Stav: aktualizace 2020

Anotace:
Pomůcka obsahuje výběr norem pro vybraná technologická zařízení, plynárenská a plynová, elektronická komunikační, zdroje tepelné energie a rozvodná tepelná zařízení, vybrané druhy zdvihacích zařízení a navrhování elektrických rozvodů. Třídění norem je provedeno podle druhů vybraných zařízení.

Upozornění k textu

OBSAH

Úvod

1 Plynárenská a plynová zařízení

2 Elektronická komunikační zařízení

3 Zdroje tepelné energie a rozvodná tepelná zařízení

4 Elektroenergetická zařízení

5 Vybrané druhy zdvihacích zařízení

6 Navrhování elektrických rozvodů

Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2015

Anotace:
Pomůcka MP 1.5.8 se zaměřuje na metodické postupy, se kterými se projektanti v oboru Technologická zařízenístaveb – Zařízení horizontální a vertikální dopravy, v praxi setkávají včetně kapitol, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů, základní terminologii a právním předpisům příslušejících k oboru. Pomůcka se vzájemně doplňuje s pomůckou MP 1.5.5.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023 podle „malé novely“ zákona č. 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

Účelem pomůcky je poskytnout projektantům v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy komprimované informace, o rozsahu povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb.

Struktura materiálu MP 1.5.8 odpovídá členění témat z metodické pomůceky MP 1. Základní obecné zásady, uvedené v těchto materiálech, vztahující se na všechny AO, a zvláště pak týkající se profesních projektantů všech částí staveb, jsou do pomůcky převzaty s dodržením hlediska směrování k profesi v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy. Příslušné odkazy na použité podklady jsou uvedeny přímo u jednotlivých kapitol.

Metodická pomůcka obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy.

1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz MP 1, kap. 1.1.

Zkratky použité v pomůcce

1.1 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.2

1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.3

1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Viz MP 1, kap. 1.4

1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Viz MP 1, kap. 1.5

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Viz MP 1, kap. 2.1

2.1.1 Postup projektové přípravy

Viz MP 1, kap. 2.1.1

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

Viz MP 1, kap. 2.1.2

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Viz MP 1, kap. 2.2.1

2.2.2 Postupy v přípravě stavby

Viz MP1, kap. 2.2.2

Body 2.2.2 a) až c) není třeba pro profesi zařízení horizontální a vertikální přepravy více rozpracovávat.

d) Dokumentace pro územní rozhodnutí (AO)

Část dokumentace stavby, týkající se profese zařízení horizontální a vertikální dopravy obsahuje:

• řešení technického zařízení budov z hlediska koncepce řešení, požadované úrovně řešení dopravních problémů s ohledem na způsob využití stavby;
• koncepční řešení zařízení horizontální a vertikální dopravy;
• koncepční řešení způsobu ovládání zařízení a spínání v návaznosti na systémy měření a regulace.

e) Projektová dokumentace pro vydání společného povolení (AO, DÚR a PDSP) (MP 1, kap. 2.2.2 e))

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Viz MP 1, kap. 2.2.3

a) Projektová dokumentace pro stavební povolení (PDSP)

Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, dokumentace pro stavební povolení je základním postupem v oblasti projektové přípravy. Na základě zpracování dokumentace pro stavební povolení přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit.

V rámci postupu AO provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
• vypracování dokumentace pro stavební řízení (stavební povolení), tj. vedení projektových prací k vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení, včetně kontroly, její koordinace a autorizace, v textové a výkresové části:
  • provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
  • koordinace a zakreslení řešených inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to podle převzatých podkladů;
  • koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
  • odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
  • vypracování předběžného propočtu nákladů na základě předběžných výměr a agregovaných položek.

Výstupem postupu zpracovávání projektové dokumentace pro stavební povolení je vyhotovení dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 12, která je přikládaná k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení.

V průběhu zpracování se projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

Obsah projektové dokumentace zařízení horizontální a vertikální dopravy

V profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy se dokumentace zpracovává samostatně pro jednotlivé druhy technického vybavení, kterými jsou:

• výtahy, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky;
• ostatní zdvihací zařízení, včetně mobilních;
• zařízení horizontální dopravy.

Projektová dokumentace pro stavební povolení má toto složení:

Technická zpráva

V ní se uvádějí základní údaje o zařízení vertikální dopravy určené pro dopravu osob nebo nákladů – druhy zařízení (výtahy určené pro dopravu osob nebo osob a nákladů nebo jen nákladů, pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, pro dopravu lůžek, evakuační a požární výtahy) s jejich základními parametry.

Výkresová část

obsahující zákresy jednotlivých zařízení pro horizontální a vertikální dopravu do stavby, způsoby jejich upevnění ke stavebním konstrukcím, jejich základní dimenze, rozměry, připojovací místa pro napojení jejich napájení a ovládání a požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů pro umístění pohonů těchto zařízení.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zařízení horizontální a vertikální dopravy by měl být následující:

Projektová dokumentace obsahuje části:

1. A Průvodní zpráva
2. B Souhrnná technická zpráva
3. C Situační výkresy
4. D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
5. K dokumentaci se přikládá dokladová část.

b) Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Dalším postupem může dopracovat projektant – AO v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy dokumentaci do rozsahu potřebného pro provádění stavby, tj. včetně všech detailních technických řešení, podrobného výkazu výměr a položkového rozpočtu (pokud je objednán). Objednatelem postupu může být stavebník, nebo jím zvolený zhotovitel stavby.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována AO. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92 stavebního zákona, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení; pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

Projektant v rámci zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby zajišťuje tyto výkony:

• propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1, s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• kontrolu provádění návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
• zajištění podkladů pro provozní zařízení (TZS a TPS);
• podrobný výkaz výměr, nebo propočet nákladů (podle objednávky stavebníka).

Výstupem práce projektanta v této fázi, je dokumentace potřebná pro provádění stavby v rozsahu přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 2.

Dokumentace slouží zhotoviteli stavby pro provádění stavby a dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133 a § 134 stavebního zákona. Stavebníkovi může sloužit rovněž pro zpracování zadávací dokumentace staveb pro výběr zhotovitele. Slouží samozřejmě i pro výkon technického dozoru investora.

Jednotlivé části projektové dokumentace pro provádění stavby se zpracovávají podle společných zásad a případných zpětných požadavků na stavební část a ostatní profese a jsou podkladem pro celkovou koordinaci dokumentace pro provádění stavby.

Projektová dokumentace pro provádění stavby se člení na technickou zprávu, která by měla mimo jiné obsahovat výpočty a parametry navržených zařízení, jejich typy a označení, odkazy na normy, podle kterých byla zařízení navržena a podle kterých je potřeba postupovat při instalaci a montáži, návrh rozsahu komplexních zkoušek, návody k obsluze a provozování, výkresovou část, která obsahuje zejména přehledné zakreslení navrhovaných zařízení do půdorysů stavebních výkresů, místa jejich napojení na přívody elektro, ovládací místa, umístění havarijního spínače, atp. a specifikaci navržených strojů a zařízení, nebo-li výkaz výměr, ve kterém musí uvedená čísla strojů a zařízení odpovídat pozicím na výkresech.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby k § 134 odst. 6 stavebního zákona – podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, profese zařízení horizontální a vertikální dopravy společné zásady:

Společné zásady

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává v oboru zařízení horizontální a vertikální dopravy samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje jiný právní předpis (plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy).

c) Jednostupňová sloučená dokumentace (AO)

Pojem Jednostupňová sloučená dokumentace SZ nespecifikuje, jedná se pouze o v praxi užívaný termín.

Na základě požadavku stavebníka podle smlouvy o dílo je možno zpracovat dokumentaci pro stavební povolení i provádění stavby zároveň (dříve jednostupňový projekt) a postupy sloučit. Dokumentace se potom dopracuje do úrovně pro provádění stavby a jako taková se přikládá k žádosti o stavební povolení. Stavební zákon ani prováděcí vyhlášky k němu pojem „Jednostupňový projekt“ nespecifikují.

d) Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (AO)

Projektová dokumentace zpracovávaná AO a přikládaná podle § 105 odst. 2 SZ k ohlášení stavby, uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, odpovídá požadavkům dokumentace pro stavební povolení. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu, povaze, významu a velikosti stavby.

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost AO při provádění staveb

Činnost AO by neměla skončit (a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani podle § 152 SZ nemůže) odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• provádění technického dozoru.

a) Autorský dozor projektanta (AO)

V této části je popsán postup AO v období od odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby osobou s oprávněním podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu však může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (u zakázek realizovaných z veřejných rozpočtů stavebním podnikatelem povinně podle § 152 SZ). Základem postupu je uzavření smlouvy o zpracování další projektové dokumentace, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

V rámci postupu AO v oboru zařízení horizontální a vertikální dopravy provádí smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na odevzdání staveniště zhotovitelem;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím na podmínky určené stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce staveb, které vyžadují kolaudační souhlas;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu AO při výkonu autorského dozoru jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Projektant se při kontrolních prohlídkách stavby v rámci autorského dozoru v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy zaměřuje jednak na dodržování shody mezi obsahem všech částí projektové dokumentace pro provedení stavby a realizovaným dílem a dále pak se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu stavby, zachyceným ve stavebním deníku.

