Stav: aktualizace 2022

Anotace:
Vysvětlení a informace o podmínkách výkonu činnosti autorizovaných osob (dále AO) podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon dále AZ) v intencích dalších právních předpisů (stavební zákon, zákon o živnostenském podnikání, zákon o zadávání veřejných zakázek), jejich jednotná aplikace v praxi. Pomůcka je určena především autorizovaným inženýrům a technikům – členům ČKAIT, slouží také jako potřebná pomůcka pracovníkům stavebních úřadů, živnostenských úřadů, případně investorům veřejných zakázek; usnadňuje orientaci při posuzování působnosti autorizovaných osob ve výstavbě v návaznosti na obor či specializaci autorizace. Definuje obsah oborů a specializací autorizace, rozsah působnosti a výkon činnosti autorizovaného inženýra a technika. Uvádí základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání ve výstavbě. V příloze jsou v plném znění publikovány důležité dokumenty; např. stanoviska k výkonu vybraných činností autorizovaným technikem, k požárně bezpečnostní problematice ve výstavbě, k používání autorizačního razítka, k projektování oprav mostů aj.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Toto aktualizované vydání reaguje na změny právních předpisů se vztahem k výkonu činnosti AO, které byly vydány, resp. nabyly účinnosti zejména po 1.1. 2018. Jedná se hlavně o tzv. další „velkou novelu“ zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ), provedenou s účinností od 1.1. 2018 zákonem č. 225/2017 Sb. a související novelizaci prováděcích předpisů k tomuto zákonu, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a následné vydání prováděcích předpisů upravujících mj.  rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, úpravy zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a vydání nových zásadních prováděcích vyhlášek, zaměřených (zejména v souladu s novými předpisy EU) především na úspory energie v budovách, přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (přímo platného v právních předpisech ČR) a související úpravy zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nový zákon o ochraně ovzduší a o řadu dalších legislativních úprav, souvisejících s činností autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKAIT považuje za nutné poskytnout svým členům potřebné informace a vysvětlení k nejčastějším otázkám k výkonu činnosti a postavení AO, a to počínaje podmínkami pro získání autorizace, přes práva a povinnosti AO, praktický výkon odborných činností, až po ukončení členství.

Nedílnou součástí činnosti AO je také možnost jejího působení v rámci jednotného vnitřního trhu zemí Evropské unie (EU). Poskytnout k této otázce vyčerpávající informace leží mimo možnosti a účel této pomůcky; neboť každá ze zemí EU má svůj vlastní právní řád, svá profesní pravidla a své zvyklosti. Informace zde uvedené seznamují pouze s rámcovými podmínkami výkonu činnosti AO ve výstavbě, vyplývajícími ze směrnic Evropského společenství (ES) a z právních předpisů jednotlivých států, pokud upravují vstup do profese.

Základní informace o činnosti AO a o aktivitách ČKAIT jsou poskytovány na webové stránce www.ckait.cz, která je průběžně aktualizována. Další informace pro všechny členy Komory zajišťuje Středisko vzdělávání a informací ČKAIT, mj. prostřednictvím Profesního informačního systému ČKAIT (PROFESIS). PROFESIS obsahuje ucelené řady metodických a technických pomůcek a pomůcek podnikatelského servisu k činnosti AO. Dále zahrnuje odkazy na oficiální dokumenty orgánů veřejné správy (např. ministerstev), časopisy a další dokumenty. Umožňuje tak AO i odborné veřejnosti rychlý přístup k aktuálním informacím.

Cílem pomůcky je poskytnout autorizovaným inženýrům a technikům činným ve výstavbě, pokud možno ucelenou informaci o rozsahu jejich práv a povinností a o podmínkách výkonu činnosti ve vazbě na výše uvedené právní předpisy tak, aby byla usnadněna jejich jednotná aplikace v praxi. Autorizovaná osoba je vázána především AZ, zejména v něm obsaženým slibem ve znění:

„Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný inženýr (technik) budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného inženýra (technika)“,

dále vnitřními řády Komory a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Text slibu jednoznačně stanoví, že AO musí být pro tvorbu kvalitních stavební děl odborně zdatná, a to na úrovni současného stavu poznání, tzn. musí se soustavně odborně vzdělávat. Výkon činnosti AO se řídí zájmy klientů, v jejich prospěch a za jejich prostředky se stavební díla vytváří. Ctít veřejné zájmy znamená převzít určitou odpovědnost, vyplývající z delegování pravomocí veřejné správy na AO v záležitostech daných právními předpisy. Jako představitel stavební profese je AO povinna respektovat přírodní a kulturní hodnoty, po staletí vytvářené našimi předchůdci, a konečně jako čestný občan se řídit profesní etikou. Tyto povinnosti jsou dále podrobně uvedeny v Profesním a etickém řádu ČKAIT, který je závazným vnitřním řádem Komory.

Složením slibu a zapsáním do seznamu autorizovaných osob se AO osoba stává automaticky řádným členem ČKAIT se všemi právy a povinnostmi z členství vyplývajícími, což je dáno § 9 a § 23 AZ. Stejné postavení má také osoba usazená podle § 30a AZ. Na hostující osoby, které jsou registrovány u Komory, ale nejsou jejími členy, se vztahují povinnosti vést seznam dokumentů, být pojištěn při výkonu činnosti a přiměřeně také disciplinární odpovědnost.

Pomůcka je určena především autorizovaným inženýrům a technikům – členům ČKAIT. Může sloužit také jako pomůcka pro pracovníky stavebních úřadů, živnostenských úřadů, případně i investorům – zejména u veřejných zakázek – k usnadnění orientace při posuzování profesní působnosti AO v návaznosti na obor či specializaci jejich autorizace. Stručně pomůcka pojednává rovněž o výkonu dalších činností ve výstavbě, pro které autorizaci právní předpisy nevyžadují. Jde zejména o případy odborných, souvisejících a navazujících činností.

Pomůcka nemůže vyčerpávajícím způsobem reagovat na všechny možné varianty činnosti AO, ani na všechny druhy realizovaných staveb.

V praxi je nutné, aby při posuzování jednotlivých případů byla vždy zvažována odbornost AO ve vztahu ke konkrétní stavbě, podle jejího charakteru. Přestože jsou teoretické znalosti AO obvykle širší, než je dáno oborem autorizace, jejich odborná praxe je nutně vede k určité specializaci, v níž získaly i potřebné zkušenosti. Je proto povinností AO při řešení konkrétního úkolu zvážit své schopnosti a podle potřeby přizvat k řešení úkolu i další AO. Je nutno mít na zřeteli, že zásady ČKAIT nepřipouštějí, aby AO vykonávaly činnosti, k nimž nemají dostatek odborných vědomostí a praktických zkušeností. Komora může disciplinárně postihnout AO v případech, kdy nedodrží zásady Profesního a etického řádu ČKAIT a kdy výkon jejich činnosti nemá požadovanou odbornou úroveň a kvalitu. Stejně tak je nutno mít na zřeteli, že výkon některých činností ve výstavbě je podmíněn splněním dalších požadavků vyplývajících z jiných právních předpisů, které zde nejsou s ohledem na účel pomůcky uváděny.

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Základními právními předpisy, kterými se řídí výkon činnosti AO, jsou:

1.1.1 Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (AZ), ve znění pozdějších předpisů

Zákon upravuje postavení, práva a povinnosti autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, způsob a podmínky udělování autorizace, vznik, pravomoc a působnost České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komory) a podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropského společenství.

Autorizační zákon definuje vybrané a další odborné činnosti ve výstavbě, které jsou oprávněny vykonávat osoby autorizované podle tohoto zákona. Zákon dále upravuje výkon činnosti svobodných inženýrů, vykonávajících činnost podle tohoto zákona. Podle čl. II Přechodná ustanovení odst. 3 zákona č. 224/2003 Sb., zanikla oprávnění zvláštní způsobilosti, udělená podle dřívějších předpisů, ke dni 31. 12. 2004.

1.1.2 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Stavební zákon upravuje zejména cíle a úkoly územního plánování, orgány a nástroje územního plánování, podmínky pro výstavbu a rozvoj území. Dále upravuje povolování staveb a jejich změn, působnost stavebních úřadů, oprávnění autorizovaných inspektorů a podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, včetně obecných požadavků na výstavbu a ochranu veřejných zájmů. Definuje vybrané činnosti ve výstavbě, jež mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle AZ.

Na SZ navazují další zákony:

• zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím SZ a zákona o vyvlastněn, ve znění pozdějších předpisů;

Ke stavebnímu zákonu byly vydány prováděcí předpisy, kterými jsou:

• vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb; ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.;
• vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa;
• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;
• nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy);

1.1.3 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Živnostenský zákon upravuje výkon povolání živnostenským způsobem (podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním). Na něj navazuje nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

1.1.4 Ostatní obecně závazné právní předpisy

Autorizovaná osoba je povinna se řídit i všemi ostatními obecně závaznými právními předpisy, z nichž s výkonem její činnosti nejčastěji souvisejí následující:

• zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, čl. 79;
• usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., čl. 2, čl. 4, čl. 11 a čl. 12;
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele;
• vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích;
• nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (s účinností od 1.1.2014 při současném zrušení zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.);
• zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.;
• vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva;
• zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů (liniový zákon);
• vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury;
• zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci;
• vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu;
• vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb.;
• vyhláška č. 319/2019 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie;
• vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu;
• vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov;
• vyhláška č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech;
• vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů;
• vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie;
• zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů;
• zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů;

a další, podle povahy činnosti.

1.1.5 Vnitřní řády ČKAIT

Dalšími závaznými předpisy jsou vnitřní řády České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT):

Autorizační řád ČKAIT

Organizační řád ČKAIT

Profesní a etický řád ČKAIT

Disciplinární a smírčí řád ČKAIT

Volební a jednací řád ČKAIT

Tyto řády jsou vydávány ve smyslu § 23 odst. 6 písm. i) AZ a zpřístupněny všem členům Komory v písemné nebo elektronické formě. Autorizované a usazené osoby jsou povinny se jimi řídit, hostující osoby jsou povinny dodržovat předpisy uvedené v § 30c odst. 2 AZ, ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

1.2 VÝZNAM ZÁKLADNÍCH POJMŮ

Tato kapitola obsahuje vysvětlení významu nejfrekventovanějších pojmů pomůcky.

Autorizace

Podle AZ se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Autorizace v příslušném oboru, popř. specializace, opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě. ČKAIT uděluje autorizaci „autorizovaný inženýr“ nebo „autorizovaný technik (stavitel)“ v příslušném oboru nebo specializaci autorizace.

Autorizovaný inspektor

Autorizovaný inspektor je fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, oprávněná, na základě smlouvy uzavřené se stavebníkem podle § 117 SZ k posouzení projektové dokumentace, vystavení certifikátu a k oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu. Podmínky jmenování a působnost autorizovaného inspektora jsou uvedeny v hlavě III čtvrté části SZ.

Autorský dozor

Autorský dozor je zpravidla činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, popř. dokumentace pro provádění stavby, prováděná obvykle na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebníkem po dobu provádění stavby. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel a pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 SZ). Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik, resp. autorizovaný stavitel, je oprávněn vykonávat autorský dozor v rozsahu oboru, případně specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace. Podrobný výklad obsahuje pomůcka MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

Technický dozor stavebníka

Je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaným zástupcem stavebníka. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (tj. AO podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora nebo ČKAIT)

Komora je zřízena AZ (§ 23 odst. 1); sdružuje jako řádné členy všechny autorizované inženýry a autorizované techniky činné ve výstavbě a registruje osoby usazené a osoby hostující z členských států Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) nebo Švýcarské konfederace nebo jejich rodinné příslušníky, nebo státní příslušníky jiného členského státu za podmínek uvedených v § 7 odst. 1 písm. b).

Příslušná část projektové dokumentace

Příslušné části projektové dokumentace jsou ucelené části projektové dokumentace stavby, zpracovávané jednotlivými projektanty podle oborů (specializací) autorizace (viz kap. 2.2).

Kvalifikovaná osoba

Kvalifikovanou osobou pro zpracování dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona je podle § 159 odst. 4 SZ fyzická osoba, která má odborné vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na jeho činnost se přiměřeně vztahuje odpovědnost projektanta uvedená v § 159 odst. 3 SZ. Tyto podmínky splňuje také osoba autorizovaná podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obory autorizace

Pro autorizované inženýry a autorizované techniky jsou obory autorizace stanoveny v § 5 odst. 3 AZ. Dílčí specializace v rámci oborů stanoví Komora podle § 6 tohoto zákona; přehled všech oborů, specializací a jejich obsah je uveden v kap. 2.2.

Odborná způsobilost

Odborná způsobilost představuje souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušeností, znalostí obecně závazných právních předpisů, technických norem a dalších předpisů, potřebných pro výkon činnosti. Ve smyslu SZ se ověřenou odbornou způsobilostí rozumí autorizace v příslušném oboru podle AZ. Živnostenský zákon stanoví požadovanou odbornou způsobilost pro řemeslné živnosti v § 21 a § 22, pro živnosti vázané v příloze č. 2, pro koncesované živnosti v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

Stavební dozor

Ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) SZ se jedná o odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Povinnosti fyzické osoby vykonávající stavební dozor stanoví SZ v § 153 odst. 3 a 4. Podrobný výklad obsahuje pomůcka MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

Ostatní autorizace

S termínem „autorizace“, „autorizovaná osoba“ se setkáváme v oblasti výstavby vedle oprávnění k výkonu vybraných činnosti ve výstavbě podle SZ též v souvislosti s technickými požadavky na výrobky (zákon č. 22/1997 Sb.). Autorizované osoby podle tohoto zákona jsou právnické osoby, pověřené Úřadem pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k činnostem při posuzování shody stanovených výrobků v regulované oblasti.

Pojem „autorizace“ používají i jiné zákonné předpisy. Činnosti a oprávnění jednotlivých AO jsou vždy vymezeny příslušnými právními předpisy, podle nichž byly autorizace uděleny, a nemohou se tedy zaměňovat ani překrývat.

Povinné pojištění

Autorizovaná osoba je ze zákona povinna se před započetím výkonu své činnosti pojistit z odpovědnosti za škodu a dokladem o pojištění se prokázat klientovi. To neplatí, vykonává-li činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru (§ 16 AZ). ČKAIT zajišťuje základní pojištění AO (viz kap. 4.8).

Profesní a etické požadavky

Profesní a etický řád ČKAIT upravuje jednání, práva a povinnosti AO ve vztahu ke společnosti, ke klientovi, k profesi, ke kolegům a ke Komoře. Řád vyžaduje, aby AO chránila zájmy svého klienta, pracovala na zakázce s vysokým profesionálním úsilím na úrovni odpovídající současnému stavu poznání a při dodržení zásad etiky a kolegiality. Za nedodržení zásad etického řádu je AO disciplinárně postižitelná.

Projektová činnost

Ve smyslu § 158 SZ a v souvislosti s oprávněním AO se projektovou činností rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace:

• stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ;
• stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;
• k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 SZ;
• stavby pro vydání společného povolení;
• změn staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až e) SZ před jejím dokončením podle § 118 SZ;
• staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až f) SZ k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ;
• pro provádění stavby;
• pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ; nebo;
• vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.

Projektovou činností je též zpracování dokumentace ostatních ohlašovaných staveb vyjmenovaných v § 104 odst.1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona (může být kromě autorizovaného projektanta zpracována též osobou s kvalifikací uvedenou v § 159 odst. 4 SZ).

Působnost autorizované osoby (AO)

Působnost AO je vymezena v § 18 (autorizovaný inženýr) a § 19 (autorizovaný technik) AZ; zahrnuje jak vybrané činnosti ve výstavbě podle SZ, tak i další odborné činnosti.

Vedení realizace staveb

Stavební zákon nazývá tuto vybranou činnost ve výstavbě „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“. Autorizační zákon používá někdy též termín „realizace stavby“.

Vybrané činnosti ve výstavbě

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly autorizaci, vymezuje § 158 SZ; rozumí se jimi projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Veřejná listina

Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v souvislosti s výkonem jeho pravomoci a za účelem, ke kterému je právně určena, nebo listina, která byla právním předpisem za takovou vyhlášena. Veřejné listiny mají průkazní moc, tzn. že osvědčení uvedená v nich se považují za pravdivá, není-li prokázán opak. Veškeré veřejné listiny podléhají ochraně proti padělání a pozměňování podle § 348 trestního zákona. Dokumenty opatřené vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka AO jsou pro úřední účely veřejnými listinami.

Veřejný zájem

• Veřejným zájmem se rozumí podle SZ (§ 132 odst. 3) požadavek, aby:
  • a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,
  • b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
  • c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
  • d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,
  • e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Konkretizací veřejného zájmu ve výstavbě ve vztahu k vlastnosti stavby jsou základní požadavky na stavby podle přílohy č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Toto nařízení je součástí našeho právního řádu (přímo použitelný předpis EU pro stavební výrobky). V příloze č. 1 stanoví, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit základní požadavky na stavby, kterými jsou: mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a tepla, udržitelné využívání přírodních zdrojů. Uvedené základní požadavky byly do nového nařízení převzaty z dřívější směrnice Rady 89/106/EHS, o stavebních výrobcích (většina z nich nedoznala výrazných změn, nově je však zaveden sedmý požadavek „udržitelné využívání přírodních zdrojů“). Základní požadavky na stavby podle této směrnice byly transponovány do právního řádu ČR např. vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, kde se v § 8 uvádí:

• (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou
  • a) mechanická odolnost a stabilita,
  • b) požární bezpečnost ⁸⁾,
  • c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí ⁹⁾,
  • d) ochrana proti hluku,
  • e) bezpečnost při užívání,
  • f) úspora energie a tepelná ochrana ¹¹⁾

⁸⁾ Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
⁹⁾ Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
¹¹⁾ Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

Poznámka:
Sedmý požadavek, tj. udržitelné využívání přírodních zdrojů, v rámci platných novel vyhlášky č. 268/2009 Sb. dosud nebyl doplněn a stejně tak i v Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy (pražských stavebních předpisech).

(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odst. 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.

(3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce (1).

Stejné základní požadavky na stavby obsahuje SZ v § 156 odst. 1 SZ ve vztahu k návrhu a zabudování stavebních výrobků:

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby ⁷³⁾.

(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů ³⁹⁾

³⁹⁾ Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb. (pozn. autora: zrušeno zákonem č. 100/2013 Sb.).
⁷³⁾ Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.

Bližší podmínky k převzetí sedmého požadavku podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 („udržitelné využívání přírodních zdrojů“) se připravují.

Zadávací podmínky, zadávací dokumentace a technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce

Řídí se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a vyhláškou č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.

Zadávacími podmínkami se podle § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ rozumí veškeré zadavatelem stanovené/á

• podmínky průběhu zadávacího řízení;
• podmínky účasti v zadávacím řízení;
• pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení;
• pravidla pro hodnocení nabídek;
• další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ.

Zadávací dokumentací jsou v souladu s § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky zveřejňované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení, vč. příslušných formulářů a výzev.

Podmínky účasti v zadávacím řízení (§ 37 odst. 1 ZZVZ) může zadavatel stanovit jako

• podmínky kvalifikace;
• technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví;
• obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo;
• zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky (zejm. v oblasti vlivu zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky aj.).

Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce zadávané v nadlimitním režimu jsou stanoveny v podrobnostech:

a) dokumentace podle § 92 odst. 1 písm. a) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. (dokumentace pro zadání stavebních prací). Ta svým rozsahem odpovídá:

• projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o dokumentaci staveb;
• projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. nebo;
• dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.

b) soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle § 92 odst. 1 písm. b) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.

Tyto dokumenty mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Způsob výkonu činnosti autorizované osoby

Autorizované osoby mohou vykonávat činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako svobodní inženýři vykonávající činnost podle AZ, osoby vykonávající činnosti podle živnostenského zákona, zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti. Na základě ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou AO povinny způsob výkonu činnosti oznámit ČKAIT.

Zvláštní způsobilost

Oprávnění k projektování a k provádění staveb, resp. oprávnění k projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činnosti ve výstavbě (tzv. průkazy zvláštní způsobilosti), udělená podle dříve platných předpisů, zanikla dnem 31. 12. 2004.

1.3 OBECNÉ PODMÍNKY VÝKONU ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

Podmínky výkonu činnosti stanoví § 12 AZ, z něhož vyplývá:

Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu veškerých odborných činností poskytovaných v souvislosti s udělenou autorizací, za porušení obecně závazných právních předpisů při výkonu takových činností a za porušení vnitřních předpisů Komory. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena. Autorizovaná osoba je povinna tyto činnosti vykonávat osobně, případně ve spolupráci s dalšími AO, nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorizovaná osoba nesmí vykonávat činnosti a funkce, v nichž by docházelo ke střetu zájmů (např. AO by rozhodovala o výsledcích vlastní činnosti). Jednou z rozhodujících zásad je, že AO vykonává jen činnosti, které jsou dány jejím oborem autorizace a o kterých má dostatečné odborné znalosti; jinak je povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací a odbornými znalostmi v příslušném oboru.

Oprávnění autorizovaného inženýra v rozsahu jeho oboru (specializace) autorizace je uvedeno v § 18 AZ. Oprávnění autorizovaného technika v rozsahu jeho oboru (specializace) autorizace je uvedeno v § 19 tohoto zákona.

Povinností AO, stanovenou v § 12 odst. 5 AZ, je odborně se vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro výkon jejich činnosti. Cílem tohoto ustanovení je zajistit, aby odborná úroveň činnosti AO odpovídala současnému stavu poznání. Do působnosti ČKAIT ve smyslu § 23 odst. 6 AZ patří péče o vysokou úroveň činnosti AO, podpora odborného vzdělávání a šíření odborných informací. Komora organizuje systém celoživotního vzdělávání (CŽV) svých členů. V jeho rámci poskytuje zejména právní informace a informace týkající se výkonu profese. V oblasti odborného vzdělávání Komora organizuje vlastní vzdělávací akce a akredituje odborné akce pořádané jinými vzdělávacími zařízeními a provozuje na svých internetových stránkách průběžně aktualizovanou databázi o těchto programech.

Stejná práva a povinnosti při výkonu své činnosti má i osoba usazená, působící v ČR nebo osoba hostující (§ 30c AZ), s jediným rozdílem, že se na osoby hostující, tj. na osoby, které vykonávají vybrané činnosti v ČR dočasně nebo příležitostně, nevztahují ustanovení o členství v ČKAIT.

