Autor aktualizace 2023: Ing. Ladislav Čmelík
Autor úvodu 2024: Ing. Pavel Gergela

Stav: kontrola 2024, aktualizace 2023, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka MP 1.6.3 se zaměřuje na metodické postupy, se kterými se projektanti v oboru Technika prostředí staveb – Vzduchotechnická zařízení, v praxi setkávají. Obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese vzduchotechnická zařízení, základní terminologii a seznam právních předpisů příslušejících k oboru.

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon, dále NSZ), který nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K 1. 7. 2024 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k NSZ č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), a nová prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (nahrazující vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Přechodná ustanovení zavedená novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., § 329 stanoví toto:

1. Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů (tj. podle vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Z dokumentace musí být zřejmé, že práce byly započaty před 1. 7. 2024, přičemž podle ustanovení § 329 odst. 5 NSZ stavební úřad přezkoumá dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

2. Bude-li stavba zahájena do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb.).

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, jež může být v souladu s přechodnými ustanoveními uplatňován do 30. června 2027.

Metodické pomůcky informačního systému PROFESIS k novému stavebnímu zákonu a jeho prováděcím vyhláškám budou zveřejněny po ustálení předpokládaného vývoje zásadních změn prováděcích vyhlášek NSZ (č. 131/2024 Sb. a č. 146/2024 Sb.), které k dnešnímu datu 1. 12. 2024 nejsou ukončeny.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Účelem metodické pomůcky MP 1.6.3 je poskytnout autorizovaným osobám (AO) – členům ČKAIT, kteří působí jako projektanti v profesi zařízení vzduchotechniky komprimované informace, jež umožní AO jednak uvědomit si rozsah a hranice povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb a dále pak orientovat se v technických podkladech, které při své práci potřebuje.

Metodická pomůcka obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů v profesi zařízení vzduchotechniky.

Metodická pomůcka MP 1.6.3 je členěna stejně, jako tomu je u souborné metodické pomůcky MP 1.6.

1 PROJEKTOVÁ ČINNOST AO

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz MP 1, kap. 1.1 a MP 0, kap. 2

Zkratky používané v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.2 a MP 1.6, kap. 1.2

Vybrané předpisy, týkající se provozu zařízení vzduchotechniky budov

• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb
• vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
• vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 248/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

Právní předpisy, týkající se zařízení vzduchotechniky jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

České technické normy (ČSN)

Normy pro zařízení vzduchotechniky jsou uvedeny v kap. 3 pomůcky A 5.1 Dokumenty k technickým normám.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.3

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Viz MP 1, kap. 1.4

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Viz MP 1, kap. 1.5

Specifická je ta část kooperací, které se týkají zejména stanovení způsobu umělé tvorby mikroklimatu v budově a volby koncepce aplikované soustavy vzduchotechnických zařízení. Vychází z praxe, která ukazuje, že nejen architekt, který navrhuje typ stavby, čímž vlastně vytváří základní zadávací podmínky pro projektanta v profesi vzduchotechnika staveb, ale často i investor prosazuje své, často laické představy o volbě vzduchotechnického a zvláště pak klimatizačního zařízení. Proto je důležité, aby projektant této profese navázal co nejdříve spolupráci s oběma uvedenými zadavateli projektové dokumentace a podal jim kvalifikované informace o možnostech, které se pro každý konkrétní případ naskýtají. Je obecně známo, jaké negativní důsledky přináší nedostatečná koordinace mezi jednotlivými účastníky výstavby. Mnohdy je projektant soustavy vzduchotechnického a zvláště klimatizačního zařízení nucen vyhovět zejména požadavkům na mimořádně vysokou kvalitu mikroklimatických podmínek v budově a nárokům na luxusní vzhled interiéru, což ovšem přináší vyšší pořizovací náklady na vybavení budovy vnitřním a technologickým zařízením a není výjimkou, že i provoz zařízení, jehož koncepce je diktována jinými než technickými hledisky, neuspokojuje poté investory a uživatele budov.

