Stav: vydání 2020

Anotace:
Cílem metodické pomůcky pro výkon činnosti autorizovaných osob je v potřebném rozsahu podat základní informace o postavení a úloze technického dozoru stavebníka (TDS) ve vazbě na řízení výstavby a prováděný dozor ve výstavbě.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Cílem metodické pomůcky pro výkon činnosti autorizovaných osob (dále jen „pomůcka“) je v potřebném rozsahu podat základní informace o postavení a úloze technického dozoru stavebníka (TDS) ve vazbě na řízení výstavby a prováděný dozor ve výstavbě.

Cílem pomůcky je naznačení cesty k plnění ustanovení uvedeného v § 152 stavebního zákona:

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu.

Jsou charakterizovány vstupní – veřejnoprávní a smluvní – podmínky postavení a činnosti TDS, včetně respektování odlišnosti řízení dozoru v dopravním stavitelství. V navazujících kapitolách jsou uvedeny konkrétní postupy činnosti TDS v přípravě a realizaci stavby jak v pozici smluvně přenesených povinností stavebníka, tak v kontrole dodržování postupů podmiňujících výslednou jakost stavby.

Pomůcka vychází z ustanovení a požadavků zákonných předpisů, zejména z požadavků stavebního zákona (SZ) a dalších právních předpisů, které mají vazbu na výstavbu a na prováděný dozor ve výstavbě.

Zásady plnění požadavků předpisů týkající se specifické problematiky prováděného dozoru v dílčích oborech stavebnictví, zejména v oboru dopravních staveb, jsou uvedeny v samostatné kapitole – viz kap. 8 Dopravní stavby.

Obsah pomůcky je dán výchozí podmínkou: povinnosti TDS nejsou stanoveny právními požadavky. Koncepce přístupu k postavení TDS vychází z právních požadavků na odpovědnost a povinnosti stavebníka. Této koncepci odpovídá i řazení dílčích kapitol pomůcky, zejména návaznost jejích kap. 4–6. Kap. 4 obsahuje povinnosti stavebníka dané právními požadavky, kap. 5 uvádí možnost zajištění plnění povinností stavebníka cestou uzavření smluvního vztahu s TDS a kap. 6 je návodem pro TDS – pro uvědomění si svého postavení a pro jeho konkrétní postupy a dílčí činnosti.

Rozsah a forma pomůcky jsou voleny tak, aby dokument tvořil ucelený přehled potřebných informací v dané problematice, a současně jeho členění do dílčích kapitol umožňuje jejich samostatné použití podle potřeby uživatele.

Pomůcka je metodikou, nikoliv závazným předpisem pro výkon TDS. Je zejména podkladem pro základní orientaci TDS v oblasti prováděného dozoru ve stavebnictví a metodickým podkladem k jeho činnosti. Pomůcka může být výchozím návodem při uzavírání smluvního vztahu mezi stavebníkem a TDS – viz zejména v kap. 5.2 Smluvní vztah s TDS.

1 PROČ DOZOR VE STAVEBNICTVÍ

Stavebnictví má svá specifika, kterými se zásadně liší od jiných výrobních oborů. Realizace stavby závisí na těžko předvídatelných podmínkách – na prvním místě je to otevřený prostor, tedy klimatické vlivy, založení stavby – hydrogeologické vlivy, závislost na okolí stavby – technická a dopravní infrastruktura, závislost na dodávkách z jiných průmyslových odvětví, specifické podmínky řízení BOZP na staveništi i ochrany životního prostředí a další. Tyto podmínky a další specifika jsou důvodem, proč nelze jednoznačně předem stanovit postup realizace stavby a pak již jen sledovat plnění předepsaného postupu.

Další podstatné specifikum stavebnictví je vliv stavby na její okolí, jeho vysoká náročnost na dotčené oblasti veřejného zájmu.

Uvedená specifika mimo jiné zdůvodňují potřebu prováděného dozoru ve stavebnictví, a to jak dozoru interního jako předpokladu požadovaného průběhu a výsledné kvality stavby, tak dozoru externího s cílem plnění požadavků veřejného zájmu.

Specifika stavebnictví mají svůj dopad a vyžadují řešení v právních požadavcích, nejen ve stavebním zákoně, např.:

• požadavek na provádění dozoru řeší SZ – viz další text pomůcky, ale současně i občanský zákoník (OZ) § 2623–2630 Stavba jako předmět díla;
• nenajdeme v OZ jiný blíže specifikovaný předmět díla než „stavbu“;
• požadavek na vedení stavebního deníku (SD) – § 157 SZ;
• požadavek na vedení stavebního deníku vychází ze stochastičnosti procesu realizace stavby: tam, kde nelze předem stanovit podmínky procesu ovlivňující jeho postup, musí být zajištěno vedení požadovaných záznamů o průběhu procesu;
• řešení specifických požadavků BOZP při realizaci stavby – zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb.;
• není jiný výrobní obor lidské činnosti s právním požadavkem na řešení specifických podmínek BOZP při jeho realizaci;
• řešení vazeb veřejného a soukromého práva SZ/OZ;
• odlišnosti ve výstavbě dílčích oborů stavebnictví zejména stavby dopravní, předpisy MMR ČR a předpisy MD ČR;
• požadavek na autorizaci osob – podle zákona č. 360/1992 Sb. –, jejichž činnost podstatně ovlivňuje přípravu a realizaci stavby a její výslednou kvalitu – projektant, ADP, stavbyvedoucí, TDS u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, § 158 a § 152 SZ.

2 VÝCHOZÍ PODMÍNKY PRO POSTAVENÍ A ÚLOHU TDS

2.1 POSTAVENÍ STAVEBNÍKA

Je dané především stavebním zákonem stanovenou nejvyšší odpovědností stavebníka za přípravu a realizaci stavby (dále viz kap. 4.1 Stavebník, jeho povinnosti a odpovědnost). Na tomto výchozím faktu je založeno i postavení TDS, osoby s předpokládanou odbornou způsobilostí, na kterou stavebník svoje veřejným právem dané povinnosti a pravomoci může smluvně přenést. Činnost TDS v průběhu přípravy a realizace stavby je pak zaměřena ve dvou základních směrech:

• v pověřeném výkonu činností stavebníka;
• v dozorové činnosti na staveništi s cílem zajištění požadovaného průběhu realizace a výsledné kvality stavby.

2.2 SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ POŽADAVKY

V kap. 2.2 uvedený přehled právních předpisů není a nemůže být vyčerpávajícím podkladem pro použití právních požadavků při výkonu činností TDS. Jeho účelem je metodický návod přístupu k právním požadavkům v souladu s posláním pozice TDS jako zástupcem stavebníka v plnění jeho povinností a současně vykonavatelem požadovaného dozoru.

Pro výkon osoby TDS, která nemá veřejnoprávní, ale jen soukromoprávní odpovědnost danou smluvním vztahem se stavebníkem, se předpokládá základní orientace zejména v požadavcích těchto právních předpisů.

2.2.1 Výstavba obecně

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění jeho povinností i předmětu dozorové činnosti:

• ČÁST DRUHÁ – Výkon veřejné správy, zejména § 13–17;
• ČÁST ČTVRTÁ – Stavební řád;
• HLAVA I – Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, zejména § 104–115 a § 118–125;
• HLAVA II – Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu, zejména § 132–134;
• HLAVA IV Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě provádění a užívání staveb, zejména: § 152 a § 153;
• ČÁST PÁTÁ – Společná ustanovení – zejména § 158–161, § 169, § 171, § 172 a § 175–177.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka (orientačně):

• § 1–7 vyhlášky;
• příloha č. 11 Dokumentace pro vydání společného povolení;
• příloha č. 12 Projektová dokumentace;
• příloha č. 13 Projektová dokumentace pro provádění stavby;
• příloha č. 14 Dokumentace skutečného provedení stavby;
• příloha č. 15 Dokumentace bouracích prací.

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti:

• příloha č. 16 Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě.

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu

• ČÁST SEDMÁ – Ohlašování staveb;
• ČÁST OSMÁ – Povolení výstavby;
• ČÁST DEVÁTÁ – Užívání stavby;
• ČÁST JEDENÁCTÁ – Kontrola staveb;
• ČÁST DVANÁCTÁ – Stavebně technická prevence.

Dále je pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka nutná orientace v těchto vyhláškách:

• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Pro smluvní zabezpečení činnosti TDS a jeho postavení jsou určující následující právní předpisy:

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

• § 5 osobní odpovědnost;
• § 2430–2444 závazky ze smluv příkazního typu;
• § 2950 škoda způsobená informací nebo radou.

V případě stavebníkem vyžádané spolupráce TDS při uzavírání smluv o dílo se zhotovitelem stavby, příp. s projektantem:

• § 1724–1788 smlouva, obecná ustanovení o smluvních vztazích;
• § 2586–2595 obecná ustanovení o provádění díla;
• § 2604 a § 2605 dokončení a převzetí díla;
• § 2623–2630 stavba jako předmět díla.

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů

• § 4 a § 5 výkon činnosti autorizované osoby v oboru udělené autorizace;
• § 8, odst. 8 slib autorizované osoby;
• § 12, § 13 práva a činnosti autorizovaných osob;
• § 17, § 18 a § 19 oprávněnost autorizovaných osob.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

Rámcová orientace v dokumentu, v případě potřeby využití vedeného seznamu kvalifikovaných dodavatelů (ČÁST JEDENÁCTÁ) a systému certifikovaných dodavatelů (ČÁST DVANÁCTÁ)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském povolání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Rámcová orientace v dokumentu, v případě potřeby ověření odborné způsobilosti osob pracujících na staveništi:

• příloha č. 1 – Odborná způsobilost pro činnosti řemeslné;
• příloha č. 2 – Odborná způsobilost pro činnosti vázané.

Pro informaci o zařazení pozice TDS

• příloha č. 4 Živnost volná, položka č. 70.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Rámcově ve vztahu k postupům a řízením požadovaným § 192 SZ vztah ke správnímu řádu.

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Rámcově ve vztahu k zajištění úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

2.2.2 Řízení BOZP na staveništi

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti:

§ 101, 102, 103 a § 302 – povinnost zhotovitele stavby a jeho vedoucích zaměstnanců zajistit BOZP na daném staveništi.

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka:

§ 14, § 15 určení koordinátora BOZP při práci na staveništi, oznámení o zahájení prací, zpracování plánu BOZP.

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti je nutné znát rámcově celý dokument

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• příloha č. 1 – Další požadavky na staveniště;
• příloha č. 2 – Požadavky na BOZP při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi;
• příloha č. 3 – Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy;
• příloha č. 4 – Náležitosti oznámení o zahájení prací;
• příloha č. 5 – Práce vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví;
• příloha č. 6 – Plán BOZP.

Požadavky uvedené v těchto přílohách se týkají nejen řízení BOZP, ale jsou důležité i pro celkové řízení realizace stavby).

Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Zajištění koordinátora BOZP – osoby s požadovanou odbornou způsobilostí – je rámcově nutný celý dokument.

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti jsou rámcově důležité celé dokumenty:

• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

2.2.3 Životní prostředí

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS je při plnění předmětu dozorové činnosti nutné dodržet požadavky dokumentu EIA (Environmental Impact Assessment), v případě, že je pro danou stavbu zpracován.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti je nutná kontrola dodržení požadavků na zhotovitele jako původce odpadu:

• § 16 Povinnosti původců odpadů;
• vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka jsou nutné rámcové informace, zejména o těchto zákonech:

zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ve znění pozdějších předpisů

• ČÁST PRVNÍ, HLAVA V – Výkon státní správy.

zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů

• § 15 Stavební povolení k vodním dílům;
• § 17 Souhlas vodoprávního úřadu;
• § 18 Vyjádření vodoprávního úřadu.

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

• ČÁST SEDMÁ – Orgány a státní správa v ochraně přírody.

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

• ČÁST SEDMÁ – Výkon státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu.

2.2.4 Předpisy pro vybrané druhy staveb

Dopravní stavby

Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• § 1–15 definování pojmů a součástí PK;
• § 6–18 územní a stavební řízení PK;
• § 30–38 ochrana PK jejich styk s okolím;
• § 40 státní správa a státní dozor.

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• § 9 údržba a opravy komunikací;
• § 10 údržba a opravy mostů;
• § 14–15 stavební úpravy komunikací;
• § 16–36a obecné technické požadavky na komunikace;
• § 48–51 styk komunikací s vodními toky, inženýrskými sítěmi a jinými vedeními.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• § 3 kategorie železničních drah;
• § 5 stavba dráhy a stavba na dráze;
• § 7 stavební a společné územní a stavební řízení.

vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• ČÁST ČTVRTÁ zákona: Letiště a letecké stavby.

Vodní stavby

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• § 5, odst. (3) základní povinnosti stavebníka;
• § 6 Obecné nakládání s povrchovými vodami (postavení vodoprávního úřadu);
• § 15 Stavební povolení k vodním dílům, ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav;
• § 17 Souhlas vodoprávního úřadu;
• § 55–62 Vodní díla;
• § 104–112 Výkon státní správy.

vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů

• § 2 Vymezení pojmů;
• § 11 a § 12 Obecné technické požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací;
• § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok;
• § 24 Přeložky vodovodů a kanalizací;
• § 25–30 Působnost orgánů veřejné správy.

Energetické stavby

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti, orientačně:

• § 2 Vymezení pojmů;
• § 45–48 Elektroenergetika;
• § 46 Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy;
• § 65–70 Plynárenství;
• § 68 Ochranná pásma plynárenských zařízení;
• § 69 Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení, dále Příloha k zákonu;
• § 79, 86, 87 Teplárenství.

2.2.5 Zabudovávané materiály a výrobky

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti se vyžaduje znalost požadavků následujících právních předpisů, a to zejména z hlediska plnění povinnosti zhotovitele stavby při řádném dokladování jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků:

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

• § 156 Požadavky na stavby – splnění požadavků na stanovené parametry;
• § 133 Kontrolní prohlídky – požadavek na doložení dokladů o vhodnosti použitých výrobků a materiálů;
• § 122 Kolaudační souhlas – doklady přiložené k žádosti podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů;

nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.

2.2.6 Dotčené orgány

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka při zajištění stanovisek dotčených orgánů a dalších zákony uložených dokumentů je nutná základní orientace v následujících právních předpisech:

zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách, a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů;

a další.

Dále k právním požadavkům viz kap. 9 pomůcky Profesní informační systém ČKAIT – vybrané předpisy, která v přehledu uvádí vybrané právní požadavky obsažené v předpisové úrovni ČKAIT – A 3 Základní obecně závazné předpisy k činnosti AO ve výstavbě s výkladem nebo komentářem.

3 DOZOROVÁ ČINNOST VE VÝSTAVBĚ

S pojmem „dozor“ musíme pracovat opatrně. Vždy je nutné si ověřit, o jaký druh dozoru se jedná, a dále v dokumentech, komunikaci a záznamech dodržovat správný termín v souladu s právními požadavky.

3.1 ÚVODNÍ VYMEZENÍ POJMŮ

Stavební zákon v § 2 uvádí: Stavebním dozorem (se rozumí) odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Jde o fyzickou osobu, kterou za stanovených podmínek (viz SZ § 160 odst. 4) musí zajistit stavebník, pokud sám není pro takovou činnost odborně způsobilý. Povinnosti a odpovědnost této fyzické osoby viz SZ § 153. Stavbyvedoucí a stavební dozor nejsou předmětem této pomůcky.

Současně SZ uvádí v názvu hlavy II, ČÁSTI ČTVRTÉ: Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu. V tomto případě uvedený stavební dozor je pojem představující oprávnění stavebního úřadu k výkonu státního dozoru ve věcech územního plánování a stavebního řádu (§ 171 SZ). Stavební zákon používá stejný pojem stavební dozor pro dva zcela odlišné instituty.

Ustanovení stavebního zákona týkající se TDS jsou v textu vždy uvedena v plném názvu – technický dozor stavebníka.

Stavební zákon, § 171 – Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají ministerstva, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavební úřady (SÚ). Dozírají nad dodržováním ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, nad dodržováním dalších obecných opatření a rozhodnutí vydaných na základě stavebního zákona. Cílem prováděného dozoru je zajištění požadavků veřejného zájmu viz § 13 (SZ).

Vedle obecných stavebních úřadů vykonávají státní dozor:

• speciální stavební úřady pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních a účelových komunikací a stavby vodních děl;
• vojenské stavební úřady a jiné SÚ např. MPO ČR, MV ČR.

Dále viz kap. 3.3 Státní a správní dozor – základní informace.

• Správní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají dotčené orgány. Podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dotčenými orgány jsou orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, dále správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska. Dále viz kap. 3.3 Státní a správní dozor – základní informace.

Technický dozor stavebníka: Podle SZ § 152, odst. 4, u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon). Dále především kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby.

Autorský dozor projektanta: Podle SZ § 152, odst. 4, pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu (stavba financovaná z veřejného rozpočtu) osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon), zajisti stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

3.2 SCHÉMA PROVÁDĚNÝCH DOZORŮ VE VÝSTAVBĚ

Poznámka:
Pojem „interní a externí dozor“ není pojem používaný v obecně závazných předpisech ani v jiných technických dokumentech. Je zde použit pouze pro bližší charakteristiku prováděného dozoru ve stavebnictví.

3.3 STÁTNÍ A SPRÁVNÍ DOZOR – ZÁKLADNÍ INFORMACE

Navazuje na kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů.