2 OPRÁVNĚNÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

2.1 OPRÁVNĚNÍ VE VZTAHU KE STAVEBNÍMU ZÁKONU – VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ

Autorizace v příslušném oboru, případně specializaci, podle AZ je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Vybrané činnosti definuje § 158 SZ takto:

§ 158

Vybrané činnosti ve výstavbě

(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

• (2) Projektovou dokumentací je dokumentace
  • a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
  • b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
  • c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
  • d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
  • e) stavby pro vydání společného povolení
  • f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118,
  • g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
  • h) pro provádění stavby,
  • i) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
  • j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.

2.1.1 Projektová činnost

Projektová činnost ve výstavbě je definována v § 159 SZ:

§ 159

Projektová činnost ve výstavbě

(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

(2) Projektant územně plánovací dokumentace zpracovává a pořizovateli předává vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu.

(3) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

(4) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b vodního zákona  může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 SZ).

Hlavní projektant je definován v § 113 odst. 2 SZ. Je to projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracované více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru.

Fyzická osoba se podle § 180 odst. 1 SZ dopustí přestupku tím, že provádí bez oprávnění podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.) vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 SZ). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč (§ 180 odst. 5 SZ).

Autorizaci podle AZ nemusí mít osoba, která vypracovává dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona – dokumentaci těchto staveb může kromě AO zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 4 SZ).

• Jedná se o dokumentaci následujících staveb:
  • f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
  • g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bod 1,
  • h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
  • i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
  • k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

Autorizaci podle AZ ani kvalifikaci podle § 159 odst. 4 SZ nemusí mít osoba, která vypracovává:

• dokumentaci skutečného provedení stavby;
• dokumentaci bouracích prací;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, které se připojují k žádosti o územní souhlas.

2.1.2 Vedení provádění staveb

Oprávnění k provádění staveb je upraveno v § 160 SZ:

§ 160

Provádění staveb

(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

• (3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
  • a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103, s výjimkou § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8
  • b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.

(4) Stavby uvedené v odst. 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Povinnosti stavbyvedoucího jsou specifikovány v § 153 SZ:

(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnost práce vyplývajících ze zvláštních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 stavebního zákona), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Z výše uvedeného vyplývá, že autorizaci podle AZ musí mít stavbyvedoucí, tj. osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby povolené ve stavebním řízení (§ 108 až § 115 SZ), realizované podle veřejnoprávní smlouvy (§ 116 SZ) nebo na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ) pro společné povolení a dále pro stavby realizované na základě ohlášení, které jsou prováděny dodavatelsky stavebním podnikatelem. Stavebník musí zajistit stavbyvedoucího i v tom případě, jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou (§ 160 odst. 4 SZ) a tyto stavby jsou realizované na základě ohlášení svépomocí.

Pokud vlastník stavby odstraňuje stavbu, ve které je přítomen azbest (§ 128 odst. 5 SZ), musí zajistit provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.).

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provádí bez oprávnění vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 SZ) podle zvláštního předpisu (zákona č. 360/1992 Sb.). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč (§ 180 odst. 1 a 5 SZ).

Autorizaci podle AZ nemusí mít osoba, která je stavebníkem pověřena prováděním stavebního dozoru. Jedná se o stavby, které může stavebník provádět svépomocí sám pro sebe, tj. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 (s výjimkou staveb podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 4 až 8) a § 104 SZ, kromě stavby pro bydlení nebo změny stavby, která je kulturní památkou.

Stavební dozorem je podle § 2 odst. 2 písm. d) SZ odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

Povinnosti osoby provádějící stavební dozor jsou vedeny v § 153 SZ:

(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.

(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.

2.2 OBORY A SPECIALIZACE

Podle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a na základě zmocnění podle § 6 tohoto zákona uděluje ČKAIT fyzickým osobám autorizaci pro obory a specializace podle následující tabulky:

Viz Pokyny pro vyplnění žádosti o udělení autorizace

2.2.1 Rozsah oborů a specializací

Obory a specializace autorizace odpovídají příslušným studijním oborům požadovaného vzdělání a Komora v tomto smyslu stanovuje jejich rozsah.

2.2.1.1 Pozemní stavby

Rozsah oboru pro autorizované inženýry, techniky a stavitele (IP00, TP00, SP00):

Budovy pro bydlení, budovy a haly občanské výstavby, budovy a haly pro výrobu a služby, stavby pro zemědělství, skladování a stavby průmyslové.

2.2.1.2 Dopravní stavby

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (ID00):

Dopravní stavby a související objekty, zařízení pro dopravu nekolejovou, kolejovou, leteckou a speciální (podzemní, pozemní a nadzemní), sloužící dopravě v klidu i pohybu, v extravilánu i intravilánu, včetně lesních cest.

Rozsah specializace doprava kolejová pro autorizované techniky a stavitele (TD01, SD01):

Dopravní stavby a jejich části a zařízení pro dopravu kolejovou.

Rozsah specializace doprava nekolejová pro autorizované techniky a stavitele (TD02, SD02):

Dopravní stavby a jejich části a zařízení pro dopravu nekolejovou, sloužící dopravě v pohybu i v klidu, včetně lesních cest.

2.2.1.3 Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství

Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, definuje v § 55 a § 56 vodní díla a stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, které schvaluje speciální stavební úřad, a pro které je třeba autorizace v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo ve specializacích tohoto oboru.

Poznámka:
Dříve udělená autorizace v oboru vodohospodářské stavby, nebo v jeho specializacích, je shodná s autorizací v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo v jeho specializacích. Vydaná osvědčení o autorizaci a autorizační razítka zůstávají v platnosti.

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IV00):

Stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným vodním zákonem. Součástí oboru jsou i stavby trubních dálkovodů, činnosti spojené se zřizováním a výstavbou skládek odpadů, stavby pro úpravu krajiny a stavby pro plnění funkce lesa.

Rozsah specializace stavby hydrotechnické pro autorizované techniky a stavitele (TV01, SV01):

Přehrady, ostatní vodní nádrže, úpravy vodních toků, malé vodní elektrárny, stavby na ochranu před povodněmi a stavby k plavebním účelům.

Rozsah specializace stavby zdravotně technické pro autorizované techniky a stavitele (TV02, SV02):

Soubor činností staveb a zařízení zajišťujících odběr, úpravu, akumulaci, dopravu a svod vody pro potřeby obyvatelstva, průmyslu a zemědělství. Činnosti, stavby a zařízení zajišťující příjem, čistění a odvádění odpadních vod a vod z atmosférických srážek z území, obytných, průmyslových a zemědělských zón, včetně likvidace nebo zpracování kalů. Stavby trubních dálkovodů.

Rozsah specializace stavby meliorační a sanační pro autorizované techniky a stavitele (TV03, SV03):

Soubor činností, staveb a zařízení zajišťujících zlepšení přírodních podmínek a využívání půdy úpravou vodních poměrů v půdě. Stavby k zavlažování a odvodňování pozemků, úpravy drobných vodních toků a malých vodních nádrží, lesotechnické meliorace, hrazení bystřin a pozemkové úpravy včetně polních a lesních cest, stavby sanační a stavby pro nakládání s odpady.

2.2.1.4 Mosty a inženýrské konstrukce

Rozsah oboru pro autorizované inženýry, techniky i stavitele (IM00, TM00, SM00):

Mosty, konstrukce pozemních staveb, inženýrské konstrukce a všechny stavby se zvýšenými nároky na statické nebo dynamické posouzení, zejména těžní věže, haly velkých rozpětí, tribuny, vysoké komíny, rozhledny, stožáry a věže, nádrže, zásobníky, opěrné zdi a zvláštní objekty ozbrojených složek. Autorizovaný inženýr (IM00) je oprávněn vykonávat i činnosti v rozsahu oboru statika a dynamika staveb (IS00).

2.2.1.5 Technologická zařízení staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IT00, TT00):

Stavby, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. V rámci oboru se řeší technologická a technická zařízení také v rámci stavebních objektů. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, veřejné osvětlení, které není součástí stavby, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, sítě a zařízení elektronických komunikací včetně zařízení informačních technologií, vedení a zařízení pro přenos dat a další veřejnou technickou infrastrukturu, zemědělskou a lesnickou výrobu., stavby technologických zařízení čistíren odpadních vod instalovaných do kanalizačních systémů a technických zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu o vodách. Dále stavby a zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Řešení využití netradičních forem energie.

Pro odborné vedení provádění staveb technologického zařízení v souladu s § 2 odst. 4 SZ, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že stavba technologického zařízení může podle okolnosti představovat:

• celou stavbu, popř. její změnu;
• funkčně ucelenou část stavby, popř. její změnu;
• Pokud je technologické zařízení stavbou, její provádění jednoznačně podléhá režimu SZ, přičemž:
  • a) odborné vedení provádění stavby nebo její změny vykonává stavbyvedoucí, kterým může být jen autorizovaný inženýr anebo autorizovaný technik pro obor technologická zařízení staveb, popř. technika prostředí staveb podle AZ č. 360/1992 Sb.
  • b) práce na stavbě – vedení montážních prací, (montáž, opravy, zkoušky, revize), k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, mohou vykonávat jen osoby s takovým oprávněním, resp. jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a držiteli příslušného osvědčení.

Vstup do povolání (autorizace) a činnost stavbyvedoucích kontroluje ČKAIT podle AZ č. 360/1992 Sb. v rámci své kontrolní a disciplinární pravomoci.

2.2.1.6 Technika prostředí staveb

Rozsah specializace technická zařízení pro autorizované inženýry (IE01):

Činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb. Do oboru náleží zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a chladících médií, akustické prostředí uvnitř staveb, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace, zdravotní technika a instalace, rozvody topných a technických plynů. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekty. Řešení využití netradičních forem energie. Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení apod.

V rámci specializace se také projektují čistírny odpadních vod instalované do kanalizačních systémů, technická zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu č. 254/2001 Sb. (vodnímu zákonu), ve znění pozdějších předpisů. Jde o typové odlučovače tuků a ropných látek, jsou-li umístěny v objektu nebo jeho bezprostřední blízkosti a jsou součástí vnitřní nebo objektové kanalizace. Typová zařízení musí mít nezbytná osvědčení a dodavatelskou průvodní dokumentaci. Totéž platí pro malé čistírny odpadních vod pro rodinné domy. Dále požární vodovody neveřejné vnější, vnitřní, zavodněné, nezavodněné. Součástí specializace je technické a technologické vybavení pro domovní a neveřejné studny. Předmětem není vyhodnocení zdrojů vody, její kvalita, umístění studny a její stavební provedení (tj. již obor vodohospodářské stavby).

Rozsah specializace vytápění a vzduchotechnika pro autorizované techniky (TE01):

Činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb: zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a chladicích médií, akustické prostředí uvnitř staveb, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií bezprostředně související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekty. Řešení využití netradičních forem energie.

Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení.

Rozsah specializace zdravotní technika pro autorizované techniky (TE02):

Činnosti a práce související se zásobováním staveb vodou, rozvody topných a technických plynů, likvidace odpadních vod (domovní čistírny odpadních vod, ze kterých nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových). Součástí jsou i zařízení a rozvody plynů a kapalin související s funkcí systémů a zařízení uvnitř stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt. Řešení využití netradičních forem energie.

V rámci specializace se také projektují čistírny odpadních vod instalované do kanalizačních systémů, technická zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde o typové odlučovače tuků a ropných látek, jsou-li umístěny v objektu nebo jeho bezprostřední blízkosti a jsou součástí vnitřní nebo objektové kanalizace. Typová zařízení musí mít nezbytná osvědčení a dodavatelskou průvodní dokumentaci. Totéž platí pro malé čistírny odpadních vod pro rodinné domy. Dále požární vodovody neveřejné vnější, vnitřní, zavodněné, nezavodněné. Součástí specializace je technické a technologické vybavení pro domovní a neveřejné studny. Předmětem není vyhodnocení zdrojů vody, její kvalita, umístění studny a její stavební provedení (tj. již obor vodohospodářské stavby).

Rozsah specializace elektrotechnická zařízení pro autorizované inženýry a techniky (IE02, TE03):

Do oboru náleží zejména elektroinstalace, umělé i veřejné osvětlení, technologické napájecí systémy, rozvody vysokého napětí a nízkého napětí a trafostanice vn/nn v rámci areálu staveb, sloužící pro jejich napájení. Dále vedení a zařízení elektronických komunikací v rámci areálu staveb (vnitřní rozvody), vedení a zařízení pro šíření služeb elektronických komunikací v rámci stavby včetně přenosu dat, včetně systémů zabezpečovacích, požárních, informačních, měřících a regulačních. Součástí jsou i zařízení a elektro (napájecí) rozvody souvisící s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt. Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení. Řešení využití netradičních forem energie.

2.2.1.7 Statika a dynamika staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IS00):

Navrhování a činnosti související s projektováním a prováděním nosných konstrukcí staveb. Součástí oboru jsou i rozhledny, stožáry a věže, komíny, nádrže, zásobníky a opěrné zdi.

2.2.1.8 Městské inženýrství

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (II00):

Koncepce, koordinace a řešení technického vybavení území, zejména rozsáhlých bytových, průmyslových, obchodních, skladových a podobných ploch a území, dále terénní úpravy, hřiště, prostranství, místní komunikace a městský mobiliář, trubní vedení, kabelová a vrchní vedení; rovněž tak společné liniové trasy, kabelovody, kolektory atd.

2.2.1.9 Geotechnika

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IG00, TG00):

Zakládání staveb, podzemní stavby, zemní a horninové konstrukce ve složitých případech a stavby pro ukládání odpadů.

2.2.1.10 Požární bezpečnost staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IH00, TH00):

Zpracování požárně bezpečnostního zajištění staveb z hlediska možnosti vzniku a rozšíření požáru.

2.2.1.11 Stavby pro plnění funkce lesa

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IL00):

Stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy a malé vodní nádrže v lesích (vyhláška č. 239/2017 Sb. o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkce lesa).

2.2.1.12 Zkoušení a diagnostika staveb

Rozsah specializace pro autorizované inženýry (IZ00):

Specializace zahrnuje zkoušení a diagnostiku hmot a výrobků pro výstavbu, dílů a konstrukcí staveb pozemních, inženýrských, dopravních a vodohospodářských. Účelem je stanovení mechanické odolnosti, životnosti a trvanlivosti výrobků a díla jako celku a průkazu jeho jakosti.

Poznámka:
Nejedná se o autorizaci podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.

2.2.1.13 Energetické auditorství

Rozsah specializace pro autorizované inženýry (IA00):

Podmínkou získání této autorizace je autorizace v oboru pozemní stavby, nebo technologická zařízení staveb, nebo technika prostředí staveb.

Autorizovaná osoba ve specializaci energetické auditorství v projektové dokumentaci zpracovávané v souladu s vyhláškou č. 62/2013 Sb., kterou se novelizuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ověřuje splnění požadavků na energetickou náročnost budov podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Při zpracování dokumentace se postupuje v souladu s vyhláškou č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění vyhlášky č. 230/2015 Sb. a vyhláškou č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č. 309/2016 Sb.

Průkaz energetické náročnosti budov podle § 7a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a energetický posudek, ve znění vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, může vypracovat pouze energetický specialista jmenovaný podle § 10 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR podle prováděcího předpisu a zapsaný do seznamu energetických specialistů vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

2.2.2 Požadavky na vzdělání

Vzděláním se pro autorizaci autorizovaný inženýr rozumí vysokoškolské vzdělání (§ 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 AZ, nebo v příbuzném studijním oboru v bakalářském studijním programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky, nebo v magisterském studijním programu.

Vzděláním se pro autorizaci autorizovaný technik (stavitel) rozumí vysokoškolské vzdělání (§ 44 zákona č. 111/1998 Sb.) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo příbuzném studijním oboru, v bakalářském studijním programu, nebo v magisterském studijním programu, anebo střední či vyšší odborné vzdělání obdobného studijního směru.

Za ukončené studium s magisterským studijním programem se považuje úspěšné složení státní závěrečné zkoušky, včetně obhajoby diplomové práce. Bakalářský studijní program je ukončen státní závěrečnou zkouškou, jejíž obvyklou součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Úspěšné ukončení středoškolského vzdělání se prokazuje maturitním vysvědčením podle § 72 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Původní inženýrské studium odpovídá současnému studiu magisterskému.

Jiné školy nebo jiné studijní obory mohou být uznány výjimkou Autorizační rady ČKAIT na základě předložených studijních plánů. Podmínkou udělené výjimky může být povinnost složení rozdílové zkoušky před vlastní autorizační zkouškou. Cílem rozdílové zkoušky je prověření odborných znalostí u uchazečů o autorizaci, kteří v oboru nedosáhli požadované vzdělání a podle současných právních předpisů se přesto mohou o autorizaci ucházet.

Výuka na některých technických vysokých a středních odborných školách je zaměřena na vzdělání okrajově zaměřené k oblasti převládající výuky (např. strojně technické, průmyslové školy s okrajovou výukou projektování a provádění staveb). Zákon v takových případech umožňuje uchazeči, aby potřebné znalosti k zamýšlené autorizaci prokázal zkouškou, ve které se podle § 8 odst. 7 písm. a) autorizačního zákona ověřují odborné znalosti, pokud nejsou v plném rozsahu součástí uchazečova odborného vzdělání. Zkouška je označována jako „rozdílová zkouška“. K žádosti o výjimku ze vzdělání slouží krycí list absolvované praxe. Ke stažení jsou i tematické okruhy a otázky pro obory autorizace k rozdílové zkoušce.

2.2.3 Požadavky na praxi

Délka odborné praxe je stanovena autorizačním zákonem. Pro autorizaci autorizovaný inženýr činí nejméně 3 roky, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nebo nejméně 5 let, je-li uchazeč absolventem čtyřletého bakalářského studijního programu nebo jiného příbuzného vzdělání. Pro autorizaci autorizovaný technik a autorizovaný stavitel činí nejméně 3 roky, má-li uchazeč požadované vysokoškolské vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, a nejméně 5 roků, má-li uchazeč požadované středoškolské vzdělání. Požadavky na praxi jsou upraveny Závazným pokynem Autorizační rady ČKAIT č. 1/2010 k prokazování odborné praxe ze dne 10.2.2010 a Stanoviskem Autorizační rady ČKAIT č.1/2011 k problematice odborné praxe vykonávané během studia ze dne 8.6.2011

Požadavky na praxi jsou upraveny

• Závazným pokynem Autorizační rady ČKAIT č. 1/2010 k prokazování odborné praxe ze dne 10. 2. 2010.

Uchazeč o získání autorizace musí podle AZ prokázat, že získal požadované odborné vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce podle § 7 odst. 1 písm. f) AZ. V těchto případech je délka praxe stanovena § 8 odst. 6 písm. b) a c) AZ.

Od těchto zákonem stanovených požadavků na délku odborné praxe je třeba odlišit případy, kdy lze ve výjimečných případech, podložených zejména úspěšnou odbornou činností uchazeče, povolit výjimku z předepsaného vzdělání.

1. V prvním případě jde o prokazování odborné praxe uchazeče, který získal požadované vzdělání nebo vzdělání v příbuzném oboru nebo směru (§ 8 odst. 3 AZ).

Podle § 4 Autorizačního řádu ČKAIT (dále AŘ) se k žádosti o udělení autorizace přikládá mimo jiné doklad o vykonané odborné praxi v oboru požadované autorizace.

Aby mohla být získaná praxe považována za odbornou praxi ve smyslu § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 360/1992 Sb. musí prováděná praxe přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. Praxe přitom musí být vykonána v zákonem předepsané délce, a to v letech po sobě jdoucích. Další požadavek AŘ ČKAIT je, že mezi vykonanou praxí a žádostí o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let (§ 5 odst. 1 AŘ).

Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) AŘ vyplývá, že za uznanou odbornou praxi se považuje výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projektová činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl. Proto AŘ ČKAIT vyžaduje soupis těchto činností, popřípadě popis dosavadní odborné činnosti; soupis musí být potvrzen osobou, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána.

Z předloženého dokumentu o absolvování odborné praxe musí být proto zřejmé, kdy byla odborná praxe vykonávána a co bylo jejím obsahem. V zájmu jistoty je vyžadováno, aby doklad o odborné praxi potvrdila osoba, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána. Takovou osobou se podle AŘ rozumí AO zaměstnavatel, společník firmy. Autorizační řád nekonkretizuje, kdo za zaměstnavatele potvrzuje doklad o praxi. To je věcí vnitřních předpisů zaměstnavatele.

Vždy však v dokladu musí být uvedeno, v jakém období byla praxe vykonávána a v čem odborná praxe spočívala.

Pokud osoba ucházející se o autorizaci svoji praxi vykonávala na různých místech, musí být vždy uvedeno, v čem praxe spočívala a v jakém období byla vykonávána.

Jedině tak lze prokázat, že praxe přímo souvisela s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace, že byla vykonána v zákonem předepsané délce v letech po sobě jdoucích a že od výkonu praxe k žádosti o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let. I na výkon projektové činnosti (spoluúčasti na ní), odborné posudky, statě a publikace, kterými se prokazuje odborná praxe, se vztahuje požadavek § 5 odst. 4 AŘ, podle kterého se musí jednat o práce vykonávané v požadované lhůtě, v letech po sobě jdoucích a mezi praxí a žádostí o autorizaci nesmí uplynout doba delší než 5 let. Tento závěr je v souladu s § 5 odst. 4 AŘ, podle kterého se délka odborné praxe prokazuje na základě listinných dokladů (potvrzení, osvědčení apod.), ve kterých musí být vždy specifikovaná odborná činnost ve výstavbě a určena osoba, po níž žadatel tuto činnost vykonával.

Jedinou výjimku z požadavku kontinuálnosti praxe obsahuje § 5 odst. 2 AŘ, podle kterého lze uznat i praxi vykonávanou po dokončení bakalářského studia, jestliže chybějící roky praxe byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.

Z tohoto ustanovení lze dovodit, že:

• nelze uznat praxi vykonávanou před dokončením studia s výjimkou případu uvedeného v § 5 odst. 2;
• Autorizační řád ČKAIT nepředpokládal uznání praxe vykonávané při studiu, a to ani v případě možnosti započtení praxe po dokončení bakalářského studia (viz požadavek, že „zbývající praxe bude vykonávána v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia“);
• text výše zmíněného ustanovení § 5 odst. 2 AŘ lze vztahovat pouze na případy, kdy bakalář vstoupí do praxe a po určité době se rozhodne pro magisterské studium.

