Stav: aktualizace 2022, vydání 2021

Anotace:
Pomůcka se zabývá způsoby výkonu činnosti autorizovaných osob se zaměřením zejména na výkon činnosti v režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Práva a povinnosti autorizovaných osob stanoví ustanovení § 12 až § 16 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „autorizační zákon“ nebo „AZ“).

Podle ustanovení § 14 AZ vykonávají autorizované osoby činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle AZ, osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona, zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti zřízené za účelem výkonu povolání, společníci společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání. Výběr formy výkonu činnosti je projevem svobodné vůle autorizované osoby.

1 VÝKON ČINNOSTI JAKO SVOBODNÉ POVOLÁNÍ

Autorizované osoby mohou vykonávat činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako svobodní architekti nebo svobodní inženýři (§ 14 AZ). Podle autorizačního zákona mohou toto povolání vykonávat fyzické osoby za podmínek uvedených v ustanovení § 15. Svobodný architekt nebo svobodný inženýr vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu, nesmí vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení, je oprávněn zaměstnávat další osoby. Místem podnikání svobodného inženýra je místo podnikání zapsané v seznamu vedeném Komorou.

Svobodní architekti nebo svobodní inženýři mohou toto povolání vykonávat jako společnost, tedy jako právnická osoba, za podmínek uvedených v ustanovení § 15a AZ Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání společně jako společnost [§ 2716 až § 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“)], upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky mohou být výlučně svobodní inženýři, společníci musí mít společné sídlo.

Společnost vzniká. zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci. Bylo-li ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis. Vkládá-li společník do společnosti věc, použijí se přiměřeně ustanovení o koupi; vkládá-li však jen právo věc užívat, použijí se přiměřeně ustanovení o nájmu, a vkládá-li právo věc požívat, použijí se přiměřeně ustanovení o pachtu. Zavazuje-li se společník k činnosti pro společnost, použijí se přiměřeně ustanovení o díle, nebo o příkazu. O dosažení společného účelu se všichni společníci přičiňují zpravidla stejnou měrou. Zařídil-li společník společnou záležitost v dobré víře, má právo na náhradu jako příkazník. Společník vykonává činnost pro společnost osobně, nesmí bez souhlasu ostatních společníků činit na vlastní nebo cizí účet nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu. Rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas. Ujednání nebo rozhodnutí společníků bránící některému společníkovi účastnit se rozhodování nemá právní účinky. Rozhodnutí, jímž se mění společenská smlouva, musí být přijato jednomyslně. Společníci si mohou rozdělit působnost při spravování společných záležitostí způsobem, jaký uznají za vhodný. Neučiní-li to, je každý společník vzhledem k těmto záležitostem příkazníkem ostatních společníků. Správou společných věcí mohou společníci pověřit někoho ze svého středu, anebo i třetí osobu. Byl-li správce jmenován ve společenské smlouvě, lze ho odvolat jen z vážného důvodu, jinak lze jeho pověření zrušit obdobně jako u příkazu. Je-li pověřeno více správců, aniž je blíže upravena jejich působnost, jedná každý z nich v záležitostech společnosti samostatně. Jedná-li společník ve společné záležitosti s třetí osobou, považuje se za příkazníka všech společníků. Ujednají-li si společníci něco jiného, nelze to namítnout vůči třetí osobě, která jedná v dobré víře. Společník může ze společnosti vystoupit, a to i bylo-li trvání společnosti ujednáno na dobu určitou; ne však v nevhodné době nebo k újmě ostatních společníků. Z vážných důvodů však může vystoupit kdykoli, a to i když byla dohodnuta výpovědní doba. Společnost zaniká, dohodnou-li se o tom společníci, splní-li se podmínky ujednané ve společenské smlouvě, uplyne-li doba, na kterou byla společnost ujednána, dosáhne-li se účelu, k němuž byla společnost zřízena, anebo stane-li se tento účel nemožným. Zanikne-li společnost, podá správce vyúčtování podle § 2734 OZ, nejpozději do dvou měsíců od jejího zániku. Společníkům se vydá, co je jejich vlastnictvím, a společný majetek se rozdělí podle ustanovení o vypořádání spoluvlastnictví.

2 VÝKON ČINNOSTI PODLE ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA

Živnostenské podnikání představuje specifickou oblast podnikání v oblasti výroby, obchodu a poskytování služeb a v současné době je nejrozšířenější formu podnikání. Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „živnostenský zákon“ nebo „ŽZ“). Živnostenský zákon je součástí soukromého práva, byl přijat v roce 1991, účinný je od roku 1992. Tento zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání (živnost), a to nejen podmínky při vstupu do tohoto druhu podnikání, ale i v jeho průběhu při vlastním výkonu podnikatelské činnosti, a kontrolu nad jejich dodržováním. Vymezuje se tak působnost živnostenského zákona pro určitou zákonem definovanou oblast podnikání. Živnostenský zákon je obecnou právní normou pro všechny podnikatele podnikající v režimu živnostenského zákona. Vymezuje jim základní práva, stanovuje jim základní povinnosti a podmínky pro jejich podnikání, upravuje také jejich odpovědnost a stanovuje pravidla pro kontrolu dodržování těchto povinností a podmínek. Kontrolu provádějí obecní živnostenské úřady, kterými jsou odbory obcí s rozšířenou působností v rámci přeneseného výkonu státní správy, nebo příslušný odbor městských částí Hlavního města Prahy.

Živnostenský zákon upravuje pojem živnost, stanoví činnosti vyloučené z jeho režimu, podmínky provozování živnosti, rozdělení živností, vznik živnostenského oprávnění, provozování živnosti prostřednictvím odpovědného zástupce, definuje pro účely tohoto zákona provozovnu včetně stanovení souvisejících podmínek, zmocňuje obec k vydání tržního řádu, zabývá se jednotlivými druhy živností – živnosti ohlašovací (živnosti řemeslné, vázané, živnost volná), živnosti koncesované, a podmínkami provozování živnosti, upravuje prokazování odborné či jiné způsobilosti, rozsah živnostenského oprávnění a povinnosti podnikatele, vznik, změnu a zánik živnostenského oprávnění, živnostenský rejstřík, živnostenskou kontrolu a přestupky včetně sankcí. V přílohách č. 1 až 4 k zákonu je uveden seznam jednotlivých druhů živností včetně odborné či jiné způsobilosti pro jejich výkon, v příloze č. 5 je pak uveden seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností.

Subjekty oprávněné provozovat živnost – podle § 5 ŽZ může provozovat živnost každá fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky dané zákonem (podnikatel český i zahraniční). Státní povolení k provozování živnosti (koncese) se vyžaduje jen v případech vymezených živnostenským zákonem, pod něž stavební činnosti a činnosti běžně se stavebnictvím související nespadají. Podnikat na území české republiky mohou i tzv. zahraniční osoby, a to za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako česká osoba, pokud ze živnostenského zákona nebo zvláštního zákona nevyplývá něco jiného.

Obecný právní status osob jako právních subjektů živnostenský zákon neřeší. V rámci vymezení pojmu právnická a fyzická osoba vychází z úpravy provedené občanským zákoníkem, a to zejména v § 23 (obecné ustanovení), § 30 (zletilost), § 33 (souhlas k provozování obchodního závodu nebo jiné výdělečné činnosti) pro fyzické osoby a v § 118, § 122 a § 126 pro právnické osoby.

Základním předpokladem pro vznik živnostenského oprávnění k provozování živnosti je splnění veřejnoprávních podmínek stanovených živnostenským zákonem, které zákon označuje jako „podmínky provozování živnosti“. Splnění podmínek se posuzuje ve vztahu k určité fyzické osobě, ať už k osobě podnikatele či ve vybraných případech k osobám, které byly ustanoveny do funkce odpovědného zástupce. Tyto podmínky musejí být splněny jak při vzniku oprávnění, tak i po celou dobu provozování živnosti; jakmile je podnikatel přestane splňovat, je to důvod k pozastavení provozování živnosti nebo ke zrušení živnostenského oprávnění.

Povinnosti podnikatele související s výkonem podnikatelské činnosti jsou vymezeny v § 31 živnostenského zákona. Tyto je možno rozlišit na povinnosti, které jsou v zájmu ochrany potencionálních zákazníků, a na povinnosti, které musí podnikatel plnit ve vztahu k živnostenskému úřadu. Nejedná se o konečný výčet, neboť mnohé další, které mají přímý vztah k provozování živnosti, vyplývají z dalších ustanovení živnostenského zákona a plynou i z právních předpisů, které mají souvislost se vstupem podnikatele do podnikání (daňové a jiné zákony).

2.1 ZÁKLADNÍ POJMY V OBLASTI ŽIVNOSTENSKÉHO PODNIKÁNÍ

Živnost (§ 2 ŽZ) – živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Živnost je charakterizována šesti znaky, přičemž musí být splněno všech šest výše uvedených znaků živnosti současně. aby bylo jednoznačné, že daná činnost je živností, tedy podnikáním v režimu živnostenského zákona. Pokud by nebyl splněn některý ze znaků, pak se o živnostenské podnikání nejedná. To, zda jsou naplněny všechny znaky živnosti, musí živnostenský úřad zkoumat v případě, kdy má podezření, že se fyzická nebo právnická osoba dopustila neoprávněného podnikání – v rámci této činnosti jsou naplněny všechny uvedené znaky živnosti a podnikatel nevlastní příslušné živnostenské oprávnění. Neoprávněné podnikání (provozování činnosti, která je živností, bez živnostenského oprávnění) je přestupkem podle živnostenského zákona, za který může být uložena fyzické a právnické osobě pokuta až do výše 500 000 Kč v případě živnosti volné a 750 000 Kč v případě živnosti vázané (§ 61 odst. 3, 4 a § 63 odst. 1, 2 ŽZ).

Prvním znakem, který musí daná činnost splňovat, aby byla živností, je soustavnost. Jedná se o činnost trvalejšího charakteru, vykonávanou opakovaně a pravidelně, i kdyby se jednalo o činnost vykonávanou pravidelně a opakovaně vždy jednou za rok. Takovou činností může být například sezónní prodej, prodej vánočních stromků, provozování tábořiště. Důležitá je také skutečnost, že subjekt má v úmyslu tuto činnost opakovat. Nejedná se tedy o činnost nahodilou, kdy je zřejmé, že subjekt, který činnost vykonává, nehodlá tuto činnost opakovat. Za soustavnou se považuje i taková činnost, kdy si dosažení daného cíle vyžaduje delší dobu, například realizace stavby obchodního centra nebo průmyslového komplexu. Soustavnost je jedním ze znaků, jehož výklad má velký význam při posuzování neoprávněného podnikání. Druhým znakem je samostatnost. Ta je základním rysem podnikatelské činnosti, kterým se tato činnost odlišuje od zaměstnaneckého vztahu, který se naopak vyznačuje závislostí na zaměstnavateli. Samostatnost spočívá v tom, že výkon dané činnosti je organizován a řízen osobou (podnikatelem), u které byla činnost objednána. Buď ji provádí na objednávku sám podnikatel, nebo osoba, která ji vykonává jeho jménem, např. jeho zaměstnanec. Podnikatel tak rozhoduje o způsobu, rozsahu, době a místu této činnosti. Naplnění této podmínky však nikdy není absolutní. Podnikatel je při podnikání vázán právními předpisy, smluvními vztahy a jinými skutečnostmi. Problémy s naplněním pojmového znaku samostatnosti mohou vznikat při franchisingu a podobných smluvních formách, kdy dochází k určitému omezení samostatnosti při podnikatelské činnosti. Samostatnost je důležitým znakem zejména při odlišování skrytého pracovního poměru ve smyslu zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“ nebo „ZP“). Třetím znakem živnosti je výkon činnosti vlastním jménem. Podstatou tohoto znaku živnosti je to, že činnost je vykonávána pod firmou osoby zapsané v obchodním rejstříku (§ 423 až § 429 OZ), u fyzických osob nezapsaných do obchodního rejstříku pod jménem a příjmením fyzické osoby s případným dodatkem (§ 422 OZ), případně pod jménem osoby, pod kterým je zapsána do veřejného rejstříku. Přitom není rozhodující, zda činnost vykonává přímo podnikatel nebo jím pověřená osoba. Tento znak úzce souvisí s předchozím znakem – samostatností. Živnostenským podnikáním – živností určitého subjektu není ta činnost, kterou vykonává subjekt, jenž nejedná jménem svým, ale jménem jiné osoby; v tomto případě by se mohlo jednat o skrytý zaměstnanecký poměr. Dalším znakem, kterým je živnost charakterizována, je vlastní odpovědnost – subjekt (podnikatel), který činnost vykonává, odpovídá za uzavřené závazky, porušení právních předpisů, odpovídá také za výsledek dané činnosti, ručí za danou činnost svým majetkem. U fyzických osob se jedná i o osobní majetek, u právnických osob pak o obchodní majetek. V podstatě jde o to, že živnost je provozována na vlastní účet a vlastní nebezpečí. Pátým znakem živnosti je výkon činnosti, která je provozována za účelem dosažení zisku, kdy rozhodující je to, že podnikatel měl úmysl nebo snahu svou činností dosáhnout zisku. Nerozhoduje ani to, zda bylo ve skutečnosti touto činností zisku dosaženo. V konkrétním případě může podnikatelův úmysl dosáhnout zisku ve skutečnosti skončit ztrátou. Podstatou je, že je patrné, že při zahájení dané činnosti zisku dosáhnout chtěl. Zisk – hospodářská výhoda může být u právnické osoby posuzována i z hlediska dosažení výhody pro členy právnické osoby. Všechny uvedené znaky jsou shodné s obecnou definicí podnikatele uvedenou v občanském zákoníku. Pojem živnost je však pojmem užším, proto živnostenský zákon zavedl pro definici živnosti ještě jeden znak navíc, a to, že živnost je činností, která je vykonávaná za podmínek stanovených živnostenským zákonem. Jedná se tedy o podnikání, které je upraveno živnostenským zákonem. Živností tak nejsou ty činnosti, u kterých je podnikání upraveno v jiných právních předpisech, a proto, i když ve skutečnosti jde o podnikatelskou činnost, se o živnostenské podnikání nejedná. Může se jednat též o činnosti, které nelze jako podnikatelskou činnost vykonávat.

Negativní vymezení živnosti je uvedeno v § 3 živnostenského zákona, kde jsou taxativně uvedeny činnosti, které sice znaky živnosti uvedené v pozitivní definici živnosti naplňují, ale tyto činnosti živnostmi nejsou. jsou z režimu živnostenského zákona vyloučeny – nelze je vykonávat v režimu živnostenského zákona. Zpravidla je úprava podnikání v těchto činnostech regulována jiným zákonem. Živností nejsou ani činnosti, které jsou komplexně upraveny zvláštními zákony a mohou být vykonávány pouze fyzickými osobami – profesní činnosti, které mohou být vykonávány podle zvláštních zákonů pouze fyzickými osobami; právnická osoba je může vykonávat pouze prostřednictvím fyzických osob splňujících podmínky příslušného zvláštního zákona. Živností tak například není činnost autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři (§ 3 písm. i) ŽZ).

Všeobecné podmínky provozování živnosti (§ 6 odst. 1 ŽZ) – plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a bezúhonnost. Za bezúhonnou se pro účely živnostenského zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7 ŽZ) – odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují. Odbornou způsobilost může občan České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie prokázat též doklady o odborné kvalifikaci, které osvědčují, že předmětnou činnost vykonával v jiném členském státě Evropské unie. Tyto podmínky jsou stanoveny živnostenským zákonem, případně přílohami k živnostenskému zákonu a v návaznosti na ně zvláštními právními předpisy. Výkon činností, které jsou obsahem živností uvedených v příloze č. 5 k živnostenskému zákonu, je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími požadavky odborné způsobilosti, které jsou v této příloze stanoveny. Podnikatel vede o osobách splňujících podmínky odborné způsobilosti evidenci a uchovává kopie dokladů prokazujících tuto způsobilost minimálně 3 roky ode dne ukončení výkonu činností těmito osobami.

Rozdělení živností (§ 9 ŽZ)

• ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení,
• koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese.

Živnostenské oprávnění (§ 10 ŽZ) – oprávnění provozovat živnost – vzniká právnickým osobám již zapsaným do obchodního nebo obdobného rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního nebo obdobného rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám u ohlašovacích živností dnem ohlášení, případně dnem zápisu právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese (§ 10 odst. 1, 2 ŽZ). Živnostenské oprávnění nemůže být přeneseno na jinou osobu (§ 10 odst. 7 ŽZ). Jiná osoba je může vykonávat, jen stanoví-li to živnostenský zákon (např. pokračování v provozování živnosti při úmrtí podnikatele, pokračování v provozování živnosti zaniklé nebo rozdělované obchodní společnosti nebo družstva při fúzi nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva nebo při převodu jmění na společníka postupem podle zvláštního právního předpisu). Živnostenské oprávnění zaniká smrtí podnikatele, nejde-li o případy podle § 13, zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14, uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, výmazem zahraniční osoby povinně zapsané v obchodním rejstříku nebo jejího předmětu podnikání z obchodního rejstříku, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění (§ 57 ŽZ).

Průkaz živnostenského oprávnění – podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění výpisem ze živnostenského rejstříku (výpis), případně do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese (§ 10 odst. 3 ŽZ).

Odpovědný zástupce (§ 11 ŽZ)– fyzická osoba ustanovená podnikatelem, kterému odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu, jejímž prostřednictvím podnikatel může provozovat živnost; odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a 7 ŽZ. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele.

Provozovnou se pro účely živnostenského zákona rozumí prostor (jakýkoli), v němž je živnost provozována (§ 17 ŽZ); za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna (provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce). Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů. Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny, provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby. Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb musí být trvale a zvenčí viditelně označena mj. také jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny, prodejní nebo provozní dobou (§ 17 odst. 7, 8 ŽZ). Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnosti v provozovně, ve které bude provozování živnosti zahájeno bezprostředně po vzniku živnostenského oprávnění.

Živnosti ohlašovací (§ 19 a násl. ŽZ)

• živnosti řemeslné, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a § 22 ŽZ; živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu;
• živnosti vázané, je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k ŽZ, není-li stanoveno jinak; živnosti vázané jsou živnosti uvedené v příloze č. 2 k tomuto zákonu;
• živnost volná, u které není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena; živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování ŽZ nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti; k získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky (§ 6 odst. 1 ŽZ); živnost volná a obory činností náležející do živnosti volné jsou uvedeny v příloze č. 4 k tomuto zákonu; předmět podnikání živnosti volné je Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona.

Živnosti koncesované (§ 26 a násl. ŽZ) – živnosti uvedené v příloze č. 3 k ŽZ; odborná způsobilost pro koncesované živnosti je stanovena přílohou č. 3 k tomuto zákonu nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze. Živnostenský úřad stanoví nebo změní podnikateli podmínky provozování živnosti na základě živnostenského zákona anebo na základě zvláštních právních předpisů.

Rozsah živnostenského oprávnění (§ 28 ŽZ) – rozsah oprávnění – posuzuje se podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu; živnostenské oprávnění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k ŽZ; to neplatí pro obory činností živnosti volné podle přílohy č. 6 k ŽZ, které lze vykonávat pouze, pokud byly ohlášeny; je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a č. 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem; v pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.

Živnostenský rejstřík (§ 60 ŽZ) – informační systém veřejné správy vedený v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v § 60 odst. 2 ŽZ a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti.

Živnostenská kontrola (§ 60a ŽZ) – živnostenskou kontrolu provádějí v rámci své působnosti živnostenské úřady, které sledují, zda a jak jsou plněny povinnosti stanovené živnostenským zákonem, ustanoveními zvláštních právních předpisů vztahujícími se na živnostenské podnikání, poskytování služeb podle § 69a a na podmínky provozování živnosti uložené v rozhodnutí o udělení koncese; přestupky fyzických osob a právnických a podnikajících fyzických osob upravují ustanovení § 61 až § 63 ŽZ; přestupky podle tohoto zákona v prvním stupni projednávají obecní živnostenské úřady, pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. 

Obsahové náplně živností a oborů činností živnosti volné stanoví nařízení č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů (§ 73a ŽZ); obsahové náplně živností řemeslných jsou uvedeny v příloze č. 1 k tomuto nařízení, obsahové náplně živností vázaných jsou uvedeny v příloze č. 2 k tomuto nařízení, obsahové náplně živností koncesovaných jsou uvedeny v příloze č. 3 k tomuto nařízení, obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností je uvedena v příloze č. 4 k tomuto nařízení.

2.2 PROVOZOVÁNÍ ŽIVNOSTI PROSTŘEDNICTVÍM ODPOVĚDNÉHO ZÁSTUPCE

Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11 ŽZ). Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, jejímž prostřednictvím podnikatel může provozovat živnost; odpovědný zástupce odpovídá podnikateli za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu; nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele; odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 ŽZ. Osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže být po dobu trvání tohoto zákazu odpovědným zástupcem pro živnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá. Odpovědným zástupcem pro stejnou živnost nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (§ 7). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.

Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem, ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování živnosti pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno.

Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to živnostenský zákon nevyžaduje. Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených. Podnikatel, který provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce (§ 11 ŽZ), je povinen zajistit jeho účast při provozování živnosti v potřebném rozsahu (§ 31 odst. 1 ŽZ).

Funkci odpovědného zástupce pro podnikatele, ať fyzickou či právnickou osobu, je možno vykonávat v zásadě dvěma způsoby, a to formou pracovněprávního či obdobného vztahu podle zákoníku práce, nebo na základě příkazní smlouvy uzavírané podle příslušných ustanovení občanského zákoníku (§ 2430 až § 2444). Specifické postavení má pak smlouva manažerská.

Pokud se jedná o smluvní vztah mezi podnikatelem a odpovědným zástupcem sjednaný na základě  zákoníku práce, půjde zpravidla o pracovní poměr založený pracovní smlouvou (§ 30 a násl. ZP), případně o dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 74 až § 77 ZP), tzn. dohodu o provedení práce (§ 75 ZP), nebo dohodu o pracovní činnosti (§ 76 ZP).

Volba konkrétního smluvního vztahu závisí vždy na okolnostech toho, kterého případu. Obecně platí, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

V této souvislosti je s přihlédnutím k tomu, že funkce odpovědného zástupce může být vykonávána až pro čtyři podnikatele, třeba pro úplnost uvést, že zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů (§ 304 ZP).

Pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se zakládápracovní poměr, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak (§ 33 ZP). Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, den nástupu do práce; pracovní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 34 ZP). Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru (§ 31 ZP).

Dohoda o provedení práce se uzavírá na rozsah práce, který nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Není-li v zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru. U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti musí být vždy dodržena úprava podle § 191 až § 198 a § 206 ZP. Pokud není sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží.

Příkazní smlouva je smlouva, kterou se příkazník (mandatář) zavazuje, že pro příkazce (mandanta) obstará nějakou záležitost. Pokud by někdo obstaral cizí záležitost bez uzavření této smlouvy, šlo by o tzv. nepřikázané jednatelství. Příkazník může pracovat za odměnu, je-li předem dohodnuta nebo pokud je zejména vzhledem k jeho povolání obvyklá, jinak svou činnost vykonává bezplatně.

Příkazní smlouva je upravena občanským zákoníkem v ustanoveních § 2430 až § 2444. Příkazní smlouvu lze obecně charakterizovat jako smlouvu o vynaložení úsilí, nikoli smlouvu o výsledku (ustanovení § 2438 odst. 2 OZ stanoví, že příkazce poskytne odměnu, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti, to platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět). Kromě obecné úpravy v občanském zákoníku mohou pak zvláštní úpravu obsahovat jiné předpisy (např. zákon o obchodních korporacích). Mezi příkazní smlouvy patří například smlouvy uzavřené mezi notáři, patentovými zástupci, daňovými poradci či exekutory a jejich příkazníky a smlouvy o výkonu funkce člena obchodní korporace. Příkazní smlouva nemá předepsanou písemnou formu. Je-li však k obstarání záležitosti potřebná plná moc a je-li obsažena přímo v příkazní smlouvě, pak bude příkazní smlouva písemná. Povinnost uzavřít smlouvu v písemné formě mohou pro určené případy upravovat i jiné předpisy (např. zákon o advokacii). 

Příkazník musí jednat podle svých schopností a držet se pokynů příkazce. Od nich se může odchýlit pouze tehdy, pokud nemůže včas získat jeho souhlas a je-li to zároveň v jeho zájmu. Na nesprávný příkaz musí příkazce upozornit, ale jestliže na něm příkazce trvá, je povinen jej provést. Obstarat danou záležitost má zásadně osobně, pokud by to svěřil jinému, odpovídá za výsledek jeho činnosti, jako by ji provedl sám. Příkazník musí také příkazci na vyžádání podávat zprávy a na závěr provést vyúčtování.

Příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání. Přitom je stanoveno, že obstará-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou (§ 2431 OZ). Tato povinnost (tj. dát druhé straně bez zbytečného odkladu najevo, zda může či nikoli s obstaráním počítat) se nevztahuje na podnikatele obecně, ale na podnikatele, obstarávají-li takovéto záležitosti (obstarávanou záležitostí může být například obstarání stavebního povolení apod.); vztahuje se mj. na podnikatele podnikající podle zvláštního předpisu, tj. zejména na advokáty, notáře, exekutory, daňové poradce, autorizované inženýry.

Příkazce musí na žádost poskytnout zálohu a hradit vzniklé náklady, a to i tehdy, pokud by se žádaný výsledek činnosti příkazníka nedostavil. To platí i pro případnou odměnu. Příkazce má také povinnost k náhradě škody, která příkazníkovi vznikla. Vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Plná moc může být obsažena už v samotné příkazní smlouvě. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

Příkazník může příkaz vypovědět nejdříve ke konci měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena. Vypoví-li příkazník příkaz před obstaráním záležitosti, kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal podle všeobecného pověření, nahradí škodu z toho vzešlou podle obecných ustanovení. Výpověď nemusí být jakkoli odůvodněna. Příkazce může příkaz odvolat podle libosti, nahradí však příkazníkovi náklady, které do té doby měl, a škodu, pokud ji utrpěl, jakož i část odměny přiměřenou vynaložené námaze příkazníka.

Příkazní smlouva zaniká, kromě obstarání dohodnuté záležitosti, pokud příkazce odvolá příkaz nebo pokud příkazník vypoví příkaz. Závazek z příkazu zaniká rovněž smrtí příkazce i smrtí příkazníka; to platí i tehdy, zanikne-li právnická osoba, aniž má právního nástupce. Je-li příkazce nebo příkazník právnickou osobou, pak práva a povinnosti plynoucí z příkazní smlouvy přecházejí na právního nástupce. Při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí, zařídí příkazník vše, co nesnese odklad, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli. Ustanovení o příkazu se použijí přiměřeně i na případy, kdy má někdo podle smlouvy nebo podle jiných ustanovení zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného (§ 2444 OZ).

V této souvislosti lze pro úplnost uvést, že smlouvami příkazního typu jsou vedle příkazní smlouvy smlouva o zprostředkování, komisionářská smlouva, zasílatelská smlouva, smlouva o obchodním zastoupení.

V případě, že odpovědným zástupcem bude člen statutárního orgánu nebo statutární orgán podnikatele, půjde o smlouvu manažerskou.

Podle zákoníku práce může být pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem založen pouze uzavřením pracovní smlouvy, jmenováním nebo volbou. Manažerská smlouva tedy sama o sobě nezakládá pracovněprávní vztah. Sjednává-li se však takto označená smlouva v souvislosti s pracovním poměrem, který nevzniká na základě volby či jmenování a obsahuje-li všechny podstatné náležitosti pracovní smlouvy (druh práce, místo výkonu práce a den nástupu do práce), jedná se vlastně o pracovní smlouvu, i když takto pojmenována není. Je-li manažerská smlouva uzavřena „jen“ v souvislosti s volbou či jmenováním (fyzické osoby) do funkce, nezakládá pracovněprávní vztah, mohou v ní ale být upraveny jiné otázky.

Manažerská smlouva neodpovídá žádnému z typů smluv, které jsou výslovně upraveny zvláštními ustanoveními závazkového práva v občanském zákoníku. Jde o smlouvu nepojmenovanou podle § 1746 odst. 2 OZ. Zatímco u pojmenovaných smluv občanský zákoník obsahuje vedle obecných ustanovení ještě další (speciální) ustanovení, u nepojmenovaných smluv taková ustanovení zákona chybí. Pro právní vztahy vyplývající z těchto tzv. inominátních smluv je rozhodující obsah smlouvy (vlastního smluvního ujednání), tedy to, jak jsou vymezena vzájemná práva a povinnosti smluvních stran; takto stanovené povinnosti jsou pak pro ně závazné. Aby byla mezi smluvními stranami uzavřena inominátní smlouva, musí být mezi smluvními stranami ujednán a určen obsah závazků, jinak smlouva nevznikne (§ 1725 OZ). Pouze za situace, kdy není mezi účastníky v určité otázce smluveno ničeho, použijí se na závazkový právní vztah vzniklý z nepojmenované smlouvy analogicky ta ustanovení občanského zákoníku, která upravují závazkový právní vztah obsahem a účelem mu nejbližší. Tato smlouva nezakládá pracovní poměr (nenahrazuje smlouvu pracovní), nýbrž si v ní zaměstnavatel a zaměstnanec (obvykle manažer) sjednávají určité další podmínky pracovního poměru – obvykle mzdu a další požitky spojené s výkonem funkce (cestovní náhrady, poskytnutí služebního auta, telefonu atp.). Uzavírá se vedle pracovní smlouvy, případně samostatně, vzniká-li pracovní poměr volbou nebo jmenováním.

Zastává-li však ve společnosti jmenovaná osoba zároveň i funkci statutárního orgánu či člena takovéhoto orgánu, je potřeba přísně odlišovat podmínky výkonu obou těchto funkcí a je vhodné na každou z nich uzavřít jiný typ smlouvy – manažerskou smlouvu pro úpravu podmínek výkonu jmenované funkce v souladu s pracovněprávními předpisy a příkazní smlouvu pro výkon funkce statutárního orgánu či člena statutárního orgánu.

V této souvislosti lze uvést, že podle ustanovení § 59 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“), se práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti.

2.3 VZNIK, ZMĚNA A ZÁNIK ŽIVNOSTENSKÉHO OPRÁVNĚNÍ

Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá provozovat ohlašovací živnost, je povinna to ohlásit živnostenskému úřadu,osoba, která hodlá provozovat koncesovanou živnost, podá u živnostenského úřadu žádost o vydání koncese. Pro náležitosti ohlášení platí ustanovení § 45 odst. 2, 3 a 5 a § 46 ŽZ, pro náležitosti žádosti o koncesi platí tato ustanovení obdobně. Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení s dostatečnou určitostí a jednoznačností. U ohlášení živnosti volné ohlašovatel uvede obory činností, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 k ŽZ. Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k ŽZ v úplném nebo částečném rozsahu, předmět podnikání v žádosti o koncesi je třeba uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3 k ŽZ.

2.4 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ V OBLASTI STAVEBNICTVÍ

Živnosti související s výkonem činnosti autorizovaných osob podle živnostenského zákona jsou vázanými živnostmi „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Autorizace podle autorizačního zákona je pouze jedním z možných průkazů odborné způsobilosti stanovených přílohou č. 2 k ŽZ pro výkon uvedených živností v režimu živnostenského zákona.

2.5 ŽIVNOST „PROJEKTOVÁ ČINNOST VE VÝSTAVBĚ“

Projektová činnost ve výstavbě je zařazena mezi živnosti ohlašovací vázané uvedené v příloze č. 2 k ŽZ; odborná způsobilost pro tuto živnost je stanovena touto přílohou. Podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které upravuje obsahové náplně jednotlivých živností, je podnikatel v rámci této živnosti oprávněn zpracovávat územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle stavebního zákona.

V této souvislosti lze uvést, že projektová činnost ve výstavbě je podle ustanovení § 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“ nebo „SZ“), vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu, tj. podle autorizačního zákona. Definice projektové činnosti ve výstavbě, kterou se podle cit. ustanovení stavebního zákona rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 § 158 SZ, je shodná s obsahovou náplní dané živnosti.

Rozsah působnosti autorizovaných inženýrů a techniků stanoví příslušná ustanovení autorizačního zákona (§ 18 a § 19). Projektant je podle ustanovení § 22 odst. 4 SZ fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu k projektové činnosti ve výstavbě, tzn. podle autorizačního zákona. Projektová činnost ve výstavbě je upravena v ustanovení § 159 SZ včetně činností, které mohou vykonávat osoby bez autorizace (na § 158 a § 159 SZ odkazuje příloha č. 2 k ŽZ). Obecně platí, že v rámci provozování té, které živnosti musejí být vždy dodržovány právní předpisy upravující vykonávané činnosti.

Povinnosti projektanta upravuje ustanovení § 159 odst. 1 až 4 SZ, podle něhož projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Projektant územně plánovací dokumentace zpracovává a pořizovateli předává vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Projektant je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb; na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3 § 159 SZ.

Pro úplnost informací je možno závěrem zmínit, že u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. S osobou vykonávající autorský dozor projektanta, pokud byl zřízen, je povinen spolupracovat stavbyvedoucí. Osoby vykonávající autorský dozor jsou oprávněny provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě.

2.6 ŽIVNOST „PROVÁDĚNÍ STAVEB, JEJICH ZMĚN A ODSTRAŇOVÁNÍ“

Provádění staveb, jejich změn a odstraňování je živnost ohlašovací vázaná uvedená v příloze č. 2 k ŽZ; odborná způsobilost pro tuto živnost je stanovena touto přílohou. Podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je obsahovou náplní této živnosti provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací stavby, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné. Činnosti související s prováděním staveb, jejich změnami a odstraňováním mohou být podle okolností prováděny prostřednictvím odborně způsobilých osob. Živnostenské oprávnění opravňuje podnikatele k provádění všech druhů staveb, nikoliv pouze v oboru jeho kvalifikace či autorizace.

Autorizovaný inženýr i technik jsou v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jim byla udělena autorizace podle AZ (§ 18 a § 19), oprávněni mj. vést realizaci stavby; odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle ustanovení § 158 odst. 1 SZ vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu, tj. podle autorizačního zákona.

Provádění staveb upravuje ustanovení § 160 SZ, na které odkazuje příloha č. 2 k ŽZ. Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud není v § 160 odst. 3 a 4 SZ stanoveno jinak. Dále je stavební podnikatel povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Podle ustanovení § 160 odst. 4 SZ lze stavby uvedené v odstavci 3 § 160 SZ provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jestliže však jde o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím; povinnosti stavbyvedoucího jsou pak upraveny v ustanovení § 153 odst. 1 a 2 SZ. Využití stavebního dozoru je uvedeno v § 160 odst. 4 SZ, jeho povinnosti stanoví § 153 odst. 3 a 4 SZ.

V této souvislosti lze pro úplnost uvést, že na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze vykonávat činnost stavební dozor (která byla v minulosti obsahem živnosti „Inženýrská činnost v investiční výstavbě“) vzhledem k tomu, že stavebním dozorem se ve smyslu příslušných ustanovení stavebního zákona rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby, sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.

K otázce odborné způsobilosti je možno závěrem připomenout, že podle živnostenského zákona je podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7 ŽZ), podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (§ 7 ŽZ) povinen ustanovit odpovědného zástupce (§ 11 odst. 4 ŽZ). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Ustanovení živnostenského zákona nevylučují, aby odpovědným zástupcem byla osoba, která není statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu.

Podle živnostenského zákona je pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ podmínkou jejich provozování splnění příslušné odborné způsobilosti stanovené přílohou č. 2 k ŽZ, která spočívá buď v autorizaci nebo zápisu do seznamu registrovaných osob podle AZ, nebo v různém stupni vzdělání zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu spolu s příslušnou praxí. Pro provozování těchto živnosti (tj. ve smyslu vzniku živnostenského oprávnění) jsou směrodatné možné způsoby získání odborné způsobilosti uvedené ve sloupci 2 přílohy č. 2 k ŽZ – zde je 5, resp. 6, různých způsobů získání odborné způsobilosti k provozování živnosti, tj. nejde pouze o autorizaci nebo o zápis do seznamu registrovaných osob podle AZ. Pokud podnikatel – fyzická osoba, právnická osoba při ohlašování uvedených živností nebo v průběhu provozování živností nesplňuje podmínku odborné způsobilosti, může ustanovit odpovědného zástupce, který splňuje jakoukoliv ze stanovených podmínek. Odpovědný zástupce může tedy odbornou způsobilost doložit i jinými doklady, než je osvědčení o autorizaci.

Pokud jde o předmětné „stavební“ živnosti, ve sloupci 3 přílohy č. 2 (poznámka) je pak uveden odkaz na § 158 a § 159, resp. § 160 SZ, avšak tato vazba na stavební zákon zde nemá význam pro vlastní vznik živnostenského oprávnění k provozování dané živnosti, ale až (jako podmínka) pro přímý výkon činnosti, která je obsahem příslušné vázané živnosti.

Institut odpovědného zástupce slouží pro účely vstupu do živnostenského podnikání jako takového, příp. splnění podmínky odborné způsobilosti při vlastním provozování živností, u kterých to stanoví živnostenský zákon, přičemž tento zákon zároveň umožňuje vykonávat funkci odpovědného zástupce až pro čtyři podnikatele. „Provozování živnosti“ je co do obsahu širší pojem než pojem „výkon činnosti“, tyto dva pojmy nelze spolu co do obsahu vzájemně ztotožňovat. K provozování živnosti podle živnostenského zákona dochází na základě vzniku příslušného živnostenského oprávnění; ke vzniku živnostenského oprávnění (a tudíž k „provozování živnosti“) je nutno splnit podle živnostenského zákona všeobecné a zvláštní podmínky; zvláštní podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost.

Protože odpovědný zástupce, jehož prostřednictvím může podnikatel živnost provozovat (§ 11 ŽZ), odpovídá za řádný provoz živnosti, musí stejně jako podnikatel splňovat (kromě všeobecných podmínek) tytéž zvláštní podmínky provozování živnosti podle živnostenského zákona (§ 7 ŽZ, u vázaných živností z oblasti stavebnictví viz § 24 odst. 1 ŽZ, příloha č. 2 k ŽZ, sloupec 2, nebo i § 24 odst. 2 ŽZ). Důležitý je nejen § 24 odst. 1 ŽZ, ale i § 24 odst. 2 ŽZ, podle něhož mohou občané ČR (nebo jiného státu EU) prokázat odbornou způsobilost dokladem o uznání odborné kvalifikace vydaným uznávacím orgánem podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže by měl odpovědný zástupce sám osobně vykonávat činnost, která je obsahem některé z obou vázaných živností z oblasti stavebnictví, pak by ovšem musel splňovat i ty požadavky, které vyplývají z vazby živnostenského zákona na § 158 a § 159 (či § 160) SZ pro přímý výkon takové činnosti.

Pokud jde o odbornou způsobilost, platí tedy pro odpovědného zástupce u vázaných živností z oblastí stavebnictví totéž, co je uvedeno výše, tj. musí získat odbornou způsobilost pro provozování živnosti podle § 24 odst. 1 ŽZ (viz některé z mnoha možností uvedených ve sloupci 2 přílohy č. 2 k ŽZ), popř. podle § 24 odst. 2 ŽZ.

2.7 ŽIVNOST VOLNÁ „VÝROBA, OBCHOD A SLUŽBY NEUVEDENÉ V PŘÍLOHÁCH 1 AŽ 3 ŽIVNOSTENSKÉHO ZÁKONA“

Obory činností živnosti volné související s výkonem činnosti autorizovaných osob – příloha č. 4 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů

2.7.1 Obor činnosti „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“

Inženýrská činnost ve výstavbě není samostatným oborem živnosti. Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb, posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí, jsou obsahem oboru činnosti „60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ živnosti volné. Dále je možno v rámci této živnosti (činnosti) posuzovat vliv připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, tzn. zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění, technicko-organizační činnost v oblasti požární ochrany.

Z hlediska výkonu činnosti autorizovaných osob jsou autorizované osoby obou úrovní (autorizovaný inženýr i autorizovaný technik) oprávněny na základě § 18 a § 19 AZ zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení, autorizovaný inženýr je oprávněn vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí, a to i pro účely řízení před stavebním úřadem.

2.7.2 Obor činnosti „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“

Obsahovou náplní tohoto oboru činnosti živnosti volné jsou služby v oblasti administrativní správy, zejména sekretářské a podobné služby, mimo jiné poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a další služby obdobné povahy, technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Obsahem činnosti není mj. výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.

V této souvislosti lze zmínit, že u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (AZ). S osobou vykonávající technický dozor stavebníka je povinen spolupracovat stavbyvedoucí, osoby vykonávající technický dozor stavebníka jsou oprávněny provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě.

3 VÝKON ČINNOSTI JAKO ZAMĚSTNANEC

Autorizované osoby mohou vykonávat povolání, resp. činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako závislou práci v pracovněprávním režimu. Výkon činnosti autorizovaných osob v pozici „zaměstnance“ je poněkud specifický, protože pracovněprávní vztahy tvoří relativně samostatné odvětví práva, které se nevztahuje k autorizačnímu zákonu, stavebnímu zákonu a dalším souvisejícím obecně závazným právním předpisům, tedy k těm právním normám, jejichž respektování je východiskem pro řádný výkon činnosti autorizovaných osob.

Právní vztahy vznikající při výkonu závislé práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli – vztahy pracovněprávní upravuje zákoník práce.

Smysl a účel ustanovení tohoto zákona vyjadřují i základní zásady pracovněprávních vztahů, jimiž jsou zejména zvláštní zákonná ochrana postavení zaměstnance, uspokojivé a bezpečné podmínky pro výkon práce, spravedlivé odměňování zaměstnance, řádný výkon práce zaměstnancem v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz jejich diskriminace. Zásady zvláštní zákonné ochrany postavení zaměstnance, uspokojivých a bezpečných pracovních podmínek pro výkon práce, spravedlivého odměňování zaměstnance, rovného zacházení se zaměstnanci a zákazu jejich diskriminace vyjadřují hodnoty, které chrání veřejný pořádek.

Pracovněprávní vztahy se řídí zákoníkem práce; nelze-li použít tento zákon, řídí se občanským zákoníkem, a to vždy v souladu se základními zásadami pracovněprávních vztahů.

3.1 VYBRANÁ PROBLEMATIKA Z OBLASTI PRACOVNĚPRÁVNÍCH VZTAHŮ

Zaměstnanec – fyzická osoba, která se zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu (§ 6 ZP). Zaměstnanecje jedním z účastníků pracovněprávního vztahu (druhým je zaměstnavatel). Úkolem zaměstnance je vykonávat určitou závislou činnost pro zaměstnavatele, za kterou mu přísluší mzda či plat. Právní způsobilost být zaměstnancem má osoba, která v den sjednání pracovního poměru dosáhne 15 let věku, musí však mít ukončenou povinnou školní docházku. Svéprávnost – způsobilost právně jednat, nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat), například uzavírat jakékoli smlouvy (včetně tzv. hmotné odpovědnosti), získá zaměstnanec zletilostí, tzn. dovršením 18 let (§ 30 OZ).

Zaměstnavatel – osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu (§ 7 ZP).

Vedoucí zaměstnanec zaměstnavatele – zaměstnanec, který je na jednotlivých stupních řízení zaměstnavatele oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. Vedoucím zaměstnancem je nebo se za vedoucího zaměstnance považuje rovněž vedoucí organizační složky státu.