3.3.1 Oprávnění pracovníků státního a správního dozoru, vykonávajících dozor:

• vstup na staveniště a do stavby s podmínkou předložení průkazu;
• nahlížet do veškeré dokumentace stavby (projektová, předpisová, záznamová);
• provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě;
• provést záznam formou samostatného protokolu;
• vydat adresně určenou výzvu ke zjednání nápravy;
• požádat SÚ o vydání rozhodnutí, která ukládají potřebná opatření, příp. zastavení stavby, pokud stavebník nedbá výzvy.

3.3.2 Státní dozor – kontrolní prohlídka stavby

Kontrolní prohlídka stavby je forma provádění státního dozoru nad rozestavěnou stavbou.

Cílem kontrolních prohlídek při realizaci stavby je zajištění požadavků veřejného zájmu, aby stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu (SÚ), který provádí kontrolní prohlídky ve fázích uvedených v podmínkách stavebního povolení. Návrh na konání kontrolních prohlídek stavby ve vazbě na postup její realizace je uveden v žádosti o vydání stavebního povolení. Vydání kolaudačního souhlasu se váže na kladné ukončení závěrečné kontrolní prohlídky (§ 122 SZ).

V průběhu realizace stavby se mohou podle potřeby konat i mimořádné kontrolní prohlídky stavby, například při projednání změny stavby před jejím dokončením (§ 118 SZ), při projednání žádosti o předčasné užívání stavby (§ 123 SZ), případně při řešení mimořádných postupů (§ 177 SZ) a další.

Povinnost zabezpečit kontrolní prohlídky, v souladu s plánem kontrolních prohlídek, je na stavebníkovi (§ 152 SZ). Podmínky pro kontrolní prohlídku stavby je povinen vytvořit stavbyvedoucí (§ 153 SZ).

Účasti při kontrolní prohlídce má vždy stavebník (pokud tomu nebrání vážné důvody – SZ § 152), projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor.

Poznámka:
stavební dozor není TDS viz kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů.

Ke kontrolní prohlídce může SÚ dále přizvat osoby vykonávající TDS, ADP, koordinátora BOZP, působí-li na staveništi, případně dotčené orgány vydávající svá stanoviska v rámci stavebního řízení. V případě zplnomocnění TDS k zastupování stavebníka i ve věcech správních a projednání této skutečnosti se SÚ se TDS účastní každé kontrolní prohlídky.

Předmět zjišťování při kontrolní prohlídce je stanoven v § 133 a § 134 SZ, dále v § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Osoba pověřená k provádění státního dozoru nad realizovanou stavbou je oprávněná k provádění záznamů ve stavebním deníku dané stavby (§ 157 SZ).

Dále viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány.

Provádění státního dozoru dopravních staveb viz samostatná kap. 8.4 Státní dozor v dopravních stavbách.

3.3.3 Správní dozor – dozor prováděný dotčenými orgány

Dotčený orgán je orgán pověřený samostatným zákonem k ochraně a řízení určité oblasti veřejného zájmu. Příklady zákonů dotčených orgánů viz kap. 2.2.6 Dotčené orgány. V případě, že stavební záměr se může nebo se dotýká zájmů dané oblasti, je nutné požádat a získat stanovisko příslušného dotčeného orgánu. Tuto svoji povinnost může stavebník smluvně přenést na TDS. Stanoviska dotčených orgánů jsou přílohou žádosti o vydání stavebního povolení.

Podle § 4 SZ stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku podmínky a stanou-li se tyto podmínky součástí rozhodnutí orgánu územního rozhodování nebo stavebního úřadu, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování. Osoba pověřená k provádění správního dozoru nad realizovanou stavbou je oprávněná k provádění záznamů ve stavebním deníku dané stavby (§ 157 SZ).

Dále viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány.

Specifika státního dozoru v oboru dopravních staveb viz kap. 8.4 Státní dozor v dopravních stavbách.

3.4 DOZOROVÁ ČINNOST NA STAVENIŠTI

Nositeli dozorové činnosti na staveništi, pokud jsou tyto fyzické osoby na stavbě ustanovené, jsou tři osoby; každá ve své specifické pozici dané právními i smluvními požadavky.

Je to na prvním místě TDS, kterému je určena tato celá pomůcka, jeho postavení a úkoly, především kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby.

Jeho partnery na staveništi jsou především stavbyvedoucí, ADP a koordinátor BOZP, v dozorové činnosti pak ADP a koordinátor BOZP.

3.4.1 Postavení a úloha ADP a koordinátora BOZP – základní údaje

Autorský dozor projektanta (ADP)

Výchozí podmínka pro postavení ADP

podle § 152 odst. 4 SZ: pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

ADP je fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon) k projektové činnosti ve výstavbě viz § 22 odst. 4 SZ.

Současné znění SZ nedefinuje postavení ADP na dané stavbě jako zpracovatele projektové dokumentace dané stavby. Tato skutečnost umožňuje stavebníkovi jmenovat ADP, který není autorem projektové dokumentace dané stavby.

Kromě právního požadavku § 152 SZ (dozor nad souladem prováděné stavby s projektovou dokumentací) nejsou odpovědnost a povinnosti ADP právně blíže definovány. Stavebníkem požadovaná činnost ADP a další podmínky jeho postavení jsou předmětem smluvního vztahu mezi ADP a stavebníkem. Viz následující kap. 5.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi – úloha stavebníka.

ADP je osoba oprávněná k vedení záznamů ve stavebním deníku (§ 157 SZ).

Úkolem ADP je zejména:

• ověřování souladu provádění stavby s ověřenou projektovou dokumentací;
• ochrana zájmů stavebníka;
• ochrana veřejného zájmu;
• dodržování požadavků právních předpisů a platných technických předpisů.

Koordinátor BOZP na staveništi

Postavení a povinnosti koordinátora BOZP jsou dány právními předpisy:

zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;

nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2006 Sb.

Dále uzavřenou smlouvou se stavebníkem.

Oprávnění k výkonu koordinátora BOZP je podmíněno jeho odbornou způsobilostí a osvědčením koordinátora BOZP na staveništi, vystaveném v souladu s nařízením vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2006 Sb.

Koordinátorem BOZP nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí).

TDS může na dané stavbě současně vykonávat pozici koordinátora BOZP s podmínkou splnění požadavků nařízení vlády č. 592/2006 Sb.

Koordinátor BOZP je osoba oprávněná k provádění záznamů do stavebního deníku (§ 157 SZ).

Dále k náplni činnosti a povinnostem ADP a koordinátora BOZP viz kap. 7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi.

3.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi – úloha stavebníka

Zajištění TDS a ADP

Je dáno požadavkem stavebního zákona uvedeném v § 152, odst. 4: U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – autorizační zákon). Uvedený požadavek na pozici TDS se týká pouze staveb, a to i staveb dočasných a změn dokončené stavby. Udržovacích prací a terénních úprav se netýká.

Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu zpracovala osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s touto dokumentací.

Zajištění koordinátora BOZP

Je dáno požadavkem § 14 odst. 1 a 6 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor podle věty první musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora při přípravě stavby a při její realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.

• (6) Při přípravě a realizaci staveb
  • a) u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1,
  • b) které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle zvláštního právního předpisu nebo
  • c) nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu,
• se koordinátor podle odstavce 1 neurčuje.

Pro smluvní zabezpečení pozice TDS, ADP i koordinátora BOZP může stavebník použít ustanovení občanského zákoníku § 2430–2444 Závazky ze smluv příkazního typu. Příkazní smlouvou se příkazník (TDS, ADP, koordinátor BOZP) zavazuje obstarat záležitost příkazce (stavebník) při dodržení podmínek stanovených tímto zákonem. Výše platby a forma úhrady plateb není právně upravena. Je věcí vzájemné dohody mezi příkazníkem a příkazcem, viz kap. 5 Smluvní zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS.

Dále viz dokument A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

Vzor příkazní smlouvy viz dokument A 3.21 kap. 7 Používané znění smluvních vzorů.

4 STANOVENÍ ODPOVĚDNOSTI A POVINNOSTÍ TDS

Základním vstupem pro smluvní ujednání o požadované činnosti a odpovědnosti TDS jsou požadavky stavebního zákona na pozici stavebníka, uvedené zejména v ČÁSTI ČTVRTÉ a v ČÁSTI PÁTÉ a dále i požadavky zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

4.1 STAVEBNÍK – JEHO POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST

Stavebník je označení stavebního zákona pro klíčovou pozici účastníka řízení o umístění stavby a o povolení stavby a účastníka výstavby. Přesnou definici pojmu uvádí § 2 SZ. Další právní předpisy používají i jiná označení:

zadavatel

• zákon č 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

objednatel

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Ve stavební praxi je užíván i pojem „investor“, který není v platných stavebních předpisech uváděn. (Pojem investor ve významu stavebník používaly zrušené stavební předpisy platné před rokem 1990.) Pouze § 23a SZ uvádí pojem „oprávněný investor“ jako vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury.

Poznámka:
V prostředí tržní ekonomiky se investorem rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyhledává optimální způsob, jak zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky; při rozhodování o volbě investice zvažuje investor míru rizika, likviditu a očekávanou výši výnosu.

4.1.1 Požadavky stavebního zákona – shrnutí

Podle § 2 SZ stavebník je:

• osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení;
• osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud není stavebním podnikatelem realizujícím stavbu v rámci své podnikatelské činnosti (jedná se o stavbu realizovanou svépomocí).

Podle § 152 SZ je stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku.

Paragraf 152 SZ uvádí další povinnosti stavebníka:

• zajištění předepsané dokumentace a její existence na stavbě,
• umístění a udržování štítku stavby;
• kontakt se stavebním úřadem:
  • oznámení termínu zahájení stavby, identifikace stavebního podnikatele;
  • při stavbě prováděné svépomocí oznámení stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru;
  • ohlášení a umožnění kontrolních prohlídek stavby;
  • ohlášení zjištěných závad na stavbě, které ohrožují bezpečnost;
  • oznámení zahájení zkušebního provozu;
• u staveb financovaných z veřejného rozpočtu zajištění technického dozoru stavebníka – autorizovanou osobou a autorského dozoru projektanta.

Podle § 155 SZ má stavebník oznamovací povinnosti (shrnutí):

oznámit příslušnému stavebnímu úřadu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.

Při nesplnění požadavků SZ se stavebník dopustí přestupku

viz § 178 SZ (stavebník – fyzická osoba) a § 180 SZ (stavebník – právnická nebo podnikající fyzická osoba):

stavebník se dopustí správního přestupku když:

• nedodrží požadavky § 104 a § 108 SZ;
• provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem SÚ, stavebním povolením a dalšími rozhodnutími;
• nesplní požadavky § 134 SZ – závěry z kontrolních prohlídek stavby;
• nesplní požadavky § 152 a § 160 SZ (zajištění odborného vedení stavby, zajištění TDS a AD);
• nezajistí ochranu veřejného zájmu podle § 176 SZ;
• nesplní oznamovací povinnost podle § 155 SZ.

Pokuty ukládá dozorující stavební úřad až do výše 2 mil. Kč.

4.1.2 Postavení a základní povinnosti stavebníka v dílčích fázích výstavby

Stavební zákon stanoví v § 152 základní požadavek na stavebníka: stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a realizaci stavby.

Fáze přípravy umístění stavby

• stavební zákon § 76–102: úloha žadatele o vydání územního rozhodnutí / územního souhlasu;
• vyhláška č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.

Fáze navrhování stavby

• SZ § 158 vybrané činnosti ve výstavbě;
• SZ § 159 projektová činnost ve výstavbě;
• vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.

Fáze ohlašování a povolování staveb

• SZ § 103–117 ČÁST ČTVRTÁ SZ stavební řád;
• vyhláška č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu ve znění pozdějších předpisů;
• právní předpisy definující požadavky dotčených orgánů;
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Fáze realizace stavby a provádění dozoru

• zajištění zhotovitele – § 160 SZ;
• definování obchodně-technických požadavků – OZ, SZ, zákon č. 309/2006 Sb.;
• podmínky uspořádání staveniště, zákon č. 309/2006 Sb., vyhláška č. 501/2006 Sb. – § 24;
• vyjádření vlastníků technické infrastruktury – § 161 SZ;
• předání dokumentace stavby, stavebního povolení a dalších dokumentů stavby – § 152 SZ;
• zajištění postupů při změně stavby před jejím dokončením – § 118 SZ;
• splnění požadavků zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů – § 14 a § 15;
• kontakt a přímá odpovědnost vůči dozorovým orgánům, část IV, hlava II SZ;
• plnění požadavků veřejného zájmu, část IV, hlava II a hlava V SZ;
• žádost o předčasné užívání stavby § 123 SZ;
• povinnost oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby – § 155 SZ;
• kontrolní prohlídka stavby § 133 a 134 SZ;
• požadavky na stavby – § 156 SZ;
• stavební deník – § 157 SZ;
• obecné požadavky na výstavbu – § 169 SZ;
• vstupy na pozemky a do staveb – § 172 SZ;
• pořádková pokuta – § 173 SZ;
• nález kulturně cenných předmětů – § 176 SZ;
• plnění stanovisek dotčených orgánů a umožnění provedení jejich dozoru; příklad: zákon č. 133/1985 Sb., § 78 uvádí: Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru. Za tento přestupek může uložit dozorový orgán – hasičský záchranný sbor kraje pokutu až do výše 20 tis. Kč.

Fáze předání do užívání a kolaudace stavby

• oznámení SÚ o provedení zkoušek a měření – § 119–121 SZ;
• zajištění zkušebního provozu – § 124 SZ;
• zajištění kolaudačního souhlasu – § 122 SZ.

4.1.3 Stavebník / zadavatel stavby a BOZP:

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Povinnost zajistit:

• určení koordinátora BOZP na staveništi – § 14;
• oznámení o zahájení prací, zpracování plánu BOZP – § 15.

NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Povinnost zajistit:

• předání staveniště – zápis o předání a převzetí, § 2 odst. 3;
• doručení oznámení o zahájení prací na OIP, § 5;
• přestupky při nedodržování požadavků zákona č. 309/2006 Sb. řeší zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce;
• při nesplnění povinností stavebníka lze uložit pokutu až do výše 400 tis. Kč.

Viz MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi a MP 2.6.2 Koordinátor BOZP na staveništi.

5 ZABEZPEČENÍ ODPOVĚDNOSTI A POVINNOSTÍ TDS

5.1 VSTUPNÍ ÚDAJE

Z povinností stavebníka uvedených v předchozí kapitole vyplývá i postavení TDS a stanovení jeho odpovědnosti a povinností v procesu přípravy a realizace stavby.

Ve vztahu ke stavebníkovi je TDS v pozici externího smluvního pracovníka nebo jeho zaměstnance v pracovně-právním vztahu.

5.1.1 TDS jako zaměstnanec stavebníka

Postavení, pracovní náplň a povinnosti TDS jsou dány pracovní smlouvou, která nesmí být v rozporu s příslušnými právními předpisy. Konkrétní postupy jsou stanoveny interními předpisy organizace stavebníka.

Dále viz MP 3.2 Autorizovaná osoba v pozici zaměstnance.

5.1.2 TDS jako externí smluvní pracovník

Stavebník zajišťuje TDS uzavíraným smluvním vztahem buď s organizací poskytující služby TDS, nebo přímo s fyzickou osobou TDS.

V případě uzavřeného smluvního vztahu s organizací musí být dodržena zásada: činnost TDS na dané stavbě bude vykonávat jedna, ve smlouvě uvedená osoba u staveb financovaných z veřejného rozpočtu s požadovanou odbornou způsobilostí (viz § 152 odst. 4 SZ).

Dále uvedené podmínky při uzavírání smluvního vztahu přímo s fyzickou osobou TDS jsou aplikovatelné i ve smluvním vztahu s organizací poskytující služby TDS.

Výchozí podmínky smluvního vztahu uzavíraného přímo s fyzickou osobou TDS

Plnění veřejnoprávních požadavků kladených na stavebníka může stavebník smluvně přenést na TDS a v souladu s podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě soukromoprávně po TDS případně požadovat i náhradu škody viz § 2950 OZ.

V souladu s ustanovením občanského zákoníku je vhodná forma k uzavření smluvního vztahu – příkazní smlouva. Vstupní informace k formě a obsahu příkazní smlouvy jsou uvedeny v kap. 3.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi je úlohou stavebníka.

Jak již bylo v předchozích kapitolách uvedeno, odpovědnost a povinnosti TDS nejsou stanoveny právními požadavky. Je na stavebníkovi stanovit návrh předmětu plnění i další podmínky smlouvy.

Podstatné pro rozsah předmětu smlouvy je smluvní ustanovení přítomnosti TDS na dané stavbě v praxi běžně označováno „dozor stálý“, vyžadující stálou přítomnost TDS na staveništi, nebo „dozor občasný“, vykonávaný v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě.

Ve vazbě na etapu výstavby zahájení činnosti TDS je důležité smluvně definovat a TDS předat veškeré dosud vytvořené dokumenty a vydané doklady stavby.

TDS musí věnovat náležitou pozornost obsahu uzavírané smlouvy, zejména předmětu jejího plnění a dalším vstupním podmínkám uzavíraného smluvního vztahu.

Současně mohou být v rámci tzv. jiných obecně platných předpisů, např. předpisů v oboru dopravních staveb (viz kap. 10 Dozor v oboru dopravních staveb), vydány metodiky a jiné technické předpisy stanovující náplň a postup dozorové činnosti při realizaci stavby, na které se stavebník v návrhu smlouvy může odvolat a jejich plnění požadovat.

5.2 OBSAH SMLOUVY S TDS

Povinnosti stavebníka smluvně přenášené na TDS jsou rámcově stanovené v úvodní větě § 152 odst. (1) SZ: Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby.

Další právní předpisy požadující plnění povinností stavebníka jsou uvedeny v kap. 4.1 Stavebník – jeho povinnosti a odpovědnost.

Je na vůli stavebníka, které ze svých povinností a v jakém rozsahu bude smluvně požadovat plnit ze strany TDS, a samozřejmě tomu odpovídající podmínky smluvního vztahu. Současně platí zásada, že smluvní vztah je výsledkem dohody partnerů uzavírajících smlouvu – viz následující text této kapitoly.

5.2.1 Předmět činnosti TDS

Obecně ve vazbě na fázi výstavby, ve které zahájí činnost TDS, lze předmět plnění smluvního vztahu předpokládat v dále uvedeném zaměření a v plném rozsahu vycházejícím z povinností stavebníka uvedených v právních požadavcích.

V rámci plnění povinností stavebníka pro zajištění postupu výstavby:

Předinvestiční fáze

V této, předinvestiční fázi výstavby může stavebník po TDS požadovat zabezpečení konkrétních úkolů za předpokladu jeho zmocnění k požadovanému výkonu. Současně může požadovat i spolupráci při uzavírání smluvních vztahů s ostatními účastníky výstavby.

Zabezpečení:

• územního rozhodnutí / územního souhlasu § 76–102 SZ;
• podmínek územního rozhodnutí/souhlasu – provedení geotechnického průzkumu, hydrogeologického průzkumu, zaměření apod.;
• informací od vlastníků technické infrastruktury o poloze a podmínkách napojení a další potřebné údaje nezbytné pro projektovou dokumentaci a provedení stavby – § 161 SZ;
• stanovisek dotčených orgánů ke stavebnímu záměru – § 4, § 110 SZ;
• stavebního povolení / souhlasu s ohlašovanou stavbou – § 105–115 SZ, § 18a, b, c vyhlášky č. 503/2006 Sb.
• podmínek staveništního pozemku pro jeho předání zhotoviteli – § 24e vyhlášky č. 501/2006 Sb.;
• splnění podmínek uvedených ve stavebním povolení / souhlasu s ohlašovanou stavbou před zahájením realizace stavby – § 106 SZ, § 115 SZ;
• předání staveniště zhotoviteli – zákon č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 591/2006 Sb., vyhláška č. 501/2006 Sb., § 24e;
• předání oznámení o zahájení prací na příslušné OIP (v případě, že není ustanoven koordinátor BOZP, který je pověřen tímto úkolem), zákon č. 309/2006 Sb.

Spolupráce:

• ve výběrovém řízení projektanta a při zpracování projektové dokumentace;
• ve výběrovém řízení zhotovitele, příp. dalších přímých dodavatelů a při uzavírání smluvních vztahů;
• ve výběrovém řízení koordinátora BOZP na staveništi a ADP a při uzavírání smluvních vztahů (v případě jejich ustanovení podle právních požadavků).

Realizační fáze

Zabezpečení:

• povinností stavebníka uvedené v § 152, odst. 1, 2, 3 SZ;
• oprávněnosti stavebníka k provádění kontroly realizované stavby – § 2626 OZ;
• založení a řádné vedení stavebního deníku zhotovitelem stavby (u staveb realizovaných svépomocí stavebníkem) v souladu s právními požadavky;
• řešení drobných dodatků a změn projektové dokumentace jednáním se zhotovitelem, projektantem a s ADP (je-li ustanoven);
• v případě potřeby řešení postupu při změně stavby před jejím dokončením, § 118 SZ;
• odstranění případných nedostatků projektové dokumentace v průběhu realizace cestou projednání s projektantem;
• postupu výstavby v souladu s odsouhlaseným harmonogramem cestou kontroly zhotovitele stavby, projednáním nezbytných opatření a zajištěním podkladů pro další postup;
• organizace a vedení kontrolních dnů stavby;
• přípravy, účast a zastupování stavebníka na kontrolních prohlídkách stavby;
• zastupování stavebníka při provádění dozoru dotčených orgánů;
• dozor nad plněním smluvních povinností ADP a koordinátora BOZP a zastupování stavebníka v souladu s podmínkami uvedenými v uzavřených smluvních vztazích (netýká se případu společného výkonu TDS a ADP, případně koordinátora BOZP jednou osobou – právní požadavky tuto možnost nezakazují);
• v souladu s uzavřenou smlouvou stavebníka se zhotovitelem, předání a převzetí dokončených dílčích částí a objektů stavby;
• v souladu s uzavřenou smlouvou stavebníka se zhotovitelem, odsouhlasení uzavíraných smluv zhotovitele s jeho podzhotoviteli;
•  v souladu s uzavřenou smlouvou stavebníka se zhotovitelem stavby odsouhlasení změn v dodavatelském zabezpečení zabudovávaných výrobků a materiálů – § 156 SZ;
• postupu v případě mimořádné situace, při ohrožení života osob, zvířat a majetku – § 14 a § 155 SZ;
• postupu při nepředvídatelném archeologickém či jiném kulturně nebo přírodně cenném nálezu – § 176 SZ.

Předání a ukončení stavby

Zabezpečení:

• postupu v případě potřeby řešení předčasného užívání stavby před jejím dokončením – § 123 SZ;
• dokladovaného předání a převzetí stavby včetně všech oprávněně požadovaných dokumentů a dokladů stavby;
• stavebním povolením stanoveného zkušebního provozu stavby – § 124 SZ;
• oznámení stavebnímu úřadu záměru užívání stavby a zajištění postupu stanoveného § 120 odst. 1 SZ;
• kolaudačního řízení – § 122 SZ.

V rámci dozorové činnosti TDS pro zabezpečení požadované kvality stavby a plnění stanovených postupů při její realizaci:

Pro provádění dozorové činnosti je podstatné, zdali je TDS pověřen stavebníkem dozorem stálým, nebo dozorem občasným.

V případě, že stavebník požaduje po TDS zabezpečení svých povinností daných požadavky právních předpisů Možný rozsah požadavků stavebníka na předmět provádění dozorové činnosti TDS.

Požadavky na provádění dozorové činnosti TDS jsou především:

• prověření stavu staveniště před zahájením prací;
• existence předepsané dokumentace – projektové a další na stavbě;
• prověření připravenosti k zahájení zemních prací – výkopové, vrtné apod. – zejména zaměření sítí technické infrastruktury;
• v případě zpracování dodavatelské dokumentace zhotovitele – prověření jejího souladu s projektovou dokumentací a dalšími dokumenty stavby;
• zahájení prací zhotovitele, nástup podzhotovitelů;
• v případě nepředvídatelných změn podmínek na staveništi;
• v případě bezpečnostního incidentu a jeho řešení;
• dozor nad udržováním v aktuálním stavu Oznámení o zahájení prací – zákon č. 309/2006 Sb.;
• dozor nad dodržováním požadavků uvedených v rozhodnutí stavebního úřadu a ve stanoviscích dotčených orgánů;
• dozor nad splněním požadavků ze závěrů z kontrolních prohlídek stavby;
• dozor nad splněním požadavků z provedených dozorů dotčených orgánů;
• dozor nad prováděnými zeměměřickými činnostmi zajišťovanými zhotovitelem;
• dozor nad vedením stavebního deníku;
• dozor nad přejímáním dodávaných výrobků a materiálů a dokladováním jejich jakosti;
• dozor nad prováděním technologických postupů, stanovených kontrol a zkoušek v souladu se schválenými technologickými předpisy a KZP (kontrolní a zkušební plán);
• převzetí dokončených částí konstrukcí stavby před jejich zakrytím v souladu s KZP a dalšími předem dohodnutými postupy;
• prověřovat plnění závazků zhotovitele daných smlouvou nebo obecně závaznými předpisy a při neplnění neprodleně upozornit stavebníka;
• kontrola souladu průběžně v souladu se smlouvou zhotovitelem předávaného vyúčtování se skutečně provedenou prací;
• přejímání dokončených částí stavby od zhotovitele.

V současné praxi je stavebníkem zejména smluvně uplatňován požadavek zaměřený na dozorovou činnost TDS v etapě realizace stavby. Předmět plnění uzavírané smlouvy se předpokládá v tomto rozsahu:

• předání staveniště zhotoviteli stavby, zpracování zápisu o předání a převzetí staveniště;
• zajištění předání pevných výškových a směrových bodů pro vytyčení stavby;
• kontrola dodržování technologických postupů zhotovitelem, technických předpisů a norem;
• kontrola těch konstrukcí a částí díla, která budou v dalším postupu zakrytá nebo se stanou nepřístupnými;
• kontrola vytyčení hlavních směrů stavebních konstrukcí, výškového a směrového vytyčení a umístění stavby;
• přejímka provedených prací, konstrukcí a částí díla;
• organizace kontrolních dnů na stavbě, účast na jednáních a pořízení zápisu;
• kontrola věcnosti, cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů a faktur, kontrola jejich souladu s podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě na zhotovení stavby;
• spolupráce s projektantem (ADP) při zajišťování souladu realizované stavby s projektovou dokumentací;
• spolupráce s projektantem a se zhotovitelem při provádění nebo navrhování opatření na odstranění případných vad projektové dokumentace;
• účast při provádění předepsaných zkoušek, provádění kontroly jejích výsledků a dokladů;
• kontrola vedení stavebního deníku v souladu s právními požadavky a s podmínkami uvedenými ve smlouvě se zhotovitelem stavby;
• kontrola postupu prací a dodržování termínů podle ustanovení smlouvy na zhotovení stavby;
• spolupráce při přípravě stavby nebo její části k odevzdání a převzetí;
• kontrola odstraňování vad a nedodělků zjištěných při předání a převzetí stavby a dodržení dohodnutých termínů;
• kontrola vyklizení staveniště zhotovitele v dohodnutém termínu.

Výše uvedený rozsah činností TDS vychází z podkladu Stavební kniha 2014, kap. 4 Význam technického dozoru stavebníka při kontrole stavebních prací, autor Ing. Čeněk Kadlec.

Postupy a dílčí činnosti TDS potřebné pro splnění předmětu smlouvy viz dále kap. 6.2 Postupy a činnosti TDS.

5.2.2 Odměna TDS

Forma odměny i její výše jsou věcí dohody mezi stavebníkem a TDS. Forma odměny může být stanovena i ve vazbě na etapu výstavby a rozdílná v průběhu celkové doby plnění příkazní smlouvy. Příklady možných variant:

celková cena za výkon TDS fakturovaná po úspěšné kolaudaci, zahrnující konzultační a dozorovou činnost TDS, studium a zajištění potřebných podkladů pro výkon činnosti příkazníka, veškeré náklady a související výdaje TDS pro splnění předmětu smlouvy;

hodinová sazba se stanovením oprávněnosti TDS vystavovat faktury za provedené činnosti měsíčně zpětně na základě měsíčního výkazu odpracovaných hodin odsouhlasených osobou pověřenou stavebníkem.

Fakturace smluvně dohodnuté ceny za měsíc činnosti TDS.

Stanovení odměny za dílčí etapy předmětu smlouvy se zaplacením dohodnuté ceny v plné výši – např. cena za 1. etapu „spolupráce při zadávacím řízení veřejné zakázky“ a zaplacení dohodnuté ceny dalších etap se snížením např. o 10 %, které budou doplaceny po vydání kolaudačního souhlasu.

Stanovení maximální celkové ceny a hodinové sazby, zaplacení na základě odsouhlaseného výkazu odpracovaných hodin, ale pouze do výše stanovené maximální celkové ceny.

Stanovení konečné ceny za danou etapu, např. za I. etapu (spolupráce při zadávacím řízení) nebo závěrečnou etapu (spolupráce při zajištění kolaudačního řízení), další etapy podle dohodnuté hodinové sazby a proplacením faktury na základě odsouhlaseného výkazu odpracovaných hodin.

Jsou možné i další varianty.

Výše hodinové sazby je věcí dohody a celková odměna je daná rozsahem požadovaných činností TDS.

5.2.3 Stanovení výchozích požadavků a podmínek k činnosti TDS

• Zabezpečovat odborné činnosti s náležitou starostlivostí a odborností;
• dodržovat obecně závazné právní předpisy a dohody související se smluvním vztahem;
• pokyny stavebníka, stanoviska a rozhodnutí veřejnoprávních orgánů;
• předkládat stavebníkovi k odsouhlasení rozhodující písemnosti;
• uplatňovat všechna práva stavebníka ze závazkových vztahů vůči povinným osobám v rozsahu vykonávaných služeb;
• upozornit stavebníka na zřejmou nevhodnost jeho pokynů, které by mohly mít za následek vznik škody;
• dodržovat podmínky BOZP při práci TDS na staveništi v souladu s pokyny stavbyvedoucího;
• stanovení požadavku přítomnosti TDS na staveništi – dozor stálý nebo občasný se stanovením rozsahu hodin;
• stanovení komunikačních pravidel mezi stavebníkem a TDS – pravidelná setkání, mimořádná v uvedených případech, kontakty apod.;
• požadavek na pořizování fotodokumentace;
• požadavek na pravidelné – písemné – předávání informací o průběhu provádění stavby;
• zplnomocnění TDS pro zastupování stavebníka vůči státním a správním orgánům (stavební úřad a dotčené orgány) a dalším institutům – správci veřejné infrastruktury apod.;
• v souladu se smlouvou na zhotovení stavby stanovení podmínek činnosti TDS vůči subdodavatelům – přístup k deníkům subdodavatelů apod.;
• oprávnění k nařízení zhotoviteli stavby zastavit práce, v případě mimořádných situací ohrožujících životy a zdraví osob a zvířat a způsobujících velké ztráty na majetku, v případě, že za takové situace není přítomna odpovědná osoba zhotovitele, práce zastavit.

6 TDS V PŘÍPRAVĚ A REALIZACI STAVBY

6.1 POSTAVENÍ TDS

Je dáno výchozími údaji a právními požadavky, které souvisí s jeho postavením.

6.1.1 Výchozí údaje

Povinnost stavebníka zajistit TDS nad prováděním stavby u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, které provádí stavební podnikatel jako zhotovitel. Jinak na vůli stavebníka.

• Oprávnění k činnosti TDS u veřejných zakázek je podmíněno jeho autorizací.
• Náplň činnosti TDS a jeho odpovědnost není stanovena v právních požadavcích.
• Náplň činnosti a odpovědnost TDS je dána soukromoprávním vztahem – uzavřeným smluvním nebo pracovně právním vztahem se stavebníkem.
• Obor autorizace TDS musí odpovídat oboru dané stavby, přístup k řešení obdobný přístupu jako k oboru autorizace projektanta, ADP a stavbyvedoucího nemůže vykonávat osoba, která je v zaměstnaneckém vztahu se zhotovitelem stavby.
• TDS – autorizovaná osoba může současně na téže stavbě vykonávat pozici AD, příp. koordinátora BOZP, má-li osvědčení koordinátora BOZP.
• Dozorová činnost TDS nesnímá odpovědnost z ostatních účastníků výstavby.
• Postavení a náplň činnosti TDS je částečně daná oborem stavby, na které TDS působí.
• Zásadní rozdíly v řízení dozoru u dopravních staveb jsou uvedeny v kap. 8 Dopravní stavby.
• Specifika výstavby technické a dopravní infrastruktury jsou mimo jiné zejména: vysoká četnost závazných ČSN, stanoviska dotčených orgánů, řešení vlivu stavby na její okolí, specifická řešení vymezení staveniště, ochranná pásma, četnost a náročnost zkušebních postupů, revizí a provozních zkoušek.

6.1.2 TDS a stavební zákon

K pozici TDS jsou ve SZ uvedena pouze tato ustanovení:

§ 152 SZ – shrnutí:

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (AZ).

§ 153 SZ – shrnutí:

Stavbyvedoucí je povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka.

§ 157 SZ – shrnutí:

Provádět záznamy do stavebního deníku jsou oprávněny osoby vykonávající technický dozor stavebníka.

Odpovědnost a povinnosti TDS nejsou v požadavcích SZ uvedeny.

6.1.3 TDS a veřejný zájem

Zajištění ochrany veřejného zájmu má přímé spojení s právním požadavkem na zajištění autorizované osoby TDS u staveb financovaných z veřejného rozpočtu. V souladu s autorizačním zákonem je udělení autorizace mimo jiné vázáno na slib autorizované osoby. Obsahem slibu je mimo jiné chránit veřejné zájmy.

SZ § 132, odst. 3 veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Uvedené zásady jsou rovněž jedním ze základních vstupů pro stanovení rozsahu působnosti TDS při přípravě a realizaci stavby.

Povinnost autorizované osoby chránit veřejný zájem je i vstupním atributem při jeho vztahu a jednáních se stavebníkem – v rámci uzavřeného smluvního vztahu. TDS je povinen nadřadit ochranu veřejného zájmu požadavkům stavebníka.

Dále viz PROFESIS – A 3.21-3 Ochrana veřejného zájmu z hlediska činnosti autorizovaných osob.

Povinnost autorizované osoby chránit veřejný zájem i její předpokládaná odborná způsobilost daná autorizační zkouškou je i zdůvodněním současného požadavku na autorizaci odborného technického dozoru v rámci dotačních programů Státního fondu životního prostředí. Lze předpokládat, že požadavek na autorizaci TDS bude podmínkou i jiných dotačních programů a postupně bude uplatňován i ve sféře neveřejných stavebních zakázek.

U staveb neveřejných je dosud na vůli stavebníka požadovat autorizovanou osobu na pozici TDS.

6.1.4 TDS a občanský zákoník

Pro postavení TDS a jeho odpovědnost jako jedné z osob provádějící dozor nad realizovanou stavbou jsou podstatná ustanovení těchto paragrafů Občanského zákoníku:

Osobní odpovědnost

OZ § 5: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

Škoda způsobená informací nebo radou

OZ § 2950: Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovedností. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

Domněnka nedbalosti

OZ § 2912: Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

Kontrola provádění díla

OZ § 2626, odst. 1: Stanoví-li smlouva, že objednatel zkontroluje předmět díla na určitém stupni jeho provádění, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej včas nebo pozve-li jej ve zřejmě nevhodné době, umožní objednateli dodatečnou kontrolu a hradí náklady s tím spojené.

