Stav: aktualizace 2019, vydání 2012

Anotace:
Stroje a strojní vybavení potřebné pro stavbu podle etap výstavby. Hlavní zaměření je na stroje pro zemní práce, horizontální a vertikální dopravu, výrobu betonové směsi a její uložení. Návrh strojních sestav včetně výpočtu vhodných strojů a mechanizace. Doporučené postupy při stanovení dopravních tras, umístění strojů a zařízení na staveništi, bezpečnost práce a ergonomie.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Stroje a strojní zařízení bývají stále častěji a ve větší míře využívány při výstavbě, proto je nutné klást jejich návrhu dostatečnou váhu. Je všeobecně známo, že špatně navržený stroj téměř vždy znamená nemalé finanční a mnohdy i časové ztráty. Existuje řada možných způsobů, jak správně navrhnout strojní mechanizace, případně posoudit, zda navržené sestavy budou pro zvolenou činnost dostačující. Nicméně většina těchto výpočtů je náročná a zdlouhavá, a proto i málo využívána. V této metodické pomůcce jsou uvedeny základní jednoduché výpočty, které při využití v praxi zajistí, že navržený stroj či strojní sestava bude optimální pro danou činnost, čímž se docílí řady úspor, a to jak finančních, tak i časových.

1 STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE

Zde jsou představeny základní stroje, které bývají využívány při úpravě terénu, jako je sejmutí ornice, výkopové práce hutnicí práce.

1.1 RYPADLA LOPATOVÁ

Jedná se o stroje sloužící k rozpojování a nakládání zemin, hloubení příkopů, kanálů apod. Můžeme je rozdělit na minirypadla, malá rypadla, střední rypadla a těžká rypadla. Zemní stroje můžeme dále dělit například podle typu podvozku:

• rypadla kolová traktorového typu (rypadlo – nakladač);
• rypadla na kolovém podvozku;
• rypadla na automobilovém podvozku;
• rypadla na pásovém podvozku.

1.2 RYPADLA KOREČKOVÁ

Tyto stroje se používají zejména pro plošnou těžbu. Jsou to stroje pracující kontinuálně. Hlavním pracovní nástrojem je nekonečný řetěz, na němž jsou přišroubovány korečky, které odebírají například zeminu.

1.3 RYPADLA PŘÍKOPOVÁ – RÝHOVAČE

Jsou to stroje, sloužící k hloubení úzkých rýh pro kladení kabelů, potrubí, drenáží apod. Jako pracovní nástroje používají korečky, řetězy nebo frézy. Podle těchto pracovních nástrojů můžeme rýhovače dělit na:

• rýhovače korečkové;
• rýhovače kolesové;
• rýhovače řetězové;
• rýhovače frézové.

1.4 GREJDRY

Jsou to kolové stroje o velkém rozvoru kol, které se využívají převážně ke shrnování či rozprostírání zeminy. Dále se využívají na svahovací práce do sklonu až 90°, profilování a čištění příkopů nebo například zahrnování rýh.

1.5 SKREJPRY

Jedná se o traktorovou soupravu, která je složená z traktorového tahače a ocelové, zespodu otevíratelné korby. Ta je po celé šířce opatřena břitem. Při pojezdu skrejpru a spolupůsobení břitu korby dochází k plošnému rozpojování zeminy, která je nahrnována do korby. Stroj umožňuje i převoz vytěžené zeminy, případně pak i její rozprostření a částečné zhutnění.

1.6 TRAKTOROVÉ STROJE

Podle použitého pracovního zařízení je dělíme na:

1.6.1 Pracovní zařízení radlicové – dozery

Mohou být na pásovém nebo kolovém podvozku a jsou určeny k plošné těžbě zeminy. Můžeme je dále dělit podle funkční činnosti radlice na:

• buldozery – radlici, lze výškově nastavovat. Radlice je vhodná pro plošné těžení a hrnutí zeminy na vzdálenosti až do 100 metrů;
• angledozery – radlici, lze natočit o úhel 30° na obě strany a takto s ní hrnout zeminu. Radlice se oproti buldozerům vyznačuje větší šířkou a menší výškou. Proto může provádět menší hloubkový záběr a hodí se zejména pro zahrnování rýh;
• tiltdozery – umožňují natočení radlice na hranu, mají velkou záběrovou sílu a používají se v případech velmi tvrdého nebo zmrzlého materiálu.

1.6.2 Pracovní zařízení rozrývací – rozrývače

Rozrývače používají jako pracovní nástroj rozrývací zuby či trny a používají se k narušení těžko rozpojitelné horniny, pro její další bezproblémové zpracování.

1.6.3 Pracovní zařízení jeřábové

Tyto stroje se používají například jako montážní prostředek pro ukládání potrubí do připravených rýh.

1.7 ZHUTŇOVACÍ STROJE

• zhutňovací válce statické – u těchto strojů je zhutňovací účinek vytvářen jejich vlastní hmotností;
• zhutňovací válce vibrační – zde je vytvářen zhutňovací účinek rychle za sebou následujícími rázy běhounu na zeminu, které vyvolávají rozkmitání zeminy do značné hloubky;
• zhutňovací válce oscilační – jedná se o vibrační válce, které je možné použít pro hutnění v zástavbě. Jsou vybaveny měřičem zhutnění;
• vibrační desky;
• vibrační pěchy;
• výbušná dusadla.

2 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO ZEMNÍ PRÁCE

Daný výpočet se skládá z několika kroků, kdy nejpřehlednějším řešením je sestavení hodnot do přehledné tabulky:

1. Určení vstupních dat. Vstupními daty se rozumí třída těžitelnosti zeminy [–], objem zeminy, kterou se chystáme vytěžit a přemístit [m³], vzdálenosti skladovacích ploch pro daný materiál [km].

2. Volba libovolného počtu kombinací strojních sestav. Tím se rozumí zvolení konkrétních strojů, které se nám jeví jako optimální pro provedení dané činnosti. U těchto strojů je důležité zjistit základní informace potřebné k provedení výpočtu, a to objem lopaty či korby [m³], předpokládané výkony [m³/h] a předpokládané provozní náklady [Kč/h].

2.1 VZOROVÝ VÝPOČET PRO VARIANTU A

Máme vytěžit stavební jámu o rozměrech 125 m x 18 m x 2 m v zemině třídy těžitelnosti 2. Veškerou vytěženou zeminu máme odvézt na skladovací plochu mimo staveniště. Cesta vedoucí přes staveniště na skládku je dlouhá 250 m, přípustná rychlost na této komunikaci je 10 km/h. Cesta dále na skládku po silnici měří 8 km, přičemž přípustná rychlost je tu 50 km/h. Hmotnost nevytěžené zeminy je 1,8 t/m³.

Varianta A: menší kolové rypadlo s obsahem lopaty 0,4 m³ – předpokládaný výkon 21,1 m³/h, předpokládané provozní náklady 469 Kč/h. Sklápěč s nosností 8,2 t – předpokládané provozní náklady 240 Kč/h.

• 1. Objem vykopané zeminy: 125 x 18 x 2 = 4 500 m³ zeminy.
• 2. Kolik převeze sklápěč: 8,2 t : 1,8 t/m³ = 4,56 m³ zeminy.
• 3. Doba naložení sklápěče rypadlem: 4,56 m³ : 21,1 m³/h = 0,216 h.
• 4. Doba jízdy sklápěče:
  • Po staveništi: [0,25 km : 10 km/h] x 2 jízdy = 0,04 h
  • Mimo staveniště: [8 km : 50 km/h] x 2 jízdy = 0,32 h
  • Čas nakládky: 0,216 h
  • Čas vykládky (odhadem): 0,100 h
  • Celkový čas 1 cyklu: 0,676 h
• 5. Výkon sklápěče: 4,56 m³ : 0,679 h = 6,72 m³/h
• 6. Určení počtu sklápěčů: 21,1 m³/h : 6,75 m³/h = 3,13
• Aby rypadlo mohlo pracovat bez čekání, je nutné navrhnout 4 sklápěče.

Vzorové uspořádání tabulky:

Uvedené hodnoty jsou pouze informativní, výpočty zbylých variant ve sloupci B a C jsou obdobné jako u varianty A – sloupec B a C uvádí další možné strojní sestavy. Po dopočítání libovolného počtu kombinací strojních sestav se vybere nejvhodnější sestava podle předem stanovených kritérií. U většiny případů bude rozhodujícím kritériem cena.

3 STROJE PRO BETONÁŘSKÉ PRÁCE

Nejprve si uvedeme základní stroje, které spadají do této kategorie.

3.1 MÍCHAČKY

Tyto stroje slouží k výrobě směsí přímo v místě výstavby. Hlavní nevýhodou míchaček je ruční dávkování složek, čímž není zajištěna konstantní kvalita směsi. Rozhodujícími parametry u tohoto stroje jsou objem bubnu a typ míchacího zařízení. V závislosti na těchto parametrech je možné míchačky dělit na:

• spádové míchačky (gravitační) – u tohoto typu jsou míchací lopatky umístěny po obvodě bubnu. Spádové míchačky můžeme dále členit na míchačky se sklopným případně nesklopným bubnem;
• míchačky s nuceným mícháním – ty se dělí na talířové nebo žlabové a ty dále na protiproudé, rotorové a planetové.

3.2 BETONÁRNY

Betonárny lze rozdělit na dva základní typy, a to betonárny mobilní a stacionární. Jsou určeny pro výrobu většího množství směsí a lze je dále členit podle výkonnosti na malé, střední a velké. Vzhledem k tomu, že se jedná o automatizovaný, případně poloautomatizovaný provoz, lze předpokládat konstantní kvalitu vyráběné směsi.

3.3 AUTODOMÍCHÁVAČE A AUTOMÍCHAČE

Jedná se o stroje určené k primární dopravě betonových směsí, což znamená z betonárny na místo stavby. Hlavní rozdíl mezi výše zmiňovanými stroji je, že autodomíchávač je plněn již namíchanou betonovou směsí, zatímco automíchač směsí suchou, která je s vodou smísena přímo ve stroji, ale až na stavbě. V ČR se automíchače prakticky nepoužívají a k dopravě betonových směsí jsou používány zejména autodomíchávače. Hlavním kritériem při výběru těchto strojů je objem bubnu.

3.4 VALNÍKY

Bývají používány pro přepravu tuhých betonů na krátké vzdálenosti. Patří taktéž do primární dopravy betonové směsi.

3.5 KOLEČKA

Slouží k sekundární dopravě jak sypkých materiálů, tak i k dopravě betonu na krátké vzdálenosti.

3.6 ŽLABY A SKLUZY

Slouží k dopravě tekutých směsí ve sklonu do 60°, v případě vyšších sklonů je nutné využívat skluzy uzavřené. Jedná se stejně jako u koleček o sekundární způsob dopravy.

3.7 PÁSOVÉ DOPRAVNÍKY

Jsou určeny pro sekundární dopravu především tuhých betonových směsí.

3.8 BÁDIE

Jedná se o další způsob sekundární dopravy směsí. Jde o objemný koš, zavěšený na zdvihacím mechanismu. Díky tomuto zavěšení je možné směsi dopravovat do značných výšek i vzdáleností, ovšem pouze v rozsahu zvedacího mechanismu.

