ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT
Autoři: Ing. Jiří Schandl, Ing. Petr Serafín, Ing. Bohumil Rusek, Ing. František Hladík, Ing. Jaromír Šišma, Ing. Dana Makalová, Ing. Josef Velíšek
Stav: aktualizace 2022
Anotace:
Vysvětlení a informace o podmínkách výkonu činnosti autorizovaných osob (dále AO) podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon dále AZ) v intencích dalších právních předpisů (stavební zákon, zákon o živnostenském podnikání, zákon o zadávání veřejných zakázek), jejich jednotná aplikace v praxi. Pomůcka je určena především autorizovaným inženýrům a technikům – členům ČKAIT, slouží také jako potřebná pomůcka pracovníkům stavebních úřadů, živnostenských úřadů, případně investorům veřejných zakázek; usnadňuje orientaci při posuzování působnosti autorizovaných osob ve výstavbě v návaznosti na obor či specializaci autorizace. Definuje obsah oborů a specializací autorizace, rozsah působnosti a výkon činnosti autorizovaného inženýra a technika. Uvádí základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání ve výstavbě. V příloze jsou v plném znění publikovány důležité dokumenty; např. stanoviska k výkonu vybraných činností autorizovaným technikem, k požárně bezpečnostní problematice ve výstavbě, k používání autorizačního razítka, k projektování oprav mostů aj.
OBSAH
ÚVOD
Toto aktualizované vydání reaguje na změny právních předpisů se vztahem k výkonu činnosti AO, které byly vydány, resp. nabyly účinnosti zejména po 1.1. 2018. Jedná se hlavně o tzv. další „velkou novelu“ zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ), provedenou s účinností od 1.1. 2018 zákonem č. 225/2017 Sb. a související novelizaci prováděcích předpisů k tomuto zákonu, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a následné vydání prováděcích předpisů upravujících mj. rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, úpravy zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a vydání nových zásadních prováděcích vyhlášek, zaměřených (zejména v souladu s novými předpisy EU) především na úspory energie v budovách, přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (přímo platného v právních předpisech ČR) a související úpravy zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nový zákon o ochraně ovzduší a o řadu dalších legislativních úprav, souvisejících s činností autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKAIT považuje za nutné poskytnout svým členům potřebné informace a vysvětlení k nejčastějším otázkám k výkonu činnosti a postavení AO, a to počínaje podmínkami pro získání autorizace, přes práva a povinnosti AO, praktický výkon odborných činností, až po ukončení členství.
Nedílnou součástí činnosti AO je také možnost jejího působení v rámci jednotného vnitřního trhu zemí Evropské unie (EU). Poskytnout k této otázce vyčerpávající informace leží mimo možnosti a účel této pomůcky; neboť každá ze zemí EU má svůj vlastní právní řád, svá profesní pravidla a své zvyklosti. Informace zde uvedené seznamují pouze s rámcovými podmínkami výkonu činnosti AO ve výstavbě, vyplývajícími ze směrnic Evropského společenství (ES) a z právních předpisů jednotlivých států, pokud upravují vstup do profese.
Základní informace o činnosti AO a o aktivitách ČKAIT jsou poskytovány na webové stránce www.ckait.cz, která je průběžně aktualizována. Další informace pro všechny členy Komory zajišťuje Středisko vzdělávání a informací ČKAIT, mj. prostřednictvím Profesního informačního systému ČKAIT (PROFESIS). PROFESIS obsahuje ucelené řady metodických a technických pomůcek a pomůcek podnikatelského servisu k činnosti AO. Dále zahrnuje odkazy na oficiální dokumenty orgánů veřejné správy (např. ministerstev), časopisy a další dokumenty. Umožňuje tak AO i odborné veřejnosti rychlý přístup k aktuálním informacím.
Cílem pomůcky je poskytnout autorizovaným inženýrům a technikům činným ve výstavbě, pokud možno ucelenou informaci o rozsahu jejich práv a povinností a o podmínkách výkonu činnosti ve vazbě na výše uvedené právní předpisy tak, aby byla usnadněna jejich jednotná aplikace v praxi. Autorizovaná osoba je vázána především AZ, zejména v něm obsaženým slibem ve znění:
„Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný inženýr (technik) budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného inženýra (technika)“,
dále vnitřními řády Komory a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Text slibu jednoznačně stanoví, že AO musí být pro tvorbu kvalitních stavební děl odborně zdatná, a to na úrovni současného stavu poznání, tzn. musí se soustavně odborně vzdělávat. Výkon činnosti AO se řídí zájmy klientů, v jejich prospěch a za jejich prostředky se stavební díla vytváří. Ctít veřejné zájmy znamená převzít určitou odpovědnost, vyplývající z delegování pravomocí veřejné správy na AO v záležitostech daných právními předpisy. Jako představitel stavební profese je AO povinna respektovat přírodní a kulturní hodnoty, po staletí vytvářené našimi předchůdci, a konečně jako čestný občan se řídit profesní etikou. Tyto povinnosti jsou dále podrobně uvedeny v Profesním a etickém řádu ČKAIT, který je závazným vnitřním řádem Komory.
Složením slibu a zapsáním do seznamu autorizovaných osob se AO osoba stává automaticky řádným členem ČKAIT se všemi právy a povinnostmi z členství vyplývajícími, což je dáno § 9 a § 23 AZ. Stejné postavení má také osoba usazená podle § 30a AZ. Na hostující osoby, které jsou registrovány u Komory, ale nejsou jejími členy, se vztahují povinnosti vést seznam dokumentů, být pojištěn při výkonu činnosti a přiměřeně také disciplinární odpovědnost.
Pomůcka je určena především autorizovaným inženýrům a technikům – členům ČKAIT. Může sloužit také jako pomůcka pro pracovníky stavebních úřadů, živnostenských úřadů, případně i investorům – zejména u veřejných zakázek – k usnadnění orientace při posuzování profesní působnosti AO v návaznosti na obor či specializaci jejich autorizace. Stručně pomůcka pojednává rovněž o výkonu dalších činností ve výstavbě, pro které autorizaci právní předpisy nevyžadují. Jde zejména o případy odborných, souvisejících a navazujících činností.
Pomůcka nemůže vyčerpávajícím způsobem reagovat na všechny možné varianty činnosti AO, ani na všechny druhy realizovaných staveb.
V praxi je nutné, aby při posuzování jednotlivých případů byla vždy zvažována odbornost AO ve vztahu ke konkrétní stavbě, podle jejího charakteru. Přestože jsou teoretické znalosti AO obvykle širší, než je dáno oborem autorizace, jejich odborná praxe je nutně vede k určité specializaci, v níž získaly i potřebné zkušenosti. Je proto povinností AO při řešení konkrétního úkolu zvážit své schopnosti a podle potřeby přizvat k řešení úkolu i další AO. Je nutno mít na zřeteli, že zásady ČKAIT nepřipouštějí, aby AO vykonávaly činnosti, k nimž nemají dostatek odborných vědomostí a praktických zkušeností. Komora může disciplinárně postihnout AO v případech, kdy nedodrží zásady Profesního a etického řádu ČKAIT a kdy výkon jejich činnosti nemá požadovanou odbornou úroveň a kvalitu. Stejně tak je nutno mít na zřeteli, že výkon některých činností ve výstavbě je podmíněn splněním dalších požadavků vyplývajících z jiných právních předpisů, které zde nejsou s ohledem na účel pomůcky uváděny.
1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE
1.1 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY
Základními právními předpisy, kterými se řídí výkon činnosti AO, jsou:
1.1.1 Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (AZ), ve znění pozdějších předpisů
Zákon upravuje postavení, práva a povinnosti autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, způsob a podmínky udělování autorizace, vznik, pravomoc a působnost České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komory) a podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropského společenství.
Autorizační zákon definuje vybrané a další odborné činnosti ve výstavbě, které jsou oprávněny vykonávat osoby autorizované podle tohoto zákona. Zákon dále upravuje výkon činnosti svobodných inženýrů, vykonávajících činnost podle tohoto zákona. Podle čl. II Přechodná ustanovení odst. 3 zákona č. 224/2003 Sb., zanikla oprávnění zvláštní způsobilosti, udělená podle dřívějších předpisů, ke dni 31. 12. 2004.
1.1.2 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Stavební zákon upravuje zejména cíle a úkoly územního plánování, orgány a nástroje územního plánování, podmínky pro výstavbu a rozvoj území. Dále upravuje povolování staveb a jejich změn, působnost stavebních úřadů, oprávnění autorizovaných inspektorů a podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, včetně obecných požadavků na výstavbu a ochranu veřejných zájmů. Definuje vybrané činnosti ve výstavbě, jež mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle AZ.
Na SZ navazují další zákony:
- zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím SZ a zákona o vyvlastněn, ve znění pozdějších předpisů;
Ke stavebnímu zákonu byly vydány prováděcí předpisy, kterými jsou:
- vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
- vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb; ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
- vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.;
- vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa;
- vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;
- nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy);
1.1.3 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů
Živnostenský zákon upravuje výkon povolání živnostenským způsobem (podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním). Na něj navazuje nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.
1.1.4 Ostatní obecně závazné právní předpisy
Autorizovaná osoba je povinna se řídit i všemi ostatními obecně závaznými právními předpisy, z nichž s výkonem její činnosti nejčastěji souvisejí následující:
- zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, čl. 79;
- usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., čl. 2, čl. 4, čl. 11 a čl. 12;
- zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
- nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele;
- vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích;
- nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (s účinností od 1.1.2014 při současném zrušení zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.);
- zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.;
- vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva;
- zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů (liniový zákon);
- vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury;
- zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů;
- nařízení vlády č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci;
- vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu;
- vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb.;
- vyhláška č. 319/2019 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie;
- vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu;
- vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov;
- vyhláška č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech;
- vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů;
- vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie;
- zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
- vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů;
- nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
- nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;
- zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů;
- zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů;
a další, podle povahy činnosti.
1.1.5 Vnitřní řády ČKAIT
Dalšími závaznými předpisy jsou vnitřní řády České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT):
Disciplinární a smírčí řád ČKAIT
Tyto řády jsou vydávány ve smyslu § 23 odst. 6 písm. i) AZ a zpřístupněny všem členům Komory v písemné nebo elektronické formě. Autorizované a usazené osoby jsou povinny se jimi řídit, hostující osoby jsou povinny dodržovat předpisy uvedené v § 30c odst. 2 AZ, ve znění zákona č. 189/2008 Sb.
1.2 VÝZNAM ZÁKLADNÍCH POJMŮ
Tato kapitola obsahuje vysvětlení významu nejfrekventovanějších pojmů pomůcky.
Autorizace
Podle AZ se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Autorizace v příslušném oboru, popř. specializace, opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě. ČKAIT uděluje autorizaci „autorizovaný inženýr“ nebo „autorizovaný technik (stavitel)“ v příslušném oboru nebo specializaci autorizace.
Autorizovaný inspektor
Autorizovaný inspektor je fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, oprávněná, na základě smlouvy uzavřené se stavebníkem podle § 117 SZ k posouzení projektové dokumentace, vystavení certifikátu a k oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu. Podmínky jmenování a působnost autorizovaného inspektora jsou uvedeny v hlavě III čtvrté části SZ.
Autorský dozor
Autorský dozor je zpravidla činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, popř. dokumentace pro provádění stavby, prováděná obvykle na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebníkem po dobu provádění stavby. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel a pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 SZ). Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik, resp. autorizovaný stavitel, je oprávněn vykonávat autorský dozor v rozsahu oboru, případně specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace. Podrobný výklad obsahuje pomůcka MP 3.2 Technický dozor stavebníka.
Technický dozor stavebníka
Je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaným zástupcem stavebníka. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (tj. AO podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora nebo ČKAIT)
Komora je zřízena AZ (§ 23 odst. 1); sdružuje jako řádné členy všechny autorizované inženýry a autorizované techniky činné ve výstavbě a registruje osoby usazené a osoby hostující z členských států Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) nebo Švýcarské konfederace nebo jejich rodinné příslušníky, nebo státní příslušníky jiného členského státu za podmínek uvedených v § 7 odst. 1 písm. b).
Příslušná část projektové dokumentace
Příslušné části projektové dokumentace jsou ucelené části projektové dokumentace stavby, zpracovávané jednotlivými projektanty podle oborů (specializací) autorizace (viz kap. 2.2).
