Autoři: Ing. Vladimír Blažek, CSc., Ing. Tomáš Chromý, Ing. Jindřich Pater, Ing. Josef Sláčal, CSc.
Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater
Stav: aktualizace 2022, vydání 2006
Anotace:
Pomůcka popisuje obvyklé postupy při zpracování územně plánovací dokumentace, při přípravě stavby, v projektové přípravě, doplňkové postupy, jako je autorský dozor projektanta, inženýrská činnost. Dále doprovodné postupy, jako je předání a expedice zakázky, dokladování průběhu zpracování dokumentace, ukládání dokumentace, a technické úpravy dokumentace. Popisuje návaznost na právní předpisy, základní ČSN, a další technické předpisy.
K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:
- č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
- č. 283/2021 Sb., stavební zákon
Účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od 2024.
- č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. připravována je i novela tohoto změnového zákona s účinností od 2024.
- č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a Stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.
Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.
OBSAH
1 PROJEKTOVÁ ČINNOST AO
1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY
Základním dokumentem k této pomůcce je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ). Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:
Hlavní projektant – pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona k projektové činnosti ve výstavbě.
Projektant – pojem projektanta je uveden v § 22 odst. 4 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona k projektové činnosti ve výstavbě. V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.
Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ), jehož základní povinnosti a odpovědnost při přípravě, provádění a užívání staveb jsou vymezeny v § 152 SZ. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Z pohledu předpisů BOZP (např. zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů) je označován jako zadavatel stavby. Pojem zadavatel používá též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ale v jiném smyslu – jako objednatel veřejné zakázky).
Zhotovitel stavby – v textu jde o stavebního podnikatele – firmu podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů v živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel ve smyslu § 2589 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby. Definice stavebního podnikatele je uvedena v § 2 odst. 2 písm. b) SZ. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (nestanoví-li § 160 odst. 3 a 4 SZ jinak – u staveb prováděných svépomocí). Povinnosti zhotovitele stavby jsou vymezeny zejména v § 160 odst. 1 a 2 SZ.
Stavbyvedoucí – pojem stavbyvedoucího je uveden v § 134 odst. 2 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby. Povinnosti stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 153 odst. 1 a 2 SZ.
Poddodavatel (subdodavatel, podzhotovitel) – termín je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.
Obchodní firma – obecně je z právního hlediska definice obchodní firmy uvedena v § 423 a násl. ObčZ. Jedná se o jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Pro účely této MP však budeme tento pojem užívat v širším rozsahu jako obecné označení pro vnější vztahy právního subjektu, vstupujícího do smluvních vztahů. Všechny AO v tomto pojetí svou činnost vykonávají v rámci obchodní firmy: buď jsou samy jejím majitelem (svobodné povolání, osoby samostatně výdělečně činné – OSVČ – na základě živnostenského oprávnění); nebo jsou společníky – členy statutárních orgánů právnických osob; nebo v zaměstnaneckém či jiném pracovně právním vztahu – např. ve funkci odpovědného zástupce; činnost pro obchodní firmu však mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu – např. smlouvy o dílo. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.
Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 1 použit ve významu:
- dozor autorský (projektanta, případně hlavního projektanta), který je dozorem AO na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, u níž zpracovala projektovou dokumentaci AO, je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
- technický dozor stavebníka je definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona; výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle autorizačního zákona o „další odbornou činnost autorizované osoby“;
- stavební dozor je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.
Pracovník – termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.).
Zkratky použité v pomůcce
| AO (NAO) | Autorizovaná osoba (Neautorizovaná osoba) |
| AZ | Zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon |
| CAD | Computer Aided Design – Počítačová podpora projektování |
| ČKAIT | Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě |
| ČSN | Česká technická norma |
| ČSN EN | Převzatá evropská norma |
| ČSN EN ISO | Převzatá mezinárodní norma |
| DBP | Dokumentace bouracích prací |
| DD | Dodavatelská dokumentace (dokumentace zhotovitele, realizační dokumentace) |
| DPS | Dokumentace pro provádění stavby |
| PDSP (DSP) | Projektová dokumentace pro stavební povolení (Dokumentace pro stavební povolení) |
| DSPS | Dokumentace skutečného provedení stavby |
| DUP | Dokumentace pro uvedení do provozu |
| DUR | Dokumentace pro územní rozhodnutí |
| DUS | Dokumentace pro užívání stavby |
| DZS | Dokumentace změny stavby před dokončením |
| DZVÚ | Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území |
| EIA | Posouzení vlivu záměru na životní prostředí |
| GPÚPI | Grafická příloha územně plánovací informace |
| IČ | Inženýrská činnost |
| JD | Jednostupňová sloučená dokumentace (dokumentace pro SP v rozsahu a obsahu dokumentace pro provádění stavby – tento pojem ale SZ nepoužívá) |
| JDÚS | Jednoduchá dokumentace k žádosti o vydání územního souhlasu |
| KV | Komplexní vyzkoušení |
| MP | Metodická pomůcka |
| ObčZ | Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník |
| OSVČ | Osoba samostatně výdělečně činná |
| PDOS (DOS) | Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (Dokumentace pro ohlášení stavby) |
| PDPS (DPS) | Projektová dokumentace pro provádění stavby (Dokumentace pro provádění stavby) |
| PDSP | Projektová dokumentace pro společné povolení |
| POV | Plán organizace výstavby |
| PUR | Politika územního rozvoje |
| RA (FA) | Rozpočtová analýza (Finanční analýza) |
| RP | Regulační plán |
| SO, SK | Studie stavby optimalizační, koncepční |
| SP | Studie proveditelnosti |
| SÚ | Stavební úřad |
| SZ | Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon |
| TD | Technický dozor stavebníka |
| ÚP | Územní plán |
| ÚS | Územní studie |
| VD | Výrobní dokumentace |
| ZD (ZS) | Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby |
| ZÚR | Zásady územního rozvoje |
| ZZVZ | Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek |
1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO
Rámec výkonu činnosti AO upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon dále AZ), ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona, je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon dále SZ):
- Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
Odpovědnost projektanta při výkonu projektové činnosti ve výstavbě je vymezena v § 159 SZ:
1. Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.
2. Projektant územně plánovací dokumentace zpracovává a pořizovateli předává vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu.
3. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
4. Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3.
Poznámka:
Stavební zákon předepisuje výkon projektové činnosti, která je vybranou činností ve výstavbě podle § 158 SZ, výhradně osobou autorizovanou podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, tedy projektantem. V této souvislosti je třeba připomenout, že dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) (tato dokumentace není zahrnuta mezi vybrané činnosti ve výstavbě) a může ji tudíž kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Přiměřeně se však na ni vztahuje odpovědnost projektanta stanovená v § 159 SZ.
Které druhy projektových činností ve výstavbě musí zpracovávat autorizované osoby, určuje stavební zákon. Podrobněji postupy AO rozvádí pomůcka A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby a pomůcka A 3.19 Dokumentace staveb.
Pro lepší a správnou orientaci toho, kdy je nutné zapojení projektanta – AO a kdy může danou dokumentaci zpracovávat i neautorizovaná osoba – NAO, osoba bez předepsané kvalifikace nebo osoba s konkrétně pro daný případ předepsanou kvalifikací jsou tyto signální zkratky zaneseny do obsahu kapitol i do jednotlivých nadpisů kapitol této MP.
Autorizaci podle autorizačního zákona musí mít projektant, který vypracovává:
- územně plánovací dokumentaci § 18 SZ a násl.;
- územní studii § 30 SZ;
- zásady územního rozvoje § 36 a násl. SZ;
- územní plán § 43 a násl. SZ;
- regulační plán § 61 a násl. SZ;
- dokumentaci k žádosti o vydání územního rozhodnutí § 77 a násl. SZ;
- dokumentaci pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ) nahrazující územní rozhodnutí;
- projektovou dokumentaci k ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) – e) SZ;
- projektovou dokumentaci stavby k žádosti o stavební povolení podle § 115 SZ;
- projektovou dokumentaci k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;
- projektovou dokumentaci k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 SZ;
- dokumentaci stavby pro vydání společného povolení podle § 94j a násl. a § 94q a násl. SZ;
- projektovou dokumentaci změn staveb uvedených v předchozích pěti odrážkách před jejím dokončením podle § 118 SZ;
- projektovou dokumentaci staveb uvedených v předchozích šesti odrážkách k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ;
- projektovou dokumentaci pro provádění stavby podle § 92 SZ;
- projektovou dokumentaci pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ;
- projektovou dokumentaci vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
Rozsah a obsah projektové dokumentace je specifikován ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Ve vyhlášce jsou uvedeny rozsahy a obsahy dokumentací pro vydání rozhodnutí o umístění liniových staveb, staveb drah, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací, souboru staveb v areálech jaderných zařízení. Dále jsou specifikovány dokumentace staveb, pro které lze uplatnit společné povolení liniových staveb technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů, staveb drah a staveb dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací. Další poznámky viz kap. 2.2.1.
Z logiky věci vyplývá dále, že autorizaci musí mít i projektant, který vypracovává dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 121 SZ), kterou přikládá stavebník na SÚ s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ. Totéž platí při výkonu autorského dozoru (i když tento projektant nemusí být totožný s autorem dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, ale musí se jednat o osobu s oprávněním podle AZ). Autorizaci nemusí mít zpracovatel dokumentace skutečného provedení stavby (§ 125 SZ) – viz text dále.
Autorizaci nemusí mít projektant, který vypracovává nebo se podílí na:
- územně analytických podkladech § 26 SZ;
- politice územního rozvoje § 31 SZ;
- přípravných pracích;
- průzkumech a rozborech;
- studiích architektonických i koncepčních;
- údajích o záměru přikládaných k žádosti o územně plánovací informaci § 21 SZ;
- dokumentaci požadované k žádosti o udělení územního souhlasu § 96 SZ;
- dokumentaci staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle § 103 SZ (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8);
- dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) může kromě projektanta (s autorizací) zpracovávat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v navrhování staveb;
- dokumentaci skutečného provedení stavby nebo pasportu (zjednodušená dokumentace skutečného provedení stavby) již provozované stavby (pokud se ta původní nezachovala) podle § 125 SZ. Bude-li dokumentace legalizovat změny stavby před dokončením, půjde ale o dokumentaci podle § 118 SZ a musí ji zpracovat AO;
- dokumentaci bouracích prací (§ 128 odst. 7 SZ);
- dokumentaci při veškerých dalších druzích projektových prací – např. realizační, zhotovitelskou, dodavatelskou, dílenskou a výrobní dokumentaci, ekonomickou dokumentaci, průvodní dokumentaci, provozní dokumentaci apod.
Poznámka:
Další informace viz kap. 3.1 g).
1.3 OBECNÝ POSTUP PROJEKTOVÉ ČINNOSTI AO
Jednotlivé postupy a činnosti v rámci přípravy stavby podle stavebního zákona, zajišťované AO se prakticky projevují jako jednotlivé, nebo řetězené zakázky projektové činnosti. V rámci postupu obecné zakázky projektové činnosti obchodní firma především projedná se zákazníkem jeho představu výsledku projektové práce a převezme podklady. Vstupního jednání se, pokud možno účastní autorizovaná osoba – hlavní projektant, určený vedením firmy, který zajišťuje další komplexní zajištění zakázky.
