Stav: aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Upozornění k textu

OBSAH

A ÚVOD

Od posledního znění metodické pomůcky Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě (rok vydání 2003), kde byly definovány výkony a činnosti projektantů, uplynula doba, za kterou se mnoho podmínek (právních, realizačních, hospodářských a dalších) výrazně změnilo. Vzhledem k tomuto faktu vyvstala potřeba vydání aktualizovaného dokumentu, který reflektuje současné podmínky v procesu výstavby a jasně definuje profesní výkon a činnost projektanta. Zároveň jsou uvedeny i další činnosti, které v příslušné fázi s projektem souvisí.

Základním znakem profesní služby projektanta je zvýšená osobní odpovědnost fyzické osoby za profesní činnosti vedoucí ke kvalitním projektům, kvalitním stavbám. Současná společnost se s tímto fenoménem vyrovnává formou přísnějšího právního režimu pro profesní službu projektanta – architekta, inženýra, technika. Důvody pro tento postup lze v souladu s novým Občanským zákoníkem a s právními předpisy EU shrnout do několika bodů.

• Zásadní vliv této činnosti na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů.
• Zásadní vliv na prostředí, jeho funkční využití, hospodárné a přiměřené zatížení, udržitelnost rozvoje v území, krajině a osídlení.
• Činnost vyžadující vysoký stupeň kvalifikace a dlouhodobou odbornou praxi.
• Činnost mající tvůrčí charakter s vysokým stupněm autorského přístupu.
• Činnost vyžadující nezávislost a schopnost posoudit objektivní potřeby společnosti, vyvážit veřejný zájem s cíli stavebníka.

Nezbytnou pomůckou pro dosažení kvalitních výsledků v této profesní činnosti je jasná, přehledná a celistvá struktura celého procesu projektování a realizace staveb. Rozsah a obsah služeb projektanta musí být v souladu s tímto tvůrčím procesem.

Tyto zásady a principy pro výkon profese je třeba předat odborné i laické veřejnosti, studentům, státní správě a obecně je zpopularizovat. Vstup předchozích dokumentů, ze kterých standardy vycházejí do stavební praxe, se ukázal jako mimořádně důležitý, pomohl nejen projektantům, ale i všem účastníkům výstavby, v jasné orientaci v procesu územního plánování, projektování i realizace stavebního díla.

První vydání Výkonového a honorářového řádu inženýrů a architektů položilo základy metodiky, která vycházela ze zkušeností a výkonů obvyklých v evropských zemích. Projektový proces je zachycen v jednotlivých fázích. Provází ho vypracování dokumentace a dokumentů jednotlivých fází, které tvoří úhelné body celého procesu od pořizování územně plánovací dokumentace přes projektování staveb po provádění staveb.

Spolupráce České komory architektů, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Ministerstva pro místní rozvoj (ČKA, ČKAIT, MMR) na novele vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, byla završena vydáním znění, kde přílohy vyhlášky přejímají rozsah a obsah dokumentací jednotlivých fází projektového procesu popsaného dále ve „Standardech“ při vlastní diferenciaci různých druhů dokumentace.

Představenstva České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků tak respektovala doporučení Evropské rady architektů (ACE) formulované v dokumentu SIC 2009 – Systém informací o cenách, který valná hromada (GA ACE 02/2009) schválila a ve svém závěru doporučuje členským zemím vytvořit jasný a přehledný, místním podmínkám a právním předpisům odpovídající dokument – „Standardy služeb“ (dále jen „Standardy“).

Pracovní skupina dále po obsáhlé diskuzi v rámci zasedání představenstev ČKA i ČKAIT a po připomínkování odborné veřejnosti dodržovala při tvoření „Standardů“ následující priority:

1 Respektovat současné platné právní předpisy.

2 Navázat na Honorářový řád (HŘ 1997, 2003).

3 V principu dodržet strukturu honorářového řádu.

4 Zřetelně vymezit standardní projektovou činnost, obstaravatelskou činnost, součinnost klienta, speciální činnosti a definovat a stanovit nadstandardní služby projektanta.

5 Obsahy dokumentací pro všechny běžné druhy staveb (pozemní, dopravní, inženýrské, technologické, vodního hospodářství) a jejich textových zpráv v různých fázích musí mít stále stejnou strukturu, pouze míra informací se ve vyšších projektových fázích zvyšuje a prohlubuje.

6 Vytvořit „Standardy“ v součinnosti obou Komor a zástupců MMR.

7 Konzultovat pracovní texty „Standardů“ se zástupci odborné veřejnosti, dotčené státní správy a samosprávy.

8 Výsledný materiál „Standardy profesních služeb a souvisejících činností“, převést do „Standardu pracnosti projektových prací“. Tento „Standard“ si též mohou vydat jednotlivé autorizované osoby a jejich ateliéry jako vlastní vnitřní směrnici.

9 Rozsah a obsah jednotlivých dokumentací popsaný ve „Standardech“ v jednotlivých fázích služeb má být podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb předpokládaný nutný a současně dostatečný pro kladné projednání dokumentace a získání souhlasného stanoviska dotčených orgánů státní správy.

10 Výsledné dokumenty – jak „Standardy profesních služeb“, tak „Standard pracnosti“ mají být přiměřeně obsažné, jasné a jednoduché, aby se staly platnou pomůckou pro stanovení předmětu plnění a cen ve smlouvách s klienty (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) a vyčerpávající informací pro tyto partnery a dotčené orgány.

Projektový proces byl rozdělen na logické, postupné fáze služeb vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s členěním na standardní projektové služby, nadstandardní projektové služby, speciální odbornou činnosti, součinnost klienta a doprovodné poznámky.

Ty fáze služeb, jejichž obsah závazně upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., mají navrženu stejnou strukturu, která umožňuje postupné doplňování informací do jejich jednotlivých částí A – D, aniž by se mezi fázemi měnila struktura dokumentace. Základním principem vyhlášky č. 499/2006 Sb., a „Standardů“ je, že dokumentace ve struktuře projektu vždy obsahuje části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Část A – Průvodní zpráva představuje velmi stručný průvodní list dokumentace a později realizované stavby s vypsáním jejích jen zcela zásadních údajů o místě stavby a stavbě, investorovi a projektantovi.

Část B – Souhrnná a technická zpráva popisuje území, ve kterém se má stavba realizovat, vlastní stavbu, případně její napojení na technickou a dopravní infrastrukturu, řešení úprav jejího okolí a dopady realizace stavby na její okolí.

Část C – Situace dokumentuje umístění stavby.

Část D – Výkresová dokumentace v podrobnosti podle jednotlivých fází popisuje jednotlivé stavební objekty a technická a technologická zařízení (provozní soubory) navrhované stavby.

K dokumentaci se přikládá dokladová část. Dokladová část se postupně doplňuje o jednotlivé získané doklady, případně podklady.

Nelze tedy po zpracovateli dokumentace žádat, aby dokumentace vždy měla stejný rozsah a obsah, nelze rozumně a spravedlivě požadovat pro rekonstrukci anebo novostavbu rodinného domu stejný rozsah dokumentace jako pro novostavbu multifunkčního areálu. Není potřebné, aby projektant zodpovídající podle zákona za obsah a kvalitu dokumentace výslovně deklaroval, že některé body, zejména v části B – Souhrnné a technické zprávy, nejsou předmětem řešení projektu a dokumentace.

B VŠEOBECNÉ INFORMACE

B.1 PODKLADY

• Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 1997;
• Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 2003;
• Standard výkonů – Slovenská komora architektů;
• ČKAIT PROFESIS – profesní informační systém;
• Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností UNIKA.

B.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Současný právní rámec reprezentuje stavební zákon a relevantní vyhlášky, které určují rozsah a obsah projektových dokumentací a činností vedoucí k realizaci staveb.

• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ);
• Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále AZ);
• Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• Profesní a etický řád ČKA a ČKAIT.

Použité právo a obvyklé pořadí důležitosti

Právní vztahy mezi smluvními stranami se řídí:

• právními předpisy České republiky;
• uzavřenou smlouvou;
• ustanoveními všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb, na jejichž použití smluvní strany odkázaly;
• technickými normami, jejichž závaznost je dána obecně závaznými právními předpisy a technickými normami, na jejichž použití se smluvní strany dohodly.

Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

• Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.
• Autorská práva projektanta (architekta/inženýra/technika) jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
• Klient má právo užít autorského díla projektanta (architekta/inženýra/technika) výlučně pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro realizaci autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.
• Zveřejňování díla – autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných publikacích klienta, popřípadě třetích osob. Je nutné si uvědomit, že projektant je pouze autorem návrhu stavby, nikoliv vlastní stavby.

Uložení dokumentů

• Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím projektanta. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma dispozice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi projektantem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací zejména v digitální formě.
• Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby je předání dokumentace podmíněno dohodou ve věci formátu a rozsahu.

Výklad „Standardů“ a spory

• Pro řešení sporů mezi smluvními stranami jsou příslušné obecné soudy. Bylo-li to však písemně dohodnuto, budou takové spory řešeny před příslušným orgánem komory.

B.3 POJMY A VYSVĚTLIVKY UŽÍVANÉ VE STANDARDECH

• Dokumentace je podle SZ dokumentace pro územní rozhodnutí. Zde i v obecném pojetí výraz pro jakoukoli dokumentaci. Pojem dokumentace viz také § 105 odst. 3, 4, 5, 6, 7 a § 159 odst. 3 SZ.
• Projektová dokumentace je dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ.
• Oprávněná (autorizovaná) osoba je autorizovaný architekt, inženýr nebo technik podle § 4 a § 5 AZ.
• Projektant je podle § 22 odst. 4 SZ termín používaný pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 odst. 1 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní projektant, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zpracovatele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.
• Hlavní projektant je pojem uvedený v § 113 odst. 2 SZ. Hlavní projektant je autorizovaná osoba, kterou stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru projektanta. Funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník. Stavební úřad může ve stavebním řízení hlavního projektanta přizvat.
• Zodpovědný projektant je osoba zodpovědná za jím zpracovanou část dokumentace (podle oborů autorizace) v souladu s § 159 SZ. Tento pojem se takto ve SZ nevyskytuje.
• Zhotovitel stavby je osoba oprávněná k provádění staveb podle § 160 odst. 1 a 2 a § 2 odst. 2 písm. b) SZ.
• Stavbou se rozumí podle § 2 odst. 3 SZ veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
• Soubor staveb jsou vzájemně provozně související stavby, jimiž se zpravidla uskutečňuje rozsáhlá a dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému cíli. Soubor staveb není ve stavebním zákoně definován, ale jedná se o dlouhodobou praxí ustálený výraz, který se vžil pro více staveb vzájemně souvisejících svým účelem a místem. Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb nebo dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.
• Stavební objekt je výsledkem stavební výroby, je to prostorově ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby způsobilá bezpečného užívání a provozu. Rozeznáváme stavební objekty pozemní a inženýrské.
• Technologická část stavby zahrnuje všechny provozní soubory (provozní celky) a ve svém souhrnu zabezpečuje technologické procesy splňující požadované užitkové funkce stavby.
• Provozní celek zahrnuje veškeré provozní soubory, vykonávající samostatný ucelený technologický proces jednoho druhu výroby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase.
• Provozní soubor je ucelená část stavby schopná samostatného provozu, sestávající z technického a technologického zařízení; provozní soubor je obvykle členěn na dílčí provozní soubory, popř. dále na provozní jednotky.
• Provozní jednotka je strojní zařízení vykonávající uvnitř provozního souboru ucelenou část dílčího technologického procesu.
• Stavebník je podle § 2 odst. 2 písm. c) SZ osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též klient, investor a objednatel stavby.
• Stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí podle § 2 odst. 2 písm. d), § 153 odst. 3, 4 a § 160 odst. 3, 4 SZ.
• Technický dozor stavebníka je činnost fyzické nebo právnické osoby pověřené klientem (stavebníkem/investorem/objednatelem) kontrolující soulad kvantitativních a kvalitativních parametrů projektu s prováděnou stavbou, objektem nebo zařízením. Osoba pověřená tímto výkonem je rovněž pověřena sledovat soulad prováděné stavby s právními předpisy, vydanými správními rozhodnutími a dalšími podmínkami stanovenými smlouvou s klientem. Technický dozor stavebníka musí být zajištěn stavebníkem podle § 152 odst. 4 SZ u stavby hrazené z veřejných prostředků.
• Developer je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která financuje, organizuje a řídí stavební projekt. Vyhledá a zajistí majetková práva k pozemkům, případně k nemovitostem, zajistí předinvestiční fázi projektu včetně potřebných povolení pro realizaci stavby, zajistí investiční fázi projektu a stavbu převede na finálního vlastníka (uživatele). Tento pojem není ničím zaveden, patrně lze místo něj zavést pojem klient (objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel).
• Investor je právnická nebo fyzická osoba, která stavbu financuje, viz poznámka k pojmu „developer“.
• Certifikace stavby poskytuje nezávislé ověření, že dům nebo soubor budov byl navrhnut a vybudován s využitím strategií zaměřených na dosažení vysokých požadavků v klíčových oblastech zdraví lidí a životního prostředí, jako jsou udržitelná výstavba budovy, úspory vody, energetická efektivnost, výběr vhodných materiálů a kvalita vnitřního prostředí. Environmentální certifikace staveb vznikaly původně na národních úrovních, jako například certifikace BREEAM v Británii, LEED ve Spojených státech nebo CASBEE v Japonsku. Český certifikační nástroj je pro posouzení komplexní úrovně kvality stavby je SBToolCZ.
• Certifikace je ověření způsobilosti ke splnění stanovených požadavků, prováděné určenou nezávislou (autorizovanou nebo akreditovanou) osobou. Certifikát (osvědčení) je listina potvrzující splnění stanovených podmínek pro určené období, vystavená zpravidla autoritou, která je k ověřování určena (pověřena).
• Certifikace ve výstavbě se používá především pro posuzování shody vybraných výrobků s požadavky technických předpisů, tzv. certifikace v regulované oblasti; dále pro zavedení a ověřování prvků a procesů systému managementu kvality podle ČSN EN ISO 9001, systému environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14001 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví ČSN ISO 45001, případně pro certifikaci personálu (např. osobní certifikát auditora systému managementu kvality, osobní certifikát projektového manažera podle IPMA), tzv. certifikace v neregulované oblasti.
• Zkoušky jsou úkony, předepsané předpisy nebo smlouvou, které prokazují funkčnost stavby nebo její části.
• Individuální vyzkoušení je souhrn předepsaných a dohodnutých zkoušek, kterými prokáže zhotovitel/dodavatel stavby provedení montážních prací a funkčnost technických a technologických zařízení.
• Komplexní vyzkoušení je souhrn dohodnutých zkoušek, kterými na základě podmínek dohodnutých ve smluvních vztazích prokáže zhotovitel/dodavatel technologické části stavby, že tato část je dokončená, funkční a připravená k provozu.
• Zkušební provoz podle § 124 SZ ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě.
• Garanční zkoušky jsou zkoušky, které provede zhotovitel/dodavatel stavby do stanovené doby po dokončení zkušebního provozu, nejdéle však do uplynutí záruční doby, při níž se zejména měřením a výpočty prokáže, že příslušná stavba (část stavby) dosahuje sjednaných kvalitativních a technických parametrů.
• Informační modelování budov BIM je proces vytváření, používání a správy dat o budově (stavbě) v digitální podobě během jejího celého životního cyklu s využitím informačních technologií a definovaných pravidel spolupráce. Představuje organizovaný přístup ke sběru a využití informací napříč projektem, realizací a užíváním stavby.
• Kontrola spolehlivosti konstrukce podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ je kontrola obvykle na základě požadavků jiných speciálních předpisů (např. vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb), ve znění pozdějších předpisů.
• Služby (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků).

Jednotlivé služby jsou začleněny do fází, přičemž se dělí na služby standardní a služby nadstandardní. V textu „Standardů“ jsou uvedeny podrobné popisy fází služeb a jejich členění na služby standardní a nadstandardní. Služby jsou v této metodické pomůcce popsány pro celé stavby, respektive jejich části – stavební objekty, provozní soubory.

Standardní služby jsou pro jednotlivé fáze služeb stanoveny touto metodickou pomůckou a ve fázích popisujících dokumentace nebo činnosti podle SZ vesměs odpovídají požadavkům částí A – D příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Nadstandardní služby mohou být k standardním službám za úhradu přiřazeny nebo mohou standardní služby nahradit, jestliže to úkol vyžaduje, pokud si to klient přeje, nebo jsou-li kladeny zvláštní požadavky na zabezpečení žádaného výsledku, např. dokumentace podle zvláštních předpisů.

Služby (Výkony) autorizovaných architektů, inženýrů a techniků ve smyslu této metodické pomůcky, jsou činnosti, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo určeného cíle.

Fáze služeb (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků) vyjadřují příslušný rozsah prací, odpovídající postupnému provádění a zajišťování přípravy a realizace stavby v potřebné časové návaznosti.

Fáze služeb FS 1 – příprava zakázky (PZ) je soubor činností konkretizující investiční záměr, specifikující potřebné podklady a údaje vedoucí ke konkrétnímu zadání projektu stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 2 – dokumentace návrhu stavby/studie stavby (DNS) je dokumentace, jejímž smyslem a účelem je vzájemné ujasnění si záměrů a stavebního programu mezi projektantem (architektem/inženýrem/technikem) a klientem.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 3 – dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) je podle přílohy č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace připojovaná spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 SZ, rozhodnutí o změně využití území podle § 80 SZ a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle § 81 SZ; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 4 – projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) je podle § 158 odst. 2 písm. a) až d) SZ a přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), tedy dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k ohlášení stavby podle § 105, k žádosti o vydání stavebního povolení podle § 115, nebo je to podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby, nebo je to podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 5 – projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS) je podle § 158 odst. 2 písm. g) SZ a přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., rovněž „projektová dokumentace“. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Klientovi slouží k definování požadavků, které jsou závažné pro výslednou kvalitu stavebního díla. Je propracováním dokumentace předchozích fází do té úrovně, aby odborně způsobilému zhotoviteli stavby bylo zřejmé, jaké jsou požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby. Obsahuje technické charakteristiky, popisy a podmínky pro provádění stavebních prací. Výkresy podrobností zobrazují pro zhotovitele závazné nebo tvarově složité konstrukce, na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při stavbě respektovat.

DPS může sloužit jako tzv. „příslušná dokumentace“ jako podklad pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb a zpracování výkazu výměr podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (viz FS 6), a spolu s ním tvořit součást zadávací dokumentace, resp. technických, zadávacích podmínek pro výběr zhotovitele stavby ve smyslu ZZVZ.

DPS je podkladem pro dodavatelskou dokumentaci (dokumentaci zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Fáze služeb FS 6 – soupis prací a dodávek (SPD) je sestavením soupisu prací, dodávek a služeb, sestavením výkazu výměr a případně sestavením kontrolního rozpočtu na základě příslušné dokumentace podle vyhlášky č. 169/2016 Sb. (DPS), a spolu s ní může sloužit k výběru zhotovitele stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 7 – autorský dozor projektanta (AD) při realizaci stavby. Hlavní náplní této fáze je pro zpracovatele projektové dokumentace kontrola dodržování platné/ověřené projektové dokumentace nebo projektové dokumentace zpracované zhotovitelem stavby a případné schválení odchylek a úprav. Autorský dozor projektanta (odst. 4 § 22 SZ) případně hlavního projektanta (odst. 2 § 113 SZ) je nezbytný podle § 152 odst. 4 SZ u staveb financovaných z veřejného rozpočtu prováděných stavebním podnikatelem, pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu zpracovala oprávněná (autorizovaná) osoba.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb. Provádět ji ale musí „projektant“ – tedy fyzická osoba s oprávněním podle AZ (odst. 4 § 22 SZ).

Shrnutí náplně jednotlivých fází služeb

Dokumentace, které jsou definovány vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 3 – Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR)

FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Rozsah a obsah dokumentací, který není definován vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

FS 2 – Dokumentace návrhu stavby / studie stavby (DNS)

FS 6 – Soupis prací a dodávek (SPD)

FS 7 – Autorský dozor projektanta (AD)

• Společná dokumentace (SpD) – je dokumentace pro žádost o vydání společného povolení SpD (společného územního rozhodnutí a stavebního povolení) podle § 94j a dalších SZ) resp. pro žádost o vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru (společný souhlas podle § 96a SZ) vypracovaná v jedné fázi. Dokumentace je podle přílohy č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací připojovanou spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání společného povolení. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu.
• Jednostupňová projektová dokumentace (JPD) – je dokumentace pro vydání stavebního povolení a pro provádění stavby vypracovaná v jednom čase a kroku. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu. Jedná se o projektovou dokumentaci pro stavební povolení s rozpracováním části D v podrobnosti požadované DPS.
• Pozor: JPD se nevyskytuje ve SZ, tímto zavádíme nový pojem (dříve definovaný jako tzv. „jednostupňový projekt“ např. v § 28 již zrušené vyhlášky č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb).
• Dodavatelská dokumentace stavby (DDS) – je dokumentace zhotovitele stavby. Podkladem pro ni je předchozí stupeň dokumentace (obvykle DSP, DPS a DZS). Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není a součástí DDS naopak je zejména výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace pro pomocné práce a konstrukce na staveništi, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, podrobné výkresy výztuže betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, montážní dokumentace, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí, výkresy dočasných konstrukcí na stavbě, projekt zařízení staveniště.
• Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) – je podle § 121 a § 125 SZ a přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby.
• Dokumentace bouracích prací (DBP) – je podle § 128 SZ a přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace potřebná při odstraňování staveb vyžadujících stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ.
• Stavební deník (SDE) – je podle § 157 SZ a přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací, kterou je povinen pravidelně vést zhotovitel stavby (stavbyvedoucí) u stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení.
• Povinnosti a kompetence projektanta (zpracovatele dokumentace)
  • Projektant (dále i zpracovatel dokumentace) vykonává svou činnost ve prospěch klienta a jedná při tom odpovědně vůči životnímu prostředí a veřejným zájmům. Je nezávislý, pokud jde o volbu materiálů, výrobků, systémů a dodavatelů, pokud si jejich výběr nevyhradí klient ve smlouvě.
  • Výběr projektanta se má řídit jeho způsobilostí k realizaci zakázky. Projektant poskytuje ve smyslu těchto „Standardů“ poradenské, expertní a projektové služby, služby autorského a případně technického dozoru stavebníka, vypracovává posudky a zajišťuje vedení zakázky.
  • Projektant hájí zájmy klienta podle svého nejlepšího vědomí a svědomí s využitím všeobecně uznávaného standardu vědomostí svého oboru.
  • Projektant nepřijímá od třetích osob, např. výrobců a dodavatelů, žádné osobní výhody. Poznatky, získané při provádění zakázky, považuje za důvěrné a nepoužije jich v neprospěch klienta.
  • Rozsah a obsah kompetencí projektanta se řídí uzavřenou smlouvou. V případě pochyb si projektant vyžádá instrukce klienta pro veškerá právní opatření i pro nařízení, která mají důležitost pro termíny, kvalitu nebo náklady.
  • Projektant je povinen upozornit klienta na důsledky jeho pokynů, zejména pokud jde o termíny, kvalitu a náklady a odrazovat jej od neúčelných nařízení či požadavků.
  • Projektant je oprávněn a ve smyslu AZ povinen přizvat si za účelem splnění svých smluvních povinností vhodné třetí osoby a specialisty.
  • Třetím osobám klient zpravidla neuděluje přímé pokyny. V opačném případě je třeba, aby písemně a neprodleně informoval projektanta. Zejména je povinen projektanta písemně informovat o případné činnosti třetích osob na zakázce (zásazích do projektantem vypracované PD, vypracování dalších stupňů PD apod.) a o platbách za tuto činnost.
  • Za služby přizvaných samostatných třetích osob, které jsou v přímém smluvním vztahu s klientem, projektant neodpovídá.
  • Povinnosti podle SZ definuje zejména § 158, § 159 a § 169 SZ.
• Integrované povolení – je určeno pro vybraná technologická zařízení podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci č. 76/2002 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky č. 288/2013 Sb. a musí být přiloženo stavebníkem/budoucím provozovatelem, uživatelem u vybraných technologických zařízení k žádosti o vydání stavebního povolení (viz např. § 115 odst. 2 SZ, § 15 odst. 1 a § 126 odst. 5 vodního zákona).

Poznámka:
Technologická zařízení, která podléhají povinnosti získat integrované povolení, jsou definována výčtem v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Po zjištění, že je třeba integrované povolení ke stavebnímu povolení, musí budoucí provozovatel vypracovat žádost o integrované povolení.

• Vyhrazená technická zařízení – jsou podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru zařízení tlaková (vyhláška č. 18/1979 Sb.), zvedací zařízení (vyhláška č. 19/1979 Sb.), plynová (vyhláška č. 21/1979 Sb.) a elektrická (vyhláška č. 73/2010 Sb.), vše ve znění pozdějších předpisů.

B.4 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

B.5 ROZSAH POUŽITÍ „STANDARDŮ“

Základním cílem dokumentu „Standardy“ je dát vyčerpávající, celistvou a přehlednou informaci o rozsahu a obsahu služeb poskytovaných autorizovanými osobami při projektové činnosti. Služby v jednotlivých fázích projektu (stupních) jsou děleny na projektovou činnost se standardními a nadstandardními službami.

Nadstandardními službami se z hlediska projektanta rozumí nadstandardní projektová činnost, činnost obstaravatelská, speciální odborná činnost a součinnost klienta, přičemž se tyto činnosti často prolínají.

V jednotlivých fázích služeb je i výčet nezbytné součinnosti klienta (investora, developera, zadavatele, stavebníka).

Obstaravatelskou činnost, speciální odbornou činnost a dílčí části investorské činnosti lze přenést po dohodě a za honorář na projektanta.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací.

„Standardy služeb“ jsou podkladem ke stanovení pracnosti standardních projektových činností, nákladů nadstandardních projektových činností, vedlejších nákladů, nákladů na obstaravatelskou činnost a nákladů na speciální odborné činnosti.

„Standardy“ mohou sloužit všem zúčastněným osobám, organizacím a státní správě v procesu územního plánování, projektování a realizace staveb.

Tento dokument má být manuálem přehledným, jasně srozumitelným pro použití do smluv s klienty a pro proces posuzování a schvalování dotčenými orgány a státní správou.

„Standardy“ nejsou uzavřeným dokumentem, jejich jednotlivé části budou vycházet postupně s možností budoucích novelizací.

„Standardy“ jsou dokument – manuál, který je zpracován v souladu s tvorbou evropského standardu služeb pro výkon profesí spojených s výstavbou. Proces standardizace CEN TC 395 byl odsouhlasen evropským parlamentem jako nástroj pro otevření trhu služeb v této oblasti do roku 2020.

C SYNERGIE VYHLÁŠKY č. 499/2006 Sb., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, a „STANDARDŮ SLUŽEB“

„Standardy“ připravené k vydání ČKA a ČKAIT zahrnující v první etapě projektování pozemních a technologických staveb, sledují posloupnost a celistvost projektového procesu a rozdělují služby architektů a inženýrů na jednotlivé fáze od přípravy zakázky po kolaudaci. Služby v jednotlivých fázích jsou popsány v „náplni“, rozsah a obsah dokumentací je stanoven v neměnné struktuře, vždy s rozšířením údajů projektu relevantním dané fázi služeb.

Popis náplně je rozdělen na projektovou činnost standardní a nadstandardní, obstaravatelskou činnost, speciální odborné činnosti a součinnost klienta. Rozsah a obsah dokumentace jednotlivých fází je vždy rozčleněn na povinné části A – D, dokladová část je zajišťována v rámci obstaravatelské činnosti.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., sleduje jako hlavní cíl veřejný zájem a její struktura odpovídá tomuto cíli i ve znění jejích příloh.

Příloha č. 1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby

Příloha č. 2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy

Příloha č. 4 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 5 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení

Příloha č. 6 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Příloha č. 7 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Příloha č. 8 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení

Příloha č. 9 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 10 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy

Příloha č. 11 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 12 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1. písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení

Příloha č. 13 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Příloha č. 14 Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace (pasport stavby)

Příloha č. 15 Náležitosti dokumentace bouracích prací

Příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě

Přílohy se člení na jednotlivé položky s tím, že rozsah jejich jednotlivých částí (A až D) a položek musí odpovídat druhu a významu stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání staveb na území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Rozsahy a obsahy dokumentací podle příloh č. 1 – 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jsou rozčleněny do stejných částí A – D v podstatě se stejným textem jako v komorových „Standardech“. Synergie obou dokumentů je zřejmá, závěrem je možno konstatovat, že oba dokumenty jak „Standardy“, tak vyhláška jsou kompatibilní a v procesu projektování, schvalování a výstavby a měly by být přínosem pro práci všech zúčastněných.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací pro Pozemní stavby a Technologické stavby (Technologická zařízení staveb) a tímto krokem nabývají své opravdové účinnosti.

D STANDARDY A ZPŮSOB OCEŇOVÁNÍ PROFESNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ PO OBORECH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Standardy služeb – Pozemní stavby (A 4.1.1)

D2 TECHNOLOGICKÉ STAVBY (Technologická zařízení staveb)

Standardy služeb – Technologické stavby – TZS (A 4.1.2)

E STANDARDY SMLUVNÍCH VZTAHŮ V PROFESNÍCH SLUŽBÁCH A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTECH

Níže uvedená smlouva o dílo, a její přílohy, představují vzorové texty možného smluvního ujednání, které musí být smluvními stranami přizpůsobeno konkrétním okolnostem. ČKAIT nenese odpovědnost za jejich nevhodné použití a případně vzniklé škody.

Stav: kontrola 2022, aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Společné části Standardů služeb inženýrů, techniků a architektů obsahuje pomůcka A 4.1. Tato pomůcka popisuje standardy a způsob oceňování profesních služeb a souvisejících činností pro obor pozemní stavby.

Upozornění k textu

OBSAH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Tento oddíl řeší stavby, kde je pro stavbu určující její stavební část.

Pozemní stavby lze rozdělit do následujících skupin a podskupin:

stavby pro bydlení

• obytné domy (bytové domy, rodinné domy);
• stavby pro individuální rekreaci (chaty, rekreační domy).

občanské stavby

• stavby pro zdravotní a sociální péči (nemocnice, jesle…);
• školské stavby (školy, mateřské školy…);
• sportovní stavby (tělocvičny, sportovní haly, hřiště stadiony…);
• stavby pro kulturu (divadla, kina, kostely, výstaviště…);
• stavby pro služby a obchod (obchodní domy, restaurace…);
• stavby pro dočasné ubytování (hotely, penziony, ubytovny…);
• budovy pro dopravu (odbavovací haly nádraží, letišť…);
• administrativní budovy.

průmyslové stavby

• výrobní haly, vícepodlažní výrobní budovy, skladovací objekty…

zemědělské stavby

• stáje, seníky, skleníky, sklady,…

1.1 Fáze služeb FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně PZ

Příprava zakázky je předprojektovou přípravou stavby.

Příprava zakázky má pomoci klientovi (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) definovat záměr a konkretizovat funkci a účel stavby.

Prací projektanta je případně formulovat zadání a předběžně prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

V této fázi je též vhodné předběžně určit nutnost potřebných průzkumů a rozborů, případně dalších ověřovacích specializovaných studií nebo expertiz. Využívají se např. Feasibility study, Prefeasibility study, Oportunity study a další.

Výsledkem přípravy zakázky je jednoznačné definování zadání pro smlouvu a následnou projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi klienta a projektanta, na obstaravatelskou činnost a na speciální odborné činnosti.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza zakázky

• zhodnocení vstupních údajů;
• zjištění identifikačních údajů.

Specifikace potřebných podkladů

• zhodnocení vstupních podkladů;
• specifikace dalších potřebných podkladů (regulačních podmínek, průzkumů, zaměření, rozborů apod.).

Předběžná analýza investorského záměru

• zhodnocení záměru; časový plán.

Předběžná analýza území stavby

• rekognoskace předpokládaného staveniště;
• zjištění regulačních podmínek území;
• soulad s územně plánovací dokumentací.

Specifikace předpokládaných projektových prací

• potřebné fáze služeb;
• profesní zastoupení.

Návrh smlouvy

• specifikace předmětu plnění, času plnění a odměny (honoráře);
• podpis smlouvy.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Spolupráce na sestavení investorského záměru:

• určení funkce;
• velikost, kapacity;
• provozní vazby;
• orientační odhad investičních nákladů;
• sestavení harmonogramu stavby a projektových prací.

Zajištění potřebných podkladů:

• archivní materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území, ochranná pásma, inundace, poddolování, geologie, seismicita, hydrogeologie, radon, zeleň, převažující směr větrů, oslunění, osvětlení;
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• zajištění meteorologických a klimatických a environmentálních podmínek.

Zajištění výkresové dokumentace:

• situační výkres se zakreslením současného stavu, čísel parcel, hranic území a rozsahu staveniště (v měřítku katastrální mapy) předmětného objektu.

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o:

• podmínkách využívání území, umístění stavby;
• ochranných pásmech, změna využití území;
• současném stavu, stavební uzávěře.

Obstaravatelská činnost

Marketingový plán a studie proveditelnosti:

• zdůvodnění účelu, základní idea;
• hmotné výstupy, kapacity, stavební záměr;
• charakteristika prostředí, ochranná pásma;
• technické řešení;
• energie, lidské zdroje, rozloha, velikostní údaje;
• finanční a ekonomická analýza;
• harmonogram realizace projektu a stavby.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti, (energie, voda, kanalizace, dopravní síť);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Návrh smlouvy:

• součinnost;
• podpis.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• spisové materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• urbanisticko-hmotová, dispoziční;
• materiálová + výtvarná, interiérová;
• hluková, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Zajištění dokumentace pro ÚPI podle § 21 SZ a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci;
• stanovení nároků na napojení inženýrských sítí a dopravy.

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisová a předchozí dokumentace;
• podklady z katastru nemovitostí.

Zajištění potřebných dokladů:

• přístup na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu zadání;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení investorského záměru a zadání:

Odsouhlasení

• 1. fáze služeb;
• expertního posouzení;
• dalšího postupu projektových prací.

Návrh smlouvy

• součinnost;
• podpis.

1.1.1 Rozsah a obsah dokumentace přípravy zakázky

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o klientovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území; (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, regulačními podmínkami, cíli a úkoly územního plánování;
• předběžný seznam souvisejících a podmiňujících investic;
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí);
• meteorologické, klimatické a environmentální data a údaje.

A.4 Předběžná analýza území stavby

• zjištění regulačních podmínek v území.

A.5 Předběžná analýza záměru

• charakteristika záměru.

A.6 Specifikace údajů o záměru

• nová stavba, změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační investiční náklady.

B Neobsazeno

C Situační výkresy

• orientační zákres stavby do katastrální mapy.

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující např. speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření.

D Neobsazeno

Dokladová část

• zadání klienta.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

1.1A Fáze služeb fs 1A – Dokumentace studie proveditelnosti záměru FEA) ve smyslu Standardů služeb ČKAIT a ČKA

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně FEA

Studie proveditelnosti záměru je předprojektovou přípravou stavby.

Studie proveditelnosti má pomoci investorovi definovat záměr, konkretizovat funkci a účel stavby a ověřit jeho realizovatelnost z hlediska společenské potřeby, z hlediska finančního, časového a zejména z hlediska zhodnocení efektivnosti využití potenciálně vložených prostředků.

Studie proveditelnosti podle pravidel Ministerstva kultury se povinně zpracovává pro investiční záměry s investicí vyšší než 100 mil. Kč bez DPH z veřejných prostředků.

Vypracování studie proveditelnosti je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Prací zpracovatele Studie proveditelnosti záměru je na základě zadání prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

Studie proveditelnosti dává stavebníkovi ve variantách konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby ve FEA zároveň umožňuje zhodnotit ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Hlavním účelem FEA je pomoci investorovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru a sledování možných účelů, k jejichž „zefektivnění“ by mělo realizací záměru dojít. Tímto by investor mohl vykazovat efektivitu vynaložených prostředků (měřeno v relativních hodnotách – např. stupnice) např. pro vybrané účely:

• edukativní a vzdělávací činnost;
• vědecká, výzkumná, badatelskou činnost;
• zajištění veřejných kulturních služeb (koncerty, semináře, výstavy);
• prezentace a ochrana sbírkového fondu a související muzejní činnost;
• údržba, obnova, ochrana a rozvoj kulturního dědictví pro zachování příštím generacím;
• zachování, interpretace, rozvoj, vytváření a prezentace živého umění a jeho uchovávání pro další generace;
• údržba, obnova, ochrana a rozvoj svěřeného majetku;
• plnění dalších úkolů, činností a poslání dané zřizovacími listinami nebo statusem organizace, např. jiná činnost.

Výsledkem studie proveditelnosti záměru je i jednoznačné definování zadání pro výběr zpracovatele dokumentace projektu a následnou předprojektovou a projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi investora a projektanta.

Dokumentace studie proveditelnosti záměru by měla obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu navrhované stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů:

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace studie proveditelnosti záměru na základě zadání investora:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• výkresová dokumentace.

Součástí činností je také:

• koordinace projektových prací;
• zpracování orientačního odhadu ceny přípravné, projektové a realizační etapy záměru;
• posouzení orientačních provozních nákladů na provoz a užívání stavby;
• návrh harmonogramu projektových prací a realizace stavby;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Variantní řešení:

• zpracování FEA ve variantách;
• ve spolupráci s investorem vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Formulování požadavků:

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií v dalších fázích přípravné a projektové etapy záměru.

Projednání dokumentace s investorem.

Spolupráce na sestavení zadání dalších projektových prací včetně jejich harmonogramu.

Další možná projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatel:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• hluk a znečištění ovzduší, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• památky, archeologie;
• zajištění fotodokumentace lokality.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• posouzení energetické náročnosti záměru;
• komplexní hodnocení stavby;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• vizualizace a animace;
• 3D modely;
• marketinková dokumentace.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Právní služby

Součinnost investora

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu FEA;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Právní služby

Zajištění oponentního expertního posouzení FEA

Odsouhlasení:

• dokumentace studie proveditelnosti záměru;
• expertního posouzení FEA;
• určení dalšího postupu projektových prací.

1.1A.1 Rozsah a obsah dokumentace studie proveditelnosti záměru ve smyslu Standardů služeb ČKAIT a ČKA

Projektová činnost – NADSTANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace studie proveditelnosti záměru:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o investorovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území, (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí).

A.4 Základní údaje o stavbě

• nová stavba / změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. rozhodující časové údaje o projektu a realizaci stavby, členění na etapy, milníky);
• orientační investiční náklady na přípravnou, projektovou a realizační etapu záměru;
• orientační provozní náklady na provoz a užívání stavby.

A.5 Členění stavby na objekty (pozemní a inženýrské stavební objekty) a technická a technologická zařízení (provozní soubory)

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika stavebního pozemku;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• stávající ochranná a bezpečnostní pásma, regulační podmínky území;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa (dočasné/trvalé);
• územně technické podmínky (možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• meteorologické, klimatické a environmentální údaje.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Účel užívání stavby

• funkční náplň stavby;
• základní kapacity funkčních jednotek.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní popis stavebního a konstrukčního řešení

B.2.7 Technická a technologická zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Zásady hospodaření s energiemi

Kritéria tepelně technického hodnocení.

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání plynů z podloží, bludné proudy, seizmicita, zemní vlhkost, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí a způsob nakládání s nimi.

B.7 Ochrana obyvatelstva

B.8 Analýza základních předpokladů výstavby (např. rozhodující časové údaje o zpracování projektu a realizaci záměru, členění stavby na etapy a objekty, rámcový harmonogram projektových prací a realizace stavby včetně stanovení rozhodujících milníků,);

B.9.1 Propočet investičních nákladů stavby ve členění nákladů na přípravnou, projektovou a realizační etapu záměru.

Rozdělení předpokládaných nákladů na projektové práce na standardní a nadstandardní projektovou činnost a ostatní náklady v jednotlivých fázích předprojektové a projektové přípravy záměru.

Rozdělení předpokládaných investičních nákladů stavby na etapy, pozemní a inženýrské stavební objekty a provozní soubory (technického a technologického zařízení) v kompletech jako podklad pro finanční a ekonomickou analýzu

B.9.2 Odhad provozních nákladů spojených s provozem stavby jako podklad pro finanční a ekonomickou analýzu

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Celkový situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků;
• hranice řešeného území;
• základní výškopis a polohopis;
• navržené stavby;
• stanovení nadmořské výšky a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb; u budov nadmořská výška 1. NP (±0,00);
• komunikace a zpevněné plochy;
• plochy vegetace;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.3 Neobsazeno

C.4 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby.

C.5 Speciální situační výkres (podle konkrétní potřeby)

D Výkresová dokumentace

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

D.3 Základní pohledy

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1. Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli a správci veřejné dopravní a technické infrastruktury

1.2 Fáze služeb FS 2 – Dokumentace návrhu / studie stavby (DNS)

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně DNS

Vypracování studie – dokumentace návrhu stavby – je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Dává mu konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby v DNS zároveň naznačí ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Dalším hlavním účelem DNS je pomoci klientovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru při konzultacích s dotčenými orgány a dalšími institucemi.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má být přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace návrhu stavby

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace objektů.

Součástí činností je také

• koordinace projektových prací;
• posouzení orientačních investičních nákladů;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Formulování požadavků

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem

Spolupráce na sestavení zadání

• výčet objektů, kapacit a místností.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Variantní řešení:

• zpracování DNS ve variantách;
• vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• marketingová dokumentace;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán a studie proveditelnosti.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DNS;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení DNS

Odsouhlasení:

• FS 2;
• expertního posouzení;
• určení dalšího postupu projektových prací.

1.2.1 Rozsah a obsah dokumentace návrhu stavby/studie stavby

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má být přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby:

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání:

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha;
• a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení:

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční, technologické a provozní řešení

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby:

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu:

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu:

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení:

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje:

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, studie, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1 Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli veřejné dopravní a technické infrastruktury

1.3 FÁZE SLUŽEB FS 3 – DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ (DÚR)

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DÚR

Dokumentace pro územní rozhodnutí vychází z odsouhlasené dokumentace návrhu stavby a poskytuje dostatečné informace o konkrétním umístění stavby v dané lokalitě, o souladu s územně plánovací dokumentací a dává přehled o zabezpečení veřejných zájmů v daném území.

Z dokumentace jednoznačně vyplývá polohopisné a výškové umístění stavby, vazby na okolní výstavbu a okolní infrastrukturu.

DÚR též stanoví koncepci napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu lokality a charakterizuje majetkoprávní vztahy budoucí výstavby.

Na základě této dokumentace stavební úřad rozhoduje o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a vydává územní rozhodnutí.

Lze zpracovat i společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a prověření podmínek:

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení předběžných stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení souladu s ÚPD a OTP;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DÚR.

Zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situační výkresy;
• dokumentace objektů.

Součástí činností je také:

• koordinace projektových prací;
• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury.

Formulování požadavků:

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem.

Čistopis DÚR:

• zapracování podmínek projednání s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury;
• zapracování podmínek pro územní rozhodnutí;
• předání čistopisu DÚR klientovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků klienta:

• dodatečné a změněné požadavky;
• variantní řešení (jedná se o „vnitřní“ detailní varianty řešení). Teprve podle nich klient může rozhodnout, kterou z variant dopracovat pro definitivní žádost o ÚR.

Zajištění potřebných podkladů:

• pro územní řízení:
  • proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (proces posuzování EIA viz další text), ve znění pozdějších předpisů;
  • potřebné speciální dokumentace.
• pro přípravu dokumentace:
  • geologie, hydrogeologie, radon, zeleň, doprava, památky, archeologie, likvidace odpadů, hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• studie interiéru;
• koordinace profesí požadovaná klientem.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• na základě výsledku odvolacího řízení proti rozhodnutí o umístění stavby;
• pro územní rozhodnutí podle zvláštních požadavků dotčených orgánů;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání územního rozhodnutí;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění potřebných dokladů pro územní řízení;
• zajištění vyvěšení zahájení ÚŘ na pozemku;
• jednání o podmínkách vynětí ze zemědělského půdního fondu;
• jednání o podmínkách závazných stanovisek DO a SAMS.

Obstarání vydání územního rozhodnutí:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání ÚR;
• umístění stavby nebo zařízení;
• změnu využití území;
• změnu vlivu užívání stavby na území;
• dělení nebo scelování pozemků;
• ochranné pásmo.

Podání žádosti o územní rozhodnutí:

• účast při jednáních v rámci územního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti ÚR.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
  • digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluk, rozptyl, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů:

• zpracování dokumentace EIA pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí a získání Závěru zjišťovacího řízení nebo Stanoviska;
• studie v rámci dokumentace EIA;
• zpracovatelem dokumentace EIA může být pouze osoba odborně způsobilá podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• předmětem posuzování podle tohoto zákona a § 3 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., jsou záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• vyjádření k podmínkám ÚR (přijmutí/odmítnutí);
• vyjádření k podmínkám DO.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DÚR;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci územního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti ÚR.

Zajištění oponentního expertního posouzení DÚR

Odsouhlasení:

• FS 3;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků ÚR;
• Určení dalšího postupu projektových prací.

1.3.1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Viz příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby;
• u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční, technologické a provozní řešení

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní technický popis staveb

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí.

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, technická seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu:

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení:

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana:

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Tato dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nejsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.3.2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí odpovídat podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a charakteru navrhované změny.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o území

• navrhovaná změna využití území;
• místo (katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (druh, účel záměru).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis a zhodnocení území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou využití území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny využití území

• podrobné údaje o záměru, jeho účincích a vlivech na okolí;
• zdůvodnění změny vzhledem k současnému způsobu užívání dotčeného území;
• celková výměra území dotčeného změnou;
• požadavky na kapacity dopravní a technické infrastruktury;
• zásady zajištění technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska předpokládaného způsobu využití území;
• zásady ochrany dotčeného území před negativními účinky vnějšího prostředí (povodně, záplavy, eroze a sesuvy půdy, poddolování, seizmicita, radon, hluk, emise, odpady apod.);
• předpokládaná lhůta realizace změny využití území.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

B.5 Řešení vegetace

B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení vztahu dotčeného území k urbanistické struktuře území a umístění v sídle.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení hranic území s novým využitím;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých záměrů 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající a navrhovaný výškopis a polohopis;
• vyznačení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů

Výkresy zobrazující změnu využití území (výkresy v dostatečně přehledném měřítku, dokumentující celkové urbanistické a architektonické řešení navržené změny využití území; základní svislé řezy, dokumentující navržené terénní úpravy, úroveň stávajícího a upraveného terénu s vyznačením hladiny spodní vody; zákres řešení odvodnění území v případě změn odtokových poměrů apod.).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale jsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese

4. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

5. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.3.3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Viz příloha č. 7 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu změny na životní prostředí a charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, stávající
  a navrhovaný účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

A.3 Zdůvodnění změny vlivu užívání stavby na území

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice, požadavky na vydání jiných rozhodnutí nebo opatření;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou vlivu užívání stavby na území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny vlivu užívání stavby na území

B.2.1 Základní charakteristika stavby a změny v jejím užívání

• trvalá nebo dočasná stavba; u změny stavby údaje o jejich současném stavbu, závěry stavebně technického případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• stávající a navrhovaný účel užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• zásady ochrany území před negativními účinky vyvolanými změnou vlivu užívání stavby;
• navrhovaná změna parametrů stavby (např. užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.;
• posouzení technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska změny v užívání stavby;
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy).

B.3 Nové nároky na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Nové nároky na dopravní infrastrukturu

• popis dopravního řešení, včetně bezbariérového řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Úpravy terénu a řešení vegetace v souvislosti se změnou vlivu užívání stavby na území

Údaje o vyvolaných protihlukových opatřeních – terénní valy, protihlukové stěny apod.

B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Popis změny vlivu užívání stavby na bezbariérové užívání stavby

B.8 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby s novým účelem užívání;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Celkový situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• hranice řešeného území;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů

Výkresy zobrazující změnu v užívání stavby (půdorysy s vyznačením stávajícího a navrhovaného způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů, řezy, pohledy).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale jsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace.

1.4 Fáze služeb FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DSP

Projektová dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby, podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) – je dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení, podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Hlavním účelem DSP je dostatečné definování stavby tak, aby stavební úřad mohl posoudit soulad s vydaným územním rozhodnutím, s obecnými technickými podmínkami a s veřejným zájmem v dané lokalitě.

Na základě DSP se ohlašuje stavba nebo stavební úřad vydává stavební povolení.

Projektová dokumentace musí vyhovět ustanovením stavebního zákona a ostatním zvláštním předpisům, např. požární ochrany, civilní ochrany apod.

DSP musí vždy poskytovat jednoznačnou urbanistickou, architektonickou, konstrukční, dispoziční, provozní a materiálovou charakteristiku stavby.

Ze zpracované projektové dokumentace je možné zpřesnit odhad nákladů stavby, způsob provedení a časové možnosti budoucí výstavby.

Projektová dokumentace pro ohlášení je zpracována jako DSP, přiměřeně charakteru, funkci a velikosti stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat jednostupňovou projektovou dokumentaci (JPD).

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Projektová činnost standardní

Analýza a prověření podmínek ÚR

• dosavadních projektových prací;
• prověření stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení připomínek účastníků řízení;
• zhodnocení územního rozhodnutí a jeho podmínek;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DSP

Koncepční koordinace projektu

• koordinační činnost.

Zpracování dokumentace pro stavební povolení

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace jednotlivých pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

Součástí činností je také

• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s DO a SAMS.

Formulování požadavků

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů a speciálních studií.

Projednání dokumentace s investorem

Čistopis DSP

• zapracování podmínek projednání s DO a SAMS;
• zapracování podmínek z průběhu stavebního řízení;
• předání čistopisu DSP investorovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• alternativní řešení;
• jejich vyhodnocení a zapracování do dokumentace.

Zpracování speciální dokumentace:

• návrh řešení organizace výstavby;
• dopravně inženýrská opatření;
• protokol o určení vnějších vlivů;
• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, firemní značení (vlajky, znaky, logo), světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• koordinační výkresy profesí požadované zadavatelem;
• vypracování předběžných stavebně technických specifikací (tabulky);
• vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zpracování speciální dokumentace pro stavební povolení k tzv. integrovanému povolení IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) pro vybraná technologická zařízení stavby podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu;
• na základě výsledku odvolacího řízení;
• vypracování podkladů pro expertní a speciální jednání nebo posuzování.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání stavebního povolení;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění dalších potřebných dokladů pro stavební řízení.

Obstarání vydání stavebního povolení:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání SP;
• podání žádosti o stavební povolení;
• účast při jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti SP.

Obstarání vydání dalších povolení a rozhodnutí:

• podání žádosti o udělení výjimky pro stavbu;
• podání žádosti o vynětí z půdního fondu;
• podání žádostí o další řízení (např. vodoprávní řízení, povolení kácení dřevin, připojení na komunikaci…).

Poznámka:
Podle § 4 SZ se mají tato další řízení přednostně spojit a projednat v režimu hlavní stavby.

• účast při jednáních v rámci těchto řízení.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů

Zajišťuje se v rámci nadstandardní projektové činnosti pro projektovou přípravu:

• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• památky, archeologie;
• doprava;
• likvidace odpadů;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• potřebné speciální dokumentace pro stavební řízení.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
• digitalizace podkladů.

Průzkumy:

• stavebně technický průzkum;
• statické ověření stávajících konstrukcí;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS nebo DÚR.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisové a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci k zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DSP;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti SP;
• zajištění oponentního expertního posouzení DSP.

Odsouhlasení:

• FS 4;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků SP;
• vyjádření ke SP, přijmutí (odmítnutí) podmínek.

Určení dalšího postupu projektových prací.

1.4.1 Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného povolení

Viz příloha č. 8 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

SpD vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Společná dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Společná dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo;
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli společné dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace; ČKA nebo ČKAIT;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje a provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgán;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.);ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. její novela č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1: 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.4.2 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby

Podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Projektová dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.); ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1 : 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.5 Fáze služeb FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Viz příloha č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

DPS vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DPS

Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS) vychází ze schválené DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

DPS je prohloubená a rozšířená dokumentace předchozího projektového stupně (obvykle DSP) do té míry, že jednoznačně definuje základní požadavky na kvalitu stavby (standard, kvalita materiálů a provedení).

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské stavební objekty a pro provozní soubory technických a technologických zařízení.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

DPS se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Na jejím základě je možné zpracovat SPD (viz FS 6) a stavbu jednoznačně ocenit, vybrat zhotovitele stavby a uzavřít s ním smlouvu o dílo.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, u staveb financovaných z veřejných zdrojů, musí být zpracovaná tak, aby také splňovala požadavky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 147/2017 Sb., a vyhlášky č. 169/2016 Sb.

DPS je podkladem pro zpracování dodavatelské dokumentace (dokumentace zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Fáze zpracování DDS není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) a doplnění jí lze u méně rozsáhlých staveb použít jako „jednostupňovou projektovou dokumentaci“ i pro stavební řízení.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a vyhodnocení podmínek

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení stavebního povolení a jeho podmínek;
• zhodnocení opatření a řešení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování SPD a DDS

Projektová dokumentace pro provádění stavby obsahuje

• A Průvodní zpráva;
• B Souhrnná technická zpráva;
• C Situační výkresy.

Části A – C mohou být převzaty z DSP

• D Dokumentace jednotlivých pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů):
  • rozhodující detaily, skladby a vlastnosti konstrukcí;
  • tabulky výrobků a prací;
  • požadavky na provedení povrchů;
  • dokumentace technických a technologických zařízení stavby.
• Dokladová část

Koordinace projektu:

• stanovení jednotných výchozích podmínek a parametrů pro výpočty a posouzení;
• koordinační činnost: funkční a prostorová koordinace projektu po objektech a mezi SO a PS.

Projednání dokumentace s investorem

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• zapracování alternativních řešení;
• vyhodnocení a zapracování požadavků zhotovitele stavby do dokumentace.

Zpracování dalších podrobností:

• koordinační výkresy profesí;
• vytyčovací výkresy;
• v architektonicko-stavební části:
  • detaily;
  • podrobné výkresy atypických výrobků;
  • spárořezy dlažeb a obkladů;
• v konstrukčně statické části:
  • podrobné výkresy výztuže;
• v části technická a technologická zařízení stavby:
  • alternativní a nadstandardní řešení;
  • vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
  • ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – sestavení kontrolního rozpočtu;
  • zpracování alternativních srovnávacích cenových podkladů.

Zpracování speciální dokumentace:

• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, vlajky, znaky, logo světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení prostorové akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• speciální členění dokumentace;
• návrh provozních řádů a dokumentace.

Obstaravatelská činnost

Zajištění podkladů pro výběrové řízení:

• kontrola stanovisek a podmínek ze stavebního řízení a jejich promítnutí do dokumentace DPS;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• podklady od dodavatelů stavebních výrobků a materiálů a technických a technologických zařízení.

Speciální odborné činnosti

Součinnost klienta

Průběžná součinnost

• při zpracování návrhu DPS;
• účast na koordinačních jednáních projektu.

Zajištění oponentního expertního posouzení DPS

Odsouhlasení

• FS 5;
• expertního posouzení.

Určení dalšího postupu projektových prací.

Poznámka:
Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, podrobné výkresy výztuže a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace (DDS).

Součástí standardní DPS není dokumentace zařízení staveniště.

1.5.1 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Viz příloha č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

DPS vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon část A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

V dokladové části jsou obsaženy doklady, které potřebuje projektant k řádnému zpracování DPS – zajišťování těchto dokladů je standardní činností projektanta. Některé další doklady musí pro schválení DPS zajistit/doložit stavebník. Pokud tuto činnost uplatní u projektanta (a ten smluvně souhlasí), jedná se pro projektanta o nadstandard.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Společné zásady

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební pozemní a inženýrské objekty a pro provozní soubory technických a technologických zařízení.

Vychází ze schválené projektové dokumentace DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací. Je-li zakázka zadávána v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí obsah dokumentace splňovat jeho podmínky, např. neuvádět názvy výrobků, technologií a materiálů.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace stavby (DDS).

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb. V příloze č. 5 tohoto NV jsou specifikovány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán. Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předepisuje příloha č. 6 tohoto NV.

Plán může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

A Průvodní zpráva

Příslušné body budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo obchodní firma nebo název (právnická osoba), identifikační číslo osob, adresa sídla;
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jejichž základě byla stavba povolena (označení stavebního úřadu, jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření);
• základní informace o dokumentaci nebo projektové dokumentaci, na jejímž základě byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

Příslušné body budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

• požadavky na zpracování dodavatelské dokumentace stavby;
• požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
• zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby apod.;
• ochrana životního prostředí při výstavbě.

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů – geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.;
• ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

C Situační výkresy

Výkresy jsou převzaty z předchozího stupně dokumentace. Příslušné údaje budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 nebo 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb od hranic pozemků, od sousedních staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických nebo technologických zařízení se zpracovává po objektech a souborech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (účel objektu, funkční náplň, kapacitní údaje; architektonické, výtvarné, materiálové a dispoziční řešení, bezbariérové užívání stavby; celkové provozní řešení, technologie výroby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; bezpečnost při užívání stavby, ochrana zdraví a pracovní prostředí; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika – hluk, vibrace – popis řešení, zásady hospodaření energiemi, ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí; požadavky na požární ochranu konstrukcí; údaje o požadované jakosti navržených materiálů a o požadované jakosti provedení; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – rozsah a obsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele stavby; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy, půdorysy výkopů a základů – nejsou-li obsaženy v části D.1.2, půdorysy jednotlivých podlaží s rozměrovými kótami všech konstrukcí, otvorů v konstrukcích, s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí, s popisem nebo označením výrobků a s odkazy na podrobnosti; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí; dílčí řezy v potřebném rozsahu a měřítku; výkresy střech případně krovu; pohledy na všechny plochy fasády s výškovými kótami základního výškového řešení vztaženými ke stávajícímu terénu, s vyznačením barevnosti a charakteristiky materiálů povrchů).
• Dokumenty podrobností (skladby konstrukcí, seznamy částí, výrobků a prací, rozhodující detaily konstrukcí a atypických výrobků, detaily bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů; definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků případně odkaz na výkresovou dokumentaci; údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu – stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná, apod.; údaje o požadované jakosti navržených materiálů; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; zajištění stavební jámy; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; v případě změn stávající stavby – popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – rozsah a obsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat; požadavky na požární ochranu konstrukcí; seznam použitých podkladů – předpisů, norem, literatury, výpočetních programů apod.; požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné předpisy a normy).
• Podrobný statický výpočet (statický výpočet musí být kontrolovatelný, tzn. musí být přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model.

Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provádění stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí).

Podrobný statický výpočet obsahuje zejména průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci předchozího stupně projektové dokumentace; použité podklady – normy, předpisy, literaturu, výpočetní programy apod.; statické schéma konstrukce; údaje o materiálech a technologiích; rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace; výpočetní modely, výpočetní schémata; návrh a posouzení všech nosných prvků; výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí; návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňují bezpečnost konstrukce; postup výroby – betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod.

• Výkresová část (výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1 : 50, výjimečně 1 : 100, včetně sklopených řezů; odpovídající řezy, pohledy a podrobnosti s potřebnou přesností zobrazení; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a podrobností; výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů; detaily styků, kotvení apod. v měřítku 1 : 20 nebo 1 : 10 nebo 1 : 5; výkresy sestavy, podrobností a kotvení prefabrikovaných stavebních dílců, dílců kovových, kompozitních nebo dřevěných konstrukcí; výkresy umístění konstrukcí obsahující půdorysy a modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností konstrukce a jejího kotvení; rozměrový/obrysový výkres prefabrikovaných stavebních dílců; výkres uspořádání vyztužení monolitických betonových konstrukcí obsahující pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, případně počet vložek příslušného profilu; výkres uspořádání vyztužení slouží na základě podrobného statického výpočtu jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže – dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Revize a doplnění dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení revize a doplnění dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, včetně vyznačení změn v požárně bezpečnostním řešení zpracovaném v dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povoleni ani ohlášení v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• plynová odběrná zařízení;
• vzduchotechnika;
• vytápění;
• chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika včetně ochrany před bleskem;
• elektronické komunikace a další.

Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad. Rozsah a obsah dokumentace je uveden jako rámcový a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení a vazbě na výše uvedenou profesi. Pokud se některá část ve stavbě nevyskytuje, nebude v dokumentaci obsažena. Organizační uspořádání dokumentace profesí je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby a dodavatelského zajištění. Je proto možné sloučení profesí do jedné části.

Obecně (ve vztahu k profesím) dokumentace obsahuje:

• Technickou zprávu (technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese – bilance potřeby médií resp. energií, tlakových poměrů, druhů připojení a sítí, typy poskytovaných služeb, množství odpadů vzniklých provozem včetně odpadních vod apod.; popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému; popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty; popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu; zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením; požární opatření, ochrana proti hluku a vibracím, hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí; zásady ochrany životního prostředí; technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání).
• Výkresovou část (situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese; rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek včetně potřebných podrobností; umístění jednotlivých strojů a zařízení; výkresy půdorysů potrubních případně i kabelových tras v jednotlivých podlažích; potřebné axonometrické zobrazení, svislé nebo rozvinuté řezy, pokud je nelze dostatečně vyznačit v půdorysech; instalační výkresy a schémata; výkresy potrubních a kabelových tras včetně připojení koncového zařízení a instrumentace k obvodům měření a regulaci nebo řídicího systému; přehledové schéma napájení, schéma uzemňovací a jímací soustavy a další; uspořádání, vazby a komunikace systémů; související podrobnosti, pokud jsou nutné).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace, včetně seznamu použitých zvláštních a vybraných stavebních výrobků pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky.

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Technologické zařízení staveb a veřejná technická infrastruktura:

• nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení včetně jejich elektrických přípojek;
• podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu (případně hořlavých kapalin) a související technologické objekty, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• rozvody tepelné energie a související technologické objekty včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožárů a systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• stavby pro výrobu a transformaci energie s výjimkou stavby vodního díla;
• vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení;
• zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny nebo hořlavé kapaliny;
• zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny;
• zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv;
• nádrže na vodu, pokud nejde o vodní díla;
• vodovodní sítě, vodárny, stokové a kanalizační sítě, čistírny odpadních vod, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Nevýrobní technologická zařízení jsou například:

• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární výtahy;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých provozních nebo funkčních souborech (technických a technologických zařízení).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem).
• Výkresovou část (obsahuje umístění a uspořádání zařízení, strojů, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy potrubních a kabelových rozvodů a jejich případné řezy, umístění přístrojů, spotřebičů a zařizovacích předmětů; požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy a řezy ve vhodném měřítku).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů, např.

1. Vytyčovací výkresy jednotlivých objektů zpracované podle jiných právních předpisů

2. Projekt zpracovaný báňským projektantem

1.6 Fáze služeb FS 6 – Soupis prací a dodávek (SPD)

SPD nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně SPD

Projektová činnost STANDARDNÍ

Sestavení soupisu prací a dodávek

Soupis prací a dodávek (dále SPD) uvádí, v přímé návaznosti na dostupnou projektovou dokumentaci, nejlépe však na dokumentaci pro provádění stavby (DPS – FS 5) položky soupisu prací, dodávek a služeb nezbytných k úplné realizaci zamýšleného stavebního díla.

Položkou popisu prací se rozumí buď popis každé jednotlivé práce, dodávky a služby, nebo položka může, po dohodě s investorem, zahrnovat agregované práce, dodávky a služby. Stupeň agregace položek by měl být smluvně stanoven před zahájením zpracování SPD.

Při sestavování SPD je možno použít odkazy na cenovou soustavu, ale vždy jen na jednu pro celý soupis.

Sestavení výkazů výměr

Výkaz výměr stanoví množství prací, dodávek a služeb v jednotlivých položkách SPD.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – sestavení kontrolního rozpočtu;
• zpracování alternativních srovnávacích cenových podkladů;
• spolupráce při výběru zhotovitele stavby.

Součinnost klienta

• stanovení rozsahu agregace položek SPD;
• vyloučení, nebo schválení možnosti odkazů na cenovou soustavu.

Průběžná součinnost

• při zpracování návrhu SPD;
• účast na koordinačních jednáních projektu.

Zajištění oponentního expertního posouzení SPD

Odsouhlasení:

• FS 6;
• expertního posouzení.

Určení dalšího postupu prací.

1.6.1 Rozsah a obsah dokumentace soupisu prací a dodávek

Viz vyhláška č. 169/2016 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Struktura soupisu prací a dodávek (dále SPD)

1) SPD je zpracován v členění na stavební objekty, (pozemní a inženýrské objekty) a provozní soubory (technických a technologických zařízení) v souladu s příslušnou dokumentací, pokud po dohodě s investorem nebude stanoveno jinak.

2) Každý stavební pozemní objekt, inženýrský objekt a provozní soubor, definovaný příslušnou dokumentací má vlastní SPD, pokud po dohodě s investorem nebude stanoveno jinak.

3) SPD obsahuje jednotlivé, nebo agregované položky veškerých stavebních, nebo montážních prací, dodávek materiálu a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu a provozního souboru. Použití agregovaných položek se doporučuje projednat s investorem. SPD obsahuje i položky vedlejších a ostatních nákladů ve smyslu výše uvedené vyhlášky buď samostatné, nebo integrované do ostatních položek.

4) SPD může být v rámci každého stavebního objektu a provozního souboru členěn do stavebních, nebo funkčních dílů – částí v závislosti na charakteru prací, dodávek a služeb.

5) SPD musí mít celkovou rekapitulaci a rekapitulace stavebních, funkčních dílů – částí v závislosti na charakteru prací, dodávek a služeb.

6) SPD zahrne i požadavky, které vyplývají z konkrétních podmínek realizace stavby a nejsou přímo obsahem jednotlivých položek.

7) Pokud je stavba popsána ve více soupisech, musí být zpracována celková rekapitulace všech soupisů.

Obsah položek soupisu prací a dodávek

Položka SPD obsahuje:

1) Pořadové, nebo kódové číslo položky zvolené zpracovatelem SPD.

2) Označení položky v projektové dokumentaci.

3) Číselné zatřídění položky, pokud je vůbec možné danou položku zatřídit s označením cenové soustavy, pokud je tato použita.