Kvalifikovaná osoba
Kvalifikovanou osobou pro zpracování dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona je podle § 159 odst. 4 SZ fyzická osoba, která má odborné vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na jeho činnost se přiměřeně vztahuje odpovědnost projektanta uvedená v § 159 odst. 3 SZ. Tyto podmínky splňuje také osoba autorizovaná podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Obory autorizace
Pro autorizované inženýry a autorizované techniky jsou obory autorizace stanoveny v § 5 odst. 3 AZ. Dílčí specializace v rámci oborů stanoví Komora podle § 6 tohoto zákona; přehled všech oborů, specializací a jejich obsah je uveden v kap. 2.2.
Odborná způsobilost
Odborná způsobilost představuje souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušeností, znalostí obecně závazných právních předpisů, technických norem a dalších předpisů, potřebných pro výkon činnosti. Ve smyslu SZ se ověřenou odbornou způsobilostí rozumí autorizace v příslušném oboru podle AZ. Živnostenský zákon stanoví požadovanou odbornou způsobilost pro řemeslné živnosti v § 21 a § 22, pro živnosti vázané v příloze č. 2, pro koncesované živnosti v příloze č. 3 k tomuto zákonu.
Stavební dozor
Ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) SZ se jedná o odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Povinnosti fyzické osoby vykonávající stavební dozor stanoví SZ v § 153 odst. 3 a 4. Podrobný výklad obsahuje pomůcka MP 3.2 Technický dozor stavebníka.
Ostatní autorizace
S termínem „autorizace“, „autorizovaná osoba“ se setkáváme v oblasti výstavby vedle oprávnění k výkonu vybraných činnosti ve výstavbě podle SZ též v souvislosti s technickými požadavky na výrobky (zákon č. 22/1997 Sb.). Autorizované osoby podle tohoto zákona jsou právnické osoby, pověřené Úřadem pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k činnostem při posuzování shody stanovených výrobků v regulované oblasti.
Pojem „autorizace“ používají i jiné zákonné předpisy. Činnosti a oprávnění jednotlivých AO jsou vždy vymezeny příslušnými právními předpisy, podle nichž byly autorizace uděleny, a nemohou se tedy zaměňovat ani překrývat.
Povinné pojištění
Autorizovaná osoba je ze zákona povinna se před započetím výkonu své činnosti pojistit z odpovědnosti za škodu a dokladem o pojištění se prokázat klientovi. To neplatí, vykonává-li činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru (§ 16 AZ). ČKAIT zajišťuje základní pojištění AO (viz kap. 4.8).
Profesní a etické požadavky
Profesní a etický řád ČKAIT upravuje jednání, práva a povinnosti AO ve vztahu ke společnosti, ke klientovi, k profesi, ke kolegům a ke Komoře. Řád vyžaduje, aby AO chránila zájmy svého klienta, pracovala na zakázce s vysokým profesionálním úsilím na úrovni odpovídající současnému stavu poznání a při dodržení zásad etiky a kolegiality. Za nedodržení zásad etického řádu je AO disciplinárně postižitelná.
Projektová činnost
Ve smyslu § 158 SZ a v souvislosti s oprávněním AO se projektovou činností rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace:
- stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ;
- stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;
- k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;
- k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 SZ;
- stavby pro vydání společného povolení;
- změn staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až e) SZ před jejím dokončením podle § 118 SZ;
- staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až f) SZ k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ;
- pro provádění stavby;
- pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ; nebo;
- vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.
Projektovou činností je též zpracování dokumentace ostatních ohlašovaných staveb vyjmenovaných v § 104 odst.1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona (může být kromě autorizovaného projektanta zpracována též osobou s kvalifikací uvedenou v § 159 odst. 4 SZ).
Působnost autorizované osoby (AO)
Působnost AO je vymezena v § 18 (autorizovaný inženýr) a § 19 (autorizovaný technik) AZ; zahrnuje jak vybrané činnosti ve výstavbě podle SZ, tak i další odborné činnosti.
Vedení realizace staveb
Stavební zákon nazývá tuto vybranou činnost ve výstavbě „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“. Autorizační zákon používá někdy též termín „realizace stavby“.
Vybrané činnosti ve výstavbě
Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly autorizaci, vymezuje § 158 SZ; rozumí se jimi projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
Veřejná listina
Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v souvislosti s výkonem jeho pravomoci a za účelem, ke kterému je právně určena, nebo listina, která byla právním předpisem za takovou vyhlášena. Veřejné listiny mají průkazní moc, tzn. že osvědčení uvedená v nich se považují za pravdivá, není-li prokázán opak. Veškeré veřejné listiny podléhají ochraně proti padělání a pozměňování podle § 348 trestního zákona. Dokumenty opatřené vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka AO jsou pro úřední účely veřejnými listinami.
Veřejný zájem
- Veřejným zájmem se rozumí podle SZ (§ 132 odst. 3) požadavek, aby:
- a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,
- b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
- c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
- d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,
- e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
Konkretizací veřejného zájmu ve výstavbě ve vztahu k vlastnosti stavby jsou základní požadavky na stavby podle přílohy č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Toto nařízení je součástí našeho právního řádu (přímo použitelný předpis EU pro stavební výrobky). V příloze č. 1 stanoví, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit základní požadavky na stavby, kterými jsou: mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a tepla, udržitelné využívání přírodních zdrojů. Uvedené základní požadavky byly do nového nařízení převzaty z dřívější směrnice Rady 89/106/EHS, o stavebních výrobcích (většina z nich nedoznala výrazných změn, nově je však zaveden sedmý požadavek „udržitelné využívání přírodních zdrojů“). Základní požadavky na stavby podle této směrnice byly transponovány do právního řádu ČR např. vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, kde se v § 8 uvádí:
- (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou
- a) mechanická odolnost a stabilita,
- b) požární bezpečnost 8),
- c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí 9),
- d) ochrana proti hluku,
- e) bezpečnost při užívání,
- f) úspora energie a tepelná ochrana 11)
8) Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
9) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
11) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.
Poznámka:
Sedmý požadavek, tj. udržitelné využívání přírodních zdrojů, v rámci platných novel vyhlášky č. 268/2009 Sb. dosud nebyl doplněn a stejně tak i v Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy (pražských stavebních předpisech).
(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odst. 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.
(3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce (1).
Stejné základní požadavky na stavby obsahuje SZ v § 156 odst. 1 SZ ve vztahu k návrhu a zabudování stavebních výrobků:
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby 73).
(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů 39)
39) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb. (pozn. autora: zrušeno zákonem č. 100/2013 Sb.).
73) Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.
Bližší podmínky k převzetí sedmého požadavku podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 („udržitelné využívání přírodních zdrojů“) se připravují.
Zadávací podmínky, zadávací dokumentace a technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce
Řídí se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a vyhláškou č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.
Zadávacími podmínkami se podle § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ rozumí veškeré zadavatelem stanovené/á
- podmínky průběhu zadávacího řízení;
- podmínky účasti v zadávacím řízení;
- pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení;
- pravidla pro hodnocení nabídek;
- další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ.
Zadávací dokumentací jsou v souladu s § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky zveřejňované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení, vč. příslušných formulářů a výzev.
Podmínky účasti v zadávacím řízení (§ 37 odst. 1 ZZVZ) může zadavatel stanovit jako
- podmínky kvalifikace;
- technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví;
- obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo;
- zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky (zejm. v oblasti vlivu zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky aj.).
Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce zadávané v nadlimitním režimu jsou stanoveny v podrobnostech:
a) dokumentace podle § 92 odst. 1 písm. a) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. (dokumentace pro zadání stavebních prací). Ta svým rozsahem odpovídá:
- projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o dokumentaci staveb;
- projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. nebo;
- dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.
b) soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle § 92 odst. 1 písm. b) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.
Tyto dokumenty mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.
Způsob výkonu činnosti autorizované osoby
Autorizované osoby mohou vykonávat činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako svobodní inženýři vykonávající činnost podle AZ, osoby vykonávající činnosti podle živnostenského zákona, zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti. Na základě ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou AO povinny způsob výkonu činnosti oznámit ČKAIT.
Zvláštní způsobilost
Oprávnění k projektování a k provádění staveb, resp. oprávnění k projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činnosti ve výstavbě (tzv. průkazy zvláštní způsobilosti), udělená podle dříve platných předpisů, zanikla dnem 31. 12. 2004.
1.3 OBECNÉ PODMÍNKY VÝKONU ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY
Podmínky výkonu činnosti stanoví § 12 AZ, z něhož vyplývá:
Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu veškerých odborných činností poskytovaných v souvislosti s udělenou autorizací, za porušení obecně závazných právních předpisů při výkonu takových činností a za porušení vnitřních předpisů Komory. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena. Autorizovaná osoba je povinna tyto činnosti vykonávat osobně, případně ve spolupráci s dalšími AO, nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorizovaná osoba nesmí vykonávat činnosti a funkce, v nichž by docházelo ke střetu zájmů (např. AO by rozhodovala o výsledcích vlastní činnosti). Jednou z rozhodujících zásad je, že AO vykonává jen činnosti, které jsou dány jejím oborem autorizace a o kterých má dostatečné odborné znalosti; jinak je povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací a odbornými znalostmi v příslušném oboru.
Oprávnění autorizovaného inženýra v rozsahu jeho oboru (specializace) autorizace je uvedeno v § 18 AZ. Oprávnění autorizovaného technika v rozsahu jeho oboru (specializace) autorizace je uvedeno v § 19 tohoto zákona.
Povinností AO, stanovenou v § 12 odst. 5 AZ, je odborně se vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro výkon jejich činnosti. Cílem tohoto ustanovení je zajistit, aby odborná úroveň činnosti AO odpovídala současnému stavu poznání. Do působnosti ČKAIT ve smyslu § 23 odst. 6 AZ patří péče o vysokou úroveň činnosti AO, podpora odborného vzdělávání a šíření odborných informací. Komora organizuje systém celoživotního vzdělávání (CŽV) svých členů. V jeho rámci poskytuje zejména právní informace a informace týkající se výkonu profese. V oblasti odborného vzdělávání Komora organizuje vlastní vzdělávací akce a akredituje odborné akce pořádané jinými vzdělávacími zařízeními a provozuje na svých internetových stránkách průběžně aktualizovanou databázi o těchto programech.
Stejná práva a povinnosti při výkonu své činnosti má i osoba usazená, působící v ČR nebo osoba hostující (§ 30c AZ), s jediným rozdílem, že se na osoby hostující, tj. na osoby, které vykonávají vybrané činnosti v ČR dočasně nebo příležitostně, nevztahují ustanovení o členství v ČKAIT.
2 OPRÁVNĚNÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY
2.1 OPRÁVNĚNÍ VE VZTAHU KE STAVEBNÍMU ZÁKONU – VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ
Autorizace v příslušném oboru, případně specializaci, podle AZ je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Vybrané činnosti definuje § 158 SZ takto:
§ 158
Vybrané činnosti ve výstavbě
(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
- (2) Projektovou dokumentací je dokumentace
- a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
- b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
- c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
- d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
- e) stavby pro vydání společného povolení
- f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118,
- g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
- h) pro provádění stavby,
- i) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
- j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.
2.1.1 Projektová činnost
Projektová činnost ve výstavbě je definována v § 159 SZ:
§ 159
Projektová činnost ve výstavbě
(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.
(2) Projektant územně plánovací dokumentace zpracovává a pořizovateli předává vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu.
(3) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
(4) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b vodního zákona může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3.
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 SZ).
Hlavní projektant je definován v § 113 odst. 2 SZ. Je to projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracované více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru.
Fyzická osoba se podle § 180 odst. 1 SZ dopustí přestupku tím, že provádí bez oprávnění podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.) vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 SZ). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč (§ 180 odst. 5 SZ).
Autorizaci podle AZ nemusí mít osoba, která vypracovává dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona – dokumentaci těchto staveb může kromě AO zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 4 SZ).
- Jedná se o dokumentaci následujících staveb:
- f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m2 nejvíce však do 1 000 m2, které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
- g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bod 1,
- h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
- i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
- k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.
Autorizaci podle AZ ani kvalifikaci podle § 159 odst. 4 SZ nemusí mít osoba, která vypracovává:
- dokumentaci skutečného provedení stavby;
- dokumentaci bouracích prací;
- jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, které se připojují k žádosti o územní souhlas.
2.1.2 Vedení provádění staveb
Oprávnění k provádění staveb je upraveno v § 160 SZ:
§ 160
Provádění staveb
(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.
(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
- (3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
- a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103, s výjimkou § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8
- b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.
(4) Stavby uvedené v odst. 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
Povinnosti stavbyvedoucího jsou specifikovány v § 153 SZ:
(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnost práce vyplývajících ze zvláštních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 stavebního zákona), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.
(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
Z výše uvedeného vyplývá, že autorizaci podle AZ musí mít stavbyvedoucí, tj. osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby povolené ve stavebním řízení (§ 108 až § 115 SZ), realizované podle veřejnoprávní smlouvy (§ 116 SZ) nebo na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ) pro společné povolení a dále pro stavby realizované na základě ohlášení, které jsou prováděny dodavatelsky stavebním podnikatelem. Stavebník musí zajistit stavbyvedoucího i v tom případě, jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou (§ 160 odst. 4 SZ) a tyto stavby jsou realizované na základě ohlášení svépomocí.
Pokud vlastník stavby odstraňuje stavbu, ve které je přítomen azbest (§ 128 odst. 5 SZ), musí zajistit provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.).
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provádí bez oprávnění vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 SZ) podle zvláštního předpisu (zákona č. 360/1992 Sb.). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč (§ 180 odst. 1 a 5 SZ).
Autorizaci podle AZ nemusí mít osoba, která je stavebníkem pověřena prováděním stavebního dozoru. Jedná se o stavby, které může stavebník provádět svépomocí sám pro sebe, tj. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 (s výjimkou staveb podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 4 až 8) a § 104 SZ, kromě stavby pro bydlení nebo změny stavby, která je kulturní památkou.
Stavební dozorem je podle § 2 odst. 2 písm. d) SZ odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.
Povinnosti osoby provádějící stavební dozor jsou vedeny v § 153 SZ:
(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.
(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.
2.2 OBORY A SPECIALIZACE
Podle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a na základě zmocnění podle § 6 tohoto zákona uděluje ČKAIT fyzickým osobám autorizaci pro obory a specializace podle následující tabulky:
| Obor autorizace | Autorizovaný inženýr (AI) | Autorizovaný technik (AT) Autorizovaný stavitel (AS) |
|||
| Specializace | kód AI | Specializace | kód AT | kód AS | |
| a) Pozemní stavby | IP00 | TP00 | SP00 | ||
| b) Dopravní stavby | ID00 | Doprava kolejová | TD01 | SD01 | |
| Doprava nekolejová | TD02 | SD02 | |||
| c) Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství | IV00 | Stavby hydrotechnické | TV01 | SV01 | |
| Stavby zdravotně technické | TV02 | SV02 | |||
| Stavby meliorační a sanační | TV03 | SV03 | |||
| d) Mosty a inženýrské konstrukce | IM00 | TM00 | SM00 | ||
| e) Technologická zařízení staveb | IT00 | TT00 | – | ||
| f) Technika prostředí staveb | Technická zařízení | IE01 | Vytápění a vzduchotechnika | TE01 | – |
| Zdravotní technika | TE02 | – | |||
| Elektrotechnická zařízení | IE02 | Elektrotechnická zařízení | TE03 | – | |
| g) Statika a dynamika staveb | IS00 | – | – | ||
| h) Městské inženýrství | II00 | – | – | ||
| i) Geotechnika | IG00 | TG00 | – | ||
| j) Požární bezpečnost staveb | IH00 | TH00 | – | ||
| k) Stavby pro plnění funkce lesa | IL00 | – | – | ||
| l) Energetické auditorství | IA00 | TA00 | – | ||
| m) Zkoušení a diagnostika staveb | IZ00 | – | – | ||
Viz Pokyny pro vyplnění žádosti o udělení autorizace
2.2.1 Rozsah oborů a specializací
Obory a specializace autorizace odpovídají příslušným studijním oborům požadovaného vzdělání a Komora v tomto smyslu stanovuje jejich rozsah.
2.2.1.1 Pozemní stavby
Rozsah oboru pro autorizované inženýry, techniky a stavitele (IP00, TP00, SP00):
Budovy pro bydlení, budovy a haly občanské výstavby, budovy a haly pro výrobu a služby, stavby pro zemědělství, skladování a stavby průmyslové.
2.2.1.2 Dopravní stavby
Rozsah oboru pro autorizované inženýry (ID00):
Dopravní stavby a související objekty, zařízení pro dopravu nekolejovou, kolejovou, leteckou a speciální (podzemní, pozemní a nadzemní), sloužící dopravě v klidu i pohybu, v extravilánu i intravilánu, včetně lesních cest.
Rozsah specializace doprava kolejová pro autorizované techniky a stavitele (TD01, SD01):
Dopravní stavby a jejich části a zařízení pro dopravu kolejovou.
Rozsah specializace doprava nekolejová pro autorizované techniky a stavitele (TD02, SD02):
Dopravní stavby a jejich části a zařízení pro dopravu nekolejovou, sloužící dopravě v pohybu i v klidu, včetně lesních cest.
2.2.1.3 Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství
Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, definuje v § 55 a § 56 vodní díla a stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, které schvaluje speciální stavební úřad, a pro které je třeba autorizace v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo ve specializacích tohoto oboru.
Poznámka:
Dříve udělená autorizace v oboru vodohospodářské stavby, nebo v jeho specializacích, je shodná s autorizací v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo v jeho specializacích. Vydaná osvědčení o autorizaci a autorizační razítka zůstávají v platnosti.
Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IV00):
Stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným vodním zákonem. Součástí oboru jsou i stavby trubních dálkovodů, činnosti spojené se zřizováním a výstavbou skládek odpadů, stavby pro úpravu krajiny a stavby pro plnění funkce lesa.
Rozsah specializace stavby hydrotechnické pro autorizované techniky a stavitele (TV01, SV01):
Přehrady, ostatní vodní nádrže, úpravy vodních toků, malé vodní elektrárny, stavby na ochranu před povodněmi a stavby k plavebním účelům.
Rozsah specializace stavby zdravotně technické pro autorizované techniky a stavitele (TV02, SV02):
Soubor činností staveb a zařízení zajišťujících odběr, úpravu, akumulaci, dopravu a svod vody pro potřeby obyvatelstva, průmyslu a zemědělství. Činnosti, stavby a zařízení zajišťující příjem, čistění a odvádění odpadních vod a vod z atmosférických srážek z území, obytných, průmyslových a zemědělských zón, včetně likvidace nebo zpracování kalů. Stavby trubních dálkovodů.
Rozsah specializace stavby meliorační a sanační pro autorizované techniky a stavitele (TV03, SV03):
Soubor činností, staveb a zařízení zajišťujících zlepšení přírodních podmínek a využívání půdy úpravou vodních poměrů v půdě. Stavby k zavlažování a odvodňování pozemků, úpravy drobných vodních toků a malých vodních nádrží, lesotechnické meliorace, hrazení bystřin a pozemkové úpravy včetně polních a lesních cest, stavby sanační a stavby pro nakládání s odpady.
2.2.1.4 Mosty a inženýrské konstrukce
Rozsah oboru pro autorizované inženýry, techniky i stavitele (IM00, TM00, SM00):
Mosty, konstrukce pozemních staveb, inženýrské konstrukce a všechny stavby se zvýšenými nároky na statické nebo dynamické posouzení, zejména těžní věže, haly velkých rozpětí, tribuny, vysoké komíny, rozhledny, stožáry a věže, nádrže, zásobníky, opěrné zdi a zvláštní objekty ozbrojených složek. Autorizovaný inženýr (IM00) je oprávněn vykonávat i činnosti v rozsahu oboru statika a dynamika staveb (IS00).
2.2.1.5 Technologická zařízení staveb
Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IT00, TT00):
Stavby, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. V rámci oboru se řeší technologická a technická zařízení také v rámci stavebních objektů. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, veřejné osvětlení, které není součástí stavby, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, sítě a zařízení elektronických komunikací včetně zařízení informačních technologií, vedení a zařízení pro přenos dat a další veřejnou technickou infrastrukturu, zemědělskou a lesnickou výrobu., stavby technologických zařízení čistíren odpadních vod instalovaných do kanalizačních systémů a technických zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu o vodách. Dále stavby a zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Řešení využití netradičních forem energie.
Pro odborné vedení provádění staveb technologického zařízení v souladu s § 2 odst. 4 SZ, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že stavba technologického zařízení může podle okolnosti představovat:
- celou stavbu, popř. její změnu;
- funkčně ucelenou část stavby, popř. její změnu;
- Pokud je technologické zařízení stavbou, její provádění jednoznačně podléhá režimu SZ, přičemž:
- a) odborné vedení provádění stavby nebo její změny vykonává stavbyvedoucí, kterým může být jen autorizovaný inženýr anebo autorizovaný technik pro obor technologická zařízení staveb, popř. technika prostředí staveb podle AZ č. 360/1992 Sb.
- b) práce na stavbě – vedení montážních prací, (montáž, opravy, zkoušky, revize), k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, mohou vykonávat jen osoby s takovým oprávněním, resp. jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a držiteli příslušného osvědčení.
Vstup do povolání (autorizace) a činnost stavbyvedoucích kontroluje ČKAIT podle AZ č. 360/1992 Sb. v rámci své kontrolní a disciplinární pravomoci.
2.2.1.6 Technika prostředí staveb
Rozsah specializace technická zařízení pro autorizované inženýry (IE01):
Činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb. Do oboru náleží zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a chladících médií, akustické prostředí uvnitř staveb, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace, zdravotní technika a instalace, rozvody topných a technických plynů. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekty. Řešení využití netradičních forem energie. Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení apod.
V rámci specializace se také projektují čistírny odpadních vod instalované do kanalizačních systémů, technická zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu č. 254/2001 Sb. (vodnímu zákonu), ve znění pozdějších předpisů. Jde o typové odlučovače tuků a ropných látek, jsou-li umístěny v objektu nebo jeho bezprostřední blízkosti a jsou součástí vnitřní nebo objektové kanalizace. Typová zařízení musí mít nezbytná osvědčení a dodavatelskou průvodní dokumentaci. Totéž platí pro malé čistírny odpadních vod pro rodinné domy. Dále požární vodovody neveřejné vnější, vnitřní, zavodněné, nezavodněné. Součástí specializace je technické a technologické vybavení pro domovní a neveřejné studny. Předmětem není vyhodnocení zdrojů vody, její kvalita, umístění studny a její stavební provedení (tj. již obor vodohospodářské stavby).
Rozsah specializace vytápění a vzduchotechnika pro autorizované techniky (TE01):
Činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb: zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a chladicích médií, akustické prostředí uvnitř staveb, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií bezprostředně související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekty. Řešení využití netradičních forem energie.
Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení.
Rozsah specializace zdravotní technika pro autorizované techniky (TE02):
Činnosti a práce související se zásobováním staveb vodou, rozvody topných a technických plynů, likvidace odpadních vod (domovní čistírny odpadních vod, ze kterých nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových). Součástí jsou i zařízení a rozvody plynů a kapalin související s funkcí systémů a zařízení uvnitř stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt. Řešení využití netradičních forem energie.
V rámci specializace se také projektují čistírny odpadních vod instalované do kanalizačních systémů, technická zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde o typové odlučovače tuků a ropných látek, jsou-li umístěny v objektu nebo jeho bezprostřední blízkosti a jsou součástí vnitřní nebo objektové kanalizace. Typová zařízení musí mít nezbytná osvědčení a dodavatelskou průvodní dokumentaci. Totéž platí pro malé čistírny odpadních vod pro rodinné domy. Dále požární vodovody neveřejné vnější, vnitřní, zavodněné, nezavodněné. Součástí specializace je technické a technologické vybavení pro domovní a neveřejné studny. Předmětem není vyhodnocení zdrojů vody, její kvalita, umístění studny a její stavební provedení (tj. již obor vodohospodářské stavby).
Rozsah specializace elektrotechnická zařízení pro autorizované inženýry a techniky (IE02, TE03):
Do oboru náleží zejména elektroinstalace, umělé i veřejné osvětlení, technologické napájecí systémy, rozvody vysokého napětí a nízkého napětí a trafostanice vn/nn v rámci areálu staveb, sloužící pro jejich napájení. Dále vedení a zařízení elektronických komunikací v rámci areálu staveb (vnitřní rozvody), vedení a zařízení pro šíření služeb elektronických komunikací v rámci stavby včetně přenosu dat, včetně systémů zabezpečovacích, požárních, informačních, měřících a regulačních. Součástí jsou i zařízení a elektro (napájecí) rozvody souvisící s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt. Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení. Řešení využití netradičních forem energie.
2.2.1.7 Statika a dynamika staveb
Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IS00):
Navrhování a činnosti související s projektováním a prováděním nosných konstrukcí staveb. Součástí oboru jsou i rozhledny, stožáry a věže, komíny, nádrže, zásobníky a opěrné zdi.
2.2.1.8 Městské inženýrství
Rozsah oboru pro autorizované inženýry (II00):
Koncepce, koordinace a řešení technického vybavení území, zejména rozsáhlých bytových, průmyslových, obchodních, skladových a podobných ploch a území, dále terénní úpravy, hřiště, prostranství, místní komunikace a městský mobiliář, trubní vedení, kabelová a vrchní vedení; rovněž tak společné liniové trasy, kabelovody, kolektory atd.
2.2.1.9 Geotechnika
Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IG00, TG00):
Zakládání staveb, podzemní stavby, zemní a horninové konstrukce ve složitých případech a stavby pro ukládání odpadů.
2.2.1.10 Požární bezpečnost staveb
Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IH00, TH00):
Zpracování požárně bezpečnostního zajištění staveb z hlediska možnosti vzniku a rozšíření požáru.
2.2.1.11 Stavby pro plnění funkce lesa
Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IL00):
Stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy a malé vodní nádrže v lesích (vyhláška č. 239/2017 Sb. o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkce lesa).
2.2.1.12 Zkoušení a diagnostika staveb
Rozsah specializace pro autorizované inženýry (IZ00):
Specializace zahrnuje zkoušení a diagnostiku hmot a výrobků pro výstavbu, dílů a konstrukcí staveb pozemních, inženýrských, dopravních a vodohospodářských. Účelem je stanovení mechanické odolnosti, životnosti a trvanlivosti výrobků a díla jako celku a průkazu jeho jakosti.
Poznámka:
Nejedná se o autorizaci podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
2.2.1.13 Energetické auditorství
Rozsah specializace pro autorizované inženýry (IA00):
Podmínkou získání této autorizace je autorizace v oboru pozemní stavby, nebo technologická zařízení staveb, nebo technika prostředí staveb.
Autorizovaná osoba ve specializaci energetické auditorství v projektové dokumentaci zpracovávané v souladu s vyhláškou č. 62/2013 Sb., kterou se novelizuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ověřuje splnění požadavků na energetickou náročnost budov podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
Při zpracování dokumentace se postupuje v souladu s vyhláškou č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění vyhlášky č. 230/2015 Sb. a vyhláškou č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č. 309/2016 Sb.
Průkaz energetické náročnosti budov podle § 7a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a energetický posudek, ve znění vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, může vypracovat pouze energetický specialista jmenovaný podle § 10 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR podle prováděcího předpisu a zapsaný do seznamu energetických specialistů vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.
2.2.2 Požadavky na vzdělání
Vzděláním se pro autorizaci autorizovaný inženýr rozumí vysokoškolské vzdělání (§ 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 AZ, nebo v příbuzném studijním oboru v bakalářském studijním programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky, nebo v magisterském studijním programu.
Vzděláním se pro autorizaci autorizovaný technik (stavitel) rozumí vysokoškolské vzdělání (§ 44 zákona č. 111/1998 Sb.) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo příbuzném studijním oboru, v bakalářském studijním programu, nebo v magisterském studijním programu, anebo střední či vyšší odborné vzdělání obdobného studijního směru.
Za ukončené studium s magisterským studijním programem se považuje úspěšné složení státní závěrečné zkoušky, včetně obhajoby diplomové práce. Bakalářský studijní program je ukončen státní závěrečnou zkouškou, jejíž obvyklou součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Úspěšné ukončení středoškolského vzdělání se prokazuje maturitním vysvědčením podle § 72 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Původní inženýrské studium odpovídá současnému studiu magisterskému.
Jiné školy nebo jiné studijní obory mohou být uznány výjimkou Autorizační rady ČKAIT na základě předložených studijních plánů. Podmínkou udělené výjimky může být povinnost složení rozdílové zkoušky před vlastní autorizační zkouškou. Cílem rozdílové zkoušky je prověření odborných znalostí u uchazečů o autorizaci, kteří v oboru nedosáhli požadované vzdělání a podle současných právních předpisů se přesto mohou o autorizaci ucházet.
Výuka na některých technických vysokých a středních odborných školách je zaměřena na vzdělání okrajově zaměřené k oblasti převládající výuky (např. strojně technické, průmyslové školy s okrajovou výukou projektování a provádění staveb). Zákon v takových případech umožňuje uchazeči, aby potřebné znalosti k zamýšlené autorizaci prokázal zkouškou, ve které se podle § 8 odst. 7 písm. a) autorizačního zákona ověřují odborné znalosti, pokud nejsou v plném rozsahu součástí uchazečova odborného vzdělání. Zkouška je označována jako „rozdílová zkouška“. K žádosti o výjimku ze vzdělání slouží krycí list absolvované praxe. Ke stažení jsou i tematické okruhy a otázky pro obory autorizace k rozdílové zkoušce.
2.2.3 Požadavky na praxi
Délka odborné praxe je stanovena autorizačním zákonem. Pro autorizaci autorizovaný inženýr činí nejméně 3 roky, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nebo nejméně 5 let, je-li uchazeč absolventem čtyřletého bakalářského studijního programu nebo jiného příbuzného vzdělání. Pro autorizaci autorizovaný technik a autorizovaný stavitel činí nejméně 3 roky, má-li uchazeč požadované vysokoškolské vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, a nejméně 5 roků, má-li uchazeč požadované středoškolské vzdělání. Požadavky na praxi jsou upraveny Závazným pokynem Autorizační rady ČKAIT č. 1/2010 k prokazování odborné praxe ze dne 10.2.2010 a Stanoviskem Autorizační rady ČKAIT č.1/2011 k problematice odborné praxe vykonávané během studia ze dne 8.6.2011
Požadavky na praxi jsou upraveny
- Závazným pokynem Autorizační rady ČKAIT č. 1/2010 k prokazování odborné praxe ze dne 10. 2. 2010.
Uchazeč o získání autorizace musí podle AZ prokázat, že získal požadované odborné vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce podle § 7 odst. 1 písm. f) AZ. V těchto případech je délka praxe stanovena § 8 odst. 6 písm. b) a c) AZ.
Od těchto zákonem stanovených požadavků na délku odborné praxe je třeba odlišit případy, kdy lze ve výjimečných případech, podložených zejména úspěšnou odbornou činností uchazeče, povolit výjimku z předepsaného vzdělání.
1. V prvním případě jde o prokazování odborné praxe uchazeče, který získal požadované vzdělání nebo vzdělání v příbuzném oboru nebo směru (§ 8 odst. 3 AZ).
Podle § 4 Autorizačního řádu ČKAIT (dále AŘ) se k žádosti o udělení autorizace přikládá mimo jiné doklad o vykonané odborné praxi v oboru požadované autorizace.
Aby mohla být získaná praxe považována za odbornou praxi ve smyslu § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 360/1992 Sb. musí prováděná praxe přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. Praxe přitom musí být vykonána v zákonem předepsané délce, a to v letech po sobě jdoucích. Další požadavek AŘ ČKAIT je, že mezi vykonanou praxí a žádostí o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let (§ 5 odst. 1 AŘ).
Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) AŘ vyplývá, že za uznanou odbornou praxi se považuje výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projektová činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl. Proto AŘ ČKAIT vyžaduje soupis těchto činností, popřípadě popis dosavadní odborné činnosti; soupis musí být potvrzen osobou, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána.
Z předloženého dokumentu o absolvování odborné praxe musí být proto zřejmé, kdy byla odborná praxe vykonávána a co bylo jejím obsahem. V zájmu jistoty je vyžadováno, aby doklad o odborné praxi potvrdila osoba, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána. Takovou osobou se podle AŘ rozumí AO zaměstnavatel, společník firmy. Autorizační řád nekonkretizuje, kdo za zaměstnavatele potvrzuje doklad o praxi. To je věcí vnitřních předpisů zaměstnavatele.
Vždy však v dokladu musí být uvedeno, v jakém období byla praxe vykonávána a v čem odborná praxe spočívala.
Pokud osoba ucházející se o autorizaci svoji praxi vykonávala na různých místech, musí být vždy uvedeno, v čem praxe spočívala a v jakém období byla vykonávána.
Jedině tak lze prokázat, že praxe přímo souvisela s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace, že byla vykonána v zákonem předepsané délce v letech po sobě jdoucích a že od výkonu praxe k žádosti o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let. I na výkon projektové činnosti (spoluúčasti na ní), odborné posudky, statě a publikace, kterými se prokazuje odborná praxe, se vztahuje požadavek § 5 odst. 4 AŘ, podle kterého se musí jednat o práce vykonávané v požadované lhůtě, v letech po sobě jdoucích a mezi praxí a žádostí o autorizaci nesmí uplynout doba delší než 5 let. Tento závěr je v souladu s § 5 odst. 4 AŘ, podle kterého se délka odborné praxe prokazuje na základě listinných dokladů (potvrzení, osvědčení apod.), ve kterých musí být vždy specifikovaná odborná činnost ve výstavbě a určena osoba, po níž žadatel tuto činnost vykonával.
Jedinou výjimku z požadavku kontinuálnosti praxe obsahuje § 5 odst. 2 AŘ, podle kterého lze uznat i praxi vykonávanou po dokončení bakalářského studia, jestliže chybějící roky praxe byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.
Z tohoto ustanovení lze dovodit, že:
- nelze uznat praxi vykonávanou před dokončením studia s výjimkou případu uvedeného v § 5 odst. 2;
- Autorizační řád ČKAIT nepředpokládal uznání praxe vykonávané při studiu, a to ani v případě možnosti započtení praxe po dokončení bakalářského studia (viz požadavek, že „zbývající praxe bude vykonávána v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia“);
- text výše zmíněného ustanovení § 5 odst. 2 AŘ lze vztahovat pouze na případy, kdy bakalář vstoupí do praxe a po určité době se rozhodne pro magisterské studium.
2. Uchazeč, který nezískal předepsané vzdělání ani vzdělání v příbuzném oboru, a přesto se uchází u udělení autorizace v určitém oboru, musí předložit doklady, z kterých je zřejmé, že lze povolit výjimku ze vzdělání. Zákon výslovně pamatuje na ty případy, kdy důvody udělení výjimky jsou podpořeny úspěšnou odbornou činností.
Z povahy věci vyplývá, že zmiňovaná odborná činnost musí přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. I v těchto případech musí být požadováno, aby se jednalo o výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projektové činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl.
Nelze uplatňovat požadavek minimální délky praxe podle § 8 odst. 6 písm. b) a c) zákona. Zákonem stanovená minimální délka praxe vychází z toho, že uchazeč odbornou praxí získal v potřebné míře praktické zkušenosti, kterými doplnil své teoretické znalosti.
O takový případ se nejedná, jestliže uchazeči potřebné vzdělání chybí. Tříletá nebo i pětiletá praxe nemůže sama o sobě nahradit nedostatečnost vzdělání. Z dokladů musí být zřejmé, že odbornou praxí získané zkušenosti a znalosti jsou schopny nahradit chybějící vzdělání. Je na uchazeči, aby sám doložil, v čem spočívala výjimečnost jeho činnosti – viz Stanovisko Autorizační rady ČKAIT č. 1/2011 k problematice odborné praxe vykonávané během studia ze dne 8. 6. 2011.
Podle § 7 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb. se udělí autorizace tomu, kdo získal požadované vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce.
Vzhledem k případům z praxe je nutno se zabývat otázkou, zda potřebnou praxi lze zcela nebo zčásti získat v průběhu studia.
Zákon vyžaduje, aby teoretické znalosti, jejichž součástí může být se vzděláváním související studijní praxe, byly doplněny odbornou praxí. Vyplývá to z ustanovení § 8 odst. 6 písm. a) až c) AZ. Délka praxe je stanovena podle uchazečova dosaženého vzdělání – magisterského či bakalářského studijního programu nebo středoškolského vzdělání. Z čehož plyne, že započitatelná praxe musí být prováděna po ukončení studia a nelze do délky požadované praxe započítávat např. prázdninové praxe na stavbě či v projektové kanceláři.
V tomto ohledu nevznikly při interpretaci zákona pochybnosti.
Otázky vyvstávají tehdy, když po ukončení magisterského vzdělání absolvent pokračuje ve svém vzdělání doktorandským studiem. V průběhu tohoto studia vykonává odbornou praxi.
Zákon vyžaduje prokázání praxe v potřebné délce pěti či tří let v závislosti na dosaženém vzdělání.
Nelze uznat praxi, která byla sice vykonána v předepsané délce (období 3 či 5 let), ale nejednalo se o činnost soustavnou. Uchazeč musí doložit soustavnost výkonu své praxe (např. zaměstnanec v pracovním poměru, OSVČ) a její odbornost ve vztahu k požadované autorizaci.