V rámci autorského dozoru v rozsahu smluvních závazků se AO v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• úplnost montáže zařízení horizontální a vertikální dopravy a výsledky zkoušky po ukončení montáže;
• výsledky posuzování shody dodávaného zařízení s technickými požadavky prováděcích technických předpisů (viz odst. 1 § 3 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, doplněný ke 30. 6. 2022 již 11 prováděcími NV);
• výsledky posuzování shody dodávaného zařízení s technickými požadavky prováděcích technických předpisů (viz zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, doplněný ke 30. 6. 2022 již 12 prováděcími NV);
• měření hluku od zařízení (zejména u pohonů a rozvaděče). U výtahů viz ČSN 27 4210;
• výsledky zkoušení a ověřování elektrických bezpečnostních zařízení, elektrické instalace, případně revizní zprávu elektrické instalace zařízení, byla-li vydána;
• předání dokumentace v rozsahu stanoveném prováděcím technickým předpisem (zejména návodu k používání) výrobcem nebo dodavatelem zařízení.

b) Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)

Výkon inženýrské činnosti není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou. Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností AO v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy může jít o následující:

Inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, územního souhlasu až po získání stavebního povolení (viz MP 3.1);

Inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je realizace stavby. Výkon technického dozoru stavebníka je potom součástí inženýringu a zahrnuje:

• seznámení s dokumentací pro provádění stavby;
• dodržení podmínek stavebního povolení po dobu realizace výstavby;
• zajištění kontrolních prohlídek stavby podle plánu kontrolních prohlídek;
• kontrolu těch částí dodávek, které budou dalším postupem zakryty, a zapsání výsledků do stavebního deníku;
• spolupráce s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• péči o systematické doplňování dokumentace stavby a její evidenci;
• projednávání dodatků a změn dokumentace, které nemění schválené parametry stavby;
• průběžné informování stavebníka o všech závažných okolnostech;
• kontrolu věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů, faktur a jejich soulad se smluvními podmínkami;
• odevzdání připravených prací dalším dodavatelům na navazující činnosti;
• spolupráci s projektantem a zhotovitelem při provádění opatření k odstranění případných vad dokumentace;
• sledování předepsaných zkoušek materiálů, konstrukcí a prací prováděných zhotoviteli stavby a jejich výsledků (protokoly, certifikáty);
• sledování vedení stavebních a montážních deníků;
• spolupráci na odvrácení živelních událostí;
• kontrolu postupu prací podle časového plánu stavby a příslušných norem;
• kontrolu řádného uskladnění a manipulace s materiály, výrobky a konstrukcemi;
• přípravu podkladů pro převzetí stavby, nebo její části;
• stanovení, postupu, kontrola a vyhodnocení zkušebního provozu stavby;
• přípravu ohlášení o užívání stavby, nebo žádost o vydání kolaudačního souhlasu;
• kontrolu odstraňování vad a nedodělků;
• kontrolu vyklízení staveniště zhotovitelem stavby.

c) Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

V případě změn stavby před dokončením podle § 118 SZ musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ. V případě, je-li to technicky proveditelné, se dokumentace zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačeným navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem (§ 117 SZ).

d) Technický dozor stavebníka (není předepsána kvalifikace)

Výkon technického dozoru stavebníka není předepsán a není vybranou činností ve výstavbě. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby osobou s oprávněním podle autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2.3.2 Činnost AO v nesmluvním vztahu

Viz MP 1, kap. 2.3.2

3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

a) Dokumentace pro provádění stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 b)

Projektant (nemusí jím být AO) zajišťuje úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro výběr zhotovitele stavby.

Zadávací dokumentace pro veřejné zakázky se zpracovává podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., na stavební práce, tedy i na profese TPS, v souladu s § 92 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Podkladem pro její zpracování je Dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Části této dokumentace, které se týkají AO v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy se člení na:

• výtahy, pohyblivé schody a pohyblivé chodníky;
• ostatní zdvihací zařízení včetně mobilních;
• zařízení horizontální dopravy.

Při jejím zpracování je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě:

Technické zprávy

Doplňuje a upřesňuje technické zprávy z dokumentace zpracované pro provedení stavby, v případě nových specifických požadavků správců těchto zařízení, zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné stavby, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení;

Výkresové části

Zpracovává se na základě předchozí úrovně dokumentace (DPS) a obsahuje přehledné výkresy zařízení, jejich půdorysy, řezy a pohledy.

U zařízení horizontální a vertikální dopravy dále výkresy obsahují:

• společné schéma vnějších sdělovacích rozvodů z předchozí úrovně dokumentace doplněné dimenzemi vodičů a uvedením délek kabelů;
• výkresy přechodů a křížení, skříní a konstrukcí pro kabelové závěsy;
• uvedení jednoznačných technických parametrů navrhovaných technologií, konstrukcí, typů jednotlivých výrobků a použitých materiálů.

Výkazu výměr

Doplňuje textovou a výkresovou část ZD, vymezuje druh, jakost a množství požadovaných montážních prací (např. v hodinové sazbě), doplňuje výkaz výměr jednotlivých konstrukcí, položek a výrobků, který se zpracovává podle normativních zásad jejich výpočtu, obsahuje specifikaci technického a uživatelského standardu a je hlavním podkladem pro zpracování nabídkové ceny.

c) Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 c)

d) Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 d)

e) Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 e)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území – podle přílohy č. 2 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – tato část dokumentace není pro profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy relevantní a proto zde není uvedena.

f) Jednoduchá dokumentace k žádosti o územní souhlas (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 f)

g) Dokumentace pro ostatní stavby apod. (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 g)

h) Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 h)

Z pohledu profesí TZS je pořízení této dokumentace velmi důležité zejména pro provozovatele nové budovy a pro případ tvorby budoucích změn a úprav stavebního či dispozičního řešení, čímž se dají eliminovat možné kolize jednotlivých zařízení TPS, TZS a TZB, zejména u kabelových vedení.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY

Rozsah těchto projektových prací souvisí s přípravou realizace stavby a záleží na úrovni propracovanosti PD pro předchozí fáze stavby, na složitosti stavby a její celkové připravenosti a požadavcích na provádění té které konkrétní stavby.

Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé), pokud si je nezpracovává sám. U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast AO.

a) Dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.2 a)

Zpracovává se v dohodnutém potřebném rozsahu jako celek nebo jako dílčí dokumentace pro provádění stavby.

Pro její zpracování lze použít přílohu č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

b) Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 b)

c) Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 c)

d) Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 d)

e) Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

Tuto dokumentaci skutečného provedení požaduje stavebník jako součást dodávky (pokud není dohodnuto jinak) po zhotoviteli. Ten ji buď zajišťuje sám – tj. zaznamená do dokumentace ověřené ve stavebním řízení všechny nepodstatné odchylky. V tom případě je vhodné ověřit tyto skutečnosti v rámci výkonu autorského dozoru. Nebo si zhotovitel její zpracování zadá jako samostatnou zakázku u hlavního projektanta – autorizované osoby.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby – podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy je popsán v MP 1, kap. 3.1 h).

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.3 a)

Veškeré výrobky a technická zařízení z oblasti horizontální a vertikální dopravy patří do tzv. “regulované sféry” vymezené zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Technické požadavky na tyto výrobky a technická zařízení, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí jsou tak stanoveny technickými předpisy ve smyslu § 3 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Uvedené technické předpisy dále stanovují práva a povinnosti osob, které dané výrobky a technická zařízení uvádějí na trh nebo do provozu.

Základními technickými předpisy pro oblast horizontální a vertikální dopravy jsou následující nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů:

• nařízení vlády č. 176/2008 Sb.;
• č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponentů;
• č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh;
• č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh;
• č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh.

Výrobky a technická zařízení horizontální a vertikální dopravy mohou být uvedena na trh nebo do provozu až po posouzení jejich shody s technickými požadavky výše uvedených technických předpisů. V těchto technických předpisech jsou dále uvedeny možné postupy posuzování shody a přehled dokumentace, která musí být s výrobkem nebo technickým zařízením horizontální a vertikální dopravy vždy dodána.

Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení

Každé strojní zařízení musí být výrobcem nebo jeho zplnomocněným zástupcem před jeho uvedením na trh opatřeno označením shody CE a vybaveno přiloženým ES prohlášením o shodě podle části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení a dále uvedenou dokumentací.

Zařízení horizontální a vertikální dopravy, u nichž nehrozí nebezpečí pádu dopravovaných osob z výšky přesahující svislou vzdálenost větší než 3 metry, musí být vybavena dokumentací obsahující:

• celkový výkres strojního zařízení a schémata ovládacích obvodů;
• podrobné výkresy doplněné, popřípadě výpočty, výsledky zkoušek a podobně, které jsou nezbytné pro kontrolu shody strojního zařízení se základními požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti;
• seznam základních požadavků tohoto nařízení, technických norem, a ostatních technických specifikací, které byly použity při konstrukci strojního zařízení;
• popis metod přijatých pro odstranění nebezpečí na základě provedené analýzy rizik vytvářených strojním zařízením;
• podle uvážení technické zprávy nebo certifikáty;
• technické zprávy s výsledky zkoušek, které na základě vlastní volby provádí buď sám výrobce, nebo příslušná osoba nebo laboratoř, jestliže výrobce prohlašuje shodu s příslušnou harmonizovanou technickou normou;
• návod k používání strojního zařízení.

