- PROFESIS - https://profesis.ckait.cz -

Postupy při návrhu strojů a zařízení při výstavbě (TP 3.5)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT


Anotace:
Stroje a strojní vybavení potřebné pro stavbu podle etap výstavby. Hlavní zaměření je na stroje pro zemní práce, horizontální a vertikální dopravu, výrobu betonové směsi a její uložení. Návrh strojních sestav včetně výpočtu vhodných strojů a mechanizace. Doporučené postupy při stanovení dopravních tras, umístění strojů a zařízení na staveništi, bezpečnost práce a ergonomie.

Upozornění k textu

OBSAH

  Úvod
1 Stroje pro zemní práce
1.1 Rypadla lopatová
1.2 Rypadla korečková
1.3 Rypadla příkopová – rýhovače
1.4 Grejdry
1.5 Skrejpry
1.6 Traktorové stroje
1.7 Zhutňovací stroje
2 Postup při posouzení navržené strojní sestavy pro zemní práce
2.1 Vzorový výpočet pro variantu A
3 Stroje pro betonářské práce
3.1 Míchačky
3.2 Betonárny
3.3 Autodomíchávače a automíchače
3.4 Valníky
3.5 Kolečka
3.6 Žlaby a skluzy
3.7 Pásové dopravníky
3.8 Bádie
3.9 Čerpadla betonové směsi
3.10 Stroje pro zhutňování betonu
4 Postup při posouzení navržené strojní sestavy pro betonářské práce
4.1 Postup porovnání těchto tří základních variant si ukážeme na následujícím vzorovém příkladě
5 Stroje pro montážní práce
5.1 Věžové jeřáby
5.2 Mobilní jeřáby
5.3 Speciální jeřáby
5.4 Stavební výtahy
5.5 Stavební plošiny a lávky
5.6 Mobilní vysokozdvižné plošiny
6 Postup při posouzení navržené strojní sestavy pro montážní práce
7 Hlavní zásady bezpečnosti
7.1 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů
7.2 Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí
7.3 Vzorová tabulka rizik – stroje pro zemí práce
Příloha 1 Typická strojní sestava
Příloha 2 Nejčastěji využívané strojní sestavy



ÚVOD

Stroje a strojní zařízení bývají stále častěji a ve větší míře využívány při výstavbě, proto je nutné klást jejich návrhu dostatečnou váhu. Je všeobecně známo, že špatně navržený stroj téměř vždy znamená nemalé finanční a mnohdy i časové ztráty. Existuje řada možných způsobů, jak správně navrhnout strojní mechanizace, případně posoudit, zda navržené sestavy budou pro zvolenou činnost dostačující. Nicméně většina těchto výpočtů je náročná a zdlouhavá, a proto i málo využívána. V této metodické pomůcce jsou uvedeny základní jednoduché výpočty, které při využití v praxi zajistí, že navržený stroj či strojní sestava bude optimální pro danou činnost, čímž se docílí řady úspor, a to jak finančních, tak i časových.


1 STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE

Zde jsou představeny základní stroje, které bývají využívány při úpravě terénu, jako je sejmutí ornice, výkopové práce hutnicí práce.


1.1 RYPADLA LOPATOVÁ

Jedná se o stroje sloužící k rozpojování a nakládání zemin, hloubení příkopů, kanálů apod. Můžeme je rozdělit na minirypadla, malá rypadla, střední rypadla a těžká rypadla. Zemní stroje můžeme dále dělit například podle typu podvozku:


1.2 RYPADLA KOREČKOVÁ

Tyto stroje se používají zejména pro plošnou těžbu. Jsou to stroje pracující kontinuálně. Hlavním pracovní nástrojem je nekonečný řetěz, na němž jsou přišroubovány korečky, které odebírají například zeminu.


1.3 RYPADLA PŘÍKOPOVÁ – RÝHOVAČE

Jsou to stroje, sloužící k hloubení úzkých rýh pro kladení kabelů, potrubí, drenáží apod. Jako pracovní nástroje používají korečky, řetězy nebo frézy. Podle těchto pracovních nástrojů můžeme rýhovače dělit na:


1.4 GREJDRY

Jsou to kolové stroje o velkém rozvoru kol, které se využívají převážně ke shrnování či rozprostírání zeminy. Dále se využívají na svahovací práce do sklonu až 90°, profilování a čištění příkopů nebo například zahrnování rýh.