Závislá práce – práce, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Závislá práce musí být vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele, popřípadě na jiném dohodnutém místě. Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (§ 2 a § 3 ZP).

3.2 PRACOVNÍ POMĚR

Obecně platí, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu. Dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.

Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v zákoníku práce stanoveno jinak (§ 33 ZP). Před uzavřením pracovní smlouvy je zaměstnavatel povinen seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi, které by pro ni z pracovní smlouvy, popřípadě ze jmenování na pracovní místo vyplynuly, a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru (§ 31 ZP).

Pracovní smlouva musí obsahovat druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat, místo nebo místa výkonu práce, ve kterých má být práce vykonávána, den nástupu do práce. Pracovní smlouva musí být uzavřena písemně (§ 34 ZP).

Zaměstnanci v pracovním poměru musí být přidělována práce v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, s výjimkou konta pracovní doby (§ 86 a § 87 ZP). Zaměstnanec v dalším základním pracovněprávním vztahu u téhož zaměstnavatele nesmí vykonávat práce, které jsou stejně druhově vymezeny (§ 34b ZP).

Neobsahuje-li pracovní smlouva údaje o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen zaměstnance o nich písemně informovat, a to nejpozději do 1 měsíce od vzniku pracovního poměru; to platí i o změnách těchto údajů. Povinnost písemně informovat zaměstnance o základních právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru se nevztahuje na pracovní poměr na dobu kratší než 1 měsíc. Při nástupu do práce musí být zaměstnanec seznámen s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jež musí při své práci dodržovat. Zaměstnanec musí být také seznámen s kolektivní smlouvou a vnitřními předpisy (§ 37 ZP).

Smluvní strany si mohou sjednat zkušební dobu (§ 35 ZP). Zákoník práce rozlišuje sjednání zkušební doby s řadovým zaměstnancem a s vedoucím zaměstnancem s tím, že lze zkušební dobu sjednat v rozsahu ne delším než 3 měsíce po sobě jdoucí ode dne vzniku pracovního poměru (§ 36 ZP) pro řadového zaměstnance a 6 měsíců po sobě jdoucích ode dne vzniku pracovního poměru u vedoucího zaměstnance. Zkušební dobu je možné sjednat nejpozději v den, který byl sjednán jako den nástupu do práce. Sjednaná zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována, i když je sjednána na dobu kratší než zákon umožňuje. Zkušební doba se však prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Zkušební doba musí být sjednána písemně.

Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce nebo dnem, který byl uveden jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance (§ 36 ZP). Od vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, platit mu za vykonanou práci mzdu nebo plat, vytvářet podmínky pro plnění jeho pracovních úkolů a dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy, smlouvou nebo stanovené vnitřním předpisem, zaměstnanec povinen podle pokynů zaměstnavatele konat osobně práce podle pracovní smlouvy v rozvržené týdenní pracovní době a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru (§ 38 ZP). Obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Za změnu pracovního poměru se považuje také jmenování na vedoucí pracovní místo podle § 33 odst. 3, k němuž dojde po vzniku pracovního poměru (§ 40 ZP).

Pracovní poměr může být rozvázán jen dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, zrušením ve zkušební době. Pracovní poměr na dobu určitou končí také uplynutím sjednané doby. Pracovní poměr zaniká smrtí zaměstnance. Zánik pracovního poměru v případě smrti zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, upravuje § 342 odst. 1 (§ 48 ZP).

Zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen z těchto důvodů:

• a) ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část;
• b) přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část;
• c) stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách;
• d) nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz, onemocnění nemocí z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí, anebo dosáhl-li na pracovišti určeném rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví nejvyšší přípustné expozice;
• e) pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, dlouhodobě zdravotní způsobilost;
• f) nesplňuje-li zaměstnanec předpoklady stanovené právními předpisy pro výkon sjednané práce nebo nesplňuje-li bez zavinění zaměstnavatele požadavky pro řádný výkon této práce; spočívá-li nesplňování těchto požadavků v neuspokojivých pracovních výsledcích, je možné zaměstnanci z tohoto důvodu dát výpověď, jen jestliže byl zaměstnavatelem v době posledních 12 měsíců písemně vyzván k jejich odstranění a zaměstnanec je v přiměřené době neodstranil;
• g) jsou-li u zaměstnance dány důvody, pro které by s ním zaměstnavatel mohl okamžitě zrušit pracovní poměr, nebo pro závažné porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; pro soustavné méně závažné porušování povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci je možné dát zaměstnanci výpověď, jestliže byl v době posledních 6 měsíců v souvislosti s porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci písemně upozorněn na možnost výpovědi;
• h) poruší-li zaměstnanec zvlášť hrubým způsobem jinou povinnost zaměstnance stanovenou v § 301 a (§ 52 ZP).
• 
  

Zaměstnavatel může výjimečně pracovní poměr okamžitě zrušit jen tehdy,

• a) byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl-li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců;
• b) porušil-li zaměstnanec povinnost vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem (§ 55 ZP).

Podle ustanovení § 56 ZP zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže,

• a) podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovně lékařských služeb nebo rozhodnutí příslušného správního orgánu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
• b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1 ZP).

Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Pro účely náhrady mzdy nebo platu se použije § 67 odst. 3 nebo § 56 ZP.

Pro porušení jiné povinnosti zaměstnance stanovené v § 301a zvlášť hrubým způsobem [§ 52 písm. h)] může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď pouze do 1 měsíce ode dne, kdy se o tomto důvodu k výpovědi dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy takový důvod k výpovědi vznikl (§ 57 ZP).

Pro porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát zaměstnavatel zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru dověděl, a pro porušení povinnosti vyplývající z pracovního poměru v cizině do 2 měsíců po jeho návratu z ciziny, nejpozději však vždy do 1 roku ode dne, kdy důvod k výpovědi nebo k okamžitému zrušení pracovního poměru vznikl (§ 58 ZP).

Zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl (§ 59 ZP). V okamžitém zrušení pracovního poměru musí zaměstnavatel i zaměstnanec skutkově vymezit jeho důvod tak, aby jej nebylo možno zaměnit s jiným. Uvedený důvod nesmí být dodatečně měněn. Okamžité zrušení pracovního poměru musí být písemné, jinak se k němu nepřihlíží (§ 60 ZP).

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou zrušit pracovní poměr ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zaměstnavatel nesmí ve zkušební době zrušit pracovní poměr v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti (karantény) zaměstnance. Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma, jinak se k němu nepřihlíží. Pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení, není-li v něm uveden den pozdější (§ 66 ZP).

Dal-li zaměstnavatel zaměstnanci neplatnou výpověď nebo zrušil-li s ním zaměstnavatel neplatně pracovní poměr okamžitě nebo ve zkušební době, a oznámil-li zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu písemně, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, jeho pracovní poměr trvá i nadále a zaměstnavatel je povinen poskytnout mu náhradu mzdy nebo platu. Náhrada přísluší zaměstnanci ve výši průměrného výdělku ode dne, kdy oznámil zaměstnavateli, že trvá na dalším zaměstnávání, až do doby, kdy mu zaměstnavatel umožní pokračovat v práci nebo kdy dojde k platnému skončení pracovního poměru. V případě, že zaměstnavatel zrušil pracovní poměr neplatně, avšak zaměstnanec neoznámí, že trvá na tom, aby ho zaměstnavatel zaměstnával dále, platí, pokud se se zaměstnavatelem nedohodne písemně na jiném dnu skončení, že jeho pracovní poměr skončil dohodou, uplynutím výpovědní doby, pokud byla dána neplatná výpověď; jestliže byl pracovní poměr neplatně zrušen okamžitě nebo ve zkušební době, tak dnem, kdy měl pracovní poměr tímto zrušením skončit. V těchto případech má zaměstnanec právo na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu výpovědní doby (§ 69 ZP).

Práva a povinnosti zaměstnance upravuje ustanovení § 106 ZP, podle něhož má zaměstnanec právo na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, na informace o rizicích jeho práce a na informace o opatřeních na ochranu před jejich působením; informace musí být pro zaměstnance srozumitelná. Zaměstnanec je oprávněn odmítnout výkon práce, o níž má důvodně za to, že bezprostředně a závažným způsobem ohrožuje jeho život nebo zdraví, popřípadě život nebo zdraví jiných fyzických osob; takové odmítnutí není možné posuzovat jako nesplnění povinnosti zaměstnance. Zaměstnanec má právo a povinnost podílet se na vytváření bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí, a to zejména uplatňováním stanovených a zaměstnavatelem přijatých opatření a svou účastí na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Znalost základních povinností vyplývajících z právních a ostatních předpisů a požadavků zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je nedílnou a trvalou součástí kvalifikačních předpokladů zaměstnance.

Zaměstnanec je povinen:

• a) účastnit se školení zajišťovaných zaměstnavatelem zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví při práci včetně ověření svých znalostí,
• b) podrobit se pracovně lékařským prohlídkám, vyšetřením nebo očkováním stanoveným zvláštními právními předpisy,
• c) dodržovat právní a ostatní předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, s nimiž byl řádně seznámen, a řídit se zásadami bezpečného chování na pracovišti a informacemi zaměstnavatele,
• d)dodržovat při práci stanovené pracovní postupy, používat stanovené pracovní prostředky, dopravní prostředky, osobní ochranné pracovní prostředky a ochranná zařízení a svévolně je neměnit a nevyřazovat z provozu,
• e)nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště zaměstnavatele a nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci; zákaz požívání alkoholických nápojů se nevztahuje na zaměstnance, kteří pracují v nepříznivých mikroklimatických podmínkách, pokud požívají pivo se sníženým obsahem alkoholu, a na zaměstnance, u nichž požívání těchto nápojů je součástí plnění pracovních úkolů nebo je s plněním těchto úkolů obvykle spojeno,
• f)oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci nedostatky a závady na pracovišti, které ohrožují nebo by bezprostředně a závažným způsobem mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví zaměstnanců při práci, zejména hrozící vznik mimořádné události nebo nedostatky organizačních opatření, závady nebo poruchy technických zařízení a ochranných systémů určených k jejich zamezení,
• g) s ohledem na druh jím vykonávané práce se podle svých možností podílet na odstraňování nedostatků zjištěných při kontrolách orgánů, kterým přísluší výkon kontroly podle zvláštních právních předpisů,
• h)bezodkladně oznamovat svému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiného zaměstnance, popřípadě úraz jiné fyzické osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při objasňování jeho příčin,
• i) podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance písemně určeného zaměstnavatelem zjištění, zda není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek.
• 
  

Podle ustanovení § 230 ZP je zaměstnanec povinen prohlubovat si svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce. Zaměstnavatel je oprávněn uložit zaměstnanci účast na školení a studiu, nebo jiných formách přípravy k prohloubení jeho kvalifikace, popřípadě na zaměstnanci požadovat, aby prohlubování kvalifikace absolvoval i u jiné právnické nebo fyzické osoby. Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce; za prohlubování kvalifikace se považuje též její udržování a obnovování.

Základní povinnosti zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců vyplývající z pracovního poměru stanoví ustanovení § 301 ZP, podle něhož jsou zaměstnanci povinni:

a)pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci,

b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly,

c)dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,

d)řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Zaměstnanci mohou vedle svého zaměstnání vykonávaného v základním pracovněprávním vztahu vykonávat výdělečnou činnost, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jestliže zaměstnavatel souhlas odvolá, musí být odvolání písemné; zaměstnavatel je povinen v něm uvést důvody změny svého rozhodnutí. Zaměstnanec je pak povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem vyplývajícím pro její skončení z příslušných právních předpisů (§ 304 ZP).

Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených zákoníkem práce, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak (§ 109 ZP). Za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda, plat nebo odměna z dohody (§ 110 ZP). (Platje peněžité plnění poskytované zaměstnanci jakožto odměna za práci pro zaměstnavatele, který je veřejnou institucí – stát, obec, kraj, státní fond, příspěvková organizace, kde se platy hradí z rozpočtu jejího zřizovatele, školská právnická osoba apod. (§ 109 odst. 3 ZP). Plat lze dostávat na základě splnění státem stanovených podmínek platového tarifu. Zaměstnanci vyplácení podle tabulkového platu jsou zvláštním případem zaměstnanců, na rozdíl od běžných zaměstnanců v tzv. soukromém sektoru, kteří z pohledu státu pracují pro jiného zaměstnavatele a dostávají tudíž mzdu, ne však plat.)

Mzda se sjednává ve smlouvě nebo ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem anebo určuje mzdovým výměrem, není-li v odstavci 2 § 113 ZP stanoveno jinak. Je-li zaměstnanec statutárním orgánem zaměstnavatele, sjednává s ním mzdu nebo mu ji určuje ten, kdo ho na pracovní místo ustanovil, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Mzda musí být sjednána, stanovena nebo určena před začátkem výkonu práce, za kterou má tato mzda příslušet. Zaměstnavatel je povinen v den nástupu do práce vydat zaměstnanci písemný mzdový výměr, který obsahuje údaje o způsobu odměňování, o termínu a místě výplaty mzdy, jestliže tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených ve mzdovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti (§ 113 ZP).

3.3 DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR

V dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

Dohoda o provedení práce (§ 75 ZP) se uzavírá na rozsah práce, který nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

Dohodu o pracovní činnosti (§ 76 ZP) může zaměstnavatel s fyzickou osobou uzavřít, i když rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin. Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny sjednané práce, sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.

Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Není-li v zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru. To však neplatí, pokud jde o převedení na jinou práci a přeložení, dočasné přidělení, odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku; výkon práce však nesmí přesáhnout 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích, překážky v práci na straně zaměstnance, dovolenou, skončení pracovního poměru, odměňování (odměna z dohody), s výjimkou minimální mzdy, a cestovní náhrady. U dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti musí být vždy dodržena úprava podle § 191 až § 198 a § 206 ZP. Není-li sjednán způsob zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti, je možné ho zrušit dohodou smluvních stran ke sjednanému dni, výpovědí danou z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou, která začíná dnem, v němž byla výpověď doručena druhé smluvní straně, nebo okamžitým zrušením; okamžité zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti však může být sjednáno jen pro případy, kdy je možné okamžitě zrušit pracovní poměr. Pro zrušení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti se vyžaduje písemná forma, jinak se k jeho výpovědi nebo okamžitému zrušení nepřihlíží (§ 77 ZP).

4 VÝKON ČINNOSTI JAKO SPOLEČNÍK VEŘEJNÉ OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

Autorizované osoby mohou vykonávat povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání (§ 15b AZ). Vykonávají-li autorizované osoby povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti, musí být společníky pouze autorizované osoby.Autorizované osoby, které jsou společníky této společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet; ustanovení tohoto zákona o odpovědnosti autorizovaných osob za výkon povolání tím nejsou dotčena.

Veřejná obchodní společnost je upravena zákonem o obchodních korporacích.

Veřejná obchodní společnost (§ 95 až § 117 ZOK) je taková společnost, v níž podnikají minimálně dvě osoby a ručí za její dluhy celým svým majetkem, a to společně a nerozdílně. Právě to je velkou nevýhodou této právní formy podnikání (v případě krachu společnosti může její spoluvlastník přijít o všechno, co vlastní). Společnost se zakládá společenskou smlouvou, která musí obsahovat firmu společnosti, společníky a předmět podnikání. Ve společenské smlouvě společníci zpravidla uvedou dělení majetku společnosti mezi sebe v případě, že bude někdy zrušena, nebo také rozdělení zisku. Společenská smlouva může určit, že statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří společníci, kteří splňují požadavky stanovené v § 46 ZOK, nebo jeden z nich. Společnost vznikne ke dni zápisu do obchodního rejstříku.

Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující; kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne. K rozhodování ve všech věcech společnosti je zapotřebí souhlasu všech společníků, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Nejvyšším orgánem veřejné obchodní společnosti jsou všichni její společníci (§ 44 odst. 1 ZOK), statutárním orgánem společnosti jsou všichni společníci (§ 44 odst. 4 ZOK), kteří splňují požadavky stanovené v § 46 ZOK, podle něhož osoba, která je členem orgánu a je do funkce volena, jmenována či jinak povolávána, musí být také bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nesmí u ní existovat překážka provozování živnosti. Kdo se má stát členem voleného orgánu obchodní korporace, předem zakladatele nebo obchodní korporaci informuje, zda ohledně jeho majetku nebo majetku obchodní korporace, v níž působí nebo působil v posledních 3 letech jako člen voleného orgánu, bylo vedeno insolvenční řízení podle jiného právního předpisu nebo řízení podle § 63 tohoto zákona anebo zda u něho není dána překážka výkonu funkce.

Ustanovení § 51 a násl. ZOK upravuje pravidla jednání členů orgánu. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

Pravidla o střetu zájmů upravuje ustanovení § 54 a násl. ZOK. Dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace. Hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. Uzavření smlouvy, které není v zájmu obchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat. Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu voleného orgánu při střetu zájmů, výkon jeho funkce.

Podle ustanovení § 59 ZOK se práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti.

Ustanovení § 109 ZOK upravuje konkurenční jednání, kdy společník nesmí bez svolení všech ostatních společníků podnikat v předmětu podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného. Společník nesmí být ani členem statutárního nebo jiného orgánu jiné obchodní korporace s obdobným předmětem podnikání, ledaže se jedná o koncern. Společenská smlouva může zákaz konkurence upravit odlišně.

5 VÝKON ČINNOSTI JAKO SPOLEČNÍK SPOLEČNOSTI S RUČENÍM OMEZENÝM

Autorizované osoby mohou vykonávat povolání jako společníci společnosti s ručením omezeným, zřízené za účelem výkonu povolání (§ 15c AZ). Podle ustanovení § 15c odst. 1 autorizačního zákona musí být v takové společnosti většinově zastoupeny autorizované osoby mezi společníky i mezi jednateli. Pokud má společnost jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet. Ustanovení autorizačního zákona o odpovědnosti autorizovaných osob za výkon povolání nejsou tímto ustanovením dotčena.

Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenější formou podnikání, kterou upravuje zákon o obchodních korporacích (§ 132 a násl.).

Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění. Ručí tedy i společník, který svou část vkladu již splatil, jestliže zbylí společníci ještě nesplatili svoje vklady. Podíl společníka ve společnosti s ručením omezeným se určuje podle poměru jeho vkladu na tento podíl připadající k výši základního kapitálu, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Společnost tohoto typu může založit jediný společník nebo více společníků. Společníci se zapisují do seznamu společníků, který vede společnost. Společnost s ručením omezeným jako kapitálová společnost má zvláštní strukturu orgánů, nevylučuje manažerské řízení prostřednictvím „nespolečníka“, jednateli tak mohou být společníci, nebo jiné osoby – jednatelé mohou být jmenování společenskou smlouvou nebo valnou hromadou. Proto není právem společníka být jednatelem či členem jiného orgánu společnosti (kromě valné hromady). Právo podílet se na řízení společnosti uskutečňuje společník prostřednictvím své účasti na valné hromadě. Práva a povinnosti společníků upravují ustanovení § 150 až § 166 ZOK. Společnost bez ohledu na den svého založení vznikne až zápisem do obchodního rejstříku.

Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným je valná hromada (§ 44 odst. 1 ZOK), členy valné hromady jsou všichni společníci (tedy majitelé, vlastníci); v jednočlenné společnosti vykonává působnost valné hromady její společník. Statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán (§ 44 odst. 5 ZOK). Nepovinně vytvářeným orgánem, který dohlíží na činnost jednatelů, kontroluje účetní dokumentaci, jednou ročně předkládá zprávu o své činnosti valné hromadě, je dozorčí rada.

Statutárním orgánem, který je oprávněn společnost zastupovat, je jednatel; jednateli přísluší obchodní vedení společnosti. Podle ustanovení § 46 ZOK členem orgánu obchodní korporace nemůže být ten, kdo není bezúhonný ve smyslu zákona o živnostenském podnikání, a ani ten, u koho nastala skutečnost, která je překážkou provozování živnosti. Na zástupce právnické osoby, která je členem voleného orgánu obchodní korporace, se použijí ustanovení tohoto zákona o střetu zájmů, nepřípustnosti konkurenčního jednání a ustanovení občanského zákoníku a tohoto zákona o povinnosti jednat s péčí řádného hospodáře a následcích porušení této povinnosti (§ 46 odst. 5 ZOK).

Ustanovení § 51 a násl. ZOK upravuje pravidla jednání členů orgánu. Pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

Pravidla o střetu zájmů upravuje ustanovení § 54 a násl. ZOK. Dozví-li se člen orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi voleného orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. Tímto ustanovením není dotčena povinnost člena orgánu obchodní korporace jednat v zájmu obchodní korporace. Hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán; zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. Uzavření smlouvy, která není v zájmu obchodní korporace, může její nejvyšší nebo kontrolní orgán zakázat. Kontrolní nebo nejvyšší orgán může na vymezenou dobu pozastavit členu voleného orgánu při střetu zájmů výkon jeho funkce.

Podle ustanovení § 59 ZOK se práva a povinnosti mezi obchodní korporací a členem jejího orgánu řídí přiměřeně ustanoveními občanského zákoníku o příkazu, ledaže ze smlouvy o výkonu funkce, byla-li uzavřena, nebo z tohoto zákona plyne něco jiného. Smlouva o výkonu funkce se v kapitálové společnosti sjednává písemně a schvaluje ji, včetně jejích změn, nejvyšší orgán společnosti; bez tohoto schválení nenabude smlouva účinnosti. Nerozhodl-li nejvyšší orgán společnosti jinak, je schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastal později.

Podle ustanovení § 199 ZOK jednatel nesmí, neurčí-li společenská smlouva jinak, podnikat v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti, a to ani ve prospěch jiných osob, ani zprostředkovávat obchody společnosti pro jiného, být členem statutárního orgánu jiné právnické osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání nebo osobou v obdobném postavení, ledaže se jedná o koncern, nebo účastnit se na podnikání jiné obchodní korporace jako společník s neomezeným ručením nebo jako ovládající osoba jiné osoby se stejným nebo obdobným předmětem činnosti nebo podnikání.

Ustanovení § 432 a § 433 OZ upravují zákaz konkurence, kdy osoba, která vystupuje jako podnikatelův zástupce při provozu obchodního závodu, nesmí bez souhlasu podnikatele činit na vlastní nebo cizí účet nic, co spadá do oboru obchodního závodu. Stane-li se tak, může se podnikatel domáhat, aby se jeho zástupce takového jednání zdržel. Jednal-li zástupce na vlastní účet, může se podnikatel domáhat, aby zástupcovo jednání bylo prohlášeno za učiněné na jeho účet. Jednal-li zástupce na cizí účet, může se podnikatel domáhat, aby mu bylo postoupeno právo na odměnu nebo aby mu byla vydána odměna již poskytnutá. Tato práva zanikají, pokud nebyla uplatněna do tří měsíců ode dne, kdy se podnikatel o jednání dozvěděl, nejpozději však rok ode dne, kdy k jednání došlo.

Prolomení zákazu konkurence, který se vztahuje na jednatele, umožňuje ustanovení § 199 ZOK, v jehož smyslu je možné schválit konkurenční jednání rozhodnutím všech společníků zakotveným ve společenské smlouvě, resp. cestou změny společenské smlouvy (například přímo ve společenské smlouvě stanovit svolení ke konkurenčnímu jednání). Výčet konkurenčního jednání může být společenskou smlouvou oproti zákonné úpravě, jak rozšířen, tak zúžen. V této souvislosti lze zmínit, že podle současné právní úpravy nelze rozšířit zákaz konkurence na společníky, vzhledem k tomu, že tuto možnost již zákon o obchodních korporacích neobsahuje.

Podle ustanovení § 437 OZ zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Dodržením ustanovení § 59 ZOK je překonán střet zájmů podle § 437 OZ.

Závěrem je možno zmínit přelomový rozsudek Nejvyššího soudu České republiky v otázce manažerských smluv (31 Cdo 4831/2017), v němž se podřídil právnímu názoru Ústavního soudu. Na základě tohoto rozsudku Nejvyšší soud výslovně umožňuje, aby společnost se svým jednatelem (nebo členem představenstva či jiným členem statutárního orgánu) platně uzavřela tzv. manažerskou smlouvu na pozici ředitele a tuto smlouvu podřídila režimu zákoníku práce. Nicméně i přesto, že manažerská smlouva odkazuje na zákoník práce, nic to nemění na obchodněprávním charakteru vztahu mezi členem statutárního orgánu a společností. Jednatel se na základě manažerské smlouvy nestává zaměstnancem společnosti a ustanovení zákoníku práce se použijí pouze v omezené míře. Jednatel se nemůže dovolávat ochrany zaměstnance podle zákoníku práce, jež by byla v rozporu s donucujícími pravidly korporátního práva. Na ustanovení zákoníku práce je tedy nutné pohlížet spíše jako na „všeobecné smluvní podmínky“ či dodatek ke smlouvě o výkonu funkce.

Přínosný je rozsudek Nejvyššího soudu v tom, že příkladmo vypočítává, jaká konkrétní korporátní pravidla nelze manažerskou smlouvou podřízenou zákoníku práce obejít. Těmi pravidly jsou:

• jednatel může být odvolán společností kdykoliv, a to i bez udání důvodu, neuplatní se proto výpovědní důvody podle zákoníku práce a jednatel není chráněn „výpovědní dobou“, ledaže by stanovy/společenská smlouva společnosti stanovily jinak;
• manažerská smlouva musí být písemná a musí ji schválit valná hromada – totéž platí i pro jakoukoliv odměnu („mzdu“) jednatele;
• jednatel je povinen vykonávat funkci s péčí řádného hospodáře a zachovávat mlčenlivost o důvěrných informacích a skutečnostech;
• v případě způsobení škody není odpovědnost k náhradě škody limitována podle zákoníku práce, nýbrž je jednatele povinen škodu uhradit v plné výši.

Nejvyšší soud uzavřel, že spory z manažerské smlouvy jsou vždy sporem mezi statutárním orgánem a společností, k jehož projednání a rozhodnutí jsou v prvním stupni věcně příslušné krajské soudy (a nikoliv soudy okresní, jak by tomu bylo v případě pracovněprávního sporu).

6 SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (AZ).

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (ŽZ).

Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (SZ).

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (OZ).

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (ZOK).

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP).

7 PŘÍKLADY SMLUV

Úvodem je nutno uvést, že uvedené příklady dokumentů mají obecnou informativní povahu a je třeba brát v úvahu, že každý případ je individuální a příklady nepokrývají všechny situace, které mohou v praxi nastat.

7.1 PRACOVNÍ SMLOUVA

(§ 33 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)

7.2 DOHODA O PROVEDENÍ PRÁCE

(§ 75 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)

7.3 DOHODA O PRACOVNÍ ČINNOSTI

(§ 76 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)

7.4 PŘÍKAZNÍ SMLOUVA + PLNÁ MOC

(§ 2430 až § 2444 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů)

7.5 SMLOUVA O INDIVIDUÁLNÍCH PRACOVNÍCH A MZDOVÝCH PODMÍNKÁCH (MANAŽERSKÁ SMLOUVA)

(zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů)

7.6 SMLOUVA O VÝKONU FUNKCE JEDNATELE

(§ 59 a násl. a § 194 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů)

Stav: aktualizace 2021, vydání 2014

Pomůcka zpracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Anotace:
Hlavním cílem pomůcky je poskytnout shrnutí potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace v různých fázích procesů stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (SZ), ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na podmínku jejího zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizačního zákona (AZ), ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Pomůcka nabízí shrnutí různých procesů staveb z pohledu potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na podmínku jejich zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Pomůcka se nezabývá procesy územního plánování; předkládá procesy územního řízení, stavebního řízení a kolaudace.

Obsah a rozsah, popř. jiné požadavky související se zpracováním dokumentace nebo projektové dokumentace staveb, jsou obsaženy v současnosti především ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, popř. v některých případech přímo v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pomůcka navazuje na metodické pomůcky Profesního informačního systému ČKAIT PROFESIS (www.profesis.cz) a uvádí i důležitá rozhodnutí ČKAIT, které se týkají konkrétní činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Seznam právních předpisů významných pro stavebnictví je uveden v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví a je nutno vždy vyhledávat ve znění pozdějších předpisů.

2 ZÁKLADNÍ POJMY

2.1 VÝTAH Z § 2 SZ

Plochou – je část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popř. v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam.

Zastavitelnou plochou – je plocha vymezená k zastavění v územním plánu, v zásadách územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu.

Veřejnou infrastrukturou – se rozumí pozemky, stavby zařízení, a to:

• dopravní infrastruktura;
• technická infrastruktura;
• občanské vybavení;
• veřejné prostranství.

Územně plánovací dokumentací – jsou podle § 36 SZ a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů:

• územní rozvojový plán;
• zásady územního rozvoje;
• územní plán;
• regulační plán.

Stavebním podnikatelem – se rozumí osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle ŽZ. Jedná se o činnost krytou vázanou živností „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

Stavebníkem – osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

Stavebním dozorem – se rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb; povinnosti osoby vykonávající „stavební dozor“ jsou uvedeny v § 153 odst. 3 a 4 SZ.

Obecnými požadavky – na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.

Stavbou – se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

Změnou dokončené stavby je:

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje;

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Změnou stavby před jejím dokončením – se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.

Zastavěnou plochou pozemku – se rozumí součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb.

Zastavěnou plochou stavby – se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají u staveb polo odkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

Souborem staveb – se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.

Stavbou hlavní souboru staveb – se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb; vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

2.2 VÝTAH Z § 3 SZ

Terénní úpravou – se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

Zařízením – se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3 SZ; v pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu pro reklamu.

Staveništěm – se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, příp. v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.

Údržbou stavby – se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Stavebním záměrem – se ve SZ rozumí podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.

2.3 VÝTAH Z DALŠÍCH § SZ

Projektantem – se rozumí fyzická osoba oprávněná podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě (§ 22 odst. 4 SZ).

Hlavním projektantem – se rozumí projektant pověřený stavebníkem koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (§ 113 odst. 2 SZ).

Projektovou dokumentací – se rozumí dokumentace zpracovaná projektantem (§ 110 odst. 2, odst. 4 a § 158 odst. 2 SZ).

Stavbyvedoucím – se rozumí osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ (§ 134 odst. 2 SZ); povinnosti stavbyvedoucího jsou uvedeny v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

2.4 DALŠÍ ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝSTAVBĚ

Další základní pojmy ve výstavbě jsou v jiných právních předpisech, ve znění pozdějších předpisů, např.:

• zákon č. 89/2012 Sb. – držba, právo stavby, služebnost, přestavek atd.;
• zákon č. 256/2013 Sb. – pozemek, parcela, stavební parcela, pozemková parcela, geometrické určení nemovitosti, polohové určení nemovitosti, budova, drobná stavba atd.;
• vyhláška č. 500/2006 Sb. – mapové podklady, zásady územního rozvoje (příloha č. 4 a 5), územní plán (příloha č. 6 a 7), regulační plán (příloha č. 9, 10 a 11) atd.;
• vyhláška č. 501/2006 Sb. – stavba pro bydlení – bytový dům, rodinný dům; stavba pro rodinnou rekreaci; stavba ubytovacích zařízení – hotel, motel, penzion, ostatní ubytovací zařízení; požadavky na plochy – plocha pro bydlení, rekreaci, občanského vybavení, veřejného prostranství, dopravní nebo technické infrastruktury, vodní a vodohospodářská, zemědělská, lesní atd.; požadavky na umísťování staveb – garáže, odstavná a parkovací stání, servisy, studny, žumpy, čerpací stanice pohonných hmot, oplocení, reklamy a reklamní zařízení, staveniště atd.; vzájemné odstupy staveb atd.;
• vyhláška č. 503/2006 Sb. – procesy územního řízení, stavebního řízení a užívání stavby včetně příslušných formulářů předkládaných státní správě ke stavbám – územně plánovací informace, územní rozhodnutí (příloha č. 1 až 5), společné povolení (příloha č. 6), územní souhlas a společný souhlas (příloha č. 7 a 16), veřejnoprávní smlouva, ohlášení stavby (příloha č. 8), stavební povolení (příloha č. 9), oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (příloha č. 10), kolaudační souhlas, kolaudační řízení, kolaudační rozhodnutí (příloha č. 12), povolení předčasného užívání (příloha č. 13), oznámení změny v užívání stavby (příloha č. 14), ohlášení odstranění (příloha č. 1) atd.;
• vyhláška č. 23/2008 Sb. – požární úsek; požární riziko; požární odolnost; požárně bezpečnostní zařízení, autonomní detekce a signalizace atd.; požadavky na požární ochranu podle druhů staveb – stavby pro bydlení a ubytování, památkově chráněné, kulturní památky, garáže, vyhlídkové věže, stavby zdravotní a sociální péče atd.;
• vyhláška č. 268/2009 Sb. – budova; stavba se shromažďovacím prostorem, stavba pro obchod, výrobu, skladování, zemědělství; ubytovací jednotka; byt; místnost, obytná místnost nebo pobytová místnost; normová hodnota; požadavky na stavby podle § 156 SZ atd.;
• vyhláška č. 398/2009 Sb. – bezbariérovost staveb občanského vybavení, pozemních komunikací a veřejných prostranství, společných prostor a domovního vybavení bytového domu atd.

3 ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ

3.1 VYBRANÉ ČINNOSTI PRO PROJEKTOVOU ČINNOST A PROVÁDĚNÍ STAVEB

Vybranými činnostmi ve výstavbě jsou podle § 158 odst. 1 SZ:

• projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a uzavření veřejnoprávní smlouvy, nahrazující územní rozhodnutí a pro veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektová dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ:
  • zpracování územně plánovací dokumentace (§ 2 odst. 1 písm. n), § 36 SZ), územní studie (§ 30 SZ);
  • zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§ 76–§ 90 SZ, územní souhlas – § 96 a § 96a SZ, územní rozhodnutí – § 92 SZ);
  • zpracování dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ) nahrazující územní rozhodnutí (§ 92 SZ);
  • zpracování projektové dokumentace (§ 158 odst. 2 SZ);
• odborné vedení provádění stavby nebo její změny (stavbyvedoucí – § 134 odst. 2 SZ, § 153 odst. 1 a 2 SZ, § 158 odst. 1, § 160 odst. 1, 2 a 4 SZ).

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou podle § 158 odst. 1 SZ provádět pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle AZ.

Náležitosti územně plánovací dokumentace včetně rozsahu a obsahu zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu jsou stanoveny v § 36–75 SZ a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah dokumentací a projektových dokumentací je stanoven ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška se z hlediska stavebního povolování nevztahuje na projektovou dokumentaci dopravních staveb, tedy pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194 písm. c) SZ, pro které platí vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. resp. vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného provedení u staveb dopravní infrastruktury.

Projektovou činnost ve výstavbě (§ 158 a § 159 SZ) musí zabezpečit projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Podle ŽZ se jedná o vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“.

Odborné vedení provádění stavby (§ 160 SZ) musí zabezpečit stavbyvedoucí (§ 134 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Podle ŽZ se jedná o vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

3.2 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Projektovou dokumentací – je podle § 158 odst. 2 SZ dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (stavby, u kterých stačí ohlášení);

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;

c) uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 (§ 143–§ 151) SZ;

e) stavby pro vydání společného povolení § 94l a § 94s SZ;

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118 SZ (změna stavby přichází v úvahu až po jejím povolení);

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby);

h) pro provádění stavby podle § 134 odst. 7 SZ;

i) pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku s ohledem na jejich nevyhovující stav);

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 VZ (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel).

Projektant podle § 159 odst. 1 SZ odpovídá za správnost, celistvost a úplnost územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí.

Projektant podle § 159 odst. 2 SZ odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí a je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro konkrétní obor nebo specializaci. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

V občanském zákoníku není výslovně uvedeno, kdy zaniká odpovědnost za vady projektové dokumentace. Reklamace vady projektové dokumentace má význam tehdy, když se tato „skrytá“ vada projevila ve vadě díla. V takovém případě se jedná o vadu stavby způsobenou vadou projektové dokumentace. Odpovědnost za vady se potom řídí ustanoveními zejména § 5, § 2112, § 2615, § 2629 a § 2630 OZ.

Autorské právo a autorský dohled je předmětem § 2 a § 11 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Projektovou dokumentaci stavby (§ 158 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

3.3 AUTORIZACE PRO OBORY A SPECIALIZACE

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle § 5 AZ autorizace pro obory (11x), popř. specializace (2x).

Obory:

• pozemní stavby;
• dopravní stavby;
• stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství;
• mosty a inženýrské konstrukce;
• technologická zařízení staveb;
• technika prostředí staveb;
• statika a dynamika staveb;
• městské inženýrství;
• geotechnika;
• požární bezpečnost staveb;
• stavby pro plnění funkce lesa.

Specializace:

• energetické auditorství;
• zkoušení a diagnostika staveb.

Autorizovaný inženýr – je podle § 18 AZ v rozsahu oboru (§ 5 AZ), popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

• vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (§ 86 a § 92–§ 95 SZ) a projektovou dokumentaci staveb (§ 158 odst. 2 SZ), včetně příslušných územně plánovacích podkladů, s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné;
• podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem (AZ);
• vypracovávat územně plánovací podklady (§ 25 SZ) a příslušné části územně plánovací dokumentace (§ 36 SZ);
• provádět statické a dynamické výpočty staveb;
• provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy;
• provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak;
• vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ZEIA) a to i pro účely řízení před státními orgány;
• vést realizaci stavby (§ 134, § 153 odst. 1–4 a § 160 odst. 1–4 SZ);
• provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak;
• provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby (§ 152 odst. 4, § 153 odst. 2 a § 157 odst. 2 SZ);
• zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele, na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení;
• vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Poznámka:
Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, městské inženýrství nebo technologická zařízení staveb je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oborů technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního a autorizačního zákona, zejména § 12 odst. 6 AZ.

Autorizovaný technik – je podle § 19 písm. a) AZ v rozsahu oboru (§ 5 AZ), příp. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

• vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující;
• vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující a projektové dokumentace;
• v případě oboru pozemní stavby je autorizovaný technik oprávněn v celém rozsahu vypracovávat též;
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (§ 103 odst. 1 SZ);
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby vyžadující ohlášení (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení (§ 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
  • projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ);
  • projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení (§ 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem;
• provádět stavebně technické průzkumy;
• vést realizaci stavby (§ 134, § 153 odst. 1–4 a § 160 odst. 1–4 SZ);
• provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby (§ 152 odst. 4, § 153 odst. 2 a § 157 odst. 2 SZ);
• řídit příslušné odborné stavební a montážní práce;
• zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení;
• vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

Fyzická osoba se podle § 180 odst. 1 SZ dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 158 SZ provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle AZ. Za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč.

Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby Komora podle § 20 odst. 1 AZ autorizované osobě uloží, nejde-li o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

• písemnou důtku;
• pokutu až do výše 50 000 Kč;
• pozastavení autorizace až na dobu nejvýše tří let;
• odejmutí autorizace.

Autorizované osoby vykonávají svoji činnost, pro kterou jim byla udělena autorizace podle § 14 AZ, jako svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle AZ (tato činnost není živností podle § 3 odst. 2 ŽZ), osoby vykonávající činnost podle ŽZ, zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti.

Poznámka:
Pro základní orientaci autorizovaných osob v praxi, pro zpřesnění rozsahu a obsahu jednotlivých oborů a specializací a pro případné překrývání autorizace jednoho oboru do druhého slouží pomůcka „Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby“ A 2.1.

Podle § 7 odst. 1 a § 30h AZ jsou řádnými členy ČKAIT osoby autorizované v ČR zapsané ČKAIT a usazené osoby z EU registrované ČKAIT. Za určitých podmínek mohou vykonávat odborné činnosti ve výstavbě i tzv. hostující osoby z EU (§ 30n AZ).

Vypracování podkladu pro vydání závazného stanoviska (§ 4 odst. 2 písm. b) popř. c) SZ a § 149 odst. 2 SŘ) u rozpracované/nedokončené projektové dokumentace je ve smyslu § 2 odst. 1 AZ odbornou činností. Pokud dotčený orgán (§ 136 SŘ) požaduje použití autorizačního razítka, doporučuje se, aby autorizované osoby tuto dokumentaci podle § 13 odst. 3 AZ opatřily nejen vlastnoručním podpisem, ale i otiskem autorizačního razítka.

Autorizovaná osoba nemá statut „soudního znalce“; pro možnost řešení odborných problémů je ale na webu ČKAIT zavedena nepovinná databáze „EXPERT“ s kontakty na autorizované osoby nabízející konzultace.

Podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech je od 1. 1. 2021 podmínkou pro výkon činnosti ,,soudního znalce,, v oblasti výstavby podle § 8 získání osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem; k zákonu je vydána mj. vyhláška č. 505/2020 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví.

Autorizovaná osoba podle § 13 odst. 3 AZ opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka. ČKAIT vydala pro tyto účely „Pravidla pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika“ (viz Autorizační razítko).

3.4 VÁZANÉ ŽIVNOSTI PRO PROJEKTOVOU ČINNOST A PROVÁDĚNÍ STAVEB

Pro podnikání v oblasti projektové činnosti ve výstavbě prostřednictvím ŽZ je tato činnost zařazena mezi živnosti vázané (§ 23 a příloha č. 2 ŽZ, příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů) pod názvem „Projektová činnost ve výstavbě“ a stanovenou odbornou způsobilostí této živnosti je:

• autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle AZ, nebo
• vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v projektování staveb, nebo
• vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
• vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
• střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb;
• podle přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že obsahovou náplní vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ je zpracování dokumentace v oblasti územně plánovací činnosti, v oblasti územního rozhodování a stavebního řádu podle stavebního zákona.

Pro podnikání v oblasti provádění staveb prostřednictvím ŽZ je tato činnost zařazena rovněž mezi živnosti vázané (§ 23 a příloha č. 2 ŽZ, příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pod názvem „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Stanovenou odbornou způsobilostí této živnosti jsou tytéž podmínky jako pro vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ s tím, že místo praxe v projektování staveb je vyžadována praxe v provádění staveb a dále doložení dokladů podle § 7 odst. 5 písm. a) až d) nebo e) ŽZ.

Podle přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že obsahovou náplní vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonávány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, příp. živnosti volné. Pod touto živností lze realizovat činnost stavebního dozoru u staveb prováděných svépomocí (§ 2 odst. 2 písm. d) SZ a § 160 odst. 3 a 4 SZ).

Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. b) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. b) ŽZ dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Poznámka:
Podle přílohy č. 2 a č. 4 ŽZ je činnost dalších rozhodujících účastníků výstavby (vedle projektanta a stavbyvedoucího) realizovaná přes živnosti:

technický dozor stavebníka – živnost volná, obor činnosti č. 70 příloha č. 4 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy; obsahem této činnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.

Poznámka:
Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. a) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti volné, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč; u staveb financovaných z veřejného rozpočtu se musí navíc jednat o osobu s oprávněním podle AZ.

Právnická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. a) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti volné, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – živnost vázaná příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Poznámka:
Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. b) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. b) ŽZ dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokuta do 750 000 Kč.

3.5 ODBORNÁ ČINNOST TECHNICKÉHO DOZORU STAVEBNÍKA

Technický dozor stavebníka není  „vybranou činností ve výstavbě“ (§ 158 SZ) výkon technického dozoru jako technické činnosti je podle § 12, 18 a 19 AZ „další odbornou činností“. Pojem „technický dozor stavebníka“ SZ nevymezuje a jeho povinnosti nejsou ve SZ uvedeny.

Technický dozor stavebníka nad prováděním stavby prováděné stavebním podnikatelem jako zhotovitelem a financované z veřejného rozpočtu (§ 152 SZ) musí zajistit stavebník fyzickou osobou s oprávněním podle AZ, tj. autorizovanou osobou. Podle ŽZ se jedná o volnou živnost obor činnosti č. 70 „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“. Obsahem této činnosti není výkon stavebního dozoru (§ 2 SZ, § 160 SZ) u staveb prováděných „svépomocí“.

3.6 KVALIFIKOVANÁ ČINNOST STAVEBNÍHO DOZORU

Stavební dozor (§ 2 SZ) je pojem související se stavbou zajišťovanou stavebníkem svépomocí – tedy nikoliv dodavatelsky přes smlouvu o dílo podle OZ se zhotovitelem jako stavebním podnikatelem (§ 160 odst. 3, 4 SZ). Stavební dozor není podle ŽZ a NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů živností). Stavební dozor není ani vybranou činností ve výstavbě podle AZ – viz taky závěr kap. 3.1 a 7.3.

Stavebním dozor jako odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí je vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Nejedná se ale o tzv. „vybranou činnost ve výstavbě“ (§ 158 SZ); výkon stavebního dozoru jako technické činnosti, může ale být prováděn osobou s oprávněním podle AZ, neboť se jedná podle § 12, 18 a 19 AZ o „další odbornou činností“ autorizovaného osoby.

4 ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

4.1 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

Územní rozhodnutí podle § 84 odst. 1 SZ vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení (§ 87 SZ), územní rozhodnutí v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a SZ) nebo zjednodušeného územního řízení (§ 95 SZ).

Územním rozhodnutím (ÚR) jsou podle § 77 SZ rozhodnutí o:

• umístění stavby nebo zařízení (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“) – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ;
• dělení nebo scelování pozemků – § 82 SZ;
• ochranném pásmu – § 83 SZ.

Stavební úřad rozhodne o umístění stavby nebo zařízení, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území nebo dělení nebo scelování pozemků v územním řízení (§ 84 odst. 1 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 odst. 1 SZ).

Územní rozhodnutí se podle § 78 odst. 2 SZ nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán (§ 61 SZ).

Územní rozhodnutí se podle § 78 odst. 3 SZ nevydává, pokud se vydává společné povolení (§ 94j–94z SZ).

Územní rozhodnutí lze podle § 78 odst. 1 nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 SZ nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a SZ. Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí musí být zpracována autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ (AO).

Územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ může za určitých podmínek stavební úřad uložit u stavby zpracování prováděcí dokumentace stavby, která musí být k dispozici před zahájením stavby; tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4–8. Jedná se o stavební záměry: vedení sítí elektro komunikací, distribuční soustavy v elektroenergetice, distribuční soustavy v plynárenství, rozvodná tepelná zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení, u kterých není běžně vyžadováno stavební povolení ani ohlášení. Tyto stavby musí být realizovány vždy dodavatelsky, tedy zhotovitelem jako stavebním podnikatelem podle OZ (nesmí být realizovány svépomocí – § 160 SZ), a musí být povolovány do užívání kolaudačním souhlasem.

Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem (AO), stavební úřad podle § 86 SZ odst. 4 řízení zastaví.

4.1.1 Rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o umístění stavby v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o umístění stavby ve zjednodušeném územním řízení

Rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 odst. 1 SZ vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel a podmínky pro její umístění, zpracování návazné projektové dokumentace a napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2 písm. a) až t) SZ s výjimkou záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a dále podle § 79 odst. 6 SZ ani stavební úpravy a udržovací práce.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 3, § 9 a příloha č. 1 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o umístění stavby lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění pro běžné stavby je stanoven přílohou č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; pro liniové stavby technické infrastruktury, pro stavby dráhy, pro stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace a pro soubor staveb v areálu jaderného zařízení přílohami č. 2–5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (podle přílohy č. 1 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 1 část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 1 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením (§ 9b ZEIA), postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Podle přílohy č. 1 část D bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle bodu 7 částí B, C a D přílohy č. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a zákona č. 22/1997 Sb., o technické požadavcích na výrobky (ZTPV)).

Dokumentaci o umístění stavby (§ 79 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.2 Rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně využití území v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o změně využití území ve zjednodušeném územním řízení

Podle § 80 odst. 1 SZ stanoví Rozhodnutí o změně využití území nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. Vyžadují je stavební záměry specifikované v § 80 odst. 2 písm. a)–f) SZ. Toto rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují záměry uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) až e) SZ s výjimkou území, na kterých se nalézají archeologické nálezy, a záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 4, § 10 a příloha č. 2 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část.; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o změně využití území lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území je stanoven přílohou č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb. (podle přílohy č. 2 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 2 část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 2 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Podle přílohy č. 2 část D bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle části D bod 7 přílohy č. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou k žádosti tohoto územního rozhodnutí u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Dokumentaci o změně využití území (§ 80 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.3 Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území ve zjednodušeném územním řízení

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle § 81 odst. 1 SZ vyžadují takové změny v užívání stavby, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení stavebního záměru na životní prostředí podle ZEIA, nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 5, § 11 a příloha č. 3, část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území je stanoven přílohou č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (podle přílohy č. 3, část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 3, část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivu na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 3, část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Dokumentaci o změně vlivu užívání stavby na území (§ 81 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.4 Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení

Podle § 82 odst. 1 SZ stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků a je možno jej vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků.

Rozhodnutí o dělení a scelování pozemků lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků, představuje tedy rozhodnutí, které nesměřuje ke stavební činnosti. Při dělení i při scelování pozemků de facto vzniká nový pozemek či pozemky, mění se pouze identifikace pozemků, tudíž není tento druh územního rozhodnutí nástrojem, který by měnil povahu pozemku. Rozhodnutím jsou stanovena zákonná pravidla pro dělení a scelování pozemků v souladu se záměry územního plánování. Toto územní rozhodnutí je podkladem pro geometrické plány podle katastrálního zákona, na základě kterého se vytvářejí nové pozemkové parcely.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o dělení a scelování pozemků není ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, upřesněn. Podle § 6, § 12 a přílohy č. 4 část B bod 5. vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je přílohou žádosti o vydání tohoto rozhodnutí celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelování pozemků s vyznačením přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům.

Grafické přílohy žádosti se podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přikládají ve dvou vyhotoveních.

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 4 část C bod 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Dokumentaci o dělení nebo scelování pozemků (§ 82 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Obsahově se nejedná o „plnohodnotnou“ dokumentaci podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ a podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.1.5 Rozhodnutí o ochranném pásmu

Rozhodnutí o ochranném pásmu podle § 83 odst. 1 SZ chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí a naopak. Vydává se zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až § 81 SZ, tedy současně s rozhodnutím o umístění stavby, s rozhodnutím o změně využití území nebo rozhodnutím o změně vlivu užívání stavby na území. Lze je vydat i samostatně.

Poznámka:
Ochranná pásma jsou stanovena ve složkových zákonech, jako jsou zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, č. 458/2000 Sb., energetický zákon, č. 254/2001 Sb., o vodách, č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích apod., vše ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o ochranném pásmu není ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, upřesněn. Podle § 7, § 13 a přílohy č. 5 část B bod 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je přílohou žádosti o vydání tohoto rozhodnutí celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel pozemků a staveb na nich, ze které bude zřejmé:

a) rozsah ochranného pásma;

b) již existující ochranná pásma, chráněná a záplavová území;

c) veřejná dopravní a technická infrastruktura dotčená ochranným pásmem s vyznačením náhradních opatření, např. jejich přeložek nebo nových staveb.

Podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, grafická příloha rozhodnutí o ochranném pásmu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků. U ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 metrů a staveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na mapovém podkladě v odst. měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000.

Grafické přílohy žádosti se podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., přikládají ve dvou vyhotoveních.

Dokumentaci o ochranném pásmu (§ 83 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Obsahově se nejedná o „plnohodnotnou“ dokumentaci podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ a podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.2 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA

Stavební úřad může se žadatelem uzavřít veřejnoprávní smlouvu podle § 78a SZ, která nahradí územní rozhodnutí o:

• umístění stavby nebo zařízení – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ.

Veřejnoprávní smlouva je specifikována v § 159 správního řádu.

Veřejnoprávní smlouvu nelze podle § 78a odst. 1 SZ uzavřít se žadatelem v případech záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

K návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí podle § 79, § 80 nebo § 81 SZ žadatel připojí podle § 78a odst. 2 SZ dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání příslušného územního rozhodnutí. Dále podle § 78a odst. 4 žadatel přiloží grafickou přílohu, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popř. další vybranou dokumentaci. Podle § 158 odst. 1 SZ je zpracování dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí tzv. vybranou činností. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání příslušného rozhodnutí je stanoven přílohou č. 1–7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci pro veřejnoprávní smlouvu (§ 78a SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.3 SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ, SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ S POSOUZENÍM VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ U STAVEB DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

U staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ a staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) SZ lze vydat společné povolení (§ 94j až 94z SZ).

U staveb, na které se vydává společné povolení, se nevydává podle § 78 odst. 3 SZ územní rozhodnutí.

Podléhá-li stavba ZEIA, lze vydat společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q).

Stavební úřad podle § 94q odst. 1 SZ postupuje ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným úřadem podle SZ a podle ZEIA. Žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí pro stavební záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle ZEIA, projedná stavební úřad ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným úřadem, který vydá závazné stanovisko o posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí v rámci společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí; závazné stanovisko je podkladem pro vydání společného povolení.

Podle § 94q odst. 2 SZ ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením (§ 9b ZEIA), postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Společné územní a stavební řízení (§ 7a a § 13a, příloha č. 6 část B bod 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb.) podle § 94l odst. 1e SZ vyžaduje společnou dokumentaci podle, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technologických a technických zařízení a dokladovou část. Jedná se o rozhodující podklad pro vydání tzv. společného povolení.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je stanoven přílohou č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí příloha č. 6 části B vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro společné povolení ve společném řízení s posouzením vlivu na životní prostředí podle § 94j SZ platí příloha č. 6, část C vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podle přílohy č. 1, 2 a 3 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto společného povolení musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle § 15 odst. 6 VZ lze povolit ve společném územním a stavebním řízení vodní dílo.

Podle § 2j odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb. lze povolit ve společném územním a stavebním řízení v omezeném rozsahu stavby dopravní infrastruktury.

• Dokumentaci pro vydání společného povolení přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a jeho přílohy č. 4, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.
• V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.
• Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé jsou specifikovány vyhláškou č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Dokumentaci pro společné územní a stavební řízení (§ 94l SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.4 ZJEDNODUŠENÉ ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

Stavební úřad podle § 95 odst. 1 SZ rozhodne o:

• umístění stavby – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ;
• dělení a scelování pozemků – § 82 SZ.

ve zjednodušeném územním řízení, jestliže je záměr v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, nejedná se o záměr, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí a jsou doložena závazná stanoviska, popř. rozhodnutí dotčených orgánů a souhlasy účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům a stavbám na nich, může být umístěním stavebního záměru dotčeno. Obsah žádosti je vymezen v § 13b a přílohou č. 1 až 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, shodně s příslušnými žádostmi o územní rozhodnutí.

Pro zjednodušené územní řízení SZ ani vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví konkrétně rozsah a obsah dokumentace. Ve zjednodušeném územním řízení platí pro zpracování dokumentace obdobný režim jako pro „klasické“ územní řízení. V § 13b odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je však předepsáno, že k vydání příslušného druhu územního rozhodnutí se ve zjednodušeném územním řízení připojují přílohy uvedené v částech C formulářů jednotlivých žádostí o vydání příslušných druhů územních rozhodnutí (přílohy č. 1–4 vyhlášky č. 503/2006 Sb.) a odpovídající dokumentaci podle příloh č. 1, 2, 4, 6 a 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Pro územní rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení o dělení a scelování pozemků je podle přílohy č. 4 část C bodu 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, součástí žádosti celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelování pozemků s vyznačením přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům.

Grafické přílohy žádosti a dokumentace se podle § 13b odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb. předkládají ve dvou vyhotoveních.

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků, představuje tedy rozhodnutí, které nesměřuje ke stavební činnosti. Při dělení i při scelování pozemků de facto vzniká nový pozemek či pozemky, mění se pouze identifikace pozemků, tudíž není tento druh územního rozhodnutí nástrojem, který by měnil povahu pozemku. Rozhodnutím jsou stanovena zákonná pravidla pro dělení a scelování pozemků v souladu se záměry územního plánování. Toto územní rozhodnutí je podkladem pro geometrické plány podle katastrálního zákona, na základě kterého se vytvářejí nové pozemkové parcely.

Dokumentaci pro zjednodušené územní řízení (§ 95 SZ) o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

Dokumentaci pro zjednodušené územní řízení (§ 95 SZ) o dělení a scelování pozemků nemusí zpracovat autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.5 ÚZEMNÍ SOUHLAS

Územní souhlas (ÚS) podle § 96 odst. 1 SZ lze vydat místo územního rozhodnutí, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Jeho bližší obsah je vymezen v § 15a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle ZEIA.

V případě vydávání územního souhlasu neprobíhá územní řízení ani zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ, a tudíž neplatí ani, pokud se týká dokumentace, § 86 odst. 2e SZ.

Územní souhlas postačí v případech uvedených v § 96 odst. 2 písm. a) až g) SZ:

a) u stavebních záměrů uvedených v § 103 SZ (stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení);

b) u ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení;

c) u změn staveb;

d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m²;

e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru;

f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady;

g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o ÚS nesplňuje podmínky pro jeho vydání, rozhodne o provedení územního řízení. Pokud je to nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění dokumentace, která musí být u staveb podle § 96 odst. 2 písm. e) SZ a u ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ zpracována projektantem, tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ, v rozsahu dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního souhlasu není blíže ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, stanoven.

K žádosti o územní souhlas (§ 96 odst. 3 SZ, § 15 a § 15a přílohy č. 7 část B bod 5 a 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 96 odst. 3 písm. d) a e) SZ mj.:

• celkovou situaci v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle jeho charakteru, zejména půdorysy rozhodujících podlaží a pohledů u budov; popis záměru musí vždy splňovat podmínky ze závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Grafické přílohy žádosti se podle § 15 odst. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předkládají ve dvou vyhotoveních.

Podle bodu 11 části B přílohy č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou žádosti o územní souhlas u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ, ZTPV).

Dokumentaci pro územní souhlas (§ 96 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.6 SPOLEČNÝ ÚZEMNÍ SOUHLAS A SOUHLAS S PROVEDENÍM OHLÁŠENÉHO STAVEBNÍHO ZÁMĚRU (SPOLEČNÉ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU)

Podle § 96a odst. 1 SZ u staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ, staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) SZ lze vydat společný územní souhlas (§ 96 SZ) a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 105 SZ), tj. společný souhlas, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Příslušným k vydání společného souhlasu je stavební úřad příslušný k povolení stavby podle § 13 odst. 1 SZ, § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ nebo § 16 odst. 2 písm. d) SZ.

Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 SZ provést na základě společného souhlasu.

Podle § 96a odst. 2 SZ podá-li stavebník společné oznámení záměru, vydá stavební úřad společný souhlas, za předpokladu, že jsou splněny požadavky a podmínky § 96 a 105 SZ.

Ke společnému oznámení záměru stavebník připojí doklady podle § 96 odst. 3 písm. a) až e) SZ a dokumentaci podle povahy záměru uvedenou v § 105 odst. 2 až 6 SZ a celkovou situaci v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí (příloha č. 16 část B bod 6 a 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Podle části B bod 11 přílohy č. 16 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou k žádosti o společný souhlas u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Projektovou dokumentaci pro společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 96a SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ, jedná-li se o stavby podle § 104 odst. 1 písmeno a) až e) v souladu s § 105 odst. 3 SZ. U ostatních ohlašovaných záměrů postačí kvalifikovaná (§ 104 odst. 1 písmeno f) až i) a k) SZ) může dokumentaci zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

4.7 ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O STAVEBNÍ UZÁVĚŘE A ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O ASANACI ÚZEMÍ

Územní opatření vydává pro vymezené území v přenesené působnosti územní rada obce.

Územní opatření o stavební uzávěře podle § 97 odst. 1 SZ, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území.

Územní opatření o asanaci území podle § 97 odst. 2 SZ se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií.

Součástí územního opatření o stavební uzávěře, popř. o asanaci území, je podle § 99 odst. 1, popř. § 100 odst. 2 SZ a § 17 a § 18 vyhlášky č. 503/2006 Sb. grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.

Grafickou přílohou, která je součástí územního opatření o stavební uzávěře nebo o asanaci území, je podle § 17 a § 18 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ověřený výkres na kopii katastrální mapy s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra, nebo kterého se opatření o asanaci týká. Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře nebo asanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se ověřený výkres mapovým podkladem v měřítku 1 : 5 000 s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra, nebo kterého se opatření o asanaci týká.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního opatření není blíže stanoven ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci pro územní opatření o stavební uzávěře a pro územní opatření o asanaci území (§ 97 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5 STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

5.1 STAVBY NEVYŽADUJÍCÍ STAVEBNÍ POVOLENÍ ANI OHLÁŠENÍ

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu podle § 103 odst. 1 SZ nevyžadují

a) stavební záměry (§ 3 odst. 5 SZ) uvedené v § 79 odst. 2 SZ. Jedná se o stavby nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas;

b) terénní úpravy (§ 3 odst. 1 SZ) uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) SZ nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e) SZ;

c) udržovací práce (§ 3 odst. 4 a § 139 SZ), jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou;

d) stavební úpravy (§ 2 odst. 5 písm. c) SZ), pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (ZEIA) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou;

e) stavby a zařízení (§ 2 odst. 3 SZ), a to

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení;

2. stavby pro zemědělství do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; stavby pro zemědělství nad 60 m² zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m² zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují, ledaže se jedná o stavby pro ustájení zvířat nebo chovatelství anebo zemědělské stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);

3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m² a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov (ZEK);

5. distribuční soustava v elektroenergetice s výjimkou budov;

6. distribuční soustava v plynárenství s výjimkou budov a těžební plynovody⁶⁹⁾;

7. rozvodné tepelné zařízení s výjimkou budov;

8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;

9. stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla (vodní zákon);

10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky, včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnicích doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní;

11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m³ určené výhradně pro odběr plynné fáze;

12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m³ a do výšky 3 m;

13. nádrže na vodu do 100 m³ obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

14. oplocení;

15. reklamní a informační zařízení (§ 2 odst. 3 a § 3 odst. 2 SZ);

16. výrobky plnicí funkci stavby (§ 2 odst. 3 SZ), včetně základových konstrukcí pro ně;

17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy (vyhláška č. 501/2006 Sb.) do 300 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

18. bazén nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci

19. stožáry pro vlajky výšky nad 8 m.

Stavební předpisy nevyžadují zpracování dokumentace pro tyto stavby. V praxi lze očekávat, že pro provedení těchto staveb vypracuje zhotovitel (nebo jím, případně stavebníkem pověřená osoba) realizační/ výrobní/ konstrukční dokumentaci stavby (terminologie není ustálená).

U stavebních záměrů podle § 103 postačí v předcházejícím územním řízení podle § 96 odst. 2 písm. a) pouze územní souhlas.

Poznámka:
Stavby podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 4. až 8. ale vyžadují zpracování dokumentace pro provádění stavby, nesmí podléhat zpracování EIA, nemohou být realizovány formou svépomocí a musí být kolaudovány.

Podle § 15 odst. 2 VZ stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.

Dokumentaci stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (§ 103 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Právní předpisy nespecifikují rozsah a obsah této dokumentace.

5.2 STAVBY (JEDNODUCHÉ), U KTERÝCH POSTAČÍ OHLÁŠENÍ

Ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 SZ vyžadují

a) stavby (§ 2 odst. 3 SZ) pro bydlení a pro rodinnou rekreaci (§ 2a–§ 2b vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;

b) podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem (VZ) nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d) (stavby v působnosti MPO ČR jako stavebního úřadu);

c) stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let. Dobu dočasnosti nelze prodloužit;

d) stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2 SZ;

f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch (vyhláška č. 501/2006 Sb.) o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

g) stavby zařízení staveniště (§ 3 odst. 2 a 3 SZ, vyhláška č. 501/2006 Sb.) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1 SZ;

h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím;

i) terénní úpravy (§ 3 odst. 1 SZ) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) SZ;

j) udržovací práce na stavbě (§ 3 odst. 4 a § 139 SZ) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) SZ;

k) stavební úpravy (§ 2 odst. 5 písm. c) SZ) pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (ZEIA).

Stavební úřad může podle § 78 odst. 6 SZ v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) SZ stanovit, jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů nebo ochrana práv účastníků řízení, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení.

Podle § 15a odst. 1 VZ k provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu (ZTPV), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení SZ o ohlašování staveb. Ohlášení tohoto vodního díla obsahuje náležitosti uvedené v § 15a odst. 2 VZ, včetně příslušné projektové dokumentace podle SZ. Podle § 15a odst. 3 VZ udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy.

V případě výstavby nové budovy je podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (ZHE), stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit mj. průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie.

Ohlášení postačí podle § 104 odst. 2 SZ u změn staveb uvedených v § 104 odst. 1 SZ, pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.

Ohlášení nevyžadují podle § 104 odst. 3 SZ stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.

Ohlášení je vyloučeno podle § 104 odst. 4 SZ u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

U ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení podle § 104 SZ postačí v předcházejícím územním řízení podle § 96 odst. 2 písm. b) SZ místo územního rozhodnutí pouze územní souhlas.

K ohlášení stavebník připojí podle § 105 odst. 2 písm. e) SZ projektovou dokumentaci nebo dokumentaci.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, rozhodne usnesením podle § 107 odst. 1 SZ o provedení stavebního řízení podle § 108 SZ.

5.2.1 Ohlášení staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ

K ohlášení staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, § 18a a přílohy č. 8 část B bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 2 písm. e) a odst. 3 SZ projektovou dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a dokladovou část. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby na ohlášení stanoví příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo u dopravních staveb příloha č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., (§ 18a a příloha č. 8 část B bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Projektovou dokumentaci pro ohlášení staveb (§ 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.2.2 Ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) SZ

K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 4 písm. a) až g) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) technické řešení stavby s popisem jejího provedení, mechanické odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a seznamu použitých podkladů, technických norem nebo technických předpisů;

c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;

d) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat, anebo na životní prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků;

e) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění bezpečnosti při užívání stavby;

f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy;

g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje současný stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující stavby, dopravní a technickou infrastrukturu, vzorové příčné řezy v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 200.

Dokumentaci pro ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch (§ 104 odst. 1 písm. f) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.3 Ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ

K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 4 písm. a) až h) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;

c) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí, včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků;

d) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění bezpečnosti při užívání stavby;

e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy;

f) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb na nich, podzemních sítí technické infrastruktury, včetně návrhu přípojek a stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území;

g) požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis (vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb.);

h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.

Dokumentaci pro ohlášení staveb zařízení staveniště (§ 104 odst. 1 písm. g) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.4 Ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h) SZ

K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 5 písm. a) až b) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy s vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu.

Dokumentaci pro ohlášení staveb opěrných zdí (§ 104 odst. 1 písm. h) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.5 Terénní úpravy podle § 104 odst. 1 písm. i) SZ

K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 6 písm. a) až d) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o záměru, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o využití území, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě;

c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy;

d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaného záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území. Podle povahy a rozsahu záměru se připojí též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání nebo vytyčovací výkresy. U technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a výškové umístění.

Dokumentaci pro ohlášení terénních úprav (§ 104 odst. 1 písm. i) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

5.2.6 Ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ

K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 7 SZ dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení, popř. požárně bezpečnostní řešení, vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb. Kvalifikační požadavky na zpracovatele dokumentace udržovacích prací uvedených v § 104 odst. 1 písm. j) SZ nejsou ve SZ stanoveny.

Dokumentaci pro ohlášení udržovacích prací (§ 104 odst. 1 písm. j) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.2.7 Ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) SZ

K ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) SZ stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 7 SZ dokumentaci obsahující jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební úpravy, popř. požárně bezpečnostní řešení, vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb.

Dokumentaci pro ohlášení stavebních úprav (§ 104 odst. 1 písm. k) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

5.3 STAVBY VYŽADUJÍCÍ STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební povolení (§ 115 SZ) se vyžaduje podle § 108 odst. 1 SZ u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li SZ nebo jiný právní předpis jinak.

Stavební povolení vyžadují podle § 108 odst. 2 SZ změny staveb uvedených v § 104 SZ, jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.

Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl usnesením podle § 107 SZ, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení.

Stavební řízení se podle § 108 odst. 3 SZ nevede, je-li podána žádost o stavební povolení u stavebních záměrů podle § 103 SZ (stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení).

Podle § 15 odst. 1 VZ k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění, je třeba povolení vodoprávního úřadu. Podle § 15 odst. 5 VZ vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, příp. výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.

K žádosti pro stavební povolení stavebník podle § 110 odst. 2 písm. b) SZ připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a dokladovou část. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavbu vyžadující stavební povolení je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ), nebo u dopravních staveb přílohou č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. (§ 18 b) až c), příloha č. 9 část B bod 5. vyhlášky č. 503/2006 Sb.).

Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad podle § 110 odst. 4 SZ řízení zastaví.

Projektovou dokumentaci pro stavební povolení (§ 115 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.4 STAVBY NA VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVU

Veřejnoprávní smlouva je specifikována v § 159 SŘ.

U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad podle § 116 odst. 1 SZ uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby (§ 18e vyhlášky č. 503/2006 Sb.), která nahradí stavební povolení.

Veřejnoprávní smlouvu podle § 116 odst. 1 nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Stavebník předloží stavebnímu úřadu podle § 116 odst. 2 SZ návrh veřejnoprávní smlouvy. K návrhu připojí projektovou dokumentací a další doklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavbu na veřejnoprávní smlouvu je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako k žádosti o stavební povolení) nebo přílohou č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy podle § 116 odst. 3 SZ odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není zpracována projektantem.

Projektovou dokumentaci pro veřejnoprávní smlouvu (§ 116 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.5 STAVBY NA OZNÁMENÍ STAVEBNÍHO ZÁMĚRU S CERTIFIKÁTEM AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA

Stavebník je oprávněn, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním předpisem (např. vodní zákon) jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl v určitých případech (významný vliv na ŽP, vliv na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem) stavební úřad v územním rozhodnutí podle § 117 odst. 2 SZ, provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu s certifikátem autorizovaného inspektora, který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení (§ 18f až 18g a příloha č. 10 část B bod 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) připojil projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako k žádosti o stavební povolení).

Autorizovaný inspektor může podle § 117 odst. 1 posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu, pokud nejde o záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Autorizovaný inspektor podle § 117 odst. 3 SZ vystavením certifikátu (§ 18j vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí.

Podle § 15 odst. 11 VZ jsou vodní díla nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem. To neplatí v případě vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

Projektovou dokumentaci na oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.6 STAVBY DOPRAVNÍ A STAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, se nevztahuje podle § 1 odst. 3 ve vazbě na § 194 písm. c) SZ v procesu stavebního povolování na projektovou dokumentaci dopravních staveb, tj. staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou dokumentace pro vydání tzv. Společného povolení. Pro průběh stavebního řízení u dopravních staveb platí ale zásady uvedené ve SZ pro stavby na ohlášení, pro stavby na stavební povolení a pro stavby na veřejnoprávní smlouvu.

Požadavky na rozsah a obsah dokumentace dopravních staveb v procesu územního umísťování a pro kolaudaci staveb stanoví tedy obecně v přílohách č. 1 až 11 vyhláška č. 499/2006 Sb.

Skladbu dokumentace pro průběh stavebního řízení dopravních staveb stanoví vyhláška č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. Vyhláška specifikuje v příloze č. 1 až 6 skladbu projektové dokumentace pro stavební řízení, tj. pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení a pro provádění staveb.

Skladbu dokumentace pro průběh stavebního řízení staveb dopravní infrastruktury stanoví, ve vazbě na zákon č. 416/2009 Sb., liniový zákon, vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení. Vyhláška specifikuje v příloze č. 1 a 2 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy, resp. pozemní komunikace (v omezeném rozsahu).

Projektová dokumentace částí staveb a ostatních objektů mimo, které nemají charakter dopravní stavby, se jako součást projektované dopravní stavby zpracovávají v rozsahu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby nebo stavební povolení dopravních staveb, tj. staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (§ 194 písm. c) SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.7 DIGITALIZACE STAVEBNÍCH PROCESŮ

Novelou č. 47/2020 Sb. zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství byla zahrnuta s účinností od 1. 7. 2023 do stavebního zákona digitalizace stavebních procesů.

§161a – Národní geoportál plánování

§184c – Elektronické úkony

§184d – Portál stavebníka

§184e – Poskytování informací vlastníkem technické infrastruktury

§184f – Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů

§184g – Evidence elektronických dokumentací

§184h – Přístup do evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů a evidence elektronických dokumentací

§184i – Informační systém identifikačního čísla stavby

Tyto procesy budou zahrnuty do připravovaného nového stavebního zákona, který má nabýt účinnost rovněž od 1. 7. 2023.

6 ZADÁVÁNÍ STAVEB FINANCOVANÝCH Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

6.1 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA STAVEBNÍ PRÁCE

Podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle AZ, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Poznámka:
Technický dozor stavebníka je podle ŽZ tzv. „volná živnost, obor činnosti č. 70 – Služby v oblasti hospodářské správy a služby organizačně hospodářské povahy“ a není u něj tudíž předepsána žádná kvalifikace ani praxe.

Autorský dozor a technický dozor nad prováděním stavby představují činnosti, ke kterým jsou ale osoby autorizované podle § 17 (autorizovaný architekt), § 18 (autorizovaný inženýr) ev. § 19 (autorizovaný technik) AZ oprávněné (autorské právo a autorský dohled je předmětem § 2 a § 11 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Nejedná se o „vybranou činnost“ podle § 58 SZ, ale „další odbornou činnost“ podle § 12 AZ.

Podle § 14 odst. 3 písm. a) ZZVZ veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí činností pro účely veřejných zakázek, příp. poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi nebo zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací vytvářejících jednotný celek.

Podle § 25 až § 27 ZZVZ jsou rozlišovány podmínky režimů: nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Limity a částky pro účely ZZVZ určuje NV č. 172/2016 Sb.

6.2 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA STAVEBNÍ PRÁCE

ZZVZ specifikuje zadávací podmínky (zadávací dokumentaci) veřejné zakázky v § 36 jako soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

Technické podmínky veřejné zakázky pro stavební práce specifikuje v § 92 odst. 1 písm. a) a b).

Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce obsahuje:

a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr; ve znění právního předpisu č. 405/2017 Sb.,

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou.

Dokumenty podle odst. 1 § 92 ZZVZ mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Vyhláška č. 169/2016 Sb. stanovuje, že dokumentací podle § 92 odst. 1 ZZVZ je dokumentace, která svým rozsahem odpovídá:

a) dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;

b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 2, 4 a 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů;

c) dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Tato dokumentace (dále jen „dokumentace pro zadání stavebních prací“) určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen „soupis prací“) včetně výkazu výměr.

MMR ČR již dříve potvrdilo, že vyhláška č. 169/2016 Sb. nestanovuje, kdo má být zpracovatelem dokumentace pro zadání stavebních prací. Podrobnost dokumentace musí umožňovat sestavení již uvedeného položkového soupisu stavebních prací, dodávek a služeb (§ 3 až § 7 této vyhlášky). Současně platí ustanovení prováděcích vyhlášek o dokumentaci staveb ke SZ, že rozsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění a době trvání stavby.

Dokumentaci pro zadání stavebních prací veřejných zakázek (§ 92 ZZVZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7 PROVÁDĚNÍ STAVEB

7.1 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Stavebník je podle § 152 odst. 2 SZ povinen pro účely projednání záměru podle stavebního zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.

Stavebník je povinen podle § 152 odst. 3 písm. c) SZ zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby.

Pokud zpracovala projektovou dokumentaci u stavby financované z veřejného rozpočtu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (AZ), zajistí podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta (§ 113 odst. 2 SZ) nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ může stavební úřad, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby (§ 132 SZ), při kontrolních prohlídkách stavby (§ 133 a § 134 SZ) nebo při vydávání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ) uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Jedná se o podrobnější dokumentaci zpracovanou obvykle samostatně pro jednotlivé pozemní, inženýrské objekty a technologická zařízení. Tato dokumentace musí být vždy zpracována pro stavby energetické podle § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ. Pro stavby umísťované územním souhlasem (§ 96 SZ) se ustanovení § 92 odst. 1 SZ použije přiměřeně. Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby uložené podle § 92 odst. 1 SZ pro účely uvedené v § 133, § 134 nebo § 122 SZ je stanoven přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo přílohou č. 2, 4 a 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. Dokumentace pro provádění stavby musí být, pokud je nařízená stavebním úřadem, k dispozici před zahájením stavby nejen zhotoviteli stavby, ale především pro účely kontrolních prohlídek stavby (§ 133 odst. 3 SZ).

Z hlediska SZ není specifikován nikde požadavek, aby dokumentaci pro provádění stavby zpracovala táž osoba, která zpracovala projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení.

Projektovou dokumentaci pro provádění stavby (§ 92 a § 158 odst. 2 písm. h) SZ), musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7.2 ODBORNÉ VEDENÍ PROVÁDĚNÍ STAVBY

Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou povinni podle § 155 SZ bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.

Podle § 152 odst. 3 písm. a) SZ při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu stavebního podnikatele (vázaná živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ podle ŽZ), který bude stavbu provádět. U svépomocné formy výstavby je stavebník povinen oznámit jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, které bude vykonávat stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ); změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu.

Provádět stavbu podle § 160 odst. 1 SZ může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v § 160 odst. 3 a 4 SZ (akce svépomoci) není stanoveno jinak. Zhotovitel stavby podle § 160 odst. 2 SZ je mj. povinen provádět stavbu v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Odborné vedení provádění stavby (§ 158 a § 160 SZ) musí být zabezpečeno stavbyvedoucím (§ 134 SZ), tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ.

7.3 STAVBA SVÉPOMOCÍ

Svépomocí může podle § 160 odst. 3 a 4 SZ stavebník sám pro sebe provádět stavby uvedené v § 103 SZ (stavby bez stavebního povolení a bez ohlášení) s výjimkou staveb z § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 a dále stavby z § 104 SZ (stavby na ohlášení), pokud stavebník zajistí stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 SZ), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, tedy autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ.

Povinnosti stavbyvedoucího a stavebního dozoru podle stavebního zákona jsou vymezeny zejména v § 153 SZ, zhotovitele stavby v § 160 odst. 2 SZ – viz také kap. 2.1, 3.6 a § 134 SZ.

Stavebním dozorem (§ 2 odst. 2 a § 160 SZ) je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Tyto podmínky splňuje samozřejmě i autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ mající uvedené vzdělání stavebního nebo architektonického směru.

7.4 ZMĚNA STAVBY PŘED JEJÍM DOKONČENÍM

Stavebník je podle § 118 odst. 1 SZ povinen provádět stavbu v souladu s jejím vydaným povolením. Za povolení se považuje souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 106 SZ, stavební povolení podle § 115 SZ, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117, společné povolení, opakované stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle § 78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení, územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva podle § 78a anebo územní souhlas u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí. Vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve společném územním a stavebním řízení, ustanovení § 94 se použije přiměřeně; to neplatí, bylo-li vedeno společné územní a stavební řízení.

Podle § 118 odst. 5 SZ může být změna stavby před dokončením prováděna na základě oznámení stavebnímu úřadu za podmínek § 117. To neplatí u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Podle § 118 odst. 6 SZ může stavební úřad schválit změnu stavby před dokončením, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení (§ 134 odst. 1 SZ), rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku.

Podle § 118 odst. 7 SZ pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, kdy se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou, může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí. Nebude-li záměr stanovené podmínky splňovat, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů a postupuje podle § 118 odstavce 3 SZ.

K žádosti stavebník podle § 118 odst. 3 SZ přiloží projektovou dokumentaci změn stavby, popř. kopii ověřené projektové dokumentace stavby, do které projektant vyznačí navrhované změny.

Projektovou dokumentaci změn staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až f) SZ před jejich dokončením (§ 118 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7.5 KONTROLNÍ PROHLÍDKA STAVBY

Stavebník k žádosti o povolení stavby přikládá podle části B. bodu 4. přílohy č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tzv. plán kontrolních prohlídek. Plán kontrolních prohlídek je rovněž přikládán autorizovaným inspektorem k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora.

Stavební úřad provádí podle § 133 odst. 1 SZ kontrolní prohlídku rozestavěné stavby obvykle ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby před vydáním kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ).

Při kontrolní prohlídce stavební úřad podle § 133 odst. 2 písm. b) SZ a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zjišťuje, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace a zda je řádně veden stavební deník (§ 157 SZ) nebo jednoduchý záznam o stavbě (§ 157 SZ a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Kontrolní prohlídka probíhá podle § 133 odst. 3 SZ na podkladě ověřené projektové dokumentace, popř. dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provádění stavby (§ 134 odst. 6 SZ, příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce je specifikován v § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb.

Zjistí-li podle § 134 odst. 2 SZ stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ (stavbyvedoucí podle § 153 odst. 1 a 2 a § 160 odst. 1 SZ), nebo osobu vykonávající stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ) anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě sjednali nápravu. Tyto osoby může stavební úřad rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, např. certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby (§ 156 SZ), jsou stanoveny a posuzovány podle zákona o technických požadavcích na výrobky (tzv. Prohlášení o shodě, Prohlášení o vlastnostech u stavebních výrobků s označením CE a podle ZPSSV).

Pokud není stavba užívána k povolenému účelu nebo stanoveným způsobem anebo je užívána bez povolení, vyzve podle § 134 odst. 5 stavební úřad vlastníka stavby, aby nepovolený způsob užívání stavby bezodkladně ukončil.

7.6 STAVEBNÍ DENÍK, ELEKTRONICKÝ STAVEBNÍ DENÍK

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení (§ 115 SZ) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (§ 105 SZ) musí být podle § 157 odst. 1 SZ veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ postačí jednoduchý záznam o stavbě. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou stanoveny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je podle § 157 odst. 2 SZ povinen vést zhotovitel stavby (§ 160 odst. 1 SZ), tzn. v praxi zhotovitelem pověřený stavbyvedoucí zajišťující odborné vedení provádění stavby. U stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) stavebník. Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou stanoveny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popř. odstranění vad a nedodělků. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 odst. 1 SZ, prokazují podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při výměně těchto osob v průběhu výstavby.

Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací, dále též osoba vykonávající technický dozor stavebníka, autorský dozor, koordinátor BOZP, autorizovaný inspektor a další osoby podle zvláštních právních předpisů (VZ, ZOO, HZ, ZPK apod.).

Řádně vedený a označený stavební deník je veřejnou listinou použitelnou jako důkazní prostředek i při soudních jednáních.

Po dokončení stavby předá její zhotovitel podle § 157 odst. 3 SZ originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.

Poznámka:
Příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v části C/3 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě – Stavební deník specifikuje: v případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Vlastník stavby je podle § 154 odst. 1 písm. d) SZ povinen uchovávat stavební deník (§ 157 SZ) po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ), popř. od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje.

Novelami stavebního zákona provedené novelami zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřičství a zákona č. 416/2009 Sb., liniový zákon by do oblasti vneseny nové prvky vedení stavebního deníku:

• Podle § 152 odst. 6 SZ u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu (nad 137,366 mil Kč), je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě (účinnost od 1. 1. 2021 podle novely č. 403/2020 Sb., zákona č. 416/2009 Sb.).
• Podle § 157 odst. 4 SZ lze stavební deník vést též elektronickou formou (účinnost od 1. 7. 2023 podle novely č. 47/2020 Sb., zákona č. 200/1994 Sb.).
• K problematice vedení stavebního deníku elektronickou formou vydalo 1. ledna 2021 MMR ČR následující stanovisko:

Z tohoto vyplývá, že aby mohl být stavební deník veden elektronickou formou, musí všechny osoby provádějící zápis do stavebního deníku být vlastníky elektronického podpisu. Pokud jej nemají, musí být zápis takové osoby do elektronického deníku vložen jako tzv. konvertovaný dokument podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Při autorizované konverzi dochází k úplnému převedení dokumentu z listinné podoby do podoby elektronické. Dokument původní i dokument konverzí vzniklý mají oba stejné právní účinky. Autorizovaná konverze dokumentů tedy pouze zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou formu dokumentů a nemá žádný vliv na obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení, které stanoví stávající příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Autorizované osoby, které podle ustanovení § 13 AZ opatřují dokumenty související s výkonem své činností vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném příslušnou profesní komorou (Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace. Mohou již v současnosti vlastnit elektronický podpis, avšak podle současně platných právních předpisů nikoli elektronické razítko. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud musí být na stavbě veden stavební deník v elektronické podobě a zápisy do něj provádí autorizované osoby, musí být zápisy autorizovaných osob převedeny do elektronické formy v souladu s postupy podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Vedení stavebního deníku (§ 157 SZ) stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení musí být při provádění stavby zabezpečeno zhotovitelem stavby (u stavby prováděné svépomocí stavebníkem). Provádět stavbu může jen zhotovitel (§ 160 SZ) jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (§ 134 SZ), tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ. Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí a další osoby podle § 157 SZ.

7.7 DOKUMENTACE ZHOTOVITELE (DODAVATELSKÁ, REALIZAČNÍ DOKUMENTACE)

SZ nespecifikuje dokumentaci, kterou si případně dále v rámci svých smluvních vztahů pro realizaci stavby zajišťuje (zhotovuje) zhotovitel stavby. Jedná se o v praxi používaný termín: dokumentace zhotovitele, dodavatelská dokumentace nebo realizační dokumentace, která je často doplňována i konstrukčními, výrobními či dílenskými výkresy, a to pro lepší specifikaci technologických a pracovních postupů, organizaci výstavby, montážní potřeby apod. Pro zpracování této dokumentace se často využívá přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť jiný právní předpis pro rozsah a obsah takové dokumentace v právním prostředí ČR neexistuje.

Již v dokumentaci pro územní rozhodnutí podle částí B/B.2/B.2.1 přílohy č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno uvádět „základní požadavky na výstavbu“ a nastínit případný požadavek na zpracování dokumentace pro provádění stavby (příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž se týká projektové dokumentace pro společné povolení podle části B/B.2/B.2.1 přílohy č. 8 až 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V projektové dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení podle části D/D.1/D. 1.2 písmeno a) přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno uvádět navíc specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby (zpracovávané podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), případně dokumentace zajišťované přímo zhotovitelem.

Při zpracovávaní dokumentace zhotovitele pro realizaci stavby nutno, podle úvodu a části D. 1.1 písmeno a) popř. D. 1.2 přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, specifikovat požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem – obsah a rozsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele. Stavebník si ovšem může rozsah a obsah vymezit i jinak v rámci svých smluvních vztahů, tak, aby dokumentace sloužila nejen pro realizaci stavby, ale i pro montáže, budoucí demontáže, udržovací práce a inovační záměry.

Dokumentaci zhotovitele (realizační, dodavatelskou, konstrukční, dílenskou, výrobní dokumentaci pro realizaci staveb), nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8 KOLAUDACE

8.1 UŽÍVÁNÍ DOKONČENÝCH STAVEB (KOLAUDAČNÍ SOUHLAS, DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ – PASPORT)

Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb jsou specifikovány v přílohách č. 1 až 4 zejména v části III. vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, a dále v příloze č. 1 až 3 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Podle § 119 odst. 1 SZ dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, nebo pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o

a) stavbu veřejné infrastruktury;

b) stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit;

c) stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu;

d) změnu stavby, která je kulturní památkou;

e) vodní dílo podle § 15a odst. 3 vodního zákona,

lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.

Podle § 152 odst. 5 SZ platí, že dokončení stavby, která byla prováděna na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, ale nepodléhá kolaudaci, je stavebník povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník k ohlášení geometrický plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku, stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce (viz příslušné metodiky MMR ČR).

Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává ten stavební úřad, který vydal povolení stavby.

Stavebník podle § 121 odst. 1 SZ předloží stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu (§ 18i a příloha č. 12 část A, B vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 121 odst. 1 SZ), pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci (příloha č. 12, část B bod 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) uvedeným v § 118 odst. 7 SZ. Pokud nedošlo v průběhu výstavby k žádným změnám, předkládá stavebník původní ověřenou dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby. Stavebník zajistí provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsané zvláštními právními předpisy. Pro vydání kolaudačního souhlasu opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby.

U staveb dopravní a technické infrastruktury předkládá stavebník dokumentaci geodetické části skutečného provedení vždy (příloha č. 12, část B bod 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je stanoven přílohou č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může dokumentaci skutečného provedení stavby tvořit též kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. Podle části B bodu 1 přílohy č. 11, resp. č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nutno přiložit k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu i geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem. Podle bodu 6 části B přílohy č. 12, je nutno přiložit také doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Podle § 122 odst. 5 SZ dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno kolaudační řízení. Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

Podle § 122a odst. 3 až 5 SZ stavební úřad provede vždy závěrečnou kontrolní prohlídku stavby. V kolaudačním řízení stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v § 118 odst. 7.

Jsou-li splněny podmínky podle § 122 odst. 3, stavební úřad vydá kolaudační rozhodnutí. Kolaudačním rozhodnutím povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.

V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu.

Vlastník stavby je povinen podle § 125 odst. 1 a § 154 odst. 1 písm. e) SZ uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení. Pokud takováto dokumentace nebyla pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby, a to v rozsahu a obsahu stanoveném přílohou č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci skutečného provedení stavby může tvořit podle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. V případě nepředložení může stavebníkovi stavební úřad pořízení této dokumentace nařídit. Za určitých podmínek (§ 125 odst. 3 SZ) uloží stavební úřad předložení pouze zjednodušené dokumentace stavby – podle přílohy č. 14 část 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební úřad zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s vydanými povoleními a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací a zda provedení stavby odpovídá požadavkům na stavby (právní předpisy, normy atd.).

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládanou s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ (§ 121 SZ), musí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

V případech, kdy dokumentace skutečného provedení stavby není u již užívané stavby k dispozici, nařídí stavební úřad zpracování této dokumentace, popř. pasportu (§ 125 SZ). Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.2 PŘEDČASNÉ UŽÍVÁNÍ NEDOKONČENÝCH STAVEB

Stavební úřad může podle § 123 odst. 1 SZ na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popř. sjednané podmínky předčasného užívání stavby. Podle § 18k a přílohy č. 13 části B bodu 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předloží geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem, podle bodu 2 u staveb technické nebo dopravní infrastruktury dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby, podle bodu 5 doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 SZ, ZTPV), podle bodu 7 dokumentaci skutečného provedení (došlo-li k nepodstatným odchylkám proti povolební stavby nebo ověřené projektové dokumentaci).

Dokumentaci k předčasnému užívání stavby (§ 123 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.3 ZMĚNY V UŽÍVÁNÍ STAVEB

Změna v účelu užívání, původně vymezeném v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu (§ 126 odst. 1 a 2 SZ) je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.

Při oznámení změny v užívání stavby podle § 127 odst. 1 SZ (tj. jestliže změna není podmíněna změnou dokončené stavby) připojí stavebník dokumentaci s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů. U starších staveb, kde se dokumentace nezachovala, lze k návrhu předložit pasport stavby podle § 125 SZ (§ 18l, § 18m a příloha č. 14 část B bod 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci s vyznačením změn v užívání stavby (§ 126 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.4 DOKUMENTACE PRO PROVOZ STAVEB

Součástí projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není dodavatelská dokumentace (zhotovitelská, realizační) ani dokumentace pro provoz, tedy dokumentace od jednotlivých zhotovitelů a poddodavatelů zhotovitelů.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rovněž není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace, dokumentace průvodní, provozní, návody pro obsluhu a údržbu apod. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace. Tyto druhy dokumentace navazují na projektovou dokumentaci stavby, nebo s ní jinak souvisejí.

Do projektové dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může být, dohodnou-li se tak smluvní strany, zahrnuta i dokumentace k vyzkoušení, průkazům, uvedení stavby do provozu, převzetí a užívání stavby, požadavky pro provedení individuálních zkoušek strojů a zařízení, komplexních a garančních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a další požadavky pro zpracování provozní dokumentace a zásad provozování stavby.

Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy, ve znění pozdějších předpisů, nepředepisují obsah provozní dokumentace. Její obsah může však vyplývat z jiných právních předpisů, v nichž je stanoven např. provozní, manipulační a havarijní řád, dopravní řád, požární řád, požární a poplachové směrnice, evakuační plán, požadavky na technické prohlídky zařízení a revize vyhrazených technických zařízení, požadavky na životní prostředí, požadavky na zacházení s chemickými látkami a přípravky, požadavky na předcházení ekologické újmy, požadavky na hygienu práce apod.

Provozní dokumentaci je nutné průběžně aktualizovat v souladu se změnami předpisů, prováděnou racionalizací nebo modernizací v rámci udržovacích prací, ale také v souladu se získanými provozními zkušenostmi. K dozoru je oprávněna řada orgánů, např. odbory životního prostředí, Česká inspekce ŽP, hasičský záchranný sbor, oblastní inspektorát práce, zdravotní ústavy a hygienické stanice, Český báňský úřad, Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce, Technická inspekce ČR apod.

Dokumentaci pro provoz nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.5 PLÁN UDRŽOVACÍCH PRACÍ

Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad podle § 139 SZ vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. U stavby určené k užívání veřejnosti může stavební úřad nařídit podle § 139 odst. 2 SZ jejímu vlastníkovi, aby předložil časový a věcný Plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.

Plán udržovacích prací (§ 139 SZ) na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9 ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB

9.1 ODSTRAŇOVÁNÍ POVOLENÝCH A NEPOVOLENÝCH STAVEB (DOKUMENTACE BOURACÍCH PRACÍ)

Vlastník stavby je podle § 128 odst. 1 SZ povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu (§ 18n vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), s výjimkou staveb uvedených v § 103 SZ (stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení), nejde-li o stavbu podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8. SZ (vybrané stavby technické infrastruktury energetiky) nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, stavebník připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací.

Dokumentace podle § 128 odst. 1 SZ obsahuje situaci odstraňované stavby, její stručný popis a organizaci bouracích prací. Náležitosti dokumentace bouracích prací jsou stanoveny přílohou č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz též § 18n, § 18o a přílohy č. 15 část B bod 3. vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V konkrétním případě je stavební úřad oprávněn uložit vlastníkovi stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby (bližší požadavky na jeho zpracování právní předpisy neurčují).

Podle § 18o odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahuje souhlas s odstraněním stavby mj. způsob provedení bouracích prací, rozhodnutí o odstranění stavby podmínky zajištění postupu a způsob bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, provozu na přilehlých komunikacích, úpravu pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod, resp. vysázení zeleně.

Vlastník stavby je podle § 128 odst. 5 SZ povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem (vázaná živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ podle ŽZ). Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby, tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ (§ 128 odst. 5 SZ) a je vedeno řízení o povolení odstranění (§ 128 odst. 6 SZ).

Stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby v případech uvedených v § 129 odst. 1 písm. a) až g) SZ, popř. neodkladné odstranění stavby podle § 135 SZ, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením.

Stavební úřad podle § 129 odst. 9 SZ v případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu a podmínek pro její užívání a k jejichž provedení je nezbytná projektová dokumentace, může vlastníku stavby opatření této dokumentace nařídit. Nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad (po předchozím upozornění) dokumentaci sám na jeho náklady.

V povolení nebo nařízení odstranění stavby může podle § 130 odst. 1 SZ stavební úřad uložit vlastníku povinnost předložit návrh Technologického postupu prací při odstraňování stavby.

Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy pro bourací práce jsou specifikovány v bodě XII přílohy č. 3 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení č. 136/2016 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí jsou pro odstraňování staveb specifikovány v § 17 vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci bouracích prací odstraňovaných staveb (§ 128 SZ) nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9.2 DODATEČNÉ POVOLENÍ STAVBY – OPAKOVANÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Stavební úřad zahájí podle § 129 odst. 2 SZ řízení o odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného SZ (§ 129 odst. 1 písm. b) SZ). Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Takovou stavbu lze podle § 129 odst. 3 SZ dodatečně povolit při splnění podmínek citovaných v tomto odstavci. U stavby podle § 129 odst. 1 písm. e) SZ, která byla prováděna nebo provedena podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného SZ, které bylo pravomocně zrušeno, vede stavební úřad podle § 129 odst. 5 SZ opakované stavební řízení.

Projektovou dokumentaci k opakovanému stavebnímu řízení (§ 129 SZ) u staveb podle § 158 odst. 2 písmeno a) až f) SZ nebo k dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9.3 NEZBYTNÉ ÚPRAVY STAVBY

Stavební úřad může nařídit podle § 137 SZ vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy specifikované v § 137 odst. 1 až 3 SZ.

Nevyžaduje-li podle § 137 odst. 4 SZ nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.

Vyžaduje-li podle § 137 odst. 5 SZ provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, stavební úřad nařídí jejich opatření vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterém mají být úpravy provedeny. Nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad po předchozím upozornění potřebné podklady sám na jeho náklady. Potřebu projektové dokumentace nařídí stavební úřad podle § 137 odst. 4 a 5 SZ.

Projektovou dokumentaci nezbytných úprav stavby (§ 137 SZ) musí zpracovat projektant, tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

10 PŘÍLOHY

10.1 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 499/2006 SB., O DOKUMENTACI STAVEB (ve znění pozdějších předpisů)

• příloha č. 1 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení;
• příloha č. 2 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby, technické infrastruktury vč. souvisejících zařízení;
• příloha č. 3 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy;
• příloha č. 4 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace;
• příloha č. 5 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení;
• příloha č. 6 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území;
• příloha č. 7 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území;
• příloha č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení;
• příloha č. 9 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů;
• příloha č. 10 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy;
• příloha č. 11 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace;
• příloha č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 13 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby;
• příloha č. 14 – Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby;
• příloha č. 15 – Náležitosti dokumentace bouracích prací;
• příloha č. 16 – Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.

10.2 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB., O ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI A ZPŮSOBU EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI (ve znění pozdějších předpisů)

• příloha č. 1 – Obsah datové báze územně analytických podkladů;
• příloha č. 2 – Pasport údaje o území;
• příloha č. 3 – Doklad o projednání územně analytických podkladů;
• příloha č. 4 – Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje;
• příloha č. 5 – Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj území;
• příloha č. 6 – Obsah zadání územního plánu;
• příloha č. 7 – Náležitosti obsahu územního plánu;
• příloha č. 8 – Obsahové náležitosti podnětu k pořízení regulačního plánu;
• příloha č. 9 – Obsah zadání regulačního plánu;
• příloha č. 10 – Obsahové náležitosti žádosti o vydání regulačního plánu;
• příloha č. 11 – Náležitosti obsahu regulačního plánu;
• příloha č. 12 – Obsah dohody o parcelaci;
• příloha č. 13 – Obsah plánovací smlouvy;
• příloha č. 14 – Registrační list územní studie;
• příloha č. 15 – Registrační list zásad územního rozvoje nebo jejich aktualizace;
• příloha č. 16 – Registrační list územního plánu nebo jeho změny;
• příloha č. 17 – Registrační list regulačního plánu pořízeného z podnětu nebo jeho změny;
• příloha č. 18 – Registrační list regulačního plánu pořízeného na žádost nebo jeho změny.

10.3 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 503/2006 SB., O PODROBNĚJŠÍ ÚPRAVĚ ÚZEMNÍHO ROZHODOVÁNÍ, ÚZEMNÍHO OPATŘENÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU

• příloha č. 1 – Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 2 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 3 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 4 – Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
• příloha č. 5 – Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu;
• příloha č. 6 – Žádost o vydání společného povolení;
  • ve společném řízení;
  • ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí;
• příloha č. 7 – Oznámení záměru (nahrazuje žádost o územní souhlas, záměry bez EIA, záměry podle § 103, § 104 SZ, změny staveb atd.);
• příloha č. 8 – Ohlášení stavby;
• příloha č. 9 – Žádost o stavební povolení;
• příloha č. 10 – Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora;
• příloha č. 11 – Oznámení o užívání stavby (zrušena);
• příloha č. 12 – Žádost o vydání kolaudačního souhlasu;
• příloha č. 13 – Žádost o povolení předčasného užívání stavby;
• příloha č. 14 – Oznámení změny v užívání stavby;
• příloha č. 15 – Ohlášení odstranění;
• příloha č. 16 – Společné oznámení záměru (společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru).

10.4 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 146/2008 SB., O ROZSAHU A OBSAHU PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE DOPRAVNÍCH STAVEB

• příloha č. 1 – Rozsah a obsah projektové dokumentace leteckých staveb pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 2 – Rozsah a obsah projektové dokumentace leteckých staveb pro provádění staveb;
• příloha č. 3 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 4 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro provádění stavby;
• příloha č. 5 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 6 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro provádění stavby.

10.5 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 583/2020 SB., KTEROU SE STANOVÍ PODROBNOSTI OBSAHU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO POVOLENÍ U STAVEB DOPRAVNÍCH INFRASTRUKTURY

• příloha č. 1 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy (v omezeném rozsahu);
• příloha č. 2 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby pozemní komunikace (v omezeném rozsahu).

10.6 POZNÁMKY K PŘÍLOZE Č. 12 VYHLÁŠKY Č. 499/2006 SB., O DOKUMENTACI STAVEB (ve znění pozdějších předpisů)

10.6.1 K bodu B/B.2.8 – Požárně bezpečnostní řešení

Státní požární dozor se vykonává podle § 31 odst. 1 písm. b) ZPO posuzováním:

• 1. regulačního plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 3 až 8,
• 2. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 4 až 8,
• 3. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 5 až 7, jedná-li se o nadzemní vedení,
• 4. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, jedná-li se o stavbu rodinného domu a stavbu pro rodinnou rekreaci s celkovou zastavěnou plochou nad 200 m²,
• 5. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b) a c) stavebního zákon,
• 6. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,
• 7. dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, mající charakter budovy pro bydlení a ubytování nebo administrativní budovy určené souborně pro více než 50 osob,
• 8. projektové dokumentace stavby, která primárně vyžaduje stavební povolení, včetně projektové dokumentace staveb uvedených v bodech 4 až 7, pokud budou schvalovány v režimu stavebního povolení,
• 9. dokumentace ke změně v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změně činnosti u staveb uvedených v bodech 3 až 8,
• 10. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, nebo dokumentace k nařízení nezbytných úprav,
• 11. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o udržovací práce dle § 104 odst. 1 písm. j) nebo stavební úpravy dle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona.

Posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb a zařízení, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

Podle § 31a písm. c) ZPO obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení stanoví vyhláška č. 246/2001 Sb., s vazbou na vyhlášku č. 23/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ČSN 73 0875:2011 a ČSN 34 2710:2011.

Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se podle § 41 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vychází z požadavků zvláštních právních předpisů (např. vyhláška č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí.

Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení, které je nedílnou součástí dokumentace pro vydání stavebního povolení, je stanoven v § 41 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být podle § 41 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen.

• Inženýr, kterému byla udělena autorizace podle AZ pro obor pozemní stavby, pro obor dopravní stavby, pro obor vodohospodářské stavby nebo pro obor mosty a inženýrské konstrukce, je v rámci projektování stavby odpovídající oboru, pro který má autorizaci, oprávněn zpracovávat též požárně bezpečnostní řešení jako dílčí část projektové dokumentace stavby. Pokud zpracuje požárně bezpečnostní řešení, musí také tuto dílčí část projektové dokumentace opatřit svým vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky (§ 13 odst. 3 AZ) a odpovídá za její správnost, úplnost a proveditelnost (§ 159 odst. 1 a 2 SZ).
• V ostatních případech je projektant povinen ve smyslu § 159 odst. 4 SZ ke zpracování požárně bezpečnostního řešení přizvat inženýra, popř. technika autorizovaného pro specializaci požární bezpečnost staveb podle AZ.
• V souvislosti se zavedením specializace požární bezpečnost staveb (§ 6 AZ) byl novelou ZPO zrušen institut specialisty požární ochrany, který byl oprávněn zpracovávat požárně bezpečnostní řešení jako dílčí část projektové dokumentace stavby.

10.6.2 K bodu B/B.8/k – Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Požadavky na ustavení koordinátora BOZP na staveništi

Projektant v rámci bodu B/B.8/k specifikuje zásady BOZP na staveništi. Podkladem pro zpracování zásad BOZP je především zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ZBOZP), NV č. 591/2006 Sb., NV č. 362/2005 Sb., NV č. 101/2005 Sb., NV č. 378/2001 Sb. a vyhláška č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V rámci zásad nutno avizovat předpoklady potřeby ustavení Koordinátora BOZP na staveništi (§ 14 odst. 1 ZBOZP) zadavatelem stavby, potřebu zpracování Plánu BOZP na staveništi (§ 6 a příloha č. 5 a č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) příslušným Koordinátorem BOZP na staveništi a upozornit zadavatele stavby (stavebníka) na povinnost zpracovat a předat na Oblastní inspektorát práce tzv. Oznámení o zahájení stavby, a to 8 dnů před zahájením stavby (§ 5 a příloha č. 4 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje podle § 101 ZP na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Ve SZ se pojem Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi vyskytuje v § 133 SZ Kontrolní prohlídky, § 153 SZ Stavbyvedoucí a stavební dozor a § 157 SZ Stavební deník. Pojem Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi se ve SZ nevyskytuje vůbec (viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v dalším textu).

Oba výše uvedené pojmy z oblasti BOZP jsou specifikovány v ZBOZP, NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 592/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Budou-li na staveništi (§ 3 odst. 1 ZBOZP) působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele (§ 3 odst. 1 ZBOZP), je zadavatel stavby podle § 14 odst. 1 ZBOZP povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor“) s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi ve fázi přípravy a realizace stavby. Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.

Koordinátorem je podle § 14 odst. 2 ZBOZP fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, případně při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (§ 10 odst. 2 ZBOZP). Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (§ 14 odst. 2 ZBOZP).

Koordinátorem může být projektant stavby, popř. technický dozor stavebníka, má-li odpovídající oprávnění podle § 10 odst. 2 ZBOZP.

Koordinátor podle § 10 odst. 4 písm. a) ZBOZP vede písemně chronologicky seznam smluvních vztahů.

Podle § 157 SZ je oprávněn provádět záznamy do stavebního deníku.

Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí podle § 14 odst. 3 ZBOZP pravidla jejich vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby, který je fyzickou osobou a splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora neurčí, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám.

Při přípravě a realizaci staveb se koordinátor podle § 14 odst. 1 ZBOZP neurčuje pro stavby:

• u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1 ZBOZP;
• které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle SZ;
• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle SZ.

Podle § 15 odst. 1 ZBOZP v případech, kdy při realizaci stavby

• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu;
• je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli.

Požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

• Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, pro jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán, stanoví § 6 a příloha č. 5 NV č. 591/2006 Sb.

Jedná se o tyto práce:

• vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
• související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
• se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy (ATZ);
• nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí;
• při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
• vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, případně zařízení technického vybavení;
• studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy (SZ);
• potápěčské práce;
• prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
• s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů (HZ);
• spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Budou-li na staveništi (§ 3 odst. 1 ZBOZP) vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví stanovené v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.), stejně jako v případech překračující parametry uvedené v § 15 odst. 1 ZBOZP, zadavatel stavby (stavebník) zajistí, aby byl při přípravě stavby příslušným koordinátorem BOZP zpracován plán BOZP na staveništi a aby byl při realizaci stavby tímto koordinátorem BOZP průběžně aktualizován.

Plán BOZP na staveništi zpracovává koordinátor. Bližší požadavky na rozsah a obsah plánu BOZP na staveništi jsou specifikovány v příloze č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Podle § 7 písm. c) a d) NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi během přípravy stavby zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby, místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Koordinátor dále zajišťuje odsouhlasení a podepsání plánu všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi, a zajistí zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích.

Podle § 8 odst. 2 písm. b) a c) NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. koordinátor během realizace stavby sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků, provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele. Koordinátor dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

Plán BOZP není podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, součástí dokumentace (v územním řízení) ani součástí projektové dokumentace (ve stavebním řízení), zajišťuje jej nikoliv projektant v projektové dokumentaci (§ 22 SZ), ale zadavatel stavby (stavebník) k žádosti pro stavební povolení nebo ohlášení.

U dopravních staveb je ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., u plánu BOZP odchylka oproti vyhlášce č. 499/2006 Sb.

Podle přílohy č. 1 část B/B.8 písmeno k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění nařízení vlády č. 251/2018 Sb., musí u leteckých staveb projektant vyspecifikovat „zásady BOZP na staveništi“ a podle přílohy č. 2 část B písm. b) „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“.

Podle přílohy č. 3 část B/B.8/B.8.1 písm. k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění nařízení vlády č. 251/2018 Sb., musí u staveb drah projektant vyspecifikovat rovněž „zásady BOZP na staveništi“; podle přílohy č. 4 „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“ taxativně požadovány nejsou.

Podle přílohy č. 5 část B/B.8/B.8.1 písm. k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., musí u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací staveb projektant stanovit „podmínky pro provádění stavby z hlediska BOZP, plán BOZP na staveništi“; podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“ taxativně požadovány nejsou.

U staveb dopravní infrastruktury ve vyhlášce č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury (v omezeném rozsahu), není BOZP řešeno.

10.6.3 K bodu D/D.2 – Dokumentace technických a technologických zařízení

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají podle § 1 ZSOD organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu MPSV ČR. Úkoly v této oblasti plní Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jeho oblastní inspektoráty práce (OIP) podle ZIP a Technická inspekce ČR (TI ČR).

Organizace státního odborného dozoru podle § 1 ZSOD při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podávají mj. podle § 6a odst. 1 ZSOD odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení.

Vyhrazenými technickými zařízeními – VTZ jsou podle § 6b odst. 1 ZSOD zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.

• VTZ jsou specifikována v prováděcích vyhláškách č. 18/1979 Sb. (TlZ), č. 19/1997 Sb. (ZZ), č. 73/2010 Sb. popř. č. 50/1978 Sb. (ElZ) a č. 21/1979 Sb. (PlZ), ve znění pozdějších předpisů;
• státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podle ZSOD vykonává Státní úřad inspekce práce – SÚIP prostřednictvím Oblastních inspektorátů práce – OIP a Technické inspekce ČR – TIČR;
• dozoru TIČR podléhají technická zařízení uvedená v § 6b odst. 1 ZSOD se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku: tlaková, elektrická a plynová zařízení;
• prováděcí vyhlášky k ZSOD specifikují případy, kdy je k převzetí odběratelem jako podmínka stanoveno, že zařízení musí být posouzeno TIČR a o této skutečnosti vyhotoven dokument „Odborné a závazné stanovisko“. Bez tohoto dokumentu vydaného jednotlivě na všechna vyhrazená technická zařízení, která jsou vyjmenována v prováděcích vyhláškách k ZSOD, není možné vyhrazená technická zařízení předat odběrateli, nebo uvést do provozu. V těchto případech se jedná o zařízení, kdy k prokázání technické bezpečnosti nestačí revizní zprávy vypracované revizním technikem, ale je požadováno vydání „Odborného a závazného stanoviska“ vydaného TIČR. Bez tohoto dokumentu nelze stavbu zkolaudovat.

10.6.4  bodu 7 Dokladové části – Průkaz energetické náročnosti budovy

V případě výstavby nové budovy je podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (ZHE) stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění vyhlášky č. 230/2015 Sb., platné do 31. 8. 2020. Od 1. 9. 2020 nabývá účinnosti vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, s výjimkou ustanovení §4 odst. 1 věty třetí, které nabývá účinnosti 1.1.2023). Při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby je stavebník povinen doložit průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie.

V případě větší změny dokončené budovy jsou podle § 7 odst. 2 zákon č. 406/2000 Sb. (ZHE), stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu.

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je povinen doložit stavebník při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby. PENB je povinen nechat zpracovat vlastník budovy (nebo společenství vlastníků jednotek) před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení.

Požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 1 a 2 (ZHE) nemusí být splněny u budov specifikovaných v § 7 odst. 5 písm. a) až f) (ZHE).

Podle § 7a odst. 1 písm. a) (ZHE) je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinen zajistit zpracování PENB při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov.

Podle § 7a odst. 1 písm. b) (ZHE) je povinnost zajistit vypracování PENB u budovy užívané orgánem veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m².

Podle § 7a odst. 1 písm. c) (ZHE) jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni zajistit zpracování průkazu:

• při prodeji budovy nebo ucelené části budovy;
• při pronájmu budovy;
• od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy.

Průkaz podle § 7a odst. 4 (ZHE) platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, a musí

a) být zpracován pouze

• příslušným energetickým specialistou (vyhláška č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech) podle § 10 odst. 1 písm. b) (ZHE), nebo

b) být součástí dokumentace (bod E.5 přílohy č. 4 a 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

• Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví podle § 7a odst. 6 (ZHE) prováděcí právní předpis.
• Energetickým specialistou (vyhláška č. 4/2020 Sb.) je podle § 10 (ZHE) fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem ke;
• zpracování průkazu (ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov, ČSN EN ISO 50001 Hospodaření energií).

PŘÍLOHA 10.7 PŘEHLED POTŘEBY AUTORIZACE PRO DOKUMENTACI STAVEB

Stav: aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Upozornění k textu

OBSAH

A ÚVOD

Od posledního znění metodické pomůcky Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě (rok vydání 2003), kde byly definovány výkony a činnosti projektantů, uplynula doba, za kterou se mnoho podmínek (právních, realizačních, hospodářských a dalších) výrazně změnilo. Vzhledem k tomuto faktu vyvstala potřeba vydání aktualizovaného dokumentu, který reflektuje současné podmínky v procesu výstavby a jasně definuje profesní výkon a činnost projektanta. Zároveň jsou uvedeny i další činnosti, které v příslušné fázi s projektem souvisí.

Základním znakem profesní služby projektanta je zvýšená osobní odpovědnost fyzické osoby za profesní činnosti vedoucí ke kvalitním projektům, kvalitním stavbám. Současná společnost se s tímto fenoménem vyrovnává formou přísnějšího právního režimu pro profesní službu projektanta – architekta, inženýra, technika. Důvody pro tento postup lze v souladu s novým Občanským zákoníkem a s právními předpisy EU shrnout do několika bodů.

• Zásadní vliv této činnosti na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů.
• Zásadní vliv na prostředí, jeho funkční využití, hospodárné a přiměřené zatížení, udržitelnost rozvoje v území, krajině a osídlení.
• Činnost vyžadující vysoký stupeň kvalifikace a dlouhodobou odbornou praxi.
• Činnost mající tvůrčí charakter s vysokým stupněm autorského přístupu.
• Činnost vyžadující nezávislost a schopnost posoudit objektivní potřeby společnosti, vyvážit veřejný zájem s cíli stavebníka.

Nezbytnou pomůckou pro dosažení kvalitních výsledků v této profesní činnosti je jasná, přehledná a celistvá struktura celého procesu projektování a realizace staveb. Rozsah a obsah služeb projektanta musí být v souladu s tímto tvůrčím procesem.

Tyto zásady a principy pro výkon profese je třeba předat odborné i laické veřejnosti, studentům, státní správě a obecně je zpopularizovat. Vstup předchozích dokumentů, ze kterých standardy vycházejí do stavební praxe, se ukázal jako mimořádně důležitý, pomohl nejen projektantům, ale i všem účastníkům výstavby, v jasné orientaci v procesu územního plánování, projektování i realizace stavebního díla.

První vydání Výkonového a honorářového řádu inženýrů a architektů položilo základy metodiky, která vycházela ze zkušeností a výkonů obvyklých v evropských zemích. Projektový proces je zachycen v jednotlivých fázích. Provází ho vypracování dokumentace a dokumentů jednotlivých fází, které tvoří úhelné body celého procesu od pořizování územně plánovací dokumentace přes projektování staveb po provádění staveb.

Spolupráce České komory architektů, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Ministerstva pro místní rozvoj (ČKA, ČKAIT, MMR) na novele vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, byla završena vydáním znění, kde přílohy vyhlášky přejímají rozsah a obsah dokumentací jednotlivých fází projektového procesu popsaného dále ve „Standardech“ při vlastní diferenciaci různých druhů dokumentace.

Představenstva České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků tak respektovala doporučení Evropské rady architektů (ACE) formulované v dokumentu SIC 2009 – Systém informací o cenách, který valná hromada (GA ACE 02/2009) schválila a ve svém závěru doporučuje členským zemím vytvořit jasný a přehledný, místním podmínkám a právním předpisům odpovídající dokument – „Standardy služeb“ (dále jen „Standardy“).

Pracovní skupina dále po obsáhlé diskuzi v rámci zasedání představenstev ČKA i ČKAIT a po připomínkování odborné veřejnosti dodržovala při tvoření „Standardů“ následující priority:

1 Respektovat současné platné právní předpisy.

2 Navázat na Honorářový řád (HŘ 1997, 2003).

3 V principu dodržet strukturu honorářového řádu.

4 Zřetelně vymezit standardní projektovou činnost, obstaravatelskou činnost, součinnost klienta, speciální činnosti a definovat a stanovit nadstandardní služby projektanta.

5 Obsahy dokumentací pro všechny běžné druhy staveb (pozemní, dopravní, inženýrské, technologické, vodního hospodářství) a jejich textových zpráv v různých fázích musí mít stále stejnou strukturu, pouze míra informací se ve vyšších projektových fázích zvyšuje a prohlubuje.

6 Vytvořit „Standardy“ v součinnosti obou Komor a zástupců MMR.

7 Konzultovat pracovní texty „Standardů“ se zástupci odborné veřejnosti, dotčené státní správy a samosprávy.

8 Výsledný materiál „Standardy profesních služeb a souvisejících činností“, převést do „Standardu pracnosti projektových prací“. Tento „Standard“ si též mohou vydat jednotlivé autorizované osoby a jejich ateliéry jako vlastní vnitřní směrnici.

9 Rozsah a obsah jednotlivých dokumentací popsaný ve „Standardech“ v jednotlivých fázích služeb má být podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb předpokládaný nutný a současně dostatečný pro kladné projednání dokumentace a získání souhlasného stanoviska dotčených orgánů státní správy.

10 Výsledné dokumenty – jak „Standardy profesních služeb“, tak „Standard pracnosti“ mají být přiměřeně obsažné, jasné a jednoduché, aby se staly platnou pomůckou pro stanovení předmětu plnění a cen ve smlouvách s klienty (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) a vyčerpávající informací pro tyto partnery a dotčené orgány.

Projektový proces byl rozdělen na logické, postupné fáze služeb vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s členěním na standardní projektové služby, nadstandardní projektové služby, speciální odbornou činnosti, součinnost klienta a doprovodné poznámky.

Ty fáze služeb, jejichž obsah závazně upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., mají navrženu stejnou strukturu, která umožňuje postupné doplňování informací do jejich jednotlivých částí A – D, aniž by se mezi fázemi měnila struktura dokumentace. Základním principem vyhlášky č. 499/2006 Sb., a „Standardů“ je, že dokumentace ve struktuře projektu vždy obsahuje části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Část A – Průvodní zpráva představuje velmi stručný průvodní list dokumentace a později realizované stavby s vypsáním jejích jen zcela zásadních údajů o místě stavby a stavbě, investorovi a projektantovi.

Část B – Souhrnná a technická zpráva popisuje území, ve kterém se má stavba realizovat, vlastní stavbu, případně její napojení na technickou a dopravní infrastrukturu, řešení úprav jejího okolí a dopady realizace stavby na její okolí.

Část C – Situace dokumentuje umístění stavby.

Část D – Výkresová dokumentace v podrobnosti podle jednotlivých fází popisuje jednotlivé stavební objekty a technická a technologická zařízení (provozní soubory) navrhované stavby.

K dokumentaci se přikládá dokladová část. Dokladová část se postupně doplňuje o jednotlivé získané doklady, případně podklady.

Nelze tedy po zpracovateli dokumentace žádat, aby dokumentace vždy měla stejný rozsah a obsah, nelze rozumně a spravedlivě požadovat pro rekonstrukci anebo novostavbu rodinného domu stejný rozsah dokumentace jako pro novostavbu multifunkčního areálu. Není potřebné, aby projektant zodpovídající podle zákona za obsah a kvalitu dokumentace výslovně deklaroval, že některé body, zejména v části B – Souhrnné a technické zprávy, nejsou předmětem řešení projektu a dokumentace.

B VŠEOBECNÉ INFORMACE

B.1 PODKLADY

• Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 1997;
• Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 2003;
• Standard výkonů – Slovenská komora architektů;
• ČKAIT PROFESIS – profesní informační systém;
• Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností UNIKA.

B.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Současný právní rámec reprezentuje stavební zákon a relevantní vyhlášky, které určují rozsah a obsah projektových dokumentací a činností vedoucí k realizaci staveb.

• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ);
• Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále AZ);
• Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• Profesní a etický řád ČKA a ČKAIT.

Použité právo a obvyklé pořadí důležitosti

Právní vztahy mezi smluvními stranami se řídí:

• právními předpisy České republiky;
• uzavřenou smlouvou;
• ustanoveními všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb, na jejichž použití smluvní strany odkázaly;
• technickými normami, jejichž závaznost je dána obecně závaznými právními předpisy a technickými normami, na jejichž použití se smluvní strany dohodly.

Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

• Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.
• Autorská práva projektanta (architekta/inženýra/technika) jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
• Klient má právo užít autorského díla projektanta (architekta/inženýra/technika) výlučně pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro realizaci autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.
• Zveřejňování díla – autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných publikacích klienta, popřípadě třetích osob. Je nutné si uvědomit, že projektant je pouze autorem návrhu stavby, nikoliv vlastní stavby.

Uložení dokumentů

• Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím projektanta. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma dispozice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi projektantem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací zejména v digitální formě.
• Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby je předání dokumentace podmíněno dohodou ve věci formátu a rozsahu.

Výklad „Standardů“ a spory

• Pro řešení sporů mezi smluvními stranami jsou příslušné obecné soudy. Bylo-li to však písemně dohodnuto, budou takové spory řešeny před příslušným orgánem komory.

B.3 POJMY A VYSVĚTLIVKY UŽÍVANÉ VE STANDARDECH

• Dokumentace je podle SZ dokumentace pro územní rozhodnutí. Zde i v obecném pojetí výraz pro jakoukoli dokumentaci. Pojem dokumentace viz také § 105 odst. 3, 4, 5, 6, 7 a § 159 odst. 3 SZ.
• Projektová dokumentace je dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ.
• Oprávněná (autorizovaná) osoba je autorizovaný architekt, inženýr nebo technik podle § 4 a § 5 AZ.
• Projektant je podle § 22 odst. 4 SZ termín používaný pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 odst. 1 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní projektant, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zpracovatele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.
• Hlavní projektant je pojem uvedený v § 113 odst. 2 SZ. Hlavní projektant je autorizovaná osoba, kterou stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru projektanta. Funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník. Stavební úřad může ve stavebním řízení hlavního projektanta přizvat.
• Zodpovědný projektant je osoba zodpovědná za jím zpracovanou část dokumentace (podle oborů autorizace) v souladu s § 159 SZ. Tento pojem se takto ve SZ nevyskytuje.
• Zhotovitel stavby je osoba oprávněná k provádění staveb podle § 160 odst. 1 a 2 a § 2 odst. 2 písm. b) SZ.
• Stavbou se rozumí podle § 2 odst. 3 SZ veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
• Soubor staveb jsou vzájemně provozně související stavby, jimiž se zpravidla uskutečňuje rozsáhlá a dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému cíli. Soubor staveb není ve stavebním zákoně definován, ale jedná se o dlouhodobou praxí ustálený výraz, který se vžil pro více staveb vzájemně souvisejících svým účelem a místem. Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb nebo dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.
• Stavební objekt je výsledkem stavební výroby, je to prostorově ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby způsobilá bezpečného užívání a provozu. Rozeznáváme stavební objekty pozemní a inženýrské.
• Technologická část stavby zahrnuje všechny provozní soubory (provozní celky) a ve svém souhrnu zabezpečuje technologické procesy splňující požadované užitkové funkce stavby.
• Provozní celek zahrnuje veškeré provozní soubory, vykonávající samostatný ucelený technologický proces jednoho druhu výroby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase.
• Provozní soubor je ucelená část stavby schopná samostatného provozu, sestávající z technického a technologického zařízení; provozní soubor je obvykle členěn na dílčí provozní soubory, popř. dále na provozní jednotky.
• Provozní jednotka je strojní zařízení vykonávající uvnitř provozního souboru ucelenou část dílčího technologického procesu.
• Stavebník je podle § 2 odst. 2 písm. c) SZ osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též klient, investor a objednatel stavby.
• Stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí podle § 2 odst. 2 písm. d), § 153 odst. 3, 4 a § 160 odst. 3, 4 SZ.
• Technický dozor stavebníka je činnost fyzické nebo právnické osoby pověřené klientem (stavebníkem/investorem/objednatelem) kontrolující soulad kvantitativních a kvalitativních parametrů projektu s prováděnou stavbou, objektem nebo zařízením. Osoba pověřená tímto výkonem je rovněž pověřena sledovat soulad prováděné stavby s právními předpisy, vydanými správními rozhodnutími a dalšími podmínkami stanovenými smlouvou s klientem. Technický dozor stavebníka musí být zajištěn stavebníkem podle § 152 odst. 4 SZ u stavby hrazené z veřejných prostředků.
• Developer je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která financuje, organizuje a řídí stavební projekt. Vyhledá a zajistí majetková práva k pozemkům, případně k nemovitostem, zajistí předinvestiční fázi projektu včetně potřebných povolení pro realizaci stavby, zajistí investiční fázi projektu a stavbu převede na finálního vlastníka (uživatele). Tento pojem není ničím zaveden, patrně lze místo něj zavést pojem klient (objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel).
• Investor je právnická nebo fyzická osoba, která stavbu financuje, viz poznámka k pojmu „developer“.
• Certifikace stavby poskytuje nezávislé ověření, že dům nebo soubor budov byl navrhnut a vybudován s využitím strategií zaměřených na dosažení vysokých požadavků v klíčových oblastech zdraví lidí a životního prostředí, jako jsou udržitelná výstavba budovy, úspory vody, energetická efektivnost, výběr vhodných materiálů a kvalita vnitřního prostředí. Environmentální certifikace staveb vznikaly původně na národních úrovních, jako například certifikace BREEAM v Británii, LEED ve Spojených státech nebo CASBEE v Japonsku. Český certifikační nástroj je pro posouzení komplexní úrovně kvality stavby je SBToolCZ.
• Certifikace je ověření způsobilosti ke splnění stanovených požadavků, prováděné určenou nezávislou (autorizovanou nebo akreditovanou) osobou. Certifikát (osvědčení) je listina potvrzující splnění stanovených podmínek pro určené období, vystavená zpravidla autoritou, která je k ověřování určena (pověřena).
• Certifikace ve výstavbě se používá především pro posuzování shody vybraných výrobků s požadavky technických předpisů, tzv. certifikace v regulované oblasti; dále pro zavedení a ověřování prvků a procesů systému managementu kvality podle ČSN EN ISO 9001, systému environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14001 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví ČSN ISO 45001, případně pro certifikaci personálu (např. osobní certifikát auditora systému managementu kvality, osobní certifikát projektového manažera podle IPMA), tzv. certifikace v neregulované oblasti.
• Zkoušky jsou úkony, předepsané předpisy nebo smlouvou, které prokazují funkčnost stavby nebo její části.
• Individuální vyzkoušení je souhrn předepsaných a dohodnutých zkoušek, kterými prokáže zhotovitel/dodavatel stavby provedení montážních prací a funkčnost technických a technologických zařízení.
• Komplexní vyzkoušení je souhrn dohodnutých zkoušek, kterými na základě podmínek dohodnutých ve smluvních vztazích prokáže zhotovitel/dodavatel technologické části stavby, že tato část je dokončená, funkční a připravená k provozu.
• Zkušební provoz podle § 124 SZ ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě.
• Garanční zkoušky jsou zkoušky, které provede zhotovitel/dodavatel stavby do stanovené doby po dokončení zkušebního provozu, nejdéle však do uplynutí záruční doby, při níž se zejména měřením a výpočty prokáže, že příslušná stavba (část stavby) dosahuje sjednaných kvalitativních a technických parametrů.
• Informační modelování budov BIM je proces vytváření, používání a správy dat o budově (stavbě) v digitální podobě během jejího celého životního cyklu s využitím informačních technologií a definovaných pravidel spolupráce. Představuje organizovaný přístup ke sběru a využití informací napříč projektem, realizací a užíváním stavby.
• Kontrola spolehlivosti konstrukce podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ je kontrola obvykle na základě požadavků jiných speciálních předpisů (např. vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb), ve znění pozdějších předpisů.
• Služby (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků).

Jednotlivé služby jsou začleněny do fází, přičemž se dělí na služby standardní a služby nadstandardní. V textu „Standardů“ jsou uvedeny podrobné popisy fází služeb a jejich členění na služby standardní a nadstandardní. Služby jsou v této metodické pomůcce popsány pro celé stavby, respektive jejich části – stavební objekty, provozní soubory.

Standardní služby jsou pro jednotlivé fáze služeb stanoveny touto metodickou pomůckou a ve fázích popisujících dokumentace nebo činnosti podle SZ vesměs odpovídají požadavkům částí A – D příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Nadstandardní služby mohou být k standardním službám za úhradu přiřazeny nebo mohou standardní služby nahradit, jestliže to úkol vyžaduje, pokud si to klient přeje, nebo jsou-li kladeny zvláštní požadavky na zabezpečení žádaného výsledku, např. dokumentace podle zvláštních předpisů.

Služby (Výkony) autorizovaných architektů, inženýrů a techniků ve smyslu této metodické pomůcky, jsou činnosti, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo určeného cíle.

Fáze služeb (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků) vyjadřují příslušný rozsah prací, odpovídající postupnému provádění a zajišťování přípravy a realizace stavby v potřebné časové návaznosti.

Fáze služeb FS 1 – příprava zakázky (PZ) je soubor činností konkretizující investiční záměr, specifikující potřebné podklady a údaje vedoucí ke konkrétnímu zadání projektu stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 2 – dokumentace návrhu stavby/studie stavby (DNS) je dokumentace, jejímž smyslem a účelem je vzájemné ujasnění si záměrů a stavebního programu mezi projektantem (architektem/inženýrem/technikem) a klientem.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 3 – dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) je podle přílohy č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace připojovaná spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 SZ, rozhodnutí o změně využití území podle § 80 SZ a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle § 81 SZ; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 4 – projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) je podle § 158 odst. 2 písm. a) až d) SZ a přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), tedy dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k ohlášení stavby podle § 105, k žádosti o vydání stavebního povolení podle § 115, nebo je to podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby, nebo je to podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 5 – projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS) je podle § 158 odst. 2 písm. g) SZ a přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., rovněž „projektová dokumentace“. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Klientovi slouží k definování požadavků, které jsou závažné pro výslednou kvalitu stavebního díla. Je propracováním dokumentace předchozích fází do té úrovně, aby odborně způsobilému zhotoviteli stavby bylo zřejmé, jaké jsou požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby. Obsahuje technické charakteristiky, popisy a podmínky pro provádění stavebních prací. Výkresy podrobností zobrazují pro zhotovitele závazné nebo tvarově složité konstrukce, na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při stavbě respektovat.

DPS může sloužit jako tzv. „příslušná dokumentace“ jako podklad pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb a zpracování výkazu výměr podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (viz FS 6), a spolu s ním tvořit součást zadávací dokumentace, resp. technických, zadávacích podmínek pro výběr zhotovitele stavby ve smyslu ZZVZ.

DPS je podkladem pro dodavatelskou dokumentaci (dokumentaci zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Fáze služeb FS 6 – soupis prací a dodávek (SPD) je sestavením soupisu prací, dodávek a služeb, sestavením výkazu výměr a případně sestavením kontrolního rozpočtu na základě příslušné dokumentace podle vyhlášky č. 169/2016 Sb. (DPS), a spolu s ní může sloužit k výběru zhotovitele stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 7 – autorský dozor projektanta (AD) při realizaci stavby. Hlavní náplní této fáze je pro zpracovatele projektové dokumentace kontrola dodržování platné/ověřené projektové dokumentace nebo projektové dokumentace zpracované zhotovitelem stavby a případné schválení odchylek a úprav. Autorský dozor projektanta (odst. 4 § 22 SZ) případně hlavního projektanta (odst. 2 § 113 SZ) je nezbytný podle § 152 odst. 4 SZ u staveb financovaných z veřejného rozpočtu prováděných stavebním podnikatelem, pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu zpracovala oprávněná (autorizovaná) osoba.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb. Provádět ji ale musí „projektant“ – tedy fyzická osoba s oprávněním podle AZ (odst. 4 § 22 SZ).

Shrnutí náplně jednotlivých fází služeb

Dokumentace, které jsou definovány vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 3 – Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR)

FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Rozsah a obsah dokumentací, který není definován vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

FS 2 – Dokumentace návrhu stavby / studie stavby (DNS)

FS 6 – Soupis prací a dodávek (SPD)

FS 7 – Autorský dozor projektanta (AD)

• Společná dokumentace (SpD) – je dokumentace pro žádost o vydání společného povolení SpD (společného územního rozhodnutí a stavebního povolení) podle § 94j a dalších SZ) resp. pro žádost o vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru (společný souhlas podle § 96a SZ) vypracovaná v jedné fázi. Dokumentace je podle přílohy č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací připojovanou spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání společného povolení. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu.
• Jednostupňová projektová dokumentace (JPD) – je dokumentace pro vydání stavebního povolení a pro provádění stavby vypracovaná v jednom čase a kroku. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu. Jedná se o projektovou dokumentaci pro stavební povolení s rozpracováním části D v podrobnosti požadované DPS.
• Pozor: JPD se nevyskytuje ve SZ, tímto zavádíme nový pojem (dříve definovaný jako tzv. „jednostupňový projekt“ např. v § 28 již zrušené vyhlášky č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb).
• Dodavatelská dokumentace stavby (DDS) – je dokumentace zhotovitele stavby. Podkladem pro ni je předchozí stupeň dokumentace (obvykle DSP, DPS a DZS). Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není a součástí DDS naopak je zejména výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace pro pomocné práce a konstrukce na staveništi, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, podrobné výkresy výztuže betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, montážní dokumentace, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí, výkresy dočasných konstrukcí na stavbě, projekt zařízení staveniště.
• Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) – je podle § 121 a § 125 SZ a přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby.
• Dokumentace bouracích prací (DBP) – je podle § 128 SZ a přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace potřebná při odstraňování staveb vyžadujících stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ.
• Stavební deník (SDE) – je podle § 157 SZ a přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací, kterou je povinen pravidelně vést zhotovitel stavby (stavbyvedoucí) u stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení.
• Povinnosti a kompetence projektanta (zpracovatele dokumentace)
  • Projektant (dále i zpracovatel dokumentace) vykonává svou činnost ve prospěch klienta a jedná při tom odpovědně vůči životnímu prostředí a veřejným zájmům. Je nezávislý, pokud jde o volbu materiálů, výrobků, systémů a dodavatelů, pokud si jejich výběr nevyhradí klient ve smlouvě.
  • Výběr projektanta se má řídit jeho způsobilostí k realizaci zakázky. Projektant poskytuje ve smyslu těchto „Standardů“ poradenské, expertní a projektové služby, služby autorského a případně technického dozoru stavebníka, vypracovává posudky a zajišťuje vedení zakázky.
  • Projektant hájí zájmy klienta podle svého nejlepšího vědomí a svědomí s využitím všeobecně uznávaného standardu vědomostí svého oboru.
  • Projektant nepřijímá od třetích osob, např. výrobců a dodavatelů, žádné osobní výhody. Poznatky, získané při provádění zakázky, považuje za důvěrné a nepoužije jich v neprospěch klienta.
  • Rozsah a obsah kompetencí projektanta se řídí uzavřenou smlouvou. V případě pochyb si projektant vyžádá instrukce klienta pro veškerá právní opatření i pro nařízení, která mají důležitost pro termíny, kvalitu nebo náklady.
  • Projektant je povinen upozornit klienta na důsledky jeho pokynů, zejména pokud jde o termíny, kvalitu a náklady a odrazovat jej od neúčelných nařízení či požadavků.
  • Projektant je oprávněn a ve smyslu AZ povinen přizvat si za účelem splnění svých smluvních povinností vhodné třetí osoby a specialisty.
  • Třetím osobám klient zpravidla neuděluje přímé pokyny. V opačném případě je třeba, aby písemně a neprodleně informoval projektanta. Zejména je povinen projektanta písemně informovat o případné činnosti třetích osob na zakázce (zásazích do projektantem vypracované PD, vypracování dalších stupňů PD apod.) a o platbách za tuto činnost.
  • Za služby přizvaných samostatných třetích osob, které jsou v přímém smluvním vztahu s klientem, projektant neodpovídá.
  • Povinnosti podle SZ definuje zejména § 158, § 159 a § 169 SZ.
• Integrované povolení – je určeno pro vybraná technologická zařízení podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci č. 76/2002 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky č. 288/2013 Sb. a musí být přiloženo stavebníkem/budoucím provozovatelem, uživatelem u vybraných technologických zařízení k žádosti o vydání stavebního povolení (viz např. § 115 odst. 2 SZ, § 15 odst. 1 a § 126 odst. 5 vodního zákona).

Poznámka:
Technologická zařízení, která podléhají povinnosti získat integrované povolení, jsou definována výčtem v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Po zjištění, že je třeba integrované povolení ke stavebnímu povolení, musí budoucí provozovatel vypracovat žádost o integrované povolení.

• Vyhrazená technická zařízení – jsou podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru zařízení tlaková (vyhláška č. 18/1979 Sb.), zvedací zařízení (vyhláška č. 19/1979 Sb.), plynová (vyhláška č. 21/1979 Sb.) a elektrická (vyhláška č. 73/2010 Sb.), vše ve znění pozdějších předpisů.

B.4 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

B.5 ROZSAH POUŽITÍ „STANDARDŮ“

Základním cílem dokumentu „Standardy“ je dát vyčerpávající, celistvou a přehlednou informaci o rozsahu a obsahu služeb poskytovaných autorizovanými osobami při projektové činnosti. Služby v jednotlivých fázích projektu (stupních) jsou děleny na projektovou činnost se standardními a nadstandardními službami.

Nadstandardními službami se z hlediska projektanta rozumí nadstandardní projektová činnost, činnost obstaravatelská, speciální odborná činnost a součinnost klienta, přičemž se tyto činnosti často prolínají.

V jednotlivých fázích služeb je i výčet nezbytné součinnosti klienta (investora, developera, zadavatele, stavebníka).

Obstaravatelskou činnost, speciální odbornou činnost a dílčí části investorské činnosti lze přenést po dohodě a za honorář na projektanta.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací.

„Standardy služeb“ jsou podkladem ke stanovení pracnosti standardních projektových činností, nákladů nadstandardních projektových činností, vedlejších nákladů, nákladů na obstaravatelskou činnost a nákladů na speciální odborné činnosti.

„Standardy“ mohou sloužit všem zúčastněným osobám, organizacím a státní správě v procesu územního plánování, projektování a realizace staveb.

Tento dokument má být manuálem přehledným, jasně srozumitelným pro použití do smluv s klienty a pro proces posuzování a schvalování dotčenými orgány a státní správou.

„Standardy“ nejsou uzavřeným dokumentem, jejich jednotlivé části budou vycházet postupně s možností budoucích novelizací.

„Standardy“ jsou dokument – manuál, který je zpracován v souladu s tvorbou evropského standardu služeb pro výkon profesí spojených s výstavbou. Proces standardizace CEN TC 395 byl odsouhlasen evropským parlamentem jako nástroj pro otevření trhu služeb v této oblasti do roku 2020.

C SYNERGIE VYHLÁŠKY č. 499/2006 Sb., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, a „STANDARDŮ SLUŽEB“

„Standardy“ připravené k vydání ČKA a ČKAIT zahrnující v první etapě projektování pozemních a technologických staveb, sledují posloupnost a celistvost projektového procesu a rozdělují služby architektů a inženýrů na jednotlivé fáze od přípravy zakázky po kolaudaci. Služby v jednotlivých fázích jsou popsány v „náplni“, rozsah a obsah dokumentací je stanoven v neměnné struktuře, vždy s rozšířením údajů projektu relevantním dané fázi služeb.

Popis náplně je rozdělen na projektovou činnost standardní a nadstandardní, obstaravatelskou činnost, speciální odborné činnosti a součinnost klienta. Rozsah a obsah dokumentace jednotlivých fází je vždy rozčleněn na povinné části A – D, dokladová část je zajišťována v rámci obstaravatelské činnosti.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., sleduje jako hlavní cíl veřejný zájem a její struktura odpovídá tomuto cíli i ve znění jejích příloh.

Příloha č. 1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby

Příloha č. 2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy

Příloha č. 4 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 5 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení

Příloha č. 6 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Příloha č. 7 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Příloha č. 8 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení

Příloha č. 9 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 10 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy

Příloha č. 11 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 12 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1. písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení

Příloha č. 13 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Příloha č. 14 Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace (pasport stavby)

Příloha č. 15 Náležitosti dokumentace bouracích prací

Příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě

Přílohy se člení na jednotlivé položky s tím, že rozsah jejich jednotlivých částí (A až D) a položek musí odpovídat druhu a významu stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání staveb na území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Rozsahy a obsahy dokumentací podle příloh č. 1 – 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jsou rozčleněny do stejných částí A – D v podstatě se stejným textem jako v komorových „Standardech“. Synergie obou dokumentů je zřejmá, závěrem je možno konstatovat, že oba dokumenty jak „Standardy“, tak vyhláška jsou kompatibilní a v procesu projektování, schvalování a výstavby a měly by být přínosem pro práci všech zúčastněných.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací pro Pozemní stavby a Technologické stavby (Technologická zařízení staveb) a tímto krokem nabývají své opravdové účinnosti.

D STANDARDY A ZPŮSOB OCEŇOVÁNÍ PROFESNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ PO OBORECH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Standardy služeb – Pozemní stavby (A 4.1.1)

D2 TECHNOLOGICKÉ STAVBY (Technologická zařízení staveb)

Standardy služeb – Technologické stavby – TZS (A 4.1.2)

E STANDARDY SMLUVNÍCH VZTAHŮ V PROFESNÍCH SLUŽBÁCH A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTECH

Níže uvedená smlouva o dílo, a její přílohy, představují vzorové texty možného smluvního ujednání, které musí být smluvními stranami přizpůsobeno konkrétním okolnostem. ČKAIT nenese odpovědnost za jejich nevhodné použití a případně vzniklé škody.

Stav: pomůcka se připravuje

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací v rámci celého projektového procesu, který je rozdělen na postupné fáze služeb inženýrů a architektů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby.

Upozornění k textu

OBSAH

STANDARDY A ZPŮSOB OCEŇOVÁNÍ PROFESNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ PO OBORECH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Standardy služeb – Pozemní stavby podle zákona č. 283/2021 Sb. (NStZ) (A 4.4.1)

Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2005

Anotace:
Tato pomůcka se zaměřuje zejména na činnosti AO TZSp v procesu navrhování staveb, týká se ale i projektantů dalších odborných činností, kteří také často do procesu vstupují a s nimiž AO TZSp mnohdy spolupracují. Zahrnuje všechny druhy technologických zařízení a technologických staveb, s nimiž se AO TZSp setkává, ať již při výstavbě, změnách dokončených staveb, nebo také při udržovacích pracích technologických zařízení. Vztahuje se na všechny AO TZSp v oboru TZS bez rozlišení na dílčí profesní zaměření v oboru, autorizované inženýry i techniky, a to bez ohledu na způsob výkonu povolání. Popisuje především obvyklé výkony AO TZSp při zpracování dokumentace ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon dále SZ), ve znění pozdějších předpisů a vazbu na zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od 2024
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. připravována je i novela tohoto změnového zákona s účinností od 2024
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost (AO pro navrhování technologických zařízení staveb) navazuje na vydané metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost, MP 2 Provádění staveb a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb v rámci projektu PROFESIS ČKAIT. Pomůcka je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1 se zaměřením na činnost AO v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) a je věnována oblasti navrhování.

Úkolem vypracování této pomůcky byla Radou pro podporu rozvoje profese pověřena profesní skupina pro obor Technologická zařízení staveb (TZS). Zaměřuje se zejména na činnosti AO TZSp v procesu navrhování staveb, týká se ale i projektantů dalších odborných činností, kteří také často do procesu vstupují a s nimiž AO TZSp mnohdy spolupracují. Zahrnuje všechny druhy technologických zařízení a technologických staveb, s nimiž se AO TZSp setkává, ať již při výstavbě, změnách dokončených staveb, nebo také při udržovacích pracích technologických zařízení. Vztahuje se na všechny AO TZSp v oboru TZS bez rozlišení na dílčí profesní zaměření v oboru, autorizované inženýry i techniky, a to bez ohledu na způsob výkonu povolání.

Metodická pomůcka MP 1.5 si klade za úkol popsat především obvyklé výkony AO TZSp při zpracování dokumentace ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., SZ ve znění pozdějších předpisů (poslední novela zákona č. 183/2006 Sb. provedena zákonem č. 197/2022 Sb.). Snaží se jednotně používat základní terminologii a zkratky, jak jsou v ČKAIT užívány, a detailněji popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy, pokud se tak již nestalo v MP 1. Popisuje vazbu na zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy. Dává tím základ pro podrobné propracování činností v jednotlivých úrovních zpracování dokumentace profesně zaměřeného oboru ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, jeho zpracování a projednání.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku navrhování TZS a jít do podrobností na širší úrovni profesního zaměření, než jaká se ukazuje z praktických potřeb při přípravě technologické stavby, při územním a stavebním řízení a také při dopracování dokumentace pro realizaci a provozování stavby. Hloubka zpracování technologické dokumentace je vždy vymezena rámcem zákona, ale také druhem dokumentace, velikostí stavby nebo díla obecně, jeho složitostí, technickou a technologickou náročností při realizaci, uvádění do provozu a při vlastním provozování technologického zařízení stavby. Účelem MP 1.5 je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob technologického zaměření, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování technologických zařízení staveb.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace TZS, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách a rozsahu projektové dokumentace, podle níž technologická stavba nebo celek či jeho část vzniká a je provozována.

Na MP 1.5 Technologická zařízení staveb navazují další dílčí metodické postupy MP 1.5.X, vypracované s detailnějším profesním zaměřením:

• MP 1.5.1 Plynárenská a plynová zařízení (PLZ);
• MP 1.5.2 Elektroenergetická zařízení (ELZ);
• MP 1.5.3 Elektronická komunikační zařízení (EKZ);
• MP 1.5.4 Zdroje tepelné energie, rozvodné tepelné zařízení (ZRT);
• MP 1.5.5 Zdvihací zařízení (ZZ);
• MP 1.5.6 Technologické stavby na poddolovaném území;
• MP 1.5.7 Projektování ocelových konstrukcí pro technologické stavby;
• MP 1.5.8 Zařízení horizontální a vertikální dopravy.

1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽÍTÉ ZKRATKY

1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ STAVEB

V textu metodické pomůcky MP 1.5 jsou termíny použity ve významu, který mají pro obor Technologická zařízení staveb (TZS). V tradičním pojetí zůstává nejpoužívanější a nejdůležitější vztah mezi stavebníkem, projektantem a zhotovitelem stavby nebo díla obecně.

Výklad dalších pojmů

Dodavatel dokumentace – smluvní strana, která se zavázala nebo se může zavázat druhé straně (obecně označována jako odběratel nebo zákazník) k plnění předmětu díla, kterým je dokumentace nebo projektová dokumentace stavby. Podle potřeb si sjednává dílčí plnění od dalšího dodavatele projektové dokumentace.

Dokumentace – je označována dokumentace společného názvu pro dokumentaci všech fázi předinvestiční a projektové přípravy stavby, fáze provádění a provozování stavby. Pro dokumentaci pro stavební řízení a pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy stavby je ve shodě se SZ používán pojem projektová dokumentace.

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 1 použit ve významu

• dozor autorský (projektanta, případně hlavního projektanta), který je dozorem  autorizované osoby na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel , u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• technický dozor stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona (AZ); výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle AZ o „další odbornou činnost autorizované osoby“;
• stavební dozor je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 SZ (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.;
• dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v § 171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, OŽP, památkáři, archeologové a další).

Hlavní projektant – pojem je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Posouzení potřeby koordinátora BOZP na staveništi je nutno provést podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 8 – Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného povolení, část B.8 písm. j), dále v příloze č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení část B.8 písm. j) a v příloze č. 15 – Náležitosti dokumentace bouracích prací, část B.5 písm. i).

Oprávněný investor – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, oprávněný podle § 23a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požadovat, aby byl informován o úkonech správního orgánu při projednávání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb.., ve znění NV č. 136/2016 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi je nutno specifikovat podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 13 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, část B písm. b). Zpracovává jej odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor BOZP na staveništi. Rozsah a obsah plánu je stanoven přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Prozatím jediná novela nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Plán organizace výstavby (POV) – tento pojem není ve stavebním zákoně uveden, jedná se o dokument zhotovitele stavby vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o ZS (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Jeho zpracování vychází ze zásad organizace výstavby (ZOV), které jsou součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Poddodavatel dokumentace – dodavatel všech dílčích dodávek projektových prací a služeb, který není v přímém smluvním vztahu se stavebníkem nebo s dodavatelem projektové dokumentace pro stavebníka. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel.

Pracovník – obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, dodavatel, živnostník atd.).

Proces – výstavba formou přerušovaného procesu, např. zpracování dokumentace pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení nebo pro provedení stavby. Realizace jednotlivých procesů se uskutečňuje postupy a dílčími postupy, které jsou naplňovány činností autorizovaných a dalších osob.

Projektant – pojem projektanta je uveden v § 22 odst. 4 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď AO vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Projektová dokumentace – je SZ označována dokumentace zpracovaná pro vydání stavebního povolení, dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy, dokumentace k posouzení autorizovaným inspektorem, dokumentace změn vymezených staveb, pro ohlašování zákonem vymezených staveb, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy stavby.

Projektování ve výstavbě – vázaná živnost podle živnostenského zákona (ŽZ), ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO s příslušným oprávněním. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v AZ, ve znění pozdějších předpisů.

Provozní celek (PC) – souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické, hydraulické, vzduchotechnické a další zařízení.

Ve smyslu SZ, ve znění pozdějších předpisů, lze provozní celek TZS chápat jako stavbu, kde technologické zařízení je určující. Stavba se může skládat z provozních celků, provozních souborů, dílčích provozních souborů, provozních jednotek a základních jednotek.

Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Provozní soubor (PS) – funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí, popř. speciální technologický proces, nebo úplný technologický proces doplňkový. PS je určen dokumentací stavby a uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek.

Provozní soubor se zpravidla člení na:

• dílčí provozní soubory;
• provozní jednotky (PJ);
• základní jednotky (ZJ).

Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmět své činnosti podle zvláštních právních předpisů, subjekt podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Smluvní podnikatel nebo také zhotovitel stavby je označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba nebo její část. Ve stavební praxi se také používá termín dodavatel stavby. V průběhu výběrového řízení je označen jako nabízející.

Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ), jehož základní povinnosti a odpovědnost při přípravě, provádění a užívání staveb jsou vymezeny v § 152 SZ. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Z pohledu předpisů BOZP (např. zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů) je označován jako zadavatel stavby. Pojem zadavatel používá též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, (ale v jiném smyslu – jako objednatel veřejné zakázky).

Stavby veřejné technické infrastruktury – jedná se o vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikačním sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody atd. (§ 2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ).

Staveniště – podle § 3 odst. 3 SZ je staveništěm nejen místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce, ale i místo, na kterém se stavba odstraňuje. Pojem je dále specifikován ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 164/2022 Sb.

Technologická stavba – stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Vyhrazená technická zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku (elektrická, plynová, tlaková a zvedací), která podléhají dozoru podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a k němu vydaných NV č. 190 až č. 194/2022 Sb., o vyhrazených technických zařízení elektrických, plynových, tlakových a zvedacích zařízeních. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Základní jednotka (ZJ) – finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 1, č. 2, č. 3, č. 4 a č. 5 a příloha č. 8, č. 9, č. 10, č. 11, č. 12 a č. 15. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby) a orientační lhůty výstavby. Dříve používaný termín POV – Plán organizace výstavby není ve stavebním zákoně uveden. Jeho použití se dá předpokládat v dokumentaci zhotovitele stavby, jako detailní pokyn pro postupy stavbyvedoucího na stavbě.

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§ 2 odst. 2 písm. b) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle ŽZ. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Zhotovitelem stavby může být:

• stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů);
• dodavatel nebo zhotovitel – v obchodních vztazích;
• zadavatel stavby – podle předpisů BOZP;
• stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud zajistí stavební dozor podle § 160 odst. 3 a 4 SZ).

Zkratky použité v pomůcce

2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS)

2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZSp PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující, jak definuje pomůcka A 2.1 v kap. 2.2.1.5 (viz v dalším textu kap. 4.2). Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin, včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie, včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb, zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO při navrhování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5

Pomůcka MP 1.5 se vztahuje na AO TZSp v procesu vypracování dokumentace staveb pro územní řízení a projektové dokumentace pro stavební řízení a pro provádění stavby. Je obecnějšího charakteru; je vhodná pro ostatní stupně dokumentace a jako podklad pro vypracování dalších metodických pomůcek řady MP 1.5.X pro rozhodující dílčí profesní zaměření v oboru TZS (Plynárenská a plynová zařízení – PLZ, Elektroenergetická zařízení – ELZ, Elektronická komunikační zařízení – EKZ, Zdroje a rozvody tepla – ZRT, Zdvihací zařízení – ZZ) a pro další druhy dokumentace.

Rámec výkonu činnosti AO upravuje AZ, ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle AZ je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).

Vybrané činnosti jsou definovány v § 158 SZ, byly rozšířeny o projektovou dokumentaci staveb pro vydání společného povolení.

Projektová činnost ve výstavbě je definována v § 159 SZ, ve znění pozdějších předpisů.

2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU PROJEKTOVÁNÍ

Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit činnosti AO při navrhování TZS, kterému se snaží napomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.

V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou předpisů obchodního a stavebního práva v určité hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

• pojetí SZ, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
• princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
• principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
• vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
• veřejná forma projednání minimálně do fází územního rozhodnutí;
• nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby sjednáno);
• princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
• princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
• povinné kontrolní prohlídky staveb;
• princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• princip ochrany nezastavěného území;
• a konečně princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Principy ochrany veřejného zájmu jsou ve své podstatě zásadní a správné, je jich však velmi mnoho a jsou mnohdy násobné. Zákon mnohdy klade formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) nad skutečnou odbornost a odpovědnost odborníků ve stavebnictví. Z toho vyplývá zdlouhavost a náročnost procesu přípravy staveb.

Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení, je právní základna na úrovni předpisů:

• závazných – zákonů, nařízení vlády a vyhlášek;
• nezávazných – českých technických norem (ČSN), technických standardů ČKAIT(TS ČKAIT), metodických a technických pomůcek ČKAIT (MP, TP), technických pravidel (TPG), technických doporučení (TDG) a technických instrukcí (TI), technicko-dodacích podmínek (TDP), všeobecných obchodních podmínek (VOP); detailnější rozbor problematiky českých technických norem je obsažen ve složce České technické normy.

Základní schéma předpisového zajištění:

• právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky);
• nezávazné předpisy – normativní dokumenty;
• veřejný zájem – základní požadavky na stavbu:
  • mechanická odolnost a stabilita;
  • požární bezpečnost;
  • ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a (ŽP);
  • bezpečnost při užívání;
  • ochrana proti hluku;
  • úspora energie a tepelná ochrana.

Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp.

O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 v kap. 1.4.

Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a tato MP 1.5.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant.

2.2.1 Základní přístupy k právním předpisům

Právní předpisy významné pro proces zpracování dokumentace nebo projektové dokumentace stavby a pro další přímo související činnosti zpracovatelů dokumentace je účelné členit zejména podle dvou významných hledisek, a to jako oblast práva soukromého a oblast práva veřejného. Předpisy práva soukromého upravují vztahy mezi osobami (právnickými a fyzickými) a pro daný účel se uplatňují zejména v závazkových vztazích mezi účastníky výstavby. Jedná se o rovnoprávné vztahy mezi partnery. Předpisy práva veřejného upravují vztahy mezi státem a osobami a pro daný účel se uplatňují zejména při ochraně veřejných zájmů v procesu přípravy a provádění staveb. Jedná se obvykle o vztah mezi orgány veřejné správy a účastníky výstavby. V této souvislosti je pro daný účel významná také ochrana práv osob příslušnými zákony.

Právní řád tvoří souhrn všech právních norem, platných na území státu. Českým právním řádem se v oblasti závazkových vztahů řídí vztahy, jejichž oba účastníci mají bydliště nebo sídlo organizace v ČR. Pokud tomu tak není, řídí se jejich závazkové vztahy právním řádem, na kterém se oba účastníci dohodli. V oblasti práva veřejného jsou právní normy týkající se výstavby závazné pro všechny stavby na území ČR.

Autorizovaná osoba (AO) je odpovědna za dodržování platných právních předpisů, vztahujících se k dané stavbě jak v přípravě, tak i při realizaci stavby. AO posuzuje dostatečnost opatření navržených na průběh výstavby, zejména dbá na dodržování základních požadavků SZ a prováděcích vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů.

Přehled právních předpisů týkajících se oboru TZS je uveden v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

2.2.2 Uplatňování právních předpisů v procesu projektování

Právní řád, kterým se bude proces projektování řídit, druh a úroveň příslušných právních předpisů, které bude nutné respektovat a jejich konkrétní výběr je nutné si uvědomit před zahájením procesu projektování, nebo před zahájením účasti na něm. Především je třeba provést příslušnou analýzu.

Je nutno vyjít z charakteristiky smluvních závazků v oblasti projektování a uplatňování předpisů, z občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jimiž se řídí závazkové vztahy v této oblasti.

Ovlivnění obsahu projektové dokumentace stavby právními předpisy je odlišeno v několika oblastech:

• přímé ovlivnění obsahu a způsobu zpracování dokumentace stavby, která je předkládána ke správnímu řízení v souladu se SZ a jeho prováděcími předpisy ve znění pozdějších předpisů a na němž se AO TZSp vždy podílí;
• požadavky různých právních předpisů chránící veřejné zájmy, požadavky na výrobky zahrnuté do stavby; na stanovené výrobky, na ochranu ŽP, na bezpečnost při výstavbě, požadavky na vyhrazená technická zařízení, souvislosti s uváděním staveb do provozu a jejich provozováním;
• okruh zákonem chráněných práv osob, o autorském právu a průmyslových právech v oblasti projektování;
• je nutné vždy ověřit, zda pro konkrétní případ neplatí také další podrobná pravidla v předpisech nižší právní síly.

2.2.3 Funkce standardů v procesu projektování

Významnou úlohu v procesu projektování mají doporučené standardy a technické normy, které nejsou právními předpisy; představují však pravidla nebo řešení obvyklá, optimální, vyhovující většině případů, a proto mají charakter nezávaznosti, doporučení, ale představují také velkou právní sílu.

Závaznými se normy stávají:

• obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty;
• v rozsahu, který je stanoven předpisem;
• pro účastníky smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu s občanským zákoníkem č. 89/1012 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy (DOSS).

Normy mají často nezastupitelný význam při řešení sporů, protože představují technické či obchodní zvyklosti, tj. postupy, uspořádání nebo parametry apod., které je možné považovat za obvyklé a doporučené. Proto je účelné vycházet z údajů takto použitelných standardů již v procesu projektování a volit odchylky od nich pouze v odůvodněných případech. V případě použití platných ČSN formou závaznou je nutno zajistit prokazatelné seznámení všech pracovníků, kteří s těmito normami pracují.

Mezi standardy běžně používané v procesu projektování patří zejména normy české technické (ČSN), normy evropské (EN) a normy mezinárodní (ISO), na určitých úrovních harmonizace označované jako normy ČSN EN, ČSN ISO nebo ČSN EN ISO, složka České technické normy a Informace o technických normách v systému PROFESIS ČKAIT.

Poznámka:
Prodej, distribuci a přidělování licenčního přístupu k normám místo ÚNMZ převzal ČAS – Česká agentura pro standardizaci. Ceny produktů a služeb jsou zveřejněny na stránkách agentury ČAS.
Samostatnou, pro výstavbu velmi důležitou oblastí, jsou všechny požadavky uvedené ve stavebním zákoně a v jeho prováděcích předpisech, ve znění pozdějších předpisů. Tyto, právními předpisy v budoucnosti vyžadované normy, jsou tzv. „sponzorované normy“, veřejně bezplatně přístupné.

Poznámka:
V 07/2022 vydal odbor stavebního řádu MMR ČR pracovní pomůcku „Povolování výjimek z obecných požadavků na výstavbu“ – která se týká požadavků z vyhlášek č. 501/2006 Sb., č. 268/2009 Sb. a č. 398/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

2.3 ZÁVAZKOVÉ VZTAHY V POSTUPU NAVRHOVÁNÍ

Kvalita procesu projektování a kvalita projektové dokumentace stavby má významný vliv nejen na úroveň řešení stavby, ale také na kvalitu jejího provádění a na dosažení stanovených cílů.

Rozhodujícím hlediskem pro volbu určitého způsobu výstavby, a tím také pro volbu určité struktury účastníků procesu projektování, je hledisko odpovědnosti, převzetí rizik za řešení investičního celku a poskytnutí příslušných záruk.

Vykonavatelem a zhotovitelem v procesu projektování všech stupňů dokumentace a projektové dokumentace je obvykle projektant. Tomu může stavebník zadat zpracování předinvestiční a projektové přípravy stavby s požadavkem na záruky, že projektová dokumentace prokáže reálnou možnost dosáhnout požadovaných cílů stavby. Musí však projektantovi umožnit jak výkon zpracování dokumentace pro provedení stavby, tak i výkon autorského dozoru při provádění stavby. V opačném případě mu zadá stavebník pouze zpracování dokumentace podle vlastních představ s tím, že odpovědnost za dosažení cílů projektu zůstává plně na stavebníkovi. Podle SZ u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, pokud projektovou dokumentaci může zpracovat jen autorizovaná osoba, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

2.3.1 Přehled obvyklých smluvních vztahů v procesu navrhování

V závazkových vztazích zabezpečujících proces projektování, tj. zpracování dokumentace stavby, je účelné odlišit:

• závazkové vztahy ve fázi předprojektové přípravy, zabezpečující proces navrhování často i v různých variantách, kdy není stavebníkem rozhodnuto, zda investiční dílo bude realizováno;
• závazkové vztahy po rozhodnutí stavebníka o realizaci stavby, tj. ve fázích projektové přípravy, provádění a provozování.

Fáze předprojektové přípravy

Ve fázi předprojektové přípravy se jedná obvykle o smluvní vztahy mezi stavebníkem a projektantem jako zpracovatelem příslušných studií, zadání nebo návrhu řešení stavby. Sem spadá dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí (DÚR), jejíž skladba je uvedena v příloze č. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7 popř. 8, 9, 10 a 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Fáze projektové přípravy, fáze provádění a fáze provozování stavby

V těchto fázích se jedná o závazek vypracování projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení, projektové dokumentace pro provádění stavby, průvodní a dodavatelské dokumentace, dokumentace pro uvedení stavby do provozu, dokumentace pro užívání stavby (součástí je i dokumentace skutečného provedení stavby), dokumentace k souvisejícím změnovým řízením, a všechny související výkony zpracovatelů těchto dokumentací. Každý z účastníků výstavby, který odpovídá za zpracování příslušné části dokumentace, může zadat zpracování takové dokumentace nebo její části svému dodavateli, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost za ni.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem, spolu se smluvním vztahem mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby, představuje v ČR tu lepší formu obvyklého způsobu výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami.

Projektant zpravidla zabezpečí:

• zpracování úplné dokumentace projektové přípravy, projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení, popř. projektové dokumentace pro provádění stavby, pro stavby s příspěvkem z veřejných prostředků, pokud se pro její vypracování stavebník rozhodne, nebo jiné potřebné dokumentace;
• zpracování podkladů pro poptávku, nebo tendrové podmínky pro výběr zhotovitele stavby v souladu s touto dokumentací;
• dokumentaci pro užívání stavby a případné změny stavby před jejím dokončením;
• výkon autorského dozoru (AD).

Míra ovlivňování řešení stavby stavebníkem, důsledky pro převzetí záruk projektanta a komplexnost řešení k dosažení cílů stavby jsou významnou součástí smluvních ujednání.

2.3.2 Smluvní vztahy v procesu projektování podle právního řádu

Závazkové vztahy v procesu projektování se v ČR řídí občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou-li účastníci smlouvy podnikateli (právnické či fyzické osoby). V procesu projektování jde nejčastěji o zabezpečení dodávky projektové dokumentace stavby v rozsahu celé stavby nebo její části a o zabezpečení s tím souvisejících činností a to formou smlouvy o dílo podle § 2623 ve vazbě na § 2586 občanského zákoníku.

Nejčastěji používaným smluvním typem je smlouva o dílo. Ujednání ve smlouvě mohou být nahrazena standardy, označenými obvykle jako všeobecné obchodní podmínky, smlouva však musí obsahovat jejich jednoznačné označení nebo obchodní podmínky. Využity mohou být standardy ČKAIT A 4.1 nebo jiné, vždy je však nutné přesně určit části standardů, které mají charakter smluvního ujednání.

Stanovení odpovědnosti zhotovitele dokumentace je důležitou součástí závazku pro zabezpečení kvality stavby, zejména půjde-li o dokumentaci pro územní a o projektovou dokumentaci pro stavební řízení a pro provádění stavby. Pokud je projektová dokumentace součástí vyšší dodávky, pak se taková odpovědnost promítá do souborných záruk zhotovitele za stavbu. Jestliže však takovou projektovou dokumentaci zpracovává projektant (jako dodavatel stavebníka), pak provádění podle ní zabezpečuje zhotovitel stavby (jako dodavatel převážně kompletované vyšší dodávky). Je nutné přesně dohodnout rozdělení odpovědnosti a ručení mezi zhotovitele projektové dokumentace (za řešení stavby, prokazující možnost dosažení cílů stavby) a mezi zhotovitele stavby nebo její části (za provedení díla podle projektové dokumentace, předané mu stavebníkem).

Zvláštním případem závazkových vztahů jsou vztahy při zabezpečování veřejných zakázek, které se řídí ustanoveními zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

2.4 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA

2.4.1 Odpovědnosti a pravomoci

Rozsah působnosti AO stanovuje část třetí AZ, ve znění pozdějších předpisů, tj. ustanovení § 12 až § 19, přičemž obecný rámec odpovědnosti je uveden v § 12 až § 16. Podle těchto ustanovení je autorizovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které jí byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, nebo ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, případně nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat zpracované dokumenty autorizačním razítkem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.

SZ ve znění pozdějších předpisů považuje za vybrané činnosti ve výstavbě pouze vymezenou projektovou činnost a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ ve znění pozdějších předpisů, pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost. Vymezené dokumenty z této činnosti mají charakter veřejných listin; ty pak musí AO označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku AO ČKAIT.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra – projektanta vymezuje § 18 AZ ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb (TPS) a PO staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení SZ a AZ, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah působnosti autorizovaného technika – projektanta vymezuje § 19 AZ, ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb (TZS) může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro nějž je autorizován.

Autorizaci podle AZ, ve znění pozdějších předpisů, musí mít autorizovaný inženýr – projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který je oprávněn vykonávat a provádět níže uvedené vybrané a další odborné činnosti a vypracovávat u staveb s převažující technologickou částí:

• územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (záměr);
• projektovou dokumentaci staveb;
• statické a dynamické výpočty staveb;
• stavebně technické nebo inženýrské průzkumy;
• zkoušení a diagnostiku staveb;
• vydávat odborná stanoviska;
• odborné vedení provádění staveb;
• provádět geodetická měření pro projektovou činnost;
• vykonávat autorský dozor (AD) nebo technický dozor nad prováděním stavby;
• zastupovat stavebníka při územním, stavebním řízení nebo řízení k vydání kolaudačního souhlasu.

Autorizaci podle AZ, ve znění pozdějších předpisů nemusí mít projektant TZSp, který vypracovává:

• dokumentaci staveb nevyžadující stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu;
• výrobní a montážní;
• dokumentaci pro užívání stavby;
• dokumentaci pro uvedení do provozu;
• dokumentaci skutečného provedení stavby.

Je potřebné, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisejících, zejména výkonu autorského dozoru (AD) nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů, včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti AO bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními občanského zákoníku, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.

AO TZSp musí vyvíjet úsilí, aby u vlastnoručně vypracované projektové dokumentace pro stavební povolení vykonávala AD, a to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby, pokud ji sám nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a předčasného provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti se bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu. U staveb financovaných z veřejných prostředků je povinností stavebníka autorský dozor zajistit.

2.4.2 Chráněná práva

Stavebním zákonem, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Proto jsou v plném rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení, nebo musí být o stavebním záměru prokazatelně informováni. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.

Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona č. 121/2000 Sb., zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích č. 527/1990 Sb., zákona o ochraně průmyslových vzorů č. 207/2000 Sb. a zákona o užitných vzorech č. 478/1992 Sb., vše ve znění pozdějších předpisů.

Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky – specialisty.

3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

3.1 DOKUMENTACE VE FÁZI PŘEDPROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY

3.1.1 Příprava zakázky

Postup 3.1.1 řeší analýzu problémů, formulace úkolu a obstarání podkladů, souvisejících s požadavkem na přípravu projektového řešení stavby podle požadavků a představ zákazníka. S výjimkou jasně definovaných podkladů je vypracování zadání většinou již součástí řešení vlastního úkolu.

Proces řeší zpracování podkladů stavby ve fázi předprojektové přípravy, zahrnující podle velikosti a složitosti stavby různé analýzy, sloužící stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska koncepční varianty řešení, umístění, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Analýzy, popř. různé stupně investičních záměrů, zpracovává stavebník, popř. projektant na základě podkladů předaných zákazníkem/stavebníkem.

Proces řeší většinou návrh a vývoj technologických staveb. Jedná se o náročné výrobní podniky, provozy, energetická a hutnická zařízení a další obdobná díla. Cílem je nalézt nejlepší technické a technologické řešení a jeho základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska budoucího provádění a možnosti dosáhnout vytčeného cíle.

Bude-li se jednat o procesy a činnosti velkého rozsahu nebo významu či náročnosti, kdy stavebníkem bude například zahraniční subjekt, nebo se bude uvažovat s účastí zahraničních zhotovitelů, setká se projektant asi s požadavky programu UNIDO. Tato organizace ve svém manuálu detailně uvádí obsah a rozsah studie možností (Opportunity Study), předběžné studie proveditelnosti (Pre-feasibility Study) nebo studie proveditelnosti (Feasibility Study).

Vstupem do postupu 3.1.1 je záměr stavebníka, formulovaný v poptávce nebo návrhu na smluvní ujednání.

V rámci postupu se provádí:

• vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem;
• koordinace profesí a zapracování profesních požadavků;
• vyřešení podstatných tvůrčích, technických, technologických a provozních, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů;
• předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich kladného stanoviska k uvažované stavbě;
• součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva;
• shrnutí dosažených předchozích výsledků;
• předběžný odhad investičních nákladů;
• postupné ověřování, konzultace a validace návrhu;
• analýza základních provozně technických, provozních a tvůrčích problémů, které mají být dokumentací řešeny, a obhlídka staveniště;
• návrhy na případné přizvání odborníků, formulace jejich úkolů, funkcí a odpovědností;
• specifikace podkladů a průzkumů nutných pro zpracování zakázky;
• shrnutí výsledků a závěry;
• analýza základních finančních a právních problémů, včetně posouzení vlivů na životní prostředí;
• analýza požadavků a podkladů stavebníka;
• obstarání příslušných nezbytných podkladů;
• sestavení časového postupu, prostorového a funkčního programu;
• prověření stavu staveniště, okolí a vazeb;
• stanovení způsobu konzultace návrhu řešení a spoluúčasti stavebníka na řešení;
• vypracování podkladů ve fázi předprojektové přípravy v potřebném rozsahu tak, aby dala celkový obraz budoucího díla, tvořila dostatečný rámec a určovala strukturu pro zpracování dokumentace v dalších fázích činnosti a tvořila podklad pro dokumentaci pro územní řízení a pro projektovou dokumentaci pro stavební řízení.

Tato dokumentace obsahuje obvykle podle povahy záměru i variantní řešení, řeší vztah k okolní krajině, závěry z marketingu, technicko-ekonomické řešení, návrh technologických procesů a systému jejich řízení, materiálové vstupy a zdroje pro realizaci stavby a pro užívání stavby, jako jsou suroviny, energie, popisuje prostředí stavby, inženýrské sítě, dopravní obslužnost, technické a environmentální souvislosti a řešení, začlenění stavby do jiných organizačních struktur, nároky na personál při výstavbě i užívání stavby, finanční analýzu a analýzu rizik.

Výstupem postupu 3.1.1 je zpracovaná dokumentace se základní koncepcí, která se mnohdy stává podkladem nebo i součástí nabídky, v případě její úspěšnosti součástí návrhu smlouvy o dílo na projektovou přípravu stavby, včetně rámcového stanovení dosažitelných a měřitelných výsledků práce.

Výstup postupu slouží pro rozhodnutí stavebníka o tom, zda je vhodné investiční záměr realizovat a zda má reálný předpoklad dosáhnout definovaných cílů. Stává se vstupním podkladem pro vypracování dokumentace dalšího stupně a pro uzavření smlouvy o dílo na tuto dokumentaci. Může také dát podnět k přepracování návrhu dokumentace stavby s novými podklady, či zastavení prací.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Rozsah podkladů z předprojektové přípravy uvádějí pro jednotlivé profese TZS metodické pokyny, označené MP 1.5.X.

Rámcový obsah těchto dokumentací lze rovněž nalézt v aktualizovaných pomůckách MP 1 a MP 2.

3.1.3 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

Postup 3.1.3 řeší zpracování dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí (DÚR), jejíž skladba je uvedena v příloze č. 1–7 popř. 8–11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a v odpovídající míře platí i u veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Stavební úřad může v konkrétním případě při umístění stavby souhlasit s omezením rozsahu dokumentace s ohledem na charakter stavby, její umístění a její vliv na území. Tuto dokumentaci řadíme do předprojektové přípravy stavby.

Vstupem postupu 3.1.3 je dokumentace zpracovaná při přípravě zakázky (viz kap. 3.1.1) a studie stavby, návrhy řešení stavby (viz kap. 3.1.2). Podle stavebního zákona lze umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě nástrojů územního plánování. Územní rozhodnutí a územní souhlas (zjednodušený postup podle SZ, nahrazující územní rozhodnutí) jsou nástroje územního plánování. Vydává jej stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Bez vypracování a doložení dokumentace záměru pro územní řízení nelze požádat příslušný stavební úřad o zahájení územního řízení a získat územní rozhodnutí. Kladné územní rozhodnutí umožňuje stavebníkovi pokračovat v zabezpečení projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení ve fázi projektové přípravy stavby (viz kap. 3.2.1).

Územní řízení k získání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení se obvykle zahajuje na písemný návrh žadatele, který je doložen dokumentací záměru a doklady, stanovenými SZ, ve znění pozdějších předpisů. Získání takových dokladů může vyvolat potřebu připravit v předstihu dokumentaci pro zvláštní jednání s orgány veřejné správy nebo pro správní řízení. Příkladem může být získání stanoviska příslušného úřadu jako výsledku posuzování vlivu na ŽP, jedná-li se o technologické stavby, které svým charakterem a rozsahem mohou významně ovlivnit okolní ŽP. Stanoví také podmínky k zajištění ochrany stavby před škodlivými vlivy a účinky.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby je žadatel a dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníkem je vždy také obec a ten, komu zvláštní právní předpis toto postavení přiznává.

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o ŽP a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Posoudí stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření nebo námitky účastníků řízení. Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.

Uspořádání, obsah a rozsah dokumentace záměru, přikládané k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stavby obvykle přebírá údaje z ostatní dokumentace předprojektové přípravy stavby, ale zároveň ji doplňuje a plní současně funkci návrhu komplexního řešení stavby.

Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je rozpracován v aktualizované pomůcce MP 1 Projektová činnost.

Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (DÚR) nebo rozhodnutí o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území je v příloze č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní části této dokumentace tvoří:

A. Průvodní zpráva
B. Souhrnná technická zpráva
C. Situační výkresy
D. Dokumentace objektů
K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Pro technologické stavby je postup podle MP 1 totožný; dále se jen uvádí obsahová část, zaměřená na TZS.

Základní údaje o provozu, popřípadě výrobním programu a technologii:

• popis navrhovaného provozu, případně výrobního programu;
• předpokládané kapacity;
• popis technologií, výrobního programu, popřípadě manipulace s materiálem, vnitřního i vnějšího dopravního řešení, systému skladování a pomocných provozů;
• návrh řešení dopravy v klidu;
• odhad potřeby materiálů, surovin;
• řešení likvidace odpadů nebo jejich využití (recyklace apod.), řešení likvidace splaškových a dešťových vod;
• odhad potřeby vody a energií pro výrobu;
• řešení ochrany ovzduší;
• řešení ochrany proti hluku;
• řešení ochrany stavby před vniknutím nepovolaných osob.

Výstupem postupu 3.1.3 je dokumentace záměru, přikládaná k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

3.2 DOKUMENTACE VE FÁZI PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY

3.2.1 Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení

Postup 3.2.1 řeší zpracování projektové dokumentace předkládané podle § 110 odst. 2 písm. b) SZ k žádosti o stavební povolení, podle § 105 odst. 5 SZ k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ, nebo k předložení veřejnoprávní smlouvy podle § 116 a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 odst. 2 SZ v rozsahu a podrobnostech podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Vstupem do postupu 3.2.1 je dokumentace záměru podle kap. 3.1.3. Není-li tento stupeň dokumentace vypracován, je pak vstupem do postupu zadání stavebníka a příslušná smlouva o dílo. Projektovou dokumentaci stavby přikládá stavebník k žádosti o stavební povolení ve skladbě dané prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu. Obsahové náležitosti stavebního povolení stanoví prováděcí právní předpis.

Projektová dokumentace může být považována někdy i za formu projektové dokumentace pro provádění stavby. Podle této dokumentace může být stavba provedena, nenařídí-li stavební úřad vypracování dokumentace pro provádění stavby, což může vyhovět zejména pro menší a jednodušší stavby. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zpracování dokumentace zajišťuje AO (hlavní projektant) se svými spolupracovníky.

Předpis předpokládá, že současně se stavebním povolením může stavební úřad vyžádat předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením stavby, potřebné ke kontrole dodržení podmínek pro provedení stavby. U staveb obsahujících technologická zařízení, u nichž je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, může stavební úřad uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.

Vstupem postupu je provedená příprava zakázky v rozsahu návrhu řešení. Úloha AO spočívá především v převzetí komplexní odpovědnosti z hlediska ochrany veřejného zájmu za práci svou i ostatních osob, které se na zakázce podílejí. Tuto odpovědnost přebírá především výkonem soustavného dohledu nad zpracováním, koordinací činnosti dalších AO a kontrolou v závěru prací.

V příloze č. 5.1 A této MP 1.5 je uvedena skladba požadované projektové dokumentace.

Výstupem postupu 3.2.1 je projektová dokumentace předkládaná k žádosti o stavební povolení, k ohlášení stavby nebo k předložení veřejnoprávní smlouvy a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Po vydání stavebního povolení se stává projektovou dokumentací, ověřenou ve stavebním řízení (viz MP 1 a MP 2).

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Postup 3.2.2 řeší zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby do úrovně, umožňující stavebníkovi provádění stavby a ke kontrolním prohlídkám. Navazuje a rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení. Vypracovává se, pokud povinnost jejího vypracování vyplývá z územního rozhodnutí (§ 92 SZ). Tuto projektovou dokumentaci může vypracovat jen AO; činnost spadá mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Tato dokumentace musí být podle § 92 SZ ale zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 (nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, distribuční soustava v elektroenergetice ev. v plynárenství, rozvodné tepelné zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení).

Vstupem do postupu 3.2.2 je projektová dokumentace podle 3.2.1 této MP 1.5, která byla podkladem pro vydání stavebního povolení se splněnými podmínkami stavebního úřadu a veřejnoprávních orgánů, stanovenými pro úpravu této projektové dokumentace ve stavebním povolení nebo certifikátu, vydaném autorizovaným inspektorem.

V rámci postupu se provádí vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Dokumentaci zajišťuje stavebník buď na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ, nebo z vlastní iniciativy. Dokumentace je v tom případě využívána pro kontrolní prohlídky. Její rozsah lze však upravit, musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na ŽP a době trvání stavby. Zpracovávají se pouze ty části dokumentace pro provádění, které nejsou dostatečně definovány pro provedení projektovou dokumentací pro stavební řízení, nebo pro zkrácené stavební řízení.

Z vlastní iniciativy zajišťuje stavebník tuto dokumentaci např. chce-li mít kvalitnější podklady pro specifikaci dodávky, pro výkon dozoru nad prováděním nebo pro výběr zhotovitele, v tom případě rozšířenou o podrobný výkaz výměr, eventuelně položkový rozpočet. Efektivnost jejího zpracování je ale nižší, protože bez spolupráce se zhotovitelem nelze řešit podrobnosti, vyplývající z jeho technologických postupů.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je podle § 158 SZ činností vybranou, musí být tedy zpracována AO. Je žádoucí, aby tuto dokumentaci zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala dokumentaci předchozího stupně. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, nazývaná také často realizační dokumentace, rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace nejen do úrovně umožňující vlastní realizaci stavby, ale stává se i podkladem pro navazující inovace, racionalizace a změny dokončené stavby.

Příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, specifikující rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, je využívána i při zpracování příslušné dokumentace, jenž je součástí zadávacích podmínek (§ 92 ZZVZ) v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb. , o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. Výše uvedená příloha č. 13 je podkladem pro zadávací podmínky podle zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V průběhu zpracování a při dalším využití plní projektová dokumentace pro provádění stavby zejména následující funkce:

• umožňuje provádění stavby;
• je podkladem pro výběr a smluvní zabezpečení provádění díla zhotovitelem nebo zhotoviteli, pro objednávání zařízení a výrobků, zadávání prací a služeb dodavatelům;
• je podkladem pro zpracování výrobní dokumentace a průvodní technické dokumentace nestandardních výrobků a zařízení, pro zpracování montážní dokumentace na staveništi a dokumentace o nestandardních výrobcích a pracích na staveništi, požadované příslušnými právními předpisy;
• vyjmenovává stanovené výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
• je podkladem pro vypracování POV;
• slouží stavebníkovi k výkonu kontrolních činností, dohledu a dozorů, jako podklad k uvedení stavby do provozu, k pořízení dokumentace skutečného provedení stavby, k povolení užívání, k provozování stavby a využití pro navazující inovace stavby nebo jejích částí;
• je podkladem pro případná změnová řízení.

Ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, došlo také k rozšíření 9 příloh na 16 a ke změnám v jejich číslování. Příloha č. 8 stanoví rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, příloha č. 12 stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, nebo pro vydání stavebního povolení, příloha č. 13 stanoví rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, příloha č. 14 stanoví rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby, příloha č. 15 stanoví náležitosti dokumentace pro bourání staveb, příloha č. 16 stanoví náležitosti a způsob vedení stavebního deníku.

Projektová dokumentace pro provádění stavby v technologické části dokumentace je obvykle tvořena souhrnnou částí na úrovni složky pro každý jednotlivý provozní celek a provozní soubor. Technická zpráva se zpracovává ve stejné skladbě a členění jako projektová dokumentace pro stavební povolení, z níž příslušné údaje přebírá s tím, že se:

• zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci;
• zdůvodňují a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení;
• případně stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy.

Pro práce na této projektové dokumentaci je významná také potřeba předávání dílčích projektových výsledků, obvykle mezi zpracovateli provozních souborů a stavebních děl, podkladů pro výpočty, pro energetické a jiné rozvody apod., a to i mezi různými subjekty podílejícími se na těchto pracích.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce, výrobně technická dokumentace a dokumentace výrobků dodaných na stavbu. Pokud je pro stanovení podrobností nutná některá z výše uvedených dokumentací, musí být tento požadavek uveden v projektové dokumentaci pro provádění stavby.

Projektová dokumentace pro provádění stavby poskytuje také informace pro základní úroveň plánování, pro operativní řízení a sledování rozpracovanosti díla, kontrolní činnosti a provádění operativních zásahů v zájmu odstraňování odchylek od plánovaného stavu.

Oprávnění k vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby má jen AO.

Dokumentace se zpracovává podle společných zásad samostatně pro jednotlivé stavby (pozemní a inženýrské), případně provozní (technologické) soubory, pokud se ve stavbě vyskytují a vycházejí z projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení.

V každé části je:

• Technická zpráva
  Zpracovává se ve stejné skladbě a členění jako v projektové dokumentaci pro povolení stavby, z níž příslušné údaje přebírá s tím, že se:
  • zpřesňují, doplňují a zdůvodňují veškeré údaje a odchylky oproti ověřené projektové dokumentaci;
  • zdůvodňují a zpřesňují technická, konstrukční, materiálová nebo dispoziční řešení;
  • případně stanoví zvláštní podmínky pro provádění, montáž nebo technologické postupy.
• Výkresová část
  Zpracovává se v měřítku přiměřeném jejich účelu (obvykle 1 : 50):
  • výkresová dokumentace;
  • výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat;
  • legendy doplňují výkresy jen v nezbytném rozsahu o údaje, které nelze vyjádřit graficky.

• Výpočty
  • zpracovávají se v potřebném rozsahu a kontrolovatelné formě. Výpočty jsou součástí dokumentace a připojují se jako doklady ve dvou vyhotoveních.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že projektová dokumentace pro provádění stavby se člení na:

Stavební objekty

Inženýrské objekty

Technická nebo technologická zařízení

Dokumentace pro Technická nebo technologická zařízení se zpracovává podle svého rozsahu a charakteru v samostatných částech:

1. Technická zpráva

2. Výkresová část

3. Seznam strojů a zařízení

Dokumentace každého z provozního souborů (PS), popř. dílčích provozních souborů, obsahuje také zejména:

• označení a název PS, dílčího PS;
• údaje o osobě odpovědné za zpracování dokumentace;
• údaje o styčných místech s jinými PS, dílčími PS a návaznostmi na jiná zařízení, provozy, sítě, budovy;
• podrobné položkové rozpočty, pokud je jejich zpracování dohodnuto s objednatelem, nebo je potřebné pro vnitřní potřebu zhotovitele;
• údaje o vyhrazených technických zařízeních a stanovených výrobcích.

Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb podle vyhlášky o dokumentaci staveb vztahující se k PS je uveden dále v této MP 1.5.

K obsahu projektové dokumentace pro provádění stavby je účelné připojit ještě následující vysvětlující poznámky:

• součástí této dokumentace stavby není dokumentace výrobní, dokumentace dílenská, dokumentace montážní, dokumentace průvodní technická, ani dokumentace zařízení staveniště. Tyto druhy dokumentace na předmětnou dokumentaci stavby navazují, nebo s ní jinak souvisejí. Do projektové dokumentace pro provádění stavby může být zahrnuta dokumentace k vyzkoušení, průkazům, převzetí a užívání stavby;
• pro zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby používají její zpracovatelé v určitých oborech a pro určité druhy staveb řadu standardů různé úrovně;
• změnovým řízením na úrovni managementu stavby při provádění stavby procházejí povinně ty části projektové dokumentace pro provádění stavby, které jsou uplatňovány jako podklad pro příslušný systém managementu stavby, nebo jsou předávány stavebníkovi pro jiné účely;
• se změnovým řízením souvisí také management rizik. Na úrovni projektové dokumentace pro provádění stavby mají být ošetřena dříve přijatá rizika, definovaná již v předchozím stupni dokumentace stavby, s cílem jejich snížení;
• způsob a postupy práce na projektové dokumentaci pro provádění stavby jsou do značné míry ovlivněny způsoby řízení provádění stavby. Ovlivněny jsou také volbou technologie projektování, započatou zpracováním dokumentace pro územní řízení.

Výstupem postupu 3.2.2 je projektová dokumentace pro provádění stavby.

3.3 DOKUMENTACE VE FÁZI PROVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ STAVBY

3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

Postup 3.3.1 řeší zpracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů, uvedení do provozu, předání a převzetí a pro zahájení užívání stavby.

Vstupem do postupu 3.3.1 je zpracovaná projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a projektová dokumentace pro provádění stavby.

V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro získání kolaudačního souhlasu k jejímu trvalému užívání. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Praktické řešení vychází z projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení a z projektové dokumentace pro provedení stavby. V nich má být rozpracování dokumentace natolik zřejmé, aby se stalo spolu s ostatními podklady a doklady zadáním pro vlastní zpracování dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro zahájení užívání stavby.

Dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro zahájení užívání někdy bývá již součástí projektové dokumentace pro provádění stavby, nebo je zpracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.

Ta obsahuje požadavky pro provedení individuálních zkoušek strojů a zařízení, komplexních a garančních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a k zpracování provozní dokumentace a zásad provozování stavby.

Součástí tohoto stupně dokumentace mohou být také postupy pro spuštění technologických linek a celků, a to buď pouze pro první uvedení do provozu, nebo pro každé spouštění po provozní odstávce, případně obdobně i pro odstavení linek a celků z provozu. V této fázi v časovém úseku mezi ukončením provádění a začátkem užívání probíhá vyzkoušení a průkazy, dokumentační zachycení skutečného stavu. Na základě komplexního vyzkoušení dochází k předání a převzetí technologických celků a stavby uživateli; většinou návazně následuje zkušební provoz a prokázání projektovaných parametrů garančními zkouškami.

Rozsah dokumentace pro tuto fázi výstavby bude vždy specifický podle toho, jaká jsou stanovena kritéria, o jaký druh a složitost stavby a technologického zařízení se jedná, jaký druh technologických procesů v ní probíhá, jaké jsou stanoveny cíle i jaké jsou vztahy mezi účastníky výstavby. Tato pomůcka nerozpracovává všechny možné formy dokumentace pro povolení užívání, vypracovávané zejména vyššími dodavateli nebo formou kompletované dodávky. Vychází jen z nejčastějšího vztahu zajišťování investorským způsobem, pro něhož je partnerem v této oblasti projektant.

V průběhu zpracování a při dalším využití plní tato dokumentace pro daný soubor zařízení zejména následující funkce:

• ujasnění rozsahu a obsahu činností k prokázání dosažení stanovených cílů;
• stanovení podmínek k dosažení těchto cílů;
• umožnění zkontrolování dokumentů o kvalitě v dosavadní přípravě a realizaci;
• ujasnění vztahů k obecně závazným předpisům a k ochraně veřejných zájmů;
• stanovení podmínek pro uvádění do provozu (včetně vyhrazených technických zařízení);
• stanovení náběhové křivky pro výrobní zařízení;
• stanovení požadavků na průvodní dokumentaci k výrobkům;
• stanovení programu a rozsahu kontrol, měření, inspekcí a zkoušek;
• stanovení požadavků na kvalitu a úplnost dokladů ze zkoušek a průkazů;
• stanovení podmínek ke snížení technických a technologických rizik;
• stanovení bezpečnostních a protipožárních podmínek;
• stanovení účelu a technických podmínek pro individuální vyzkoušení a jeho průběh;
• stanovení účelu a technických podmínek pro přípravu pro komplexní vyzkoušení a komplexní vyzkoušení a jeho průběh;
• stanovení účelu a technických podmínek pro zkušební provoz a jeho průběh;
• ujasnění podmínek pro předání a převzetí;
• ujasnění podmínek pro povolení k předběžnému a k trvalému provozu;
• stanovení technických podmínek pro garanční zkoušky k prokázání parametrů;
• stanovení technických podmínek, souvisejících se záruční lhůtou;
• umožnění sběru, zpracování a přenosu informací k rozhodovacím prostředkům.

Pro předání stavby do užívání jsou stanoveny také veřejnoprávní podmínky. Ty jsou stanoveny v souladu s právními předpisy pro výstavbu při správních řízeních, podmiňujících předání a převzetí stavby nebo její části do zkušebního, předčasného užívání a do trvalého provozu. Rozhodujícím podkladem pro posouzení dodržování stanovených podmínek je kromě projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení nebo při povolení změny před jejím dokončením i dokumentace skutečného stavu. Tuto dokumentaci zpracovává projektant na základě výsledků úprav zařízení, ke kterým došlo v průběhu jejich provádění, zkoušek a průkazů. K tomu slouží i dokumentace této fáze výstavby, určující i obvykle plynulý přechod od komplexního vyzkoušení do zkušebního provozu, která je potřebná k získání kolaudačního souhlasu od stavebního úřadu.

Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby zachycuje odchylky, k nimž došlo při realizaci stavby. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení a podle projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud se zpracovává), nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám, vyžadujícím změnové řízení před dokončením stavby. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1 : 100). Je využívána pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání dokončené stavby. K tomuto řízení, je-li to účelné, může být projektant přizván stavebním úřadem. Stručný rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení technologické stavby je dále v této MP 1.5. Rozsah a obsah dokumentace skutečného stavu stavby je uveden v příloze č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace jsou specifikovány v § 118 odst. 7 SZ.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro fázi uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů, definovaných v jím zpracované dokumentaci.

Výstupem postupu 3.3.1 je dokumentace k užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující i dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu stavebním úřadem.

3.3.2 Dokumentace pro užívání a provozování stavby

Postup 3.3.2 řeší zpracování dokumentace pro užívání a provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.

Vstupem do postupu 3.3.2 je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provozování stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (viz kap. 5.2).

Na zpracování dokumentace k užívání stavby, označované také jako provozní dokumentace, se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Řešení z předchozích stupňů dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace. Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby, nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu. V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.

AO se na zpracování této dokumentace již většinou nepodílí, její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby. Projektant v předchozích stupních dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace k užívání a k provozování stavby i přímo podílí, je jeho činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba má svoji efektivnost především z jejího provozování.

Z výše uvedených důvodů je pojednání o provozní dokumentaci věnována v dalším textu patřičná pozornost.

Specifika zpracování provozní dokumentace

Souborně lze poslání dokumentace pro užívání a pro provozování stavby (provozní dokumentace) vyjádřit jako snahu dokumentovat aktuální strukturu stavby v členění podle provozních souborů zařízení, staveb, nebo také strukturu organizačních jednotek a útvarů organizace, v nichž probíhají procesy vedoucí k dosažení cílů stavby. Tuto strukturu je nutné dokumentovat v rozsahu potřebném pro provozování stavby a následné inovace všech úrovní. Je dána i potřebou udržovat aktuální strukturu řízených procesů, které zajistí dosažení cílů stavby a dosahování po dobu životnosti stavby, včetně běžných inovačních procesů, pokud nenabudou úrovně nového projektu spojeného s výstavbou, nebo úrovně změny dokončené stavby.

Při předání a převzetí stavby k běžnému užívání od fáze uvedení stavby do provozu je předávána provozní dokumentace v aktuálním stavu ke dni předání a převzetí. Je povinností uživatele stavby, aby udržoval aktuální stav dokumentace skutečného provedení stavby po celou dobu životnosti stavby v souladu s požadavky SZ č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dodržoval tak požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení, přístrojů a nářadí.

Jako specifika lze pro zařazování provozní dokumentace do souboru dokumentace stavby označit následující skutečnosti:

• zařazení provozní dokumentace do projektové dokumentace stavby je netradiční. Většinou je provozní dokumentace z postupu navrhování odsunuta jako záležitost dohody uživatele stavby se zhotovitelem stavby, nebo dokonce s jeho poddodavateli. Vedle cílů obvyklých pro hodnocení stavby je rozhodující dosažení cílů při užívání stavby, věcně i ekonomicky vyjádřených v čase. Postupné zpracování provozní dokumentace se pak musí stát rovnocennou složkou postupu navrhování stavby;
• závislost na organizačním uspořádání organizace uživatele;
• potřeba aktualizace dokumentace skutečného provedení stavby po celou dobu životnosti stavby vyvolává jednak potřebu zpracovat a udržovat také provozní dokumentaci aktuální na vhodných médiích, z nichž lze pořídit aktuální varianty provozních příruček, manuálů a jiných provozních podkladů, ale také potřebu podporovat inovační procesy různých úrovní. Změnová řízení v dokumentaci stavby pro pořízení stavby se často týkají změn inovačních. Využití provozní dokumentace není spojeno pouze s opakovanými produkčními nebo regeneračními procesy (údržbou, obnovou), ale má podporovat také nestandardní řešení, racionalizaci procesů ve spojení s modernizací zařízení a vybavení stavby;
• závislost rozsahu a obsahu provozní dokumentace na druhu stavby a procesů, kterým stavba slouží. V tomto případě nejde o specifika provozní dokumentace. Druh stavby a druhy postupů ovlivňují také jiné části dokumentace stavby. V některých případech může optimalizace provozního využívání stavby značně ovlivnit náklady stavby;
• SZ ani jeho prováděcí předpisy ve znění pozdějších předpisů nepředepisují obsah provozní dokumentace. Provozní dokumentace a její obsah může však být určen i zvláštním předpisem, v němž je stanoven např. provozní, manipulační a havarijní řád, požadavky na ŽP a požadavky k hygieně práce. Obsah musí být promítnut do všech provozních a jiných pravidel.

Úrovně a formy zpracování provozní dokumentace

Počet úrovní zpracování provozní dokumentace je odvislý od velikosti a složitosti stavby, technologického zařízení a od způsobu řízení jejího provozu. Provozní dokumentace bývá zpracována:

• na jediné úrovni celé stavby ve struktuře, která spojuje funkce stavby i její ucelené části;
• na dvou úrovních, považovaných za obvyklé na úrovni stavby, jejíž provoz je současně organizován jako provoz organizace nebo její části, jako je provoz, závod, pobočka, a na úrovni ucelených částí stavby, provozních celků nebo provozních souborů či staveb;
• na více než dvou úrovních, půjde-li o obzvlášť rozsáhlé nebo složité stavby, technologii nebo technologická zařízení.

Provozní dokumentace na úrovni stavby zahrnuje obvykle i dokumentaci, označovanou často jako dokumentace skutečného provedení stavby a provedenou již pro oznámení nebo povolení k užívání, nebo z ní vycházející. Tato dokumentace slouží také pro potřebu inovací aktuálního stavu provozované stavby a další části dokumentace stavby, sloužící vedení organizace nebo organizační jednotky především k managementu, jako je plánování, organizování, operativnímu řízení nebo kontrolingu.

Dokumentace na úrovni jednotky organizační struktury stavby je zpracována jako základní úroveň provozní dokumentace technologických celků, provozních souborů, stavebních děl nebo organizačních útvarů ve formě provozních knih (provozních příruček, provozních manuálů), využívajících příslušné části datové základny organizace a obsahujících vše potřebné k provozování příslušné části stavby.

Obsah provozní dokumentace na úrovni stavby

Pokud je provozní dokumentace zpracována na dvou úrovních, potom dokumentace zpracovaná na úrovní stavby obvykle zahrnuje:

• dokumentaci skutečného provedení stavby zpracovanou k povolení nebo oznámení užívání stavby, určující současně provozní strukturu stavby (viz další podkapitola);
• dokumentaci o systému ochrany veřejných práv;
• provozní řád stavby;
• pravidla krizového provozování stavby;
• pravidla pro dozory nad provozem;
• pravidla pro údržbu a obnovu;
• pravidla pro modernizaci zařízení a racionalizaci procesů;
• pravidla pro účast lidského činitele na provozování.

Pokud je provozní dokumentace, zejména pro menší a jednodušší stavby, zpracována na jediné úrovni, pak je výběr výše uvedených částí dokumentace zpracován do formy provozní knihy (provozního manuálu). Úplná provozní dokumentace je pak uchovávána pro potřeby údržby a inovací stavby a jejích technických a technologických zařízení.

Dokumentace určující provozní strukturu stavby

Tato dokumentace zahrnuje úplnou dokumentaci vypracovanou v průběhu výstavby a dokumentaci skutečného stavu k povolení změny stavby před jejím dokončením, s doklady o všech změnách této dokumentace.

V dokumentaci se zaznamenává také:

• organizační struktura, jako jsou provozní celky a provozní soubory, organizační útvary a další podrobnější členění;
• struktura procesů řízených, řídicích a výrobních v členění podle provozních souborů, staveb a organizačních útvarů, v souladu se strukturou řízení jejího užívání a provozování až do úrovně dílčích činností;
• přiřazení funkcí do této struktury, s vyjádřením nároků na každou z nich.

V souladu s touto dokumentací jsou pak pořízeny výkresy a náčrty pro provozní příručky. Úplná dokumentace je uchovávána rovněž pro potřeby přípravy inovací na úrovni změn dokončené stavby.

Dokumentace systému ochrany veřejných práv

Dokumentace již provozované stavby je dána jejími specifickými potřebami. Obsahuje výběr ustanovení předpisů z oblasti ochrany veřejných práv a souvisejících standardů (norem), vztahujících se k provozované stavbě. Obsahuje dále uspořádané informace o promítnutí příslušných údajů a pravidel do dalších částí provozní dokumentace a o promítnutí příslušných údajů a pravidel do provozních příruček.

Jedná se zejména o ustanovení:

• SZ a souvisejících právních předpisů, ve znění pozdějších předpisů;
• předpisů vztahujících se k bezpečnosti práce a bezpečnosti provozování stavby obecně;
• předpisů vztahujících se k PO stavby;
• předpisů vztahujících se k bezpečnosti výrobků, používaných nebo vyráběných v souvislosti s provozovanou stavbou;
• zvláštních předpisů, vztahujících se k provozovaným stavbám určitých druhů.

Pravidla ekonomického provozování stavby

Pravidla bývají uspořádána do formy provozního řádu stavby a rozlišují:

• standardy průběhu opakovaných postupů a jejich řízení zpracované podrobněji;
• zásady průběhu nestandardních dějů a jejich řízení.

Pravidla mají stanovit podmínky ekonomického provozování takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení zdraví zúčastněných osob, ohrožení majetku, k poškození stavby, zařízení nebo k jejímu nadměrnému opotřebení oproti předpokladům v dokumentaci stavby.

Pravidla krizového provozování stavby

Dokumentace především určuje situace, které přicházejí v úvahu jako krizové, kdy obvykle zahájí činnost krizový management provozu:

• působení vnitřních vlivů provozované stavby (havárií zařízení nebo konstrukcí při provozování, při požárech, při výbuších apod.);
• působení vnějších vlivů (živelních pohrom apod.).

Pravidla dozorů nad provozem

Jedná se obvykle o pravidla pro dozory, dohledy, inspekce a technické prohlídky, zaměřená na všechny technické faktory při provozování stavby a jejího zařízení.

Pravidla lze členit do tří částí:

• pravidla pro externí dozory orgánů veřejné správy mají v souladu s platnými předpisy obsahovat zejména přehled dozorů, které pro provozování příslušné stavby přicházejí v úvahu. Typickým příkladem takového dozoru je soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, vykonávaný stavebním úřadem, který se týká prakticky všech staveb a je podle SZ, ve znění pozdějších předpisů uplatňován po celou dobu užívání stavby;
• pravidla pro externí a interní inspekce procesů, technických a organizačních struktur se týkají inspekcí prováděných na základě dohod s dodavateli zařízení, jako jejich obchodně technické služby, servis nebo podle interních směrnic podniku prováděných vlastním personálem. Předmětem inspekcí bývá obvykle úroveň procesů při provozování stavby a jejich řízení, způsob namáhání a míra opotřebení částí stavby a zařízení, úroveň a parametry vstupů do procesů a výstupů z nich, kvalifikace a celková úroveň provozního personálu a jeho managementu;
• pravidla pro technické periodické prohlídky stavby, souborů zařízení a konstrukcí, jako jsou technické prohlídky, které mají předejít závadám při užívání a provozování stavby a včasným zásahem snížit náklady na opravy a předejít vzniku škod. Obvykle se zpracovává plán prohlídek s odkazem na typ kontrolního úkonu (vizuální kontrola, měření, zkoušky apod.) a na odpovědnou fyzickou osobu.

Pravidla pro dozory, inspekce a technické prohlídky se aktualizují nejen v souladu se změnami předpisů, prováděnou racionalizací nebo modernizací, ale také v souladu se získanými provozními zkušenostmi. Mezi dozorové orgány patří stavební úřady, odbory ŽP, ČIŽP, hygienické stanice, ČBÚ, Česká obchodní inspekce, Úřad inspekce práce apod.

Pravidla regenerace spojené s modernizací zařízení a racionalizací procesů

Dokumentace stanoví pravidla pro regeneraci, jako je prosté obnovení formou údržby, oprav, popř. výměny dílců zařízení a konstrukcí, ale také pro obnovení technických faktorů, jakým jsou třeba technologické postupy a principy i vstupní technické prvky. Tato pravidla však mají současně podněcovat k optimalizaci těchto faktorů a k racionalizaci příslušných procesů v zájmu dosahování celkové vyšší efektivnosti provozování stavby.

Udržovací práce se obvykle provádějí v souladu s plánem údržby a oprav. Plán údržby a oprav je pak rozpracováván na základní úroveň pro jednotlivé části zařízení. Smyslem technických prohlídek a preventivních oprav je předejít poruchám a haváriím. Přesto je nutné předpokládat také opravy v důsledku poruch. Zkušenosti z poruch a havárií se musí promítat do aktualizovaného plánu údržby a oprav.

Provozní předpisy, které mohou mít charakter standardu, podrobně zpracovaného pro cyklicky opakované procesy, jako je opakovaná výroba nebo služby, nebo jen rámcové děje, musí vždy zahrnovat také pravidla a požadavky, odpovídající příslušným právním předpisům. Jako příklad lze uvést vyhrazená technická zařízení, podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce. U nich se musí vždy, co do postupů jejich spouštění a užívání i co do kvalifikace obsluhujícího personálu a dozorů, vyhovět požadavkům zákona č. 250/2021 Sb. a jeho prováděcích předpisů, zejména vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a NV č. 101/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další požadavky na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou formulovány ve zcela novém zákoně č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Poslední novela zákona č. 309/2006 Sb. provedena zákonem č. 250/2021 Sb.

Pravidla pro účast lidského činitele při provozování zařízení a stavby

Tato část dokumentace má stanovit zejména organizační schéma funkcí s uvedením kvalifikačních požadavků na každou z funkcí, včetně manažerů příslušných úrovní, podle zařazení útvarů ve struktuře provozované stavby, a požadavky na další vzdělávání, školení, přezkoušení každé kvalifikační skupiny funkčních míst.

Výstupem postupu 3.3.2 je dokumentace stavby pro užívání a pro provozování stavby, pro udržování stanovené technické úrovně stavby a k následným inovacím.

4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZSp

4.1.1 Autorský dozor (AD)

Autorským dozorem (AD) se obvykle označuje činnost AO TZSp, která ověřuje soulad prováděné stavby s ověřenou dokumentací v průběhu výstavby. Zjištěné nedostatky a návrh na způsob i postup jejich odstranění jsou obvykle předmětem zápisu do stavebního deníku nebo autorského deníku. Působnost autorského dozoru se vztahuje již na fázi projektové přípravy projektu (zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby) a souvisí jak s prováděním stavby, tak s jejím vyzkoušením a průkazy před užíváním. AD je vykonáván na základě smlouvy se stavebníkem a nejlépe AO, která zpracovala projektovou dokumentaci stavby pro stavební povolení. Na významných, technicky a technologicky náročných stavbách je obvykle autorský dozor trvalý, na ostatních stavbách občasný, podle potřeby.

AD není jako pojem definován právně, ale používá jej jak SZ, tak AZ, ve znění pozdějších předpisů. Obsah a rozsah AD musí být vymezen smlouvou. U staveb financovaných z veřejných prostředků je podle § 152 odst. 4 SZ tento dozor povinný.

Rozsah autorského dozoru

Do výkonu AD se zpravidla zahrnuje:

• účast na veřejnoprávních (správních) řízeních a jednáních za účelem ujasnění nebo vysvětlení souvislostí s příslušnou částí dokumentace projektové přípravy stavby, popř. s jejími přijatými či navrhovanými změnami;
• dozor při zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby s vysvětlením příslušných vazeb, popř. s koordinační působností mezi jednotlivými zpracovateli, k zabezpečení souladu s dokumentací, ověřenou ve stavebním řízení;
• dozor při zpracování dokumentace dočasných ZS nebo úprav trvalých staveb, k zabezpečení souladu s dokumentací komplexního řešení stavby;
• dozor nad zabezpečením úrovně staveniště, předpokládanou dokumentací při předání zhotoviteli stavby, autorský dozor při vytyčovacích pracích;
• autorský dozor při provádění stavby k zabezpečení souladu s projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, jak pokud jde o vlastní řešení stavby, tak také z hlediska postupu a respektování podmínek výstavby;
• posuzování návrhů účastníků výstavby na odchylky a změny, týkající se dokumentace stavby;
• navrhování a projednávání změn a odchylek od vlastního řešení stavby, která mohou přispět ke zvýšení efektivnosti dříve přijatého řešení, nebo ke snížení či odstranění definovaných rizik, včetně účasti na souvisejících změnových řízeních;
• operativní zpracování návrhů přijatých drobných úprav a změn dokumentace a projednávání postupů a podmínek prací na změnách většího rozsahu, včetně účasti na souvisejících změnových řízeních;
• účast na kontrolních jednáních o výstavbě (kontrolních dnech);
• dozor nad průběhem zkoušek (např. individuálních vyzkoušení či komplexního vyzkoušení), popř. zkušebního provozu, předpokládaných dokumentací k povolení užívání stavby nebo smlouvou, účast při předání a převzetí stavby, tak také k běžnému užívání, za účelem poskytování informací a vyjadřování stanovisek, vztahujících se k výkonu autorského dozoru;
• dozor nad způsobem užívání či provozování stavby v rozsahu a způsobem sjednaným ve smlouvě, souvisejícím obvykle se zárukami za kvalitu řešení stavby, navrženého v dokumentaci pro provozování a užívání stavby, která zabezpečí dosažení předpokládaných cílů.

Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Bližší informace o stavebním deníku viz MP 3.2.2 Technický dozor ve výstavbě, vedení stavebního deníku.

4.1.2 Určování vnějších vlivů a činnost odborné komise

Pro provádění technických nebo organizačních opatření před zahájením provozování technických zařízení i při provozování technických zařízení je nutno klasifikovat prostory s prostředím nebezpečí výbuchu podle nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu (např. prostředí s nebezpečím výbuchu, prostředí bez nebezpečí výbuchu, protokol o určení vnějších vlivů/prostředí pro bezpečnost elektrozařízení atd.).

Posuzují se vnější i vnitřní prostory budov, jakož i prostředí uvnitř technologických zařízení, protože teprve poté je možno stanovit prostředí kolem něj. O určení vnějších vlivů a o opatřeních, které určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad – protokol o určení vnějších vlivů. Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či budovy uchovávána.

Účelem je upozornit odpovědné projektanty na důležitost a včasné zpracování protokolu o určení vnějších vlivů, který je nezbytným výchozím podkladem především pro projekty elektro – silnoproudu, slaboproudu, ASŘTP a strojní části (například výběr motorů k poháněným zařízením atd.). Nutno upozornit, že vlivy se stanovují i v prostorách, ve kterých se nenachází elektrozařízení (sila na mouku, cukr, kakao, zásobníky plynu atd.).

Pro určení vnějších vlivů v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par je nutná znalost technologie, charakteristiky strojního zařízení, větrání a příslušných bezpečnostních a protipožárních předpisů, podložená zkušeností. Aplikace předmětných norem vyžaduje v konkrétních případech kritické hodnocení vlivů vyplývajících z dispozičního uspořádání strojů a zařízení, beroucí v úvahu místní provozní podmínky, úroveň obsluhy atd.

Komise pro určování vnějších vlivů

Odborná komise jmenovaná rozhodnutím ředitele projektové organizace určuje vnější vlivy v souladu s normou ČSN 33 2000-1 ed. 2 Elektrické instalace nízkého napětí – Část 1: Základní hlediska, stanovení základních charakteristik, definice, ČSN EN 60079-10-1 ed. 2 Výbušné atmosféry – Část 10-1: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné plynné atmosféry a ČSN EN 60079-10ed. 2 Výbušné atmosféry – Část 10-2: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné atmosféry s hořlavým prachem.

Komisi tvoří předseda komise, místopředseda, odborný projektant – specialista technolog, odborní projektanti – specialisté elektro, odborný projektant – požární specialista; tito členové komise jsou stálými členy. Dalšími členy komise jsou vedoucí projektant dané akce, odpovědní projektanti – specialisté, např. stavební, vzduchotechniky, měření a regulace, technologie, případně další podle potřeby.

Kromě stálých členů komise mohou být na jednání komise přizváni další pracovníci, jako např. odborní a odpovědní projektanti, interní a externí specialisté.

Komise řeší všechny případy, kdy je provozní výskyt hořlavých plynů, kapalin, prachů nebo kombinace těchto látek nazývaná hybridní směsí (nejběžnější kombinací bývá směs hořlavého plynu a hořlavého prachu) blízký teplotám jejich vzplanutí, nebo se vyskytují v množstvích, která ve směsi se vzduchem mohou vytvořit výbušnou koncentraci. V uvedených případech se stanoví zóny podle platných norem. O závěrech komise musí být sepsán protokol, podepsaný členy komise.

Odbornou komisi svolává její předseda na žádost vedoucího projektanta (hlavního inženýra projektu), případně zodpovědného projektanta strojní části daného obchodního případu.

Protokol o určení vnějších vlivů

Výsledkem jednání komise je „Protokol o určení vnějších vlivů“. Vzhledem k tomu, že tento protokol tvoří důležitý podklad pro zpracování návrhů silnoproudu, slaboproudu, ASŘTP a pro poptávání strojního zařízení obsahujícího elektrotechnické přístroje a motory, je nutné, aby byl protokol vypracován ve fázi projektových prací, jakmile je známo technologické a dispoziční řešení.

Případné změny v dispozičním řešeni, stavební úpravy, požadavky na větrání apod. vyplývající z „Protokolu o určení vnějších vlivů“ uplatňuje u příslušných profesí zodpovědný projektant strojní části.

Protokol o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí se vyhotoví nejméně ve 3 vyhotoveních. Jedno vyhotovení je určeno pro odbornou komisi, druhé vyhotovení obdrží žadatel, třetí vyhotovení projektant akce jako doklad do projektové dokumentace.

Spisové složky vyřízených problémů se uchovávají podle spisového řádu v dokumentaci obchodního případu.

Při uvádění díla do provozu je nutno ověřit, zda předpoklady při vypracování „Protokolu“ v projektové fázi byly naplněny či nikoli. V negativním případě je nutno analyzovat příčinu a provést nápravu formou opatření. V případě, že se v technologickém procesu vyskytují látky nebezpečné výbuchem, je povinností zaměstnavatele mít podle NV č. 406/2004 Sb., vypracovanou „Dokumentaci o ochraně před výbuchem“, jejíž součástí je rovněž „Protokol o stanovení vnějších vlivů“ a stanovení opatření eliminujících nebo zmírňujících následky výbuchu.

Obdobně se postupuje, dojde-li v průběhu provozování díla k úpravám, které mohou ovlivnit prostředí.

4.1.3 Bezpečnost technických zařízení

Výklad některých pojmů, související s bezpečností výrobků a technických zařízení

Bezpečný výrobek – je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí, při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria:

• vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užití včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy v českém jazyce;
• vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem;
• způsob předvádění výrobku;
• rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

CE (označení) – označení shody, která vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Vyjadřuje skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba, která uvedené označení na výrobek připojila nebo za jeho připojení odpovídá, ověřila, že výrobek je ve shodě se všemi směrnicemi Společenství pro plnou harmonizaci, které se na něj vztahují, a že byl podroben všem příslušným postupům posuzování shody.

Dovozce – ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než z členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje.

ES prohlášení o shodě (o vlastnostech) – dokument, na jehož základě výrobci nebo dovozci označují tzv. stanovený výrobek uváděný na trh označením shody CE. ES Prohlášení o shodě (o vlastnostech) je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny ve směrnici upravující technické požadavky na stanovený výrobek. Prohlášení o vlastnostech bylo zavedeno pro stanovené stavební výrobky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.

Harmonizovaná česká technická norma – česká technická norma, která přejímá plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob.

Místní provozní bezpečnostní předpis – předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

Normová hodnota – konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.

Posouzení shody – prokázání, že specifikované požadavky vztahující se k produktu, procesu, systému, osobě nebo orgánu jsou splněny.

Postupy posuzování shody – postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody.

Program posuzování shody – vztahující se ke specifickým předmětům posuzování shody, na které jsou kladeny specifické požadavky, specifická pravidla a postupy.

Stanovený výrobek – výrobek, který představuje zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterého proto musí být posouzena shoda.

Technický požadavek na výrobek – technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiku výrobku.

Určená norma – česká technická norma, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky určené Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními a správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu.

Uvedení výrobku na trh – okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády.

Vadný výrobek – výrobek, který z hlediska bezpečnosti svého užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na:

• prezentaci výrobku včetně poskytování informací nebo;
• předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit nebo;
• dobu, kdy byl výrobek uveden na trh.

Technické požadavky na výrobky

Základním právním předpisem, který upravuje:

• způsob stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo ŽP, popřípadě jiný veřejný zájem;
• práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků;
• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů (zákon doplňuje více než 20 prováděcích nařízení vlády), ve kterém jsou stanoveny technické požadavky na výrobek a tento požadavek je uveden jako:
  • technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměr, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních meto, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků;
  • jiné požadavky nezbytné z důvodu ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou výrazně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh;
  • vedle zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, doplněného 11 prováděcími nařízeními vlády, platí pro oblast požadavků na výrobky ještě další zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, doplněný 12 prováděcími nařízeními vlády.

Technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby jsou obsaženy v technických předpisech pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků.

Pro strojní zařízení platí:

• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení;
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních;
• Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení;
• Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku;
• souběh s dalšími nařízeními vlády.

Pro stavební výrobky platí:

• Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.

V této souvislosti nutno upozornit že od 1. 7. 2013 je zaveden pojem pro stanovené stavební výrobky s označením CE tzv. Prohlášení o vlastnostech.

ES prohlášení o shodě (o vlastnostech)

Ve směrnicích EU je uloženo výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci se sídlem v EU vypracovat pro výrobek při jeho uvádění na trh ES prohlášení o shodě. V závislosti na použitém postupu musí být v ES prohlášení o shodě vyjádřeno ujištěním, že výrobek buď vyhovuje základním požadavkům směrnic, které se na něj vztahují, nebo je ve shodě s typem, kterému byl vydán certifikát přezkoušení typu, a že splňuje základní požadavky příslušných směrnic.

ES prohlášení o shodě musí být uchováno po dobu nejméně deseti let od posledního data výroby výrobku, nestanoví-li směrnice výslovně jinou dobu. Odpovídá za to výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce se sídlem v EU. V některých případech musí tuto odpovědnost převzít dovozce nebo osoba odpovědná za uvedení výrobku na trh. Obsah ES prohlášení o shodě je u jednotlivých směrnic stanoven podle příslušných výrobků.

Prohlášení o shodě není formalizováno. Má však obsahovat alespoň následující informace:

• jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce, který vydává prohlášení;
• identifikaci výrobku (název, typ nebo číslo modelu, číslo dodávky, série, dávky, původ a počet jednotek apod.;
• výčet všech příslušných ustanovení, která jsou splněna;
• přesné, úplné a jasné odkazy na normy nebo jiné normativní dokumenty;
• všechny doplňující informace, které mohou být vyžadovány;
• název, adresu a identifikační číslo notifikovaného orgánu (pokud se podílí na posouzení shody), číslo a datum vydání jeho nálezu (certifikátu nebo jiného dokumentu);
• datum vydání prohlášení;
• funkci a podpis nebo odpovídající označení odpovědné osoby;
• vyjádření, že prohlášení o shodě je vydáváno výlučně na vlastní odpovědnost výrobce, popřípadě jeho zplnomocněného zástupce.

V případě, že se na výrobek vztahuje několik směrnic, může výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce sloučit všechna prohlášení do jednoho dokumentu.

ES prohlášení o shodě musí být na vyžádání dáno ihned k dispozici orgánu dozoru. Ve směrnicích týkajících se strojního zařízení, plynových spotřebičů, prostředí s nebezpečím výbuchu, rekreačních plavidel a výtahů je požadováno, aby ES prohlášení o shodě bylo přiloženo k výrobkům. Výrobky, k nimž musí být prohlášení o shodě přiloženo, ho musejí mít vypracováno v českém jazyce a přeloženo do úředního jazyka země určení.

Pro označení CE platí následující obecné zásady:

• označení CE vyjadřuje shodu se všemi požadavky kladenými na výrobce ohledně jeho výrobku na základě směrnic Rady stanovujících jeho připojení;
• označení CE, kterým je výrobek opatřen, představuje prohlášení fyzické nebo právnické osoby, která je připojila nebo odpovídala za jeho připojení, že stanovený výrobek vyhovuje všem příslušným předpisům a podstoupil všechny náležité postupy posouzení shody;
• členské státy nemohou omezovat uvádění výrobků s označením CE na trh a do provozu, pokud nejsou tato opatření oprávněná na základě důkazu o neshodě výrobku;
• jelikož všechny výrobky, na které se vztahují směrnice nového přístupu, nesou označení CE, není toto označení určeno k tomu, aby sloužilo k obchodním účelům;
• označení CE rovněž není označením původu, protože neudává, že výrobek byl vyroben na území EU;
• grafická podoba označení CE se odvozuje ze směrnice Rady 93/68/EHS.

Označení CE vyjadřuje shodu se základními veřejnými (oprávněnými) zájmy v oblasti působnosti příslušných směrnic. Označením CE má být zpravidla opatřen výrobek nebo jeho štítek s údaji. Kromě toho může být označením CE opatřen například obal nebo přiložené dokumenty.

S účinností Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh od 1. 7. 2013 se pro stavební výrobky, k nimž byly vydány harmonizované evropské normy, vydávají Prohlášení o vlastnostech a tyto výrobky se rovněž označují CE. Pro ocelové a hliníkové stavební konstrukce byl termín účinnosti příslušných technických norem a povinné vydávání Prohlášení o vlastnostech, posunut na 1. 7. 2014.

Poznámka:
Zákonem č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, byl okruh povinností výrobců v této oblasti rozšířen. Zákon byl doplněn následujícími prováděcími nařízeními vlády zasahujícími do výstavby, ve znění pozdějších předpisů:
č. 97/2016 Sb., o technických požadavcích na výbušniny;
č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh;
č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh;
č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh;
č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh;
č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh;
č. 121/2016 Sb., o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh;
č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent;
č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh;
č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh.

4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO TZSp

4.2.1 Speciální a zvláštní postupy

Speciálními postupy při navrhování technologických zařízení staveb můžeme označit ty postupy, které kladou zvýšenou náročnost v tomto oboru s ohledem na charakter navrhovaného zařízení zejména po stránce technické a technologické, bezpečnosti, jakosti, ochrany ŽP při výstavbě i provozování, znalost právního prostředí, technických norem, stavu techniky a vyžadují velmi kvalifikovanou sílu s praktickými zkušenostmi a dovednostmi. Mezi ně lze zařadit i technologické stavby, do nichž se zabudovávají vyhrazená technická zařízení (zdvihací, plynová, elektrická, tlaková a jaderná zařízení). Návazně na tuto obecnější metodickou pomůcku pro navrhování technologických zařízení staveb jsou postupně vydávány další detailnější pomůcky pro navrhování TZS dílčích profesních zaměření s označením MP 1.5.X, v nichž se vyspecifikují i konkrétní předpisy, požadavky a normy, vztahující se k dané problematice.

Speciálními postupy mohou být také jiné, v této pomůcce nevyjmenované druhy dokumentace (Basic Design, Detail Design), dokumentace pro určující technologický proces, nabídková dokumentace, nebo dokumentace pro vyhledání zhotovitele stavby.

Zvláštní požadavky na projektovou dokumentaci jsou kladeny v případech, kdy má být realizována technologická stavba, která při svém provozování a působení může významněji ovlivnit zdraví a ŽP, ať již ve vlastních provozovnách, nebo vnějšího okolí, nebo je svým objemem výroby možným zdrojem nadměrných exhalací a znečištění. V takovém případě je povinností stavebníka předložit ve správním řízení i dokumentaci vlivů a účinků stavby na ŽP, včetně návrhů na opatření k odstranění nebo minimalizování negativních účinků, popř. návrhu na zřízení ochranného pásma. Projektant tuto dokumentaci vypracuje v rozsahu předepsaném platným právním předpisem.

Základním a nejefektivnějším článkem bezpečnosti při práci a prevence úrazovosti a jiného možného poškození zdraví je návrh správného technického a organizačního řešení navrhované stavby a technologie ve stadiu projektové přípravy. Zpracovatel projektové dokumentace odpovídá i za úplnost, správnost a celistvost navrhovaného řešení a odpovídá i za bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace, jakož i technických zařízení, dodržení hygienických požadavků, PO, pracovní prostředí a pracovní podmínky v navrhovaných stavbách. Při navrhování stavby je důležitou složkou aplikace bezpečnosti a hygieny práce do projektové dokumentace, ať již pro přípravu staveniště a realizaci stavby, nebo pro zkoušky, provozování, údržbu a opravy. Požadavky na bezpečnost práce musí být v potřebném rozsahu uvedeny a popsány v technické zprávě projektové dokumentace. Povinnost zpracovat bezpečnostní požadavky do projektové dokumentace je dána vyhláškou č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že je nutné respektovat příslušná ustanovení SZ a jeho prováděcích vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů. Bezpečnost práce a technických zařízení je disciplínou, která zasahuje do mnoha oborů lidské činnosti a profesí.

Bezpečnostní požadavky, které je nutno respektovat při navrhování staveb různého účelu, jsou obsaženy ve značném množství zákonů, vyhlášek a nařízení. Pro projektanta je vždy důležitý rozbor a ocenění bezpečnostních rizik, která se v navrhované stavbě budou vyskytovat.

Nejčetnějšími a nejzávažnějšími bezpečnostními riziky možného ohrožení života nebo zdraví jsou zejména:

• zvýšené nebezpečí úrazů mechanickými a dopravními stroji nebo jejich částmi, zdvihadly, pádem břemene, pádem osob do nezajištěných prostor;
• nebezpečí výbuchu nebo požáru hořlavých plynů, par a prachů;
• nebezpečí výbuchu tlakových nádob;
• nebezpečí působení vysokých nebo nízkých teplot povrchů zařízení nebo materiálů;
• působení nebezpečných látek, zejména žíravých nebo toxických;
• zvýšené nebezpečí ohrožení elektrickým proudem nebo elekrostatickými náboji;
• ohrožení nadměrným hlukem, otřesy, vibracemi.

4.2.2 Zásady organizace výstavby (ZOV)

Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří povinnou součást každé projektové dokumentace stavby předkládané k žádosti o stavební povolení. ZOV prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na ZS, skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanismů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečností, vlivem stavby a požadavky na ochranu ŽP. Řeší také lhůty výstavby, časový plán a průběh výstavby a organizaci práce na staveništi. Jedním z nástrojů informačního charakteru, kterým se příprava a provádění stavby může řídit, je síťová analýza, zahrnující časovou, zdrojovou a nákladovou analýzu i kritickou cestu v posloupnosti činností. Jsou podkladem pro zpracování Plánu organizace výstavby (POV), který se zpracovává v projektové dokumentaci pro provádění stavby (kap. 3.2.2). POV nemá v současném právním řádu oporu. O POV pojednává MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

4.2.3 Metodický postup při navrhování

Převratné změny v rozsahu, kompletnosti a vědecké úrovni výrobního procesu, přicházející s vědeckotechnickou revolucí, vyžadují vyšší kvalitu přípravných fází, které předcházejí tomuto procesu. Proto podle výsledků analýz stále více vstupuje do popředí fáze přípravy výroby a v ní především projektová činnost. Úsilí usměrnit budoucí procesy materiální povahy a produkci stále rostoucího objemu informací na nejvyšší úroveň bude nejefektivnější, když projektová dokumentace bude na nejvyšší úrovni. Navrhování je předvýrobou, přičemž v celém systému přípravy a provádění investic je jen jednou, ale velmi důležitou dominantní fází. Konečným cílem navrhování, nezávisle na jeho rozsahu, je nejen nějaké technické řešení s nějakými hospodářskými výsledky, ale optimální celkové řešení s nejlepšími technickými výsledky, které z něho vyplývají, s příznivými pracovními podmínkami a nejvyšším dosažitelným hospodářským efektem. Navrhování zahrnuje komplex věcných, lidských a časových vztahů.

Podle zásady postupnosti probíhá navrhování v ohraničených, částečně se překrývajících stupních nebo fázích, jejichž pořadí a rozsah jsou určeny daným cílem úkolu. Ve všech fázích dokumentace, které označujeme jako předprojektovou přípravu, projektovou přípravu, fáze provádění a provozování stavby, lze stanovit podobný metodický postup, čímž se do procesu vnáší současně určitá logika. Rozdíly mezi nimi tvoří hloubka a tím i přesnost zpracování.

Jednotlivé, nejčastěji se vyskytující kroky je možno u technologické stavby charakterizovat následovně:

• hrubá technologie je prvním obrazovým znázorněním uvažovaného technologického procesu v různých variantách. Stává se východiskem všech úvah o dalším postupu;
• schéma podniku je znázorněním všech hlavních úseků podniku, jejich technologicky podmíněných vztahů a ideálního toku materiálů;
• funkční schéma jako vyčerpávající znázornění průběhu výroby a funkčně podmíněného vzájemného přiřazení jednotlivých stupňů výroby;
• schéma materiálového toku, vyhodnocujícího přezkoumání existujícího nebo navrhovaného toku materiálů, doplněného o množství materiálů přemísťovaných za časovou jednotku a vytvoření základu pro volbu dopravních prostředků a organizaci dopravy;
• prostorový plán jako soubor všech důležitých požadavků a ovlivňujících činitelů pro návrh technologických plánů dílen a provozoven;
• tok výroby s obrazovým znázorněním charakteristického toku výroby všemi výrobními, kontrolními a skladovacími prostory, s rozměry a hmotnostmi technologických zařízení;
• volba budovy, konstrukčních prvků, zachycující rozhodnutí o umístění zařízení na volném prostranství nebo v zastřešených prostorách, speciálních víceúčelových halách;
• dispozice strojů a zařízení, ukazující vzájemné uspořádání strojů, konstrukcí ve vazbě na výrobní program a technologický tok a druh a organizaci výrobního procesu;
• zastavovací plán, zohledňující velikost prostoru, který je k dispozici, potřeby a krytí energií, dostupnost kvalifikovaných pracovních sil jako východisko pro reálný plán;
• generální plán (komplet), shrnující všechny samostatné části dokumentace, technologická schémata, obslužné provozy a zapojení stavby do okolí.

4.2.4 Spolupráce projektantů

Navrhování vyžaduje optimální řešení daných úkolů ve vzájemné spolupráci všech členů kolektivu projektantů. Jak již vyplývá ze SZ, ve znění pozdějších předpisů, je projektant povinen přizvat ke zpracování dílčích částí PD další oprávněné projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám. Zásady činnosti a vzájemné spolupráce AO popisují pravidla v pomůcce A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

Vycházíme-li z klasického postupu při zajišťování PD, zejména větší a složitější technologické stavby, pak si jistě stavebník z praktických důvodů vyhledá projektovou organizaci, která z velké části bude sama schopna pokrýt většinu profesí, bude mít dostatečný počet autorizovaných a kvalifikovaných projektantů, bude schopna pověřit řízením PD ze svých řad hlavního projektanta a koordinovat PD ve všech projektových stupních a detailech. AO, která je pověřena výkonem vedení při vypracování příslušné PD, je také hlavním, rozhodujícím a koordinujícím článkem komplexního vypracování a projektových prací jednotlivých profesních řešení. Sestavuje dílčí týmy pro řešení jednotlivých technologických uzlů. Úzce spolupracuje nejen se svými spolupracovníky v organizaci, ale je také koordinátorem a ověřovatelem i kontrolním článkem výkonu činností dodavatelského článku.

Významným činitelem v projektové organizaci zabezpečující kvalitu prací je také vybudování, zavedení, udržování a zdokonalování systému managementu jakosti, případně systému integrovaného managementu podle požadavku mezinárodní normy ČSN EN ISO 9001:2016 (kvalita), ČSN EN ISO 14001:2016 (ŽP) nebo ČSN ISO 45001:2018 (BOZP).

Mnohé i menší projektové organizace jsou schopny pokrýt řadu profesí, jako jsou elekro, hydraulika, vzduchotechnika, potrubní rozvody, rozvody energií, automatizovaný systém řízení, návaznosti na stavební část, ale chybí jim odbornost v oblasti technologických znalostí a zkušeností v oboru připravovaného technologického celku.

Schválení a ověření PD ze strany AO TZSp v souladu s vydanými pravidly ČKAIT pro používání autorizačního razítka předkládané ke správnímu řízení se musí stát zárukou, že tato dokumentace je vypracována v dostatečném rozsahu a potřebné kvalitě a je podle ní možno stavbu provést a ekologicky i bezpečně provozovat. AO zaznamenává a dokládá svou vybranou činnost v Deníku autorizované osoby.

Ke spolupráci při vypracování PD je třeba přizvat i stavebníka a budoucího provozovatele, ať již formou konzultací, kontrolních dnů nebo v jiné formě, zejména při řešení technických detailů. Konzultace náročných postupů a technologií, při vypracování průvodní dokumentace, dokumentace pro zkoušky, při stanovení rozsahu autorského dozoru, při vymezování stanovených výrobků, v oblasti bezpečnosti, PO, pracovních podmínek, hygieny, jsou rovněž základem týmové práce více projektantů.

Spolupráce projektanta se váže také na součinnost s budoucími dodavateli na předávání informací a poskytování podkladů o charakteristikách strojů a zařízení, technologiích, způsobu manipulace a obsluhy zařízení, o podmínkách při dodávkách, realizaci stavby, montáži za provozu, práce za ztížených podmínek v nebezpečném prostoru nebo prostředí. Měla by zahrnout i spolupráci při řešení technických problémů a změn v dokumentaci, řešení neshod a odstraňování chyb návrhů, postup, zdokumentování a zachycení změn v dokumentaci během stavby a pro zachycení skutečného stavu v dokumentaci.

Významným činitelem, ovlivňujícím kvalitu návrhu, je i spolupráce nejen mezi zpracovateli dokumentace jednotlivých profesí a hlavním projektantem v příslušném stupni zpracování projektové dokumentace, ale i mezi stavebníkem nebo jeho smluvním mandatářem a projektovou složkou:

• u udržovacích prací a změn dokončené stavby stávajících staveb a zařízení je velmi důležitá spolupráce provozovatele k zjištění skutečného stávajícího stavu, na nějž dokumentace navazuje, vč. geometrického zaměření styčných bodů (např. potrubí). S odstupem času a dříve provedených změn, dokumentačně nezachycených, často skutečný stav neodpovídá stavu v podkladové dokumentaci. Tyto skutečnosti nutno upřesnit ve smluvním vztahu – buď podklady od skutečného stávajícího stavu předá (ověří) stavebník, nebo si na základě smlouvy zjistí skutečný stav sám projektant přímo ověřením na stavbě;
• konzultace PD všech stupňů v průběhu zpracování se uskutečňuje na pravidelných jednáních (kontrolních dnech) zpravidla u projektanta. Účastníky jsou kromě projektanta (vč. příslušných specialistů, příp. jeho dodavatele projektových prací) stavebník (obvykle se zástupci budoucího provozovatele stavby a údržby a zástupci zhotovitele stavby, včetně přizvaných specialistů);
• změny technického řešení v průběhu provádění stavby, navržené dodavateli ať již z důvodů změn materiálů, nedostatků v návrhu nebo možného zlepšení, konzultuje a odsouhlasuje stavebník s projektantem. Tyto změny jednotliví zhotovitelé zaznamenávají a předávají podklady projektantovi (podle způsobu provádění stavby přímo, nebo prostřednictvím stavebníka), který je zapracuje do dokumentace skutečného provedení.

5 PŘÍLOHY

5.1 Obsah projektové dokumentace v části TZS technologické stavby pro stavební povolení, pro provádění stavby, skutečného provedení stavby

PŘÍLOHA 5.1 A

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů).

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

D.1.4 Technika prostředí staveb

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení

PŘÍLOHA 5.1 B

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Společné zásady:
Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

D.1.4 Technika prostředí staveb

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky. Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

PŘÍLOHA 5.1 C

Dokumentace skutečného provedení

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

Zjednodušená dokumentace (pasport stavby):

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Zjednodušený situační nákres
D Zjednodušená výkresová dokumentace

5.2 Ochranná pásma sítí dopravní a technické infrastruktury

Problematika ochranných a bezpečnostních pásem je soustředěna do MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma.

Ochranná a bezpečnostní pásma jsou stanovena proto, aby nedocházelo k poškozování inženýrských sítí zejména při výkopových pracích, případně aby nedošlo k úrazu při práci v blízkosti sítě. Narušení sítí dopravní a technické infrastruktury a kolize s nimi znamenají vždy zdržení prací, dodatečné náklady na opravy, náklady na pokuty.

Ochranné pásmo je stanoveno jako prostor, vymezený rovinami v určených vzdálenostech od vedení. Vymezení je stanoveno obecnými právními předpisy, normou nebo požadavkem správce sítě.

5.2.1 Zařízení elektrizační soustavy

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy stanoví § 46 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Ochranná pásma

• (1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu.
• (2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
• (3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami, vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

• (4) V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
• (5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
• (6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
  • a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva;
  • b )u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m;
  • c )u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m;
  • d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
• (7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti
  • a) 20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě, nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV;
  • b) 7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně;
  • c) 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně;
  • d) v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně;
  • e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10 kW.
  • Pro výrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 10 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.
• (8) V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno
  • a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky;
  • b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce;
  • c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob;
  • d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
• (9) V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
• (10) V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t.
• (11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy
  • a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;
  • b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
• (12) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
• (13) Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.
• (14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že
  • a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně trojnásobkem průměru rotoru,
  • b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.
• (15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.
• (16) Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem.

5.2.2 Plynárenská zařízení

Ochranná pásma plynárenských zařízení stanoví § 68 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.

Plynárenská a plynová zařízení (PLZ) jsou chráněna v souladu s energetickým zákonem ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Ochranná pásma

• (1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.
• (2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:
  • a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany,
  • b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany,
  • c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany,
  • d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu,
  • e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí,
  • f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení,
  • g) u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

5.2.3 Zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie

Ochranná pásma zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie stanoví § 87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Ochranná pásma

• (1) Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu.
• (2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.
• (3) U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.
• (4) V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umisťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu; orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.
• (5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.
• (6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací informovat a po ukončení prací uvést dotčené prostory do původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu provedených prací možné, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání nemovitosti.
• (7) Ochranné pásmo zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souladu se stavebním zákonem.

5.2.4 Zařízení elektronických komunikací

Ochranná pásma komunikačního vedení jsou uvedena v § 102 a § 103 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo komunikačního vedení

• (1) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno ani jedno z uvedených povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.
• (2) Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 0,5 m po stranách krajního vedení.
• (3) V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno
  • a) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy,
  • b) bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení,
  • c) bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.
• (4) Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.
• (5) Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

• (1) Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu rádiového zařízení a rádiového směrového spoje.
• (2) V řízeních o ochranných pásmech nadzemního komunikačního vedení, rádiového zařízení a rádiového směrového spoje je Úřad dotčeným správním úřadem.

5.2.5 Stavby vodního hospodářství

a) Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok
Stanoví se podle § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích:

• (1) K bezprostřední ochraně vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením se vymezují ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok (dále jen „ochranná pásma“).
• (2) Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma vodních zdrojů podle zvláštního zákona tímto nejsou dotčena.
• (3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu
  • a) u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
  • b) u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
  • c) u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
• (4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technickobezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.
• (5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze
  • a) provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
  • b) vysazovat trvalé porosty,
  • c) provádět skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu,
  • d) provádět terénní úpravy,
• jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.
• (6) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5, souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.
• (7) Při porušení povinnosti stanovené v odstavci 5 nařídí obnovit předešlý stav příslušný vodoprávní úřad u činnosti uvedené pod písmenem b) a příslušný úřad podle zvláštních právních předpisů u činností uvedených pod písmeny a), c) a d).
• (8) Vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2, je povinen na žádost poskytnout informaci žadateli o možném střetu jeho záměru s ochranným pásmem vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a další údaje podle zvláštního zákona. Při zasahování do terénu, včetně zásahů do pozemních komunikací nebo jiných staveb v ochranném pásmu, je stavebník, v jehož zájmu se tyto zásahy provádějí, povinen na svůj náklad neprodleně přizpůsobit nové úrovni povrchu veškerá zařízení a příslušenství vodovodního řadu a kanalizační stoky mající vazbu na terén, pozemní komunikaci nebo jinou stavbu. Tyto práce smí provádět pouze s vědomím a se souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle § 8 odst. 2.

b) Ochranné pásmo vodních děl stanoví na návrh vlastníka vodního díla vodoprávní úřad, přičemž může zde zakázat nebo omezit umisťování a provádění některých staveb nebo činností – § 58 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. § 30 téhož zákona vymezuje ochranná pásma vodních zdrojů využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou (obvykle s průměrem více než 10 000 m³ za rok). Ochranná pásma vodních zdrojů se dělí na ochranná pásma I. stupně (slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a II. stupně (k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti) a stanoví je vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím. Bližší podrobnosti k těmto ochranným pásmům jsou uvedeny v § 30 citovaného zákona.

Ochranná pásma vodních zdrojů

• (1) K ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m³ za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody stanoví vodoprávní úřad ochranná pásma opatřením obecné povahy. Vyžadují-li to závažné okolnosti, může vodoprávní úřad stanovit ochranná pásma i pro vodní zdroje s nižší kapacitou, než je uvedeno v první větě. Vodoprávní úřad může ze závažných důvodů ochranné pásmo změnit, popřípadě je zrušit. Stanovení ochranných pásem je vždy veřejným zájmem.
• (2) Ochranná pásma se dělí na ochranná pásma I. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení, a ochranná pásma II. stupně, která slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti nebo zdravotní nezávadnosti.
• (3) Ochranné pásmo I. stupně stanoví vodoprávní úřad jako souvislé území
  • a) u vodárenských nádrží a u dalších nádrží určených výhradně pro zásobování pitnou vodou minimálně pro celou plochu hladiny nádrže při maximálním vzdutí,
  • b) u ostatních nádrží s vodárenským využitím než uvedených pod písmenem a) s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení na hladině nádrže 100 m od odběrného zařízení,
  • c) u vodních toků
• 1. s jezovým vzdutím na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 100 m nebo k hraně vzdouvacího objektu a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu polovinu jeho šířky v místě odběru,
• 2. bez jezového vzdutí na břehu odběru minimálně v délce 200 m nad místem odběru proti proudu, po proudu do vzdálenosti 50 m od místa odběru a šířce ochranného pásma 15 m, ve vodním toku zahrnuje minimálně jednu třetinu jeho šířky v místě odběru,
  • d) u zdrojů podzemní vody s minimální vzdáleností hranice jeho vymezení 10 m od odběrného zařízení,
  • e) v ostatních případech individuálně.
• (4) Vodoprávní úřad může stanovit v odůvodněných případech ochranné pásmo I. stupně v rozsahu menším, než je uveden v odstavci 3 písm. a) až d).
• (5) Ochranné pásmo II. stupně se stanoví vně ochranného pásma I. stupně; může být tvořeno jedním souvislým nebo více od sebe oddělenými územími v rámci hydrologického povodí nebo hydrogeologického rajonu. Vodoprávní úřad může ochranné pásmo II. stupně, je-li to účelné, stanovovat postupně po jednotlivých územích.
• (6) Ochranná pásma stanoví vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu. Nepodají-li návrh na jejich stanovení ti, kteří mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, popřípadě ti, kteří o povolení k takovému odběru žádají, u vodárenských nádrží pak ti, kteří vlastní vodní díla sloužící ke vzdouvání vody v takových nádržích nebo jsou jejich stavebníky, může jim předložení tohoto návrhu s potřebnými podklady vodoprávní úřad uložit. Za vodárenské nádrže podle předchozí věty se považují nádrže uvedené v seznamu podle odstavce 13.
• (7) Do ochranného pásma I. stupně je zakázán vstup a vjezd; to neplatí pro osoby, které mají právo vodu z vodního zdroje odebírat, a u vodárenských nádrží pro osoby, které tato vodní díla vlastní. Vodoprávní úřad může stanovit rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy i další výjimky ze zákazu vstupu a vjezdu.
• (8) V ochranném pásmu I. a II. stupně je zakázáno provádět činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje, jejichž rozsah je vymezen v opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma.
• (9) Odpadne-li důvod ochrany, vodoprávní úřad ochranné pásmo opatřením obecné povahy zruší.
• (10) V opatření obecné povahy o stanovení nebo změně ochranného pásma vodního zdroje vodoprávní úřad stanoví, které činnosti poškozující nebo ohrožující vydatnost, jakost nebo zdravotní nezávadnost vodního zdroje nelze v tomto pásmu provádět, jaká technická opatření jsou v ochranném pásmu povinny provést osoby podle odstavce 12, popřípadě způsob a dobu omezení užívání pozemků a staveb v tomto pásmu ležících.
• (11) Za prokázané omezení užívání pozemků a staveb v ochranných pásmech vodních zdrojů náleží vlastníkům nebo nájemcům nebo pachtýřům těchto pozemků a staveb náhrada, kterou jsou povinni na jejich žádost poskytnout v případě vodárenských nádrží vlastníci vodních děl umožňujících v nich vzdouvání vody, v ostatních případech oprávnění (§ 8) k odběru vody z vodního zdroje; je-li jich více, poměrně podle povoleného množství odebírané vody. Nedojde-li o poskytnutí náhrady k dohodě, rozhodne o jednorázové náhradě soud.
• (12) Náklady spojené s technickými úpravami v ochranných pásmech vodních zdrojů uloženými vodoprávním úřadem k ochraně vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti nesou ti, kteří jsou oprávněni vodu z těchto vodních zdrojů odebírat, popřípadě o povolení k jejímu odběru žádají, u vodárenských nádrží pak vlastníci nebo stavebníci vodních děl sloužících ke vzdouvání vody.
• (13) Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů.

5.2.6 Silniční ochranná pásma

K ochraně dálnic, silnic a místních komunikací I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí, vymezuje § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Bližší podrobnosti k povolení a provádění staveb, zřizování a provozování reklamních zařízení či jiných objektů, výsadbě stromů, keřů či kultur apod. uvádí §30–§35 uvedeného zákona.

OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM

Silniční ochranná pásma

§ 30

• (1) K ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí slouží silniční ochranná pásma. Silniční ochranné pásmo pro nově budovanou nebo rekonstruovanou dálnici, silnici a místní komunikaci I. nebo II. třídy vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.
• (2) Silničním ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti
  • a) 100 m od osy přilehlého jízdního pásu dálnice anebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku,
  • b) 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu silnice I. třídy nebo místní komunikace I. třídy,
  • c) 15 m od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu silnice II. třídy nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy.
• (3) Souvisle zastavěným územím obce (dále jen „území“) je pro účely určení silničního ochranného pásma podle tohoto zákona území, které splňuje tyto podmínky:
  • a) na území je postaveno pět a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí,
  • b) mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se pro tyto účely zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m. Spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se použijí tečny). Spojnice mezi zvětšenými půdorysy budov, spolu se stranami upravených půdorysů budov, tvoří území.
• Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na stanovené podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.
• (4) Hranice silničního ochranného pásma definovaná v § 30 odst. 2 písm. a) je pro případ povolování zřizování a provozování reklamních zařízení, které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, posunuta ze 100 metrů na 250 metrů.

§ 31

• (1) Zřízení a provozování reklamního zařízení v silničním ochranném pásmu podléhá povolení.
• (2) Zřízení a provozování reklamního zařízení lze povolit pouze, není-li zaměnitelné s dopravními značkami, světelnými signály, zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními a nemůže-li oslnit uživatele dotčené pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích.
• (3) Jedná-li se o reklamní zařízení viditelné z pozemní komunikace v silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze jeho zřízení a provozování povolit pouze pokud splňuje podmínky podle odstavce 2 a slouží-li k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 metrů od reklamního zařízení.
• (4) Povolení podle odstavce 1 vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu
  • a) vlastníka dotčené nemovitosti, na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno,
  • b) Ministerstva vnitra, jde-li o silniční ochranné pásmo dálnice,
  • c) Policie České republiky, jde-li o silniční ochranné pásmo silnice a místní komunikace.
• (5) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou, nejdéle na dobu pěti let, a v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení.
• (6) Vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu je oprávněn v obecném zájmu umístit na své nemovitosti pouze reklamní zařízení, které bylo povoleno.
• (7) Porušuje-li právnická nebo fyzická osoba podmínky stanovené v rozhodnutí o vydání povolení ke zřizování a provozování reklamních zařízení, silniční správní úřad rozhodne o odnětí povolení. Právnické nebo fyzické osobě, které bylo odňato povolení, lze udělit povolení na základě znovu podané žádosti nejdříve po uplynutí tří let ode dne, kdy rozhodnutí o odnětí povolení nabylo právní moci.
• (8) Silniční správní úřad může rozhodnout o změně vydaného povolení na základě odůvodněné žádosti držitele povolení.
• (9) Silniční správní úřad je povinen do 7 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o zřízení nebo existenci reklamního zařízení umístěného v rozporu s odstavcem 2, 3 nebo 5 v silničním ochranném pásmu bez povolení vydaného příslušným silničním správním úřadem podle odstavce 1, vyzvat vlastníka reklamního zařízení k jeho odstranění. Vlastník reklamního zařízení je povinen reklamní zařízení neprodleně, nejdéle do pěti pracovních dnů po doručení výzvy příslušného silničního správního úřadu, odstranit. Neučiní-li tak, silniční správní úřad zajistí do 15 pracovních dnů zakrytí reklamy a následně zajistí odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka tohoto zařízení. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.
• (10) Nemůže-li příslušný silniční správní úřad zjistit vlastníka reklamního zařízení zřizovaného nebo provozovaného bez povolení podle odstavce 1, zveřejní výzvu k odstranění reklamního zařízení způsobem v místě obvyklým a po marném uplynutí lhůty deseti dnů ode dne zveřejnění výzvy je povinen reklamu do 15 pracovních dnů zakrýt a následně zajistit odstranění a likvidaci reklamního zařízení na náklady vlastníka dotčené nemovitosti, na které je reklamní zařízení umístěno. Odstranění reklamního zařízení a jeho likvidace bude provedeno bez ohledu na skutečnost, zda reklamní zařízení bylo povoleno stavebním úřadem.
• (11) Vlastník nemovitosti, na které je zřízeno a provozováno reklamní zařízení bez povolení podle odstavce 1, je povinen umožnit na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstup na svoji nemovitost za účelem zakrytí reklamy a za účelem odstranění a likvidace tohoto reklamního zařízení. Vznikne-li tím škoda na nemovitosti, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 32

• (1) V silničních ochranných pásmech lze jen na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v povolení uvedených
  • a) umisťovat a provádět stavby, které podle zvláštních předpisů vyžadují povolení, souhlas nebo ohlášení stavebnímu úřadu,
  • b) provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky.
• Ustanoveními tohoto odstavce nejsou dotčeny předpisy o územním plánování a o stavebním řádu.
• (2) Povolení podle předchozího odstavce se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových drah, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.
• (3) V územním, stavebním nebo společném územním a stavebním řízení je povolení nahrazeno závazným stanoviskem příslušného silničního správního úřadu.

§ 33

V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice vedlejší.

§ 34

• (1) Vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky, nebo na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek, odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Přitom je povinen dbát toho, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Vznikne-li tím škoda na pozemku nebo na stavbě, je ten, kdo škodu způsobil, povinen ji nahradit; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
• (2) Jedná-li se o pozemní komunikaci nebo její část, pro kterou se nezřizuje silniční ochranné pásmo, platí toto ustanovení pro vstup vlastníka, popřípadě správce pozemní komunikace na sousední pozemky.
• (3) Nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak, je vlastník, popřípadě správce dálnice, silnice nebo místní komunikace oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti této pozemní komunikace na nezbytnou dobu, v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmu, a není-li silniční ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti.

§ 35

Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace

• (1) Vlastníci nemovitostí v sousedství dálnice, silnice a místní komunikace jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dálnice, silnice a místní komunikace nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne silniční správní úřad.
• (2) Silniční správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dálnice, silnice a místní komunikace a zdroje rušení silničního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí silniční správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, silniční správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.
• (3) Vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo s místní komunikací v zastavěném území obce je v nezbytně nutných případech povinen za jednorázovou úhradu strpět zřízení věcného břemene na své nemovitosti spočívajícího v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace a tabulek s označením místních názvů. Rozhodnutí o zřízení věcného břemene a o výši úhrady vydává příslušný silniční správní úřad u dopravních značek světelných signálů, dopravních zařízení a zařízení pro provozní informace na základě stanovení místní úpravy provozu na pozemních komunikacích nebo zařízení pro provozní informace.

5.2.7 Ochranné pásmo dráhy

Ochranné pásmo dráhy stanovuje § 8 až § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo dráhy

§ 8

• (1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou
  • a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,
  • b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, a u dráhy zkušební 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,
  • c) u dráhy místní a vlečky 30 m od osy krajní koleje,
  • d) u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje,
  • e) u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje,
  • f) u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.
• (2) Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.

§ 9

• (1) V ochranném pásmu dráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.
• (2) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku.
• (3) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitou věc vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak.
• (4) Vlastník nemovité věci přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovité věci spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovité věci uvést nemovitou věc při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovité věci.

§ 10

Ochrana dráhy

• (1) Vlastníci nemovité věci v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů a lavin, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.
• (2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování dráhy a zdroje rušení drážního provozu na nich. Zjistí-li zdroj ohrožení jiný, než je uveden v odstavci 1, nařídí drážní správní úřad jeho provozovateli nebo vlastníku odstranění zdroje tohoto ohrožení. Nevyhoví-li provozovatel nebo vlastník zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady.
• (3) Provozovatel dráhy má právo odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty ohrožující bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy anebo provozuschopnost dráhy v případě, kdy tak po předchozím upozornění provozovatele dráhy neučinil jejich vlastník v přiměřené lhůtě a v rozsahu, které jsou stanoveny v tomto upozornění. Stromoví a jiné porosty, které při svém pádu mohou zasáhnout do průjezdného průřezu dráhy, jsou stromovím ohrožujícím bezpečnost nebo plynulost drážní dopravy nebo provozuschopnost dráhy.
• (4) Provozovatel dráhy je povinen při výkonu jeho práva podle odstavce 3 co nejvíce šetřit práv vlastníků a uživatelů dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim předem oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího jejímu předchozímu účelu nebo způsobu užívání. Provozovatel dráhy je rovněž povinen na žádost vlastníka dotčené nemovitosti na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
• (5) Byl-li vlastník nebo uživatel nemovitosti v důsledku výkonu práva provozovatele dráhy podle odstavce 3 omezen v obvyklém užívání nemovitosti nebo vznikla-li mu škoda, má právo na přiměřenou jednorázovou náhradu; toto právo lze uplatnit u provozovatele dráhy do 2 let ode dne, kdy k omezení nebo vzniku škody došlo, jinak právo zaniká.

Organizace, které spravují podzemní kabelová vedení, zpravidla požadují i dodržování ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací a ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení a ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

5.3 Právní předpisy pro stavebnictví

Právní předpisy týkající se stavebnictví jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

1. PŘEHLED PŘEDPISŮ EU

2. PŘEHLED NOREM SIM

Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2005

Anotace:
Tato pomůcka navazuje na metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu PROFESIS ČKAIT. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob, která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru plynová zařízení (PLZ), spadajících mezi vyhrazená technická zařízení. Popisuje obvyklé výkony AO TZS – PLZ při zpracování projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona a vazby na obecně závazné platné právní předpisy, týkající se plynových zařízení (PLZ).

Upozornění k textu

30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od 2024
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. připravována je i novela tohoto změnového zákona s účinností od 2024
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5.1 Technologická zařízení staveb – Plynová zařízení (dále jen PLZ ve smyslu pojmů této kapitoly) navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu PROFESIS ČKAIT. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob, která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru PLZ, spadajících mezi vyhrazená technická zařízení. Základní zákonnou normou pro podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích (elektroenergetika, plynárenství a teplárenství) je energetický zákon. Pro vyhrazená plynová zařízení platí nařízení vlády č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Pro účely tohoto nařízení se rozumí plynem jakákoli látka, která je při 1,013 baru a +20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při +50 °C; za plyn se považuje i směs plynů splňující kritéria podle části věty před středníkem.

Vyhrazená plynová zařízení se zařazují jako zařízení pro:

a) výrobu a úpravu plynů do skupiny A,
b) skladování plynů do skupiny B,
c) plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny do skupiny C,
d) zkapalňování a odpařování plynů do skupiny D,
e) zvyšování a snižování tlaku plynů do skupiny E,
f) rozvod plynů do skupiny F,
g) spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách do skupiny G,
h) vypouštění hasebních plynů do skupiny H.

Poznámka:
Třídění skupin je předmětem NV č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Vyhrazenými plynovými zařízeními nejsou:

a) výrobní zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt s výjimkou plynového hospodářství čistíren odpadních vod;
b) zařízení chemických výrob, kde plyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty;
c) stavební objekty pro skladování tlakových nádob k dopravě plynů, skříně pro umístění tlakových stanic, jednotlivé tlakové nádoby k dopravě plynů, nádoby na plyny s vodním objemem do 0,22 litru, nádoby na plyny používané jako části strojů, například vstřikovací a spouštěcí lahve spalovacích motorů, jestliže jsou stále spojeny se zdrojem tlaku, lahve pracující jako odlučovače oleje, hydraulické akumulátory, nádoby na zkapalněné plyny s kritickou teplotou nižší než -10 °C, například kapalný vzduch, kapalný kyslík a nádoby na plyny s kritickou teplotou vyšší než -10 °C, ale nižší než +70 °C, dopravované v cisternách v kapalném stavu hluboko ochlazené, například oxid uhličitý nebo ethen;
d) vzorkovací a kalibrační lahve do objemu 3 litry pro laboratorní účely, pro které platí právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
e) zařízení, která jsou součástí samostatných pracovních strojů nebo přístrojů, anebo samostatné přenosné hasicí přístroje;
f) samostatně pracující kompresory, které nejsou trvale napojeny na dlouhodobě provozované potrubí plynů, vývěvy, samostatně pracující lahvové regulátory a regulační zařízení, která jsou součástí jiné skupiny plynového zařízení;
g) rozvody médií pro měřicí a regulační techniku;
h) zařízení pro přepouštění plynů v rámci jednoho pracoviště;
i) klimatizační zařízení;
j) vzduchotechnické systémy, odtahy spalin a spalinové cesty;
k) samostatně pracující hořáky na plynná paliva do 10 kW v uzavřeném prostoru, ve volném prostoru bez omezení, zejména laboratorní, sklářské kahany, svářecí a pájecí soupravy, a venkovní a campingové vybavení;
l) zařízení, v nichž se plyny spotřebovávají jiným způsobem než spalováním, zejména zařízení procesu syntézy při výrobě čpavku, etanolu;
m) rozvody vzduchu do provozního přetlaku 16 barů;
n) palivové nádrže a plynové motory dopravních prostředků.

Pokud vyhrazené plynové zařízení svým charakterem a technickými hodnotami splňuje podmínky pro zařazení do několika skupin, je pro zařazení rozhodující základní technologická funkce vyhrazeného plynového zařízení. V průvodní dokumentaci vyhrazeného plynového zařízení musí být zároveň vždy určena hranice mezi zařazením vyhrazeného plynového zařízení do jednotlivých skupin.

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru, zřízené výhradně k tomuto účelu v souladu se zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce.

Tzv. pověřenou organizací pro dozor nad vyhrazenými technickými plynovými zařízeními je Technická inspekce České republiky – TIČR.

Metodická pomůcka MP 1.5.1 si klade za úkol popsat obvyklé výkony AO TZS – PLZ při zpracování projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona a vyhlášky o dokumentaci staveb č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy, s nimiž se projektant v denním styku setkává.

Jejím účelem je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob se zaměřením na PLZ, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování staveb s PLZ.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace staveb s PLZ, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách, rozsahu a obsahu takové dokumentace, podle níž technologický celek nebo jeho část vzniká a je provozován. Projektanti i realizátoři mají přístup a jsou jim průběžně dostupné ucelené aktuální informace z oboru plynárenství prostřednictvím publikací Informačního servisu centra plynárenských informací společnosti GAS s.r.o. ( www.gasinfo.cz ).

Upozornění:
Rozhodující právní předpisy v oblasti energetiky (elektro, plyn a teplo) jsou průběžně novelizovány s ohledem na turbulentní vývoj v energetické oblasti: jedná se zejména o zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů včetně k nim vydaných právních prováděcích předpisů.

Ochranná pásma u plynových zařízení, důležitá pro výstavbu, jsou specifikována právě v zákonu č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů.

1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽÍVANÉ ZKRATKY

1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ STAVEB

Definice pojmů, vyplývajících z energetického zákona ve znění pozdějších předpisů:

Distribuční soustava – vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických staveb, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Hlavní uzávěr plynu – uzavírací armatura odběrného plynového zařízení, která odděluje odběrné plynové zařízení od plynovodní přípojky.

Odběrné místo – místo, kde je instalováno odběrné plynové zařízení pro jednoho konečného zákazníka, do něhož se uskutečňuje dodávka plynu, měřená měřicím zařízením.

Odběrné plynové zařízení – veškerá zařízení počínaje hlavním uzávěrem plynu, včetně zařízení pro konečné využití plynu; není jím měřicí zařízení.

Plynárenská soustava – vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení.

Plynárenská zařízení – zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu.

Plynovodní přípojka – zařízení začínající odbočením z plynovodu přepravní nebo distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení.

Plynová zařízení – plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice.

Plynovod – zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody.

Podzemní zásobník plynu – plynové zařízení, včetně souvisejících technologických staveb a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování plynu; podzemní zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu.

Přepravní soustava – vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických staveb, včetně systémů řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Výrobna plynu – zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu.

Technické pravidlo – pravidlo vyjadřující stav technického poznání a techniky v odvětví plynárenství (TPG).

Tlaková úroveň – maximální provozní tlak pro plynová zařízení, uvedený v technických normách nebo technických pravidlech.

Výklad dalších pojmů:

Hlavní projektant – pojem je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené v NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován – rozsah a obsah plánu – viz příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb. (více v kap. 3.4).

Projektant – nositel projektové činnosti, fyzická či právnická osoba, který je účastníkem výstavby. Jde zejména o subjekt podnikající ve vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“. Termín je také použit ve významu fyzické osoby (§ 22 odst. 4 SZ), a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí.

Projektování ve výstavbě – vázaná živnost pro projektování ve výstavbě podle živnostenského zákona ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO s příslušným oprávněním. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v autorizačním zákoně ve znění pozdějších předpisů.

Revize zařízení – celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, případně i měřením zajišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revize zařízení jsou výchozí a provozní. Revizi může provádět jen revizní technik s platným oprávněním v souladu s NV č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti.

Revizní technik – technik, který musí mít pro provádění revizí a zkoušek zařízení osvědčení o odborné způsobilosti, vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.

Stavebník – osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ), jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

Vyhrazená technická zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Vyhrazená zařízení plynová – zařízení pro výrobu a úpravu plynů, skladování a přepravu plynů, plnění nádob plyny, tlakové stanice, zkapalňování a odpařování plynů, zvyšování a snižování tlaku plynů, rozvody plynů a spotřebu plynů spalováním (viz předchozí text k NV č. 191/2022 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti). Tato zařízení podléhají státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce vykonávaném Státním úřadem inspekce práce a Oblastními inspektoráty práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v jednotlivých stupních projektové dokumentaci. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, viz přílohy k této vyhlášce. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§ 2 odst. 2 písm. b) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona.

Zkratky používané v pomůcce

2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS) – PLYNOVÁ ZAŘÍZENÍ (PLZ)

2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZS PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS – PLZ

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZS, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO TZS při projektování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.1

Tato pomůcka se vztahuje na AO TZS – Plynová zařízení (PLZ) v procesu vypracování projektové dokumentace staveb pro územní a stavební řízení a pro další druhy projektové dokumentace v tomto oboru.

3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby.

Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast AO je nutná v určitých etapách předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

3.1 DOKUMENTACE VE FÁZI PŘEDPROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY

3.1.1 Příprava zakázky

Příprava zakázky řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení stavebního díla. Vstupem do zakázky je záměr stavebníka, formulovaný v objednávce a smluvním ujednání.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Pro výběr návrhu řešení stavby může posloužit vypracování variantních studií návrhu stavby. Zpracovaná studie stavby (nebo několik studií), návrh řešení stavby s plynovým zařízením slouží stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu, dílo s plynovým zařízením a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska technického řešení, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Studii zpracuje projektant na základě podkladů předaných zákazníkem. Pokud se podílí na jejím zpracování autorizovaná osoba, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které musí uplatňovat z titulu výkonu své činnosti při zpracování další přípravy stavby.

Studie většinou řeší návrh a vývoj složitých technologických staveb s PLZ. Jedná se např. o zařízení pro výrobu a úpravu plynu, podzemní zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní předávací stanice, rozsáhlé plynovody přepravní a tranzitní soustavy apod. Studie stavby může obsahovat podle dohody jen určité části, může řešit pouze ekonomickou problematiku a nemusí být zpracována autorizovanou osobou.

V rámci postupu projektant PLZ provádí zejména:

• analýzu podkladů, vypracování a stanovení cílů (cílových představ);
• vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem;
• varianty řešení, blokové technologické schéma;
• koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků;
• vyřešení podstatných, tvůrčích, technických, technologických a provozních urbanistických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů;
• koncepci řešení systému řízení technologického procesu;
• návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí;
• základní energetické spotřeby ve vazbě k vlastnímu zdroji nebo k veřejné síti;
• umístění stavby, koncepce stavební části, návrh skladby objektů;
• zdrojovou analýzu;
• předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich kladného stanoviska ke stavbě;
• součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva;
• shrnutí dosažených předchozích výsledků;
• předběžný odhad investičních nákladů;
• zpracování variant řešení;
• postupné ověřování návrhu, konzultace k návrhu.

Výstupem postupu je studie stavby, která se předá po projednání a doplnění stavebníkovi jako samostatný výstup ve variantách. Studie slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci obchodního případu, variantě řešení a jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby.

3.1.3 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

Pro územní rozhodování ve smyslu SZ je pro plynárenské stavby relevantní proces územního řízení o umístění stavby, jehož konečným výstupem je pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby. Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a SZ.

Celý proces činnosti autorizované osoby ve fázi vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) je popsán v MP 1 Projektová činnost.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí, mimo dalších dokladů a stanovisek specifikovaných v § 86 SZ, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, jejíž rozsah a obsah je podrobně specifikován v příloze č. 1 až č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace
K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Dokumentace musí vždy obsahovat výše uvedené části s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby a podmínkám v území (pro srovnání lze např. uvést přípravu stavby podzemního zásobníku plynu na straně jedné a běžné distribuční plynovodní přípojky na straně druhé).

Obsahové náležitosti žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a jejích příloh jsou specifikovány v příloze č. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

V této souvislosti se připomíná, že distribuční plynárenská soustava, přepravní soustava a zásobníky plynu v rozsahu definovaném energetickým zákonem jsou zřizovány a provozovány ve veřejném zájmu a jejich provozovatelé mají právo v souladu se SZ č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení. Tím je v širších souvislostech deklarována možnost pro výstavbu výše uvedených plynárenských zařízení pozemek nebo stavbu vyvlastnit.

Proces územního rozhodování nabyl u staveb plynárenských zařízení na vysokém významu přijetím novely SZ, zákonem č. 350/2012 Sb., podle které stavby vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení.

3.2 DOKUMENTACE VE FÁZI PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY

3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení a ohlášení stavby

Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

Nositelem postupu je vždy autorizovaná osoba. Zpracování projektové dokumentace všech druhů je vybranou činností ve výstavbě podle § 158 SZ.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je uveden v příloze č. 8 až č. 11 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až k) SZ nebo pro vydání stavebního povolení je uveden v příloze č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje vždy části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na ŽP a době trvání stavby.

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 SZ činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována osobou autorizovanou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona, i když je ve většině případů plně žádoucí. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro plán kontrolních prohlídek stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení, či dokumentaci pro územní rozhodnutí, pokud se dokumentace pro stavební povolení nezpracovává (viz vazba na § 103 odst. 1 písm. e) SZ. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru projektanta.

Z vlastní iniciativy zajišťuje stavebník tuto dokumentaci, například chce-li mít kvalitnější podklady specifikaci dodávky, pro výkon dozoru nad prováděním nebo pro výběr zhotovitele, v tom případě rozšířenou o podrobný výkaz výměr, eventuelně položkový rozpočet.

Projektová dokumentace pro provádění stavby slouží dodavatelům jako podklad k vlastnímu provádění stavby a stavebníkovi společně s dokumentací pro stavební řízení či územní řízení k výkonu technického dozoru stavby. Pokud ji stavebník použije k výběru dodavatele, slouží rovněž k vymezení rozsahu díla pro nabídkové řízení.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, nazývaná také špatně často realizační dokumentace, rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace nejen do úrovně umožňující vlastní realizaci stavby, ale stává se i podkladem pro navazující inovace, racionalizace a změny dokončené stavby.

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby je popsán v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve znění pozdějších předpisů:

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat výše uvedené části s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na ŽP a době trvání stavby.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

3.3 DOKUMENTACE VE FÁZI REALIZACE STAVBY

3.3.1 Stavební deník

Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby. Stavební deník musí být na stavbě přístupný kdykoliv v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám.

Obsahové náležitosti a způsob vedení stavebního deníku jsou přílohou č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Správa a vedení Stavebního deníku náleží zhotoviteli stavby, jeho archivace pak stavebníkovi.

Poznámka:
Podle § 152 odst. 6 stavebního zákona platí od 1. 1. 2021, že u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu (nad 140,888 mil Kč), je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě.
Podle § 157 odst. 4 stavebního zákona platí od 1. 7. 2023, že stavební deník lze vést též elektronickou formou.
Rozpor těchto dvou požadavků se stávající přílohou č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je řešen ve Stanovisku MMR ČR: STAVEBNÍ DENÍK – ZMĚNY OD 1. LEDNA 2021, které je k dispozici na www.ckait.cz.
ČKAIT zavedla pro AO systém tzv. kvalifikovaného elektronického podpisu (viz www.ckait.cz).

3.3.2 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a dokumentace skutečného provedení stavby k oznámení o užívání stavby nebo k vydání kolaudačního souhlasu.

V odůvodněných případech bývá samostatně zpracovávána dokumentace pro uvedení stavby do provozu. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Dokumentace obsahuje požadavky k provedení individuálních zkoušek, přípravy ke komplexnímu vyzkoušení a komplexnímu vyzkoušení, zkušebního provozu a garančních zkoušek a pro zpracování průvodní a provozní dokumentace, vztahující se k přehledu významných předpisů a standardů, k zásadám provozování stavby a také postupy pro spuštění technologických plynových zařízení a celků, a to buď pouze pro první uvedení do provozu, nebo pro každé spouštění po provozní odstávce, případně obdobně i pro odstavení zařízení a celků z provozu. V této fázi v časovém úseku mezi ukončením realizace a začátkem užívání probíhá vyzkoušení a průkazy, dokumentační zachycení skutečného stavu. Na základě komplexního vyzkoušení dochází k předání a převzetí provozních souborů, technologických celků a stavby uživateli. Většinou návazně následuje potřebný nebo stavebním úřadem určený zkušební provoz a prokázání projektovaných parametrů garančními zkouškami. Výsledky této činnosti jsou pak zachyceny v dokumentaci skutečného provedení, kterou stavebník předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení vždy. Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky pro její užívání.

Výstupem postupu je dokumentace k povolení užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k oznámení o užívání stavby, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

Zkoušky před dokončením stavby

Montáž technologické části stavby je ukončena zkouškami smontovaného zařízení, předepsanými v Plánu zkoušek na jednotlivá zařízení (stavební zkouška, tlaková zkouška apod.).

Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:

• individuální vyzkoušení;
• příprava ke komplexnímu vyzkoušení – specifikuje činnosti spadající do přípravných prací před zahájením komplexního vyzkoušení;
• komplexní vyzkoušení – vyzkoušení dodávky s cílem prokázat kvalitu a splnění podmínek jejího určení (schopnost zahájení zkušebního provozu).

Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny.

Pro tyto zkoušky se stanoví:

• rozsah zkoušeného zařízení;
• rozsah individuálních zkoušek strojů a zařízení, včetně kritérií hodnocení;
• program přípravy na komplexní vyzkoušení a komplexního vyzkoušení.

Pro individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí technologické dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkoušek a zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli a v technické přípravě stavby. O výsledcích jednotlivých zkoušek je vypracován protokol, který podepisují zástupci stavebníka a zhotovitele.

Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby zachycuje odchylky, k nimž došlo při provádění stavby.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je stanoven v příloze č. 14 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

Rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití a vlivu na ŽP.

V případě dohody stavebníka se zhotovitelem stavby, při respektování požadavků příslušného stavebního úřadu, se zpracování „Zjednodušené dokumentace (pasport stavby)“, jejíž rozsah je rovněž upraven vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 14.

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Zjednodušený situační výkres
D Zjednodušená výkresová dokumentace

3.4 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI (BOZP) V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).

OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k SZ (dokumentace pro stavební řízení), které shodně říkají, že „dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a budoucí provoz“.

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou:

• práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
• práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
• práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy;
• práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí;
• práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
• práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení;
• studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy;
• práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
• práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů;
• práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb;
• stejně jako v případech, kdy při realizaci stavby:
  • celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
  • celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán BOZP na staveništi (dále jen „plán“) podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

Plán musí být zpracován odborně způsobilou osobou, tj. koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle přílohy č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb..

Dotčeným orgánem (DO) při posuzování PD z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zásadně místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem č. 251/2005 Sb. o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.

Zásady výběru projektových dokumentací k dozoru a vyjádření

Oblastní inspektorát práce se vyjadřuje vždy u projektových dokumentací staveb a jejich změn a změn v užívání staveb:

• pro průmyslovou výrobu, pokud slouží k zaměstnávání osob a součástí stavby jsou provozní, výrobní nebo technická zařízení;
• skladů a výroben nebezpečných látek, s výjimkou skladů a výroben výbušnin (např. pracoviště, kde se budou vyrábět, používat, dopravovat, zpracovávat nebo skladovat nebezpečné látky, výrobny a sklady hořlavin, výrobní budovy pro energetiku, produktovody apod.);
• ve kterých s ohledem na výrobu, technologické postupy a manipulaci existuje riziko výbuchu, s výjimkou skladů a výroben výbušnin;
• v nichž jsou řešeny, nebo jsou jejich součástí technologická zařízení, stroje a pohonné jednotky s pohybujícími se částmi s ručním přísunem, nebo vkládáním a vyjímáním obrobků nebo výrobků, technologie, u nichž může dojít k úniku médií, energie nebo škodlivin (chemické provozy, kotelny apod.), technologie umístěné na špatně přístupných místech, nebo ve výšce (v kolektorech, pod vodou, na stožárech apod.), technologické linky, které by svým provozem mohly ohrozit veřejný zájem technologie, u nichž se k výrobě používá nebezpečných látek, nebo se nebezpečné látky vyrábějí.

O dozoru nad dokumentacemi ostatních staveb a technologií rozhodne vedoucí inspektor OIP, nebo pracovník jím pověřený s přihlédnutím k charakteru a účelu stavby nebo technologie.

PD k posouzení může předkládat na OIP projektant, stavebník, nebo jiná osoba, vždy však musí být PD kompletní, tedy včetně technologie, řemesel atd. Lhůta pro vyřízení žádosti o vyjádření je 30 dní. Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo stavebního povolení se ve svém podání musí vypořádat s připomínkami DO, tedy i OIP.

Které dokumentace je nutno s OIP projednat, stanoví příslušný stavební úřad. Z došlých žádostí OIP vybere k posouzení ty PD, které splňují výše uvedená kritéria. PD, které nebyly vybrány k vyjádření, neboť nepředstavují závažné riziko z hlediska BPTZ, vrátí OIP bez posouzení.

Příslušným pro vyjádření k projektovým dokumentacím staveb je OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat, nebo technologie provozovat.

Při posouzení se ověřuje zejména:

• zda souhrnná technická zpráva obsahuje:
  • údaje o stávajících inženýrských sítích a ochranných pásmech;
  • údaje o bezpečnostních opatřeních při přípravě staveniště a v průběhu výstavby;
  • údaje o technickém nebo výrobním zařízení stavby;
  • řešení dopravy a skladování;
  • údaje o zdrojích a parametrech energií;
  • zásady řešení stavby z hlediska její údržby a životnosti;
  • způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz;
  • přívod (odvod) energií, odpadů, emisí a produktů.
• zda v celkové situaci stavby jsou zakreslena:
  • prostorová označení všech stávajících základních prostředků, zejména podzemních inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení;
  • ochranná pásma a bezpečnostní vzdálenosti stávajících a navrhovaných staveb;
  • polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby, včetně napojení na pozemní a inženýrské stavby.
• zda dokumentace obsahuje:
  • odkazy na platné předpisy (obecně závazné, technické normy, pravidla apod.);
  • řešení přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu;
  • dispoziční řešení (prostorové, plošné a výškové uspořádání stavby, rozmístění vnitřních zařízení, technologií apod.);
  • druhy podlah, prosklených stěn, schodišť, zábradlí apod.;
  • údaje o řešení technického vybavení a zařízení stavby (vytápění, elektrické a plynové rozvody a zařízení apod.).
• zda stať pro staveniště a provádění výstavby obsahuje:
  • údaje o způsobu provádění stavby v rozsahu stanoveném zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek, nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb., a NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
  • konkrétní opatření pro práce za mimořádných podmínek;
  • způsoby řešení stavebních prací (počínaje zemními a konče dokončovacími);
  • návrhy a zakreslení provozních zařízení stavenišť;
  • způsoby řešení dopravy a manipulace s materiálem;
  • důležité údaje (podklady) pro zpracování dodavatelské dokumentace.
• zda v dokumentaci technologie je řešeno:
  • umístění a prostorové uspřádání strojů a zařízení;
  • zabezpečovací, pojistná a regulační zařízení;
  • vhodné signalizování výskytu škodlivin (plynů, par apod.).

4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZS – PLZ

4.1.1 Autorský dozor projektanta (AD)

Vstupem do postupu je smlouva o zpracování další projektové dokumentace, případně o výkonu autorského dozoru.

Autorským dozorem je postup AO TZS, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně dokumentaci pro provedení stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby. U staveb financovaných z veřejných prostředků je výkon autorského dozoru ze zákona povinný.

Pro AD platí tyto hlavní zásady:

• Autorský dozor projektanta vykonává povinnosti podle smlouvy se stavebníkem a ověřuje dodržení technicko-ekonomického, architektonického a výtvarného řešení projektové dokumentace do závěrečného hodnocení stavby.
• Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla AD projektanta trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje AD projektanta občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru projektanta sjednává AO se stavebníkem ve smlouvě.
• Provádění AD projektanta autorizovanou osobou nezbavuje stavebníka odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru stavebníka a dodavatele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
• Zjistí-li projektant při výkonu AD projektanta nedodržení projektové dokumentace, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním (montážním) deníku, stavebníka.
• Jestliže závažné vytýkané závady nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité veřejné zájmy, může projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce, a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje stavebníka povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.

4.1.2 Rozsah autorského dozoru projektanta

Ve výkonu autorského dozoru projektanta (AD) je zpravidla nutno:

• v období zpracování dokumentace pro provádění stavby:
  • zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání smlouvy, soulad zpracovávané dokumentace pro provádění stavby;
  • poskytovat vysvětlení, potřebná pro vypracování dokumentace pro provádění stavby;
  • navrhovat stavebníkovi opatření, zjistí-li odchylky od schválené projektové dokumentace pro stavební povolení.
• v období provádění stavby:
  • účastnit se předání staveniště dodavatelům;
  • zajistit dodržení dokumentace pro provádění stavby s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro plynulost stavby;
  • řešit změny nebo doplnění PD způsobené novými skutečnostmi, zjištěnými v průběhu provádění stavby;
  • posuzovat návrhy dodavatelů na odchylku a změny;
  • dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání se stavebníkem, popřípadě s orgány státní správy;
  • účastnit se kontrolních dnů stavby;
  • sledovat postup výstavby z technického hlediska;
  • plnit další povinnosti u staveb, které to svým charakterem vyžadují;
  • účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části, včetně komplexního vyzkoušení.
• po dokončení stavby nebo její ucelené části nebo etapy zúčastnit se:
  • zkušebního provozu;
  • závěrečné kontrolní prohlídky a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci, vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované stavebníkem stanovisko projektanta.

4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY A INFORMACE AO TZS – PLZ

4.2.1 Informace o vlastnostech některých plynů

Plynem je jakákoli látka, která je při 1,013 baru a +20 °C zcela v plynném stavu nebo má tlak par větší než 3 bary při +50 °C; za plyn se považuje i směs plynů splňující kritéria podle části věty před středníkem.

Topné plyny patří mezi látky označované jako paliva. Mezi primární plynná paliva patří zejména zemní plyn, propan-butan, případně důlní plyny. Do sekundárních plynných paliv zařazujeme koksárenský plyn, generátorové plyny, vysokopecní a konvertorový plyn, rafinérské plyny, biometan, vodík a další. V současné době představuje v celosvětovém měřítku nejrozšířenější oblast využití topných plynů vytápění budov.

Jako dominantní plynové palivo je využíván zemní plyn. Charakteristickým znakem zemního plynu je vysoký obsah metanu CH4, který vysoce převažuje nad jinými hořlavými složkami. Dále se v domácnostech využívají zkapalněné uhlovodíkové plyny LPG, získávané při zpracování ropy (propan, butan). Tyto plyny, obsahující převážně uhlovodíky C3–C4 (propan, butan), se k odběratelům dodávají zkapalněné v tlakových nádobách. Spalovací pochody představují určitou skupinu oxidačních chemických reakcí, spojených s uvolňováním značného množství tepla.

Metan

Základní vlastnosti

Metan je za normálních podmínek plyn s chemickým označením CH₄. Je hořlavý, bez barvy, bez zápachu a bez chuti. Je hlavní složkou zemního a důlního plynu a je přítomen v ovzduší uhelných dolů. Má zanedbatelné toxické účinky. Minimální teplota vznícení ve směsi se vzduchem při tlaku 1,01325 bar je 540 °C. Rozsah koncentrace metanu tvořící se vzduchem výbušnou směs, činí 5–15 obj. % (tzn. meze zápalnosti při 20°C).

Propan

Základní vlastnosti

Propan je za normálních podmínek plyn těžší než vzduch. Je hořlavý, bezbarvý, bez zápachu a nekorozivní. Snadno zkapalňuje při běžné atmosférické teplotě. Je netoxický, ale má narkotické účinky na centrální nervovou soustavu, které vedou k depresím. Při delším vdechování vyšších koncentrací má anestetické účinky. Při působení zkapalněného propanu na pokožku dochází k omrzlinám, které způsobují poškození podobná popáleninám. Minimální teplota vznícení ve směsi se vzduchem při tlaku 1,01325 bar je 450 °C.

Butan

Základní vlastnosti

Butan je za normálních podmínek plyn těžší než vzduch. Je hořlavý, bezbarvý, bez zápachu a nekorozivní. Snadno zkapalňuje při běžné atmosférické teplotě. Je netoxický, ale má narkotické účinky na centrální nervovou soustavu, které vedou k depresím. Při delším vdechování vyšších koncentrací má anestetické účinky. Při působení zkapalněného butanu na pokožku dochází k omrzlinám, které způsobují její poškození podobné popáleninám. Minimální teplota vznícení ve směsi se vzduchem při tlaku 1,01325 bar je 365 °C.

Kyslík

Základní vlastnosti

Kyslík je za normálních podmínek plyn s označením O2. Je nezbytným faktorem života a hoření. Je bezbarvý, bez chuti a zápachu. Jeho koncentrace ve vzduchu je 20,94 % objemových. Kyslík je velmi reaktivním plynem, který při dosažení určité teploty vytváří s většinou prvků kysličníky (oxidy). Některé prvky reagují s kyslíkem spontánně při relativně nízkých teplotách. Reaguje snadno s organickými látkami. Proto pracovníci nesmí mít na sobě v prostředí s vyšší koncentrací kyslíku zamaštěný oděv nebo používat oleje a tuky. Kapalný kyslík má ještě větší oxidační účinky a je schopen způsobit požár nebo výbuch při styku s dřevem, papírem, textiliemi nebo plasty. Některé látky, jako např. oxidy železa (rez) nebo oxid křemičitý (křemen), zvyšují pravděpodobnost výbuchu těchto a jiných látek v přítomnosti kapalného kyslíku. Kyslík je při nízkých teplotách a za normální teploty nekorozivní, a proto při konstrukcích lze použít všech běžných kovových materiálů.

4.2.2 Průmyslové plynovody

ČSN EN 15001-1 řeší podrobné funkční požadavky pro projektování, materiály, stavbu, kontrolu a zkoušení plynovodů s provozním tlakem vyšším než 0,5 bar pro průmyslové využití a plynovody s provozním tlakem vyšším než 5 bar pro průmyslové a neprůmyslové využití.

TPG 703 01 navazují na ČSN EN 15001-1, 2 a jsou považována za podrobnější národní předpis – pravidla správné praxe.

Průmyslový plynovod – plynovod s plyny pro průmyslové využití, počínaje hlavním uzávěrem plynu (HUP) na konci plynovodní přípojky provozovatele přepravní a distribuční soustavy, nebo s plynu vznikajícími jako produkt výrobních technologických procesů, až ke vstupnímu připojení plynových spotřebičů a technologických zařízení, ve kterých se plyn spaluje.

Plynovod pro průmyslové využití je plynovod, na který se připojují spotřebiče a technologická zařízení zákazníků – právnických a podnikajících fyzických osob, které vyrábějí průmyslovým způsobem výrobky pro trh a vlastní potřebu.

Plynovod pro neprůmyslové využití je plynovod, na který se připojují spotřebiče zákazníků v obytných, komerčních a veřejně přístupných budovách (např. obytný dům, administrativní budova, divadlo, nemocnice apod.).

4.2.3 Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských a plynových zařízení (viz MP 10.3)

Ochranná a bezpečnostní pásma jsou definována v § 68 a § 69 zákona č. 458/2000 Sb., (energetický zákon).

Ochranná pásma

Plynárenská zařízení (PLZ) jsou chráněna v souladu s energetickým zákonem v platném znění ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle SZ vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu.

Ochranné pásmo plynárenského zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo odstraněním stavby.

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:

• a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastaveném území obce 1 m na obě strany, a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany;
• b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany;
• c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany;
• d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu;
• e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí;
• f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení;
• g) u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Bezpečnostní pásma

Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nebo dnem vydání územního souhlasu s umístěním stavby. Bezpečnostní pásmo plynového zařízení zaniká trvalým odpojením zařízení od plynárenské soustavy nebo trvalým ukončením provozu plynového zařízení nebo odstraněním stavby.

Bezpečnostní pásma plynových zařízení:

4.2.4 Technická dokumentace pro stavbu plynovodu, zkoušení a předání stavby

a) Dokumentace stavební

Dokumentace, kterou stanoví SZ včetně prováděcích právních předpisů pro povolení stavby a užívání stavby.

b) Dokumentace ostatní

Dokumentace, jejíž rozsah a formu stanoví stavebník, popř. provozovatel v souladu s platnou legislativou a technickými pravidly. Zejména jde o dokumentaci, která slouží k ověření a prokázání.

• odborné způsobilosti zhotovitele stavby a jeho subdodavatelů;
• použitých materiálů pro výstavbu;
• kvality stavby (revizní zpráva, tlaková zkouška, funkční zkouška atd.);
• skutečného provedení stavby (geodetické zaměření, projektová dokumentace vč. vyznačených změn).

Poznámka:
1. Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), upravuje postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, při získávání práv k pozemkům a stavbám potřebných pro uskutečnění uvedených staveb a uvádění těchto staveb do užívání s cílem urychlit jejich majetkoprávní přípravu, umisťování, povolování a povolování jejich užívání, jakož i vydávání podmiňujících podkladových správních rozhodnutí, a urychlení následného soudního přezkumu všech správních rozhodnutí v souvislosti s těmito stavbami.

Podle § 4a odst. 4 liniového zákona se do energetické infrastruktury zahrnují i plynárenské soustavy a stavby s nimi související.
Vybranými stavbami plynárenské soustavy energetické infrastruktury se rozumí mj.

• zásobníky plynu;
• stavby a zařízení ropovodů a produktovodů;
• stavby a zařízení vysokotlakých plynovodů distribuční soustavy.

2. Zákon č. 416/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů řeší i tzv. Projekty společného zájmu energetické infrastruktury.
Předkladatel projektu společného zájmu energetické infrastruktury předloží MPO ČR písemné oznámení o projektu k posouzení zralosti projektu pro další projednávání a povolování.

5 STAVEBNÍ PRÁCE NA STÁVAJÍCÍCH PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍCH

5.1 ÚDRŽBA A ÚPRAVY

5.1.1 Udržovací práce

Podle § 3 odst. 4 SZ se údržbou stavby rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost. Podle § 79 odst. 5 SZ udržovací práce nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Udržovací práce, jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu a vzhled stavby, ŽP a bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu (§ 103 odst. 1 písm. c) SZ). V případě, že nejsou dodrženy tyto podmínky, postačí pro udržovací práce podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ ohlášení stavebnímu úřadu. Typickými příklady udržovacích prací u staveb PZ jsou výměny trasových uzávěrů ve stejném místě, výměny přípojek, nátěry nadzemních částí, opravy izolace, opravy poruch potrubí, výměny a opravy chrániček apod. V případě přemístění stávajícího trasového uzávěru na jiné místo nebo osazení nového trasového uzávěru, pokud si jeho umístění vyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (půdorysný průmět) plynovodu, se postupuje jako u nových staveb.

5.1.2 Stavební úpravy

Stavební úpravy si nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas (§ 79 odst. 5 SZ).

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavební úpravy, pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na ŽP a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou (§ 103 odst. 1 písm. d) SZ).

Za stavební úpravu se považuje osazení nového trasového uzávěru bez obtoku, jehož umístění nevyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (půdorysný průmět) plynovodu.

5.1.3 Výměna vedení technické infrastruktury

Podle § 79 odst. 2 písm. s) SZ si výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění jejich trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma, nevyžaduje rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas.

Pokud při výměně potrubí dochází k významnému zvýšení jeho kapacity (dimenze) tak, že si výměna potrubí vyžaduje posouzení z hlediska vlivu na ŽP (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů) nebo se výměna potrubí nachází v památkovém území, vyžaduje si výměna potrubí územní rozhodnutí nebo územní souhlas.

Za výměnu vedení technické infrastruktury se u staveb plynárenských zařízení považuje výměna potrubí plynovodu, a to včetně souvisejících technologických objektů, tj. zejména výměny RS a OS nebo jejich technologických částí za podmínky, že se nezvětší zastavěná plocha, aniž by se přihlíželo k tomu, zda se mění jejich výkonové nebo tlakové parametry a také dílčí úpravy potrubních systémů v uzavřených areálech.

5.2 UMÍSŤOVÁNÍ STAVEB

Podle § 76 SZ lze umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich využívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li SZ jinak.

Nové stavby plynárenských zařízení a přeložky stávajících zařízení včetně plynovodních přípojek vyžadují podle § 77 písm. a) SZ rozhodnutí o umístění stavby, a pokud stavba splňuje podmínky uvedené v § 96 odst. 1 SZ, pak postačí územní souhlas.

Územnímu posouzení podléhá též přemístění stávajícího trasového uzávěru na jiné místo nebo osazení nového trasového uzávěru, pokud si jeho umístění vyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (půdorysný průmět) plynovodu, s výjimkou osazení nového trasového uzávěru bez obtoku, jehož umístění nevyžaduje zábor pozemku mimo vlastní linii (půdorysný průmět) plynovodu.

O umístění stavby může být rovněž rozhodnuto ve zjednodušeném územním řízení za splnění podmínek podle § 95 odst. 1 SZ.

Územní rozhodnutí může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou.

Územní rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují záměry uvedené v § 79 odst. 2 SZ (s výjimkou případů uvedených v odst. 3 a 4 tohoto ustanovení) a dále stavební úpravy a udržovací práce (§ 79 odst. 5 SZ).

Žádost o územní rozhodnutí/územní souhlas se podává:

a) Stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

Pro celé stavby přepravní soustavy a pro stavby zařízení na uskladňování plynu vykonává působnost stavebního úřadu k vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy Ministerstvo pro místní rozvoj.

Za celou stavbu plynovodu je považován plynovod od kompresní stanice k další kompresní stanici, nebo plynovod od předávací stanice k regulační stanici, nebo plynovodu od trasového uzávěru k dalšímu trasovému uzávěru. Tato zásada bude zachována i v případě změn dokončených staveb, které vyžadují územní rozhodnutí. V případě pochybností, zda se jedná o celou stavbu či nikoliv, bude rozhodující stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj.

Pro ostatní stavby přepravní soustavy vykonává působnost stavebního úřadu místně příslušný obecný stavební úřad.

b) Stavby distribuční soustavy

Pro všechny stavby distribuční soustavy a stavby samostatných plynovodních přípojek vykonává působnost stavebního úřadu místně příslušný obecný stavební úřad.

Poznámka:
K žádosti o územní rozhodnutí se nepředkládají souhlasy vlastníků pozemků, na nichž má být stavební záměr plynárenského zařízení uskutečněn, protože lze pozemek na základě EZ vyvlastnit.

5.3 POVOLOVÁNÍ STAVEB PZ

Stavby vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov podle § 103 odst. 1. písm. e) bod 6 SZ, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Pro tyto stavby musí být na základě § 92 odst. 1 vždy zpracována dokumentace pro provádění staveb podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Tyto stavební záměry musí být realizovány dodavatelsky (nikoliv svépomoci), jak zdůrazňuje § 160 odst. 4 SZ. Povolení k užívání vyžaduje kolaudační souhlas podle § 122 SZ.

Z plynárenských zařízení se za budovy považují atypové regulační stanice, jejichž stavební část je budována klasickou technologií na místě, dále pak předávací stanice, měřící stanice a kompresní stanice.

Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 1 SZ rovněž stavby (budovy) o jednom nadzemním podlaží do 25 m² celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o jaderná zařízení.

Podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 16 SZ stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují výrobky plnící funkci stavby včetně základových konstrukcí pro ně. Takovými výrobky plnícími funkci stavby jsou typové regulační stanice v prefabrikovaném provedení bez omezení velikosti jejich zastavěné plochy, odorizační stanice a také objekty budov stanic katodické ochrany.

U staveb (budovy) do 70 m² celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m si podle § 104 odst. 1 písm. d) SZ postačí ohlášení stavebnímu úřadu. Podle tohoto ustanovení si stavby atypických regulačních stanic a měřicích stanic o celkové zastavěné ploše nad 25 m² do 50 m² vyžadují ohlášení.

Stavby (budovy) nad 70 m² a nad 5 m výšky si vyžadují stavební povolení. Stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebnímu úřadu s certifikátem autorizovaného inspektora. Stavební povolení si tedy vyžadují stavby atypických regulačních stanic, měřicích stanic a kompresních stanic o celkové zastavěné ploše nad 50 m².

Stavebnímu povolení ani ohlášení nepodléhají podle § 103 odst. 1 písm. f) bod 6 SZ distribuční soustavy v plynárenství s výjimkou budov a těžební plynovody.

Žádost o stavební povolení se podává:

a) Pro stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

stavebnímu úřadu Ministerstva průmyslu a obchodu.

b) Pro stavby distribuční soustavy

místně příslušnému obecnému stavebnímu úřadu.

5.4 ZAHAJOVÁNÍ STAVEB

K zahájení stavby podle bodu 3.2 a 3.3 může stavebník přistoupit po nabytí oprávnění provést stavbu podle SZ (viz bod 3.2 a 3.3) a po nabytí věcného práva k pozemkům (uzavření smlouvy o smlouvě budoucí na zřízení věcného břemene nebo uzavření smlouvy na zřízení věcného břemene, smlouvou o zřízení služebnosti inženýrské sítě nebo uzavřením smlouvy o právu provést stavbu nebo nabytí právní moci vyvlastňovacího rozhodnutí). Stavby se provádí podle dokumentace pro provádění stavby s výjimkou odstraňování havarijních stavů řešených podle § 177 SZ.

Na základě § 152 odst. 3 písm. a) SZ je u staveb podléhajících stavebnímu povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu stavebník mj. povinen předem oznámit termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, který bude stavbu provádět.

Oznámení se podává:

a) Pro stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

Ministerstvu průmyslu a obchodu.

b) Pro stavby distribuční soustavy

místně příslušnému obecnému stavebnímu úřadu.

5.5 ZMĚNA STAVBY PŘED DOKONČENÍM

Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle stavebního zákona (§ 115 SZ).

Změnou stavby před jejím dokončením (§ 118 odst. 1 SZ) se rozumí podle § 2 odst. 6 SZ změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem nebo autorizovaným inspektorem.

Platí zásada, že změna stavby před jejím dokončením musí být nejprve s příslušným stavebním úřadem kladně projednána a teprve poté může být s její realizací započato.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí; vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout ve spojeném řízení.

Změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení. To platí i pro změnu stavby prováděné podle územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

Změnu stavby před jejím dokončením, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, nedotýká se podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí, může stavební úřad takovou změnu stavby schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby.

Žádost nebo ohlášení se podává:

a) Pro stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

Ministerstvu průmyslu a obchodu.

b) Pro stavby distribuční soustavy

místně příslušnému obecnému stavebnímu úřadu.

6 UŽÍVÁNÍ STAVEB PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

6.1 PROPOJOVACÍ PRÁCE NA STÁVAJÍCÍ PLYNÁRENSKOU SOUSTAVU

Způsob napojování stavby plynárenského zařízení na stávající plynárenskou soustavu je řešen v dokumentaci pro územní rozhodnutí a upřesněn v dokumentaci pro provádění stavby. Propojovací práce je možno provést současně s vpuštěním plynu buď do celé stavby, nebo do jednotlivých ucelených dílčích částí stavby po provedení úspěšné tlakové zkoušky a vyhotovení výchozí revizní zprávy a jejich přeložení provozovateli. O vpuštění plynu do plynovodu a odvzdušnění plynovodu se sepíše zápis.

Po provedení propojovacích prací a vpuštění plynu do stavby plynárenského zařízení není vyžadován žádný správní úkon stavebního úřadu.

6.2 UŽÍVÁNÍ DOKONČENÉ STAVBY

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bod 4 až 8 SZ lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ).

Pro realizaci těchto staveb musí být k dispozici dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Provádět tyto stavby může pouze stavení podnikatel s příslušnou vázanou živností podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon.

Po provedení propojovacích prací a úplném dokončení stavby v souladu s vydaným veřejnoprávním titulem, zajistí stavebník provedení a vyhodnocení zkoušek předepsaných zvláštními právními předpisy.

Ke kolaudaci stavebník dále opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby vyžadovaná zvláštními právními předpisy, a pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, zajistí i geometrický plán (§ 122, resp. § 121 SZ).

Stavby vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty si vyžadují dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby.

Žádost o kolaudaci se podává:

a) Pro stavby přepravní soustavy a zásobníků plynu

Ministerstvu průmyslu a obchodu.

b) Pro stavby distribuční soustavy

místně příslušnému obecnému stavebnímu úřadu.

7 ODSTRANĚNÍ STAVBY PLYNÁRENSKÉHO ZAŘÍZENÍ

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu, s výjimkou staveb uvedených v § 103 SZ, nejde-li o stavbu podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 SZ nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Ohlášení obsahuje základní údaje o stavbě, předpokládaný termín započetí a ukončení prací, způsob odstranění stavby a identifikaci sousedních pozemků nezbytných k provedení bouracích prací (§ 128 odst. 1 SZ). To znamená, že stavby vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu, stavby zásobníků plynu a stavby budov nad 25 m² celkové zastavěné plochy je možno odstranit na základě souhlasu stavebního úřadu.

Likvidace samostatných plynovodních přípojek, typových regulačních stanic, budov do 25 m² celkové zastavěné plochy (tj. včetně atypových regulačních stanic a objektů budov SKAO) si nevyžaduje ohlášení stavebnímu úřadu.

8 PŘÍLOHY

8.1 Právní předpisy PRO TZS – PLZ

Právní předpisy týkající se TZS – PLZ jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

8.2 Technická pravidla (TPG) a technická doporučení (TDG)

Technická pravidla (TPG) a technická doporučení (TDG) jsou nezávazné dokumenty, které konkretizují obecně formulovaná ustanovení právních předpisů a českých technických norem. Technická řešení zakotvená v těchto pravidlech odpovídají stavu vědeckých a technických poznatků, známých v době vydání těchto předpisů. Jsou zde formulovány požadavky profesní sféry na příslušné materiály, zařízení, jejich konstrukci, stavbu, instalaci a provoz. Subjekt, který postupuje podle uvedených předpisů, má tak jistotu, že aplikoval požadavky stavu vědeckých a technických poznatků v příslušné oblasti a že učinil optimální opatření, sloužící k prevenci nehod a havárií technických zařízení a k ochraně veřejného zájmu. (Použito výtahu z Informačního servisu GAS – www.gasinfo.cz )

1. Základní technická pravidla TPG v plynárenství

Registrací u HK ČR se stávají TPG pravidly správné a uznávané praxe ve smyslu ČSN EN 45020. V případě revize nebo změny TPG se registrační číslo HK ČR nemění.

Seznam TPG, TDG, TIN registrovaných HKČR je uváděn na www.cgoa.cz.