Autoři: Ing. Petr Serafín, Mgr. David Dvořák, LL.M., Ph.D.
Stav: kontrola 2022, vydání 2017
Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na smluvní agendu a související úkony v oblasti přípravy a provádění staveb. Popisuje postupy při uzavírání smluvních vztahů se zaměřením zejména na působení autorizovaných osob v tomto procesu. Je však využitelná i pro subjekty, které v investiční výstavbě nevykonávají činnosti upravené autorizačním zákonem. Obsahuje vzory smluv.
Obsah:
ÚVOD
Pomůcka vychází ze základního právního předpisu na úseku závazkových vztahů, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále zejména ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ), zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále ZZVZ) a z hlediska vybraných činností ve výstavbě (§ 158 SZ) ze zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále AZ). Zaměřuje se na postupy, týkající se smluvní agendy ve fázi přípravy staveb, tj. zejména projektových zakázek a s nimi související obstaravatelské (inženýrské) činnosti, a ve fázi provádění staveb (ve vztahu mezi zhotovitelem stavby a objednatelem – stavebníkem). Neřeší vztahy mezi zhotovitelem stavby a jeho podzhotoviteli, nebo dodavateli materiálů, výrobků a služeb.
Zapojení do přípravy smluvních vztahů a jejich následné realizace je nezbytnou součástí činnosti autorizovaných osob při jejich uplatnění na trhu v soutěži s ostatními. Zde realizují své odborné schopnosti v odpovídajícím ekonomickém a obchodně právním prostředí, a to v pozici přiměřené právnímu vztahu a formě, na jejímž základě svou činnost vykonávají (ať již v postavení podnikatelů, vlastníků či spoluvlastníků obchodních společností či osob samostatně výdělečně činných na základě živnostenského listu, výkonu svobodného povolání nebo v postavení zaměstnance). Příslušné činnosti, postupy a vzory dokumentů jsou popsány zejména s uvedením potřebné míry odpovědnosti autorizovaných osob vůči společnosti a zákazníkovi podle platných právních předpisů, smluvních ujednání, obchodních zvyklostí i Profesního a etického řádu ČKAIT, jakož i z hlediska splnění jejich úlohy při zpracování příslušné dokumentace, resp. při provádění staveb. Postupy při přípravě a uzavírání smluvních vztahů nejsou vázány na výši honoráře, neboť jejich kvalitní zvládnutí je nezbytně nutné pro obchodně ekonomickou úspěšnost autorizované osoby v tržním prostředí investiční výstavby. Ocenění nákladů těchto činností je součástí obchodní přípravy zakázky; jejich objektivně nutná výše musí být zahrnuta do ceny díla.
Cílem pomůcky není (ani nemůže být) postižení problematiky smluvních vztahů při přípravě a provádění staveb v plné šíři. Předmětná oblast je totiž značně obsáhlá a do značné míry závisí na příslušných obchodních a technických podmínkách konkrétní zakázky (a částečně i na postavení smluvních partnerů na trhu stavebních zakázek příslušného oboru). Účelem je proto především stanovit základní postupy a přenést zkušenosti a poznatky praxe především pro běžnou úroveň výkonu činnosti autorizovaných osob, a zároveň upozornit na právní a etické limity výkonu profese v této oblasti. Je využitelná i pro odbornou činnost dalších osob působících v procesu výstavby.
Informační zdroje
Činnost autorizovaných osob je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT. Uspořádaná a vnitřně provázaná soustava informací potřebných pro výkon činnosti autorizovaných osob je uvedena v metodické pomůcce MP 0. Aktuální přehled právních předpisů ve stavebnictví je uveden v pomůcce A 3.4 a přehled norem vztahujících se ke stavebnictví v pomůcce A.5.
MP ČKAIT týkající se smluvních vztahů v přípravě a provádění staveb
| A 3.6 | Správní řízení ve výstavbě a vazba na stavební zákon |
| MP 0 | Základ systému podpory profese ČKAIT |
| MP 2 | Provádění staveb |
| MP 2.1 | Vedení provádění pozemních staveb |
| MP 2.3.1 | Vedení provádění vodohospodářských staveb |
| MP 2.5.1 | Vedení provádění technologických staveb |
| MP 2.6.1 | Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi |
| MP 3.1 | Inženýrská činnost |
| MP 3.2 | Technický dozor stavebníka |
| MP 5.1 | Nákup poddodávek |
1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY
V textu publikace jsou pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů při provádění výstavby v ČR na jeho prvním stupni, tedy ve vztahu mezi objednatelem stavby (investorem, stavebníkem) a jeho smluvním partnerem – zhotovitelem (nebo zhotoviteli) stavby (stavebním podnikatelem) nebo zhotovitelem dokumentace stavby (projektantem). Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:
Projektant – pojem je používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby (§ 22 odst. 4 SZ) vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby, bez ohledu na konkrétní postavení v podniku (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní společnosti. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou (podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku) nebo pod svým jménem.
Stavebník – pojem je použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením pojem objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, používá též pojem zadavatel stavby. Pojem zadavatel je rovněž užíván v případě zadávání veřejných zakázek ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V uzavřené obchodní smlouvě s vybraným dodavatelem je pak zadavatel jako smluvní partner označován již běžným pojmem podle občanského zákoníku (objednatel).
Zhotovitel stavby – jde o stavebního podnikatele – společnost či fyzickou osobu podnikající v živnosti „Provádění staveb, jejich údržba a odstraňování“ ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při jejím provádění zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
Ve smluvních vztazích je (v případě uzavření smlouvy o dílo) označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.
Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Poddodavatel (subdodavatel, podzhotovitel) – je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.
Podnik – pro účely pojmosloví této pomůcky je využíváno pro zjednodušení slovní spojení podnik, které však nelze zaměňovat s pojmem obchodní závod podle § 502 NOZ (dříve „podnik“ podle § 5 již neplatného ObchZ). Podnikem rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr). Pokud se dále v textu hovoří o statutárním orgánu podniku, rozumí se jím v případě OSVČ a svobodného povolání sama tato autorizovaná osoba.
Stavbyvedoucí – osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ – autorizaci (§ 134 odst. 2 SZ). Jedná se o vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 odst. 1 SZ). Stavbyvedoucí je obvykle zaměstnancem zhotovitele stavby (nejedná-li se o případy uvedené v § 160 odst. 4 SZ, kdy může být ve smluvním vztahu se stavebníkem).
Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu použit ve významu:
- dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby (projektanta) – autora díla – nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 SZ je stavebník autorský dozor nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (pokud ji zpracovala autorizovaná osoba) povinen zajistit;
- dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ technický dozor povinen zajistit;
- dozor stavební je odborný dozor nad prováděním stavby, nevyžadující stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 SZ nebo stavby ohlašované stavebnímu úřadu ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí – § 2 odst. 2 písm. d) a § 160 odst. 4 SZ.
Pracovník – pojem je používán pro zjednodušení jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k podniku tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, osoba postavená na roveň zaměstnanci (např. statutární orgán), poddodavatel v obchodně právním vztahu (obchodní společnost, svobodné povolání, OSVČ atd.)).
Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby.
Staveniště – místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce. Zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popř. (v rozsahu vymezeném stavebním úřadem) též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby, nezbytně nutné pro provádění stavby.
Stavební objekt – současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy aj.); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby, způsobilá bezpečného užívání a provozu.
Provozní soubor (dílčí provozní soubor) – funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.
Stavební deník – dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden (stavbyvedoucím, resp. u stavby prováděné svépomocí stavebníkem) při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Podrobnosti stanoví § 157 SZ a vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb..
Jednoduchý záznam o stavbě – ohlašovaných staveb, uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ, postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě.
Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při provádění stavby na staveništi. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. Jeho působnost blíže upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb..
Autorizovaný inspektor – fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, která je oprávněna (na základě smlouvy se stavebníkem) nebo povinna (na výzvu stavebního úřadu) vykonávat stavebním zákonem vymezené činnosti při přípravě a provádění stavby (zejména v rámci oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ).
Zkratky použité v pomůcce
| AO | autorizovaná osoba je osoba, která získala oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů |
| AZ | zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů |
| ČKAIT | Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě |
| CPV | společný slovník pro veřejné zakázky (Common Procurement Vocabulary), dostupný např. na https://www.isvz.cz |
| ČR | Česká republika |
| DPH | daň z přidané hodnoty |
| EU | Evropská unie |
| FIDIC | Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils (Mezinárodní asociace konzultačních inženýrů) |
| MMR | Ministerstvo pro místní rozvoj |
| NOZ | zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník |
| ObchZ | zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, zrušen ke dni 31. 12. 2013 |
| POV | plán organizace výstavby |
| SZ | zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů |
| TKP | technicko-kvalitativní podmínky |
| ZOV | zásady organizace výstavby |
| ZZVZ | zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek |
2 PRÁVNÍ RÁMEC
2.1 REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA
Účelem publikace je podat vysvětlení některých základních pojmů z oblasti smluvních vztahů tak, jak jsou pojaty v právním řádu České republiky, a to zejména nyní v situaci, kdy došlo s účinností od 1. 1. 2014 k zásadním změnám v důsledku rekodifikace soukromého práva v České republice. Obecně lze konstatovat, že kvalifikované uzavírání smluv ovlivňuje podstatnou měrou ekonomické výsledky každého subjektu, i když není možné tvrdit, že sebelépe uzavřená smlouva je zárukou bezproblémového průběhu činnosti zhotovitele ve vztahu se smluvním partnerem.
V současnosti platí, že se rozlišují dva hlavní typy právních systémů, a sice kontinentální právní systém (evropský) a anglosaský právní systém. Základní rozdíl těchto dvou systémů spočívá v tom, že v kontinentálním systému jsou hlavními prameny práva psané zákony, zatímco v anglosaském převažují soudní precedenty a právní obyčeje. Základem pro kontinentální systém je římské právo, ze kterého bylo převzato rozdělení na dva hlavní právní subsystémy, a to právo veřejné a právo soukromé.
Ve veřejnoprávních vztazích funguje vztah nadřízenosti a podřízenosti tak, že v normách veřejného práva vystupuje stát jako nadřízený nositel moci vůči podřízeným osobám, kterým jsou ukládány povinnosti. Z toho také plyne, že základním právním nástrojem užití veřejného práva je forma úředního rozhodnutí. Disciplínami veřejného práva jsou pak zejména a především právo ústavní, dále pak právo trestní, finanční, správní a v neposlední řadě stavební právo veřejné, které tvoří zejména stavební zákon a jeho prováděcí předpisy.
V soukromoprávních vztazích platí zásada autonomie vůle stran a rovného postavení osob. To platí i v situaci, kdy jedním z nich je stát. Stěžejními odvětvími soukromého práva jsou zejména občanské právo, obchodní právo, právo rodinné, právo pracovní a rovněž tak mezinárodní právo soukromé. Do oblasti soukromého práva je řazeno také zadávání veřejných zakázek, avšak ZZVZ má rovněž řadu veřejnoprávních prvků (zejména přezkumné řízení, prováděné Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže). V roce 2012 byl dokončen proces rekodifikace soukromého práva v České republice, při němž došlo ke zrušení dosavadního občanského a obchodního zákoníku a jejich nahrazení zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ) a zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Tento proces však zahrnuje novelizaci či vydání řady dalších předpisů (např. novelizaci občanského soudního řádu zákonem č. 293/2012 Sb., vydání zvláštního zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, či vydání zcela nového katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. a zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb.; dílčí změny pak byly provedeny změnovým zákonem č. 303/2013 Sb.). K nabytí účinnosti uvedených předpisů došlo k 1. lednu 2014. Uvedená změna je zásadní koncepční změnou, kterou se soukromé právo České republiky vrací ke svým původním kořenům a středoevropské právní tradici (která vychází z rakouského Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811, který i na území České republiky platil až do roku 1950). Inspiračním zdrojem byl zejména tzv. vládní návrh československého občanského zákoníku z roku 1937, který byl ovšem podroben revizi a doplněn řadou moderních ustanovení z občanského zákoníku německého, holandského, italského, quebeckého a dalších. Zákoník klade důraz na autonomii vůle smluvních stran, což se projevuje např. upřednostňováním platnosti smluv před jejich neplatností, přičemž neplatnost je až na výjimky relativní (jen při dovolání se oprávněnou smluvní stranou), širokou možností smluvních stran odchýlit se dohodou od textu zákona apod. V oblasti smluvních vztahů je nejzásadnějším dopadem jednotná úprava jak obecných ustanovení týkajících se smluv, tak jednotlivých smluvních typů pouze v NOZ. Většina smluvních typů je převzata z úpravy původního zákoníku obchodního, avšak došlo k řadě modifikací.
2.2 TYPY A DRUHY SMLUV VE VÝSTAVBĚ
2.2.1 Právní režim smluv (přechodná ustanovení)
S ohledem na nabytí účinnosti nové právní úpravy nového občanského zákoníku je zásadní otázkou, jakou právní úpravou se bude určitá smlouva řídit. Zásadně platí, že od 1. 1. 2014, tedy nabytím účinnosti NOZ, se smlouvy řídí tímto zákonem. Z tohoto pravidla však existují výjimky, které jsou stanoveny tzv. přechodnými ustanoveními, konkrétně § 3028 odst. 3 NOZ:
Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry (pozn.: jiné než týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
Na základě uvedeného platí tedy tato pravidla:
- Rozhodující pro právní režim smlouvy je datum jejího uzavření (před či po 1. 1. 2014);
- Smlouvu uzavřenou podle dosavadního občanského či obchodního zákoníku mohou strany dohodou změnit na smlouvu podle NOZ.
Poznámka:
Odlišný režim platí pro smlouvy uzavřené podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, či zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), jenž byl stanoven částí šedesátou čtvrtou a pátou zákona č. 303/2013 Sb. Podle této odchylné úpravy bylo rozhodnující datum zahájení zadávacího/koncesního řízení. Tedy smlouvy ze zadávacích řízeních zahájených do 31. 12. 2013 se řídí starou právní úpravou, i když k uzavření smlouvy došlo po 1. 1. 2014, pokud však zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil, že se smlouva i v tomto případě řídí již NOZ.
2.2.2 Přehled zásadních změn ve smluvním právu
Právní normou, podle které se řídí smluvní agenda v oboru výstavby, je od 1. 1. 2014 nový občanský zákoník (NOZ). Stanoví především podstatné náležitosti smluv, ale rovněž tak dává smluvním stranám značnou smluvní volnost.
Právní úprava smluv je nově obsažena pouze v NOZ. Došlo tedy ke zrušení dvojkolejnosti právní úpravy některých typů smluv (kupní smlouva a smlouva o dílo, resp. příkazní a mandátní smlouva v původním občanském a obchodním zákoníku). Právní úprava je jednotná, nadále tedy neexistuje zvláštní komplexní úprava pro podnikatele na straně jedné a pro vztahy mezi občany a podnikateli na straně druhé. Určitá ustanovení se však aplikují jen, pokud je účastníkem smluvního vztahu určitý subjekt (podnikatel, spotřebitel, slabší strana apod.). Konkrétně lze rozlišit následující specifické vztahy:
- mezi podnikateli – ustanovení se aplikují, jen pokud jsou obě smluvní strany podnikatelem (definice podnikatele § 420 NOZ) – jde o ustanovení § 558 odst. 2, § 1751 odst. 3, § 1757 odst. 2, § 1801 a 1963. Specificky je třeba upozornit na § 558 odst. 2, který stanoví, že v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně nebo v daném odvětví, pokud to nevylučuje smlouva nebo zákon; tyto zvyklosti mají přitom přednost před dispozitivními ustanoveními NOZ (podle § 264 již neplatného ObchZ se obchodní zvyklosti aplikovaly, jen pokud nebyly se zákonem v rozporu);
- s podnikatelem – v daném případě postačí, aby podnikatelem byla jen jedna ze stran; ustanovení poskytují druhé straně zpravidla větší ochranu – § 558 odst. 2, § 1732 odst. 2, § 1757 odst. 3, § 1797 a § 2158 až 2174 NOZ;
- s odborníkem – ustanovení § 5 NOZ stanoví: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Postavení člověka jako odborníka má dopad zejména do povinnosti nahradit škodu – § 2912 odst. 2, § 2950 a 2953 odst. 2 NOZ;
- se slabší stranou – jedná se o novinku, kdy NOZ v řadě ustanovení chrání smluvní stranu, kterou lze považovat v daném vztahu za slabší. Kdo je slabší stranou, je třeba posuzovat v konkrétních ustanoveních daného smluvního vztahu (nejde tedy o nějakou stálou vlastnost subjektu). Není vyloučeno, že ten, kdo je v rámci jedné smlouvy slabší stranou (např. střední podnikatel vůči nadnárodnímu koncernu), bude v jiné smlouvě ve stejnou dobu stranou silnější (tento střední podnikatel vůči svému zákazníkovi – malému podnikateli v jiném odvětví). V § 433 odst. 2 je stanoveno, že slabší stranou je vždy: osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Jde však o tzv. vyvratitelnou domněnku, tudíž lze dokázat opak (tedy že strany jsou si rovny či dokonce, že podnikatel je za určitých důvodů slabší stranou). Významná je souvislost s vlastním podnikáním. I velká společnost tedy může být slabší stranou, pokud jedná s podnikatelem, který působí v odvětví, které je pro ni zcela cizí. NOZ chrání slabší stranu specificky v ustanoveních § 433 odst. 1, § 630 odst. 2, § 1798 až 1801, § 2629 a 2898. Vzhledem k tomu, že v zadávacím řízení je obsah smlouvy o dílo v zásadě jednostranně definován zadavatelem, aniž by dodavatelé měli skutečnou příležitost podmínky smlouvy ovlivnit, lze též na smluvní vztahy se zadavatelem podle ZZVZ v zásadě nahlížet současně jako na smlouvy uzavírané se slabší smluvní stranou (otázka však dosud není jednoznačně teoreticky dořešena);
- se spotřebitelem – obdobně jako již dosavadní občanský zákoník, chrání i NOZ v souladu s právem EU spotřebitele (definice § 419 NOZ – člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná – zatímco slabší stranou může být i právnická osoba, spotřebitelem je vždy jen člověk). Specifickou úpravu obsahuje NOZ v § 1810 až 1867, dále je spotřebitel chráněn v § 1315 odst. 2, § 2090 odst. 2 a § 2989 odst. 2 NOZ;
- s malým a středním podnikatelem – novinkou jsou také ustanovení týkající se ochrany malých a středních podnikatelů. V § 1315 odst. 3 jsou chráněni, pokud se jedná o člověka (fyzickou, nikoliv právnickou osobu). V ustanoveních § 1964 a 1972 je dáno právo dovolat se neúčinnosti jednání také právnické osobě, založené k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů;
- s člověkem vs. právnickou osobou – § 2000 odst. 2 (právo na zrušení závazku na dobu života či delšího než deset let) – chráněn je jen člověk (fyzická osoba), nikoliv osoba právnická;
- s veřejnoprávní korporací – § 1963 (doba splatnosti) stanoví specificky dobu splatnosti pro smlouvy mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, resp. právnickou osobou touto korporací založenou (§ 340 již neplatného ObchZ naproti tomu používal pojem veřejný zadavatel – dopad § 1963 je však širší, protože dopadá např. i na zadavatele sektorové);
- s veřejným zadavatelem – ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (prováděcí nařízení k NOZ). Obsahuje specifické ustanovení týkající se nákladů spojených s uplatněním pohledávky v případě smluv mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem.
V případě, že jeden z účastníků smlouvy nemá sídlo na území České republiky, mohou strany zpravidla provést volbu právního řádu (viz § 87 a násl. zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).
NOZ zdůrazňuje podstatně více než doposud princip autonomie vůle (smluvní svobody) smluvních stran. Tato skutečnost se projevuje v § 1 odst. 2 NOZ, podle něhož si strany mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od textu zákona, pokud to není výslovně zakázáno a pokud odchýlením nejsou porušovány dobré mravy, veřejný pořádek a práva týkající se osob. Nový občanský zákoník tedy nepřebral výčtovou metodu kogentních ustanovení, od nichž se nelze dohodou odchýlit, jako byla upravena v § 263 již neplatného ObchZ. Posouzení toho, která ustanovení jsou kogentní, se bude postupně vyvíjet na základě právní teorie a judikatury; v současné době však můžeme předpokládat, že téměř všechna ustanovení v části týkající se smluvního práva jsou dispozitivní, a tudíž umožňují odchýlení.
Nový občanský zákoník také v určitých směrech zvyšuje odpovědnost odborníků oproti laikům. V obecné rovině je to upraveno v § 5 NOZ, který od takové osoby očekává schopnost jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním či stavem spojena, jinak to jde k jeho tíži (zpravidla v podobě odpovědnosti za škodu). K nastoupení těchto následků přitom není třeba nějakého „úředního“ prohlášení za odborně způsobilou osobu, postačí, když se osoba veřejně či vůči jiné osobě přihlásí „k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu“. Specifickým projevem je § 2950 NOZ, který zakotvuje odpovědnost za škodu, kterou způsobí ten, kdo se přihlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu, neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu. Tato odpovědnost se tedy jistě může týkat i autorizovaných osob.
Obecná úprava uzavírání smluv je obsažena v § 1721 až 2054 NOZ, konkrétní smluvní typy jsou pak upraveny v § 2055 a násl. NOZ (koupě – § 2079 a násl., dílo – § 2586 a násl., příkaz – § 2430 a násl.). Při uzavírání smluv je však třeba také přihlédnout k některým dalším ustanovením z obecné části zákoníku, zejména úpravě právního jednání (dříve právních úkonů) obsažené v § 545 a násl. NOZ (včetně ustanovení o neplatnosti v § 574 a násl. NOZ).