Stejnou problematikou se zabývala Česká komora architektů, která přijala závěr, že doktorandské studium je pro výkon praxe nepodstatné, že rozhodující je okamžik ukončení magisterského studia. S tímto závěrem se lze ztotožnit. Žadatelovu praxi nelze odmítnout pouze s poukazem na to, že ji vykonával v průběhu doktorandského studia. Lze však uchazečovu žádost odmítnout, jestliže neprokázal, že v průběhu doktorandského studia vykonával praxi v potřebné délce plných tří let. K průkazu praxe a její odbornosti viz výše. Z povahy věci vyplývá i to, že nelze započítávat praxi vykonávanou v různých na sebe nenavazujících časových úsecích. Cílem zákona je, aby uchazeč své teoretické vzdělání prohloubil systematickou odbornou praxí. Z tohoto závěru lze vycházet i v otázce, zda lze uchazeči se středoškolským vzděláním přiznat jako odbornou praxi tu, kterou vykonával po ukončení středoškolského studia, ale v průběhu navazujícího vysokoškolského studia. Je nutno analogicky postupovat podle § 5 AŘ. Ten v odst. 2 nepřipouští, aby absolventu byla přiznávána jiná praxe než ta, která byla vykonávaná mezi řádně ukončeným bakalářským studiem a zahájením magisterského studia. Pokud žadatel v tomto období nedosáhl potřebné roky praxe, pak mu mohou být chybějící roky praxe přiznány, jestliže byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.
Pokud by byl přijat závěr, že lze započítávat praxi vykonávanou po ukončení středoškolského studia v průběhu vysokoškolského studia, pak bychom dospěli k absurdnímu závěru: uchazeč by předepsanou tříletou praxi pro autorizaci inženýr získal ještě před ukončením studia. Zákon nerozlišuje mezi obsahem odborné praxe pro autorizovaného technika a pro autorizovaného inženýra.
2.3 PŮSOBNOST AUTORIZOVANÉ OSOBY PODLE AUTORIZAČNÍHO ZÁKONA
Stavební zákon považuje za vybrané činnosti ve výstavbě pouze projektovou činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ (§ 18, § 19) pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost. Dokumenty z těchto činností, pokud mají charakter veřejných listin, mohou AO opatřit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.
Autorizační zákon v § 12 odst. 1 uvádí:
Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.
Působnost AO podle § 158 odst. 1 a 2 SZ v rozsahu oboru autorizace, případně specializace, je uvedena v následující tabulce:
| ČINNOST Vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 SZ | Autorizovaný inženýr AI § 18 AZ | Autorizovaný technik/stavitel AT/AS § 19 AZ |
| Projektová činnost ve výstavbě | ||
| Územní plánování | ||
| Zpracování územně plánovací dokumentace | ANO | NE |
| Zpracování územní studie | ANO | NE |
| Územní řízení | ||
| Zpracování dokumentace | ||
| pro vydání územní rozhodnutí | ANO | ANO |
| Zpracování dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí | ANO | ANO |
| Stavební řízení (ohlášení) – zpracování projektové dokumentace | ||
| stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ | ANO | ANO |
| stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ | ANO | ANO |
| k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ | ANO | ANO |
| k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 SZ | ANO | ANO |
| pro společné povolení | ANO | Ano |
| změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118 SZ | ANO | ANO |
| staveb uvedených v písmenech a) až e) § 158 odst. 2 SZ k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ | ANO | ANO |
| pro provádění stavby | ANO | ANO |
| pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ | ANO | ANO |
| vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 a 3 v souvislosti s § 15a odst. 2 písm. c) a odst. 4 písm. b) vodního zákona | ANO | ANO |
| Realizace staveb | ||
| odborné vedení provádění stavby nebo její změny (činnost stavbyvedoucího § 134 odst. 2 SZ) | ANO | ANO |
a dále další odborné činnosti podle § 18 a § 19 AZ.
2.3.1 Působnost autorizovaného inženýra
Působnost autorizovaného inženýra vymezuje § 18 AZ takto:
- Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 5), popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
- a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů
- b) podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,
- c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,
- d) provádět statické a dynamické výpočty staveb,
- e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,
- f) provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
- g) vydávat stanoviska a zpracovávat dokumenty a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí 8), a to i pro účely řízení před státními orgány,
- h) vést realizaci stavby,
- i) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,
- j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,
- k) zastupovat stavebníka, resp. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním a stavebním nebo kolaudačním řízení,
- l) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.
8) Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
9) Zákon č. 513/1991 Sb.
Rozsah působnosti autorizovaného inženýra
Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby nebo dopravní stavby, nebo stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo mosty a inženýrské konstrukce, nebo městské inženýrství, nebo technologická zařízení staveb, je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace/projektové dokumentace, tzn. části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb.
Při tom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení SZ a AZ, zejména § 12 odst. 6 AZ:
K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializaci.
2.3.1.1 Působnost a odpovědnost autorizovaného inženýra – projektanta
Projektant je osoba vykonávající vybranou činnost ve výstavbě uvedenou v § 158 odst. 1 až 2 SZ, kterou vykonává svým jménem a na svoji odpovědnost. Tato osoba musí být autorizovaná v oboru, do kterého projektovaná stavba náleží.
Všechny dílčí části projektové dokumentace stavby mohou být zpracovány buď samotným projektantem, nebo projektantem – AO, kterou si projektant přizve. Oprávněná osoba – projektant – opatří svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem podle „Pravidel pro používání autorizačního razítka“ (příloha 6.1) všechny dílčí části projektové dokumentace, které zpracoval on sám. Části, které zpracovaly jiné AO, musí být opatřeny jejich autorizačními razítky a vlastnoručními podpisy. Pokud zpracovává dílčí část projektové dokumentace osoba neautorizovaná pod odborným vedením osoby autorizované, je AO povinna opatřit i tuto část projektové dokumentace svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.
Za výběr spolupracujícího projektanta je odpovědná oprávněná osoba – projektant (§ 159 odst. 3 SZ):
Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
2.3.1.2 Působnost autorizovaného inženýra v oblasti vedení provádění staveb
Autorizovaný inženýr je oprávněn vést realizaci stavby, která spadá do oboru, pro který mu byla udělena autorizace.
Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou AO.
2.3.2 Působnost autorizovaného technika/stavitele podle AZ
Působnost autorizovaného technika a autorizovaného stavitele vymezuje § 19 AZ takto:
- Autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 5), popř. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
- a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace; v případě oboru pozemní stavby též vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení30) na pozemku stavby pro bydlení,
- b) podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,
- c) provádět stavebně technické průzkumy,
- d) vést realizaci stavby,
- e) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,
- f) řídit příslušné odborné a montážní práce,
- g) zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení,
- h) vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.
30) § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
V souladu se zněním Společného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě (příloha 6.2) v případě dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace u staveb rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) tak může autorizovaný technik v oboru pozemní stavby i nadále vypracovávat pouze příslušné části.
Označení „autorizovaný stavitel“ je ve smyslu AZ pouze variantní označení, které si uchazeč o autorizaci, působící v oblasti realizace staveb, sám zvolil. Autorizovaný stavitel má ze zákona stejnou působnost a stejná práva a povinnosti jako autorizovaný technik.
2.3.2.1 Působnost a odpovědnost autorizovaného technika/stavitele – projektanta
Pro sjednocení aplikace ustanovení o rozsahu oprávnění autorizovaného technika/stavitele pro výkon vybraných činností ve výstavbě podle AZ v kontextu s příslušnými ustanoveními SZ vydalo dne 9. 7. 2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě společné stanovisko (viz příloha 6.2).
Funkce a oprávnění autorizovaného technika/stavitele – projektanta stanoví stavební a autorizační zákon.
Autorizovaný technik/stavitel je fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Vykonává-li projektovou činnost ve výstavbě, vztahuje se na něho označení „projektant“ (§ 22 odst. 4 SZ), popř. „hlavní projektant“ (§ 113 odst. 2 SZ).
Z ustanovení § 113, § 158 a § 159 SZ vyplývá, že autorizovaný technik/stavitel může vykonávat vybranou činnost ve výstavbě – projektovou činnost, resp. zastávat funkci projektanta, popř. hlavního projektanta – pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Primárně je rozsah oprávnění autorizovaného technika/stavitele – projektanta vymezen ustanovením § 19 písm. a) a b) AZ.
Oprávnění autorizovaného technika/stavitele vypracovávat příslušné části projektové dokumentace
Příslušná část projektové dokumentace je zásadně vymezena pouze daným odborným obsahem řešené problematiky, který odpovídá oboru, popř. specializaci autorizace udělené autorizovanému technikovi. Takové vymezení tedy nebere zřetel na formu dokumentování (grafická či textová) nebo na to, v jaké povinné části projektové dokumentace je položka s daným odborným obsahem obsažena.
Z ustanovení § 19 AZ je zřejmé, že i v případě, že by autorizovanému technikovi (staviteli) byla udělena autorizace pro všechny obory autorizace a specializace, nebyl by takový projektant oprávněn v projektové dokumentaci pro povolování staveb staticky posuzovat stavebně konstrukční části stavby a v projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracovávat podrobný statický výpočet.
Z § 159 odst. 3 SZ vyplývá, že není-li autorizovaný technik/stavitel oprávněn (způsobilý) některé části projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejich zpracování přizvat další projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, přičemž každý z nich odpovídá za jím zpracované řešení. V takovém případě autorizovaný technik/stavitel odpovídá za projektovou dokumentaci stavby jako celek, zejména za koordinaci a kompletaci jednotlivých částí dokumentace, a to i tehdy, nebyl-li stavebníkem pověřen funkcí hlavního projektanta podle § 113 odst. 2 SZ.
Za projektanta přizvaného v uvedeném smyslu však nelze považovat osobu, která ke zpracování projektové dokumentace přispěla jen poskytnutím administrativní či technické pomoci nebo odborné konzultace ke speciální dílčí otázce (např. při navrhování neobvyklého konstrukčního řešení), protože takovou asistencí nemůže být dotčena uvedená odpovědnost projektanta.
Projektová dokumentace musí být uspořádána, upravena a opatřena tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat projektanta (autora) každé z jejích příslušných částí (§ 13 odst. 3 AZ) a určit tak podíl jeho právní odpovědnosti za odbornou úroveň navrhovaného řešení (§ 159 odst. 2 SZ a § 12 odst. 1 AZ).
2.3.2.2 Působnost autorizovaného technika/stavitele v oblasti vedení provádění staveb
Na autorizovaného technika/stavitele, který vykonává vybranou činnost ve výstavbě (odborné vedení provádění stavby) se vztahuje označení „stavbyvedoucí“ (§ 134 odst. 2 SZ).
Z ustanovení § 153, § 158 a § 160 SZ vyplývá, že autorizovaný technik/stavitel může vykonávat vybranou činnost ve výstavbě – odborné vedení provádění stavby, resp. zastávat funkci stavbyvedoucího pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou AO.
3 VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY
Výkon činnosti AO je upraven ustanoveními § 14, § 15, § 15a, § 15b, § 15c zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 14 odst. 1 autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako
- a) svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona,
- b) osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona,
- c) zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru,
- d) společníci veřejné obchodní společnosti zřízené za účelem výkonu povolání.
- e) společníci společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání.
Podle § 14 odst. 2 autorizovaná osoba oznámí Komoře bez zbytečného prodlení způsob výkonu činnosti podle odstavce 1, jakož i změny tohoto způsobu.
Oznámení změny výkonu činnosti se provede buď písemně, nebo emailem u příslušné oblastní kanceláři. Tuto informaci Komora uveřejní ve veřejně přístupném seznamu autorizovaných osob.
3.1 SVOBODNÉ POVOLÁNÍ
3.1.1 Individuální výkon svobodného povolání
Činnost autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři, není živností podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.
Svobodný architekt nebo svobodný inženýr
- vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu;
- může současně vykonávat pouze činnost pedagogickou, přednáškovou nebo publikační, nesmí však vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení;
- je oprávněn zaměstnávat další osoby.
Místem podnikání svobodného architekta nebo svobodného inženýra je místo podnikání zapsané v seznamu vedeném Komorou (§ 15 odst. 1 a 2 AZ).
V rámci svobodného povolání může autorizovaný inženýr vykonávat v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, projektovou činnost a s ní související odborné služby uvedené v § 18 AZ s výjimkou činnosti uvedené pod písm. h) – vedení realizace stavby, resp. odborné vedení provádění stavby nebo její změny (§ 158 odst. 1 SZ).