V případě, že takovéto zařízení není vyrobeno podle technických norem, nebo tyto neexistují, musí výrobce předložit vzorek tohoto zařízení autorizované osobě k provedení typového přezkoušení. Pokud splňuje požadavky technických norem, postačuje předložit AO technickou dokumentaci k posouzení a archivaci.

Nařízení vlády č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponentů

Výtahy mohou být uvedeny na trh a do provozu pouze za podmínky, že nezpůsobí ohrožení zdraví a bezpečnosti osob nebo majetku, za předpokladu, že jsou správně namontovány, udržovány a užívány v souladu s předpokládaným účelem.

Dodavatel výtahu musí poskytnout potřebné informace osobě odpovědné za stavební práce na příslušné stavbě (budově) a v součinnosti s touto osobou podniknout potřebné kroky umožňující řádný provoz a bezpečné užívání výtahu. Výtah nesmí být umístěn do šachet, v nichž jsou umístěna potrubí, elektrická instalace nebo zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu.

Každý výtah musí mít připojeno ES označením shody CE, mít vystaveno ES prohlášení o shodě a být vybaven dokumentací vypracovanou v českém jazyce a popřípadě také v jazyce Společenství, který smí být určen členským státem Evropské unie, ve kterém je výtah instalován. Dokumentace obsahuje minimálně:

• návod k používání včetně výkresů a schémat nezbytných pro běžný provoz a vztahujících se k údržbě, zkoušení, opravám, pravidelným kontrolám a vyprošťování osob uvězněných v kleci výtahu;
• knihu výtahu, do které se zaznamenávají opravy, pravidelné kontroly apod.

Pro účely posuzování musí dokumentace obsahovat:

• všeobecný popis typu;
• koncepční návrh a výrobní výkresy a schémata prvků, podsestav, obvodů atd.;
• popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení zmíněných výkresů a schémat a funkce výrobku;
• seznam příslušných technických předpisů podle § 7 odst. 2 tohoto nařízení, které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení přijatých výrobcem pro splnění základních požadavků tohoto nařízení, jestliže tyto technické předpisy nebyly použity;
• výsledky provedených konstrukčních výpočtů, provedených přezkoušení atd.;
• zkušební protokoly;
• oblast použití prvků.

Výrobce nebo dovozce je povinen opatřit zařízení označením shody a vydat prohlášení o shodě a vybavit jej návodem k používání, který musí být vypracován tak, aby montáž, připojení, seřizování, obsluha, evakuace osob, údržba a zkoušky mohly být prováděny správně a bez ohrožení zúčastněných osob.

b) Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace, není specifikována ve stavebním zákonu)

Viz MP 1, kap. 3.3 b)

Dokumentace pro užívání stavby by měla v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých na stavbě instalovaných zařízení horizontální a vertikální dopravy a rozsah povinného servisu a popis údržby. Vše vždy v českém jazyce.

Provozní soubory v profesi zařízení horizontální a vertikální dopravy se obvykle vyznačují tím, že bez jejich uspokojivé funkce nelze prakticky stavbu úspěšně užívat.

Technická náročnost jejich provozování a údržby vyžaduje obvykle kvalifikovaný přístup servisních firem nebo obsluhy, který musí být postaven na přesně definovaných postupech řízení provozu a organizaci údržby.

V procesu výstavby bývá vyžadováno, aby projektant připravil v rámci zvláštní zakázky potřebný soubor dokumentace, která je nutná pro udržování provozních parametrů zařízení v požadovaných mezích a pro zachování jeho životnosti.

Pro snazší orientaci v této oblasti lze použít následující informace:

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů.

Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti.

Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné. To ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace stavby, který bude obsahovat následující položky:

• návody k používání spolu s průvodní technickou dokumentací předepsanou technickými předpisy pro jednotlivé komodity technických zařízení horizontální a vertikální dopravy;
• organizační řád – hlavní zásady dělby kompetencí;
• soubor směrnic a předpisů;
• číselník periodických prací;
• denní protokoly o provozu zařízení;
• záznam o odpracovaných hodinách;
• provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech;
• kniha závad;
• poruchová kartotéka;
• záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren);
• evidence spotřeby energií a další podle potřeby;
• elektronické dokumenty;
• provozní řády jednotlivých zařízení v rozsahu podle požadavků právních předpisů, dotčených orgánů státní správy a na základě požadavku objednatele (investora).

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárií. Podle místních podmínek může obsahovat následující povinnosti:

V případě výskytu havárie se:

• vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace;
• vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolávají se na pracoviště, které není havárií ohroženo;
• zajistí lokalizace havárie, zjistí se skutečný stav, uzavřou se vodní rozvody, vypnou se subcentrály atd.;
• pořídí se výstižný popis události v provozní knize budovy;
• vydají příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy;
• informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci;
• plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie.

Podrobný obsah dokumentace pro užívání stavby byl zpracován v samostatné metodické pomůcce PS 10.4 Základy facility managementu ve stavebnictví.

c) Dokumentace bouracích prací (osoba kvalifikovaná)

Viz MP 1, kap. 3.3 c)

d) Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Viz MP 1, kap. 3.4.1

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.2

3.4.3 Ukládání dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.3

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.4

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Viz MP 1, kap. 4.1

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY SOUVISEJÍCÍ S ČINNOSTÍ AO

Viz MP 1, kap. 4.2

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví. Normy pro zařízení horizontální a vertikální dopravy jsou uvedeny v kap. 5 pomůcky A 5.1 Přehled norem pro vybraná technologická zařízení.

Stav: aktualizace 2019, vydání 2012

Anotace:
Stroje a strojní vybavení potřebné pro stavbu podle etap výstavby. Hlavní zaměření je na stroje pro zemní práce, horizontální a vertikální dopravu, výrobu betonové směsi a její uložení. Návrh strojních sestav včetně výpočtu vhodných strojů a mechanizace. Doporučené postupy při stanovení dopravních tras, umístění strojů a zařízení na staveništi, bezpečnost práce a ergonomie.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Stroje a strojní zařízení bývají stále častěji a ve větší míře využívány při výstavbě, proto je nutné klást jejich návrhu dostatečnou váhu. Je všeobecně známo, že špatně navržený stroj téměř vždy znamená nemalé finanční a mnohdy i časové ztráty. Existuje řada možných způsobů, jak správně navrhnout strojní mechanizace, případně posoudit, zda navržené sestavy budou pro zvolenou činnost dostačující. Nicméně většina těchto výpočtů je náročná a zdlouhavá, a proto i málo využívána. V této metodické pomůcce jsou uvedeny základní jednoduché výpočty, které při využití v praxi zajistí, že navržený stroj či strojní sestava bude optimální pro danou činnost, čímž se docílí řady úspor, a to jak finančních, tak i časových.

1 STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE

Zde jsou představeny základní stroje, které bývají využívány při úpravě terénu, jako je sejmutí ornice, výkopové práce hutnicí práce.

1.1 RYPADLA LOPATOVÁ

Jedná se o stroje sloužící k rozpojování a nakládání zemin, hloubení příkopů, kanálů apod. Můžeme je rozdělit na minirypadla, malá rypadla, střední rypadla a těžká rypadla. Zemní stroje můžeme dále dělit například podle typu podvozku:

• rypadla kolová traktorového typu (rypadlo – nakladač);
• rypadla na kolovém podvozku;
• rypadla na automobilovém podvozku;
• rypadla na pásovém podvozku.

1.2 RYPADLA KOREČKOVÁ

Tyto stroje se používají zejména pro plošnou těžbu. Jsou to stroje pracující kontinuálně. Hlavním pracovní nástrojem je nekonečný řetěz, na němž jsou přišroubovány korečky, které odebírají například zeminu.

1.3 RYPADLA PŘÍKOPOVÁ – RÝHOVAČE

Jsou to stroje, sloužící k hloubení úzkých rýh pro kladení kabelů, potrubí, drenáží apod. Jako pracovní nástroje používají korečky, řetězy nebo frézy. Podle těchto pracovních nástrojů můžeme rýhovače dělit na:

• rýhovače korečkové;
• rýhovače kolesové;
• rýhovače řetězové;
• rýhovače frézové.

1.4 GREJDRY

Jsou to kolové stroje o velkém rozvoru kol, které se využívají převážně ke shrnování či rozprostírání zeminy. Dále se využívají na svahovací práce do sklonu až 90°, profilování a čištění příkopů nebo například zahrnování rýh.

1.5 SKREJPRY

Jedná se o traktorovou soupravu, která je složená z traktorového tahače a ocelové, zespodu otevíratelné korby. Ta je po celé šířce opatřena břitem. Při pojezdu skrejpru a spolupůsobení břitu korby dochází k plošnému rozpojování zeminy, která je nahrnována do korby. Stroj umožňuje i převoz vytěžené zeminy, případně pak i její rozprostření a částečné zhutnění.