1.5 SKREJPRY

Jedná se o traktorovou soupravu, která je složená z traktorového tahače a ocelové, zespodu otevíratelné korby. Ta je po celé šířce opatřena břitem. Při pojezdu skrejpru a spolupůsobení břitu korby dochází k plošnému rozpojování zeminy, která je nahrnována do korby. Stroj umožňuje i převoz vytěžené zeminy, případně pak i její rozprostření a částečné zhutnění.


1.6 TRAKTOROVÉ STROJE

Podle použitého pracovního zařízení je dělíme na:

1.6.1 Pracovní zařízení radlicové – dozery

Mohou být na pásovém nebo kolovém podvozku a jsou určeny k plošné těžbě zeminy. Můžeme je dále dělit podle funkční činnosti radlice na:

1.6.2 Pracovní zařízení rozrývací – rozrývače

Rozrývače používají jako pracovní nástroj rozrývací zuby či trny a používají se k narušení těžko rozpojitelné horniny, pro její další bezproblémové zpracování.

1.6.3 Pracovní zařízení jeřábové

Tyto stroje se používají například jako montážní prostředek pro ukládání potrubí do připravených rýh.


1.7 ZHUTŇOVACÍ STROJE


2 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO ZEMNÍ PRÁCE

Daný výpočet se skládá z několika kroků, kdy nejpřehlednějším řešením je sestavení hodnot do přehledné tabulky:

1. Určení vstupních dat. Vstupními daty se rozumí třída těžitelnosti zeminy [–], objem zeminy, kterou se chystáme vytěžit a přemístit [m3], vzdálenosti skladovacích ploch pro daný materiál [km].

2. Volba libovolného počtu kombinací strojních sestav. Tím se rozumí zvolení konkrétních strojů, které se nám jeví jako optimální pro provedení dané činnosti. U těchto strojů je důležité zjistit základní informace potřebné k provedení výpočtu, a to objem lopaty či korby [m3], předpokládané výkony [m3/h] a předpokládané provozní náklady [Kč/h].


2.1 VZOROVÝ VÝPOČET PRO VARIANTU A

Máme vytěžit stavební jámu o rozměrech 125 m x 18 m x 2 m v zemině třídy těžitelnosti 2. Veškerou vytěženou zeminu máme odvézt na skladovací plochu mimo staveniště. Cesta vedoucí přes staveniště na skládku je dlouhá 250 m, přípustná rychlost na této komunikaci je 10 km/h. Cesta dále na skládku po silnici měří 8 km, přičemž přípustná rychlost je tu 50 km/h. Hmotnost nevytěžené zeminy je 1,8 t/m3.

Varianta A: menší kolové rypadlo s obsahem lopaty 0,4 m3 – předpokládaný výkon 21,1 m3/h, předpokládané provozní náklady 469 Kč/h. Sklápěč s nosností 8,2 t – předpokládané provozní náklady 240 Kč/h.

Vzorové uspořádání tabulky:

Uvedené hodnoty jsou pouze informativní, výpočty zbylých variant ve sloupci B a C jsou obdobné jako u varianty A – sloupec B a C uvádí další možné strojní sestavy. Po dopočítání libovolného počtu kombinací strojních sestav se vybere nejvhodnější sestava podle předem stanovených kritérií. U většiny případů bude rozhodujícím kritériem cena.

Varianta A B C
zadaný úkol [m3] 4 500    
stroje Rypadlo 0,4 m3 Sklápěč 8,2 t Rypadlo 1 m3 Sklápěč 13,7 t Dozer 3,2 m3 Nakladač 1,5 m3 Sklápěč 15,3 t
počet strojů 1 4 1 5 1 1 6
výkony strojů [m3/h] 21,1 6,03 61,0 13,0 76,3 86,8 15,23
trvání těžení a odvozu [h] (4 500/21,1)
214
214 73,8 73,8 59,0 51,8 51,8
odpracovaný čas strojů a posádek [h] (1 x 214)
214
(4 x 214)
856
73,8 369,0 59,0 51,8 310,8
provozní náklady strojů [Kč/h] 469 240 830 300 560 540 330
provozní náklady strojů [tis. Kč] (469 x 214)
100,37
(240 x 856)
205,44
61,25 110,7 33,0 28,0 102,6
mzdový tarif posádek [Kč/h] 74 62 74 62 74 74 62
mzdové náklady posádek [tis. Kč] (74 x 214)
15,84
(62 x 856)
53,08
5,5 22,9 4,4 3,8 19,3
součet nákladů odděleně [tis. Kč) (100,37+15,84)
116,21
(205,44+53,08)
258,52
66,75 133,6 37,4 31,8 121,9
celkové náklady variant [tis. Kč] (116,21+258,52)
374,73  
200,35 191,1


3 STROJE PRO BETONÁŘSKÉ PRÁCE

Nejprve si uvedeme základní stroje, které spadají do této kategorie.