Ač je proces uzavírání smluv upraven podstatně podrobněji než doposud, zůstávají základní postupy (jako do jisté míry obecná pravidla) zachovány. Je však třeba upozornit na některé novinky. Zejména jde o skutečnost, že nová právní úprava je podstatně méně formální, a tudíž může dojít k uzavření smlouvy snadněji než podle úpravy dosavadní.
Jde jednak o skutečnost, že k uzavření smlouvy může obecně stačit i ústní dohoda stran (pak je samozřejmě otázkou prokázání této skutečnosti) či relativně málo formální písemný způsob (např. výměna e-mailů), přičemž je třeba mít na zřeteli, že za určitou společnost mohou jednat i jiné osoby než jen statutární orgány (viz § 430 NOZ, dříve § 15 již neplatného ObchZ, podle kterého je osoba pověřená určitou činností při provozování závodu oprávněna zastupovat podnikatele při všech činnostech, ke kterým při takové činnosti obvykle dochází; podnikatele přitom zavazuje jednání takové osoby, i pokud překročí své oprávnění, pokud druhá strana o překročení nevěděla nebo nemusela s ohledem na okolnosti vědět). Proto jsou dnes často e-maily i jiné písemnosti opatřeny výhradou, která vylučuje, aby jejich obsah byl považován za návrh smlouvy či jeho přijetí. Smlouva uzavřená v písemné podobě může být dále nově měněna i v podobě ústní. Výjimkou jsou smlouvy uzavírané v zadávacím řízení podle ZZVZ (zejména smlouvy na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky), u nichž je § 51 odst. 3 ZZVZ vyžadována povinně písemná podoba (tudíž i pro jejich změny).
Dále se jedná o skutečnost, že k uzavření smlouvy může nově dojít, aniž by byl zcela dojednán úplný obsah smlouvy. Podle § 1726 NOZ může být smlouva uzavřena, i když si strany neujednaly ve smlouvě veškeré náležitosti, které měly (dříve byl nutný konsensus na celém obsahu); tento následek je však možno vyloučit tak, že vyjednávající strana dá najevo, že dohoda o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy. Ještě zásadnější je ustanovení § 1740 odst. 3 NOZ, podle kterého se za akceptaci nabídky považuje i odpověď s nepodstatnými odchylkami, tj. s dodatkem či odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky (dříve by byla považována za novou nabídku). Tomuto následku však může navrhovatel předejít tím, že je bez zbytečného odkladu odmítne; může ho vyloučit také již rovnou v nabídce. Z povahy věci je však takový postup vyloučen v zadávacích řízeních podle ZZVZ; v případě veřejných zakázek malého rozsahu doporučujeme takovou možnost vyloučit již v zadávací dokumentaci, resp. výzvě k podání nabídky.
NOZ zavádí v § 1728 a 1729 rovněž tzv. předsmluvní odpovědnost (latinsky culpa in contrahendo). Strany mají sice volnost vést jednání o smlouvě a rozhodnout se ji neuzavřít, avšak nesmí se tak dít úmyslně (např. s cílem získat od druhé strany citlivé obchodní informace). Pokud však dospěje jednání tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, je ukončení vyjednávání bez spravedlivého důvodu považováno za nepoctivé jednání, z něhož vzniká povinnost nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech (může se jednat zejména o náklady vynaložené na vyjednávání a ušlý zisk).
2.3 TYPY A DRUHY SMLUV PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB
2.3.1 Základní typy smluv
Základními typy nejčastěji využívaných smluv v oblasti výstavby a souvisejících činností jsou smlouva o dílo a smlouva příkazní.
Smlouva o dílo je smlouva uplatňovaná mezi stavebníkem a ostatními účastníky výstavby jak pro zhotovení dokumentace stavby ve všech jejích úrovních a částech, tak i pro zhotovení stavby nebojejí části, či zhotovení stavebních nebo montážních prací, které mohou zahrnovat také související dodávky. Tento smluvní typ se užívá také pro činnosti související s výstavbou, pokud mají charakter díla podle § 2587 NOZ: Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Definice je téměř shodná s definicí díla v § 536 odst. 2 již neplatného ObchZ, zásadní změnou je však vypuštění pojmu montáž. Do 31. 12. 2013 byla smlouva obsahující montáž automaticky smlouvou o dílo, nově je třeba ji posoudit podle § 2086 odst. 2 NOZ, podle něhož: Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činností. Aby se jednalo o smlouvu o dílo, je nutné, aby podíl činnosti (montáže) byl, vyjádřeno ve finančním objemu, vyšší než podíl dodávek (nejedná-li se o stavbu). Na druhou stranu se za kupní smlouvu vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutno sestavit či vytvořit. Nová právní úprava obsahuje specifický oddíl 3 (§ 2623 až 2630), který upravuje stavbu jako předmět díla, a oddíl 4 (§ 2631 až 2635), který se uplatní pro díla s nehmotným výsledkem.
Smlouva příkazní nahradila smlouvu mandátní podle původního obchodního zákoníku a smlouvu příkazní, resp. smlouvu o obstarání věci podle původního občanského zákoníku. Je definována v § 2430 občanského zákoníku: Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Tento typ smlouvy se použije obvykle při obstarávání inženýrských činností při přípravě či provádění stavby přímo pro stavebníka (bez současného přímého smluvního závazku se stavebníkem ke zhotovení dokumentace, resp. projektové dokumentace stavby, či ke zhotovení stavby).
Stavebník (investor) může při provádění stavby (zejména v případě, kdy není sjednána vyšší forma dodávky prováděná zhotovitelem stavby nebo její části) uzavírat také smlouvy na přímé dodávky strojů a zařízení (z nichž mnohé nevyžadují montáž), resp. dodávky zboží (vnitřní vybavení apod.). Na tyto dodávky jsou uzavírány převážně kupní smlouvy (§ 2079 a NOZ). Vzhledem k tomu, že se nejedná o činnost autorizovaných osob, není takový smluvní vztah předmětem této publikace.
Ve smluvní praxi je používána rovněž smlouva o uzavření budoucí smlouvy, a to především z titulu poskytnutí částečné jistoty, že vlastní smluvní vztah bude v budoucnu skutečně uzavřen.
V této úvodní části považujeme za vhodné se zmínit o tom, že jednou z důležitých náležitostí smluv všech typů je přesné označení smluvních stran. Tím lze předejít procesním pochybnostem o tom, kdo je ve skutečnosti účastníkem smlouvy. U kontrahentů – podnikatelských subjektů – je třeba vždy dbát na to, aby označení smluvní strany obsahovalo obchodní firmu nebo název, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, případně daňové identifikační číslo, údaj o registraci (u právnických či fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku údaj o příslušnosti rejstříkového soudu, oddílu a číslu vložky zápisu, u osob nezapsaných v obchodním rejstříku registrační údaje z živnostenského oprávnění, u osob vykonávajících profesi jako svobodné povolání identifikační číslo a registraci příslušnou profesní komorou), dále údaje o osobách oprávněných jednat ve smluvních vztazích (včetně jejich funkce). Za situace, kdy smluvní stranou je fyzická osoba – občan, jeho jméno a příjmení, bydliště, datum narození. U osob oprávněných podle zvláštních právních předpisů označit odkaz na příslušné oprávnění, u autorizovaných osob též číslo autorizace.
2.4 SMLOUVA O DÍLO
Smlouva o dílo je zcela jistě v praxi nejfrekventovanějším smluvním typem. Proto se obsahovým náležitostem této smlouvy budeme věnovat podrobněji než u dalších popisovaných smluv.
Smlouva o dílo je upravena v § 2586 až 2635 NOZ. Je rozdělena na čtyři oddíly, přičemž oproti úpravě v dřívějším obchodním zákoníku je obsahem oddílu 3 samostatná úprava stavby jako předmětu díla (jakkoliv se jedná z části jen o seskupení ustanovení upravených v dřívějším obchodním zákoníku, některá ustanovení jsou převzata z dřívějšího zákoníku občanského). Oddíl 4 upravuje dílo s nehmotným výsledkem, tj. dílo s jiným výsledkem, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci (např. vytvoření dokumentace stavby, studie, právního rozboru či počítačového programu).
Pod pojmem dílo se rozumí zhotovení určité věci (např. stavby), pokud nespadá pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Oproti úpravě v dřívějším obchodním zákoníku se dílem již vždy nerozumí montáž, podle § 2086 odst. 2 NOZ jen tehdy, pokud převažující část plnění spočívá ve výkonu činnosti. Dílem se však vždy rozumí zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (aniž by bylo třeba zkoumat podíl činnosti a materiálu, resp. dodávek ve smyslu § 2086 odst. 2 NOZ). Oproti předchozí úpravě v obchodním zákoníku není dílo omezeno na hmotně zachycený výsledek jiné činnosti (např. dokumentace stavby).
Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje takové dílo provést na svůj náklad a nebezpečí, a naopak objednatel se zavazuje za jeho provedení zaplatit (toto ustanovení je definičním znakem smlouvy o dílo).
Pokud dochází k uzavírání smlouvy o dílo mezi podnikateli, přihlíží se při výkladu právních jednání (tedy i smlouvy o dílo) k obchodním zvyklostem, zachovávaným obecně nebo v určitém odvětví, pokud to nevylučuje zákon nebo smlouva (§ 558 odst. 2 NOZ). Nově mají obchodní zvyklosti přednost i před ustanoveními NOZ, které nemají donucující účinky (tj. nejsou kogentní). S ohledem na širokou dispozitivnost ustanovení nového smluvního práva tak mohou obchodní zvyklosti mezi podnikateli vyloučit téměř jakákoliv ustanovení zákona, a je proto nanejvýš důležité věnovat ve smlouvě detailní pozornost úpravě otázek, které by mohly být obchodními zvyklostmi dotčeny, případně příslušné obchodní zvyklosti (může se jednat i o např. určité jinak právně nezávazné dokumenty) výslovně vyloučit.
2.4.1 Cena a platební podmínky
Cena, kterou se objednatel zavazuje zhotoviteli za zhotovení díla zaplatit, musí být ve smlouvě dohodnuta, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, anebo být určena alespoň odhadem, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Nicméně pro potřeby uzavírání smluv v oblasti výstavby bude zřejmě vždy žádoucí cenu ve smlouvě sjednat.
Nový občanský zákoník přejal víceméně ustanovení o ceně, ale částečně je více rozpracoval. Cena může být ujednána pevnou (paušální) částkou, která je ve smlouvě o dílo dohodnuta jako neměnná cena díla či stavebních prací, jež jsou podrobně specifikovány v předmětu díla. Smlouvy s pevnou cenou mohou obsahovat cenové doložky, které stanovují možnost úpravy ceny v závislosti na výskytu sjednaných skutečností (např. inflační doložka). V případě, že účastníci smlouvy uvedou smluvní cenu pevnou částkou, nebo uvedou, že byla sestavena na základě rozpočtu, nelze jednostranně požadovat změnu ceny zhotovitelem ani objednatelem proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo náklady, než bylo předpokládáno, z čehož tedy vyplývá, že takto sjednanou cenu lze měnit pouze dohodou obou účastníků. Nově však § 2620 odst. 2 NOZ umožňuje, aby zhotovitel v případě zcela mimořádné nepředvídatelné okolnosti požádal soud, aby rozhodl o spravedlivém zvýšení ceny za dílo nebo zrušení smlouvy a vypořádání stran; tato možnost však není dána, pokud některá ze stran převzala nebezpečí změny okolností, nebo výslovně prohlásila, že některá okolnost nenastane. Nový občanský zákoník dále nově rozlišuje zadání podle rozpočtu pevného a podle rozpočtu úplného (se zaručenou úplností). V prvém případě nemá zhotovitel právo jednostranně požadovat zvýšení ceny, pokud dojde k překročení rozpočtu kvůli většímu rozsahu práce či nákladů. V případě rozpočtu se zaručenou úplností nemá právo na zvýšení ceny ani tehdy, pokud bude třeba k dokončení díla dalších prací. Častější však bude případ, kdy smluvní strany považují rozpočet za závazný, ale nezaručují jeho úplnost, nebo jde o rozpočet s výhradou, anebo ho považují za nezávazný. V takovém případě je zhotovitel oprávněn se domáhat (při splnění zákonem stanovených předpokladů) přiměřeného zvýšení ceny za podmínky, že požadavek na zvýšení ceny oznámí objednateli bez zbytečného odkladu (v prvém případě má nárok na úhradu činností nepředvídatelných v době uzavírání smlouvy, v druhém případě na nevyhnutelné účelně vynaložené náklady převyšující původní rozpočet). Pokud zhotovitel požaduje cenu vyšší o více než 10 % oproti ceně stanovené rozpočtem, může objednatel bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. V tomto případě má objednatel povinnost uhradit zhotoviteli část ceny, odpovídající částečně provedenému dílu podle rozpočtu. Pro stavby pak dále platí § 2625 NOZ, který se týká určení ceny díla s odkazem na skutečný rozsah práce nebo hodnotu použitých věcí. V takovém případě je zhotovitel na žádost objednatele povinen vyúčtovat dosavadní postup i vynaložené náklady.
Právo na zaplacení ceny díla vzniká podle § 2610 NOZ jeho provedením, v případě provádění díla po částech pak provedením příslušné části, jímž se podle § 2604 NOZ rozumí jeho dokončení (tj. předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu) a předání. V případě díla s nehmotným výsledkem se dílo považuje za předané, pokud je dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho využití. Při převzetí stavby je třeba přihlížet k § 2628 NOZ, který pro stavby odchylně stanoví, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojitosti s jinými nebrání užívání stavby funkčně ani esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.
Nový občanský zákoník nestanovuje v obecné rovině konkrétní lhůtu splatnosti platebních dokladů. Pokud tedy smluvní strany nesjednají lhůtu splatnosti peněžitých závazků ve smlouvě, občanský zákoník stanoví, že objednatel je povinen splnit zhotoviteli svůj peněžitý závazek bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán. Na většinu případů však bude dopadat ustanovení § 1963 NOZ, které stanoví v případě závazku mezi podnikateli, jehož předmětem je dodání zboží nebo služby (přičemž službou se zde rozumí i provedení stavebních prací – jde o transpozici směrnice EU 2011/7/EU), splatnost 30 dnů od doručení faktury nebo od převzetí (ověření řádného splnění) zboží či služby. Obdobně to platí pro vztahy mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, resp. právnickou osobou touto korporací založenou (tedy zpravidla veřejným či sektorovým zadavatelem). Mezi podnikateli je možno sjednat si dobu splatnosti delší, přičemž přesáhnout 60 dnů může jen tehdy, pokud to není vůči zhotoviteli hrubě nespravedlivé. Ve vztazích vůči veřejnoprávní korporaci může být splatnost delší 30 dnů jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a lhůta 60 dnů nesmí být překročena! Peněžitý dluh placený prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (banky) je splněn připsáním placené částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele (§ 1957 NOZ).
2.4.2 Vlastnické právo
Vznik vlastnického práva ke zhotovované věci upravuje § 2599 NOZ. Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. To však neplatí (tj. vlastnické právo nabývá zhotovitel), pokud zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele, u objednatele na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, a pokud je hodnota díla stejná nebo větší než hodnota zpracované věci objednatele. K věci určené podle druhu naopak nabývá vlastnické právo zhotovitel. Pokud však věc je zhotovována u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který opatřil, nabývá vlastnické právo objednatel.
Ve vztahu ke stavbám je třeba si uvědomit, že NOZ zavedl znovu zásadu římského práva „superficies solo cedit“ (povrch ustupuje pozemku), a tudíž stavby již nejsou (až na některé výjimky) samostatným předmětem vlastnického práva, ale stávají se součástí pozemku. Podle § 2624 NOZ však nebezpečí škody či zničení stavby zhotovované na objednávku nese zhotovitel, a to až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Výjimkou by byla situace, kdy by se objednatel ocitl v prodlení s převzetím dokončeného díla (tzn. že by např. bezdůvodně odmítal převzít dokončenou stavbu, nabízenou mu zhotovitelem k převzetí). V takovém případě by po dobu svého prodlení nesl objednatel (coby prodlévající věřitel) ve smyslu § 1976 NOZ nebezpečí škody na předmětu díla.
Podle § 496 odst. 2 NOZ jsou věcmi věci nehmotné (práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty). Proto se i na vlastnické právo k projektové dokumentaci (byť by byla vyhotovena pouze v elektronické podobě a podléhala § 2631 a násl. NOZ o dílu s nehmotným výsledkem) uplatní obecná ustanovení. Pokud je projektová dokumentace zcela nebo zčásti předmětem práv z duševního vlastnictví (zejména autorského práva), uplatní se § 2634 NOZ, podle něhož se má za to, že zhotovitel poskytl dílo objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy; účel je proto v příslušné smlouvě o dílo nutno pečlivě vymezit – např. zpracování navazujících stupňů projektové dokumentace, využití pro zadání veřejné zakázky apod. (obsahově se ustanovení shoduje s § 61 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) o tzv. díle na objednávku). Případné převody majetkové složky těchto práv (oprávnění k užití nad rámec § 2634 NOZ, resp. § 61 autorského zákona) je třeba řešit smlouvou licenční podle § 2358 a násl. NOZ (je nutno pamatovat i na případnou úpravu souhlasu se zásahem do osobnostní složky autorského práva, je-li v konkrétním případě třeba). Dále je třeba dávat pozor na případy, kdy autorem není zaměstnanec zhotovitele díla (§ 58 autorského zákona upravující zaměstnanecká díla), u nichž nemusí bez odpovídající smluvní úpravy k převedení autorského práva platně dojít.
2.4.3 Provedení a převzetí díla
Z povahy smlouvy o dílo (na rozdíl např. od smlouvy pracovní) vyplývá, že zhotovitel zhotovuje dílo na svůj náklad a nebezpečí. Tento princip byl nově doplněn přímo do základního ustanovení v § 2586 odst. 1 NOZ. Způsob provádění díla pak v obecné rovině upravují § 2589 až 2595 NOZ, ve vztahu ke stavbám dále § 2626 a 2627 NOZ. Zhotovitel provede dílo buď osobně, anebo je nechá provést pod svým vedením. Pokud však provedení díla není vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí, může pověřit provedením díla jinou osobu (obecné připuštění subdodávek). Možnost subdodávek však může být omezena smluvně. V případě, že zhotovitel pověří provedením díla osobu jinou, tato odpovídá za porušení právních povinností při provádění díla pouze zhotoviteli, nikoliv objednateli; výjimkou je však spoluodpovědnost podzhotovitele podle § 2630 NOZ (viz dále).
Zhotovitel je povinen provést dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstarat vše, co je k jeho provedení potřeba. Pokud není doba plnění ujednána, je zhotovitel povinen provést dílo v době přiměřené jeho povaze. Zásadně však lze doporučit, aby smlouva o dílo určení doby plnění, včetně případných dílčích milníků či etap, vymezila. Není-li stanoveno jinak, je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele, tj. zhotovitel může dílo provést i před sjednanou lhůtou.
Z povahy smlouvy o dílo oproti závislé činnosti dále vyplývá, že zhotovitel postupuje při provádění díla zásadně samostatně. Příkazy objednatele je proto vázán jen tehdy, pokud to bylo dohodnuto, anebo to plyne ze zvyklostí. NOZ nicméně objednateli určitá oprávnění ve vztahu k provádění díla poskytuje. Jedná se především o právo objednatele kontrolovat provádění díla. Umožňuje objednateli zasahovat do provádění díla již v průběhu jeho provádění a tím předcházet hrozícím vadám. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a dále dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak ani v přiměřené lhůtě neučiní a jeho postup by nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy, je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy (§ 2593 NOZ).
V případě stavby jako předmětu díla upravuje § 2626 NOZ rovněž kontrolu provádění díla na určitých stupních, pokud tak stanoví smlouva. V takovém případě je zhotovitel povinen objednatele pozvat ke kontrole. Pokud jej nepozve nebo jej pozve ve zřejmě nevhodnou dobu, umožní mu dodatečnou kontrolu a uhradí s tím spojené náklady. Pokud se však objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván, nedostaví, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Objednatel má právo na dodatečnou kontrolu jen tehdy, pokud mu v účasti zabránila překážka vyšší moci, požádal o ni bez zbytečného odkladu a nahradí zhotoviteli vzniklé náklady.
V praxi není neobvyklé, že věci potřebné k provedení díla opatřuje nikoliv zhotovitel, ale objednatel. V takovém případě se má ze zákona za to, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla (§ 2597 NOZ). Pokud objednatel neopatří uvedené věci včas, může mu zhotovitel poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je pak povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel požádá.
Zhotovitel je také povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí od něj převzatých, nebo příkazu daného mu objednatelem k provedení díla (§ 2594 NOZ). Jestliže nevhodné věci nebo příkaz jsou překážkou v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí, nebo změny příkazu objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daného příkazu (vyjádření objednatele v písemné formě si musí zhotovitel výslovně vyžádat). O dobu, po kterou bylo z těchto důvodů nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Pokud zhotovitel postupuje výše uvedeným postupem, nemá objednatel práva z vady díla, která vznikla v důsledku nevhodnosti věci či vadného příkazu. Pokud objednatel trvá na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu či s použitím nevhodné věci i po oznámení zhotovitele, může zhotovitel od smlouvy rovněž odstoupit.
Pro případ stavby jako předmětu díla upravuje § 2627 NOZ skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, které znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem (oproti § 552 již neplatném ObchZ jsou skryté překážky v NOZ vymezeny užším způsobem a omezeny jen na ty, které se týkají místa). Zhotovitel je povinen oznámit existenci skrytých překážek bez zbytečného odkladu po jejich zjištění objednateli a navrhnout mu změnu díla. Provádění díla je rovněž oprávněn přerušit (nikoli však oproti obecné úpravě v § 2594 povinen – pokud tak nicméně neučiní a odstoupila-li by následně některá ze stran od smlouvy z důvodu nedosažení dohody o řešení skryté překážky, bude zhotoviteli ve smyslu § 2627 odst. 2 NOZ hrozit ztráta nároku na tu část ceny díla, která připadá na práce provedené po zjištění skryté překážky). Důležité je upozornit na skutečnost, že zhotovitel nemá ze zákona povinnost zjistit před započetím díla skryté překážky, znemožňující jeho provedení. Tuto povinnost může mít pouze tehdy, a proto ji také poruší pouze tehdy, pokud se k tomu zavázal ve smlouvě. Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy kvůli skrytým překážkám v přiměřené době, může kterákoliv z nich od smlouvy odstoupit.
Provedení díla a způsob jeho předání je upraven v § 2604 až 2608 NOZ, pro stavby pak dále specificky v § 2628 a 2629 NOZ a pro díla s nehmotným výsledkem v § 2632 NOZ. Podle obecné úpravy splní zhotovitel svou povinnost provést dílo dokončením a předáním. Dokončením se rozumí předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu. Objednatel může dokončené dílo převzít s výhradou či bez výhrad. V případě převzetí bez výhrad pak objednatel ztrácí právo na uplatnění práv ze zjevných vad, pokud tak zhotovitel namítne. Dílo lze předávat a přebírat i po částech, pokud lze jednotlivé stupně odlišit. Pokud je předmětem díla movitá věc nebo hmotně zachycený výsledek určité činnosti, uplatní se pro předání pravidla platná pro kupní smlouvu. Není-li místo předání dohodnuto a smlouva zahrnuje povinnost zhotovitele odeslat předmět díla (např. dokumentaci stavby), uskutečňuje se předání předmětu díla jeho předáním prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení. Pokud smlouva nestanoví místo předání ani povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, uskutečňuje se předání díla v místě, v němž se podle smlouvy mělo dílo provádět. Jestliže toto místo není ve smlouvě určeno, uskuteční se předání díla v místě, o němž objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření smlouvy, že v něm bude zhotovitel dílo provádět.
V případě díla s nehmotným výsledkem (dílo spočívající v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci) je podle § 2631 NOZ zhotovitel povinen postupovat tak, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Výsledek své činnosti odevzdá objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a umožní-li zhotovitel objednateli jeho užití. Není tedy již třeba jako doposud předání díla ve hmotně zachycené podobě, ale postačí např. udělení přístupu k němu (např. předání přístupových údajů k počítačové databázi), nebo předání dokumentace stavby v elektronické podobě (tj. postačí např. umožnění přístupu k ní v datovém úložišti).
Provedením díla (jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli, resp. umožněním užití díla s nehmotným výsledkem) splní zhotovitel svůj závazek (povinnost provést dílo). Pokud však provedené dílo neodpovídá smlouvě, má vady a objednateli vznikají práva a zhotoviteli povinnosti z vadného plnění. Uplatní se zde úprava kupní smlouvy (§ 2099 a násl. NOZ) s tou výjimkou, že objednatel není oprávněn požadovat zhotovení náhradního díla, pokud předmět díla nelze vzhledem k jeho povaze vrátit zhotoviteli. Pro vznik povinnosti zhotovitele z vadného plnění je rozhodující okamžik předání (zpřístupnění) díla, pokud však k přechodu nebezpečí na objednatele dochází později, je rozhodující tento moment. Pro převzetí stavby platí specifické ustanovení § 2628 NOZ, podle kterého nemá objednatel právo odmítnout převzetí pro ojedinělé drobné vady, které samy ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.
Soud nepřizná práva z vadného plnění, pokud zhotovitel namítne, že právo bylo uplatněno opožděně, pokud objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti měl zjistit, nejpozději však do dvou let od předání díla. Pro skryté vady stavby, projektové dokumentace a jiných osobních plnění však platí speciální ustanovení § 2629 NOZ, které stanoví lhůtu pěti let od převzetí. Tato doba může být prováděcím předpisem pro některé části stavby zkrácena na maximálně dva roky (dosud nebyl vydán), nebo se na zkrácení stavby mohou strany dohodnout, pokud objednatel není slabší stranou (spotřebitel, právnická osoba činná mimo oblast stavebnictví apod.).
2.4.4 Záruka za jakost
Ustanovení § 2619 odst. 1 NOZ odkazuje ohledně záruky za jakost na kupní smlouvu (§ 2113 a násl. NOZ). Záruční doba začíná běžet předáním (zpřístupněním) díla. Pokud zhotovitel záruku poskytne, zavazuje se tím, že dílo bude po stanovenou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti a zavazuje se k bezplatnému odstranění vad, ke kterému jej bez zbytečného odkladu objednatel vyzve. Záruka za jakost je uplatnitelná i ve vztahu k dokumentaci staveb, nicméně nároky z ní plynoucí se zpravidla budou krýt s nároky z odpovědnosti za vady. I tak má ale její zakotvení smysl, protože postavení objednatele je při uplatnění záruky za jakost výhodnější. V případě, že by se projektant zavázal, že navržená stavba dosáhne například určitých výkonových či funkčních vlastností, je však možné, že obsah záruky za jakost bude širší (dosažení těchto vlastností), oproti pouhé odpovědnosti za vady.
V této souvislosti je třeba připomenout, že základním předpokladem zachování nároků objednatele ze záruky za jakost je zejména reklamace, uplatněná nejpozději v poslední den záruční doby, což znamená, že reklamace musí být nejpozději v tento den doručena zhotoviteli. Pokud objednatel nechá tuto lhůtu marně uplynout, právo mu zaniká. Záruční doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže dílo užívat pro jeho vady, za něž odpovídá zhotovitel. Jestliže objednatel využije svého práva z odpovědnosti za vady a od smlouvy odstoupí, platí § 2001 a násl. NOZ. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku zrušuje a objednatel by měl dílo vrátit. Pokud to není možné, např. u stavby, musí dojít k finančnímu vyrovnání se zhotovitelem. Současně lze doporučit, aby případná reklamace byla objednatelem uskutečněna bez zbytečného odkladu poté, co objednatel výskyt záruční vady zjistil či při náležité péči zjistit mohl.
V této souvislosti nutno upozornit, že záruku za jakost je třeba odlišovat od odpovědnosti za vady (kap. 2.4.3).
2.4.5 Smluvní pokuta
Obvyklým ujednáním ve smlouvě o dílo je institut takzvané smluvní pokuty (nově označované jako tzv. utvrzení dluhu), tak, jak ji zná nový občanský zákoník ve svém § 2048 až 2052. Povinnost uhradit smluvní pokutu je vázána na porušení stanovené smluvní povinnosti, přičemž pro vznik nároku na smluvní pokutu se nevyžaduje zavinění. Ani okolnosti vylučující odpovědnost nemají proto vliv na povinnost platit smluvní pokutu, což znamená, že i když bylo porušení povinnosti způsobeno na vůli nezávislými nepředvídatelnými a nepřekonatelnými překážkami (vyšší moc), povinnost zaplatit smluvní pokutu stejně vznikne. Smluvním stranám je však ponecháno na vůli, aby si okolnosti, které vyloučí povinnost platit smluvní pokutu, vydefinovaly smluvně, stejně tak mohou podmínit její vznik zaviněným porušením povinnosti.
NOZ již nevyžaduje, aby smluvní pokuta byla sjednána jen písemně, z důvodu právní jistoty to však lze důrazně doporučit. Musí být vždy určena buď výše pokuty, anebo alespoň způsob jejího určení. Zaplacení smluvní pokuty neruší jakkoliv povinnost zhotovitele závazek splnit. Pokud vznikne škoda porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, věřitel není oprávněn požadovat její náhradu. To však platí pouze v případě (a tak je tomu v praxi téměř vždy), kdy si strany ve smlouvě nesjednají něco jiného, např. že se smluvní pokuta nedotýká nároku na náhradu škody, nebo že je věřitel oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu.
Podle důvodové zprávy k NOZ je nově přípustné sjednat rovněž tzv. nepravou smluvní pokutu. Může se jednat buď o ujednání, kdy zaplacením smluvní pokuty původní povinnost utvrzená (zajištěná) smluvní pokutou zanikne, anebo o případ, kdy si strany sjednají zaplacení určité částky v situaci, která není porušením smlouvy, ale výkonem práva (dříve by taková ustanovení byla zpravidla neplatná).
Podstatou ujednání o smluvní pokutě by vždy ve smluvním vztahu mezi smluvními stranami měla být její vzájemná vyváženost, tedy ne diametrální rozdíl v její výši pro jednu či druhou smluvní stranu. Takto nepřiměřeně sjednané smluvní pokuty jsou v poslední době předmětem celé řady dlouhotrvajících soudních řízení. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé porušením povinnosti (na rozdíl od dřívější občanskoprávní úpravy se zde tedy neposuzuje rozpor s dobrými mravy!).
2.4.6 Společná odpovědnost účastníků výstavby
Zcela novou úpravou je ustanovení § 2630 NOZ, které bylo převzato z občanského zákoníku kanadské provincie Québec a které zavádí společnou odpovědnost účastníků výstavby. Dochází tak za určitých okolností k prolomení obecného pravidla zakotveného v § 1935 NOZ, podle nějž dlužník, který plní pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám. V případě stavby jako předmětu díla je totiž spolu se zhotovitelem zavázán z vadného plnění společně a nerozdílně:
- poddodavatel (podzhotovitel, subdodavatel) zhotovitele, pokud neprokáže, že vadu způsobilo rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor;
- kdo dodal stavební dokumentaci, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci;
- kdo prováděl dozor nad stavbou, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobilo selhání dozoru.
Tyto osoby jsou vždy zavázány jen ve vztahu k tomu, co samy dodaly. Neodpovídají tedy za veškeré vady díla, nicméně objednatel má právo uplatňovat nároky z vady vedle zhotovitele vůči nim a bude na těchto osobách, aby prokázaly, že vada díla nevznikla jejich podílem na provádění díla.
Úprava na druhou stranu usnadňuje postavení zhotovitele, neboť ten se může zprostit odpovědnosti z vad, pokud prokáže, že vadu způsobila pouze chyba ve stavební dokumentaci nebo pouze selhání dozoru nad stavbou, který vykonávala osoba zvolená objednatelem (nikoliv podzhotovitel), tedy osoby, s nimiž není v přímém smluvním vztahu.
Ustanovení § 2630 NOZ je dispozitivní, nicméně při snaze o jeho vyloučení ze strany dotčených osob, tj. projektantů a stavebního dozoru, je třeba dávat pozor na to, aby nedošlo k zásahu do práv třetích osob (taková dohoda by byla neplatnou). Nelze tak podle našeho názoru např. vyloučit aplikaci § 2630 NOZ dohodou mezi objednatelem budoucího díla a projektantem, neboť takovou dohodou by došlo k zásadnímu zásahu do práva budoucího zhotovitele. Bylo by nutno uzavřít trojstrannou dohodu; to však v řadě případů možné nebude, neboť zhotovitel ještě nebude znám (zejména v případě děl zadávaných jako veřejné zakázky).
2.5 SMLOUVA PŘÍKAZNÍ
Nový občanský zákoník již nerozlišuje mezi smlouvou mandátní a smlouvou příkazní, a sjednotil tyto smluvní typy v § 2430 až 2444 pod názvem příkaz (smlouva příkazní). Podstatou příkazní smlouvy je závazek příkazníka obstarat záležitost příkazce. Byť to NOZ na rozdíl od dřívějšího obchodního zákoníku již neuvádí, může být jejím předmětem i nadále buď uskutečnění právního jednání, anebo uskutečnění jiné činnosti (pokud nebude spadat pod smlouvu o dílo) či jejich kombinace. Ustanovení o příkazní smlouvě se podle § 2444 NOZ použijí přiměřeně i v jiných případech, kdy má někdo podle smlouvy či zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného. Za zmínku stojí, že veškerá tato ustanovení (kromě základního ustanovení § 2430) mají dispozitivní charakter. Příkazní smlouva může být uzavřena i ústní formou.
Pokud někdo obstarává záležitosti jako podnikatel, je povinen dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere (tj. zda obstarání přijímá či nikoliv) či nikoliv (jinak odpovídá za tím vzniklou škodu). Příkazník je povinen plnit příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností. Je přitom povinen použít každého prostředku, který povaha obstarávané záležitosti vyžaduje, a takového, který se shoduje s vůlí příkazce (avšak zákonného a v souladu s dobrými mravy). Od pokynů příkazce se může odchýlit, pokud je to nezbytné a nemůže včas obdržet souhlas příkazce. Obdrží-li příkazník pokyn zřejmě nesprávný, upozorní na to příkazce a pokyn splní jen tehdy, pokud na něm příkazce trvá.
Příkazce je povinen provést příkaz osobně. Pokud jeho provedení svěří jiné osobě, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám (i tyto podmínky si lze upravit odchylně). V případě, že příkazce povolil ustanovení náhradníka, vstupuje tento do postavení příkazníka a původní příkazník odpovídá jen za jeho chybnou volbu. Veškerý užitek z obstarané záležitosti je příkazník povinen přenechat příkazci. Příkazník je povinen příkazci na žádost podávat zprávy o postupu plnění příkazu. Po provedení příkazu je povinen předložit vyúčtování.
Příkazník má právo na odměnu za obstarání záležitosti, pokud byla ujednána nebo je obvyklá (zejména pokud je příkazník podnikatel). Nárok na odměnu příkazníkovi vznikne, i když očekávaný výsledek nenastal, pokud nebyl nezdar způsoben porušením povinnosti příkazníka (smluvně lze ale dosažení výsledku jako předmět smlouvy, resp. podmínku nároku na odměnu dojednat). Vedle takto smluvené odměny má příkazce povinnost uhradit příkazníkovi náklady účelně vynaložené při provádění příkazu. Na žádost příkazníka má příkazce povinnost poskytnout příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů (tj. nákladů splatných v průběhu provádění příkazu). Příkazník má dále nárok na náhradu škody, která mu vznikla při provádění příkazu. Naopak nárok na zálohu na odměnu příkazníka ze zákona neplyne a je třeba ho případně sjednat ve smlouvě.
Pokud obstarání záležitosti vyžaduje právní jednání, vystaví příkazce příkazníkovi plnou moc (§ 441 a násl. NOZ). Plná moc může být obsažena také ve smlouvě, avšak pouhé ujednané převzetí záležitosti plnou moc nenahrazuje, ani kdyby osoba, se kterou má být jednáno, o tom věděla.
Smlouvu lze jak ze strany příkazce, tak ze strany příkazníka vypovědět. Výpověď ze strany příkazce se nazývá odvolání příkazu (§ 2443 NOZ). Příkazce může příkaz odvolat podle libosti kdykoliv, částečně nebo v celém rozsahu. Není-li v odvolání daném příkazcem stanovena pozdější účinnost, nabývá účinnosti dnem, kdy se o ní příkazník dozvěděl nebo mohl dozvědět. Příkazník má v tomto případě nárok na úhradu nákladů, které do této doby měl, náhradu škody, pokud ji utrpěl, a část odměny přiměřené vynaložené námaze příkazníka. Režim výpovědi smlouvy ze strany příkazníka je nastaven tak, že tento může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena příkazci. Pokud však takto vypoví příkazník příkaz před obstaráním záležitosti, kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal na základě všeobecného pověření, je povinen nahradit škodu, která tím případně vznikne. Při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli.
2.6 SMLOUVA O SMLOUVĚ BUDOUCÍ
Stále užívanějším institutem je ve smluvní praxi smlouva o uzavření budoucí smlouvy, a to především z titulu poskytnutí částečné jistoty, že vlastní smluvní vztah bude v budoucnu skutečně uzavřen.
Smlouva o uzavření budoucí smlouvy je upravena v novém občanském zákoníku v § 1785 a násl. Touto smlouvou se minimálně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, smlouvu, jejíž obsah je určen alespoň obecným způsobem. Zavázané straně tedy vzniká povinnost konkrétní smlouvu (např. o dílo) poté bez zbytečného odkladu uzavřít, přičemž je možné ji přinutit k tomu (a to i soudní cestou), aby smlouvu skutečně uzavřela. V případě, že strana zavázaná nesplní závazek uzavřít smlouvu, může strana oprávněná požadovat, aby obsah smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Nárok na náhradu škody může potom oprávněná strana požadovat pouze v případě, kdy zavázaná strana neoprávněně odmítne jednat o uzavření smlouvy. NOZ již nevyžaduje, aby smlouva byla uzavřena písemnou formou, z praktických důvodů to však lze striktně doporučit.
Právo na určení obsahu budoucí smlouvy soudem, případně nárok na doplnění obsahu smlouvy, se promlčují po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy oprávněná strana vyzvala zavázanou stranu k uzavření smlouvy (§ 634 NOZ). Jedná se v tomto případě o lhůtu promlčecí (nikoliv prekluzivní) a smlouvou lze stanovit její větší délku (max. 15 let), nikoliv však ji zkracovat (délka 1 rok je minimální). Jestliže oprávněná strana nevyzve zavázanou stranu ke splnění tohoto závazku v době určené ve smlouvě o uzavření budoucí smlouvy, závazek uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Závazek uzavřít budoucí smlouvu rovněž zanikne, jestliže okolnosti, z nichž strany vycházely při vzniku tohoto závazku, se do té míry změnily, že nelze na zavázané straně rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela.
3 OCHRANA VEŘEJNÉHO ZÁJMU Z HLEDISKA ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB
3.1 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU
Jedním ze základních hledisek při výkonu činností autorizovaných osob při jakémkoli jejich působení v procesu výstavby je ochrana veřejného zájmu.
V právním řádu České republiky je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že … ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem.
Základní podmínky obecně platné ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:
- předpisy EU (např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, resp. do 30. 6. 2013 směrnice Rady (EU) č. 89/106/EHS, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků);
- ustanovení SZ, týkajících se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158);
- souvisejících ustanovení AZ, ve znění pozdějších předpisů, o výkonu činnosti autorizovaných osob;
- ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
- ustanovení SZ o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a 153);
- ustanovení SZ upravujícího odpovědnost projektanta (§ 159);
- ustanovení SZ, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka podle § 152) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 a násl.);
- ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění firem k činnostem ve výstavbě;
- příslušných ustanovení dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě;
- příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
- obecných ustanoveních NOZ;
- příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
- a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.
Výčet těchto předpisů by byl poměrně obsáhlý, a proto zde není ve své úplnosti možný. Respektování a jejich znalost je součástí kvalifikace podniku, který příslušnou vybranou činnost ve výstavbě vykonává.
Podle § 132 odst. 3 SZ se veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:
- stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
- stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
- stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
- se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
- byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:
a) provádět kontrolní prohlídky staveb (§ 133 a 134);
b) nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135 a 136);
c) nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137 a 138);
d) nařizovat provedení udržovacích prací (§ 139);
e) nařizovat vyklizení stavby (§ 140);
f) ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141).
Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž Část pátá, Hlava IV (§ 175 až 177) SZ. Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.
Ve vztahu ke stavebním výrobkům (a jejich využití ve stavbách) byl do 30. 6. 2013 obsah veřejného zájmu upraven ve směrnici Rady č. 89/106/EHS, o stavebních výrobcích, a to jako odpovědnost za to, aby pozemní a inženýrské stavby byly navrhovány a prováděny tak, aby
- neohrožovaly bezpečnost osob;
- neohrožovaly bezpečnost domácích zvířat a majetku;
- zajišťovaly ochranu zdraví;
- zajišťovaly trvanlivost;
- zajišťovaly úspory energie;
- zajišťovaly ochranu životního prostředí;
- případně další důležitá hlediska.
Tato směrnice byla přenesena do právního řádu České republiky mj. ustanovením § 156 odst. 1 SZ, který určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby, včetně jejího bezbariérového užívání, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla (základní požadavky na stavby).
Uvedené základní požadavky na stavby (drobně modifikované) jsou rovněž obsaženy v příloze č. 1 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, jež vstoupilo v platnost dne 24. dubna 2011 (a je závazné a přímo použitelné ve všech členských státech EU), stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (v souvislosti s jeho přijetím došlo mj. k novelizaci zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zrušení nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů). S účinností od 1. 7. 2013 se mj. v příloze č. 1 původních výše uvedených šest základních požadavků na stavby rozšířilo o požadavek sedmý „udržitelné užívání přírodních zdrojů“ (jehož cílem je zaručit mj. opětovné využití nebo recyklovatelnost stavebních objektů, částí a materiálů po demolici, přiměřenou trvanlivost staveb a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí). Zároveň byl čtvrtý požadavek upraven na „bezpečnost a přístupnost při užívání“. V této souvislosti se k 30. 6. 2013 zrušila aplikovatelnost citované Směrnice Rady č. 89/106/EHS a nové úpravy byly promítnuty (adaptovány) do národních právních předpisů (zejména do SZ, zákona o technických požadavcích na výrobky a do příslušných prováděcích právních předpisů). V preambuli nařízení je mj. konstatováno, že zavedené požadavky na budovy a stavby nejen z hlediska jejich bezpečnosti, ale i ochrany zdraví, životnosti, úspory energie, ochrany životního prostředí a dalších jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a tyto mohou mít vliv na požadavky na stavební výrobky (včetně dopadu na fungování vnitřního trhu). Vychází se z toho, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu stavby, a po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí při běžné údržbě plnit v tomto nařízení specifikované základní požadavky na stavby (vyjadřující veřejný zájem), které jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků. Uvedené nařízení (při zachování obecného základního pravidla volného pohybu zboží) stanovuje právní rámec k vymezení harmonizovaných podmínek a požadavků spojených s uváděním stavebních výrobků na trh a zároveň též podmínky k tomu, aby stavební výrobek na základě svých deklarovaných vlastností mohl být správně navržen do konkrétní stavby a podílel se tak na naplnění základních požadavků na stavby.
V souvislosti s přijetím zákona č. 224/2003 Sb., kterým byl novelizován AZ, popsala důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle § 2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen Komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.