2. Uchazeč, který nezískal předepsané vzdělání ani vzdělání v příbuzném oboru, a přesto se uchází u udělení autorizace v určitém oboru, musí předložit doklady, z kterých je zřejmé, že lze povolit výjimku ze vzdělání. Zákon výslovně pamatuje na ty případy, kdy důvody udělení výjimky jsou podpořeny úspěšnou odbornou činností.

Z povahy věci vyplývá, že zmiňovaná odborná činnost musí přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. I v těchto případech musí být požadováno, aby se jednalo o výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projektové činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl.

Nelze uplatňovat požadavek minimální délky praxe podle § 8 odst. 6 písm. b) a c) zákona. Zákonem stanovená minimální délka praxe vychází z toho, že uchazeč odbornou praxí získal v potřebné míře praktické zkušenosti, kterými doplnil své teoretické znalosti.

O takový případ se nejedná, jestliže uchazeči potřebné vzdělání chybí. Tříletá nebo i pětiletá praxe nemůže sama o sobě nahradit nedostatečnost vzdělání. Z dokladů musí být zřejmé, že odbornou praxí získané zkušenosti a znalosti jsou schopny nahradit chybějící vzdělání. Je na uchazeči, aby sám doložil, v čem spočívala výjimečnost jeho činnosti – viz  Stanovisko Autorizační rady ČKAIT č. 1/2011 k problematice odborné praxe vykonávané během studia ze dne 8. 6. 2011.

Podle § 7 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb. se udělí autorizace tomu, kdo získal požadované vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce.

Vzhledem k případům z praxe je nutno se zabývat otázkou, zda potřebnou praxi lze zcela nebo zčásti získat v průběhu studia.

Zákon vyžaduje, aby teoretické znalosti, jejichž součástí může být se vzděláváním související studijní praxe, byly doplněny odbornou praxí. Vyplývá to z ustanovení § 8 odst. 6 písm. a) až c) AZ. Délka praxe je stanovena podle uchazečova dosaženého vzdělání – magisterského či bakalářského studijního programu nebo středoškolského vzdělání. Z čehož plyne, že započitatelná praxe musí být prováděna po ukončení studia a nelze do délky požadované praxe započítávat např. prázdninové praxe na stavbě či v projektové kanceláři.

V tomto ohledu nevznikly při interpretaci zákona pochybnosti.

Otázky vyvstávají tehdy, když po ukončení magisterského vzdělání absolvent pokračuje ve svém vzdělání doktorandským studiem. V průběhu tohoto studia vykonává odbornou praxi.

Zákon vyžaduje prokázání praxe v potřebné délce pěti či tří let v závislosti na dosaženém vzdělání.

Nelze uznat praxi, která byla sice vykonána v předepsané délce (období 3 či 5 let), ale nejednalo se o činnost soustavnou. Uchazeč musí doložit soustavnost výkonu své praxe (např. zaměstnanec v pracovním poměru, OSVČ) a její odbornost ve vztahu k požadované autorizaci.

Stejnou problematikou se zabývala Česká komora architektů, která přijala závěr, že doktorandské studium je pro výkon praxe nepodstatné, že rozhodující je okamžik ukončení magisterského studia. S tímto závěrem se lze ztotožnit. Žadatelovu praxi nelze odmítnout pouze s poukazem na to, že ji vykonával v průběhu doktorandského studia. Lze však uchazečovu žádost odmítnout, jestliže neprokázal, že v průběhu doktorandského studia vykonával praxi v potřebné délce plných tří let. K průkazu praxe a její odbornosti viz výše. Z povahy věci vyplývá i to, že nelze započítávat praxi vykonávanou v různých na sebe nenavazujících časových úsecích. Cílem zákona je, aby uchazeč své teoretické vzdělání prohloubil systematickou odbornou praxí. Z tohoto závěru lze vycházet i v otázce, zda lze uchazeči se středoškolským vzděláním přiznat jako odbornou praxi tu, kterou vykonával po ukončení středoškolského studia, ale v průběhu navazujícího vysokoškolského studia. Je nutno analogicky postupovat podle § 5 AŘ. Ten v odst. 2 nepřipouští, aby absolventu byla přiznávána jiná praxe než ta, která byla vykonávaná mezi řádně ukončeným bakalářským studiem a zahájením magisterského studia. Pokud žadatel v tomto období nedosáhl potřebné roky praxe, pak mu mohou být chybějící roky praxe přiznány, jestliže byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.

Pokud by byl přijat závěr, že lze započítávat praxi vykonávanou po ukončení středoškolského studia v průběhu vysokoškolského studia, pak bychom dospěli k absurdnímu závěru: uchazeč by předepsanou tříletou praxi pro autorizaci inženýr získal ještě před ukončením studia. Zákon nerozlišuje mezi obsahem odborné praxe pro autorizovaného technika a pro autorizovaného inženýra.

2.3 PŮSOBNOST AUTORIZOVANÉ OSOBY PODLE AUTORIZAČNÍHO ZÁKONA

Stavební zákon považuje za vybrané činnosti ve výstavbě pouze projektovou činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ (§ 18, § 19) pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost. Dokumenty z těchto činností, pokud mají charakter veřejných listin, mohou AO opatřit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.

Autorizační zákon v § 12 odst. 1 uvádí:

Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.

Působnost AO podle § 158 odst. 1 a 2 SZ v rozsahu oboru autorizace, případně specializace, je uvedena v následující tabulce:

a dále další odborné činnosti podle § 18 a § 19 AZ.

2.3.1 Působnost autorizovaného inženýra

Působnost autorizovaného inženýra vymezuje § 18 AZ takto:

• Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 5), popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
  • a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů
  • b) podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,
  • c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,
  • d) provádět statické a dynamické výpočty staveb,
  • e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,
  • f) provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
  • g) vydávat stanoviska a zpracovávat dokumenty a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí ⁸⁾, a to i pro účely řízení před státními orgány,
  • h) vést realizaci stavby,
  • i) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,
  • j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,
  • k) zastupovat stavebníka, resp. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním a stavebním nebo kolaudačním řízení,
  • l) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

⁸⁾ Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
⁹⁾ Zákon č. 513/1991 Sb.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra

Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby nebo dopravní stavby, nebo stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo mosty a inženýrské konstrukce, nebo městské inženýrství, nebo technologická zařízení staveb, je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace/projektové dokumentace, tzn. části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb.

Při tom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení SZ a AZ, zejména § 12 odst. 6 AZ:

K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializaci.

2.3.1.1 Působnost a odpovědnost autorizovaného inženýra – projektanta

Projektant je osoba vykonávající vybranou činnost ve výstavbě uvedenou v § 158 odst. 1 až 2 SZ, kterou vykonává svým jménem a na svoji odpovědnost. Tato osoba musí být autorizovaná v oboru, do kterého projektovaná stavba náleží.

Všechny dílčí části projektové dokumentace stavby mohou být zpracovány buď samotným projektantem, nebo projektantem – AO, kterou si projektant přizve. Oprávněná osoba – projektant – opatří svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem podle „Pravidel pro používání autorizačního razítka“ (příloha 6.1) všechny dílčí části projektové dokumentace, které zpracoval on sám. Části, které zpracovaly jiné AO, musí být opatřeny jejich autorizačními razítky a vlastnoručními podpisy. Pokud zpracovává dílčí část projektové dokumentace osoba neautorizovaná pod odborným vedením osoby autorizované, je AO povinna opatřit i tuto část projektové dokumentace svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.

Za výběr spolupracujícího projektanta je odpovědná oprávněná osoba – projektant (§ 159 odst. 3 SZ):

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

2.3.1.2 Působnost autorizovaného inženýra v oblasti vedení provádění staveb

Autorizovaný inženýr je oprávněn vést realizaci stavby, která spadá do oboru, pro který mu byla udělena autorizace.

Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou AO.

2.3.2 Působnost autorizovaného technika/stavitele podle AZ

Působnost autorizovaného technika a autorizovaného stavitele vymezuje § 19 AZ takto:

• Autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 5), popř. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
  • a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace; v případě oboru pozemní stavby též vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení³⁰⁾ na pozemku stavby pro bydlení,
  • b) podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,
  • c) provádět stavebně technické průzkumy,
  • d) vést realizaci stavby,
  • e) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,
  • f) řídit příslušné odborné a montážní práce,
  • g) zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení,
  • h) vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

³⁰⁾ § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

V souladu se zněním Společného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě (příloha 6.2) v případě dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace u staveb rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) tak může autorizovaný technik v oboru pozemní stavby i nadále vypracovávat pouze příslušné části.

Označení „autorizovaný stavitel“ je ve smyslu AZ pouze variantní označení, které si uchazeč o autorizaci, působící v oblasti realizace staveb, sám zvolil. Autorizovaný stavitel má ze zákona stejnou působnost a stejná práva a povinnosti jako autorizovaný technik.

2.3.2.1 Působnost a odpovědnost autorizovaného technika/stavitele – projektanta

Pro sjednocení aplikace ustanovení o rozsahu oprávnění autorizovaného technika/stavitele pro výkon vybraných činností ve výstavbě podle AZ v kontextu s příslušnými ustanoveními SZ vydalo dne 9. 7. 2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě společné stanovisko (viz příloha 6.2).

Funkce a oprávnění autorizovaného technika/stavitele – projektanta stanoví stavební a autorizační zákon.

Autorizovaný technik/stavitel je fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Vykonává-li projektovou činnost ve výstavbě, vztahuje se na něho označení „projektant“ (§ 22 odst. 4 SZ), popř. „hlavní projektant“ (§ 113 odst. 2 SZ).

Z ustanovení § 113, § 158 a § 159 SZ vyplývá, že autorizovaný technik/stavitel může vykonávat vybranou činnost ve výstavbě – projektovou činnost, resp. zastávat funkci projektanta, popř. hlavního projektanta – pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Primárně je rozsah oprávnění autorizovaného technika/stavitele – projektanta vymezen ustanovením § 19 písm. a) a b) AZ.

Oprávnění autorizovaného technika/stavitele vypracovávat příslušné části projektové dokumentace

Příslušná část projektové dokumentace je zásadně vymezena pouze daným odborným obsahem řešené problematiky, který odpovídá oboru, popř. specializaci autorizace udělené autorizovanému technikovi. Takové vymezení tedy nebere zřetel na formu dokumentování (grafická či textová) nebo na to, v jaké povinné části projektové dokumentace je položka s daným odborným obsahem obsažena.

Z ustanovení § 19 AZ je zřejmé, že i v případě, že by autorizovanému technikovi (staviteli) byla udělena autorizace pro všechny obory autorizace a specializace, nebyl by takový projektant oprávněn v projektové dokumentaci pro povolování staveb staticky posuzovat stavebně konstrukční části stavby a v projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracovávat podrobný statický výpočet.

Z § 159 odst. 3 SZ vyplývá, že není-li autorizovaný technik/stavitel oprávněn (způsobilý) některé části projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejich zpracování přizvat další projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, přičemž každý z nich odpovídá za jím zpracované řešení. V takovém případě autorizovaný technik/stavitel odpovídá za projektovou dokumentaci stavby jako celek, zejména za koordinaci a kompletaci jednotlivých částí dokumentace, a to i tehdy, nebyl-li stavebníkem pověřen funkcí hlavního projektanta podle § 113 odst. 2 SZ.

Za projektanta přizvaného v uvedeném smyslu však nelze považovat osobu, která ke zpracování projektové dokumentace přispěla jen poskytnutím administrativní či technické pomoci nebo odborné konzultace ke speciální dílčí otázce (např. při navrhování neobvyklého konstrukčního řešení), protože takovou asistencí nemůže být dotčena uvedená odpovědnost projektanta.

Projektová dokumentace musí být uspořádána, upravena a opatřena tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat projektanta (autora) každé z jejích příslušných částí (§ 13 odst. 3 AZ) a určit tak podíl jeho právní odpovědnosti za odbornou úroveň navrhovaného řešení (§ 159 odst. 2 SZ a § 12 odst. 1 AZ).

2.3.2.2 Působnost autorizovaného technika/stavitele v oblasti vedení provádění staveb

Na autorizovaného technika/stavitele, který vykonává vybranou činnost ve výstavbě (odborné vedení provádění stavby) se vztahuje označení „stavbyvedoucí“ (§ 134 odst. 2 SZ).

Z ustanovení § 153, § 158 a § 160 SZ vyplývá, že autorizovaný technik/stavitel může vykonávat vybranou činnost ve výstavbě – odborné vedení provádění stavby, resp. zastávat funkci stavbyvedoucího pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou AO.

3 VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

Výkon činnosti AO je upraven ustanoveními § 14, § 15, § 15a, § 15b, § 15c zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 14 odst. 1 autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako

• a) svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona,
• b) osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona,
• c) zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru,
• d) společníci veřejné obchodní společnosti zřízené za účelem výkonu povolání.
• e) společníci společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání.

Podle § 14 odst. 2 autorizovaná osoba oznámí Komoře bez zbytečného prodlení způsob výkonu činnosti podle odstavce 1, jakož i změny tohoto způsobu.

Oznámení změny výkonu činnosti se provede buď písemně, nebo emailem u příslušné oblastní kanceláři. Tuto informaci Komora uveřejní ve veřejně přístupném seznamu autorizovaných osob.

3.1 SVOBODNÉ POVOLÁNÍ

3.1.1 Individuální výkon svobodného povolání

Činnost autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři, není živností podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

Svobodný architekt nebo svobodný inženýr

• vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu;
• může současně vykonávat pouze činnost pedagogickou, přednáškovou nebo publikační, nesmí však vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení;
• je oprávněn zaměstnávat další osoby.

Místem podnikání svobodného architekta nebo svobodného inženýra je místo podnikání zapsané v seznamu vedeném Komorou (§ 15 odst. 1 a 2 AZ).

V rámci svobodného povolání může autorizovaný inženýr vykonávat v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, projektovou činnost a s ní související odborné služby uvedené v § 18 AZ s výjimkou činnosti uvedené pod písm. h) – vedení realizace stavby, resp. odborné vedení provádění stavby nebo její změny (§ 158 odst. 1 SZ).

Vedle povinnosti oznámit Komoře způsob výkonu činnosti a místo podnikání je možno upozornit na povinnost požádat před zahájením činnosti Český statistický úřad o přidělení identifikačního čísla používaného v obchodním styku; k žádosti je nutno doložit kopii osvědčení o autorizaci. Po přidělení identifikačního čísla je nutno přihlásit se na příslušném finančním úřadě, aby mohly být splněny daňové povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů. Dále je pak nutno přihlásit se jako OSVČ na příslušné správě sociálního zabezpečení a u příslušné zdravotní pojišťovny.

Nejpozději při započetí výkonu své činnosti je AO povinna uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti; to neplatí, vykonává-li AO tuto činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu této činnosti. Doklad o uzavření pojištění je AO povinna předložit objednavateli a na vyžádání též příslušnému orgánu Komory.

3.1.2 Kolektivní forma výkonu svobodného povolání

Autorizační zákon umožňuje kolektivní výkon svobodného povolání AO formou společnosti (§ 15a).

Společnost

Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání společně, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky mohou být výlučně svobodní architekti nebo svobodní inženýři. Společnost musí mít společné sídlo.

Vznik společnosti, práva a povinnosti společníků navzájem, správu společnosti, práva a povinnosti společníků k třetím osobám, zánik členství, zánik společnosti upravují ustanovení § 2716 až § 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Bylo-li ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis.

Vloží-li společník do společnosti veškeré své jmění, má se za to, že se jedná o jmění přítomné k účinnosti smlouvy. Peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. K jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. Společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, nemá však právo tyto věci požívat, ani se nestává spoluvlastníkem podle § 2719 odst. 1. O vzájemných právech a povinnostech společníků platí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví. Kdo se zavázal přispět společnosti jen činností, není povinen k jinému příspěvku. Kdo se zavázal přispět jen majetkem, není povinen přičinit se o dosažení společného účelu jiným způsobem. Ujedná-li se jen, co má být do společnosti celkem vloženo, přispěje každý ze společníků rovným dílem. O dosažení společného účelu se všichni společníci přičiňují zpravidla stejnou měrou. Zařídil-li společník společnou záležitost v dobré víře, má právo na náhradu jako příkazník.

Společník vykonává činnost pro společnost osobně a není oprávněn členství ve společnosti zřídit jiné osobě, ani jí své členství postoupit. Společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků činit na vlastní nebo cizí účet nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu. Stane-li se tak, mohou se ostatní společníci domáhat, aby se tento společník takového jednání zdržel. Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy. Rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas. Ujednání nebo rozhodnutí společníků bránící některému společníkovi účastnit se rozhodování nemá právní účinky. Rozhodnutí, jímž se mění společenská smlouva, musí být přijato jednomyslně.

3.2 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ

Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon, nebo ŽZ), ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v ŽZ bylo vydáno nařízení, které stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnosti volné (nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů).

3.2.1 Základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání

Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ.

Živnosti jsou rozděleny na ohlašovací (při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení) a koncesované (smějí být provozovány na základě koncese).

• Živnosti ohlašovací jsou:
  • živnosti řemeslné – je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a § 22 živnostenského zákona;
  • živnosti vázané – je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu;
  • živnost volná – odborná způsobilost není stanovena jako podmínka provozování živnosti; živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.

Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu; odborná způsobilost je stanovena přílohou č. 3 k ŽZ, nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.

Všeobecné podmínky provozování živnosti – plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a bezúhonnost.

Zvláštní podmínky provozování živnosti – odborná nebo jiná způsobilost, pokud je ŽZ nebo zvláštní předpisy vyžadují.

Živnostenské oprávnění – oprávnění provozovat živnost.

Průkaz živnostenského oprávnění – výpis ze živnostenského rejstříku

Rozsah živnostenského oprávnění – posuzuje se podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu; živnostenské oprávnění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k ŽZ; to neplatí pro obory činností živnosti volné podle přílohy č. 6 k ŽZ, které lze vykonávat pouze, pokud byly ohlášeny; je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem; v pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.

Odpovědný zástupce – fyzická osoba ustanovená podnikatelem, jejímž prostřednictvím může podnikatel provozovat živnost; odpovědný zástupce odpovídá podnikateli za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele; odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 živnostenského zákona.

Česká osoba – fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky; bydlištěm na území České republiky se pro účely živnostenského zákona rozumí místo trvalého pobytu na jejím území.

Zahraniční osoba – fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.

Provozovna – prostor (jakýkoliv), v němž je živnost provozována; za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna; mobilní provozovna je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce. Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi a pro automaty a mobilní provozovny. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 183/2006 Sb., SZ). Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny; to neplatí pro automaty. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby.

Živnostenský rejstřík – informační systém veřejné správy vedený v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v odstavci 2 § 60 ZŽ a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti.

Ohlášení živnosti, žádost o koncesi

Ohlásit živnost, resp. podat žádost o koncesi podle ZŽ, lze učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. Podání podle ZŽ obecnímu živnostenskému úřadu lze učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT).

Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení, resp. žádosti o koncesi, s dostatečnou určitostí a jednoznačností. U ohlášení živnosti volné ohlašovatel uvede obory činností, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 k ZŽ. Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k ZŽ v úplném nebo částečném rozsahu, předmět podnikání v žádosti o koncesi je třeba uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3. Ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podat přihlášku k důchodovému pojištění, podat přihlášku k nemocenskému pojištění, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení, podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu, též oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení. Podnikatel může na živnostenském úřadě ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy oznámit též změnu údajů uvedených v přihláškách nebo oznámeních a obsažených na tiskopise. Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční a podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu daně z příjmů. Podnikatel může na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v oznámení o změně registračních údajů vztahující se k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční.

Fyzická osoba připojí k ohlášení:

• doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje;
• doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí;
• prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu;
• doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.

Právnická osoba připojí k ohlášení:

• doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce; je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) ŽZ; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce;
• doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního nebo jiného veřejného rejstříku, pokud byl již zápis proveden; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce;
• doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí;
• prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu;
• doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.

Ohlašovatel není povinen připojit k ohlášení doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 § 46 ŽZ, pokud‘ dokládané skutečnosti jsou zjistitelné ze základních registrů nebo pokud si tyto skutečnosti může živnostenský úřad ověřit bezúplatně dálkovým přístupem z údajů katastru nemovitostí. Ohlašovatel dále není povinen připojit doklady podle odstavce 1 písm. a), b), d) a f) a odstavce 2 písm. a), b), d), f), g) a i) § 46 ŽZ vztahující se k osobě zapsané v živnostenském rejstříku, pokud tyto doklady byly již připojeny k některému z ohlášení, k některé žádosti o koncesi nebo k oznámení změny a pokud skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly beze změny; doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2 písm. a) a b) § 46 nesmí být starší než 3 měsíce.

Pokud je ohlášeno více živností současně nebo podáno současně více žádostí o koncesi, poplatek se vybírá jen jednou. Poplatek se vybere rovněž jen jednou, pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi. Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě. Předmětem poplatku není vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku, změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu, schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese, změna oboru činnosti v rámci živnosti volné.

3.2.2 Živnostenské podnikání v odvětví stavebnictví – vázané živnosti

Odborná způsobilost pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je stanovena přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ je vymezena shodně jako vybraná činnost ve výstavbě podle SZ. Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ úzce souvisí s vybranou činností „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“. Provádět stavbu (pro jiného) může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Obsahové náplně vázaných živností stanoví příloha č. 2 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

3.2.2.1 Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“

Obsahovou náplní této živnosti je zpracování plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, projektové dokumentace podle SZ.

Projektová činnost ve výstavbě je podle § 158 zákona č. 183/2006 Sb. (SZ), ve znění pozdějších předpisů, vybranou činností ve výstavbě. Projektovou činností se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 § 158 SZ.

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Projektant je fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb. AZ) k projektové činnosti ve výstavbě (§ 22 odst. 4 SZ).

Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3 § 159 SZ.

3.2.2.2 Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

Obsahovou náplní této živnosti je provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle SZ, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.

Podle příslušných ustanovení SZ může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, tzn. činností, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejímu výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., AZ, ve znění pozdějších předpisů).

Zhotovitel je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze samostatně vykonávat činnost odborné vedení provádění stavby (stavbyvedoucí).