3.1 MÍCHAČKY

Tyto stroje slouží k výrobě směsí přímo v místě výstavby. Hlavní nevýhodou míchaček je ruční dávkování složek, čímž není zajištěna konstantní kvalita směsi. Rozhodujícími parametry u tohoto stroje jsou objem bubnu a typ míchacího zařízení. V závislosti na těchto parametrech je možné míchačky dělit na:


3.2 BETONÁRNY

Betonárny lze rozdělit na dva základní typy, a to betonárny mobilní a stacionární. Jsou určeny pro výrobu většího množství směsí a lze je dále členit podle výkonnosti na malé, střední a velké. Vzhledem k tomu, že se jedná o automatizovaný, případně poloautomatizovaný provoz, lze předpokládat konstantní kvalitu vyráběné směsi.


3.3 AUTODOMÍCHÁVAČE A AUTOMÍCHAČE

Jedná se o stroje určené k primární dopravě betonových směsí, což znamená z betonárny na místo stavby. Hlavní rozdíl mezi výše zmiňovanými stroji je, že autodomíchávač je plněn již namíchanou betonovou směsí, zatímco automíchač směsí suchou, která je s vodou smísena přímo ve stroji, ale až na stavbě. V ČR se automíchače prakticky nepoužívají a k dopravě betonových směsí jsou používány zejména autodomíchávače. Hlavním kritériem při výběru těchto strojů je objem bubnu.


3.4 VALNÍKY

Bývají používány pro přepravu tuhých betonů na krátké vzdálenosti. Patří taktéž do primární dopravy betonové směsi.


3.5 KOLEČKA

Slouží k sekundární dopravě jak sypkých materiálů, tak i k dopravě betonu na krátké vzdálenosti.


3.6 ŽLABY A SKLUZY

Slouží k dopravě tekutých směsí ve sklonu do 60°, v případě vyšších sklonů je nutné využívat skluzy uzavřené. Jedná se stejně jako u koleček o sekundární způsob dopravy.


3.7 PÁSOVÉ DOPRAVNÍKY

Jsou určeny pro sekundární dopravu především tuhých betonových směsí.


3.8 BÁDIE

Jedná se o další způsob sekundární dopravy směsí. Jde o objemný koš, zavěšený na zdvihacím mechanismu. Díky tomuto zavěšení je možné směsi dopravovat do značných výšek i vzdáleností, ovšem pouze v rozsahu zvedacího mechanismu.


3.9 ČERPADLA BETONOVÉ SMĚSI

Čerpadla mohou být součástí autodomíchávačů, případně mohou být upevněna na speciálním automobilovém podvozku. Díky zalomeným výložníkům jsou lehce přepravovatelné po místních komunikacích, ale zároveň umožňují velké dosahy pro ukládání směsí. Proto se tyto stroje řadí k nejpoužívanějším způsobům sekundární dopravy směsí u staveb většího rozsahu.


3.10 STROJE PRO ZHUTŇOVÁNÍ BETONU

Je všeobecně známo, že pevnost betonu je závislá na kvalitě zhutnění. Při zhutňování dochází k vytlačování přebytečného vzduchu a k zatékání betonové směsi do všech míst betonované konstrukce. K těmto pracím se užívají dva základní typy strojů, a to:


4 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO BETONÁŘSKÉ PRÁCE

Existují tři základní skupiny strojů určených k betonování, a to stabilní čerpadla, mobilní čerpadla či takzvané „bádie“, které jsou umístěny na zvedacích mechanismech.