OZ § 2626, odst. 2: Nedostaví-li se objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván nebo jež se měla konat podle ujednaného časového rozvrhu, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Objednatel má právo na provedení dodatečné kontroly, nahradí však zhotoviteli náklady s tím spojené, zabránila-li mu v účasti na kontrole vyšší moc a požádal-li o dodatečnou kontrolu bez zbytečného odkladu, jinak jde k jeho tíži vše, co dodatečná kontrola vyvolá.

Vady stavby

OZ § 2630 odst. 1 písmeno c): Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně, kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

Dále viz A 3.17 Stavba a nový občanský zákoník.

6.2 POSTUPY A ČINNOSTI TDS

Pro prokazatelné plnění předmětu smluvního vztahu – viz předchozí kapitola – je předpokládaná dozorová činnost TDS zaměřena především na:

• dosažení požadované výsledné kvality stavby;
• plnění právních i smluvních požadavků v průběhu přípravy a realizace stavby.

Dále uvedený rozsah činností je závislý na době vstupu TDS do příslušné fáze procesu přípravy, navrhování a provádění stavby, který se promítá také do uzavřené smlouvy se stavebníkem. Doporučení: zajistit nástup TDS co nejdříve!

Odkaz na právní požadavky k dílčím činnostem TDS – viz předchozí kap. 5.2.1 Předmět činnosti TDS. V této kap. 6.2 jsou uváděny pouze další odkazy na právní požadavky doplňující kap. 5.2.

V textu kap. 6.2 používaný pojem „spolupráce“ znamená spolupráci TDS se stavebníkem. V ostatních případech je vždy uveden partner, např. spolupráce se zhotovitelem, spolupráce s ADP, spolupráce s koordinátorem BOZP.

6.2.1 Fáze přípravy stavby

Spolupráce při zajištění projektové dokumentace

začíná při výběru a uzavírání smlouvy s projektantem, případně i s koordinátorem BOZP v souladu s požadavky zákona č. 309/2006 Sb. Zastupování stavebníka v průběhu zpracování projektové dokumentace, zpracování plánu BOZP koordinátorem BOZP, zajištění průzkumných a geodetických prací, jednání se správními orgány a dalšími institucemi a subjekty dotčenými stavbou; převzetí projektové dokumentace;

zajištění dalších podkladů

týkajících se zejména liniových staveb technické a dopravní infrastruktury – zpracování dopravně-inženýrských opatření (DIO) pro vydání dopravně-inženýrského rozhodnutí (DIR);

zajištění podkladů pro stavební řízení;

zajištění podkladů a zpracování žádosti o vydání stavebního povolení; v souladu se zplnomocněním od stavebníka podání žádosti o stavební povolení na příslušný stavební úřad, zajištění stanovisek dotčených správních orgánů, případně další doplnění podkladů k žádosti o stavební povolení podle požadavku stavebního úřadu;

převzetí rozhodnutí SÚ;

seznámení se s vydaným rozhodnutím i stanovisky dotčených orgánů, projednání s dalšími partnery přípravy a realizace dané stavby (doporučení: předání kopií); zajištění předpokladů pro plnění podmínek vydaného rozhodnutí;

spolupráce při zajištění zhotovitele stavby;

spolupráce při výběru a uzavírání smlouvy se zhotovitelem stavby.

V případě veřejné zakázky:

• konzultace podle požadavků stavebníka v průběhu přípravy zadávacích podmínek veřejné zakázky;
• kontrola úplnosti a věcné správnosti zadávacích podmínek veřejné zakázky před jejím vyhlášením;
• konzultace při poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám;
• účast na jednání komise pro posouzení kvalifikace a hodnotící komise při vyhodnocování nabídek;
• účast na prohlídce místa plnění.

U ostatních zakázek:

• prověření úplnosti a věcné správnosti podkladů poskytovaných zhotoviteli stavby;
• prověření úplnosti a věcné správnosti podkladů předávaných zhotovitelem stavebníkovi.

Spolupráce při uzavírání smlouvy se zhotovitelem stavby
mimo jiné zajistit ve smlouvě uzavírané se zhotovitelem stavby podmínky pro plnění základních právních požadavků, a to zejména:

• spolupráce s TDS, ADP a koordinátorem BOZP, včetně dodržení stanovených komunikačních pravidel;
• zajistit pozici stavbyvedoucího pouze autorizovanou osobou v daném oboru stavby;
• splnění požadavků SZ, zákona č. 309/2006 Sb. a jejich prováděcích předpisů na zhotovitele stavby a stavbyvedoucího;
• plnění podmínek oznámení o zahájení prací – zajištění podmínek pro jeho aktualizaci;
• vedení stavebního deníku v souladu s právními požadavky a zajištění vedení deníků podzhotovitelů stavby v souladu s dalšími podmínkami smlouvy;
• zajistit provádění prací, u kterých je požadována zvláštní odborná způsobilost, pouze oprávněnými osobami;
• zajistit řádné dokladování jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků;
• zpracování kontrolního a zkušebního plánu stavby – KZP, jeho projednání a odsouhlasení s TDS;
• dohoda postupu při provádění kontrol prací před jejich zakrytím (viz § 2607 OZ) s konkrétním uvedením požadavku na včasné vyzvání objednatele k přejímce zakrývaných prací a konstrukcí a dále ve smlouvě uvést, že pokud bude objednatel v domluveném časovém předstihu vyzván ke kontrole zakrývaných prací a v dohodnuté lhůtě se nedostaví, je zhotovitel oprávněn práce zakrýt a pokračovat v dalším postupu; pokud dodavatel bude dodatečně trvat na odkrytí, musí uhradit veškeré náklady a vzniklé škody s výjimkou případů, kdy by bylo odkrytím konstrukcí zjištěno pochybení zhotovitele.

Předání a projednání PD se zhotovitelem stavby:

• protokolárně předat zhotoviteli stavby ověřenou PD; požadovat po zhotoviteli jeho stanovisko k dokumentaci, jejím dílčím částem včetně projednání ZOV;
• realizovat další jednání se zhotovitelem v případě potřeby zpracování dokumentace pro provádění stavby nebo dokumentace dodavatelské – výrobní/montážní/konstrukční výkresy a další stavebně technologická dokumentace přípravy stavby včetně zařízení staveniště;
• protokolárně předat zhotoviteli stavby plán BOZP s uvedením stanoviska zhotovitele, je-li podle zákona č. 309/2006 Sb. požadováno jeho zpracování.

Předání a převzetí staveniště:

• kompletace podkladů a dokladů potřebných k předání staveniště;
• kompletace všech dosud zabezpečených podkladů a dokladů a dalších dokumentů – jejich soupis je součástí zápisu o předání a převzetí staveniště;
• spolupráce s geodety při vytyčení staveniště;
• projednání podmínek se zhotovitelem stavby potřebných pro zajištění plnění požadavků rozhodnutí SÚ a stanovisek dotčených orgánů ve vztahu k vymezení a uspořádání staveniště, důležité zejména u liniových staveb technické a dopravní infrastruktury v městské zástavbě;
• příprava zápisu o předání a převzetí staveniště;
• organizační zabezpečení předání a převzetí staveniště;
• zpracování zápisu o předání a převzetí staveniště a zabezpečení jeho souhlasu – viz kap. 6.3.1 Zápis o předání a převzetí staveniště;
• zabezpečení splnění podmínek kladených na stavebníka před zahájením realizace stavby, uvedených v odsouhlaseném zápise, včetně projednání zahájení stavby s osobami v sousedství stavby dotčenými její realizací a provozem staveniště, důležité zejména u liniových staveb technické a dopravní infrastruktury v městské zástavbě;
• prověření splnění podmínek kladených na zhotovitele před zahájením stavby, uvedených v odsouhlaseném zápise;
• prověření založení stavebního deníku zhotovitelem stavby a provedení prvního záznamu – předání a převzetí staveniště – viz kap. 6.4 TDS a stavební deník;
• dále viz kap. 6.3.1 Zápis o předání a převzetí staveniště.

Příprava k zahájení realizace stavby

• ve vztahu k povinnostem stavebníka:
  • ve spolupráci se zhotovitelem stavby zajistit zpracování a 8 dní před zahájením prací předat na příslušné OIP oznámení o zahájení prací – viz příloha č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.;
  • oznámit stavebnímu úřadu termín zahájení stavby, název a sídlo zhotovitele stavby;
  • přejímání dodavatelské dokumentace, ověřování jejího souladu s projektovou dokumentací, s podmínkami stavebního povolení včetně stanovisek dotčených orgánů, s uzavřenou smlouvou a dalšími podklady (v případě, že na dané stavbě je zajištěn ADP, zabezpečí TDS stanovisko ADP k této zhotovitelné dokumentaci);
  • umístit „štítek o povolení stavby“ a dohlížet na jeho udržení v požadovaném stavu až do dokončení stavby;
  • zajistit existenci a dostupnost všem oprávněným osobám předepsané projektové dokumentace (PD) – ověřená PD, příp. DPPS (dokumentace pro provádění stavby);
  • zajistit oznámení Archeologickému ústavu AV ČR v případě, že stavba je realizována na území s archeologickými nálezy – viz § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
• ve vztahu k připravenosti zhotovitele k zahájení prací:
  • prověřit splnění povinnosti zhotovitele zaměření stávajících inženýrských sítí v místě střetu se stavbou, zajistit případné projednání s vlastníky technické infrastruktury;
  • prověřit stav připravenosti staveniště k zahájení stavebních prací;
  • projednání a odsouhlasení zhotovitelem zpracovaného KZP stavby;
  • prověřit zabezpečení připravenosti zhotovitele na plnění právních a smluvních požadavků na zajištění odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti pro práce, u kterých je toto vyžadováno, aby tyto práce byly vykonávány jen držiteli takového oprávnění – například zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, a dále technické předpisy pro práce dělnických profesí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost;
  • v případě, že na stavbě budou prováděny „zvlášť nebezpečné práce“ – viz nařízení vlády č. 591/2006 Sb., příloha č. 5 – prověřit existenci zpracovaných technologických postupů pro tyto práce;
  • prověřit existenci a formální správnost (vazba na harmonogram stavby, technologie dílčích prací, příp. plán BOZP) registru možných bezpečnostních rizik.

6.2.2 Fáze realizace stavby

Zabezpečení výsledné kvality stavby

Průběžný dohled

Průběžné sledování plnění a výsledků dílčích kontrol kontrolního a zkušebního plánu stavby (KZP) – viz kap. 6.3.2 Kontrolní a zkušební plán – KZP

a dále zejména:

• dohled nad povinností zhotovitele – před prováděním výkopových, vrtných a jakýchkoliv jiných zemních prací zajistit polohové a výškové vytyčení podzemních vedení;
• dohled nad dodržováním předem stanoveného postupu realizace stavby, předem stanovených technologických postupů dílčích konstrukcí a zabudovávaných materiálů a výrobků;
• dohled nad prováděním dílčích prací a zajišťováním podmínek jejich výsledné kvality včetně dodržování příslušných norem, zejména betonářské práce, montáže dílců a konstrukcí;
• dohled nad přebíráním dodávaných materiálů a výrobků určených k zabudování do stavby, jejich dokladování včetně dokladů o jakosti, jejich uložením/skladováním, případným proškolením pracovníků zhotovitele/podzhotovitele o zacházení s nimi a jejich zabudováním;
• dále průběžný dohled nad stavem uskladněných materiálů a výrobků, strojů a zařízení určených k zabudování.

Kontrola a ověřování dokončených prací, zejména:

• účast na kontrole a převzetí dokončených částí konstrukcí před jejich zakrytím nebo předtím, než se stanou nepřístupnými, a to na výzvu zhotovitele a za podmínek s ním sjednaných ve smlouvě nebo později sjednaných a uvedených v zápise ve stavebním deníku – doporučení: zajištění fotodokumentace;
• ověření shody dokončených částí stavby s projektovou dokumentací, smlouvou o provedení stavby, právními a technickými předpisy a dalšími závaznými dokumenty;
• účast při ověřování funkčnosti technologických zařízení a měření parametrů technického zařízení stavby.

Zabezpečení požadovaných postupů

Ve vztahu k dokumentaci stavby:

• dohled nad souladem prováděných stavebních prací s projektovou dokumentací stavby, v případě ustanovení ADP na dané stavbě – součinnost s ADP;
• spolupráce se zhotovitelem a projektantem při návrhu a realizaci opatření na odstranění případných závad projektové dokumentace stavby;
• ve spolupráci se zhotovitelem stavby, s ADP – v případě jeho ustanovení na dané stavbě a s projektantem stavby případné dodatky a změny projektové dokumentace, které nevyžadují změnu stavby před jejím dokončením – § 118 SZ, nezvyšují náklady stavby, neprodlužují čas plnění a nezhoršují parametry, v případě zjištěných nedostatků v projektové dokumentaci koordinuje jejich projednání a řešení;
• sleduje plnění povinnosti zhotovitele k průběžnému zaznamenávání jakýchkoliv změn v projektové dokumentaci s cílem zajištění podkladů pro zpracování dokumentace skutečného provedení stavby;
• v případě, že je na stavbě stanoven ADP, dohlíží na dodržování podmínek příkazní smlouvy uzavřené mezi stavebníkem a ADP, poskytuje ADP součinnost pro zabezpečení povinností ADP uvedených v jeho smluvním vztahu se stavebníkem;
• průběžné přebírání v průběhu stavby dopracovávané dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby, případně její projednání s projektantem nebo s ADP v případě jeho ustanovení;
• dohled nad předcházením nežádoucího vlivu stavby na sousedící stavby.

Ve vztahu k vydanému rozhodnutí stavebního úřadu a stanoviskům dotčených orgánů:

• dohled nad dodržováním podmínek a požadavků vydaného rozhodnutí stavebního úřadu, stanovisek dotčených orgánů, vydaného DIR – dopravně inženýrské rozhodnutí, vyjádření správců technické infrastruktury apod., účast TDS při prováděném státním a správním dozoru – viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány;
• zajištění povinností stavebníka při přípravě a realizaci kontrolních prohlídek stavby a nápravy v případě negativních nálezů;
• v případě, že požadované změny stavby mají dopad na vydané rozhodnutí stavebního úřadu nebo na stanoviska dotčených orgánů k dané stavbě, zajišťuje TDS řešení v souladu s § 118 SZ – Změna stavby před jejím dokončením.

Ve vztahu k uzavřené smlouvě na zhotovení stavby:

• dohled nad dodržováním podmínek uzavřené smlouvy mezi stavebníkem a zhotovitelem a všech jejích příloh, při prokazatelném nesplnění upozornění a žádosti o nápravu informovat stavebníka;
• dohled nad dodržováním předem stanoveného harmonogramu realizace stavby, důsledně na zhotoviteli stavby vyžaduje zdůvodnění jakéhokoliv přerušení nebo pozastavení prací; prokazatelně sděluje své stanovisko a navrhuje opatření;
• dohled nad plněním smluvních povinností zhotovitele stavby při zajišťování jeho podzhotovitelů, předávání pracovišť, postupu realizace a přejímání jejich dodávek;
• dohled nad věcnou a cenovou správností oceňovacích podkladů a faktur, jimiž jsou účtovány provedené stavební práce, včetně projednání se zhotovitelem stavby a následně se stavebníkem;
• dohled nad oprávněností a správností návrhů cen za dodatečné práce realizované zhotovitelem nad rámec uzavřené smlouvy na provedení stavby, včetně projednání se zhotovitelem stavby a následně se stavebníkem.

Ve vztahu k řízení BOZP na staveništi:

• sleduje a po zhotoviteli vyžaduje dodržování bezpečnostních opatření, zejména dodržování předem stanovených postupů u zvláště nebezpečných prací, zacházení s VTZ (vybraná technická zařízení) a dodržování požadavků PO (požární ochrana);
• dohled nad dodržením postupů při použití dočasných zařízení – provedení zápisů o předání a převzetí, vedení záznamů o kontrole jejich bezpečného a provozuschopného stavu v SD (viz nařízení vlády č. 362/2006 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky);
• v případě, že stavba vyžaduje stanovení koordinátora BOZP, při práci na staveništi dohlíží na dodržování podmínek příkazní smlouvy uzavřené mezi stavebníkem a koordinátorem BOZP;
• koordinátorovi BOZP poskytuje součinnost potřebnou pro plnění jeho povinností daných právními požadavky i uzavřenou smlouvou se stavebníkem;
• sleduje a po zhotoviteli požaduje plnění oprávněných požadavků koordinátora BOZP, zejména předání bezpečnostních rizik vyplývajících z technologických postupů zhotovitele koordinátorovi BOZP a součinnost zhotovitele s koordinátorem BOZP při dodržování a aktualizaci plánu BOZP;
• v případě, že na staveništi není ustanoven koordinátor BOZP zajišťuje udržování oznámení o zahájení prací podané na příslušné OIP v aktuálním stavu – nařízení vlády č. 591/2006 Sb.; aktualizovaný stav není třeba již předávat na OIP, ale musí být zajištěna jeho existence u vstupu na staveniště.

Ve vztahu k zabezpečení požadavků ŽP:

• dohled nad plněním povinností zhotovitele stavby jako původce odpadů při řízení jeho odpadového hospodářství na staveništi;
• dohled nad zacházením s nebezpečnými látkami, jejich označením, skladováním a proškolením pracovníků;
• dohled nad plněním ochrany složek ŽP v souladu se ZOV stavby a stanovisek orgánů ŽP, v případě zpracování EIA (Environmental Impact Assessment) dohled nad plněním jejích závěrů;
• dohled nad plněním opatření pro zamezení negativních vlivů stavby na její okolí – hluk, prach apod. – plnění stanovisek orgánů ŽP a dalších opatření uvedených v ZOV stavby.

Ve vztahu k pověření zastupování stavebníka ve fázi realizace stavby:

• vedení kontrolních dnů stavby (KDS) – viz kap. 6.6 TDS a kontrolní dny stavby;
• zastupování stavebníka při konání kontrolních prohlídek stavby a při prováděném dozoru dotčených orgánů – viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány;
• zastupování stavebníka při jednáních s vlastníky technické infrastruktury – SZ § 161;
• zastupování stavebníka v záležitostech vyžadujících jednání se stavebním úřadem a dalšími orgány statní správy, konkrétně příklad: změna stavby před jejím dokončením, SZ § 118;
• zastupování stavebníka při plnění jeho povinnosti oznámit stavebnímu úřadu poruchy nebo havárie stavby, došlo-li při nich ke ztrátám na životech nebo k ohrožení života nebo ke značným majetkovým škodám – SZ § 155;
• plnění právních požadavků v případě řešení předčasného užívání stavby – viz § 123 SZ, podstatné je uzavření dohody mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby, a dále postup podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

A další činnosti TDS směřující k vytváření prevence požadovaného postupu a konečného výsledku realizace stavby:

• informování stavebníka, v souladu s uzavřenou smlouvou, o všech skutečnostech na staveništi, které mohou ovlivnit prokázání plnění povinností stavebníka (viz kap. 4.1 Stavebník – jeho povinnosti a odpovědnost);
• dohled nad řádným vedením SD – viz kap. 6.4 TDS a stavební deník;
• dohled nad dodržováním podmínek uvedených v zápise o předání a převzetí staveniště včetně podmínek týkajících se vlivu stavebních prací na okolí staveniště, pořizování fotodokumentace;
• v případě ohrožení stavby živelními vlivy spolupracuje se zhotovitelem na jejich odvrácení či omezení škod a na dalších postupech řešících jejich dopady;
• průběžné vedení evidence případných nedostatků stavby, dohled nad jejich postupným odstraňováním, pořizování fotodokumentace;
• průběžné prověřování dokumentů a záznamů vznikajících v průběhu realizace stavby (SD, podklady pro zpracování dokumentace skutečného provedení stavby, smlouvy s podzhotoviteli, zápisy o předávání pracovišť dílčí přejímky apod.) z hlediska souladu s podmínkami smlouvy na zhotovení stavby a příslušnými právními a obecně platnými technickými požadavky;
• kromě součinnosti s ADP a s koordinátorem BOZP, jak je výše uvedeno, spolupráce s dalšími odbornými osobami zajištěnými stavebníkem – zejména s úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry (zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví) a jinými specialisty a znalci.

6.2.3 Fáze dokončení stavby

Oznámení zhotovitele o ukončení stavby předané stavebníkovi je podmíněno splněním a doložením především těchto předpokladů:

• dokončení všech stavebních, popřípadě technologických dodávek, které tvoří předmět díla podle smlouvy;
• shromáždění a příprava předání veškerých dokladů o jakosti stavby v souladu se smlouvou;
• provedení dohodnutých zkoušek a příprava protokolů o jejich provedení a výsledku;
• příprava dokumentace skutečného provedení stavby a jejího geometrického zaměření.

Účast TDS na přípravě dokončené stavby k jejímu předání:

• přítomnost na závěrečné kontrole stavu dokončené stavby;
• zajištění fotodokumentace;
• soupis vad a nedodělků, stanovení termínu a postupu jejich odstranění a projednání se zhotovitelem stavby;
• projednání výsledku závěrečné kontroly se stavebníkem v souladu se smlouvou o provedení stavby a stanovení termínu předání a převzetí stavby;
• prověřování postupu odstraňování vad a nedodělků zjištěných při závěrečné kontrole stavu dokončené stavby až do stanoveného data předání a převzetí stavby.

Účast TDS na přípravě podkladů k předání a převzetí stavby

Příprava požadovaných podkladů ve spolupráci se zhotovitelem stavby – např. zaměření skutečného provedení stavby, dokumentace skutečného provedení stavby, popis průběhu přípravy a realizace stavby a jeho vyhodnocení, SD, zápisy z KDS, fotodokumentace z průběhu realizace stavby, veškeré revize a povinné zkoušky a doklady k zabudovaným materiálům a výrobkům. Kopie KZP včetně dokladů o provedených zkouškách a výsledcích měření, návody na používání stavby a na obsluhu zabudovaných zařízení, záruční listy, pokud byly k výrobkům a zařízením vydány, a další doklady v souladu s právními požadavky, s příslušnými normami a technickými předpisy.

Ve spolupráci s koordinátorem BOZP (působení koordinátora BOZP končí předáním a převzetím stavby) zajistit dokument „systém bezpečné práce“ pro provoz stavby, který je součástí plánu BOZP – nařízení vlády č. 591/2006 Sb., příloha č. 6.

Předání a převzetí stavby

• viz kap. 6.3.3 – Předání a převzetí díla (stavby).

Činnosti po předání a převzetí stavby

V případě, že TDS v souladu s uzavřenou smlouvou se stavebníkem bude působit na stavbě i po jejím předání a převzetí, předpokládá se náplň jeho činnosti TDS:

• zastoupení stavebníka při plnění právních požadavků vůči SÚ.

Postupy vycházejí z ustanovení SZ § 119. Dokončenou stavbu lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Jedná se o plnění požadavků SZ § 119–122, § 124.

• Dozor nad plněním povinností zhotovitele uvedených v zápise o předání a převzetí stavby:
  • kontakt se zhotovitelem stavby, zabezpečení dohodnutých podmínek přístupu pracovníků zhotovitele do předané stavby, včetně podmínek BOZP;
  • dozor nad postupy zhotovitele při odstraňování drobných vad a nedodělků a přejímání dokončených prací;
  • dozor nad plněním podmínek uvedených v zápise o předání a převzetí stavby, týkajících se vyklizení staveniště;
  • závěrečné prověření splnění povinností zhotovitele v souladu se zápisem o předání a převzetí stavby, zpracování a předání závěrečné zprávy stavebníkovi.

Pro tuto závěrečnou etapu spolupráce stavebníka / vlastníka stavby s TDS se z hlediska zajištění bezpečné práce TDS předpokládá uvedení ve smlouvě základních podmínek – např. oznámení vstupu TDS do objektu odpovědné osobě stavebníka a další podle charakteru daného objektu.

6.3 VYBRANÉ ZÁZNAMOVÉ DOKUMENTY

6.3.1 Zápis o předání a převzetí staveniště

Tato kapitola navazuje na kap. 6.2.1 Fáze přípravy stavby, bod Předání a převzetí staveniště.

Zápis o předání a převzetí staveniště je z hlediska plnění právních požadavků a vytvoření podmínek pro budoucí provoz na staveništi velice důležitý dokument.

Právní požadavky na předání a převzetí staveniště

SZ § 2 definuje staveniště, ale další požadavky ani jeho předání a převzetí nejsou v SZ uvedeny.

Základní požadavky na staveniště z hlediska jeho uspořádání a zabezpečení provozu jsou uvedeny v prováděcím předpisu ke SZ – vyhláška č. 501/2006 Sb., § 24e Staveniště.

V souladu s požadavky ŽP a zákona č. 309/2006 Sb. je předání a převzetí staveniště postup, který má zajistit bezpečnost pracovníků na novém neznámém pracovišti a současně stavebníka/objednatele v maximální možné míře zbavit odpovědnosti za budoucí škodní události, úrazy či poškození zdraví.

Důvodem, mimo jiné, pro řádné zpracování zápisu o předání a převzetí staveniště je i ustanovení OZ § 2624 Nebezpečí škody: zhotovuje-li se objednateli stavba na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

Předání a převzetí staveniště by měli být účastni všichni pracovníci s přidělenou odpovědností za budoucí provoz na staveništi (jsou-li k datu předání a převzetí staveniště již určeni) – stavbyvedoucí, TDS, koordinátor BOZP, ADP a případně sdělit svá stanoviska a požadavky z hlediska zabezpečení podmínek pro plnění jejich odpovědnosti a povinností při realizaci stavby. V případě, že na dané stavbě je určen koordinátor BOZP, je koordinátorem zpracovaný plán BOZP podkladem pro projednání výchozích podmínek řízení BOZP na staveništi.

Zápis o předání a převzetí staveniště by měl mimo jiné obsahovat především:

• identifikaci stavby obsahující název stavby, adresu, vydané stavební povolení;
• odkaz na smluvní dokumentaci, přesnou a úplnou identifikaci smluvních stran a odpovědných osob včetně kontaktů s uvedením: stavebník (objednatel) – předávající a zhotovitel – přebírající;
• v případě ustanovení TDS, ADP, koordinátor BOZP, jejich identifikaci včetně kontaktů;
• přesnou a úplnou specifikaci stavby nebo její části – staveniště/pracoviště;
• přesnou a úplnou specifikaci rozsahu dodávky;
• popis výskytu podzemních vedení, inženýrských sítí, ochranných pásem apod.;
• upozornění na další specifika daného staveniště/pracoviště;
• dohodu o přístupu na staveniště, nároky třetích osob;
• požadavky na omezení negativních dopadů stavební činnosti;
• seznam předávané dokumentace, dokumentů a podkladů;
• popis staveniště – jeho přesné vymezení;
• nároky zhotovitele na zařízení staveniště, způsob ochrany staveniště, přístupové a příjezdové komunikace;
• odvodnění staveniště a určení připojovacích míst, způsob napojení na média a jejich měření;
• upozornění na případný souběh s jinými činnostmi na staveništi;
• určení skládek a deponií;
• způsob likvidace odpadu, zejména nebezpečného, a nakládání s toxickými látkami;
• uvedení všech známých skutečnosti, jež jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě pracovišti;
• prohlášení o provedeném poučení o zásadách BOZP a PO, seznámení s registrem rizik, havarijním plánem a požadavky na ochranu životního prostředí;
• způsob hlášení mimořádných událostí;
• dohoda o udržování pořádku;
• dohoda o vyklizení staveniště a ostatní dohody a ujednání – např. zajištění přístupu ke stavebnímu deníku všem oprávněným osobám;
• uvedení závazků zhotovitele/přebírajícího formulované – „zhotovitel/přebírající se zavazuje…“ („závazně prohlašuje…“, „přebírá odpovědnost…“ apod.);
• přílohy k zápisu – např.: registr bezpečnostních rizik, registr environmentálních aspektů, plán BOZP aj.;
• datum, jména a podpisy osob oprávněných za stranu předávající a stranu přebírající.

6.3.2 Kontrolní a zkušební plán (KZP)

KZP je důležitý a přínosný dokument zpracovaný ve fázi zhotovitelské přípravy stavby. KZP zpracovává zhotovitel stavby ve vazbě na projektovou dokumentaci a další podmínky uvedené ve smlouvě o provedení stavby. Úroveň zpracování KZP prověřuje TDS.

Je podkladem pro průběžné systematické sledování kvality prováděné stavby. Jsou v něm specifikovány kontroly výsledků dílčích stavebních procesů včetně atestů, certifikátů a dalších dokladů, které je požadováno při přejímce stavebního díla nebo dílčích stavebních dodávek předložit.

KZP uvádí způsob a četnost provádění jednotlivých zkoušek a kontrol s odkazem na příslušné normy a další technické předpisy, kdo danou kontrolu či zkoušku provádí a kdo je za její provedení odpovědný. Pro sestavení KZP je nabízeno řada SW produktů, a to v rozdílných kvalitativních úrovních.

Vzhledem ke stavebním oborům, různým typům staveb a stavebních konstrukcí nelze požadovaný obsah KZP zobecnit.

Pro základní orientaci je dále uveden možný přehled zkoušek a kontrol při realizaci stavby pozemního stavitelství:

• přejímka staveniště;
• vytyčení stavby;
• kontrola zemních prací – pažení, zajištění výkopů apod.;
• přejímka základové spáry;
• kontrola ležatých rozvodů instalací a přípojek – revize, tlakové zkoušky, zkoušky těsnosti;
• kontrola provádění zpětných zásypů, míra a způsob zhutnění atd.;
• vytyčení základů;
• kontrola kvality betonářské výztuže;
• kontrola kvality bednění;
• kontrola kvality betonové směsi, její ukládky a ošetření po uložení;
• kontrola výsledného stavu základů a základové desky;
• kontrola provedené vodotěsné izolace a protiradonových ozdravných opatření;
• zaměření/vytyčení spodní stavby;
• kontrola svislých konstrukcí 1. podlaží – zděné, železobetonové aj. podle konstrukčního systému stavby;
• kontrola vodorovné – stropní konstrukce, dílčí kontroly podle konstrukčního systému stavby;
• obdobně kontroly v každém následujícím podlaží;
• konstrukce střechy – kontrola nosné konstrukce;
• konstrukce střechy – střešní plášť – tepelná izolace, vodotěsná izolace, ostatní konstrukční prvky;
• výsledná kontrola geometrické přesnosti celé stavby;
• kontrola izolací – tepelné, akustické, vodotěsné, protipožární apod.;
• kontrola povrchů a povrchových úprav;
• kontrola skladebných vrstev podlahových konstrukcí;
• osazení otvorových výplní – okna, dveře;
• kontrola dodávek jednotlivých profesí a řemesel – zámečnické, truhlářské, tesařské a jiné práce;
• kontrola technických a technologických instalací – voda, kanalizace, plyn, vzduchotechnika, topení, chlazení, silnoproudé a slaboproudé rozvody, strukturované kabeláže, výtahy atd.;
• kontrola provedení venkovních úprav včetně výsadby zeleně, zpevněných ploch a komunikací;
• zaměření skutečného stavu;
• zajištění dokumentace skutečného provedení stavby;
• zajištění dokladů potvrzujících kvalitu provedeného díla a zabudovaných materiálů a výrobků;
• zajištění provozních zkoušek a revizí;
• zajištění dokladů potvrzujících poskytnuté záruky, dokladů a návodů na užívání stavby;
• předání a převzetí stavby, doložené zápisem;
• v průběhu realizace stavby – průběžné kontroly zařízení staveniště včetně oplocení, předávací kontroly pomocných konstrukcí a zařízení – lešení, jeřábové dráhy apod.

6.3.3 Předání a převzetí díla (stavby)

Výchozí údaje jsou dány ustanovením občanského zákoníku (OZ) a to především:

• § 2604 (OZ): Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno;
• § 2605 odst. (1) (OZ): Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

Z těchto a z dalších ustanovení OZ vyplývá význam protokolárního předání a převzetí díla a jeho zásadní dopad na práva a povinnosti smluvních stran:

• zhotovitel může požadovat doplacení zbytku smluvní ceny díla, pokud není smluvně ujednána např. pozastávka po dobu záruky;
• zhotovitel se zbavuje nebezpečí vzniku škody na stavebním díle a veškerá odpovědnost přechází na objednatele/stavebníka;
• případné vady a nedodělky dále zjištěné a neuvedené v protokolu nejsou důvodem k nedoplacení ceny díla a je možné je řešit již pouze v rámci reklamačního řízení;
• předáním díla začíná běžet záruční doba poskytnutá na dílo;
• žádnou stavbu nelze reálně dokončit zcela bez jakýchkoliv vad a nedodělků – součástí předávacího protokolu je soupis těchto vad a nedodělků s termíny jejich odstranění;
• § 2628 OZ (shrnutí): objednatel nemá právo odmítnout převzetí díla pro drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání řádnému užívaní stavby ani její užívání podstatným způsobem neomezují;
• z ustanovení § 2605, odst. (2) OZ vyplývá, že zhotovitel nese odpovědnost pouze za takové zjevné vady, které objednatel vytkl u předání;
• z ustanovení § 2607 OZ vyplývá povinnost prokázat provedení díla doložením provedení ujednaných zkoušek; podstatná podmínka pro předání stavby jako předmětu díla.

Stavba je považována za dokončenou v případě, že byla rovněž předána veškerá související dokumentace – viz kap. 6.2.3 Fáze dokončení stavby.

Protokol o předání a převzetí díla (stavby) by měl mimo jiné obsahovat zejména:

• identifikaci stavby – název, adresa;
• odkaz na smluvní dokumentaci;
• přesnou a úplnou identifikaci smluvních stran a odpovědných osob, včetně kontaktů s uvedením: objednatel/stavebník – přebírající, zhotovitel – předávající;
• přesný a úplný popis předmětu díla / stavby podle uzavřené smlouvy a dále i podle uzavřených dodatků ke smlouvě;
• konstatování, že v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo a následných dodatků zhotovitel předává hotové a dokončené dílo/stavbu v požadovaném rozsahu, termínu a kvalitě a objednatel dílo přebírá;
• termín dokončení;
• se závadami nebo bez závad;
• případně soupis závad, které ale nebrání užívání stavby;
• termíny odstranění jednotlivých závad;
• stanovení podmínek při odstraňování definovaných závad; především podmínky přístupu pracovníků zhotovitele do předané stavby včetně zabezpečení jejich bezpečné práce a provozních podmínek potřebných pro odstranění vad a nedodělků;
• termín vyklizení staveniště včetně ujednání o jeho zpětvzetí stavebníkem a případně uvedení stavu měřidel spotřebovaných energií a médií a jeho uvedení do projektovou dokumentací předpokládaného stavu;
• termín předání dokumentace skutečného provedení stavby v případě, že není předána při přejímacím řízení stavby;
• uvedení délky záruční doby podle uzavřené smlouvy o dílo na zhotovení stavby;
• ostatní dohody a ujednání, vyjádření účastníků;
• seznam příloh v souladu s požadavky právních a dalších obecně platných technických předpisů, technických norem a s podmínkami uvedenými ve smlouvě, se zaměřením na přílohy dokládající průběh realizace stavby, např. stavební deník, případně v souladu se smluvními podmínkami deníky podzhotovitelů, dokumentace skutečného provedení stavby, doklady z přímých jednání zhotovitele s vlastníky technické infrastruktury v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě a přílohy dokládající výslednou jakost stavby, např. geodetické zaměření výškového a směrového provedení stavby, doklady o zabudovaných materiálech a výrobcích, protokoly a další doklady o provedených zkouškách, osvědčení o revizích a revizní zprávy, protokoly o provozních zkouškách, záruční listy a návody k obsluze technologických zařízení apod.;
• jména a podpisy osob oprávněných za stranu předávající a za stranu přebírající.

