Stav: verze 3, vydání červen 2026

Účinnost: od 1. 7. 2026

JEDNOTLIVÁ VYDÁNÍ:

Účinnost verze 3: od 1. 7. 2026

Upozornění k textu

PŘEDMLUVA

Návrh světlých výšek místností musí respektovat požadavky na minimální předepsané výšky podle právních předpisů, případně i podle technických norem. Zároveň návrh musí respektovat technologické možnosti výstavby jednotlivých konstrukcí – geometrické odchylky.

Soustava českých technických norem pro geometrickou přesnost předpokládá, že projektant určí funkční geometrické parametry pro konkrétní stavbu. Výpočtem je ověřuje v tzv. „geometrickém plánu“ v DPS, přičemž funkční geometrické parametry mají být stanoveny především pro kritické prvky, to znamená pro konstrukce, jejichž geometrická přesnost je důležitá pro provádění následných prací, jako jsou technologie vyžadující vysokou přesnost, specifické konstrukce apod.

Předpokladem je, že projektanti zapracují odchylky geometrické přesnosti především při tvorbě prostorových parametrů stavebních konstrukcí, čímž by mělo být zajištěno, že budou dodrženy minimální rozměrové požadavky na dokončené konstrukce.

Aby byly dodrženy minimální rozměrové požadavky na dokončené konstrukce, měly by být odchylky geometrické přesnosti stanoveny podle požadavků technických norem pro provádění jednotlivých částí stavebních konstrukcí anebo pro jejich navrhování.

Cílem tohoto standardu je stanovení bezpečné návrhové světlé výšky tak, aby po realizaci byly bezpečně splněny požadavky právních předpisů. Navýšení je stanoveno na základě výpočtového postupu mezních geometrických odchylek světlé výšky místností.

Výpočet uvažuje doporučené odchylky geometrické přesnosti prováděcích/návrhových norem. Dodavatelé stavebních konstrukcí výpočet využijí pro stanovení rizik v rámci kontroly projektové dokumentace.

Technický standard slouží i pro stanovení výšky stavby, uváděné pro územní nebo stavební řízení.

Technický standard ČKAIT je doporučený dokument obsahující technické informace, které mají být respektovány, a instrukce popisující činnost, která se má provést. Stanovuje technické požadavky, které má stavební konstrukce, proces, nebo služba splňovat. Technický standard může také uvádět postupy, jejichž pomocí lze určit, zda jsou dané požadavky splněny.

Technické standardy ČKAIT nejsou obecně závazné, jsou to však odborně kvalifikované předpisy, na které se mohou odkazovat smluvní strany při specifikaci předmětu smlouvy a podmínek jejího plnění nebo státní autorita ve svých obecně závazných předpisech.

OBSAH

1 PŘEDMĚT

V rámci tohoto dokumentu jsou popsány postupy výpočtu mezních geometrických odchylek světlé výšky pro běžné stavby, pokud projektant nenavrhne podrobněji. Veškeré použité podklady vycházejí z požadavků a definic, technických požadavků na stavby a technických norem.

Nedílnou součástí dokumentu je program pro výpočet a kontrolu odchylek světlých výšek ve formátu XLSX.

Tento technický standard ČKAIT platí pro návrh a kontrolu navrhované světlé výšky navrhovaných místností pozemních staveb. Pro stavební úpravy stávajících budov, pro konstrukce nestandardních tvarů (např. klenby), schodišť nebo jiných šikmých konstrukcí lze tento standard použít přiměřeně.

2 TERMÍNY A DEFINICE

Pro účely dokumentu platí dále uvedené termíny a definice.

2.1 SVĚTLÁ VÝŠKA (HEADROOM)

Světlou výškou se rozumí svislá vzdálenost mezi horním lícem nášlapné vrstvy podlahy a rovinou spodního líce stropu nebo zavěšeného stropního podhledu v jednom podlaží. U trámových stropů s viditelnými trámy se měří po spodní líc podhledu stropu mezi trámy, u stropů klenbových do spodního líce vrcholu klenby. U šikmých stropů se světlá výška zjišťuje k nejvyššímu bodu zešikmení.

2.2 KONSTRUKČNÍ VÝŠKA (CONSTRUCTION HEIGHT)

Konstrukční výška je výška podlaží vymezená dvěma nad sebou následujícími vrchními líci nosné konstrukce stropu nebo výška od horního líce základové konstrukce k vrchními líci nosné konstrukce nejnižšího stropu.

2.3 MEZNÍ ODCHYLKA (PERMITTED DEVIATION)

Mezní odchylka je parametr geometrické přesnosti, který může nabývat kladných i záporných hodnot (bývá většinou uváděn se znaménkem „±“, např. ±5 mm nebo +2 mm / -1 mm). Skutečný rozměr může být o tuto hodnotu zmenšen, resp. zvětšen vzhledem k hodnotě základního rozměru. Mezní odchylkou se vyjadřují především odchylky délkových rozměrů, půdorysné polohy, výšky, umístění otvorů apod.polohy, výšky, umístění otvorů apod.

2.4 TOLERANCE (TOLERANCE)

Tolerance je absolutní hodnota rozdílu mezních odchylek (např. tolerance mezní odchylky ±5 mm je 10 mm). Hodnota uvedená v normě ČSN bez znaménka „±“ (tolerance v absolutní hodnotě) může nabývat kladných a záporných hodnot pouze tehdy, pokud se vydělí dvěma (např. tolerance 9 mm nemůže nabývat hodnot ±9 mm, ale může nabývat hodnot ±4,5 mm).

3 ODCHYLKY SVĚTLÉ VÝŠKY

(1) Skutečné světlé výšky místností mohou být ovlivněny především těmito geometrickými parametry, zejména:

a) odchylkou konstrukční výšky,
b) skutečnou tloušťkou podlah,
c) průhybem vodorovných konstrukcí.

(2) Při návrhu a provádění nosné konstrukce je třeba počítat s geometrickou přesností nejen samotné nosné konstrukce, ale i s odchylkami podlahy, podhledu, povrchové úpravy stropu a průhybu nosné konstrukce. K minimální světlé výšce je tak potřeba připočíst přípustné odchylky skutečného provedení nosných konstrukcí, podlahy, navrhovaného průhybu stropů a povrchové úpravy spodního líce stropní konstrukce.

Obr. 3.1  Stanovení navrhované světlé výšky místností

(3) Světlá výška musí být navržena s rezervou na odchylky při provedení konstrukcí tak, aby byly dodrženy předepsané minimální technické požadavky při použití běžných technologií realizace.

(4) Podkladem pro výpočet odchylky světlé výšky jsou odchylky rozměrů doporučené v ČSN pro navrhování nebo provádění jednotlivých konstrukcí. Pokud není odchylka uvedena v normě, stanoví se individuálně.

(5) Pro snadnější stanovení odchylky světlé výšky jsou níže uvedeny doporučené hodnoty přípustných odchylek uvažovaných geometrických parametrů včetně případného odkazu na příslušný technický dokument, ve kterém jsou uvedeny.