3.9 ČERPADLA BETONOVÉ SMĚSI

Čerpadla mohou být součástí autodomíchávačů, případně mohou být upevněna na speciálním automobilovém podvozku. Díky zalomeným výložníkům jsou lehce přepravovatelné po místních komunikacích, ale zároveň umožňují velké dosahy pro ukládání směsí. Proto se tyto stroje řadí k nejpoužívanějším způsobům sekundární dopravy směsí u staveb většího rozsahu.

3.10 STROJE PRO ZHUTŇOVÁNÍ BETONU

Je všeobecně známo, že pevnost betonu je závislá na kvalitě zhutnění. Při zhutňování dochází k vytlačování přebytečného vzduchu a k zatékání betonové směsi do všech míst betonované konstrukce. K těmto pracím se užívají dva základní typy strojů, a to:

• vibrátory ponorné;
• vibrátory příložné (např. vibrační latě) – tyto se dále dělí na nízkofrekvenční a vysokofrekvenční.

4 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO BETONÁŘSKÉ PRÁCE

Existují tři základní skupiny strojů určených k betonování, a to stabilní čerpadla, mobilní čerpadla či takzvané „bádie“, které jsou umístěny na zvedacích mechanismech.

4.1 POSTUP POROVNÁNÍ TĚCHTO TŘÍ ZÁKLADNÍCH VARIANT SI UKÁŽEME NA NÁSLEDUJÍCÍM VZOROVÉM PŘÍKLADĚ

Uvažujme se skutečností, že hodláme vybetonovat železobetonový monolitický skelet, kdy objem betonové směsi, kterou je nutné zpracovat, je roven 3 624 m³.

Varianta A: Věžový jeřáb s pojezdem doplněný betonovací nádobou (bádií), standard času pro betonáře je 0,434 h/m³, výkon jeřábu je odhadem stanoven na 8 m³/h, provozní náklady jeřábu činí 234 Kč/h.

Varianta B: Menší stabilní čerpadlo, standard času pro betonáře je 0,303 h/m³, výkon čerpadla je 25 m³/h, provozní náklady čerpadla činí 375 Kč/h.

Varianta C: Mobilní čerpadlo, standard času pro betonáře je 0,203 h/ m³, výkon čerpadla je 60 m³/h, provozní náklady čerpadla činí 835 Kč/h.

Vzorové uspořádání tabulky – uvedené hodnoty jsou pouze informativní:

5 STROJE PRO MONTÁŽNÍ PRÁCE

Při výstavbě staveb větších rozměrů je téměř vždy využito velké množství zdvihacích mechanismů; proto si nejprve uveďme alespoň základní stroje, které se do této kategorie řadí.

5.1 VĚŽOVÉ JEŘÁBY

Jedná se o jeřáby, které umožňují obsluhu značných ploch z jednoho postavení. Tyto typy jeřábů bývají zpravidla využívány u vyšších staveb a u staveb, kde se uvažuje delší časové nasazení zvedacích mechanismů. Tuto kategorii lze členit z několika hledisek, mezi základní bych zařadil:

5.1.1 Členění podle únosnosti

• lehké jeřáby – skupina s nosností do 3 tun a používá se pro výstavbu domů do výšky 5 podlaží a šířky okolo 12 m;
• střední jeřáby – skupina s nosností od 3 do 6 tun a používá se pro výstavbu budov do výšky 12 podlaží;
• těžké jeřáby – skupina s nosností od 6 tun výše a je užívána pro výstavbu výškových budov a rozsáhlých komplexů.

5.1.2 Členění podle typu otoče

• s dolní otočí – u této varianty bývají protizávaží umístěna ve spodní části věže a jeřáb se tak otáčí celý, včetně věže. Tento fakt je nutné si uvědomit a jeřáb navrhnout v dostatečné vzdálenosti od budované stavby či jakýchkoli jiných překážek;
• s horní otočí – u této varianty je protizávaží situováno na výložníku, otočný je tedy pouze výložník a věž je stabilní. Při užití této varianty je tedy možné jeřáb umístit blíže k budované stavbě či jiným překážkám.

5.1.3 Členění podle pojezdu

• s pojezdem – tento typ jeřábu je postaven na takzvané jeřábové dráze. Nevýhodou této varianty je nutnost zbudování jeřábové dráhy, což je finančně značně náročné. Nevýhoda se však může projevit jako zanedbatelná, jelikož hlavní výhodou je schopnost obsluhy značných vzdáleností jedním strojem;
• bez pojezdu – výhodou těchto strojů jsou nižší náklady na založení stroje, naopak nevýhodou je pouze jedna pozice stroje a tudíž pouze dosah na omezené ploše.

5.1.4 Členění podle typu věže

• s příhradovou věží – jedná se o nejvíce využívaný typ. Výška věže je proměnná, její změna se provádí vsunutím či odebráním muzikusu věže. Změnu navíc provádí přímo jeřáb sám. Výška věží u těchto typů jeřábů může dosahovat i výšek více než 100 m. Věž je ovšem nutné kotvit do budované konstrukce;
• s teleskopickou věží – tato konstrukce je užívána pouze u malých jeřábů. Jedná se o duté dílce, které se do sebe teleskopicky zasouvají;
• šplhavé – tento typ jeřábu má neměnnou délku věže. Nicméně tento typ jeřábu roste společně s budovanou stavbou.

5.1.5 Členění podle typu sestavení

• montované – tyto typy jeřábů potřebují ke svému smontování jiný zvedací mechanismus, což je jejich hlavní nevýhodou. Naopak výhodou je vyšší dosah a nosnost;
• samostavitelné – tyto typy jeřábů nevyžadují pro své uvedení do provozuschopného stavu žádný další zdvihací mechanismus, což je nespornou výhodou. Daní za tuto skutečnost je však nízká nosnost těchto jeřábů.

5.2 MOBILNÍ JEŘÁBY

Jsou to jeřáby, které jsou schopny samostatného pohybu po staveništi, případně i veřejných komunikacích. Jejich hlavní výhodou je tedy jejich mobilita a skutečnost, že nevyžadují zhotovení zvláštních podkladních ploch. Naopak hlavní nevýhodou těchto jeřábů je možnost vyložení pouze pod určitým úhlem. Tím je značně omezena možnost využití jeřábu při budování vyšších staveb. Jeřáby se dají dělit z hlediska několika základních kritérií, a to:

5.2.1 Typ podvozku

• automobilové podvozky – výhodou těchto jeřábů je hlavně možnost libovolné přepravy po běžných silnicích, nevýhodou zase nižší únosnosti a menší dosahy;
• pásové podvozky – výhodou těchto jeřábů je zejména pohyb v těžkých staveništních podmínkách, nevýhodou je však nutnost zajištění speciálních návěsů na dopravu na stavbu;
• speciální kolové podvozky – hlavní výhodou těchto typů jeřábů je značná únosnost a vyložení, nevýhodou je však doprava na staveniště. Jedná se o velmi rozměrné automobily, a tak je nutné žádat o schválení dopravní trasy a doplnit jeřáb o doprovodná vozidla.

5.2.2 Typ výložníku

• příhradový výložník;
• teleskopický výložník.

5.3 SPECIÁLNÍ JEŘÁBY

Jedná se o těžkotonážní zvedací a montážní jeřáby, mezi které patří:

• deriky;
• lanové (kabelové) jeřáby;
• portálové jeřáby.

5.4 STAVEBNÍ VÝTAHY

Stavební výtahy se používají pro dopravu materiálu a osob do vyšších pater. Stavební výtahy se navrhují hlavně podle nosnosti a rozměrů klece.

5.5 STAVEBNÍ PLOŠINY A LÁVKY

Tato zařízení jsou nezbytná hlavně při opravách a údržbě budov, neboť umožňují bezpečnou práci i ve velkých výškách. Sem řadíme několik typů zařízení:

• stavební plošiny;
• závěsné lávky;
• závěsné klece;
• závěsné sedačky.

5.6 MOBILNÍ VYSOKOZDVIŽNÉ PLOŠINY

Tato zařízení jsou používána jak pro venkovní, tak pro vnitřní práce. Především pak pro údržbu, čištění a opravy fasád a různé montážní práce ve velkých výškách. I zde existuje několik druhů zařízení, mezi které patří:

• teleskopické stožáry;
• teleskopické výložníky;
• kloubové ramenové výložníky;
• kombinované plošiny ramenové s teleskopickými výložníky;
• nůžkové plošiny.

6 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO MONTÁŽNÍ PRÁCE

Existují dva základní typy zdvihacích mechanismů, a to jeřáby věžové a mobilní.

Srovnání u této kategorie provedeme na věžovém jeřábu s pojezdem, u kterého je nutné uvažovat se zřízením jeřábové dráhy, sloužící pro pojezd věžového jeřábu a jeřábem mobilním.

Máme smontovat železobetonový skelet s panelovými stropy. Rozměry skeletu jsou 30 m x 18 m x 9 m, zastavěná plocha tedy je rovna 540 m² a obestavěný prostor 4 860 m³. Konstrukce se skládá z 36 sloupů o hmotnosti po 1,8 t, 30 průvlaku o hmotnosti po 3,6 t, 16 ztužidel o hmotnosti po 3,0 t a 100 stropních panelů o hmotnosti po 3,2 t. Celková hmotnost skeletu je tedy 541 t.

Věžový jeřáb MB1030 má hodinovou taxu cca 500 Kč/h, montáž jeřábové dráhy stojí cca 180 Kč/h.

Automobilní jeřáb AD28T má taxu cca 730 Kč/h.

Valník s ramenovým nakládačem má taxu cca 212 Kč/h.

Automobilní jeřáb začne pracovat až po navezení materiálu prostřednictvím valníku, valník zase ukončí činnost dříve než jeřáb. Přepokládejme, že jejich pracovní činnost bude zkrácena o jedno pracovní pole, tudíž budou pracovat 4/5 z celkové předpokládané doby. Tedy 4/5 x 121 h.

Zbylé hodnoty se vypočítají obdobně jako hodnoty ve vzorové variantě A.

7 HLAVNÍ ZÁSADY BEZPEČNOSTI

7.1 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 591/2006 SB., O BLIŽŠÍCH MINIMÁLNÍCH POŽADAVCÍCH NA BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

Příloha nařízení č. 2, stanovuje bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi.

Obecné požadavky na obsluhu strojů

Před použitím stroje musí být obsluha seznámena s místními provozními a pracovními podmínkami, které by mohly mít vliv na bezpečnost práce. Jedná se zejména o:

• únosnost půdy a všech dalších míst, přes které se bude stroj pohybovat;
• sklony pojezdové roviny;
• uložení podzemních vedení inženýrských sítí, případně jiných podzemních překážek;
• umístění nadzemních vedení a překážek.

Při provozu strojů je nutné zajistit stabilitu stroje v průběhu všech prací.