6.4 TDS A STAVEBNÍ DENÍK (SD)

Právní požadavky:

• Stavební deník (SD) je základním záznamovým dokumentem stavby ‒ musejí být splněny právní požadavky na jeho obsah a vedení.
• Požadavek na vedení SD: SZ § 157 Stavební deník, vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.
• SD je veden na stavbu, na kterou bylo vydáno stavební povolení / souhlas s ohlašovanou stavbou, u ohlašovaných staveb uvedených v § 104, odst. 1, písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o stavbě.
• Povinnost vedení SD má zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.
• Úkolem SD je zajistit identifikaci a zpětnou sledovatelnost průběhu realizace stavby a současně zajistit přehled všech dokladů, dokumentace, předpisových a záznamových dokumentů souvisejících se stavbou.
• Stavební deník může být veden jakoukoliv formou, třeba i elektronicky v případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu.
• Podstatné pro vedení SD a jeho význam, mimo jiné i jako podklad při šetření incidentů a soudních sporech je v § 157 SZ stanovená oprávněnost k provádění záznamů do SD.

Vstupní zásady

Obsah, forma a způsob vedení SD musejí vycházet z právních požadavků na splnění účelu vedení SD. Současně je nutno respektovat stavebníkem požadovanou formu SD – viz SD požadovaný SŽDC – nebo i forma stanovená a používaná některými zhotoviteli v případě, že tato forma zajišťuje plnění § 157 SZ a přílohy 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Současný trend – hledání cesty k uplatnění elektronického vedení SD – je dlouhodobou záležitostí, je součástí rekodifikace stavebního práva a digitalizace procesů ve výstavbě.

Vedení SD musí plnit právní požadavky viz vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 16, a současně odpovídat administrativně-organizačním opatřením zhotovitele, zejména při vedení příslušných dokumentů a dokladů souvisejících s danou stavbou. V úvodu SD je nutné a zároveň postačující pro splnění právního požadavku na vedení SD uvést, jakým způsobem jsou vedeny, kdo je odpovědný za vedení a přístup k těmto dokumentům.

V případě, že délka trvání realizace stavby si vyžaduje vedení více sešitů SD, je nutné dodržet zásadu, že SD je soubor všech sešitů, a takto i zajistit plnění právního požadavku na přístup k SD všem oprávněným osobám – to je uchovávat všechny sešity SD společně a dále zajistit vzájemnou návaznost jednotlivých sešitů.

SD je veden na stavbu, na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo souhlas s ohlašovanou stavbou – viz SZ § 157 SZ. Základní identifikace – číslo SD – je číslo vydaného rozhodnutí stavebního úřadu. Právním předpisem není vyžadováno vedení SD na část stavby (stavební objekt). Podle požadavků stavebníka může být smluvně stanoveno i vedení tohoto dílčího deníku.

SD vede zhotovitel stavby, podzhotovitel stavby vede deník podzhotovitele podle podmínek smlouvy se zhotovitelem stavby (v souladu s podmínkami stavebníka uvedenými v jeho smlouvě se zhotovitelem stavby) nebo jej vede ve vlastním zájmu.

Součástí smluvního ujednání by mělo být i stanovení přístupu TDS k deníkům podzhotovitelů stavby.

Ve vztahu k vedení SD je úkolem TDS především:

• požadovat po zhotoviteli plnění právních požadavků na vedení deníku viz SZ § 157, vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 16, jak po obsahu, tak formě a způsobu vedení SD, zejména:
  • při založení SD zhotovitelem – první záznam předání a převzetí staveniště, prověřit úplnost a správnost identifikačních údajů SD, identifikačních údajů stavby a jejích účastníků, prověřovat správnost záznamů při změnách odpovědných osob včetně autorizace podpisů, otisk razítka u podpisu autorizované osoby (na úvodním identifikačním listu deníku u jména a vzorového podpisu autorizované osoby); viz kap. 6.4.1 Identifikace SD;
  • v úvodu SD uvedení odvolávky na způsob, uložení a odpovědnost k vedení veškerých dokumentů stavby;
  • v úvodu SD uvedení způsobu a odpovědnosti za splnění právního požadavku na denní vedení „jméno a příjmení osob pracujících na staveništi“ – je to oprávněný požadavek, ale v žádném případě (zejména při větším počtu pracovníků na staveništi) není splnitelný cestou denního vypisování do sešitu SD –, a dále v úvodu SD zaznamenat i způsob vedení přítomnosti pracovníků podzhotovitelů;
  • vedení požadovaných denních záznamů – klima, stav staveniště, postup prací, dodávky, nasazení mechanizace – tak, aby záznamy tvořily logickou, na sebe navazující informaci o stavu postupu prací – v identifikaci k projektové a k dodavatelské dokumentaci zhotovitele a k současným podmínkám na staveništi;
  • požadovat po zhotoviteli stavby důsledné zaznamenávání tzv. významných událostí stavby – viz vyhláška č. 499/2006, příloha č. 16, část B/2: „další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech“;
  • ve spolupráci se zhotovitelem zabezpečit a dále důsledně sledovat dostupnost stavebního deníku všem oprávněným osobám a zajištění i dalších formálních požadavků na vedení stavebního deníku – zajištění požadovaných kopií, ochrana před ztrátou;
  • v úvodu deníku stanovit komunikační pravidla mezi zhotovitelem stavby a dalšími účastníky, zejména TDS, ADP, koordinátorem BOZP, jde o stanovení lhůty reakce na daný záznam a postup řešení při jejím nedodržení – doporučuje se uvést v úvodu SD, i když tato komunikační pravidla jsou součástí příslušného smluvního ujednání;
• TDS sleduje dodržování požadavků na vedení stavebního deníku zhotovitelem stavby, v případě shledání nedostatků zápisem ve stavebním deníku požaduje nápravu;
• důsledně vyžaduje dodržování a sám dodržuje předem stanovená komunikační pravidla (lhůta reakce na daný záznam) od všech osob oprávněných k vedení záznamů ve stavebním deníku;
• v případě, že nejsou smlouvou se zhotovitelem předem stanovená pravidla k vedení deníků podzhotovitelů, projednat se zhotovitelem a výsledek zaznamenat do stavebního deníku;
• svými záznamy do SD dokladuje TDS plnění svých povinností – předmět plnění smluvního vztahu uzavřeného se stavebníkem.

6.4.1 Identifikace SD

Obal sešitu SD

Jako identifikaci SD uvádět pouze údaje společné pro všechny osoby s oprávněním k přístupu k SD – název stavby a číslo stavebního povolení / souhlasu s ohlašovanou stavbou.

Uvádění čísel smlouvy o dílo uzavřené mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby nebo registrační číslo stavby zhotovitele stavby je bezpředmětné.

Pro zajištění návaznosti dílčích sešitů SD uvést dále na obalu číslo sešitu a data prvního a posledního záznamu v daném sešitu.

Ostatní potřebné vstupní údaje pro identifikaci SD jsou uvedeny na úvodním listu SD.

Úvodní list SD

Poznámka:
Otisk razítka je vyhláškou č. 499/2006 Sb. vyžadován pouze u autorizovaných osob.

U koordinátora BOZP není podle nařízení vlády č. 592/2006 Sb. požadováno používání razítka. Koordinátor BOZP prokazuje svoji odbornou způsobilost číslem vydaného osvědčení a názvem držitele akreditace, který osvědčení vydal. Oprávněný geodet, podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví „úředně oprávněný zeměměřický inženýr“, používá v souladu s požadavkem tohoto zákona otisk razítka při ověřování odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti.

Předpokládá se, že doložení odborné způsobilosti u obou těchto osob je součástí smluvního ujednání mezi těmito osobami a stavebníkem.

Doporučuje se požadovat otisk razítka nebo uvedení čísla osvědčení, a kým bylo vydáno i u těchto odborně způsobilých osob.

6.5 TDS a dozorové orgány

TDS může při jednání s dozorovými orgány vykonávajícími státní nebo správní dozor – viz kap. 3.3 Státní a správní dozor ve výstavbě – zastupovat stavebníka na základě stavebníkem uděleného oprávnění při přípravě a provádění kontrolní prohlídky stavby.

Příprava: ve vazbě na postup prací na stavbě a plán kontrolních prohlídek uvedených ve stavebním povolení zavčas a prokazatelně (zápisem v SD) projedná se zhotovitelem stavby přípravu na kontrolní prohlídku – termín, podklady, podmínky staveniště/pracoviště.

Informuje stavebníka o připravované kontrolní prohlídce.

Podá oznámení stavebnímu úřadu a případně projedná další postup

Projedná se zhotovitelem stavby, příp. s dalšími účastníky výstavby (ADP, koordinátor BOZP aj.) pozvanými stavebním úřadem k účasti na kontrolní prohlídce, jejich účast a předpokládaný obsah a průběh prohlídky

Provedení: kontrolní prohlídku vede pověřený pracovník stavebního úřadu. Provedení záznamu o konání kontrolní prohlídky stavby ve SD je povinností zhotovitele stavby (prověření TDS).

Pracovník stavebního úřadu může výsledek kontrolní prověrky zaznamenat do SD nebo zpracovat protokol, který je předán stavebníkovi.

TDS je povinen závěry z protokolu, zejména negativní nálezy, zaznamenat do SD s výzvou k zajištění nápravy.

Postup nápravy: projednání postupu a podmínek nápravy se zhotovitelem stavby, případně projednání se stavebníkem, odsouhlasení postupu a podmínek nápravy, dohled nad realizací a dokončení nápravy je záznamem potvrzen ve SD. V souladu s požadavkem uvedeným v zápise z kontrolní prohlídky / ve výzvě k nápravě oznámit realizaci nápravy stavebnímu úřadu.

Dozorová prověrka předem ohlášená:

• oznámení dotčeného orgánu o plánované dozorové prověrce stavebníkovi, předání k zajištění TDS;
• TDS informuje zhotovitele stavby a další odpovědné osoby o připravované dozorové prověrce, prověřuje plnění podmínek uvedených ve stavebním povolení a stanovisku dotčeného orgánu;
• dozor vede pověřený pracovník dotčeného orgánu;
• záznam o konání dozoru ve SD – povinnost zhotovitele stavby, prověření TDS;
• pracovník dotčeného orgánu může výsledek provedené dozorové prověrky zaznamenat do SD nebo zpracovat protokol, který je předán stavebníkovi;
• TDS je povinen závěry z protokolu – zejména negativní nálezy – zaznamenat do SD s výzvou k zajištění nápravy;
• projednání postupu a podmínek nápravy se zhotovitelem stavby;
• případné projednání se stavebníkem – odsouhlasení postupu a podmínek nápravy;
• dohled nad realizací – záznamem v SD potvrdit dokončení nápravy;
• v souladu s požadavkem uvedeným v zápise z dozorové prověrky / ve výzvě k nápravě oznámit realizaci nápravy příslušnému dotčenému orgánu.

Dozorová prověrka předem neohlášená

Podmínkou její bezproblémové realizace je informování zhotovitele o této možnosti předem, současně s předáním a projednáním stavebního povolení a stanovisek dotčených orgánů (zajistí TDS). V případě nepřítomnosti TDS na staveništi je zástupcem prověřované strany odpovědný pracovník zhotovitele. Dále je postup obdobný ohlášené dozorové prověrce.

6.6 TDS A KONTROLNÍ DNY STAVBY (KDS)

6.6.1 Proč a jak KDS

Konání KDS souvisí s požadavkem na provádění dozoru nad realizovanou stavbou. Je prostředkem pro zajištění nejvyšší odpovědnosti stavebníka za průběh a výsledek realizace stavby. Je i doložením plnění oprávněnosti stavebníka dané § 2625 (OZ) – Kontrola provádění díla.

Vedením KDS může (v praxi je to obvyklý postup) stavebník pověřit TDS v předmětu příkazu v příkazní smlouvě.

Dohoda o lhůtě, místu a stálých účastnících konání KDS by měla být předem potvrzena, např. zápisem ve SD.

Povinnost konání KDS není žádným právním požadavkem konkrétně stanovena. Vedle záznamů ve SD (povinnost jeho vedení je daná právním požadavkem) je zápis z konání KDS významným podkladem pro aktuální řízení realizace stavby a v případě potřeby i dokladem pro zpětné doložení požadovaných postupů.

Konání KDS by měl zhotovitel stavby jako významnou událost stavby zaznamenat do SD.

6.6.2 Forma a obsah zápisu z KDS

Zápis z KDS se doporučuje jako samostatný dokument v předem stanovené formě a obsahu:

• identifikace stavby (název, adresa, číslo stavebního povolení apod.);
• pořadové číslo a datum konání KDS;
• účastníci konání KDS (prezenční listina – viz příloha k zápisu);
• kontrola úkolů z předchozích KDS (číslo a název úkolu, stav jeho plnění, příp. splnění);
• zpráva zhotovitele o postupu realizace stavby v předchozím období se zaměřením na: plnění harmonogramu postupu prací, popis postupu prací, finanční plnění, požadované změny, nepředvídané okolnosti, požadavky na dokumentaci, dodávky materiálů a výrobku, subdodávky, doložení fotodokumentace apod.;
• vyjádření účastníků KDS ke zprávě zhotovitele;
• plnění KZP a výsledky prováděných zkoušek a měření, celkové hodnocení plnění požadavků kvality z předchozích období;
• vznik nepředvídatelných okolností a incidentů a způsob jejich řešení;
• zabezpečení BOZP a PO na staveništi – mimo jiné zejména prostor pro KOO BOZP, při zabezpečení plnění požadavků plánu BOZP a jeho aktualizaci.;
• různé – např. výsledky z kontrolních prohlídek stavby, z provedených dozorů dotčených orgánů, řešení různých požadavků, reklamací a stížností a jiné;
• stanovení nových úkolů a odpovědností za jejich plnění – doporučuje se zejména u větších a náročnějších staveb rozdělit a řešit úkoly v oblastech řízení realizace stavby, např. časové plnění, finanční plnění, stav staveniště včetně dočasných konstrukcí, zabezpečení kvality – kontroly a zkoušky, stavba a její okolí příp. podněty, stížnosti, plnění požadavků rozhodnutí SÚ a stanovisek dotčených orgánů apod.;
• závěr z konání KDS s uvedením data konání příštího KDS.

7 PODMÍNKY ÚSPĚŠNOSTI ČINNOSTI TDS

7.1 RÁMCOVÝ PŘEHLED ZNALOST A ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY

Znalostní podmínky

Obecně:

• znalost vlastních povinností a schopnost jejich aplikace v daných podmínkách – viz zejména kap. 5 Smluvní zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS a kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby;
• znalost povinností stavebníka dané zejména SZ a zákonem č. 309/2006 Sb. – viz kap. 4.1 Stavebník – jeho povinnosti a odpovědnost;
• znalost povinností partnera a v důsledku toho lepší pochopení jeho postavení (stavbyvedoucí, zhotovitel, projektant, koordinátor BOZP, ADP) – viz zejména následující kap. 7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi;
• orientace v právních a jiných předpisech, souvisejících s výstavbou, v normách a technických požadavcích na stavby a jejich provádění – právní předpisy viz kap. 2.2 Související právní požadavky;
• organizační a komunikační schopnosti a i znalosti – viz následující kap. 7.4 Osobnostní schopnosti a komunikační dovednosti TDS.

Na dané stavbě:

• znalost podmínek staveniště, zejména: geotechnické a hydrogeologické poměry, požadavky ŽP, ochranná pásma, dopravní situace, technická infrastruktura, podmínky a vztahy k okolí staveniště a další;
• důkladné seznámení se s projektovou dokumentací dané stavby (výkresy, zprávy, ZOV, plán BOZP);
• znalost technických specifikací platnými pro daný obor stavby (např.: předpisové dokumenty MD v oboru staveb pozemních komunikací, předpisové dokumenty SŽDC pro stavby drážních komunikací apod.);
• seznámení se se stavebně technologickou dokumentací zhotovitele – výrobní, montážní dokumentace, technologické postupy;
• znalost podmínek a rozhodnutí orgánů státní správy – stavebních úřadů a dotčených orgánů;
• znalost obsahu smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby včetně všech obchodních podmínek, dodatků a změn;
• znalost obsahu smluv o dílo mezi zhotovitelem stavby a jeho podzhotoviteli (poznámka: požadavek na poskytnutí smluv uvést ve smlouvě se zhotovitelem stavby, případně stanovit podmínky odsouhlasení smluv s podzhotoviteli stavebníkem);
• znalost obsahu příkazních smluv s koordinátorem BOZP při práci na staveništi, s ADP, s oprávněným geodetem, příp. s dalšími osobami – specialisty a znalci.