4) Popis jednotlivé, nebo agregované položky vymezující druh a kvalitu prací, dodávky, nebo služby.

5) Měrnou jednotku.

Výkaz výměr

Výkaz výměr doplní každou položku SPD o:

1) Množství v měrných jednotkách.

Elektronická podoba soupisu prací a dodávek a výkazu výměr

Elektronická podoba soupisu prací a dodávek SPD a výkazu výměr musí mít takový otevřený volně dostupný formát, který umožní transfer dat.

1.7 Fáze služeb FS 7 – Autorský dozor projektanta při realizaci STAVBY (AD)

AD by měla vykonávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT. U stavby financované z veřejného rozpočtu musí AD vykonávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT.

Pokud AD vykonává osoba bez autorizace ČKA nebo ČKAIT, nemůže být výkon AD komplexní a plnohodnotný (např. je problematické vyžadování odpovědnosti v plném rozsahu činností, vykonávaných AD).

Popis náplně činnosti autorského dozoru projektanta

Autorský dozor projektanta – při realizaci stavby

Hlavní náplní této fáze služby zpracovatele projektové dokumentace je kontrola dodržování poslední dokumentace schválené stavebním úřadem a případné schválení odchylek a úprav při realizaci stavby.

Technická pomoc zpracovatele projektové nebo dodavatelské dokumentace při realizaci stavby, pokud se nejedná o výkon autorského dozoru projektanta podle předchozího odstavce.

Výkon AD může mít charakter trvalý nebo občasný v rozsahu, který je stanoven smlouvou. Podle § 152 odst. 4 SZ je u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, fyzickou osobou s oprávněním podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Na výzvu se AD účastní na kontrolních prohlídkách stavby vedených stavebním úřadem a na závěrečné kontrolní prohlídce stavby.

Při dokončení stavby se AD účastní na uvedení stavby a jejích technických a technologických zařízení do provozu a spolupracuje při odevzdání a převzetí stavby nebo její části.

AD poskytuje klientovi součinnost a spolupráci při převzetí stavby, odstraňování vad a nedodělků a při případných reklamačních řízeních.

AD je oprávněn provádět kontroly stavebního deníku a pořizovat zápisy AD do stavebního deníku.

Projektová činnost

STANDARDNÍ činnost AD:

Vyhodnocení zadání AD

• dohoda o rozsahu AD;
• vyhodnocení platné PD;
• kontrola dodavatelské dokumentace stavby.

Kontrola souladu stavby s platnou PD

• soulad s ÚR, SP a příslušnými právními předpisy;
• soulad stavby s platnou PD z hlediska AD;
• soulad se standardem, daným zadávací dokumentací (viz FS 5 a FS 6) a SOD;
• odsouhlasení použitých materiálů a výrobků se srovnávacím standardem daným FS 5 a FS 6;
• kontrola dodržování opatření a řešení environmentálních podmínek.

Účast na jednáních v rámci realizace stavby

• účast na kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na kontrolních dnech stavby;
• spolupráce s klientem při přijímání rozhodnutí o případných změnách.

Při dokončení stavby

• účast na přejímkách stavby;
• účast při uvedení stavby do provozu;
• účast při uvádění technologických a technických zařízení do provozu;
• účast při kontrole odstranění vad a nedodělků;
• účast při případných reklamačních řízeních.

NADSTANDARDNÍ činnost AD

Řešení odchylek stavby:

• účast na jednáních o změnách stavby vyvolaných investorem nebo zhotovitelem stavby;
• vypracování alternativních řešení;
  • technických řešení;
  • dispozičních řešení;
  • detailů a provedení;
• analýza důsledků změn;
• vyvolané změny stavby před dokončením;
• vyhodnocení dopadů skutečnosti doplňkových průzkumů;
• posouzení změn;
  • technického řešení;
  • materiálového řešení;
  • estetického řešení v průběhu stavby.

Obstaravatelská činnost

Zejména:

• analýza projektové dokumentace z hlediska stavebně technického;
• respektování podmínek projektu organizace smlouvy a smlouvy se zhotovitelem stavby;
• určení způsobu výkonu TDS, určení podmínek;
• rozhodování při technických, materiálových, estetických, alternativních řešeních v průběhu stavby z hlediska technického, materiálového a ekonomického;
• provádění zápisů do stavebního deníku vedeného zhotovitelem stavby z hlediska TDS;
• odsouhlasování dílčích faktur za provedené práce;
• spolupráce při ekonomickém vyhodnocení stavby;
• zajištění revizních zpráv od zhotovitelů;
• zajištění návodů k provozu a údržbě stavby a zařízení (např. vzduchotechnika, ústřední topení), požárně bezpečnostní zařízení, požární a evakuační plány, technologické režimy atd.;
• zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů pro užívání stavby při vydání kolaudačního souhlasu;
• zajištění geometrického plánu zaměření stavby pro katastr nemovitostí;
• účast při reklamačních řízení.

Speciální odborné činnosti

Zejména:

• Spolupráce a kontrola přípravy certifikace stavby.

Součinnost klienta

Zejména:

• předání staveniště zhotoviteli (pověření technického dozoru stavebníka – TDS);
• smlouva se zhotovitelem, fakturační pořádek, postupy;
• stanovení podmínek pro výkon autorského dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka – uzavření smlouvy;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby a přijímání závazných rozhodnutí;
• úhrada faktur.

Průběžná součinnost

• účast na kontrolních dnech projektu.

1.8 Další dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb.

1.8.1 Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS)

DSPS nevyžaduje autorizaci, pokud se současně nejedná o dokumentaci změny stavby před dokončením.

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládané s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ (§ 121 SZ), musí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

V případech, kdy dokumentace skutečného provedení stavby není u již užívané stavby k dispozici, nařídí stavební úřad zpracování této dokumentace, popř. pasportu (§ 125 SZ). Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitosti, zajistí stavebník geometrický plán.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby viz příloha č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo;
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), pokud se tyto doklady nedochovaly, uvést pravděpodobný rok dokončení stavby;
• základní informace o dokumentaci, projektové dokumentaci nebo jiné technické dokumentaci (identifikace, datum vydání, identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace), pokud se dochovala;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

• popis území stavby (ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• popis stavby:
  • účel užívání stavby;
  • trvalá nebo dočasná stavba;
  • ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
  • parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby – (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• technický popis stavby a jejího technického zařízení;
• zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu;
• napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů.

C Situační výkresy

C.1 Koordinační situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• stávající objekty a zákres povrchových znaků technické infrastruktury;
• stávající výškopis a polohopis;
• stanovení nadmořské výšky, výška objektů;
• okótované odstupy staveb;
• stávající komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• stávající vzrostlá vegetace;
• ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Výkresová dokumentace

Stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby s charakteristickými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr.

Součástí výkresové dokumentace je geodetická část

Číselným a grafickým vyjádřením výsledků zaměření stavby, polohopisem s výškopisnými údaji, měřickými náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek, a technickou zprávou podle jiného právního předpisu.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

1.8.2 Zjednodušená dokumentace stavby (PASPORT STAVBY)

Zjednodušená dokumentace stavby nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad podle § 125 odst. 3 SZ pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.

Rozsah a obsah zjednodušené dokumentace stavby (pasportu stavby) viz příloha č. 14 část 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Zjednodušený situační nákres

D Zjednodušená výkresová dokumentace

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo;
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), pokud se tyto doklady nedochovaly, uvést pravděpodobný rok dokončení stavby;
• základní informace o dokumentaci, projektové dokumentaci nebo jiné technické dokumentaci (identifikace, datum vydání, identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace), pokud se dochovala;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

• popis území stavby (ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• popis stavby:
  • účel užívání stavby;
  • trvalá nebo dočasná stavba;
  • ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. – kulturní památka apod.);
  • parametry stavby (např. – zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
  • základní bilance stavby – (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• technický popis stavby a jejího technického zařízení;
• zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu;
• napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů.

C Zjednodušený situační náčrt

Zjednodušený situační nákres v měřítku podle použité katastrální mapy s vyznačením stavby.

D Zjednodušená výkresová dokumentace

Zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností.

1.8.3 Dokumentace bouracích prací (DBP)

DBP by měla zpracovávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT.

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu. Zpracování DBP není vybraná činnost podle § 158 odst. 2 SZ. Pokud se ale jedná podle § 128 odst. 1 SZ o dokumentaci stavby, která by vyžadovala při povolování ohlášení nebo stavební povolení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), pak musí zpracovat dokumentaci bouracích prací autorizovaná osoba (§ 158 odst. 2 písm. a) a b) SZ. Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem – viz § 2 odst. 2 písm. c) SZ.

Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje SP, může její vlastník odstranit svépomoci – viz § 160 odst. 3, 4 SZ, pokud zajistí provádění stavebního dozoru.

Rozsah a obsah dokumentace bouracích prací

viz příloha č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání bouracích prací.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Členění odstraňované stavby

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území, ve kterém se odstraňovaná stavba nachází, a zastavěného stavebního pozemku;
• stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv odstranění stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv odstranění stavby na odtokové poměry, vliv odstranění stavby na požární bezpečnost okolních staveb a pozemků;
• zhodnocení kontaminace prostoru stavby látkami škodlivými pro životní prostředí v případě jejich výskytu;
• požadavky na kácení dřevin;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam sousedních pozemků podle katastru nemovitostí nezbytných k provedení bouracích prací.

B.2 Celkový popis stavby

• druh a účel užívání odstraňované stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana odstraňované stavby podle jiných právních předpisů (např. – informace o zrušení prohlášení věci za kulturní památku apod.);
• stávající parametry odstraňované stavby (např. – zastavěná plocha, obestavěný prostor, počet funkčních jednotek; u stavby obsahující byty – celková podlahová plocha budovy, počet a velikost zanikajících bytů, obytná a užitková plocha zanikajících bytů);
• základní předpoklady pro odstranění stavby – (např. časové údaje o průběhu prací, členění na etapy, orientační náklady, předpokládaný způsob odstranění stavby);
• stručný popis stavebních nebo inženýrských objektů a jejich konstrukcí;
• stručný popis technických nebo technologických zařízení;
• výsledky stavebního průzkumu, přítomnost azbestu ve stavbě.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky;
• způsob odpojení.

B.4 Úpravy terénu a řešení vegetace po odstranění stavby

• terénní úpravy po odstranění stavby;
• použité vegetační prvky, biotechnická opatření.

B.5 Zásady organizace bouracích prací

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv odstraňování stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště;
• maximální zábory;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při odstraňování stavby, nakládání s odpady, zejména s nebezpečným odpadem, způsob přepravy a jejich uložení nebo dalšího využití anebo likvidace;
• ochrana životního prostředí při odstraňování stavby;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání staveb dotčených odstraněním stavby;
• zásady pro dopravně inženýrská opatření.

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 500 až 1 : 50 000, u odstranění stavby, jejíž prohlášení za kulturní památku bylo zrušeno, a u odstranění stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení odstraňovaných stavebních a inženýrských objektů;
• vyznačení vlivů bouracích prací na okolí.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace odstraňovaných stavebních nebo inženýrských objektů se zpracovává po objektech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

• Technická zpráva (popis technologického postupu bouracích prací a odstranění technických nebo technologických zařízení; upozornění na zvláštní, neobvyklé konstrukce, konstrukční detaily, technologické postupy apod.).
• Výkresová část (dokumentace stávajícího stavu s vyznačením vazeb na sousední stavby, schematické výkresy postupu bouracích prací, pokud nepostačí údaje v technické zprávě).
• Statické posouzení (statický, popř. dynamický výpočet k posouzení stability konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací, případně pro navržení dočasných podpěrných konstrukcí). Pokud je nutné statické posouzení, měla by jej vždy dělat autorizovaná osoba. Doplnit do vyhlášky, případně do zákona.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb. nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

2.1 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu odpojení

2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

3. Projekt zpracovaný báňským projektantem

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.8.4 Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě

Viz příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Ve stavebním deníku se doporučuje vyžadovat otisk autorizačního razítka zpracovatele dokumentace – projektanta, hlavního projektanta (§ 22 a § 113 SZ), podle které se stavba realizuje a vyžaduje se dále otisk stavbyvedoucího (§ 134 SZ). Záznamy je oprávněna provádět osoba vykonávající autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta.

Odborné vedení provádění staveb je podle § 158 SZ tzv. vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby s autorizací ČKAIT.

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) stavebník.

Stavební deník

Náležitosti a způsob vedení:

A Identifikační údaje

• název stavby (nebo její části) podle jejího ohlášení, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora datum jejich vydání, popřípadě číslo jednací;
• místo stavby;
• obchodní firma, IČ, místo podnikání nebo sídlo účastníků výstavby (není-li účastník výstavby zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení):
  • zhotovitele stavby (resp. zhotovitelů částí stavby);
  • stavebníka (investora);
  • projektanta;
  • poddodavatelů;
• jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 stavebního zákona s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti;
• jména a příjmení osob, vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor projektanta (jsou-li tyto dozory zřízeny);
• jména, příjmení a funkce dalších osob, oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157 odst. 2 stavebního zákona;
• údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn;
• seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolách, zkouškách, přejímkách apod.);
• změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby.
  

Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby.

B Záznamy ve stavebním deníku

1. Pravidelné denní záznamy obsahují:

• jména a příjmení osob pracujících na staveništi;
• klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav;
• popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup;
• dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování;
• nasazení mechanizačních prostředků.
  

2. Další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech:

• předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli stavby);
• zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek;
• nástupy, provádění prací a ukončení činností poddodavatelů;
• seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích;
• údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí;
• zvláštní opatření při bouracích pracích, pracích ve výškách a za provozu, v ochranných pásmech apod.;
• manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady;
• geodetická měření;
• montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí;
• provoz a užívání mechanizačních prostředků;
• výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu (vstupní kontroly);
• opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod.;
• provádění a výsledky kontrol všech druhů;
• souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení apod.);
• odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace;
• skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv (vícepráce, nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.);
• dílčí přejímky ukončených prací;
• provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.);
• škody způsobené stavební nebo jinou činností, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření;
• předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí;
• odstranění vad a nedodělků;
• výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a § 134 stavebního zákona);
• výsledky činnosti autorizovaného inspektora;
• zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště;
• nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, anebo archeologické nálezy.

C Vedení stavebního deníku

1. Stavební deník

• se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;
• musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám;
• obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa.
  

2. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

3. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Jednoduchý záznam o stavbě

U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Náležitosti a způsob vedení:

A Obsah

1. Jednoduchý záznam o stavbě obsahuje:

• název a místo stavby podle ohlášení stavby stavebnímu úřadu, datum ohlášení, popř. číslo jednací;
• jméno, příjmení a trvalý pobyt stavebníka, obchodní firmu, IČ, místo podnikání nebo sídlo projektanta a zhotovitele stavby (zhotovitelů částí stavby); není-li projektant zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení;
• údaje o ověřené projektové dokumentaci stavby;
• seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (souhlas stavebního úřadu, smlouvy apod.);
• záznamy o průběhu provádění stavebních a stavebně montážních prací a o skutečnostech, ovlivňujících zhotovení díla;
• záznamy o mimořádných událostech během výstavby.

2. Dále se zaznamenávají činnosti a okolnosti, které mají vliv na:

• postup prací a použití materiálů;
• zajištění stability, kvality a provozuschopnosti stavby;
• bezpečnou instalaci a užívání technického vybavení a funkčních dílů stavby;
• revize elektro zařízení, zkoušky a revize plynových zařízení, kouřovodů, komínů apod.;
• podmínky bezpečného provádění stavby a ochrany zdraví při práci;
• plnění ujednání obchodních smluv;
• ochranu veřejných zájmů, životního prostředí apod.;
• dodržení údajů obsažených v ohlášení stavby včetně ověřené projektové dokumentace, případně nutnost drobných odchylek od ní.

B Vedení jednoduchého záznamu o stavbě

1. Jednoduchý záznam o stavbě

• vede se od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;
• musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby.

2. Část C bod 2 této přílohy platí pro vedení jednoduchého záznamu o stavbě obdobně.

1.9 SOUPIS NADSTANDARDNÍCH SLUŽEB

Nadstandardní služby jsou činnosti, které nejsou součástí standardních služeb v dané fázi služeb. Může se jednat zejména o:

F1 Stanovení orientačních investičních nákladů (propočet)

F2 Výkaz výměr, soupis prací, dodávek a služeb

F3 Návrh řešení organizace výstavby

F4 Dopravně inženýrské opatření

F5 Protokol o určení vnějších vlivů (po stavebních objektech, provozních souborech)

F6 Průkaz energetické náročnosti budovy

F7 Interiér a výtvarné řešení

F8 Vizualizace, animace

F9 Prostorová a funkční koordinace

F10 Komplexní hodnocení budovy

F11 Ostatní účelová dokumentace (speciální odborné studie, obchodní dokumentace apod.)

F12 Kniha místností

F13 Dodavatelská dokumentace stavby (dokumentace zhotovitele stavby)

F14 Spolupráce při výběru zhotovitele stavby

F15 Sestavení kontrolního rozpočtu

F16 Použití metody BIM

F17 Příprava údajů pro certifikaci stavby, certifikace stavby

F18 Plán kontrolních prohlídek (§ 110 odst. 2 písm. c) a § 133 SZ)

F19 Plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (§ 110 odst. 2 písm. c) SZ)

F20 Plán udržovacích prací (podle § 139 odst. 2 SZ)

F21 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zákon č. 309/2006 Sb., příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., a příloha č. 5, 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.)

1.10 STANDARDY PRACNOSTÍ – METODIKA STANOVENÍ PRACNOSTI VÝKONŮ

1.10.1 Úvod

Projektové práce jsou především službou. Jedná se o službu, jejíž úroveň a kvalita nezáleží jen na splnění daných požadavků a na rozsahu dokumentace, ale především na vložené duševní činnosti konkrétních osob, jejich znalostech a schopnostech. Tato skutečnost neplatí jen pro samotného autora (hlavního inženýra, architekta), ale i pro většinu osob, podílejících se na všech částech návrhu stavby. Konečná hmotná podstata návrhu – dokumentace nebo projektová dokumentace, je pouze formou, kterou se předchozí duševní činnost předá a převede do prakticky použitelného zadání pro projednání, povolení a realizaci stavby.

Metodika určení pracnosti je pomůckou pro účastníky investičního procesu, která uvádí doporučený způsob, jak dospět ke smluvní ceně. Je založena na principu stanovení doporučujícího počtu normohodin pro standardní projektové činnost pro různé druhy a náklady staveb a různá kritéria jejich náročnosti.

Autorský kolektiv se snažil zpracovat pomůcku tak, aby sloužila k základní a rychlé orientaci jejích uživatelů a aby stanovená pracnost a nezbytné ostatní náklady spojené s projektovou činností byly dostatečně průkazným podkladem ke stanovení celkového honoráře, jehož skutečná výše je vždy věcí smluvního vztahu.

Metodika stanovení pracnosti zahrnuje všechny profesní výkony, které činí architekti, inženýři a technici při výkonu svého povoláni, přičemž přímá vazba zpracovatele dokumentace na klienta (investora, objednatele, stavebníka) dává klientovi řadu možností pro výběr důvěryhodného partnera a zpracovateli dokumentace (architektovi, inženýrovi, technikovi) odpovídající zázemí k řádnému a nezávislému plnění zakázky.

Pracnost a další náklady se stanovují odděleně pro standardní projektové činnosti, nadstandardní činnosti a ostatní náklady v souladu s metodikou Standardů služeb architektů a inženýrů uvedenou v předchozích kapitolách.

Pracnost výkonů zahrnuje časovou náročnost nezbytnou pro zpracování všech standardních činností příslušné fáze služeb uvedených v kap. 1.1 až 1.9 těchto Standardů. Nejedná se jen o pracnost potřebnou ke zhotovení příslušné podoby dokumentace, zahrnuje také duševní činnost potřebnou k vytvoření návrhu stavby a všech jejich součástí.

Uplatněná hodinová sazba pak odráží náročnost všech prováděných činností, které jsou nezbytnou součástí projektových prací. Předpokládá se, že výsledný produkt (realizovaná stavba) bude svou kvalitou odpovídat kvalitě vložené duševní práce a kvalitě (kvalifikovanosti, zkušenostech) konkrétní osoby, která projektovou činnost vykonává.

Součástí hodinové sazby jsou veškeré náklady na projektové práce, tzn. náklady na pracovní sílu, na celoživotní odborné vzdělávání této pracovní síly, na materiální a softwarové vybavení potřebné pro práci a provoz, a i náklady spojené s odpovědností za projektovou činnost především v rozsahu § 159 SZ.

Samotný fakt, že dokumentace nebo projektová dokumentace jsou zpracovány podle příslušné vyhlášky a nevykazují vady, neznamená, že stavba je navržena správně. Definice optimálního návrhu není nikdy jednoznačná. Návrh kombinuje požadavky estetické, funkční a technické a ekonomické. Váha těchto požadavků je pro každou stavbu i klienta jiná a součástí kvalitní práce projektanta je zjistit a správně aplikovat tyto požadavky klienta. Plnění požadavků legislativy je pokládáno za samozřejmé.

1.10.2 Všeobecná část

1.10.2.1 Rozsah použití

1.10.2.1.1 Metodika standardů pracnosti v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., § 23 odst. 6 písm. i) stanovuje metodické zásady stanovení pracnosti výkonů autorizovaných osob. Umožňuje klientovi (objednateli) dohodnout smluvní cenu díla s oprávněnou osobou, která je povinně pojištěna podle § 16 zákona č. 360/1992 Sb., je povinna se dále vzdělávat a může být za porušení svých povinností disciplinárně postižena. Ustanovení metodiky standardů odpovídají minimálně nutné časové náročnosti pro vypracování úplné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace stavby, provozního souboru nebo zařízení, stavebního objektu a dalších činností.

1.10.2.2 Pojmy

• Metodika standardů pracnosti zpracovatele dokumentace (architekta, inženýra nebo technika) je postup pro stanovení potřebného počtu pracovních hodin, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo dohodnutého cíle.
• Kategorie náročnosti staveb pro účely této metodiky slouží k rozlišení staveb podle nároků, které jsou kladeny na jejich provedení a míry pracnosti standardních projektových prací a souvisejících činností při jejich navrhování.
• Kategorie náročnosti provozních souborů pro účely této metodiky slouží k rozlišení provozních celků a provozních souborů podle nároků, které jsou kladeny na jejich provedení a míry pracnosti standardních projektových prací a souvisejících činností při jejich navrhování.
• Započitatelné náklady – pro účely této metodiky to jsou předpokládané náklady na stavbu navrhovaných pozemních a inženýrských stavebních objektů a provozních souborů (technického a technologického zařízení) bez DPH. Slouží jako jeden z podkladů pro stanovení pracnosti standardních projektových činností. Stanovují se bud“ odhadem, podle propočtu nákladů na stavbu nebo podle rozpočtu.
• Standardní činností v oblasti projektové činnosti pro stavbu se rozumí vypracování dokumentace nebo projektové dokumentace v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., blíže rozvedeném v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů. Dojde-li ke změně stanoveného rozsahu služeb novelizací vyhlášky nebo novou vyhláškou, upraví se hodnoty pracnosti odpovídající v ní uvedených změnách.
• Nadstandardní činností v oblasti projektové činnosti pro stavbu se rozumí vypracování dokumentace nebo projektové dokumentace v rozsahu nad rámec stanovený vyhláškou č. 499/2006 Sb., blíže rozvedený v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů. Dojde-li ke změně stanoveného rozsahu služeb novelizací vyhlášky nebo novou vyhláškou, upraví se hodnoty pracnosti odpovídající v ní uvedených změnách.
• Ostatní náklady v oblasti projektové činnosti jsou pro každou fázi služeb podrobně popsány v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů.).
• Celkový smluvní honorář za projektové práce a související činnosti je součtem jednotlivých honorářů za standardní projektové činnosti, nadstandardní projektové činnosti a ostatní náklady. Celkový smluvní honorář se zpravidla dělí na dílčí honoráře za jednotlivé fáze služeb.

1.10.2.3 Platební podmínky a vyúčtování

1.10.2.3.1 Smluvní strany si mohou sjednat postupné a konečné vyúčtování na základě provedených služeb.

1.10.2.3.2 Zpracovatel má nárok na uhrazení 90 – 95 % honoráře za jím provedené služby v dílčích splátkách s pozastávkou v rozmezí 5 až 10 %. Pozastávka musí být uhrazena ihned po kolaudaci stavby. Služby a dokumentace provedené zpracovatelem se stanou majetkem klienta až po jím provedené úhradě celého smluvního honoráře.

1.10.2.3.3 Faktura jako daňový doklad předkládaný klientovi k proplacení obsahuje kromě obvyklých náležitostí zpravidla tyto položky:

• celkový smluvní honorář za projektové práce a související činnosti v členění na:
  • honorář za standardní projektové činnosti;
  • honorář za nadstandardní projektové činnosti;
  • ostatní náklady.

Celkový smluvní honorář se zpravidla dělí na dílčí honoráře za jednotlivé fáze služeb.

Celkový smluvní honorář se může dělit na dílčí honoráře za jednotlivé stavby nebo jejich části, popř. profese.

• daň z přidané hodnoty podle platného daňového zákona.

1.10.2.3.4 Pokud příčiny nedokončení služby nevznikly na straně zpracovatele, vzniká zpracovateli nárok na zaplacení honoráře. V případě, že nebyly provedeny všechny dohodnuté služby nebo fáze služeb, účtuje se jen dílčí honorář, odpovídající skutečně provedeným službám. Tím není dotčeno právo zpracovatele na náhradu vzniklé škody za podmínek stanovených zákonem.

1.10.2.3.5 V případě nepředvídaného přerušení nebo značného zpoždění zakázky má zpracovatel nárok na náhradu škody, která mu tím vznikla z příčin, které nevznikly na straně zpracovatele.

1.10.2.3.6 Pokud obnovení prací vyžaduje přepracování stávajících podkladů, je nutno vyplatit za tyto další služby zvláštní honorář.

1.10.2.4 Daň z přidané hodnoty

Je-li zpracovatel plátcem daně z přidané hodnoty, má nárok na její vyúčtování. Je nutné v příslušné smlouvě o dílo uvést, že DPH bude k dohodnuté částce účtována.

1.10.2.5 Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

1.10.2.5.1 Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.

1.10.2.5.2 Autorská práva zpracovatele [architekta/inženýra/technika] jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1.10.2.5.3 Klient má právo užít autorského díla zpracovatele [architekta/inženýra/technika] výlučně se souhlasem autora a pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro provedení autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.

1.10.2.5.4 Autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných klientových publikacích, popřípadě publikacích třetích osob.

1.10.2.5.5 Připouští-li jednotlivě rozsah zakázky nebo její charakter uzavření smlouvy pouze na jednotlivé fáze služeb nebo na výkony redukovaného rozsahu několika fází služeb, a jedná-li se zároveň o dílo, požívající ochrany autorského zákona, popřípadě dalších právních předpisů ochrany práv k duševnímu vlastnictví, musí být součástí smluvního ujednání ustanovení o ochraně práv autorských, resp. dalších práv k duševnímu vlastnictví zpracovatelů, zejména svolení k užití autorského díla (licenční ujednání).

1.10.2.6 Uložení dokumentu

1.10.2.6.1 Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím zpracovatele. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma disposice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi zpracovatelem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací.

1.10.2.6.2 Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby není dovoleno předávat dokumentaci ve zdrojové podobě. Dokumentace v elektronické podobě může být předána pouze ve formě pro elektronické prohlížení a archivaci, neumožňující úpravu kopií.

1.10.3 Metodika stanovení pracnosti a nákladů projektových činností

1.10.3.1 Kategorie náročnosti

1.10.3.1.1 Pozemní stavby vyjmenované v oddílu 1 Standardů služeb byly zařazeny do jednotlivých kategorií náročnosti podle jejich charakteristik. Metodika rozeznává kategorie náročnosti I. až V., odpovídající pěti kategoriím složitosti staveb, stavebních objektů, provozních celků, resp. provozních souborů. Jejich charakterizující popisy jsou uvedeny v jednotlivých následujících kapitolách. Rozpětí každé kategorie náročnosti, stanovené její dolní a horní mezí, umožňuje jemnější rozlišení pracnosti. Horní a dolní mez po sobě následujících kategorií náročnosti jsou totožné.

Kategorie náročnosti pozemních a krajinářských staveb

Kategorie náročnosti I

Stavby jednoduché jednopodlažní s minimálním technickým vybavením:

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení pro údržbu zemědělských pozemků bez napojení na technickou infrastrukturu;
  • oddechové haly a herny;
  • kryté promenády a shromažďovací haly;
  • přístavky;
  • spojovací chodby;
  • jednoduché tribuny;
  • přístřešky;
  • jedno podlažní zemědělské, průmyslové a skladové haly bez jeřábových drah, typizovaných stavebně-konstrukčních systémů bez nároků na zateplení.
• podle technického vybavení:
  • chaty v zahrádkářské kolonii;
  • malé rekreační stavby bez možnosti celoročního pobytu;
  • vybavení stavebních buněk;
  • vybavení dočasných kanceláří;
• krajinářské stavby:
  • okolí průmyslových a zemědělských staveb;
  • rekultivace těžebních, skládkových a jinak devastovaných ploch;
  • turistické trasy včetně vybavení.

Kategorie náročnosti II

Stavby jednoduché a nízkopodlažní s jednoduchým standardem technického vybavení:

• pozemní stavby:
  • jednopodlažní administrativní a obytné budovy;
  • garáže;
  • skleníky a stavby s jednoduchým standardem technického vybavení a minimálními nároky na profese;
  • jednopodlažní dílny bez jeřábových drah;
  • jednopodlažní zemědělské, vodohospodářské, průmyslové a skladové haly z typizovaných stavebně-konstrukčních systémů;
  • loděnice;
  • vrátnice a šatny;
  • ošetřovny;
  • hudební pavilóny;
  • vícefunkční zemědělské skladovací haly;
  • venkovní bazény se standardním technickým vybavením;
  • veřejná prostranství v nově zastavovaných územích bez nároků na řešení dopravní a technické infrastruktury.
• podle technického vybavení:
  • malé rekreační stavby s možností občasného pobytu v zimním období;
  • rekreační stavby s možností celoročního pobytu;
  • bytové domy s nízkým stupněm standardu, elektrické vytápění, bez chlazení, bez rekuperace, s vysokým stupně opakovatelnosti;
  • středně metrážní byty, bez architektonických ambicí;
  • bytové domy s nízkým stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, bez chlazení, bez rekuperace tepla při větrání, s vysokým stupněm opakovatelnosti;
  • malometrážní byty bez architektonických ambicí;
  • administrativní plochy s nízkým stupněm standardu, elektrické vytápění, bez chlazení, bez ambicí architektonického řešení;
  • administrativní plochy s nízkým stupněm standardu centrální teplovodní vytápění, bez chlazení, podlahové větrání, bez ambicí architektonického řešení;
  • ubytovací prostory s nízkým stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou TV, bez chlazení, s podtlakovým větráním v nejnutnější míře, s vysokým stupněm opakovatelnosti; malometrážní ubytovací jednotky, nízký stupeň architektonického řešení (hostely, domovy důchodců apod.).
• krajinářské stavby:
  • okolí sportovních a rekreačních areálů;
  • naučné stezky; části příměstských rekreačních zón;
  • příměstské rekreační lesy a parky;
  • lokální biocentra a lokální biokoridory.

Kategorie náročnosti III

Stavby středně složité se středním standardem technického vybavení

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení administrativní;
  • ubytovny;
  • penziony;
  • stavby pro bydlení a bytové domy se standardním vybavením a průměrnými nároky; mateřské školy, jesle a základní školy;
  • zdravotní střediska, polikliniky a léčebny dlouhodobě nemocných;
  • jednopodlažní nákupní centra, obchodní pasáž;
  • veletržní a výstavní pavilóny;
  • požární stanice;
  • jednoduchá kulturní zařízení a kina;
  • tělocvičny a sportovní zařízení;
  • patrové garáže;
  • výrobní budovy lehkého průmyslu;
  • tiskárny;
  • chladírny;
  • zemědělské stavby pro chov a ustájení zvířat;
  • veřejná prostranství sídel i v nově zastavovaných územích s průměrnými nároky na řešení dopravní a technické infrastruktury.
• podle technického vybavení:
  • malé rodinné domy s nízkými nároky na vnitřní vybavení technologiemi;
  • standardní rodinné domy 2–3 podlažní se standardními nároky (plynový kotel, bez chlazení);
  • bytové domy se středním stupněm standardu centrální teplovodní vytápění a přípravou TV, bez chlazení, centrální větrání s rekuperací, se středním stupněm opakovatelnosti, střední architektonický záměr, s počtem podlaží do 5, podzemní parking;
  • bytové domy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, s centrální přípravou TV, bez chlazení, lokální větrání s rekuperací tepla se středním stupněm opakovatelnosti s počtem podlaží do 7 podlaží, podzemní parking;
  • administrativní plochy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, nucené větrání s rekuperací tepla, příprava na chlazení;
  • administrativní plochy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, chlazení pomocí chladivových systémů, nucené větrání s rekuperací tepla, architektonické řešení ve středním standardu; ubytovací prostory s relativně nízkým stupněm standardu, s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, bez chlazení, převážně s podtlakovým větráním, vysokým stupněm opakovatelnosti, střední stupeň architektonického řešení (lůžkové části místních nemocnic);
  • ubytovací prostory se středním stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, chlazení pomocí jednoduchých chladivových systémů s převážně podtlakovým větráním event. větrání pomocí centrálního systému s rekuperací tepla z odváděného vzduchu a jeho chlazením, lokální chlazení v tomto případě není, vysoký stupeň opakovatelnosti, střední stupeň architektonického řešení (hotelové pokoje 2–3 hvězdy).
• krajinářské stavby:
  • areály obytných souborů a vnitrobloky se standardním vybavením;
  • prostranství občanského vybavení;
  • areály mateřských a základních škol;
  • hřiště pro děti a mládež.