Současné, a to zvláště velké a složité soustavy pro klimatizaci budov, se neobejdou bez dalších pomocných agregátů a zařízení, jakož i bez komplikovaného systému měření a regulace. Zvláště centrální řídicí a kontrolní zařízení inteligentních budov má výrazně multifunkční charakter a regulace a sledování provozu klimatizačních soustav budov je integrováno do jejich software. Znamená to, že profesní projektant – odborník na vzduchotechnické soustavy musí při přípravě projektové dokumentace ve všech výkonových fázích těsně kooperovat s projektanty vytápění, chlazení, elektrických silnoproudých i slaboproudých zařízení, zařízení měření a regulace, zařízení pro rozvody vody a rovněž s projektanty speciálních dodávek a stavebních profesí, kteří vymezují jeho možnosti, pokud se týká alokace navržených soustav.

Další důležité kooperace očekávají projektanta při přípravě provozování zařízení, kdy bývá povoláván k instruktáži obsluhy a výkladu funkce instalovaného zařízení.

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Viz MP 1, kap. 2.1

2.1.1 Postup projektové přípravy

Viz MP 1, kap. 2.1.1

Zpracovávaná dokumentace je pouze předpisem pro realizaci stavby. Přesto projektová příprava časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Účast AO profese zařízení vzduchotechniky je však nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – i dílčí autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde jen výjimečně smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant profese zařízení vzduchotechniky. Zvláště u staveb větších rozsahů je projektantovým objednatelem projektová organizace, kompletující projektovou dokumentaci všech dílčích profesí.

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

Viz MP 1, kap. 2.1.2

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Viz MP 1, kap. 2.2.1

2.2.2 Postupy AO v přípravě stavby

Viz MP 1, kap. 2.2.2

Body 2.2.2 a) až c) není třeba pro profesi vzduchotechnika více rozpracovávat.

Projektant oboru vzduchotechnická zařízení zajišťuje, aby výstupem v této fázi projektování byla projektová část dokumentace stavby, obsahující návrh řešení větrání či klimatizace budovy pro další postup a etapy projektování.

d) DSpP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)

Viz též MP 1, kap. 2.2.2 d)

Část dokumentace stavby, týkající se profese zařízení vzduchotechniky obsahuje:

• návrh řešení technického zařízení budov z hlediska koncepce řešení VZT, požadované úrovně komfortu vnitřního prostředí s ohledem na způsob využití stavby;
• koncepční řešení vzduchotechnických zařízení;
• koncepční řešení zařízení měření a regulace, související se zařízením vzduchotechniky.

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Viz též MP 1, kap. 2.2.3

a) PDSP – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (AO)

Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb., dokumentace pro stavební povolení je základním postupem v oblasti projektové přípravy.

Na základě zpracování dokumentace pro stavební povolení přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit.

V rámci postupu AO provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
• vypracování dokumentace pro stavební řízení (stavební povolení), tj. vedení projektových prací k vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení, včetně kontroly, její koordinace a autorizace, v textové a výkresové části:
  • provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
  • koordinace a zakreslení řešených inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to podle předaných podkladů;
  • koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
  • odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
  • vypracování předběžného propočtu nákladů na základě předběžných výměr a agregovaných položek.

Výstupem postupu zpracování PDSP je vyhotovení dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 12, která je přikládaná k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení.

V průběhu zpracování se projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

V profesi zařízení vzduchotechniky se dokumentace zpracovává samostatně pro jednotlivé druhy technického vybavení a člení se na PD:

• strojní část vzduchotechniky;
• zařízení soustavy měření a regulace pro technologické vybavení výše i níže uvedených souborů

Obsah projektové dokumentace PDSP zařízení vzduchotechniky

Technická zpráva

Obsahuje základní údaje (parametry venkovního a vnitřního prostředí, stručná charakteristika a koncepce navrhovaného zařízení, výchozí podklady pro dimenzování zařízení), popis a funkce vzduchotechnických zařízení a jejich provoz, požadavky na energie a média (elektřina, teplo, chlad, pára, voda), přehled navržených výkonů a bilance spotřeby energií, návrh ochrany zdraví, ochrany proti hluku a vibracím, řešení požární bezpečnosti vzduchotechnických zařízení, způsob ochrany životního prostředí, zajištění bezpečnosti při realizaci a následném provozu zařízení,

Výkresová část

Obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů jako kotelen, předávacích stanic tepla, rozvoden, ústředen a regulačních stanic, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části.