Pokud je u stroje předepsáno zvláštní signalizační zařízení, je uvedení stroje do chodu signalizováno výstražným zvukovým či světelným signálem. Obsluha musí dále vyčkat, než všechny fyzické osoby opustí ohrožený prostor. Pokud není stanoveno jinak, pak je ohrožený prostor stroje vymezen maximálním dosahem pracovního zařízení, který je zvětšen o 2 metry.

Při použití stroje na pozemních komunikacích se postupuje podle zvláštních právních předpisů (např. podle zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, nebo zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů).

Stroje, které způsobují vibrace, lze používat pouze za předpokladu, že nemají negativní vliv na okolní stavby, výkopy, podzemní vedení apod.

Stroje pro zemní práce

Vzdálenost stroje od okraje svahu musí být stanovena tak, aby nedošlo ke zřícení stroje. Je stanovena buď na základě technologického postupu, nebo před zahájením prací zhotovitelem.

Pod stěnou nebo svahem musí být vykonávána pracovní činnost v dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo k zasypání stroje a ohrožení jeho obsluhy.

Při použití více strojů je dodržována taková vzdálenost, aby nedošlo k vzájemnému ohrožení provozu strojů.

Při jízdě ze svahu nebo práci v něm používá obsluha bezpečnou techniku jízdy, aby nedošlo ke ztrátě stability stroje a jeho případnému převrácení.

Při nakládce materiálu na dopravní prostředek lze manipulovat s pracovním zařízením pouze nad ložnou plochou dopravního prostředku. Pokud by bylo nutné takto manipulovat nad kabinou řidiče, zajistí se, aby se v kabině nevyskytovala žádná fyzická osoba.

Pokud je stroj naložen materiálem, je nutné, aby bylo pracovní zařízení ustaveno, případně zajištěno v přepravní poloze. Nesmí dojít ke ztrátě stability a omezení výhledu obsluhy. Obsluha nesmí opustit své místo, aniž by spustila pracovní zařízení na zem, nebo ho umístila do předepsané přepravní polohy.

Při práci dozerem (hrnutí zeminy) nesmí přesahovat břit radlice okraj svahu či výkopu. Jedinou výjimkou je zahrnování výkopu.

Převisy vzniklé při práci rypadlem je nutné neprodleně odstranit, aby nedošlo k ohrožení.

U strojů pro zemní práce není dovoleno roztloukání horniny dnem lopaty, urovnávání terénu otáčením lopaty, případně vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje (pokud není v návodu stanoveno jinak).

Stroje smí být čištěny pouze při vypnutém motoru a na bezpečném místě, kde nehrozí sesuv zeminy apod.

Pokud bude použito přídavné zdvihací zařízení dodané výrobcem, je nutné se řídit jak pokyny výrobce, tak požadavky na bezpečný provoz a používání zdvihacích zařízení.

V případě použití skrejpru je nutné provést opatření k tomu, aby nedošlo k nárazu radlice do vyčnívajících pevných překážek (např. kameny, pařezy apod.). Zařízení technického vybavení (např. požární hydrant, kanalizační poklop, apod.) musí být zabezpečena proti poškození. Je-li skrejpr v provozu, musí být jeho pracovní prostor zabezpečen proti pohybu fyzických osob. Při přesunu skrejpru musí být korba vždy zvednuta a uzavřena.

Míchačky

Před uvedením míchačky do provozu musí dojít k řádnému ustavení stroje a zajištění v horizontální poloze. K plnění míchačky smí docházet pouze, je-li míchačka v provozu a buben rotuje. V případě ručního plnění nesmí docházet k zásahu lopaty do rotujícího bubnu. Stejně tak není dovoleno čistit míchačku za chodu tak, že by došlo ke kontaktu předmětu drženého v ruce s rotujícím bubnem, což by mohlo mít za následek pracovní úraz.

Obsluha nesmí vstupovat do prostoru, který je ohrožen pohybem násypného koše. Při opravě nebo čištění míchačky, vybavené násypným košem, musí být koš nejprve mechanicky zajištěn určeným ochranným prostředkem. Vstup na konstrukci míchačky je dovolen jen v případě odpojení stroje od elektrické energie.

Dopravní prostředky pro přepravu betonových a jiných směsí

Před jízdou, to znamená po ukončení plnění nebo vyprazdňování přepravního zařízení, je nutné zajistit výsypné zařízení v přepravní poloze v souladu s návodem k používání. Při přejímce a při ukládání betonové směsi musí být vozidlo na přehledném a dostatečně únosném místě a nesmí se zde vyskytovat překážky, které by mohly bránit manipulaci a potřebné vizuální kontrole.

Čerpadla směsi a strojní omítačky

Potrubí, hadice a například žlaby nesmí přetížit nebo nadměrně namáhat lešení, bednění, stěny výkopu apod. Vyústění potrubí na čerpání směsi musí být dostatečně zajištěno, aby byla minimalizována možnost zranění následkem pohybu, způsobeného dynamickými účinky dopravované směsi.

Musí být zajištěna dostatečná komunikace mezi obsluhou čerpadla a obsluhou provádějící nanášení malty.

Tlakové stroje je možné čistit či rozebírat pouze v případě, že nejsou pod tlakem.

Pro dopravu směsi k čerpadlu musí být zajištěn bezpečný příjezd.

Při provozu čerpadel je nutné dodržovat návod k použití. Není dovoleno přehýbat hadice, manipulovat se spojkami a ručně přemísťovat hadice a potrubí, není-li výrobcem stanoveno jinak.

Obslužné místo pojízdného čerpadla musí být přehledné a v prostoru manipulace s potrubím se nesmí nacházet překážky, které by omezovaly manipulaci s výložníkem.

Autočerpadlo musí být umístěno tak, aby byla dodržena bezpečná vzdálenost od okrajů výkopu, podpěr lešení apod.

V pracovním prostoru výložníku autočerpadla se nesmí zdržovat žádná fyzická osoba. Manipulace s rozvinutým výložníkem smí probíhat až po zajištění stability autočerpadla. V případě přemísťování autočerpadla musí být výložník složen v přepravní poloze.

Společná ustanovení o zabezpečení strojů při přerušení a ukončení práce

Závady a provozní odchylky stroje musí být pravidelně zaznamenávány a musí s nimi být seznámena i střídající se obsluha stroje.

Stroj musí být zajištěn proti samovolnému pohybu. Po ukončení práce musí být zajištěno proti samovolnému pohybu také pracovní zařízení stroje podle návodu k používání. Je nutné provést opatření, která zabrání samovolnému spuštění stroje a jeho neoprávněnému užití jinou fyzickou osobou.

Po ukončení práce musí být stroj odstaven tak, aby nezasahoval do komunikace, nebyla ohrožena stabilita stroje a aby stroj nebyl ohrožen padajícími předměty či pracemi prováděnými v jeho okolí.

Přeprava strojů

Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho pracovního zařízení musí respektovat návody k používání, případně místní bezpečnostní předpis. Stroje musí být zajištěny proti posunutí, aby nemohlo dojít ke zřícení z dopravního prostředku a ohrožení třetích osob.

Při nakládání musí být dopravní prostředek zajištěn proti pohybu a musí stát na dostatečně pevné ploše. Všechny fyzické osoby se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti, aby nemohlo dojít k jejich zranění.

7.2 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 378/2001 Sb., KTERÝM SE STANOVÍ BLIŽŠÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNÝ PROVOZ A POUŽÍVÁNÍ STROJŮ, TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, PŘÍSTROJŮ A NÁŘADÍ

Tímto nařízením vlády se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Jedná se o jeden ze základních dokumentů týkajících se této problematiky, který se zabývá:

• používáním strojních zařízení – spouštění, zastavování, doprava, opravy, seřizování, manipulace, úpravy, údržba a čištění po celou dobu provozu;
• nebezpečným prostorem uvnitř nebo vně zařízení;
• ochranným zařízením;
• obsluhou strojů;
• průvodní dokumentací (návody výrobce);
• provozní dokumentací (revize, kontroly apod.);
• minimálními požadavky na bezpečný provoz a používání strojů;
• ochrannými zařízeními.

V následující části budou popsány přílohy tohoto nařízení vlády. Nejedná se o plné znění, jde pouze o nastínění problematiky v několika bodech.

Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání břemen a zaměstnanců

• pevnost a stabilita během užívání s ohledem na velikost a hmotnost břemen, u pojízdného zařízení také vlastnosti podkladu;
• zabránění zranění zaměstnanců, zajištění jejich bezpečnosti;
• zabránění pádu zařízení nebo jeho posunu;
• zabránění samovolnému uvolnění pracovního zařízení;
• vyznačování jmenovité nosnosti;
• označení vázacích prostředků;
• opatření, aby se zaměstnanci nenacházeli pod zavěšeným břemenem, aby se břemena nepřepravovala nad nechráněnými pracovišti;
• volba vhodných vázacích prostředků s ohledem na manipulované břemeno;
• skladování závěsných prostředků (nesmí docházet k jejich záměně či poškození);
• zřetelné označení dočasně instalovaného zařízení;
• zřetelné označení zařízení, které není určeno pro zdvihání zaměstnanců;
• zvláštní požadavky na používání zařízení pro bezpečné zdvihání zaměstnanců.

Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemísťování zavěšených břemen

• zajištění bezpečnosti zaměstnanců;
• ochrana proti sklopení, převrácení, posunutí nebo sklouznutí břemene;
• pravidelné kontroly a údržby zařízení;
• opatření zabraňující kolizi břemene nebo zařízení s okolními předměty či zaměstnanci;
• způsob vázání nebo odvazování břemene;
• zajištění vzájemné koordinace obsluh v případě použití více zařízení;
• provádění dohledu nad zavěšeným břemenem;
• zastavení provozu zařízení z důvodu špatných povětrnostních podmínek.

7.3 VZOROVÁ TABULKA RIZIK – STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE

Příloha 1

TYPICKÁ STROJNÍ SESTAVA

1 Stroje určené pro dopravu

1.1 Nákladní automobil Tatra T163 – Jamal

• Využití stroje:
  • Nákladní automobil bude využit k převozu vytěžené zeminy ze stavby na místo určení a následně k dopravě potřebných sypkých materiálů.

1.2 Nákladní automobil Tatra T815 8 x 8

• Využití stroje:
  • Nákladní automobil bude využit k převozu vytěžené zeminy ze stavby na místo určení a následně k dopravě potřebných sypkých materiálů.

1.3 Nákladní automobil DAF FAG CF75.360

• Využití stroje:
  • Nákladní automobil bude využit k dopravě bednění, výztuží a podobně.
  • Technické údaje:
  • Motor: PR265, 265 kW (360 k)
  • Převodovka: manuální, 8 rychlostí
  • Manuální uzávěrka diferenciálu
  • Celková technická hmotnost vozidla je 26 tun
• Rozměry:
  • BL = 8,9 m
  • TL = 11,28 m
  • WB = 6,6 m
  • AE = 3,3 m
  • TB = 2,49 m
  • SB = 1,82 m
  • RB = 0,79 m

2 Stroje určené pro zemní práce

2.1 Dozer pásový Caterpillar D6R – XL

• Využití stroje:
  • Stroj bude užit k sejmutí ornice po celé ploše staveniště podle projektové dokumentace.

• Rozměry:
  • 1 – rozchod pásů – 1 880 mm
  • 2 – šířka dozeru – 2 640 mm
  • 3 – výška stroje – 3 195 mm
  • 4 – délka styku pásu s terénem – 2 610 mm
  • 7 – světlá výška podvozku – 383 mm
  • 8 – výška tažné tyče – 576 mm
• Motor:
  • Celkový výkon je 157 kW / 210 k
• Hmotnosti:
  • Přepravní hmotnost je 15 392 kg
  • Provozní hmotnost je 19 009 kg
• Radlice:
  • Objem radlice je 5,61 m³
  • Šířka / výška / hloubkový dosah je 3 260 / 1 412 / 459 mm
  • Hmotnost je 2 973 kg

2.2 Grejdr Caterpillar 160M

• Využití stroje:
  • Stroj bude využit při výstavbě staveništní komunikace, a to jak na sejmutí ornice, tak i k následné úpravě povrchu komunikace která bude zpevněna kamennými frakcemi.

• Rozměry:
  • 1 – výška – 3 293 mm
  • 7 – délka od protizávaží k rozrývači – 10 144 mm
  • 8 – světlá výška nápravy – 341 mm
  • 13 – šířka – 2 493 mm
• Motor:
  • Cat C9 ACERT VHP
  • Výkon je 159kW / 216k
• Radlice:
  • Šířka / výška / tloušťka je 4 300 / 686 / 25 mm
  • Poloměr zakřivení je 413 mm
• Dosah radlice:
  • Posun do boku – doprava / doleva – 950 / 820 mm
  • Maximální hloubkový dosah je 750 mm
  • Maximální zdvih nad terén je 452 mm
• Hmotnosti:
  • Základní – 15 903 kg
  • Maximální – 23 947 kg

2.3 Kolové rypadlo Caterpillar M316D

• Využití stroje:
  • Rypadlo bude využito k těžbě základových konstrukcí.

• Rozměry:
• Dosahy:
  • Délka násady – 2 400 mm
  • Výškový / hloubkový dosah je 10 250 / 5 870 mm
  • Hloubkový dosah při svislé stěně je 3 900 mm
  • Hloubkový dosah při vodorovném dnu 2,5 m je 5 670 mm
  • Dosah je 9 360 mm
• Motor:
  • Cat C 6.6 ACERT
  • Celkový výkon 124kW / 169k
• Hmotnost:
  • Celková je 17 650 kg

2.4 Kolový smykový nakladač Caterpillar 256C

• Využití stroje:
  • Nakladač bude využit k nakládání drobného odpadu a zeminy a též k rozvážení materiálu po staveništi.

• Rozměry:
  • 3 – délka s lopatou na zemi – 3 692 mm
  • 4 – výška – 2 083 mm
  • 5 – maximální celková výška – 3 998 mm
  • 14 – šířka – 1 676 mm
• Motor:
  • Cat C 3,14T
  • Celkový výkon 62 kW / 84 k
• Hmotnost:
  • Provozní hmotnost je 3 432 kg
• Lopata:
  • Objem je 0,43 m³

2.5 Rypadlo-nakladač Caterpillar 442E

• Využití stroje:
  • Rypadlo-nakladač bude využit k hloubení základových konstrukcí a nakládání odpadu a zeminy, taktéž bude využit k rozvážení materiálu po staveništi.

• Rozměry:
  • B – přepravní výška – 3 914 mm
  • R – šířka – 2 368 mm
  • A – celková délka – 5 809 mm
  • M – maximální výškový dosah – 4 238 mm
  • N – hloubkový dosah – 4 575 mm
  • P – vodorovný dosah – 6 022 mm
  • Q – dosah při maximálním zdvihu – 1 713 mm
• Motor:
  • Cat 3054C-T
  • Celkový výkon 75 kW / 102 k
• Hmotnosti:
  • Provozní hmotnost je 7 940 kg
• Nakládací lopata:
  • Objem je 1 m³

3 Stroje určené pro betonáž

3.1 Autodomíchávač AM 369 na podvozku Tatra 815 6×6

• Využití stroje:
  • Autodomíchávač bude využit k přepravě betonu z betonárky na staveniště při betonáži základových konstrukcí, podlah a obvodových nosných zdí skladu.

• Rozměry:
  • Maximální šířka vozidla je 2 500 mm
• Technické údaje o vozidle:
  • Celková hmotnost 27 200 kg
  • Pohotovostní hmotnost je 13 100 kg
  • Maximální rychlost je 70 km / hod.
  • Maximální rychlost plného stroje je 60 km/hod.
• Technické údaje o nástavbě:
  • Objem bubnu je 10,25 m³
  • Objem vodní nádrže je 680 l
  • Čas pro naplnění 1 m³ směsi je 5 – 15 s
  • Čas pro vyprázdnění 1 m³ směsi je 10 – 50 s

3.2 Autočerpadlo Schwing S34x

• Využití stroje:
  • Čerpadlo bude využito k přepravě betonu od domíchávače do konstrukce na staveniště při betonáži základových konstrukcí, podlah a obvodových nosných zdí skladu.

• Technické údaje o výložníku:
  • Vertikální / horizontální dosah je 34 / 30 m
  • Počet ramen výložníku jsou 4
  • Dopravní potrubí má průměr 125 mm
  • Délka koncové hadice je 4 m
• Technické údaje čerpací jednotky:
  • Typ P 2023
  • Počet zdvihů 27 / min
  • Dopravené množství betonové směsi je 136 m³/hod.
  • Tlak betonu je maximálně 85 barů

4. Stroje určené k manipulaci s břemeny

4.1 Věžový jeřáb Liebherr 110EC-B 6

• Využití stroje:
  • Věžový jeřáb bude využit k přepravě bednících bloků při bednění stěn, k přepravě těžkých kusových materiálů při výstavbě nosné ocelové konstrukce a to jak u skladu tak i u administrativní části a k přemísťování cihel při výstavbě administrativní části.
• Technické údaje:
  • Maximální nosnost je 6 tun při vyložení 20 m
  • Maximální vyložení je 55 m s nosností 1,35 tuny
  • Jeřáb je uložen na kolejích a je stacionární, nepojízdný
  • Jedná se o jeřáb s horní otočí.

Rozhodujícím prvkem při návrhu zvedacího mechanismu byl svařovaný vazník o hmotnosti přibližně 1,66 tuny, jež je zapotřebí osadit ve vzdálenosti 45 m od osy jeřábu.

Vzhledem k délce výstavby a zejména potřebě osazení nosné střešní konstrukce tvořené ocelovými prvky až po vyzdění obvodových zdí jsem zvolil tento věžový jeřáb, který daným podmínkám zcela vyhovuje.

Diagram vyložení a nosností:

Daný typ jeřábu je schopen na vzdálenost 45 m dopravit břemeno o hmotnosti až 2,15 tuny, což je pro náš objekt zcela dostačující.

4.2 Věžový jeřáb Liebherr 90 EC-B 6

• Využití stroje:
  • Věžový jeřáb bude využit k přepravě palet cihelných bloků POROTHERM, k přepravě výztužných armokošů a při přemisťování těžkých prefabrikátů.
  • Maximální nosnost je 6 tun při vyložení 17,5 m
  • Maximální vyložení je 50 m s nosností 1,40 tuny
  • Jeřáb je uložen na podstavě a je stacionární, nepojízdný
  • Jedná se o jeřáb s horní otočí
  • Rozměr podstavy: 3,8 m x 3,8 m (založení na zpevněné štěrkové ploše) – zhutněný podklad Edef2 = 50 MPa, max. Edef2/Edef1 ≤ 2,1 (doporučená hodnota 2,5)
  • Maximální výška háku: 22,65 m
• Návrh dílců jeřábu:
  • Věž (5+1) – 1 x spodní díl 10,0 m + 5 x díl 2,5 m = 22,5 m
  • Výložník – 9,8 m + 10,0 m + 10,0 m + 2,5 m + 7,5 m + 5,0 + 5,0 = 49,8 m

Způsob založení věžového jeřábu:

Diagram vyložení a nosností:

A) NEJVZDÁLENĚJŠÍ BŘEMENO – Paleta zdících prvků POROTHERM
B) NEJTĚŽŠÍ BŘEMENO – Schodišťové rameno 15 x 165 x 300 mm
C) NEJBLIŽŠÍ BŘEMENO – Výztužný armokoš (OCEL B 500 B)

Daný typ jeřábu je schopen na vzdálenost 50 m dopravit břemeno o hmotnosti až 1,4 t.

4.3 Autojeřáb Demag AC 120

• Využití stroje:
  • Autojeřáb bude využit ke stavbě čtyř nosných věží.
• Rozměry:
  • Maximální délka 14 180 mm
  • Maximální šířka je 7 000 mm

• Technické údaje:
  • Maximální nosnost je 120 tun na vyložení 3 m
  • Teleskopický výložník je12,5 m – 60 m
  • Špičkový výložník 9,1 – 17,0 – 25 – 33 m
  • Pohon kol a řiditelnost10 x 8 x 8
  • Provozní cestovní hmotnost 60 tun

Zvolený jeřáb musí být schopen vyzdvihnout nosnou věž ve vzdálenosti zhruba 15 m o hmotnosti okolo 19,5 tuny, což je, z diagramu nosnosti, bez obtíží splněno.

4.4 Pracovní plošina Compact 12DX

• Využití stroje:
  • Plošina bude využívána při montáži střešní konstrukce haly, dále při provádění opláštění stavby či osazování rozvodů.

• Technické údaje:
  • Maximální výška koše je 10,4 m
  • Pracovní výška je 12,4 m
  • Nosnost koše je 0,45 tuny
  • Rychlost pojezdu je 5,5 – 10 km / hod.
  • Čas zdvihání/spouštění je 35 / 35 sec.
  • Výkon motoru Deutz je 17,9 kW
  • Celková hmotnost je 3,85 tuny

• Rozměry:
  • Délka „A“ je 2,65 m
  • Šířka „B“ je 1,8 m
  • Průjezdná výška „C“ je 2,55 m
  • Rozměry koše jsou 2,5 m x 1,55 m

5 Stroje zeměměřické

5.1 Digitální teodolit PENTAX ETH 310

• Využití:
  • Umožňují jednoduše vynulovat horizontální úhel na určitém směru nebo uzamknout a uvolnit libovolný horizontální úhel.

• Technické údaje:
  • Obraz v dalekohledu – vzpřímený
  • Zvětšení dalekohledu – 30 x
  • Zorné pole ve 100m – 2,6 m
  • Minimální zaostření – 1,35 m
  • Kompenzátor – ne
  • Přesnost – 10″ (30 cc)
  • Typ displeje – LCD
  • Počet displejů – 2 oboustranně
  • Citlivost krabicové libely – 8′ / 2 mm
  • Citlivost alhidádové libely – 40″ / 2 mm
  • Zvětšení optické centrace – 3 x
  • Trojnožka – odnímatelná
  • Pracovní teplota – -20 °C až +50 °C
  • Typ napájení – 4 x tužkové baterie
• Rozměry:
  • Šířka přístroje – 168 mm
  • Výška přístroje – 330 mm
  • Délka přístroje – 158 mm
  • Váha přístroje – 4,6 kg

5.2 Nivelační přístroj LEICA Runner 20

• Technické údaje:
  • Zvětšení dalekohledu – 20 x
  • Střední kilometrová chyba – 2,5 mm
  • Ohnisková vzdálenost – 0,8 mm
  • Kompenzátor – ne
  • Pracovní rozsah ± 15´
  • Citlivost krabicové libely – 10´ / 2 mm
  • Horizontální kruh – kovový 360°
  • Dělení kruhu – po 1°
  • Rozsah pracovních teplot – 20 °C až + 50 °C
  • Hmotnost – 2 kg

Příloha 2

NEJČASTĚJI VYUŽÍVANÉ STAVEBNÍ STROJE

Zemní práce

Kolové rypadlo – CATERPILLAR M315D

• Základní technické parametry:
  • Výkon motoru: 101 kW
  • Max. hloubkový dosah: 6,09 m
  • Max. dosah: 9,38 m
  • Objem lopaty: 0,38 – 1,26 m³
  • Provozní hmotnost: 15,7 – 18,3 t

Pásový dozer – CATERPILLAR D3K

• Základní technické parametry:
  • Výkon motoru: 55 kW
  • Měrný tlak: 0,3 – 0,46 bar
  • Objem radlice: 1,5 – 1,66 m³
  • Provozní hmotnost: 7,8 – 8,1 t

Nakladač – CATERPILLAR 908H

• Základní technické parametry:
  • Výkon motoru: 58 kW
  • Jmenovitá nosnost: 2 500 kg
  • Objem lopaty: 1,1 m³
  • Provozní hmotnost: 6,5 t

Sklápěč – TATRA T815

• Základní technické parametry:
  • Max. tech. přípustná hmotnost: 19 000 kg
  • Užitečné zatížení: 9 000 kg
  • Max. rychlost: 85 km/hod.
  • Nástavby: třístranně sklopná korba
  • Objem korby: 8 m³

Betonářské práce

Autočerpadlo – SCHWING Stetter S34X

• Základní technické parametry:
  • Vertikální dosah: 34 m
  • Horizontální dosah: 30 m
  • Dopravní potrubí: DN 125
  • Dopravované množství: 90 – 163 m³/hod.

Stabilní čerpadlo – SCHWING Stetter SP 305

• Základní technické parametry:
  • Dopravní potrubí: DN 125
  • Max. dopravní výkon: 23 m³/hod.
  • Příkon motoru: 35 kW
  • Hmotnost: 1 525 kg

Bádie – typ 1016L

• Základní technické parametry:
  • Objem: 500 l
  • Výška: 1 650 mm
  • Nosnost: 1 200 kg
  • Hmotnost: 150 kg

Montážní práce

Autojeřáb – AD 20 TATRA

Základní technické parametry:

• Zatížení náprav:
  • přední 7 380 kg;
  • zadní 2 x 8 590 kg

Nosnost: 20 000 kg

• Délka výložníku:
  • zasunutý 8 900 mm;
  • vysunutý 20 900 mm

Max. dopravní rychlost: 80 km/hod.

Věžový jeřáb – rychlomontovatelný MB 1030.1

• Základní technické parametry:
  • Výložník: vodorovný i šikmý délky 28 – 32 m
  • Jeřábová dráha: rozchod 4,6 m
  • Pevná patka: 4,6 x 5,2 m
  • Únosnost podloží: min. 2,5 kg/cm²
  • Nosnost: 3,2 – 8 t (na vodorovném výložníku podle zátěžového diagramu)

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 63 K

• Základní technické parametry:
  • Maximální výška zdvihu: 51,3 m
  • Maximální vyložení: 43,0 m
  • Max. nosnost při max. vyložení: 1 150 (1 100) kg
  • Závěs: 1 (1+1)
  • Velikost základny: 4,4 x 4,4 m

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 90 EC-B6

• Základní technické parametry:
  • Maximální výška zdvihu: 48,6/53,6 m
  • Maximální vyložení: 50,0 m
  • Max. nosnost při max. vyložení: 1 500 (1 350) kg
  • Závěs: 1 (1+1)
  • Velikost základny: 4,5 x 4,5 m

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 130 EC-B6

• Základní technické parametry:
  • Maximální výška zdvihu: 63,4 m
  • Maximální vyložení: 60,0 m
  • Max. nosnost při max. vyložení: 1 500 (1 350) kg
  • Závěs: 1 (1+1)
  • Velikost základny: 8,0 x 8,0 m

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 256 HC

• Základní technické parametry:
  • Maximální výška zdvihu: 88,1 m
  • Maximální vyložení: 70,0 m
  • Max. nosnost při max. vyložení: 2 700 kg
  • Závěs: 1
  • Velikost základny: 10,0 x 10,0 m

Stav: aktualizace 2019, vydání 2012

Anotace:
Obecný postup při zpracování technické zprávy zařízení staveniště, včetně výpočtů pro zjištění potřeb energií, ploch pro skladování, příjezdových vozovek a podobně. Na základě těchto zjištění bude přípravář schopen pro konkrétní stavbu realizovanou konkrétním dodavatelem zajistit nejvýhodnější vybudování zařízení staveniště a předběžně stanovit náklady na jeho pořízení a odstranění.

Upozornění k textu

OBSAH

1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

Kapitola obsahuje základní údaje o stavbě. Měla by obsahovat bodově: název stavby, místo stavby, kraj, případně okres, charakter stavby (novostavba, přestavba apod.), oficiální název investora, stavebníka, projektanta a zhotovitele. Dále je vhodné uvést termíny výstavby, případně důležité milníky výstavby.

1.1 POPIS STAVENIŠTĚ

Zde je textovou formou uvedena základní informace o lokalitě, pozemcích pro budoucí staveniště a jejich poměrech. Na jakých parcelách se nachází (včetně parcelních čísel), popisu terénu (celkové či místní převýšení pozemku), stav vegetace a porostu a jejich výška (travní porosty, křoviny, vzrostlé stromy), přístupnost pozemku (typ stávajících komunikací, jejich materiál, šířka), stávající oplocení (pokud existuje). Dále je zde uvedena rozloha tohoto území, která je použitelná jak pro staveniště, tak pro zařízení staveniště.

1.2 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Popisuje návrh zařízení staveniště a navazuje tak na fakta z předchozí kapitoly. Uvažuje se stávajícími podmínkami a popisuje, jakým způsobem bude provedena úprava pozemku na staveniště jako takové. Protože se potřeba jednotlivých objektů zařízení staveniště v průběhu výstavby mění, je vhodné provést rozdělení výstavby na etapy a poté se zabývat zařízením staveniště vždy v jednotlivých etapách. U etapy by měl být uveden začátek a konec etapy a stručný popis činností a prací, které budou realizovány v konkrétní etapě. Jelikož každé staveniště může být řešeno nespočetným množstvím variantních řešení, uvedeme alespoň základní objekty, které by se neměly opomenout.

Kapitola stručně popisuje řešení sociálních, hygienických a provozních zařízení staveniště (jedná se zpravidla o umístění mobilních buněk – kontejnerů různých typů), dále popisuje, jak budou tato zařízení napojena na inženýrské sítě (tzn. dočasné přípojky vody, elektrické energie, vyřešení kanalizace). Budou popsána místa pro deponie (účel – materiál, který bude deponován, rozloha, max. výška deponování, přístupnost k deponii, zajištění bezpečnosti při deponování) skládky a sklady, vybudování či využití stávajícího oplocení, určení vstupu a vjezdu na staveniště, včetně zřízení zamykatelných bran. Dále budou zmíněny staveništní komunikace (nové nebo stávající a jejich materiál a šířka).

Je vhodné uvést, že kdo zařízení zhotoví, ponese odpovědnost za správné umístění, napojení na inženýrské sítě, bude udržovat zařízení v bezvadném stavu po celou dobu výstavby a následně je zlikviduje.

2 OBJEKTY ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

V této kapitole přecházíme k podrobnému popisu jednotlivých stavebních objektů. Je doporučeno rozčlenit je podle funkce na:

• sociální zařízení (kanceláře, shromažďovací prostory, denní místnosti, jednací místnosti apod.);
• hygienické zařízení staveniště (toalety, umývárny);
• provozní zařízení staveniště (oplocení, sklady, skládky, deponie, komunikace, parkoviště);
• časový plán nasazení objektů zařízení staveniště.

Je vhodné vykreslit schémata skladby celého buňkoviště (půdorys, pohledy), vyřešit přístup (schodiště a přístup do kontejnerů umístěných na sebe, včetně vhodného zábradlí).

2.1 KANCELÁŘE, SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Zde bude již uvedeno přesné technické řešení, zda budou kanceláře situovány ve stávající budově, či se nově vybudují. U nově budovaných je vhodné použít katalogové listy jednotlivých výrobců stavebních kontejnerů. Aby nebylo možné zaměnit objekt s jiným typem – zpravidla levnějším, ale přesto nevhodným, mělo by zde být jednoznačně určeno, z čeho se skládá nosná konstrukce, výplň stěn a stropů (skladby konstrukcí stěn a stropů včetně součinitele prostupu tepla), povrchové úpravy, vybavení kontejnerů, elektroinstalace, zařizovacích předmětů, přesné rozměry kontejnerů, způsob osazení na terén. Zpravidla se uvádí i půdorysné schéma kontejnerů.

2.2 HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Hygienická zařízení staveniště jsou veškeré objekty, sloužící jako umývárny, toalety či jiné objekty sloužící k osobní hygieně pracovníků.

2.3 PROVOZNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Provozním zařízením, staveniště jsou myšleny inženýrské sítě, které bude staveniště využívat. Jedná se zpravidla o přípojku vodovodu, přípojku elektřiny. Dále staveništní oplocení, sklady a skládky. Je vhodné v maximální míře využít stávající, či nově vybudované vodoměrné šachty, či rozvodné skříně elektřiny.

2.3.1 Skládky

V této části návrhu by mělo být uvedeno, jaké skládky se budou na staveništi vyskytovat, kde budou umístěny, jak budou zpevněny a odvodněny a k jakému účelu budou sloužit (jaký materiál bude skladován). Je vhodné uvést základní zásady skladování materiálu (max. výška skladování, odstupy pro manipulaci a pohyb osob). Dále by zde měl být uveden výpočet potřebné plochy jednotlivých skládek materiálů. Čistá plocha skladovací plochy F₀ podle autora Jarského [1] je tak dána vztahem:

\begin{gathered}
F_O = \frac{Z}{q} \enspace [m^2]
\end{gathered}

kde je:

Hodnota Z je poté dána vztahem:

\begin{gathered}
Z = \frac{Q}{t_c}\cdot n
\end{gathered}

kde je:

2.3.2 Sklady

Uvedeme, obdobně jako u kanceláří, způsob návrhu skladu (využití stávajících místností nebo nově budované). Zmíníme opět přesné typy kontejnerů, zabezpečení skladů (uzamykatelné, kamerová technika apod.). U skladu by měl být také uveden účel skladování.