Hlavní projektant po převzetí podkladů, společně s dalšími spolupracovníky – AO jednotlivých oborů, navrhne postup celkového řešení. Provede přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.), a to zejména:
- analýzu zakázky z hlediska základních sociologických, provozně technických, tvůrčích a dalších problémů;
- analýzu zakázky z hlediska průchodnosti postupu podle stavebního zákona – zda je navržený postup dostatečný z hlediska druhu a charakteru stavby;
- předběžný průzkum staveniště a jeho okolí, prověření a posouzení vhodnosti staveniště pro daný účel;
- specifikaci potřebných podkladů a průzkumů, prováděných specialisty koordinovanými zhotovitelem, a to podle charakteru zakázky;
- zadání různých druhů studií;
- předběžné vymezení a upřesnění potřebných projektových prací a speciálních profesí a určení rozsahu těchto prací;
- shrnutí a závěry, projednání a odsouhlasení dalšího postupu zpracování a podklady pro uzavření smlouvy se stavebníkem;
- sestavení funkčního uspořádání stavby a vypracování podrobnějšího harmonogramu zpracování;
- provedení částí nezbytných předběžných průzkumů specialisty, koordinovanými AO z pověření stavebníka (klienta);
- obstarání, příp. kontrolu předaných vstupních podkladů o vlastnických a jiných právech k pozemkům (parcelám) a stávajícím stavbám na nich;
- analýzu základních finančních a právních problémů, včetně zhodnocení vlivů na životní prostředí;
- rozbor souladu požadavků objednatele s předpisy;
- předběžnou finanční analýzu jako podklad pro stanovení smluvní ceny.
Na základě pokynů vedení obchodní firmy hlavní projektant (případně spolupracující AO) v průběhu přípravné fáze konzultuje se stavebníkem a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.
Pokud jsou předané podklady stavebníka v rozporu s reálnými možnostmi, nebo jsou neúplné, vyžádá si jejich změnu nebo doplnění. Zajistí, aby veškeré požadavky a technické podklady stavebníka byly dokumentovány. Provede vstupní kontrolu (ověření úplnosti, platnosti a použitelnosti zadávacích podkladů), pořídí o ní záznam, který si uchová.
Provede prohlídku a vyhodnocení staveniště, soupis záměrů ovlivňujících projektovou dokumentaci, rozsahu výkonů a potřebných předběžných prací, zejména geotechnického průzkumu, geodetických podkladů, územně technického průzkumu, stanovení ochranných pásem, hydrogeologických a hydrologických poměrů.
Výstupem postupu jsou podklady, připravené jako nabídka pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní firmou na další přípravu stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem.
Poznámka:
Postup řeší běžný obchodní případ. Speciální případy zadávání zakázek (např. veřejné soutěže a podíl AO na nich) jsou řešeny v dalších postupech.
Na základě provedených konzultací se stavebníkem připraví obchodní firma návrh smlouvy o dílo a podle stavu jejího projednání, či uzavření vydá pokyn hlavnímu projektantu k pokračování v přípravě akce. Ten ve spolupráci s dalšími AO oborů (profesí) zpracuje koncepci řešení zakázky. Zadá zpracování částí dokumentace (profesí) u dalších pracovníků firmy. V případě nedostatku kapacit či příslušných specializací zadá zpracování firmám AO poddodavatelů. Provede potřebná jednání, výběr poddodavatelů a dá pokyn k uzavření smluv o dílo (v závislosti na organizaci obchodní firmy po konzultaci s jejím vedením) a předá jim potřebné podklady. Metodika postupu při výběru poddodavatelů a uzavření smluvních vztahů je uvedena v pomůcce MP 5.1 Nákup poddodávek. Při přípravě zakázky dbá na ustanovení stavebního zákona, že není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Jeho odpovědnost za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
Ve výjimečných případech rozhodne, zda dílčí projektové práce předá osobě neautorizované a převezme za její činnost zodpovědnost.
Vypracuje základní řešení akce a zajistí potřebné podklady. Příslušné podklady předá spolupracovníkům a poddodavatelům. Podrobně konzultuje možnosti zpracování příslušných částí dokumentace. Zajistí okamžité projednání a předání podkladů všech změn v průběhu zpracování a vzájemné předání rozpracovaných či dokončených částí.
U akcí, které nejsou zajištěny dostatečnými podklady, zajistí provedení průzkumů a rozborů buď vlastními pracovníky obchodní firmy, nebo je zadá u vhodných poddodavatelů. Před zahájením práce na jakékoliv části dokumentace se seznámí s podklady, dosud realizovanými obdobnými řešeními a nedostatky, které se při jejich použití vyskytly. Při zpracování a při uvolnění dokumentace k použití zajistí ochranu duševního vlastnictví a obchodního tajemství třetích osob nejlépe uvedením těchto skutečností v dokumentaci.
Koordinuje projektovou činnost týmů spolupracovníků.
Další AO – projektanti zpracují na základě předaných podkladů koncepci řešení příslušné části dokumentace. Tyto podklady získávají:
- od hlavního projektanta;
- od ostatních projektantů a zpracovatelů dokumentace;
- od stavebníka v rozsahu podle smlouvy;
- od poddodavatelů a dodavatelů výrobků a materiálů;
- od externích organizací na základě smluvních nebo jiných vztahů (např. know-how, výsledky výzkumu, geotechnický průzkum, geodetická měření, dokumentace stávajícího stavu apod.).
Podklady přezkoumá zpracovatel z hlediska kompletnosti a vyžádá si doplnění chybějících podkladů. Získané podklady i jejich doplnění dokumentuje z hlediska věcného i termínového. O neúplných, nejednoznačných, protichůdných nebo zjevně chybných podkladech informuje hlavního projektanta a řeší problémy s osobami odpovědnými za jejich zpracování. V průběhu zpracování dílčích částí dokumentace předávají výsledky řešení (podklady) zpracovatelům jiných dílčích částí dokumentace, a to i s ohledem na postupy CAD systému a další dohody. O předání vždy informují hlavního projektanta.
Zpracovatel dílčí části je odpovědný za to, že předá prokazatelně, včas podle časového plánu a úplně ostatním zpracovatelům nebo hlavnímu projektantovi všechny požadavky a podmínky, jejichž zabezpečení v rámci jiné části dokumentace je nezbytné pro správnou funkci jeho části díla. Dokumentaci zpracovává v nezbytném rozsahu podle charakteru díla. V průběhu zpracovávání zabezpečuje kompletnost a koordinovanost jím zajišťované ucelené části projektové dokumentace a kompletnost předávaných podkladů. Spolupracuje úzce s hlavním projektantem.
Dokončenou dokumentaci zodpovědný projektant autorizuje v souladu s příslušnými předpisy ČKAIT (Pravidla pro používání razítka při výkonu povolání AO). Dokumentaci, která není dokončená a slouží jako podklad jiným zpracovatelům, zřetelně označí (Podklad). Dokončenou dokumentaci předá ke koordinaci hlavnímu projektantovi s náležitým předstihem před termínem. Tím se rozumí, že pro účely ověření a odstranění závad musí být poskytnut potřebný časový úsek. Zároveň předloží všechny podklady a informace, na jejichž základě byla dokumentace zpracována. K usnadnění rozhodnutí, která dokumentace či činnost je pod autorizací lze využít pomůcku A 3.19 Dokumentace staveb.
Stejným způsobem zajišťuje zpracování příslušné části i smluvní poddodavatel.
Přejímá dokončené části dokumentace od jednotlivých zpracovatelů. Při přejímce provádí nezbytnou kontrolu a koordinaci. O předání a převzetí si vede písemné záznamy.
Při přejímání dokumentace od poddodavatelů provádí potřebnou kontrolu a nechá si současně potvrdit, že přebíraná dokumentace neobsahuje cizí práva, případně jak je možné s nimi nakládat. Zkontroluje, zda jsou všechny potřebné skutečnosti uvedeny v dokumentaci. Zkontroluje, zda byla u dodavatele ověřena správnost řešení a zda byla předaná dokumentace řádně autorizována.
Poznámka:
Záznamy o převzetí mají význam z hlediska odpovědnosti AO za výsledek díla.
Osobně (nebo jím pověřený pracovník) projednává rozpracovanou dokumentaci v průběhu zpracování se stavebníkem. O výsledcích projednání vede potřebné záznamy. Na základě jejich výsledků upravuje dokumentaci s cílem optimálního splnění požadavků zákazníka. Oprávněné připomínky stavebníka zohlední v dokumentaci. Potřebné změny projedná a zajistí jejich zapracování i u zpracovatelů příslušných dílčích částí.
V průběhu zpracování provádí ověření (kontrolu) projektového řešení. V případě zjištění závad nebo nesouhlasu s řešením projednává problém se zpracovatelem a zajistí nápravu. Po dokončení a předání jednotlivých dílčích částí provádí koordinaci a kontrolu celé zakázky. Dokumentaci jím zpracovanou a koordinovanou v souladu s obecně platnými předpisy označí autorizačním razítkem, datem a vlastním podpisem.
Pokud je vše řádně zpracováno a projednáno se stavebníkem, zkontroluje a podpisem na titulním listu potvrdí celistvost dokumentace. V dohodě s vedením obchodní firmy (podle organizace) uvolní dokumentaci ke kompletaci. Dokumentaci předá pracovníkovi kompletace k zajištění expedice.
Pracovník kompletace kompletuje dokumentaci podle pokynů a připraví potřebné podklady pro expedici.
O předání dokumentace musí být vyhotoven písemný doklad (potvrzený expediční dopis, nebo protokol o předání a převzetí díla). Pokud není ve smlouvě uveden jiný způsob předání, musí hlavní projektant, nebo jiný pověřený pracovník firmy zajistit písemné potvrzení stavebníka o převzetí dokumentace, nebo potvrzení o předání poště k expedici. Písemným dokladem o předání se dokumentace stává majetkem stavebníka. Poté je možno vydat pokyn k vystavení daňového dokladu (faktury).
Na závěr prací připraví dokumentaci originálních matric, pare pro spisovnu, elektronická data zakázky a průvodní dokumentaci (korespondenci) zakázky k uložení (spis ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a vyhotoví seznam ukládané dokumentace. Seznam obsahuje název dokumentace, zakázkové číslo, datum expedice a počet expedovaných vyhotovení. Do uložené dokumentace nelze vstupovat, ani ji pozměňovat mimo změnové řízení v žádné etapě její životnosti. Dokumentaci předá k uložení do spisovny firmy (více v pomůcce MP 7.3 Spisová agenda).
Poznámka:
Pokud ve výjimečných případech zpracovávají dílčí části dokumentace osoby neautorizované, označí i tyto části dokumentace hlavní projektant svým autorizačním razítkem a tím překrývá příslušný obor. Přitom postupuje podle předpisů ČKAIT (A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby).
Konkrétní výkon činnosti AO při zpracování zakázky se liší především podle způsobu výkonu povolání (svobodné povolání, OSVČ, odpovědný zástupce, zaměstnanec) i podle oboru a specializace. Tyto odlišnosti popisují metodické pomůcky průřezové a oborové rozlišovací úrovně.
V oboru pozemní stavby je postup koncipován k postavení AO jako hlavního projektanta. Pokud je v tomto postavení člen ČKA, je postup brán v úrovni autorizovaného inženýra nebo technika jako rovnocenného spolupracovníka v rámci organizace firmy či vnitřní organizace projektu.
1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI
Již samo rozdělení projektové činnosti § 158 SZ na činnosti vybrané a ostatní představuje zvýraznění ochrany veřejného zájmu v těch činnostech, kde jde o vyšší riziko z hlediska ochrany veřejnosti před negativními důsledky neodborné činnosti. Sám pojem autorizace, jako garance vyšší úrovně zpracovatele pro zákazníka a stát jako reprezentanta veřejnosti, uplatněný v našem právním řádu od roku 1992, klade tedy výrazně vyšší nároky na AO. Tyto požadavky zdůrazňuje § 159 SZ (viz kap. 1.1).
Ochrana veřejného zájmu je tak zajištěna celou soustavou předpisů stavebního práva v určité hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:
- princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích;
- princip ochrany nezastavěného území;
- pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
- veřejná forma projednání stavebních záměrů minimálně do doby územního rozhodnutí;
- vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
- autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
- autorizace u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
- nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby připuštěno a sjednáno);
- princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
- princip ochrany práv dotčených osob;
- kontrolní prohlídky staveb;
- princip ochrany zájmů dalších osob – zejména správců sítí.
Ochrana veřejného zájmu je principiálně zásadní a správná. Požadavků je však velmi mnoho a jsou mnohonásobné. Specifikace prvků veřejného zájmu jsou uvedeny v § 132 odst. 3 SZ a v § 175 až § 177 SZ. Zákon klade formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) nad skutečnou odbornost a odpovědnost odborníků ve stavebnictví. Velmi záleží na postoji stavebních úřadů v konkrétním případě, aby požadavky na stanoviska dotčených orgánů redukoval podle skutečných potřeb v dané lokalitě.
AO – projektanti mají potom ze zákona vysokou, nedělitelnou a prakticky neomezenou odpovědnost za výkon své činnosti, ale přes tuto vysokou odpovědnost nejsou mnohdy oprávněni bez řady byrokratických úkonů rozhodnout o technicky správném řešení. Komplikovanost tohoto procesu je odvádí od jejich hlavního úkolu, projektovat kvalitní stavby. Proto byly zahájeny v roce 2018 práce na rekodifikaci veřejného stavebního práva za účelem výrazného zjednodušení a zrychlení příslušných procesů.
1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO
Projektová činnost je vždy dílem kolektivním – projektová dokumentace (s výjimkou jednoprofesní) vzniká vždy na základě spolupráce projektantů různých oborů a specializací. Postup této spolupráce je uveden již v kap. 1.1. Obor autorizace je širokoprofilový. Je vyloučeno, aby AO v oboru pozemní stavby ovládala všechny druhy těchto staveb, včetně všech specializací (stavební fyziky, požární bezpečnosti). Spolupráce je tedy nezbytnou podmínkou. Obecný princip spolupráce mezi AO je dán ustanovením § 12 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanovuje: „K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.“ K jednotlivým oborům a specializacím viz např. kap. 2 pomůcky A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. Dále se o nutné spolupráci hovoří podrobně v této pomůcce v kap. 1.2. Metodické pomůcky oborové úrovně na úrovni oboru podrobněji popisují spolupráci mezi obory, např. obor – profese, ale i mezi jednotlivými profesemi, stanovují rozsah vzájemně předkládaných podkladů, styčné body předání a převzetí a vzájemnou koordinaci.
2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI
2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ AO
- Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, postupně rozšířil možné varianty zajištění přípravy staveb. Zavedl řadu zjednodušených postupů, které lze využít za podmínek daných zákonem (společné územní a stavební řízení – § 94j a násl. SZ, zjednodušené územní řízení – § 95 SZ, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru – § 96a SZ). Dále umožňuje vedení územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a SZ) a společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q a násl. SZ). Rozhodující váha je dána především na řešení problémů v oblasti územního plánování a územního řízení.
Variabilnost postupů klade nové požadavky na činnost AO, které musí umět nové postupy využívat, nabídnout je stavebníkovi a pokud možno trvat na jejich použití i ve vztahu ke stavebním úřadům, kde je nutno překonávat setrvačnost a opatrnost úředního postupu.
Projektová činnost představuje různé typy samostatných zakázek, které se mohou, ale nemusí řetězit. Některé z nich jsou vybranou činností ve výstavbě a vyžadují činnost AO, některé ze zákona nemusí, ale mohou být AO zpracovány.
Pro další rozlišení je rozhodující druh realizované stavby. Postupy podle zákona jsou závislé na zatřídění konkrétního druhu stavby do následujících kategorií:
Stavby financované z veřejných rozpočtů:
- určené pro veřejnost s kolaudačním souhlasem nebo s kolaudačním rozhodnutím;
- určené pro vlastní užití veřejného stavebníka;
- stavby se zjednodušenými postupy.
Stavby financované soukromým stavebníkem:
- určené pro veřejnost s kolaudačním souhlasem nebo s kolaudačním rozhodnutím;
- určené pro vlastní užití soukromého stavebníka;
- stavby se zjednodušenými postupy.
Další členění vyplývá ze stavu územní přípravy území – existuje územní plán, regulační plán; je třeba územní rozhodnutí, územní souhlas.
Z těchto variant vyplývají druhy samostatných zakázek projektové činnosti:
2.1.1 Postup projektové přípravy
Zpracovávaná dokumentace je pouze předpisem (podkladem) pro realizaci stavby. Přesto projektová příprava časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Od záměru stavebníka při dodržení běžných úředních lhůt uplyne dlouhá doba, než příprava dospěje k zásadnímu okamžiku, jímž je zahájení stavby – předání staveniště a prvních pracích na něm. Účast AO je nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby autorizovaná osoba – autor díla, projektant nebo hlavní projektant byl účasten celé přípravy stavby a dohlížel i na její provádění (autorský dozor).
Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.
Stavební zákon již neřeší pouze jednu možnost zajištění výstavby, ale v zájmu urychlení a zjednodušení celého procesu přináší variantní postupy, odpovídající charakteru a velikosti stavby. To umožňuje strategickou volbu ve vztahu zákazník – projektant, neboť tradiční postupy projektové přípravy je možno nahradit jinými alternativními postupy. Přesto zůstávají některé základní druhy zakázek, které jsou předmětem postupů AO a které je možné slučovat do různých druhů obchodních případů (viz výše uvedená tabulka), ve vztahu na zajištění akce stavebníkem.
V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant.
2.1.2 Výkony podle oborů a specializací
O členění činnosti AO na obory a specializace podrobně pojednává pomůcka A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. Hlavním projektantem u projektové zakázky musí být vždy autorizovaná osoba v příslušném oboru. Dílčí postupy se proto liší vzhledem k druhu staveb, které jsou předmětem zakázky.
2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO
2.2.1 Postupy AO při zpracování územní studie a územně plánovací dokumentace
Zpracování územní studie (§ 30 SZ) a jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace podle § 36 a násl. SZ je samostatným zakázkovým okruhem projektové činnosti autorizovaných osob. Stavební zákon předpokládá jejich zpracování AO podle § 158 SZ. Z praktického hlediska přichází nejvíce v úvahu pro AO zpracování územního a regulačního plánu a účast na veřejném projednání a poskytnutí výkladu.
Zpracování územně plánovací dokumentace je specializovanou disciplínou, účastní se jí autorizovaní architekti, urbanisti a inženýři, kteří se této odbornosti věnují. Spolupracují na ní autorizovaní inženýři zejména oborů dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, techniky prostředí staveb (technická infrastruktura) a městského inženýrství.
a) ÚS – Územní studie (AO)
Územní studie podle § 30 SZ navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území. Územní studie se může stát podkladem pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace.
b) ZÚR – Zásady územního rozvoje (AO)
Zakázka zpracování zásad územního rozvoje stanoví podle § 36 SZ mj. základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy a koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití zejména plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách. ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje (PÚR). Jedná se především o umístění a řešení veřejné technické a dopravní infrastruktury. Zásady územního rozvoje jsou po vydání závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.
c) ÚP – Územní plán (AO)
Územní plán podle § 43 SZ stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině, plochy přestavby a plochy vymezené pro další výstavbu, pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje a s politikou územního rozvoje. Pořizuje a vydává se pro celé území obce a je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu a pro rozhodování v území. Je tedy základní podkladem pro navrhování a realizaci konkrétních staveb.
Vstupem do zakázky územního plánu je zadání územního plánu podle § 47 SZ schválené zastupitelstvem obce, pro jejíž území je plán zpracováván. Obsah zadání územního plánu je vymezen v příloze č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Postup při zpracování návrhu územního plánu (vč. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – viz § 19 odst. 2 SZ), jehož obsah je uveden v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů a při jeho projednání stanoví § 50 SZ. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, zajistí řešení případných rozporů, upravení návrhu podle nich a předloží zastupitelstvu obce návrh na výběr nejvhodnější varianty (jsou-li v návrhu obsaženy).
Upravený a posouzený návrh územního plánu vč. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (pokud se zpracovává) je předmětem veřejného projednání podle § 52 SZ. Jeho výsledky pořizovatel vyhodnotí a v případě námitek či připomínek je postupováno podle § 53 SZ (vč. zajištění případné úpravy návrhu územního plánu). Po závěrečném přezkoumání návrhu územního plánu z hledisek uvedených v § 53 odst. 4 SZ a jeho odůvodnění (§ 53 odst. 5 SZ) jej pořizovatel předloží zastupitelstvu obce (§ 54 odst. 1 SZ), které (po ověření dodržení zákonných předpokladů) územní plán vydá. Uplatňování vydaného územního plánu pořizovatel v zákonem stanovené periodě vyhodnocuje (zprávu předkládá zastupitelstvu obce nejpozději jednou za 4 roky). Součástí této zprávy mohou být pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Pořizování změny územního plánu (nebo zkrácený postup) se řídí § 55, 55a a 55b SZ.
d) RP – Regulační plán (AO)
V řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí, přičemž je závazný pro rozhodování v území. Je tedy podkladem pro umístění konkrétní stavby a podle § 61 odst. 2 SZ lze regulačním plánem nahradit územní rozhodnutí (v tomto případě se v něm stanoví výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje) s výjimkou záměrů podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí. Je-li tato zákonná podmínka splněna, lze na základě takovéhoto regulačního plánu přímo, bez územního řízení pokračovat v projektové přípravě staveb. O zakázce pořízení regulačního plánu rozhoduje z podnětu zastupitelstvo obce, resp. kraje, nebo se zpracovává na žádost fyzické nebo právnické osoby (zejména vlastníka pozemků). Problematiku regulačních plánů řeší příloha č. 8 až 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.
Žadatel o vydání regulačního plánu připojuje k žádosti přímo i návrh regulačního plánu, zpracovaný v rozsahu přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Blíže k obsahu žádosti viz § 66 SZ a příloha č. 10 uvedené vyhlášky. Současně se ve stanovených případech zpracuje a přiloží tzv. „Plánovací smlouva“ podle přílohy č. 13 této vyhlášky event. „Dohoda o parcelaci“ podle přílohy č. 12 stejné vyhlášky. I jejich zpracování může být předmětem zakázky v rámci inženýrské činnosti (MP 3.1 Inženýrská činnost). Návrh musí být projednán s příslušnými dotčenými orgány (stanoviska), vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury (vyjádření k možnosti a způsobu napojení) a dalšími dotčenými osobami (u dotčených vlastníků souhlasy nebo dohoda o parcelaci).
O návrhu regulačního plánu se koná veřejné projednání podle § 67 SZ. Na základě vypořádání námitek se návrh regulačního plánu upraví, v případě zásadních změn se koná nové projednání přepracovaného návrhu. Pokud je shledán soulad s vydanou územně plánovací dokumentací a dalšími požadavky uvedenými v § 68 odst. 4 SZ, předkládá se zastupitelstvu obce, resp. kraje návrh na vydání regulačního plánu podle § 69 SZ. V případě nezbytnosti a souhlasu je možné provést zpracování regulačního plánu souběžně se změnou územního plánu podle § 70 SZ.
Pořizování změny regulačního plánu (nebo zkrácený postup) se řídí § 71 a 72–75 SZ.
2.2.2 Postupy v přípravě stavby
a) SO – Studie stavby optimalizační (AO i NAO)
Součástí přípravy stavby může být i vypracování variantních studií pro výběr konečného návrhu řešení. Studie navazují na přípravu zakázky a jsou určeny k rozhodnutí stavebníka o variantě architektonického, technického a ekonomického řešení stavby. Pokud se podílí na jejím zpracování AO, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které bude muset z titulu výkonu své činnosti uplatnit při zpracování další přípravy stavby.
Slouží investorovi pro posouzení účelného vynaložení investičních prostředků. Jedná se o soubor nejrůznějších hledisek, nejen architektonických a inženýrských, které musí stavebník vzít v úvahu v rozhodovacím procesu. Z hlediska lokalizace jde např. o následující problémy:
- cena pozemků;
- míra nezaměstnanosti;
- kvalifikace a mobilita pracovních sil;
- dopravní a technická infrastruktura;
- klimatické podmínky;
- ochrana přírody – komplexně v území;
- surovinová základna;
- koupěschopnost obyvatelstva;
- a další.
Tento namátkou vybraný soubor nejrůznějších hledisek vyžaduje nezbytnost zapojení odborníků z nejrůznějších profesí, i neautorizovaných.
Do této kategorie spadají i studie architektonické či inženýrské, zpracovávané např. v rámci obchodních soutěží, kde rozhodující kritérium je hledisko urbanistické, architektonické nebo stavebně konstrukční.
Cíle tohoto typu studií jsou různé, např. rozhodnutí, zda investovat či nikoliv v jaké lokalitě, na jakém pozemku, zda pozemek zakoupit, výběr varianty apod. Součástí studie může být i finanční analýza investičního záměru. Výstupem potom je formulace investičního záměru stavebníka pro konkrétní investiční akci. Je samozřejmě na výlučné zodpovědnosti stavebníka, jak s výsledky studie naloží. Smluvně je nutno dohodnout potřebné požadavky a cíle studie, která předchází vlastnímu zadání. Studie slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci zakázky, variantě řešení, jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby, nebo k rozhodnutí zastavit další práce a stavbu nerealizovat.
b) SK – Studie stavby koncepční (AO i NAO)
Architektonická nebo technická studie na definované lokalitě, vypracovaná na základě zadání (investičního záměru), je již dílčím integrovaným výkonem zpracovatele dokumentace pro územní rozhodování. Cílem je definovat stavbu a její základní technickoekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro dosažení názorové shody mezi projektantem a stavebníkem, jako základního předpokladu pro další rozpracování návrhu řešení. V praxi se často jedná o základní grafické nebo hmotové vyjádření myšlenky architekta nebo inženýra na dílo; je tedy výkonem vyžadujícím nejvyšší kvalifikaci a míru odpovědnosti. Studii by měla zpracovávat AO (i když to není předepsáno), pokud bude event. použita jako základ pro dokumentaci přikládanou k žádosti o územní rozhodnutí, je to nezbytné. Studie se zpracuje na základě podkladů vyplývajících z přípravy zakázky, nebo předaných stavebníkem.
V rámci postupu zpracovatel zajistí:
- analýzu podkladů a vypracování hlavních myšlenek;
- vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ se stavebníkem (mezní podmínky);
- koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků;
- vyřešení podstatných urbanistických, tvůrčích, technických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů;
- návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí;
- předběžné projednání s dotčenými orgány, správci veřejné infrastruktury, dalšími dotčenými osobami za účelem získání jejich kladného stanoviska ke stavbě;
- shrnutí dosažených výsledků (návrh řešení stavby);
- předběžný odhad investičních nákladů;
- zpracování studií financování a proveditelnosti stavby;
- zpracování variant řešení.
Výstupem procesu je studie (případně několik studií), která se projedná v průběhu zpracování se stavebníkem a dopracuje podle tohoto projednání. Studie se předá stavebníkovi jako samostatný výstup ve všech variantách, pokud nebude dohodnuto jinak; v případě kladného výsledku se stává podkladem pro dopracování do úrovně DUR. Odsouhlasený návrh řešení se stává zadáním stavby – vstupem do dalšího postupu prací. V případě, že není na zakázce pokračováno, uloží se studie do spisovny obchodní firmy.
c) GPÚPI – Grafická příloha k žádosti o územně plánovací informaci (AO i NAO)
V úvodní fázi přípravy záměru je vhodné získat od příslušného stavebního úřadu územně plánovací informace (ÚPI) podle § 21 SZ, která je předběžnou informaci (ve smyslu § 139 správního řádu) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí (vč. seznamu dotčených orgánů) nebo o podmínkách vydání územního souhlasu. Obsah žádosti o ÚPI je vymezen v § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Z žádosti musí mj. vyplývat druh, účel a popis požadovaného záměru, jeho základní rozměry a kapacita a požadavky na připojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. K žádosti se připojí celková situace v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí (vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou a dopravní infrastrukturu apod.). Technickou část žádosti a její přílohy, které žadatel není schopen zpracovat sám, zajistí obvykle u projektanta.
d) DÚR – Dokumentace pro územní rozhodnutí (AO)
Umístit stavbu v území (tedy i pokračovat v její projektové přípravě) lze jen na základě územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení), nebo územního souhlasu (nestanoví-li SZ jinak). Lze je za podmínek stanovených v § 78a SZ nahradit též veřejnoprávní smlouvou. Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které byl vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje územní rozhodnutí (§ 61 odst. 2 SZ). Při splnění zákonných podmínek se mohou využít též určité sloučené postupy:
- územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. SZ);
- společné územní a stavební řízení – společné povolení (§ 94j a násl. SZ);
- společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q a násl. SZ);
- zjednodušené územní řízení (§ 95 SZ);
- společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 96a SZ).
Územní rozhodnutí se vydává na základě územního řízení úplného nebo zjednodušeného. K zahájení územního řízení přikládá stavebník podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ Dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (DÚR), která se zpracovává v rozsahu přílohy č. 1 až č. 7 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a skladba DÚR se v jednotlivých přílohách č. 1 až č. 7 liší podle druhu územního rozhodnutí ve vazbě na § 77 SZ (rozhodnutí: o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území), přílohy č. 1 až 5 jsou v uvedené novele členěny podle druhu (oborů) staveb, pro něž jsou zpracovávány:
- příloha č. 1 – DÚR obecně;
- příloha č. 2 – DÚR pro umístění liniové stavby technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů;
- příloha č. 3 – DÚR pro umístění stavby dráhy;
- příloha č. 4 – DÚR pro umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace;
- příloha č. 5 – DÚR pro umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení;
- příloha č. 6 – DÚR o změně využití území;
- příloha č. 7 – DÚR o změně vlivu na užívání stavby.
Poznámka:
V případě územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí žadatel ve smyslu § 94c odst. 1 SZ přikládá k žádosti DÚR podle přílohy č. 1 nebo 2 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, zpracovávanou AO, a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů – viz rovněž přílohy č. 1, č. 2 a 3 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.
Činnost AO při zpracování DÚR je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě.
Cílem této dokumentace je definovat stavbu a její základní technickoekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska umístění stavby v území, v souladu s platnými předpisy v rámci příslušné lokality a v souladu s obecně závaznými právními předpisy.
Vstupem postupu je provedená příprava zakázky v rozsahu návrhu řešení, studie stavby, nebo podklady téhož rozsahu předané stavebníkem, které se stávají zadáním stavby.
V rámci postupu AO provádí následující činnosti:
- provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadního postupu, určení podmínek pro zpracování;
- zadání předběžných průzkumů specialistům a specifikace potřebných podrobných průzkumů pro specialisty koordinované AO, a to podle charakteru zakázky;
- vedení projektových prací k vypracování, včetně kontroly, koordinace a autorizace v textové a výkresové části dokumentace:
- propracování koncepce s ohledem na všechny požadavky;
- zpracování návrhu architektonického i urbanistického řešení stavby;
- přizpůsobení řešení stavby místním podmínkám, které jsou dány územním plánem, prostorovým uspořádáním, organizací výstavby;
- zahrnutí všech skutečností ovlivňujících stavební a konstrukční řešení, účelnost, hospodárnost a životní prostředí;
- u dopravních staveb dimenzování dopravních zařízení, vyšetření hlukových emisí, stanovení kritických mezí, protihlukových opatření;
- koordinace a zakreslení technické infrastruktury, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí;
- odhad investičních nákladů;
- projednání a zapracování stanovisek dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
- shrnutí výsledků, zhodnocení a závěry;
činnosti doplňující:
- vyhodnocení návrhů alternativních řešení z ekonomického hlediska;
- provedení potřebných předběžných průzkumů a zaměření, zpracování podrobných průzkumů specialisty, koordinovanými AO podle charakteru zakázky k objednávce stavebníka;
- vypracování některých požadavků zvláštními (nestandardními) technikami projektování;
- vypracování zvláštních částí dokumentace;
- spolupráce při rozporných jednáních a řízeních;
- vypracování podkladů pro odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby;
- doplnění podkladů pro územní řízení podle zvláštních požadavků příslušného orgánu;
- spolupůsobení při obstarání souhlasu vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich, dotčených orgánů a osob;
- zpracování a podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, účast při územním řízení, obstarání rozhodnutí o umístění stavby (viz MP 3.1 Inženýrská činnost).
Výstupem postupu je dokumentace stavby v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu. Výstup postupu slouží stavebníkovi k podání žádosti a v případě vydání územního rozhodnutí jako podklad k vypracování projektové dokumentace, v případě problémů při projednání k rozhodnutí o přepracování dokumentace s novými podklady, nebo k zastavení projektových prací.
e) DÚR a PDSP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)
Nevylučuje-li to povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu, může stavebník podat žádost o vydání společného povolení podle § 94j SZ.
U staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ (stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a vodních děl) a staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) SZ (stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy, stavby v areálu jaderného zařízení, stavby ropovodů a produktovodů, stavby zařízení pro přenos elektřiny, pro přepravu a uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více) lze vydat tzv. společné povolení postupem podle § 94j a násl. SZ nebo podle § 94q a násl. SZ (vyžaduje-li stavba posouzení vlivů na životní prostředí).
K žádosti o společné povolení podle § 94j SZ stavebník v souladu s § 94l odst. 2 písm. e) SZ mj. připojí dokumentaci, jejíž rozsah a obsah je vymezen podle druhu stavby v následujících přílohách k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů:
- příloha č. 8 – dokumentace pro vydání společného povolení;
- příloha č. 9 – dokumentace pro vydání společného povolení u liniové stavby technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů;
- příloha č. 10 – dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy;
- příloha č. 11 – dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.
Je vedeno společné územní a stavební řízení, jehož výstupem (v kladném případě) bude společné povolení, jímž stavební úřad mj. schvaluje stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, a pokud je to třeba také pro její užívání. Půjde-li o soubor staveb (§ 2 odst. 8 a 9 SZ), stanoví povolení mj. společné, případně specifické podmínky pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb.
Bude-li vyžadovat stavba posouzení EIA, je při společném povolení postupováno podle § 94q a násl. SZ (společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí). K žádosti stavebník kromě dokumentace podle příloh č. 8 až 11 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů zpracovanou AO, doloží též dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dokumentaci EIA) podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů – viz rovněž příloha č. 6 část C vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dokumentaci EIA nezpracovává AO podle autorizačního zákona. Zpracovává ji osoba oprávněna podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.
2.2.3 Postupy v projektové přípravě
Projektová dokumentace přikládaná podle § 110 odst. 2 písm. e) SZ k žádosti o stavební povolení, podle § 105 odst. 2 písm. e) a § 105 odst. 3 SZ k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 odst. 2 SZ nebo k oznámení stavby s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 odst. 2 SZ v rozsahu a podrobnostech podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb podle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění předpisu č. 251/2018 Sb. a vyhlášky č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení dopravní infrastruktury. Další druhy projektové dokumentace jsou vymezeny v § 158 odst. 2 písm. f) až j) SZ (vč. projektové dokumentace pro provádění stavby).
Projektová dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, musí vždy obsahovat části A až D členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. K dokumentaci se vždy přikládá dokladová část. Rozsah a obsah předmětné projektové dokumentace dopravních staveb (leteckých, drah a na dráze a dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací) pro proces stavebního povolování je vymezen příslušnými přílohami č. 1 až č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění předpisu č. 251/2018 Sb.. Zpracování dokumentace pro proces územního umísťování je vymezeno již zmiňovanou vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
a) PDSP – Projektová dokumentace pro stavební povolení (AO)
Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, při zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení je základním postupem v oblasti projektové přípravy.
Na základě zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem, evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit.
Zpracování projektové dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení je předmětem činnosti AO ve smyslu § 158 SZ, neboť při stavebním řízení dochází ke konfrontaci soukromého zájmu s veřejným zájmem. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technickoekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouva apod.) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zpracování dokumentace zajišťuje AO (hlavní projektant) se svými spolupracovníky.
Vstupem postupu je provedená příprava zakázky v rozsahu návrhu řešení. Úloha AO spočívá především v převzetí komplexní odpovědnosti z hlediska ochrany veřejného zájmu za práci svou i ostatních osob, které se na zakázce podílejí. Tuto odpovědnost přebírá především výkonem soustavného dohledu nad zpracováním, koordinací činnosti dalších AO a kontrolou v závěru prací.
V rámci postupu AO provádí následující činnosti:
- provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
- vedení projektových prací, včetně kontroly a koordinace, v textové i výkresové části:
- zpracování úplného návrhu stavby, situace staveniště, architektonického i urbanistického řešení;
- propracování koncepce s ohledem na všechny odborné požadavky;
- přizpůsobení řešení stavby místním podmínkám, které jsou dány územním plánem, prostorovým uspořádáním a organizací výstavby;
- zahrnutí všech skutečností, ovlivňujících stavební a konstrukční řešení, účelnost, hospodárnost a životní prostředí;
- u dopravních staveb – dimenzování dopravních zařízení, vyšetření hlukových emisí, stanovení kritických mezí, protihlukových opatření;
- u staveb vyžadujících výpočet nosné konstrukce posouzení staticko-konstrukčního řešení;
- provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví (viz § 156 SZ);
- řešení požadavků obecných technických podmínek pro výstavbu i zásad bezbariérového užívání staveb;
- řešení dopravní a technické infrastruktury, včetně zakreslení stávajících staveb a inženýrských sítí;
- zpracování dokumentace jednotlivých objektů a technických a technologických zařízení stavby;
- koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
- řešení zásad organizace výstavby;
- řešení bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi;
- stanovení požadavků na doplňkové průzkumy;
- odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
- projednání a zapracování stanovisek dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a účastníků řízení;
- návrh plánu kontrolních prohlídek;
Činnosti doplňující:
- organizace (provedení) potřebných podrobných průzkumů specialisty koordinovanými AO, a to zejména geologických, geodetických a kontrolních měření, územně technických, stavebně technických, geotechnických a přírodovědných průzkumů;
- zpracování zvláštních (alternativních) řešení, zpracování speciálních podkladů, dokumentace, doplňků a změn pro stavební řízení:
- přepracování na žádost stavebníka;
- vypracování některých požadavků zvláštními (nestandardními) technikami projektování;
- vypracování zvláštních částí dokumentace;
- vypracování předběžných stavebně technických specifikací;
- vypracování návrhu dopravně inženýrských opatření;
- vypracování předběžného rozpočtu na základě výměr a agregovaných položek;
- spolupráce a podpora objednatele při rozporných jednáních a řízeních;
- změny dokumentace a podkladů pro vydání stavebního povolení způsobené okolnostmi, za které zhotovitel nezodpovídá;
- zpracování podkladů pro expertní a jiná řízení;
- posouzení hospodárnosti a návratnosti, použití zvláštních technik;
- vypracování žádosti o stavební povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí (MP 3.1 Inženýrská činnost);
- doplnění podkladů k žádosti o stavební povolení podle zvláštních požadavků stavebního úřadu;
- spolupůsobení při získání souhlasu vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich a dotčených organizací a osob.
Výsledkem postupu je dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, (resp. u dopravních staveb příslušnými přílohami č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a přílohami č. 1 a č. 2 vyhlášky č. 583/2020 Sb.., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury, přikládaným k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení. V průběhu zpracování projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. V případě zásadních změn původního zadání dohodne se stavebníkem, za účasti obchodní firmy, změnu smluvního vztahu. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.
Výstup slouží stavebníkovi ke stavebnímu řízení a v případě vydání stavebního povolení k vypracování další dokumentace pro provádění stavby, výběru jejího zhotovitele a následující realizaci. V případě problémů při projednání slouží k rozhodnutí o přepracování dokumentace s novými podklady, nebo k zastavení projektových prací.
b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)
Tuto projektovou dokumentaci zajišťuje stavebník na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ, vyžaduje-li to posouzení veřejného zájmu při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách podle § 133 SZ nebo při vydávání kolaudačního souhlasu podle § 122 SZ. Úplný rozsah a obsah dokumentace pro provádění stanoví příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Její rozsah lze však upravit; musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění dopravních staveb je vymezen přílohami č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.
Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (viz § 92 odst. 1 SZ) je podle § 158 odst. 2 SZ činností vybranou, musí být tedy zpracována AO. Je žádoucí, aby tuto dokumentaci zpracovala tatáž AO, která zpracovala dokumentaci předchozího stupně (např. projektovou dokumentaci pro ohlášení nebo stavební povolení stavby). Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.
Zpracování této dokumentace může stavební úřad uložit v územním rozhodnutí (§ 92 SZ), vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmu při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby (§ 133 SZ) nebo při vydávání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ); tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8:
- nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací;
- distribuční soustava v elektroenergetice;
- distribuční soustava v plynárenství a těžební plynovody;
- rozvodné tepelné zařízení;
- vedení sítí veřejného osvětlení.
Realizaci těchto stavebních záměrů vyžaduje územní rozhodnutí. Uvedené stavební záměry nemohou být realizovány svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) a do užívání jsou uváděny na základě kolaudačního souhlasu (§ 119 a § 122 SZ).
Podkladem pro její vypracování je projektová dokumentace zpracovaná pro stavební řízení nebo někdy jen dokumentace pro územní řízení (např. u liniových staveb, které většinou již nepostupují do stavebního řízení), doklady o jejím projednání s dotčenými orgány a správci infrastruktury a stavební povolení nebo certifikát vydaný autorizovaným inspektorem, eventuálně projektové podklady zhotovitele.
Poznámka:
Zhotovitel nebo stavebník si podle potřeby zajišťuje zpracování dokumentace pro provádění stavby projektantem, a to nejlépe u zpracovatele dokumentace pro stavební povolení. Dokumentace pro stavební povolení k řádnému provedení stavby je z pohledu rozsahu a obsahu nedostatečná. Pokud si dokumentaci pro provádění stavby zajišťuje sám pro sebe zhotovitel, zajišťuje ji v rozsahu nezbytném nebo účelném podle vlastního rozhodnutí nebo v rozsahu určeném mu smluvním vztahem se stavebníkem; není-li tato dokumentace nařízena stavebním úřadem v rámci § 92 SZ, její zpracovatel nemusí být AO (viz kap. 3.1 písm. a)).
V rámci postupu se zajišťují tyto činnosti:
- provedení analýzy a vyhodnocení dosavadního postupu a určení podmínek pro zpracování dokumentace pro provádění stavby;
- zapracování podmínek stavebního povolení do dokumentace pro provádění stavby;
- propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
- spolupráce se stavebníkem při výběru materiálů a jejich použití;
- kontrolu plnění požadavků na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví (viz § 156 SZ).
Obsahově může být tato dokumentace zhotovitele zpracována shodně s přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb přílohami č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., popřípadě s ještě větším detailem, podle potřeb stavby, zvyklostí a postupů zhotovitele stavby.
Dokumentace potom slouží zhotoviteli stavby pro realizaci stavby a dozorovým orgánům dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133–§ 134 SZ. Další informace viz kap. 3.1 a), b).
c) JD – Jednostupňová sloučená dokumentace (AO)
Pojem Jednostupňová dokumentace SZ nespecifikuje, jedná se pouze o v praxi užívaný termín.
Na základě požadavku stavebníka a podle smlouvy o dílo je možno zpracovat dokumentaci pro stavební povolení i provádění stavby zároveň (dříve jednostupňový projekt) a postupy sloučit. Dokumentace se v tomto případě dopracuje do úrovně dokumentace pro provádění stavby a jako taková, nebo obsahově redukovaná, se přikládá k žádosti o stavební povolení.
d) PDOS – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (AO)
Projektová dokumentace zpracovávaná AO a přikládaná podle § 105 odst. 2 písm. e) a odst. 3 SZ k ohlášení stavby, uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, odpovídá požadavkům dokumentace pro stavební povolení. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu, povaze, významu a velikosti stavby. Obsahově je tato dokumentace definována přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb přílohami č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.
Poznámka:
Dokumentace ostatních ohlašovaných staveb – DOS (uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ), jejichž rozsah je vymezen v § 105 odst. 4 až 8 SZ, není vybranou činností ve výstavbě. Může ji proto kromě projektanta vypracovat podle § 159 odst. 3 SZ osoba, která má vysokoškolské nebo střední vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (viz kap. 3.1 g).
2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO
2.3.1 Činnost AO při provádění staveb
Činnost AO by neměla a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani nemůže (§ 152 SZ) skončit odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:
- smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby – jako autorský dozor;
- inženýrská činnost při provádění stavby;
- zpracování dokumentace změn stavby před jejím dokončením;
- provádění technického dozoru stavebníka nebo stavebního dozoru u staveb svépomocí.
a) AD – Autorský dozor projektanta (OA)
Postup řeší činnost autorizované osoby v období po odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby. Pokud pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, zpracovala projektovou dokumentaci osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 SZ). Základem postupu je uzavření smlouvy o zpracování další projektové dokumentace, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní nebo nepojmenovaná (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).
V rámci postupu AO provádí smluvní výkony:
- poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
- kontrolu souladu zpracované další dokumentace s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení;
- účast na projednání případných neshod mezi stavebníkem a zpracovatelem další dokumentace;
- poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
- kontrolu souladu dokumentace dočasných staveb zařízení staveniště, případně dokumentace úprav trvalých staveb na účely zařízení staveniště, se základním řešením stavby;
- účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
- účast na předání staveniště zhotoviteli;
- kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím k podmínkám určeným stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
- vyjádření k výběru konkrétních výrobků a materiálů navržených zhotovitelem díla, zejména z hlediska jakosti, vhodnosti použití a způsobu provedení;
- posuzování návrhů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení architektonických a technickoekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších;
- posuzování, případně zpracování dokumentace změn stavby před jejím dokončením;
- vyjádření k požadavkům na změny v množství a kvalitě výrobků a výkonů oproti schválené dokumentaci;
- sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
- účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
- účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
- účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
- dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.
Výstupem postupu jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby, a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.
b) IČ – Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)
Výkon inženýrské činnosti není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou, oborová skupina č. 60 (mj. poradenská a konzultační činnost ve stavebnictví a architektuře, poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb) nebo č. 70 (mj. zahrnuje i výkon technického dozoru stavebníka). Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností AO může jít o
- inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, územního souhlasu až po získání stavebního povolení nebo ohlášení stavby stavebnímu úřadu;
- inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je provedení stavby. Inženýrskou činnost popisuje podrobně samostatná pomůcka MP 3.1 Inženýrská činnost, resp. MP 3.1.1 Inženýrská činnost u technologických staveb.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů používá pro tuto činnost pojem obstaravatelská činnost.
c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)
V případě změn stavby před jejím dokončením podle § 118 odst. 3 SZ musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ. V případě je-li to technicky proveditelné, dokumentace se zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením (§ 105 SZ) a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem (§ 117 SZ).
d) TD – Technický dozor stavebníka (není obecně předepsán a není obecně předepsána kvalifikace) – u staveb financovaných z veřejného rozpočtu se ale musí jednat o AO.
Výkon technického dozoru stavebníka není vybranou činností ve výstavbě. Je pokládán ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou, oborová skupina č. 70. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je však podle § 152 odst. 4 SZ stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou s oprávněním podle autorizačního zákona – AO.
Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka.
2.3.2 Činnost AO v nesmluvním vztahu
Postup popisuje činnost AO v případě nesmluvního vztahu, tj. situace, kdy po odevzdání dokumentace pro stavební povolení není smluvně zajištěna další spolupráce, tj. ani zpracování dalších úrovní projektové dokumentace, ani autorský dozor.
Poznámka:
K této situaci běžně dochází. Z hlediska právního (§ 159 SZ) přesto zůstává pro orgán veřejné správy (stavební úřad) projektantem AO – zpracovatel dokumentace pro stavební povolení, ať další kroky v přípravě dokumentace stavby zajišťuje kdokoliv.
Vstupem postupu je jakákoliv informace o skutečnostech pokračování prací jak na projektové dokumentaci, tak provádění stavby.
Poznámka:
V zájmu vlastní právní ochrany je nezbytně nutné sledovat další vývoj zakázky, zejména skutečnost, zda již došlo k realizaci stavby, a okamžitě reagovat ve smyslu platných právních přepisů.
a) Ukončení zakázky – po předání dokumentace pro územní řízení
Zakázku nutno ze strany projektanta sledovat i v případě, že není autor původní (ověřené) dokumentace vyzván k účasti na autorském dozoru projednání dokumentace v rámci územního řízení a vydání územního rozhodnutí. Otázat se vždy stavebníka (nejlépe opakovaně písemně, doporučeně), zda příprava stavby bude pokračovat. Pokud ano, vést běžná obchodní jednání. Pokud ne, je nutno písemně upozornit stavebníka (nejlépe opakovaně písemně, doporučeně), že v případě smluvního zadání pokračování přípravy stavby jinému projektantovi by měl řešit problematiku autorských práv. Současně by měl stavebníka upozornit na to, že bez jeho souhlasu se nemohou při realizaci stavby provádět změny oproti jím navržené dokumentaci.
Poznámka:
Je nezadatelným právem stavebníka zajistit si další úroveň projektové dokumentace u jiné obchodní firmy či jiné AO. Vzájemné vztahy mezi projektanty by však měly být vypořádány v souladu s Profesním a etickým řádem ČKAIT, případně obdobným předpisem Komory architektů. Problematika autorských práv by měla být řešena ve smlouvě o dílo.
Pokud zjistí AO, že na zakázce je pokračováno bez jejího vědomí, a to s využitím jí zpracované a předané dokumentace, měla by prokazatelně upozornit stavebníka (nejlépe opakovaně písemně, doporučeně) na nutnost vypořádat vzájemné vztahy (A 3.18 Ochrana autorských práv u děl architektonických a urbanistických).
b) Ukončení zakázky – po předání projektové dokumentace ke stavebnímu řízení
Sledovat zakázku je nutno i v případě, že autor není vyzván k projednání dokumentace v rámci stavebního řízení a vydání stavebního povolení. Pokud stavebník objedná zpracování dokumentace pro provádění stavby či autorský dozor, vést běžná obchodní jednání. Pokud je zpracování dokumentace pro provádění stavby součástí dodávky zhotovitele stavby, je nutno písemně upozornit stavebníka na následující skutečnosti:
- AO bude poskytovat vysvětlení zpracovateli dokumentace pro provádění stavby pouze na základě písemné objednávky stavebníka, zpracovatele či zhotovitele stavby pro každý jednotlivý případ, či pouze na základě oprávněné reklamace vady zpracované projektové dokumentace;
- jakákoliv změna v dokumentaci pro stavební povolení, která mění zásady dokumentace pro stavební povolení, individuálně neprojednaná a neobjednaná u AO, bude pokládána za porušení zásad technického řešení a AO si vyhrazuje právo písemně informovat o této skutečnosti stavební úřad.
Poznámka:
Sledování dalšího průběhu přípravy projektové dokumentace pro povedení stavby je nutné z hlediska ochrany AO – tato OA zůstává ve smyslu platných předpisů po vydání stavebního povolení plně odpovědná za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace, bez ohledu na to, že na práci z rozhodnutí stavebníka pokračuje někdo jiný.
c) Realizace stavebního díla bez smluvního zabezpečení autorského dozoru
Pokud dochází k provádění stavby a není smluvně sjednán výkon autorského dozoru, AO ve vlastním zájmu provádění sleduje a vyhodnocuje všechny relevantní informace o průběhu výstavby. Při provádění stavby postupuje následujícím způsobem:
- vysvětlení k dokumentaci pro stavební povolení, řešení změn či úprav dokumentace pro zhotovitele stavby AO poskytuje pouze na základě písemné objednávky stavebníka či zhotovitele stavby pro každý jednotlivý případ;
- na základě oprávněné reklamace vady zpracované projektové dokumentace postupuje podle postupů v následně uvedených odst. d) a e) této kapitoly;
- jakákoliv změna při provádění stavby, která mění zásady dokumentace pro stavební povolení, v rozsahu ustanovení § 158 SZ, individuálně neprojednaná a neobjednaná u AO, bude pokládána za porušení zásad technického řešení. AO v tomto případě neprodleně vyzve písemně stavebníka (obchodní firmu, pro niž zpracovala dokumentaci pro stavební povolení) a zhotovitele stavby k odstranění této skutečnosti či jednání. Pokud do 30 dní nedojde k řešení, oznámí tuto skutečnost – porušení zásad dokumentace pro stavební povolení – příslušnému stavebnímu úřadu;
- pokud by došlo změnou, o níž se AO dozvěděla, k ohrožení bezpečnosti třetích osob, učiní oznámení stavebnímu úřadu okamžitě.
Výstupem postupu jsou opatření AO, směřující k ochraně jejích i veřejných zájmů v souladu s platným právním řádem.
Výstup postupu – písemné upozornění či oznámení – potom představuje důležitý důkaz o skutečnosti, že AO postupovala v souladu s jejím postavením v procesu výstavby.
d) Reklamační řízení v záruční lhůtě
Postup řeší činnost AO v případě reklamovaných závad v předaných výstupech její činnosti, tj. v dokumentaci pro územní řízení a v dokumentaci pro stavební povolení. Jedná se o reklamaci uplatněnou stavebníkem ve smluvní záruční lhůtě.
Poznámka:
Záruční lhůta projektových prací je vždy smluvní. Pokud se lhůta ve smlouvě o dílo nesjedná, postupuje se vždy podle právního řádu (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) musí mít věc (tj. dokumentace stavby) obvyklé vlastnosti (tedy musí být bezchybná) v okamžiku předání. Po dobu svého užívání (tj. využití k pořízení další úrovně projektové dokumentace a k realizaci stavby) se mohou projevit skryté vady, které jsou předmětem reklamace. Z tohoto důvodu je sjednání záruční lhůty ve smlouvě správným a etickým přístupem AO. Mělo by být vázáno na oprávnění AO vykonávat autorský dozor, nebo se podílet na zpracování další dokumentace. Záruční lhůta by měla být stanovena tak, aby kryla minimální lhůtu, postačující k zahájení užívání stavby.
Vstupem postupu je reklamace ústní či písemná, sdělená stavebníkem. Nositelem postupu je obchodní firma, která konkrétním řešením zpravidla pověří autora projektové dokumentace – AO. Při reklamaci se postupuje následovně:
- reklamaci uplatněnou ústně je nutno dokladovat zápisem, reklamaci uplatněnou písemně je třeba evidovat. Detailní postup závisí na vnitřní organizaci obchodní firmy;
- AO (případně ve spolupráci s vedením či dalšími pracovníky obchodní firmy) posoudí, zda jde o reklamaci oprávněnou v rámci platných předpisů a smlouvy o dílo, nebo zda jde o reklamaci spornou.
Oprávněná reklamace
Jde-li o oprávněnou reklamaci, dohodne obchodní firma (AO) se stavebníkem způsob jejího vyřízení, pokud toto není stanoveno ve smlouvě. O dohodě se provede zápis, který je podkladem pro provádění potřebné úpravy:
- AO zajistí v dohodnutém termínu provádění úpravy reklamované dokumentace. Pokud není příčinou reklamované závady její vlastní práce, projedná reklamaci se spolupracovníky, event. s poddodavateli, a zajistí koordinaci a kompletaci potřebných úprav. Při tom postupuje analogicky podle postupů zpracování dokumentace;
- pokud provedená úprava zásadním způsobem mění charakter dokumentace a podmínky vydaného územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, je nutno ve spolupráci se stavebníkem požádat stavební úřad v souladu se stavebním zákonem o provedení změny. Pokud nejde o tento případ, předá provedenou úpravu stavebníkovi a zajistí promítnutí do dalších dokumentů stavby, zejména do dokumentace skutečného provedení stavby;
- pokud uplatněná reklamace má závažné důsledky i z hlediska finanční odpovědnosti AO za škodu, je nezbytné, aby AO postupovala v souladu s pokyny pro uplatnění pojištění odpovědnosti za škodu podle zásad smluvního pojištění AO (aktuální stav na www.ckait.cz).
Sporná reklamace
Obchodní firma (AO – projektant) ve spolupráci se spolupracovníky, poddodavateli a v závažných případech s právníkem zpracuje stanovisko o zamítnutí reklamace s potřebným odborným zdůvodněním. V dalším postupu:
- stanovisko projedná se stavebníkem buď sama, nebo prostřednictvím vedení obchodní firmy, a nedojde-li ke smíru, vyčká dalších kroků stavebníka;
- je-li zpracovatelem části reklamované dokumentace poddodavatel projektových prací, předá mu toto stanovisko k provedení případných dalších kroků;
- v případě nesouhlasu stavebníka s odmítnutím reklamace se účastní řešení sporu ve smyslu obchodního zákoníku vždy obchodní firma. AO jedná ve sporu osobně pouze v případě pověření;
- v případě nesouhlasu stavebníka je potřeba si vyžádat právní posouzení případu. AO zajistí potřebné podklady k řešení sporu, eviduje a dokladuje způsob jeho řešení;
- pokud je výsledek sporu pro obchodní firmu negativní, postupuje obdobně jako v odst. Oprávněná reklamace;
- pokud je výsledek sporu kladný, může reklamovaný problém (např. z důvodů chybných podkladů stavebníka) odstranit na základě jeho řádné objednávky běžným projektovým postupem.
Výstupem postupu jsou potřebné úpravy projektové dokumentace pro územní řízení, stavební povolení a všech následujících druhů dokumentace, vyplývající z odstraněných vad.
Je nutno připomenout, že odpovědnost a povinnosti projektanta ve vztahu k dokumentaci či projektové dokumentaci, kterou zpracoval, stanoví § 159 odst. 1 a 2 SZ.
e) Reklamační řízení po záruční lhůtě
Postup je obdobný jako u reklamace v záruční lhůtě s tím, že veškeré úpravy dokumentace bez ohledu na míru zavinění by měly být zpracovány na základě objednávky stavebníka. Přitom je ovšem nutno dbát i na etiku činnosti AO ve vztahu k stavebníkovi – potenciálnímu stavebníkovi příštích období.
f) Vadné plnění (vady stavby)
Podle § 2630 ObčZ:
- (1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
- a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor;
- b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a;
- c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.
(2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.
3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI
3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA
Procesy přípravy stavby, u nichž je nositelem zakázky AO na základě obligatorní povinností ze zákona, jsou uvedeny v kap. 2. V části 2.3 je popsána minimální nutná součinnost AO v dalším procesu přípravy stavby. Kromě skupiny zakázek, které mohou zpracovávat pouze AO podle § 158 SZ, je celá řada dalších prací, které mohou AO zajišťovat, ovšem které mohou zpracovávat i osoby kvalifikované. Postupy související s dodavatelskou činností jsou popsány v MP 2 Provádění staveb. Ze zakázek je možné uvést tyto samostatné dílčí postupy:
a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)
Stavebník může i sám někdy rozhodnout o zpracování podrobnější dokumentace pro realizaci stavby. Z vlastní iniciativy pak zajišťuje stavebník dokumentaci realizační, zhotovitelskou, dodavatelskou např., chce-li mít kvalitnější podklady specifikaci dodávky, pro výkon dozoru nad prováděním nebo pro výběr zhotovitele (u veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZZVZ), v tom případě rozšířenou o podrobný výkaz výměr, eventuálně položkový rozpočet. Efektivnost jejího zpracování je ale nižší, protože bez spolupráce se zhotovitelem nelze řešit podrobnosti, vyplývající z jeho technologických postupů. Pokud stavebník zajišťuje dokumentaci pro realizaci stavby k výše uvedeným účelům, a nikoliv z popudu § 92 SZ, potom nemusí být tato dokumentace zpracována AO (viz kap. 2.2.3 b), 3.2 b)).
Zpracovává se v dohodnutém potřebném rozsahu jako celek, či nutné dílčí části dokumentace pro provádění stavby z iniciativy stavebníka. Její zpracování stavebník zajišťuje buď u zpracovatele předchozího stupně projektové přípravy stavby, nebo jiného projektanta, nebo u svého vybraného zhotovitele stavby. Zpracovatelem nemusí být nutně AO na rozdíl od prakticky stejné dokumentace zpracované jako projektová dokumentace (PDPS) z titulu § 92 SZ. Pro její obsah je možno využít přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb příloh č. 3, č. 6 a č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění předpisu č. 251/2018 Sb..
Další informace viz kap. 2.2.3 b) a 3.2 a).
b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)
Tímto postupem zajišťuje projektant (nemusí jím být AO) dokumenty v rozsahu potřebném pro výběr zhotovitele stavby. Jde o návrhy řešení a podklady pro zadání realizace stavby zhotoviteli stavby.
V případě veřejných zakázek tuto oblast upravuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) a prováděcí vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.. Projektant se na základě smluvního ujednání se zadavatelem může podílet na přípravě a zpracování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce nebo jejich částí, které jsou potřebné pro zadávací řízení na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby.
Zadávací dokumentací se v souladu s § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení (včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 k ZZVZ).
Přitom podle § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ definuje, že jsou:
- a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
- 1. podmínky průběhu zadávacího řízení;
- 2. podmínky účasti v zadávacím řízení;
- 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení;
- 4. pravidla pro hodnocení nabídek;
- 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ.
- Podmínky účasti v zadávacím řízení (§ 37 odst. 1 ZZVZ) může zadavatel stanovit jako:
- a) podmínky kvalifikace;
- b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku;
- c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo;
- d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.
Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce zadávané v nadlimitním režimu jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace těchto zakázek obsahuje:
- dokumentaci podle § 92 odst. 1 písm. a) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění předpisu č. 405/2017 Sb.. Jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá:
- projektové dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
- projektové dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 2, č. 4 a č. 6 k vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., nebo;
- dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 15 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Tato dokumentace určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr.
Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle § 92 odst. 1 písm. b) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.. Soupis prací stanoví v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací podrobný popis všech předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce. Je zpracován v členění podle dokumentace pro zadání stavebních prací a člení se na stavební objekty, inženýrské objekty, provozní soubory nebo ostatní a vedlejší náklady.
Tyto dokumenty jsou rozhodující pro specifikaci předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.
Projektant obvykle zabezpečí pro zadavatele ve smluvně sjednaném rozsahu příslušné technické části zadávací dokumentace, zejména:
- vypracování dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce zpracované podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění předpisu č. 405/2017 Sb., tj. obvykle projektové dokumentace pro provádění stavby – viz výše;
- vypracování soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (i v elektronické podobě) – a to v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění předpisu č. 405/2017 Sb. – viz výše;
- zpracování podkladů pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (zejména oceněný soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, příp. srovnávací přehledy očekávaných nákladů vč. alternativních údajů a informací);
- zpracování podmínek pro možnost podání variantních nabídek (budou-li připuštěny) – viz § 102 ZZVZ;
- návrh případných dalších technických a odborných požadavků či podmínek na plnění veřejné zakázky (zhotovení stavby), resp. pro výběr zhotovitele stavby (podmínek jeho účasti v zadávacím řízení), které budou zahrnuty do zadávací dokumentace.
Projektant může (po dohodě se zadavatelem) rovněž zajistit přípravu některých dalších speciálních částí zadávací dokumentace (např. specifických ustanovení obchodních podmínek) nebo jiných podkladů pro zadavatele.
Bude-li to zadavatel požadovat a má-li k tomu projektant příslušné odborné předpoklady, může pro něj na základě smluvního ujednání zabezpečit kompletní zpracování návrhu zadávací dokumentace, resp. zadávacích podmínek (tj. kombinací projektové a inženýrské činnosti).
Příprava a zpracování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce je popsána v MP 3.1 Inženýrská činnost.
c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)
Samostatným druhem dokumentace (která může být spojena s některým ze základních druhů zakázek, nejlépe s dokumentací pro provádění stavby) je finanční a rozpočtová analýza. Obsahuje několik druhů samostatných zakázek, např.:
- soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (oceněný, prázdný);
- rozpočet stavby podle některého z rozpočtových automatizovaných oceňovacích systémů;
- finanční analýzu ekonomické návratnosti investice;
- finanční podklady pro získání úvěru podle postupů jednotlivých finančních ústavů;
- podklady pro získání prostředků z fondů EU.
d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)
Samostatným druhem projektové zakázky je zpracování studie proveditelnosti, která je součástí podkladů pro získání prostředků z fondů EU a je jedním z nástrojů Project Managementu (projektového řízení). Doporučený rozsah a způsob zpracování této studie je uveden na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz) v části týkající se postupů přípravy zajištění finančních prostředků z fondů EU. Existují metodiky MF, MPO, Czechinvestu apod.
e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)
Mimo běžný postup přípravy stavby může být jako zakázka požadováno zpracování „Žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území“. Žádost se zpracovává v rozsahu § 4 a § 80 SZ a přílohy č. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a její součástí je dokumentace, která musí být zpracována AO. Rozhodnutí o změně využití území vyžadují terénní úpravy, stanovení dobývacích prostorů, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy, veřejná a neveřejná pohřebiště, změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku přes 300 m2 (vinice, chmelnice, lesy, parky, zahrady a sady) a úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody (vše s výjimkami uvedenými v § 80 odst. 3 až 5 SZ). Dokumentace k žádosti se zpracovává v rozsahu přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Výstup zakázky slouží stavebníkovi k získání rozhodnutí o příslušné změně využití území.
f) JDÚS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o vydání územního souhlasu (AO i NAO)
K oznámení záměru na vydání územního souhlasu podle § 96 odst. 3 písm. e) SZ a přílohy č. 7, část B body 5 a 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů:
- celková situace v měřítku katastrální mapy vč. parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
- jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle jeho charakteru, zejména půdorysy rozhodujících podlaží a pohledů u budov (s respektováním podmínek závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury).
To může být předmětem samostatného zakázkového případu.
g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby (AO i NAO)
Zpracování všech ostatních druhů dokumentace, požadovaných např. jako příloha ke stavbám na ohlášení (DOS) podle § 104 písm. f) až k) SZ (tedy s výjimkou staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, u nichž je požadována projektová dokumentace stavby zpracovaná AO), stavby bez ohlášení, dokumentace stavebních úprav či dokumentace potřebné pro údržbu a další. Tyto zakázky se zpracovávají s využitím obsahu příslušných příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů s tím, že rozsah se přizpůsobí účelu a smluvním požadavkům stavebníka.
Dokumentaci ohlašovaných staveb (DOS) uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, jejichž rozsah je vymezen v § 105 odst. 4 až 8 SZ, může kromě projektanta (tedy AO) vypracovat též podle § 159 odst. 3 SZ osoba, která má vysokoškolské nebo střední vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.
h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)
Podle § 121 odst. 1 SZ předloží stavebník stavebnímu úřadu spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu (u staveb, které KS podléhají podle § 119 a § 122 SZ), dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci (§ 118 odst. 7). Vlastník stavby je podle § 125 SZ povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému stavu. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Ta nemusí být zpracována AO
Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je uveden v příloze č. 14 část 1. vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Zpracovatel této dokumentace nemusí být AO. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický plán této stavbu.
Tato dokumentace skutečného provedení vzniká na základě záznamů stavbyvedoucího o provedených odchylkách, ověřených stavebníkem (technickým dozorem stavebníka/stavebním dozorem u staveb svépomocí, autorským dozorem projektanta nebo dozorem autorizovaného inspektora). Zhotovitel stavby nebo stavebník může zpracování DSPS ve vazbě na § 121 SZ zadat jako samostatnou zakázku u hlavního projektanta – AO (viz taky kap. 3.3 d)). DSPS může tvořit kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu její přehlednosti a srozumitelnosti.
3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY (NENAŘÍZENÉ STAVEBNÍM ÚŘADEM VE VAZBĚ NA § 92 SZ)
Značný rozsah projektových prací souvisí i s přípravou realizace stavby. Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé), pokud si je nezpracovává sám. U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast AO.
a) DPS – Dokumentace pro realizaci stavby (AO i NAO)
Zpracovává se v dohodnutém potřebném rozsahu jako celek, či nutné dílčí části dokumentace pro provádění stavby. Pro její obsah je možno využít přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb příloh č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění předpisu č. 251/2018 Sb. Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat osoba s autorizací.
Pokud by bylo uloženo zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby ve smyslu § 92 odst. 1 SZ v územním rozhodnutí, musí být tato dokumentace (PDPS) zpracována AO. V tomto případě se postupuje podle kap. 2.2.3 b), 3.1 a).
b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)
V rámci dílčího postupu projektant zpracovává k samostatnému smluvnímu ujednání se zhotovitelem stavby jeho dodavatelskou (zhotovitelskou, realizační) dokumentaci, případně dopracovává dokumentaci na jeho technologické a technické zvyklosti. Tuto část zpravidla zpracovává projektant zhotovitele stavby (NAO), může však být zadána projektantovi předchozích zakázek (AO). Vstupem postupu je projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem (PDSP), která je předmětem smlouvy o dílo na zhotovení stavby, případně projektová dokumentace pro provádění stavby (je-li PDSP zpracována – zejména v případech veřejných zakázek), dále technologické a technické podklady zhotovitele stavby, včetně podkladů pro zpracování plánu organizace výstavby.
V rámci postupu mohou být smluvně dohodnuty např. tyto výkony:
- zpracování realizační (zhotovitelské, dodavatelské) dokumentace stavby v rozsahu určeném zhotovitelem stavby – objednatelem dokumentace; zejména se jedná o zpracování variantních řešení na technologické zvyklosti zhotovitele stavby, zejména na jeho prostředky montážní a výrobní. Tato dokumentace nesmí měnit parametry v ověřené dokumentaci pro stavební povolení – musí jít o technicky a kvalitativně rovnocennou náhradu;
- zpracování dokumentace pro prokazování požadovaných vlastností dodávek (atesty, individuální a komplexní zkoušky);
- zpracování dokumentace pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování dodávaných strojů a zařízení;
- konstrukční, dílenské a montážní výkresy strojů a zařízení, kovových a dřevěných konstrukcí, výrobků vnitřního zařízení a kotvení, vyzdívek a izolací, konstrukcí kabelových a potrubních rozvodů;
- výkresy pomocných konstrukcí, stavebních a montážních zařízení, bednění;
- výkresy tvaru prefabrikovaných prvků, dílů a jejich styků;
- pažení a rozepření rýh a základových jam, štětových stěn a jímek;
- výkresy a specifikace prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace, svarů styků prefabrikátů;
- výkresy a specifikace vzduchotechniky a dalších profesí;
- statické, dynamické a fyzikální výpočty betonových, železobetonových a jiných prefabrikátů, podpůrných lešení, pomocných konstrukcí při zakládání;
- drátkovací a svorkovací schémata;
- ostatní dodavatelská dokumentace;
- podrobné vytyčení stavby.
c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)
Zpracovává se jako materiál zhotovitele stavby v rozsahu podrobně specifikovaném v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.
d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)
Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu prefabrikovaných dílců a dalších prvků stavby, jako např.:
- výrobní výkresy prefabrikovaných prvků, dílů a jejich styků;
- technologické postupy výroby;
- výkresy pro zpracování výztuže;
- optimalizační výpočty pro výrobní linky;
- statické a dynamické výpočty prvků.
Poznámka:
Výrobní dokumentace sice nemá předepsánu kvalifikaci zpracovatele, ale musí být zpracována osobou v příslušném oboru velmi zkušenou.
3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY
a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)
Dokumentace řeší problematiku uvedení stavby do provozu – podklady dohody o komplexním vyzkoušení stavby (KV), včetně strojů, zařízení a inventáře. Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení. Dokumentace obsahuje:
- potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
- termín (podmínky) začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
- organizační, technické podmínky a předpisy pro KV;
- požadavky na média, paliva a energie;
- požadavky na provozní pracovníky při KV;
- rozsah a dobu působení stavebníka (technického dozoru) při přípravě komplexního vyzkoušení;
- způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
- průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
- termín (podmínky) vlastního komplexního vyzkoušení;
- dobu provádění KV;
- soupis prací a zkoušek v rámci KV;
- parametry, které musí být dosaženy při KV;
- dokumentaci automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
- vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
- podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
- způsob řešení při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.
Podrobněji jsou tyto podmínky řešeny v metodických pomůckách MP 1.5 a MP 1.6 pro jednotlivé druhy zařízení a v MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.
b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)
Vlastník stavby je povinen podle § 154 SZ udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 SZ po celou dobu její existence, neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat, umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit, uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje, uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby. Kromě toho je povinnost bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám stanovena speciálně v § 155 SZ.
Není-li stavba řádně udržována může podle § 139 SZ stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízených udržovacích prací. U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.
Dokumentace pro užívání stavby by měla obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, dodržení potřebných stavebně fyzikálních vlastností, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých dílů stavby.
c) DBP – Dokumentace bouracích prací (AO i NAO)
Dokumentace bouracích prací, přikládaná podle § 128 odst. 1 SZ k ohlášení záměru odstranění stavby, se zpracovává podle přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu a významu stavby, jejímu umístění, objemu, použitým materiálům a stavebně technickému provedení.
Dokumentace se dokládá s popisem stávajícího konstrukčního systému stavby, příp. popisem a hodnocením stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny, výsledky průzkumu stávajícího stavu bouraných a sousedních objektů. Dále obvykle řeší, stanovuje, resp. upozorňuje na:
- rozměry a jakost materiálů hlavních konstrukčních prvků;
- zvláštní, neobvyklé konstrukce, konstrukční detaily, technologické postupy apod.;
- technologický postup bouracích prací, které by mohly mít vliv na stabilitu vlastní konstrukce, resp. konstrukce sousedních staveb;
- návrh postupu bouracích prací a vymezení ohroženého prostoru;
- úpravy zjištěných podzemních prostorů;
- zásady pro provádění bouracích, podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů;
- nutné pomocné konstrukce a úpravy z hlediska technologie bouracích prací;
- speciální požadavky na rozsah a obsah dokumentace bouracích prací při zvláštních postupech (použití trhacích prací);
- rozsah odpojení rozvodných sítí, kanalizace a dalších zařízení v objektu před zahájením bouracích prací;
- způsob ukládání a manipulace s bouraným materiálem v objektu;
- speciální požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Statický, popř. dynamický výpočet obsahuje:
- posouzení stability konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací;
- případně návrh dočasných podpůrných konstrukcí.
d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby – § 125 SZ (AO i NAO)
Podle § 125 odst. 1 a § 154 odst. 1 a 2 SZ je vlastník stavby nebo zařízení povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci, odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pokud taková dokumentace neexistuje, resp. není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen ji pořídit. Není-li nezbytná úplná dokumentace, postačí zjednodušená dokumentace (pasport). Není-li třeba takovou dokumentaci doplnit, změnit nebo přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním území se stavba nachází. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.
Rozsah a obsah takovéto dokumentace skutečného provedení stavby stanoví příloha č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v části 1. – úplné dokumentace, v části 2. – zjednodušené dokumentace (pasportu stavby). Další informace viz kap. 3.1 h).
Zpracování DSPS požadované po vlastníkovi stavby ve vazbě na § 125 SZ není vybranou činností ve výstavbě.
3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY
3.4.1 Předání a expedice zakázky
Postup řeší u všech stupňů dokumentace kompletaci, rozmnožování a expedici projektové dokumentace. U menších obchodních firem zajišťuje i tyto činnosti AO sama, ve spolupráci s reprografickou firmou. U větších firem na tento proces AO dohlíží a kontroluje konečný výstup dokumentace. Vstupem postupu je zpracovaná dokumentace stavby ve formě matric, v elektronické podobě či ve formě dalších podkladů.
V rámci postupu se provádí:
- kompletace dokumentace podle jednotlivých staveb, souborů a profesí;
- kontrola úplnosti z hlediska technické a obsahové správnosti;
- rozmnožení dokumentace s využitím určené techniky;
- kompletace jednotlivých expedičních pare;
- předání kompletní dokumentace objednateli.
Výstupem postupu je kompletovaná dokumentace, předaná na základě expedičního dopisu či předávacího protokolu stavebníkovi. Protokol vystavuje obchodní firma – smluvní partner stavebníka, podepisuje jej statutární orgán obchodní firmy, event. z pověření AO.
3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace
Postup řeší dokladování průběhu zpracování dokumentace stavby. Toto dokladování je nesmírně důležité z hlediska eventuálních následných sporů a reklamací, řešených zakázek. AO vede povinně deník AO. Deník ovšem slouží pouze k záznamu úkonu autorizace, tedy k oficiálnímu prokázání, že byla dokumentace autorizována. V průběhu zpracování dokumentace je žádoucí zaznamenávat veškeré události, jednání, neshody a problémy s jejím zpracováním. Zejména pak písemně zaznamenat všechny požadavky stavebníka, které znamenají odchýlení od zadání, nebo od běžného řešení stavby i pro event. cenová jednání. Zaznamenávají se veškeré události, jednání, kontroly, koordinace při zpracování dokumentace, jednání s veřejnoprávními institucemi, správci sítí, dotčenými osobami a stavebníkem. Všechny záznamy by měly mít písemnou podobu a měly by být podepsány.
V rámci postupu provádí AO následující činnosti:
- Pořizuje záznamy a vyřizuje korespondenci a jiné dokumenty vztahující se k zakázce. Záznamy zařazuje k jednotlivým obchodním případům, nebo hromadně do tzv. zakázkové knihy.
Poznámka:
Název „zakázková kniha“ je pouze doporučením, jedná se v podstatě o jakékoliv systematické shromažďování písemností o zakázce.
- Vyřízené, ale pro činnost nadále potřebné dokumenty postupně ukládá. Záznamy o nich se doporučuje vést chronologicky. Všechny dokumenty (např. podklady, zápisy, protokoly, nabídky, smlouvy, kopie zápisů do stavebního deníku, rozpočet apod.), týkající se ukončeného obchodního případu, uzavře po skončení obchodního případu a bezpečně uloží. (U firem, které mají organizovanou spisovnu, je uloží spolu se seznamem písemností do spisovny.);
- Pro správné vedení této agendy je možno využít postupy popsané v MP 7.3 Spisová agenda.
Výstupem postupu je bezpečné pořízení a uložení všech informací o průběhu zakázky. Uložené doklady slouží pro pozdější řešení problémů spojených se zakázkou, pokud se stanou aktuální součástí obchodního případu.
3.4.3 Ukládání dokumentace
Postup řeší evidenci a správné uložení výstupů projektové činnosti. Detailně se doporučuje postupovat podle postupu metodické pomůcky MP 7.3 Spisová agenda. Vstupem postupu jsou veškeré listinné a elektronicky vytvořené podklady, vzniklé v průběhu zpracování dokumentace.
V rámci postupu autorizovaná osoba sama nebo prostřednictvím spolupracovníků provádí:
- vyřizování a ukládání dokumentů obchodního případu podle dílčího postupu 3.4.2;
- dokumenty uloží s ostatní dokumentací do spisovny;
- vypracuje seznam dokumentace zakázky (kompletní pare, veškeré doklady, související podklady a další dokumenty) a tento svazek uloží do spisovny (pokud je ve firmě vedena), nebo do vlastního osobního archivu zakázek;
- uloží dokumentaci v originále, eventuálně na digitálních nosičích, a sedmé pare dokumentace předá do spisovny (projektové dokumentace) nejpozději do 30 dnů po expedici dokumentace (podepsání protokolu o předání a převzetí díla);
- veškeré dokumenty obchodních případů, zakázková kniha a technická dokumentace (dokumentace předaná stavebníkem, podklady, rozpočty, stavební deník apod.) se ukládají pod číslem zakázky ve spisovně a jsou identifikovány chronologickým seznamem příloh zakázkové knihy.
Výstupem postupu je správně vedená spisovna projektové dokumentace a spisovna obchodních případů v souladu s metodickou pomůckou MP 7.3 Spisová agenda. Uložená dokumentace slouží pro pozdější změny a úpravy dokumentace, pokud se stanou aktuální součástí obchodního případu.
3.4.4 Technické úpravy dokumentace
Postup řeší úpravu a změnu v rámci zpracování nebo následnou úpravu zpracované dokumentace. Vstupem postupu je změnové řízení, vyvolané vnitřním nebo vnějším podnětem.
V rámci postupu AO neprodleně zajišťuje:
- na základě vnitřního podnětu v průběhu nebo po skončení obchodního případu – dodatečného zjištění neshody, vyplývající z chybného postupu AO nebo jejích spolupracovníků – okamžité provedení potřebných úprav;
- v případě vnějšího podnětu, požadavku změny ze strany stavebníka, nebo stavby postupuje zjednodušeným postupem, jako by šlo o nový obchodní případ;
- v případě, že je třeba provést změnu v dokumentaci (originální matrice), zapíše nebo zakreslí změnu do originálu dokumentace a změněné místo označí pořadím změny v kroužku. Vždy provede záznam o změně v dokumentaci zakázky. Revizi jakékoliv části dokumentace nebo vydání dodatku k dokumentaci označí také v seznamu dokumentace a dokumentaci označí jako revidovanou.
Výstupem postupu je předání revidované části projektové dokumentace stavebníkovi stejným způsobem, jakým byla předána původní dokumentace; AO jej současně požádá o stažení neplatné původní dokumentace.
4 INFORMAČNÍ ZDROJE
4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ
Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.
4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY
Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.
Normy jsou uvedeny v pomůckách A 5.1 Přehled norem pro vybraná technologická zařízení a A 5.2 Vybrané technické normy pro navrhování a provádění.