Výpočty

Zpracovávají se potřebné výpočty tepelně technické, akustické, osvětlení nebo oslunění.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona – podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi vzduchotechnika staveb by měl být následující:

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Dalším postupem může dopracovat projektant – AO v profesi zařízení vzduchotechniky dokumentaci do rozsahu potřebného pro provádění stavby, tj. včetně všech detailních technických řešení, podrobného výkazu výměr a položkového rozpočtu (pokud je objednán). Objednatelem postupu může být stavebník, nebo jím zvolený zhotovitel stavby.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována AO. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

Projektant v rámci zpracování PDPS zajišťuje tyto výkony:

• propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• koordinaci a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to na základě předaných podkladů;
• zajištění podkladů pro provozní zařízení (TZS a TPS);
• podrobný výkaz výměr, nebo rozpočet (podle objednávky stavebníka).

Výstupem práce projektanta v této fázi, je dokumentace potřebná pro provádění stavby v rozsahu přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 13.

Dokumentace slouží zhotoviteli stavby pro provádění stavby a dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133–§ 134 stavebního zákona. Stavebníkovi může sloužit rovněž pro zpracování zadávací dokumentace staveb pro výběr zhotovitele. Slouží samozřejmě i pro výkon technického dozoru investora.

Jednotlivé části PDPS se zpracovávají podle společných zásad a případných zpětných požadavků na stavební část a ostatní profese a jsou podkladem pro celkovou koordinaci dokumentace pro provádění stavby.

Dokumentace pro provádění stavby v profesi vzduchotechnika má následující skladbu:

Technická zpráva

a) soupis výchozích podkladů (zadání investora, použitých právních předpisů a norem);

b) klimatické podmínky místa stavby a provozní podmínky, uvažovaná nejvyšší a nejnižší venkovní výpočtová teplota, výpočtová letní entalpie vzduchu, typ provozu – plně automatický, ruční, provozní režim – trvalý, občasný (příležitostný), nepřerušovaný, přerušovaný apod., počet provozních hodin s uvedením provozní doby, počet pracovních dní v týdnu a v roce;

c) požadované parametry vnitřního mikroklimatu s odvoláním na právní předpisy;

d) popis základní koncepce vzduchotechnického zařízení;

e) výčet typů prostorů větraných přirozeně nebo nuceně, zajištění předepsané hygienické výměny vzduchu v jednotlivých prostorech;

f) minimální dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu cirkulačního;

g) umístění nasávání venkovního vzduchu pro zařízení, odvod vzduchu odpadního;

h) počet a umístění centrál úpravy vzduchu;

i) zadání tepelných ztrát a zátěží klimatizovaných prostorů, požadované parametry letní / zimní v klimatizovaných prostorech;

j) požadavky na přívod čerstvého vzduchu a odvětrání místností;

k) vzduchové výkony v jednotlivých typech místností;

l) hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí;

m) údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace;

n) popis způsobu větrání a klimatizace jednotlivých prostorů a provozů;

o) seznam zařízení s uvedením výkonových parametrů;

p) seznam zařízení s uvedením rozsahu úpravy vzduchu;

q) popis jednotlivých vzduchotechnických zařízení;

r) umístění zařízení – strojovny úpravy vzduchu; množství vzduchu, vedení kanálů do obsluhovaných prostorů, distribuce vzduchu v prostoru;

s) požadavky navržených VZT zařízení na tepelné a chladicí příkony a elektrické příkony;

t) stručný popis způsobu provozu a regulace zařízení vzduchotechniky a klimatizace, protihluková a protipožární opatření na vzduchotechnických zařízeních;

u) popis způsobu zavěšení potrubí a jeho uložení;

v) koncepce a rozsahy potrubních sítí rozvodů tepla a chladu;

w) rozsahy příslušenství potrubních sítí rozvodů tepla a chladu (počty a typy čerpadel, uzavírek a dalších armatur);

x) pokyny pro montáž;

y) požadavky na uvádění do provozu (předepsané a smluvní zkoušky, komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, měření a seřízení průtoku vzduchu, měření hluku apod.).

Součástí technické zprávy mohou být rovněž:

• tabulka místností se základními požadovanými teplotními, hlukovými a vzduchovými parametry;
• tabulka zařízení se základními vzduchovými a energetickými parametry jednotlivých vzduchotechnických zařízení v budově;
• tabulka protipožárních klapek;
• diagramy h–x s vyznačením úprav vzduchu v jednotlivých vzduchotechnických zařízeních.

Výkresová část

a) zakreslení vzduchotechnických rozvodů a zařízení do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1 : 50 a větším, (u rozsáhlých objektů v měřítku 1 : 100), v případě složitějších a rozsáhlejších strojoven vzduchotechniky detailní výkresy půdorysu v měřítku 1 : 20, řezy prostorem 1 : 50, 1 : 20;

b) řezy v prostoru mimo strojovny;

c) funkční schémata jednotlivých vzduchotechnických zařízení;

d) vyznačení tepelných, protipožárních a protihlukových izolací;

e) funkční schémata potrubních sítí rozvodů tepla a chladu včetně páteřních vertikálních a horizontálních větví;

f) výkresy umístění potrubních sítí rozvodů tepla a chladu a jejich příslušenství (čerpadel, uzavírek a dalších armatur);

g) zakreslení potrubních sítí rozvodů tepla a chladu a jejich příslušenství (čerpadel, uzavírek a dalších armatur) do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1 : 50 a větším.

Specifikace zařízení

Seznam strojů a zařízení, neboli výkaz výměr, se zpracovává (pokud není dohodnuto jinak) po jednotlivých vzduchotechnických zařízeních a v souladu s označováním pozic prvků na výkresech.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby k § 134 odst. 7 stavebního zákona – stanovený přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro vzduchotechnická zařízení staveb by měl být následující:

Projektová dokumentace vzduchotechniky obsahuje tyto části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby se v oboru zařízení vzduchotechniky zpracovává samostatně po stavebních objektech a pro jednotlivá vzduchotechnická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis montážních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění montážních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje jiný právní předpis (plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy).

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost AO při provádění staveb

Viz MP 1, kap. 2.3.1

Činnost AO by neměla skončit (a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani podle § 152 SZ nemůže), odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• provádění technického dozoru.

a) ADz – Autorský dozor projektanta (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 a)

V této části je popsán postup AO v období od odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud však projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Základem postupu je uzavření smlouvy podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

V rámci postupu AO všech profesí oboru technika prostředí staveb provádí tyto smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na odevzdání staveniště zhotovitelem;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím na podmínky určené stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce staveb, které vyžadují kolaudační souhlas;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu AO při výkonu autorského dozoru, jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Projektant v profesi vzduchotechniky se při kontrolních prohlídkách stavby v rámci autorského dozoru zaměřuje jednak na dodržování shody mezi obsahem všech částí projektové dokumentace pro provedení stavby a realizovaným dílem a dále pak se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu stavby, zachyceným ve stavebním deníku.