Organizační podmínky:

• předem stanovená komunikační pravidla mezi všemi účastníky výstavby, zejména TDS a zhotovitel stavby, TDS a stavebník;
• předem stanovený vztah TDS a zhotovitel stavby (ve smlouvě stavebníka se zhotovitelem stavby);
• předem stanovený vztah TDS a podzhotovitelé stavby (ve smlouvě stavebníka se zhotovitelem stavby);
• zplnomocnění TDS k zastupování stavebníka při jednáních se státními a správními orgány.

7.2 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PARTNERŮ TDS NA STAVENIŠTI

7.2.1 Zhotovitel stavby

Povinnosti zhotovitele stavby jsou stanoveny právními požadavky, především stavebním zákonem a zákonem č. 309/2006 Sb.

SZ § 160 Provádění staveb – shrnutí:

• oprávněnost provádění staveb;
• zabezpečení odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím – autorizovanou osobou v oboru stavby;
• zabezpečení odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti (viz NV č. 591/2006 Sb.) osob provádějících práce vyžadující toto oprávnění;
• povinnost provádět stavbu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací;
• povinnost dodržení obecných požadavků na výstavbu a dalších technických předpisů, dodržení povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů;

SZ § 157 Stavební deník – povinnost vedení stavebního deníku;

SZ § 155 – povinnost stavebního podnikatele oznamovat výskyty závad, poruch nebo havárií stavby příslušnému stavebnímu úřadu.

Zákon č. 309/2006 Sb., § 16 – shrnutí:

• do 8 dnů před zahájením prací písemně informovat koordinátora BOZP o pracovních postupech a řešení bezpečnostních rizik;
• poskytovat koordinátorovi BOZP potřebnou součinnost, zejména při zpracování a dodržování Plánu BOZP.

Další povinnosti zhotovitele stavby stanovené smluvním vztahem se stavebníkem uzavřeným v souladu s OZ viz § 2623–2630 Stavba jako předmět díla.

Vnitřními předpisy přenáší zhotovitel stavby své povinnosti na stavbyvedoucího.

7.2.2 Stavbyvedoucí

Vstupní zásada: pozici stavbyvedoucího může zastávat pouze autorizovaná osoba v oboru dané stavby.

Stavbyvedoucí je osoba oprávněná k vybrané činnosti ve výstavbě, k odbornému vedení provádění stavby nebo její změny. (SZ § 158).

V současné praxi není tato zásada dodržována. Pojem stavbyvedoucí je chybně používán i pro další pozice v řízení realizace stavby, např. vedlejší stavbyvedoucí – pozice vykonávaná neautorizovanou osobou.

Je i úkolem TDS působit k nápravě současného stavu.

Odpovědnost a povinnosti stavbyvedoucího jsou dány právními požadavky.

SZ § 153 Stavbyvedoucí a stavební dozor – shrnutí (odst. 1 a 2):

• povinnost řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• povinnost řídit provádění stavby v souladu s ověřenou projektovou dokumentací;
• povinnost k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývající ze zvláštních právních předpisů;
• zajistit řádné uspořádání staveniště a jeho provoz;
• zajistit dodržení obecných požadavků na výstavbu a jiných technických předpisů;
• zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě střetu se stavbou;
• povinnost působit k odstranění závad při provádění stavby;
• povinnost oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby;
• povinnost vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby;
• povinnost spolupracovat s TDS a s AD, pokud tyto osoby byly stavebníkem ustanoveny;
• povinnost spolupracovat s koordinátorem BOZP, působí-li na staveništi;

SZ § 155 – povinnost stavbyvedoucího k oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby příslušnému stavebnímu úřadu;

SZ § 157 Stavební deník – do povinnosti stavbyvedoucího k „odbornému vedení provádění stavby“ spadá i zabezpečení, aby stavební deník byl veden v souladu s právními požadavky;

SZ § 133 Kontrolní prohlídka stavby, odst. 3 – shrnutí: na výzvu stavebního úřadu je stavbyvedoucí povinen účastnit se kontrolní prohlídky stavby.

Další ustanovení o povinnostech stavbyvedoucího mohou být uvedena ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby. Tato ustanovení nesmějí být v rozporu s právními požadavky.

7.2.3 Autorský dozor projektanta (ADP)

Výchozí podmínky pro postavení ADP viz kap. 3.4.1 Postavení a úloha ADP a koordinátora BOZP – základní údaje

Dozorová činnost ADP zahrnuje zejména:

• dozor při zpracování dodavatelské (názvosloví není ustáleno, také realizační/zhotovitelské/ stavebně technologické dokumentace);
• dozor při zpracování dokumentace zařízení staveniště;
• dozor nad realizací stavby z hlediska souladu s ověřenou projektovou dokumentací;
• dozor nad průběhem zkoušek (provozních) a zkušebního provozu;
• dozor nad zabezpečením řádného stavu projektové dokumentace uložené na staveništi v rozsahu požadovaném SZ;
• dozor nad prováděnými záznamy zhotovitele ve stavebním deníku z hlediska dostatečné identifikace záznamů vůči projektové dokumentaci;
• dozor nad dokladováním jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků v souladu s projektovou dokumentací;
• dozor nad prováděnými záznamy zhotovitele ve stavebním deníku z hlediska dostatečné identifikace záznamů vůči projektové dokumentaci.

Další činnost a účast ADP v průběhu realizace stavby:

• účast na správních řízeních a při dozorové činnosti dotčených orgánů;
• účast při předání staveniště a při vytyčovacích pracích;
• navrhování a projednávání změn projektové dokumentace;
• operativní zpracování drobných úprav;
• účast na kontrolních dnech;
• účast na kontrolních prohlídkách stavby;
• účast při řešení změn stavby před jejím dokončením;
• účast při řešení nepředvídatelných okolností v průběhu realizace stavby;
• účast při předání a převzetí stavby, při zkušebním provozu i při kolaudačním řízení.

7.2.4 Koordinátor BOZP na staveništi

Výchozí podmínky pro postavení koordinátora BOZP: viz kap. 3.4.1 Postavení a úloha AD a koordinátora BOZP – základní údaje a dále:

zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18

• (1) Koordinátor je při přípravě stavby povinen:
  • a) v dostatečném časovém předstihu před výběrem zhotovitelů předat zadavateli stavby plán obsahující kromě náležitostí uvedených v § 15 odst. 2 také přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci;
  • b) bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti;
  • c) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (nařízení vlády č. 591/2006 Sb.).
• (2) Koordinátor je při realizaci stavby povinen:
  • a) bez zbytečného odkladu
    • 1. informovat všechny dotčené zhotovitele o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,
    • 2. upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem, nebo na nedodržení plánu a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření,
    • 3. oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2, nebyla-li zhotovitelem neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy; na základě tohoto oznámení je zadavatel stavby povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem,
    • 4. postupovat při výkonu své činnosti v součinnosti s dalšími odborně způsobilými fyzickými osobami vykonávajícími svoji působnost podle zvláštních právních předpisů.

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění předpisu č. 136/2016 Sb.

§ 7 a § 8 (shrnutí)

Koordinátor během přípravy stavby:

• dává podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření, která jsou z hlediska zajištění BOZP vhodná pro plánování jednotlivých prací, zejména těch, které se uskutečňují současně nebo v návaznosti;
• poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na zajištění BOZP, odhadu délky času potřebného pro provedení plánovaných prací nebo činností;
• zpracovává plán BOZP a zajistí jeho odsouhlasení a podepsání všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi;
• zapracuje do plánu požadavky na BOZP při udržovacích pracích.

Koordinátor během realizace stavby:

• koordinuje přijímání opatření k zajištění BOZP jednotlivými zhotoviteli;
• dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo opatření k zajištění BOZP při stanovení pracovních nebo technologických postupů;
• spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností;
• sleduje provádění prací na staveništi a upozorňuje na konkrétně zjištěné nedostatky v BOZP a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy;
• kontroluje zabezpečení obvodu staveniště včetně vstupu a vjezdu na staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám;
• spolupracuje s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka;
• zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem;
• aktualizuje plán BOZP, zajišťuje jeho odsouhlasení a podepsání všemi zhotoviteli;
• navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu za účasti zhotovitelů a organizuje jejich konání;
• sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán, a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků;
• provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v BOZP na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele, a zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

• Dále viz:
  • MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi;
  • MP 2.6.2 Koordinátor BOZP na staveništi.

7.3 POŽADOVANÁ VZÁJEMNÁ SOUČINNOST PARTNERŮ NA STAVENIŠTI

Vzájemná součinnost partnerů je podmínkou splnění právních i smluvních požadavků na zajištění požadovaného postupu realizace stavby a její požadované kvality.

Pro její zabezpečení je potřeba se strany TDS vytvářet podmínky, mimo jiné především:

• vytvářet povědomí o důležitosti vzájemné informovanosti a přímé komunikace, předem stanovit a udržovat pravidla;
• zabezpečení přístupu k projektové dokumentaci i k jiným předpisovým a záznamovým dokumentům stavby;
• dodržení zásady, že dozorová činnost nesnímá odpovědnost z dozorované osoby;
• význam řádného vedení SD a důležitost prováděných záznamů z hlediska prokázání prováděných činností výkonných i dozorových.

Pro stavbyvedoucího a koordinátora BOZP je požadovaná spolupráce s TDS přímo uvedena v právních předpisech – viz předchozí kap. 7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi. TDS s vědomím této skutečnosti je oprávněn (v souladu s jeho smluvním vztahem uzavřeným se stavebníkem) tuto součinnost od svých partnerů vyžadovat především při postupu a v situacích:

• předání a převzetí staveniště – včetně sdělení stanoviska účastníků ke stávajícím podmínkám staveniště vzhledem k plnění jejich úkolů při realizaci stavby;
• zařízení staveniště, obvod staveniště, zabezpečení vstupu – zejména součinnost koordinátora BOZP se stavbyvedoucím;
• vliv stavby na její okolí – zejména součinnost ADP se stavbyvedoucím, plnění podmínek souhrnné technické zprávy projektové dokumentace;
• oznámení o zahájení prací podané na OIP a jeho aktualizace – zejména součinnost zhotovitele stavby – stavbyvedoucího s koordinátorem BOZP při zajištění požadavku právního předpisu na jeho průběžnou aktualizaci;
• zpracování plánu BOZP a jeho aktualizace, při zpracování plánu BOZP v etapě zpracování PD, spolupráce s projektantem, jeho průběžná aktualizace v etapě realizace stavby, součinnost koordinátor BOZP, stavbyvedoucí i ADP;
• nástup subdodavatelů, školení, rizika BOZP – především součinnost stavbyvedoucího a koordinátora BOZP;
• předání a převzetí pomocných stavebních konstrukcí – především součinnost stavbyvedoucí a koordinátor BOZP;
• zakrývání konstrukcí – účast TDS, součinnost se stavbyvedoucím;
• provádění kontrol a zkoušek – KZP – účast TDS, součinnost se stavbyvedoucím;
• změnová řízení stavby – účast TDS, součinnost s AD, stavbyvedoucím, příp. i koordinátor BOZP;
• jednání s vlastníky technické infrastruktury – součinnost TDS a stavbyvedoucí;
• dokladování jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků – stavbyvedoucí;
• vznik a řešení havárií a bezpečnostních incidentů na stavbě – součinnost TDS, stavbyvedoucí a koordinátor BOZP;
• archeologické a další kulturně cenné nálezy – součinnost zejména TDS a stavbyvedoucí;
• ochrana životního prostředí – především součinnost TDS a stavbyvedoucí;
• kontrolní prohlídky stavby – účast TDS, součinnost se stavbyvedoucím vždy, podle potřeby koordinátor BOZP a AD;
• dozory dotčených orgánů – účast TDS, součinnost se stavbyvedoucím vždy, podle potřeby koordinátor BOZP a AD;
• státní dozor nad bezpečností práce – především součinnost stavbyvedoucí a koordinátor BOZP;
• předčasné užívání stavby – účast TDS, součinnost stavbyvedoucí a koordinátora BOZP;
• vedení záznamové dokumentace, stavební deník – komunikační prostředek podle předem stanovených pravidel mezi všemi účastníky;
• předání a převzetí stavby – součinnost TDS se stavbyvedoucím, příp. AD a další.

TDS jako zástupce stavebníka je v rámci těchto uvedených možných situacích vyžadujících součinnost mezi jeho partnery – to je situací, kdy není přímo uvedena požadovaná účast TDS – účasten vždy v pozici prováděného dozoru.

7.4 OSOBNOSTNÍ SCHOPNOSTI A KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI TDS

Požadavek na komunikační a organizační schopnosti TDS vychází zejména ze smluvního pověření TDS k plnění povinností a zastupování stavebníka. – viz kap. 4.1 Stavebník, jeho povinnosti a odpovědnost, ale i z pověření TDS k provádění dozorové činnosti včetně řešení náprav a dalších dopadů z dozorové činnosti vyplývajících – viz kap. 5 Zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS.

Konkrétně je to příprava, organizace a vedení kontrolních dnů stavby, zpracování zápisů, ale i dílčí projednání navazujících postupů s odpovědnými pracovníky. Současně také příprava ke kontrolním prohlídkám stavby, zastupování stavebníka, a zejména zajištění postupů vedoucí k nápravě v případě zjištěných nedostatků. A další činnosti TDS (viz kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby), jejichž žádoucí průběh a dosažené výsledky závisí na úrovni vzájemné komunikace mezi všemi účastníky.

7.4.1 Osobnost TDS

Osobnost TDS a jeho osobní chování může, vzhledem k jeho postavení zástupce stavebníka, značně ovlivnit celkovou atmosféru v jednání a vzájemných vztazích na staveništi. TDS musí reagovat na měnící se situace na staveništi, musí reagovat na různá tvrzení, nároky a požadavky, ale i stížnosti a žaloby. Pro chování TDS jsou důležité obecně platné zásady požadované na chování osob pověřených jakoukoliv řídicí, auditorskou nebo kontrolní činností. Dále volně doplněné shrnutí z ČSN EN ISO 19011, uvádějící požadavky na chování auditorů.

Chování by mělo být:

• etické, to je spravedlivé, pravdivé, upřímné, slušné a diskrétní;
• přístupné názorům, to je ochota zvažovat alternativní myšlenky, pohledy názory;
• diplomatické, to je taktní při jednání s lidmi;
• vnímavé, to je uvědomění si situace a schopnost situaci pochopit;
• přizpůsobivé, to je rychlé přizpůsobení se různým situacím;
• vytrvalé, to je houževnatost, schopnost soustředit se na dosažení cíle;
• rozhodné, to je včasné dosahování závěrů založených na logickém zdůvodnění a analýze;
• samostatné, to je nezávislé jednání a fungováními současné efektivní interakci s ostatními;
• statečné, to je být schopen jednat odpovědně a eticky, i když tyto činnosti nemusejí být vždy populární a mohou někdy vést k neshodě nebo konfrontaci;
• otevřené ke zlepšování, to je učení se z různých situací, snaha o lepší výsledky své práce;
• připravené ke spolupráci, to je efektivně fungovat s ostatními, to je se členy vlastního týmu a s dalšími pracovníky při výkonu své činnosti.

7.4.2 Zásady správné komunikace

Komunikace je naslouchání a mluvení – je to obousměrný proces.

Následující text je náznakem možné cesty k zajištění požadovaného komunikativního prostředí.

Poznámka:
Autor této pomůcky není tvůrcem myšlenek, které jsou základem přístupů dále v této kapitole uvedených – jsou volně použity z různých podkladů a příruček, pro potřebu pomůcky upraveny a zpracovány.

Pod dále uváděným pojmem „druhý“ je míněn partner TDS v různých komunikačních situacích.

Mluvené slovo – proč a jak

• Vzhledem k tomu, že hlasem toho můžete vyjádřit mnohem více, je snazší někoho přesvědčit mluvením než psaním.
• Chceme-li být efektivnější v „posílání zpráv“ druhé straně, je třeba být citlivý na způsob, jakým je přijímá. Co lidé říkají nahlas, nemusí vždy odpovídat tomu, co cítí uvnitř.
• Vidíme-li, jak lidé reagují na naše sdělení, máme lepší představu o jejich aktuálních pocitech a případně můžeme náš projev adekvátně přizpůsobit k dosažení kýžených výsledků. E-mail ani telefon nám to nedovolují.
• Předpoklady úspěšného vyjednávání:
  • vcítit se do situace druhého – proto je nutné znát jeho pozici či poslání;
  • požádat o vysvětlení – získám čas a více informací o stanovisku druhého k danému problému;
  • zůstat klidní – podstatná podmínka úspěšnosti ve vyjednávání;
  • být připraveni – podle možností se předem seznámit s okolnostmi, podmínkami a možnostmi řešení daného problému;
  • držet se tématu – odbíhání od tématu je jen ztráta času a nebezpečí vyvolání nepříznivé reakce ze strany druhého;
  • nabídnout kompromis – možnost kompromisu je nutné mít předem důkladně zváženou.

Úspěch ve vyjednávání je možné podpořit i mimoslovně, projevením tzv. přirozeného zájmu: udržování očního kontaktu, udržování otevřené pozice těla s náklonem dopředu – ne založené ruce, zrcadlení pohybů a gest druhého, projevování souhlasu – přikyvováním a úsměvem.

Sdělování špatných zpráv

Pokud se sdělení týká skupiny lidí, pokud možno to říci zároveň všem zúčastněným osobám, je nutná připravenost na předpokládané otázky, počítat s časovou rezervou na otázky a následné odpovědi, pro další postup k řešení je nutné ověřit porozumění danému problému.

Kritizování druhých

V případě nutnosti vyjádření kritiky druhého je nutné vyjádřit se stručně a konkrétně, současně, seč to jde, vyjádřit a uznat i pozitiva druhého se zaměřením zejména na jeho celkové chování. Podstatné pro přijetí kritiky druhým je zachování klidu.

