Stav: vydání 2013

Anotace:
Pomůcka obsahuje výklad vybraných ustanovení autorského zákona ve vazbě na stavební předpisy a občanské právo.

Mezi autorská díla řadí autorský zákon díla architektonická a urbanistická, kterými mohou být návrhy staveb a územně plánovací dokumentace, pokud splňují znaky autorského díla. Samotná stavba je vyjádřením (rozmnoženinou) autorského díla. Autorský zákon rozlišuje osobnostní práva autorská a majetková práva autorská. Autorské dílo architektonické a urbanistické je zpravidla dílem na objednávku, resp. dílem zaměstnaneckým. Závazkové vztahy mohou být upraveny licenční smlouvou nebo smlouvou o dílo.

Upozornění k textu

OBSAH

Seznam použitých zkratek

1 DÍLA ARCHITEKTONICKÁ, URBANISTICKÁ A DÍLA SOUVISEJÍCÍ

Jaká díla vznikají, resp. mohou vzniknout při práci projektantů (tj. autorizovaných architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě) a dalších osob? Za tímto účelem se musíme podívat, o jaké profese se jedná, co je předmětem jejich činnosti, a především jaké jsou výstupy, jimi vytvářené.

Jako východisko můžeme použít základní právní úpravu spojenou s výstavbou, kterou je stavební zákon.¹ Podle něj můžeme rozlišit zásadně dvě hlavní oblasti vytváření dokumentace, která může být (při splnění pojmových znaků podle autorského zákona) autorským dílem:

a) územně plánovací dokumentace,

b) dokumentace zpracovaná podle stavebního řádu (Část čtvrtá stavebního zákona).

¹ Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1.1 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Podle § 2 odst. 1 písm. n) stavebního zákona (dále také jen SZ) se územně plánovací dokumentací rozumí

1. zásady územního rozvoje;

2. územní plán;

3. regulační plán.

Mezi úkoly územního plánování podle § 19 odst. 1 SZ patří stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce, s ohledem na hodnoty a podmínky území a stanovování urbanistických, architektonických a estetických požadavků na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb.

Do nástrojů územního plánování podle Hlavy III stavebního zákona patří územně plánovací podklady, které tvoří územně analytické podklady, zjišťující a vyhodnocující stav a vývoj území, a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území; slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území (§ 25).

Jak můžeme zjistit ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., patří sem:

1. mapové podklady – katastrální mapa, Státní mapa, Základní mapa České republiky² a Mapa České republiky ; mapovým podkladem pro pořízení regulačního plánu může být též polohopisné a výškopisné zaměření řešeného území. Pro účely územního plánování je možné mapový podklad doplnit na základě skutečností, zjištěných vlastním průzkumem území;

² § 3 odst. 1 písm. a) až d) nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.

2. územně analytické podklady – zahrnují rozbor udržitelného rozvoje území, údaje o území, zjištění vyplývající z průzkumů území a další dostupné informace, například statistické údaje. Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a dále informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti (dále jen „pasport údaje o území“). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území, včetně použitého měřítka a legendy. Grafická část územně analytických podkladů obsahuje výkres hodnot území, zejména urbanistických a architektonických, výkres limitů využití území, výkres záměrů na provedení změn v území a výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (dále jen „problémový výkres“). Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy;

3. územně plánovací dokumentace – zahrnuje zásady územního rozvoje, územní plán, případně regulační plán, všechny obsahující textovou a grafickou část (výkresy).

Do nástrojů územního plánování patří dále politika územního rozvoje, určující ve stanoveném období požadavky na konkretizaci úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území, a určuje strategii a základní podmínky pro naplňování

těchto úkolů. Politiku územního rozvoje pořizuje ministerstvo pro celé území republiky a schvaluje ji vláda. Ministerstvo zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Posledním druhem dokumentu, souvisejícím s územním rozhodováním, je územní rozhodnutí nebo územní souhlas (§ 76 a násl. zákona). Podle § 78 odst. 1 lze územní rozhodnutí nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96, nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a.

Územním rozhodnutím je rozhodnutí o

a) umístění stavby nebo zařízení (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“),

b) změně využití území,

c) změně vlivu užívání stavby na území,

d) dělení nebo scelování pozemků,

e) ochranném pásmu.

Podle § 84 odst. 1 územní rozhodnutí vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí mj. dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a dokladovou část (§ 86 odst. 2 písm. e). Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí a jejích příloh, včetně rozsahu a obsahu dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, stanoví prováděcí právní předpis.³

³ Tím je vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb.

1.2 POVOLENÍ A OHLÁŠENÍ STAVEB

K ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebník připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje

a) průvodní zprávu,

b) souhrnnou technickou zprávu,

c) situaci stavby,

d) dokladovou část,

e) zásady organizace výstavby a

f) dokumentaci objektů (§ 105 odst. 2).

Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stanoví prováděcí právní předpis.⁴

⁴ Tím je vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., Příloha č. 5.

Položka B Souhrnná technická zpráva obsahuje mj. pod bodem B.2 Celkový popis stavby zejména položky jako:

B.2.1 Účel užívání stavby, základní kapacity funkčních jednotek

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

a) urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení,

b) architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektů

a) stavební řešení,

b) konstrukční a materiálové řešení,

c) mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení

a) technické řešení,

b) výčet technických a technologických zařízení.

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Zásady hospodaření s energiemi

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Dále pak zde najdeme položky jako:

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrany

B.7 Ochrana obyvatelstva

B.8 Zásady organizace výstavby

Část C obsahuje situační výkresy, část D dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení.

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických nebo technologických zařízení se zpracovává po objektech a souborech technických nebo technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

a) Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).

b) Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou, včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením, včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu, včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

a) Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované jejím zhotovitelem).

b) Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).

c) Statické posouzení (ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce, včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).

d) Plán kontroly spolehlivosti konstrukcí (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití).

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

D.1.4 Technika prostředí staveb

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (u všech v členění Technická zpráva a Výkresová část).

Výše uvedená struktura dokumentace platí i pro stavební řízení (o stavebním povolení) podle ustanovení § 108 a násl. zákona.

V citované vyhlášce nalezneme v Příloze č. 6 popis rozsahu a obsahu dokumentace pro provádění stavby. Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

E Dokladová část.

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení; u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

A konečně obdobně je v Příloze č. 7 vyhlášky popsán rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby (viz ustanovení § 125 zákona).

1.3 PŘEDINVESTIČNÍ PŘÍPRAVA A PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

V procesu výstavby se v současnosti obvykle postupuje v těchto krocích:

I. předinvestiční příprava

1. investiční záměr (IZ) – jeho obsahem je souhrn požadavků s řešením umístění do lokality, předběžné odhady bilancí potřeb a spotřeb, odhady nákladů, typy pro výběr staveniště apod.,

2. studie stavby (STS) – zhotovení hrubého návrhu stavby, včetně jejího případného projednání s dotčenými správními orgány, prověření konkrétního staveniště, vhodnost lokality, vlastnosti veřejných zdrojů, limity území, a to případně ve variantách za účelem vyhledání optimálního řešení;

v této fázi rozhodování stavebníka (stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby) o projektu mohou samozřejmě vznikat i jiné dokumenty a předběžné studie, např. studie proveditelnosti, studie příležitostí, koncepční varianty projektu apod.,⁵

⁵ Viz BĚLEHRADOVÁ, I., MATĚJKA, V. Investiční projekt. Příprava území a příprava stavby. Doporučený standard, metodická řada DOS M 21.01. Praha: ČKAIT, 2000.

3. dokumentace k územnímu řízení (DÚR) – podle přílohy č. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., včetně projednání a obstarání územního rozhodnutí;

II. projektová příprava (investiční)

4. dokumentace ke stavebnímu řízení (pro vydání stavebního povolení – DSP, resp. pro ohlášení stavby – DOS) – podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., včetně projednání a obstarání stavebního povolení,

5. dokumentace pro zadání stavby (DZS) – slouží jako podklad pro výběrové řízení na výběr zhotovitele a stanovení ceny projektu; podle vyhlášky č. 230/2012 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, u veřejných zakázek na stavební práce je příslušnou dokumentací⁶ projektová dokumentace pro provádění stavby (pro „soukromé“ zakázky nic nebrání stavebníkovi, aby tento dokument nechal vypracovat),

⁶ Podle § 1 odst. 1 citované vyhlášky se příslušnou dokumentací rozumí dokumentace určující stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a která umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr.

6. realizační dokumentace k provedení stavby (také dodavatelská, výrobní, konstrukční, stavební dokumentace – názvosloví není ustáleno) – za její zpracování odpovídá dodavatel (zhotovitel) stavby, slouží jako podklad pro zhotovení stavby, upravený podle požadavků, technologických postupů apod. konkrétního dodavatele stavby;

III. postprojektové práce

7. dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) – zachycení konečného stavu stavby podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., případně úpravy dokumentace na základě změn v rámci zkušebního provozu a provádění inspekcí a hodnocení ve fázi vyzkoušení a průkazů až do předání a převzetí stavby do užívání.

Podle metodiky ČKAIT můžeme dokumentaci charakterizovat v jednotlivých fázích stavebního projektu takto:

a) v přípravné (předinvestiční) fázi:

• svým dohodnutým obsahem i formou – obvykle ve formě studií – slouží k zásadnímu rozhodnutí o realizaci projektu a k rozhodnutí o jeho koncepční variantě; ke konečnému rozhodnutí lze dojít také cestou dílčích rozhodování na základě předběžných studií;
• ve stanovené formě se stanoveným obsahem je podkladem pro správní řízení k získání rozhodnutí orgánů veřejné správy o umístění stavby.

b) ve fázi zadávání realizace projektu:

• v dohodnutých formách a s dohodnutým obsahem dokumentace souborného řešení projektu (dokumentace Basic Design) slouží k rozhodnutí o konečné variantě (dříve určené koncepční varianty) souborného řešení projektu a pro rozhodnutí o zadání realizace projektu;
• svým stanoveným obsahem i formou slouží správnímu řízení (stavebnímu řízení) k získání stavebního povolení a následně také k získání povolení k užívání stavby (viz níže písm. e).

c) ve fázi realizační přípravy projektu:

• svým dohodnutým obsahem i formou slouží jako realizační dokumentace projektu (Detail Design) realizátorům k realizaci stavby a příslušné její (dohodnuté) části také stavebníkovi k dohledu nad realizací (popř. k řízení realizace) a k archivaci pro případ inovací (např. stavebních úprav); stavebníkovi nebo uživateli slouží dokumentace pro užívání (provozní dokumentace), zahrnovaná někdy do realizační dokumentace projektu, jindy považovaná za samostatný druh i úroveň dokumentace;
• svým dohodnutým nebo stanoveným obsahem i formou (podle charakteru změny) slouží jako dokumentace změn oproti dokumentaci podle písm. a) a b), k rozhodnutí o změně a také k jejímu provedení ve změnovém řízení.

d) ve fázi realizace projektu:

• svým dohodnutým nebo stanoveným obsahem i formou (podle charakteru změny) slouží jako dokumentace změn oproti dokumentaci podle písm. a) až c) k rozhodnutí o změně a k jejímu provedení ve změnovém řízení; souborně je označována jako dokumentace skutečného provedení (stavby) a někdy také souborně zpracována (včetně změn podle písm. e);
• ve stanovené formě a s obsahem dříve ověřeným příslušným orgánem veřejné správy k získání rozhodnutí (kolaudačního) k užívání stavby, popř. povolení pouze ke zkušebnímu provozu (kolaudační rozhodnutí bude získáno v závěru zkušebního provozu ve fázi vyzkoušení a průkazů).

e) ve fázi vyzkoušení a průkazů:

• svým dohodnutým nebo stanoveným obsahem i formou slouží změnovým řízením obdobně jak bylo uvedeno pod písm. d);
• ve stanovené formě a s obsahem dříve ověřeným příslušným orgánem veřejné správy k získání rozhodnutí (kolaudačního) k užívání stavby, pokud bylo ve fázi podle písm. d) získáno pouze povolení ke zkušebnímu provozu.

f) ve fázi provozování stavby, k dosažení cílů projektu:

• svým dohodnutým obsahem i formou úpravy a změny provozní dokumentace, která byla součásti realizační dokumentace projektu (dokumentace Detail Design), nebo byla zpracována souběžně pro potřeby provozování, stanoveným obsahem i formou změny dokumentace, která bude předkládána orgánům veřejné správy vykonávajícím státní stavební dohled (nebo jiný dohled) při užívání stavby;
• obdobně úpravy archivované dokumentace, v souvislosti s prováděním změn v této fázi, pokud nejsou novou stavbou.

Mimo dokumentace projektu mohou být v procesu přípravy a realizace stavebního projektu využívány ještě další druhy dokumentace, např. dokumentace stavební, montážní, výrobní, průvodní technická (provázející výrobky) atd., které již nejsou součástí dokumentace projektu ani dokumentace stavby. Jedná se obvykle o dokumentaci, kterou potřebují jednotliví dodavatelé k výrobě nebo prodeji svých výrobků, k provedení dohodnutých prací nebo k poskytnutí příslušných služeb. Jedná-li se o nestandardní výrobky, práce nebo služby, pak podkladem pro zpracování této dokumentace je obvykle realizační dokumentace projektu. Pro standardní prvky poskytují naopak jejich dodavatelé příslušným projektantům projektové podklady, na jejichž základě zařazují projektanti standardní prvky do projektu.⁷

⁷ V detailech viz MATĚJKA, V., MOKRÝ, J., RANDULA, P., LACKO, B., FICEK, P. Management projektů spojených s výstavbou. Doporučený standard, metodická řada DOS M 15.01. Praha: ČKAIT, 2001.

Jednotlivé druhy dokumentace se od sebe liší jednak právním předpisem předepsaným obsahem, jednak způsobem zpracování. Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí se liší od architektonického řešení návrhu stavby obsaženého v architektonické studii ve větší míře tvůrčí rozpracovanosti architektonických tvůrčích prvků a ve větší míře tvůrčího přizpůsobení těchto prvků řešení stavebně technickému, s nímž architektonické řešení spoluvytváří jeden účelový návrhový celek tak, aby stavba mohla být po všech stránkách zdárně a veřejnoprávně řádně zbudována. Od architektonické studie se celá projektová dokumentace odlišuje i v tom, že projektová dokumentace obsahuje další části stavebně technického rázu, které v architektonické studii obvykle nebývají a které nemají charakter tvůrčího zpracování ve smyslu pojmových znaků podle AutZ (§ 2). Projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, jakož i další dokumentace v rámci stavebního řízení jsou tedy výsledkem smíšené činnosti architektonicko-tvůrčí a činnosti stavebně technické.

Obdobně to platí pro další úrovně projektové dokumentace. Čím více se blížíme k vlastní realizaci stavby, tím více ztrácí dokumentace svůj tvůrčí charakter a převahu nabývají technická řešení.

Jedná se o řetězec děl, která na sebe navazují, a kde každé následující vzniká zpracováním předchozího. Otázkou konkrétní dokumentace pak je, nakolik je zpracování tvůrčí – tedy výsledkem je nové autorské dílo, a kdy netvůrčí, tj. dochází k zeslabování podílu tvůrčího vyjádření na celkovém rozsahu dokumentace stavby.

V případně více úrovní dokumentace stavby (projektové dokumentace, jak je popsána výše) se nejedná o jedno autorské dílo, které by se nacházelo v různých vývojových fázích, ale pokud bylo dokončeno (tedy řádně převzato, předáno či dokonce užito pro určité úřední řízení – územní rozhodnutí nebo stavební povolení), pak se jedná o dílo dokončené ve smyslu § 2 odst. 3 AutZ. Naproti tomu pokud – zejména v úvodních fázích – bude projektant pracovat na více verzích návrhu stavby, bude se zřejmě jednat o vývojové fáze ve smyslu citovaného ustanovení.

1.4 ZHODNOCENÍ Z HLEDISKA AUTORSKOPRÁVNÍCH ASPEKTŮ

Jak lze vidět z výše uvedeného popisu, dokumentace zpracovávaná pro územní plánování a pro umístění a povolení stavby má v podstatě shodnou strukturu z hlediska jejich formy:

• textové dokumenty (zprávy), včetně statického posouzení, popisu technologických postupů apod. a;
• výkresová část, včetně mapových podkladů.

V dalším textu se tedy budeme zabývat pojmovými znaky autorských děl s přihlédnutím k speciálním vlastnostem v oblasti architektury, urbanistiky a stavebnictví. Pro zjednodušení tam, kde to nebude na újmu přesnosti výkladu, budeme pro všechny textové dokumenty, technické a jiné zprávy používat termín Technická zpráva, pro grafickou část (výkresy a mapy) termín Výkresová část.

2 AUTORSKÁ DÍLA A JEJICH OCHRANA

2.1 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA

Základním pramenem autorského práva je zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „AutZ“).

Aktuální právní úprava zákonem č. 121/2000 Sb. je komplexní úpravou práva autorského a práv souvisejících s právem autorským tak, jak se vyvíjela v rámci mezinárodních autorskoprávních úmluv a smluv, a jakou obsahuje i právo Evropských společenství.

Autorské právo je tzv. právem absolutním a jeho opodstatněnost se projevila až v souvislosti s rozvojem reprodukční techniky. Zatímco dříve bylo možné hovořit spíše o právech vydavatelských, soutěžních a právech hospodářského významu, dnešní doba považuje za nejpodstatnější právě autorská díla související s moderními informačními technologiemi.

V podstatě jsou vymezeny tyto základní znaky autorského práva:

a) jde o právo absolutní povahy působící erga omnes, právo náležející pouze individuálně určené fyzické osobě, autorovi. Na druhé straně stojí povinnost individuálně neurčených osob zdržet se jakýchkoli neoprávněných zásahů do práv nositele autorského práva;

b) jde o právo nepromlčitelné, protože není právem ryze majetkovým, ale smíšeným, tzv. osobnostně-majetkovým právem k výsledkům duševní tvořivé činnosti;

c) předmětem je jednotlivě určený ideální statek, který je nehmotný, ale musí být hmotně vyjádřen, a to v podobě lidskými smysly vnímatelné a dále sdělitelné. Vnímatelnost se vztahuje nejen na přímé fyzikální vnímání, ale může se jednat rovněž o vnímání prostřednictvím zařízení (přehrávače, počítače atd.).

Tento zákon má ovšem své předchůdce,⁸ kteří mohou i v současnosti vyvolávat konkrétní právní účinky a lze je tedy považovat nadále za prameny autorského práva, neboť pro právní vztahy vzniklé před nabytím účinnosti platného autorského zákona a práva a povinnosti z nich vzniklé, jakož i práva a odpovědnosti za porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí, že se řídí dosavadními právními předpisy (§ 106 AutZ).⁹ Jde především o zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

⁸ Zákon o právu původském k dílům literárním, uměleckým a fotografickým ze dne 26.12.1895 (č. 197/1895 Ř. z.); Zákon o právu původském k dílům literárním, uměleckým a fotografickým (o právu autorském) ze dne 24.11.1926 (č. 218/1926 Sb.z. a n.); Zákon o právu autorském ze dne 22.12.1953 (č. 115/1953 Sb.); Zákon o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon) ze dne 25.3.1965 (č. 35/1965 Sb.).
⁹ TŮMA, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 5.

Autorský zákon je základní, leč speciální normou pro úpravu ochrany autorských práv v právním řádu ČR. V některých oblastech se autorských děl dotýkají i další zákony, v právu soukromém zejména zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále také jen „ObčZ“), popř. zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále také jen „ObchZ“) (oba jsou účinné do 31.12.2013), resp. zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen „NOZ“) (účinný od 1.1.2014).¹⁰ Uvedené předpisy se uplatňují podpůrně v licenčním autorském právu, případně v souvislosti s náhradou škody.

¹⁰ Přes různé kampaně ve sdělovacích prostředcích zastává autor názor, že nový občanský zákoník nabude účinnosti v předpokládaném termínu.

V případě smluv s mezinárodním prvkem se na autorskoprávní problematiku použije zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, ve znění pozdějších předpisů, a to především ustanovení § 9 a násl. (opět účinný do 31.12.2013), resp. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (účinný od 1.1.2014). A samozřejmě v EU řada přímo působících předpisů, jako jsou Nařízení Brusel I, Nařízení Řím I apod.¹¹

¹¹ Viz např. PAUKNEROVÁ, M. Evropské mezinárodní právo soukromé. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008.

2.2 ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ AUTORSKÉHO ZÁKONA

Nejpodstatnějšími ustanoveními tohoto zákona z hlediska zkoumané problematiky jsou následující.

2.2.1 Předmět úpravy

Zákon upravuje

a) práva autora k jeho autorskému dílu,

b) práva související s právem autorským:

1. práva výkonného umělce k jeho uměleckému výkonu,

2. právo výrobce zvukového záznamu k jeho záznamu,

3. právo výrobce zvukově obrazového záznamu k jeho záznamu,

4. právo rozhlasového nebo televizního vysílatele k jeho vysílání,

5. právo zveřejnitele k dosud nezveřejněnému dílu, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv,

6. právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu,

c) právo pořizovatele k jím pořízené databázi,

d) ochranu práv podle tohoto zákona,

e) kolektivní správu práv autorských a práv souvisejících s právem autorským.

Autorské právo řadíme k právům k výsledkům duševní tvořivé činnosti, v souladu s definicí podle Úmluvy o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), podepsané ve Stockholmu dne 14. července 1967,¹² kde v čl. 2 se „duševním vlastnictvím“ rozumí: práva k literárním, uměleckým a vědeckým dílům, k výkonům výkonných umělců, zvukových záznamů a rozhlasovému vysílání, k vynálezům ze všech oblastí lidské činnosti, k vědeckým objevům, k průmyslovým vzorům a modelům, k továrním, obchodním známkám a známkám služeb, jakož i k obchodním jménům a obchodním názvům, práva na ochranu proti nekalé soutěži a všechna ostatní práva vztahující se k duševní činnosti v oblasti průmyslové, vědecké, literární a umělecké.

¹² Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 69/1975 Sb., o Úmluvě o zřízení Světové organizace duševního vlastnictví, podepsané ve Stockholmu dne 14. července 1967, ve znění vyhl. č. 80/1985 Sb.

Chráněná práva podle AutZ jsou rozdělena do tří skupin. První z nich tvoří právo autorské, druhou skupinu tvoří šest práv souvisejících s právem autorským, zatímco poslední třída zahrnuje právo pořizovatele databáze, neboli databázové právo sui generis.

Právo autorské má soukromoprávní povahu, která je dána přirozenou soukromou povahou vztahů vyplývajících z tvorby (z duševní tvořivé činnosti), jež toto právo upravuje, a které se týkají dvou následujících právních skutečností, s nimiž nejsou spojeny žádné formální zápisné principy ani principy poplatkové, protože povahově ani nejsou zapotřebí.

Jedná se o tyto právní skutečnosti:

a) vytvoření díla (jeho vznik),

b) veřejné nebo jiné užití díla, jímž často dochází k hospodářskému zhodnocení díla samého, resp. k hospodářskému zhodnocení majetkových autorských práv k dílu.

2.2.2 Autorská díla jako předmět práva autorského

Jedním z klíčových ustanovení AutZ je § 2, který definuje, co je předmětem práva autorského. Podle odst. 1 je jím dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen „dílo“). Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.

Ustanovení odst. 1 vymezuje pojem autorského díla jako předmětu autorského práva. Obsahuje pozitivně formulovanou generální klauzuli předmětných děl pojatých do demonstrativního výčtu. Účelem tohoto pojetí bylo a je umožnit ochranu i těm dílům, která v současnosti nejsou druhově ani známa, nebo která nejsou natolik rozšířena, aby bylo zapotřebí je výslovně uvádět v zákonném demonstrativním výčtu děl, popř. i dílům, u nichž je v současnosti možnost jejich autorskoprávní ochrany sporná. Uvedený demonstrativní výčet chráněných děl proto obsahuje jen díla druhově všeobecně známá a jako díla literární, jiná umělecká nebo vědecká povahově obecně uznávaná, přičemž přihlíží i k praktickým potřebám aplikace autorského zákona v budoucnu.¹³

¹³ TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 15. [14]

Základním principem všech a tedy i tohoto autorského zákona je tedy skutečnost, že AutZ nechrání myšlenku, nýbrž její tvůrčí zpracování. Podle odst. 6, obsahujícího negativní vymezení, dílem podle tohoto zákona není zejména námět díla sám o sobě, denní zpráva nebo jiný údaj sám o sobě, myšlenka, postup, princip, metoda, objev, vědecká teorie, matematický a obdobný vzorec, statistický graf a podobný předmět sám o sobě.

Klíčovým momentem při posuzování, zda jde o dílo ve smyslu AutZ, je uvedené naplnění kumulativních pojmových znaků podle AutZ. Těmito znaky jsou ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 AutZ:

a) charakter díla – musí jít o dílo literární, jiné dílo umělecké nebo dílo vědecké;

b) dílo musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora, čímž se myslí autor jakožto fyzická osoba – viz výslovné ustanovení § 5 odst. 1 AutZ;

c) dílo je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam. Zákon možná zbytečně, ale nikoliv chybně zdůrazňuje, že objektivně vnímatelnou podobou je i podoba elektronická; tato vlastnost, i když nebyla explicitně vyjádřena v předchozím autorském zákoně, byla výkladově pojímána jednoznačně, tedy že dílo může být vnímáno i prostřednictvím technických pomůcek a zařízení – např. počítače;

d) dílo není vyloučeno z ochrany podle dalších ustanovení AutZ (např. § 2 odst. 6, § 3).

Hlavním požadavkem je, že dílo musí být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti. Pojmovému znaku tvůrčí činnosti ve smyslu autorskoprávním vyhovuje pouze takový duševní výtvor, který je jako výsledek tvůrčí fantazie individuálním projevem osobnosti autora. Z toho, že jde o projev osobnosti autora, vyplývá způsobilost jeho jedinečnosti. Výsledek této činnosti je míněn ve smyslu nehmotného statku, na rozdíl od statku hmotného – věci, jejímž prostřednictvím dílo coby statek nehmotný může být vyjádřeno. Výsledek musí být jedinečný ve smyslu autorskoprávní individuality díla, tedy v zásadě statistické jedinečnosti. Podle tohoto pojetí nemohou existovat dvě naprosto shodná díla, aniž by nešlo v jednom případě o plagiát, resp. o díla vůbec. Tvůrčí činnost je tedy základní předpoklad vzniku autorského díla i autorskoprávní ochrany – není přitom třeba splnění žádných jiných podmínek, zvláště ne formálních.¹⁴

¹⁴ KŘÍŽ, J. a kol. Autorský zákon s komentářem a předpisy souvisící. Komentář. 1. vydání. Praha: Linde, 2001. Podobně také TELEC, I., TŮMA, P. op. cit. a SMEJKAL, V. op. cit. [6]

Určení, zda se jedná o autorské dílo, je právní otázkou (viz Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla¹⁵), ale zřejmě se neobejdeme bez odborného znaleckého posouzení před vyslovením právního závěru.¹⁶

¹⁵ Telec, I. Test pojmových znaků literárního, jiného uměleckého nebo vědeckého díla. In: ŠTENGLOVÁ, I. (ed). Pocta Miloši Tomsovi k 80. narozeninám. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006. s. 392–398. [21]
¹⁶ Viz také SMEJKAL, V. Role soudního znalce při řešení sporu. Právní rozhledy, XVI., č. 20, 2008, s. 734–738.

Podle Telce¹⁷ je výsledek tvůrčí činnosti autora (§ 2 odst. 1 věta prvá AutZ) „základním objektivním pojmovým znakem autorských děl. V případě tvůrčí činnosti autorské (a podobně i tvůrčí činnosti umělecko-interpretační) je tímto výsledkem:

• vytvoření ideálního předmětu právních vztahů (nehmotného statku, resp. nehmotné majetkové hodnoty), který dosud neexistoval;
• výsledek, který není objektivními podmínkami nijak determinován;
• výsledek, který je jedinečným výronem osobnosti svého tvůrce.

¹⁷ TELEC, I. Tvůrčí práva duševního vlastnictví. 1. vydání, Brno: Nakladatelství Doplněk 1994, s. 82–83.

Můžeme tedy říci, že pouze takovýto „výsledek tvůrčí činnosti“ patří mezi objektivní pojmové znaky autorských děl. Jeho podstatou je personální základ, spočívající v ontologické jednotě osobnosti tvůrce a jeho díla, která potom doznává i své formálně normativní vnější vyjádření v autorském zákonu. Můžeme také říci, že jde o statistickou jedinečnost výsledku, která v sobě nese pečeť tvůrce, výraz a výron jeho osobnosti. Ve shora načrtnutém smyslu pak „výsledek tvůrčí činnosti“ nauka autorského práva chápe ve smyslu autorskoprávní individuality, nikoli tedy individuality jakékoli, ale právě této vlastnosti, typické pro autorská díla. Tuto autorskoprávní individualitu nauka chápe jako (statisticky) jedinečné tvůrčí ztvárnění myšlenky, které je vedeno svobodným výběrem tvůrčích možností (metod, stylů apod.). Proto je také dosažený výsledek tvůrčí činnosti vždy objektivně nový, a to v absolutním rozsahu – oproti znaku formální novosti, jak jej chápou meze některých zákonů průmyslově-právních, kladoucí na novost určité zákonné determinanty (srov. např. § 5 VynZ). Ztvárnění myšlenky, jako jeden z klíčových pojmů autorského práva, nikoli tedy myšlenka sama o sobě, klade požadavky též na tvůrčí fantazii, vyžaduje tvůrčí síly (potenci) i samotné intelektuální bohatství a v té či oné míře i schopnost myšlení v tvůrčích variantách apod. Uvádí se také, že se jedná o „individuální ztvárnění obsahu, jehož výsledkem je imaginární obraz“. Obsah autorského díla však není tvořen jen prvky autorskoprávními individuálními, tj. prvky chráněnými, ale i prvky volnými, mezi něž patří zejména různé obecné poznatky (fakta), ale i tzv. holé náměty, neboť proces tvorby díla je též procesem společenským, protože autor vesměs čerpá i ze společenských a přírodních zdrojů. Tyto samotné „volné obsahové prvky“ díla mohou doznat též tvůrčího ztvárnění (srov. tzv. holý námět a oproti tomu jeho tvůrčí ztvárněni).“

Výrazem individuality a originality díla, jako pojmových znaků, které musejí být naplněny, je tzv. statistická jedinečnost díla, tedy musí se jednat o výsledek, k němuž nemohou dospět nezávisle na sobě dvě osoby.

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu „Tvůrčí činnost, všechny její druhy, jako pojem autorskoprávní, lze charakterizovat jako činnost spočívající ve „vytvoření“ něčeho nehmotného s tím, že dosažení tohoto cíleného i necíleného výsledku závisí v osobních vlastnostech tvůrce, bez nichž by tento výtvor (duševní plod tvůrčí povahy literární, jiné umělecké nebo vědecké) nebyl vůbec dosažen. „Zvláštními osobními vlastnostmi“ autora díla je zejména schopnost tvořit, což je schopnost jeho ducha, a to in concreto tvořit literárně, jinak umělecky nebo vědecky. S touto schopností bývá spojeno i nadání (talent), fantazie aj. prvky patřící mezi osobní vlastnosti, které si lidský duch přináší do běžného života a které rovněž nabývá například životní praxí, vzděláním, životní zkušeností apod. K výkonu tvůrčí činnosti je zapotřebí i bohatost fantazie, inspirace a často i intuice, tvůrčí prostředí, tvůrčí klid nebo naopak tvůrčí vzruch apod., někdy i potřeba tvůrčí svobody aj. prvky, jevy nebo vlivy. Právě z povahy „zvláštních osobních vlastností“ vyplývá, že duševní plod tvorby, k níž byly tyto zvláštní osobní vlastnosti člověka využity, je povahově (a pojmově) neoddělitelným tvůrčím projevem individualizovaného lidského ducha, formujícího samu osobnost. Proto je i samo „vytvoření“, resp. tvorba, díla tvůrčí činností nezaměnitelného osobitého rázu.“¹⁸

¹⁸ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. dubna 2007, sp. zn. 30 Cdo 739/2007. Právní rozhledy, 2007, 21, s. 795.

Podle dalšího rozhodnutí Nejvyššího soudu pro pojem díla jako předmět práva autorského nezáleží na rozsahu, účelu ani na stupni hodnoty (kvalitě) díla. Pojem kvality díla však do určité míry souvisí s podmínkou tvůrčí činnosti. Jinými slovy obsah nebo účel není rozhodující, pokud má výtvor byť minimální tvůrčí charakter. O díle v tomto smyslu není možno mluvit, jestliže tento tvůrčí prvek chybí.¹⁹

¹⁹ Usnesení ze dne 18. června 2003, sp. zn. 5 Tdo 631/2003. Soubor trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu Praha: C. H. BECK, svazek 26/2004, RNs T 612.

2.2.3 Díla architektonická a urbanistická

Díla architektonická a urbanistická jsou vyjádřena prostřednictvím Technických zpráv a Výkresových částí tak, jak jsou definovány v kap. 1.4. Z čeho tyto dokumenty z hlediska AutZ sestávají?

Významná jsou především díla literární a díla umělecká. Z příkladného výčtu ve větě druhé § 2 odst. 1 vybereme především následující druhy děl:

a) Technické zprávy – můžeme klasifikovat coby díla literární slovesná (pokud nejsou podle své povahy zahrnuta v kategorii děl vědeckých), jejichž pojmovým znakem je vyjádření slovem, přičemž podle způsobu slovního vyjádření nás budou zajímat především díla slovesná vyjádřená psaným slovem, tj. písmem, přičemž zdůraznit je třeba, že nejen tiskem, ale i elektronicky; sem budou patřit textové části projektové dokumentace a dalších dokumentů, tedy;

b) Výkresové části – budou obsahovat díla výtvarná, a to malířská a grafická, případně jiná díla výtvarná (počítačová grafika či animace); mohou zde ovšem být i další druhy děl, jako jsou např. dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, nebo dílo kartografické.

Na vysvětlení k uvedeným typům děl:

1. Díla malířská (malby, kresby, črty apod.) představují díla vyjadřující tvůrčí myšlenku prostřednictvím jejího statického vizuálního zachycení přímo na dvourozměrný podklad, bez použití technických optických prostředků. Malířské dílo nemusí být nutně vytvořeno klasickými malířskými metodami. Může se jednat i o malbu vytvořenou s použitím elektronických grafických prostředků.

2. Díla grafická se od děl malířských liší nepřímým zachycením myšlenky prostřednictvím grafických desek či obdobných podkladů a jejich následným vyjádřením pomocí tiskařských metod.

3. Do oblasti děl fotografických a děl vyjádřených postupem podobným fotografii budou patřit všechna díla, jež byla zhotovena postupem, spočívajícím v sejmutí a uchování obrazu, a to bez ohledu zda se bude jednat o klasickou chemickou cestu spočívající v záznamu světla na světlocitlivé médium, nebo pomocí elektrostatického náboje na vhodný nosič (skenováním pomocí kopírovacího zařízení – xeroxu), nebo prostřednictvím digitálních zařízení (snímačem typu CCD, využívajícího fyzikálního jevu známého jako fotoefekt²⁰.

²⁰ Viz např. MYŠKA, M. Velká kniha digitální fotografie. 3. vyd., Brno: Computer Press, 2008. ISBN 978-80-251-2005-7.

Co se týká fotografií, český autorský zákon rozlišuje mezi fotografiemi dvou kategorií:

• jedinečné (neopakovatelné) umělecké dílo fotografické nebo jedinečné (neopakovatelné) umělecké dílo vyjádřené postupem podobným fotografii (viz čl. 34 odst. 1 LZPS a § 2 odst. 1 věta druhá AutZ);
• původní fotografie (viz čl. 34 odst. 1 LZPS a § 2 odst. 2 věta třetí AutZ).

Podobně jako u prvních dvou zvláštních druhů autorských děl se ad b) počítá s existencí tzv. „díla malé mince“ (Werke der Kleine Münze, oeuvres de petit valeur), tedy fotografiemi, jež nejsou jedinečné ani co do statistického, ani co do právního výkladu, ale přesto jsou AutZ chráněny jako díla původní.

Podle Telce²¹ lze autorskoprávně fotografie roztřídit do jednotlivých skupin:

• Jedinečný výtvor – umělecké dílo fotografické, jemuž je na roveň postaveno (asimilováno) umělecké dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, které je jedinečným, tudíž neopakovatelným výsledkem tvůrčí činnosti autora (viz § 2 odst. 1 věta druhá AutZ). Takové fotografické (nebo podobně vyjádřené) dílo je dílem ve smyslu autorského zákona. Autorskoprávně kategoriálně vzato jde o dílo umělecké, které je samo o sobě uměním. V praxi v této souvislosti obvykle hovoříme o umělecké fotografii.
• Původní výtvor – fotografie, která je původní (original) v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem (author’s own creation) – viz § 2 odst. 2 AutZ. Taková fotografie ve skutečnosti není ani dílem fotografickým, ani jakýmkoli jiným autorským dílem, protože nesplňuje legální pojmový znak jedinečnosti výtvoru. Splňuje pouze slabší autorskoprávní znak původnosti výtvoru. V autorskoprávním smyslu není „hard“, nýbrž „soft“. Nicméně stát pro takový ideální předmět, kterým tato fotografie je, stanoví zákonnou fikci (smyšlenku) díla tím, že jej považuje za autorské dílo. Považuje jej za něco, čím ve skutečnosti (ani právně pojmově) není. Jedná se o fiktivní dílo. Tento autorskoprávní druh fotografie je tedy fiktivním autorským dílem. Jako takový je ale předmětem práva autorského. Předpokladem autorskoprávní ochrany ovšem je, že i taková fotografie je výsledkem autorovy tvořivosti. Jinými slovy, že je vlastním duševním výtvorem, jak jej normativně chápe autorský zákon. Pojmově to znamená, že vznik takové fotografie je vždy podmíněn určitým stupněm, resp. autorskoprávním druhem tvůrčí činnosti autora.
• Prostý (holý) fotografický záznam, který není ani jedinečným výtvorem, ani alespoň původním výtvorem. Jde o takovou fotografii, která – autorskoprávně vzato – vůbec není žádným výtvorem. Autor-skoprávně vzato jde o „nevýtvor“. Obvykle se jedná o případ fotokopie.

²¹ TELEC, I. Autorské právo k fotografiím podle nového autorského zákona. Právní rozhledy, 2000, č. 12, s. 539–541.

4. Díla kartografická jsou podle ustanovení § 2 písm. f) zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů výsledkem kartografického znázornění zemského povrchu, kosmu, kosmických těles nebo jejich částí, objektů, jevů a jejich prostorových vztahů v grafické nebo digitální formě spolu s textovými a jinými doplňky. Mezi díla kartografická patří též zeměpisné mapy, plány a náčrty, tj. díla dvourozměrná, stejně jako i díla prostorová, jako jsou plastická díla zeměpisná (plastické mapy), glóby apod. Definice je ale pro účely tohoto zákona a nic nevypovídá o autorskoprávním charakteru díla. Kartografickým dílem však nebývá každá mapa (jen proto, že je technicky vzato mapou). Kupříkladu jím není, neboť nesplňuje legální pojmové znaky díla podle autorského zákona, velkoměřítková katastrální mapa, která již svou povahou (věcnou předurčeností) vykazuje znaky pouhého obecného faktu, aniž by byl ztvárněn v tvůrčí kategorii kartografického díla. Katastrální mapa vzniká na základě věcné předurčenosti skutečností, kterou v sobě věrně promítá (viz soubor geodetických informací katastru nemovitostí České republiky). Legální pojmové znaky díla kartografického podle autorského zákona může splňovat kupř. i grafická část územně plánovací dokumentace, jež, obecně vzato, poskytuje prostor pro ztvárnění tvůrčí invence a pro tvůrčí fantazii, neboť se zde představuje jen odborně podložená vize budoucí územní reality.²²

²² TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 31. [14]

Co se týká děl architektonických a urbanistických (dále také jen „díla architektonická“), je třeba rozlišit zásadně dvě fáze jejich tvorby a užívání:

I. vznik díla architektonického jeho vyjádřením v jakékoli objektivně vnímatelné podobě, nejčastěji pak v souvislosti s projektovou činností ve výstavbě jako soubor děl – viz níže – v podobě Technických zpráv a Výkresových částí;

II. vyjádření díla architektonického stavbou, kdy v případě úspěšného proběhnutí výše popsaného procesu výstavby dojde k realizaci díla – projektové dokumentace – stavbou. Jak uvádí AutZ v ustanovení § 13, rozmnožováním díla se rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě.

Poznámka:
V případě díla architektonického dochází k rozmnožení díla především stavbou, ale – v souladu s § 13 odst. 2 – lze připustit, že k rozmnožení díla architektonického může dojít i ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny (modelu) nebo ve formě elektronické, zahrnující vyjádření analogové i digitální.

Do děl architektonických můžeme přirozeně zahrnout i případy zvláštní architektury, jako je architektura interiérová, jevištní nebo zahradní, samozřejmě za předpokladu, že splňuje pojmové znaky původnosti, originality, individuality a tvůrčího zpracování podle § 2 odst. 1 AutZ.

Naopak mohou existovat (samostatně nebo jako součásti projektové dokumentace) i „nedíla“, tedy texty a výkresy, které budou mít toliko technický, popisný či jinak netvůrčí charakter.

Pro díla umění architektonického (architektonická díla) je charakteristické jejich účelové zaměření, tj. bezprostřední spjatost jejich uměleckého ztvárnění (umělecké výrazové formy) s praktickým užitným účelem. S tím souvisí i příznačná účelová determinovanost architektonického výtvoru (jako jeho významná povahová vlastnost), která u jiných druhů děl buď není, anebo nebývá tolik zjevná. Předpokladem vzniku díla umění architektonického ovšem je, aby tato determinace ponechala ještě tvůrčí prostor pro individuálně umělecké ztvárnění.²³

²³ TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 30. [14]

Obsah díla urbanistického můžeme odvodit z pojmu „urbanismus“, který má řadu definic, např.:²⁴

• Vědní obor a současně praktická činnost, které mají úzké vazby k oboru architektury, ze kterého se urbanismus rozvinul a specifikoval k praktické územně plánovací činnosti – územnímu plánování. Jako vědní obor urbanismus zkoumá teoretické i praktické problémy tvorby a přetváření osídlení, sídelních útvarů a jejich struktur, odhaluje tendence a zákonitosti jejich vývoje a formuluje zásady pro jejich řešení; při tom vychází z obecných zákonitostí rozvoje společnosti a její ekonomiky v konkrétních podmínkách.²⁵
• Soubor pracovních metod a postupů sloužících k záměrnému formování lidského osídlení, uplatňující se při řešení sídlištních celků, krajiny a celých širších územních jednotek s důrazem na tvorbu životního prostředí. Vychází ze společenských, ideových a estetických požadavků, materiálních, technických a ekonomických podmínek, zahrnuje však i hlediska sociologická a psychologická.²⁶

²⁴ Citováno ze Slovníku územního rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ústav územního rozvoje, www.uur.cz
²⁵ Zásady a pravidla územního plánování: Názvosloví. Brno: VÚVA, 1983.
²⁶ Ilustrovaný encyklopedický slovník. Praha: Academia, 1982.

Úkoly územního plánování jsou vymezeny v ustanovení § 19 stavebního zákona – viz kap. 1.1 výše.

Dílo urbanistické řeší územně technické, urbanistické a architektonické podmínky využití území. Může mít různou podobu: od územní studie (§ 30 SZ) či podle starší právní úpravy zákonem č. 50/1976 Sb. urbanistická studie až po územně plánovací dokumentaci. Podle § 43 odst. 1 SZ Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (dále jen „urbanistická koncepce“), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (dále jen „plocha přestavby“), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů.

Oprávnění vypracovávat územně plánovací dokumentaci, včetně územně plánovacích podkladů, mají podle § 17 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, autorizovaní architekti.

Status podle stavebního, resp. výše uvedeného zákona žádným způsobem nedeterminuje charakter urbanistického díla, jakožto díla chráněného autorským zákonem. Aby bylo dílo urbanistické podle uvedených veřejnoprávních předpisů současně dílem urbanistickým podle autorského zákona, je třeba, aby splňovalo pojmové znaky podle § 2 odst. 1 AutZ, tj. být jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora. Jinými slovy – ne každé dílo vypracované jako dílo urbanistické v oblasti územního rozvoje a územního plánování bude chráněno jako autorské dílo.