V rámci autorského dozoru v rozsahu smluvních závazků se AO v profesi zařízení vzduchotechniky zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• úplnost dodávky podle projektové dokumentace a kvalita montáže;
• vzduchovody, distribuční elementy, nátěry, izolace:
  • trasy vzduchovodů, čistota uvnitř potrubí, dotažení šroubových spojů, připojení vodivého potrubí (zejména pružných manžet) na zemnicí síť, úplnost a pružnost závěsů, těsnost a otevíratelnost kontrolních otvorů v potrubí;
  • dodržení umístění vyústek podle projektu, nastavitelnost a ovladatelnost jejich listů, utěsnění k potrubí a hrubé nastavení ovladatelnost náběhových listů, vyvedení ovládacího drátu s aretací;
  • uložení tlumičů hluku;
  • provedení izolací tepelných, protihlukových a protipožárních;
  • ukotvení výfukových hlavic;
  • přístupnost, ovladatelnost a těsnost klapek;
  • stav, úplnost a otevření protipožárních klapek;rozmístění zařízení ve strojovnách;upevnění strojů na základech či nosných konstrukcích;
  • umístění výrobních štítků na strojích a jejich porovnání s projektovanými hodnotami;
  • osazení štítků na dveřích strojoven a značení únikové cesty;
  • osazení směrových šipek s vyznačením směru proudění vzduchu u přívodu a odvodu;
  • funkčnost odvodňovacích systémů (potrubí, kuchyňských zákrytů, rekuperátorů, chladicích registrů, fan–coilů apod.);
  • označení vzduchovodů opatřených protipožární izolací;
  • uložení tlumičů hluku;
  • provedení izolací tepelných, protihlukových a protipožárních;
  • ukotvení výfukových hlavic;
  • přístupnost, ovladatelnost a těsnost klapek;
  • stav, úplnost a otevření protipožárních klapek;
  • rozmístění zařízení ve strojovnách;
  • upevnění strojů na základech či nosných konstrukcích;
  • umístění výrobních štítků na strojích a jejich porovnání s projektovanými hodnotami;
  • osazení štítků na dveřích strojoven a značení únikové cesty;
  • osazení směrových šipek s vyznačením směru proudění vzduchu u přívodu a odvodu;
  • funkčnost odvodňovacích systémů (potrubí, kuchyňských zákrytů, rekuperátorů, chladicích registrů, fan–coilů apod.);
  • označení vzduchovodů opatřených protipožární izolací;
• klimatizační jednotky:
  • úplnost sestavy, dotažení a těsnost spojů, funkce kontrolních otvorů, pružné uložení na základu nebo nosné konstrukci (základovém rámu);
  • kontrola kompletnosti jednotlivých komor (ventilátorová, filtrační, výměníková, pračková, zvlhčovací, atp.);
  • ventilátor, filtr, výměníky tepla a chladu, pračka vzduchu;
  • správnost připojení vzduchovodů k jednotce pomocí pružné vložky, napojení potrubí topného média, chladicího média a vody;
  • připojení na elektrický rozvod a osazení prvků měření a regulace;
• ventilátory:
  • volné otáčení kola, dotažení šroubových spojů, těsnost, pružnost a souosost tlumicích vložek na sání a na výtlaku, správné uložení osy ventilátoru (například vodorovné), odvod kondenzátu ze spirální skříně, napnutí klínových řemenů, promazání ložisek, pružné uložení na izolátorech chvění;
• výměníky tepla a chladu:
  • správné připojení vodních (parních) potrubí;
  • osazení armatur (uzavírací, odvzdušňovací, vypouštěcí, směšovací);
  • odstranění deformací lamel;
  • připojení výměníků tepla na potrubí teplonosné látky, možnost jejich odvzdušnění, vypouštění a demontáže;
  • opatření otopných těles regulačními nebo uzavíracími armaturami a připojení všech otopných okruhů k páteřním rozvodům tepla;
  • připojení na zdroj tepla, osazení čerpadel, armatur, regulačních orgánů, pojistného a expanzního zařízení;
  • propláchnutí potrubních vedení tlakovou vodou a vykonání tlakové zkoušky těsnosti (ČSN 06 0310);
• filtry:
  • neporušenost filtračního materiálu a filtračních vložek a uložení ve skříni či rámu;
  • přístupnost výměnných částí;
  • otáčení pohonného mechanismu u odvinovacích filtrů;
• pračky vzduchu a zvlhčovače:
  • čistota vnitřního prostoru;
  • osazení a stav sprchových registrů, úplnost a připevnění trysek;
  • připojení na přívod doplňovací vody a kontrola zařízení na hlídání hladiny (plovák);
  • eliminační plechy u praček vzduchu a chladicích a zvlhčovacích komor;
  • úplnost dodávky podle projektové dokumentace a kvalita montáže.

b) IČ – Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 b)

Výkon inženýrské činnosti není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou. Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností AO v profesi zařízení vzduchotechniky může jít o následující:

Inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, územního souhlasu až po získání stavebního povolení (řeší samostatná pomůcka MP 3.1 Inženýrská činnost)

Inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je realizace stavby. Výkon technického dozoru stavebníka je potom součástí tohoto inženýringu a zahrnuje:

• seznámení s dokumentací pro provádění stavby;
• dodržení podmínek stavebního povolení po dobu realizace výstavby;
• zajištění kontrolních prohlídek stavby podle plánu kontrolních prohlídek;
• kontrolu těch částí dodávek, které budou dalším postupem zakryty, a zapsání výsledků do stavebního deníku;
• spolupráce s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• péči o systematické doplňování dokumentace stavby a její evidenci;
• projednávání dodatků a změn dokumentace, které nemění schválené parametry stavby;
• průběžné informování stavebníka o všech závažných okolnostech;
• kontrolu věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů, faktur a jejich soulad se smluvními podmínkami;
• odevzdání připravených prací dalším dodavatelům na navazující činnosti;
• spolupráci s projektantem a zhotovitelem při provádění opatření k odstranění případných vad dokumentace;
• sledování předepsaných zkoušek materiálů, konstrukcí a prací prováděných zhotoviteli stavby a jejich výsledků (protokoly, certifikáty);
• sledování vedení stavebních a montážních deníků;
• spolupráci na odvrácení živelních událostí;
• kontrolu postupu prací podle časového plánu stavby a příslušných norem;
• kontrolu řádného uskladnění a manipulace s materiály, výrobky a konstrukcemi;
• přípravu podkladů pro převzetí stavby, nebo její části;
• stanovení, postupu, kontrola a vyhodnocení zkušebního provozu stavby;
• přípravu ohlášení o užívání stavby, nebo k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu;
• kontrolu odstraňování vad a nedodělků;
• kontrolu vyklízení staveniště zhotovitelem stavby.

c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 c)

V případě změn stavby před dokončením podle § 118 SZ musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 SZ odst. 2 písm. a) – e). V případě, je-li to technicky proveditelné, dokumentace se zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačeným navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem.

d) TD – Technický dozor stavebníka (není předepsána kvalifikace)

Výkon technického dozoru stavebníka není předepsán a není vybranou činností ve výstavbě. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, kterým musí být AO podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2.3.2 Postupy AO v nesmluvním vztahu

Viz MP 1, kap. 2.3.2

3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

Viz MP 1, kap. 3.1

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 b)

Projektant (nemusí jím být AO) zajišťuje úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro výběr zhotovitele stavby.

ZD pro veřejné zakázky se zpracovává na stavební práce, tedy i na profese TPS, v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, Díl 2, § 89 až § 92.

ZV profesi zařízení vzduchotechniky se projektant zaměřuje zejména na:

• strojní část vzduchotechniky;
• odběrná tepelná zařízení sestávající ze soustav ohřevu vzduchu apod.;
• zařízení automatických stínicích žaluzií vnějších a vnitřních;
• zařízení soustavy měření a regulace ve vztahu k zařízení vzduchotechniky;
• zařízení pro technologické vybavení výše i níže uvedených souborů a osvětlovacích soustav.

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě:

Technické zprávy

Doplňuje a upřesňuje technické zprávy z dokumentace zpracované pro provedení stavby, v případě nových specifických požadavků správců těchto zařízení, zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné stavby, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení;

Výkresové části

Zpracovává se na základě předchozí úrovně dokumentace (DPS) a obsahuje přehledné výkresy zařízení, jejich půdorysy, řezy a pohledy.

Výkazu výměr

Doplňuje textovou a výkresovou část ZD, doplňuje výkaz výměr jednotlivých konstrukcí, položek a výrobků, který se zpracovává podle normativních zásad jejich výpočtu, specifikace uživatelského a technického standardu. Udává jednoznačné technické parametry navrhovaných technologií, konstrukcí, typů jednotlivých výrobků a použitých materiálů.

c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 c)

d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 d)

e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 e)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území – podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zařízení vzduchotechniky není relevantní a proto zde není uváděna.

f) JDUS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o územní souhlas (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 f)

g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 g)

h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 h)

Z pohledu profesí TPS je pořízení této dokumentace velmi důležité zejména pro provozovatele nové budovy a pro případ tvorby budoucích změn a úprav stavebního či dispozičního řešení, čímž se dají eliminovat možné kolize jednotlivých zařízení TPS a TZB, zejména u potrubních vedení.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zařízení vzduchotechniky

Dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

Rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY

Rozsah těchto projektových prací souvisí s přípravou realizace stavby a záleží na úrovni propracovanosti PD TPS pro předchozí fáze stavby, na složitosti stavby a její celkové připravenosti a požadavcích na provádění té které konkrétní stavby.

Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé), pokud si je nezpracovává sám. U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast AO.

a) DPS – Zpracování dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.2 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 b)

c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Zpracovává se v rozsahu podrobně specifikovaném v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

Viz MP 1, kap. 3.2 c)

d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 d)

Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu prefabrikovaných dílců a dalších prvků stavby, jako např.: výkresy a specifikace vzduchotechniky a dalších profesí.

e) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1.6, kap. 3.3 a)

Obecně lze konstatovat, že zhotovitel zařízení vzduchotechniky není automaticky povinen funkci zařízení před jeho předáním předvést.

Z těchto důvodů, v rámci projektových prací pro vlastníka objektu, je žádoucí, aby projektant v souvislosti s projektovou přípravou vyzkoušení VZT zařízení na výše zmíněné skutečnosti vlastníka objektu upozornil, a to nejlépe písemnou formou.

Tento typ dokumentace popisuje zejména způsob vyzkoušení instalovaného zařízení tak, aby bylo ověřeno, že zařízení VZT je kompletní a provozuschopné a splňuje požadované parametry.

Obvykle se vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb rozdělují na individuální a komplexní.

Pod pojmem individuální vyzkoušení zařízení vzduchotechniky se rozumí dílčí, jednoduché a jednorázové přezkoušení funkce instalovaných strojů nebo zařízení prováděné většinou jako součást montáže, případně po jejím ukončení. Zkoušky tohoto druhu nemají žádné právní důsledky. Slouží hlavně zhotoviteli a dodavateli zařízení a jsou prováděny na jeho náklady. Je to vlastně výstupní kontrola dílčích prací. V této fázi se zařízení nespouští ani neseřizuje. Individuální zkoušky jsou obvykle součástí dodávky montáže a úhrada je zahrnuta v ceně za montáž jednotlivého stroje, zařízení či dílu. Individuálním vyzkoušením se osvědčuje úplnost a správnost provedení montáže.

Individuálním vyzkoušením se rozumí přezkoušení funkce instalovaných strojů a zařízení tak, že budou uvedeny do chodu naprázdno popř. i zatížené. Obecně má individuální zkoušení účelně osvědčit úplnost a kvalitu instalovaných zařízení. Jsou to tedy zkoušky na cestě k odevzdání vyšší dodávky, i když samy o sobě žádné přímé právní důsledky z hlediska splnění vyšší dodávky nemají.

Zhotovitel doporučuje zajistit účast pracovníků budoucí obsluhy případně techniků objednatele již v průběhu provádění individuálního vyzkoušení.

Dokumentace pro uvedení VZT do provozu by měla vycházet z dohody smluvních stran o rozsahu komplexního vyzkoušení stavby (KV), díla, včetně seznamu instalovaných strojů, zařízení a jejich parametrů a souvisejícího inventáře.

Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení.

Hlavním cílem komplexních zkoušek instalovaného zařízení je jeho uvedení do provozu v co možno největším rozsahu, čímž zhotovitel prokazuje objednateli, že dílo je provozuschopné a splňuje požadované funkce a parametry a je schopno trvalého provozu v autonomním režimu. Zároveň lze tímto tak konstatovat, že předmět smlouvy o dílo je splněn. Tím se ověřuje vzájemná interakce zařízení při jejich současném provozu, což je důležité zejména u zařízení techniky prostředí, a dále se ověřuje dostatečnost energetických vstupů pro provoz komplexu zařízení.

Prokazuje se tak jistota a bezporuchovost chodu zařízení, bezpečnost provozu a komplexní funkční spolehlivost větrání, ohřevu, chlazení, vlhčení atd.

Komplexní vyzkoušení se proto uskutečňuje za součinnosti všech souvisejících profesí a s dodávkou jejich energií a médií (elektřina, teplo, chlad, voda).

V rámci komplexního vyzkoušení se provedou za přítomnosti všech povinných účastníků předepsané nebo dohodnuté zkoušky (viz dále). Osvědčuje se tak zároveň způsobilost dodávky k předání a převzetí. Výsledek komplexního vyzkoušení se proto uvádí i v zápise o předání a převzetí dodávky spolu s potvrzením účastníků zkoušek.

Dokumentace pro uvedení do provozu obsahuje:

• potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
• termín a podmínky začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
• organizační a technické podmínky a předpisy pro KV;
• požadavky na media, paliva a energie;
• požadavky na provozní pracovníky při KV;
• rozsah a dobu působení stavebníka (technického dozoru) při přípravě komplexního vyzkoušení;
• způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
• průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
• termín a podmínky vlastního komplexního vyzkoušení;
• dobu provádění KV;
• soupis prací a zkoušek v rámci KV;
• parametry, které musí být dosaženy při KV;
• dokumentace automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
• vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
• podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• návrh postupu a opatření při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.

V rámci komplexního vyzkoušení se v rozsahu smluvních závazků AO v profesi zařízení vzduchotechniky zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• postupné uvedení všech vzduchotechnických zařízení do chodu na dohodnutou dobu v běžných provozních podmínkách;
• teplotu ložisek a zatížení elektromotorů, rotujících částí strojů a klidný chod ventilátorů;
• funkce a stavu výměníků tepla, filtrů, praček vzduchu, regulačních a protipožárních klapek a dalších elementů klimatizačních jednotek;
• vibrace přenášené od točivých elementů na stavební konstrukce a na vzduchotechnické potrubí;
• funkčnosti a vazby regulačních okruhů měření a regulace výměníků ohřevu a chlazení vzduchu;
• kontroly zaregulování a přeměření výkonových parametrů všech koncových prvků vzduchotechnických zařízení.

b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz též MP 1.6, kap. 3.3 b)

Dokumentace pro užívání stavby by měla v profesi VZT obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých na stavbě instalovaných zařízení pro ochlazování staveb a rozsah povinného servisu a popis údržby. Vše vždy v českém jazyce.

Provozní soubory zařízení vzduchotechniky se obvykle vyznačují tím, že bez jejich uspokojivé funkce nelze prakticky stavbu úspěšně užívat.

Technická náročnost jejich provozování a údržby vyžaduje obvykle kvalifikovaný přístup obsluhy, který musí být postaven na přesně definovaných postupech řízení provozu a organizaci údržby.

V procesu výstavby bývá vyžadováno, aby projektant připravil v rámci zvláštní zakázky potřebný soubor dokumentace, která je nutná pro udržování provozních parametrů zařízení v požadovaných mezích a pro zachování jeho životnosti.

Pro snazší orientaci v této oblasti lze využít následující informace:

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů. Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti. Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné. To ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace, který bude obsahovat následující položky:

• úplná a aktuální technická dokumentace k zařízení;
• organizační řád – hlavní zásady dělby kompetencí;
• soubor směrnic a předpisů;
• číselník periodických prací;
• určení metodiky plánování kontrol, inspekcí a údržby zařízení;
• denní protokoly o provozu zařízení;
• záznam o odpracovaných hodinách;
• provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech;
• záznam o technických parametrech zařízení;
• kniha závad;
• poruchová kartotéka;
• záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren);
• revizní knihy k vyhrazeným zařízením;
• evidence spotřeby energií a další podle potřeby;
• elektronické dokumenty;
• provozní řády jednotlivých zařízení v rozsahu podle požadavků právních předpisů, dotčených orgánů státní správy a na základě požadavku objednatele (investora).

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárie a může být upraven podle místních podmínek.

V případě výskytu havárie se:

• vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace;
• vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolávají se na pracoviště, které není havárií ohroženo);
• zajistí lokalizace havárie, zjistí se skutečný stav, uzavřou se vodní rozvody, vypnou se subcentrály atd.;
• pořídí se výstižný popis události v provozní knize;
• vydají příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy;
• informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci;
• plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie.

Podrobný obsah dokumentace pro užívání stavby byl zpracován v samostatné metodické pomůcce PS 10.4 Provozování a udržování budov.

c) DBP – Dokumentace bouracích prací – osoba kvalifikovaná

Viz MP 1, kap. 3.3 c)

d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

Viz MP 1, kap. 3.4

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Viz MP 1, kap. 3.4.1

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.2

3.4.3 Ukládání dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.3

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.4

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Normy pro zařízení vzduchotechniky jsou uvedeny v kap. 3 pomůcky A 5.1 Dokumenty k technickým normám.

Stav: vydání 2016

Upozornění k textu