Stav: kontrola 2018, vydání 2012

Anotace:
Tento katalog byl zpracován v roce 2012 a je zde zveřejněn pouze jako archivní materiál. Popisuje vlastnosti materiálů a výrobků, které jsou stále používány, ale není aktualizován ani doplňován.

Jedná se o katalog vlastností materiálů pro vnitřní a vnější úpravy obvodových konstrukcí, který je zpracován ve formě katalogových listů. V jednotlivých listech jsou obsaženy tepelné vlhkostní a filtrační vlastnosti daného materiálu (vedle názvu, popisu a použití). Vedle katalogových listů se uvádí i přehled materiálů některých výrobců se základními vlastnostmi (objemová hmotnost, součinitel tepelné vodivosti, faktor difuzního odporu, měrná tepelná kapacita).

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Katalog vlastností materiálů použitelných pro vnitřní a vnější povrchové vrstvy obvodových dílců tvoří

a) Katalogové listy, obsahující materiály, jejichž vlastnosti byly zjištěny v rámci řešeného projektového programu, přičemž poslední z nich, jako doplněk, obsahuje některé materiály se zanedbatelným tepelným odporem (vlastnosti jsou převzaty z citovaných zdrojů);

b) přehled materiálů některých výrobců a jejich vlastnosti, tak jak je uvádějí výrobci.

Katalogové listy mají následující strukturu:

Název

Popis a použití

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

a2) Měrná tepelná kapacita

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a4) Tepelná jímavost

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

b2) Faktor difuzního odporu

b3) Sorpční vlhkost

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

c2) Součinitel filtrace vodní páry

Zdroje

1 SEZNAM POUŽITÝCH OZNAČENÍ

a – součinitel teplotní vodivosti [m²/s]
b – tepelná jímavost [Ws^1/2/(m²K)]²
c – měrná tepelná kapacita [J/(kg·K)]
e – vnější
i – vnitřní
u_m – sorpční hmotnostní vlhkost [%]
x – měrná vlhkost vzduchu [kg/kg]; stanoví se ze vztahu

\begin{aligned}
x = 0{,}622 \frac{\varphi \cdot p_\text{s}}{p_\text{c} - \varphi \cdot p_\text{s}} = 0{,}622 \frac{p_\text{p}}{p_\text{c} - p_\text{p}}
\end{aligned}

φ – relativní vlhkost vzduchu [%]
p_s – částečný tlak nasycené vodní páry [Pa]
p_p – částečný tlak vodní páry [Pa]
p_c – atmosférický (celkový) tlak vzduchu [Pa]
H – činitel měrné vlhkosti vzduchu [-]; stanoví se ze vztahu

\begin{aligned}
H = \frac{x}{1 + x}
\end{aligned}

δ – součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry) [s]
ε – součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti [s]
ε_f – součinitel filtrace vodní páry [s]
λ_k – charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti [W/(m·K)]
λ_u – návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti [W/(m·K)]
μ – faktor difuzního odporu [-]
θ – teplota [°C]
ρ – objemová hmotnost [kg/m³]

2 KATALOGOVÉ LISTY

List 1

Název

Desky Hofafest UD

Popis a použití

Desky Hofafest UD jsou nelisované dřevovláknité desky z jedlového dřeva, hydrofobizované parafínem.

Použití: téměř ve všech stavebních konstrukcích, střechách, obvodových stěnách, stropech, podlahách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 240 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,051 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,052 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,33 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 1,96 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/(m²K))²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 4,8 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 41,2 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 240 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 2,75 ∙ 10^-6 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 2

Název

NOVATOP – elements

Popis a použití

NOVATOP – elements je stavební a konstrukční systém, vyrobený z vícevrstvých velkoformátových komponentů lepených z masivního smrkového dřeva. K lepení se používá polyuretanové lepidlo.

Použití: pro střechy, stěny, stropy v masivních celodřevěných nebo kombinovaných stavbách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 402 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,107 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,108 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,66 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 6,88 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 8,7 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 27,6 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 402 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 ∙ 10^-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.
  

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

3. novatop@agrop.cz

List 3

Název

NOVATOP STATIC

Popis a použití

NOVATOP STATIC je velkoplošná deska z 5 vrstev se dvěma rovnoběžnými svrchními vrstvami z každé strany a středovou vrstvou s kolmým průběhem vláken k průběhu vláken svrchních vrstev (SWP – Solid wood panel). Každá vrstva je tvořena z lamel z rostlého smrkového dřeva, tloušťka vrstev může být různá a určuje konečnou tloušťku desky. Jedná se o konstrukční prvek.