2.3.3 Oplocení

Zde by mělo být uvedeno přesné označení oplocení, popis stávajícího oplocení, které bude využito pro staveništní účely, délka a výška oplocení, rozměry brány a branek, umístění výstražných cedulí apod.

2.3.4 Staveništní komunikace

Provoz na staveništi zajištěný pomocí staveništní komunikace by měl být přesně popsán. Jedná se o uvedení materiálu a jeho tloušťky, ze kterého komunikace bude vytvořena, průjezdné šířky, celkové délky, zhutnění, poloměrů oblouků (ověření průjezdnosti všech vozidel, která se na komunikaci budou pohybovat). Návrh případného obratiště s veškerými poloměry podle obecných požadavků. Součástí by měl být dopravní řád staveniště.

2.3.5 Parkoviště

Parkovací plochy by měly být definovány jak pro zaměstnance stavby, tak pro návštěvy (kontrolní dny apod.). Obdobně jako komunikace by mělo být popsáno zpevnění ploch, jejich velikost. Je vhodné použít plochy, které v budoucnu budou také sloužit jako parkoviště, či komunikace a využít tak zhutněného násypu těchto budoucích ploch. Je potřeba definovat vjezd na parkoviště z veřejné komunikace.

3 NASAZENÍ MONTÁŽNÍCH STROJŮ

Pro provádění stavby by měl být proveden návrh mechanizace a uvedení hlavních strojů a nástrojů. Je vhodné uvést technické listy těchto strojů a podrobný technický popis s definováním činností, na které bude stroj nasazen. Součástí tohoto by měl být časový harmonogram nasazení pracovních strojů (graficky nebo tabulkou).

4 ZDROJE PRO STAVBU

4.1 ELEKTRICKÁ ENERGIE PRO STAVENIŠTNÍ PROVOZ

Pro staveniště musí být známá potřeba elektrické energie pro dimenzování přípojky. Pro lepší orientaci ve výpočtu je uveden následující příklad:

Nutný příkon elektrické energie

\begin{gathered}
P = 1{,}1 \cdot \{[(0{,}5 \cdot \textit{P1} + 0{,}8 \cdot \textit{P2})^2] + [(0{,}7 \cdot \textit{P1})^2]\}^{0{,5}}
\end{gathered}

1,1 – koeficient ztráty vedení

0,5 a 0,7 – koeficient současnosti elektromotorů

0,8 – koeficient současnosti vnitřního osvětlení

1,0 – koeficient současnosti venkovního osvětlení

Zajištění staveniště elektrickou energií

Vycházíme z vypočtené hodnoty příkonu pro staveniště a v této závislosti dimenzujeme přípojku a rozvodnou skříň.

4.2 POTŘEBA VODY PRO STAVENIŠTNÍ PROVOZ

Stejně jako příkon elektrické energie je nutno provést výpočet potřeby vody pro staveniště. Pro lepší orientaci ve výpočtu je uveden následující příklad:

Výpočet sekundové spotřeby vody

\begin{gathered}
Q_n = \frac{A \cdot 1{,}6 + B \cdot 2{,}7 + C \cdot 2{,}0}{t \cdot 3600}
\end{gathered}

Q_n – spotřeba vody v l/s

P_n – potřeba vody v l/den (směna 8 hodin)

K_n – koeficient nerovnoměrnosti pro denní spotřebu (1,6; 2,7; 1,25)

Zajištění vody pro staveniště

V závislosti na výpočtu provedeme vhodné napojení z jednoho, či více zdrojů.

Voda pro požární účely

Pro stavbu je vhodné předem vytipovat také zdroje vody pro požární účely.

Pokud se v blízkosti staveniště nenachází žádný požární hydrant, který by mohl v případě vzniku požáru sloužit jako zdroj vody, je nutné řešit dodávku a rozvod protipožární vody po staveništi. Výpočet celkového množství požární vody Q_c podle autora Jarského [1] je dán následujícím vztahem:

\begin{gathered}
Q_c = S_{pv} \cdot k_{rh} \enspace [l.s^{-1}]
\end{gathered}

kde je:

Hodnota spotřeby požární vody S_pv je dána tabulkou:

Hodnota koeficientu k_rh je dána tabulkou:

5 ŘEŠENÍ DOPRAVNÍCH TRAS

Kapitola řeší problematiku napojení staveniště na dopravní trasy a s tím spojené zásobování materiálem. Je nutno posoudit především nadměrné náklady. Při návrhu vhodné dopravní trasy posuzujeme veškeré průjezdné body (poloměry zatáček a křižovatek, nosnost mostů, světlost podjezdů, jednosměrné ulice, nebo jiné dopravní omezení). Doporučuje se uvést primární, ale i alternativní dopravní trasu.

6 LIKVIDACE ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Zařízení staveniště, včetně všech skládek a skladů, odstraní po skončení všech stavebních a montážních prací firma realizující stavbu v plném rozsahu v dohodnutém čase, před kolaudací. Je vhodné zmínit, jak bude probíhat úprava terénu, včetně zahradních úprav a zpevněných ploch. Oplocení staveniště, veškeré dočasné rozvody elektrické energie a vody budou odstraněny.

7 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Je doporučeno provést kompletní plán BOZP pro stavbu s plánem rizik.

8 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

Výstavba bude řízena v souladu s platnými právními přepisy. Veškeré platné právní předpisy by měly být v tomto bodě uvedeny.

9 ČASOVÝ PLÁN STAVBY (HARMONOGRAM)

V časovém plánu stavby bychom měli nalézt základní údaje o stavbě, začátek a konec výstavby, celkovou dobu výstavby, kritickou cestu, dílčí důležité milníky stavby (převzetí staveniště, betonáž hlavních nosných konstrukcí, přejímky stavby investorem, kolaudační řízení apod., předání stavby). Časový plán jako takový je zpravidla vypracován jako optimální časový model stavby. V praxi bude tento plán zpravidla změněn operativně stavbyvedoucím. Proto je vhodné zpracovávat v průběhu stavby dílčí operativní časový plán (zpravidla na jeden měsíc), z kterého jednoznačně poznáme časový průběh a fázi stavby v daném okamžiku. Používáme plány zpravidla řádkové s vazbami začátek – začátek (Z – Z), konec – konec (K – K), nebo částečný konec či začátek. Složitější vazby nejsou využívány. Výpočet trvání délky jednotlivých činností je možný pomocí normohodin [Nh]. Obecně dané normohodiny stavebních činností by byly zavádějící. V praxi se dnes normohodiny určují podle dostupných statistických informací jednotlivých podniků (vnitřní databáze podniků) a praktické znalosti činnosti jednotlivých strojů a pracovníků daného podniku. Jsou závislé na výkonu jednotlivých pracovníků či typu a druhu stroje. Vzhledem k těmto faktům je vhodné, aby časový plán prováděla přímo firma, která dílo bude realizovat, nikoli projektant.

10 DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

Je vhodné uvést důležitá telefonní čísla, uvedena také v kanceláři mistra a stavbyvedoucího.

11. Příloha 1 – KONKRÉTNÍ PŘÍKLAD

1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

1.1 POPIS STAVENIŠTĚ

Předmětem investorského záměru je výstavba bytového domu o zastavěné ploše 1 280 m². Pozemky, určené pro výstavbu, leží v městské části Beranov, přibližně 15 m od nejbližší obytné zástavby řadových domů. Jedná se o parcely: č. 1547/8, 1547/9, 1547/10, 1547/11, 1547/12, 1547/13, 2124/2, 2125/3, k. ú. Beranov.

Pozemky určené pro výstavbu areálu jsou přístupné stávajícím sjezdem z komunikace ul. U Pasek, tento zpevněný vyasfaltovaný sjezd je součástí příjezdové plochy ke garážím na ul. Jesenská.

Jedná se o plochu vymezenou stávajícími objekty řadových rodinných domů na jihozápadě, a stavby řadových garáží na severovýchodě. Geologický průzkum prokázal, že se jedná o vrstvy navážek stavebních sutí o mocnosti místy i více něž 6 m. Povrch staveniště je částečně zatravněný, ve větší části se nachází vzrostlý plevel se skupinkami keřů a náletové zeleně.

Celé staveniště má maximální vzájemné převýšení cca 1,5 m.

1.2 ZÁKLADNÍ KONCEPCE ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

V rámci zařízení staveniště budou stavební práce probíhat v pěti etapách:

1. etapa: 01/2011 – 02/2011

Začátek výstavby: přeložky NN, VO, prodloužení vodovodního řadu a přípojky, zařízení staveniště.

2. etapa: 03/2011 – 06/2011

HTU, vrty pro tepelná čerpadla, založení spodní stavby – piloty, trafostanice.

3. etapa: 07/2011 – 06/2012

Výstavba hrubé vrchní stavby.

4. etapa: 07/2011 – 08/2012

Dokončení stavby.

5. etapa: 09 – 10/2012

Terénní úpravy, zpevněné plochy, výsadba zeleně.

Na staveništi bude přistaveno 9 kontejnerů pro potřeby šaten, kanceláří a hygienické potřeby. Všechny kontejnery budou postaveny na manipulační plochu zpevněnou drceným recyklátem.

WC pro dodavatele stavby budou součástí stavebních buněk, pro doplnění bude k dispozici mobilní chemické, předpoklad je 1 ks této mobilní toalety.

Zařízení staveniště bude dodávkou generálního zhotovitele. Zařízení staveniště se bude během výstavby operativně měnit vzhledem k provádění výstavby.

Sklady budou zřízeny ve stávajících řadových garážích, skládky a deponie se na staveništi nevyskytují z důvodu nepříznivých prostorových podmínek. Veškerý výkopový materiál bude odvážen na skládku.

Bude vybudováno nové mobilní oplocení s uzamykatelnou bránou. Doprava na staveništi je zajištěna pomocí staveništní komunikace, která bude tvořena násypem z hrubé frakce drceného recyklátu.

Staveniště bude napojeno na zdroj vody a elektrické energie a na splaškovou kanalizaci.

2 OBJEKTY ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

2.1 KANCELÁŘE, SOCIÁLNÍ ZAŘÍZENÍ

Jako šatny pro dělníky a sociální zařízení subdodavatelů bude použit kontejner CONTIMADE TYP 3, pro kancelářské účely stavbyvedoucího generálního dodavatele bude použit kontejner CONTIMADE TYP 3. Kontejnery budou uloženy na stávající zpevněnou manipulační plochu. Na staveniště je navrženo 8 těchto kontejnerů.

Technický popis mobilních kontejnerů CONTIMADE:

a) Nosná konstrukce

Prostorový ocelový rám:

• otryskaný, svařovaný z ohýbaných ocelových profilů, tl. 3 a 4 mm;
• opatřený antikorozním nátěrem;
• stohovatelnost – 2 podlaží;
• stohovací otvory v podlaze za příplatek.

b) Stěny

u = 0,56 W/m²K

• vnitřní opláštění: laminované dřevotřískové desky (DTD), tl. 13 mm, bílý dekor;
• parozábrana: PE folie, tl. 0,2 mm;
• tepelná izolace: minerální vata, tl. 60 mm;
• vnější opláštění: pozinkované ocelové plechy, tl. 0,55 mm;
• povrchová úprava: nástřik dvousložkovou PUR barvou – standardní odstíny RAL 5010, 7032, 7035, 9002, 9010, ostatní odstíny RAL za příplatek.

c) Střecha

Užitné zatížení 1,05 kN/m² – (1,5 kN/m² – sklad) u = 0,43 W/m²K

• krytina: trapézové pozinkované ocelové plechy, tl. 0,75 mm;
• tepelná izolace: minerální vata, tl. 100 mm;
• parozábrana: PE folie, tl. 0,2 mm;
• podhled: DTD, tl. 13 mm, bílý dekor.

d) Podlaha

Užitné zatížení 2,5 kN/m² u = 0,56 W/m²K

• podlahová krytina: šedé PVC, tl. 1,5 mm;
• nosná vrstva: dřevotřískové desky, tl. 22 mm;
• parozábrana: PE folie, tl. 0,2 mm;
• tepelná izolace: minerální vata, tl. 60 mm;
• spodní krytí: pozinkované ocelové plechy, tl. 0,55 mm.

e) Manipulace

• jeřábem za zvedací oka v rozích nosného rámu (oka podle ISO normy).

f) Požadavky na základy

• kontejnery musí být uloženy na vodorovnou plochu (připraví si zákazník v toleranci max. 10 mm);
• možné typy základů: dřevěné nebo ocelové trámy, betonové panely, pásy nebo patky.

2.1.1 Kanceláře

Jako kanceláře mistra a stavbyvedoucích subdodavatelů a vrátnice bude použit typový obytný kontejner firmy CONTIMADE STANDARD TYP 3. Další kontejnery budou sloužit jako kanceláře hlavního stavbyvedoucího. Tento kontejner bude osazený samostatně, podobně jako ostatní kontejnery na zpevněné stávající ploše. Budou použity 3 ks kontejneru.

Obytný kontejner CONTIMADE STANDARD TYP 3:

Vnější rozměry:

A = 6 058 x 2 435 x 2 610 mm (SV – 2 300 mm)

Základní vybavení:

1. Elektroinstalace

• vedena ve stěnách a stropě (provedení podle platných ČSN, DIN);
• rozvaděč s proudovým chráničem FI a jističi – 1 ks;
• venkovní přípoj pomocí zásuvek 400V / 32A;
• uzemnění vyvedeno při dolním rámu;
• zářivka 1 x 58 W – 2 ks, světlo 60 W – 1 ks, lustrový vypínač – 1 ks, zásuvka – 2 ks, zásuvka pro topení – 1 ks.

2. Dveře

• venkovní jednokřídlé ocelové, 811 / 1 968 mm, s těsněním, cylindrickým zámkem a třemi klíči – 1 ks;
• zádveří s vnitřními dřevěnými dveřmi, foliované, 811 / 1968 mm – 1 ks.

3. Okna

• plastové okno 1 810 / 1 200 mm, otevíravé a sklápěcí, s venkovní plastovou roletou;
• za příplatek venkovní pozinkovaná ocelová okenní mříž.

4. Ostatní

• minikuchyň (5 l bojler, zásuvky – 4 ks);
• přívod vody 3/4” trubkou, odpad plastovou trubkou ∅ 50 mm;
• větrací mřížky v obvodových stěnách.

2.1.2 Shromažďovací prostory

Pro účely denní místnosti bude sloužit kombi kontejner CONTIMADE STANDARD TYP 20. Je vybaven jednou místností s lavicí a stolem, včetně regálu. Druhá místnost bude sloužit jako sklad. Bude použit 1 ks tohoto kontejneru.

Kombinovaný kontejner CONTIMADE STANDARD TYP 20:

Vnější rozměry:

A = 6 058 x 2 435 x 2 610 mm (SV – 2 300 mm)

Základní vybavení:

1. Elektroinstalace

• vedena ve stěnách a stropě (provedení podle platných ČSN);
• rozvaděč s proudovým chráničem FI a jističi – 1 ks;
• venkovní přípoj pomocí zásuvek 400 V / 32 A;
• uzemnění vyvedeno při dolním rámu;
• zářivka 1 x 58 W – 1 ks, zářivka 1 x 36 W – 1 ks, vypínač – 2 ks, zásuvka – 2 ks, zásuvka pro topení – 1 ks.

2. Dveře

• venkovní jednokřídlé ocelové, 811 / 1 968 mm, s těsněním, cylindrickým zámkem a třemi klíči – 1 ks;
• venkovní dvoukřídlé ocelové, 2 000 / 1 968 mm, s těsněním, cylindrickým zámkem a třemi klíči – 1 ks.

3. Okna

• plastové okno 920 / 1 200 mm, otevíravé a sklápěcí, s venkovní plastovou roletou – 1 ks;
• za příplatek venkovní pozinkovaná ocelová okenní mříž.

4. Ostatní

• stůl – 1 ks, lavice s úložným prostorem – 2 ks, regál se třemi policemi – 1 ks;
• malé zádveří se závěsem – 1 ks;
• větrací mřížky v obvodových stěnách.

Pro účely zasedací místnosti (kontrolní dny apod.) bude sloužit obytný kontejner CONTIMADE STANDARD TYP 14. Je kombinací dvou kontejnerů. Bude použit 1 ks.

Kombinovaný kontejner CONTIMADE STANDARD TYP 14:

Vnější rozměry:

A = 6 058 x 4 884 x 2 610 mm (SV – 2 300 mm)

Základní vybavení:

1. Elektroinstalace

• vedena ve stěnách a stropě (provedení podle platných ČSN, DIN);
• rozvaděč s proudovým chráničem FI a jističi – 1 ks;
• venkovní přípoj pomocí zásuvek 400V / 32A;
• uzemnění vyvedeno při dolním rámu;
• zářivka 1 x 58 W – 4 ks, vypínač – 1 ks, zásuvka – 4 ks, zásuvka pro topení – 2 ks.

2. Dveře

• venkovní jednokřídlé ocelové, 811 / 1 968 mm, s těsněním, cylindrickým zámkem a třemi klíči – 1 ks.

3. Okna

• plastové okno 1 810 / 1 200 mm, otevíravé a sklápěcí, s venkovní plastovou roletou – 2 ks;
• za příplatek venkovní pozinkovaná ocelová okenní mříž.

4. Ostatní

• větrací mřížky v obvodových stěnách.

2.2 HYGIENICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Jako primární WC a umývárny budou sloužit hygienické kontejnery CONTIMADE STANDARD TYP 19. Budou použity 2 ks těchto kontejnerů.

Kombinovaný kontejner CONTIMADE STANDARD TYP 19:

Vnější rozměry:

A = 6 058 x 2 435 x 2 610 mm (SV – 2 300 mm)

Základní vybavení:

1. Elektroinstalace

• vedena ve stěnách a stropě (provedení podle platných ČSN, DIN);
• rozvaděč s proudovým chráničem FI a jističi – 1 ks;
• venkovní přípoj pomocí zásuvek 400V / 32A;
• uzemnění vyvedeno při dolním rámu;
• zářivka IP54 1 x 36 W – 1 ks, zářivka 1 x 36 W – 1 ks, vypínač – 2 ks, zásuvka – 2 ks, zásuvka pro topení – 2 ks.

2. Dveře

• venkovní jednokřídlé ocelové, 811 / 1 968 mm, s těsněním, cylindrickým zámkem a třemi klíči – 1 ks;
• zádveří s vnitřními dřevěnými dveřmi, fóliované, 811 / 1968 mm – 1 ks.

3. Okna

• plastové okno 1810 / 1200 mm, otevíravé a sklápěcí, s venkovní plastovou roletou – 1 ks;
• za příplatek venkovní pozinkovaná ocelová okenní mříž.

4. Ostatní

• minikuchyň (5 l bojler, zásuvky – 4 ks);
• přívod vody 3/4” trubkou, odpad plastovou trubkou ∅ 50 mm;
• větrací mřížky v obvodových stěnách.

Jako záložní WC (umístěné poblíž stavby) bude sloužit mobilní toaleta TOI TOI FRESH s dvojitým větráním fekálního tanku. K toaletní kabině patří pravidelný a kvalitní servis, zabezpečený personálem firmy TOI TOI. Kabina TOI TOI Fresh bude vybavena zásobníkem na čistou vodu. Uživatel WC si po použití aplikuje tekuté mýdlo na ruce a tekoucí vodou si umyje ruce. Na staveništi se předpokládá použití jedné této jednotky WC.

Vybavení TOI TOI Fresh:

• fekální nádrž (250 litrů)
• dvojité odvětrávání
• pisoár
• držák toaletního papíru
• oboustranný uzamykací mechanismus
• jeřábová oka (zkušební protokol)
• ukazatel na dveřích ženy/muži
• zrcadlo
• háček na oděvy

Technická data:

• šířka: 118 cm
• hloubka: 118 cm
• výška: 230 cm
• hmotnost: 100 kg

2.3 PROVOZNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Provozní zařízení staveniště tvoří přípojka vodovodu, přípojka elektřiny, staveništní oplocení, sklady, popsané níže. Telefonní zabezpečení bude zajištěno pomocí mobilních telefonů.

2.3.1 Skládky

Na staveništi budou zřízeny skládky pro uložení palet zdících prvků Porotherm 50 EKO + Profi Dryfix. Ostatní drobný staveništní materiál bude skladován v krytých skladech. Výpočet velikosti čisté ploch skládky byl proveden podle autora Jarského [1] následovně:

Čistá plocha skládky

\begin{gathered}
F_o = \frac{Z}{q} \enspace [m^2]
\end{gathered}

\begin{gathered}
Z = \frac{Q}{t_c} \cdot n
\end{gathered}

Plocha pro uložení palet zdících prvků Porotherm 50 EKO + Profi Dryfix:

• materiál dodáván v průběhu výstavby (n = 1);
  • celková zásoba na 1 cyklus: 1 680 ks při spotřebě 16 ks/m² => asi 105 m²;
  • plocha jedné palety: 1,18 × 1,00 = 1,18 m², 1 paleta 40 ks.

\begin{gathered}
Z = 105 \enspace m^2 \\
\\
q = \frac{40}{16} : 1{,}18 = 2{,}12 \enspace m^2 / 1 \enspace m^2 \\
\\
F_o = \frac{Z}{q} = \frac{105}{2{,}12} = 49{,}56 \enspace m^2 \enspace \text{=> navržena plocha 50 m}^2
\end{gathered}

2.3.2 Sklady

Pro účely skladování nářadí a ostatního drobného materiálu budou použity stávající objekty garáže a rovněž skladové kontejnery firmy CONTIMADE TYP 24. Na staveništi je předpoklad 2 kusů těchto skladů. Podle potřeby je možné počet rozšířit. Veškeré kontejnery budou usazeny na zpevněnou plochu.

Skladový kontejner CONTIMADE TYP 24:

Vnější rozměry

Typ A = 6 058 x 2 435 x 2 610 mm (SV – 2 300 mm)

Základní vybavení:

1. Dveře

• venkovní dvoukřídlé ocelové, 2 000 / 2 200 mm, s těsněním, cylindrickým zámkem a třemi klíči – 1 ks.