K diskusi je ještě přechod od díla autorského k dílu úřednímu podle § 3 AutZ.²⁷ Podle názoru autora v momentě, kdy je postupem podle stavebního zákona určité urbanistické dílo použito jako součást úřední dokumentace podle Části třetí, Hlavy třetí stavebního zákona, či dokonce vydáno jako závazné stanovisko nebo opatření obecné povahy podle správního řádu (viz § 36, § 43, § 59, § 62, § 97 SZ), dochází k jeho „zúřednění“ v tom smyslu, že se autorská ochrana nevztahuje na obsah tohoto úředního díla. Tím ovšem není dotčeno osobnostní, ani majetkové právo autora, jakkoliv se (s jeho vědomím a souhlasem) stane toto dílo svým způsobem dílem volným (viz § 28 AutZ).

²⁷ Podle § 3 písm. a) AutZ se ochrana podle práva autorského nevztahuje na úřední dílo, jímž je právní předpis, rozhodnutí, opatření obecné povahy, veřejná listina, veřejně přístupný rejstřík a sbírka jeho listin, jakož i úřední návrh úředního díla a jiná přípravná úřední dokumentace, včetně úředního překladu takového díla, sněmovní a senátní publikace, pamětní knihy obecní (obecní kroniky), státní symbol a symbol jednotky územní samosprávy a jiná taková díla, u nichž je veřejný zájem na vyloučení z ochrany.

Autorský zákon neřeší výslovně v praxi poměrně častou situaci, kdy dílo není autorem vytvářeno jako dílo úřední (tj. primárně za účelem výkonu veřejného zájmu) a k takovémuto zúřednění díla dochází až v průběhu doby trvání výlučných majetkových autorských práv k dílu. Jedná se o důsledek skutečnosti, že vznik díla (a potažmo vznik subjektivního autorského práva) na straně jedné a nabytí úřední povahy tohoto díla na straně druhé nespadá do téhož okamžiku. Dochází tak ke střetu veřejného zájmu a soukromé autorskoprávní ochrany, a to v době, kdy již subjektivní autorské právo autora k takovému dílu existuje a trvá. Vzhledem k tomu, že se v takovém případě jedná o (absolutní) výluku z autorskoprávní ochrany, nikoli o zákonnou licenci či jiné omezení autorského práva, zaniká okamžikem „zúřednění“ takového díla (ex nunc) případná, dosud eventuálně existující, autorskoprávní ochrana, a dílo se tak stává autorskoprávně volné. S ohledem na ústavněprávní základy autorskoprávní ochrany u nás (srov. zejm. čl. 11 a čl. 34 LZPS), nelze dovozovat jinak, než že k takovémuto zásahu do subjektivního autorského práva může řádně dojít zásadně pouze se souhlasem autora (popř. jiného majitele či vykonavatele majetkových autorských práv). Ve smyslu čl. 11 LZPS se tak může stát pouze tehdy, pokud příslušná osoba (zpravidla stát či jednotka územní samosprávy) nabyla oprávnění s dílem tímto způsobem naložit (tzn. zúřednit je). Pokud by ke „zúřednění“ díla došlo nikoli na základě souhlasu majitele autorského práva, jednalo se by se z ústav-něprávního pohledu zásadně o zásah do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek, resp. o vyvlastnění majetku soukromé osoby, v tomto případě majetku nehmotné povahy, a mohlo by se tak dít pouze na základě zákona a za náhradu (viz čl. 11 odst. 4 LZPS). K zúřednění díla tedy nemůže dojít bez dalšího kupříkladu vyhlášením podzákonného právního předpisu (např. obecně závaznou vyhláškou jednotky územní samosprávy), pokud pro takovýto postup neexistuje řádné zákonné zmocnění.²⁸

²⁸ TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 61. [14]

Podle názoru autora to platí i pro zpracování díla podle § 2 odst. 4, tj. v případě, že vznikne dílo jiné, které je tvůrčím zpracováním díla původního. Pokud toto zpracování proběhlo se souhlasem autora, je výsledek tohoto zpracování rovněž předmětem práva autorského, leč svědčícího jinému autorovi. Přepracování původního autorského díla třetí osobou na dílo odvozené, jež má charakter díla úředního, tedy nemůže být porušením práv autora původního.

Pokud v některých případech podle zákona č. 360/1992 Sb., § 13 odst. 3 opatřuje autorizovaná osoba dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem, jménem osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob a vyznačeným oborem, pak podle odst. 5 dokumenty označené autorizovanou osobou podle odst. 3 jsou pro úřední účely veřejnými listinami. Potom i tato veřejná listina bude v rozsahu, v jakém je použita pro úřední řízení (např. podle SZ), bude vyjmuta z ochrany autorským zákonem.

Souhrnně pro díla architektonická i urbanistická bude platit, že v určitých fázích zpracování dokumentace územního plánování a dokumentace stavby (investice) se bude měnit podíl originálního a tvůrčího zpracování směrem ke zpracování ryze technickému, netvůrčímu. Činnost projektanta a ještě snad více urbanisty je omezena požadavky na funkčnost (stavby, území). A samozřejmě jsou zde další vlivy: obecné, jako jsou kulturně-historické, konkrétní, jako je poloha a umístění stavby či požadavky stavebníka, nebo požadavky právní, dané veřejnoprávními předpisy. Vhodným úhlem pohledu je tedy aspekt jedinečnosti díla jako výsledku tvůrčí činnosti. Proto ani každé dílo na základě pouhého faktu, že je vytvořila autorizovaná osoba – architekt, inženýr či technik – není automaticky dílem autorským, chráněným podle tohoto zákona. Dokonce si lze představit, že výstupem činnosti takové osoby bude dílo zcela netvůrčí, jako výsledek rutinních postupů.

A naopak: lze si docela dobře představit, že osoba neautorizovaná (podle zákona č. 360/1992 Sb.) takové dílo umělecké architektonické vytvoří. Takové dílo bude podle principu vyplývajícího z § 2 AutZ zcela jistě dílem chráněným podle autorského zákona, a to bez ohledu na skutečnost, zda je vytvořila oprávněně či neoprávněně podle uvedeného veřejnoprávního předpisu.

Podle § 2 odst. 1 AutZ je každé dílo chráněno „bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam“. Pokud jsou tedy splněny pojmové znaky podle tohoto zákona, není již podstatné, jaký je význam (či dokonce hodnota) návrhu, nebo na jeho základě realizované stavby.

2.2.4 Dílo souborné, dílo spoluautorů a zpracování díla (dílo odvozené)

2.2.4.1 Dílo souborné

Zákon upravuje problematiku díla souborného takto:

§ 2 odst. 5

Sborník, jako je časopis, encyklopedie, antologie, pásmo, výstava nebo jiný soubor nezávislých děl nebo jiných prvků, který způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu splňuje podmínky podle odstavce 1, je dílem souborným.

§ 2 odst. 2

Databáze, která je způsobem výběru nebo uspořádáním obsahu autorovým vlastním duševním výtvorem a jejíž součásti jsou systematicky nebo metodicky uspořádány a jednotlivě zpřístupněny elektronicky či jiným způsobem, je dílem souborným. Jiná kritéria pro stanovení způsobilosti počítačového programu a databáze k ochraně se neuplatňují.

§ 5 odst. 2

Autorem díla souborného je fyzická osoba, která je tvůrčím způsobem vybrala nebo uspořádala; tím nejsou dotčena práva autorů děl do souboru zařazených.

V případě děl souborných vzniká povahově dvojí druh autorství, a to autorství k jednotlivým příspěvkům, vznikající jejich vytvořením, a autorství k souboru, vznikající tvůrčí činností pořadatele. Povahově se jedná o dvě odlišné a nezávislé formy tvůrčí činnosti, a tedy i o dvě různá práva autorská.

Co se týká projektové dokumentace, pak je možné i pravděpodobné, že se může jednat o soubor děl i „neděl“ (viz výše), ovšem dokumentace jako celek je dílem souborným a jeho uspořadateli svědčí práva autorská.

2.2.4.2 Dílo spoluautorů

§ 8 odst. 1

Právo autorské k dílu, které vzniklo společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla jako dílo jediné (dílo spoluautorů), přísluší všem spoluautorům společně a nerozdílně. Na újmu vzniku díla spoluautorů není, lze-li výsledky tvůrčí činnosti jednotlivých spoluautorů díla odlišit, pokud tyto nejsou způsobilé samostatného užití.

§ 8 odst. 2

Spoluautorem není ten, kdo ke vzniku díla přispěl pouze poskytnutím pomoci nebo rady technické, administrativní nebo odborné povahy nebo poskytnutím dokumentačního nebo technického materiálu, anebo kdo pouze dal ke vzniku díla podnět.

§ 8 odst. 3

Z právních úkonů týkajících se díla spoluautorů jsou oprávněni a povinni všichni spoluautoři společně a nerozdílně.

§ 8 odst. 4

O nakládání s dílem spoluautorů rozhodují spoluautoři jednomyslně. Brání-li jednotlivý autor bez vážného důvodu nakládání s dílem spoluautorů, mohou se ostatní spoluautoři domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle soudem. Domáhat se ochrany práva autorského k dílu spoluautorů před ohrožením nebo porušením může i jednotlivý spoluautor samostatně.

§ 8 odst. 5

Není-li dohodnuto mezi spoluautory jinak, je podíl jednotlivých spoluautorů na společných výnosech z práva autorského k dílu spoluautorů úměrný velikosti jejich tvůrčích příspěvků, a nelze-li tyto příspěvky rozeznat, jsou podíly na společných výnosech stejné.

Co se týká spoluautorství, pak je zásadně třeba rozlišit dva stavy:

a) spoluúčast na vytváření díla, která probíhá až do okamžiku skončení prací na díle (viz § 8 odst. 1);

b) další zpracování již existujícího díla.

2.2.4.3 Zpracování díla a díla odvozená

V případě již existujícího díla, zejména pokud se jedná o víceúrovňovou projektovou dokumentaci, je vlastně každý další krok zpracováním díla předchozího. Z hlediska autorskoprávního může tedy dojít ke dvěma situacím:

1. úprava je technická (jazyková, pravopisná, technologická) neboli netvůrčí – v takovém případě nevzniká nové, odvozené autorské dílo a plné autorství svědčí původnímu autorovi;

2. úprava (přepracování) má tvůrčí charakter – potom podle výše citovaného ustanovení vzniká dílo nové, rovněž chráněné podle tohoto zákona, jehož autorem je zpracovatel.

V obou případech je ale zpracování možné pouze po souhlasu původního autora, který může být dán předem v rámci smlouvy, vyplývat ze zákona – viz dále, nebo ad hoc podle průběhu realizace investice.

Jaký je rozdíl mezi spoluautorstvím a následným zpracováním díla, lze doložit např. rozhodnutím soudu SRN, podle kterého: „Spoluautorství předpokládá spolupráci mezi zúčastněnými; dílo musí vzniknout jejich společnou tvorbou. Je třeba, aby každý ze spoluautorů poskytl svůj tvůrčí přínos podřízený společné jednotící myšlence. Tím se liší spoluautorství od zpracování. Předpokladem spolupráce je srozumění ohledně společného úkolu a všestranné podřízení společné myšlence. Takováto spolupráce není dána v případě, že dílo bylo dokončeno a později v něm bylo pokračováno.“²⁹

²⁹ Vrchní zemský soud Düsseldorf, rozsudek z 21.10. 2003 – 20 U 170/02 (Beuys-Kopf). Právní rozhledy, 2005, č. 15, s. 570.

Podobně také uvažoval NS ČR v rozhodnutí, podle kterého „Při úvaze, zda žalovaná strana zasáhla do autorského práva žalobce, je třeba spolehlivě zjistit, zda užití sporného (byť minimálního) textu mělo skutečně charakter bezprostředního užití díla žalobce, resp. zda se případně jedná o zpracování díla žalobce. Je přitom třeba uvážit, že v daném případě předmětem ochrany není vlastní látka, resp. myšlenka díla nebo jeho části, nýbrž tvůrčí, a proto chráněná činnost autora, spočívající v tom, jak jím byla tato látka ve své vnější i vnitřní formě zpracována.“³⁰

³⁰ Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. dubna 2007, sp. zn. 30 Cdo 739/2007. Právní rozhledy, 2007, č. 21, s. 795.

V případě odvozeného díla, vzniklého zpracováním díla jiného, je třeba, aby i toto odvozené dílo splňovalo pojmové znaky podle AutZ; v opačném případě by nové dílo nevzniklo. Činnost zpracovatele tedy musí mít tvůrčí charakter. Naopak o odvozenou tvorbu nemůže jít v případě užití netvůrčích postupů k vytvoření nového díla – např. v případě jazykové úpravy staršího textu. Ke zpracování, včetně překladu do jiného jazyka, je třeba vždy souhlasu autora původního díla. Od zpracování je nutno přísně odlišovat užití pouhého námětu jako takového k vytvoření díla jiného. Na rozdíl od zpracování, užití pouhého námětu (myšlenky) obsaženého v cizím díle k vytvoření nového původního díla je volné, a není tedy vázáno na souhlas autora, z jehož díla byl námět použit.³¹

³¹ Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákona o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon). Sněmovní tisk 443. 15. listopadu 1999.

Námět neboli nápad je vyjádřením obsahu díla bez ohledu na formu, kterou je dílo realizováno. Námět díla (tzv. sám o sobě) není chráněn autorským zákonem (viz ustanovení § 2 odst. 6). Jak uvádí Telec, takovýto námět (látka, téma, motiv, syžet³²) čerpaný z historie i současnosti, z mytologie apod., sám o sobě není literárním, jiným uměleckým ani vědeckým dílem, protože nesplňuje legální pojmové znaky díla podle autorského zákona. Není tedy předmětem ochrany právem autorským a jeho použitím k vytvoření díla nového nelze ani porušit autorské právo autora díla, v němž již byl takový námět obsažen.³³

³² Syžet (z francouzského le sujet – námět, látka, téma) je způsob, jakým jsou v literárním díle uspořádány tematické složky (tj. děj, postavy, vypravěč, prostředí) a jak jsou ztvárněny informace o fabuli, tj. příhoda, o které se vypravuje v literárním díle, jeho souhrn událostí nebo dějový půdorys. Pro folklórní žánry (pověst, pohádka, balada) je typická fabule jednoduchá.
³³ TELEC, I. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 186. [14]

Při autorskoprávní ochraně tedy nejde o jedinečnost námětu, ale jedinečnost ztvárnění určitého námětu či určité myšlenky. Toto ztvárnění je rozhodujícím pro posouzení, zda jde o dílo určitého autora a nemůže být v této podobě dílem nikoho jiného, či nikoliv. Pouhý námět totiž není autorským dílem, a proto nemůže dojít k jeho krádeži. Ke sporu může dojít spíše v případě zpracování cizího díla, a to zda jde skutečně o tvůrčí zpracování nebo o plagiát.³⁴

³⁴ Viz TULÁČEK, J. Co je autorské dílo? Daňová hospodářská kartotéka. 1995, č. 13, s. 114–116. [23]

Pokud nebude výsledek zpracovatelské činnosti splňovat výše uvedené potřebné pojmové znaky, aby došlo ke vzniku díla nového, bude se jednat buď o úpravu (pozměnění) díla, ale také případně by se mohlo jednat o tzv. plagiát.

V případě děl, která nějakým způsobem souvisejí s jinými, ať již chráněnými nebo nechráněnými (volnými) autorskými díly, se může jednat o různý druh vztahu. Mohou to být díla odvozená různým způsobem:

a) se shodným námětem, ale vlastním zpracováním;

b) přepracováním díla původního – parafráze, parodie, dramatizace, překlad;

c) citace nebo jiné doslovné užití části textu díla původního.

O odvozené dílo se nejedná v případě přisvojení si cizího díla jako takového – v tom případě jde o zásah do osobnostních, případně majetkových práv autora.

Pokud tedy vezmeme části cizího díla, chráněného autorským zákonem, můžeme tak učinit legálně pouze dvojím způsobem:

1. jako tzv. citaci podle § 31 AutZ, kdy do práva autorského nezasahuje ten, kdo

a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle,

b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem,

c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu.

Vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen;

2. použít či přepracovat cizí autorské dílo je možné jen po předchozím souhlasu autora. Podle § 11 AutZ autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Především v souvislosti s moderními informačními technologiemi je třeba upozornit výslovně na skutečnost, že pouhým zveřejněním díla např. na internetu nedává autor souhlas k libovolnému nakládání se svým dílem jiným osobám.

Pro určení tzv. plagiátu (resp. neoprávněného užití cizího díla nebo jeho části) je rozhodující otázkou, zda jde o dílo nezávislé, nebo zda došlo k převzetí díla předchozího. Podle Šalomouna³⁵ právně významná je shoda v prvcích, které charakterizují konkrétní individuální autorskoprávní ztvárnění. Jde v podstatě o problém „silných prvků“, podobný tomu, který je již vžitý v teorii průmyslových práv, zejména práva známkového. V tomto smyslu lze souhlasit s praxí dovozující, že nestačí shodnosti byť sebečetnější méně výrazného rázu, nýbrž že je třeba shody zásadní, jak uvádí Knap.³⁶

³⁵ ŠALOMOUN, M. op. cit., s. 77 [12]
³⁶ KNAP, K. Užití autorského díla. In: Aktuální otázky práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního. 1. vyd. Praha: Univerzita Karlova, 1979, s. 39 – 40.

Z těchto důvodů se rozlišuje mezi celkovou podobností a doslovnou podobností. Podle Šalomouna „množství doslovně opsaného materiálu musí být dostatečné k tomu, aby bylo zřejmé, že obě díla jsou si podobná i v ideji. Pro určení rozhodné kvantity je důležité též hodnotit, zda podobnost vychází z materie, která představuje podstatnou část odpůrcova díla“.³⁷

Tuláček bez další argumentace uvádí, že „Pokud je podobnost záměrná, způsobená využitím určitého díla k sepsání vlastní variace, kdy se prolínají vlastní partie s pasážemi z jiného díla, nikoli citovanými, ale upravenými (např. jiná jména, názvy, jiný slovosled atd.), jedná se jistě o porušení autorského práva. Nepůjde však o plagiát.“³⁸

Podle literatury³⁹ je třeba rozlišovat mezi celkovou podobností díla (Comprehensive Nonliteral Similarity) a doslovnou podobností části díla (Fragmented Literal Similarity).

³⁷ Šalomoun, op. cit., s. 79
³⁸ TULÁČEK, J. Porušení autorského práva a plagiát. Bulletin advokacie, 2004, č. 11 – 12, s. 24 – 31. [24]
³⁹ JOYCE, C. Copyright Law – Cases and Materials. New York, 1986, s. 603. Publikováno v díle Šalomouna, s. 78–79.

V prvním případě tento druh podobnosti neznamená shodu textu nebo jeho částí, ale zaměřuje se na podstatu díla. Podle Šalomouna se nedá podstata vymezit přesně, nicméně z kontextu vyplývá, že podstatu díla tvoří postavy, příběh a způsob jeho vyprávění – tedy něco, co je pro dílo charakteristické natolik, že kdyby se to objevilo v díle jiném, považovali bychom takové dílo za plagiát.

V druhém případě jde o doslovnou podobnost jednotlivých epizod, příhod nebo částí původního díla (byť s problémem kvantifikace míry porušení jeho práv).

Každé autorské dílo se skládá ze dvou druhů prvků – silných a slabých. Zatímco slabé prvky představují obecný autorský fond, typický pro daný druh autorského díla, silné prvky jsou autorským zákonem požadovaným jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora.

V oblasti děl architektonických lze za ony slabé prvky považovat jednotlivé komponenty díla, které odpovídají určitému stylu architektury, nebo určitému konstrukčnímu (stavebnímu) požadavku či funkci.

Podle Knapa „O autorskoprávní užití díla může jít jen tehdy, došlo-li k užití díla v jeho autorskoprávní tvůrčí individualitě. Pro posouzení, zda se tak stalo, je rozhodující zjištění, zda užití zahrnuje silné tvůrčí prvky, tj. prvky určující autorskoprávní individualitu díla, o jehož užití jde.“⁴⁰

⁴⁰ KNAP, K. Užití autorského díla. In: Aktuální otázky práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního. 1. vydání Praha: Univerzita Karlova, 1979, s. 42. [17]

Podle našeho názoru lze stanovit míru shody mezi porovnávanými autorskými díly takto (od nejméně po nejvíce shodná díla):

1. díla zcela nezávislá, lišící se myšlenkou i jejím zpracováním;

2. shoda myšlenky, zpracování (tvůrčí ztvárnění) zcela odlišné;

3. shoda myšlenky a tzv. slabých prvků (viz dále);

4. shoda myšlenky, slabých i silných prvků (viz dále);

5. text jednoho díla je tvořen citacemi nebo podmnožinou druhého díla;

6. absolutní shoda děl.

Při zpracování původního autorského díla jako tzv. odvozeného díla podle autorského zákona není rozhodující, zda ke zpracování (či překladu) díla původního došlo oprávněně či nikoli. Vyplývá-li z ustanovení § 11 a § 12 AutZ, že dílo lze zpracovat nebo přeložit do jiného jazyka jen se svolením jeho autora, je zapotřebí je chápat ve smyslu právním, nikoliv faktickém. Fakticky lze totiž dílo zpracovat nebo přeložit i bez tohoto svolení, tj. i neoprávněně (protiprávně), přičemž bude-li takto odvozené dílo splňovat legální pojmové znaky díla podle autorského zákona, bude i takto protiprávně vzniklá odvozenina předmětem samostatného autorského práva jeho autora (zpracovatele nebo překladatele). I dílo, které odvozeně vzniklo od díla původního, aniž k tomu autor původního díla svolil, může požívat autorskoprávní ochrany jako kterékoli jiné dílo. Tím ovšem není dotčena objektivní odpovědnost zpracovatele či překladatele za neoprávněný zásah do autorského práva autora původního díla, včetně případné občanskoprávní nebo dokonce i trestněprávní odpovědnosti.

2.2.5 Vznik autorského práva k dílu

Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona autorské právo k dílu vzniká okamžikem, kdy je dílo vyjádřeno slovem, písmem, náčrtem, skicou nebo v jakékoliv jiné vnímatelné podobě. Touto vnímatelnou podobou chápeme i vnímání pomocí a prostřednictvím technických prostředků; nemusí být tedy dokumentace vytištěna, ani stavba postavena či namodelována; postačí, můžeme-li jej zobrazit na obrazovce monitoru v jakékoliv podobě – od textů a výkresů až po vizualizaci.

Právo autorské vzniká v okamžiku vzniku díla, tj. jakmile je vyjádřeno v objektivní podobě vnímatelné lidskými smysly (slovem, písmem, fotografií, počítačovou vizualizací apod.). Podmínkou vzniku díla a tím i vzniku práva autorského není, aby dílo bylo vyjádřeno ve formě trvalé; stačí např. proslovení přednášky, zahrání melodie na hudební nástroj apod. V souladu s článkem 5 Bernské úmluvy není vznik práva autorského podmíněn zachováním jakékoli formality (např. registrace díla). Neformálnost ochrany platí i pro požívání práva autorského a jeho výkon.

Logickým důsledkem ustanovení § 9 odst. 1 je to, že ani zničením originálu díla nezaniká právo autorské k němu, stejně tak jako nabytím originálu díla do vlastnictví se nenabývá oprávnění vyplývající z práva autorského, pokud není sjednáno jinak. Právo autorské k dílu (jakožto nehmotnému statku) a právo vlastnické k věci (hmotnému substrátu díla), jejímž prostřednictvím je dílo vyjádřeno, se každé řídí vlastním právním režimem. Dispozice s právem autorským se nedotýká práva vlastnického a naopak.⁴¹

⁴¹ Důvodová zpráva, op. cit.

Podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona se právo autorské vztahuje na dílo dokončené, jeho jednotlivé vývojové fáze a části, pokud splňují podmínky podle § 2 odstavce 1 nebo podle odstavce 2, jde-li o předměty práva autorského v něm uvedené. Znamená to, že od okamžiku, kdy můžeme hovořit o vzniku autorského díla, tj. od okamžiku, kdy výsledek autorovy činnosti překročí hranice pouhého technického (řemeslného) projevu a stane se v důsledku tvůrčí činnosti výsledkem jedinečným (tj. individuálním a originálním), pak bez ohledu na stupeň propracovanosti díla je toto chráněno po celou dobu další tvorby. K fázím v rámci víceúrovňového návrhu viz dříve část 1.3.

2.2.6 Obsah práva autorského

Právo autorské zahrnuje výlučná práva osobnostní (§ 11) a výlučná práva majetková (§ 12 a násl.).

2.2.6.1 Osobnostní práva autorská

Osobnostní práva autorská zahrnují právo na autorství (osobovat si autorství, popř. zveřejnit dílo bez udání jména nebo s pseudonymem) a zejména rozhodnout o zveřejnění díla, čímž je autor srozuměn s tím, že jeho dílo je schopné uvedení na veřejnost. Součástí osobnostních práv je dále právo na nedotknutelnost díla, které obsahuje jednak právo autora udílet svolení ke změnám a jiným zásahům do díla, a právo bránit takovému užití díla, kterým by byla snížena jeho hodnota.

Vzhledem ke své nehmotné podstatě jsou osobnostní práva nepřevoditelná a v důsledku toho se jich autor nemůže ani vzdát. Osobnostní práva zanikají smrtí autora. Po jeho smrti vzniká osobám v zákoně výslovně uvedeným pouze právo na to, aby jméno autora bylo uvedeno a aby dílo bylo užíváno způsobem nesnižujícím jeho hodnotu. Tato práva jsou časově neomezená a k jejich uplatňování jsou aktivně legitimovány i příslušné právnické osoby, sdružující nebo zastupující autory ve výkonu jejich práv.

Právo na autorství

Právo osobovat si autorství v sobě zahrnuje právo autora rozhodnout, zda a jakým způsobem má být jeho autorství uvedeno při zveřejnění jeho díla a dalším užití jeho díla, je-li uvedení autorství při takovém užití obvyklé, naukou označováno tradičně jako právo na autorské označení, tedy zda pod pravým jménem, anonymně či pod pseudonymem.

Zákon zavádí v ustanovení § 6 zákonnou domněnku autorství, podle níž je autorem díla fyzická osoba, jejíž pravé jméno je obvyklým způsobem uvedeno na díle, nebo je u díla uvedeno v rejstříku předmětů ochrany vedeném příslušným kolektivním správcem, není-li prokázán opak; to neplatí v případech, kdy je údaj v rozporu s jiným údajem takto uvedeným. Toto ustanovení se použije i tehdy, je-li toto jméno pseudonymem (uměleckým jménem), pokud autorem přijatý pseudonym nevzbuzuje pochybnosti o autorově totožnosti.

Nedotknutelnost díla

Právo autora na nedotknutelnost jeho díla je další aktuální problematikou v souvislosti s praxí ve výstavbě.

Právo autora na nedotknutelnost jeho díla je formulováno v ustanovení § 11 odst. 3 tak, že „Autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.“

Právem na nedotknutelnost díla se doktrinálně rozumí právo na zachování integrity díla, zejména jeho obsahu či formy. Jedná se o důsledek přirozenoprávního pojetí literární, jiné umělecké a vědecké tvorby, která spočívá v ontologické jednotě literárního, jiného uměleckého a vědeckého díla a jeho autora, jež je považováno za součást autorovy osobnosti. Nedotknutelnost díla představuje jeho formální i obsahovou, tj. literární, jinou uměleckou nebo vědeckou, resp. morální, integritu.⁴²

⁴² Viz také rozsudek Městského soudu v Praze, 13 Co 216/90.

Autorský zákon v § 11 odst. 3 vymezuje tyto součásti osobnostního autorského práva na nedotknutelnost díla:

a) právo udělit svolení ke změně či jinému zásahu do díla,

b) právo na užívání díla způsobem nesnižujícím hodnotu díla,

c) právo na autorský dohled.

Právo ad a) je opětovným vyjádřením autorovy autonomie nad dílem a nakládáním s ním. A contrario jde tedy o zabránění jednání jiné osoby, která by bez souhlasu autorova zasáhla do díla jakýmkoliv způsobem.

Můžeme rozlišit různé druhy a způsoby zásahů, a to jak tvůrčí, tak netvůrčí povahy. V případě tvůrčího zásahu může dojít ke vzniku nového, odvozeného díla, ovšem bez souhlasu autorova se bude jednat o jednání protiprávní. Vznik spoluautorství zde nepřichází v úvahu při neoprávněném zásahu ani právně, ani fakticky, neboť by nešlo o jednání konané oběma spoluautory společnou tvůrčí činností dvou nebo více autorů do doby dokončení díla (viz ustanovení § 8 odst. 1). V případě zásahu netvůrčí povahy nedojde ke vzniku nového autorského práva odvozené povahy, ale bude se rovněž jednat o protiprávní jednání.

Změny mohou být provedeny různým způsobem, např.:

I. Změna díla nebo jeho části – typickými změnami v oblasti výstavby jsou zásahy do projektové dokumentace v jakékoliv její fázi, tj. jak do textové, tak především do výkresové části. V této souvislosti diskutují Telec a Tůma tzv. podružné změny díla, kdy uvádějí, že právo na integritu díla nelze vykládat v tom smyslu, že je autor oprávněn bránit se jakýmkoli změnám díla v tom smyslu, že se jedná i o změny nepatrné, nepodstatné, obtížně postřehnutelné, tj. změny podružné, marginální, či takové změny, které jsou důsledkem konkrétního oprávněného užití díla či pro takovéto užití nezbytné, tj. změny očekávatelné, prediktibilní. Jako rozlišovací kritérium uvádějí schopnost změn zasáhnout do uměleckého či vědeckého pojetí díla.⁴³

⁴³ TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 153. [14]

V případě děl architektonických se můžeme setkat s dalšími zásahy, které sice mají také technický, nikoliv tvůrčí charakter, kdy ale je opět hraniční otázkou, zda jde o dovolený, tj. technický zásah, nevyžadující zvláštního souhlasu autorova, či nikoliv. Jedná se o změny, které jsou vynuceny:

a) použitými technologiemi,

b) právním předpisem.

Podle názoru ad a) není možné technologie nadřazovat nad právo autora na nedotknutelnost, tj. pokud je to možné, je třeba volit takový způsob zhotovení díla, aby vyjádření díla stavbou odpovídalo návrhu architektonického díla. Můžeme se ale dostat do situace, kde bude technologická realizace 1. nepřiměřeně drahá, nebo 2. nerealizovatelná. V této situaci je třeba posuzovat návrh stavby jako každé jiné dílo zhotovené na základě smlouvy o dílo, resp. dílo na objednávku. Jde o to, že dílo je pro objednatele nepřijatelné, přičemž v případě ad 1. je otázkou, zda a jakým způsobem proběhla akceptace díla. Může se ukázat, že objednatel dílo takto odsouhlasil, přičemž si byl vědom nebo vzhledem k podmínkám smlouvy si měl být vědom toho, co akceptuje. Není-li součástí plnění předběžný rozpočet nákladů na realizaci a smlouva neobsahuje ujednání o tom, jak budou strany postupovat v případě, že se návrh dostane do rozporu s finančními představami a možnostmi stavebníka, může být situace patová, nebo pro stavebníka značně nevýhodná. A opačně, nebude-li mít autor díla jednoznačně stanovené podmínky akceptace, může dílo předělávat do nekonečna.

V případě ad 2. je situace jednodušší. Pokud je dílo v rozporu s právním předpisem (a troufli bychom si říci i s technickou normou, jakkoliv ta není závazná), mělo by se jednat o vadu díla, kterou je povinen autor odstranit a v případě, že odmítne, má objednatel právo na náhradu škody, která mu tím byla způsobena. Protože tato situace v podstatě pro objednatele (stavebníka) znamená, že musí nechat dílo vyprojektovat znovu, bude výše škody sestávat jak z nákladů na novou projektovou dokumentaci, tak z nákladů odvozených ze skluzu ve výstavbě – v této souvislosti je třeba upozornit, že následky, resp. náhrada škody může být pro autora původní projektové dokumentace, vykazující vady, až likvidační.

Velice nejednoduchou otázkou je ale případná možnost objednatele nechat upravit dílo, jehož autor odmítá spolupráci nebo za ni požaduje nepřiměřenou další odměnu, třetí osobou. Z hlediska obecných principů nedotknutelnosti autorského díla to není možné.

Budeme-li vycházet z pravděpodobného výchozího právního stavu, že se jedná o návrh stavby – dílo vytvořené na objednávku nebo soutěžní dílo podle § 61 AutZ, je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.

Autorský zákon vymezuje dílo na objednávku jako dílo uzavřené na základě smlouvy o dílo. Jedná se o právní vztah provedení díla, vznikající zásadně z typové smlouvy o dílo obecně upravené v § 631 a násl. ObčZ (popř. § 536 a násl. ObchZ). Může se však jednat i o smlouvy innominátní či smíšené, jejichž obsahem je závazek k vytvoření díla.

V případě nového občanského zákoníku (NOZ), který odstraňuje dualitu závazkových vztahů podle ObčZ a ObchZ, se bude jednat o ustanovení § 2586 a násl., resp. pak § 2631 pojednávající o díle s nehmotným výsledkem. Zde dochází k duální úpravě současně s ustanovením § 61 odst. 1, podle kterého Je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (dílo vytvořené na objednávku), platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak.“ Podobně v NOZ § 2634 „Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy. A i zde se v ustanovení § 2635 uvádí, že ustanovení tohoto oddílu se použijí obdobně i pro výsledek činnosti zhotovený podle ustanovení o veřejném příslibu (soutěžní dílo).

Můžeme tedy říci, že autorský zákon chrání zájmy nabyvatele prostřednictvím těchto kvazilicenčních omezení autorského práva:

a) zákonnou vyvratitelnou domněnkou poskytnutí licence objednateli k užití díla k účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo,

b) omezením autonomie vůle autora oprávněnými zájmy objednatele při výkonu majetkového autorského práva dílo užít (srov. odst. 2).

Výlučná osobnostní autorská práva zůstávají autorovi díla na objednávku zachována v plném rozsahu; i zde však platí ustanovení § 51 AutZ, podle kterého nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, ledaže bylo sjednáno jinak, nebo jde-li o takovou úpravu či jinou změnu díla nebo jeho názvu, u které lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit, pokud si autor svolení vyhradil i pro tyto změny a nabyvateli je taková výhrada známa. K omezení výlučných osobnostních autorských práv tedy může dojít zásadně pouze tehdy, kdy by jejich výkon znemožňoval řádné užití díla na objednávku k účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo. Zde je nutné vycházet z argumentu teleologického. Nikdy však pozměnění nemůže být provedeno tak, aby docházelo k užití díla způsobem snižujícím hodnotu díla (srov. § 11 odst. 3).⁴⁴

⁴⁴ TELEC, I., TŮMA, P. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, str. 580–581. [14]

Jak uvádí Telec,⁴⁵ pro díla literární, jiná díla umělecká nebo vědecká, tedy i pro díla architektonická, která byla vytvořena na objednávku, platí stejná autorskoprávní ochrana jako pro díla vytvořená autorem bez zadání objednatele. Mezi oběma třídami děl ovšem spočívá dále vysvětlený majetkoprávní uživatelský rozdíl závazkově právní povahy. Autor zakázkového díla je totiž ve výkonu svého zachovaného absolutního majetkového autorského práva omezen, a to situačně zcela rozumně, účelem vyplývajícím ze smlouvy o dílo, kterou si sjednal s objednatelem (stavebníkem).

⁴⁵ TELEC, I. Zakázková díla architektonická. Právní rozhledy, 2010, č. 19, str. 681–689. [22]

V případě děl na objednávku (stejně jako u děl zaměstnaneckých a děl považovaných za díla zaměstnanecká, děl soutěžních, kolektivních, audiovizuálních a děl audiovizuálně užitých) platí zvláštní majetkoprávně dispoziční režim, který zohledňuje, že tato autorská díla byla vytvořena z podnětu, na náklady a nebezpečí jiné strany nežli autora, přičemž druhá strana vložila prostředky a důvěru do cizí (tj. autorovy) tvůrčí činnosti, do cizích tvůrčích schopností a vůbec do vzniku cizího díla. Druhá strana (zadavatel, objednatel) přitom zamýšlí dílo hospodářsky využít na své náklady a nebezpečí. Bez vynaložení prostředků a důvěry jiné strany nežli autora by dílo vůbec nevzniklo. Proto je při autorově výkonu jeho zachovaného absolutního majetkového autorského práva užít své dílo brán zřetel na zásadu ochrany hospodářské investice toho, kdo ji do vzniku díla vynaložil. Autorský zákon tuto právní zásadu situačně rozumně upřednostňuje tak, že omezuje majetkově dispoziční režim na straně autora.

Jak uvádí Telec,⁴⁶ z hlediska prvotní podoby, jíž je vyjádřeno dokončené architektonické dílo, můžeme hovořit o náčrtu (skice). Stav dokončenosti původní skicové podoby díla znamená, že dílo se stalo architekturou (je součástí světového stavu architektury), bez ohledu na teprve budoucí zbudování stavby. Již odevzdané dílo je umělecky plně způsobilé k tomu, aby bylo užito jako dílo architektonické ve výtvarném smyslu. Následně teprve může dojít k stavebnímu vyjádření díla, a to s ohledem na konečný účel vzniku díla, jímž je výstavba domu (či jiné stavby), a to podle účelu svého vzniku, vyplývajícího ze smlouvy o dílo.

⁴⁶ dtto 45

Objednatel (zadavatel) architektonického díla je finančním a stavebním investorem jeho účelového vzniku na své náklady a podle svého investičního (územního a stavebního) záměru, bez něhož by dílo nebylo vzniklo. Jedná se proto o zakázkové dílo vzniklé z podnětu, na náklady a na hospodářské a právní nebezpečí spojené s konečným zbudováním díla stavbou (trojrozměrnou rozmnoženinou díla), které nese objednatel. Ve stavebním vyjádření díla přitom od úplného začátku spočívá jeho hospodářské využití, k němuž je architektonické dílo určeno.

Investiční záměr zpravidla bývá od počátku znám objednateli i zhotoviteli, resp. též autorovi. Jedná se proto o všem dotčeným osobám předem známý úmysl. Tato skutečnost je podstatná z hlediska dalšího právního výkladu. Účelem užití díla vyplývajícím ze smlouvy o dílo je hospodářské využití zakázkově vzniklého architektonického díla zbudováním objednatelovy stavby, jíž má být architektonické dílo v konečné podobě vyjádřeno, a to v souladu s objednatelovým investičním záměrem, včetně jeho záměru a podle objednatelova zadání tvůrčí činnosti a objednatelem odsouhlasených úprav zadání.

Vyvratitelná zákonná domněnka, která svědčí objednateli právní silou použitého zákona, spočívá co do způsobu užití předmětného díla v domněnce objednatelova nabytí licence k trojrozměrnému rozmnožování architektonického díla stavbou kupř. stavby pro bydlení (srov. § 13 odst. 2 AutZ), tj. nabytí licence k rozmnožování architektonického díla ve zpracované konečné podobě stavby, jakož i ve všech dalších podobách, které věcně nebo právně musí předcházet této konečné podobě díla z hlediska dosažení účelu licence nebo se zřetelem na plnění objednatelových zákonných povinností stavebníka, vyplývajících z českého veřejného práva stavebního (viz právně nutné podoby díla, vyjádřené dokumentacemi podle stavebního zákona). Jedná se přitom vždy o jedno a totéž autorské dílo umělecké, u něhož se přeměňují pouze vyjadřovací podoby od náčrtu až po stavbu, resp. po dokumentaci skutečného provedení stavby.

Jelikož počáteční podoby architektonického díla, v nichž bývá dílo odevzdáno, a to skica a studie, nejsou věcně ani právně způsobilé k dosažení účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo, a to též s ohledem na objednatelovy (stavebníkovy) povinnosti vyplývající z veřejného práva stavebního, jedná se o zákonnou domněnku poskytnutí licence k rozmnožování architektonického díla ve všech jeho podobách, tj. též v dalších zpracováních nebo jiných změnách díla, které jsou věcně nebo právně nezbytné k dosažení účelu vyplývajícímu ze smlouvy o dílo, tj. ke zbudování stavby (trojrozměrné rozmnoženiny díla), jíž má být dílo konečně vyjádřeno.

Jak uvádí Telec, autor děl na objednávku, resp. jiný zhotovitel zakázkových děl je v závazkově právním postavení, které je relativně slabší v porovnání s tímto postavením objednatele, který je zadavatelem. Autorskoprávně rozhodný je účel, k němuž bylo autorské dílo architektonické na zakázku vytvořeno. Jakékoli způsoby užití zakázkového díla nad rámec účelu jeho vzniku, vyplývajícího z uzavřené smlouvy o dílo, by již vyžadovaly, aby se jednalo o jednání po právu, objednatelovo nabytí smluvní licence. A contrario tedy vše ostatní, tzn. všechny způsoby objednatelova užití zakázkového díla architektonického, které vyplývají ze smlouvy o dílo uzavřené mezi objednatelem a autorem, resp. zhotovitelem, jsou oprávněné právní silou autorského zákona.

Právní ochrana autorských děl, resp. subjektivních přirozených práv autorských, která platí i pro díla architektonická vytvořená na objednávku, zahrnuje výkon osobnostních práv autorských, včetně autorova práva dohledu nad řádným užitím díla, tj. v tomto případě nad jeho rozmnožováním ve změněných podobách způsobem nesnižujícím architektonickou hodnotu díla.⁴⁷

⁴⁷ Podle § 11 odst. 3 AutZ autor má právo na nedotknutelnost svého díla, zejména právo udělit svolení k jakékoli změně nebo jinému zásahu do svého díla, nestanoví-li tento zákon jinak. Je-li dílo užíváno jinou osobou, nesmí se tak dít způsobem snižujícím hodnotu díla. Autor má právo na dohled nad plněním této povinnosti jinou osobou (autorský dohled), nevyplývá-li z povahy díla nebo jeho užití jinak, anebo nelze-li po uživateli spravedlivě požadovat, aby autorovi výkon práva na autorský dohled umožnil.

Podle názoru autora právo dohledu nad řádným užitím díla podle AutZ není totožné s technickým dozorem stavebníka nebo autorským dozorem projektanta podle stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb.), jakkoliv někdy bývá ve stavební praxi tato architektonicko-poradenská služba, řešící způsob výkonu architektova osobnostního práva autorského dohledu nad užitím díla, věcně a smluvně spojena s výkonem stavebního dozoru, technického dozoru anebo autorského dozoru projektanta, zejména pokud je zároveň veřejnoprávně autorizovaným architektem, inženýrem či technikem,⁴⁸ do jehož právně možného předmětu činnosti spadá i stavební nebo technický dozor nad stavbou a jejím vedením – viz dále.

⁴⁸ Podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Zcela běžnou praxí v procesu přípravy a realizace stavby je, že dochází k úpravám původního architektonického návrhu v rámci přeměn jeho vyjadřovacích podob až do konečné podoby trojrozměrné rozmnoženiny díla stavbou.

Klíčová je tedy otázka, zda a za jakých podmínek je vůbec možné, aby další zpracování nebo jiné změny díla prováděl někdo jiný, než autor díla v jeho původní podobě a v dalších podobách.

Dalšími vyjadřovacími podobami téhož díla ve výstavbě, rozumí se jeho podoby územně nebo stavebně dokumentační, zhotovené pro územní nebo stavební účely podle tohoto zákona, resp. pro účely rozhodnutí správních úřadů vydaných na jeho základě. Může se jednat o dokumentaci záměru umístění stavby pro územní správní řízení o umístění stavby a zpravidla se jednává o dvě projektové dokumentace pro účely stavebního správního řízení; tzn. o projektovou dokumentaci k vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby a o projektovou dokumentaci pro provádění stavby. Všechny tyto dokumentace, popř. i další dokumentace pro výstavbu, jejichž zhotovení bývá veřejnoprávně nezbytné k řádnému zbudování architektonického díla stavbou ve veřejnoprávním režimu českého stavebního zákona, vystihují zpracování díla, jehož původní podoba, např. podoba architektonické studie (architektonického návrhu stavby), doznává účelové proměny předně pro úřední účely dokumentační (územní nebo stavební), a to z hlediska sledování veřejného zájmu vyjádřeného stavebním zákonem.

Přicházejí zřejmě v úvahu dvě možné varianty:

1. Změna je provedena na základě požadavku objednatele a v souvislosti s účelem díla. V takovém případě další zpracování nebo jiné změny díla by musely být takové, aby zachovaly architektonický ráz díla, jímž se předmětné dílo vyznačuje a který je patrný z jeho dosavadních podob, jakož i z okolností uzavření smlouvy o dílo.

2. Změna vyplývá z požadavků veřejnoprávních, tj. z požadavků stavebního úřadu nebo jiných správních orgánů a na základě a v mezích zákona, jejž těmto orgánům takovou pravomoc svěřuje.⁴⁹ Podle názoru autora taková změna musí být vždy možná, aniž by došlo k omezení nebo porušení autorova osobnostního práva, protože pokud původní architektonické dílo bylo v rozporu s právními předpisy, pak vykazovalo vadu, brání v řádném užívání díla, a změnou stavby tedy nemůže dojít ke snížení architektonické hodnoty díla. Jak uvádí Telec,⁵⁰ má-li být architektonické dílo vyjádřeno trojrozměrnou rozmnoženinou stavby, věcně nezbývá, má-li být smlouva o dílo řádně splněna, než aby architekt při tvorbě díla již od samého počátku tvořivě zohlednil jeho stavebně technické určení; zejména přihlédnutím k technické proveditelnosti trojrozměrného rozmnožení díla stavbou a zohledněním veřejno-právních nebo věcných požadavků na dílo takového určení a umístění.

⁴⁹ Viz čl. 2 Ústavy ČR.
⁵⁰ TELEC, I. op. cit., str. 686. [14]

V obou případech musí být z hlediska práva autorského (z pohledu osobnostního práva autora architektonického díla) v celé výstavbě dodržen legální zákaz užití architektonického díla jeho rozmnožováním ve zpracovaných či jinak změněných podobách, jež bývají nezbytné vzhledem k obsahu výstavby a jejímu cíli způsobem, který by snížil architektonickou, tedy umělecko-estetickou hodnotu díla.

Znamená to, že může-li objednatel na základě zákonné domněnky poskytnutí licence (viz výše) použít odevzdané architektonické dílo k dalším rozmnožením ve zpracovaných nebo jinak změněných podobách, které jsou svým rozsahem v souladu s účelem vzniku díla, tj. ke zbudování stavby, musí tak učinit jen takovým způsobem, jímž nedojde ke snížení architektonické hodnoty díla. Jinak řečeno, znamená to, že objednatel musí při všech těchto činnostech, včetně projektování a stavebních prací, natolik dbát architektonického rázu díla, jak by byl býval činil sám jeho autor, popř. třetí osoba podle jeho tvůrčích pokynů anebo pod jeho osobním architektonickým dohledem. To se týká i vzniku všech územně nebo stavebně dokumentačních podob díla, např. projektové dokumentace, které jsou podle stavebního zákona nutné z hlediska ochrany veřejného zájmu na bezpečné a jinak územně nebo stavebně nezávadné výstavbě.

Jak uvádí výslovně Telec,⁵¹ volba osoby projektanta, stejně jako volba osoby stavebního podnikatele (zhotovitele stavby), je věcí svobodného soukromého rozhodnutí zadavatele stavební zakázky (investora), tj. stavebníka, který je při svém výběru nebo jiném zadání vázán plněním zákonné povinnosti užít dílo jen způsobem nesnižujícím jeho architektonickou hodnotu. Je pak věcí zadavatele (objednatele), jak tuto zákonnou povinnost splní, resp. prostřednictvím které jím svobodně určené osoby a jakým právním způsobem zadání či za jakých smluvních podmínek s touto osobou sjednaných tak učiní, pakliže stavebník nemůže nebo nechce si po všech stránkách zbudovat dílo sám.

⁵¹ TELEC, I. op. cit. str., 688. [14]

Volba jiné osoby nežli autora původního vyjádření díla, tj. nežli architekta ve smyslu autorského zákona, nezbavuje stavebníka (objednatele) povinnosti strpět výkon autorova osobnostního práva dohledu nad užitím díla způsobem nesnižujícím jeho hodnotu, a to v celém dalším návrhovém a realizačním (inženýrském, technickém) procesu, dochází-li k výstavbě díla za života autorova.

Toto strpení podle názoru autora neznamená ovšem povinnost uzavřít jakýkoli v závazkový vztah, kterým by se stal autor díla zhotovitelem (dodavatelem) pro další fázi výstavby, než na jakou byla smlouva o dílo uzavřena.

Problematiku architektonických děl na objednávku a jejich režimu můžeme stručně shrnout tak, že se jedná o střet několika právních zásad, v němž převládá uplatnění ochrany investice zadavatele ve spojení s účelovým užitím díla. Sama ochrana uměleckého díla architektonického tím nedoznává žádné úhony, protože existuje celá řada legálních nástrojů, jak ji uplatnit.

V daném případě se zhotovitel nebude dopouštět zřejmě protiprávního postupu, pokud nebude užívat dílo způsobem snižujícím jeho architektonickou hodnotu, což z hlediska jeho potřeb a v souladu se zamýšleným účelem vzniku díla značí měnit pouze takové části díla, které nebudou představovat podstatnou změnu architektonických vlastností.

Co se týká otázky, zda je nucen využít služeb původního zhotovitele díla pro další úrovně projektové dokumentace, pak podle názoru autora taková povinnost neexistuje. Volba osoby projektanta, stejně jako volba osoby stavebního podnikatele (zhotovitele stavby), je věcí svobodného soukromého rozhodnutí zadavatele stavební zakázky (stavebníka, investora), tj. stavebníka, který je při svém výběru nebo jiném zadání vázán plněním zákonné povinnosti užít dílo jen způsobem nesnižujícím jeho architektonickou hodnotu. Je ovšem třeba zachovat právo dohledu autora (zhotovitele) nad řádným užitím díla podle AutZ, což ovšem není totožné s technickým dozorem stavebníka nebo autorským dozorem projektanta podle stavebního zákona a nemůže být vynucováno ve formě úplatného závazkového vztahu.

Je třeba totiž rozlišit tři druhy dozorů:

a) autorský dozor (přesně řečeno dohled) podle § 11 odst. 3 AutZ,

b) stavební dozor podle stavebního zákona,

c) technický dozor stavebníka.

Pokud se v zákoně č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů hovoří v ustanovení § 12 odst. 2 věta druhá o „autorském dozoru nad realizací stavby“, pak tento je pojmem práva veřejného a nelze jej zaměňovat s autorským dohledem ve smyslu § 11 odst. 3 autorského zákona ad a) výše. Účelem „autorského dozoru nad realizací stavby“ podle zákona č. 360/1992 Sb. je především veřejný zájem na realizaci stavebních zásahů do životního prostředí v souladu s estetickou koncepcí, předloženou v rámci stavebního řízení. Jeho obsahem pak je kontrola a korekce dodržení takových stavebních postupů při vzniku díla umění architektonického, jež má být hmotně zachyceno stavbou, které budou v souladu s tvůrčí (architektonickou) ideou (myšlenkou) díla veřejnoprávně verifikovanou ve stavebním řízení.⁵²

⁵² TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 30. [14]

2.2.6.2 Souběh ochrany práv autorských k dílu architektonickému a práv průmyslových

V rámci architektonického díla se mohou vyskytnout momenty, kde bude v rámci projektové dokumentace (a následně stavby) z návrhu vyplývat použití duševního vlastnictví třetí osoby – např. v podobě vynálezu, užitného nebo průmyslového vzoru.⁵³

⁵³ Viz zákony č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů, č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech, vše ve znění pozdějších předpisů.

Vynálezy a užitné vzory

Podle § 3 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích (VynZ), se patenty udělují na vynálezy, které jsou nové, jsou výsledkem vynálezecké činnosti a jsou průmyslově využitelné. Přitom podle § 6 odst. 1 vynález je výsledkem vynálezecké činnosti, jestliže pro odborníka nevyplývá zřejmým způsobem ze stavu techniky. Podle § 3 odst. 2 se za vynálezy nepovažují mj. estetické výtvory.

Tzv. „malé vynálezy“, neboli užitné vzory podle zákona č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech (UžVZ), jsou definovány v § 1 jako technická řešení, která jsou nová, přesahují rámec pouhé odborné dovednosti a jsou průmyslově využitelná. A opět platí podle § 2, že technickými řešeními podle tohoto zákona nejsou mj. pouhé vnější úpravy výrobků.

V rámci obou právních úprav lze tedy konstatovat, že je málo pravděpodobné využití patentové ochrany či ochrany užitným vzorem pro výsledek činnosti projektanta, budeme-li uvažovat v kap. 1.3 zmíněné typické výstupy v podobě některé z projektových dokumentací určených pro výstavbu či urbanistiku.

Naopak lze ovšem se setkat se situací, kdy součástí dokumentace stavby (typicky v rámci vlastní projektové přípravy na úrovni dokumentace ke stavebnímu řízení, ještě spíše ale v dokumentaci pro zadání nebo provedení stavby) budou prvky, které budou vykazovat průmyslově-právní ochranu podle některého z uvedených předpisů. V takovém případě je třeba mít na mysli zápovědní funkci, podle které majitel patentu má výlučné právo využívat vynález, poskytnout souhlas k využívání vynálezu jiným osobám, nebo na ně patent převést (§ 11 VynZ), resp. bez souhlasu majitele užitného vzoru nikdo nesmí technické řešení chráněné užitným vzorem při své hospodářské činnosti vyrábět, uvádět do oběhu nebo upotřebit (§ 12 UžVZ).

Průmyslové vzory

Pokud ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 207/2000 Sb., o ochraně průmyslových vzorů (PrůmVzZ), výslovně poukazuje na možný souběh autorskoprávní a průmyslově-vzorové ochrany,⁵⁴ je tomu tak proto, že zde dochází k možnému prolínání dvou způsobů ochrany díla v podobě průmyslového vzoru, které bude spočívat ve vzhledu výrobku nebo jeho části, spočívající zejména ve znacích linií, obrysů, barev, tvaru, struktury nebo materiálů výrobku samotného, nebo jeho zdobení (definice průmyslového vzoru podle § 2 PrůmVzZ, resp. podle Směrnice 98/71/ES o právní ochraně průmyslových vzorů) a současně díla výtvarného či díla užitého umění (podle § 2 AutZ).

⁵⁴ Ustanoveními tohoto zákona není dotčena ochrana poskytovaná shodným předmětům podle práva autorského, občanského, práva k ochranným známkám, popřípadě jiným zvláštním právním předpisem.

Jak uvádí Koukal, průmyslové vzory leží na pomezí mezi světem umění a techniky. Tvůrce průmyslového vzoru se snaží vytvořit takový vzhled (tvar) výrobku, který bude uspokojovat estetické požadavky spotřebitele, stejně jako požadavky účelnosti (funkčnosti) výrobku.⁵⁵ Pro tentýž produkt duševní činnosti autora (AutZ), resp. původce (PrůmVzZ) potom bude možné aplikovat ustanovení obou právních předpisů, s rozdílnými dopady, posílenými ještě skutečností, že existuje Nařízení Rady ES č. 6/2002 o průmyslovém vzoru Společenství, které přímo působí v členských zemích ES, tj. v podstatě paralelně s národní právní úpravou, a doplňuje komunitární ochranu o dva nové prvky – zapsaný průmyslový vzor Společenství (registered Community design) a nezapsaný průmyslový vzor Společenství (unregistered Community design). Současně, ve shodě se Směrnicí 98/71/ES, rovněž zakotvuje souběžnou ochranu průmyslových vzorů prostřednictvím autorského práva (čl. 96 odst. 2 Nařízení 6/2002).

⁵⁵ KOUKAL, P. Souběh ochrany průmyslových vzorů s ochranou autorskoprávní a známkoprávní. Disertační práce. Katedra občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, 2007, s. 36.

Jak uvádí Koukal, průmyslový vzor Společenství poskytuje oproti 27 národním autorskoprávním ochranám značné výhody. Úspěch projektu průmyslového vzoru Společenství v budoucnu zapříčiní, že do rejstříku průmyslových vzorů Společenství bude zapisováno stále větší množství předmětů, a to i takových, jejichž povaha je ve vztahu k definici průmyslového vzoru (tj. vzhled výrobku) hraniční (jde o nejrůznější loga, grafické symboly apod.).⁵⁶

⁵⁶ KOUKAL, P. op. cit., s. 96.

Pokud jsou v AutZ zmiňována díla užitého umění, kterými jsou obvykle díla výtvarného umění, která (kromě vlastního estetického působení) plní i další funkci (uspokojování denních potřeb), resp. tuto funkci plní jejich hmotný nosič. Jedná se o předměty jako: umělecká keramika a sklo, umělecké šperky, umělecké textilie, umělecký nábytek apod. I tato lze souběžně chránit jako průmyslové vzory, pokud naplňují pojmové znaky podle § 2 PrůmVzZ.

Obecně vzato lze ochranu průmyslovým vzorem považovat za silnější, nežli na bázi autorského práva, přičemž v českém právním řádu dochází k částečnému souběhu obou způsobů ochrany. Průmyslové vzory tedy mohou být chráněny autorským právem pouze tehdy, pokud splňují požadavky „vyšší míry tvůrčího přínosu“. Množina předmětů chráněných autorským právem tak tvoří podmnožinu předmětů chráněných (resp. chranitelných) právem průmyslových vzorů.⁵⁷ Každá ochrana má ale jiné vlastnosti a důsledky a – pokud to je možné – jejich souběh může poskytnout majiteli vzoru, resp. autorovi určité výhody.

⁵⁷ KOUKAL, P. op. cit., s. 124.

Technická řešení a „technické prvky“ průmyslových vzorů, ochranných známek či autorských děl mohou být chráněny pouze prostřednictvím zvláštních režimů ochrany (patentová ochrana, ochrana užitných vzorů, ochrana topografií polovodičových výrobků, ochrana nových odrůd rostlin).

Pro užití cizích průmyslových vzorů v díle architektonickém (možná nejvíce v díle bytové architektury) platí stejné závěry či doporučení, jak je uvedeno výše u vynálezů a užitných vzorů. Upozornit je rovněž třeba ještě na skutečnost, že v některých případech lze získat pro určitý výsledek duševní činnosti dokonce trojí ochranu, a to jako autorské dílo, jako průmyslový vzor, případně pak ještě jako ochrannou známku.⁵⁸

⁵⁸ KOUKAL, P. op. cit., s. 188.

⁵⁹ KOUKAL, P. op. cit., s. 192.

2.2.6.3 Majetková práva

Základem vymezení majetkových práv autora je ustanovení § 12 odst. 1, podle kterého má autor právo své dílo užít v původní nebo jiným zpracované či jinak změněné podobě, samostatně nebo v souboru anebo ve spojení s jiným dílem či prvky a udělit jiné osobě smlouvou oprávnění k výkonu tohoto práva; jiná osoba může dílo užít bez udělení takového oprávnění pouze v případech stanovených tímto zákonem.

K užití díla v původní nebo zpracované podobě, jakož i k užití díla v souboru nebo ve spojení s jiným dílem je třeba vždy souhlasu autora, který autor uděluje licenční smlouvou a vykonává tak svá majetková práva. Není pochyb o tom, že jde o majetková práva, která po smrti autora vykonávají osoby uvedené v § 26, i když jde o práva se silným osobnostním základem. Úprava souvisí s omezením nabyvatele licence podle § 51, pokud jde o úpravy a změny díla, spojení díla s jiným dílem a zařazení díla do díla souborného.⁶⁰

⁶⁰ Nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, ledaže bylo sjednáno jinak, nebo jde-li o takovou úpravu či jinou změnu díla nebo jeho názvu, u které lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit, pokud si autor svolení vyhradil i pro tyto změny a nabyvateli je taková výhrada známa. To platí obdobně i při spojení díla s jiným dílem, jakož i při zařazení díla do díla souborného.

Poskytnutím oprávnění podle odstavce 1, tj. poskytnutím licence majetkové právo autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.

Právo dílo užít je z hospodářského hlediska nejvýznamnějším majetkovým autorským právem, které vyjadřuje majetkoprávní panství autora nad jeho dílem. Proto se jím zabýváme detailně v následující kapitole.

Z hlediska pojednávané problematiky je vhodné zmínit z oblasti ustanovení AutZ o majetkových právech ještě tato:

a) Majetkových práv se autor nemůže vzdát; tato práva jsou nepřevoditelná a nelze je postihnout výkonem rozhodnutí; to neplatí pro pohledávky z takových majetkových práv vzniklé. Majetková práva jsou předmětem dědictví. (§ 26) Z toho důvodu se mýlí všichni, kdo hovoří o tom, že „došlo k prodeji či jinému převodu autorských práv“; toto není možné, a jak je zde opakovaně uvedeno, autor může pouze poskytnout licenci k dílu, nejedná-li se o zvláštní případ děl zaměstnaneckých a kolektivních – viz dále.

b) Majetková práva trvají, pokud není dále stanoveno jinak, po dobu autorova života a 70 let po jeho smrti. Bylo-li dílo vytvořeno jako dílo spoluautorů, počítá se doba trvání majetkových práv od smrti spoluautora, který ostatní přežil. Je-li pro počítání doby trvání majetkových práv rozhodné zveřejnění díla a dílo se zveřejňuje po určitou dobu ve svazcích, dílech, na pokračování nebo v řadách, počítá se doba trvání majetkových práv pro každou takovou část díla samostatně. Pokud by byl dodáván soubor děl architektonických, např. sada jednotlivých úrovní projektové dokumentace, pak bude tato lhůta počítána pro každou projektovou dokumentaci samostatně, i když bude na základě smlouvy plněno naráz.

c) Doba trvání majetkových práv se počítá vždy od prvého dne roku následujícího po roce, v němž došlo k události rozhodné pro její počítání. (§ 27)

2.2.7 Způsoby užití díla podle AutZ

V § 13 až § 23 AutZ jsou detailně popsány jednotlivé způsoby užití, resp. jednotlivé druhy práv dílo užít. Z hlediska hlavního tématu této práce přicházejí v souvislosti s díla architektonickými a urbanistickými především tyto způsoby užití:

a) rozmnožování díla (§ 13),

b) rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 14),

c) pronájmem originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 15),

d) vystavováním originálu nebo rozmnoženiny díla (§ 17),

Rozmnožování díla

Podle § 13 AutZ se rozmnožováním díla rozumí zhotovování dočasných nebo trvalých, přímých nebo nepřímých rozmnoženin díla nebo jeho části, a to jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě. Z citace § 13 odst. 1 tedy mj. vyplývá, že se za rozmnoženiny ve smyslu AutZ tedy považují i tzv. technické rozmnoženiny. Těmi se rozumí především kopie díla, které vznikají bez vůle (a často i vědomí) uživatele při zpracování děl v elektronické podobě.

Zatímco původní úprava v rámci AutZ byla nejasná a nepřehledná a po právu kritizována⁶¹, v rámci novely provedené zákonem č. 216/2006 Sb. došlo ke zpřesnění v souladu se směrnicí 2001/29/ES⁶² v novém ustanovení § 38a AutZ – Licence pro dočasné rozmnoženiny. Podle odst. 1 do práva autorského nezasahuje ten, kdo provádí dočasné úkony rozmnožování děl, které jsou pomíjivé nebo podružné, tvoří nedílnou a nezbytnou součást technologického procesu, nemají žádný samostatný hospodářský význam a jejich jediným účelem je umožnit a) přenos díla počítačovou nebo obdobnou sítí mezi třetími stranami uskutečněný prostředníkem, nebo b) oprávněné užití díla.

⁶¹ ČERMÁK, J. Internet a autorské právo. 1. vydání. Praha: LINDE 2001, s. 44 a násl.
⁶² Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

V odst. 1 se upravuje jediná povinná výjimka z práva autorského a práv s ním souvisejících vyplývající z uvedené směrnice. Jejím smyslem je vyloučit z výlučného práva autora takové úkony rozmnožování, které samy o sobě nemají žádnou vlastní hospodářskou hodnotu. Úkony splňující tyto náležitosti umožňují prohlížení (browsing), ukládání do vyrovnávací paměti (caching) a účinné fungování přenosových systémů, a to za předpokladu, že zprostředkovatel neupravuje informace a jeho činnost není v rozporu s oprávněným užíváním technologie k získávání údajů o užívání informací. Užívání se považuje za oprávněné, pokud k němu nositel práva udělil souhlas, nebo pokud není omezeno právním předpisem. K těmto úkonům např. dochází při přenosu na vyžádání (on demand) ze serveru poskytovatele do počítače uživatele.

Pokud se v § 13 odst. 2 uvádí příkladný výčet, podle kterého se dílo rozmnožuje zejména ve formě rozmnoženiny tiskové, fotografické, zvukové, obrazové nebo zvukově obrazové, stavbou architektonického díla nebo ve formě jiné trojrozměrné rozmnoženiny, anebo ve formě elektronické zahrnující vyjádření analogové i digitální, pak z hlediska této publikace bude v oblasti architektonických děl docházet zásadně ke dvěma variantám rozmnoženin:

a) návrh díla, znázorněný v podobě dokumentace stavby, resp. její textové a obrazové části, je možné rozmnožovat nepochybně ve formě tiskové, stejně jako ve formě elektronické, přičemž v současnosti bude prakticky absolutně převažovat forma digitální v některém ze zavedených formátů. Jedná se o tzv. přímé rozmnožení díla přesnou reprodukcí jeho originálního vyjádření, přičemž (nedojde-li k nežádoucímu zkreslení) by se mělo jednat o identickou rozmnoženinu z originálu.

V této souvislosti je třeba poukázat na nový způsob elektronické komunikace s orgány veřejné moci (a za úplatu i mezi soukromými subjekty), a to prostřednictvím datových schránek.⁶³ Podle prováděcí vyhlášky č. 194/2009 Sb., o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek, ve znění vyhlášky č. 422/2010 Sb. jsou přípustné formáty datové zprávy dodávané do datové schránky stanoveny v příloze č. 3 k této vyhlášce a patří sem mimo klasických formátů typu pdf, doc/docx, jpg, tiff apod. i formáty používané pro projektování, jako jsou dwg (AutoCAD DraWinG File Format) verze 2007 a vyšší, shp/dbf/shx/prj/qix/sbn/sbx (ESRI Shapefile),⁶⁴ dgn (Bentley MicroStation Format)⁶⁵ verze V7 a V8, gml/gfs/xsd (Geography Markup Language Document)⁶⁶;

⁶³ Podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
⁶⁴ datový formát pro ukládání vektorových prostorových dat pro geografické informační systémy
⁶⁵ CAD software firmy Bentley
⁶⁶ geografický datový formát založený na XML

b) rozmnoženina architektonického díla stavbou nebo v podobě jiné trojrozměrné rozmnoženiny (modelu). V tomto případě hovoříme o tzv. nepřímé rozmnoženině, kdy je dílo (architektonický návrh) vyjádřené projektovou dokumentací (viz kap. 1.3) vyjádřeno (a tedy rozmnoženo) stavbou. Pro rozmnoženiny platí, že původní vyjádření díla (originál) tímto zůstává nedotčen.

Zvláště u rozmnoženiny díla architektonického stavbou se může stát, že dojde k rozmnožení neidentickému, tj. kdy v procesu rozmnožování dojde k pozměnění díla. Pro neidentickou rozmnoženinu je v AutZ užíván pojem napodobenina díla a – jak uvádí Telec – z autorskoprávního pohledu představuje napodobenina jednu z možných podob konkrétního vyjádření obsahově širšího pojmu rozmnoženina. Otázkou je, zda se v případě napodobeniny nebude jednat o zásah do původního autorského díla nebo o tzv. odvozeninu díla (kdy se v obou případech požaduje souhlas autora se změnami).⁶⁷

⁶⁷ TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 181.

V souvislosti s tím je vhodné upozornit na skutečnost, že podle § 30 AutZ je nastaven zvláštní režim pro rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou podobně, jako tomu je u počítačových programů a databází. Autorský zákon totiž umožňuje pro osobní potřebu fyzické osoby, jehož účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu tzv. volná užití, kdy se toto nepovažuje za užití díla podle tohoto zákona a uživatel může dílo užívat bez získání souhlasu autora (licence) a bez úplaty.⁶⁸ Výjimku tvoří mj. právě rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou, kde se výslovně v § 30 odst. 3 říká, že užitím podle tohoto zákona je zhotovení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou i pro osobní potřebu fyzické osoby či vlastní vnitřní potřebu právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby – a tedy nelze si např. postavit dům podle návrhu projektanta nebo podle již existující stavby bez jeho souhlasu.

⁶⁸ Z toho také se odvozuje nemožnost zasahovat proti těm, kdo si stahují např. z internetu audiovizuální díla.

Rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla

Od rozmnožování díla je třeba odlišit rozšiřování originálu nebo rozmnoženiny díla podle ustanovení § 14 AutZ, čímž se rozumí zpřístupňování díla v hmotné podobě prodejem nebo jiným převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla, včetně jejich nabízení za tímto účelem. (Tento způsob rozšiřování podle § 14 se liší od šíření díla sdělováním veřejnosti podle § 18 a násl., neboť podle § 14 se předpokládá šíření díla v hmotné podobě.) Z hlediska děl architektonických se tedy bude jednat o prodej nebo darování či jiný převod vlastnického práva k originálu díla (vlastnímu návrhu architekta) nebo jeho rozmnoženině (viz výše).

Protože u rozšiřování se jedná o díla v hmotné podobě, je v zákoně definováno i tzv. vyčerpání práva, umožňující následné změny vlastnického práva k rozmnoženině či originálu díla takto: Prvním prodejem nebo jiným prvním převodem vlastnického práva k originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě, který byl uskutečněn autorem nebo s jeho souhlasem na území členského státu Evropských společenství nebo jiné smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru, je ve vztahu k takovému originálu nebo rozmnoženině díla právo autora na rozšiřování pro území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru vyčerpáno; právo na pronájem díla a právo na půjčování díla zůstává nedotčeno.

Z tohoto ustanovení vyplývá, že pro prodej hmotného nosiče, nesoucího originál či rozmnoženinu díla, je nezbytný souhlas autorův pouze pro první takový převod, čímž dochází k vyčerpání tohoto autorova práva a oprávněný vlastník originálu nebo k rozmnoženině díla v hmotné podobě je může dále rozšiřovat (tj. převádět) na území Evropských společenství a ostatních smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru bez jakéhokoliv omezení. Autor tedy nemůže ani bránit dalšímu převodu, ani se dožadovat odměny v případě převodu jak originálu projektové dokumentace, tak v případě prodeje nemovitosti (stavby), která byla na základě této projektové dokumentace zhotovena. Jak uvádí Směrnice Evropského parlamentu a rady 2001/29/ES,⁶⁹ z níž právní úprava v AutZ vychází, toto právo by nemělo být vyčerpáno ve vztahu k originálu díla nebo k jeho rozmnoženinám, prodaným nositelem autorského práva nebo s jeho souhlasem mimo Společenství.

⁶⁹ Směrnice Evropského parlamentu a rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti.

Je třeba zdůraznit, že ani toto vyčerpání práva nelze vztáhnout na dílo šířené v nehmotné podobě, tj. elektronicky. V případě zpřístupnění díla jiným způsobem, než je převod hmotného nosiče díla, se nejedná o výkon výlučného autorského práva na rozšiřování originálu či rozmnoženiny díla, ale zpravidla o jiné způsoby užití díla, a to i v případě, kdy na základě takovéhoto užití k vzniku rozmnoženiny díla dochází.

2.2.8 Volná užití a zákonné licence

Výjimky a omezení práva autorského, zejména tzv. volná užití, jak jsou definována v ustanovení § 30 a násl. AutZ, souvisejí s problematikou děl architektonických především v následujících vybraných aspektech.

2.2.8.1 Citace

Podle ustanovení § 31 do práva autorského nezasahuje ten, kdo

a) užije v odůvodněné míře výňatky ze zveřejněných děl jiných autorů ve svém díle (jde o tzv. malou citaci podle tradičního označování); malé citace je možné na rozdíl od citací ad b) užívat bez omezení v dílech jakéhokoliv charakteru a při jakýchkoliv příležitostech,

b) užije výňatky z díla nebo drobná celá díla pro účely kritiky nebo recenze vztahující se k takovému dílu, vědecké či odborné tvorby a takové užití bude v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu vyžadovaném konkrétním účelem (tzv. velká citace); vzhledem k dikci písm. b) je zřejmé, že velká citace díla architektonického přichází v úvahu pouze pro uvedené účely, tedy v médiích převážně odborných,

c) užije dílo při vyučování pro ilustrační účel nebo při vědeckém výzkumu, jejichž účelem není dosažení přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu, a nepřesáhne rozsah odpovídající sledovanému účelu;

vždy je však nutno uvést, je-li to možné, jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen.

Telec s Tůmou uvádějí, že „Legální podmínkou využití zákonné citační licence je uvedení autora (nejde-li o dílo anonymní) a názvu citovaného díla (nejde-li o dílo bez názvu).“⁷⁰ Bernská úmluva o ochraně literárních a uměleckých děl ze dne 9.9.1886, ve znění pozdějších revizí (dále jen „Úmluva“)⁷¹ v čl. 10 uvádí, že „(1) Citace z díla, které bylo oprávněně zpřístupněno veřejnosti včetně citací z novinových článků a z časopisů ve formě tiskových přehledů, jsou dovoleny s podmínkou, že jsou v souladu s poctivými zvyklostmi a v rozsahu odůvodněném sledovaným účelem. … (3) Při citacích a užití podle předchozích odstavců je nutno uvést pramen a autorovo jméno, je-li toto jméno v pramenu obsaženo.“ Podobně hovoří i Směrnice č. 2001/29/ES, o harmonizaci některých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti, čl. 5 odst. 3 písm. a), d) a f). Co se týká vědecké citace, pak uvádění zdroje je naprosto logické, neboť se zde jedná o autorství určitých myšlenek, vědeckých teorií a jejich tvůrčího ztvárnění. Je právem každého jedince, aby byl spojován se svými myšlenkami a názory, pokud s těmito myšlenkami a názory spojován být chce. Proto je samozřejmé v rovině autorskoprávní uvádět při vědecké citaci autora citovaného díla a zdroj. Je to vlastně realizované právo na ochranu osobnosti autora.

⁷⁰ TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 361. [14]
⁷¹ Publikována ve vyhl. č. 133/1980 Sb. ve znění vyhl. č. 19/1985 Sb.

2.2.8.2 Užití díla umístěného na veřejném prostranství

Podle ustanovení § 33 odst. 1 AutZ o užití díla umístěného na veřejném prostranství platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií nebo filmem nebo jinak zaznamená nebo vyjádří dílo, které je trvale umístěno na náměstí, ulici, v parku, na veřejných cestách nebo na jiném veřejném prostranství; do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije. Je-li to možné, je nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a umístění.

Je tedy možné zobrazit i dílo, které je v podobě rozmnoženiny či napodobeniny stavbou trvale umístěno na veřejném prostranství, a to kresbou, malbou nebo grafikou, fotografií, filmem nebo jinak (poslední forma bude zcela jistě zahrnovat i obrazový záznam jinou nežli filmovou cestou, tj. digitálně). Zákona dále říká, že je toto zobrazení možno dále jakkoliv užívat (do autorského práva nezasahuje ani ten, kdo takto vyjádřené, zachycené nebo zaznamenané dílo dále užije), tj. všemi způsoby užití podle autorského zákona.

Výjimkou podle odst. 2 je ale právě pořízení rozmnoženiny či napodobeniny díla architektonického stavbou a na rozmnožování nebo rozšiřování díla formou trojrozměrné rozmnoženiny, na které se možnost užití díla podle odst. 1 nevztahuje. Znamená to tedy, že další rozmnoženinu díla stavbou již nelze bez souhlasu autora ani zhotovit, ani rozšiřovat.

2.2.8.3 Úřední a zpravodajská licence

Podle ustanovení § 34 AutZ o úřední a zpravodajské licenci platí, že do práva autorského nezasahuje ten, kdo užije

a) v odůvodněné míře dílo na základě zákona pro účely veřejné bezpečnosti, pro soudní nebo správní řízení nebo k jinému úřednímu účelu nebo pro parlamentní jednání a pořízení zápisu o něm,

b) dílo ve spojitosti se zpravodajstvím týkajícím se aktuálních událostí, a to v rozsahu odpovídajícím informačnímu účelu,

c) v odpovídající míře dílo v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku zpřístupňujícím zpravodajství o aktuálních věcech politických, hospodářských nebo náboženských, uveřejněné již v jiném hromadném sdělovacím prostředku nebo jeho překlad; takto převzaté dílo a jeho překlad lze i jinak užít; převzetí ani jiné následné užití podle tohoto ustanovení však není přípustné, je-li zapovězeno,

d) politický projev nebo úryvky veřejné přednášky nebo podobných děl v rozsahu odpovídajícím informativnímu účelu; právo autora na užití takových děl v souboru zůstává nedotčeno;

v případech podle písmen b) až d) je vždy nutno uvést jméno autora, nejde-li o dílo anonymní, nebo jméno osoby, pod jejímž jménem se dílo uvádí na veřejnost, a dále název díla a pramen, ledaže je to v případech podle písmen b) a d) nemožné.

V oblasti děl architektonických a urbanistických bude převládat užití díla ad a), tj. na základě zákona pro správní řízení, tj. řízení, které je vedeno podle stavebního zákona při výkonu veřejné správy. Nelze samozřejmě ale vyloučit ani užití díla pro soudní řízení, ať již občanskoprávní (a obchodní), nebo při řízení trestním (např. při trestním řízení při naplnění skutkové podstaty podle § 270 – Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi).

Co se týká užití podle písmene b), zahrnující užití díla při zpravodajství o aktuální události – např. o urbanistickém záměru, územním plánu, záměru stavby, v souvislosti s provedením stavby nebo zahájením jejího užívání, či případně v souvislosti s jinou událostí se stavbou spojenou (získání ocenění za architektonický návrh), je třeba dílo užít jen v míře odůvodněné účelem zpravodajství, např. krátké zprávy, event. v souvislosti s jiným zpravodajstvím, při kterém dochází mimoděk k užití díla, aniž by to bylo záměrem. Pojem „zpravodajství“ je třeba chápat v plné výkladové šíři jeho možností, tedy včetně zpravodajství v periodickém tisku, televizním či rozhlasovém vysílání nebo jiném hromadném sdělovacím prostředku (jak pracuje se zdánlivě taxativním, leč ve skutečnosti neohraničeným výčtem přes kategorii „jiný hromadný sdělovací prostředek“ písm. c) téhož odst. 1).⁷²

⁷² Ke stejnému závěru docházejí I. Telec a P. Tůma v cit. díle, s. 372.

Pod písmenem. c) je uvedena klasická zpravodajská licence, na jejímž podkladě aktuální informace obsažená v periodickém tisku je přejímána vydavatelem jiného tisku a přetištěna. Tato licence zahrnuje i přejímání zpráv rozhlasového a televizního nebo jiného zpravodajství. Podmínkou je vždy, že jde o aktualitu politickou, hospodářskou nebo náboženskou, a že takové přejímání není výslovně zapovězeno. Se zápovědí převzetí a následného užití díla se lze setkat především v tirážích novin a časopisů, kde je uvedeno např. „Přetisk jen se souhlasem (redakce/vydavatele/autora).“ Ve skutečnosti může souhlas poskytnout pouze vlastník majetkových práv (autor), nebo nabyvatel práva majetkové právo vykonávat (např. na základě licence podle § 46 a násl. AutZ, nebo v případě zaměstnaneckého díla podle § 58 AutZ).

Mnohdy se v souvislosti se zpravodajstvím (obrazovým nebo zvukově obrazovým, tj. na fotografii, ve filmu nebo v televizním vysílání) může vyskytnout dílo architektonické nebo častěji jeho rozmnoženina či napodobenina stavbou jako nepodstatný prvek zprávy, tj. obvykle jako pozadí. V takovém případě se jedná o tzv. nepodstatné vedlejší užití díla podle § 38c, kdy do práva autorského nezasahuje ten, kdo náhodně užije dílo v souvislosti se zamýšleným hlavním užitím jiného díla nebo prvku. Ani v tomto případě se tedy nepožaduje souhlas autora či majitele stavby a tito nemají nárok na zvláštní odměnu.

2.2.8.4 Licence k dílům užitého umění a dílům architektonickým

Do oblasti volného užití děl patří i ustanovení § 38d AutZ, pojednávající o užívání děl užitého umění a děl architektonických. Podle něj do práva autorského nezasahuje ten, kdo

a) pronajímá, půjčuje nebo vystavuje originál nebo rozmnoženinu díla užitého umění vyjádřeného v užitné podobě, nebo architektonické dílo vyjádřené stavbou,

b) navrhne nebo provede změnu dokončené stavby, která je vyjádřením architektonického díla, v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty díla; je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby, včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn.

Ustanovení podle písm. a) je pravděpodobně srozumitelné. Z hlediska této knihy se týká především možnosti pronajímat, půjčovat nebo vystavovat architektonické dílo vyjádřené stavbou. Otázkou je, zda doslovný výklad není zbytečně omezující; podle názoru autora by se toto ustanovení mohlo vztahovat v případě architektonického díla také na originál díla, tj. dokumentaci stavby.

Dalekosáhlejší dopady i diskusi související nicméně vyvolává situace podle písm. b) Změny stavby, která je vyjádřením architektonického díla, přicházejí v úvahu (jak jsme již diskutovali výše v kap. 2.2.6.1) jak ve fázi návrhové, tak ve fázi realizační. Zatímco ve fázi návrhové je prakticky nemožné zasáhnout do architektonického díla bez souhlasu jeho autora, v případě dokončené stavby to za určitých podmínek možné je.⁷³ Zákon zde nezohledňuje důvody ke změně; může se jednat o rozhodnutí vlastníka stejně jako o požadavek orgánu veřejné moci – stavebního úřadu, hygienika nebo o zásah v důsledku jiného zákonného oprávnění (viz např. § 104 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Podmínkami pro provedení takové změny je splnění podmínek, spočívajících v míře nezbytně nutné u takového zásahu a při zachování hodnoty díla, přičemž je-li to opodstatněné významem architektonického díla a lze-li to na něm spravedlivě požadovat, je povinen předem uvědomit o svém úmyslu autora a na vyžádání mu poskytnout dokumentaci stavby, včetně vyobrazení, vystihující stav před provedením změn (to ve skutečnosti znamená, že by se mělo jednat o dokumentaci obsahující popis jak stávajícího stavu, tak po provedení změn).

⁷³ Viz také čl. 5 odst. 3 písm. m) Směrnice 2001/29/ES, podle kterého členské státy mohou stanovit výjimky nebo omezení práv při užití uměleckého díla ve formě budovy nebo nákresu nebo plánu budovy pro účely rekonstrukce uvedené budovy.

Telec a Tůma uvádějí,⁷⁴ že v daném případě je na místě provést tzv. tříkrokový test vyplývající z ustanovení § 29 odst. 1 AutZ, podle kterého:

1. výjimky a omezení práva autorského lze uplatnit pouze ve zvláštních případech stanovených v tomto zákoně,

2. pouze tehdy, pokud takové užití díla není v rozporu s běžným způsobem užití díla,

3. ani jím nejsou nepřiměřeně dotčeny oprávněné zájmy autora.

⁷⁴ TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 408.

Je zřejmé, že zejména třetí podmínka je značně subjektivní, a proto je zde uložena informační povinnost v určitých případech (je-li to opodstatněné významem architektonického díla) autora předem uvědomit o záměru provedení změn. Podmínka „lze-li to na něm spravedlivě požadovat“ souvisí především s okolnostmi provádění změn, tj. například za krizového stavu nebo při havárii v budově. Splnění této informační povinnosti by mělo být provedeno v dostatečném předstihu tak, aby mohl autor na návrh jakkoliv zareagovat (od vyslovení souhlasu, který nicméně není zákonnou podmínkou, přes připomínky až po zápověď, jež ovšem bude muset mít formu právního úkonu podle předpisů soukromého nebo veřejného práva⁷⁵).

⁷⁵ Návrh na vydání předběžného opatření, kterým se omezí či zcela zakáže provedení změn podle § 74 a násl. občanského soudního řádu, podání ke stavebnímu úřadu v souvislosti se změnami v užívání stavby podle § 126 nebo výkonu stavebního dozoru podle § 132 a násl., příp. podnět k prověření, zda nedošlo či nemá dojít ke spáchání trestného činu porušení autorského práva podle § 270 nebo naplnění jiné skutkové podstaty podle trestního zákoníku.

2.2.9 Závazkové vztahy při tvorbě architektonických děl

2.2.9.1 Smlouvy

V současnosti může vzniknout dílo architektonické (či jiné autorské dílo) pro určitého objednatele (stavebníka) zásadně na základě smlouvy, výjimečně pak z vlastní iniciativy autora. Takovou smlouvou může být jak smlouva o dílo podle stávajícího ObčZ (§ 631 a násl.), jakož i podle ObchZ (§ 536 a násl.), pouze je třeba upozornit, že pokud jednají obě strany jako podnikatelé a smlouva se týká jejich podnikatelské činnosti,⁷⁶ podle platného právního stavu je platnou smlouvou smlouva uzavřená podle zákoníku obchodního (viz § 261⁷⁷). Může být také uzavřena smlouva innominátní (podle § 269 odst. 2 ObchZ⁷⁸ nebo méně často podle § 51 ObčZ⁷⁹), což se často děje, kdy smlouva kombinuje ustanovení smlouvy o dílo a smlouvy licenční – viz dále.

⁷⁶ Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 32 Odo 1196/2003 je třeba rovněž zkoumat a zhodnotit, zda při vzniku závazkového vztahu mezi účastníky bylo zřejmé, že se týkal jejich podnikatelské činnosti. Pouhé označení účastníků včetně jejich identifikačního čísla přitom odpověď na tuto otázku nedává.
⁷⁷ Tato část zákona upravuje závazkové vztahy mezi podnikateli, jestliže při jejich vzniku je zřejmé s přihlédnu-tím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti. Touto částí zákona se řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb.
⁷⁸ Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.
⁷⁹ Účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

Jiné typy smluv (mandátní, příkazní apod.) se v této souvislosti nemohou použít. Rovněž použití smlouvy kupní se jeví neaplikovatelné, neboť se předpokládá, že předmět koupě (v zákona většinou označovaný jako věc) již existuje a potom, i kdybychom mohli považovat projektovou dokumentaci za věc (čemuž tak není, neboť se jedná o nehmotný výsledek duševní činnosti), byla by na místě opět smlouva licenční, která by poskytla právo tuto věc užívat.

Nová právní úprava v NOZ dualitu občanského a obchodního zákoníku odstraňuje a v Části čtvrté – Relativní majetková práva se nachází úprava obecně použitelná pro smlouvy bez ohledu na postavení či poměry účastníků. Nicméně je dobré mít na paměti ustanovení § 5 odst. 1, podle kterého Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Lze tedy předpokládat, že ve sporu mezi odborníkem (architektem, autorizovaným inženýrem ve výstavbě apod.) a stavebníkem – nepodnikatelem bude strana odborná nést větší rizika vyplývající z obsahu a plnění smlouvy, resp. z jejich posuzování v případě sporu.

Problematika související s díly jako takovými je upravena v Dílu osmém Části čtvrté NOZ, a to v ustanovení § 2586 a následujících, jednotně bez ohledu na povahu účastníků. Zvlášť jsou zde upravena díla v podobě stavby, kde v ustanovení § 2630 se výslovně uvádí:

(1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně

a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor,

b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a

c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

(2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

Ustanovení § 2630 odst. 1 písm. b) má za důsledek to, že zhotovitel stavební dokumentace (a tím se bude myslet zřejmě jakákoliv dokumentace nezbytná pro provedení stavby), aby se vyvinil z odpovědnosti za škodu, bude muset prokázat, že vadu nezpůsobila chyba v jím dodané stavební dokumentaci.

Pro vlastní architektonické dílo se uplatní ustanovení § 2631 a násl. NOZ, pojednávající o díle s nehmotným výsledkem. Platí následující:

§ 2631

Spočívá-li dílo v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci, postupuje zhotovitel při této činnosti, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí tak, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. (K tomu viz výše citovaný § 5 odst. 1).

§ 2632

Není-li předmětem díla hmotná věc, odevzdá zhotovitel výsledek své činnosti objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho užití.

§ 2633

Výsledek činnosti, který je předmětem práva průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, může zhotovitel poskytnout i jiným osobám než objednateli, bylo-li tak ujednáno. Neobsahuje-li smlouva výslovný zákaz tohoto poskytnutí, je k němu zhotovitel oprávněn, není-li to vzhledem k povaze díla v rozporu se zájmy objednatele.

§ 2634

Je-li předmětem díla výsledek činnosti, který je chráněn právem průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má se za to, že jej zhotovitel poskytl objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy.

§ 2635

Ustanovení tohoto oddílu se použijí obdobně i pro výsledek činnosti zhotovený podle ustanovení o veřejném příslibu (soutěžní dílo).

Vidíme, že ustanovení NOZ odpovídají tomu, co se nachází v AutZ, s výjimkou výše zdůrazněné věty druhé v ustanovení § 2632. V souvislosti s ním lze citovat rozsudek Nejvyššího soudu ČR, podle kterého Dílo, které je vadné, nelze považovat za dílo provedené, a to ani tehdy, když je objednatel převezme.⁸⁰

⁸⁰ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 32 Odo 1375/2004. Podobně rozsudek sp. zn. 29 Odo 11/2001 ze dne 12. 3. 2002.

Rovněž podle NOZ lze uzavřít innominátní neboli nepojmenovanou smlouvu, a to podle ustanovení § 1746:

(1) Zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy, stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

(2) Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

Vzhledem k tomu, že v mnoha případech je výslovná právní úprava nedostačující či umožňuje různý výklad, jakož i vzhledem k tomu, že soukromoprávní vztah mezi zhotovitelem díla a objednatelem je založen na principu smluvní volnosti a autonomie vůle obou stran,⁸¹ je třeba výslovně doporučit, aby obsahu smlouvy byla věnována maximální pozornost.

⁸¹ Viz např. § 1 odst. 2 NOZ, podle kterého nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

Časté problémy ve smluvních dokumentech mají zejména následující charakter:

Obsahu smlouvy je celkově věnována minimální pozornost. Je to obvykle způsobeno tím, že vyjednávání vedou pouze odborné útvary bez součinnosti právníka (právníků) nebo naopak.

Jsou používány nevhodné typy smluv. V současnosti např. smlouvy podle občanského zákoníku pro závazkové vztahy mezi podnikateli, nebo kupní smlouva pro vytvoření projektové dokumentace. Rovněž pokud již dílo bylo vytvořeno – např. typový projekt, pak nemá smysl o jeho vytvoření uzavírat smlouvu o dílo a právo k užití bude poskytnuto smlouvou licenční (viz dále). Konečně v případě, že žádná smlouva uzavřena nebyla a přesto zhotovitel i objednatel plnili, můžeme předpokládat, že došlo k uzavření smlouvy ústně nebo konkludentním jednáním, a zásadně chybným postupem je uzavírat antidatovanou smlouvu o dílo (ta je neúčinná); namístě je v takovém případě, považují-li to strany za nezbytné, uzavření dohody o narovnání s prvky smlouvy licenční.

Předmět plnění by měl být definován zcela jednoznačně a tak, aby nemohlo být pochyby o tom, co měl zhotovitel dodat, v jakém provedení, s jakým obsahem a v jaké kvalitě; pokud je to možné, je třeba používat metrik, které jsou jednoznačnými kritérii pro vlastnosti a jakost díla. Toto je pravděpodobně nejčastější zdroj problémů a následných sporů mezi objednateli a zhotoviteli. Navíc v tomto nemají jasno ani soudy – viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR, který v dovolacím řízení rozhodl, že odvolací soud pochybil, pokud akcentoval při výkladu pojmu „projektová dokumentace“, použitého ve smlouvě o dílo, pouze definici obsaženou v předpisech stavebního řízení, neboť nepostupoval podle výkladových pravidel § 261 a násl. obchodního zákoníku. Není totiž podstatné, zda a jakým způsobem je pojem projekt či projektová dokumentace definován v předpisech stavebního řízení, ale jaký význam je tomuto pojmu zpravidla přikládán v obchodním styku a jaká je vůle jednajících osob, na kterou lze mimo jiné usuzovat z okolností, za nichž byl právní úkon učiněn, a dále z následného chování stran.⁸²

⁸² Rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 32 Cdo 2081/2007.

Stává se, že smlouvy obsahují značné množství zcela nedefinovaných výrazů, přičemž se zjevně zapomíná na to, že kritériem kvality smlouvy je schopnost kdykoliv přesně reprodukovat původní úmysly jejich účastníků – nejčastějším problémem je užívání termínů, které nejsou jednoznačné či mohou být stranami chápány různě; obecně je třeba připomenout, že předmět plnění je zřejmě jednou z nejcitlivějších součástí smlouvy.

Smlouvy neobsahují žádná ujednání o odpovědnosti za škodu (v důsledku zpoždění, vad plnění apod.), jakož i ujednání sankcionující jednání strany, které je v rozporu s účelem smlouvy a se zájmem protistrany (ujednání o smluvní pokutě, o úrocích z prodlení atd.).

Ve smlouvách by měl být zakotven způsob předávání a přejímání díla, zejména pokud jde o povinnost objednatele převzít dílo, které je hotové, a naopak oprávnění nepřijmout dílo, které zjevně vykazuje vady, které není plně využitelné, respektive by měla být stanovena míra součinnosti při předávání díla. Speciálně u děl architektonických by měla být nastavena míra součinnosti, resp. závazek provést opravy a úpravy díla, které vyplynou např. ze stavebního řízení, kdy tyto bude třeba provést, aby mohl objednatel dílo řádně užít.⁸³

⁸³ Podle SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. vydání. Praha: GRADA, 2013. [10]

Dalším důležitým ujednáním ve smlouvě je stanovení oprávnění objednatele s dílem dále nakládat, a to s přihlédnutím ke specifikům autorských děl i obvyklých postupů při zhotovování projektové dokumentace a při provádění souvisejících správních řízení. K tomu viz dále u smluv licenčních.

2.2.9.2 Dílo vytvořené na objednávku a soutěžní dílo

V ustanovení § 61 AutZ nalezneme úpravu díla vytvořeného na objednávku a soutěžního díla, ačkoliv jsme si výše řekli, že tento nový AutZ sjednotil typy smluv do jednoho modelu – smlouvy licenční. Toto ustanovení je pouze jistým upřesněním či vyjasněním běžné smluvní praxe. Podle odst. 1 je-li dílo autorem vytvořené na základě smlouvy o dílo (není zřejmé, proč AutZ používá méně přesné označení „dílo vytvořené na objednávku“), tj. obvykle ze smluv o dílo popsaných výše, platí, že autor poskytl licenci k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, není-li sjednáno jinak. K užití díla nad rámec takového účelu je objednatel oprávněn pouze na základě licenční smlouvy, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Podle odst. 2 ale není-li sjednáno jinak, autor může dílo vytvořené na objednávku užít a poskytnout licenci jinému, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy objednatele.

Autorský zákon vychází v případě děl vytvořených na objednávku z odlišných koncepčních východisek než předchozí právní úprava (§ 27 zákona č. 35/1965 Sb.). Současný autorský zákon nezná smlouvu o vytvoření díla jako zvláštní typovou autorskoprávní smlouvu. Dochází tak k návratu k právnímu stavu před 1. 7. 1965. Naopak platná právní úprava zřetelně odlišuje dva zásadně juristicky nezávislé právní vztahy, a to právní vztah z vytvoření (provedení) díla, který je vztahem obecně soukromoprávním, a právní vztah z užití takto vytvořeného díla, který je zvláštním vztahem autorskoprávním.

Objednatel může užít dílo k účelu, vyplývajícímu ze smlouvy. Zde se opět dostáváme k upozorněním uvedeným v předchozí kapitole, protože nevhodně formulovaný účel může výrazně ovlivnit další možnosti objednatele, nakládat s dílem. Např. v případě, že bylo sjednáno zpracování architektonického díla v podobě určitého stupně projektové dokumentace (typicky ke stavebnímu povolení), pak není možné, aby si autor vynucoval, že mu musí být zadáno zpracování dalšího úrovně projektové dokumentace (dokumentace pro provádění stavby), pokud z obsahu smlouvy jasně vyplynulo, že jeho závazek (a oprávnění) končí v momentě odevzdání DSP. Viz také ustanovení § 12 odst. 2 AutZ, podle kterého poskytnutím oprávnění podle odstavce 1 právo (dílo užít) autorovi nezaniká; autorovi vzniká pouze povinnost strpět zásah do práva dílo užít jinou osobou v rozsahu vyplývajícím ze smlouvy.

Samozřejmě tím nejsou dotčena autorova práva vyplývající z AutZ, a to zejména právo na:

• uvedení jména autora;
• nedotknutelnost díla;
• užívání způsobem nesnižujícím hodnotu díla;
• autorský dohled.

Co se týká onoho autorského dohledu, je nyní vhodné popsat odlišnosti různých kategorií dohledu, které se při výstavbě vyskytují:

1. stavební zákon pracuje s pojmem „stavební dozor“, který je v ustanovení § 2 odst. 2 písm. d) definován jako odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb;

2. zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uvádí v ustanovení § 17 písm. h), § 18 písm. j) a § 19 písm. e), že autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 5), popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat (mj.) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby. Současně v ustanovení § 12 odst. 2 se výslovně uvádí, že Autorizovaná osoba je povinna vykonávat činnosti, pro které jí byla udělena autorizace, osobně, popřípadě ve spolupráci s dalšími autorizovanými osobami nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorská práva a práva a povinnosti vznikající z vytvoření a z uplatnění vynálezů, průmyslových vzorů a zlepšovacích návrhů tím nejsou dotčena.;

3. z výše uvedeného lze tedy dovodit, že tzv. autorský dohled podle § 11 odst. 3 AutZ je jiným druhem činnosti, nežli dozor prováděný podle veřejnoprávních předpisů ad 1.) a 2.). Nic samozřejmě nebrání tomu, aby v případě dohody tento dozor a dohled vykonávala jedna a tatáž osoba.⁸⁴ Stejně uvádějí Telec, Tůma na straně 30: Nelze tento institut zaměňovat s autorským dohledem ve smyslu § 11 odst. 3 autorského zákona. Účelem „autorského dozoru nad realizací stavby“ dle zákona č. 360/1992 Sb. je především veřejný zájem na realizaci stavebních zásahů do životního prostředí v souladu s estetickou koncepcí předloženou v rámci stavebního řízení. Jeho obsahem pak je kontrola a korekce dodržení takových stavebních postupů při vzniku díla umění architektonického, jež má být hmotně zachyceno stavbou, které budou v souladu s tvůrčí (architektonickou) ideou (myšlenkou) díla, veřejnoprávně verifikovanou ve stavebním řízení.

⁸⁴ TELEC, I., Tůma, P. op. cit., s. 30.

Nad rámec zákonného omezení autorského práva je objednatel oprávněn užít dílo pouze na základě licenční smlouvy. V praxi tak běžně dochází k uzavírání jedné smlouvy smíšené povahy, jejímž obsahem jsou zpravidla jak práva a povinnosti stran z vytvoření díla, tak i práva a povinnosti stran z poskytnuté licence k totožnému dílu. To platí i o sjednání dvojí odměny, jednak za vytvoření díla, jednak za jeho užití (např. za vydání), která může být sjednána úhrnem v jedné částce.⁸⁵

⁸⁵ TELEC, I., Tůma, P. op. cit., s. 578 a násl.

Podle § 61 odst. 3 ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně pro dílo vytvořené autorem jako soutěžícím ve veřejné soutěži (soutěžní dílo). Veřejnou soutěží se bude rozumět zřejmě především typový závazkový vztah podle § 847 a násl. ObčZ, tj. veřejná soutěž vyhlášená fyzickou nebo právnickou osobou na určité dílo. Další možností je vyhlášení obchodní veřejné soutěže podle § 281 a násl. ObchZ. V NOZ je upravena tzv. veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku v ustanovení § 1772 a násl.

V úvahu samozřejmě připadají i veřejné zakázky podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ), který se vztahuje i na zakázky, jejichž předmět požívá ochrany autorského zákona, a to podle přílohy č. 1 zákona výslovně uvedené „služby architektů, inženýrské služby a integrované inženýrské služby, územní plánováni, související vědeckotechnické poradenství, služby zkušeben a prováděni analýz“. Druhy zadávacích řízení zahrnují kromě ostatních také tzv. soutěžní dialog podle § 35 a násl. ZVZ, kdy v oznámení soutěžního dialogu oznamuje veřejný zadavatel neomezenému počtu dodavatelů svůj úmysl zadat veřejnou zakázku v tomto zadávacím řízení; oznámení soutěžního dialogu je výzvou k podání žádostí o účast v soutěžním dialogu a k prokázání splnění kvalifikace. Veřejný zadavatel vede jednání s vyzvanými zájemci s cílem nalézt vhodná řešení, způsobilá splnit jeho potřeby a požadavky. O ukončení jednání v soutěžním dialogu informuje veřejný zadavatel písemně všechny zájemce, kteří byli vyzváni k účasti v soutěžním dialogu, a současně každému zašle rozhodnutí o vhodnosti jeho řešení s odůvodněním a vyzve jej k podání nabídky. Veřejný zadavatel upraví zadávací podmínky podle výsledků jednání v soutěžním dialogu.

2.2.9.3 Licenční smlouvy

Na rozdíl od předchozí právní úpravy autorským zákonem č. 35/1965 Sb., která rozlišovala řadu často se nepříliš lišících smluv, zná současný AutZ pouze jeden základní smluvní typ – licenční smlouvu, jako základní smluvní typ obvyklý pro celou oblast práv duševního vlastnictví.

Zvolení řešení je plně v souladu se základním principem práva soukromého, do něhož autorské právo náleží, posiluje smluvní volnost stran jakožto základního principu vztahu mezi rovnými subjekty, a to při souběžném posílení výchozí vyjednávací pozice autora, kdy pro případ neexistence smluvní úpravy zákon stanoví úpravu pro autora výhodnější.

Autorskoprávní licence je základní formou dispozice s autorskoprávním vlastnictvím, tj. duševním vlastnictvím k autorským dílům jako výtvorům z oblasti literární, jiné umělecké a vědecké (§ 2 odst. 1 AutZ).

Podle § 46 odst. 1 AutZ licenční smlouvou autor poskytuje nabyvateli oprávnění k výkonu práva dílo užít (licenci) k jednotlivým způsobům nebo ke všem způsobům užití, v rozsahu omezeném nebo neomezeném, a nabyvatel se zavazuje, není-li podle § 49 odst. 2 písm. b) sjednáno jinak, poskytnout autorovi odměnu. Jde tedy o dosti volnou úpravu, s výjimkou následujících omezení:

a) podle odst. 2 autor nemůže poskytnout oprávnění k výkonu práva dílo užít způsobem, který v době uzavření smlouvy ještě není znám;

b) podle odst. 3 nabyvatel je povinen licenci využít, ledaže je ve smlouvě sjednáno jinak;

c) podle odst. 4 smlouva vyžaduje písemnou formu, poskytuje-li se licence jako výhradní.

Ustanovení odstavce 1 upravuje podstatné náležitosti licenční smlouvy, která je pojata jako smlouva zásadně úplatná, kdy se v zájmu zachování principu smluvní volnosti připouští ve výjimečných případech bezúplatnost (viz dále k § 49), čímž se odstraňuje dosavadní právní nemožnost uzavřít při shodné vůli smluvních stran smlouvu, kterou se poskytuje oprávnění k užití díla bezúplatně (což bylo neuskutečnitelné v režimu podle předchozího autorského zákona č. 35/1965 Sb.).

Ustanovení odstavce 2 zakotvuje v souladu s většinou autorských zákonů evropských států obecnou soukromoprávní zásadu zákazu vzdání se práva, které vznikne teprve v budoucnosti, byť aplikovanou poněkud jinak, a zachovává tak autorovi budoucí možnost zhodnocení jeho práv i při vzniku nových technologických možností ekonomického zhodnocení jeho díla.

Ustanovení odstavce 3, které vychází z obecného principu smluv, jejichž obsahem je poskytnutí oprávnění k užití. Podle něj nabyvatel je povinen licenci využít, ledaže je ve smlouvě sjednáno jinak. AutZ povinnost výkonu neukládá, nicméně předpokládá v odst. 3, že tato povinnost byla mezi autorem a nabyvatelem sjednána. Uzavření licenční smlouvy podle AutZ může sice být použito (zneužito) i k blokačním účelům, ale pouze v případě, že autor akceptuje dohodu v tomto smyslu zakotvenou ve smlouvě. Odměna poskytuje za udělení oprávnění k užití, nikoli za užití samé, jak tomu bylo dosud. Viz dále k ustanovení § 53 – Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele.

V odstavci 4 je aplikována další zásada soukromého práva, a to neformálnost právních úkonů. Z této zásady je učiněna výjimka v případě smluv výhradních, a to za účelem zvýšení právní jistoty stran v případě, kdy dochází k omezení, resp. vzniku práv a povinností ve větším resp. významnějším rozsahu. Nutno ovšem zdůraznit, a to zejména s hospodářsky velmi významným prostředím děl architektonických, že je vhodné, aby jakákoliv licenční smlouva měla písemnou formu, i když to není podle zákona nezbytné. Absence písemné formy činí existenci a obsah takovýmto způsobem uzavřené smlouvy za prakticky nedokazatelnou a – jak vyplývá z kontextu AutZ – důkazní břemeno, že autorské dílo užívá legálně, by měl v případném autorskoprávním sporu nést uživatel (objednatel).

Dosti významné je ustanovení § 47, pojednávajícího o udělení výhradní nebo nevýhradní licence. Licence může být poskytnuta jako licence výhradní nebo licence nevýhradní, nestanoví-li zvláštní právní předpis⁸⁶ jinak. Nevyplývá-li ze smlouvy jinak, má se za to, že jde o licenci nevýhradní, přičemž je autor nadále oprávněn k výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil, jakož i k poskytnutí licence třetím osobám. Opačně v případě výhradní licence autor nesmí poskytnout licenci třetí osobě a je povinen, není-li sjednáno jinak, se i sám zdržet výkonu práva užít dílo způsobem, ke kterému licenci udělil.

⁸⁶ Jedná se o ustanovení § 14a zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, upravujícího některá ustanovení o licenční nebo podlicenční smlouvě při poskytování informací.

Je zde řešena i kolize mezi oběma režimy:

a) Nevýhradní licence získaná nabyvatelem před následným poskytnutím výhradní licence třetí osobě zůstává zachována, pokud není mezi autorem a nabyvatelem takové nevýhradní licence sjednáno jinak.

b) Smlouva, kterou autor poskytne třetí osobě licenci v době, kdy trvá výhradní licence nabyvatele k témuž způsobu užití, je neplatná, ledaže nabyvatel výhradní licence k uzavření takové smlouvy udělí písemný souhlas.

Zda bude v případě sjednání formy licence k dílu architektonickému dána přednost jedné či druhé variantě, zásadním způsobem ovlivňuje oprávnění a omezení autora i objednatele. Pokud se bude jednat o dílo skutečně vysoce originální, se značným uměleckým dopadem, bude zřejmě stavebník preferovat licenci výhradní. Opačně, v případě návrhu stavby, který by bylo možno používat jako návrh typový či modulový, bude v zájmu autora udělení licence nevýhradní.

Ustanovení § 48 umožňuje nabyvateli licence poskytnout licenční oprávnění třetí osobě. Podle tohoto ustanovení přicházejí v úvahu dvě možné varianty „podsmluvních“ vztahů:

Podle odst. 1, je-li tak sjednáno ve smlouvě, může nabyvatel zcela nebo zčásti poskytnout třetí osobě oprávnění tvořící součást licence (podlicenci). Při poskytnutí oprávnění podle odst. 1 nedochází ke změně smluvních stran licenční smlouvy; stačí tedy obecné zmocnění nabyvatele k poskytování podlicencí vyplývající z jeho smlouvy s autorem.

Jinou variantou než poskytnutí podlicence je postoupení licence, tedy jde o něco podobného, jako o změnu v osobě dlužníka, neboť postoupení licence podle odst. 2 má za následek změnu v osobě nabyvatele, a tedy i postoupení (cessi) všech práv a povinností ze smlouvy. Najdeme zde proto i obdobné ustanovení jako v § 531 odst. 1 ObčZ. Nabyvatel může licenci postoupit pouze s písemným souhlasem autora; o postoupení licence a o osobě postupníka je povinen autora informovat bez zbytečného odkladu.

Tento princip je v zájmu jednotnosti právního řádu prolomen pouze v případě prodeje podniku, kde k prodeji podniku či části podniku, která tvoří jeho samostatnou organizační složku, jehož součástí je i licence, se souhlas autora nevyžaduje, není-li sjednáno jinak (§ 48 odst. 3). Viz také ustanovení § 479 ObchZ, podle kterého na kupujícího přecházejí všechna práva vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, jež se týkají podnikatelské činnosti prodávaného podniku (odst. 1), přičemž podle odst. 2 k přechodu práva nedochází, jestliže by to odporovalo smlouvě o poskytnutí výkonu práv nebo povaze těchto práv. Pak samozřejmě není nutné při změně vlastníka podniku převádět smlouvy o poskytnutí práva užívat autorská díla, které podnik v minulosti zakoupil, resp. získal práva k jejich užívání.

Podle NOZ došlo ke změně terminologie a tam, kde obchodní zákoník používal termín „podnik“, NOZ zavádí název „závod“. Podle § 502 obchodní závod (dále také jen „závod“) je organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Má se za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu. V části věnované zvláštním ustanovením o koupi závodu (§ 2175 a násl. NOZ) se pak uvádí, že Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží, a omezení vyplývá pouze z ustanovení § 2178, podle kterého Zakazuje se převést prodejem závodu na kupujícího právo vyplývající z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, u něhož to vylučuje smlouva, kterou bylo právo prodávajícímu poskytnuto, nebo vylučuje-li to povaha takového práva. Zde tedy nedochází k rozporu s platnou úpravou podle § 48 odst. 3 AutZ.

Podle ustanovení § 50 může být licence omezena na jednotlivé způsoby užití díla, a to rozsahem, zejména co do množství, místa nebo času. Nestanoví-li smlouva, ke kterým jednotlivým způsobům užití díla nebo k jakému rozsahu užití se licence poskytuje, má se za to, že licence byla poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy.

V souladu s ustanovením § 46 odst. 1 je podstatnou náležitostí licenční smlouvy určení způsobu a rozsahu užití, ke kterým se licence uděluje. Jejich neuvedení ve smlouvě však nemá za následek neplatnost smlouvy, jako tomu bylo dosud, ale zákon pro tento případ přímo předjímá určitou úpravu, vycházející z běžné a tedy pravděpodobné vůle smluvních stran.

Podle § 50 odst. 2 nestanoví-li smlouva, ke kterým jednotlivým způsobům užití díla nebo k jakému rozsahu užití se licence poskytuje, má se za to, že licence byla poskytnuta k takovým způsobům užití a v takovém rozsahu, jak to je nutné k dosažení účelu smlouvy. Zde je tedy opět na místě připomenout, že důkladná formulace obsahu smlouvy se vždy vyplatí, a to počínaje obvyklou úvodní preambulí, která popisuje účel smlouvy.

Podle odst. 3 nestanoví-li smlouva nebo nevyplývá-li z jejího účelu jinak, má se za to, že

a) územní rozsah licence je omezen na území České republiky;

b) časový rozsah licence je omezen na dobu obvyklou u daného druhu díla a způsobu užití, nikoli však na dobu delší než jeden rok od poskytnutí licence, a má-li být dílo odevzdáno až po poskytnutí licence, tak od takového odevzdání;

c) množstevní rozsah licence je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití.

Toto ustanovení bude prakticky vždy v souvislosti s díly architektonickými výslovně a velmi konkrétně sjednat ve smlouvě. Při ponechání implicitně nastavených podmínek by byl nabyvatel licence značně omezen, či by v případě písm. b) bylo pro něj užití licence v souladu s účelem smlouvy prakticky nemožné.

Podle odst. 4 nestanoví-li smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje oprávnění k pořízení rozmnoženin přímých i nepřímých, trvalých i dočasných, vcelku nebo zčásti, jakýmikoli prostředky a v jakékoli formě, a pokud jde o rozmnoženiny v elektronické formě, jak ve spojení on-line, tak i off-line.

Podle odst. 5 nestanoví-li smlouva jinak, licence k rozmnožování díla zahrnuje i licenci k rozšiřování takto zhotovených rozmnoženin.

Podstatnou náležitostí každé smlouvy je určení ceny. Ustanovení § 49 provádí obecný požadavek na úplatnost licenční smlouvy stanovený v § 46 odst. 1, přičemž se předpokládá, že smluvní strany výši odměny sjednají, a to buď konkrétně, nebo sjednáním způsobu jejího určení. Nesjednání odměny však nezpůsobuje neplatnost smlouvy, pokud strany výslovně projeví vůli uzavřít takovou smlouvu sice úplatně, ale bez určení odměny. V takovém případě nabyvatel poskytuje autorovi odměnu obvyklou.

Ustanovení § 49 odst. 1 říká, že není-li dále stanoveno jinak, musí být ve smlouvě dohodnuta výše odměny, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení. Pokud tomu tak není, je smlouva neplatná, s výjimkou případů, kdy:

a) z jednání stran o uzavření smlouvy vyplývá jejich vůle uzavřít smlouvu úplatně i bez určení výše odměny; v takovém případě je nabyvatel povinen poskytnout autorovi odměnu ve výši, která je obvyklá v době uzavření smlouvy za smluvních podmínek obdobných obsahu této smlouvy pro takový druh díla, nebo

b) strany ve smlouvě sjednají, že licence se poskytuje bezúplatně.

Je-li výše odměny dohodnuta v závislosti na výnosech z využití licence, je nabyvatel povinen umožnit autorovi kontrolu příslušné účetní nebo jiné dokumentace ke zjištění skutečné výše odměny. Poskytne-li nabyvatel takto autorovi informace označené nabyvatelem jako důvěrné, nesmí je autor prozradit třetí osobě, ani je použít pro své potřeby v rozporu s účelem, ke kterému mu byly poskytnuty. Nabyvatel je povinen poskytovat autorovi pravidelná vyúčtování odměny takto stanovené ve sjednaných časových obdobích; není-li sjednáno jinak, je povinen tak učinit alespoň jednou ročně.

Úprava licenční smlouvy podle AutZ preferuje stanovení výše odměny v závislosti na zisku dosaženém nabyvatelem licence z využívání díla. Podle principu smluvní volnosti ale není toto ustanovení kogentní (nařizující), a pokud smluvní strany zvolí jiný způsob stanovení odměny, zakotvuje pro tento případ odst. 6 § 49 zvláštní právo autora na přiměřenou dodatečnou odměnu, je-li odměna tak nízká, že je ve zřejmém nepoměru k zisku z využití licence a k významu díla pro dosažení takového zisku, pokud ovšem není sjednáno jinak. Novela AutZ v roce 2006 dále posílila smluvní pozici autora doplněním odst. 7, podle kterého se při sjednání odměny přihlédne k účelu licence a způsobu a okolnostem užití díla a k územnímu, časovému a množstevnímu rozsahu licence.

V případě prodeje nemovitosti jako rozmnoženiny díla architektonického stavbou se neuplatní ustanovení § 24 pojednávající o právu na odměnu při opětném prodeji originálu díla uměleckého. Jednak zřejmě nelze vůbec hovořit v této souvislosti o „originálu díla uměleckého“, jednak to přímo vyplývá z § 24 odst. 3 věty poslední, podle které „Právo na odměnu podle odstavce 1 se nevztahuje na díla architektonická vyjádřená stavbou, díla užitého umění, nesplňují-li znaky originálu uměleckého díla, a rukopisy skladatelů a spisovatelů.“

Omezení nabyvatele licence je formulováno v ustanovení § 51 AutZ, podle kterého nabyvatel nesmí upravit či jinak měnit dílo, jeho název nebo označení autora, ledaže bylo sjednáno jinak, nebo jde-li o takovou úpravu či jinou změnu díla nebo jeho názvu, u které lze spravedlivě očekávat, že by k ní autor vzhledem k okolnostem užití svolil; ani v takovém případě nabyvatel nesmí dílo nebo jeho název změnit, pokud si autor svolení vyhradil i pro tyto změny a nabyvateli je taková výhrada známa. To platí obdobně i při spojení díla s jiným dílem, jakož i při zařazení díla do díla souborného. Toto ustanovení představuje výjimku z § 11 odst. 3, kdy v zájmu možnosti plného využití licence jsou stanoveny přísné podmínky oprávněného zásahu nabyvatele licence do díla, autor má však možnost toto ustanovení smluvně vyloučit.

Jak již je opakovaně řečeno výše, jde o otázku dosti citlivou. Chápeme-li některé změny jako vynucené okolnostmi (např. požadavky orgánů veřejné moci), které nemají charakter zvůle či svévole, či dokonce mohou opravovat chyby v díle (návrhu stavby), pak asi lze spravedlivě očekávat, že by k nim autor vzhledem k okolnostem užití svolil. Lze se ovšem obávat, že většina smluv bude obsahovat zápověď jakýchkoliv změn, a pak lze postupovat pouze přes reklamační řízení o vadách díla, jak je již diskutováno výše. Konkrétní posouzení ale je možné pouze v konkrétní situaci a prostřednictvím výkladu citovaného ustanovení.

Lze se domnívat, že v oblasti děl architektonických příliš nepřicházejí v úvahu aplikace poněkud okrajových ustanovení AutZ, a to:

• Odstoupení od smlouvy pro nečinnost nabyvatele (§ 53) které přichází v úvahu u výhradní licence. Nevyužívá-li nabyvatel výhradní licenci vůbec nebo využívá-li ji nedostatečně a jsou-li tím značně nepříznivě dotčeny oprávněné zájmy autora, může autor od smlouvy odstoupit. To neplatí v případě, že nevyužívání nebo nedostatečné využívání licence je způsobeno okolnostmi převážně spočívajícími na straně autora. Celý proces je ale poměrně složitý. Zřejmě by tato situace přicházela v úvahu zcela výjimečně, proto ohledně dalšího upřesnění tohoto postupu odkazujeme na § 53 AutZ.
• Co zřejmě vůbec nepřichází v úvahu, je pak odstoupení od smlouvy pro změnu přesvědčení autora podle § 54 AutZ. Autor může písemně odstoupit od smlouvy, jestliže jeho dosud nezveřejněné dílo již neodpovídá jeho přesvědčení a zveřejněním díla by byly značně nepříznivě dotčeny jeho oprávněné osobní zájmy. Smlouva se ruší dnem doručení písemného odstoupení od smlouvy nabyvateli. (Autor je povinen nahradit nabyvateli škodu, která mu odstoupením od smlouvy podle odstavce 1 vznikla. Projeví-li autor po odstoupení od smlouvy podle odstavce 1 opětovný zájem o užití díla, je povinen přednostně nabídnout licenci nabyvateli, a to za podmínek srovnatelných s podmínkami původně sjednanými.)

Zánik licence podle § 55 AutZ uvádí: „Smrtí fyzické osoby nebo zánikem právnické osoby, které byla udělena licence, přechází práva a povinnosti z licenční smlouvy na jejího právního nástupce. Licenční smlouva může takový přechod práv a povinností na právního nástupce vyloučit.“

Licenční smlouvu obsahuje i nový občanský zákoník, a to v ustanovení § 2358 a násl. Tato obecná ustanovení se v podstatě neliší; výjimkou je pouze ujednání o výpovědi v případě, že je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, nabývá výpověď účinnosti uplynutím jednoho roku od konce kalendářního měsíce, v němž výpověď došla druhé straně.

V ustanovení § 2371 a násl. NOZ najdeme zvláštní ustanovení pro licenci k předmětům chráněným autorským zákonem a i zde nedochází k žádnému rozporu s platnou úpravou v AutZ. Navíc je zde pouze o něco podrobněji specifikován postup při sjednávání smlouvy formou návrhu na uzavření smlouvy, směřuje-li projev vůle i vůči neurčitému počtu osob, což je významné pro licence udílené elektronicky.

Není příliš zřejmé, proč k této duální úpravě došlo. V Důvodové zprávě k návrhu zákona se uvádí: „Práva a povinnosti z licenční smlouvy jsou v platném právu upraveny nejednotně. Ustanovení o licenci k předmětům průmyslového vlastnictví obsahuje obchodní zákoník (§ 508 a násl.), ustanovení o licenci k předmětům chráněným autorským právem obsahuje zákon autorský (§ 46 a násl.). Obě tyto úpravy jsou speciální, obecná ustanovení o licenční smlouvě a licenci chybí. Osnova odstraňuje tento nedostatek tím, že obě speciální úpravy spojuje do jediného institutu, přičemž zároveň respektuje zvláštnosti licence k předmětům chráněným právem autorským. Navržená nová úprava sleduje především naplnění systematického hlediska, platnou právní úpravu v obou speciálních zákonech přejímá, aniž ji podstatně mění.“

Protože je autorský zákon speciální právní úpravou oproti obecné úpravě občanským zákoníkem, mají přednost ustanovení AutZ. Proto podle názoru autora je vhodné pracovat s právní úpravou podle tohoto zákona a ustanovení NOZ přejmout pouze tam, kde je úprava AutZ nedostačující.

2.2.10 Zaměstnanecké dílo a dílo kolektivní

Velmi často se setkáváme se zaměňováním ochrany autorským zákonem a tzv. copyrightem. Kontinentální, a tedy i český AutZ je založen na dualitě osobnostních a majetkových práv a na ochraně zájmů a práv autora. Angloamerický přístup v rámci copyrightu umožňuje úplný přechod autorských práv. Hovoříme-li tedy o autoru a autorských právech u nás, máme na mysli vždy fyzickou osobu, která dílo tvořila nebo se na jeho tvorbě podílela, zatímco u nositelů autorských práv v pojetí copyrightu musíme zkoumat, zda jde o osobu fyzickou nebo právnickou a kdo je autorem, resp. nositelem autorských práv, kterým může být i ten, kdo se na vlastní tvorbě díla nijak nepodílel.

Jistý posun k copyrightovému pojetí autorských práv představuje současný autorský zákon. Ten výrazně posiluje práva zaměstnavatelů, jak můžeme vidět v ustanovení § 58, který upravuje tzv. zaměstnanecké dílo. Zde zavádí AutZ zvláštní režim pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem, a to vzhledem k tomu, že zaměstnavatel vytváří zaměstnanci pro jeho autorskou tvorbu veškeré nezbytné podmínky a přejímá ekonomickou odpovědnost za využití výsledků jeho tvůrčí činnosti. Obdobně jako v některých zahraničních právních úpravách se umožňuje využívání těchto výsledků tím, že zaměstnavatel na základě zákonného ustanovení vykonává majetková práva k dílu.

Není-li sjednáno jinak, zaměstnavatel vykonává svým jménem a na svůj účet autorova majetková práva k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli, nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem (dále jen zaměstnanecké dílo) (§ 58 odst. 1 věta první). Ustanovení se nevztahuje jen na klasické zaměstnance či družstevníky. Podle odst. 9 v případě agenturního zaměstnání (§ 307a zákoníku práce) se pro účely tohoto ustanovení za zaměstnavatele považuje zaměstnavatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti, není-li mezi agenturou práce a takovým zaměstnavatelem dohodnuto jinak. A konečně podle odst. 10 to platí obdobně pro díla vytvořená ke splnění povinností vyplývajících ze vztahu mezi společností a autorem, který je statutárním orgánem nebo členem statutárního či jiného orgánu společnosti anebo společníkem veřejné obchodní společnosti či komplementářem komanditní společnosti; obchodní společnost se v takovém případě považuje za zaměstnavatele. Předchozí věta se použije obdobně i u jiných právnických osob a autorů, kteří jsou jejich orgány či členy orgánů.

Zaměstnanci zůstávají nedotčena jeho osobnostní práva k zaměstnaneckému dílu. Platí ale podle odst. 4, že vykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu, má se za to, že autor svolil ke zveřejnění, úpravám, zpracování včetně překladu, spojení s jiným dílem, zařazení do díla souborného, jakož i k tomu, aby uváděl zaměstnanecké dílo na veřejnost pod svým jménem, ledaže je sjednáno jinak.

Zaměstnavatel může právo výkonu podle tohoto odstavce postoupit třetí osobě pouze se svolením autora, ledaže se tak děje při prodeji podniku nebo jeho části (pak dochází k zákonnému postoupení všech závazků, pohledávek, smluvních ujednání apod.) (§ 58 odst. 1 věta druhá).

Pokud tedy vznikne autorské dílo jako dílo zaměstnanecké, existují pouze dvě možnosti pro zaměstnance, jak se z této povinnosti vyvázat nebo jak na ní participovat:

a) oprávnění k výkonu těchto práv nabude autor smrtí nebo zánikem zaměstnavatele, který byl oprávněn vykonávat majetková práva k zaměstnaneckému dílu a který nemá právního nástupce (§ 58 odst. 2);

b) nevykonává-li zaměstnavatel majetková práva k zaměstnaneckému dílu vůbec nebo je vykonává nedostatečně, má autor právo požadovat, aby mu zaměstnavatel za obvyklých podmínek udělil licenci, ledaže existuje na straně zaměstnavatele závažný důvod k jejímu odmítnutí (§ 58 odst. 3).

Zákon umožňuje, aby vzhledem k okolnostem vytvoření díla, jeho povaze a možnostem jeho společenského využití bylo smluvně mezi autorem a zaměstnavatelem sjednáno jinak; pokud ale k jinému ujednání nedojde, platí varianta výkonu práv zaměstnavatelem. Lze tedy a priori předpokládat, že zaměstnavatel bude svým jménem a na svůj účet ekonomicky zhodnocovat takto vytvořené autorské dílo.

Dále podle § 58 odst. 5 platí, že „Není-li sjednáno jinak, má se za to, že autor udělil zaměstnavateli svolení k dokončení svého nehotového zaměstnaneckého díla pro případ, že jeho právní vztah k zaměstnavateli skončí dříve, než dílo dokončí, jakož i pro případ, že budou existovat důvodné obavy, že zaměstnanec dílo nedokončí řádně nebo včas v souladu s potřebami zaměstnavatele.“ Původní dikce tohoto ustanovení v AutZ přepokládala existenci výzvy směrované zaměstnanci („pro případ, že bude přes výzvu k dodatečnému plnění v prodlení s vytvořením zaměstnaneckého díla“) a uváděla důvody, které podle našeho názoru bylo možno odvodit z obecných právních předpisů („anebo zanikne-li jeho závazek dokončit takové dílo smrtí nebo pro nemožnost plnění“). Pojem „důvodné obavy“ je obecnější, širší a bude na konkrétním (právním) posouzení, zda byly obavy zaměstnavatelovy skutečně odůvodněné. Jde o velmi praktické a ochranu investic realizující ustanovení, neboť se často stává, že zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu ukončí náhle pracovní poměr a tím postaví z hlediska předchozí právní úpravy do obtížně řešitelné situace, jak zajistit, aby investice při vytváření určitého rozsáhlejšího díla – tedy např. víceúrovňové projektové dokumentace – nebyla takto zcela zmařena.

Rovněž není-li sjednáno jinak, má autor zaměstnaneckého díla vůči zaměstnavateli právo na přiměřenou dodatečnou odměnu, jestliže se mzda nebo jiná odměna vyplacená autorovi zaměstnavatelem dostane do zjevného nepoměru k zisku z využití práv k zaměstnaneckému dílu a významu takového díla pro dosažení takového zisku; toto ustanovení se nepoužije na počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, ať jsou díly zaměstnaneckými, či se za ně považují, ledaže je sjednáno jinak. (§ 58 odst. 6).

Zaměstnavatel je v případě výkonu majetkových práv podle § 58 oprávněn poskytovat třetím osobám plnohodnotná oprávnění k výkonu práva díla užít (licenční smlouvou, nikoli pouze podlicencí, jak by tomu bylo v případě, kdyby mu byla autorem poskytnuta licence smluvně). Znamená to, že i autor, který by chtěl dílo výše uvedené užívat, musí k takovému užití získat souhlas zaměstnavatele.⁸⁷ Jak režim zaměstnaneckých děl podle § 58 AutZ, tak i režim děl na objednávku podle § 61 AutZ platí pouze ve vztahu autora – fyzické osoby a zaměstnavatele, resp. objednatele, nikoli v případě, kdy zhotovitelem je osoba odlišná od autora (typicky právnická osoba, jejímž je autor zaměstnancem).⁸⁸

⁸⁷ Obdobně TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 558. [14]
⁸⁸ Obdobně též KŘÍŽ, J., KORDAČ, J., HOLCOVÁ, I., NERUDOVÁ, V. Autorský zákon. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změnách některých zákonů (s poznámkami a úvodním slovem). 1. vydání. Praha: LINDE, 2000, s. 161. [5]

Práva a povinnosti podle odstavců 1 až 6 zůstávají skončením právního vztahu podle odstavce 1, popřípadě podle odstavce 7⁸⁹ nedotčena. Tedy skončením zaměstnaneckého či jiného v § 58 uvedeného poměru tento výkon majetkových práv (bývalým) zaměstnavatelem nekončí. Znamená to tedy, že není možné, aby si dílo, které vytvořil nebo se na něm podílel, při ukončení tohoto poměru autor odnesl a dokonce je samostatně užíval, či dokonce šířil (prodával).

⁸⁹ Podle odst. 7 se počítačové programy a databáze, jakož i kartografická díla, která nejsou kolektivními díly, považují za zaměstnanecká díla i tehdy, byla-li autorem vytvořena na objednávku; objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele.

V § 59 AutZ najdeme v souladu s čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 93/98/EHS pojem kolektivní dílo. Jde o dílo, na jehož tvorbě se podílí více autorů, které je vytvářeno z podnětu a pod vedením fyzické nebo právnické osoby a uváděno na veřejnost pod jejím jménem, přičemž příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití. Takovými typickými díly budou počítačové programy a databáze, jakož i návrhy staveb obsahující architektonická díla.

Kolektivní dílo je pojmově dílem jediným, i když sestává z více příspěvků. Jedním z pojmových znaků kolektivního díla je vytváření díla z podnětu a pod vedením osoby fyzické či právnické, kdy podnětem se rozumí podnět právně relevantní, pro jiné osoby závazný a pod jménem takové osoby je kolektivní dílo uváděno na veřejnost.

Z hlediska právního režimu se kolektivní dílo bude považovat za dílo zaměstnanecké podle § 58, a to i v případě, že bude vytvořeno na objednávku – objednatel se v takovém případě považuje za zaměstnavatele (platí tedy stejný režim jako u odst. 7 § 58).

Smyslem zavedení této úpravy do AutZ je vyšší ochrana investice do vytvoření díla, neboť se bude obvykle jednat o díla finančně náročná, takže jejich zařazení do kategorie děl zaměstnaneckých, i když se o poměr podle § 58 odst. 1, odst. 9 nebo odst. 10 nebude jednat.

Abychom mohli hovořit o kolektivním dílu, musí být splněny následující pojmové znaky:

a) existence díla, na jehož tvorbě se podílelo více autorů, jejichž příspěvky nejsou schopny samostatného užití,

b) podnět fyzické či právnické osoby (stavebníka) k vytvoření díla,

c) vedení této osoby (stavebníka) při vytváření díla,

d) uvedení díla na veřejnost pod jménem této osoby (stavebníka).⁹⁰

⁹⁰ V podrobnostech viz TELEC, I., TŮMA, P. op. cit., s. 569 – 572. [14]

V tomto duchu rozhodoval i Nejvyšší soud ČR, podle kterého „Kolektivní dílo ve smyslu § 59 odst. 1 zákona č. 121/2000 Sb. musí být vytvořeno na základě právně relevantního podnětu, za konstantního dozoru výkonu tvořivé činnosti, a uváděno pod jménem fyzické či právnické osoby; příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití. Pro uplatnění režimu kolektivního díla je rozhodný účel smlouvy o dílo, který musí být zjišťován podle konkrétních okolností případu.“ Soud dále v tomto konkrétním rozsudku týkajícího se zhotovení projektové dokumentace pro výstavbu rozsáhlého areálu uvedl, že „v případě podnětu fyzické či právnické osoby podle § 58 AutZ se musí jednat o právně relevantní podnět, nikoli pouze o prostý nápad, ideu, impulz či iniciativu. Vedením při vytváření díla je nutné rozumět konstantní dozor výkonu tvořivé činnosti a její řízení spočívající zejména v udávání celkové koncepce a obsahového, funkčního či hospodářského charakteru díla a jeho konečného vzhledu. Na rozdíl od děl zaměstnaneckých je uvedení díla pod jménem fyzické nebo právnické osoby podmínkou pro vznik režimu kolektivního díla. V opačném případě se nejedná o dílo kolektivní. Objednávka, jako právně relevantní podnět stavebníka, musí směřovat k vytvoření příspěvku kolektivního díla. Předmětem smlouvy o dílo musí být vytvoření takového příspěvku, nikoli vytvoření prostého díla na objednávku. Rozhodný je zde účel takové smlouvy, který musí být zjišťován dle konkrétních okolností případu. Je tomu tak i proto, že uplatnění režimu kolektivního díla znamená zásadní zásah do majetkových zájmů autora. Současně je třeba vzít zřetel i na zásadu, že u kolektivního díla příspěvky zahrnuté do takového díla nejsou schopny samostatného užití.“⁹¹

⁹¹ Rozsudek Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 30 Cdo 725/2012.

3 PRÁVNÍ OCHRANA DĚL ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH

Úvodem je třeba říci, že v současnosti lze vymezit ochranu autorských děl, a tedy i děl architektonických a urbanistických, zásadně dvěma různými, nicméně neopominutelnými a na sebe úzce navazujícími oblastmi: jako ochranu veřejnoprávního a soukromoprávního charakteru. Obě přitom mají fázi preventivní a následnou (represivní).

Oba způsoby ochrany jsou často komplementární, resp. lze je používat oba současně, případně – s ohledem na vyhodnocení konkrétní situace – zvolit ten způsob ochrany, který se jeví účinnější z hlediska cílů, jichž má být dosaženo. Tak například neoprávněný zásah do autorských práv lze obecně postihnout jak soukromoprávně, aplikací relevantních ustanovení autorského zákona a občanského zákoníku, tak trestněprávně. Přesto je třeba souhlasit s J. Burešem, který uvedl v Senátu ČR v roce 2001, že Jak chrání demokratická společnost vlastnictví? Především mravním kodexem demokratické společnosti, tedy stavem, který je demokratické společnosti vlastní, kdy mravní hodnotou je také ochrana vlastnictví. Tam, kde mravní kodexy, tedy morálka, nestačí, nastupuje právo, především právo soukromé a soukromoprávní ochrana, tedy především civilní žaloba. Teprve tam, kde ani s civilními nároky právo nevystačí, se zákonodárci vždy a tradičně uchylovali k trestní represi.⁹²

⁹² Těsnopisecká zpráva, 2. den schůze Senátu Parlamentu ČR, 28. února 2001. Viz http://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/original/10256/10256

3.1 OCHRANA SOUKROMOPRÁVNÍ

Soukromoprávní ochrana vychází především z uzavřených smluv mezi zhotoviteli a objednateli, případně se zaměstnanci a dalšími osobami (ať už fyzickými nebo právnickými, např. ve sdružení) nebo z jiných možností, daných normami soukromého práva (občanský nebo obchodní zákoník, autorský zákon apod.).

Soukromoprávní ochrana je druhou stranou mince veřejnoprávní ochrany a je nezbytná zejména tam, kde veřejnoprávní ochrana by byla nepřiměřená, neexistuje nebo může selhat v důsledku nezvládnutého či nezvládnutelného procesu dokazování.⁹³ Princip „In dubio pro reo“ (v pochybnostech ve prospěch obviněného) způsobuje, že řadu deliktů je možné nakonec řešit pouze soukromoprávní cestou. Pro soukromoprávní ochranu je typickým znakem rovné postavení účastníků občanskoprávních vztahů.

⁹³ K dokazování např. podrobný výklad v knize MATES, V., SMEJKAL, V. E-government v České republice. Právní a technologické aspekty. 2. vydání. Praha: Leges, 2012. [7]

Soukromoprávní ochrana je uskutečňována obvykle takovými instituty, jako jsou ochrana osobnosti, ochrana autorských práv či jiných práv duševního vlastnictví a samozřejmě prostřednictvím klasických postupů, jako je závazkové právo, náhrada škody a vydání bezdůvodného obohacení, neboť z hlediska soukromoprávního jsou informační systémy a jejich součásti věcmi nebo jinými majetkovými hodnotami. Klíčovou úlohu zde hraje kvalita smluv, která vzhledem ke složitosti předmětu smlouvy, jakož i prokazování tvrzení smluvních stran týkající se dějů, jevů a postupů v prostředí stavebních projektů, je rozhodující z hlediska jak preventivního, tak následného.

Ochrana autorských děl je realizovatelná v rámci občanskoprávního řízení soudního, a to různými druhy právních nástrojů, jako jsou žaloby určovací (kdo je autorem), zdržovací (zákaz šíření či užívání), odstraňovací (zničení neoprávněně vyrobených rozmnoženin), a dále pak zejména na náhradu škody, na přiměřené zadostiučinění atd.⁹⁴

⁹⁴ Detailně viz TELEC, I. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007, s. 326 a násl. [14]

V § 40 odst. 1 AutZ jsou značně rozsáhle upraveny jednotlivé nároky, a to jak osobnostně právní povahy, tak i povahy ryze majetkové takto:

(1) Autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, může se domáhat zejména

a) určení svého autorství,

b) zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva, zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy,

c) sdělení údajů o způsobu a rozsahu neoprávněného užití, o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla, o způsobu a rozsahu jejího neoprávněného užití, o její ceně, o ceně služby, která s neoprávněným užitím díla souvisí, a o osobách, které se neoprávněného užití díla účastní, včetně osob, kterým byly předmětné rozmnoženiny či napodobeniny díla určeny za účelem jejich poskytnutí třetí osobě; práva na informace podle tohoto ustanovení se autor může domáhat vůči osobě, která do jeho práva neoprávněně zasáhla nebo je neoprávněně ohrozila, a dále zejména vůči osobě, která

1. má nebo měla v držení neoprávněně zhotovenou rozmnoženinu či napodobeninu díla za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu,

2. využívá nebo využívala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu, která neoprávněně zasahuje nebo zasahovala do práva autora nebo je neoprávněně ohrožuje nebo ohrožovala,

3. poskytuje nebo poskytovala za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu službu užívanou při činnostech, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují, anebo

4. byla označena osobou uvedenou v bodě 1, 2 nebo 3 jako osoba, která se účastní pořízení, výroby nebo distribuce rozmnoženiny či napodobeniny díla, anebo poskytování služeb, které neoprávněně zasahují do práva autora nebo je neoprávněně ohrožují,

d) odstranění následků zásahu do práva, zejména

1. stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 z obchodování nebo jiného užití,

2. stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

3. zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

4. zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2,

e) poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména

1. omluvou,

2. zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím; výši peněžitého zadostiučinění určí soud, který přihlédne zejména k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k zásahu do práva došlo; tím není vyloučena dohoda o narovnání,

f) zákazu poskytování služby, kterou využívají třetí osoby k porušování nebo ohrožování práva autora.

(2) Opatření podle odstavce 1 písm. d) musí být přiměřené závažnosti porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.

(3) Autorovi, jehož návrhu bylo vyhověno, může soud přiznat v rozsudku právo uveřejnit rozsudek na náklady účastníka, který ve sporu neuspěl, a podle okolností určit i rozsah, formu a způsob uveřejnění.

(4) Právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení podle zvláštních právních předpisů zůstává nedotčeno;⁹⁵ místo skutečně ušlého zisku se autor může domáhat náhrady ušlého zisku ve výši odměny, která by byla obvyklá za získání takové licence v době neoprávněného nakládání s dílem. Výše bezdůvodného obohacení vzniklého na straně toho, kdo neoprávněně nakládal s dílem, aniž by k tomu získal potřebnou licenci, činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem.

⁹⁵ Viz ustanovení § 420 a násl. ObčZ o náhradě škody, jakož i ustanovení § 451 a násl. ObčZ o bezdůvodném obohacení.

Zákon pracuje s pojmem neoprávněného nakládání s dílem, přičemž pachatel je povinen k vydání bezdůvodného obohacení (nikoli k zaplacení odměny, jako by tomu bylo u užívání legálního). Zákon současně stanoví, že výše bezdůvodného obohacení činí dvojnásobek obvyklé odměny, která by byla za získání takové licence obvyklá v době neoprávněného nakládání s dílem; jde o speciální sankční ustanovení k obecné úpravě o náhradě škody.

Další ustanovení AutZ (§ 42–§ 44) jsou orientována především na rozmnoženiny zvukovým, zvukově obrazovým nebo jiným děl (počítačových programů a databází).

Nicméně zajímavým „ochranným“ ustanovením AutZ je § 45, podle kterého do práva autorského neoprávněně zasahuje též ten, kdo pro své dílo používá názvu nebo vnější úpravy již použitých po právu jiným autorem pro dílo téhož druhu, jestliže by to mohlo vyvolat nebezpečí záměny obou děl, pokud nevyplývá z povahy díla nebo jeho určení jinak. Jde spíše o nekalosoutěžní než autorskoprávní ochranu, přitom ale souběžná aplikace práva na ochranu proti nekalému soutěžnímu jednání není za určitých okolností (jde-li o soutěžitele, tj. podnikatele v určitém oboru či odvětví) vyloučena. Autoři děl jsou rovněž soutěžitelé; otázkou je, ve kterých případech se – obvykle vědomé – plagiátorství bude klást za vinu, resp. odpovědnost i jejich zaměstnavateli (viz také dále o trestní odpovědnosti právnických osob).

Podle Nejvyššího soudu České republiky hospodářskou soutěží není jakákoliv podnikatelská (obchodní) činnost, nýbrž jen jednání, které bývá zpravidla definováno jako soutěžení podnikatelských subjektů v hospodářské oblasti s cílem předstihnout jiné subjekty na trhu a dosáhnout tím hospodářského prospěchu.

V takovém případě by potom samozřejmě přicházely v úvahu i občanskoprávní instituty, související se zabráněním nekalosoutěžního jednání, odstraněním jeho následků a případná náhrady škody či vydání bezdůvodného obohacení.⁹⁶

⁹⁶ Více pak viz např. MUNKOVÁ, J. Právo proti nekalé soutěži. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2008; SMEJKAL, V. Nekalá soutěž na Internetu. Právní rádce, 2002, č. 2, s. 11 – 14.

V trestním zákoníku zmíněným „jiným právním předpisem o nekalé soutěži“ – viz dále – se má na mysli v současné době obchodní zákoník (§ 44–§ 55), který upravuje i právní prostředky ochrany proti nekalé soutěži. V NOZ je ochrana proti nekalé soutěži upravena v ustanovení § 2988 a násl., přičemž osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat, aby se nekalé soutěže zdržel, nebo aby odstranil závadný stav. Dále může požadovat přiměřené zadostiučinění, náhradu škody a vydání bezdůvodného obohacení. Vlastní skutkové podstaty nekalé soutěže jsou potom definovány v ustanovení § 2976 a násl. NOZ.

Jiný nežli soudní způsob ochrany (vymáhání) práv, která má veskrze smluvní, soukromoprávní charakter, je rozhodčí řízení. Předpokladem vzniku oprávnění rozhodců k projednání a rozhodnutí sporu ve smyslu zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, je vedle toho, aby se jednalo o spor arbitrabilní (tj. aby šlo o majetkový spor s výjimkou sporů v souvislosti s výkonem rozhodnutí a sporů vyvolaných prováděním konkursu a vyrovnání, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu a aby strany mohly o předmětu sporu uzavřít smír), též existence rozhodčí smlouvy. Podle § 2 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení se strany se mohou dohodnout, že o majetkových sporech mezi nimi, s výjimkou sporů vzniklých v souvislosti s výkonem rozhodnutí a incidenčních sporů, k jejichž projednání a rozhodnutí by jinak byla dána pravomoc soudu nebo o nichž to stanoví zvláštní zákon, má rozhodovat jeden nebo více rozhodců, anebo stálý rozhodčí soud.

Rozhodčí nález, bez ohledu na to, zda byl vydán v rozhodčím řízení ad hoc nebo stálým rozhodčím soudem (např. Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky) či podle jiných pravidel, nemůže být v žádném případě považován za rozhodnutí státního orgánu. Rozhodci bez ohledu na skutečnost, že česká právní úprava se blíží jurisdikční teorii, vykonávají svoji funkci jako soukromé osoby.⁹⁷ Zda je nebo není jejich činnost výkonem státní moci nestátním orgánem, tj. zda dochází k delegaci státní moci, je předmětem diskuse.⁹⁸ Přesto není zřejmě využívání rozhodčího řízení v případě složitějších sporů o plnění v souvislosti s díly architektonickými a urbanistickými vhodné, a to z důvodu prakticky minimální možnosti opravného prostředku – řízení je jednoinstanční⁹⁹ a soud zruší rozhodčí nález prakticky pouze z formálních, procesních důvodů (pochybení rozhodčího soudu – viz § 31 citovaného zákona).

⁹⁷ Viz RŮŽIČKA, K. K otázce právní povahy rozhodčího řízení. Bulletin advokacie, 2003, č. 5, s. 32 – 40.
⁹⁸ Zevrubně viz např. BĚLOHLÁVEK, A. J., PEZL, T. Postavení rozhodčího řízení v systému ochrany práv a ústavního pořádku České republiky a dalších zemí. Právní rozhledy, 2004, č. 7, s. 256 – 261.
⁹⁹ Výjimky popisuje A. J. Bělohlávek v článku Druhá instance v rozhodčím řízení. Právní zpravodaj, 2003, č. 6, s. 5, podrobně pak Bělohlávek, A. J. Zákon o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2004.

3.2 OCHRANA VEŘEJNOPRÁVNÍ

Veřejnoprávní ochrana je uskutečňována jednak prostřednictvím orgánů státní moci, jimž je zákonem dána represivní možnost vůči porušitelům práv – typicky tedy prostřednictvím orgánů činných v trestním řízení, nebo pomocí soudní moci, a to i jako dovolávání se porušení pokojného stavu nebo porušení (nedodržení) smlouvou či jinak založeného soukromoprávního vztahu.

Subjektu soukromého práva přísluší právo na odpovídající soudní řízení před příslušným soudem, nevzniká mu však nárok na „jemu příznivé rozhodnutí“ ve smyslu nároku na právní ochranu. V uvedeném smyslu Listina základních práv a svobod stanoví mimo jiné v Hlavě páté, nadepsané „Právo na soudní a jinou právní ochranu“, že

podle čl. 36

(1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu.

(2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak.¹⁰⁰

¹⁰⁰ V této souvislosti viz např. MACUR, J. Civilní proces a právo na soudní ochranu. Právní rozhledy, 1996, č. 2, s. 41 – 45.

Podle čl. 38

(2) Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům. Veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem.

Kromě níže uvedených nástrojů se lze domáhat i ochrany na principu ústavněprávním, a to s odkazem na čl. 34 odst. 1 LZPS: „Práva k výsledkům tvůrčí duševní činnosti jsou chráněna zákonem.“ Podle názoru autora bez konkretizace odvoláním na příslušný zákon to ale nebude postačující.

3.2.1 Ochrana trestněprávní

Základní funkcí trestního práva je ochrana společnosti před kriminalitou, a to především prostřednictvím postihu trestných činů, za které jsou považovány pouze protiprávní činy, které trestní zákon označuje za trestné a které vykazují znaky uvedené v takovém zákoně (§ 13 odst. 1 trestního zákoníku). Jako součást systému společenské a státní kontroly se trestní právo soustřeďuje a omezuje na ochranu před trestnou činností. Byť trestní právo chrání hodnoty a vztahy upravené jinými právními odvětvími, jeho použití přichází v úvahu tam, kde prostředky těchto jiných právních odvětví k ochraně nepostačují, neboť došlo ke spáchání trestného činu, a při splnění všech podmínek a předpokladů stanovených hmotným a procesním trestním právem, je povinností státu pohnat pachatele trestného činu k trestní odpovědnosti a jeho právní chování vynutit použitím sankce. Byl-li spáchán trestný čin, jehož skutková podstata byla beze zbytku ve všech znacích naplněna, nemůže stát rezignovat na svou roli při ochraně oprávněných zájmů (fyzických a právnických osob) poukazem na primární existenci institutů občanského práva či jiných právních odvětví (správního, obchodního práva), jimiž lze zajistit navrácení finančních prostředků, k jejichž úbytku prostřednictvím trestného činu došlo.¹⁰¹

¹⁰¹ Usnesení Nejvyššího soudu ČR, spis. zn. 3 Tdo 216/2011.

Protože ochrana autorských děl (a obecně práv k duševnímu vlastnictví) je významným celospolečenským zájmem, je tato ochrana zakotvena v trestním zákoně, zákon č. 40/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nalezneme zde ustanovení § 270 – Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, které zní:

(1) Kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, peněžitým trestem nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán,

a) vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání,

b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch nebo způsobí-li tím jinému značnou škodu, nebo

c) dopustí-li se takového činu ve značném rozsahu.

(3) Odnětím svobody na tři léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu nebo způsobí-li tím jinému škodu velkého rozsahu, nebo

b) dopustí-li se takového činu ve velkém rozsahu.

Zařazení odst. 2 písm. a) podle důvodové zprávy k návrhu zákona vyplývá z asociační dohody s Evropskými společenstvími, podle níž je třeba přiblížit trestněprávní ochranu proti zásahům do práv tzv. duševního vlastnictví ochraně, jaká je poskytována jiným především majetkovým vztahům. Z tohoto důvodu se zavádějí do jednotlivých skutkových podstat trestných činů porušení práv k ochranné známce a jiným označením, porušení chráněných průmyslových práv a porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi nové okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, a to v obdobném rozsahu jako u majetkových trestných činů. U trestných činů porušení chráněných průmyslových práv (§ 269) a porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 270) trestní zákoník zavedl novou, zvlášť přitěžující okolnost – „vykazuje-li čin uvedený v odstavci 1 znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání“. Zásah vykazující znaky podnikání má vedle obchodní činnosti např. výroba, rozmnožování nebo skladování zboží, porušujícího průmyslové právo, autorské právo apod., za účelem obchodování s ním apod. K naplnění této okolnosti tedy nepostačuje porušení těchto práv „při podnikání, popř. v souvislosti s podnikáním“, neboť pak by šlo o jakýkoli takový zásah i jednorázový (např. protiprávní využití počítačového programu při zpracování daňového přiznání podnikatele apod.). Pojem „vykazující znaky obchodní činnosti nebo jiného podnikání“ je použit s ohledem na to, že se nemusí přímo jednat o podnikání ve vlastním slova smyslu (srov. § 2 obchodního zákoníku), příp. může jít i o podnikání neoprávněné, kdy může přicházet v úvahu i souběh s trestným činem neoprávněného podnikání (§ 251 TrZ).

K ustanovení § 270 TrZ je třeba uvést, že jde o trestněprávní normu s tzv. blanketní dispozicí, odkazující na jiné právní normy, kde se uplatní zásada (a to i vůči cizinci), že zákony zavazují každého, i když je nezná, neboť tu nejde o omyl skutkový, nýbrž o omyl právní. Ve výroku o vině trestným činem s blanketní nebo odkazovací skutkovou podstatou musí být uvedeno, jakou mimotrestní normu obviněný porušil.¹⁰²

¹⁰² Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. května 2006, sp. zn. 5 Tdo 542/2006. Soubor trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu/C.H.BECK, sv. 28/2006.

Jak praví klasické úsloví, neznalost trestního zákona a toho, co je trestným činem, neomlouvá. Proto pachatel v případě takového právního omylu bude trestný podle skutkové podstaty trestného činu podle § 270 TrZ a k tomu, že nevěděl, že jeho jednání je trestné, se může přihlédnout pouze jako k polehčující okolnosti. Úmysl se však musí vztahovat i na pachatelovo vědomí, že jde o dílo jako výsledek tvůrčí činnosti autora, jako duševní výtvor spočívající v individuálním ztvárnění myšlenky, nebo že obdobně jde o umělecký výkon výkonného umělce, zvukový nebo zvukově obrazový záznam anebo o rozhlasové nebo televizní vysílání či databázi. Není však nutné, aby pachatel znal přesný rozsah uvedených práv autora či jiných oprávněných osob tak, jak jsou vymezena zákonem. Postačí, že pachatel si je alespoň v hrubých rysech vědom toho, že nakládá s dílem, výkonem výkonného umělce, zvukovým či obrazovým záznamem nebo rozhlasovým či televizním pořadem anebo databází, které jsou chráněny autorským právem.¹⁰³ Z hlediska posuzování subjektivní stránky jednání pachatele tohoto trestného činu proto platí, že neznalost autorského zákona se posuzuje stejně jako neznalost normy trestní, a pachatele proto nevyviňuje.¹⁰⁴

¹⁰³ ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon – komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003, s. 900. [13]
¹⁰⁴ Viz např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky, spis. zn. 2 Tzn 46/96.

Tento trestný čin vyžaduje úmyslnou formu zavinění, jinak – jak např. říká rozsudek Vrchního soudu v Praze – při nedostatku úmyslu může jít o přestupek, neboť k odpovědnosti za přestupek postačí zavinění z nedbalosti, nestanoví-li zákon výslovně, že je třeba úmyslného zavinění.¹⁰⁵

¹⁰⁵ Viz rozsudek Vrchního soudu v Praze, spis. zn. 5 Tz 130/92.

3.2.2 Ochrana správní

V Části první, Hlavě VI autorského zákona jsou definovány tzv. správní delikty, kterými lze postihnout fyzické a právnické osoby za porušení autorských práv, které nedosáhne intenzity trestného činu.

§ 105a

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

§ 105b

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi,

b) neoprávněně zasahuje do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, nebo

c) jako obchodník, který se účastní prodeje originálu díla uměleckého, nesplní oznamovací povinnost podle § 24 odst. 6.

V obou případech za jednání podle písm. a) lze uložit pokutu do 150 000 Kč, podle písm. b) pokutu do 100 000 Kč a podle písm. c) pokutu do 50 000 Kč.

A samozřejmě platí obecná ustanovení o přestupcích (viz § 105c), především o tom, že:

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v přenesené působnosti projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.

V souvislosti s díly architektonickými se teoreticky může vyskytovat naplnění skutkové podstaty trestného činu podle § 270, spáchaného především těmito formami:

• osobování si autorství nebo spoluautorství cizího díla;
• neuvedení nebo nesprávné uvedení autora;
• změna díla (zásah do díla) bez svolení autora;
• užití díla (uveřejnění, šíření) bez svolení autora.

samozřejmě pouze v případě, že bude prokázán nejen úmysl, ale že bude prokázáno, že došlo k neoprávněným zásahům do práv chráněných tímto ustanovením za takových skutkových okolností, z nichž je patrné, že je současně dán potřebný stupeň nebezpečnosti činu pro společnosti (§ 3 odst. 2, 4 TrZ). V opačném případě bude poškozený odkázán na cestu soukromoprávní. Například nezaplacení autorské odměny za užití díla by mělo mít základní rozměr porušení smluvní povinnosti. Nelze ovšem za určitých okolností vyloučit, že by jednání pachatele mohlo být kvalifikováno jako jiný trestný čin, např. podvod podle § 209 TrZ¹⁰⁶ – viz dále.

¹⁰⁶ Ten je definován jednáním pachatele, který sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.

Nejvyšší soud řešil zajímavý případ, ve kterém mělo dojít k zásahu do práv k autorskému dílu malíře známých vánočních motivů Josefa Lady. Závěry vyjádřenými v právních větách se Nejvyšší soud pokusil vymezit kritéria pro odlišení legálního využití námětu cizího chráněného autorského díla na straně jedné a protiprávního zásahu do práv k tomuto autorskému dílu v podobě vytvoření a šíření tzv. plagiátu.

Podle soudu za neoprávněné nakládání s autorským dílem nebo jiné porušení práv autorů nebo jiných nositelů autorských práv, resp. za neoprávněný zásah do autorských práv ve smyslu § 152 odst. 1 TrZ (předchozí trestní zákoník – pozn. aut.) nelze považovat zejména jednání, kterým někdo samostatně tvůrčím způsobem zpracuje původní cizí dílo (srov. § 3 odst. 1 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění účinném do 30.11.2000, resp. § 2 odst. 4 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon)). Podstatné však je, aby tvůrčí zpracování jiného autorského díla bylo samostatné, tj. bez využití takových znaků, které charakterizují autorské dílo původního autora. Autor tzv. odvozeného autorského díla ve smyslu § 3 odst. 1 autorského zákona nemusí mít souhlas autora původního autorského díla s dalším tvůrčím zpracováním tohoto díla jen v případě, když autor tzv. odvozeného autorského díla využije pouze námětu obsaženého v cizím původním díle (srov. § 15 odst. 1 zákona č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění účinném do 30.11.2000, resp. § 2 odst. 6 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů); musí se ovšem jednat jen o tzv. holý námět bez tvůrčího autorského zpracování, jinak jde o neoprávněný zásah do práv k původnímu autorskému dílu (v podobě vytvoření tzv. plagiátu), a to i z hlediska případné trestní odpovědnosti za trestný čin podle § 152 odst. 1 TrZ. Pokud obviněný využil z autorského díla malíře Josefa Lady jen uvedený tzv. holý námět v podobě kresby vánočních motivů na pohlednicích, které nechal vytisknout a distribuoval je do prodeje, nezasáhl tím do práv k tomuto autorskému dílu. Jestliže ovšem při tom neoprávněně použil i tvůrčí individuální zpracování tohoto motivu obsažené v autorském díle Josefa Lady, které je předmětem ochrany podle autorského zákona, a to aniž měl obviněný souhlas nositelů autorských práv k autorským dílům Josefa Lady s takovým použitím, mohlo by jít o neoprávněné nakládání s autorským dílem nebo o jiné porušení práv autorů či jiných nositelů autorských práv, resp. o neoprávněný zásah do autorských práv ve smyslu § 152 odst. 1 TrZ.¹⁰⁷

¹⁰⁷ Usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 16.5.2007, sp. zn. 5 Tdo 449/2007. In: PÚRY, F. Nej-vyšší Soud České republiky: K posuzování zásahu do autorských práv vydáním a distribucí pohlednic s kresbami napodobujícími dílo malíře Josefa Lady. Trestněprávní revue. Praha: C. H. BECK, 2007, č. 10, str. 291.

K problematice nezaplacení autorské odměny za užití díla je třeba uvést dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu, která upřesňují právní kvalifikaci a možný postih tohoto jednání.

• Jestliže pachatel neoprávněně nakládá s autorským dílem takovým způsobem, který přísluší jen autorovi a porušuje tím jeho autorské právo a zároveň jedná podvodným způsobem vůči uživateli díla, a to tak, že se vydává za autora díla a uvede tím uživatele díla v omyl, v důsledku kterého mu uživatel díla vyplatí autorskou odměnu, která mu nenáleží, dopouští se trestného činu porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi podle § 152 TrZ v jednočinném souběhu s trestným činem podvodu podle § 250 TrZ.¹⁰⁸
• Trestným činem porušování autorského práva podle § 152 TrZ ve znění účinném do 30.11.2000 bylo již samotné neoprávněné nakládání s dílem, které je předmětem ochrany podle práva autorského, nebo s výkonem výkonného umělce, zvukovým či obrazovým záznamem nebo rozhlasovým či televizním pořadem, které jsou předmětem práva příbuzného právu autorskému, a to nakládání způsobem, který příslušel autorovi, výkonnému umělci, výrobci zvukového či obrazového záznamu, rozhlasové či televizní organizaci nebo jinému nositeli těchto práv. Pokud by v takovém případě za součást uvedeného trestného činu bylo považováno i to, že pachatel nezaplatil, resp. nedal zaplatit autorskou odměnu či odměnu nositele jiného práva příbuzného právu autorskému, znamenalo by to ve skutečnosti nepřípustné donucování pachatele k tomu, aby doznal spáchání trestného činu tou částí jednání, jejíž podstatou bylo samotné neoprávněné nakládání s předměty chráněnými autorským právem a právem příbuzným autorskému právu. Přitom ustanovení § 92 odst. 1 trestního řádu výslovně stanoví, že obviněný nesmí být žádným způsobem donucován k výpovědi nebo k doznání. Porušení práva autora nebo nositele jiného práva příbuzného právu autorskému na autorskou či jinou obdobnou odměnu může být trestným činem jen za předpokladu, zasáhne-li pachatel do tohoto práva za okolností, kdy jinak užil předmět ochrany (autorské dílo, výkon výkonného umělce apod.) oprávněně, tj. se svolením autora nebo nositele jiného práva příbuzného autorskému právu.¹⁰⁹ (V takovém případě pro vymáhání neodvedených či neuhrazených autorských odměn přísluší jen cesta občanskoprávní – pozn. aut.)

¹⁰⁸ Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR z 21.10.1981 sp. zn. 11 Tz 51/81 ve znění publikovaném v cit. díle ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S., s. 901. [13]
¹⁰⁹ Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. července 2004, sp. zn. 7 Tdo 821/2004. Soubor trestních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Praha: C. H. BECK, sv. 8/2004.

Pravdou ovšem je, že u většiny děl se zřejmě nebudeme pohybovat v oblasti postihu podle trestního zákona, i když v případě opakovaného, rozsáhlého či dlouhodobého útoku proti autorským dílům, kdy dojde k porušování zákona s vážnějšími následky, budou – buď samostatně anebo paralelně s občanskoprávní ochranou – namístě prostředky trestněprávní. Je třeba ovšem vycházet ze zásad trestního práva hmotného: základním principem je, že trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně. Pro posouzení nebezpečnosti trestného činu jsou zvažovány veškeré okolnosti, neboť stupeň nebezpečnosti činu pro společnost je určován zejména významem chráněného zájmu, který byl činem dotčen, způsobem provedení činu a jeho následky, okolnostmi, za kterých byl čin spáchán, osobou pachatele, mírou jeho zavinění a jeho pohnutkou. A konečně si řekněme, že čin, jehož stupeň nebezpečnosti pro společnost je nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.

Pro úplnost a s jistým podivem je třeba ještě konstatovat, že přes obecnou úpravu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi v ustanovení § 270 TrZ zde najdeme i speciální § 271 postihující padělání a napodobení díla výtvarného umění, kterého se dopustí ten, kdo padělá výtvarné autorské dílo nebo napodobí výtvarný projev jiného autora v úmyslu, aby nové dílo bylo považováno za původní dílo takového autora.

Podle důvodové zprávy k návrhu trestního zákoníku má tato nová skutková podstata přísněji postihovat případy, kdy se vytvářejí buď padělky významných děl, které mohou být později využity na místě díla původního a vydávány za originál, zatímco v této souvislosti nezákonně získaný originál je prodán soukromému sběrateli, a dále i případy, kdy dílo není kopií jednoho určitého díla, ale napodobením stylu dobře známého umělce, se zhotoví dílo, které může být pomocí napodobení i podpisu za jeho méně známé dílo vydáváno. Majetková práva tohoto známého umělce by v tomto případě zpravidla již nebyla chráněna autorským právem.

Otázkou ovšem zůstává, proč se tento další způsob či stupeň ochrany vztahuje pouze na díla výtvarná, nikoliv na další díla, chráněná autorským zákonem, které mohou být rovněž napodobitelná – od děl slovesných, přes díla fotografická a audiovizuální, až po díla architektonická, včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické. Mohlo by se takto jednat o diskriminaci některých autorů vyloučením z možné přísnější ochrany trestním zákonem (horní hranice trestní sazby jsou u § 271 vyšší) – markantní to může být např. u fotografů, architektů a děl užitého umění.

Konečně je třeba zmínit ještě ustanovení § 248 TrZ Porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže, které postihuje mj. toho, kdo poruší jiný právní předpis o nekalé soutěži a dopustí se ad b) klamavého označování zboží a služeb, ad c) vyvolávání nebezpečí záměny a ad d) parazitování na pověsti podniku, výrobků či služeb jiného soutěžitele. Pokud někdo v rámci nekalosoutěžního jednání také současně neoprávněně nakládá s autorským dílem, za určitých okolností není vyloučen jednočinný souběh trestného činu nekalé soutěže podle § 248 TrZ a trestného činu porušování autorského práva podle § 270 TrZ. Existuje nicméně starší rozhodnutí (pouze) krajského soudu z oblasti porušování průmyslových práv, které uvádí, že Trestný čin porušování průmyslových práv podle § 151 tr. zákona je v poměru speciality k trestnému činu nekalé soutěže podle § 149 tr. zákona. Jednočinný souběh těchto trestných činů je vyloučen.¹¹⁰, což by bylo zřejmě analogicky použitelné i pro porušování práv autorských.

¹¹⁰ Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, spis. zn. 10 To 314/2005.

3.3 ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ K OCHRANĚ PRÁV

Co dělat, když se vyskytnou problémy takového typu, že běžné jednání s protistranou k ničemu nevede či nemá smysl, případně je zřejmé od samého počátku, že jde o průšvih značného kalibru:

1. Nekomunikovat s protistranou, dokud problém nezanalyzujete a nezkonzultujete s právníkem a expertem na věcnou stránku (nejlépe se znalcem). Je-li komunikace nezbytná, nechť tak činí pouze jeden člověk, a to nejen osoba s dostatečnou pravomocí a zodpovědností, ale i se značnými komunikačními schopnostmi. V případě enormně velkých problémů je vhodné si ad hoc najmout profesionálního mluvčího (mluvčí).

2. Vyhledat odbornou pomoc dříve, než máte na stole žalobu; ideální je mimosoudní řešení – dohoda o narovnání, rozhodčí řízení… cokoliv kromě soudu; výjimkou může být spor, kde jde spíše o právní než o věcné otázky, v tom případě je „mnohoinstančnost“ soudního řízení výhodou.

3. Mnoho kuchařů přesolí polévku – vyberte si jednoho poradce či právníka a tomu věřte; právní zástupce by měl mít zkušenosti s předmětem sporu (důležité je to v jakékoliv speciální oblasti – od architektury po zdravotní péči).¹¹¹

¹¹¹ SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. vydání. Praha: GRADA 2013, s. 377. [10]

4 ZÁVĚR

Problematiku architektonických děl na objednávku a jejich režimu můžeme stručně shrnout tak, že se jedná o střet zájmů několika skupin osob soukromého a veřejného práva:

• ochrana výsledků tvůrčí duševní činnosti autorů;
• ochrana investic (zájmů stavebníků), příp. uživatelů děl;
• ochrana zájmů vybraných profesí – autorizovaných osob;
• ochrana veřejnoprávních zájmů (vyjadřovaných právními předpisy a prováděním vrchnostenské správy orgány veřejné moci).

Dochází zde k nejednoduchému střetu veřejnoprávních a soukromoprávních aspektů, kdy v každý okamžik se může některá ze stran cítit zvýhodněna či poškozena; to druhé bývá domněle častější.

Ochrana uměleckého díla architektonického či urbanistického je podle názoru autora dostatečně zakotvena v českém právním řádu a mají řadu legálních nástrojů, jak ji uplatnit.

Otázkou je, zda naopak v některých případech nedochází ze strany některých autorů a autorizovaných osob ke snaze o zneužití práva získání hmotné či konkurenční výhody. Děje se tak zejména v souvislosti se zpracováním víceúrovňové dokumentace a případnými změnami díla, kde mnohdy stojí proti sobě zcela protichůdné zájmy objednatelů a zhotovitelů.

Jak už je uvedeno v textu dříve, volba osoby projektanta, stejně jako volba osoby stavebního podnikatele (zhotovitele stavby), je věcí svobodného soukromého rozhodnutí zadavatele stavební zakázky (investora), tj. stavebníka, který je při svém výběru nebo jiném zadání vázán plněním zákonné povinnosti užít dílo způsobem nesnižujícím jeho architektonickou hodnotu. Další otázky by měly být již řešeny nikoliv spoléháním se na (možná nejednoznačné znění, v každém případě ale možná nejednoznačný výklad) zákona, ale jasnou, konkrétní a oběma stranám srozumitelnou smlouvou.

Je ovšem třeba zachovat právo dohledu autora (zhotovitele) nad řádným užitím díla podle AutZ, což ovšem není totožné s technickým dozorem stavebníka nebo autorským dozorem projektanta podle stavebního zákona a nemůže být vynucováno ve formě úplatného závazkového vztahu autorem díla architektonického či urbanistického.

Zajímavý pohled je uveden v přínosné práci, zabývající se autorským právem v architektuře: „K nejsmutnějšímu závěru, kterému jsem došla, bylo zjištění, že nejvíce jsou díla „kopírována“ mezi architekty samými.“¹¹²

¹¹² SÝKOROVÁ, P. Autorské právo v architektuře. Diplomová práce. Katedra občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno, 2010/2011, s. 73. [11]

Nelze než doporučit konsensus – dohodu mezi všemi, jejichž zájmy se v procesu výstavby mohou shodovat, ale i křížit. Je třeba pokud možno vždy se orientovat na výsledek jednání typu WIN – WIN, jinak prohrají všichni

LITERATURA

Knihy a jiné publikace

[1] BOGUSZAK, J., ČAPEK, J., GERLOCH, A. Teorie práva. Praha: EUROLEX Bohemia, 2001.

[2] HENDRYCH, D. a kol. Správní právo – obecná část. 4. vydání, Praha: C. H. Beck, 2001.

[3] CHALOUPKOVÁ, H., HOLÝ, P. Autorský zákon. 4. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012.

[4] KNAPP, V. Teorie práva. Praha: C. H. Beck. 1995.

[5] KŘÍŽ, J., KORDAČ, J., HOLCOVÁ, I., NERUDOVÁ, V. Autorský zákon. Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změnách některých zákonů (s poznámkami a úvodním slovem). 1. vydání. Praha: LINDE, 2000.

[6] KŘÍŽ, J. a kol. Autorský zákon s komentářem a předpisy souvisící. Komentář. 1. vydání. Praha: Linde, 2001.

[7] MATES, V., SMEJKAL, V. E-government v České republice. Právní a technologické aspekty. 2. vydání. Praha: Leges, 2012.

[8] PRCHAL, P. Zakázková autorská díla z pohledu práva závazkového a autorského. Praha: LINDE, 2013.

[9] Slovník veřejného práva československého. Svazek II. A IV. Praha: Eurolex, Bohemia, 2000.

[10] SMEJKAL, V., RAIS, K. Řízení rizik ve firmách a jiných organizacích. 4. vydání. Praha: GRADA 2013.

[11] SÝKOROVÁ, P. Autorské právo v architektuře. Diplomová práce. Katedra občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Brno, 2010/2011.

[12] ŠALOMOUN, M. Ochrana názvů, postav a příběhů uměleckých děl 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2004.

[13] ŠÁMAL, P., PÚRY, F., RIZMAN, S. Trestní zákon – komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck, 2003.

[14] TELEC, I. Autorský zákon. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007.

[15] TELEC, I.Přehled práva duševního vlastnictví (1). Lidskorávní základy. Licenční smlouva. Brno: Doplněk, 2002

[16] TŮMA, P. Smluvní licence v autorském právu. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2007

Články

[17] KNAP, K. Užití autorského díla. In: Aktuální otázky práva autorského, práv průmyslových a práva soutěžního. 1. vydání Praha: Univerzita Karlova, 1979, s. 39 – 40.

[18] ŠALOMOUN, M. Citace a její právní regulace. Právní rozhledy, 2005, č. 14, s. 499–510.

[19] ŠALOMOUN, M. Kolektivní správa – formace a deformace autorské vůle. Právní rozhledy, 2004, č. 6, s. 208–215.

[20] TELEC, I. Autorské právo k fotografiím podle nového autorského zákona. Právní rozhledy, 2000, č. 12, s. 539–541.

[21] TELEC, I. Text pojmových znaků literárního, jiného uměleckéhonebo vědeckého díla. In: ŠTENGLOVÁ, I. (ed). Pocta Miloši Tomsovi k 80. narozeninám. Plzeň: Aleš Čeněk, 2006, s. 392–398.

[22] TELEC, I. Zakázková díla architektonická. Právní rozhledy, 2010, č. 19, str. 681–689.

[23] TULÁČEK, J. Co je autorské dílo? Daňová, hospodářská kartotéka. 1995, č. 13, s. 114–116.

[24] TULÁČEK, J. Porušení autorského práva a plagiát. Buletin advokacie, 2004, č. 11–12, s. 24–31.

Stav: aktualizace 2021, vydání 2014

Pomůcka zpracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Anotace:
Hlavním cílem pomůcky je poskytnout shrnutí potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace v různých fázích procesů stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (SZ), ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na podmínku jejího zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizačního zákona (AZ), ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Pomůcka nabízí shrnutí různých procesů staveb z pohledu potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na podmínku jejich zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Pomůcka se nezabývá procesy územního plánování; předkládá procesy územního řízení, stavebního řízení a kolaudace.

Obsah a rozsah, popř. jiné požadavky související se zpracováním dokumentace nebo projektové dokumentace staveb, jsou obsaženy v současnosti především ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, popř. v některých případech přímo v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pomůcka navazuje na metodické pomůcky Profesního informačního systému ČKAIT PROFESIS (www.profesis.cz) a uvádí i důležitá rozhodnutí ČKAIT, které se týkají konkrétní činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Seznam právních předpisů významných pro stavebnictví je uveden v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví a je nutno vždy vyhledávat ve znění pozdějších předpisů.

2 ZÁKLADNÍ POJMY

2.1 VÝTAH Z § 2 SZ

Plochou – je část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popř. v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam.

Zastavitelnou plochou – je plocha vymezená k zastavění v územním plánu, v zásadách územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu.

Veřejnou infrastrukturou – se rozumí pozemky, stavby zařízení, a to:

• dopravní infrastruktura;
• technická infrastruktura;
• občanské vybavení;
• veřejné prostranství.

Územně plánovací dokumentací – jsou podle § 36 SZ a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů:

• územní rozvojový plán;
• zásady územního rozvoje;
• územní plán;
• regulační plán.

Stavebním podnikatelem – se rozumí osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle ŽZ. Jedná se o činnost krytou vázanou živností „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

Stavebníkem – osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

Stavebním dozorem – se rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb; povinnosti osoby vykonávající „stavební dozor“ jsou uvedeny v § 153 odst. 3 a 4 SZ.

Obecnými požadavky – na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.

Stavbou – se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

Změnou dokončené stavby je:

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje;

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Změnou stavby před jejím dokončením – se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.

Zastavěnou plochou pozemku – se rozumí součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb.

Zastavěnou plochou stavby – se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají u staveb polo odkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

Souborem staveb – se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.

Stavbou hlavní souboru staveb – se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb; vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

2.2 VÝTAH Z § 3 SZ

Terénní úpravou – se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

Zařízením – se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3 SZ; v pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu pro reklamu.

Staveništěm – se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, příp. v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.

Údržbou stavby – se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Stavebním záměrem – se ve SZ rozumí podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.

2.3 VÝTAH Z DALŠÍCH § SZ

Projektantem – se rozumí fyzická osoba oprávněná podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě (§ 22 odst. 4 SZ).

Hlavním projektantem – se rozumí projektant pověřený stavebníkem koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (§ 113 odst. 2 SZ).

Projektovou dokumentací – se rozumí dokumentace zpracovaná projektantem (§ 110 odst. 2, odst. 4 a § 158 odst. 2 SZ).

Stavbyvedoucím – se rozumí osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ (§ 134 odst. 2 SZ); povinnosti stavbyvedoucího jsou uvedeny v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

2.4 DALŠÍ ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝSTAVBĚ

Další základní pojmy ve výstavbě jsou v jiných právních předpisech, ve znění pozdějších předpisů, např.:

• zákon č. 89/2012 Sb. – držba, právo stavby, služebnost, přestavek atd.;
• zákon č. 256/2013 Sb. – pozemek, parcela, stavební parcela, pozemková parcela, geometrické určení nemovitosti, polohové určení nemovitosti, budova, drobná stavba atd.;
• vyhláška č. 500/2006 Sb. – mapové podklady, zásady územního rozvoje (příloha č. 4 a 5), územní plán (příloha č. 6 a 7), regulační plán (příloha č. 9, 10 a 11) atd.;
• vyhláška č. 501/2006 Sb. – stavba pro bydlení – bytový dům, rodinný dům; stavba pro rodinnou rekreaci; stavba ubytovacích zařízení – hotel, motel, penzion, ostatní ubytovací zařízení; požadavky na plochy – plocha pro bydlení, rekreaci, občanského vybavení, veřejného prostranství, dopravní nebo technické infrastruktury, vodní a vodohospodářská, zemědělská, lesní atd.; požadavky na umísťování staveb – garáže, odstavná a parkovací stání, servisy, studny, žumpy, čerpací stanice pohonných hmot, oplocení, reklamy a reklamní zařízení, staveniště atd.; vzájemné odstupy staveb atd.;
• vyhláška č. 503/2006 Sb. – procesy územního řízení, stavebního řízení a užívání stavby včetně příslušných formulářů předkládaných státní správě ke stavbám – územně plánovací informace, územní rozhodnutí (příloha č. 1 až 5), společné povolení (příloha č. 6), územní souhlas a společný souhlas (příloha č. 7 a 16), veřejnoprávní smlouva, ohlášení stavby (příloha č. 8), stavební povolení (příloha č. 9), oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (příloha č. 10), kolaudační souhlas, kolaudační řízení, kolaudační rozhodnutí (příloha č. 12), povolení předčasného užívání (příloha č. 13), oznámení změny v užívání stavby (příloha č. 14), ohlášení odstranění (příloha č. 1) atd.;
• vyhláška č. 23/2008 Sb. – požární úsek; požární riziko; požární odolnost; požárně bezpečnostní zařízení, autonomní detekce a signalizace atd.; požadavky na požární ochranu podle druhů staveb – stavby pro bydlení a ubytování, památkově chráněné, kulturní památky, garáže, vyhlídkové věže, stavby zdravotní a sociální péče atd.;
• vyhláška č. 268/2009 Sb. – budova; stavba se shromažďovacím prostorem, stavba pro obchod, výrobu, skladování, zemědělství; ubytovací jednotka; byt; místnost, obytná místnost nebo pobytová místnost; normová hodnota; požadavky na stavby podle § 156 SZ atd.;
• vyhláška č. 398/2009 Sb. – bezbariérovost staveb občanského vybavení, pozemních komunikací a veřejných prostranství, společných prostor a domovního vybavení bytového domu atd.

3 ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ

3.1 VYBRANÉ ČINNOSTI PRO PROJEKTOVOU ČINNOST A PROVÁDĚNÍ STAVEB

Vybranými činnostmi ve výstavbě jsou podle § 158 odst. 1 SZ:

• projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a uzavření veřejnoprávní smlouvy, nahrazující územní rozhodnutí a pro veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektová dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ:
  • zpracování územně plánovací dokumentace (§ 2 odst. 1 písm. n), § 36 SZ), územní studie (§ 30 SZ);
  • zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§ 76–§ 90 SZ, územní souhlas – § 96 a § 96a SZ, územní rozhodnutí – § 92 SZ);
  • zpracování dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ) nahrazující územní rozhodnutí (§ 92 SZ);
  • zpracování projektové dokumentace (§ 158 odst. 2 SZ);
• odborné vedení provádění stavby nebo její změny (stavbyvedoucí – § 134 odst. 2 SZ, § 153 odst. 1 a 2 SZ, § 158 odst. 1, § 160 odst. 1, 2 a 4 SZ).

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou podle § 158 odst. 1 SZ provádět pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle AZ.

Náležitosti územně plánovací dokumentace včetně rozsahu a obsahu zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu jsou stanoveny v § 36–75 SZ a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah dokumentací a projektových dokumentací je stanoven ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška se z hlediska stavebního povolování nevztahuje na projektovou dokumentaci dopravních staveb, tedy pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194 písm. c) SZ, pro které platí vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. resp. vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného provedení u staveb dopravní infrastruktury.

Projektovou činnost ve výstavbě (§ 158 a § 159 SZ) musí zabezpečit projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Podle ŽZ se jedná o vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“.

Odborné vedení provádění stavby (§ 160 SZ) musí zabezpečit stavbyvedoucí (§ 134 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Podle ŽZ se jedná o vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

3.2 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Projektovou dokumentací – je podle § 158 odst. 2 SZ dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (stavby, u kterých stačí ohlášení);

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;

c) uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 (§ 143–§ 151) SZ;

e) stavby pro vydání společného povolení § 94l a § 94s SZ;

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118 SZ (změna stavby přichází v úvahu až po jejím povolení);

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby);

h) pro provádění stavby podle § 134 odst. 7 SZ;

i) pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku s ohledem na jejich nevyhovující stav);

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 VZ (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel).

Projektant podle § 159 odst. 1 SZ odpovídá za správnost, celistvost a úplnost územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí.

Projektant podle § 159 odst. 2 SZ odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí a je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro konkrétní obor nebo specializaci. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

V občanském zákoníku není výslovně uvedeno, kdy zaniká odpovědnost za vady projektové dokumentace. Reklamace vady projektové dokumentace má význam tehdy, když se tato „skrytá“ vada projevila ve vadě díla. V takovém případě se jedná o vadu stavby způsobenou vadou projektové dokumentace. Odpovědnost za vady se potom řídí ustanoveními zejména § 5, § 2112, § 2615, § 2629 a § 2630 OZ.

Autorské právo a autorský dohled je předmětem § 2 a § 11 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Projektovou dokumentaci stavby (§ 158 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

3.3 AUTORIZACE PRO OBORY A SPECIALIZACE

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle § 5 AZ autorizace pro obory (11x), popř. specializace (2x).

Obory:

• pozemní stavby;
• dopravní stavby;
• stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství;
• mosty a inženýrské konstrukce;
• technologická zařízení staveb;
• technika prostředí staveb;
• statika a dynamika staveb;
• městské inženýrství;
• geotechnika;
• požární bezpečnost staveb;
• stavby pro plnění funkce lesa.

Specializace:

• energetické auditorství;
• zkoušení a diagnostika staveb.

Autorizovaný inženýr – je podle § 18 AZ v rozsahu oboru (§ 5 AZ), popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

• vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (§ 86 a § 92–§ 95 SZ) a projektovou dokumentaci staveb (§ 158 odst. 2 SZ), včetně příslušných územně plánovacích podkladů, s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné;
• podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem (AZ);
• vypracovávat územně plánovací podklady (§ 25 SZ) a příslušné části územně plánovací dokumentace (§ 36 SZ);
• provádět statické a dynamické výpočty staveb;
• provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy;
• provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak;
• vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ZEIA) a to i pro účely řízení před státními orgány;
• vést realizaci stavby (§ 134, § 153 odst. 1–4 a § 160 odst. 1–4 SZ);
• provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak;
• provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby (§ 152 odst. 4, § 153 odst. 2 a § 157 odst. 2 SZ);
• zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele, na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení;
• vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Poznámka:
Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, městské inženýrství nebo technologická zařízení staveb je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oborů technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního a autorizačního zákona, zejména § 12 odst. 6 AZ.

Autorizovaný technik – je podle § 19 písm. a) AZ v rozsahu oboru (§ 5 AZ), příp. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

• vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující;
• vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující a projektové dokumentace;
• v případě oboru pozemní stavby je autorizovaný technik oprávněn v celém rozsahu vypracovávat též;
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (§ 103 odst. 1 SZ);
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby vyžadující ohlášení (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení (§ 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
  • projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ);
  • projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení (§ 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem;
• provádět stavebně technické průzkumy;
• vést realizaci stavby (§ 134, § 153 odst. 1–4 a § 160 odst. 1–4 SZ);
• provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby (§ 152 odst. 4, § 153 odst. 2 a § 157 odst. 2 SZ);
• řídit příslušné odborné stavební a montážní práce;
• zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení;
• vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

Fyzická osoba se podle § 180 odst. 1 SZ dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 158 SZ provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle AZ. Za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč.

Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby Komora podle § 20 odst. 1 AZ autorizované osobě uloží, nejde-li o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

• písemnou důtku;
• pokutu až do výše 50 000 Kč;
• pozastavení autorizace až na dobu nejvýše tří let;
• odejmutí autorizace.

Autorizované osoby vykonávají svoji činnost, pro kterou jim byla udělena autorizace podle § 14 AZ, jako svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle AZ (tato činnost není živností podle § 3 odst. 2 ŽZ), osoby vykonávající činnost podle ŽZ, zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti.

Poznámka:
Pro základní orientaci autorizovaných osob v praxi, pro zpřesnění rozsahu a obsahu jednotlivých oborů a specializací a pro případné překrývání autorizace jednoho oboru do druhého slouží pomůcka „Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby“ A 2.1.

Podle § 7 odst. 1 a § 30h AZ jsou řádnými členy ČKAIT osoby autorizované v ČR zapsané ČKAIT a usazené osoby z EU registrované ČKAIT. Za určitých podmínek mohou vykonávat odborné činnosti ve výstavbě i tzv. hostující osoby z EU (§ 30n AZ).

Vypracování podkladu pro vydání závazného stanoviska (§ 4 odst. 2 písm. b) popř. c) SZ a § 149 odst. 2 SŘ) u rozpracované/nedokončené projektové dokumentace je ve smyslu § 2 odst. 1 AZ odbornou činností. Pokud dotčený orgán (§ 136 SŘ) požaduje použití autorizačního razítka, doporučuje se, aby autorizované osoby tuto dokumentaci podle § 13 odst. 3 AZ opatřily nejen vlastnoručním podpisem, ale i otiskem autorizačního razítka.

Autorizovaná osoba nemá statut „soudního znalce“; pro možnost řešení odborných problémů je ale na webu ČKAIT zavedena nepovinná databáze „EXPERT“ s kontakty na autorizované osoby nabízející konzultace.

Podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech je od 1. 1. 2021 podmínkou pro výkon činnosti ,,soudního znalce,, v oblasti výstavby podle § 8 získání osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem; k zákonu je vydána mj. vyhláška č. 505/2020 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví.

Autorizovaná osoba podle § 13 odst. 3 AZ opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka. ČKAIT vydala pro tyto účely „Pravidla pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika“ (viz Autorizační razítko).

3.4 VÁZANÉ ŽIVNOSTI PRO PROJEKTOVOU ČINNOST A PROVÁDĚNÍ STAVEB

Pro podnikání v oblasti projektové činnosti ve výstavbě prostřednictvím ŽZ je tato činnost zařazena mezi živnosti vázané (§ 23 a příloha č. 2 ŽZ, příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů) pod názvem „Projektová činnost ve výstavbě“ a stanovenou odbornou způsobilostí této živnosti je:

• autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle AZ, nebo
• vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v projektování staveb, nebo
• vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
• vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
• střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb;
• podle přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že obsahovou náplní vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ je zpracování dokumentace v oblasti územně plánovací činnosti, v oblasti územního rozhodování a stavebního řádu podle stavebního zákona.

Pro podnikání v oblasti provádění staveb prostřednictvím ŽZ je tato činnost zařazena rovněž mezi živnosti vázané (§ 23 a příloha č. 2 ŽZ, příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pod názvem „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Stanovenou odbornou způsobilostí této živnosti jsou tytéž podmínky jako pro vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ s tím, že místo praxe v projektování staveb je vyžadována praxe v provádění staveb a dále doložení dokladů podle § 7 odst. 5 písm. a) až d) nebo e) ŽZ.

Podle přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že obsahovou náplní vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonávány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, příp. živnosti volné. Pod touto živností lze realizovat činnost stavebního dozoru u staveb prováděných svépomocí (§ 2 odst. 2 písm. d) SZ a § 160 odst. 3 a 4 SZ).

Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. b) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. b) ŽZ dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Poznámka:
Podle přílohy č. 2 a č. 4 ŽZ je činnost dalších rozhodujících účastníků výstavby (vedle projektanta a stavbyvedoucího) realizovaná přes živnosti:

technický dozor stavebníka – živnost volná, obor činnosti č. 70 příloha č. 4 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy; obsahem této činnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.

Poznámka:
Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. a) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti volné, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč; u staveb financovaných z veřejného rozpočtu se musí navíc jednat o osobu s oprávněním podle AZ.

Právnická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. a) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti volné, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – živnost vázaná příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Poznámka:
Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. b) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. b) ŽZ dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokuta do 750 000 Kč.

3.5 ODBORNÁ ČINNOST TECHNICKÉHO DOZORU STAVEBNÍKA

Technický dozor stavebníka není  „vybranou činností ve výstavbě“ (§ 158 SZ) výkon technického dozoru jako technické činnosti je podle § 12, 18 a 19 AZ „další odbornou činností“. Pojem „technický dozor stavebníka“ SZ nevymezuje a jeho povinnosti nejsou ve SZ uvedeny.

Technický dozor stavebníka nad prováděním stavby prováděné stavebním podnikatelem jako zhotovitelem a financované z veřejného rozpočtu (§ 152 SZ) musí zajistit stavebník fyzickou osobou s oprávněním podle AZ, tj. autorizovanou osobou. Podle ŽZ se jedná o volnou živnost obor činnosti č. 70 „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“. Obsahem této činnosti není výkon stavebního dozoru (§ 2 SZ, § 160 SZ) u staveb prováděných „svépomocí“.

3.6 KVALIFIKOVANÁ ČINNOST STAVEBNÍHO DOZORU

Stavební dozor (§ 2 SZ) je pojem související se stavbou zajišťovanou stavebníkem svépomocí – tedy nikoliv dodavatelsky přes smlouvu o dílo podle OZ se zhotovitelem jako stavebním podnikatelem (§ 160 odst. 3, 4 SZ). Stavební dozor není podle ŽZ a NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů živností). Stavební dozor není ani vybranou činností ve výstavbě podle AZ – viz taky závěr kap. 3.1 a 7.3.

Stavebním dozor jako odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí je vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Nejedná se ale o tzv. „vybranou činnost ve výstavbě“ (§ 158 SZ); výkon stavebního dozoru jako technické činnosti, může ale být prováděn osobou s oprávněním podle AZ, neboť se jedná podle § 12, 18 a 19 AZ o „další odbornou činností“ autorizovaného osoby.

4 ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

4.1 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

Územní rozhodnutí podle § 84 odst. 1 SZ vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení (§ 87 SZ), územní rozhodnutí v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a SZ) nebo zjednodušeného územního řízení (§ 95 SZ).

Územním rozhodnutím (ÚR) jsou podle § 77 SZ rozhodnutí o:

• umístění stavby nebo zařízení (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“) – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ;
• dělení nebo scelování pozemků – § 82 SZ;
• ochranném pásmu – § 83 SZ.

Stavební úřad rozhodne o umístění stavby nebo zařízení, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území nebo dělení nebo scelování pozemků v územním řízení (§ 84 odst. 1 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 odst. 1 SZ).

Územní rozhodnutí se podle § 78 odst. 2 SZ nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán (§ 61 SZ).

Územní rozhodnutí se podle § 78 odst. 3 SZ nevydává, pokud se vydává společné povolení (§ 94j–94z SZ).

Územní rozhodnutí lze podle § 78 odst. 1 nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 SZ nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a SZ. Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí musí být zpracována autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ (AO).

Územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ může za určitých podmínek stavební úřad uložit u stavby zpracování prováděcí dokumentace stavby, která musí být k dispozici před zahájením stavby; tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4–8. Jedná se o stavební záměry: vedení sítí elektro komunikací, distribuční soustavy v elektroenergetice, distribuční soustavy v plynárenství, rozvodná tepelná zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení, u kterých není běžně vyžadováno stavební povolení ani ohlášení. Tyto stavby musí být realizovány vždy dodavatelsky, tedy zhotovitelem jako stavebním podnikatelem podle OZ (nesmí být realizovány svépomocí – § 160 SZ), a musí být povolovány do užívání kolaudačním souhlasem.

Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem (AO), stavební úřad podle § 86 SZ odst. 4 řízení zastaví.

4.1.1 Rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o umístění stavby v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o umístění stavby ve zjednodušeném územním řízení

Rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 odst. 1 SZ vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel a podmínky pro její umístění, zpracování návazné projektové dokumentace a napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2 písm. a) až t) SZ s výjimkou záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a dále podle § 79 odst. 6 SZ ani stavební úpravy a udržovací práce.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 3, § 9 a příloha č. 1 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o umístění stavby lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění pro běžné stavby je stanoven přílohou č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; pro liniové stavby technické infrastruktury, pro stavby dráhy, pro stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace a pro soubor staveb v areálu jaderného zařízení přílohami č. 2–5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (podle přílohy č. 1 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 1 část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 1 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením (§ 9b ZEIA), postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Podle přílohy č. 1 část D bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle bodu 7 částí B, C a D přílohy č. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a zákona č. 22/1997 Sb., o technické požadavcích na výrobky (ZTPV)).

Dokumentaci o umístění stavby (§ 79 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.2 Rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně využití území v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o změně využití území ve zjednodušeném územním řízení

Podle § 80 odst. 1 SZ stanoví Rozhodnutí o změně využití území nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. Vyžadují je stavební záměry specifikované v § 80 odst. 2 písm. a)–f) SZ. Toto rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují záměry uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) až e) SZ s výjimkou území, na kterých se nalézají archeologické nálezy, a záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 4, § 10 a příloha č. 2 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část.; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o změně využití území lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území je stanoven přílohou č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb. (podle přílohy č. 2 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 2 část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 2 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Podle přílohy č. 2 část D bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle části D bod 7 přílohy č. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou k žádosti tohoto územního rozhodnutí u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Dokumentaci o změně využití území (§ 80 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.3 Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území ve zjednodušeném územním řízení

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle § 81 odst. 1 SZ vyžadují takové změny v užívání stavby, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení stavebního záměru na životní prostředí podle ZEIA, nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 5, § 11 a příloha č. 3, část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území je stanoven přílohou č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (podle přílohy č. 3, část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 3, část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivu na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 3, část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Dokumentaci o změně vlivu užívání stavby na území (§ 81 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.4 Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení

Podle § 82 odst. 1 SZ stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků a je možno jej vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků.

Rozhodnutí o dělení a scelování pozemků lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků, představuje tedy rozhodnutí, které nesměřuje ke stavební činnosti. Při dělení i při scelování pozemků de facto vzniká nový pozemek či pozemky, mění se pouze identifikace pozemků, tudíž není tento druh územního rozhodnutí nástrojem, který by měnil povahu pozemku. Rozhodnutím jsou stanovena zákonná pravidla pro dělení a scelování pozemků v souladu se záměry územního plánování. Toto územní rozhodnutí je podkladem pro geometrické plány podle katastrálního zákona, na základě kterého se vytvářejí nové pozemkové parcely.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o dělení a scelování pozemků není ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, upřesněn. Podle § 6, § 12 a přílohy č. 4 část B bod 5. vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je přílohou žádosti o vydání tohoto rozhodnutí celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelování pozemků s vyznačením přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům.

Grafické přílohy žádosti se podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přikládají ve dvou vyhotoveních.

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 4 část C bod 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Dokumentaci o dělení nebo scelování pozemků (§ 82 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Obsahově se nejedná o „plnohodnotnou“ dokumentaci podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ a podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.1.5 Rozhodnutí o ochranném pásmu

Rozhodnutí o ochranném pásmu podle § 83 odst. 1 SZ chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí a naopak. Vydává se zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až § 81 SZ, tedy současně s rozhodnutím o umístění stavby, s rozhodnutím o změně využití území nebo rozhodnutím o změně vlivu užívání stavby na území. Lze je vydat i samostatně.

Poznámka:
Ochranná pásma jsou stanovena ve složkových zákonech, jako jsou zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, č. 458/2000 Sb., energetický zákon, č. 254/2001 Sb., o vodách, č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích apod., vše ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o ochranném pásmu není ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, upřesněn. Podle § 7, § 13 a přílohy č. 5 část B bod 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je přílohou žádosti o vydání tohoto rozhodnutí celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel pozemků a staveb na nich, ze které bude zřejmé:

a) rozsah ochranného pásma;

b) již existující ochranná pásma, chráněná a záplavová území;

c) veřejná dopravní a technická infrastruktura dotčená ochranným pásmem s vyznačením náhradních opatření, např. jejich přeložek nebo nových staveb.

Podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, grafická příloha rozhodnutí o ochranném pásmu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků. U ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 metrů a staveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na mapovém podkladě v odst. měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000.

Grafické přílohy žádosti se podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., přikládají ve dvou vyhotoveních.

Dokumentaci o ochranném pásmu (§ 83 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Obsahově se nejedná o „plnohodnotnou“ dokumentaci podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ a podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.2 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA

Stavební úřad může se žadatelem uzavřít veřejnoprávní smlouvu podle § 78a SZ, která nahradí územní rozhodnutí o:

• umístění stavby nebo zařízení – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ.

Veřejnoprávní smlouva je specifikována v § 159 správního řádu.

Veřejnoprávní smlouvu nelze podle § 78a odst. 1 SZ uzavřít se žadatelem v případech záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

K návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí podle § 79, § 80 nebo § 81 SZ žadatel připojí podle § 78a odst. 2 SZ dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání příslušného územního rozhodnutí. Dále podle § 78a odst. 4 žadatel přiloží grafickou přílohu, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popř. další vybranou dokumentaci. Podle § 158 odst. 1 SZ je zpracování dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí tzv. vybranou činností. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání příslušného rozhodnutí je stanoven přílohou č. 1–7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci pro veřejnoprávní smlouvu (§ 78a SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.3 SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ, SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ S POSOUZENÍM VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ U STAVEB DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

U staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ a staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) SZ lze vydat společné povolení (§ 94j až 94z SZ).

U staveb, na které se vydává společné povolení, se nevydává podle § 78 odst. 3 SZ územní rozhodnutí.

Podléhá-li stavba ZEIA, lze vydat společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q).

Stavební úřad podle § 94q odst. 1 SZ postupuje ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným úřadem podle SZ a podle ZEIA. Žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí pro stavební záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle ZEIA, projedná stavební úřad ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným úřadem, který vydá závazné stanovisko o posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí v rámci společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí; závazné stanovisko je podkladem pro vydání společného povolení.

Podle § 94q odst. 2 SZ ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením (§ 9b ZEIA), postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Společné územní a stavební řízení (§ 7a a § 13a, příloha č. 6 část B bod 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb.) podle § 94l odst. 1e SZ vyžaduje společnou dokumentaci podle, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technologických a technických zařízení a dokladovou část. Jedná se o rozhodující podklad pro vydání tzv. společného povolení.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je stanoven přílohou č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí příloha č. 6 části B vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro společné povolení ve společném řízení s posouzením vlivu na životní prostředí podle § 94j SZ platí příloha č. 6, část C vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podle přílohy č. 1, 2 a 3 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto společného povolení musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle § 15 odst. 6 VZ lze povolit ve společném územním a stavebním řízení vodní dílo.

Podle § 2j odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb. lze povolit ve společném územním a stavebním řízení v omezeném rozsahu stavby dopravní infrastruktury.

• Dokumentaci pro vydání společného povolení přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a jeho přílohy č. 4, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.
• V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.
• Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé jsou specifikovány vyhláškou č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Dokumentaci pro společné územní a stavební řízení (§ 94l SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.4 ZJEDNODUŠENÉ ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

Stavební úřad podle § 95 odst. 1 SZ rozhodne o:

• umístění stavby – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ;
• dělení a scelování pozemků – § 82 SZ.

ve zjednodušeném územním řízení, jestliže je záměr v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, nejedná se o záměr, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí a jsou doložena závazná stanoviska, popř. rozhodnutí dotčených orgánů a souhlasy účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům a stavbám na nich, může být umístěním stavebního záměru dotčeno. Obsah žádosti je vymezen v § 13b a přílohou č. 1 až 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, shodně s příslušnými žádostmi o územní rozhodnutí.

Pro zjednodušené územní řízení SZ ani vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví konkrétně rozsah a obsah dokumentace. Ve zjednodušeném územním řízení platí pro zpracování dokumentace obdobný režim jako pro „klasické“ územní řízení. V § 13b odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je však předepsáno, že k vydání příslušného druhu územního rozhodnutí se ve zjednodušeném územním řízení připojují přílohy uvedené v částech C formulářů jednotlivých žádostí o vydání příslušných druhů územních rozhodnutí (přílohy č. 1–4 vyhlášky č. 503/2006 Sb.) a odpovídající dokumentaci podle příloh č. 1, 2, 4, 6 a 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Pro územní rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení o dělení a scelování pozemků je podle přílohy č. 4 část C bodu 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, součástí žádosti celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelování pozemků s vyznačením přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům.

Grafické přílohy žádosti a dokumentace se podle § 13b odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb. předkládají ve dvou vyhotoveních.

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků, představuje tedy rozhodnutí, které nesměřuje ke stavební činnosti. Při dělení i při scelování pozemků de facto vzniká nový pozemek či pozemky, mění se pouze identifikace pozemků, tudíž není tento druh územního rozhodnutí nástrojem, který by měnil povahu pozemku. Rozhodnutím jsou stanovena zákonná pravidla pro dělení a scelování pozemků v souladu se záměry územního plánování. Toto územní rozhodnutí je podkladem pro geometrické plány podle katastrálního zákona, na základě kterého se vytvářejí nové pozemkové parcely.

Dokumentaci pro zjednodušené územní řízení (§ 95 SZ) o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

Dokumentaci pro zjednodušené územní řízení (§ 95 SZ) o dělení a scelování pozemků nemusí zpracovat autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.5 ÚZEMNÍ SOUHLAS

Územní souhlas (ÚS) podle § 96 odst. 1 SZ lze vydat místo územního rozhodnutí, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Jeho bližší obsah je vymezen v § 15a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle ZEIA.

V případě vydávání územního souhlasu neprobíhá územní řízení ani zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ, a tudíž neplatí ani, pokud se týká dokumentace, § 86 odst. 2e SZ.

Územní souhlas postačí v případech uvedených v § 96 odst. 2 písm. a) až g) SZ:

a) u stavebních záměrů uvedených v § 103 SZ (stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení);

b) u ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení;

c) u změn staveb;

d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m²;

e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru;

f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady;

g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o ÚS nesplňuje podmínky pro jeho vydání, rozhodne o provedení územního řízení. Pokud je to nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění dokumentace, která musí být u staveb podle § 96 odst. 2 písm. e) SZ a u ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ zpracována projektantem, tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ, v rozsahu dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního souhlasu není blíže ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, stanoven.

K žádosti o územní souhlas (§ 96 odst. 3 SZ, § 15 a § 15a přílohy č. 7 část B bod 5 a 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 96 odst. 3 písm. d) a e) SZ mj.:

• celkovou situaci v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle jeho charakteru, zejména půdorysy rozhodujících podlaží a pohledů u budov; popis záměru musí vždy splňovat podmínky ze závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Grafické přílohy žádosti se podle § 15 odst. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předkládají ve dvou vyhotoveních.

Podle bodu 11 části B přílohy č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou žádosti o územní souhlas u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ, ZTPV).

Dokumentaci pro územní souhlas (§ 96 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.6 SPOLEČNÝ ÚZEMNÍ SOUHLAS A SOUHLAS S PROVEDENÍM OHLÁŠENÉHO STAVEBNÍHO ZÁMĚRU (SPOLEČNÉ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU)

Podle § 96a odst. 1 SZ u staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ, staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) SZ lze vydat společný územní souhlas (§ 96 SZ) a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 105 SZ), tj. společný souhlas, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Příslušným k vydání společného souhlasu je stavební úřad příslušný k povolení stavby podle § 13 odst. 1 SZ, § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ nebo § 16 odst. 2 písm. d) SZ.

Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 SZ provést na základě společného souhlasu.

Podle § 96a odst. 2 SZ podá-li stavebník společné oznámení záměru, vydá stavební úřad společný souhlas, za předpokladu, že jsou splněny požadavky a podmínky § 96 a 105 SZ.

Ke společnému oznámení záměru stavebník připojí doklady podle § 96 odst. 3 písm. a) až e) SZ a dokumentaci podle povahy záměru uvedenou v § 105 odst. 2 až 6 SZ a celkovou situaci v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí (příloha č. 16 část B bod 6 a 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Podle části B bod 11 přílohy č. 16 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou k žádosti o společný souhlas u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Projektovou dokumentaci pro společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 96a SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ, jedná-li se o stavby podle § 104 odst. 1 písmeno a) až e) v souladu s § 105 odst. 3 SZ. U ostatních ohlašovaných záměrů postačí kvalifikovaná (§ 104 odst. 1 písmeno f) až i) a k) SZ) může dokumentaci zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

4.7 ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O STAVEBNÍ UZÁVĚŘE A ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O ASANACI ÚZEMÍ

Územní opatření vydává pro vymezené území v přenesené působnosti územní rada obce.

Územní opatření o stavební uzávěře podle § 97 odst. 1 SZ, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území.

Územní opatření o asanaci území podle § 97 odst. 2 SZ se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií.

Součástí územního opatření o stavební uzávěře, popř. o asanaci území, je podle § 99 odst. 1, popř. § 100 odst. 2 SZ a § 17 a § 18 vyhlášky č. 503/2006 Sb. grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.

Grafickou přílohou, která je součástí územního opatření o stavební uzávěře nebo o asanaci území, je podle § 17 a § 18 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ověřený výkres na kopii katastrální mapy s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra, nebo kterého se opatření o asanaci týká. Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře nebo asanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se ověřený výkres mapovým podkladem v měřítku 1 : 5 000 s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra, nebo kterého se opatření o asanaci týká.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního opatření není blíže stanoven ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci pro územní opatření o stavební uzávěře a pro územní opatření o asanaci území (§ 97 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5 STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

5.1 STAVBY NEVYŽADUJÍCÍ STAVEBNÍ POVOLENÍ ANI OHLÁŠENÍ

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu podle § 103 odst. 1 SZ nevyžadují

a) stavební záměry (§ 3 odst. 5 SZ) uvedené v § 79 odst. 2 SZ. Jedná se o stavby nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas;

b) terénní úpravy (§ 3 odst. 1 SZ) uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) SZ nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e) SZ;

c) udržovací práce (§ 3 odst. 4 a § 139 SZ), jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou;

d) stavební úpravy (§ 2 odst. 5 písm. c) SZ), pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (ZEIA) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou;

e) stavby a zařízení (§ 2 odst. 3 SZ), a to

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení;

2. stavby pro zemědělství do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; stavby pro zemědělství nad 60 m² zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m² zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují, ledaže se jedná o stavby pro ustájení zvířat nebo chovatelství anebo zemědělské stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);

3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m² a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov (ZEK);

5. distribuční soustava v elektroenergetice s výjimkou budov;

6. distribuční soustava v plynárenství s výjimkou budov a těžební plynovody⁶⁹⁾;

7. rozvodné tepelné zařízení s výjimkou budov;

8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;

9. stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla (vodní zákon);

10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky, včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnicích doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní;

11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m³ určené výhradně pro odběr plynné fáze;

12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m³ a do výšky 3 m;

13. nádrže na vodu do 100 m³ obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

14. oplocení;

15. reklamní a informační zařízení (§ 2 odst. 3 a § 3 odst. 2 SZ);

16. výrobky plnicí funkci stavby (§ 2 odst. 3 SZ), včetně základových konstrukcí pro ně;

17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy (vyhláška č. 501/2006 Sb.) do 300 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

18. bazén nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci

19. stožáry pro vlajky výšky nad 8 m.

Stavební předpisy nevyžadují zpracování dokumentace pro tyto stavby. V praxi lze očekávat, že pro provedení těchto staveb vypracuje zhotovitel (nebo jím, případně stavebníkem pověřená osoba) realizační/ výrobní/ konstrukční dokumentaci stavby (terminologie není ustálená).

U stavebních záměrů podle § 103 postačí v předcházejícím územním řízení podle § 96 odst. 2 písm. a) pouze územní souhlas.

Poznámka:
Stavby podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 4. až 8. ale vyžadují zpracování dokumentace pro provádění stavby, nesmí podléhat zpracování EIA, nemohou být realizovány formou svépomocí a musí být kolaudovány.

Podle § 15 odst. 2 VZ stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.

Dokumentaci stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (§ 103 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Právní předpisy nespecifikují rozsah a obsah této dokumentace.

5.2 STAVBY (JEDNODUCHÉ), U KTERÝCH POSTAČÍ OHLÁŠENÍ

Ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 SZ vyžadují

a) stavby (§ 2 odst. 3 SZ) pro bydlení a pro rodinnou rekreaci (§ 2a–§ 2b vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;

b) podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem (VZ) nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d) (stavby v působnosti MPO ČR jako stavebního úřadu);

c) stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let. Dobu dočasnosti nelze prodloužit;

d) stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2 SZ;

f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch (vyhláška č. 501/2006 Sb.) o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

g) stavby zařízení staveniště (§ 3 odst. 2 a 3 SZ, vyhláška č. 501/2006 Sb.) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1 SZ;

h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím;

i) terénní úpravy (§ 3 odst. 1 SZ) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) SZ;

j) udržovací práce na stavbě (§ 3 odst. 4 a § 139 SZ) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) SZ;

k) stavební úpravy (§ 2 odst. 5 písm. c) SZ) pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (ZEIA).

Stavební úřad může podle § 78 odst. 6 SZ v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) SZ stanovit, jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů nebo ochrana práv účastníků řízení, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení.

Podle § 15a odst. 1 VZ k provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu (ZTPV), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení SZ o ohlašování staveb. Ohlášení tohoto vodního díla obsahuje náležitosti uvedené v § 15a odst. 2 VZ, včetně příslušné projektové dokumentace podle SZ. Podle § 15a odst. 3 VZ udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy.

V případě výstavby nové budovy je podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (ZHE), stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit mj. průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie.

Ohlášení postačí podle § 104 odst. 2 SZ u změn staveb uvedených v § 104 odst. 1 SZ, pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.

Ohlášení nevyžadují podle § 104 odst. 3 SZ stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.

Ohlášení je vyloučeno podle § 104 odst. 4 SZ u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

U ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení podle § 104 SZ postačí v předcházejícím územním řízení podle § 96 odst. 2 písm. b) SZ místo územního rozhodnutí pouze územní souhlas.

K ohlášení stavebník připojí podle § 105 odst. 2 písm. e) SZ projektovou dokumentaci nebo dokumentaci.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, rozhodne usnesením podle § 107 odst. 1 SZ o provedení stavebního řízení podle § 108 SZ.

5.2.1 Ohlášení staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ

K ohlášení staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, § 18a a přílohy č. 8 část B bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 2 písm. e) a odst. 3 SZ projektovou dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a dokladovou část. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby na ohlášení stanoví příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo u dopravních staveb příloha č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., (§ 18a a příloha č. 8 část B bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Projektovou dokumentaci pro ohlášení staveb (§ 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.2.2 Ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) SZ

K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 4 písm. a) až g) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) technické řešení stavby s popisem jejího provedení, mechanické odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a seznamu použitých podkladů, technických norem nebo technických předpisů;

c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;

d) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat, anebo na životní prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků;

e) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění bezpečnosti při užívání stavby;

f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy;

g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje současný stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující stavby, dopravní a technickou infrastrukturu, vzorové příčné řezy v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 200.

Dokumentaci pro ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch (§ 104 odst. 1 písm. f) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.3 Ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ

K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 4 písm. a) až h) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;

c) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí, včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků;

d) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění bezpečnosti při užívání stavby;

e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy;

f) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb na nich, podzemních sítí technické infrastruktury, včetně návrhu přípojek a stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území;

g) požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis (vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb.);

h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.

Dokumentaci pro ohlášení staveb zařízení staveniště (§ 104 odst. 1 písm. g) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.4 Ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h) SZ

K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 5 písm. a) až b) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy s vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu.

Dokumentaci pro ohlášení staveb opěrných zdí (§ 104 odst. 1 písm. h) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.5 Terénní úpravy podle § 104 odst. 1 písm. i) SZ

K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 6 písm. a) až d) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o záměru, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o využití území, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě;

c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy;

d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaného záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území. Podle povahy a rozsahu záměru se připojí též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání nebo vytyčovací výkresy. U technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a výškové umístění.

Dokumentaci pro ohlášení terénních úprav (§ 104 odst. 1 písm. i) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

5.2.6 Ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ

K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 7 SZ dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení, popř. požárně bezpečnostní řešení, vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb. Kvalifikační požadavky na zpracovatele dokumentace udržovacích prací uvedených v § 104 odst. 1 písm. j) SZ nejsou ve SZ stanoveny.

Dokumentaci pro ohlášení udržovacích prací (§ 104 odst. 1 písm. j) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.2.7 Ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) SZ

K ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) SZ stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 7 SZ dokumentaci obsahující jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební úpravy, popř. požárně bezpečnostní řešení, vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb.

Dokumentaci pro ohlášení stavebních úprav (§ 104 odst. 1 písm. k) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

5.3 STAVBY VYŽADUJÍCÍ STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební povolení (§ 115 SZ) se vyžaduje podle § 108 odst. 1 SZ u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li SZ nebo jiný právní předpis jinak.

Stavební povolení vyžadují podle § 108 odst. 2 SZ změny staveb uvedených v § 104 SZ, jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.

Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl usnesením podle § 107 SZ, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení.

Stavební řízení se podle § 108 odst. 3 SZ nevede, je-li podána žádost o stavební povolení u stavebních záměrů podle § 103 SZ (stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení).

Podle § 15 odst. 1 VZ k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění, je třeba povolení vodoprávního úřadu. Podle § 15 odst. 5 VZ vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, příp. výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.

K žádosti pro stavební povolení stavebník podle § 110 odst. 2 písm. b) SZ připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a dokladovou část. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavbu vyžadující stavební povolení je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ), nebo u dopravních staveb přílohou č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. (§ 18 b) až c), příloha č. 9 část B bod 5. vyhlášky č. 503/2006 Sb.).

Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad podle § 110 odst. 4 SZ řízení zastaví.

Projektovou dokumentaci pro stavební povolení (§ 115 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.4 STAVBY NA VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVU

Veřejnoprávní smlouva je specifikována v § 159 SŘ.

U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad podle § 116 odst. 1 SZ uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby (§ 18e vyhlášky č. 503/2006 Sb.), která nahradí stavební povolení.

Veřejnoprávní smlouvu podle § 116 odst. 1 nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Stavebník předloží stavebnímu úřadu podle § 116 odst. 2 SZ návrh veřejnoprávní smlouvy. K návrhu připojí projektovou dokumentací a další doklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavbu na veřejnoprávní smlouvu je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako k žádosti o stavební povolení) nebo přílohou č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy podle § 116 odst. 3 SZ odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není zpracována projektantem.

Projektovou dokumentaci pro veřejnoprávní smlouvu (§ 116 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.5 STAVBY NA OZNÁMENÍ STAVEBNÍHO ZÁMĚRU S CERTIFIKÁTEM AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA

Stavebník je oprávněn, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním předpisem (např. vodní zákon) jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl v určitých případech (významný vliv na ŽP, vliv na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem) stavební úřad v územním rozhodnutí podle § 117 odst. 2 SZ, provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu s certifikátem autorizovaného inspektora, který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení (§ 18f až 18g a příloha č. 10 část B bod 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) připojil projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako k žádosti o stavební povolení).

Autorizovaný inspektor může podle § 117 odst. 1 posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu, pokud nejde o záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Autorizovaný inspektor podle § 117 odst. 3 SZ vystavením certifikátu (§ 18j vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí.

Podle § 15 odst. 11 VZ jsou vodní díla nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem. To neplatí v případě vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

Projektovou dokumentaci na oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.6 STAVBY DOPRAVNÍ A STAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, se nevztahuje podle § 1 odst. 3 ve vazbě na § 194 písm. c) SZ v procesu stavebního povolování na projektovou dokumentaci dopravních staveb, tj. staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou dokumentace pro vydání tzv. Společného povolení. Pro průběh stavebního řízení u dopravních staveb platí ale zásady uvedené ve SZ pro stavby na ohlášení, pro stavby na stavební povolení a pro stavby na veřejnoprávní smlouvu.

Požadavky na rozsah a obsah dokumentace dopravních staveb v procesu územního umísťování a pro kolaudaci staveb stanoví tedy obecně v přílohách č. 1 až 11 vyhláška č. 499/2006 Sb.

Skladbu dokumentace pro průběh stavebního řízení dopravních staveb stanoví vyhláška č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. Vyhláška specifikuje v příloze č. 1 až 6 skladbu projektové dokumentace pro stavební řízení, tj. pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení a pro provádění staveb.

Skladbu dokumentace pro průběh stavebního řízení staveb dopravní infrastruktury stanoví, ve vazbě na zákon č. 416/2009 Sb., liniový zákon, vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení. Vyhláška specifikuje v příloze č. 1 a 2 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy, resp. pozemní komunikace (v omezeném rozsahu).

Projektová dokumentace částí staveb a ostatních objektů mimo, které nemají charakter dopravní stavby, se jako součást projektované dopravní stavby zpracovávají v rozsahu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby nebo stavební povolení dopravních staveb, tj. staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (§ 194 písm. c) SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.7 DIGITALIZACE STAVEBNÍCH PROCESŮ

Novelou č. 47/2020 Sb. zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství byla zahrnuta s účinností od 1. 7. 2023 do stavebního zákona digitalizace stavebních procesů.

§161a – Národní geoportál plánování

§184c – Elektronické úkony

§184d – Portál stavebníka

§184e – Poskytování informací vlastníkem technické infrastruktury

§184f – Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů

§184g – Evidence elektronických dokumentací

§184h – Přístup do evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů a evidence elektronických dokumentací

§184i – Informační systém identifikačního čísla stavby

Tyto procesy budou zahrnuty do připravovaného nového stavebního zákona, který má nabýt účinnost rovněž od 1. 7. 2023.

6 ZADÁVÁNÍ STAVEB FINANCOVANÝCH Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

6.1 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA STAVEBNÍ PRÁCE

Podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle AZ, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Poznámka:
Technický dozor stavebníka je podle ŽZ tzv. „volná živnost, obor činnosti č. 70 – Služby v oblasti hospodářské správy a služby organizačně hospodářské povahy“ a není u něj tudíž předepsána žádná kvalifikace ani praxe.

Autorský dozor a technický dozor nad prováděním stavby představují činnosti, ke kterým jsou ale osoby autorizované podle § 17 (autorizovaný architekt), § 18 (autorizovaný inženýr) ev. § 19 (autorizovaný technik) AZ oprávněné (autorské právo a autorský dohled je předmětem § 2 a § 11 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Nejedná se o „vybranou činnost“ podle § 58 SZ, ale „další odbornou činnost“ podle § 12 AZ.

Podle § 14 odst. 3 písm. a) ZZVZ veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí činností pro účely veřejných zakázek, příp. poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi nebo zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací vytvářejících jednotný celek.

Podle § 25 až § 27 ZZVZ jsou rozlišovány podmínky režimů: nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Limity a částky pro účely ZZVZ určuje NV č. 172/2016 Sb.

6.2 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA STAVEBNÍ PRÁCE

ZZVZ specifikuje zadávací podmínky (zadávací dokumentaci) veřejné zakázky v § 36 jako soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

Technické podmínky veřejné zakázky pro stavební práce specifikuje v § 92 odst. 1 písm. a) a b).

Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce obsahuje:

a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr; ve znění právního předpisu č. 405/2017 Sb.,

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou.

Dokumenty podle odst. 1 § 92 ZZVZ mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Vyhláška č. 169/2016 Sb. stanovuje, že dokumentací podle § 92 odst. 1 ZZVZ je dokumentace, která svým rozsahem odpovídá:

a) dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;

b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 2, 4 a 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů;

c) dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Tato dokumentace (dále jen „dokumentace pro zadání stavebních prací“) určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen „soupis prací“) včetně výkazu výměr.

MMR ČR již dříve potvrdilo, že vyhláška č. 169/2016 Sb. nestanovuje, kdo má být zpracovatelem dokumentace pro zadání stavebních prací. Podrobnost dokumentace musí umožňovat sestavení již uvedeného položkového soupisu stavebních prací, dodávek a služeb (§ 3 až § 7 této vyhlášky). Současně platí ustanovení prováděcích vyhlášek o dokumentaci staveb ke SZ, že rozsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění a době trvání stavby.

Dokumentaci pro zadání stavebních prací veřejných zakázek (§ 92 ZZVZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7 PROVÁDĚNÍ STAVEB

7.1 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Stavebník je podle § 152 odst. 2 SZ povinen pro účely projednání záměru podle stavebního zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.

Stavebník je povinen podle § 152 odst. 3 písm. c) SZ zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby.

Pokud zpracovala projektovou dokumentaci u stavby financované z veřejného rozpočtu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (AZ), zajistí podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta (§ 113 odst. 2 SZ) nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ může stavební úřad, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby (§ 132 SZ), při kontrolních prohlídkách stavby (§ 133 a § 134 SZ) nebo při vydávání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ) uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Jedná se o podrobnější dokumentaci zpracovanou obvykle samostatně pro jednotlivé pozemní, inženýrské objekty a technologická zařízení. Tato dokumentace musí být vždy zpracována pro stavby energetické podle § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ. Pro stavby umísťované územním souhlasem (§ 96 SZ) se ustanovení § 92 odst. 1 SZ použije přiměřeně. Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby uložené podle § 92 odst. 1 SZ pro účely uvedené v § 133, § 134 nebo § 122 SZ je stanoven přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo přílohou č. 2, 4 a 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. Dokumentace pro provádění stavby musí být, pokud je nařízená stavebním úřadem, k dispozici před zahájením stavby nejen zhotoviteli stavby, ale především pro účely kontrolních prohlídek stavby (§ 133 odst. 3 SZ).

Z hlediska SZ není specifikován nikde požadavek, aby dokumentaci pro provádění stavby zpracovala táž osoba, která zpracovala projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení.

Projektovou dokumentaci pro provádění stavby (§ 92 a § 158 odst. 2 písm. h) SZ), musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7.2 ODBORNÉ VEDENÍ PROVÁDĚNÍ STAVBY

Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou povinni podle § 155 SZ bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.

Podle § 152 odst. 3 písm. a) SZ při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu stavebního podnikatele (vázaná živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ podle ŽZ), který bude stavbu provádět. U svépomocné formy výstavby je stavebník povinen oznámit jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, které bude vykonávat stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ); změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu.

Provádět stavbu podle § 160 odst. 1 SZ může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v § 160 odst. 3 a 4 SZ (akce svépomoci) není stanoveno jinak. Zhotovitel stavby podle § 160 odst. 2 SZ je mj. povinen provádět stavbu v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Odborné vedení provádění stavby (§ 158 a § 160 SZ) musí být zabezpečeno stavbyvedoucím (§ 134 SZ), tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ.

7.3 STAVBA SVÉPOMOCÍ

Svépomocí může podle § 160 odst. 3 a 4 SZ stavebník sám pro sebe provádět stavby uvedené v § 103 SZ (stavby bez stavebního povolení a bez ohlášení) s výjimkou staveb z § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 a dále stavby z § 104 SZ (stavby na ohlášení), pokud stavebník zajistí stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 SZ), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, tedy autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ.

Povinnosti stavbyvedoucího a stavebního dozoru podle stavebního zákona jsou vymezeny zejména v § 153 SZ, zhotovitele stavby v § 160 odst. 2 SZ – viz také kap. 2.1, 3.6 a § 134 SZ.

Stavebním dozorem (§ 2 odst. 2 a § 160 SZ) je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Tyto podmínky splňuje samozřejmě i autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ mající uvedené vzdělání stavebního nebo architektonického směru.

7.4 ZMĚNA STAVBY PŘED JEJÍM DOKONČENÍM

Stavebník je podle § 118 odst. 1 SZ povinen provádět stavbu v souladu s jejím vydaným povolením. Za povolení se považuje souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 106 SZ, stavební povolení podle § 115 SZ, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117, společné povolení, opakované stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle § 78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení, územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva podle § 78a anebo územní souhlas u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí. Vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve společném územním a stavebním řízení, ustanovení § 94 se použije přiměřeně; to neplatí, bylo-li vedeno společné územní a stavební řízení.

Podle § 118 odst. 5 SZ může být změna stavby před dokončením prováděna na základě oznámení stavebnímu úřadu za podmínek § 117. To neplatí u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Podle § 118 odst. 6 SZ může stavební úřad schválit změnu stavby před dokončením, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení (§ 134 odst. 1 SZ), rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku.

Podle § 118 odst. 7 SZ pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, kdy se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou, může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí. Nebude-li záměr stanovené podmínky splňovat, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů a postupuje podle § 118 odstavce 3 SZ.

K žádosti stavebník podle § 118 odst. 3 SZ přiloží projektovou dokumentaci změn stavby, popř. kopii ověřené projektové dokumentace stavby, do které projektant vyznačí navrhované změny.

Projektovou dokumentaci změn staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až f) SZ před jejich dokončením (§ 118 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7.5 KONTROLNÍ PROHLÍDKA STAVBY

Stavebník k žádosti o povolení stavby přikládá podle části B. bodu 4. přílohy č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tzv. plán kontrolních prohlídek. Plán kontrolních prohlídek je rovněž přikládán autorizovaným inspektorem k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora.

Stavební úřad provádí podle § 133 odst. 1 SZ kontrolní prohlídku rozestavěné stavby obvykle ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby před vydáním kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ).

Při kontrolní prohlídce stavební úřad podle § 133 odst. 2 písm. b) SZ a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zjišťuje, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace a zda je řádně veden stavební deník (§ 157 SZ) nebo jednoduchý záznam o stavbě (§ 157 SZ a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Kontrolní prohlídka probíhá podle § 133 odst. 3 SZ na podkladě ověřené projektové dokumentace, popř. dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provádění stavby (§ 134 odst. 6 SZ, příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce je specifikován v § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb.

Zjistí-li podle § 134 odst. 2 SZ stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ (stavbyvedoucí podle § 153 odst. 1 a 2 a § 160 odst. 1 SZ), nebo osobu vykonávající stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ) anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě sjednali nápravu. Tyto osoby může stavební úřad rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, např. certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby (§ 156 SZ), jsou stanoveny a posuzovány podle zákona o technických požadavcích na výrobky (tzv. Prohlášení o shodě, Prohlášení o vlastnostech u stavebních výrobků s označením CE a podle ZPSSV).

Pokud není stavba užívána k povolenému účelu nebo stanoveným způsobem anebo je užívána bez povolení, vyzve podle § 134 odst. 5 stavební úřad vlastníka stavby, aby nepovolený způsob užívání stavby bezodkladně ukončil.

7.6 STAVEBNÍ DENÍK, ELEKTRONICKÝ STAVEBNÍ DENÍK

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení (§ 115 SZ) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (§ 105 SZ) musí být podle § 157 odst. 1 SZ veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ postačí jednoduchý záznam o stavbě. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou stanoveny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je podle § 157 odst. 2 SZ povinen vést zhotovitel stavby (§ 160 odst. 1 SZ), tzn. v praxi zhotovitelem pověřený stavbyvedoucí zajišťující odborné vedení provádění stavby. U stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) stavebník. Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou stanoveny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popř. odstranění vad a nedodělků. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 odst. 1 SZ, prokazují podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při výměně těchto osob v průběhu výstavby.

Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací, dále též osoba vykonávající technický dozor stavebníka, autorský dozor, koordinátor BOZP, autorizovaný inspektor a další osoby podle zvláštních právních předpisů (VZ, ZOO, HZ, ZPK apod.).

Řádně vedený a označený stavební deník je veřejnou listinou použitelnou jako důkazní prostředek i při soudních jednáních.

Po dokončení stavby předá její zhotovitel podle § 157 odst. 3 SZ originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.

Poznámka:
Příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v části C/3 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě – Stavební deník specifikuje: v případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Vlastník stavby je podle § 154 odst. 1 písm. d) SZ povinen uchovávat stavební deník (§ 157 SZ) po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ), popř. od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje.

Novelami stavebního zákona provedené novelami zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřičství a zákona č. 416/2009 Sb., liniový zákon by do oblasti vneseny nové prvky vedení stavebního deníku:

• Podle § 152 odst. 6 SZ u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu (nad 137,366 mil Kč), je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě (účinnost od 1. 1. 2021 podle novely č. 403/2020 Sb., zákona č. 416/2009 Sb.).
• Podle § 157 odst. 4 SZ lze stavební deník vést též elektronickou formou (účinnost od 1. 7. 2023 podle novely č. 47/2020 Sb., zákona č. 200/1994 Sb.).
• K problematice vedení stavebního deníku elektronickou formou vydalo 1. ledna 2021 MMR ČR následující stanovisko:

Z tohoto vyplývá, že aby mohl být stavební deník veden elektronickou formou, musí všechny osoby provádějící zápis do stavebního deníku být vlastníky elektronického podpisu. Pokud jej nemají, musí být zápis takové osoby do elektronického deníku vložen jako tzv. konvertovaný dokument podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Při autorizované konverzi dochází k úplnému převedení dokumentu z listinné podoby do podoby elektronické. Dokument původní i dokument konverzí vzniklý mají oba stejné právní účinky. Autorizovaná konverze dokumentů tedy pouze zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou formu dokumentů a nemá žádný vliv na obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení, které stanoví stávající příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Autorizované osoby, které podle ustanovení § 13 AZ opatřují dokumenty související s výkonem své činností vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném příslušnou profesní komorou (Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace. Mohou již v současnosti vlastnit elektronický podpis, avšak podle současně platných právních předpisů nikoli elektronické razítko. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud musí být na stavbě veden stavební deník v elektronické podobě a zápisy do něj provádí autorizované osoby, musí být zápisy autorizovaných osob převedeny do elektronické formy v souladu s postupy podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Vedení stavebního deníku (§ 157 SZ) stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení musí být při provádění stavby zabezpečeno zhotovitelem stavby (u stavby prováděné svépomocí stavebníkem). Provádět stavbu může jen zhotovitel (§ 160 SZ) jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (§ 134 SZ), tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ. Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí a další osoby podle § 157 SZ.

7.7 DOKUMENTACE ZHOTOVITELE (DODAVATELSKÁ, REALIZAČNÍ DOKUMENTACE)

SZ nespecifikuje dokumentaci, kterou si případně dále v rámci svých smluvních vztahů pro realizaci stavby zajišťuje (zhotovuje) zhotovitel stavby. Jedná se o v praxi používaný termín: dokumentace zhotovitele, dodavatelská dokumentace nebo realizační dokumentace, která je často doplňována i konstrukčními, výrobními či dílenskými výkresy, a to pro lepší specifikaci technologických a pracovních postupů, organizaci výstavby, montážní potřeby apod. Pro zpracování této dokumentace se často využívá přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť jiný právní předpis pro rozsah a obsah takové dokumentace v právním prostředí ČR neexistuje.

Již v dokumentaci pro územní rozhodnutí podle částí B/B.2/B.2.1 přílohy č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno uvádět „základní požadavky na výstavbu“ a nastínit případný požadavek na zpracování dokumentace pro provádění stavby (příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž se týká projektové dokumentace pro společné povolení podle části B/B.2/B.2.1 přílohy č. 8 až 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V projektové dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení podle části D/D.1/D. 1.2 písmeno a) přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno uvádět navíc specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby (zpracovávané podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), případně dokumentace zajišťované přímo zhotovitelem.

Při zpracovávaní dokumentace zhotovitele pro realizaci stavby nutno, podle úvodu a části D. 1.1 písmeno a) popř. D. 1.2 přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, specifikovat požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem – obsah a rozsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele. Stavebník si ovšem může rozsah a obsah vymezit i jinak v rámci svých smluvních vztahů, tak, aby dokumentace sloužila nejen pro realizaci stavby, ale i pro montáže, budoucí demontáže, udržovací práce a inovační záměry.

Dokumentaci zhotovitele (realizační, dodavatelskou, konstrukční, dílenskou, výrobní dokumentaci pro realizaci staveb), nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8 KOLAUDACE

8.1 UŽÍVÁNÍ DOKONČENÝCH STAVEB (KOLAUDAČNÍ SOUHLAS, DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ – PASPORT)

Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb jsou specifikovány v přílohách č. 1 až 4 zejména v části III. vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, a dále v příloze č. 1 až 3 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Podle § 119 odst. 1 SZ dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, nebo pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o

a) stavbu veřejné infrastruktury;

b) stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit;

c) stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu;

d) změnu stavby, která je kulturní památkou;

e) vodní dílo podle § 15a odst. 3 vodního zákona,

lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.

Podle § 152 odst. 5 SZ platí, že dokončení stavby, která byla prováděna na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, ale nepodléhá kolaudaci, je stavebník povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník k ohlášení geometrický plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku, stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce (viz příslušné metodiky MMR ČR).

Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává ten stavební úřad, který vydal povolení stavby.

Stavebník podle § 121 odst. 1 SZ předloží stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu (§ 18i a příloha č. 12 část A, B vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 121 odst. 1 SZ), pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci (příloha č. 12, část B bod 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) uvedeným v § 118 odst. 7 SZ. Pokud nedošlo v průběhu výstavby k žádným změnám, předkládá stavebník původní ověřenou dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby. Stavebník zajistí provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsané zvláštními právními předpisy. Pro vydání kolaudačního souhlasu opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby.

U staveb dopravní a technické infrastruktury předkládá stavebník dokumentaci geodetické části skutečného provedení vždy (příloha č. 12, část B bod 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je stanoven přílohou č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může dokumentaci skutečného provedení stavby tvořit též kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. Podle části B bodu 1 přílohy č. 11, resp. č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nutno přiložit k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu i geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem. Podle bodu 6 části B přílohy č. 12, je nutno přiložit také doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Podle § 122 odst. 5 SZ dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno kolaudační řízení. Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

Podle § 122a odst. 3 až 5 SZ stavební úřad provede vždy závěrečnou kontrolní prohlídku stavby. V kolaudačním řízení stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v § 118 odst. 7.

Jsou-li splněny podmínky podle § 122 odst. 3, stavební úřad vydá kolaudační rozhodnutí. Kolaudačním rozhodnutím povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.

V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu.

Vlastník stavby je povinen podle § 125 odst. 1 a § 154 odst. 1 písm. e) SZ uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení. Pokud takováto dokumentace nebyla pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby, a to v rozsahu a obsahu stanoveném přílohou č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci skutečného provedení stavby může tvořit podle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. V případě nepředložení může stavebníkovi stavební úřad pořízení této dokumentace nařídit. Za určitých podmínek (§ 125 odst. 3 SZ) uloží stavební úřad předložení pouze zjednodušené dokumentace stavby – podle přílohy č. 14 část 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební úřad zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s vydanými povoleními a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací a zda provedení stavby odpovídá požadavkům na stavby (právní předpisy, normy atd.).

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládanou s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ (§ 121 SZ), musí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

V případech, kdy dokumentace skutečného provedení stavby není u již užívané stavby k dispozici, nařídí stavební úřad zpracování této dokumentace, popř. pasportu (§ 125 SZ). Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.2 PŘEDČASNÉ UŽÍVÁNÍ NEDOKONČENÝCH STAVEB

Stavební úřad může podle § 123 odst. 1 SZ na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popř. sjednané podmínky předčasného užívání stavby. Podle § 18k a přílohy č. 13 části B bodu 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předloží geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem, podle bodu 2 u staveb technické nebo dopravní infrastruktury dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby, podle bodu 5 doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 SZ, ZTPV), podle bodu 7 dokumentaci skutečného provedení (došlo-li k nepodstatným odchylkám proti povolební stavby nebo ověřené projektové dokumentaci).

Dokumentaci k předčasnému užívání stavby (§ 123 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.3 ZMĚNY V UŽÍVÁNÍ STAVEB

Změna v účelu užívání, původně vymezeném v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu (§ 126 odst. 1 a 2 SZ) je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.

Při oznámení změny v užívání stavby podle § 127 odst. 1 SZ (tj. jestliže změna není podmíněna změnou dokončené stavby) připojí stavebník dokumentaci s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů. U starších staveb, kde se dokumentace nezachovala, lze k návrhu předložit pasport stavby podle § 125 SZ (§ 18l, § 18m a příloha č. 14 část B bod 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci s vyznačením změn v užívání stavby (§ 126 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.4 DOKUMENTACE PRO PROVOZ STAVEB

Součástí projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není dodavatelská dokumentace (zhotovitelská, realizační) ani dokumentace pro provoz, tedy dokumentace od jednotlivých zhotovitelů a poddodavatelů zhotovitelů.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rovněž není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace, dokumentace průvodní, provozní, návody pro obsluhu a údržbu apod. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace. Tyto druhy dokumentace navazují na projektovou dokumentaci stavby, nebo s ní jinak souvisejí.

Do projektové dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může být, dohodnou-li se tak smluvní strany, zahrnuta i dokumentace k vyzkoušení, průkazům, uvedení stavby do provozu, převzetí a užívání stavby, požadavky pro provedení individuálních zkoušek strojů a zařízení, komplexních a garančních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a další požadavky pro zpracování provozní dokumentace a zásad provozování stavby.

Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy, ve znění pozdějších předpisů, nepředepisují obsah provozní dokumentace. Její obsah může však vyplývat z jiných právních předpisů, v nichž je stanoven např. provozní, manipulační a havarijní řád, dopravní řád, požární řád, požární a poplachové směrnice, evakuační plán, požadavky na technické prohlídky zařízení a revize vyhrazených technických zařízení, požadavky na životní prostředí, požadavky na zacházení s chemickými látkami a přípravky, požadavky na předcházení ekologické újmy, požadavky na hygienu práce apod.

Provozní dokumentaci je nutné průběžně aktualizovat v souladu se změnami předpisů, prováděnou racionalizací nebo modernizací v rámci udržovacích prací, ale také v souladu se získanými provozními zkušenostmi. K dozoru je oprávněna řada orgánů, např. odbory životního prostředí, Česká inspekce ŽP, hasičský záchranný sbor, oblastní inspektorát práce, zdravotní ústavy a hygienické stanice, Český báňský úřad, Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce, Technická inspekce ČR apod.

Dokumentaci pro provoz nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.5 PLÁN UDRŽOVACÍCH PRACÍ

Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad podle § 139 SZ vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. U stavby určené k užívání veřejnosti může stavební úřad nařídit podle § 139 odst. 2 SZ jejímu vlastníkovi, aby předložil časový a věcný Plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.

Plán udržovacích prací (§ 139 SZ) na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9 ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB

9.1 ODSTRAŇOVÁNÍ POVOLENÝCH A NEPOVOLENÝCH STAVEB (DOKUMENTACE BOURACÍCH PRACÍ)

Vlastník stavby je podle § 128 odst. 1 SZ povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu (§ 18n vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), s výjimkou staveb uvedených v § 103 SZ (stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení), nejde-li o stavbu podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8. SZ (vybrané stavby technické infrastruktury energetiky) nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, stavebník připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací.

Dokumentace podle § 128 odst. 1 SZ obsahuje situaci odstraňované stavby, její stručný popis a organizaci bouracích prací. Náležitosti dokumentace bouracích prací jsou stanoveny přílohou č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz též § 18n, § 18o a přílohy č. 15 část B bod 3. vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V konkrétním případě je stavební úřad oprávněn uložit vlastníkovi stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby (bližší požadavky na jeho zpracování právní předpisy neurčují).

Podle § 18o odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahuje souhlas s odstraněním stavby mj. způsob provedení bouracích prací, rozhodnutí o odstranění stavby podmínky zajištění postupu a způsob bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, provozu na přilehlých komunikacích, úpravu pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod, resp. vysázení zeleně.

Vlastník stavby je podle § 128 odst. 5 SZ povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem (vázaná živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ podle ŽZ). Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby, tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ (§ 128 odst. 5 SZ) a je vedeno řízení o povolení odstranění (§ 128 odst. 6 SZ).

Stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby v případech uvedených v § 129 odst. 1 písm. a) až g) SZ, popř. neodkladné odstranění stavby podle § 135 SZ, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením.

Stavební úřad podle § 129 odst. 9 SZ v případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu a podmínek pro její užívání a k jejichž provedení je nezbytná projektová dokumentace, může vlastníku stavby opatření této dokumentace nařídit. Nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad (po předchozím upozornění) dokumentaci sám na jeho náklady.

V povolení nebo nařízení odstranění stavby může podle § 130 odst. 1 SZ stavební úřad uložit vlastníku povinnost předložit návrh Technologického postupu prací při odstraňování stavby.

Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy pro bourací práce jsou specifikovány v bodě XII přílohy č. 3 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení č. 136/2016 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí jsou pro odstraňování staveb specifikovány v § 17 vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci bouracích prací odstraňovaných staveb (§ 128 SZ) nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9.2 DODATEČNÉ POVOLENÍ STAVBY – OPAKOVANÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Stavební úřad zahájí podle § 129 odst. 2 SZ řízení o odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného SZ (§ 129 odst. 1 písm. b) SZ). Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Takovou stavbu lze podle § 129 odst. 3 SZ dodatečně povolit při splnění podmínek citovaných v tomto odstavci. U stavby podle § 129 odst. 1 písm. e) SZ, která byla prováděna nebo provedena podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného SZ, které bylo pravomocně zrušeno, vede stavební úřad podle § 129 odst. 5 SZ opakované stavební řízení.

Projektovou dokumentaci k opakovanému stavebnímu řízení (§ 129 SZ) u staveb podle § 158 odst. 2 písmeno a) až f) SZ nebo k dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9.3 NEZBYTNÉ ÚPRAVY STAVBY

Stavební úřad může nařídit podle § 137 SZ vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy specifikované v § 137 odst. 1 až 3 SZ.

Nevyžaduje-li podle § 137 odst. 4 SZ nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.

Vyžaduje-li podle § 137 odst. 5 SZ provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, stavební úřad nařídí jejich opatření vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterém mají být úpravy provedeny. Nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad po předchozím upozornění potřebné podklady sám na jeho náklady. Potřebu projektové dokumentace nařídí stavební úřad podle § 137 odst. 4 a 5 SZ.

Projektovou dokumentaci nezbytných úprav stavby (§ 137 SZ) musí zpracovat projektant, tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

10 PŘÍLOHY

10.1 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 499/2006 SB., O DOKUMENTACI STAVEB (ve znění pozdějších předpisů)

• příloha č. 1 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení;
• příloha č. 2 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby, technické infrastruktury vč. souvisejících zařízení;
• příloha č. 3 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy;
• příloha č. 4 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace;
• příloha č. 5 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení;
• příloha č. 6 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území;
• příloha č. 7 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území;
• příloha č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení;
• příloha č. 9 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů;
• příloha č. 10 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy;
• příloha č. 11 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace;
• příloha č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 13 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby;
• příloha č. 14 – Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby;
• příloha č. 15 – Náležitosti dokumentace bouracích prací;
• příloha č. 16 – Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.

10.2 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB., O ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI A ZPŮSOBU EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI (ve znění pozdějších předpisů)

• příloha č. 1 – Obsah datové báze územně analytických podkladů;
• příloha č. 2 – Pasport údaje o území;
• příloha č. 3 – Doklad o projednání územně analytických podkladů;
• příloha č. 4 – Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje;
• příloha č. 5 – Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj území;
• příloha č. 6 – Obsah zadání územního plánu;
• příloha č. 7 – Náležitosti obsahu územního plánu;
• příloha č. 8 – Obsahové náležitosti podnětu k pořízení regulačního plánu;
• příloha č. 9 – Obsah zadání regulačního plánu;
• příloha č. 10 – Obsahové náležitosti žádosti o vydání regulačního plánu;
• příloha č. 11 – Náležitosti obsahu regulačního plánu;
• příloha č. 12 – Obsah dohody o parcelaci;
• příloha č. 13 – Obsah plánovací smlouvy;
• příloha č. 14 – Registrační list územní studie;
• příloha č. 15 – Registrační list zásad územního rozvoje nebo jejich aktualizace;
• příloha č. 16 – Registrační list územního plánu nebo jeho změny;
• příloha č. 17 – Registrační list regulačního plánu pořízeného z podnětu nebo jeho změny;
• příloha č. 18 – Registrační list regulačního plánu pořízeného na žádost nebo jeho změny.

10.3 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 503/2006 SB., O PODROBNĚJŠÍ ÚPRAVĚ ÚZEMNÍHO ROZHODOVÁNÍ, ÚZEMNÍHO OPATŘENÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU

• příloha č. 1 – Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 2 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 3 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 4 – Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
• příloha č. 5 – Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu;
• příloha č. 6 – Žádost o vydání společného povolení;
  • ve společném řízení;
  • ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí;
• příloha č. 7 – Oznámení záměru (nahrazuje žádost o územní souhlas, záměry bez EIA, záměry podle § 103, § 104 SZ, změny staveb atd.);
• příloha č. 8 – Ohlášení stavby;
• příloha č. 9 – Žádost o stavební povolení;
• příloha č. 10 – Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora;
• příloha č. 11 – Oznámení o užívání stavby (zrušena);
• příloha č. 12 – Žádost o vydání kolaudačního souhlasu;
• příloha č. 13 – Žádost o povolení předčasného užívání stavby;
• příloha č. 14 – Oznámení změny v užívání stavby;
• příloha č. 15 – Ohlášení odstranění;
• příloha č. 16 – Společné oznámení záměru (společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru).

10.4 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 146/2008 SB., O ROZSAHU A OBSAHU PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE DOPRAVNÍCH STAVEB

• příloha č. 1 – Rozsah a obsah projektové dokumentace leteckých staveb pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 2 – Rozsah a obsah projektové dokumentace leteckých staveb pro provádění staveb;
• příloha č. 3 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 4 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro provádění stavby;
• příloha č. 5 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 6 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro provádění stavby.

10.5 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 583/2020 SB., KTEROU SE STANOVÍ PODROBNOSTI OBSAHU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO POVOLENÍ U STAVEB DOPRAVNÍCH INFRASTRUKTURY

• příloha č. 1 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy (v omezeném rozsahu);
• příloha č. 2 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby pozemní komunikace (v omezeném rozsahu).

10.6 POZNÁMKY K PŘÍLOZE Č. 12 VYHLÁŠKY Č. 499/2006 SB., O DOKUMENTACI STAVEB (ve znění pozdějších předpisů)

10.6.1 K bodu B/B.2.8 – Požárně bezpečnostní řešení

Státní požární dozor se vykonává podle § 31 odst. 1 písm. b) ZPO posuzováním:

• 1. regulačního plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 3 až 8,
• 2. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 4 až 8,
• 3. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 5 až 7, jedná-li se o nadzemní vedení,
• 4. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, jedná-li se o stavbu rodinného domu a stavbu pro rodinnou rekreaci s celkovou zastavěnou plochou nad 200 m²,
• 5. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b) a c) stavebního zákon,
• 6. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,
• 7. dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, mající charakter budovy pro bydlení a ubytování nebo administrativní budovy určené souborně pro více než 50 osob,
• 8. projektové dokumentace stavby, která primárně vyžaduje stavební povolení, včetně projektové dokumentace staveb uvedených v bodech 4 až 7, pokud budou schvalovány v režimu stavebního povolení,
• 9. dokumentace ke změně v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změně činnosti u staveb uvedených v bodech 3 až 8,
• 10. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, nebo dokumentace k nařízení nezbytných úprav,
• 11. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o udržovací práce dle § 104 odst. 1 písm. j) nebo stavební úpravy dle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona.

Posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb a zařízení, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

Podle § 31a písm. c) ZPO obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení stanoví vyhláška č. 246/2001 Sb., s vazbou na vyhlášku č. 23/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ČSN 73 0875:2011 a ČSN 34 2710:2011.

Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se podle § 41 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vychází z požadavků zvláštních právních předpisů (např. vyhláška č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí.

Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení, které je nedílnou součástí dokumentace pro vydání stavebního povolení, je stanoven v § 41 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být podle § 41 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen.

• Inženýr, kterému byla udělena autorizace podle AZ pro obor pozemní stavby, pro obor dopravní stavby, pro obor vodohospodářské stavby nebo pro obor mosty a inženýrské konstrukce, je v rámci projektování stavby odpovídající oboru, pro který má autorizaci, oprávněn zpracovávat též požárně bezpečnostní řešení jako dílčí část projektové dokumentace stavby. Pokud zpracuje požárně bezpečnostní řešení, musí také tuto dílčí část projektové dokumentace opatřit svým vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky (§ 13 odst. 3 AZ) a odpovídá za její správnost, úplnost a proveditelnost (§ 159 odst. 1 a 2 SZ).
• V ostatních případech je projektant povinen ve smyslu § 159 odst. 4 SZ ke zpracování požárně bezpečnostního řešení přizvat inženýra, popř. technika autorizovaného pro specializaci požární bezpečnost staveb podle AZ.
• V souvislosti se zavedením specializace požární bezpečnost staveb (§ 6 AZ) byl novelou ZPO zrušen institut specialisty požární ochrany, který byl oprávněn zpracovávat požárně bezpečnostní řešení jako dílčí část projektové dokumentace stavby.

10.6.2 K bodu B/B.8/k – Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Požadavky na ustavení koordinátora BOZP na staveništi

Projektant v rámci bodu B/B.8/k specifikuje zásady BOZP na staveništi. Podkladem pro zpracování zásad BOZP je především zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ZBOZP), NV č. 591/2006 Sb., NV č. 362/2005 Sb., NV č. 101/2005 Sb., NV č. 378/2001 Sb. a vyhláška č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V rámci zásad nutno avizovat předpoklady potřeby ustavení Koordinátora BOZP na staveništi (§ 14 odst. 1 ZBOZP) zadavatelem stavby, potřebu zpracování Plánu BOZP na staveništi (§ 6 a příloha č. 5 a č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) příslušným Koordinátorem BOZP na staveništi a upozornit zadavatele stavby (stavebníka) na povinnost zpracovat a předat na Oblastní inspektorát práce tzv. Oznámení o zahájení stavby, a to 8 dnů před zahájením stavby (§ 5 a příloha č. 4 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje podle § 101 ZP na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Ve SZ se pojem Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi vyskytuje v § 133 SZ Kontrolní prohlídky, § 153 SZ Stavbyvedoucí a stavební dozor a § 157 SZ Stavební deník. Pojem Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi se ve SZ nevyskytuje vůbec (viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v dalším textu).

Oba výše uvedené pojmy z oblasti BOZP jsou specifikovány v ZBOZP, NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 592/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Budou-li na staveništi (§ 3 odst. 1 ZBOZP) působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele (§ 3 odst. 1 ZBOZP), je zadavatel stavby podle § 14 odst. 1 ZBOZP povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor“) s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi ve fázi přípravy a realizace stavby. Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.

Koordinátorem je podle § 14 odst. 2 ZBOZP fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, případně při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (§ 10 odst. 2 ZBOZP). Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (§ 14 odst. 2 ZBOZP).

Koordinátorem může být projektant stavby, popř. technický dozor stavebníka, má-li odpovídající oprávnění podle § 10 odst. 2 ZBOZP.

Koordinátor podle § 10 odst. 4 písm. a) ZBOZP vede písemně chronologicky seznam smluvních vztahů.

Podle § 157 SZ je oprávněn provádět záznamy do stavebního deníku.

Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí podle § 14 odst. 3 ZBOZP pravidla jejich vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby, který je fyzickou osobou a splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora neurčí, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám.

Při přípravě a realizaci staveb se koordinátor podle § 14 odst. 1 ZBOZP neurčuje pro stavby:

• u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1 ZBOZP;
• které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle SZ;
• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle SZ.

Podle § 15 odst. 1 ZBOZP v případech, kdy při realizaci stavby

• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu;
• je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli.

Požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

• Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, pro jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán, stanoví § 6 a příloha č. 5 NV č. 591/2006 Sb.

Jedná se o tyto práce:

• vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
• související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
• se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy (ATZ);
• nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí;
• při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
• vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, případně zařízení technického vybavení;
• studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy (SZ);
• potápěčské práce;
• prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
• s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů (HZ);
• spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Budou-li na staveništi (§ 3 odst. 1 ZBOZP) vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví stanovené v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.), stejně jako v případech překračující parametry uvedené v § 15 odst. 1 ZBOZP, zadavatel stavby (stavebník) zajistí, aby byl při přípravě stavby příslušným koordinátorem BOZP zpracován plán BOZP na staveništi a aby byl při realizaci stavby tímto koordinátorem BOZP průběžně aktualizován.

Plán BOZP na staveništi zpracovává koordinátor. Bližší požadavky na rozsah a obsah plánu BOZP na staveništi jsou specifikovány v příloze č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Podle § 7 písm. c) a d) NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi během přípravy stavby zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby, místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Koordinátor dále zajišťuje odsouhlasení a podepsání plánu všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi, a zajistí zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích.

Podle § 8 odst. 2 písm. b) a c) NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. koordinátor během realizace stavby sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků, provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele. Koordinátor dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

Plán BOZP není podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, součástí dokumentace (v územním řízení) ani součástí projektové dokumentace (ve stavebním řízení), zajišťuje jej nikoliv projektant v projektové dokumentaci (§ 22 SZ), ale zadavatel stavby (stavebník) k žádosti pro stavební povolení nebo ohlášení.

U dopravních staveb je ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., u plánu BOZP odchylka oproti vyhlášce č. 499/2006 Sb.

Podle přílohy č. 1 část B/B.8 písmeno k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění nařízení vlády č. 251/2018 Sb., musí u leteckých staveb projektant vyspecifikovat „zásady BOZP na staveništi“ a podle přílohy č. 2 část B písm. b) „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“.

Podle přílohy č. 3 část B/B.8/B.8.1 písm. k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění nařízení vlády č. 251/2018 Sb., musí u staveb drah projektant vyspecifikovat rovněž „zásady BOZP na staveništi“; podle přílohy č. 4 „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“ taxativně požadovány nejsou.

Podle přílohy č. 5 část B/B.8/B.8.1 písm. k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., musí u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací staveb projektant stanovit „podmínky pro provádění stavby z hlediska BOZP, plán BOZP na staveništi“; podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“ taxativně požadovány nejsou.

U staveb dopravní infrastruktury ve vyhlášce č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury (v omezeném rozsahu), není BOZP řešeno.

10.6.3 K bodu D/D.2 – Dokumentace technických a technologických zařízení

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají podle § 1 ZSOD organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu MPSV ČR. Úkoly v této oblasti plní Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jeho oblastní inspektoráty práce (OIP) podle ZIP a Technická inspekce ČR (TI ČR).

Organizace státního odborného dozoru podle § 1 ZSOD při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podávají mj. podle § 6a odst. 1 ZSOD odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení.

Vyhrazenými technickými zařízeními – VTZ jsou podle § 6b odst. 1 ZSOD zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.

• VTZ jsou specifikována v prováděcích vyhláškách č. 18/1979 Sb. (TlZ), č. 19/1997 Sb. (ZZ), č. 73/2010 Sb. popř. č. 50/1978 Sb. (ElZ) a č. 21/1979 Sb. (PlZ), ve znění pozdějších předpisů;
• státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podle ZSOD vykonává Státní úřad inspekce práce – SÚIP prostřednictvím Oblastních inspektorátů práce – OIP a Technické inspekce ČR – TIČR;
• dozoru TIČR podléhají technická zařízení uvedená v § 6b odst. 1 ZSOD se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku: tlaková, elektrická a plynová zařízení;
• prováděcí vyhlášky k ZSOD specifikují případy, kdy je k převzetí odběratelem jako podmínka stanoveno, že zařízení musí být posouzeno TIČR a o této skutečnosti vyhotoven dokument „Odborné a závazné stanovisko“. Bez tohoto dokumentu vydaného jednotlivě na všechna vyhrazená technická zařízení, která jsou vyjmenována v prováděcích vyhláškách k ZSOD, není možné vyhrazená technická zařízení předat odběrateli, nebo uvést do provozu. V těchto případech se jedná o zařízení, kdy k prokázání technické bezpečnosti nestačí revizní zprávy vypracované revizním technikem, ale je požadováno vydání „Odborného a závazného stanoviska“ vydaného TIČR. Bez tohoto dokumentu nelze stavbu zkolaudovat.

10.6.4  bodu 7 Dokladové části – Průkaz energetické náročnosti budovy

V případě výstavby nové budovy je podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (ZHE) stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění vyhlášky č. 230/2015 Sb., platné do 31. 8. 2020. Od 1. 9. 2020 nabývá účinnosti vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, s výjimkou ustanovení §4 odst. 1 věty třetí, které nabývá účinnosti 1.1.2023). Při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby je stavebník povinen doložit průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie.

V případě větší změny dokončené budovy jsou podle § 7 odst. 2 zákon č. 406/2000 Sb. (ZHE), stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu.

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je povinen doložit stavebník při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby. PENB je povinen nechat zpracovat vlastník budovy (nebo společenství vlastníků jednotek) před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení.

Požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 1 a 2 (ZHE) nemusí být splněny u budov specifikovaných v § 7 odst. 5 písm. a) až f) (ZHE).

Podle § 7a odst. 1 písm. a) (ZHE) je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinen zajistit zpracování PENB při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov.

Podle § 7a odst. 1 písm. b) (ZHE) je povinnost zajistit vypracování PENB u budovy užívané orgánem veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m².

Podle § 7a odst. 1 písm. c) (ZHE) jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni zajistit zpracování průkazu:

• při prodeji budovy nebo ucelené části budovy;
• při pronájmu budovy;
• od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy.

Průkaz podle § 7a odst. 4 (ZHE) platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, a musí

a) být zpracován pouze

• příslušným energetickým specialistou (vyhláška č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech) podle § 10 odst. 1 písm. b) (ZHE), nebo

b) být součástí dokumentace (bod E.5 přílohy č. 4 a 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

• Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví podle § 7a odst. 6 (ZHE) prováděcí právní předpis.
• Energetickým specialistou (vyhláška č. 4/2020 Sb.) je podle § 10 (ZHE) fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem ke;
• zpracování průkazu (ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov, ČSN EN ISO 50001 Hospodaření energií).

PŘÍLOHA 10.7 PŘEHLED POTŘEBY AUTORIZACE PRO DOKUMENTACI STAVEB

Stav: aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Upozornění k textu

OBSAH

A ÚVOD

Od posledního znění metodické pomůcky Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě (rok vydání 2003), kde byly definovány výkony a činnosti projektantů, uplynula doba, za kterou se mnoho podmínek (právních, realizačních, hospodářských a dalších) výrazně změnilo. Vzhledem k tomuto faktu vyvstala potřeba vydání aktualizovaného dokumentu, který reflektuje současné podmínky v procesu výstavby a jasně definuje profesní výkon a činnost projektanta. Zároveň jsou uvedeny i další činnosti, které v příslušné fázi s projektem souvisí.

Základním znakem profesní služby projektanta je zvýšená osobní odpovědnost fyzické osoby za profesní činnosti vedoucí ke kvalitním projektům, kvalitním stavbám. Současná společnost se s tímto fenoménem vyrovnává formou přísnějšího právního režimu pro profesní službu projektanta – architekta, inženýra, technika. Důvody pro tento postup lze v souladu s novým Občanským zákoníkem a s právními předpisy EU shrnout do několika bodů.

• Zásadní vliv této činnosti na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů.
• Zásadní vliv na prostředí, jeho funkční využití, hospodárné a přiměřené zatížení, udržitelnost rozvoje v území, krajině a osídlení.
• Činnost vyžadující vysoký stupeň kvalifikace a dlouhodobou odbornou praxi.
• Činnost mající tvůrčí charakter s vysokým stupněm autorského přístupu.
• Činnost vyžadující nezávislost a schopnost posoudit objektivní potřeby společnosti, vyvážit veřejný zájem s cíli stavebníka.

Nezbytnou pomůckou pro dosažení kvalitních výsledků v této profesní činnosti je jasná, přehledná a celistvá struktura celého procesu projektování a realizace staveb. Rozsah a obsah služeb projektanta musí být v souladu s tímto tvůrčím procesem.

Tyto zásady a principy pro výkon profese je třeba předat odborné i laické veřejnosti, studentům, státní správě a obecně je zpopularizovat. Vstup předchozích dokumentů, ze kterých standardy vycházejí do stavební praxe, se ukázal jako mimořádně důležitý, pomohl nejen projektantům, ale i všem účastníkům výstavby, v jasné orientaci v procesu územního plánování, projektování i realizace stavebního díla.

První vydání Výkonového a honorářového řádu inženýrů a architektů položilo základy metodiky, která vycházela ze zkušeností a výkonů obvyklých v evropských zemích. Projektový proces je zachycen v jednotlivých fázích. Provází ho vypracování dokumentace a dokumentů jednotlivých fází, které tvoří úhelné body celého procesu od pořizování územně plánovací dokumentace přes projektování staveb po provádění staveb.

Spolupráce České komory architektů, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Ministerstva pro místní rozvoj (ČKA, ČKAIT, MMR) na novele vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, byla završena vydáním znění, kde přílohy vyhlášky přejímají rozsah a obsah dokumentací jednotlivých fází projektového procesu popsaného dále ve „Standardech“ při vlastní diferenciaci různých druhů dokumentace.

Představenstva České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků tak respektovala doporučení Evropské rady architektů (ACE) formulované v dokumentu SIC 2009 – Systém informací o cenách, který valná hromada (GA ACE 02/2009) schválila a ve svém závěru doporučuje členským zemím vytvořit jasný a přehledný, místním podmínkám a právním předpisům odpovídající dokument – „Standardy služeb“ (dále jen „Standardy“).

Pracovní skupina dále po obsáhlé diskuzi v rámci zasedání představenstev ČKA i ČKAIT a po připomínkování odborné veřejnosti dodržovala při tvoření „Standardů“ následující priority:

1 Respektovat současné platné právní předpisy.

2 Navázat na Honorářový řád (HŘ 1997, 2003).

3 V principu dodržet strukturu honorářového řádu.

4 Zřetelně vymezit standardní projektovou činnost, obstaravatelskou činnost, součinnost klienta, speciální činnosti a definovat a stanovit nadstandardní služby projektanta.

5 Obsahy dokumentací pro všechny běžné druhy staveb (pozemní, dopravní, inženýrské, technologické, vodního hospodářství) a jejich textových zpráv v různých fázích musí mít stále stejnou strukturu, pouze míra informací se ve vyšších projektových fázích zvyšuje a prohlubuje.

6 Vytvořit „Standardy“ v součinnosti obou Komor a zástupců MMR.

7 Konzultovat pracovní texty „Standardů“ se zástupci odborné veřejnosti, dotčené státní správy a samosprávy.

8 Výsledný materiál „Standardy profesních služeb a souvisejících činností“, převést do „Standardu pracnosti projektových prací“. Tento „Standard“ si též mohou vydat jednotlivé autorizované osoby a jejich ateliéry jako vlastní vnitřní směrnici.

9 Rozsah a obsah jednotlivých dokumentací popsaný ve „Standardech“ v jednotlivých fázích služeb má být podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb předpokládaný nutný a současně dostatečný pro kladné projednání dokumentace a získání souhlasného stanoviska dotčených orgánů státní správy.

10 Výsledné dokumenty – jak „Standardy profesních služeb“, tak „Standard pracnosti“ mají být přiměřeně obsažné, jasné a jednoduché, aby se staly platnou pomůckou pro stanovení předmětu plnění a cen ve smlouvách s klienty (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) a vyčerpávající informací pro tyto partnery a dotčené orgány.

Projektový proces byl rozdělen na logické, postupné fáze služeb vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s členěním na standardní projektové služby, nadstandardní projektové služby, speciální odbornou činnosti, součinnost klienta a doprovodné poznámky.

Ty fáze služeb, jejichž obsah závazně upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., mají navrženu stejnou strukturu, která umožňuje postupné doplňování informací do jejich jednotlivých částí A – D, aniž by se mezi fázemi měnila struktura dokumentace. Základním principem vyhlášky č. 499/2006 Sb., a „Standardů“ je, že dokumentace ve struktuře projektu vždy obsahuje části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Část A – Průvodní zpráva představuje velmi stručný průvodní list dokumentace a později realizované stavby s vypsáním jejích jen zcela zásadních údajů o místě stavby a stavbě, investorovi a projektantovi.

Část B – Souhrnná a technická zpráva popisuje území, ve kterém se má stavba realizovat, vlastní stavbu, případně její napojení na technickou a dopravní infrastrukturu, řešení úprav jejího okolí a dopady realizace stavby na její okolí.

Část C – Situace dokumentuje umístění stavby.

Část D – Výkresová dokumentace v podrobnosti podle jednotlivých fází popisuje jednotlivé stavební objekty a technická a technologická zařízení (provozní soubory) navrhované stavby.

K dokumentaci se přikládá dokladová část. Dokladová část se postupně doplňuje o jednotlivé získané doklady, případně podklady.

Nelze tedy po zpracovateli dokumentace žádat, aby dokumentace vždy měla stejný rozsah a obsah, nelze rozumně a spravedlivě požadovat pro rekonstrukci anebo novostavbu rodinného domu stejný rozsah dokumentace jako pro novostavbu multifunkčního areálu. Není potřebné, aby projektant zodpovídající podle zákona za obsah a kvalitu dokumentace výslovně deklaroval, že některé body, zejména v části B – Souhrnné a technické zprávy, nejsou předmětem řešení projektu a dokumentace.

B VŠEOBECNÉ INFORMACE

B.1 PODKLADY

• Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 1997;
• Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 2003;
• Standard výkonů – Slovenská komora architektů;
• ČKAIT PROFESIS – profesní informační systém;
• Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností UNIKA.

B.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Současný právní rámec reprezentuje stavební zákon a relevantní vyhlášky, které určují rozsah a obsah projektových dokumentací a činností vedoucí k realizaci staveb.

• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ);
• Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále AZ);
• Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• Profesní a etický řád ČKA a ČKAIT.

Použité právo a obvyklé pořadí důležitosti

Právní vztahy mezi smluvními stranami se řídí:

• právními předpisy České republiky;
• uzavřenou smlouvou;
• ustanoveními všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb, na jejichž použití smluvní strany odkázaly;
• technickými normami, jejichž závaznost je dána obecně závaznými právními předpisy a technickými normami, na jejichž použití se smluvní strany dohodly.

Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

• Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.
• Autorská práva projektanta (architekta/inženýra/technika) jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
• Klient má právo užít autorského díla projektanta (architekta/inženýra/technika) výlučně pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro realizaci autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.
• Zveřejňování díla – autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných publikacích klienta, popřípadě třetích osob. Je nutné si uvědomit, že projektant je pouze autorem návrhu stavby, nikoliv vlastní stavby.

Uložení dokumentů

• Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím projektanta. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma dispozice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi projektantem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací zejména v digitální formě.
• Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby je předání dokumentace podmíněno dohodou ve věci formátu a rozsahu.

Výklad „Standardů“ a spory

• Pro řešení sporů mezi smluvními stranami jsou příslušné obecné soudy. Bylo-li to však písemně dohodnuto, budou takové spory řešeny před příslušným orgánem komory.

B.3 POJMY A VYSVĚTLIVKY UŽÍVANÉ VE STANDARDECH

• Dokumentace je podle SZ dokumentace pro územní rozhodnutí. Zde i v obecném pojetí výraz pro jakoukoli dokumentaci. Pojem dokumentace viz také § 105 odst. 3, 4, 5, 6, 7 a § 159 odst. 3 SZ.
• Projektová dokumentace je dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ.
• Oprávněná (autorizovaná) osoba je autorizovaný architekt, inženýr nebo technik podle § 4 a § 5 AZ.
• Projektant je podle § 22 odst. 4 SZ termín používaný pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 odst. 1 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní projektant, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zpracovatele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.
• Hlavní projektant je pojem uvedený v § 113 odst. 2 SZ. Hlavní projektant je autorizovaná osoba, kterou stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru projektanta. Funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník. Stavební úřad může ve stavebním řízení hlavního projektanta přizvat.
• Zodpovědný projektant je osoba zodpovědná za jím zpracovanou část dokumentace (podle oborů autorizace) v souladu s § 159 SZ. Tento pojem se takto ve SZ nevyskytuje.
• Zhotovitel stavby je osoba oprávněná k provádění staveb podle § 160 odst. 1 a 2 a § 2 odst. 2 písm. b) SZ.
• Stavbou se rozumí podle § 2 odst. 3 SZ veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
• Soubor staveb jsou vzájemně provozně související stavby, jimiž se zpravidla uskutečňuje rozsáhlá a dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému cíli. Soubor staveb není ve stavebním zákoně definován, ale jedná se o dlouhodobou praxí ustálený výraz, který se vžil pro více staveb vzájemně souvisejících svým účelem a místem. Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb nebo dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.
• Stavební objekt je výsledkem stavební výroby, je to prostorově ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby způsobilá bezpečného užívání a provozu. Rozeznáváme stavební objekty pozemní a inženýrské.
• Technologická část stavby zahrnuje všechny provozní soubory (provozní celky) a ve svém souhrnu zabezpečuje technologické procesy splňující požadované užitkové funkce stavby.
• Provozní celek zahrnuje veškeré provozní soubory, vykonávající samostatný ucelený technologický proces jednoho druhu výroby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase.
• Provozní soubor je ucelená část stavby schopná samostatného provozu, sestávající z technického a technologického zařízení; provozní soubor je obvykle členěn na dílčí provozní soubory, popř. dále na provozní jednotky.
• Provozní jednotka je strojní zařízení vykonávající uvnitř provozního souboru ucelenou část dílčího technologického procesu.
• Stavebník je podle § 2 odst. 2 písm. c) SZ osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též klient, investor a objednatel stavby.
• Stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí podle § 2 odst. 2 písm. d), § 153 odst. 3, 4 a § 160 odst. 3, 4 SZ.
• Technický dozor stavebníka je činnost fyzické nebo právnické osoby pověřené klientem (stavebníkem/investorem/objednatelem) kontrolující soulad kvantitativních a kvalitativních parametrů projektu s prováděnou stavbou, objektem nebo zařízením. Osoba pověřená tímto výkonem je rovněž pověřena sledovat soulad prováděné stavby s právními předpisy, vydanými správními rozhodnutími a dalšími podmínkami stanovenými smlouvou s klientem. Technický dozor stavebníka musí být zajištěn stavebníkem podle § 152 odst. 4 SZ u stavby hrazené z veřejných prostředků.
• Developer je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která financuje, organizuje a řídí stavební projekt. Vyhledá a zajistí majetková práva k pozemkům, případně k nemovitostem, zajistí předinvestiční fázi projektu včetně potřebných povolení pro realizaci stavby, zajistí investiční fázi projektu a stavbu převede na finálního vlastníka (uživatele). Tento pojem není ničím zaveden, patrně lze místo něj zavést pojem klient (objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel).
• Investor je právnická nebo fyzická osoba, která stavbu financuje, viz poznámka k pojmu „developer“.
• Certifikace stavby poskytuje nezávislé ověření, že dům nebo soubor budov byl navrhnut a vybudován s využitím strategií zaměřených na dosažení vysokých požadavků v klíčových oblastech zdraví lidí a životního prostředí, jako jsou udržitelná výstavba budovy, úspory vody, energetická efektivnost, výběr vhodných materiálů a kvalita vnitřního prostředí. Environmentální certifikace staveb vznikaly původně na národních úrovních, jako například certifikace BREEAM v Británii, LEED ve Spojených státech nebo CASBEE v Japonsku. Český certifikační nástroj je pro posouzení komplexní úrovně kvality stavby je SBToolCZ.
• Certifikace je ověření způsobilosti ke splnění stanovených požadavků, prováděné určenou nezávislou (autorizovanou nebo akreditovanou) osobou. Certifikát (osvědčení) je listina potvrzující splnění stanovených podmínek pro určené období, vystavená zpravidla autoritou, která je k ověřování určena (pověřena).
• Certifikace ve výstavbě se používá především pro posuzování shody vybraných výrobků s požadavky technických předpisů, tzv. certifikace v regulované oblasti; dále pro zavedení a ověřování prvků a procesů systému managementu kvality podle ČSN EN ISO 9001, systému environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14001 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví ČSN ISO 45001, případně pro certifikaci personálu (např. osobní certifikát auditora systému managementu kvality, osobní certifikát projektového manažera podle IPMA), tzv. certifikace v neregulované oblasti.
• Zkoušky jsou úkony, předepsané předpisy nebo smlouvou, které prokazují funkčnost stavby nebo její části.
• Individuální vyzkoušení je souhrn předepsaných a dohodnutých zkoušek, kterými prokáže zhotovitel/dodavatel stavby provedení montážních prací a funkčnost technických a technologických zařízení.
• Komplexní vyzkoušení je souhrn dohodnutých zkoušek, kterými na základě podmínek dohodnutých ve smluvních vztazích prokáže zhotovitel/dodavatel technologické části stavby, že tato část je dokončená, funkční a připravená k provozu.
• Zkušební provoz podle § 124 SZ ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě.
• Garanční zkoušky jsou zkoušky, které provede zhotovitel/dodavatel stavby do stanovené doby po dokončení zkušebního provozu, nejdéle však do uplynutí záruční doby, při níž se zejména měřením a výpočty prokáže, že příslušná stavba (část stavby) dosahuje sjednaných kvalitativních a technických parametrů.
• Informační modelování budov BIM je proces vytváření, používání a správy dat o budově (stavbě) v digitální podobě během jejího celého životního cyklu s využitím informačních technologií a definovaných pravidel spolupráce. Představuje organizovaný přístup ke sběru a využití informací napříč projektem, realizací a užíváním stavby.
• Kontrola spolehlivosti konstrukce podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ je kontrola obvykle na základě požadavků jiných speciálních předpisů (např. vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb), ve znění pozdějších předpisů.
• Služby (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků).

Jednotlivé služby jsou začleněny do fází, přičemž se dělí na služby standardní a služby nadstandardní. V textu „Standardů“ jsou uvedeny podrobné popisy fází služeb a jejich členění na služby standardní a nadstandardní. Služby jsou v této metodické pomůcce popsány pro celé stavby, respektive jejich části – stavební objekty, provozní soubory.

Standardní služby jsou pro jednotlivé fáze služeb stanoveny touto metodickou pomůckou a ve fázích popisujících dokumentace nebo činnosti podle SZ vesměs odpovídají požadavkům částí A – D příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Nadstandardní služby mohou být k standardním službám za úhradu přiřazeny nebo mohou standardní služby nahradit, jestliže to úkol vyžaduje, pokud si to klient přeje, nebo jsou-li kladeny zvláštní požadavky na zabezpečení žádaného výsledku, např. dokumentace podle zvláštních předpisů.

Služby (Výkony) autorizovaných architektů, inženýrů a techniků ve smyslu této metodické pomůcky, jsou činnosti, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo určeného cíle.

Fáze služeb (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků) vyjadřují příslušný rozsah prací, odpovídající postupnému provádění a zajišťování přípravy a realizace stavby v potřebné časové návaznosti.

Fáze služeb FS 1 – příprava zakázky (PZ) je soubor činností konkretizující investiční záměr, specifikující potřebné podklady a údaje vedoucí ke konkrétnímu zadání projektu stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 2 – dokumentace návrhu stavby/studie stavby (DNS) je dokumentace, jejímž smyslem a účelem je vzájemné ujasnění si záměrů a stavebního programu mezi projektantem (architektem/inženýrem/technikem) a klientem.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 3 – dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) je podle přílohy č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace připojovaná spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 SZ, rozhodnutí o změně využití území podle § 80 SZ a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle § 81 SZ; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 4 – projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) je podle § 158 odst. 2 písm. a) až d) SZ a přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), tedy dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k ohlášení stavby podle § 105, k žádosti o vydání stavebního povolení podle § 115, nebo je to podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby, nebo je to podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 5 – projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS) je podle § 158 odst. 2 písm. g) SZ a přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., rovněž „projektová dokumentace“. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Klientovi slouží k definování požadavků, které jsou závažné pro výslednou kvalitu stavebního díla. Je propracováním dokumentace předchozích fází do té úrovně, aby odborně způsobilému zhotoviteli stavby bylo zřejmé, jaké jsou požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby. Obsahuje technické charakteristiky, popisy a podmínky pro provádění stavebních prací. Výkresy podrobností zobrazují pro zhotovitele závazné nebo tvarově složité konstrukce, na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při stavbě respektovat.

DPS může sloužit jako tzv. „příslušná dokumentace“ jako podklad pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb a zpracování výkazu výměr podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (viz FS 6), a spolu s ním tvořit součást zadávací dokumentace, resp. technických, zadávacích podmínek pro výběr zhotovitele stavby ve smyslu ZZVZ.

DPS je podkladem pro dodavatelskou dokumentaci (dokumentaci zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Fáze služeb FS 6 – soupis prací a dodávek (SPD) je sestavením soupisu prací, dodávek a služeb, sestavením výkazu výměr a případně sestavením kontrolního rozpočtu na základě příslušné dokumentace podle vyhlášky č. 169/2016 Sb. (DPS), a spolu s ní může sloužit k výběru zhotovitele stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 7 – autorský dozor projektanta (AD) při realizaci stavby. Hlavní náplní této fáze je pro zpracovatele projektové dokumentace kontrola dodržování platné/ověřené projektové dokumentace nebo projektové dokumentace zpracované zhotovitelem stavby a případné schválení odchylek a úprav. Autorský dozor projektanta (odst. 4 § 22 SZ) případně hlavního projektanta (odst. 2 § 113 SZ) je nezbytný podle § 152 odst. 4 SZ u staveb financovaných z veřejného rozpočtu prováděných stavebním podnikatelem, pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu zpracovala oprávněná (autorizovaná) osoba.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb. Provádět ji ale musí „projektant“ – tedy fyzická osoba s oprávněním podle AZ (odst. 4 § 22 SZ).

Shrnutí náplně jednotlivých fází služeb

Dokumentace, které jsou definovány vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 3 – Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR)

FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Rozsah a obsah dokumentací, který není definován vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

FS 2 – Dokumentace návrhu stavby / studie stavby (DNS)

FS 6 – Soupis prací a dodávek (SPD)

FS 7 – Autorský dozor projektanta (AD)

• Společná dokumentace (SpD) – je dokumentace pro žádost o vydání společného povolení SpD (společného územního rozhodnutí a stavebního povolení) podle § 94j a dalších SZ) resp. pro žádost o vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru (společný souhlas podle § 96a SZ) vypracovaná v jedné fázi. Dokumentace je podle přílohy č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací připojovanou spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání společného povolení. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu.
• Jednostupňová projektová dokumentace (JPD) – je dokumentace pro vydání stavebního povolení a pro provádění stavby vypracovaná v jednom čase a kroku. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu. Jedná se o projektovou dokumentaci pro stavební povolení s rozpracováním části D v podrobnosti požadované DPS.
• Pozor: JPD se nevyskytuje ve SZ, tímto zavádíme nový pojem (dříve definovaný jako tzv. „jednostupňový projekt“ např. v § 28 již zrušené vyhlášky č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb).
• Dodavatelská dokumentace stavby (DDS) – je dokumentace zhotovitele stavby. Podkladem pro ni je předchozí stupeň dokumentace (obvykle DSP, DPS a DZS). Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není a součástí DDS naopak je zejména výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace pro pomocné práce a konstrukce na staveništi, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, podrobné výkresy výztuže betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, montážní dokumentace, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí, výkresy dočasných konstrukcí na stavbě, projekt zařízení staveniště.
• Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) – je podle § 121 a § 125 SZ a přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby.
• Dokumentace bouracích prací (DBP) – je podle § 128 SZ a přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace potřebná při odstraňování staveb vyžadujících stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ.
• Stavební deník (SDE) – je podle § 157 SZ a přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací, kterou je povinen pravidelně vést zhotovitel stavby (stavbyvedoucí) u stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení.
• Povinnosti a kompetence projektanta (zpracovatele dokumentace)
  • Projektant (dále i zpracovatel dokumentace) vykonává svou činnost ve prospěch klienta a jedná při tom odpovědně vůči životnímu prostředí a veřejným zájmům. Je nezávislý, pokud jde o volbu materiálů, výrobků, systémů a dodavatelů, pokud si jejich výběr nevyhradí klient ve smlouvě.
  • Výběr projektanta se má řídit jeho způsobilostí k realizaci zakázky. Projektant poskytuje ve smyslu těchto „Standardů“ poradenské, expertní a projektové služby, služby autorského a případně technického dozoru stavebníka, vypracovává posudky a zajišťuje vedení zakázky.
  • Projektant hájí zájmy klienta podle svého nejlepšího vědomí a svědomí s využitím všeobecně uznávaného standardu vědomostí svého oboru.
  • Projektant nepřijímá od třetích osob, např. výrobců a dodavatelů, žádné osobní výhody. Poznatky, získané při provádění zakázky, považuje za důvěrné a nepoužije jich v neprospěch klienta.
  • Rozsah a obsah kompetencí projektanta se řídí uzavřenou smlouvou. V případě pochyb si projektant vyžádá instrukce klienta pro veškerá právní opatření i pro nařízení, která mají důležitost pro termíny, kvalitu nebo náklady.
  • Projektant je povinen upozornit klienta na důsledky jeho pokynů, zejména pokud jde o termíny, kvalitu a náklady a odrazovat jej od neúčelných nařízení či požadavků.
  • Projektant je oprávněn a ve smyslu AZ povinen přizvat si za účelem splnění svých smluvních povinností vhodné třetí osoby a specialisty.
  • Třetím osobám klient zpravidla neuděluje přímé pokyny. V opačném případě je třeba, aby písemně a neprodleně informoval projektanta. Zejména je povinen projektanta písemně informovat o případné činnosti třetích osob na zakázce (zásazích do projektantem vypracované PD, vypracování dalších stupňů PD apod.) a o platbách za tuto činnost.
  • Za služby přizvaných samostatných třetích osob, které jsou v přímém smluvním vztahu s klientem, projektant neodpovídá.
  • Povinnosti podle SZ definuje zejména § 158, § 159 a § 169 SZ.
• Integrované povolení – je určeno pro vybraná technologická zařízení podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci č. 76/2002 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky č. 288/2013 Sb. a musí být přiloženo stavebníkem/budoucím provozovatelem, uživatelem u vybraných technologických zařízení k žádosti o vydání stavebního povolení (viz např. § 115 odst. 2 SZ, § 15 odst. 1 a § 126 odst. 5 vodního zákona).

Poznámka:
Technologická zařízení, která podléhají povinnosti získat integrované povolení, jsou definována výčtem v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Po zjištění, že je třeba integrované povolení ke stavebnímu povolení, musí budoucí provozovatel vypracovat žádost o integrované povolení.

• Vyhrazená technická zařízení – jsou podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru zařízení tlaková (vyhláška č. 18/1979 Sb.), zvedací zařízení (vyhláška č. 19/1979 Sb.), plynová (vyhláška č. 21/1979 Sb.) a elektrická (vyhláška č. 73/2010 Sb.), vše ve znění pozdějších předpisů.

B.4 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

B.5 ROZSAH POUŽITÍ „STANDARDŮ“

Základním cílem dokumentu „Standardy“ je dát vyčerpávající, celistvou a přehlednou informaci o rozsahu a obsahu služeb poskytovaných autorizovanými osobami při projektové činnosti. Služby v jednotlivých fázích projektu (stupních) jsou děleny na projektovou činnost se standardními a nadstandardními službami.

Nadstandardními službami se z hlediska projektanta rozumí nadstandardní projektová činnost, činnost obstaravatelská, speciální odborná činnost a součinnost klienta, přičemž se tyto činnosti často prolínají.

V jednotlivých fázích služeb je i výčet nezbytné součinnosti klienta (investora, developera, zadavatele, stavebníka).

Obstaravatelskou činnost, speciální odbornou činnost a dílčí části investorské činnosti lze přenést po dohodě a za honorář na projektanta.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací.

„Standardy služeb“ jsou podkladem ke stanovení pracnosti standardních projektových činností, nákladů nadstandardních projektových činností, vedlejších nákladů, nákladů na obstaravatelskou činnost a nákladů na speciální odborné činnosti.

„Standardy“ mohou sloužit všem zúčastněným osobám, organizacím a státní správě v procesu územního plánování, projektování a realizace staveb.

Tento dokument má být manuálem přehledným, jasně srozumitelným pro použití do smluv s klienty a pro proces posuzování a schvalování dotčenými orgány a státní správou.

„Standardy“ nejsou uzavřeným dokumentem, jejich jednotlivé části budou vycházet postupně s možností budoucích novelizací.

„Standardy“ jsou dokument – manuál, který je zpracován v souladu s tvorbou evropského standardu služeb pro výkon profesí spojených s výstavbou. Proces standardizace CEN TC 395 byl odsouhlasen evropským parlamentem jako nástroj pro otevření trhu služeb v této oblasti do roku 2020.

C SYNERGIE VYHLÁŠKY č. 499/2006 Sb., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, a „STANDARDŮ SLUŽEB“

„Standardy“ připravené k vydání ČKA a ČKAIT zahrnující v první etapě projektování pozemních a technologických staveb, sledují posloupnost a celistvost projektového procesu a rozdělují služby architektů a inženýrů na jednotlivé fáze od přípravy zakázky po kolaudaci. Služby v jednotlivých fázích jsou popsány v „náplni“, rozsah a obsah dokumentací je stanoven v neměnné struktuře, vždy s rozšířením údajů projektu relevantním dané fázi služeb.

Popis náplně je rozdělen na projektovou činnost standardní a nadstandardní, obstaravatelskou činnost, speciální odborné činnosti a součinnost klienta. Rozsah a obsah dokumentace jednotlivých fází je vždy rozčleněn na povinné části A – D, dokladová část je zajišťována v rámci obstaravatelské činnosti.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., sleduje jako hlavní cíl veřejný zájem a její struktura odpovídá tomuto cíli i ve znění jejích příloh.

Příloha č. 1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby

Příloha č. 2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy

Příloha č. 4 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 5 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení

Příloha č. 6 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Příloha č. 7 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Příloha č. 8 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení

Příloha č. 9 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 10 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy

Příloha č. 11 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 12 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1. písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení

Příloha č. 13 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Příloha č. 14 Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace (pasport stavby)

Příloha č. 15 Náležitosti dokumentace bouracích prací

Příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě

Přílohy se člení na jednotlivé položky s tím, že rozsah jejich jednotlivých částí (A až D) a položek musí odpovídat druhu a významu stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání staveb na území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Rozsahy a obsahy dokumentací podle příloh č. 1 – 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jsou rozčleněny do stejných částí A – D v podstatě se stejným textem jako v komorových „Standardech“. Synergie obou dokumentů je zřejmá, závěrem je možno konstatovat, že oba dokumenty jak „Standardy“, tak vyhláška jsou kompatibilní a v procesu projektování, schvalování a výstavby a měly by být přínosem pro práci všech zúčastněných.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací pro Pozemní stavby a Technologické stavby (Technologická zařízení staveb) a tímto krokem nabývají své opravdové účinnosti.

D STANDARDY A ZPŮSOB OCEŇOVÁNÍ PROFESNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ PO OBORECH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Standardy služeb – Pozemní stavby (A 4.1.1)

D2 TECHNOLOGICKÉ STAVBY (Technologická zařízení staveb)

Standardy služeb – Technologické stavby – TZS (A 4.1.2)

E STANDARDY SMLUVNÍCH VZTAHŮ V PROFESNÍCH SLUŽBÁCH A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTECH

Níže uvedená smlouva o dílo, a její přílohy, představují vzorové texty možného smluvního ujednání, které musí být smluvními stranami přizpůsobeno konkrétním okolnostem. ČKAIT nenese odpovědnost za jejich nevhodné použití a případně vzniklé škody.

Stav: kontrola 2022, aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Společné části Standardů služeb inženýrů, techniků a architektů obsahuje pomůcka A 4.1. Tato pomůcka popisuje standardy a způsob oceňování profesních služeb a souvisejících činností pro obor pozemní stavby.

Upozornění k textu

OBSAH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Tento oddíl řeší stavby, kde je pro stavbu určující její stavební část.

Pozemní stavby lze rozdělit do následujících skupin a podskupin:

stavby pro bydlení

• obytné domy (bytové domy, rodinné domy);
• stavby pro individuální rekreaci (chaty, rekreační domy).

občanské stavby

• stavby pro zdravotní a sociální péči (nemocnice, jesle…);
• školské stavby (školy, mateřské školy…);
• sportovní stavby (tělocvičny, sportovní haly, hřiště stadiony…);
• stavby pro kulturu (divadla, kina, kostely, výstaviště…);
• stavby pro služby a obchod (obchodní domy, restaurace…);
• stavby pro dočasné ubytování (hotely, penziony, ubytovny…);
• budovy pro dopravu (odbavovací haly nádraží, letišť…);
• administrativní budovy.

průmyslové stavby

• výrobní haly, vícepodlažní výrobní budovy, skladovací objekty…

zemědělské stavby

• stáje, seníky, skleníky, sklady,…

1.1 Fáze služeb FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně PZ

Příprava zakázky je předprojektovou přípravou stavby.

Příprava zakázky má pomoci klientovi (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) definovat záměr a konkretizovat funkci a účel stavby.

Prací projektanta je případně formulovat zadání a předběžně prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

V této fázi je též vhodné předběžně určit nutnost potřebných průzkumů a rozborů, případně dalších ověřovacích specializovaných studií nebo expertiz. Využívají se např. Feasibility study, Prefeasibility study, Oportunity study a další.

Výsledkem přípravy zakázky je jednoznačné definování zadání pro smlouvu a následnou projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi klienta a projektanta, na obstaravatelskou činnost a na speciální odborné činnosti.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza zakázky

• zhodnocení vstupních údajů;
• zjištění identifikačních údajů.

Specifikace potřebných podkladů

• zhodnocení vstupních podkladů;
• specifikace dalších potřebných podkladů (regulačních podmínek, průzkumů, zaměření, rozborů apod.).

Předběžná analýza investorského záměru

• zhodnocení záměru; časový plán.

Předběžná analýza území stavby

• rekognoskace předpokládaného staveniště;
• zjištění regulačních podmínek území;
• soulad s územně plánovací dokumentací.

Specifikace předpokládaných projektových prací

• potřebné fáze služeb;
• profesní zastoupení.

Návrh smlouvy

• specifikace předmětu plnění, času plnění a odměny (honoráře);
• podpis smlouvy.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Spolupráce na sestavení investorského záměru:

• určení funkce;
• velikost, kapacity;
• provozní vazby;
• orientační odhad investičních nákladů;
• sestavení harmonogramu stavby a projektových prací.

Zajištění potřebných podkladů:

• archivní materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území, ochranná pásma, inundace, poddolování, geologie, seismicita, hydrogeologie, radon, zeleň, převažující směr větrů, oslunění, osvětlení;
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• zajištění meteorologických a klimatických a environmentálních podmínek.

Zajištění výkresové dokumentace:

• situační výkres se zakreslením současného stavu, čísel parcel, hranic území a rozsahu staveniště (v měřítku katastrální mapy) předmětného objektu.

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o:

• podmínkách využívání území, umístění stavby;
• ochranných pásmech, změna využití území;
• současném stavu, stavební uzávěře.

Obstaravatelská činnost

Marketingový plán a studie proveditelnosti:

• zdůvodnění účelu, základní idea;
• hmotné výstupy, kapacity, stavební záměr;
• charakteristika prostředí, ochranná pásma;
• technické řešení;
• energie, lidské zdroje, rozloha, velikostní údaje;
• finanční a ekonomická analýza;
• harmonogram realizace projektu a stavby.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti, (energie, voda, kanalizace, dopravní síť);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Návrh smlouvy:

• součinnost;
• podpis.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• spisové materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• urbanisticko-hmotová, dispoziční;
• materiálová + výtvarná, interiérová;
• hluková, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Zajištění dokumentace pro ÚPI podle § 21 SZ a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci;
• stanovení nároků na napojení inženýrských sítí a dopravy.

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisová a předchozí dokumentace;
• podklady z katastru nemovitostí.

Zajištění potřebných dokladů:

• přístup na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu zadání;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení investorského záměru a zadání:

Odsouhlasení

• 1. fáze služeb;
• expertního posouzení;
• dalšího postupu projektových prací.

Návrh smlouvy

• součinnost;
• podpis.

1.1.1 Rozsah a obsah dokumentace přípravy zakázky

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o klientovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území; (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, regulačními podmínkami, cíli a úkoly územního plánování;
• předběžný seznam souvisejících a podmiňujících investic;
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí);
• meteorologické, klimatické a environmentální data a údaje.

A.4 Předběžná analýza území stavby

• zjištění regulačních podmínek v území.

A.5 Předběžná analýza záměru

• charakteristika záměru.

A.6 Specifikace údajů o záměru

• nová stavba, změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační investiční náklady.

B Neobsazeno

C Situační výkresy

• orientační zákres stavby do katastrální mapy.

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující např. speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření.

D Neobsazeno

Dokladová část

• zadání klienta.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

1.1A Fáze služeb fs 1A – Dokumentace studie proveditelnosti záměru FEA) ve smyslu Standardů služeb ČKAIT a ČKA

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně FEA

Studie proveditelnosti záměru je předprojektovou přípravou stavby.

Studie proveditelnosti má pomoci investorovi definovat záměr, konkretizovat funkci a účel stavby a ověřit jeho realizovatelnost z hlediska společenské potřeby, z hlediska finančního, časového a zejména z hlediska zhodnocení efektivnosti využití potenciálně vložených prostředků.

Studie proveditelnosti podle pravidel Ministerstva kultury se povinně zpracovává pro investiční záměry s investicí vyšší než 100 mil. Kč bez DPH z veřejných prostředků.

Vypracování studie proveditelnosti je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Prací zpracovatele Studie proveditelnosti záměru je na základě zadání prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

Studie proveditelnosti dává stavebníkovi ve variantách konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby ve FEA zároveň umožňuje zhodnotit ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Hlavním účelem FEA je pomoci investorovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru a sledování možných účelů, k jejichž „zefektivnění“ by mělo realizací záměru dojít. Tímto by investor mohl vykazovat efektivitu vynaložených prostředků (měřeno v relativních hodnotách – např. stupnice) např. pro vybrané účely:

• edukativní a vzdělávací činnost;
• vědecká, výzkumná, badatelskou činnost;
• zajištění veřejných kulturních služeb (koncerty, semináře, výstavy);
• prezentace a ochrana sbírkového fondu a související muzejní činnost;
• údržba, obnova, ochrana a rozvoj kulturního dědictví pro zachování příštím generacím;
• zachování, interpretace, rozvoj, vytváření a prezentace živého umění a jeho uchovávání pro další generace;
• údržba, obnova, ochrana a rozvoj svěřeného majetku;
• plnění dalších úkolů, činností a poslání dané zřizovacími listinami nebo statusem organizace, např. jiná činnost.

Výsledkem studie proveditelnosti záměru je i jednoznačné definování zadání pro výběr zpracovatele dokumentace projektu a následnou předprojektovou a projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi investora a projektanta.

Dokumentace studie proveditelnosti záměru by měla obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu navrhované stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů:

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace studie proveditelnosti záměru na základě zadání investora:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• výkresová dokumentace.

Součástí činností je také:

• koordinace projektových prací;
• zpracování orientačního odhadu ceny přípravné, projektové a realizační etapy záměru;
• posouzení orientačních provozních nákladů na provoz a užívání stavby;
• návrh harmonogramu projektových prací a realizace stavby;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Variantní řešení:

• zpracování FEA ve variantách;
• ve spolupráci s investorem vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Formulování požadavků:

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií v dalších fázích přípravné a projektové etapy záměru.

Projednání dokumentace s investorem.

Spolupráce na sestavení zadání dalších projektových prací včetně jejich harmonogramu.

Další možná projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatel:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• hluk a znečištění ovzduší, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• památky, archeologie;
• zajištění fotodokumentace lokality.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• posouzení energetické náročnosti záměru;
• komplexní hodnocení stavby;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• vizualizace a animace;
• 3D modely;
• marketinková dokumentace.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Právní služby

Součinnost investora

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu FEA;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Právní služby

Zajištění oponentního expertního posouzení FEA

Odsouhlasení:

• dokumentace studie proveditelnosti záměru;
• expertního posouzení FEA;
• určení dalšího postupu projektových prací.

1.1A.1 Rozsah a obsah dokumentace studie proveditelnosti záměru ve smyslu Standardů služeb ČKAIT a ČKA

Projektová činnost – NADSTANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace studie proveditelnosti záměru:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o investorovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území, (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí).

A.4 Základní údaje o stavbě

• nová stavba / změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. rozhodující časové údaje o projektu a realizaci stavby, členění na etapy, milníky);
• orientační investiční náklady na přípravnou, projektovou a realizační etapu záměru;
• orientační provozní náklady na provoz a užívání stavby.

A.5 Členění stavby na objekty (pozemní a inženýrské stavební objekty) a technická a technologická zařízení (provozní soubory)

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika stavebního pozemku;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• stávající ochranná a bezpečnostní pásma, regulační podmínky území;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa (dočasné/trvalé);
• územně technické podmínky (možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• meteorologické, klimatické a environmentální údaje.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Účel užívání stavby

• funkční náplň stavby;
• základní kapacity funkčních jednotek.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní popis stavebního a konstrukčního řešení

B.2.7 Technická a technologická zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Zásady hospodaření s energiemi

Kritéria tepelně technického hodnocení.

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání plynů z podloží, bludné proudy, seizmicita, zemní vlhkost, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí a způsob nakládání s nimi.

B.7 Ochrana obyvatelstva

B.8 Analýza základních předpokladů výstavby (např. rozhodující časové údaje o zpracování projektu a realizaci záměru, členění stavby na etapy a objekty, rámcový harmonogram projektových prací a realizace stavby včetně stanovení rozhodujících milníků,);

B.9.1 Propočet investičních nákladů stavby ve členění nákladů na přípravnou, projektovou a realizační etapu záměru.

Rozdělení předpokládaných nákladů na projektové práce na standardní a nadstandardní projektovou činnost a ostatní náklady v jednotlivých fázích předprojektové a projektové přípravy záměru.

Rozdělení předpokládaných investičních nákladů stavby na etapy, pozemní a inženýrské stavební objekty a provozní soubory (technického a technologického zařízení) v kompletech jako podklad pro finanční a ekonomickou analýzu

B.9.2 Odhad provozních nákladů spojených s provozem stavby jako podklad pro finanční a ekonomickou analýzu

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Celkový situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků;
• hranice řešeného území;
• základní výškopis a polohopis;
• navržené stavby;
• stanovení nadmořské výšky a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb; u budov nadmořská výška 1. NP (±0,00);
• komunikace a zpevněné plochy;
• plochy vegetace;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.3 Neobsazeno

C.4 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby.

C.5 Speciální situační výkres (podle konkrétní potřeby)

D Výkresová dokumentace

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

D.3 Základní pohledy

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1. Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli a správci veřejné dopravní a technické infrastruktury

1.2 Fáze služeb FS 2 – Dokumentace návrhu / studie stavby (DNS)

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně DNS

Vypracování studie – dokumentace návrhu stavby – je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Dává mu konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby v DNS zároveň naznačí ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Dalším hlavním účelem DNS je pomoci klientovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru při konzultacích s dotčenými orgány a dalšími institucemi.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má být přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace návrhu stavby

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace objektů.

Součástí činností je také

• koordinace projektových prací;
• posouzení orientačních investičních nákladů;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Formulování požadavků

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem

Spolupráce na sestavení zadání

• výčet objektů, kapacit a místností.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Variantní řešení:

• zpracování DNS ve variantách;
• vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• marketingová dokumentace;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán a studie proveditelnosti.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DNS;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení DNS

Odsouhlasení:

• FS 2;
• expertního posouzení;
• určení dalšího postupu projektových prací.

1.2.1 Rozsah a obsah dokumentace návrhu stavby/studie stavby

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má být přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby:

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání:

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha;
• a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení:

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční, technologické a provozní řešení

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby:

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu:

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu:

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení:

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje:

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, studie, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1 Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli veřejné dopravní a technické infrastruktury

1.3 FÁZE SLUŽEB FS 3 – DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ (DÚR)

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DÚR

Dokumentace pro územní rozhodnutí vychází z odsouhlasené dokumentace návrhu stavby a poskytuje dostatečné informace o konkrétním umístění stavby v dané lokalitě, o souladu s územně plánovací dokumentací a dává přehled o zabezpečení veřejných zájmů v daném území.

Z dokumentace jednoznačně vyplývá polohopisné a výškové umístění stavby, vazby na okolní výstavbu a okolní infrastrukturu.

DÚR též stanoví koncepci napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu lokality a charakterizuje majetkoprávní vztahy budoucí výstavby.

Na základě této dokumentace stavební úřad rozhoduje o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a vydává územní rozhodnutí.

Lze zpracovat i společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a prověření podmínek:

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení předběžných stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení souladu s ÚPD a OTP;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DÚR.

Zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situační výkresy;
• dokumentace objektů.

Součástí činností je také:

• koordinace projektových prací;
• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury.

Formulování požadavků:

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem.

Čistopis DÚR:

• zapracování podmínek projednání s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury;
• zapracování podmínek pro územní rozhodnutí;
• předání čistopisu DÚR klientovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků klienta:

• dodatečné a změněné požadavky;
• variantní řešení (jedná se o „vnitřní“ detailní varianty řešení). Teprve podle nich klient může rozhodnout, kterou z variant dopracovat pro definitivní žádost o ÚR.

Zajištění potřebných podkladů:

• pro územní řízení:
  • proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (proces posuzování EIA viz další text), ve znění pozdějších předpisů;
  • potřebné speciální dokumentace.
• pro přípravu dokumentace:
  • geologie, hydrogeologie, radon, zeleň, doprava, památky, archeologie, likvidace odpadů, hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• studie interiéru;
• koordinace profesí požadovaná klientem.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• na základě výsledku odvolacího řízení proti rozhodnutí o umístění stavby;
• pro územní rozhodnutí podle zvláštních požadavků dotčených orgánů;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání územního rozhodnutí;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění potřebných dokladů pro územní řízení;
• zajištění vyvěšení zahájení ÚŘ na pozemku;
• jednání o podmínkách vynětí ze zemědělského půdního fondu;
• jednání o podmínkách závazných stanovisek DO a SAMS.

Obstarání vydání územního rozhodnutí:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání ÚR;
• umístění stavby nebo zařízení;
• změnu využití území;
• změnu vlivu užívání stavby na území;
• dělení nebo scelování pozemků;
• ochranné pásmo.

Podání žádosti o územní rozhodnutí:

• účast při jednáních v rámci územního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti ÚR.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
  • digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluk, rozptyl, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů:

• zpracování dokumentace EIA pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí a získání Závěru zjišťovacího řízení nebo Stanoviska;
• studie v rámci dokumentace EIA;
• zpracovatelem dokumentace EIA může být pouze osoba odborně způsobilá podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• předmětem posuzování podle tohoto zákona a § 3 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., jsou záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• vyjádření k podmínkám ÚR (přijmutí/odmítnutí);
• vyjádření k podmínkám DO.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DÚR;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci územního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti ÚR.

Zajištění oponentního expertního posouzení DÚR

Odsouhlasení:

• FS 3;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků ÚR;
• Určení dalšího postupu projektových prací.

1.3.1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Viz příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby;
• u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční, technologické a provozní řešení

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní technický popis staveb

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí.

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, technická seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu:

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení:

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana:

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Tato dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nejsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.3.2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí odpovídat podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a charakteru navrhované změny.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o území

• navrhovaná změna využití území;
• místo (katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (druh, účel záměru).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis a zhodnocení území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou využití území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny využití území

• podrobné údaje o záměru, jeho účincích a vlivech na okolí;
• zdůvodnění změny vzhledem k současnému způsobu užívání dotčeného území;
• celková výměra území dotčeného změnou;
• požadavky na kapacity dopravní a technické infrastruktury;
• zásady zajištění technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska předpokládaného způsobu využití území;
• zásady ochrany dotčeného území před negativními účinky vnějšího prostředí (povodně, záplavy, eroze a sesuvy půdy, poddolování, seizmicita, radon, hluk, emise, odpady apod.);
• předpokládaná lhůta realizace změny využití území.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

B.5 Řešení vegetace

B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení vztahu dotčeného území k urbanistické struktuře území a umístění v sídle.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení hranic území s novým využitím;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých záměrů 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající a navrhovaný výškopis a polohopis;
• vyznačení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů

Výkresy zobrazující změnu využití území (výkresy v dostatečně přehledném měřítku, dokumentující celkové urbanistické a architektonické řešení navržené změny využití území; základní svislé řezy, dokumentující navržené terénní úpravy, úroveň stávajícího a upraveného terénu s vyznačením hladiny spodní vody; zákres řešení odvodnění území v případě změn odtokových poměrů apod.).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale jsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese

4. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

5. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.3.3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Viz příloha č. 7 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu změny na životní prostředí a charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, stávající
  a navrhovaný účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

A.3 Zdůvodnění změny vlivu užívání stavby na území

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice, požadavky na vydání jiných rozhodnutí nebo opatření;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou vlivu užívání stavby na území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny vlivu užívání stavby na území

B.2.1 Základní charakteristika stavby a změny v jejím užívání

• trvalá nebo dočasná stavba; u změny stavby údaje o jejich současném stavbu, závěry stavebně technického případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• stávající a navrhovaný účel užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• zásady ochrany území před negativními účinky vyvolanými změnou vlivu užívání stavby;
• navrhovaná změna parametrů stavby (např. užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.;
• posouzení technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska změny v užívání stavby;
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy).

B.3 Nové nároky na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Nové nároky na dopravní infrastrukturu

• popis dopravního řešení, včetně bezbariérového řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Úpravy terénu a řešení vegetace v souvislosti se změnou vlivu užívání stavby na území

Údaje o vyvolaných protihlukových opatřeních – terénní valy, protihlukové stěny apod.

B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Popis změny vlivu užívání stavby na bezbariérové užívání stavby

B.8 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby s novým účelem užívání;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Celkový situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• hranice řešeného území;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů

Výkresy zobrazující změnu v užívání stavby (půdorysy s vyznačením stávajícího a navrhovaného způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů, řezy, pohledy).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale jsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace.

1.4 Fáze služeb FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DSP

Projektová dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby, podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) – je dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení, podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Hlavním účelem DSP je dostatečné definování stavby tak, aby stavební úřad mohl posoudit soulad s vydaným územním rozhodnutím, s obecnými technickými podmínkami a s veřejným zájmem v dané lokalitě.

Na základě DSP se ohlašuje stavba nebo stavební úřad vydává stavební povolení.

Projektová dokumentace musí vyhovět ustanovením stavebního zákona a ostatním zvláštním předpisům, např. požární ochrany, civilní ochrany apod.

DSP musí vždy poskytovat jednoznačnou urbanistickou, architektonickou, konstrukční, dispoziční, provozní a materiálovou charakteristiku stavby.

Ze zpracované projektové dokumentace je možné zpřesnit odhad nákladů stavby, způsob provedení a časové možnosti budoucí výstavby.

Projektová dokumentace pro ohlášení je zpracována jako DSP, přiměřeně charakteru, funkci a velikosti stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat jednostupňovou projektovou dokumentaci (JPD).

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Projektová činnost standardní

Analýza a prověření podmínek ÚR

• dosavadních projektových prací;
• prověření stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení připomínek účastníků řízení;
• zhodnocení územního rozhodnutí a jeho podmínek;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DSP

Koncepční koordinace projektu

• koordinační činnost.

Zpracování dokumentace pro stavební povolení

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace jednotlivých pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

Součástí činností je také

• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s DO a SAMS.

Formulování požadavků

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů a speciálních studií.

Projednání dokumentace s investorem

Čistopis DSP

• zapracování podmínek projednání s DO a SAMS;
• zapracování podmínek z průběhu stavebního řízení;
• předání čistopisu DSP investorovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• alternativní řešení;
• jejich vyhodnocení a zapracování do dokumentace.

Zpracování speciální dokumentace:

• návrh řešení organizace výstavby;
• dopravně inženýrská opatření;
• protokol o určení vnějších vlivů;
• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, firemní značení (vlajky, znaky, logo), světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• koordinační výkresy profesí požadované zadavatelem;
• vypracování předběžných stavebně technických specifikací (tabulky);
• vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zpracování speciální dokumentace pro stavební povolení k tzv. integrovanému povolení IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) pro vybraná technologická zařízení stavby podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu;
• na základě výsledku odvolacího řízení;
• vypracování podkladů pro expertní a speciální jednání nebo posuzování.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání stavebního povolení;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění dalších potřebných dokladů pro stavební řízení.

Obstarání vydání stavebního povolení:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání SP;
• podání žádosti o stavební povolení;
• účast při jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti SP.

Obstarání vydání dalších povolení a rozhodnutí:

• podání žádosti o udělení výjimky pro stavbu;
• podání žádosti o vynětí z půdního fondu;
• podání žádostí o další řízení (např. vodoprávní řízení, povolení kácení dřevin, připojení na komunikaci…).

Poznámka:
Podle § 4 SZ se mají tato další řízení přednostně spojit a projednat v režimu hlavní stavby.

• účast při jednáních v rámci těchto řízení.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů

Zajišťuje se v rámci nadstandardní projektové činnosti pro projektovou přípravu:

• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• památky, archeologie;
• doprava;
• likvidace odpadů;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• potřebné speciální dokumentace pro stavební řízení.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
• digitalizace podkladů.

Průzkumy:

• stavebně technický průzkum;
• statické ověření stávajících konstrukcí;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS nebo DÚR.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisové a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci k zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DSP;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti SP;
• zajištění oponentního expertního posouzení DSP.

Odsouhlasení:

• FS 4;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků SP;
• vyjádření ke SP, přijmutí (odmítnutí) podmínek.

Určení dalšího postupu projektových prací.

1.4.1 Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného povolení

Viz příloha č. 8 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

SpD vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Společná dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Společná dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo;
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli společné dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace; ČKA nebo ČKAIT;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje a provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgán;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.);ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. její novela č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1: 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.4.2 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby

Podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Projektová dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.