Vedle povinnosti oznámit Komoře způsob výkonu činnosti a místo podnikání je možno upozornit na povinnost požádat před zahájením činnosti Český statistický úřad o přidělení identifikačního čísla používaného v obchodním styku; k žádosti je nutno doložit kopii osvědčení o autorizaci. Po přidělení identifikačního čísla je nutno přihlásit se na příslušném finančním úřadě, aby mohly být splněny daňové povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů. Dále je pak nutno přihlásit se jako OSVČ na příslušné správě sociálního zabezpečení a u příslušné zdravotní pojišťovny.
Nejpozději při započetí výkonu své činnosti je AO povinna uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti; to neplatí, vykonává-li AO tuto činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu této činnosti. Doklad o uzavření pojištění je AO povinna předložit objednavateli a na vyžádání též příslušnému orgánu Komory.
3.1.2 Kolektivní forma výkonu svobodného povolání
Autorizační zákon umožňuje kolektivní výkon svobodného povolání AO formou společnosti (§ 15a).
Společnost
Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání společně, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky mohou být výlučně svobodní architekti nebo svobodní inženýři. Společnost musí mít společné sídlo.
Vznik společnosti, práva a povinnosti společníků navzájem, správu společnosti, práva a povinnosti společníků k třetím osobám, zánik členství, zánik společnosti upravují ustanovení § 2716 až § 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Bylo-li ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis.
Vloží-li společník do společnosti veškeré své jmění, má se za to, že se jedná o jmění přítomné k účinnosti smlouvy. Peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. K jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. Společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, nemá však právo tyto věci požívat, ani se nestává spoluvlastníkem podle § 2719 odst. 1. O vzájemných právech a povinnostech společníků platí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví. Kdo se zavázal přispět společnosti jen činností, není povinen k jinému příspěvku. Kdo se zavázal přispět jen majetkem, není povinen přičinit se o dosažení společného účelu jiným způsobem. Ujedná-li se jen, co má být do společnosti celkem vloženo, přispěje každý ze společníků rovným dílem. O dosažení společného účelu se všichni společníci přičiňují zpravidla stejnou měrou. Zařídil-li společník společnou záležitost v dobré víře, má právo na náhradu jako příkazník.
Společník vykonává činnost pro společnost osobně a není oprávněn členství ve společnosti zřídit jiné osobě, ani jí své členství postoupit. Společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků činit na vlastní nebo cizí účet nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu. Stane-li se tak, mohou se ostatní společníci domáhat, aby se tento společník takového jednání zdržel. Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy. Rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas. Ujednání nebo rozhodnutí společníků bránící některému společníkovi účastnit se rozhodování nemá právní účinky. Rozhodnutí, jímž se mění společenská smlouva, musí být přijato jednomyslně.
3.2 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ
Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon, nebo ŽZ), ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v ŽZ bylo vydáno nařízení, které stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnosti volné (nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů).
3.2.1 Základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání
Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ.
Živnosti jsou rozděleny na ohlašovací (při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení) a koncesované (smějí být provozovány na základě koncese).
- Živnosti ohlašovací jsou:
- živnosti řemeslné – je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a § 22 živnostenského zákona;
- živnosti vázané – je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu;
- živnost volná – odborná způsobilost není stanovena jako podmínka provozování živnosti; živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.
Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu; odborná způsobilost je stanovena přílohou č. 3 k ŽZ, nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.
Všeobecné podmínky provozování živnosti – plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a bezúhonnost.
Zvláštní podmínky provozování živnosti – odborná nebo jiná způsobilost, pokud je ŽZ nebo zvláštní předpisy vyžadují.
Živnostenské oprávnění – oprávnění provozovat živnost.
Průkaz živnostenského oprávnění – výpis ze živnostenského rejstříku
Rozsah živnostenského oprávnění – posuzuje se podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu; živnostenské oprávnění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k ŽZ; to neplatí pro obory činností živnosti volné podle přílohy č. 6 k ŽZ, které lze vykonávat pouze, pokud byly ohlášeny; je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem; v pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.
Odpovědný zástupce – fyzická osoba ustanovená podnikatelem, jejímž prostřednictvím může podnikatel provozovat živnost; odpovědný zástupce odpovídá podnikateli za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele; odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 živnostenského zákona.
Česká osoba – fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky; bydlištěm na území České republiky se pro účely živnostenského zákona rozumí místo trvalého pobytu na jejím území.
Zahraniční osoba – fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.
Provozovna – prostor (jakýkoliv), v němž je živnost provozována; za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna; mobilní provozovna je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce. Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi a pro automaty a mobilní provozovny. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 183/2006 Sb., SZ). Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny; to neplatí pro automaty. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby.
Živnostenský rejstřík – informační systém veřejné správy vedený v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v odstavci 2 § 60 ZŽ a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti.
Ohlášení živnosti, žádost o koncesi
Ohlásit živnost, resp. podat žádost o koncesi podle ZŽ, lze učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. Podání podle ZŽ obecnímu živnostenskému úřadu lze učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT).
Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení, resp. žádosti o koncesi, s dostatečnou určitostí a jednoznačností. U ohlášení živnosti volné ohlašovatel uvede obory činností, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 k ZŽ. Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k ZŽ v úplném nebo částečném rozsahu, předmět podnikání v žádosti o koncesi je třeba uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3. Ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podat přihlášku k důchodovému pojištění, podat přihlášku k nemocenskému pojištění, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení, podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu, též oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení. Podnikatel může na živnostenském úřadě ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy oznámit též změnu údajů uvedených v přihláškách nebo oznámeních a obsažených na tiskopise. Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční a podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu daně z příjmů. Podnikatel může na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v oznámení o změně registračních údajů vztahující se k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční.
Fyzická osoba připojí k ohlášení:
- doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje;
- doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí;
- prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu;
- doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.
Právnická osoba připojí k ohlášení:
- doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce; je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) ŽZ; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce;
- doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního nebo jiného veřejného rejstříku, pokud byl již zápis proveden; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce;
- doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí;
- prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu;
- doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.
Ohlašovatel není povinen připojit k ohlášení doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 § 46 ŽZ, pokud‘ dokládané skutečnosti jsou zjistitelné ze základních registrů nebo pokud si tyto skutečnosti může živnostenský úřad ověřit bezúplatně dálkovým přístupem z údajů katastru nemovitostí. Ohlašovatel dále není povinen připojit doklady podle odstavce 1 písm. a), b), d) a f) a odstavce 2 písm. a), b), d), f), g) a i) § 46 ŽZ vztahující se k osobě zapsané v živnostenském rejstříku, pokud tyto doklady byly již připojeny k některému z ohlášení, k některé žádosti o koncesi nebo k oznámení změny a pokud skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly beze změny; doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2 písm. a) a b) § 46 nesmí být starší než 3 měsíce.
Pokud je ohlášeno více živností současně nebo podáno současně více žádostí o koncesi, poplatek se vybírá jen jednou. Poplatek se vybere rovněž jen jednou, pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi. Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě. Předmětem poplatku není vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku, změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu, schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese, změna oboru činnosti v rámci živnosti volné.
3.2.2 Živnostenské podnikání v odvětví stavebnictví – vázané živnosti
Odborná způsobilost pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je stanovena přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ je vymezena shodně jako vybraná činnost ve výstavbě podle SZ. Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ úzce souvisí s vybranou činností „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“. Provádět stavbu (pro jiného) může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.
| Předmět podnikání | Požadovaná odborná způsobilost |
| Projektová činnost ve výstavbě*) | a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, nebo b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v projektování staveb, nebo c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v projektování staveb, nebo d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb, nebo e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb |
| *) § 158 a § 159 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ). | |
| Provádění staveb, jejich změn a odstraňování*) | a) autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle zákona č. 360/1992 Sb. AZ, ve znění pozdějších předpisů, nebo b) vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v provádění staveb, nebo c) vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v provádění staveb, nebo d) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo e) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v provádění staveb, nebo f) doklady podle § 7 odst. 5 písm. a), b), c), d) nebo e) živnostenského zákona |
| *) § 160 zákona č. 183/2006 Sb. | |
| Výkon zeměměřických činností*) | a) vysokoškolské vzdělání ve studijním programu a studijním oboru zaměřeném na zeměměřictví a 1 rok praxe v oboru, nebo b) vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na zeměměřictví a 3 roky praxe v oboru, nebo c) střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na zeměměřictví a 3 roky praxe v oboru, nebo d) oprávnění vydané Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním**), nebo e) osvědčení o rekvalifikaci nebo jiný doklad o odborné kvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydaný zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, nebo zařízením akreditovaným Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, nebo ministerstvem, do jehož působnosti patří odvětví, v němž je živnost provozována, a 4 roky praxe v oboru. |
| *) Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů. **) § 14 zákona č. 200/1994 Sb., ve znění zákona č. 186/2001 Sb. |
|
| Geologické práce*) | osvědčení o odborné způsobilosti vydané Ministerstvem životního prostředí ČR**). |
| *) S výjimkou geologických prací, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem podle § 2 a § 3 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. **) § 3 odst. 3 zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, ve znění zákona č. 3/2005 Sb. |
Obsahové náplně vázaných živností stanoví příloha č. 2 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.
3.2.2.1 Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“
Obsahovou náplní této živnosti je zpracování plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, projektové dokumentace podle SZ.
Projektová činnost ve výstavbě je podle § 158 zákona č. 183/2006 Sb. (SZ), ve znění pozdějších předpisů, vybranou činností ve výstavbě. Projektovou činností se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 § 158 SZ.
Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Projektant je fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb. AZ) k projektové činnosti ve výstavbě (§ 22 odst. 4 SZ).
Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.
Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3 § 159 SZ.
3.2.2.2 Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“
Obsahovou náplní této živnosti je provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle SZ, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.
Podle příslušných ustanovení SZ může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, tzn. činností, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejímu výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., AZ, ve znění pozdějších předpisů).
Zhotovitel je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.
Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
Na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze samostatně vykonávat činnost odborné vedení provádění stavby (stavbyvedoucí).
3.2.3 Živnostenské podnikání v odvětví stavebnictví – řemeslné živnosti
Živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu:
- zpracování kamene;
- zámečnictví, nástrojářství;
- výroba instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení;
- truhlářství, podlahářství;
- zednictví;
- montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení;
- montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel;
- vodoinstalatérství, topenářství;
- montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny;
- montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny;
- montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení;
- izolatérství;
- malířství, lakýrnictví, natěračství;
- pokrývačství, tesařství;
- klempířství a oprava karoserií;
- kamnářství;
- kominictví.
Odbornou způsobilost pro živnosti řemeslné stanoví § 21 a § 22 živnostenského zákona. Činnosti, které jsou obsahem uvedených řemeslných živností, lze vykonávat i v rámci živnostenského oprávnění k provozování vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Obsahovou náplň řemeslných živností stanoví příloha č.1 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.
3.2.4 Živnostenské podnikání v dalších činnostech v odvětví stavebnictví
V odvětví stavebnictví lze dále vykonávat činnosti, které jsou obsahem živnosti volné. Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování ŽZ nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti podle § 6 odst. 1 živnostenského zákona. Živnost volná (předmět podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“) a obory činností, které náleží do živnosti volné (82. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené), jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.
3.2.4.1 Činnost „45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“
Obsahovou náplní této činnosti je úprava terénu pro stavby a v okolí staveb a přípravné práce pro stavby, zejména zemní práce, terénní úpravy prováděné v souvislosti se stavební činností, výkopové práce, průzkumné vrtné práce sloužící k získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb, odvodňování staveniště, provádění technické rekultivace (využití skrývaných zemin, terénní úpravy pozemků, výsypek, odvalů včetně přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci, úprava vodního režimu, meliorační opatření) a podobně. Činnosti spojené zejména s dokončováním, úpravou a obnovou staveb prováděné bez přímé vazby na vlastní stavební činnost, zejména tapetování, pokládání textilních podlahových krytin, montáž okenního a dveřního těsnění, markýz, rolet, žaluzií, protislunečních fólií, čištění fasád domů horkou párou, pískem, spárování panelů a další obdobné práce. Specializované stavební činnosti, zejména studnařské práce (čištění a dezinfekce studní, zřizování trubních, to je vrtaných studní v délce do 30 m, pokud nejde o hydrogeologický průzkum, vystrojování trubních studní, rekonstrukce povrchových studní, pramenních jímek z prefa výpustí, podchycování a odvádění pramenů trubkami, zachycování plošných průsaků vybetonováním a podobně), dlaždičské práce (zhotovování dlažeb pozemních komunikací a podobně), potrubářské práce, šamotářské práce, včetně provádění vyzdívek průmyslových pecí, vložkování komínů a jiná obdobná činnost. Provádění lešenářských prací (montáže a demontáže lešení a pracovních plošin). Činnosti spojené s prováděním drobných bouracích prací a úklidových prací na stavbách.
Obsahem činnosti nejsou zemní práce, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem, ani odstraňování staveb podle SZ. Obsahem činnosti dále nejsou zednické, stavebně-tesařské, pokrývačské, kamnářské, obkladačské, štukatérské, malířské, lakýrnické a natěračské práce, obkládání sádrokartonem a další práce, jež jsou předmětem řemeslných živností, ani kladení podlah vlysových, parketových, palubových, korkových, mozaikových, štěrkových a litých.
3.2.4.2 Činnost „60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“
Obsahovou náplní této činnosti jsou poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, strojírenství, hutnictví, energetice (např. činnost energetického specialisty), chemii, potravinářství, textilním a oděvním průmyslu a dalších průmyslových odvětvích, zemědělství a lesnictví, poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně), podnikatelských aktivit, organizačních a ekonomických otázek v obchodních záležitostech, při plánování, organizaci, kontrole, v oblasti řízení a podobně. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Zpracování odborných posudků v oblasti ochrany ovzduší a zpracování rozptylových studií. Poradenská činnost v oblasti společenských věd (sociologie, filozofie, historie, demografie, lingvistiky a podobně), v oblasti společenského vystupování, rozvoje osobnosti a udržování fyzické kondice, vizážistika, barvové poradenství, logopedie s výjimkou klinické logopedie a podobně.
Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění aj.
3.2.4.3 Činnost „62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce“
Obsahovou náplní činnosti je příprava a vypracování technických návrhů strojních a technologických zařízení pro různá odvětví hospodářství, zejména konstruktérská činnost ve strojírenství, vypracování technologických návrhů a projektů zařízení pro chemický, hutní, potravinářský průmysl a další odvětví průmyslu a pro zemědělskou výrobu, vypracování návrhů protipožárního vybavení provozů a rozvodů počítačových sítí. Zpracování grafických návrhů a grafických úprav textů, i na projekčních fóliích, náčrtků, návrhů, příprava digitálních vstupů, přenos digitalizovaných údajů z databáze na procesory a další grafické práce. Zhotovování technických výkresů, náčrtků a webových stránek. Písmomalířství.
Obsahem činnosti není projektová činnost ve výstavbě, projektování pozemkových úprav aj.
3.2.4.4 Činnost „70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“
Obsahovou náplní této činnosti jsou služby v oblasti administrativní správy, zejména sekretářské a podobné služby. Poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a další služby obdobné povahy. Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti.
Obsahem činnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.
Inženýrská činnost ve výstavbě je začleněna do oborů „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ a „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“.
3.2.4.5 Technický dozor, stavební dozor, autorský dozor
Technický dozor (§ 152 odst. 4 SZ) stavebníka nad prováděním stavby je povinen zajistit stavebník u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel. Osoby vykonávající technický dozor stavebníka provádějí příslušné záznamy ve stavebních denících, spolupracují s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a provádějí další související činnosti.
Stavebním dozorem (§ 2 odst. 2 písm. d) SZ) se ve smyslu příslušných ustanovení SZ rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb (svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 a § 104 SZ; uvedené stavby lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý; jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, které je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě). Osoba vykonávající stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 SZ) odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby; sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. Činnost stavební dozor lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.
Autorský dozor je prováděn zpravidla zpracovatelem projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. V rámci autorského dozoru jsou zajišťovány zejména tyto činnosti:
- účast na odevzdání staveniště zhotoviteli stavby;
- dohled nad dodržováním dokumentace stavby s přihlédnutím k podmínkám stavebního povolení, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
- účast při výběru zařizovacích předmětů a materiálů pro povrchové úpravy;
- posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace zpracovávané zhotoviteli z hlediska dodržení technickoekonomických parametrů stavby, případně dalších údajů;
- vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projektové dokumentaci;
- sledování postupu výstavby z technického hlediska;
- účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení.
Případné projektové práce nejsou součástí autorského dozoru.
Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, zpracovala osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (tj. podle zákona č. 360/1992 Sb. AZ), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
Osoby vykonávající stavební dozor a osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, jsou oprávněny provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, který je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.
Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik jsou podle zákona č. 360/1992 Sb. (AZ), ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné oprávněni provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jim byla udělena autorizace.
3.2.5 Odpovědný zástupce
Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, kterému odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 ŽZ.
Osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže být po dobu trvání tohoto zákazu odpovědným zástupcem pro živnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá. Odpovědným zástupcem pro stejnou živnost nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 7 ŽZ.
Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (§ 7). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.
Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované ŽZ. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování živnosti pozastaveno, nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 11 ŽZ).
Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to ŽZ.
Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených.
3.2.6 Zánik živnostenského oprávnění
Živnostenské oprávnění zaniká mimo jiné zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14 živnostenského zákona, uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel již nesplňuje podmínky způsobilosti k právním úkonům a bezúhonnosti, nastanou překážky podle § 8 živnostenského zákona, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 u živnosti volné, nebo podnikatel o to požádá, nebo podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, ŽZ nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 11. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu. V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení provozování živnosti nesmí být delší než 1 rok.
3.2.7 Podnikání osob ze zemí Evropské unie
Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění. Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění.
Pro účely živnostenského zákona se považuje za občana členského státu Evropské unie i občan jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občan Švýcarské konfederace a, osoba, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a její rodinný příslušník, občan třetí země, kterému bylo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě, občan třetí země, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem, držitel modré karty Evropské unie. Za právnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely živnostenského zákona považuje právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem Švýcarské konfederace a má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Švýcarské konfederace.
3.3 AUTORIZOVANÁ OSOBA JAKO ZAMĚSTNANEC
Práva a povinnosti zaměstnance upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené nedbalostí nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.
3.3.1 Projektová činnost ve výstavbě – projektant
Autorizovaná osoba zaměstnaná ve firmě, která je držitelem živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“, vykonává v pracovním poměru obvykle vybranou činnost ve výstavbě v rámci svého oboru autorizace. Působnost AO při projektování je uvedena v kap. 2.
Projektant, vykonávající projektovou činnost ve výstavbě, která je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, jako svobodné povolání, podnikatel či jako zaměstnanec, odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odst. 2 § 159 SZ.
3.3.2 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny – stavbyvedoucí
Činnost „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“ je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., AZ); tuto činnost může vykonávat pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik/stavitel v oboru, pro který mu byla udělena autorizace.
Osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (stavbyvedoucí), je povinna řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinna zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.
Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.
Stavbyvedoucí je oprávněn provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, který je povinen vést zhotovitel stavby, popřípadě stavebník u stavby prováděné svépomocí.
3.4 AUTORIZOVANÁ OSOBA JAKO SPOLEČNÍK OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI
Zákon č. 360/1992 Sb., (AZ) ve znění pozdějších předpisů, umožňuje AO vykonávat povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání nebo společností s ručením omezeným zřízeným za účelem výkonu povolání (§ 15b a § 15c AZ).
3.4.1 Veřejná obchodní společnost založená za účelem výkonu povolání
Vykonávají-li AO povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti, musí být společníky pouze AO. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet.
Veřejná obchodní společnost je upravena § 95 až § 117 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech vyhlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Kdo tento zákaz poruší, nestane se společníkem, i když společnost vznikne. Z ustanovení § 15b AZ vyplývá, že společníkem veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání nemůže být právnická osoba, jak to umožňuje § 95 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.
3.4.2 Společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání
Vykonávají-li AO povolání jako společníci společnosti s ručením omezeným, zřízené za účelem výkonu povolání podle AZ, musí být v takové společnosti většinově zastoupeny AO mezi společníky i mezi jednateli; má-li daná společnost jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet; ustanovení AZ o odpovědnosti AO za výkon povolání nejsou tímto ustanovením dotčena.
Společnosti s ručením omezeným jsou upraveny § 132 až § 242 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.
Podle § 11 odst. 4 písm. b) živnostenského zákona je podnikatel, který je právnickou osobou, povinen ustanovit odpovědného zástupce, a to pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Do funkce odpovědného zástupce česká právnická osoba ustanoví osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.
Pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je podmínkou jejich provozování splnění příslušné odborné způsobilosti stanovené přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Odborná způsobilost spočívá buď v autorizaci nebo zápisu do seznamu registrovaných osob podle AZ, nebo v různém stupni vzdělání zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu spolu s příslušnou praxí. Ustanovení živnostenského zákona nevylučují, aby odpovědným zástupcem byla osoba, která není členem statutárního orgánu. Úprava směřuje k tomu, aby odpovědní zástupci byli vybíráni přednostně z okruhu osob, které jsou členy statutárního orgánu. Odpovědný zástupce může zároveň odbornou způsobilost doložit i jinými doklady, než je osvědčení o autorizaci.
4 PODMÍNKY ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY
4.1 ZÍSKÁNÍ AUTORIZACE
- Autorizační zákon stanoví v § 7 odst. 1 podmínky pro udělení autorizace. Žadatel:
- a) je občanem České republiky, nebo
- b) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem 3a), nebo je státním příslušníkem jiného než členského, pokud mu
- 1. v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství 3b),
- 2. v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu 3c),
- 3. byl v České republice udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt 3d), nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny 3e),
- 4. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby 3f),
- 5. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány 3g), a
- c) je plně způsobilý k právním úkonům,
- d) je bezúhonný,
- e) získal požadované vzdělání,
- f) vykonal odbornou praxi v potřebné délce,
- g) úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti,
- h) složil předepsaný slib.
3a) Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
3b) Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
3c) Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
3d) Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
3e) Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
3f) Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
3g) Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
3h) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
Způsob prokazování podmínek a další podrobnosti jsou upraveny Autorizačním řádem ČKAIT. Případné výjimky v rámci svého oprávnění uděluje Autorizační rada ČKAIT.
Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu. Současně AO obdrží osvědčení o autorizaci a autorizační razítko s malým státním znakem České republiky, jménem AO a číslem, pod nímž je zapsána v seznamu AO vedeném Komorou s vyznačeným oborem, popř. specializací její autorizace. K tomuto datu je AO zapsána do seznamu autorizovaných osob a ve smyslu § 23 odst. 2 AZ se stává řádným členem Komory.
Požadované vzdělání stanoví AZ v § 8 odst. 2. Podrobnosti jsou uvedeny v kap. 2.2.2. Délka odborné praxe je stanovena v § 8 AZ. Konkrétní podmínky jsou uvedeny v kap. 2.2.3. Občané ostatních členských států Evropské unie se řídí ustanoveními kap. 5 Výkon činnosti v rámci Evropské unie.
4.2 ROZŠÍŘENÍ AUTORIZACE
Autorizovaná osoba má možnost rozšířit svou autorizaci i na další obory či specializace, jestliže prokáže požadované vzdělání a požadovanou praxi v oboru. V případě odlišného vzdělání, než je požadovaný obor autorizace, žádá AO o uznání výjimky ze vzdělání (kap. 2.2.2). Odbornou praxi prokazuje v rozsahu požadovaném pro získání autorizace. Ostatní doklady předané v původní žádosti se již nepřikládají.
4.3 POUŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY
Autorizovaná osoba je oprávněna používat označení „autorizovaný inženýr“, „autorizovaný technik“ a „autorizovaný stavitel“, případně zkrácené označení „aut. ing.“, „aut. tech.“, „aut. stav.“, a to ve spojení s označením oboru, či specializace, pro kterou jí byla autorizace udělena. Označení bude uváděno za jménem nositele, oddělené čárkou. Uvedené označení je chráněno AZ a nesmí být použito žádnými jinými osobami, a to ani ve spojení s dalšími slovy.
Autorizační razítko, jako součást označení AO, smí být použito pouze v dokumentech stanovených v Pravidlech pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika (příloha 6.1).
Logo ČKAIT mohou využívat pouze kanceláře a orgány Komory.
4.4 POUŽÍVÁNÍ RAZÍTKA PŘI VÝKONU POVOLÁNÍ AUTORIZOVANÉHO INŽENÝRA A AUTORIZOVANÉHO TECHNIKA A VEDENÍ DENÍKU AUTORIZOVANÉ OSOBY
Aktuální pravidla pro použití elektronického razítka AO a informace k deníku AO i elektronickému deníku AO jsou uveřejněna na webu ČKAIT.
4.5 DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST AUTORIZOVANÉ OSOBY
Podle AZ se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností ve výstavbě a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Při výkonu své činnosti je AO osoba povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných Komorou.
Autorizační zákon ukládá AO řadu povinností uvedených v § 12 a následujících, které jsou dále upřesněny v Profesním a etickém řádu ČKAIT. Disciplinární odpovědnost AO, podle § 12 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje nejen činnosti vybrané, ale i „ostatní odborné činnosti“, ve smyslu § 18 a § 19 tohoto zákona. Z tohoto hlediska není tedy rozhodující ani forma výkonu činnosti, ani použití či absence autorizačního razítka v rámci výkonu činnosti.
Autorizační zákon umožňuje vést proti AO při porušení stanovených povinností disciplinární řízení před Stavovským soudem ČKAIT. Návrh na disciplinární řízení, který musí být skutkově vymezen ve vztahu k AZ nebo Profesnímu a etickému řádu ČKAIT, podává Dozorčí rada ČKAIT. Stavovský soud ČKAIT uloží podle § 20 odst. 1 AZ v případě porušení povinností AO některé z disciplinárních opatření:
- a) písemnou důtku;
- b) pokutu až do výše 50 000 Kč;
- c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše 3 let;
- d) odejmutí autorizace.
Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření se může AO odvolat prostřednictvím Stavovského soudu ČKAIT. O odvolání rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v § 20, § 21 a § 22 AZ, v Profesním a etickém řádu ČKAIT a v Disciplinárním a smírčím řádu ČKAIT.
4.6 ZÁNIK, ODEJMUTÍ A POZASTAVENÍ AUTORIZACE
Dnem pozastavení či ukončení autorizace přestává být fyzická osoba osobou autorizovanou. Současně přestává být členem ČKAIT a není oprávněna používat autorizační razítko, které může odevzdat do příslušné oblastní kanceláře.
O zrušení či pozastavení autorizace na vlastní žádost požádá AO Komoru písemně. O pozastavení nebo zániku autorizace informuje Komora prostřednictvím veřejného seznamu AO, vedeného na www.ckait.cz.
Osoba s pozastavenou autorizací může, jakmile pominuly důvody pozastavení, požádat písemně o obnovení autorizace. Aby žádosti bylo vyhověno, musí AO vyrovnat dlužné částky vůči ČKAIT. Jestliže osoba s pozastavenou autorizací po dobu delší než 5 let nevykonává činnost, pro kterou jí byla autorizace udělena, může Komora požadovat ověření její odborné způsobilosti přezkoušením.
Autorizované osobě může být pozastavena či odňata autorizace v důsledku disciplinárního opatření uděleného Stavovským soudem ČKAIT. V tomto případě je AO povinna odevzdat autorizační razítko, příp. splnit další povinnosti uvedené v rozhodnutí. Kancelář ČKAIT oznámí AO ukončení lhůty pozastavení autorizace a obnovení členství v Komoře.
4.7 ČLENSTVÍ V ČESKÉ KOMOŘE AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Povinnost členství AO v Komoře je dána § 23 odst. 2 AZ. Členství v Komoře vzniká automaticky poté, kdy fyzické osobě byla udělena autorizace, nebo usazená osoba byla registrována a zapsána Komorou do seznamu AO, zveřejněném na www.ckait.cz. Tyto osoby se sdružují v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jako řádní členové. Pokud AO zanikne autorizace, zaniklo jí i členství v Komoře. Pokud Komora AO odejmula autorizaci, není splněna zákonná podmínka § 23 odst. 2, a tím jí skončilo členství v Komoře. Jestliže Komora AO pozastavila autorizaci, bylo jí pozastaveno i členství. Autorizovaná a usazená osoba je povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i řádů a předpisů vydaných Komorou (§ 12 odst. 3 a 5 AZ). Podrobnosti o právech a povinnostech AO Profesní a etický řád ČKAIT vydaný podle § 30 odst. 1 AZ, který v § 6 uvádí:
- Vůči Komoře je člen Komory zejména povinen:Vůči Komoře je člen Komory zejména povinen:
- a) do posledního dne měsíce března běžného roku uhradit na účet Komory členský příspěvek ve výši stanovené shromážděním delegátů Komory;
- b) do 15 dnů oznámit oblastní kanceláři Komory, u které je evidován, všechny změny, mající vliv na výkon vybraných činností nebo vedení zákonem určené evidence, např. změnu adresy, změnu kontaktní adresy, změnu způsobu výkonu činnosti, ukončení aktivní činnosti, případně informaci o zahájení trestního řízení proti němu samému;
- c) na výzvu disciplinárních orgánů Komory předložit ve stanoveném termínu a na stanoveném místě ke kontrole svůj deník autorizované osoby;
- d) předložit disciplinárním orgánům Komory činným v disciplinárním šetření a disciplinárním řízení, tedy dozorčí radě Komory, stavovskému soudu Komory a představenstvu Komory veškeré vyžádané podklady, jejichž obsah považují tyto orgány za významný pro zjištění skutkové podstaty věci a zajištění spravedlivého rozhodnutí o disciplinárním provinění;
- e) dostavit se na písemné vyzvání disciplinárních orgánů Komory k jednání v určený čas a na určené místo;
- f) plně respektovat pravomocné rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření,
Nesplnění těchto povinností má za následek disciplinární řízení.
Autorizovaná a usazená osoba má všechna práva a všechny povinnosti, které se vztahují na člena ČKAIT.
Zákon nepřipouští, aby fyzická osoba, která nemá statut autorizované či usazené osoby, byla řádným členem Komory. Vznik řádného členství v Komoře je vázán jen na udělení autorizace či registraci, nikoli naopak.
4.8 POJIŠTĚNÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY
Autorizační zákon v § 16 ukládá autorizované osobě povinnost uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem činnosti. Pro naplnění této povinnosti zajistila Komora pojištění všem řádným členům, s limitem pojistného plnění ve výši 250 000 Kč ročně při spoluúčasti 10 000 Kč. Spoluúčast se sníží na 5 000 Kč v případě, že AO prokáže stanoveným způsobem účast na celoživotním vzdělávání. Limit pojistného plnění ve výši 250 000 Kč může AO uplatnit jako svou spoluúčast při sjednání pojištění s vyšším limitem pojistného plnění. Pojištění profesní odpovědnosti zabezpečuje též pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli do výše 4,5násobku měsíčního platu stanoveného § 257 odst. 2 zákoníku práce. Pojištění se vztahuje na činnosti označené a zapsané stanoveným způsobem v deníku AO, nebo činnosti související s oprávněním uvedeným v ustanoveních § 18 a § 19 AZ. Pojistné je součástí ročního členského příspěvku. Podrobnosti jsou uvedeny v informacích o pojištění, jejichž text je uveden na webových stránkách ČKAIT.
Hlášení pojistné události
Na základě smlouvy o zprostředkování zastupuje ČKAIT i jednotlivé AO zplnomocněný makléř, který je oprávněn zastupovat AO ve škodných případech v jednání s pojišťovnou, řešit za ně jejich pojistné události a poskytovat jim veškerou součinnost, poradenskou a konzultační službu. Vznik škodní události je nutno ohlásit prostřednictvím zplnomocněného makléře:
GrECo International s.r.o.
Ing. Petra Bartoníčková
GrECo International s.r.o. Veveří 111, 616 00 Brno
Gsm:+420 728 130 266
p.bartonickova@greco.services
Mgr. Jakub Doležel
GrECo International s.r.o. Veveří 111, 616 00 Brno
Gsm:+420 725 321 530
j.dolezel@greco.services
5 VÝKON ČINNOSTI V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE
5.1 OPRÁVNĚNÍ K VÝKONU VYBRANÝCH ČINNOSTÍ OBČANY EVROPSKÉ UNIE V ČR
Základním předpisem upravujícím přístup odborně kvalifikovaných občanů členských států Evropské unie, smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace k výkonu povolání na území těchto států je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005, aktualizovaná 20. listopadu 2013 jako Směrnice EP a Rady 2013/55/EU o uznávání odborných kvalifikací (podle čl. 39, 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství). Tato Směrnice je interpretována v národních právních řádech smluvních států v různém stupni závaznosti v závislosti na tom, zda je nebo není dané povolání v tom kterém státě regulované. V právním řádu České republiky jsou příslušná ustanovení Směrnice zakotvena v zákoně č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).
Vzhledem k tomu, že odborné činnosti (projektová činnost a ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby) ve smyslu stavebního zákona jsou v České republice činnostmi regulovanými, byly zásady tohoto zákona implementovány do samostatné části 6 AZ, který přisuzuje ČKAIT kompetence k uznávání odborné kvalifikace a registraci občanů členských států EU, kteří hodlají v ČR vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě.
5.2 OBČANÉ ČLENSKÝCH STÁTŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE
Vybrané činnosti ve výstavbě lze vykonávat v případě, že uchazeč hodlá v ČR působit soustavně, nebo na území České republiky má podnik nebo organizační složku jako osoba usazená, v případě, že se jedná o činnosti dočasné nebo příležitostné, jako osoba hostující. V obou případech posuzuje ČKAIT kompetenci uchazečů na základě jimi předložených dokladů a rozhoduje o uznání jejich kvalifikace pro statut osoby usazené, či osoby hostující.
Uchazeči předkládají ČKAIT žádosti o uznání odborné kvalifikace pro statut osoby usazené nebo oznámení o výkonu vybrané činnosti pro statut osoby hostující na předepsaných formulářích doplněných doklady podle seznamu uvedeného v těchto formulářích a ČKAIT o nich rozhoduje v souladu s AZ a dalšími předpisy.
Poznámka:
Směrnice ČKAIT pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující (uvedeno na www.ckait.cz, také v příloze 6.6).
V případě uznání odborné kvalifikace se stává osoba usazená řádným členem ČKAIT se všemi právy a povinnostmi, osoba hostující po registraci sice není členem ČKAIT, ale předpokládá se, že bude dodržovat ustanovení jejího Profesního a etického řádu ČKAIT, Disciplinárního a smírčího řádu ČKAIT a Soutěžního řádu ČKAIT.
5.3 OBČANÉ ČR V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU
Podmínky přístupu českých autorizovaných inženýrů a techniků k výkonu odborné činnosti v členských státech EU se vzájemně velmi liší. Ve státech, kde jsou vybrané činnosti ve výstavbě regulovanými profesemi, rozhodují o přístupu našich AO na místní stavební trh státní či pověřené profesní instituce jejichž adresy a příslušné informace o uznávacích procesech lze získat na stránkách Evropské komise. Přístup do oboru ve státech neregulujících se řídí v zásadě obecnými zákony a předpisy o vstupu do podnikání s případnými doplňujícími požadavky na garance či doporučení odborných institucí.
ČKAIT svým členům, kteří hodlají vykonávat stavební profesi ve státech EU, na požádání vydává potvrzení o oboru a specializaci, pro které jsou v ČR autorizováni, a o kontinuitě výkonu vybrané činnosti v ČR, což může být významným dokladem pro uznání v hostitelském státě. ČKAIT na svých webových stránkách rovněž umístila informace o podmínkách a postupu uznávání odborné kvalifikace v některých zemích EU.
6 PŘÍLOHY
PŘÍLOHA 6.1
Pravidla pro používání razítka
PŘÍLOHA 6.2
Společné stanovisko MMR ČR a ČKAIT k rozsahu oprávnění autorizovaného technika
PŘÍLOHA 6.3
Stanovisko MMR
(Stanovisko odboru stavebního řádu č. j. 11950/01-32/K-263/01 ze dne 25.06.2001)
Rozsah oprávnění autorizovaného stavitele
K Vaší žádosti o stanovisko k rozsahu působnosti autorizované osoby používající označení „autorizovaný stavitel“, jak to umožňuje § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, resp. k tomu, zda autorizovaný stavitel je oprávněn k výkonu projektové činnosti (stejně jako autorizovaný technik nebo autorizovaný inženýr) v oboru, ve kterém mu byla udělena autorizace, sdělujeme:
V § 13 odst. 1 uvedeného zákona se stanoví, že autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb, může používat označení „autorizovaný stavitel“. Z toho lze logicky vyvodit, že i když je autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb, označení „autorizovaný stavitel“ používat nemusí, neprojeví-li o to výslovně zájem. Ze žádného ustanovení citovaného zákona nevyplývá, že volba označení „autorizovaný stavitel“ jakkoli omezuje rozsah oprávnění autorizovaného inženýra a autorizovaného technika (§ 18 a § 19 citovaného zákona).
PŘÍLOHA 6.4
PŘÍLOHA 6.5
Stanovisko MMR k dotazu ve věci projektování oprav mostů