3.2.3 Živnostenské podnikání v odvětví stavebnictví – řemeslné živnosti

Živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu:

• zpracování kamene;
• zámečnictví, nástrojářství;
• výroba instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení;
• truhlářství, podlahářství;
• zednictví;
• montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení;
• montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel;
• vodoinstalatérství, topenářství;
• montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny;
• montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny;
• montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení;
• izolatérství;
• malířství, lakýrnictví, natěračství;
• pokrývačství, tesařství;
• klempířství a oprava karoserií;
• kamnářství;
• kominictví.

Odbornou způsobilost pro živnosti řemeslné stanoví § 21 a § 22 živnostenského zákona. Činnosti, které jsou obsahem uvedených řemeslných živností, lze vykonávat i v rámci živnostenského oprávnění k provozování vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Obsahovou náplň řemeslných živností stanoví příloha č.1 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

3.2.4 Živnostenské podnikání v dalších činnostech v odvětví stavebnictví

V odvětví stavebnictví lze dále vykonávat činnosti, které jsou obsahem živnosti volné. Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování ŽZ nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti podle § 6 odst. 1 živnostenského zákona. Živnost volná (předmět podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“) a obory činností, které náleží do živnosti volné (82. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené), jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.

3.2.4.1 Činnost „45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“

Obsahovou náplní této činnosti je úprava terénu pro stavby a v okolí staveb a přípravné práce pro stavby, zejména zemní práce, terénní úpravy prováděné v souvislosti se stavební činností, výkopové práce, průzkumné vrtné práce sloužící k získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb, odvodňování staveniště, provádění technické rekultivace (využití skrývaných zemin, terénní úpravy pozemků, výsypek, odvalů včetně přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci, úprava vodního režimu, meliorační opatření) a podobně. Činnosti spojené zejména s dokončováním, úpravou a obnovou staveb prováděné bez přímé vazby na vlastní stavební činnost, zejména tapetování, pokládání textilních podlahových krytin, montáž okenního a dveřního těsnění, markýz, rolet, žaluzií, protislunečních fólií, čištění fasád domů horkou párou, pískem, spárování panelů a další obdobné práce. Specializované stavební činnosti, zejména studnařské práce (čištění a dezinfekce studní, zřizování trubních, to je vrtaných studní v délce do 30 m, pokud nejde o hydrogeologický průzkum, vystrojování trubních studní, rekonstrukce povrchových studní, pramenních jímek z prefa výpustí, podchycování a odvádění pramenů trubkami, zachycování plošných průsaků vybetonováním a podobně), dlaždičské práce (zhotovování dlažeb pozemních komunikací a podobně), potrubářské práce, šamotářské práce, včetně provádění vyzdívek průmyslových pecí, vložkování komínů a jiná obdobná činnost. Provádění lešenářských prací (montáže a demontáže lešení a pracovních plošin). Činnosti spojené s prováděním drobných bouracích prací a úklidových prací na stavbách.

Obsahem činnosti nejsou zemní práce, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem, ani odstraňování staveb podle SZ. Obsahem činnosti dále nejsou zednické, stavebně-tesařské, pokrývačské, kamnářské, obkladačské, štukatérské, malířské, lakýrnické a natěračské práce, obkládání sádrokartonem a další práce, jež jsou předmětem řemeslných živností, ani kladení podlah vlysových, parketových, palubových, korkových, mozaikových, štěrkových a litých.

3.2.4.2 Činnost „60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“

Obsahovou náplní této činnosti jsou poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, strojírenství, hutnictví, energetice (např. činnost energetického specialisty), chemii, potravinářství, textilním a oděvním průmyslu a dalších průmyslových odvětvích, zemědělství a lesnictví, poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně), podnikatelských aktivit, organizačních a ekonomických otázek v obchodních záležitostech, při plánování, organizaci, kontrole, v oblasti řízení a podobně. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Zpracování odborných posudků v oblasti ochrany ovzduší a zpracování rozptylových studií. Poradenská činnost v oblasti společenských věd (sociologie, filozofie, historie, demografie, lingvistiky a podobně), v oblasti společenského vystupování, rozvoje osobnosti a udržování fyzické kondice, vizážistika, barvové poradenství, logopedie s výjimkou klinické logopedie a podobně.

Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění aj.

3.2.4.3 Činnost „62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce“

Obsahovou náplní činnosti je příprava a vypracování technických návrhů strojních a technologických zařízení pro různá odvětví hospodářství, zejména konstruktérská činnost ve strojírenství, vypracování technologických návrhů a projektů zařízení pro chemický, hutní, potravinářský průmysl a další odvětví průmyslu a pro zemědělskou výrobu, vypracování návrhů protipožárního vybavení provozů a rozvodů počítačových sítí. Zpracování grafických návrhů a grafických úprav textů, i na projekčních fóliích, náčrtků, návrhů, příprava digitálních vstupů, přenos digitalizovaných údajů z databáze na procesory a další grafické práce. Zhotovování technických výkresů, náčrtků a webových stránek. Písmomalířství.

Obsahem činnosti není projektová činnost ve výstavbě, projektování pozemkových úprav aj.

3.2.4.4 Činnost „70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“

Obsahovou náplní této činnosti jsou služby v oblasti administrativní správy, zejména sekretářské a podobné služby. Poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a další služby obdobné povahy. Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti.

Obsahem činnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.

Inženýrská činnost ve výstavbě je začleněna do oborů „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ a „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“.

3.2.4.5 Technický dozor, stavební dozor, autorský dozor

Technický dozor (§ 152 odst. 4 SZ) stavebníka nad prováděním stavby je povinen zajistit stavebník u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel. Osoby vykonávající technický dozor stavebníka provádějí příslušné záznamy ve stavebních denících, spolupracují s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a provádějí další související činnosti.

Stavebním dozorem (§ 2 odst. 2 písm. d) SZ) se ve smyslu příslušných ustanovení SZ rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb (svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 a § 104 SZ; uvedené stavby lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý; jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, které je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě). Osoba vykonávající stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 SZ) odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby; sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. Činnost stavební dozor lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

Autorský dozor je prováděn zpravidla zpracovatelem projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. V rámci autorského dozoru jsou zajišťovány zejména tyto činnosti:

• účast na odevzdání staveniště zhotoviteli stavby;
• dohled nad dodržováním dokumentace stavby s přihlédnutím k podmínkám stavebního povolení, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• účast při výběru zařizovacích předmětů a materiálů pro povrchové úpravy;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace zpracovávané zhotoviteli z hlediska dodržení technickoekonomických parametrů stavby, případně dalších údajů;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projektové dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení.

Případné projektové práce nejsou součástí autorského dozoru.

Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, zpracovala osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (tj. podle zákona č. 360/1992 Sb. AZ), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Osoby vykonávající stavební dozor a osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, jsou oprávněny provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, který je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.

Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik jsou podle zákona č. 360/1992 Sb. (AZ), ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné oprávněni provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jim byla udělena autorizace.

3.2.5 Odpovědný zástupce

Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, kterému odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 ŽZ.

Osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže být po dobu trvání tohoto zákazu odpovědným zástupcem pro živnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá. Odpovědným zástupcem pro stejnou živnost nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 7 ŽZ.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (§ 7). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.

Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované ŽZ. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování živnosti pozastaveno, nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 11 ŽZ).

Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to ŽZ.

Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených.

3.2.6 Zánik živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění zaniká mimo jiné zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14 živnostenského zákona, uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel již nesplňuje podmínky způsobilosti k právním úkonům a bezúhonnosti, nastanou překážky podle § 8 živnostenského zákona, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 u živnosti volné, nebo podnikatel o to požádá, nebo podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, ŽZ nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 11. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu. V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení provozování živnosti nesmí být delší než 1 rok.

3.2.7 Podnikání osob ze zemí Evropské unie

Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění. Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění.

Pro účely živnostenského zákona se považuje za občana členského státu Evropské unie i občan jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občan Švýcarské konfederace a, osoba, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a její rodinný příslušník, občan třetí země, kterému bylo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě, občan třetí země, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem, držitel modré karty Evropské unie. Za právnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely živnostenského zákona považuje právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem Švýcarské konfederace a má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Švýcarské konfederace.

3.3 AUTORIZOVANÁ OSOBA JAKO ZAMĚSTNANEC

Práva a povinnosti zaměstnance upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené nedbalostí nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

3.3.1 Projektová činnost ve výstavbě – projektant

Autorizovaná osoba zaměstnaná ve firmě, která je držitelem živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“, vykonává v pracovním poměru obvykle vybranou činnost ve výstavbě v rámci svého oboru autorizace. Působnost AO při projektování je uvedena v kap. 2.

Projektant, vykonávající projektovou činnost ve výstavbě, která je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, jako svobodné povolání, podnikatel či jako zaměstnanec, odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odst. 2 § 159 SZ.

3.3.2 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny – stavbyvedoucí

Činnost „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“ je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., AZ); tuto činnost může vykonávat pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik/stavitel v oboru, pro který mu byla udělena autorizace.

Osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (stavbyvedoucí), je povinna řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinna zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Stavbyvedoucí je oprávněn provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, který je povinen vést zhotovitel stavby, popřípadě stavebník u stavby prováděné svépomocí.

3.4 AUTORIZOVANÁ OSOBA JAKO SPOLEČNÍK OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

Zákon č. 360/1992 Sb., (AZ) ve znění pozdějších předpisů, umožňuje AO vykonávat povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání nebo společností s ručením omezeným zřízeným za účelem výkonu povolání (§ 15b a § 15c AZ).

3.4.1 Veřejná obchodní společnost založená za účelem výkonu povolání

Vykonávají-li AO povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti, musí být společníky pouze AO. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet.

Veřejná obchodní společnost je upravena § 95 až § 117 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech vyhlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Kdo tento zákaz poruší, nestane se společníkem, i když společnost vznikne. Z ustanovení § 15b AZ vyplývá, že společníkem veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání nemůže být právnická osoba, jak to umožňuje § 95 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.

3.4.2 Společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání

Vykonávají-li AO povolání jako společníci společnosti s ručením omezeným, zřízené za účelem výkonu povolání podle AZ, musí být v takové společnosti většinově zastoupeny AO mezi společníky i mezi jednateli; má-li daná společnost jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet; ustanovení AZ o odpovědnosti AO za výkon povolání nejsou tímto ustanovením dotčena.

Společnosti s ručením omezeným jsou upraveny § 132 až § 242 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 11 odst. 4 písm. b) živnostenského zákona je podnikatel, který je právnickou osobou, povinen ustanovit odpovědného zástupce, a to pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Do funkce odpovědného zástupce česká právnická osoba ustanoví osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.

Pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je podmínkou jejich provozování splnění příslušné odborné způsobilosti stanovené přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Odborná způsobilost spočívá buď v autorizaci nebo zápisu do seznamu registrovaných osob podle AZ, nebo v různém stupni vzdělání zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu spolu s příslušnou praxí. Ustanovení živnostenského zákona nevylučují, aby odpovědným zástupcem byla osoba, která není členem statutárního orgánu. Úprava směřuje k tomu, aby odpovědní zástupci byli vybíráni přednostně z okruhu osob, které jsou členy statutárního orgánu. Odpovědný zástupce může zároveň odbornou způsobilost doložit i jinými doklady, než je osvědčení o autorizaci.

4 PODMÍNKY ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

4.1 ZÍSKÁNÍ AUTORIZACE

• Autorizační zákon stanoví v § 7 odst. 1 podmínky pro udělení autorizace. Žadatel:
  • a) je občanem České republiky, nebo
  • b) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem ^3a), nebo je státním příslušníkem jiného než členského, pokud mu
    • 1. v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství ^3b),
    • 2. v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu ^3c),
    • 3. byl v České republice udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt ^3d), nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny ^3e),
    • 4. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby ^3f),
    • 5. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány ^3g), a
  • c) je plně způsobilý k právním úkonům,
  • d) je bezúhonný,
  • e) získal požadované vzdělání,
  • f) vykonal odbornou praxi v potřebné délce,
  • g) úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti,
  • h) složil předepsaný slib.

^3a) Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
^3b) Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
^3c) Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
^3d) Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
^3e) Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
^3f) Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
^3g) Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
^3h) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

Způsob prokazování podmínek a další podrobnosti jsou upraveny Autorizačním řádem ČKAIT. Případné výjimky v rámci svého oprávnění uděluje Autorizační rada ČKAIT.

Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu. Současně AO obdrží osvědčení o autorizaci a autorizační razítko s malým státním znakem České republiky, jménem AO a číslem, pod nímž je zapsána v seznamu AO vedeném Komorou s vyznačeným oborem, popř. specializací její autorizace. K tomuto datu je AO zapsána do seznamu autorizovaných osob a ve smyslu § 23 odst. 2 AZ se stává řádným členem Komory.

Požadované vzdělání stanoví AZ v § 8 odst. 2. Podrobnosti jsou uvedeny v kap. 2.2.2. Délka odborné praxe je stanovena v § 8 AZ. Konkrétní podmínky jsou uvedeny v kap. 2.2.3. Občané ostatních členských států Evropské unie se řídí ustanoveními kap. 5 Výkon činnosti v rámci Evropské unie.

4.2 ROZŠÍŘENÍ AUTORIZACE

Autorizovaná osoba má možnost rozšířit svou autorizaci i na další obory či specializace, jestliže prokáže požadované vzdělání a požadovanou praxi v oboru. V případě odlišného vzdělání, než je požadovaný obor autorizace, žádá AO o uznání výjimky ze vzdělání (kap. 2.2.2). Odbornou praxi prokazuje v rozsahu požadovaném pro získání autorizace. Ostatní doklady předané v původní žádosti se již nepřikládají.

4.3 POUŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

Autorizovaná osoba je oprávněna používat označení „autorizovaný inženýr“, „autorizovaný technik“ a „autorizovaný stavitel“, případně zkrácené označení „aut. ing.“, „aut. tech.“, „aut. stav.“, a to ve spojení s označením oboru, či specializace, pro kterou jí byla autorizace udělena. Označení bude uváděno za jménem nositele, oddělené čárkou. Uvedené označení je chráněno AZ a nesmí být použito žádnými jinými osobami, a to ani ve spojení s dalšími slovy.

Autorizační razítko, jako součást označení AO, smí být použito pouze v dokumentech stanovených v Pravidlech pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika (příloha 6.1).

Logo ČKAIT mohou využívat pouze kanceláře a orgány Komory.

4.4 POUŽÍVÁNÍ RAZÍTKA PŘI VÝKONU POVOLÁNÍ AUTORIZOVANÉHO INŽENÝRA A AUTORIZOVANÉHO TECHNIKA A VEDENÍ DENÍKU AUTORIZOVANÉ OSOBY

Aktuální pravidla pro použití elektronického razítka AO a informace k deníku AO i elektronickému deníku AO jsou uveřejněna na webu ČKAIT.

4.5 DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST AUTORIZOVANÉ OSOBY

Podle AZ se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností ve výstavbě a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Při výkonu své činnosti je AO osoba povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných Komorou.

Autorizační zákon ukládá AO řadu povinností uvedených v § 12 a následujících, které jsou dále upřesněny v Profesním a etickém řádu ČKAIT. Disciplinární odpovědnost AO, podle § 12 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje nejen činnosti vybrané, ale i „ostatní odborné činnosti“, ve smyslu § 18 a § 19 tohoto zákona. Z tohoto hlediska není tedy rozhodující ani forma výkonu činnosti, ani použití či absence autorizačního razítka v rámci výkonu činnosti.

Autorizační zákon umožňuje vést proti AO při porušení stanovených povinností disciplinární řízení před Stavovským soudem ČKAIT. Návrh na disciplinární řízení, který musí být skutkově vymezen ve vztahu k AZ nebo Profesnímu a etickému řádu ČKAIT, podává Dozorčí rada ČKAIT. Stavovský soud ČKAIT uloží podle § 20 odst. 1 AZ v případě porušení povinností AO některé z disciplinárních opatření:

• a) písemnou důtku;
• b) pokutu až do výše 50 000 Kč;
• c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše 3 let;
• d) odejmutí autorizace.

Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření se může AO odvolat prostřednictvím Stavovského soudu ČKAIT. O odvolání rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v § 20, § 21 a § 22 AZ, v Profesním a etickém řádu ČKAIT a v Disciplinárním a smírčím řádu ČKAIT.

4.6 ZÁNIK, ODEJMUTÍ A POZASTAVENÍ AUTORIZACE

Dnem pozastavení či ukončení autorizace přestává být fyzická osoba osobou autorizovanou. Současně přestává být členem ČKAIT a není oprávněna používat autorizační razítko, které může odevzdat do příslušné oblastní kanceláře.

O zrušení či pozastavení autorizace na vlastní žádost požádá AO Komoru písemně. O pozastavení nebo zániku autorizace informuje Komora prostřednictvím veřejného seznamu AO, vedeného na www.ckait.cz.

Osoba s pozastavenou autorizací může, jakmile pominuly důvody pozastavení, požádat písemně o obnovení autorizace. Aby žádosti bylo vyhověno, musí AO vyrovnat dlužné částky vůči ČKAIT. Jestliže osoba s pozastavenou autorizací po dobu delší než 5 let nevykonává činnost, pro kterou jí byla autorizace udělena, může Komora požadovat ověření její odborné způsobilosti přezkoušením.

Autorizované osobě může být pozastavena či odňata autorizace v důsledku disciplinárního opatření uděleného Stavovským soudem ČKAIT. V tomto případě je AO povinna odevzdat autorizační razítko, příp. splnit další povinnosti uvedené v rozhodnutí. Kancelář ČKAIT oznámí AO ukončení lhůty pozastavení autorizace a obnovení členství v Komoře.

4.7 ČLENSTVÍ V ČESKÉ KOMOŘE AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Povinnost členství AO v Komoře je dána § 23 odst. 2 AZ. Členství v Komoře vzniká automaticky poté, kdy fyzické osobě byla udělena autorizace, nebo usazená osoba byla registrována a zapsána Komorou do seznamu AO, zveřejněném na www.ckait.cz. Tyto osoby se sdružují v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jako řádní členové. Pokud AO zanikne autorizace, zaniklo jí i členství v Komoře. Pokud Komora AO odejmula autorizaci, není splněna zákonná podmínka § 23 odst. 2, a tím jí skončilo členství v Komoře. Jestliže Komora AO pozastavila autorizaci, bylo jí pozastaveno i členství. Autorizovaná a usazená osoba je povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i řádů a předpisů vydaných Komorou (§ 12 odst. 3 a 5 AZ). Podrobnosti o právech a povinnostech AO Profesní a etický řád ČKAIT vydaný podle § 30 odst. 1 AZ, který v § 6 uvádí:

• Vůči Komoře je člen Komory zejména povinen:Vůči Komoře je člen Komory zejména povinen:
  • a) do posledního dne měsíce března běžného roku uhradit na účet Komory členský příspěvek ve výši stanovené shromážděním delegátů Komory;
  • b) do 15 dnů oznámit oblastní kanceláři Komory, u které je evidován, všechny změny, mající vliv na výkon vybraných činností nebo vedení zákonem určené evidence, např. změnu adresy, změnu kontaktní adresy, změnu způsobu výkonu činnosti, ukončení aktivní činnosti, případně informaci o zahájení trestního řízení proti němu samému;
  • c) na výzvu disciplinárních orgánů Komory předložit ve stanoveném termínu a na stanoveném místě ke kontrole svůj deník autorizované osoby;
  • d) předložit disciplinárním orgánům Komory činným v disciplinárním šetření a disciplinárním řízení, tedy dozorčí radě Komory, stavovskému soudu Komory a představenstvu Komory veškeré vyžádané podklady, jejichž obsah považují tyto orgány za významný pro zjištění skutkové podstaty věci a zajištění spravedlivého rozhodnutí o disciplinárním provinění;
  • e) dostavit se na písemné vyzvání disciplinárních orgánů Komory k jednání v určený čas a na určené místo;
  • f) plně respektovat pravomocné rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření,

Nesplnění těchto povinností má za následek disciplinární řízení.

Autorizovaná a usazená osoba má všechna práva a všechny povinnosti, které se vztahují na člena ČKAIT.

Zákon nepřipouští, aby fyzická osoba, která nemá statut autorizované či usazené osoby, byla řádným členem Komory. Vznik řádného členství v Komoře je vázán jen na udělení autorizace či registraci, nikoli naopak.

4.8 POJIŠTĚNÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

Autorizační zákon v § 16 ukládá autorizované osobě povinnost uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem činnosti. Pro naplnění této povinnosti zajistila Komora pojištění všem řádným členům, s limitem pojistného plnění ve výši 250 000 Kč ročně při spoluúčasti 10 000 Kč. Spoluúčast se sníží na 5 000 Kč v případě, že AO prokáže stanoveným způsobem účast na celoživotním vzdělávání. Limit pojistného plnění ve výši 250 000 Kč může AO uplatnit jako svou spoluúčast při sjednání pojištění s vyšším limitem pojistného plnění. Pojištění profesní odpovědnosti zabezpečuje též pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli do výše 4,5násobku měsíčního platu stanoveného § 257 odst. 2 zákoníku práce. Pojištění se vztahuje na činnosti označené a zapsané stanoveným způsobem v deníku AO, nebo činnosti související s oprávněním uvedeným v ustanoveních § 18 a § 19 AZ. Pojistné je součástí ročního členského příspěvku. Podrobnosti jsou uvedeny v informacích o pojištění, jejichž text je uveden na webových stránkách ČKAIT.

Hlášení pojistné události

Na základě smlouvy o zprostředkování zastupuje ČKAIT i jednotlivé AO zplnomocněný makléř, který je oprávněn zastupovat AO ve škodných případech v jednání s pojišťovnou, řešit za ně jejich pojistné události a poskytovat jim veškerou součinnost, poradenskou a konzultační službu. Vznik škodní události je nutno ohlásit prostřednictvím zplnomocněného makléře:

GrECo International s.r.o.
Ing. Petra Bartoníčková
GrECo International s.r.o. Veveří 111, 616 00 Brno
Gsm:+420 728 130 266
p.bartonickova@greco.services

Mgr. Jakub Doležel
GrECo International s.r.o. Veveří 111, 616 00 Brno
Gsm:+420 725 321 530
j.dolezel@greco.services

5 VÝKON ČINNOSTI V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE

5.1 OPRÁVNĚNÍ K VÝKONU VYBRANÝCH ČINNOSTÍ OBČANY EVROPSKÉ UNIE V ČR

Základním předpisem upravujícím přístup odborně kvalifikovaných občanů členských států Evropské unie, smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace k výkonu povolání na území těchto států je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005, aktualizovaná 20. listopadu 2013 jako Směrnice EP a Rady 2013/55/EU o uznávání odborných kvalifikací (podle čl. 39, 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství). Tato Směrnice je interpretována v národních právních řádech smluvních států v různém stupni závaznosti v závislosti na tom, zda je nebo není dané povolání v tom kterém státě regulované. V právním řádu České republiky jsou příslušná ustanovení Směrnice zakotvena v zákoně č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

Vzhledem k tomu, že odborné činnosti (projektová činnost a ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby) ve smyslu stavebního zákona jsou v České republice činnostmi regulovanými, byly zásady tohoto zákona implementovány do samostatné části 6 AZ, který přisuzuje ČKAIT kompetence k uznávání odborné kvalifikace a registraci občanů členských států EU, kteří hodlají v ČR vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě.

5.2 OBČANÉ ČLENSKÝCH STÁTŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE

Vybrané činnosti ve výstavbě lze vykonávat v případě, že uchazeč hodlá v ČR působit soustavně, nebo na území České republiky má podnik nebo organizační složku jako osoba usazená, v případě, že se jedná o činnosti dočasné nebo příležitostné, jako osoba hostující. V obou případech posuzuje ČKAIT kompetenci uchazečů na základě jimi předložených dokladů a rozhoduje o uznání jejich kvalifikace pro statut osoby usazené, či osoby hostující.

Uchazeči předkládají ČKAIT žádosti o uznání odborné kvalifikace pro statut osoby usazené nebo oznámení o výkonu vybrané činnosti pro statut osoby hostující na předepsaných formulářích doplněných doklady podle seznamu uvedeného v těchto formulářích a ČKAIT o nich rozhoduje v souladu s AZ a dalšími předpisy.

Poznámka:
Směrnice ČKAIT pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující (uvedeno na www.ckait.cz, také v příloze 6.6).

V případě uznání odborné kvalifikace se stává osoba usazená řádným členem ČKAIT se všemi právy a povinnostmi, osoba hostující po registraci sice není členem ČKAIT, ale předpokládá se, že bude dodržovat ustanovení jejího Profesního a etického řádu ČKAIT, Disciplinárního a smírčího řádu ČKAIT a Soutěžního řádu ČKAIT.

5.3 OBČANÉ ČR V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU

Podmínky přístupu českých autorizovaných inženýrů a techniků k výkonu odborné činnosti v členských státech EU se vzájemně velmi liší. Ve státech, kde jsou vybrané činnosti ve výstavbě regulovanými profesemi, rozhodují o přístupu našich AO na místní stavební trh státní či pověřené profesní instituce jejichž adresy a příslušné informace o uznávacích procesech lze získat na stránkách Evropské komise. Přístup do oboru ve státech neregulujících se řídí v zásadě obecnými zákony a předpisy o vstupu do podnikání s případnými doplňujícími požadavky na garance či doporučení odborných institucí.

ČKAIT svým členům, kteří hodlají vykonávat stavební profesi ve státech EU, na požádání vydává potvrzení o oboru a specializaci, pro které jsou v ČR autorizováni, a o kontinuitě výkonu vybrané činnosti v ČR, což může být významným dokladem pro uznání v hostitelském státě. ČKAIT na svých webových stránkách rovněž umístila informace o podmínkách a postupu uznávání odborné kvalifikace v některých zemích EU.

6 PŘÍLOHY

PŘÍLOHA 6.1

Pravidla pro používání razítka

PŘÍLOHA 6.2

Společné stanovisko MMR ČR a ČKAIT k rozsahu oprávnění autorizovaného technika

PŘÍLOHA 6.3

Stanovisko MMR

(Stanovisko odboru stavebního řádu č. j. 11950/01-32/K-263/01 ze dne 25.06.2001)

Rozsah oprávnění autorizovaného stavitele

K Vaší žádosti o stanovisko k rozsahu působnosti autorizované osoby používající označení „autorizovaný stavitel“, jak to umožňuje § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, resp. k tomu, zda autorizovaný stavitel je oprávněn k výkonu projektové činnosti (stejně jako autorizovaný technik nebo autorizovaný inženýr) v oboru, ve kterém mu byla udělena autorizace, sdělujeme:

V § 13 odst. 1 uvedeného zákona se stanoví, že autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb, může používat označení „autorizovaný stavitel“. Z toho lze logicky vyvodit, že i když je autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb, označení „autorizovaný stavitel“ používat nemusí, neprojeví-li o to výslovně zájem. Ze žádného ustanovení citovaného zákona nevyplývá, že volba označení „autorizovaný stavitel“ jakkoli omezuje rozsah oprávnění autorizovaného inženýra a autorizovaného technika (§ 18 a § 19 citovaného zákona).

PŘÍLOHA 6.4

Stanovisko ke způsobu prokazování oprávněností ke zpracování dokumentace předkládané k územnímu a stavebnímu řízení

PŘÍLOHA 6.5

Stanovisko MMR k dotazu ve věci projektování oprav mostů

PŘÍLOHA 6.6

Směrnice pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující

Stav: kontrola 2020, vydání 2006

Anotace:
Pomůcka je věnována vzájemné spolupráci autorizovaných osob při návrhu a projektování pozemních staveb. Je především o spolupráci autorizované osoby v oboru pozemní stavby a autorizované osoby v oboru statika a dynamika staveb.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.7.1 Statika – spolupráce autorizovaných osob je věnována klíčovému problému, tj. vzájemné spolupráci autorizovaných osob při návrhu a projektování pozemních staveb. Je především o spolupráci AO v oboru pozemní stavby a AO v oboru statika a dynamika staveb.

Metodické pomůcky obecně popisují úroveň činnosti AO ve dvou základních skupinách jejich výkonu, tj. projektové činnosti a vedení realizace staveb. Upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve stavebnictví, na problémové okruhy této činnosti.

Popis činnosti AO v metodických pomůckách je průnikem množin variabilních činností, nacházení toho nejzákladnějšího, co by mělo být pro ně společné ve všech oborech autorizace. Od tohoto základu se potom odvíjejí varianty, vyplývající z předpisových a technických odlišností jednotlivých oborů a specializací, způsobu výkonu povolání, či nutných potřeb pro další činnost autorizovaných osob. Úkolem zpracování metodických pomůcek byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese.

Pomůcka je zpracována v souladu s vydáním nového zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Klade si za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při projektování ve smyslu zákona, zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých zakázkách přípravy stavby. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti, spolupracovníkům a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou rozpracovávány pro jednotlivé etapy přípravy stavby a s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku výstavby. Jejím účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Měla by se stát základem pro zpracování detailních pomůcek v oboru statika a dynamika staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným. Popisují aktuální stav představy o výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. V textu metodické pomůcky MP 1 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Hlavní projektant – pojem je uveden v § 113 odst. 2 stavebního zákona – funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník, anebo jej může pověřit stavební úřad koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru.

Projektant – termín je používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Stavebník – označení základního účastníka investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické). Pokud jde o oblast soukromoprávní (tj. v obchodních vztazích), může být označen i jako zákazník, klient, objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla uživatelem.

Zhotovitel stavby – Stavební podnikatel – firma podnikající v živnosti Provádění staveb, jejich údržba a odstraňování ve smyslu § 160 stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi se někdy používá i termín dodavatel stavby.

Poddodavatel (subdodavatel) – označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových nebo stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Obchodní firma – označení pro vnější vztahy právního subjektu, vstupujícího do smluvních vztahů. Všechny autorizované osoby svou činnost vykonávají v rámci obchodní firmy: buď jsou samy jejím majitelem (svobodné povolání, osoby samostatně výdělečně činné – OSVČ – na základě živnostenského listu); nebo jsou společníky – členy statutárních orgánů právnických osob; nebo v zaměstnaneckém či jiném pracovně právním vztahu – např. ve funkci odpovědného zástupce. Činnost pro obchodní firmu však mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu – smlouvy o dílo či smlouvy mandátní. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Dozor –dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 1 použit ve významu:

• dozor autorský (AD) je dohledem autora díla nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad realizací stavby, je vykonáván na základě samostatného smluvního vztahu; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 stavebního zákona je stavebník autorský dozor povinen zajistit;
• dozor technický (TD)je dozor nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 stavebního zákona je stavebník technický dozor povinen zajistit;
• dozor stavební je dozor nad prováděním stavby jednoduché ve smyslu § 103 a § 104 stavebního zákona, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí – viz § 160 odst. 4 stavebního zákona.

Pracovník – obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.).

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI V OBORU STATIKA

Výkony spojené s projektováním nosných konstrukcí pozemních staveb provádí odborný projektant nosné konstrukce – statik, tj. autorizovaná osoba, která získala oprávnění k výkonu této činnosti podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, v oboru autorizace statika a dynamika staveb.

Projektování jako vybranou činnosti ve výstavbě definuje § 158 stavebního zákona.

Odpovědnost projektanta stanoví § 159 stavebního zákona.

Z výše uvedeného vyplývá, že autorizovaný architekt nebo autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby je ve smyslu § 159 odst. 2 stavebního zákona povinen přizvat ke spolupráci na projektové dokumentaci autorizovaného inženýra pro obor statika a dynamika staveb v případě, že není způsobilý statický díl projektové dokumentace zpracovat sám. Autorizovaný technik je pro zpracování statické části projektové dokumentace rodinného domu povinen vždy přizvat autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb.

Ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, které musí být doloženy projektovou dokumentací zpracovanou autorizovanou osobou, jsou:

a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m² zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;

b) podzemní stavby do 300 m² zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem;

c) stavby do 300 m² zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m² zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let;

d) stavby do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m

1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Termín veřejný zájem SZ používá, ale nevysvětluje jej. Z povahy věci lze dovodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný nebo veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. Obecně lze za veřejný zájem z hlediska stavebního zákona označit ochranu života a zdraví obyvatel a ochranu životního prostředí.

Veřejným zájmem se podle stavebního zákona (§ 132 odst. 3 a 5) rozumí požadavek, aby

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla používána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) se při stavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se  nebezpečí takových účinků snížilo;

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Je třeba splnit šest základních požadavků na stavby:

1. Mechanická odolnost a stabilita

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby zatížení, o kterých se očekává, že na ni budou působit v průběhu stavění a užívání, neměla za následek:

a) zřícení celé stavby nebo její části;

b) větší stupeň nepřípustného přetvoření;

c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízeníči vybavení následkem deformace nosné konstrukce;

d) poškození událostí v rozsahu neúměrném původní příčině.

2. Požární bezpečnost

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby v případě požáru:

a) byla po určitou dobu zachována nosnost a stabilita konstrukce;

b) byl omezen vznik a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu;

c) bylo omezeno šíření požáru na sousední objekty;

d) mohly osoby a zvířata opustit stavbu, nebo být zachráněny jiným způsobem;

e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.

3. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví i uživatelů nebo sousedů, především v důsledku:

a) uvolňování toxických plynů;

b) přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší;

c) emise nebezpečného záření;

d) znečištění nebo zamoření vody nebo půdy;

e) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů;

f) výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.

4. Bezpečnost při užívání

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí úrazu, např. uklouznutím, smykem, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a zraněním výbuchem.

5. Ochrana proti hluku

Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby hluk vnímaný obyvateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách.

6. Úspora energie a ochrana tepla

Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a postaveny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na klimatické podmínky místa a požadavky uživatelů.

Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů na stavby. Výrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, to je po dobu, kdy budou ukazatele vlastností stavby udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na stavby.

1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

Obecné principy spolupráce AO jsou podrobně popsány v MP 1 v kap. 1.5 Princip spolupráce autorizovanýché osob.

Spolupráce projektanta nosné konstrukce (autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb, dále jen statik) v průběhu přípravy a vypracování projektové dokumentace:

(1) Po převzetí zakázky od projektanta stavby statik zhodnotí předané podklady a navrhne postup návrhu nosné konstrukce v souladu s platnými zákony, normami a technickými předpisy. Pokud jsou předané podklady neúplné, vyžádá si jejich doplnění.

(2) Provede vyhodnocení rozsahu předběžných prací a podkladů, zejména geotechnického průzkumu, hydrotechnických poměrů, geodetických podkladů apod.

(3) Vyžádá u projektanta stavby zajištění provedení doplňujících podkladů. Získané podklady i jejich doplnění dokumentuje z hlediska věcného i termínového. O neúplných, nejednoznačných, protichůdných nebo zjevně chybných podkladech informuje projektanta stavby a řeší problémy s osobami odpovědnými za jejich zpracování. V průběhu zpracování dokumentace předává výsledky řešení (podklady) zpracovatelům jiných dílčích částí dokumentace. O předání vždy informuje AO projektanta stavby.

(4) Před zahájením práce se seznámí s podklady, dosud realizovaným obdobným řešením a nedostatky, které se při jejich použití vyskytly.

(5) Vypracuje základní návrh nosné konstrukce stavby – případně s alternativami. Podrobně konzultuje návrh konstrukce s projektantem stavby, případně s dalšími projektanty specialisty.

(6) Statik (je-li pověřen projektantem stavby) projednává rozpracovanou dokumentaci v průběhu zpracování se stavebníkem. O výsledcích projednání vede potřebné záznamy. Oprávněné připomínky stavebníka zohlední v dokumentaci. O těchto skutečnostech neprodleně informuje AO projektanta stavby.

(7) Statik je odpovědný za včasné a úplné předání požadavků, jejichž zabezpečení v rámci jiné části dokumentace je nezbytné pro správnou funkci jeho části díla. Dokumentaci zpracovává v nezbytném rozsahu podle charakteru díla. Spolupracuje úzce s projektantem stavební části stavby.

(8) Statik předává jím dokončenou dílčí část projektové dokumentace projektantovi stavby. Dbá na to, aby jím zpracovaná část projektové dokumentace (titulní stránka svazku, seznam dokumentace, technická zpráva, samostatné výpočty, tabulky, výkresy apod.) byla označena jeho podpisem, autorizačním razítkem, datem, číslem a identifikací a podpisy všech zpracovatelů (konstruktérů apod.). Každý výkres musí být opatřen v pravém dolním rohu vyplněným rohovým razítkem.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ AO

Návrh bezpečné a hospodárné konstrukce stavby a její kvalitní provedení vyžaduje spolupráci autora návrhu stavby se statikem od fáze přípravných prací až po její realizaci. Při této spolupráci jsou činěna závažná koncepční rozhodnutí. Spolupráce projektanta nosné konstrukce je důležitá při zpracování technických problémů i s ostatními členy projekčního týmu.

Přítomnost statika při projednávání návrhu se stavebníkem je nutná v případě, že se jedná o zásadní koncepční změny konstrukce či navržených stavebních materiálů. Při projednávání projektové dokumentace s dotčenými orgány je projektant nosné konstrukce přítomen pouze na vyzvání buď autorem stavby, nebo příslušným orgánem.

Úkolem statika je posoudit koncepci nosné konstrukce, její složitost, možné technologie a případně navrhnout případná další vhodná variantní řešení. Je třeba upozornit na problémy, které mohou v následujících výkonových fázích nebo při provádění stavby nastat, zdůraznit rizika s tím spojená a upozornit na významná zvýšení stavebních nákladů, vyvolaná případnými neobvyklými požadavky autora stavby, resp. stavebníka.

V rámci přípravných prací jsou shromažďovány dostupné podklady a specifikovány požadavky další pro návrh nosné konstrukce stavby. Je třeba zvážit všechny skutečnosti ovlivňující proveditelnost stavby po stránce technické, ekonomické a z hlediska životnost stavby. V okolí staveniště nebo na staveništi je třeba shromáždit výsledky archivních geologických a hydrogeologických průzkumů provedených v minulosti, geologické mapy, údaje o vodních tocích (zjištění inundačních oblastí, údaje o hladině stoleté vody apod.), údaje o výskytu podzemních vedení, zařízení nebo staveb, které by mohly ovlivnit koncepci založení připravované stavby.

V případě návrhu změny stávající stavby je nutné získat nejen všechny dostupné informace o stávající stavbě, popř. o stavbách sousedních, z původních stavebních plánů, projektové dokumentace změn staveb. Ty je možno získat jednak z archivů příslušných stavebních úřadů, nebo od majitelů staveb.

Statik po shromáždění všech dostupných podkladů vznese požadavky na rozsah podkladů, které bude třeba zajistit pro následující postup návrhu (průzkumy, posudky, zkoušky apod.) a navrhne časový plán jejich pořízení.

Shrnutím výsledků (konzultací k připravované stavbě) je zásadní vyjádření statika ke koncepci navrhované stavby a k její proveditelnosti.

2.2 POPIS POSTUPŮ AO U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PROJEKTOVÝCH PRACÍ

2.2.1 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR)

Podklad pro vypracování návrhu nosné konstrukce stavby ve fázi dokumentace záměru projektové dokumentace, přikládané podle § 87 odst. 2 písm. b) stavebního zákona k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR), objasňuje podle druhu a rozsahu stavby její urbanistické začlenění do území, architektonické ztvárnění, návrh stavebně technického řešení a účinky na životní prostředí. Závazné členění a směrný rozsah této dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně povaze, významu a velikosti stavby.

Statik se účastní jako významný člen projektového týmu projednávání záměru stavby, případně by měl být přizván k projednávání zásadní koncepce stavby se stavebníkem. Jedině tak je možno předejít pozdějším změnám a úpravám, způsobeným neujasněnými požadavky autora stavby, případně stavebníka.

Konzultace mezi statikem a autorem návrhu stavby by se v této fázi měly týkat prostorového řešení stavby, provozních vztahů a jejich možných změn po dobu předpokládané životnosti stavby. Statik navrhuje možná variantní řešení nosné konstrukce, včetně materiálových variant. Navržená řešení jsou posuzována zejména s ohledem na bezpečnost, účelnost a hospodárnost. Statik spolupracuje při odhadu stavebních nákladů.

Po zhodnocení dostupných podkladů, informací a uvažovaných variant je stanovena konečná koncepce nosné konstrukce stavby. Koncepci nosné konstrukce propracovává statik ve formě pracovních skic se statickými schématy, zásadními konstrukčními detaily a předběžným statickým výpočtem rozhodujících konstrukčních prvků. Předběžným statickým výpočtem musí být ověřeny ty průřezové rozměry prvků, ze kterých přímo vyplynou základní rozměry nebo kóty jednotlivých částí stavby. Musí být uvedeny údaje o způsobu založení stavby (typ základu, hloubky založení apod.).

Je třeba si uvědomit, že některé závěry učiněné v projektové dokumentaci záměru přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí budou v územním rozhodnutí prohlášeny za závazné a bude-li je nutno v další projektové práci měnit, mohou být zdrojem závažných problémů při jejich projednávání se stavebním úřadem, případně důvodem znehodnocení návrhu nosné konstrukce v případě nutného dodržení podmínek územního rozhodnutí.

Konstrukčně náročné a složité stavby by měly být doloženy jednoduchou výkresovou dokumentací, případně jejich předběžným statickým výpočtem. U jednoduchých konstrukcí, kde je konstrukční řešení zřejmé z popisu v technické zprávě, slouží grafické podklady a výpočty jako pracovní podklady pro následující projektový stupeň a do dokumentace záměru pro územní řízení není třeba je přikládat.

Do návrhu musí být zapracovány a koordinovány požadavky dalších projektantů specialistů.

Výsledky práce statika jsou jednou z částí souhrnné technické zprávy. Technická zpráva k návrhu nosné konstrukce v dokumentaci záměru předkládané k územnímu řízení obsahuje základní informace o navrhované nosné konstrukci jako celku, jejím založení a o jejích rozhodujících částech z hlediska mechanické odolnosti a stability, statického působení a z hlediska navrhovaných materiálů.

Dokumentace záměru obsahuje jako součást dokladové části podkladové materiály, shromážděné ve fázi přípravných prací. Jsou to zejména výsledky průzkumů, posudků apod. Statik upřesní v technické zprávě požadavky na rozsah a obsah podkladů, potřebných pro následující projektové práce.

U změny staveb statik vypracuje zprávu o vyhodnocení stávajícího stavu nosných konstrukcí a jejich ovlivnění navrhovanou změnou stavby.

2.2.2 Dokumentace pro stavební povolení (DSP)

Dokumentace pro ohlášení stavby (DOS)

Projektová dokumentace, předkládaná podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona k žádosti o stavební povolení, podle § 105 odst. 5 stavebního zákona, k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, nebo k oznámení stavby ve zkráceném řízení podle § 116 a § 117 odst. 2 stavebního zákona, řeší stavbu z hlediska urbanistického, architektonického a stavebně technického. Dopracovává do potřebných podrobností dokumentaci podle § 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Závazné členění a směrný rozsah této projektové dokumentace je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu, povaze, významu a velikosti stavby.

Z dokumentace pro stavební povolení a dokumentace vybraných staveb pro ohlášení musí být jednoznačně zřejmé všechny podstatné údaje o nosné konstrukci stavby.

Statik v technické zprávě architektonického a technického řešení stavby specifikuje technické a konstrukční řešení stavby ve vazbě na její užití a požadovanou životnost, určí způsob založení stavby s ohledem na výsledky geologického a hydrogeologického průzkumu staveniště.

Rozhodnutí o způsobu založení stavby bez podrobného geotechnického průzkumu vede ve většině případů k problémům při vlastním zakládání a může být příčinou významného zvýšení nákladů na stavbu.

V projektové dokumentaci musí být doložena schopnost nosné konstrukce jako celku i jejích částí vzdorovat účinkům zatížení, které musí být jednoznačně specifikovány. Musí být kdykoliv možné ověřit, že nosná konstrukce je navržena bezpečně, hospodárně a že splňuje požadavky platných předpisů, norem a splňuje požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu podle Směrnice rady 89/106/EEC.

Vlastní dokumentace stavebně konstrukční části se skládá z textové části – technické zprávy, stavebně konstrukční části, statického výpočtu a z grafické části.