4.1 POSTUP POROVNÁNÍ TĚCHTO TŘÍ ZÁKLADNÍCH VARIANT SI UKÁŽEME NA NÁSLEDUJÍCÍM VZOROVÉM PŘÍKLADĚ

Uvažujme se skutečností, že hodláme vybetonovat železobetonový monolitický skelet, kdy objem betonové směsi, kterou je nutné zpracovat, je roven 3 624 m3.

Varianta A: Věžový jeřáb s pojezdem doplněný betonovací nádobou (bádií), standard času pro betonáře je 0,434 h/m3, výkon jeřábu je odhadem stanoven na 8 m3/h, provozní náklady jeřábu činí 234 Kč/h.

Varianta B: Menší stabilní čerpadlo, standard času pro betonáře je 0,303 h/m3, výkon čerpadla je 25 m3/h, provozní náklady čerpadla činí 375 Kč/h.

Varianta C: Mobilní čerpadlo, standard času pro betonáře je 0,203 h/ m3, výkon čerpadla je 60 m3/h, provozní náklady čerpadla činí 835 Kč/h.

Vzorové uspořádání tabulky – uvedené hodnoty jsou pouze informativní:

Varianta A B C
standard času [h/m3] 0,434 0,303 0,203
mzdový tarif [Kč/h] 62 62 62
výkony strojů [m3/h] 8 25 60
objem betonu [m3] (z výkazu výměr) 3624 3624 3624
trvání betonáže [h] (3624 : 8) 453 144,96 60,4
čas betonářů [h] (0,434 x 3624) 1573 1098,072 735,67
počet betonářů – teoretický (8 x 0,434) 3,47 7,575 12,18
počet betonářů – skutečný (teoretická hodnota zaokrouhlena nahoru) 4 8 13
mzdy betonářů [tis. Kč] (62 x 453 x 4) 112,35 71,91 48,69
provozní náklady strojů [Kč/h] 234 375 835
provozní náklady strojů [tis. Kč] (453 x 234) 106,01 54,36 50,44
celkové náklady variant [tis. Kč] (112,35 + 106,01) 218,36 126,27 99,13


5 STROJE PRO MONTÁŽNÍ PRÁCE

Při výstavbě staveb větších rozměrů je téměř vždy využito velké množství zdvihacích mechanismů; proto si nejprve uveďme alespoň základní stroje, které se do této kategorie řadí.


5.1 VĚŽOVÉ JEŘÁBY

Jedná se o jeřáby, které umožňují obsluhu značných ploch z jednoho postavení. Tyto typy jeřábů bývají zpravidla využívány u vyšších staveb a u staveb, kde se uvažuje delší časové nasazení zvedacích mechanismů. Tuto kategorii lze členit z několika hledisek, mezi základní bych zařadil:

5.1.1 Členění podle únosnosti

5.1.2 Členění podle typu otoče

5.1.3 Členění podle pojezdu

5.1.4 Členění podle typu věže

5.1.5 Členění podle typu sestavení


5.2 MOBILNÍ JEŘÁBY

Jsou to jeřáby, které jsou schopny samostatného pohybu po staveništi, případně i veřejných komunikacích. Jejich hlavní výhodou je tedy jejich mobilita a skutečnost, že nevyžadují zhotovení zvláštních podkladních ploch. Naopak hlavní nevýhodou těchto jeřábů je možnost vyložení pouze pod určitým úhlem. Tím je značně omezena možnost využití jeřábu při budování vyšších staveb. Jeřáby se dají dělit z hlediska několika základních kritérií, a to:

5.2.1 Typ podvozku

5.2.2 Typ výložníku


5.3 SPECIÁLNÍ JEŘÁBY

Jedná se o těžkotonážní zvedací a montážní jeřáby, mezi které patří:


5.4 STAVEBNÍ VÝTAHY

Stavební výtahy se používají pro dopravu materiálu a osob do vyšších pater. Stavební výtahy se navrhují hlavně podle nosnosti a rozměrů klece.


5.5 STAVEBNÍ PLOŠINY A LÁVKY

Tato zařízení jsou nezbytná hlavně při opravách a údržbě budov, neboť umožňují bezpečnou práci i ve velkých výškách. Sem řadíme několik typů zařízení:


5.6 MOBILNÍ VYSOKOZDVIŽNÉ PLOŠINY

Tato zařízení jsou používána jak pro venkovní, tak pro vnitřní práce. Především pak pro údržbu, čištění a opravy fasád a různé montážní práce ve velkých výškách. I zde existuje několik druhů zařízení, mezi které patří:


6 POSTUP PŘI POSOUZENÍ NAVRŽENÉ STROJNÍ SESTAVY PRO MONTÁŽNÍ PRÁCE

Existují dva základní typy zdvihacích mechanismů, a to jeřáby věžové a mobilní.