1.6 TRAKTOROVÉ STROJE

Podle použitého pracovního zařízení je dělíme na:

1.6.1 Pracovní zařízení radlicové – dozery

Mohou být na pásovém nebo kolovém podvozku a jsou určeny k plošné těžbě zeminy. Můžeme je dále dělit podle funkční činnosti radlice na:

• buldozery – radlici, lze výškově nastavovat. Radlice je vhodná pro plošné těžení a hrnutí zeminy na vzdálenosti až do 100 metrů;
• angledozery – radlici, lze natočit o úhel 30° na obě strany a takto s ní hrnout zeminu. Radlice se oproti buldozerům vyznačuje větší šířkou a menší výškou. Proto může provádět menší hloubkový záběr a hodí se zejména pro zahrnování rýh;
• tiltdozery – umožňují natočení radlice na hranu, mají velkou záběrovou sílu a používají se v případech velmi tvrdého nebo zmrzlého materiálu.

1.6.2 Pracovní zařízení rozrývací – rozrývače

Rozrývače používají jako pracovní nástroj rozrývací zuby či trny a používají se k narušení těžko rozpojitelné horniny, pro její další bezproblémové zpracování.

1.6.3 Pracovní zařízení jeřábové

Tyto stroje se používají například jako montážní prostředek pro ukládání potrubí do připravených rýh.

1.7 ZHUTŇOVACÍ STROJE

• zhutňovací válce statické – u těchto strojů je zhutňovací účinek vytvářen jejich vlastní hmotností;
• zhutňovací válce vibrační – zde je vytvářen zhutňovací účinek rychle za sebou následujícími rázy běhounu na zeminu, které vyvolávají rozkmitání zeminy do značné hloubky;
• zhutňovací válce oscilační – jedná se o vibrační válce, které je možné použít pro hutnění v zástavbě. Jsou vybaveny měřičem zhutnění;
• vibrační desky;
• vibrační pěchy;
• výbušná dusadla.

2 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO ZEMNÍ PRÁCE

Daný výpočet se skládá z několika kroků, kdy nejpřehlednějším řešením je sestavení hodnot do přehledné tabulky:

1. Určení vstupních dat. Vstupními daty se rozumí třída těžitelnosti zeminy [–], objem zeminy, kterou se chystáme vytěžit a přemístit [m³], vzdálenosti skladovacích ploch pro daný materiál [km].

2. Volba libovolného počtu kombinací strojních sestav. Tím se rozumí zvolení konkrétních strojů, které se nám jeví jako optimální pro provedení dané činnosti. U těchto strojů je důležité zjistit základní informace potřebné k provedení výpočtu, a to objem lopaty či korby [m³], předpokládané výkony [m³/h] a předpokládané provozní náklady [Kč/h].

2.1 VZOROVÝ VÝPOČET PRO VARIANTU A

Máme vytěžit stavební jámu o rozměrech 125 m x 18 m x 2 m v zemině třídy těžitelnosti 2. Veškerou vytěženou zeminu máme odvézt na skladovací plochu mimo staveniště. Cesta vedoucí přes staveniště na skládku je dlouhá 250 m, přípustná rychlost na této komunikaci je 10 km/h. Cesta dále na skládku po silnici měří 8 km, přičemž přípustná rychlost je tu 50 km/h. Hmotnost nevytěžené zeminy je 1,8 t/m³.

Varianta A: menší kolové rypadlo s obsahem lopaty 0,4 m³ – předpokládaný výkon 21,1 m³/h, předpokládané provozní náklady 469 Kč/h. Sklápěč s nosností 8,2 t – předpokládané provozní náklady 240 Kč/h.

• 1. Objem vykopané zeminy: 125 x 18 x 2 = 4 500 m³ zeminy.
• 2. Kolik převeze sklápěč: 8,2 t : 1,8 t/m³ = 4,56 m³ zeminy.
• 3. Doba naložení sklápěče rypadlem: 4,56 m³ : 21,1 m³/h = 0,216 h.
• 4. Doba jízdy sklápěče:
  • Po staveništi: [0,25 km : 10 km/h] x 2 jízdy = 0,04 h
  • Mimo staveniště: [8 km : 50 km/h] x 2 jízdy = 0,32 h
  • Čas nakládky: 0,216 h
  • Čas vykládky (odhadem): 0,100 h
  • Celkový čas 1 cyklu: 0,676 h
• 5. Výkon sklápěče: 4,56 m³ : 0,679 h = 6,72 m³/h
• 6. Určení počtu sklápěčů: 21,1 m³/h : 6,75 m³/h = 3,13
• Aby rypadlo mohlo pracovat bez čekání, je nutné navrhnout 4 sklápěče.

Vzorové uspořádání tabulky:

Uvedené hodnoty jsou pouze informativní, výpočty zbylých variant ve sloupci B a C jsou obdobné jako u varianty A – sloupec B a C uvádí další možné strojní sestavy. Po dopočítání libovolného počtu kombinací strojních sestav se vybere nejvhodnější sestava podle předem stanovených kritérií. U většiny případů bude rozhodujícím kritériem cena.

3 STROJE PRO BETONÁŘSKÉ PRÁCE

Nejprve si uvedeme základní stroje, které spadají do této kategorie.

3.1 MÍCHAČKY

Tyto stroje slouží k výrobě směsí přímo v místě výstavby. Hlavní nevýhodou míchaček je ruční dávkování složek, čímž není zajištěna konstantní kvalita směsi. Rozhodujícími parametry u tohoto stroje jsou objem bubnu a typ míchacího zařízení. V závislosti na těchto parametrech je možné míchačky dělit na:

• spádové míchačky (gravitační) – u tohoto typu jsou míchací lopatky umístěny po obvodě bubnu. Spádové míchačky můžeme dále členit na míchačky se sklopným případně nesklopným bubnem;
• míchačky s nuceným mícháním – ty se dělí na talířové nebo žlabové a ty dále na protiproudé, rotorové a planetové.

3.2 BETONÁRNY

Betonárny lze rozdělit na dva základní typy, a to betonárny mobilní a stacionární. Jsou určeny pro výrobu většího množství směsí a lze je dále členit podle výkonnosti na malé, střední a velké. Vzhledem k tomu, že se jedná o automatizovaný, případně poloautomatizovaný provoz, lze předpokládat konstantní kvalitu vyráběné směsi.

3.3 AUTODOMÍCHÁVAČE A AUTOMÍCHAČE

Jedná se o stroje určené k primární dopravě betonových směsí, což znamená z betonárny na místo stavby. Hlavní rozdíl mezi výše zmiňovanými stroji je, že autodomíchávač je plněn již namíchanou betonovou směsí, zatímco automíchač směsí suchou, která je s vodou smísena přímo ve stroji, ale až na stavbě. V ČR se automíchače prakticky nepoužívají a k dopravě betonových směsí jsou používány zejména autodomíchávače. Hlavním kritériem při výběru těchto strojů je objem bubnu.

3.4 VALNÍKY

Bývají používány pro přepravu tuhých betonů na krátké vzdálenosti. Patří taktéž do primární dopravy betonové směsi.

3.5 KOLEČKA

Slouží k sekundární dopravě jak sypkých materiálů, tak i k dopravě betonu na krátké vzdálenosti.

3.6 ŽLABY A SKLUZY

Slouží k dopravě tekutých směsí ve sklonu do 60°, v případě vyšších sklonů je nutné využívat skluzy uzavřené. Jedná se stejně jako u koleček o sekundární způsob dopravy.

3.7 PÁSOVÉ DOPRAVNÍKY

Jsou určeny pro sekundární dopravu především tuhých betonových směsí.

3.8 BÁDIE

Jedná se o další způsob sekundární dopravy směsí. Jde o objemný koš, zavěšený na zdvihacím mechanismu. Díky tomuto zavěšení je možné směsi dopravovat do značných výšek i vzdáleností, ovšem pouze v rozsahu zvedacího mechanismu.

3.9 ČERPADLA BETONOVÉ SMĚSI

Čerpadla mohou být součástí autodomíchávačů, případně mohou být upevněna na speciálním automobilovém podvozku. Díky zalomeným výložníkům jsou lehce přepravovatelné po místních komunikacích, ale zároveň umožňují velké dosahy pro ukládání směsí. Proto se tyto stroje řadí k nejpoužívanějším způsobům sekundární dopravy směsí u staveb většího rozsahu.

3.10 STROJE PRO ZHUTŇOVÁNÍ BETONU

Je všeobecně známo, že pevnost betonu je závislá na kvalitě zhutnění. Při zhutňování dochází k vytlačování přebytečného vzduchu a k zatékání betonové směsi do všech míst betonované konstrukce. K těmto pracím se užívají dva základní typy strojů, a to:

• vibrátory ponorné;
• vibrátory příložné (např. vibrační latě) – tyto se dále dělí na nízkofrekvenční a vysokofrekvenční.

4 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO BETONÁŘSKÉ PRÁCE

Existují tři základní skupiny strojů určených k betonování, a to stabilní čerpadla, mobilní čerpadla či takzvané „bádie“, které jsou umístěny na zvedacích mechanismech.

