Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ), ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023 podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

MP 1.1.2 Projektová činnost – Zásady organizace výstavby je rozpracováním první řady základních pomůcek k činnosti autorizovaných osob. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Úkolem jejich postupného zpracování byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese. Metodické pomůcky popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve výstavbě, na problémové okruhy této činnosti a současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodická pomůcka MP 1.1.2 si klade za úkol popsat především obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), zejména pak § 158. Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky a popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy.

Působení autorizovaných osob přebírajících v potřebné míře odpovědnost za úroveň úplné dokumentace projektu, popř. její příslušné části není obvykle možné v praxi omezit pouze na činnosti respektující pouze příslušné právní předpisy. Přepracované vydání reaguje na změny v právní situaci zajištění výstavby, zejména na přijetí nových právních předpisů, zvláště stavebního zákona (SZ). Obecně je nutno konstatovat, že nové právní předpisy výrazně zvyšující úlohu projektanta v této oblasti a vrací do projektové praxe i nutnost projektové přípravy zásad organizace výstavby. Metodická pomůcka se věnuje následujícím problémům:

• první část je věnována objasnění základních pojmů v oblasti organizace a managementu výstavby;
• druhá část popisuje působnost autorizovaných osob ve výstavbě k ochraně veřejných zájmů v ČR, při zpracování předepsané projektové dokumentace, tj. stanovení zásad organizace výstavby;
• třetí část popisuje pokračování přípravy stavby.

Činnosti autorizovaných osob jsou popsány z hlediska splnění její úlohy při zpracování dokumentace. Tyto postupy a činnosti nejsou vázány na výši honoráře za jejich činnost, neboť jsou objektivně nutné. Řádné ocenění těchto činností je součástí obchodní přípravy zakázky, v níž se stanoví, které výkony autorizované osoby jsou nutné při zachování smluvní volnosti a dodržení etických pravidel.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku řízení výstavby v dokumentaci stavby (projektu), ale především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob při jejím zhotovení a uplatnění, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, upozornění na etické či právní limity jejích výkonů a doporučení pro žádoucí usměrnění jejich dalšího působení.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným, popisují aktuální stav požadavků a představy o výkonu činnosti autorizovaných osob. Nejsou tedy (a ani si nedávají za cíl) být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY

Členění stavby – ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, užívaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech. Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci. Ucelenou částí stavby se rozumí část stavby, umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob. Stavby je možno členit na etapy, které umožňují postupný a plynulý postup projektování a realizace. Etapu stavby tvoří jedna nebo více ucelených částí stavby.

Dozor – nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu použit ve významu

• dozor autorský – (projektanta, případně hlavního projektanta) je dozorem autorizované osoby nad na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba (dále AO), je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• dozor technický – stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona; výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle autorizačního zákona o ,,další odbornou činnost autorizované osoby“;
• dozor stavební – je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.

Firma – obecné označení pro právní subjekt, vstupující do smluvních vztahů. Autorizované osoby svou činnost vykonávají buď jako svobodné povolání, nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), na základě živnostenského listu; nebo jako společníci – členové statutárních orgánů právnických osob; nebo ve funkci odpovědného zástupce. Činnost pro firmu mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu – smlouvy o dílo či smlouvy mandátní. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení firmy je vedení nebo management.

Hlavní projektant – uveden v § 113 odst. 2 SZ; jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru.

Management – v odborné teorii a hospodářské praxi se pojem management používá pro specifickou činnost, zahrnující proces plánování, organizace a rozhodování, zabývající se optimálním rozmístěním (alokací) a koordinací využití zdrojů za účelem dosažení stanovených cílů. Slovo management bylo převzato z angličtiny (to manage – řídit, vést, spravovat, vládnout, ovládat, uspět, dosáhnout), zpravidla se nepřekládá a v češtině se používá jeho anglická podoba (s počeštěnou verzí slova manažer). Management zahrnuje čtyři hlavní okruhy manažerských činností: plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování. Skupina (tým) řídících pracovníků (podnikový management, finanční, personální, informační management, management kvality aj.).

Ve spojení management výstavby je to pojem, odpovídající pojmu řízení výstavby. Obvyklými prostředky managementu výstavby jsou organizování výstavby (stavby i prací ve výstavbě), plánování výstavby, kontroling (operativní řízení) ve výstavbě, rozhodování manažerů různých úrovní, řídící působení manažerů na podřízené i smluvně zavázané spolupracovníky a prostředky informatiky a komunikace (prostředky hardware i software).

Oprávněný investor – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, oprávněný podle § 23a SZ požadovat, aby byl informován o úkonech správního orgán u při projednávání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Plán organizace výstavby (POV) – dokument, vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch), a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Tento pojem nemá v současné právní úpravě oporu. Právní podporu má pojem ZOV – Zásady organizace výstavby, který je předmětem např. přílohy č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení, resp. přílohy č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení – část B Souhrnná technická zpráva/B. 8 Zásady organizace výstavby vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (viz dále v textu). U dopravních staveb (letecké, drážní a silniční) platí pro ZOV příslušná ustanovení příloh vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Podzhotovitel (poddodavatel, subdodavatel) – souhrnné označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Pracovník – termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník apod.).

Projektant – podle § 22 odst. 4 SZ; označení nositele projektové činnosti fyzické či právnické osoby, vykonávající projektovou činnost jako označení účastník výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď AO vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Řízení výstavby – usměrňování a uspořádání postupů a procesů ve společnosti za účelem dosažení stanovených cílů (management). Zcela odlišný význam má řízení např. ve spojení stavební řízení nebo soudní řízení. Proto tam, kde to je možné (např. kde to umožňují příslušné právní předpisy), se doporučuje nadále používat anglicismus převzatý do češtiny, tj. management, spojený vždy s fyzickou osobou manažera.

Stavba – podle § 2 odst. 3 a 4 SZ se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel a dobu trvání. Stavbou se rozumí i její část nebo změna dokončené stavby. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Pojem stavba je v českém právním řádu chápán odlišně ve stavebních (veřejnoprávních) a v občanskoprávních předpisech. Stavební předpisy chápou pojem stavba dynamicky, tj. jako činnost, popř. soubor činností směřujících k uskutečnění díla, resp. jako toto dílo samotné. Pro účely občanského práva je pojem stavba nutno vykládat staticky jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako věc ve smyslu práva vzniká zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. O stavbu podle stavebních předpisů jde od zahájení stavebních prací, tedy již v době, kdy stavba není věcí ve smyslu občanského zákoníku – nemůže být předmětem právních vztahů a je tedy pouze součástí stavebního pozemku.

Stavba pozemní – stavba, která má podstatnou část svého objemu nad úrovní přilehlého terénu a není dopravní cestou, ani vodohospodářským dílem. Za stavby se z tohoto hlediska považují budovy. Rozlišení MP předpokládá zvláštní přístupy k stavbám inženýrským, dopravním a technologickým.

Stavebník – uveden v § 152 odst. 1 až 6 SZ; označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správnímu řízení ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce, používá pojem zadavatel.

Stavby zařízení staveniště – zařízení staveniště jsou dočasné objekty a zařízení, které po dobu provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků smluvních vztahů. Pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a poskytovány k uvedenému využití. Z hlediska jejich povolování některé z nich nevyžadují ani ohlášení podle § 103 SZ (např. uvedené odst. 1 písm. e) bod 1, tj. stavby nepodsklepené o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a 5 m výšky), ostatní podléhají ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ. Požadavky na staveniště a jeho zařízení, uspořádání a vybavení jsou mj. uvedeny v § 24e vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Staveniště – místo určené podle § 3 odst. 3 SZ k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací nebo na kterém se stavba odstraňuje. Zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, případně (v rozsahu vymezeném stavebním úřadem) též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Místo, na kterém probíhají stavební práce, montáž a demontáž staveb nebo staveništní výroba stavebních dílců, resp. dílů nebo související operace, a kde je vybudováno zařízení staveniště. V podmínkách stavebního povolení je stanoven mj. stavební pozemek, na kterém se stavba povoluje, a nezbytný rozsah ploch pozemků, které budou tvořit staveniště. Pojem je specifikován i ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů a v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Výstavba – v širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic a dále i postup realizace stavby a jejích změn. Jedná se o proces, který lze vztáhnout k území (např. výstavba obce nebo výstavba v obci), ke stavbě nebo pouze ke staveništi. Pokud je vztažen ke stavbě, jedná se o proces vymezený prvním podnětem k definování záměru pořídit stavbu a ověřením, že předem definovaný záměr byl uskutečněn.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci k žádosti o vydání stavebního povolení, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, k žádosti o ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo v dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Obsah zásad organizace výstavby je pro jednotlivé druhy dokumentací uveden ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v příloze č. 8 resp. č. 12, část B./B.8. Pro dopravní stavby z hlediska ZOV platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášky č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Zásady zpracovává AO (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jeho součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – stavební podnikatel – firma (osoba) oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona (podnikající zejména v živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování) ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO PŘI ZOV

1.2.1 Stavební zákon (SZ)

Dříve platné právní předpisy předepisovaly zpracování tzv. plánu organizace výstavby (POV) v dokumentaci projektu, později označeného jako projekt organizace výstavby, který obsahoval zejména časový plán výstavby (obvykle harmonogram nebo síťový graf), stanovil způsob pořízení a provozování zařízení staveniště a stanovil organizaci práce na staveništi v průběhu výstavby.

Současné právní předpisy v návaznosti na zákon č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů, se zabývají organizací výstavby především v souvislosti s ochranou veřejných zájmů ve výstavbě. Ochrana veřejných zájmů ve výstavbě je také vlastním (základním) obsahem působnosti autorizovaných osob ve výstavbě. Prováděcí vyhlášky navazující na SZ požadují v rámci zpracování projektové dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ zpracovat jako součást této projektové dokumentace zásady organizace výstavby (ZOV) právě z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty nahrazují dřívější část nazývanou POV. V této pomůcce jsou popsány jako řešení stavby.

Podle části B. 8 Zásady organizace výstavby/B. 8 písm. k) příl. č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jsou součástí projektové dokumentace: Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb., NV č. 592/2006 Sb. Pro dopravní stavby (letecké, drážní a silniční) platí vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury, kde jsou uvedeny požadavky na BOZP na staveništi v příslušných přílohách platných pro ohlášení a stavební povolení těchto staveb.

POV vychází z projektovaných organizačních a technologických zásad a je vždy součástí dodavatelské dokumentace zhotovitele (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nepředpokládá tuto část jako součást dokumentace pro provádění stavby). Z tohoto důvodu musí být potřebná součinnost autorizované osoby z hlediska organizace výstavby poskytována zpracovateli POV v rámci autorského dozoru.

Výkon činnosti autorizovaných osob upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v § 158–160 SZ (podrobněji v MP 1 a MP 2).

Osobou odpovědnou za realizaci předepsaných zásad organizace výstavby je stavbyvedoucí, jako osoba s oprávněním tj. s autorizací pro výkon této vybrané činnosti, přičemž jeho povinnosti jsou definovány v § 153 SZ.

Autorizované osobě – stavbyvedoucímu pověřenému vedením provádění stavby, je svěřena zákonem vysoká odpovědnost. Je však nepochybné, že podkladem pro splnění její úlohy jsou nezbytné správně stanovené ZOV v dokumentaci stavby zpracované projektantem AO.

1.2.2 Zákon č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů přináší některé nové povinnosti při zajišťování projektové přípravy a provádění staveb.

a) Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Podle § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby (stavebník) povinen písemně určit (jmenovat, smluvně zajistit) jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla, jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy díla a ve fázi jeho realizace. Koordinátor je fyzická (popř. právnická) osoba, která splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle § 10 zákona. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Na stavbě může být určeno i více koordinátorů, potom je nutno vymezit jejich vzájemné kompetence.

Koordinátor nemusí být určen v případě, že stavbu provádí jen jeden zhotovitel a dále v případě stavby:

• u níž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací;
• kterou provádí stavebník sám pro sebe svépomocí za podmínky § 160 odst. 3, 4 SZ;
• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle SZ.

b) Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

U staveb, při jejíž realizaci se předpokládá, že

• celková doba trvání prací a činností bude delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, na nichž bude současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo;
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Stejnopis oznámení musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do předání stavby stavebníkovi k užívání.

Dále, stejně jako při naplnění parametrů zákona uvedených v prvním odstavci, budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanoví příloha č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.) stavebník zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu se uvedou potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během provádění stavby (podrobněji zákon č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb.).

Z výše uvedeného vyplývá, že zajištění, popř. ustavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je za podmínek uvedených v zákoně plně povinností stavebníka. Zpracovatel zásad organizace výstavby je povinen s ohledem na druh, velikost stavby a právní požadavky upozornit na tyto zákonné povinnosti stavebníka. Zpracování plánu bezpečnosti a o ochrany zdraví při práci na staveništi je v podmínkách vypracovávání projektové dokumentace pro ohlášení nebo stavební povolení prakticky možné jen na úrovni dostupných projektových, časových a organizačních informací (pokud nejsou známi zhotovitelé) a je samostatnou prací, kterou si stavebník objedná u koordinátora BOZP. Zpracovatelem plánu je odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor. Rozsah a obsah plánu je specifikován přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb. (viz příloha č. 4.5 této metodické pomůcky). Na tento plán zpracovaný v přípravné etapě výstavby, navazuje činnost koordinátora BOZP, ustanoveného pro realizační etapu výstavby. Detailní rozbor problematiky vztahů projektant – AO vůči plánu BOZP a vůči koordinátorovi BOZP na staveništi je uveden v MP 2.5.1 a zejména v MP 2.6.1. Pozice koordinátora BOZP, problematika plánu BOZP a oznámení na OIP je dále detailně popsána v MP 2.6.2.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO PŘI ORGANIZACI VÝSTAVBY

Metodická pomůcka MP 1.1.2 je zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR, a to především autorizovaných osob v malých a středních firmách. V současné době se výstavba v ČR postupně vyvíjí k úrovni, která odpovídá běžným postupům výstavby ve světě. Naše právní předpisy se ve vztahu k výstavbě omezují především na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a na uplatnění některých základních principů (např. v závazkovém právu na ochranu volnosti v přijímání závazků a poctivosti v obchodním styku).

Uvedené skutečnosti se týkají také navrhování (projektování) systému řízení výstavby (managementu výstavby) v dokumentaci projektu různých úrovní a druhů. Tato pomůcka se z výše uvedených variant věnuje především problematice organizace a řízení (managementu) výstavby v etapách, které z hlediska činnosti autorizovaných osob jsou rozhodující. Tou je stanovení zásad organizace výstavby (ZOV) v úrovni projektového řešení, zejména projektové dokumentace pro ohlášení stavby a stavební povolení, zpracované ze zákona autorizovanou osobou, a následnému přenesení do dalšího průběhu provádění stavby v dodavatelské dokumentaci zhotovitele stavby (POV).

1.3.1 Autorizovaná osoba a způsob zajištění organizace výstavby

Autorizované osoby působí ve výstavbě nejčastěji jako podnikatelé (majitelé nebo spolumajitelé menších firem), nebo jako ředitelé, vedoucí (manažeři), odborní pracovníci či odborníci specialisté v organizacích (firmách) různých druhů a velikostí. Organizace (firmy), jejichž majitelé, spolumajitelé nebo zaměstnanci, působí nejčastěji jako:

• obstaravatelé inženýrských služeb, obvykle obstaravatelé funkce investora (stavebníka) jeho jménem a na jeho účet, a to buď investorského inženýringu, nebo jednotlivých inženýrských činností (služeb);
• zhotovitelé dokumentace, buď ve funkci projektanta, nebo jako zhotovitel dokumentace některého druhu, popř. pouze její části, v poddodávce pro některého z hlavních účastníků výstavby;
• zhotovitelé stavby nebo její části, popř. (obecně) jako účastníci výstavby podílející se na provádění stavby v souladu s dokumentací projektu nebo její příslušnou částí.

V projektové dokumentaci všech úrovní je nutno v rámci návrhu stavby uvažovat i o způsobu organizace výstavby. Neproveditelná stavba zůstane pouze marným návrhem. Zpracování zásad organizace výstavby je však předepsáno v projektové dokumentaci pro ohlášení (u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) nebo stavební povolení (resp. v dokumentaci pro vydání společného povolení), neboť prokazuje realizovatelnost investičního záměru a ochranu veřejných zájmů. AO přichází do styku s problematikou organizace (managementu) výstavby v míře odpovídající jejímu postavení ve firmě, způsobem podle jejího charakteru a organizace.

Působí-li:

• v obstaravatelské organizaci (firmě), musí působit k vyřešení správné a přiměřené organizace výstavby v dokumentaci stavby (projektu) příslušných úrovní a příslušných druhů;
• v organizaci (firmě) zhotovitele dokumentace, musí působit ke správnému navržení organizace výstavby nebo jeho příslušné části v dokumentaci projektu, na jejímž zhotovení se podílí;
• v organizaci (firmě) zhotovitele stavby nebo její části, musí v míře odpovídající svému postavení ve firmě zabezpečit zavedení a uplatnění řízení (managementu) výstavby v souladu s dokumentací projektu příslušné úrovně a druhu.

1.3.2 Organizace (management) výstavby a dokumentace stavby (projektu)

Pojetí stavebního zákona přináší celou řadu alternativních přístupů, především umožňuje zajistit výstavbu úměrně velikosti a rozsahu konkrétní stavby řadou variantních postupů. To má za důsledek i výrazné rozšíření projektových prací – zakázek, které vyžadují rozdílné postupy, popsané v MP 1.

Zpracovávaná projektová dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Přesto doba přípravy časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Od záměru stavebníka, při dodržení běžných úředních lhůt zpracování, mnohdy uběhnou léta, než příprava dospěje k zásadnímu zlomu, jímž je zahájení stavby – předání staveniště. Účast autorizované osoby je nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat. To nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu přípravy a provádění stavby.

V předinvestiční přípravě je zpracována problematika organizace a managementu výstavby na koncepční úrovni a v rozsahu a způsobem koncepční úrovni odpovídajícím. Ve studii a dokumentaci záměru projektant, popř. zhotovitel dokumentace tohoto druhu, zváží především způsob výstavby, kterým bude záměr uskutečněn. Ve studii proveditelnosti jsou na koncepční úrovni zkoumány možné varianty uskutečnění záměru. V dokumentaci přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR) je nutné na koncepční úrovni stanovit dispozice pro organizaci a management výstavby, které jsou s příslušným rozhodnutím spojené, resp. toto rozhodnutí podmiňují.

Při zpracování projektové dokumentace musí být organizace výstavby (ZOV) –zpracována jako součást projektové dokumentace podle přílohy č. 12 resp. č. 8 (část B./B.8) přikládané k žádosti o stavební povolení, i jako součást dokumentace přikládané k ohlášení vybraných staveb, resp. jako součást společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, a to v rozsahu odpovídajícímu vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášce č. 583/2020 Sb.

Při provádění stavby zhotovitelem musí být uplatněny a podrobně propracovány všechny potřebné prvky i prostředky managementu výstavby do podrobností potřebných nejen pro provádění stavby na úrovni její technické struktury, ale také pro komplexní vyzkoušení všech jejích příslušných funkcí a pro navazující běžný provoz stavby. Uplatnění potřebných prvků a prostředků organizace a řízení výstavby musí být zpracováno v souladu s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, zejména jejích údajů vztahujících k oblasti ochrany veřejných zájmů. Projekt organizace výstavby však není součástí dokumentace pro provádění stavby.

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

AO odpovědná za navrhování stavby musí respektovat zásady ochrany veřejného zájmu při zhotovení projektové dokumentace všech úrovní. Při každém postupu projektování (navrhování) podle MP 1, musí zvážit podmínky vlastního provádění stavby v daném území. Řešení stavby musí respektovat pro její provádění zejména následující:

• stabilitu nosných a pomocných konstrukcí stavby v celém průběhu výstavby;
• bezpečnost a ochranu zdraví veřejnosti i mimo vymezený prostor staveniště;
• koordinaci bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků zhotovitele i všech ostatních pracovníků, kteří spolupracují na staveništi;
• příjezd a přístup dopravních prostředků, trasy dopravy materiálů, zařízení i vybavení na staveniště;
• environmentální aspekty realizace výstavby, např. ochranu před škodlivými účinky hluku, vibrací, prašnosti, odpadového hospodářství, minimalizaci potřeby energií anebo naopak ochranu před vlivy přírody na výstavbu i provozovanou stavbu;
• minimalizaci spotřeby času v časovém plánu výstavby;
• respektování ochranných pásem a dalších oprávněných požadavků v okolí staveb;
• zajištění požadavků požární ochrany;
• zajištění hygienických a sociálních podmínek pro pracovníky důvodně přítomné na staveništi;
• zajištění potřebných provozních, manipulačních a skladovacích ploch pro realizaci výstavby.

Zásady určují podmínky pro provádění výstavby na základě projednání a stanovisek:

• dotčených orgánů vyžadovaných zvláštním právním předpisem;
• vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• účastníků řízení – vlastníků sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• požadavků stavebníka, popř. v úvahu přicházejícího zhotovitele stavby.

Zásady se zpracovávají většinou bez znalosti konkrétního zhotovitele stavby. Představují soubor zásad a omezení, které se musí při realizaci výstavby respektovat. Zásady nesmí stanovit podmínky, které by v případě zadávacího řízení na zhotovitele stavby zvýhodňovaly některého uchazeče, pokud takové podmínky nevyplývají přímo z navrhovaného řešení stavby nebo podmínek a stanovisek.

Zásady předurčují podmínky výstavby, její postup, způsob provádění a tím předurčují i ekonomický výsledek vlastní výstavby. Proto musí při všech nutných úsporných opatřeních respektovat technickou a technologickou úroveň stavění.

Veřejný zájem je rovněž definován v § 132 odst. 3 SZ. Rozumí se jím např. požadavek, aby:

• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, vč. překážek bezbariérového užívání stavby.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

1.5.1 Spolupráce při projektové činnosti

AO – zpracovatel zásad organizace výstavby, může tyto navrhnout pouze ve spolupráci s dalšími projektanty – autorizovanými osobami, či dalšími spolupracovníky a v dohodě s projektantem (hlavním projektantem) – nositelem zakázky – autorizovaným inženýrem či architektem. (resp. s jeho souhlasem).

• Spolupráce by měla být zahájena konzultací architektonického a technického návrhu stavby ve stadiu prvního řešení. Technické řešení zpracovatel ZOV posoudí z hlediska reálnosti výstavby, tj. postupu montáže a jejich záběrů ve vztahu k okolí a omezujícím podmínkám. Respektováním požadavků zásad organizace výstavby je možné uspořit významné finanční prostředky stavebníka (investora).

Od projektanta obdrží především potřebné podklady:

• identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celkovou situaci staveniště (obvykle v měřítku 1 : 500) se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• řešení inženýrských sítí (sítí dopravní a technické infrastruktury).

Tyto podklady obdrží prostřednictvím rozpracovaných technických zpráv, výkresů jednotlivých částí stavby a soutisku situace stavby. Současně mu projektant předá soubor všech tč. známých dokladů o projednání s dotčenými orgány, a se správci příslušných sítí (vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury).

S projektantem konzultuje zpracovatel ZOV všechny podstatné záležitosti, týkající se zejména:

• obvodu staveniště a využití pozemků;
• zásad technického řešení jednotlivých staveb z hlediska postupu výstavby;
• organizace výstavby;
• využití nových a stávajících budov.

Se statikem – od zpracovatele statické části získá především následující podklady:

• způsob založení stavby;
• údaje o způsobu otevření a zabezpečení stavební jámy;
• údaje o podchycení sousedních staveb;
• údaje o postupu montáže, zejména o zabezpečení jednotlivých stadií montáže;
• údaje o váze a poloze nejtěžšího prvku ve stavbě z hlediska návrhu způsobu montáže;
• údaje o podpůrných montážních prostředcích.

Konzultuje s ním především záležitosti týkající se použití montážních prostředků z hlediska potřebných parametrů a ochrany veřejného zájmu (ochrany obyvatel), velikost pracovních záběrů apod.

• se zpracovatelem geologického průzkumu – z příslušného posudku a konzultací získává především podklady týkající se parametrů vytěžené a zásypové zeminy, způsobu hutnění, výše hladiny spodní vody, způsobu založení apod.
• s autorizovanou osobou oboru doprava – konzultuje především následující záležitosti:
  • příjezdové komunikace ke staveništi;
  • umístění vjezdů do obvodu staveniště;
  • nosnost a úpravy stávajících komunikací pro potřeby staveništní dopravy;
  • nosnost a úpravy mostů a přejezdů na staveništi;
  • zřízení nutných provizorních komunikací;
  • osazení dopravních značek;
  • úpravy komunikací pro veřejnost z hlediska bezpečnosti;
  • dopravní trasu a stanoviště montážních prostředků;
  • ochranu proti hluku a prachu z nadměrné staveništní dopravy.
  • s autorizovanou osobou – zpracovateli řešení inženýrských sítí (sítí technické infrastruktury) konzultuje především následující problematiku:
  • umístění napájecích bodů;
  • využití stávajících sítí;
  • nutné úpravy stávajících či nově budovaných sítí pro potřeby zařízení staveniště;
  • návrh provizorních inženýrských sítí.

Spolupráce a koordinace všech zpracovatelů dokumentace je základem úspěšného zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu.

Podle zásad organizace výstavby stanovených autorizovanou osobou v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení (nebo k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ) a následně po získání stavebního povolení, i po případných úpravách v dokumentaci posouzené ve stavebním řízení, je možné:

• provádět stavbu v jednoduchých případech (zejména u staveb na ohlášení) přímo podle zpracovaných zásad při dodržení všech souvisejících norem a předpisů v odpovědnosti pověřené autorizované osoby – stavbyvedoucího;
• zpracovat dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; součástí této dokumentace jsou v části B Souhrnná technická zpráva např.:
• zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby;
• podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi;
• pokračovat v přípravě stavby (technologické, výrobní, stavební nebo montážní) zpracováním dodavatelské dokumentace příslušné firmy, která působí ve funkci zhotovitele stavby anebo dalších firem, působících ve funkcích zhotovitelů úplných částí stavby (dříve označovaných jako vyšší dodavatelé) zpracováním části POV (tuto část dodavatelské dokumentace nemusí zpracovávat AO);
• je možné i zadat ze strany zhotovitele (nebo stavebníka – při jiných variantách zajištění výstavby) zpracování samostatné části dodavatelské dokumentace (POV) u odborné projektové firmy.

1.5.2 Spolupráce při provádění stavby

Jak je zdůrazněno v MP 1, činnost autorizované osoby nekončí odevzdáním dokumentace pro územní řízení, nebo pro vydání stavebního povolení. Další pokračování činnosti autorizované osoby má podobu smluvní, nebo nesmluvní. Smluvní spolupráce je dána buď některým z typů obstaravatelských vztahů pro stavebníka, nebo smlouvou o výkonu autorského dozoru. U staveb financovaných z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit autorský dozor projektanta (hlavního projektanta).

Nesmluvní vztah vyplývá z povinnosti autorizované osoby sledovat (i ve vlastním zájmu) vývoj svého díla v době provádění, neboť ve vztahu ke státní správě je jedinou odpovědnou osobou i nadále (podrobněji viz MP 1 a A 3.5 Odpovědnost autorizované osoby).

Na rozdíl od vlastního dohledu nad řešením technické struktury stavby v dokumentaci projektu je dohled nad řešením řízení (managementu) výstavby v přípravě zhotovitele stavby ještě složitější. Je totiž nepochybné, že zpracování ZOV v dokumentaci stavby bez znalosti konkrétního zhotovitele vymezuje pouze zásady z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty však mohou a musí být výrazně odlišné v závislosti na použití variant technologie a techniky zhotovitele, jeho zvyklostí i ekonomických zájmů, s nimiž vstupuje do veřejné, nebo soukromé soutěže o zakázku.

Odpovědný přístup autorizované osoby u zhotovitele stavby se tak musí soustředit na kontrolu dodržení kritérií ochrany veřejného zájmu popsaných v kap. 1.3 při zpracování přípravy zhotovitele stavby a prověření možností jejich splnění ve vazbě na technologické varianty zhotovitele. Situaci komplikuje dále skutečnost, že autor projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení nemusí být pověřen vypracováním projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud se zpracovává. Její pořízení může významně ovlivnit podmínky pro řešení organizace výstavby (např. technologickou změnou). Vlastní provádění přípravy řízení (managementu) výstavby (POV) probíhá většinou v útvarech přípravy výstavby u zhotovitele stavby a je již i součástí jeho know-how. Ve výjimečných případech může dodavatel nebo stavebník zadat zpracování POV jako samostatnou zakázku projektové firmě. Podle platné právní úpravy tuto zakázku nemusí zajišťovat osoba autorizovaná.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI STANOVENÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPU AUTORIZOVANÝCH OSOB

Při zpracování organizace výstavby je základním postupem zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu. Rámcový obsah je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb vyhláškou č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláškou č. 583/2020 Sb. Doplňkovými postupy jsou potom jakékoliv další činnosti autorizovaných osob při přípravě stavby, zejména potom účast na zpracování POV pro investorské zajištění průběhu výstavby či pro zhotovitele a řada dalších specializovaných úkonů.

Jak bylo již uvedeno v kap. 1 je tato pomůcka zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR. Je určena pro projektové a investorské zajištění nejširšího okruhu staveb připravovaných investorem (stavebníkem) na základě smluvního vztahu se zhotovitelem projektové dokumentace, tj. pro autorizované osoby vykonávající tyto činnosti ve firmách zhotovitelů dokumentace projektu.

2.2 POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.2.1 Rozsah zpracování

Rozsah zásad organizace výstavby (ZOV) z hlediska ochrany veřejného zájmu je stanoven (s výjimkou dopravních staveb, pro něž platí vyhláška č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb.) v příloze č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v části B. –Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby.

Zpracovávají se tedy jako součást:

• projektové dokumentaci pro ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ – příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení – příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nebo
• společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení – příloha č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

I když to není ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvedeno, ze své podstaty musí být ZOV (u některých typů dokumentace tehdy, přichází-li to z hlediska jejich účelu v úvahu) též součástí projektové dokumentace postavené svým významem na roveň projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení, a to:

• k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ);
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 115 SZ;
• změn staveb před jejím dokončením podle § 118 SZ (u staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. e) SZ) – v nezbytném rozsahu odpovídajícím navrženým změnám;
• k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ – v nezbytném resp. potřebném rozsahu;
• může přicházet v úvahu (obvykle v omezeném rozsahu) i v případě projektové dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ.

V příslušných přílohách jsou požadovány z hlediska BOZP: Zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a NV č. 591/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 136/2016 Sb. Ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášce č. 583/2020 Sb., je pro dopravní stavby v jednotlivých přílohách požadováno obdobné plnění.

Obsah ZOV podle příloh č. 8 a č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů:

B. 8 Zásady organizace výstavby

• a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• b) odvodnění staveniště;
• c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• i) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• j) ochrana životního prostředí při výstavbě;
• k) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb;
• m) zásady pro dopravně inženýrské opatření;
• n) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• o) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

ZOV je součástí Souhrnné technické zprávy podle přílohy č. 5 resp. č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B, která obsahuje:

• B. 1 Popis území stavby
• B. 2 Celkový popis stavby
• B. 3 Připojení na technickou infrastrukturu
• B. 4 Dopravní řešení
• B. 5 Řešeni vegetace a souvisejících terénních úprav
• B. 6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana
• B. 7 Ochrana obyvatelstva
• B. 8 Zásady organizace výstavby
• B. 9 Celkové vodohospodářské řešení

Se ZOV souvisí i souhrnná výkresová část dokumentace, která podle přílohy č. 12 resp. č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, část C Situační výkresy obsahuje:

• C. 1 Situační výkres širších vztahů
• C. 2 Celkový situační výkres stavby
• C. 3 Koordinační situace (v příloze č. 4 „Koordinační situační výkres“)
• C. 4 Katastrální situační výkres
• C. 5 Speciální situační výkresy

2.2.2 Podklady pro zpracování zásad organizace výstavby

Pro návrh zásad organizace výstavby je nutné shromáždit potřebné podklady.

a) Podklady, které jsou součástí vlastního návrhu stavby, např.:

• identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500 se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• závěry geologického průzkumu;
• řešení technické a dopravní infrastruktury.

b) Podklady vyplývající z jednání, zejména:

• údaje z projednání v rámci územního řízení;
• soubor vyjádření k územnímu řízení včetně požadavků z něj vyplývajících;
• požadavky vyplývající z projednání se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
• projednání v souladu se zákonem o elektronických komunikacích;
• s dotčenými orgány hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.;
• se stavebníkem;
• s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• o trvalých i dočasných záborech pozemků – závěry z těchto jednání.

c) Podklady z obhlídky staveniště, zejména informace o:

• stávající zástavbě ponechané i likvidované, porostech, likvidované infrastruktuře;
• stavu příjezdových a přístupových komunikací, nutných terénních úpravách z hlediska realizace výstavby;
• využití stávající zástavby pro potřeby provádění stavby (např. budovy, oplocení, inženýrské sítě);
• nutných úpravách z hlediska veřejného zájmu.

2.2.3 Návrh staveniště

Z hlediska ochrany veřejného zájmu, ale i z hlediska zájmů hlavních účastníků výstavby je nutné navrhnout pro provádění stavby minimální, ale vyhovující staveniště, které umožní realizaci stavby při splnění bezpečnostních a hygienických požadavků. Navržení staveniště je však ovlivněno mnoha dalšími vlivy, především rozsahem volných pozemků, které jsou pro výstavbu k dispozici. Mnohdy je nutno vzít velikost staveniště v úvahu při návrhu stavby i způsobu a postupu výstavby. Musí zohlednit též podmínky případně dotčených ochranných pásem jiných staveb.

a) Obvod staveniště

Zásady organizace výstavby vymezí obvod staveniště, který v sobě zahrnuje:

• pozemky ve vlastnictví (nebo jinak určené k výstavbě) stavebníka v souladu s evidencí v katastru nemovitostí, nepochybně využitelné pro vlastní výstavbu;
• pozemky nezbytně nutné pro provádění stavby ve vlastnictví jiných soukromých osob, které lze zahrnout po projednání a smluvním souhlasu s jejich využitím;
• pozemky ve vlastnictví veřejnoprávních osob nutné pro provádění stavby (dočasný zábor), které lze použít po projednání nebo na základě obecně platných podmínek.

Dočasný zábor je nutno navrhovat na nezbytně nutnou dobu (např. pro stavbu lešení), neboť to ovlivňuje ekonomiku výstavby.

b) Stávající zástavbu v obvodu staveniště

V členění na zástavbu:

• určenou k demolici před zahájením výstavby;
• ponechanou v původním stavu se zachováním provozu objektů a přístupu k nim;
• určenou k využití pro zařízení staveniště s následnou demolicí;
• určenou k rekonstrukci nebo k modernizaci.

Zvláštní pozornost nutno věnovat stávajícím inženýrským sítím a způsobu jejich odstranění či přeložení.

c) Stav staveniště při předání zhotoviteli

Nutno definovat stav staveniště před předáním zhotoviteli, např. rozsah překážek, které musí být v obvodu staveniště odstraněny před jeho předáním.

d) Příjezdy a přístupy na staveniště

Rozsah a kvalita vjezdů a vstupů na staveniště včetně potřebných úprav pro potřeby realizace výstavby (zpevnění, úpravy, čistící zařízení). Příjezdové trasy na staveniště a nutné úpravy musí být projednány s regionálně příslušným dopravním odborem.

e) Významné sítě technické infrastruktury

Je potřebné uvést polohu všech stávajících sítí, nacházejících se ve vymezeném obvodu staveniště, včetně polohy sítí, na něž je stavba napojována. Zvláštní pozornost nutno věnovat sítím, které musí zůstat v provozu. AO musí navrhnout po projednání se správcem jejich řádnou ochranu před vlivy výstavby. Je třeba důrazně upozornit na nezbytnost jejich vytýčení před zahájením stavby. U sítí uvést i ochranná pásma, která je nezbytné respektovat při vlastní výstavbě.

V současné době je velmi obtížné specifikovat všechny správce sítí v daném území. Zejména to platí o sítích elektronických komunikací. Podle znění zákona o elektronických komunikacích je nutno projednat existenci těchto vedení se všemi správci sítí, které určí stavební úřad. Totéž platí i o rušení rádiových signálů (na staveništi mohou být trasy paprsků různých správců) – mnohdy může jít i o desítky správců.

Pokud není plná jistota o existenci podzemních vedení a jejich poloze, musí AO předepsat z hlediska ochrany veřejného zájmu ověření existence prostřednictvím ručně kopaných sond.

Právní úprava stavebního zákona stanovuje v § 161 vlastníkům technické infrastruktury (oprávněný investor) povinnost poskytnout údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby do 30 dnů, na žádost pořizovatelům, obecním úřadům, žadateli o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí a dále stavebníkovi nebo osobě jím zmocněné! Teoreticky by tedy při zpracování zásad organizace výstavby měly všechny tyto údaje být k dispozici z územního řízení. Prakticky je ovšem nezbytné ověřit tyto údaje s ohledem na časový posun. Není zákonem stanovena povinnost vlastníků technické infrastruktury poskytovat tyto údaje také projektantům. Je proto nutno pamatovat na to, aby projektant měl pro toto vyžádání platné zmocnění stavebníka. Vlastník technické infrastruktury může podle stavebního zákona požadovat po žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím těchto údajů (nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení). Přitom informace může poskytnout v digitální podobě.

Poznámka:
Z hlediska odpovědnosti AO se jedná v ZOV o jednu z nejdůležitějších povinností, jejíž porušení je sankcionováno finančně i trestněprávně.

f) Úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro veřejnost

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví veřejnosti je zapotřebí definovat zejména tato potřebná opatření:

• zamezení přístupu veřejnosti na staveniště (oplocení nejméně do výšky 1,8 m., hlídání staveniště, zajištění uzamykatelných vstupů);
• zamezení ohrožení veřejnosti provozem stavební mechanizace – omezení dosahu jeřábů nad veřejné prostranství, průchody, ochranné sítě, stříšky pod lešením apod.;
• průchody, přechody, přejezdy určené jako chráněné přístupy veřejnosti do stávající zástavby, nebo k zachování veřejného provozu ve stávajících objektech v prostoru stavby;
• označení bezpečnostními tabulkami a značkami;
• nutné úpravy z hlediska občanů se sníženou schopností pohybu a orientace.

2.2.4 Obecné požadavky na staveniště

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů stanoví v § 24e následující požadavky na staveniště:

• 1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno.
• 2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná.
• 3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné.
• 4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy 18b). Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení.
• 5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být polohově a výškově zaměřeny a vytyčeny před zahájením stavby.
• 6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době a po ukončení užívání pro tento účel musí být uvedeny do původního stavu.

2.2.5 Organizace výstavby

Realizace výstavby je ovlivněna způsobem zastavění a maximálním využitím pozemku. AO musí stanovit zásady organizace výstavby z hlediska technologie stavby tak, aby v každém stadiu výstavby byla zajištěna stabilita staveb a plná bezpečnost realizátorů stavby i veřejnosti. Vlastní postup realizace výstavby je nepochybně záležitostí konkurenčních schopností zhotovitele. Projektant stavby (AO) pouze stanoví zásady, které je nezbytné v jednotlivých etapách výstavby respektovat, jimiž jsou:

a) Příprava staveniště

Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků, s vyřešenými majetkově právními problémy jednotlivých pozemků (zajišťuje stavebník). Tuto záležitost potvrzuje protokolární převzetí staveniště, viz MP 2 Provádění staveb, dále viz MP 2.1 Vedení provádění pozemních staveb a MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb nebo MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

V dokumentaci pro organizaci výstavby AO podle konkrétních potřeb stavby navrhuje potřebná opatření, nezbytná z hlediska veřejného zájmu:

• zajištění oplocení obvodu staveniště (v určených částech neprůhledného) ve vztahu k veřejným komunikacím;
• zřízení potřebných oddělujících a protihlukových stěn a dalších opatření;
• zřízení potřebných podchodů, průchodů, ochranných stříšek pro zajištění nerušeného provozu a pohybu veřejnosti i s ohledem na občany se sníženou schopností pohybu a orientace;
• návrh potřebných úprav vjezdu, výjezdu ze staveniště, včetně potřebných zpevnění;
• zřízení potřebných čistících zařízení na výjezdu ze staveniště;
• osazení dopravního značení k provozu stavby;
• požadavek kompletního vytýčení všech inženýrských sítí technické infrastruktury v souladu s podmínkami stavebního povolení;
• předepsání potřebných sond v případě nejistoty o existenci podzemních vedení;
• předepsání potřebných ochran inženýrských sítí technické infrastruktury (zpevnění nadloží, uložení do chrániček apod.);
• projektová příprava a provedení nutných přeložek inženýrských sítí;
• provedení potřebného doplňkového geotechnického průzkumu;
• zabezpečení ochrany spodních, příp. minerálních vod;
• provedení staticky nezbytného zajištění okolních budov;
• předepsání nezbytně nutného rozsahu odstranění zeleně (pozor z hlediska organizace na vegetační lhůty uvedené v povolení);
• způsob demolice staveb určených k odstranění ze staveniště, včetně potřebné projektové dokumentace;
• projektové určení napájecích bodů vody, elektro, kanalizace a vytápění, včetně podmínek technického zřízení (překopy, podvrtání a podmínky správce sítě pro napojení);
• vymezení potřebných ploch pro zřízení sociálního, skladovacího a provozního zařízení staveniště (zejména ploch mimo vlastní stavbu na dočasně zabraných pozemcích);
• stanovení podmínek pro příp. využití stávajících staveb pro zařízení staveniště;
• podmínky pro ekologické hospodaření se zeminou;
• projektový návrh úprav stávajícího terénu pro potřeby provádění stavby (nikoli však konečné terénní úpravy).

b) Spodní stavba

Pro provádění spodní stavby se stanoví zejména podmínky:

• odtěžení zeminy v potřebném rozsahu podle projektové dokumentace (způsob dopravních tras, uložení výkopků na určené skládky, výše záběrů, podmínky pro zapažení stavební jámy apod.);
• provozu sestav stavebních strojů z hlediska ochrany před hlukem – stanoví se max. hladiny hluku v dB, provozní doby strojů, max. počet odvozových souprav apod.;
• likvidace všech zbytkových objektů, šachet, suterénů a sítí nacházející se pod úrovní +/– 0;
• těžba (zemní práce) v blízkosti stávajících staveb; postupovat je nutno přesně podle předpisu statického zabezpečení (podchycení staveb);
• zabezpečení přenosným vyztužením tak, aby nedošlo k destrukci veřejných komunikací, probíhajících po okraji hranice staveniště;
• vytvoření pilotovací roviny pro piloty v souladu se statickým návrhem stavby v dokumentaci stavby hrubé úpravy pláně, není-li použito pilotování, podle dokumentace pro provádění spodní stavby (již mimo zásady pro řízení výstavby);
• případné použití montážních mechanismů již v etapě spodní stavby.

c) Hrubá stavba

Pro organizování výstavby na úrovni hrubé stavby jsou rozhodující podmínky technologie výstavby, stanovené projektovou dokumentací. Problematiku řízení výstavby lze rozdělit do těchto okruhů:

• stanovení postupu provádění výstavby: v závislosti na použité technologii v technické zprávě pro pozemní stavby i pro statické zabezpečení se předepisuje postup realizace a záběry, které je možno z hlediska bezpečnosti připustit;
• nasazení montážní techniky: vzhledem k tomu, že AO nezná konkrétní sestavy montážní techniky zhotovitele, jedná se o předpokládané stanovení dosahu z hlediska umístění montážního prostředku a obvodu budované stavby. Je nutné zejména určit hmotnost nejtěžšího prvku v největší vzdálenosti (např. je-li nejtěžší prvek o hmotnosti 2 000 kg uložen v poloze 40 m od osy montážního prostředku), tj. určit dva zásadní parametry pro další projektovou přípravu – dosah a nosnost;
• ochrana osob, tj. omezení dosahu jeřábu zasahující mimo obvod staveniště. Omezení zajistí příslušný zhotovitel technickými prostředky (omezovači); není-li to možné z hlediska provozu staveniště, je nutné vybudovat jiné ochranné prostředky (podchody, zábrany apod.);
• z hlediska postupu montáže se navrhnou případně i následná technických opatření v návrhu stavby (montážní spáry, posun dilatačních spár apod.); při navrhování je nutno vzít v úvahu také odjezd potřebné techniky a přístup k zadním stranám staveb;
• stanovení požadavků na provoz stavebních mechanismů, pokud jde o ochranu před hlukem;
• stanovení podmínek pro příjezd nákladních dopravních prostředků a podmínek pro manipulaci, popř. uložení dovezených produktů na skládkách nebo ve skladech.

d) Dokončování stavby

Pro dokončování stavby nejsou většinou uplatňovány zvláštní požadavky na ZOV. V případě kompletace stavebních staveb s využitím lešení, závěsných lávek či zdvihacích plošin se jedná opět o požadavky ochrany z hlediska veřejného zájmu, tj. zajištění potřebné podchodné výšky, úprav a označení.

Dále jde o požadavky:

• na postupné uvádění do provozu;
• podmínky pro případné individuální, resp. komplexní vyzkoušení;
• podmínky zkušebního provozu (§ 124 SZ);
• podmínky případného předčasného užívání stavby před jejím úplným dokončením (§ 123 SZ).

2.3 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, stanoví mj. povinnost dodržovat požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi v souladu s následujícími právními předpisy, ve znění pozdějších předpisů:

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce;
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích;
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci;
• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

AO v rámci stanovení zásad pro organizaci výstavby je povinna předepsat při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupy v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a navazujícími nařízeními vlády, především ve vytvoření správných podmínek pro dodržení příslušných předpisů, na staveništi i při ochraně veřejnosti.

Dále v souladu s ustanoveními zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, AO zhodnotí podmínky pro ustavení funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posoudí povinnost zpracovat oznámení o zahájení prací pro oblastní inspektorát práce podle § 15 zákona a nutnost zpracování nebo aktualizace plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Podrobnější popis jednotlivých opatření ve vztahu k provádění stavby je uveden v MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

Úloha autorizované osoby v oblasti ZOV spočívá v tom, aby navržená řešení nebyla v rozporu s těmito zásadními předpisy. V další fázi spočívá především v dohledu nad tím, zda jsou předepsaná opatření dodržována, jsou zabudována a používána pouze ta zařízení, která jsou ve vyhovujícím technickém stavu, s odpovídající dokumentací, technickými prohlídkami, zda jsou podrobena potřebným revizím a obsluhují je kvalifikovaní pracovníci. Při provádění stavby v návaznosti na provoz stavebníka, nebo občanů, ve vztahu k veřejnému prostranství zajištění bezpečnosti třetích osob.

V oblasti požární ochrany byla vydána vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

2.4 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ochranu životního prostředí (někdy označovanou jako environment) lze v daných souvislostech vyložit jako vztah mezi stavbou v průběhu výstavby i užívání a vnějším (přírodním) prostředím, tj. působením výstavby a provozované stavby na přírodní okolí (např. emisemi či odpady), ale také působením přírody v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby (např. mrazy, vichřicemi či přívalovými dešti).

V oblasti ochrany životního prostředí AO:

• při realizaci všech činností na staveništi postupuje s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržuje příslušné právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, zejména:
• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – zejména § 7–8 o ochraně a kácení dřevin;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
• zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• minimalizuje dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (např. NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů, jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
• postupuje při likvidaci odpadu v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, (zejména vede evidenci o nakládání s odpady, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení);
• speciální pozornost věnuje vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v zákoně a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva apod.;
• speciální pozornost věnuje rovněž dopadům zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (elekrozařízení, fotovoltaické panely apod.);
• při nakládání s těžebním odpadem se řídí zákonem č. 157/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3 PLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBY (POV)

3.1 POSTUP ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

V praxi výstavby v ČR se pro část dokumentace zabývající se řízením výstavby používá tradiční označení POV.

AO, hlavní nebo vedoucí projektant, navrhuje řešení zásad organizace výstavby v dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (viz kap. 2). Žádoucí je další spolupráce, která spočívá buď ve zpracování dokumentace pro provádění stavby, nebo v jeho konzultaci, či spoluúčasti na zpracování POV v rámci autorského dozoru. U dokumentace POV poskytuje nutné vysvětlení a konzultaci jeho zpracovateli (není-li jím sám).

Dokumentace pro vydání stavebního povolení určila základní limity postupu výstavby, technologie a požadavky z hlediska ochrany veřejného zájmu, které je nutno v dalším zpracování respektovat. Projektant tak nepochybně i předurčuje ekonomický výsledek výstavby. Na správně stanovených zásadách závisí, zda výstavba bude provedena racionálně v reálném čase a za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek.

Zpracovatelé ZOV a následně POV by měli respektovat následující zásady:

• úspornost – navrhovat co nejkratší lhůty realizace, co nejjednodušší řešení sociálního a provozního zařízení, minimální zábor veřejného prostranství v čase i ploše. Samozřejmě k tomu patří i minimální nutný rozsah dokumentace POV;
• vliv okolí – dokumentace musí respektovat okolí stavby, zejména zajišťovat potřebnou ochranu veřejného zájmu, dodržení potřebných aspektů ochrany životního prostředí, problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienických podmínek apod.;
• zájem zhotovitele – vyžaduje optimalizaci řešení z hlediska řady aspektů, např. optimálního využití vlastních výrobních kapacit, potřebné techniky, zásobování apod., minimalizaci nutných mimořádných opatření ke zvládnutí výstavby; nutno respektovat potřebné technologické lhůty výstavby i klimatické podmínky realizace;
• zájem stavebníka – je specifikován v podmínkách výběrového (zadávacího) řízení a návrhu smlouvy o dílo; dobrý návrh POV přispívá k optimální ceně zaplacené za dílo;
• technická úroveň – dokumentace POV musí respektovat současnou technickou a technologickou úroveň transformovanou do konkrétních podmínek zhotovitele.

Upřesnění zásad organizace výstavby si zhotovitel stavby ve vlastním zájmu zpracuje již před podáním nabídky (může mít vliv na nabídnutou cenu a termín zhotovení stavby). Zpracováním dokumentace POV by již neměly vznikat zásadní požadavky na změnu smluvních vztahů se stavebníkem.

3.1.1 Doporučený postup práce při zpracování plánu organizace výstavby (POV)

• shromáždění všech potřebných podkladů potřebných pro POV;
• seznámení se se všemi podklady;
• osobní obhlídka staveniště;
• konzultace s autorem návrhu stavby (autorizovanou osobou), případně dalšími projektanty;
• konzultace v rámci týmu výrobní přípravy zhotovitele;
• konzultace a poskytnutí podkladů s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je určen a znám);
• ideové zpracování návrhu POV;
• konzultace v rámci výrobní přípravy zhotovitele;
• zpracování výrobní kalkulace (podkladů časového plánu);
• zpracování čistopisu POV;
• kontroling;
• aktualizace podle postupu výstavby.

3.1.2 Podklady pro POV

a) Podklady, které jsou součástí předané dokumentace stavby, např.:

• identifikační údaje z projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500, se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• závěry geologického průzkumu;
• informace o stávajících a řešení nových inženýrských sítí.

b) Podklady vyplývající z následujících jednání

• údaje o projednání dokumentace;
• podmínky stavebního povolení;
• podmínky nabídkového (zadávacího) řízení stavebníka;
• soubor vyjádření k stavebnímu řízení, včetně požadavků;
• se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
• vyplývající z požadavků zákona o elektronických komunikacích;
• závěry z jednání s organizacemi hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.);
• se stavebníkem;
• s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• o trvalých i dočasných záborech pozemků;
• podmínky koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

c) Podklady z obhlídky staveniště

• stávající zástavba ponechaná i likvidovaná, porosty, likvidovaná infrastruktura;
• stav příjezdových a přístupových komunikací, nutné terénní úpravy z hlediska výstavby;
• využití stávající zástavby pro potřeby výstavby (budovy, oplocení, inženýrské sítě);
• nutné úpravy z hlediska veřejného zájmu;
• staré ekologické zátěže.

3.2 TECHNICKÁ ZPRÁVA

a) Všeobecné údaje

• Seznam všech účastníků výstavby.
• Seznam všech dalších dotčených orgánů z důvodů provádění výstavby, tj. všech organizací uvedených v podmínkách stavebního povolení, a dále těch, jež přistoupily v průběhu projednání podmínek pro řízení výstavby. V seznamu uvést přesný název, statutárního zástupce, kontaktní osobu a adresu.
• Podklady pro zpracování – kompletní seznam všech dokladů vztahujících se k předmětné stavbě, včetně uvedení požadavků a podmínek z nich vyplývajících a dále veškeré doklady, následně vzniklé v případě zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby.
• Program výstavby – uvede se v rozsahu odpovídajícím technickému řešení stavby, jako kompletní seznam částí stavby, stavebních objektů a provozních souborů v členění odpovídajícím smluvním ujednáním a realizaci výstavby.
• Technologie výstavby – u jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů se uvedou základní technologie výstavby z hlediska potřeb provádění výstavby.

b) Popis staveniště

• Popis stávajícího stavu staveniště se uskutečňuje na základě osobní prohlídky staveniště. Ta umožňuje upřesnit obvod staveniště (musí být minimální vzhledem k okolí, vlastnictví pozemků a dostatečný pro realizaci stavby). Pokud je obvod staveniště navržený v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení AO nedostatečný, nebo došlo v další přípravě ke změnám, je nutno provést kompletní dokladování, včetně případných dopadů do stavebního povolení, případně až územního rozhodnutí. Do obvodu staveniště patří i veškeré dočasné zábory pro přípojky sítí mimo vlastní stavbu. Popíše se skutečná poloha staveniště a všechny souvislosti.
• Stará zástavba – uvnitř prostoru staveniště v rozdělení na likvidovanou, ponechanou k využití pro zařízení staveniště a určenou k obnově. Popis stávajících staveb musí obsahovat současný stav, velikost, způsob napojení na sítě ve vztahu k postupu výstavby.
• Úpravy staveniště – uvádí se popis všech překážek, které v obvodu staveniště jsou a které budou odstraněny před předáním staveniště, resp. které budou odstraněny v rámci přípravy staveniště.
• Příjezdová trasa – popisuje se příjezd na staveniště v souladu s vyjádřením příslušných orgánů dopravy – po veřejných komunikacích s nutnými omezeními. Uvádí se popis vjezdů na staveniště, včetně komunikací, u nichž jsou uvažovány potřebné způsoby úprav (zpevnění, čistící zařízení). Je nutno prověřit stav příjezdových komunikací vzhledem k jejich opotřebení staveništní dopravou, popř. navrhnout úpravy nutné po ukončení stavby.
• Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu – popsat technické řešení všech úprav předepsaných ZOV a podmínkami stavebního povolení, které jsou nezbytné zejména pro ochranu obyvatelstva a jiných veřejných zájmů, tj. přechody, průchody, ochranné bariéry, zábradlí, oplocení, zakrytí proti prachu, ochrana flóry a fauny apod. Tyto úpravy je u větších staveb nutno řešit v příslušných etapách tj. tak, jak stavba postupuje a je uváděna do provozu, aby v každé byla zajištěna potřebná ochrana veřejného zájmu. Dále úpravy pro občany se sníženou schopností pohybu a orientace.
• Definitivní popis obvodu staveniště – vychází z možností daných stavebním povolením; je však možné, že detailní řešení změní podmínky obvodu staveniště a záboru pozemků. To vede k nutnosti před zahájením prací na stavbě projednat tyto skutečnosti znovu prostřednictvím stavebníka se stavebním úřadem, popř. upravit podmínky stavebního povolení, popř. územního rozhodnutí.
• Podzemní a nadzemní sítě – je třeba uvést potřebná opatření ke všem inženýrským sítím, které se vyskytují na staveništi, vč. jejich polohového a výškového zaměření a vytýčení na základě vyjádření jejich správců a dodatečných průzkumů. Popis všech přeložek inženýrských sítí, včetně technického provedení. Kde je to nutné, odkaz na příslušnou dodavatelskou prováděcí dokumentaci. Popis všech ochranných pásem, které je nutné respektovat.

Dále uvést úpravy (případně doložit odkazem na dokumentaci) napojení na inženýrské sítě pro realizaci stavby, event. definitivního napojení objektů stavby.

c) Geologický průzkum staveniště

Uvedou se identifikační údaje geologického průzkumu, kde je k dispozici. Z geologického průzkumu se uvedou zásadní informace potřebné pro provádění stavby, zejména pro výkopové práce a spodní stavbu, způsob založení, provádění zemních prací. Dále se uvede hladina spodní vody, popř. upozornění na nebezpečí jejího kolísání; v tom případě i návrh potřebných opatření ke snížení její hladiny.

d) Úpravy staveniště

• Prozatímní a konečné terénní úpravy – návrh realizace výstavby vychází z úrovně stávajícího terénu. Pro provádění výstavby se doporučuje provést pouze nejnutnější rozsah terénních úprav. Při umístění zařízení, skládek i kolem stavební jámy je nutno navrhnout min. 5 – 6 m široký manipulační pruh, alespoň jednostranně. Při návrhu terénních úprav je vhodné vycházet z možnosti využít jich jako definitivní terénní úpravy podle projektové dokumentace. Stejně je vhodné řešit i vnitrostaveništní komunikace v jejich profilu či konstrukci. Některé terénní úpravy slouží pouze pro potřeby vlastní stavby, např. úpravy pro umístění strojního vybavení (jeřáby, čerpadla, mísící centra apod.), dále zpevnění skladovacích ploch, úpravy pod stavbami zařízení staveniště. U všech dočasných terénních úprav je nutno popsat i jejich likvidaci při ukončení výstavby. Konečné terénní úpravy musí být v souladu s podmínkami stavebního povolení.
• Deponie ornice – pokud se na staveništi vyskytuje ornice, kterou je možno využít pro konečné sadové úpravy, je vhodné navrhnout deponii ornice, na níž je uložena po dobu provádění stavby. Pokud není třeba, nebo to prostorové podmínky stavby neumožňují, je nutno navrhnout její odvoz a jiné využití.
• Zemina – součástí dokumentace je rovněž bilance zemních prací. Uvede se celková bilance výkopů a násypů. Současně je v bilanci zeminy nezbytně nutné prověřit i její využitelnost pro konečné terénní úpravy. V případě nevyrovnané bilance na staveništi je nutno popsat odvoz zeminy, dopravní trasy, včetně způsobu uložení, přičemž je nutno řešit i environmentální dopady jejího dalšího využití (např. kontaminace). Při nedostatku zeminy je naopak nutno projednat zdroj (zemník), vhodnost zeminy, otázky její těžby a dopravních tras. Veškeré tyto záležitosti je nutno přenést do smluvních vztahů. Při velkém rozsahu zemních prací je speciálním úkolem projektanta výpočet a popis kapacit potřebných strojních sestav.
• Ochrana porostů – u všech porostů uvnitř obvodu staveniště, pokud se nepočítá s jejich likvidací, je nutno navrhnout způsob jejich ochrany (oplocení, obednění, přesazení). Tyto plochy nutno vyjmout z ploch stavby a zajistit maximální ochranu.
• Oplocení – obvod staveniště musí být z hlediska ochrany veřejného zájmu oplocen. Z hlediska ochrany proti hluku a prachu se doporučuje oplocení neprůhledné, někdy s dalšími specifickými požadavky (ochranné stříšky). Technická zpráva odkazuje na výkresovou dokumentaci oplocení, popř. katalog.

e) Zásobování staveniště

• Zásobování elektřinou – pro zásobování staveniště se využije v prvé řadě stávajících, nebo nově budovaných elektrorozvodů a trafostanic. Koncepci řeší projektant již v rámci projednání projektu pro stavební povolení s příslušnou elektrorozvodnou firmou. V rámci projednání konečného zásobování stavby se řeší i otázka napájecího bodu elektro, jeho kapacity a jištění. Pro definitivní dimenzování příkonu elektřiny je nutný propočet vycházející ze seznamu všech připojených elektrospotřebičů, které se vyskytují na staveništi a předpokládané současnosti jejich odběru. V dokumentaci se prověří navržený a projednaný rozsah příkonu konkretizací jmenovité mechanizace. Pokud by bylo zajištění nedostatečné, je nutno znovu projednat. Na místě napájecího bodu bude vybudován staveništní rozvaděč se samostatným měřením. Při odběru elektro ve stávajících budovách je nutno smluvně vyřešit dodávku elektřiny přes vlastníka elektroměru.
• Zásobování staveniště vodou – obdobný propočet je nutno zpracovat pro zásobování staveniště vodou. Předpokládaná spotřeba závisí na spotřebě technologické vody (např. pro mísicí centrum, úpravu betonu, omítkářské práce apod.) a spotřeby pro sociální zařízení staveniště. Třetí (rezervní) složku představuje potřeba vody pro požární zabezpečení staveniště. Na základě sekundové potřeby vody je dimenzována staveništní přípojka. I pro přípojný bod je nutno projednat připojení již v rámci zásad pro řízení výstavby v dokumentaci pro stavební povolení. Přípojný bod představuje vodoměrnou šachtu vybavenou podle normových hodnot a požadavků dodavatele vody. Přípojný bod musí být ochráněn proti mrazu. V případě, že v době zahájení výstavby není zdroj vody k dispozici (nebo stavba ji nepotřebuje k svému provozu), nutno řešit zásobování vodou s využitím dalších zdrojů, např. studny, dovoz vody apod. Ve všech případech je nezbytně nutný chemický rozbor vody vzhledem k její vhodnosti pro užití při výstavbě.
• Odkanalizování – při napojení kanalizace ze staveniště, zejména sociálního zařízení je nutné především dosažení souhlasu provozovatele kanalizační sítě. Složitější situace nastává v případě, kdy kanalizaci je nutno použít např. pro odvod čerpaných vod (snižování hladiny vody). Zde je nutno především prověřit vůbec možnost odvodu těchto vod z hlediska možnosti kanalizační sítě (příměsi, kapacita čistírny odpadních vod). Je nutné řešit i odvedení povrchových vod ze staveniště, zejména u dopravních a liniových staveb. Přitom je nutno využít stávajících vodních toků, jímek apod. Při návrhu čerpání vod je nutno zvážit i případný dopad na okolní studně a stavby. V oblastech s výskytem minerálních vod nutno respektovat jejich ochranná pásma.
• Materiálové zásobování – popisuje se způsob zásobování staveniště stavebními hmotami, včetně prefabrikátů. Jedná se především o rozhodující položky z hlediska dopravní náročnosti, tj. doprava zeminy, betonové směsi, prefabrikátů, technologických celků, zejména nadměrných nákladů. Běžné zásobování staveniště je většinou zajištěno dodávkami přímo na staveniště od dodavatelů staveništních materiálů. Pokud je nevyhnutelné některé materiály skladovat na staveništi, je nutno navrhnout potřebné skladovací plochy, uzavíratelné sklady a dodržet požadavky bezpečnostních předpisů. Současně se musí řešit problematika dopravy mezi jednotlivými skládkami, pokud je nelze umístit přímo v blízkosti zdvihacích montážních prostředků. Samostatnou částí je návrh chráněných skladovacích ploch pro materiály s možností zcizení.

f) Zařízení staveniště

• Stavební dvůr – u rozsáhlých staveb se doporučuje vybudovat centrální stavební dvůr, který slouží po celou dobu výstavby. Bude obsahovat potřebný rozsah provozního, sociálního a skladovacího zařízení pro celý rozsah výstavby s tím, že jednotlivá zařízení stavby jsou navržena pouze v nezbytně nutném rozsahu.
• Sociální zařízení – slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků na staveništi. Musí být vybudováno před zahájením vlastních stavebních prací, nebo okamžitě při jejich zahájení. Rozsah sociálního zařízení staveniště závisí na počtu pracovníků, pro které je budováno, a zejména na počtu pracovníků, pro které je nutné zajistit stravování, popř. ubytování. Rozsah musí pokrýt dále smluvní nároky poddodavatelů, kteří zajišťují příslušné části dodávek stavby pro hlavního zhotovitele. Výpočet (viz příloha 4.3) je součástí POV – jako příloha, nebo přímo součástí technické zprávy. Na staveništi, kde je méně než 20 pracovníků, je třeba minimálně zajistit vhodné místnosti pro převlékání a ukládání oděvů. Návrh a zřizování sociálního zařízení musí být v souladu s příslušnými hygienickými předpisy.
• Provozní zařízení (stavební kanceláře) – slouží pro administrativní a technické vedení stavby. Vychází z počtu pracovníků, kteří se řízením stavby zabývají tak, aby bylo zajištěno nezbytně nutné zázemí pro řízení stavby. Je nutno respektovat smluvně dohodnuté požadavky poddodavatelů. Provozní zařízení musí zajistit bezpečné uložení všech administrativních a technických prostředků pro řízení stavby (počítače, měřící zařízení) a dále drobné mechanizace, sloužící pro stavbu. Součástí popisu provozního zařízení je i napojení stavby na prostředky sdílené elektronické komunikace – telefon, fax, internet, vysílačky, podle druhu vybavení firmy. V provozním a sociálním zařízení je nutno navrhnout technické zázemí pro působení stavebníka a projektanta (autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka, příp. další osoby, např. koordinátor BOZP), v rozsahu sjednaném smlouvou se stavebníkem.
• Výrobní zařízení – návrh výrobního zařízení vychází z charakteru stavby. Jeho budování a využití je otázkou ekonomického posouzení. V současné době se preferují způsoby letmých dodávek, které nevyžadují budování rozsáhlých mísicích center, ohýbáren výztuže, výroby prefabrikátů apod. Pokud je rozhodnuto o jeho vybudování z hlediska obchodní strategie firmy, je součástí POV – (dokumentace pro jeho zřízení, technické propočty a popis).
• Montážní zařízení – pro ekonomickou realizaci stavby je rozhodující návrh potřebných montážních a zdvihacích zařízení. Návrh jeřábů vychází z charakteru stavby, z vlastnictví potřebných zdvihacích prostředků, popř. možnosti jejich pronájmu a dále z potřebného dosahu jeřábu, nosnosti v nejvzdálenějším bodě vyložení, výšky stavby a postupu montáže. V zásadě je možno použít tři druhy jeřábů: mobilní, pevné a pojízdné. Pro poslední dva druhy techniky je nutno zpracovat v rámci POV návrh osazení stabilního jeřábu nebo jeřábové dráhy, včetně potřebného technického popisu. V technické zprávě je třeba popsat i otázky dopravy zdvihacích prostředků na staveniště a jejich odstranění po ukončení hrubé stavby. Návrh zdvihacích prostředků pro další fáze výstavby, popř. údržbu a opravy, představuje popis umístění příslušných výtahů, popř. jiných zdvihacích zařízení (vrátky, žebříky či jiné způsoby dopravy). Při návrhu je nutno zejména popsat podmínky pro jejich montáž a bezpečnostní otázky vlastní realizace.
• Podzhotovitelé – souhrnně je zapotřebí popsat požadavky smluvních firem na všechny druhy zařízení staveniště.
• Osvětlení staveniště – navrhuje se způsob osvětlení staveniště pro provádění prací za zhoršených podmínek (stožáry osvětlení, provizorní svítidla, rozvody).

g) Bezpečnost práce

Součástí povinností osoby pověřené vedením stavby (stavbyvedoucího) je ve smyslu § 153 SZ zajistit při provádění stavby, mj. dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Je povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a závady, které se nepodařilo odstranit, neprodleně hlásit stavebnímu úřadu.

V průběhu provádění stavby AO pověřená jejím vedením v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů provádí rozhodnutí a je osobně přítomna při úkonech a jednáních v oblasti bezpečnosti práce, které jsou popsány v MP 2 Provádění staveb. Přitom postupuje v souladu s právními předpisy, viz kap. 1.2.

Všichni zúčastnění pracovníci musí být s předpisy seznámeni před zahájením prací. Při práci a pohybu na staveništi jsou povinni používat předepsané osobní ochranné pomůcky. Staveniště musí být ohrazeno a označeno výstražnými tabulkami se zákazem vstupu všech nepovolaných osob.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (upravené pro konkrétní podmínky staveniště) a jednoznačná opatření pro stavbu se doporučuje uvést přímo v textu technické zprávy.

• Ochrana staveniště – součástí bezpečnostních opatření je návrh všech opatření potřebných k ochraně materiálu a výrobků určených k zabudování do stavby a do stavby již zabudovaných před zcizením. Je třeba popsat veškeré ochranná opatření – oplocení, uzamčené sklady, způsob ukládání materiálu a zásobování, ve zvlášť citlivých případech střežení staveniště bezpečnostní službou či prostředky elektronické ochrany.
• Požární bezpečnost – popis všech nezbytně nutných požárně bezpečnostních opatření na staveništi, vybavení všech prostor staveniště věcnými prostředky požární ochrany (hasicí přístroje, osobní ochranné pracovní prostředky, prostředky pro záchranu a evakuaci osob, přenosné zásahové prostředky, požární výstroj), dokumentaci požární ochrany (požární poplachové směrnice, požární řád, dokumentace o činnosti a akceschopnosti požární hlídky, havarijní plán, spojení s jednotkami Integrovaného záchranného systému.

V případě zpracování samostatného plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi musí být tato část s ním v souladu.

h) Ochrana životního prostředí (envinronment)

Při provádění všech činností na staveništi nutno postupovat s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržovat příslušné právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, zejména:

• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, (obecně);
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zejména § 7–8 o ochraně a kácení dřevin;
• zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
• zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• minimalizovat dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění NV č. 217/2016 Sb., dále NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
• při nakládání s odpady postupovat v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, (zejména vést evidenci o nakládání s odpady, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení); speciální pozornost věnovat vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v zákoně č. 541/2020 Sb.) a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva apod. a odpadů specifikovaných v zákoně č. 542/2020 Sb. (elekrozařízení, fotovoltaické panely apod.); při nakládání s těžebním odpadem se řídit zákonem č. 157/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:
Z hlediska péče o životní prostředí je v technické zprávě nutno popsat opatření k minimalizaci negativního vlivu na veřejnost a životní prostředí. Jmenovitá opatření mohou být následující:

Ochrana před hlukem

• Omezení doby provozu stavby – na základě hlukové studie je možno omezit dobu výstavby na časové rozmezí (např. 7–18 hod. během dne, se základní hladinou hluku L = 50 dB + korekce 10 dB.);
• použité mechanismy musí mít výrobcem zaručené hladiny akustického tlaku v souladu s platnými předpisy. Hluková studie může omezit provoz jednotlivých mechanismů, např. počet odjezdů vozidel, denní limit provozu mechanismů a další. Mechanismy musí být vypínány po dobu mimo pracovního nasazení. Hlavní činnosti, které jsou zdrojem hluku, např. bagrování, odvoz výkopků, pilotování a betonáž byl měly být soustředěny do doby 8–14 hod.;
• oplocení areálu může být navrženo i z hlediska ochrany veřejnosti před hlukem např. neprůhledné plné, výšky 2,5 m, které poslouží jako provizorní ochrana před hlukem v období prací s největšími zdroji akustické zátěže, tj. zemních prací, pilotování a provádění spodní stavby.

Hospodaření s odpady

Veškeré odpady vzniklé při stavební činnosti musí být tříděny a likvidovány v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, a příslušnými prováděcími předpisy:

• shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií;
• zařazení odpadů podle katalogu, tj. přiřazení kódu druhu odpadu a stanovení jeho kategorizace, je nutnou podmínkou pro další nakládání s ním;
• kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností;
• materiál výkopku, podle charakteru staveniště, bude uložen na příslušnou skládku projednanou zhotovitelem a tato skutečnost bude dokladována při přejímce stavby;
• ostatní odpady (O) budou tříděny podle druhu (kovový materiál, hliník, barevné kovy apod.), uloženy na vymezená a označena místa ukládání příslušného odpadu;
• obaly budou tříděny podle svého druhu (papír, umělé hmoty) a odevzdávány do příslušných sběrných dvorů proti vystavení dokladu o předání odpadu nebo předány smluvnímu partnerovi, který doloží povolení k dalšímu zpracování příslušného odpadu. Bez doložení tohoto dokladu nesmí být odpad předán;
• nebezpečný odpad (N) – zvláštní pozornost je věnována zbytkům materiálu a jejich obalů spadajících do kategorie nebezpečných odpadů (barvy, lepidla, umělé hmoty, pryskyřice, zbytky izolačních materiálů apod.). Likvidaci provádí speciální firma, která má povolení k nakládání s nebezpečnými odpady, úložné místo musí být označeno tabulkou s katalogovým číslem odpadu a jeho názvem a Identifikačním listem odpadu;
• skladování odpadu musí být zajištěno na staveništi tak, aby odpady byly skladovány odděleně, bylo zabráněno jejich rozfoukání větrem a přenesení mimo obvod staveniště, jakož i ochrana proti dešti a splavení do půdy, resp. městské kanalizace.

Odpady vzniklé na stavbách je nutné zlikvidovat prostřednictvím odborně specializovaných organizací na základě takto uzavřených smluv:

• ke každé zásilce odpadu, určeného ke zneškodnění musí být původcem vystaven řádně vyplněný dodací list. V dodacím listu musí být uvedeno katalogové číslo odpadu, název odpadu/kód odpadu, interní značka původce, hmotnost (je-li vážení provedeno na kalibrované váze). Dodací list musí být vyhotoven ve třech vyhotoveních, třetí vyhotovení musí být odesláno k evidenci zhotovitele;
• pro přepravu nebezpečného odpadu je původce povinen řádně vyhotovit evidenční list přepravovaného odpadu;
• nebude-li původce požadovat odvoz odpadu externí osobou, je povinen zajistit nakládku odpadu a jeho odvoz na místo zneškodnění.

Původce je povinen a plně odpovídá za správné zařazení odpadu podle druhu a kategorií a za nakládání s ním.

Odpady kategorie nebezpečné (N) je možno přepravovat pouze dopravními prostředky, na které vydal souhlas příslušný správní orgán, včetně stanovení tras. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů v případech, že dochází ke změně osoby vlastníka (externí organizace) se provádí podle podmínek zákona č. 541/2020 Sb., na evidenčním listu pro přepravu nebezpečných odpadů.

Řešení odpadů vznikajících těžební činnosti je obsaženo v zákoně č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem.

Poznámka:
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., byl aktuálně doplněn vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Ostatní environmentální opatření

• Veškerá mechanizace a vozidla na staveništi musí být zajištěna proti úkapům olejů a pohonných hmot, jejich zbytky musí být likvidovány jako nebezpečné odpady, na příslušných místech. Tato pracoviště nutno vybavit havarijní soupravou;
• při provádění veškerých prací musí být použity technologické postupy, které omezí vznik zbytečné prašnosti (vodní clony, odsávání apod.);
• dopravní prostředky při opuštění staveniště musí být očištěny; vzhledem k obvyklým prostorovým problémům musí být přímo na výjezdu osazen čisticí rošt, který zamezí přenesení nečistot na dopravní komunikace;
• na staveništi nesmí být žádný odpad likvidován spalováním;
• vytápění zařízení staveniště možné pouze s využitím elektřiny, nebo napojením na centrální rozvod tepla.