Srovnání u této kategorie provedeme na věžovém jeřábu s pojezdem, u kterého je nutné uvažovat se zřízením jeřábové dráhy, sloužící pro pojezd věžového jeřábu a jeřábem mobilním.

Máme smontovat železobetonový skelet s panelovými stropy. Rozměry skeletu jsou 30 m x 18 m x 9 m, zastavěná plocha tedy je rovna 540 m2 a obestavěný prostor 4 860 m3. Konstrukce se skládá z 36 sloupů o hmotnosti po 1,8 t, 30 průvlaku o hmotnosti po 3,6 t, 16 ztužidel o hmotnosti po 3,0 t a 100 stropních panelů o hmotnosti po 3,2 t. Celková hmotnost skeletu je tedy 541 t.

Věžový jeřáb MB1030 má hodinovou taxu cca 500 Kč/h, montáž jeřábové dráhy stojí cca 180 Kč/h.

Automobilní jeřáb AD28T má taxu cca 730 Kč/h.

Valník s ramenovým nakládačem má taxu cca 212 Kč/h.

Prvek Hmotnost [t] Počet kusů Hodnoty pro montáž
věžový jeřáb s pojezdem automobilní jeřáb
doba [h/t] celkem [h] doba [h/t] celkem [h]
sloup 1,8 36 1,2 (1,8 x 36 x 1,2)
77,8
1,5 97,2
průvlak 3,6 30 0,9 (3,6 x 30 x 0,9)
97,2
0,9 97,2
ztužidlo 3,0 16 0,9 (3,0 x 16 x 0,9)
43,2
1,3 62,4
panel 3,2 100 0,7 (3,2 x 100 x 0,7)
224,0
0,7 224,0
Celkem   (77,8+97,2+43,2+224,0)
442,2
  480,8

Automobilní jeřáb začne pracovat až po navezení materiálu prostřednictvím valníku, valník zase ukončí činnost dříve než jeřáb. Přepokládejme, že jejich pracovní činnost bude zkrácena o jedno pracovní pole, tudíž budou pracovat 4/5 z celkové předpokládané doby. Tedy 4/5 x 121 h.

Varianta A B
strojní sestava věžový jeřáb jeřábová dráha automobilní jeřáb valník s nakladačem
provozní náklady strojů (Kč/h) 500 180 730 212
trvání montáže (h) 442,2 442,2 384,6 384,6
provozní náklady strojů (tis. Kč) 221,1 79,6 280,8 81,5
celkové náklady (tis. Kč) 300,7 362,3

Zbylé hodnoty se vypočítají obdobně jako hodnoty ve vzorové variantě A.


7 HLAVNÍ ZÁSADY BEZPEČNOSTI

7.1 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 591/2006 SB., O BLIŽŠÍCH MINIMÁLNÍCH POŽADAVCÍCH NA BEZPEČNOST A OCHRANU ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTÍCH, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

Příloha nařízení č. 2, stanovuje bližší minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi.

Obecné požadavky na obsluhu strojů

Před použitím stroje musí být obsluha seznámena s místními provozními a pracovními podmínkami, které by mohly mít vliv na bezpečnost práce. Jedná se zejména o:

Při provozu strojů je nutné zajistit stabilitu stroje v průběhu všech prací.

Pokud je u stroje předepsáno zvláštní signalizační zařízení, je uvedení stroje do chodu signalizováno výstražným zvukovým či světelným signálem. Obsluha musí dále vyčkat, než všechny fyzické osoby opustí ohrožený prostor. Pokud není stanoveno jinak, pak je ohrožený prostor stroje vymezen maximálním dosahem pracovního zařízení, který je zvětšen o 2 metry.

Při použití stroje na pozemních komunikacích se postupuje podle zvláštních právních předpisů (např. podle zákona č. 361/2000 Sb. o silničním provozu, nebo zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů).

Stroje, které způsobují vibrace, lze používat pouze za předpokladu, že nemají negativní vliv na okolní stavby, výkopy, podzemní vedení apod.

Stroje pro zemní práce

Vzdálenost stroje od okraje svahu musí být stanovena tak, aby nedošlo ke zřícení stroje. Je stanovena buď na základě technologického postupu, nebo před zahájením prací zhotovitelem.

Pod stěnou nebo svahem musí být vykonávána pracovní činnost v dostatečné vzdálenosti, aby nedošlo k zasypání stroje a ohrožení jeho obsluhy.

Při použití více strojů je dodržována taková vzdálenost, aby nedošlo k vzájemnému ohrožení provozu strojů.

Při jízdě ze svahu nebo práci v něm používá obsluha bezpečnou techniku jízdy, aby nedošlo ke ztrátě stability stroje a jeho případnému převrácení.

Při nakládce materiálu na dopravní prostředek lze manipulovat s pracovním zařízením pouze nad ložnou plochou dopravního prostředku. Pokud by bylo nutné takto manipulovat nad kabinou řidiče, zajistí se, aby se v kabině nevyskytovala žádná fyzická osoba.

Pokud je stroj naložen materiálem, je nutné, aby bylo pracovní zařízení ustaveno, případně zajištěno v přepravní poloze. Nesmí dojít ke ztrátě stability a omezení výhledu obsluhy. Obsluha nesmí opustit své místo, aniž by spustila pracovní zařízení na zem, nebo ho umístila do předepsané přepravní polohy.

Při práci dozerem (hrnutí zeminy) nesmí přesahovat břit radlice okraj svahu či výkopu. Jedinou výjimkou je zahrnování výkopu.

Převisy vzniklé při práci rypadlem je nutné neprodleně odstranit, aby nedošlo k ohrožení.

U strojů pro zemní práce není dovoleno roztloukání horniny dnem lopaty, urovnávání terénu otáčením lopaty, případně vytrhávat koleje pracovním zařízením stroje (pokud není v návodu stanoveno jinak).

Stroje smí být čištěny pouze při vypnutém motoru a na bezpečném místě, kde nehrozí sesuv zeminy apod.

Pokud bude použito přídavné zdvihací zařízení dodané výrobcem, je nutné se řídit jak pokyny výrobce, tak požadavky na bezpečný provoz a používání zdvihacích zařízení.

V případě použití skrejpru je nutné provést opatření k tomu, aby nedošlo k nárazu radlice do vyčnívajících pevných překážek (např. kameny, pařezy apod.). Zařízení technického vybavení (např. požární hydrant, kanalizační poklop, apod.) musí být zabezpečena proti poškození. Je-li skrejpr v provozu, musí být jeho pracovní prostor zabezpečen proti pohybu fyzických osob. Při přesunu skrejpru musí být korba vždy zvednuta a uzavřena.

Míchačky

Před uvedením míchačky do provozu musí dojít k řádnému ustavení stroje a zajištění v horizontální poloze. K plnění míchačky smí docházet pouze, je-li míchačka v provozu a buben rotuje. V případě ručního plnění nesmí docházet k zásahu lopaty do rotujícího bubnu. Stejně tak není dovoleno čistit míchačku za chodu tak, že by došlo ke kontaktu předmětu drženého v ruce s rotujícím bubnem, což by mohlo mít za následek pracovní úraz.

Obsluha nesmí vstupovat do prostoru, který je ohrožen pohybem násypného koše. Při opravě nebo čištění míchačky, vybavené násypným košem, musí být koš nejprve mechanicky zajištěn určeným ochranným prostředkem. Vstup na konstrukci míchačky je dovolen jen v případě odpojení stroje od elektrické energie.

Dopravní prostředky pro přepravu betonových a jiných směsí

Před jízdou, to znamená po ukončení plnění nebo vyprazdňování přepravního zařízení, je nutné zajistit výsypné zařízení v přepravní poloze v souladu s návodem k používání. Při přejímce a při ukládání betonové směsi musí být vozidlo na přehledném a dostatečně únosném místě a nesmí se zde vyskytovat překážky, které by mohly bránit manipulaci a potřebné vizuální kontrole.

Čerpadla směsi a strojní omítačky

Potrubí, hadice a například žlaby nesmí přetížit nebo nadměrně namáhat lešení, bednění, stěny výkopu apod. Vyústění potrubí na čerpání směsi musí být dostatečně zajištěno, aby byla minimalizována možnost zranění následkem pohybu, způsobeného dynamickými účinky dopravované směsi.

Musí být zajištěna dostatečná komunikace mezi obsluhou čerpadla a obsluhou provádějící nanášení malty.

Tlakové stroje je možné čistit či rozebírat pouze v případě, že nejsou pod tlakem.

Pro dopravu směsi k čerpadlu musí být zajištěn bezpečný příjezd.

Při provozu čerpadel je nutné dodržovat návod k použití. Není dovoleno přehýbat hadice, manipulovat se spojkami a ručně přemísťovat hadice a potrubí, není-li výrobcem stanoveno jinak.

Obslužné místo pojízdného čerpadla musí být přehledné a v prostoru manipulace s potrubím se nesmí nacházet překážky, které by omezovaly manipulaci s výložníkem.

Autočerpadlo musí být umístěno tak, aby byla dodržena bezpečná vzdálenost od okrajů výkopu, podpěr lešení apod.

V pracovním prostoru výložníku autočerpadla se nesmí zdržovat žádná fyzická osoba. Manipulace s rozvinutým výložníkem smí probíhat až po zajištění stability autočerpadla. V případě přemísťování autočerpadla musí být výložník složen v přepravní poloze.

Společná ustanovení o zabezpečení strojů při přerušení a ukončení práce

Závady a provozní odchylky stroje musí být pravidelně zaznamenávány a musí s nimi být seznámena i střídající se obsluha stroje.

Stroj musí být zajištěn proti samovolnému pohybu. Po ukončení práce musí být zajištěno proti samovolnému pohybu také pracovní zařízení stroje podle návodu k používání. Je nutné provést opatření, která zabrání samovolnému spuštění stroje a jeho neoprávněnému užití jinou fyzickou osobou.

Po ukončení práce musí být stroj odstaven tak, aby nezasahoval do komunikace, nebyla ohrožena stabilita stroje a aby stroj nebyl ohrožen padajícími předměty či pracemi prováděnými v jeho okolí.

Přeprava strojů

Přeprava, nakládání, skládání, zajištění a upevnění stroje nebo jeho pracovního zařízení musí respektovat návody k používání, případně místní bezpečnostní předpis. Stroje musí být zajištěny proti posunutí, aby nemohlo dojít ke zřícení z dopravního prostředku a ohrožení třetích osob.

Při nakládání musí být dopravní prostředek zajištěn proti pohybu a musí stát na dostatečně pevné ploše. Všechny fyzické osoby se musí nacházet v dostatečné vzdálenosti, aby nemohlo dojít k jejich zranění.


7.2 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 378/2001 Sb., KTERÝM SE STANOVÍ BLIŽŠÍ POŽADAVKY NA BEZPEČNÝ PROVOZ A POUŽÍVÁNÍ STROJŮ, TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ, PŘÍSTROJŮ A NÁŘADÍ

Tímto nařízením vlády se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí. Jedná se o jeden ze základních dokumentů týkajících se této problematiky, který se zabývá:

V následující části budou popsány přílohy tohoto nařízení vlády. Nejedná se o plné znění, jde pouze o nastínění problematiky v několika bodech.

Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání břemen a zaměstnanců

Další požadavky na bezpečný provoz a používání zařízení pro zdvihání a přemísťování zavěšených břemen


7.3 VZOROVÁ TABULKA RIZIK – STROJE PRO ZEMNÍ PRÁCE

Druh činnosti Zdroj rizika Popis nebezpečí Opatření ke snížení nebezpečí Dílčí opatření Porušený předpis Za provedení odpovídá
stroje pro zemní práce stroje – dozer převrácení stroje dodržovat dostatečné vzdálenosti od okrajů svahů proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
hlučnost udržovat v dobrém technickém stavu, používat chráničky sluchu pravidelné kontroly technického stavu NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
přejetí a sražení osob zákaz pohybu osob před drahou stroje proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
pád řidiče zákaz vystupování z rozjetého stroje proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
samovolné rozjetí po práci zkontrolovat řádné zabrzdění stroje a v jeho okolí nenechávat ležet žádné nebezpečné předměty proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod XIV strojník
stroje – válec převrácení stroje dodržovat dostatečné vzdálenosti od okrajů svahů proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
přejetí a sražení osob zákaz pohybu osob před drahou stroje proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
d řidiče zákaz vystupování z rozjetého stroje proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
samovolné rozjetí po práci zkontrolovat řádné zabrzdění stroje a v jeho okolí nenechávat ležet žádné nebezpečné předměty proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod XIV strojník
stroje – pásové rypadlo sesunutí a pád stroje ze svahu nebo do výkopu nezatěžovat hranu výkopu, při manipulaci s hloubkovou lopatou se nepodkopávat proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
převrácení stroje postavení na rovném terénu, používání podpěr při práci, dodržování dovolených sklonů proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník
přejetí a sražení osob zákaz pohybu osob před dráhou stroje, uvedení stroje do provozu zvukovým signálem proškolení obsluhy stroje NV č. 591/2006 Sb., příloze č. 2, bod II strojník


Příloha 1

TYPICKÁ STROJNÍ SESTAVA


1 Stroje určené pro dopravu

1.1 Nákladní automobil Tatra T163 – Jamal


1.2 Nákladní automobil Tatra T815 8 x 8


1.3 Nákladní automobil DAF FAG CF75.360


2 Stroje určené pro zemní práce

2.1 Dozer pásový Caterpillar D6R – XL


2.2 Grejdr Caterpillar 160M


2.3 Kolové rypadlo Caterpillar M316D


2.4 Kolový smykový nakladač Caterpillar 256C


2.5 Rypadlo-nakladač Caterpillar 442E


3 Stroje určené pro betonáž

3.1 Autodomíchávač AM 369 na podvozku Tatra 815 6×6


3.2 Autočerpadlo Schwing S34x


4. Stroje určené k manipulaci s břemeny

4.1 Věžový jeřáb Liebherr 110EC-B 6

Rozhodujícím prvkem při návrhu zvedacího mechanismu byl svařovaný vazník o hmotnosti přibližně 1,66 tuny, jež je zapotřebí osadit ve vzdálenosti 45 m od osy jeřábu.

Vzhledem k délce výstavby a zejména potřebě osazení nosné střešní konstrukce tvořené ocelovými prvky až po vyzdění obvodových zdí jsem zvolil tento věžový jeřáb, který daným podmínkám zcela vyhovuje.

Diagram vyložení a nosností:

Daný typ jeřábu je schopen na vzdálenost 45 m dopravit břemeno o hmotnosti až 2,15 tuny, což je pro náš objekt zcela dostačující.


4.2 Věžový jeřáb Liebherr 90 EC-B 6

Způsob založení věžového jeřábu:

Diagram vyložení a nosností:

A) NEJVZDÁLENĚJŠÍ BŘEMENO – Paleta zdících prvků POROTHERM
B) NEJTĚŽŠÍ BŘEMENO – Schodišťové rameno 15 x 165 x 300 mm
C) NEJBLIŽŠÍ BŘEMENO – Výztužný armokoš (OCEL B 500 B)

Daný typ jeřábu je schopen na vzdálenost 50 m dopravit břemeno o hmotnosti až 1,4 t.


4.3 Autojeřáb Demag AC 120


Zvolený jeřáb musí být schopen vyzdvihnout nosnou věž ve vzdálenosti zhruba 15 m o hmotnosti okolo 19,5 tuny, což je, z diagramu nosnosti, bez obtíží splněno.


4.4 Pracovní plošina Compact 12DX



5 Stroje zeměměřické

5.1 Digitální teodolit PENTAX ETH 310


5.2 Nivelační přístroj LEICA Runner 20


Příloha 2

NEJČASTĚJI VYUŽÍVANÉ STAVEBNÍ STROJE

Zemní práce

Kolové rypadlo – CATERPILLAR M315D

Pásový dozer – CATERPILLAR D3K

Nakladač – CATERPILLAR 908H

Sklápěč – TATRA T815

Betonářské práce

Autočerpadlo – SCHWING Stetter S34X

Stabilní čerpadlo – SCHWING Stetter SP 305

Bádie – typ 1016L

Montážní práce

Autojeřáb – AD 20 TATRA

Základní technické parametry:

Nosnost: 20 000 kg

Max. dopravní rychlost: 80 km/hod.

Věžový jeřáb – rychlomontovatelný MB 1030.1

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 63 K

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 90 EC-B6

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 130 EC-B6

Věžový jeřáb – LIEBHERR TURMDREHKRAN 256 HC