3.2 AUTORIZOVANÉ OSOBY A JEJICH POSTAVENÍ V PROCESU VÝSTAVBY
Stavební zákon v § 158 odst. 1 výslovně stanovuje, že vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (autorizaci podle AZ). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
Ve smyslu nositele zakázky působí tedy autorizované osoby ve výstavbě (ať již v příslušném postavení v rámci obchodní společnosti či osoby samostatně výdělečně činné, resp. v pozici svobodného povolání) jako:
- zhotovitelé dokumentace stavby, ve funkci projektantů, či hlavních projektantů nebo zhotovitelů dokumentace některé její části;
- zhotovitelé stavby nebo její části, jako účastníci výstavby, podílející se na realizaci stavby ve funkci stavbyvedoucího v souladu s dokumentací stavby nebo její příslušnou částí.
Projektant (podle § 22 odst. 4 SZ se jedná o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě), jenž provádí projektovou činnost, která je stavebním zákonem (§ 158) označena jako vybraná činnost ve výstavbě, je podle § 159 SZ zákona odpovědný za:
- správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány;
- správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle ní, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Stavební zákon stanovuje povinnost projektanta přizvat ke zpracování části projektové dokumentace, k jejímuž zpracování není způsobilý sám, osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci (s odpovědností této osoby za zpracovaný návrh). Projektant však vždy odpovídá za projektovou dokumentaci jako celek.
Odpovědnost za zpracování dokumentace staveb, která není považována za vybranou činnost ve výstavbě, není upravena zákonem a řídí se vzájemnými smluvně upravenými vztahy. Totéž se týká obchodních případů, kdy autorizovaná osoba působí na základě smlouvy obvykle se stavebníkem (investorem) jako obstaravatel inženýrských služeb, a to buď investorského inženýringu, nebo jednotlivých inženýrských činností.
Podle § 160 odst. 1 SZ může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při jejím provádění zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (není-li v § 160 odst. 3 a 4 SZ stanoveno jinak). Dále je stavební podnikatel povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Zhotovitel stavby je povinen podle § 160 odst. 2 SZ provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů (tedy příslušnou ochranu ve veřejném zájmu). Stavbyvedoucím (§ 134 odst. 2 SZ) je podle § 134 odst. 2 SZ osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ – autorizaci. Povinnosti stavbyvedoucího, stanovené v § 153 odst. 1 a 2 SZ, je tedy nutno chápat rovněž jako povinnosti k ochraně veřejných zájmů. Těmito povinnostmi jsou:
- řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací;
- zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů;
- zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 SZ), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem;
- v případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.
Dále je stavbyvedoucí povinen:
- působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby;
- vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby;
- spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
Výše uvedené principy ochrany veřejných zájmů a povinnosti autorizované osoby s tím související musí být důsledně promítnuty do vzájemných smluvních závazků účastníků výstavby. Proto je vhodné, aby se autorizovaná osoba účastnila přípravy a projednávání příslušné smlouvy mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby, na základě, níž bude své povinnosti realizovat.
Pokud objednatel přichází se žádostí o současné zajištění inženýringu v etapě přípravy, resp. i realizace výstavby, obvykle tyto činnosti zajišťují rovněž autorizované osoby. Inženýrská činnost je podle živnostenského zákona živností volnou a k jejímu výkonu není třeba autorizace. Nutno podotknout, že podle novely živnostenského zákona již není dřívější inženýrská činnost ve výstavbě předmětem samostatného oboru, ale spadá pod obor č. 60 „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných posudků“ (kam podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou zařazeny mj. poradenské služby technického charakteru ve stavebnictví a architektuře – nepatří sem však vlastní realizace technických činností, projektování staveb a jejich provádění). Výkon technického dozoru stavebníka včetně provádění záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta, zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti je podle uvedeného nařízení vlády (poněkud nesystémově) součástí oboru č. 70 „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizační a hospodářské povahy“.
3.3 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB
Za základní principy spolupráce autorizovaných osob jsou považovány:
- princip výsledku díla, tj. že výsledkem spolupráce autorizovaných osob je dílo provedené vysoce profesionálně a v maximální možné kvalitě (§ 5 odst. 1 Profesního a etického řádu ČKAIT: „Člen Komory chrání zájmy svého klienta, vykonává práce na zakázce s vysokým profesionálním úsilím a na odpovídající úrovni s cílem zajistit vysokou kvalitu díla.“);
- princip kolegiality a zákazu vzájemného poškozování (§ 5 odst. 1 Profesního a etického řádu ČKAIT:
| odst.1: | Člen Komory nesmí poškodit přímo nebo nepřímo svého kolegu, neprovádí neobjektivní kritiku a ovlivňování ve svůj prospěch. Tím není dotčeno právo zhotovovat zejména odborné posudky, expertizy a recenze prací svých kolegů. |
| odst.2: | Člen Komory nepřevezme rozpracovanou zakázku bez vědomí jejího předchozího zhotovitele. |
| odst.3: | Člen Komory je povinen uvádět na dokumentaci jména spoluautorů, kteří se na ní podíleli, a uvést jmenovitě části dokumentace, které zpracovali. |
| odst.4: | Členové Komory si poskytují navzájem odborné konzultace, zvláště v těch případech, kdy je to v zájmu či přání klienta. |
| odst.5: | Člen Komory se vyvaruje poškozování kolegů nepřiměřeně nízkými cenovými nabídkami, které jsou v rozporu s platnými obecně závaznými předpisy, dobrými mravy a etikou. |
| odst.6: | Člen Komory, jestliže se zřetelem na svůj poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům dospěje po zvážení k závěru o své podjatosti, odmítne účast na jednání, na zpracování odborných posudků či jakoukoliv jinou související odbornou činnost, která by mohla být jeho podjatostí dotčena. |
Další obecný princip spolupráce mezi autorizovanými osobami je stanoven v § 12 odst. 6 AZ kde je uvedeno: K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.
Spolupráce mezi autorizovanou osobou – stavbyvedoucím a autorizovanou osobou – projektantem se během provádění stavby uskutečňuje především v případě, pokud je předmětem díla zhotovitele také zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (které spadá pod vybrané činnosti ve výstavbě a může je vykonávat pouze autorizovaná osoba). Tato dokumentace může být zajištěna buď vlastním zaměstnancem podniku zhotovitele, nebo formou poddodávky. Stavbyvedoucí v rámci této spolupráce samozřejmě nesupluje povinnosti a odpovědnost projektanta, stanovené např. v § 159 odst. 2 SZ, ale spíše spolupůsobí při předávání podkladů a při kontrole, zda je navržené projektové řešení realizovatelné v souladu jednak s veřejnými zájmy, ale také s podmínkami smlouvy se stavebníkem a s možnostmi zhotovitele na racionální provedení stavby.
Stavbyvedoucí v průběhu provádění stavby rovněž spolupracuje s autorizovanou osobou – projektantem, vykonávajícím autorský dozor (je-li při výstavbě stavebníkem sjednán). Projednává s ním zejména případné návrhy na změny technického řešení nebo postupů výstavby, vyjadřuje se k jeho stanoviskům, zapsaným do stavebního deníku apod.
Ve vztahu k poddodavatelům je cílem zhotovitele stavby, aby poddodavatel zajistil odborné vedení (řízení) jím prováděných prací (části stavby) autorizovanou osobou s autorizací pro daný obor s převzetím příslušné odpovědnosti. V tomto případě probíhá na výše uvedených principech a v souladu s uzavřenou smlouvou úzká spolupráce mezi AO – stavbyvedoucím zhotovitele stavby a AO – stavbyvedoucím poddodavatele.
Nezbytná je dále spolupráce stavbyvedoucího s některými dalšími osobami, činnými při provádění stavby (je-li jejich působení stavebníkem sjednáno), a to zejména s technickým dozorem stavebníka, s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a s autorizovaným inspektorem. Součinnost se uskutečňuje kromě osobních jednání zejména prostřednictvím stavebního deníku, kontrolních porad; v případě koordinátora BOZP viz blíže zejména § 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Konkrétní způsob a forma spolupráce stavbyvedoucího s těmito dalšími osobami v průběhu provádění stavby bude obsažena ve smlouvě o dílo (není však třeba opisovat zákon, ale uvést konkretizaci práv, povinností a postupů při této spolupráci).
V některých případech probíhá též spolupráce stavbyvedoucího se stavebním úřadem, zejména v rámci kontrolních prohlídek stavby (§ 133 SZ). Na výzvu stavebního úřadu je stavbyvedoucí povinen se kontrolní prohlídky zúčastnit (ve svém zájmu by se měl kontrolní prohlídky zúčastnit vždy, i když k tomu není výslovně vyzván, neboť podle § 153 odst. 2 SZ je povinen pro kontrolní prohlídky vytvářet podmínky). Spolupráce může nastat také v některých dalších specifických případech, např. dojde-li při provádění stavby k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, anebo k archeologickým nálezům. Postup je při řešení této situace stanoven § 176 SZ, přičemž některé své povinnosti (zejména ohlašovací a ochranné) může stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele.
4 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUVNÍCH VZTAHŮ PŘI PŘÍPRAVĚ STAVEB
4.1 POSTUPY V NABÍDKOVÉM ŘÍZENÍ OBECNĚ
Vstup poptávky do podniku (projektové organizace) je okamžikem, kdy začíná kontakt mezi ní a zákazníkem. Následuje celá řada činností, na jejichž konci by mělo být realizované dílo a spokojenost všech účastníků tohoto procesu. Průběh celého tohoto procesu se dělí do samostatných fází. Každou tuto fázi nebo celý proces je nutno ošetřit v souladu se zásadami občanského zákoníku smluvně. V ideálním případě postačí jedno smluvní ujednání pro celou realizaci stavby, většinou však se řeší smluvní ujednání několikrát v jednotlivých fázích či úrovních projektové přípravy a realizace stavby. Záleží na způsobu řízení (managementu), kde existuje celá řada variant.
Obchodní činnost je předpokladem samotné existence obchodní společnosti. Základem je vybudování obchodních kontaktů, dobré jméno podniku, aktivní marketink (tj. oslovování potenciálních zákazníků), účast v soutěžích apod. Existenčním problémem je to pro nové společnosti, které teprve svou činnost začínají.
4.2 ZAKÁZKY FINANCOVANÉ ZE SOUKROMÝCH ZDROJŮ
4.2.1 Poptávka
Základem je poptávka zákazníka, kterou může být ústní či písemný projev (dopis, elektronická pošta, fax). Poptávkou je však též jakýkoliv podnět, který může vést k budoucímu získání zakázky. Vstupem do procesu získání zakázky je i stabilní kontakt s potenciálními zákazníky, výstupy z marketinku společnosti, sledování tisku, vyhlášení obchodních soutěží, informace z veřejné správy, úřadů apod.
Poptávky je nutno evidovat, např. počítačovou databází o potenciálních zákaznících, budoucích i minulých, o všech projevech zájmu o projektovou přípravu (např. sledování internetových stránek měst a obcí, informací o veřejných zakázkách ve Věstníku veřejných zakázek a profilech jednotlivých zadavatelů apod.) a důsledně zapisovat veškeré podněty v tomto směru.
Každý spolupracovník podniku, kterému byl sdělen jakýkoli projev vůle zákazníka obsahující poptávku, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat vedení podniku.
Pověřený pracovník zajišťující spisovou službu je povinen předat neprodleně poptávku, resp. objednávku došlou různými druhy spojení (pošta, e-mail, fax) vedení podniku.
Vedení podniku určí další postup v rámci své kompetence. Pokud je rozhodnuto, že o tuto zakázku je zájem, sjedná další nutný kontakt se zákazníkem.
4.2.2 Nabídkové řízení jako součást uzavírání smluvních vztahů
Součástí přípravy projektové zakázky v podniku je zpracování nabídky pro zákazníka, buď v rámci přímého obchodního jednání, nebo v rámci výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem, či účasti ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, vyhlášené podle § 1772 a násl. NOZ, resp. u veřejných zakázek podle ZZVZ (postup při zadávání veřejných zakázek je uveden v kap. 4.3).
V rámci příslušného postupu při zpracování nabídky autorizovaná osoba zajišťuje (organizuje) následující:
- Při přímém zpracování nabídky projektových, příp. inženýrských prací
Nabídka je zpracována v těchto postupech:
- ověření rozsahu zakázky a stanovení postupu realizace;
- ověření předaných podkladů a rozsahu prací;
- orientační propočet investičních nákladů;
- ověření nákladů na vlastní projektové práce či inženýrskou činnost.
b) Při zpracování nabídky na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku soukromým zadavatelem
Nabídkové řízení v případě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku podle NOZ (dříve veřejné obchodní soutěže podle již neplatného obchodního zákoníku) probíhá podle podmínek zadavatele. Ten je může adresovat:
- v rámci výzvy více zájemcům;
- jako veřejnou soutěž.
Nabídkové řízení probíhá podle soutěžních podmínek, předaných vyhlašovatelem. Po vyzvednutí (obdržení materiálu a podkladů soutěže) a po jejich prostudování je na poradě vedení podniku projednán názor na zpracování nabídky. Pokud vedení rozhodne o účasti v soutěži, je nabídka obvykle zpracována ve dvou částech: technické a ekonomické (přičemž je nutno respektovat požadavky vyhlašovatele na obsah nabídky).
Část technická (pokud je požadována) obvykle obsahuje
- jednoduché ověření řešení úlohy v rozsahu potřebném pro stanovení orientačního rozpočtu stavby;
- výkresy technického řešení (architektonický návrh); dokumentují se pouze, je-li to vyžadováno a neodporuje-li tato skutečnost etickým principům účasti v soutěži;
- technické řešení a nabídky v úvahu přicházejících dodavatelů (pro interní potřebu).
Část ekonomická
- propočet orientačních nákladů stavby (pro výchozí zpracování nákladů na projektové práce);
- informativní ceny dodavatelů kooperací (pro interní potřebu);
- propočet nákladů na projektové práce, resp. inženýrskou činnost;
- stanovení nabídkové ceny projektových prací.
Ekonomické podklady jsou opět projednány na poradě vedení podniku a na základě jejího rozhodnutí je stanoven definitivní návrh nabídkové ceny.
Výsledná nabídka je následně zkompletována do podoby, rozsahu a obsahu požadovaného vyhlašovatelem (včetně příloh), např.:
- krycí list nabídky (jeho skladba a další obsah nabídky musí odpovídat podmínkám soutěže);
- návrh smlouvy;
- doklad prokazující živnostenské oprávnění „Projektová činnost ve výstavbě“;
- kopie platného výpisu z obchodního rejstříku (pokud je do něj navrhovatel zapisován);
- doklad prokazující osvědčení o autorizaci odpovědného zástupce společnosti nebo zpracovatele dokumentace stavby;
- doklady o splnění požadovaných kvalifikačních předpokladů;
- kopie informačního materiálu organizace;
- soubor referencí o obdobných zakázkách z informační databáze společnosti;
- další přílohy podle požadavků vyhlašovatele;
- doklady o zajištění event. finančních podmínek soutěže (jistina, poplatky apod.).
Zkompletovaná nabídka je předložena k projednání vedení podniku a podepíše ji statutární orgán společnosti či jiná oprávněná osoba (na základě plné moci či v souladu se zákonným zmocněním podle § 430 NOZ). Po podpisu je předána vyhlašovateli v termínu podle podmínek soutěže.
4.2.3 Uzavření smluvních vztahů – konkrétní postupy
Autorizovaná osoba (hlavní projektant – pověřený pracovník podle § 113 SZ) vede postupnou přípravu zakázky. Postupy zde uvedené nutno modifikovat pro případy, kdy je nabídka (a následně obchodní smlouva) předkládána v rámci přímého jednání o nabídce, nebo kdy jsou nabídka a obchodní smlouva předkládány na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku (kap. 4.2.2, v níž je samostatně popsán obvyklý způsob a postup při zpracování nabídky). Postupy v případě veřejných zakázek jsou předmětem kap. 4.3.
Vstupní jednání se zákazníkem má za cíl:
- ujasnit jeho představu o budoucí zakázce – cílové řešení;
- ujasnit základní finanční představy zákazníka;
- prověřit rozhodující podklady, umožňující reálné zpracování (vlastnictví pozemku, zásady územního plánování v území, platnost předchozích rozhodnutí, územní rozhodnutí, vztahy v území);
- ujasnit časové představy;
- u neznámého zákazníka osobním stykem ověřit důvěryhodnost (samozřejmě i z jiných zdrojů).
Vedení podniku na základě vstupního jednání rozhodne o:
- zájmu o zakázku a popř. vydá pokyn k dalšímu jednání se zákazníkem, resp. zpracování nabídky;
- předpokládané výši předložené nabídkové ceny;
- zásadách pro zpracování smlouvy o dílo;
- pověření dalším zajištěním přípravy zakázky příslušného pracovníka (hlavního projektanta – AO).
Po kladném rozhodnutí, resp. potvrzení zájmu, pověřený pracovník podniku (hlavní projektant):
- prověří rozsah zakázky a stanoví postup práce;
- ověří předané podklady, resp. vyžádá si další potřebné podklady;
- provede předběžnou konzultaci s dalšími potenciálními zpracovateli (poddodavateli), resp. spolupracujícími osobami, pokud není zpracovatelem sám.
V této souvislosti je nutno zdůraznit, že při uzavírání smluvních vztahů v jakékoli fázi procesu výstavby je velmi důležité ujasnit specifikaci předmětu plnění (jako součást nabídky, resp. následně smlouvy). Nutno pečlivě specifikovat, které části bude dílo (dokumentace) obsahovat a do jakých podrobností bude vypracováno (s odkazem na příslušné právní předpisy či normy), dále sjednat jaké další služby a výkony, které souvisejí s projednáním a prováděním této dokumentace stavby, zhotovitel jako součást předmětu plnění objednateli poskytne (např. inženýrská činnost, autorský dozor apod.). Z tohoto komplexního pohledu je třeba vždy přistupovat k přípravě zakázky.
Hlavní projektant (pověřený pracovník podniku – AO) v případě přímého jednání o nabídce a smlouvě následně:
- zpracuje příslušnou přípravu projektové činnosti; plán zpracování navrhuje z hlediska tvůrčích, kapacitních a ekonomických možností projektového podniku;
- zpracuje ekonomické podklady pro řízení projektových prací a pro nabídku;
- zpracované podklady spolu s předloženým vzorem smluvního typu projedná se zákazníkem; v případě dosažení shody vypracuje ve spolupráci s právníkem návrh smlouvy;
- návrh smlouvy projedná a předá k přezkoumání podle typu zakázky vedení podniku, případně dalším určeným pracovníkům;
- před uzavřením smlouvy projedná budoucí smluvní vztahy u poddodávek – kooperací nutných z hlediska zajištění odborného kvalitního zpracování zakázky;
- pokud je vedením podniku pověřen (respektive je jejím statutárním zástupcem), uzavře smlouvu se zákazníkem; pokud není k tomu pověřen, předá návrh smlouvy k podpisu vedení podniku;
- smlouva se uzavírá v rozsahu odpovídajícím velikosti řešené zakázky. Doporučuje se použít pro zakázky:
- do 50 000 Kč (ve výjimečných případech u důvěryhodných zákazníků) – ústní dohodu;
- do 50 000 Kč (v ostatních případech) – potvrzenou objednávku;
- do 100 000 Kč – zjednodušenou variantu smlouvy o dílo (kap. 7.1.4);
- pro vyšší hodnoty – smlouvu o dílo podle kap. 7.1.1;
- u smluv o dílo se v souladu s obecně platnými právními předpisy návrh smlouvy předkládá druhé smluvní straně, která jej musí převzít jako celek; případné změny návrhu se pokládají za protinávrh. Podle nového občanského zákoníku je však odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, přijetím nabídky, pokud navrhovatel přijetí bez zbytečného odkladu neodmítne! Tuto možnost je však možno v nabídce vyloučit. Prakticky je nutné sporné články smlouvy projednat se zákazníkem a upravit před podpisem vzájemnou dohodou;
- pokud se návrh smlouvy zákazníkovi k podpisu zasílá, je nezbytné uvést v návrhu lhůtu jeho platnosti (do kdy je navrhovatel svým návrhem vázán);
- u zakázky o hodnotě vyšší než 500 000 Kč se doporučuje zpracovat návrh smlouvy ve spolupráci s právníkem společnosti, resp. návrh smlouvy mu předložit k posouzení a na základě jeho sdělení ji upravit před odesláním zákazníkovi;
- smlouvu o dílo po podepsání ze strany oprávněného zástupce podniku předkládá při osobním jednání nebo zasílá k podpisu zákazníkovi;
- originál smlouvy se zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
- po uzavření smlouvy s objednatelem (podle vnitřního organizačního předpisu) AO uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít předjednané kooperační (poddodavatelské) smlouvy s případnými poddodavateli.
V případě výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem, či účasti ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, vyhlášené podle § 1772 a násl. NOZ, je tento postup příslušně uzpůsoben podle pravidel vyhlášených zákazníkem (vyhlašovatelem) s využitím kap. 4.2.2.
4.3 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA
4.3.1 Zpracování nabídky u veřejné zakázky
V případě zadávání veřejných zakázek je postup stanoven ZZVZ (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Podle uvedeného zákona se v zadávacím řízení zadávají veřejné zakázky nadlimitní a podlimitní; veřejné zakázky malého rozsahu (u služeb s předpokládanou hodnotou nepřesahující 2 mil. Kč, u stavebních prací s předpokládanou hodnotou nepřesahující 6 mil. Kč), není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení podle ZZVZ, je však povinen při jejich zadávání dodržet obecné zásady zadávacího postupu, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.