4.1 POSTUP POROVNÁNÍ TĚCHTO TŘÍ ZÁKLADNÍCH VARIANT SI UKÁŽEME NA NÁSLEDUJÍCÍM VZOROVÉM PŘÍKLADĚ

Uvažujme se skutečností, že hodláme vybetonovat železobetonový monolitický skelet, kdy objem betonové směsi, kterou je nutné zpracovat, je roven 3 624 m³.

Varianta A: Věžový jeřáb s pojezdem doplněný betonovací nádobou (bádií), standard času pro betonáře je 0,434 h/m³, výkon jeřábu je odhadem stanoven na 8 m³/h, provozní náklady jeřábu činí 234 Kč/h.

Varianta B: Menší stabilní čerpadlo, standard času pro betonáře je 0,303 h/m³, výkon čerpadla je 25 m³/h, provozní náklady čerpadla činí 375 Kč/h.

Varianta C: Mobilní čerpadlo, standard času pro betonáře je 0,203 h/ m³, výkon čerpadla je 60 m³/h, provozní náklady čerpadla činí 835 Kč/h.

Vzorové uspořádání tabulky – uvedené hodnoty jsou pouze informativní:

5 STROJE PRO MONTÁŽNÍ PRÁCE

Při výstavbě staveb větších rozměrů je téměř vždy využito velké množství zdvihacích mechanismů; proto si nejprve uveďme alespoň základní stroje, které se do této kategorie řadí.

5.1 VĚŽOVÉ JEŘÁBY

Jedná se o jeřáby, které umožňují obsluhu značných ploch z jednoho postavení. Tyto typy jeřábů bývají zpravidla využívány u vyšších staveb a u staveb, kde se uvažuje delší časové nasazení zvedacích mechanismů. Tuto kategorii lze členit z několika hledisek, mezi základní bych zařadil:

5.1.1 Členění podle únosnosti

• lehké jeřáby – skupina s nosností do 3 tun a používá se pro výstavbu domů do výšky 5 podlaží a šířky okolo 12 m;
• střední jeřáby – skupina s nosností od 3 do 6 tun a používá se pro výstavbu budov do výšky 12 podlaží;
• těžké jeřáby – skupina s nosností od 6 tun výše a je užívána pro výstavbu výškových budov a rozsáhlých komplexů.

5.1.2 Členění podle typu otoče

• s dolní otočí – u této varianty bývají protizávaží umístěna ve spodní části věže a jeřáb se tak otáčí celý, včetně věže. Tento fakt je nutné si uvědomit a jeřáb navrhnout v dostatečné vzdálenosti od budované stavby či jakýchkoli jiných překážek;
• s horní otočí – u této varianty je protizávaží situováno na výložníku, otočný je tedy pouze výložník a věž je stabilní. Při užití této varianty je tedy možné jeřáb umístit blíže k budované stavbě či jiným překážkám.

5.1.3 Členění podle pojezdu

• s pojezdem – tento typ jeřábu je postaven na takzvané jeřábové dráze. Nevýhodou této varianty je nutnost zbudování jeřábové dráhy, což je finančně značně náročné. Nevýhoda se však může projevit jako zanedbatelná, jelikož hlavní výhodou je schopnost obsluhy značných vzdáleností jedním strojem;
• bez pojezdu – výhodou těchto strojů jsou nižší náklady na založení stroje, naopak nevýhodou je pouze jedna pozice stroje a tudíž pouze dosah na omezené ploše.

5.1.4 Členění podle typu věže

• s příhradovou věží – jedná se o nejvíce využívaný typ. Výška věže je proměnná, její změna se provádí vsunutím či odebráním muzikusu věže. Změnu navíc provádí přímo jeřáb sám. Výška věží u těchto typů jeřábů může dosahovat i výšek více než 100 m. Věž je ovšem nutné kotvit do budované konstrukce;
• s teleskopickou věží – tato konstrukce je užívána pouze u malých jeřábů. Jedná se o duté dílce, které se do sebe teleskopicky zasouvají;
• šplhavé – tento typ jeřábu má neměnnou délku věže. Nicméně tento typ jeřábu roste společně s budovanou stavbou.

5.1.5 Členění podle typu sestavení

• montované – tyto typy jeřábů potřebují ke svému smontování jiný zvedací mechanismus, což je jejich hlavní nevýhodou. Naopak výhodou je vyšší dosah a nosnost;
• samostavitelné – tyto typy jeřábů nevyžadují pro své uvedení do provozuschopného stavu žádný další zdvihací mechanismus, což je nespornou výhodou. Daní za tuto skutečnost je však nízká nosnost těchto jeřábů.

5.2 MOBILNÍ JEŘÁBY

Jsou to jeřáby, které jsou schopny samostatného pohybu po staveništi, případně i veřejných komunikacích. Jejich hlavní výhodou je tedy jejich mobilita a skutečnost, že nevyžadují zhotovení zvláštních podkladních ploch. Naopak hlavní nevýhodou těchto jeřábů je možnost vyložení pouze pod určitým úhlem. Tím je značně omezena možnost využití jeřábu při budování vyšších staveb. Jeřáby se dají dělit z hlediska několika základních kritérií, a to:

5.2.1 Typ podvozku

• automobilové podvozky – výhodou těchto jeřábů je hlavně možnost libovolné přepravy po běžných silnicích, nevýhodou zase nižší únosnosti a menší dosahy;
• pásové podvozky – výhodou těchto jeřábů je zejména pohyb v těžkých staveništních podmínkách, nevýhodou je však nutnost zajištění speciálních návěsů na dopravu na stavbu;
• speciální kolové podvozky – hlavní výhodou těchto typů jeřábů je značná únosnost a vyložení, nevýhodou je však doprava na staveniště. Jedná se o velmi rozměrné automobily, a tak je nutné žádat o schválení dopravní trasy a doplnit jeřáb o doprovodná vozidla.

5.2.2 Typ výložníku

• příhradový výložník;
• teleskopický výložník.

5.3 SPECIÁLNÍ JEŘÁBY

Jedná se o těžkotonážní zvedací a montážní jeřáby, mezi které patří:

• deriky;
• lanové (kabelové) jeřáby;
• portálové jeřáby.

5.4 STAVEBNÍ VÝTAHY

Stavební výtahy se používají pro dopravu materiálu a osob do vyšších pater. Stavební výtahy se navrhují hlavně podle nosnosti a rozměrů klece.

5.5 STAVEBNÍ PLOŠINY A LÁVKY

Tato zařízení jsou nezbytná hlavně při opravách a údržbě budov, neboť umožňují bezpečnou práci i ve velkých výškách. Sem řadíme několik typů zařízení:

• stavební plošiny;
• závěsné lávky;
• závěsné klece;
• závěsné sedačky.

5.6 MOBILNÍ VYSOKOZDVIŽNÉ PLOŠINY

Tato zařízení jsou používána jak pro venkovní, tak pro vnitřní práce. Především pak pro údržbu, čištění a opravy fasád a různé montážní práce ve velkých výškách. I zde existuje několik druhů zařízení, mezi které patří:

• teleskopické stožáry;
• teleskopické výložníky;
• kloubové ramenové výložníky;
• kombinované plošiny ramenové s teleskopickými výložníky;
• nůžkové plošiny.

6 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO MONTÁŽNÍ PRÁCE

Existují dva základní typy zdvihacích mechanismů, a to jeřáby věžové a mobilní.

Srovnání u této kategorie provedeme na věžovém jeřábu s pojezdem, u kterého je nutné uvažovat se zřízením jeřábové dráhy, sloužící pro pojezd věžového jeřábu a jeřábem mobilním.

Máme smontovat železobetonový skelet s panelovými stropy. Rozměry skeletu jsou 30 m x 18 m x 9 m, zastavěná plocha tedy je rovna 540 m² a obestavěný prostor 4 860 m³. Konstrukce se skládá z 36 sloupů o hmotnosti po 1,8 t, 30 průvlaku o hmotnosti po 3,6 t, 16 ztužidel o hmotnosti po 3,0 t a 100 stropních panelů o hmotnosti po 3,2 t. Celková hmotnost skeletu je tedy 541 t.

Věžový jeřáb MB1030 má hodinovou taxu cca 500 Kč/h, montáž jeřábové dráhy stojí cca 180 Kč/h.

Automobilní jeřáb AD28T má taxu cca 730 Kč/h.

Valník s ramenovým nakládačem má taxu cca 212 Kč/h.

Automobilní jeřáb začne pracovat až po navezení materiálu prostřednictvím valníku, valník zase ukončí činnost dříve než jeřáb. Přepokládejme, že jejich pracovní činnost bude zkrácena o jedno pracovní pole, tudíž budou pracovat 4/5 z celkové předpokládané doby. Tedy 4/5 x 121 h.

Zbylé hodnoty se vypočítají obdobně jako hodnoty ve vzorové variantě A.

7 HLAVNÍ ZÁSADY BEZPEČNOSTI

7.1 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 591/2006 SB., O BLIŽŠÍCH MINIMÁLNÍCH POŽADAVCÍCH NA BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

Příloha nařízení č. 2, stanovuje bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi.

Obecné požadavky na obsluhu strojů

Před použitím stroje musí být obsluha seznámena s místními provozními a pracovními podmínkami, které by mohly mít vliv na bezpečnost práce. Jedná se zejména o:

• únosnost půdy a všech dalších míst, přes které se bude stroj pohybovat;
• sklony pojezdové roviny;
• uložení podzemních vedení inženýrských sítí, případně jiných podzemních překážek;
• umístění nadzemních vedení a překážek.

Při provozu strojů je nutné zajistit stabilitu stroje v průběhu všech prací.

Pokud je u stroje předepsáno zvláštní signalizační zařízení, je uvedení stroje do chodu signalizováno výstražným zvukovým či světelným signálem. Obsluha musí dále vyčkat, než všechny fyzické osoby opustí ohrožený prostor. Pokud není stanoveno jinak, pak je ohrožený prostor stroje vymezen maximálním dosahem pracovního zařízení, který je zvětšen o 2 metry.

Při použití stroje na pozemních komunikacích se postupuje podle zvláštních právních předpisů (např. podle zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, nebo zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů).

Stroje, které způsobují vibrace, lze používat pouze za předpokladu, že nemají negativní vliv na okolní stavby, výkopy, podzemní vedení apod.

Stroje pro zemní práce

Vzdálenost stroje od okraje svahu musí být stanovena tak, aby nedošlo ke zřícení stroje. Je stanovena buď na základě technologického postupu, nebo před zahájením prací zhotovitelem.

Pod stěnou nebo svahem musí být vykonávána pracovní činnost v dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo k zasypání stroje a ohrožení jeho obsluhy.

Při použití více strojů je dodržována taková vzdálenost, aby nedošlo k vzájemnému ohrožení provozu strojů.

Při jízdě ze svahu nebo práci v něm používá obsluha bezpečnou techniku jízdy, aby nedošlo ke ztrátě stability stroje a jeho případnému převrácení.

Při nakládce materiálu na dopravní prostředek lze manipulovat s pracovním zařízením pouze nad ložnou plochou dopravního prostředku. Pokud by bylo nutné takto manipulovat nad kabinou řidiče, zajistí se, aby se v kabině nevyskytovala žádná fyzická osoba.

Pokud je stroj naložen materiálem, je nutné, aby bylo pracovní zařízení ustaveno, případně zajištěno v přepravní poloze. Nesmí dojít ke ztrátě stability a omezení výhledu obsluhy. Obsluha nesmí opustit své místo, aniž by spustila pracovní zařízení na zem, nebo ho umístila do předepsané přepravní polohy.

Při práci dozerem (hrnutí zeminy) nesmí přesahovat břit radlice okraj svahu či výkopu. Jedinou výjimkou je zahrnování výkopu.

Převisy vzniklé při práci rypadlem je nutné neprodleně odstranit, aby nedošlo k ohrožení.

U strojů pro zemní práce není dovoleno roztloukání horniny dnem lopaty, urovnávání terénu otáčením lopaty, případně vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje (pokud není v návodu stanoveno jinak).

Stroje smí být čištěny pouze při vypnutém motoru a na bezpečném místě, kde nehrozí sesuv zeminy apod.

Pokud bude použito přídavné zdvihací zařízení dodané výrobcem, je nutné se řídit jak pokyny výrobce, tak požadavky na bezpečný provoz a používání zdvihacích zařízení.

V případě použití skrejpru je nutné provést opatření k tomu, aby nedošlo k nárazu radlice do vyčnívajících pevných překážek (např. kameny, pařezy apod.). Zařízení technického vybavení (např. požární hydrant, kanalizační poklop, apod.) musí být zabezpečena proti poškození. Je-li skrejpr v provozu, musí být jeho pracovní prostor zabezpečen proti pohybu fyzických osob. Při přesunu skrejpru musí být korba vždy zvednuta a uzavřena.

Míchačky

Před uvedením míchačky do provozu musí dojít k řádnému ustavení stroje a zajištění v horizontální poloze. K plnění míchačky smí docházet pouze, je-li míchačka v provozu a buben rotuje. V případě ručního plnění nesmí docházet k zásahu lopaty do rotujícího bubnu. Stejně tak není dovoleno čistit míchačku za chodu tak, že by došlo ke kontaktu předmětu drženého v ruce s rotujícím bubnem, což by mohlo mít za následek pracovní úraz.

Obsluha nesmí vstupovat do prostoru, který je ohrožen pohybem násypného koše. Při opravě nebo čištění míchačky, vybavené násypným košem, musí být koš nejprve mechanicky zajištěn určeným ochranným prostředkem. Vstup na konstrukci míchačky je dovolen jen v případě odpojení stroje od elektrické energie.

Dopravní prostředky pro přepravu betonových a jiných směsí

Před jízdou, to znamená po ukončení plnění nebo vyprazdňování přepravního zařízení, je nutné zajistit výsypné zařízení v přepravní poloze v souladu s návodem k používání. Při přejímce a při ukládání betonové směsi musí být vozidlo na přehledném a dostatečně únosném místě a nesmí se zde vyskytovat překážky, které by mohly bránit manipulaci a potřebné vizuální kontrole.

Čerpadla směsi a strojní omítačky

Potrubí, hadice a například žlaby nesmí přetížit nebo nadměrně namáhat lešení, bednění, stěny výkopu apod. Vyústění potrubí na čerpání směsi musí být dostatečně zajištěno, aby byla minimalizována možnost zranění následkem pohybu, způsobeného dynamickými účinky dopravované směsi.

Musí být zajištěna dostatečná komunikace mezi obsluhou čerpadla a obsluhou provádějící nanášení malty.

Tlakové stroje je možné čistit či rozebírat pouze v případě, že nejsou pod tlakem.

Pro dopravu směsi k čerpadlu musí být zajištěn bezpečný příjezd.

Při provozu čerpadel je nutné dodržovat návod k použití. Není dovoleno přehýbat hadice, manipulovat se spojkami a ručně přemísťovat hadice a potrubí, není-li výrobcem stanoveno jinak.

Obslužné místo pojízdného čerpadla musí být přehledné a v prostoru manipulace s potrubím se nesmí nacházet překážky, které by omezovaly manipulaci s výložníkem.

Autočerpadlo musí být umístěno tak, aby byla dodržena bezpečná vzdálenost od okrajů výkopu, podpěr lešení apod.

V pracovním prostoru výložníku autočerpadla se nesmí zdržovat žádná fyzická osoba. Manipulace s rozvinutým výložníkem smí probíhat až po zajištění stability autočerpadla. V případě přemísťování autočerpadla musí být výložník složen v přepravní poloze.

Společná ustanovení o zabezpečení strojů při přerušení a ukončení práce

Závady a provozní odchylky stroje musí být pravidelně zaznamenávány a musí s nimi být seznámena i střídající se obsluha stroje.

Stroj musí být zajištěn proti samovolnému pohybu. Po ukončení práce musí být zajištěno proti samovolnému pohybu také pracovní zařízení stroje podle návodu k používání. Je nutné provést opatření, která zabrání samovolnému spuštění stroje a jeho neoprávněnému užití jinou fyzickou osobou.

Po ukončení práce musí být stroj odstaven tak, aby nezasahoval do komunikace, nebyla ohrožena stabilita stroje a aby stroj nebyl ohrožen padajícími předměty či pracemi prováděnými v jeho okolí.

Přeprava strojů

Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho pracovního zařízení musí respektovat návody k používání, případně místní bezpečnostní předpis. Stroje musí být zajištěny proti posunutí, aby nemohlo dojít ke zřícení z dopravního prostředku a ohrožení třetích osob.

Při nakládání musí být dopravní prostředek zajištěn proti pohybu a musí stát na dostatečně pevné ploše. Všechny fyzické osoby se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti, aby nemohlo dojít k jejich zranění.

7.2 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 378/2001 Sb., KTERÝM SE STANOVÍ BLIŽŠÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNÝ PROVOZ A POUŽÍVÁNÍ STROJŮ, TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, PŘÍSTROJŮ A NÁŘADÍ

Tímto nařízením vlády se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Jedná se o jeden ze základních dokumentů týkajících se této problematiky, který se zabývá:

• používáním strojních zařízení – spouštění, zastavování, doprava, opravy, seřizování, manipulace, úpravy, údržba a čištění po celou dobu provozu;
• nebezpečným prostorem uvnitř nebo vně zařízení;
• ochranným zařízením;
• obsluhou strojů;
• průvodní dokumentací (návody výrobce);
• provozní dokumentací (revize, kontroly apod.);
• minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání strojů;
• ochrannými zařízeními.

V následující části budou popsány přílohy tohoto nařízení vlády. Nejedná se o plné znění, jde pouze o nastínění problematiky v několika bodech.

Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání břemen a zaměstnanců

• pevnost a stabilita během užívání s ohledem na velikost a hmotnost břemen, u pojízdného zařízení také vlastnosti podkladu;
• zabránění zranění zaměstnanců, zajištění jejich bezpečnosti;
• zabránění pádu zařízení nebo jeho posunu;
• zabránění samovolnému uvolnění pracovního zařízení;
• vyznačování jmenovité nosnosti;
• označení vázacích prostředků;
• opatření, aby se zaměstnanci nenacházeli pod zavěšeným břemenem, aby se břemena nepřepravovala nad nechráněnými pracovišti;
• volba vhodných vázacích prostředků s ohledem na manipulované břemeno;
• skladování závěsných prostředků (nesmí docházet k jejich záměně či poškození);
• zřetelné označení dočasně instalovaného zařízení;
• zřetelné označení zařízení, které není určeno pro zdvihání zaměstnanců;
• zvláštní požadavky na používání zařízení pro bezpečné zdvihání zaměstnanců.

Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemísťování zavěšených břemen

• zajištění bezpečnosti zaměstnanců;
• ochrana proti sklopení, převrácení, posunutí nebo sklouznutí břemene;
• pravidelné kontroly a údržby zařízení;
• opatření zabraňující kolizi břemene nebo zařízení s okolními předměty či zaměstnanci;
• způsob vázání nebo odvazování břemene;
• zajištění vzájemné koordinace obsluh v případě použití více zařízení;
• provádění dohledu nad zavěšeným břemenem;
• zastavení provozu zařízení z důvodu špatných povětrnostních podmínek.

7.3 VZOROVÁ TABULKA RIZIK – STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE

Příloha 1

TYPICKÁ STROJNÍ SESTAVA

1 Stroje určené pro dopravu

1.1 Nákladní automobil Tatra T163 – Jamal

• Využití stroje:
  • Nákladní automobil bude využit k převozu vytěžené zeminy ze stavby na místo určení a následně k dopravě potřebných sypkých materiálů.

1.2 Nákladní automobil Tatra T815 8 x 8

• Využití stroje:
  • Nákladní automobil bude využit k převozu vytěžené zeminy ze stavby na místo určení a následně k dopravě potřebných sypkých materiálů.

1.3 Nákladní automobil DAF FAG CF75.360

• Využití stroje:
  • Nákladní automobil bude využit k dopravě bednění, výztuží a podobně.
  • Technické údaje:
  • Motor: PR265, 265 kW (360 k)
  • Převodovka: manuální, 8 rychlostí
  • Manuální uzávěrka diferenciálu
  • Celková technická hmotnost vozidla je 26 tun
• Rozměry:
  • BL = 8,9 m
  • TL = 11,28 m
  • WB = 6,6 m
  • AE = 3,3 m
  • TB = 2,49 m
  • SB = 1,82 m
  • RB = 0,79 m

2 Stroje určené pro zemní práce

2.1 Dozer pásový Caterpillar D6R – XL

• Využití stroje:
  • Stroj bude užit k sejmutí ornice po celé ploše staveniště podle projektové dokumentace.

• Rozměry:
  • 1 – rozchod pásů – 1 880 mm
  • 2 – šířka dozeru – 2 640 mm
  • 3 – výška stroje – 3 195 mm
  • 4 – délka styku pásu s terénem – 2 610 mm
  • 7 – světlá výška podvozku – 383 mm
  • 8 – výška tažné tyče – 576 mm
• Motor:
  • Celkový výkon je 157 kW / 210 k
• Hmotnosti:
  • Přepravní hmotnost je 15 392 kg
  • Provozní hmotnost je 19 009 kg
• Radlice:
  • Objem radlice je 5,61 m³
  • Šířka / výška / hloubkový dosah je 3 260 / 1 412 / 459 mm
  • Hmotnost je 2 973 kg

2.2 Grejdr Caterpillar 160M

• Využití stroje:
  • Stroj bude využit při výstavbě staveništní komunikace, a to jak na sejmutí ornice, tak i k následné úpravě povrchu komunikace která bude zpevněna kamennými frakcemi.

• Rozměry:
  • 1 – výška – 3 293 mm
  • 7 – délka od protizávaží k rozrývači – 10 144 mm
  • 8 – světlá výška nápravy – 341 mm
  • 13 – šířka – 2 493 mm
• Motor:
  • Cat C9 ACERT VHP
  • Výkon je 159kW / 216k
• Radlice:
  • Šířka / výška / tloušťka je 4 300 / 686 / 25 mm
  • Poloměr zakřivení je 413 mm
• Dosah radlice:
  • Posun do boku – doprava / doleva – 950 / 820 mm
  • Maximální hloubkový dosah je 750 mm
  • Maximální zdvih nad terén je 452 mm
• Hmotnosti:
  • Základní – 15 903 kg
  • Maximální – 23 947 kg

2.3 Kolové rypadlo Caterpillar M316D

• Využití stroje:
  • Rypadlo bude využito k těžbě základových konstrukcí.

• Rozměry:
• Dosahy:
  • Délka násady – 2 400 mm
  • Výškový / hloubkový dosah je 10 250 / 5 870 mm
  • Hloubkový dosah při svislé stěně je 3 900 mm
  • Hloubkový dosah při vodorovném dnu 2,5 m je 5 670 mm
  • Dosah je 9 360 mm
• Motor:
  • Cat C 6.6 ACERT
  • Celkový výkon 124kW / 169k
• Hmotnost:
  • Celková je 17 650 kg

2.4 Kolový smykový nakladač Caterpillar 256C

• Využití stroje:
  • Nakladač bude využit k nakládání drobného odpadu a zeminy a též k rozvážení materiálu po staveništi.

• Rozměry:
  • 3 – délka s lopatou na zemi – 3 692 mm
  • 4 – výška – 2 083 mm
  • 5 – maximální celková výška – 3 998 mm
  • 14 – šířka – 1 676 mm
• Motor:
  • Cat C 3,14T
  • Celkový výkon 62 kW / 84 k
• Hmotnost:
  • Provozní hmotnost je 3 432 kg
• Lopata:
  • Objem je 0,43 m³

2.5 Rypadlo-nakladač Caterpillar 442E

• Využití stroje:
  • Rypadlo-nakladač bude využit k hloubení základových konstrukcí a nakládání odpadu a zeminy, taktéž bude využit k rozvážení materiálu po staveništi.

• Rozměry:
  • B – přepravní výška – 3 914 mm
  • R – šířka – 2 368 mm
  • A – celková délka – 5 809 mm
  • M – maximální výškový dosah – 4 238 mm
  • N – hloubkový dosah – 4 575 mm
  • P – vodorovný dosah – 6 022 mm
  • Q – dosah při maximálním zdvihu – 1 713 mm
• Motor:
  • Cat 3054C-T
  • Celkový výkon 75 kW / 102 k
• Hmotnosti:
  • Provozní hmotnost je 7 940 kg
• Nakládací lopata:
  • Objem je 1 m³

3 Stroje určené pro betonáž

3.1 Autodomíchávač AM 369 na podvozku Tatra 815 6×6

• Využití stroje:
  • Autodomíchávač bude využit k přepravě betonu z betonárky na staveniště při betonáži základových konstrukcí, podlah a obvodových nosných zdí skladu.

• Rozměry:
  • Maximální šířka vozidla je 2 500 mm
• Technické údaje o vozidle:
  • Celková hmotnost 27 200 kg
  • Pohotovostní hmotnost je 13 100 kg
  • Maximální rychlost je 70 km / hod.
  • Maximální rychlost plného stroje je 60 km/hod.
• Technické údaje o nástavbě:
  • Objem bubnu je 10,25 m³
  • Objem vodní nádrže je 680 l
  • Čas pro naplnění 1 m³ směsi je 5 – 15 s
  • Čas pro vyprázdnění 1 m³ směsi je 10 – 50 s

3.2 Autočerpadlo Schwing S34x

• Využití stroje:
  • Čerpadlo bude využito k přepravě betonu od domíchávače do konstrukce na staveniště při betonáži základových konstrukcí, podlah a obvodových nosných zdí skladu.

• Technické údaje o výložníku:
  • Vertikální / horizontální dosah je 34 / 30 m
  • Počet ramen výložníku jsou 4
  • Dopravní potrubí má průměr 125 mm
  • Délka koncové hadice je 4 m
• Technické údaje čerpací jednotky:
  • Typ P 2023
  • Počet zdvihů 27 / min
  • Dopravené množství betonové směsi je 136 m³/hod.
  • Tlak betonu je maximálně 85 barů

4. Stroje určené k manipulaci s břemeny

4.1 Věžový jeřáb Liebherr 110EC-B 6

• Využití stroje:
  • Věžový jeřáb bude využit k přepravě bednících bloků při bednění stěn, k přepravě těžkých kusových materiálů při výstavbě nosné ocelové konstrukce a to jak u skladu tak i u administrativní části a k přemísťování cihel při výstavbě administrativní části.
• Technické údaje:
  • Maximální nosnost je 6 tun při vyložení 20 m
  • Maximální vyložení je 55 m s nosností 1,35 tuny
  • Jeřáb je uložen na kolejích a je stacionární, nepojízdný
  • Jedná se o jeřáb s horní otočí.

Rozhodujícím prvkem při návrhu zvedacího mechanismu byl svařovaný vazník o hmotnosti přibližně 1,66 tuny, jež je zapotřebí osadit ve vzdálenosti 45 m od osy jeřábu.

Vzhledem k délce výstavby a zejména potřebě osazení nosné střešní konstrukce tvořené ocelovými prvky až po vyzdění obvodových zdí jsem zvolil tento věžový jeřáb, který daným podmínkám zcela vyhovuje.

Diagram vyložení a nosností:

Daný typ jeřábu je schopen na vzdálenost 45 m dopravit břemeno o hmotnosti až 2,15 tuny, což je pro náš objekt zcela dostačující.

4.2 Věžový jeřáb Liebherr 90 EC-B 6

• Využití stroje:
  • Věžový jeřáb bude využit k přepravě palet cihelných bloků POROTHERM, k přepravě výztužných armokošů a při přemisťování těžkých prefabrikátů.
  • Maximální nosnost je 6 tun při vyložení 17,5 m
  • Maximální vyložení je 50 m s nosností 1,40 tuny
  • Jeřáb je uložen na podstavě a je stacionární, nepojízdný
  • Jedná se o jeřáb s horní otočí
  • Rozměr podstavy: 3,8 m x 3,8 m (založení na zpevněné štěrkové ploše) – zhutněný podklad Edef2 = 50 MPa, max. Edef2/Edef1 ≤ 2,1 (doporučená hodnota 2,5)
  • Maximální výška háku: 22,65 m
• Návrh dílců jeřábu:
  • Věž (5+1) – 1 x spodní díl 10,0 m + 5 x díl 2,5 m = 22,5 m
  • Výložník – 9,8 m + 10,0 m + 10,0 m + 2,5 m + 7,5 m + 5,0 + 5,0 = 49,8 m

Způsob založení věžového jeřábu:

Diagram vyložení a nosností:

A) NEJVZDÁLENĚJŠÍ BŘEMENO – Paleta zdících prvků POROTHERM
B) NEJTĚŽŠÍ BŘEMENO – Schodišťové rameno 15 x 165 x 300 mm
C) NEJBLIŽŠÍ BŘEMENO – Výztužný armokoš (OCEL B 500 B)

Daný typ jeřábu je schopen na vzdálenost 50 m dopravit břemeno o hmotnosti až 1,4 t.

4.3 Autojeřáb Demag AC 120

• Využití stroje:
  • Autojeřáb bude využit ke stavbě čtyř nosných věží.
• Rozměry:
  • Maximální délka 14 180 mm
  • Maximální šířka je 7 000 mm

• Technické údaje:
  • Maximální nosnost je 120 tun na vyložení 3 m
  • Teleskopický výložník je12,5 m – 60 m
  • Špičkový výložník 9,1 – 17,0 – 25 – 33 m
  • Pohon kol a řiditelnost10 x 8 x 8
  • Provozní cestovní hmotnost 60 tun

Zvolený jeřáb musí být schopen vyzdvihnout nosnou věž ve vzdálenosti zhruba 15 m o hmotnosti okolo 19,5 tuny, což je, z diagramu nosnosti, bez obtíží splněno.

4.4 Pracovní plošina Compact 12DX

• Využití stroje:
  • Plošina bude využívána při montáži střešní konstrukce haly, dále při provádění opláštění stavby či osazování rozvodů.

• Technické údaje:
  • Maximální výška koše je 10,4 m
  • Pracovní výška je 12,4 m
  • Nosnost koše je 0,45 tuny
  • Rychlost pojezdu je 5,5 – 10 km / hod.
  • Čas zdvihání/spouštění je 35 / 35 sec.
  • Výkon motoru Deutz je 17,9 kW
  • Celková hmotnost je 3,85 tuny

• Rozměry:
  • Délka „A“ je 2,65 m
  • Šířka „B“ je 1,8 m
  • Průjezdná výška „C“ je 2,55 m
  • Rozměry koše jsou 2,5 m x 1,55 m

5 Stroje zeměměřické

5.1 Digitální teodolit PENTAX ETH 310

• Využití:
  • Umožňují jednoduše vynulovat horizontální úhel na určitém směru nebo uzamknout a uvolnit libovolný horizontální úhel.

• Technické údaje:
  • Obraz v dalekohledu – vzpřímený
  • Zvětšení dalekohledu – 30 x
  • Zorné pole ve 100m – 2,6 m
  • Minimální zaostření – 1,35 m
  • Kompenzátor – ne
  • Přesnost – 10″ (30 cc)
  • Typ displeje – LCD
  • Počet displejů – 2 oboustranně
  • Citlivost krabicové libely – 8′ / 2 mm
  • Citlivost alhidádové libely – 40″ / 2 mm
  • Zvětšení optické centrace – 3 x
  • Trojnožka – odnímatelná
  • Pracovní teplota – -20 °C až +50 °C
  • Typ napájení – 4 x tužkové baterie
• Rozměry:
  • Šířka přístroje – 168 mm
  • Výška přístroje – 330 mm
  • Délka přístroje – 158 mm
  • Váha přístroje – 4,6 kg

5.2 Nivelační přístroj LEICA Runner 20

• Technické údaje:
  • Zvětšení dalekohledu – 20 x
  • Střední kilometrová chyba – 2,5 mm
  • Ohnisková vzdálenost – 0,8 mm
  • Kompenzátor – ne
  • Pracovní rozsah ± 15´
  • Citlivost krabicové libely – 10´ / 2 mm
  • Horizontální kruh – kovový 360°
  • Dělení kruhu – po 1°
  • Rozsah pracovních teplot – 20 °C až + 50 °C
  • Hmotnost – 2 kg

Příloha 2

NEJČASTĚJI VYUŽÍVANÉ STAVEBNÍ STROJE

Zemní práce

Kolové rypadlo – CATERPILLAR M315D

• Základní technické parametry:
  • Výkon motoru: 101 kW
  • Max. hloubkový dosah: 6,09 m
  • Max. dosah: 9,38 m
  • Objem lopaty: 0,38 – 1,26 m³
  • Provozní hmotnost: 15,7 – 18,3 t

Pásový dozer – CATERPILLAR D3K

• Základní technické parametry:
  • Výkon motoru: 55 kW
  • Měrný tlak: 0,3 – 0,46 bar
  • Objem radlice: 1,5 – 1,66 m³
  • Provozní hmotnost: 7,8 – 8,1 t

Nakladač – CATERPILLAR 908H

• Základní technické parametry:
  • Výkon motoru: 58 kW
  • Jmenovitá nosnost: 2 500 kg
  • Objem lopaty: 1,1 m³
  • Provozní hmotnost: 6,5 t

Sklápěč – TATRA T815

• Základní technické parametry:
  • Max. tech. přípustná hmotnost: 19 000 kg
  • Užitečné zatížení: 9 000 kg
  • Max. rychlost: 85 km/hod.
  • Nástavby: třístranně sklopná korba
  • Objem korby: 8 m³

Betonářské práce

Autočerpadlo – SCHWING Stetter S34X

• Základní technické parametry:
  • Vertikální dosah: 34 m
  • Horizontální dosah: 30 m
  • Dopravní potrubí: DN 125
  • Dopravované množství: 90 – 163 m³/hod.

Stabilní čerpadlo – SCHWING Stetter SP 305

• Základní technické parametry:
  • Dopravní potrubí: DN 125
  • Max. dopravní výkon: 23 m³/hod.
  • Příkon motoru: 35 kW
  • Hmotnost: 1 525 kg

Bádie – typ 1016L

• Základní technické parametry:
  • Objem: 500 l
  • Výška: 1 650 mm
  • Nosnost: 1 200 kg
  • Hmotnost: 150 kg

Montážní práce

Autojeřáb – AD 20 TATRA

Základní technické parametry:

• Zatížení náprav:
  • přední 7 380 kg;
  • zadní 2 x 8 590 kg

Nosnost: 20 000 kg

• Délka výložníku:
  • zasunutý 8 900 mm;
  • vysunutý 20 900 mm

Max. dopravní rychlost: 80 km/hod.

Věžový jeřáb – rychlomontovatelný MB 1030.1

• Základní technické parametry:
  • Výložník: vodorovný i šikmý délky 28 – 32 m
  • Jeřábová dráha: rozchod 4,6 m
  • Pevná patka: 4,6 x 5,2 m
  • Únosnost podloží: min. 2,5 kg/cm²
  • Nosnost: 3,2 – 8 t (na vodorovném výložníku podle zátěžového diagramu)

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 63 K

• Základní technické parametry:
  • Maximální výška zdvihu: 51,3 m
  • Maximální vyložení: 43,0 m
  • Max. nosnost při max. vyložení: 1 150 (1 100) kg
  • Závěs: 1 (1+1)
  • Velikost základny: 4,4 x 4,4 m

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 90 EC-B6

• Základní technické parametry:
  • Maximální výška zdvihu: 48,6/53,6 m
  • Maximální vyložení: 50,0 m
  • Max. nosnost při max. vyložení: 1 500 (1 350) kg
  • Závěs: 1 (1+1)
  • Velikost základny: 4,5 x 4,5 m

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 130 EC-B6

• Základní technické parametry:
  • Maximální výška zdvihu: 63,4 m
  • Maximální vyložení: 60,0 m
  • Max. nosnost při max. vyložení: 1 500 (1 350) kg
  • Závěs: 1 (1+1)
  • Velikost základny: 8,0 x 8,0 m

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 256 HC

• Základní technické parametry:
  • Maximální výška zdvihu: 88,1 m
  • Maximální vyložení: 70,0 m
  • Max. nosnost při max. vyložení: 2 700 kg
  • Závěs: 1
  • Velikost základny: 10,0 x 10,0 m