Havarijní opatření

Na staveništi musí být věnována pozornost opatřením proti vzniku havarijních situací a navržen postup jejich překonání. Pro větší stavby zhotovitel vypracuje speciální havarijní plán a poplachové směrnice. V požárních poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny postupy řešení možných havarijních situací, způsobených buď vnější příčinou (např. povodeň, vichřice), nebo vnitřní příčinou (únik závadné látky), popř. jejich kombinací. V poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny aktivity, které musí být provedeny v reakci na havarijní situace pro zmírnění environmentálních dopadů, které mohou v souvislosti s havárií nastat. Berou přitom v úvahu vliv lidského faktoru a s ohledem na jeho nepředvídatelnost zavádějí pojistné mechanismy a opatření.

Havarijní plány navíc obsahují způsob a sled činností vedení stavby; rozdělení odpovědnosti včetně zastoupení v době nepřítomnosti; informace o zásahových jednotkách; zásady komunikace; schéma rozvodu a uzavírací místa významných médií; informace o nebezpečných, chemických látkách a chemických přípravcích, včetně jejich dopadů na životní prostředí a opatření při mimořádných situacích. Na staveništích musí být k dispozici bezpečnostní listy chemických látek a chemických přípravků, která jsou na stavbě používány. Jednotlivá skladovací místa těchto látek musí být označena bezpečnostními značkami, viz MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

i) Organizace výstavby

V technické zprávě jsou popsány ZOV na staveništi, pokud je samozřejmě rozsah výstavby takový, aby tento popis měl smysl. Popis organizace výstavby vychází ze zpracovaného časového plánu výstavby a uvádí:

• popis přípravy staveniště;
• zemních prací;
• spodní stavby;
• hrubé stavby;
• uzavření stavby, její kompletaci;
• montáž technických zařízení;
• zkušební provoz, vyzkoušení a předání v členění po jednotlivých objektech, nebo záběrech; postupné uváděných do provozu.

Technická zpráva stanovuje klíčové termíny výstavby, podmiňující investice, termíny rozhodujících dodávek, termíny kontrolních bodů výstavby (zejména u konstrukcí dalším postupem zakrytých), termíny stavební připravenosti pro montáž technických, popř. strojních zařízení, termíny vyzkoušení, revizí a předání jednotlivých objektů a stavby jako celku. Dále uvádí termíny nástupu a předání jednotlivých poddodávek, včetně jejich smluvního zajištění.

Vymezuje potřebné podklady pro sestavení organizace a časového plánu výstavby, pro rozpočet, finanční plán zhotovitele, smluvní dohody, výrobní kalkulace a z nich odvozené počty pracovníků na staveništi, rozsah poddodávek a nasazení montážních mechanismů (potřebné výpočty jsou uvedeny v příloze).

Popisuje metodiku zpracování časového plánu, jeho vazby na výrobní plán zhotovitele, případně poddodavatelů.

Uvádí krizová místa, kterým je třeba při realizaci výstavby věnovat maximální pozornost z hlediska dodržení smluvních termínů.

Speciální pozornost v organizaci výstavby je nutno věnovat dodržení technologických lhůt pro technicky správné provádění konstrukcí a potřebných opatření pro zimní období.

3.3 NÁVRH (VÝKRES) SITUACE V PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Výkres situace se zpracovává ve vazbě na koordinační situaci stavby (zpravidla v měřítku 1 : 500). Pro výkres situace není závazná norma. Při zpracování je možno využít podkladů v příloze této metodické pomůcky. Do koordinační situace jsou značky pro návrh vedeny v barvě zelené. Doporučený metodický postup zpracování a vzory značek jsou uvedeny v příloze 4.4:

• Na základě všech dostupných podkladů a osobní prohlídky se stanoví plochy, které zabírá staveniště. Při zakreslení se vychází z prokázaného vlastnictví, či nájmu pozemků na základě katastrálního snímku území. Hranice staveniště se označí silnou čarou. Dočasné zábory se označí přerušovanou čarou. Současně se na hranici staveniště označí rozsah a způsob provedení oplocení staveniště;
• určí se plochy pro skladování ornice, zeminy, rozhodujících stavebních materiálů (pokud jsou třeba) a jejich situování se zakreslí do situace; současně se zakreslí potřebné manipulační a dopravní pruhy 4–6 m;
• zakreslí se trvalé a dočasné přeložky inženýrských sítí;
• zakreslí se místa základních napájecích bodu staveniště – elektro, vodovodu, kanalizace, příp. napojení na plynovod či horkovod;
• podle výsledku projednání se uvedou šipkami směry hlavních příjezdových dopravních tras ke staveništi, vjezdy na staveniště a příslušná technická opatření na vjezdu (čisticí rošty, chráničky apod.) Pokud je to nutné, uvedou se i dopravní trasy na staveništi, včetně potřebných zpevnění, např. panelové vozovky, provizorní komunikace, spodní stavba trvalých komunikací, osazení potřebných dopravních značek;
• v případě rozsáhlých zemních prací se postupy zemních prací a strojní techniky uvádí do samostatné dokumentace;
• na základě propočtu a stanovení zdvihací techniky se zakreslí stanoviště jeřábů (pevné stanoviště nebo jeřábová dráha), dále se zakreslí dosah jeřábu ve vazbě k nejvzdálenějšímu místu montáže na stavbě a nosnosti jeřábu. Zvýrazní se dosah jeřábu nad veřejnými prostranstvími a zakreslí se požadovaná technická omezení tohoto přesahu (omezovače, podchody, ochranné stříšky, případně jiná). Současně se popř. zakreslí trasa příjezdu a odjezdu montážní techniky;
• zakreslí se plochy výrobního zařízení staveniště – umístění mísicích center, ohýbáren, nutných skládek, popř. stanovišť pro mobilní techniku (autodomíchávače, pumpy na beton apod.);
• zakreslí se plochy určené pro sociální zařízení staveniště v rozsahu určeném potřebnými propočty;
• zakreslí se speciální konstrukce zařízení staveniště, popř. se označí jejich umístění a odkaz na přílohy výkresové dokumentace;
• zakreslí se plochy skládek odpadu v souladu s environmentálními opatřeními;
• v případě složitějších vztahů na staveništi se zakreslí i postup provádění jednotlivých staveb či jejich částí.

3.4 ČASOVÝ PLÁN VÝSTAVBY

Časový plán výstavby je podkladem, který prokazuje reálnost termínů a postupu financování pro příslušnou smlouvu o dílo. Současně se stává nástrojem konkrétního řízení výstavby. Zpracování časového plánu výstavby se řídí zvyklostmi firmy zhotovitele, rozsáhlostí výstavby, mnohdy i programovým vybavením, které firma vlastní. Zpracování časových plánů výstavby je nedílnou součástí dokumentace řízení výstavby. Jeho zpracováním je většinou pověřen specialista výrobní přípravy příslušné dodavatelské firmy. Pro zpracování časového plánu není předepsána autorizace.

Pro běžnou realizaci výstavby postačí řádkový harmonogram, který stanoví termíny počátku a konce nejdůležitějších činností na stavbě; současně propočte potřeby průběhu financování, popř. nasazení nutných zdrojů – pracovníků, materiálů či techniky.

Ve složitějších realizačních případech se doporučuje využít některé z metod síťové analýzy. Vzhledem k složitosti této problematiky odkazujeme na využití příslušné odborné literatury, která o této problematice pojednává (např. Ekonomika stavebního díla, skripta ČVUT Praha).

K dispozici je velké množství softwarových produktů, které výrazně zjednodušují postup zpracování. Jedním z nejvíce využívaných je Microsoft Project – universální plánovací a řídicí systém, který pomocí metod síťové analýzy umožňuje vytvářet a organizovat projekty, subprojekty, úkoly a zdroje s využitím grafického prostředí. Program, jak již jeho název připomíná, je součástí rozsáhlého balíku programů, vycházejících z aplikací MS Office. Vzhledem k jednoduchosti použití je vhodný i pro jednoduché stavby, a především je vhodný k použití v celé šíři produkce zhotovitele. Opět vzhledem k rozsahu problematiky i zde je nutno použít speciální literatury.

3.5 PROJEDNÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Dokumentace POV vychází ze zásad organizace výstavby, zpracovaných v rámci dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. Veškeré doklady a zásady musí být projednány a dokumentovány v rámci vydání stavebního povolení. Rozpracování a uskutečnění POV je především záležitostí zhotovitele stavby anebo příslušných zhotovitelů částí stavby. Pokud je zpracování POV v souladu s předchozí schválenou dokumentaci, nepodléhá žádnému projednání mimo firmu zhotovitele. Případné problémy je vhodné řešit před zpracováním detailního POV důslednou kontrolou zásad organizace výstavby v rámci podání nabídky zhotovitelem.

Protože však upřesnění přináší mnohdy nové skutečnosti (např. zvětšení požadavků na plochu staveniště, upřesnění otázek dopravy, přeložek sítí, úpravy z hlediska zpřesnění technologie výstavby v rámci zpracování dokumentace pro provedení stavby) je nutné v těchto případech provést řadu dodatečných projednání a změnových řízení. Pokud některé mění i závěry a rozhodnutí ze stavebního řízení, či územního rozhodnutí, je nutno projednat jejich dopad nejprve se stavebníkem. Pokud se nepodaří najít jiná řešení, je nutno projednání vést (prostřednictvím stavebníka, resp. osoby pověřené výkonem inženýrské činnosti) s příslušným stavebním úřadem a zabezpečit k němu příslušné úpravy dokumentace. Samozřejmě v tomto případě je nezbytné, aby změnových řízení zúčastnila AO odpovědná za dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení.

Při zpracování i dalším rozpracování POV se vychází z dokladů, uvedených v projektové dokumentaci a v seznamu dokladů připojených k žádosti o stavební povolení (viz vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

4 PŘÍLOHY

Příloha 4.1

OBSAH ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY V DOKUMENTACI PRO OHLÁŠENÍ STAVBY NEBO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ

(podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů)

B. Souhrnná technická zpráva

B. 8 Zásady organizace výstavby

• a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• b) odvodnění staveniště;
• c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• i) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• j) ochrana životního prostředí při výstavbě;
• k) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb;
• m) zásady pro dopravně inženýrské opatření;
• n) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• o) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

Poznámka:
Pro výkresové zobrazení je nutno využít část C. Situační výkresy (podle příl. č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů) – viz další text:

• C Situační výkresy
• C. 1 Situační výkres širších vztahů
• C. 2 Katastrální situační výkres
• C. 3 Koordinační situační výkres
• C. 4 Speciální situační výkresy

• Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření a další.

Obsah příslušných částí společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je obdobný.

Pro projektovou dokumentaci dopravních staveb platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb.

Příloha 4.2

VZOROVÝ OBSAH DOKUMENTACE PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

A Technická zpráva POV

A/1 Všeobecné údaje

• Seznam všech účastníků výstavby;
• Seznam všech dotčených orgánů;
• Podklady pro zpracování;
• Program výstavby;
• Technologie výstavby.

A/2 Popis staveniště

• Popis stávajícího stavu staveniště;
• Seznam pozemků a jejich vlastníků;
• Stávající zástavba;
• Obvod staveniště;
• Úpravy staveniště;
• Příjezdy a přístupy na staveniště;
• Popis stávající vzrostlé zeleně;
• Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu;
• Podzemní a nadzemní sítě, elektronické trasy, ochranná pásma.

A/3 Geotechnický průzkum

• Identifikační údaje;
• Závěry geotechnického průzkumu;
• Opatření ZOV ve vztahu ke geologickému průzkumu.

A/4 Úpravy staveniště

• Prozatímní a konečné terénní úpravy;
• Návrh hospodaření s ornicí a zeminou;
• Deponie zeminy a ornice;
• Ochrana porostů;
• Oplocení.

A/5 Zásobování staveniště

• Zásobování elektřinou;
• Zásobování staveniště vodou;
• Odkanalizování;
• Vytápění;
• Spoje;
• Materiálové zásobování – dopravní trasy.

A/6 Zařízení staveniště

• Stanovení potřebné velikosti staveniště;
• Sociální zařízení a předpokládaný počet pracovníků;
• Provozní zařízení a návrh velikosti ploch;
• Výrobní zařízení a návrh velikosti ploch;
• Montážní zařízení a návrh parametrů;
• Poddodavatelé a realizace jejich požadavků;
• Osvětlení staveniště.

A/7 Bezpečnost práce

• Vedení stavby – seznam osob odpovědných za bezpečnost;
• Bezpečnost a ochrana zdraví při jednotlivých druzích prací;
• Bezpečnost při skladování a manipulaci s materiálem;
• Bezpečnost z hlediska ochrany veřejného zájmu;
• Ochrana a ostraha staveniště;
• Bezpečností opatření ve vztahu k pracovníkům a poddodavatelům;
• Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud je stavebníkem jmenován);
• Požární ochrana staveniště.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zpracován samostatně zajištěním stavebníka) – pokud je nutno jej zpracovávat podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 5 a 6.

A/8 Ochrana životního prostředí – envinronment

• Vliv realizace stavby na životní prostředí;
• Soubor opatření k ochraně životního prostředí;
• Ochrana před účinku hluku a vibrací;
• Odstraňování odpadů ze staveniště;
• Ochrana před znečištěním vod a ovzduší;
• Ochrana před škodlivými účinky dopravy;
• Plán havarijních opatření.

A/9 Organizace výstavby

• Zásady organizace výstavby;
• Základní termíny výstavby;
• Technologická a klimatická omezení;
• Postup výstavby rozhodujících objektů;
• Stavební připravenost pro montáž technologických zařízení;
• Použité metody časového plánování;
• Financování výstavby;
• Bilancování zdrojů;
• Kritická místa výstavby.

B Situace stavby (v měřítku 1 : 50) – Přítisk do koordinační situace

B/1 Vymezení staveniště

• Hranice obvodu staveniště (trvalý a dočasný zábor);
• Hranice pozemků příslušných ke stavbě;
• Hranice pozemků dotčených dočasným záborem;
• Oplocení staveniště – trvalé, dočasné, přenosné.

B/2 Zemní práce

• Deponie ornice a zeminy;
• Zemník;
• Skladovací plochy stavebních materiálů.

B/3 Inženýrské sítě

• Ochranná pásma stávajících inženýrských sítí;
• Nově budované inženýrské sítě;
• Přeložky inženýrských sítí;
• Chráničky inženýrských sítí;
• Napojovací body staveniště – elektro, voda, kanalizace, plyn, topení.

B/4 Doprava

• Manipulační pruhy;
• Dopravní pruhy na staveništi;
• Vjezdy a výjezdy staveniště;
• Osazení dopravních značek;
• Přejezdy, přechody, mosty;
• Mycí rampy těžké techniky.

B/5 Montážní technika

• Stanoviště jeřábů, trasy jeřábových drah, parametry jeřábu;
• Dosahy jeřábů s omezením přesahu;
• Doprovodné montážní zařízení (výtahy, lešení, vrátky).

B/6 Plochy zařízení staveniště

• Plochy výrobního zařízení staveniště (míchárny, ohýbárny, stanoviště techniky apod.);
• Plochy provozního zařízení staveniště;
• Plochy sociálního zařízení staveniště;
• Plochy skládek odpadů.

B/7 Bezpečnost a ochrana zdraví

• Speciální konstrukce a zařízení staveniště;
• Osvětlení staveniště;
• Ochranná zařízení pro obyvatele (přístřešky, průchody, hlukové stěny).

B/8 Organizace výstavby

• Postup provádění stavby, postup zemních prací – směr výstavby.

C Časový plán výstavby

• Termínovník (např. termíny provádění částí stavby, stavebních objektů provozních souborů, předávání pracoviště k montáži apod.);
• Řádkový harmonogram;
• Financování stavby;
• Bilance pracovních sil, materiálů apod.;
• Síťová analýza.

Příloha 4.3

NAVRHOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

1. Funkce zařízení staveniště

Zařízení staveniště jsou dočasné stavby a zařízení, které v době realizace stavby slouží provozním, sociálním a výrobním účelům účastníků výstavby.

Žádný právní předpis v současné době neupravuje problematiku zařízení staveniště. Každý účastník výstavby se musí o potřebné zařízení a vybavení postarat sám a náklady na jejich pořízení krýt z vlastní režie. Musí mít tedy zájem na tom, aby náklady spojené s jejich pořízením byly co nejnižší. Mnohé objekty mohou zhotovitelé stavby pořizovat jako společné (např. objekty sociální). V tom případě je nutné smluvně dohodnout, kdo je bude pořizovat a za jakých podmínek se na finančním krytí budou podílet podzhotovitelé či stavebník (také stavebník – investor) potřebuje určité prostory na staveništi, např. pro technický dozor). V případě užití staveb, které jsou v majetku někoho jiného, přichází v úvahu nájemní smlouva.

• Funkci zařízení staveniště mohou plnit:
• trvalé části budované stavby (části budované v předstihu), jichž je vhodné dočasně využít jako zařízení staveniště k dosažení úspor s tím, že po skončení jejich funkce jako ZS budou následně upraveny na zamýšlený účel;
• existující stavby související se staveništěm, existující nezávisle na budované stavbě, náležející do majetku objednatele či jiného vlastníka na výstavbě nezúčastněného, které je možno po dobu výstavby využít pro účely ZS;
• dočasné stavby budované na hlavním či vedlejším staveništi na dobu výstavby;
• dočasně na stavbě umístěný hmotný majetek a drobný hmotný majetek v používání zhotovitele (přenosné buňky, kontejnery, maringotky apod.).

2. Druhy zařízení staveniště

2.1 Provozní zařízení staveniště se člení na

a) užívané společně:

• komunikace;
• vlečky;
• rozvodné řády inženýrských sítí, včetně transformoven a jiných souvisejících zařízení (rozvody el. energie vč. rozvaděčů pro napojení spotřebičů, rozvody vody, páry, telefonů apod.);
• vnější oplocení staveniště;
• požární nádrže;
• vrátnice;
• kanceláře pro zhotovitele, technický nebo autorský dozor;
• mosty;
• přechody a lávky pro pěší;
• parkovací plochy.

Jejich vybudování zajišťuje na základě dohody zhotovitel stavebních prací (většinou největší zhotovitel) a poskytuje je na základě dohodnutých smluvních podmínek ostatním zhotovitelům a účastníkům výstavby.

b) užívané převážně jedním účastníkem výstavby:

• sklady;
• skládky;
• garáže;
• údržbářské dílny;
• zpevněné plochy;
• předmontážní plochy atd.

I tato zařízení mohou být užívána společně, pokud se zhotovitelé na jejich společném vybudování shodnou.

2.2 Sociální, které zahrnuje

• ubytovny;
• kuchyně;
• jídelny (výdejny stravy);
• hygienická zařízení – umývárny, šatny atd.

Rovněž tato zařízení mají charakter společně užívaných objektů. Slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků zhotovitelů ve vazbě na příslušné pracovněprávní a hygienické předpisy. Rozsah a určení potřeby je závislé na objemu a délce výstavby, místních klimatických podmínkách, a především na počtu pracovníků, kteří se současně na stavbě vyskytují. (viz NV č. 361/2007 Sb.).

2.3 Výrobní, patří k nim např.

• výrobny (betonárny, armovny, maltárny);
• dílny montážní a pomocné;
• stroje a zařízení pro vlastní výrobní činnost zhotovitele;
• jeřábové dráhy a zpevněné plochy pod jeřáby;
• montážní prostředky;
• bednicí a lešeňové soustavy.

Výrobní zařízení slouží výrobním účelům zhotovitele. Jeho rozsah je nutno dimenzovat ve vazbě na navrhovaný rozsah výstavby a zajistit smluvně potřebné plochy či kapacity.

3 Dimenzování zařízení staveniště

Pro určení základních potřeb a prověření reálnosti stavby je zapotřebí již v období řešení staveniště v dokumentaci pro vydání stavebního povolení určit základní potřeby jednotlivých druhů zařízení staveniště.

3.1 Stanovení maximálního příkonu elektrické energie

Při výpočtu spotřeby elektrické energie se zjišťují spotřeby jednotlivých spotřebičů, venkovního a vnitřního osvětlení.

Na staveništi se rozvádí proud NN 380/220 V. Potřebný výkon se stanoví pro období maximální rozestavěnosti. Příkon se uvádí v kilowatech [kW] a výkon transformátorů v kilovoltampérech [kVA]. Celkový elektrický výkon pro výstavbu se vypočte podle vzorce:

\begin{aligned}
S = (\frac{K}{\cos\mu}) \cdot (\beta_1 \cdot \sum P_1 + \beta_2 \cdot \sum P_2 + \beta_3 \cdot \sum P_3)\space [\text{kVA}]
\end{aligned}

kde je

S … maximální současný zdánlivý příkon [kVA]
K … koeficient ztrát napětí v síti (1,1)
β₁ … průměrný součinitel náročnosti elektromotorů (0,7)
β₂ … průměrný součinitel náročnosti venkovního osvětlení (1,0)
β₃ … průměrný součinitel náročnosti vnitřního osvětlení (0,8)
cos μ … průměrný účiník spotřebičů (0,5–0,8)
P₁ … součet štítkových výkonů elektromotorů [kVA]
P₂ … součet výkonů venkovního osvětlení [kVA]
P₃ … součet výkonů vnitřního osvětlení a topidel [kVA]

Přehled výkonů vybraných stavebních strojů:

Jeřáb věžový 12 tm 13,4 kW
Jeřáb věžový 40 tm 35,3 kW
Jeřáb věžový 80 tm 51,0 kW
Jeřáb věžový 120 tm 62,0 kW

3.2 Zásobování staveniště vodou

Při dimenzování vodovodní přípojky, zajišťující zásobování staveniště vodou, se vychází ze součtu potřeb pro provozní účely (užitková voda) a pro účely sociální potřeby (pitná voda). Spotřeba vody se udává vteřinovou spotřebou, která se vypočte součtem měrných spotřeb.

Pro provozní účely součtem potřeb vody, připadající na práce prováděné podle časového plánu v období maximální rozestavěnosti (výkonu).

U sociální potřeby se vychází ze spotřeby na jednoho pracovníka, která se násobí počtem pracovníků na staveništi v době maximálního nasazení na stavbě. Z těchto údajů se vypočte střední denní množství v období maximální spotřeby, k nimž nutno připočíst cca 20 % na drobnou potřebu a ztráty.

Vteřinovou spotřebou vody pro jednotlivé druhy spotřeby vypočteme podle vzorce:

\begin{aligned}
Q_\text{n} = \frac{(P_\text{n}\cdot k_\text{n})}{(t \cdot 3\space600)} \space [\text{l/s}]
\end{aligned}

(1)

kde je

Q_n … vteřinová spotřeba vody
P_n … spotřeba vody v l na směnu
k_n … koeficient nerovnoměrnosti pro danou spotřebu
t … doba, po kterou je voda odebírána (hod.)

Orientační potřeba vody na staveništi

3.3 Minimální plochy a rozsah sociálního zařízení

3.4 Skladování na staveništi

Rozměry skladů jsou dány užitnou (čistou) plochou skladů F_o nutnou pro vlastní uložení materiálu a manipulačním prostorem. Vycházíme z časového plánu stavby a z období špičkové spotřeby jednotlivých materiálů v průběhu celé výstavby. Sklady se budují postupně, podle potřeb postupu výstavby.

Velikost skladovací plochy je dána denní spotřebou (Z_d), potřebou předzásobení ve dnech (D) a koeficientem využití skladovací plochy (K_s), který se pohybuje v rozmezí 0,6–0,7:

\begin{aligned}
F = Z_\text{d} \cdot D \cdot K_\text{s}
\end{aligned}

Příloha 4.4

Značky pro situaci POV

Příloha 4.5

OBSAH PLÁNU BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve smyslu § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen plán BOZP) je živý a otevřený dokument zpracovávaný odborně způsobilou osobou – koordinátorem BOZP na staveništi pro fázi přípravy stavby a fázi realizace stavby (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jeho obsah je právně vymezen přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů. Zásadním účelem plánu BOZP je potřeba zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi, a to z hlediska koordinace v časově potřebě i způsobech provedení. Plán BOZP je dokumentem zpracovávaným diferencovaně podle druhu a velikosti stavby a zadavatel stavby zajistí, aby byl přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám při realizaci stavby. Spolupráce zpracovatele projektové dokumentace stavby – autorizované osoby a koordinátora BOZP je nezbytná a nutná, v řadě případů projektové kanceláře disponují odborně způsobilými osobami – koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zadavateli stavby (stavebníkovi) mohou nabídnout zpracování plánu BOZP jako součásti projektové dokumentace stavby ve vyšší, vyhláškou stanovené kompletnosti a kvalitě.

Koordinátora určuje písemně za podmínek vyplývajících z § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zásadně zadavatel stavby (stavebník), nikoliv zhotovitel nebo projektant stavby.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán BOZP je povinen doložit zadavatel stavby k žádosti o ohlášení stavby, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo u oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora. Plán zpracovává zásadně odborně způsobilá osoba koordinátor (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 7 písm. c) stanovuje, že koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor) během přípravy stavby zpracovává plán tak, aby obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné práce a aby byl odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu BOZP známi.

Plán BOZP obsahuje ve fázi zpracovávání projektové dokumentace stavby pro stavební povolení nebo ohlášení pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování dostupné podklady. Zásady organizace výstavby (jejichž je plán BOZP v zákonem vymezených případech součástí) tedy v této fázi přípravy stavby musí identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném staveništi, specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního řešení s ohledem na další nebezpečí a rizika, jež by mohla nastat při vybraném způsobu prací prováděných současně nebo v návaznosti. V tom je účel a smysl koordinace bezpečné práce na staveništi.

Plán BOZP není dokumentací o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních, které podle § 102 odst. 4 zákoníku práce (s přihlédnutím k § 12 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zpracovává každý zhotovitel, ani tuto dokumentaci nenahrazuje. Plán BOZP rovněž není časovým plánem (harmonogramem) výstavby ani projektem organizace výstavby, i když oba výše zmíněné podklady jsou pro zpracování vlastního plánu BOZP podstatné, a naopak výstupy plánu BOZP slouží pro zapracování změn (koordinaci) těchto dokumentů.

Plán BOZP je hlavním nástrojem koordinace opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a jako takový musí umožňovat identifikaci (koordinaci) nebezpečí a rizik, která vznikají v důsledku provádění prací současně nebo v těsné návaznosti.

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.

5 LITERATURA

[1] STANĚK, J. DOS M Management realizace projektů spojených s výstavbou. Prostředky a nástroje řízení. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2001.
[2] Kolektiv autorů DOS M 01.02 Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2000.
[3] FRKOVÁ, J., TOMÁNKOVÁ, J. Ekonomika stavebního díla. Praha: ČVUT, 2000.

Stav: kontrola 2020, aktualizace 2018, vydání 2004

Anotace:
Pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnost v jednotlivých fázích realizace stavby. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Metodické pomůcky v rámci systému PROFESIS popisují úroveň činnosti autorizovaných osob v základních dvou skupinách jejich výkonu, tj. projektové činnosti a vedení realizace staveb. Jde o průnik množin variabilních činností, nacházení toho nejzákladnějšího, co by mělo být společné pro všechny obory autorizace. Od tohoto základu se budou potom odvíjet varianty vyplývající z předpisových a technických odlišností jednotlivých oborů a specializací, způsobu výkonu povolání, či nutných potřeb pro další činnost autorizovaných osob.

Pomůcka si klade za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích realizace stavby. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou rozpracovávány pro jednotlivé etapy realizace stavby, s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku výstavby. Jejím účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Měla by se stát počátkem budování celého systému pro základní činnost vedení realizace staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav představy o výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese. V textu metodické pomůcky MP 2 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě a provádění výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem:

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant (AO) – označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Stavebník (investor) – označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby – investor. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je investor označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního a etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby. Povinnosti a odpovědnost stavebníka – viz § 152 SZ.

Zhotovitel stavby – označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon [§ 2 odst. 2 písm. b)] používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů). Jde o stavební firmu podnikající ve vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Ve smyslu § 160 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ) může jako zhotovitel provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při realizaci stavby zabezpečí odborné vedení jejího provádění stavbyvedoucím (s výjimkou staveb prováděných svépomocí). Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Stavbyvedoucí – je osobou pověřenou zhotovitelem stavby (stavebním podnikatelem) výkonem činnosti autorizované osoby ve smyslu § 158 a § 160 stavebního zákona (odborné vedení provádění stavby nebo její změny), s povinnostmi uvedenými v § 153.

Dílčí, pomocný stavbyvedoucí – z výše uvedené definice stavbyvedoucího vyplývá, že ne všechny činnosti na stavbě jsou vybranou činností ve výstavbě. Osoba, která vykonává ostatní činnosti související s vedením stavby (např. financování, vedení pracovníků, přejímku materiálu, vede zhotovení části stavby subdodavatelem apod.), se v metodických pomůckách označuje jako dílčí, pomocný stavbyvedoucí.

Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (§ 2 odst. 2 písm. b) SZ).

Poddodavatel – subdodavatel – souhrnné označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem pro zhotovitele stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel nebo spolupracovník.

Obchodní firma – všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou příkazní, či smlouvou o dílo). Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 2 použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – autora díla – nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad realizací stavby, na základě příslušného smluvního vztahu, u stavby financované z veřejného rozpočtu, pro kterou zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, příp. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora (stavebníka); u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby;
• stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu § 132 a § 133 SZ;
• stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ), vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ nebo SŠ stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb, nebo autorizovaná osoba – viz § 2 odst. 2 písm. d) SZ).

Proces – výstavba formou přerušovaného procesu, např. zpracování dokumentace pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení nebo pro provedení stavby. Realizace jednotlivých procesů se uskutečňuje postupy a dílčími postupy, které jsou naplňovány činností autorizovaných a dalších osob.

Pracovník – obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.).

Projektová dokumentace (PD) – pojem je užíván souhrnně pro všechny fáze a stupně dokumentace v procesech stavebního řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti, sloužící ve smyslu § 158 (2) SZ jako:

• projektová dokumentace k ohlášení stavby § 104 odst. 1 písm. a) až e);
• projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení podle § 115;
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116;
• k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117;
• změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118;
• staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129;
• projektová dokumentace pro provádění stavby;
• projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle (§ 137);
• projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně-technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby (§ 2 (3) (4) SZ). Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba pro reklamu je stavba, která slouží reklamním účelům (zařízení o celkové ploše větší než 8 m²).

Stavební objekt – současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách; vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy aj., ve znění pozdějších předpisů); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby (její stavební části), způsobilá bezpečného užívání a provozu.

Provozní soubor (PS), event. (dílčí provozní soubor DPS) – je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Stavební deník – dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden při provádění stavby vyžadující stavební povolení (vždy) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou případů, kdy dle stavebního zákona postačí jednoduchý záznam o stavbě). Podrobnosti ke stavebnímu deníku viz § 157 SZ, upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Jednoduchý záznam o stavbě – u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě. Podrobnosti upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené NV č. 591/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona, je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v § 158, § 160 a § 153 stavebního zákona:

Vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 SZ)

1. Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 § 158 SZ, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

2. Projektovou dokumentací je dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,

e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118,

f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,

g) pro provádění stavby,

h) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo

i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona § 160.

Provádění staveb (§ 160 SZ)

1. Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavci 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

2. Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Stavbyvedoucí a stavební dozor (§ 153 SZ)

1. Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

2. Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Podrobnosti týkající se požadavků a uplatnění dalších právních předpisů jsou uvedeny v dokumentech řady A, především v publikaci A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

1.3 VYBRANÉ POSTUPY AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

Předcházejícím procesem před realizací stavby je uzavření obchodních vztahů na základě jednání se zákazníkem. Pomůcka řeší problematiku navázání obchodního vztahu se zákazníkem, soutěží, zpracování nabídek v rámci obchodní přípravy, jednání o uzavření jednotlivých druhů obchodních smluv a jejich schvalování. Výstup, tj. uzavřená smlouva o dílo, je vstupem do MP 2 Provádění staveb. Vstupem je rovněž dokumentace stavby, zpracovaná podle MP 1 Projektová činnost jako součást obchodního případu, nebo dodaná zákazníkem jako součást jeho podkladů. Výstupem je úspěšně předané dílo a jeho užití ke spokojenosti stavebníka. Celý proces realizace stavby se dělí na několik dílčích postupů, v jejichž rámci je popsána úloha autorizovaných a ostatních osob směřující k provádění stavby.

1.3.1 DP 1 Příprava stavby

Postup řeší výrobní přípravu stavebního díla, včetně všech souvislostí. Výrobní příprava vlastního provádění stavby probíhá po získání zakázky na základě podepsané smlouvy o dílo a všech dokladů, vytvořených a získaných v rámci zpracování nabídky. Uzavřená smlouva o dílo na příslušnou zakázku obsahuje popis díla, včetně určení jednotlivých položek obchodního případu – smluvních výstupů.

Podklady pro stavbu tvoří tyto základní dokumenty:

• smlouva o dílo;
• stavební povolení, příp. veřejnoprávní smlouva, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, opakované stavební povolení, dodatečné povolení;
• projektová dokumentace, ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení, včetně ZOV, nebo předepsaná stavebním zákonem pro jiné úkony nahrazující stavební povolení;
• projektová dokumentace pro provádění stavby (pokud není součástí dodávky zhotovitele);
• povolení případně nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby, je-li toto předmětem nebo součástí díla (§ 128 a § 129 SZ);
• nařízení stavebního úřadu pro neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce (§ 135 a § 136 SZ);
• nařízení nezbytných úprav (§ 137 SZ).

Doplňující podklady:

• obecně závazné předpisy, vztahující se ke stavbě;
• platné ČSN;
• informace a požadavky poskytnuté stavebníkem.

Vlastní poznatky dodavatele o stavbě a staveništi a jeho zkušenosti:

• podklady pro zpracování zakázky podle seznamu u smlouvy o dílo;
• další materiály a požadavky předané stavebníkem;
• informace poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace;
• informační základna – seznam způsobilých poddodavatelů.

Vstupem jsou dále poddodávky jednotlivých dodavatelů, zpracované na základě zadání a samostatných smluv o dílo v souladu s MP 5 Nákup poddodávek.

V rámci postupu se provádí:

(1) Stanovení realizačního týmu stavby

Ve vazbě na organizační strukturu obchodní firmy, v níž je stavba realizována (OSVČ, obchodní společnost), jsou určeny osoby odpovědné za realizaci obchodního případu. Jejich počet závisí jednoznačně na organizaci stavební firmy. Přestože u malých firem se mohou činnosti kumulovat, v zásadě lze úlohy v provádění staveb rozdělit na:

• autorizovanou osobu pověřenou odborným vedením provádění stavby – ve smyslu zákona stavbyvedoucího;
• osobu spolupracující na provedení stavby – dílčí, pomocný stavbyvedoucí;
• technika odpovědného za přípravu stavby;
• technika odpovědného za zásobování;
• manažera řízení nákladů;
• manažera řízení bezpečnosti práce a environmentu;
• manažera řízení kvality.

Podle velikosti stavby se může jednat o týmy pracovníků, nebo může tyto činnosti vykonávat i jedna osoba. Zásadní je, aby konzultační činnost v rámci přípravy mohla vykonávat osoba autorizovaná – stavbyvedoucí odpovědný za vedení provádění stavby, pokud je v té době z technických a organizačních důvodů možno jej jmenovat. V této fázi lze nejlépe řešit rozhodující problémy realizace.

(2) Analýza a objasnění zakázky

V rámci přípravy stavby prověří stavbyvedoucí znovu (základní prověření musí být uskutečněno ve fázi nabídky) ve spolupráci s technikem přípravy projektovou dokumentaci a další podklady stavby z hlediska správnosti technického řešení podle právních předpisů, českých technických norem a dalších předpisů a doporučení, zejména ve vztahu:

• nezávadnosti z hlediska ochrany veřejných zájmů (životní prostředí, odpady, ovzduší, voda, hygiena, doprava, hluk apod.);
• vyřešení majetkových vztahů (obvod staveniště, přístupy na stavbu, skládky);
• dopadů a omezení stavebníka z hlediska provádění stavebních prací;
• dodržení náležitostí dokumentace a příslušných správních rozhodnutí z hlediska orgánů veřejné správy;
• technologii provádění;
• rentability provádění;
• úplnosti (obsahuje-li dokumentace všechny práce nutné k řádnému dokončení díla, jsou-li k dispozici technické údaje, dostupné poddodávky, jednotlivé výkresy a koordinace profesí);
• podmínkám stanoveným ve stavebním povolení nebo v jiném dokumentu je nahrazujícímu.

(3) Dokumentace pro provádění stavby

U menších staveb, kde dokumentace odpovídá v zásadě potřebám provádění, jsou drobné úpravy vyplývající z technické přípravy řešeny v dohodě se stavebníkem. U větších staveb, nebo tam, kde předaná projektová dokumentace nemá úroveň dokumentace pro provádění stavby, se vypracuje zadání pro dopracování dokumentace. Tato dokumentace může mít rozsah:

• projektové dokumentace pro provádění stavby;
• dílčích částí projektové dokumentace pro provádění stavby;
• dodavatelské dokumentace (může mimo jiné obsahovat výrobní dokumentaci dodavatele – např. výkresy výztuže, bednění apod.).

Vypracování dokumentace pro provádění stavby patří mezi vybrané činnosti (§ 158 SZ), která se zadá příslušné projektové firmě (buď vlastní, nebo v rámci obchodních vztahů), nejlépe zpracovateli projektové dokumentace pro stavební povolení. Doporučuje se účast autora díla.

Stavbyvedoucí konzultuje rozsah zadání a účastní se projednání dokumentace s autorem projektové dokumentace a stavebníkem.

(4) Poddodavatelé

Stavbyvedoucí konzultuje výběr poddodavatelů a eventuální přípravu podkladů pro výběrové řízení na poddodavatele stavby. Výběr je významný především z hlediska povinnosti AO přizvat k provádění částí stavby mimo obor autorizace další autorizované osoby s příslušnou odborností. Snahou by mělo být, aby poddodavatel odpovědně pokrýval svoji činnost vlastní příslušnou autorizovanou osobou. Stavbyvedoucí přejímá odpovědnost v plném rozsahu za dodržení platných předpisů i za tyto poddodavatele. V souladu s postupy podle MP 5 Nákup poddodávek, se organizuje výběr poddodavatelů, projednávají a uzavírají se potřebné obchodní smlouvy.

(5) Příprava postupu provádění stavby

Stavbyvedoucí konzultuje další přípravu provádění stavby, a to zejména:

• Technologickou přípravu
  • sestavení technologického postupu provádění stavby a částí staveb z informační databáze technologických postupů stavebních prací;
  • zpracování technologických postupů nových a v organizaci neaplikovaných prací;
  • sestavení seznamu uplatněných českých technických norem;
  • zpracování montážního schématu staveb;
  • zpracování montážních postupů provozních, technologických celků a souborů;
  • zpracování plánu ochrany a bezpečnosti zdraví při stavebních pracích.

Technologický postup musí stanovit:

a) návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací;

b) pracovní postup pro danou pracovní činnost;

c) použití strojů a zařízení a speciálních pracovních prostředků, pomůcek apod.;

d) druhy a typy pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěrných konstrukcí, plošin apod.);

e) způsoby dopravy (svislé i vodorovné) materiálu, včetně komunikací a skladovacích ploch;

f) technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků, pracoviště a okolí (provozní řády, havarijní plány);

g) opatření k zajištění staveniště (pracoviště) po dobu, kdy se na něm nepracuje;

h) opatření při pracích za mimořádných podmínek.

V dokumentaci musí být rovněž stanovena opatření pro případ ohrožení přírodními živly (záplavy, sesuvy půdy apod.), dále opatření při stavebních pracích za provozu a při souběhu prací několika dodavatelů, rovněž opatření při postupném odevzdávání staveb, technologických a stavebních částí do provozu a užívání.

Dokumentace nemusí obsahovat opatření na zajištění bezpečnosti práce, pokud se jedná o stavební práce malého rozsahu (drobné a jednoduché stavby, jednoduché stavební úpravy a udržovací práce), nebo jde-li o stavební a montážní práce, jejichž bezpečné provádění je upraveno technickými normami a nařízením vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

• Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací a dále na stavbách u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 5), investor zajistí podle § 15 odst. 2 zákona 309/2006 Sb., aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Pokud je nutno ustavit na stavbě koordinátora BOZP na staveništi (podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb.) investor prostřednictvím koordinátora BOZP zajistí podle § 7 NV č. 591/2006 Sb., aby plán obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a dalším podmínkám údaje nezbytné pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl podepsán a odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době jeho zpracování známi.

• Časový plán výstavby
  • řešení časového průběhu realizace stavby, vymezení hlavních časových mezníků;
  • nasazení pracovníků a mechanizace v čase;
  • zásobování stavby, plán materiálně technického zásobování;
  • nasazení poddodavatelů;
  • finanční plán stavby;
  • výluky stávajícího provozu (u změn dokončených staveb).
• Výrobní kalkulace
  • stanovení základních předpokladů pro alokaci zdrojů k realizaci stavby;
  • stanovení vnitřních cen realizace;
  • stanovení dalších normativů.
• Návrh zařízení staveniště
  • návrh výrobního a sociálního zařízení;
  • návrh speciálních zařízení;
  • určení dopravních cest a hygienických omezení;
  • projednání zařízení staveniště s příslušnými úřady (zábor pozemků, doprava, omezení, stavební povolení);
  • řešení odpadového hospodářství – povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu;
  • provozní řád, havarijní plán.

Závěrem výrobní přípravy je shrnutí všech potřebných příloh pro provádění stavby. Podklady v rámci výrobní přípravy se projednávají s dalšími pracovníky, kteří se na její realizaci budou podílet – pomocným stavbyvedoucím, technikem zásobování, poddodavateli a dalšími specialisty. Souhrn výrobní přípravy se podle organizační struktury projedná ve vedení stavební firmy za účasti stavbyvedoucího. Definitivně se rozhodne o postupu realizace a řešení sporných bodů.

Poznámka:
Při tomto projednání uplatní stavbyvedoucí veškeré námitky k takovým postupům, které by byly v rozporu s ustanoveními zákonných předpisů a jejich rolí. Výstupem je příprava stavby pro zajištění zakázky v souladu se smlouvou o dílo. Výstup slouží jako základní řídicí dokument stavby.

1.3.2 DP 2 Přejímka staveniště

Dílčí postup řeší převzetí všech podkladů stavby stavbyvedoucím, a vlastní postup předání a převzetí staveniště. Postup navazuje na výrobní přípravu. Stavbyvedoucí zajišťuje tyto činnosti:

(1) Převezme výstup výrobní přípravy a provede jeho kontrolu, včetně všech připojených dokladů. Případné neshody se projednají s technikem přípravy a podle potřeby dále vyjasní s dalšími pracovníky, případně s objednatelem. Převezme smlouvy o dílo, projektovou dokumentaci, stavební povolení a všechny další nutné podklady, založí stavební deník a jejich převzetí potvrdí zápisem do něj.

(2) Na úvodní stranu stavebního deníku provede zápis o své osobě, autorizaci a opatří deník otiskem autorizačního razítka, datem a vlastnoručním podpisem. Tím dokladuje svou odbornou způsobilost pro vedení provádění stavby. Souběžně provede o této skutečnosti záznam do deníku autorizované osoby. Dále uvede jména všech odpovědných spolupracovníků s uvedením jejich zmocnění pro výkon činnosti na stavbě a vzorových podpisů pro výkon činnosti na stavbě, zejména pověření dalších osob řízením prací na stavbě (dílčí stavbyvedoucí, předák, mistr). Dále se uvádějí záznamy o převzetí podkladů a dalších nutných úkonů před zahájením stavby. Stavební deník se vede v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky MMR ČR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Seznámí svého zástupce na stavbě (dílčí, pomocný stavbyvedoucí, předák, mistr) s konkrétními úkoly, upozorní na technické a technologické problémy a vydá jednoznačné pokyny z hlediska dodržení zákonných předpisů pro provádění stavby.

(4) Před zahájením prací na stavbě seznámí všechny pracovníky s rozsahem připravované stavby, jejím konstrukčním a technologickým řešením, termíny výstavby a se specifikovanými požadavky objednatele, se zvláštními požadavky vyplývajícími z PD a smlouvy o dílo na stavbu a s TMP, které byly pro nově požadované technologie stavby vypracovány. Před zahájením práce podle nových TMP provede školení o postupu prací, s upřesněním úkolů a povinností jednotlivých zaměstnanců či pracovních čet. Všichni zaměstnanci se seznámí s požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Skutečnosti týkající se provedení školení BOZP, PO, ochrany životního prostředí a všech prací, které musí vykonávat pracovníci se zvláštním pověřením (jeřábníci, vazači, elektro apod.), uvede AO do stavebního deníku. Současně zajistí potvrzení o proškolení podpisem jednotlivých zaměstnanců do evidence školení.

(5) Při přejímce staveniště, pokud není ve smlouvě o dílo s objednatelem stanoveno jinak, stavbyvedoucí postupuje při místním šetření následovně:

• staveniště přejímá jako celek;
• staveniště musí být vyklizeno tak, aby mohly být neprodleně zahájeny práce podle PD a podmínek smlouvy o dílo, prosto nároků třetích osob;
• převezme vytyčení základních směrových a výškových bodů, podzemních sítí a doklady o nich (podle § 153 odst. 1 SZ je však povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou);
• prověří hranice, příjezdy a odvodnění staveniště;
• převezme přípojná místa (vody, plynu, elektro, topení, kanalizace, el. komunikace apod.);
• zkontroluje podmínky ze stavebního povolení k užívání staveniště;
• převezme místa skládky odpadů, zeminy, ornice apod.;
• řeší problémy vzniklé při přejímce staveniště.

Poznámka:
Jestliže se staveniště nachází v prostoru jiné organizace, která vyžaduje zvláštní povolení ke vstupu a k činnosti na jejím území, obstará potřebné povolení objednatel.

(6) Po místním šetření na staveništi a prověření podmínek a ustanovení smlouvy o dílo sepíší účastníci zápis o předání a převzetí staveniště, který podepíší odpovědní zástupci objednatele a stavbyvedoucí. Současně o tom provede zápis do stavebního deníku.

Předání pracoviště poddodavateli, je-li potřebné, se provádí obdobně.

1.3.3 DP 3 Provádění stavby

Stavbyvedoucí řídí provádění stavby ve smyslu § 153 stavebního zákona. V rámci postupu zajišťuje soubor činností, jejichž cílem je provedení stavby, zahrnující mj.:

• organizaci výstavby v souladu s příslušnou PD, smlouvou o dílo na stavbu, technickými normami, právem vztahujícím se k výstavbě, TMP a podnikovými předpisy, které stanovují způsob provedení díla;
• ekonomické a účelné využívání výrobního zařízení s ohledem na rozsah a složitost stavby, včetně odpovídající údržby strojního vybavení;
• dodržování souladu specifikovaných nebo předpokládaných požadavků na jakost s PD, smlouvou o dílo, technickými normami, TMP a obecnými požadavky na výstavbu;
• dodržování odpovídajících ustanovení týkajících se BOZP, PO, pracovního a životního prostředí;
• dodržování plánu kontrolních prohlídek stavby – zejména sledování, řízení, kontrolu a zkoušení prací dalším postupem zakrytých, které nemohou být následnými kontrolami a zkouškami ověřeny, v souladu s plánem kontrolních prohlídek zajistí ohlášení stavební připravenosti příslušných etap stavebníkovi;
• spolupráci s technickým dozorem stavebníka a autorským dozorem projektanta, pokud jsou zřízeny;
• spolupráci s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je na stavbě ustaven).

(1) Pro řízení výrobních postupů na stavbách musí být k dispozici na stavbě mj. tato dokumentace:

• projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a dokumentace další příslušné úrovně;
• smlouva o dílo s objednatelem stavby (včetně postupně doplňovaných změn a dodatků);
• smlouvy o dílo s poddodavateli (včetně postupně doplňovaných změn a dodatků);
• objednávky či kupní smlouvy na zboží – viz MP 5 Nákup poddodávek;
• doklady z předvýrobní a výrobní přípravy (časový plán, řešení zařízení staveniště, nasazení mechanismů, výrobní kalkulace, plán jakosti atd.);
• stavební deník;
• technologické a montážní pokyny;
• podnikové předpisy (např. ekonomický řád, pracovní a mzdový řád, dopravní řád apod.);
• předpisy BOZP a PO;
• potřebné české technické normy (ČSN);
• plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, kontrolní a zkušební plán;
• dokumenty systému managementu jakosti (příručka jakosti, postupy);
• dokumenty systému environmentálního managementu a managementu bezpečnosti práce (postupy).

(2) V průběhu provádění stavby stavbyvedoucí v souladu se zákoníkem práce (č. 262/2006 Sb.), zákonem č. 360/1992 Sb., zákonem č. 183/2006 Sb., § 153 a § 160, a prováděcími vyhláškami, ve znění pozdějších předpisů, provádí rozhodnutí a je osobně přítomen při následujících úkonech a jednáních:

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz MP 2.6.1):

• při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupovat v souladu s částí V. zákoníku práce (zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce – předcházet rizikům);
  • při kontrole používání osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP), které byly zaměstnancům přiděleny k ochraně před riziky (životnost přilby 5 let);
  • informování partnerů o rizicích – „plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou nebo více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni se písemně vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením“;
  • při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupuje v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jeho úloha spočívá především ve vytvoření podmínek pro dodržení příslušných předpisů BOZP při všech pracích na staveništi.

Zejména jde o proškolení zaměstnanců, dohled nad používáním bezpečnostních pomůcek, nad výkonem příslušných prací osobami, které k ní mají kvalifikaci, dodržení platných postupů, jištění, zabezpečení apod., jmenovitě při provádění:

• stavebních prací v nebezpečném prostředí a v nebezpečném prostoru;
• prací ve výškách a nad volnou hloubkou;
• prací s břemeny;
• zemních prací;
• vyznačení inženýrských sítí;
• výkopových prací;
• podzemních prací;
• betonářských prací;
• zednických prací;
• montážních prací;
• bourání a rekonstrukcí;
• prací souvisejících se stavební činností;
• při dopravě, instalaci a uvádění do provozu jednotlivých částí zařízení staveniště – např. elektroinstalacích, budování staveb ZS, instalaci jeřábů, míchacích center apod.;
• při skladování stavebního materiálu;
• při provádění stavby v návaznosti na provoz stavebníka, zajištění bezpečnosti občanů;
• při zajištění úkolů PO v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;
• po dobu zhotovování díla a přejímacího řízení zabezpečuje také jeho ochranu před poškozením a zcizením v souladu s ujednáním ve smlouvě o dílo až do dne, kdy odpovědnost za ochranu díla převezme objednatel při ukončení přejímacího řízení;
• spolupráci a jednání s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je stavebníkem jmenován).

V souladu s platnými ustanoveními zákoníku práce dbá na bezpečnost nejenom vlastních zaměstnanců, ale i zaměstnanců všech poddodavatelů a koordinaci jejich činnosti.

V oblasti životního prostředí:

• při provádění všech činností na staveništi postupuje s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržuje příslušné zákonné předpisy:
• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; zejména § 7–§ 8 o ochraně a povolení ke kácení dřevin, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 9/2002 Sb., které stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emise hluku (např. stavebních strojů, ve znění pozdějších předpisů;
  • minimalizuje dopady, vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů);
  • dbá na to, aby na pracovišti byly k dispozici bezpečnostní listy používaných chemických látek a chemických přípravků (R-věty, S-věty, H-věty, P-věty podle Nařízení (ES) č. 1272/2008);
  • postupuje při likvidaci odpadu v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů; zejména musí vést evidenci o nakládání s odpady podle § 39 (v členění na nebezpečné N a ostatní O);
  • speciální pozornost věnuje vzniku nebezpečného odpadu (všechny materiály, které obsahují složky uvedené v příloze č. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a dalším jmenovitým druhům odpadů, jako jsou oleje, maziva, baterie, azbest apod.) a označení ukládacích míst nebezpečného odpadu, včetně vyhotovení a doložení identifikačního listu příslušného nebezpečného odpadu.

V oblasti dodržení obecných požadavků na výstavbu:

• § 169 stavebního zákona stanoví, že při provádění a odstraňování staveb je nutno respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu (§ 2 odst. 2 písm. e) SZ), stanovené prováděcími právními předpisy. Patří k nim zejména:
• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;
• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb;
• vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích;
• NV č. 264/2009 Sb., o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delších než 500 m;
• vyhláška, kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa č. 239/2017 Sb.;
• vyhláška č. 26/1999 Sb., hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
• odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací stavby. Tuto činnost zajistí buď sám, je-li autorizovaným inženýrem (podle § 18 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je AO oprávněna provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce), nebo prostřednictvím odborné organizace.

Poznámka:
Autorizovaný technik nemůže tato měření provádět.

• spoluodpovídá za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu v převzaté projektové dokumentaci. Převážná většina těchto ustanovení se totiž týká činnosti AO v oblasti projektování. Obecný požadavek uvedený ve vyhlášce předpokládá, že stavbyvedoucí je povinen zajistit dodržení těchto požadavků, obsažených v projektové dokumentaci. V případě, kdy zjistí zásadní nesoulad – jejich neplnění – musí řešit tuto záležitost jako rozpor (neshodu);

Poznámka:
Není možno realizovat chybný návrh bez řešení neshod!

• stavbyvedoucí spoluodpovídá za to, že řešení realizované na stavbě splňuje základní obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb (mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví a životního prostředí, osvětlení, větrání, vytápění, proslunění, ochrana proti hluku a vibracím a vlastnosti jednotlivých konstrukcí a výrobků) a technické požadavky na výrobky. K tomu slouží soustava platných ČSN. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, používá pojem „normová hodnota“, kterým se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. V příslušných ustanoveních pro jednotlivé případy na tyto normové hodnoty odkazuje. Znalost norem je minimální podmínkou řádného výkonu činnosti stavbyvedoucího;
• spoluodpovídá za dodržení všech podmínek, uvedených ve stavebním povolení.

V oblasti technického řešení provádění stavby:

• při řešení technických detailů stavby (tj. řešení těch částí stavby, které nejsou řádně dokladovány v projektové dokumentaci) – stavbyvedoucí rozhodne o způsobu provedení v jednoduchých případech sám, ve složitějších žádá o rozhodnutí či doplnění v rámci autorského dozoru projektanta. Výsledné řešení zaznamenává do dokumentace skutečného provedení stavby a zapisuje do stavebního deníku;
• při změně technického řešení navrženého v projektové dokumentaci dbá na dodržení základních technických požadavků na výstavbu. Změnu technického řešení AO konzultuje se stavebníkem (technickým dozorem) a projektantem v rámci jeho autorského dozoru;
• při záměně materiálů a výrobků předepsaných projektovou dokumentací;
• při rozšíření realizace (vícepráce) buď vyplývající z nedostatků v projektové dokumentaci, nebo z dodatečných požadavků stavebníka.

Ve všech výše uvedených případech musí být řešení víceprací a změn potvrzeno stavebníkem (technickým dozorem) a projektantem AO v rámci jeho autorského dozoru. Výsledek projednání se zapisuje do stavebního deníku. V případě, že řešení ovlivňuje základní podmínky smluvního ujednání – cenu či termín, je nutné doplnit i tyto záležitosti (dodatky ke smlouvě) a projednat je v rámci technické výrobní přípravy ve stavební firmě. Jedná-li se o veřejnou zakázku, nutno zároveň postupovat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Konečné řešení se zaznamenává do dokumentace skutečného provedení stavby.

Stavební úřad může na odůvodněnou žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv účastníků stavebního, případně územního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy a rozhodne o ní. Na řízení a povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním, případně územním řízení (v případě spojeného řízení).

Změnu ohlášené stavby lze provádět na základě ohlášení. Přitom se postupuje přiměřeně podle § 105 až § 107 SZ. To platí i pro změnu stavby prováděné podle územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6 SZ) nebo územního souhlasu (§ 78 odst. 4 SZ). Změnu stavby před dokončením je možno provést i na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116 SZ nebo na základě oznámení stavebnímu úřadu za podmínek § 117 SZ.

Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nebo když příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.

V oblasti styku s třetími osobami jedná:

• o otázkách provádění stavby s orgány hájícími veřejný zájem (případně na základě zmocnění stavebníka), zejména záboru veřejného prostranství, dopravních cest, omezení dopravy, projednání přechodných skládek a úložišť, dále památková péče, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygienická služba apod.;
• o možných změnách podmínek stavebního povolení;
• při kontrolních prohlídkách stavby;
• s orgány obecní a městské samosprávy;
• s veřejnoprávními či soukromými subjekty – správci jednotlivých sítí, komunikací apod.

Jednání konzultuje vždy se stavebníkem a o výsledcích jednání provádí záznam do stavebního deníku. Pokud z výsledku projednání vyplývají nutné změny v projektové dokumentaci a provádění stavby, projedná je běžným způsobem.

V oblasti kontroly kvality

• vydává pokyny svým spolupracovníkům nebo sám provádí:
  • vstupní kontroly materiálu;
  • kontrolu realizovaných subdodávek;
  • mezioperační kontroly;
  • kontroly částí stavby zakrytých dalším postupem;
• prověřuje a shromažďuje technické podklady a doklady, zejména dokumentaci o shodě výrobků s technickými a normovými požadavky na výrobky pro předání a kontrolní prohlídky stavby.

Při řízení stavby

• kontroluje a spolupracuje se zaměstnanci a vedením stavební firmy při řešení finanční problematiky realizace stavby;
• vydává pokyny dalším řídícím pracovníkům (dílčí stavbyvedoucí, předák, mistr) pro zajištění konkrétních řídicích činností při provádění stavby;
• spoluúčastní se řešení pracovních a organizačních sporů na stavbě;
• řeší rozpory vyplývající z provádění stavby.

Pokud dojde v průběhu stavby ke změně v osobě stavbyvedoucího, musí jak předávající, tak i přejímající provést o přejímce rozestavěné stavby zápis do stavebního deníku; nově nastupující stavbyvedoucí s uvedením data připojí otisk autorizačního razítka a podepíše. Obdobný zápis provedou do deníku ostatní osoby.

(3) Kontrolní prohlídky stavby

Stavbyvedoucí je povinen zajistit podmínky pro konání kontrolní prohlídky stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení nebo v plánu kontrolních prohlídek stavy (zpracovaném autorizovaným inspektorem) prováděné stavebním úřadem podle § 133 stavebního zákona, proto je povinen oznámit stavebníkovi připravenost stavby k jejímu uskutečnění.

Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších případech. Při kontrolní prohlídce zjišťuje zejména:

• dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku;
• zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo projektové dokumentace, v souladu s § 160 SZ, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
• stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí;
• zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
• zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 stavebního zákona.

Kontrolní prohlídka stavby probíhá na podkladě ověřené projektové dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud na ni plně navazuje. Provádění kontrolních prohlídek upravuje § 133 a § 134 SZ, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).

Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění, vyzve podle povahy věci stavebníka, stavbyvedoucího anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Praktická realizace kontrolních prohlídek vychází z plánu kontrolních prohlídek, který je součástí schválené dokumentace stavby.

Stanovení fází kontroly výstavby a soupis částí stavby dalším postupem zakrytých, obsahuje rozhodující body, v nichž může být reálně kontrola prováděna. Pouhý přehled těchto možností (jde o stovky) ukazuje, že nelze provádět kontrolní prohlídky průběžně, ale pouze koncentrovaně v určitých časových etapách. U běžné stavby např.:

• v počáteční fázi stavby – při této prohlídce jsou předloženy a zkontrolovány všechny doklady směřující k dodržení prostorového souladu stavby, dodržení podmínek stavebního povolení, ochrany BOZP a ŽP, problematice zařízení staveniště, geotechnických podmínek staveniště, základová spára a založení stavby a všech do té doby provedených prací;
• ve fázi ukončení hrubé stavby – budou předloženy doklady o souladu s projektovou dokumentací, protokoly všech zkoušek potřebných do této;
• kontrolní prohlídka před začátkem užívání stavby či vydáním kolaudačního souhlasu – při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Zde se předloží také kopie všech dokladů a zkoušek a ověří dokumentace skutečného provedení stavby. U menších staveb je možné stanovit kontrolní prohlídku pouze jednu před jejich užíváním.

1.3.4 DP 4 Předání stavby

Řeší činnost stavbyvedoucího při předání a převzetí díla objednatelem podle smlouvy o dílo a platných zákonných předpisů. Předpokladem dílčího postupu je úplné ukončení díla nebo jeho provozuschopné části (stavby, stavebních prací, provozního souboru). V rámci postupu se stanoví:

(1) Podmínky přejímacího řízení

Úspěšným předáním díla objednateli je splněn závazek zhotovitele, vyplývající ze smlouvy o dílo. Ta mimo jiné stanoví i podmínky přejímacího řízení, uplatňování reklamací, neshod a vad. Jestliže podle smlouvy o dílo má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých kontrol a zkoušek, považuje se provedení díla za ukončené teprve tehdy, když kontroly a zkoušky byly úspěšně provedeny, dílo je schopno bezpečného provozu, záznamy o nich byly uvedeny ve stavebním deníku a předány objednateli. Stavbyvedoucí odpovídá za skutečnost, že veškeré nutné zkoušky byly provedeny a jejich výsledky jsou v souladu s projektovými, předpisovými a normovými požadavky. Výsledky musí být doloženy příslušnými protokoly a zápisy.

Před zahájením přejímacího řízení musí být dílo dokončeno a provedena výstupní kontrola. Stavbyvedoucí odpovídá za provedení příslušných kontrol (i když je nemusí sám přímo provádět), především za řešení příslušných neshod.

Pokud bylo sjednáno ve smlouvě o dílo a vyžaduje-li to budoucí provozování stavby, může zhotovitel předat části nedokončeného díla k částečnému užívání investorovi za účelem montáže jeho zařízení nebo vybavení, navážení materiálů, zkušebního provozu a zaškolování obsluh.

Předčasné užívání stavby podle § 123 stavebního zákona může s časovým omezením povolit stavební úřad před jejím plným dokončením za podmínky souhlasu zhotovitele (a při splnění dalších podmínek stanovených v SZ).

Při dílčí přejímce části stavby pro její předčasné užívání musí být zejména dohodnuto:

• přesné vymezení prostor (objekt, sekce …);
• ohraničení, uzavření předávané části stavby;
• odpovědnost za BOZP a PO;
• podmínky při poškození stavebního díla nebo věcí stavebníka;
• dokončovací stavební práce (zpětné předání, souběh …);
• finanční otázky (využití energií apod.);
• technická způsobilost užitých zabudovaných zařízení (např. výtahy, únosnost podlah apod.).

(2) Účastníci přejímacího řízení

Na základě výsledku výstupní kontroly oznámí zhotovitel (stavbyvedoucí) písemně objednateli dokončení díla a vyzve jej k přejímce v dostatečném předstihu (není-li ve smlouvě o dílo uvedeno jinak) před uvažovaným předáním. O této skutečnosti provede rovněž zápis do stavebního deníku. Přitom prohlásí, že dílo je dokončeno v souladu s předmětem plnění, specifikovanými požadavky objednatele, uvedenými ve smlouvě o dílo, a s projektovou dokumentací a je schopno bezpečného provozu.

Objednatel (stavebník – technický dozor) může přizvat k přejímacímu řízení:

• projektanta;
• zástupce zhotovitelů výrobků, zabudovaných do stavby a objednatelem nakoupených;
• zástupce poddodavatelů, podílejících se na realizaci stavby;
• zástupce uživatele, provozovatele apod.;
• stavbyvedoucí může přizvat k přejímacímu řízení další spolupracovníky (dílčí stavbyvedoucí, mistr) či zástupce dalších firemních útvarů. Je-li to účelné, zúčastní se přejímacího řízení mimo stavbyvedoucího i další pracovníci zhotovitele, podle jejich vzájemné dohody či rozhodnutí.

(3) Doklady k přejímacímu řízení

Pro přejímací řízení stavbyvedoucí připraví nezbytné doklady k přejímacímu řízení a případný soupis neshod a nedodělků, vyplývající z výstupní kontroly.

(4) Prohlídka díla – uplatnění odstranění neshod a nedodělků

Na základě výzvy zhotovitele objednatel dílo prohlédne a podle výsledku prohlídky uplatní právo na odstranění případných neshod (vad) a nedodělků ihned. Neodstraněné neshody budou uvedeny v zápise o odevzdání a převzetí díla. V souladu s platnou zákonnou úpravou v této fázi musí uplatnit objednatel všechny zjevné vady a nedodělky.

Neshody zjištěné po předání díla musí objednatel reklamovat před uplynutím záruční doby, která je stanovena ve smlouvě o dílo, bez zbytečného odkladu, písemnou formou s popisem neshody.

Vypořádání reklamovaných neshod se řídí podle kap. 1.4.4 DP 5 Záruční lhůta.

(5) Protokol o předání a převzetí díla

O přejímce stavby účastníci pořídí protokol o předání a převzetí díla s následujícím obsahem:

• identifikace zhotovitele a objednatele, jejich oprávněných osob a ostatních účastníků řízení;
• číslo smlouvy o dílo a identifikace díla;
• datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
• soupis neshod (vad) a nedodělků s termíny odstranění;
• prohlášení objednatele, že dílo přejímá, je-li ve shodě s jeho požadavky, uvedenými ve smlouvě o dílo, projektovou dokumentací a odsouhlasenými změnami;
• datum ukončení záruční lhůty (případně počátku);
• termín vyklizení staveniště;
• podpisy oprávněných osob zhotovitele a objednatele;
• další přílohy:
  • rozdělovník;
  • popis předávaného díla (části díla);
  • soupis předávaných dokladů o jakosti, kontrolách a zkouškách s vyhodnocením, zda vyhovují specifikovaným požadavkům na dílo;
  • PD se zakreslením skutečného provedení;
  • konečná cena díla a dohoda o vypořádání vzájemných práv a nároků.

O přejímce díla stavbyvedoucí učiní záznam ve stavebním deníku s přesným uvedením data převzetí stavby ze strany objednatele a ukončení činnosti na stavbě. Stejný zápis učiní do deníku autorizované osoby.

U přejímacího řízení staveb technologických, nebo obsahujících provozní soubory mu obvykle předchází individuální vyzkoušení a komplexní vyzkoušení před uvedením do užívání. Podrobně řeší tyto činnosti metodická pomůcka MP 1.5 Technologická zařízení staveb a metodická pomůcka MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

(6) Odstranění neshod a nedodělků z přejímacího řízení

O odstranění reklamovaných neshod a nedodělků musí stavbyvedoucí s odpovědným zástupcem objednatele provést samostatný zápis. Po ukončení přejímacího řízení díla, odstranění neshod a nedodělků, vyklizení staveniště, ukončení zápisů ve stavebním deníku předá originál stavebníkovi a ponechá si kopii. Povinností stavebníka je uchování deníku po dobu deseti let od dokončení stavby. Je žádoucí, aby si zhotovitel ponechal kopii po shodnou dobu (minimálně však po dobu záruční doby) a uložil ji ve spisovně.

1.4 POSTUPY AUTORIZOVANÉ OSOBY PO PŘEDÁNÍ STAVBY

1.4.1 Užívání stavby

Vstupem je provedená přejímka stavby a odstranění závad podle postupu DP 4. Na základě protokolárního převzetí stavby a předáním potřebných dokladů, včetně dokumentace skutečného provedení, končí ze strany stavbyvedoucího, resp. stavebního podnikatele provádění stavby.

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 SZ nebo stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) SZ nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního předpisu anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116 SZ) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117 SZ), byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného stavebního povolení (§ 129), lze užívat na základě kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ). Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy (viz přejímka stavby).

Stavebník oznámí stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v § 122 SZ. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření plnění podmínek podle § 119 odst. 2 SZ, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.

Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že stavba není provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby (nebo úkonem je nahrazujícím) a s povolením stavby, dokumentací nebo ověřenou projektovou dokumentací, se stanovisky resp. závaznými stanovisky popř. rozhodnutími dotčených orgánů, že nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavu či pokud by skutečné provedení stavby nebo její užívání ohrožovalo život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí (viz § 119 odst. 2 SZ). Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek. Účastníkem řízení je pouze stavebník. Po odstranění nedostatků může být s užíváním stavby započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.

U staveb vymezených v § 122 SZ, které vyžadují kolaudační souhlas, svolá stavební úřad na základě žádosti stavebníka závěrečnou kontrolní prohlídku stavby (viz kap. 1.3.3 – odst. 3). Při ní zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2 SZ, a zda stavba nevykazuje závady bránící bezpečnému užívání. Nejsou-li podmínky splněny, stavební úřad rozhodnutím užívání stavby zakáže. Kolaudační souhlas pak vydá po písemném oznámení odstranění nedostatků (a ověření, že odpovídá skutečnosti).

Závěrečné kontrolní prohlídky stavby se účastní stavbyvedoucí (je-li k ní přizván), přičemž je v jeho zájmu, aby jí byl přítomen, i když stavbu již formálně předal stavebníkovi. Dopady vyplývající ze skutečností bránících v užívání stavebním podnikatelem předané stavby řeší tento v rámci reklamačního řízení. Pokud nejsou tyto problémy, stavební úřad vydá do 15 dnů kolaudační souhlas.

1.4.2 Vyklizení staveniště

Po vypořádání vad a nedodělků z přejímacího řízení stavbyvedoucí zajistí (sám nebo prostřednictvím dalších osob) vyklizení stavby a odstranění všech pozůstatků stavební činnosti. Již k přejímacímu řízení zhotovitel uspořádá své výrobní zařízení, zbylý materiál, případně odpady tak, aby bylo možno dílo řádně zkontrolovat. Úplné vyklizení staveniště musí zabezpečit stavbyvedoucí v termínech uvedených ve smlouvě o dílo, nebo v zápise o přejímce; o splnění všech úkolů pořídí záznam, potvrzený objednatelem.

1.4.3 Dokumentace související se stavbou

Postup řeší zajištění technické dokumentace, vztahující se k realizovanému stavebnímu dílu z hlediska budoucího eventuálního odstranění vzniklých závad a rozporů. Vstupem jsou veškeré dokumenty vztahující se k realizované stavbě, tj.:

• projektová dokumentace stavby se zakreslením skutečného provedení;
• výrobní příprava stavby;
• veškeré doklady o dodávkách materiálů, kooperací, fakturací;
• přejímací protokoly;
• doklady o provedených zkouškách a o shodě, resp. vlastnostech;
• zápisy z jednání a řešení problémů;
• protokol o předání a převzetí díla s přílohami;
• stavební deník;
• doklady o provedené likvidaci odpadů;
• další doklady o zakázce.

V rámci postupu stavbyvedoucí:

• postupně shromažďuje veškeré dokumenty vztahující se k provádění stavby, přičemž se zapisují chronologicky do seznamu příloh a stavebního deníku;
• dbá, aby všechny změny byly zaznamenány do dokumentace skutečného provedení stavby, která je nedílnou součástí předání díla zákazníkovi; stejně jako originál stavebního deníku;
• shromáždí všechny doklady po předání stavby a protokolárně je předá do 30 dnů po ukončení stavební činnosti do spisovny stavební firmy. Doporučený postup je uveden v MP 6 Spisová agenda.

Přitom platí následující zásady:

• dokumentace se zařazuje k jednotlivým obchodním případům nebo zakázkám do spisů a dále v rozsahu určeném organizací stavební firmy;
• vyřízené, ale pro činnost nadále potřebné dokumenty se ukládají postupně do spisu obchodního případu. Spis obsahující další dokumenty (např. podklady, zápisy, protokoly, nabídky, smlouvy, kopie zápisu do stavebního deníku, rozpočet apod.), týkající se ukončeného obchodního případu, se předá současně s dokumentací skutečného provedení stavby do spisovny do 30 dní po ukončení stavební činnosti. Součástí je seznam dokumentů; veškeré dokumenty obchodních případů a technická dokumentace se ukládají pod číslem zakázky ve spisovně obchodních případů a jsou identifikovány chronologickým seznamem příloh;
• pod stejným číslem se doplňují do uchovávané dokumentace všechny doklady, vyplývající z eventuálního řešení závad v průběhu záruční doby.

1.4.4 DP 5 Záruční lhůta

Postup řeší postavení autorizované osoby v průběhu záruční lhůty, stanovené smlouvou o dílo. Odpovědnost stavbyvedoucího nekončí předáním stavby. Trvá především jeho odpovědnost z hlediska trestního práva – pokud by došlo k vážnému porušení realizovaného díla. Morální, etická odpovědnost za dokončené dílo rovněž zůstává; pokud však není AO přímo spolumajitelem či statutárním orgánem zhotovitele, nemusí se řešení problémů dále v rámci záruční doby již účastnit (vzhledem k délkám záruční lhůty může být pověřen jinými úkoly, nemusí být již ve smluvním vztahu se zhotovitelem, být nemocen apod.).

Obecně tedy platí, že řešení problémů záruční doby nevyžaduje přítomnost konkrétního stavbyvedoucího. Pokud ovšem u zhotovitele nadále působí, je jeho zapojení do řešení záručních problémů velmi žádoucí s ohledem na minulou zkušenost s prováděním. Je to otázka vnitřní organizace stavební firmy a z hlediska přístupu AO i její odpovědnosti – pokud by vyplynul z řešení reklamace zákazníka přestupek proti Profesnímu a etickému řádu ČKAIT, může být projednáván v disciplinárním řízení podle současné zákonné úpravy do tří let od okamžiku, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. To platí i v případě, že AO u konkrétního zhotovitele již nepůsobí.

Vstupem je reklamace uplatněná stavebníkem – vlastníkem objektu, vztahující se k předané stavbě. V rámci postupu zhotovitel přijímá reklamaci od objednatele; pověří určené pracovníky, a pokud to lze, též autorizovanou osobu stavbyvedoucího, aby reklamaci prověřili ve spolupráci se stavebníkem. Ti posoudí, případně ve spolupráci s poddodavateli, zda jde o reklamaci oprávněnou v rámci platných předpisů a smlouvy o dílo, nebo zda jde o reklamaci spornou.

a) Oprávněná reklamace

Jde-li o oprávněnou reklamaci, dohodne zhotovitel s objednatelem způsob jejího vyřízení, není-li to stanoveno ve smlouvě. Reklamace se řeší zápisem, v němž se uvede konkrétní příčina závady a dohodnou opatření k nápravě, včetně termínu odstranění, odpovědnost za odstranění neshody, event. návrh preventivního opatření pro zabránění výskytu podobných vad v budoucnosti.

Postup:

• zhotovitel vydá pokyn pověřenému pracovníkovi (může to být i stavbyvedoucí předmětné stavby) k odstranění závady a stanoví podmínky realizace;
• pověřený pracovník na základě pokynů vyřeší reklamaci v určeném termínu;
• pokud je zdroj problémů v poddodávkách, přenáší se odstranění závady na základě příslušné smlouvy na poddodavatele;
• po vyřízení reklamace vyzve stavebníka k přejímacímu řízení odstraněných vad a uzavře s ním protokol o předání a převzetí odstraněných vad díla;
• zhotovitel na základě reklamace může přijmout opatření, která v budoucnu zamezí opakování obdobných závad, jež mají pro něj negativní finanční a komerční důsledky;
• veškerou písemnou agendu a dokumentaci vyřízení reklamace, včetně zápisů a protokolů, zkompletuje pověřený pracovník a předá do 30 dní k uložení k původní dokumentaci.

b) Sporná reklamace

Jde-li o spornou reklamaci, musí se provést technické zdůvodnění jejího odmítnutí. Pověřený pracovník zhotovitele, pokud je to možné ve spolupráci se stavbyvedoucím předmětné stavby, dalšími spolupracovníky, poddodavateli a v závažných případech s právníkem, zpracuje stanovisko o zamítnutí reklamace s potřebným odborným zdůvodněním:

• vedení obchodní firmy stanovisko projedná se stavebníkem a nedojde-li ke smíru, vyčká jeho dalších kroků;
• je-li zpracovatelem části reklamované dokumentace poddodavatel projektových prací, předá mu toto stanovisko k provedení případných dalších kroků;
• v případě nesouhlasu stavebníka s odmítnutím reklamace se účastní řešení sporu ve smyslu občanského zákoníku vždy obchodní firma zhotovitele. Stavbyvedoucí jedná ve sporu pouze v případě osobního pověření;
• pokud je výsledek sporu pro obchodní firmu negativní, postupuje obdobně jako v bodě a);
• pokud je výsledek sporu kladný, může reklamovaný problém (např. z důvodů chybných podkladů investora) odstranit na základě jeho řádné objednávky běžným postupem;
• pokud případ hrozí finanční škodou, postupuje stavbyvedoucí a obchodní firma (podle jeho postavení v ní) podle závazných postupů, stanovených ve Smlouvě o pojištění autorizovaných osob.

2 OBECNÉ POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

Řízení provádění stavby obsahuje celou řadu dalších postupů a činností, které vykonává stavbyvedoucí, ale kterými může pověřit i další osoby pod jeho dohledem, zejména dílčího či pomocného stavbyvedoucího, neboť nejsou přímo ve vybraných činnostech autorizovaných osob.

2.1 KONTROLNÍ ČINNOST

2.1.1 Vstupní kontrola materiálu na stavbě (materiál, dílce, konstrukce, zařízení)

Vstupní kontrola prověřuje jakost nakupovaného materiálu a díla dodavatele (dále jen výrobky). Má vlastní postupy, které zabrání, aby nekvalitní výrobky nebyly přejímány do navazujících výrobních procesů. Ověřuje se, zda výrobky jsou nakupovány a zhotovovány podle objednávek, smluv, projektové dokumentace, technických norem, technologických pokynů a zda jejich vlastnosti jsou doloženy příslušnými kontrolami, zkouškami, osvědčeními nebo certifikáty a odpovídají specifikovaným nebo předpokládaným požadavkům objednatele.

Součástí kontroly je kontrola splnění podmínek pro uvedení stavebních výrobků na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích, zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., o stanovení technických požadavků na vybrané stavební výrobky a dalších předpisů pro technologická zařízení, strojírenské výrobky, vybraná zařízení, výtahy atd. Vedle uvedeného zákona byl do účinnosti zaveden ještě zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, doplněný k 30. 6. 2018 již cca 11 NV (např. č. 116, 117, 118, 119, 120, 121, 219, 426 atd.).

Podklady pro vstupní kontrolu jsou:

• dodací list;
• objednávka nebo kupní smlouva;
• technické normy;
• materiálové listy, technické podmínky a návody výrobců a prodejců;
• projektová dokumentace;
• prohlášení o shodě (u stavebních výrobků ve sféře, u níž platí harmonizované technické předpisy EU, od 1.7.2013 prohlášení o vlastnostech);
• obecné právní předpisy.

Vstupní kontrolu provádí určený pracovník, mající k tomu potřebné znalosti a zkušenosti. U materiálů, pro něž jsou stanoveny zkoušky, které nelze provést na stavbě, nebo při pochybnostech, objedná zkoušku u akreditované zkušební laboratoře.

Vstupní kontrola je:

• Kvantitativní – podle dokladů předaných osobou přepravující materiál, za její přítomnosti. Při zjištění neshod v množství, při poškození materiálu, obalů, plomb nebo nekompletnosti se sepíše reklamační zápis, který přepravce potvrdí svým podpisem. O neshodě okamžitě pracovník uvědomí toho, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení. Nejsou-li zjištěny závady, příjem a provedení kontroly se potvrdí na dodacím listě podpisem, otiskem firemního razítka, datem a uvede se místo uložení pro identifikaci materiálu.
• Kvalitativní – pří ní se detailně kontroluje poškození materiálu, předepsaná nebo sjednaná jakost, soulad s projektovou dokumentací a technickými normami. Kontroluje se, zda v průvodních dokladech jsou všechny náležitosti, certifikáty, osvědčení o jakosti a kompletnosti a dodávka je s nimi shodná. Zjištěné neshody se uvedou na dodacím listu, sepíše reklamační zápis a předá se tomu, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení.

Neshodné výrobky nesmí být zabudovány bez prokazatelného splnění nápravných opatření.

U materiálu technicky náročného nebo ve sporných případech se může přizvat ke kvalitativní přejímce odborný zaměstnanec nebo zástupce certifikované zkušební organizace. Pro reklamační řízení je třeba sepsat protokol.

V případech, kdy je nutné výrobek zabudovat do stavby dříve, než může být zkontrolována jeho jakost (betonová směs apod.), musí být identifikován a sledován, tzn. jeho zabudování, provedení kontroly, případně odběr vzorků, a její následný výsledek zaznamenán ve stavebním deníku. Při zjištění neshody musí tyto záznamy umožnit identifikaci míst, na kterých bude nutno provést nápravná opatření.

2.1.2 Kontrola a přejímací řízení poddodavatele

Každá poddodávka realizovaná na stavbě musí projít kontrolou a přejímacím řízením (k povinnostem poddodavatelů viz též MP 5 Nákup poddodávek).

2.1.3 Mezioperační kontrola

Mezioperační kontrola prověřuje dodržování ustanovení smluv o dílo s objednatelem stavby i poddodavateli, respektování projektové dokumentace, technických norem, technologických a montážních pokynů v průběhu výstavby. Účelem je, aby neshody a vady z předchozích výrobních postupů se nepřenášely do následujících. Pro posuzování shody při mezioperační a výstupní kontrole slouží jako pomůcka určené technologické a montážní pokyny (TMP). Seznam kontrolních bodů (technologických uzlů).

Mezioperační kontrola vychází vždy z porovnání výsledků provádění stavby s předpoklady stanovenými v projektové dokumentaci – ve stadiu pro stavební povolení a pro provádění stavby. V případě zásadních neshod (neproveditelnosti, pochyb o správnosti řešení či výpočtů) je kontrolující pracovník povinen informovat stavbyvedoucího (pokud kontrolu neprovádí sám), a ten provede nezbytná opatření.

Podklady pro provádění mezioperační kontroly:

• smlouva o dílo s objednatelem;
• projektová dokumentace pro provádění stavby;
• technické normy (ČSN);
• technologické a montážní pokyny;
• seznam kontrolních bodů – technologických uzlů – kontrolní a zkušební plán (KZP).

Mezioperační kontroly se provádějí jak u díla vlastních zaměstnanců, tak i poddodavatelů. O výsledku kontroly se provádí záznam do stavebního deníku. Vždy, když se zjistí neshoda, výrobní postup se pozastaví a zjedná náprava. Mimo kontrol a zkoušek podle KZP je nutno zabezpečit i kontroly a zkoušky vyplývající ze zápisů ve stavebním deníku. Pokud to ohrozí postup stavby nebo ostatní povinnosti zhotovitele a přiměřené náklady mají být uhrazeny, je nutno jejich provedení dohodnout s objednatelem.

Objednatel díla je oprávněn provádět i vlastní kontroly a zkoušky.

2.1.4 Kontrola zakrytých částí staveb

U všech prací, které budou dalším postupem zakryty, pověřený pracovník vyzve zástupce objednatele způsobem uvedeným ve smlouvě, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, k jejich kontrole. Po překontrolování provede zpravidla s technickým dozorem investora, případně i zástupcem poddodavatele, zápis do stavebního deníku s vyhodnocením a jednoznačným vyjádřením, zda je možno provádět navazující práce.

2.1.5 Výstupní kontrola

Výstupní kontrola prověřuje dokončenost, funkčnost, bezpečnost a způsobilost předat objednateli předmět díla, včetně dokladové části. Přitom se posuzuje shoda provedených prací se specifikovanými nebo předpokládanými požadavky, vyplývajícími z ustanovení smlouvy o dílo, projektové dokumentace, technických norem, právních předpisů ve výstavbě a požadavků stavebního povolení, resp. příslušných dokumentů je nahrazujících. Výstupní kontrola se provede v dostatečném předstihu před předáním díla objednateli tak, aby zjištěné nedodělky a neshody mohly být odstraněny před přejímacím řízením.

K provedení výstupní kontroly mohou být přizváni:

• zástupci rozhodujících poddodavatelů;
• zástupci poddodavatelů, u nichž nejsou odstraněny nedodělky a neshody ze vstupních a mezioperačních kontrol;
• technický dozor stavebníka a autorský dozor projektanta, pokud je tento požadavek uveden ve smlouvě o dílo, nebo se na tom obě strany dohodly jinak;
• specialisté podle charakteru, složitosti a rozsahu díla.

Podklady pro výstupní kontrolu:

• stavební deníky;
• projektová dokumentace se zakreslením skutečného provedení stavby;
• smlouva o dílo s objednatelem, včetně dodatků;
• české technické normy;
• technologické a montážní pokyny;
• místní šetření, vizuální kontrola a funkční odzkoušení díla;
• záznamy o vstupních a mezioperačních kontrolách a zkouškách;
• doklady o jakosti (protokol, osvědčení, zpráva, atest, certifikát, prohlášení o shodě stanovených výrobků (resp. od 1. 7. 2013 prohlášení o vlastnostech výrobků v harmonizované sféře), zápis ve stavebním deníku apod.);
• doklady o kontrolách díla dalším postupem zakrytých;
• vzorový seznam dokladů k výstupní kontrole.

Na závěr výstupní kontroly se připraví koncept předávacího protokolu stavby (stavebního objektu) a oznámí se objednateli, že dílo je připraveno k zahájení přejímacího řízení a splňuje specifikované nebo očekávané požadavky objednatele podle smlouvy o dílo.

2.2 ŘEŠENÍ NESHOD

V průběhu provádění stavby vzniká určité množství neshod; AO pověřené vedením provádění stavby je řeší standardními postupy. Kromě běžných provozních neshod, vyplývajících z řízení práce na staveništi, vznikají neshody mezi jednotlivými účastníky provádění stavby. Jejich standardní postupy řešení jsou následující:

2.2.1 Řešení neshody z mezioperační kontroly stavebních prací

Pověřený pracovník přejímá hotové práce od jednotlivých zpracovatelů (mistrů, předáků):

• přejímanou práci (část díla) kontroluje z hlediska zjištění shody s dokumentací a obecně platnými právními předpisy;
• v případě zjištěné závady (neshody) věc neprodleně projedná se zpracovatelem a zajistí nápravu.

Zpracovatel (pracovník stavební firmy) je povinen zjištěnou neshodu neprodleně odstranit a opravenou část díla opět předat pověřenému pracovníkovi.

Pokud nedojde k odstranění závady do konce následující směny, informuje pověřený pracovník stavbyvedoucího. Pokud se neshoda a její odstranění dotýká celkového provedení díla, provede se záznam do stavebního deníku. Stavbyvedoucí přijme opatření k uvedení stavebního díla do souladu s požadavky a rozhodne o způsobu odstranění závady. Po odstranění závady znovu zpracovatel předává opravenou část díla. O odstranění závady se provede záznam do stavebního deníku.

Pokud není v kompetenci a možnosti stavbyvedoucího dosáhnout nápravy, informuje vedení stavební firmy. Případné rozpory o povaze a původu neshod mezi pracovníky musí řešit vedení stavební firmy.

2.2.2 Řešení v případě neshody u poddodavatelů

Pověřený pracovník přebírá dokončené části díla od jednotlivých poddodavatelů. Při přejímce provádí kontrolu podle bodu 2.1.2.

V případě zjištěné neshody dohodne se zástupcem poddodavatele odstranění neshody. Pokud nedojde k dohodě, nebo neshoda není odstraněna do konce další pracovní směny, sepíše se zástupcem poddodavatele zápis o neshodě; pokud to odmítne, vystaví jej sám a tuto skutečnost uvede do stavebního deníku. Neprodleně informuje stavbyvedoucího.Ten připraví reklamaci u dodavatele v dohodě s vedením stavební firmy (ústně či písemně).

Poddodavatel zajistí na základě vyřízení reklamace nápravu neshody. Pokud reklamaci odmítá, postupuje se podle platných právních předpisů (obchodní zákoník) – spor dále vyřizuje vedení stavební firmy. To může také vydat stavbyvedoucímu pokyn k odstranění závady vlastními silami, nebo jiným poddodavatelem.

Opravená část díla prochází novou kontrolu. O odstranění neshody se provádí zápis do stavebního deníku.

2.2.3 Řešení nesouladu s projektovou dokumentací

Mezioperační kontrola vychází vždy z porovnání výsledku realizace stavby s předpoklady stanovenými v projektové dokumentaci – ve stadiu pro stavební povolení a pro provádění stavby. V případě zásadních neshod (neproveditelnosti, pochyb o správnosti řešení či výpočtů) je stavbyvedoucí povinen provést nezbytná opatření, vyplývající z jeho odpovědnosti. Upozorní stavebníka (technický dozor) na neshodu s projektovou dokumentací a vyzve jej k řešení. Je-li zřízen smluvní autorský dozor, je možné řešit problém s odpovědným zástupcem projektanta.

V případě, že není zajištěn autorský dozor, je třeba svolat potřebná jednání za účasti stavebníka (nejlépe písemně, se zápisem ve stavebním deníku).

Pokud není žádná z výše uvedených možností dostupná, musí řešit situaci v rámci odpovědnosti a odbornosti autorizované osoby, s využitím potřebné spolupráce v souladu s vnitřními řády ČKAIT.

V případě, že zjištěná neshoda ohrožuje mechanickou stabilitu stavby, nebo by vedla k neodstranitelnému poškození budovaného díla, oznámí stavbyvedoucí tuto skutečnost vedení stavební firmy a investorovi a nepokračuje v provádění stavby. Současně má povinnost bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a Ministerstvu pro místní rozvoj výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, pokud při nich došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám (§ 155 SZ).

2.2.4 Řízení v případě neshody u výstupní kontroly

Komplexní výstupní kontrola realizace díla se provádí podle postupu 2.1.5. Neshody se v rámci výstupní kontroly řeší postupy podle 2.2.1–2.2.3. Před přejímacím řízením musí být všechny neshody odstraněny.

2.3 ŘÍZENÍ PROVÁDĚNÉ STAVBY

V průběhu prací na stavbě zabezpečuje stavbyvedoucí, nebo jím určený pracovník (pomocný stavbyvedoucí) další potřebné činnosti řízení, zejména:

• řídí nákup, dodávku a skladování materiálů a výrobků;
• stanoví požadavky na jakost vyplývající z PD, smlouvy o dílo, zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, případně ČSN a dalších předpisů;
• stanoví požadavky na zajištění poddodávek a jejich koordinaci v průběhu výstavby;
• kontroluje a řídí denní činnost všech pracovníků na stavbě;
• koordinuje a kontroluje činnosti poddodavatelů na stavbě;
• řídí provádění stavby v souladu se smlouvou o dílo, výrobní přípravou stavby a dalšími podklady;
• řeší koordinaci všech činností v souladu s časovým plánem postupu realizace;
• řeší problematiku financování stavby a postup realizace v návaznosti na finanční toky;
• řeší technické problémy realizace, navrhuje změny a záměny materiálů;
• vede průběžná jednání se stavebníkem (technickým dozorem) a autorským dozorem;
• vede jednání s orgány státní správy, správci sítí a dalšími dotčenými osobami, netýkající se zásadních podmínek provádění stavby;
• řeší vznikající neshody;
• zajišťuje:
  • provádění vstupních kontrol materiálu a poddodávek (materiálu, dílců, konstrukcí, výrobků a zařízení);
  • dodržení předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • provádění mezioperačních (KZP) a výstupních kontrol a kontrol prací, které budou dalším postupem zakryty;
  • přejímací řízení a přejímky prací poddodavatelů v souladu s časovým plánem stavby;
  • bezpečnou instalaci a provoz technického vybavení na stavbě;
  • využití a údržbu strojů a výrobního zařízení na stavbě;
  • dodržování pokynů pro obsluhu mechanismů na stavbě;
  • dodržování požadavků, vyplývajících z právních předpisů (např. v oblasti metrologie, hygieny, požární ochrany apod.);
  • kontrolu, zda do stavebního díla nebyly zabudovány výrobky, u kterých byly zjištěny závažné neshody při vstupní kontrole;
  • pořádek na staveništi, uložení dílců, stavebních výrobků a hmot, vhodnost jejich užití;
• shromažďuje a uchovává veškeré doklady, související s prováděním stavby.

Stav: kontrola 2020, aktualizace 2018, vydání 2005

Anotace:
Tato metodická pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon (SZ), zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Tato metodická pomůcka si klade za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon (SZ), zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou tyto činnosti rozpracovány pro jednotlivé etapy provádění stavby a s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku výstavby. Jejím účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Měla by se stát počátkem budování celého systému pro základní činnost vedení provádění staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav představy o výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

Popisy postupů, vztahů a odpovědnosti jsou v této metodické pomůcce uvedeny pro případ kompletního zajišťování díla zhotovitelem stavby. U poddodávek stavebních a stavebně montážních prací se popsané principy uplatňují přiměřeně. Pokud v rámci dohodnutého dodavatelského systému některé části stavby zajišťuje samostatně jiný dodavatel nebo investor (technologické části, speciální dodávky apod.), popsané činnosti autorizovaných osob a řídícího týmu stavby se na ně nevztahují (viz např. odst. 3.22 ).

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v Metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. Podrobnější výklad pojmů používaných ve stavebních a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby (management), smluvních vztahů apod. je v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě. V textu metodické pomůcky MP 2.1 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem:

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant (AO)

• nositel projektové činnosti, a to fyzická nebo právnická osoba, účastník výstavby, podnikající ve vázané živnosti „projektová činnost ve výstavbě“;
• projektant je zhotovitelem projektové dokumentace pro stavbu;
• pojem zahrnuje jak fyzické osoby, vykonávající činnost podle § 158 SZ, tj. autorizované osoby, tak i ostatní zpracovatele projektové dokumentace;
• ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení obchodní firmy, svobodného povolání nebo osoby samostatně výdělečně činné;
• povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Stavebník (investor)

• stavebník je základním partnerem investiční výstavby, který může být:
  • stavebníkem (§ 2, odst. 2, písm. c) SZ);
  • investorem (vkládá investiční prostředky);
  • zákazníkem, objednatelem, odběratelem (v oblasti smluvních vztahů);
  • uživatelem (budoucí provozovatel nebo uživatel stavby);
  • vlastníkem stavby;
  • nebo současně nositelem všech uvedených funkcí;
• povinnosti a odpovědnost stavebníka viz § 152 SZ.

Zhotovitel stavby

Zhotovitelem stavby může být:

• stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů);
• dodavatel nebo zhotovitel – v obchodních vztazích;
• stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud zajistí stavební dozor podle § 160 odst. 3 a 4 SZ).

Stavbyvedoucí

Stavbyvedoucím je ve smyslu stavebního zákona:

• osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění (zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• zabezpečuje odborné vedení stavby pro zhotovitele – výkon vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 a § 160 SZ);
• povinnosti a odpovědnost stavbyvedoucího viz § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Manažer stavby

Manažery se nazývají ostatní odborní nebo odpovědní pracovníci zhotovitele, a to:

• osoby, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
• manažeři mohou být pracovníci, zajišťující např.:
  • výrobní přípravu;
  • řízení úseků stavby nebo prací (dílčí stavbyvedoucí, technici apod.);
  • zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
  • bezpečnost prací;
  • ekonomické a finanční oblasti;
  • kontroly a přejímky dodávek;
  • řízení jakosti apod.

Poddodavatel (subdodavatel)

• souhrnné označení pro jiné právní subjekty (osoby nebo firmy), zajišťující dílčí práce, dodávky, montáže nebo služby pro zhotovitele stavby.

Obchodní firma

Obchodní firmou v rámci MP rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou příkazní, či smlouvou o dílo). Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu pomůcky použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – projektanta – nad postupem technické přípravy, zpracováním dalších stupňů dokumentace i nad realizací stavby, na základě samostatného smluvního vztahu; viz § 152 odst. 4 SZ; u stavby financované z veřejného rozpočtu, pro kterou zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, příp. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby, viz § 152 odst. 4 SZ;
• stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu § 132 a § 133 SZ;
• dozor stavební je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ a SŠ stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb, viz § 2 odst. 2, písm. d), § 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ).

Proces

• souhrn činností potřebných pro zhotovení díla nebo jeho části (např. projektová dokumentace, provedení stavby);
• postup a dílčí postup je souhrnem činností k zabezpečení procesů;
• dílčí postupy týkající se přípravy a provádění staveb a činností autorizovaných osob jsou popsány v této metodické pomůcce.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

• fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (investorem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. Při realizaci stavby na staveništi (viz zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby.

Koordinátor pro ochranu životního prostředí a hospodaření s odpady

• fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (investorem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi. Musí splňovat předpoklady odborné způsobilosti a postupovat zejména podle zákona č. 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) a č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník

Termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Projektová dokumentace (PD)

V této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny fáze a stupně dokumentace v procesech stavebního řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti, sloužící ve smyslu § 158 (2) SZ jako:

• projektová dokumentace k ohlášení stavby § 104 odst. 1 písm. a) až e);
• projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení podle § 115;
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116;
• k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117;
• změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118;
• staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129;
• projektová dokumentace pro provádění stavby;
• projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137;
• projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

Dále může pojem vyjadřovat i jiné druhy projektové dokumentace – např.:

• součást dokumentace pro výběr zhotovitele;
• dokumentaci pro bourací a demoliční práce;
• dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 125 SZ).

Stavba

Veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Rozumí se tím podle okolností i část stavby nebo změna dokončené stavby (§ 2 (3) (4) SZ). Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba pro reklamu je stavba, která slouží reklamním účelům (zařízení o celkové ploše větší než 8 m²).

Členění stavby

Ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, používaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Stavební objekt, současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách; vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, aj.); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby (její stavební části), způsobilá bezpečného užívání a provozu.

Stavební deník

Dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden při provádění stavby vyžadující stavební povolení (vždy) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou případů, kdy podle stavebního zákona postačí jednoduchý záznam o stavbě). Podrobnosti ke stavebnímu deníku viz § 157 SZ, upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Správce stavby

Představuje komplexní výkon inženýrské činnosti, technického dozoru, finanční kontroly a zpracování celé administrativy při realizaci významných staveb (IN > 300 mil. Kč), které jsou zpravidla finančně podporovány z prostředků EU.

Výstavba

V širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic a dále i postup realizace stavby a jejich změn. Jedná se o proces, který lze vztáhnout k území (např. výstavba obce nebo v obci), ke stavbě nebo pouze ke staveništi. Pokud je vztažen ke stavbě, jedná se o proces vymezený prvním podnětem k definování záměru pořídit stavbu a ověřením, že předem definovaný záměr byl uskutečněn.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

1.2.1 Právní rámec činnosti autorizované osoby je vymezen zejména těmito předpisy:

1.2.2 Další zákony a vyhlášky jsou uvedeny v příslušných statích této metodické pomůcky nebo v odkazech.

1.2.3 Technické předpisy a normy, vztahující se k dané stavbě, uplatněné a výslovně citované v projektové dokumentaci a ve smluvních ujednáních.

1.2.4 Rámec činností, povinností a odpovědnosti autorizované osoby v procesu provádění staveb je dán ustanoveními § 158, § 160 a § 153 stavebního zákona následovně:

1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ

1.3.1 Veřejným zájmem ve smyslu § 132, odst. 3 SZ se obecně rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost životního prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby;

1.3.2 Stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje (§ 132 odst. 2 SZ).

1.3.3 Základní podmínky ochrany veřejných zájmů musí být specifikovány zejména v těchto dokumentech:

• projektové dokumentaci;
• stavebním povolení, příp. veřejnoprávní smlouvě, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, opakované stavební povolení, dodatečné povolení;
• zásadách organizace výstavby;
• výstupech výrobní přípravy zhotovitele;
• vyjádřeních a stanoviscích dotčených orgánů, správců technické infrastruktury a dotčených osob.

1.3.4 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby, dbá na to, aby při všech činnostech, souvisejících s přípravou a realizací dané stavby, byly oprávněné veřejné zájmy respektovány a zhotovitel včetně svých poddodavatelů zabezpečil, že tyto zájmy nebudou omezovány nebo poškozovány.

1.3.5. Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby (§ 133 odst. 1–6 a § 134 odst. 1–6 SZ)

1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.4.1 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby, aktivně spolupracuje s orgány a osobami, které se podílejí na přípravě a provádění stavby, obzvlášť s:

• zástupci stavebníka (technický dozor, stavební dozor;
• autorský dozor projektanta;
• autorizovaným inspektorem (bylo-li vedeno zkrácené stavební řízení, resp. působí-li na stavbě);
• útvary zhotovitele stavby (výrobní příprava, ekonomické, obchodní a právní útvary apod.);
• pracovníky stavebního úřadu při kontrolních prohlídkách stavby (§ 132–§ 134 SZ);
• koordinátorem BOZP (pokud byl ustanoven);
• zástupci poddodavatelů, dopravců a dodavatelů technologických zařízení;
• pracovníky geodetických služeb;
• oprávněnými zástupci orgánů státní správy, zejména s územně příslušným stavebním úřadem a dále zástupci složek hygienických, dopravních, bezpečnostních, požárních a jiných služeb;
• správci dotčených podzemních a nadzemních vedení a komunikací (vlastníky dotčené veřejné dopravní a technické infrastruktury);
• orgány inspekce práce (zákon č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• majiteli nebo uživateli dotčených pozemků a jiných nemovitostí.

1.4.2 Působí-li na stavbě víc autorizovaných osob (např. pro dopravní stavby, technická a technologická zařízení apod.), autorizovaná osoba, pověřená zhotovitelem stavby pro odborné vedení provádění stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S), obeznámí ostatní AO se základními principy, podmínkami a požadavky, které je nutno respektovat, a koordinuje a usměrňuje jejich stanoviska s cílem zajištění časových, ekonomických, bezpečnostních, kvalitativních a provozně uživatelských parametrů stavby jako celku.

1.4.3 AO při spolupráci a jednáních uplatňuje podmínky stavebního povolení, schválené projektové dokumentace a principy efektivního provádění dané stavby. Vždy při tom zohledňuje místní, topografické, hydrogeologické i klimatické podmínky, právní a technické předpisy a ochranu veřejných zájmů.

1.4.4 AO vede jednání s cílem optimálního řešení vzniklé problematiky v zájmu plynulého postupu prací při respektování oprávněných požadavků zúčastněných.

1.4.5 Pokud AO nemůže uspokojivě jednáním problematiku vyřešit z důvodu svých kompetencí nebo při neshodách stanovisek partnerů, postoupí rozhodnutí příslušným útvarům nebo vedení firmy zhotovitele.

2 VYBRANÉ POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

2.1 PŘEHLED ROZHODUJÍCÍCH POSTUPŮ

LEGENDA

AO-S – autorizovaná osoba – stavbyvedoucí, zabezpečující odborné vedení provádění stavby

❍ – součinnost
● – odpovědnost
DP – dílčí postup

2.2 DÍLČÍ POSTUPY

Číslování odstavců a článků v těchto kapitolách je vždy přiřazeno k číslu popisovaného dílčího postupu (DP).

DP 1 – Výrobní příprava stavby

Tento dílčí postup poskytuje komplexní přehled hlavních činností, souvisejících s přípravou staveb. Podle charakteru dané stavby, zejména jejího rozsahu, technické, organizační a ekonomické náročnosti, a případných požadavků investora rozhodne zhotovitel stavby o formě a obsahu výrobní přípravy. Popisy a přehledy zde uvedené poslouží jako pomůcka při rozhodování a pro přípravné práce na zakázce.

Návrh organizace a přípravy staveb je podrobněji řešen v metodické pomůcce MP 1.1.2  Zásady organizace výstavby.

1.0 Úloha AO-S v procesu přípravy stavby

1.0.1 Pokud to organizační podmínky umožňují, je vhodné, aby AO-S pověřená vedením provádění stavby se aktivně účastnila i fáze výrobní přípravy.

1.0.2 V případě, kdy AO-S byla zhotovitelem stavby jmenována v předstihu, spolupracuje při přípravě stavby s pověřenými pracovníky formou konzultací, koordinace a kontrol zejména v oblastech:

• analýzy podkladů;
• souladu dodavatelské dokumentace s projektovou dokumentací stavby;
• časového a ekonomického plánu zakázky;
• návrhu zařízení staveniště;
• technologické přípravy;
• podmínek zajištění BOZP, PO a ochrany ŽP;
• respektování veřejných zájmů;
• dodržení platných právních předpisů, vztahujících se k dané stavbě.

1.0.3 Pokud je AO-S jmenována až před zahájením vlastní stavby:

• převezme a prověří závěry výrobní přípravy (viz odst. 1.17 );
• uplatní a řeší případné připomínky a zjištěné neshody, týkající se její zákonné odpovědnosti.

1.1 Podklady pro stavbu

1.1.1 Podklady pro stavbu tvoří tyto základní dokumenty:

• smlouva o dílo, včetně příloh;
• položkový rozpočet (u veřejných zakázek soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) a zásady BOZP a PO jako součást smluvních ujednání;
• stavební povolení (§ 115 SZ), veřejnoprávní smlouva (§ 116 SZ); oznámení autorizovaného inspektora (§ 117 SZ) případně povolení speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů (§ 15 a 16 SZ)
• dokumentace, nebo projektová dokumentace, ověřená stavebním úřadem včetně zásad organizace výstavby (ZOV);
• projektová dokumentace pro provádění stavby (pokud není součástí dodávky zhotovitele);
• povolení, případně nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení, je-li toto předmětem nebo součástí díla (§ 128 a § 129 SZ).

Doplňující podklady:

• obecně závazné předpisy, vztahující se ke stavbě;
• platné ČSN (příloha č. 1 této MP);
• informace a požadavky, poskytnuté investorem nebo projektantem;
• vlastní poznatky dodavatele o stavbě a staveništi, jeho zkušenosti a informační základna technicko-ekonomických podkladů.

1.1.2 Podklady prověří pověřený pracovník zejména z hledisek:

• nezávadnosti z pohledu ochrany veřejných zájmů (ŽP, odpady, ovzduší, voda, hygiena, doprava, hluk apod.);
• vyřešení majetkových vztahů (staveniště, přístupy, skládky);
• vlivů činností investora (práce za provozu apod.);
• základních podmínek BOZP a PO při výstavbě (zejména při změnách dokončených staveb nebo souběhu činností);
• respektování podmínek stavebního povolení, včetně vyjádření účastníků řízení a dotčených orgánů a organizací;
• zohlednění případné ochrany kulturních, historických nebo přírodních památek;
• technologie a rentability provádění;
• případných práv třetích osob a věcných břemen na staveništi;
• zda projektová dokumentace, předaná investorem pro provádění stavby, je v souladu s PD, ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení.

1.1.3 Technici výrobní přípravy provedou analýzu podkladů k určení:

• potřeby dopracování projektové dokumentace, předané investorem ve SOD, včetně POV;
• eventuálního doplnění průzkumů staveniště (polohy IS, překážek nebo inženýrsko-geologických podmínek);
• nezbytného rozsahu výrobní přípravy pro stavbu;
• základní koncepce řízení a provádění stavby;
• zajištění ochrany veřejných zájmů;
• případných neshod a jejich řešení.

1.2 Dodavatelská a výrobní dokumentace (DD)

1.2.1 Podle charakteru stavby nebo dodávky, podrobnosti předané projektové dokumentace a vlastní potřeby zabezpečí dodavatel (zhotovitel) v rámci své výrobní přípravy zpracování dokumentace pro detailní zajištění výroby a montáží.

1.2.2 Hlavní druhy dodavatelské dokumentace:

• podrobné výkresy výztuže železobetonových konstrukcí;
• výkresy výztuže železobetonových prefabrikátů;
• dílenské výkresy kovových konstrukcí a OK;
• výrobní výkresy dřevěných konstrukcí;
• výkresy skladby keramických konstrukcí;
• dokumentace objektů zařízení staveniště;
• svorková schémata elektrických instalací;
• montážní dokumentace, technologické postupy pro speciální práce apod.;
• provozní předpisy pro chod zařízení, pravidla údržby, oprav apod. (výměníkové stanice, systémy požární ochrany, čerpací stanice, ČOV, výtahy atd.).

1.2.3 Zajištění DD

• vlastními kvalifikovanými kapacitami;
• objednáním u projektanta stavby;
• objednáním u jiného kvalifikovaného projektanta;
• uplatněním u výrobců a poddodavatelů v rámci jejich dodávek.

1.3 Výrobní kalkulace

1.3.1 Výrobní kalkulace slouží k:

• podrobnému stanovení rozsahu a množství dodávek a prací;
• určení druhů a množství materiálů, výrobků apod.;
• určení podílu lidské práce (normohodin);
• stanovení nákladů na mechanizaci a služby stanovení výrobních a správních režií a zisku;
• propočtu interních cen a nákladů a k průběžnému sledování ekonomie stavby;
• přímému řízení a zabezpečování prací na stavbě.

1.3.2 O potřebě zpracování výrobních kalkulací rozhoduje dodavatelská firma na základě:

• charakteru stavby (zejména složitosti a rozsahu);
• své vnitřní organizační struktury;
• náročnosti řídících procesů a ekonomiky.

1.3.3 U jednodušších zakázek se příprava omezuje na kalkulace množství materiálů, rozvahu o nasazení pracovníků, poddodavatelů a mechanismů a rámcový plán výnosů a nákladů.

1.3.4 Výrobní kalkulace se zpracovává na základě dokumentace pro provedení stavby, výkazů výměr a specifikací, dodaných projektantem a investorem, případně DD.

1.3.5 Do výrobních kalkulací se promítají výsledky technologické přípravy, zejména volba pracovních postupů, materiálů, technicko-organizační podmínky, ekonomika a interní ceny dodavatelské firmy.

1.4 ZOV – Časový plán

1.4.1 Časový plán (harmonogram) výstavby je základním dokumentem pro řízení průběhu výstavby v čase, s cílem zabezpečení postupných i konečných termínů dokončení stavby v souladu s uzavřenou SOD. Časový plán stanovuje zejména tyto hlavní údaje:

• technologicky uspořádaný průběh prací a jejich návazností;
• nasazování pracovních sil;
• termíny dodávek hlavních materiálů, konstrukcí a zařízení;
• nástupy poddodavatelů;
• lhůty stavebních připraveností a zpětného předávání;
• nasazení mechanismů;
• lhůty ovlivnění přímého okolí stavby (výluky, dočasné zábory ploch apod.);
• rozhodující uzlové body, zajišťující konečné plnění (kontrolní etapy);
• plán kontrolních prohlídek stavby (§ 133 SZ), pokud jsou stanoveny stavebním úřadem;
• čerpání nákladů v čase;
• termíny zkoušek a zkušebního provozu;
• případné předčasné užívání částí stavby investorem;
• termíny postupného a konečného předávání díla.

1.4.2 O formě a hloubce zpracování harmonogramu stavby rozhoduje vedení firmy případ od případu podle povahy a rozsahu zakázky, uzavřené SOD, i podle vnějších dopadů výstavby (výluky v dopravě, zabezpečování budoucího provozu atd.).

1.4.3 U jednoduchých zakázek postačí termínové určení pro:

• termíny zahájení a ukončení stavby;
• pracovní síly, mechanizaci a poddodávky;
• dodávky materiálů;
• finanční tok.

1.4.4 Podrobný časový plán zpracovává dodavatel na základě projektové dokumentace, technologické přípravy a termínů potvrzených ve smlouvě o dílo.

1.4.5 V průběhu stavby se musí časový plán upřesňovat při odchylkách od předpokladů. Při zpožďování výstavby je nutno stanovit též opatření k nápravě.

1.4.6 Pokud z objektivních příčin nelze splnit smluvní termín ukončení stavby nebo i dílčí termín (např. živelní pohroma, opožděná dodávka zařízení či materiálů zajišťovaných přímo investorem, nutnost zabezpečit archeologický průzkum, nepředvídatelné překážky na staveništi apod.), je nutno se stavebníkem projednat změnu SOD.

1.4.7 Podrobněji k vypracování časového plánu viz MP 1.1.2.

1.5 ZOV – Finanční plán zakázky

1.5.1 Ekonomický a finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady (příjmy a výdaje) zakázky, včetně nákladů režijních. Základní kritéria:

• výnosy zakázky musí pokrývat náklady zakázky, včetně podílu zakázky na úhradě správních a výrobních režií, stanovených příslušnou sazbou, a přiměřeného zisku;
• pozitivní finanční tok zakázky musí zajišťovat průběžnou schopnost společnosti plnit své finanční závazky vůči věřitelům a musí vytvářet zdroje pro krytí režijních nákladů;
• rozdíl mezi smluvní cenou zakázky a kalkulací nákladů tvoří plánovaný zisk.

1.5.2 Sestavení plánu

Výnosy (příjmy) zakázky zahrnují:

• výnosy z realizace zakázky v rámci ceny sjednané ve smlouvě o dílo a případných víceprací, objednaných investorem;
• výnosy z vyúčtování případných služeb, poskytovaných v rámci stavby poddodavatelům.

Náklady (výdaje) zakázky zahrnují:

• přímé náklady:
  • materiál;
  • mzdy;
  • poddodávky (práce výrobní povahy);
  • služby (práce strojů, energie, voda, telefony apod.);
  • ostatní přímé náklady (cestovné, diety, PHM apod.);
• nepřímé náklady:
  • výrobní režie;
  • správní režie.

1.5.3 Termíny a odpovědnosti

Ekonomický a finanční plán se v první podobě tvoří ve fázi přípravy a podání nabídky. V případě uzavření smlouvy je zpracován detailně a upřesněn podle výsledků sjednávání poddodavatelských smluv. Plán tvoří manažer nákladů zakázky ve spolupráci s ekonomickým úsekem.

1.5.4 Ekonomický útvar dodavatele dále zabezpečuje pojištění stavby, finanční krytí potřebných nákupů a všechny další náležitosti, jako zálohy, půjčky, bankovní garance za kvalitní a včasné zhotovení díla a za odstraňování závad, vzniklých v záruční době (pokud jsou investorem vyžadovány) apod.

1.6 ZOV – Zařízení staveniště (ZS)

1.6.1 Zařízení staveniště navrhuje a řeší dodavatel stavby na základě:

• rozsahu a náročnosti zakázky;
• vlastních potřeb a podmínek;
• podmínek stavebního povolení;
• ekonomické rozvahy;
• možnosti využití existujících nebo rozestavěných staveb, přípojek, komunikací a zařízení.

1.6.2 Jednoduché ZS bez vnějších dopadů uživatelských, dopravních apod. se řeší přímo na staveništi, bez samostatné dokumentace.

1.6.3 Rozsáhlejší zařízení vyžaduje dokumentaci dočasných objektů ZS, případně podle situace i ohlášení stavebnímu úřadu v souladu s § 104 SZ.

1.6.4 Návrh ZS řeší tyto hlavní oblasti:

• sociální zařízení pro pracovníky;
• skladové objekty a plochy;
• provozní zařízení;
• výrobní zařízení;
• označení stavby a staveniště (viz stavební zákon);
• provizorní příjezdové a vnitrostaveništní komunikace (event. využití stávajících nebo vybudovaných v předstihu);
• zpevněné plochy pro těžké mechanismy, nebo jeřábové dráhy;
• zdroje, připojení a staveništní rozvody el. energie, vody, příp. tepla a telefonu;
• odvedení splaškových a dešťových vod z objektů ZS a staveniště;
• ochrana staveniště proti přírodním vlivům;
• zabezpečení bezpečného přístupu na staveniště a ostraha areálu;
• manipulace, ukládání a likvidace odpadů;
• úpravy stávajících staveb pro účely ZS;
• případné dočasné zábory pozemků;
• činnosti a omezení v ochranných pásmech komunikací, zdrojů vod, VN apod.;
• umístění deponií a mezideponií zemin, dopravní trasy;
• zajištění služeb (doprava pracovníků, ubytování, stravování, lékařská péče (první pomoc), požární ochrana apod.) podle charakteru stavby, území a místních podmínek;
• provozování, údržba a odstranění dočasných objektů ZS a uvedení do původního stavu po skončení stavby, zpětné předání dočasně zabraných pozemků.

1.6.5 V rámci návrhu ZOV a ZS dodavatel řeší rovněž kancelářské vybavení, zejména HW a SW a systém jejich využití pro efektivní řídicí procesy, komunikaci a dokumentování průběhu stavby.

1.6.6 Zpracovatel dokumentace ZS je povinen podle povahy případu projednat technické podmínky se správci dotčených sítí, komunikací apod., sjednat s nimi podmínky odběru energií, vod apod. a s orgány státní správy (stavební úřad, DI, orgány hygienické služby, HZS apod.).

1.6.7 Náklady na pořízení, provozování a likvidaci ZS jsou součástí celkových nákladů stavby.

1.6.8 Podrobněji k návrhu a řešení zařízení staveniště viz MP 1.1.2 .

1.7 Plán jakosti

1.7.1 Plán jakosti je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řízení činností, odpovědnosti osob, pracovní vztahy a řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:

• podmínkami sjednanými ve SOD;
• obecnými technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
• platnými právními i vnitropodnikovými předpisy, případně ČSN, vztahujícími se k danému dílu;
• stavebním povolením.

1.7.2 Pokud je dodavatelská firma nositelem certifikátu jakosti podle norem ČSN EN ISO řady 9001:2016, ČSN EN ISO 14001:2016 a specifikace ČSN ISO 45001:2018, řídí se ustanoveními příslušné dokumentace.

1.7.3 Pro firmu, která nemá výše uvedené certifikace, platí podmínky SOD a předpisů, vztahujících se k dané zakázce.

1.7.4 Příprava zakázky z hlediska řízení jakosti zahrnuje:

• výcvik (obecně);
• určení povinností a odpovědností zaměstnanců;
• určení individuálních a týmových cílů – hodnocení a odměňování;
• časový plán stavby z pohledu řízení jakosti;
• ZOV;
• kvalifikaci zaměstnanců;
• přezkoumání projektové dokumentace;
• BOZP a PO;
• ochranu ŽP.

1.7.5 Plán jakosti je součástí výrobní přípravy stavby.

1.8 Kapacitní plánování zakázky

1.8.1 Kapacitní plánování zakázky spočívá v komplexním vyhodnocení potřeb a zdrojů:

• pracovních sil;
• materiálně technického zásobení a vybavení stavby;
• energií, vod atd.;
• nároků na dopravu;
• výrobních a montážních kapacit.

1.8.2 Jako podklad pro plánování slouží:

• projektová dokumentace;
• časový plán stavby;
• SOD (platební podmínky, cash flow…);
• technologické podmínky stavby.

1.8.3 Kapacitní plánování řídí manažer výrobní přípravy a může konzultovat AO-S.

1.8.4 Podrobněji viz též následné odstavce těchto postupů 1.9–1.12.

1.9 Materiálové zdroje

1.9.1 Zhotovitel stavby v rámci své přípravy prověří vhodné zdroje stavebních materiálů, dodavatele výrobků a zařízení zvláště z těchto hledisek:

• kvalita dodávek, včetně garancí;
• dopravní dostupnost;
• záruky plnění v souladu s harmonogramem stavby;
• cenové a platební podmínky;
• spolehlivost a operativnost zdroje;
• dřívější zkušenosti a výhody pro další možnou spolupráci;
• nabídka množstevních slev a dopravních podmínek (FCO výrobna, FCO stavba apod.).

U rozhodujících dodávek organizuje výběrová řízení.

1.9.2 Podkladem pro oslovení a výběr potenciálních dodavatelů materiálů a výrobků jsou:

• výkazy výměr a specifikace z projektové dokumentace;
• výstupy výrobních kalkulací;
• přehledy a seznamy dodavatelů a výrobců;
• katalogové a materiálové listy z informační základny firmy;
• technické a obchodní údaje výrobců nebo prodejců.

1.9.3 Materiály a výrobky, které nejsou běžně vyráběny, skladovány a dodávány, vyžadují zajišťování a objednání v dostatečném předstihu. Zvlášť se jedná o tyto případy:

• speciální materiály a výrobky;
• zvláštní požadavky na vlastnosti, kvalitu, úpravy apod.;
• dodávky ze zahraničí.

1.9.4 Zhotovitel stavby včas sjednává s vybranými dodavateli plnění pro stavbu formou potvrzených objednávek nebo smluv.

1.9.5 Pokud některé materiály nebo výrobky zajišťuje přímo investor nebo závazně určí dodavatele, musí být ve SOD specifikována jeho konkrétní odpovědnost za kvalitu, termín dodávky, zabudování do stavby a záruky.

1.9.6 Při výběru dodavatelů materiálů a výrobků dbá zhotovitel stavby rovněž na dodržení ustanovení § 156 SZ (použití a ověření vlastností výrobků).

1.10 Personální zajištění stavby

1.10.1 Personální obsazení stavby je rozhodující pro úspěšné plnění zakázky. Podle velikosti a náročnosti stavby, své vnitřní organizační struktury a dohodnutého dodavatelského systému jmenuje a zajišťuje vedení firmy:

• řídící (realizační) tým;
• výkonné pracovní síly.

1.10.2 Řídící tým:

u jednoduchých obchodních případů může být přípravou a řízením stavby pověřen jeden odpovědný pracovník, u náročných případů se jmenují týmy kvalifikovaných pracovníků. Vždy však musí být zajištěny tyto hlavní funkce:

• stavbyvedoucí – autorizovaná osoba (AO-S), zabezpečující odborné vedení provádění stavby (§ 153, § 158 a § 160 SZ);
• podle potřeby další řídící pracovníci – pomocní, dílčí nebo úsekoví stavbyvedoucí a mistři (při velkém počtu pracovníků);
• odpovědnost za přípravu stavby;
• odpovědnost za zásobování, mechanizaci atd.;
• sledování nákladů, ekonomické a finanční činnosti;
• řízení a koordinace BOZP, ochrany ŽP a PO;
• řízení jakosti;
• koordinační činnosti (zvlášť při větším počtu dodavatelů nebo poddodavatelů).

1.10.3 Funkcemi pomocných, dílčích (event. úsekových) stavbyvedoucích a dalších členů řídicího týmu stavby se pověřují pracovníci, kteří svým vzděláním a praxí prokázali odbornost, organizační a řídicí schopnosti, odpovědnost za výsledky svých rozhodnutí i za práci druhých. Tito pracovníci nemusí mít autorizaci, pokud je zajištěno vedení provádění stavby autorizovanou osobou.

1.10.4 Do pozic mistrů a vedoucích pracovních čet (šéfmontérů, příp. předáků) se ustavují pracovníci odborně zdatní, znalí pracovních postupů a schopní přímého řízení určených činností. Pokud jsou k tomu vybráni noví absolventi škol, vyžaduje se zvýšený dozor a kontrola jejich působení po dobu zapracování.

1.10.5 Výkonné pracovní síly:

provádění stavebních a montážních prací zajišťuje firma kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky, nasazovanými v počtu a čase podle postupu prací a harmonogramu výstavby. K tomu využívá:

• vlastní zaměstnance;
• krátkodobě zaměstnané pracovníky (pracovní smlouvy na dobu určitou);
• cizí pracovníky, sjednávané na určité druhy prací nebo dobu činnosti na stavbě formou SOD (poddodávky).

1.11 Mechanizační prostředky

1.11.1 V rámci výrobní přípravy rozhodne vedení firmy nebo pověřený pracovník o nasazení prostředků těžké mechanizace:

• s využitím vlastních mechanismů;
• pronájmem strojů;
• zadáním příslušné části prací specializované a vybavené firmě (zvláštní zakládání, těžká montáž, doprava apod.).

1.11.2 Prostředky malé mechanizace pro své pracovníky obvykle firma zajišťuje jejich nákupem, případně krátkodobým zapůjčením.

1.11.3 Vedení firmy určí technika, odpovědného za vlastní mechanizační a dopravní prostředky. Ten zajišťuje zejména:

• nákup, evidenci, vyřazování prostředků a ekonomiku jejich provozu;
• pravidelné revize a opravy;
• zásobování PHM, náhradními díly;
• likvidaci ropných produktů, poškozených součástek, pneumatik apod. v souladu s předpisy o nakládání s odpady;
• spolupráci se stavbyvedoucími při nasazování a využívání mechanizace.

1.11.4 Při přípravě stavby musí být zohledněny a projednány podmínky pro přepravu velkých strojů na a ze staveniště (dopravní omezení, určení trasy apod.) a též pro jejich provozování (např. drtičky suti, míchací centra apod.).

1.12 Poddodávky

1.12.1 Při kapacitním plánování zakázky (viz odst. 1.8 ) firma vyhodnotí, které práce a dodávky zajistí vlastními silami a prostředky a které budou zadány jiným subjektům. Kritéria pro rozhodnutí:

• vlastní kapacity;
• odborná způsobilost a vybavenost;
• speciální druhy prací a dodávek;
• lhůty výstavby;
• ekonomická účelnost.

1.12.2 V dostatečném předstihu je nutno zajišťovat zejména tyto poddodávky:

• konstrukce pro montované části (OK, prefabrikace);
• strojní a technologická zařízení;
• práce rozhodujících poddodavatelů;
• dovozy ze zahraničí;
• speciální technické části stavby (protipožární, zabezpečovací, dopravní, izolační apod.).

1.12.3 Pro volbu poddodavatelů firma organizuje výběrová řízení, nebo může využít svůj seznam způsobilých poddodavatelů. Do něj si zařazuje dodavatele podle profesního zaměření, kvality jejich práce a poznatků z dosavadní spolupráce (přístup, záruky, komplexnost apod.).

1.12.4 Při výběrovém řízení musí být potenciální zájemci vybaveni stejnými podklady a informacemi.

1.12.5 Součástí poptávek, objednávek nebo smluv případ od případu obecně jsou:

• předběžné specifikace požadovaného zboží nebo služeb;
• přesné specifikace druhu, typu, množství dodávek;
• charakteristika a rozsah požadovaných činností a služeb;
• příslušná část projektové dokumentace;
• kvalitativní, výkonové a jiné parametry;
• údaje pro dopravu;
• lhůty dodávek, montáží a prací;
• cenové a platební podmínky, případně způsob stanovení ceny;
• záruční podmínky (vady poddodávky a garance).

1.12.6 S vybraným poddodavatelem pro ucelenou část stavby se uzavírá řádná smlouva o dílo, ve které se vedle základních ujednání o předmětu, ceně a termínech musí dohodnout i další podmínky, zvláště:

• rozsah, cena, lhůty a podmínky vzájemně poskytovaných služeb – např.;
  • doprava, ubytování, stravování a jiné služby pro pracovníky poddodavatelů;
  • poskytování energií, vod a médií pro práce a zkoušky;
  • využívání a provozování zařízení staveniště a vnitrostaveništní dopravy;
  • ostraha staveniště (nebo pracovišť);
  • způsob přejímky a skladování dodávek materiálů a zařízení před nástupem subdodavatele;
  • zpevněné plochy;
  • stavební výpomoci (sekání, lešení, zálivky apod.);
• předání podkladů;
• vedení záznamů o stavebně montážních pracích, vč. evidence pracovníků;
• bezpečnostní a protipožární opatření;
• kontroly prací, zkoušky a přejímky poddodávky;
• smluvní pokuty, podmínky při odstoupení od smlouvy;
• řešení vzniklých škod;
• určení a vymezení odpovědnosti (navzájem).

1.12.7 Snahou dodavatele je, aby poddodavatel zajistil řízení prací a převzetí odpovědnosti za svoji činnost vlastní autorizovanou osobou s autorizací pro daný obor.

1.13 Technologická příprava

1.13.1 Podkladem pro technologickou přípravu stavby jsou:

• projektová dokumentace pro provedení stavby;
• dodavatelská a výrobní dokumentace;
• databáze technologických postupů;
• poznatky o nových technologických postupech, materiálech, pomůckách apod.;
• technicko-informační základna firmy (ČSN, vypracované vlastní technologické postupy apod.).

1.13.2 Technologická příprava zahrnuje tyto hlavní oblasti:

• sestavení pracovních postupů;
• řešení návazností a souběhu pracovních operací;
• určení způsobů vodorovné a svislé dopravy;
• vypracování montážních pokynů, montážních schémat a postupů;
• návrh použití strojů, mechanismů a speciálních pracovních prostředků;
• volbu druhů a typů pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěry, pažení, provizorní zajišťování);
• vypracování technických a bezpečnostních pravidel (zejména při bouracích pracích, pracích za provozu, v ochranných pásmech apod.);
• zpracování technologických postupů pro méně obvyklé, nové nebo náročné a nebezpečné práce;
• zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi a při stavebních a montážních pracích;
• vypracování zásad pro ochranu ŽP na staveništi i okolí (doprava, hluk, prašnost, odpady apod.);
• stanovení opatření pro práce za mimořádných podmínek (vítr, mrazy, podzemní vody, výbušné prostředí apod.);
• projednání a vyřízení zákonem a předpisy stanovených povolení (správci sítí, ČD…);
• zhodnocení rizikových činností.

1.13.3 V rámci technologické přípravy je nutno též stanovit opatření pro případy:

• souběhu prací několika dodavatelů;
• montáží a zkoušek technologických zařízení;
• postupného předávání objektů nebo částí stavby;
• předčasného užívání investorem;
• ohrožení stavby a staveniště přírodními vlivy (záplavy, sesuvy půdy, požár apod.);
• ekologických nehod.

1.13.4 Rozsah a forma technologické přípravy je dána zejména velikostí a složitostí stavby. Pro jednoduché obchodní případy a práce malého rozsahu bez rizik postačí určení hlavních zásad postupu, návaznosti a bezpečnosti prací s jejich nezbytným zabezpečením.

1.13.5 Technologická příprava se může v mimořádných případech dotýkat i některých složitých objektů zařízení staveniště u velkých staveb (např. velké mezideponie, dočasná staveništní vedení energií a dopravy přes veřejná území).

1.13.6 Pro rozsáhlé a náročné stavby, demolice, změny dokončených staveb a podobné práce tvoří technologická příprava elaborát v písemné nebo digitální formě, který je jedním z nezbytných dokumentů pro realizaci stavby.

1.14 Zákony, předpisy a technické normy

1.14.1 Obecně platné právní předpisy, vztahující se ke stavebním činnostem, zahrnují následující oblasti:

• předpisy pro výstavbu;
• veřejná správa;
• péče o zdraví a hygienu, bezpečnost práce (BOZP) a požární ochranu (PO);
• péče o přírodní a krajinné bohatství;
• péče o kulturní bohatství;
• dopravní a technická infrastruktura;
• technická normalizace, metrologie a zkušebnictví;
• občanské a obchodní právo a podnikání;
• práva k duševnímu vlastnictví;
• sociální právo a zabezpečení;
• trestní a přestupkové právo.

1.14.2 České technické normy (ČSN) nejsou od 1.1.2000 závazné, ale jsou nadále platné. Povinnost jejich dodržování však může vyplynout z jiných právních aktů, např.:

• pokyn nadřízeného (zaměstnavatele);
• ujednání obchodní smlouvy;
• rozhodnutí správního orgánu;
• některé právní předpisy (odvolávky na ČSN apod.).

Vzhledem ke skutečnosti, že v ČSN je uložen kvalitní odborný potenciál, že i v EU probíhají procesy, směřující ke standardizaci, že normy dávají technické, kvalitativní, technologické i bezpečnostní parametry a sjednocující principy, doporučuje se obecně jejich uplatňování ve stavební praxi.

Výběr ČSN pro výstavbu, nutných k činnosti autorizovaných osob, je uveden v příloze č. 1 této metodické pomůcky.

1.14.3 Pokud zaměstnavatel (nadřízený) vyžaduje od svých pracovníků dodržování určitých ČSN, musí zajistit řádné a prokazatelné seznámení pracovníků s těmito normami.

1.15 Podmínky zajištění BOZP a PO

1.15.1 Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) musí být zohledněno v přípravě všech staveb, bez ohledu na jejich velikost a složitost. Investor zajišťuje ve stanovených případech zpracování plánu BOZP podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, obvykle u koordinátora BOZP.

1.15.2 Při přípravě stavby musí být vzaty v úvahu všechny faktory dané lokality, charakteru stavby, druhů stavebních a montážních technologií, zejména:

• ochranná pásma veřejných komunikací a vedení;
• přístup a příjezd na staveniště;
• zabezpečení staveniště proti přístupu cizích osob a bezpečnosti třetích osob i občanů;
• organizace pohybu pracovníků, strojů a dopravních prostředků na staveništi (vodorovná i svislá doprava);
• souběhy prací dodavatelů, montáží, dokončovacích prací apod.;
• práce bourací, demolice a změny dokončených staveb;
• práce za provozu výrobních zařízení, dopravy apod.;
• práce ve výškách;
• bezpečnost při skladování výrobků, prefabrikátů apod.;
• zajištění stability částí konstrukcí při montážích, rekonstrukcích a demolicích;
• práce stavebních strojů a mechanismů;
• všechny druhy zemních prací;
• klimatické vlivy, hydrogeologické podmínky atd.;
• protipožární opatření při skladování, montážích, dokončovacích pracích, zkušebním provozu atd.;
• specifikace možných rizik, vč. návrhu na opatření pro jejich předcházení;
• základní a speciální školení pracovníků;
• zajištění první pomoci při úrazech, lékařské péče a zásahu hasičského sboru;
• součinnost vedení stavby s orgány státní správy (Státní úřad inspekce práce, koordinátor BOZP, orgány hygienické služby, dozoru stavebního úřadu (§ 132 SZ) apod.).

1.15.3 Už v přípravě stavby musí být zajištěno, aby pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti práce odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům zejména na:

• uspořádání pracoviště (staveniště);
• pracovní prostředí;
• vhodnost a způsobilost strojů a technických zařízení;
• organizaci práce a pracovní postupy;
• bezpečnostní značky, značení a signály;
• omezení nebo vyloučení vlivů rizikových faktorů (hluk, vibrace, prach, chemikálie, nadměrná fyzická nebo psychická zátěž, práce s azbestem apod.).

Viz § 2 až § 8 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

1.15.4 U staveb, uvedených v § 14 zák. č. 309/2006 Sb., spolupracuje zhotovitel během přípravy díla s koordinátorem BOZP, určeným zadavatelem stavby (stavebníkem). Koordinátor přitom včas předá projektantovi i zhotoviteli stavby veškeré informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která jsou mu známa a která se dotýkají jejich činnosti.

1.15.5 Zaměstnavatel je ve všech svých činnostech povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na možná rizika v souladu s § 101 až § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a tuto povinnost musí promítnout i do výrobní přípravy stavby.

1.15.6 Návrh zásad BOZP a PO pro stavbu a staveniště je podrobně popsán též v metodické pomůcce MP 1.1.2.. 

1.16 Podmínky pro ochranu životního prostředí (ŽP)

1.16.1 Výrobní příprava stavby zahrnuje stanovení základních pravidel a opatření pro zajišťování ochrany ŽP při všech stavebních činnostech a ve všech lokalitách, dotčených výstavbou.

1.16.2 Při přípravě musí být ve vazbě na charakter stavby zohledněna ochrana:

• vod;
• půdy;
• ovzduší;
• přírody a krajiny;
• proti prachu a hluku.

1.16.3 V přípravě stavby se stanovují pravidla a opatření pro:

• zabránění znečišťování vod (kanalizace, podzemní vody, vodní toky a zdroje);
• zachování kvality půd (ornice) a proti kontaminaci zemin (staveniště, cesty, skládky);
• nepřekračování limitů látek, unikajících do ovzduší (plyny, provizorní vytápění, spalování odpadů apod.);
• omezení prašnosti při zemních pracích, dopravě, bourání apod. pro ochranu pracovníků stavby i okolí;
• dodržení maximálních emisí hluku stavebních strojů (zejména při práci ve dnech pracovního klidu a v noci);
• ochranu dřevin na staveništi, podmínky pro jejich zachování nebo kácení, příp. pro ochranu živočichů, biotopu apod.;
• manipulaci, ukládání a zneškodňování odpadů a zvlášť kategorie nebezpečných odpadů.

Pravidla a opatření se zapracují do havarijních plánů, které slouží k likvidaci mimořádných událostí, vzniklých při provádění stavby.

1.16.4 Základní právní předpisy pro ochranu životního prostředí, platné v době zpracování této publikace:

• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 9/2002 Sb., které stanoví max. požadavky na emise hluku stavebních strojů, ve znění pozdějších předpisů.

1.16.5 Podrobnosti k návrhu opatření pro ochranu životního prostředí viz MP 1.1.2..

1.17 Závěry výrobní přípravy

1.17.1 Výstupem z výrobní přípravy je dokumentace ke komplexnímu zabezpečení organizačních a technologických podmínek pro efektivní provedení stavby podle smlouvy o dílo a obecně platných předpisů pro výstavbu.

1.17.2 U jednoduchých obchodních případů probíhá příprava formou ústních dohod, pokynů, propočtů a opatření a její výstup je dokumentován pouze v nezbytném rozsahu, zachycujícím rozhodující podmínky pro řádný průběh prací.

Tento dílčí postup (DP1), popsaný v odstavcích 1.1 – 1.16, slouží v tomto případě k posouzení procesů, týkajících se dané zakázky a volbě formy a rozsahu činností, potřebných pro její přípravu.

1.17.3 U dodavatelů s členitou organizační strukturou a pro rozsáhlé nebo technicky náročné stavby je zapotřebí, aby výrobní příprava obsáhla všechny aspekty, zde uvedené.

1.17.4 Technik odpovědný za přípravu stavby shrne, zkoordinuje a zkompletuje výsledky celého přípravného procesu a předloží je vedení k projednání a schválení.

1.17.5 Vedení dodavatelské firmy (případně pověřený útvar) posoudí materiál zejména z hledisek:

• dodržení podmínek SOD a předpisů;
• zajištění výrobních kapacit;
• vhodnosti navržených technologií;
• časového průběhu realizace;
• ekonomiky a efektivnosti.

Po vyřešení případných neshod a úprav dokumentace závěry výrobní přípravy schválí.

1.17.6 Závěry komplexní výrobní přípravy tvoří elaborát v písemné nebo digitální formě, který se po schválení stává řídicím dokumentem pro realizaci stavby.

1.17.7 Výchozím dokumentem pro zahájení a provedení stavby je obvykle výrobní příkaz, vydaný vedením firmy zhotovitele, který obsahuje zpravidla tyto údaje a přílohy:

• podklady a dokumenty pro stavbu (viz odst. 3.2);
• časové, finanční a ekonomické podmínky;
• organizační strukturu řízení stavby;
• projektovou dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení a stavební povolení (obvykle dokumentuje stavebník);
• smlouvu o dílo s objednatelem stavby (vč. dodatků);
• projektovou dokumentaci pro provádění stavby a dokumentaci dodavatelskou;
• výstupy z výrobní přípravy (POV, návrhy ZS, harmonogram, výrobní kalkulace, technologické předpisy, plán jakosti apod. podle charakteru stavby a rozsahu přípravy);
• přehled poddodávek (včetně uzavřené SOD);
• stavební deník;
• deník BOZP.

DP 2 – Přejímka staveniště

2.1 Kontrola podkladů a dokladů

2.1.1 K přejímce staveniště jsou zapotřebí tyto dokumenty:

• projektová dokumentace;
• závěry výrobní přípravy (zejména umístění objektů ZS);
• pravomocné stavební povolení s vyjádřeními orgánů a organizací;
• smlouva o dílo;
• smlouvy o budoucích smlouvách a zřízení věcného břemene;
• případné další doklady, vztahující se k budoucímu staveništi, zejména vyznačení podzemních sítí i vzdušných vedení, doklady o vytyčení hlavních směrových i výškových bodů atd.

2.1.2 Pokud je předmětem nebo součástí díla změna v užívání nebo odstranění stavby, terénních úprav a zařízení, předloží stavebník písemný souhlas, povolení nebo nařízení stavebního úřadu (viz § 126–§ 131 SZ).

2.1.3 AO-S s pracovníky přípravy provedou kontrolu těchto dokumentů, při níž ověřují úplnost dokladů, vztahy a podmínky, které mají vliv na staveniště a na výstavbu. Zjištěné neshody řeší bezprostředně se zástupci stavebníka, projektantem a s odpovědnými zástupci zhotovitele.

Zvlášť je nutné prověřit:

• vyřešení majetkoprávních vztahů;
• vztahů se sousedy;
• případnou existenci konkrétních nároků třetích osob;
• podmínky uvnitř areálů závodů, komplexů budov, řešení vlivů veřejné dopravy apod.;
• oprávněné nároky jiných vlastníků nebo uživatelů, zejména sousedních nemovitostí, dotčených činnostmi na staveništi;
• překážky na staveništi;
• splnění povinnosti stavebníka (zadavatele stavby) doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce nejméně 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli u staveb, uvedených v § 15 zákona č. 309/2006 Sb.

2.2 Přejímka – místní šetření

2.2.1 Staveniště se přejímá jako celek. U plošně rozsáhlých staveb nebo více staveništích je možné přejímat ucelené části po etapách.

2.2.2 Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků a vyklizeno tak, aby bylo umožněno okamžité zahájení stavebních prací (pokud vyklizení není součástí díla).

2.2.3 Autorizovaná osoba (AO-S) při místním šetření prověří a přebírá:

• hranice obvodu staveniště;
• základní směrové a výškové vytyčovací body, stabilizované v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením;
• přístupy a příjezdy ke staveništi;
• vytyčení dotčených stávajících podzemních sítí a staveb;
• připojovací místa energií a vody, příp. telefonu;
• odvodnění staveniště (pokud není v povinnostech zhotovitele);
• omezující vlivy na staveništi (činnosti investora, bezpečnostní opatření, podmínky stavebního povolení apod.);
• skládky ornice, zemin, odpadů, zemníky a přístupy k nim.

2.2.4 Při zjištění vážných nedostatků, bránících bezpečnému a plynulému rozběhu stavebních prací, AO-S staveniště nepřevezme. Bezprostředně informuje odpovědné zástupce zhotovitele a předá jim podklady pro další jednání s investorem o opatřeních k odstranění nedostatků, případně i o změně termínů plnění díla ve SOD.

2.2.5 Při předávání staveniště nebo jeho částí poddodavatelům se postupuje přiměřeně obdobně. Ověřuje se i to, jestli předávané části realizované stavby rozměrově, únosností a kompletností odpovídají návrhu a podmínkám SOD. Současně je poddodavatel seznámen se všemi činnostmi, vazbami, povinnostmi a riziky, které se na stavbě vyskytují.

2.3 Protokol o převzetí staveniště

2.3.1 Pokud se při prověrce podkladů a místním šetření nezjistí závady, AO-S převezme staveniště od stavebníka.

2.3.2 O předání a převzetí staveniště sepíší účastníci přejímacího řízení zápis, který podepíší odpovědní zástupci obou stran a AO-S (vzor viz příloha č. 2 této MP).

2.3.3 V zápisu se mohou specifikovat zjištěné drobné nedostatky, které nebrání celkovému převzetí staveniště. Současně se uvedou podmínky a lhůty pro jejich odstranění.

2.3.4 Převzetím staveniště přebírá zhotovitel stavby plnou odpovědnost za dění na něm.

DP 3 – PROVÁDĚNÍ STAVBY

V tomto dílčím postupu metodické pomůcky jsou obecně popsány hlavní činnosti při řízení a provádění pozemních staveb. Zvlášť je rozvedena úloha a odpovědnost autorizovaných osob, pověřených vedením provádění staveb ve funkci stavbyvedoucího (AO-S).

3.1 Vedení provádění stavby

3.1.1 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je vybranou činností ve výstavbě (§ 158 SZ). Tuto činnost mohou provádět pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu, což splňují osoby s autorizací v příslušném oboru podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3.1.2 Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení stavbyvedoucím. Současně je povinen zabezpečit, aby všechny práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. zákon č. 360/1992 Sb., a zákon č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly osoby, které jsou držiteli takového oprávnění (§ 160 SZ).

Toto ustanovení se nevztahuje na stavby, prováděné stavebníkem pro sebe svépomocí, vyjma staveb pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou.

3.1.3 Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, případně jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních předpisů (§ 160, odst. 2 SZ).

3.1.4 Zhotovitel je povinen doložit nejpozději do osmi dnů před zahájením prací na staveništi, že informoval koordinátora BOZP na staveništi (je-li určen stavebníkem) o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil (§ 16 zákona č. 309/2006 Sb.). Dále je zhotovitel povinen poskytovat koordinátorovi BOZP na staveništi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po dobu přípravy a provádění stavby, předložit podklady pro vypracování Plánu BOZP, zúčastňovat se jeho zpracování a dodržovat jej a brát v úvahu pokyny a podněty koordinátora BOZP.

3.1.5 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S), je povinna řídit provádění stavby v souladu s ustanoveními § 153, odst. 1 a 2 SZ v těchto hlavních oblastech:

• řízení (management) výstavby;
• ekonomika výrobních procesů;
• kontrolní činnosti;
• dodržování požadavků na jakost;
• zastupování vedení stavby vůči stavebníkovi, orgánům státní správy SD, AD a třetím osobám;
• BOZP, PO a ochrana ŽP;
• dodržení požadavků na stavby (viz § 156 a § 169 SZ).

Podrobněji jsou činnosti a odpovědnost AO-S rozvedeny v dalších odstavcích tohoto postupu.

3.1.6 AO-S je při vedení provádění stavby podřízena statutárním orgánům zhotovitele (pokud jím není sama), a to v souladu se svým pracovněprávním vztahem (zaměstnanec, OSVČ, společník, odpovědný zástupce apod.).

3.1.7 Ve funkci stavbyvedoucího je AO-S nadřízena ostatním řídícím pracovníkům zhotovitele stavby ve všech oblastech svého působení a odpovědnosti. Nadřízenost a podřízenost AO-S je dána též organizačním uspořádáním firmy a funkčním postavením AO-S v ní.

3.1.8 AO-S v počátku své činnosti založí stavební deník, nebo jednoduchý záznam o stavbě a zajistí jeho vedení v souladu s § 157 SZ a vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3.1.9 Na úvodní list stavebního deníku AO provede zápis o své osobě, oboru autorizace, případně specializaci a opatří deník otiskem svého autorizačního razítka, datem a svým podpisem. Tím dokladuje svou odbornou způsobilost pro vedení stavby. Souběžně o tomto úkonu provede záznam do svého deníku autorizované osoby.

Dále do stavebního deníku uvede jména všech odpovědných pracovníků, pověřených řízením prací na stavbě a rozsahu jejich zmocnění k odborným činnostem. Příloha č. 9 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Doporučuje se provedení podpisových vzorů těchto pracovníků, zástupců stavebníka i pracovníků AD a TD.

3.1.10 Před zahájením prací AO-S prokazatelně seznámí všechny odpovědné pracovníky s:

• dokumenty a dokumentací pro provádění stavby (viz odst. 3.2);
• rozsahem jejich práv, povinností a odpovědnosti;
• konkrétními úkoly jednotlivých členů řídícího týmu;
• technickými, organizačními a technologickými zásadami řízení stavby.

3.1.11 AO-S prokazatelně zajistí vstupní a bezpečnostní proškolení všech pracovníků se zaměřením na problematiku daného staveniště a stavebně montážních prací stavby (viz odst. 3.19).

3.1.12 Pokud dojde v průběhu stavby k personální změně AO-S, musí osoba předávající i přebírající provést zápis o přejímce rozestavěné stavby do stavebního deníku. Nastupující AO provede zápis o své osobě (viz odst. 3.1.8); o tomto úkonu provede rovněž záznam do svého deníku AO.

3.2 Dokumentace pro provádění stavby

3.2.1 Pro odborné vedení provádění stavby, řízení výrobních postupů a kontrolní činnosti orgánů státní správy musí být na stavbě tyto dokumenty:

• projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a stavební povolení (obvykle dokumentuje investor);
• smlouva o dílo s objednatelem stavby (vč. dodatků);
• smlouvy o dílo s poddodavateli (postupně po jejich uzavírání);
• projektová dokumentace pro provádění stavby a dokumentace dodavatelská;
• výstupy z výrobní přípravy (POV, projektová dokumentace ZS, časový plán, výrobní kalkulace, rozpočty, technologické předpisy, plán jakosti apod. podle charakteru stavby a rozsahu přípravy);
• podnikové předpisy (pracovní, mzdové, organizační, technologické apod.);
• předpisy BOZP a PO, případně odvolávky na ně;
• potřebné technické normy (ČSN), případně odvolávky na ně;
• plán bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi (pokud je zpracován);
• stavební deník;
• deník BOZP;
• dokumenty systému managementu jakosti (pokud dodavatelská firma vlastní certifikát podle ČSN EN ISO řady 9000);
• dokumenty přijaté od podzhotovitelů a partnerů o rizicích vyplývajících z jejich činnosti.

3.2.2 Všechny dokumenty musí být řádně uloženy a chráněny před zcizením, zneužitím nebo znehodnocením povětrností apod. Stavební deník musí být přístupný oprávněným osobám.

3.2.3 Štítek potvrzující povolení stavby musí být vyvěšen na viditelném místě při vstupu na staveniště (je to povinnost stavebníka), nebo údaje z něj uvedeny na informační tabuli, označující rozsáhlejší stavby (§ 152, odst. 3, písm. b) SZ).

3.2.4 Jedna kopie projektové dokumentace se používá výhradně pro zachycení změn v průběhu výstavby pro vypracování dokumentace skutečného provedení před předáním díla; nepoužívá se tedy k řízení stavebních procesů.

3.3 Zajištění staveniště

3.3.1 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uvádí povinnosti, týkající se oplocení, označení a osvětlení staveniště.

3.3.2 Pro zajištění staveniště se využívá:

• stávajícího oplocení a střežení areálu (závody, sklady, zdravotnická zařízení apod., jedná-li se o stavbu uvnitř fungujícího areálu);
• dočasného provizorního staveništního oplocení s uzamykatelnými vstupy;
• definitivního oplocení nově budovaného objektu, vybudovaného v první fázi výstavby;
• zábran, ohrazení, zábradlí apod. (převážně u směrových staveb);
• předepsaných tabulek a značek;
• strážní služby, kamerových systémů apod. (u náročných staveb);
• dopravního značení podle konkrétního vlivu stavby na bezpečný provoz a podmínek dopravních orgánů.

3.3.3 Staveniště musí být vždy zabezpečeno vhodnými opatřeními proti vstupu nepovolaných osob a riziku jejich úrazu. Tato opatření musí být provedena před zahájením stavebních prací, a to i na jiných staveništích stavby, skládkách apod.

3.3.4 Skládky a sklady cenných materiálů, výrobků, zařízení, nebezpečných látek apod. musí být řádně zajištěny proti povětrnostním vlivům, zcizení nebo poškození.

3.3.5 Konkrétní opatření pro zajištění staveniště jsou zahrnuta v plánu ZOV (zpracovaného podle MP 1.1.2). Obecně vždy musí splňovat podmínky stavebního povolení a zohledňovat rizika ze stavebních činností a jejich dopadů na bezpečnost osob a okolí staveniště.

3.4 Podrobné vytyčení stavebních objektů (SO)

3.4.1 K vytyčení stavby a jednotlivých objektů slouží:

• základní pevné směrové a výškové body, zajištěné stavebníkem a protokolárně převzaté při přejímce staveniště;
• hranice pozemků z geodetických podkladů, předaných stavebníkem;
• zastavovací a vytyčovací plány z projektové dokumentace;
• pomocné souřadnicové systémy;
• absolutní a relativní výšky, udané v projektové dokumentaci.

3.4.2 Autorizovaný inženýr (§ 18 autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.) může vytyčovací práce na staveništi provádět sám, nebo je zajistit prostřednictvím odborné organizace.

Autorizovaný technik vytyčovací práce na staveništi sám vykonávat nemůže. Může však provádět podrobná měření, vycházející z vytyčovacích bodů, potřebná pro stavební a montážní práce.

Pokud jsou u účastníků výstavby zřízeny funkce odpovědného geodeta investora (OGI) a odpovědného geodeta dodavatele (OGD), provádějí vytyčovací práce tito pracovníci a výsledky měření si vzájemně protokolárně předávají. AO-S přitom kontroluje soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací.

3.4.3 Všechny pevné body polohového a výškového vytyčení musí být na staveništi umístěny, stabilizovány a zajištěny tak, aby byly chráněny před poškozením, nebo aby je nebylo třeba odstranit při zemních a následných pracích.

3.4.4 Dokladem o vytyčení stavby je vytyčovací protokol.

3.5 Vybudování objektů zařízení staveniště (ZS)

3.5.1 V první etapě výstavby zhotovitel vybuduje dočasné objekty, komunikace, přípojky, rozvody a zařízení a instaluje mobilní objekty, potřebné pro zřízení zázemí řídících a výrobních pracovníků, skladování, přípravu montáží, údržbu a jiné stavebně montážní práce. Rozsah ZS je dán charakterem stavby a dokumentací výrobní přípravy.

Po dohodě s investorem lze pro ZS využít po nezbytných úpravách stávajících budov, komunikací, přípojek apod., nebo rozestavěných budov stavby.

3.5.2 Návrh zařízení staveniště je popsán v odst. 1.6.

3.5.3 Stavbyvedoucí (AO-S) pověřený vedením stavby:

• organizačně zajišťuje vybudování zařízení staveniště, sám nebo prostřednictvím pověřených osob;
• dbá na provoz a údržbu objektů ZS zejména z pohledu ochrany veřejných zájmů (splaškové vody, nebezpečné látky, odpady, čistota komunikací atd.);
• zajišťuje včasné odstranění ZS ve lhůtách podle SOD.

3.6 Řízení výrobních postupů

3.6.1 Dodavatelský systém výstavby vyplývá z charakteru stavby, jejího členění (stavební objekty, provozní soubory) a vztahů mezi účastníky stavebního a investičního procesu. Systém a vzájemné vazby účastníků jsou sjednány ve SOD.

3.6.2 Podle dohodnutého dodavatelského systému a své vnitřní organizační struktury jmenuje zhotovitel odpovědné řídící pracovníky pro stavbu (nebo i stavby), viz odst. 1.10. Organizační systém řízení a odpovědnosti za realizaci dané stavby je uveden ve výrobním příkazu.

3.6.3 Řídící tým pro větší zakázky obvykle tvoří:

• odpovědný pracovník ve smyslu § 160 a § 153 SZ, plnící povinnost odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím (ředitel projektu, hlavní stavbyvedoucí, stavbyvedoucí);
• stavební technici:
  • dílčí (úsekoví) stavbyvedoucí;
  • mistři, asistenti, šéfmontéři;
• manažeři, např.:
  • projektové dokumentace;
  • nákladů;
  • prací stavebních (HSV) a prací řemesel (PSV);
  • koordinátoři prací poddodavatelů;
  • technologických částí;
  • pro komunikace a inženýrské sítě;
  • materiálového zásobování, dopravy, mechanizace;
  • kvality;
  • BOZP, PO a OŽP;
  • administrativy.

3.6.4 Z hlediska veřejnoprávní odpovědnosti za odborné vedení stavby stavbyvedoucím (viz § 160 SZ) při takovém organizačním uspořádání musí být odpovědný pracovník autorizovanou osobou (AO-S).

V jiných případech může funkci stavbyvedoucího (AO-S) pro jednu nebo více staveb vykonávat například majitel firmy, odpovědný zástupce nebo smluvně sjednaný externí pracovník, pokud mají autorizaci v příslušném oboru.

3.6.5 Stavbyvedoucí (manažer projektu) řídí a kontroluje postup výstavby prostřednictvím pokynů, příkazů, rozhodnutí a opatření, vydávaných technikům a manažerům; je celkově odpovědný za odborné a řádné provádění stavby.

3.6.6 Dílčí (úsekoví) stavbyvedoucí řídí ve svěřené části stavby (stavební objekt, skupina objektů apod.) práce vlastních výrobních kapacit, koordinují je s poddodavateli, kontrolují postupy a nesou za ně přímou odpovědnost AO-S.

3.6.7 Technici (mistři, šéfmontéři) denně organizují, zajišťují a kontrolují docházku a práce přidělených pracovníků nebo montážníků podle postupu výstavby a příkazů stavbyvedoucích.

3.6.8 Manažeři v plném rozsahu zabezpečují práce, dodávky, kontroly a opatření podle povahy svého úkolu a pověření.

3.6.9 Při jednodušším systému řízení se činnosti a odpovědnost kumulují, avšak vždy tak, aby pověřený pracovník (pracovníci) pokrýval (pokrývali) potřeby řádného plnění zakázky.

3.6.10 K rozdělení kompetencí, úkolů a odpovědnosti jednotlivých funkcionářů a manažerů mohou sloužit postupy, popsané v této metodické pomůcce, zvláště pak v DP 1 a DP 3.

3.6.11 Vedení firmy určí povinnosti pracovníků v popisech pracovních činností, které jsou součástí pracovních smluv zaměstnanců, a upřesní je případ od případu podle druhu stavby a formy dodávky.

3.6.12 Pro průběžné ověřování postupu výstavby, koordinaci činností, řešení závažnějších technických problémů a neshod se na stavbách organizují kontrolní dny. Kontrolní dny svolává stavebník, případně pověřený účastník výstavby v pravidelných termínech nebo podle aktuální potřeby, a pořizuje z nich zápis. Kontrolních dnů se zúčastňují zástupci:

• investora (stavebníka);
• technického dozoru;
• dotačních subjektů;
• zhotovitele (včetně AO-S);
• projektanta (AD) – podle potřeby;
• určených poddodavatelů;
• případně dalších přizvaných (výrobců, kontrolních orgánů, správců dotčených sítí a zařízení apod., podle povahy řešené problematiky).

3.6.13 Vedení stavby zhotovitele podle potřeby svolává operativní (koordinační) porady pracovníků k přímé informovanosti o úkolech a způsobech jejich zajišťování.

3.6.14 Vedle vlastního řízení a organizování prací musí být při stavbě obecně zajištěny i následující oblasti:

• prostředky komunikace (síť PC, telefony atd.);
• evidence pracovníků a zajištění jejich pracovně právních podmínek;
• administrativa;
• prostředky pro ošetření poranění a první pomoc;
• evidence pohybu vozidel a mechanismů;
• evidence materiálů, strojů, zařízení apod.;
• pořádek na staveništi i na jednotlivých pracovištích a na skládkách;
• opatření proti krádežím nebo poškozování věcí;
• označení stavby a staveniště (stavenišť);
• případně grafické pracoviště pro zachycování technických detailů, změn a skutečného provedení díla (u rozsáhlejších staveb);
• prostředky havarijní připravenosti.

3.7 Koordinace prací

Vymezují se funkce stavbyvedoucího AO-S z hlediska jeho řídící a organizátorské funkce na stavbě, který má povinnosti podle SZ z hlediska ochrany veřejného zájmu.

3.7.1 Koordinace prací představuje souhrn rozhodnutí, opatření, pokynů nebo příkazů, jimiž vedoucí pracovníci stavby přímo řídí postup stavebně montážních prací na základě:

• všech dostupných informací, ovlivňujících efektivní rozhodování a řízení;
• technologických zásad, předpisů a návaznosti prací;
• projektové dokumentace;
• povětrnostních podmínek;
• časového plánu stavby.

Podle dodavatelského systému výstavby mohou být zřízeni i samostatní koordinátoři dodávek a prací sjednaných dodavatelů.

3.7.2 Stavbyvedoucí koordinují tyto hlavní činnosti:

• celkové postupy prací;
• nástupy pracovních čet;
• nástupy řemesel, poddodavatelů, montážních čet nebo firem;
• zajištění stavební připravenosti, předávání pracoviště poddodavatelům a jejich zpětné převzetí;
• manipulace se zeminami;
• provádění inženýrských sítí a komunikací;
• přístupnost staveniště a průjezdnost komunikací (překopy vozovek);
• posloupnost provádění instalačních prací a následných povrchových úprav;
• nezbytné technologické přestávky (zrání betonů, pokládka dlažeb apod.);
• plynulý přísun hlavních materiálů a dodávek;
• dokončovací práce po montážích;
• budování a likvidaci zařízení staveniště;
• kontrolní činnosti podle plánu řízení jakosti;
• přípravu technických podkladů pro předávání objektů a stavby;
• nasazování a ukončení prací strojů a mechanismů;
• vyklízení staveniště;
• postupy a návaznosti prací z hlediska BOZP a ochrany ŽP.

3.7.3 Mistři a vedoucí pracovních čet (předáci) koordinují:

• úkoly a činnosti pracovníků uvnitř čet;
• součinnost pracovních čet mezi sebou;
• manipulaci s materiály a jejich přísun na jednotlivá pracoviště;
• práce přidělených mechanismů a jejich efektivní využívání;
• plnění koordinačních pokynů stavbyvedoucích;
• zajišťování BOZP a PO.

3.7.4 Autorizovaná osoba (AO-S) v rámci svých koordinačních činností:

• rozhoduje o postupu, návaznostech a ukončení ucelených činností (zemní práce, montáže konstrukcí, hlavní poddodavatelé apod.);
• při koordinaci prací dbá na dodržování technických norem, technologických předpisů, podmínek daných projektovou dokumentací, SOD, uplatňování kvalitativních a bezpečnostních podmínek;
• usměrňuje provádění prací tak, aby následujícími operacemi nedocházelo k jejich vzájemnému poškozování;
• spolupracuje s koordinátorem bezpečnosti práce, pokud je na stavbě ustaven.

3.8 Součinnost s poddodavateli

3.8.1 Poddodavatelé odpovídají za:

• včasné, úplné a kvalitní provedení své dodávky v souladu se SOD, s projektovou dokumentací, normami a předpisy a technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
• vybavení pracoviště a svých pracovníků potřebnou mechanizací, pomůckami a ochrannými prostředky;
• bezpečnost a proškolení svých pracovníků z předpisů BOZP a dodržování podmínek BOZP, PO a ochrany ŽP jejich pracovníky na stavbě;
• včasné schválení případných změn a víceprací (technické i cenové);
• vedení dokumentace o své dodávce, včetně stavebního (příp. montážního) deníku;
• splnění projektovaných parametrů svých zařízení;
• případné škody, vzniklé z jejich činnosti;
• splnění svých závazků a dalších ujednání, sjednaných v obchodních smlouvách s dodavatelem stavby;
• předání technické, výrobní nebo provozní dokumentace svých dodávek, včetně zachycení jejich změn.

3.8.2 Před zahájením činnosti poddodavatelů vedení stavby zajišťuje vytvoření podmínek pro jejich práci v souladu s uzavřenými obchodními smlouvami a technickými podmínkami.

Stavbyvedoucí zejména:

• rozhodují o reálných termínech nástupu;
• zajišťují skladovací podmínky a podmínky pro jejich pracovníky v rozsahu, daném příslušnou SOD;
• zajišťují stavební připravenosti v souladu s ustanoveními SOD, ZOV nebo technologické přípravy;
• zajišťují uvolnění příslušných pracovišť a přístupů k nim (celkově nebo etapově);
• připravují zpevněné plochy pro stroje a mechanismy, pokud bylo sjednáno ve SOD;
• v souladu se SOD poskytují zdroje energií a médií.
• AO-S zejména:
• podle charakteru poddodávek předává poddodavateli celé staveniště nebo příslušné části (viz též DP 2 – Přejímka staveniště);
• předává základní geodetické údaje (osy a výšky pro zakládání nebo montáže konstrukcí, vytyčovací body pro komunikace, sítě apod.).

3.8.3 Během prací poddodavatelů:

Stavbyvedoucí zejména:

• provádějí kontroly prací a dodávek podle plánu řízení jakosti;
• koordinují souběhy a návaznosti činností a provádějí nezbytná operativní a organizační opatření, umožňující plynulou činnost poddodavatelů i vlastních pracovníků;
• reklamují a řeší běžné neshody.

AO-S zejména:

• kontroluje shodu dodávek a prací s projektovou dokumentací a specifikacemi;
• dbá na dodržování hlavních zásad BOZP, PO a ochrany ŽP pracovníky poddodavatelů (zejména zvláštních podmínek konkrétní stavby a staveniště);
• uplatňuje u poddodavatelů připravenost fází jejich činností ke kontrolním prohlídkám stavby, pokud se jich dotýkají;
• projednává případné změny projektu se zástupci poddodavatele a podle potřeby s investorem nebo projektantem.

3.8.4 V závěru prací poddodavatelů:

Stavbyvedoucí nebo pověření odborní pracovníci dodavatele:

• provádějí výstupní kontrolu poddodávky (geometrická přesnost, kompletnost dodávky, výsledky funkčních zkoušek, plnění parametrů a podmínek SOD atd.);
• zajišťují média, energie a suroviny pro zkoušky (pokud bylo sjednáno);
• dohlížejí na likvidaci a odklizení zbytků materiálů a odpadů a uvolnění pracoviště pro následné činnosti, včetně potřebného čištění;
• zajišťují podklady pro finanční vyrovnání poddodávky.
• AO-S:
• řeší závažnější neshody a vícepráce;
• přebírá dokončené poddodávky, včetně dokladů a dokumentů.

3.8.5 Služby, které zajišťuje zhotovitel stavby pro své poddodavatele (sociální, skladovací, výpomoci, energie, materiály apod.), se obvykle poskytují za úhradu, pokud není sjednáno jinak.

3.9 Kontrolní činnosti, řízení jakosti

3.9.1 Zásady kontrolních činností zajišťujících jakost prací a dodávek jsou obsaženy ve výstupu výrobní přípravy (viz též odst. 1.7).

Plán jakosti obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečující jakost. Plán zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly jakosti na dodávaný výrobek nebo službu od podzhotovitelů. Plán kontrol kvality je dokument zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti.

3.9.2 Realizace zakázky z hlediska řízení jakosti obecně zahrnuje:

• oprávněné požadavky specifikované zákazníkem;
• požadavky, které zákazník neuvedl, ale vyplývají z technologických podmínek a norem;
• požadavky a povinnosti vyplývající z právních předpisů;
• jakékoliv doplňující požadavky, určené dodavatelskou organizací;
• ovlivňování výběru dodavatelů – doplňování seznamu způsobilých dodavatelů;
• řízení neshod v oblasti jakosti;
• identifikaci a sledovanost zabudovaných materiálů a technologických prvků;
• ochranu produktu;
• řízení činnosti monitorovacích a měřicích zařízení (metrologie);
• návrhy opatření k nápravě;
• preventivní opatření.

3.9.3 Rozhodující oblasti kontrol:

• vstupní kontroly materiálů výrobků a zařízení při jejich dodání na stavbu (podrobněji viz odst. 3.11);
• mezioperační kontroly souladu prováděných prací s projektovou dokumentací, ustanoveními ČSN a příslušných předpisů;
• kontroly poddodávek (viz odst. 3.8);
• kontroly částí stavby před zakrytím;
• kontroly dodržování zásad BOZP, PO a ochrany ŽP;
• kontroly zabezpečení staveniště a uskladněných dodávek;
• výstupní kontrola částí stavby nebo stavby jako celku před jejich předáním objednateli.

3.9.4 V souladu s § 132, § 133 a § 134 SZ provádí stavební úřad dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv dotčených právnických a fyzických osob a nad plněním povinností, vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů, vydaných k jeho provedení.

Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi, určené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších případech, uvedených v § 133 SZ.

3.9.5 Stavbyvedoucí (AO-S) zajišťuje připravenost stavby ke kontrolním prohlídkám ve fázích, uvedených v podmínkách stavebního povolení; na výzvu stavebního úřadu se jich zúčastňuje. K tomu v dostatečném předstihu oznámí stavebníkovi (resp. z jeho pověření stavebnímu úřadu) datum, k němuž je příslušná fáze stavby ukončena, a připraví potřebné podklady, zejména:

• ověřenou projektovou dokumentaci;
• dokumentaci pro provádění stavby (pokud byla zpracována);
• doklady o kvalitě a o použití stanovených stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí;
• doklady o provádění předepsaných zkoušek;
• stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
• případně další podklady a dokumenty podle povahy stavby a fáze, ve které kontrolní prohlídka probíhá.

3.9.6 Autorizovaná osoba provádí kontroly sama, nebo jimi pověřuje odborně způsobilé techniky stavby (u větších staveb se ustanovuje manažer řízení jakosti).

AO-S při vstupních kontrolách materiálů a výrobků pro stavbu zajišťuje, aby byly použity jen takové výrobky a konstrukce, které splňují ustanovení § 156 SZ, a u rozhodujících dodávek byly jejich vlastnosti posouzeny a ověřeny (viz odst. 3.11.4).

AO-S prověřuje a shromažďuje doklady o výsledcích kontrol a zkoušek a dokumentaci o shodě výrobků s normami a požadavky na výrobky.

AO-S odpovídá za to, že nebudou zabudovány výrobky nebo zařízení, nesplňující požadované vlastnosti, nebo že se nebude pokračovat v chybných technologických postupech. Souhlas s pokračováním prací nebo použitím výrobků může vydat až po vyřešení vzniklých neshod.

3.10 Ochrana proti klimatickým vlivům

3.10.1 Staveniště, stavba, objekty i jejich rozestavěné části musí být po celou dobu zabezpečovány proti poškození nebo znehodnocení mimořádnými povětrnostními nebo jinými přírodními vlivy. K nim patří:

• silné deště a zaplavení staveniště;
• půdní sesuvy;
• silné mrazy;
• účinky větru;
• účinky blesku (ohně);
• zemětřesení (v určených lokalitách).

3.10.2 Hlavní opatření k ochraně:

• systém odvodnění (pohotovost čerpání, provizorní rigoly…);
• zabezpečení základových spár, rýh, jam a plání (podkladní vrstvy, zakrytí…);
• pažení stěn výkopů;
• zimní opatření;
• zajištění skládek materiálů a výrobků (zakrytí, zatížení…);
• zajištění stability konstrukcí a jejich částí v průběhu montáže (montážní a provizorní zavětrování…);
• dočasné zajištění nedokončených obvodových a střešních plášťů;
• kotvení věžových jeřábů vždy po ukončení práce;
• uzemnění kovových konstrukcí, jeřábových drah, kovových lešení apod.

3.10.3 Zimní opatření zahrnují zejména:

• podmínky pro provádění zemních prací;
• ochranu betonářských a jiných prací s mokrým procesem;
• ekonomicky únosné a dostupné zabezpečení pracovních prostor a materiálů (temperování, rozmrazování, propařování apod.);
• vyloučení činností, které nelze za nízkých teplot provádět (např. svářečské práce, izolace, nátěry, instalace kabelových rozvodů, sadové úpravy apod.);
• ošetření komunikací, zajištění energií, použitelnost mechanizace;
• využití pracovních sil;
• kalkulaci vzniklých vícenákladů a jejich začlenění do ceny stavby;
• zhodnocení eventuelních dopadů na lhůty výstavby.

3.10.4 Stavbyvedoucí vydává příslušné pokyny k zabezpečení stavby a kontroluje plnění nařízených opatření (zejména před dny pracovního klidu, nebo podle předpovědi počasí).

3.10.5 V případě mimořádné události vedení stavby operativně vytváří podmínky pro minimalizaci následků a škod. Současně zajišťuje bezprostřední ohlášení pojistné události pojišťovně, u které má dodavatel sjednáno pojištění stavby.

3.11 Materiálové zásobování

3.11.1 Po podpisu SOD na realizaci stavby pověřené pracoviště (nebo pracovník) dodavatele zajišťuje smluvní dodávky materiálů pro předmětnou stavbu formou uzavření obchodních smluv, nebo potvrzení objednávek s vybranými (nebo dlouhodobě sjednanými) dodavateli (viz odst. 1.9).

3.11.2 Lhůty jednotlivých dodávek se řídí harmonogramem výstavby a upřesňují v týdenních nebo měsíčních požadavcích stavbyvedoucích.

3.11.3 Dodávky betonové směsi nebo operativní nákupy menších množství materiálů si obvykle zajišťují stavbyvedoucí přímo (většinou na základě rámcových smluv firmy s dodavateli).

3.11.4 Vstupní kontrolou dodávek (materiály, dílce, zařízení, výrobky apod.) se na stavbě prověřuje množství a jakost dodávek. Ověřuje se, zda jsou výrobky nakupovány a dodávány v souladu se smluvními podmínkami, objednávkami, projektovou dokumentací, technickými normami nebo i jinými předpisy, vztahujícími se na ně (např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zda splňují ustanovení § 156 SZ.

Vedle tohoto zákona je nutno upozornit na zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, který k 30. 6. 2018 má již cca 11 NV (např. NV č. 116 až 122, 219, 426) a na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.

Přejímající při vstupní kontrole současně přebírá doklady o dodávce (dodací listy, technickou dokumentaci, certifikáty kvality, prohlášení o shodě apod.).

3.11.5 Vstupní kontrolu provádí určený pracovník, mající k tomu potřebné znalosti a zkušenosti. K technicky a odborně náročnějším přejímkám nebo ke sporným případům může být přizván specialista, nebo se využije služeb inspekčního orgánu.

3.11.6 Při kvantitativní přejímce se kontroluje množství odpovídající dodacímu listu, poškození obalů, kompletnost dodávky apod.

3.11.7 Při kvalitativní přejímce se zejména kontroluje shoda dodávky s předepsanou nebo sjednanou jakostí, technickými normami apod., úplnost dokladů a dokumentace dodávky.

3.11.8 Nejsou-li zjištěny závady, přejímající potvrdí příjem na dodacím listu a uvede místo pro uložení, případné zabudování materiálu či zařízení (SO, PS) a pro jeho následnou identifikaci a zajistí zúčtování dodávky.

V případě zjištěné neshody se sepíše reklamační zápis a zajistí podpis přepravce. Protokoly o neshodách z kvantitativních i kvalitativních přejímek předává přejímající tomu, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení.

3.11.9 V případech, kdy je výrobek nutné zabudovat dříve, než může být zkontrolována jeho jakost (např. betonová směs), musí být tato dodávka identifikována a sledována záznamem ve stavebním deníku (tj. přesně popsáno místo jeho zabudování a musí být zajištěn odběr vzorků). Při následném zjištění neshody musí tyto záznamy umožnit jednoznačné určení míst, kde bude nutno provést nápravná opatření.

3.12 Mechanizace pro provádění stavby

3.12.1 Pracovník nebo útvar, pověřený ve firmě zajišťováním a provozováním mechanizačních a dopravních prostředků, odpovídá zejména za:

• pořizování, odepisování a vyřazování prostředků a ekonomiku jejich provozu;
• jejich evidenci (uložení dokladů, inventarizace, dokumentace o provozu a opravách apod.);
• provádění kontrol (elektro, STK vozidel apod.);
• pravidelné revize a opravy;
• sjednání pojištění, vedení dokladů o technickém stavu prostředků apod.
• likvidaci ropných produktů, poškozených součástek, pneumatik apod.

3.12.2 Mechanizační prostředky pro potřeby stavby se přidělují na stavby podle požadavků stavbyvedoucího. Po převzetí mechanizačního prostředku odpovídá za jeho provoz, údržbu a náklady s tím spojené středisko (stavba), kterému byl prostředek přidělen (pokud náklady nejsou součástí ceny za pronájem nebo jiných ujednání).

Nasazení a využívání mechanizačních prostředků vychází ze závěrů výrobní přípravy stavby a konkrétních podmínek dodavatele (viz odst. 1.11).

Pracovníci, jimž byly mechanizační prostředky, včetně malé mechanizace poskytnuty, musí být prokazatelně poučeni o jejich bezpečném užívání, udržování a ochraně proti zneužití nebo zcizení. Řidiči a obsluhy stavebních strojů musí být držiteli příslušných průkazů a oprávnění.

3.12.3 Referentská vozidla se přidělují příslušným pracovníkům podle pravidel, daných organizačním a pracovním řádem firmy. Vedení firmy odpovídá za provoz těchto vozidel a za pravidelné školení jejich řidičů.

3.12.4 Vedení stavby odpovídá za čištění vozidel a mechanismů, vyjíždějících ze stavby na veřejné komunikace nebo plochy.

3.13 Technická zařízení a vybavení stavby

3.13.1 K vybavení staveb patří případ od případu zejména tyto druhy zařízení:

• výměníkové stanice, redukční stanice;
• zesilovací stanice, úpravny vod a ČOV;
• el. rozvodny, trafostanice, nouzové zdroje;
• výtahy, jeřáby;
• telefonní ústředny;
• protipožární a zabezpečovací systémy;
• stravovací a hygienická zařízení;
• skladová hospodářství;
• výrobní a nevýrobní technologická zařízení.

3.13.2 Způsob a forma zajišťování, skladování, zabudování a uvádění těchto zařízení do provozu jsou odvislé od:

• dohodnutého dodavatelského systému stavby;
• podmínek sjednaných v obchodních smlouvách;
• charakteru zařízení.

3.13.3 Vedení stavby v souladu s ujednáními příslušných SOD vytváří podmínky pro:

• přejímky dodávek od dopravců a jejich předání pro montáže;
• jejich uskladnění a zabezpečení;
• stavební připravenost pro montáže;
• koordinační a kontrolní činnosti během montáží;
• stavební výpomoci a dokončovací stavební práce;
• bezpečnost prací a montáží;
• zkušební provoz a přejímky zařízení.

Viz též návazné kapitoly této MP.

3.14 Dílčí kontroly přejímky prací

3.14.1 V průběhu výstavby dochází k dílčím kontrolám a převzetí provedených prací a dodávek v těchto obvyklých případech:

• zakrytí prací dalším postupem (výztuže ŽB konstrukcí, podzemní vedení, základové spáry, hutněné pláně atd.);
• polohy konstrukcí, strojů apod. před zalitím kotevních šroubů, otvorů, kalichů apod.;
• ukončení prací poddodavatelů;
• po tlakových a funkčních zkouškách kanalizace, rozvodů a zařízení;
• pro předčasné užívání části stavby investorem.

3.14.2 Při provádění dílčích kontrol a přejímek se postupuje podle ujednání SOD (např. termín a forma výzvy k přejímce, opakování přejímky, úspěšnost zkoušek apod.).

3.14.3 Těchto dílčích přejímek se účastní pověření zástupci dodavatele (AO-S, stavbyvedoucí, šéfmontér) a objednatele (obvykle odborný technický dozor, případně uživatel). Ke kontrolám podzemních vedení a napojovacích míst pro nově zřizovaná vedení musí být přizváni správci sítí.

3.14.4 Výsledek dílčích přejímek se zapisuje do stavebního deníku. U náročnějších případů (např. ukončená poddodávka) se navíc sepíše samostatný protokol. Zápisy a protokoly podepisují a kopie obdrží vždy odpovědní zástupci všech zúčastněných stran.

3.14.5 Stavbyvedoucí (AO-S) na stavbě:

• organizuje tyto dílčí přejímky, účastní se jich osobně, nebo pověří odpovědného pracovníka vedení stavby;
• přebírá všechny doklady o přejímkách a dokumentaci předaných zařízení nebo prací a ukládá je pro závěrečné předání stavby;
• řeší případné neshody a rozpory
• nedá souhlas s převzetím nebo pokračováním v chybném postupu, pokud nejsou uspokojivě vyřešeny zjištěné neshody.

3.15 Vedení dokumentů a dokumentace stavby

3.15.1 Přehled dokumentů potřebných pro řízení stavby je uveden v odst. 3.2.

3.15.2 V průběhu výstavby se vedou následující dokumenty a dokumentace:

• stavební deník;
• montážní deník, deník BOZP, environmentální deník;
• zápisy z koordinačních porad a kontrolních dnů;
• zápisy a doklady o kontrolách jakosti a zkouškách;
• záznamy o dílčích přejímkách, revizní zprávy apod.;
• doklady o schválení změn a víceprací;
• dodací listy materiálů, výrobků a zařízení, atesty, zkušební protokoly;
• doklady o provedených kontrolách dotčených orgánů (státní stavební dohled apod.);
• změny obchodních smluv;
• soupisy provedených prací a fakturace;
• evidence zaměstnanců, doklady o docházce, odměňování atd.;
• evidence pracovníků poddodavatelů (zvlášť pro účely BOZP);
• protokoly o úrazech, pojistných událostech apod.;
• záznamy o školeních, prověrkách BOZP a PO;
• dokumentace změn a skutečného provedení stavby nebo jejich částí v příslušné kopii PD;
• doklady o zprovoznění a provozování stavebních mechanismů a zařízení (jeřáby, výtahy, elektrická zařízení, rozvody, dílny atd.);
• zápisy z přerušení prací, o mimořádných událostech a případné jiné záznamy (demolice, havárie …) podle charakteru stavby;
• doklady o nakládání se zeminami (ornice, skládky) a o likvidaci odpadů.

3.15.3 Dokumentace stavby musí prokazatelně zachycovat průběh výstavby a všechny dohody a vlivy, které mají dopad na:

• věcné, časové a finanční plnění SOD;
• dodržování podmínek stavebního povolení;
• kvalitu prací;
• bezpečnost osob, prací a ochranu ŽP;
• dodržení projektové dokumentace a výkonových parametrů;
• řešení škod, úrazů a nehod, vzniklých při výstavbě.

3.15.4 Pokud se o určitém aktu sepisuje samostatný zápis nebo protokol (kontroly, přejímky, školení, změny apod.), vždy se o tom provede i záznam do stavebního deníku.

AO-S vždy kontroluje a zajišťuje úplnost dokladů a dokumentů z hledisek, uvedených v odst. 3.15.3.

AO-S dbá na řádné, přehledné a bezpečné uložení dokumentů až do jejich předání stavebníkovi při přejímce stavby.

3.15.5 Autorizovaná osoba (AO-S) u jednodušších staveb vede dokumentaci v rozsahu podle charakteru zakázky. U rozsáhlých staveb AO-S pověří vedením částí dokumentace stavbyvedoucí, kteří jsou odpovědní za kompletní a správné vedení příslušné dokumentace.

3.16 Technické řešení provádění stavby

3.16.1 Stavbyvedoucí (AO-S) spolupracuje s technickým úsekem nebo technikem (manažerem) přípravy dodavatele, technickým dozorem investora (TD) a autorským dozorem projektanta (AD) – pokud byl ustanoven – při řešení všech důležitých postupů a prací obzvlášť v následujících oblastech:

• řešení technických detailů (pokud nejsou zřejmé z PD);
• konzultace náročných postupů a technologií;
• změn nebo náhrad materiálů a výrobků;
• změn projektové dokumentace (vyvolaných ze strany stavebníka, projektanta nebo i dodavatele);
• řešení neshod v kvalitě, vad projektové dokumentace atd.;
• změn SOD vyplývajících ze změněného rozsahu prací, vyvolaných změnami záměru investora, dopadů rizik nebo požadovanými víceprácemi, včetně jejich vlivu na lhůty a cenu díla;
• zjištěných neshod s obecnými technickými požadavky na výstavbu;
• s bezpečnostními podmínkami a veřejnými zájmy.

3.16.2 Pokud dojde ke změně stavby před jejím dokončením, musí stavebník vyřídit povolení od stavebního úřadu (§ 118 SZ). Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě, zápisem do stavebního deníku, při kontrolní prohlídce stavby (§ 134 SZ).

3.16.3 Stavbyvedoucí (AO-S) nebo pověřený pracovník dodavatele zapisují změny a výsledky dohod o technických řešeních do stavebního deníku a dbají na to, aby byly opatřeny podpisy oprávněných osob všech zúčastněných stran. Zápisy slouží k dokumentování ujednání, při řešení reklamací a při změnách smluvních podmínek.

3.16.4 Pokud jakákoli vyvolaná změna vyžaduje změnu projektové dokumentace, případně má vliv i na podmínky stavebního povolení, AO-S uplatňuje řešení případu u TD a AD v zájmu plynulého postupu prací. V případě změny stavby před dokončením AO ověří souhlas příslušného stavebního úřadu s touto změnou.

3.16.5 Jestliže změna vyvolá omezení nebo přerušení prací, stavbyvedoucí (AO-S) operativně řeší její organizační a smluvní dopady (přesun pracovníků a mechanismů, zabezpečení rozpracovaného díla, změny lhůt, případně i vliv na cenu).

3.16.6 Změny rozsahu stavebně montážních prací se řeší přípočty nebo odpočty formou dodatků k původně sjednaným cenám. Oprávněnost dodatků musí dodavatel stavby vždy zdůvodnit a odsouhlasit s investorem, případně i projektantem, a to v souladu s ustanoveními SOD. Údaje o těchto změnách mohou být vedeny na samostatných změnových listech nebo v deníku změn.

3.16.7 AO-S postupuje obdobně při řešení technických, termínových a cenových problémů i u svých poddodavatelů. Vůči stavebníkovi, příp. projektantovi, je odpovědnou osobou za řešení problematiky stavby jako celku.

3.16.8 AO-S odpovídá za to, že všechny úpravy a změny projektu během stavby budou zachyceny v dokumentaci skutečného provedení stavby (viz odst. 3.24).

3.17 Řešení neshod a rozporů

3.17.1 Hlavní neshody a rozpory vznikají při realizaci stavby obzvlášť při:

• nedodržování sjednaného časového harmonogramu resp. lhůt věcného a časového plnění;
• uplatňování vyšších finančních nároků oproti uzavřené SOD (event. srážek z ceny);
• nedodržování jakosti;
• špatné koordinaci prací a činnostech poddodavatelů s ohledem na uzavřené podmínky ve SOD;
• nedostatečné ochraně ŽP a veřejných zájmů;
• vzniku vad a škod;
• nedodržování podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany;
• nedodržení požadavků na výsledky zkoušek a plnění výkonových parametrů zařízení.

3.17.2 AO-S zajišťuje, aby žádný neshodný výrobek nebyl zabudován nebo neshodný postup nebyl dále uplatňován bez řádného vyřešení neshod (viz též odstavce 3.9, 3.11 a 3.14).

3.17.3 O vzniku a řešení neshod a rozporů se vždy provádí zápisy do stavebního deníku. U firem, které mají certifikovaný systém managementu řízení jakosti, se použijí zavedené formuláře a postupy.

3.18 Jednání s orgány a třetími osobami

3.18.1 Stavbyvedoucí (AO-S) projednává otázky provádění stavby podle potřeby s dotčenými orgány, vlastníky technické infrastruktury i s dotčenými soukromými subjekty buď z titulu své odpovědnosti za realizovanou stavbu, nebo na základě pověření stavebníka.

Pokud tato jednání mají dopad na smluvní závazky, AO-S odsouhlasí stanoviska a podmínky s příslušnými odpovědnými pracovníky a statutárním orgánem dodavatele.

3.18.2 Některé příklady jednání a projednání:

• zábor veřejného prostranství;
• omezení dopravy, překopy, přechody, protlaky;
• zřízení přechodných skládek;
• součinnost s dozorem stavebního úřadu (§ 132 SZ) a autorizovaným inspektorem (§ 149, odst. (1) a (2) SZ);
• památková péče, archeologické nálezy, chráněná území;
• BOZP, PO, hygienická služba;
• ovlivnění oprávněných zájmů obecních a městských samospráv a soukromých vlastníků;
• dopady stavby na venkovní sítě, komunikace apod.;
• ukládání a likvidace nebezpečných odpadů;
• odstávka provozovaného zařízení.

3.18.3 Dojde-li při stavebních činnostech k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů staveb, chráněných částí přírody nebo k archeologickým nálezům, postupuje stavbyvedoucí se stavebníkem podle ustanovení § 176 SZ.

3.18.4 Stavbyvedoucí AO-S zaznamenává výsledky jednání a dohody vždy do stavebního deníku; v případě potřeby pořizuje navíc samostatné zápisy.

3.19 Zabezpečení BOZP a PO

3.19.1 Výčet hlavních rizikových faktorů a činností z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO), včetně příslušných právních předpisů a technických norem, vztahujících se na tyto oblasti, je uveden v odst. 1.15. Podrobněji je problematika rozvedena v MP 1.1.2.

3.19.2 Zhotovitel stavby jako zaměstnavatel je povinen soustavně vytvářet podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci na svých pracovištích a stavbách v souladu s ustanoveními § 101 až § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů a vyhlášek, vydaných k jejich uplatňování.

3.19.3 Hlavní požadavky, kladené na staveništi pro ochranu zdraví při práci:

• uspořádání staveniště podle dokumentace ZS, udržování pořádku a čistoty;
• stanovení komunikačních tras pro příchod a pohyb fyzických osob, dopravních, výrobních a pracovních prostředků (vodorovná i svislá doprava);
• podmínky pro uskladnění a manipulaci s materiály;
• splnění požadavků na odbornou způsobilost osob, konajících práce na staveništi;
• uskladňování manipulace a odstraňování zbytků materiálů, odpadů a zvlášť nebezpečných odpadů;
• předcházení rizikům;
• vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a jiných osob na staveništi a v jeho těsném okolí;
• vhodnost a technická způsobilost strojů, technických zařízení, pomůcek a dopravních prostředků;
• stanovení pracovních postupů, koordinace a organizace práce;
• označení nebezpečných a rizikových úseků (bezpečnostní značky, signály apod.);
• opatření k omezení, případně vyloučení rizikových faktorů;
• zákazy výkonu některých činností.

Podrobněji viz § 2 až § 8 zákona č. 309/2006 Sb.

3.19.4 Zhotovitel stavby jako zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, nebo jinou odborně způsobilou osobou (viz § 9 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb.).

3.19.5 Na stavbách, pro které určil zadavatel stavby (stavebník) jednoho nebo více koordinátorů BOZP podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., zhotovitel i jiné fyzické osoby, které se osobně podílejí na zhotovení stavby, aktivně spolupracují s tímto koordinátorem. Zhotovitel je při tom povinen:

• nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích, vznikajících při pracovních a technologických postupech;
• poskytovat koordinátorovi součinnost pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a provádění stavby.

Viz § 16 a § 17 zákona č. 309/2006 Sb.

3.19.6 Koordinátor BOZP je při realizaci stavby povinen:

• informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích na staveništi;
• koordinovat dokumentaci BOZP několika zhotovitelů na staveništi;
• upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na BOZP, vyžadovat zjednání nápravy, případně navrhovat přiměřená opatření;
• pokud zhotovitel neplní přiměřená opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v oblasti BOZP, oznámit tuto skutečnost stavebníkovi.

Viz § 18 zákona č. 309/2006 Sb.

3.19.7 Pravidla pro zajištění BOZP jsou specifikována zejména v nařízení vlády č. 362/2005 Sb., a č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pravidla pro zajištění požární bezpečnosti určuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

3.19.8 Stavbyvedoucí (AO-S) je povinen v souladu s § 153 SZ při řízení stavby zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce. Jeho úloha spočívá především v uplatňování bezpečnostních předpisů v reálných podmínkách dané stavby, a to obzvláště:

• celkové zabezpečení staveniště, přístupy a příjezdy;
• školením pracovníků;
• volbou opatření a koordinací činností vlastních pracovníků i pracovníků ostatních dodavatelů pro oblasti BOZP a PO;
• soustavnou kontrolou dodržování předpisů a zásad BOZP a PO;
• součinností s koordinátorem BOZP, pokud byl zřízen;
• zajištěním bezpečnosti třetích osob, občanů, veřejných komunikací, prostranství a zařízení, provozů investora a jiných subjektů, dotčených výstavbou;
• dodržováním havarijních a požárních plánů a plánů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• volbou preventivních opatření pro předcházení úrazům nebo požáru;
• včasným specifikováním možných rizik a jejich prevencí.

3.19.9 Způsobilost pracovníků k činnostem na stavbě se zajišťuje zejména následujícími formami:

• vstupním školením všech pracovníků před zahájením prací – včetně poddodavatelů;
• seznámením čet s předepsanými technologickými postupy a předpisy BOZP a PO, vztahujícími se k jejich činnostem;
• školením k zákoníku práce (§ 101–§ 108);
• základním školením k bezpečnosti v elektrotechnice;
• školením o povinnostech všech pracovníků při vzniku pracovního úrazu;
• speciálními školeními (vazači, obsluhy mechanismů, řidiči, jeřábníci, elektrikáři …);
• kontrolou průkazů a osvědčení (obsluhy mechanismů, řidiči, jeřábníci, elektrikáři …);
• zajišťováním periodických opakování školení a lékařských prohlídek.

3.19.10 O bezpečnostních školeních pracovníků stavby (vlastních i poddodavatelů) se pořizují zápisy, obsahující témata školení a opatřená datem konání a podpisy všech účastníků.

Zápisy se obvykle provádějí v deníku BOZP. Záznam o školení se provede i do stavebního deníku.

Do deníku BOZP se zapisují též výsledky kontrol, případy úrazů a mimořádných událostí.

3.19.11 Stavbyvedoucí a odpovědní pracovníci dodavatele v oblasti bezpečnosti práce zajišťují zejména:

• dodržování havarijních a požárních plánů;
• vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP) a kontrolu jejich užívání;
• kontrolu pracovních postupů;
• organizaci skladování a dopravy;
• provozování strojů, mechanismů, elektrických zařízení a staveništních rozvodů;
• umístění výstražných značek, tabulek, ohrazení apod., včetně jejich údržby;
• celkové zabezpečení staveniště i jednotlivých pracovišť, přístupů a příjezdů;
• volbu preventivních opatření pro předcházení úrazům nebo požáru;
• evidenci o školeních (zápisy, obsah, podpisy pracovníků);
• včasné a pravdivé sepsání protokolů o úrazech;
• poskytování první pomoci a zajištění lékařské služby;
• zásah požární jednotky HZS;
• opatření pro omezení škod.

3.19.12 AO-S spolupracuje:

• při šetření příčin úrazů a požárů (Státní úřad inspekce práce, PO, PČR …);
• při odstraňování následků mimořádných událostí;
• při likvidaci škod a náhrad (regresy, pojišťovna, osobní odpovědnost …).

3.19.13 AO-S a jím pověření technici po dobu zhotovování díla zabezpečují také jeho ochranu před poškozením nebo zcizením až do dne, kdy podle SOD převezme odpovědnost za ochranu díla objednatel (ukončením přejímacího řízení a podepsáním protokolu).

3.20 Ochrana ŽP při realizaci stavby

3.20.1 Podmínky pro ochranu životního prostředí (ŽP) musí být specifikovány přiměřenou formou a rozsahem už v technické přípravě stavby (viz odst. 1.16).

3.20.2 Autorizovaná osoba (AO-S) při výstavbě uplatňuje podmínky dané právními předpisy, ujednáními SOD, stavebním povolením a výstupy z výrobní přípravy jak u vlastních pracovníků, tak i u poddodavatelů.

3.20.3 Stavbyvedoucí (AO-S) je mimo jiné povinen řídit provádění stavby tak, aby zajistil dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, uspořádání staveniště a provozu na něm a působit k odstranění závad při provádění vzniklých (viz § 153 SZ). Současně má povinnost bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, pokud by došlo při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám (§ 155 SZ).

3.20.4 Ze zákona o odpadech vyplývají zejména povinnosti důsledné separace, označení a ukládání odpadů, jejich případné předávání oprávněným osobám (firmám), vedení průběžné evidence odpadů, ročních hlášení apod.

Pokud při stavební činnosti dochází ke vzniku nebezpečných odpadů (kategorie „N“), je třeba požádat příslušný orgán životního prostředí o udělení souhlasu k nakládání s nimi.

3.20.5 AO-S musí dbát na minimalizaci dopadů, vyplývajících ze stavebních prací (bourání, prašnost, hlučnost mechanismů, vibrace) na pracovníky i na okolí (např. práce v noci, v blízkosti škol, zdravotnických zařízení apod.).

3.20.6 Pověřený pracovník zhotovitele vede evidenci o nakládání s odpady (§ 39, zákona č. 185/2001 Sb.), tj. zejména doklady ze skládek, zneškodnění nebezpečných odpadů oprávněnými pracovišti apod. Tato evidence je předepsanou a povinnou součástí dokumentace, předkládané ke kolaudačnímu řízení.

3.20.7 Při vzniku havárie nebo poškození ŽP vedení stavby, případně v součinnosti s útvary dodavatele, operativně provádí nezbytná opatření k omezení ekonomických i ekologických dopadů. Podle havarijních plánů, rozsahu a náročnosti škod zajistí odstranění následků vlastními silami nebo hasiči, případně odborně způsobilými a vybavenými firmami.

3.21 Ekonomika zakázky, fakturace

3.21.1 Řízení ekonomiky zakázky využívá ekonomického a finančního plánu zakázky, vytvořeného manažerem nákladů zakázky ve spolupráci s ekonomickým úsekem. Manažer nákladů zakázky kontroluje a řídí náklady v souladu s ekonomickým a finančním plánem ještě před jejich vynaložením, případný nesoulad s plánem signalizuje předem a společně s vedoucím zakázky navrhuje opatření k nápravě. Na základě podkladů od vedení stavby ekonomický úsek průběžně zpracovává nabíhající náklady a výnosy zakázky a provádí porovnání s plánem zakázky. Pokud je skutečnost rozdílná od plánu, ekonomický úsek s manažerem nákladů provede rozbor příčin tohoto nesouladu (např. vícepráce, chyba v rozpočtu apod.) a navrhne opatření k nápravě.

3.21.2 Kontrola nákladů probíhá podle jednotlivých druhů nákladů, zahrnutých do plánu nákladů zakázky podle odst. 1.5:

• přímé náklady:
  • materiály;
  • mzdy;
  • poddodávky (práce výrobní povahy);
  • služby (práce strojů, energie, voda, telefony …);
  • ostatní přímé náklady (cestovné, diety, PHM …);
• nepřímé náklady:
  • výrobní režie;
  • správní režie.

Zahrnuje rovněž kontrolu fakturace dodavatelů materiálů a služeb ve vazbě smlouvy. Věcnou správnost došlých faktur prověřuje manažer nákladů zakázky (oprávněnost fakturace, správnost rozsahu plnění, soulad fakturované ceny se smluvním ujednáním apod.), formální správnost došlých faktur prověřuje ekonomický úsek (náležitosti daňových dokladů, uskutečnění zdanitelného plnění apod.).

3.21.3 Fakturace na zakázce probíhá v termínech podle smlouvy o dílo. Podkladem pro vystavení faktury je soupis provedených prací, společně s protokolem o předání a převzetí těchto prací vzájemně odsouhlaseným a podepsaným oprávněnými zástupci objednatele a zhotovitele. Soupis provedených prací zpracovává odpovědný pracovník zhotovitele (stavbyvedoucí, manažer nákladů apod.); obsahuje přehled prací a dodávek uskutečněných ve sledovaném období nebo etapě v jednotkách množství, včetně jednotkových cen a souhrnného finančního vyjádření. Pro průběžné sledování celkem provedeného rozsahu obsahuje i finanční vyjádření provedených prací od počátku výstavby.

3.21.4 Vlastní faktura (daňový doklad) obsahuje tyto náležitosti:

• povinné náležitosti daňového dokladu:
  • obchodní firma nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění;
  • DIČ plátce, který uskutečňuje plnění;
  • obchodní firma nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro níž se uskutečňuje plnění;
  • DIČ, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem;
  • evidenční číslo daňového dokladu;
  • rozsah a předmět plnění;
  • datum vystavení daňového dokladu;
  • datum uskutečnění zdanitelného plnění, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu;
  • fakturovaná cena bez daně;
  • základ daně (DPH);
  • základní nebo snížená sazba daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
  • výše daně uvedená v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlená na desítky haléřů nebo na padesátihaléře;
  • celková fakturovaná částka, včetně DPH;
• ostatní náležitosti daňového dokladu:
  • údaj o splatnosti daňového dokladu (faktury) v souladu se smluvními podmínkami;
  • odpočet zádržného, bylo-li ve smlouvě dohodnuto;
  • odpočet přijatých záloh, byly-li poskytnuty;
  • celková částka k úhradě.

3.21.5 Při ukončení zakázky je vystavována závěrečná (konečná) faktura, ve které je provedena rekapitulace veškeré fakturace na zakázce (odděleně od daňového základu závěrečné /konečné/ faktury). Obsahem konečné faktury jsou rovněž dopady všech případných změn, vzniklých v průběhu stavby (vícepráce nebo méně práce).

3.21.6 Celkové výnosy jsou tvořeny fakturací provedených prací a plateb za poskytnuté služby. Po odpočtu všech nákladů se zakázkou spojených vzniká skutečný zisk (volné zdroje společnosti). Zisk je základní podmínkou pro existenci a rozvoj stavební firmy. Jeho využití se řídí vnitřními ekonomickými pravidly.

3.21.7 Každý podnikatel je povinen na všech svých obchodních listinách (objednávkách, obchodních dopisech, fakturách) uvádět kompletní identifikační údaje o své firmě, tj. jméno, název, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo. Podnikatelé zapsaní ve veřejném rejstříku též údaje o tomto zápisu, včetně spisové značky, respektive údaj o zápisu do jiné evidence.

3.21.8 Stavbyvedoucí (AO-S) je v souladu se svým pracovněprávním postavením odpovědný nebo spoluodpovědný zejména za:

• efektivní využívání pracovních sil, zařízení a mechanismů během výstavby;
• řádnou přípravu podkladů pro fakturaci (soupisy provedených prací) a pro závěrečné vyúčtování zakázky;
• dokumentování a projednání změn, víceprací a skutečností, ovlivňujících cenu díla, prací a služeb;
• minimalizaci případných škod nebo finančních ztrát při stavebních činnostech.

3.22 Zkoušky smontovaných zařízení

3.22.1 V průběhu a po skončení montáží provozních celků, dílčích provozních celků, provozních jednotek, strojních potrubních a kabelových rozvodů, strojního zařízení, vybavení a elektrických zařízení se provádějí následující druhy zkoušek:

• tlakové zkoušky;
• zatěžovací zkoušky;
• revize instalací;
• zkoušky technologického zařízení (individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení, zkušební provoz a garanční zkoušky);
• předepsané zkoušky vybraných technologických zařízení;
• zkoušky povrchových úprav;
• zkoušky svarů.

3.22.2 Cílem zkoušek je průkaz zajištění:

• těsnosti rozvodů a zařízení;
• pevnosti, únosnosti;
• bezpečnosti zařízení a obsluh;
• funkčnosti zařízení a řídicích systémů;
• spotřeb energií a médií;
• množství odpadů a emisí;
• výkonových parametrů;
• kvality produktů;
• zácviku obsluh.

Výstupem úspěšných zkoušek je zápis nebo protokol, ve kterém se potvrzuje, že výsledky zkoušek odpovídají příslušným předpisům, normovým hodnotám, projektovaným parametrům a požadavkům SOD. Tím se stvrzuje souhlas s pokračováním v následných pracovních postupech, nebo s převzetím zařízení do trvalého provozu.

O výsledcích zkoušek se rovněž pořizuje zápis do stavebního deníku.

3.22.3 Zhotovitel stavby:

• spolupracuje s dodavateli zařízení (šéfmontéry) při přípravě zkoušek;
• zajišťuje služby pro provedení zkoušek (energie, média, materiály apod.) v rozsahu a za podmínek sjednaných v obchodních smlouvách – obvykle za úhradu.

3.22.4 Stavbyvedoucí (AO-S):

• zúčastňuje se zkoušek osobně, nebo pověřuje odborně způsobilé techniky;
• s dodavateli, investorem a případně s projektantem řeší vzniklé neshody;
• shromažďuje doklady o úspěšně provedených zkouškách.

3.23 Podmínky prací za provozu

3.23.1 V průběhu výstavby se stavební práce mohou dotýkat provozu cizích zařízení, zařízení investora nebo zařízení, smontovaných jako součást dodávky stavby.

3.23.2 Cizí zařízení mohou být například:

• pozemní komunikace a objekty na nich;
• tělesa a objekty ČD;
• stavby a zařízení MHD a veřejné dopravy;
• stavby a vedení energetických sítí;
• stavby vodovodů a kanalizací;
• stavby a zařízení telekomunikací, případně radiokomunikací;
• zařízení školská, zdravotnická, veřejné správy, církevní apod.

3.23.3 Pro práce na těchto objektech nebo v souběhu s nimi (v ochranných pásmech, křížení a napojování sítí apod.) musí být základní podmínky obsaženy už v projektové dokumentaci a ve stavebním povolení.

Před vlastním prováděním prací dodavatel stavby za součinnosti s investorem písemně dohodnou s dotčenými orgány státní správy, majiteli a správci objektů nebo sítí podrobné podmínky, které zahrnují případ od případu:

• vymezení dotčených ploch, prostor, bodů a druhy činností;
• omezení nebo výluky v dopravě;
• zajištění bezpečnosti (značení, ohrazení, osvětlení …);
• omezení dodávek médií;
• omezení nebo přerušení provozu technických zařízení;
• časové lhůty nebo limity omezení;
• uvedení do původního nebo do projektovaného stavu;
• mimořádná opatření podle charakteru zařízení a provozu;
• ochranu provozovaných staveb, jejich částí nebo zařízení proti prachu, hluku, vibracím apod.

3.23.4 Při stavebních pracích v prostorách s provozem technologických zařízení investora (výrobní a skladová zařízení apod.) musí být obdobně sjednány podmínky pro zajištění provozu jak technologických zařízení, tak i pro provádění stavebních prací, obzvlášť:

• vymezení pracovních prostor, úkonů a operací;
• bezpečnost prací a požární ochrana;
• zásobovací a expediční trasy;
• čistota prostředí (laboratoře, zdravotnická zařízení);
• příjezd vozidel záchranné služby a HZS,
• práce ve zvláštních podmínkách (chov zvířat, nebezpečné prostory, pohyb cestujících nebo jiných osob atd.).

3.23.5 Pro individuální kompletní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli technologie a v technické přípravě stavby.

3.23.6 Stavbyvedoucí (AO-S) odpovídá za to, aby obecně vždy byly:

• jasně vymezeny dotčené prostory, plochy a místa;
• určena odpovědnost konkrétních osob;
• řádně převzato pracoviště před zahájením prací a předáno po jejich skončení;
• učiněna opatření pro zajištění BOZP a PO;
• ochráněny veřejné zájmy;
• určeny a dodrženy časové lhůty při těchto pracích.

3.24 Dokumentace skutečného provedení stavby

3.24.1 Změny a úpravy projektu, provedené v průběhu výstavby, se řeší a potvrzují podle postupu, uvedeného v odst. 3.16.

3.24.2 Pověřený pracovník dodavatele stavby shromažďuje dokumenty o všech schválených a provedených změnách vyvolaných zhotovitelem, poddodavateli, stavebníkem nebo projektantem; před předáním díla zajistí jejich zaznamenání do dokumentace skutečného provedení stavby.

3.24.3 Dokumentaci skutečného provedení zabezpečuje dodavatel stavby podle složitosti a rozsahu změn a charakteru stavby, případně podle požadavku stavebníka:

• ručně graficky nebo popisem do vyhrazené kopie projektové dokumentace;
• digitálně změnou nebo úpravou dotčených výkresů, zpráv a specifikací;
• zadáním zpracování kompletní dokumentace skutečného provedení (u rozsáhlých změn a náročných staveb) u jiného dodavatele (např. u projektanta stavby).

3.24.4 Zhotovitel stavby označí dokumentaci skutečného provedení stavby vhodným způsobem a opatří ji svým razítkem.

3.24.5 Stavbyvedoucí (AO-S) předává dokumentaci skutečného provedení stavby investorovi při přejímce díla. Ten se pak řídí ustanoveními § 125 SZ.

DP 4 – Předání stavby

4.1 Výstupní kontrola zhotovitele

4.1.1 Zhotovitel (dodavatel) stavby si obvykle provádí vlastní výstupní kontrolu díla, kterou prověřuje jeho způsobilost k předání investorovi nebo objednateli. Výstupní kontrolu uskuteční v dostatečném předstihu před předáním díla, aby byl čas na odstranění zjištěných neshod.

4.1.2 Výstupní kontrolu provádí pracovník nebo pracovníci dodavatele, odborně způsobilí a pověření k této činnosti. Po dohodě se výstupní kontroly může účastnit i TD investora.

4.1.3 Výstupní kontrola se zaměřuje zejména na tyto oblasti:

• vizuální prohlídka stavby;
• úplnost dodávky v souladu se SOD;
• funkčnost částí stavby (okna, dveře, instalace, provozní a zabezpečovací systémy apod.);
• výsledky mezioperačních kontrol a zkoušek;
• příprava dokladů pro přejímku.

4.1.4 Autorizovaná osoba (AO-S) se seznámí s výsledky výstupní kontroly a činí rozhodnutí k odstranění zjištěných neshod.

AO-S kontroluje, zda byly splněny obecné technické požadavky na výstavbu, platné předpisy a též podmínky stavebního povolení.

4.2 Doklady k přejímce díla

4.2.1 Pověřený pracovník dodavatele shromažďuje všechny doklady, které se vyžadují při přejímce díla investorem (objednatelem) a následně k úřední kolaudaci; pořizuje jejich seznam, případně potřebné kopie.

4.2.2 AO-S prověří jejich platnost a úplnost.

4.3 Přejímka díla

4.3.1 Na základě smlouvy o dílo, úspěšného ukončení výstupní kontroly, výsledků zkoušek, kontroly dokladů a podle druhu stavby vyzve zhotovitel objednatele (investora) k převzetí:

• stavby jako celku;
• ucelené části stavby.

4.3.2 Výzvu k přejímce provede dodavatel (zhotovitel) písemně zápisem ve stavebním deníku, který může doplnit i samostatným dopisem, obvykle 2 týdny před navrhovaným termínem přejímky.

4.3.3 Přejímky díla se účastní odpovědní (pověření) zástupci dodavatele (zhotovitele) a investora (objednatele).

4.3.4 Podle povahy případu mohou být k přejímce přizváni:

• projektant;
• zástupci poddodavatelů nebo výrobců;
• zástupci provozovatele, uživatele apod.;
• správci dotčených veřejných sítí a komunikací;
• další odpovědní nebo odborní pracovníci dodavatele i investora.

4.3.5 Autorizovaná osoba (AO-S) se účastní přejímacího řízení. Při tom předá všechny požadované doklady (viz odst. 4.3), dokumentaci skutečného provedení stavby (viz odst. 3.24) a případný soupis vad a nedodělků.

4.3.6 Účastníci přejímacího řízení provedou podrobnou prohlídku stavby (předávané části), kontrolu shody s projektovou dokumentací, stavebním povolením, smlouvou o dílo a kontrolu předaných dokladů a podle výsledku rozhodnou, zda dílo je způsobilé převzetí.

4.3.7 Pokud dílo splňuje vlastnosti a parametry dané v projektové dokumentaci, smlouvě o dílo v platných předpisech a technických normách, respektuje podmínky stavebního povolení a zjištěné neshody a nedodělky nebrání převzetí, sepíší zápis (protokol) o předání a převzetí díla a v něm uvedenou zejména:

• číslo smlouvy o dílo a identifikace předávané stavby (nebo části);
• identifikaci zhotovitele a objednatele a jejich oprávněných osob;
• datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
• stručný popis přejímané stavby (části), případně odkaz na PD;
• prohlášení zhotovitele, že předává a potvrzení objednatele, že přebírá dané dílo ke dni podepsání protokolu;
• seznam předávané dokumentace a dokladů;
• soupis neshod (vad) a nedodělků nebránících provozu, s uvedením lhůty a podmínek pro jejich odstranění;
• datum počátku a ukončení záruční doby;
• termín pro úplné vyklizení staveniště;
• dohodu o finančním, příp. jiném vypořádání;
• identifikaci ostatních účastníků řízení.

Zápis (protokol) se v závěru opatří datem a podpisy odpovědných zástupců zhotovitele a objednatele.

Vzor zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí viz příloha č. 3 této MP.

Tímto aktem přecházejí všechna práva, nároky a odpovědnost k předávanému dílu na přebírajícího.

4.3.8 AO-S učiní o přejímce a jejím výsledku záznam do stavebního deníku a tento zápis opatří svým autorizačním razítkem. O použití autorizačního razítka provede záznam i do svého deníku AO.

4.3.9 V případě, že závady zjištěné při přejímce brání řádnému převzetí a užívání díla, investor přejímací řízení přeruší nebo zruší. Zhotovitel odstraní tyto závady, nebo zajistí jejich odstranění u svých poddodavatelů a provede novou výzvu k přejímce. K řešení případných rozporů při přejímce si může zhotovitel nebo investor získat nestranný odborný posudek.

Má-li tato skutečnost vliv na lhůty, cenu nebo vzniklé ztráty uživatele, postupuje se podle ujednání smlouvy o dílo, případně podle ustanovení občanského zákoníku.

4.3.10 Při neshodách vzniklých na straně investora (vadná dodávka, opoždění sjednaného plnění, znemožnění dokončovacích prací nebo jejich poškození provozem investora) platí rovněž smluvní ujednání (převzetí díla s neshodami, odstranění bez nároku investora na sankce, případně s úhradou vícenákladů dodavatele).

4.3.11 Dodavatel je povinen odstranit vady a nedodělky ve lhůtách sjednaných v přejímacím protokolu nebo ve SOD. Pokud okamžitému odstranění vadí jiné podmínky (např. klimatické), dohodne se přiměřeně delší doba.

4.3.12 V případě, že odstranění neshod, vad a nedodělků představuje změnu rozsahu plnění (redukce nebo rozšíření rozsahu prací), sjednají zástupci stran finanční vyrovnání, případně změn lhůt plnění.

4.3.13 O odstranění neshod, vad a nedodělků sepíší zástupci obou stran po kontrole provedených prací zápisy, navazující na body a ujednání z přejímacího protokolu.

4.4 Vyklizení staveniště

4.4.1 Podmínky a lhůty pro úplné vyklizení staveniště po dokončení stavby jsou obsaženy ve SOD a upřesněny v předávacím protokolu.

4.4.2 Dodavatel při tom:

• odstraní provizorní objekty, komunikace, oplocení a rozvody, a to včetně jejich základů nebo podloží;
• odklidí stavební stroje, mechanismy, poškozené díly apod.;
• vyklidí zbytky stavebních materiálů a lešení;
• odveze a řádně likviduje vzniklé odpady (obaly, stav. suť, nátěrové hmoty, zbytky ropných látek, lepenky atd.);
• uvede dotčené plochy, budovy, komunikace apod. do původního stavu, včetně oprav jejich poškození, vzniklých jeho stavební činností, nebo je uvede do stavu určeného projektovou dokumentací;
• vede si evidenci o přesunu materiálů, zařízení a objektů ZS.

Všechny tyto činnosti provádí dodavatel na své náklady, pokud nebylo ve SOD sjednáno něco jiného.

4.4.3 Jsou-li k likvidaci ZS a vyklízení staveniště potřebné některé provizorní části zařízení (panelové vozovky, hygienická zařízení apod.), dohodne dodavatel s investorem termíny pro jejich postupné vyklízení.

4.4.4 Pokud některé části nebo objekty zařízení staveniště převezme stavebník pro další využití, dohodne s dodavatelem příslušné právní a finanční náležitosti dodatkem ke SOD.

Stavebník k tomu předem vyřídí souhlas stavebního úřadu se změnou v užívání a s nezbytnými stavebními úpravami (viz § 126 a § 127 SZ).

4.4.5 Stavbyvedoucí (AO-S) odpovídá při vyklízení staveniště za:

• dodržení smluvních ujednání;
• bezpečné a ekologické provádění demolic a prací;
• nepoškozování veřejných zájmů.

O ukončení vyklízení staveniště sepíše se stavebníkem zápis.

4.5 Užívání stavby

4.5.1 Dokončenou stavbu, případně její část schopnou samostatného užívání, vymezenou v § 119 SZ, lze užívat na základě kolaudačního souhlasu.

Žádost o kolaudační souhlas podává stavebník na základě úspěšného dokončení stavby, výsledků zkoušek a přejímacího řízení mezi ním a zhotovitelem stavby (viz odst. 4.3), a to v souladu s ustanoveními § 19, § 121 a § 122 SZ.

Proces kolaudačního souhlasu musí za určitých podmínek přejít do kolaudačního řízení a vyústit vydáním kolaudačního rozhodnutí podle § 122a SZ.

4.5.2 Způsobilost stavby k jejímu užívání zkoumá stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce (§ 122 odst. 3 a § 133 SZ).

4.5.3 Pokud to vyžaduje budoucí provozování stavby a bylo sjednáno ve smlouvě o dílo, může zhotovitel předat části nedokončené stavby k předčasnému užívání investorovi za účelem např.:

• montáže jeho zařízení nebo vybavení;
• navážení materiálů, zboží apod.;
• zkušebního provozu apod.

Povolení pro časově omezené předčasné užívání stavby nebo její části před jejím úplným dokončením vydá v odůvodněném případě stavebníkovi stavební úřad v souladu s § 123 SZ. Žádost podává stavebník; musí k ní mimo jiné doložit i dohodu se zhotovitelem stavby o jeho souhlasu nebo podmínkách, sjednaných pro toto užívání.

4.5.4 Při dílčí přejímce stavby (nebo její části) pro její předčasné užívání musí být mezi stavebníkem a zhotovitelem zejména dohodnuty následující podmínky:

• přesné vymezení prostor (stavby, sekce …);
• ohraničení, případně uzavření předávané části stavby;
• technická způsobilost nedokončených stavebních prvků a zařízení (podlahy, výtahy, instalace apod.);
• odpovědnost za bezpečnost a požární ochranu;
• dokončování stavebních prací (zpětné předání, souběh činností apod.);
• podmínky při poškození stavebního díla nebo věcí investora;
• finanční otázky (služby, výpomoci, energie, krytí ztrát apod.).

4.5.5 Je-li podmínkou užívání díla zkušební provoz stavby nebo jejího zařízení, stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu vyhodnocení výsledků zkušebního provozu, jímž prokazuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace (§ 124 SZ).

4.5.6 Zhotovitel stavby je účastníkem řízení v případě předčasného užívání stavby (viz. odst. 4.5.3). Účast jeho zástupců, zejména stavbyvedoucího (AO-S) na ostatních jednáních o povolení užívání stavby, je však vhodná zvlášť pro obhajobu provedeného díla a pro operativní řešení případných úprav stavby, které mohou z řízení vyplynout.

DP 5 – Ukončení zakázky

5.1 Záruka za jakost

5.1.1 Dílo může vykazovat vady, jestliže v průběhu provozování díla jsou zjištěny závady neodpovídající požadovanému výsledku práce dodavatele, určenému ve smlouvě. Za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Záruční lhůta je sjednána ve SOD a začíná běžet dnem předání díla.

5.1.2 Obecně o vadách a zárukách za jakost viz zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

5.1.3 Reklamace uplatněné stavebníkem po předání díla („skryté vady“) se posuzují z hlediska:

• ustanovení SOD a obecně platných předpisů;
• lhůty podání;
• oprávněnosti reklamace.

K posouzení si zhotovitel stavby může přizvat výrobce nebo poddodavatele, případně projektanta nebo znalce.

5.1.4 Je-li reklamace uznána jako oprávněná, zhotovitel postupuje následovně:

• pověří pracovníka, odpovědného za její vyřízení (AO-S, úsekový stavbyvedoucí, příslušný manažer apod.);
• pokud se reklamace dotýká poddodávky, neprodleně ji uplatní u poddodavatele v souladu s příslušnou smlouvou;
• vyřeší technické, právní a finanční dopady;
• má-li zhotovitel zaveden systém managementu jakosti, postupuje podle dokumentovaného postupu v systému;
• po vyřízení reklamace vyzve investora k převzetí odstranění neshody a uzavření protokolu (zápisu) o předání a převzetí reklamovaného případu.

5.1.5 V případě sporné reklamace:

• zhotovitel projedná s investorem technická, obchodní a právní stanoviska;
• s patřičným zdůvodněním reklamaci odmítne a vyčká dalších kroků investora;
• při rozporném postoji investora se spor řeší ve smyslu občanského zákoníku;
• pokud je výsledek sporu ve prospěch investora, postupuje zhotovitel podle odst. 5.1.4;
• je-li výsledek sporu ve prospěch zhotovitele, může být reklamovaný problém odstraněn na základě objednávky investora jako nová zakázka (změna nebo vícepráce).

5.1.6 Pokud je stavbyvedoucí (AO-S) statutárním orgánem nebo zaměstnancem firmy zhotovitele, obvykle přímo řeší problémy, spojené se zárukami a reklamacemi.

V jiných případech vyplyne jeho účast ze smluvního vztahu, osobní odpovědnosti nebo odpovědnosti z titulu obecně závazných právních předpisů.

5.1.7 Doporučuje se, aby zhotovitel na základě poznatků z problematiky vzniku a existence vad uskutečnil nápravná a preventivní opatření k jejich předcházení.

Opatření se mohou týkat:

• personální politiky firmy;
• organizačních vazeb;
• výběru poddodavatelů;
• přípravy staveb;
• kontrolních mechanismů;
• ekonomických a mzdových dopadů.

5.2 Řešení právních sporů

5.2.1 Rozhodujícími dokumenty pro řešení právních sporů mezi zhotovitelem a objednatelem jsou:

• Smlouva o dílo, včetně uzavřených dodatků;
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
• Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.

5.2.2 Autorizovaná osoba (AO-S), vykonávající na stavbě funkci stavbyvedoucího podle § 153 a § 160 SZ, nese odpovědnost i po předání díla obzvlášť v oblastech:

• trestního práva (při vážném porušení díla, škodě na zdraví nebo majetku jiných osob apod.);
• disciplinárního řízení orgánů ČKAIT (při přestupcích proti profesnímu a etickému řádu komory);
• morální a etické odpovědnosti za provedené a dokončené dílo;
• hmotné a finanční odpovědnosti, pokud byla sjednána v pracovní smlouvě, nebo vyplývá z pracovněprávního vztahu AO-S.

5.3 Finanční a ekonomické uzavření zakázky

5.3.1 Finanční vypořádání zakázky probíhá průběžně po celou dobu její realizace a po jejím ukončení dojde ke konečnému vypořádání. Průběžně po dobu realizace probíhá inkaso vystavených dodavatelských faktur podle dohodnutých platebních podmínek. Dodržování splatnosti kontroluje ekonomický (obchodní) úsek. V případě porušení platebních podmínek urguje platby u objednatele a uplatňuje případné sankce. Souběžně s tím sleduje splatnosti došlých faktur a provádí jejich úhradu, zajišťuje zpracování a výplatu mezd.

5.3.2 Konečné finanční vypořádání zakázky je provedeno po jejím ukončení a zahrnuje úhradu veškerých vydaných a přijatých faktur na zakázce, úhradu veškerých mezd a k nim příslušných odvodů, úhradu veškerých souvisejících poplatků a ostatních nákladů na zakázce vzniklých, úhradu podílu na správní a výrobní režii. Pokud je ve smlouvě o dílo sjednáno zádržné, je jeho finanční vypořádání provedeno v souladu se smlouvou. Stejným způsobem je naloženo s případným zádržným, pokud bylo sjednáno s poddodavateli.

5.3.3 Po celkovém finančním vypořádání zakázky se kladný zůstatek finančních prostředků stává volnými zdroji společnosti. Se zůstatkem finančních prostředků nakládá management firmy podle vnitřních a ekonomických pravidel.

5.3.4 Ekonomické vyhodnocení zakázky

Po provozním ukončení zakázky provádí ekonomický úsek její ekonomické vyhodnocení. Skutečně dosažený hospodářský výsledek zakázky zobrazený v účetnictví se porovná s finančně ekonomickým plánem zakázky. Pokud skutečnost není v souladu s plánovaným výsledkem zakázky, provede s manažerem nákladů zakázky rozbor jednotlivých nákladových položek, pro identifikaci příčin. Zpracovaný výsledek zakázky je předmětem projednání s vedoucím zakázky a vedením společnosti. Výstupem je protokol z projednání hospodářského výsledku zakázky, s případným návrhem na opatření pro další realizované zakázky.

5.3.5 Ekonomický (obchodní) úsek provádí archivaci veškerých účetních dokladů v souladu se zákonnými předpisy.

5.4 Uložení dokumentů

5.4.1 Po ukončení zakázky zhotovitel ukládá a udržuje důležitou dokumentaci vztahující se ke stavbě, zvlášť z hlediska eventuálního budoucího řešení sporů.

Dokumentace technická:

• projektová dokumentace (se zachycením změn a úprav);
• výrobní příprava stavby;
• doklady o dodávkách a kvalitě materiálů, výrobků a zabudovaných zařízení;
• technická dokumentace poddodávek;
• protokoly o zkouškách a dílčích přejímkách;
• doklady o provedených kontrolách;
• zápisy z jednání a řešení problémů, včetně kontrolních dnů stavby;
• protokoly o předání a převzetí díla (vč. příloh);
• kopie stavebního deníku;
• deník BOZP.

Dokumentace ostatní:

• SOD, dodatky, poddodavatelé;
• důležitá korespondence;
• účetní, finanční a ekonomická dokumentace;
• pracovněprávní doklady;
• dokumenty o úrazech, vzniku škod, pojistných událostech apod.

5.4.2 Zhotovitel ukládá dokumentaci zakázky v chráněných a zabezpečených prostorách. Dokumentace se eviduje pod číslem zakázky (SOD). Pravidla a podmínky ukládání dokumentace zakázek se řídí organizačními podmínkami a uspořádáním firmy.

5.4.3 Stavbyvedoucí (AO-S) dbá na postupné shromažďování a evidenci veškerých písemností a dokumentů během výstavby.

Po dokončení zakázky odpovědný pracovník předá uspořádanou dokumentaci se seznamy k jejímu uložení (do spisovny, osobě pověřené, přímo do určených prostor apod., v závislosti na zavedeném pořádku ve firmě).

5.4.4 Po skončení vedení stavebního deníku (tj. po odstranění všech vad a nedodělků) předá zhotovitel stavebníkovi originál deníku (§ 157 odst. 3 SZ).

Doporučuje se, aby zhotovitel archivoval své kopie stavebního deníku a nejdůležitější doklady o stavbě po dobu shodnou se stavebníkem, tj. 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby (§ 154 odst. 1 písm. d) SZ), minimálně po dobu záruční lhůty.

5.4.5 Podmínky ukládání a skartace dokumentace jsou obsaženy v zákonu č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů a v metodické pomůcce MP 6 Spisová agenda.

3 PŘÍLOHY

Příloha 3.1

3.1 Seznam základních ČSN pro činnost AO při provádění pozemních staveb

Příloha 3.2

3.2 Vzor – zápis o předání a převzetí staveniště (části staveniště)

Příloha 3.3

3.3 Vzor – zápis o odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí