Stav: aktualizace 2020

Anotace:
Přehled základních pojmů ze živnostenského zákona týkajících se živnostenského podnikání, přehledy živností, obsahové náplně jednotlivých živností, kontaktní místa veřejné správy.

Upozornění k textu

OBSAH

• Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů
• Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů
• Základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání
• Správní poplatky
• Kontaktní místa veřejné správy
  

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Příloha č. 1 Živnosti řemeslné

Příloha č. 2 Živnosti vázané

Příloha č. 3 Koncesované živnosti

Příloha č. 4 Živnost volná

Příloha č. 5 Seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost, a odborné způsobilosti pro výkon těchto činností

Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů

Příloha č. 1 Obsahové náplně živností řemeslných

Příloha č. 2 Obsahové náplně živností vázaných

Příloha č. 3 Obsahové náplně živností koncesovaných

Příloha č. 4 Obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých oborů činností

Zákon č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění pozdějších předpisů

Základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání

Živnost – soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem

Živnosti jsou rozděleny na ohlašovací, které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení, a koncesované, které smějí být provozovány na základě koncese.

Živnosti ohlašovací:

• živnosti řemeslné – podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost uvedená v § 21 a § 22 živnostenského zákona; živnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 živnostenského zákona;
• živnosti vázané – podmínkou provozování živnosti je odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu; živnosti jsou uvedeny v příloze č. 2 živnostenského zákona;
• živnost volná – odborná způsobilost není jako podmínka provozování živnosti stanovena; živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.

Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu; odborná způsobilost je stanovena přílohou č. 3 k živnostenskému zákonu nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.

Podmínky provozování živnosti:

• všeobecné – plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a bezúhonnost;
• zvláštní – odborná nebo jiná způsobilost, pokud je živnostenský zákon nebo zvláštní předpisy vyžadují.

Živnostenské oprávnění – oprávnění provozovat živnost.

Průkaz živnostenského oprávnění – výpis živnostenského rejstříku („výpis“).

Rozsah živnostenského oprávnění – posuzuje se podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu; živnostenské oprávnění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu; je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem; v pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.

Odpovědný zástupce – fyzická osoba ustanovená podnikatelem, jejímž prostřednictvím podnikatel může provozovat živnost; odpovědný zástupce odpovídá podnikateli za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu; nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele; odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 živnostenského zákona.

Provozovna – prostor (jakýkoliv), v němž je živnost provozována; za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna (provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce).

Živnostenský rejstřík – informační systém veřejné správy vedený v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v odstavci 2 § 60 živnostenského zákona a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti.

Správní poplatky

Správní poplatky a výkon jejich správy, zejména jejich vyměřování a vybírání, prováděné orgány moci výkonné a dále orgány územních samosprávných celků a orgány právnických osob, pokud vykonávají působnost v oblasti státní správy, upravuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Úkony, které podléhají zpoplatnění, jsou vymezeny v jednotlivých položkách Sazebníku správních poplatků, který tvoří přílohu k tomuto zákonu.

Předmětem poplatku není vydání prvního výpisu z živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku, změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu, schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese, změna oboru činnosti v rámci živosti volné.

Pokud bylo ohlášeno více živností současně nebo podáno současně více žádostí o koncesi, poplatek podle písmen a) až d) se vybírá jen jednou. Poplatek se vybere rovněž jen jednou, pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi. Poplatek podle písmen e), f) a g) je splatný při oznámení změny. Nebude-li poplatek zaplacen, správní úřad úkon neprovede. Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku podle této položky, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě. Bylo-li ohlášení nebo žádost o provedení správního úkonu zpoplatněné v této položce podáno prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, vybírá správní poplatek kontaktní místo veřejné správy.

Kontaktní místa veřejné správy

Zákonem č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, byla zavedena kontaktní místa veřejné správy, označená jako Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál – Czech POINT, která poskytují veřejnosti celou řadu služeb – výpisy z katastru nemovitostí, veřejného rejstříku, živnostenského rejstříku, rejstříku trestů, rejstříku trestů právnické osoby, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, bodového hodnocení řidiče, ověřeného výstupu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, přijetí podání podle živnostenského zákona, podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH, zřízení datové schránky, centrální úložiště ověřovacích doložek, autorizovanou konverzi dokumentů, výpisy ze základních registrů – např. výpis údajů z registru obyvatel, registru osob, žádost o poskytnutí údajů třetí osobě.

Kontaktními místy veřejné správy jsou notáři, krajské úřady, matriční úřady, obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, zastupitelské úřady stanovené prováděcím právním předpisem, držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky. Držitel poštovní licence a Hospodářská komora České republiky mohou za provedení správního úkonu kontaktního místa veřejné správy požadovat poplatek, jehož výše nesmí přesáhnout sazbu správního poplatku stanovenou pro tento správní úkon v zákoně č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Nestanoví-li zákon o informačních systémech veřejné správy nebo jiný právní předpis jinak, je působnost kontaktního místa veřejné správy výkonem přenesené působnosti krajských a obecních úřadů. Systém kontaktních míst veřejné správy provozuje ministerstvo vnitra. Ověřením výstupu se ve smyslu zákona o informačních systémech rozumí ověření skutečnosti, že se listina, která vznikla převedením výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby, doslovně shoduje s obsahem výstupu z informačního systému veřejné správy. Ověření se provádí ověřovací doložkou.

Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci nebo provozovateli těchto systémů (dále jen „správci“), na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu stanoveném tímto zvláštním právním předpisem.

Správce je oprávněn požadovat za poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy úplatu, a to za každý poskytnutý výstup z informačního systému veřejné správy částku, která je stanovena zákonem č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů jako poplatek za vydání výpisu z předmětného záznamu. Správní poplatek za vydání ověřeného výstupu vydaného ověřujícím stanoví zákon o správních poplatcích. Odměnu notáře za vydávání ověřených výstupů stanoví vyhláška o odměnách a náhradách notářů a správců dědictví.

Na základě sítě Czech POINT, tj. základních kontaktních míst, občan může získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech, získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních neveřejných evidencích a registrech ke své osobě, věcem a právům, má možnost ověřit dokumenty, listiny, podpisy a také provést konverzi dokumentů do elektronické formy, má možnost podat jakékoli podání ke kterémukoli úřadu státní správy, získat informace o průběhu řízení ve všech věcech, které k jeho osobě vede stát či jiné orgány veřejné moci. Právní úprava významným způsobem zjednodušuje komunikaci právnických a fyzických osob s orgány veřejné správy.

Ministerstvo vnitra provozuje na internetu speciální portál www.czechpoint.cz, kde lze nalézt lokaci jednotlivých kontaktních míst veřejné správy, formuláře, jejichž prostřednictvím lze objednat výpis z živnostenského rejstříku, obchodního rejstříku, katastru nemovitostí a další potřebné informace a postupy k využití služeb Czech POINTu.

Stav: aktualizace 2020

Anotace:
Pomůcka obsahuje výběr norem pro vybraná technologická zařízení, plynárenská a plynová, elektronická komunikační, zdroje tepelné energie a rozvodná tepelná zařízení, vybrané druhy zdvihacích zařízení a navrhování elektrických rozvodů. Třídění norem je provedeno podle druhů vybraných zařízení.

Upozornění k textu

OBSAH

Úvod

1 Plynárenská a plynová zařízení

2 Elektronická komunikační zařízení

3 Zdroje tepelné energie a rozvodná tepelná zařízení

4 Elektroenergetická zařízení

5 Vybrané druhy zdvihacích zařízení

6 Navrhování elektrických rozvodů

Stav: aktualizace 2020

Anotace:
Pomůcka obsahuje přehled soustavy Eurokódů a vybrané normy ČSN k navrhování a provádění konstrukcí.

Upozornění k textu

OBSAH

1 Přehled soustavy Eurokódů pro navrhování konstrukcí

2 Ocelové a kovové konstrukce

2.1 Vybrané normy ČSN k navrhování a provádění ocelových konstrukcí

2.2 Vybrané normy EN a ISO k provádění a povrchové ochraně ocelových konstrukcí

2.3 Vybrané normy k navrhování schodišť, žebříků apod.

2.4 Vybrané normy, které se týkají svařování, zkoušení svarů, navrhování jeřábových drážek apod.

2.5 Vybrané normy pro protikorozní ochranu kovových konstrukcí

3 Dřevěné konstrukce a výrobky na bázi dřeva

3.1 Navrhování dřevěných konstrukcí

3.2 Trvanlivost dřeva a výrobků na bázi dřeva

3.3 Desky na bázi dřeva

3.4 Dřevěné konstrukce

3.5 Kulatina a řezivo

3.6 Lepidla

4 VODOHOSPODÁŘSKÉ STAVBY

Stav: aktualizace 2020, vydání 2007

Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na azbestové materiály používané ve stavebnictví, průzkum výskytu azbestových materiálů, vyhodnocování odebraných vzorků materiálů a závěry prováděných průzkumů.

Upozornění k textu

OBSAH

1 POUŽITÍ AZBESTU VE STAVEBNICTVÍ

Od 30. let minulého století se začal používat azbestový materiál na střešních krytinách (Eternit). Dlouhou dobu se jednalo o jediný typ stavebního materiálu s obsahem azbestu, který se u nás ve stavebnictví používal. K mimořádnému rozvoji používání azbestu došlo koncem 60. let minulého století. V letech 1975–1990 bylo dovezeno do tehdejší ČSSR 40–50 tisíc tun čistého azbestu ročně. Dovážel se především ze zemí bývalého Sovětského svazu, dále z Jihoafrické republiky a dalších zemí. Azbest byl zabudován v podobě různorodých stavebních hmot v mnoha v tomto období postavených staveb. V dané době to byly běžně užívané materiály. V některých případech byly materiály s obsahem azbestu hojně využívány při stavebních úpravách, např. půdních vestavbách apod. Jsou materiály, které neobsahují pouze azbestová vlákna; jsou přidávána pro zvýšení požární odolnosti k celulózovým vláknům, případně k minerálním vláknům.

V neposlední řadě je nutné připomenout, že technologickou nekázní při výrobě a zabudování azbestových materiálů do staveb v letech 1975–1990 mohlo docházet k výrazným odklonům od výrobní, resp. projektové dokumentace. Složení použitých materiálů není vždy shodné s tím, které je uvedeno v projektové dokumentaci. Důvodem může být právě pochybení ve výrobě, nebo nedodržení původní dokumentace a nezanesení změn do dokumentace skutečného provedení.

1.1 STŘÍKANÉ AZBESTOVÉ MATERIÁLY

Stříkané azbestové materiály byly v minulosti používány především z důvodu zvýšení protipožární odolnosti nevyhovujících konstrukcí. Jde o zvýšení požární odolnosti kabelů, ocelových konstrukcí a někdy i betonových konstrukcí, kde výztuž byla blízko povrchu. Nejčastěji se vyskytujícími materiály v České republice byly a jsou:

Limpet – Protipožární nástřik vyvinutý a patentovaný v Anglii. Tloušťka nástřiku je aplikována až do 2,5 cm. Obsahuje až 90 % azbestových vláken. V Čechách se většinou používal amfibolový typ azbestu z Jihoafrické republiky. Pojivo se během času znehodnotilo a v současné době, pokud tyto nástřiky ještě existují, se azbestová vlákna mohou velice snadno bez většího mechanického zatížení uvolňovat do okolního prostředí. Tento druh nástřiku byl v České republice použit v mnoha výškových budovách s ocelovou konstrukcí. V zahraničí byl kromě budov používán také jako nástřik na železničních vagonech a lokomotivách.

Stříkaná omítka – V České republice se jednalo o materiál s obchodním názvem Pyrotherm. Plnivem byl cement smíchaný s azbestovými vlákny. Sloužil obdobně jako výše uvedený Limpet k protipožární ochraně ocelových konstrukcí a kabelů. Přibližně v polovině 80. let byl azbest ve stříkané omítce nahrazen celulózovými vlákny, někdy i skleněnými. Bohužel, tato změna dnes velice ztěžuje stavebně technický průzkum, protože leckde se aplikace prolínají a sobě navzájem velice podobné konstrukce v jednom případě mohou, ale ve druhém případě nemusí obsahovat azbest. Určit, zda nástřik obsahuje azbest či nikoliv, je možné pouze analýzou v laboratoři.

Všeobecně lze říci, že stříkané azbesty nejsou nejhojněji zastoupeným typem azbestového materiálu v České republice; nicméně je nutné zdůraznit, že v mnoha případech dodatečné povrchové úpravy těchto nástřiků dnes silně ztěžují jejich nalezení při provádění stavebně technických průzkumů. Zejména v případech, kdy tento nástřik není uveden v projektové dokumentaci, protože se jednalo o dodatečnou úpravu vyvolanou požárním řešením stavby. Jsou známy případy, kdy nástřik například ocelové konstrukce je opláštěn dřevovláknitou, resp. sádrokartonovou deskou, a při běžném neinvazním průzkumu je téměř nemožné tento nástřik objevit.

1.2 AZBESTOCEMENTOVÉ MATERIÁLY

V 70. a 80. letech minulého století se rozšířila v českém stavebnictví prefabrikace. Jedním z důvodů byla snaha o urychlení výstavby. Obvyklé konstrukce z těchto období byly sestaveny z prefabrikovaných svislých a vodorovných dílů. Po relativně rychlé montáži nosné konstrukce byly montovány fasádní obklady, obvykle sendviče, které z vnitřní strany, v některých případech i z vnější strany, obsahovaly azbestové desky. Velmi často byly v těchto typech staveb používány i montovány příčky a podhledové konstrukce, které obsahovaly azbestocementové desky. Nejvíce rozšířené výrobky, které se v těchto letech běžně používaly, jsou zejména:

Eternit – obsahoval méně než 10 % azbestu, převážně chrysolitu.

Ezalit A, Ezalit B – výrobce EZA Šumperk. Jednalo se o materiály obsahující kolem 40 % azbestu (později pouze 18 %). Materiály proto byly velmi křehké a azbestová vlákna se z nich často uvolňovala. Jejich použití bylo programováno především pro obklady stěn a stropů. V praxi se používaly i jako příčky.

Dupronit – výrobce Azbestocementové závody Nitra. Tento deskový materiál měl podobné složení a charakter jako Ezalit A a Ezalit B. Měl rovněž stejné použití.

Unicel – výrobce EZA Šumperk. Materiál byl určen pro obklady stěn a stropů. Používal se i pro příčky (obsahoval 22 % azbestu).

IDK 30 – izolační desky, výrobce Azbestos Zvěřinek. Deska obsahovala 30 % azbestu.

Cemboplast – izolační konstrukční desky, výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa. Používal se jak v obvodových pláštích u lehkých montovaných staveb, tak i v jeho příčkách, mezistěnách a podhledech stropů.

Izomin – izolační materiál, výrobce Slovenské závody technického skla Bratislava. Používal se pro zvukovou a tepelnou izolaci. Desky obsahovaly převážně čedičová vlákna. Byla zde zjištěna azbestová vlákna různého typu a v různých množstvích.

Aprobit 200 – střešní izolace, výrobce Dechtochema.

HORP – sloužil k zakrytí vlhkosti u svislých stěn. Výrobce Obvodní podnik služeb Horní Počernice.

Azbestocementová deska – rozvinutá, lisovaná a nelisovaná, používaná pro obklady dřevostaveb. Výrobce CV Hranice, ČMEZ Šumperk.

Lignát – určen k opláštění lehkých staveb a příček. K jeho výrobě byl používán kromě celulózových vláken také tzv. mikroazbest. Výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa. V původních lignátových deskách se azbest nevyskytuje. V 80. a 90. letech byl do celulózových vláken přimícháván zlomkový (velmi jemný) azbest v poměrně malém množství.

Lignopal – sloužil k opláštění lehkých staveb. Výrobce Severočeské dřevařské závody, Česká Lípa.

Unicel – používán na obklady stěn a příček. Výrobce ČMEZ Česká Lípa.

Cembalit – po roce 1980, až do roku 1992 se do něho přidávalo 10 % azbestu.

Rozsah použití těchto materiálů je velice rozmanitý – od staveb občanských a průmyslových až ke stavbám v té době určených k dočasnému užití. Mnoho z takzvaných dočasných staveb sloužilo především jako zařízení staveniště při výstavbu velkých sídlištních celků, průmyslových závodů, v neposlední řadě i při výstavbě silničních tahů a dálnic. Řada těchto budov je dodnes využívána jako kancelářské prostory, školy, školky, ubytovny apod. Z charakteru umístění těchto staveb často vyplývá, že územní celky, na kterých jsou postaveny, přímo volají po jiném využití. Z tohoto důvodu v posledních letech velice často dochází k jejich demolici.

Mezi azbestocementové materiály je třeba bezesporu zařadit nejčastěji se vyskytující výrobek v českém stavebnictví, a to azbestocementové střešní krytiny. Od 30. let minulého století se běžně používala azbestocementová střešní krytina pod obchodním názvem Eternit. Eternitové desky jsou buď vlnité, nebo čtvercové. Obsahují od 8 do 12 % azbestu. Za 20 i více let po jejím položení na střechu dochází k její degradaci vlivem povětrnosti (slunce, mráz, voda) a při bližším pozorování je možné dnes spatřit uvolněná azbestová vlákna. Z pohledu stavebně technických průzkumů se jedná o jednodušší typ materiálu, protože je téměř 100% jistotou, že uvedený materiál bude obsahovat azbest. V 90. letech se tyto materiály přestaly vyrábět, ale často byly do staveb montovány mnohem déle.

Dalším velice rozšířeným azbestocementovým materiálem jsou potrubí, zejména pak kanalizační, která byla a jsou hojně zastoupena v budovách, kde vnitřní instalace neprošly výměnou. V mnoha případech byla azbestocementová potrubí používána pro systémy odvodu kouře, a to i s nadstřešními prvky.

1.3 AZBESTOVÉ TĚSNĚNÍ

Azbestová těsnění lze nalézt především ve vzduchotechnických potrubních systémech, respektive jako těsnění jejich přírub. Jedná se o provazce s vysokým obsahem azbestu, který je v materiálu velice slabě vázán. Dalším místem, kde lze azbestová těsnění nalézt, je těsnění přírub ocelových potrubí různých dimenzí, kde se používala plochá těsnění buď jako výrobky standardních průměrů, nebo desky, ze kterých se tato těsnění vystřihávala, případně vysekávala. Dále je možné nalézt tato těsnění všude tam, kde byl požadavek na utěsnění z důvodu vysokých teplot, jako jsou například spalovací kotle, komínová dvířka, nebo protipožární dveřní systémy. Z pohledu stavebně technického průzkumu je třeba předpokládat, že tam, kde nelze jednoznačně protokolárně doložit užívání bezazbestových těsnění, například i při údržbě starších systémů, je nutné předpokládat, že jsou všechna tato těsnění shodného typu azbestová. Vzhledem k počtu těsnění na přírubách jednotlivých potrubních rozvodů je finančně neúnosné analyzovat všechna.

2 PRŮZKUM VÝSKYTU AZBESTOVÝCH MATERIÁLŮ

Průzkum výskytu azbestových materiálů se v České republice provádí již řadu let v různých podobách. Povinnost provádět tyto průzkumy byla do zákona zakotvena teprve vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, s účinností od 1. ledna 2007. Lze říci, že do této doby bylo provádění průzkumů na výskyt azbestu ojedinělé, prováděné většinou na vyžádání zahraničního vlastníka nemovitosti, nebo v některých případech projektanty, kteří si rizika azbestu zabudovaného ve stavbě uvědomovali již před platností výše uvedené vyhlášky. Na rozdíl od některých členských zemí Evropské unie není u nás jasný a jednotný postup při provádění průzkumu zakotven v zákonech, což nahrává různým výkladům, jak průzkum provádět. Jednoznačně lze však říci, že případná rizika, spjatá s nekvalitně provedeným azbestovým průzkumem, jdou na vrub projektanta, který má dnes zákonnou povinnost jej provést. Není možno se v této době již skrývat za formulace typu „v době vypracování projektové dokumentace nebylo možno uvedený stavebně technický průzkum provést“, jak tomu v mnoha případech bylo v uplynulých letech, a je leckdy ještě i dnes.

V této souvislosti připomínáme ustanovení stavebního zákona (§ 159 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů) o odpovědnosti projektanta:

„Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.“

2.1 CÍLE PRŮZKUMU

Cíl stavebně technického průzkumu výskytu azbestu je třeba spatřovat především v identifikaci těchto nebezpečných materiálů spolu s jejich zakreslením do projektové dokumentace tak, aby v rámci jakýchkoliv udržovacích prací či stavebních úprav, bylo zamezeno případnému poškozování zdraví dotčených osob v bezprostřední blízkosti těchto prací. Neméně důležitým faktorem je i postup prací při nakládání s odpady v mezích příslušných právních předpisů, aby nedocházelo ke kontaminaci ostatních odpadů azbestovým materiálem a následně nebyl materiál s obsahem azbestu například v podobě recyklátu vracen do nových staveb.

Ideálním řešením by bylo, kdyby každá budova měla zpracovaný průzkum azbestu. V případě jakýchkoliv projektových prací by pak bylo možné do tohoto průzkumu nahlédnout a případné stavební práce v objektu přizpůsobit přítomnosti azbestových materiálů. Tato praxe je známa z některých zemí Evropské unie, ale bohužel v České republice není tento postup standardem. Často se stává, že v objektu byl v minulosti proveden průzkum výskytu azbestu, ale výsledky nebyly poskytnuty pro další využití a je nutné průzkum opakovat.

Cílem stavebně technického průzkumu může být také stanovení naléhavosti sanace částí stavby s nalezenými azbestovými materiály; průzkum slouží jako vodítko pro určení především zdravotní závadnosti nalezených materiálů a jako případná doporučení vhledem k nutnosti odstranění. Tento cíl není v současné době zakotven v právním řádu České republiky, ale většina zemí Evropské unie tento postup vyžaduje a některou právní, resp. technickou normou upravuje. Podrobněji v kapitole 2.4.

2.2 POSTUP PŘI PROVÁDĚNÍ PRŮZKUMU

Jak již bylo zmíněno, není v právním řádu ČR zakotven postup provádění stavebního průzkumu. Pro účely tohoto metodického dokumentu bylo využito zkušeností z právních předpisů jiných členských států Evropské unie.

Chronologicky lze provádění průzkumů na výskyt azbestu shrnout do dále uvedených kroků, které se mohou v jednotlivých zemích lišit. Rozdíly jsou statisticky nedůležité, a proto nebudou u jednotlivých postupů zdůrazňovány.

2.2.1 Studium stávající dokumentace stavby, která je předmětem stavebně technického průzkumu

Prvotním úkolem osoby provádějící průzkum by mělo být studium dostupné projektové dokumentace, včetně technických a požárních zpráv, s cílem vytipovat místa s pravděpodobným výskytem azbestových materiálů.

V mnoha případech, zejména u starších staveb, tato dokumentace již neexistuje, případně není úplná či neodpovídá skutečnému provedení stavby. To by však nemělo být důvodem do těchto materiálů nenahlédnout a případně zkontrolovat shodnost této dokumentace se skutečným stavem. Z mnoha zkušeností v obdobných případech vyplývá, že ne ve všech případech se dá na takto zjištěná fakta spoléhat, a to jak v případě existence záznamu o materiálech s obsahem azbestu, tak v případech, kdy o těchto materiálech není zmínka. Studium dokumentace je nutné brát jako vodítko, nikoliv jako neměnné faktum. Skutečný stav konstrukcí a použitých materiálů je nutno prozkoumat přímo na stavbě.

2.2.2 Podrobná prohlídka stavby a odběr vzorků

Podrobnou prohlídkou celé stavby se rozumí především ověření skutečného stavu podle dostupné dokumentace a vytipování míst a materiálů pro odběr vzorků. Počet odebraných vzorků by měl být dostatečně reprezentativní, aby bylo možné eliminovat co nejvíce možnost omylu způsobeného nedostatečným vzorkováním. Je potřeba zohlednit především konstrukce, které jsou složené z deskových materiálů, kde se jedná vždy o velké množství jednotlivých desek. Tyto jednotlivé desky mohly být v době výstavby dodávány v několika návozech, kdy mezi návozy mohlo uběhnout i několik měsíců. Nedostatečné vzorkování zde může zapříčinit například situaci, kdy v části konstrukcí není v deskovém materiálu azbest detekován a v další vizuálně shodné části bude obsažen. Je tedy vhodné odebrat více vzorků stejné konstrukce, a to nejlépe v odlišných místech daného objektu.

Prohlídka by měla být vedena co nejprecizněji, tak aby nebyl vynechán žádný prostor. V případě, že není možné se do některých prostorů předmětné stavby dostat, je nutné na tuto skutečnost upozornit v závěrečné zprávě spolu s doporučením, že v případě jakýchkoliv prací v těchto místech je třeba doplnit stavebně technický průzkum výskytu azbestu. V mnoha případech není možné vzorky odebrat – jsou to například skryté konstrukce, nepřístupné podhledy či místa, kde by odebírání vzorku bylo v rozporu s bezpečnostními pravidly. V těchto případech platí, že musí být v závěrečné zprávě jednoznačně popsáno místo, které nebylo možno prozkoumat a uvedeno, jak se bude postupovat v případě nutnosti zasáhnout do těchto konstrukcí. V některých zemích Evropské unie je běžné, že azbestový inspektor na vyzvání projektanta navštíví znovu stavbu při provádění stavebních prací a v případě, že je možné místo bezpečně obnažit, respektive zabezpečit proti pádu apod., provede inspektor vizuální kontrolu a případný odběr vzorku. Výsledky takovéhoto dodatečného průzkumu jsou zapracovány jako dodatek původní závěrečné zprávy.

Při prohlídce je nutné schematicky označit ve stávající dokumentaci odchylky skutečného stavu stavby a vyznačit místa odběru spolu s pořízením fotodokumentace. Je vhodné, aby odběr vzorku prováděla osoba, která je například odběrovým technikem zkušební laboratoře, nebo k tomuto výkonu proškolena, tak aby ve stavebně technickém průzkumu mohl být celý proces odběru vzorku označen dostatečně nezávislý a nezaměnitelný. Podrobněji se vlastnímu vzorkování věnuje následující kapitola. Vlastní analýza odebraného vzorku by měla být vždy provedena v akreditované laboratoři.

2.2.3 Vyhodnocení odebraných vzorků materiálů

Vlastní vyhodnocení odebraných vzorků by měla provádět pouze akreditovaná laboratoř, která vystaví i příslušné protokoly. Protokoly musí být nedílnou součástí stavebně technického průzkumu. Osvědčení o akreditaci laboratoře by mělo být, včetně příloh, také přílohou závěrečné zprávy stavebně technického průzkumu.

V případě, že některé materiály nalezené v rámci stavebně technického průzkumu budou označeny za tzv. slabě vázané azbesty, nebo budou nalezené materiály vykazovat velké mechanické poškození, je vhodné provozovateli doporučit měření koncentrace azbestových vláken v ovzduší. Jedná se převážně o vady nebo stavy materiálů, kdy může docházet k samovolnému uvolňování azbestových vláken do okolního prostředí a tím k ohrožení zdraví osob v objektu. Tato měření se ve většině případů neprovádějí, pokud stavba, která je předmětem průzkumu, již není využívána a má být odstraněna.

2.3 ODBĚR A VYHODNOCENÍ ODEBRANÝCH VZORKŮ

Odběr vzorku materiálu podezřelého z obsahu příměsi azbestu provádí osoba, která má dostatečně dlouhou praxi a vzorek odebere v souladu se zavedenou praxí laboratoře, která bude provádět samotnou analýzu.

Odběr vzorku materiálu probíhá za zvýšených bezpečnostních pravidel, s nejvyšší opatrností a s maximální pečlivostí tak, aby se zamezilo uvolňování vdechnutelných (respirabilních) částic do bezprostředního okolí. Nelze-li toto ve výjimečných případech zajistit, je nutné učinit další technická opatření, aby se zabránilo případné kontaminaci prostředí.

Při provádění této činnosti musí být pověřená osoba důsledná. Po celou dobu odběru vzorků je povinna vést záznamy, včetně fotodokumentace. Tato osoba ručí za volbu místa odběru, za odebrané adekvátní množství vzorku pro následné laboratorní analýzy, za jeho reprezentativnost, za označení vzorku.

Vlastní odběr vzorku probíhá vždy v několika na sebe navazujících krocích, za dodržení bezpečnostních opatřeních s tím souvisejících:

• (1) Vytipované místo odběru je nutno navlhčit (např. pomocí vodní emulze ve spreji).
• (2) V případě odběru ze svislé plochy je vhodné pod samotné místo odběru přilepit např. PE folii tak, aby nedošlo ke kontaminaci podlahové krytiny. Vhodným řešením bývá přilepení PE sáčku na zeď přímo pod místo odběru.
• (3) Část vzorku materiálu (cca 1–3 cm²) se opatrně odlomí pomocí speciálních pracovních nástrojů. Platí pravidlo, že je potřeba co nejméně namáhat materiál, aby nedocházelo k uvolňování vláken. Vhodnými nástroji jsou například ostré dláto, nůž. V žádném případě není vhodné používat tzv. vykružováky na vrtačce!
• (4) Odebraný vzorek materiálu se uloží do prachotěsného sáčku a označí se popisem, aby nedošlo k jeho záměně.
• (5) Bezprostředně po odběru vzorku je vhodné provést fotodokumentaci, aby bylo zřejmé místo odběru, síla materiálu, skladba konstrukce.
• (6) Odkrytý povrch je třeba po odebrání vzorku opět uzavřít, např. rychleschnoucím tmelem.
• (7) Pracovní nástroj(e) se řádně očistí, aby nedošlo k sekundární kontaminaci při odběru dalšího vzorku.

Odebraný vzorek je předán do zkušební laboratoře, kde se zjišťuje pomocí dostupných metod, zda materiál obsahuje či neobsahuje příměs azbestu (včetně stopového množství). Každá zkušební laboratoř je oprávněna rozhodnout, který soubor metod bude použit k vyšetřování dodaného vzorku. Rozhodující je použít takové metody, které i u materiálu označované pod názvem „lignát“ (materiál obsahující příměs mikroazbestu) prokáží minimální obsah 0,1 hm. % azbestu. Náš právní řád říká, že azbestový materiál je ten, kde bylo prokázáno právě 0,1 hm. % azbestu. Materiály, ve kterých toto minimální množství prokázáno nebylo, jsou označovány za neazbestové.

Výčet metod, které se běžně používají při zjišťování, zda se jedná o azbestový či neazbestový materiál, je široký. V praxi se můžeme setkat např. s polarizační mikroskopií (PLM), se skenovací elektronovou mikroskopií (SEM), s transmisní elektronovou mikroskopií (TEM), s infračervenou spektroskopií (FTIR), s RTG-difrakcí atd. V případech, které jsou nejednoznačné, je třeba tyto metody kombinovat. Zkušenost, praxe a především odbornost jsou nezbytně nutné při řešení této problematiky.

V minulých letech se vyskytly případy, kdy nebyla ve vzorcích identifikována azbestová vlákna při použití optické mikroskopie a následnou analýzou skenovacím elektronovým mikroskopem k jejich detekci došlo. Tato situace je možná především u deskových materiálů, kde je velmi malé množství azbestových vláken a současně není zajištěno jejich homogenní rozdělení po celém materiálu.

2.4 OHODNOCENÍ NALÉHAVOSTI SANACE AZBESTOVÝCH MATERIÁLŮ

Když jsme tento metodický postup před 12 lety psali, tak jsme kapitolu o hodnocení naléhavosti sanace zařadili jako zbožné přání, aby se něco podobného dostalo do naších právních předpisů nebo technických norem. Bohužel musím konstatovat, že se v této problematice nic nezměnilo, a to vlastně platí i obecně o všech zákonech, vyhláškách a normách, které v České republice schází.

Nutnost okamžitého odstranění azbestového materiálu v případě jeho nalezení ve stavbě není v našich právních předpisech nikde zakotvena. Je však potřeba přihlédnout k logice možných problémů, kdy je potřeba rozlišit, zda nalezený azbestový materiál může ve stavu konstrukce a užívání objektu ohrozit zdraví osob v tomto objektu. Zde by už měla být role projektanta jednoznačná a měl by v případě přítomnosti nebezpečné látky ve stavebních materiálech posuzovat její vliv na osoby v tomto objektu.

Jestliže je tedy cílem stavebně technického průzkumu vypracování „Ohodnocení naléhavosti sanace“, je vhodné postupovat podle některého z předpisů, užívaných v zemích Evropské unie. Cílem pak je ohodnotit nebezpečnost výskytu azbestových materiálů v jednotlivých stavbách, určit jeho nebezpečnost a stupeň naléhavosti sanace. Níže je uvedeno ohodnocení, které je užíváno v Německu a v různých podobách se používá i v České republice.

• Stupeň naléhavosti 1 – sanace je nutná bez odkladu. V tomto případě je třeba neprodleně přijmout předběžná opatření ke zmenšení koncentrace azbestových vláken v prostoru a pokud možno urychleně tento prostor sanovat. S konečnou sanací se musí začít nejpozději do 3 let.
• Stupeň naléhavosti 2 – azbestové produkty se musí v časovém úseku, nejvýše do dvou let, znovu ohodnotit a znovu posoudit, zda nenastalo zhoršení. Pak je třeba je přeřadit do stupně naléhavosti číslo 1, nebo je možno počkat a tyto sanace provést až při rozsáhlejší úpravě stavby.
• Stupeň naléhavosti 3 – vyžaduje se dlouhodobé sledování, tzn. že majitel stavby ví, kde se vyskytuje azbest, který je v klidovém stavu. V současné době nekontaminuje ovzduší a není nutné jej řešit, ale v případě zásahu do stavby si musí být majitel vědom, že stavba obsahuje azbestové materiály a v kterých místech jsou; potom je nutné, řešit jejich odstranění v projektové dokumentaci.

Tab. 1 Ohodnocení naléhavosti sanace

2.5 ZÁVĚRY PROVEDENÉHO PRŮZKUMU

Závěry stavebně technického průzkumu by měly být jednoznačné, aby nemohly vyvolat dohady o výskytu azbestových materiálů ve stavbě. Osoba provádějící průzkum ručí za správnost svých závěrů. Pokud z jakýchkoliv příčin byly pro průzkum některé prostory nepřístupné, je povinna to ve své zprávě jednoznačně uvést a doporučit následující postup pro ověření přítomnosti azbestu. V závěrech průzkumu se v textové části popíše, kde se azbestový materiál vyskytuje, jaké je jeho množství, jaká je jeho nebezpečnost a vše se zakreslí do výkresů, které jsou jednou z příloh závěrečné zprávy. Je vhodné, aby pro názornost byla v průběhu vypracování stavebně technického průzkumu pořizována fotodokumentace, která je pak součástí textové části závěrečné zprávy. Fotodokumentace míst odběrů vzorků je součástí protokolu akreditované laboratoře.

3 RIZIKA NESPRÁVNÉHO PROVEDENÍ PRŮZKUMU VÝSKYTU AZBESTU

Vzhledem k tomu, že v České republice není blíže stanoveno, jak by měl stavebně technický průzkum výskytu azbestu probíhat, lze očekávat, že ne vždy bude prováděn v souladu s výše uvedenými principy. V zemích Evropské unie je běžné, že obdobné průzkumy vykonávají společnosti, které se věnují pouze problematice azbestu, nebo průzkumy provádějí azbestoví inspektoři. Tyto osoby pak na sebe přebírají rizika v podobě ohrožení zdraví lidí v kontaktu s azbestem, který nebyl nalezen a na jehož potenciální riziko nebylo ani jinak upozorněno. Jde především o přímé ohrožení osob, které vykonávají demoliční či drobné bourací práce a díky nepřesnému průzkumu mohou zasahovat do azbestových materiálů. Tímto se uvolňují nebezpečná vlákna nejen do jejich dýchací zóny, ale i do bezprostředního okolí pracovního prostoru. Je nanejvýš pravděpodobné, že v takovém případě dojde ke kontaminaci stavební sutě, která by za normálních okolností mohla být recyklována a znovu použita ve stavbě.

Dalším rizikem jsou pak vícenáklady vzniklé dodatečným nalezením azbestových materiálů při probíhající stavbě. Tyto náklady jsou vzhledem ke speciálním postupům prací s azbestem velice vysoké a zároveň mají nepříjemný dopad na zpomalení stavby, v mnoha případech vedou i k jejímu úplnému zastavení.

Stav: aktualizace 2020, vydání 2018

Anotace:
Popis základních pojmů, právní rámec výkonu technického dozoru, postavení autorizovaných osob, obsah a vymezení činností technického dozoru, včetně vzoru stavebního deníku.

Upozornění k textu

OBSAH

1 VYSVĚTLIVKY A ODKAZY

Další zkratky uvedené v textu (mimo zkratky obecně známé a běžně používané) jsou vysvětleny vždy přímo v textu.

2 STAVEBNÍ DENÍK A JEDNODUCHÝ ZÁZNAM O STAVBĚ

2.1 ÚVOD

Metodická pomůcka Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě vychází z následujících právních předpisů v platném znění:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška ministerstva pro místní rozvoj č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorských architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Ve smyslu § 157 SZ musí být při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby; u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.

Po dokončení stavby předá její zhotovitel originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi. Vlastník stavby je povinen uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevydává (§ 154 odst. 1 písm. d) SZ).

Záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací. Dále jsou záznamy oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor u stavby, pro jejíž provedení vydal certifikát podle § 117 SZ, a další osoby oprávněné plnit úkoly správního dozoru podle zvláštní právních předpisů, tj. dotčené orgány.

2.2 OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI A ZPŮSOB VEDENÍ STAVEBNÍHO DENÍKU

Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě slouží k dokumentování průběhu stavby a k evidenci všech dokladů týkajících se stavby. Obsahové náležitosti i způsob vedení stanoví příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů:

A. Identifikační údaje

a) název stavby (nebo její části) podle jejího ohlášení, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, datum jejich vydání, popřípadě číslo jednací;

b) místo stavby;

c) obchodní firma, místo podnikání nebo sídlo účastníků výstavby (není-li účastník výstavby zapsán v obchodním rejstříku, jeho jméno a příjmení):

• zhotovitele (resp. zhotovitelů částí stavby),
• stavebníka (investora),
• projektanta,
• poddodavatelů;

d) jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 SZ s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti;

e) jména a příjmení osob, vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor (jsou-li tyto dozory zřízeny);

f) jména, příjmení a funkce dalších osob oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157 odst. 2 stavebního zákona;

g) údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn;

h) seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolách, zkouškách, přejímkách apod.);

i) změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby.

Osoby vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 SZ prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku (§ 13 odst. 3 AZ). Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby (vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 9).

B. Záznamy ve stavebním deníku

1. Pravidelné denní záznamy obsahují

a) počty osob pracujících na staveništi (podle profesí);

b) klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav;

c) popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup;

d) dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování;

e) nasazení mechanizačních prostředků.

2. Další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech:

a) předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli);

b) zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek;

c) nástupy, provádění prací a ukončení činností poddodavatelů;

d) seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích;

e) údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí;

f) zvláštní opatření při bouracích pracích, pracích ve výškách, za provozu, v ochranných pásmech apod.;

g) manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady;

h) geodetická měření,

i) montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí;

j) provoz a užívání mechanizačních prostředků;

k) výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu (vstupní kontroly);

l) opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod.;

m) provádění a výsledky kontrol všech druhů;

n) souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení apod.);

o) odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace;

p) skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv (samostatný deník, nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.);

q) dílčí přejímky ukončených prací;

r) provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.);

s) škody způsobené stavební nebo jinou činností, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření;

t) předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí;

u) odstranění vad a nedodělků;

v) výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a § 134 SZ);

w) výsledky činnosti autorizovaného inspektora;

x) zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště;

y) nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologické nálezy.

C. Vedení stavebního deníku

1. Stavební deník

a) se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;

b) musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám;

c) obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa.

2. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

3. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

2.3 OBSAHOVÉ NÁLEŽITOSTI A ZPŮSOB VEDENÍ JEDNODUCHÉHO ZÁZNAMU O STAVBĚ

A. Obsah

1. Jednoduchý záznam o stavbě obsahuje:

a) název a místo stavby podle ohlášení stavby stavebnímu úřadu, datum ohlášení, popř. číslo jednací;

b) jméno, příjmení a trvalý pobyt stavebníka, obchodní firmu, místo podnikání nebo sídlo projektanta a zhotovitele stavby (zhotovitelů částí stavby); není-li projektant zapsán v obchodním rejstříku, jeho jméno a příjmení;

c) údaje o ověřené projektové dokumentaci stavby;

d) seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (souhlas stavebního úřadu, smlouvy apod.);

e) záznamy o průběhu provádění stavebních a stavebně montážních prací a o skutečnostech, ovlivňujících zhotovení díla;

f) záznamy o mimořádných událostech během výstavby.

2. Dále se zaznamenávají činnosti a okolnosti, které mají vliv na

a) postup prací a použití materiálu;

b) zajištění stability, kvality a provozuschopnosti stavby;

c) bezpečnou instalaci a užívání technického vybavení a funkčních dílů stavby;

d) revize elektrozařízení, zkoušky a revize plynových zařízení, kouřovodů, komínů apod.;

e) podmínky bezpečného provádění stavby a ochrany zdraví při práci;

f) plnění ujednání obchodních smluv;

g) ochranu veřejných zájmů, životního prostředí apod.;

h) dodržení údajů obsažených v ohlášení stavby, včetně ověřené projektové dokumentace, případně nutnost drobných odchylek od ní.

B. Vedení jednoduchého záznamu o stavbě

1. Jednoduchý záznam o stavbě

a) se vede od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;

b) musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby.

2. Část C bod 2  přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., platí pro vedení jednoduchého záznamu o stavbě obdobně. (Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.)

2.4 VZOR STAVEBNÍHO DENÍKU S KOMENTÁŘEM

Vzor stavebního deníku (jeho jednotlivých listů) je uveden v příloze A. Následující komentář ke skladbě a vedení stavebního deníku obsahuje vedle závazných údajů podle přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Další doporučené údaje, vyplývající zpravidla ze smluvních ujednání.

2.4.1 Úvodní listy (viz příloha A)

Jsou tvořeny titulní stránkou obálky deníku a základními listy A/1 až A/5. Údaje známé při zahájení stavby zapisuje do příslušných částí odpovědný pracovník zhotovitele.

Titulní stránka obálky

Titulní stránka deníku, z tuhého papíru, popř. PVC, se vyhotovuje se dvěma oddělitelnými průpisy:

• originál – je pevně spojen s deníkem a zůstává na stavbě (pro stavebníka – objednatele);
• první průpis – zůstává na stavbě, obdrží stavbyvedoucí;
• druhý průpis – po oddělení přejímá zhotovitel stavby (stavební podnikatel) pro zakládání denních záznamů o průběhu stavby.

Podle zvoleného způsobu výstavby mohou být pořizovány kopie i pro další účastníky výstavby.

Vyplnění stránky:

• Zhotovitel stavby;
  Zapíše se název, sídlo a IČ obchodní firmy zhotovitele stavby (stavební podnikatel), jejíž odpovědná osoba (stavbyvedoucí) vede stavební deník, resp. obchodní firmy zhotovitele části stavby.

• Číslo deníku;
  Zapíše se číslo, které stanoví zhotovitel stavby podle vlastního systému číslování s možností zavedení pokračujícího stavebního deníku. Číslo může být totožné s číslem obchodní zakázky.

• Evidenční čísla listů záznamů;
  Zapíše se série (abecední značení) a rozsah čísel stránek předtištěných listů denních záznamů.

• Stavba;
  Zapíše se přesný název a místo stavby podle jejího ohlášení stavebnímu úřadu, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora.

Základní list (viz příloha A, list A/1)

Stavební deník obsahuje dva oboustranně předtištěné listy, které slouží k zapsání všech základních údajů o stavbě před jejím zahájením, popř. v průběhu výstavby.

Vyplnění listu:

• Název stavby;
  Zapíše se přesný název používaný v příslušných dokumentech (např. smlouva o dílo, stavební povolení).

• Místo a den zahájení stavby;
  Zapíše se název obce, popř. i okresu, kde se stavba nachází. U liniových staveb se uvádí úsek mezi obcemi, kilometrové značení úseku v celkovém řešení stavby. Uvede se den zahájení výstavby.

• Číslo stavby;
  Zapíše se číslo, pod kterým obchodní firma zhotovitele stavby vede veškeré doklady o stavbě.

• Zhotovitel stavby (stavební podnikatel)
  Zapíše se název a sídlo firmy, která provádí stavbu nebo její část.

• Projektant;
  Zapíše se název a sídlo firmy, která je smluvním zhotovitelem projektové dokumentace, jméno autorizované osoby, která potvrdila dokumentaci, předloženou ve stavebním řízení.

• Stavbyvedoucí;
  Zapíše se jméno a připojí se otisk razítka autorizované osoby, pověřené odborným vedením provádění stavby, popř. montáže, nebo její příslušné části.

• Technický dozor stavebníka;
  Zapíše se fyzická osoba pověřená výkonem technického dozoru na stavbě, popř. sám stavebník.

• Stavebník (objednatel);
  Zapíše se právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu (popř. smlouvy) na provedení stavby nebo její části.

• Subdodavatelé;
  Tento přehled pokračuje na dalších stranách základního listu. Rozšiřuje se informace vedoucímu stavby, popř. montáže, o subdodávkách (nepřímých dodávkách) a jejich zhotovitelích (dodavatelích nepřímých), s uvedením termínu realizace dodávky nebo provedení prací v souladu s plánem organizace výstavby.
  Ve sloupci „zhotovitel (subdodavatel)“ se zapíše název a sídlo firmy, jméno pracovníka odpovědného za vedení prací na stavbě, popř. se připojí otisk jeho autorizačního razítka.

Seznam základních dokladů (viz příloha A, list A/2)

Seznam slouží k evidenci základních dokladů o stavbě, uložených na stavbě. Jde zejména o smlouvy mezi hlavními účastníky výstavby, popř. dalšími významnými účastníky výstavby, kteří mají vliv na stavbu, protokol o předání staveniště, dodatky a změny ke smlouvám, závažná rozhodnutí v průběhu stavby apod. Stavební deník obsahuje dva listy, oboustranně předtištěné pro přehledné evidování uvedených dokladů. Do seznamu se zapisují doklady, vyhotovené před zahájením provádění stavby. Seznam se v průběhu výstavby doplňuje o nové doklady.

Seznam dokumentace stavby (viz příloha A, list A/3)

Seznam slouží k evidenci dokumentace uložené na stavbě. Jedná se zejména o dokumentaci ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení (popř. k ohlášení stavby), dokumentaci pro provádění stavby (je-li pro stavbu zpracovávána), včetně dodatků a změn přijatých v průběhu výstavby a harmonogram výstavby. Stavební deník obsahuje dva listy, oboustranně předtištěné pro přehledné evidování uvedené dokumentace. Do seznamu se zapisuje dokumentace, zpracovaná před zahájením provádění stavby. Seznam se v průběhu výstavby doplňuje o novou dokumentaci (včetně dokumentace zpracovávané zhotovitelem stavby).

Přehled provedených zkoušek a měření (viz příloha A, list A/4)

Přehled slouží k evidenci protokolů o provedení zkoušek a měření stavebních objektů, jednotlivých zařízení, souborů, sítí, popř. až po komplexní vyzkoušení. Jednotlivé zkoušky musí být dohodnuty ve smlouvě. Stavební deník obsahuje dva listy, oboustranně předtištěné pro přehledné evidování protokolů o provedených zkouškách a měřeních. Záznamy se provádějí výhradně v průběhu výstavby.

Seznam ostatních dokumentů (viz příloha A, list A/5)

Seznam slouží k evidenci ostatních dokumentů vzniklých v průběhu výstavby. Jde zejména o zápisy z kontrolních jednání, auditů systému řízení jakosti, protokolů o převzetí objektů zařízení staveniště, montážních pracovišť, pomocných objektů, techniky, materiálů apod. Tento list je rovněž určen jako rezerva pro pokračování záznamů z předcházejících listů po jejich plném využití. Ve sloupci „poznámka“ se v takovém případě zapíše, do kterého listu dokument patří. Stavební deník obsahuje dva listy, oboustranně předtištěné. Záznamy se provádějí v průběhu výstavby.

2.4.2 Část stavebního deníku věnovaná denním záznamům (viz příloha A, list A/6)

Stavební deník obsahuje předtištěné, očíslované listy se dvěma oddělitelnými průpisy barevně označenými s určením:

• první list – originál – stavebník může průběžně odebírat;
• druhý list – první kopie pro stavbyvedoucího – zůstává na stavbě;
• třetí list – druhá kopie pro zhotovitele (dodavatele).

Smluvně může být dohodnuto zhotovení více průpisů.

Stavební deník může být uspořádán jako:

a) Stavební deník základní, který obsahuje titulní stránku obálky, evidenční listy A/1 až A/5 a listy pro denní záznamy.

b) Stavební deník pokračující (jeden nebo několik v závislosti na době trvání stavby), který navazuje na stavební deník základní, ale obsahuje pouze titulní stránku obálky a listy pro denní záznamy.

2.5 VEDENÍ DENNÍCH ZÁZNAMŮ VE STAVEBNÍM DENÍKU

Pravidelné denní záznamy ve stavebním deníku obsahují povinné zápisy podle přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, Stavební deník, část B., případně další údaje podle smluvního ujednání a podle podmínek a průběhu výstavby. Následující výklad je věnován některým denním záznamům ve stavebním deníku.

2.5.1 Zavedení stavebního deníku

• Záznam zhotovitele o nástupu na stavbu, popř. montáž;
• záznam o předání a převzetí staveniště mezi stavebníkem a zhotovitelem;
• záznam stavebníka, že se seznámil s obsahem úvodních listů a ověřil správnost a platnost uvedených údajů;
• záznam stavebníka o pověřených pracovnících (jmenovitě) pro provádění zápisů do stavebního deníku:
  • za stavebníka – technický dozor;
  • za zpracovatele dokumentace stavby – autorský dozor;
• záznam zhotovitele s uvedením pracovníků pověřených:
  • k vedení stavebního deníku;
  • k zastupování zhotovitele;
• jméno koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi;
• jméno pracovníka zhotovitele odpovědného za dodržování bezpečnosti práce a požárních opatření na stavbě;
• potvrzení stavebníka o převzetí kopie titulní stránky obálky stavebního deníku.

2.5.2 Zahájení prací

• Den zahájení (předání staveniště);
• případné zjištěné skutečnosti, které nepříznivě ovlivňují průběh prací (např. nedostatečný přístup na pracoviště, neoprávněné složení cizího materiálu v prostoru stavby, nezabezpečení přípojky elektrického proudu, plynu, tlakového vzduchu, popř. dalších médií nutných pro stavbu, nedostatečná opatření zajišťující bezpečnost a ochranu zdraví při práci apod.);
• požadavek na odstranění závad (s uvedením lhůt, do kdy mají být závady odstraněny).

2.5.3 Počet osob pracujících na staveništi

2.5.4 Převzetí strojů, zařízení a materiálů dodávaných stavebníkem

• Výzva stavebníkovi, aby připravil materiál, stroje a zařízení, pokud nejsou součástí dodávky zhotovitele, k předání v požadovaném termínu;
• zjištěné nedostatky a závady na zařízení dodávaném stavebníkem (nekompletnost, poškození, zrezivění, znečištění atd.), a to včetně návrhu na odstranění závad a požadované lhůty, popř. požadavek na provedení repase a revize;
• výzva stavebníkovi k přenosu požadovaných materiálů, strojů a zařízení na pracoviště v požadovaném termínu;
• řešení je součástí jednání při kontrolních dnech, případně koordinačních porad.

2.5.5 Dodání strojů a zařízení v průběhu výstavby

• Den, kdy zásilka došla a její předmět;
• stav zásilky, případné poškození, neúplnost apod.;
• kontrola dodacích listů;
• zápis o dodání a zabudování speciálních materiálů a prvků.

2.5.6 Zajištění bezpečnosti práce a ochrany při provádění prací včetně požárních opatření, ochrany životního prostředí a ochrany majetku

• Vlastní instruktáž, včetně jmenovitého seznamu účastníků;
• instruktáž provedená stavebníkem a uživatelem, včetně jmenovitého seznamu účastníků, a to zejména v případech stavebních a montážních prací za provozu, pro který platí zvláštní bezpečnostní předpisy;
• záznam o kontrole držení a platnosti průkazů pracovníků na stavbě, opravňující provádět speciální práce (např. svařování, vázání břemen apod.);
• požadavky na stavebníka uplatněné v průběhu prací:
  • na odstranění zjištěných závad z hlediska bezpečnosti práce, hygieny a požárních opatření, včetně lhůty pro jejich odstranění;
  • na zajištění dalších opatření podle zvláštních předpisů (ochranná opatření, dozor, ochranné přístroje, požární zařízení);

• nesoulad s bezpečnostními opatřeními v případě souběhu prací s provozem stavebníka nebo s pracemi jiných zhotovitelů (odpovědnost zhotovitele za dodržování vlastních bezpečnostních přepisů jeho pracovníky není tímto dotčena);
• údaje o pracovních úrazech;
• záznam o pravidelné kontrole pracoviště z hlediska hygieny a bezpečnosti práce za účasti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi;
• v záznamu je nutné také uvést odstranění závad z předchozích zápisů;
• údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí;
• zvláštní opatření při bouracích pracích, pracích ve výškách, v ochranných pásmech, při manipulaci se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady;
• opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných materiálů, výrobků a zařízení proti poškození nebo odcizení.

Poznámka:
pouze informace jednou větou, je součástí deníku BOZP

2.5.7 Postup prací

• Skutečnosti ovlivňující průběh a kvalitu prací (např. klimatické podmínky – teplota, déšť, mráz, vítr) ve vztahu ke stavebním pracím, zejména s mokrým výrobním procesem;
• druh, množství a časový postup prováděných prací;
• ukončení jednotlivých částí stavby, předání příslušné části pracoviště dodavatelům k provedení prací, podmiňujících pokračování ve vlastních pracích, nebo dalších navazujících pracích. O předání se podle smluvních podmínek sepíše buď samostatný zápis (v tom případě se provede do stavebního deníku pouze evidenční záznam o provedeném zápisu), nebo zápis ve stavebním deníku;
• požadavky na stavebníka s přesným uvedením předmětu a lhůty pro splnění.

2.5.8 Ztížené pracovní podmínky (provozní vlivy)

• Všechny údaje o mimořádně ztíženém pracovním prostředí a provozních vlivech, které narušují nebo znemožňují postup prací.

2.5.9 Přerušení prací a technologické přestávky

Do stavebního deníku se zapisují všechny skutečnosti, které ohrožují nebo znemožňují pokračování prací, a to

• z příčin vzniklých na straně stavebníka:
  • výzva stavebníkovi k odstranění příčin nebo k dodatečnému splnění smluvních závazků, jejichž termín nebyl dodržen;
  • dojde-li k přerušení prací, uvede se den a hodina přerušení. Současně se sepíše zápis, který obsahuje stav prací a seznam strojů, zařízení a materiálů, které jsou na pracovištích;

• z příčin na straně zhotovitele:
  • výzva stavebníka k přerušení prací, jestliže zjistil nedodržení bezpečnostních předpisů při práci, nebo jiné důvody (nesprávný technologický postup apod.);
  • zápis zhotovitele (současně podepsaný stavebníkem) o provedených opatřeních k odstranění zjištěných závad, s přesným uvedením doby opětného zahájení prací;

• každé skutečné i krátkodobé přerušení prací způsobené:
  • přerušením dodávky elektrické energie, plynu, vody apod.;
  • úrazem na pracovišti, poruchou zařízení apod.;
  • povinnými technologickými přestávkami z rozhodnutí oprávněných orgánů.

2.5.10 Pokračování v přerušených pracích

• Den a hodina obnovení prací s uvedením zjištěných závad, vzniklých v době přerušení;
• požadavek na provedení oprav, repasí a revizí v případě zjištěných závad.

2.5.11 Dílčí přejímky

• Den, hodina a rozsah dílčí přejímky v souladu s potřebou procesu výstavby a vztahy mezi jednotlivými účastníky výstavby.

2.5.12 Zakrývání prací

• Výzva zhotovitele ke kontrole kvality a úplnosti zakrývaných prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení aj.) a výsledky této kontroly.

2.5.13 Specifikace víceprací, dohodnutých mezi stavebníkem a zhotovitelem

• Stavebníka – s uvedením rozsahu prací;
• zhotovitele – z hlediska:
  • rozsahu a průběhu víceprací;
  • dokumentace – požadavek na případnou změnu;
  • kapacitního, termínového, cenového apod.

Poznámka:
je veden samostatný deník víceprací a méněprací

2.5.14 Specifikace změn v průběhu výstavby

• Veškeré zjištěné odchylky od předpokladů, za nichž byla zpracována schválená dokumentace, které vyžadují její změnu;
• veškeré změny (odchylky) od schválené dokumentace s uvedením, kdo a jakým dokladem je schválil, kdy a kdo je zakreslil, případně číslo příslušného výkresu.

Poznámka:
záznamy deníku vede zhotovitel se subdodavatelem

2.5.15 Spolupráce zhotovitelů (dodavatelů) na stavbě

Je řešena na základě smluvních vztahů, přímých nebo nepřímých. Do těchto činností patří zejména:

• Vnitrostaveništní doprava a přesun:
  • uplatněné požadavky s uvedením předmětu a termínu dopravy nebo přesunu;
  • provádění dopravy nebo přesunu, včetně zjištěného rozsahu případného poškození, ke kterému došlo při dopravě nebo přesunu, lhůta a dohoda o opatřeních k odstranění závad.

• Stavební práce:
  • uplatněné požadavky s uvedením rozsahu a termínu provedení prací;
  • provádění prací s vyčíslením výkonových ukazatelů, potvrzených objednatelem prací.

• Lešení a pomocné konstrukce:
  • uplatněné požadavky s údajem druhu, množství a termínu provedení;
  • provádění s uvedením skutečně provedeného množství a potvrzení zhotovitele, který práce provedl, že odpovídají předpisům;
  • výzva k demontáži a odstranění.

• Ostatní práce:
• uplatněné požadavky s odvoláním na sjednané podmínky a lhůty;
• provedené práce s uvedením předmětu, rozsahu, doby trvání, popř. další sjednané údaje (je-li na nich závislá úplata). Jedná se např. o:
  • zapůjčení mechanismů a dopravních prostředků;
  • spoluužívání vlečky;
  • dopravu pracovníků na pracoviště;
  • užívání provozních zařízení stavebníka nebo jiných účastníků výstavby (např. zásobování vodou, plynem, parou, zapůjčení dílny apod.);
  • střežení pracoviště;
  • úpravu elektronické požární signalizace apod.

Poznámka:
záznamy deníku vede zhotovitel se subdodavatelem

2.5.16 Skutečnosti důležité pro fakturaci

(pokud je smluvně sjednána mezi stavebníkem a zhotovitelem, případně podle smlouvy)

Zapisují se zejména:

• počty odpracovaných hodin za úkony, účtované hodinovými sazbami, včetně popisu provedeného druhu práce. Tyto hodiny musí potvrdit stavebník (příprava ke komplexním zkouškám, komplexní zkoušky apod.), u vypůjčených mechanismů počty odpracovaných strojových hodin v jednotlivých dnech, jednotlivých mechanismů;
• zvýšení nákladů;
  • u individuálně kalkulovaných nákladů z důvodů nemožnosti dodržet uvažovanou organizaci práce, využití mechanizmů, technologických postupů apod.; druh prací a potřebný čas (jako podklad pro ohodnocení);

• spotřeba energie (elektrické, plynu, tlakového vzduchu apod.);
  • způsob odběru;
  • počáteční a konečný stav.

2.5.17 Provedení dohodnutých nebo stanovených zkoušek a měření

• Provedení, průběh a výsledky zkoušek a měření, stanovisko stavebníka k jejich výsledku apod.
  • stanovených nebo dohodnutých k ověření prováděných prací a dodávek;
  • stanovených zvláštními předpisy a prováděných příslušnými orgány (materiálové, tlakové, jeřábové, cejchovací apod.); v záznamu se odkáže na úřední doklad o provedených zkouškách a měřeních.

2.5.18 Zvláštní události a skutečnosti

• Vzniklé škody na majetku s přesným uvedením příčiny (živelní pohroma, havárie, dopravní nehoda, krádež, vloupání apod.);
  • rozsah škody (odhad, popis);
  • jména svědků a jejich adresy;
  • provedení nezbytných opatření k zabránění dalších škod nebo ohrožení života a zdraví pracovníků;

• neoprávněné užívání zařízení (včetně popisu, jak bylo zařízení užíváno, vztah na záruky apod.);
• dočasná ochranná zařízení (plachty, stěny apod.).

2.5.19 Příprava ke komplexnímu vyzkoušení (pokud je smluvně sjednáno)

• Výzva stavebníkovi a uživateli k účasti;
• uplatněné požadavky vůči stavebníkovi na poskytnutí provozních hmot, paliva, energie, mazadel apod. a zajištění účasti potřebných provozních pracovníků;
• průběh přípravy, včetně konstatování, že zařízení je připraveno k zahájení komplexního vyzkoušení.

2.5.20 Komplexní vyzkoušení (pokud je smluvně sjednáno)

• Oznámení stavebníkovi dne a hodiny zahájení;
• přesný časový a pracovní postup v rozsahu, dohodnutém ve smlouvě;
• den skutečného zahájení;
• průběh zkoušek, včetně dosažených výsledků a stanoviska stavebníka a uživatele k výsledkům;
• den ukončení komplexního vyzkoušení, příčiny jeho případného přerušení, den a hodina jeho opětného zahájení;
• jmenovitý seznam vlastních pracovníků i pracovníků stavebníka a uživatele, kteří byli účastníky komplexního vyzkoušení, včetně počtu odpracovaných hodin.

Poznámka:
samostatný protokol – má odpovídající kolonky

2.5.21 Předání a převzetí (dohodnutým způsobem)

• Datum písemné výzvy k zahájení přejímacího řízení;
• místo, den a hodina zahájení;
• průběh přejímacího řízení;
• místo, den a hodina ukončení (tj. sepsání samostatného protokolu o předání a převzetí mezi zhotovitelem a stavebníkem, včetně soupisu vad a nedodělků).

Poznámka:
samostatný protokol – má odpovídající kolonky

2.5.22 Práce po předání a převzetí

• Povinnost vést stavební deník končí až po úplném odstranění všech vad a nedodělků, uvedených v zápise o předání a převzetí a při závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
  • zapisují se zejména termíny, ve kterých byly odstraněny jednotlivé vady nebo nedodělky.

2.5.23 Zkušební provoz

• Záznamy o zkušebním provozu, pokud je zkušební provoz uložen stavebním povolením.

2.5.24 Provádění a výsledky kontrol všech druhů

• Výsledky kontrolních prohlídek stavby;
• záznamy oprávněných pracovníků a dotčených orgánů podle jejich zjištění a rozhodnutí;
• výsledky činnosti koordinátora bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi;
• výsledky činnosti autorizovaného inspektora.

2.6 ZÁVĚR

Jako charakteristickou vlastnost pro OZ je zvlášť třeba zdůraznit převážně dispozitivní povahu jeho právní úpravy. To znamená, že většina jeho ustanovení, pokud jde o závazkové vztahy, platí „pokud se smluvní strany nedohodnou jinak“. Tím je posílena úloha smluvních ujednání a autonomie smluvní vůle mezi podnikatelskými subjekty. Ustanovení dispozitivní povahy mohou účastníci závazkových vztahů aplikovat tak, že je buď použijí, nebo jejich aplikaci vyloučí, popř. omezí a dají přednost odlišné úpravě ve smlouvě o dílo (§ 258 a násl. OZ).

Zejména z tohoto pohledu je třeba chápat důležitost povinného vedení stavebního deníku, včasného a úplného provádění zápisů, které jsou často jediným závazným dokladem pro průkaz o průběhu provádění stavby a o dodržení vzájemných smluvních závazků v čase a kvalitě provedení. Včasný a kvalitně provedený záznam v deníku je tak základním výchozím podkladem pro uplatnění sjednaných sankcí, náhrady škod, změny a doplňky ke smlouvě o dílo.

PŘÍLOHA A – VZOR STAVEBNÍHO DENÍKU

Příloha A – Titulní strana obálky

Příloha A – List A/1

Příloha A – List A/2

Příloha A – List A/3

Příloha A – List A/4

Příloha A – List A/5

Příloha A – List A/6

Stav: aktualizace 2020, vydání 2009

Anotace:
Tato pomůcka pojednává o ochranných pásmech, bezpečnostních pásmech, hygienických pásmech, resp. pásmech obdobného významu. Obsahuje souhrn příslušných ustanovení právních předpisů, upravujících uvedená pásma, jejich vyhlašování, rozsah a způsob ochrany dotčeného území a další relevantní ustanovení k této problematice, potřebná pro přípravu a provádění, resp. i užívání staveb.

Upozornění k textu

OBSAH

1 OCHRANNÁ PÁSMA, BEZPEČNOSTNÍ PÁSMA A PÁSMA OBDOBNÉHO VÝZNAMU

1.1 ZAMĚŘENÍ A CÍLOVÁ SKUPINA UŽIVATELŮ TÉTO METODICKÉ POMŮCKY

Tato metodická pomůcka je průřezovým dokumentem pojednávajícím o ochranných pásmech, bezpečnostních pásmech, hygienických pásmech, resp. pásmech obdobného významu. Obsahuje souhrn příslušných ustanovení právních předpisů, upravujících uvedená pásma, jejich vyhlašování, rozsah a způsob ochrany dotčeného území a další relevantní ustanovení k této problematice, potřebná pro přípravu a provádění, resp. i užívání staveb.

Je určen zejména pro:

• projektanty (autorizované osoby) při navrhování staveb v území dotčeném ochrannými, resp. bezpečnostními pásmy či pásmy s obdobnou ochranou;
• projektanty (autorizované osoby) pro navrhování staveb, které generují nová ochranná pásma nebo pásma obdobného významu;
• pracovníky zajišťující inženýrskou činnost pro jednání s příslušnými správními úřady v případě dotčených území se stanovenými ochrannými pásmy, resp. pro podání žádosti o územní rozhodnutí o ochranném pásmu;
• stavební podnikatele (zhotovitele stavby) a autorizované stavbyvedoucí jako obecná informace o ochranných pásmech (konkrétní vymezení, včetně podmínek ochrany území při provádění staveb, musí být uvedeno v projektové dokumentaci, resp. v příslušném správním rozhodnutí);
• stavebníky k tomu, aby získali základní představu o ochranných pásmech pro své budoucí investiční záměry.

MP se zabývá výše uvedenou tématikou ve vztahu k přípravě a provádění staveb. Neobsahuje proto např. bezpečnostní pásma vyplývající např. z pracovně právních předpisů či provozních předpisů upravujících bezpečnost práce na pracovištích apod.

1.2 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. Výklad pojmů používaných ve stavebních a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby (management), smluvních vztahů apod. je podle platného stavebního zákona prezentován v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě.

Dokumentace staveb • vyjadřuje výstup projektové činnosti (jakožto vybraných činností ve výstavbě), sloužící ve smyslu § 158 SZ jako:

• územní studie (§ 30 SZ);
• územně plánovací dokumentace (§ 36 a násl. SZ);
• dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby) (§ 86 odst. 2 písm. e) a odst. 6 SZ, § 94c SZ);
• dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí (§ 78a SZ);
• projektová dokumentace k ohlášení stavby (§ 104 odst. 2 písm. a) až e) a § 105 odst. 2 SZ);
• projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení (§ 110 odst. 2 písm. e) a § 115 odst. 3 SZ);
• projektová dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;
• projektová dokumentace k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 SZ;
• projektová dokumentace stavby pro vydání společného povolení (§ 94l odst. 2 písm. e) SZ, § 94s odst. 2 písm. e) SZ);
• projektová dokumentace změn staveb uvedených v § 158 odst. 2 pod písm. a) – e) SZ před jejich dokončením podle § 118 SZ;
• projektová dokumentace staveb uvedených v § 158 odst. 2 pod písm. a)–f) SZ k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ;
• projektová dokumentace pro provádění stavby (§ 92 odst. 1 SZ, § 94p odst.1 SZ, § 94y odst. 2 SZ, § 133 odst. 3 a § 134 odst. 7 SZ);
• projektová dokumentace pro nezbytné úpravy (§ 137 SZ);
• projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 vodního zákona.

Dále může pojem vyjadřovat i jiné druhy dokumentace, např.:

• dokumentaci pro vydání územního souhlasu podle § 96 odst. 3 písm. e) SZ – jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy;
• dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§ 80 a § 86 odst. 6 SZ);
• dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§ 81 a § 86 odst. 6 SZ);
• dokumentace nebo projektová dokumentace pro vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného záměru (§ 96a SZ);
• dokumentace k ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) a § 105 odst. 4 SZ;
• dokumentace k ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) a § 105 odst. 5 SZ;
• dokumentace k ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h) a § 105 odst. 6 SZ;
• dokumentace k ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) a § 105 odst. 7 SZ;
• dokumentace k ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) a § 105 odst. 8 SZ;
• dokumentaci bouracích prací (§ 128 odst. 1 a odst. 8 SZ).

Dokumentace • obecněmůže znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a prováděním stavby.

Projektant • nositel projektové činnosti, a to fyzická nebo právnická osoba, účastník výstavby, podnikající ve vázané živnosti „projektová činnost ve výstavbě“;

• v obchodně závazkových vztazích je zhotovitelem dokumentace nebo projektové dokumentace pro stavbu;
• pojem zahrnuje jak fyzické osoby, vykonávající činnost podle § 158 SZ, tj. autorizované osoby, tak i ostatní zpracovatele projektové dokumentace;
• ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení obchodní firmy, svobodného povolání nebo osoby samostatně výdělečně činné.

Stavba • veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavbou se podle okolností rozumí též její část nebo změna dokončené stavby (§ 2 odst. 3 a 4 SZ).

Stavby veřejné technické infrastruktury • jedná se o vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody, zásobníky plynu atd. (viz § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ), zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Stavby veřejné dopravní infrastruktury • jedná se např. o stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení (viz § 2 odst. 1 písm. k) bod 1 SZ), zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Veřejná infrastruktura • pozemky, stavby, zařízení, a to:

• dopravní infrastruktura;
• technické infrastruktura;
• občanské vybavení;
• veřejné prostranství.

zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Veřejně prospěšná stavba • stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Vyhrazená technická zařízení • zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popř. skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

U dopravních staveb

Pozemní komunikace • dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, včetně pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnosti. Dělí se na tyto kategorie:

a) dálnice,

b) silnice,

c) místní komunikace,

d) účelová komunikace.

Dálnice • pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a která má směrově oddělené jízdní pásy. Dálnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují na dálnice I. třídy a dálnice II. třídy.

Silnice • veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Silnice se podle svého určení a dopravního významu rozdělují do těchto tříd:

a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezistátní dopravu;

b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy;

c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

Místní komunikace • veřejně přístupná pozemní komunikace, která slouží převážně místní dopravě na území obce.

Místní komunikace se rozdělují podle dopravního významu, určení a stavebně technického vybavení do těchto tříd:

a) místní komunikace I. třídy;

b) místní komunikace II. třídy, kterou je dopravně významná sběrná komunikace s omezením přímého připojení sousedních nemovitostí;

c) místní komunikace III. třídy, kterou je obslužná komunikace;

d) místní komunikace IV. třídy, kterou je komunikace nepřístupná provozu silničních motorových vozidel nebo na které je umožněn smíšený provoz.

Místní komunikace může být označena jako silnice pro motorová vozidla podle zvláštního právního předpisu [zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů], pouze jde-li o místní komunikaci I. třídy, která je budována bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a na níž není přímo připojena sousední nemovitost s výjimkou nemovitostí přímo připojených z odpočívek.

Železniční dráhy • z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, se člení do jednotlivých kategorií, kterými jsou:

a) dráha celostátní • dráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena; celostátní dráhy jsou součástí evropského železničního systému (jeho prvky stanoví prováděcí právní předpis);

b) dráha regionální • dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy;

c) dráha místní • dráha místního významu oddělená od celostátní nebo regionální dráhy; dráha je oddělená, umožňuje-li přesun drážního vozidla na jinou dráhu jen s použitím zvláštního technického zařízení nebo slouží-li výhradně provozování neveřejné osobní drážní dopravy, osobní drážní dopravy pro potřeby cestovního ruchu nebo provozované historickými vlaky;

d) vlečka • dráha, která slouží zejména vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky;

e) zkušební dráha • dráha, která slouží zejména k provádění zkušebního provozu drážních vozidel nebo zkoušek pro schválení typu nebo změny typu drážních vozidel a drážní infrastruktury;

f) speciální dráha • slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce.

Letiště • územně vymezená a vhodným způsobem upravená plocha, včetně souboru leteckých staveb a zařízení letiště, trvale určená ke vzletům a přistávání letadel a k pohybům letadel s tím souvisejícím.

Letecká stavba •

a) dráha ke vzletům a přistávání letadel bez zřetele na její stavebně technické provedení;

b) dráhy a plochy určené k pohybům a stáním letadel souvisejícím s jejich vzlety a přistáváním bez zřetele na jejich stavebně technické provedení;

c) stavba sloužící k zajištění leteckého provozu.

V elektroenergetice

Distribuční soustava • vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení o napětí 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, včetně elektrických přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Elektrická přípojka • zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vedení přenosové nebo distribuční soustavy, a je určeno k připojení odběrného elektrického zařízení.

Elektrická stanice • soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu.

Elektrizační soustava • vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, a to na území České republiky.

Přenosová soustava • vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Výrobna elektřiny • energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

V plynárenství

Distribuční soustava • vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Plynárenská soustava • vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přepravu, distribuci a uskladnění plynu, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, které slouží k provozování těchto zařízení.

Plynárenské zařízení • zařízení výrobny plynu, přepravní soustavy, distribuční soustavy, zásobníku plynu, těžebního plynovodu a přímého plynovodu.

Plynovod • zařízení k potrubní dopravě plynu přepravní nebo distribuční soustavou a přímé a těžební plynovody.

Plynovodní přípojka • zařízení začínající odbočením z plynovodu distribuční soustavy a ukončené před hlavním uzávěrem plynu; toto zařízení slouží k připojení odběrného plynového zařízení.

Plynové zařízení • plynárenská zařízení, plynovodní přípojky, které nejsou ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy, odběrná plynová zařízení, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy, plnírny, zkapalňovací a odpařovací stanice

Přepravní soustava • vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Výrobna plynu • zařízení na výrobu nebo těžbu plynu nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební části a nezbytných pomocných zařízení, kde uskutečňuje svoji činnost držitel licence na výrobu plynu.

Zásobník plynu • podzemní nebo nadzemní plynové zařízení, včetně souvisejících technologických objektů a systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, sloužící k uskladňování zemního plynu v plynné nebo kapalné formě přímo propojené s plynárenskou soustavou ČR nebo se zahraniční plynárenskou soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve veřejném zájmu.

V teplárenství

Soustava zásobování tepelnou energií • soustava tvořená vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a rozvodným tepelným zařízením sloužící pro dodávky tepelné energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a technologické procesy, je-li provozována na základě licence na výrobu tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie; soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.

Rozvod tepelné energie • doprava, akumulace, přeměna teplonosné látky nebo parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným zařízením.

Rozvodné tepelné zařízení • zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi a předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat.

Předávací stanice • zařízení pro přeměnu parametrů tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů; předávací stanice je samostatnou věcí a není součástí budovy, ve které je umístěna.

U elektronických komunikací

Síť elektronických komunikací • přenosové systémy, popř. spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, včetně prvků sítě, které nejsou aktivní, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiovými, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize bez ohledu na druh přenášené informace.

Nadzemní komunikační vedení • drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení tohoto vedení (sloup, střešník, zední konzola, anténní stožár, anténní nosič).

Podzemní komunikační vedení • kabelové vedení včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu; kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů; vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

Elektronické komunikační zařízení • technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln.

Fyzickou infrastrukturou • prvek sítě, který je určen k umístění jiných prvků sítě, aniž by se sám stal aktivním prvkem sítě; jedná se zejména o potrubí, stožáry, kabelovody, kolektory, inspekční komory, vstupní šachty, rozvodné skříně, budovy nebo vstupy do budov, anténní nosiče, věže a podpůrné konstrukce; fyzickou infrastrukturou nejsou kabely, včetně nenasvícených optických vláken, a vodovody sloužící k rozvodu pitné vody.

Fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy • fyzická infrastruktura vhodná k umístění kabelových nebo bezdrátových přístupových sítí uvnitř budovy, pokud jsou tyto přístupové sítě způsobilé poskytovat služby elektronických komunikací a propojovat přístupový bod budovy s koncovým bodem sítě v prostorách koncového uživatele.

Vysokorychlostní sítí elektronických komunikací • síť elektronických komunikací, která umožňuje poskytovat služby připojení o rychlosti nejméně 30 Mb/s.

Přípojkou elektronických komunikací • část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě.

Na úseku horního práva

Hornická činnost •

a) vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů (výhradní ložiska);

b) otvírka, příprava a dobývání výhradních ložisek;

c) zřizování, zajišťování a likvidace důlních děl a lomů;

d) úprava a zušlechťování nerostů prováděné v souvislosti s jejich dobýváním;

e) zřizování a provozování odvalů, výsypek a odkališť při činnostech uvedených v písmenech a) až d);

f) zvláštní zásahy do zemské kůry;

g) zajišťování a likvidace starých důlních děl;

h) báňská záchranná služba;

i) důlně měřická činnost.

Činnost prováděná hornickým způsobem •

a) dobývání ložisek nevyhrazených nerostů, včetně úpravy a zušlechťování nerostů prováděných v souvislosti s jejich dobýváním, a vyhledávání a průzkum ložisek nevyhrazených nerostů prováděné k tomu účelu;

b) těžba písků v korytech vodních toků a štěrkopísků plovoucími stroji, včetně úpravy a zušlechťování těchto surovin prováděných v souvislosti s jejich těžbou, s výjimkou odstraňování nánosů při údržbě vodních toků;

c) práce k zajištění stability podzemních prostorů (podzemní sanační práce);

d) práce na zpřístupňování jeskyní a práce na jejich udržování v bezpečném stavu;

e) zemní práce prováděné za použití strojů a výbušnin, pokud se na jedné lokalitě přemísťuje více než 100 000 m³ horniny, s výjimkou zakládání staveb;

f) vrtání vrty s délkou nad 30 m pro jiné účely než k činnostem uvedeným v § 2 a § 3 zákona č. 61/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů;

g) jímání přírodních léčivých a stolních minerálních vod v důlním díle v podzemí;

h) práce na zpřístupnění starých důlních děl (§ 35 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nebo trvale opuštěných důlních děl a práce na jejich udržování v bezpečném stavu;

i) podzemní práce spočívající v hloubení důlních jam a studní, v ražení štol a tunelů, jakož i ve vytváření podzemních prostorů o objemu větším než 300 m³ horniny.

Ochranné pásmo • vymezuje území (chráněné území), ve kterém se zakazují nebo omezují určité činnosti z důvodu ochrany závažných zájmů společnosti.

Je to:

a) Vymezená plocha obklopující ochraňovanou nemovitost, strom, přírodní útvar nebo území. V ochranném pásmu se podle povahy ochrany některá činnost zakazuje (stavění, těžba, hnojení), případně i nařizuje (kosení trávy, odstraňování náletů);

b) Pruh území ve stanovené šíři od vnějšího okraje inženýrské sítě; slouží k tomu, aby nebyl ohrožen provoz technických zařízení, případně aby tato zařízení neohrožovala své okolí (např. vysokotlaký plynovod). Rozsah ochranného pásma je pro některá zařízení vyhlášen zákonem, u vodovodní a kanalizační sítě je stanoven normou. Před započetím stavební činnosti v ochranném pásmu se musí jasně vyznačit hranice ochranného pásma a zejména zemní práce provádět tak, aby vedení nebylo poškozeno.

Ochranná pásma jsou vymezena zákonem nebo je stanovují příslušné orgány územního plánování.

Ekosystém • funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase.

Chráněná krajinná oblast • rozsáhlé území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, s významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, případně s dochovanými památkami historického osídlení. (viz též kap. 8.9).

Kanalizace • provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující kanalizační stoky k odvádění odpadních vod a srážkových vod společně nebo odpadních vod samostatně a srážkových vod samostatně, kanalizační objekty, čistírny odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizace. Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně, jedná se o jednotnou kanalizaci a srážkové vody se vtokem do této kanalizace přímo, nebo přípojkou stávají odpadními vodami. Odvádí-li se odpadní voda samostatně a srážková voda také samostatně, jedná se o oddílnou kanalizaci. Kanalizace je vodním dílem.

Kulturní památka • nemovité a movité věci, popř. jejich soubory, prohlášené Ministerstvem kultury ČR,

• které jsou významnými doklady historického vývoje, životního způsobu a prostředí společnosti od nejstarších dob do současnosti, jako projevy tvůrčích schopností a práce člověka z nejrůznějších oborů lidské činnosti, pro jejich hodnoty revoluční, historické, umělecké, vědecké a technické;
• které mají přímý vztah k významným osobnostem a historickým událostem.

Lázeňské místo • území nebo část území obce nebo více obcí, v němž se nacházejí přírodní léčebné lázně, stanovené za lázeňské místo podle lázeňského zákona.

Národní kulturní památka • kulturní památka, která tvoří nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa, a kterou prohlašuje vláda České republiky nařízením za národní kulturní památku a stanoví podmínky její ochrany.

Národní přírodní památka • Přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk; vyhlásí jej orgán ochrany přírody, stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky.

Národní park • rozsáhlé území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového, pokud je takto vyhlášeno (viz kap. 8.8).

Národní přírodní rezervace • menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku. Orgán ochrany přírody stanoví při vyhlášení bližší ochranné podmínky (viz kap. 8.4).

Natura 2000 • celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami.

Památková rezervace • území, jehož charakter a prostředí určuje soubor nemovitých kulturních památek, popřípadě archeologických nálezů.Vláda České republiky nařízením prohlašuje území jako celek za památkovou rezervaci a stanoví podmínky pro zabezpečení její ochrany. Tyto podmínky se mohou v potřebném rozsahu vztahovat i na nemovitosti na území památkové rezervace, které nejsou kulturními památkami.

Památková zóna • území sídelního útvaru nebo jeho části s menším podílem kulturních památek, historické prostředí nebo část krajinného celku, které vykazují významné kulturní hodnoty. Památkovou zónou může prohlásit Ministerstvo kultury ČR území po projednání s krajským úřadem a určit podmínky její ochrany.

Podzemní vody • vody přirozeně se vyskytující pod zemským povrchem v pásmu nasycení v přímém styku s horninami; za podzemní vody se považují též vody protékající drenážními systémy a vody ve studních.

Povrchové vody • vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

Přírodní léčebné lázně • soubor zdravotnických a jiných souvisejících zařízení sloužících k poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče stanovený za přírodní léčebné lázně podle lázeňského zákona.

Přírodní léčivý zdroj • přirozeně se vyskytující minerální voda, plyn nebo peloid, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití, a o tomto zdroji je vydáno osvědčení podle lázeňského zákona. Peloidem se rozumí rašelina, slatina nebo bahno. Minerální vodou pro léčebné využití se rozumí přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty s obsahem rozpuštěných pevných látek nejméně 1 g/l nebo s obsahem nejméně 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého nebo s obsahem jiného pro zdraví významného chemického prvku anebo která má u vývěru přirozenou teplotu vyšší než 20 °C nebo radioaktivitu radonu nad 1,5 kBq/l.

Ptačí oblast • vymezené území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací určitých druhů ptáků vyskytujících se na území ČR a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanoví vláda nařízením (viz kap. 8.7).

Evropsky významná lokalita • lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1, zákona o ochraně přírody a krajiny, která:

• byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území České republiky vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství a vyžadujících územní ochranu (národní seznam), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (evropský seznam);
• splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne ČR s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie;
• byla zařazena do evropského seznamu.

Veřejné pohřebiště • prostor určený k pohřbení lidských pozůstatků nebo uložení zpopelněných lidských ostatků v podobě míst pro hroby a hrobky nebo úložiště jednotlivých uren nebo rozptylové či vsypové louky nebo jejich kombinace.

Vodní díla • stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon); jejich příkladný výčet je uveden v § 55 odst. 1 tohoto zákona; v pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.

Vodní zdroj • povrchové nebo podzemní vody, které jsou využívány nebo které mohou být využívány pro uspokojení potřeb člověka, zejména pro pitné účely.

Vodovod • provozně samostatný soubor staveb a zařízení zahrnující vodovodní řady a vodárenské objekty, jimiž jsou zejména stavby pro jímání a odběr povrchové nebo podzemní vody, její úpravu a shromažďování. Vodovod je vodním dílem.

Zdroj přírodní minerální vody • přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod, a o tomto zdroji bylo vydáno osvědčení podle lázeňského zákona.

Zvláště chráněná část přírody • velmi významná nebo jedinečná část živé či neživé přírody; může jí být část krajiny, geologický útvar, strom, živočich, rostlina a nerost, vyhlášený ke zvláštní ochraně státním orgánem podle části třetí nebo čtvrté zákona o ochraně přírody a krajiny.

Zvláště chráněná území • vyhlášená území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná (při vyhlášení se stanoví podmínky jejich ochrany); kategorie zvláště chráněných území jsou: národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky.

Použité zkratky

1.3 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Ustanovení tohoto zákona je nutno naplňovat ve vazbě na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále též SZ), který zejména v § 158 vymezuje vybrané činnosti ve výstavbě, přičemž stanoví, že tyto činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb.

Ve věci ochranných pásem lze za jeden ze základních právních předpisů považovat stavební zákon a prováděcí předpisy k němu (viz kap. 2). Pro jednotlivá ochranná pásma, bezpečnostní pásma, hygienická pásma, resp. pásma obdobného významu platí příslušné speciální právní předpisy, uvedené v kap. 3–6 této MP.

Seznam právních předpisů významných pro tuto oblast je uveden v kap. 8.

1.4 OBECNÝ POSTUP PROJEKTANTA PŘI PRÁCI S OCHRANNÝMI PÁSMY

Základním předpokladem je dokonalá znalost právních předpisů upravujících ochranná, bezpečnostní a hygienická pásma, resp. pásma obdobného významu.

Rozhodující pro práci s ochrannými či obdobnými pásmy je fáze územní přípravy a umisťování stavby. Jak vyplývá z kap. 2, musí být v projektové dokumentaci stavby respektována stávající ochranná pásma a podmínky (omezení) pro činnosti v nich; u nově navrhovaných staveb (tam, kde to přichází v úvahu) musí příslušná dokumentace (obvykle dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby – DÚR) obsahovat vymezení (návrh) ochranných pásem nových. Tato nová ochranná pásma pak vznikají způsobem uvedeným v kap. 2–4. Projektant musí s těmito stávajícími i novými ochrannými pásmy následně pracovat i v rámci zpracování dalších stupňů projektové dokumentace stavby.

V počáteční fázi přípravy návrhu stavby (zahájení projektových prací na DÚR) je nezbytné, aby projektant (autorizovaná osoba) provedl zejména tyto kroky:

• důkladně se seznámit s dotčeným územím a stávajícími stavbami na něm (nadzemními i podzemními) z hlediska výskytu ochranných či jiných obdobných pásem a podmínek, které je při navrhování nové stavby z tohoto důvodu třeba dodržovat (tj. včetně seznámení se se všemi vydanými stavebně správními rozhodnutími či jinými akty v této věci vydanými); v případě výskytu těchto pásem respektovat stanovené podmínky ve zpracovávané dokumentaci stavby, projednat styk navrhované stavby s těmito pásmy s příslušnými provozovateli či vlastníky (např. s vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury – jejich stanoviska mj. k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem jsou součástí dokladové části, která se přikládá k dokumentaci nebo projektové dokumentaci (§ 6a odst. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.);
• jestliže nově navrhovaná stavba zakládá nárok na ochranné či obdobné pásmo, zahrnout jeho návrh do zpracovávané dokumentace stavby, včetně případného stanovení podmínek (po projednání s příslušným úřadem či budoucím provozovatelem).

V dalších stupních dokumentace stavby respektovat stávající i nová ochranná pásma (a příslušné podmínky), zahrnout je do dokumentace, včetně návrhu potřebných opatření k dodržování stanovených omezení (v rámci technického řešení stavby a podmínek jejího užívání, v zásadách organizace výstavby apod.).

Přitom musí autorizovaná osoba – projektant, resp. stavbyvedoucí – dodržovat své povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů, zejména ze stavebního zákona (zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a z autorizačního zákona (zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Podle § 159 SZ projektant odpovídá za:

• správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci; je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány;
• správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí; je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány.

To plně platí i pro činnost projektanta (autorizované osoby) ve vztahu k ochranným, bezpečnostním, hygienickým a obdobným pásmům. Zejména je zde třeba vyzdvihnout povinnost respektovat požadavky z hlediska ochrany veřejných zájmů a působit v součinnosti s orgány územního plánování a dotčenými orgány.

Základní postupy projektanta jsou obsahem MP 1 Projektová činnost a dalších souvisejících MP této řady.

Stavbyvedoucí • autorizovaná osoba, která zabezpečuje jako vybranou činnost ve výstavbě odborné vedení provádění stavby (§ 134 odst. 2 SZ a § 158 odst. 1 SZ); je podle § 153 odst. 1 SZ povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce (vyplývající ze zvláštních právních předpisů), zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu popř. jiných technických předpisů a norem. Do jeho povinností tedy spadá i dodržování podmínek souvisejících s ochrannými pásmy, bezpečnostními pásmy resp. pásmy obdobného významu.

1.5 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Účel vymezení ochranných pásem vychází především z principu:

• ochrany veřejných zájmů (ochrana okolí nové stavby před jejími negativními vlivy);
• ochrany života, zdraví či majetku osob (ochrana nové stavby před negativními vlivy jejího okolí).

Dodržování těchto principů je nepochybně i jednou ze základních povinností autorizované osoby při provádění vybraných činností ve výstavbě (podle § 158 SZ se jedná o činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a mohou tedy být prováděny pouze fyzickými osobami, které získaly autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Důvodová zpráva k zákonu č. 224/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 360/1992 Sb., popsala veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle § 2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

Při ochraně veřejného zájmu je důležité dodržovat celou řadu zásad, mj. též:

• princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích; nástrojem k jeho zajištění je zejména územní plánování, a to z hlediska dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, přičemž sleduje společenský a hospodářský potenciál tohoto rozvoje;
• princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
• princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
• princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Ochrana veřejného zájmu je vymezena soustavou právních předpisů, zejména veřejného stavebního práva, a to zejména v:

• předpisech ES, např. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation – CPR) – jeho plná přímá účinnost nastala dnem 1. 7. 2013;
• relevantních ustanoveních stavebního zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• ustanoveních autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• příslušných ustanoveních speciálních právních předpisů, upravujících činnost dotčených orgánů hájících veřejné zájmy;
• příslušných ustanoveních občanského zákoníku.

Pro účely stavebního zákona se podle § 132, odst. 3 veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Přitom stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

a) provádět kontrolní prohlídky staveb (§ 133 a § 134 SZ);

b) nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135 a § 136 SZ);

c) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137 a § 138 SZ);

d) nařizovat provedení udržovacích prací (§ 139 SZ);

e) nařizovat vyklizení stavby (§ 140 SZ);

f) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž ustanovení § 175–§ 177 SZ. Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Stavební zákon určuje též povinnosti a odpovědnost osob při přípravě, provádění a užívání staveb, a to zejména stavebníka (§ 152 SZ, stavbyvedoucího a stavebního dozoru (§ 153 SZ), vlastníka stavby a zařízení (§ 154 SZ), projektanta (§ 59 SZ), zhotovitele stavby (§ 160 SZ).

Jednou z povinností právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy podle § 169 SZ je při územně plánovací a projektové činnosti a provádění staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu. Těmito požadavky jsou obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy (vyhláška č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb. a vyhláška č. 398/2009 Sb.)

Zde je nutno připomenout  § 156 odst. 1 SZ, který určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. Těmito požadavky jsou: mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost a přístupnost při užívání stavby, ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla; udržitelné využívání přírodních zdrojů. V preambuli předmětného nařízení je konstatováno, že tyto zavedené základní požadavky na stavby jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků.

Základní podmínky ochrany veřejných zájmů ve výstavbě musí být obsaženy zejména v těchto dokumentech:

• dokumentaci nebo projektové dokumentaci stavby zpracované autorizovanou osobou;
• územním rozhodnutí (včetně např. územního rozhodnutí o ochranném pásmu);
• stavebním povolení;
• vyjádřeních a stanoviscích dotčených orgánů, vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a dotčených osob;
• výstupech výrobní přípravy zhotovitele stavby.

2 K OCHRANNÝM PÁSMŮM PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA A SOUVISEJÍCÍCH PŘEDPISŮ

2.1 OCHRANNÁ PÁSMA OBECNĚ PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA

Ochranné pásmo lze obecně definovat takto¹:

a) vymezená plocha obklopující ochraňovanou nemovitost, strom, přírodní útvar nebo území; v ochranném pásmu se podle povahy ochrany některá činnost zakazuje (např. stavění, těžba, hnojení), příp. i nařizuje (např. kosení trávy, odstraňování náletů);

b) pruh území ve stanovené šíři od vnějšího okraje inženýrské sítě, sloužící k tomu, aby nebyl ohrožován provoz technických zařízení, příp. aby tato zařízení neohrožovala své okolí; před započetím stavebních činností v ochranném pásmu se musí jasně vyznačit hranice ochranného pásma a zejména zemní práce provádět tak, aby vedení nebylo poškozeno.

Ochranná pásma jsou vymezena zákonem nebo je stanovují zejména stavební úřady.

Základním právním předpisem, který upravuje ochranná pásma v obecné rovině stavebního práva, je SZ. V této souvislosti je třeba zmínit, že oproti dřívější právní úpravě SZ již vypouští rozhodnutí o chráněném území. Z § 83 SZ vyplývá, že ochranné pásmo je vymezováno především „rozhodnutím o ochranném pásmu“. Rozhodnutí o ochranném pásmu podle předchozí věty se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho základě (příkladně se zde uvádí zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů – ochranná pásma ovšem vznikají nebo se zřizují i podle dalších právních předpisů – viz kap. 8).

Funkce rozhodnutí o ochranném pásmu je podle § 83 odst. 1 SZ dvojí:

• ochrana stavby, zařízení nebo pozemku před negativními vlivy jejich okolí nebo;
• ochrana okolí této stavby (zařízení nebo pozemku) před jejími vlastními negativními účinky (čímž se rozumí negativní účinky např. provozu stavby z hlediska hluku, znečištění, zápachu apod.).

Rozhodnutí o ochranném pásmu je druhem územního rozhodnutí podle § 77 písm. e) SZ a vydává se zpravidla současně při rozhodování podle § 79–81 SZ, tedy jako součást rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území nebo rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území. Může však být vydáno též samostatně. Územní rozhodnutí (včetně případného rozhodnutí o ochranném pásmu) vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení. Pokud je k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití území nebo o ochranném pásmu příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán pouze v souladu se závazným stanoviskem orgánu územního plánování podle § 96b SZ (viz § 84 odst. 2 SZ).

¹ Zdroj: Technický slovník naučný (5. svazek), vydal Encyklopedický dům, s. r .o., Svobodova 1, Praha 2 (za podpory České matice technické, Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a Vysokého učení technického v Brně v roce 2003)

Podle § 86 odst. 3 SZ předloží žadatel současně s žádostí o vydání územního rozhodnutí žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu tehdy, jestliže tak stanoví zvláštní právní předpis nebo pokud navrhovaný záměr svými negativními vlivy bude překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranici pozemku určeného k jeho realizaci.

V souladu s § 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se tato žádost podává na formuláři s obsahovými náležitostmi stanovenými v příloze č. 5 k této vyhlášce, a to včetně příloh uvedených v části B formuláře.

Žádost v části A obsahuje:

• ochranné pásmo (druh, rozsah);
• navržené pozemky, kterých se ochranné pásmo dotýká;
• identifikační údaje žadatele (včetně osob jednajících);
• údaje o současném stavu využívání pozemků;
• důvody zřízení požadovaného ochranného pásma, včetně odůvodnění jeho rozsahu;
• vymezení navrhovaných zákazů a omezení, jejich důsledky na funkční a prostorové uspořádání území a návrhy z toho vyplývajících technických a organizačních opatření a;
• předpokládanou dobu trvání ochranného pásma.

V rozsahu podle části B této přílohy musí být přiložena mj. (kromě souhlasu vlastníka podle § 184a SZ, příp. plných mocí) též celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel pozemků a staveb na nich, ze které bude zřejmé:

• rozsah ochranného pásma;
• již existující ochranná pásma, chráněná a záplavová území;
• veřejná dopravní a technická infrastruktura dotčená ochranným pásmem s vyznačením náhradních opatření (např. přeložky, nové stavby apod.).

Dále se k žádosti přikládají:

• závazná stanoviska dotčených orgánů (popř. jejich pravomocná rozhodnutí);
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem navrhovaným náhradním opatřením (např. přeložkám), vyznačená na zákrese ochranného pásma s uvedením příslušného vlastníka, č. j. a data vydání.

Vzhledem k tomu, že žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu se předkládá obvykle současně se žádostí o vydání jiného druhu územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území), musí k ní být přiložena příslušná dokumentace pro vydání územního rozhodnutí zpracovaná autorizovanou osobou.

Rozhodnutí o ochranném pásmu jako speciální druh územního rozhodnutí obsahuje (kromě obecných náležitostí rozhodnutí podle § 68 a § 69 správního řádu a náležitostí stanovených v § 92 SZ) v souladu s ustanovením § 13 vyhlášky č. 503/2006 Sb. také:

• označení chráněné stavby, zařízení či území, katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se ochranné pásmo zřizuje;
• stanovení zákazů nebo omezení příslušných činností z důvodů ochrany života, veřejného zdraví a životního prostředí před negativními účinky provozu průmyslových, zemědělských, dopravních a jiných staveb nebo z důvodů ochrany staveb a zařízení před negativními vlivy okolí;
• dobu platnosti rozhodnutí (pokud je možno ji předem stanovit); přitom podle § 93 odst. 6 SZ rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad lhůtu jinou;
• podle potřeby podmínky uvedené v závazné části závazného stanoviska dotčeného orgánu, popř. výsledek vyplývající z řešení rozporů.

Součástí rozhodnutí je jeho grafická příloha ověřenástavebním úřadem, obsahující celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků (u ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 m a staveb zvlášť rozsáhlých se tyto údaje doplní na mapovém podkladě v měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000). Přestože to prováděcí vyhláška ke stavebnímu zákonu výslovně neuvádí, měla by grafická příloha ověřená stavebním úřadem jako součást rozhodnutí o ochranném pásmu ve výše uvedeném směru korespondovat (zejména po stránce obsahu a měřítek) s grafickou částí přikládanou k žádosti o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.

Územní rozhodnutí lze obecně v souladu s § 94 SZ změnit na žádost oprávněného, pokud se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro toto rozhodnutí nebo podmínky v území – jeho dosavadní část se nahradí územním rozhodnutím novým. Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit též na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost nebo (vyžaduje-li to veřejný zájem) i z podnětu dotčeného orgánu podle zvláštního právního předpisu. Na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost, může stavební úřad z rozhodnutí o ochranném pásmu povolit časově omezenou výjimku za účelem uskutečnění jednorázové činnosti (§ 94 odst. 2 SZ). Územní rozhodnutí lze obecně změnit nebo zrušit též z moci úřední v řízení o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření (což je samozřejmě při zajištění patřičné ochrany aplikovatelné i na rozhodnutí o ochranném pásmu).

Stavební zákon také z hlediska procesních postupů stanovuje určitá omezení, respektive povinnosti v případech, jestliže nemovitosti (které samy nejsou kulturní památkou) jsou v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny (viz zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči), a to následovně:

• jestliže se ohlášený záměr odstranit stavbu nebo terénní úpravy týká nemovitosti, která je ve výše uvedeném ochranném pásmu či zóně nebo rezervaci a závazné stanovisko orgánu státní památkové péče stanoví podmínky pro provedení tohoto záměru, pak stavbu nebo terénní úpravy lze odstranit jen na základě povolení vydaného po předchozím řízení (nikoli na základě souhlasu s odstraněním stavby – viz § 128 odst. 6 SZ). V těchto případech se ohlášení odstranění považuje za žádost a bez dalšího se vede automaticky správní řízení (řízení o povolení odstranění stavby).

V souvislosti s ochrannými pásmy je třeba konstatovat, že žádosti stavebníka o vydání níže uvedených aktů podle stavebního zákona (rozhodnutí nebo souhlasu) musí být doloženy stanovisky vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, a to v případě:

• oznámení záměru (§ 96 odst. 3 písm. c) SZ);
• žádosti o vydání územního rozhodnutí (§ 86 odst. 2 písm. c) SZ);
• ohlášení stavebnímu úřadu podle § 105 SZ u staveb uvedených v § 104 odst. 1 SZ (§ 105 odst. 2 písm. d) SZ);
• žádosti o stavební povolení (§ 110 odst. 2 písm. d) SZ).

Nedodržení příslušných ustanovení stavebního zákona ve vztahu k provádění stavby nebo její změny v ochranném pásmu se považuje za přestupek.

Podle § 178 SZ se dopustí přestupku fyzická osoba, právnická nebo podnikající fyzická jako stavebník tím, že:

• v rozporu s § 104 SZ provede stavbu, terénní úpravy nebo udržovací práce mj. v chráněném území nebo v ochranném pásmu bez souhlasu stavebního úřadu (§ 178 odst. 2 písm. c) SZ);
• v rozporu s § 108 SZ provede stavbu bez stavebního povolení nebo společného povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo oznámeného certifikátu autorizovaného inspektora mj. v chráněném území nebo v ochranném pásmu (§ 178 odst. 2 písm. f) SZ);
• provede stavbu v rozporu se souhlasem stavebního úřadu, stavebním povolením, společným povolením, veřejnoprávní smlouvou, oznámeným certifikátem autorizovaného inspektora, opakovaným stavebním povolením nebo s dodatečným povolením stavby mj. v chráněném území nebo v ochranném pásmu (§ 178 odst. 2 písm. h) SZ).

Za takovéto přestupky lze uložit podle § 178 odst. 3 písm. a) SZ pokutu až do výše 2 mil. Kč.

V této souvislosti je nutno konstatovat, že vyhláška č. 503/2006 Sb., v § 18q odst. 2 písm. a) stanovuje, že v rámci zjišťování při kontrolní prohlídce stavby je stavební úřad mj. oprávněn kontrolovat provedení ochrany před škodlivými vlivy vnějšího prostředí včetně ochranných a bezpečnostních pásem.

Po stránce umisťování staveb stanovuje některé obecné požadavky ve vztahu k ochranným pásmům vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Stavby lze podle § 23 odst. 1 vyhlášky mj. obecně umisťovat tak, aby bylo umožněno jejich napojení na sítě technické infrastruktury a pozemní komunikace a aby jejich umístění na pozemku umožňovalo mimo ochranná pásma rozvodu energetických vedení přístup požární techniky a provedení jejího zásahu.

Podle § 24 odst. 4 této vyhlášky je zakázáno umisťovat v ochranných pásmech I. a II. stupně vodních zdrojů sloužících pro zásobování pitnou vodou (viz zákon č. 254/2001 Sb. a zákon č. 114/1992 Sb.) v ochranných pásmech prvního stupně nebo v užším prozatímním ochranném pásmu přírodních léčivých zdrojů anebo zdrojů přírodních minerálních vod stolních (viz vyhláška č. 423/2001 Sb.):

• servisy, opravny a čerpací stanice pohonných hmot, včetně zařízení pro manipulaci s nimi, zejména překladiště, stáčírny, mycí rampy, odpařovací stanice;
• další stavby, zejména dílny, sklady, nádrže topných olejů, sběrny, skládky, ve kterých dochází k manipulaci s látkami, které mohou ohrozit povrchové nebo podzemní vody, např. jedovaté a žíravé látky a radioaktivní látky.

Pokud se týká zařízení staveniště lze na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích, a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem nebo zařízení pojízdná (§ 24e shora uvedené vyhlášky).

V přeneseném významu je vyhláška č. 501/2006 Sb., důležitá též z hlediska toho, že v řadě případů stanovuje požadavky na umisťování staveb (včetně např. vzájemných odstupů staveb a odstupových vzdáleností), což má ve svém důsledku vliv též na ochranná, bezpečnostní a jiná obdobná pásma.

Z důvodů patřičných návazností nutno zmínit též vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, která nabyla účinnosti dnem 26. 8. 2009, a zároveň k témuž datu zrušuje vyhlášku č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů, a vyhlášku č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství.Přestože se v této nové vyhlášceo ochranných pásmech hovoří pouze v § 50 odst. 6 v souvislosti s doplňkovým zabezpečením staveb pro hospodářská zvířata, řada dalších ustanovení vyhlášky s problematikou ochranných, bezpečnostních či obdobných pásem přímo či nepřímo souvisí, např.:

• příslušná ustanovení týkající se připojení staveb na sítě technického vybavení (zde je mj. stanoveno, že prostorové uspořádání těchto sítí jako souběh nebo křížení jsou stanoveny normovými hodnotami), požadavků na technická zařízení staveb (vodovodní, kanalizační a plynovodní přípojky, včetně připojení staveb k distribučním sítím apod.);
• všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (včetně např. ochrany proti hluku a vibracím, bezpečnosti při provádění a užívání staveb apod.);
• stanovení nejmenší výšky umístění předsazené části staveb nad vozovkou a nad částí chodníku, s bezpečnostním odstupem dopravního prostoru v šíři 0,5 m (nejméně 4,95 m) atd.

Požadavky na ochranná pásma důlních děl je na základě zmocňovacího ustanovení uvedeného v § 194 písm. f) SZ (po jeho novele přijaté s účinností od 1.1.2013 zákonem č. 350/2012 Sb.) oprávněn stanovit Český báňský úřad.

2.2 ZAHRNOVÁNÍ ÚDAJŮ O OCHRANNÝCH PÁSMECH DO DOKUMENTACE STAVBY

Údaje o ochranných pásmech je povinen zpracovatel – projektant (obvykle autorizovaná osoba) zahrnout v rozsahu stanoveném stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy do příslušných stupňů dokumentace stavby.

Základní evidenci ochranných pásem v daném území obsahují podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území, které jsou součástí územně analytických podkladů (viz § 26 a násl. SZ a § 4 a § 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti). Zahrnují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodů ochrany veřejných zájmů na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území (limity využití území), záměrů na provedení změn v území, zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci (rozbor udržitelného rozvoje území). Příloha č. 1 této vyhlášky v části A vymezuje obsah datové báze územně analytických podkladů a u jednotlivých sledovaných jevů předepisuje jejich vymezení, včetně příslušných ochranných pásem. Zmiňuje ochranná pásma:

• památkové rezervace, památkové zóny, nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky;
• velkoplošného a maloplošného zvláště chráněného území;
• památného stromu;
• vodního zdroje pro zásobování pitnou vodou, vodního útvaru povrchových a podzemních vod, vodní nádrže;
• přírodního léčivého zdroje a zdroje přírodní minerální vody;
• technologického objektu zásobování vodou, vodovodní sítě, technologického objektu odvádění a čištění odpadních vod, sítě kanalizačních stok;
• výrobny elektřiny, elektrické stanice, nadzemního a podzemního vedení elektrizační soustavy, technologického objektu zásobování plynem, vedení plynovodu;
• technologického objektu zásobování jinými produkty, vedení pro zásobování jinými produkty;
• technologického objektu zásobování teplem, teplovodu;
• elektronických komunikací;
• skládky, spalovny a zařízení zpracovávající biologicky rozložitelné odpady, zařízení na odstraňování nebezpečného odpadu;
• všechny kategorie pozemních komunikací;
• všechny kategorie železničních drah, lanové dráhy, tramvajové dráhy, trolejbusové dráhy;
• letiště, letecké stavby;
• objektu důležitého pro obranu státu;
• jiná ochranná pásma.

Ochranná pásma jsou podle přílohy č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. též součástí obsahu regulačního plánu, a to:

• v textové části jsou podmínky pro vymezená ochranná pásma (část I. Obsah a struktura regulačního plánu, odst. 2 písm. f) vyhlášky);
• v grafické části jsou hranice ochranných pásem (pokud vyplývají z návrhu regulačního plánu) jako součást graficky vyjádřitelných podmínek umístění stavby v hlavním výkresu (část I. Obsah a struktura regulačního plánu, odst. 5 písm. a) vyhlášky).

Ochranná pásma v rámci dokumentace pro územní rozhodování a pro příslušné akty podle stavebního řádu

a) podle právního stavu před účinností vyhlášky č. 405/2017 Sb., kterou byla novelizována vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., tedy před 1. 1. 2018.

V souvislosti s novelou stavebního zákona (provedenou zákonem č. 350/2012 Sb.) byla s účinností k 29. 3. 2013 vyhláškou č. 62/2013 Sb. novelizována vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a vyhláškou č. 63/2013 Sb. vyhláška č. 503/2006 Sb. (nyní s novým názvem: „o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu“). Obsah dokumentace stavby byl soustředěn do novelizované vyhlášky č. 499/2006 Sb. (tj. byl sem mj. přesunut i upravený obsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby – DÚR).

Vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., zahrnuje do obsahu jednotlivých druhů dokumentace staveb ustanovení o ochranných pásmech a související údaje následovně:

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (§ 1a a příloha č. 1 vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. c) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§ 1b a příloha č. 2 vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. d) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis a zhodnocení území, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.2 Celkový situační výkres území dotčeného změnou, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v části E Dokladová část, bod E.2 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená např. na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§ 1c a příloha č. 3 vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území a o změně vlivu užívání stavby na území, písm. c) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě a o změně v užívání stavby, písm. c) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis změny vlivů užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.2 Celkový situační výkres území dotčeného změnou, písm. e) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v části E Dokladová část, bod E.2 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená např. na situačním výkrese.

Společná dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (§ 1d a příloha č. 4 vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. c) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby, písm. m) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma,
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (§ 2 a příloha č. 5 vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. b) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. c) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. e) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. b) vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů atd.), písm. c) vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. e) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby, písm. m) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situace, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro provádění stavby (§ 3 a příloha č. 6 vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. b) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. d) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, písm. c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Dokumentace skutečného provedení stavby (§ 4 a příloha č. 7, část 1. vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území – údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. c) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, písm. d) ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Koordinační situační výkres, písm. i) „ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Zjednodušená dokumentace stavby – pasport stavby (§ 4 a příloha č. 7, část 2. vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území – údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. c) údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (kulturní památka apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, písm. d) ochranná a bezpečnostní pásma.

Dokumentace bouracích prací (§ 5 a příloha č. 8 vyhlášky):

• v části A Průvodní zpráva, bod A.3 Údaje o území, písm. b) údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• v části A Průvodní zpráva, bod A.4 Údaje o stavbě, písm. b) údaje o ochraně odstraňované stavby podle jiných právních předpisů (informace o zrušení prohlášení věci za kulturní památku apod.);
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. b) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části E Dokladová část, bod E.2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

b) podle právního stavu od 1. 1. 2018, tj. po účinnosti novelizace vyhlášky č. 499/2006 Sb.

V souvislosti s novelou stavebního zákona (provedenou zákonem č. 225/2017 Sb.) byla vyhláškou č. 405/2017 Sb. novelizována vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. Novela upravuje požadavky na rozsah a obsah stávajících dokumentací (projektových dokumentací) a zavádí nové dokumentace pro jednotlivé typy staveb (liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, stavby dráhy, stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace, soubor staveb v areálu jaderného zařízení) s tím, že vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb není dotčena.

Současně je však v přechodných ustanoveních vyhlášky č. 405/2017 Sb. stanoveno, že:

• dokumentace nebo projektová dokumentace zpracovaná podle § 1a až § 2, § 4 a § 5 vyhlášky (tj. dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území, dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, dokumentace pro vydání společného povolení, projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ a pro vydání stavebního povolení, dokumentace skutečného provedení stavby a dokumentace bouracích prací) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, a předložená stavebnímu úřadu do 31. prosince 2020, se posuzuje podle dosavadní právní úpravy.
• pokud bude stavba zahájena nejpozději do 31. prosince 2020, může být projektová dokumentace této stavby zpracována podle § 3 vyhlášky (tj. projektová dokumentace pro provádění stavby) ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., po její novelizaci provedenou vyhláškou č. 405/2017 Sb., zahrnuje do obsahu jednotlivých druhů dokumentace staveb ustanovení o ochranných pásmech a související údaje následovně:

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby (§ 1a a příloha č. 1 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů (§ 1a a příloha č. 2 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.3 Připojení na technickou infrastrukturu, písm. a) napojovací místa na stávající technickou infrastrukturu, přeložky, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické nebo dopravní infrastruktury;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkres, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické a dopravní infrastruktury;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. k) stávající a nová ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy (§ 1a a příloha č. 3 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace (§ 1a a příloha č. 4 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení (§ 1a a příloha č. 5 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.3 Popis vlivů na životní prostředí, písm. f) „navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 3.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (§ 1b a příloha č. 6 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis a zhodnocení území, písm. l) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou, písm. g) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 3.  Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§ 1c a příloha č. 7 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území, písm. l) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou, písm. e) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 3.  Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

Dokumentace pro vydání společného povolení (§ 1d a příloha č. 8 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů (§ 1d a příloha č. 9 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umísťuje a provádí, seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.3 Připojení na technickou infrastrukturu, písm. a) napojovací místa na stávající technickou infrastrukturu, přeložky, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické nebo dopravní infrastruktury;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. d) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické nebo dopravní infrastruktury;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy (§ 1d a příloha č. 10 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva“, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura, křížení se stavbami technické a dopravní infrastruktury a souběhy s nimi v případě, kdy je stavba umístěna v ochranném pásmu stavby technické a dopravní infrastruktury;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. k) stávající a nová ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace (§ 1d a příloha č. 11 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. m) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.2 Celkový popis stavby, písm. f) celkový popis koncepce řešení stavby včetně základních parametrů stavby – návrhová rychlost, provozní staničení, šířkové uspořádání, intenzity dopravy, technologie a zařízení, nová ochranná pásma a chráněná území apod.;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situační výkres, písm. m) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, bod D.1 Stavební část, bod D.1.1 Objekty pozemních komunikací, včetně propustků, 2. Výkresy písm. i) Projektová dokumentace nového objektu pozemní komunikace nebo rozšíření stávajícího objektu pozemní komunikace, který má být umístěn na území památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny.;
• v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, bod D.1 Stavební část, bod D.1.2. Mostní objekty a zdi, 1. Technická zpráva 1.5. Výstavba mostu písm. d) vztah k území – inženýrské sítě, ochranná pásma, omezení provozu apod.;
• v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, bod D.1 Stavební část, bod D.1.2. Mostní objekty a zdi, 1. Výkresy, písm. a) situace mostního objektu v měřítku 1 : 500 a jeho koordinace s ostatními stavebními objekty stavby pozemní komunikace včetně jejich ochranných pásem, zvláštních omezení a úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace;
• v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení, bod D.1 Stavební část, bod D.1.2. Mostní objekty a zdi, 1. Výkresy, písm. j) projektová dokumentace velkých mostů, mostů, které se umísťují na území památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny a mostů, které jsou kulturní památkou, se doplní o pohledy nebo zákresy mostu do fotografií a vizualizaci;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (§ 2 a příloha č. 12 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.3 Koordinační situace, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• v dokladové části, bod 4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektová dokumentace pro provádění stavby (§ 3 a příloha č. 13 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, písm. c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.2 Koordinační situační výkres, písm. l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Dokumentace skutečného provedení stavby (§ 4 a příloha č. 14, část 1 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, písm. f) ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.2 Koordinační situační výkres“, písm. i) „ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Zjednodušená dokumentace stavby – pasport stavby (§ 4 a příloha č. 14, část 2. vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, písm. f) ochranná a bezpečnostní pásma.

Dokumentace bouracích prací (§ 5 a příloha č. 15 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva, bod B.1 Popis území stavby, písm. b) stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části C Situační výkresy, bod C.1 Situační výkres širších vztahů, písm. c) ochranná a bezpečnostní pásma;
• v dokladové části, bod 2. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, bod 2.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

c) dokumentace staveb přikládaná k ohlášení vybraných staveb podle § 104 a § 105 SZ

Obsah dokumentace pro ohlášení staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. f), g) a i) SZ je upraven přímo v § 105 SZ. Z hlediska dokumentování ochranných a bezpečnostních pásem je zde v příslušných ustanoveních uvedeno:

• dokumentace k ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) SZ obsahuje jako součást situace stavby stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující stavby (§ 105 odst. 4 písm. g) SZ);
• u dokumentace k ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ jsou součástí situace stavby mj. stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území (§ 105 odst. 5 písm. f) SZ);
• dokumentace k ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) SZ obsahuje v situačním výkrese mj. vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostní pásem nebo záplavových území (§ 105 odst. 7 písm. d) SZ).

d) projektová dokumentace dopravních staveb

da) právní stav do 30.11.2018

Speciálním právním předpisem o dokumentaci staveb je vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb (dále jen vyhláška), která ve svých 9 přílohách vymezuje obsah a rozsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby, projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném řízení a projektové dokumentace pro provádění stavby, a to pro:

• stavby letecké;
• stavby drah a stavby na dráze;
• stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací.

Protože obsah a rozsah projektové dokumentace pro jednotlivé druhy dopravních staveb je poněkud nejednotný, je třeba v tomto MP pojednat o každé příslušné dokumentaci ve vztahu k ochranným pásmům samostatně

Stavby letecké

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (příloha č. 1 vyhlášky) obsahuje:

• v části B Souhrnná technická zpráva:
  • v bodě 1 Území výstavby pod písm. a) zhodnocení staveniště, zástavby, prostoru, přehled průzkumů, ochranných pásem, chráněných částí přírody, stavebně historický průzkum u stavby, která je kulturní památkou, je v památkové rezervaci nebo v památkové zóně;
  • v bodě 1 Území výstavby pod písm. g) vliv stavby na okolní stavby a pozemky – údaje o dosavadních dotčených ochranných pásmech a chráněných územích, stanovení nových ochranných pásem podle stavebního zákona a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny;
  • v bodě 2 Péče o prostředí a ochrana zdraví a podmínek životního prostředí pod písm. c) ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí (radon, agresivní spodní voda, bludné proudy atd.), ochranná a bezpečnostní pásma, příp. vegetační úpravy;
• v části C Výkresová a přílohová část:
  • pod písm. b) celkovou (koordinační) situaci stavby (zastavovací plán), mj. s vyznačením ochranných a bezpečnostních pásem.

V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (příloha č. 2 vyhlášky) je problematika ochranných a bezpečnostních pásem výslovně uvedena:

• v části B Souhrnná technická zpráva:
  • v bodě 9 Ochrana stavby před škodlivými vlivy vnějšího prostředí, který mj. zahrnuje ochranná a bezpečnostní pásma;
• v části G Zásady organizace výstavby, a to:
  • v bodě 1 Technická zpráva, 1.1 Základní řešení staveniště a zařízení staveniště, písm. j) vymezení bezpečnostních pásem a ochranných pásem;
  • v bodě 3 Situace zařízení staveniště pod písm. f) vyznačení bezpečnostních pásem od stávajících staveb a zařízení.

Samozřejmě ze stavu ochranných a bezpečnostních pásem musí vycházet i ostatní části projektové dokumentace, zejména v:

• souhrnné technické zprávě (část B) dílčí kapitoly: zhodnocení staveniště, uspořádání a bezpečnost staveniště z hlediska ochrany veřejných zájmů, dodržení podmínek stanovených dotčenými orgány podle zvláštních předpisů apod.;
• celkové situaci stavby (zastavovacím plánu), část C při polohovém a výškovém vyznačení všech dosavadních staveb, včetně podzemních inženýrských sítí, polohovém a výškovém vyznačení navrhované výstavby, včetně jejího připojení na dosavadní stavby, příp. přeložek podzemních nebo nadzemních rozvodových sítí a nově navrhované zeleně;
• v části D Koordinační výkres stavby mj. s vyjádřením vztahů navrhované výstavby (zejm. inženýrských sítí, popř. venkovních technologických a jiných rozvodů) k výsledné zástavbě území a vztahů mezi inženýrskými sítěmi nebo případnými jinými rozvody navzájem.

Příloha č. 3 vyhlášky, stanovující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, o ochranných pásmech výslovně nehovoří. Uvádí, že členění vychází z členění stavby navržené v DSP ověřené ve stavebním řízení s vypuštěním části Souhrnná technická zpráva (se zvýrazněním a zdůvodněním případných odchylek). Technická zpráva přebírá údaje z DSP, přičemž mj. stanoví zvláštní podmínky a požadavky pro provádění, montáž a technologické postupy (zde by měly být řešeny např. stanovená omezení a specifické postupy při případném provádění prací v ochranných pásmech). Platné jsou též Zásady organizace výstavby z DSP, včetně vymezených ochranných pásem.

Stavby drah a stavby na dráze

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (příloha č. 4 vyhlášky) se o ochranných pásmech (na rozdíl od staveb leteckých) výslovně zmiňuje pouze v části C.2 Situace stavby, zobrazující současný stav území, vazby na okolí, dotčená ochranná pásma a dopravní a technickou infrastrukturu. Je však zřejmé, že pokud by u těchto staveb ochranná pásma přicházela v úvahu, měla by být uvedena (v nezbytném rozsahu, včetně stanovených podmínek) též v Souhrnné technické zprávě (kapitole týkající se zhodnocení staveniště) a v Zásadách organizace výstavby.

V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (příloha č. 5 vyhlášky) se ochranná pásma výslovně uvádějí:

• v části B Souhrnná část:
  • bod 3 Ochranná pásma (zejména údaje o dosavadních dotčených ochranných pásmech a chráněných územích, stanovení nových ochranných pásem, včetně jejich rozměrů a umístění, údaje o chráněných ložiskových územích a specifikace báňských podmínek pro zpracování návrhu zajištění stavby proti účinkům poddolování, ochranná pásma podle zákona o ochraně přírody a krajiny);
  • bod 4 Koncepce stavby – pod písm. g), který řeší odvedení povrchových vod a napojení na kanalizaci (mj. ochranná pásma – pásmo hygienické ochrany);
  • bod 6 Příprava pro výstavbu – pod písm. g) zabezpečení ochranných pásem, chráněných objektů i porostů po dobu výstavby;
• v části C.2 Koordinační situace stavby pod:
  • písm. e) – vyznačení všech stávajících ochranných pásem, chráněných území a bezpečnostních vzdáleností;
  • písm. f) – vyznačení nově navržených ochranných pásem;
• v části F Zásady organizace výstavby, a to:
  • v bodě 1 Technická zpráva, zejména pod písm. e) zabezpečení ochranných pásem, ochrana objektů a zeleně;
  • podle potřeby by vyznačení ochranných pásem měla obsahovat i výkresová část v bodě 2 (i když to ve vyhlášce výslovně uvedeno není – vychází však z koordinační situace stavby podle části C).

Příloha č. 6 vyhlášky, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, o ochranných pásmech (obdobně jako u staveb leteckých) výslovně nehovoří. Ve společných zásadách je stanoveno, že se zpracovávají pouze ty části projektové dokumentace, které nejsou shodné s DSP, přičemž např. Technická zpráva přebírá příslušné údaje z DSP, které zpřesňuje, doplňuje a zdůvodňuje případné odchylky a stanoví zvláštní podmínky a požadavky pro provádění, montáž a technologické postupy (kde by měly být řešeny např. omezení a specifické postupy při případném provádění prací v ochranných pásmech). Platné jsou rovněž Zásady organizace výstavby z DSP, včetně zde vymezených zabezpečení ochranných pásem.

Stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (dále jen stavby pozemních komunikací)

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby (příloha č. 7 vyhlášky) ochranná pásma (obdobně jako u staveb na dráze) výslovně zmiňuje pouze v části C.2 Situace stavby, zobrazující současný stav území, vazby na okolí, dotčená ochranná pásma a dopravní a technickou infrastrukturu. Zmínka o ochranných pásmech, resp. jejich podrobnější podmínky či stanovená omezení by však měla být uvedena (bude-li to zapotřebí) též v Souhrnné technické zprávě (kapitole týkající se zhodnocení staveniště, včetně současného stavu), resp. v Zásadách organizace výstavby (stanovení podmínek pro provádění stavby).

V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení (DSP) nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (příloha č. 8 vyhlášky) jsou ochranná pásma výslovně obsažena:

• v části A Průvodní zpráva, a to v bodě 10 Dotčená ochranná pásma, chráněná území, zátopová území, kulturní památky, památkové rezervace, památkové zóny (včetně rozsahu dotčení, podmínek, způsobu ochrany nebo úprav a vlivu na stavebně technické řešení stavby); ve významných případech by zmínka o ochranných pásmech byla vhodná též v bodě 2 Základní údaje o stavbě, písm. d) stručná charakteristika území a jeho dosavadní využití, resp. písm. f) celkový dopad stavby na dotčené území a navrhovaná opatření;
• v části B Souhrnné řešení stavby: bod 2 Situace stavby (koordinační) – situační výkres současného stavu území, včetně vyznačení ochranných pásem, účinků a vazeb na okolí, přeložek a úprav dotčených nadzemních i podzemních sítí;
• v části C Stavební část, v níž:
  • se podle bodu 1.2.9 a bodu 2.2 projektová dokumentace nového objektu pozemní komunikace nebo rozšíření stávajícího objektu pozemní komunikace a projektová dokumentace velkých mostů, umisťovaných na území památkové rezervace, památkové zóny, nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, doplní o pohledy nebo zákresy těchto objektů do fotografií a o vizualizaci;
  • technická zpráva objektů pozemních komunikací [bod 1.1 h)] stanovuje zvláštní podmínky a požadavky na postup výstavby popř. údržbu; technická zpráva mostních objektů a zdí [bod 2.1.5 d)] vztah k území (inženýrské sítě, ochranná pásma, omezení provozu); technická zpráva vodohospodářských objektů [bod 3.1 f) zvláštní požadavky na postup stavebních prací (na provoz a údržbu)]; u objektů podzemích staveb technická zpráva [v bodě 5.1.2 j)] vymezuje staveniště a provádění výstavby a výkresy [v bodě 5.2 l)] obsahují situaci organizace výstavby – v případě výskytu ochranných pásem v dotčeném území by uvedené části dokumentace měly na jejich rozsah a podmínky adekvátně reagovat;
  • podle bodu 2.2 písm. a) obsahuje výkresová část mj. situaci mostního objektu a jeho koordinaci s ostatními stavebními objekty stavby pozemní komunikace, včetně jejich ochranných pásem a zvláštních omezení.

Část E. Zásady organizace výstavby sice o ochranných pásmech výslovně nehovoří, ale při jejich výskytu v území dotčeném výstavbou by měly být (včetně příslušného řešení případných omezujících podmínek) obsaženy jak v Technické zprávě – pod písm. d) návrh postupu výstavby, resp. písm. j) zvláštní požadavky na provádění stavby, tak ve Výkresech (v přehledné situaci se zákresem širších vztahů v dotčeném území).

Příloha č. 9 vyhlášky, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, ochranná pásma (stejně jako u předchozích druhů dopravních staveb) výslovně nezmiňuje. Ve společných zásadách se však uvádí, že členění vychází z členění stavby navrženého v DSP ověřené ve stavebním řízení s tím, že např. část A. Souhrnné řešení stavby obsahuje přílohy ve skladbě a obsahu podle DSP, které se doplní o případné požadavky stavebního povolení a o údaje, které upřesňují vymezení stavby. Relevantní ve vztahu k ochranným pásmům jsou např. situace stavby a zásady organizace výstavby (včetně zvláštních požadavků na provádění stavby, zákresu širších vztahů v dotčeném území atd.). Podmínky a omezení vyplývající z ochranných pásem, dotýkající se způsobu výstavby jednotlivých stavebních objektů, by měly být uvedeny také ve Stavební části dokumentace.

db) právní stav od 1.12.2018

S účinností od 1. prosince 2018 byla vyhláška č. 146/2008 Sb. komplexně novelizována vyhláškou č. 251/2018 Sb. Rozsah a obsah projektové dokumentace, jejíž právní úprava je ve smyslu § 194 písm. c) stavebního zákona svěřena do působnosti ministerstva dopravy, je místo původních 9 příloh zahrnut do 6 příloh, přičemž struktura jednotlivých druhů dopravních staveb je nyní již více sjednocena. Zpracovaná projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, resp. k oznámení ve zkráceném stavebním řízení předložená stavebnímu úřadu do 31.12.2020 se posuzuje podle vyhlášky č. 146/2008 Sb. ve znění účinném přede dnem účinnosti vyhlášky č. 251/2018 Sb. Projektová dokumentace pro provádění stavby může být zpracována podle vyhlášky č. 146/2008 Sb. ve znění účinném před její novelou v případě, bude-li tato stavba zahájena nejpozději do 31. prosince 2020.

Stavby letecké

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení ( DSP) – (příloha č. 1 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva.

B.1 Popis území stavby

• písm. g) ochrana území podle jiných právních předpisů (např. zák. č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči) – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod., stávající ochranná a bezpečností pásma;
• písm. o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo; to se nevztahuje na ochranné pásmo letecké stavby následně zřizované podle zák. č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• písm. e) ochrana stavby podle jiných právních předpisů.

B 6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.
• v části C Situační výkresy.

C.1 Situační výkres širších vztahů

• písm. c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, to se nevztahuje na nová ochranná pásma letecké stavby následně zřizovaná podle zák. č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

C.3 Koordinační situační výkres

• písm. l) stávající navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, to se nevztahuje na nová ochranná pásma leteckých staveb následně zřizovaná podle zák. č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

C.4 Speciální situační výkresy

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

• v Dokladové části.

3 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

• 3.2 Stanovisko vlastníka a provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Projektové dokumentace pro provádění stavby (příloha č. 2 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva.

Příslušné body budou převzaty z projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení budou převzaty z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly mj.:

• písm. c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb, zejména z hlediska zajištění bezpečnosti leteckého provozu.

B.1 Popis území stavby

• písm. g) ochrana území podle jiných právních předpisů (např. zák. č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči) – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečností pásma apod.;
• písm. p) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo; to se nevztahuje na nová ochranná pásma leteckých staveb následně zřizovaná podle zák. č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

B.2 Celkový popis stavby

• f) ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. zák. č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči).
• V části C Situační výkresy.

C.1 Situační výkres širších vztahů

• písm. c) stávající navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, to se nevztahuje na nová ochranná pásma leteckých staveb následně zřizovaná podle zák. č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

C.2 Koordinační situační výkres

• písm. l) stávající navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, to se nevztahuje na nová ochranná pásma leteckých staveb následně zřizovaná podle zák. č. 49/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, památkové rezervace, památkové zóny apod.

Stavby drah a stavby na dráze

V projektové dokumentaci pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (DSP) – (příloha č. 3 vyhlášky):

• v části B Souhrnná technická zpráva.

B.1 Popis území stavby

• písm. g) ochrana území podle jiných právních předpisů (např. zák. č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči) – archeologické posouzení, památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, ochranná pásma vodních zdrojů a ochranná pásma vodních děl a prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečností pásma apod.;
• písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí, seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• písm. h) ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. zák. č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči, zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) – kulturní památka apod., nová ochranná pásma a chráněná území.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.
• v části C Situační výkresy.

C.1 Situační výkres širších vztahů

• písm. c) stávající navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;

C.3 Koordinační situační výkres

• písm. j) stávající dotčená a nově navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

• v Dokladové části.

3 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

• 3.2 Stanovisko vlastníka a provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Příloha č. 4 vyhlášky, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, o ochranných pásmech výslovně nehovoří. Stanovuje pouze obecné členění projektové dokumentace:

1. Průvodní zpráva;
2. Souhrnná technická zpráva;
3. Situační výkresy;
4. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení.

Dokladová část

Rozsah a obsah částí A. až C. není blíže specifikován. Je však nezbytné, aby podmínky a omezení vyplývající ze stávajících ochranných pásem, dotýkající se výstavby, resp. ji ovlivňující byly v příslušných částech dokumentace uvedeny.

Stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací 

V projektové dokumentaci pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (DSP) – (příloha č. 5 vyhlášky)

• v části B Souhrnná technická zpráva.

B.1 Popis území stavby

• písm. f) ochrana území podle jiných právních předpisů (např. zák. č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči) – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, ochranná pásma vodních zdrojů a ochranná pásma vodních děl a prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečností pásma apod.;
• písm. n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Celková koncepce řešení stavby

• písm. f) celkový popis koncepce řešení stavby včetně základních parametrů stavby – navrhovaná rychlost, provozní staničení, šířkové uspořádání, intenzity dopravy, technologie a zařízení, nová ochranná pásma a chráněná území apod.;
• písm. h) ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. zák. č. 20/1997 Sb., o státní památkové péči, zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny) – kulturní památka apod.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• písm. f) navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.
• v části C Situační výkresy.

C.1 Situační výkres širších vztahů

• písm. d) stávající navrhovaná omezení, ochranná a bezpečnostní pásma.

C.3 Koordinační situační výkres

• písm. l) stávající navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;

C.4 Speciální situační výkresy

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod. Výkresy umístění stavby vzhledem k urbanistické struktuře území, vztah k základnímu dopravnímu systému, chráněným územím.

• v části D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení.

D.1.1 Objekty pozemních komunikací včetně propustků

2. Výkresy

• písm. i) Projektová dokumentace nového objektu pozemní komunikace nebo rozšíření stávajícího objektu pozemní komunikace, který má být umístěn na území památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny.

Projektová dokumentace se doplní o pohledy nebo zákresy objektu pozemní komunikace do fotografií a vizualizaci.

D.1.2 Mostní objekty

1. Technická zpráva

1.5. Výstavba mostu

• písm. d) vztah k území – inženýrské sítě, ochranná pásma, omezení provozu apod.;

2. Výkresy

• písm. a) situace mostního objektu v měřítku 1 : 500 a jeho koordinace s ostatními stavebními objekty stavby pozemní komunikace včetně jejich ochranných pásem, zvláštních omezení a úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace;
• písm. j) projektová dokumentace velkých mostů, mostů, které se umisťují na území památkové rezervace, památkové zóny nebo ochranného pásma nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny a mostů, které jsou kulturní památkou, se doplní o pohledy nebo zákresy mostu do fotografií a vizualizaci.
• v Dokladové části.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

• 3.2 Stanoviska vlastníka a provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů.

Příloha č. 6 vyhlášky, upravující rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, o ochranných pásmech výslovně nehovoří. Stanovuje pouze obecné členění projektové dokumentace:

1. Průvodní zpráva;
2. Souhrnná technická zpráva;
3. Situační výkresy;
4. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení.

Dokladová část

K části B je stanoveno, že příslušné body budou převzaty z projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení a doplní se o případné požadavky stavebního povolení a údaje, které upřesňují vymezení stavby.

K části C Situační výkresy je mj. uvedeno, že Situační výkres širších vztahů (C.1) bude obsahovat celkovou (přehlednou) situaci stavby zobrazující situační uspořádání stavby na mapovém podkladu v měřítku 1 : 5 000 až 1 : 50 000, přičemž se použije situační výkres podle přílohy č. 5 vyhlášky. Koordinační situační výkres (C.2) bude zahrnovat situaci stavby (koordinační) zobrazující detailní zákres stavby v mapovém podkladu podle přílohy č. 5 vyhlášky.

Je však nezbytné, aby podmínky a omezení vyplývající ze stávajících ochranných pásem, dotýkající se výstavby, resp. ji ovlivňujících byly uvedeny (respektovány) v příslušných částech dokumentace.

3 POJEDNÁNÍ O OCHRANNÝCH PÁSMECH JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ STAVEB (RESPEKTIVE PÁSMECH OBDOBNÉHO VÝZNAMU)

3.1 SILNIČNÍ OCHRANNÉ PÁSMO

Silniční ochranné pásmo vymezené v § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části „zákon“) slouží k ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí. Pro nově budované nebo rekonstruované stavby uvedených pozemních komunikací vzniká silniční ochranné pásmo na základě rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje.

Silničním ochranným pásmem se rozumí prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:

• u dálnic, 100 m od osy přilehlého jízdního pásu nebo od osy větve její křižovatky s jinou pozemní komunikací; pokud by takto určené pásmo nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku; pro povolování zřizování a provozování reklamních zařízení, která by byla viditelná uživateli dotčené pozemní komunikace, je hranice tohoto silničního ochranného pásma posunuta na 250 m;
• u silnic I. třídy a místních komunikací I. třídy 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu;
• u silnice II. nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu.

Klíčové pro určení, zda bude u pozemní komunikace stanoveno silniční ochranné pásmo je vymezení souvisle zastavěného území obce. Podle § 30 odst. 3 zákona je souvisle zastavěným územím obce území, splňující následující podmínky:

• na území je postaveno 5 a více budov odlišných vlastníků, kterým bylo přiděleno popisné nebo evidenční číslo a které jsou evidovány v katastru nemovitostí;
• mezi jednotlivými budovami, jejichž půdorys se zvětší po celém obvodu o 5 m, nebude spojnice delší než 75 m, přičemž spojnice tvoří rohy zvětšeného půdorysu jednotlivých budov (u oblouků se používají tečny); souvisle zastavěné území obce pak tvoří spojnice mezi zvětšenými půdorysy staveb spolu se stranami upravených půdorysů budov.

Ochranné pásmo může být zřízeno s ohledem na tyto podmínky pouze po jedné straně dálnice, silnice nebo místní komunikace I. a II. třídy.

V silničních ochranných pásmech lze umisťovat a provádět stavby vyžadující podle stavebního zákona povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu nebo provádět terénní úpravy, jimiž by se úroveň terénu snížila nebo zvýšila ve vztahu k niveletě vozovky, pouze na základě povolení vydaného silničním správním úřadem a za podmínek v něm uvedených. Toto povolení se nevyžaduje pro stavby čekáren linkové osobní dopravy, zařízení tramvajových a trolejbusových drah, telekomunikačních a energetických vedení a pro stavby související s úpravou odtokových poměrů.

Na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se v silničním ochranném pásmu nesmí zřizovat a provozovat jakékoli objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu (s výjimkou lesních porostů s keřovým parkem zajišťujícím stabilitu lesa). Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou jako silnice vedlejší.

Vlastník případně správce dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy je oprávněn v silničním ochranném pásmu na nezbytnou dobu a v nezbytné míře vstupovat na cizí pozemky nebo na stavby na nich stojící, a to za účelem oprav, údržby, umístění zásněžek a odstraňování následků nehod a jiných překážek omezujících silniční provoz. Je povinen dbát, aby tím byla co nejméně rušena práva vlastníků a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, jimž je možno zabránit. Vzniklou škodu na pozemku nebo na stavbě, kterou způsobil, je povinen nahradit – této odpovědnosti se nemůže zprostit.

Vlastník případně správce dálnice, silnice nebo místní komunikace je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na zachování sjízdnosti a schůdnosti pozemní komunikace na nezbytnou dobu a v nezbytné míře použít za náhradu nemovitost vlastníka v silničním ochranném pásmu (není-li silniční ochranné pásmo zřízeno, vlastníka sousední nemovitosti), nelze-li dosáhnout požadovaného účelu jinak.

K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen zvláštní užívání), je potřeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného v souladu s § 25 silničního zákona. Zvláštní užívání spočívající ve zřízení a provozování reklamního zařízení může povolit tento správní úřad nejdéle na dobu 5 let, a to při dodržení podmínek uvedených v § 25 odst. 7 zákona (mj. bude-li reklamní zařízení na dálnici, silnici I. třídy nebo na silničním pomocném pozemku sloužit k označení provozovny nacházející se v souvisle zastavěném území obce podle § 30 odst. 3 zákona ve vzdálenosti do 50 m od reklamního zařízení, mimo souvisle zastavěné území obce v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 m od reklamního zařízení).

Povolení zřizování a provozování reklamních zařízení v silničním ochranném pásmu obsáhle upravuje § 31 zákona. Základní podmínkou je, že reklamní zařízení nemohou být zaměnitelná s dopravními značkami, se světelnými signály, zařízeními pro provozní informace nebo s dopravními zařízeními a zároveň nemohou oslnit uživatele pozemní komunikace nebo jinak narušit provoz na pozemních komunikacích. Zřízení a provozování reklamního zařízení viditelného z pozemní komunikace v silničním ochranném pásmu dálnice a silnice I. třídy, lze povolit pouze, pokud splňuje podmínky uvedené v předchozí větě a slouží-li k označení provozovny, která se nachází v silničním ochranném pásmu ve vzdálenosti do 200 m od reklamního zařízení. Povolení o zřízení a provozování reklamních zařízení vydává příslušný silniční správní úřad po předchozím souhlasu:

• vlastníka dotčené nemovitosti (na které má být reklamní zařízení zřizováno a provozováno);
• Ministerstva vnitra ČR (v případě ochranného pásma dálnice);
• příslušného orgánu Policie ČR (jde-li o silniční ochranné pásmo silnice a místní komunikace).

Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zřizovat a provozovat reklamní zařízení na základě písemné žádosti právnické nebo fyzické osoby, a to nejdéle na dobu 5 let, přičemž v rozhodnutí stanoví podmínky zřizování a provozování reklamního zařízení. Zákon dále v tomto ustanovení upravuje správní postupy pro odnětí, resp. znovuudělení povolení a pro změnu vydaného povolení a postupy v případě zřízení či existence reklamního zařízení umístěného v silničním ochranném pásmu bez povolení (včetně příslušných povinností vlastníka tohoto zařízení).

V souvislosti s ochrannými pásmy lze též uvést, že vyhláška č. 104/1997 Sb., v § 51 upravuje podmínky pro vedení na mostních objektech (s odkazem na ČSN 73 6201). Přitom stanoví, že po mostním objektu, v jeho otvorech a ve vzdálenosti ochranného pásma dotčeného vedení nesmí být veden plynovod, produktovody nebo jiná cizí zařízení, pokud by svou polohou, provozem a náhlými poruchami mohla způsobit zničení či poškození mostního objektu, bránit jeho údržbě nebo ohrozit bezpečnost provozu na mostě.

Podle § 42a a § 42b zákona se fyzická, právnická a podnikající fyzická osoba dopustí přestupku, jestliže:

• v rozporu s § 31 odst. 1 zákona zřizuje nebo provozuje v silničním ochranném pásmu reklamní zařízení bez povolení silničního správního úřadu nebo nedodrží podmínky tohoto povolení (za což lze uložit pokutu do 300 tis. Kč);
• v rozporu s § 32 zákona provádí v silničním ochranném pásmu stavbu nebo terénní úpravy bez povolení silničního správního úřadu nebo v rozporu s tímto povolením (s možností uložení pokuty do 100 tis. Kč);
• v silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice nebo místní komunikace I. nebo II. třídy anebo v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací provádí činnosti v rozporu s § 33 zákona (pokuta v tomto případě může být uložena do 300 tis. Kč);
• jako vlastník nemovitosti v silničním ochranném pásmu strpí na této nemovitosti umístění reklamního zařízení bez povolení silničního správního úřadu (pokuta za tento přestupek může být uložena do 200 tis. Kč).

3.2 OCHRANNÉ PÁSMO DRÁHY

Ochranné písmo dráhy upravuje § 8 a 9 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části „zákon“). Tvoří je prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou:

• u dráhy celostátní a dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy;
• u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, a u dráhy zkušební 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy;
• u dráhy místní a u vlečky 30 m od osy krajní koleje;
• u dráhy speciální 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje;
• u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
• u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního kolejového drátu.

Ochranné pásmo se nezřizuje pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a pro vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu.

V ochranném pásmu dráhy lze provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky pouze se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v silničním ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky nebo na stavby na nich stojící, a to za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Je povinen dbát, aby užívání pozemků, resp. staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a míru. Pro případnou náhradu škody platí příslušná ustanovení občanského zákoníku.

Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout tohoto účelu jinak.

Samostatně je v § 9 odst. 4 zákona upravena povinnost vlastníka nemovitosti přilehlé k dráze tramvajové nebo trolejbusové strpět (v nezbytných případech na nezbytnou dobu) omezení jeho vlastnického práva spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení, a to na základě rozhodnutí drážního správního úřadu.

Fyzická, právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provozuje v ochranném pásmu dráhy činnost v rozporu se zákonem (§ 9 odst. 1), za což lze uložit fyzické osobě pokutu do 1 000 000 Kč, právnické osobě pokutu do 10 000 000 Kč a též zákaz činnosti.

Ustanovení § 5a upravuje styk dráhy s cizími vedeními. Připouští, že z důvodů veřejného zájmu se dráha a stavba dráhy může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popř. jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách (dále jen sítě technického vybavení) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze. Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního zákona.

Dále je zde stanoveno, že jsou-li sítě technického vybavení umístěny v obvodu dráhy nebo v ochranném pásmu dráhy a jsou v pásmu vlivů zpětných trakčních proudů z používání napájecích systémů dráhy stejnosměrné nebo střídavé trakční proudové soustavy, je příslušný vlastník sítí povinen zajistit jejich provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestaly příčinou ohrožení života, zdraví nebo majetku osob. Nesplnění tohoto ustanovení je považováno za přestupek právnické nebo podnikající fyzické osoby (pod pokutou do 10 000 000 Kč).

Pravidla pro styk drah s hornickou činností upravuje vyhláška č. 28/1967 Sb. – blíže viz kap. 6.

3.3 OCHRANNÁ PÁSMA LETECKÝCH STAVEB

Kolem leteckých staveb se zřizují podle § 37 a násl. zákona č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů (dále v této části „zákon“) ochranná pásma, která se dělí na:

a) ochranná pásma letišť, která se dále rozdělují na ochranná pásma:

• se zákazem staveb;
• s výškovým omezením staveb;
• k ochraně před nebezpečnými a klamavými světly;
• se zákazem laserových zařízení;
• s omezením staveb vzdušných vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí;
• hluková (podle zákona č. 258/2000 Sb.. o ochraně veřejného zdraví);
• ornitologická.

b) ochranná pásma leteckých zabezpečovacích zařízení, jež se dále dělí na ochranná pásma:

• radiolokačních zařízení;
• navigačních zařízení;
• komunikačních zařízení;
• zařízení pro leteckou meteorologickou službu;
• zařízení pro leteckou informační službu;
• světelných a rádiových návěstidel;
• pozemních leteckých staveb.

Ochranné pásmo zřídí Úřad pro civilní letectví (dále též Úřad) opatřením obecné povahy podle správního řádu po projednání s úřadem územního plánování. V tomto opatření Úřad stanoví parametry ochranného pásma a jednotlivá opatření k ochraně leteckých staveb.

V ochranných pásmech leteckých staveb je možno zřizovat zařízení a provádět činnosti pouze se souhlasem Úřadu pro civilní letectví, který jej udělí, nebude-li zařízení nebo činnost bránit leteckému provozu ani ohrožovat jeho bezpečnost a nepůjde-li o objekt vyžadující ochranu před hlukem (§ 40 zákona).

Podle § 41 odst. 1 zákona k umístění staveb a zařízení mimo ochranná pásma je nutný souhlas Úřadu pro civilní letectví a Ministerstva obrany ČR, půjde-li o:

• stavby nebo zařízení vysoké 75 m a více nad terénem;
• stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více na přirozených nebo umělých vyvýšeninách, které vyčnívají 75 m a více nad okolní krajinu;
• zařízení, která mohou ohrozit bezpečnost letového provozu nebo rušit funkci leteckých palubních přístrojů a leteckých zabezpečovacích zařízení (zejména zařízení průmyslových závodů, vedení vysokého napětí a velmi vysokého napětí, energetická zařízení, větrné elektrárny a vysílací stanice).

Přitom provozovatel přenosové soustavy vedení a zařízení 110 kV a více je na žádost osoby, která v souvislosti s předmětem svého podnikání nebo činnosti vytváří kartografické znázornění přenosové soustavy vedení, povinen sdělit aktuální zeměpisné souřadnice umístění stožárových konstrukcí vedení a nákres trasy vedení mezi nimi (§ 41 odst. 2 zákona).

Úřad pro civilní letectví mj.:

• zřizuje ochranná pásma k ochraně leteckých staveb;
• po dohodě s příslušnou krajskou hygienickou stanicí zřizuje ochranná hluková pásma;
• uděluje souhlas ke zřizování zařízení a k provádění činnosti v ochranných pásmech leteckých staveb a mimo ochranné pásmo k umístění staveb a zařízení přesahujících stanovenou výšku, nebo staveb a zařízení, které mohou ohrozit bezpečnost leteckého provozu nebo mít rušivý účinek na stanovená letecká zařízení.

Vydání rozhodnutí o souhlasu ke zřizování zařízení a provádění činností, které nesouvisí s leteckým provozem v ochranném pásmu leteckých staveb podléhá zvláštnímu správnímu poplatku podle zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (položka č. 46).

Provozovatel letiště nebo jiných leteckých staveb je oprávněn i mimo ochranné pásmo, po předchozím prokazatelném informování vlastníka, vstupovat na cizí pozemky za účelem zajištění provozování letišť a jiných leteckých staveb, popř. odstraňování překážek omezujících provozování letiště nebo leteckých staveb. Je povinen dbát, aby užívání pozemků a staveb na nich stojících bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Vlastník nemovitosti je povinen strpět omezení svého vlastnického práva při výkonu těchto oprávnění. Pro případnou náhradu škody platí příslušná ustanovení občanského zákoníku.

Výše uvedená ustanovení se vztahují i na vojenská letiště, vojenské letecké stavby a jejich ochranná pásma, přičemž působnost Úřadu pro civilní letectví zde vykonává Ministerstvo obrany ČR.

Fyzická, právnická a podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

• v rozporu s § 40 zřídí zařízení nebo provádí činnost v ochranném pásmu letecké stavby bez souhlasu Úřadu (lze uložit pokutu do 500 000 Kč, fyzické osobě též zákaz činnosti do 6 měsíců);
• umístí stavbu nebo zařízení mimo ochranná pásma v rozporu s § 41 odst. 1 (lze uložit pokutu od 50 000 Kč do 1 000 000 Kč, fyzické osobě též zákaz činnosti do 6 měsíců).

Vyhláška č. 108/1997 Sb., kterou se provádí zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, stanoví (k provedení § 35 zákona) v § 14 podmínky, za kterých lze využít ke vzletům a přistáním plochy, které nejsou letištěm ani plochou vymezenou ke vzletům a přistáváním. K těmto účelům lze (při splnění dalších podmínek určených v tomto ustanovení vyhlášky) využít plochy, které jsou:

• mimo území národního parku, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky a přírodní památky, pokud k využívání území těchto parků, oblastí, rezervací nebo památek nedal souhlas příslušný úřad ochrany přírody;
• mimo území pásem hygienické ochrany vodních zdrojů a chráněných oblastí přirozené akumulace vody, pokud se k využívání území těchto pásem a chráněných oblastí přirozené akumulace vody kladně nevyjádřil příslušný vodohospodářský úřad podle vodního zákona.

S leteckými stavbami souvisí také ustanovení § 31 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, které v odst. 3 a 4 stanovuje některé povinnosti při překročení hygienických limitů hluku. Provozovatel letiště zajišťujícího ročně více než 50 000 startů nebo přistání a provozovatel vojenského letiště je povinen při překročení hygienických limitů hluku z provozu těchto letišť navrhnout vydání opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma – toto opatření vydá Úřad pro civilní letectví v dohodě s krajskou hygienickou stanicí, v případě vojenského letiště Ministerstvo obrany ČR.

U bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu, staveb pro vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. U těchto staveb, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění.

3.4 OCHRANNÁ PÁSMA ZAŘÍZENÍ ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVY

Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je podle § 46 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb.,o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v této části „zákon“) prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení elektrizační soustavy do provozu).

Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Ochranné pásmo nadzemního vedení je (podle § 46 odst. 3 zákona) souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

U nadzemního vedení přenosové nebo distribuční soustavy s napětím nad 1 kV do 35 kV (s výjimkou závěsných kabelových vedení 110 kV a zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence) s vodiči bez izolace a s napětím nad 35 kV udržuje provozovatel příslušné soustavy v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení, pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy (podle § 46 odst. 5 zákona) činí:

• u vedení do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky 1 m po obou stranách krajního kabelu;
• u vedení s napětím nad 110 kV 3 m po obou stranách krajního kabelu.

Ochranné pásmo elektrické stanice je (podle § 46 odst. 6 zákona) vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti:

• u venkovních elektrických stanic a stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m vně od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva (pokud stanice není oplocena);
• u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a nižší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech;
• u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech;
• u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.

Ochranné pásmo výrobny elektřiny je (podle § 46 odst. 7 zákona) vymezeno svislými rovinami vedenými v kolmé vzdálenosti.

• 20 m vně oplocení nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě s napětím větším než 52 kV;
• 7 m vně oplocení nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím nad 1 kV do 52 kV včetně;
• 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně;
• v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně;
• 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10 kW.

Pro výrobnu elektřiny připojenou k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem do 10 kW včetně se ochranné pásmo nestanovuje.

Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:

• zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky;
• provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce;
• provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob;
• provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.

Dále je zakázáno:

• v ochranném pásmu nadzemního vedení vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m;
• v ochranném pásmu podzemního vedení vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:

• stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;
• udělí písemný souhlas s jinou než veřejně prospěšnou stavbou uvedenou v předchozím bodě nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Přitom v ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit elektrizační soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Fyzické nebo právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

V případě větrných elektráren platí, že vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být:

• nejméně trojnásobkem průměru rotoru v případě, že na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů;
• nejméně rovna průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny v případě, že na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů.

Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.

Pokud se tím neohrozí život, zdraví či majetek osob, může zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, potrubní systémy a ostatní zařízení při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu (tj. ve stavu, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného příp. bezpečnostního pásma druhého zařízení), a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Při opravách poruch a stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

• jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4;
• poruší některý ze zákazů stanovených ve vztahu k ochranným pásmům v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, mj. tím, že:

• jako vlastník příslušné části elektrizační soustavy bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 11;
• jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 46 odst. 4;
• poruší některý ze zákazů stanovených ve vztahu k ochranným pásmům v § 46 odst. 8, 9, 10 nebo některou z povinností stanovených v § 46 odst. 12 nebo 13.

Za tyto správní delikty lze uložit pokutu až do 15 000 000 Kč.

3.5 OCHRANNÁ PÁSMA PLYNÁRENSKÝCH ZAŘÍZENÍ

Plynárenská zařízení jsou chráněna v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb.,o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v této části „zákon“) ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Tato ochranná pásma vznikají dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vznikají dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu).

Ochranným pásmem plynárenských zařízení se podle § 68 zákona rozumí souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho obrys, který činí:

• u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany;
• u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany;
• u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany;
• u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu;
• u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí;
• u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení;
• u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit plynárenskou soustavu nebo omezit nebo ohrozit její bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.

Jestliže to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovou přípojku nebo zásobník plynu:

• stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;
• udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním jiných než veřejně prospěšných staveb uvedených v předchozím odstavci, se zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy, provozovatel distribuční soustavy, a provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit. Provozovatel zásobníku plynu dále na vlastní náklad udržuje volný prostor pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu.

Vysazovat trvalé porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky a ve volném prostoru pozemku o poloměru 15 m od osy ústí sondy zásobníku plynu je možno pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele přípojky.

Fyzická osoba se dopustí přestupku, jestliže:

• jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 68 odst. 5;
• poruší ve vztahu k ochranným pásmům některý ze zákazů stanovených v § 68 odst. 3 nebo 5;
• nesplní některou z povinností stanovených v § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4;
• vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6.

Za tento přestupek lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku mj. tím, že:

• jako osoba provozující plynárenské zařízení bezdůvodně nestanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo neudělí bezdůvodně písemný souhlas s jinou stavbou nebo stavební nebo jinou činností v ochranném pásmu podle § 68 odst. 4;
• jako vlastník či uživatel nemovitosti neumožní provozovateli přepravní nebo distribuční soustavy výkon činností v ochranném pásmu podle § 68 odst. 5;
• poruší ve vztahu k ochranným pásmům některý ze zákazů stanovených v § 68 odst. 3 nebo 5;
• nesplní některou z povinností stanovených v § 68 odst. 5 nebo umístí stavbu v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4 nebo provede jinou činnost v ochranném pásmu v rozporu s ustanoveními § 68 odst. 4;
• vysadí trvalé porosty bez souhlasu provozovatele přepravní soustavy, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přípojky v rozporu s § 68 odst. 6.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu až do 15 000 000 Kč.

3.6 OCHRANNÁ PÁSMA ZAŘÍZENÍ PRO VÝROBU NEBO ROZVOD TEPELNÉ ENERGIE

Ochranným pásmem zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie se podle § 87 zákona č. 458/2000 Sb.,o podmínkách a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále v této části „zákon“) rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo dnem, kdy nabude právních účinků územní souhlas s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu).

Ochranné pásmo činí 2,5 m a je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení.

U předávacích stanic, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

Ochranná pásma stanovená v teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky udělené podle dosavadních právních předpisů zůstávají zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.

V ochranném pásmu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie nebo omezit nebo ohrozit jeho bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umísťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět jen po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.

Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

Vlastníci nemovitostí jsou povinni umožnit provozovateli zařízení přístup k pravidelné kontrole a provádění nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie umístěném v jejich nemovitostech (další podrobnosti a podmínky stanovuje § 87 odst. 6 zákona).

Pokud se tím neohrozí život, zdraví či majetek osob nebo spolehlivost či bezpečnost provozu zařízení, může rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, potrubní systémy a ostatní zařízení, nebo být s nimi v souběhu (tj. ve stavu, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného příp. bezpečnostního pásma druhého zařízení), a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Při opravách poruch a stavebních úpravách zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení povinen respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků.

V ochranném pásmu zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie lze tedy stavět ostatní inženýrské sítě, avšak při dodržení ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání síti technického vybavení a s uváděným předchozím písemným souhlasem a za podmínek stanovených provozovatelem zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie.

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že:

• jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6;
• poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4;
• jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5.

Za tyto přestupky lze uložit pokutu do výše 100 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku mj. tím, že:

• jako vlastník nemovitosti neumožní provozovateli zařízení přístup k zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 6;
• poruší zákaz stanovený v § 87 odst. 4 nebo provádí v ochranných pásmech činnosti bez předchozího písemného souhlasu provozovatele zařízení, které slouží pro výrobu či rozvod tepelné energie v rozporu s § 87 odst. 4;
• jako vlastník dotčené stavby při provádění stavebních činností nezajistí bezpečnost zařízení pro rozvod tepelné energie podle § 87 odst. 5.

Za tyto správní delikty lze uložit pokutu až do 15 000 000 Kč.

3.7 OCHRANNÁ PÁSMA ELEKTRONICKÝCH KOMUNIKACÍ

Ochranná pásma elektronických komunikací podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále v této části „zákon“) se dělí na:

a) ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení (§ 102 odst. 1 až 4 zákona)

Činí 1 m po stranách krajního vedení. Vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Pokud není podle stavebního zákona vyžadováno ani jedno z uvedených povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání.

V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno:

• bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy;
• bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení;
• bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, poruší-li výše uvedený zákaz provádění činnosti – za tento přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 000 Kč. Téhož přestupku se dopustí fyzická osoba s tím, že jí může být udělena pokuta do 100 000 Kč.

b) ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení (§ 102 odst. 5 zákona)

Vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ, tj. rozhodnutí o ochranném pásmu). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práva vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

V řízení o ochranném pásmu je dotčeným správním úřadem Český telekomunikační úřad.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, poruší-li zákaz provádět činnost v tomto ochranném pásmu uvedený v územním rozhodnutí – za tento přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 000 Kč. Téhož přestupku se dopustí fyzická osoba s tím, že jí může být udělena pokuta do 100 000 Kč.

c) ochranná pásma rádiového zařízení a rádiového směrového spoje (§ 103 odst. 1 zákona)

Vznikají nabytím právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ, tj. rozhodnutí o ochranném pásmu). V něm jsou (na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů) stanoveny parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany. Obdobně jako u nadzemního komunikačního vedení i zde musí být šetřena práva vlastníků nemovitostí nacházejících se v těchto ochranných pásmech.

V řízení o těchto ochranných pásmech je dotčeným správním úřadem Český telekomunikační úřad.

Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku, poruší-li zákaz provádět činnost v těchto ochranných pásmech uvedený v územním rozhodnutí – za tento přestupek lze uložit pokutu až do 5 000 000 Kč. Téhož přestupku se dopustí fyzická osoba s tím, že jí může být udělena pokuta do 100 000 Kč.

S pojmem ochranné pásmo též operuje zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů. Podle tohoto právního předpisu budovy určené pro bydlení, obchod nebo budovy občanského vybavení musí být vybaveny fyzickou infrastrukturou uvnitř budovy připravenou pro zavedení vysokorychlostní sítě elektronických komunikací až do koncového bodu sítě v prostorách koncového uživatele a musí být vybaveny přístupovým bodem budovy. To platí obdobně pro významné renovace budovy a pro víceúčelové budovy, u kterých je více než polovina jejich podlahové plochy užívána k účelům uvedeným v předchozí větě.

Požadavek na vybavení fyzickou infrastrukturou uvnitř výše zmíněných budov neplatí mj. v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny, u kterých mohou být splněním takového požadavku dotčeny zájmy státní památkové péče na jejich ochraně.

3.8 OCHRANNÁ PÁSMA PODZEMNÍCH POTRUBÍ PRO POHONNÉ LÁTKY A ROPU

Ochranná pásma podzemního potrubí pro pohonné látky a ropu stanovovalo nařízení č. 29/1959 Sb.,o oprávnění k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu, které bylo s účinností od 1. 7. 2013 zrušeno zákonem č. 161/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů. Od uvedeného data jsou ochranná pásma uvedena v zákoně č. 189/1999 Sb., a to konkrétně v § 3 tohoto zákona. Podle tohoto ustanovení Skladovací zařízení, produktovody a ropovody jsou k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu, k ochraně života, zdraví a majetku osob a k zamezení nebo zmírnění účinků jejich případných havárií chráněny ochrannými pásmy.

Ochranné pásmo tvoří prostor, jehož hranice jsou vymezeny svislými plochami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 150 m na všechny strany od půdorysu těchto zařízení. Vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo společného povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje, anebo vydáním územního souhlasu s umístěním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem uvedení těchto zařízení do provozu.

Ochranné pásmo skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu zaniká jeho trvalým vyřazením z provozu nebo odstraněním stavby; v pochybnostech o tom, zda ochranné pásmo zaniklo, rozhoduje na žádost vlastníka pozemku nebo stavby dotčené ochranným pásmem Správa státních hmotných rezerv.

V ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu a ropovodu i mimo ně je každý povinen zdržet se jednání, kterým by mohl poškodit produktovod, ropovod nebo skladovací zařízení nebo omezit nebo ohrozit jejich bezpečný a spolehlivý provoz a veškeré činnosti musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu.

Provozovatel produktovodu nebo ropovodu udržuje v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch produktovodu nebo ropovodu ve vzdálenosti do 2 m na obě strany od osy produktovodu nebo ropovodu nebo vlastní telekomunikační sítě lze pouze na základě souhlasu provozovatele produktovodu nebo ropovodu.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob či životního prostředí, fyzická či právnická osoba provozující skladovací zařízení nebo produktovod nebo ropovod udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu skladovacího zařízení, produktovodu nebo ropovodu. Souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Podle přechodných ustanovení zákona č. 161/2013 Sb. ochranná pásma vzniklá podle nařízení vlády č. 29/1959 Sb., o oprávněních k cizím nemovitostem při stavbách a provozu podzemních potrubí pro pohonné látky a ropu, zůstávají nedotčena a trvají i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně oprávnění, která se k nim váží. Na provádění činnosti v těchto ochranných pásmech se použije zákon č. 189/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

3.9 OCHRANNÁ PÁSMA OCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY

Podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále v této kapitole jen zákon), jsou všechny druhy rostlin a živočichů chráněny před zničením, poškozováním, sběrem či odchytem, který vede nebo by mohl vést k ohrožení těchto druhů na bytí nebo k jejich degeneraci, k narušení rozmnožovacích schopností druhů, zániku populace druhů nebo zničení ekosystému, jehož jsou součástí. Při porušení těchto podmínek ochrany je orgán ochrany přírody oprávněn omezit rušivou činnost stanovením závazných podmínek. Pozornost je nutno soustředit i na vyhlášku č. 64/2011 Sb. (zrušena ke dni 1. 5. 2018), o plánech péče, o podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území (viz dále).

Fyzické a právnické osoby jsou povinny při provádění zemědělských, lesnických a stavebních prací, při vodohospodářských úpravách, v dopravě a energetice postupovat tak, aby nedocházelo k nadměrnému úhynu rostlin a zraňování nebo úhynu živočichů nebo ničení jejich biotopů, kterému lze zabránit technicky i ekonomicky dostupnými prostředky. Orgán ochrany přírody uloží zajištění či použití takovýchto prostředků, neučiní-li tak povinná osoba sama.

Je-li třeba zabezpečit zvláště chráněná území (s výjimkou chráněné krajinné oblasti) před rušivými vlivy z okolí, může být pro ně vyhlášeno ochranné pásmo, ve kterém lze vymezit činnosti a zásahy, které jsou vázány na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody. Ochranné pásmo vyhlašuje orgán, který zvláště chráněné území vyhlásil, a to stejným způsobem. Pokud se ochranné pásmo národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace nebo přírodní památky nevyhlásí, je jím území do vzdálenosti 50 m od hranic zvláště chráněného území. Orgán ochrany přírody může při vyhlášení zvláště chráněného území stanovit, že se zvláště chráněné území vyhlašuje bez ochranného pásma.

K umisťování, povolování nebo provádění staveb, změně způsobu využití pozemků, terénním úpravám, změnám vodního režimu pozemků nebo k nakládání s vodami, k použití chemických prostředků a ke změnám druhu pozemku v ochranném pásmu zvláště chráněného území je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. V případě ochranného pásma národního parku je souhlas orgánu ochrany přírody a krajiny též vyžadován k

• táboření mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná území obcí;
• zemědělskému hospodaření, pokud by tím docházelo k překročení ekologicky únosného režimu přísunu živin do půdy, zejména draslíku, dusíku a fosforu;
• odstraňování odpadů;
• pořádání hromadných sportovních, turistických a jiných veřejných akcí mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody opatřením obecné povahy a mimo zastavěná území obcí.

Souhlas k výše uvedeným činnostem, jež nepodléhají žádnému povolení podle jiného zákona, je vydáván rozhodnutím, popř. opatřením obecné povahy (v případě neurčitého okruhu adresátů).

Kategorie zvláště chráněných území

1) Území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná lze vyhlásit za zvláště chráněná; přitom se stanoví podmínky jejich ochrany.

2) Kategorie zvláště chráněných území jsou

a) národní parky (viz též kap. 8.8);

b) chráněné krajinné oblasti (viz též kap. 8.9);

c) národní přírodní rezervace (viz též kap. 8.4);

d) přírodní rezervace;

e) národní přírodní památky (viz též kap. 8.5);

f) přírodní památky.

Je-li třeba vyhlásit chráněné území nebo jeho ochranné pásmo, zajistí orgán ochrany přírody zpracování záměru na vyhlášení zvláště chráněného území nebo jeho ochranného pásma. V záměru orgán ochrany přírody vyhodnotí stav dochovaného přírodního prostředí v území a navrhne vhodný způsob a rozsah ochrany území včetně jeho bližších ochranných podmínek. Náležitosti a obsah záměru stanoví Ministerstvo životního ČR prostředí prováděcím právním předpisem. Postup při vyhlašování chráněných území nebo jejich ochranných pásem včetně evidence a označování zvlášť chráněných území stanovuje § 40 a násl. zákona. Zvláště chráněná území jsou evidována v ústředním seznamu ochrany přírody, kde jsou evidovány též evropsky významné lokality, ptačí oblasti a chráněná území. Tento ústřední seznam je informačním systémem veřejné správy, do kterého je možné nahlížet, případně využít dálkový přístup. Prováděcím právním předpisem je vyhláška č. 64/2011 Sb. (zrušena ke dni 1. 5. 2018), o plánech péče, podkladech k vyhlašování, evidenci a označování chráněných území. Stanoví:

• obsah plánů péče o jednotlivé kategorie zvláště chráněných území a jejich ochranná pásma a postup při zpracování těchto plánů;
• obsah a náležitosti návrhů na vyhlášení zvláště chráněného území, ochranného pásma zvláště chráněného území nebo zón ochrany přírody;
• podrobnosti o vedení ústředního seznamu;
• způsob označení zvláště chráněných území, evropsky významných lokalit, památných stromů, smluvně chráněných území a smluvně chráněných památných stromů v mapových podkladech.

Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci.

K označení národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek se užívá velkého státního znaku České republiky. Na označení přírodních rezervací a přírodních památek se užívá malého státního znaku České republiky.

Každý, kdo buduje nebo rekonstruuje nadzemní vedení vysokého napětí, je povinen opatřit je ochrannými prostředky, které účinně zabrání usmrcování ptáků elektrickým proudem.

Památné stromy a jejich ochranná pásma

• Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy.
• Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.
• Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.
• Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku podle § 56 zákona.

Evidence a označování památných stromů

• Památné stromy jsou evidovány v ústředním seznamu (§ 42 odst. 1 a 2).
• Na označení památných stromů se užívá malého státního znaku České republiky.
• Bližší podmínky o způsobu označení památných stromů v terénu i mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR obecně závazným právním předpisem.

Ochrana dřevin – dřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a § 48 zákona) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.

Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků. Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.

Povolení ke kácení dřevin – povolení orgánu ochrany přírody je nezbytné, není-li v zákoně stanoveno jinak. Ustanovení § 8 odst. 2–4 zákona stanovuje případy a podmínky, kdy toto povolení není třeba. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin, pokud není vydáváno pro účely řízení podle stavebního zákona, je správním rozhodnutím.

Ke kácení dřevin pro účely stavebního záměru povolovaného v územním řízení, v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, ve společném územním a stavebním řízení nebo společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí se na místo správního rozhodnutí vydává závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Toto závazné stanovisko vydává orgán ochrany přírody příslušný k povolení kácení dřevin. Povolení kácení dřevin, včetně uložení přiměřené náhradní výsadby, je-li v závazném stanovisku orgánu ochrany přírody stanovena, vydává stavební úřad a je součástí výrokové části příslušného rozhodnutí.

Ochrana a využití jeskyní – jeskyně jsou podzemní prostory vzniklé působením přírodních sil, včetně jejich výplní a přírodních jevů v nich. Ničit, poškozovat nebo upravovat jeskyně nebo jinak měnit jejich dochovaný stav je zakázáno. Výjimku z tohoto zákazu může udělit orgán ochrany přírody pouze v případech, kdy je to v zájmu ochrany jeskyně nebo kdy jiný veřejný zájem chráněný tímto nebo jiným zákonem výrazně převažujenad zájmem na ochraně jeskyní.

Pro průzkum nebo výzkum jeskyně je třeba povolení orgánu ochrany přírody. Povolení nepotřebují osoby pověřené orgánem ochrany přírody k provádění monitoringu nebo inventarizace, dále osoby při výkonu státní správy, policie, osoby při plnění úkolů obrany státu a osoby při zajišťování veterinární péče, záchranných služeb nebo správy vodních toků.

Stejné ochrany jako jeskyně požívají i přírodní jevy na povrchu (například krasové závrty, škrapy, ponory a vývěry krasových vod), které s jeskyněmi souvisejí. Zjištění jeskyně při dobývání nerostných surovin nebo při provádění geologických prací je osoba oprávněná k dobývání nebo osoba provádějící geologické práce povinna bezodkladně oznámit orgánu ochrany přírody. Osoba oprávněná k dobývání je též povinna po nezbytně nutnou dobu, pokud nebude ohrožena bezpečnost a ochrana zdraví při práci, zastavit dobývací činnosti, které by mohly poškodit zjištěnou jeskyni, a na své náklady zajistit dokumentaci jeskyně. Dokumentaci předá orgánu ochrany přírody. Obsah a rozsah dokumentace stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR vyhláškou.

Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, na harmonické měřítko a vztahy v krajině.

K umisťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Podrobnosti ochrany krajinného rázu může stanovit Ministerstvo životního prostředí ČR obecně závazným právním předpisem.

K ochraně krajinného rázu s významnými soustředěnými estetickými a přírodními hodnotami, který není zvláště chráněn podle části třetí zákona, může orgán ochrany přírody zřídit obecně závazným právním předpisem přírodní park a stanovit omezení takového využití území, které by znamenalo zničení, poškození nebo rušení stavu tohoto území.

Krajinný ráz se neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je územním plánem nebo regulačním plánem stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

Chráněné krajinné oblasti (viz též kap. 8.9) – rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popř. s dochovanými památkami historického osídlení, lze vyhlásit za chráněné krajinné oblasti. Hospodářské využívání těchto území se provádí podle zón odstupňované ochrany tak, aby se udržoval a zlepšoval jejich přírodní stav a byly zachovány a vytvářeny optimální ekologické funkce těchto území. Rekreační využití je přípustné, pokud nepoškozuje přírodní hodnoty chráněných krajinných oblastí. Chráněné krajinné oblasti, jejich poslání a bližší ochranné podmínky vyhlašuje vláda republiky nařízením.

Základní ochranné podmínky chráněných krajinných oblastí

• Na celém území chráněných krajinných oblastí je zakázáno.

a) zneškodňovat odpady mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody;

b) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody;

c) vjíždět a setrvávat s motorovými vozidly a obytnými přívěsy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vjezdu a setrvávání vozidel orgánu státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu a zdravotní a veterinární službu;

d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů;

e) používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti;

f) stavět nové dálnice, sídelní útvary a plavební kanály;

g) pořádat automobilové a motocyklové soutěže;

h) provádět chemický posyp cest;

i) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany chráněné krajinné oblasti.

• Na území první zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno.

a) umisťovat a povolovat nové stavby;

b) povolovat a měnit využití území;

c) měnit současnou skladbu a plochy kultur, nevyplývá-li změna z plánu péče o chráněnou krajinnou oblast;

d) hnojit pozemky, používat kejdu, silážní šťávy a ostatní tekuté odpady;

e) těžit nerosty a humolity.

• Na území první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti je dále zakázáno.

a) hospodařit na pozemcích mimo zastavěná území obcí způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit podstatné změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, používat biocidy, měnit vodní režim či provádět terénní úpravy značného rozsahu;

b) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy, bažantnice;

c) pořádat soutěže na jízdních kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody.

NATURA 2000 – je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popř. umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami. Povolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska účelu tohoto zákona, nestanoví-li § 45i zákona jinak.

Evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1 zákona, která:

• byla zařazena do seznamu lokalit nacházejících se na území ČR vybraných na základě kritérií stanovených právními předpisy Evropských společenství a vyžadujících územní ochranu (dále jen „národní seznam“), a to až do doby jejího zařazení do seznamu lokalit významných pro Evropská společenství (dále jen „evropský seznam“), nebo;
• splňuje podmínky pro zařazení do národního seznamu, ale nebyla tam zařazena, a vyskytuje se na ní prioritní typ přírodního stanoviště nebo prioritní druh, a o jejímž zařazení do evropského seznamu se s Evropskou komisí (dále jen „Komise“) jedná, a to až do doby, kdy se o zařazení nebo nezařazení lokality dohodne Česká republika s Komisí nebo do rozhodnutí Rady Evropské unie (dále jen „sporná lokalita“), nebo;
• byla zařazena do evropského seznamu.

Jako evropsky významné lokality budou do národního seznamu zařazeny ty lokality, které v biogeografické oblasti nebo oblastech, k nimž náleží, významně přispívají:

• k udržení nebo obnově příznivého stavu alespoň jednoho typu evropských stanovišť nebo alespoň jednoho evropsky významného druhu z hlediska jejich ochrany nebo;
• k udržení biologické rozmanitosti biogeografické oblasti.

Lokality zařazené do národního seznamu, jsou stanoveny nařízením vlády č. 318/2013 Sb., o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit, které bylo změněno nařízením vlády č. 73/2013 Sb. a nařízeném vlády č. 207/2016 Sb. Vymezení jednotlivých evropsky významných lokalit obsahuje:

• název evropsky významné lokality (dále jen „lokalita“), její zeměpisnou polohu včetně mapy lokality znázorňující orientační vedení hranic lokality, její rozlohu;
• údaje o tom, které typy evropských stanovišť a které evropsky významné druhy vyžadující územní ochranu, se na lokalitě přirozeně vyskytují;
• údaje o tom, v jaké kategorii zvláště chráněných území se navrhuje lokalitu nebo její část vyhlásit v případě, že ochrana lokality nebo její části dosud není zajištěna vyhlášením zvláště chráněného území, není chráněna smluvně anebo pokud pro zachování příznivého stavu předmětu ochrany nebude dostatečná ochrana lokality nebo její části podle § 45c odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny.

Evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu:

a) vyhlásí vláda nařízením, ve kterém u každé evropsky významné lokality uvede její název, zeměpisnou polohu a rozlohu. S účinností od 19. 6. 2012 byly evropsky významné lokality zařazené do evropského seznamu vyhlášeny nařízením vlády č. 208/2012 Sb. (zrušeno ke dni 1. 9. 2018). Následná změna byla provedena nařízením vlády č. 93/2014 Sb. (zrušeno ke dni 1. 9. 2018), kterým se mění nařízení vlády č. 208/2012 Sb. (zrušeno ke dni 1. 9. 2018), s účinností od 13. 6. 2014. Způsob označení vyhlášených evropsky významných lokalit v terénu a mapových podkladech stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR vyhláškou.

b) Evropsky významné lokality vyhlášené podle písm. a) jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nedošlo k závažnému nebo nevratnému poškození nebo ke zničení evropských stanovišť anebo stanovišť evropsky významných druhů vyžadujících územní ochranu tvořících jejich předmět ochrany a aby nebyla narušena jejich celistvost. K zásahům, které by mohly vést k takovým nežádoucím důsledkům, si musí ten, kdo tyto zásahy zamýšlí, předem opatřit souhlas orgánu ochrany přírody. Tento odstavec se na území evropsky významné lokality vyhlášené podle odstavce a) vztahuje jen tehdy, neplatí-li pro ně ochrana podle části třetí zákona. Ochrana podle částí druhé a páté zákona a ustanovení § 45h a § 45i nejsou dotčeny.

c) Pro zachování nebo zlepšení dochovaného stavu předmětů ochrany v evropsky významných lokalitách zajišťuje Ministerstvo životního prostředí ČR zpracování souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality. Souhrny doporučených opatření pro evropsky významné lokality a ptačí oblasti předává Ministerstvo životního prostředí ČR do Ústředního seznamu ochrany přírody a zveřejňuje je na portálu veřejné správy.

d) K zajištění udržení příznivého stavu evropských stanovišť nebo stanovišť evropsky významných druhů, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit, lze území evropsky významných lokalit nebo jejich části vyhlásit za zvláště chráněná území nebo zde zřídit smluvně chráněná území podle § 39 zákona. Vyžaduje-li udržení příznivého stavu předmětu ochrany evropsky významné lokality přísnější ochranu než podle § 45c odst. 2 zákona, stanoví vláda nařízením u této evropsky významné lokality nebo její části kategorie zvláště chráněných území, ve kterých je příslušné orgány ochrany přírody vyhlásí, nebude-li tato ochrana zajištěna smluvně. Takto vláda postupuje v případě, že tato evropsky významná lokalita není dosud vyhlášena za zvláště chráněné území a její ochrana není zajištěna ani smluvně podle § 39 zákona.

e) Orgány ochrany přírody do 30 dnů ode dne vyhlášení nařízení vlády podle odst. a) ve Sbírce zákonů upozorní formou veřejné vyhlášky podle § 25 správního řádu vlastníky pozemků v evropsky významných lokalitách nebo jejich částech, jejichž ochranu je podle nařízení vlády podle § 45a odst. 2 zákona třeba zajistit vyhlášením zvláště chráněného území, že jejich ochrana na dotčeném pozemku v případě, že to § 39 zákona připouští, může být zajištěna smluvně. Pokud vlastník pozemku ve lhůtě 60 dnů ode dne doručení upozornění neučiní žádný písemný úkon směřující k uzavření smlouvy nebo na základě tohoto úkonu nedojde ve lhůtě dvou let k uzavření smlouvy podle § 39 zákona, bude evropsky významná lokalita vyhlášena jako zvláště chráněné území v kategorii ochrany stanovené národním seznamem, a to postupem stanoveným zákonem pro vyhlášení zvláště chráněného území příslušné kategorie. Vyhlášení zvláště chráněných území podle odstavce d) provedou příslušné orgány ochrany přírody nejpozději do 6 let od přijetí lokality do evropského seznamu.

Ptačí oblasti (viz též kap. 8.7) – jako ptačí oblasti se vymezí území nejvhodnější pro ochranu z hlediska výskytu, stavu a početnosti populací těch druhů ptáků vyskytujících se na území České republiky a stanovených právními předpisy Evropských společenství, které stanoví vláda nařízením.

Ptačí oblasti vymezí vláda nařízením s cílem zajistit přežití druhů ptáků uvedených v předchozí větě a rozmnožování v jejich areálu rozšíření, přičemž vezme v úvahu požadavky těchto druhů na ochranu; zároveň může stanovit činnosti, ke kterým je třeba souhlas orgánu ochrany přírody, přičemž zohlední hospodářské požadavky, požadavky rekreace, sportu a rozvojové záměry dotčených obcí a krajů podle územně plánovací dokumentace; na území vojenských újezdů zohlední požadavky na zajištění obrany státu.

O způsobu hospodaření v ptačích oblastech je možno s vlastníkem nebo nájemcem pozemku uzavřít smlouvu. Pokud vlastníci nebo nájemci pozemků projeví písemně o uzavření takové smlouvy zájem, orgán ochrany přírody je s nimi povinen ve lhůtě 90 dnů zahájit o této smlouvě jednání. Orgán ochrany přírody smlouvu uzavře, pokud tato smlouva nebude v rozporu s právními předpisy Evropských společenství a tímto zákonem. Pokud smlouva na základě požadavků vlastníka nebo nájemce pozemku obsahuje ustanovení o provádění činností podmíněných souhlasem orgánu ochrany přírody, tento souhlas se pro danou činnost prováděnou vlastníkem nebo nájemcem pozemku nevyžaduje.

Národní přírodní rezervace (viz též kap. 8.4) – menší území mimořádných přírodních hodnot, kde jsou na přirozený reliéf s typickou geologickou stavbou vázány ekosystémy významné a jedinečné v národním či mezinárodním měřítku, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Využívání národní přírodní rezervace je možné jen v případě, že se jím uchová či zlepší dosavadní stav přírodního prostředí.

Základní ochranné podmínky národních přírodních rezervací

Na celém území národních přírodních rezervací je zakázáno:

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů nebo nevratně poškozovat půdní povrch, provádět chemizaci, změnu vodního režimu a terénní úpravy;

b) povolovat a umisťovat stavby;

c) těžit nerosty a humolity;

d) vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, kromě vlastníků a nájemců pozemků, osob zajišťujících lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu, při výkonu této činnosti;

e) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů;

f) provozovat horolezectví, létání na padácích a závěsných kluzácích a jezdit na kolech mimo silnice, místní komunikace a místa vyhrazená orgánem ochrany přírody;

g) zavádět intenzivní chovy zvěře, například obory, farmové chovy a bažantnice a používat otrávených návnad při výkonu práva myslivosti;

h) vjíždět motorovými vozidly, kromě vozidel orgánů státní správy, vozidel potřebných pro lesní a zemědělské hospodaření, obranu státu a ochranu státních hranic, požární ochranu, zdravotní a veterinární službu;

i) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy;

j) tábořit a rozdělávat ohně mimo místa vyhrazená orgánem ochrany přírody;

k) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany národní přírodní rezervace.

Přírodní rezervace (viz též kap. 8.4) – menší území soustředěných přírodních hodnot se zastoupením ekosystémů typických a významných pro příslušnou geografickou oblast může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní rezervace; stanoví přitom také jejich bližší ochranné podmínky. Nezastavěné pozemky na území přírodních rezervací, které jsou ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve státním vlastnictví, lze zcizit jen se souhlasem Ministerstva životního prostředí ČR. Tím nejsou dotčena práva fyzických a právnických osob podle předpisů o majetkové restituci.

Základní ochranné podmínky v přírodních rezervacích

Na celém území přírodních rezervací je zakázáno:

a) hospodařit na pozemcích způsobem vyžadujícím intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystému anebo nevratně poškozovat půdní povrch;

b) používat biocidy;

c) povolovat a umísťovat nové stavby;

d) povolovat nebo uskutečňovat záměrné rozšiřování geograficky nepůvodních druhů rostlin a živočichů;

e) sbírat či odchytávat rostliny a živočichy, kromě výkonu práva myslivosti a rybářství či sběru lesních plodů;

f) měnit dochované přírodní prostředí v rozporu s bližšími podmínkami ochrany přírodní rezervace.

Národní přírodní památka (viz též kap. 8.5) – přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště nerostů nebo vzácných či ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s národním nebo mezinárodním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za národní přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. Změny či poškozování národních přírodních památek či jejich hospodářské využívání, pokud by tím hrozilo jejich poškození, je zakázáno.

Přírodní památka (viz též kap. 8.5) – přírodní útvar menší rozlohy, zejména geologický či geomorfologický útvar, naleziště vzácných nerostů nebo ohrožených druhů ve fragmentech ekosystémů, s regionálním ekologickým, vědeckým či estetickým významem, a to i takový, který vedle přírody formoval svou činností člověk, může orgán ochrany přírody vyhlásit za přírodní památku; stanoví přitom také její bližší ochranné podmínky. Změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány.

Povinnosti investorů – ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle části druhé, třetí a čtvrté zákona (dále jen „investor“), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na tyto chráněné zájmy. V případě pochybností o závažnosti zásahu a jeho rozsahu z hlediska zájmů chráněných tímto zákonem může ten, kdo jej zamýšlí uskutečnit, požádat o stanovisko příslušný orgán ochrany přírody. Orgán ochrany přírody vydá odůvodněné stanovisko k závažnosti zásahu a rozsahu dotčených zájmů chráněných tímto zákonem do 30 dnů ode dne doručení žádosti. Součástí hodnocení podle věty první je návrh opatření k vyloučení nebo alespoň zmírnění negativního vlivu na obecně nebo zvláště chráněné části přírody, nebo návrh náhradních opatření. Náležitosti hodnocení stanoví Ministerstvo životního prostředí ČR vyhláškou.