Technická zpráva

stavebně konstrukční části obsahuje zejména:

• popis navrženého nosného konstrukčního systému stavby s uvedením druhů konstrukcí podle použitého materiálu, příp. technologie a s uvedením hlavních rozměrů konstrukce;
• průřezové rozměry hlavních konstrukčních prvků, ověřené ve statickém výpočtu;
• stanovení jakosti staviv a materiálů;
• hodnoty návrhových zatížení užitných, klimatických, mimořádných, případně dalších;
• popis netypických a zvláštních částí konstrukčního systému, resp. konstrukčních prvků;
• upozornění na zvláště exponované části z hlediska materiálů, namáhání, opotřebení, údržby apod.;
• popis navrhovaných stavebních postupů s ohledem na působení konstrukce při stavbě;
• požadavky na kontrolu zakrývaných prací;
• požadavky na kontrolní zkoušky, měření, odběr vzorků a podobné kontrolní a ověřovací metody, pokud jsou požadovány nad rámec požadavků, předepsaných platnými normami a technologickými postupy;
• požadavky na jakost při provádění prací nad rámec požadavků předepsaných platnými normami a předpisy;
• popis nosného konstrukčního systému a stavu nosné konstrukce stávající stavby a jejích částí při návrhu změny stavby;
• popis úprav nosného konstrukčního systému ve vztahu k požární bezpečnosti stavby;
• předpis technologických postupů při odstraňování nebo oslabování existujících konstrukcí a částí staveb, které mohou mít vliv na stabilitu existujících konstrukcí a vlastní stavby; důležité zásady, které je třeba dodržovat při provádění bouracích a zabezpečovacích prací a při zesilování konstrukcí;
• seznam podkladů, norem, literatury, software a dalších použitých pomůcek;
• požadavky statika na rozsah, obsah a kontrolu dokumentace pro provádění stavby, nebo v dokumentaci vypracované dodavatelem stavby.

Statický výpočet

V dokumentaci pro stavební povolení se zpracovává statický výpočet. Statickým výpočtem musí být ověřeno základní koncepční řešení nosné konstrukce. Posoudí se nosná funkce stavební konstrukce jako celku při působení vnějších i vnitřních sil, její stabilita, tuhost a její působení na okolí.

Dále musí být stanoveny rozměry hlavních prvků nosné konstrukce, včetně základů. U jednotlivých částí nosné konstrukce musí být jednoznačně navržena jakost a kvalita materiálů.

Statický výpočet přikládaný k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení musí splňovat obecné zásady platné pro statické výpočty, viz Požadavky na statické výpočty.

Statický výpočet je nutné považovat za nedílnou součást dokumentace pro stavební povolení. Jeho zařazení do dokumentace je třeba vždy vyžadovat, aby mohla být navržená nosná konstrukce zkontrolována a aby bylo možné nosnou konstrukci posoudit v případě budoucích změn stavby, změn zatížení, poruch a obdobných skutečností.

Dynamický výpočet

Je-li některá část nosné konstrukce vystavena dynamickým účinkům, které by mohly ovlivnit navržený tvar a rozměry hlavních částí nosné konstrukce, zpracovává se při vypracování dokumentace pro stavební povolení dynamický výpočet. Jeho výsledky se zapracují do návrhu nosné konstrukce. V takovém případě je nutné dynamický výpočet považovat za nedílnou součást dokumentace pro stavební povolení.

Grafická část

obsahuje dispoziční výkresy, které přehledně zobrazují nosný konstrukční systém jako celek. Dispoziční výkresy pro betonové konstrukce jsou plán pilot (hlubinných základů), výkresy tvaru a výkresy skladby, pro konstrukce ocelové, dřevěné a pro konstrukce ze zvláštních materiálů výkresy sestavy. Měřítko dispozičních výkresů je zpravidla 1 : 100; je-li třeba, použije se měřítko odlišné (větší i menší).

Pro jednotlivé druhy nosných konstrukcí (betonové, kovové, dřevěné a jiné) se zpracovávají samostatné části dokumentace, obsahující vždy část textovou i grafickou. V jednodušších případech je možné dokumentaci nosných konstrukcí včlenit jako část dokumentace stavební části.

Plán pilot (hlubinných základů)

Při vypracování dokumentace pro stavební povolení se plán pilot zpracovává schematicky, v souladu s ČSN 01 3420. Obsahuje půdorysné schéma rozmístění pilot, údaje o druhu navržených pilot, rozměry průřezu piloty, průměrnou délku pilot, druh betonu pilot, specifikaci základových půd. Plán ostatních druhů hlubinných základů se zpracovává v obdobném rozsahu jako plán pilot.

Výkresy tvaru monolitických betonových konstrukcí

Výkresy tvaru monolitických plošných základů, monolitických základových roštů a monolitických vrchních konstrukcí se ve fázi vypracování dokumentace pro stavební povolení zpracovávají ve zjednodušené formě podle ustanovení části III.A ČSN 01 3481. Obsahují půdorysy s charakteristickými sklopenými průřezy, dávajícími jasnou představu o tvaru a funkci konstrukce jako celku.

Plán pilot (hlubinných základů), výkresy tvaru monolitických plošných základů nebo monolitického základového roštu se nemusí zpracovávat v případě, budou-li dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů.

Výkresy sestavy dílců

plošných montovaných základů, dílců montovaného základového roštu a dílců vrchní montované betonové konstrukce (výkresy skladby) se ve fázi vypracování dokumentace pro stavební povolení zpracovávají ve zjednodušené formě (podle ustanovení části V. ČSN 01 3481). Obsahují půdorysy s charakteristickými sklopenými průřezy, dávajícími jasnou představu o skladbě a funkci konstrukce jako celku.

U staveb nebo jejich částí navrhovaných z betonu, prováděného dvěma nebo více navzájem se lišícími technologiemi, lze z důvodu přehlednosti sloučit výkresy tvaru s výkresy sestavy dílců do společných výkresů.

Výkresy sestavy kovových konstrukcí podle ČSN 01 3483 Přehledné výkresy a výkresy sestavy dřevěných konstrukcí podle ČSN 01 3487 Výkresy konstrukcí ve fázi vypracování dokumentace pro stavební povolení obsahují půdorysy, řezy, pohledy a způsob kotvení. Výkresy musí dávat jasnou představu o skladbě a funkci konstrukce jako celku a být plně postačující pro vypracování dodavatelské dokumentace, kterou zajišťuje vybraný dodavatel stavby.

V případech jednoduchých konstrukcí stavby lze sloučit do společného výkresu výkres tvaru monolitických betonových konstrukcí s výkresem sestavy dílců ze všech druhů použitých materiálů.

Výkresy sestavy konstrukcí ze zvláštních materiálů

Výkresy sestavy konstrukcí ze zvláštních materiálů se zpracovávají ve formě, obsahu i rozsahu odpovídajícím výkresům z běžných materiálů.

Projektová dokumentace se připojuje ve dvojím vyhotovení. Není-li obecní úřad obce, na jejímž území stavba bude, stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stanoví prováděcí právní předpis.

2.2.3 Dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Při kontrolních prohlídkách rozestavěné stavby (§ 133 odst. 6 SZ) se vychází z projektové dokumentace ověřené podle § 115 odst. 3, nebo podle § 117 odst. 3 SZ a na ni navazující dokumentace pro provádění stavby, pokud je její zpracování zajištěno. Její členění a směrný rozsah podle druhu, povahy, významu a velikosti stavby je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. U staveb, jejichž rozsah a jednoduchost technického a konstrukčního řešení umožňuje provádět kontrolní prohlídky podle projektové dokumentace uvedené v § 1 vyhlášky o dokumentaci staveb, nemusí být dokumentace pro provádění stavby zpracována.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební objekty, případně provozní, resp. technologické soubory, pokud se ve stavbě vyskytují, a vychází z projektové dokumentace ověřené podle § 123 odst. 3 nebo § 125 odst. 3 SZ. Společné části dokumentace stavby se již nedokládají, jsou-li součástí projektové dokumentace předané ke stavebnímu povolení.

Dokumentace pro provádění stavby musí jednoznačně řešit rozměrově, tvarově i skladebně všechny části nosné konstrukce, včetně kvalitativního i kvantitativního určení použitých materiálů. Musí být zpracována v takových podrobnostech, aby odborně způsobilý dodavatel nosné konstrukce mohl podle ní, podle konstrukčních zásad a norem platných pro příslušné druhy konstrukcí zajistit dopracování výrobní, popř. dílenské dokumentace a nosnou konstrukci provést.

Dokumentace pro provádění stavby musí být rovněž dostatečným podkladem pro návrh způsobu a postupu provádění stavby (postupu betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání apod.). Základem dokumentace pro provádění stavby je do podrobností jednotlivých konstrukčních prvků dopracovaná a rozšířená dokumentace pro stavební povolení.

Dokumentace se skládá z části textové a z části výkresové. Obsahem textové části je:

• technická zpráva stavebně konstrukční části projektové dokumentace, která zdůvodňuje, zpřesňuje a doplňuje technické, konstrukční a materiálové řešení;
• statický výpočet se seznamem použitých podkladů, norem, literatury, software a návrhových pomůcek, případně dynamický výpočet, který je vhodné zařadit do technické zprávy i do statického, popř. dynamického výpočtu.

Obsahem výkresové části jsou do podrobností zpracované dispoziční výkresy, které zobrazují nosný konstrukční systém jako celek a jeho jednotlivé ucelené části. Výkresy podrobností zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky, dílce), na které projektant klade zvláštní požadavky, a které je nutné při provádění stavby respektovat. Neobsahují podrobnosti dodavatelské (realizační) dokumentace.

Dispozičními výkresy pro betonové konstrukce se rozumí

• plán pilot (hlubinných základů);
• výkresy tvaru;
• výkresy skladby.

Dispozičními výkresy pro konstrukce ocelové, dřevěné a pro konstrukce ze zvláštních materiálů se rozumí:

• výkresy sestavy.

Měřítko dispozičních výkresů je zpravidla 1 : 50; je-li třeba zvýšit jejich srozumitelnost, lze použít měřítko odlišné (větší i menší). Grafická část obsahuje schémata jednotlivých konstrukčních prvků s předběžnou specifikací materiálů a výkresy důležitých podrobností. Pro jednotlivé druhy nosných konstrukcí (betonové, kovové, dřevěné) se zpracovávají samostatné části dokumentace, obsahující vždy část textovou i grafickou.

Technická zpráva

stavebně konstrukční části obsahuje zejména:

• podrobný a přesný popis navrženého nosného konstrukčního systému s uvedením druhů konstrukcí;
• podle navržených technologií, použitého materiálu a uvedení hlavních rozměrů;
• definitivní průřezové rozměry konstrukčních prvků, ověřené ve statickém výpočtu, popř. odkaz na výkresovou dokumentaci;
• určení jakosti staviv a materiálů (zdivo, beton, betonářská ocel, konstrukční ocel apod.);
• hodnoty návrhových zatížení užitných, klimatických, mimořádných apod.;
• údaje o zvláštnostech konstrukce a konstrukčního systému, popř. jednotlivých konstrukčních prvků;
• upozornění na zvláště exponované části z hlediska materiálů, namáhání, opotřebení, údržby apod.;
• popis stavebních postupů s podrobným vysvětlením netradičních postupů a záměrů statika;
• předpis požadovaných kontrolních zkoušek, měření, odběrů vzorků a ověřovacích metod, zejména požaduje-li se provádění v rozsahu nad rámec normových požadavků;
• zvláštní požadavky na jakost při provádění prací;
• podrobný popis nosného konstrukčního systému stávajících staveb a vyhodnocení stavu nosné konstrukce a jejích částí u návrhů změn staveb;
• u změn stávající stavby podrobný popis technologických postupů při odstraňování nebo oslabování existujících konstrukcí a částí staveb, které mohou mít vliv na stabilitu konstrukcí a stavby, a důležité zásady, které je třeba dodržovat při provádění bouracích a zabezpečovacích prací a při zesilování konstrukcí;
• požadavky na protipožární ochranu konstrukcí a konstrukčních prvků;
• závazné požadavky statika na rozsah a obsah výrobní dokumentace zpracovávané dodavatelem nosné konstrukce, podle které budou nosné konstrukce prováděny a kontrolovány; upozornění na minimální hodnoty vnitřních sil a únosnosti, které musí jednotlivé konstrukční prvky splňovat;
• požadavky projektanta na převzetí základové spáry, kontrolu délky pilot, převzetí konstrukcí před jejich zakrytím (např. převzetí svázané výztuže monolitických konstrukcí) apod.;
• požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné normy a bezpečnostní předpisy;
• seznam použitých podkladů, norem, literatury, software a návrhových pomůcek.

Statický výpočet

Ve fázi vypracování dokumentace pro provádění stavby se zpracovává podrobný statický výpočet, který vychází ze statického výpočtu, vypracovaného v projektové dokumentaci pro stavební povolení. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provádění stavby.

Statický výpočet musí být upraven tak, aby podle něho bylo možné sledovat celkový postup výpočtu, charakteristiky návrhových zatížení a uvažovaných výpočtových modelů, splnění podmínek únosnosti a použitelnosti, vyžadované normami pro navrhování příslušného druhu konstrukcí. Celá konstrukce i jednotlivé prvky musí být ve statickém výpočtu jednoznačné identifikovány.

Statický výpočet obsahuje rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů a kombinací, včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace, dále seznam norem, podkladů, literatury, software a návrhových pomůcek, podle nichž nebo s jejichž pomocí byl vypracován.

Statickým výpočtem se stanoví, popř. posoudí, tvar a rozměry jednotlivých částí nosné konstrukce a určí se jakost materiálů jednotlivých částí nosné konstrukce tak, aby konstrukce vyhovovala danému účelu. Posoudí se nosná funkce konstrukce jako celku při působení vnějších sil i fyzikálních vlivů vyvolávajících silové a přetvárné účinky, její stabilita, tuhost a její působení na okolí.

Statický výpočet musí dbát ustanovení norem platných pro příslušný druh konstrukce a materiálů, nepoužije-li se spolehlivých metod přesnějších. Výpočtové modely uvažované ve statickém výpočtu musí dostatečně přesně odpovídat skutečnému působení vyšetřovaných konstrukcí v praktickém provozu, uvažovaná zatížení musí vystihovat skutečná zatížení, kterým může být konstrukce během výroby, dopravy a montáže a po dobu své životnosti vystavena.

Obsahuje dimenzování a podklady v takových podrobnostech, aby podle nich bylo možné za použití konstrukčních zásad příslušných norem vypracovat všechny výkresy konstrukce, jejích podrobností a spojů, potřebné pro vypracování výkresové dokumentace veškerých konstrukcí, které jsou součástí výrobní – dodavatelské dokumentace dodavatelem zajišťovaných stavebních prací (výkresy výztuže železobetonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelské dokumentace kovových dřevěných konstrukcí).

Statický výpočet v dokumentaci pro provádění stavby pro železobetonové monolitické a prefabrikované konstrukce musí být podkladem pro vypracování schémat vyztužení. Schémata vyztužení železobetonových konstrukcí se vypracovávají podle ČSN 01 3481, část IV. Schéma vyztužení slouží (společně s podrobným statickým výpočtem a s konstrukčními zásadami příslušných norem pro navrhování betonových konstrukci) jako podklad pro vypracování výkresů výztuže. Musí obsahovat pohledy a dostatečné množství příčných řezů, jednoznačně určujících polohu a průřezovou plochu (případně počet a průměr výztužných prutů). Ze schématu musí být jednoznačně patrná kvalita (druh) navrhovaného betonu a oceli.

Schémata vyztužení mohou být obsažena přímo ve statickém výpočtu, nebo se uspořádají do katalogu a doplní stručným technickým popisem (zprávou). Schémata vyztužení neobsahují zpravidla všechny informace postačující pro zadání výroby výztuže a neřeší běžné podrobnosti uložení výztuže v konstrukci. Dodavatel je na základě schémat a statického výpočtu povinen zajistit v rámci své výrobní přípravy pro provádění a kontrolu monolitických železobetonových konstrukcí výkresy výztuže zpracované v podrobnostech podle ČSN 01 3481, část IV.

Z praktických důvodů je vhodné, jsou-li do fáze vypracování dokumentace pro provádění stavby zahrnuty nad rámec základních výkonů výkresy výztuže monolitických konstrukcí. V takovém případě se schémata vyztužení nezpracovávají, přičemž za zvláštní výkon se považuje pouze část stanovená na základě rozdílu pracnosti na výkresech výztuže a na schématech vyztužení.

Statický výpočet musí dále stanovit podklady, na jejich základě bude možno navrhnout způsob a postup provádění nosných konstrukcí (postup betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání apod.).

Dynamický výpočet

V případě, kdy je některá část nosné konstrukce vystavená dynamickým účinkům, které by mohly ovlivnit navržený tvar a rozměry hlavních částí nosné konstrukce, zpracovává se ve fázi vypracování dokumentace pro provádění stavby podrobný dynamický výpočet. Jeho výsledky se zapracují do návrhu nosné konstrukce. V takovém případě je třeba dynamický výpočet považovat za nedílnou součást dokumentace pro provádění stavby.

Statický, případně dynamický výpočet, musí statik archivovat a kdykoliv jej v kopii na požádání předat projektantu stavby, stavebnímu úřadu, případně dalším ke kontrole zmocněným subjektům.

Plán pilot (hlubinných základů)

Při vypracování dokumentace pro provádění stavby se plán pilot zpracovává v souladu s ČSN 01 3420, popř. s odchylkami, které přispějí ke zvýšení jeho přehlednosti. Obsahuje půdorysné schéma rozmístění pilot, zobrazení pilot v půdoryse s označením jednotlivých pilot nebo jejich skupin, svislé řezy obsahující obrys pilot a základových konstrukcí nad pilotami, rozhraní charakteristických geologických vrstev se specifikací základových půd, vyznačení pracovní roviny, specifikaci pilot ve formě tabulky, ve které se uvede: označení piloty, údaje o pilotě (druh nebo typ, zejména tehdy, používají-li se různé druhy nebo typy pilot), rozměry průřezu piloty, celková délka piloty, výšková kóta hlavy a paty piloty, u vrtaných pilot výšková kóta úrovně pracovní roviny, popř. i délka vrtu, nejnižší třída zeminy nebo horniny požadovaná v patě piloty, minimální hloubka vetknutí piloty do zeminy nebo horniny této třídy, odkaz na druh nebo typ výztužného koše, druh betonu pilot apod. Plán ostatních druhů hlubinných základů se zpracovává v obdobném rozsahu jako plán pilot.

Betonové konstrukce

• Výkresy tvaru monolitických betonových konstrukcí (ČSN 01 3481, část III.A).

Výkresy tvaru monolitických plošných základů, monolitických základových roštů a monolitických vrchních konstrukcí obsahují půdorysy se sklopenými průřezy v potřebných podrobnostech jednoznačně určujícími tvar konstrukce, s označením všech konstrukčních prvků a detailů.

Výkresy tvaru monolitických plošných základů nebo monolitického základového roštu se nezpracovávají v případě, že základy budou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů. Ve stavebních výkresech základů musí být v takovém případě uvedena označení konstrukčních prvků a detailů.

• Výkresy skladby – sestavy dílců montované betonové konstrukce (ČSN 01 3481, část V);
• výkresy sestavy dílců plošných základů, dílců montovaného základového roštu a dílců vrchní montované betonové konstrukce obsahují půdorysy se sklopenými průřezy jednoznačně určujícími skladbu konstrukce, s označením všech stavebních dílců a detailů a s jejich specifikací. Specifikace stavebních dílců se sestaví do tabulky, ve které se uvede označení části konstrukce, na niž se výpis vztahuje, označení dílců značkami uvedenými na výkresu, označení dílců typovými značkami, názvy dílců, počty dílců stejného označení.

Výkresy sestavy dílců plošných základů a sestavy dílců montovaného základového roštu se nezpracovávají v případě, že základy budou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů. Ve stavebních výkresech základů budou v takovém případě uvedena označení dílců a detailů a specifikace stavebních dílců.

• Schémata stavebních dílců (ČSN 01 3481).

Schémata stavebních dílců montované betonové konstrukce slouží (společně se statickým výpočtem a s konstrukčními zásadami norem pro navrhování betonových dílců a konstrukci) jako podklad pro vypracování výkresů tvaru a výkresů výztuže stavebních dílců.

Obsahují zobrazení dílce, jeho rozměry, rozměry otvorů a prostupů, schematické zobrazení výztuže (celkovou nebo přidanou navíc ke standardní výztuži). Schémata stavebních dílců se zpravidla uspořádají do katalogu a doplní stručným technickým popisem (zprávou) a jejich specifikací.

U staveb nebo jejich částí navržených z betonu prováděného dvěma nebo více navzájem se lišícími technologiemi lze z hlediska přehlednosti sloučit výkresy tvaru s výkresy sestavy dílců do společných výkresů.

V jednoduchých odůvodněných případech lze sloučit do společného výkresu výkres tvaru monolitických betonových konstrukcí s výkresem sestavy dílců ze všech druhů použitých materiálů.

• Výkresy podrobností betonových konstrukcí – detaily (ČSN 01 3481, část VII).

Výkresy se zpracovávají v rozsahu potřebném k ozřejmění závažných, neobvyklých částí konstrukce.

Kovové konstrukce

• Výkresy sestavy kovových konstrukcí (ČSN 01 3483 Přehledné výkresy).

Výkresy obsahují půdorysy, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce, s označením průřezů všech konstrukčních prvků, s označením podrobností a s předběžnou specifikací materiálu.

• Výkresy podrobností kovových konstrukcí.

Výkresy se zpracovávají v rozsahu potřebném k ozřejmění závažných, neobvyklých částí nosné konstrukce, kotvení nebo připojení k základům nebo ke spodní nosné konstrukci.

• Výkresy kotvení kovových konstrukcí (ČSN 01 3483, část VI).

Výkresy obsahují půdorysy s označením modulové sítě, kotevních šroubů, s obrysy řezů kotvené části.

Dřevěné konstrukce

• Výkresy sestavy dřevěných konstrukcí (ČSN 01 3487 Výkresy konstrukcí).

Výkresy sestavy dřevěných konstrukcí obsahují půdorysy, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce, s označením průřezů všech konstrukčních prvků, s
označením podrobností a s předběžnou specifikací materiálu.

• Výkresy podrobností dřevěných konstrukcí.

Výkresy se zpracovávají v rozsahu potřebném k ozřejmění závažných, neobvyklých částí nosné konstrukce a kotvení nebo připojení k základům nebo ke spodní nosné konstrukci.

• Výkresy kotvení dřevěných konstrukcí (ČSN 01 3487, část V).

Výkresy obsahují půdorysy s označením modulové sítě, kotevních šroubů, s obrysy řezů kotvené části.

Zvláštní konstrukce

• Výkresy sestavy konstrukcí ze zvláštních materiálů.

Výkresy sestavy konstrukcí ze zvláštních materiálů se zpracovávají ve formě, obsahu i rozsahu odpovídajícím výkresům z běžných materiálů.