4 DOPORUČENÉ NÁVRHOVÉ HODNOTY NAVÝŠENÍ SVĚTLÉ VÝŠKY

(1) Návrhová hodnota světlé výšky se stanoví jako požadovaná minimální hodnota světlé výšky plus doporučené navýšení uvedené v tab. 4.1, pokud není navrženo podrobněji. Výsledná hodnota na kótě ve výkresu bude odpovídat návrhové hodnotě světlé výšky plus doporučené navýšení plus povrchová úprava spodního líce stropu (pokud se nekótuje samostatně, více v kap. 6.3). Návrhová hodnota konstrukční výšky podlaží se stanoví podle kap. 3.

(2) Protože v prvních fázích projektových prací (studie, DÚR, DSP) nejsou často známy všechny údaje potřebné ke stanovení bezpečného navýšení světlé výšky, jsou v tabulkách uvedeny doporučené minimální rezervy.

(3) U konstrukcí s rozpětím větším než 8 m, se postupuje individuálně, např. podle výpočtu uvedeného v kap. 5.

Tab. 4.1  Doporučené zvětšení světlé výšky [mm]

5 VÝPOČET DOPORUČENÉ SVĚTLÉ VÝŠKY

(1) Pro individuální stanovení světlé výšky místností včetně navýšení na případně odchylky geometrické přesnosti pro provádění lze v rámci DÚR využít postup výpočtu, který je popsán níže včetně všech uvažovaných proměnných, které by měly být ve výpočtu uvažovány.

(2) Požadavky na minimální světlé výšky jsou uvedeny v příloze č. 1.1.

(3) Doporučená světlá výška (h_sv,dop) se vypočte podle následujícího vztahu:

kde je

h_norm … požadovaná minimální světlá výška (viz příloha č. 1.1);
Δh_kv … odchylka konstrukční výšky (viz kap. 6.1);
Δt_sd … odchylka tloušťky stropní desky (viz kap. 6.1);
Δt_p … odchylka tloušťky podlahy (viz kap. 6.2);
t_ps … tloušťka povrchové úpravy spodního líce stropní desky (viz kap. 6.3 a 6.4);
p … předpokládaný průhyb stropní konstrukce (viz kap. 6.5);
k_0,95 … koeficient pravděpodobnosti výskytu maximálních odchylek.
Odchylky jsou uvažovány v kladných hodnotách.

(4) V rámci výpočtu je uvažováno s maximálními možnými odchylkami. Ve skutečnosti nelze předpokládat, že by se maximální odchylky vyskytly všechny najednou. V rámci výpočtu je proto zaveden koeficient k_0,95, jehož doporučená hodnota je 0,71. Tato hodnota odpovídá zhruba 95% kvantilu a byla stanovena experimentálně na základě skutečně změřených hodnot.

Obr. 5.1  95% kvantil náhodné veličiny s normálním rozdělením

(5) U konstrukce s podhledem není nutné započítávat povrchovou úpravu stropu.

(6) Pokud je povrchovou úpravou stropu podhled s volnou výškou, je možné z výše uvedeného vztahu vynechat předpokládaný průhyb stropu.

(7) Přípustné mezní odchylky světlé výšky by měly být uvedeny ve výkresech jedním z následujících způsobů:

a) stanovením mezních odchylek v rámci kótovaných rozměrů, např. 2 650 (±35) nebo 2 650 (+20; -50);
b) stanovením mezních odchylek v rámci poznámek k legendě výkresu.

Při navrhované minimální světlé výšce stanovené předpisem nelze použít zápornou mezní odchylku.

(8) Pokud nejsou v návrhu stavby uvedeny mezní odchylky světlé výšky, předpokládá se, že návrhová světlá výška je stanovena tak, aby skutečná světlá výška, která může být vyšší nebo nižší v souladu s odchylkami příslušných norem, nebyla nižší než požadovaná světlá výška podle platných předpisů. Výše uvedené odchylky se nepovažují za vadu.

(9) Pro dodržení normových nebo právních požadavků na minimální světlou výšku musí být návrhová světlá výška stanovena následovně:

\begin{gathered}
h_{sv,pd} \ge h_{sv,dop} > h_{sv,norm}
\end{gathered}

(5.2)

kde je

h_sv,pd … návrhová světlá výška;
h_sv,dop … vypočtená doporučená minimální světlá výška;
h_sv,norm … předepsaná minimální světlá výška (viz příloha č. 1.1).

POZOR: Pokud bude v projektové dokumentaci navržena světlá výška shodná s minimálními požadavky technických norem nebo právních předpisů, velmi pravděpodobně dojde během realizace stavby vlivem přípustných tolerancí k jejímu snížení a tím k nedodržení minimálních požadavků.

(10) Při podrobném návrhu nebo kontrole světlé výšky v rámci dokumentace pro provedení stavby lze využít výpočetní pomůcku, která je přílohou tohoto standardu.

6 DOPORUČENÉ HODNOTY PRO VÝPOČET SVĚTLÉ VÝŠKY

6.1 ODCHYLKY NOSNÉ KONSTRUKCE

(1) Výšku nosné konstrukce bez povrchových úprav může výrazně ovlivnit odchylka konstrukční výšky. K této odchylce je ještě potřeba připočíst odchylku tloušťky horní stropní desky. V případě, že horní líc desky je např. vybetonován v souladu s požadavky projektové dokumentace (dále PD), ale spodní líc desky je ve skutečnosti níž než navrhovaná výšková úroveň (např. vinou poklesu bednění při betonáži), může zvětšený průřez horní stropní desky negativně ovlivnit výšku hrubých konstrukcí.

(2) Odchylka konstrukční výšky (Δh_kv) – přípustná hodnota odchylky se stanoví podle typu nosné konstrukce, případně podle navrhované konstrukční výšky.

Tab. 6.1  Doporučené normové odchylky konstrukční výšky

(3) U konstrukcí, kde není požadavek na odchylku konstrukční výšky v prováděcí normě definován, musí přípustnou odchylku konstrukční výšky stanovit projektant v rámci návrhu světlé výšky. Jako podklad lze využít přílohu A, tab. A.1 normy pro navrhování geometrické přesnosti ČSN 73 0205 tak, aby vznikla dostatečná rezerva výšky.

(4) Odchylka tloušťky stropní desky (Δt_sd) – přípustná hodnota odchylky se stanoví podle typu konstrukce a tloušťky stropní desky.

Tab. 6.2  Doporučené normové odchylky tloušťky stropní konstrukce

(5) U konstrukcí, kde není požadavek na odchylku tloušťky stropní desky v prováděcí normě definován, musí přípustnou odchylku tloušťky stropní desky stanovit projektant v rámci návrhu světlé výšky.

6.2 ODCHYLKA TLOUŠŤKY PODLAHY (Δt_p)

(1) Odchylku tloušťky podlahy může výrazně ovlivnit odchylka tloušťky roznášecí vrstvy podlahy a také tloušťka vyrovnávací vrstvy mezi hrubou podlahou na nášlapnou vrstvou.

(2) V rámci výpočtu doporučené světlé výšky lze uvažovat odchylky podlahy (Δt_p) uvedené v tab. 6.3.

Tab. 6.3  Doporučené odchylky tloušťky podlahy

6.3 POVRCHOVÁ ÚPRAVA SPODNÍHO LÍCE STROPU (t_ps)

(1) Povrchová úprava stropů se v projektové dokumentaci zpravidla nekótuje. Pokud je navržena povrchová úprava formou omítky, musí být v rámci navrhované světlé výšky uvažováno s rezervou, která pokryje tloušťku navržené povrchové úpravy.

(2) V rámci výpočtu doporučené minimální světlé výšky lze uvažovat následující dva základní typy úpravy spodního líce stropní konstrukce:

a) Kontaktní povrchová úprava stropu (např. omítka nebo stěrka) – v rámci výpočtu je třeba počítat s tloušťkou povrchové úpravy (t_ps = navrhovaná tloušťka povrchové úpravy);

b) Pohledový beton – tuto variantu lze zvolit v případě, že spodní líc stropní konstrukce nebude mít žádnou následnou povrchovou úpravu (t_ps = 0).

6.4 PODHLED (t_ps)

(1) Výška spodního líce podhledu musí být navržena tak, aby byly dodrženy předepsané minimální technické nebo normové požadavky na světlé výšky i po započtení rezervy na provedení nosných konstrukcí a povrchových úprav podlahy.

(2) Při vedení rozvodů TZB (kanalizace, VZT, silnoproud, datové kabely atd.) v části podhledu je potřeba navrhnout výšku (tloušťku) podhledu tak, aby byla započítána potřebná výška pro rozvody potrubí včetně jeho izolací (s respektováním minimálních spádů a křížení potrubí). Je třeba nezapomenout také na rezervu výšky potřebnou pro instalaci rozvodů nebo světel do podhledu.

(3) V rámci výpočtu doporučené světlé výšky uvažovat odchylku osazení výšky podhledu ±10 mm. Odchylku lze uvést v rámci povrchové úpravy stropu (t_ps = 10 mm).

6.5 PRŮHYB STROPNÍ KONSTRUKCE (p)

(1) Předpokládaný průhyb stropní konstrukce by měl být stanoven výpočtem v příslušné části projektové dokumentace. Pokud průhyb není stanoven, měl by být v rámci výpočtu doporučené minimální světlé výšky určen odhadem nebo jako limitní, podle druhu stropní konstrukce. Pro beton a ocel je uvažována limitní hodnota l/250 rozpětí mezi podpěrami.

(2) Nadvýšení předpjatých panelů se zanedbává.

7 VYUŽITÍ POMŮCKY PRO STANOVENÍ NÁVRHOVÉ SVĚTLÉ VÝŠKY

(1) Přílohou k tomuto technickému standardu je výpočetní pomůcka naprogramovaná v prostředí MS Excel, která slouží jako

• pomůcka pro projektanty ke správnému návrhu (list „Návrh světlé výšky”)
• pomůcka pro zhotovitele k posouzení PD (list „Posouzení světlé výšky”)

Výpočetní pomůcka slouží ke stanovení doporučeného navrhovaného nadvýšení tak, aby po realizaci stavby byl splněn požadavek na minimální světlou výšku nebo ke kontrole zhotovené PD, zdali je nadvýšení dostatečné. Postup, jak pracovat s pomůckou, je uveden vpravo na každém z výpočetních listů.

(2) Tvůrce výpočetní pomůcky odpovídá za její funkčnost a soulad s tímto standardem, neodpovídá však za zadané údaje a z nich vyplývající výsledek ve vztahu k navrhovanému projektu a posuzované stavbě.

8 MĚŘENÍ SVĚTLÉ VÝŠKY

(1) Výšky místností se kontrolují ve vzdálenosti 100 mm od stěn, sloupů, uprostřed délky a šířky místností. Výšky průvlaků a podobných konstrukcí se kontrolují 100 mm od líce podpůrné konstrukce (stěny nebo čel úložných konzol), popř. ještě uprostřed půdorysného rozměru.

Obr. 8.1  Měření svislých rozměrů místností (světlá výška)

(2) Výška místnosti s trámovým stropem se kontroluje v ose trámu, ve vzdálenosti 100 mm od svislých podpor (stěny, sloupy) a uprostřed rozpětí trámu.

Obr. 8.2  Měření světlé výšky místnosti s trámovým stropem

(3) Odsazení měření zhruba 100 mm od hran svislých podpor (stěn, sloupů) je doporučeno z důvodů výskytu možných větších nerovností povrchové úpravy na hranách konstrukce. Požadavky na jiná místa měření musí být uvedeny v dokumentaci.

Poznámka:
Odsazení o 100 mm umožňuje vyloučit vliv nepodstatných nerovností stropu nebo podlahy u podpěr.

9 LITERATURA, CITOVANÉ NORMY A PŘEDPISY

[1] ČSN 73 4301 Obytné budovy, ČNI, Praha 2004.

[2] ČSN 73 5305 Administrativní budovy a prostory, ČNI, Praha 2005.

[3] ČSN 73 5105 Výrobní průmyslové budovy, ČNI, Praha 1994.

[4] ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže, ÚNMZ, Praha 2011.

[5] ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky, ÚNMZ, Praha 2010

[6] ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení, ČNI, Praha 1995.

[7] ČSN 73 0205 Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti, ČNI, Praha 1995.

[8] ČSN 73 0212-3 Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: Pozemní stavební objekty, ČNI, Praha 1997.

[9] ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí, ÚNMZ, Praha 2010.

[10] ČSN EN 1168+A3 Betonové prefabrikáty – Dutinové panely, ÚNMZ, Praha 2012.

[11] ČSN EN 1996-2 Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí – Část 2: Volba materiálů, konstruování a provádění zdiva, Česká agentura pro standardizaci, Praha 2007.

[12] ČSN 73 2810 Dřevěné stavební konstrukce – Provádění, FÚNM, Praha 1993.

[13] ČSN EN 336 Konstrukční dřevo – Rozměry, dovolené odchylky, ÚNMZ, Praha 2014.

[14] ČSN EN 1090-2+A1 Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí – Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce, Česká agentura pro standardizaci, Praha 2024.

[15] ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení, Česká agentura pro standardizaci, Praha 2025.

[16] Vyhláška MMR č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů

[17] Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby.

[18] Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy, platné do 30. 6. 2024).

[19] Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

[20] Nařízení hlavního města Prahy č. 12/2024, o požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze (pražské stavební předpisy, platné od 1. 7. 2024)

[21] Nařízení č. 14/2024, o požadavcích na výstavbu ve statutárním městě Brně (brněnské stavební předpisy, platné od 1. 7. 2024)

PŘÍLOHA 1 – VÝBĚR POŽADOVANÝCH SVĚTLÝCH VÝŠEK PODLE PŘEDPISŮ

Níže uvedené hodnoty požadovaných světlých výšek vyplývajících z předpisů jsou minimální. Návrhová hodnota světlé výšky v konkrétní stavbě pro daný účel splnit všechny základní požadavky na stavby, především požadavek na ochranu zdraví. Například dle čl. 5.2.2.11 normy ČSN 73 4301 má být objem místnosti pro spaní 1 osoby nejméně 20 m³, objem místnosti pro spaní 2 osob nejméně 30 m³ apod. Z toho vyplývá, že u minimálních rozměrů místností (8 m², potažmo 12 m²), nesmí být světlá výška lokálně snížena při limitním návrhu.

P 1.1 Bytové domy, rodinné domy a jejich nástavby či přístavby

P 1.2 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže

P 1.3 Výrobní průmyslové budovy

P 1.4 Administrativní budovy a prostory

P 1.5 Ostatní stavby

PŘÍLOHA 2 – POMOCNÝ VÝPOČET PRO STANOVENÍ NÁVRHOVÉ SVĚTLÉ VÝŠKY

Pomocný výpočet pro stanovení návrhové světlé výšky:

Upozornění: Tabulka (xlsx) není určena pro ANDROID a pro MAC OS.

Stav: vydání únor 2021

Účinnost: od 1. 7. 2021

JEDNOTLIVÁ VYDÁNÍ:

Účinnost verze 1: od 1. 7. 2021

Upozornění k textu

PŘEDMLUVA

Schodiště a šikmé rampy jsou nedílnou součástí většiny budov. Podléhají stejným technologickým principům a omezením jako ostatní stavební konstrukce. Schodiště a šikmé rampy musí splňovat základní technické požadavky, včetně bezpečnosti, která je do značné míry ovlivněna jejich navrženou geometrií a přesností skutečných rozměrů.

Požadavky na vybrané technické parametry (rozměry, sklon, protiskluznost) schodišťových stupňů a šikmých ramp jsou definovány v českých technických normách a předpisech. Právní předpisy a technické normy stanoví zejména technické požadavky na navrhování schodišť a šikmých ramp, ale nestanoví požadavky na jejich provádění.

Obecně lze technické požadavky shrnout následovně:

• Všechny stupně v jednom schodišťovém rameni musí mít stejnou výšku a šířku a musí být vodorovné, bez sklonu v příčném nebo podélném směru.
• Podélný sklon ramene šikmé rampy má být konstantní po celé jeho délce. Je-li výšková úroveň překonávána jednou šikmou rampou se dvěma, popř. více rameny, má být podélný sklon všech ramen stejný.

V praxi se setkáváme se situacemi, kdy stavebníci využívají ustanovení i technických norem a předpisů ve svůj prospěch a odmítnou převzít dokončené schodiště. Jako argument používají výše uvedené formulace a vyžadují, aby dokončené konstrukce měly nulové odchylky geometrické přesnosti. Výše uvedené formulace nelze brát bezvýhradně, protože z technologického hlediska není možné zhotovit schodišťové stupně bez určitých odchylek těchto rozměrů. Odchylky geometrické přesnosti dokončených konstrukcí jsou technologicky nevyhnutelné, což připouští i sami vydavatelé závazných předpisů v rámci svých vyjádření k této problematice.

Cílem tohoto standardu je stanovit pravidla pro kontrolu a vyhodnocení geometrické přesnosti schodišť a šikmých ramp s dokončeným povrchem s ohledem na technologické možnosti provedení konstrukce při zachování co největší bezpečnosti pohybu po těchto konstrukcích.

Technický standard ČKAIT je doporučený dokument obsahující technické informace, které mají být respektovány, a instrukce popisující činnost, která se má provést. Stanovuje technické požadavky, které má stavební konstrukce, proces, nebo služba splňovat. Technický standard může také uvádět postupy, jejichž pomocí lze určit, zda jsou dané požadavky splněny. Technické standardy nejsou obecně závazné, jsou to však odborně kvalifikované předpisy, na které se mohou odkazovat smluvní strany při specifikaci předmětu smlouvy a podmínek jejího plnění nebo státní autorita ve svých obecně závazných předpisech.

OBSAH

1 PŘEDMĚT

Technický standard ČKAIT stanoví požadavky geometrické přesnosti schodišť a šikmých ramp s dokončeným povrchem, pokud je projektant nenavrhne podrobněji.

Tento standard se nevztahuje na:

• pohyblivá schodiště a rampy;
• schodiště a šikmé rampy tvořící součást technologických vybavení a zařízení podle ČSN EN ISO 14122-3:2017;
• vnitřní a venkovní šikmé rampy určené pouze pro pojezd vozidel a jízdních kol;
• schodiště a šikmé rampy při obnově památkově chráněných budov.

Tento Technický standard ČKAIT platí pro návrh a kontrolu geometrické přesnosti schodišť, vyrovnávacích stupňů a šikmých ramp s dokončeným povrchem. Pro změny dokončených staveb lze tento standard použít přiměřeně.

2 TERMÍNY A DEFINICE

Použité termíny a definice vycházejí ze souvisejících technických norem ČSN 73 4130 a ČSN 73 0202.
Pro účely tohoto dokumentu platí dále uvedené termíny a definice.

2.1 SCHODIŠTĚ (STAIRCASE)

Stavební konstrukce určená k překonávání rozdílů výškových úrovní chůzí, skládající se ze schodišťových ramen a podest.

2.2 ATYPICKÉ SCHODIŠTĚ (ATYPICAL STAIRCASE)

Schodiště, jehož geometrické parametry nejsou definovány normou nebo předpisem.

Poznámka:
Schodiště, jehož schodišťové rameno není přímé, zakřivené nebo smíšené, ale má jiný půdorysný tvar (například schodiště se šikmým schodišťovým ramenem). Dále schodiště, které má schodišťové rameno, jehož nástupní (první, nejnižší) nebo výstupní (poslední, nejvyšší) schodišťový stupeň nemá stejnou výšku v rámci šířky schodišťového ramene. Zpravidla se jedná o schodiště, které slouží k vyrovnání výškových rozdílů mezi úrovní vstupu do budovy a původním terénem nebo k vyrovnání výškových rozdílů mezi dvěma komunikacemi.

2.3 ŠIKMÁ RAMPA (SLIDING RAMP)

Stavební konstrukce tvořená skloněnou rovinou, popř. zakřivenou plochou, určená k překonávání rozdílu výškových úrovní chůzí nebo pojezdem, skládající se z ramen rampy a z podest. Za šikmou rampu se nepovažuje konstrukce pro překonání výškového rozdílu v terénu, která nesouvisí se stavbou.

2.4 SCHODIŠŤOVÉ RAMENO (FLIGHT OF STAIRS)

Souvislá a vzájemně na sebe bezprostředně navazující řada nejméně tří schodišťových stupňů spojující dvě různé výškové úrovně. Je-li rozdíl výškových úrovní překonán jedním nebo dvěma schodišťovými stupni, nejedná se o schodišťové rameno, ale o vyrovnávací výškové stupně.

2.5 RAMENO ŠIKMÉ RAMPY (FLIGHT OF SLIDING RAMP)

Souvislá, nepřerušená skloněná plocha spojující dvě různé výškové úrovně.

2.6 VÝSTUPNÍ ČÁRA (PITCH LINE)

Výstupní čára schodišťového ramene je myšlená čára spojující souvisle přední hrany nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene v teoretické ose výstupu. Na výstupní čáře schodišťového ramene musí mít stupeň navržený rozměr (šířku stupně b a výšku stupně h).

Výstupní čára ramene šikmé rampy je myšlená čára spojující souvisle hrany počátku a konce sklonu ramene šikmé rampy vzhledem k vodorovné rovině podest v teoretické ose výstupu.

Poznámka:
Schodišťové rameno může mít více výstupních čar.

2.7 SKLON RAMENE (α) (PITCH)

Sklon schodišťového ramene je úhel ve svislé rovině mezi výstupní čarou a vodorovnou rovinou. Sklon ramene šikmé rampy je úhel ve svislé rovině mezi výstupní čarou a vodorovnou rovinou. Sklon ramene může být vyjádřen také tangentou úhlu α, tj. podílem výšky a délky ramene.

2.8 STUPEŇ (SCHODIŠŤOVÝ STUPEŇ) (STAIR STEP)

Prvek k překonání výškového rozdílu, který má požadované rozměry.

2.9 STUPNICE (TREAD)

Nášlapná horní vodorovná plocha stupně.

2.10 VÝŠKA STUPNĚ (h) (RISE)

Svislá vzdálenost stupnic dvou následujících stupňů.

2.11 ŠÍŘKA STUPNĚ (b) (GOING)

Vodorovná vzdálenost předních hran stupnic dvou následujících stupňů měřená na výstupní čáře.

Obr. 2.1  Části schodišťového ramene

2.12 MEZNÍ ODCHYLKA (PERMITTED DEVIATION)

Rozdíl mezi skutečnou hodnotou stanovenou měřením na dokončené konstrukci a hodnotou navrženou nebo požadovanou. Mezní odchylka je parametr geometrické přesnosti, který může nabývat kladných i záporných hodnot (bývá uváděn ve tvaru ±5 mm nebo +2 mm/ -1 mm).

3 NAVRHOVÁNÍ STUPŇŮ SCHODIŠŤOVÉHO RAMENE NEBO RAMENE ŠIKMÉ RAMPY S DOKONČENOU POVRCHOVOU ÚPRAVOU

(1) Při návrhu a provádění schodišť a šikmých ramp je třeba počítat s geometrickou přesností nejen samotné konstrukce schodiště, ale i s odchylkami geometrické přesnosti ohraničujících svislých konstrukcí a povrchových úprav stěn a konstrukce schodiště. K minimálním (limitním) rozměrům je tak potřeba připočíst odchylky geometrické přesnosti skutečného provedení nosné konstrukce schodiště/šikmé rampy, ohraničující svislé konstrukce a jejich povrchové úpravy.

(2) Rozměry a tvar schodišť/šikmých ramp musí být navrženy tak, aby při reálných odchylkách při provádění stavebních konstrukcí bylo dosaženo návrhových/požadovaných rozměrů. Doporučené postupy návrhu jsou uvedeny v následujících kapitolách.

(3) Podkladem pro stanovení navrhovaných rozměrů musí být minimální (limitní) rozměry stanovené právním předpisem, technickou normou nebo funkčními parametry a odchylky geometrické přesnosti jednotlivých parametrů uvedené v ČSN pro provádění stavebních konstrukcí a povrchových úprav.

(4) Pokud není určitá odchylka geometrické přesnosti řešena příslušnou ČSN, je její hodnota doporučena na základě jiné obdobné české nebo zahraniční technické normy.

3.1 ZJEDNODUŠENÝ NÁVRH ROZMĚRU A TVARU SCHODIŠŤ A ŠIKMÝCH RAMP

(1) Zjednodušený návrh rozměru schodišť a šikmých ramp lze použít v prvních fázích přípravných a projektových prací (studie, DÚR, DSP), kdy nejsou často známy všechny údaje potřebné ke stanovení bezpečného navýšení tvaru a rozměrů schodiště nebo šikmé rampy.

(2) Pokud je nějakým předpisem navrhovaný rozměr limitován (např. minimální šířka, maximální výška, minimální nebo maximální sklon), je v projektu vhodné tento limitovaný rozměr zvětšit nebo zmenšit o hodnoty uvedené v tab. 3.1. Zamezí se tím problémům, které mohou vzniknout vlivem výrobních odchylek, při přeměřování hotové konstrukce.

Podrobné stanovení výrobních odchylek je v kap. 4.

Tab. 3.1  Doporučená úprava navržených geometrických parametrů schodišť a šikmých ramp

3.2 PODROBNÝ NÁVRH ROZMĚRU A TVARU SCHODIŠŤ A ŠIKMÝCH RAMP

(1) Podrobný návrh rozměru schodišť a šikmých ramp lze použít v případě, kdy je v rámci projektových prací přesně známo materiálové složení konstrukce schodiště a ohraničujících konstrukcí.

(2) Pro podrobný návrh geometrických parametrů schodišť a šikmých ramp včetně navýšení na případné odchylky geometrické přesnosti pro provádění lze v rámci projektových prací využít postup výpočtu, který je popsán níže včetně všech proměnných, které by měly být ve výpočtu vzaty v úvahu.

(3) Požadavky na minimální a maximální rozměry (světlá šířka, sklon, výška nebo šířka schodišťového stupně) jsou uvedeny v příloze.

(4) Doporučené odchylky geometrické přesnosti, které by měl použít projektant jako podklad pro podrobný výpočet navrhovaných rozměrů a tvaru schodišť nebo šikmých ramp, jsou uvedeny v kap. 4. Jedná se o odchylky, které lze reálně dosáhnout při provádění stavebních konstrukcí a dokončovacích prací.

(5) Doporučená minimální navrhovaná světlá šířka (l_ss,dop) schodišťového ramene/šikmé rampy se stanoví podle následujícího vztahu

\begin{gathered}
l_{ss,dop} = l_{norm} + \Delta l_{hk} + t_{ps}
\end{gathered}

(3.1)

Kde je

l_norm … požadovaná minimální světlá šířka (viz příloha č. 1)
Δl_hk … odchylka vzdálenosti protilehlých hrubých svislých konstrukcí (v případě schodišťového ramene, které ohraničují svislé konstrukce) nebo odchylka šířky schodišťového ramene (v případě, že schodišťové rameno není ohraničeno, nebo je ohraničeno jen z jedné strany svislými konstrukcemi) (viz kap. 4.1)
t_ps … tloušťka navrhované povrchové úpravy svislé konstrukce

(6) Doporučený minimální navrhovaný sklon (α_min,dop) schodišťového ramene/šikmé rampy se stanoví podle následujícího vztahu

\begin{gathered}
\alpha_{min,dop} = \alpha_{min,norm} + \Delta \alpha
\end{gathered}

(3.2)

Kde je

α_min,norm … požadovaný minimální sklon (viz příloha č. 1)
Δα … odchylka sklonu (viz kap. 4.2)

(7) Doporučený maximální navrhovaný sklon (α_max,dop) schodišťového ramene/šikmé rampy se stanoví podle následujícího vztahu

\begin{gathered}
\alpha_{min,dop} = \alpha_{min,norm} - \Delta \alpha
\end{gathered}

(3.3)

Kde je
α_max,norm … požadovaný maximální sklon (viz příloha č. 1)
Δα … odchylka sklonu (viz kap. 4.2)

(8) Odchylky jsou uvažovány v absolutních hodnotách.

(9) Přípustné mezní odchylky geometrických parametrů by měly být uvedeny ve výkresech jedním z následujících způsobů:

• stanovením mezních odchylek v rámci kótovaných rozměrů, např. 1200 (±20) nebo 1200 (+30; -20);
• stanovením mezních odchylek v rámci poznámek k legendě výkresu.

(10) Pokud nejsou v návrhu stavby uvedeny mezní odchylky geometrických parametrů schodišť a šikmých ramp, předpokládá se, že návrhové rozměry jsou stanoveny tak, aby skutečné rozměry vyhověly platným předpisům i po započtení mezních odchylek geometrické přesnosti. Odchylky geometrické přesnosti dokončených konstrukcí, které jsou v souladu s tímto předpisem, se nepovažují za vadu.

4 DOPORUČENÉ ODCHYLKY GEOMETRICKÉ PŘESNOSTI SCHODIŠŤOVÝCH RAMEN A RAMEN ŠIKMÝCH RAMP, KTERÉ VYPLÝVAJÍ Z PROVÁDĚNÍ

(1) V této kapitole jsou uvedeny doporučené odchylky geometrické přesnosti rozměrů a tvaru schodišť a šikmých ramp, které by měly být splněny v rámci provádění stavebních konstrukcí a dokončovacích prací.

(2) Doporučené hodnoty vycházejí z ustanovení norem ČSN pro provádění konstrukcí a dokončovacích prací. Pokud není určitá odchylka geometrické přesnosti řešena příslušnou ČSN, je její hodnota doporučena na základě jiné obdobné české nebo zahraniční technické normy.

(3) Níže uvedené odchylky geometrické přesnosti schodišť platí i pro výrobu prefabrikovaných schodišťových ramen a musí být uvedeny v zadávací dokumentaci.

Poznámka:
ČSN EN 14843:2008[7] pro prefabrikovaná schodiště neřeší geometrii schodišť z hlediska funkčnosti, tyto odchylky je možné stanovit v rámci národních předpisů. Odchylky geometrické přesnosti uvedené v ČSN EN 14843:2008[7], resp. ČSN EN 13369:2019[6] se použijí v případě, že nejsou stanoveny přísnější požadavky v národních předpisech nebo zadávací dokumentaci.

4.1 ODCHYLKA ŠÍŘKY SCHODIŠŤOVÝCH RAMEN A ŠIKMÝCH RAMP

(1) Šířka schodišťových ramen a šikmých ramp může být ovlivněna především těmito geometrickými parametry:

• odchylkou vzdálenosti protilehlých svislých konstrukcí bez povrchových úprav (tzv. hrubých konstrukcí), které ohraničují schodišťové rameno/šikmou rampu;
• odchylkou šířky schodišťových ramen (v případě, že schodišťové rameno/šikmá rampa není ohraničena, nebo je ohraničena jen z jedné strany svislými konstrukcemi);
• tloušťkou povrchové úpravy ohraničujících protilehlých svislých konstrukcí.

(2) Při návrhu a provádění nosné konstrukce schodišť je třeba počítat s geometrickou přesností monolitické nebo prefabrikované konstrukce nejen z pohledu schodišťového ramene, ale i z pohledu ohraničujících svislých konstrukcí.

(3) Pro výpočet šířky schodišťových ramen a šikmých ramp je potřeba stanovit parametry odchylky geometrické přesnosti podle půdorysného tvaru schodišťového ramene nebo šikmé rampy:

• V případě schodišťového ramene (šikmé rampy) z obou stran ohraničeného svislými konstrukcemi bude odchylka šířky schodišťových ramen nebo šikmých ramp stanovena na základě mezní odchylky vzdálenosti protilehlých konstrukcí uvedené v tab. 4.1, které schodišťové rameno nebo šikmou rampu ohraničují;
• V případě schodišťového ramene (šikmé rampy) stojícího volně v prostoru bude odchylka šířky schodišťových ramen nebo šikmých ramp stanovena na základě mezní odchylky šířky schodišťového ramene nebo šikmé rampy uvedené v tab. 4.2;
• V případě schodišťového ramene (šikmé rampy) ohraničeného svislou konstrukcí pouze z jedné strany se pro stanovení odchylky šířky schodišťových ramen nebo šikmých ramp použije větší z hodnot uvedených v tab. 4.1 nebo tab. 4.2.

(4) Mezní odchylka vzdálenosti protilehlých konstrukcí bez povrchových úprav se stanoví podle typu ohraničující svislé nosné konstrukce v závislosti na navrhované šířce schodišťového ramene nebo šikmé rampy.

Tab. 4.1  Mezní odchylka vzdálenosti protilehlých svislých konstrukcí bez povrchových úprav

(5) Mezní odchylka šířky schodišťového ramene nebo šikmé rampy se stanoví podle typu nosné konstrukce v závislosti na navrhované šířce schodišťového ramene nebo šikmé rampy.

Tab. 4.2  Mezní odchylka šířky schodišťového ramene nebo šikmé rampy

(6) Tloušťka povrchové úpravy ohraničujících protilehlých svislých konstrukcí. Pokud se povrchová úprava svislých konstrukcí v projektové dokumentaci nekótuje, musí být v rámci navrhované světlé šířky schodišťového ramene nebo šikmé rampy počítáno s rezervou, která zahrnuje tloušťku navržené povrchové úpravy ohraničujících svislých stěn:

• z jedné strany schodišťového ramene/šikmé rampy bude t_ps = navrhovaná tloušťka povrchové úpravy stěny;
• z obou stran schodišťového ramene/šikmé rampy bude t_ps = navrhovaná tloušťka povrchové úpravy první stěny + navrhovaná tloušťka povrchové úpravy protilehlé stěny;
• schodišťového ramene/šikmé rampy, která není ohraničena svislou konstrukcí, bude t_ps = 0 mm.

4.2 ODCHYLKA SKLONU SCHODIŠŤOVÝCH RAMEN A ŠIKMÝCH RAMP

(1) Mezní odchylka podélného sklonu schodišťových ramen a šikmých ramp se stanoví v závislosti na jejich délce.

Tab. 4.3  Mezní odchylka podélného sklonu schodišťových ramen a šikmých ramp

(2) Mezní odchylka příčného sklonu šikmé rampy musí být menší než 0,5 % šířky rampy.

4.3 ODCHYLKA GEOMETRICKÉ PŘESNOSTI SCHODIŠŤOVÝCH STUPŇŮ A PODEST S POVRCHOVOU ÚPRAVOU

(1) Mezní odchylka výšky a šířky schodišťových stupňů od navrhovaných (požadovaných rozměrů) je ±5 mm. Rozdíl výšek dvou po sobě následujících schodů smí být maximálně 5 mm.

(2) Mezní odchylka šířky a délky podest odpovídá hodnotám uvedeným v tab. 4.2.

(3) Mezní odchylka rovinnosti povrchu schodišťového stupně a podesty může být maximálně ±2 mm pro délku ≤ 2 m.

Poznámka:
Mezní odchylka je standardně uvažována na vzdálenost 2 m. V případě, že bude mít kontrolovaný povrch rozměr menší než 2 m, mezní odchylka zůstává konstantní (neinterpoluje se).

(4) Schodnice schodišťových stupňů a podest musí být vodorovné, bez příčného a podélného sklonu. Mezní odchylka od vodorovné roviny dokončených schodnic a podest může být maximálně:

• ±0,5 % na šířku schodišťového ramene (v podélném směru);
• ±1 % na šířku stupnice (příčném směru).

(5) Na schodištích a šikmých rampách, které jsou vystaveny srážkové nebo jiné vodě, se nesmí tvořit kaluže. U schodišť, kde je požadováno odvodnění, může být v odůvodněných případech vytvořen sklon. Sklon dokončené konstrukce nesmí být větší než 2 % a nesmí být u dokončené konstrukce překročen. Povrch podest vnějších schodišť může mít podélný sklon ve směru sestupu nejvýše 7 %.

5 MĚŘENÍ GEOMETRICKÝCH PARAMETRŮ SCHODIŠŤ A ŠIKMÝCH RAMP

(1) Postupy měření geometrických parametrů stavebních konstrukcí jsou popsány v normách řady ČSN 73 0212:1993-1997[9]. Níže doplněna metodika měření geometrické přesnosti schodišťových stupňů, která není v platných normách popsána. Cílem této metodiky je stanovení jednotného postupu měření geometrické přesnosti.

5.1 POUŽITÁ MĚŘIDLA

(1) Pro měření by měla být použita především měřidla, která jsou metrologicky navázána (kalibrována):

• délkové měřidlo s dělením na 1 mm;
• úhelník s pravým úhlem.

5.2 POSTUP MĚŘENÍ

(1) Měří se výška a šířka všech stupňů v rámci jednoho schodišťového ramene. U schodišťových ramen se šířkou do 1500 mm se měření provádí na výstupní čáře schodišťového ramene. U schodišťových ramen širších než 1500 mm se měření provádí ve dvou liniích vedených souběžně s okrajem schodišťového ramene ve vzdálenosti cca 500 mm od zábradlí.

Poznámka:
Výstupní čarou u ramen přímých je přímka a umísťuje se půdorysně v ose ramene. Výstupní čarou u ramen zakřivených (točitých) je křivka a umísťuje se půdorysně ve vzdálenosti 1/3 šířky ramene od vnější hrany oblouku jeho zakřivení. Poloha výstupní čáry smíšených schodišť, přímých a zakřivených, se řídí její polohou v zakřivených částech. Výstupní čára atypických schodišťových ramen (šikmé schodišťové rameno) se umisťuje do teoretické osy výstupu.

Obr. 5.1  Měření rozměrů schodišťových stupňů standardního schodiště

Obr. 5.2  Měření rozměrů schodišťových stupňů atypického schodiště

(4) Výška stupně se měří vždy od horního líce jednoho stupně k hornímu líci následujícího stupně. Šířka stupně se měří od hrany čela jednoho stupně k hraně čela následujícího stupně. Rozměry stupňů se měří pomocí úhelníku a délkového měřidla.

Obr. 5.3  Měření výšky a šířky schodišťového stupně

Poznámka:
U schodišťových ramen, jejichž nástupní nebo výstupní stupeň nemá stejnou výšku v rámci celé šířky schodišťového ramene, se výška těchto stupňů neměří.

(5) Místní rovinnost schodišťových stupňů se měří pomocí latě na podložkách a měrného klínku. Výška podložek by měla být 10 mm. Místní rovinnost se měří pomocí latě délky ≤ 2 m. Vždy je vyžadován minimálně 1 klad latě na každý kontrolovaný stupeň. Lať se musí v ploše umístit min 100 mm od hran a ohraničujících konstrukcí. Měření rovinnosti probíhá tak, že se změří největší a nejmenší prohlubeň pod latí, odečte se od nich výška podložek a výsledné hodnoty se porovnají s doporučenými odchylkami rovinnosti.

5.3 VYHODNOCENÍ PŘESNOSTI MĚŘENÍ

(1) Schodiště je vyhovující z hlediska navržených rozměrů a rovinnosti, když se naměřené hodnoty geometrických parametrů neliší o více než příslušnou mezní odchylku od navrhovaných hodnot.

(2) Při měření geometrických parametrů dochází ke vzniku nejistoty měření vlivem odchylky měřicích přístrojů, chyb vnesených lidským faktorem apod. Tato nejistota by měla být připočítána k odchylce měření v rámci vyhodnocení a posouzení shody změřených hodnot.

6 LITERATURA, CITOVANÉ NORMY A PŘEDPISY

[1] Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů

[2] Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

[3] Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy) ve znění nařízení č. 14/2018 Sb. hl. m. Prahy

[4] ČSN 73 0205 – Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti. ČNI, Praha 1995

[5] ČSN 73 4130 – Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky. ÚNMZ, Praha 2010

[6] ČSN EN 13369 – Společná ustanovení pro betonové prefabrikáty, ČAS, Praha 2019

[7] ČSN EN 14843 – Betonové prefabrikáty – Schodiště, ČNI, Praha 2008

[8] DIN 18 065 – Gebäudetreppen – Begriffe, Messregeln, Hauptmaße. Deutsches Institut für Normung e. V, 2011.

[9] ČSN 73 0212 – Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 1–7, ČNI a ITN, Praha 1993–1997

PŘÍLOHY

• Příloha 1 – Požadované rozměry schodišťových ramen a šikmých ramp
• Příloha 2 – Bezpečnost pohybu po schodišti a šikmé rampě
• Příloha 3 – Posouzení návrhu schodiště z hlediska úrazovosti

PŘÍLOHA 1 – POŽADOVANÉ ROZMĚRY SCHODIŠŤOVÝCH RAMEN A ŠIKMÝCH RAMP

P1-1 Požadované rozměry pro schodiště a šikmé rampy platné na území hlavního města Prahy

P1-1.1 Stavby individuálního bydlení, byty

P1-1.2 Bezbariérově užívané stavby (viz kap. P1-4); ostatní stavby nebo části staveb, které nejsou bezbariérově užívané (viz kap. P1-4)

P1-2 Požadované rozměry pro schodiště platné na území České republiky (mimo Prahu)

P1-2.1 Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci

P1-2.2 Byty, obytné části v budovách jiného účelu, nástavby a přístavby budov, jimiž vznikají nové byty, ostatní stavby nebo části staveb, které nejsou bezbariérově užívané (viz. kap. P1-4)

P1-2.3 Bezbariérově užívané stavby (viz kap. P1-4)

P1-3 Požadované rozměry pro šikmé rampy platné na území České republiky (mimo Prahu)

P1-3.1 Rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, byty, obytné části v budovách jiného účelu, nástavby a přístavby budov, jimiž vznikají nové byty, ostatní stavby, které nejsou bezbariérově užívané (viz kap. P1-4)

P1-3.2 Bezbariérově užívané stavby (viz kap. P1-4)

P1-4 BEZBARIÉROVĚ UŽÍVANÉ STAVBY

• (1) Požadavky vyhlášky č. 398/2009 Sb. (§ 2, odst. 1) platí pro stavby:
  • a) pozemních komunikací a veřejného prostranství,
  • b) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností,
  • c) společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty, upravitelného bytu nebo bytu zvláštního určení,
  • d) pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, nebo stavby pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením.
    
• (2) Stavbou občanského vybavení podle vyhlášky č. 398/2009 Sb. (§ 6, odst.1) se rozumí:
  • a) stavba pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, obviněné a odsouzené,
  • b) stavba pro sdělovací prostředky,
  • c) stavba pro obchod a služby,
  • d) stavba pro ochranu obyvatelstva,
  • e) stavba pro sport,
  • f) školy, předškolní a školská zařízení,
  • g) stavba pro kulturu a duchovní osvětu,
  • h) stavba pro zdravotnictví a sociální služby,
  • i) budova pro veřejnou dopravu,
  • j) stavba ubytovacího zařízení pro cestovní ruch s celoročním i sezónním provozem pro více než 20 osob.

P1-5 CITOVANÉ NORMY A PŘEDPISY

[10] Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů

[11] Vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

[12] Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) ve znění nařízení č. 14/2018 Sb. HMP

[13] ČSN 73 4130:2010 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky, ÚNMZ, Praha 2010

[14] ČSN 73 4301:2004 Obytné budovy, ÚNMZ, Praha 2004

PŘÍLOHA 2 – BEZPEČNOST POHYBU PO SCHODIŠTI A ŠIKMÉ RAMPĚ

• (1) Geometrie schodišť a šikmých ramp by měly být navrženy s ohledem na jejich bezpečnost. Důležité je zvolit takové rozměry a povrchovou úpravu, aby byly dodrženy technické požadavky na výstavbu a hrozilo co nejmenší riziko úrazu (podklouznutí, zakopnutí apod.).
  
• (2) Hlavní faktory, které mohou ovlivnit bezpečnost pohybu po schodišti, jsou následující:
  • a) sklon schodišťového ramene nebo ramene šikmé rampy;
  • b) protiskluzná úprava povrchu schodišťových stupňů nebo šikmé rampy;
  • c) minimální rozměry a tvar hrany čel schodišťových stupňů nebo šikmé rampy;
  • d) geometrická přesnost dokončeného schodišťového ramene nebo ramene šikmé rampy.
    
• (3) Další faktory bezpečnosti pohybu po schodišti:
  • a) z hlediska rizika pádu je důležité kontrastní označení nástupního a výstupního stupně každého schodišťového ramene nebo vyrovnávacích stupňů
  • b) z hlediska rizika úrazu hlavy je důležité zabezpečení prostoru pod schodištěm nebo rampou.
    
• (4) Požadavky na sklon, protiskluznou úpravu a minimální rozměry, kontrastní označení stupnic a zabezpečení prostoru pod schodištěm jsou dány technickými normami a/nebo závaznými předpisy.
  
• (5) Doporučené odchylky geometrické přesnosti jsou stanoveny v rámci tohoto standardu.

Riziko pádu v závislosti na rozměrech schodišťových stupňů 

(1) Rozměry (výška a šířka) schodišťových stupňů můžou výrazně ovlivnit bezpečnost pohybu po schodišti. V rámci schodišťového ramene se budou vždy vyskytovat určité odchylky výšky a šířky schodišťových stupňů, vyplývající z možností použité technologie výroby.

(2) Rozdíly rozměrů mezi sousedními schodišťovými stupni mohou ovlivnit délku části chodidla, která přesahuje přes hranu schodu. Změna délky části chodidla, která se bude pohybovat na hraně schodu, bude ovlivněna změnou výšky a šířky schodišťových stupňů jdoucích za sebou a bude mnohem významnější při sestupu po schodišťovém rameni v případě, že po stupni s větší šířkou bude ihned následovat stupeň s menší šířkou.

Obr. 1  Poloha chodidla na hraně schodu (uvažováno pro velikost obuvi č. 9)

(3) Z pohledu bezpečnosti je tedy lepší navrhnout schodiště s větší šířkou schodišťových stupňů (hrozí menší riziko podklouznutí) a menší výškou schodišťových stupňů (hrozí menší riziko zakopnutí).

Tab. 6.1  Riziko pádu na schodišťovém rameni se 14 stupni za předpokladu nulové odchylky geometrické přesnosti [17]

Tab. 6.2  Riziko pádu na schodišťovém rameni se 14 stupni za předpokladu, že jeden schod je o 5 mm užší [17]

(4) Z výše uvedených tabulek vyplývá, že například na schodišti, které má šířku schodišťových stupňů 250 mm a denně po něm projde cca 100 lidí, hrozí riziko pádu každých 198 dní v případě, že jsou stupně bez odchylek geometrické přesnosti, a riziko pádu každých 156 dnů v případě, že by jeden stupeň byl užší o cca 5 mm. Zároveň lze konstatovat, že hrozí výrazně vyšší riziko zranění na schodišti, které má šířku schodišťového stupně do 275 mm než na schodišti, které bude mít schodišťové stupně širší.

(5) Na bezpečnost pohybu po schodišti má tedy výrazně větší vliv základní (navrhovaný) rozměr schodišťových stupňů než odchylky geometrické přesnosti. Čím větší šířku schodišťový stupeň bude mít, tím menší hrozí riziko zranění při pohybu po schodišti.

(6) Doporučené rozměry výšky a šířky schodišťového stupně vychází z normových požadavků na poměr výšky a šířky schodišťového stupně, minimálního, respektive maximálního sklonu schodišťového ramene a výše uvedených rizikových faktorů.

Tab. 6.3  Doporučené rozměry schodišťových stupňů [rozměry v mm]

(7) Na bezpečnost pohybu po schodišti mají vliv také odchylky geometrické přesnosti výšky a šířky dokončených schodišťových stupňů. Mezní odchylky rozměrů schodišťových stupňů, uvedené v tomto dokumentu, jsou doporučeny na základě hodnot zjištěných měřením schodišť dokončených staveb. Z měření vyplývá, že odchylku ±5 mm je možné dosáhnout v 95 % měření. Z výzkumů bezpečnosti pohybu po schodišti vyplývá, že tato odchylka rozměru schodišťového stupně nezvyšuje výrazně riziko úrazu.

P2-1 LITERATURA, CITOVANÉ NORMY A PŘEDPISY

[15] BS 5395-1 – Stairs. Code of practice for the design of stairs with straight flights and winders, BSI 2010

[16] DIN 18 065 – Gebäudetreppen – Begriffe, Messregeln, Hauptmaße. Deutsches Institut für Normung e. V, 2011.

[17] Information paper IP 15/03 – Proprietary nosing for non-domestic stairs, BRE 2003

PŘÍLOHA 3 – POSOUZENÍ NÁVRHU SCHODIŠTĚ Z HLEDISKA ÚRAZOVOSTI

Pomocný výpočet pro posouzení návrhu schodiště z hlediska úrazovosti.