ZZVZ rozlišuje 9 druhů zadávacích řízení, z nich jsou pro zadávání projektových služeb využitelné zejména: zjednodušené podlimitní řízení (podmínky použití § 52, postup § 53 – u podlimitních veřejných zakázek na stavební práce může být použito, pokud jejich předpokládaná hodnota není větší než 50 mil. Kč), otevřené řízení (§ 57), užší řízení (§ 58) a jednací řízení s uveřejněním (podmínky použití § 60, resp. pro podlimitní veřejné zakázky § 52, postup § 61 a 62), výjimečně též jednací řízení bez uveřejnění (podmínky použití § 63 až 66, postup § 67) a soutěžní dialog (podmínky použití § 68 odst. 1, postup § 68 odst. 2 a § 69). Další 3 druhy zadávacích řízení, tj. zjednodušený režim, řízení o inovačním partnerství a koncesní řízení, nepřipadají kvůli podmínkám použití či z povahy věci v úvahu.
Zahájení zadávacího řízení se liší podle druhu zadávacího řízení:
- buď je zveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek – přístupný na internetových stránkách www.vestnikverejnychzakazek.cz (v případě otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním – až na výjimky – a u soutěžního dialogu) a u nadlimitních veřejných zakázek též v Úředním věstníku EU (v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním lze za podmínek § 58 odst. 5 zahájit zadávací řízení rovněž pomocí předběžného oznámení);
- je zveřejněna výzva k podání nabídek na profilu zadavatele (v případě zjednodušeného podlimitního řízení);
- provede zadavatel přímou výzvu k jednání či podání nabídky jednomu nebo více zájemcům, nebo s nimi zahájí jednání (při použití jednacího řízení bez uveřejnění).
Podle toho musí příslušný pracovník zhotovitele (zájemce o veřejnou zakázku) sledovat příslušné informační zdroje.
Podkladem pro podání nabídky jsou zadávací podmínky (§ 28 odst. 1 písm. a)), vyjádřené ve formě zadávací dokumentace (§ 28 odst. 1 písm. b)), jež sestává zejména z oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, vlastní zadávací dokumentace (dokumentů uveřejňovaných podle § 98 na profilu zadavatele) a výzev podle přílohy č. 6 ZZVZ.
Dodavatel může po zadavateli požadovat písemně vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98. Jestliže je to pro zpracování nabídky vhodné, umožní zadavatel dodavatelům prohlídku místa plnění.
Předpokladem oznámení o výběru dodavatele a uzavření smlouvy je splnění podmínek účasti (§ 37), jimiž jsou podmínky kvalifikace (základní způsobilost, profesní způsobilost a technická kvalifikace; ekonomická kvalifikace není v případě projektových služeb povolena – § 78 odst. 6 ZZVZ), technické podmínky, smluvní podmínky a případně další zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky. Zadavatel je oprávněn podle § 39 odst. 4 oprávněn „otočit“ pořadí posouzení a hodnocení, provést nejprve hodnocení nabídek a teprve následně posouzení splnění podmínek účasti pouze u vybraného dodavatele (účastníka prvního v pořadí); u ostatních nabídek posouzení splnění podmínek účasti nemusí provádět.
Nabídky podávají jednotliví potenciální dodavatelé v průběhu lhůty pro podání nabídek v listinné nebo elektronické podobě v souladu s požadavky, uvedenými v zadávací dokumentaci. Listinné nabídky jsou u organizačních složek ČR připuštěny do 17. 4. 2017, u ostatních zadavatelů do 17. 10. 2018; po těchto datech bude možné jen elektronické podání nabídek prostřednictvím elektronického nástroje podle § 213 (uvedené neplatí pro veřejné zakázky malého rozsahu).
ZZVZ již nedefinuje minimální požadavek na obsah nabídky. Jejím obsahem musí proto nově být pouze to, co zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci (§ 28 odst. 1 písm. f)). Logicky musí nabídka obsahovat identifikační údaje účastníka a jako právní jednání musí být podepsána. Není již například nezbytné (pokud tak zadavatel nebude výslovně vyžadovat), aby součástí nabídky byl podepsaný návrh smlouvy; pokud zadavatel stanoví závazný vzor smluvních podmínek v zadávací dokumentaci, nemusí vyžadovat jeho replikování účastníky v nabídce. Zcela v takovém případě postačí, pokud zadávací dokumentace stanoví, že smlouva bude podepsána na základě stanoveného vzoru po doplnění identifikačních údajů, nabídkové ceny a případně dalších hodnoticích kritérií.
Pokud se nebude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, pak se v případě projektových služeb uplatní § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 ZZVZ, podle něhož nesmí být v případě projektových služeb (resp. služeb z oddílu 71 klasifikace CPV) použito kritérium nejnižší nabídkové ceny. Zadavatel tak musí použít ještě aspoň jedno tzv. kritérium kvality podle § 116 (např. organizaci, kvalifikaci nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky, či lhůtu dodání).
Nabídky na projektové služby obsahují obvykle minimálně tyto části:
1 Obsah
2 Krycí list
3 Doklady k prokázání kvalifikace (neprokazuje-li se jindy)
4 Návrh smlouvy o dílo, pokud jej zadavatel vyžaduje (viz výše)
5 Nabídkovou cenu, včetně případného položkového rozpisu nabídkové ceny (je-li vyžadován)
6 Údaje nebo doklady pro hodnocení stanoveného kritéria kvality (viz výše), např. životopisy členů týmu či dobu plnění
7 Popis variant technického řešení (jsou-li varianty připuštěny)
8 Další údaje nebo doklady k nabídce (podle konkrétních podmínek zadávacího řízení stanovených zadavatelem)
Obecně není zadavatel oprávněn po podání nabídky v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, otevřeného řízení nebo užšího řízení s účastníky jednat.
Podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním byly novým ZZVZ významně liberalizovány. Může být využito bez podmínek při zadávání podlimitních veřejných zakázek (v tzv. podlimitním režimu) a pro sektorové veřejné zakázky. V případě nadlimitních veřejných zakázek (v tzv. nadlimitním režimu) je možné mj. tehdy, pokud je předmětem nabídky návrh či inovativní řešení. Změněn byl také postup v tomto druhu řízení – nejprve se jedná o nezávazných předběžných nabídkách, teprve následně se podává finální nabídka. Využití jednacího řízení s uveřejněním lze při zadávání projektových služeb doporučit – zadavatel může v jednání např. ověřovat zkušenosti členů týmu pro plnění veřejné zakázky, pokud bude toto kritérium hodnocení využito.
Postup jednání v jednacím řízení bez uveřejnění není zákonem výslovně upraven (musí být dodrženy základní podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení).
V rámci posuzování splnění podmínek účasti může hodnoticí komise v případě nejasností požádat uchazeče o objasnění nebo doplnění údajů a dokladů v nabídce. Doklady k prokázání kvalifikace lze doplňovat bez omezení, zbylé části nabídky mohou být doplněny, pokud doplnění nemá vliv na hodnoticí kritéria, a nesmí být měněny. Obsahuje-li nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si hodnoticí komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění (§ 113).
Zadavatel rozhodne o výběru dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a dále postupuje k uzavření smlouvy postupem podle § 122 a násl. (vybraný dodavatel je mj. povinen doložit originály či úředně ověřené kopie dokladů ke kvalifikaci a pokud je právnickou osobou, tzv. skutečného majitele podle zákona č. 253/2008 Sb.).
4.3.2 Konkrétní postupy v zadávacím řízení včetně uzavření smluvního vztahu
Rovněž v případě veřejných zakázek by se autorizované osoby měly aktivně účastnit obchodního managementu v rámci nabídkového řízení, jakožto odborníci a příslušné odpovědné osoby (projektant, hlavní projektant). Je proto žádoucí, aby byla vedením podniku pro příslušnou „potenciální budoucí“ zakázku AO jmenována v předstihu a spolupodílela se na přípravě podkladů pro zpracování nabídky. To je nezbytné i vzhledem k tomu, že součástí prokazování kvalifikace je mj. doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele (osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje) a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob odpovědných za poskytování příslušných (projektových, resp. souvisejících) služeb.
Autorizovaná osoba uchazeče, resp. zájemce (projektant) spolupracuje s pověřenými pracovníky, kteří zpracovávají nabídku, zejména při:
- analýze a prověření zadávací dokumentace; v případě nejasností, zjištěných závad a neshod musí dát podnět k vyžádání vysvětlení zadávací dokumentace, AO by se měla rovněž zúčastnit prohlídky místa plnění;
- tvorbě ekonomických podkladů a nabídkové ceny (s využitím příslušných obecně užívaných podkladů, propočtů a kalkulací);
- programu kapacitního zajištění zakázky, včetně výběru případných poddodavatelů;
- sestavení případného harmonogramu postupu prací (je-li vyžadován) a stanovení nabídnutého termínu plnění;
- zpracování nabídnutého technického řešení (je-li vyžadováno, resp. v případě, kdy zadavatel připustil varianty nabídky a stanovil pro ně příslušné podmínky).
Postup prací v rámci nabídkové činnosti při zadávacím řízení veřejných zakázek na projektové práce může být (v závislosti na vnitřní organizační struktuře a interních kompetencích v podniku zhotovitele) následující:
- pracovník obchodního útvaru (resp. pověřený pracovník podniku) průběžně sleduje příslušné informační zdroje o uveřejňování výzev k veřejným zakázkám a předkládá vedení podniku vstupní podklady (dostupné údaje o zakázce od zadavatele) k rozhodnutí o tom, zda se zadávacího řízení zúčastnit a započít potřebné kroky ke zpracování a předložení nabídky – příslušný vedoucí pracovník zároveň určí autorizovanou osobu, která bude na zpracování nabídky spolupracovat (údaje o ní budou součástí doložení kvalifikačních předpokladů);
- v případě kladného rozhodnutí pracovník obchodního odboru (resp. pověřený pracovník podniku) připraví doklady, které prokazují splnění požadované kvalifikace; tyto doklady (podle druhu zadávacího řízení) předloží zadavateli v požadované lhůtě spolu se žádostí o účast v zadávacím řízení, nebo budou připraveny jako součást nabídky.
V dalších krocích pověřený pracovník obchodního útvaru podniku (ve vyznačených případech ve spolupráci s autorizovanou osobou):
- ověří (ve spolupráci s AO) předané zadávací podklady, v případě jejich nedostatečnosti či nejasností vyžádá (v zákonné lhůtě podle § 98 odst. 1 ZZVZ) vysvětlení zadávací dokumentace);
- spolu s AO se zúčastní prohlídky místa plnění (je-li zadavatelem uskutečněna);
- zajistí (ve spolupráci s AO) zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (jsou-li zadavatelem připuštěny varianty, resp. je-li předložení technického řešení požadováno), návrhu smlouvy o dílo a dalších dokladů, údajů a ukazatelů v souladu s požadavky zadavatele;
- v případě využití poddodavatelů předjedná s nimi (ve spolupráci s AO) potřebnou spolupráci (včetně dokladu o autorizaci těchto poddodavatelů, bude-li to pro plnění zakázky nezbytné); jestliže bude využíváno poddodavatelů k prokazování kvalifikace, zajistí od nich příslušné doklady, včetně dokumentů požadovaných v tomto případě zákonem (subdodavatelská smlouva či písemný závazek poddodavatele a další doklady – § 83 ZZVZ); bude-li zadavatel jako součást nabídky vyžadovat informace o uvažovaných poddodavatelích s určením jejich podílu na plnění veřejné zakázky, zajistí potřebné doklady (jejich seznam, identifikační údaje, obsahové a finanční vymezení podílu prací, případně další podklady oprávněně vyžadované zadavatelem);
- zajistí poskytnutí jistoty (§ 41 ZZVZ) – je-li zadavatelem požadována;
- zajistí vlastní zpracování nabídky, včetně příslušných doprovodných dokladů podle zadávací dokumentace zadavatele;
- nabídku projedná a odsouhlasí (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou potenciálně zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti);
- po odsouhlasení nabídku zkompletuje, tj. opatří ji všemi doklady, které nabídku tvoří, resp. jsou její součástí (ve stanovených případech včetně dokladů prokazujících splnění požadované kvalifikace), a to v rozsahu podle zákona a požadavků zadavatele, a předloží ji k podpisu statutárnímu zástupci podniku (resp. pracovníkovi výslovně písemně statutárním orgánem společnosti zmocněnému k podpisu nabídky, či jiné osobě oprávněné podle interních předpisů); nabídka musí být, jako právní jednání (právní úkon) podepsána; požadavek na podpis smlouvy již není stanoven, ale může vyplývat z požadavku zadavatele v zadávací dokumentaci; z povahy věci je vhodné podepsat také nejrůznější (čestná) prohlášení;
- nabídku předá zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek a zúčastní se (podle potřeby) otevírání obálek;
- ve spolupráci s AO zajistí podání případného objasnění či doplnění nabídky podle § 46 ZZVZ, bude-li to požadováno, zajistí předložení zadavateli zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny;
- jestliže bude zakázka zadávána formou jednacího řízení s uveřejněním, zajistí (spolu s příslušnými odpovědnými pracovníky, resp. s AO) účast na zadavatelem organizovaných jednáních o předběžných nabídkách;
- je-li nabídka vybrána jako nejvhodnější, zabezpečí potřebnou součinnost k uzavření smlouvy, zejména předložení originálů či úředně ověřených dokladů ke kvalifikaci a dokladů o skutečném majiteli v návaznosti na výzvu podle § 122 odst. 3 ZZVZ;
- není-li nabídka vybrána jako nejvhodnější (nebo byl-li zhotovitel jako účastník zadávacího řízení vyloučen ze zadávacího řízení) a jeví se, že zadavatel použil nesprávných postupů, či porušil zákon, předloží k projednání do vedení podniku možnost případného použití příslušných zákonných prostředků (podání námitek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) a v případě rozhodnutí o jejich využití zajistí (obvykle spolu s právníkem společnosti) příslušné úkony;
- po uzavření smlouvy se originál zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centralní evidenci smluv;
- kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem.
5 Postupy autorizovaných osob při uzavírání smluvních vztahů v provádění staveb
5.1 Rozdělení postupů
Obsah smluvních závazků a postup při jejich uzavírání jsou ovlivněny zejména těmito faktory:
- subjekty vstupujícími do smluvního vztahu;
- okolností, zda se jedná o veřejnou zakázku nebo zakázku financovanou ze soukromých zdrojů;
- druhem a velikostí stavby;
- způsobem zajištění výstavby a managementu výstavby a zvoleným dodavatelským systémem;
- odpovědností za zajištění projektové dokumentace stavby;
- případným působením dalších osob na straně stavebníka v průběhu provádění stavby (autorský dozor, technický dozor, koordinátor BOZP, autorizovaný inspektor).
5.1.1 Rozdělení podle subjektů vstupujících do smluvního vztahu
Rekodifikací smluvního práva k 1. 1. 2014 došlo k sjednocení právního režimu smluv (dříve podléhajících režimu buď již neplatného obchodního či „starého“ občanského zákoníku). Nicméně i nová právní úprava zachovává určité dílčí odchylky podle toho, zda do závazkového vztahu se zhotovitelem stavby vstupuje občan (investor, stavebník, objednatel), který nevystupuje jako podnikatel, nebo fyzická či právnická osoba, která je podnikatelem (příp. stát či samosprávný územní celek). K tomu blíže kap. 2.1 a 2.2 této publikace.
5.1.2 Rozdělení podle toho, zda se jedná o veřejnou zakázku nebo zakázku financovanou ze soukromých zdrojů
Pro veřejnou zakázku platí postupy pro výběr zhotovitele podle ZZVZ a prováděcích předpisů k němu, zejména vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. U zakázky financované ze soukromých zdrojů se postupuje na základě dohody smluvních stran s využitím příslušných právních předpisů (zejména NOZ). Odlišnosti postupů jsou popsány v kap. 5.2.3 a 5.2.4.
5.1.3 Rozdělení podle druhu a velikosti stavby
Podle příslušných kritérií je možno rozlišovat např.:
- stavby pozemního stavitelství a stavby inženýrské (resp. jejich modifikace), stavby obsahující technologické zařízení (provozní soubory); zde jsou rozdíly kromě příslušných technických předpisů a norem např. v obsahu projektové dokumentace, způsobu vyzkoušení, sjednání zkušebního provozu apod.;
- stavby příslušných oborů; zde mohou být stanoveny příslušné oborové předpisy či normy (např. obchodní podmínky staveb pozemních komunikací, TKP staveb pozemních komunikací aj.); technické požadavky na stavby obecně i zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb (bytové domy, rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, garáže, servisy, opravy motorových vozidel a ČSPH, stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a pro zemědělské stavby) vymezuje vyhláška č. 268/2009 Sb.;
- stavby „klasické“, jednoduché, udržovací práce, bourací práce; odlišnosti jsou nejen ve způsobu jejich povolování a obsahu dokumentace, ale i ve vedení stavebního deníku či jednoduchého záznamu o stavbě, provádění kontrolních prohlídek, uvedení staveb do užívání (a případné účasti zhotovitele na příslušném postupu podle stavebního zákona – je-li vyžadován) a další.
5.1.4 Rozdělení podle zvoleného dodavatelského systému a způsobu výstavby
Dodavatelský systém stavby a způsob výstavby zvolený stavebníkem vyplývá především z charakteru stavby, jejího členění, schopnosti či ochoty stavebníka podílet se v příslušné míře na managementu provádění stavby a výkonu inženýrské činnosti. Odlišuje se též podle množství zapojení přímých smluvních partnerů stavebníka (objednatele): kompletní zajištění stavebního díla jediným zhotovitelem nebo stavební práce (části stavebních prací a dodávek stavby) zajišťované více přímými zhotoviteli. Různé možnosti a varianty vznikají rovněž ve vazbě na rozsah zajišťování projektové dokumentace zhotovitelem stavby. Tím vším jsou předurčeny vztahy mezi účastníky výstavby a úroveň jejich odpovědnosti. Používanými způsoby výstavby jsou zejména:
- Způsob výstavby na klíč – stavba je pořízena v souladu s nabídkovou dokumentací zhotovitele, zpracovanou podle požadavků objednatele, obvykle formulovaných prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci. Zhotovitel stavby v rámci předmětu svého díla zabezpečuje také potřebnou projektovou dokumentaci (obvykle projektovou dokumentaci pro povolení stavby, dopracovanou současně nebo postupně do úrovně dokumentace pro provádění stavby, následně dokumentace realizační a provozní). Při tomto způsobu výstavby je převaha inženýringu a managementu výstavby (tedy i odpovědnosti za uskutečnění investičního záměru) zabezpečována zhotovitelem stavby na klíč.
- Způsob výstavby podle nabídkové dokumentace několika zhotovitelů částí stavby, z nichž každý realizuje příslušnou část stavby podle realizační dokumentace návrhu (příslušné části dokumentace pro povolení stavby a pro její provádění), kterou v souladu se svou nabídkovou dokumentací zpracoval. V tomto případě je vhodné, aby jeden z nich zajišťoval funkci hlavního projektanta. Investor (stavebník) zabezpečuje koordinaci mezi zhotoviteli částí stavby – inženýring a management výstavby je rozvržen mezi jednotlivé zhotovitele částí stavby a mezi investora (stavebníka), který zabezpečuje koordinaci v rozsahu celé stavby.
- Způsob výstavby se zhotovitelem stavby, který stavbu realizuje v souladu s dokumentací návrhu investora (stavebníka), zhotovenou pro investora (stavebníka) projektantem a (obvykle) ověřenou stavebním úřadem, a v souladu s realizační dokumentací návrhu. Tento způsob může mít z hlediska zabezpečení projektové dokumentace pro provádění stavby 2 varianty:
- v první variantě dokumentaci pro provádění stavby zabezpečí investor (stavebník, objednatel) a zhotovitel zpracovává jen dodavatelskou dokumentaci;
- druhou variantou je zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem – DSP) zhotovitelem stavby (autorizovanou osobou) v rámci sjednaného předmětu díla (zhotovené stavby).
Odpovědnost za uskutečnění investičního záměru je zde rozvržena mezi stavebníka (odpovědnost za koordinaci prací projektanta a zhotovitele stavby), projektanta (odpovědnost za možnost uskutečnění záměru za předpokladu, že bude realizován v souladu s jím zpracovanou dokumentací) a zhotovitele stavby (odpovědnost za zhotovení stavby v souladu s dokumentací investora, zhotovenou projektantem).
U staveb financovaných z veřejných zdrojů (veřejných zakázek) však musí být investorem (zadavatelem) zabezpečena a jako součást zadávací dokumentace stavby zhotoviteli předložena dokumentace pro zadání stavebních prací (v rozsahu projektové dokumentace pro provádění stavby) včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (podle vyhlášky č. 169/2016 Sb.). Alternativně může být příslušná projektová dokumentace a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr nahrazena zcela nebo zčásti technickými podmínkami, vyjádřenými formou požadavků na výkon nebo funkci.
- Způsob výstavby se zhotoviteli částí stavby, kteří stavbu realizují podle dokumentace investora (stavebníka), zhotovené pro něj projektantem a (obvykle) ověřenou stavebním úřadem a v souladu s realizační dokumentací příslušné části návrhu (stavby). Rovněž zde jsou možné 2 varianty zabezpečení projektové dokumentace pro provádění stavby, obdobné jako u předchozího způsobu výstavby (u druhé varianty zhotovované každým ze zhotovitelů částí stavby). Investor (stavebník, objednatel) musí zabezpečit potřebnou koordinaci na úrovni stavby. Tomu odpovídá i příslušný rozsah inženýrské činnosti a managementu výstavby, zajišťovaný investorem.
V případě veřejné zakázky platí pro obsah zadávací dokumentace obdobné pravidlo jako u předchozího způsobu.
- Způsob výstavby investorský, kdy investor (stavebník) zadá projektantovi zpracování dokumentace návrhu (stavby) zajišťovaného tímto způsobem výstavby, včetně jejího dopracování současně nebo postupně do úrovně realizační dokumentace návrhu, a zabezpečuje pak (bez účasti vyššího zhotovitele stavby či zhotovitelů částí stavby) kompletační činnosti při provádění stavby.
Variabilnost postupů klade různorodé požadavky na činnost autorizovaných osob, které se musí umět v příslušných odlišnostech orientovat a v případě potřeby vzájemně komunikovat.
Pro postupy v nabídkovém řízení podle kap. 5.2 pro vzory smluv uvedené v přílohách této publikace je zvolena nejpoužívanější varianta výstavby, tj. způsob výstavby se zhotovitelem stavby, který stavbu provádí podle projektové dokumentace pro provádění stavby, předané mu objednatelem.
Jiné smluvní vztahy mezi účastníky výstavby
Mezi účastníky výstavby vzniká podle zvoleného dodavatelského systému a způsobu výstavby množství dalších smluvních vztahů, které je účelné rozvrhnout do skupin, přicházejících nejčastěji v úvahu. K nim patří zejména:
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k obstaratelům investorského či dodavatelského inženýringu, nebo k obstaratelům jednotlivých inženýrských činností, ať už ve fázi připravy či při provádění staveb. Zde lze obvykle využít smlouvy příkazní (kap. 7.1.2, resp. 7.1.3), nebo smlouvy nepojmenované.
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům (poddodavatelům) částí dokumentace stavby
Používá se obvykle smlouva o dílo s tím, že jejím základem je základní smlouva mezi objednatelem dokumentace stavby (stavebníkem, investorem) a zhotovitelem dokumentace stavby (projektantem, hlavním projektantem).
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům stavebně montážních prací na stavbě. Jedná se o vztah objednatele ke zhotoviteli, který není zhotovitelem ucelené části stavby, tj. jednoho nebo několika stavebních objektů nebo souborů zařízení (pro něž se dříve užívalo označení vyšší dodavatel). Uzavírána je obvykle smlouva o dílo. Tento typ smlouvy i obchodní podmínky lze využít obvykle v případě, kdy předmětem smlouvy, definovaným případ od případu, jsou stavební nebo montážní práce na staveništi spolu s dodávkami souvisejících prvků, např. stavebních materiálů, stavebních dílců, výrobků potřebných pro rozvody (sítě) různých druhů, popř. dodávky různých zařízení nebo jejich částí, které mají být smontovány na staveništi apod.
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům díla, které není součástí stavby, např. provádění průzkumů, zhotovení nebo úprava zařízení staveniště apod., popř. vztahy při zhotovení díla na staveništi mezi poddodavateli účastníků výstavby různých úrovní. Bude uzavřena smlouva o dílo a využity obchodní podmínky, pokud jsou zpracovány v jednotlivých oborech, nebo speciální firemní obchodní podmínky.
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům zboží, které se uskutečňují převážně kupní smlouvou. Jedná se většinou o dodávky výrobků nejrůznějších druhů, pro které bývají zpracovány oborové obchodní podmínky, popř. speciální firemní obchodní podmínky příslušných výrobců či dodavatelů.
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům služeb technického charakteru, např. dopravních, o pronájmu dopravního prostředku, nebo jiných nájemních, opravárenských, kontrolních, o úschově apod. Pro zabezpečení těchto služeb je možno využít smluvní typy příslušné pro každý druh služby, popř. upravit smlouvu nepojmenovanou. Pro obchodní podmínky platí totéž, co v předchozím případě.
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům služeb sociálního charakteru, např. o přepravě osob, o ubytování, o stravování, nájemních nebo jiných. Pro zabezpečení těchto služeb je možno využít několika smluvních typů pro každý druh služby, popř. uzavřít smlouvu nepojmenovanou. Obchodní podmínky bývají zpracovány pro různé druhy těchto služeb, nebo jsou zpracovány obchodní podmínky podnikové.
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k poskytovatelům práv, např. licencí, ale i práv užívání apod. Představitelem pro úpravu vztahů v této skupině může být např. licenční smlouva, ale také některá ze smluv o pronájmu nebo o tichém společenství apod. Pokud jde o obchodní podmínky, přicházejí obvykle v úvahu nanejvýš obchodní podmínky podnikové.
Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) v jiných situacích, které je možno různě kategorizovat, např. jde-li o smlouvy k uzavírání různých společenství či sdružení (nově tzv. společnost podle § 2716 a násl. NOZ), smlouvy vztahující se k ručení třetími osobami nebo k pojištění, smlouvy vztahující se k financování staveb nebo jejich částí, smlouvy týkající se personálních věcí a bezpečnosti podle zvláštních předpisů, nebo jiné smlouvy, na něž se vztahují zvláštní předpisy apod.
Mohou být uskutečňovány s využitím většiny smluvních typů podle občanského zákoníku. Mohou využívat také tzv. nepojmenovaný (inominátní) typ smlouvy. S ohledem na jejich různorodost nejsou uvedené smluvní vztahy v této publikaci blíže rozvedeny.
5.2 Postupy v nabídkovém řízení
5.2.1 Obecné zásady při uzavírání smlouvy o dílo na zhotovení stavby
Úplný obsah smlouvy (při použití příslušných právních předpisů, tj. dodržení kogentních a využití dispozitivních ustanovení NOZ, od nichž se mohou smluvní strany odchýlit, a doporučených obchodních standardů) je nutno vytvořit pro každou stavbu individuálně, a to tak, aby obstál při řešení případných sporů (soudní cestou, nebo jiným dohodnutým způsobem).
Za účelem vyvarování se případných problémů se při formulaci a sjednávání příslušných ustanovení ve smlouvě o dílo doporučuje dbát těchto zásad a základního obsahu jednotlivých částí smlouvy.
Definice pojmů
Vzhledem k tomu, že obecně závazné právní předpisy v řadě případů neobsahují definice některých pojmů, které smluvní strany hodlají ve smlouvě použít, a mohlo by v případě sporu dojít k nejasnostem při jejich výkladu, doporučuje se v obecných ustanoveních jednoznačně definovat obsah těchto použitých pojmů (např. zařízení staveniště, dodatečná plnění, vady a nedodělky aj.).
Předmět smlouvy
Při specifikaci předmětu plnění smlouvy se doporučuje přistupovat k této části smlouvy s co největší pečlivostí a pokusit se vždy předmět plnění popsat úplně a co nejobsáhleji, a to včetně souvisejících výkonů, které jsou smluvně sjednávány k provedení zhotovitelem – mnohdy i v podrobnostech, které by se mohly zdát být nadbytečnými.
Pro případ smlouvy o dílo na zhotovení stavby, resp. stavebních prací (podle dokumentace stavby zajišťované objednatelem) to znamená zejména konstatovat, že:
- předmětem díla je stavba nebo její část (její přesné označení);
- stavba bude provedena podle dokumentace stavby, na základě které bylo vydáno (kdy a kým) stavební povolení nebo byla stavba ohlášena podle § 105 a násl. SZ (resp. podle jednoznačně identifikované dokumentace pro provedení stavby);
- popis díla je obsažen v příslušných částech zmíněné dokumentace stavby;
- dílo je složeno z částí (zde je možno např. provést specifikaci díla na stavební objekty a provozní soubory nebo jiné části stavby).
Nutno vymezit činnosti, které zhotovitel zajišťuje v rámci zhotovování předmětu díla (např. zpracování příslušné projektové dokumentace, zajištění doplňujících průzkumů, zabezpečení podmínek stanovených ve stavebním povolení a příslušných akceptovaných vyjádřeních a stanoviscích), účast zhotovitele na potřebných jednáních se stavebním úřadem (např. při kontrolních prohlídkách) atd.
Dále je možno v předmětu plnění popsat i další skutečnosti, např. týkající se zařízení staveniště, zabezpečení dopravních opatření, zabezpečení výškových a směrových zařízení pozemních vedení v místě provádění díla, provedení všech předepsaných zkoušek a atestů a v závěru uvést (podle dohody smluvních stran), že zhotovitel připraví k předání díla dokumentaci jeho skutečného provedení, včetně geodetického zaměření.
V úvahu přichází rovněž definování účelu smlouvy, tzn. např. zasazení předmětu smlouvy do určitého širšího hospodářského kontextu, do kontextu s jinými smlouvami uzavíranými mezi týmiž stranami, apod. Účel smlouvy může sehrát významnou roli např. v souvislosti s promlčením práv ze smlouvy, při výkladu případných sporných ustanovení smlouvy, při posuzování zániku závazku pro nemožnost plnění atd.
Doba plnění
Sjednané termíny vycházejí z harmonogramu zakázky. Kromě konečného termínu mohou být sjednány i dílčí termíny plnění (dokončení a předání) jednotlivých částí díla (stavby). V případě více zhotovitelů mohou být ve smlouvě sjednány i dílčí termíny předání pracoviště dalšímu zhotoviteli (např. k provedení montáže technologického zařízení a zpětného převzetí pracoviště po montáži ke stavebnímu dokončení). Tyto termíny však nepředstavují lhůtu plnění (a nepodléhají sjednané sankci, zajišťující dodržení termínu splnění díla – případné smluvní pokuty za jejich nedodržení nutno sjednat samostatně). V případě smlouvy uzavírané na základě veřejné zakázky je doporučeno stanovovat dobu plnění spíše časovou lhůtou než pevným datem a definovat přesně okolnosti k jejímu prodloužení; změna doby plnění by jinak byla zpravidla nedovolenou podstatnou změnou ve smyslu § 222 odst. 1 a 3 ZZVZ.
Cena díla
Východiskem je kalkulace zakázky a její finanční rozdělení. Nutno počítat s částí ceny na krytí převzatého podílu kompletačních činností a režie vyššího zhotovitele spojené se zakázkou (obchodní režie, správní režie), na rezervu ke krytí rizik, spojených např. s poskytnutím záruk apod. Doporučuje se uvést, na základě jakých podkladů byla cena sjednána, co zahrnuje a jaké jsou podmínky pro její případnou změnu (dodatečná plnění, okolnosti na straně objednatele, výskyt nových skutečností, které nebyly v době uzavírání smlouvy známy a které zhotovitel nezavinil, nemohl je předvídat ani ovlivnit, případná inflační doložka apod.). Změna ceny díla u smlouvy uzavírané na základě veřejné zakázky musí splňovat podmínky ZZVZ (§ 100 a 222 ZZVZ).
Platební a fakturační podmínky
Ve smlouvě se sjedná způsob účtování a placení ceny díla (např. dílčí měsíční faktury, etapová fakturace, příp. poskytnutí záloh). Doba (lhůta) splatnosti je důležitým údajem smlouvy, který ve svém důsledku má vliv mj. i na cenu díla (zahrnutí úroků za případný překlenovací bankovní úvěr, poskytnutý do doby splatnosti fakturačních dokladů). Důležitá je rovněž výše případného zádržného a způsob jeho uvolňování s přihlédnutím např. k délce záruční doby, či možnost nahradit zádržné bankovní zárukou. Při stanovení doby splatnosti je nutno respektovat § 1963 NOZ (kap. 2.4.1).
Věci určené k provedení díla (podklady objednatele) a povinnosti a spolupůsobení smluvních stran
K povinnostem objednatele patří především předání příslušných podkladů pro zhotovení díla, poskytnutí konkrétně sjednané součinnosti, převzetí řádně provedeného díla a včasné provedení úhrady finančních nároků zhotovitele. Ve smlouvě je nezbytné (zejména z důvodu odpovědnosti) jednoznačně specifikovat všechny podklady a informace určené k provedení díla, které zhotovitel obdrží od objednatele. Doporučuje se podklady rozdělit na ty, které byly předány již při uzavření smlouvy (a ty ve smlouvě uvést přesnou citací, včetně např. data předání), a podklady, které mají být předávány postupně po uzavření smlouvy (včetně dohodnutých termínů jejich předání a sankcí za nedodržení těchto termínů). Pokud je dohodnuto, že některé materiály nebo výrobky zajišťuje přímo objednatel (nebo závazně určí některé podzhotovitele), je třeba ve smlouvě sjednat jeho odpovědnost za kvalitu, termín dodání, vliv na záruky apod.
V případě zhotovitele se jedná o základní povinnost provést dílo ve smluveném rozsahu a termínu. Dále jsou ve smlouvě sjednávány další povinnosti zhotovitele např. ve vztahu k výkonu technického a autorského dozoru (případně dalších osob, např. koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi nebo autorizovaného inspektora) působících na stavbě pro objednatele, povinnosti z hlediska pojištění díla a odpovědnosti za škodu. Samostatně bývají stanoveny povinnosti smluvních stran ve vztahu ke staveništi (předání staveniště objednatelem, vybudování zařízení staveniště a podmínky užívání staveniště zhotovitelem, včetně jeho vyklizení po dokončení stavby). Z hlediska provádění stavby bývá sjednána mj. kontrola provádění prací (včetně povinnosti zhotovitele vyzvat objednatele ke kontrole prací, které budou dalším postupem výstavby zakryty nebo znepřístupněny), dodržování konkrétních opatření k ochraně veřejných zájmů, podrobnosti k vedení stavebního deníku či jednoduchého záznamu o stavbě (upřesňující zásady jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., např. způsob a lhůty vyjadřování se k zápisům), organizace kontrolních dnů a kontrolních prohlídek stavby. V této části jsou obvykle určovány i povinnosti (zejména zhotovitele) v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví, životního prostředí apod.
Ustanovení k předání a převzetí díla
Obsahují zejména ujednání k organizaci předání díla (na základě výzvy zhotovitele), specifikaci dokladů zhotovitele nezbytných k předání a převzetí díla, náležitosti protokolu o předání a převzetí díla, důsledky neúspěšného předání, dohodu o předávání a přejímání díla po částech, podmínky případného předčasného užívání aj.
Odpovědnost za vady a záruční doba
Vady stavby specificky upravuje § 2629 NOZ. Ve smlouvě by měla být dohodnuta délka záruční doby přiměřeně druhu díla (stavby) a životnosti příslušných prvků. Doporučuje se též stanovit, kdy zhotovitel za vzniklé vady díla neodpovídá (přestože zásady jsou obsaženy v NOZ): např. kromě nevhodných pokynů a věcí předaných objednatelem také v případě neoprávněného užívání, neoprávněných zásahů objednatele nebo z důvodu vyšší moci (jejíž účinky je vhodné ve smlouvě specifikovat). Dále se obvykle sjednává způsob uplatňování reklamací a lhůty pro odstranění vad.
Smluvní pokuty
Měla by být dodržována zásada rovných vztahů mezi objednatelem a zhotovitelem, která by se měla promítnout i do přiměřenosti a vzájemné vyváženosti smluvních pokut (pro případ neplnění povinností zhotovitele, např. nedodržení termínu dokončení díla, nesplnění dílčích termínů, termínů odstranění případných vad apod. na straně jedné, a pro případ neplnění povinností objednatele, např. prodlení s plněním finančních závazků ve lhůtách splatnosti, pozdní předávání podkladů a neplnění sjednaného spolupůsobení se zhotovitelem aj. na straně druhé). V této souvislosti je důležité i ustanovení o náhradě škody. Sjednat lze též lhůtu splatnosti smluvních pokut a případné liberační důvody (okolnosti, za nichž smluvní strana není povinna smluvní pokutu platit, přestože utvrzenou povinnost nesplnila).
Další ujednání
Tato ujednání by měla obsahovat veškeré specifické podmínky plnění příslušné zakázky, které nebylo vhodné řešit v předchozích částech, a dále závěrečná obecná ustanovení, např.:
- podmínky a postup pro změnová řízení a změnu smlouvy – odsouhlasení návrhů změn a forma jejich sjednání (akceptací písemného návrhu na změnu smlouvy jejím dodatkem); samostatně mohou být dohodnuty postupy v případě změn v množství nebo kvalitě prací, či v případě změn hmot nebo výrobků a vedení evidence změn (např. změnové listy); u veřejných zakázek je však nutno dodržovat postupy stanovené ZZVZ (přípustné jsou předem přesně definované změny podle § 100 ZZVZ (např. inflační doložka, tzv. měřená cena, tj. fakturace podle skutečného objemu provedených prací apod.), které pak podle § 222 odst. 2 nejsou změnou smlouvy, ale jejím plněním; ostatní změny musí splnit podmínky § 222 ZZVZ);
- podmínky odstoupení od smlouvy;
- způsob řešení rozporů apod.
5.2.2 Stručná charakteristika postupu a standard výkonu autorizované osoby
Autorizované osoby, které působí při provádění staveb, by se měly aktivně účastnit smluvního managementu jako odborníci příslušné oblasti výstavby, kteří ponesou v průběhu provádění stavby plnou odpovědnost za plnění svých povinností. Proto by se měly spolupodílet (zejména u větších firem jako součást týmu, zabezpečujícího smluvní management) na přípravě podkladů pro zpracování nabídek, navrhování a projednávání textů smluv, sledování plnění smluv, včetně případného navrhování příslušných změn uzavřené smlouvy.
V rámci přípravy nabídky spolupracuje autorizovaná osoba s pověřenými pracovníky (v rámci vnitřní organizační struktury podniku) na analýze, resp. tvorbě podkladů, na základě nichž je zpracována, zejména:
- nabídková cena;
- nabídnuté termíny;
- nabídnuté technické řešení (jsou-li připuštěny varianty, nebo je-li technické řešení součástí nabídky).
Jedná se zejména o:
- analýzu a prověření vstupních podkladů zákazníka (předložená projektová dokumentace, stavební povolení a jiné doklady); prověření provede AO zejména z hlediska nezávadnosti ve vztahu k ochraně veřejných zájmů, vyřešení majetkových záležitostí (staveniště, přístupy, skládky, práva třetích osob, věcná břemena apod.), podmínek stavebního povolení, včetně vyjádření účastníků řízení a dotčených orgánů a organizací, technického řešení, technologie a rentability provádění apod. – to vše také ve vztahu nejen k technickým nárokům, ale i k časové a finanční náročnosti stavby; uvede případné neshody a zajistí jejich projednání s objednatelem (u veřejných zakázek v rámci požadování vysvětlení k zadávací dokumentaci);
- předběžný časový plán, který by měl vycházet ze ZOV (a základních údajů pro připravovaný POV), při jeho sestavení nutno proto přihlédnout mj. též k technickým možnostem výstavby a její organizace (včetně řešení zařízení staveniště), ke kapacitním možnostem zhotovitele, resp. uvažovaných podzhotovitelů, možnostem nasazení mechanismů, náročnosti technologické přípravy apod.; ze základního časového harmonogramu vyjde nabízená doba plnění (není-li čas plnění objednatelem pevně zadán), časový harmonogram může být podle požadavku zákazníka také součástí nabídky;
- předběžnou výrobní kalkulaci, včetně předběžného ekonomického a finančního plánu zakázky – slouží pro zpracování nabídkové ceny; vychází zejména z projektové dokumentace předložené objednatelem, soupisu provedených stavebních prací, dodávek a služeb (výkazu výměr) – je-li objednatelem předán, z možností řešení zařízení staveniště a POV a z dalších podmínek objednatele (např. požadavek na záruční dobu, splatnost faktur, spolupůsobení, resp. zajišťování některých činností objednatelem atd.); předběžný ekonomický a finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady, obvykle za základního předpokladu, že výnosy musí pokrývat náklady (včetně nákladů výrobní a správní režie) a vytvořit přiměřený zisk (o jeho výši rozhodne obvykle vedení podniku či příslušného útvaru podniku zhotovitele);
- zásady řešení zařízení staveniště a POV (s výše uvedenou vazbou na časový plán a předběžnou výrobní kalkulaci, resp. předběžný ekonomický a finanční plán zakázky).
Autorizovaná osoba při tomto svém spolupůsobení dbá na hájení zájmů podniku i zájmů veřejných (v souladu s příslušnými právními předpisy).
5.2.3 Zakázky financované ze soukromých zdrojů
Aktivní obchodní činnost podniku a jeho dobré jméno a postavení na trhu je základním předpokladem dosahování příznivých hospodářských výsledků. Bez vybudování obchodních kontaktů, aktivního marketinku, účasti v soutěžích i osobních kontaktů nelze zakázky získávat.
Kontakt mezi podnikem (zhotovitelem) a zákazníkem začíná zpravidla okamžikem doručení poptávky, resp. podnětu k zahájení smluvních jednání. Následuje řada činností (v mnohém se zapojením autorizované osoby), na jejichž konci by mělo být realizované dílo a spokojenost účastníků výstavby.
Poptávka
Obvyklým základem je poptávka zákazníka, za kterou lze považovat (kromě oficiálních dokumentů doložených dokladovou částí) i libovolný ústní či písemný projev (dopis, elektronická pošta, fax) či jakýkoliv podnět, který může vést k budoucímu získání zakázky. Zdrojem potřebných informací je mj. i stabilní kontakt s potenciálními zákazníky, odezvy na marketing podniku, sledování tisku, vyhlášení obchodních soutěží, údaje z příslušných veřejných informačních systémů apod.
Možnosti budoucích zakázek podniku eviduje např. prostřednictvím počítačové databáze o potenciálních zákaznících (budoucích i minulých), o všech projevech zájmu o provádění stavby resp. stavebních prací, a to zájmů již existujících a vyjádřených nebo i předpokládaných v budoucnosti (např. vědomosti o projektové přípravě staveb v daném oboru, lokalitě, či u příslušného investora, které jsou ve sféře zájmu podniku) a důsledně podchycuje veškeré podněty v tomto směru.
Pracovník podniku, který se dozví o jakémkoli projevu zákazníka, který by mohl obsahovat poptávku či generovat zakázku, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat vedení podniku, resp. příslušný obchodní či marketingový útvar.
Poptávku, resp. objednávku došlou různými druhy spojení (pošta, e-mail, fax), je povinen pověřený pracovník podniku zajišťující spisovou službu předat neprodleně podle spisového řádu příslušnému útvaru či vedení podniku. Vedení podniku (obvykle na podnět obchodního či marketingového útvaru) nebo příslušný útvar podniku v rámci své kompetence určí další postup. Je-li rozhodnuto, že o zakázku má podnik zájem, je určena osoba (resp. útvar) pověřená dalším jednáním se zákazníkem. Je vhodné, aby byla již v této fázi stanovena konkrétní autorizovaná osoba, která se bude na přípravě nabídky a smluvních jednáních podílet.
Uzavření smluvních vztahů
Pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou) vede postupnou přípravu zakázky (u složitějších zakázek a větších firem obvykle vede tým pracovníků, kteří se podílejí na přípravě k získání zakázky). Podle občanského zákoníku může pro uzavření smlouvy postačovat ústní akceptace nabídky, resp. její odsouhlasení méně formalizovanou cestou (typicky e-mail), přičemž s ohledem na § 430 NOZ může za podnikatele jednat jakákoliv osoba, u níž je to s ohledem na její funkční zařazení obvyklé. V průběhu vyjednávání je třeba dávat velký pozor, aby určitá komunikace nebyla druhou stranou vykládána jako přijetí nabídky (pro tento účel se využívají např. různé doložky v e-mailech apod.).
Vstupní jednání se zákazníkem má za cíl:
- ujasnit jeho představu o budoucí zakázce – cílové řešení;
- prověřit základní rozsah zakázky;
- prověřit rozhodující podklady, umožňující provedení zakázky (dokumentace, povolení stavby, majetkoprávní záležitosti apod.);
- ujasnit časové představy a možnosti realizace díla;
- upřesnit představu o kapacitních možnostech realizace zakázky;
- konzultovat základní cenové představy zákazníka (včetně jeho finančních zdrojů);
- u neznámého zákazníka ověřit jeho důvěryhodnost (osobním stykem či z jiných zdrojů).
Vedení podnikatele (resp. kompetentní vedoucí pracovník) na základě vstupního jednání rozhodne:
- o zájmu o zakázku, resp. dá pokyn k pokračování jednání se zákazníkem (za případně předběžně stanovených podmínek);
- o předpokládané výši (limitu) předložené nabídkové ceny;
- o předpokládané době plnění zakázky;
- o zásadách obchodních podmínek pro zpracování smlouvy o dílo;
- o autorizované osobě, která se bude podílet na přípravě a realizaci zakázky.
Po rozhodnutí o potvrzení zájmu pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou – kap. 5.2.2):
- upřesní rozsah zakázky a stanoví postup práce;
- ověří předané podklady, resp. vyžádá jejich upřesnění či doplnění;
- na základě kapacitních možností vlastního podniku ověří věcné a cenové možnosti případných poddodávek;
- zajistí zpracování podkladů pro předložení návrhu na provedení zakázky (nabídky) z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (není-li jednoznačně zákazníkem stanoveno) a dalších podmínek provádění zakázky, včetně návrhu smluvních podmínek;
- případně podle organizační struktury podniku pověří dalším zajištěním přípravy zakázky příslušného pracovníka;
- zpracované podklady spolu s návrhem smluvních podmínek projedná se zákazníkem; v případě dosažení shody dohodnou smluvní strany vypracování návrhu smlouvy či použití příslušných všeobecných obchodních podmínek; zkušenější zákazníci obvykle předkládají návrh smlouvy sami, menší investoři či soukromé osoby nechávají vypracovat návrh smlouvy zhotoviteli – podle toho se odvíjí další postup.
Varianta I – návrh smlouvy předkládá zhotovitel:
Pověřený pracovník podniku:
- ve spolupráci s AO (a obvykle v součinnosti s právníkem společnosti) zpracuje návrh smlouvy o dílo;
- návrh smlouvy projedná (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti – pokud se přímo nepodílel na zpracování návrhu smlouvy) a po jeho odsouhlasení jej předá pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám);
- před uzavřením smlouvy v případě potřeby a kapacitních možností podniku projedná zajištění rozhodujících poddodávek – kooperací, nutných z hlediska zajištění kvalitního odborného zpracování zakázky – při zajištění určité důvěrnosti v této fázi sjednávání zakázky;
- smlouvu o dílo po podepsání ze strany podniku předkládá při osobním jednání nebo zasílá k podpisu zákazníkovi; pokud není smlouva zákazníkem podepsána přímo při osobním jednání (což je málo obvyklé), je nezbytné uvést v návrhu smlouvy lhůtu jeho platnosti (do kdy je navrhovatel svým návrhem vázán);
- u smluv o dílo se v souladu s obecně platnými právními předpisy návrh smlouvy předkládá druhé smluvní straně; podle § 1740 odst. 3 NOZ je akceptací i odpověď s dodatkem či odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, avšak navrhovatel je může bez zbytečného odkladu odmítnout; tuto možnost je možné v nabídce také vyloučit, pak platí, že změny a odchylky se považují za novou nabídku (protinávrh).
Varianta II – návrh smlouvy předkládá zákazník (objednatel):
Pověřený pracovník podniku:
- návrh smlouvy předložený objednatelem projedná s AO a (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti); po jeho odsouhlasení jej předá pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám) a zašle příslušný počet vyhotovení oboustranně podepsané smlouvy objednateli; je zcela nezbytné (zejména u smluv na veřejné zakázky, které předkládá zpravidla zadavatel jako součást zadávací dokumentace a které nelze vyjednáváním měnit, či v případě jednání se silnější stranou, např. velkým developerem), provést tzv. risk management smlouvy, tj. ověřit si, že se podnik zavazuje k plněním, který je reálně schopen splnit, a naopak, že mu nehrozí sankce, které by mohly být v krajním případě až likvidační (např. nepřiměřená výše smluvních pokut);
- v případě akceptace s dodatkem či odchylkou či předložení protinávrhů platí poslední odrážka Varianty I.
Po uzavření smlouvy s objednatelem (podle Varianty I nebo II):
- se originál smlouvy zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv; kopie je předána zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (obvykle AO), spolu s výrobním příkazem;
- pověřený pracovník podniku (podle vnitřního organizačního předpisu) uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.
Nabídkové řízení
Jestliže je získání zakázky zákazníkem podmíněno předložením nabídky (buď v rámci přímého obchodního jednání, nebo v rámci výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem), je postup následující:
- Přímé zpracování nabídky na zhotovení stavby nebo její části:
Platí obdobný postup, popsaný v části této kapitoly, týkající se uzavření smlouvy, s tím, že po vstupním ověření a rozhodnutí o účasti v nabídkovém řízení pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou – kap. 5.2.2):
- ověří předané podklady, v případě jejich nedostatečnosti projedná se zákazníkem jejich doplnění, resp. upřesnění;
- zajistí v rámci podniku zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (není-li jednoznačně zákazníkem stanoveno) a dalších podmínek provádění zakázky;
- v případě potřeby a kapacitních možností podniku projedná zajištění rozhodujících poddodávek – kooperací, nutných z hlediska zajištění kvalitního odborného zpracování zakázky; pokud to zákazník vyžaduje, uvede požadované údaje o kooperacích v nabídce;
- zajistí zpracování nabídky v rozsahu podle požadavků zákazníka (obvykle včetně návrhu smlouvy o dílo – za případné součinnosti právníka);
- nabídku projedná (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti – pokud se nepodílel na její přípravě) a po jejím odsouhlasení předá nabídku (včetně návrhu smlouvy, je-li vyžadován) pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám);
- nabídku předá zákazníkovi; podle jím stanovených pravidel se účastní případného projednání nabídky;
- je-li nabídka shledána přijatelnou (zhotovitel je vybrán k realizaci zakázky), je buď podepsán návrh smlouvy předložený současně s nabídkou, resp. upravený na základě projednání nabídky, nebo jedna ze smluvních stran (podle dohody) předloží druhé smluvní straně návrh smlouvy, zpracovaný v souladu s přijatými podmínkami stanovenými v nabídce; druhá smluvní strana pak (po případném projednání a odsouhlasení jí navržených změn) návrh smlouvy podepíše a zašle jej protistraně, čímž je kontrakt uzavřen;
- v případě předložení protinávrhů platí poslední bod Varianty I, uvedený v předchozí části této kapitoly, pojednávající o uzavření smluvních vztahů;
- po uzavření se originál smlouvy zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
- po uzavření smlouvy s objednatelem (podle vnitřního organizačního předpisu) uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.
b) Zpracování nabídky na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku soukromým zadavatelem
Nabídkové řízení v případě vyhlášení veřejné obchodní soutěže o nejvhodnější nabídku podle § 1772 a násl. NOZ probíhá podle podmínek vyhlašovatele. Ten je může adresovat:
- v rámci výzvy více zájemcům;
- jako veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku.
Nabídkové řízení probíhá podle soutěžních podmínek předaných vypisovatelem (vyhlašovatelem). Po vyzvednutí (obdržení materiálů a podkladů soutěže) a po jejich prostudování je (obvykle na poradě vedení podniku) projednán názor na zpracování nabídky. Pokud vedení rozhodne o účasti v soutěži, je nabídka zpracována obdobným postupem, jako u nabídkového řízení pod bodem a). Zpracování nabídky může být požadováno ve dvou částech: technické a ekonomické.
Technické a ekonomické podklady jsou projednány a odsouhlaseny na poradě vedení podniku (nebo podle vnitřního organizačního předpisu podniku příslušným vedoucím manažerem podniku) a na základě tohoto rozhodnutí je stanoven definitivní návrh nabídkové ceny.
Výsledná nabídka je následně zkompletována do podoby, rozsahu a obsahu požadovaného vyhlašovatelem (včetně příloh), např.:
- krycí list nabídky (jeho skladba musí odpovídat podmínkám soutěže);
- návrh smlouvy;
- doklad prokazující živnostenské oprávnění pro příslušný obor podnikání;
- kopie platného výpisu z obchodního rejstříku (pokud je v něm navrhovatel zapsán);
- doklad prokazující osvědčení o autorizaci osoby pověřené řízením stavby;
- doklady o splnění případně požadovaných kvalifikačních předpokladů;
- kopie informačního materiálu podniku;
- soubor referencí o obdobných zakázkách z informační databáze podniku;
- další přílohy podle požadavků vyhlašovatele;
- doklady o zajištění, popř. finančních podmínek soutěže (jistina, poplatky apod.).
Zkompletovaná nabídka je předložena k projednání vedení podniku a podepíše ji statutární orgán podniku (nebo jím písemně pověřená osoba, nebo osoba oprávněná na základě vnitřních předpisů). Podepsaná nabídka je předána vyhlašovateli v termínu podle podmínek soutěže.
5.2.4 Specifika zadávání veřejných zakázek
Průřez zákonnými ustanoveními ve vztahu k podávání nabídky
V případě zadávání veřejných zakázek je postup stanoven ZZVZ. Podle tohoto zákona se zadávají veřejné zakázky nadlimitní (limit je stanoven v nařízení vlády č. 172/2016 Sb., u stavebních prací s předpokládanou hodnotou bez DPH od 142 668 000 Kč), a podlimitní (u stavebních prací bez DPH nad 6 mil. Kč, ale méně než 142 668 000 Kč – limity jsou platné do 31. 12. 2017). Veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou menší nebo rovnou 6 mil. Kč bez DPH jsou veřejnými zakázkami malého rozsahu, které zadavatel není povinen zadávat podle ZZVZ, zadavatel je však povinen při jejich zadávání podle § 31 dodržet obecné zásady zadávacího postupu, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.
Zákon rozlišuje 9 druhů zadávacích řízení, z nich jsou pro zadávání stavebních prací využitelné zejména:
- zjednodušené podlimitní řízení (podmínky použití § 52, postup § 53 – u podlimitních veřejných zakázek na stavební práce může být použito, pokud jejich předpokládaná hodnota není větší než 50 mil. Kč);
- otevřené řízení (§ 57);
- užší řízení (§ 58) a jednací řízení s uveřejněním (podmínky použití § 60, resp. pro podlimitní veřejné zakázky § 52, postup § 61 a 62).
výjimečně též:
- jednací řízení bez uveřejnění (podmínky použití § 63 až 66, postup § 67);
- soutěžní dialog (podmínky použití § 68 odst. 1, postup § 68 odst. 2 a § 69).
Další 3 druhy zadávacích řízení, tj. zjednodušený režim, řízení o inovačním partnerství a koncesní řízení, nepřipadají kvůli podmínkám použití či z povahy věci v úvahu.
Zahájení zadávacího řízení se liší podle druhu zadávacího řízení:
- buď je zveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek – přístupný na internetových stránkách www.vestnikverejnychzakazek.cz (v případě otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním – až na výjimky – a u soutěžního dialogu) a u nadlimitních veřejných zakázek též v Úředním věstníku EU (v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním lze za podmínek § 58 odst. 5 zahájit zadávací řízení rovněž pomocí předběžného oznámení);
- je zveřejněna výzva k podání nabídek na profilu zadavatele (v případě zjednodušeného podlimitního řízení);
- provede zadavatel přímou výzvu k jednání či podání nabídky jednomu nebo více zájemcům, nebo s nimi zahájí jednání (při použití jednacího řízení bez uveřejnění).
Podle toho musí příslušný pracovník zhotovitele (zájemce o veřejnou zakázku) sledovat příslušné informační zdroje.
Podkladem pro podání nabídky jsou zadávací podmínky (§ 28 odst. 1 písm. a)), vyjádřené ve formě zadávací dokumentace (§ 28 odst. 1 písm. b)), jež sestává zejména z oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, vlastní zadávací dokumentace (dokumentů uveřejňovaných podle § 98 na profilu zadavatele) a výzev podle přílohy č. 6 ZZVZ.
ZZVZ již neobsahuje svodně obsah zadávací dokumentace, lze jej však dovodit z jednotlivých ustanovení zákona – u veřejných zakázek na stavební práce zadávací dokumentace obsahuje zpravidla alespoň:
- požadavky na kvalifikaci;
- obchodní podmínky;
- technické podmínky;
- požadavky na varianty (jsou-li připuštěny);
- podmínky průběhu zadávacího řízení;
- pravidla pro hodnocení nabídek (požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny a uvedení dalších hodnoticích kritérií, způsob hodnocení nabídek);
- formu a způsob podání nabídek (v listinné či elektronické podobě);
- doporučený způsob zpracování nabídky;
- další podmínky pro uzavření smlouvy podle § 104 (např. předložení bankovní záruky za řádné plnění);
- dokumentaci pro zadání stavebních prací stanovenou prováděcím právním předpisem (vyhláškou č. 169/2016 Sb.), v rozsahu projektové dokumentace pro provádění stavby;
- soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb., zpracovaný v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací.
Poznámka:
Poslední dva body obsahu zadávací dokumentace platí pro veřejné zakázky na stavební práce, jejichž součástí není zpracování příslušné části projektové dokumentace stavby. Na tento případ se vztahují postupy uvedené v následujícím textu této části publikace.
V případě veřejných zakázek na stavební práce, jejichž součástí je i projektová činnost (zakázky typu Design/Build), může být projektová dokumentace stavby a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr zcela nebo částečně nahrazeny technickými podmínkami, vyjádřenými formou požadavků zadavatele na výkon nebo funkci předmětného díla. V tomto případě bývá součástí nabídky i tzv. „předběžný návrh“ dodavatele, na němž je jeho nabídka postavena a který prokazuje splnění požadavků zadavatele na výkon nebo funkci podle zadávací dokumentace.
Technické podmínky jsou podle § 89 ZZVZ požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím:
a) parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny;
b) odkazu na normy nebo technické dokumenty, a to v pořadí nejprve norem evropských či mezinárodních a teprve při jejich neexistenci norem českých (§ 90 ZZVZ);
c) odkazu na štítky.
Dodavatel může po zadavateli požadovat písemně vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98. Jestliže je to pro plnění veřejné zakázky (zpracování nabídky) vhodné, umožní zadavatel dodavatelům prohlídku místa plnění (u stavebních zakázek to přichází v úvahu často).
Předpokladem oznámení o výběru dodavatele a uzavření smlouvy je splnění podmínek účasti (§ 37), jimiž jsou podmínky kvalifikace (základní způsobilost, profesní způsobilost, ekonomická kvalifikace a technická kvalifikace), technické podmínky, smluvní podmínky a případně další zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky. Zadavatel je podle § 39 odst. 4 oprávněn „otočit“ pořadí posouzení a hodnocení, provést nejprve hodnocení nabídek a teprve následně posouzení splnění podmínek účasti pouze u vybraného dodavatele (účastníka prvního v pořadí); u ostatních nabídek posouzení splnění podmínek účasti nemusí provádět.
Splnění základní způsobilosti a profesní způsobilosti (v rozsahu, v jakém pokrývají požadavky zadavatele) může dodavatel prokázat výpisem ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (který vede MMR). Splnění kvalifikačních předpokladů lze prokázat rovněž certifikátem, vydaným akreditovanou osobou v rámci Systému certifikovaných dodavatelů. Certifikát nahrazuje splnění kvalifikace v rozsahu a míře v něm uvedeném (zahrnuje v podstatě všechny druhy kvalifikačních předpokladů). Správcem Systému certifikovaných stavebních dodavatelů (schváleného MMR) je Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR.
Vedení podniku (s přihlédnutím k počtu a nákladnosti podávaných nabídek a předpokládaných vzniklých úspor) rozhodne, zda zhotovitel požádá o zápis do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, nebo zajistí vydání certifikátu v rámci Systému certifikovaných stavebních dodavatelů.
Nabídky podávají jednotliví potenciální dodavatelé v průběhu lhůty pro podání nabídek v listinné nebo elektronické podobě v souladu s požadavky, uvedenými v zadávací dokumentaci. Listinné nabídky jsou u organizačních složek ČR připuštěny do 17. 4. 2017, u ostatních zadavatelů do 17. 10. 2018; po těchto datech bude možné jen elektronické podání nabídek prostřednictvím elektronického nástroje podle § 213 (uvedené neplatí pro veřejné zakázky malého rozsahu).
ZZVZ již nedefinuje minimální požadavek na obsah nabídky. Jejím obsahem musí proto nově být pouze to, co zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci (§ 28 odst. 1 písm. f)). Logicky musí nabídka obsahovat identifikační údaje účastníka a jako právní jednání musí být podepsána. Není již například nezbytné (pokud tak zadavatel nebude výslovně vyžadovat), aby součástí nabídky byl podepsaný návrh smlouvy; pokud zadavatel stanoví závazný vzor smluvních podmínek v zadávací dokumentaci, nemusí vyžadovat jeho replikování účastníky v nabídce. Zcela v takovém případě postačí, pokud zadávací dokumentace stanoví, že smlouva bude podepsána na základě stanoveného vzoru po doplnění identifikačních údajů, nabídkové ceny a případně dalších hodnoticích kritérií.
Obvykle obsahují nabídky na veřejné zakázky na stavební práce, zhotovované podle projektové dokumentace objednatele, minimálně tyto části:
1 Obsah
2 Krycí list
3 Doklady k prokázání kvalifikace (neprokazuje-li se jindy, např. v užším řízení)
4 Návrh smlouvy o dílo, pokud jej zadavatel vyžaduje (viz výše)
5 Oceněný soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr
6 Popis variant technického řešení (jsou-li varianty připuštěny)
7 Další údaje a dokumenty (podle konkrétních podmínek zadávacího řízení stanovených zadavatelem)
Obecně není zadavatel oprávněn po podání nabídky v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, otevřeného řízení nebo užšího řízení s účastníky jednat.
Podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním byly novým ZZVZ významně liberalizovány. Může být využito bez podmínek při zadávání podlimitních veřejných zakázek (v tzv. podlimitním režimu) a pro sektorové veřejné zakázky. V případě nadlimitních veřejných zakázek (v tzv. nadlimitním režimu) je možné mj. tehdy, pokud je předmětem nabídky návrh či inovativní řešení. Změněn byl také postup v tomto druhu řízení – nejprve se jedná o nezávazných předběžných nabídkách, teprve následně se podává finální nabídka. Využití jednacího řízení s uveřejněním lze při zadávání projektových služeb doporučit – zadavatel může v jednání např. ověřovat zkušenosti členů týmu pro plnění veřejné zakázky, pokud bude toto kritérium hodnocení využito.
Postup jednání v jednacím řízení bez uveřejnění není zákonem výslovně upraven (musí být dodrženy základní podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení).
V rámci posuzování splnění podmínek účasti může hodnoticí komise v případě nejasností požádat uchazeče o objasnění nebo doplnění údajů a dokladů v nabídce. Doklady k prokázání kvalifikace lze doplňovat bez omezení, zbylé části nabídky mohou být doplněny, pokud doplnění nemá vliv na hodnoticí kritéria, a nesmí být měněny. Obsahuje-li nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si hodnoticí komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění (§ 113).
Zadavatel rozhodne o výběru dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a dále postupuje k uzavření smlouvy postupem podle § 122 a násl. (vybraný dodavatel je mj. povinen doložit originály či úředně ověřené kopie dokladů ke kvalifikaci a pokud je právnickou osobou, tzv. skutečného majitele podle zákona č. 253/2008 Sb.).
Konkrétní postupy
Také u zakázek financovaných z veřejných zdrojů (veřejných zakázek) je žádoucí, aby příslušná autorizovaná osoba podniku pro potenciální budoucí zakázku (stavbu) byla určena vedením podniku již v počáteční fázi tak, by se aktivně spolupodílela na zpracování podkladů pro podání nabídky jakožto odborník a odpovědná osoba za průběh provádění stavby. Její jmenování již ve fázi nabídky je nezbytné i proto, že součástí prokazování kvalifikace je mj. doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele (osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje) a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob odpovědných za provádění stavebních prací.
Autorizovaná osoba (stavbyvedoucí, v určitých případech i projektant) spolupracuje s pověřenými pracovníky, kteří zpracovávají nabídku, obdobně jako v případech uvedených v kap. 5.2.3, a to zejména při:
- analýze a prověření zadávací dokumentace (zadávacích podmínek); v případě nejasností, zjištěných závad a neshod musí dát podnět k vyžádání vysvětlení zadávací dokumentace; AO by se měla též zúčastnit prohlídky místa plnění;
- tvorbě nabídkové ceny (na základě předběžné výrobní kalkulace), vycházející zejména z projektové dokumentace předložené objednatelem, soupisu stavebních prací, dodávek a služeb (s výkazem výměr), možností řešení zařízení staveniště a POV a dalších dokumentů stanovených zadavatelem;
- sestavení harmonogramu prací (je-li vyžadován) a stanovení nabídnutého termínu plnění; přitom nutno vycházet zejména ze ZOV (a základních údajů pro připravované POV) a přihlédnout mj. k technickým možnostem výstavby a její organizace (včetně řešení zařízení staveniště), ke kapacitním možnostem zhotovitele, resp. uvažovaných podzhotovitelů, možnostem nasazení mechanismů, náročnosti technologické přípravy apod.;
- zpracování nabídnutého technického řešení (ve spolupráci s AO – projektantem); to platí především v případě, kdy zadavatel připustil varianty nabídky a stanovil pro ně příslušné podmínky, nebo v případě zadání stavby (včetně zpracování projektové dokumentace) na základě technických podmínek, vyjádřených formou požadavků na výkon nebo funkci díla.
V prvotní fázi probíhá v podniku zhotovitele proces vyhledávání vhodných veřejných zakázek. Při něm pracovník obchodního útvaru, resp. útvaru pověřeného nabídkovou činností:
- průběžně sleduje příslušné informační zdroje o uveřejňování výzev k veřejným zakázkám a předkládá vedení podniku vstupní podklady vypsaných zakázek od příslušných zadavatelů k rozhodnutí, zda se zadávacího řízení zúčastnit a započít příslušné kroky k předložení nabídky – v této fázi bude zároveň určena autorizovaná osoba, která bude na zpracování nabídky spolupracovat (údaje o ní budou součástí doložení kvalifikačních předpokladů);
- v případě kladného rozhodnutí připraví doklady, které prokazují splnění požadované kvalifikace; tyto doklady (podle druhu zadávacího řízení) předloží zadavateli v požadované lhůtě spolu se žádostí o účast v zadávacím řízení (u dvoukolových řízení), nebo budou připraveny jako příloha nabídky.
V dalším platí obdobný postup, popsaný v kap. 5.2.3 s tím, že pracovník obchodního útvaru podniku (ve vyznačených případech ve spolupráci s autorizovanou osobou a ostatními členy týmu), který je pověřen přípravou nabídky:
- ověří (ve spolupráci s AO) předané zadávací podklady (zejména projektovou dokumentaci, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, požadavky na kvalifikaci aj.), v případě jejich nedostatečnosti či nejasností vyžádá (v zákonné lhůtě podle § 98 odst. 1 ZZVZ) vysvětlení zadávací dokumentace;
- spolu s AO se zúčastní prohlídky místa plnění;
- zajistí (ve spolupráci s AO) zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny (oceněný výkaz výměr), termínu (včetně případného harmonogramu dílčího plnění), případně technického řešení (jsou-li zadavatelem připuštěny varianty, resp. je-li předložení technického řešení požadováno), návrhu smlouvy o dílo a dalších dokladů, údajů a ukazatelů v souladu s požadavky zadavatele;
- vznikne-li na základě analýzy vlastních kapacitních možností potřeba využití subdodavatelů, předjedná s nimi (ve spolupráci s AO) potřebnou spolupráci, tj. rozsah jejich prací, požadované termíny apod. (včetně dokladu o autorizaci těchto subdodavatelů, bude-li to pro plnění zajišťované části veřejné zakázky nutné); jestliže bude využíváno subdodavatelů k prokazování kvalifikace, zajistí od nich příslušné doklady včetně dokumentů požadovaných v tomto případě zákonem (subdodavatelská smlouva či písemný závazek poddodavatele a další doklady – § 83 ZZVZ); bude-li zadavatel jako součást nabídky vyžadovat informace o uvažovaných subdodavatelích s určením jejich podílu na plnění veřejné zakázky, zajistí potřebné doklady (jejich seznam, identifikační údaje, obsahové a finanční vymezení podílu prací, případně další podklady oprávněně vyžadované zadavatelem); v případě využití subdodavatelů nutno připomenout novou zákonnou povinnost dodavatele, a to předložit zadavateli podle § 105 odst. 3 ZZVZ identifikační údaje poddodavatelů, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o výběru dodavatele, pokud jsou mu známi, jinak před zahájením plnění veřejné zakázky příslušným poddodavatelem (povinnost lze splnit zápisem do stavebního deníku);
- zajistí u příslušného útvaru podniku poskytnutí jistoty (§ 41 ZZVZ) – je-li zadavatelem požadována;
- zajistí a zkoordinuje konečné zpracování nabídky, včetně příslušných doprovodných dokumentů a dokladů podle zadávacích podmínek zadavatele;
- projedná a odsouhlasí obsah nabídky s příslušnými útvary podniku, které budou potenciální zakázku provádět, resp. na ní spolupracovat, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti);
- interně projednanou a odsouhlasenou nabídku zkompletuje, tj. opatří ji všemi doklady, které nabídku tvoří, resp. jsou její součástí (ve stanovených případech včetně dokladů prokazujících splnění požadované kvalifikace), a to v rozsahu podle ZZVZ a požadavků zadavatele, a předloží ji k podpisu statutárnímu zástupci podniku (resp. pracovníkovi výslovně písemně statutárním orgánem podniku zmocněnému k podpisu nabídky, či jiné osobě oprávněné podle interních předpisů); nabídka musí být, jako právní jednání (právní úkon) podepsána; požadavek na podpis smlouvy již není stanoven, ale může vyplývat z požadavku zadavatele v zadávací dokumentaci; z povahy věci je vhodné podepsat také nejrůznější (čestná) prohlášení;
- nabídku předloží stanoveným způsobem zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek a zúčastní se otevírání obálek;
- ve spolupráci s AO, resp. s pověřeným pracovníkem podniku zajistí podání případného vysvětlení nabídky, v relevantním případě zajistí předložení zadavateli zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny;
- bude-li zakázka zadávána formou jednacího řízení s uveřejněním, zajistí (spolu s příslušnými odpovědnými pracovníky, resp. s AO) účast na zadavatelem organizovaných jednáních o předběžných nabídkách;
- bude-li nabídka vybrána jako nejvýhodnější, zabezpečí potřebnou součinnost k uzavření smlouvy, zejména předložení originálů či úředně ověřených dokladů ke kvalifikaci a dokladů o skutečném majiteli v návaznosti na výzvu podle § 122 odst. 3 ZZVZ;
- nebyla-li nabídka vybrána jako nejvýhodnější (nebo byl-li zhotovitel jako uchazeč vyloučen ze zadávacího řízení) a jeví se, že zadavatel použil nesprávných postupů, či porušil zákon, předloží k projednání vedení podniku možnost případného použití příslušných zákonných opravných prostředků (podání námitek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) a v případě rozhodnutí o jejich využití zajistí (obvykle spolu s právníkem podniku) příslušné úkony;
- po uzavření smlouvy se originál zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací veřejné zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
- po uzavření smlouvy se zadavatelem uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.
6 VYUŽITÍ OBCHODNÍCH PODMÍNEK A SMLUVNÍCH VZORŮ
6.1 OBCHODNÍ PODMÍNKY
Smluvní praxe dříve vycházela z dlouholeté tradice i zvyklostí minulých desetiletí v ČR, kdy výstavba byla přímo řízena státem cestou závazných právních předpisů. V současné době se praxe výstavby v ČR postupně vyvíjí k úrovni, se kterou se setkáváme ve styku se zahraničními subjekty, tj. k úrovni, která postupně odpovídá vyspělému tržnímu prostředí a prostředí vnitřního trhu EU. Právní předpisy se ve vztahu k výstavbě omezují především na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a na uplatnění některých základních principů (např. v závazkovém právu na ochranu volnosti v přijímání závazků a poctivosti v obchodním styku).
Dřívější podrobné právní předpisy jsou nahrazovány doporučenými standardy (obchodní podmínky, doporučené standardy metodické a doporučené standardy technické) a profesními kodexy (pravidly chování – etickými řády aj.).
V posledních letech se v obchodně závazkových vztazích stále častěji využívá institut obchodních podmínek. To platí i pro kontrakty při přípravě nebo provádění staveb. Obchodní podmínky jsou vydávány v souladu s § 1751 NOZ, který v odst. 1 větě první stanoví, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle odstavce 1 věty druhé pak platí, že odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek. Podle odst. 3 lze mezi podnikateli určit část obsahu smlouvy i pouhým odkazem na obchodní podmínky, vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.
Zákon tedy rozlišuje:
- obchodní podmínky, např. obchodní podmínky určitého podniku – využívají je někteří zadavatelé a velké stavební podniky;
- obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi (veřejně publikované; ve smluvním styku mezi podnikateli je možné na ně jen odkázat, jinak musí být přiloženy).
Strany mohou odkázat na obchodní podmínky jako na celek, nebo na jejich část, s možností vyloučit platnost určitých ustanovení textu obchodních podmínek, nebo se od nich výslovnou dohodou ve smlouvě odchýlit – sjednat si něco jiného. Odchylná úprava určitých bodů obchodních podmínek se provádí buď formou tzv. „zvláštních obchodních podmínek“ (smluvní dokumenty pak tvoří: krátký text smlouvy, všeobecné obchodní podmínky a zvláštní obchodní podmínky), nebo přímým uvedením odchylného, doplněného nebo vypuštěného znění příslušného ustanovení ve smlouvě.
Je třeba zdůraznit, že na použití příslušných obchodních podmínek se musí smluvní strany dohodnout a jejich použití v běžných vztazích dvou soukromých subjektů nelze vynucovat. Jiná situace je v případě veřejných zakázek, u nichž obchodní podmínky stanoví zadavatel, a stávají se součástí zadávací dokumentace stavby. Při podání nabídky se od těchto obchodních podmínek v podstatě nelze odchýlit (s výjimkou jednání v jednacím řízení s uveřejněním, pokud zadavatel jednání o návrhu smlouvy připustí).
6.1.1 Obchodní podmínky při přípravě staveb
Z dokumentů používaných mezinárodními organizacemi lze využít mj. vzorové smlouvy vydané FIDIC:
- Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb, 3. vydání, 1998. (Smlouva. Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Přílohy A, B a C – Bílá kniha) (angl.: Client/Consultant Model Services Agreement, 3rd edition 1998. Agreement, General Conditions, Particular Conditions, Appendices A, B and C – The White Book).
Jedná se o vzorovou smlouvu např. na vypracování projektové dokumentace stavby nebo poskytnutí jiných služeb (inženýrské činnosti ve výstavbě, technické asistence, supervize apod.). Tento dokument je doplněn dvěma dalšími, a to vzorovou smlouvou mezi konzultantem a jeho subkonzultantem a vzorovou smlouvou pro uzavření sdružení (JV) na zhotovení projektových prací nebo poskytnutí služeb.
- Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb, 4. vydání, 2006. (Smlouva. Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Přílohy A, B a C – Bílá kniha) (angl.: Client/Consultant Model Services Agreement, 4rd edition 2006. Agreement, General Conditions, Particular Conditions, Appendices A, B and C – The White Book).
Aktualizovaná verze s dílčími úpravami.
V ČR jsou pro obor pozemních komunikací užívány Obchodní podmínky pro poskytování konzultačních služeb pro stavby pozemních komunikací (Všeobecné obchodní podmínky. Zvláštní obchodní podmínky. Přílohy A, B, C. Vzor smlouvy), MD-OPK, č.j. 11/2015-120-TN/2 ze dne 5. 2. 2015, s účinností od 6. února 2015, se současným zrušením Obchodních podmínek pro poskytování konzultačních služeb pro stavby PK, schválených MD-OI, č.j. 321/08-910-IPK/1 ze dne 9. 4. 2008.
6.1.2 Obchodní podmínky při provádění staveb
Postupně se též v ČR prosazuje používání obchodních podmínek FIDIC, a to zejména:
- Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel, 1. vydání, 1999 (Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek, vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Červená kniha).
(angl.: Conditions of Contract for Construction, 1st edition 1999. For Building and Engineering Works designed by the Employer. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Red Book).
Jde o nejběžnější případ zajišťování projektů, kdy investor (stavebník) v samostatném kroku zajistí fázi projektové a inženýrské přípravy díla a na základě jím připravené zadávací dokumentace vyhlašuje výběrové řízení na zhotovení stavby – jedná se o tzv. měřený kontrakt.
- Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel – MDB harmonizované vydání, 2005 (Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Vzorové formuláře – Červená kniha – harmonizovaná verze).
(angl.: Conditions of Contract for Construction, MDB Harmonised Edition 2005. For Building and Engineering Works designed by the Employer. General Conditions, Particular Conditions, Sample Forms – The Red Book – MDB Harmonised Edition 2005).
Jedná se o Červenou knihu doplněnou o určitá ustanovení, která vyplynula z požadavků a projednání standardních obchodních podmínek s 9 mezinárodními financujícími institucemi (bankami). Tyto obchodní podmínky mohou být použity výlučně pro projekty, které tyto banky spolufinancují. Aktualizované verze zveřejněny v roce 2006 a 2010.
- Obchodní podmínky pro dodávky a stavby, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel, 1. vydání, 1999 (pro elektrická a strojní vybavení a pro stavební a inženýrské práce, jejichž projektovou přípravu zajišťuje zhotovitel. Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu zvláštních podmínek. Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Žlutá kniha).
(angl.: Conditions of Contract for Plant & Design-Build, 1st edition 1999. For Electrical & Mechanical Plant & for Building & Engineering Works Designed by the Contractor. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Yellow Book).
Jsou použitelné pro případy, kdy na základě vyhlášených „požadavků objednatele“ zhotovitel nabízí dodání stavby, včetně vypracování a dodání projektové dokumentace. Rozhodujícím kritériem je, aby dílo po svém zhotovení a odstranění případných vad splňovalo svůj předem definovaný účel.
- Obchodní podmínky staveb na klíč, 1. vydání 1999. (Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek. Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Stříbrná kniha).
(angl.: Conditions of Contract for EPC Turnkey Projects, 1st edition 1999. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Silver Book).
- Obchodní podmínky pro projekty DBO (navrhni, postav a provozuj), 1. vydání 2008 – Zlatá kniha.
(angl.: Conditions of Contract for Design, Build and Operate Projects, 1st edition 2008. General Conditions; Particular Conditions Part A – Contract Data. – The Gold Book).
Vztahují se obvykle na rozsáhlé investiční celky, realizované jako „stavby na klíč“ (typu BOT: postav – provozuj – převeď). Zhotovitel zajišťuje komplexní přípravu a realizaci stavby podle vstupního záměru investora a přebírá plnou odpovědnost za přípravnou a projektovou dokumentaci, inženýrské práce a zhotovení stavby. Dílo zhotovitel splní až uvedením kompletně dokončené (a vyzkoušené) stavby do provozu a průkazem dosažení sjednaných parametrů. Zhotovitel přejímá na svou stranu prakticky veškerá rizika spojená se zajištěním celého procesu přípravy a realizace výstavby. Zvláštním druhem jsou akce typu PPP (Public Private Partnership – spolupráce veřejného a soukromého sektoru), u nichž zhotovitel dále přejímá závazek provozovat tyto stavby (obvykle pro veřejnost) za stanovených podmínek.
- Obchodní podmínky jednoduchých staveb, 1. vydání, 1999 (Smlouva. Všeobecné podmínky. Pravidla řešení sporů. Poznámky jako průvodce – Zelená kniha).
(angl.: The Short Form of Contract, 1st edition 1999. Agreement, General Conditions, Rules for Adjudication and Notes for Guidance – The Green Book).
Zjednodušené obchodní podmínky se zjednodušenými postupy uzavření smlouvy i realizace projektu, vhodné pro jednoduché projekty bez větších subdodávek, projekty opakovaných prací, projekty nepřesahující jednu stavební sezonu, anebo projekty nepřesahující hodnotou řádově cca 25 mil. Kč.
Je však třeba připomenout, že obchodní podmínky FIDIC v určitých oblastech nereagují (ani nemohou reagovat) na některá ustanovení právního řádu ČR (např. SZ, NOZ, ZZVZ apod.) a obchodní zvyklosti v ČR; proto je nutno při jejich použití text obvykle modifikovat tzv. zvláštními obchodními podmínkami.
Z obchodních podmínek FIDIC vycházejí Obchodní podmínky resortu dopravy pro stavby pozemních komunikací:
- Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Obecné podmínky (na základě Červené knihy FIDIC) a Zvláštní podmínky; schválené MD – OPK č.j. 5/2016-120-TN/1 s účinností od 1. 2. 2016;
- Obchodní podmínky staveb PK menšího rozsahu ( Smlouva o dílo, všeobecné obchodní podmínky, zvláštní obchodní podmínky, vzorové formuláře záruk (na základě Zelené knihy FIDIC)), schválené MD – OI č.j. 321/08-910-IPK/1 s účinností od 1. 5. 2008.
V době přípravy publikace byly dále dokončovány smluvní podmínky založené na Žluté knize FIDIC.
Při provádění staveb se v ČR dříve používaly všeobecné obchodní podmínky, vydané nevládními organizacemi, např. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku, vydané S.I.A. ČR – Radou výstavby a Hospodářskou komorou ČR, v nakladatelství IKAS, s.r.o., v roce 2007. Po nabytí účinnosti NOZ však vyžadují zásadnější přepracování, což se v současné době připravuje.
6.2 SMLUVNÍ VZORY
Vzory smluv reagují na běžnou praxi v přípravě i při provádění staveb. V praxi se ovšem objevují i složitější vztahy, vyžadující náročnější smluvní zajištění mimo rámec vzorů uvedených v této publikaci.
K používání smluvních vzorů je nutno zdůraznit, že jakýkoliv vzor, tedy i vzor smluvní, je bezesporu určitým zjednodušením a mohl by svádět k formálnímu mechanickému používání. Před takovýmto způsobem užití nezbývá, než důrazně varovat. Každý kontrakt, byť ve většině případů vychází z některého smluvního typu uvedeného v NOZ, je de facto originálem, který musí reagovat na konkrétní podmínky, za nichž je účastníky sjednáván a uzavírán. Ani sebeuniverzálnější smluvní vzory proto v investiční výstavbě nemohou postihnout složitost a veškeré souvislosti příslušného obchodního případu.
6.2.1 Smluvní vzory pro zajišťování projektové a inženýrské činnosti
Vzory smluv nejčastěji používané v projektové činnosti a v souvisejících inženýrských činnostech. K jednotlivým smluvním vzorům, kap. 7.1.1 až 7.1.4, je uvedena jejich stručná charakteristika a předpokládaný způsob využití:
Vzor smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby a obstarání souvisejících výkonů
Jedná se o smlouvu na zhotovení dokumentace stavby a na obstarání souvisejících výkonů. Při jejím využití bude vhodné smluvní vztah precizovat v případě většího rozsahu předpokládaného plnění.
Vzor smlouvy příkazní na zajištění inženýrské činnosti související s dokumentací stavby a při její realizaci
Jedná se o smlouvu příkazní, kterou se příkazník zavazuje příkazci k tomu, že pro něho zařídí inženýrskou činnost jak ve fázi přípravy, tak ve fázi realizace stavby. Smlouva se použije zejména při zajištění investorského inženýringu.
Vzor smlouvy příkazní pro zajištění úkonů v rámci přípravy stavby
Smlouva příkazní, kterou se příkazník zavazuje příkazci, že jeho jménem provede veškeré potřebné úkony v rámci přípravy stavby.
Vzor zjednodušené smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby, jejích doplňků a změn
Jde o zjednodušenou formu smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby (projektu). Tento smluvní vzor bude možné užít v případech malého rozsahu sjednávaného plnění, například pro zhotovení dokumentace změn dokončených staveb.
6.2.2 Smluvní vzory pro zhotovení staveb
V kap. 7.2.1 až 7.2.5 jsou obsaženy následující smluvní vzory, které lze využít pro sjednávání obchodních smluv na zhotovení (provádění) stavby:
Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek (obecný)
Jde o obecný vzor, který je možno použít při využití jakýchkoli obchodních podmínek. Je však třeba odkázat na citaci obchodních podmínek, jejichž aplikaci si smluvní strany sjednaly.
Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek FIDIC
Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (např. bytového domu)
Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (jednodušší verze – měřený kontrakt)
Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (rozšířená verze)
V souvislosti s uvedenými vzory je však třeba varovat před jejich mechanickým formálním používáním, neboť jakýkoli vzor v sobě zahrnuje určité zjednodušení. Každá smlouva je však de facto originálním unikátem a musí citlivě reagovat na konkrétní specifika a podmínky příslušné zakázky, které si smluvní strany výslovně sjednají.
7 POUŽÍVANÉ ZNĚNÍ SMLUVNÍCH VZORŮ
7.1 SMLUVNÍ VZORY PRO ZAJIŠŤOVÁNÍ PROJEKTOVÉ A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI
7.1.1 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby a obstarání souvisejících výkonů
7.1.2 Vzor smlouvy příkazní na zajištění inženýrské činnosti související s dokumentací stavby a při její realizaci
7.1.3 Vzor smlouvy příkazní pro zajištění úkonů v rámci přípravy stavby
7.1.4 Vzor zjednodušené smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby, jejích doplňků a změn
7.2 SMLUVNÍ VZORY PRO ZHOTOVENÍ STAVEB
7.2.1 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek (obecný)
7.2.2 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek FIDIC
7.2.3 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (např. bytového domu) podle občanského zákoníku
7.2.4 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby podle občanského zákoníku (jednodušší verze – měřený kontrakt)
7.2.5 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby podle občanského zákoníku (rozšířená verze)