Použití: pro svislé konstrukce – stěny.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 401 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,106 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,108 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,65 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 6,80 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 1,0 ∙ 10^-11 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 19,4 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 401 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 ∙ 10^-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 4

Název

Vícevrstvé desky z rostlého dřeva SWP

Popis a použití

Vícevrstvá deska z rostlého dřeva SWP (Solid wood panel) je vyrobena z jedné středové vrstvy a dvou vnějších vrstev. Lamely obou svrchních vrstev mají rovnoběžný průběh vláken, v podélném směru bez spojů. Lamely středové vrstvy jsou slepeny na tupo v podélném i v příčném směru. Každá vrstva je tvořena lamelami z rostlého dřeva a každá vrstva lamel je oproti předchozí otočena o 90°. Jednotlivé vrstvy SWP jsou vyrobeny ze stejné dřeviny (používá se smrk středoevropský, severský, modřín sibiřský, severská borovice).

Použití: jako fasádní desky s uplatněním v obytných a administrativních budovách, ale i na průmyslových stavbách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 380 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,096 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,098 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,58 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 5,84 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 5,9 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 41,2 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 1 082 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 ∙ 10^-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 5

Název

Desky OSB 3 – 15

Popis a použití

Desky OSB (Oriented Strand Board) jsou plošné desky z orientovaně rozprostřených velkoplošných třísek, sestavené ze tří vrstev a vázané pojivem z umělé pryskyřice. Třísky ve vnějších vrstvách jsou orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky; ve středové řadě mohou být orientovány náhodně nebo obecně kolmo na lamely vnějších vrstev. Vyrábějí se v různých tloušťkách, v tomto případě jde o tloušťku 15 mm.

Použití: jako fasádní desky s uplatněním v obytných a administrativních budovách, ale i na průmyslových stavbách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 536 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,099 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,106 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,15 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 8,49 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 2,8 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 92,3 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 536 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 ∙ 10^-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 6

Název

Desky OSB 3 – 1

Popis a použití

Desky OSB (Oriented Strand Board) jsou plošné desky z orientovaně rozprostřených velkoplošných třísek, sestavené ze tří vrstev a vázané pojivem z umělé pryskyřice. Třísky ve vnějších vrstvách jsou orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky; ve středové řadě mohou být orientovány náhodně nebo obecně kolmo na lamely vnějších vrstev. Vyrábějí se v různých tloušťkách, v tomto případě jde o tloušťku 18 mm.

Použití: jako fasádní desky s uplatněním v obytných a administrativních budovách, ale i na průmyslových stavbách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 530 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,101 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,103 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,19 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 8,56 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 3,9 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 62,6 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 530 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 ∙ 10^-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 7

Název

Desky OSB 3 – 22

Popis a použití

Desky OSB (Oriented Strand Board) jsou plošné desky z orientovaně rozprostřených velkoplošných třísek, sestavené ze tří vrstev a vázané pojivem z umělé pryskyřice. Třísky ve vnějších vrstvách jsou orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky; ve středové řadě mohou být orientovány náhodně nebo obecně kolmo na lamely vnějších vrstev. Vyrábějí se v různých tloušťkách, v tomto případě jde o tloušťku 22 mm.

Použití: jako fasádní desky s uplatněním v obytných a administrativních budovách, ale i na průmyslových stavbách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 502 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,097 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,098 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,21 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 7,79 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 3,4 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 59,0 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 502 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 ∙ 10-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 8

Název

Desky OSB BAU – 15

Popis a použití

Desky OSB (Oriented Strand Board) jsou plošné desky z orientovaně rozprostřených velkoplošných třísek, sestavené ze tří vrstev a vázané pojivem z umělé pryskyřice. Třísky ve vnějších vrstvách jsou orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky; ve středové řadě mohou být orientovány náhodně nebo obecně kolmo na lamely vnějších vrstev. Vyrábějí se v různých tloušťkách, v tomto případě jde o tloušťku 15 mm.

Použití: jako fasádní desky s uplatněním v obytných a administrativních budovách, ale i na průmyslových stavbách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 527 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,095 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,096 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,13 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 8,01 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 3,1 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 63,4 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 527 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 ∙ 10^-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 9

Název

Desky OSB BAU – 18

Popis a použití

Desky OSB (Oriented Strand Board) jsou plošné desky z orientovaně rozprostřených velkoplošných třísek, sestavené ze tří vrstev a vázané pojivem z umělé pryskyřice. Třísky ve vnějších vrstvách jsou orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky; ve středové řadě mohou být orientovány náhodně nebo obecně kolmo na lamely vnějších vrstev. Vyrábějí se v různých tloušťkách, v tomto případě jde o tloušťku 18 mm.

Použití: jako fasádní desky s uplatněním v obytných a administrativních budovách, ale i na průmyslových stavbách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 539 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,089 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,090 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,03 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 7,68 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 2,5 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 78,6 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 527 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 ∙ 10^-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 10

Název

Desky OSB BAU – 22

Popis a použití

Desky OSB (Oriented Strand Board) jsou plošné desky z orientovaně rozprostřených velkoplošných třísek, sestavené ze tří vrstev a vázané pojivem z umělé pryskyřice. Třísky ve vnějších vrstvách jsou orientovány rovnoběžně s délkou nebo šířkou desky; ve středové řadě mohou být orientovány náhodně nebo obecně kolmo na lamely vnějších vrstev. Vyrábějí se v různých tloušťkách, v tomto případě jde o tloušťku 18 mm.

Použití: jako fasádní desky s uplatněním v obytných a administrativních budovách, ale i na průmyslových stavbách.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 552 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,097 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,099 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1600 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,10 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 8,57 ∙ 10⁴ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 2,8 ∙ 10^-12 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 72,7 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 10 °C a objemové hmotnosti ρ = 552 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 7,6 10-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Zlepšení energetických vlastností obvodových plášťů budov minimalizováním problémů spojených s difuzí, filtrací a kondenzací vodní páry – část:

• součinitel tepelné vodivosti;
• difuzní vlastnosti materiálů;
• vzduchová propustnost materiálů a filtrace vodní páry;
• sorpce vodní páry v materiálech.

Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2009.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

List 11

Název

Sádrokartonové desky

Popis a použití

Sádrokartonové desky jsou základní součástí sádrokartonových systémů suché výstavby.

Použití: pro obklady nenosných stěn, stropů a podhledů, jako suchá omítka.

Vlastnosti

a) Tepelné

a1) Součinitel tepelné vodivosti

Charakteristická hodnota součinitele tepelné vodivosti (při objemové hmotnosti v suchém stavu ρ = 750 kg/m³ a střední teplotě θ_str = 10 °C)

λ_k = 0,15 W/(m·K)

Návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti

λ_u = 0,22 W/(m·K)

a2) Měrná tepelná kapacita

c = 1 060 J/(kg·K)

a3) Součinitel teplotní vodivosti

a = 1,89 ∙ 10^-7 m²/s

a4) Tepelná jímavost

b = 1,19 ∙ 10⁵ (Ws^1/2/m²K)²

b) Vlhkostní

b1) Součinitel difuze vodní páry (součinitel difuzní vodivosti vodní páry)

δ = 2,1 ∙ 10^-11 s

b2) Faktor difuzního odporu

μ = 9,0 [-]

b3) Sorpční vlhkost

Sorpční hmotnostní vlhkost u_m [%] v závislosti na relativní vlhkosti vzduchu φ [%], při teplotě vzduchu θ = 25 °C a objemové hmotnosti ρ = 755 kg/m³

c) Filtrační

c1) Součinitel hmotnostní vzduchové propustnosti

ε = 1,71 ∙ 10^-7 s

c2) Součinitel filtrace vodní páry

ε_f = ε ∙ H [s]

Zdroje

1. Certifikované hodnoty. Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. FT-TA5/113 (poskytovatel účelové podpory MPO ČR), 2008.

2. Teorie simultánního šíření tepla, vlhkosti a vzduchu stavebními konstrukcemi. Výzkumná zpráva vypracovaná v CSI, a. s., Praha, v rámci projektu č. 103/02/0153 (poskytovatel účelové podpory Grantová agentura ČR), 2005.

3. ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin.

4. MRLÍK, F. Vlhkostné problémy stavebných materiálov a konštrukcií. Bratislava: ALFA, 1985.

List 12

Název

Vybrané materiály se zanedbatelným tepelným odporem

Zdroje

1. MRLÍK, F. Vlhkostné problémy stavebných materiálov a konštrukcií. Bratislava: ALFA, 1985.

2. ČSN 73 0542 Tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí a budov. Vlastnosti materiálů a konstrukcí, 1979.

3. ČSN 73 0540-3 Tepelná ochrana budov – Část 3: Návrhové hodnoty veličin.

3 PŘEHLED MATERIÁLŮ NĚKTERÝCH VÝROBCŮ

Stav: aktualizace 2020, vydání 2011

Anotace:
Účelem pomůcky je stanovit složení, požadavky a kritéria shody cementů pro obecné použití. Zahrnuje všechny cementy pro obecné použití, které byly příslušnými národními normalizačními orgány v rámci CEN označeny jako tradiční a dobře osvědčené. Byly zavedeny druhy, vycházející ze složení a třídění založeného na pevnosti s cílem zařadit různé cementy.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Proces evropské integrace v oblasti technické normalizace je zaměřen na zavádění jednotných evropských norem, které by odstranily překážky volného obchodu mezi zeměmi Evropské unie, resp. přidruženými státy, a dále zajistily bezpečnost pracovníků ve stavebnictví a odběratelů, ochranu životního prostředí a další požadavky vycházející z evropských předpisů. V oblasti stavebnictví jde zejména o NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (CPR), a dále požaduje, že pro stavbu mohou být použity pouze takové výrobky, které základní požadavky na vlastnosti staveb zaručí. Evropská komise prostřednictvím svých rozhodnutí uděluje mandáty Evropskému výboru pro normalizaci (CEN) pro vypracování harmonizovaných evropských norem (EN). Harmonizované normy jsou mandátové normy, na něž byly uvedeny odkazy v řadě C Úředního věstníku EU (OJEU). U výrobků, které jsou vyráběny v souladu s harmonizovanou normou, se předpokládá shoda se základními požadavky směrnice. Harmonizované normy musí být doplněny přílohou ZA, která uvádí odkazy na ustanovení normy, odpovídající požadavkům směrnice. Podle potřeby a s různou mírou podrobností obsahuje harmonizovaná norma tyto části:

• předmět a příslušné specifikace složení a vlastností;
• postup posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobku – postup prokazování shody;
• systémy posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobku;
• úkoly při posuzování a ověřování stálosti vlastností výrobku;
• prohlášení o vlastnostech (PoV).

I když Příloha ZA uvedená v harmonizované normě není normativní, ale pouze informativní, z hlediska plnění požadavků nařízení CPR je závazná, zejména pokud jde o opatření stavebního výrobku označením CE.

Vzhledem k tomu, že CPR je přímo použitelným předpisem, bylo nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým byla původní směrnice Rady 89/106/EHS transponována do českého právního prostředí s ukončením existence této směrnice k 30. červnu 2013 zrušeno, zatímco nařízení vlády č. 163/2002 Sb. týkající se vybraných stavebních výrobků (neharmonizovaná oblast) zůstalo v existenci. Adaptace nařízení CPR do českého právního řádu byla provedena zákonem č. 100/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

1 PŘEDMĚT TECHNICKÉ POMŮCKY

Účelem pomůcky je stanovit složení, požadavky a kritéria shody cementů pro obecné použití. Zahrnuje všechny cementy pro obecné použití, které byly příslušnými národními normalizačními orgány v rámci CEN označeny jako tradiční a dobře osvědčené. Byly zavedeny druhy, vycházející ze složení a třídění založeného na pevnosti s cílem zařadit různé cementy. Norma definuje a určuje specifikace pro 27 jmenovitých cementů pro obecné použití, 7 síranovzdorných cementů pro obecné použití, jakož i pro 3 jmenovité vysokopecní cementy s nízkou počáteční pevností a 2 síranovzdorné vysokopecní cementy s nízkou počáteční pevností a pro jejich složky. Definice každého cementu zahrnuje poměry složek, jejichž kombinací je možno vyrobit určitou skupinu výrobků v rozsahu devíti pevnostních tříd. Definice zahrnuje rovněž požadavky na složky, které musí být splněny, a mechanické, fyzikální a chemické vlastnosti. Norma určuje rovněž kritéria shody a postupy pro jejich stanovení. Jsou rovněž uvedeny nezbytné požadavky na trvanlivost.

Poznámka:
Slovo „cement“ se v této normě vztahuje pouze k cementům pro obecné použití, pokud není uvedeno jinak.

2 CEMENT A JEHO SLOŽKY

2.1 CEMENT CEM

Cement je hydraulické pojivo, tj. jemně mletá anorganická látka, která po smíchání s vodou vytváří kaši, která tuhne a tvrdne v důsledku hydratačních reakcí a procesů. Po zatvrdnutí zachovává svoji pevnost a stálost také ve vodě. Cement podle EN 197-1, označovaný jako cement CEM, musí při odpovídajícím dávkování a smíchání s kamenivem a vodou umožnit výrobu betonu nebo malty zachovávající po dostatečnou dobu vhodnou zpracovatelnost. Po předepsané době musí mít předepsanou pevnost a dlouhodobou objemovou stálost.

Cementy CEM jsou složeny z různých látek a ve svém složení jsou statisticky homogenní. Vyplývá to z procesů výroby a manipulace s materiálem se zajištěnou kvalitou.

2.1.1 Hlavní složky

Zvlášť vybraná anorganická látka v množství převyšujícím 5 % hmotnosti všech použitých hlavních a doplňujících složek.

Portlandský slínek (K)

Portlandský slínek se vyrábí pálením nejméně do slinutí přesně připravené surovinové směsi (surovinové moučky, těsta nebo kalu) obsahující prvky, obvykle vyjádřené jako oxidy CaO, SiO₂, Al₂O₃, Fe₂0₃ a malá množství jiných látek. Surovinová směs, těsto nebo kal musí být v důsledku jemného mletí a dobrého míchání homogenní. Portlandský slínek je hydraulická látka, která musí sestávat nejméně ze dvou třetin hmotnosti z křemičitanů vápenatých (3CaO · SiO₂ a 2CaO · SiO₂). Ve zbytku jsou pak obsaženy slínkové fáze obsahující hliník a železo a jiné sloučeniny. Hmotnostní podíl (CaO) / (SiO₂) nesmí být menší než 2,0. Obsah oxidu hořečnatého (MgO) nesmí být větší než 5 % hmotnosti.

Granulovaná vysokopecní struska (S)

Granulovaná vysokopecní struska vzniká rychlým ochlazením vhodně složené struskové taveniny vznikající při tavení železné rudy ve vysoké peci. Struska musí být nejméně ze dvou třetin hmotnosti sklovitá a při vhodné aktivaci musí vykazovat hydraulické vlastnosti. Granulovaná vysokopecní struska musí sestávat nejméně ze dvou třetin hmotnosti z oxidu vápenatého (CaO), oxidu hořečnatého (MgO) a oxidu křemičitého (SiO₂). Zbytek obsahuje oxid hlinitý (Al₂O₃) a malá množství jiných sloučenin. Hmotnostní podíl (CaO + MgO) / (SiO₂) musí být větší než 1,0.

Pucolány (P, Q)

Pucolány jsou přírodní látky křemičité nebo křemičito-hlinité, popřípadě kombinace obou. Pucolány po smíchání s vodou samy netvrdnou, avšak jsou-li jemně semlety, reagují v přítomnosti vody za normální teploty s rozpuštěným hydroxidem vápenatým (Ca(OH)₂) a tvoří sloučeniny křemičitanů vápenatých a hlinitanů vápenatých, které jsou nositeli narůstající pevnosti. Tyto sloučeniny jsou podobné těm, které vznikají při tvrdnutí hydraulických látek. Obsah aktivního oxidu křemičitého musí být nejméně 25 % hmotnosti.

• Přírodní pucolán (P)

Přírodní pucolány jsou obvykle látky vulkanického původu nebo sedimentární horniny vhodného chemického a mineralogického složení.

• Přírodní kalcinovaný pucolán (Q)

Přírodní kalcinované pucolány jsou látky vulkanického původu, hlíny, břidlice nebo sedimentované horniny, aktivované tepelnou úpravou.

Popílky (V, W)

Popílek se získává elektrostatickým nebo mechanickým odlučováním prachových částic z kouřových plynů topenišť otápěných práškovým uhlím (viz také definice podle ČSN EN 450-1). Popílek získaný jiným způsobem nesmí být v cementech podle ČSN EN 197-1 ed. 2použit. Popílek může být svou podstatou křemičitý nebo vápenatý. První má pucolánové vlastnosti, druhý může mít navíc hydraulické vlastnosti.

Křemičitý popílek (V)

Křemičitý popílek je jemný prášek převážně sestávající z kulových částic s pucolánovými vlastnostmi. Sestává zejména z aktivního oxidu křemičitého (SiO₂) a oxidu hlinitého (Al₂0₃). Ve zbytku je pak obsažen oxid železitý (Fe₂0₃) a jiné sloučeniny. Obsah aktivního oxidu křemičitého nesmí být menší než 25 % hmotnosti.

Vápenatý popílek (W)

Vápenatý popílek je jemný prášek, který má hydraulické a/nebo pucolánové vlastnosti. Sestává zejména z aktivního oxidu vápenatého (CaO), aktivního oxidu křemičitého (SiO₂) a oxidu hlinitého (Al₂0₃). Ve zbytku je pak obsažen oxid železitý (Fe₂O₃) a jiné sloučeniny. Obsah aktivního oxidu vápenatého nesmí být menší než 10,0 % hmotnosti.

Kalcinovaná břidlice (T)

Kalcinovaná břidlice, zejména kalcinovaná olejnatá břidlice, se vyrábí ve speciální peci při teplotě přibližně 800 °C. Podle složení přírodního materiálu a výrobního postupu obsahuje kalcinovaná břidlice slínkové fáze, zvláště dikalciumsilikát a monokalciumaluminát. Obsahuje rovněž malá množství volného oxidu vápenatého a síranu vápenatého i značný podíl pucolanicky reagujících oxidů, zejména oxidu křemičitého. Kalcinovaná břidlice má v jemně semletém stavu výrazné hydraulické vlastnosti jako portlandský cement, a navíc má pucolánové vlastnosti.

Vápenec (L, LL)

Vápenec musí splňovat tyto požadavky:

• obsah uhličitanu vápenatého (CaCO₃), vypočtený z obsahu oxidu vápenatého, musí být nejméně 75 % hmotnosti;
• obsah jílovitého podílu nesmí být větší než 1,20 g/100 g;
• celkový obsah organického uhlíku (TOC) musí vyhovět těmto kritériím:
• LL: obsah TOC nesmí být větší než 0,20 % hmotnosti,
• L: obsah TOC nesmí být větší než 0,50 % hmotnosti.

Křemičitý úlet (D)

Křemičitý úlet vzniká při redukci křemene vysoké čistoty uhlím v elektrické obloukové peci při výrobě křemičitých nebo ferrokřemičitých slitin a sestává z velmi jemných, kulovitých částic obsahujících nejméně 85 % hmotnosti amorfního oxidu křemičitého. Křemičitý úlet musí splnit tyto požadavky:

• ztráta žíháním nesmí být vyšší než 4,0 % hmotnosti při době žíhání 1 hodina;
• měrný povrch (BET) původního křemičitého úletu musí být nejméně 15,0 m²/g.

2.1.2 Doplňující složky

Doplňující složky jsou zvlášť vybrané anorganické přírodní látky, anorganické látky pocházející z procesu výroby slínku nebo složky uvedené výše, pokud nejsou v cementu použity jako složky hlavní. Doplňující složky po vhodné úpravě nebo v důsledku jejich zrnitosti zlepšují fyzikální vlastnosti cementu (jako je zpracovatelnost nebo retence vody). Mohou být inertní nebo mohou mít slabě hydraulické, latentně hydraulické nebo pucolánové vlastnosti. V tom směru však na ně nejsou kladeny požadavky. Nesmí výrazněji zvyšovat spotřebu vody pro zpracování cementu, nesmí v žádném případě snižovat odolnost betonu nebo malty vůči poškození a nesmí snižovat ochranu výztuže vůči korozi.

Poznámka:
Informaci o doplňujících složkách v cementu by měl podat výrobce na požádání.

2.1.3 Síran vápenatý

Síran vápenatý se přidává k ostatním složkám cementu v průběhu jeho výroby za účelem úpravy tuhnutí. Síran vápenatý může být přidáván ve formě sádrovce (dihydrát síranu vápenatého, CaSO₄ · 2H₂O), hemihydrátu síranu vápenatého (CaSO₄ · 1/2H₂O) nebo anhydritu (bezvodý síran vápenatý CaSO₄) popřípadě jejich směsi. Sádrovec a anhydrit jsou přírodního původu. Síran vápenatý může být rovněž získán jako vedlejší látka z některých průmyslových výrob.

2.1.4 Přísady

Přísady pro účely této normy jsou látky, které nejsou uvedeny výše. Jsou přidávány pro usnadnění výroby nebo pro úpravu vlastností cementu. Celkové množství přísad nesmí překročit 1,0 % hmotnosti cementu (s výjimkou pigmentů). Množství organických přísad v přepočtu na suchý stav nesmí překročit 0,5 % hmotnosti cementu. Přísady nesmějí vyvolávat korozi výztuže nebo zhoršovat vlastnosti cementu či betonu nebo malty z něj vyrobených. Jestliže se přísady pro beton, maltu nebo injektážní maltu přidávají již při výrobě cementu, musí být normalizované označení přísady uvedeno na obalech nebo v průvodní dokumentaci.

3 POŽADAVKY NA MECHANICKÉ, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ VLASTNOSTI A NA TRVANLIVOST

3.1 MECHANICKÉ VLASTNOSTI

Normalizovaná pevnost

Normalizovaná pevnost cementu je pevnost v tlaku, stanovená podle EN 196-1 po 28 dnech, která musí odpovídat požadavkům v tab. 1.

Rozeznávají se tři třídy normalizované pevnosti: třída 32,5, třída 42,5 a třída 52,5 (viz tab. 1).

Počáteční pevnost

Počáteční pevností se rozumí pevnost v tlaku buď po 2 dnech, nebo po 7 dnech, která musí vyhovět požadavkům v tab. 1.

Rozeznávají se tři třídy počáteční pevnosti pro každou třídu normalizované pevnosti: třída s normálními počátečními pevnostmi značená písmenem N a třída s vysokými počátečními pevnostmi značená písmenem R a třída s nízkou počáteční pevností značená písmenem L (viz tab. 1). Třída L se používá pouze pro vysokopecní cementy CEM III.

Tab. 1  Požadavky na mechanické a fyzikální vlastnosti uvedené jako charakteristické hodnoty

3.2 FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI

Počátek tuhnutí

Počátek tuhnutí musí odpovídat údajům v tab. 1.

Objemová stálost

Objemová stálost (rozepnutí) musí odpovídat údajům v tab. 1.

Hydratační teplo

Hydratační teplo cementů pro obecné použití s nízkým hydratačním teplem nesmí být větší než charakteristická hodnota 270 J/g při stanovení podle EN 196-8 po 7 dnech nebo při stanovení podle EN 196-9 po 41 hodinách.

Cementy pro obecné použití s nízkým hydratačním teplem se označují LH.

Poznámka:
Cement s vyšší hodnotou hydratačního tepla je pro některá použití vhodný. Je však nutno, aby taková hodnota byla dohodnuta mezi výrobcem a uživatelem a aby takový cement nebyl označován jako cement s nízkým hydratačním teplem (LH).

3.3 CHEMICKÉ VLASTNOSTI

Vlastnosti cementů podle druhů a pevnostních tříd, uvedené ve sloupci 2, popř. 3 tab. 2 musí při zkouškách podle příslušných norem odpovídat požadavkům uvedeným ve sloupci 4 této tabulky.

Poznámka:
Podle Směrnice 2000/53/ES Evropského parlamentu a Rady je omezen obsah ve vodě rozpustného šestimocného chromu (viz ČSN EN 196-10).

Tab. 2 Požadavky na chemické vlastnosti uvedené jako charakteristické hodnoty

3.4 TRVANLIVOST

Při mnoha použitích, zejména v drsných klimatických podmínkách, má výběr cementů vliv na trvanlivost betonu, malty a injektážní malty, např. na jejich mrazuvzdornost, chemickou odolnost a ochranu výztuže.

Výběr cementů podle EN 197-1 ed. 2, zejména pokud jde o druh a pevnostní třídu pro různá použití a stupně agresivity, musí být prováděn podle příslušných norem a/nebo předpisů pro beton a maltu, platných v místě použití.

Cementy pro obecné použití s nízkou počáteční pevností mají nižší počáteční pevnosti ve srovnání s ostatními cementy pro obecné použití stejné třídy normalizované pevnosti a mohou být požadovány dodatková opatření při jejich použití, jako je prodloužení doby bednění a ochrana při škodlivém počasí. Ve všech dalších ohledech jsou jejich vlastnosti a vhodnost použití stejné jako u ostatních cementů pro obecné použití, odpovídající této normě, stejnému druhu a normalizované pevnostní třídě.

3.5 SÍRANOVZDORNOST

Síranovzdorné cementy pro obecné použití musí odpovídat dodatkovým požadavkům uvedeným v tab. 3. Síranovzdorné cementy pro obecné použití se musí označit písmeny „SR“.

Tab. 3  Dodatkové požadavky na síranovzdorné cementy pro obecné použití uvedené jako charakteristické hodnoty

* přestože v dané normě je ještě výše uvedená poznámka, byla do praxe zavedena technická zpráva CEN/TR 173 Method for the determination of C₃A in the clinker from cement analysis, která určuje jednotný postup stanovení obsahu C₃A ve slínku z analýzy cementu.

4 ZNAČENÍ CEMENTŮ

V souboru cementů je podle ČSN EN 197-1 ed. 2 27 výrobků pro obecné použití. Jsou rozděleny podle jejich složení do pěti hlavních druhů cementu takto:

• CEM I Portlandský cement
• CEM II Portlandský cement směsný
• CEM III Vysokopecní cement
• CEM IV Pucolánový cement
• CEM V Směsný cement

Normalizované označení cementů uvádí:

• druh cementu;
• obsahující hlavní složky;
• pevnostní třídu (32,5 MPa, 42,5 MPa, 52,5 MPa po 28 dnech);
• třídu počáteční pevnosti (N – normální, R – vysoká, L – nízká);
• síranovzdorný cement pro obecné použití se musí navíc označit SR;
• cement pro obecné použití s nízkým hydratačním teplem se musí navíc označit LH.

PŘÍKLAD 1

Portlandský cement s vápencem obsahující mezi 6 % a 20 % hmotnosti vápence (L) s obsahem TOC, který nepřekračuje 0,50 % hmotnosti, pevnostní třídy 32,5 s obyčejnými počátečními pevnostmi se označí:

Portlandský cement s vápencem EN 197-1- CEM II/A-L 32,5 N

PŘÍKLAD 2

Portlandský směsný cement obsahující celkové množství vysokopecní strusky (S), křemičitého popílku (V) a vápence (L) mezi 12 % a 20 % hmotnosti, pevnostní třídy 32,5 s vysokými počátečními pevnostmi se označí:

Portlandský směsný cement EN 197-1- CEM V/A (S-V) 32,5 N

PŘÍKLAD 3

Směsný cement obsahující mezi 18 % a 30 % hmotnosti vysokopecní granulovanou strusku (S) a mezi 18 % a 30 % hmotnosti křemičitý popílek (V), pevnostní třídy 42,5 s normálními počátečními pevnostmi se označí:

Směsný cement EN 197-1-CEM II/A-M (S- LL) 42,5 R

PŘÍKLAD 4

Vysokopecní cement obsahující mezi 81 % a 95 % hmotnosti vysokopecní granulovanou strusku (S), pevnostní třídy 32,5 s nízkými počátečními pevnostmi a nízkým hydratačním teplem a síranovzdorný se označí:

Vysokopecní cement EN 197-1 – CEM III/C 32,5 L – LH/SR

5 PORTLANDSKÉ CEMENTY SMĚSNÉ CEM II

Evropská norma ČSN EN 197-1 ed. 2 specifikuje celou skupinu portlandských cementů směsných CEM II, které obsahují kromě portlandského slínku jedinou hlavní složku (viz tab. 4). Portlandské směsné cementy další skupiny obsahují kromě slínku více než jednu hlavní složku (viz tab. 4). V českých podmínkách jde hlavně o strusku (S), vápenec (L, LL) a popílek (V). Použití více hlavních složek umožňuje vnést do cementu jejich výhodné charakteristické vlastnosti, a tím zvýšit užitnou hodnotu cementu v betonu.

Portlandské cementy s vápencem obsahují kromě slínku, jakou jedinou hlavní složku vápenec (L, LL). Kvalitní a trvale dostupné vápence s minimálním obsahem jiných doprovodných látek umožňují vyrábět pro zákazníka cementy s trvale stabilními vlastnostmi. Každá z hlavních složek má jiný vliv na vlastnosti cementu a jejich optimální kombinace dovoluje vyrobit cement právě požadovaných vlastností. Jemně mletý vápenec má přímý vliv na zlepšení zpracovatelnosti, snížení nebo odstranění odlučivosti vody a stabilizaci barevnosti betonu, na druhé straně může snižovat konečné pevnosti. Struska s popílkem snižují naopak počáteční pevnosti, příznivě však ovlivňují plynulost nárůstu pevností a dosahování vyšších konečných pevností. Dále tyto složky obvykle zvyšují odolnost betonu proti agresivnímu prostředí, zejména proti síranové agresivitě. Popílek zlepšuje vlastnosti čerstvého betonu, zejména čerpatelnost a homogenitu a ve ztvrdlém betonu zlepšuje jeho odolnost vůči působené vody. Jednotlivými složkami lze upravovat granulometrii cementu a regulaci průběhu vývinu hydratačního tepla a tím i snižovat riziko tvorby trhlin.

5.1 OZNAČENÍ A SLOŽENÍ CEMENTŮ CEM II

Tab. 4  Portlandské cementy směsné CEM II (podle EN 197-1 ed. 2)

Při výrobě betonu je dnes běžné a neodmyslitelné používání přísad stavební chemie. Super a hyper plastifikátory dokáží upravit reologii a dobu zpracovatelnosti čerstvého betonu na zákazníkem požadovanou hodnotu. Stejné možnosti existují i při použití portlandských cementů směsných a portlandských cementů s vápencem v betonářské praxi.

5.2 POPIS PROSTŘEDÍ

Vzhledem k široké variabilitě různých vlivů prostředí lze velmi obtížně obecně definovat vhodnost použití konkrétního druhu portlandského směsného cementu pro konkrétní situaci. Z tohoto důvodu je v normě na beton EN 206+A1 zaveden obecný popis prostředí a jsou klasifikovány různé stupně vlivu prostředí, které jsou informativně doplněny konkrétními příklady. Pro určení použitelnosti uvedených portlandských směsných cementů je dále použit stejný postup a je uveden v normě ČSN P 73 2404.

Základní stupně vlivu prostředí jsou:

• X0 – bez nebezpečí koroze nebo narušení;
• XC – koroze vlivem karbonatace;
• XD – koroze vlivem chloridů, jinými než z mořské vody;
• XF – působení mrazu a rozmrazování s rozmrazovacími prostředky nebo bez nich;
• XA – chemické působení;
• XM – koroze vlivem mechanického působení (obrus).

Tab. 5  Stupně vlivu prostředí (podle EN 206+A1)

5.3 POUŽITELNOST PORTLANDSKÝCH CEMENTŮ SMĚSNÝCH CEM II PRO STUPNĚ VLIVU PROSTŘEDÍ

V tab. 6 je uvedena použitelnost portlandských cementů s vápencem CEM II/A-L/LL a CEM II/B-L/LL a portlandských směsných cementů CEM II/a-m a CEM II/B-M, u kterých byl proveden rozsáhlý výzkum, jehož cílem bylo především porovnání vlastností betonů s použitím uvedených cementů.

Tab. 6  Použitelnost CEM II pro stupně vlivu prostředí