Vybavení za příplatek:

1. Elektroinstalace

• vedena ve stěnách a stropě (provedení podle platných ČSN, DIN; včetně revizní zprávy);
• rozvaděč s proudovým chráničem FI a jističi – 1 ks;
• venkovní přípoj pomocí zásuvek 400V / 32A;
• uzemnění vyvedeno při dolním rámu;
• zářivka IP54 1 x 36 W – 2 ks, vypínač – 1 ks, zásuvka 230V – 1 ks, zásuvka 400V / 16A – 1 ks.

2. Záchytná vana

• s ocelovým pozinkovaným roštem (zvýšené užitné zatížení podlahy).

3. Vnější povrchová úprava

• nástřik dvousložkovou PUR barvou, standardní odstíny RAL 5010, 7032, 7035, 9002, 9010.

Návrh skladby buňkoviště z kontejnerů CONTIMADE:

1. patro

2. patro

2.3.3 Oplocení

Pro oplocení bude použito mobilní oplocení od firmy TOI TOI pod obchodním označením M200, které je složeno z plotového dílce, betonové patky a bezpečnostní svorky. Základní plotový díl pro oplocení má rozměry 3 472 x 2 000 mm. Je to drátěné, průhledné oplocení vhodné na stavby v mimoměstském, otevřeném prostředí. Svary trubek, které tvoří obvodový rám plotu, jsou po celém obvodu. Tento svar zajišťuje vyšší pevnost rámu. Drátěná výplň je vyrobena ze zinkovaného drátu a přivařena do obvodového rámu. Odpadá tak zinkování celého pole, kdy se na drátěné výplni tvořily ostré a nebezpečné přebytky zinku. Součástí je uzamykatelná brána šíře 6 m pro vjezd vozidel a vstup personálu na staveniště. Oplocení lze v případě potřeby vykrýt neprůhlednými plachtami. Na plotě budou výstražné cedule „Pozor stavba, nepovolaným osobám vstup zakázán“. Na oplocení staveniště je potřeba přibližně 250 m tohoto oplocení.

Základní plotový díl TOI TOI – M200:

• průměr drátu: 3,5 mm horizontálně / 3 mm vertikálně;
• velikost oka: 100 x 200 mm;
• Průměr trubky: 30 mm horizontálně / 42 mm vertikálně;
• rozměr pole: 3 472 x 2 000 mm;
• hmotnost: 18,5 kg.

Betonová patka:

• délka: 60 cm
• šířka: 20 cm
• výška: 14 cm
• hmotnost: 27 kg

2.3.4 Staveništní komunikace

Provoz na staveništi je zajištěn pomocí staveništní komunikace, která bude tvořena násypem z hrubé frakce 16 – 32 mm recyklátu a bude udržovaná po celou dobu stavby, až po konečnou realizaci parkovacích ploch. Průjezdná šířka komunikace je min. 5,0 m. Délka komunikace je přibližně 75,0 m přímým směrem. Staveniště je řešeno jako neprůjezdné, s jedním vjezdem. Dále bude využito stávající komunikace asfaltové s obratištěm. Poloha vjezdu a vnitrostaveništní komunikace jsou viditelné z výkresu Situace zařízení staveniště.

2.3.5 Parkoviště

Parkoviště osobních automobilů a návštěv se po celou dobu stavby nachází na jihozápadní straně staveniště vedle buňkoviště. Vjezd na parkoviště je z ulice Jesenská hlavním vjezdem na staveniště.

3 NASAZENÍ MONTÁŽNÍCH STROJŮ

Pro provádění stavby bude použito strojů a zařízení stavební mechanizace. Pro dopravu bude použito nákladních automobilů. Stroje určené pro zemní práce budou pásový dozer, grejdr, kolové rýpadlo, kolový smykový nakladač a rypadlo – nakladač. Pro betonáž bude sloužit autodomíchávač a čerpadlo betonu. Stroje určené pro manipulaci s břemeny jsou věžový jeřáb, autojeřáb a pracovní plošina. Pro geodetické práce budou použity digitální teodolit a nivelační přístroj. Veškeré stroje jsou popsány v příloze: Typická strojní sestava.

4 ZDROJE PRO STAVBU

4.1 ELEKTRICKÁ ENERGIE PRO STAVENIŠTNÍ PROVOZ

V první fázi výstavby bude stavba napojena na podružné mobilní staveništní měření dodavatele stavby. Napojení bude tvořit hlavní staveništní rozvaděč, na který budou napojeny dílčí staveništní rozvaděče. V druhé fázi bude distribuce NN zajištěna z vybudované trafostanice v objektu.

Výpočet maximálního příkonu elektrické energie pro stavební provoz. Je předpokládán současný provoz pro tato zařízení:

Nutný příkon elektrické energie

\begin{gathered}
P = 1{,}1 \cdot \{[(0{,}5 \cdot \textit{P1} + 0{,}8 \cdot \textit{P2})^2] + [(0{,}7 \cdot \textit{P1})^2] \}^{0{,}5}
\end{gathered}

1,1 – koeficient ztráty vedení;

0,5 a 0,7 – koeficient současnosti elelktromotorů;

0,8 – koeficient současnosti vnitřního osvětlení;

1,0 – koeficient současnosti venkovního osvětlení;

\begin{gathered}
P = 1{,}1 \cdot \{[(0{,}5 \cdot 2{,}8 + 0{,}8 \cdot 1{,}494)^2] + [(0{,}7 \cdot 12{,}8)^2] \}^{0{,}5} \\
P = 12{,}92 \medspace \text{kVA}
\end{gathered}

Zajištění staveniště elektrickou energií:

Na staveništi budou nainstalované staveništní rozvaděče, které budou napojeny na hlavní staveništní rozvaděč. Elektrická energie bude přivedena ze stávajícího elektrického vedení. Nápojný bod najdeme v jižní části staveniště. Bod je zakreslen ve výkresu zařízení staveniště. Staveništní rozvody budou vedeny pomocí kabelů nad zemí, a to pomocí dočasných dřevěných sloupů. Hlavní vypínač je umístěn na začátku elektrického rozvodu, a to na hlavním staveništním rozvaděči.

4.2 POTŘEBA VODY PRO STAVENIŠTNÍ PROVOZ

Zdrojem vody je obecní vodovod. Před zahájením stavebních prací byla vybudována vodoměrná šachta. Do této šachty je přivedena přípojka PE 63. Odvodnění staveniště bude provedeno podle HTU. Dále pak bude zajištěno za pomocí drenáží kolem základových konstrukcí jednotlivých staveb.

Potřeba vody pro staveništní účely:

Výpočet sekundové spotřeby vody

\begin{gathered}
Q_n = \frac{A \cdot 1{,}6 + B \cdot 2{,}7 + C \cdot 2{,}0}{t \cdot 3600}
\end{gathered}

Q_n – spotřeba vody v l/s

P_n – potřeba vody v l/den (směna 8 hodin)

K_n – koeficient nerovnoměrnosti pro denní spotřebu (1,6; 2,7; 1,25)

\begin{gathered}
Q_n = \frac{6096 \cdot 1{,}6 + 400 \cdot 2{,}7 + 200 \cdot 2{,}0}{8 \cdot 3600} \\
\\
Q_n = 0{,}378 \medspace l/s \\
\\
Q = Q_n + 0{,}2 \cdot Q_n = 0{,}378 + 0{,}2 \cdot 0{,}378 = 0{,}453 \medspace l/s \space \text{ => PE 63 (DN50) – potrubí pro vodu}
\end{gathered}

Zajištění vody pro staveniště:

Na staveniště bude přivedena voda ze stávajícího veřejného vodovodu z vodovodní šachty. Šachta má přívod PE63. podle ČSN 75 5455 je průtok PE 63 až 2 l/s. Zdroj vody je dostačující.

Voda pro požární účely:

V těsné blízkosti staveniště v severní části se nachází požární hydrant (cca 15 m). Druhý hydrant pak jižněji od staveniště ve vzdálenosti cca 30 m. Tyto kapacity postačují.

5 ŘEŠENÍ DOPRAVNÍCH TRAS

Stavba se nachází v jihovýchodní části města Brna, v městské části Beranov. Pozemky určené pro výstavbu jsou přístupné stávajícím sjezdem z komunikace Jesenská, tento zpevněný vyasfaltovaný sjezd je součástí příjezdu ke stávajícím řadovým garážím. Doprava ke stavbě bude vedena z hlavní komunikační trasy – ulice U pasek, která je spojnicí městských částí Beranov – Kozlov. Doprava stavebních materiálů, částí stavebních konstrukcí a veškeré obsluhy stavby je umožněna z hlavní dálniční komunikace D1 sjezdem na EXIT č. 382, využitím silnic na ulice Svratecká, Jihlavská a U pasek až na samotné staveniště. Preferované příjezdy, ale budou ze směru od městské části Kozlov (ze směru východ) nebo Beranov (ze směru sever). Poloměry řešených zatáček a tvary průjezdů křižovatek vyhovují všem vozidlům, navrženým na stavbu.

6 LIKVIDACE ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

Zařízení staveniště, včetně všech skládek a skladů odstraní po skončení všech stavebních a montážních prací firma realizující stavbu v plném rozsahu v čase do14 dní před kolaudací. Úprava terénu, včetně zahradních úprav a zpevněných ploch bude probíhat podle projektové dokumentace. Oplocení staveniště, veškeré dočasné rozvody elektrické energie a vody budou odstraněny.

7 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Řešení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci řeší samostatný dokument Plán BOZP na staveništi, který je generální zhotovitel povinen vypracovat. Jsou zde popsány také zásady a nejčastější možné příčiny ohrožení bezpečnosti a opatření k jejímu předcházení a plán rizik.

8 ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ A POŽÁRNÍ BEZPEČNOST

Výstavba bude řízena v souladu s platnými právními přepisy. Především zákonem č. 17/1992 Sb., o životním prostředí; č. 185/2001 Sb., zákonem o odpadech; vyhláškou č. 341/2008 Sb., o nakládání s odpady; č. 201/2012 Sb., zákonem o ochraně ovzduší, č. 16/1997 Sb., a č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, používaných ve znění pozdějších předpisů.

Odhad odpadů vzniklých na staveništi:

9 ČASOVÝ PLÁN VÝSTAVBY

Výstavba bude prováděna na 5 etap. Počínaje 1. etapou od 01/2011. Konec výstavby je předpokládán 5. etapou na 10/2012. Časový plán výstavby je v samostatné příloze.

10 DŮLEŽITÁ TELEFONNÍ ČÍSLA

Důležitá telefonní čísla budou uvedena v kanceláři mistra a stavbyvedoucího.

12. Příloha 2 – SITUACE ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ (PDF)

13. Příloha 3 – LEGENDA K ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ (PDF)

Literatura

[1] JARSKÝ, Č., Musil, F. a kol. Technologie staveb II Příprava a realizace staveb. Brno: CERM, 2003. ISBN 80-720-4282-3.