2.2.4 Dodavatelská a výrobní dokumentace (DD, VD)

Výrobní dokumentace, kterou zpracovává dodavatel nosné konstrukce v rámci přípravy stavby a která není součástí dokumentace pro provádění stavby, se rozumí:

• dílenská dokumentace pro realizaci stavby;
• výkresy pomocných konstrukcí, stavebních a montážních zařízení, konstrukcí bednění a pažení;
• výkresy a specifikace prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace a styků stavebních dílců;
• statické a dynamické výpočty výrobků přidružené stavební výroby, lešení, skruží a montážních konstrukcí, pomocných konstrukcí pro zakládání a prvků lehké prefabrikace a dokumentace pro výrobní a montážní přípravu dodavatele.

Do dílenské dokumentace pro realizaci stavby patří v případě

• betonové konstrukce.

výkresy výztuže monolitických konstrukcí, včetně výkazu výztuže podle tvaru, druhu množství a váhy výztuže, výkresy tvaru a výkresy výztuže stavebních dílců, výkresy
podrobností, montážní výkresy a specifikace;

• kovové konstrukce.

výrobní výkresy prvků, výkresy podrobností, montážních sestavení a specifikace;

• dřevěné konstrukce.

výrobní výkresy prvků, výkresy podrobností, montážních sestavení a specifikace;

• konstrukce ze zvláštních materiálů.

výrobní výkresy prvků, výkresy podrobností, montážních sestavení a specifikace.

2.3 OBECNÉ POŽADAVKY NA STATICKÉ VÝPOČTY

2.3.1 Úvod

Statický výpočet je dokument, který prokazuje, že konstrukce splňuje základní požadavky uvedené ve Směrnici Rady 89/106/EEC, zejména požadavky na:

1. Mechanickou únosnost a stabilitu

Stavební konstrukce musí být navrženy a prováděny takovým způsobem, aby zatížení, která mohou působit na konstrukci během výstavby a provozu, nezpůsobila:

• zřícení konstrukce nebo její části;
• nepřípustné deformace;
• poškození nenosných částí objektu, jeho příslušenství nebo instalovaného zařízení;
• poškození v rozsahu neúměrném působící příčině.

2. Bezpečnost při požáru

V případě požáru musí být po určitou dobu zachována únosnost konstrukce, omezen vývin a rozšiřování ohně a kouře v objektu, omezeno šíření ohně na sousední objekty s respektováním evakuace obyvatel objektu a bezpečnosti záchranářů.

Tyto požadavky musí konstrukce splňovat po dobu její plánované životnosti (viz ČSN EN 1990).

Statický výpočet má být vypracován v souladu se současným stavem poznání. Pokud je statický výpočet vypracován podle platných norem, pak použití nezávazných platných národních norem se považuje za důkaz souladu s požadavky právního řádu státu.

Statický výpočet je podkladem pro vypracování konstrukční části projektové dokumentace. Statický výpočet musí tvořit technicky a početně uzavřený celek, podle účelu užití musí být opatřen náležitostmi, které jsou nutné pro správní úkony.

Statický výpočet mohou zpracovávat pouze oprávněné osoby ve smyslu stavebního zákona. Zpracovatel statického výpočtu odpovídá za technickou a výpočetní úplnost a správnost statického výpočtu jako celku. Osoba, která případně statický výpočet kontroluje, je odpovědna za správnost a úplnost kontroly v rámci závazkového vztahu podle občanského nebo obchodního zákona.

2.3.2 Rozsah statického výpočtu

Rozsah statického výpočtu musí odpovídat stupni projektové dokumentace, jehož je výpočet součástí. Z tohoto hlediska rozeznáváme:

• statický výpočet v projektu pro stavební povolení (rozsah viz 2.2.2);
• statický výpočet v projektu pro provádění stavby (rozsah viz 2.2.3).

2.3.3 Požadavky na statický výpočet

Statický výpočet musí být uspořádán tak, aby umožňoval snadnou a rychlou orientaci ve výpočtu, musí být přehledný a kontrolovatelný. Vstupní informace a údaje musí být přehledné a srozumitelné a musí být uvedeny v takovém rozsahu, aby umožnily provádění rovnocenného kontrolního přepočtu nosných prvků i celé konstrukce. Tam, kde je to možné, se upřednostňuje grafické zpracování vstupních dat. Výsledky musí být přehledné a lehce srozumitelné, stejně jako omezené na nejnutnější rozsah.

Statický výpočet musí zahrnovat všechny rozhodující i konečné stavy (dočasné a trvalé návrhové situace), stejně jako podstatné projevy interakce mezi stavbou, základovou půdou a zásypem. Statický výpočet má postupovat od podporovaných prvků k podporujícím. Statický výpočet, pokud je třeba nebo účelné, může obsahovat i dynamický výpočet, popř. i návrh provedený na základě zkoušek. Statický výpočet konstrukcí, u nichž může vzniknout požár, musí obsahovat i průkaz požární bezpečnosti.

Statický výpočet musí obsahovat:

• Vstupní informace.

a) identifikační údaje o stavbě, investorovi a případném zhotoviteli stavby;

b) identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace;

c) přehled podkladů a vstupních údajů;

d) koncepce konstrukce;

e) údaje o podmínkách působení konstrukce;

f) seznam norem použitých ve výpočtu a přehled použité literatury;

g) údaje o použitém software.

• Vlastní výpočet.

h) vstupní data výpočtu – výpočtové modely, použité stavební hmoty, zatížení, další vstupní údaje;

i) výsledky – rozhodující, ostatní;

j) přehledné schéma, kde jsou definovány jednotlivé počítané prvky anebo celky (pozice).

• Požadavky na provádění stavby, včetně požadavků na kontrolu jakosti;
• Obsah.

2.3.3.1 Vstupní informace

a) Identifikační údaje o stavbě, investorovi:

• název, popř. i číslo (pokud je stanoveno) stavby řešené statickým výpočtem a její umístění (adresa);
• název a sídlo investora.

b) Identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace

Jméno a adresa firmy, která zhotovila statický výpočet, jméno zpracovatele, popř. zpracovatelů statického výpočtu.

c) Přehled podkladů a vstupních požadavků

• seznam podkladů, podle kterých byl zpracován statický výpočet, tj. citace výkresů, geologického a hydrogeologického průzkumu apod.;
• citace vstupních požadavků (např. požadavky investora z hlediska požadovaných zatížení, maximálních přípustných průhybů, trhlin, požadavků na povrch betonu, na ochranu konstrukce proti agresivním vlivům, na nepropustnost atd.).

d) Koncepční řešení konstrukce

• schéma řešené konstrukce;
• popis zajištění stability konstrukce;
• stručný popis výpočtového modelu – v případě použití více výpočtových modelů pro konstrukci jako celek, popř. pro její části, spoje apod., je nutné popsat všechny výpočtové modely;
• řešení hlavních detailů, pokud podmiňují reálnost výpočtového modelu.

e) Údaje o podmínkách působení konstrukce

Údaje o vlivech, které působí na konstrukci z následujících hledisek:

• přímé zatížení; zejména uvést zvláštní požadované zatížení, zatížení vozidly, jeřáby apod., (pokud nemůže dojít k pochybnostem, postačí např. uvést „zatížení uvažováno podle ČSN…“);
• nepřímé zatížení, zejména vynucených přetvoření;
• geologické, hydrogeologické a seismické podmínky – např. s odvoláním na geotechnický průzkum uvést údaje o složení základové půdy, hladiny podzemní vody, stupni seismicity apod.;
• údaje o požadované požární bezpečnosti.

f) Přehled norem a použité literatury

Tyto údaje jsou nutné zejména s ohledem na případné následné přepočty, rekonstrukce apod.

citace norem i s uvedením případné poslední změny (např. ČSN EN 206+A1 včetně Změny 2); citace literatury s uvedením roku vydání, popř. i odvolávky na číslo stránky;

g) Údaje o použitém software

Popis programu sestávající z názvu programu, verze, popř. data zavedení programu do používání, číslo licence apod. Pokud je program součástí programového systému, pak uvést i jeho název.

2.3.3.2 Vlastní výpočet

Výpočty mohou být provedeny ručně, nebo počítačově zpracovány pomocí výpočetních programů.

h) Vstupní data výpočtu

Vstupní data musí obsahovat všechny údaje, které jsou nutné pro reprodukci výsledků. Původ vstupních dat musí být zřejmý ze vstupních informací:

• výpočtové modely (jednoduché i komplexní modely), které jsou součástí výpočtu, prezentovat přehledně graficky; geometrie, rozměry, okrajové podmínky, zavedené imperfekce apod. uvádět jednoznačně, a pokud je požadováno i odůvodnit;
• použité stavební hmoty charakterizovat požadovanými vlastnostmi materiálů;
• zatížení působící na model jednoznačně zadat; musí být popsány jednotlivé kombinace zatížení a zatěžovací stavy, včetně uvažovaných součinitelů zatížení;
• uvažovaná zjednodušení, jako redukce podporových momentů, redistribuce vnitřních sil apod.

i) Výsledky

Výsledky mají být rozděleny na rozhodující a ostatní výsledky. Výsledky musí být číselné a grafické.

• rozhodující výsledky jsou všechna data požadovaná pro kontrolu statické a požární bezpečnosti a použitelnosti nosné konstrukce a jejích jednotlivých částí. Patří sem např.:
  • rozhodující zatěžovací stavy a kombinace zatížení, s uvedením nejnepříznivějších hodnot účinků zatížení;
  • návrhové síly s dimenzováním příčných průřezů, popř. s údaji o využití materiálů;
  • rozhodující deformace konstrukce a jejích částí, max. šířky trhlin v jednotlivých prvcích;
  • další požadované výsledky (např. hodnoty podporových reakcí);
  • výsledky posouzení požární bezpečnosti;
• ostatní výsledky – zbývající výsledky, např. hodnoty účinků zatížení v jednotlivých zatěžovacích stavech a kombinacích zatížení apod. Tyto výsledky jsou většinou archivovány u zpracovatele statického výpočtu.

j) Přehledné schéma jednotlivých počítaných prvků anebo celků (pozic)

Výkres obsahuje grafickou definici jednotlivých prvků konstrukce tak, jak jsou řešeny ve statickém výpočtu. Ve výkresu musí být jednoznačně patrný rozsah a velikost jednotlivých pozic statického výpočtu.

2.3.3.3 Požadavky na provádění stavby

Shrnutí všech požadavků vyplývajících ze zavedených předpokladů ve statickém výpočtu, např. požadavky na postup výstavby, postup betonáže, požadavky na zvláštní ošetřování betonu, dočasné podpěry atd., je podkladem pro vypracování technické zprávy.

Při následném zpracovávání dodavatelské dokumentace je nutným požadavkem kontrola této dokumentace autorem statického výpočtu, podle kterého je dodavatelská dokumentace vypracována.

2.3.3.4 Obsah

Obsah statického výpočtu má být dostatečně podrobný, umožňující snadnou a rychlou orientaci ve výpočtu. Výpočet je vhodné členit podle charakteristických částí konstrukce. Všechny stránky statického výpočtu by měly být očíslovány podle jednotlivých částí a označeny tak, aby každá stránka mohla být jednoznačně zařazena v rámci celého výpočtu. Vyměněné a vložené stránky by měly být označeny.

Obsah může odkazovat na detailní podobsahy a musí stále odpovídat aktuálnímu stavu zpracování.

2.3.4 Dodatek

• Přehlednost a srozumitelnost.

Vstupní data a veškeré výsledky by měly být zpracovány ve statickém výpočtu ve formě vhodné pro přezkoušení s odůvodněním únosnosti, použitelnosti a požární bezpečnosti nosných konstrukcí a jejich částí.

Vstupní data počítačově podporovaných výpočtů by měla být převzata do statického výpočtu ve vytištěné a programem připravené formě. Data musí být srozumitelná a vytištěná přehledně na formát A4.

• Konvence.

Zvolené znaménkové konvence musí být uvedeny ve statickém výpočtu jednoznačně a na viditelném místě. Pokud je použito více znaménkových konvencí, musí být uvedeny za sebou a vysvětleny k čemu se vztahují. Ke konvencím patří:

• souřadné systémy;
• znaménkové konvence, např. u rozměrů průřezů, u hodnot posunutí, u napětí a protažení;
• označování částí konstrukce, číslování uzlů a prutů;
• zatěžovací stavy a kombinace zatížení.

Data pro počítačově zpracovávané výpočty jsou:

• alfanumerické údaje, např. označení uzlů a prvků, vstupní data a výsledky;
• grafické zobrazení výpočtového modelu, silových nebo deformačních účinků zatížení apod.;
• krátké textové informace, např. komentář ke vstupním datům, informace o zatěžovacích stavech a kombinacích zatížení, poznámky apod.

Data mohou být zpracována a vytištěna pomocí počítače, nebo zpracována manuálně (např. krátké textové informace, doplňující výpočty apod.). Pro přehlednost může být upřednostněno barevné zpracování.

U úloh řešených za použití programu by měly být krátce popsány úlohy řešené programem s přihlédnutím k jeho použití, včetně popisu vstupů a výstupů. Dále by měla být krátce popsána použitá teorie a výpočetní metoda.

• Grafické výstupy.

Vstupní data a rozhodující výsledky mají být prezentovány v grafické formě. Výstupy musí být doplněny číselnými hodnotami a musí dovolovat dostatečně přesné čtení pro kontrolu a další použití.

• Tabelární výstupy.

Vstupní data a rozhodující výsledky mohou být vytištěny v tabulkové formě pouze tehdy, pokud nemůže být grafickými výstupy podstatně zlepšena přehlednost a srozumitelnost dat. Z hlavičky tabulek musí být možné rozeznat význam a vlastnosti dat v řádcích a sloupcích. Na každé stránce se hlavičky tabulek musí opakovat.

• Kontroly.

Zpracovatel se musí přesvědčit o přijatelnosti vstupních dat a výsledků pomocí kontroly. K tomu patří například:

• kontrola vstupních dat;
• kontrola pomocí přetvoření;
• přiměřenost deformací vzhledem k působícímu zatížení;
• kontrola se zjednodušeným výpočtovým modelem;
• výpočty s jiným dělením sítě u výpočtů MKP;
• referenční příklady.

Přezkoušení statického výpočtu

Zkušební postupy jsou:

• přezkoušení srovnávacími výpočty – mohou obsahovat pouze namátkové zkoušky, provedené však nezávislými výpočty;
• přezkoušení pomocí modelových zkoušek – pouze v případě mimořádných konstrukcí.
  

Stav: kontrola 2018, vydání 2014

Anotace:
Pomůcka je určena pro projektanty řešící rekonstrukce, opravy domů a bytů v panelových domech konstrukčního systému HK 60 a HK 69 východočeské varianty panelového systému T 08 B realizovaných v letech 1969 – 1975.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Ve stávajících panelových domech je někdy uživateli bytů požadováno provedení dodatečného propojení místností dveřními otvory v nosných stěnách. V předložené práci jsou z dostupných projektových podkladů shromážděny údaje o svislých stěnových panelech konstrukční materiálové varianty panelových domů východočeského kraje HK 60 a HK 69 realizovaných na území kraje v letech 1960-1975. Dále je zde uveden postup pro statické posouzení návrhu provedení dodatečných dveřních otvorů.

1 PANELOVÝ SYSTÉM BYTOVÝCH DOMŮ HK

Panelový konstrukční systém bytových domů HK 60 vznikl jako východočeská krajská materiálová varianta panelových domů T 08 B navržených Státním typizačním ústavem Praha. Typová projektová dokumentace konstrukční soustavy byla vypracována v Krajském projektovém ústavu Stavoprojekt Hradec Králové ve spolupráci s projektovou složkou n. p. Pozemní stavby Hradec Králové.

Usnesením Krajského národního výboru v Hradci Králové ze dne 20.04.1959 byl schválen úvodní projekt pětipodlažního panelového domu a prohlášen za krajský typ.

První experimentální panelová budova o čtyřech nadzemních podlažích s polozapuštěným technickým podlažím byla realizována v roce 1959 v Hradci Králové na sídlišti Slezské Předměstí-Sever.

V následujících letech byla, na základě vyhodnocení experimentální stavby, realizována výstavba bytových domů v celém tehdejším Východočeském kraji s těžištěm výstavby v Hradci Králové a v Pardubicích. Během výstavby byla konstrukční soustava dále vyvíjena, docházelo k dílčím změnám. Postupně byly stavěny domy o pěti až jedenácti podlažích.

Návrhy domů HK 60 probíhaly v letech 1959 až 1964, realizace v letech 1959 až 1967. V letech 1964 až 1965 byla konstrukční soustava HK 60, na základě do té doby získaných zkušeností, revidována a označena HK 65. Revize se týkala jednak úprav vnitřních nosných prvků, především však v nové koncepci obvodového pláště.

Konstrukční soustava HK 65 byla potom ještě revidována v roce 1969. Byl rozšířen sortiment stěnových a stropních panelů a upraveny styky a spáry mezi panely podle nových předpisů, poznatků a zkušeností získaných při panelové výstavbě z celé republiky.

Konstrukční soustavou HK 60 byly stavěny pouze řadové sekce 5-11 podlažní, revidovanou soustavou HK 65 byly postaveny z řadových sekcí šesti až čtrnáctipodlažní domy a bodové domy deseti až sedmnáctipodlažní.

Konstrukční soustava HK je charakteristická tím, že příčné nosné zdi jsou v osových vzdálenostech 6 250 mm (do roku 1964 byla používána též osová vzdálenost 3 250 mm). Stropní železobetonové nepředpjaté dutinové panely výšky 250 mm byly ukládány na příčné nosné zdi s délkou uložení 95 mm.

Výstavba panelových domů z konstrukční soustavy HK skončila v roce 1975.

2 PANELOVÁ SOUSTAVA HK 60

2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA NOSNÉHO SYSTÉMU

Jedná se o příčný nosný systém s nosnými stěnami z betonových dutinových panelů tl. 250 mm. Osová vzdálenost nosných stěn je 6 250 a 3 205 mm. Stabilitu v podélném směru zajišťovaly podélné ztužující stěny umístěné vždy ve schodišťovém travé. Podélné stěny jsou ze stěnových panelů shodných se stěnovými panely příčných nosných stěn.

Z konstrukčního systému HK 60 byly stavěny pouze řadové sekce 5-11 podlažní.

Budovy a konstrukční prvky soustavy HK 60 byly navrhovány a posuzovány podle „Pokynů pro dimenzování a statické posuzování svislých nosných konstrukcí bytových staveb montovaných z panelů“ (vydal Studijní a typizační ústav Praha v červenci 1961) a podle publikace Krabicové konstrukce (Ing. Miroslav Růžička, CSc., SNTL Praha 1963)

2.2 VNITŘNÍ NOSNÉ STĚNY

Betonové dutinové stěnové panely byly vyráběny z betonu B 250. Panely mají tloušťku 250 mm, skladebné rozměry v/š 2600/2400 mm (výrobní rozměry 2 580/2 390 mm). Vnitřní panel skladebné šířky 2 400 mm má 10 dutin Ø 190 mm excentricky umístěných o 5 mm z osy panelu (tloušťka betonu v ose dutiny ve směru tloušťky panelu je 25 a 35 mm). Excentricita je způsobena tím, že stěnové panely byly vyráběny na stejných vodorovných podložkách jako stropní dutinové panely výšky 250 mm, u kterých horní tlačená oblast byla 35 mm a dolní tažená oblast 25 mm.

Krajní stěnové panely jsou o 300 mm delší než vnitřní (skladebné rozměry 2 700/2 400 (2 850) mm, výrobní rozměry 2 690/2 390 (2 840) mm). V kraji u obvodového pláště mají vytvořeno zhlaví s drážkou pro uložení obvodového parapetního panelu. Zhlaví krajních stěnových panelů vytváří na domech svislé lezény, které jsou charakteristické pro konstrukční soustavu HK 60 a odlišují je od domů pozdější revidované soustavy HK 65.

Tab. 1  Sortiment stěnových panelů obsahoval panely s projektovými značkami

Maximální hmotnost stěnového panelu je 2 810 kg (stěnový panel zvýšený projektová značka 53).

Stěnové panely normální mají výztuž pouze konstrukční, která sloužila pro výrobu a manipulaci s panelem. Po obvodu panelu a uprostřed šířky jsou vždy ze 2 5 mm (ocel 10002). Montážní oka jsou z Ø 10 mm (ocel 10425). Úzké pilířky dveřních panelů jsou vyztuženy jako železobetonové sloupy.

2.3 STANOVENÍ MEZNÍHO BŘEMENE NA PANEL

Výpočet únosnosti nosných prvků konstrukční soustavy HK 60 včetně HK 65 byl prováděn podle stupně bezpečnosti (ČSN 73 2001:1955 Projektování betonových staveb).

Statický výpočet stěnových panelů byl vypracován za následujících předpokladů:

• panely jsou z prostého betonu B 250, úzké pilířky u dveřních otvorů jsou železobetonové;
• u dutinových panelů je mezní únosnost redukována tzv. tvarovým součinitelem m, který byl ve výše citovaných pokynech stanoven pro dutinové panely hodnotou 0,75;
• u všech dutinových panelů byla uvažována ztráta účinné plochy betonu v důsledku excentrické polohy dutin podle čl. 175 a 176 ČSN 73 2001:1955;
• volná délka pro výpočet součinitele vzpěrnosti byla uvažována konstruktivní výška patra tj. 2 850 mm;
• u prvků, kde byla část ze železobetonu a část z prostého betonu, byla stanovena únosnost každé části zvlášť a vztažena k únosnosti panelu jako celku, přičemž pro vzájemné srovnání byla mezní únosnost železobetonových částí vynásobena poměrem stupňů bezpečnosti pro prostý beton a pro železobeton.

Mezní břemeno na panel bylo stanoveno podle vzorce:

P_m = μ . (F_x . κ_c) / ν

kde je 

m … tvarový součinitel pro dutinové panely 0,75 [-]
F_x … účinná plocha betonu stanovená s ohledem na excentrickou polohu otvorů [m²]
κ_c … dovolené namáhání betonu (B 250 κ_c = 175 kp/cm²)
n … součinitel vzpěrnosti [-]

Stupeň bezpečnosti pro nevyztužené stěny s [-] byl stanoven (čl. 36 ČSN 73 2001):

Tab. 2  Únosnost vybraných stěnových panelů (mezní břemeno P_m)

Vyztužení stěnových dutinových panelů (kromě železobetonových dveřních pilířků) nesplňuje požadavek čl. 7.4.2 ČSN 73 1211 Navrhování betonových konstrukcí panelových budov, který předepisuje vyztužení dolního a horního okraje svařovanou rohoží o ploše podélných vložek nejméně 100 mm² a s příčnými vložkami jmenovitého průměru nejméně 6 mm, vzdálenými nejvýše 25 d_s, kde d_s je jmenovitý průměr podélných vložek.

Obr. 1  HK 60 Stěnový panel vnitřní – normální 1

Obr. 2  HK 60 – Stěnový panel krajní – normální 2

Obr. 3  HK 60 – Styk nosná stěna – parapet

Obr. 4  HK 60 – Styk stěnových a stropních panelů

3 PANELOVÁ SOUSTAVA HK 65, HK 69

Konstrukčně se jedná o nosný systém shodný s konstrukčním systémem HK 60. V revizi konstrukčního systému, ze kterého se začalo stavět po roce 1965, (HK 65) byl především vypuštěn úzký schodišťový trakt s příčnými nosnými stěnami ve vzdálenosti 3 250 mm. Zásadně byla změněna koncepce zavěšení parapetů obvodového pláště (parapety uloženy na ocelové konzolky vetknuté do příčné nosné stěny v horní úrovni stěnového panelu pod stropním panelem) a nově navrženy styky a spáry prvků obvodového pláště.

Ve dvou etapách došlo ke zvýšení únosnosti hlavních nosných prvků konstrukční soustavy – stěnových a stropních panelů na základě provedených zatěžovacích zkoušek stěnových panelů a v důsledku nových předpisů pro navrhování konstrukce panelových budov.

Z konstrukčního systému HK 65 byly stavěny bytové domy s řadovými sekcemi, deskové a bodové domy. Řadové domy byly pěti až třináctipodlažní, bodové domy deseti až sedmnáctipodlažní.

Budovy a konstrukční prvky soustavy HK 65 byly navrhovány a posuzovány podle „Prozatímních pokynů pro statické výpočty panelových domů“ (vydal Studijní a typizační ústav Praha, 1. vydání 1964, 2. opravené vydání 1965).

3.1 VNITŘNÍ NOSNÉ STĚNY

Betonové dutinové stěnové panely byly vyráběny z betonu B 250 a B 330. Panely mají tloušťku 250 mm, dutiny Ø 190 mm. Od roku 1965 byly vyráběny panely skladebných šířek 1200 a 2400 mm. Zvýšení únosnosti bylo dosaženo vynecháváním některých svislých dutin. Panel skladebné šířky měl několik „pásem únosnosti“. Panely z betonu B 250 – s pěti dutinami, čtyřmi dutinami, plný panel a tentýž z betonu B 330. Tyto panely měly projektovou značku E.

V roce 1969 došlo k další revizi (HK 69), při které byl zmenšen průměr vylehčovacích dutin z Ø 190 mm na Ø 160 mm. Sortiment panelů zůstal, byla zvýšena únosnost stěnových panelů. Tyto panely měly projektovou značku A.

Maximální hmotnost stěnového panelu s dutinami Ø 160 mm je 3 025 kg (stěnový panel zvýšený projektová značka A_01B).

Stěnové panely typové značky E a A mají, na rozdíl od stěnových panelů HK 60 (proj. zn. 1,2,3,5), vyztuženou hlavu a patu žebříčkem z ocelových prutů podélných 2 Ø 8 mm a uzavřených třmínků z Ø 5,5 mm umístěných vždy v místě žebra mezi svislými dutinami, tj. v osové vzdálenosti 225 mm.

Výztuž splňuje pouze částečně ustanovení čl. 7.4.2.1 ČSN 73 1211, který předepisuje nejméně jednu svařovanou rohož o ploše podélných vložek nejméně 100 mm² a s příčnými vložkami jmenovitého průměru nejméně 6 mm, vzdálenými nejvýše 25 d_s, kde d_s je jmenovitý průměr podélných vložek.

Podélná výztuž 2 Ø 8 mm splňuje podmínku minimální plochy 100 mm², příčná výztuž je menšího průměru než 6 mm a třmínky měly být v max. vzdálenosti 200 mm.

3.2 STANOVENÍ MEZNÍHO BŘEMENE NA PANEL

Výpočet únosnosti nosných prvků konstrukční soustavy HK 65 byl prováděn podle stupně bezpečnosti (ČSN 73 2001:1955 Projektování betonových staveb).

Statický výpočet stěnových panelů byl vypracován za stejných předpokladů a podle stejného vzorce jako u konstrukční soustavy HK 60. Pouze rozdíl byl ve stanovení tvarového součinitele μ. Ten byl na základě, do té doby provedených, zkoušek a zkušeností získaných ze zkoušek provedených na panelech obdobné konstrukce profesorem Lewickým v Polsku stanoven hodnotou 1 pro panel plný, 0,75 pro panel s vypuštěnými krajními dutinami a 0,6 pro panel s plným počtem dutin. Mezilehlé hodnoty byly určovány interpolací podle přímky.

Tab. 3 Únosnost vybraných stěnových panelů E – mezní břemeno P (stupeň bezpečnosti s_o = 3,4 pro zatížení hlavní, s_o = 3,2 pro zatížení celkové)

Tab. 4 Únosnost vybraných stěnových panelů A – mezní břemeno P_m (stupeň bezpečnosti s_o = 3,4 pro zatížení hlavní, s_o = 3,2 pro zatížení celkové)

Obr. 5  HK 65 – Stěnový panel normální vnitřní E₁

Obr. 6  HK 65 – Stěnový panel normální vnitřní A₁

Obr. 7  Poloha dutin ve stěnových panelech KS HK 65, HK 69

Výpočet účinné průřezové plochy betonu v důsledku excentrické polohy dutinových otvorů

kde je

3.3 STANOVENÍ TVAROVÉHO SOUČINITELE μ [-]

U dutinových stěnových panelů je při výpočtu mezní únosnosti použit tvarový součinitel μ, který byl u panelů řady A stanoven na v závislosti na poměru F₁/F_br na základě výsledků zatěžovacích zkoušek dutinových stěnových panelů HK ve VÚPS Veselí n. L. (1965).

Obr. 8  Průběh tvarového součinitele μ, F₁ – účinná plocha (půdorysná plocha panelu bez plochy dutin), F_br – celková půdorysná plocha panelu ve skladebných rozměrech

Výpočet tvarového součinitele μ [-]:

m = 0,75 + 0,25 [(F₁/F_br – 0,625)/(1 – 0,625)]

Stanovení síly na mezi únosnosti P_m [kN] (podle stupně bezpečnosti – ČSN 73 2001:1955)

P_m = μ ∙ F_x ∙ κ_c /q

kde je

Příklad 1 Stanovení mezního břemene P_m [kN] pro panel A₁ – (podle stupně bezpečnosti)

Síla na mezi únosnosti Pm [kN] (na celý panel délky 2 400 mm):
P_m = μ ∙ Fx ∙ κ_c/q
P_m = 0,777 ∙ 3 907,35 ∙ 175/1 ∙ 142
P_m = 465 238,53 kp = 465,24 Mp = 4 652,4 kN

Dovolené zatížení na panel A1:
P_dov = P_m/s₀
P_dov = 465,24/3,4 = 136,84 Mp = 1 368,4 kN, tj. 570 kN/m panelu šířky 2 400 m

Příklad 2 Stanovení mezního břemene N_RD´ [kN] pro panel A₁ – (podle ČSN EN 1992-1-1:2006)

Dovolené zatížení N_RD´ [kN] na panel A₁:

Výsledná síla je vynásobena tvarovým součinitelem μ = 0,777

N_RD´ = 2 515 ∙ 0,777 = 1954 kN tj. 814 kN/m panelu šířky 2,4 m

Příklad 3 Stanovení mezního břemene pro dveřní panel A04

U dveřních panelů bylo mezní břemeno pro širší pilíř, uvedené v typovém podkladu, vztaženo na celý panel v poměru zatěžovaných ploch

Obr. 9  Stanovení mezního břemene pro dveřní panel

3.4 ÚNOSNOST VODOROVNÉHO STYKU „stěna – strop – stěna“ – KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY HK 60

Zhlaví i pata stěnových panelů konstrukční soustavy HK 60 mají tloušťku 250 mm, panely jsou vyrobeny z betonu značky B 250, mají podélné dutiny Ø190 mm.

Stropní panely tl. 250 mm z betonu značky B 250 mají podélné dutiny a šikmá čela, v horní polovině výšky s větším sklonem čela. Stropní panely jsou vzájemně spojeny v místě závěsných ok spojovací výztuži Ø 12/600 mm (ocel 10 300), podélně probíhá věncová výztuž 2 x Ø N10 (ocel 10 300).

Zálivkový beton styku je B 250 – ve výpočtu byly uvažovány hodnoty pevnosti betonu B 20, stejně jako u cementové malty v běžných spárách. Tloušťka ložných spár nad zhlavím i pod patou stěnových panelů je 10 mm.

Mezní únosnost vodorovného styku „stěna – strop – stěna“ s uložením stropních dílců kolmo k dutinám podle ČSN 73 1211 v průřezu A (pata a zhlaví stěnového panelu) N_ju = 1011,0 kN/m v průřezu B N_ju = 805,54 kN/m.

Rozhoduje mezní únosnost v průřezu B:

N_ju = 805,54 kN/m

Obr. 10  Řez stykem „stěna – strop – stěna“

3.5 ÚNOSNOST SVISLÉHO STYKU PŘÍČNÉ NOSNÉ A PODÉLNÉ ZTUŽUJÍCÍ STĚNY

Svislý styk je tvořen hladkou plochou stěnového panelu příčné nosné stěny a hladkým čelem stěnového panelu podélné stěny s mírně prolomeným čelem. V úrovni stropní konstrukce je provedena zálivková výztuž z Ø 8 (ocel 10210), styk je dále převázán stropním panelem. Zálivkový beton styku je B 250, ve výpočtu byly uvažovány hodnoty pevnosti betonu B 20, stejně jako u cementové malty pro osazení stropních dílců a paty stěnových dílců.

Mezní únosnost svislého styku ve smyku s převázáním styku stropním panelem a s uvážením zálivkové výztuže podle současně platných norem je:

Q_ju = 49,83 kN/podlaží

Poznámka: v případě, že zálivková výztuž není osazena do spáry mezi boky stropních panelů je N_ju = O kN/m

Obr. 11  Svislý styk příčné nosné a podélné ztužující stěny

3.6 SVISLÝ STYK V PŘÍČNÉ NOSNÉ STĚNĚ

Svislý styk je tvořen hladkými čely stě nových panelů uspořádanými podélně mírně prolomenými rovinami. V úrovni stropní konstrukce je provedena průběžně zálivková výztuž 2 x Ø 10 (ocel 10 300). Styk není převázán stropními panely. Zálivkový beton styku je B 250, ve výpočtu byly uvažovány hodnoty pevnosti betonu B 20, stejně jako u cementové malty pro osazení stropních dílců a paty stěnových dílců.

Mezní únosnost svislého styku ve smyku bez převázání styku stropními panely a s uvážením zálivkové výztuže stanovená podle současně platných norem je:

Q_ju = 50,36 kN/podlaží

Obr. 12  Vodorovný řez svislou spárou mezi stěnovými panely v příčné nosné

4 DOPORUČENÝ POSTUP PŘI NAVRHOVÁNÍ NOVÝCH DVEŘNÍCH OTVORŮ V BYTOVÝCH DOMECH KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY HK

Početní analýza řady zjednodušených výseků panelových stěn ukázala, že různé zjednodušené metody na bázi přibližného modelování poskytují značný rozptyl výsledků. Zjednodušené modely berou v potaz pouze zatížení svislé rovnoměrné; neuvažují se účinky působení větru, přídavky napětí vyvozované zkrucováním stropních tabulí u nesymetrických soustav atd. Smyková únosnost styků je zatížena řadou nejistot, týkajících se vyztužení styků či jejich spolehlivého vyplnění betonem. Proto se doporučuje dodržovat následující pokyny:

• u okrajů stěn, ve kterých má být dodatečně otvor proveden, zůstane min. šířka stěnového pilíře alespoň 600 mm – musí být vždy posouzeno výpočtem;
• nově zřizované otvory se předpokládají šíře do 1 200 mm v rámci jednoho panelu;
• zřizování otvorů lze provádět pouze technikou vrtání a řezání, nelze užívat bouracích kladiv;
• nepředpokládá se, že by otvor zasahoval do styčné spáry mezi panely, líc otvoru by měl být min. 375 mm od této spáry – vždy doložit alespoň přibližným výpočtem;
• v každém návrhu zřízení otvoru musí být zvážena otázka podepření konstrukcí během provádění úprav před zřízením otvoru a v době jeho provádění – nutné provizorní podepření stropní konstrukce nad prováděným otvorem výdřevou!;
• výška nadpraží (překladu) nad otvorem zůstane cca 500 mm, resp. je možno provést otvor na celou výšku panelu;
• v jednom stěnovém panelu lze zřídit max. jeden otvor;
• před zpracováním posudku je nezbytné zjistit skutečný stav stěny v nejbližším vyšším a nižším podlaží. Je třeba požadovat po objednateli posudku, aby zjistil informaci o celkové míře nových otvorů v posuzované stěně oproti původnímu stavu. Pokud by množství otvorů překročilo 20 % plochy původních otvorů, je zapotřebí řešit celou stěnu pro všechna podlaží;
• je třeba respektovat okolnost, že panely byly vyztuženy po obvodě pouze lemovací výztuží;
• zjednodušený výpočet musí být v souladu s požadavky ČSN EN 1992-1-1, konstrukce z prostého betonu mají omezenou duktilitu, uvažuje se s lineárně pružným chováním průřezů.

4.1 NÁVRH NOVÉHO DVEŘNÍHO OTVORU ŠÍŘKY 800 – 1 200 MM VE STĚNOVÝCH DUTINOVÝCH PANELECH ŠÍŘKY 240 CM KONSTRUKČNÍ SOUSTAVY HK

Pro zřízení takového dveřního otvoru je možno použít zjednodušující výpočet.

Konstrukční soustava HK 60 včetně jejích revizí v letech 1965 a 1969 byla navržena v době, kdy platila ČSN 73 2001 a nosné konstrukce pozemních staveb byly navrhovány a posuzovány podle stupně bezpečnosti. Pro všechny nosné prvky této soustavy jsou proto v dochovaných katalozích k dispozici hodnoty mezních břemen, resp. mezních momentů (viz kopie katalogových listů v příloze). Proto dále ve výpočtech únosnosti stěnových panelů oslabených novými dveřními otvory vycházíme z této skutečnosti.

Nejprve je třeba prokázat, že pilíře, které zbývají v panelu po stranách nově navrhovaného dveřního otvoru, jsou dostatečně únosné a vyhoví pro svislé normálové síly, které na pilíř budou působit z celé soustavy nad vzniklým otvorem.

Dále je třeba prokázat, že nadpraží nového otvoru přenese zatížení vlastní hmotností a stropní konstrukcí bezprostředně nad oslabovaným panelem. Doporučuje se nespoléhat na únosnost nadpraží, které je oslabené dutinami a navrhnout podepření nadpraží novu vloženou konstrukcí.

Pro otvor do 1 200 mm vyhoví podepření nadpraží dvěma ocelovými válcovanými nosníky L 100/100/8 mm (využití ocelového překladu je 61 %, teoretický průhyb při spojitém rovnoměrném zatížení je 1,9 mm). Oba L nosníky je třeba propojit přivařenými ocelovými spojkami 50/4 mm max. po 250 mm (viz Příklad 4, 5).

V případě, že je prováděn otvor na celu výšku panelu, jsou ocelovými nosníky L 100/100/8 mm podepřeny přímo stropní panely uložené na stěnovém panelu. Pak je třeba nadpraží nově zřízeného otvoru doplnit vyzdívkou z tvarovek lehkého betonu na ocelovém překladu z 2 L 60/60/6 mm přivařených na svislé stojky ve výšce dveřního otvoru (viz Příklad 6).

Svislé řezy po stranách navrhovaného otvoru ve stěnových dutinových panelech konstrukční soustavy HK se doporučuje navrhovat pokud možno v ose některé z dutin, kde je nejmenší tloušťka betonu (u panelů vyráběných v období 1960 – 1969 jsou dutiny Ø 190 mm – min. tloušťka betonu je 25 a 35 mm, u panelů vyráběných po roce 1969 jsou dutiny Ø 160 mm – min. tloušťka betonu je 40 a 50 mm – panely řady A).

Požadavek ČSN EN 1992-1-1, který předepisuje, že každý otvor musí být alespoň olemován výztuží, lze vyhovět osazením na svislé hrany nového dveřního otvoru ocelové válcované nosníky L 60/100/8 mm. Šířka 60 mm L nosníku bude lemovat otvor při pohledu na panel. Dva L nosníky na každé svislé straně otvoru je třeba propojit přivařením ocelových spojek 50/4 mm max. po 300 mm. Nahřátím ocelového pásku před jeho přivařením se docílí přitlačení L nosníků k panelu.

Dvojice svislých nosníků L 60/100/8 podepře vložený vodorovný ocelový překlad 2 x L 100/100/8 mm v místě nad dveřním otvorem (viz Příklad 3, 4) případně pod stropní konstrukcí (viz Příklad 5). Svislé nosníky je třeba založit až na pozedním věnci (v úrovni horního líce stropních panelů).

4.2 STANOVENÍ MEZNÍHO BŘEMENE NA PILÍŘE KOLEM NOVÝCH OTVORŮ V 1. PODLAŽÍ PĚTIPODLAŽNÍHO DOMU SOUSTAVY HK 60, HK 65

Zatížení:

Stanovení P_dov na pilířek

P_dov.pil. = P_{dov panel} ∙ a/2,4
Příklad: panel A1 – pilířek šířka 0,5 m, otvor šířky 1,2 m
P_dov.pil. = 1367 ∙ 0,5/2,4 = 285 kN
P_pil. = 245 ∙ (0,5+1,2 ∙ 0,5) = 270 kN
P_dov.pil > P_pil.
285 kN > 270 kN

Panel 1 – vnitřní

Mezní břemeno P_m= 3920 kN
P_dov = 3920 kN/3,4 = 1153 kN = 480 kN/m

Panel A1 – vnitřní

Mezní břemeno P_m= 4650 kN
P_dov = 4650 kN/3,4 = 1367 kN = 570 kN/m

Tab. 5  Šířka pilířku v závislosti na P_dov [kN] a maximální šířce dveřního otvoru

Výše uvedené příklady výpočtů platí pro panely v 1. podlaží pětipodlažního domu!

Obr. 13  Panely HK 60 a HK 65 s dutinami Ø 190 mm (1960 – 1969)

Krajní panely – pilířek vždy minimálně 600 mm (u obvodového pláště)

Vnitřní panely

• pilířek min. 450 mm při otvoru šířky do 800 mm
• pilířek min. 550 mm při otvoru šířky do 1 000 mm
• pilířek min. 600 mm při otvoru šířky do 1 200 mm

Platí při zatížení maximálně čtyřmi podlažími nad stěnou, ve které má být proveden nový dveřní otvor!

Příklad 4 Otvor 1 000/2 050 mm ve stěnovém panelu 1

Obr. 14  Stěnový panel střední 1

Obr. 15  Panely HK 69 s dutinami Ø 160 mm (1969 – 1970)

Krajní panely – pilířek vždy min. 600 mm (u obvodového pláště)

Vnitřní panely

• pilířek min. 375 mm při otvoru šířky do 900 mm
• pilířek min. 400 mm při otvoru šířky do 1 000 mm
• pilířek min. 470 mm při otvoru šířky do 1 200 mm

Platí při zatížení maximálně čtyřmi podlažími nad stěnou, ve které má být proveden nový dveřní otvor!

Příklad 5 Otvor 1 000/2 050 mm ve stěnovém panelu A1

Obr. 15 Stěnový panel střední A1

Příklad 6 Otvor 1 000/2 550 mm ve stěnovém panelu A1

Obr. 16  Stěnový panel střední A1

5 LITERATURA

[1] RŮŽIČKA, M. Krabicové konstrukce. Praha: SNTL, 1963.
[2] RUSEK, B., JEŽEK, M., WITZANY, J., HRUŠKA, A., KARAS, J. Komplexní regenerace stavební soustavy HK. Praha: IC ČKAIT, 2000.
[3] RUSEK, B. Statické výpočty panelů konstrukční soustavy HK 60, HK 65, HK 69. 1963 – 1971.
[4] KOLEKTIV AUTORŮ, Katalogy prvků konstrukční soustavy HK, Stavoprojekt Hradec Králové, Pozemní stavby Hradec Králové: 1961 – 1971.
[5] NOVÁČEK, L. Vědecké posouzení Zprávy o stavu stěnových dutinových panelů systému HK. 1965.
[6] KOLEKTIV AUTORŮ, Zpráva o stavu stěnových dutinových panelů systému HK, Stavoprojekt KPÚ Hradec Králové: 1965.
[7] KOLEKTIV AUTORŮ, Zpráva o průkazních zkouškách dutinových stěnových panelů pro Prefu, n.p. Pardubice, Výzkumný ústav pozemních staveb Praha, výzkumné pracoviště Veselí n. Lužnicí: 1965.
[8] NOVÁČEK, L. Vyjádření k návrhu dutinových panelů konstrukčního souboru HK + doplněk. 1970.
[9] LEWICKI, B. Budinky miezskalne z elementóv vielkowymiarowych oblizanija i konstrukcija. Varšava: 1961.
[10] WITZANY, J., BROŽOVSKÝ, J., ČEJKA, T., ZIGLER, R. Dodatečné provádění otvor v nosných stěnách vícepodlažních panelových budov. BETON 3/2013.
[11] VIMMR,V., ČERNÝ, T., Dodatečné zásahy do nosných konstrukcí panelových budov. BETON 3/2013.
[12] VRBA, J. Sanace a rekonstrukce nosných stěn malorozponových panelových soustav s ohledem na vyztužení panelů. BETON 3/2013.
[13] ČSN 73 2001:1959, Projektování betonových staveb. Praha: Český normalizační institut.
[14] ČSN 73 1310:1959, Zatížení stavebních konstrukcí. Praha: Český normalizační institut.
[15] ČSN 73 3103:1958, Železobetonové prefabrikáty. Praha: Český normalizační institut.
[16] ČSN EN 1992-1-1:2006, EUROKÓD 2: Navrhování betonových konstrukcí – Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby. Praha: Český normalizační institut.

6 PŘÍLOHY

6.1 Katalog stěnových panelů 1960 – 1965 (PDF)

6.2 Katalog stěnových panelů E 1965 – 1970 (PDF)

6.3 Katalog stěnových panelů A 1970 – 1975 (PDF)