Kategorie náročnosti IV

Stavby velmi složité s vysokým standardem technického vybavení a nároky na jeho koordinaci

• pozemní stavby:
  • vícepodlažní stavby a zařízení administrativy;
  • stavby pro bydlení s nadprůměrnými požadavky, s méně obvyklými konstrukcemi a s dalšími doplňkovými funkcemi; střední a vysoké školy se speciálními učebnami, laboratořemi a přednáškovými sály;
  • polikliniky, nemocnice, odborné léčebny rehabilitační, lázeňská a rekreační zařízení s velkou kapacitou a nadprůměrnými nároky; multifunkční obchodní a nákupní centra; hotely a jiná velkokapacitní ubytovací zařízení s nadprůměrnými nároky;
  • správní budovy (banky spořitelny a podobně);
  • kaple;
  • stadióny a sportovní areály;
  • zábavní a naučná centra;
  • wellness centra;
  • aquaparky a kryté bazény s vodními atrakcemi;
  • kulturní víceúčelová zařízení;
  • obřadní síně a krematoria;
  • oborová muzea a galerie;
  • knihovny a archivy;
  • budovy pro vývoj a výzkum se speciálním vybavením;
  • průmyslové a inženýrské budovy a stavby s náročnými konstrukcemi a speciálním vnitřním vybavením nebo technologií;
  • zemědělské budovy se zvláštní technologií a vybavením;
  • speciální vojenské stavby, veřejná prostranství sídel s vysokými požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nebo v obtížné urbanistické situaci.
• podle technického vybavení:
  • rodinné domy vyššího standardu (nucené větrání, podlahové vytápění, plynový kotel, vnější bazén); rodinné domy vyššího standardu a nároků (umělé větrání, tepelné čerpadlo, chlazení, vnější bazén, solární kolektory); bytové domy s vyšším stupněm standardu, s centrálním teplovodním vytápěním, s centrální či lokální přípravou TV, příprava chlazení v části bytových jednotek s počtem nad 7 podlaží, podzemní parking s odvodem kouře a tepla;
  • bytové domy s vyšším stupněm standardu, nízkoenergetický standard, vytápění pomocí tepelných čerpadel a centrální či lokální příprava TV, příprava chlazení pro všechny byty, výška objektu nad 7 podlaží, podzemní parking s OTK a havarijní větrání;
  • administrativní plochy s vyšším stupněm standardu, centrální vytápění, chlazení pomocí chladivových systémů s proměnným průtokem chladiva, popř. nižší stupeň kapalinového systému chlazení, nucené větrání s rekuperací SHZ, EPS;
  • administrativní plochy s vyšším stupněm standardu, centrální vytápění, chlazení pomocí kapalinových systémů, nucené větrání s rekuperací tepla a řízením vlhkosti vzduchu, SHZ, EPS, vyřešení datových sítí, vyšší stupeň řízení; ubytovací prostory s vyšším stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, chlazení pomocí chladivových systémů s proměnným průtokem chladiva, nucené větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, SHZ a EPS na pokojích, vyšší stupeň architektonického řešení, (hotelové pokoje 3–4 hvězdy);
  • ubytovací prostory s vyšším stupněm technického a architektonického standardu, centrální příprava teplé vody a teplovodní vytápění, chlazení pomocí kapalinových okruhů s jednoduchou výrobou chladu (chladicí jednotka + suché chladiče či chladicí věže), chlazení a vytápění ubytovacích kapacit většinou pomocí 4 trubkových FCU, nucené větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, stavba je řešena jako nízkoenergetická, SHZ a EPS na pokojích vč. CCTV, únikové cesty vybavené nuceným požárním větráním (hotelové pokoje 4 hvězdy).
• krajinářské stavby:
  • areály obytných souborů a vnitrobloky s nadprůměrným vybavením a požadavky;
  • botanické a zoologické zahrady, hřbitovy a parky celoměstského významu;
  • lázeňské areály;
  • vegetace na konstrukcích;
  • střešní zahrady.

Kategorie náročnosti V.

Stavby mimořádně náročné s nejvyšším standardem technického vybavení a nároky na jeho koordinaci

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení obytné pro individuální bydlení s nejvyšším standardem;
  • nemocniční areály a nemocniční budovy s nejvyššími nároky a speciálním vnitřním vybavením; univerzitní kliniky významné a speciální správní budovy (soudy parlamenty radnice a podobně);
  • kostely;
  • víceoborová muzea, koncertní haly a divadla;
  • speciální knihovny a archivy výzkumná vědecká a naučná centra;
  • ústavy se speciálními laboratořemi;
  • rozhlasová, televizní a divadelní studia;
  • letiště a dopravní terminály;
  • speciální objekty těžkého průmyslu a energetiky (ocelárny, koksovny, jaderné elektrárny a podobně;
  • veřejná prostranství sídel s náročným městským komunikačním systémem a složitou technickou infrastrukturou s velmi vysokými dopravně technickými nároky ve velmi složité dopravní a urbanistické situaci.
• podle technického vybavení:
  • rodinné domy s vysokými standardy (vnitřní bazén, tepelné čerpadlo, nucené větrání, chlazení);
  • rodinné domy s velmi vysokými nároky na technické řešení, vybavení a architektonické řešení interiéru;
  • bytové domy s nejvyšším stupněm standardu (jak technicky, tak i architektonicky) nízkoenergetický standard, vytápění a chlazení pomocí tepelných čerpadel, s centrální či lokální přípravou TV, chlazení všech bytů, výška objektu bez omezení, nucené větrání s rekuperací, podzemní parking s OTK a s havarijním větráním;
  • bytové domy s nejvyšším stupněm standardu (jak technicky, tak i architektonicky) pasivní standard, vytápění a chlazení pomocí tepelných čerpadel, solární kolektory, příprava TV lokálně či centrálně, chlazení všech bytů, výška budovy bez omezení, nucené větrání s rekuperací, podzemní parking s OTK a s havarijním větráním, SHZ v bytech s napojením na EP;
  • administrativní plochy s vysokým stupněm standardu, budova v nízkoenergetickém standardu, využívání odpadního tepla z provozu budovy pomocí tepelných čerpadel umožňující reverzní chod, nucené větrání s vysokou účinností zpětného získávání tepla a řízením obsahu vlhkosti v přiváděném vzduchu, SHZ, EPS, vyřešení datových sítí, vysoký stupeň řízení a komunikace;
  • administrativní plochy s nejvyšším stupněm technického a architektonického standardu, budova v pasivním standardu, využívání odpadního tepla z provozu budovy, tepelná čerpadla s reverzním chodem, nucené větrání s vysokou účinností zpětného získávání tepla a řízením obsahu vlhkosti v přiváděném vzduchu (standard vnitřního prostředí 1. podle ČSN EN 15251), EPS, SHZ, vyřešení datových sítí, vysoký stupeň řízení a komunikace;
  • ubytovací prostory s vysokým stupněm technického a architektonického standardu. Centrální příprava teplé vody a tepla pomocí tepelných čerpadel s možností reverzního chodu. Teplota v pokojích řešena buď FCU s EC motory nebo bezkondenzační systém, popř. VAV systém. Doplňkové zdroje tepla a chladu jako duální systém. Budova řešena jako nízkoenergetická. Větrání nucené s rekuperací tepla a vysokým standardem dodržení hlukových parametrů. SHZ, EPS, CCTV, koncové systémy. Nucené větrání CHÚC. (Hotelové pokoje 4–5 hvězdiček, nemocniční pokoje vysokého standardu). Vysoký stupeň architektonického řešení;
  • ubytovací prostory s vysokým stupněm technického a stavebního standardu. Centrální příprava teplé vody a tepla pomocí tepelných čerpadel s možností reverzního chodu. Využívání solární energie. Vnitřní prostředí zajišťováno většinou alternativními systémy (vytápění a chlazení stropy a podlahy). Budova řešena jako nízkoenergetická, popř. pasivní. Dodržení vysokého akustického standardu. Větrání řízené s rekuperací tepla. EPS, EZS, SHZ, CCTV, koncové systémy, kabelové systémy. Nucené větrání CHÚC. Vysoký stupeň architektonického řešení. (hotelové pokoje standardu 5–6 hvězdiček);
• krajinářské stavby:
  • obnova historických zahrad a parků;
  • zahradnické výstavy;
  • soukromé zahrady obytného charakteru s nejvyšším standardem.

1.10.3.1.2 Stanovení kategorie náročnosti stavby podle charakteristiky staveb

Při určování kategorie náročnosti navrhované stavby podle charakteristiky se navrhovaná stavba porovná se stavbami uvedenými v kap. 1.10.3.1.1. a zatřídí do příslušné kategorie podle obdobného charakteru a srovnatelné náročnosti.

Zařazení stavby do kategorie náročnosti podle staveb obdobného charakteru se srovnatelnou pracností a srovnatelnou náročností podle kap. 1.10.3.1.1 má přednost před zařazením podle bodového hodnocení. Pokud ale stavbu nelze zařadit do kategorie náročnosti podle kap. 1.10.3.1.1, provede se zařazení do kategorie náročnosti podle bodového hodnocení podle tabulky v 1.10.3.1.3.

1.10.3.1.3 Stanovení kategorie náročnosti staveb podle bodového hodnocení

Při určování kategorie náročnosti navrhované stavby podle bodového hodnocení se navrhovaná stavba se zařadí do kategorie náročnosti podle součtu bodového ohodnocení jednotlivých kritérií navrhované stavby.

Bodování podle kritérií

Řazení do kategorií náročnosti podle dosažených bodů

1.10.3.2 Započitatelné náklady

1.10.3.2.1 Započitatelné náklady na stavbu jsou:

• náklady souboru staveb (sestavené z nákladů samostatných provozních souborů a stavebních objektů) pro stanovení honoráře za soubor staveb;
• náklady jednotlivé stavby nebo dílčí části stavby pro stanovení honoráře za tuto jednotlivou stavbu nebo dílčí část stavby (jsou-li řešeny samostatně);
• náklady samostatné profesní dodávky pro stanovení honoráře za příslušnou profesní část stavby podle požadavků klienta (jsou-li řešeny samostatně).
  

1.10.3.2.2 Princip stanovení nákladů na pozemní stavby (pozemní a inženýrské stavební objekty a provozní soubory).

Obsahuje-li stavba více stavebních objektů nebo provozních souborů, účtují se honoráře pro každý provozní soubor a stavební objekt zvlášť. Takto nelze postupovat, pokud se jedná o stejné nebo podobné stavební objekty nebo provozní soubory co do typu, objemu, konstrukce apod. Zde je možné účtovat pouze dohodnutý podíl z celkového standardního honoráře.

Do započitatelných nákladů na stavby se nezahrnuje DPH.

1.10.4 Pracnost STANDARDNÍCH projektových činností

1.10.4.1 Metodika stanovení pracnosti standardních činností

1.10.4.1.1 Základním podkladem pro stanovení honoráře za standardní projektové činnosti je stanovení pracnosti těchto služeb.

1.10.4.1.2 Pracnost standardních projektových činností se stanovuje na základě stanovené úrovně pracnosti konkrétní stavby (podle kategorie náročnosti) a na základě výše započitatelných nákladů na stavbu.

Pro pozemní stavby rozeznává tato metodika 5 kategorií náročností.

1.10.4.1.3 Pracnost standardních projektových výkonů vyjadřuje počet pracovních normohodin, potřebných pro provedení příslušných služeb s přihlédnutím na výši nákladů na stavbu a kategorii její náročnosti.

1.10.4.1.4 Shrnutí postupových kroků ke způsobu určení honoráře za standardní projektové služby pro celou stavbu:

• vyhledat ve výčtu kategorií náročnosti staveb v kap. 1.10.3.1.1 zařazení předmětné stavby, v které kategorii I až V pro daný obor se nachází (ne všechny obory staveb jsou zařazeny ve všech kategoriích I až V);
• pokud předmětnou stavbu nelze ve výčtu oboru pozemních staveb nalézt, ani ji přiřadit jako stavbu obdobného charakteru nebo obdobně složitou a se srovnatelnou pracností, nebo obor stavby není ve výčtu oborů v kategoriích náročnosti I až V zařazen a stavbu také nelze obdobně zařadit podle ostatních oborů staveb zařazených ve výčtech staveb ostatních oborů, pak provést zařazení stavby do kategorie náročnosti I až V podle bodového hodnocení;
• vzít v úvahu započitatelné náklady na stavbu;
• vyhledat v tabulce pracnosti v kap. 1.10.4.2 pro dané započitatelné náklady na stavbu a vyhledanou kategorii náročnosti rozsah pracnosti minimum a maximum. V daném rozsahu si stanovit podle svých zkušeností skutečně očekávanou a obhajitelnou pracnost. Tuto pracnost a zdůvodnění její výše projednat se zadavatelem a dohodnout její hodnotu jako výchozí hodnotu k ocenění standardních projektových prací;
• pokud jsou započitatelné náklady na stavbu odlišné oproti hodnotám v tab. 1.10.4.2, provede se výpočet minima a maxima pracnosti interpolací;
• stanovit si výši hodinové sazby projektové hodiny vztažené k normohodině pracnosti k jednání a odsouhlasení klientem. Celkové ocenění standardních projektových prací se stanoví jako součin obou hodnot – dohodnuté pracnosti v hodinách a ocenění hodinové sazby projektové normohodiny;
• v každé fázi služeb může být navržena jiná výše hodinové sazby;
• alternativou může být i jen předložení cenové nabídky s oceněním vypočteným jako celková cena za standardní projektové práce pro předmětnou stavbu s využitím těchto standardů pracností nebo i bez použití těchto standardů pracnosti, pokud je nabízená cena pro klienta přijatelná a klient netrvá na přeložení tvorby ceny. Oboustranně sjednaná cena za standardní projektové činnosti je vždy věcí smluvního vztahu.

1.10.4.2 Výše pracnosti standardních projektových činností pro jednotlivé kategorie náročnosti a náklady na pozemní stavby

Tabulka pracností standardních projektových služeb

Hodnoty v tabulce jsou uvedeny pro celé stavby. Pro stavby se započitatelnými náklady pod 1 mil. Kč a nad 2 000 mil. Kč se pracnosti stanoví individuálně s přihlédnutím k hodnotám uvedeným v příslušné tabulce.

Pracnost mezi dolní a horní mezí téže kategorie náročnosti se upravuje a stanovuje s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům klienta, např. použití zvláštních materiálů, technologických zařízení a konstrukcí, nebo s přihlédnutím k podmínkám realizace stavby, k rekonstrukcím, modernizacím nebo změně stavby. Rozpětí každé kategorie náročnosti, stanovené její dolní a horní mezí, umožňuje jemnější rozlišení honoráře. Horní a dolní mez po sobě následujících kategorií náročnosti jsou totožné.

Pracnost pozemních staveb, jejichž výše započitatelných nákladů není v tabulce přímo uvedena, se stanovuje lineární interpolací mezi nejbližší nižší a vyšší hodnotou těchto nákladů.

Nadstandardní projektové činnosti a jejich pracnost se řeší podle kap. 1.10.5. Nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracností za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

Pracnost speciálních odborných činností a jejich oceňování se řeší podle kap. 1.10.6. Speciální odborné činnosti nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracnosti za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

Pracnost obstaravatelských činností a jejich oceňování se řeší podle kap. 1.10.7. Obstaravatelské činnosti (inženýrská činnost investorská a inženýrská činnost dodavatelská) nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracnosti za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

1.10.4.3 Podíl pracnosti v jednotlivých fázích služeb

Celková pracnost standardních činností stanovená podle kap. 1.10.4.2 se dělí na jednotlivé dílčí pracnosti pro fáze služeb 1 až 7. Každé ze sedmi fází služeb (1 až 7) odpovídá podíl z celkové pracnosti, vyjádřený v procentech takto:

1.10.4.4 Stanovení pracnosti standardních činností ve zvláštních případech

1.10.4.4.1 Smlouva na vypracování a provedení úplné, správné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace pozemní stavby, jejímž předmětem jsou služby podle tohoto dokumentu, zahrnuje standardně výkon všech fází služeb.

Rozsah a obsah projektové dokumentace je přesně specifikován prováděcím právním předpisem Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), tj. vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Zvláštní případy stanovení pracnosti jsou definovány pro případ, kdy výše uvedený prováděcí předpis SZ není možné použít, resp. pro případ, kdy není možné plně použít Standardy pracnosti, anebo kdy dochází k odchýlení od postupů předpokládaných zákonem či prováděcím předpisem. Pro tyto případy se vychází ze smluvních ujednání obsažených ve Smlouvě o dílo uzavřené mezi klientem a zpracovatelem s možností použití jiných právních předpisů.

Při stanovení pracnosti v těchto případech se vychází z individuální kalkulace, která zohlední jejich skutečnou pracnost a ostatní náklady.

Zvláštní případy stanovení pracnosti jsou zejména:

1.10.4.4.2 Výběr z fází služeb nebo vynechání fáze služeb

Je-li smlouva o dílo uzavřena pouze na jednotlivé fáze služeb případně na několik fází služeb, přihlédne se při výpočtu pracnosti i k výkonům, které bylo nutno účelně vykonat nad rozsah jednotlivé fáze služeb, resp. které bylo nutno účelně vykonat nad rozsah jednotlivých fází služeb.
Pokud nebyla objednána některá z fází služeb 1 až 5, může být dohodnuto zvýšení procentního podílu pro každou fázi, která jako první následuje po neobjednané fázi takto:

• fáze služeb FS 2 až na 14 %;
• fáze služeb FS 3 až na 21 %;
• fáze služeb FS 4 až na 33 % (v případě, že nebyly zpracovány fáze FS 2 a FS 3 až na 42 %);
• fáze služeb FS 5 až na 47 % (v případě, že nebyly zpracovány fáze FS 3 a FS 4 až na 59 %);

z celkového honoráře za standardní činnosti, přičemž se procentní podíl u ostatních fází nemění.

Pokud nebylo objednáno více z fází služeb 1 až 5, musí být dohodnuto zvýšení procentního podílu pro každou fázi, která jako první následuje po neobjednaných fázích.

1.10.4.4.3 Změna pořadí zpracování jednotlivých fází služeb

V případě, že FS 6 – Soupis prací a dodávek je zpracováván před FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby, je vhodné rozpracovat FS 5 tak, aby takto zpracovaná dokumentace byla dostatečným podkladem pro soupis prací a dodávek. Honorář za zpracování rozpracované projektové dokumentace pro provádění stavby ve výši 13–22 % se připočte k honoráři 5 % za zpracování soupisu prací a dodávek – FS 6.

Dopracování projektové dokumentace provedení stavby podle podmínek výběrového řízení podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti, obvykle ve výši 22 – 13 %, bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.

1.10.4.4.4 Projekty změn dokončené stavby a údržby stavby

Při projektech změn dokončené stavby (nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce) a při projektech údržby stavby (modernizaci) se zvyšuje standardní honorář o 20 až 33 %.

1.10.4.4.5 Změna zpracovatele dokumentace

Pokud zpracovatel dokumentace navazuje na činnost, resp. dokumentaci, kterou zpracovával v předchozích FS jiný zpracovatel, může si dohodnout navýšení honoráře o 10 – 30 % z první zpracovávané FS. Toto navýšení pracnosti zahrnuje zejména seznámení s předanými podklady a jejich kontrolu.

1.10.4.4.6 Rozdělení dokumentace

Pokud zpracovatel dokumentace na základě požadavku klienta rozdělí zpracování projektové dokumentace (FS 4, FS 5) na jednotlivé stavby anebo stavební objekty a zpracování anebo jejich projednávání probíhá v oddělených časových úsecích, může si zhotovitel s klientem dohodnout navýšení honoráře za každou samostatně zpracovávanou část. Toto navýšení pracnosti zahrnuje zejména zvýšení administrativní náročnosti projektových prací a zvýšení časové náročnosti obstaravatelské činnosti.

1.10.4.4.7 Opakování projektu. Zpracování typového projektu pro více staveb, stavebních objektů nebo provozních souborů.

Byl-li pro tentýž stavební objekt, provozní soubor nebo část stavby z popudu klienta použit projekt opakovaně, pak mohou být první z nich účtovány plné výši, opakované obvykle 70 % z části, která na tuto fázi připadá.

V případě zpracování opakované dokumentace lze stanovit honorář bud:

• pevnou paušální částkou;
• procentuálním podílem z honoráře pro každou jednotlivou část stavby;
• kombinovaně paušální částkou a podílem z honoráře pro každou jednotlivou část stavby;
• paušální částkou za každou opakující se část nebo sérii staveb;
• kombinovaně paušální částkou a podílem z honoráře pro každou opakující se sérii staveb.

1.10.4.4.8 Změny projektu

Bylo-li pro tutéž stavbu, stavební objekt, provozní soubor nebo část stavby z popudu klienta (např. změna vstupních údajů) zhotoveno více návrhů ve smyslu FS 2 nebo projektů ve smyslu FS 3 – FS 6 těchto Standardů pracnosti, pak může být nejobsáhlejší z nich účtován v plné výši, a každý další samostatně, podle rozsahu změn, které byly klientem objednány.

1.10.4.4.9 Za zvláštní případ pro stanovení pracnosti projektových služeb se považuje i:

• Vypracování dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 10 – 15 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 10–15 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 25–30 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování jednostupňové dokumentace v rozsahu a obsahu podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti je 40–50 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Dopracování projektové dokumentace provedení stavby podle podmínek výběrového řízení podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace skutečného provedení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. – procentní podíl na celkové pracnosti je 1–3 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace skutečného provedení podle rozsahu a obsahu dohodnutém v SOD – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování pasportu stavby podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace bouracích prací podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.

1.10.5 Náklady NADSTANDARDNÍCH projektových činností

1.10.5.1 Pracnost nadstandardních činností

Nadstandardní část honoráře se poskytuje za nadstandardní projektové služby. Stanovuje se individuálně s doporučeným využitím hodinových sazeb. Rozsah nadstandardních projektových činností pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

Za nadstandardní projektové služby se považuje i:

• Zpracování dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí podle předpisu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• Zpracování dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby podle podmínek výběrového řízení – pracnost zpracování bývá dohodnuta individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
  

1.10.5.2 Výpočet honoráře podle hodinových sazeb

1.10.5.2.1 Podkladem pro výpočet honoráře podle hodinových sazeb jsou individuální hodinové sazby stanovené podle charakteru činností, resp. podle funkcí, a časová náročnost jednotlivých úkonů. Podkladem ke stanovení honoráře jsou hodinové sazby, jejichž skutečná výše je vždy věcí smluvního vztahu.

Kategorie odborných činností

1.10.5.2.2 Práce podle hodinových sazeb je třeba průkazně evidovat v přehledu, ke kterému má klient přístup, jejich vyúčtování se provádí pravidelně.

1.10.6 Ostatní náklady

Cena ostatních nákladů se stanovuje individuálně s doporučeným využitím hodinových sazeb. Rozsah ostatních nákladů pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

Ostatní náklady se účtují paušálně nebo podle jednotlivých dokladů o jejich vynaložení.

Smluvní strany se dohodnou, co bude za ostatní náklady pokládáno.

Specifikace obvyklých ostatních nákladů:

• Poplatky za poštovné, telefon aj. sdělovací prostředky mimo místní poplatky v místě pracoviště zpracovatele.
• Náklady na rozmnožování dokumentace (výkresů, zpráv a dokladů), na zhotovení filmů, fotografií, maket a modelů nad obvyklý rámec. Metoda určení ceny služeb autorizovaných osob podle Standardů pracnosti zahrnuje vždy cenu jednoho tištěného paré čistopisu dokumentace.
• Náklady na kancelář pro autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka včetně jejího zařízení a provozních nákladů.
• Cestovní náhrady za cesty podle platných předpisů.
• Náklady na překlady z cizích jazyků a do cizích jazyků.
• Odměny za činnosti nepříslušející zpracovateli, které však zpracovatel se souhlasem klienta zadal třetí osobě (např. zaměření, průzkumy, mapové podklady atp.).
• Správní poplatky, místní poplatky, kolky apod.

1.10.7 Oceňování obstaravatelských činností

Obstaravatelské činnosti (inženýrská činnost investorská a inženýrská činnost dodavatelská) se oceňují podle dohody s klientem buď individuální kalkulaci nebo hodinovou sazbou podle sjednaného rozsahu obstaravatelských činností. Orientačně lze jejich celkovou pracnost podle dohodnutého rozsahu uvažovat do výše 40 % hodnoty z celkové pracností všech projektových služeb. Jejich skutečná výše je věcí smluvního vztahu.

Rozsah obstaravatelské činnosti pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

1.10.8 Smluvní honorář

Smluvní honorář je součtem dílčích honorářů, které odpovídají rozsahu a podílu dohodnutých, resp. zpracovaných standardních projektových služeb, nadstandardních projektových činností, ostatních nákladů a dalších dohodnutých služeb, např. obstaravatelské činnosti. Zpravidla se dělí na dílčí honoráře po jednotlivých fázích služeb.

Navýšení honoráře za činnost zpracovatele pověřeného koordinací činností při přípravě a v průběhu realizace stavby (hlavního dříve generálního projektanta) obvykle za tuto činnost činí 10 % z celkového honoráře (za stavbu nebo ze součtu honorářů jím koordinovaných celků, pozemních a inženýrských stavebních objektů a provozních souborů) vypočteného podle této metodiky.

Stav: pomůcka se připravuje

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací v rámci celého projektového procesu, který je rozdělen na postupné fáze služeb inženýrů a architektů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby.

Upozornění k textu

OBSAH

STANDARDY A ZPŮSOB OCEŇOVÁNÍ PROFESNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ PO OBORECH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Standardy služeb – Pozemní stavby podle zákona č. 283/2021 Sb. (NStZ) (A 4.4.1)

Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ), ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023 podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

MP 1.1.2 Projektová činnost – Zásady organizace výstavby je rozpracováním první řady základních pomůcek k činnosti autorizovaných osob. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Úkolem jejich postupného zpracování byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese. Metodické pomůcky popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve výstavbě, na problémové okruhy této činnosti a současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodická pomůcka MP 1.1.2 si klade za úkol popsat především obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), zejména pak § 158. Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky a popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy.

Působení autorizovaných osob přebírajících v potřebné míře odpovědnost za úroveň úplné dokumentace projektu, popř. její příslušné části není obvykle možné v praxi omezit pouze na činnosti respektující pouze příslušné právní předpisy. Přepracované vydání reaguje na změny v právní situaci zajištění výstavby, zejména na přijetí nových právních předpisů, zvláště stavebního zákona (SZ). Obecně je nutno konstatovat, že nové právní předpisy výrazně zvyšující úlohu projektanta v této oblasti a vrací do projektové praxe i nutnost projektové přípravy zásad organizace výstavby. Metodická pomůcka se věnuje následujícím problémům:

• první část je věnována objasnění základních pojmů v oblasti organizace a managementu výstavby;
• druhá část popisuje působnost autorizovaných osob ve výstavbě k ochraně veřejných zájmů v ČR, při zpracování předepsané projektové dokumentace, tj. stanovení zásad organizace výstavby;
• třetí část popisuje pokračování přípravy stavby.

Činnosti autorizovaných osob jsou popsány z hlediska splnění její úlohy při zpracování dokumentace. Tyto postupy a činnosti nejsou vázány na výši honoráře za jejich činnost, neboť jsou objektivně nutné. Řádné ocenění těchto činností je součástí obchodní přípravy zakázky, v níž se stanoví, které výkony autorizované osoby jsou nutné při zachování smluvní volnosti a dodržení etických pravidel.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku řízení výstavby v dokumentaci stavby (projektu), ale především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob při jejím zhotovení a uplatnění, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, upozornění na etické či právní limity jejích výkonů a doporučení pro žádoucí usměrnění jejich dalšího působení.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným, popisují aktuální stav požadavků a představy o výkonu činnosti autorizovaných osob. Nejsou tedy (a ani si nedávají za cíl) být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY

Členění stavby – ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, užívaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech. Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci. Ucelenou částí stavby se rozumí část stavby, umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob. Stavby je možno členit na etapy, které umožňují postupný a plynulý postup projektování a realizace. Etapu stavby tvoří jedna nebo více ucelených částí stavby.

Dozor – nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu použit ve významu

• dozor autorský – (projektanta, případně hlavního projektanta) je dozorem autorizované osoby nad na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba (dále AO), je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• dozor technický – stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona; výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle autorizačního zákona o ,,další odbornou činnost autorizované osoby“;
• dozor stavební – je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.

Firma – obecné označení pro právní subjekt, vstupující do smluvních vztahů. Autorizované osoby svou činnost vykonávají buď jako svobodné povolání, nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), na základě živnostenského listu; nebo jako společníci – členové statutárních orgánů právnických osob; nebo ve funkci odpovědného zástupce. Činnost pro firmu mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu – smlouvy o dílo či smlouvy mandátní. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení firmy je vedení nebo management.

Hlavní projektant – uveden v § 113 odst. 2 SZ; jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru.

Management – v odborné teorii a hospodářské praxi se pojem management používá pro specifickou činnost, zahrnující proces plánování, organizace a rozhodování, zabývající se optimálním rozmístěním (alokací) a koordinací využití zdrojů za účelem dosažení stanovených cílů. Slovo management bylo převzato z angličtiny (to manage – řídit, vést, spravovat, vládnout, ovládat, uspět, dosáhnout), zpravidla se nepřekládá a v češtině se používá jeho anglická podoba (s počeštěnou verzí slova manažer). Management zahrnuje čtyři hlavní okruhy manažerských činností: plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování. Skupina (tým) řídících pracovníků (podnikový management, finanční, personální, informační management, management kvality aj.).

Ve spojení management výstavby je to pojem, odpovídající pojmu řízení výstavby. Obvyklými prostředky managementu výstavby jsou organizování výstavby (stavby i prací ve výstavbě), plánování výstavby, kontroling (operativní řízení) ve výstavbě, rozhodování manažerů různých úrovní, řídící působení manažerů na podřízené i smluvně zavázané spolupracovníky a prostředky informatiky a komunikace (prostředky hardware i software).

Oprávněný investor – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, oprávněný podle § 23a SZ požadovat, aby byl informován o úkonech správního orgán u při projednávání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Plán organizace výstavby (POV) – dokument, vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch), a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Tento pojem nemá v současné právní úpravě oporu. Právní podporu má pojem ZOV – Zásady organizace výstavby, který je předmětem např. přílohy č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení, resp. přílohy č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení – část B Souhrnná technická zpráva/B. 8 Zásady organizace výstavby vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (viz dále v textu). U dopravních staveb (letecké, drážní a silniční) platí pro ZOV příslušná ustanovení příloh vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Podzhotovitel (poddodavatel, subdodavatel) – souhrnné označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Pracovník – termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník apod.).

Projektant – podle § 22 odst. 4 SZ; označení nositele projektové činnosti fyzické či právnické osoby, vykonávající projektovou činnost jako označení účastník výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď AO vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Řízení výstavby – usměrňování a uspořádání postupů a procesů ve společnosti za účelem dosažení stanovených cílů (management). Zcela odlišný význam má řízení např. ve spojení stavební řízení nebo soudní řízení. Proto tam, kde to je možné (např. kde to umožňují příslušné právní předpisy), se doporučuje nadále používat anglicismus převzatý do češtiny, tj. management, spojený vždy s fyzickou osobou manažera.

Stavba – podle § 2 odst. 3 a 4 SZ se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel a dobu trvání. Stavbou se rozumí i její část nebo změna dokončené stavby. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Pojem stavba je v českém právním řádu chápán odlišně ve stavebních (veřejnoprávních) a v občanskoprávních předpisech. Stavební předpisy chápou pojem stavba dynamicky, tj. jako činnost, popř. soubor činností směřujících k uskutečnění díla, resp. jako toto dílo samotné. Pro účely občanského práva je pojem stavba nutno vykládat staticky jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako věc ve smyslu práva vzniká zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. O stavbu podle stavebních předpisů jde od zahájení stavebních prací, tedy již v době, kdy stavba není věcí ve smyslu občanského zákoníku – nemůže být předmětem právních vztahů a je tedy pouze součástí stavebního pozemku.

Stavba pozemní – stavba, která má podstatnou část svého objemu nad úrovní přilehlého terénu a není dopravní cestou, ani vodohospodářským dílem. Za stavby se z tohoto hlediska považují budovy. Rozlišení MP předpokládá zvláštní přístupy k stavbám inženýrským, dopravním a technologickým.

Stavebník – uveden v § 152 odst. 1 až 6 SZ; označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správnímu řízení ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce, používá pojem zadavatel.

Stavby zařízení staveniště – zařízení staveniště jsou dočasné objekty a zařízení, které po dobu provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků smluvních vztahů. Pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a poskytovány k uvedenému využití. Z hlediska jejich povolování některé z nich nevyžadují ani ohlášení podle § 103 SZ (např. uvedené odst. 1 písm. e) bod 1, tj. stavby nepodsklepené o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a 5 m výšky), ostatní podléhají ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ. Požadavky na staveniště a jeho zařízení, uspořádání a vybavení jsou mj. uvedeny v § 24e vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Staveniště – místo určené podle § 3 odst. 3 SZ k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací nebo na kterém se stavba odstraňuje. Zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, případně (v rozsahu vymezeném stavebním úřadem) též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Místo, na kterém probíhají stavební práce, montáž a demontáž staveb nebo staveništní výroba stavebních dílců, resp. dílů nebo související operace, a kde je vybudováno zařízení staveniště. V podmínkách stavebního povolení je stanoven mj. stavební pozemek, na kterém se stavba povoluje, a nezbytný rozsah ploch pozemků, které budou tvořit staveniště. Pojem je specifikován i ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů a v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Výstavba – v širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic a dále i postup realizace stavby a jejích změn. Jedná se o proces, který lze vztáhnout k území (např. výstavba obce nebo výstavba v obci), ke stavbě nebo pouze ke staveništi. Pokud je vztažen ke stavbě, jedná se o proces vymezený prvním podnětem k definování záměru pořídit stavbu a ověřením, že předem definovaný záměr byl uskutečněn.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci k žádosti o vydání stavebního povolení, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, k žádosti o ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo v dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Obsah zásad organizace výstavby je pro jednotlivé druhy dokumentací uveden ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v příloze č. 8 resp. č. 12, část B./B.8. Pro dopravní stavby z hlediska ZOV platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášky č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Zásady zpracovává AO (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jeho součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – stavební podnikatel – firma (osoba) oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona (podnikající zejména v živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování) ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO PŘI ZOV

1.2.1 Stavební zákon (SZ)

Dříve platné právní předpisy předepisovaly zpracování tzv. plánu organizace výstavby (POV) v dokumentaci projektu, později označeného jako projekt organizace výstavby, který obsahoval zejména časový plán výstavby (obvykle harmonogram nebo síťový graf), stanovil způsob pořízení a provozování zařízení staveniště a stanovil organizaci práce na staveništi v průběhu výstavby.

Současné právní předpisy v návaznosti na zákon č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů, se zabývají organizací výstavby především v souvislosti s ochranou veřejných zájmů ve výstavbě. Ochrana veřejných zájmů ve výstavbě je také vlastním (základním) obsahem působnosti autorizovaných osob ve výstavbě. Prováděcí vyhlášky navazující na SZ požadují v rámci zpracování projektové dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ zpracovat jako součást této projektové dokumentace zásady organizace výstavby (ZOV) právě z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty nahrazují dřívější část nazývanou POV. V této pomůcce jsou popsány jako řešení stavby.

Podle části B. 8 Zásady organizace výstavby/B. 8 písm. k) příl. č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jsou součástí projektové dokumentace: Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb., NV č. 592/2006 Sb. Pro dopravní stavby (letecké, drážní a silniční) platí vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury, kde jsou uvedeny požadavky na BOZP na staveništi v příslušných přílohách platných pro ohlášení a stavební povolení těchto staveb.

POV vychází z projektovaných organizačních a technologických zásad a je vždy součástí dodavatelské dokumentace zhotovitele (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nepředpokládá tuto část jako součást dokumentace pro provádění stavby). Z tohoto důvodu musí být potřebná součinnost autorizované osoby z hlediska organizace výstavby poskytována zpracovateli POV v rámci autorského dozoru.

Výkon činnosti autorizovaných osob upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v § 158–160 SZ (podrobněji v MP 1 a MP 2).

Osobou odpovědnou za realizaci předepsaných zásad organizace výstavby je stavbyvedoucí, jako osoba s oprávněním tj. s autorizací pro výkon této vybrané činnosti, přičemž jeho povinnosti jsou definovány v § 153 SZ.

Autorizované osobě – stavbyvedoucímu pověřenému vedením provádění stavby, je svěřena zákonem vysoká odpovědnost. Je však nepochybné, že podkladem pro splnění její úlohy jsou nezbytné správně stanovené ZOV v dokumentaci stavby zpracované projektantem AO.

1.2.2 Zákon č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů přináší některé nové povinnosti při zajišťování projektové přípravy a provádění staveb.

a) Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Podle § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby (stavebník) povinen písemně určit (jmenovat, smluvně zajistit) jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla, jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy díla a ve fázi jeho realizace. Koordinátor je fyzická (popř. právnická) osoba, která splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle § 10 zákona. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Na stavbě může být určeno i více koordinátorů, potom je nutno vymezit jejich vzájemné kompetence.

Koordinátor nemusí být určen v případě, že stavbu provádí jen jeden zhotovitel a dále v případě stavby:

• u níž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací;
• kterou provádí stavebník sám pro sebe svépomocí za podmínky § 160 odst. 3, 4 SZ;
• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle SZ.

b) Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

U staveb, při jejíž realizaci se předpokládá, že

• celková doba trvání prací a činností bude delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, na nichž bude současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo;
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Stejnopis oznámení musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do předání stavby stavebníkovi k užívání.

Dále, stejně jako při naplnění parametrů zákona uvedených v prvním odstavci, budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanoví příloha č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.) stavebník zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu se uvedou potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během provádění stavby (podrobněji zákon č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb.).

Z výše uvedeného vyplývá, že zajištění, popř. ustavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je za podmínek uvedených v zákoně plně povinností stavebníka. Zpracovatel zásad organizace výstavby je povinen s ohledem na druh, velikost stavby a právní požadavky upozornit na tyto zákonné povinnosti stavebníka. Zpracování plánu bezpečnosti a o ochrany zdraví při práci na staveništi je v podmínkách vypracovávání projektové dokumentace pro ohlášení nebo stavební povolení prakticky možné jen na úrovni dostupných projektových, časových a organizačních informací (pokud nejsou známi zhotovitelé) a je samostatnou prací, kterou si stavebník objedná u koordinátora BOZP. Zpracovatelem plánu je odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor. Rozsah a obsah plánu je specifikován přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb. (viz příloha č. 4.5 této metodické pomůcky). Na tento plán zpracovaný v přípravné etapě výstavby, navazuje činnost koordinátora BOZP, ustanoveného pro realizační etapu výstavby. Detailní rozbor problematiky vztahů projektant – AO vůči plánu BOZP a vůči koordinátorovi BOZP na staveništi je uveden v MP 2.5.1 a zejména v MP 2.6.1. Pozice koordinátora BOZP, problematika plánu BOZP a oznámení na OIP je dále detailně popsána v MP 2.6.2.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO PŘI ORGANIZACI VÝSTAVBY

Metodická pomůcka MP 1.1.2 je zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR, a to především autorizovaných osob v malých a středních firmách. V současné době se výstavba v ČR postupně vyvíjí k úrovni, která odpovídá běžným postupům výstavby ve světě. Naše právní předpisy se ve vztahu k výstavbě omezují především na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a na uplatnění některých základních principů (např. v závazkovém právu na ochranu volnosti v přijímání závazků a poctivosti v obchodním styku).

Uvedené skutečnosti se týkají také navrhování (projektování) systému řízení výstavby (managementu výstavby) v dokumentaci projektu různých úrovní a druhů. Tato pomůcka se z výše uvedených variant věnuje především problematice organizace a řízení (managementu) výstavby v etapách, které z hlediska činnosti autorizovaných osob jsou rozhodující. Tou je stanovení zásad organizace výstavby (ZOV) v úrovni projektového řešení, zejména projektové dokumentace pro ohlášení stavby a stavební povolení, zpracované ze zákona autorizovanou osobou, a následnému přenesení do dalšího průběhu provádění stavby v dodavatelské dokumentaci zhotovitele stavby (POV).

1.3.1 Autorizovaná osoba a způsob zajištění organizace výstavby

Autorizované osoby působí ve výstavbě nejčastěji jako podnikatelé (majitelé nebo spolumajitelé menších firem), nebo jako ředitelé, vedoucí (manažeři), odborní pracovníci či odborníci specialisté v organizacích (firmách) různých druhů a velikostí. Organizace (firmy), jejichž majitelé, spolumajitelé nebo zaměstnanci, působí nejčastěji jako:

• obstaravatelé inženýrských služeb, obvykle obstaravatelé funkce investora (stavebníka) jeho jménem a na jeho účet, a to buď investorského inženýringu, nebo jednotlivých inženýrských činností (služeb);
• zhotovitelé dokumentace, buď ve funkci projektanta, nebo jako zhotovitel dokumentace některého druhu, popř. pouze její části, v poddodávce pro některého z hlavních účastníků výstavby;
• zhotovitelé stavby nebo její části, popř. (obecně) jako účastníci výstavby podílející se na provádění stavby v souladu s dokumentací projektu nebo její příslušnou částí.

V projektové dokumentaci všech úrovní je nutno v rámci návrhu stavby uvažovat i o způsobu organizace výstavby. Neproveditelná stavba zůstane pouze marným návrhem. Zpracování zásad organizace výstavby je však předepsáno v projektové dokumentaci pro ohlášení (u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) nebo stavební povolení (resp. v dokumentaci pro vydání společného povolení), neboť prokazuje realizovatelnost investičního záměru a ochranu veřejných zájmů. AO přichází do styku s problematikou organizace (managementu) výstavby v míře odpovídající jejímu postavení ve firmě, způsobem podle jejího charakteru a organizace.

Působí-li:

• v obstaravatelské organizaci (firmě), musí působit k vyřešení správné a přiměřené organizace výstavby v dokumentaci stavby (projektu) příslušných úrovní a příslušných druhů;
• v organizaci (firmě) zhotovitele dokumentace, musí působit ke správnému navržení organizace výstavby nebo jeho příslušné části v dokumentaci projektu, na jejímž zhotovení se podílí;
• v organizaci (firmě) zhotovitele stavby nebo její části, musí v míře odpovídající svému postavení ve firmě zabezpečit zavedení a uplatnění řízení (managementu) výstavby v souladu s dokumentací projektu příslušné úrovně a druhu.

1.3.2 Organizace (management) výstavby a dokumentace stavby (projektu)

Pojetí stavebního zákona přináší celou řadu alternativních přístupů, především umožňuje zajistit výstavbu úměrně velikosti a rozsahu konkrétní stavby řadou variantních postupů. To má za důsledek i výrazné rozšíření projektových prací – zakázek, které vyžadují rozdílné postupy, popsané v MP 1.

Zpracovávaná projektová dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Přesto doba přípravy časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Od záměru stavebníka, při dodržení běžných úředních lhůt zpracování, mnohdy uběhnou léta, než příprava dospěje k zásadnímu zlomu, jímž je zahájení stavby – předání staveniště. Účast autorizované osoby je nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat. To nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu přípravy a provádění stavby.

V předinvestiční přípravě je zpracována problematika organizace a managementu výstavby na koncepční úrovni a v rozsahu a způsobem koncepční úrovni odpovídajícím. Ve studii a dokumentaci záměru projektant, popř. zhotovitel dokumentace tohoto druhu, zváží především způsob výstavby, kterým bude záměr uskutečněn. Ve studii proveditelnosti jsou na koncepční úrovni zkoumány možné varianty uskutečnění záměru. V dokumentaci přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR) je nutné na koncepční úrovni stanovit dispozice pro organizaci a management výstavby, které jsou s příslušným rozhodnutím spojené, resp. toto rozhodnutí podmiňují.

Při zpracování projektové dokumentace musí být organizace výstavby (ZOV) –zpracována jako součást projektové dokumentace podle přílohy č. 12 resp. č. 8 (část B./B.8) přikládané k žádosti o stavební povolení, i jako součást dokumentace přikládané k ohlášení vybraných staveb, resp. jako součást společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, a to v rozsahu odpovídajícímu vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášce č. 583/2020 Sb.

Při provádění stavby zhotovitelem musí být uplatněny a podrobně propracovány všechny potřebné prvky i prostředky managementu výstavby do podrobností potřebných nejen pro provádění stavby na úrovni její technické struktury, ale také pro komplexní vyzkoušení všech jejích příslušných funkcí a pro navazující běžný provoz stavby. Uplatnění potřebných prvků a prostředků organizace a řízení výstavby musí být zpracováno v souladu s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, zejména jejích údajů vztahujících k oblasti ochrany veřejných zájmů. Projekt organizace výstavby však není součástí dokumentace pro provádění stavby.

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

AO odpovědná za navrhování stavby musí respektovat zásady ochrany veřejného zájmu při zhotovení projektové dokumentace všech úrovní. Při každém postupu projektování (navrhování) podle MP 1, musí zvážit podmínky vlastního provádění stavby v daném území. Řešení stavby musí respektovat pro její provádění zejména následující:

• stabilitu nosných a pomocných konstrukcí stavby v celém průběhu výstavby;
• bezpečnost a ochranu zdraví veřejnosti i mimo vymezený prostor staveniště;
• koordinaci bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků zhotovitele i všech ostatních pracovníků, kteří spolupracují na staveništi;
• příjezd a přístup dopravních prostředků, trasy dopravy materiálů, zařízení i vybavení na staveniště;
• environmentální aspekty realizace výstavby, např. ochranu před škodlivými účinky hluku, vibrací, prašnosti, odpadového hospodářství, minimalizaci potřeby energií anebo naopak ochranu před vlivy přírody na výstavbu i provozovanou stavbu;
• minimalizaci spotřeby času v časovém plánu výstavby;
• respektování ochranných pásem a dalších oprávněných požadavků v okolí staveb;
• zajištění požadavků požární ochrany;
• zajištění hygienických a sociálních podmínek pro pracovníky důvodně přítomné na staveništi;
• zajištění potřebných provozních, manipulačních a skladovacích ploch pro realizaci výstavby.

Zásady určují podmínky pro provádění výstavby na základě projednání a stanovisek:

• dotčených orgánů vyžadovaných zvláštním právním předpisem;
• vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• účastníků řízení – vlastníků sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• požadavků stavebníka, popř. v úvahu přicházejícího zhotovitele stavby.

Zásady se zpracovávají většinou bez znalosti konkrétního zhotovitele stavby. Představují soubor zásad a omezení, které se musí při realizaci výstavby respektovat. Zásady nesmí stanovit podmínky, které by v případě zadávacího řízení na zhotovitele stavby zvýhodňovaly některého uchazeče, pokud takové podmínky nevyplývají přímo z navrhovaného řešení stavby nebo podmínek a stanovisek.

Zásady předurčují podmínky výstavby, její postup, způsob provádění a tím předurčují i ekonomický výsledek vlastní výstavby. Proto musí při všech nutných úsporných opatřeních respektovat technickou a technologickou úroveň stavění.

Veřejný zájem je rovněž definován v § 132 odst. 3 SZ. Rozumí se jím např. požadavek, aby:

• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, vč. překážek bezbariérového užívání stavby.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

1.5.1 Spolupráce při projektové činnosti

AO – zpracovatel zásad organizace výstavby, může tyto navrhnout pouze ve spolupráci s dalšími projektanty – autorizovanými osobami, či dalšími spolupracovníky a v dohodě s projektantem (hlavním projektantem) – nositelem zakázky – autorizovaným inženýrem či architektem. (resp. s jeho souhlasem).

• Spolupráce by měla být zahájena konzultací architektonického a technického návrhu stavby ve stadiu prvního řešení. Technické řešení zpracovatel ZOV posoudí z hlediska reálnosti výstavby, tj. postupu montáže a jejich záběrů ve vztahu k okolí a omezujícím podmínkám. Respektováním požadavků zásad organizace výstavby je možné uspořit významné finanční prostředky stavebníka (investora).

Od projektanta obdrží především potřebné podklady:

• identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celkovou situaci staveniště (obvykle v měřítku 1 : 500) se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• řešení inženýrských sítí (sítí dopravní a technické infrastruktury).

Tyto podklady obdrží prostřednictvím rozpracovaných technických zpráv, výkresů jednotlivých částí stavby a soutisku situace stavby. Současně mu projektant předá soubor všech tč. známých dokladů o projednání s dotčenými orgány, a se správci příslušných sítí (vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury).

S projektantem konzultuje zpracovatel ZOV všechny podstatné záležitosti, týkající se zejména:

• obvodu staveniště a využití pozemků;
• zásad technického řešení jednotlivých staveb z hlediska postupu výstavby;
• organizace výstavby;
• využití nových a stávajících budov.

Se statikem – od zpracovatele statické části získá především následující podklady:

• způsob založení stavby;
• údaje o způsobu otevření a zabezpečení stavební jámy;
• údaje o podchycení sousedních staveb;
• údaje o postupu montáže, zejména o zabezpečení jednotlivých stadií montáže;
• údaje o váze a poloze nejtěžšího prvku ve stavbě z hlediska návrhu způsobu montáže;
• údaje o podpůrných montážních prostředcích.

Konzultuje s ním především záležitosti týkající se použití montážních prostředků z hlediska potřebných parametrů a ochrany veřejného zájmu (ochrany obyvatel), velikost pracovních záběrů apod.

• se zpracovatelem geologického průzkumu – z příslušného posudku a konzultací získává především podklady týkající se parametrů vytěžené a zásypové zeminy, způsobu hutnění, výše hladiny spodní vody, způsobu založení apod.
• s autorizovanou osobou oboru doprava – konzultuje především následující záležitosti:
  • příjezdové komunikace ke staveništi;
  • umístění vjezdů do obvodu staveniště;
  • nosnost a úpravy stávajících komunikací pro potřeby staveništní dopravy;
  • nosnost a úpravy mostů a přejezdů na staveništi;
  • zřízení nutných provizorních komunikací;
  • osazení dopravních značek;
  • úpravy komunikací pro veřejnost z hlediska bezpečnosti;
  • dopravní trasu a stanoviště montážních prostředků;
  • ochranu proti hluku a prachu z nadměrné staveništní dopravy.
  • s autorizovanou osobou – zpracovateli řešení inženýrských sítí (sítí technické infrastruktury) konzultuje především následující problematiku:
  • umístění napájecích bodů;
  • využití stávajících sítí;
  • nutné úpravy stávajících či nově budovaných sítí pro potřeby zařízení staveniště;
  • návrh provizorních inženýrských sítí.

Spolupráce a koordinace všech zpracovatelů dokumentace je základem úspěšného zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu.

Podle zásad organizace výstavby stanovených autorizovanou osobou v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení (nebo k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ) a následně po získání stavebního povolení, i po případných úpravách v dokumentaci posouzené ve stavebním řízení, je možné:

• provádět stavbu v jednoduchých případech (zejména u staveb na ohlášení) přímo podle zpracovaných zásad při dodržení všech souvisejících norem a předpisů v odpovědnosti pověřené autorizované osoby – stavbyvedoucího;
• zpracovat dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; součástí této dokumentace jsou v části B Souhrnná technická zpráva např.:
• zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby;
• podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi;
• pokračovat v přípravě stavby (technologické, výrobní, stavební nebo montážní) zpracováním dodavatelské dokumentace příslušné firmy, která působí ve funkci zhotovitele stavby anebo dalších firem, působících ve funkcích zhotovitelů úplných částí stavby (dříve označovaných jako vyšší dodavatelé) zpracováním části POV (tuto část dodavatelské dokumentace nemusí zpracovávat AO);
• je možné i zadat ze strany zhotovitele (nebo stavebníka – při jiných variantách zajištění výstavby) zpracování samostatné části dodavatelské dokumentace (POV) u odborné projektové firmy.

1.5.2 Spolupráce při provádění stavby

Jak je zdůrazněno v MP 1, činnost autorizované osoby nekončí odevzdáním dokumentace pro územní řízení, nebo pro vydání stavebního povolení. Další pokračování činnosti autorizované osoby má podobu smluvní, nebo nesmluvní. Smluvní spolupráce je dána buď některým z typů obstaravatelských vztahů pro stavebníka, nebo smlouvou o výkonu autorského dozoru. U staveb financovaných z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit autorský dozor projektanta (hlavního projektanta).

Nesmluvní vztah vyplývá z povinnosti autorizované osoby sledovat (i ve vlastním zájmu) vývoj svého díla v době provádění, neboť ve vztahu ke státní správě je jedinou odpovědnou osobou i nadále (podrobněji viz MP 1 a A 3.5 Odpovědnost autorizované osoby).

Na rozdíl od vlastního dohledu nad řešením technické struktury stavby v dokumentaci projektu je dohled nad řešením řízení (managementu) výstavby v přípravě zhotovitele stavby ještě složitější. Je totiž nepochybné, že zpracování ZOV v dokumentaci stavby bez znalosti konkrétního zhotovitele vymezuje pouze zásady z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty však mohou a musí být výrazně odlišné v závislosti na použití variant technologie a techniky zhotovitele, jeho zvyklostí i ekonomických zájmů, s nimiž vstupuje do veřejné, nebo soukromé soutěže o zakázku.

Odpovědný přístup autorizované osoby u zhotovitele stavby se tak musí soustředit na kontrolu dodržení kritérií ochrany veřejného zájmu popsaných v kap. 1.3 při zpracování přípravy zhotovitele stavby a prověření možností jejich splnění ve vazbě na technologické varianty zhotovitele. Situaci komplikuje dále skutečnost, že autor projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení nemusí být pověřen vypracováním projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud se zpracovává. Její pořízení může významně ovlivnit podmínky pro řešení organizace výstavby (např. technologickou změnou). Vlastní provádění přípravy řízení (managementu) výstavby (POV) probíhá většinou v útvarech přípravy výstavby u zhotovitele stavby a je již i součástí jeho know-how. Ve výjimečných případech může dodavatel nebo stavebník zadat zpracování POV jako samostatnou zakázku projektové firmě. Podle platné právní úpravy tuto zakázku nemusí zajišťovat osoba autorizovaná.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI STANOVENÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPU AUTORIZOVANÝCH OSOB

Při zpracování organizace výstavby je základním postupem zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu. Rámcový obsah je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb vyhláškou č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláškou č. 583/2020 Sb. Doplňkovými postupy jsou potom jakékoliv další činnosti autorizovaných osob při přípravě stavby, zejména potom účast na zpracování POV pro investorské zajištění průběhu výstavby či pro zhotovitele a řada dalších specializovaných úkonů.

Jak bylo již uvedeno v kap. 1 je tato pomůcka zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR. Je určena pro projektové a investorské zajištění nejširšího okruhu staveb připravovaných investorem (stavebníkem) na základě smluvního vztahu se zhotovitelem projektové dokumentace, tj. pro autorizované osoby vykonávající tyto činnosti ve firmách zhotovitelů dokumentace projektu.

2.2 POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.2.1 Rozsah zpracování

Rozsah zásad organizace výstavby (ZOV) z hlediska ochrany veřejného zájmu je stanoven (s výjimkou dopravních staveb, pro něž platí vyhláška č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb.) v příloze č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v části B. –Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby.

Zpracovávají se tedy jako součást:

• projektové dokumentaci pro ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ – příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení – příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nebo
• společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení – příloha č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

I když to není ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvedeno, ze své podstaty musí být ZOV (u některých typů dokumentace tehdy, přichází-li to z hlediska jejich účelu v úvahu) též součástí projektové dokumentace postavené svým významem na roveň projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení, a to:

• k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ);
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 115 SZ;
• změn staveb před jejím dokončením podle § 118 SZ (u staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. e) SZ) – v nezbytném rozsahu odpovídajícím navrženým změnám;
• k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ – v nezbytném resp. potřebném rozsahu;
• může přicházet v úvahu (obvykle v omezeném rozsahu) i v případě projektové dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ.

V příslušných přílohách jsou požadovány z hlediska BOZP: Zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a NV č. 591/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 136/2016 Sb. Ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášce č. 583/2020 Sb., je pro dopravní stavby v jednotlivých přílohách požadováno obdobné plnění.

Obsah ZOV podle příloh č. 8 a č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů:

B. 8 Zásady organizace výstavby

• a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• b) odvodnění staveniště;
• c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• i) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• j) ochrana životního prostředí při výstavbě;
• k) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb;
• m) zásady pro dopravně inženýrské opatření;
• n) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• o) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

ZOV je součástí Souhrnné technické zprávy podle přílohy č. 5 resp. č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B, která obsahuje:

• B. 1 Popis území stavby
• B. 2 Celkový popis stavby
• B. 3 Připojení na technickou infrastrukturu
• B. 4 Dopravní řešení
• B. 5 Řešeni vegetace a souvisejících terénních úprav
• B. 6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana
• B. 7 Ochrana obyvatelstva
• B. 8 Zásady organizace výstavby
• B. 9 Celkové vodohospodářské řešení

Se ZOV souvisí i souhrnná výkresová část dokumentace, která podle přílohy č. 12 resp. č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, část C Situační výkresy obsahuje:

• C. 1 Situační výkres širších vztahů
• C. 2 Celkový situační výkres stavby
• C. 3 Koordinační situace (v příloze č. 4 „Koordinační situační výkres“)
• C. 4 Katastrální situační výkres
• C. 5 Speciální situační výkresy

2.2.2 Podklady pro zpracování zásad organizace výstavby

Pro návrh zásad organizace výstavby je nutné shromáždit potřebné podklady.

a) Podklady, které jsou součástí vlastního návrhu stavby, např.:

• identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500 se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• závěry geologického průzkumu;
• řešení technické a dopravní infrastruktury.

b) Podklady vyplývající z jednání, zejména:

• údaje z projednání v rámci územního řízení;
• soubor vyjádření k územnímu řízení včetně požadavků z něj vyplývajících;
• požadavky vyplývající z projednání se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
• projednání v souladu se zákonem o elektronických komunikacích;
• s dotčenými orgány hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.;
• se stavebníkem;
• s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• o trvalých i dočasných záborech pozemků – závěry z těchto jednání.

c) Podklady z obhlídky staveniště, zejména informace o:

• stávající zástavbě ponechané i likvidované, porostech, likvidované infrastruktuře;
• stavu příjezdových a přístupových komunikací, nutných terénních úpravách z hlediska realizace výstavby;
• využití stávající zástavby pro potřeby provádění stavby (např. budovy, oplocení, inženýrské sítě);
• nutných úpravách z hlediska veřejného zájmu.

2.2.3 Návrh staveniště

Z hlediska ochrany veřejného zájmu, ale i z hlediska zájmů hlavních účastníků výstavby je nutné navrhnout pro provádění stavby minimální, ale vyhovující staveniště, které umožní realizaci stavby při splnění bezpečnostních a hygienických požadavků. Navržení staveniště je však ovlivněno mnoha dalšími vlivy, především rozsahem volných pozemků, které jsou pro výstavbu k dispozici. Mnohdy je nutno vzít velikost staveniště v úvahu při návrhu stavby i způsobu a postupu výstavby. Musí zohlednit též podmínky případně dotčených ochranných pásem jiných staveb.

a) Obvod staveniště

Zásady organizace výstavby vymezí obvod staveniště, který v sobě zahrnuje:

• pozemky ve vlastnictví (nebo jinak určené k výstavbě) stavebníka v souladu s evidencí v katastru nemovitostí, nepochybně využitelné pro vlastní výstavbu;
• pozemky nezbytně nutné pro provádění stavby ve vlastnictví jiných soukromých osob, které lze zahrnout po projednání a smluvním souhlasu s jejich využitím;
• pozemky ve vlastnictví veřejnoprávních osob nutné pro provádění stavby (dočasný zábor), které lze použít po projednání nebo na základě obecně platných podmínek.

Dočasný zábor je nutno navrhovat na nezbytně nutnou dobu (např. pro stavbu lešení), neboť to ovlivňuje ekonomiku výstavby.

b) Stávající zástavbu v obvodu staveniště

V členění na zástavbu:

• určenou k demolici před zahájením výstavby;
• ponechanou v původním stavu se zachováním provozu objektů a přístupu k nim;
• určenou k využití pro zařízení staveniště s následnou demolicí;
• určenou k rekonstrukci nebo k modernizaci.

Zvláštní pozornost nutno věnovat stávajícím inženýrským sítím a způsobu jejich odstranění či přeložení.

c) Stav staveniště při předání zhotoviteli

Nutno definovat stav staveniště před předáním zhotoviteli, např. rozsah překážek, které musí být v obvodu staveniště odstraněny před jeho předáním.

d) Příjezdy a přístupy na staveniště

Rozsah a kvalita vjezdů a vstupů na staveniště včetně potřebných úprav pro potřeby realizace výstavby (zpevnění, úpravy, čistící zařízení). Příjezdové trasy na staveniště a nutné úpravy musí být projednány s regionálně příslušným dopravním odborem.

e) Významné sítě technické infrastruktury

Je potřebné uvést polohu všech stávajících sítí, nacházejících se ve vymezeném obvodu staveniště, včetně polohy sítí, na něž je stavba napojována. Zvláštní pozornost nutno věnovat sítím, které musí zůstat v provozu. AO musí navrhnout po projednání se správcem jejich řádnou ochranu před vlivy výstavby. Je třeba důrazně upozornit na nezbytnost jejich vytýčení před zahájením stavby. U sítí uvést i ochranná pásma, která je nezbytné respektovat při vlastní výstavbě.

V současné době je velmi obtížné specifikovat všechny správce sítí v daném území. Zejména to platí o sítích elektronických komunikací. Podle znění zákona o elektronických komunikacích je nutno projednat existenci těchto vedení se všemi správci sítí, které určí stavební úřad. Totéž platí i o rušení rádiových signálů (na staveništi mohou být trasy paprsků různých správců) – mnohdy může jít i o desítky správců.

Pokud není plná jistota o existenci podzemních vedení a jejich poloze, musí AO předepsat z hlediska ochrany veřejného zájmu ověření existence prostřednictvím ručně kopaných sond.

Právní úprava stavebního zákona stanovuje v § 161 vlastníkům technické infrastruktury (oprávněný investor) povinnost poskytnout údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby do 30 dnů, na žádost pořizovatelům, obecním úřadům, žadateli o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí a dále stavebníkovi nebo osobě jím zmocněné! Teoreticky by tedy při zpracování zásad organizace výstavby měly všechny tyto údaje být k dispozici z územního řízení. Prakticky je ovšem nezbytné ověřit tyto údaje s ohledem na časový posun. Není zákonem stanovena povinnost vlastníků technické infrastruktury poskytovat tyto údaje také projektantům. Je proto nutno pamatovat na to, aby projektant měl pro toto vyžádání platné zmocnění stavebníka. Vlastník technické infrastruktury může podle stavebního zákona požadovat po žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím těchto údajů (nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení). Přitom informace může poskytnout v digitální podobě.

Poznámka:
Z hlediska odpovědnosti AO se jedná v ZOV o jednu z nejdůležitějších povinností, jejíž porušení je sankcionováno finančně i trestněprávně.

f) Úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro veřejnost

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví veřejnosti je zapotřebí definovat zejména tato potřebná opatření:

• zamezení přístupu veřejnosti na staveniště (oplocení nejméně do výšky 1,8 m., hlídání staveniště, zajištění uzamykatelných vstupů);
• zamezení ohrožení veřejnosti provozem stavební mechanizace – omezení dosahu jeřábů nad veřejné prostranství, průchody, ochranné sítě, stříšky pod lešením apod.;
• průchody, přechody, přejezdy určené jako chráněné přístupy veřejnosti do stávající zástavby, nebo k zachování veřejného provozu ve stávajících objektech v prostoru stavby;
• označení bezpečnostními tabulkami a značkami;
• nutné úpravy z hlediska občanů se sníženou schopností pohybu a orientace.

2.2.4 Obecné požadavky na staveniště

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů stanoví v § 24e následující požadavky na staveniště:

• 1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno.
• 2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná.
• 3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné.
• 4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy 18b). Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení.
• 5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být polohově a výškově zaměřeny a vytyčeny před zahájením stavby.
• 6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době a po ukončení užívání pro tento účel musí být uvedeny do původního stavu.

2.2.5 Organizace výstavby

Realizace výstavby je ovlivněna způsobem zastavění a maximálním využitím pozemku. AO musí stanovit zásady organizace výstavby z hlediska technologie stavby tak, aby v každém stadiu výstavby byla zajištěna stabilita staveb a plná bezpečnost realizátorů stavby i veřejnosti. Vlastní postup realizace výstavby je nepochybně záležitostí konkurenčních schopností zhotovitele. Projektant stavby (AO) pouze stanoví zásady, které je nezbytné v jednotlivých etapách výstavby respektovat, jimiž jsou:

a) Příprava staveniště

Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků, s vyřešenými majetkově právními problémy jednotlivých pozemků (zajišťuje stavebník). Tuto záležitost potvrzuje protokolární převzetí staveniště, viz MP 2 Provádění staveb, dále viz MP 2.1 Vedení provádění pozemních staveb a MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb nebo MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

V dokumentaci pro organizaci výstavby AO podle konkrétních potřeb stavby navrhuje potřebná opatření, nezbytná z hlediska veřejného zájmu:

• zajištění oplocení obvodu staveniště (v určených částech neprůhledného) ve vztahu k veřejným komunikacím;
• zřízení potřebných oddělujících a protihlukových stěn a dalších opatření;
• zřízení potřebných podchodů, průchodů, ochranných stříšek pro zajištění nerušeného provozu a pohybu veřejnosti i s ohledem na občany se sníženou schopností pohybu a orientace;
• návrh potřebných úprav vjezdu, výjezdu ze staveniště, včetně potřebných zpevnění;
• zřízení potřebných čistících zařízení na výjezdu ze staveniště;
• osazení dopravního značení k provozu stavby;
• požadavek kompletního vytýčení všech inženýrských sítí technické infrastruktury v souladu s podmínkami stavebního povolení;
• předepsání potřebných sond v případě nejistoty o existenci podzemních vedení;
• předepsání potřebných ochran inženýrských sítí technické infrastruktury (zpevnění nadloží, uložení do chrániček apod.);
• projektová příprava a provedení nutných přeložek inženýrských sítí;
• provedení potřebného doplňkového geotechnického průzkumu;
• zabezpečení ochrany spodních, příp. minerálních vod;
• provedení staticky nezbytného zajištění okolních budov;
• předepsání nezbytně nutného rozsahu odstranění zeleně (pozor z hlediska organizace na vegetační lhůty uvedené v povolení);
• způsob demolice staveb určených k odstranění ze staveniště, včetně potřebné projektové dokumentace;
• projektové určení napájecích bodů vody, elektro, kanalizace a vytápění, včetně podmínek technického zřízení (překopy, podvrtání a podmínky správce sítě pro napojení);
• vymezení potřebných ploch pro zřízení sociálního, skladovacího a provozního zařízení staveniště (zejména ploch mimo vlastní stavbu na dočasně zabraných pozemcích);
• stanovení podmínek pro příp. využití stávajících staveb pro zařízení staveniště;
• podmínky pro ekologické hospodaření se zeminou;
• projektový návrh úprav stávajícího terénu pro potřeby provádění stavby (nikoli však konečné terénní úpravy).

b) Spodní stavba

Pro provádění spodní stavby se stanoví zejména podmínky:

• odtěžení zeminy v potřebném rozsahu podle projektové dokumentace (způsob dopravních tras, uložení výkopků na určené skládky, výše záběrů, podmínky pro zapažení stavební jámy apod.);
• provozu sestav stavebních strojů z hlediska ochrany před hlukem – stanoví se max. hladiny hluku v dB, provozní doby strojů, max. počet odvozových souprav apod.;
• likvidace všech zbytkových objektů, šachet, suterénů a sítí nacházející se pod úrovní +/– 0;
• těžba (zemní práce) v blízkosti stávajících staveb; postupovat je nutno přesně podle předpisu statického zabezpečení (podchycení staveb);
• zabezpečení přenosným vyztužením tak, aby nedošlo k destrukci veřejných komunikací, probíhajících po okraji hranice staveniště;
• vytvoření pilotovací roviny pro piloty v souladu se statickým návrhem stavby v dokumentaci stavby hrubé úpravy pláně, není-li použito pilotování, podle dokumentace pro provádění spodní stavby (již mimo zásady pro řízení výstavby);
• případné použití montážních mechanismů již v etapě spodní stavby.

c) Hrubá stavba

Pro organizování výstavby na úrovni hrubé stavby jsou rozhodující podmínky technologie výstavby, stanovené projektovou dokumentací. Problematiku řízení výstavby lze rozdělit do těchto okruhů:

• stanovení postupu provádění výstavby: v závislosti na použité technologii v technické zprávě pro pozemní stavby i pro statické zabezpečení se předepisuje postup realizace a záběry, které je možno z hlediska bezpečnosti připustit;
• nasazení montážní techniky: vzhledem k tomu, že AO nezná konkrétní sestavy montážní techniky zhotovitele, jedná se o předpokládané stanovení dosahu z hlediska umístění montážního prostředku a obvodu budované stavby. Je nutné zejména určit hmotnost nejtěžšího prvku v největší vzdálenosti (např. je-li nejtěžší prvek o hmotnosti 2 000 kg uložen v poloze 40 m od osy montážního prostředku), tj. určit dva zásadní parametry pro další projektovou přípravu – dosah a nosnost;
• ochrana osob, tj. omezení dosahu jeřábu zasahující mimo obvod staveniště. Omezení zajistí příslušný zhotovitel technickými prostředky (omezovači); není-li to možné z hlediska provozu staveniště, je nutné vybudovat jiné ochranné prostředky (podchody, zábrany apod.);
• z hlediska postupu montáže se navrhnou případně i následná technických opatření v návrhu stavby (montážní spáry, posun dilatačních spár apod.); při navrhování je nutno vzít v úvahu také odjezd potřebné techniky a přístup k zadním stranám staveb;
• stanovení požadavků na provoz stavebních mechanismů, pokud jde o ochranu před hlukem;
• stanovení podmínek pro příjezd nákladních dopravních prostředků a podmínek pro manipulaci, popř. uložení dovezených produktů na skládkách nebo ve skladech.

d) Dokončování stavby

Pro dokončování stavby nejsou většinou uplatňovány zvláštní požadavky na ZOV. V případě kompletace stavebních staveb s využitím lešení, závěsných lávek či zdvihacích plošin se jedná opět o požadavky ochrany z hlediska veřejného zájmu, tj. zajištění potřebné podchodné výšky, úprav a označení.

Dále jde o požadavky:

• na postupné uvádění do provozu;
• podmínky pro případné individuální, resp. komplexní vyzkoušení;
• podmínky zkušebního provozu (§ 124 SZ);
• podmínky případného předčasného užívání stavby před jejím úplným dokončením (§ 123 SZ).

2.3 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, stanoví mj. povinnost dodržovat požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi v souladu s následujícími právními předpisy, ve znění pozdějších předpisů:

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce;
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích;
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci;
• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

AO v rámci stanovení zásad pro organizaci výstavby je povinna předepsat při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupy v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a navazujícími nařízeními vlády, především ve vytvoření správných podmínek pro dodržení příslušných předpisů, na staveništi i při ochraně veřejnosti.

Dále v souladu s ustanoveními zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, AO zhodnotí podmínky pro ustavení funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posoudí povinnost zpracovat oznámení o zahájení prací pro oblastní inspektorát práce podle § 15 zákona a nutnost zpracování nebo aktualizace plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Podrobnější popis jednotlivých opatření ve vztahu k provádění stavby je uveden v MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

Úloha autorizované osoby v oblasti ZOV spočívá v tom, aby navržená řešení nebyla v rozporu s těmito zásadními předpisy. V další fázi spočívá především v dohledu nad tím, zda jsou předepsaná opatření dodržována, jsou zabudována a používána pouze ta zařízení, která jsou ve vyhovujícím technickém stavu, s odpovídající dokumentací, technickými prohlídkami, zda jsou podrobena potřebným revizím a obsluhují je kvalifikovaní pracovníci. Při provádění stavby v návaznosti na provoz stavebníka, nebo občanů, ve vztahu k veřejnému prostranství zajištění bezpečnosti třetích osob.

V oblasti požární ochrany byla vydána vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

2.4 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ochranu životního prostředí (někdy označovanou jako environment) lze v daných souvislostech vyložit jako vztah mezi stavbou v průběhu výstavby i užívání a vnějším (přírodním) prostředím, tj. působením výstavby a provozované stavby na přírodní okolí (např. emisemi či odpady), ale také působením přírody v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby (např. mrazy, vichřicemi či přívalovými dešti).

V oblasti ochrany životního prostředí AO:

• při realizaci všech činností na staveništi postupuje s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržuje příslušné právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, zejména:
• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – zejména § 7–8 o ochraně a kácení dřevin;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
• zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• minimalizuje dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (např. NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů, jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
• postupuje při likvidaci odpadu v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, (zejména vede evidenci o nakládání s odpady, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení);
• speciální pozornost věnuje vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v zákoně a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva apod.;
• speciální pozornost věnuje rovněž dopadům zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (elekrozařízení, fotovoltaické panely apod.);
• při nakládání s těžebním odpadem se řídí zákonem č. 157/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3 PLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBY (POV)

3.1 POSTUP ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

V praxi výstavby v ČR se pro část dokumentace zabývající se řízením výstavby používá tradiční označení POV.

AO, hlavní nebo vedoucí projektant, navrhuje řešení zásad organizace výstavby v dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (viz kap. 2). Žádoucí je další spolupráce, která spočívá buď ve zpracování dokumentace pro provádění stavby, nebo v jeho konzultaci, či spoluúčasti na zpracování POV v rámci autorského dozoru. U dokumentace POV poskytuje nutné vysvětlení a konzultaci jeho zpracovateli (není-li jím sám).

Dokumentace pro vydání stavebního povolení určila základní limity postupu výstavby, technologie a požadavky z hlediska ochrany veřejného zájmu, které je nutno v dalším zpracování respektovat. Projektant tak nepochybně i předurčuje ekonomický výsledek výstavby. Na správně stanovených zásadách závisí, zda výstavba bude provedena racionálně v reálném čase a za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek.

Zpracovatelé ZOV a následně POV by měli respektovat následující zásady:

• úspornost – navrhovat co nejkratší lhůty realizace, co nejjednodušší řešení sociálního a provozního zařízení, minimální zábor veřejného prostranství v čase i ploše. Samozřejmě k tomu patří i minimální nutný rozsah dokumentace POV;
• vliv okolí – dokumentace musí respektovat okolí stavby, zejména zajišťovat potřebnou ochranu veřejného zájmu, dodržení potřebných aspektů ochrany životního prostředí, problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienických podmínek apod.;
• zájem zhotovitele – vyžaduje optimalizaci řešení z hlediska řady aspektů, např. optimálního využití vlastních výrobních kapacit, potřebné techniky, zásobování apod., minimalizaci nutných mimořádných opatření ke zvládnutí výstavby; nutno respektovat potřebné technologické lhůty výstavby i klimatické podmínky realizace;
• zájem stavebníka – je specifikován v podmínkách výběrového (zadávacího) řízení a návrhu smlouvy o dílo; dobrý návrh POV přispívá k optimální ceně zaplacené za dílo;
• technická úroveň – dokumentace POV musí respektovat současnou technickou a technologickou úroveň transformovanou do konkrétních podmínek zhotovitele.

Upřesnění zásad organizace výstavby si zhotovitel stavby ve vlastním zájmu zpracuje již před podáním nabídky (může mít vliv na nabídnutou cenu a termín zhotovení stavby). Zpracováním dokumentace POV by již neměly vznikat zásadní požadavky na změnu smluvních vztahů se stavebníkem.

3.1.1 Doporučený postup práce při zpracování plánu organizace výstavby (POV)

• shromáždění všech potřebných podkladů potřebných pro POV;
• seznámení se se všemi podklady;
• osobní obhlídka staveniště;
• konzultace s autorem návrhu stavby (autorizovanou osobou), případně dalšími projektanty;
• konzultace v rámci týmu výrobní přípravy zhotovitele;
• konzultace a poskytnutí podkladů s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je určen a znám);
• ideové zpracování návrhu POV;
• konzultace v rámci výrobní přípravy zhotovitele;
• zpracování výrobní kalkulace (podkladů časového plánu);
• zpracování čistopisu POV;
• kontroling;
• aktualizace podle postupu výstavby.

3.1.2 Podklady pro POV

a) Podklady, které jsou součástí předané dokumentace stavby, např.:

• identifikační údaje z projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500, se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• závěry geologického průzkumu;
• informace o stávajících a řešení nových inženýrských sítí.

b) Podklady vyplývající z následujících jednání

• údaje o projednání dokumentace;
• podmínky stavebního povolení;
• podmínky nabídkového (zadávacího) řízení stavebníka;
• soubor vyjádření k stavebnímu řízení, včetně požadavků;
• se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
• vyplývající z požadavků zákona o elektronických komunikacích;
• závěry z jednání s organizacemi hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.);
• se stavebníkem;
• s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• o trvalých i dočasných záborech pozemků;
• podmínky koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

c) Podklady z obhlídky staveniště

• stávající zástavba ponechaná i likvidovaná, porosty, likvidovaná infrastruktura;
• stav příjezdových a přístupových komunikací, nutné terénní úpravy z hlediska výstavby;
• využití stávající zástavby pro potřeby výstavby (budovy, oplocení, inženýrské sítě);
• nutné úpravy z hlediska veřejného zájmu;
• staré ekologické zátěže.

3.2 TECHNICKÁ ZPRÁVA

a) Všeobecné údaje

• Seznam všech účastníků výstavby.
• Seznam všech dalších dotčených orgánů z důvodů provádění výstavby, tj. všech organizací uvedených v podmínkách stavebního povolení, a dále těch, jež přistoupily v průběhu projednání podmínek pro řízení výstavby. V seznamu uvést přesný název, statutárního zástupce, kontaktní osobu a adresu.
• Podklady pro zpracování – kompletní seznam všech dokladů vztahujících se k předmětné stavbě, včetně uvedení požadavků a podmínek z nich vyplývajících a dále veškeré doklady, následně vzniklé v případě zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby.
• Program výstavby – uvede se v rozsahu odpovídajícím technickému řešení stavby, jako kompletní seznam částí stavby, stavebních objektů a provozních souborů v členění odpovídajícím smluvním ujednáním a realizaci výstavby.
• Technologie výstavby – u jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů se uvedou základní technologie výstavby z hlediska potřeb provádění výstavby.

b) Popis staveniště

• Popis stávajícího stavu staveniště se uskutečňuje na základě osobní prohlídky staveniště. Ta umožňuje upřesnit obvod staveniště (musí být minimální vzhledem k okolí, vlastnictví pozemků a dostatečný pro realizaci stavby). Pokud je obvod staveniště navržený v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení AO nedostatečný, nebo došlo v další přípravě ke změnám, je nutno provést kompletní dokladování, včetně případných dopadů do stavebního povolení, případně až územního rozhodnutí. Do obvodu staveniště patří i veškeré dočasné zábory pro přípojky sítí mimo vlastní stavbu. Popíše se skutečná poloha staveniště a všechny souvislosti.
• Stará zástavba – uvnitř prostoru staveniště v rozdělení na likvidovanou, ponechanou k využití pro zařízení staveniště a určenou k obnově. Popis stávajících staveb musí obsahovat současný stav, velikost, způsob napojení na sítě ve vztahu k postupu výstavby.
• Úpravy staveniště – uvádí se popis všech překážek, které v obvodu staveniště jsou a které budou odstraněny před předáním staveniště, resp. které budou odstraněny v rámci přípravy staveniště.
• Příjezdová trasa – popisuje se příjezd na staveniště v souladu s vyjádřením příslušných orgánů dopravy – po veřejných komunikacích s nutnými omezeními. Uvádí se popis vjezdů na staveniště, včetně komunikací, u nichž jsou uvažovány potřebné způsoby úprav (zpevnění, čistící zařízení). Je nutno prověřit stav příjezdových komunikací vzhledem k jejich opotřebení staveništní dopravou, popř. navrhnout úpravy nutné po ukončení stavby.
• Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu – popsat technické řešení všech úprav předepsaných ZOV a podmínkami stavebního povolení, které jsou nezbytné zejména pro ochranu obyvatelstva a jiných veřejných zájmů, tj. přechody, průchody, ochranné bariéry, zábradlí, oplocení, zakrytí proti prachu, ochrana flóry a fauny apod. Tyto úpravy je u větších staveb nutno řešit v příslušných etapách tj. tak, jak stavba postupuje a je uváděna do provozu, aby v každé byla zajištěna potřebná ochrana veřejného zájmu. Dále úpravy pro občany se sníženou schopností pohybu a orientace.
• Definitivní popis obvodu staveniště – vychází z možností daných stavebním povolením; je však možné, že detailní řešení změní podmínky obvodu staveniště a záboru pozemků. To vede k nutnosti před zahájením prací na stavbě projednat tyto skutečnosti znovu prostřednictvím stavebníka se stavebním úřadem, popř. upravit podmínky stavebního povolení, popř. územního rozhodnutí.
• Podzemní a nadzemní sítě – je třeba uvést potřebná opatření ke všem inženýrským sítím, které se vyskytují na staveništi, vč. jejich polohového a výškového zaměření a vytýčení na základě vyjádření jejich správců a dodatečných průzkumů. Popis všech přeložek inženýrských sítí, včetně technického provedení. Kde je to nutné, odkaz na příslušnou dodavatelskou prováděcí dokumentaci. Popis všech ochranných pásem, které je nutné respektovat.

Dále uvést úpravy (případně doložit odkazem na dokumentaci) napojení na inženýrské sítě pro realizaci stavby, event. definitivního napojení objektů stavby.

c) Geologický průzkum staveniště

Uvedou se identifikační údaje geologického průzkumu, kde je k dispozici. Z geologického průzkumu se uvedou zásadní informace potřebné pro provádění stavby, zejména pro výkopové práce a spodní stavbu, způsob založení, provádění zemních prací. Dále se uvede hladina spodní vody, popř. upozornění na nebezpečí jejího kolísání; v tom případě i návrh potřebných opatření ke snížení její hladiny.

d) Úpravy staveniště

• Prozatímní a konečné terénní úpravy – návrh realizace výstavby vychází z úrovně stávajícího terénu. Pro provádění výstavby se doporučuje provést pouze nejnutnější rozsah terénních úprav. Při umístění zařízení, skládek i kolem stavební jámy je nutno navrhnout min. 5 – 6 m široký manipulační pruh, alespoň jednostranně. Při návrhu terénních úprav je vhodné vycházet z možnosti využít jich jako definitivní terénní úpravy podle projektové dokumentace. Stejně je vhodné řešit i vnitrostaveništní komunikace v jejich profilu či konstrukci. Některé terénní úpravy slouží pouze pro potřeby vlastní stavby, např. úpravy pro umístění strojního vybavení (jeřáby, čerpadla, mísící centra apod.), dále zpevnění skladovacích ploch, úpravy pod stavbami zařízení staveniště. U všech dočasných terénních úprav je nutno popsat i jejich likvidaci při ukončení výstavby. Konečné terénní úpravy musí být v souladu s podmínkami stavebního povolení.
• Deponie ornice – pokud se na staveništi vyskytuje ornice, kterou je možno využít pro konečné sadové úpravy, je vhodné navrhnout deponii ornice, na níž je uložena po dobu provádění stavby. Pokud není třeba, nebo to prostorové podmínky stavby neumožňují, je nutno navrhnout její odvoz a jiné využití.
• Zemina – součástí dokumentace je rovněž bilance zemních prací. Uvede se celková bilance výkopů a násypů. Současně je v bilanci zeminy nezbytně nutné prověřit i její využitelnost pro konečné terénní úpravy. V případě nevyrovnané bilance na staveništi je nutno popsat odvoz zeminy, dopravní trasy, včetně způsobu uložení, přičemž je nutno řešit i environmentální dopady jejího dalšího využití (např. kontaminace). Při nedostatku zeminy je naopak nutno projednat zdroj (zemník), vhodnost zeminy, otázky její těžby a dopravních tras. Veškeré tyto záležitosti je nutno přenést do smluvních vztahů. Při velkém rozsahu zemních prací je speciálním úkolem projektanta výpočet a popis kapacit potřebných strojních sestav.
• Ochrana porostů – u všech porostů uvnitř obvodu staveniště, pokud se nepočítá s jejich likvidací, je nutno navrhnout způsob jejich ochrany (oplocení, obednění, přesazení). Tyto plochy nutno vyjmout z ploch stavby a zajistit maximální ochranu.
• Oplocení – obvod staveniště musí být z hlediska ochrany veřejného zájmu oplocen. Z hlediska ochrany proti hluku a prachu se doporučuje oplocení neprůhledné, někdy s dalšími specifickými požadavky (ochranné stříšky). Technická zpráva odkazuje na výkresovou dokumentaci oplocení, popř. katalog.

e) Zásobování staveniště

• Zásobování elektřinou – pro zásobování staveniště se využije v prvé řadě stávajících, nebo nově budovaných elektrorozvodů a trafostanic. Koncepci řeší projektant již v rámci projednání projektu pro stavební povolení s příslušnou elektrorozvodnou firmou. V rámci projednání konečného zásobování stavby se řeší i otázka napájecího bodu elektro, jeho kapacity a jištění. Pro definitivní dimenzování příkonu elektřiny je nutný propočet vycházející ze seznamu všech připojených elektrospotřebičů, které se vyskytují na staveništi a předpokládané současnosti jejich odběru. V dokumentaci se prověří navržený a projednaný rozsah příkonu konkretizací jmenovité mechanizace. Pokud by bylo zajištění nedostatečné, je nutno znovu projednat. Na místě napájecího bodu bude vybudován staveništní rozvaděč se samostatným měřením. Při odběru elektro ve stávajících budovách je nutno smluvně vyřešit dodávku elektřiny přes vlastníka elektroměru.
• Zásobování staveniště vodou – obdobný propočet je nutno zpracovat pro zásobování staveniště vodou. Předpokládaná spotřeba závisí na spotřebě technologické vody (např. pro mísicí centrum, úpravu betonu, omítkářské práce apod.) a spotřeby pro sociální zařízení staveniště. Třetí (rezervní) složku představuje potřeba vody pro požární zabezpečení staveniště. Na základě sekundové potřeby vody je dimenzována staveništní přípojka. I pro přípojný bod je nutno projednat připojení již v rámci zásad pro řízení výstavby v dokumentaci pro stavební povolení. Přípojný bod představuje vodoměrnou šachtu vybavenou podle normových hodnot a požadavků dodavatele vody. Přípojný bod musí být ochráněn proti mrazu. V případě, že v době zahájení výstavby není zdroj vody k dispozici (nebo stavba ji nepotřebuje k svému provozu), nutno řešit zásobování vodou s využitím dalších zdrojů, např. studny, dovoz vody apod. Ve všech případech je nezbytně nutný chemický rozbor vody vzhledem k její vhodnosti pro užití při výstavbě.
• Odkanalizování – při napojení kanalizace ze staveniště, zejména sociálního zařízení je nutné především dosažení souhlasu provozovatele kanalizační sítě. Složitější situace nastává v případě, kdy kanalizaci je nutno použít např. pro odvod čerpaných vod (snižování hladiny vody). Zde je nutno především prověřit vůbec možnost odvodu těchto vod z hlediska možnosti kanalizační sítě (příměsi, kapacita čistírny odpadních vod). Je nutné řešit i odvedení povrchových vod ze staveniště, zejména u dopravních a liniových staveb. Přitom je nutno využít stávajících vodních toků, jímek apod. Při návrhu čerpání vod je nutno zvážit i případný dopad na okolní studně a stavby. V oblastech s výskytem minerálních vod nutno respektovat jejich ochranná pásma.
• Materiálové zásobování – popisuje se způsob zásobování staveniště stavebními hmotami, včetně prefabrikátů. Jedná se především o rozhodující položky z hlediska dopravní náročnosti, tj. doprava zeminy, betonové směsi, prefabrikátů, technologických celků, zejména nadměrných nákladů. Běžné zásobování staveniště je většinou zajištěno dodávkami přímo na staveniště od dodavatelů staveništních materiálů. Pokud je nevyhnutelné některé materiály skladovat na staveništi, je nutno navrhnout potřebné skladovací plochy, uzavíratelné sklady a dodržet požadavky bezpečnostních předpisů. Současně se musí řešit problematika dopravy mezi jednotlivými skládkami, pokud je nelze umístit přímo v blízkosti zdvihacích montážních prostředků. Samostatnou částí je návrh chráněných skladovacích ploch pro materiály s možností zcizení.

f) Zařízení staveniště

• Stavební dvůr – u rozsáhlých staveb se doporučuje vybudovat centrální stavební dvůr, který slouží po celou dobu výstavby. Bude obsahovat potřebný rozsah provozního, sociálního a skladovacího zařízení pro celý rozsah výstavby s tím, že jednotlivá zařízení stavby jsou navržena pouze v nezbytně nutném rozsahu.
• Sociální zařízení – slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků na staveništi. Musí být vybudováno před zahájením vlastních stavebních prací, nebo okamžitě při jejich zahájení. Rozsah sociálního zařízení staveniště závisí na počtu pracovníků, pro které je budováno, a zejména na počtu pracovníků, pro které je nutné zajistit stravování, popř. ubytování. Rozsah musí pokrýt dále smluvní nároky poddodavatelů, kteří zajišťují příslušné části dodávek stavby pro hlavního zhotovitele. Výpočet (viz příloha 4.3) je součástí POV – jako příloha, nebo přímo součástí technické zprávy. Na staveništi, kde je méně než 20 pracovníků, je třeba minimálně zajistit vhodné místnosti pro převlékání a ukládání oděvů. Návrh a zřizování sociálního zařízení musí být v souladu s příslušnými hygienickými předpisy.
• Provozní zařízení (stavební kanceláře) – slouží pro administrativní a technické vedení stavby. Vychází z počtu pracovníků, kteří se řízením stavby zabývají tak, aby bylo zajištěno nezbytně nutné zázemí pro řízení stavby. Je nutno respektovat smluvně dohodnuté požadavky poddodavatelů. Provozní zařízení musí zajistit bezpečné uložení všech administrativních a technických prostředků pro řízení stavby (počítače, měřící zařízení) a dále drobné mechanizace, sloužící pro stavbu. Součástí popisu provozního zařízení je i napojení stavby na prostředky sdílené elektronické komunikace – telefon, fax, internet, vysílačky, podle druhu vybavení firmy. V provozním a sociálním zařízení je nutno navrhnout technické zázemí pro působení stavebníka a projektanta (autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka, příp. další osoby, např. koordinátor BOZP), v rozsahu sjednaném smlouvou se stavebníkem.
• Výrobní zařízení – návrh výrobního zařízení vychází z charakteru stavby. Jeho budování a využití je otázkou ekonomického posouzení. V současné době se preferují způsoby letmých dodávek, které nevyžadují budování rozsáhlých mísicích center, ohýbáren výztuže, výroby prefabrikátů apod. Pokud je rozhodnuto o jeho vybudování z hlediska obchodní strategie firmy, je součástí POV – (dokumentace pro jeho zřízení, technické propočty a popis).
• Montážní zařízení – pro ekonomickou realizaci stavby je rozhodující návrh potřebných montážních a zdvihacích zařízení. Návrh jeřábů vychází z charakteru stavby, z vlastnictví potřebných zdvihacích prostředků, popř. možnosti jejich pronájmu a dále z potřebného dosahu jeřábu, nosnosti v nejvzdálenějším bodě vyložení, výšky stavby a postupu montáže. V zásadě je možno použít tři druhy jeřábů: mobilní, pevné a pojízdné. Pro poslední dva druhy techniky je nutno zpracovat v rámci POV návrh osazení stabilního jeřábu nebo jeřábové dráhy, včetně potřebného technického popisu. V technické zprávě je třeba popsat i otázky dopravy zdvihacích prostředků na staveniště a jejich odstranění po ukončení hrubé stavby. Návrh zdvihacích prostředků pro další fáze výstavby, popř. údržbu a opravy, představuje popis umístění příslušných výtahů, popř. jiných zdvihacích zařízení (vrátky, žebříky či jiné způsoby dopravy). Při návrhu je nutno zejména popsat podmínky pro jejich montáž a bezpečnostní otázky vlastní realizace.
• Podzhotovitelé – souhrnně je zapotřebí popsat požadavky smluvních firem na všechny druhy zařízení staveniště.
• Osvětlení staveniště – navrhuje se způsob osvětlení staveniště pro provádění prací za zhoršených podmínek (stožáry osvětlení, provizorní svítidla, rozvody).

g) Bezpečnost práce

Součástí povinností osoby pověřené vedením stavby (stavbyvedoucího) je ve smyslu § 153 SZ zajistit při provádění stavby, mj. dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Je povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a závady, které se nepodařilo odstranit, neprodleně hlásit stavebnímu úřadu.

V průběhu provádění stavby AO pověřená jejím vedením v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů provádí rozhodnutí a je osobně přítomna při úkonech a jednáních v oblasti bezpečnosti práce, které jsou popsány v MP 2 Provádění staveb. Přitom postupuje v souladu s právními předpisy, viz kap. 1.2.

Všichni zúčastnění pracovníci musí být s předpisy seznámeni před zahájením prací. Při práci a pohybu na staveništi jsou povinni používat předepsané osobní ochranné pomůcky. Staveniště musí být ohrazeno a označeno výstražnými tabulkami se zákazem vstupu všech nepovolaných osob.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (upravené pro konkrétní podmínky staveniště) a jednoznačná opatření pro stavbu se doporučuje uvést přímo v textu technické zprávy.

• Ochrana staveniště – součástí bezpečnostních opatření je návrh všech opatření potřebných k ochraně materiálu a výrobků určených k zabudování do stavby a do stavby již zabudovaných před zcizením. Je třeba popsat veškeré ochranná opatření – oplocení, uzamčené sklady, způsob ukládání materiálu a zásobování, ve zvlášť citlivých případech střežení staveniště bezpečnostní službou či prostředky elektronické ochrany.
• Požární bezpečnost – popis všech nezbytně nutných požárně bezpečnostních opatření na staveništi, vybavení všech prostor staveniště věcnými prostředky požární ochrany (hasicí přístroje, osobní ochranné pracovní prostředky, prostředky pro záchranu a evakuaci osob, přenosné zásahové prostředky, požární výstroj), dokumentaci požární ochrany (požární poplachové směrnice, požární řád, dokumentace o činnosti a akceschopnosti požární hlídky, havarijní plán, spojení s jednotkami Integrovaného záchranného systému.

V případě zpracování samostatného plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi musí být tato část s ním v souladu.

h) Ochrana životního prostředí (envinronment)

Při provádění všech činností na staveništi nutno postupovat s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržovat příslušné právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, zejména:

• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, (obecně);
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zejména § 7–8 o ochraně a kácení dřevin;
• zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
• zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• minimalizovat dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění NV č. 217/2016 Sb., dále NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
• při nakládání s odpady postupovat v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, (zejména vést evidenci o nakládání s odpady, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení); speciální pozornost věnovat vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v zákoně č. 541/2020 Sb.) a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva apod. a odpadů specifikovaných v zákoně č. 542/2020 Sb. (elekrozařízení, fotovoltaické panely apod.); při nakládání s těžebním odpadem se řídit zákonem č. 157/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:
Z hlediska péče o životní prostředí je v technické zprávě nutno popsat opatření k minimalizaci negativního vlivu na veřejnost a životní prostředí. Jmenovitá opatření mohou být následující:

Ochrana před hlukem

• Omezení doby provozu stavby – na základě hlukové studie je možno omezit dobu výstavby na časové rozmezí (např. 7–18 hod. během dne, se základní hladinou hluku L = 50 dB + korekce 10 dB.);
• použité mechanismy musí mít výrobcem zaručené hladiny akustického tlaku v souladu s platnými předpisy. Hluková studie může omezit provoz jednotlivých mechanismů, např. počet odjezdů vozidel, denní limit provozu mechanismů a další. Mechanismy musí být vypínány po dobu mimo pracovního nasazení. Hlavní činnosti, které jsou zdrojem hluku, např. bagrování, odvoz výkopků, pilotování a betonáž byl měly být soustředěny do doby 8–14 hod.;
• oplocení areálu může být navrženo i z hlediska ochrany veřejnosti před hlukem např. neprůhledné plné, výšky 2,5 m, které poslouží jako provizorní ochrana před hlukem v období prací s největšími zdroji akustické zátěže, tj. zemních prací, pilotování a provádění spodní stavby.

Hospodaření s odpady

Veškeré odpady vzniklé při stavební činnosti musí být tříděny a likvidovány v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, a příslušnými prováděcími předpisy:

• shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií;
• zařazení odpadů podle katalogu, tj. přiřazení kódu druhu odpadu a stanovení jeho kategorizace, je nutnou podmínkou pro další nakládání s ním;
• kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností;
• materiál výkopku, podle charakteru staveniště, bude uložen na příslušnou skládku projednanou zhotovitelem a tato skutečnost bude dokladována při přejímce stavby;
• ostatní odpady (O) budou tříděny podle druhu (kovový materiál, hliník, barevné kovy apod.), uloženy na vymezená a označena místa ukládání příslušného odpadu;
• obaly budou tříděny podle svého druhu (papír, umělé hmoty) a odevzdávány do příslušných sběrných dvorů proti vystavení dokladu o předání odpadu nebo předány smluvnímu partnerovi, který doloží povolení k dalšímu zpracování příslušného odpadu. Bez doložení tohoto dokladu nesmí být odpad předán;
• nebezpečný odpad (N) – zvláštní pozornost je věnována zbytkům materiálu a jejich obalů spadajících do kategorie nebezpečných odpadů (barvy, lepidla, umělé hmoty, pryskyřice, zbytky izolačních materiálů apod.). Likvidaci provádí speciální firma, která má povolení k nakládání s nebezpečnými odpady, úložné místo musí být označeno tabulkou s katalogovým číslem odpadu a jeho názvem a Identifikačním listem odpadu;
• skladování odpadu musí být zajištěno na staveništi tak, aby odpady byly skladovány odděleně, bylo zabráněno jejich rozfoukání větrem a přenesení mimo obvod staveniště, jakož i ochrana proti dešti a splavení do půdy, resp. městské kanalizace.

Odpady vzniklé na stavbách je nutné zlikvidovat prostřednictvím odborně specializovaných organizací na základě takto uzavřených smluv:

• ke každé zásilce odpadu, určeného ke zneškodnění musí být původcem vystaven řádně vyplněný dodací list. V dodacím listu musí být uvedeno katalogové číslo odpadu, název odpadu/kód odpadu, interní značka původce, hmotnost (je-li vážení provedeno na kalibrované váze). Dodací list musí být vyhotoven ve třech vyhotoveních, třetí vyhotovení musí být odesláno k evidenci zhotovitele;
• pro přepravu nebezpečného odpadu je původce povinen řádně vyhotovit evidenční list přepravovaného odpadu;
• nebude-li původce požadovat odvoz odpadu externí osobou, je povinen zajistit nakládku odpadu a jeho odvoz na místo zneškodnění.

Původce je povinen a plně odpovídá za správné zařazení odpadu podle druhu a kategorií a za nakládání s ním.

Odpady kategorie nebezpečné (N) je možno přepravovat pouze dopravními prostředky, na které vydal souhlas příslušný správní orgán, včetně stanovení tras. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů v případech, že dochází ke změně osoby vlastníka (externí organizace) se provádí podle podmínek zákona č. 541/2020 Sb., na evidenčním listu pro přepravu nebezpečných odpadů.

Řešení odpadů vznikajících těžební činnosti je obsaženo v zákoně č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem.

Poznámka:
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., byl aktuálně doplněn vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Ostatní environmentální opatření

• Veškerá mechanizace a vozidla na staveništi musí být zajištěna proti úkapům olejů a pohonných hmot, jejich zbytky musí být likvidovány jako nebezpečné odpady, na příslušných místech. Tato pracoviště nutno vybavit havarijní soupravou;
• při provádění veškerých prací musí být použity technologické postupy, které omezí vznik zbytečné prašnosti (vodní clony, odsávání apod.);
• dopravní prostředky při opuštění staveniště musí být očištěny; vzhledem k obvyklým prostorovým problémům musí být přímo na výjezdu osazen čisticí rošt, který zamezí přenesení nečistot na dopravní komunikace;
• na staveništi nesmí být žádný odpad likvidován spalováním;
• vytápění zařízení staveniště možné pouze s využitím elektřiny, nebo napojením na centrální rozvod tepla.

Havarijní opatření

Na staveništi musí být věnována pozornost opatřením proti vzniku havarijních situací a navržen postup jejich překonání. Pro větší stavby zhotovitel vypracuje speciální havarijní plán a poplachové směrnice. V požárních poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny postupy řešení možných havarijních situací, způsobených buď vnější příčinou (např. povodeň, vichřice), nebo vnitřní příčinou (únik závadné látky), popř. jejich kombinací. V poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny aktivity, které musí být provedeny v reakci na havarijní situace pro zmírnění environmentálních dopadů, které mohou v souvislosti s havárií nastat. Berou přitom v úvahu vliv lidského faktoru a s ohledem na jeho nepředvídatelnost zavádějí pojistné mechanismy a opatření.

Havarijní plány navíc obsahují způsob a sled činností vedení stavby; rozdělení odpovědnosti včetně zastoupení v době nepřítomnosti; informace o zásahových jednotkách; zásady komunikace; schéma rozvodu a uzavírací místa významných médií; informace o nebezpečných, chemických látkách a chemických přípravcích, včetně jejich dopadů na životní prostředí a opatření při mimořádných situacích. Na staveništích musí být k dispozici bezpečnostní listy chemických látek a chemických přípravků, která jsou na stavbě používány. Jednotlivá skladovací místa těchto látek musí být označena bezpečnostními značkami, viz MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

i) Organizace výstavby

V technické zprávě jsou popsány ZOV na staveništi, pokud je samozřejmě rozsah výstavby takový, aby tento popis měl smysl. Popis organizace výstavby vychází ze zpracovaného časového plánu výstavby a uvádí:

• popis přípravy staveniště;
• zemních prací;
• spodní stavby;
• hrubé stavby;
• uzavření stavby, její kompletaci;
• montáž technických zařízení;
• zkušební provoz, vyzkoušení a předání v členění po jednotlivých objektech, nebo záběrech; postupné uváděných do provozu.

Technická zpráva stanovuje klíčové termíny výstavby, podmiňující investice, termíny rozhodujících dodávek, termíny kontrolních bodů výstavby (zejména u konstrukcí dalším postupem zakrytých), termíny stavební připravenosti pro montáž technických, popř. strojních zařízení, termíny vyzkoušení, revizí a předání jednotlivých objektů a stavby jako celku. Dále uvádí termíny nástupu a předání jednotlivých poddodávek, včetně jejich smluvního zajištění.

Vymezuje potřebné podklady pro sestavení organizace a časového plánu výstavby, pro rozpočet, finanční plán zhotovitele, smluvní dohody, výrobní kalkulace a z nich odvozené počty pracovníků na staveništi, rozsah poddodávek a nasazení montážních mechanismů (potřebné výpočty jsou uvedeny v příloze).

Popisuje metodiku zpracování časového plánu, jeho vazby na výrobní plán zhotovitele, případně poddodavatelů.

Uvádí krizová místa, kterým je třeba při realizaci výstavby věnovat maximální pozornost z hlediska dodržení smluvních termínů.

Speciální pozornost v organizaci výstavby je nutno věnovat dodržení technologických lhůt pro technicky správné provádění konstrukcí a potřebných opatření pro zimní období.

3.3 NÁVRH (VÝKRES) SITUACE V PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Výkres situace se zpracovává ve vazbě na koordinační situaci stavby (zpravidla v měřítku 1 : 500). Pro výkres situace není závazná norma. Při zpracování je možno využít podkladů v příloze této metodické pomůcky. Do koordinační situace jsou značky pro návrh vedeny v barvě zelené. Doporučený metodický postup zpracování a vzory značek jsou uvedeny v příloze 4.4:

• Na základě všech dostupných podkladů a osobní prohlídky se stanoví plochy, které zabírá staveniště. Při zakreslení se vychází z prokázaného vlastnictví, či nájmu pozemků na základě katastrálního snímku území. Hranice staveniště se označí silnou čarou. Dočasné zábory se označí přerušovanou čarou. Současně se na hranici staveniště označí rozsah a způsob provedení oplocení staveniště;
• určí se plochy pro skladování ornice, zeminy, rozhodujících stavebních materiálů (pokud jsou třeba) a jejich situování se zakreslí do situace; současně se zakreslí potřebné manipulační a dopravní pruhy 4–6 m;
• zakreslí se trvalé a dočasné přeložky inženýrských sítí;
• zakreslí se místa základních napájecích bodu staveniště – elektro, vodovodu, kanalizace, příp. napojení na plynovod či horkovod;
• podle výsledku projednání se uvedou šipkami směry hlavních příjezdových dopravních tras ke staveništi, vjezdy na staveniště a příslušná technická opatření na vjezdu (čisticí rošty, chráničky apod.) Pokud je to nutné, uvedou se i dopravní trasy na staveništi, včetně potřebných zpevnění, např. panelové vozovky, provizorní komunikace, spodní stavba trvalých komunikací, osazení potřebných dopravních značek;
• v případě rozsáhlých zemních prací se postupy zemních prací a strojní techniky uvádí do samostatné dokumentace;
• na základě propočtu a stanovení zdvihací techniky se zakreslí stanoviště jeřábů (pevné stanoviště nebo jeřábová dráha), dále se zakreslí dosah jeřábu ve vazbě k nejvzdálenějšímu místu montáže na stavbě a nosnosti jeřábu. Zvýrazní se dosah jeřábu nad veřejnými prostranstvími a zakreslí se požadovaná technická omezení tohoto přesahu (omezovače, podchody, ochranné stříšky, případně jiná). Současně se popř. zakreslí trasa příjezdu a odjezdu montážní techniky;
• zakreslí se plochy výrobního zařízení staveniště – umístění mísicích center, ohýbáren, nutných skládek, popř. stanovišť pro mobilní techniku (autodomíchávače, pumpy na beton apod.);
• zakreslí se plochy určené pro sociální zařízení staveniště v rozsahu určeném potřebnými propočty;
• zakreslí se speciální konstrukce zařízení staveniště, popř. se označí jejich umístění a odkaz na přílohy výkresové dokumentace;
• zakreslí se plochy skládek odpadu v souladu s environmentálními opatřeními;
• v případě složitějších vztahů na staveništi se zakreslí i postup provádění jednotlivých staveb či jejich částí.

3.4 ČASOVÝ PLÁN VÝSTAVBY

Časový plán výstavby je podkladem, který prokazuje reálnost termínů a postupu financování pro příslušnou smlouvu o dílo. Současně se stává nástrojem konkrétního řízení výstavby. Zpracování časového plánu výstavby se řídí zvyklostmi firmy zhotovitele, rozsáhlostí výstavby, mnohdy i programovým vybavením, které firma vlastní. Zpracování časových plánů výstavby je nedílnou součástí dokumentace řízení výstavby. Jeho zpracováním je většinou pověřen specialista výrobní přípravy příslušné dodavatelské firmy. Pro zpracování časového plánu není předepsána autorizace.

Pro běžnou realizaci výstavby postačí řádkový harmonogram, který stanoví termíny počátku a konce nejdůležitějších činností na stavbě; současně propočte potřeby průběhu financování, popř. nasazení nutných zdrojů – pracovníků, materiálů či techniky.

Ve složitějších realizačních případech se doporučuje využít některé z metod síťové analýzy. Vzhledem k složitosti této problematiky odkazujeme na využití příslušné odborné literatury, která o této problematice pojednává (např. Ekonomika stavebního díla, skripta ČVUT Praha).

K dispozici je velké množství softwarových produktů, které výrazně zjednodušují postup zpracování. Jedním z nejvíce využívaných je Microsoft Project – universální plánovací a řídicí systém, který pomocí metod síťové analýzy umožňuje vytvářet a organizovat projekty, subprojekty, úkoly a zdroje s využitím grafického prostředí. Program, jak již jeho název připomíná, je součástí rozsáhlého balíku programů, vycházejících z aplikací MS Office. Vzhledem k jednoduchosti použití je vhodný i pro jednoduché stavby, a především je vhodný k použití v celé šíři produkce zhotovitele. Opět vzhledem k rozsahu problematiky i zde je nutno použít speciální literatury.

3.5 PROJEDNÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Dokumentace POV vychází ze zásad organizace výstavby, zpracovaných v rámci dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. Veškeré doklady a zásady musí být projednány a dokumentovány v rámci vydání stavebního povolení. Rozpracování a uskutečnění POV je především záležitostí zhotovitele stavby anebo příslušných zhotovitelů částí stavby. Pokud je zpracování POV v souladu s předchozí schválenou dokumentaci, nepodléhá žádnému projednání mimo firmu zhotovitele. Případné problémy je vhodné řešit před zpracováním detailního POV důslednou kontrolou zásad organizace výstavby v rámci podání nabídky zhotovitelem.

Protože však upřesnění přináší mnohdy nové skutečnosti (např. zvětšení požadavků na plochu staveniště, upřesnění otázek dopravy, přeložek sítí, úpravy z hlediska zpřesnění technologie výstavby v rámci zpracování dokumentace pro provedení stavby) je nutné v těchto případech provést řadu dodatečných projednání a změnových řízení. Pokud některé mění i závěry a rozhodnutí ze stavebního řízení, či územního rozhodnutí, je nutno projednat jejich dopad nejprve se stavebníkem. Pokud se nepodaří najít jiná řešení, je nutno projednání vést (prostřednictvím stavebníka, resp. osoby pověřené výkonem inženýrské činnosti) s příslušným stavebním úřadem a zabezpečit k němu příslušné úpravy dokumentace. Samozřejmě v tomto případě je nezbytné, aby změnových řízení zúčastnila AO odpovědná za dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení.

Při zpracování i dalším rozpracování POV se vychází z dokladů, uvedených v projektové dokumentaci a v seznamu dokladů připojených k žádosti o stavební povolení (viz vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

4 PŘÍLOHY

Příloha 4.1

OBSAH ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY V DOKUMENTACI PRO OHLÁŠENÍ STAVBY NEBO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ

(podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů)

B. Souhrnná technická zpráva

B. 8 Zásady organizace výstavby

• a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• b) odvodnění staveniště;
• c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• i) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• j) ochrana životního prostředí při výstavbě;
• k) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb;
• m) zásady pro dopravně inženýrské opatření;
• n) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• o) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

Poznámka:
Pro výkresové zobrazení je nutno využít část C. Situační výkresy (podle příl. č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů) – viz další text:

• C Situační výkresy
• C. 1 Situační výkres širších vztahů
• C. 2 Katastrální situační výkres
• C. 3 Koordinační situační výkres
• C. 4 Speciální situační výkresy

• Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření a další.

Obsah příslušných částí společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je obdobný.

Pro projektovou dokumentaci dopravních staveb platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb.

Příloha 4.2

VZOROVÝ OBSAH DOKUMENTACE PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

A Technická zpráva POV

A/1 Všeobecné údaje

• Seznam všech účastníků výstavby;
• Seznam všech dotčených orgánů;
• Podklady pro zpracování;
• Program výstavby;
• Technologie výstavby.

A/2 Popis staveniště

• Popis stávajícího stavu staveniště;
• Seznam pozemků a jejich vlastníků;
• Stávající zástavba;
• Obvod staveniště;
• Úpravy staveniště;
• Příjezdy a přístupy na staveniště;
• Popis stávající vzrostlé zeleně;
• Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu;
• Podzemní a nadzemní sítě, elektronické trasy, ochranná pásma.

A/3 Geotechnický průzkum

• Identifikační údaje;
• Závěry geotechnického průzkumu;
• Opatření ZOV ve vztahu ke geologickému průzkumu.

A/4 Úpravy staveniště

• Prozatímní a konečné terénní úpravy;
• Návrh hospodaření s ornicí a zeminou;
• Deponie zeminy a ornice;
• Ochrana porostů;
• Oplocení.

A/5 Zásobování staveniště

• Zásobování elektřinou;
• Zásobování staveniště vodou;
• Odkanalizování;
• Vytápění;
• Spoje;
• Materiálové zásobování – dopravní trasy.

A/6 Zařízení staveniště

• Stanovení potřebné velikosti staveniště;
• Sociální zařízení a předpokládaný počet pracovníků;
• Provozní zařízení a návrh velikosti ploch;
• Výrobní zařízení a návrh velikosti ploch;
• Montážní zařízení a návrh parametrů;
• Poddodavatelé a realizace jejich požadavků;
• Osvětlení staveniště.

A/7 Bezpečnost práce

• Vedení stavby – seznam osob odpovědných za bezpečnost;
• Bezpečnost a ochrana zdraví při jednotlivých druzích prací;
• Bezpečnost při skladování a manipulaci s materiálem;
• Bezpečnost z hlediska ochrany veřejného zájmu;
• Ochrana a ostraha staveniště;
• Bezpečností opatření ve vztahu k pracovníkům a poddodavatelům;
• Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud je stavebníkem jmenován);
• Požární ochrana staveniště.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zpracován samostatně zajištěním stavebníka) – pokud je nutno jej zpracovávat podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 5 a 6.

A/8 Ochrana životního prostředí – envinronment

• Vliv realizace stavby na životní prostředí;
• Soubor opatření k ochraně životního prostředí;
• Ochrana před účinku hluku a vibrací;
• Odstraňování odpadů ze staveniště;
• Ochrana před znečištěním vod a ovzduší;
• Ochrana před škodlivými účinky dopravy;
• Plán havarijních opatření.

A/9 Organizace výstavby

• Zásady organizace výstavby;
• Základní termíny výstavby;
• Technologická a klimatická omezení;
• Postup výstavby rozhodujících objektů;
• Stavební připravenost pro montáž technologických zařízení;
• Použité metody časového plánování;
• Financování výstavby;
• Bilancování zdrojů;
• Kritická místa výstavby.

B Situace stavby (v měřítku 1 : 50) – Přítisk do koordinační situace

B/1 Vymezení staveniště

• Hranice obvodu staveniště (trvalý a dočasný zábor);
• Hranice pozemků příslušných ke stavbě;
• Hranice pozemků dotčených dočasným záborem;
• Oplocení staveniště – trvalé, dočasné, přenosné.

B/2 Zemní práce

• Deponie ornice a zeminy;
• Zemník;
• Skladovací plochy stavebních materiálů.

B/3 Inženýrské sítě

• Ochranná pásma stávajících inženýrských sítí;
• Nově budované inženýrské sítě;
• Přeložky inženýrských sítí;
• Chráničky inženýrských sítí;
• Napojovací body staveniště – elektro, voda, kanalizace, plyn, topení.

B/4 Doprava

• Manipulační pruhy;
• Dopravní pruhy na staveništi;
• Vjezdy a výjezdy staveniště;
• Osazení dopravních značek;
• Přejezdy, přechody, mosty;
• Mycí rampy těžké techniky.

B/5 Montážní technika

• Stanoviště jeřábů, trasy jeřábových drah, parametry jeřábu;
• Dosahy jeřábů s omezením přesahu;
• Doprovodné montážní zařízení (výtahy, lešení, vrátky).

B/6 Plochy zařízení staveniště

• Plochy výrobního zařízení staveniště (míchárny, ohýbárny, stanoviště techniky apod.);
• Plochy provozního zařízení staveniště;
• Plochy sociálního zařízení staveniště;
• Plochy skládek odpadů.

B/7 Bezpečnost a ochrana zdraví

• Speciální konstrukce a zařízení staveniště;
• Osvětlení staveniště;
• Ochranná zařízení pro obyvatele (přístřešky, průchody, hlukové stěny).

B/8 Organizace výstavby

• Postup provádění stavby, postup zemních prací – směr výstavby.

C Časový plán výstavby

• Termínovník (např. termíny provádění částí stavby, stavebních objektů provozních souborů, předávání pracoviště k montáži apod.);
• Řádkový harmonogram;
• Financování stavby;
• Bilance pracovních sil, materiálů apod.;
• Síťová analýza.

Příloha 4.3

NAVRHOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

1. Funkce zařízení staveniště

Zařízení staveniště jsou dočasné stavby a zařízení, které v době realizace stavby slouží provozním, sociálním a výrobním účelům účastníků výstavby.

Žádný právní předpis v současné době neupravuje problematiku zařízení staveniště. Každý účastník výstavby se musí o potřebné zařízení a vybavení postarat sám a náklady na jejich pořízení krýt z vlastní režie. Musí mít tedy zájem na tom, aby náklady spojené s jejich pořízením byly co nejnižší. Mnohé objekty mohou zhotovitelé stavby pořizovat jako společné (např. objekty sociální). V tom případě je nutné smluvně dohodnout, kdo je bude pořizovat a za jakých podmínek se na finančním krytí budou podílet podzhotovitelé či stavebník (také stavebník – investor) potřebuje určité prostory na staveništi, např. pro technický dozor). V případě užití staveb, které jsou v majetku někoho jiného, přichází v úvahu nájemní smlouva.

• Funkci zařízení staveniště mohou plnit:
• trvalé části budované stavby (části budované v předstihu), jichž je vhodné dočasně využít jako zařízení staveniště k dosažení úspor s tím, že po skončení jejich funkce jako ZS budou následně upraveny na zamýšlený účel;
• existující stavby související se staveništěm, existující nezávisle na budované stavbě, náležející do majetku objednatele či jiného vlastníka na výstavbě nezúčastněného, které je možno po dobu výstavby využít pro účely ZS;
• dočasné stavby budované na hlavním či vedlejším staveništi na dobu výstavby;
• dočasně na stavbě umístěný hmotný majetek a drobný hmotný majetek v používání zhotovitele (přenosné buňky, kontejnery, maringotky apod.).

2. Druhy zařízení staveniště

2.1 Provozní zařízení staveniště se člení na

a) užívané společně:

• komunikace;
• vlečky;
• rozvodné řády inženýrských sítí, včetně transformoven a jiných souvisejících zařízení (rozvody el. energie vč. rozvaděčů pro napojení spotřebičů, rozvody vody, páry, telefonů apod.);
• vnější oplocení staveniště;
• požární nádrže;
• vrátnice;
• kanceláře pro zhotovitele, technický nebo autorský dozor;
• mosty;
• přechody a lávky pro pěší;
• parkovací plochy.

Jejich vybudování zajišťuje na základě dohody zhotovitel stavebních prací (většinou největší zhotovitel) a poskytuje je na základě dohodnutých smluvních podmínek ostatním zhotovitelům a účastníkům výstavby.

b) užívané převážně jedním účastníkem výstavby:

• sklady;
• skládky;
• garáže;
• údržbářské dílny;
• zpevněné plochy;
• předmontážní plochy atd.

I tato zařízení mohou být užívána společně, pokud se zhotovitelé na jejich společném vybudování shodnou.

2.2 Sociální, které zahrnuje

• ubytovny;
• kuchyně;
• jídelny (výdejny stravy);
• hygienická zařízení – umývárny, šatny atd.

Rovněž tato zařízení mají charakter společně užívaných objektů. Slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků zhotovitelů ve vazbě na příslušné pracovněprávní a hygienické předpisy. Rozsah a určení potřeby je závislé na objemu a délce výstavby, místních klimatických podmínkách, a především na počtu pracovníků, kteří se současně na stavbě vyskytují. (viz NV č. 361/2007 Sb.).

2.3 Výrobní, patří k nim např.

• výrobny (betonárny, armovny, maltárny);
• dílny montážní a pomocné;
• stroje a zařízení pro vlastní výrobní činnost zhotovitele;
• jeřábové dráhy a zpevněné plochy pod jeřáby;
• montážní prostředky;
• bednicí a lešeňové soustavy.

Výrobní zařízení slouží výrobním účelům zhotovitele. Jeho rozsah je nutno dimenzovat ve vazbě na navrhovaný rozsah výstavby a zajistit smluvně potřebné plochy či kapacity.

3 Dimenzování zařízení staveniště

Pro určení základních potřeb a prověření reálnosti stavby je zapotřebí již v období řešení staveniště v dokumentaci pro vydání stavebního povolení určit základní potřeby jednotlivých druhů zařízení staveniště.

3.1 Stanovení maximálního příkonu elektrické energie

Při výpočtu spotřeby elektrické energie se zjišťují spotřeby jednotlivých spotřebičů, venkovního a vnitřního osvětlení.

Na staveništi se rozvádí proud NN 380/220 V. Potřebný výkon se stanoví pro období maximální rozestavěnosti. Příkon se uvádí v kilowatech [kW] a výkon transformátorů v kilovoltampérech [kVA]. Celkový elektrický výkon pro výstavbu se vypočte podle vzorce:

\begin{aligned}
S = (\frac{K}{\cos\mu}) \cdot (\beta_1 \cdot \sum P_1 + \beta_2 \cdot \sum P_2 + \beta_3 \cdot \sum P_3)\space [\text{kVA}]
\end{aligned}

kde je

S … maximální současný zdánlivý příkon [kVA]
K … koeficient ztrát napětí v síti (1,1)
β₁ … průměrný součinitel náročnosti elektromotorů (0,7)
β₂ … průměrný součinitel náročnosti venkovního osvětlení (1,0)
β₃ … průměrný součinitel náročnosti vnitřního osvětlení (0,8)
cos μ … průměrný účiník spotřebičů (0,5–0,8)
P₁ … součet štítkových výkonů elektromotorů [kVA]
P₂ … součet výkonů venkovního osvětlení [kVA]
P₃ … součet výkonů vnitřního osvětlení a topidel [kVA]

Přehled výkonů vybraných stavebních strojů:

Jeřáb věžový 12 tm 13,4 kW
Jeřáb věžový 40 tm 35,3 kW
Jeřáb věžový 80 tm 51,0 kW
Jeřáb věžový 120 tm 62,0 kW

3.2 Zásobování staveniště vodou

Při dimenzování vodovodní přípojky, zajišťující zásobování staveniště vodou, se vychází ze součtu potřeb pro provozní účely (užitková voda) a pro účely sociální potřeby (pitná voda). Spotřeba vody se udává vteřinovou spotřebou, která se vypočte součtem měrných spotřeb.

Pro provozní účely součtem potřeb vody, připadající na práce prováděné podle časového plánu v období maximální rozestavěnosti (výkonu).

U sociální potřeby se vychází ze spotřeby na jednoho pracovníka, která se násobí počtem pracovníků na staveništi v době maximálního nasazení na stavbě. Z těchto údajů se vypočte střední denní množství v období maximální spotřeby, k nimž nutno připočíst cca 20 % na drobnou potřebu a ztráty.

Vteřinovou spotřebou vody pro jednotlivé druhy spotřeby vypočteme podle vzorce:

\begin{aligned}
Q_\text{n} = \frac{(P_\text{n}\cdot k_\text{n})}{(t \cdot 3\space600)} \space [\text{l/s}]
\end{aligned}

(1)

kde je

Q_n … vteřinová spotřeba vody
P_n … spotřeba vody v l na směnu
k_n … koeficient nerovnoměrnosti pro danou spotřebu
t … doba, po kterou je voda odebírána (hod.)

Orientační potřeba vody na staveništi

3.3 Minimální plochy a rozsah sociálního zařízení

3.4 Skladování na staveništi

Rozměry skladů jsou dány užitnou (čistou) plochou skladů F_o nutnou pro vlastní uložení materiálu a manipulačním prostorem. Vycházíme z časového plánu stavby a z období špičkové spotřeby jednotlivých materiálů v průběhu celé výstavby. Sklady se budují postupně, podle potřeb postupu výstavby.

Velikost skladovací plochy je dána denní spotřebou (Z_d), potřebou předzásobení ve dnech (D) a koeficientem využití skladovací plochy (K_s), který se pohybuje v rozmezí 0,6–0,7:

\begin{aligned}
F = Z_\text{d} \cdot D \cdot K_\text{s}
\end{aligned}

Příloha 4.4

Značky pro situaci POV

Příloha 4.5

OBSAH PLÁNU BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve smyslu § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen plán BOZP) je živý a otevřený dokument zpracovávaný odborně způsobilou osobou – koordinátorem BOZP na staveništi pro fázi přípravy stavby a fázi realizace stavby (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jeho obsah je právně vymezen přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů. Zásadním účelem plánu BOZP je potřeba zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi, a to z hlediska koordinace v časově potřebě i způsobech provedení. Plán BOZP je dokumentem zpracovávaným diferencovaně podle druhu a velikosti stavby a zadavatel stavby zajistí, aby byl přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám při realizaci stavby. Spolupráce zpracovatele projektové dokumentace stavby – autorizované osoby a koordinátora BOZP je nezbytná a nutná, v řadě případů projektové kanceláře disponují odborně způsobilými osobami – koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zadavateli stavby (stavebníkovi) mohou nabídnout zpracování plánu BOZP jako součásti projektové dokumentace stavby ve vyšší, vyhláškou stanovené kompletnosti a kvalitě.

Koordinátora určuje písemně za podmínek vyplývajících z § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zásadně zadavatel stavby (stavebník), nikoliv zhotovitel nebo projektant stavby.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán BOZP je povinen doložit zadavatel stavby k žádosti o ohlášení stavby, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo u oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora. Plán zpracovává zásadně odborně způsobilá osoba koordinátor (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 7 písm. c) stanovuje, že koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor) během přípravy stavby zpracovává plán tak, aby obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné práce a aby byl odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu BOZP známi.

Plán BOZP obsahuje ve fázi zpracovávání projektové dokumentace stavby pro stavební povolení nebo ohlášení pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování dostupné podklady. Zásady organizace výstavby (jejichž je plán BOZP v zákonem vymezených případech součástí) tedy v této fázi přípravy stavby musí identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném staveništi, specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního řešení s ohledem na další nebezpečí a rizika, jež by mohla nastat při vybraném způsobu prací prováděných současně nebo v návaznosti. V tom je účel a smysl koordinace bezpečné práce na staveništi.

Plán BOZP není dokumentací o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních, které podle § 102 odst. 4 zákoníku práce (s přihlédnutím k § 12 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zpracovává každý zhotovitel, ani tuto dokumentaci nenahrazuje. Plán BOZP rovněž není časovým plánem (harmonogramem) výstavby ani projektem organizace výstavby, i když oba výše zmíněné podklady jsou pro zpracování vlastního plánu BOZP podstatné, a naopak výstupy plánu BOZP slouží pro zapracování změn (koordinaci) těchto dokumentů.

Plán BOZP je hlavním nástrojem koordinace opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a jako takový musí umožňovat identifikaci (koordinaci) nebezpečí a rizik, která vznikají v důsledku provádění prací současně nebo v těsné návaznosti.

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.

5 LITERATURA

[1] STANĚK, J. DOS M Management realizace projektů spojených s výstavbou. Prostředky a nástroje řízení. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2001.
[2] Kolektiv autorů DOS M 01.02 Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2000.
[3] FRKOVÁ, J., TOMÁNKOVÁ, J. Ekonomika stavebního díla. Praha: ČVUT, 2000.

Stav: aktualizace 2020, vydání 2007

Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na azbestové materiály používané ve stavebnictví, průzkum výskytu azbestových materiálů, vyhodnocování odebraných vzorků materiálů a závěry prováděných průzkumů.

Upozornění k textu

OBSAH

1 POUŽITÍ AZBESTU VE STAVEBNICTVÍ

Od 30. let minulého století se začal používat azbestový materiál na střešních krytinách (Eternit). Dlouhou dobu se jednalo o jediný typ stavebního materiálu s obsahem azbestu, který se u nás ve stavebnictví používal. K mimořádnému rozvoji používání azbestu došlo koncem 60. let minulého století. V letech 1975–1990 bylo dovezeno do tehdejší ČSSR 40–50 tisíc tun čistého azbestu ročně. Dovážel se především ze zemí bývalého Sovětského svazu, dále z Jihoafrické republiky a dalších zemí. Azbest byl zabudován v podobě různorodých stavebních hmot v mnoha v tomto období postavených staveb. V dané době to byly běžně užívané materiály. V některých případech byly materiály s obsahem azbestu hojně využívány při stavebních úpravách, např. půdních vestavbách apod. Jsou materiály, které neobsahují pouze azbestová vlákna; jsou přidávána pro zvýšení požární odolnosti k celulózovým vláknům, případně k minerálním vláknům.

V neposlední řadě je nutné připomenout, že technologickou nekázní při výrobě a zabudování azbestových materiálů do staveb v letech 1975–1990 mohlo docházet k výrazným odklonům od výrobní, resp. projektové dokumentace. Složení použitých materiálů není vždy shodné s tím, které je uvedeno v projektové dokumentaci. Důvodem může být právě pochybení ve výrobě, nebo nedodržení původní dokumentace a nezanesení změn do dokumentace skutečného provedení.

1.1 STŘÍKANÉ AZBESTOVÉ MATERIÁLY

Stříkané azbestové materiály byly v minulosti používány především z důvodu zvýšení protipožární odolnosti nevyhovujících konstrukcí. Jde o zvýšení požární odolnosti kabelů, ocelových konstrukcí a někdy i betonových konstrukcí, kde výztuž byla blízko povrchu. Nejčastěji se vyskytujícími materiály v České republice byly a jsou:

Limpet – Protipožární nástřik vyvinutý a patentovaný v Anglii. Tloušťka nástřiku je aplikována až do 2,5 cm. Obsahuje až 90 % azbestových vláken. V Čechách se většinou používal amfibolový typ azbestu z Jihoafrické republiky. Pojivo se během času znehodnotilo a v současné době, pokud tyto nástřiky ještě existují, se azbestová vlákna mohou velice snadno bez většího mechanického zatížení uvolňovat do okolního prostředí. Tento druh nástřiku byl v České republice použit v mnoha výškových budovách s ocelovou konstrukcí. V zahraničí byl kromě budov používán také jako nástřik na železničních vagonech a lokomotivách.

Stříkaná omítka – V České republice se jednalo o materiál s obchodním názvem Pyrotherm. Plnivem byl cement smíchaný s azbestovými vlákny. Sloužil obdobně jako výše uvedený Limpet k protipožární ochraně ocelových konstrukcí a kabelů. Přibližně v polovině 80. let byl azbest ve stříkané omítce nahrazen celulózovými vlákny, někdy i skleněnými. Bohužel, tato změna dnes velice ztěžuje stavebně technický průzkum, protože leckde se aplikace prolínají a sobě navzájem velice podobné konstrukce v jednom případě mohou, ale ve druhém případě nemusí obsahovat azbest. Určit, zda nástřik obsahuje azbest či nikoliv, je možné pouze analýzou v laboratoři.

Všeobecně lze říci, že stříkané azbesty nejsou nejhojněji zastoupeným typem azbestového materiálu v České republice; nicméně je nutné zdůraznit, že v mnoha případech dodatečné povrchové úpravy těchto nástřiků dnes silně ztěžují jejich nalezení při provádění stavebně technických průzkumů. Zejména v případech, kdy tento nástřik není uveden v projektové dokumentaci, protože se jednalo o dodatečnou úpravu vyvolanou požárním řešením stavby. Jsou známy případy, kdy nástřik například ocelové konstrukce je opláštěn dřevovláknitou, resp. sádrokartonovou deskou, a při běžném neinvazním průzkumu je téměř nemožné tento nástřik objevit.

1.2 AZBESTOCEMENTOVÉ MATERIÁLY

V 70. a 80. letech minulého století se rozšířila v českém stavebnictví prefabrikace. Jedním z důvodů byla snaha o urychlení výstavby. Obvyklé konstrukce z těchto období byly sestaveny z prefabrikovaných svislých a vodorovných dílů. Po relativně rychlé montáži nosné konstrukce byly montovány fasádní obklady, obvykle sendviče, které z vnitřní strany, v některých případech i z vnější strany, obsahovaly azbestové desky. Velmi často byly v těchto typech staveb používány i montovány příčky a podhledové konstrukce, které obsahovaly azbestocementové desky. Nejvíce rozšířené výrobky, které se v těchto letech běžně používaly, jsou zejména:

Eternit – obsahoval méně než 10 % azbestu, převážně chrysolitu.

Ezalit A, Ezalit B – výrobce EZA Šumperk. Jednalo se o materiály obsahující kolem 40 % azbestu (později pouze 18 %). Materiály proto byly velmi křehké a azbestová vlákna se z nich často uvolňovala. Jejich použití bylo programováno především pro obklady stěn a stropů. V praxi se používaly i jako příčky.

Dupronit – výrobce Azbestocementové závody Nitra. Tento deskový materiál měl podobné složení a charakter jako Ezalit A a Ezalit B. Měl rovněž stejné použití.

Unicel – výrobce EZA Šumperk. Materiál byl určen pro obklady stěn a stropů. Používal se i pro příčky (obsahoval 22 % azbestu).

IDK 30 – izolační desky, výrobce Azbestos Zvěřinek. Deska obsahovala 30 % azbestu.

Cemboplast – izolační konstrukční desky, výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa. Používal se jak v obvodových pláštích u lehkých montovaných staveb, tak i v jeho příčkách, mezistěnách a podhledech stropů.

Izomin – izolační materiál, výrobce Slovenské závody technického skla Bratislava. Používal se pro zvukovou a tepelnou izolaci. Desky obsahovaly převážně čedičová vlákna. Byla zde zjištěna azbestová vlákna různého typu a v různých množstvích.

Aprobit 200 – střešní izolace, výrobce Dechtochema.

HORP – sloužil k zakrytí vlhkosti u svislých stěn. Výrobce Obvodní podnik služeb Horní Počernice.

Azbestocementová deska – rozvinutá, lisovaná a nelisovaná, používaná pro obklady dřevostaveb. Výrobce CV Hranice, ČMEZ Šumperk.

Lignát – určen k opláštění lehkých staveb a příček. K jeho výrobě byl používán kromě celulózových vláken také tzv. mikroazbest. Výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa. V původních lignátových deskách se azbest nevyskytuje. V 80. a 90. letech byl do celulózových vláken přimícháván zlomkový (velmi jemný) azbest v poměrně malém množství.

Lignopal – sloužil k opláštění lehkých staveb. Výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.

Unicel – používán na obklady stěn a příček. Výrobce ČMEZ Česká Lípa.

Cembalit – po roce 1980, až do roku 1992 se do něho přidávalo 10 % azbestu.

Rozsah použití těchto materiálů je velice rozmanitý – od staveb občanských a průmyslových až ke stavbám v té době určených k dočasnému užití. Mnoho z takzvaných dočasných staveb sloužilo především jako zařízení staveniště při výstavbu velkých sídlištních celků, průmyslových závodů, v neposlední řadě i při výstavbě silničních tahů a dálnic. Řada těchto budov je dodnes využívána jako kancelářské prostory, školy, školky, ubytovny apod. Z charakteru umístění těchto staveb často vyplývá, že územní celky, na kterých jsou postaveny, přímo volají po jiném využití. Z tohoto důvodu v posledních letech velice často dochází k jejich demolici.

Mezi azbestocementové materiály je třeba bezesporu zařadit nejčastěji se vyskytující výrobek v českém stavebnictví, a to azbestocementové střešní krytiny. Od 30. let minulého století se běžně používala azbestocementová střešní krytina pod obchodním názvem Eternit. Eternitové desky jsou buď vlnité, nebo čtvercové. Obsahují od 8 do 12 % azbestu. Za 20 i více let po jejím položení na střechu dochází k její degradaci vlivem povětrnosti (slunce, mráz, voda) a při bližším pozorování je možné dnes spatřit uvolněná azbestová vlákna. Z pohledu stavebně technických průzkumů se jedná o jednodušší typ materiálu, protože je téměř 100% jistotou, že uvedený materiál bude obsahovat azbest. V 90. letech se tyto materiály přestaly vyrábět, ale často byly do staveb montovány mnohem déle.

Dalším velice rozšířeným azbestocementovým materiálem jsou potrubí, zejména pak kanalizační, která byla a jsou hojně zastoupena v budovách, kde vnitřní instalace neprošly výměnou. V mnoha případech byla azbestocementová potrubí používána pro systémy odvodu kouře, a to i s nadstřešními prvky.

1.3 AZBESTOVÉ TĚSNĚNÍ

Azbestová těsnění lze nalézt především ve vzduchotechnických potrubních systémech, respektive jako těsnění jejich přírub. Jedná se o provazce s vysokým obsahem azbestu, který je v materiálu velice slabě vázán. Dalším místem, kde lze azbestová těsnění nalézt, je těsnění přírub ocelových potrubí různých dimenzí, kde se používala plochá těsnění buď jako výrobky standardních průměrů, nebo desky, ze kterých se tato těsnění vystřihávala, případně vysekávala. Dále je možné nalézt tato těsnění všude tam, kde byl požadavek na utěsnění z důvodu vysokých teplot, jako jsou například spalovací kotle, komínová dvířka, nebo protipožární dveřní systémy. Z pohledu stavebně technického průzkumu je třeba předpokládat, že tam, kde nelze jednoznačně protokolárně doložit užívání bezazbestových těsnění, například i při údržbě starších systémů, je nutné předpokládat, že jsou všechna tato těsnění shodného typu azbestová. Vzhledem k počtu těsnění na přírubách jednotlivých potrubních rozvodů je finančně neúnosné analyzovat všechna.

2 PRŮZKUM VÝSKYTU AZBESTOVÝCH MATERIÁLŮ

Průzkum výskytu azbestových materiálů se v České republice provádí již řadu let v různých podobách. Povinnost provádět tyto průzkumy byla do zákona zakotvena teprve vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, s účinností od 1. ledna 2007. Lze říci, že do této doby bylo provádění průzkumů na výskyt azbestu ojedinělé, prováděné většinou na vyžádání zahraničního vlastníka nemovitosti, nebo v některých případech projektanty, kteří si rizika azbestu zabudovaného ve stavbě uvědomovali již před platností výše uvedené vyhlášky. Na rozdíl od některých členských zemí Evropské unie není u nás jasný a jednotný postup při provádění průzkumu zakotven v zákonech, což nahrává různým výkladům, jak průzkum provádět. Jednoznačně lze však říci, že případná rizika, spjatá s nekvalitně provedeným azbestovým průzkumem, jdou na vrub projektanta, který má dnes zákonnou povinnost jej provést. Není možno se v této době již skrývat za formulace typu „v době vypracování projektové dokumentace nebylo možno uvedený stavebně technický průzkum provést“, jak tomu v mnoha případech bylo v uplynulých letech, a je leckdy ještě i dnes.

V této souvislosti připomínáme ustanovení stavebního zákona (§ 159 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) o odpovědnosti projektanta:

„Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.“

2.1 CÍLE PRŮZKUMU

Cíl stavebně technického průzkumu výskytu azbestu je třeba spatřovat především v identifikaci těchto nebezpečných materiálů spolu s jejich zakreslením do projektové dokumentace tak, aby v rámci jakýchkoliv udržovacích prací či stavebních úprav, bylo zamezeno případnému poškozování zdraví dotčených osob v bezprostřední blízkosti těchto prací. Neméně důležitým faktorem je i postup prací při nakládání s odpady v mezích příslušných právních předpisů, aby nedocházelo ke kontaminaci ostatních odpadů azbestovým materiálem a následně nebyl materiál s obsahem azbestu například v podobě recyklátu vracen do nových staveb.

Ideálním řešením by bylo, kdyby každá budova měla zpracovaný průzkum azbestu. V případě jakýchkoliv projektových prací by pak bylo možné do tohoto průzkumu nahlédnout a případné stavební práce v objektu přizpůsobit přítomnosti azbestových materiálů. Tato praxe je známa z některých zemí Evropské unie, ale bohužel v České republice není tento postup standardem. Často se stává, že v objektu byl v minulosti proveden průzkum výskytu azbestu, ale výsledky nebyly poskytnuty pro další využití a je nutné průzkum opakovat.

Cílem stavebně technického průzkumu může být také stanovení naléhavosti sanace částí stavby s nalezenými azbestovými materiály; průzkum slouží jako vodítko pro určení především zdravotní závadnosti nalezených materiálů a jako případná doporučení vhledem k nutnosti odstranění. Tento cíl není v současné době zakotven v právním řádu České republiky, ale většina zemí Evropské unie tento postup vyžaduje a některou právní, resp. technickou normou upravuje. Podrobněji v kapitole 2.4.

2.2 POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ PRŮZKUMU

Jak již bylo zmíněno, není v právním řádu ČR zakotven postup provádění stavebního průzkumu. Pro účely tohoto metodického dokumentu bylo využito zkušeností z právních předpisů jiných členských států Evropské unie.

Chronologicky lze provádění průzkumů na výskyt azbestu shrnout do dále uvedených kroků, které se mohou v jednotlivých zemích lišit. Rozdíly jsou statisticky nedůležité, a proto nebudou u jednotlivých postupů zdůrazňovány.

2.2.1 Studium stávající dokumentace stavby, která je předmětem stavebně technického průzkumu

Prvotním úkolem osoby provádějící průzkum by mělo být studium dostupné projektové dokumentace, včetně technických a požárních zpráv, s cílem vytipovat místa s pravděpodobným výskytem azbestových materiálů.

V mnoha případech, zejména u starších staveb, tato dokumentace již neexistuje, případně není úplná či neodpovídá skutečnému provedení stavby. To by však nemělo být důvodem do těchto materiálů nenahlédnout a případně zkontrolovat shodnost této dokumentace se skutečným stavem. Z mnoha zkušeností v obdobných případech vyplývá, že ne ve všech případech se dá na takto zjištěná fakta spoléhat, a to jak v případě existence záznamu o materiálech s obsahem azbestu, tak v případech, kdy o těchto materiálech není zmínka. Studium dokumentace je nutné brát jako vodítko, nikoliv jako neměnné faktum. Skutečný stav konstrukcí a použitých materiálů je nutno prozkoumat přímo na stavbě.

2.2.2 Podrobná prohlídka stavby a odběr vzorků

Podrobnou prohlídkou celé stavby se rozumí především ověření skutečného stavu podle dostupné dokumentace a vytipování míst a materiálů pro odběr vzorků. Počet odebraných vzorků by měl být dostatečně reprezentativní, aby bylo možné eliminovat co nejvíce možnost omylu způsobeného nedostatečným vzorkováním. Je potřeba zohlednit především konstrukce, které jsou složené z deskových materiálů, kde se jedná vždy o velké množství jednotlivých desek. Tyto jednotlivé desky mohly být v době výstavby dodávány v několika návozech, kdy mezi návozy mohlo uběhnout i několik měsíců. Nedostatečné vzorkování zde může zapříčinit například situaci, kdy v části konstrukcí není v deskovém materiálu azbest detekován a v další vizuálně shodné části bude obsažen. Je tedy vhodné odebrat více vzorků stejné konstrukce, a to nejlépe v odlišných místech daného objektu.

Prohlídka by měla být vedena co nejprecizněji, tak aby nebyl vynechán žádný prostor. V případě, že není možné se do některých prostorů předmětné stavby dostat, je nutné na tuto skutečnost upozornit v závěrečné zprávě spolu s doporučením, že v případě jakýchkoliv prací v těchto místech je třeba doplnit stavebně technický průzkum výskytu azbestu. V mnoha případech není možné vzorky odebrat – jsou to například skryté konstrukce, nepřístupné podhledy či místa, kde by odebírání vzorku bylo v rozporu s bezpečnostními pravidly. V těchto případech platí, že musí být v závěrečné zprávě jednoznačně popsáno místo, které nebylo možno prozkoumat a uvedeno, jak se bude postupovat v případě nutnosti zasáhnout do těchto konstrukcí. V některých zemích Evropské unie je běžné, že azbestový inspektor na vyzvání projektanta navštíví znovu stavbu při provádění stavebních prací a v případě, že je možné místo bezpečně obnažit, respektive zabezpečit proti pádu apod., provede inspektor vizuální kontrolu a případný odběr vzorku. Výsledky takovéhoto dodatečného průzkumu jsou zapracovány jako dodatek původní závěrečné zprávy.

Při prohlídce je nutné schematicky označit ve stávající dokumentaci odchylky skutečného stavu stavby a vyznačit místa odběru spolu s pořízením fotodokumentace. Je vhodné, aby odběr vzorku prováděla osoba, která je například odběrovým technikem zkušební laboratoře, nebo k tomuto výkonu proškolena, tak aby ve stavebně technickém průzkumu mohl být celý proces odběru vzorku označen dostatečně nezávislý a nezaměnitelný. Podrobněji se vlastnímu vzorkování věnuje následující kapitola. Vlastní analýza odebraného vzorku by měla být vždy provedena v akreditované laboratoři.

2.2.3 Vyhodnocení odebraných vzorků materiálů

Vlastní vyhodnocení odebraných vzorků by měla provádět pouze akreditovaná laboratoř, která vystaví i příslušné protokoly. Protokoly musí být nedílnou součástí stavebně technického průzkumu. Osvědčení o akreditaci laboratoře by mělo být, včetně příloh, také přílohou závěrečné zprávy stavebně technického průzkumu.

V případě, že některé materiály nalezené v rámci stavebně technického průzkumu budou označeny za tzv. slabě vázané azbesty, nebo budou nalezené materiály vykazovat velké mechanické poškození, je vhodné provozovateli doporučit měření koncentrace azbestových vláken v ovzduší. Jedná se převážně o vady nebo stavy materiálů, kdy může docházet k samovolnému uvolňování azbestových vláken do okolního prostředí a tím k ohrožení zdraví osob v objektu. Tato měření se ve většině případů neprovádějí, pokud stavba, která je předmětem průzkumu, již není využívána a má být odstraněna.

2.3 ODBĚR A VYHODNOCENÍ ODEBRANÝCH VZORKŮ

Odběr vzorku materiálu podezřelého z obsahu příměsi azbestu provádí osoba, která má dostatečně dlouhou praxi a vzorek odebere v souladu se zavedenou praxí laboratoře, která bude provádět samotnou analýzu.

Odběr vzorku materiálu probíhá za zvýšených bezpečnostních pravidel, s nejvyšší opatrností a s maximální pečlivostí tak, aby se zamezilo uvolňování vdechnutelných (respirabilních) částic do bezprostředního okolí. Nelze-li toto ve výjimečných případech zajistit, je nutné učinit další technická opatření, aby se zabránilo případné kontaminaci prostředí.

Při provádění této činnosti musí být pověřená osoba důsledná. Po celou dobu odběru vzorků je povinna vést záznamy, včetně fotodokumentace. Tato osoba ručí za volbu místa odběru, za odebrané adekvátní množství vzorku pro následné laboratorní analýzy, za jeho reprezentativnost, za označení vzorku.

Vlastní odběr vzorku probíhá vždy v několika na sebe navazujících krocích, za dodržení bezpečnostních opatřeních s tím souvisejících:

• (1) Vytipované místo odběru je nutno navlhčit (např. pomocí vodní emulze ve spreji).
• (2) V případě odběru ze svislé plochy je vhodné pod samotné místo odběru přilepit např. PE folii tak, aby nedošlo ke kontaminaci podlahové krytiny. Vhodným řešením bývá přilepení PE sáčku na zeď přímo pod místo odběru.
• (3) Část vzorku materiálu (cca 1–3 cm²) se opatrně odlomí pomocí speciálních pracovních nástrojů. Platí pravidlo, že je potřeba co nejméně namáhat materiál, aby nedocházelo k uvolňování vláken. Vhodnými nástroji jsou například ostré dláto, nůž. V žádném případě není vhodné používat tzv. vykružováky na vrtačce!
• (4) Odebraný vzorek materiálu se uloží do prachotěsného sáčku a označí se popisem, aby nedošlo k jeho záměně.
• (5) Bezprostředně po odběru vzorku je vhodné provést fotodokumentaci, aby bylo zřejmé místo odběru, síla materiálu, skladba konstrukce.
• (6) Odkrytý povrch je třeba po odebrání vzorku opět uzavřít, např. rychleschnoucím tmelem.
• (7) Pracovní nástroj(e) se řádně očistí, aby nedošlo k sekundární kontaminaci při odběru dalšího vzorku.

Odebraný vzorek je předán do zkušební laboratoře, kde se zjišťuje pomocí dostupných metod, zda materiál obsahuje či neobsahuje příměs azbestu (včetně stopového množství). Každá zkušební laboratoř je oprávněna rozhodnout, který soubor metod bude použit k vyšetřování dodaného vzorku. Rozhodující je použít takové metody, které i u materiálu označované pod názvem „lignát“ (materiál obsahující příměs mikroazbestu) prokáží minimální obsah 0,1 hm. % azbestu. Náš právní řád říká, že azbestový materiál je ten, kde bylo prokázáno právě 0,1 hm. % azbestu. Materiály, ve kterých toto minimální množství prokázáno nebylo, jsou označovány za neazbestové.

Výčet metod, které se běžně používají při zjišťování, zda se jedná o azbestový či neazbestový materiál, je široký. V praxi se můžeme setkat např. s polarizační mikroskopií (PLM), se skenovací elektronovou mikroskopií (SEM), s transmisní elektronovou mikroskopií (TEM), s infračervenou spektroskopií (FTIR), s RTG-difrakcí atd. V případech, které jsou nejednoznačné, je třeba tyto metody kombinovat. Zkušenost, praxe a především odbornost jsou nezbytně nutné při řešení této problematiky.

V minulých letech se vyskytly případy, kdy nebyla ve vzorcích identifikována azbestová vlákna při použití optické mikroskopie a následnou analýzou skenovacím elektronovým mikroskopem k jejich detekci došlo. Tato situace je možná především u deskových materiálů, kde je velmi malé množství azbestových vláken a současně není zajištěno jejich homogenní rozdělení po celém materiálu.

2.4 OHODNOCENÍ NALÉHAVOSTI SANACE AZBESTOVÝCH MATERIÁLŮ

Když jsme tento metodický postup před 12 lety psali, tak jsme kapitolu o hodnocení naléhavosti sanace zařadili jako zbožné přání, aby se něco podobného dostalo do naších právních předpisů nebo technických norem. Bohužel musím konstatovat, že se v této problematice nic nezměnilo, a to vlastně platí i obecně o všech zákonech, vyhláškách a normách, které v České republice schází.

Nutnost okamžitého odstranění azbestového materiálu v případě jeho nalezení ve stavbě není v našich právních předpisech nikde zakotvena. Je však potřeba přihlédnout k logice možných problémů, kdy je potřeba rozlišit, zda nalezený azbestový materiál může ve stavu konstrukce a užívání objektu ohrozit zdraví osob v tomto objektu. Zde by už měla být role projektanta jednoznačná a měl by v případě přítomnosti nebezpečné látky ve stavebních materiálech posuzovat její vliv na osoby v tomto objektu.

Jestliže je tedy cílem stavebně technického průzkumu vypracování „Ohodnocení naléhavosti sanace“, je vhodné postupovat podle některého z předpisů, užívaných v zemích Evropské unie. Cílem pak je ohodnotit nebezpečnost výskytu azbestových materiálů v jednotlivých stavbách, určit jeho nebezpečnost a stupeň naléhavosti sanace. Níže je uvedeno ohodnocení, které je užíváno v Německu a v různých podobách se používá i v České republice.

• Stupeň naléhavosti 1 – sanace je nutná bez odkladu. V tomto případě je třeba neprodleně přijmout předběžná opatření ke zmenšení koncentrace azbestových vláken v prostoru a pokud možno urychleně tento prostor sanovat. S konečnou sanací se musí začít nejpozději do 3 let.
• Stupeň naléhavosti 2 – azbestové produkty se musí v časovém úseku, nejvýše do dvou let, znovu ohodnotit a znovu posoudit, zda nenastalo zhoršení. Pak je třeba je přeřadit do stupně naléhavosti číslo 1, nebo je možno počkat a tyto sanace provést až při rozsáhlejší úpravě stavby.
• Stupeň naléhavosti 3 – vyžaduje se dlouhodobé sledování, tzn. že majitel stavby ví, kde se vyskytuje azbest, který je v klidovém stavu. V současné době nekontaminuje ovzduší a není nutné jej řešit, ale v případě zásahu do stavby si musí být majitel vědom, že stavba obsahuje azbestové materiály a v kterých místech jsou; potom je nutné, řešit jejich odstranění v projektové dokumentaci.

Tab. 1 Ohodnocení naléhavosti sanace

2.5 ZÁVĚRY PROVEDENÉHO PRŮZKUMU

Závěry stavebně technického průzkumu by měly být jednoznačné, aby nemohly vyvolat dohady o výskytu azbestových materiálů ve stavbě. Osoba provádějící průzkum ručí za správnost svých závěrů. Pokud z jakýchkoliv příčin byly pro průzkum některé prostory nepřístupné, je povinna to ve své zprávě jednoznačně uvést a doporučit následující postup pro ověření přítomnosti azbestu. V závěrech průzkumu se v textové části popíše, kde se azbestový materiál vyskytuje, jaké je jeho množství, jaká je jeho nebezpečnost a vše se zakreslí do výkresů, které jsou jednou z příloh závěrečné zprávy. Je vhodné, aby pro názornost byla v průběhu vypracování stavebně technického průzkumu pořizována fotodokumentace, která je pak součástí textové části závěrečné zprávy. Fotodokumentace míst odběrů vzorků je součástí protokolu akreditované laboratoře.

3 RIZIKA NESPRÁVNÉHO PROVEDENÍ PRŮZKUMU VÝSKYTU AZBESTU

Vzhledem k tomu, že v České republice není blíže stanoveno, jak by měl stavebně technický průzkum výskytu azbestu probíhat, lze očekávat, že ne vždy bude prováděn v souladu s výše uvedenými principy. V zemích Evropské unie je běžné, že obdobné průzkumy vykonávají společnosti, které se věnují pouze problematice azbestu, nebo průzkumy provádějí azbestoví inspektoři. Tyto osoby pak na sebe přebírají rizika v podobě ohrožení zdraví lidí v kontaktu s azbestem, který nebyl nalezen a na jehož potenciální riziko nebylo ani jinak upozorněno. Jde především o přímé ohrožení osob, které vykonávají demoliční či drobné bourací práce a díky nepřesnému průzkumu mohou zasahovat do azbestových materiálů. Tímto se uvolňují nebezpečná vlákna nejen do jejich dýchací zóny, ale i do bezprostředního okolí pracovního prostoru. Je nanejvýš pravděpodobné, že v takovém případě dojde ke kontaminaci stavební sutě, která by za normálních okolností mohla být recyklována a znovu použita ve stavbě.

Dalším rizikem jsou pak vícenáklady vzniklé dodatečným nalezením azbestových materiálů při probíhající stavbě. Tyto náklady jsou vzhledem ke speciálním postupům prací s azbestem velice vysoké a zároveň mají nepříjemný dopad na zpomalení stavby, v mnoha případech vedou i k jejímu úplnému zastavení.

Stav: kontrola 2020, aktualizace 2018, vydání 2005

Anotace:
Tato metodická pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon (SZ), zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Tato metodická pomůcka si klade za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon (SZ), zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou tyto činnosti rozpracovány pro jednotlivé etapy provádění stavby a s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku výstavby. Jejím účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Měla by se stát počátkem budování celého systému pro základní činnost vedení provádění staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav představy o výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

Popisy postupů, vztahů a odpovědnosti jsou v této metodické pomůcce uvedeny pro případ kompletního zajišťování díla zhotovitelem stavby. U poddodávek stavebních a stavebně montážních prací se popsané principy uplatňují přiměřeně. Pokud v rámci dohodnutého dodavatelského systému některé části stavby zajišťuje samostatně jiný dodavatel nebo investor (technologické části, speciální dodávky apod.), popsané činnosti autorizovaných osob a řídícího týmu stavby se na ně nevztahují (viz např. odst. 3.22 ).

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v Metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. Podrobnější výklad pojmů používaných ve stavebních a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby (management), smluvních vztahů apod. je v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě. V textu metodické pomůcky MP 2.1 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem:

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant (AO)

• nositel projektové činnosti, a to fyzická nebo právnická osoba, účastník výstavby, podnikající ve vázané živnosti „projektová činnost ve výstavbě“;
• projektant je zhotovitelem projektové dokumentace pro stavbu;
• pojem zahrnuje jak fyzické osoby, vykonávající činnost podle § 158 SZ, tj. autorizované osoby, tak i ostatní zpracovatele projektové dokumentace;
• ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení obchodní firmy, svobodného povolání nebo osoby samostatně výdělečně činné;
• povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Stavebník (investor)

• stavebník je základním partnerem investiční výstavby, který může být:
  • stavebníkem (§ 2, odst. 2, písm. c) SZ);
  • investorem (vkládá investiční prostředky);
  • zákazníkem, objednatelem, odběratelem (v oblasti smluvních vztahů);
  • uživatelem (budoucí provozovatel nebo uživatel stavby);
  • vlastníkem stavby;
  • nebo současně nositelem všech uvedených funkcí;
• povinnosti a odpovědnost stavebníka viz § 152 SZ.

Zhotovitel stavby

Zhotovitelem stavby může být:

• stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů);
• dodavatel nebo zhotovitel – v obchodních vztazích;
• stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud zajistí stavební dozor podle § 160 odst. 3 a 4 SZ).

Stavbyvedoucí

Stavbyvedoucím je ve smyslu stavebního zákona:

• osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění (zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• zabezpečuje odborné vedení stavby pro zhotovitele – výkon vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 a § 160 SZ);
• povinnosti a odpovědnost stavbyvedoucího viz § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Manažer stavby

Manažery se nazývají ostatní odborní nebo odpovědní pracovníci zhotovitele, a to:

• osoby, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
• manažeři mohou být pracovníci, zajišťující např.:
  • výrobní přípravu;
  • řízení úseků stavby nebo prací (dílčí stavbyvedoucí, technici apod.);
  • zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
  • bezpečnost prací;
  • ekonomické a finanční oblasti;
  • kontroly a přejímky dodávek;
  • řízení jakosti apod.

Poddodavatel (subdodavatel)

• souhrnné označení pro jiné právní subjekty (osoby nebo firmy), zajišťující dílčí práce, dodávky, montáže nebo služby pro zhotovitele stavby.

Obchodní firma

Obchodní firmou v rámci MP rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou příkazní, či smlouvou o dílo). Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu pomůcky použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – projektanta – nad postupem technické přípravy, zpracováním dalších stupňů dokumentace i nad realizací stavby, na základě samostatného smluvního vztahu; viz § 152 odst. 4 SZ; u stavby financované z veřejného rozpočtu, pro kterou zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, příp. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby, viz § 152 odst. 4 SZ;
• stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu § 132 a § 133 SZ;
• dozor stavební je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ a SŠ stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb, viz § 2 odst. 2, písm. d), § 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ).

Proces

• souhrn činností potřebných pro zhotovení díla nebo jeho části (např. projektová dokumentace, provedení stavby);
• postup a dílčí postup je souhrnem činností k zabezpečení procesů;
• dílčí postupy týkající se přípravy a provádění staveb a činností autorizovaných osob jsou popsány v této metodické pomůcce.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

• fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (investorem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. Při realizaci stavby na staveništi (viz zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby.

Koordinátor pro ochranu životního prostředí a hospodaření s odpady

• fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (investorem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi. Musí splňovat předpoklady odborné způsobilosti a postupovat zejména podle zákona č. 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) a č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník

Termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Projektová dokumentace (PD)

V této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny fáze a stupně dokumentace v procesech stavebního řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti, sloužící ve smyslu § 158 (2) SZ jako:

• projektová dokumentace k ohlášení stavby § 104 odst. 1 písm. a) až e);
• projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení podle § 115;
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116;
• k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117;
• změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118;
• staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129;
• projektová dokumentace pro provádění stavby;
• projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137;
• projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

Dále může pojem vyjadřovat i jiné druhy projektové dokumentace – např.:

• součást dokumentace pro výběr zhotovitele;
• dokumentaci pro bourací a demoliční práce;
• dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 125 SZ).

Stavba

Veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Rozumí se tím podle okolností i část stavby nebo změna dokončené stavby (§ 2 (3) (4) SZ). Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba pro reklamu je stavba, která slouží reklamním účelům (zařízení o celkové ploše větší než 8 m²).

Členění stavby

Ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, používaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Stavební objekt, současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách; vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, aj.); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby (její stavební části), způsobilá bezpečného užívání a provozu.

Stavební deník

Dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden při provádění stavby vyžadující stavební povolení (vždy) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou případů, kdy podle stavebního zákona postačí jednoduchý záznam o stavbě). Podrobnosti ke stavebnímu deníku viz § 157 SZ, upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Správce stavby

Představuje komplexní výkon inženýrské činnosti, technického dozoru, finanční kontroly a zpracování celé administrativy při realizaci významných staveb (IN > 300 mil. Kč), které jsou zpravidla finančně podporovány z prostředků EU.

Výstavba

V širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic a dále i postup realizace stavby a jejich změn. Jedná se o proces, který lze vztáhnout k území (např. výstavba obce nebo v obci), ke stavbě nebo pouze ke staveništi. Pokud je vztažen ke stavbě, jedná se o proces vymezený prvním podnětem k definování záměru pořídit stavbu a ověřením, že předem definovaný záměr byl uskutečněn.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

1.2.1 Právní rámec činnosti autorizované osoby je vymezen zejména těmito předpisy:

1.2.2 Další zákony a vyhlášky jsou uvedeny v příslušných statích této metodické pomůcky nebo v odkazech.

1.2.3 Technické předpisy a normy, vztahující se k dané stavbě, uplatněné a výslovně citované v projektové dokumentaci a ve smluvních ujednáních.

1.2.4 Rámec činností, povinností a odpovědnosti autorizované osoby v procesu provádění staveb je dán ustanoveními § 158, § 160 a § 153 stavebního zákona následovně:

1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ

1.3.1 Veřejným zájmem ve smyslu § 132, odst. 3 SZ se obecně rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost životního prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby;

1.3.2 Stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje (§ 132 odst. 2 SZ).

1.3.3 Základní podmínky ochrany veřejných zájmů musí být specifikovány zejména v těchto dokumentech:

• projektové dokumentaci;
• stavebním povolení, příp. veřejnoprávní smlouvě, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, opakované stavební povolení, dodatečné povolení;
• zásadách organizace výstavby;
• výstupech výrobní přípravy zhotovitele;
• vyjádřeních a stanoviscích dotčených orgánů, správců technické infrastruktury a dotčených osob.

1.3.4 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby, dbá na to, aby při všech činnostech, souvisejících s přípravou a realizací dané stavby, byly oprávněné veřejné zájmy respektovány a zhotovitel včetně svých poddodavatelů zabezpečil, že tyto zájmy nebudou omezovány nebo poškozovány.

1.3.5. Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby (§ 133 odst. 1–6 a § 134 odst. 1–6 SZ)

1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.4.1 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby, aktivně spolupracuje s orgány a osobami, které se podílejí na přípravě a provádění stavby, obzvlášť s:

• zástupci stavebníka (technický dozor, stavební dozor;
• autorský dozor projektanta;
• autorizovaným inspektorem (bylo-li vedeno zkrácené stavební řízení, resp. působí-li na stavbě);
• útvary zhotovitele stavby (výrobní příprava, ekonomické, obchodní a právní útvary apod.);
• pracovníky stavebního úřadu při kontrolních prohlídkách stavby (§ 132–§ 134 SZ);
• koordinátorem BOZP (pokud byl ustanoven);
• zástupci poddodavatelů, dopravců a dodavatelů technologických zařízení;
• pracovníky geodetických služeb;
• oprávněnými zástupci orgánů státní správy, zejména s územně příslušným stavebním úřadem a dále zástupci složek hygienických, dopravních, bezpečnostních, požárních a jiných služeb;
• správci dotčených podzemních a nadzemních vedení a komunikací (vlastníky dotčené veřejné dopravní a technické infrastruktury);
• orgány inspekce práce (zákon č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• majiteli nebo uživateli dotčených pozemků a jiných nemovitostí.

1.4.2 Působí-li na stavbě víc autorizovaných osob (např. pro dopravní stavby, technická a technologická zařízení apod.), autorizovaná osoba, pověřená zhotovitelem stavby pro odborné vedení provádění stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S), obeznámí ostatní AO se základními principy, podmínkami a požadavky, které je nutno respektovat, a koordinuje a usměrňuje jejich stanoviska s cílem zajištění časových, ekonomických, bezpečnostních, kvalitativních a provozně uživatelských parametrů stavby jako celku.

1.4.3 AO při spolupráci a jednáních uplatňuje podmínky stavebního povolení, schválené projektové dokumentace a principy efektivního provádění dané stavby. Vždy při tom zohledňuje místní, topografické, hydrogeologické i klimatické podmínky, právní a technické předpisy a ochranu veřejných zájmů.

1.4.4 AO vede jednání s cílem optimálního řešení vzniklé problematiky v zájmu plynulého postupu prací při respektování oprávněných požadavků zúčastněných.

1.4.5 Pokud AO nemůže uspokojivě jednáním problematiku vyřešit z důvodu svých kompetencí nebo při neshodách stanovisek partnerů, postoupí rozhodnutí příslušným útvarům nebo vedení firmy zhotovitele.

2 VYBRANÉ POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

2.1 PŘEHLED ROZHODUJÍCÍCH POSTUPŮ

LEGENDA

AO-S – autorizovaná osoba – stavbyvedoucí, zabezpečující odborné vedení provádění stavby

❍ – součinnost
● – odpovědnost
DP – dílčí postup