V případě přijímání stížnosti

Bezpečnou technikou přijímání stížností je naslouchání a sympatizování, není vhodné se ospravedlňovat, během rozhovoru pořizujte poznámky a domluvte další postup, který pak dodržujte.

Problém a jeho nositel – řešení problému na poradě:

• problém definovat přesně, konkrétně a v plné šíři, podstatné je nevztahovat problém ke konkrétní osobě;
• uvést možné cesty k řešení včetně podmínek jejich řešení;
• pozor na osobní útoky – ty jen zdržují, odvádějí pozornost od řešení problému, zanechávají trvalé následky v lidských vztazích;
• nutno vytvořit předěl a zamezit opětovnému narušení předělu mezi osobností a daným problémem;
• pozor na problematické chlubily („jak je to možné, to mně by se nikdy stát nemohlo, já to vždycky dělám“)!

Konflikt a důvody, proč vzniká:

• objektivní rozdíly mezi zúčastněnými stranami;
• pro řešení konfliktu je podstatné znát objektivní důvody přístupu druhé strany, např. právní a smluvní požadavky;
• subjektivní názory, emoce a představy;
• pro řešení konfliktu jsou podstatné osobní přístup, komunikace, vysvětlení.

Řešení konfliktu:

• nutné pouze osobní jednání „tváří v tvář“ – nikdy ne telefon, dopis nebo e-mail;
• dát najevo své pochopení, metoda „váhy“ – kladení obou stran sporu na opačné misky vah – zásada spravedlnosti k oběma stranám;
• v případě vzniku ostré komunikace neskončit jednání „útěkem”, snažit se situaci uklidnit a pokračovat v jednání;
• nepoužívat slovo „prosba“, ale požádat (!) o nápravu;
• základním cílem řešení každého konfliktu by mělo být jeho stažení, nikoliv „pomsta“;
• pro úspěšné řešení konfliktních situací je nutné sebeovládání, klid a uvolněnost všech zúčastněných.

7.4.3 Vedení porad

Základní kritérium: porady jsou drahé, před organizováním každé porady zvažovat nutnost jejího konání a zvážit i jiné možnosti.

Zásady pro organizování porady:

• příprava porady – zajištění vstupních informací, příprava programu, vhodnost a dostupnost místa konání, výběr účastníků, jejich kompetentnost, pozvání s dostatečným časovým předstihem;
• zahájení porady – v daný čas, důležité je vzájemné představení všech účastníků a jejich kompetencí podstatných pro splnění cíle porady;
• průběh porady – držet se programu, stanovit časový limit pro diskusi, zabezpečit návaznost na výstupy z předchozích porad, sledovat chování účastníků, zajistit spravedlnost pro všechny, nepřipustit k řešení, co se netýká tématu porady, dbát na vedení záznamu.

Pravidla „dobré“ porady:

• nezačínat s „čistým listem papíru“ – připravit si náměty, návrh řešení;
• vysvětlit problém a přesvědčit se, že všichni pochopili a vědí, kde je „jejich místo“;
• pozor na detailisty (častá vlastnost technických odborníků) – odvádějí soustředění se na cílové řešení a připravují nás tak o čas pro další průběh porady, nutný pro splnění jejího cíle, dále dodržet pravidlo 80 % souhlasu s řešením daného problému;
• kompetence účastníků jsou podstatné pro splnění cíle porady, podmínku kompetencí účastníka nutno uvést v pozvánce;
• zápis z porady neodkládat a předat co nejdříve.

8 DOPRAVNÍ STAVBY

8.1 CHARAKTERISTIKA ŘÍZENÍ DOZORU V DOPRAVNÍCH STAVBÁCH

Postavení TDS u dopravních staveb je dáno celkovou specifičností řízení projektů dopravních staveb. Příprava a realizace dopravních staveb nesmí být v rozporu s požadavky stavebního zákona, ale současně musejí být akceptovány jejich specifické podmínky, jejichž řešení se promítá do těchto opatření:

• nejvyšším řídicím orgánem v oboru výstavby dopravních staveb je ministerstvo dopravy (MD);
• právní požadavky – technické požadavky na výstavbu pozemních komunikací jsou dány v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, drážních komunikací pak v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách, a vodních cest v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách, a v jejich prováděcích předpisech; v samostatné vyhlášce o dokumentaci dopravních staveb – vyhláška č. 146/2008 Sb.;
• stavební řízení je zajišťované speciálními stavebními úřady; v oboru drážních komunikací je stavebním úřadem Drážní úřad, nejvyšším stavebním úřadem u dopravních staveb je MD;
• charakteristické pro dopravní stavby je jejich financování z veřejného rozpočtu, tedy podmínka plnění požadavků zákona o zadávání veřejných zakázek, a dále stanovení specifických podmínek pro řízení přípravy a realizace staveb s cílem dosažení jejich požadované jakosti; od roku 1994 MD uplatňuje „resortní systém jakosti v oboru pozemních komunikací“ a obdobně i v oboru drážních komunikací;
• uvedená specifika dopravních staveb jsou i jednou z příčin toho, že požadavek na odbornou způsobilost osoby provádějící dozor nad realizovanou stavbou pozemních komunikací byl uveden již v prvním znění MP „Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací“, vydaný v roce 1995.

Pro výkon dozoru a zpracování příslušných předpisových dokumentů v oboru dopravních staveb jsou využity metodiky a dokumenty FIDIC (Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils – Mezinárodní federace konzultačních inženýrů), konkrétně dokument „Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – obecné podmínky“; tzv. červená kniha FIDIC.

Podle ustanovení tohoto dokumentu je provádění dozoru nad prováděnou stavbou zabezpečeno definovanou pozicí správce stavby.

Kap. 3, čl. 3.1 dokumentu červená kniha FIDIC v úvodu stanoví: Objednatel je povinen jmenovat „správce stavby“, který musí vykonávat povinnosti jemu (rozumí se stavebníkovi) stanovené ve smlouvě (rozumí se smlouva o dílo/stavbu uzavřená mezi objednatelem/stavebníkem a dodavatelem/zhotovitelem stavby). Správce stavby musí zaměstnat inženýry a další odborníky s vhodnou kvalifikací k výkonu těchto povinností. Správce stavby nemá žádnou pravomoc měnit smlouvu.

Pro vztah správce stavby a TDS je důležité ustanovení čl. 3.2 dokumentu červená kniha FIDIC: Správce stavby může případně přenést pravomoc a pověřit plněním povinností asistenty a může též takové přenesení pravomoci nebo pověření odvolat. Mezi takové asistenty může patřit stálý technický dozor. (Poznámka: tedy i technický dozor stavebníka – TDS.)

Ve vazbě na dokument červená kniha FIDIC a v souladu s právními požadavky ČR je pro výkon funkce správce stavby zpracován a MD schválen dokument Metodika pro tým správce stavby, prozatímní verze 2018 (dále Metodika).

Podstatné pro zpracování tohoto dokumentu bylo ustanovení řídícího výboru s účastí zástupců řídících a zúčastněných orgánů v dopravním stavitelství – MD, SFDI, ŘSD ČR, SŽDC, Ředitelství vodních cest ČR. Tato skutečnost vytváří předpoklad pro požadované sjednocení postupů.

Metodika uvádí základní odpovědnosti, práva i povinnosti jednotlivých členů týmu správce stavby. Je obecným návodem pro vypracování interních dokumentů zadavatelů dopravních staveb. Podstatným znakem Metodiky je zdůraznění úlohy správce stavby nejen v pozici dozoru, ale zejména v pozici zástupce objednatele/zadavatele/stavebníka, včetně pozice zprostředkovatele a neutrálního odborníka.

Metodika stanoví náplň činnosti a vzájemné postavení jednotlivých členů týmu správce stavby včetně návrhu sestavení:

• vedení týmu – vedoucí týmu a jeho asistenti – asistent pro dozor (dozorová činnost TDS), asistent pro kontrolu nákladů;
• sekretariát – pomocný asistent pro administrativní práce;
• techničtí asistenti – pro pozemní komunikace, mostní objekty, vodohospodářské objekty apod. a další podle potřeb stavby;
• pomocní asistenti – právník, koordinátor BOZP, pro dozor postupu výstavby a další;
• experti – pro produktovou oblast, elektrotechnická zařízení, mosty apod.

Metodika dále stanoví podřízenost a požadovanou odbornou způsobilost jednotlivých členů týmu.

8.2 STAVBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Dokument Metodický pokyn Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací (dále MP), je rovněž zpracován v souladu se zněním červené kniha FIDIC. První vydání tohoto dokumentu je z roku 2006, od té doby byl několikrát aktualizován včetně zpracování dodatků. Současné znění MP schválené MD je účinné od 1. 8. 2019.

Upozornění:

Ve vazbě na kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů Pomůcky se doporučuje uživatelům uvedeného MP věnovat pozornost úvodním kapitolám tohoto MP – kap. 1 a kap. 2, zejména výkladu pojmů v kap. 2.1 a dále v kap. 1.3 v uvedené vazbě na právní předpisy. V MP uvedenou vazbu na SZ si ověřit a doplnit samostatným prostudováním těchto paragrafů: SZ: § 152, odst. (4), § 160, odst. (3) a (4) a § 153 odst. (3) a (4). Důležité!

MP ve vazbě na řízení realizace stavby pozemních komunikací a další dokumenty schválené a vydané MD v rámci programu PJPK (Politika jakosti pozemních komunikací – www.pjpk.cz) stanoví postupy v provádění „interního dozoru“ na staveništi a současně stanoví i zásady a postupy v provádění dozoru externího, tj. státního dozoru a dohledu nad stavbami pozemních komunikací při jejich realizaci, ale také nad pozemními komunikacemi při jejich provozu. Součástí MP je i stanovení podmínek a postupu vedoucí k získání a udržení oprávněnosti k provádění dozoru na stavbách pozemních komunikací.

V souladu s čl. 3.2 červené knihy FIDIC je v tomto MP definována i pozice TDS:

Součástí stavebního dozoru je zajištění technického dozoru stavebníka nad prováděním stavby ve smyslu § 152 stavebního zákona.

Stavebním dozorem je zde míněn obecný dozor nad realizovanou stavbou, nikoliv fyzická osoba v pozici stavebního dozoru podle SZ § 2. Dále v tomto MP již pozice TDS není uváděna, ani předpokládané uvedení povinnosti autorizace TDS v čl. 2.5 Odborná způsobilost nebo v příloze 8.8 Pravidla udělování oprávnění k výkonu stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací tohoto MP.

V MP jsou definovány podmínky pro stanovení dozoru stálého a dozoru občasného – viz kap. 2.6 MP.

MP svým důkladným přístupem k definování požadovaných činností a postupů při provádění dozoru nad realizovanou stavbou může být podnětem i pro činnost TDS v jiných oborech staveb.

8.3 STAVBY DRAH A NA DRÁZE

Pro přípravu a provádění staveb drah a na dráze je Správou železničních dopravních cest (SŽDC) vydána řada dokumentů, z nichž pro provádění dozoru stojí na předním místě dokument Technická specifikace – VTP – Všeobecné technické podmínky zhotovení stavby (VTP/R-F/08/19 (dále v textu VTP).

VTP doplňují a upřesňují všechny obecné požadavky objednatele (SŽDC) na zhotovení stavby a vychází z aktuálních TKP (technicko-kvalitativní podmínky), interních dokumentů a předpisů, směrnic, norem a zaváděcích listů SŽDC, obecně platných technických norem a právních předpisů – úvodní text dokumentu.

VTP jsou přílohou ke smlouvě uzavírané se zhotovitelem stavby. Obsahují závazek objednatele (SŽDC) na zajištění TDS v souladu s požadavkem SZ § 152, odst. (4) s uvedením: Objednatel se zavazuje u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, které provádí zhotovitel zajistit technický dozor stavebníka (dále jen TDS) nad prováděním díla podle § 152 odst. (4) zákona 183/2006 Sb. A dále: Veškerá oprávnění, která má podle těchto VTP TDS, má současně i správce stavby. Pokud je v těchto VTP zmiňován TDS, rozumí se jím i správce stavby, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného.“

V kap. 2 VTP je dále definována pozice TDS, jeho pravomoci a požadované činnosti. Na rozdíl od jiných dokumentů uvádějících přidělené pravomoci TDS je zde přidělená pravomoc podstatně vyšší, např.: … v průběhu provádění díla TDS kontroluje činnost koordinátora BOZP a spolupracuje a kontroluje osoby pověřené výkonem autorského dozoru zhotovitele projektové dokumentace“. Dále udělená pravomoc k nařízení přerušení prací v případě, že TDS zjistí, že práce na díle (stavbě nebo její části) provádí podzhotovitel, který nebyl pověřen jejich provedením v souladu se smlouvou na provedení díla, a má právo vykázat nepověřeného podzhotovitele ze staveniště.

VTP zdůrazňuje vazbu významu postavení a činností TDS s uzavřenou smlouvu o dílo mezi objednatelem SŽDC a zhotovitelem: „TDS vykonává dohled nad tím, zda zhotovitel provádí dílo v souladu se smlouvou.“ Tím je vyjádřeno i další specifikum výstavby drážních komunikací, spočívající v podrobně a důkladně zpracovaných obchodních podmínkách tvořících nedílnou přílohu k uzavíraným smlouvám se zhotoviteli – viz dokument Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Zvláštní podmínky pro stavby SŽDC, s. o.; 2. vydání 04/2019.

8.4 STÁTNÍ DOZOR V DOPRAVNÍCH STAVBÁCH

Státní dozor v dopravních stavbách vykonávají speciální stavební úřady (viz kap. 3.3 Státní a správní dozor – základní informace). Podle předmětu dozoru postupují v souladu s ustanovením SZ nebo podle požadavků příslušného zákonného předpisu v daném oboru stavby – viz kap. 2.2 Související právní požadavky.

8.4.1 Pozemní komunikace

Ve vazbě na požadavky SZ v oblasti státního dozoru uvádí specifické požadavky pro obor pozemních komunikací zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

Speciálním stavebním úřadem, zajišťující stavební řízení a následný dozor, je příslušný silniční správní úřad; to je buď přímo MD – vrchní státní dozor, nebo ministerstvem určená instituce. Kritériem je druh komunikace; v případě stavby tunelu nad 500 metrů je to vždy MD ČR. V případě stavby dálnice nebo rychlostní komunikace je dále účastníkem řízení MV, u ostatních druhů komunikací je účastníkem řízení příslušný orgán Policie ČR.

Státní (stavební) dozor – výkon státního stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací vykonávají MD a speciální stavební úřady.

MP Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací uvádí:

Správce stavby je povinen společně se zhotovitelem stavby vytvořit podmínky pro uskutečnění kontrolních prohlídek stavby podle požadavků stavebního zákona, zajistit potřebné podklady a spolupráci a těchto kontrolních prohlídek se zúčastnit.

Zhotovitel je povinen nejpozději 14 dnů předem nahlásit správci stavby provedení prací odpovídajících fázím výstavby uvedeným ve stavebním povolení pro uskutečnění těchto kontrolních prohlídek.

Státní (odborný) dozor – podle požadavků zákona o pozemních komunikacích – zákon č. 13/1997 Sb., § 41 je vykonáván osobami s pověřením příslušných silniční správních úřadů (SSÚ) ve formě průkazu. Při výkonu státního dozoru postupují pověřené osoby podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), Jde o dozor nad stavbami PK realizovanými i na PK v provozu.

Příslušnými SSÚ jsou: ministerstvo dopravy pro dálnice, krajské úřady pro silnice I. třídy, obecní (městské) úřady obcí s rozšířenou působností pro silnice II. a III. třídy a veřejně přístupné účelové komunikace, obecní (městské) úřady obcí pro místní komunikace, újezdní úřady pro veřejně přístupné účelové komunikace na území vojenského újezdu.

Pověřené osoby dohlížejí na zajištění ochrany pozemních komunikací a dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti stanovené zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a návaznými prováděcími právními předpisy, jakož i opatření SSÚ.

V případě zjištění porušení povinností stanovených zákonem o pozemních komunikacích jsou pověřené osoby oprávněny uložit povinnosti k odstranění zjištěných nedostatků, v případě zjištění závažných závad ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu pozemní komunikace bezprostředně ohrožující pozemní komunikaci nebo její uživatele písemně nařídit vlastníku pozemní komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání.

8.4.2 Stavby drah a na dráze

Výkon dozoru staveb drah a na dráze se řídí SZ a zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách.

Specifické postupy stavebního řízení a následného dozoru se týkají staveb dráhy a staveb na dráze.

Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu na fakt, zda je v obvodu, či nikoliv.

Stavbou na dráze jsou všechny stavby v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy a bez ohledu na účel, jemuž slouží.

Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky a požadavky bezpečnosti dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.

Speciálním stavebním úřadem pro stavby dráhy a stavby na dráze je drážní správní úřad.

Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou MD ČR a Drážní úřad.

Zákon o dráhách, § 58: Státní dozor ve věcech drah vykonávají pověření zaměstnanci MD ČR a Drážního úřadu.

Dotčeným orgánem státní správy ve věcech drah, vykonávající správní dozor je Drážní úřad.

9 PROFESNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM ČKAIT – VYBRANÉ PŘEDPISY

Jsou uvedeny vybrané předpisy, které souvisí s problematikou pomůcky.

Metodické pomůcky k činnosti autorizovaných osob

Technické pomůcky k činnosti autorizovaných osob

10 POUŽITÉ ZKRATKY

V příručce kromě celého znění daného pojmu, institutu či dokumentu jsou uváděny i tyto zkratky: