Stav: aktualizace 2021, vydání 2017

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Společné části Standardů služeb inženýrů, techniků a architektů obsahuje pomůcka A 4.1. Tato pomůcka popisuje standardy a způsob oceňování profesních služeb a souvisejících činností pro obor technologické stavby (obor technologická zařízení staveb).

Upozornění k textu

OBSAH

D2 TECHNOLOGICKÉ STAVBY (Technologická zařízení staveb)

Tato kapitola řeší stavby, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. V rámci oboru se řeší technologická a technická zařízení také v rámci stavebních objektů. Jedná se zejména o:

• stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin;
• stavby pro hutní a metalurgickou výrobu;
• stavby pro průmysl stavebních hmot a keramiky;
• stavby pro chemický průmysl;
• stavby pro papírenský průmysl;
• stavby pro strojírenskou výrobu;
• stavby pro automobilový průmysl, dopravu a skladování;
• stavby pro sklářský a dřevozpracující průmysl;
• stavby pro farmaceutický a potravinářský průmysl;
• stavby pro spotřební průmysl;
• stavby pro zemědělskou a lesnickou výrobu;
• stavby technologických zařízení čistíren odpadních vod instalovaných do kanalizačních systémů a technických zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu o vodách;
• stavby a části staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí;
• zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů;
• stavby pro energetiku;
• stavby pro výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení;
• stavby pro plynárenství;
• stavby pro výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení;
• stavby sítí a zařízení elektronických komunikací včetně zařízení informačních technologií;
• stavby vedení a zařízení pro přenos dat a ukládání dat a další veřejnou technickou infrastrukturu;
• stavby pro využití netradičních forem energie;
• veřejné osvětlení, které není součástí stavby z kap. D/D.1/oddílu 1 – Pozemní stavby.

2.1 FÁZE SLUŽEB FS 1 – PŘÍPRAVA ZAKÁZKY (PZ)

Nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně PZ

Příprava zakázky je předprojektovou přípravou stavby.

Příprava zakázky má pomoci klientovi (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) definovat záměr a konkretizovat funkci a účel stavby.

Prací projektanta je případně formulovat zadání a předběžně prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

V této fázi je též vhodné předběžně určit nutnost potřebných průzkumů a rozborů, případně dalších ověřovacích specializovaných studií nebo expertiz. Využívají se např. Feasibility study, Prefeasibility study, Oportunity study a další.

Výsledkem přípravy zakázky je jednoznačné definování zadání pro smlouvu a následnou projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi klienta a projektanta, na obstaravatelskou činnost a na speciální odborné činnosti.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Poznámka:
Pro technologické stavby je toto členění ve FS 1 těžko použitelné. Klienti TZS obvykle záměr řeší ve stávajících provozech a požadují v této fázi údaje a informace, které nekorespondují s členěním A až D. Pro jednotnost STANDARDU PS a TZS je toto členění použito i v oddílu 2 – Technologické stavby. Rovněž bude část FS 1 zařazena do „standardní činnosti“ – viz již výše uvedené poznámky k FS 1 a 2 v kap. B/B.3 – Pojmy a vysvětlivky užívané ve Standardech.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza zakázky

• zhodnocení vstupních údajů;
• zjištění identifikačních údajů.

Specifikace potřebných podkladů

• zhodnocení vstupních podkladů;
• specifikace dalších potřebných podkladů (regulačních podmínek, průzkumů, zaměření, rozborů apod.).

Předběžná analýza investorského záměru

• zhodnocení záměru; časový plán.

Předběžná analýza území stavby

• rekognoskace předpokládaného staveniště;
• zjištění regulačních podmínek území;
• soulad s územně plánovací dokumentací.

Specifikace předpokládaných projektových prací

• potřebné fáze služeb;
• profesní zastoupení.

Návrh smlouvy

• specifikace předmětu plnění, času plnění a odměny (honoráře);
• podpis smlouvy.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Spolupráce na sestavení investorského záměru:

• určení funkce;
• velikost, kapacity;
• provozní vazby;
• orientační odhad investičních nákladů;
• sestavení harmonogramu stavby a projektových prací.

Zajištění potřebných podkladů

• archivní materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území, ochranná pásma, inundace, poddolování, geologie, seismicita, hydrogeologie, radon, zeleň, převažující směr větrů, oslunění, osvětlení;
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• zajištění meteorologických a klimatických a environmentálních podmínek.

Zajištění výkresové dokumentace

• situační výkres se zakreslením současného stavu, čísel parcel, hranic území a rozsahu staveniště (v měřítku katastrální mapy) předmětného objektu.

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. o:

• podmínkách využívání území, umístění stavby;
• ochranných pásmech, změna využití území;
• současném stavu, stavební uzávěře.

Obstaravatelská činnost

Marketingový plán a studie proveditelnosti:

• zdůvodnění účelu, základní idea;
• hmotné výstupy, kapacity, stavební záměr;
• charakteristika prostředí, ochranná pásma;
• technické řešení;
• energie, lidské zdroje, rozloha, velikostní údaje;
• finanční a ekonomická analýza;
• harmonogram realizace.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti, (energie, voda, kanalizace, dopravní síť);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Návrh smlouvy:

• součinnost;
• podpis.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• inženýrsko-geologický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• spisové materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• urbanisticko-hmotová, dispoziční;
• materiálová + výtvarná, interiérová;
• hluková, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Zajištění dokumentace pro ÚPI podle § 21 SZ a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci;
• stanovení nároků na napojení inženýrských sítí a dopravy.

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisová a předchozí dokumentace;
• podklady z katastru nemovitostí.

Zajištění potřebných dokladů:

• přístup na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu zadání;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení investorského záměru a zadání.

Odsouhlasení:

• FS 1;
• expertního posouzení;
• dalšího postupu projektových prací.

Návrh smlouvy:

• součinnost;
• podpis.

2.1.1 Rozsah a obsah dokumentace přípravy zakázky

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby a podmínkám v území.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o klientovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, regulačními podmínkami, cíli a úkoly územního plánování;
• předběžný seznam souvisejících a podmiňujících investic;
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí);
• meteorologické, klimatické a environmentální data a údaje.

A.4 Předběžná analýza území stavby

• zjištění regulačních podmínek v území.

A.5 Předběžná analýza záměru

• charakteristika záměru.

A.6 Specifikace údajů o záměru

• nová stavba, změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační investiční náklady.

B Neobsazeno

C Situační výkresy

• orientační zákres stavby do katastrální mapy.

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující např. speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření.

D Neobsazeno

Dokladová část

• zadání klienta.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

2.2 FÁZE SLUŽEB FS 2 – DOKUMENTACE NÁVRHU / STUDIE STAVBY (DNS)

Nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně DNS

Vypracování studie – dokumentace návrhu stavby – je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Dává mu konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby v DNS zároveň naznačí ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Dalším hlavním účelem DNS je pomoci klientovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru při konzultacích s dotčenými orgány a dalšími institucemi.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace návrhu stavby

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

Součástí činností je také

• koordinace projektových prací;
• posouzení orientačních investičních nákladů;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Formulování požadavků

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem

Spolupráce na sestavení zadání

• výčet objektů, kapacit a místností.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Variantní řešení:

• zpracování DNS ve variantách;
• vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon, zeleň;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• marketinková dokumentace;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán a studie proveditelnosti.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
  • kopie katastrální mapy staveniště (území);
  • výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
  • geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
  • geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
  • informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• inženýrsko-geologický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DNS;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení DNS.

Odsouhlasení:

• 2. fáze služeb;
• expertního posouzení;
• určení dalšího postupu projektových prací.

2.2.1 Rozsah a obsah dokumentace návrhu stavby/studie stavby

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby a podmínkám v území.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha;
• a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Zásady ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

Pronikání plynů z podloží, bludné proudy, seizmicita, zemní vlhkost, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Katastrální vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Celkový situační výkres

• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1. Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli a správci veřejné dopravní a technické infrastruktury

2.3 FÁZE SLUŽEB FS 3 – DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ (DUR)

DUR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DUR

Dokumentace pro územní rozhodnutí vychází z odsouhlasené dokumentace návrhu stavby a poskytuje dostatečné informace o konkrétním umístění stavby v dané lokalitě, o souladu s územně plánovací dokumentací a dává přehled o zabezpečení veřejných zájmů v daném území.

Z dokumentace jednoznačně vyplývá polohopisné a výškové umístění stavby, vazby na okolní výstavbu a okolní infrastrukturu.

DUR též stanoví koncepci napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu lokality a charakterizuje majetkoprávní vztahy budoucí výstavby.

Na základě této dokumentace stavební úřad rozhoduje o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a vydává územní rozhodnutí.

Lze zpracovat i společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a prověření podmínek

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení předběžných stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení souladu s ÚPD a OTP;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DUR

Zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situační výkresy;
• dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

Součástí činností je také

• koordinace projektových prací;
• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury.

Formulování požadavků

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem

Čistopis DUR

• zapracování podmínek projednání s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury;
• zapracování podmínek pro územní rozhodnutí;
• předání čistopisu DUR klientovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků klienta:

• dodatečné a změněné požadavky;
• variantní řešení (jedná se o „vnitřní“ detailní varianty řešení). Teprve podle nich klient může rozhodnout, kterou z variant dopracovat pro definitivní žádost o ÚR.

Zajištění potřebných podkladů:

• pro územní řízení:
  • proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (proces posuzování EIA viz další text), ve znění pozdějších předpisů;
  • potřebné speciální dokumentace;
• pro přípravu dokumentace:
  • geologie, hydrogeologie, radon, zeleň, doprava, památky, archeologie, likvidace odpadů, hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě.

Zpracování speciální dokumentace

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• studie interiéru;
• koordinace profesí požadovaná klientem.

Doplnění dokumentace

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• na základě výsledku odvolacího řízení proti rozhodnutí o umístění stavby;
• pro územní rozhodnutí podle zvláštních požadavků dotčených orgánů;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání územního rozhodnutí;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění potřebných dokladů pro územní řízení;
• zajištění vyvěšení zahájení ÚŘ na pozemku;
• jednání o podmínkách vynětí ze zemědělského půdního fondu;
• jednání o podmínkách závazných stanovisek DO a SAMS.

Obstarání vydání územního rozhodnutí:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání ÚR;
• umístění stavby nebo zařízení;
• změnu využití území,
• změnu vlivu užívání stavby na území;
• dělení nebo scelování pozemků;
• ochranné pásmo.

Podání žádosti o územní rozhodnutí:

• účast při jednáních v rámci územního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti ÚR.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• inženýrsko-geologický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluk, rozptyl, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů:

• zpracování dokumentace EIA pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí a získání Závěru zjišťovacího řízení nebo Stanoviska;
• studie v rámci dokumentace EIA;
• zpracovatelem dokumentace EIA může být pouze osoba odborně způsobilá podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• předmětem posuzování podle tohoto zákona a § 3 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., jsou záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• vyjádření k podmínkám ÚR (přijmutí/odmítnutí);
• vyjádření k podmínkám DO.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DUR;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci územního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti ÚR.

Zajištění oponentního expertního posouzení DUR.

Odsouhlasení:

• FS 3;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků ÚR.

Určení dalšího postupu projektových prací.

2.3.1 Rozsah a obsah dokumentace vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Viz příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

DUR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby a podmínkám v území.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby;
• u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní technický popis staveb

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání plynů z podloží, bludné proudy, seizmicita, zemní vlhkost, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu,
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území, hranice stavby;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nemohou být součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandard. Komory budou usilovat o úpravu vyhlášky č. 499/2006 Sb., v tomto smyslu.

Tato dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

2.3.2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

DUR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí musí odpovídat podmínkám v území a charakteru navrhované změny.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o území

• navrhovaná změna využití území;
• místo (katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis a zhodnocení území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou využití území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny využití území

• podrobné údaje o záměru, jeho účincích a vlivech na okolí;
• zdůvodnění změny vzhledem k současnému způsobu užívání dotčeného území;
• celková výměra území dotčeného změnou;
• požadavky na kapacity dopravní a technické infrastruktury;
• zásady zajištění technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska předpokládaného způsobu využití území;
• zásady ochrany dotčeného území před negativními účinky vnějšího prostředí (povodně, záplavy, eroze a sesuvy půdy, poddolování, seizmicita, radon, hluk, emise, odpady apod.);
• předpokládaná lhůta realizace změny využití území.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

B.5 Řešení vegetace

B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení vztahu dotčeného území k urbanistické struktuře území a umístění v sídle.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení hranic území s novým využitím;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých záměrů 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající a navrhovaný výškopis a polohopis;
• vyznačení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Výkresy zobrazující změnu využití území (výkresy v dostatečně přehledném měřítku, dokumentující celkové urbanistické a architektonické řešení navržené změny využití území; základní svislé řezy, dokumentující navržené terénní úpravy, úroveň stávajícího a upraveného terénu s vyznačením hladiny spodní vody; zákres řešení odvodnění území v případě změn odtokových poměrů apod.).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nemohou být součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese

4. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

5. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

2.3.3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Viz příloha č. 7 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

DUR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí musí odpovídat podmínkám v území a charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, stávající
  a navrhovaný účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).
  

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

A.3 Zdůvodnění změny vlivu užívání stavby na území

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice, požadavky na vydání jiných rozhodnutí nebo opatření;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou vlivu užívání stavby na území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny vlivu užívání stavby na území

B.2.1 Základní charakteristika stavby a změny v jejím užívání

• trvalá nebo dočasná stavba; u změny stavby údaje o jejich současném stavbu, závěry stavebně technického případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• stávající a navrhovaný účel užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• zásady ochrany území před negativními účinky vyvolanými změnou vlivu užívání stavby;
• navrhovaná změna parametrů stavby (např. užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.;
• posouzení technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska změny v užívání stavby;
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy).

B.3 Nové nároky na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Nové nároky na dopravní infrastrukturu

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Úpravy terénu a řešení vegetace v souvislosti se změnou vlivu užívání stavby na území

• údaje o vyvolaných protihlukových opatřeních – terénní valy, protihlukové stěny apod.

B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• návrh zohlednění podmínek ze závěrů zjišťovacího řízení nebo stanoviska EIA;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Popis změny vlivu užívání stavby na bezbariérové užívání stavby

B.8 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby s novým účelem užívání;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Celkový situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• hranice řešeného území;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technického a technologického zařízení (provozních souborů)

Výkresy zobrazující změnu v užívání stavby (půdorysy s vyznačením stávajícího a navrhovaného způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů, řezy, pohledy).

Dokladová část

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nemohou být součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandard. Komory budou usilovat o úpravu vyhlášky č. 499/2006 Sb., v tomto smyslu.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace.

2.4 FÁZE SLUŽEB FS 4 – PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE PRO STAVEBNÍ POVOLENÍ (DSP)

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DSP

Projektová dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby, podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ je dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení, podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Hlavním účelem DSP je dostatečné definování stavby tak, aby stavební úřad mohl posoudit soulad s vydaným územním rozhodnutím, s obecnými technickými podmínkami a s veřejným zájmem v dané lokalitě.

Na základě DSP se ohlašuje stavba nebo stavební úřad vydává stavební povolení.

Projektová dokumentace musí vyhovět ustanovením stavebního zákona a ostatním zvláštním předpisům, např. požární ochrany, civilní ochrany apod.

DSP musí vždy poskytovat jednoznačnou urbanistickou, architektonickou, konstrukční, dispoziční, provozní a materiálovou charakteristiku stavby.

Ze zpracované projektové dokumentace je možné zpřesnit odhad nákladů stavby, způsob provedení a časové možnosti budoucí výstavby.

Projektová dokumentace pro ohlášení je zpracována jako DSP, přiměřeně charakteru, funkci a velikosti stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat jednostupňovou projektovou dokumentaci (JPD).

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a prověření podmínek ÚR

• dosavadních projektových prací;
• prověření stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení připomínek účastníků řízení;
• zhodnocení územního rozhodnutí a jeho podmínek;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DSP

Koncepční koordinace projektu

• koordinační činnost.

Zpracování dokumentace pro stavební povolení

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace jednotlivých stavebních objektů (pozemních a inženýrských) a provozních souborů (technických a technologických zařízení.

Součástí činností je také

• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s DO a SAMS.

Formulování požadavků

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů a speciálních studií.

Projednání dokumentace s investorem

Čistopis DSP

• zapracování podmínek projednání s DO a SAMS;
• zapracování podmínek z průběhu stavebního řízení;
• předání čistopisu DSP investorovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• alternativní řešení;
• jejich vyhodnocení a zapracování do dokumentace.

Zpracování speciální dokumentace:

• návrh řešení organizace výstavby;
• dopravně inženýrská opatření;
• protokol o určení vnějších vlivů;
• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, firemní značení (vlajky, znaky, logo), světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• koordinační výkresy profesí požadované zadavatelem;
• vypracování předběžných stavebně technických specifikací (tabulky);
• vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zpracování speciální dokumentace pro stavební povolení k tzv. integrovanému povolení IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) pro vybraná technologická zařízení stavby podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu;
• na základě výsledku odvolacího řízení;
• vypracování podkladů pro expertní a speciální jednání nebo posuzování.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání stavebního povolení;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění dalších potřebných dokladů pro stavební řízení.

Obstarání vydání stavebního povolení:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání SP;
• podání žádosti o stavební povolení;
• účast při jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti SP.

Obstarání vydání dalších povolení a rozhodnutí:

• podání žádosti o udělení výjimky pro stavbu;
• podání žádosti o vynětí z půdního fondu;
• podání žádostí o další řízení (např. vodoprávní řízení, povolení kácení dřevin, připojení na komunikaci…).
  

Poznámka:
Podle § 4 SZ se mají tato další řízení přednostně spojit a projednat v režimu hlavní stavby;

• účast při jednáních v rámci těchto řízeních.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů:

• zajišťuje se v rámci nadstandardní projektové činnosti pro projektovou přípravu:
  • geologie, hydrogeologie, radon, zeleň, doprava;
  • památky, archeologie;
  • likvidace odpadů;
  • hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě;
  • příprava údajů pro certifikaci stavby;
  • potřebné speciální dokumentace pro stavební řízení.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
• digitalizace podkladů.

Průzkumy:

• stavebně technický průzkum;
• statické ověření stávajících konstrukcí;
• inženýrsko-geologický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS nebo DUR.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisové a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci k zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí).

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DSP;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti SP;
• zajištění oponentního expertního posouzení DSP.

Odsouhlasení:

• FS 4;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků SP;
• vyjádření ke SP, přijmutí (odmítnutí) podmínek.

Určení dalšího postupu projektových prací.

2.4.1 Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného povolení

Viz příloha č. 8 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

SpD vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Společná dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace stavebních objektů (pozemních a inženýrských) a technických a technologických zařízení (provozních souborů))

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Společná dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli společné dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace; ČKA nebo ČKAIT;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje a provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgán;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Zásady ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.); ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. její novela č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1: 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

2.4.2 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby

Podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Projektová dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

(Dokumentace stavebních objektů (pozemních a inženýrských) a technických a technologických zařízení (provozních souborů))

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.); ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1: 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování

2.5 FÁZE SLUŽEB – FS 5 – DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY (DPS)

DPS vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně (DPS)

Dokumentace pro provádění stavby (DPS) vychází ze schválené DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

DPS je prohloubená a rozšířená dokumentace předchozího projektového stupně (obvykle DSP) do té míry, že jednoznačně definuje základní požadavky na kvalitu stavby (standard, kvalita materiálů a provedení).

Dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské stavební objekty a pro provozní soubory technických a technologických zařízení.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro zhotovitele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

DPS se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Na jejím základě je možné zpracovat SPD (viz FS 6) a stavbu jednoznačně ocenit, vybrat zhotovitele stavby a uzavřít s ním smlouvu o dílo.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, u staveb financovaných z veřejných zdrojů, musí být zpracovaná tak, aby také splňovala požadavky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

DPS je podkladem pro zpracování dodavatelské dokumentace (dokumentace zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Fáze zpracování DDS není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu, obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) a doplnění ji lze u méně rozsáhlých staveb použít jako „jednostupňovou projektovou dokumentaci“ i pro stavební řízení.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a vyhodnocení podmínek

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení stavebního povolení a jeho podmínek;
• zhodnocení opatření a řešení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování SPD a DDS

Dokumentace pro provádění stavby obsahuje

• A průvodní zpráva;
• B souhrnná technická zpráva;
• C situační výkresy.

Části A – C mohou být převzaty z DSP

• D dokumentace jednotlivých stavebních objektů (pozemních a inženýrských) a provozních souborů (technických a technologických zařízení).

Obsahuje zejména:

• rozhodující detaily, skladby a vlastnosti konstrukcí;
• tabulky výrobků a prací;
• požadavky na provedení povrchů;
• dokumentace technických a technologických zařízení stavby;
• dokladová část.

Koordinace projektu:

• stanovení jednotných výchozích podmínek a parametrů pro výpočty a posouzení;
• koordinační činnost: funkční a prostorová koordinace projektu po objektech a mezi SO a PS.

Projednání dokumentace s investorem.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• zapracování alternativních řešení;
• vyhodnocení a zapracování požadavků zhotovitele stavby do dokumentace.

Zpracování dalších podrobností:

• koordinační výkresy profesí;
• vytyčovací výkresy;
• v architektonicko-stavební části:
  • detaily;
  • podrobné výkresy atypických výrobků;
  • spárořezy dlažeb a obkladů;
• v konstrukčně statické části:
  • podrobné výkresy výztuže;
• v části technická a technologická zařízení stavby:
  • alternativní a nadstandardní řešení;
  • vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
  • ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – sestavení kontrolního rozpočtu;
  • zpracování alternativních srovnávacích cenových podkladů.

Zpracování speciální dokumentace

• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, vlajky, znaky, logo, světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení prostorové akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• speciální členění dokumentace;
• návrh provozních řádů a dokumentace.

Obstaravatelská činnost

Zajištění podkladů pro výběrové řízení:

• kontrola stanovisek a podmínek ze stavebního řízení a jejich promítnutí do dokumentace DPS;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• podklady od dodavatelů stavebních výrobků a materiálů a technických a technologických zařízení.

Speciální odborné činnosti

Součinnost klienta

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DPS;
• účast na koordinačních jednáních projektu.

Zajištění oponentního expertního posouzení DPS

Odsouhlasení:

• fáze služeb FS 5;
• expertního posouzení.

Určení dalšího postupu projektových prací.

Poznámka:
Součástí standardní dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, podrobné výkresy výztuže a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace (DDS).

Součástí standardní DPS není dokumentace zařízení staveniště.

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby

Viz příloha č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

DPS vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon část A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace stavebních objektů (pozemních a inženýrských) a provozních souborů (technických a technologických zařízení)

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

V dokladové části jsou obsaženy doklady, které potřebuje projektant k řádnému zpracování DPS – zajišťování těchto dokladů je standardní činností projektanta. Některé další doklady musí pro schválení DPS zajistit/doložit stavebník. Pokud tuto činnost uplatní u projektanta (a ten smluvně souhlasí), jedná se pro projektanta o nadstandard.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Společné zásady

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební pozemní a inženýrské objekty a pro provozní soubory technických a technologických zařízení.

Vychází ze schválené projektové dokumentace DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací. Je-li zakázka zadávána v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, musí obsah dokumentace splňovat jeho podmínky, např. neuvádět názvy výrobků, technologií a materiálů.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro zhotovitele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Součástí dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, dílenská dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, podrobné výkresy výztuže a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace stavby (DDS).

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb. V příloze č. 5 tohoto NV jsou specifikovány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán. Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předepisuje příloha č. 6 tohoto NV.

Plán může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

A Průvodní zpráva

Příslušné body budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název (právnická osoba), IČ bylo-li přiděleno, adresa sídla;
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jejichž základě byla stavba povolena (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření);
• základní informace o dokumentaci nebo projektové dokumentaci, na jejímž základě byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

Příslušné body budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

• požadavky na zpracování dodavatelské dokumentace stavby;
• požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
• zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby apod.;
• ochrana životního prostředí při výstavbě.

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů – geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.;
• ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

C Situační výkresy

Výkresy jsou převzaty z předchozího stupně dokumentace. Příslušné údaje budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 nebo 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb od hranic pozemků, od sousedních staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů (pozemních a inženýrských objektů), provozních souborů (technických a technologických zařízení) se zpracovává po objektech a souborech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního (pozemního nebo inženýrského) objektu

D.1.1 Architektonicko stavební řešení

• Technická zpráva (účel objektu, funkční náplň, kapacitní údaje; architektonické, výtvarné, materiálové a dispoziční řešení, bezbariérové užívání stavby; celkové provozní řešení, technologie výroby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; bezpečnost při užívání stavby, ochrana zdraví a pracovní prostředí; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, zásady hospodaření energiemi, ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí; požadavky na požární ochranu konstrukcí; údaje o požadované kvalitě navržených materiálů a o požadované kvalitě provedení; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a kvalitu navržených konstrukcí; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – rozsah a obsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele stavby; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy, půdorysy výkopů a základů – nejsou-li obsaženy v části D.1.2, půdorysy jednotlivých podlaží s rozměrovými kótami všech konstrukcí, otvorů v konstrukcích, s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí, s popisem nebo označením výrobků a s odkazy na podrobnosti; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí; dílčí řezy v potřebném rozsahu a měřítku; výkresy střech případně krovu; pohledy na všechny plochy fasády s výškovými kótami základního výškového řešení vztaženými ke stávajícímu terénu, s vyznačením barevnosti a charakteristiky materiálů povrchů).
• Dokumenty podrobností (skladby konstrukcí, seznamy částí, výrobků a prací, rozhodující detaily konstrukcí a atypických výrobků, detaily bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů; definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků případně odkaz na výkresovou dokumentaci; údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu – stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná, apod.; údaje o požadované kvalitě navržených materiálů; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a kvalitu navržených konstrukcí; zajištění stavební jámy; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; v případě změn stávající stavby – popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – rozsah a obsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat; požadavky na požární ochranu konstrukcí; seznam použitých podkladů – předpisů, norem, literatury, výpočetních programů apod.; požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné předpisy a normy).
• Podrobný statický výpočet.

Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provádění stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí).

Podrobný statický výpočet obsahuje zejména průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci předchozího stupně projektové dokumentace; použité podklady – normy, předpisy, literaturu, výpočetní programy apod.; statické schéma konstrukce; údaje o materiálech a technologiích; rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace; výpočetní modely, výpočetní schémata; návrh a posouzení všech nosných prvků; výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí; návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňují bezpečnost konstrukce; postup výroby – betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod.

• Výkresová část (výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1 : 50, výjimečně 1 : 100, včetně sklopených řezů; odpovídající řezy, pohledy a podrobnosti s potřebnou přesností zobrazení; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a podrobností; výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů; detaily styků, kotvení apod. v měřítku 1 : 20 nebo 1 : 10 nebo 1 : 5; výkresy sestavy, podrobností a kotvení prefabrikovaných stavebních dílců, dílců kovových, kompozitních nebo dřevěných konstrukcí; výkresy umístění konstrukcí obsahující půdorysy a modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností konstrukce a jejího kotvení; rozměrový/obrysový výkres prefabrikovaných stavebních dílců; výkres uspořádání vyztužení monolitických betonových konstrukcí obsahující pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, případně počet vložek příslušného profilu; výkres uspořádání vyztužení slouží na základě podrobného statického výpočtu jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže – dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Revize a doplnění dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení revize a doplnění dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, včetně vyznačení změn v požárně bezpečnostním řešení zpracovaném v dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povoleni ani ohlášení v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• plynová odběrná zařízení;
• vzduchotechnika;
• vytápění;
• chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika včetně ochrany před bleskem a zemnění;
• elektronické komunikace a další.

Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad. Rozsah a obsah dokumentace je uveden jako rámcový a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení a vazbě na výše uvedenou profesi. Pokud se některá část ve stavbě nevyskytuje, nebude v dokumentaci obsažena. Organizační uspořádání dokumentace profesí je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby a dodavatelského zajištění. Je proto možné sloučení profesí do jedné části.

Obecně (ve vztahu k profesím) dokumentace obsahuje:

• Technickou zprávu (technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese – bilance potřeby médií resp. energií, tlakových poměrů, druhů připojení a sítí, typy poskytovaných služeb, množství odpadů vzniklých provozem včetně odpadních vod atd.; popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému; popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty; popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu; zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením; požární opatření, ochrana proti hluku a vibracím, hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí; zásady ochrany životního prostředí; technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání).
• Výkresovou část (situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese; rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek včetně potřebných podrobností; umístění jednotlivých strojů a zařízení; výkresy půdorysů potrubních případně i kabelových tras v jednotlivých podlažích; potřebné axonometrické zobrazení, svislé nebo rozvinuté řezy, pokud je nelze dostatečně vyznačit v půdorysech; instalační výkresy a schémata; výkresy potrubních a kabelových tras včetně připojení koncového zařízení a instrumentace k obvodům měření a regulaci nebo řídicího systému; přehledové schéma napájení, schéma uzemňovací a jímací soustavy a další; uspořádání, vazby a komunikace systémů; související podrobnosti, pokud jsou nutné).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze podle charakteru členit na provozní celky, které se dále dělí na provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky.

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Technologické zařízení staveb a veřejná technická infrastruktura:

• nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení včetně jejich elektrických přípojek;
• podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu (případně hořlavých kapalin) a související technologická zařízení, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a elektrokomunikační techniky;
• rozvody tepelné energie a související technologická zařízení včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožárů a systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• stavby pro výrobu a transformaci energie s výjimkou stavby vodního díla;
• vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení;
• zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny nebo hořlavé kapaliny;
• zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny;
• zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv;
• nádrže na vodu, pokud nejde o vodní díla;
• vodovodní sítě, vodárny, stokové a kanalizační sítě, čistírny odpadních vod, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Nevýrobní technologická zařízení jsou například:

• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých provozních souborech (technických a technologických zařízení).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání).
• Výkresovou část (obsahuje umístění a uspořádání zařízení, strojů, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy potrubních a kabelových rozvodů a jejich případné řezy, umístění přístrojů, spotřebičů a zařizovacích předmětů; požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy a řezy ve vhodném měřítku).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů, např.

1. Vytyčovací výkresy jednotlivých objektů zpracované podle jiných právních předpisů

2. Projekt zpracovaný báňským projektantem

2.6 FÁZE SLUŽEB FS 6 – SOUPIS PRACÍ A DODÁVEK (SPD)

SPD nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně SPD

Projektová činnost STANDARDNÍ

Sestavení soupisu prací a dodávek

Soupis prací a dodávek (dále SPD) uvádí, v přímé návaznosti na dostupnou projektovou dokumentaci, nejlépe však na dokumentaci pro provádění stavby (DPS – FS 5) položky soupisu prací, dodávek a služeb nezbytných k úplné realizaci zamýšleného stavebního díla.

Položkou popisu prací se rozumí buď popis každé jednotlivé práce, dodávky a služby, nebo položka může, po dohodě s investorem, zahrnovat agregované práce, dodávky a služby. Stupeň agregace položek by měl být smluvně stanoven před zahájením zpracování SPD.

Při sestavování SPD je možno použít odkazy na cenovou soustavu, ale vždy jen na jednu pro celý soupis.

Sestavení výkazů výměr

Výkaz výměr stanoví množství prací, dodávek a služeb v jednotlivých položkách SPD.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – sestavení kontrolního rozpočtu;
• zpracování alternativních srovnávacích cenových podkladů;
• spolupráce při výběru zhotovitele stavby.

Součinnost klienta

• stanovení rozsahu agregace položek SPD.
• vyloučení, nebo schválení možnosti odkazů na cenovou soustavu.

Průběžná součinnost

• při zpracování návrhu SPD;
• účast na koordinačních jednáních projektu.

Zajištění oponentního expertního posouzení SPD

Odsouhlasení:

• FS 6;
• expertního posouzení.

Určení dalšího postupu prací.

Rozsah a obsah dokumentace soupisu prací a dodávek

Viz vyhláška č. 169/2016 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Struktura soupisu prací a dodávek (dále SPD)

1) SPD je zpracován v členění na stavební objekty, (pozemní a inženýrské objekty) a provozní soubory (technických a technologických zařízení) v souladu s příslušnou dokumentací, pokud po dohodě s investorem nebude stanoveno jinak.

2) Každý stavební pozemní objekt, inženýrský objekt a provozní soubor, definovaný příslušnou dokumentací má vlastní SPD, pokud po dohodě s investorem nebude stanoveno jinak.

3) SPD obsahuje jednotlivé, nebo agregované položky veškerých stavebních, nebo montážních prací, dodávek materiálu a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu a provozního souboru. Použití agregovaných položek se doporučuje projednat s investorem. SPD obsahuje i položky vedlejších a ostatních nákladů ve smyslu výše uvedené vyhlášky buď samostatné, nebo integrované do ostatních položek.

4) SPD může být v rámci každého stavebního objektu a provozního souboru členěn do stavebních, nebo funkčních dílů – částí v závislosti na charakteru prací, dodávek a služeb.

5) SPD musí mít celkovou rekapitulaci a rekapitulace stavebních, funkčních dílů – částí v závislosti na charakteru prací, dodávek a služeb.

6) SPD zahrne i požadavky, které vyplývají z konkrétních podmínek realizace stavby a nejsou přímo obsahem jednotlivých položek.

7) Pokud je stavba popsána ve více soupisech, musí být zpracována celková rekapitulace všech soupisů.

Obsah položek soupisu prací a dodávek

Položka SPD obsahuje

1) Pořadové, nebo kódové číslo položky zvolené zpracovatelem SPD.

2) Označení položky v projektové dokumentaci.

3) Číselné zatřídění položky, pokud je vůbec možné danou položku zatřídit s označením cenové soustavy, pokud je tato použita.

4) Popis jednotlivé, nebo agregované položky vymezující druh a kvalitu prací, dodávky, nebo služby.

5) Měrnou jednotku.

Výkaz výměr

Výkaz výměr doplní každou položku SPD o:

1) Množství v měrných jednotkách.

Elektronická podoba soupisu prací a dodávek a výkazu výměr

Elektronická podoba soupisu prací a dodávek SPD a výkazu výměr musí mít takový otevřený volně dostupný formát, který umožní transfer dat.

2.7 FÁZE SLUŽEB FS 7 – AUTORSKÝ DOZOR PROJEKTANTA PŘI REALIZACI STAVBY (AD)

AD by měla vykonávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT. U stavby financované z veřejného rozpočtu musí AD vykonávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT.

Pokud AD vykonává osoba bez autorizace ČKA nebo ČKAIT, nemůže být výkon AD komplexní a plnohodnotný (např. je problematické vyžadování odpovědnosti v plném rozsahu činností, vykonávaných AD).

Popis náplně činnosti autorského dozoru projektanta

Autorský dozor projektanta při realizaci stavby

Hlavní náplní této fáze služby zpracovatele projektové dokumentace je kontrola dodržování poslední dokumentace schválené stavebním úřadem a případné schválení odchylek a úprav při realizaci stavby.

Technická pomoc zpracovatele projektové nebo dodavatelské dokumentace při realizaci stavby, pokud se nejedná o výkon autorského dozoru podle předchozího odstavce.

Výkon AD může mít charakter trvalý nebo občasný v rozsahu, který je stanoven smlouvou. Podle § 152 odst. 4 SZ je u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, fyzickou osobou s oprávněním podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Na výzvu se AD účastní na kontrolních prohlídkách stavby vedených stavebním úřadem a na závěrečné kontrolní prohlídce stavby.

Při dokončení stavby se AD účastní na uvedení stavby a jejích technických a technologických zařízení do provozu a spolupracuje při odevzdání a převzetí stavby nebo její části.

AD poskytuje klientovi součinnost a spolupráci při převzetí stavby, odstraňování vad a nedodělků a při případných reklamačních řízeních.

AD je oprávněn provádět kontroly stavebního deníku a pořizovat zápisy AD do stavebního deníku.

Projektová činnost

STANDARDNÍ činnost AD:

Vyhodnocení zadání AD

• dohoda o rozsahu AD;
• vyhodnocení platné PD;
• kontrola dodavatelské dokumentace stavby.

Kontrola souladu stavby s platnou PD

• soulad s ÚR, SP a příslušnými právními předpisy;
• soulad stavby s platnou PD z hlediska AD;
• soulad se standardem, daným zadávací dokumentací (viz FS 5 a FS 6) a SOD;
• odsouhlasení použitých materiálů a výrobků se srovnávacím standardem daným FS 5 a FS 6;
• kontrola dodržování opatření a řešení environmentálních podmínek.

Účast na jednáních v rámci realizace stavby

• účast na kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na kontrolních dnech stavby;
• spolupráce s klientem při přijímání rozhodnutí o případných změnách.

Při dokončení stavby

• účast na přejímkách stavby;
• účast při uvedení stavby do provozu;
• účast při uvádění technologických a technických zařízení do provozu;
• účast při kontrole odstranění vad a nedodělků;
• účast při případných reklamačních řízeních.

NADSTANDARDNÍ činnost AD

Řešení odchylek stavby:

• účast na jednáních o změnách stavby vyvolaných investorem nebo zhotovitelem stavby;
• vypracování alternativních řešení:
  • technických řešení;
  • dispozičních řešení;
  • detailů a provedení;
• analýza důsledků změn;
• vyvolané změny stavby před dokončením;
• vyhodnocení dopadů skutečnosti doplňkových průzkumů;
• posouzení změn;
  • technického řešení;
  • materiálového řešení;
  • estetického řešení v průběhu stavby.

Obstaravatelská činnost

Zejména:

• analýza projektové dokumentace z hlediska stavebně technického;
• respektování podmínek projektu organizace smlouvy a smlouvy se zhotovitelem stavby;
• určení způsobu výkonu TDS, určení podmínek;
• rozhodování při technických, materiálových, estetických, alternativních řešeních v průběhu stavby z hlediska technického, materiálového a ekonomického;
• provádění zápisů do stavebního deníku vedeného zhotovitelem stavby z hlediska TDS;
• odsouhlasování dílčích faktur za provedené práce;
• spolupráce při ekonomickém vyhodnocení stavby;
• zajištění revizních zpráv od zhotovitelů;
• zajištění návodů k provozu a údržbě stavby a zařízení (např. vzduchotechnika, ústřední topení), požárně bezpečnostní zařízení, požární a evakuační plány, technologické režimy atd.;
• zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů pro užívání stavby při vydání kolaudačního souhlasu;
• zajištění geometrického plánu zaměření stavby pro katastr nemovitostí;
• účast při reklamačních řízení;

Speciální odborné činnosti

Zejména:

• spolupráce a kontrola přípravy certifikace stavby.

Součinnost klienta

Zejména:

• předání staveniště zhotoviteli (pověření TDS);
• smlouva se zhotovitelem, fakturační pořádek, postupy;
• stanovení podmínek pro výkon autorského dozoru a TDS – uzavření smlouvy;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby a přijímání závazných rozhodnutí;
• úhrada faktur.

Průběžná součinnost

• účast na kontrolních dnech projektu.

2.8 DALŠÍ DOKUMENTACE PODLE VYHLÁŠKY č. 499/2006 Sb.

2.8.1 Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS)

DSPS nevyžaduje autorizaci, pokud se současně nejedná o dokumentaci změny stavby před dokončením.

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládané s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ (§ 121 SZ), musí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

V případech, kdy dokumentace skutečného provedení stavby není u již užívané stavby k dispozici, nařídí stavební úřad zpracování této dokumentace, popř. pasportu (§ 125 SZ). Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitosti, zajistí stavebník geometrický plán.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby viz příloha č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), pokud se tyto doklady nedochovaly, uvést pravděpodobný rok dokončení stavby;
• základní informace o dokumentaci, projektové dokumentaci nebo jiné technické dokumentaci (identifikace, datum vydání, identifikační údaje o projektantovi), pokud se dochovala;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

• popis území stavby (ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• popis stavby:
  • účel užívání stavby;
  • trvalá nebo dočasná stavba;
  • ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
  • parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby – (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• technický popis stavby a jejího technického zařízení;
• zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu;
• napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů.

C Situační výkresy

C.1 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.2 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• stávající objekty a zákres povrchových znaků technické infrastruktury;
• stávající výškopis a polohopis;
• stanovení nadmořské výšky, výška objektů;
• okótované odstupy staveb;
• stávající komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• stávající vzrostlá vegetace;
• ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Výkresová dokumentace

Stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby s charakteristickými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr.

Součástí výkresové dokumentace je geodetická část

Číselným a grafickým vyjádřením výsledků zaměření stavby, polohopisem s výškopisnými údaji, měřickými náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek, a technickou zprávou podle jiného právního předpisu.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (nadstandardní služby)

2.8.2 Zjednodušená dokumentace stavby (PASPORT STAVBY)

Zjednodušená dokumentace stavby nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad podle § 125 odst. 3 SZ pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.

Rozsah a obsah zjednodušené dokumentace stavby (pasportu stavby) viz příloha č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Zjednodušený situační nákres

D Zjednodušená výkresová dokumentace

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), pokud se tyto doklady nedochovaly, uvést pravděpodobný rok dokončení stavby;
• základní informace o dokumentaci, projektové dokumentaci nebo jiné technické dokumentaci (identifikace, datum vydání, identifikační údaje o projektantovi), pokud se dochovala;
• další podklady.

A.3 Údaje o území

Údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.), environmentální údaje.

A.4 Údaje o stavbě

• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
• kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.).

B Souhrnná technická zpráva

• celkový popis stavby (technický popis stavby a jejího technického zařízení);
• zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu;
• napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů.

C Zjednodušený situační náčrt

Zjednodušený situační nákres v měřítku podle použité katastrální mapy s vyznačením stavby.

D Zjednodušená výkresová dokumentace

Zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností.

2.8.3 Dokumentace bouracích prací (DBP)

DBP by měla zpracovávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT.

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu. Zpracování DBP není vybraná činnost podle § 158 odst. 2 SZ. Pokud se ale jedná podle § 128 odst. 1 SZ o dokumentaci stavby, která by vyžadovala při povolování ohlášení nebo stavební povolení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), pak musí zpracovat dokumentaci autorizovaná osoba (§ 158 odst. 2 písm. a) a b) SZ. Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem – viz § 2 odst. 2 písm. c) SZ.

Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje SP, může její vlastník odstranit svépomoci – viz § 160 odst. 3, 4 SZ, pokud zajistí provádění stavebního dozoru.

Rozsah a obsah dokumentace bouracích prací

viz příloha č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání bouracích prací.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika zastavěného stavebního pozemku;
• stávající ochranná a bezpečnostní pásma, regulační podmínky území;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv odstranění stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv odstranění stavby na odtokové poměry;
• zhodnocení kontaminace prostoru stavby látkami škodlivými pro životní prostředí v případě jejich výskytu;
• požadavky na kácení dřevin;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam sousedních pozemků podle katastru nemovitostí nezbytných k provedení bouracích prací.

B.2 Celkový popis stavby

• druh a účel užívání odstraňované stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana odstraňované stavby podle jiných právních předpisů (např. – informace o zrušení prohlášení věci za kulturní památku apod.);
• stávající parametry odstraňované stavby (např. – zastavěná plocha, obestavěný prostor, počet funkčních jednotek; u stavby obsahující byty – celková podlahová plocha budovy, počet a velikost zanikajících bytů, obytná a užitková plocha zanikajících bytů);
• základní předpoklady pro odstranění stavby – (např. časové údaje o průběhu prací, členění na etapy, orientační náklady, předpokládaný způsob odstranění stavby);
• stručný popis stavebních nebo inženýrských objektů a jejich konstrukcí;
• stručný popis technických nebo technologických zařízení;
• výsledky stavebního průzkumu, přítomnost azbestu ve stavbě.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky;
• způsob odpojení.

B.4 Úpravy terénu a řešení vegetace po odstranění stavby

• terénní úpravy po odstranění stavby;
• použité vegetační prvky, biotechnická opatření.

B.5 Zásady organizace bouracích prací

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv odstraňování stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště;
• maximální zábory;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při odstraňování stavby, nakládání s odpady, zejména s nebezpečným odpadem, způsob přepravy a jejich uložení nebo dalšího využití anebo likvidace;
• ochrana životního prostředí při odstraňování stavby;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle zvláštního zákona (zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• úpravy pro bezbariérové užívání staveb dotčených odstraněním stavby;
• zásady pro dopravně inženýrská opatření.

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 500 až 1 : 50 000, u odstranění stavby, jejíž prohlášení za kulturní památku bylo zrušeno, a u odstranění stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení odstraňovaných stavebních a inženýrských objektů;
• vyznačení vlivů bouracích prací na okolí.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení) (provozních souborů)

Dokumentace odstraňovaných stavebních objektů nebo provozních souborů se zpracovává po objektech nebo souborech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

• Technická zpráva (popis technologického postupu bouracích prací a odstranění technických nebo technologických zařízení; upozornění na zvláštní, neobvyklé konstrukce, konstrukční detaily, technologické postupy apod.), způsob likvidace konstrukcí, materiálů, prvků a médií ohrožujících životní prostředí.
• Výkresová část (dokumentace stávajícího stavu s vyznačením vazeb na sousední stavby, schematické výkresy postupu bouracích prací, pokud nepostačí údaje v technické zprávě).
• Statické posouzení (statický, popř. dynamický výpočet k posouzení stability konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací, případně pro navržení dočasných podpěrných konstrukcí). Pokud je nutné statické posouzení, měla by jej vždy dělat autorizovaná osoba. Doplnit do vyhlášky, případně do zákona.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nemohou být součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

2.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu odpojení

2.2 Stanovisko, vyjádření, resp. souhlas vlastníka nebo správce či příslušného správního úřadu k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

3. Projekt zpracovaný báňským projektantem

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

2.8.4 Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě

Viz příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Ve stavebním deníku se se doporučuje vyžadovat otisk autorizačního razítka zpracovatele dokumentace – projektanta, hlavního projektanta (§ 22 a § 113 SZ), podle které se stavba realizuje a vyžaduje otisk stavbyvedoucího (§ 134 SZ). Záznamy je oprávněna provádět osoba vykonávající autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta.

Odborné vedení provádění staveb je podle § 158 SZ tzv. vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby s autorizací ČKAIT.

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) stavebník.

Stavební deník

Náležitosti a způsob vedení:

A Identifikační údaje

• název stavby (nebo její části) podle jejího ohlášení, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora datum jejich vydání, popřípadě číslo jednací;
• místo stavby;
• obchodní firma, místo podnikání nebo sídlo účastníků výstavby (není-li účastník výstavby zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení):
  • zhotovitele stavby (resp. zhotovitelů částí stavby);
  • stavebníka (investora);
  • projektanta;
  • podzhotovitelů;
• jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 SZ s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti;
• jména a příjmení osob, vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor (jsou-li tyto dozory zřízeny);
• jména, příjmení a funkce dalších osob, oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157 odst. 2 stavebního zákona;
• údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn;
• seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolách, zkouškách, přejímkách apod.);
• změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby.

Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 SZ, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby.

B Záznamy ve stavebním deníku

1. Pravidelné denní záznamy obsahují:

• jména a příjmení osob pracujících na staveništi;
• klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav;
• popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup;
• dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování;
• nasazení mechanizačních prostředků.

2. Další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech:

• předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli stavby);
• zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek;
• nástupy, provádění prací a ukončení činností podzhotovitelů;
• seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích;
• údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí;
• zvláštní opatření při bouracích pracích, pracích ve výškách, za provozu, v ochranných pásmech apod.;
• manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady;
• geodetická měření;
• montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí;
• provoz a užívání mechanizačních prostředků;
• výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu (vstupní kontroly);
• opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod.;
• provádění a výsledky kontrol všech druhů (environmentálních opatření a podmínek);
• souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení, izolace apod.);
• odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace;
• skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv (vícepráce, nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.);
• dílčí přejímky ukončených prací;
• provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.);
• škody způsobené stavební nebo jinou činností, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření;
• předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí;
• odstranění vad a nedodělků;
• výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a § 134 stavebního zákona);
• výsledky činnosti autorizovaného inspektora;
• zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště;
• nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologické nálezy.

C Vedení stavebního deníku

1. Stavební deník

• se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;
• musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám;
• obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa.

2. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

3. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Jednoduchý záznam o stavbě

U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Náležitosti a způsob vedení:

A Obsah

1. Jednoduchý záznam o stavbě obsahuje:

• název a místo stavby podle ohlášení stavby stavebnímu úřadu, datum ohlášení, popř. číslo jednací;
• jméno, příjmení a trvalý pobyt stavebníka, obchodní firmu, místo podnikání nebo sídlo projektanta a zhotovitele stavby (zhotovitelů částí stavby); není-li projektant zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení;
• jméno, příjmení a trvalý pobyt osoby vykonávající stavební dozor s uvedením dosaženého vzdělání a praxe;
• údaje o ověřené projektové dokumentaci stavby;
• seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (souhlas stavebního úřadu, smlouvy apod.);
• záznamy o průběhu provádění stavebních a stavebně montážních prací a o skutečnostech, ovlivňujících zhotovení díla;
• záznamy o mimořádných událostech během výstavby.

2. Dále se zaznamenávají činnosti a okolnosti, které mají vliv na:

• postup prací a použití materiálů;
• zajištění stability, kvality a provozuschopnosti stavby;
• bezpečnou instalaci a užívání technického vybavení a funkčních dílů stavby;
• revize elektro zařízení, zkoušky a revize plynových zařízení, kouřovodů, komínů apod.;
• podmínky bezpečného provádění stavby a ochrany zdraví při práci;
• plnění ujednání obchodních smluv;
• ochranu veřejných zájmů, životního prostředí apod.;
• dodržení údajů obsažených v ohlášení stavby včetně ověřené projektové dokumentace, případně nutnost drobných odchylek od ní.

B Vedení jednoduchého záznamu o stavbě

1. Jednoduchý záznam o stavbě

• vede se od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;
• musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby.

2. Část C bod 2 této přílohy platí pro vedení jednoduchého záznamu o stavbě obdobně.

2.9 SOUPIS NADSTANDARDNÍCH SLUŽEB

Nadstandardní služby jsou činnosti, které nejsou součástí standardních služeb v dané fázi služeb. Může se jednat zejména o:

F1 Stanovení orientačních investičních nákladů (propočet)

F2 Výkaz výměr, soupis prací, dodávek a služeb

F3 Návrh řešení organizace výstavby

F4 Dopravně inženýrské opatření

F5 Protokol o určení vnějších vlivů (po stavebních objektech, provozních souborech)

F6 Průkaz energetické náročnosti budovy

F7 Interiér a výtvarné řešení

F8 Vizualizace, animace

F9 Prostorová a funkční koordinace

F10 Komplexní hodnocení budovy

F11 Ostatní účelová dokumentace (speciální odborné studie, obchodní dokumentace apod.)

F12 Kniha místností

F13 Dodavatelská dokumentace stavby (dokumentace zhotovitele stavby)

F14 Spolupráce při výběru zhotovitele stavby

F15 Sestavení kontrolního rozpočtu

F16 Použití metody BIM

F17 Příprava údajů pro certifikaci stavby, certifikace stavby

F18 Plán kontrolních prohlídek (§ 110 odst. 2 písm. c) a § 133 SZ)

F19 Plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby

F20 Plán udržovacích prací (podle § 139 odst. 2 SZ)

F21 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zákon č. 309/2006 Sb., příloha č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb. a příloha č. 5, 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.)

2.10 STANDARDY PRACNOSTÍ – METODIKA STANOVENÍ PRACNOSTI VÝKONŮ INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ TECHNOLOGICKÝCH STAVEB

2.10.1 Úvod

Projektové práce jsou především službou. Jedná se o službu, jejíž úroveň a kvalita nezáleží jen na splnění daných požadavků a rozsahu dokumentace, ale především záleží na vložené duševní činnosti konkrétních osob (záleží na znalostech a schopnostech těchto konkrétních osob). Tato skutečnost neplatí jen pro samotného autora (hlavního inženýra, autorizovaného inženýra, autorizovaného technika ev. architekta), ale platí pro většinu osob, podílejících se na všech částech návrhu stavby. Konečná hmotná podstata návrhu – dokumentace nebo projektová dokumentace, je pouze formou, kterou se předchozí duševní činnost předá a převede do prakticky použitelného zadání pro realizaci stavby.

Metodika určení pracnosti je pomůckou pro účastníky investičního procesu, která uvádí doporučený způsob, jak dospět ke smluvní ceně. Je založena na principu stanovení doporučujícího počtu normohodin pro standardní projektové činnost pro různé druhy a náklady staveb a různá kritéria náročnosti.

Autorský kolektiv metodiky se snažil zpracovat pomůcku tak, aby sloužila k základní a rychlé orientaci, aby stanovená pracnost a nezbytné náklady byly dostatečné variabilním podkladem ke stanovení návrhu ceny projektových činností díla, jejíž skutečná výše je vždy věcí smluvního vztahu.

Metodika stanovení pracnosti zahrnuje všechny profesní výkony, které činí autorizovaní inženýři a technici ev. architekti při výkonu svého povoláni, přičemž přímá vazba zpracovatele dokumentace na klienta (investora, objednatele, stavebníka) dává klientovi řadu možností pro výběr důvěryhodného partnera a zpracovateli dokumentace (architektovi, inženýrovi, technikovi) odpovídající zázemí k řádnému a nezávislému plnění zakázky.

Pracnost a další náklady se stanovují odděleně pro standardní projektové činnosti, nadstandardní činnosti a ostatní náklady v souladu s metodikou Standardů služeb architektů a inženýrů a techniků činných ve výstavbě.

Pracnost výkonů zahrnuje časovou náročnost nezbytnou pro zpracování všech standardních činností příslušné fáze služeb uvedených v kap. 2.1 až 2.9 těchto Standardů. Nejedná se jen o pracnost potřebnou ke zhotovení příslušné podoby dokumentace, zahrnuje také pracnost potřebnou k vytvoření návrhu stavby a všech jejich součástí – duševní činnost.

Uplatněná hodinová sazba pak odráží náročnost prováděných činností, včetně úrovně duševní činnosti, která je nezbytnou součástí projektových prací. Odráží také kvalitu duševní práce produkované konkrétními osobami, přičemž se předpokládá, že výsledný produkt (realizovaná stavba) bude svou kvalitou odpovídat kvalitě vložené duševní práce, která zase odpovídá kvalitě (kvalifikovanosti, zkušenostech) konkrétní osoby, která duševní práci vykonává.

Samotný fakt, že dokumentace nebo projektová dokumentace jsou zpracovány podle příslušné vyhlášky a nevykazují vady, neznamená, že stavba je navržena správně. Definice správného návrhu není jednoznačná, správný návrh vhodným způsobem kombinuje požadavky estetické, funkční a technické a ekonomické. Váha těchto požadavků je pro každou stavbu i klienta jiná a součástí kvalitní práce projektanta je zjistit a správně aplikovat tyto požadavky klienta. Plnění požadavků legislativy je pokládáno za samozřejmé.

Součástí hodinové sazby jsou veškeré náklady na projektové práce, tzn. náklady na pracovní sílu, na celoživotní odborné vzdělávání této pracovní síly, na materiální a softwarové vybavení potřebné pro práci a provoz, a i náklady spojené s odpovědností za projektovou činnost především v rozsahu 159 SZ.

2.10.2 Všeobecná část

2.10.2.1 Rozsah použití

Metodika standardů pracnosti v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., § 23 odst. 6 písm. i) stanovuje metodické zásady stanovení pracnosti výkonů autorizovaných osob. Umožňuje klientovi (objednateli) dohodnout smluvní cenu díla s oprávněnou osobou, která je povinně pojištěna podle § 16 zákona č. 360/1992 Sb., je povinna se dále vzdělávat a může být za porušení svých povinností disciplinárně postižena. Ustanovení metodiky standardů pracností odpovídají minimální časové náročnosti pro vypracování úplné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace stavby, technologického celku, provozního souboru nebo zařízení, stavebního objektu a dalších činností.

2.10.2.2 Pojmy

• Metodika standardů pracnosti zpracovatele dokumentace (architekta, inženýra nebo technika) je postup pro stanovení potřebného počtu pracovních hodin, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo dohodnutého cíle.
• Kategorie náročnosti staveb pro účely této metodiky slouží k rozlišení staveb podle nároků, které jsou kladeny na jejich provedení a míry pracnosti standardních projektových prací a souvisejících činností při jejich navrhování.
• Započitatelné náklady (bez DPH) slouží pro účely tohoto Standardu jako podklad pro stanovení pracnosti standardních projektových činností. Stanovují se bud“ odhadem, nebo podle rozpočtu. Podrobněji v příslušných kapitolách.
• Standardní činností v oblasti projektové činnosti pro stavbu se rozumí vypracování dokumentace nebo projektové dokumentace v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., blíže rozvedeném v oddílu 2 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů. Dojde-li ke změně stanoveného rozsahu služeb novelizací vyhlášky nebo novou vyhláškou, upraví se hodnoty pracnosti odpovídající v ní uvedených změnách.
• Nadstandardní činností v oblasti projektové činnosti pro stavbu se rozumí vypracování dokumentace nebo projektové dokumentace v rozsahu nad rámec stanovený vyhláškou č. 499/2006 Sb., blíže rozvedený v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů. Dojde-li ke změně stanoveného rozsahu služeb novelizací vyhlášky nebo novou vyhláškou, upraví se hodnoty pracnosti odpovídající v ní uvedených změnách.
• Ostatní náklady v oblasti projektové činnosti jsou pro každou fázi služeb podrobně popsány v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů.).
• Celkový smluvní honorář za projektové práce a související činnosti je součtem jednotlivých honorářů za standardní projektové činnosti, nadstandardní projektové činnosti a ostatní náklady. Celkový smluvní honorář se zpravidla dělí na dílčí honoráře za jednotlivé fáze služeb.

2.10.2.3 Platební podmínky a vyúčtování

2.10.2.3.1 Smluvní strany si mohou sjednat postupné a konečné vyúčtování na základě provedených služeb.

2.10.2.3.2 Zpracovatel má nárok na uhrazení 90 – 95 % honoráře za jím provedené služby v dílčích splátkách s pozastávkou v rozmezí 5 až 10 %. Pozastávka musí být uhrazena ihned po kolaudaci stavby. Služby a dokumentace provedené zpracovatelem se stanou majetkem klienta až po jím provedené úhradě celého smluvního honoráře.

2.10.2.3.3 Faktura jako daňový doklad předkládaný klientovi k proplacení obsahuje kromě obvyklých náležitostí zpravidla tyto položky:

• celkový smluvní honorář za projektové práce a související činnosti v členění na:
  • honorář za standardní projektové činnosti;
  • honorář za nadstandardní projektové činnosti;
  • ostatní náklady.

Celkový smluvní honorář se zpravidla dělí na dílčí honoráře za jednotlivé fáze služeb.

Celkový smluvní honorář se může dělit na dílčí honoráře za jednotlivé stavby nebo její části, popř. profese.

• daň z přidané hodnoty podle platného daňového zákona.

2.10.2.3.4 Pokud příčiny nedokončení služby nevznikly na straně zpracovatele, vzniká zpracovateli nárok na zaplacení honoráře. V případě, že nebyly provedeny všechny dohodnuté služby nebo fáze služeb, účtuje se jen dílčí honorář, odpovídající skutečně provedeným službám. Tím není dotčeno právo zpracovatele na náhradu vzniklé škody za podmínek stanovených zákonem.

2.10.2.3.5 V případě nepředvídaného přerušení nebo značného zpoždění zakázky má zpracovatel nárok na náhradu škody, která mu tím vznikla z příčin, které nevznikly na straně zpracovatele.

2.10.2.3.6 Pokud obnovení prací vyžaduje přepracování stávajících podkladů, je nutno vyplatit za tyto další služby zvláštní honorář.

2.10.2.4 Daň z přidané hodnoty

Je-li zpracovatel plátcem daně z přidané hodnoty, má nárok na její vyúčtování. Je nutné v příslušné smlouvě o dílo uvést, že DPH bude k dohodnuté částce účtována.

2.10.2.5 Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

2.10.2.5.1 Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.

2.10.2.5.2 Autorská práva zpracovatele [architekta/inženýra/technika] jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

2.10.2.5.3 Klient má právo užít autorského díla zpracovatele (architekta/inženýra/technika) výlučně se souhlasem autora a pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro provedení autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.

2.10.2.5.4 Autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných klientových publikacích, popřípadě publikacích třetích osob.

2.10.2.5.5 Připouští-li jednotlivě rozsah zakázky nebo její charakter uzavření smlouvy pouze na jednotlivé fáze služeb nebo na výkony redukovaného rozsahu několika fází služeb, a jedná-li se zároveň o dílo, požívající ochrany autorského zákona, popřípadě dalších právních předpisů ochrany práv k duševnímu vlastnictví, musí být součástí smluvního ujednání ustanovení o ochraně práv autorských, resp. dalších práv k duševnímu vlastnictví zpracovatelů, zejména svolení k užití autorského díla (licenční ujednání).

2.10.2.6 Uložení dokumentu

2.10.2.6.1 Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím zpracovatele. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma disposice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi zpracovatelem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací.

2.10.2.6.2 Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby není dovoleno předávat dokumentaci ve zdrojové podobě. Dokumentace v elektronické podobě může být předána pouze ve formě pro elektronické prohlížení a archivaci, neumožňující úpravu kopií.

2.10.3 Metodika stanovení pracnosti a nákladů projektových činností

2.10.3.1 Stanovení kategorie náročnosti technologických staveb (technologických zařízení staveb) podle charakteristiky

Metodika rozeznává kategorie náročnosti I. až V., odpovídající pěti kategoriím náročnosti staveb, resp. provozních celků, provozních souborů a stavebních objektů. Jejich popisy jsou uvedeny v jednotlivých následujících kapitolách. Rozpětí každé kategorie náročnosti, stanovené její dolní a horní mezí, umožňuje jemnější rozlišení pracnosti. Horní a dolní mez po sobě následujících kategorií náročnosti jsou totožné.

2.10.3.1.1 Kategorie náročnosti

Při stanovování pracnosti byly zařazeny technologické stavby, které průřezově zahrnují většinu charakteristických technologických staveb a to:

• stavby všeobecné;
• stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin;
• stavby pro plynárenství;
• stavby pro spotřební průmysl;
• stavby pro průmysl stavebních hmot a keramiky;
• stavby pro elektroenergetiku a teplárenství;
• stavby pro hutní a metalurgickou výrobu;
• stavby pro strojírenskou výrobu;
• stavby pro chemický průmysl;
• stavby pro farmaceutický a potravinářský průmysl;
• stavby spojových a bezpečnostních systémů.

Pokud technologická stavba z výše uvedených není níže zařazena v některé z kategorií náročnosti, znamená to, že obor stavby nespadá do této kategorie náročnosti.

Posuzování ostatních technologických staveb vyjmenovaných v oddílu 2 Standardů se zařadí do kategorií náročnosti podle bodového ohodnocení podle kap. 2.10.3.2 nebo se zařadí do kategorie náročnosti porovnáním přiměřenosti s obdobnou složitosti s níže uvedenými technologickými stavbami.

Technologické stavby mohou být porovnáním s dále uvedenými charakteristickými stavbami zařazeny do některé z pěti kategorií náročnosti.

Kategorie náročnosti I

Jednoduché technologické stavby charakteru:

• Stavby všeobecné:
  kůlny, smetníky, umývací rampy a plochy.

• Stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin:
  dřeviště důlních závodů; horizontální překopy; větrací kanály; propojení větracích cest; sklady výbušnin v dole; podzemní doprava; elektrifikace a mechanizace porubů; slepé jámy a šachty včetně nárazišť a strojoven; troleje pod zemí a příchytné trolejové vedení v lomech; překopy velké hloubky.

• Stavby pro plynárenství:
  regulační stanice typové, bez přenosu dat a bez omezení výše výkonu; nízkotlaké plynovodní přípojky.

• Stavby pro spotřební průmysl:
  odkorňovací stanice; zkracovací stanice.

• Stavby pro průmysl stavebních hmot a keramiky:
  výrobny výztuže; betonárky; maltovny; tesárny; skrývky kamenolomů a nerudných surovin; těžba a zásobníky štěrku a drtě.

Kategorie náročnosti II

Složitější technologické stavby charakteru:

• Stavby všeobecné:
  umývárny vozidel; dispečinky všech druhů; sklady s malou mechanizací; pásová doprava; silniční a mostové váhy; vrátnice; prodejní sklady; prototypové dílny.

• Stavby pro plynárenství:
  regulační stanice typové, bez přenosu dat a bez omezení výše výkonu; nízkotlaké rozvody a plynovody; středotlaké a vysokotlaké přípojky plynu; regulační stanice plynu typové s přenosem dat, bez omezení výše výkonu; regulační stanice atypické s výkonem do 300 m³/h, bez přenosu da; výrobny a distribuce technických, medicinálních plynů a propan-butanu; degazační stanice podzemních dolů; rozvody a plynovody s tlakem do 16 barů (do 1,6 MPa); regulační stanice plynu atypické, výkon do 300 m³/h, s přenosem dat; výrobny tlakového plynu; plnící stanice plynu pro pohon motorových vozidel; regulační stanice plynu atypické, výkon do 3 000 m³/h, s přenosem dat; průzkumné vrty pro těžbu uhlovodíků a vod včetně úprav a vystrojení pro jejich těžbu apod.

• Stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin:
  šachetní budovy; vozíkové oběhy; důlní chodby, jámy a náraziště; vodorovné štoly a úpadnice; velkoprůměrové vrty; odvětrávací komíny; haldy hlušin; větrací kanály včetně ohřívání vtažných větrů; odběrná místa a doprava uhlovodíků; žumpovní překopy; nouzové východy z jámy; důlní trafostanice a rozvodny; důlní šatny; lampovny; nástupní mosty; odvodnění detritů; skládky; úpravny uhlí, rud a nerostných surovin; úpravy a zásahy do jeskynních prostorů.

• Stavby pro elektroenergetiku a teplárenství:
  stožárové a kioskové transformátory; el. přípojky NN a místní silnoproudé rozvody NN; stanice elektrické – rozvodny, měnírny, transformátory, spínací stanice do 35 kV; horkovodní a teplovodní přípojky.

• Stavby pro hutní a metalurgickou výrobu:
  modelárny a hutnická druhovýroba.

• Stavby pro strojírenskou výrobu:
  lisovny za studena; pomocná výroba (opravny nářadí, stavební údržba, trubkárny, bednárny, prototypové dílny, laboratoře, sušárny apod.); lisovny za tepla; základní výroba (mechanické dílny, obrobny; automotorárny, mechanickomontážní provozy; zkušebny; svařovny; hrubovny; mostárny; nářaďovny; tepelné zpracování; kotlárny apod.

• Stavby pro chemický průmysl:
  ropovody a produktovody; magistrální ropovody a produktovody; produktovody s pracovním tlakem >9 MPa; obslužné koleje s ochranou proti průniku škodlivin.

• Stavby pro spotřební průmysl:
  knihárny; tiskárny; průmysl spotřební elektroniky.

• Stavby pro průmysl stavebních hmot a keramiky:
  výrobny stavebních dílců keramických a betonových; drtírny a třídírny kamene; těžebny a mletí vápenců; výrobny struskové vlny; výrobny cihel a stavební keramiky; výrobny pórobetonových díl; výrobny prefabrikátů z předpjatého betonu; výrobny minerálních plstí; těžebny kaolínu a jílu.

• Stavby pro farmaceutický a potravinářský průmysl:
  opravny lékařských přístrojů.

• Stavby spojových a bezpečnostních systémů:
  vedení spojová vzdušná; společné TV antény pro skupinu objektů; VF zesilovací stanice; místní telekomunikační rozvody a přípojky; stabilní hasící zařízení; komplexní elektrické i neelektrické bezpečnostní systémy (např.: EZS, EPS, CCTV, kontrola vstupů, docházky a stravování, obvodová ochrana, ochrana osob strážní služby, mobilní nástrahové systémy, paging, ozvučení budov a areálů vč. bezpečnostních integrovaných řídících a monitorovacích systémů, rozvody STA, strukturovaná kabeláž, komplexní ochrana proti odposlechům, bezpečnostní oplocení, mechanické a elektromechanické zábranné prostředky apod.).

Kategorie náročnosti III

Složité technologické stavby charakteru:

• Stavby všeobecné:
  náhradní zdroj proudu; sklady s velkou mechanizací; čistění a neutralizace zásobníků, nádrží a barelů, cisteren a sudů; dílny (montážní, prototypové, mechanické dílny, dílny pro kusovou a malosériovou výrobu); autoservisy; zásobníky pro kusový a sypký materiál; stanice technické kontroly.

• Stavby pro plynárenství:
  regulační stanice plynu atypické s výkonem do 20 000 m³/ h s přenosem dat; průmyslové rozvody s tlakem nad 40 barů (nad 4 MPa); odběrná a měřící plynová zařízení.

• Stavby pro elektroenergetiku a teplárenství:
  stanice elektrické – rozvodny; transformátory a měnírny; spínací stanice od 36 do 200 kV; kotelny a okrskové kotelny; výtopny a teplárny s instalovaným výkonem do 500 t/hod páry v kotlích včetně jejich odpopelňování; spalovny odpadů; elektrické rozvodné sítě do 200 kV; alternativní zdroje energie kromě vodních.

• Stavby pro hutní a metalurgickou výrobu:
  koksovny, kovárny a lisovny; válcovny; výrobny rour; vysoké pece; metalurgie barevných kovů; ocelárny a slévárny.

• Stavby pro strojírenskou výrobu:
  galvanovny, lakovny a smaltovny; výrobny elektroniky, izolací, polovodičů, kabelů a vodičů; světelné techniky; uhlíkatých výrobků; výrobny jemné mechaniky a optiky; výrobní úseky s vysokou automatizací; hydraulické stanice; mořírny; výrobny výrobků z abraziv.

• Stavby pro chemický průmysl:
  sklady hořlavých kapalin; podzemní technologické rozvody v závodech; čerpací stanice; tukový průmysl; výrobny extraktů z aromatických látek; sklady agresivních látek.

• Stavby pro spotřební průmysl:
  výrobny kožené galantérie; přípravny obuvnických lepidel; přádelny bezvřetenové; zpracování lnu a konopí; odlévaný čedič; izolační minerální vlákna; výrobny nábytku; výrobny obuvi; výrobny skleněných a textilních vláken; výrobny sportovních potřeb; výrobny vláken rayon; polygrafický průmysl; přádelny a tkalcovny; křemičité technické sklo a ploché sklo; sušárny řeziva; výrobny nití; stavebně truhlářské výrobny; obalové sklo; užitkové a osvětlovací sklo; autoskla; koželužné výrobny; hudební nástroje.

• Stavby pro průmysl stavebních hmot a keramiky:
  výrobny cementu; sila na sypké stavební hmoty.

• Stavby pro farmaceutický a potravinářský průmysl:
  zpracování potravin.

• Stavby spojových a bezpečnostních systémů:
  telekomunikační a radiokomunikační provozní budovy; vysílací televizní provozy; telekomunikační tratě; telefonní ústředny; optický kabel.

Kategorie náročnosti IV

Velmi složité technologické stavby charakteru:

• Stavby všeobecné:
  sklady s automatizací; dílny složité; kolejové váhy pro dynamické vážení; lanovky; kompresorové stanice; plynové detekční systémy v dálkových rozvodech; čerpací stanice pohonných hmot.

• Stavby pro plynárenství:
  vysokotlaké plynovody s tlakem nad 40 bar; regulační stanice atypické s výkonem nad 20 000 m³/h; kompresní a předávací stanice přepravní soustavy; technologické soubory podzemních zásobníků plynu.

• Stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin:
  lomová těžba uhlí; velkostroje pro povrchové doly; těžní věže včetně strojovny; objekty CO v podzemních dolech; rozvody slaboproudu v podzemních dolech.

• Stavby pro elektroenergetiku a teplárenství:
  výměníkové stanice; spalovny; energetické dispečinky; samostatné stanice elektrické-rozvodny; transformovny a spínací stanice nad 200kV; teplárny a elektrárny s instalovaným výkonem nad 500 t/hod páry v kotlích včetně jejich odpopelňování; tepelné sítě; elektrické rozvodné sítě nad 200 kV; odsíření; kogenerační jednotky.

• Stavby pro hutní a metalurgickou výrobu:
  slévárny přesného lití.

• Stavby pro strojírenskou výrobu:
  robotizovaná pracoviště.

• Stavby pro chemický průmysl:
  zpracování gum a plastických hmot; obecná chemie; celulózo-papírenský průmysl; provozy pracující za vysokých tlaků; zpracování uhlovodíků (ropy, dehtů, plynů); sklady zkapalněných plynů; technologické potrubí v závodech chemického průmyslu; výrobny nátěrových látek; sklady agresivních a toxických látek; výrobny průmyslových hnojiv a přípravků na ochranu rostlin; produktovody o pracovním tlaku větším než 40 MPa.

• Stavby pro spotřební průmysl:
  zušlechťování textilu; laminátový textil; výrobny prádla a konfekcí; přípravny sklářského kmene; robotizovaná pracoviště v závodech spotřebního průmyslu.

• Stavby pro farmaceutický a potravinářský průmysl:
  cukrovary; konzervárny; masný průmysl; chladírny; pekárny; nápojový průmysl; mlýny; zpracování potravin; výrobny cukrovinek; zpracování mléka.

• Stavby spojových a bezpečnostních systémů:
  dálkové spojovací tratě; NF zesilovací stanice; rozhlasové a televizní stanice; NF provozy; anténové stožáry a věže; rozhlasová a televizní studia.

Kategorie náročnosti V

Nejsložitější a nejrozsáhlejší technologické stavby charakteru:

• Stavby všeobecné:
  pneumatická doprava hmot s dálkovým ovládáním; automatizované soustavy a soustavy řízení s použitím počítačových sítí.

• Stavby pro elektroenergetiku a teplárenství:
  jaderné elektrárny; teplárny a jejich části včetně jejich likvidace; tepelné dálkové sítě; mezisklady vyhořelého paliva; úložiště radioaktivních odpadů.

• Stavby pro chemický průmysl:
  základní chemie; petrochemie; kvalifikovaná chemie; provozně-technologické (cechové) budovy; robotizovaná pracoviště v závodech chemického a celulózo-papírenského průmyslu; průmyslové výrobny výbušnin.

• Stavby pro farmaceutický a potravinářský průmysl:
  biotechnologie; krevní deriváty; syntetické léky; farmaceutický a kosmetický průmysl.

2.10.3.2 Stanovení kategorie náročnosti technologických staveb a technologických celků podle bodového hodnocení

Zařazení technologické stavby do kategorie náročnosti podle staveb obdobného charakteru se srovnatelnou pracností a srovnatelnou náročností podle bodu 2.10.3.1 má přednost před zařazením podle bodového hodnocení. Pokud ale technologickou stavbu nelze zařadit do kategorie náročnosti podle následující tabulky, provede se zařazení do kategorie náročnosti podle bodového hodnocení podle kritérií.

Pro přesnější rozlišení pracnosti v rámci příslušné kategorie náročnosti lze použít i systému bodování. Stavby nebo provozní celky a soubory se pro určení pracnosti člení do pěti kategorií náročností, a to podle počtu dosažených bodů na základě hodnotících kritérií.

Bodování podle kritérií

Řazení do kategorií náročnosti podle dosažených bodů

2.10.3.3 Započitatelné náklady

Započitatelné náklady stavby jsou:

• náklady stavby (sestavené z nákladů samostatných provozních souborů a stavebních objektů) pro stanovení pracnosti standardních činností při zpracování dokumentace stavby;
• náklady dílčí části stavby pro stanovení pracnosti této dílčí část stavby (jsou-li řešeny samostatně);
• náklady samostatné profesní dodávky pro stanovení pracnosti standardních činností za příslušnou profesní část stavby podle požadavků klienta (jsou-li řešeny samostatně).
  

Do započitatelných nákladů stavby se nezahrnuje DPH.

2.10.4 Pracnost STANDARDNÍCH projektových činností

2.10.4.1 Metodika stanovení pracnosti standardních činností

Pracnost standardních projektových činností se stanovuje na základě stanovené úrovně pracnosti konkrétní stavby (dle kategorie náročnosti) a na základě výše započitatelných nákladů na stavbu.

Pro technologické stavby rozeznává metodika 5 kategorií náročností.

Pracnost standardních projektových výkonů vyjadřuje počet pracovních normohodin, potřebných pro provedení standardních činností s přihlédnutím na náklad stavby a kategorii náročnosti.

2.10.4.1.1 Postup při stanovení pracnosti standardních projektových činností pro technologickou stavbu

• vyhledat ve výčtu technologických staveb zařazení předmětné stavby, v které kategorií náročnosti I až V pro daný obor se nachází, (ne všechny obory staveb jsou zařazeny ve všech kategoriích I až V);
• pokud předmětnou stavbu nelze ve výčtu oboru technologických staveb nalézt ani ji přiřadit jako stavbu obdobného charakteru nebo obdobně složitou a se srovnatelnou pracností, nebo obor stavby není ve výčtu oborů v kategoriích náročnosti I až V zařazen a také ji nelze obdobně zařadit jako u technologických staveb zařazených ve výčtu technologických staveb, pak provést zařazení stavby do kategorie náročnosti I až V podle bodového hodnocení;
• vzít v úvahu započitatelné náklady stavby;
• vyhledat v tabulce pracnosti pro daný náklad stavby a vyhledanou kategorii náročnosti rozsah pracnosti minimum a maximum. V daném rozsahu si stanovit podle svých zkušeností skutečně očekávanou a obhajitelnou pracnost. Tuto pracnost a zdůvodnění její výše projednat se zadavatelem a dohodnout její hodnotu jako výchozí hodnotu k ocenění standardních projektových prací.
• pokud je náklad technologických stavby odlišný oproti hodnotám v tabulce, provede se výpočet minima a maxima pracnosti interpolací.

2.10.4.2 Výše pracnosti standardních projektových činností pro jednotlivé kategorie náročnosti a náklady technologické stavby

Tabulka pracností standardních projektových služeb

Hodnoty v tabulce jsou uvedeny pro celé stavby. Pro stavby se započitatelnými náklady pod 1 mil. Kč a nad 2 mil. Kč se pracnosti stanoví individuálně s přihlédnutím k hodnotám uvedeným v příslušné tabulce.

Pracnost mezi dolní a horní mezí téže kategorie náročnosti se upravuje a stanovuje s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům klienta, např. použití zvláštních materiálů, technologických zařízení a konstrukcí, nebo s přihlédnutím k podmínkám realizace stavby, k rekonstrukcím, modernizacím nebo změně stavby.

Rozpětí každé kategorie náročnosti, stanovené její dolní a horní mezí, umožňuje jemnější rozlišení pracnosti. Horní a dolní mez po sobě následujících kategorií náročnosti jsou totožné.

Pracnost technologických staveb, jejichž výše započitatelných nákladů není v tabulce přímo uvedena, se stanovuje lineární interpolací mezi nejbližší nižší a vyšší hodnotou těchto nákladů.

Nadstandardní projektové činnosti a jejich pracnost se řeší podle kap. 2.10.5. Nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracností za standardní projektové činnosti 2.10.4.2.

Pracnost speciálních odborných činností se řeší podle kap. 2.10.6. Speciální odborné činnosti nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracnosti za standardní projektové činnosti 2.10.4.2.

Pracnost obstaravatelských činností se řeší podle kap. 2.10.7. Obstaravatelské činnosti (inženýrská činnost investorská a inženýrská činnost dodavatelská) nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracnosti za standardní projektové činnosti 2.10.4.2.

2.10.4.3 Podíl pracnosti v jednotlivých fázích služeb

Celková pracnost standardních činností stanovená podle kap. 2.10.4.2 se dělí na jednotlivé dílčí pracnosti pro fáze služeb 1 až 7. Každé ze sedmi fází služeb (FS 1 až FS 7) odpovídá podíl z celkové pracnosti, vyjádřený v procentech takto:

2.10.4.4 Stanovení pracnosti standardních činností ve zvláštních případech

2.10.4.4.1 Zpracování úplné, správné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace technologické stavby podle tohoto dokumentu, zahrnuje standardně výkon všech fází služeb.

2.10.4.4.2 Výběr z fází služeb nebo vynechání fáze služeb

Je-li smlouva o dílo uzavřena pouze na jednotlivé fáze, služeb případně na několik fází služeb, přihlédne se při stanovení pracnosti i k výkonům, které bylo nutno účelně vykonat nad rozsah jednotlivé fáze služeb, resp. které bylo nutno účelně vykonat nad rozsah jednotlivých fází služeb.

Pokud nebyla zpracovaná některá z fází služeb FS 1 až FS 5, může být dohodnuto zvýšení procentního podílu pro každou fázi, která jako první následuje po neobjednané fázi takto:

• fáze služeb FS 2 až na 16 %;
• fáze služeb FS 3 až na 21 %;
• fáze služeb FS 4 až na 33 % (v případě, že nebyly zpracovány fáze FS 2 a FS 3 až na 45 %);
• fáze služeb FS 5 až na 42 % (v případě, že nebyly zpracovány fáze FS 3 a FS 4 až na 50 %).

z celkové pracnosti za standardní činnosti, přičemž se procentní podíl u ostatních fází nemění.

2.10.4.4.3 Při rekonstrukcích, rozšíření, přestavbě, vytváření nového prostoru v objektu a při modernizaci se stavba může zařadit o jednu kategorii náročnosti výše nebo se její pracnost zvýší o 20 až 33 %.

2.10.5 Náklady STANDARDNÍCH a NADSTANDARDNÍCH činností

2.10.5.1 Postup při stanovení návrhu ceny standardních projektových činností pro technologickou stavbu:

• Stanovit si individuální výši hodinové sazby projektové hodiny vztažené k normohodině pracnosti k jednání a odsouhlasení klientem. Celkové ocenění standardních projektových prací se stanoví jako součin obou hodnot – dohodnutou výši pracnosti a ocenění projektové normohodiny pracností u projektové organizace.
• V každé fázi služeb může být navržena jiná výše hodinové sazby.
• Alternativou může být i jen předložení cenové nabídky s oceněním vypočteným jako celková cena za standardní projektové práce pro předmětnou technologickou stavbu s využitím těchto standardů pracností nebo i bez použití těchto standardů pracnosti, pokud je nabízená cena pro klienta přijatelná a klient netrvá na přeložení tvorby ceny. Oboustranně sjednaná cena za standardní projektové činnosti je vždy věcí smluvního vztahu.

2.10.5.2 Postup při stanovení návrhu ceny za nadstandardní činnosti

Cena za nadstandardní služby se stanovuje individuálně s doporučeným využitím individuálních hodinových sazeb. Rozsah nadstandardních činností pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 2 pro technologické stavby.

2.10.6 Oceňování speciálních odborných činností

Podkladem pro stanovení návrhu ceny pro speciální odborné činnosti podle hodinových sazeb jsou individuální hodinové sazby stanovené v jednotlivých projektových organizacích podle charakteru činností, resp. podle funkcí, a časové náročnost jednotlivých úkonů. Podkladem ke stanovení návrhu ceny za dílo jsou hodinové sazby, jejichž skutečná výše je vždy věcí smluvního vztahu.

Kategorie odborných činností

2.10.7 Oceňování obstaravatelských činností

Obstaravatelské činnosti (inženýrská činnost investorská a inženýrská činnost dodavatelská) se oceňují podle dohody s klientem buď individuální kalkulací nebo hodinovou sazbou podle sjednaného rozsahu obstaravatelských činností. Orientačně lze jejich celkovou pracnost podle dohodnutého rozsahu uvažovat do výše 40 % hodnoty z celkové pracnosti všech projektových služeb. Jejich skutečná výše je věcí smluvního vztahu.

2.10.8 Ostatní náklady

Ostatní náklady se účtují paušálně nebo podle jednotlivých dokladů o jejich vynaložení.

Smluvní strany se dohodnou, co bude za ostatní náklady pokládáno.

Specifikace obvyklých ostatních nákladů:

• Poplatky za poštovné, telefon aj. sdělovací prostředky mimo místní poplatky v místě pracoviště zpracovatele.
• Náklady na rozmnožování dokumentace (výkresů, zpráv a dokladů), na zhotovení filmů, fotografií, maket a modelů nad obvyklý rámec. Metoda určení ceny služeb autorizovaných osob podle Standardů pracnosti zahrnuje vždy cenu jednoho tištěného paré čistopisu dokumentace.
• Náklady na kancelář pro autorský a technický dozor včetně jejího zařízení a provozních nákladů.
• Cestovní náhrady za cesty podle platných předpisů.
• Náklady na překlady z cizích jazyků a do cizích jazyků.
• Odměny za činnosti nepříslušející zpracovateli, které však zpracovatel se souhlasem klienta zadal třetí osobě (např. zaměření, průzkumy, mapové podklady atp.).
• Správní poplatky, místní poplatky, kolky apod.

Autoři aktualizace 2022: Dr. Ing. Tomáš Novotný, Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2009

Anotace:
Tato pomůcka navazuje na metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu PROFESIS ČKAIT. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob (dále AO), a je věnována oblasti navrhování nosných ocelových konstrukcí technologických staveb, jejichž typickými reprezentanty jsou například elektrárny či další nosné konstrukce pro uložení technologických zařízení.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023 podle „malé novely“ zákona č. 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

Tato metodická pomůcka je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob, a je věnována oblasti navrhování nosných ocelových konstrukcí technologických staveb, jejichž typickými reprezentanty jsou například elektrárny či další nosné konstrukce pro uložení technologických zařízení.

Metodická pomůcka si klade za úkol popsat především obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování projektové dokumentace ocelových konstrukcí, snaží se jednotně používat základní terminologii a zkratky, jak jsou v ČKAIT užívány, a detailněji popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy. Popisuje vazbu na zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy. Dává tím základ pro podrobné propracování činností v jednotlivých úrovních zpracování dokumentace profesně zaměřeného oboru ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, jeho zpracování a projednání.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku navrhování ocelových konstrukcí. Hloubka zpracování dokumentace je vždy vymezena rámcem zákona, ale také druhem dokumentace, velikostí stavby nebo díla obecně, jeho složitostí, technickou a technologickou náročností při realizaci, uvádění do provozu a při vlastním provozování stavby. Účelem této pomůcky je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách a rozsahu projektové dokumentace, podle níž stavba či její část vzniká a je provozována.

Následující poznámka je uvedena z důvodu terminologického problému, který má autor se „statickým výpočtem“. Např. ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je uvedeno, že statické posouzení zahrnuje „statický výpočet, popřípadě dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání“. Proto se v celé této metodické pomůcce statickým výpočtem rozumí statický či dynamický výpočet, je-li konstrukce namáhána dynamicky.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.0 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Základní pojmy a definice:

• Dílec – část ocelové konstrukce, která je z důvodů výrobních, dopravních, manipulačních nebo montážních odesílána z výrobního závodu jako jeden celek. Dílec vzniká většinou dílenským svařením položek.
• Položka – základní prvek, ze kterého sestává ocelová konstrukce. Jedná se o profil, plech, rošt apod. o daném rozměru, např. IPE120 délky 1234 mm, plech P8 100 x 200 mm atd.
• Rampa – pevný prostředek přístupu, vytvářející souvislou skloněnou plochu, která má úhel sklonu v rozsahu 0° až 20°, ČSN EN ISO 14122-1.
• Schodiště – pevný prostředek přístupu s úhlem sklonu v rozsahu 20° až 45°, jehož vodorovné prvky jsou stupnice, ČSN EN ISO 14122-1.
• Žebříkové schodiště – pevný prostředek přístupu s úhlem sklonu v rozsahu 45° až 75°, jehož vodorovné prvky jsou stupnice, ČSN EN ISO 14122-1.
• Žebřík – pevný prostředek přístupu s úhlem sklonu v rozsahu 75° až 90°, jehož vodorovné prvky jsou příčle (u žebříku se dvěma štěříny) či stupadla (u žebříku s jedním štěřínem), ČSN EN ISO 14122-1.

ZKRATKY POUŽITÉ V POMŮCCE

1.1 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI

Výkony spojené s projektováním nosných konstrukcí pozemních staveb provádí odborný projektant nosné konstrukce – statik, tj. AO, která získala oprávnění k výkonu této činnosti podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů v oboru autorizace statika a dynamika staveb nebo mosty a inženýrské konstrukce. Odpovědnost projektanta stanoví § 159 stavebního zákona (dále SZ), odstavce (1) a (3):

(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

(3) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Z výše uvedeného vyplývá, že AO v oboru pozemní stavby je ve smyslu § 159 odst. 3 SZ povinen přizvat ke spolupráci na projektové dokumentaci autorizovaného inženýra pro obor statika a dynamika staveb nebo mosty a inženýrské konstrukce v případě, že není způsobilý statický díl projektové dokumentace zpracovat sám. Autorizovaný technik je pro zpracování statické části projektové dokumentace povinen vždy přizvat autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb nebo mosty a inženýrské konstrukce.

1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Jednotlivé postupy a činnosti v rámci přípravy stavby podle SZ, zajišťované osobami autorizovanými se prakticky projevují jako jednotlivé, nebo řetězené zakázky projektové činnosti. Obecný postup je podrobněji popsán např. v MP 1 Projektová činnost.

Vstupního jednání se zákazníkem se pokud možno účastní AO – hlavní projektant, který zajišťuje další komplexní zajištění zakázky. Hlavní projektant v průběhu přípravné fáze konzultuje se stavebníkem a upřesňuje zadání zakázky, pokud jsou předané podklady stavebníka v rozporu s reálnými možnostmi, nebo jsou neúplné, vyžádá si jejich změnu nebo doplnění. Zajistí, aby veškeré požadavky a technické podklady stavebníka byly dokumentovány. Provede vstupní kontrolu (ověření úplnosti, platnosti a použitelnosti zadávacích podkladů), pořídí o ní záznam, který si uchová. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem. Dále následují postupy konkretizované v části 2 této MP, tj. vypracování konceptu nosné konstrukce, projektová dokumentace pro stavební povolení, projektová dokumentace pro provádění stavby, zpracování podkladů pro výběr dodavatele, dílenské (výrobní) dokumentace, případně autorský dozor a dokumentace skutečného provedení stavby.

1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Termín veřejný zájem SZ používá, ale nevysvětluje jej. Z povahy věci lze dovodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný nebo veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. Obecně lze za veřejný zájem z hlediska SZ označit ochranu života a zdraví obyvatel a ochranu životního prostředí. Veřejným zájmem se podle SZ (§ 132 odst. 3 a 5 SZ) rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla používána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházet důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelit jejich účinkům a snížit jejich nebezpečí;

e) odstranit stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Je třeba splnit šest základních požadavků na stavby:

1. Mechanická odolnost a stabilita

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby zatížení, o kterých se očekává, že na ni budou působit v průběhu stavění a užívání, neměla za následek:

a) zřícení celé stavby nebo její části;

b) větší stupeň nepřípustného přetvoření;

c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízení či vybavení následkem deformace nosné konstrukce;

d) poškození událostí v rozsahu neúměrném původní příčině.

2. Požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby v případě požáru:

a) byla po určitou dobu zachována nosnost a stabilita konstrukce;

b) byl omezen vznik a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu;

c) bylo omezeno šíření požáru na sousední stavby;

d) mohly osoby a zvířata opustit stavbu, nebo být zachráněny jiným způsobem;

e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

3. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví i uživatelů nebo sousedů, především v důsledku:

a) uvolňování toxických plynů;

b) přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší;

c) emise nebezpečného záření;

d) znečištění nebo zamoření vody nebo půdy;

e) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů;

f) výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.

4. Bezpečnost při užívání

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí úrazu, např. uklouznutím, smykem, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a zraněním výbuchem.

5. Ochrana proti hluku

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby hluk vnímaný obyvateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách.

6. Úspora energie a ochrana tepla

Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a postaveny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na klimatické podmínky místa a požadavky uživatelů.

Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů na stavby. Výrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, to je po dobu, kdy budou ukazatele vlastností stavby udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na stavby.

1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Obecné principy spolupráce AO jsou podrobně popsány v MP 1 v odst. 1.5 Principy spolupráce AO při zpracování zakázky. Spolupráce projektanta nosné konstrukce (autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb nebo mosty a inženýrské konstrukce, dále jen statik) v průběhu přípravy a vypracování projektové dokumentace:

1. Po převzetí zakázky od projektanta stavby statik zhodnotí předané podklady a navrhne postup návrhu nosné konstrukce v souladu s platnými zákony, normami a technickými předpisy. Pokud jsou předané podklady neúplné, vyžádá si jejich doplnění.

2. Provede vyhodnocení rozsahu předběžných prací a podkladů, zejména geotechnického průzkumu, hydrotechnických poměrů, geodetických podkladů apod.

3. Vyžádá u projektanta stavby zajištění provedení doplňujících podkladů. Získané podklady i jejich doplnění dokumentuje z hlediska věcného i termínového. O neúplných, nejednoznačných, protichůdných nebo zjevně chybných podkladech informuje projektanta stavby a řeší problémy s osobami odpovědnými za jejich zpracování. V průběhu zpracování dokumentace předává výsledky řešení (podklady) zpracovatelům jiných dílčích částí dokumentace. O předání vždy informuje AO projektanta stavby.

4. Před zahájením práce se seznámí s podklady, dosud realizovaným obdobným řešením a s nedostatky, které se při jejich použití vyskytly.

5. Vypracuje základní návrh nosné konstrukce stavby – případně s alternativami. Podrobně konzultuje návrh konstrukce s projektantem stavby, případně s dalšími projektanty specialisty.

6. Statik (je-li pověřen projektantem stavby) projednává rozpracovanou dokumentaci v průběhu zpracování se stavebníkem. O výsledcích projednání vede potřebné záznamy. Oprávněné připomínky stavebníka zohlední v dokumentaci. O těchto skutečnostech neprodleně informuje AO projektanta stavby.

7. Statik je odpovědný za včasné a úplné předání požadavků, jejichž zabezpečení v rámci jiné části dokumentace je nezbytné pro správnou funkci jeho části díla. Dokumentaci zpracovává v nezbytném rozsahu podle charakteru díla. Spolupracuje úzce s projektantem stavební části stavby.

8. Statik předává jím dokončenou dílčí část projektové dokumentace projektantovi stavby. Dbá na to, aby jím zpracovaná část projektové dokumentace (titulní stránka svazku, seznam dokumentace, technická zpráva, samostatné výpočty, tabulky, výkresy apod.) byla označena jeho podpisem, autorizačním razítkem, datem, číslem a identifikací a podpisy všech zpracovatelů (konstruktérů apod.). Každý výkres musí být opatřen v pravém dolním rohu vyplněným rohovým razítkem.

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ AO

Postup lze rozdělit chronologicky do jednotlivých etap následujícím způsobem:

1. Vypracování konceptu nosné konstrukce (základní postup, odst. 2.2.1)

2. Projektová dokumentace pro stavební povolení (základní postup, odst. 2.2.2)

3. Projektová dokumentace pro provádění stavby (základní postup, odst. 2.2.3)

4. Podklady pro výběr dodavatele (doprovodný postup odst. 2.5.1)

5. Dílenská (výrobní) dokumentace (neautorizovaný postup, odst. 2.4.1)

6. Autorský dozor (doprovodný postup odst. 2.5.2)

7. Dokumentace skutečného provedení stavby (základní postup, odst. 2.2.4)

Detaily k jednotlivým fázím viz dále. Často se však lze v praxi setkat s tím, že jsou některé z etap přeskakovány, tj. že v těchto etapách není ocelová konstrukce řešena a projektant ocelové konstrukce přizván až k dokumentaci pro provádění stavby. Tato „úsporná opatření“ však ve skutečnosti vedou k prodražení stavby z důvodu nekoncepčnosti řešení nosné konstrukce.

2.2 POPIS JEDNOTLIVÝCH ZÁKLADNÍCH POSTUPŮ

2.2.1 Vypracování konceptu nosné konstrukce

V prvním kroku je nutné vyjasnit podklady pro návrh nosné konstrukce stavby s autorem koncepce stavby, poté je zapotřebí vypracovat koncept nosné konstrukce s ohledem na prostorové uspořádání, použité konstrukční materiály a vazby na technologická zařízení. Koncept obsahuje členění konstrukce na patra či plošiny, umístění sloupů, ztužidel a podobně. Koncept obsahuje i odborné odhady dimenzí jednotlivých prvků, jelikož statický výpočet ještě nebyl zpracován, nicméně je nutné zajistit, aby prostor, který bude nutný pro nosnou konstrukci, byl pro ni vyčleněn a aby nebyl v kolizi s jinými zařízeními, průchody apod. Proto je vhodné, aby statik či projektant nosné konstrukce již od počátku spolupracovali s projektantem technologie, aby později nevnikaly problémy s umístěním nosné konstrukce.

V průběhu navrhování staveb dochází ke konfliktním požadavkům projektantů jednotlivých profesí. Vždy existuje několik možných alternativ jejich řešení, proto je zapotřebí zvážit důsledky jednotlivých alternativ pro všechny zúčastněné profese a zvolit optimální řešení. Jelikož je v případě technologických staveb primárním účelem konstrukcí uložení technologie, má většinou prioritu řešení, které je příznivé pro technologii. Nicméně vždy je zapotřebí zvážit dopady komplexně a hledat kompromisní řešení, aby nebyla znemožněna realizace dalších profesí.

Pro projektování rozsáhlejších konstrukcí je nezbytné zavedení globálního souřadnicového systému stavby, v němž budou projektanti všech profesí umísťovat svá zařízení. Nejčastějším způsobem realizace tohoto souřadnicového systému je zavedení vodorovných os do hlavních sloupových řad či technologicky významných bodů a jednoznačné označení těchto os, nejčastěji písmeny v jednom směru a čísly ve druhém směru. Alternativní způsob značení sloupových řad je řady v jednom směru jsou označit sudými číslicemi, ve druhém směru lichými, přičemž v raných fázích návrhu je vhodné číslovat ob jedno, neboť později často vzniká potřeba vložit nové sloupové řady. Tento systém navazuje na metodiku KKS kódů (z německého Kraftwerk-Kennzeichensystem), kterých se v elektrárnách využívá k označování technologických zařízení.

Dále je třeba definovat výškové úrovně, nejčastěji označení konvenční úrovně +/-0 a uvést, co se rozumí výškovou úrovní jednotlivých plošin: nejčastěji se jedná o výškovou úroveň skutečné pochozí plochy (plech, rošt, beton apod.) nebo o výškovou úroveň horní hrany ocelové konstrukce. Tj. druhá alternativa znamená, že skutečná výšková úroveň pochozích ploch je o tloušťku pochozí vrstvy výše, než udává nominální označení plošiny. Možné jsou i další alternativy vycházející ze specifických potřeb navrhované technologie, nicméně dva výše uvedené případy jsou v praxi nejběžnější. Ačkoliv se výše uvedené zdá být samozřejmým, jelikož se projektování účastní většinou velké množství projektantů, z nichž každý má rozdílné zvyklosti, je problém s vynucováním tohoto systému po projektantech všech zúčastněných profesí.

Poté, co je zvolena základní koncepce stavby, se provede předběžný návrh technologie, který slouží pro kontrolu vlastní funkce technologického zařízení, pro kontrolu prostorového uspořádání stavby a včasnou detekci kolizí, ale také jako zatěžovací údaje pro předběžný statický výpočet nosné konstrukce. Předběžný statický výpočet slouží k ověření proveditelnosti dané konstrukce i k ověření správnosti zvoleného výpočetního modelu, k upřesnění hlavních dimenzí konstrukce a ke zpracování odhadu nákladů na realizaci nosné konstrukce, který je součástí odhadu investiční náročnosti stavby.

2.2.2 Projektová dokumentace pro stavební povolení

Projektová dokumentace pro stavební povolení se zpracovává podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. 8 až 11 nebo přílohy č. 12. Projektová dokumentace musí vždy obsahovat následující části A až E členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání.

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnná technická zpráva

C. Situační výkresy

D. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

E. Dokladová část

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Jelikož je nosná ocelová konstrukce pouze součástí stavby, projektant ocelové konstrukce většinou předá generálnímu projektantovi příslušné podklady pro jednotlivé kapitoly týkající se ocelové konstrukce částí A až E a zpracovává pouze odpovídající body části D.1.2. Stavebně konstrukční část:

a) Technická zpráva

• popis navrženého konstrukčního systému stavby;
• výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny;
• navržené materiály a hlavní konstrukční prvky;
• hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce;
• návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí, nebo technologických postupů;
• zajištění stavební jámy;
• technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby;
• zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů;
• požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí;
• seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.;
• specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované jejím zhotovitelem.

b) Výkresová část, výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.

c) Statické posouzení

a) ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce;

b) posouzení stability konstrukce;

c) stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení;

d) statický výpočet, popřípadě dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání.

2.2.3 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. 13. Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnná technická zpráva

C. Situační výkresy

D. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumentaci se přikládá dokladová část

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební objekty (pozemní a inženýrské), případně provozní (technologické) soubory, pokud se ve stavbě vyskytují. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce, výrobně technická dokumentace a dokumentace výrobků dodaných na stavbu…

Pokud je pro podrobnosti nutné zpracovat některou z těchto dokumentací, musí být takový požadavek v projektové dokumentaci pro provádění stavby výslovně uveden.

D.1.2. Stavebně konstrukční řešení se zpracovává se pro betonové, kovové, dřevěné a jiné nosné konstrukce. Zpracovávají se pouze body, které jsou relevantní pro daný typ konstrukce, tj. ocelových konstrukcí se např. netýkají schémata vyztužení, výkresy výztuže atd.

a) Technická zpráva

• podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů;
• definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků případně odkaz na výkresovou dokumentaci;
• údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu – stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná apod.;
• údaje o požadované jakosti navržených materiálů;
• popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí;
• zajištění stavební jámy;
• stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami;
• v případě změn stávající stavby – popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů;
• požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – obsah a rozsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat;
• požadavky na požární ochranu konstrukcí;
• seznam použitých podkladů – předpisů, norem, literatury, výpočetních programů apod.;
• požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné předpisy a normy.

b) Podrobný statický výpočet

Statický výpočet musí být kontrolovatelný, tedy musí být přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model.

Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provedení stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí). Podrobný statický výpočet obsahuje zejména průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci předchozího stupně projektové dokumentace; použité podklady – normy, předpisy, literaturu, výpočetní programy apod.; statické schéma konstrukce; údaje o materiálech a technologiích; rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace; výpočetní modely, výpočetní schémata; návrh a posouzení všech nosných prvků; výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí; návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňují bezpečnost konstrukce; postup výroby – betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod.

c) Výkresová část

• výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1 : 50, výjimečně 1 : 100, včetně sklopených řezů, pohledů a detailů v potřebných podrobnostech; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a detailů;
• výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů;
• detaily styků, kotvení apod. v měřítku 1 : 20 nebo 1 : 10, (1 : 5);
• schéma prefabrikovaných stavebních dílců;
• schéma vyztužení monolitických betonových konstrukcí, které na základě podrobného statického výpočtu slouží jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže (dokumentace zajišťovaná zhotovitelem stavby); schéma musí obsahovat pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, příp. počet vložek příslušného profilu;
• výkresy sestavy, podrobností a kotvení ocelových konstrukcí obsahující půdorysy, modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností vlastní konstrukce a jejího kotvení, tj. údajů potřebných pro vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby;
• výkresy sestavy, podrobností a kotvení dřevěných konstrukcí obsahující půdorysy, modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností vlastní konstrukce a jejího kotvení, tj. údajů potřebných pro vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby.

2.2.4 Dokumentace skutečného provedení stavby

Projektová dokumentace skutečného provedení stavby se zpracovává podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, přílohy č. 14. Tato příloha je členěna následujícím způsobem:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnná technická zpráva

C. Situační výkresy

D. Výkresová dokumentace

Geodetická část je po novelizaci vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, součástí výkresové dokumentace a obsahuje číselné a grafické vyjádření výsledků zaměření stavby, polohopis s výškopisnými údaji, měřické náčrty s číselnými údaji, seznam souřadnic a výšek, a technickou zprávu.

Další členění však popisuje pouze identifikační údaje, situační výkres se zakreslením polohy stavby a stavební výkresy, neobsahuje žádné body, které se přímo týkají nosné ocelové konstrukce. Přesto je vhodné – a mnozí investoři to smluvně požadují – zapracovat do projektové dokumentace pro provádění stavby změny, k nimž v průběhu provádění došlo, a vydat skutečné provedení nosné konstrukce jako součást skutečného provedení stavby.

2.3 POPIS DOPLŇKOVÝCH POSTUPŮ AO

Speciálními postupy mohou být také jiné druhy dokumentace, než je uvedeno v této pomůcce. Jedná se zejména o Basic Design, Detail Design. V mezinárodním prostředí se u investičně náročných technologických staveb, jimiž elektrárny bezesporu jsou, používá dokumentace FEED (Front End Engineering and Design), která bývá v literatuře též označována termíny Front-end Loading (FEL) nebo Pre-project Planning (PPP).

Rozsah a obsah těchto druhů dokumentace se většinou řídí smluvním ujednáním mezi zadavatelem a zpracovatelem.

2.4 POPIS OSTATNÍCH POSTUPŮ – NEAUTORIZOVANÝCH

2.4.1 Dílenská (výrobní) dokumentace

Dílenskou, někdy také zvanou výrobní, dokumentaci zpracovává výrobce ocelové konstrukce, který si může tuto činnost objednat u specializované organizace. Dílenská (výrobní) dokumentace není součástí prováděcího projektu, není-li ve smlouvě uvedeno jinak. Zpracování dílenské dokumentace není autorizovanou činností, je záležitostí smluvního vztahu mezi výrobcem a zpracovatelem dílenské dokumentace, nejedná-li se o tutéž osobu. Nicméně musí ji zpracovávat zkušená odborně zdatná osoba, protože nekvalitní provedení dílenské dokumentace může prodražit výrobu a montáž konstrukce, může také vést k nebezpečným stavům i k havárii konstrukce.

Výkresová dokumentace, která je součástí dílenské dokumentace, je mnohonásobně rozsáhlejší než v případě projektové dokumentace. Dílenská dokumentace dále obsahuje tzv. malou statiku, tj. statický posudek přípojů a podrobný položkový výkaz materiálu, případně také kumulace položek, profilů a spojovacího materiálu pro objednávání materiálu výrobcem.

2.5 DOPROVODNÉ POSTUPY

2.5.1 Podklady pro výběr dodavatele

Podklady pro výběr zhotovitele nejsou specifikovány vyhláškou, jejich rozsah a obsah může být dohodnut smluvně. Je vhodné, aby byly zpracovány na úrovni projektové dokumentace pro provádění stavby a aby zahrnovaly podrobný projektový výkaz materiálu, který obsahuje minimálně použité profily a jejich kumulativní délky, požadovanou třídu oceli a další požadavky na kvalitu materiálu, odborný odhad hmotnostního přídavku na spojovací a svarový materiál, přípoje, kotvení a další prvky, které jsou nezbytné pro realizaci ocelové konstrukce, ale nebyly přímo zahrnuty do výkazu materiálu. U těchto prvků musí být alespoň slovní popis požadavků projektanta, např. třída použitého spojovacího materiálu apod. Obsahuje-li stavba nestandardní konstrukce či montážní technologie, je nutné zpracovat popis těchto konstrukcí a technologií jako doplněk k výkazu materiálu.

2.5.2 Montážní dokumentace

Podrobnosti k provedení montážní dokumentace nejsou specifikovány vyhláškou, její rozsah a obsah může být dohodnut smluvně. Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, zmiňuje postupy montážních prací pouze jako součást dokumentace k provádění stavby. Montážní dokumentace technologických staveb je však výrazně komplikovanější, neboť montáž nosné konstrukce je svázána s montáží technologických zařízení a musí obsahovat i návrh dočasných montážních konstrukcí.

2.5.3 Autorský dozor

Stavební zákon č. 183/2006 Sb. (SZ) stanoví povinnost stavebníka zajistit stavební dozor pouze u stavby svépomocí a technický dozor stavebníka i autorský dozor pouze u staveb financovaných z veřejného rozpočtu a to fyzickou osobou s oprávněním podle AZ č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

§ 2 (2) d) Stavebním dozorem je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

§ 152 (4) U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Je však běžné, že se institut autorského či technického dozoru stavebníka dozoru používá i na ostatních stavbách, u nichž to není ze zákona vyžadováno. Autorský či odborný dozor je záležitostí smluvní, dozor by měl zajišťovat nezávislou kontrolu provádění stavby v souladu s projektem, posuzovat vhodnost prováděných změn a podílet se na řešení problémů, ke kterým dochází v průběhu stavby. Autorský dozor vykonává autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby nebo provádění stavby – AO, a spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Stavební dozor vykonává osoba u staveb svépomocí kvalifikovaná podle výše uvedeného § 2 (2) d) SZ.

3 TECHNICKÉ PODMÍNKY ČINNOSTI AO

3.1 VÝPOČETNÍ MODEL

Statický výpočet je dokument, který prokazuje, že konstrukce je navržena takovým způsobem, aby zatížení, která na ni mohou působit během výstavby a provozu, nezpůsobila:

a) zřícení konstrukce nebo její části;

b) nepřípustné deformace;

c) poškození nenosných částí stavby, jejího příslušenství nebo instalovaného zařízení;

d) poškození v rozsahu neúměrném působící příčině.

Celá konstrukce i jednotlivé prvky musí být ve statickém výpočtu jednoznačně identifikovány. Statický výpočet musí být upraven tak, aby podle něho bylo možné sledovat celkový postup výpočtu, charakteristiky návrhových zatížení a uvažovaných výpočtových modelů, splnění podmínek únosnosti a použitelnosti, vyžadované normami pro navrhování příslušného druhu konstrukcí. Např. podle SZ č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 159, odstavec (3): „…Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné…“

Statický výpočet obsahuje popis použitého výpočetního modelu a výpočetních metod, rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů a kombinací, včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace, dále seznam norem, podkladů, literatury, software a návrhových pomůcek, podle nichž nebo s jejichž pomocí byl vypracován.

Statickým výpočtem se stanoví, popř. posoudí, tvar a rozměry jednotlivých částí nosné konstrukce a určí se jakost materiálů jednotlivých částí nosné konstrukce tak, aby konstrukce vyhovovala danému účelu. Posoudí se nosná funkce konstrukce jako celku při působení vnějších sil i fyzikálních vlivů vyvolávajících silové a přetvárné účinky, její stabilita, tuhost a její působení na okolí. Statický výpočet obsahuje dimenzování a podklady v takových podrobnostech, aby podle nich bylo možné za použití konstrukčních zásad příslušných norem vypracovat všechny výkresy konstrukce, jejích podrobností a spojů, potřebných pro vypracování výkresové dokumentace veškerých konstrukcí, které jsou součástí výrobní dokumentace ocelových konstrukcí.

Statický výpočet musí dbát ustanovení norem platných pro příslušný druh konstrukce a materiálů, nepoužije-li se spolehlivých metod přesnějších. Výpočtové modely, použité ve statickém výpočtu, volí statik tak, aby byly přiměřené danému problému a dostatečně přesně odpovídaly skutečnému působení vyšetřovaných konstrukcí v praktickém provozu. Uvažovaná zatížení musí vystihovat skutečná zatížení, kterým může být konstrukce během výroby, dopravy a montáže a po dobu své životnosti vystavena. Jelikož v praxi nelze dosáhnout ideální shody výpočtu se skutečným chováním konstrukce, je každý výpočet přibližný a je zjednodušením skutečnosti, které však musí být konzervativní, tj. výsledky musí být na straně bezpečné. U statického výpočtu to znamená, že zatížení uvažovaná ve výpočtu jsou vyšší než skutečná, zatímco únosnost a tuhost konstrukce je nižší než skutečná. Zpřesňování výpočtu vede ke snížení chyby výpočtu, modelovaná konstrukce se svými vlastnostmi blíží konstrukci skutečné. Logickým důsledkem výše uvedeného je, že zpřesňování výpočtu obecně vede k nárůstu únosnosti konstrukcí, tj. může dojít k situaci, že zatímco konstrukce při posuzování jednodušší metodou nevyhoví, při použití podrobnější metody vyhoví.

V případě, kdy je některá část nosné konstrukce vystavená dynamickým účinkům, které by mohly ovlivnit navržený tvar a rozměry hlavních částí nosné konstrukce, zpracovává se dynamický výpočet. Jeho výsledky se zapracují do návrhu nosné konstrukce. V takovém případě je třeba dynamický výpočet považovat za nedílnou součást projektové dokumentace stavby.

Obdobný způsob navyšování zatížení a snižování tuhosti, jaký se používá pro statické výpočty, však není použitelný pro dynamické výpočty, protože by vedl k poklesu vlastních frekvencí konstrukce, tj. k systematickému posunu dynamického chování celé konstrukce.

Statický, případně dynamický výpočet, musí statik archivovat a kdykoliv jej v kopii na požádání předat projektantovi stavby, stavebnímu úřadu, případně dalším ke kontrole zmocněným subjektům. Archivace po celou dobu životnosti stavby je nutná, aby mohla být navržená nosná konstrukce zkontrolována a aby bylo možné posoudit nosnou konstrukci v případě budoucích změn stavby, změn zatížení, poruch a obdobných skutečností.

3.2 VÝKRESOVÁ DOKUMENTACE

Projektová dokumentace obsahuje přehledné výkresy ocelové konstrukce s potřebnými obrazy (pohledy a řezy) nutnými k jasné představě o skladbě a funkci celé konstrukce. Výkresy se zpravidla rýsují v měřítku 1 : 50 až 1 : 200. Ke všem prvkům konstrukce se připisuje označení profilů, v případě použití více druhů materiálu i druh materiálu. Kótování musí být jasné, přehledné a umístěné v tom pohledu, kde je nejzřetelnější. Kóty nelze bezdůvodně opakovat. Na výkrese je rozhodující kóta, z výkresů nelze odměřovat, není-li to výslovně povoleno autorem výkresu, viz dále v tomto textu.

Střešní a stropní konstrukce se v projektu kreslí bez krytiny, plechů, podlahy apod., podlahové a střešní plechy a rošty se naznačují symbolicky v malém rozsahu. Dříve bylo zvykem kreslit projekty ocelových konstrukcí pro přehlednost jednočárově s popisem profilu, nyní se však díky použití výpočetní techniky s tímto již prakticky nelze setkat.

V současnosti je pro tvorbu výkresové dokumentace často použitý specializovaný program, pomocí něhož vzniká výkresová dokumentace v několika krocích. V prvním kroku je třeba vytvořit třírozměrný model konstrukce, který obsahuje veškeré údaje o konstrukci, použitých profilech, materiálu, jejich prostorové poloze atd. V případě dílenské dokumentace jsou profily doplněny o ořezy, styčníky, přípoje a spojovací materiál. Díky těmto údajům dokáže program automaticky generovat výkazy materiálu, viz dále.

Ve druhém kroku jsou z tohoto modelu generovány dvourozměrné výkresy, které obsahují průnik konstrukce se specifikovanou oblastí prostoru, nejčastěji určenou rovinou daného řezu a hloubkou pohledu. Jednotlivé specializované programy se liší inteligencí, která řídí počet pohledů a řezů, většinou jich však generují nadměrný počet. Modelovaná konstrukce je díky snadným matematickým algoritmům vykreslována v pohledech bez chyb, největší slabinou těchto programů je však umísťování popisů a kót, které je často nepřehledné. Z tohoto důvodu dochází ke změně názoru na tradiční zákaz odměřování na výkresech: u výkresů, které jsou automaticky generovány z třírozměrných modelů je odměřování v elektronickém souboru výkresu po dohodě autora výkresu s výrobcem ocelové konstrukce bezpečnější než odhadování, k čemu se vztahuje, jaká přehuštěná kóta.

Výrobní výkresy obsahují montážní schémata s umístěním jednotlivých dílců a výkresy těchto dílců. Výkresy dílců se rýsují obvykle v měřítku 1 : 10 či 1 : 15 na formáty A0, které obsahují větší množství dílců nebo každý dílec zvlášť na formáty odpovídající velikosti. Je-li to možné, kreslí se dílce v poloze, kterou zaujímají ve skutečnosti. Pro jejich kreslení platí stejné zásady, jak bylo uvedeno v části projektové dokumentace. Dílce musí být vykresleny a vykótovány tak, aby je bylo možno vyrobit, je třeba kótovat především připojovací rozměry, na kterých záleží, zda bude konstrukce smontovatelná.

3.3 TECHNICKÁ ZPRÁVA A VÝKAZY MATERIÁLŮ

Technická zpráva doplňuje statický výpočet a výkresovou část dokumentace. Zpráva obsahuje identifikaci stavby, zpracovatele projektu, použité zdroje včetně norem, popis konstrukce a další doplňující informace. Všeobecná část zprávy popisuje účel stavby, její dispoziční řešení, volbu statického systému a členění stavby na výrobní a montážní etapy. Zpráva dále obsahuje použité materiály, ochranu konstrukce proti korozi, protipožární ochranu, popis dilatací atd. Ve zprávě jsou popsány jednotlivé části konstrukce, návaznosti na další konstrukce, požadavky na výrobu a montáž včetně výrobních tolerancí, druh přípojů, styků a kotvení, zařazení konstrukce do příslušné třídy provedení podle normy ČSN EN 1090-2+A1, viz následující kapitola.

Výkaz materiálu se vyhotoví na předtištěných formulářích či na počítači a člení se podle ucelených částí stavby. Výkaz musí obsahovat veškerý materiál potřebný k výrobě konstrukce včetně spojovacího materiálu, podložek, vložek, styčníkových plechů apod.

Projektový výkaz materiálu se zpracovává v závislosti na stupni zpracování projektu. Obsahuje alespoň druh použitých profilů, jejich délky, hmotnosti, nátěrové plochy a požadovanou kvalitu materiálu. Jelikož ještě nemusí být zpracováno členění konstrukce na jednotlivé dílce, postačuje uvést vždy kumulace jednotlivých druhů materiálu a odborně odhadnutý hmotnostní přídavek, který zahrnuje hmotnost dosud neznámých materiálů, např. styčníkové plechy, přípoje, spojovací materiál, svarový materiál, pomocné konstrukce apod.

Výkaz materiálu pro dílenskou dokumentaci je podrobnější a člení se po jednotlivých dílcích. Hmotnostní přídavek je nižší než u projektového výkazu materiálu, typicky 1–2 %, a zahrnuje hmotnost svarového materiálu. Je-li výkaz generován poloautomaticky použitou softwarovou aplikací, je vhodné předat výrobci také kumulace jednotlivých položek, profilů a spojovacího materiálu.

Požadavky na přejímky a atesty materiálu lze uvést ve výkazu materiálu nebo v technické zprávě. Z důvodu eliminace chyb je doporučováno zpracování výkazu materiálu specializovanými výpočetními programy.

3.4 STANOVENÍ TŘÍDY PROVEDENÍ OCELOVÉ KONSTRUKCE

Projektová dokumentace musí obsahovat třídu provedení ocelové konstrukce podle ČSN EN 1090-2+A1, kterou má určit projektant ve spolupráci s budoucím uživatelem konstrukce. Zatřídění nahrazuje výrobní skupiny A, B, C zrušené normy ČSN 73 2601 a provádí se podle norem ČSN EN 1090-2+A1 a ČSN EN 1990. Zatřídění obsahuje stanovení třídy následků (CC1 – 3) a třídy provedení (EXC1 – 4). Jelikož je stanovení těchto tříd komplikovanější, než bylo ve zrušené normě a není dosud zažité, je rozvedeno podrobněji dále.

3.4.1 Třída následků (CC1 – 3)

Třída následků se stanoví podle normy ČSN EN 1990, příloha B.3 (informativní), tabulky B.1. Třída následků mimo jiné určuje provádění prohlídek ocelové konstrukce, viz dále v tomto textu

Třída následků CC1 zahrnuje konstrukce s malými následky s ohledem na ztráty lidských životů nebo malými či zanedbatelnými následky ekonomickými, sociálními nebo pro životní prostředí. Příkladem jsou zejména konstrukce zemědělských budov, či budovy kam lidé běžně nevstupují (např. budovy pro skladovací účely, skleníky).

Třída následků CC2 zahrnuje konstrukce se středními následky s ohledem na ztráty lidských životů nebo značnými následky ekonomickými, sociálními nebo pro životní prostředí. Příkladem jsou obytné a administrativní budovy a budovy určené pro veřejnost, kde jsou následky poruchy středně závažné (např. kancelářské budovy).

Třída následků CC3 zahrnuje konstrukce s velkými následky s ohledem na ztráty lidských životů nebo velmi významnými následky ekonomickými, sociálními nebo pro životní prostředí. Příkladem jsou stadiony, budovy určené pro veřejnost, kde jsou následky poruchy vysoké (např. koncertní sály).

Určení třídy následků má závažné důsledky na požadavky, které jsou na nosnou konstrukci stavby kladeny, tudíž i na její výslednou cenu. Přísnější klasifikace totiž zpřísní požadavky na projekci (např. nezávislá kontrola statických výpočtů třetí stranou požadovaná u CC3), ale i na kvalifikaci výrobce a certifikáty použitých materiálů. Avšak vodítka, která norma sama poskytuje projektantovi k jejímu správnému stanovení, jsou extrémně vágní, ke každé třídě následků je uvedeno pouze pár příkladů, což obzvláště vynikne ve srovnání s již zrušenou normou ČSN 73 2601, kde byla celá stránka příkladů. Důsledkem této situace je to, že dochází ke konfliktům, kdy projektant vyžaduje přísnější kvalifikaci, zatímco zhotovitel či investor jej z finančních důvodů nutí ke zmírnění. Proto je v současnosti mezi statiky vedena diskuse o zpřesnění vodítek ke stanovení třídy následků, výsledkem snad v budoucnu bude samostatná metodická pomůcka. Dokud však nebude připravena, lze vzít příklad např. německý předpis VDI 6200, který uvádí příklady určení tříd následků takto:

a) CC3: značné škody na zdraví, životech či ŽP, např. stadiony, kongresová centra, víceúčelové arény, zejména s místy pro více než 5 000 lidí

b) CC2: střední škody, budovy nad 60 m výšky, rozpětí nad 12 m, příhrady nad 6 m, např. vysoké budovy, TV věže, administrativní budovy, žel. stanice, muzea, nemocnice, divadla…

c) CC1: nízké následky (materiální, finanční, ŽP, lidské), robustní budovy do rozpětí 6 m, dočasné budovy či individuální užití, např. zemědělské, obytné domy – ale také bytové domy

3.4.2 Třída provedení (EXC1 – 4)

Třída provedení se ještě nedávno stanovila podle normy ČSN EN 1090-2+A1, příloha B.3 (informativní), tabulky B.3. Nicméně nedávno došlo k poměrně zásadní změně, která její stanovení sice zjednodušila, avšak přesunula jej do normy ČSN EN 1993-1-1 ed. 2, změna A1 – příloha C (normativní), tabulka C.1. Třída provedení určuje způsob výroby ocelové konstrukce, kontrol při výrobě, výrobní tolerance či nutnou certifikaci výrobce ocelové konstrukce.

Podle aktuální úpravy CC3 odpovídá EXC3 s výjimkou extrémních důsledků, kdy může být EXC4. CC2 odpovídá při statickém zatížení EXC2, při dynamickém EXC3, CC1 pak EXC1 při statickém zatížení a EXC2 při dynamickém zatížení. Za statické zatížení se považuje statické, kvazistatické či seismické L zatížení (malá duktilita podle ČSN EN 1998-1), dynamickým zatížením je myšleno únavové nebo seismické M nebo H zatížení (střední či velká duktilita).

Místo EXC1 se má použít EXC2 pro:

• svařované dílce vyrobené z výrobků z oceli S355 a vyšší pevnostní třídy;
• základní dílce významné pro celistvost konstrukce, které se svařují na staveništi;
• svařované dílce příhradových nosníků z kruhových dutých průřezů vyžadujících tvarově řezané konce;
• dílce tvářené za tepla nebo tepelně zpracované během výroby.

3.5 VÝROBA OCELOVÉ KONSTRUKCE

Výrobce ocelové konstrukce musí být certifikován na příslušnou třídu provedení EXC. Certifikace se provádí podle normy ČSN EN 1090-1+A1. Jako podklad pro certifikaci je vhodná certifikace procesu svařování podle ČSN EN ISO 3834 a certifikace systému managementu kvality podle ČSN EN ISO 9001:2016, ale obojí není nezbytně nutné.

Specifikace výrobních zvláštností, výrobních tolerancí, kvality svarů atd. je uvedena v normě ČSN EN 1090-2+A1, v příloze A v tabulce A.3 jsou upřesněny požadavky pro jednotlivé třídy provedení EXC.

3.6 PROHLÍDKY OCELOVÉ KONSTRUKCE

Prohlídky ocelových konstrukcí byly specifikovány v normě ČSN 73 2601, která však byla zrušena a nahrazena soustavou norem ČSN EN 1090, jež se zabývají procesem výroby a montáže ocelových a hliníkových konstrukcí, avšak další záležitostí týkající se prohlídek a údržby v průběhu během živnosti konstrukcí tyto normy neobsahují. Proto byla v dubnu 2012 vydána zbytková norma ČSN 73 2604 Ocelové konstrukce – Kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb. Tato norma se nevztahuje se na mostní konstrukce, pro které platí ČSN 73 2603, a v mnoha případech se odkazuje na ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí – Hodnocení existujících konstrukcí.

ČSN 73 2604 definuje čtyři druhy prohlídek, stanoví jejich intervaly i náplň:

a) výchozí prohlídka;

b) běžná prohlídka;

c) podrobná prohlídka;

d) mimořádná prohlídka.

Výchozí prohlídka se provádí v rámci přejímky nové konstrukce nebo u starších konstrukcí, kde není k dispozici záznam s výsledky výchozí prohlídky. Zahrnuje kontrolu úplnosti a správnosti dokumentace, kontrolu souladu dokumentace s konstrukcí, kontrolu úplnosti konstrukce, kvality přípojů (svary, šrouby…) a povrchové ochrany, kontrolu těsnosti, je-li předepsána, zaměření geometrie, změření předpětí (např. vlastní frekvence táhel apod.). O prohlídce je nutné provést zápis, který je součástí provozní dokumentace konstrukce. Tento druh prohlídky může provádět pouze „osoba se stejným oprávněním jako osoba oprávněná konstrukci navrhovat ve smyslu příslušného právního předpisu“ (odstavec 6.1.1 normy ČSN 73 2604), tj. ve většině případů autorizovaný inženýr (statika a dynamika staveb nebo mosty a inženýrské konstrukce).

Běžná prohlídka se provádí co 4 měsíce pro pohyblivé tribuny, co 1 rok pro konstrukce s třídou následků CC3 a dynamicky namáhané a co 5 let pro konstrukce s třídou následků CC1 a CC2. Běžná prohlídka zahrnuje prohlídku únosnosti (kotvení, přípoje, poškození konstrukce, povrchová ochrana, korozní oslabení, únavové trhliny), prohlídku použitelnosti (deformace, kmitání, bezpečnostní prvky – schody, žebříky, zábradlí, kotvící body pro zachycovače pádu…). O prohlídce je nutné provést zápis, který je součástí provozní dokumentace konstrukce.

Podrobná prohlídka se provádí co 5 let pro konstrukce s třídou následků CC3 a dynamicky namáhané a co 10 let pro konstrukce s třídou následků CC1 a CC2. Podrobná prohlídka obsahuje vše, co běžná prohlídka, a navíc kontrolu úplnosti dokumentace a měření geometrického tvaru a korozních úbytků. Tento druh prohlídky může provádět pouze „osoba se stejným oprávněním jako osoba oprávněná konstrukci navrhovat ve smyslu příslušného právního předpisu“ (odstavec 6.1.1 normy ČSN 73 2604), tj. ve většině případů autorizovaný inženýr (statika a dynamika staveb nebo mosty a inženýrské konstrukce).

Mimořádná prohlídka se provádí, objeví-li při běžné prohlídce problém nebo po mimořádné události (požár, výbuch, přetížení…). Její rozsah je stanoven podle potřeby a je nutné provést zápis, který je součástí provozní dokumentace konstrukce.

Norma ČSN 73 2604 stanovuje v části 5 požadavky na to, jakou dokumentaci má majitel či provozovatel konstrukce uschovávat. Není-li však kompletní dokumentace dostupná, postačuje alespoň náhradní dokumentace podle kapitoly 5.3, která obsahuje zejména technickou zprávu, statický výpočet, výkresy s dispozicí konstrukce dimenzemi všech hlavních nosných prvků, popis komunikací a zařízení pro pohyb osob, BOZP, zachycovačů pádu, kotvících bodů apod. a popis zábran vstupu nepovolaným osobám na konstrukci. Není-li některá z částí k dispozici, je nutné ji zpracovat.

Posouzení existujících konstrukcí se musí provést vždy při neshodách při prohlídce či kontrole dokumentace, při změně účelu užívání, při přetížení či provozním jednorázovém zatížení většího rozsahu (např. při koncertech apod.), před provedení jakýchkoliv úprav nosné OK a před jakýmkoliv stavebním či technologickým zásahem, např. přitížení, odlehčení, zateplení, výměna střešní krytiny, plášťů, technologického zařízení… „i v případech, kdy nedochází ke změně stávajících hodnot zatížení konstrukce“ (odstavec 6.1.4 normy ČSN 73 2604). Konstrukce se vždy posuzují podle současně platných norem a předpisů a součástí posouzení je vždy statický posudek nebo přepočet. Problémem je však to, že vzrostly součinitele bezpečnosti, vzrostlo zatížení sněhem, větrem a často i užitné zatížení, takže i beze změny nemusí starší konstrukce vyhovět novým předpisům. U vybraných typů konstrukcí lze využít kapitoly 8 normy ČSN ISO 13822:2014.

4 TECHNICKÁ ŘEŠENÍ

V této části jsou popsány typické pomocné konstrukce, se kterými se projektant ocelových konstrukcí technologických staveb opakovaně setkává, jako jsou pochozí plochy, zábradlí, schody a žebříky.

4.1 POCHOZÍ PLOCHY

Pochozí plochy technologických konstrukcí jsou nejčastěji tvořeny betonem, podlahovými plechy, rošty či tahokovy.

Betonové podlahy jsou tvořeny prefabrikovanými panely nebo monolitickými betony, které mohou využívat ztracené bednění, např. z ocelových vaniček či trapézových plechů. Nejedná-li se o spřaženou podlahu, slouží ocelové prvky pouze jako ztracené bednění, tj. výpočetně se nepodílejí na přenosu zatížení v provozním stavu, strop je dimenzován podle betonářských zvyklostí. Podlaha se ukládá na horní hrany přírub podlahových nosníků, alternativně se do nich zapouští.

Jako podlahové plechy se používají plechy ocelové žebrované podle ČSN EN 10 363. Žebrované plechy mají na povrchu žebra tvořící kosočtverec, na podlahové nosníky se kladou, pokud možno tak, aby delší úhlopříčka žebrování ležela napříč směru, kterým se převážně chodí. Plechy s oválnými výstupky mají na povrchu dvojice oválných výstupků s navzájem kolmými osami, které svírají s osou válcování úhel 45°, tyto plechy jsou stejné v obou směrech, proto není nutné určovat jejich orientaci. Plechy s výstupky jsou na rozdíl od žebrovaných plechů vhodné i pro vnější použití, protože z nich stéká voda. Běžné formáty tabulí těchto plechů jsou 1 000 x 2 000 mm, 1 250 x 2 500 mm a 1 500 x 3 000 mm, jmenovité tloušťky plechů mimo výstupky výšky 0,8–1,5 mm jsou odstupňovány po 1 mm v rozmezí 3–10 mm. Plechy o rozpětí nad 600 mm se zespodu vyztužují žebry z plochých tyčí nebo úhelníků, kterých lze s výhodou využít i pro podélné spojování tabulí plechu, vzdálenost výztuh 1,5–2násobek rozpětí plechů. Plechy se položí na podlahové nosníky, připojují se k nim šroubováním pomocí samořezných šroubů, přistřelováním, stehovými koutovými svary, je-li požadavek na vodotěsnost pak i průběžnými svary. Je-li požadována odnímatelnost, mohou být plechy přišroubovány i klasickými šrouby. Plechy se výpočtově uvažují jako plechy nominálně přivařené či volně ložené. Přivařené plechy mají díky membránovým napětím vyšší únosnost, nicméně vodorovná síla musí být zachycena do nosných prvků na koncích podlahy. U volně ložených plechů se neuvažuje s membránovými silami. Únosnost je určena statickým výpočtem, většinou jsou však běžně dosahovaná rozpětí plechů poměrně nízká, typicky se jedná o 400–800 mm.

Podlahové rošty podle ČSN 74 6930 se používají tam, kde je třeba umožnit prostup světla a vzduchu podlahou, případně tam, kde je třeba zabránit usazování prachu, nečistot, sněhu apod. Dříve používané rošty s lichoběžníkovými otvory (techna rošty) byly zcela vytěsněny rošty s obdélníkovými otvory, které se dělí podle způsobu výroby na rošty lisované a svařované. V technologických stavbách jsou preferovány rošty svařované podle DIN 24 537 s okem 30 x 30 mm a s nosnými pásky 30 x 3 mm až 50 x 5 mm, tj. konstrukční výška 30–50 mm, větší i menší rozměry jsou dostupné, ale nejsou doporučovány. Také není doporučováno použití nelemovaných roštů. Je mnoho možných alternativ povrchové ochrany od roštů „černých“ bez povrchové úpravy, přes nátěry, komaxit apod. k nejčastěji používané ochraně žárovým zinkem. Rošty se ukládají na podlahové nosníky, na které jsou uchyceny přivařením nebo pomocí šroubovacích či pružinových příchytek. U roštů je zapotřebí striktně rozlišovat mezi nosným a nenosným směrem, vždy je třeba rošt podkládat po celé šířce po obou stranách nosného rozpětí. Běžné formáty pásů roštů závisí na technologických možnostech daného výrobce, nejčastěji 6 000 x 1 000 mm, řada výrobců však dodává tvarové rošty v rozměrech i tvarech podle potřeby stavby. Únosnost je dána specifikací výrobce roštu, typicky dosahovaná rozpětí jsou 1 000–2 000 mm.

Tahokovové rošty jsou tvořeny tahokovem – mřížovinou vyrobenou bezodpadovou technologií tak, že se vždy do plného plechu prosekne speciálním nožem řada otvorů a proseknutý plech se natáhne, celý proces se opakuje tak, že oka tahokovu jsou vždy v přesazených řadách – zespodu zesíleným žebry např. z plochých tyčí. Typická konstrukční výška tahokovového roštu je 30–50 mm včetně výztužných žeber. Oka tahokovu mají tvar kosočtverce či nepravidelného šestiúhelníku, typický rozměr oka 10 x 30 mm až 20 x 60 mm, nicméně otvory mají menší plochu než v případě klasických roštů, z čehož plynou i vlastnosti tahokovových roštů, které jsou mezi podlahovými plechy a klasickými rošty: tahokov propouští světlo, vzduch i nečistoty, nicméně v menší míře než klasické rošty, větší nečistoty i sníh jsou zadržovány. Alternativy povrchové ochrany jsou stejné jako u klasických roštů. Tahokovové rošty se ukládají na podlahové nosníky, na které jsou uchyceny přivařením nebo pomocí šroubovacích či pružinových příchytek, je také nutné rozlišovat mezi nosným a nenosným směrem, který je dán uspořádáním nosných žeber, neboť nosnost vlastního tahokovu je zanedbatelná. Možné formáty pásů roštů závisí na technologických možnostech daného výrobce. Únosnost je dána specifikací výrobce roštu, typicky dosahovaná rozpětí jsou cca. 1 000 mm.

V případě kombinace několika druhů pochozích povrchů je zapotřebí dodržet stejnou výšku pochozí plochy, tj. z důvodu rozdílné konstrukční výšky jednotlivých pochozích prvků volit rozdílné výšky podlahových nosníků na jednotlivých částech podlahy, zapuštění vyššího prvku nebo podložení nižšího prvku tak, aby výsledné úrovně pochozího povrchu byly stejné.

4.2 ZÁBRADLÍ

Volné okraje pochozích ploch, kde hrozí pád, je třeba opatřit zábradlím. Standardní výška zábradlí je 1 100 mm, viz. též dále v tomto textu. Zábradlí sestává alespoň z madla, střední zábradelní výplně (mezimadla) a zábradelní zarážky (okopového plechu). Výšku zábradlí i velikost zábradelní zarážky upravuje značné množství předpisů, nejsou však navzájem kompatibilní. Zábradelní zarážka má být vysoká minimálně 100 mm (ČSN 74 3305, ČSN EN ISO 14122-3, vyhláška č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů). nebo 150 mm (nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky).

Výška zábradlí je však odlišně stanovena v ČSN 74 3305, kde je odstupňována od 900 mm (snížená výška zábradlí, hloubka volného prostoru do 3 m), 1 000 mm (základní výška zábradlí, běžně), 1 100 mm (zvýšená výška zábradlí, hloubka volného prostoru větší než 12 m) do 1 200 mm (zvláštní výška zábradlí, hloubka volného prostoru nad 30 m).

V případě přerušeného madla nesmí být světlá vzdálenost mezi dvěma úseky zábradlí menší než 75 mm, aby bylo zamezeno zachycení ruky, ani větší než 120 mm. Madlo včetně konců musí být bez ostrých hran.

Je-li požadován přístup skrz zábradlí, musí být použita automaticky se uzavírající branka s madlem i střední zábradelní výplní, která se otvírá nad pracovní plošinu a uzavírá se proti pevnému dorazu, aby bylo vyloučeno nežádoucí otevření a propadnutí uživatelů, ČSN EN ISO 14122-3. Dříve běžně používaný řetízek, kterým se uzavírá průchod zábradlím, není v normě ČSN 74 3305 (vydáno v září 2017), odstavec 5.7 přímo zakázán, povoluje se pouze jedna „tyč v úrovni horního madla“, nicméně podle odstavce 5.7.2 se nařizuje zpracovat provozní řád pro manipulaci s přemístitelným zábradlím a v bodě 5.7.4.d) je požadováno „po přemístění (otevření, odklopení apod.) se má samočinně vrátit do původní (uzavřené) polohy“, což řetízek fakticky diskvalifikuje a umožňuje jediné řešení – samozavírací branku – stejně jako norma ČSN EN ISO 14122-3.

Průmyslové zábradlí je nejčastěji trubkové či úhelníkové. Vzdálenost sloupů i dimenze jednotlivých prvků vyplývají z předpokládaného způsobu zatížení. Příklad tradičního trubkového zábradlí: madlo Tr43x2, výplňový prut Tr32x2, sloupky Tr44,5×2,5 až Tr48x3,6 vzdálené od sebe maximálně 1 800 mm. Zatížení zábradlí podle EC1, případně ČSN EN ISO 14122-3. Má-li být část zábradlí odnímatelná, lze připojení sloupků do podlahy využít trnů kruhového průřezu vsazovaných do trubek a pojištěných šroubem proti vypadnutí.

Z důvodu konfliktních specifikací jednotlivých norem a vyhlášek lze doporučit použití následujících rozměrů zábradlí, které jsou konzervativním souhrnem výše uvedených konfliktních požadavků: výška zábradlí 1 100 mm při hloubce volného prostoru do 30 m, jinak 1 200 mm, zábradelní zarážka 150 mm.

4.3 SCHODY

Minimální podchodná výška musí být 2 300 mm. Minimální světlá šířka schodiště, která slouží k průchodu nebo míjení několika osob současně je 1 000 mm, jinak 600 mm, ale doporučeno je alespoň 800 mm, výjimečně lze snížit na 500 mm. Výška jednotlivých schodišťových ramen nesmí překročit 3 000 mm, v případě jednoho schodišťového ramena 4 000 mm, šířka stupně b a výška h musí splňovat 600 mm < = b + 2 h < = 660 mm, vše podle ČSN EN ISO 14122-3.

ČSN 73 4130 omezuji maximální délky schodišťových ramen následujícím způsobem. Počet výšek schodišťových stupňů v jednom schodišťovém rameni smí být nejvýše 16, u pomocných schodišť 18.

Na tomtéž schodišťovém rameni má být konstantní výška schodišťových stupňů, pouze u prvního dolního stupně může být snížena o maximálně 15 %, je-li to nutné. Dříve běžnou obdobnou změnu výšky posledního stupně norma ČSN EN ISO 14122-3 nepřipouští.

Pro žebříková schodiště platí podle ČSN EN ISO 14122-3 následující: minimální šířka stupnice 80 mm, maximální výška stupně 250 mm, průchodná šířka alespoň 450 mm, maximálně 800 mm, doporučeno 600 mm.

Vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů po novelizaci již neobsahuje požadavky na schodiště. Tyto lze nalézt např. ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů § 22 a § 23 nebo v nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, zejména v části 5 přílohy.

4.4 ŽEBŘÍKY

Upozornění: v roce 2014 byla vydána nová norma ČSN 74 3282, která poměrně výrazně mění pravidla pro pevné kovové žebříky pro stavby. V roce 2017 proběhla změna Z1 této normy, která rozšiřuje platnost normy také o žebříky na volně stojících komínech, pro které se odlišně upravuje zejména délka žebříku o jedné větvi max. 50 m, u více větví je délka max. 40 m, podrobněji viz text normy.

Žebříky se dělí podle ČSN 74 3282 na žebříky provozní, požární a únikové.

Provozní žebříky musí podle ČSN 74 3282 splňovat:

• šířka žebříku 400–600 mm, výjimečně od 300 mm;
• vzdálenost os příčlí 225–300 mm, výjimečně až 400 mm;
• osa poslední příčle musí být v úrovni výstupní plošiny nebo může být nahrazena plošinou;
• mezi stěnou a zadní hranou příčle musí být min 200 mm prostoru;
• délka žebříku o jedné větvi max. 10 m u více větví je délka max. 6 m;
• žebřík delší než 3 m musí mít ochranný koš či jiné vhodné ochranné zařízení proti pádu;
• začátek ochranného koše 2 200–3 000 mm nad nástupní úrovní;
• ochranný koš má průleznou šířku 650–800 mm;
• ve výšce větší než 3 m se musí ochranný koš navázat na zábradlí – platí pro plošiny do šířky 1 200 m;
• při výstupu čelně musí štěříny a ochranný koš přesahovat výstupní úroveň min o 1 100 mm;
• není-li na výstupní úrovni zábradlí, musí být sklon konců štěřínů 15°;
• při výstupu do strany musí být žebřík prodloužen min 1 500 mm nad výstupní úroveň;
• žebřík o více větvích musí mít na přestupech odpočívadlo min 600 x 600 mm, osová vzdálenost mezi větvemi žebříků min 700 mm;
• otvor v podlaze, kterým prochází žebřík, musí mít světlost min 700 x 700 mm;
• otvor v podlaze musí být chráněn zábradlím, tak aby výstup a vstup byl z boční strany, zábradlí musí být i tehdy, je-li otvor zakryt poklopem.

Požární žebříky mají podle ČSN 74 3282 odlišně upraveno:

• délka max. 15 m, při délce do 30 m musí být dělen do dvou větví s odpočívadlem, při délce nad 30 m nesmí mít větve delší než 9 m, větve jednoho žebříku mají být stejně dlouhé;
• u svislých žebříků může trubka požárního vodovodu nahradit jeden štěřín žebříku;
• u svislých požárních žebříků s odpočívadly lze vést samostatné potrubí pro přívod vody mezi větvemi žebříku.

Únikové žebříky mají být příčlové.

Příčle a stupadla se navrhují pro užitné zatížení svislým břemenem 1,8 kN v nejúčinnější poloze. Nejčastěji se navrhují z kruhové oceli průměru od 20 mm do 35 mm. Příčle nesmí mít ostré hrany a musí umožňovat úchop rukou, v případě vlhkých či mokrých prostor musí mít protiskluzný povrch.

Štěříny se navrhují na svislé užitné zatížení 0,5 kN/m spolu s vodorovným 0,25 kN/m. Kromě toho provozní a požární žebříky musí odolat působení jedné osoby bodově 1,5 kN svisle a 0,5 kN vodorovně; únikové žebříky pak skupině osob – stejným silám ve vzájemné vzdálenosti 2,5 m ve staticky nejúčinnější poloze.

Nařízení vlády č. 101/2005 Sb., stanoví v své příloze 5.23 pro žebříky následující podmínky: Pevně zabudované žebříky musí být zhotoveny a připevněny tak, aby nemohlo dojít k jejich deformacím nebo k výkyvům. Žebříky musí mít jednotnou vzdálenost příčlí nejvíce 0,33 m; mezi žebříkem a stěnou nebo jakoukoliv konstrukcí na straně výstupu musí být ponechán volný prostor nejméně 0,65 m. Mezi příčlemi a stěnou nebo jakoukoliv konstrukcí na straně odvrácené od výstupu musí být ponechán volný prostor nejméně 0,18 m.

Následující text může sloužit jako pomůcka k navrhování žebříků. Žebříky se standardně navrhují z materiálu S 235 s následujícími rozměry příčlí:

Minimální rozměry štěřínů závisí na maximální vzdálenosti podpor následujícím způsobem:

4.5 BEZPEČNOST

Podle normy ČSN EN ISO 14122-2 platí následující limity pro přístupy.

Pracovní plošiny musí být umístěny tak, aby byla umožněna práce osob v ergonomické poloze, je-li to možné, ve výšce 500 mm a 1 700 mm nad povrchem pracovní plošiny.

Nevyskytují-li se výjimečné okolnosti, musí být minimální podchodná výška nad pracovními plošinami a lávkami 2 100 mm, výjimečně lze snížit na 1 900 mm.

Minimální světlá šířka lávky, která slouží k průchodu nebo míjení několika osob současně je 1 000 mm, jinak 600 mm, ale doporučeno je alespoň 800 mm, výjimečně lze snížit na 500 mm.

K vyloučení nebezpečí zakopnutí nesmí překročit největší rozdíl mezi horními povrchy sousedících podlahových ploch výškově 4 mm.

Otvory v podlahové ploše nesmí propadnout koule o průměru 30 mm, nad místem, kde pracují lidé, 20 mm. Mezi okraji podlahových ploch a přilehlými konstrukčními prvky nebo okraji výřezů požadovaných pro prvky připevněné v otvorech, např. potrubí, nádrže nebo podpěry, je nezbytná zábradelní zarážka tehdy, je-li vzdálenost mezi podlahovou plochou a prvkem větší než 30 mm. Je-li vzdálenost větší než 200 mm, musí být instalováno ochranné zábradlí.

5 PŘÍLOHY

5.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Právní předpisy týkající se navrhování ocelových konstrukcí technologických staveb je uveden v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

5.2 SOUSTAVA EUROKÓDŮ ČSN EN 1990

Přehled soustavy eurokódů: ČSN EN 1990 Navrhování konstrukcí, je uveden v kapitole 1 pomůcky A 5.2 Přehled soustavy Eurokódů pro navrhování konstrukcí.

5.3 NORMY ČSN K NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

Nejdůležitější normy týkající se navrhování a provádění ocelových konstrukcí, je uveden v kapitole 2.1 pomůcky A 5.2 Ocelové a kovové konstrukce.

5.4 NORMY EN A ISO K PROVÁDĚNÍ A POVRCHOVÉ OCHRANĚ OCELOVÝCH KONSTRUKCÍ

Normy týkající se provádění, povrchové a protikorozní ochrany ocelových konstrukcí je uveden v kapitole 2.2 a 2.5 pomůcky A 5.2 Vybrané normy EN a ISO k provádění a povrchové ochraně ocelových konstrukcí.

5.5 NORMY K NAVRHOVÁNÍ SCHODIŠŤ, ŽEBŘÍKŮ APOD.

Normy týkající se bezpečnosti a navrhování schodišť, žebříků, zábradlí apod. jsou uvedeny kapitole 2.3 pomůcky A 5.2. Vybrané normy k navrhování schodišť, žebříků, zábradlí a přístupů.

5.6 NORMY KE SVAŘOVÁNÍ, ZKOUŠENÍ SVARŮ, NAVRHOVÁNÍ JEŘÁBOVÝCH DRAH APOD.

Normy týkající se svařování, zkoušení svarů, navrhování jeřábových drah apod., jsou uvedeny v kapitole 2.4 pomůcky A 5.2. Ostatní vybrané normy týkající se svařování, zkoušení svarů, navrhování jeřábových drah apod.

Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2008

Anotace:
Pomůcky řady MP 2 Provádění staveb soustavy metodických pomůcek popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve stavebnictví, na problémové okruhy této činnosti. Tato pomůcka popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění technologické stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při její realizaci a v záruční době.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

MP 2 Provádění staveb jako druhá základní pomůcka k činnosti autorizovaných osob je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve stavebnictví, na problémové okruhy této činnosti. Současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodické pomůcky popisují úroveň činnosti autorizovaných osob ve dvou základních skupinách jejich výkonu, tj. projektové činnosti a vedení provádění staveb. Od tohoto základu se pak odvíjejí varianty vyplývající z předpisových a technických odlišností jednotlivých oborů a specializací, způsobu výkonu povolání, či nutných potřeb pro další činnost autorizovaných osob.

Metodická pomůcka MP 2.5.1 si klade za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění technologických staveb. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění technologické stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při její realizaci a v záruční době.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě právních předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou tyto činnosti rozpracovány pro jednotlivé etapy provádění technologické stavby a s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Je základem celého systému informací pro činnost vedení provádění jednotlivých druhů staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob. Popisy postupů, vztahů a odpovědnosti jsou v této metodické pomůcce uvedeny pro případ kompletního zajišťování stavby jejím zhotovitelem. U poddodávek technologických jednotek a montážních prací se popsané principy uplatňují přiměřeně.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY

V textu metodické pomůcky MP 2.5.1 jsou tyto termíny a pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem, kde smluvní partner zajišťující inženýrskou činnost je zplnomocněným zástupcem stavebníka.

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie, a to (s přihlédnutím k pojmům užívaným pro technologické stavby) v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Dokumentace staveb – v této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny druhy dokumentace pro územní a stavební řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti (jakožto vybraných činností ve výstavbě), sloužící ve smyslu § 158 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (SZ) jako:

• projektové činnosti ve výstavbě (§ 159 odst. 1 až 3 SZ);
  • zpracování územně plánovací dokumentace (§ 2 odst. 1 písm. n), § 36 SZ – zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán), územní studie (§ 30 SZ);
  • dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§ 76 SZ; územní rozhodnutí – § 92 lze nahradit za určitých podmínek územním souhlasem – § 96 SZ);
  • dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ) nahrazující za určitých podmínek územní rozhodnutí (§ 92 SZ);
  • dokumentace pro vydání společného povolení (§ 94j SZ);

• projektová dokumentace (viz Shrnutí 2.2);
• odborné vedení provádění stavby nebo její změny (stavbyvedoucí – § 134 odst. 2 SZ, § 153 odst. 1 a 2 SZ, § 160 odst. 1 a 2 SZ, stavební dozor – § 153 odst. 3 a 4 SZ, § 160 odst. 3 a 4 SZ);
• projektovou dokumentací je podle § 158 odst. 2 SZ dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (stavby vyžadující ohlášení);

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;

c) uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 a § 143 až § 151 SZ;

e) stavby pro vydání společného povolení;

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118 SZ (změna stavby po jejím povolení, ale před jejím dokončením);

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby);

h) pro provádění stavby (§ 92 odst. 1 SZ, § 133 odst. 3 a § 134 odst. 6 SZ);

i) pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku), nebo;

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon – dále VZ, ve znění pozdějších předpisů.

Dále může pojem vyjadřovat i jiné druhy dokumentace, např.:

• součást dokumentace pro výběr zhotovitele;
• dokumentaci pro vydání územního souhlasu (§ 96 SZ);
• projekt organizace výstavby (POV), jehož součástí je harmonogram výstavby;
• dokumentaci bouracích prací (§ 128 odst. 7 SZ);
• dodavatelskou (dokumentace zhotovitele stavby) dokumentaci;
• dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 125 SZ).

Dokumentace – obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a prováděním stavby.

Dokumentace výrobní – je dokumentace potřebná k výrobě. Člení se zpravidla na dokumentaci konstrukční, která stanoví parametry výrobku a jeho částí, a dokumentaci technologickou, která stanoví postup a další podmínky výroby výrobku.

Dokumentace skutečného provedení stavby – podle § 121 odst. 1 SZ se zpracovává (a stavebník ji předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby nebo se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu), pokud při provádění stavby došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. U staveb technické nebo dopravní infrastruktury se předkládá vždy. Došlo-li k podstatným odchylkám, je tento stav řešen ve smyslu § 118 SZ formou žádosti o změnu stavby před dokončením, doloženou projektovou dokumentací změn stavby nebo kopií ověřené projektové dokumentace s vyznačením návrhu změn.

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení stavby podle § 125 SZ.

Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu této MP použit ve významu:

• dozor autorský (projektanta, případně hlavního projektanta), je dozorem  autorizované osoby na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• technický dozor stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona; výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. vybrané činnosti vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle autorizačního zákona o další odbornou činnost autorizované osoby;
• dozor stavební je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 SZ (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.;
• dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v § 171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, ochrana ŽP, památkáři, archeologové a další).

Hlavní projektant – pojem je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi (viz zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která vede realizaci stavby (stavbyvedoucí).

Koordinátor pro ochranu životního prostředí a hospodaření s odpady – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi. Musí splňovat předpoklady odborné způsobilosti a postupovat zejména podle zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Manažer stavby – odborný nebo odpovědný pracovník zhotovitele, a to:

• osoba, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
• pracovník, zajišťující např.:
  • výrobní přípravu;
  • řízení úseků stavby nebo prací (mistři, vedoucí pracovních kolektivů, technici apod.);
  • zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
  • bezpečnost práce;
  • ekonomické a finanční oblasti;
  • kontroly a přejímky dodávek;
  • skladové činnosti;
  • řízení jakosti apod.

Obchodní firma – pro účely pojmosloví veškerých MP je využíváno slovní spojení obchodní firma, které však nelze zaměňovat s pojmem obchodní společnost, jak jej deklaruje zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obchodní firmou v rámci MP rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou mandátní, či smlouvou o dílo).

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací (§ 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci aktualizován.

Plán musí být zpracován odborně způsobilou osobou, tedy koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Rozsah a obsah plánu je dán přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Podzhotovitel (poddodavatel, subdodavatel) – souhrnné označení pro jiné právní subjekty, než je zhotovitel stavby (osoby nebo firmy), zajišťující dílčí práce, dodávky, montáže nebo služby pro zhotovitele stavby. Na rozdíl od toho dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 2630 používá termín poddodavatel zhotovitele.

Pracovník – termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Pracovník inženýrské činnosti (dále též pracovník IČ) – pracovník (obchodní firma), který na základě smlouvy mandátní zastupuje stavebníka v záležitostech týkajících se přípravy nebo provádění stavby a je vybaven plnou mocí v rozsahu výkonů, k nimž se ve smlouvě zavázal. Pro zajištění většího rozsahu činností (jakost, autorský dozor, koordinace stavby apod.) může být v tomto případě místo mandátní smlouvy uzavřena smlouva o dílo (v případě hmotně zachyceného výsledku činnosti), resp. smlouva nepojmenovaná.

Proces – souhrn činností potřebných pro zhotovení díla nebo jeho části (např. projektová dokumentace, provedení stavby).

Projektant – v textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Provozní celek (PC) – souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory (PS), obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.

Provozní soubor (PS) – funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určený projektovou dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Dílčí provozní soubor – funkčně ucelená část provozního souboru, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající společně s ostatními dílčími soubory provozní soubor, určený projektovou dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. Může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný dílčí funkční celek. Dílčí provozní soubor se zpravidla člení na provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část PS nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky (ZJ). Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Připravenost k zahájení individuálních zkoušek – montáž je ukončena (proběhla stavební zkouška – zařízení je smontováno podle platné dokumentace a podle platných předpisů), zařízení je elektricky připojeno a je možno provést jeho první spouštění.

Příprava ke komplexnímu vyzkoušení – provádění prací a zkoušek potřebných k zahájení komplexního vyzkoušení, včetně potřebných seřízení cizích výrobků, které jsou ke komplexnímu vyzkoušení nezbytné. Podmínky přípravy ke komplexnímu vyzkoušení je nutné stanovit ve smlouvě.

Připravenost montážní – používaný pojem pro takovou míru dokončení, montáže (montážních prací), aby bylo možné ve sjednané době a kvalitě provést dokončovací práce stavební (např. podlití kotevních prvků základů dokončení podlah, obkladů, uzavření prostupů a montážních otvorů apod.), nutné pro zahájení zkoušek před dokončením stavby.

Připravenost stavební – smluvně dohodnutý stav stavebních prací, který umožňuje přísun a montáž technologického zařízení staveb nebo přísun a montáž technologického zařízení budov, případně techniky prostředí staveb.

Stavba – podle SZ (§ 2 odst. 3 a 4) se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby. Pojem stavba je deklarován rovněž v § 1083 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby. Povinnosti a odpovědnost stavebníka – viz § 152 SZ.

Stavební objekt (SO) – pojem není užíván v současně platných právních předpisech. V zavedené stavební praxi však představuje ucelenou, účelově vymezenou samostatnou část stavby (její stavební části), způsobilou bezpečného užívání a provozu (budova, komunikace, vedení medií apod.)

Stavbyvedoucí – v souladu se SZ je definován jako osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby z pověření zhotovitele stavby (stavebního podnikatele) a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon). Jeho činnost je vymezena v rámci § 153 (Stavbyvedoucí a stavební dozor) odst. 1 a 2 SZ. Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. Přitom je dále povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo AD projektanta, pokud jsou zřízeny.

Technologická stavba – stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Technologické zařízení – soubor zařízení (případně systémový celek), zabezpečujících ucelený dílčí technologický proces, který může být výrobní (výsledkem procesu je určitý výrobek), pomocný výrobní (výsledek procesu nevchází hmotně do výrobku, např. výroba energií) nebo obslužný výrobní (z hlediska vlastního výrobního procesu nevýrobní, např. doprava, kontrola jakosti). Dále jsou to zařízení zajišťující speciální nevýrobní procesy (např. zařízení pro zdravotnictví, školství, laboratoře, opravy) a doplňkové procesy (např. rozvod kapalin a plynů, rozvod elektrické energie, rozvody elektronických komunikací včetně EZS, CCTV, ER atd.).

Stavby veřejné technické infrastruktury – vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody atd. (viz § 2 odst. 1 písm. m) bod 2 SZ).

Vyhrazená technická zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová, která jsou specifikována zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a NV č. 190/2022 Sb. až č. 194/2022 Sb. Spadá do nich i jaderná energetika, která se ale řídí speciálním předpisem č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou specifikována ještě požární vyhrazená zařízení. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popř. skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 8 ev. č. 12. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§ 2 odst. 2 písm. b) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ TECHNOLOGICKÝCH STAVEB

1.2.1 Právní rámec činnosti autorizované je vymezen zejména předpisy uvedenými v kap. 3.

1.2.2 Další zákony, nařízení vlády a vyhlášky významné pro technologické stavby jsou uvedené v příslušných statích této metodické pomůcky a v kap. č. 3.

1.2.3 Technické předpisy a normy, vztahující se k dané stavbě, uplatněné a výslovně citované v projektové dokumentaci a ve smluvních ujednáních.

1.2.4 Rámec činností, povinností a odpovědnosti autorizované osoby v procesu provádění staveb je dán ustanoveními § 158, § 160 a § 153 stavebního zákona.

Podrobnosti týkající se požadavků a uplatnění dalších právních předpisů jsou uvedeny v dokumentech řady A, především v pomůcce Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

1.2.5 Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka s číslem, pod nímž je zapsaná v seznamu AO, vedeném ČKAIT. Autorizační razítko je AO oprávněna používat pouze v rozsahu oboru nebo specializace, pro kterou jí byla autorizace udělena a při jeho použití se řídí Pravidly pro používání razítka při výkonu povolání AI a AT, vydanými jako Rozhodnutí představenstva ČKAIT. V souvislosti s vedením provádění technologických staveb je nutné toto vyznačení AO stavbyvedoucího ve stavebním deníku, jako doklad odpovědnosti za vedení realizace stavby při zahájení, přerušení a při ukončení činnosti na stavbě.

1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ

Jednou z povinností autorizované osoby při řízení provádění stavby je nepochybně i ochrana veřejného zájmu. V právním řádu ČR je pojem ochrana veřejného zájmu poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že …ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. …pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem.

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou předpisů obchodního a stavebního práva v určité hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

• pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
• princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
• principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
• vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
• veřejná forma projednání minimálně do fází územního rozhodnutí;
• nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby sjednáno);
• princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
• princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
• povinné kontrolní prohlídky staveb;
• princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• princip ochrany nezastavěného území;
• a konečně princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Principy ochrany veřejného zájmu jsou ve své podstatě zásadní a správné, je jich však velmi mnoho a jsou mnohdy násobné. Zákon mnohdy klade formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) nad skutečnou odbornost a odpovědnost odborníků ve stavebnictví. Z toho vyplývá zdlouhavost a náročnost procesu přípravy staveb.

Základní obecně platné podmínky ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

• předpisy ES (např. Směrnice Rady č. 89/106/EHS, o stavebních výrobcích), Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (a na základě něhož v příslušných částech ustanovení uvedené Směrnice k 30. 6. 2013 pozbývají účinnosti);
• ustanovení stavebního zákona, týkající se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 SZ);
• souvisejících ustanovení autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o výkonu činnosti autorizovaných osob;
• ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
• ustanovení stavebního zákona o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a § 153 SZ);
• ustanovení stavebního zákona upravujícím odpovědnost projektanta (§ 159 SZ);
• ustanovení stavebního zákona, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka § 152 SZ) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 a násl. SZ);
• ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění k činnostem ve výstavbě;
• příslušných ustanoveních dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě;
• příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;
• obecných ustanoveních občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích;
• příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
• a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

1.3.1 Veřejným zájmem ve smyslu § 132 odst. 3 SZ se obecně rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

1.3.2 Stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.

1.3.3 Základní podmínky ochrany veřejných zájmů musí být specifikovány zejména v těchto dokumentech:

• projektové dokumentaci;
• územním souhlasu nebo v územním rozhodnutí;
• stavebním povolení;
• zásadách organizace výstavby;
• výstupech výrobní přípravy zhotovitele;
• vyjádřeních a stanoviscích dotčených orgánů, vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a dotčených osob.

1.3.4 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením provádění stavby, dbá na to, aby při všech činnostech, souvisejících s přípravou a realizací dané stavby, byly oprávněné veřejné zájmy respektovány a zhotovitel včetně svých podzhotovitelů zabezpečil, že tyto zájmy nebudou omezovány nebo poškozovány.

1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.4.1 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby, aktivně spolupracuje s orgány a osobami, které se podílejí na přípravě a provádění stavby, a to obzvlášť s:

• zástupci stavebníka (TD, SD);
• AD projektanta;
• útvary zhotovitele stavby (výrobní příprava, ekonomické, obchodní a právní útvary apod.);
• pracovníky stavebního úřadu při kontrolních prohlídkách stavby (§ 132–134 SZ);
• koordinátorem BOZP na staveništi (pokud byl ustanoven);
• autorizovaným inspektorem (bylo-li vedeno zkrácené stavební řízení, resp. působí-li na stavbě);
• zástupci poddodavatelů, dopravců a dodavatelů technologických zařízení;
• pracovníky geodetických služeb;
• oprávněnými zástupci orgánů státní správy, zejména s územně příslušným stavebním úřadem a dále zástupci složek hygienických, dopravních, bezpečnostních, požárních a jiných;
• správci dotčených podzemních a nadzemních vedení a komunikací (vlastníky dotčené veřejné dopravní a technické infrastruktury);
• orgány inspekce práce (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů);
• majiteli nebo uživateli dotčených pozemků a jiných nemovitostí.

1.4.2 Působí-li na stavbě víc AO (např. pro dopravní stavby, technická a technologická zařízení apod.), AO pověřená zhotovitelem stavby pro odborné vedení provádění stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S), obeznámí ostatní AO se základními principy, podmínkami a požadavky, které je nutno respektovat a koordinuje a usměrňuje jejich stanoviska s cílem zajištění časových, ekonomických, bezpečnostních, kvalitativních a provozně-uživatelských parametrů stavby jako celku.

1.4.3 AO při spolupráci a jednáních uplatňuje podmínky stavebního povolení, schválené projektové dokumentace a principy efektivního provádění dané stavby. Vždy při tom zohledňuje místní, topografické, hydrogeologické i klimatické podmínky, právní a technické předpisy a ochranu veřejných zájmů.

1.4.4 AO vede jednání s cílem optimálního řešení vzniklé problematiky v zájmu plynulého postupu prací při respektování oprávněných požadavků zúčastněných.

1.4.5 Pokud AO nemůže uspokojivě jednáním problematiku vyřešit z důvodu svých kompetencí nebo při neshodách stanovisek partnerů, postoupí rozhodnutí příslušným útvarům nebo vedení firmy zhotovitele.

1.4.6 Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení musí být zabezpečeno osobou způsobilou pro tuto činnost, tj. AO v oboru požární bezpečnosti staveb podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci a zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů. Požárně bezpečnostní řešení je nedílnou součástí projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení.

1.4.7 Státní požární dozor nevykonává posuzování projektové dokumentace u staveb nevyžadujících stavební povolení nebo ohlášení stavby. Výjimky jsou uvedeny v § 31 zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb. Technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb stanoví vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů, (vybavení stavby hasicími přístroji, zařízením automatické detekce a signalizace, zařízení staveniště atd.).

1.5 ZKOUŠKY PŘED DOKONČENÍM STAVBY

1.5.1 Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Soubor činností prováděných v tomto období se též nazývá zprovozňování díla. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:

• individuální vyzkoušení;
• příprava ke komplexnímu vyzkoušení (PKV) – specifikuje činnosti spadající do přípravných prací před zahájením komplexního vyzkoušení;
• komplexní vyzkoušení (KV) – vyzkoušení dodávky s cílem prokázat kvalitu a splnění podmínek jejího určení (schopnost zahájení zkušebního provozu);
• zkušební provoz (ZP) – prověřuje se jím, zda soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek, bude za předpokládaných provozních a výrobních podmínek schopen vyrábět v kvalitě a množství, stanoveném v projektové dokumentaci;
• garanční zkoušky (GZ) – činnosti, spadající do přípravy a provedení garančního měření za účelem prokázání trvalého dosahování smluvně sjednaných technických ukazatelů při ustáleném provozním stavu.

1.5.2 Individuální vyzkoušení

Individuálním vyzkoušením se rozumí zpravidla přezkoušení mechanické funkce jednotlivých smontovaných strojů a zařízení (jednotlivých elementů, např. ventilátory, klapky, spínače apod.) v rozsahu nutném k prověření úplnosti a správnosti montáže. Individuální zkoušky provádí jako součást montáže zhotovitel. Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. Náklady individuálního vyzkoušení hradí zhotovitel a jsou součástí ceny díla.

U staveb pro energetiku poskytne objednatel pro provedení individuálního vyzkoušení zhotoviteli za úplatu dohodnutý počet kvalifikovaných pracovníků, energii, palivo a vodu. Ostatní provozní hmoty (chemické materiály) pro provedení individuálního vyzkoušení si zajišťuje zhotovitel. Zhotovitel zpracovává za úplatu (jako součást předmětu díla) návrh rozsahu a věcné náplně:

• speciálních čisticích postupů;
• přípravy ke komplexnímu vyzkoušení;
• komplexního vyzkoušení.

Např. u parního kotle se provede vyzkoušení točivých strojů kotle, seřízení servopohonů, vyzkoušení dálkového ovládání a blokování pohonů, vysušení vyzdívky, chemické čištění vnitřních povrchů tlakového systému, profukování přehříváku a navazujících parovodů, revize armatur, zkoušky těsnosti kotle na straně vody a páry, zkouška těsnosti kotle na straně spalin.

Speciálními čisticími postupy se rozumí chemické a mechanické čištění vnitřního povrchu tlakového celku parních kotlů a spojovacích potrubí mezi kotlem a turbínou, čištění dalších technologických zařízení hlavního výrobního bloku, tj. chemická vyvářka, profukování atd. Pokud jde o účast stavebníka při provádění speciálních čistících postupů, platí obdobně postup jako pro individuální vyzkoušení.

Přejímka montáže zařízení v systému kusových dodávek se provádí ihned po skočení její sjednané části individuálním vyzkoušením. Po skončení individuálního vyzkoušení vypracovává zhotovitel protokol o ukončení těchto zkoušek. O provedení a výsledku individuálního vyzkoušení provede zhotovitel zápis ve stavebním deníku.

U staveb elektronických komunikací umožní objednatel zhotoviteli přístup ke všem koncovým bodům sítě (pro provedení měření) a současně (případně po dohodě) zabezpečí konektivitu pro ověření celého systému.

1.5.3 Příprava ke komplexnímu vyzkoušení

Přípravou ke komplexnímu vyzkoušení se rozumí práce a zkoušky potřebné k ověření kvality a funkce zařízení a seřizování (zejména při zatížení), potřebné pro postupné slaďování celého zařízení. Přípravu ke komplexnímu vyzkoušení provádí zhotovitel podle potřeby za účasti svých podzhotovitelů postupně na jednotlivých provozních souborech. V rámci přípravy ke komplexnímu vyzkoušení musí dodavatel prokázat funkci všech zařízení, která jsou předmětem této přípravy. Období zkoušek strojů, zařízení a provozních souborů nově vybudovaných celků až do doby ukončení komplexního vyzkoušení a přejímky zařízení nazýváme uvádění zařízení do provozu. Účelem tohoto období je připravit smontované zařízení pro trvalý, bezpečný a bezporuchový provoz a tuto schopnost prokázat komplexním vyzkoušením.

U staveb pro energetiku musí zhotovitel prokázat zejména funkci:

• všech záskoků, blokád a poruchové signalizace;
• předepsaných ochranných armatur parních kotlů a tlakových nádob, strojních a elektrických ochran turbosoustrojí;
• parních kotlů na projektované palivo bez stabilizace plamene při výkonu předpokládaném v projektové dokumentaci;
• parního turbosoustrojí;
• spojovacího potrubí;
• odlučovačů popílku;
• vysokotlakých ohříváků napájecí vody;
• elektrozařízení;
• informačního systému;
• chemické úpravny vody;
• a dalších zařízení specifikovaných ve smlouvě.

Rozsah a náplň přípravy k odevzdání obsahuje též:

• časový postup provádění přípravy ke komplexnímu vyzkoušení;
• specifikaci provozních hmot, energie a paliva;
• požadavky na počet a kvalifikaci provozních pracovníků odpovídající zařízení, které je předmětem přípravy ke komplexnímu vyzkoušení.

Příprava ke komplexnímu vyzkoušení může být zahájena postupně na jednotlivých provozních souborech nebo dílčích provozních souborech po ukončení jejich montáže (vč. individuálního vyzkoušení).

U staveb elektronických komunikací musí zhotovitel prokázat zejména správnou funkci informačního systému, např. EZS, EPS, kamerového systému, parametry útlumu – rychlost a kvalitu přenosu – zejména dat.

1.5.4 Komplexní vyzkoušení

Komplexním vyzkoušením prokazuje zhotovitel, že stavební dílo s technologickým zařízením je řádně dokončeno, je kvalitní, případně že je jako celek schopno zkušebního provozu, je-li sjednán. Jestliže má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené, teprve když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. K účasti na nich je zhotovitel povinen objednatele včas vyzvat, a to obvykle ve lhůtě podle kap. 4.5. Povinností stavebníka je, že v rozsahu smluvního ujednání obstará na svůj náklad kvalifikované pracovníky, suroviny, provozní materiály, energie, a jiné prostředky potřebné ke komplexnímu vyzkoušení. Náklady komplexního vyzkoušení hradí stavebník, produkce získaná komplexním vyzkoušením náleží stavebníkovi.

Pokud nebylo komplexní vyzkoušení dohodnuto ve smlouvě a povaha díla je vyžaduje, sjednají stavebník a zhotovitel dodatkem ke smlouvě o dílo podmínky, za nichž toto vyzkoušení bude provedeno. Podstatnou náležitostí tohoto ujednání je shoda smluvních stran o posuzování úspěšnosti komplexního vyzkoušení. O ukončení komplexního vyzkoušení a o tom, zda bylo úspěšné či nikoliv sepíši smluvní strany bezprostředně zápis (viz příloha 4.1). Zhotovitel (dodavatel) hradí veškeré náklady komplexního vyzkoušení, včetně účelně vynaložených nákladů stavebníka tehdy, pokud nebylo úspěšné z příčin na jeho straně.

U staveb pro energetiku prověří stavebník v průběhu přejímacího řízení ještě před zahájením komplexního vyzkoušení za účasti dodavatele:

• zda připravované dílo nevykazuje vady a nedodělky;
• zda byl splněn celý sjednaný rozsah přípravy ke komplexnímu vyzkoušení;
• zda zhotovitel technologické části splnil připravenost pro dokončování stavebních prací (montážní připravenost) v rozsahu a termínech podle smlouvy;
• zda byla předána zbývající část dodavatelské dokumentace.

Komplexním vyzkoušením prokazuje zhotovitel (dodavatel) kvalitu a schopnost díla ke zkušebnímu provozu tím, že je provozuje nepřetržitě po dobu 72 hodin při jmenovitém výkonu. Nebylo-li komplexní vyzkoušení zahájeno v ohlášené lhůtě, nebo bylo-li přerušeno, může je zhotovitel zahájit nebo v něm pokračovat pouze na základě písemné dohody se stavebníkem. Zhotovitel (dodavatel) vede ve spolupráci se stavebníkem podrobné technické záznamy o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení. Záznamy musí obsahovat všechna data potřebná k zhodnocení komplexního vyzkoušení. O zhodnocení se pořizuje zápis, který je součástí zápisu o předání a převzetí díla.

Stavebník je povinen pro komplexní vyzkoušení dát zhotoviteli na svůj náklad ve smluvně sjednaném rozsahu k dispozici potřebné provozní hmoty a palivo ve svých skladech na stavbě, energii a odpovídající počet kvalifikovaných provozních pracovníků. Při komplexním vyzkoušení musí být prokázána funkce automatické regulace. Zápis o předání a převzetí díla sepíši smluvní strany neprodleně po úspěšném komplexním vyzkoušení. V zápise o předání a převzetí nutno ošetřit přechod nebezpečí škod, rizik odcizení, havárií, živelných pohrom apod. na předávaném díle, pokud tak není ujednáno ve smlouvě o dílo.

1.5.5 Zkušební provoz

Zkušební provoz technologické stavby provádí, je-li tak sjednáno ve smlouvě o dílo, uživatel po úspěšném komplexním vyzkoušení zhotovitelem, za součinnosti zhotovitele. Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Prověřuje se, zda zařízení je za předpokládaných provozních a výrobních podmínek schopno dosahovat výkonů v kvalitě a množství stanovených projektovou dokumentací. Podmínky a průběh zkušebního provozu se sjednávají a odvozují mezi stavebníkem a zhotovitelem z předmětu plnění smlouvy o dílo, z dodavatelské dokumentace ve vazbě na schválenou projektovou dokumentaci.

Zpravidla se zkušební provoz technologické stavby nebo její části provádí na převzatém zařízení. Může však být podle smluvního ujednání prováděno před převzetím díla. Jeho zahájení se sjednává v době před vydáním kolaudačního souhlasu za podmínky, že byl zkušební provoz takto stanoven ve stavebním povolení a došlo k udělení souhlasu s předčasným užíváním technologické stavby nebo její části (§ 123 SZ). Pokud tomu tak není, vykoná se zkušební provoz technologické stavby nebo její části, pokud je sjednán, až po vydání kolaudačního souhlasu.

Smluvní strany sjednají ve smlouvě dobu zahájení a délku zkušebního provozu, jakož i kritéria výsledného hodnocení, podmínky, rozsah a technicky nutnou dobu účasti zhotovitele. Stanoví se podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Pokud zkušební provoz v dohodnuté lhůtě neprokáže splnění v projektové dokumentaci stanovených parametrů, smluvní strany sjednají jeho prodloužení. Náklady prodlouženého zkušebního provozu hradí zhotovitel, pokud byl zkušební provoz neúspěšný z příčin na jeho straně.

Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo ve stavebním povolení, může stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu (§ 124 SZ). V rozhodnutí uvede zejm. dobu trvání zkušebního provozu a v případě nutnosti stanoví pro něj podmínky, popř. podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Zhotovitel je povinen při předání a převzetí díla objednateli předat i provozní řád na zkušební provoz.

U staveb pro energetiku začíná zkušební provoz okamžikem převzetí zařízení od zhotovitele a trvá tři měsíce s podmínkou, že zařízení bylo v jeho průběhu v provozu:

• u parních elektráren a tepláren nejméně 1 700 hodin;
• u vodních elektráren nejméně 200 hodin;
• u špičkových zdrojů jiný počet provozních hodin dohodnutý mezi stranami.

Doba zkušebního provozu se prodlužuje až do dosažení podmínek uvedených výše, pokud jich nebylo dosaženo během tří měsíců z příčiny na straně zhotovitele. Vícenáklady z tohoto důvodu vzniklé oběma smluvním stranám nese zhotovitel. Do jednoho měsíce po skončení zkušebního provozu je zhotovitel povinen prohlásit předané prozatímní provozní předpisy za definitivní.

1.5.6 Garanční zkoušky

Jedná se o zvlášť prohlášenou část provozu zpravidla zkušebního, při kterém musí zařízení bez jiných než údržbářských zásahů pracovat bezvadně a v jejím průběhu zhotovitel prokazuje, že zařízení dosahuje výslovně smluvně zaručených jakostně technických ukazatelů a hodnot. Garanční zkoušky se obvykle sjednávají v případech, kdy kvalitu a parametry dodávky nelze posoudit jinak. Provádějí se zpravidla před ukončením zkušebního provozu, nejpozději však před skončením záruční doby. Parametry, které mají garanční zkoušky prokázat, musí být přesně určeny ve smlouvě, stejně jako rozsah, obsah, způsob a podmínky provedení garančních zkoušek. Náklady na úspěšně provedené garanční zkoušky hradí stavebník.

U garančních zkoušek u staveb pro energetiku se především jedná o:

• prokázání projektovaných výkonů;
• dodržení technických parametrů médií (teplota, tlak);
• dosažení účinnosti;
• dodržení předepsaných limitů emisí apod.

a to při dodržení stanovených kvalitativních znaků paliva, u uhlí výhřevnost, obsah popeloviny, obsah vody, obsah prchavé hořlaviny, zrnitost paliva apod.

1.6 TECHNOLOGICKÉ DODÁVKY

Ve smlouvě se zhotovitel (dodavatel) zavazuje dodat soubor strojů a zařízení, včetně montáží a příslušné části projektové dokumentace, zajišťující úplný nebo dílčí samostatný technologický proces.

Dodavatelský systém:

a) systém generálního dodavatele; to znamená, že smlouvy uzavírá stavebník (zadavatel) s těmito partnery:

• s generálním projektantem;
• s generálním dodavatelem technologické části;
• s generálním dodavatelem stavební části.

Generální dodavatel (zhotovitel) technologické části uzavírá smlouvy se svými finálními dodavateli.

b) systém finálních dodavatelů; to znamená, že stavebník (zadavatel) uzavírá smlouvy s těmito obchodními partnery:

• s generálním projektantem;
• s generálním dodavatelem stavební části;
• s finálními dodavateli technologické části.

Finální dodávkou je dodávka strojů a zařízení tvořící provozní soubor (dílčí provozní soubor), vycházející z členění technologické části projektové dokumentace stavby, dohodnutá s příslušným dodavatelem. Součástí finální dodávky je rovněž montáž dodávaného zařízení a komplexní vyzkoušení (v příslušném rozsahu). Podle charakteru zařízení a potřeby je sjednáván i zkušební provoz finální dodávky. V případě realizace stavby formou finálních dodávek na sebe navazujících, organizuje komplexní vyzkoušení celé stavby, nebo její části stavebník. Obdobně je tomu i u provedení zkušebního provozu, pokud je stanovena jeho potřeba ve stavebním povolení nebo z rozhodnutí stavebníka.

Specifickým případem dodavatelského systému v případě technologických staveb je systém dodávky na klíč, včetně příslušného stupně projektové dokumentace (obvykle DSP), zpracované podle objednatelem přijaté nabídkové dokumentace zhotovitele. Stavebník má za partnera jednoho dodavatele stavby na klíč, který ve sjednaném rozsahu plní i funkci generálního projektanta.

V oblasti výstavby energetických zařízení existují některé atypické systémy dodávek; např. atypická kusová dodávka provozní jednotky (stroje, zařízení), kdy je stavebník ve smluvním vztahu s generálním projektantem, výrobcem zařízení a dodavatelem montáže zařízení.

K prověření plnění dodávek slouží přejímka a zkoušky sjednané mezi smluvními stranami. Přejímka dodávek technologické části, pokud zahrnují jak dodávku strojů, tak jejich montáže (systém generálního dodavatele a systém finálních dodavatelů) a není ujednáno samostatné plnění dodávek strojů a dodávky montáže (systém kusových dodavatelů) se provádí komplexním vyzkoušením finálních dodávek nebo generální dodávky jako celku. Strany se mohou dohodnout i na komplexním vyzkoušení jejich ucelených částí dodávky. Přejímka montáže zařízení v systému kusových dodavatelů se provádí ihned po skončení její sjednané části individuálním vyzkoušením.

Ve smlouvě zpravidla strany sjednávají kromě náležitostí nutných pro vznik smlouvy:

• lhůty pro odevzdání technologických a stavebních podkladů pro dopracování projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud není předmětem díla zhotovitele);
• rozsah a lhůty pro odevzdání dopracování dokumentace, tvořící součást dodávky;
• rozsah a termíny stavebních připraveností a další součinnost provozovatele a povinnosti dodavatele, od nichž závisí splnění dodacích lhůt, rozsah a termíny připravenosti pro dokončování stavebních prací (montážní připravenost), u finálních dodávek též termíny a rozsah vzájemných připraveností navazujících provozních souborů pro plynulé pokračování montážních prací;
• specifikace dodavatelské dokumentace a termíny jejího předání;
• ustanovení o individuálních zkouškách;
• ustanovení o přípravě ke komplexnímu vyzkoušení a o komplexním vyzkoušení;
• podmínky zkušebního provozu, je-li sjednán;
• garantované jakostně technické hodnoty a parametry a důsledky jejich nedodržení;
• podmínky pro provádění garančních zkoušek.

1.7 OCHRANNÁ PÁSMA SÍTÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Ochranná pásma jsou specifikována v MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma. Dále jsou uvedeny některé výtahy z této pomůcky.

Ochranná pásma jsou stanovena proto, aby nedocházelo k poškozování inženýrských sítí, zejména při výkopových pracích, případně aby nedošlo k úrazu při práci v blízkosti sítě. Narušení sítí dopravní a technické infrastruktury a kolize s nimi znamenají vždy zdržení prací, dodatečné náklady na opravy, náklady na pokuty. Ochranné pásmo je stanoveno jako prostor, vymezený rovinami v určených vzdálenostech od vedení. Toto vymezení je stanoveno obecnými právními předpisy, normou nebo požadavkem správce sítě.

1.7.1 Zařízení elektrizační soustavy

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy stanoví § 46 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení elektrizační soustavy do provozu).

• Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
• Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
• Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami, vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV, včetně

• pro vodiče bez izolace … 7 m;
• pro vodiče s izolací základní … 2 m;
• pro závěsná kabelová vedení … 1 m.

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

• pro vodiče bez izolace … 12 m;
• pro vodiče s izolací základní … 5 m.

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně … 15 m

d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně … 20 m

e) u napětí nad 400 kV … 30 m

f) u závěsného kabelového vedení 110 kV … 2 m

g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence … 1 m

• U nadzemního vedení přenosové nebo distribuční soustavy s napětím nad 1 kV do 35 kV s vodiči bez izolace a s napětím nad 35 kV udržuje provozovatel příslušné soustavy v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení, pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
• Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, vedení nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
• Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
  • u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva;
  • u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech;
  • u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech;
  • u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
• Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.
• V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:
  • zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky;
  • provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce;
  • provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení, nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob;
  • provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
• V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t.
• Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy nebo provozovatel přímého vedení:

a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud vlastník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;

b) udělí písemný souhlas s jinou než veřejně prospěšnou stavbou uvedenou v předchozím bodě nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

• Fyzické či právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

V případě větrných elektráren platí, že vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být:

• nejméně trojnásobkem průměru rotoru v případě, že na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů;
• nejméně rovna průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny v případě, že na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů.

Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.

1.7.2 Plynárenská zařízení

Ochranná pásma plynárenských zařízení stanoví § 68 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Plynárenská zařízení jsou chráněna v souladu s energetickým zákonem ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnut o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vznikají dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu).

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho půdorys a činí:

a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany;

b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany;

c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany;

d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu;

e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí;

f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení;

g) u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

V ochranném pásmu plynárenských zařízení je zakázáno provádět činnosti, které mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti osob nebo majetku, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovou přípojku:

• stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;
• udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním jiných než veřejně prospěšných staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy a provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

Bezpečnostní pásma plynových zařízení byla upravena přílohou zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, následovně:

Bezpečnostní pásma plynových zařízení

1.7.3 Zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie

Ochranná pásma zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie stanoví § 87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu, či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo činí 2,5 m a je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení.

U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu).

V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobnu nebo rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umísťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.

V ochranném pásmu zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie lze stavět ostatní inženýrské sítě, avšak při dodržení ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání síti technického vybavení a s uváděným písemným souhlasem a za podmínek stanovených provozovatelem zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie.

Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

1.7.4 Zařízení elektronických komunikací

Ochranná pásma komunikačního vedení jsou uvedena v § 102 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ) a činí 1,0 m po stranách krajního vedení.

V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno:

• bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy;
• bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení;
• bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení, nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

Ochranná pásma radiového zařízení a radiového směrového spoje stanoví § 103 stejného zákona.

Opět toto ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ). V něm jsou stanoveny (na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů) parametry ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany. Obdobně jako u nadzemního komunikačního vedení zde platí ustanovení o šetření práv nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu.

1.7.5 Stavby vodního hospodářství

Vodovodní řady a kanalizační stoky – ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením stanoví § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma, kterými se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k jejich provozuschopnosti, jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a činí u:

• vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m;
• vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m;
• vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle předchozích bodů zvyšují o 1 m.

Výjimku z výše uvedených ochranných pásem může povolit vodoprávní úřad, s přihlédnutím k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu a kanalizační stoky a k technicko–bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět zemní práce, stavby, umisťovat konstrukce nebo podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k řadu nebo stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazovat trvalé porosty, provádět skládky mimo jakéhokoli odpadu nebo provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem vlastníka (popř. provozovatele), nebo (není-li tento souhlas získán) na základě povolení vodoprávního úřadu, který může současné stanovit podmínky pro provedení těchto činností.

Ochranné pásmo vodních děl stanoví na návrh vlastníka vodního díla vodoprávní úřad, přičemž může zde zakázat nebo omezit umisťování a provádění některých staveb nebo činností podle § 58 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů). § 30 téhož zákona vymezuje ochranná pásma vodních zdrojů využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou (obvykle s průměrem více než 10 000 m³ za rok) a vymezených zdrojů podzemní nebo pramenité vody. Ochranná pásma vodních zdrojů se dělí na ochranná pásma I. stupně (slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a II. stupně [k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem (vně ochranného pásma I. stupně) tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti] a stanoví je vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím. Bližší podrobnosti k těmto ochranným pásmům jsou uvedeny v § 30 odst. 3 až odst. 13 citovaného zákona.

1.7.6 Silniční ochranné pásmo

Silniční ochranné pásmo (sloužící k ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí) vymezuje § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. U nově budovaných nebo rekonstruovaných staveb pozemních komunikací vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silniční ochranné pásmo je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:

• u dálnic, rychlostních silnic nebo rychlostních místních komunikací 100 m od osy protilehlého jízdního pásu nebo od osy větve jejich křižovatek (pokud by nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku);
• u ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací 1. třídy 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu;
• u silnice II. nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu.

Co se rozumí souvisle zastavěným územím, stanovuje § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Toto vymezení upřesňuje prováděcí vyhláška č. 104/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro případ povolování, zřizování a provozování reklamních poutačů apod., které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, je hranice silničního ochranného pásma u dálnic, rychlostních silnic nebo rychlostních místních komunikací posunuta ze 100 m na 250 m.

Bližší podrobnosti k povolení a provádění staveb, zřizování a provozování reklamních zařízení či jiných objektů, výsadbě stromů, keřů či kultur apod. uvádí § 31–34 uvedeného zákona.

1.7.7 Ochranné pásmo dráhy

Stanovuje § 8 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Tvoří je prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou tvořenou:

• u dráhy celostátní a dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
• u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km·h-1, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy;
• u vlečky 30 m od osy krajní koleje;
• u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje;
• u lanové dráhy 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
• u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního kolejového drátu.

V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a provádět či provozovat další činnosti uvedené v § 9 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených. Organizace, které spravují podzemní kabelová vedení, zpravidla požadují i dodržování ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení a ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

1.7.8 Další ochranná pásma

Ochranná pásma stanovují rovněž další právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, např.:

• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – ochranná pásma zvláště schráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky) a památných stromů;
• zákon č. 164/2001 Sb., (lázeňský zákon) – ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody;
• zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví – ochranné pásmo krematoria a veřejného pohřebiště;
• zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči – ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny;
• zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví;
• zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči – ochranná pásma při výskytu nebezpečné nákazy.

1.8 BEZPEČNOST TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

1.8.1 Výklad některých pojmů, související s bezpečností výrobků a technických zařízení

Bezpečný výrobek – je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí. Při užívání výrobku se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria:

• vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užití včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy v českém jazyce;
• vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem;
• způsob předvádění výrobku;
• rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

CE – označení shody, která vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Vyjadřuje skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba, která uvedené označení na výrobek připojila nebo za jeho připojení odpovídá, ověřila, že výrobek je ve shodě se všemi směrnicemi Společenství pro plnou harmonizaci, které se na něj vztahují, a že byl podroben všem příslušným postupům posuzování shody.

Dovozce – osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie.

Prohlášení o shodě – dokument, na jehož základě mohou výrobci uvést stanovený výrobek na trh. Prohlášení o shodě je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny v nařízení vlády upravujícím technické požadavky na příslušný stanovený výrobek.

ES prohlášení o shodě – dokument, na jehož základě mohou výrobci nebo dovozci uvést stanovený výrobek na trh a označit následně výrobek značkou shody CE. Prohlášení o shodě je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny ve směrnici upravující technické požadavky na stanovený výrobek.

Prohlášení o vlastnostech – dokument, na jehož základě mohou výrobci nebo dovozci uvést stanovený stavební výrobek na trh a označit následně výrobek značkou shody CE. Prohlášení o vlastnostech je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny ve směrnici upravující technické požadavky na stanovený výrobek – viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 a kap. 1.8.4.

Místní provozní bezpečnostní předpis – předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

Normová hodnota – konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě (zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení – viz např. § 3 písm. k) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů).

Harmonizovaná česká technická norma – česká technická norma, která přejímá plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropského společenství společnou dohodou notifikovaných osob.

Posouzení shody – prokázání, že specifikované požadavky vztahující se k produktu, procesu, systému, osobě nebo orgánu jsou splněny (Prohlášení o shodě, Prohlášení o vlastnostech).

Postupy posuzování shody – postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody.

Program posuzování shody – vztahující se ke specifickým předmětům posuzování shody, na které jsou kladeny specifické požadavky, specifická pravidla a postupy.

Stanovený výrobek n výrobek, který představuje zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterého proto musí být posouzena shoda.

Technický požadavek na výrobek – technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiku výrobku.

Určená norma – česká technická norma, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popř. zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky určené Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními a správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu.

Uvedení výrobku na trh – první dodání výrobku na trh v rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobku nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády.

Vadný výrobek – výrobek, který z hlediska bezpečnosti svého užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na:

• prezentaci výrobku včetně poskytování informací nebo;
• předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit nebo;
• dobu, kdy byl výrobek uveden na trh.

1.8.2 Technické požadavky na výrobky

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů je základním právním předpisem, který upravuje

• způsob stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem;
• práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků.
• Zákon stanovuje technické požadavky na výrobky uvedené jako;
  • technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměr, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních meto, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků;
  • jiné požadavky nezbytné z důvodu ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou výrazně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh.

Technické požadavky na výrobky, popř. pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobků na trh, popř. do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby jsou obsaženy v technických předpisech pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků.

Pro strojní zařízení platí:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006, o strojních zařízeních;
• Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení;
• Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku;
• souběh s dalšími nařízeními vlády.

Pro stavební výrobky platí:

• Směrnice Rady 89/106/ES, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků;
• Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky;
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (dále též „CPR“).

1.8.3 ES prohlášení o shodě

Ve směrnicích EU je uloženo výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci se sídlem v EU vypracovat pro výrobek při jeho uvádění na trh ES prohlášení o shodě. V závislosti na použitém postupu musí být v ES prohlášení o shodě vyjádřeno ujištěním, že výrobek buď vyhovuje základním požadavkům směrnic, které se na něj vztahují, nebo je ve shodě s typem, kterému byl vydán certifikát přezkoušení typu, a že splňuje základní požadavky příslušných směrnic.

ES prohlášení o shodě musí být uchováno po dobu nejméně deseti let od posledního data výroby výrobku, nestanoví-li směrnice výslovně jinou dobu. Odpovídá za to výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce se sídlem v Unii. V některých případech musí tuto odpovědnost převzít dovozce nebo osoba odpovědná za uvedení výrobku na trh. Obsah ES prohlášení o shodě je u jednotlivých směrnic stanoven podle příslušných výrobků.

Prohlášení o shodě není formalizováno. Má však obsahovat alespoň následující informace:

• jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce, který vydává prohlášení;
• identifikaci výrobku (název, typ nebo číslo modelu, číslo dodávky, série, dávky, původ a počet jednotek apod.;
• výčet všech příslušných ustanovení, která jsou splněna;
• přesné, úplné a jasné odkazy na normy nebo jiné normativní dokumenty;
• všechny doplňující informace, které mohou být vyžadovány;
• název, adresu a identifikační číslo notifikovaného orgánu (pokud se podílí na posouzení shody), číslo a datum vydání jeho nálezu (certifikátu nebo jiného dokumentu);
• datum vydání prohlášení;
• funkci a podpis nebo odpovídající označení odpovědné osoby;
• vyjádření, že prohlášení o shodě je vydáváno výlučně na vlastní odpovědnost výrobce, popř. jeho zplnomocněného zástupce.

V případě, že se na výrobek vztahuje několik směrnic, může výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce sloučit všechna prohlášení do jednoho dokumentu.

ES prohlášení o shodě musí být na vyžádání dáno ihned k dispozici orgánu dozoru. Ve směrnicích týkajících se strojního zařízení, plynových spotřebičů, prostředí s nebezpečím výbuchu, rekreačních plavidel a výtahů je požadováno, aby ES prohlášení o shodě bylo přiloženo k výrobkům. Výrobky, k nimž musí být prohlášení o shodě přiloženo, je musejí mít vypracováno v úředním jazyce země určení.

Pro označení CE platí následující obecné zásady:

• označení CE vyjadřuje shodu se všemi požadavky kladenými na výrobce ohledně jeho výrobku na základě směrnic Rady;
• označení CE, kterým je výrobek opatřen, představuje prohlášení fyzické nebo právnické osoby, která je připojila nebo odpovídala za jeho připojení, že stanovený výrobek vyhovuje všem příslušným předpisům a podstoupil všechny náležité postupy posouzení shody;
• členské státy nemohou omezovat uvádění výrobků s označením CE na trh a do provozu, pokud nejsou tato opatření oprávněná na základě důkazu o neshodě výrobku;
• jelikož všechny výrobky, na které se vztahují směrnice nového přístupu, nesou označení CE, není toto označení určeno k tomu, aby sloužilo k obchodním účelům;
• označení CE rovněž není označením původu, protože neudává, že výrobek byl vyroben na území EU.;
• Grafická podoba označení CE se odvozuje ze směrnice EU 93/68/EC.

Označení CE vyjadřuje shodu se základními veřejnými (oprávněnými) zájmy v oblasti působnosti příslušných směrnic. Označením CE má být zpravidla opatřen výrobek nebo jeho štítek s údaji. Kromě toho může být označením CE opatřen například obal nebo přiložené dokumenty.

1.8.4 Nový právní předpis ES o uvádění stavebních výrobků na trh

V legislativě Evropské unie v oblasti stavebních výrobků nastává výrazná změna vydáním Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (dále též „CPR“).

Jedná se o dokument vyšší právní síly, než stávající předpis o stavebních výrobcích (Směrnice Rady 89/106/EHS, a je závazný a přímo použitelný v celém rozsahu ve všech členských státech EU – do právních předpisů jednotlivých zemí se přejímá překladem bez doplnění a výkladů. Nařízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU dne 4. dubna 2011 a vstoupilo v platnost dne 24. dubna 2011. Články CPR, týkající se definic, subjektů pro technické posuzování, oznamujících orgánů a oznámených subjektů, ustavení Stálého výboru pro stavebnictví, podávání zpráv Komisi a příloha IV (Skupiny výrobků a požadavky na subjekty pro technické posouzení) nabyly účinnosti k 1. 7. 2011, ostatní články ke dni 1. 7. 2013, přičemž k 30. 6. 2013 plně pozbyly platnosti zbývající ustanovení dosavadní Směrnice 89/106/EHS. CPR stanovuje právní rámec k vymezení harmonizovaných podmínek a požadavků spojených s uváděním stavebních výrobků na trh, které nesmí vytvářet neoprávněné překážky volnému pohybu zboží, zároveň však musí zajistit, aby výrobek na základě svých deklarovaných vlastností mohl být správně navržen do konkrétní stavby. Stavební výrobky (na rozdíl od běžných spotřebních výrobků) představují v podstatě meziprodukty dodávané profesionálním uživatelům (zhotovitelům stavby na základě návrhu projektanta) za účelem zabudování do stavby. Přitom technické, bezpečnostní a jiné požadavky se týkají výsledného díla (stavby) jako celku a stavební výrobek může plnit určené základními požadavky na stavby až poté, kdy byl na základě svých deklarovaných vlastností vhodně vybrán a následně správně zabudován do stavby. Proto nutno zajistit, aby byly podávány v potřebném rozsahu přesné, úplné a spolehlivé informace o vlastnostech těchto výrobků. CPR tedy stanoví postupy při uvádění stavebních výrobků na trh především z hlediska formulování jejich vlastností (prohlášení o vlastnostech) a označování CE, dále povinnosti hospodářských subjektů (výrobců, dovozců, distributorů nebo zplnomocněných zástupců), pravidla, týkající se harmonizovaných technických specifikací, požadavky na subjekty pro technické posuzování, zjednodušené postupy ve vymezených případech (např. pro mikropodniky), oznamující orgány a oznámené subjekty a nakonec dozor nad trhem a ochranné postupy.

Hlavní úpravy a změny obsažené v CPR lze stručně specifikovat takto:

• nové, resp. upravené definice (definují 28 nejdůležitějších pojmů), např.:

Stavební výrobek – výrobek nebo sestava, které jsou vyrobeny nebo uvedeny na trh za účelem trvalého zabudování do stavby nebo její části a jejichž vlastnosti ovlivňují vlastnosti stavby s ohledem na základní požadavky na stavby.

Vlastnosti stavebního výrobku – vlastnosti související s příslušnými základními charakteristikami vyjádřenými úrovní, třídou nebo popisem

Harmonizovaná norma – norma přijatá jedním z evropských normalizačních orgánů na základě žádosti podané Komisi.

Harmonizované technické specifikace – harmonizované normy a evropské dokumenty pro posouzení

Evropský dokument pro posuzování – dokument přijatý organizací subjektů pro technické posuzování pro účely evropských technických posouzení

Evropské technické posouzení – zdokumentované posouzení vlastností stavebního výrobku ve vztahu k jeho základním charakteristikám, v souladu s příslušným evropským dokumentem pro posuzování

Dodání na trh – dodání stavebního výrobku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti ať již za úplatu nebo bezplatně

Uvedení na trh – první dodání stavebního výrobku na trh Unie

Hospodářský subjekt – výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce

Výrobce – fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem či firmou nebo ochrannou známkou stavební výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit

Distributor – fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce nebo dovozce, která dodává stavební výrobek na trh Unie

Dovozce – fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie stavební výrobek třetí země

• místo dosavadního prohlášení o shodě výrobce vystaví prohlášení o vlastnostech, dokládané u stavebního výrobku, na který se vztahuje harmonizovaná norma nebo na který bylo vydáno evropské technické posouzení (uvádí vlastnosti stavebního výrobku ve vztahu k jeho základním charakteristikám v souladu s těmito harmonizovanými předpisy); některé skupiny výrobků mají z této povinnosti výjimku (např. vyrobené nesériově na zakázku pro konkrétní stavbu, vyrobené na staveništi nebo vyrobené pro památkově chráněné stavby, pro účely zachování kulturního dědictví či zvláštní architektonické či historické hodnoty);
• k výrobkům, pro něž vydal výrobce prohlášení o vlastnostech, se připojí označení CE, tím výrobce osvědčuje a nese odpovědnost za shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení o vlastnostech a za soulad se všemi příslušnými požadavky stanovenými CPR a jinými harmonizačními předpisy (to však neznamená automatickou vhodnost pro jakékoli použití ve stavbě – zde je rozhodující, aby byl na základě těchto deklarovaných vlastností a konkrétních podmínek dané stavby zpracován vhodný návrh projektanta a bylo zhotovitelem provedeno správné zabudování výrobku do stavby);
• základní povinnosti výrobců, dovozců a distributorů:
  • výrobce na základě prohlášení o vlastnostech vypracuje technickou dokumentaci a 10 let ji archivuje;
  • dovozce může uvést na trh EU jen takové stavební výrobky, které jsou v souladu s požadavky CPR, a musí zajistit, aby výrobce provedl posouzení a ověření stálosti vlastností uvedených v prohlášení o vlastnostech a připojil označení CE;
  • distributor zajistí, aby výrobek nesl označení CE a byly k němu připojeny příslušné dokumenty a informace;
• původních šest základních požadavků na stavby je rozšířeno o požadavek sedmý: udržitelné užívání přírodních zdrojů, které má zaručit mj. opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, částí a materiálů po demolici, přiměřenou trvanlivost staveb a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí;
• změna některých názvosloví:
  • místo pojmů notifikující orgány a notifikované osoby jsou zavedeny výrazy oznamující orgány a oznámené subjekty;
  • schvalovací orgány jsou nově pojmenovány jako subjekty pro technické posuzování (TABs) – budou vydávat evropská technická posouzení (ETA);
  • systém prokazování shody je v CPR (příloha V) nahrazen výrazem systém posuzování a ověřování stálosti vlastností (původních 6 systémů je redukováno na 5).

Na základě CPR proběhla tzv. adaptace národních právních předpisů. Upraveny byly především: zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

Poznámka:
Zákonem č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanových výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, byly výrobcům, distributorům a dodavatelům přiřazeny další povinnosti, které jsou blíže specifikovány v současnosti v následujících prováděcích nařízeních vlády, ve znění pozdějších předpisů:

• č. 97/2016 Sb., o technických požadavcích na výbušniny;
• č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh;
• č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh;
• č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh;
• č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh;
• č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh;
• č. 121/2016 Sb., o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh;
• č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent při jejich dodávání na trh;
• č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh;
• č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh;
• č. 345/2016 Sb., o lodní výstroji;
• č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh.

V současné době platí pro posuzování shody dvě zásadní normy:

• ČSN EN ISO/IEC 17050-1 Posuzování shody-Prohlášení dodavatele o shodě, část 1: Všeobecné požadavky (z března 2011);
• ČSN EN ISO/IEC 17050-2 Posuzování shody-Prohlášení dodavatele o shodě, část 2: Podpůrná dokumentace (z března 2005).

2 VYBRANÉ POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ TECHNOLOGICKÉ STAVBY

2.1 PŘEHLED ROZHODUJÍCÍCH POSTUPŮ

LEGENDA

AO-S – autorizovaná osoba – stavbyvedoucí, zabezpečující odborné vedení provádění stavby
o – součinnost
● – odpovědnost
DP – dílčí postup

2.2 DÍLČÍ POSTUPY

Číslování odstavců a článků v těchto kapitolách je vždy přiřazeno k číslu popisovaného dílčího postupu.

DP 1 Výrobní příprava technologické stavby

Tento dílčí postup poskytuje komplexní přehled hlavních činností, souvisejících s přípravou technologické stavby. Podle charakteru dané stavby, zejména jejího rozsahu, technické, organizační a ekonomické náročnosti a případných požadavků stavebníka rozhodne zhotovitel technologické stavby o formě a obsahu výrobní přípravy. Popisy a přehledy zde uvedené poslouží jako pomůcka při rozhodování a pro přípravné práce na zakázce.

Návrh organizace a přípravy staveb je podrobněji řešen v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

1.0 Úloha AO-S v procesu přípravy technologické stavby

1.0.1 Pokud to organizační podmínky umožňují, je vhodné, aby AO-S pověřená vedením provádění technologické stavby se aktivně účastnila i fáze výrobní přípravy. Technologické stavby jsou z pohledu autorizace pokryty oborem TZS – technologická zařízení staveb, popřípadě TPS – technika prostředí staveb.

Příprava zakázky řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení technologického díla. Projednání většinou probíhá na úrovni smluvních stran, autorizovaná osoba (AO-S) se podle svého postavení v obchodní firmě na něm podílí z hlediska odborného, případně obchodního. Problematika uzavírání smluvních vztahů je podrobněji rozebrána v pomůcce A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

V rámci postupu A 3.21 AO se spoluúčastní na přípravě zakázky. V rámci obchodních vztahů se jedná především o přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Toto přezkoumání končí nabídkou.

1.0.2 V případě, kdy AO-S byla zhotovitelem stavby jmenována v předstihu (u veřejných zakázek je to z hlediska prokazování kvalifikace vyžadováno zákonem), spolupracuje při přípravě stavby s pověřenými pracovníky formou konzultací, koordinace a kontrol zejména v oblastech:

• analýzy podkladů;
• souladu dodavatelské dokumentace s projektovou dokumentací technologické stavby;
• časového a ekonomického plánu zakázky;
• návrhu zařízení staveniště;
• technologické přípravy;
• podmínek zajištění BOZP, PO a ochrany ŽP;
• respektování veřejných zájmů;
• dodržení platných právních předpisů, vztahujících se k dané technologické stavbě.

1.0.3 Pokud je AO-S jmenována až před zahájením vlastní stavby:

• převezme a prověří závěry výrobní přípravy (viz kap. 1.17);
• uplatní a řeší případné připomínky a zjištěné neshody, týkající se její právní odpovědnosti.

1.1 Podklady pro stavbu

1.1.1 Podklady pro stavbu tvoří tyto základní dokumenty:

• smlouva o dílo, včetně příloh;
• položkový rozpočet (u veřejných zakázek soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) a zásady BOZP, PO a ochrany ŽP jako součást smluvních ujednání;
• společné povolení (§ 94y, § 94z SZ);
• stavební povolení (§ 115 SZ), případně veřejnoprávní smlouva (§ 116 SZ) nebo certifikát vydaný autorizovaným inspektorem (§ 117 SZ); případně povolení speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů (§ 15 a 16 SZ);
• projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení, včetně zásad organizace výstavby (ZOV);
• projektová dokumentace pro provádění stavby (pokud není součástí dodávky zhotovitele).

Doplňující podklady:

• obecně závazné předpisy, vztahující se ke stavbě (kap. 3);
• platné ČSN;
• informace a požadavky, poskytnuté stavebníkem nebo projektantem;
• vlastní poznatky zhotovitele o stavbě a staveništi, jeho zkušenosti a informační základna technicko-ekonomických podkladů.

1.1.2 Podklady prověří pověřený pracovník zhotovitele zejména z hledisek:

• nezávadnosti z pohledu ochrany veřejných zájmů (ŽP, zdraví, odpady, ovzduší, voda, hygiena, doprava, hluk apod.);
• vyřešení majetkových vztahů (staveniště, přístupy, skládky);
• vlivů činností stavebníka (práce za provozu apod.);
• základních podmínek BOZP, PO a ochrany ŽP při výstavbě (zejména při změnách dokončených staveb nebo souběhu činností);
• respektování podmínek stavebního povolení, včetně vyjádření účastníků řízení, dotčených orgánů a organizací a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• zohlednění případné ochrany kulturních, historických nebo přírodních památek;
• technologie a rentability provádění;
• případných práv třetích osob a věcných břemen na staveništi;
• zda projektová dokumentace, předaná stavebníkem pro provádění stavby, je v souladu s PD, ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení;
• jak jsou uplatněny všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku a jaké povinnosti vyplývají ze SOD pro zhotovitele, zejména co se týká:
  • předmětu a rozsahu díla;
  • zajištění provozu staveniště, včetně BOZP, hygieny a ochrany ŽP;
  • podmínek provádění díla;
  • podmínek individuálního, komplexního vyzkoušení a zkušebního provozu;
  • předání a převzetí díla;
  • řešení vad a reklamací;
  • případných obchodních podmínek u dodávek ze zahraničí;
• jaké jsou uplatněny dodací podmínky podle mezinárodních pravidel INCOTERMS řešící přístupy k celním platbám, pojištění přepravy, úhradám dopravy a k maximálnímu omezení rizik ze ztráty nebo poškození dodávaných položek podle místa ujednaného pro předávku mezi výrobcem (dodavatelem) a kupujícím.

1.1.3 Technici výrobní přípravy provedou analýzu podkladů k určení:

• potřeby dopracování projektové dokumentace, předané stavebníkem ve SOD, včetně časového harmonogramu;
• eventuálního doplnění průzkumů staveniště (polohy inženýrských sítí, překážek nebo inženýrsko-geologických podmínek);
• nezbytného rozsahu výrobní přípravy pro technologickou stavbu;
• základní koncepce řízení a provádění technologické stavby;
• zajištění ochrany veřejných zájmů;
• případných neshod a jejich řešení.

1.1.4 Technik výrobní přípravy stanoví závazné zásady, postupy, organizační vazby, odpovědnosti a pravomoci pro identifikaci dodávek a služeb pro realizaci obchodního případu v době od objednání u podzhotovitelů a dodavatelů, při jejich zabudování na stavbě v souladu s příslušnou dokumentací do doby předání díla stavebníkovi. Identifikace zajišťuje spojení informace o dodávkách a službách s fyzickými objekty. Značení pak identifikuje poddodávky, tj. stroje, zařízení a části pro potřeby zabudování na stavbě, pro případy kontroly nebo stažení poddodávek z procesu provádění díla.

1.1.5 Projektant zpracovávající dokumentaci pro provádění staveb provede značení strojů, zařízení a částí v projektové dokumentaci, např.

• číselné označení provozních souborů, dílčích provozních souborů, provozních jednotek (potrubních větví), v rámci, kterých budou označeny podle číselné řady jednotlivé stroje, zařízení a jejich části;
• v případě změn v průběhu realizace obchodního případu provede označení nových strojů, zařízení a jejich částí, jejich prostorové umístění číslem následujícím v příslušné číselné řadě;
• provede označení činností a prací v časovém plánu výstavby díla číselnou řadou, např. v energetice je používán systém pro označování známý pod zkratkou KKS.

1.2 Dodavatelská dokumentace (DD, dokumentace zhotovitele stavby, realizační dokumentace)

Dodavatelskou dokumentací se rozumí veškerá dokumentace investiční výstavby, která slouží zhotoviteli k provádění stavby, stavebníkovi, případně uživateli k přejímce, provozování, údržbě a opravám dohotoveného díla. Její rozsah a forma jsou zpravidla určeny v obchodní smlouvě, případně technickými normami.

1.2.1 Podle charakteru technologické stavby nebo dodávky, podrobnosti předané projektové dokumentace a vlastní potřeby, zabezpečí zhotovitel v rámci své výrobní přípravy zpracování dokumentace pro detailní zajištění výroby a montáže.

1.2.2 Hlavní druhy dodavatelské dokumentace

a) pro potřebu zhotovitele:

• výrobní dokumentace (soubor dokumentů, obsahující podrobnou definici výrobku nebo jeho částí (konstrukční dokumentace) a určující technologické procesy pro výrobu daného výrobku nebo jeho částí (technologická dokumentace));
• technologická dokumentace montáží (soubor dokumentů určující technologické procesy na stavbě díla v souladu s výrobní dokumentací poddodavatelů a dokumentaci zhotovitele), technologické postupy pro speciální práce apod., schémata montážních svarů, seznam značek svářečů, výsledky RT v rozsahu podle typu stavby popisy potrubních systémů;
• výkresy ocelových konstrukcí;
• dokumentace zařízení staveniště.

b) pro průkaz kvality díla:

• atesty materiálů;
• osvědčení o jakosti a kompletnosti výrobků;
• osvědčení o jakosti a kompletnosti montáže;
• dokumentace pro individuální a komplexní zkoušky;
• certifikáty, revizní zprávy, protokoly o zkouškách, kontrolách, přejímkách;
• pasporty a revizní knihy pro vyhrazená technická zařízení;
• revizní zprávy elektro, zdvihacích, plynových a tlakových zařízení;
• osvědčení o jakosti a kompletnosti (písemný dokument, ve kterém výstupní kontrola podzhotovitele potvrzuje shodnost jakosti a kompletnosti označeného výrobku s podmínkami obchodní smlouvy).

c) pro potřeby provozovatele:

• stavební deník;
• návrh provozních předpisů (návody na obsluhu a údržbu strojů a zařízení);
• předpisy pro bezpečné provozování strojů a zařízení;
• uživatelské příručky s popisy ovládání (s popisy obrazovek HMI);
• výpis uživatelského programu (poslední verze);
• seznam rychle opotřebitelných dílů s uvedením potřebných informací pro jejich identifikaci.

Dodavatelská dokumentace se stavebníkovi předává spolu s protokolem o předání a převzetí dodavatelské dokumentace. V protokolu se uvádí:

• název stavby (akce);
• druh předávané dokumentace;
• počet vyhotovení;
• náležitosti k provozním celkům;
• osoba předávající, osoba přejímající;
• datum předání.

U staveb elektronických komunikací (podzemní i nadzemní vedení) jsou jako základní podklady k přejímacímu řízení stavby požadovány (podle smlouvy o dílo) zejména:

• odpočtová dokumentace opravená podle skutečného provedení;
• geodetické zaměření v digitální podobě v souladu se směrnicemi a požadavky objednatele (u TO2 se např. jedná o směrnici TSM 2022;
• kompletní dokumentaci vypořádání majetkoprávních vztahů, např. věcných břemen, doplněnou o změny, které nastaly v průběhu realizace (včetně geometrického plánu);
• protokoly z měření podle požadavků uvedených ve smlouvě o dílo;
• vyjádření správců komunikací a písemná povolení majitelů nemovitostí;
• protokoly o tlakových zkouškách, kalibrační protokoly HDPE trubek;
• pasporty – prohlášení o shodě na použité výrobky;
• doklady o hutnění (jsou-li požadovány v SOD);
• výkaz HIM;
• stavební deník stavby.

1.2.3 Zajištění DD:

• vlastními kvalifikovanými kapacitami;
• objednáním u projektanta stavby;
• objednáním u jiného kvalifikovaného projektanta;
• uplatněním u výrobců a poddodavatelů v rámci jejich dodávek.

1.2.4 Koordinátor stavby (viz kap. 3.6) obvykle odpovídá za:

• kompletnost průvodní dokumentace podzhotovitelů v souladu s obchodní smlouvou a fyzickou identifikaci poddodávky;
• označení neshodných dodávek na skladě, vydávání poddodávek ze skladu pro montáž a jejich evidenci;
• záznamy rozsahu prací a označení zabudovaných strojů a zařízení a částí ve stavebním deníku;
• identifikaci neshodných zabudovaných poddodávek a prací;
• kompletaci dokumentů dodavatelské dokumentace a jejich označení požadovaným číslem podle seznamu.

1.3 Výrobní kalkulace

1.3.1 Výrobní kalkulace slouží k:

• podrobnému stanovení rozsahu a množství dodávek a prací;
• určení druhů a množství materiálů, výrobků apod.;
• určení podílu lidské práce (normohodin);
• propočtu interních cen a nákladů a k průběžnému sledování ekonomie stavby;
• přímému řízení a zabezpečování prací na stavbě.

1.3.2 O potřebě zpracování výrobních kalkulací rozhoduje zhotovitel na základě:

• charakteru stavby (zejména složitosti a rozsahu);
• své vnitřní organizační struktury;
• náročnosti řídících procesů a ekonomiky.

1.3.3 U jednodušších zakázek se příprava omezuje na kalkulace množství materiálů, rozvahu o nasazení pracovníků, poddodavatelů a mechanismů a rámcový plán výnosů a nákladů.

1.3.4 Výrobní kalkulace se zpracovává na základě projektové dokumentace pro provádění stavby, specifikací, dodaných projektantem a stavebníkem, případně DD.

1.3.5 Do výrobních kalkulací se promítají výsledky technologické přípravy, zejména volba pracovních a technologických postupů, materiálů, technicko-organizační podmínky, ekonomika a interní ceny zhotovitelské firmy.

1.4 Časový plán zakázky

1.4.1 Časový plán (harmonogram) výstavby je základním dokumentem pro řízení průběhu výstavby v čase, s cílem zabezpečení postupných i konečných termínů dokončení technologické stavby v souladu s uzavřenou SOD. Časový plán stanovuje zejména tyto hlavní údaje:

• technologicky uspořádaný průběh prací a jejich návazností;
• nasazování pracovních sil;
• termíny dodávek hlavních materiálů, konstrukcí a zařízení;
• nástupy podzhotovitelů;
• lhůty stavebních připraveností a zpětného předávání;
• nasazení mechanismů;
• lhůty ovlivnění přímého okolí stavby (výluky, dočasné zábory ploch apod.);
• rozhodující uzlové body, zajišťující konečné plnění (kontrolní etapy);
• upřesnění termínů kontrolních prohlídek stavby (§ 133 SZ), pokud jsou stanoveny stavebním úřadem v podmínkách stavebního povolení nebo v plánu kontrolních prohlídek zpracovaném autorizovaným inspektorem;
• čerpání nákladů v čase;
• termíny zkoušek a zkušebního provozu;
• případné předčasné užívání částí stavby stavebníkem (provozovatelem);
• termíny postupného a konečného předávání díla.

1.4.2 O formě a hloubce zpracování harmonogramu technologické stavby rozhoduje vedení firmy případ od případu podle povahy a rozsahu zakázky, uzavřené SOD, i podle vnějších dopadů výstavby (výluky v dopravě, zabezpečování budoucího provozu atd.).

1.4.3 U jednoduchých zakázek postačí termínové určení pro:

• pracovní síly, mechanizaci a poddodávky;
• dodávky materiálů;
• finanční tok.

1.4.4 Podrobný časový plán zpracovává zhotovitel na základě projektové dokumentace, technologické přípravy a termínů potvrzených ve smlouvě o dílo.

1.4.5 V průběhu stavby se musí časový plán upřesňovat při odchylkách od předpokladů. Při zpožďování výstavby je nutno stanovit též opatření k nápravě.

1.4.6 Pokud z objektivních příčin nelze splnit smluvní termín ukončení stavby nebo i dílčí termín (např. živelní pohroma, opožděná dodávka zařízení či materiálů zajišťovaných přímo stavebníkem, nutnost zabezpečit archeologický průzkum, nepředvídatelné překážky na staveništi apod.), je nutno se stavebníkem projednat změnu SOD.

1.4.7 Podrobněji k vypracování časového plánu viz MP 1.1.2.

1.5 Finanční plán zakázky

1.5.1 Finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady (příjmy a výdaje) zakázky, včetně nákladů režijních. Základní kritéria:

• výnosy zakázky musí pokrývat náklady zakázky, včetně podílu zakázky na úhradě správních a výrobních režií, stanovených příslušnou sazbou, a vytvářet přiměřený zisk;
• pozitivní finanční tok zakázky musí zajišťovat průběžnou schopnost zhotovitele plnit své finanční závazky vůči věřitelům a musí vytvářet zdroje pro krytí režijních nákladů;
• rozdíl mezi smluvní cenou zakázky a kalkulací nákladů tvoří plánovaný zisk.

1.5.2 Sestavení plánu

Výnosy (příjmy) zakázky zahrnují:

• výnosy z realizace zakázky v rámci ceny sjednané ve smlouvě o dílo a případných víceprací, objednaných stavebníkem;
• výnosy z vyúčtování případných služeb, poskytovaných v rámci stavby podzhotovitelům.

Náklady (výdaje) zakázky zahrnují:

• přímé náklady;
  • materiál;
  • mzdy;
  • poddodávky (práce výrobní povahy);
  • služby (práce strojů, energie, voda, telefony apod.);
  • ostatní přímé náklady (cestovné, diety, PHM, apod.);
• nepřímé náklady;
  • výrobní režie;
  • správní režie.

1.5.3 Termíny a odpovědnosti

Finanční plán se v první podobě tvoří ve fázi přípravy a podání nabídky. V případě uzavření smlouvy je zpracován detailně a upřesněn podle výsledků sjednávání podzhotovitelských smluv. Plán tvoří manažer nákladů zakázky ve spolupráci s ekonomickým úsekem.

1.5.4 Ekonomický útvar zhotovitele dále zabezpečuje pojištění stavby, finanční krytí potřebných nákupů a všechny další náležitosti, jako zálohy, půjčky, bankovní garance za kvalitní a včasné zhotovení díla a za odstraňování závad, vzniklých v záruční době (pokud jsou stavebníkem vyžadovány) apod.

1.6 Zařízení staveniště (ZS)

1.6.1 Zařízení staveniště navrhuje a řeší zhotovitel stavby na základě:

• rozsahu a náročnosti zakázky;
• vlastních potřeb a podmínek;
• podmínek stavebního povolení;
• ekonomické rozvah;
• možnosti využití existujících nebo rozestavěných staveb, přípojek, komunikací a zařízení.

1.6.2 Jednoduché zařízení staveniště bez vnějších dopadů uživatelských, dopravních apod. se řeší přímo na staveništi bez samostatné dokumentace.

1.6.3 Rozsáhlejší zařízení vyžaduje dokumentaci dočasných staveb ZS, případně podle situace i ohlášení stavebnímu úřadu v souladu s § 104 SZ.

1.6.4 Návrh zařízení staveniště řeší tyto hlavní oblasti:

• sociální zařízení pro pracovníky;
• skladové budovy a plochy;
• provozní zařízení;
• výrobní zařízení;
• označení stavby a staveniště (podle § 152 odst. 3 písm. b) SZ) je povinností stavebníka umístit před zahájením stavby na viditelném místě u vstupu na staveniště, nebo u rozsáhlých staveb jiným vhodným způsobem, štítek o povolení stavby a ponechat jej tam do dokončení stavby, resp. do vydání kolaudačního souhlasu; podle podkladů předaných stavebníkem štítek obvykle umisťuje na příslušné místo zhotovitel stavby; totéž se týká vyvěšení stejnopisu oznámení o zahájení prací podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů);
• provizorní příjezdové a vnitrostaveništní komunikace (případně využití stávajících nebo vybudovaných v předstihu);
• zpevněné plochy pro těžké mechanismy, nebo jeřábové dráhy;
• zdroje, připojení a staveništní rozvody el. energie, vody, příp. tepla a telefonu;
• odvedení splaškových a dešťových vod z objektů ZS a staveniště;
• ochrana staveniště proti přírodním vlivům;
• zabezpečení bezpečného přístupu na staveniště a ostraha areálu;
• manipulace, ukládání a likvidace odpadů;
• úpravy stávajících staveb pro účely ZS;
• případné dočasné zábory pozemků;
• činnosti a omezení v ochranných pásmech např. komunikací, zdrojů vod, elektrických nebo plynárenských zařízení a dalších, viz kap. 1.7;
• dopravní trasy;
• zajištění služeb (doprava pracovníků, ubytování, stravování, lékařská péče (první pomoc), požární ochrana apod.) podle charakteru technologické stavby, území a místních podmínek;
• provozování, údržba a odstranění dočasných staveb ZS a uvedení do původního stavu po skončení stavby, zpětné předání dočasně zabraných pozemků.

1.6.5 V rámci návrhu časového plánu a ZS zhotovitel (dodavatel) řeší rovněž kancelářské vybavení, zejména HW a SW a systém jejich využití pro efektivní řídicí procesy, komunikaci a dokumentování průběhu stavby. Podle smluvních podmínek zahrnuje návrh zařízení staveniště i potřebné prostory a vybavení pro oprávněné osoby stavebníka, technický dozor, AD projektanta, resp. autorizovaného inspektora a koordinátora BOZP (působí-li na staveništi) a může zahrnovat (za úplatu) i ZS pro podzhotovitele či jiné zhotovitele stavby.

1.6.6 Zpracovatel dokumentace ZS je povinen podle povahy případu projednat technické podmínky se správci (vlastníky) dotčených sítí a komunikací (dopravní a technické infrastruktury), sjednat s nimi podmínky odběru energií, vod apod. a s orgány státní správy (stavební úřad, dopravní inspektorát, orgány hygienické služby apod.).

1.6.7 Náklady na pořízení, provozování a likvidaci ZS jsou součástí celkových nákladů stavby. V případě vybudování, provozování a likvidace společného ZS pro podzhotovitele či jiné účastníky výstavby se jejich podíl na úhradě těchto nákladů sjedná v SOD.

1.6.8 Podrobněji k návrhu a řešení zařízení staveniště viz MP 1.1.2.

1.7 Plán jakosti

1.7.1 Plán jakosti obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečování jakosti a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě. Skládá se obvykle z průběhu obchodního případu, včetně matice odpovědnosti. Může být doložen plánem zkoušek, plánem kontrol kvality, seznamem či kopiemi certifikátů jakosti hlavních poddodavatelů stavby, kontaktními osobami s telefonními čísly apod. Plán jakosti je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řízení činností, odpovědnosti osob, pracovní vztahy a řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:

• podmínkami sjednanými ve SOD;
• obecnými technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
• platnými právními i vnitropodnikovými předpisy, případně ČSN, vztahujícími se k danému dílu.

1.7.2 Pokud je zhotovitelská firma nositelem certifikátu systému managementu kvality podle normy ČSN EN ISO 9001, systému environmentálního managementu podle normy ČSN EN ISO 14001 a systému managementu BOZP podle ČSN ISO 45001, řídí se ustanoveními příslušné dokumentace.

1.7.3 Pro firmu, která nemá výše uvedené certifikace, platí podmínky SOD a předpisů, vztahujících se k dané zakázce.

1.7.4 Příprava zakázky z hlediska řízení jakosti zahrnuje:

• výcvik (obecně);
• určení povinností a odpovědností zaměstnanců;
• určení individuálních a týmových cílů – hodnocení a odměňování;
• časový plán stavby z pohledu řízení jakosti;
• kvalifikaci zaměstnanců;
• přezkoumání projektové dokumentace;
• BOZP, PO a ochrana ŽP.

1.7.5 AO-S prověří úroveň certifikace firem podzhotovitelů z hlediska požadavků jakosti, environmentu a BOZP. Současně ověří z hlediska potřeb technologických staveb živnostenská oprávnění a další specifická oprávnění (svařování, montáže OK, elektrooprávnění, zacházení s chemickými látkami).

1.8 Kapacitní plánování zakázky

1.8.1 Kapacitní plánování zakázky spočívá v komplexním vyhodnocení potřeb a zdrojů:

• pracovních sil;
• materiálně technického zásobení a vybavení stavby;
• energií, vod atd.;
• nároků na dopravu;
• výrobních a montážních kapacit.

1.8.2 Jako podklad pro plánování slouží:

• projektová dokumentace;
• časový plán stavby;
• SOD (např. platební podmínky, záruční podmínky apod.);
• technologické podmínky stavby.

1.8.3 Kapacitní plánování řídí manažer výrobní přípravy a může konzultovat AO-S.

1.8.4 Podrobněji viz též následné kap. 1.9–1.12 těchto postupů.

1.9 Materiálové zdroje

1.9.1 Zhotovitel (dodavatel) stavby v rámci své přípravy prověří vhodné zdroje materiálů, dodavatele výrobků a zařízení zvláště z těchto hledisek:

• veřejný zájem – základní požadavky na stavbu:
  • mechanická odolnost a stabilita;
  • požární bezpečnost;
  • ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (ŽP);
  • bezpečnost při užívání;
  • ochrana proti hluku;
  • úspora energie a ochrana tepla;
• kvalita dodávek, včetně garancí;
• dopravní dostupnost;
• záruky plnění v souladu s časovým plánem technologické stavby;
• cenové a platební podmínky;
• spolehlivost a operativnost zdroje;
• dřívější zkušenosti a výhody pro další možnou spolupráci;
• nabídka množstevních slev a dopravních podmínek (INCOTERMS apod.).

U rozhodujících dodávek organizuje výběrová řízení.

1.9.2 Podkladem pro oslovení a výběr potenciálních dodavatelů materiálů a výrobků jsou:

• specifikace z projektové dokumentace;
• výstupy výrobních kalkulací;
• přehledy a seznamy podzhotovitelů;
• katalogové a materiálové listy z informační základny firmy;
• technické a obchodní údaje výrobců nebo prodejců.

1.9.3 Materiály a výrobky, které nejsou běžně vyráběny, skladovány a dodávány, vyžadují zajišťování a objednání v dostatečném předstihu. Zvlášť se jedná o tyto případy:

• speciální materiály a výrobky;
• zvláštní požadavky na vlastnosti, kvalitu, úpravy apod.;
• dodávky s dlouhou dodací lhůtou;
• dodávky ze zahraničí.

1.9.4 Zhotovitel (dodavatel) stavby včas sjednává s vybranými podzhotoviteli plnění pro stavbu formou potvrzených objednávek nebo smluv, viz MP 5.1 Nakup poddodávek.

1.9.5 Pokud některé materiály nebo výrobky zajišťuje přímo stavebník nebo závazně určí dodavatele, musí být ve SOD specifikována jeho konkrétní odpovědnost za kvalitu, termín dodávky, zabudování do stavby a záruky.

1.9.6 Je-li součástí uzavřené smlouvy o dílo mezi stavebníkem a zhotovitelem (dodavatelem) dodání věcí stavebníka určených k provedení díla, upřesní manažer projektu:

• specifikaci výrobků dodaných stavebníkem;
• požadavek na dodání atestů doplněný odkazem na příslušnou položku specifikace výrobků;
• zda výrobek je stanoveným výrobkem ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, stanovený výrobek bude na stavbu dodáván s ES prohlášením o shodě nebo s potvrzením, že ES prohlášení o shodě bylo vydáno;
• zda výrobek je stanoveným výrobkem ve smyslu zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků oři jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, stanovený stavební výrobek bude na stavbu dodáván s ES prohlášením o vlastnostech;
• termín, místo a denní dobu přistavení (dodání) výrobku;
• požadavky na záruky na tyto výrobky;
• požadavek na avizování zásilek stavebníkem minimálně den předem;
• požadavek, aby dodací list k zásilce odkazoval odkaz na příslušnou položku specifikace;
• formu značení výrobků dodaných stavebníkem v souladu s požadavky zhotovitele;
• postup při řešení případných reklamací.

1.9.7 Manažer projektu provádí u stavebníka urgenci při zjištěných nedostatcích výrobků dodaných stavebníkem. Při neplnění povinností stavebníka podle občanského zákoníku, provede upozornění stavebníka písemnou formou na neopatření věcí a možné důsledky. Po možném uplynutí lhůty poskytnuté zhotovitelem pro sjednání nápravy opatří výrobek na účet stavebníka náhradním způsobem.

1.9.8 Při výběru dodavatelů materiálů a výrobků dbá zhotovitel (dodavatel) stavby rovněž na dodržení ustanovení § 156 SZ (použití a ověření vlastností výrobků a posouzení stanovených výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů). U stanovených výrobků podle NV č. 176/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, týkajícího se strojního zařízení, případně dalších výrobků, na které se vztahují požadavky zákona o technických požadavcích na výrobky, je nutné předložení ES prohlášení o shodě. Toto vyplývá i ze zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a jeho prováděcích NV, např. č. 116/2016 Sb. až č. 122/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (viz předchozí kapitoly).

1.10 Personální zajištění technologické stavby

1.10.1 Personální obsazení stavby je rozhodující pro úspěšné plnění zakázky. Podle velikosti a náročnosti technologické stavby, své vnitřní organizační struktury a dohodnutého dodavatelského systému jmenuje a zajišťuje vedení firmy:

• řídící (realizační) tým;
• výkonné pracovní síly.

1.10.2 Řídící tým

U jednoduchých obchodních případů může být přípravou a řízením stavby pověřen jeden odpovědný pracovník, u náročných případů se jmenují týmy kvalifikovaných pracovníků. Vždy však musí být zajištěny tyto hlavní funkce (činnosti):

• stavbyvedoucí – autorizovaná osoba (AO-S), zabezpečující odborné vedení provádění stavby (§ 153, § 158 a § 160 SZ);
• podle potřeby další řídící pracovníci – dílčí nebo úsekoví / stavbyvedoucí a mistři (při velkém počtu pracovníků);
• odpovědnost za přípravu stavby (manažer přípravy stavby);
• odpovědnost za zásobování, mechanizační prostředky atd.;
• sledování nákladů, ekonomické a finanční činnosti (ekonomický a finanční manažer);
• řízení a koordinace BOZP, PO a ochrany ŽP;
• řízení jakosti;
• koordinační činnosti (zvlášť při větším počtu podzhotovitelů, poddodavatelů). Koordinátor je obvykle zaměstnancem odpovědným za koordinaci činností montážních organizací (podzhotovitelů) a dodavatelů, koordinaci skladových činností na staveništi a evidenci strojů a zařízení ve staveništních skladech, odpovídá (ve spolupráci s AO-S) za zabudování strojů a zařízení podle projektové dokumentace a v souladu se smluvními závazky; koordinuje uvádění kapacit do zkušebního provozu a dohodnutý rozsah vyzkoušení podle smluvně stanovených podmínek.

1.10.3 Funkcemi dílčích (případně úsekových) stavbyvedoucích a dalších členů řídícího týmu stavby se pověřují pracovníci, kteří svým vzděláním a praxí prokázali odbornost, organizační a řídící schopnosti, odpovědnost za výsledky svých rozhodnutí i za práci druhých. Tito funkcionáři nemusí mít autorizaci, pokud je zajištěno vedení provádění stavby autorizovanou osobou.

1.10.4 Do pozic mistrů a vedoucích pracovních čet (šéfmontérů, příp. předáků) se ustavují pracovníci odborně zdatní, znalí pracovních postupů a schopní přímého řízení určených činností. Pokud jsou k tomu vybráni noví absolventi škol, vyžaduje se zvýšený dozor a kontrola jejich působení po dobu zapracování.

1.10.5 Výkonné pracovní síly

Provádění stavebních a montážních prací zajišťuje firma kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky, nasazovanými v počtu a čase podle postupu prací a harmonogramu výstavby. K tomu využívá:

• vlastní kmenové zaměstnance;
• krátkodobě zaměstnané pracovníky (pracovní smlouvy na dobu určitou);
• cizí pracovníky, sjednávané na určité druhy prací nebo dobu činnosti na stavbě formou SOD (poddodávky).

1.11 Mechanizační prostředky

1.11.1 Vedení firmy určí technika, odpovědného za vlastní mechanizační a dopravní prostředky (dále viz odst. 3.12). V rámci výrobní přípravy rozhodne vedení firmy nebo pověřený pracovník o nasazení prostředků těžké mechanizace:

• s využitím vlastních mechanismů;
• pronájmem strojů;
• zadáním příslušné části prací specializované a vybavené firmě (zvláštní zakládání, těžká montáž, doprava apod.).

1.11.2 Prostředky malé mechanizace pro své pracovníky obvykle firma zajišťuje jejich nákupem, případně krátkodobým zapůjčením.

1.11.3 Vedení firmy určí technika, odpovědného za vlastní mechanizační a dopravní prostředky. Ten zajišťuje zejména:

• nákup, evidenci, vyřazování prostředků a ekonomiku jejich provozu;
• pravidelné revize a opravy;
• zásobování PHM, náhradními díly;
• likvidaci ropných produktů, poškozených součástek, pneumatik apod. v souladu s předpisy o nakládání s odpady.

1.11.4 Při přípravě stavby musí být zohledněny a projednány podmínky pro přepravu velkých strojů na a ze staveniště (dopravní omezení, určení trasy apod.) a také pro jejich provozování.

1.12 Poddodávky

1.12.1 Při kapacitním plánování zakázky (viz odst. 1.8 tohoto postupu) firma vyhodnotí, které práce a dodávky zajistí vlastními silami a prostředky a které budou zadány jiným subjektům. Kritéria pro rozhodnutí:

• disponibilní vlastní kapacity;
• odborná způsobilost a vybavenost;
• speciální druhy prací a dodávek;
• lhůty výstavby;
• ekonomická účelnost.

1.12.2 V dostatečném předstihu je nutno zajišťovat zejména tyto poddodávky:

• konstrukce pro montované části (OK);
• strojní a technologická zařízení;
• práce rozhodujících podzhotovitelů;
• dodávky s dlouhou dodací lhůtou a dovozy ze zahraničí;
• speciální technologické části stavby.

1.12.3 Pro volbu podzhotovitelů firma organizuje výběrová řízení, nebo může využít svůj seznam způsobilých dodavatelů. Do něj si zařazuje dodavatele podle profesního zaměření, kvality jejich práce a poznatků z dosavadní spolupráce (přístup, záruky, komplexnost apod.).

1.12.4 Zaměstnanec obchodního útvaru zhotovitele připravuje smlouvy s podzhotoviteli na jednotlivé části sjednaného předmětu zakázky, které v plném rozsahu zajistí splnění specifikovaných požadavků, které vyplývají ze smlouvy se stavebníkem. Návrhy smluv předkládá k přezkoumání odborným útvarům před předložením podzhotovitelům.

1.12.5 Při výběrovém řízení musí být potenciální zájemci vybaveni stejnými podklady a informacemi. Firma zhotovitele předkládá podzhotovitelům návrh smlouvy, a to buď jako součást výzvy k účasti na výběrovém řízení nebo po skončení výběrového řízení.

1.12.6 Součástí poptávek, objednávek nebo smluv případ od případu obecně jsou:

• specifikace požadovaného zboží nebo služeb;
• přesné specifikace druhu, typu, množství dodávek;
• charakteristika a rozsah požadovaných činností a služeb;
• příslušná část projektové dokumentace;
• kvalitativní, výkonové a jiné parametry;
• údaje pro dopravu;
• lhůty dodávek, montáží a prací;
• cenové a platební podmínky, případně způsob stanovení ceny;
• záruční podmínky (odpovědnost za vady poddodávky a garance).

1.12.7 S vybraným podzhotovitelem pro ucelenou část stavby se uzavírá řádná smlouva o dílo, ve které se vedle základních kogentních ujednání o předmětu plnění a způsobu jeho provedení, ceně musí dohodnout i další podmínky, zvláště:

• termíny plnění a dílčí termíny plnění;
• rozsah, lhůty a podmínky vzájemně poskytovaných služeb, např.;
  • doprava, ubytování, stravování a jiné služby pro pracovníky podzhotovitelů;
  • poskytování energií, vod a médií pro práce a zkoušky;
  • využívání a provozování zařízení staveniště a vnitrostaveništní dopravy;
  • ostraha staveniště (nebo pracovišť);
  • způsob přejímky a skladování dodávek materiálů a zařízení před nástupem podzhotovitele;
  • zpevněné plochy;
  • stavební výpomoci (sekání, lešení, zálivky apod.);
• předání podkladů;
• vedení záznamů o montážních pracích, vč. evidence pracovníků;
• bezpečnostní a protipožární opatření;
• kontroly prací, zkoušky a přejímky poddodávky;
• smluvní pokuty, podmínky při odstoupení od smlouvy;
• určení a vymezení odpovědnosti za vady, neshody a způsobenou škodu (navzájem).

1.12.8 Kopie příslušné části smlouvy s podzhotovitelem předá zaměstnanec obchodního útvaru zhotovitele odborným útvarům, které budou spolupracovat na realizaci zakázky nebo jejichž činnost se dotýká příslušné dodávky podzhotovitele nebo které si smlouvu vyžádají pro výkon své činnosti.

1.12.9 Snahou zhotovitele je, aby podzhotovitel zajistil řízení prací a převzetí odpovědnosti za svoji činnost vlastní autorizovanou osobou s autorizací pro daný obor.

1.12.10 Postup při změně smlouvy s podzhotovitelem je shodný s postupem uzavírání základní smlouvy o dílo.

1.12.11 Bližší podrobnosti k smluvnímu zajišťování poddodávek jsou uvedeny v MP 5.1 Nakup poddodávek.

1.13 Technologická příprava

1.13.1 Podkladem pro technologickou přípravu stavby jsou:

• projektová dokumentace pro provádění stavby;
• dodavatelská dokumentace;
• databáze technologických postupů;
• poznatky o nových technologických postupech, materiálech, pomůckách apod.;
• technicko-informační základna firmy (ČSN, vypracované vlastní technologické postupy apod.).

1.13.2 Technologická příprava zahrnuje tyto hlavní oblasti:

• sestavení pracovních postupů;
• řešení návazností a souběhu pracovních operací;
• určení způsobů vodorovné a svislé dopravy;
• vypracování montážních pokynů, montážních schémat a postupů;
• návrh použití strojů, mechanismů a speciálních pracovních prostředků;
• volbu druhů a typů pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěry, pažení, provizorní zajišťování);
• vypracování technických a bezpečnostních pravidel (pracích za provozu, v ochranných pásmech apod.);
• zpracování technologických postupů pro méně obvyklé, nové nebo náročné a nebezpečné práce;
• vypracování zásad pro ochranu životního prostředí na staveništi i okolí (doprava, hluk, prašnost, odpady apod.);
• stanovení opatření pro práce za mimořádných podmínek (vítr, mrazy, výbušné prostředí apod.);
• projednání a vyřízení zákonem a předpisy stanovených povolení (správci sítí, České dráhy, …);
• zhodnocení rizikových činností.

1.13.3 V rámci technologické přípravy je nutno též stanovit opatření pro případy:

• souběhu prací několika podzhotovitelů;
• montáží a zkoušek technologických zařízení;
• postupného uvádění do provozu a předávání provozních celků, provozních souborů nebo jejich částí nebo částí stavby;
• předčasného užívání stavebníkem nebo provozovatelem;
• ohrožení stavby a staveniště přírodními vlivy (záplavy, požár apod.);
• ekologických nehod.

1.13.4 Rozsah a forma technologické přípravy je dána zejména velikostí a složitostí stavby. Pro jednoduché obchodní případy a práce malého rozsahu bez rizik postačí určení hlavních zásad postupu, návaznosti a bezpečnosti prací s jejich nezbytným zabezpečením. Vyhodnocení možných rizik a přijetí příslušných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění se provádějí před každým zahájením prací.

1.13.5 Technologická příprava se může v mimořádných případech dotýkat i některých složitých staveb zařízení staveniště u velkých staveb (např. dočasná staveništní vedení energií a dopravy přes veřejná území).

1.13.6 Pro rozsáhlé a náročné stavby, změny dokončených staveb a podobné práce tvoří technologická příprava dokument v písemné nebo digitální formě, který je jedním z nezbytných dokumentů pro realizaci stavby.

1.14 Právní předpisy a technické normy

1.14.1 Obecně platné právní předpisy, vztahující se ke stavebním činnostem, zahrnují následující oblasti:

• předpisy pro výstavbu;
• veřejná správa;
• péče o zdraví a hygienu, bezpečnost práce (BOZP) a požární ochranu (PO);
• péče o přírodní a krajinné bohatství;
• péče o kulturní bohatství;
• dopravní a technická infrastruktura;
• technická normalizace, metrologie a zkušebnictví;
• občanské a obchodní právo a podnikání;
• práva k duševnímu vlastnictví;
• sociální právo a zabezpečení;
• trestní a přestupkové právo.

Výčet zákonů, nařízení vlády a vyhlášek je uveden v kap. 3.

1.14.2 České technické normy (ČSN) nejsou závazné, ale jsou platné. Povinnost jejich dodržování však může vyplynout z jiných právních aktů, např.:

• pokyn nadřízeného (zaměstnavatele);
• pro účastníky obchodní smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu obchodním, popř. občanským zákoníkem;
• rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy;
• obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty.

Vzhledem ke skutečnosti, že v ČSN je uložen kvalitní odborný potenciál, normy dávají technické, kvalitativní, technologické, bezpečnostní parametry a sjednocující principy, a i v EU probíhají procesy, směřující ke standardizaci, se doporučuje obecně jejich uplatňování v praxi pro výstavbu.

Poznámka:
Zákonem č. 91/2016 Sb., novelizujícím mj. zákon č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů, byl zrušen odst. 2 § 196 SZ o bezplatném veřejném přístupu k technickým normám. Úpravou zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky je zavedena možnost – Česká agentura pro standardizaci zaveden sponzorovaného přístupu k normám na portále agentury ČAS (Česká agentura pro standardizaci). Sponzorem bezplatného použití tzv. určených norem odbornou veřejností jsou orgány státní správy (ministerstva) vyžadující v příslušném právním předpisu povinnost dodržení této určené normy.

1.14.3 Pokud zaměstnavatel (nadřízený) vyžaduje od svých pracovníků dodržování určitých ČSN, musí zajistit řádné a prokazatelné seznámení pracovníků s těmito normami.

1.15 Podmínky zajištění BOZP a PO

1.15.1 Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) musí být zohledněno v přípravě všech staveb, bez ohledu na jejich velikost a složitost.

Stavebník zajišťuje ve stanovených případech zpracování plánu BOZP podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, obvykle u koordinátora BOZP.

Detailně tuto problematiku popisuje MP 2.6.1 v kap. 2.2 a MP 1.1.2.

V zásadách řešení základních požadavků na stavby je nutno doložit zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnost při užívání stavby i dodržení požadavků požární bezpečnosti. Musí zde být např. údaje o provozu a výrobě, včetně základních technických parametrů o navrhovaných technologiích, údaje o vlivu stavby na zdraví a životní prostředí, údaje o ochranných pásmech (viz kap. 1.7), údaje o rozsahu a uspořádání staveniště.

1.15.2 Při přípravě technologické stavby musí být vzaty v úvahu všechny faktory dané lokality, charakteru stavby, druhů výrobních technologií a způsobu montáže, zejména:

• ochranná pásma veřejných komunikací a sítí technického vybavení (inženýrských sítí) a další (viz kap. 1.7);
• přístup a příjezd na staveniště;
• zabezpečení staveniště proti přístupu cizích osob a zajištění bezpečnosti třetích osob i občanů;
• organizace pohybu pracovníků, strojů a dopravních prostředků na staveništi (vodorovná i svislá doprava);
• souběhy prací zhotovitelů, podzhotovitelů montáží, dokončovacích prací apod.;
• práce za provozu výrobních zařízení, dopravy apod.;
• práce ve výškách;
• práce v hloubkách;
• bezpečnost při skladování výrobků;
• zajištění stability částí konstrukcí při montážích, rekonstrukcích a demolicích;
• práce stavebních strojů a mechanismů;
• klimatické vlivy, hydrogeologické podmínky atd.;
• protipožární opatření při skladování, montážích, dokončovacích pracích, zkušebním provozu atd.;
• specifikace možných rizik, včetně návrhu a provádění opatření k jejich odstranění nebo snížení;
• základní a speciální školení pracovníků;
• zajištění první pomoci při úrazech, lékařské péče a zásahu hasičského záchranného sboru, policie;
• součinnost vedení technologické stavby s orgány státní správy (Státní úřad inspekce práce, OIP, orgány hygienické služby, dozoru stavebního úřadu (§ 132 SZ) apod.).

1.15.3 Už v přípravě stavby musí být zajištěno, aby pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti práce odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům, zejména na:

• uspořádání pracoviště (staveniště);
• pracovní prostředí;
• vhodnost a způsobilost strojů a technických zařízení;
• organizaci práce a pracovní postupy;
• bezpečnostní značky, značení a signály;
• omezení nebo vyloučení vlivů rizikových faktorů (hluk, vibrace, prach, chemikálie, nadměrná fyzická nebo psychická zátěž apod.);
• zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a při montážních pracích (viz příloha 4.6). Plán BOZP zpracovává odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor BOZP na staveništi v rozsahu a obsahu přílohy č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Plán BOZP je dokumentem přikládaným zadavatelem stavby nejprve k ohlášení nebo k vydání stavebního povolení, k veřejnoprávní smlouvě, popř. k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle druhu a velikosti stavby, a musí být aktualizován během realizace stavby. Detail k této problematice je uveden v MP 2.6.2.

K tomu též viz § 2 až 8 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví některé další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

1.15.4 U staveb, u kterých budou působit na staveništi zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby (stavebník) povinen určit jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (viz § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů). Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Zhotovitel (dodavatel) spolupracuje během přípravy a provádění díla s koordinátorem BOZP. Koordinátor přitom včas předá projektantovi i zhotoviteli stavby veškeré informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti, více viz § 16–18 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a § 7 a 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

1.15.5 Zaměstnavatel je ve všech svých činnostech povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na možná rizika v souladu s § 101 až 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a tuto povinnost musí promítnout i do výrobní přípravy stavby.

1.15.6 Zpracování dokumentace požární ochrany staveb je pokryto samostatným oborem autorizace, tj. požární bezpečnost staveb v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

1.16 Podmínky pro ochranu životního prostředí

1.16.1 Výrobní příprava stavby zahrnuje stanovení základních pravidel a opatření pro zajišťování ochrany ŽP při všech stavebních činnostech a ve všech lokalitách, dotčených výstavbou.

1.16.2 Při přípravě musí být ve vazbě na charakter stavby zohledněna ochrana:

• vod;
• půdy;
• ovzduší;
• přírody a krajiny;
• proti prachu a hluku;
• před haváriemi nebezpečných látek a přípravků.

1.16.3 V přípravě stavby se stanovují pravidla a opatření pro: zabránění znečišťování vod (kanalizace, podzemní vody, vodní toky a zdroje); proti kontaminaci zemin (staveniště, cesty, skládky); nepřekračování limitů látek, unikajících do ovzduší (plyny, spalování odpadů apod.); omezení prašnosti pro ochranu pracovníků stavby i okolí; dodržení maximálních emisí hluku mechanizmů (zejména při práci ve dnech pracovního klidu a v noci); manipulaci, ukládání a likvidaci odpadů se zřetelem na požadavky práce s nebezpečnými odpady.

Pravidla a opatření se zapracují do havarijních plánů, které slouží k likvidaci mimořádných událostí, vzniklých při provádění stavby.

1.16.4 Základní právní předpisy pro ochranu ŽP, ve znění pozdějších předpisů:

• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny;
• zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu;
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí;
• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech;
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon);
• zákon č. 477/2001 Sb., o obalech;
• zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezovaném znečištění, o integrovaném registru znečišťování;
• zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými směsmi.

Výčet dalších právních předpisů vztahujících se k ochraně životního prostředí je obsažen v přílohách metodických pomůcek MP 1, MP 2 a v pomůcce A 3.4.

1.17 Závěry výrobní přípravy

1.17.1 Výstupem výrobní přípravy je dokumentace ke komplexnímu zabezpečení organizačních a technologických podmínek pro efektivní provedení technologické stavby podle smlouvy o dílo a obecně platných právních předpisů pro výstavbu.

1.17.2 U zhotovitelů s členitou organizační strukturou a pro rozsáhlé nebo technicky náročné technologické stavby je zapotřebí, aby výrobní příprava obsáhla všechny aspekty, zde uvedené.

1.17.3 Manažér odpovědný za přípravu technologické stavby shrne, zkoordinuje a zkompletuje výsledky celého přípravného procesu a předloží je vedení k projednání a schválení.

1.17.4 Vedení zhotovitelské firmy (případně pověřený útvar) posoudí dokumenty přípravy stavby zejména z hledisek:

• dodržení podmínek SOD a předpisů;
• zajištění výrobních kapacit;
• vhodnosti navržených technologií;
• časového průběhu realizace;
• ekonomiky a efektivnosti.

Po vyřešení případných neshod a úprav dokumentace závěry výrobní přípravy schválí.

1.17.5 Závěry komplexní výrobní přípravy tvoří dokument v písemné nebo digitální formě, který se po schválení stává řídicím dokumentem pro realizaci stavby.

1.17.6 Výchozím dokumentem pro zahájení a provádění technologické stavby je obvykle výrobní příkaz, vydaný vedením firmy zhotovitele, který obsahuje obvykle tyto údaje a přílohy:

• podklady a dokumenty pro stavbu;
• časové, finanční a ekonomické podmínky;
• organizační strukturu řízení technologické stavby;
• projektovou dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení a stavební povolení (obvykle dokumentuje stavebník);
• smlouvu o dílo se stavebníkem, včetně dodatků;
• projektovou dokumentaci pro provádění stavby a dokumentaci dodavatelskou;
• výstupy z výrobní přípravy (časový plán, návrhy zařízení staveniště, harmonogram, výrobní kalkulace, technologické postupy, plán BOZP na staveništi, plán jakosti apod. podle charakteru technologické stavby a rozsahu přípravy);
• přehled poddodávek;
• stavební deník zpravidla s již vyplněnými vstupními údaji;
• deník BOZP.

DP 2 Přejímka staveniště

2.1 Kontrola podkladů a dokladů

2.1.1 K přejímce zařízení staveniště a staveniště jsou zapotřebí tyto dokumenty:

• projektová dokumentace;
• závěry výrobní přípravy (zejména umístění objektů ZS);
• pravomocné stavební povolení s vyjádřeními orgánů a organizací;
• smlouva o dílo;
• případné další podklady, vztahující se k budoucímu staveništi, zejména vyznačení podzemních sítí i vzdušných vedení, doklady o vytyčení hlavních směrových i výškových bodů atd. (viz též kap. 1.6).

2.1.2 Pokud je předmětem nebo součástí díla změna v užívání stavby (§ 126 odst. 2 SZ) nebo odstranění stavby, předloží stavebník písemný souhlas, povolení nebo nařízení stavebního úřadu (viz § 126–§ 131 SZ).

2.1.3 AO-S s pracovníky přípravy provedou kontrolu těchto dokumentů, při níž ověřují úplnost dokladů, vztahy a podmínky, které mají vliv na zařízení staveniště, staveniště a na výstavbu. Zjištěné neshody řeší bezprostředně se zástupci stavebníka, projektantem a s odpovědnými zástupci podzhotovitelů.

Zvlášť je nutné prověřit:

• vyřešení majetkoprávních vztahů;
• vztahů se sousedy;
• případnou existenci konkrétních nároků třetích osob;
• podmínky uvnitř areálů závodů, komplexů budov, řešení vlivů veřejné dopravy apod.;
• oprávněné nároky jiných vlastníků nebo uživatelů, zejména sousedních nemovitostí, dotčených činnostmi na staveništi;
• překážky na staveništi;
• splnění povinnosti stavebníka (zadavatele stavby) doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce nejméně 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli u staveb, uvedených v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

2.2 Přejímka – místní šetření

2.2.1 Zařízení staveniště a staveniště se přejímá jako celek. U plošně rozsáhlých staveb nebo má-li být stavba prováděna na více staveništích je možné přejímat ucelené části staveniště technologických staveb po etapách.

2.2.2 Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků a vyklizeno tak, aby bylo umožněno okamžité zahájení montážních prací (pokud vyklizení není součástí díla).

2.2.3 Autorizovaná osoba (AO-S) při místním šetření prověří a přebírá:

• hranice obvodu staveniště;
• základní směrové a výškové vytyčovací body, stabilizované v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením;
• přístupy a příjezdy ke staveništi;
• vytyčení dotčených stávajících podzemních sítí a staveb, které zadal u kvalifikovaného geodeta;
• připojovací místa energií a vody, příp. telefonu;
• odvodnění staveniště (pokud není v povinnostech zhotovitele);
• omezující vlivy na staveništi (činnosti stavebníka, bezpečnostní opatření, podmínky stavebního povolení apod.);
• skládky odpadů.

2.2.4 Při zjištění nedostatků, bránících bezpečnému a plynulému rozběhu stavebních prací, AO-S staveniště nepřevezme. Bezprostředně informuje odpovědné zástupce firmy a předá jim podklady pro další jednání se stavebníkem o opatřeních k odstranění nedostatků, případně i o změně termínů plnění díla ve SOD.

2.2.5 Při předávání staveniště nebo jeho částí podzhotovitelům se postupuje přiměřeně obdobně. Ověřuje se i to, jestli předávané části staveniště realizované stavby rozměrově, únosností a kompletností odpovídají návrhu a podmínkám SOD. Současně je podzhotovitel seznámen se všemi činnostmi, vazbami, povinnostmi a riziky, které se na stavbě vyskytují.

2.3 Zápis o předání a převzetí staveniště

2.3.1 Pokud se při prověrce podkladů a místním šetření nezjistí závady, zástupce zhotovitele převezme staveniště od stavebníka.

2.3.2 O předání a převzetí staveniště sepíší účastníci zápis, který podepíší odpovědní zástupci obou stran. Zápis z přejímky nebo zápis o předání a převzetí staveniště se uvede ve stavebním deníku.

2.3.3 V zápisu se mohou specifikovat zjištěné drobné nedostatky, které nebrání celkovému převzetí staveniště (bezpečnému a plynulému rozběhu prací na stavbě). Současně se uvedou podmínky a lhůty pro jejich odstranění.

2.3.4 Převzetím staveniště přebírá zhotovitel stavby plnou odpovědnost za dění na něm.

2.4 Požadavky na zajištění staveniště

2.4.1 Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny, oploceny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob, při dodržení následujících zásad:

• staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m;
• u liniových staveb nebo u stavenišť, popř. pracovišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím, skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výšce 1,1 m na stabilních sloupcích jedné mezilehlé střední tyče.

2.4.2 Zhotovitel určí způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zajistí ohraničení staveniště tak, aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti, a stanoví lhůty kontrol tohoto zabezpečení. Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vstupech a na přístupových komunikacích, které k nim vedou (NV č. 375/2017 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů).

2.4.3 Vjezdy na staveniště pro vozidla musí být označeny dopravními značkami, provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi. Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vjezdech a přístupových komunikacích, které k nim vedou.

2.4.4 Před zahájením prací v ochranných pásmech staveb nebo zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli staveb nebo zařízení a během provádění prací je dodržuje.

2.4.5 Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací; požadavky na osvětlení stanoví NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

2.4.6 Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě v jeho bezprostřední blízkosti.

DP 3 Provádění Technologické stavby

V tomto dílčím postupu metodické pomůcky jsou obecně popsány hlavní činnosti při řízení a provádění technologických staveb. Zvlášť je rozvedena úloha a odpovědnost autorizovaných osob, pověřených vedením provádění staveb ve funkci stavbyvedoucího (AO-S) a stavbyvedoucích a dílčích stavbyvedoucích, u kterých je vyžadována odbornost.

3.1 Vedení provádění stavby

3.1.1 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je vybranou činností ve výstavbě (§ 158 SZ). Tuto činnost mohou provádět pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu, což splňují osoby s autorizací v příslušném oboru podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů.

3.1.2 Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení stavbyvedoucím. Současně je povinen zabezpečit, aby všechny práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. autorizační zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., zákon o zeměměřičství, ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly osoby, které jsou držiteli takového oprávnění (§ 160 SZ).

3.1.3 Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, případně jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních předpisů (§ 160, odst. 2 SZ).

3.1.4 Zhotovitel je povinen doložit nejpozději do osmi dnů před zahájením prací na staveništi, že informoval koordinátora BOZP na staveništi (je-li určen stavebníkem) o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil (§ 16 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů). Dále je zhotovitel povinen poskytovat koordinátorovi BOZP na staveništi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po dobu přípravy a realizace stavby, předložit podklady pro vypracování Plánu BOZP, zúčastňovat se jeho zpracování a dodržovat jej a brát v úvahu pokyny a podněty koordinátora BOZP.

3.1.5 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením provádění stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S) je povinna při provádění stavby plnit povinnosti uložené v § 153 odst. 1 a 2 SZ (viz kap. 1.2.4). Přitom se zaměřuje zejména na tyto hlavní oblasti:

• řízení (management) výstavby;
• ekonomika výrobních procesů;
• kontrolní činnosti;
• dodržování požadavků na jakost;
• zastupování vedení stavby vůči stavebníkovi, orgánům státní správy, TD, AD a třetím osobám (případně vůči autorizovanému inspektorovi či koordinátorovi BOZP, působí-li na stavbě),
• BOZP, PO a ochrana ŽP;
• dodržení požadavků na stavby (viz § 156 a § 169 SZ).

Podrobněji jsou činnosti a odpovědnost AO-S rozvedeny v dalších odstavcích tohoto postupu.

3.1.6 AO-S je při vedení provádění stavby podřízena statutárním orgánům zhotovitele (pokud jím není sama), a to v souladu se svým pracovně právním vztahem (zaměstnanec, OSVČ, společník, odpovědný zástupce apod.). Při svém působení však musí též hájit veřejné zájmy.

3.1.7 Ve funkci stavbyvedoucího je AO-S nadřízena ostatním řídícím pracovníkům zhotovitele stavby ve všech oblastech svého působení a odpovědnosti. Nadřízenost a podřízenost AO-S je dána též organizačním uspořádáním firmy a funkčním postavením AO-S v ní. U rozsáhlejších a složitějších staveb, u nichž působí více AO-S příslušných (různých) oborů bývá jedna AO-S pověřena řízením provádění celé stavby (např. ve funkci ředitele výstavby).

3.1.8 AO-S v počátku své činnosti založí stavební deník a zajistí jeho vedení v souladu s § 157 SZ. Vedení deníku viz vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 16.

3.1.9 Na úvodní list stavebního deníku AO provede zápis o své osobě, oboru autorizace, případně specializaci a opatří deník otiskem svého autorizačního razítka, datem a svým podpisem. Tím dokladuje svou odbornou způsobilost pro vedení stavby. Souběžně o tomto úkonu provede záznam do svého deníku autorizované osoby. Dále do stavebního deníku uvede jména všech odpovědných pracovníků, pověřených řízením prací na stavbě a rozsahu jejich zmocnění k odborným činnostem. Doporučuje se provedení podpisových vzorů těchto pracovníků, zástupců stavebníka i pracovníků AD a TD.

3.1.10 Před zahájením prací AO-S prokazatelně seznámí všechny odpovědné pracovníky s:

• dokumenty a projektovou dokumentací pro provádění stavby (viz kap. 3.2);
• rozsahem jejich práv, povinností a odpovědnosti;
• konkrétními úkoly jednotlivých členů řídícího týmu;
• technickými, organizačními a technologickými zásadami řízení stavby.

Zahájí činnost realizačního týmu, seznámí realizační tým s rozsahem úloh v předané dokumentaci a stanoví úkoly jednotlivých členů realizačního týmu.

3.1.11 AO-S prokazatelně zajistí vstupní a bezpečnostní proškolení všech pracovníků se zaměřením na problematiku daného staveniště a stavebně montážních prací stavby.

3.1.12 Pokud dojde v průběhu stavby k personální změně AO-S, musí osoba předávající i přebírající provést zápis o přejímce rozestavěné stavby a odpovědnosti za ni do stavebního deníku. Nastupující AO provede zápis o své osobě (viz odst. 3.1.8); o tomto úkonu provede rovněž záznam do svého deníku AO.

3.1.13 Koordinátor zajišťuje koordinaci stavebních a montážních prací na stavbě a zúčastňuje se kontrolních dnů vyvolaných stavebníkem. Kontroluje provádění stavebních a montážních prací podzhotovitelů při výstavbě od jejího zahájení přes realizaci do odevzdání stavebníkovi a ukončení garančních povinností. Přitom spolupracuje s AO-S a průběžně ji informuje o stavu prováděných prací. Kontrolní činnost koordinátora nezbavuje AO-S odpovědnosti za odborné vedení provádění technologické stavby.

3.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

3.2.1 Pro odborné vedení provádění stavby, řízení výrobních postupů a kontrolní činnosti orgánů státní správy musí být na stavbě tyto dokumenty:

• projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a stavební povolení, příp. projektová dokumentace pro ohlášení stavby a souhlas stavebního úřadu (obvykle dokumentuje stavebník);
• smlouva o dílo se stavebníkem (vč. dodatků);
• smlouvy o dílo s podzhotoviteli postupně po jejich uzavírání;
• projektová dokumentace pro provádění stavby a dokumentace dodavatelská;
• výstupy z výrobní přípravy (časový plán, projektová dokumentace ZS, výrobní kalkulace, rozpočty, technologické postupy, plán jakosti apod. podle charakteru stavby a rozsahu přípravy);
• podnikové předpisy (pracovní postupy, mzdové, organizační, technologické apod.);
• předpisy BOZP a PO, případně odvolávky na ně;
• potřebné technické normy (ČSN), právní předpisy, případně odvolávky na ně;
• plán bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi (pokud je zpracován);
• plán opatření v případě havárie nebo úniku nebezpečných látek;
• dokumentace o hodnocení rizik na staveništi a přijímání opatření k jejich odstranění;
• plán kontrolních prohlídek stavby;
• stavební deník;
• deník BOZP;
• dokumenty systému managementu jakosti (pokud zhotovitelská firma vlastní certifikát podle ČSN EN ISO 9001) nebo systému integrovaného managementu vlastní-li i certifikát podle ČSN EN ISO 14001 nebo ČSN ISO 45001;
• dokumenty přijaté od podzhotovitelů a partnerů o rizicích vyplývajících z jejich činnosti.

3.2.2 Všechny dokumenty musí být řádně uloženy a chráněny před zcizením, zneužitím nebo znehodnocením povětrnostními vlivy apod. Stavební deník musí být přístupný oprávněným osobám.

3.2.3 Štítek potvrzující povolení stavby musí být vyvěšen na viditelném místě při vstupu na staveniště (je to povinnost stavebníka), nebo údaje z něj uvedeny na informační tabuli, označující rozsáhlejší stavby (§ 152 odst. 3 písm. b) SZ).

3.2.4 Stejnopis oznámení o zahájení prací, které musí stavebník nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli doručit oblastnímu inspektorátu práce, příslušnému podle místa staveniště, musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby (v případě, je-li to uloženo v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

3.2.5 Jedna kopie projektové dokumentace se používá výhradně pro zachycení změn v průběhu výstavby pro vypracování dokumentace skutečného provedení před předáním díla a nepoužívá se tedy k řízení stavebních procesů.

3.3 Zajištění staveniště

3.3.1 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb., uvádí povinnosti, týkající se oplocení, označení a osvětlení staveniště (viz kap. 2.4).

3.3.2 Pro zajištění staveniště se využívá:

• stávajícího oplocení a střežení areálu (závody, sklady, zdravotnická zařízení apod., jedná-li se o stavbu uvnitř fungujícího areálu);
• dočasného provizorního staveništního oplocení s uzamykatelnými vstupy;
• definitivního oplocení nově budovaného objektu, vybudovaného v první fázi výstavby;
• zábran, ohrazení, zábradlí apod. (převážně u liniových staveb);
• předepsaných bezpečnostních a dopravních tabulek a značek;
• strážní služby, kamerových systémů apod. (u technologických staveb);
• dopravního značení podle konkrétního vlivu stavby na bezpečný provoz a podmínek dopravních orgánů.

3.3.3 Staveniště musí být vždy zabezpečeno vhodnými opatřeními proti vstupu nepovolaných osob a riziku jejich úrazu. Tato opatření musí být provedena před zahájením montážních prací, a to i na jiných staveništích stavby, skládkách apod.

3.3.4 Skládky a sklady cenných materiálů, výrobků, zařízení, nebezpečných látek apod. musí být řádně zajištěny proti povětrnostním vlivům, zcizení nebo poškození.

3.3.5 Konkrétní opatření pro zajištění staveniště jsou zahrnuta v plánu organizace výstavby zhotovitele stavby (POV) (zpracovaném podle MP 1.1.2). Tento dokument obvykle obsahuje i technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Obecně vždy musí splňovat podmínky stavebního povolení a zohledňovat rizika z montážních činností a jejich dopadů na bezpečnost osob a okolí staveniště.

3.3.6 Všechny pevné body polohového a výškového vytyčení musí být na staveništi umístěny, stabilizovány a zajištěny tak, aby byly chráněny před poškozením, nebo aby je nebylo třeba odstranit při zemních a následných pracích.

3.3.7 Dokladem o vytyčení stavby je vytyčovací protokol.

3.4 Vybudování objektů zařízení staveniště (ZS)

3.4.1 V první etapě výstavby zhotovitel (v rámci stavební připravenosti technologické stavby) vybuduje dočasné zařízení staveniště, komunikace, přípojky, rozvody a zařízení a instaluje mobilní objekty potřebné pro zřízení zázemí řídících a výrobních pracovníků, skladování, přípravu montáží, údržbu a jiné stavebně montážní práce. Rozsah ZS je dán charakterem stavby, SOD a dokumentací výrobní přípravy.

Po dohodě se stavebníkem lze pro ZS využít po nezbytných úpravách stávajících budov, výrobních a obslužných prostor, komunikací, přípojek apod., nebo rozestavěných budov stavby.

3.4.2 Stavbyvedoucí (AO-S) pověřený vedením stavby:

• organizačně zajišťuje vybudování zařízení staveniště, sám nebo prostřednictvím pověřených osob;
• dbá na provoz a údržbu ZS zejména z pohledu ochrany veřejných zájmů (splaškové vody, nebezpečné látky, odpady, čistota komunikací atd.);
• zajišťuje včasné odstranění ZS ve lhůtách podle SOD.

3.5 Řízení výrobních postupů

3.5.1 Zhotovitelský a dodavatelský systém výstavby vyplývá z charakteru technologické stavby, jejího členění (stavební objekty, provozní soubory). Systém a vzájemné vazby účastníků jsou sjednány ve SOD.

3.5.2 Podle dohodnutého dodavatelského systému a své vnitřní organizační struktury jmenuje zhotovitel odpovědné řídící pracovníky pro stavbu (nebo i stavby). Organizační systém řízení a odpovědnosti za realizaci dané technologické stavby je uveden ve výrobním příkazu.

3.5.3 Řídící tým pro větší zakázky obvykle tvoří:

• odpovědný zástupce zhotovitele ve smyslu § 160 a § 153 SZ, plnící povinnost odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím (manager projektu, stavbyvedoucí – AO-S);
• stavební technici:
  • dílčí (úsekoví) stavbyvedoucí;
  • mistři, asistenti, šéfmontéři;
• manažeři, např.:
  • projektové dokumentace;
  • nákladů;
  • montážních prací a prací řemesel;
  • koordinátoři prací podzhotovitelů;
  • technologických celků;
  • pro komunikace a inženýrské sítě;
  • materiálového zásobování, dopravy, mechanizace;
  • kvality;
  • BOZP, PO a ochrana ŽP;
  • administrativy.

3.5.4 Z hlediska veřejnoprávní odpovědnosti za odborné vedení stavby stavbyvedoucím (viz § 160 SZ) při takovém organizačním uspořádání musí být odpovědný stavbyvedoucí autorizovanou osobou (AO-S).

3.5.5 Stavbyvedoucí (manager projektu, stavbyvedoucí) řídí a kontroluje postup výstavby prostřednictvím pokynů, příkazů, rozhodnutí a opatření, vydávaných technikům a manažerům; je celkově odpovědný za odborné a řádné provádění technologické stavby.

3.5.6 Dílčí (úsekoví) stavbyvedoucí řídí ve svěřené části stavby (provozní celek, provozní soubor) práce vlastních výrobních kapacit, koordinují je s podzhotoviteli, kontrolují postupy a nesou za ně přímou odpovědnost AO-S. Obvykle však nevykonávají vybranou činnost ve výstavbě odborné vedení provádění stavby nebo její změny ve smyslu § 153, § 158 a § 160 SZ. Není-li zhotovitelem (u rozsáhlých a víceoborových staveb) stanoveno jinak, odpovědnosti AO-S není činností dílčích (úsekových) stavbyvedoucích dotčena.

3.5.7 Technici (mistři, šéfmontéři) denně organizují, zajišťují a kontrolují docházku a práce přidělených pracovníků nebo montážníků podle postupu výstavby a příkazů stavbyvedoucího.

3.5.8 Manažeři v plném rozsahu zabezpečují práce, dodávky, kontroly a opatření podle povahy svého úkolu a pověření.

3.5.9 Při jednodušším systému řízení se činnosti a odpovědnost kumulují, avšak vždy tak, aby pověřený pracovník (pracovníci) pokrýval (pokrývali) potřeby řádného plnění zakázky.

3.5.10 K rozdělení kompetencí, úkolů a odpovědnosti jednotlivých funkcionářů a manažerů mohou sloužit postupy, popsané v této metodické pomůcce.

3.5.11 Vedení firmy určí povinnosti pracovníků v popisech pracovních činností, které jsou součástí pracovních smluv zaměstnanců, a upřesní je případ od případu podle druhu technologické stavby a formy plnění.

3.5.12 Pro průběžné ověřování postupu výstavby, koordinaci činností, řešení závažnějších technických problémů a neshod se na stavbách organizují kontrolní dny. Kontrolní dny svolává stavebník, případně pověřený účastník výstavby v pravidelných termínech nebo podle aktuální potřeby, a pořizuje z nich zápis. Kontrolních dnů se zúčastňují zástupci:

• stavebníka, včetně TD;
• zhotovitele, včetně AO-S;
• projektanta (AD) – podle potřeby;
• určených podzhotovitelů;
• případně dalších přizvaných (výrobců, kontrolních orgánů, správců dotčených sítí a zařízení apod., podle povahy řešené problematiky).

3.5.13 Vedení stavby zhotovitele podle potřeby svolává operativní (koordinační) porady pracovníků k přímé informovanosti o úkolech a způsobech jejich zajišťování.

3.5.14 Vedle vlastního řízení a organizování prací musí být při stavbě obecně zajištěny i následující oblasti:

• prostředky komunikace (síť PC, telefony atd.);
• evidence pracovníků a zajištění jejich pracovně právních podmínek;
• administrativa;
• prostředky pro ošetření poranění a první pomoc;
• evidence pohybu vozidel a mechanismů;
• evidence materiálů, strojů, zařízení apod.;
• pořádek na staveništi i na jednotlivých pracovištích a na skládkách;
• opatření proti krádežím nebo poškozování věcí;
• označení stavby a staveniště (stavenišť);
• případně grafické znázornění pracoviště pro zachycování technických detailů, změn a skutečného provedení díla (u rozsáhlejších staveb);
• prostředky havarijní připravenosti.

3.6 Koordinace prací

Vymezují se funkce stavbyvedoucí AO-S z hlediska jeho řídící a organizátorské funkce na stavbě, který má povinnosti podle SZ z hlediska ochrany veřejného zájmu a funkce dílčích stavbyvedoucích podle odst. 3.5.6.

3.6.1 Koordinace prací představuje souhrn rozhodnutí, opatření, pokynů nebo příkazů, jimiž vedoucí pracovníci technologické stavby přímo řídí postup montážních prací na základě:

• všech dostupných informací, ovlivňujících efektivní rozhodování a řízení;
• technologických zásad, předpisů a návaznosti prací;
• projektové dokumentace;
• povětrnostních podmínek;
• časového plánu výstavby.

Podle zhotovitelského systému výstavby mohou být zřízeni i samostatní koordinátoři dodávek a prací sjednaných podzhotovitelů.

3.6.2 Dílčí stavbyvedoucí koordinují tyto hlavní činnosti:

• celkové postupy prací;
• nástupy pracovních čet;
• nástupy podzhotovitelů, montážních čet nebo firem;
• zajištění stavební připravenosti, předávání pracoviště podzhotovitelům a jejich zpětné převzetí;
• přístupnost staveniště a průjezdnost komunikací (překopy vozovek);
• posloupnost provádění instalačních prací a následných povrchových úprav;
• plynulý přísun hlavních materiálů a dodávek;
• dokončovací práce po montážích;
• přípravu technických podkladů pro předávání budov a stavby;
• nasazování a ukončení prací strojů a mechanismů;
• vyklízení staveniště.

3.6.3 Koordinátoři koordinují:

• úkoly a činnosti pracovníků uvnitř čet;
• součinnost pracovních čet mezi sebou;
• plynulý přísun hlavních materiálů a dodávek;
• manipulaci s materiály a jejich přísun na jednotlivá pracoviště;
• práce přidělených mechanismů a jejich efektivní využívání;
• plnění koordinačních pokynů stavbyvedoucích;
• zajišťování BOZP a PO; přitom dbá pokynů a podnětů koordinátora BOZP na staveništi, je-li určen.

3.6.4 Autorizovaná osoba (AO-S) v rámci svých koordinačních činností:

• rozhoduje o postupu, návaznostech a ukončení ucelených činností (montáže konstrukcí, technologických zařízení, hlavní podzhotovitelé apod.);
• dbá na dodržování technických norem, technologických postupů, podmínek daných projektovou dokumentací, uplatňování kvalitativních a bezpečnostních podmínek;
• zajišťuje budování a likvidaci zařízení staveniště;
• usměrňuje provádění prací tak, aby následujícími operacemi nedocházelo k jejich vzájemnému poškozování;
• zajišťuje nezbytné technologické přestávky;
• provádí kontrolní činnosti podle plánu jakosti;
• kontroluje postupy a návaznosti prací z hlediska BOZP, PO a ochranu ŽP.;
• spolupracuje s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, pokud je na stavbě ustaven.

3.7 Součinnost s podzhotoviteli

3.7.1 Podzhotovitelé odpovídají za:

• včasné, úplné a kvalitní zhotovení a provedení svého díla v souladu se SOD, s projektovou dokumentací, normami a předpisy a technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
• vybavení pracoviště a svých pracovníků potřebnou mechanizací, pomůckami a ochrannými prostředky;
• bezpečnost a proškolení svých pracovníků z předpisů BOZP a dodržování podmínek BOZP, PO a ochrany ŽP jejich pracovníky na stavbě;
• včasné schválení případných změn a víceprací (technické i cenové);
• vedení dokumentace o svém díle, včetně dílčího stavebního (příp. montážního) deníku;
• splnění požadovaných zkoušek svých zařízení;
• případné škody, vzniklé z jejich činnosti;
• splnění svých závazků a dalších ujednání, sjednaných v obchodních smlouvách s dodavatelem stavby;
• předání technické, výrobní nebo provozní dokumentace svých dodávek, včetně zachycení jejich změn.

3.7.2 Před zahájením činnosti podzhotovitelů dílčí stavbyvedoucí zajišťuje vytvoření podmínek pro jejich práci v souladu s uzavřenými obchodními smlouvami a technickými podmínkami.

Dílčí stavbyvedoucí zejména:

• rozhodují o reálných termínech nástupu na montážní práce;
• zajišťují skladovací podmínky a podmínky pro jejich pracovníky v rozsahu, daném příslušnou SOD;
• zajišťují stavební připravenosti v souladu s ustanoveními SOD, časovým plánem technologické přípravy;
• zajišťují uvolnění příslušných pracovišť a přístupů k nim (celkově nebo etapově);
• zajišťují přípravu zpevněných ploch pro stroje a mechanismy, pokud bylo sjednáno ve SOD;
• v souladu se SOD zabezpečují poskytování zdrojů energií a médií.

AO-S zejména:

• podle charakteru předává podzhotovitelům celé staveniště nebo příslušné části;
• provádí kontroly prací a dodávek podle plánu jakosti;
• předává základní geodetické údaje (osy a výšky pro zakládání nebo montáže konstrukcí, vytyčovací body pro komunikace, sítě apod.).

3.7.3 Během prací podzhotovitelů:

Stavbyvedoucí zejména:

• koordinují souběhy a návaznosti činností a provádějí nezbytná operativní a organizační opatření, umožňující plynulou činnost podzhotovitelů i vlastních zaměstnanců;
• reklamují a řeší běžné neshody.

AO-S zejména:

• kontroluje shodu plnění dodávek a prací s projektovou dokumentací a specifikacemi;
• dbá na dodržování hlavních zásad BOZP, PO a ochrany ŽP pracovníky podzhotovitelů (zejména zvláštních podmínek konkrétní technologické stavby a staveniště);
• uplatňuje u podzhotovitelů připravenost ke kontrolním prohlídkám technologické stavby, pokud se jich dotýkají (viz odst. 3.8.5);
• projednává případné změny projektové dokumentace se zástupci podzhotovitelů a podle potřeby se stavebníkem nebo projektantem.

3.7.4 V závěru prací podzhotovitelů:

Stavbyvedoucí nebo pověření odborní pracovníci zhotovitele:

• provádějí výstupní kontrolu poddodávky (geometrická přesnost, kompletnost dodávky, výsledky funkčních zkoušek, plnění parametrů a podmínek SOD atd.);
• zajišťují média, energie a suroviny pro zkoušky (pokud bylo sjednáno);
• dohlížejí na likvidaci a odklizení zbytků materiálů a odpadů a uvolnění pracoviště pro následné činnosti, včetně potřebného čištění;
• zajišťují podklady pro finanční vyrovnání poddodávky.

AO-S:

• řeší závažnější neshody a vícepráce;
• přebírá dokončené poddodávky, včetně dokladů a dokumentů.

3.7.5 Služby, které zajišťuje zhotovitel stavby pro své podzhotovitele, např. sociální, skladovací, výpomoci, energie, materiály apod., se obvykle poskytují za úhradu, pokud není sjednáno jinak.

3.8 Kontrolní činnosti, řízení jakosti

3.8.1 Zásady kontrolních činností zajišťujících jakost předmětu plnění je obsažena v plánu jakosti obchodního případu. Plán jakosti obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečování jakosti a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě.

Plán zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly jakosti na dodávaný výrobek nebo službu od podzhotovitelů (příloha 4.5).

Plán kontrol kvality je dokument, zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti

Zaznamenává se v něm účast podzhotovitele, zhotovitele, kontrolních orgánů a zákazníka při inspekčních činnostech. Podle zvyklostí podzhotovitelů může mít odlišné provedení i název.

3.8.2 Realizace zakázky z hlediska řízení jakosti obecně zahrnuje:

• oprávněné požadavky specifikované stavebníkem;
• požadavky, které stavebník neuvedl, ale vyplývají z technologických podmínek a norem;
• požadavky a povinnosti vyplývající z právních předpisů;
• jakékoliv doplňující požadavky, určené podzhotovitelem;
• ovlivňování výběru podzhotovitelů a dodavatelů – doplňování seznamu způsobilých dodavatelů;
• řízení neshod v oblasti jakosti;
• identifikaci a sledování zabudovaných materiálů a technologických prvků;
• ochranu produktu;
• řízení činnosti monitorovacích a měřicích zařízení (metrologie);
• návrhy opatření k nápravě;
• preventivní opatření.

3.8.3 Útvar řízení jakosti:

• přezkoumává návrh smlouvy o dílo s podzhotovitelem z hlediska požadavků na jakost příp. tuto část návrhu smlouvy upraví;
• potvrzuje, že návrh smlouvy o dílo s podzhotovitelem v části řízení jakosti odpovídá požadavkům stavebníka na jakost, které je schopen zhotovitel plnit;
• zpracuje ve spolupráci dalšími členy realizačního týmu plán jakosti stavby, pokud je tento požadavek v návrhu smlouvy o dílo se stavebníkem.

3.8.4 V souladu s § 132 až § 134 SZ provádí stavební úřad dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv dotčených právnických a fyzických osob a nad plněním povinností, vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů, vydaných k jeho provedení.

Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi, určené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších případech, uvedených v § 133 SZ. Rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce je vymezen v § 133 odst. 2 SZ, § 134 SZ a v § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3.8.5 Stavbyvedoucí (AO-S) zajišťuje připravenost stavby ke kontrolním prohlídkám podle § 133 a § 134 SZ a v souladu s vyhláškou č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve fázích, uvedených v podmínkách stavebního povolení; na výzvu stavebního úřadu se jich zúčastňuje. K tomu v dostatečném předstihu oznámí stavebníkovi (případně z jeho pověření stavebnímu úřadu) datum, k němuž je příslušná část technologické stavby ukončena, a připraví potřebné podklady, zejména:

• ověřenou projektovou dokumentaci;
• projektovou dokumentaci pro provádění stavby;
• doklady o kvalitě výrobků, materiálů a konstrukcí;
• doklady o provádění předepsaných zkoušek;
• stavební deník;
• případně další podklady a dokumenty podle povahy technologické stavby, ve které kontrolní prohlídka probíhá.

3.8.6 Autorizovaná osoba provádí kontroly jakosti sama nebo jimi pověřuje odborně způsobilé techniky technologické stavby (u větších staveb se ustanovuje manažer řízení jakosti).

Inspektor jakosti nebo pověřená osoba stavbyvedoucím prověřuje a shromažďuje doklady o výsledcích kontrol a zkoušek a dokumentaci o shodě výrobků s normami a technickými požadavky na výrobky. Požaduje po podzhotovitelích zpracování plánu kontrol kvality u činností, výrobků a služeb, jedná-li se o vyhrazené technické zařízení, požadavek stavebníka nebo zhotovitele.

3.8.7 Inspektor jakosti:

• zajistí v rámci realizačního týmu zpracování přehledu činností, výrobků a služeb, u kterých je nutné vyžadovat zpracování plánu zkoušek nebo plán kontrol kvality; jedná se o činnosti, výrobky a služby, na které jsou kladené zvýšené požadavky na kontrolu jakosti, které nepatří do vyhrazených technických zařízení;
• přezkoumává návrhy obchodních smluv s podzhotoviteli z hlediska požadavků stavebníka a zhotovitele na jakost, které v případě potřeby doplňuje;
• vyžádá stanovisko stavebníka k požadavku účasti stavebníka při kontrolách kvality, příp. zda pro tuto činnost zabezpečil kontrolní orgán;
• pokud je součástí stavby vyhrazené tlakové nebo jiné vyhrazené technické zařízení, konzultuje požadavky na jakost těchto zařízení, příp. i své návrhy s revizním technikem tlakových zařízení nebo jinou odbornou organizací;
• pokud je zpracován plán kontrol kvality podzhotovitelem, doplní je o požadavky zhotovitele na inspekční činnost a současně podle potřeby předá kontrolním orgánům i stavebníkovi k vyjádření a doplnění jejich požadavků.

3.8.8 Inspektor jakostiprovádí inspekční činnosti, a to jak u zhotovitele, tak i u podzhotovitelů, které obsahují zejména:

• vstupní kontroly a přejímky;
• průběžné, mezioperační, namátkové kontroly kvality prováděného díla;
• závěrečné přejímky, včetně přejímky dokumentace o jakosti.

Inspektor jakosti dále provádí nebo zajišťuje:

• mechanické, laboratorní, vizuální kontroly, zkoušky, měření, včetně zákonem stanovených;
• prověrky a zpracování dokumentace o jakosti a environmentu;
• kompletaci dokumentace o jakosti a environmentu;
• prověrky metrologického systému u podzhotovitelů.

V případě zjištěné neshody vystavuje protokol o neshodě.

3.9 Ochrana proti klimatickým vlivům

3.9.1 Staveniště, technologická stavba, provozní soubory, budovy i jejich rozestavěné části, musí být po celou dobu zabezpečovány proti poškození nebo znehodnocení mimořádnými povětrnostními nebo jinými přírodními vlivy. K nim patří:

• silné deště a zaplavení staveniště;
• silné mrazy;
• účinky větru;
• účinky blesku (ohně);
• zemětřesení (v určených lokalitách).

3.9.2 Hlavní opatření k ochraně:

• systém odvodnění (pohotovost čerpání, provizorní rigoly …);
• zimní opatření;
• zajištění skládek materiálů a výrobků (zakrytí, zatížení …);
• zajištění stability konstrukcí a jejich částí v průběhu montáže (montážní a provizorní zavětrování …);
• dočasné zajištění nedokončených obvodových a střešních plášťů;
• kotvení věžových jeřábů vždy po ukončení práce;
• uzemnění kovových konstrukcí, jeřábových drah, kovových lešení apod.

3.9.3 Zimní opatření zahrnují zejména u technologických částí staveb:

• podmínky pro provádění montážních prací;
• vyloučení činností, která nelze za nízkých teplot provádět (např. svářečské práce, izolace, nátěry, instalace kabelových rozvodů apod.);
• ošetření komunikací, zajištění energií, použitelnost mechanizace;
• využití pracovních sil;
• kalkulaci vzniklých vícenákladů a jejich začlenění do ceny stavby;
• zhodnocení eventuálních dopadů na lhůty výstavby.

3.9.4 Stavbyvedoucí AO-S vydává příslušné pokyny k zabezpečení technologické stavby a kontroluje plnění nařízených opatření, zejména před dny pracovního klidu, nebo podle předpovědi počasí.

3.9.5 V případě mimořádné události vytváří stavbyvedoucí (AO-S) operativně podmínky pro minimalizaci následků a škod. Současně zajišťuje bezprostřední ohlášení pojistné události pojišťovně, u které má zhotovitel sjednáno pojištění stavby.

3.10 Materiálové zásobování

3.10.1 Po podpisu SOD na realizaci stavby pověřené pracoviště (nebo pracovník) dodavatele zajišťuje smluvní dodávky zařízení a materiálů pro předmětnou stavbu formou uzavření obchodních smluv, nebo potvrzení objednávek s vybranými (nebo dlouhodobě sjednanými) dodavateli (viz kap. 1.9).

3.10.2 Lhůty jednotlivých dodávek se řídí harmonogramem výstavby a upřesňují se v týdenních nebo měsíčních požadavcích dílčí stavbyvedoucích.

3.10.3 Dodávky nebo operativní nákupy menších množství materiálů si obvykle zajišťují dílčí stavbyvedoucí přímo (většinou na základě rámcových smluv firmy s dodavateli).

3.10.4 Vstupní kontrolou dodávek (materiály, dílce, zařízení, výrobky apod.) se na stavbě prověřuje množství a jakost dodávek. Ověřuje se, zda jsou výrobky nakupovány a dodávány v souladu se smluvními podmínkami, objednávkami, projektovou dokumentací, s příslušnými právními předpisy, vztahujícími se na ně (např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, včetně prováděcích NV, vztahujících se ke stavebním výrobkům, NV k strojním, elektro a dalším vyhrazeným technickým zařízením), s technickými normami nebo jinými technickými předpisy a zda splňují ustanovení § 156 SZ.

Přejímající při vstupní kontrole současně přebírá doklady o dodávce (dodací listy, technickou dokumentaci, certifikáty kvality, prohlášení o shodě apod.).

3.10.5 Vstupní kontrolu provádí určený pracovník zhotovitele, mající k tomu potřebné znalosti a zkušenosti. K technicky a odborně náročnějším přejímkám nebo ke sporným případům může být přizván specialista, nebo se využije služeb inspekčního orgánu.

3.10.6 Při kvantitativní přejímce se kontroluje množství odpovídající dodacímu listu, poškození obalů, kompletnost dodávky apod.

3.10.7 Při kvalitativní přejímce se zejména kontroluje shoda dodávky s předepsanými nebo sjednanými požadavky na jakost, technickými normami apod., úplnost dokladů a dokumentace dodávky.

3.10.8 Nejsou-li zjištěny závady, přejímající potvrdí příjem na dodacím listu a uvede místo pro uložení, případně zabudování materiálu či zařízení (SO, PS) a pro jeho následnou identifikaci a zajistí zúčtování dodávky.

V případě zjištěné neshody sepíše reklamační zápis a zajistí podpis přepravce. Protokoly o neshodách z kvantitativních i kvalitativních přejímek předává přejímající tomu, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení.

3.11 Organizace příjmu, manipulace a skladování dodávek

3.11.1 Koordinátor stavby organizuje příjem, manipulaci a skladování dodávek ve staveništních skladech při realizaci obchodního případu. Dále organizuje v průběhu skladování dodávek manipulaci, řádné uskladnění, ochranu před poškozením nebo zničením, výdej ze skladu, vedení řádné evidence při příjmu, výdeji a reklamačních řízeních. Dbá, aby díly uskladněné ve staveništních skladech byly uskladněny na nezbytně nutnou dobu před předáním montážní organizaci.

3.11.2 Koordinátor provádí:

• pravidelnou kontrolu práce zaměstnanců skladu a manipulace;
• pravidelnou kontrolu dodržování požadavků na skladování podle objednávky na skladování u interních dodávek nebo smlouvy o skladování u dodávek externích;
• kontrolu dodržování pracovních, bezpečnostních, požárních předpisů a používání osobních ochranných prostředků;
• dodržování dopravního řádu pro příslušnou oblast;
• stavu skladů, skladových ploch, manipulačních prostředků a pomocných pomůcek pro skladovou a manipulační činnost;
• předepsané prohlídky uložených dodávek, které dokumentuje v zápise o prohlídce;
• v případě, že pro daný OP není při vlastním skladování stanovena funkce skladníka nebo manipulačního pracovníka zajišťuje i jejich povinnosti;
• kontrolu, aby manipulaci prováděli pouze stanovení a vyškolení zaměstnanci;
• účelného využívání manipulačních prostředků a ploch;
• kontrolu vybavenosti skladů předpisy, které řeší zejména:
  • nutnou kvalifikaci a odpovědnost zaměstnanců při provádění skladové činnosti;
  • údržbu, opravy a prohlídky skladového zařízení a odpovědnost za jejich bezpečný provoz a požární předpisy;
  • lhůty údržeb, oprav, revizí zařízení a kontrol skladového zařízení a uložených dodávek, materiálů, věcí s vymezením odpovědnosti za tyto práce;
  • bezpečnostní opatření při skladové manipulaci v době příjmu, uskladnění a vyskladnění materiálu, užívání energií, při skladování škodlivých a nebezpečných materiálů, při poruchách, nehodách, haváriích skladového zařízení, při požáru a živelných pohromách postihujících sklad;
  • dopravní řad a předpisy zabezpečující ochranu životního prostředí;
  • organizaci kontroly, školení a přezkušování zaměstnanců skladu.

3.11.3 Skladník provádí příjem, přejímku a evidenci dodávky od ukladatele v zóně příjmu a v rozsahu a podmínek podle objednávky na skladování nebo smlouvy o skladování. Pro přejímku vyžaduje tyto doklady:

• propustka-dodací list;
• osvědčení o jakosti a kompletnosti, v případě je-li materiál uložen v uzavřeném obale;
• průvodní dokumentaci v rozsahu sjednaném v objednávce nebo smlouvě.

Je-li materiál poškozen dopravcem, musí zůstat na dopravním prostředku do ukončení reklamačního řízení s dopravcem. Po ukončení reklamačního řízení musí být materiál uložen v zóně reklamovaného a vadného materiálu do úplného vyřešení ukladatelem. Materiál musí být označen viditelně: poškozeno – nebrat.

3.11.4 Je-li dodávka bez zjevných vad a jsou-li doklady kompletní, uloží skladník materiál do příslušného skladu. Po uložení materiálu provede jeho označení skladovým číslem a jeho evidenci. Zaznamená tento příjem do skladové knihy, která může být vedena i v PC.

3.11.5 U vady způsobené manipulací při skladování provede skladník přemístění tohoto materiálu do zóny vadného a poškozeného materiálu a písemně vyzve ukladatele k zahájení reklamačního řízení. Po vyřešeném a ukončeném reklamačním řízení jsou tyto závěry zaznamenány ve skladové evidenci. Materiál je po odstranění závad znovu uložen do skladové zóny.

3.11.6 Skladník provádí výdej uloženého materiálu na základě požadavku koordinátora nebo písemné výzvy ukladatele, s doložením skladových dokladů požadovaného materiálu, uplatněného minimálně dva dny před požadovaným výdejem. Připraví po této výzvě uloženou dodávku do zóny předávky. Provede kontrolu stavu materiálu po uložení a připraví materiál k předání.

Provede předání dodávky dopravci nebo pověřenému zástupci ukladatele, který je povinen potvrdit převzetí dodávky na Propustce-Dodacím listě, jehož dvě vyhotovení si ponechá dopravce. Jedno vyhotovení založí skladník k dokladům výdeje materiálu. Výdej dodávky promítne do skladové knihy a databáze počítače.

3.11.7 Skladník zajišťuje doklady z příjmu a technické kontroly, tj. propustka – dodací list, návěští, doklady o výdeji materiálu, doklady z reklamačního řízení vadných dodávek, písemně nebo na elektronických nosičích. Zajišťuje manipulační úkony, ke kterým má oprávnění a dbá, aby při této činnosti nedošlo ke snížení jakosti dodávek.

Dodržuje následující zásady:

• provádí manipulaci s břemeny s ohledem na jejich velikost, hmotnost, výšku, tuhost apod.;
• používá vázací prostředky, speciální chapadla a přípravky tak, aby nedošlo k poškození povrchů (ve vhodných případech se používají kožené manžety, konopná nebo textilní lana);
• dbá, aby nedošlo k záměně výrobku a nedošlo ke zničení nebo poškození značení výrobků a dodávek;
• zajistí postupy, resp. speciální způsoby pro manipulaci předepsané výrobcem nebo montážním postupem;
• zabezpečí předepsané používání přepravních palet, dřevěných beden, podstavců apod., pokud je povinností tyto používat.

Ošetřuje skladové a manipulační mechanismy a prostředky, dbá o jejich údržbu a jejich řádné a efektivní využívání.

3.12 Mechanizace pro provádění stavby

3.12.1 Pracovník nebo útvar, pověřený ve firmě zajišťováním a provozováním mechanizačních a dopravních prostředků, odpovídá zejména za:

• pořizování, odepisování a vyřazování prostředků a ekonomiku jejich provozu;
• jejich evidenci (uložení dokladů, inventarizace, dokumentace o provozu a opravách apod.);
• provádění kontrol (elektro, STK vozidel, vázacích prostředků apod.);
• pravidelné revize a opravy;
• sjednání pojištění, vedení dokladů o technickém stavu prostředků apod.;
• zásobování PHM, náhradními díly;
• likvidaci ropných produktů, poškozených součástek, pneumatik apod. v souladu s předpisy o nakládání s odpady.

3.12.2 Mechanizační prostředky pro potřeby stavby se přidělují na stavby podle požadavků stavbyvedoucího. Po převzetí mechanizačního prostředku odpovídá za jeho provoz, údržbu a náklady s tím spojené středisko (stavba), kterému byl prostředek přidělen (pokud náklady nejsou součástí ceny za pronájem nebo jiných ujednání).

Nasazení a využívání mechanizačních prostředků vychází ze závěrů výrobní přípravy technologické stavby a konkrétních podmínek dodavatele (viz kap. 1.11). Pracovníci, jimž byly mechanizační prostředky, včetně malé mechanizace poskytnuty, musí být prokazatelně poučeni o jejich bezpečném užívání, udržování a ochraně proti zneužití nebo zcizení.

3.12.3 Referentská vozidla se přidělují příslušným pracovníkům podle pravidel, daných organizačním a pracovním řádem firmy. Vedení firmy odpovídá za vydání provozních bezpečnostních předpisů a provoz těchto vozidel a za pravidelné školení jejich řidičů. Organizace má povinnost přijmout pro tuto činnost provozně bezpečnostní předpis (NV č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví organizace práce a pracovních postupů, ve znění pozdějších předpisů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky).

3.12.4 Při požadavcích na obsluhu stavebních strojů se využije vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, ve znění pozdějších předpisů.

3.13 Technická zařízení a vybavení stavby

3.13.1 K vybavení staveb patří případ od případu zejména tyto druhy zařízení:

• výměníkové stanice, redukční stanice;
• zesilovací stanice, úpravny vod a ČOV;
• el. rozvodny, trafostanice, nouzové zdroje;
• výtahy, jeřáby a ostatní vyhrazená technická zařízení;
• telefonní ústředny;
• protipožární a zabezpečovací systémy;
• stravovací a hygienická zařízení;
• skladová hospodářství;
• výrobní a nevýrobní technologická zařízení.

3.13.2 Způsob a forma zajišťování, skladování, zabudování a uvádění těchto zařízení do provozu jsou odvislé od:

• dohodnutého dodavatelského systému stavby;
• podmínek sjednaných v obchodních smlouvách;
• charakteru zařízení.

3.13.3 Stavbyvedoucí (AO-S) v souladu s ujednáními příslušných SOD vytváří podmínky pro:

• přejímky dodávek od dopravců a jejich předání pro montáže;
• jejich uskladnění a zabezpečení;
• stavební připravenost pro montáže;
• koordinační a kontrolní činnosti během montáží;
• stavebně montážní výpomoci a dokončovací montážní práce;
• bezpečnost prací a montáží;
• provedení zkoušek, zkušební provoz a přejímky zařízení.

3.14 Dílčí kontroly a přejímky prací

3.14.1 V průběhu výstavby dochází k dílčím kontrolám, případně převzetí provedených prací a dodávek od podzhotovitelů v těchto obvyklých případech:

• kontrola zakrytí prací dalším postupem (podzemní vedení, kotle před izolací apod.;
• kontrola polohy konstrukcí, strojů, technologických linek apod. před zalitím kotevních šroubů, otvorů apod.;
• ukončení prací podzhotovitelů;
• kontrola, resp. přejímka po tlakových a funkčních zkouškách, rozvodů a zařízení;
• přejímka pro předčasné užívání části stavby stavebníkem, případně jeho uživatelem.

3.14.2 Při provádění dílčích kontrol a přejímek se postupuje podle ujednání SOD (např. termín a forma výzvy ke kontrole, resp. k přejímce, opakování kontroly, resp. přejímky, úspěšnost zkoušek apod.).

3.14.3 Těchto dílčích kontrol, resp. přejímek, se účastní pověření zástupci zhotovitele (AO-S, stavbyvedoucí, šéfmontér, inspektor jakosti) a stavebníka (obvykle odborný technický dozor, případně uživatel). Ke kontrolám podzemních vedení a napojovacích míst pro nově zřizovaná vedení musí být přizváni správci sítí.

3.14.4 Výsledek kontrol, resp. dílčích přejímek, se zapisuje do stavebního deníku. U náročnějších případů (např. ukončená poddodávka) se navíc sepíše samostatný protokol. Zápisy a protokoly podepisují a kopie obdrží vždy odpovědní zástupci všech zúčastněných stran.

3.14.5 Stavbyvedoucí (AO-S) na stavbě:

• organizuje tyto dílčí kontroly, resp. přejímky, účastní se jich osobně, nebo pověří odpovědného pracovníka vedení stavby;
• přebírá všechny doklady o kontrolách, resp. dílčích přejímkách, a dokumentaci předaných zařízení nebo prací a ukládá je pro závěrečné předání stavby;
• řeší případné neshody a rozpory;
• nedá souhlas s převzetím nebo pokračováním v chybném postupu, pokud nejsou uspokojivě vyřešeny zjištěné neshody.

3.15 Vedení dokumentů a dokumentace stavby

3.15.1 Přehled dokumentů potřebných pro řízení stavby je uveden v kap. 3.2.

3.15.2 V průběhu výstavby se vedou následující dokumenty a dokumentace:

• stavební deník, deník BOZP;
• zápisy z koordinačních porad a kontrolních dnů;
• zápisy a doklady o kontrolách jakosti a zkouškách;
• záznamy o provedených kontrolách, resp. dílčích přejímkách, revizní zprávy apod.;
• doklady o schválení změn a víceprací;
• dodací listy materiálů, výrobků a zařízení, atesty, zkušební protokoly;
• doklady o kontrolách provedených stavebním úřadem nebo dotčenými orgány (stavební dozor stavebního úřadu, kontrolní prohlídky stavby apod.);
• změny obchodních smluv;
• soupisy provedených prací a fakturace;
• evidence zaměstnanců, doklady o docházce, odměňování atd.;
• evidence pracovníků podzhotovitelů, zvlášť pro účely BOZP;
• protokoly o úrazech, pojistných událostech apod.;
• záznamy o školeních, prověrkách BOZP a PO;
• dokumentace změn a skutečného provedení stavby nebo jejich částí v příslušné kopii PD;
• doklady o zprovoznění a provozování montážních mechanismů a zařízení (jeřáby, výtahy, elektrická zařízení, rozvody, dílny atd.);
• zápisy o přerušení prací, o mimořádných událostech a případné jiné záznamy (demolice, havárie …) podle charakteru technologické stavby;
• doklady o likvidaci odpadů.

3.15.3 Dokumentace technologické stavby musí prokazatelně zachycovat průběh výstavby a všechny dohody a vlivy, které mají dopad na:

• věcné, časové a finanční plnění SOD;
• dodržování podmínek stavebního povolení;
• kvalitu prací;
• bezpečnost osob, prací a ochrany ŽP;
• dodržení projektové dokumentace a výkonových parametrů;
• řešení škod, úrazů a nehod, vzniklých při výstavbě.

3.15.4 Pokud se o určitém aktu sepisuje samostatný zápis nebo protokol (kontroly, přejímky, školení, změny apod.), vždy se o tom provede i záznam do stavebního deníku.

AO-S vždy kontroluje a zajišťuje úplnost dokladů a dokumentů z hlediska, uvedených v kap. 3.15. AO-S dbá na řádné, přehledné a bezpečné uložení dokumentů až do jejich předání stavebníkovi při přejímce technologické stavby.

3.15.5 U rozsáhlých staveb AO-S (hlavní stavbyvedoucí, vedoucí stavby) pověří vedením částí dokumentace stavbyvedoucí jednotlivých částí stavby (AO-S), kteří jsou odpovědni za kompletní a správné vedení příslušné dokumentace.

3.16 Technické řešení provádění stavby a změnové řízení

3.16.1 Stavbyvedoucí (AO-S) spolupracuje s technickým úsekem nebo technikem (manažerem) přípravy zhotovitele, technickým dozorem stavebníka (TD) a autorským dozorem projektanta (AD), pokud byl ustanoven, při řešení všech důležitých postupů a prací obzvlášť v následujících oblastech:

• řešení technických detailů (pokud nejsou zřejmé z PD);
• konzultace náročných technologií;
• změny nebo náhrad materiálů a výrobků;
• změny projektové dokumentace (vyvolaných ze strany stavebníka, projektanta nebo i dodavatele);
• neshody v kvalitě, vad projektové dokumentace atd.;
• změny SOD vyplývajících ze změněného rozsahu prací, vyvolaného změnami záměru stavebníka, dopady rizik nebo požadovanými vícepracemi, včetně jejich vlivu na lhůty a cenu díla;
• zjištěné neshody s obecnými technickými požadavky na výstavbu, bezpečnostními podmínkami a s veřejnými zájmy.

3.16.2 Změnou se rozumítrvalá úprava obchodní, projektové a dodavatelské dokumentace, technických a jiných podmínek (dále dokumentace), která je přijata po schválení dokumentace a mění předchozí řešení. Změnové řízení je pak organizovaný souhrn činností, které souvisejí s provedením navrhované změny, tj. posuzování, schválení a realizace změny.

Za změny se nepovažují: