Stav: aktualizace 2022, vydání 2010

Anotace:
Pojmy koordinátor BOZP a plán BOZP přinesly některé nové povinnosti všem účastníkům výstavby jak při přípravě stavby (vč. projektové přípravy), tak i při realizaci stavby (vč. provádění, provozování a údržby). Jsou to nové povinnosti pro zadavatele stavby (stavebníka), projektanta stavby, zhotovitele stavby, zejména stavbyvedoucího, i pro státní orgány činné v oblasti BOZP (SÚIP a OIP).

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od 2024
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. připravována je i novela tohoto změnového zákona s účinností od 2024
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů přinesl do právních předpisů ve výstavbě nový pojem: koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor BOZP, § 133, § 153 a § 157).

Následně byl institut koordinátora BOZP detailně definován v zákoně č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovně právních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů.

• Právní předpisy byly pro oblast BOZP na staveništi a konkrétně pro činnost koordinátora BOZP doplněny nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. a nařízením vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. Mezi základní znalosti koordinátora BOZP patří mimo jiné znalosti a dovednosti potřebné pro zpracování tzv. plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen plán BOZP).

Pojem plánu BOZP se objevil také ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (příloha č. 13) a následně ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Pojmy koordinátor BOZP a plán BOZP přinesly některé nové povinnosti všem účastníkům výstavby jak při přípravě stavby (vč. projektové přípravy), tak i při realizaci stavby (vč. provádění, provozování a údržby). Jsou to nové povinnosti pro zadavatele stavby (stavebníka), projektanta stavby, zhotovitele stavby, zejména stavbyvedoucího, i pro státní orgány činné v oblasti BOZP (SÚIP a OIP).

Povinnosti, odpovědnosti a vztahy, vyplývající pro účastníky výstavby z výše uvedeného, jsou předmětem této metodické pomůcky, která navazuje na již dříve zveřejněné metodické pokyny v metodických pomůckách MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby, MP 2.5.1 Vedení a provádění technologických staveb a MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ BOZP

Právní předpisy týkající se koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽITÉ ZKRATKY

Výklad dalších pojmů

Stavba – podle § 2 odst. 3 a 4 SZ se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též podle okolností část nebo změna dokončené stavby. Dočasná stavba je stavba, u které SÚ předem omezí dobu jejího trvání.

Pojem stavba se vyskytuje ve SZ v § 2 odst. 2 až 4, § 3 odst. 2, § 103, § 133 odst. 4, § 134 odst. 2, § 152 odst. 3, § 153, § 157, § 160 odst. 1, 2 a 4, § 178.

Staveniště – podle § 3 odst. 3 SZ se staveništěm rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část, anebo část stavby, popř. v rozsahu vymezeném stavebním úřadem též jiný pozemek nebo jeho část, anebo část jiné stavby.

Pojem staveniště se vyskytuje ve SZ v § 3 odst. 3, § 104 odst. 2, § 112, § 133, § 152 odst. 3, § 153 odst. 1, a § 157.

Pojem staveniště je specifikován pro účely zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona se jedná o pracoviště zadavatele stavby, vymezené zhotoviteli dočasně k realizaci stavby.

Stavebník (zadavatel stavby) – je vymezen v § 2 odst. 2 písm. c) SZ. Jedná se o fyzickou nebo právnickou osobu, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní opravy nebo zařízení, jakož i její právní zástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele, realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti. Stavebník (zadavatel stavby) na zhotovení stavby (díla) uzavírá příslušnou smlouvu se zhotovitelem (stavebním podnikatelem). Stavba (dílo) může být realizována podle SZ a dále OZ. Oba uvedené zákony (SZ, OZ) používají pod pojmem stavebník (zadavatel stavby) pojem objednatel a pod pojmem stavební podnikatel pojem zhotovitel.

Pojem stavebník se vyskytuje ve SZ v § 2 odst. 2, § 79 odst. 5, § 104–106, § 107, § 110–111, § 113, § 115–116, § 119, § 152 a § 157.

Pojem zadavatel stavby (stavebník) je specifikován pro účely zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i v zákoně č. 309/2006 Sb.,o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona se jedná o tzv. jinou fyzickou osobu, podnikající fyzickou osobu nebo právnickou osobu, pro kterou provádí zhotovitel stavbu.

Autorizovaný inspektor (AI) – SZ upravuje postavení a oprávnění autorizovaného inspektora. Jedná se v podstatě o výkon činností příslušného SÚ formou komerční a prostřednictvím soukromého práva, tedy volně vyjádřeno se jedná o malý privátní SÚ.

Autorizovaný inspektor je fyzická osoba jmenovaná po vyjádření ČKA nebo ČKAIT a po úspěšném absolvování zkoušky ministrem pro místní rozvoj na dobu 10 let (s možností prodloužení bez zkoušky nejvýše o deset roků). Specifikace činnosti autorizovaného inspektora je předmětem zejména § 117 SZ, § 143–151 SZ a vyhlášky č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech, ve znění pozdějších předpisů. AI musí být držitelem oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., tedy musí být AO (členem ČKA nebo ČKAIT). Činnost autorizovaného inspektora není živností a může být vykonávaná jako svobodné povolání. Právnické osoby mohou se souhlasem ministerstva pro místní rozvoj vykonávat tuto činnost jen, pokud zabezpečí její výkon fyzickými osobami – AI, splňujícími požadavky § 143 odst. 1 a 2 SZ. AI vykonává svoji činnost za úplatu, která se sjednává písemnou formou ve smlouvě se stavebníkem (zadavatelem stavby). Tuto činnost nesmí vykonávat u staveb, na kterých se podílel, podílí nebo se podílet bude při jejich přípravě, popř. provádění. Podle § 117 SZ platí, že uzavře-li stavebník (zadavatel stavby) s autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly PD na stavbu, kterou hodlá provést, může takovou stavbu pouze oznámit SÚ, jestliže byla opatřena souhlasná závazná stanoviska dotčených orgánů a vyjádření osob, které by byly účastníky SŘ a nejde-li o stavbu, která je označena jako nezpůsobilá pro toto řízení oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (viz také kap. 4.4.2). Tento § 117 SZ byl novelou SZ č. 39/2015 Sb. upraven mj. v tom smyslu, že činnost autorizovaného inspektora není přípustná u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.  Výkon činnosti autorizovaného inspektora na takovéto stavbě není náhradou obstaravatelské (inženýrské) činnosti pro stavebníka (zadavatele stavby), nýbrž je náhradou činnosti SÚ.

Odpovědnost inspektora je odpovědnost specifická, samostatná a nezávislá. Nenahrazuje odpovědnosti stavebníka (zadavatele stavby), projektanta stavby, zhotovitele stavby (stavbyvedoucího) ani dalších účastníků výstavby, včetně koordinátora BOZP. Dohled nad činností autorizovaného inspektora vykonává v součinnosti se SÚ ministerstvo pro místní rozvoj a přeneseně i ČKA nebo ČKAIT, kde je také veden seznam autorizovaných inspektorů (evidenční číslo, adresa).

Pojem autorizovaný inspektor se vyskytuje ve SZ v § 1, § 12, § 113, § 117, § 118, § 119, § 122, § 126, § 133, § 143, § 144, § 146, § 149, § 150, § 151, § 157, § 167, § 171, § 172, § 174, § 193.

Zhotovitel stavby (stavební podnikatel) – je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. V oblasti výstavby v souladu s právním řádem je tedy stavební podnikatel zhotovitelem stavby. Provádět stavbu může podle § 160 odst. 1 SZ jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud není stavebním zákonem stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (autorizace podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly jen AO, které jsou držiteli tohoto oprávnění.

Činnost stavebního podnikatele lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost, „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Pojem stavební podnikatel (zhotovitel) se vyskytuje v SZ v § 2 odst. 2 písm. b, § 142 odst. 3, § 152 odst. 1 až 4, § 155, § 157, § 160 odst. 1 a 2, § 180 odst. 1 až 5.

Pojem zhotovitel je specifikován pro účely zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci i v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 3 odst. 1 tohoto zákona se jedná o zaměstnavatele, který provádí stavbu nebo se na jejím provedení podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací bez ohledu na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály, konstrukce, účel jejich využití a dobu trvání pro jinou fyzickou osobu, podnikající právnickou osobu (zadavatele stavby) na jejím pracovišti (staveništi), vymezeném dočasně k realizaci stavby. Pro určení koordinátora BOZP je rozhodující zhotovitel, který má zaměstnance.

Zaměstnavatel – je specifikován v § 7 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tak, že se jedná o právnickou nebo fyzickou osobu, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovně právním vztahu. Povinnosti zaměstnavatele jsou v tomto zákonu dány § 101–108 (zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, povinnosti vedoucích pracovníků, vhodné pracovní podmínky, identifikace rizik, technickoorganizační opatření prevence rizik a opatření k jejich omezení, využití vhodných pracovních a technologických postupů, přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, pravidelná školení, vybavení osobními pracovními ochrannými prostředky, evidenci a vyhodnocování úrazů atd.). Další povinnosti pro zaměstnavatele jsou specifikovány v § 2–11 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Obecné požadavky na výstavbu – podle § 169 odst. 1 SZ jsou povinny právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy při své činnosti, včetně plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, povolování staveb, odstraňování a užívání, udržování staveb, respektovat obecné požadavky na výstavbu podle § 2 odst. 2 písm. e) SZ, stanovené příslušnými prováděcími předpisy.

Mezi těmito požadavky jsou rozhodující ve znění pozdějších předpisů:

• Technické požadavky na stavby
  • Vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla;
  • Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb;
  • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• Obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb
  • Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• Obecné požadavky na využívání území
  • Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území.

Pojem obecné požadavky na výstavbu se ve SZ vyskytuje v § 1, § 2 odst. 2, § 111, § 120, § 122, § 160, § 169, § 194.

Pro obecné a technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze platí nové nařízení

• Nařízení Rady hl. m. Prahy č. 10/2016, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze – Pražské stavební předpisy, a které bylo novelizováno Nařízením Rady hl. m. Prahy č. 14/2018.

Obecně pro jakékoliv stavby platí samozřejmě nadále vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.

Stavbyvedoucí – je fyzická osoba, která zabezpečuje z pověření zhotovitele stavby (stavebního podnikatele) odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se tedy o AO, vykonávající ve smyslu § 158 SZ tzv. vybranou činnost ve výstavbě, jejíž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě.

Činnost stavbyvedoucího lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost Provádění staveb, jejich změn a odstraňování podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Pojem stavbyvedoucí se vyskytuje ve SZ § 133 odst. 4, § 134 odst. 2, § 152 odst. 3, § 153 odst. 1 až 4. § 157 odst. 1 až 4, § 160 odst. 1 a 4, § 178 odst. 2.

Pojem stavbyvedoucí se v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, nevyskytuje a je skryt pod pojmem „odborné vedení realizace stavby“.

Projektant stavby – stavební zákon pojem projektant stavby nedefinuje, ale ze souvislostí jeho použití lze dovodit, že tímto projektantem rozumí fyzickou osobu, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě (viz pojem v § 22 SZ odst. 4). Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, tedy autorizované osoby – AO.

Projektant je nositel projektové činnosti, fyzická nebo právní osoba, která zpracovává na základě smluvního vztahu se zadavatelem stavby (stavebníkem) nebo zhotovitelem stavby (stavebním podnikatelem) PD staveb.

Činnost projektanta stavby lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost Projektová činnost ve výstavbě podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Pojem projektant stavby se vyskytuje ve SZ § 22 odst. 4, § 113 odst. 2, § 133 odst. 4, § 152 odst. 4, § 159 odst. 1 až 3.

Autorský dozor projektanta – SZ tento pojem používá, ale blíže jej nevymezuje. Ze souvislostí vyplývá, že autorský dozor projektanta je dozorová činnost zpracovatele PD. U PD stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, kterou zpracovala AO oprávněná podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, zajistí stavebník (zadavatel stavby) autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou PD. Stavbyvedoucí je povinen spolupracovat s osobou, která tento autorský dozor projektanta vykonává. Tato osoba je oprávněna provádět záznamy do stavebního deníku, vedeného na stavbě zhotovitelem stavby (stavbyvedoucím). Pojem autorský dozor projektanta se vyskytuje ve SZ v § 113 odst. 2, § 152 odst. 4, § 153 odst. 2, § 157.

Technický dozor stavebníka – SZ tento pojem používá, ale blíže jej nevymezuje. Ze souvislostí vyplývá, že technickým dozorem stavebníka se ve výstavbě označuje kontrolní činnost fyzické osoby, popř. pracovníka právnické osoby pověřené stavebníkem (zadavatelem stavby) nad prováděním stavby nebo její části, financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 SZ, a to na základě samostatného smluvního vztahu. Obsah činností technického dozoru stavebníka je obvykle smluvně upraven podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník příkazní smlouvou podle § 2430 a dále ev. nepojmenovanou smlouvou podle § 1746 a dále.

Činnost technického dozoru stavebníka lze vykonávat na základě volné živnosti obor č. 70 Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské oblasti podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy č. 4 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů. Technický dozor může podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, vykonávat autorizovaná osoba v rozsahu oboru, popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.

Technický dozor stavebníka ale nepatří mezi vybrané činnosti podle § 158 SZ. U stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního zákona (zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů), tj. autorizovanou osobou. Je velmi účelné, aby technický dozor stavebníka byl právě AO zajišťován. Osoba vykonávající technický dozor je obvykle pověřována i plněním závazku a povinností stavebníka (zadavatele stavby). Pojem technický dozor stavebníka se vyskytuje ve SZ v § 152 odst. 2 a 4, v § 153 odst. 2, v § 157 odst. 2.

Stavební dozor – podle § 160 SZ musí stavebník při provádění stavby svépomocí zajistit stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jedná se o odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, který je specifikován v § 2 odst. 2 písm. d) SZ. Obsah činností stavebního dozoru stavebníka může být smluvně upraven např. příkazní smlouvou podle § 2430 a dále, nebo nepojmenovanou smlouvou podle § 1746 a dále OZ.

Stavebním dozorem je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Vedle takto kvalifikované osoby může samozřejmě tuto činnost zajišťovat i autorizovaná osoba.

Činnost stavebního dozoru lze vykonávat i na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost Provádění staveb, jejich změn a odstraňování podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů. Stavební dozor může podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, vykonávat AO v rozsahu oboru popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.

Pojem stavební dozor se vyskytuje ve SZ v § 2 odst. 2 písm. d), v § 133 odst. 4, v § 134 odst. 2, v § 152 odst. 3, v § 153 odst. 3 a 4, v § 157 odst. 2, § 160 odst. 4, v § 178 odst. 2.

Zkratky použité v pomůcce

2 ZÁKONÍK PRÁCE

2.1 PRÁVA A POVINNOSTI ZAMĚSTNAVATELŮ A ZAMĚSTNANCŮ V OBLASTI BOZP

Bezpečnost ve všeobecném pojetí představuje integrovanou ochranu lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu pořízeni stavby (výstavby) i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu). Bezpečnost a ochrana zdraví při práci ve výstavbě vychází z práva na uspokojivé pracovní podmínky (Listina základních práv a svobod).

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a zaměstnanců upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a další předpisy právního řádu ČR. Bezpečnost a ochranu zdraví při práci předepisuje taxativně v tomto smyslu tento zákon v § 101–108 v § 300 a v § 349.

Podle § 349 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, jsou stavební předpisy, technické předpisy a technické normy, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví, zařazeny mezi předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany života a zdraví (viz následující):

Plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni vzájemně se písemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištění.

Není-li určen koordinátor BOZP a plní-li na jednom pracovišti (na jedné stavbě, na jednom staveništi) úkoly zaměstnanci dvou a více zaměstnavatelů (zhotovitelů stavby – stavebních podnikatelů), jsou zaměstnavatelé povinni se vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením, která se týkají výkonu práce a pracoviště, a spolupracovat při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro všechny zaměstnance na pracovišti. Na základě písemné dohody (smluvního vztahu) zúčastněných zaměstnavatelů touto dohodou pověřený zaměstnavatel (obvykle rozhodující, hlavní zhotovitel stavby) koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a postupy k jejich zajištěni. Zaměstnavatel (zhotovitel) je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (na staveništi) a přijímáním opatření k předcházení rizikům.

• Je-li určen koordinátor BOZP při přípravě stavby musí plnit základní povinnosti v souladu s § 18 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., další činnosti koordinátora BOZP během přípravy stavby jsou specifikovány v § 7 písm. a) až d) NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. Další činnosti koordinátora BOZP během realizace stavby jsou specifikovány v § 8 odst. 1 a 2 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

2.2 POSTAVENÍ ZAMĚSTNAVATELE VE VÝSTAVBĚ

Postavení zaměstnavatele v oblasti výstavby upravují především následující zákony, ve znění pozdějších předpisů:

• Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon (dále jen ŽZ);
• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) (dále jen SZ);
• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen ZP);
• Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen OZ);
• Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (ZOK).

Postavení zaměstnavatele a podnikající osoby v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci upravují dále především tyto zákony:

• Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně;
• Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;
• Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků;
• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce;
• Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů;
• Zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim;
• Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (zákon o ochraně ovzduší);
• Zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád;
• Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob;
• Zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti;
• Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnice;
• Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými přípravky;
• Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh;
• Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon;
• Zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací;
• Zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci;
• Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby;
• Zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech;
• Zákon č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životnosti;
• Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení;
• Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (účinnost od 1. 7. 2024);
• Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona (účinnost od 1. 7. 2023);

• Zákon č. 325/2021 Sb., o elektronizaci zdravotnictví;
• Zákon č. 326/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o elektronizaci zdravotnictví;
• Zákon č. 367/2021 Sb., o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie;
• Zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace.

3 ZÁKON O ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍCH PODMÍNEK BOZP

3.1 VAZBA NA SMĚRNICE EHS

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, transponuje do českého právního řádu Směrnici Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992, o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na dočasných nebo přechodných staveništích. V části třetí zákon stanoví úkoly zadavateli stavby (stavebníkovi), zhotoviteli,popř. jiné fyzické osobě (JFO – OSVČ), která se podílí na zhotovení stavby, jakož i koordinátorovi BOZP na staveništi.

Požadavky vůči zaměstnavateli na pracoviště a pracovní prostředky jsou v zákoně specifikovány v § 3, požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení pak v § 4, požadavky na organizaci práce a pracovní postupy v § 5. Je-li zaměstnavatel v postavení zhotovitele (stavebního podnikatele) ve smyslu SZ a ŽZ, platí samozřejmě tyto požadavky v plné míře pro jeho činnost na staveništi. Na staveništi jsou všichni účastníci výstavby, jako zaměstnavatelé podílející se na zhotovení stavby, povinni zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik.

Zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, nejsou dotčeny obecné požadavky na výstavbu, zvláštní požadavky na pracoviště, na uvedení výrobku na trh a do provozu, na činnosti související s využíváním jaderné energie a ionizujícího záření, na požární ochranu a na činnosti související s prevencí závažných havárií, které jsou stanoveny zvláštními předpisy. Výše uvedený zákon používá pod pojmem stavebník pojem zadavatel stavby.

3.2 ODBORNÁ ZPŮSOBILOST, ZVLÁŠTNÍ ODBORNÁ ZPŮSOBILOST

Plnění úkolů v prevenci rizik musí zaměstnavatel zajišťovat v souladu s § 9 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů sám, je-li k tomu způsobilý nebo odborně způsobilý; jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem (odborně způsobilou osobou), kterého zaměstnává v pracovně právním vztahu. Sám může toto zajišťovat, má-li k tomu potřebné znalosti a zaměstnává-li nejvýše 25 zaměstnanců. Zaměstnává-li 26 až 500 zaměstnanců, může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Zaměstnavatel, který má více než 500 zaměstnanců, zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami. Předpoklady pro získání odborné způsobilosti fyzické osoby konkretizuje § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Odborná způsobilost podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je podmínkou výkonu práce a činnosti koordinátora BOZP a tzv. preventisty, tj. odborně způsobilé osoby pro prevenci rizik podle § 102 odst. 2 ZP.

Evidenci odborně způsobilých osob, jako veřejnou, vede podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, MPSV.

Na technických zařízeních, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví zaměstnanců, pokud jde o jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu nebo opravy, mohou práce a činnosti samostatně vykonávat a samostatně je obsluhovat jen zvlášť odborně způsobilí zaměstnanci (se zvláštní odbornou způsobilosti).

Předpoklady zvláštní odborné způsobilosti zaměstnance konkretizuje § 11 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Zkoušky z odborné způsobilosti a ze zvláštní odborné způsobilosti se skládají opakovaně každých 5 let.

3.3 UZNÁVÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI CIZINCŮ

Uznávací orgán, to je MPSV, podle § 10 odst. 5 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ověří odbornou kvalifikaci fyzické osoby, která získala odbornou kvalifikaci v jiném členském státě EU, jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci, před zahájením dočasného nebo příležitostného výkonu činnosti na území ČR. Při ověřování se postupuje podle zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.

3.4 ZAJIŠTĚNÍ BOZP MIMO PRACOVNĚ PRÁVNÍ VZTAHY

Podle § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, platí (viz následující citace):

Na právní vztahy týkající se zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovně právní vztahy, jde-li o:

• zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje;
• fyzickou osobu, která provozuje výdělečnou činnost podle ŽZ;
• spolupracujícího manžela nebo dítě osob uvedených výše;
• fyzickou nebo právnickou osobou, která je zadavatelem stavby, nebo jejím zhotovitelem, popř. se na zhotovení stavby podílí;
• další členy rodiny, kteří jsou zúčastněni na provozu rodinného závodu podle OZ.

se vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102, § 104 a § 105 zákoníku práce a § 2–11 s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu.

Tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím i osoba uvedená v § 12 tohoto zákona.

4 ÚČASTNÍCI VÝSTAVBY

4.1 ZADAVATEL STAVBY (STAVEBNÍK)

Budou-li, podle § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby (stavebník) povinen písemně určit (jmenovat, smluvně zajistit) jednoho nebo více koordinátorů BOZP, s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora při přípravě stavby, a při její realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou. Zadavatel stavby rozhodnutý realizovat stavbu musí (nejlépe po konzultaci s projektantem stavby nad rozpracovanou projektovou dokumentací) provést rozhodnutí, je-li pro danou stavbu nutno naplnit povinnost zajistit koordinátora BOZP nebo nikoliv. Zadavatel stavby v rozhodující většině má při realizaci stavby dva převažující zájmy: ekonomický průběh stavby a termínový průběh stavby. Oba tyto zájmy mají negativní dopad na průběh BOZP na staveništi. V tomto smyslu je právě opodstatněnost řádné činnosti koordinátora BOZP.

Činnosti koordinátora BOZP při přípravě díla a při jeho realizaci mohou (ale nemusí) být vykonávány stejnou osobou.

Určí-li zadavatel stavby (stavebník) více koordinátorů BOZP, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí pravidla jejich vzájemné spolupráce (vzájemné kompetence, hlavní koordinátor BOZP atd.). Zadavatel stavby (stavebník), který je fyzickou osobou a splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora BOZP neurčí, bude-li činnost koordinátora BOZP vykonávat sám. Zadavatel stavby je povinen předat koordinátorovi BOZP veškeré podklady a informace pro jeho činnost, včetně informace o fyzických osobách, které se mohou s jeho vědomím zdržovat na staveništi, poskytovat mu potřebnou součinnost a zavázat všechny zhotovitele stavby, popř. jiné osoby – jiné fyzické osoby (OSVČ) k součinnosti s koordinátorem BOZP po celou dobu přípravy a realizace stavby.

Koordinátor BOZP nemusí být určen zadavatelem stavby (stavebníkem) v případě, že stavbu provádí jen jeden zhotovitel, a dále v případě stavby podle § 14 odst. 6 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů:

• u níž nevzniká zadavateli stavby (stavebníkovi) povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• kterou provádí zadavatel stavby (stavebník) sám pro sebe svépomocí podle § 160 odst. 3 SZ;
• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení stavby podle § 103 SZ.

Zadavateli stavby (stavebníkovi) se doporučuje konzultace tohoto problému při zásadních změnách „doby trvání“, nebo „objemu prací“, na místně příslušném OIP. Není-li nebo nemusí-li být koordinátor BOZP určen, jsou na konkrétní stavbě zodpovědní za dodržování právních předpisů v oblasti BOZP a koordinace BOZP vč. řešení bezpečnostních rizik podle § 349 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, příslušnou mírou zadavatel stavby (stavebník) a zhotovitelé.

Změní-li se na stavbě situace tak, že jsou dodatečně naplněny předpoklady zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, musí být dodatečně koordinátor stavby stanoven zadavatelem.

Neurčení koordinátora BOZP je přestupkem (FO) nebo správním deliktem (PO), a jako takové může být řešeno podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, pokutou až do výše 400 000 Kč.

Bližší informace k výše uvedenému jsou předmětem kap. 7.

4.2 KOORDINÁTOR BOZP

4.2.1 Činnosti koordinátora BOZP

Koordinátorem BOZP je fyzická osoba, určená zadavatelem stavby (stavebníkem) k provádění stanovených činnosti při přípravě stavby a při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem BOZP je fyzická osoba, která splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora BOZP, zabezpečila-li jejich výkon odborně způsobilou fyzickou osobou.

Koordinátorem BOZP nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby podle § 153 a § 160 SZ (stavbyvedoucí). Vyloučit nelze ani výkon funkce koordinátora BOZP a technického dozoru stavebníka, ev. projektanta stavby jednou osobou, jde-li o osobu s příslušným oprávněním, a není-li to na úkor kvality výkonu těchto funkcí.

Právní formu výkonu činnosti koordinátora BOZP zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, přímo neupravuje. Jednou z možných forem je příkazní smlouva podle OZ (blíže viz kap. 4.2.5). Ze živnostenského zákona vyplývá, že tato činnost může být vykonávána v rámci vázané živnosti, Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, a přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů. Koordinátor BOZP může vykonávat činnost také v zaměstnaneckém poměru, avšak zásadně by neměl působit v této funkci na stavbě, jejímž zhotovitelem (stavebním podnikatelem) je jeho zaměstnavatel.

Koordinátor BOZP je povinen zachovávat mlčenlivost o všech informacích a skutečnostech, o nichž se v souvislosti se svou činností dozvěděl, a které nelze sdělovat dalším osobám, nestanoví-li zvláštní předpis jinak. Činnost koordinátora BOZP končí předáním dokončené stavby ze strany zhotovitele na zadavatele stavby (stavebníka), to znamená, až potom, kdy jsou veškeré práce ukončeny, staveniště je uvedeno do řádného stavu a je připraveno pro zahájení provozu u zadavatele stavby. Doba kolaudace stavby to zpravidla není, protože v řadě případů probíhají po kolaudaci ještě další práce, související s dokončovacími pracemi, úpravami, odstraňováním připomínek správního orgánu, popř. zadavatele stavby (stavebníka).

Koordinátor BOZP na staveništi na konkrétní stavbě zastupuje a hájí zájmy stavebníka (zadavatele stavby). Úzce spolupracuje s jednotlivými stavebními manažery, případně i s dalšími členy realizačního týmu podle potřeb týmu a výstavby. Konkrétní řídící vazby koordinátora se mohou u jednotlivých staveb lišit, vycházejí vždy ze stanoveného řídícího schématu stavby a jsou jednoznačně určeny vedoucím projektu nebo ředitelem výstavby. Pokud např. existuje na stavbě několik realizačních týmů vedených vedoucími projektů, je koordinátor BOZP zpravidla členem centrálního týmu.

Koordinátor BOZP vykonává zejména následující činnosti:

• Je podrobně seznámen a dokáže interpretovat zásady politiky BOZP na staveništi, příslušné právní a ostatní předpisy související s BOZP a vyžaduje jejich plnění od ostatních účastníků výstavby.
• Poskytuje odbornou pomoc členům realizačního týmu při řešení záležitostí souvisejících s BOZP a spolupracuje při tom s odborně způsobilou osobou pro prevenci rizik podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, ostatních zhotovitelů nebo odpovědných zástupců pro BOZP.
• Jde osobním příkladem všem ostatním členům týmu při prosazování zásad bezpečné práce, a to i vůči ostatním partnerům při výstavbě (zhotovitelům, zákazníkům, projektantům atd.).
• Aktivně spolupracuje s realizačními týmy při zpracovávání, doplňování a aktualizaci jejich vlastních plánů BOZP a provádí jejich kontrolu tak, aby vždy byly dodrženy zásady BOZP a platná legislativa s důrazem na vyhodnocení rizik, stanovení bezpečných postupů práce a plánování opatření zejména proti pádu.
• Spolupracuje s realizačními týmy při kontrole dokladů a dokumentů zhotovitelů souvisejících s BOZP a poskytuje podporu např. při výběrovém řízení, při předání staveniště apod.
• Organizuje potřebná školení BOZP na stavbě (např. vstupní školení zhotovitelů na stavbu, krátká mimořádná školení apod.).
• Účastní se všech předávání stavenišť a pracovišť a prosazuje principy bezpečné práce ještě před vlastním zahájením prací, mimo jiné i spoluprací se stavebními manažery při projednávání a schvalování technologických postupů nebo popisů organizace práce zhotovitelů.
• Udržuje kontakt s bezpečnostními techniky a manažery všech účastníků výstavby (zákazníka, zhotovitelů, projektanta atd.) a s příslušnými orgány státního odborného dozoru (např. OIP, HZS, poskytovatelem první pomoci a dalšími, podle typu výstavby a konkrétní situace).
• Má přehled o zajištění odborné první pomoci na staveništi.
• Zajišťuje dohodnutým způsobem informovanost zástupce zhotovitele stavby zabezpečujícího odborné vedení provádění stavby a stavebníka o stavu bezpečnosti práce na staveništi a dodržování zásad BOZP realizačním týmem; provádí i mimořádné kontroly nebo audity zaměřené na konkrétní oblasti, případně zajišťuje jiné úkoly, na kterých se se stavebníkem smluvně dohodl.
• Kontroluje koordinaci částí staveb nebo činností, které bezprostředně souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci (např. provoz zařízení staveniště, přístupových cest, stravovacích zařízení, úklid komunikací, logistika staveniště, ostraha, požární ochrana včetně koordinace evakuačních plánů atd.).
• Provádí pravidelné kontroly BOZP na staveništi podle stanoveného plánu (denní, týdenní, měsíční) a dále i mimořádné kontroly podle potřeby samostatně nebo ve spolupráci s příslušným zástupcem zhotovitele stavby zabezpečujícím odborné vedení provádění stavby a stavebníkem a vyžaduje odstranění závad v termínech odpovídajících závažnosti ohrožení, včetně zastavení prací a okamžitého odstranění závady v případě ohrožení života osob. Výsledky kontrol dokumentuje příslušnými zápisy do knihy kontrol, stavebního deníku apod.
• Zastupuje oblast BOZP na všech poradách podle požadavků zástupce zhotovitele stavby zabezpečujícího odborné vedení provádění stavby (zejména jde o koordinační porady zhotovitelů, kontrolní dny výstavby aj.).
• Aktivně spolupracuje se zástupcem zhotovitele stavby zabezpečujícím odborné vedení provádění stavby při organizaci měsíčních porad realizačního týmu na téma BOZP a vyhodnocení rizik výstavby, včetně koordinačních záležitostí.
• Zajišťuje důsledně informovanost a osvětu v oblasti BOZP na staveništi s využitím vývěsek, školení apod.
• Má přehled o pracovních úrazech zaměstnanců zhotovitelů na stavbě a o stavu a způsobu jejich vyšetření (kontrola knih úrazů atd.).
• Eviduje a navrhuje opatření pro každou mimořádnou událost, úraz, havárii nebo skoronehodu na staveništi ve spolupráci se zástupcem zhotovitele stavby zabezpečujícím odborné vedení provádění stavby, dále se zástupci zhotovitelů se podílí na zajištění bezpečnosti osob a odstranění následků události, případně se podílí rovněž na vyšetřování události. V žádném případě nepřísluší koordinátorovi BOZP poskytovat jakékoli informace hromadným sdělovacím prostředkům.
• Vede písemně chronologický seznam smluvních vztahů o výkonu své činnosti, jako odborně způsobilé osoby, který opatřuje svým jménem a podpisem.
• Opatřuje zpracované dokumenty související s výkonem své činnosti, jako odborně způsobilé osoby, který opatřuje svým jménem a podpisem.
• Oznamuje MPSV změny údajů uváděných v evidenci odborně způsobilých osob do 15 dnů od jejich vzniku.

4.2.2 Vazby koordinátora BOZP

Vazba koordinátora BOZP na ostatní účastníky výstavby je specifikována v současnosti pouze ve třech paragrafech SZ. Nikde jinde se tento pojem ve SZ dále nevyskytuje (viz následující citace):

• § 133 odst. 4 – Kontrolní prohlídka stavby

na výzvu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi;

• § 153 odst. 2 – Stavbyvedoucí a stavební dozor

stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi;

• § 157 odst. 2 – Stavební deník

stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebníka. Záznamy do nich jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřičských prací. Záznamy jsou dále oprávněny provádět osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi, autorizovaný inspektor stavby, pro jejíž povolení vydá certifikát podle § 117 (SZ), a další osoby oprávněné plnit úkoly státního dozoru podle zvláštních předpisů (např. zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon apod., ve znění pozdějších předpisů).

4.2.3 Povinnosti koordinátora BOZP

Je-li signalizována projektantem stavby – zpracovatelem projektové dokumentace (příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, část B/B.8 písm. k) v souladu s požadavky § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, potřeba ustavit koordinátora BOZP, musí zadavatel stavby (stavebník) toto zajistit:

• v etapě přípravy stavby;
• v etapě realizace stavby.

Činnosti koordinátora BOZP, jak již bylo uvedeno, při přípravě díla a při jeho realizaci, mohou (ale nemusí) být vykonávány toutéž právnickou nebo fyzickou osobou. V praxi je běžným, avšak nesprávným jevem, že zadavatel stavby (stavebník) ustavuje koordinátora BOZP až pro etapu realizace stavby. Za takovéto situace vůbec nedojde ke spolupráci s projektantem stavby, nemohou být plněny povinnosti předpokládané pro činnost koordinátora BOZP při přípravě stavby, což se následně neblaze projeví při realizaci stavby.

Koordinátor BOZP při přípravě stavby musí plnit základní povinnosti v souladu s § 18 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (viz následující citace):

• v dostatečném časovém předstihu před výběrem zhotovitelů předat zadavateli stavby plán, obsahující kromě náležitostí uvedených v § 15 odst. 2 (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů) také přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci;
• bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli, pokud byl již určen, popř. jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy, a které se dotýkají jejich činnosti.

Další činnosti koordinátora BOZP během přípravy stavby jsou specifikovány v § 7 písm. a) až d) NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. (viz následující citace):

• dává podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření, která jsou z hlediska zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce vhodná pro plánování jednotlivých prací, zejména těch, které se uskutečňují současně nebo v návaznosti; dbá, aby doporučované řešení bylo technicky realizovatelné a v souladu s právními předpisy a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a aby bylo, s přihlédnutím k účelu stanovenému zadavatelem stavby, ekonomicky přiměřené;
• poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, odhadu délky času potřebného pro provedení plánovaných prací, nebo činností se zřetelem na specifická opatřeni, pracovní nebo technologické postupy a procesy a potřebnou organizaci prací v průběhu realizace stavby;
• zpracovává plán tak, aby obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, přehledné schematické znázornění časového trvání, posloupnosti anebo souběhu a věcné vazby jednotlivých opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a nechá odsouhlasit a podepsat, aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi;
• zapracuje do plánu požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích.

Ve své činnosti koordinátor BOZP v rámci přípravy stavby spolupracuje se zadavatelem stavby (stavebníkem), projektantem stavby, popř. zhotovitelem (stavbyvedoucím) a dalšími zhotoviteli podílejícími se na realizaci stavby, jsou-li již známi.

Koordinátor BOZP při realizaci stavby je v souladu s § 18 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, povinen bez zbytečného odkladu (viz následující citace):

• informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací;
• upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem, nebo na nedodržení plánu a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření; oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2 (předchozí bod), nebyla-li zhotovitelem neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy; na základě tohoto oznámení je zadavatel stavby povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem;
• postupovat při výkonu své činnosti v součinnosti s dalšími odborně způsobilými osobami vykonávající svoji působnost podle zvláštních právních předpisů.

Další činnosti koordinátora BOZP během realizace stavby jsou specifikovány v § 8 odst. 1 a 2 NV č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (viz následující citace):

• koordinuje přijímání opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jednotlivými zhotoviteli nebo jimi pověřenými osobami se zřetelem na povahu stavby a na všeobecné zásady prevence rizik a činnosti prováděné na staveništi současně, popř. v návaznosti, s cílem chránit zdraví fyzických osob, zabraňovat pracovním úrazům a předcházet vzniku nemocí z povolání;
• dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pro stanovení pracovních nebo technologických postupů a plánování bezpečného provádění prací, které se s ohledem na věcné a časové vazby při realizaci stavby uskuteční současně nebo na sebe budou bezprostředně navazovat;
• spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností;
• sleduje provádění prací na staveništi a ověřuje, zda jsou dodržovány požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci s cílem zajištění bezpečného provádění prací na staveništi, upozorňuje na konkrétně zjištěné nedostatky a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy;
• kontroluje zabezpečení obvodu staveniště, včetně vstupu a vjezdu na staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám;
• spolupracuje se zástupci zaměstnanců pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a s příslušnými odborovými organizacemi, popř. s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka;
• zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem podle zvláštního předpisu (§ 133 odst. 4 SZ);
• v součinnosti se všemi zhotoviteli na dané stavbě aktualizuje a přizpůsobuje plán zpracovaný při přípravě stavby skutečnému průběhu prací při realizaci stavby na staveništi a nechá plán odsouhlasit a podepsat všemi zhotoviteli, pokud nebyli v době zpracování plánu známi;
• navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu za účasti zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání;
• sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán, a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků;
• provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele, a dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

4.2.4 Odborná způsobilost koordinátora BOZP

Z ustanovení § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že funkci koordinátora BOZP může vykonávat pouze fyzická osoba, která absolvovala alespoň střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání technického zaměření nebo vysokoškolské vzdělání technického zaměření, a vykonala odbornou praxi minimálně tříletou, popř. jednoletou při dokončení vysokoškolského vzdělání stavebního zaměření. Za odbornou praxi se považuje doba činnosti vykonávané při přípravě nebo realizaci staveb.

Osvědčení o získání odborné způsobilosti je vydáváno na základě úspěšného vykonání zkoušky z odborné způsobilosti a má platnost 5 let. Každá další zkouška je posuzována jako tzv. periodická zkouška.

4.2.5 Pravomoci koordinátora BOZP

Pravomoci koordinátora BOZP vyplývají především ze zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů a NV č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů ve vazbě na SZ a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Další specifikace pravomocí předaných koordinátorovi ze strany stavebníka (zadavatele stavby) jsou předmětem smluvního vztahu těchto dvou subjektů. Typ smluvního vztahu není v právních předpisech předepsán, ale lze předpokládat samozřejmě smlouvy podle OZ obdobně, jako je to u technického dozoru stavebníka. Velmi problematickou se jeví někde aplikovaná praxe udělování pokut ze strany koordinátora BOZP účastníkům výstavby. Tato praxe je přijatelná pouze, je-li to uvedeno ve smluvních vztazích zadavatel stavby – zhotovitel a zadavatel stavby – koordinátor BOZP (např. krácení hodnoty faktur, zadržení proplácení faktur, smluvní pokuty). Výše uvedené předpisy nesvěřují koordinátorovi pravomoc „něco přikazovat“ jiným účastníkům výstavby (např. projektantovi stavby, stavbyvedoucímu). Koordinátor BOZP pouze podněcuje, doporučuje, poskytuje odborné konzultace, navrhuje, ověřuje nápravná zařízení či řeší. To ovšem koordinátorovi nebrání v plnění jeho povinností, protože se při výkonu své funkce opírá o příslušná ustanovení zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, která stavebníka (zadavatele stavby), zhotovitele (stavbyvedoucího) či jinou fyzickou osobu zavazují dodržovat koordinátorem BOZP doporučovaná pracovně bezpečnostní opatření.

Funkci koordinátora lze pro názornost charakterizovat jako specifický způsob uvádění činností účastníků výstavby v oblasti BOZP do souladu, přičemž jejich vlastní odpovědnost podle ZP a předpisů z oblasti BOZP zůstává nedotčena.

4.2.6 Seznam koordinátorů BOZP

Seznam odborně způsobilých koordinátorů BOZP odzkoušených ze strany MPSV akreditovanými subjekty je veden na adrese: Český Focal Point pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci:

Koordinátor BOZP je povinen podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, oznámit případné změny údajů v evidenci odborně způsobilých osob na MPSV do 15 dnů od jejich vzniku.

4.3 ZHOTOVITEL STAVBY

Oprávněný zástupce zhotovitele (stavbyvedoucí) je z obecně platných předpisů (zejména v souladu se zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů) povinen zabezpečit BOZP na pracovišti, které mu podléhá v rámci běžných pracovně právních vztahů.

Dále uvedené povinnosti neplatí pouze pro zhotovitele, který je v přímém smluvním vztahu se zadavatelem stavby, ale i pro všechny dále nasmlouvané zhotovitele vyskytující se na staveništi.

Zhotovitel je povinen podle § 16 písm. a) a b) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (viz následující citace):

• nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi informovat určeného koordinátora o pracovních a technologických postupech, které (jako zhotovitel se svými případnými podzhotoviteli) zvolil, o řešení rizik vznikajících při těchto postupech, včetně opatření přijatých k jejich odstranění;
• poskytovat koordinátorovi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů, po celou dobu svého zapojení do přípravy a realizace stavby, zejména mu včas předávat informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu a jeho změny, brát v úvahu podněty a pokyny koordinátora, zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

Zhotovitel musí dále dodržovat v oblasti BOZP povinnosti specifikované v § 2 a § 3 a v příloze č. 1 až 3 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.

V této souvislosti musí zhotovitel zajistit především požadavky podle následujících právních předpisů ve znění pozdějších předpisů:

• Vyhláška č. 87/2000 Sb., kterou se stanoví podmínky požární bezpečnosti při svařování a nahřívání živic v tavných nádobách;
• NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí;
• NV č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
• NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
• NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci;
• Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Výše uvedené zásady platí i pro tzv. jinou fyzickou osobu (OSVČ):

Jiná fyzická osoba (OSVČ) je podle § 17 odst. 1 a 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, osoba, která se osobně podílí se zhotovitelem stavby na zhotovení stavby, a která nezaměstnává zaměstnance. Tato osoba by neměla být považována za zhotovitele stavby.

Jiná fyzická osoba (OSVČ) je povinna:

• poskytnout zhotoviteli stavby a koordinátorovi BOZP potřebnou součinnost;
• postupovat podle pokynů nebo opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce stanovených zhotovitelem stavby;
• informovat zhotovitele stavby nejpozději 5 pracovních dnů před převzetím pracoviště, a není-li to ze závažných důvodů možné, bez zbytečného odkladu, o všech okolnostech, které by mohly při její činnosti na staveništi vést k ohrožení života a poškození zdraví dalších fyzických osob, zdržujících se na staveništi s vědomím zhotovitele stavby;
• dodržovat právní předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi;
• přihlížet k podnětům koordinátora BOZP;
• používat potřebné osobní ochranné pracovní prostředky podle § 104 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, technická zařízení, přístroje a nářadí, splňující požadavky stanovené NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí;
• nesmí vyřazovat, měnit nebo svévolně přestavovat ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí a tato zařízení musí používat k účelům a za podmínek, pro které jsou určena.

Poslední čtyři výše uvedené povinnosti se vztahují i na zhotovitele, který osobně na staveništi pracuje.

4.4 PROJEKTANT STAVBY

4.4.1 Odpovědnost projektanta stavby

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací podle § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci aktualizován.

Zadavatel stavby (stavebník) v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláškou č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury očekává od projektanta stavby (autorizované osoby – AO), se kterým je ve smluvním vztahu, v rámci zpracování projektové dokumentace k ohlášení stavby, k žádosti o stavební povolení, veřejnoprávní smlouvě, popř. oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, a to v části B./B. 8 ZOV PD podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, stanovení zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posouzení potřeby koordinátora BOZP (jsou-li naplněny podmínky určené zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů), a mj. i posouzení potřeby plánu BOZP na staveništi.

Plán BOZP na staveništi zásadně musí zpracovávat podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor BOZP na staveništi.

Projektant stavby by měl v etapě přípravy stavby při úzké spolupráci s koordinátorem BOZP (nebo naopak koordinátor BOZP s projektantem) ze znalosti rozsahu stavby a stavebně montážních činností specifikovat v ZOV podklady pro plán BOZP, koordinátor BOZP by měl v etapě přípravy stavby tyto podklady dopracovat podle skutečně rýsujících se vztahů na stavbě (použité technologické a pracovní postupy, stavební stroje a mechanismy apod.). Spolu s oznámením o zahájení stavby na OIP je povinností zadavatele stavby takto dopracovaný plán BOZP předložit 8 dní před zahájením stavby na OIP a v etapě realizace stavby jej kontinuálně aktualizovat podle případně měnících se podmínek na stavbě. Za datum zahájení stavby lze považovat den podpisu protokolu o převzetí a předání staveniště mezi zadavatelem stavby a zhotovitelem stavby.

Zadavatel stavby (stavebník) upřesní ve svých smluvních vztazích (na projektanta stavby a na koordinátora BOZP) požadavek na součinnost a spolupráci mezi projektantem stavby a koordinátorem BOZP nejen pro etapu přípravy stavby, ale i pro etapu realizace stavby. Toto se týká samozřejmě i vztahů koordinátor BOZP a stavbyvedoucí pro následnou etapu realizace stavby.

Projektant stavby, protože v etapě přípravy stavby má k dispozici o stavbě nejvíce údajů z budoucích účastníků stavby, upozorní tedy v ZOV PD kromě jiného na eventuální povinnost stanovit koordinátora BOZP, zpracovat plán BOZP a podat na OIP oznámení o zahájení stavby v etapě realizace stavby.

Plán není obecně součástí projektové dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Projektant stavby v souladu s § 159 odst. 2 odpovídá:

• za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby, provedené podle jím zpracované PD a za proveditelnost stavby podle této dokumentace;
• za technickou a ekonomickou úroveň projektů technologického zařízení, včetně vlivů na ŽP;
• za zohlednění právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahující se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, městské inženýrství, nebo technologická zařízení staveb, je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace/projektové dokumentace, tzn. části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb.

Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona.

Není-li projektant způsobilý některou část PD zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která zodpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za PD stavby jako celku tím není dotčená.

Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 může kromě projektanta s autorizací podle § 159 SZ zpracovávat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje již výše uvedené.

Dokumentaci, k jejímuž zpracování je zapotřebí autorizace (neboť se jedná o tzv. vybranou činnost podle SZ), ani její části, nemůže samostatně zpracovávat neautorizovaná osoba.

4.4.2 Rozsah a obsah projektové dokumentace

Rozsah a obsah projektové dokumentace (dále jen PD) pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, k žádosti o stavební povolení podle § 115 SZ, k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ, a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora § 117 odst. 2 SZ je stanoven ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a ve vyhlášce č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Stavební záměr s certifikátem autorizovaného inspektora může proběhnout podle § 117 SZ, uzavře-li stavebník s tzv. autorizovaným inspektorem smlouvu o provedení kontroly PD pro stavbu, kterou hodlá provést a dojde-li ke kladnému stanovisku ze strany příslušného stavebního úřadu po zveřejnění stavebního záměru na úřední desce nebo rozhodne-li tak odvolací orgán (krajský úřad).

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, stanoví plnění určitých povinností zpracovatele PD pro zajištění BOZP:

Příloha č. 12 – PD pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení

V části B. Souhrnná technická zpráva, B. 8 Zásady organizace výstavby, písm. j) vyplývá povinnost stanovení zásad bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle jiných právních předpisů (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.).

Příloha č. 13 – PD pro provádění stavby

V části B. Souhrnná technická zpráva písm. b) vyplývá povinnost stanovení požadavků na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

4.4.3 Vybrané činnosti ve výstavbě

Zpracování PD, s výše uvedenými kapitolami týkajícími se oblasti BOZP, je podle SZ tzv. vybranou činností ve výstavbě. Totéž platí pro výkon činnosti vedení provádění stavby. Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů. O výkonu vybraných činností je povinna AO vést chronologický záznam ve formě Deníku AO pro potřeby kontroly ze strany ČKAIT.

Podle § 158 SZ je vybranou činností mimo jiné právě zpracování PD pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ a dokumentace pro ohlašování stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, popř. dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ a k stavebnímu záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 odst. 2 SZ.

Povinnosti a požadavky kladené v praxi na AO vykonávající vybranou činnost ve výstavbě jsou shrnuty v pomůcce PROFESIS A 2.1 – Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

5 OZNÁMENÍ O ZAHÁJENÍ PRACÍ

V případech, kdy podle § 5 a přílohy č. 4 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. a § 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, při realizaci stavby:

• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo;
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu;
• je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit tzv. oznámení o zahájení prací na OIP, příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli stavby. Náležitosti oznámení stanoví příloha č. 4 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Oznámení o zahájení prací může být doručeno v podobě listinné nebo elektronické formy. K zaslání lze využít datových schránek, elektronických podpisů a dalších nových metod komunikace se státní správou. Vyžadován je podpis zadavatele stavby, nebo jeho oprávněného zástupce (nikoliv pouze koordinátora BOZP). Nedoručení oznámení na OIP je přestupkem (FO) nebo správní deliktem (PO), a jako takové může být řešeno podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, pokutou až do výše 400 000 Kč. Dojde-li následně k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel stavby (stavebník) povinen provést bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby zadavateli stavby (stavebníkovi) k užívání. U liniových staveb se osvědčilo vyvěšení oznámení na začátku i na konci stavby.

Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, např. tabulí s uvedením potřebných údajů. Údaje mohou být součástí štítku nebo tabule umísťované na staveništi nebo stavbě podle § 115 odst. 6, § 152 odst. 3 písm. b) SZ a § 18d vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Před započetím stavebních prací musí být ze strany stavebníka (zadavatele stavby) předáno staveniště zhotoviteli, a to písemnou formou, např. zápisem do stavebního deníku nebo na samostatně vytvořeném dokumentu – protokolu o předání staveniště.

6 PLÁN BOZP

6.1 PODMÍNKY ZPRACOVÁNÍ PLÁNU BOZP

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví podle přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., zadavatel stavby (stavebník) zajistí, stejně jako ve dvou případech uvedených v předchozí kapitole (podle odst. 1 písm. a) a b) § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů), aby byl při přípravě stavby zpracován plán BOZP podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován.

Plán BOZP zpracovává odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor BOZP.

V plánu BOZP je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby. Rozsah a obsah plánu BOZP je stanoven přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

6.2 PRÁCE A ČINNOSTI VYSTAVUJÍCÍ FYZICKOU OSOBU ZVÝŠENÉMU OHROŽENÍ ŽIVOTA

Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví podle § 6 a přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. a § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, jsou:

• práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
• práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků, nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
• práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy;
• práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti, spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí;
• práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
• práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popř. zařízení technického vybavení;
• studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy;
• práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
• práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů;
• práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.
• Při předpokladu výskytu těchto prací a činností musí být plán BOZP zpracován.

Nezajištění plánu BOZP je přestupkem (FO) nebo správní deliktem (PO), a jako takové může být řešeno podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, pokutou až do výše 400 000 Kč.

Stejně jako v případech, kdy při realizaci stavby:

• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo;
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Zadavatel stavby (stavebník) zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán BOZP, a aby byl při realizaci stavby aktualizován (viz kap. 4.4.1, 4.4.2 a 6.1).

Ze znění § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, lze dovodit obsah plánu BOZP:

• podle druhu a velikosti stavby: požadavek říká, že rozsah plánu BOZP se řídí složitostí stavby; může být jednoduchý a stručný (např. popis opatření při práci v ochranném pásmu), nebo složitý a rozsáhlý (pokud řeší stavbu s velkým počtem stavebních objektů a množstvím prací s rizikem);
• plně vyhovovat potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce: zde je stanoveno, že řeší požadavky na bezpečnost provádění konkrétních prací, vyplývajících z provádění stavby. Další požadavky, např. na požární bezpečnost, ochranu ŽP, jakost apod., nejsou předmětem plánu BOZP, nejsou-li ovšem svým charakterem a možným dopadem limitující pro BOZP, jako např. zvýšené požární riziko, chemické nebezpečí, hrozba ekologické havárie apod.;
• potřebná opatření z hlediska časové potřeby: koncentrace prací přináší zvýšená rizika na staveništi. Ze souběhu prací pak vyplývají specifické konkrétní bezpečnostní požadavky, např. práce současné a následné, nad sebou, zajištění pod prací ve výšce apod.;
• opatření z hlediska způsobu provedení: vyjádření požadavku, aby byly stanoveny postupy prací s návrhem konkrétních bezpečnostních opatření;
• musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby: plán BOZP přikládaný k PD stavby nemusí vyhovovat případným změnám projektu a změnám v použitých technologiích, a proto je při realizaci stavby upravován koordinátorem BOZP pro vlastní realizaci stavby ve spolupráci se zhotoviteli a zadavatelem stavby (stavebníkem). Změny PD a změny použitých technologií musí být promítnuty do takto aktualizovaného plánu BOZP.

Plán BOZP, zpracovaný koordinátorem BOZP a přikládaný stavebníkem (zadavatelem stavby) k žádosti o ohlášení, vydání stavebního povolení, k veřejnoprávní smlouvě a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, je tedy první etapou budoucího komplexního plánu BOZP na konkrétní stavbu, a musí jím být zajištěna bezpečná proveditelnost stavby podle PD. V této etapě musí být již patrná představa projektanta stavby a koordinátora BOZP o způsobu provedení stavby, včetně zajištění ochrany života a zdraví pracovníků zúčastněných na zhotovování budoucí stavby. Představa musí být vyjádřena v plánu BOZP bez ohledu na počty i zavedenou praxi a postupy budoucích zhotovitelů.

Plán BOZP musí být pak následně aktualizován zadavatelem stavby (stavebníkem) – nejčastěji prostřednictvím jeho koordinátora BOZP – při realizaci stavby, jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

V případech, kdy budou konkrétní stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů a je nezbytný koordinátor BOZP, pak koordinátor BOZP ze zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zabezpečuje, aby plán BOZP obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu BOZP známi.

Plán BOZP je tudíž živý a otevřený dokument, zpracovávaný odborně způsobilou osobou ze zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, tj. koordinátorem BOZP. Rozsah a obsah plánu BOZP je specifikován v následující kap. 6.3.

6.3 ROZSAH A OBSAH PLÁNU BOZP

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takto:

C. Požadavky na obsah plánu

Pro splnění požadavků na obsah plánu se v něm uvádí:

1. 1. základní informace o rozhodnutích týkajících se stavby a podmínkách stanovených v rozhodnutích a v projektové dokumentaci stavby pro její provádění z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a soupis dokumentů, týkajících se stavby, na základě kterých byla stavba povolena, včetně označení příslušného stavebního úřadu nebo autorizovaného inspektora, a;
2. 2. postupy na staveništi, řešící a specifikující jednotlivá opatření vyplývající z platných právních předpisů, s ohledem na místní podmínky ve vazbě na předpokládaný časový průběh prací při realizaci dané stavby. Jedná se o:
   1. a) zajištění oplocení, ohrazení stavby, vstupů a vjezdů na staveniště, prostor pro skladování a manipulaci s materiálem;
   2. b) zajištění osvětlení stavenišť a pracovišť;
   3. c) stanovení ochranných a kontrolovaných pásem a opatření proti jejich poškození;
   4. d) řešení opatření při nebezpečí výbuchu nebo požáru;
   5. e) zajištění komunikace na staveništi, včetně podjíždění elektrického vedení a dalších médií (plyn, pára, voda aj.), prozatímní rozvody elektřiny po staveništi, čerpání vody, noční osvětlení;
   6. f) posouzení vnějších vlivů na stavbu, zejména otřesů od dopravy, nebezpečí povodně, sesuvu zeminy, a konkretizace opatření pro případ krizové situace;
   7. g) opatření vztahující se k umístění a řešení zařízení staveniště, včetně situačního výkresu širších vztahů staveniště, řešení svislé a vodorovné dopravy osob a materiálu;
   8. h) postupy pro zemní práce, řešící zajištění provádění výkopů, zejména riziko zasypání osob, s ohledem na druhy pažení, šířku výkopu, sklony svahu, technologii ukládání sítí do výkopu, zabezpečení okolních staveb, snižování a odvádění povrchové a podzemní vody;
   9. i) způsob zajištění bezbariérového řešení na veřejných pozemních komunikacích a veřejných plochách, zejména s ohledem na způsob zajištění proti pádu do výkopu osob se zrakovým postižením;
   10. j) postupy pro betonářské práce, řešící způsob dopravy betonové směsi, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi proti pádu do směsi, pohyb po výztuži, přístup k místům betonáže, předpokládané provedení bednění;
   11. k) postupy pro zednické práce, řešící základní technologie zdění zevnitř objektu, zejména ochranné zábradlí zvenku, z obvodového lešení, zajišťování otvorů ve svislém zdivu, dopravu materiálu pro zdění, zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí;
   12. l) postupy pro montážní práce, řešící bezpečnostní opatření při jednotlivých montážních operacích a s tím spojených opatřeních pro zajištění pomocných stavebních konstrukcí, přístupy na místo montáže, způsob zajišťování otvorů vzniklých s postupem montáže, doprava stavebních dílů, jejich upevňování a stabilizace;
   13. m) postupy pro bourací a rekonstrukční práce, řešící základní technologie bourání, zejména ruční, strojní, kombinované a za využití výbušnin, zajištění pracovišť s bouracími pracemi, podchycení bouraných konstrukcí, odvoz sutin, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi ve výšce, zabezpečení inženýrských sítí, jejich náhradní vedení, zabezpečení okolních objektů a prostor;
   14. n) řešení montáže stropů, včetně pomocných konstrukcí, opatření zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce ve výšce po obvodu a v místě montáže, doprava materiálu, zajištění pod prací ve výšce;
   15. o) postupy pro práci ve výškách, řešící způsob zajištění proti pádu na volném okraji, proti sklouznutí, proti propadnutí střešní konstrukcí, dopravu materiálu, konkrétní způsob zajištění prací ve výšce; při navrhování osobního zajištění osob určit systém zachycení proti pádu, včetně určení způsobu kotvení pro zajištění osob proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky, pokud nebylo možné přednostně užít prostředků kolektivní ochrany před prostředky osobní ochrany;
   16. p) zajištění dalších požadavků na bezpečnost práce, zejména dopravu materiálu, jeho skladování na pracovišti, zajištění pracoviště z hlediska požadavků při práci ve výšce, opatření vztahující se k pomocným stavebním konstrukcím použitým pro jednotlivé práce, použití strojů;
   17. q) postupy řešící jednotlivé práce a činnosti a stanovící opatření pro prolínání a souběh jednotlivých prací, zejména využití více jeřábů na jednom staveništi a práce za současného provozu veřejných dopravních prostředků;
   18. r) zajištění organizace a časové posloupnosti nebo souslednosti prací, vykonávaných při realizaci stavby s prováděním tunelářských a podzemní prací, pro které jsou požadavky na bezpečnostní opatření stanoveny zvláštním právním předpisem⁴¹⁾;
   19. s) zajištění bezpečnostních opatření ve spojení s prací ve výšce a nad volnou hloubkou, při provádění dokončovacích prací a prací pomocné stavební výroby, zejména při montáži antén a hromosvodů, osazování oken, montáži zábradlí, vodorovné izolace balkónů, teras a střech, při montáži výtahů, vzduchotechniky, klimatizací, při provádění nátěrů konstrukcí a fasád a při dokončovacích pracích kolem objektu, např. chodníky, osvětlení, a při provádění udržovacích prací;
   1. t) postupy pro specifická opatření, vyplývající z podmínek provádění stavebních a dalších prací a činností v objektech za jejich provozu, včetně časového harmonogramu těchto prací a činností;
   2. u) postupy pro opatření, vyplývající ze specifických požadavků na stavbu, například z konzultací s orgány inspekce práce, stavebními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví a dalšími orgány podle zvláštních právních předpisů;
   1. v) postupy pro opatření, vyplývající ze specifických požadavků na práce a činnosti spojené zejména s používáním toxických chemických látek, chemických látek klasifikovaných jako toxické kategorie 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí²³⁾, ionizujícího záření a výbušnin a s výskytem azbestu.

⁴¹⁾ Vyhláška č. 55/1996 Sb., o požadavcích k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při činnosti prováděné hornickým způsobem v podzemí

²³⁾ Nařízení EP a R (ES) č. 1272/2008

Vlastní zpracování plánu BOZP je doporučováno s ohledem evropský systém bezpečné práce ve stavebnictví zpracovávat v textové i grafické (výkresové) podobě v celkem pěti postupných krocích:

1. krok: Prostudovat předanou projektovou a další dokumentaci, podklady a dokumenty týkající se provádění a organizace výstavby. Zjistit práce, řemesla a technologie, potřebné k provádění stavby, textově je pojmenovat a vyhodnotit se zapsáním do plánu. Zjistit nebezpečí a rizika, vyplývající z prostředí stavební akce, navrhnout opatření BOZP a převzít množstevní a termínové údaje ze stavebních technických specifikací a zapsat je do plánu. Navrhnout zařízení staveniště z hlediska BOZP a zapsat (zakreslit) je do plánu.

2. krok: Harmonogram postupu výstavby (časový plán) vyhodnotit a zapsat (zakreslit) do plánu. Potřebné časové a termínové údaje nemusí být v této fázi úplné a komplexní, ale i z dostupných údajů lze uzavřít fázi zjišťování stavu a podkladů pro plán a vytvořit podmínky pro koordinaci bezpečné práce na staveništi.

3. krok: Na základě časových nebo prostorových závislostí koordinátor vyhodnotí možná vzájemná ohrožení jednotlivých prací, řemesel a technologií a navrhne změnu harmonogramu (časového plánu) výstavby. Není-li to možné, navrhne opatření k odvrácení nebezpečí a rizik a k jejich minimalizaci a odvrácení. Výsledek zapíše do plánu.

4. krok: Společná technická a organizační opatření pro každou práci a řemeslo samostatně provede koordinátor formou sladění z hlediska doby užívání, třídy, druhu atp. a takto zjištěná bezpečnostní opatření (používaná společně) zapíše (zakreslí) spolu s dobou použití do plánu.

5. krok: Tím je koordinace v zásadě ukončena. Výkazy prováděných prací lze podle řemesel přiřadit plánovaným výkonům bezpečnosti práce a zanést je do plánu. Dále je nutno určit termíny vypracování jednotlivých pokynů, instrukcí a instrumentů ve fázi přípravy a ve fázi realizace výstavby. Z hlediska právních vazeb je v plánu upozornění na vybraná ustanovení legislativních předpisů.

V současné době je možné i využití některého ze softwarů ze členských států EU, který po zadání potřebných údajů a specifikací dovede provést koordinaci bezpečné práce v čase, v pracích a řemeslech, v rizicích, v opatřeních a postupech, v přesném pojmenování rizik i opatření s odvolávkou na zákonný předpis a s grafickými i textovými výstupy.

Plán BOZP je dokument stavby z pohledu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a tudíž se vlastně jedná o přílohu stavebního deníku, vedeného na stavbě stavbyvedoucím.

Poznámka:
Příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb. je využitelná i při projektové činnosti projektanta a odborném vedení provádění stavby stavbyvedoucím, popř. jako základní osnova kontrol ze strany technického dozoru stavebníka/stavebního dozoru na stavbě.

7 STÁTNÍ ORGÁNY

V souladu se zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, je kontrolou nad dodržováním povinností vyplývajících pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci pověřen SÚIP, který tuto činnost zajišťuje prostřednictvím jednotlivých OIP.

Inspektoráty se v etapě přípravy staveb vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Veřejný zájem je specifikován v § 132 odst. 3 SZ.

OIP se vyjadřují podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení.

K dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřuje.

Projektová dokumentace zpracovaná pro vydání stavebního povolení je posuzována OIP zejména z následujících pohledů:

• protokol vnějších vlivů;
• bezbariérovost;
• výpadky energií, zejména elektrické energie;
• ochranná pásma;
• napojení na stávající inženýrské sítě;
• údržba strojů a zařízení;
• riziko ohrožení obyvatelstva a zaměstnanců z provozu;
• normové hodnoty rozmístění SO a PS;
• způsobilost stavby pro řešení mimořádných situací, únikových cest, záchytných jímek apod.;
• konstrukční řešení zařízení stavby pro bezpečnou obsluhu;
• zajištění bezpečnosti zařízení pro budoucí provoz a údržbu;
• podmínky provozu elektroinstalací;
• podmínky provozu pojistných a regulačních zařízení.

Projektová dokumentace je po posouzení OIP buď bez připomínek, nebo musí být po odstranění závažných připomínek opakovaně předložena OIP, nebo o řešení méně závažných připomínek OIP rozhodne příslušný SÚ v rámci stavebního řízení.

Při povolování těchto staveb uplatňují inspektoráty požadavky právních předpisů související s bezpečnosti a ochranou zdraví při práci. Odlišnosti jsou specifikovány v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, např. v tom, že působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje v oblasti výstavby na kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává dozor orgán státní báňské správy, drážní správní úřady a Drážní inspekce, Státní úřad pro jadernou bezpečnost apod.

Působnost úřadu (SÚIP) a inspektorátů (OIP) se ale samozřejmě vztahuje podle § 6 odst. 1 písm. e) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. v oblasti výstavby na fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebníkem) nebo jejím zhotovitelem, popř. se na zhotovení stavby podílí jiná fyzická osoba (OSVČ), a na koordinátora BOZP. Za nedodržení povinností těchto subjektů v oblasti BOZP na staveništi se uplatňují z jejich strany sankční opatření podle § 17 (o přestupcích fyzických osob), popř. podle § 30 (o správních deliktech právnických osob) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů. Na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi lze ze strany úřadu a inspektorátů uložit podle výše uvedeného zákona finanční pokuty za přestupky fyzických osob i za správní delikty právnických osob od hodnoty do výše 300 000 Kč k hodnotě do výše dvou milionů korun.

Není pochyb o tom, že inspektoráty hájí důležitý veřejný zájem, tj. bezpečnost práce, popř. bezpečnost provozu technických zařízení, a že zájmy mohou být při zpracování PD či ve SŘ „vybraných“ staveb dotčeny. Bohužel, jak „vybrané“ stavby, tak pravomoc inspektorátů je vzhledem k definici dotčených orgánů a právních prostředků, kterými v řízeních vedených jinými správními orgány hájí svěřené veřejné zájmy (§ 136 a § 139 SprŘ), v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, vymezena velmi vágně.

Zákon nestanoví, že inspektorát je dotčeným orgánem, nestanoví, že vydává závazné stanovisko, popř. vyjádření jako podklad pro rozhodnutí stavebního úřadu.

Podle § 1 upravuje zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, zřízení a postavení orgánu inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany nejen pracovních vztahů, ale i pracovních podmínek spolupůsobností jednotlivých orgánů inspekce práce.

Podle § 5 odst. 1 písm. i) a j) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, inspektorát:

• se vyjadřuje k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu, nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení;
• uplatňuje požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení při povolování staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu, nebo jako pracoviště fyzických osob.

K projektové dokumentaci by se měl inspektorát vyjadřovat v průběhu jejího zpracování, tedy by s ním měl spolupracovat projektant, který má ostatně podle § 159 odst. 2 SZ povinnost dbát právních předpisů, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru.

SÚIP by se měl vyjadřovat k následujícím projektovým dokumentacím staveb:

• určených pro shromažďování nejméně 200 osob (vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů);
• určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace (vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb);
• pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob (vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů);
• určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace (vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb);
• pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ve znění pozdějších předpisů), s výjimkou skladů a výroben výbušnin;
• vícepodlažních hromadných garáží;
• kotelen I. a II. kategorie (vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečné práce v nízkotlakých kotelnách);
• jaderných elektráren (zákon č. 18/1997 Sb., atomový zákon);
• staveb pro obchod (vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů);
• čerpacích stanic LPG/CNG (vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů);
• bioplynových stanic (vyhláška č. 268/2009 Sb. , o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů).

O rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v individuálních případech místně příslušný OIP s ohledem na předvídatelná budoucí rizika ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, popř. možné ohrožení veřejnosti (k posouzení mohou být vybrány i výrobní a skladovací budovy pod 20 osob, obytné budovy s výtahy, obchodní jednotky v nákupních centrech, pečovatelské domy apod.).

Oprávnění pro takovýto výběr projektových dokumentací předkládaných ke stavebnímu řízení k vyjádření je proto věcí příslušného OIP.

OIP se vyjadřují podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení.

K projektovým dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřují.

Mezi nejvýznamnější právní předpisy, jejichž dodržování OIP ověřuje posuzováním PD, patří ve znění pozdějších předpisů (názvy viz předchozí texty):

• zákon č. 375/2011 Sb.;
• zákon č. 251/2005 Sb.;
• zákon č. 262/2006 Sb.;
• zákon č. 102/2001 Sb.;
• NV č. 378/2001 Sb.;
• NV č. 406/2004 Sb.;
• NV č. 101/2005 Sb.;
• NV č. 362/2005 Sb.;
• NV č. 591/2006 Sb.;
• NV č. 361/2007 Sb.;
• Vyhláška č. 268/2009 Sb.;
• Vyhláška č. 398/2009 Sb.;

Veřejný zájem (viz také § 132 SZ) je ze strany OIP zajišťován i posouzením projektové dokumentace z hlediska vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, ve znění pozdějších předpisů. OIP seznamuje místně příslušný stavební úřad s výběrem staveb, ke kterým se budou na OIP vyjadřovat. OIP se zaměřuje především na činnost kontrolní a poradenskou, a to hlavně pro zajištění prevence při bezpečném provádění a následném užívání staveb. U staveb, na kterých se předpokládá práce, činnost a pohyb více než 300 pracovníků, je vyžadováno navíc stanovisko TIČR, což stavebníka (zadavatele stavby), popř. projektanta stavby často zaskakuje, a dále může prodlužovat dobu stavebního řízení.

8 ZÁVĚR

Z výše uvedeného vyplývá v souladu s § 14 a § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, že určení koordinátora BOZP, doručení oznámení o zahájení prací a zajištění zpracování plánu BOZP za podmínek uvedených v zákoně č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je plně povinností zadavatele stavby.

Na stavbách mohou být stanoveny různé kombinace režimů: koordinátor BOZP – plán BOZP, koordinátor BOZP – bez plánu BOZP, bez koordinátora BOZP – plán BOZP, bez koordinátora BOZP – bez plánu BOZP.

Zadavatel stavby předkládá PD v rámci žádosti o ohlášení stavby, žádosti o stavební povolení, veřejnoprávní smlouvy, popř. k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení na místně příslušný SÚ, popř. přímo OIP. Nebudou-li požadavky SZ a zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, v žádosti doloženy, bude požadováno ze strany SÚ její doplnění.

V rámci oznámení o zahájení prací je zadavatel stavby povinen předložit plán BOZP zpracovaný při přípravě stavby (pokud možno již projednaný s příslušným OIP), je-li tento podle přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb., pro předpokládaný charakter stavebně montážních prací nutný.

Stav: vydání 2020

Anotace:
Cílem metodické pomůcky pro výkon činnosti autorizovaných osob je v potřebném rozsahu podat základní informace o postavení a úloze technického dozoru stavebníka (TDS) ve vazbě na řízení výstavby a prováděný dozor ve výstavbě.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Cílem metodické pomůcky pro výkon činnosti autorizovaných osob (dále jen „pomůcka“) je v potřebném rozsahu podat základní informace o postavení a úloze technického dozoru stavebníka (TDS) ve vazbě na řízení výstavby a prováděný dozor ve výstavbě.

Cílem pomůcky je naznačení cesty k plnění ustanovení uvedeného v § 152 stavebního zákona:

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu.

Jsou charakterizovány vstupní – veřejnoprávní a smluvní – podmínky postavení a činnosti TDS, včetně respektování odlišnosti řízení dozoru v dopravním stavitelství. V navazujících kapitolách jsou uvedeny konkrétní postupy činnosti TDS v přípravě a realizaci stavby jak v pozici smluvně přenesených povinností stavebníka, tak v kontrole dodržování postupů podmiňujících výslednou jakost stavby.

Pomůcka vychází z ustanovení a požadavků zákonných předpisů, zejména z požadavků stavebního zákona (SZ) a dalších právních předpisů, které mají vazbu na výstavbu a na prováděný dozor ve výstavbě.

Zásady plnění požadavků předpisů týkající se specifické problematiky prováděného dozoru v dílčích oborech stavebnictví, zejména v oboru dopravních staveb, jsou uvedeny v samostatné kapitole – viz kap. 8 Dopravní stavby.

Obsah pomůcky je dán výchozí podmínkou: povinnosti TDS nejsou stanoveny právními požadavky. Koncepce přístupu k postavení TDS vychází z právních požadavků na odpovědnost a povinnosti stavebníka. Této koncepci odpovídá i řazení dílčích kapitol pomůcky, zejména návaznost jejích kap. 4–6. Kap. 4 obsahuje povinnosti stavebníka dané právními požadavky, kap. 5 uvádí možnost zajištění plnění povinností stavebníka cestou uzavření smluvního vztahu s TDS a kap. 6 je návodem pro TDS – pro uvědomění si svého postavení a pro jeho konkrétní postupy a dílčí činnosti.

Rozsah a forma pomůcky jsou voleny tak, aby dokument tvořil ucelený přehled potřebných informací v dané problematice, a současně jeho členění do dílčích kapitol umožňuje jejich samostatné použití podle potřeby uživatele.

Pomůcka je metodikou, nikoliv závazným předpisem pro výkon TDS. Je zejména podkladem pro základní orientaci TDS v oblasti prováděného dozoru ve stavebnictví a metodickým podkladem k jeho činnosti. Pomůcka může být výchozím návodem při uzavírání smluvního vztahu mezi stavebníkem a TDS – viz zejména v kap. 5.2 Smluvní vztah s TDS.

1 PROČ DOZOR VE STAVEBNICTVÍ

Stavebnictví má svá specifika, kterými se zásadně liší od jiných výrobních oborů. Realizace stavby závisí na těžko předvídatelných podmínkách – na prvním místě je to otevřený prostor, tedy klimatické vlivy, založení stavby – hydrogeologické vlivy, závislost na okolí stavby – technická a dopravní infrastruktura, závislost na dodávkách z jiných průmyslových odvětví, specifické podmínky řízení BOZP na staveništi i ochrany životního prostředí a další. Tyto podmínky a další specifika jsou důvodem, proč nelze jednoznačně předem stanovit postup realizace stavby a pak již jen sledovat plnění předepsaného postupu.

Další podstatné specifikum stavebnictví je vliv stavby na její okolí, jeho vysoká náročnost na dotčené oblasti veřejného zájmu.

Uvedená specifika mimo jiné zdůvodňují potřebu prováděného dozoru ve stavebnictví, a to jak dozoru interního jako předpokladu požadovaného průběhu a výsledné kvality stavby, tak dozoru externího s cílem plnění požadavků veřejného zájmu.

Specifika stavebnictví mají svůj dopad a vyžadují řešení v právních požadavcích, nejen ve stavebním zákoně, např.:

• požadavek na provádění dozoru řeší SZ – viz další text pomůcky, ale současně i občanský zákoník (OZ) § 2623–2630 Stavba jako předmět díla;
• nenajdeme v OZ jiný blíže specifikovaný předmět díla než „stavbu“;
• požadavek na vedení stavebního deníku (SD) – § 157 SZ;
• požadavek na vedení stavebního deníku vychází ze stochastičnosti procesu realizace stavby: tam, kde nelze předem stanovit podmínky procesu ovlivňující jeho postup, musí být zajištěno vedení požadovaných záznamů o průběhu procesu;
• řešení specifických požadavků BOZP při realizaci stavby – zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb.;
• není jiný výrobní obor lidské činnosti s právním požadavkem na řešení specifických podmínek BOZP při jeho realizaci;
• řešení vazeb veřejného a soukromého práva SZ/OZ;
• odlišnosti ve výstavbě dílčích oborů stavebnictví zejména stavby dopravní, předpisy MMR ČR a předpisy MD ČR;
• požadavek na autorizaci osob – podle zákona č. 360/1992 Sb. –, jejichž činnost podstatně ovlivňuje přípravu a realizaci stavby a její výslednou kvalitu – projektant, ADP, stavbyvedoucí, TDS u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, § 158 a § 152 SZ.

2 VÝCHOZÍ PODMÍNKY PRO POSTAVENÍ A ÚLOHU TDS

2.1 POSTAVENÍ STAVEBNÍKA

Je dané především stavebním zákonem stanovenou nejvyšší odpovědností stavebníka za přípravu a realizaci stavby (dále viz kap. 4.1 Stavebník, jeho povinnosti a odpovědnost). Na tomto výchozím faktu je založeno i postavení TDS, osoby s předpokládanou odbornou způsobilostí, na kterou stavebník svoje veřejným právem dané povinnosti a pravomoci může smluvně přenést. Činnost TDS v průběhu přípravy a realizace stavby je pak zaměřena ve dvou základních směrech:

• v pověřeném výkonu činností stavebníka;
• v dozorové činnosti na staveništi s cílem zajištění požadovaného průběhu realizace a výsledné kvality stavby.

2.2 SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ POŽADAVKY

V kap. 2.2 uvedený přehled právních předpisů není a nemůže být vyčerpávajícím podkladem pro použití právních požadavků při výkonu činností TDS. Jeho účelem je metodický návod přístupu k právním požadavkům v souladu s posláním pozice TDS jako zástupcem stavebníka v plnění jeho povinností a současně vykonavatelem požadovaného dozoru.

Pro výkon osoby TDS, která nemá veřejnoprávní, ale jen soukromoprávní odpovědnost danou smluvním vztahem se stavebníkem, se předpokládá základní orientace zejména v požadavcích těchto právních předpisů.

2.2.1 Výstavba obecně

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění jeho povinností i předmětu dozorové činnosti:

• ČÁST DRUHÁ – Výkon veřejné správy, zejména § 13–17;
• ČÁST ČTVRTÁ – Stavební řád;
• HLAVA I – Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce, zejména § 104–115 a § 118–125;
• HLAVA II – Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu, zejména § 132–134;
• HLAVA IV Povinnosti a odpovědnost osob při přípravě provádění a užívání staveb, zejména: § 152 a § 153;
• ČÁST PÁTÁ – Společná ustanovení – zejména § 158–161, § 169, § 171, § 172 a § 175–177.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka (orientačně):

• § 1–7 vyhlášky;
• příloha č. 11 Dokumentace pro vydání společného povolení;
• příloha č. 12 Projektová dokumentace;
• příloha č. 13 Projektová dokumentace pro provádění stavby;
• příloha č. 14 Dokumentace skutečného provedení stavby;
• příloha č. 15 Dokumentace bouracích prací.

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti:

• příloha č. 16 Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě.

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu

• ČÁST SEDMÁ – Ohlašování staveb;
• ČÁST OSMÁ – Povolení výstavby;
• ČÁST DEVÁTÁ – Užívání stavby;
• ČÁST JEDENÁCTÁ – Kontrola staveb;
• ČÁST DVANÁCTÁ – Stavebně technická prevence.

Dále je pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka nutná orientace v těchto vyhláškách:

• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Pro smluvní zabezpečení činnosti TDS a jeho postavení jsou určující následující právní předpisy:

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

• § 5 osobní odpovědnost;
• § 2430–2444 závazky ze smluv příkazního typu;
• § 2950 škoda způsobená informací nebo radou.

V případě stavebníkem vyžádané spolupráce TDS při uzavírání smluv o dílo se zhotovitelem stavby, příp. s projektantem:

• § 1724–1788 smlouva, obecná ustanovení o smluvních vztazích;
• § 2586–2595 obecná ustanovení o provádění díla;
• § 2604 a § 2605 dokončení a převzetí díla;
• § 2623–2630 stavba jako předmět díla.

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů

• § 4 a § 5 výkon činnosti autorizované osoby v oboru udělené autorizace;
• § 8, odst. 8 slib autorizované osoby;
• § 12, § 13 práva a činnosti autorizovaných osob;
• § 17, § 18 a § 19 oprávněnost autorizovaných osob.

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

Rámcová orientace v dokumentu, v případě potřeby využití vedeného seznamu kvalifikovaných dodavatelů (ČÁST JEDENÁCTÁ) a systému certifikovaných dodavatelů (ČÁST DVANÁCTÁ)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském povolání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Rámcová orientace v dokumentu, v případě potřeby ověření odborné způsobilosti osob pracujících na staveništi:

• příloha č. 1 – Odborná způsobilost pro činnosti řemeslné;
• příloha č. 2 – Odborná způsobilost pro činnosti vázané.

Pro informaci o zařazení pozice TDS

• příloha č. 4 Živnost volná, položka č. 70.

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Rámcově ve vztahu k postupům a řízením požadovaným § 192 SZ vztah ke správnímu řádu.

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Rámcově ve vztahu k zajištění úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

2.2.2 Řízení BOZP na staveništi

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti:

§ 101, 102, 103 a § 302 – povinnost zhotovitele stavby a jeho vedoucích zaměstnanců zajistit BOZP na daném staveništi.

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka:

§ 14, § 15 určení koordinátora BOZP při práci na staveništi, oznámení o zahájení prací, zpracování plánu BOZP.

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti je nutné znát rámcově celý dokument

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• příloha č. 1 – Další požadavky na staveniště;
• příloha č. 2 – Požadavky na BOZP při provozu a používání strojů a nářadí na staveništi;
• příloha č. 3 – Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy;
• příloha č. 4 – Náležitosti oznámení o zahájení prací;
• příloha č. 5 – Práce vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví;
• příloha č. 6 – Plán BOZP.

Požadavky uvedené v těchto přílohách se týkají nejen řízení BOZP, ale jsou důležité i pro celkové řízení realizace stavby).

Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Zajištění koordinátora BOZP – osoby s požadovanou odbornou způsobilostí – je rámcově nutný celý dokument.

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti jsou rámcově důležité celé dokumenty:

• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
• nařízení vlády č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí.

2.2.3 Životní prostředí

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS je při plnění předmětu dozorové činnosti nutné dodržet požadavky dokumentu EIA (Environmental Impact Assessment), v případě, že je pro danou stavbu zpracován.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti je nutná kontrola dodržení požadavků na zhotovitele jako původce odpadu:

• § 16 Povinnosti původců odpadů;
• vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 93/2016 Sb., o katalogu odpadů.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka jsou nutné rámcové informace, zejména o těchto zákonech:

zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ve znění pozdějších předpisů

• ČÁST PRVNÍ, HLAVA V – Výkon státní správy.

zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů

• § 15 Stavební povolení k vodním dílům;
• § 17 Souhlas vodoprávního úřadu;
• § 18 Vyjádření vodoprávního úřadu.

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

• ČÁST SEDMÁ – Orgány a státní správa v ochraně přírody.

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

• ČÁST SEDMÁ – Výkon státní správy v oblasti ochrany zemědělského půdního fondu.

2.2.4 Předpisy pro vybrané druhy staveb

Dopravní stavby

Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• § 1–15 definování pojmů a součástí PK;
• § 6–18 územní a stavební řízení PK;
• § 30–38 ochrana PK jejich styk s okolím;
• § 40 státní správa a státní dozor.

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• § 9 údržba a opravy komunikací;
• § 10 údržba a opravy mostů;
• § 14–15 stavební úpravy komunikací;
• § 16–36a obecné technické požadavky na komunikace;
• § 48–51 styk komunikací s vodními toky, inženýrskými sítěmi a jinými vedeními.

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• § 3 kategorie železničních drah;
• § 5 stavba dráhy a stavba na dráze;
• § 7 stavební a společné územní a stavební řízení.

vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• ČÁST ČTVRTÁ zákona: Letiště a letecké stavby.

Vodní stavby

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

• § 5, odst. (3) základní povinnosti stavebníka;
• § 6 Obecné nakládání s povrchovými vodami (postavení vodoprávního úřadu);
• § 15 Stavební povolení k vodním dílům, ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav;
• § 17 Souhlas vodoprávního úřadu;
• § 55–62 Vodní díla;
• § 104–112 Výkon státní správy.

vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů

• § 2 Vymezení pojmů;
• § 11 a § 12 Obecné technické požadavky na výstavbu vodovodů a kanalizací;
• § 23 Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok;
• § 24 Přeložky vodovodů a kanalizací;
• § 25–30 Působnost orgánů veřejné správy.

Energetické stavby

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti, orientačně:

• § 2 Vymezení pojmů;
• § 45–48 Elektroenergetika;
• § 46 Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy;
• § 65–70 Plynárenství;
• § 68 Ochranná pásma plynárenských zařízení;
• § 69 Bezpečnostní pásma plynárenských zařízení, dále Příloha k zákonu;
• § 79, 86, 87 Teplárenství.

2.2.5 Zabudovávané materiály a výrobky

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti se vyžaduje znalost požadavků následujících právních předpisů, a to zejména z hlediska plnění povinnosti zhotovitele stavby při řádném dokladování jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků:

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

• § 156 Požadavky na stavby – splnění požadavků na stanovené parametry;
• § 133 Kontrolní prohlídky – požadavek na doložení dokladů o vhodnosti použitých výrobků a materiálů;
• § 122 Kolaudační souhlas – doklady přiložené k žádosti podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů;

nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.

2.2.6 Dotčené orgány

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka při zajištění stanovisek dotčených orgánů a dalších zákony uložených dokumentů je nutná základní orientace v následujících právních předpisech:

zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách, a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů;

a další.

Dále k právním požadavkům viz kap. 9 pomůcky Profesní informační systém ČKAIT – vybrané předpisy, která v přehledu uvádí vybrané právní požadavky obsažené v předpisové úrovni ČKAIT – A 3 Základní obecně závazné předpisy k činnosti AO ve výstavbě s výkladem nebo komentářem.

3 DOZOROVÁ ČINNOST VE VÝSTAVBĚ

S pojmem „dozor“ musíme pracovat opatrně. Vždy je nutné si ověřit, o jaký druh dozoru se jedná, a dále v dokumentech, komunikaci a záznamech dodržovat správný termín v souladu s právními požadavky.

3.1 ÚVODNÍ VYMEZENÍ POJMŮ

Stavební zákon v § 2 uvádí: Stavebním dozorem (se rozumí) odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Jde o fyzickou osobu, kterou za stanovených podmínek (viz SZ § 160 odst. 4) musí zajistit stavebník, pokud sám není pro takovou činnost odborně způsobilý. Povinnosti a odpovědnost této fyzické osoby viz SZ § 153. Stavbyvedoucí a stavební dozor nejsou předmětem této pomůcky.

Současně SZ uvádí v názvu hlavy II, ČÁSTI ČTVRTÉ: Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu. V tomto případě uvedený stavební dozor je pojem představující oprávnění stavebního úřadu k výkonu státního dozoru ve věcech územního plánování a stavebního řádu (§ 171 SZ). Stavební zákon používá stejný pojem stavební dozor pro dva zcela odlišné instituty.

Ustanovení stavebního zákona týkající se TDS jsou v textu vždy uvedena v plném názvu – technický dozor stavebníka.

Stavební zákon, § 171 – Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají ministerstva, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavební úřady (SÚ). Dozírají nad dodržováním ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, nad dodržováním dalších obecných opatření a rozhodnutí vydaných na základě stavebního zákona. Cílem prováděného dozoru je zajištění požadavků veřejného zájmu viz § 13 (SZ).

Vedle obecných stavebních úřadů vykonávají státní dozor:

• speciální stavební úřady pro stavby letecké, stavby drah a na dráze včetně zařízení na dráze, stavby dálnic, silnic, místních a účelových komunikací a stavby vodních děl;
• vojenské stavební úřady a jiné SÚ např. MPO ČR, MV ČR.

Dále viz kap. 3.3 Státní a správní dozor – základní informace.

• Správní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají dotčené orgány. Podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, dotčenými orgány jsou orgány, o kterých to stanoví zvláštní zákon, dále správní orgány a jiné orgány veřejné moci příslušné k vydání závazného stanoviska. Dále viz kap. 3.3 Státní a správní dozor – základní informace.

Technický dozor stavebníka: Podle SZ § 152, odst. 4, u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon). Dále především kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby.

Autorský dozor projektanta: Podle SZ § 152, odst. 4, pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu (stavba financovaná z veřejného rozpočtu) osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon), zajisti stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

3.2 SCHÉMA PROVÁDĚNÝCH DOZORŮ VE VÝSTAVBĚ

Poznámka:
Pojem „interní a externí dozor“ není pojem používaný v obecně závazných předpisech ani v jiných technických dokumentech. Je zde použit pouze pro bližší charakteristiku prováděného dozoru ve stavebnictví.

3.3 STÁTNÍ A SPRÁVNÍ DOZOR – ZÁKLADNÍ INFORMACE

Navazuje na kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů.

3.3.1 Oprávnění pracovníků státního a správního dozoru, vykonávajících dozor:

• vstup na staveniště a do stavby s podmínkou předložení průkazu;
• nahlížet do veškeré dokumentace stavby (projektová, předpisová, záznamová);
• provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě;
• provést záznam formou samostatného protokolu;
• vydat adresně určenou výzvu ke zjednání nápravy;
• požádat SÚ o vydání rozhodnutí, která ukládají potřebná opatření, příp. zastavení stavby, pokud stavebník nedbá výzvy.

3.3.2 Státní dozor – kontrolní prohlídka stavby

Kontrolní prohlídka stavby je forma provádění státního dozoru nad rozestavěnou stavbou.

Cílem kontrolních prohlídek při realizaci stavby je zajištění požadavků veřejného zájmu, aby stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu (SÚ), který provádí kontrolní prohlídky ve fázích uvedených v podmínkách stavebního povolení. Návrh na konání kontrolních prohlídek stavby ve vazbě na postup její realizace je uveden v žádosti o vydání stavebního povolení. Vydání kolaudačního souhlasu se váže na kladné ukončení závěrečné kontrolní prohlídky (§ 122 SZ).

V průběhu realizace stavby se mohou podle potřeby konat i mimořádné kontrolní prohlídky stavby, například při projednání změny stavby před jejím dokončením (§ 118 SZ), při projednání žádosti o předčasné užívání stavby (§ 123 SZ), případně při řešení mimořádných postupů (§ 177 SZ) a další.

Povinnost zabezpečit kontrolní prohlídky, v souladu s plánem kontrolních prohlídek, je na stavebníkovi (§ 152 SZ). Podmínky pro kontrolní prohlídku stavby je povinen vytvořit stavbyvedoucí (§ 153 SZ).

Účasti při kontrolní prohlídce má vždy stavebník (pokud tomu nebrání vážné důvody – SZ § 152), projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor.

Poznámka:
stavební dozor není TDS viz kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů.

Ke kontrolní prohlídce může SÚ dále přizvat osoby vykonávající TDS, ADP, koordinátora BOZP, působí-li na staveništi, případně dotčené orgány vydávající svá stanoviska v rámci stavebního řízení. V případě zplnomocnění TDS k zastupování stavebníka i ve věcech správních a projednání této skutečnosti se SÚ se TDS účastní každé kontrolní prohlídky.

Předmět zjišťování při kontrolní prohlídce je stanoven v § 133 a § 134 SZ, dále v § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Osoba pověřená k provádění státního dozoru nad realizovanou stavbou je oprávněná k provádění záznamů ve stavebním deníku dané stavby (§ 157 SZ).

Dále viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány.

Provádění státního dozoru dopravních staveb viz samostatná kap. 8.4 Státní dozor v dopravních stavbách.

3.3.3 Správní dozor – dozor prováděný dotčenými orgány

Dotčený orgán je orgán pověřený samostatným zákonem k ochraně a řízení určité oblasti veřejného zájmu. Příklady zákonů dotčených orgánů viz kap. 2.2.6 Dotčené orgány. V případě, že stavební záměr se může nebo se dotýká zájmů dané oblasti, je nutné požádat a získat stanovisko příslušného dotčeného orgánu. Tuto svoji povinnost může stavebník smluvně přenést na TDS. Stanoviska dotčených orgánů jsou přílohou žádosti o vydání stavebního povolení.

Podle § 4 SZ stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku podmínky a stanou-li se tyto podmínky součástí rozhodnutí orgánu územního rozhodování nebo stavebního úřadu, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování. Osoba pověřená k provádění správního dozoru nad realizovanou stavbou je oprávněná k provádění záznamů ve stavebním deníku dané stavby (§ 157 SZ).

Dále viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány.

Specifika státního dozoru v oboru dopravních staveb viz kap. 8.4 Státní dozor v dopravních stavbách.

3.4 DOZOROVÁ ČINNOST NA STAVENIŠTI

Nositeli dozorové činnosti na staveništi, pokud jsou tyto fyzické osoby na stavbě ustanovené, jsou tři osoby; každá ve své specifické pozici dané právními i smluvními požadavky.

Je to na prvním místě TDS, kterému je určena tato celá pomůcka, jeho postavení a úkoly, především kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby.

Jeho partnery na staveništi jsou především stavbyvedoucí, ADP a koordinátor BOZP, v dozorové činnosti pak ADP a koordinátor BOZP.

3.4.1 Postavení a úloha ADP a koordinátora BOZP – základní údaje

Autorský dozor projektanta (ADP)

Výchozí podmínka pro postavení ADP

podle § 152 odst. 4 SZ: pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

ADP je fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon) k projektové činnosti ve výstavbě viz § 22 odst. 4 SZ.

Současné znění SZ nedefinuje postavení ADP na dané stavbě jako zpracovatele projektové dokumentace dané stavby. Tato skutečnost umožňuje stavebníkovi jmenovat ADP, který není autorem projektové dokumentace dané stavby.

Kromě právního požadavku § 152 SZ (dozor nad souladem prováděné stavby s projektovou dokumentací) nejsou odpovědnost a povinnosti ADP právně blíže definovány. Stavebníkem požadovaná činnost ADP a další podmínky jeho postavení jsou předmětem smluvního vztahu mezi ADP a stavebníkem. Viz následující kap. 5.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi – úloha stavebníka.

ADP je osoba oprávněná k vedení záznamů ve stavebním deníku (§ 157 SZ).

Úkolem ADP je zejména:

• ověřování souladu provádění stavby s ověřenou projektovou dokumentací;
• ochrana zájmů stavebníka;
• ochrana veřejného zájmu;
• dodržování požadavků právních předpisů a platných technických předpisů.

Koordinátor BOZP na staveništi

Postavení a povinnosti koordinátora BOZP jsou dány právními předpisy:

zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;

nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2006 Sb.

Dále uzavřenou smlouvou se stavebníkem.

Oprávnění k výkonu koordinátora BOZP je podmíněno jeho odbornou způsobilostí a osvědčením koordinátora BOZP na staveništi, vystaveném v souladu s nařízením vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2006 Sb.

Koordinátorem BOZP nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí).

TDS může na dané stavbě současně vykonávat pozici koordinátora BOZP s podmínkou splnění požadavků nařízení vlády č. 592/2006 Sb.

Koordinátor BOZP je osoba oprávněná k provádění záznamů do stavebního deníku (§ 157 SZ).

Dále k náplni činnosti a povinnostem ADP a koordinátora BOZP viz kap. 7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi.

3.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi – úloha stavebníka

Zajištění TDS a ADP

Je dáno požadavkem stavebního zákona uvedeném v § 152, odst. 4: U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – autorizační zákon). Uvedený požadavek na pozici TDS se týká pouze staveb, a to i staveb dočasných a změn dokončené stavby. Udržovacích prací a terénních úprav se netýká.

Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu zpracovala osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s touto dokumentací.

Zajištění koordinátora BOZP

Je dáno požadavkem § 14 odst. 1 a 6 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor podle věty první musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora při přípravě stavby a při její realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.

• (6) Při přípravě a realizaci staveb
  • a) u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1,
  • b) které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle zvláštního právního předpisu nebo
  • c) nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle zvláštního právního předpisu,
• se koordinátor podle odstavce 1 neurčuje.

Pro smluvní zabezpečení pozice TDS, ADP i koordinátora BOZP může stavebník použít ustanovení občanského zákoníku § 2430–2444 Závazky ze smluv příkazního typu. Příkazní smlouvou se příkazník (TDS, ADP, koordinátor BOZP) zavazuje obstarat záležitost příkazce (stavebník) při dodržení podmínek stanovených tímto zákonem. Výše platby a forma úhrady plateb není právně upravena. Je věcí vzájemné dohody mezi příkazníkem a příkazcem, viz kap. 5 Smluvní zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS.

Dále viz dokument A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

Vzor příkazní smlouvy viz dokument A 3.21 kap. 7 Používané znění smluvních vzorů.

4 STANOVENÍ ODPOVĚDNOSTI A POVINNOSTÍ TDS

Základním vstupem pro smluvní ujednání o požadované činnosti a odpovědnosti TDS jsou požadavky stavebního zákona na pozici stavebníka, uvedené zejména v ČÁSTI ČTVRTÉ a v ČÁSTI PÁTÉ a dále i požadavky zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

4.1 STAVEBNÍK – JEHO POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST

Stavebník je označení stavebního zákona pro klíčovou pozici účastníka řízení o umístění stavby a o povolení stavby a účastníka výstavby. Přesnou definici pojmu uvádí § 2 SZ. Další právní předpisy používají i jiná označení:

zadavatel

• zákon č 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

objednatel

• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Ve stavební praxi je užíván i pojem „investor“, který není v platných stavebních předpisech uváděn. (Pojem investor ve významu stavebník používaly zrušené stavební předpisy platné před rokem 1990.) Pouze § 23a SZ uvádí pojem „oprávněný investor“ jako vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury.

Poznámka:
V prostředí tržní ekonomiky se investorem rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyhledává optimální způsob, jak zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky; při rozhodování o volbě investice zvažuje investor míru rizika, likviditu a očekávanou výši výnosu.

4.1.1 Požadavky stavebního zákona – shrnutí

Podle § 2 SZ stavebník je:

• osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení;
• osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud není stavebním podnikatelem realizujícím stavbu v rámci své podnikatelské činnosti (jedná se o stavbu realizovanou svépomocí).

Podle § 152 SZ je stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku.

Paragraf 152 SZ uvádí další povinnosti stavebníka:

• zajištění předepsané dokumentace a její existence na stavbě,
• umístění a udržování štítku stavby;
• kontakt se stavebním úřadem:
  • oznámení termínu zahájení stavby, identifikace stavebního podnikatele;
  • při stavbě prováděné svépomocí oznámení stavbyvedoucího nebo stavebního dozoru;
  • ohlášení a umožnění kontrolních prohlídek stavby;
  • ohlášení zjištěných závad na stavbě, které ohrožují bezpečnost;
  • oznámení zahájení zkušebního provozu;
• u staveb financovaných z veřejného rozpočtu zajištění technického dozoru stavebníka – autorizovanou osobou a autorského dozoru projektanta.

Podle § 155 SZ má stavebník oznamovací povinnosti (shrnutí):

oznámit příslušnému stavebnímu úřadu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.

Při nesplnění požadavků SZ se stavebník dopustí přestupku

viz § 178 SZ (stavebník – fyzická osoba) a § 180 SZ (stavebník – právnická nebo podnikající fyzická osoba):

stavebník se dopustí správního přestupku když:

• nedodrží požadavky § 104 a § 108 SZ;
• provede stavbu nebo její změnu v rozporu se souhlasem SÚ, stavebním povolením a dalšími rozhodnutími;
• nesplní požadavky § 134 SZ – závěry z kontrolních prohlídek stavby;
• nesplní požadavky § 152 a § 160 SZ (zajištění odborného vedení stavby, zajištění TDS a AD);
• nezajistí ochranu veřejného zájmu podle § 176 SZ;
• nesplní oznamovací povinnost podle § 155 SZ.

Pokuty ukládá dozorující stavební úřad až do výše 2 mil. Kč.

4.1.2 Postavení a základní povinnosti stavebníka v dílčích fázích výstavby

Stavební zákon stanoví v § 152 základní požadavek na stavebníka: stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a realizaci stavby.

Fáze přípravy umístění stavby

• stavební zákon § 76–102: úloha žadatele o vydání územního rozhodnutí / územního souhlasu;
• vyhláška č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu.

Fáze navrhování stavby

• SZ § 158 vybrané činnosti ve výstavbě;
• SZ § 159 projektová činnost ve výstavbě;
• vyhláška č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb.

Fáze ohlašování a povolování staveb

• SZ § 103–117 ČÁST ČTVRTÁ SZ stavební řád;
• vyhláška č. 503/2006 Sb. o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu ve znění pozdějších předpisů;
• právní předpisy definující požadavky dotčených orgánů;
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

Fáze realizace stavby a provádění dozoru

• zajištění zhotovitele – § 160 SZ;
• definování obchodně-technických požadavků – OZ, SZ, zákon č. 309/2006 Sb.;
• podmínky uspořádání staveniště, zákon č. 309/2006 Sb., vyhláška č. 501/2006 Sb. – § 24;
• vyjádření vlastníků technické infrastruktury – § 161 SZ;
• předání dokumentace stavby, stavebního povolení a dalších dokumentů stavby – § 152 SZ;
• zajištění postupů při změně stavby před jejím dokončením – § 118 SZ;
• splnění požadavků zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů – § 14 a § 15;
• kontakt a přímá odpovědnost vůči dozorovým orgánům, část IV, hlava II SZ;
• plnění požadavků veřejného zájmu, část IV, hlava II a hlava V SZ;
• žádost o předčasné užívání stavby § 123 SZ;
• povinnost oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby – § 155 SZ;
• kontrolní prohlídka stavby § 133 a 134 SZ;
• požadavky na stavby – § 156 SZ;
• stavební deník – § 157 SZ;
• obecné požadavky na výstavbu – § 169 SZ;
• vstupy na pozemky a do staveb – § 172 SZ;
• pořádková pokuta – § 173 SZ;
• nález kulturně cenných předmětů – § 176 SZ;
• plnění stanovisek dotčených orgánů a umožnění provedení jejich dozoru; příklad: zákon č. 133/1985 Sb., § 78 uvádí: Přestupku se na úseku požární ochrany dopustí ten, kdo h) neumožní výkon státního požárního dozoru nebo ve stanovené lhůtě nesplní opatření uložená orgánem státního požárního dozoru. Za tento přestupek může uložit dozorový orgán – hasičský záchranný sbor kraje pokutu až do výše 20 tis. Kč.

Fáze předání do užívání a kolaudace stavby

• oznámení SÚ o provedení zkoušek a měření – § 119–121 SZ;
• zajištění zkušebního provozu – § 124 SZ;
• zajištění kolaudačního souhlasu – § 122 SZ.

4.1.3 Stavebník / zadavatel stavby a BOZP:

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Povinnost zajistit:

• určení koordinátora BOZP na staveništi – § 14;
• oznámení o zahájení prací, zpracování plánu BOZP – § 15.

NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Povinnost zajistit:

• předání staveniště – zápis o předání a převzetí, § 2 odst. 3;
• doručení oznámení o zahájení prací na OIP, § 5;
• přestupky při nedodržování požadavků zákona č. 309/2006 Sb. řeší zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce;
• při nesplnění povinností stavebníka lze uložit pokutu až do výše 400 tis. Kč.

Viz MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi a MP 2.6.2 Koordinátor BOZP na staveništi.

5 ZABEZPEČENÍ ODPOVĚDNOSTI A POVINNOSTÍ TDS

5.1 VSTUPNÍ ÚDAJE

Z povinností stavebníka uvedených v předchozí kapitole vyplývá i postavení TDS a stanovení jeho odpovědnosti a povinností v procesu přípravy a realizace stavby.

Ve vztahu ke stavebníkovi je TDS v pozici externího smluvního pracovníka nebo jeho zaměstnance v pracovně-právním vztahu.

5.1.1 TDS jako zaměstnanec stavebníka

Postavení, pracovní náplň a povinnosti TDS jsou dány pracovní smlouvou, která nesmí být v rozporu s příslušnými právními předpisy. Konkrétní postupy jsou stanoveny interními předpisy organizace stavebníka.

Dále viz MP 3.2 Autorizovaná osoba v pozici zaměstnance.

5.1.2 TDS jako externí smluvní pracovník

Stavebník zajišťuje TDS uzavíraným smluvním vztahem buď s organizací poskytující služby TDS, nebo přímo s fyzickou osobou TDS.

V případě uzavřeného smluvního vztahu s organizací musí být dodržena zásada: činnost TDS na dané stavbě bude vykonávat jedna, ve smlouvě uvedená osoba u staveb financovaných z veřejného rozpočtu s požadovanou odbornou způsobilostí (viz § 152 odst. 4 SZ).

Dále uvedené podmínky při uzavírání smluvního vztahu přímo s fyzickou osobou TDS jsou aplikovatelné i ve smluvním vztahu s organizací poskytující služby TDS.

Výchozí podmínky smluvního vztahu uzavíraného přímo s fyzickou osobou TDS

Plnění veřejnoprávních požadavků kladených na stavebníka může stavebník smluvně přenést na TDS a v souladu s podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě soukromoprávně po TDS případně požadovat i náhradu škody viz § 2950 OZ.

V souladu s ustanovením občanského zákoníku je vhodná forma k uzavření smluvního vztahu – příkazní smlouva. Vstupní informace k formě a obsahu příkazní smlouvy jsou uvedeny v kap. 3.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi je úlohou stavebníka.

Jak již bylo v předchozích kapitolách uvedeno, odpovědnost a povinnosti TDS nejsou stanoveny právními požadavky. Je na stavebníkovi stanovit návrh předmětu plnění i další podmínky smlouvy.

Podstatné pro rozsah předmětu smlouvy je smluvní ustanovení přítomnosti TDS na dané stavbě v praxi běžně označováno „dozor stálý“, vyžadující stálou přítomnost TDS na staveništi, nebo „dozor občasný“, vykonávaný v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě.

Ve vazbě na etapu výstavby zahájení činnosti TDS je důležité smluvně definovat a TDS předat veškeré dosud vytvořené dokumenty a vydané doklady stavby.

TDS musí věnovat náležitou pozornost obsahu uzavírané smlouvy, zejména předmětu jejího plnění a dalším vstupním podmínkám uzavíraného smluvního vztahu.

Současně mohou být v rámci tzv. jiných obecně platných předpisů, např. předpisů v oboru dopravních staveb (viz kap. 10 Dozor v oboru dopravních staveb), vydány metodiky a jiné technické předpisy stanovující náplň a postup dozorové činnosti při realizaci stavby, na které se stavebník v návrhu smlouvy může odvolat a jejich plnění požadovat.

5.2 OBSAH SMLOUVY S TDS

Povinnosti stavebníka smluvně přenášené na TDS jsou rámcově stanovené v úvodní větě § 152 odst. (1) SZ: Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby.

Další právní předpisy požadující plnění povinností stavebníka jsou uvedeny v kap. 4.1 Stavebník – jeho povinnosti a odpovědnost.

Je na vůli stavebníka, které ze svých povinností a v jakém rozsahu bude smluvně požadovat plnit ze strany TDS, a samozřejmě tomu odpovídající podmínky smluvního vztahu. Současně platí zásada, že smluvní vztah je výsledkem dohody partnerů uzavírajících smlouvu – viz následující text této kapitoly.

5.2.1 Předmět činnosti TDS

Obecně ve vazbě na fázi výstavby, ve které zahájí činnost TDS, lze předmět plnění smluvního vztahu předpokládat v dále uvedeném zaměření a v plném rozsahu vycházejícím z povinností stavebníka uvedených v právních požadavcích.

V rámci plnění povinností stavebníka pro zajištění postupu výstavby:

Předinvestiční fáze

V této, předinvestiční fázi výstavby může stavebník po TDS požadovat zabezpečení konkrétních úkolů za předpokladu jeho zmocnění k požadovanému výkonu. Současně může požadovat i spolupráci při uzavírání smluvních vztahů s ostatními účastníky výstavby.

Zabezpečení:

• územního rozhodnutí / územního souhlasu § 76–102 SZ;
• podmínek územního rozhodnutí/souhlasu – provedení geotechnického průzkumu, hydrogeologického průzkumu, zaměření apod.;
• informací od vlastníků technické infrastruktury o poloze a podmínkách napojení a další potřebné údaje nezbytné pro projektovou dokumentaci a provedení stavby – § 161 SZ;
• stanovisek dotčených orgánů ke stavebnímu záměru – § 4, § 110 SZ;
• stavebního povolení / souhlasu s ohlašovanou stavbou – § 105–115 SZ, § 18a, b, c vyhlášky č. 503/2006 Sb.
• podmínek staveništního pozemku pro jeho předání zhotoviteli – § 24e vyhlášky č. 501/2006 Sb.;
• splnění podmínek uvedených ve stavebním povolení / souhlasu s ohlašovanou stavbou před zahájením realizace stavby – § 106 SZ, § 115 SZ;
• předání staveniště zhotoviteli – zákon č. 309/2006 Sb., nařízení vlády č. 591/2006 Sb., vyhláška č. 501/2006 Sb., § 24e;
• předání oznámení o zahájení prací na příslušné OIP (v případě, že není ustanoven koordinátor BOZP, který je pověřen tímto úkolem), zákon č. 309/2006 Sb.

Spolupráce:

• ve výběrovém řízení projektanta a při zpracování projektové dokumentace;
• ve výběrovém řízení zhotovitele, příp. dalších přímých dodavatelů a při uzavírání smluvních vztahů;
• ve výběrovém řízení koordinátora BOZP na staveništi a ADP a při uzavírání smluvních vztahů (v případě jejich ustanovení podle právních požadavků).

Realizační fáze

Zabezpečení:

• povinností stavebníka uvedené v § 152, odst. 1, 2, 3 SZ;
• oprávněnosti stavebníka k provádění kontroly realizované stavby – § 2626 OZ;
• založení a řádné vedení stavebního deníku zhotovitelem stavby (u staveb realizovaných svépomocí stavebníkem) v souladu s právními požadavky;
• řešení drobných dodatků a změn projektové dokumentace jednáním se zhotovitelem, projektantem a s ADP (je-li ustanoven);
• v případě potřeby řešení postupu při změně stavby před jejím dokončením, § 118 SZ;
• odstranění případných nedostatků projektové dokumentace v průběhu realizace cestou projednání s projektantem;
• postupu výstavby v souladu s odsouhlaseným harmonogramem cestou kontroly zhotovitele stavby, projednáním nezbytných opatření a zajištěním podkladů pro další postup;
• organizace a vedení kontrolních dnů stavby;
• přípravy, účast a zastupování stavebníka na kontrolních prohlídkách stavby;
• zastupování stavebníka při provádění dozoru dotčených orgánů;
• dozor nad plněním smluvních povinností ADP a koordinátora BOZP a zastupování stavebníka v souladu s podmínkami uvedenými v uzavřených smluvních vztazích (netýká se případu společného výkonu TDS a ADP, případně koordinátora BOZP jednou osobou – právní požadavky tuto možnost nezakazují);
• v souladu s uzavřenou smlouvou stavebníka se zhotovitelem, předání a převzetí dokončených dílčích částí a objektů stavby;
• v souladu s uzavřenou smlouvou stavebníka se zhotovitelem, odsouhlasení uzavíraných smluv zhotovitele s jeho podzhotoviteli;
•  v souladu s uzavřenou smlouvou stavebníka se zhotovitelem stavby odsouhlasení změn v dodavatelském zabezpečení zabudovávaných výrobků a materiálů – § 156 SZ;
• postupu v případě mimořádné situace, při ohrožení života osob, zvířat a majetku – § 14 a § 155 SZ;
• postupu při nepředvídatelném archeologickém či jiném kulturně nebo přírodně cenném nálezu – § 176 SZ.

Předání a ukončení stavby

Zabezpečení:

• postupu v případě potřeby řešení předčasného užívání stavby před jejím dokončením – § 123 SZ;
• dokladovaného předání a převzetí stavby včetně všech oprávněně požadovaných dokumentů a dokladů stavby;
• stavebním povolením stanoveného zkušebního provozu stavby – § 124 SZ;
• oznámení stavebnímu úřadu záměru užívání stavby a zajištění postupu stanoveného § 120 odst. 1 SZ;
• kolaudačního řízení – § 122 SZ.

V rámci dozorové činnosti TDS pro zabezpečení požadované kvality stavby a plnění stanovených postupů při její realizaci:

Pro provádění dozorové činnosti je podstatné, zdali je TDS pověřen stavebníkem dozorem stálým, nebo dozorem občasným.

V případě, že stavebník požaduje po TDS zabezpečení svých povinností daných požadavky právních předpisů Možný rozsah požadavků stavebníka na předmět provádění dozorové činnosti TDS.

Požadavky na provádění dozorové činnosti TDS jsou především:

• prověření stavu staveniště před zahájením prací;
• existence předepsané dokumentace – projektové a další na stavbě;
• prověření připravenosti k zahájení zemních prací – výkopové, vrtné apod. – zejména zaměření sítí technické infrastruktury;
• v případě zpracování dodavatelské dokumentace zhotovitele – prověření jejího souladu s projektovou dokumentací a dalšími dokumenty stavby;
• zahájení prací zhotovitele, nástup podzhotovitelů;
• v případě nepředvídatelných změn podmínek na staveništi;
• v případě bezpečnostního incidentu a jeho řešení;
• dozor nad udržováním v aktuálním stavu Oznámení o zahájení prací – zákon č. 309/2006 Sb.;
• dozor nad dodržováním požadavků uvedených v rozhodnutí stavebního úřadu a ve stanoviscích dotčených orgánů;
• dozor nad splněním požadavků ze závěrů z kontrolních prohlídek stavby;
• dozor nad splněním požadavků z provedených dozorů dotčených orgánů;
• dozor nad prováděnými zeměměřickými činnostmi zajišťovanými zhotovitelem;
• dozor nad vedením stavebního deníku;
• dozor nad přejímáním dodávaných výrobků a materiálů a dokladováním jejich jakosti;
• dozor nad prováděním technologických postupů, stanovených kontrol a zkoušek v souladu se schválenými technologickými předpisy a KZP (kontrolní a zkušební plán);
• převzetí dokončených částí konstrukcí stavby před jejich zakrytím v souladu s KZP a dalšími předem dohodnutými postupy;
• prověřovat plnění závazků zhotovitele daných smlouvou nebo obecně závaznými předpisy a při neplnění neprodleně upozornit stavebníka;
• kontrola souladu průběžně v souladu se smlouvou zhotovitelem předávaného vyúčtování se skutečně provedenou prací;
• přejímání dokončených částí stavby od zhotovitele.

V současné praxi je stavebníkem zejména smluvně uplatňován požadavek zaměřený na dozorovou činnost TDS v etapě realizace stavby. Předmět plnění uzavírané smlouvy se předpokládá v tomto rozsahu:

• předání staveniště zhotoviteli stavby, zpracování zápisu o předání a převzetí staveniště;
• zajištění předání pevných výškových a směrových bodů pro vytyčení stavby;
• kontrola dodržování technologických postupů zhotovitelem, technických předpisů a norem;
• kontrola těch konstrukcí a částí díla, která budou v dalším postupu zakrytá nebo se stanou nepřístupnými;
• kontrola vytyčení hlavních směrů stavebních konstrukcí, výškového a směrového vytyčení a umístění stavby;
• přejímka provedených prací, konstrukcí a částí díla;
• organizace kontrolních dnů na stavbě, účast na jednáních a pořízení zápisu;
• kontrola věcnosti, cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů a faktur, kontrola jejich souladu s podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě na zhotovení stavby;
• spolupráce s projektantem (ADP) při zajišťování souladu realizované stavby s projektovou dokumentací;
• spolupráce s projektantem a se zhotovitelem při provádění nebo navrhování opatření na odstranění případných vad projektové dokumentace;
• účast při provádění předepsaných zkoušek, provádění kontroly jejích výsledků a dokladů;
• kontrola vedení stavebního deníku v souladu s právními požadavky a s podmínkami uvedenými ve smlouvě se zhotovitelem stavby;
• kontrola postupu prací a dodržování termínů podle ustanovení smlouvy na zhotovení stavby;
• spolupráce při přípravě stavby nebo její části k odevzdání a převzetí;
• kontrola odstraňování vad a nedodělků zjištěných při předání a převzetí stavby a dodržení dohodnutých termínů;
• kontrola vyklizení staveniště zhotovitele v dohodnutém termínu.

Výše uvedený rozsah činností TDS vychází z podkladu Stavební kniha 2014, kap. 4 Význam technického dozoru stavebníka při kontrole stavebních prací, autor Ing. Čeněk Kadlec.

Postupy a dílčí činnosti TDS potřebné pro splnění předmětu smlouvy viz dále kap. 6.2 Postupy a činnosti TDS.

5.2.2 Odměna TDS

Forma odměny i její výše jsou věcí dohody mezi stavebníkem a TDS. Forma odměny může být stanovena i ve vazbě na etapu výstavby a rozdílná v průběhu celkové doby plnění příkazní smlouvy. Příklady možných variant:

celková cena za výkon TDS fakturovaná po úspěšné kolaudaci, zahrnující konzultační a dozorovou činnost TDS, studium a zajištění potřebných podkladů pro výkon činnosti příkazníka, veškeré náklady a související výdaje TDS pro splnění předmětu smlouvy;

hodinová sazba se stanovením oprávněnosti TDS vystavovat faktury za provedené činnosti měsíčně zpětně na základě měsíčního výkazu odpracovaných hodin odsouhlasených osobou pověřenou stavebníkem.

Fakturace smluvně dohodnuté ceny za měsíc činnosti TDS.

Stanovení odměny za dílčí etapy předmětu smlouvy se zaplacením dohodnuté ceny v plné výši – např. cena za 1. etapu „spolupráce při zadávacím řízení veřejné zakázky“ a zaplacení dohodnuté ceny dalších etap se snížením např. o 10 %, které budou doplaceny po vydání kolaudačního souhlasu.

Stanovení maximální celkové ceny a hodinové sazby, zaplacení na základě odsouhlaseného výkazu odpracovaných hodin, ale pouze do výše stanovené maximální celkové ceny.

Stanovení konečné ceny za danou etapu, např. za I. etapu (spolupráce při zadávacím řízení) nebo závěrečnou etapu (spolupráce při zajištění kolaudačního řízení), další etapy podle dohodnuté hodinové sazby a proplacením faktury na základě odsouhlaseného výkazu odpracovaných hodin.

Jsou možné i další varianty.

Výše hodinové sazby je věcí dohody a celková odměna je daná rozsahem požadovaných činností TDS.

5.2.3 Stanovení výchozích požadavků a podmínek k činnosti TDS

• Zabezpečovat odborné činnosti s náležitou starostlivostí a odborností;
• dodržovat obecně závazné právní předpisy a dohody související se smluvním vztahem;
• pokyny stavebníka, stanoviska a rozhodnutí veřejnoprávních orgánů;
• předkládat stavebníkovi k odsouhlasení rozhodující písemnosti;
• uplatňovat všechna práva stavebníka ze závazkových vztahů vůči povinným osobám v rozsahu vykonávaných služeb;
• upozornit stavebníka na zřejmou nevhodnost jeho pokynů, které by mohly mít za následek vznik škody;
• dodržovat podmínky BOZP při práci TDS na staveništi v souladu s pokyny stavbyvedoucího;
• stanovení požadavku přítomnosti TDS na staveništi – dozor stálý nebo občasný se stanovením rozsahu hodin;
• stanovení komunikačních pravidel mezi stavebníkem a TDS – pravidelná setkání, mimořádná v uvedených případech, kontakty apod.;
• požadavek na pořizování fotodokumentace;
• požadavek na pravidelné – písemné – předávání informací o průběhu provádění stavby;
• zplnomocnění TDS pro zastupování stavebníka vůči státním a správním orgánům (stavební úřad a dotčené orgány) a dalším institutům – správci veřejné infrastruktury apod.;
• v souladu se smlouvou na zhotovení stavby stanovení podmínek činnosti TDS vůči subdodavatelům – přístup k deníkům subdodavatelů apod.;
• oprávnění k nařízení zhotoviteli stavby zastavit práce, v případě mimořádných situací ohrožujících životy a zdraví osob a zvířat a způsobujících velké ztráty na majetku, v případě, že za takové situace není přítomna odpovědná osoba zhotovitele, práce zastavit.

6 TDS V PŘÍPRAVĚ A REALIZACI STAVBY

6.1 POSTAVENÍ TDS

Je dáno výchozími údaji a právními požadavky, které souvisí s jeho postavením.

6.1.1 Výchozí údaje

Povinnost stavebníka zajistit TDS nad prováděním stavby u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, které provádí stavební podnikatel jako zhotovitel. Jinak na vůli stavebníka.

• Oprávnění k činnosti TDS u veřejných zakázek je podmíněno jeho autorizací.
• Náplň činnosti TDS a jeho odpovědnost není stanovena v právních požadavcích.
• Náplň činnosti a odpovědnost TDS je dána soukromoprávním vztahem – uzavřeným smluvním nebo pracovně právním vztahem se stavebníkem.
• Obor autorizace TDS musí odpovídat oboru dané stavby, přístup k řešení obdobný přístupu jako k oboru autorizace projektanta, ADP a stavbyvedoucího nemůže vykonávat osoba, která je v zaměstnaneckém vztahu se zhotovitelem stavby.
• TDS – autorizovaná osoba může současně na téže stavbě vykonávat pozici AD, příp. koordinátora BOZP, má-li osvědčení koordinátora BOZP.
• Dozorová činnost TDS nesnímá odpovědnost z ostatních účastníků výstavby.
• Postavení a náplň činnosti TDS je částečně daná oborem stavby, na které TDS působí.
• Zásadní rozdíly v řízení dozoru u dopravních staveb jsou uvedeny v kap. 8 Dopravní stavby.
• Specifika výstavby technické a dopravní infrastruktury jsou mimo jiné zejména: vysoká četnost závazných ČSN, stanoviska dotčených orgánů, řešení vlivu stavby na její okolí, specifická řešení vymezení staveniště, ochranná pásma, četnost a náročnost zkušebních postupů, revizí a provozních zkoušek.

6.1.2 TDS a stavební zákon

K pozici TDS jsou ve SZ uvedena pouze tato ustanovení:

§ 152 SZ – shrnutí:

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (AZ).

§ 153 SZ – shrnutí:

Stavbyvedoucí je povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka.

§ 157 SZ – shrnutí:

Provádět záznamy do stavebního deníku jsou oprávněny osoby vykonávající technický dozor stavebníka.

Odpovědnost a povinnosti TDS nejsou v požadavcích SZ uvedeny.

6.1.3 TDS a veřejný zájem

Zajištění ochrany veřejného zájmu má přímé spojení s právním požadavkem na zajištění autorizované osoby TDS u staveb financovaných z veřejného rozpočtu. V souladu s autorizačním zákonem je udělení autorizace mimo jiné vázáno na slib autorizované osoby. Obsahem slibu je mimo jiné chránit veřejné zájmy.

SZ § 132, odst. 3 veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Uvedené zásady jsou rovněž jedním ze základních vstupů pro stanovení rozsahu působnosti TDS při přípravě a realizaci stavby.

Povinnost autorizované osoby chránit veřejný zájem je i vstupním atributem při jeho vztahu a jednáních se stavebníkem – v rámci uzavřeného smluvního vztahu. TDS je povinen nadřadit ochranu veřejného zájmu požadavkům stavebníka.

Dále viz PROFESIS – A 3.21-3 Ochrana veřejného zájmu z hlediska činnosti autorizovaných osob.

Povinnost autorizované osoby chránit veřejný zájem i její předpokládaná odborná způsobilost daná autorizační zkouškou je i zdůvodněním současného požadavku na autorizaci odborného technického dozoru v rámci dotačních programů Státního fondu životního prostředí. Lze předpokládat, že požadavek na autorizaci TDS bude podmínkou i jiných dotačních programů a postupně bude uplatňován i ve sféře neveřejných stavebních zakázek.

U staveb neveřejných je dosud na vůli stavebníka požadovat autorizovanou osobu na pozici TDS.

6.1.4 TDS a občanský zákoník

Pro postavení TDS a jeho odpovědnost jako jedné z osob provádějící dozor nad realizovanou stavbou jsou podstatná ustanovení těchto paragrafů Občanského zákoníku:

Osobní odpovědnost

OZ § 5: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

Škoda způsobená informací nebo radou

OZ § 2950: Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovedností. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

Domněnka nedbalosti

OZ § 2912: Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

Kontrola provádění díla

OZ § 2626, odst. 1: Stanoví-li smlouva, že objednatel zkontroluje předmět díla na určitém stupni jeho provádění, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej včas nebo pozve-li jej ve zřejmě nevhodné době, umožní objednateli dodatečnou kontrolu a hradí náklady s tím spojené.

OZ § 2626, odst. 2: Nedostaví-li se objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván nebo jež se měla konat podle ujednaného časového rozvrhu, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Objednatel má právo na provedení dodatečné kontroly, nahradí však zhotoviteli náklady s tím spojené, zabránila-li mu v účasti na kontrole vyšší moc a požádal-li o dodatečnou kontrolu bez zbytečného odkladu, jinak jde k jeho tíži vše, co dodatečná kontrola vyvolá.

Vady stavby

OZ § 2630 odst. 1 písmeno c): Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně, kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

Dále viz A 3.17 Stavba a nový občanský zákoník.

6.2 POSTUPY A ČINNOSTI TDS

Pro prokazatelné plnění předmětu smluvního vztahu – viz předchozí kapitola – je předpokládaná dozorová činnost TDS zaměřena především na:

• dosažení požadované výsledné kvality stavby;
• plnění právních i smluvních požadavků v průběhu přípravy a realizace stavby.

Dále uvedený rozsah činností je závislý na době vstupu TDS do příslušné fáze procesu přípravy, navrhování a provádění stavby, který se promítá také do uzavřené smlouvy se stavebníkem. Doporučení: zajistit nástup TDS co nejdříve!

Odkaz na právní požadavky k dílčím činnostem TDS – viz předchozí kap. 5.2.1 Předmět činnosti TDS. V této kap. 6.2 jsou uváděny pouze další odkazy na právní požadavky doplňující kap. 5.2.

V textu kap. 6.2 používaný pojem „spolupráce“ znamená spolupráci TDS se stavebníkem. V ostatních případech je vždy uveden partner, např. spolupráce se zhotovitelem, spolupráce s ADP, spolupráce s koordinátorem BOZP.

6.2.1 Fáze přípravy stavby

Spolupráce při zajištění projektové dokumentace

začíná při výběru a uzavírání smlouvy s projektantem, případně i s koordinátorem BOZP v souladu s požadavky zákona č. 309/2006 Sb. Zastupování stavebníka v průběhu zpracování projektové dokumentace, zpracování plánu BOZP koordinátorem BOZP, zajištění průzkumných a geodetických prací, jednání se správními orgány a dalšími institucemi a subjekty dotčenými stavbou; převzetí projektové dokumentace;

zajištění dalších podkladů

týkajících se zejména liniových staveb technické a dopravní infrastruktury – zpracování dopravně-inženýrských opatření (DIO) pro vydání dopravně-inženýrského rozhodnutí (DIR);

zajištění podkladů pro stavební řízení;

zajištění podkladů a zpracování žádosti o vydání stavebního povolení; v souladu se zplnomocněním od stavebníka podání žádosti o stavební povolení na příslušný stavební úřad, zajištění stanovisek dotčených správních orgánů, případně další doplnění podkladů k žádosti o stavební povolení podle požadavku stavebního úřadu;

převzetí rozhodnutí SÚ;

seznámení se s vydaným rozhodnutím i stanovisky dotčených orgánů, projednání s dalšími partnery přípravy a realizace dané stavby (doporučení: předání kopií); zajištění předpokladů pro plnění podmínek vydaného rozhodnutí;

spolupráce při zajištění zhotovitele stavby;

spolupráce při výběru a uzavírání smlouvy se zhotovitelem stavby.

V případě veřejné zakázky:

• konzultace podle požadavků stavebníka v průběhu přípravy zadávacích podmínek veřejné zakázky;
• kontrola úplnosti a věcné správnosti zadávacích podmínek veřejné zakázky před jejím vyhlášením;
• konzultace při poskytování dodatečných informací k zadávacím podmínkám;
• účast na jednání komise pro posouzení kvalifikace a hodnotící komise při vyhodnocování nabídek;
• účast na prohlídce místa plnění.

U ostatních zakázek:

• prověření úplnosti a věcné správnosti podkladů poskytovaných zhotoviteli stavby;
• prověření úplnosti a věcné správnosti podkladů předávaných zhotovitelem stavebníkovi.

Spolupráce při uzavírání smlouvy se zhotovitelem stavby
mimo jiné zajistit ve smlouvě uzavírané se zhotovitelem stavby podmínky pro plnění základních právních požadavků, a to zejména:

• spolupráce s TDS, ADP a koordinátorem BOZP, včetně dodržení stanovených komunikačních pravidel;
• zajistit pozici stavbyvedoucího pouze autorizovanou osobou v daném oboru stavby;
• splnění požadavků SZ, zákona č. 309/2006 Sb. a jejich prováděcích předpisů na zhotovitele stavby a stavbyvedoucího;
• plnění podmínek oznámení o zahájení prací – zajištění podmínek pro jeho aktualizaci;
• vedení stavebního deníku v souladu s právními požadavky a zajištění vedení deníků podzhotovitelů stavby v souladu s dalšími podmínkami smlouvy;
• zajistit provádění prací, u kterých je požadována zvláštní odborná způsobilost, pouze oprávněnými osobami;
• zajistit řádné dokladování jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků;
• zpracování kontrolního a zkušebního plánu stavby – KZP, jeho projednání a odsouhlasení s TDS;
• dohoda postupu při provádění kontrol prací před jejich zakrytím (viz § 2607 OZ) s konkrétním uvedením požadavku na včasné vyzvání objednatele k přejímce zakrývaných prací a konstrukcí a dále ve smlouvě uvést, že pokud bude objednatel v domluveném časovém předstihu vyzván ke kontrole zakrývaných prací a v dohodnuté lhůtě se nedostaví, je zhotovitel oprávněn práce zakrýt a pokračovat v dalším postupu; pokud dodavatel bude dodatečně trvat na odkrytí, musí uhradit veškeré náklady a vzniklé škody s výjimkou případů, kdy by bylo odkrytím konstrukcí zjištěno pochybení zhotovitele.

Předání a projednání PD se zhotovitelem stavby:

• protokolárně předat zhotoviteli stavby ověřenou PD; požadovat po zhotoviteli jeho stanovisko k dokumentaci, jejím dílčím částem včetně projednání ZOV;
• realizovat další jednání se zhotovitelem v případě potřeby zpracování dokumentace pro provádění stavby nebo dokumentace dodavatelské – výrobní/montážní/konstrukční výkresy a další stavebně technologická dokumentace přípravy stavby včetně zařízení staveniště;
• protokolárně předat zhotoviteli stavby plán BOZP s uvedením stanoviska zhotovitele, je-li podle zákona č. 309/2006 Sb. požadováno jeho zpracování.

Předání a převzetí staveniště:

• kompletace podkladů a dokladů potřebných k předání staveniště;
• kompletace všech dosud zabezpečených podkladů a dokladů a dalších dokumentů – jejich soupis je součástí zápisu o předání a převzetí staveniště;
• spolupráce s geodety při vytyčení staveniště;
• projednání podmínek se zhotovitelem stavby potřebných pro zajištění plnění požadavků rozhodnutí SÚ a stanovisek dotčených orgánů ve vztahu k vymezení a uspořádání staveniště, důležité zejména u liniových staveb technické a dopravní infrastruktury v městské zástavbě;
• příprava zápisu o předání a převzetí staveniště;
• organizační zabezpečení předání a převzetí staveniště;
• zpracování zápisu o předání a převzetí staveniště a zabezpečení jeho souhlasu – viz kap. 6.3.1 Zápis o předání a převzetí staveniště;
• zabezpečení splnění podmínek kladených na stavebníka před zahájením realizace stavby, uvedených v odsouhlaseném zápise, včetně projednání zahájení stavby s osobami v sousedství stavby dotčenými její realizací a provozem staveniště, důležité zejména u liniových staveb technické a dopravní infrastruktury v městské zástavbě;
• prověření splnění podmínek kladených na zhotovitele před zahájením stavby, uvedených v odsouhlaseném zápise;
• prověření založení stavebního deníku zhotovitelem stavby a provedení prvního záznamu – předání a převzetí staveniště – viz kap. 6.4 TDS a stavební deník;
• dále viz kap. 6.3.1 Zápis o předání a převzetí staveniště.

Příprava k zahájení realizace stavby

• ve vztahu k povinnostem stavebníka:
  • ve spolupráci se zhotovitelem stavby zajistit zpracování a 8 dní před zahájením prací předat na příslušné OIP oznámení o zahájení prací – viz příloha č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.;
  • oznámit stavebnímu úřadu termín zahájení stavby, název a sídlo zhotovitele stavby;
  • přejímání dodavatelské dokumentace, ověřování jejího souladu s projektovou dokumentací, s podmínkami stavebního povolení včetně stanovisek dotčených orgánů, s uzavřenou smlouvou a dalšími podklady (v případě, že na dané stavbě je zajištěn ADP, zabezpečí TDS stanovisko ADP k této zhotovitelné dokumentaci);
  • umístit „štítek o povolení stavby“ a dohlížet na jeho udržení v požadovaném stavu až do dokončení stavby;
  • zajistit existenci a dostupnost všem oprávněným osobám předepsané projektové dokumentace (PD) – ověřená PD, příp. DPPS (dokumentace pro provádění stavby);
  • zajistit oznámení Archeologickému ústavu AV ČR v případě, že stavba je realizována na území s archeologickými nálezy – viz § 22 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.
• ve vztahu k připravenosti zhotovitele k zahájení prací:
  • prověřit splnění povinnosti zhotovitele zaměření stávajících inženýrských sítí v místě střetu se stavbou, zajistit případné projednání s vlastníky technické infrastruktury;
  • prověřit stav připravenosti staveniště k zahájení stavebních prací;
  • projednání a odsouhlasení zhotovitelem zpracovaného KZP stavby;
  • prověřit zabezpečení připravenosti zhotovitele na plnění právních a smluvních požadavků na zajištění odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti pro práce, u kterých je toto vyžadováno, aby tyto práce byly vykonávány jen držiteli takového oprávnění – například zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, a dále technické předpisy pro práce dělnických profesí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost;
  • v případě, že na stavbě budou prováděny „zvlášť nebezpečné práce“ – viz nařízení vlády č. 591/2006 Sb., příloha č. 5 – prověřit existenci zpracovaných technologických postupů pro tyto práce;
  • prověřit existenci a formální správnost (vazba na harmonogram stavby, technologie dílčích prací, příp. plán BOZP) registru možných bezpečnostních rizik.

6.2.2 Fáze realizace stavby

Zabezpečení výsledné kvality stavby

Průběžný dohled

Průběžné sledování plnění a výsledků dílčích kontrol kontrolního a zkušebního plánu stavby (KZP) – viz kap. 6.3.2 Kontrolní a zkušební plán – KZP

a dále zejména:

• dohled nad povinností zhotovitele – před prováděním výkopových, vrtných a jakýchkoliv jiných zemních prací zajistit polohové a výškové vytyčení podzemních vedení;
• dohled nad dodržováním předem stanoveného postupu realizace stavby, předem stanovených technologických postupů dílčích konstrukcí a zabudovávaných materiálů a výrobků;
• dohled nad prováděním dílčích prací a zajišťováním podmínek jejich výsledné kvality včetně dodržování příslušných norem, zejména betonářské práce, montáže dílců a konstrukcí;
• dohled nad přebíráním dodávaných materiálů a výrobků určených k zabudování do stavby, jejich dokladování včetně dokladů o jakosti, jejich uložením/skladováním, případným proškolením pracovníků zhotovitele/podzhotovitele o zacházení s nimi a jejich zabudováním;
• dále průběžný dohled nad stavem uskladněných materiálů a výrobků, strojů a zařízení určených k zabudování.

Kontrola a ověřování dokončených prací, zejména:

• účast na kontrole a převzetí dokončených částí konstrukcí před jejich zakrytím nebo předtím, než se stanou nepřístupnými, a to na výzvu zhotovitele a za podmínek s ním sjednaných ve smlouvě nebo později sjednaných a uvedených v zápise ve stavebním deníku – doporučení: zajištění fotodokumentace;
• ověření shody dokončených částí stavby s projektovou dokumentací, smlouvou o provedení stavby, právními a technickými předpisy a dalšími závaznými dokumenty;
• účast při ověřování funkčnosti technologických zařízení a měření parametrů technického zařízení stavby.

Zabezpečení požadovaných postupů

Ve vztahu k dokumentaci stavby:

• dohled nad souladem prováděných stavebních prací s projektovou dokumentací stavby, v případě ustanovení ADP na dané stavbě – součinnost s ADP;
• spolupráce se zhotovitelem a projektantem při návrhu a realizaci opatření na odstranění případných závad projektové dokumentace stavby;
• ve spolupráci se zhotovitelem stavby, s ADP – v případě jeho ustanovení na dané stavbě a s projektantem stavby případné dodatky a změny projektové dokumentace, které nevyžadují změnu stavby před jejím dokončením – § 118 SZ, nezvyšují náklady stavby, neprodlužují čas plnění a nezhoršují parametry, v případě zjištěných nedostatků v projektové dokumentaci koordinuje jejich projednání a řešení;
• sleduje plnění povinnosti zhotovitele k průběžnému zaznamenávání jakýchkoliv změn v projektové dokumentaci s cílem zajištění podkladů pro zpracování dokumentace skutečného provedení stavby;
• v případě, že je na stavbě stanoven ADP, dohlíží na dodržování podmínek příkazní smlouvy uzavřené mezi stavebníkem a ADP, poskytuje ADP součinnost pro zabezpečení povinností ADP uvedených v jeho smluvním vztahu se stavebníkem;
• průběžné přebírání v průběhu stavby dopracovávané dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby, případně její projednání s projektantem nebo s ADP v případě jeho ustanovení;
• dohled nad předcházením nežádoucího vlivu stavby na sousedící stavby.

Ve vztahu k vydanému rozhodnutí stavebního úřadu a stanoviskům dotčených orgánů:

• dohled nad dodržováním podmínek a požadavků vydaného rozhodnutí stavebního úřadu, stanovisek dotčených orgánů, vydaného DIR – dopravně inženýrské rozhodnutí, vyjádření správců technické infrastruktury apod., účast TDS při prováděném státním a správním dozoru – viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány;
• zajištění povinností stavebníka při přípravě a realizaci kontrolních prohlídek stavby a nápravy v případě negativních nálezů;
• v případě, že požadované změny stavby mají dopad na vydané rozhodnutí stavebního úřadu nebo na stanoviska dotčených orgánů k dané stavbě, zajišťuje TDS řešení v souladu s § 118 SZ – Změna stavby před jejím dokončením.

Ve vztahu k uzavřené smlouvě na zhotovení stavby:

• dohled nad dodržováním podmínek uzavřené smlouvy mezi stavebníkem a zhotovitelem a všech jejích příloh, při prokazatelném nesplnění upozornění a žádosti o nápravu informovat stavebníka;
• dohled nad dodržováním předem stanoveného harmonogramu realizace stavby, důsledně na zhotoviteli stavby vyžaduje zdůvodnění jakéhokoliv přerušení nebo pozastavení prací; prokazatelně sděluje své stanovisko a navrhuje opatření;
• dohled nad plněním smluvních povinností zhotovitele stavby při zajišťování jeho podzhotovitelů, předávání pracovišť, postupu realizace a přejímání jejich dodávek;
• dohled nad věcnou a cenovou správností oceňovacích podkladů a faktur, jimiž jsou účtovány provedené stavební práce, včetně projednání se zhotovitelem stavby a následně se stavebníkem;
• dohled nad oprávněností a správností návrhů cen za dodatečné práce realizované zhotovitelem nad rámec uzavřené smlouvy na provedení stavby, včetně projednání se zhotovitelem stavby a následně se stavebníkem.

Ve vztahu k řízení BOZP na staveništi:

• sleduje a po zhotoviteli vyžaduje dodržování bezpečnostních opatření, zejména dodržování předem stanovených postupů u zvláště nebezpečných prací, zacházení s VTZ (vybraná technická zařízení) a dodržování požadavků PO (požární ochrana);
• dohled nad dodržením postupů při použití dočasných zařízení – provedení zápisů o předání a převzetí, vedení záznamů o kontrole jejich bezpečného a provozuschopného stavu v SD (viz nařízení vlády č. 362/2006 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky);
• v případě, že stavba vyžaduje stanovení koordinátora BOZP, při práci na staveništi dohlíží na dodržování podmínek příkazní smlouvy uzavřené mezi stavebníkem a koordinátorem BOZP;
• koordinátorovi BOZP poskytuje součinnost potřebnou pro plnění jeho povinností daných právními požadavky i uzavřenou smlouvou se stavebníkem;
• sleduje a po zhotoviteli požaduje plnění oprávněných požadavků koordinátora BOZP, zejména předání bezpečnostních rizik vyplývajících z technologických postupů zhotovitele koordinátorovi BOZP a součinnost zhotovitele s koordinátorem BOZP při dodržování a aktualizaci plánu BOZP;
• v případě, že na staveništi není ustanoven koordinátor BOZP zajišťuje udržování oznámení o zahájení prací podané na příslušné OIP v aktuálním stavu – nařízení vlády č. 591/2006 Sb.; aktualizovaný stav není třeba již předávat na OIP, ale musí být zajištěna jeho existence u vstupu na staveniště.

Ve vztahu k zabezpečení požadavků ŽP:

• dohled nad plněním povinností zhotovitele stavby jako původce odpadů při řízení jeho odpadového hospodářství na staveništi;
• dohled nad zacházením s nebezpečnými látkami, jejich označením, skladováním a proškolením pracovníků;
• dohled nad plněním ochrany složek ŽP v souladu se ZOV stavby a stanovisek orgánů ŽP, v případě zpracování EIA (Environmental Impact Assessment) dohled nad plněním jejích závěrů;
• dohled nad plněním opatření pro zamezení negativních vlivů stavby na její okolí – hluk, prach apod. – plnění stanovisek orgánů ŽP a dalších opatření uvedených v ZOV stavby.

Ve vztahu k pověření zastupování stavebníka ve fázi realizace stavby:

• vedení kontrolních dnů stavby (KDS) – viz kap. 6.6 TDS a kontrolní dny stavby;
• zastupování stavebníka při konání kontrolních prohlídek stavby a při prováděném dozoru dotčených orgánů – viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány;
• zastupování stavebníka při jednáních s vlastníky technické infrastruktury – SZ § 161;
• zastupování stavebníka v záležitostech vyžadujících jednání se stavebním úřadem a dalšími orgány statní správy, konkrétně příklad: změna stavby před jejím dokončením, SZ § 118;
• zastupování stavebníka při plnění jeho povinnosti oznámit stavebnímu úřadu poruchy nebo havárie stavby, došlo-li při nich ke ztrátám na životech nebo k ohrožení života nebo ke značným majetkovým škodám – SZ § 155;
• plnění právních požadavků v případě řešení předčasného užívání stavby – viz § 123 SZ, podstatné je uzavření dohody mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby, a dále postup podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 503/2006 Sb.

A další činnosti TDS směřující k vytváření prevence požadovaného postupu a konečného výsledku realizace stavby:

• informování stavebníka, v souladu s uzavřenou smlouvou, o všech skutečnostech na staveništi, které mohou ovlivnit prokázání plnění povinností stavebníka (viz kap. 4.1 Stavebník – jeho povinnosti a odpovědnost);
• dohled nad řádným vedením SD – viz kap. 6.4 TDS a stavební deník;
• dohled nad dodržováním podmínek uvedených v zápise o předání a převzetí staveniště včetně podmínek týkajících se vlivu stavebních prací na okolí staveniště, pořizování fotodokumentace;
• v případě ohrožení stavby živelními vlivy spolupracuje se zhotovitelem na jejich odvrácení či omezení škod a na dalších postupech řešících jejich dopady;
• průběžné vedení evidence případných nedostatků stavby, dohled nad jejich postupným odstraňováním, pořizování fotodokumentace;
• průběžné prověřování dokumentů a záznamů vznikajících v průběhu realizace stavby (SD, podklady pro zpracování dokumentace skutečného provedení stavby, smlouvy s podzhotoviteli, zápisy o předávání pracovišť dílčí přejímky apod.) z hlediska souladu s podmínkami smlouvy na zhotovení stavby a příslušnými právními a obecně platnými technickými požadavky;
• kromě součinnosti s ADP a s koordinátorem BOZP, jak je výše uvedeno, spolupráce s dalšími odbornými osobami zajištěnými stavebníkem – zejména s úředně oprávněnými zeměměřickými inženýry (zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví) a jinými specialisty a znalci.

6.2.3 Fáze dokončení stavby

Oznámení zhotovitele o ukončení stavby předané stavebníkovi je podmíněno splněním a doložením především těchto předpokladů:

• dokončení všech stavebních, popřípadě technologických dodávek, které tvoří předmět díla podle smlouvy;
• shromáždění a příprava předání veškerých dokladů o jakosti stavby v souladu se smlouvou;
• provedení dohodnutých zkoušek a příprava protokolů o jejich provedení a výsledku;
• příprava dokumentace skutečného provedení stavby a jejího geometrického zaměření.

Účast TDS na přípravě dokončené stavby k jejímu předání:

• přítomnost na závěrečné kontrole stavu dokončené stavby;
• zajištění fotodokumentace;
• soupis vad a nedodělků, stanovení termínu a postupu jejich odstranění a projednání se zhotovitelem stavby;
• projednání výsledku závěrečné kontroly se stavebníkem v souladu se smlouvou o provedení stavby a stanovení termínu předání a převzetí stavby;
• prověřování postupu odstraňování vad a nedodělků zjištěných při závěrečné kontrole stavu dokončené stavby až do stanoveného data předání a převzetí stavby.

Účast TDS na přípravě podkladů k předání a převzetí stavby

Příprava požadovaných podkladů ve spolupráci se zhotovitelem stavby – např. zaměření skutečného provedení stavby, dokumentace skutečného provedení stavby, popis průběhu přípravy a realizace stavby a jeho vyhodnocení, SD, zápisy z KDS, fotodokumentace z průběhu realizace stavby, veškeré revize a povinné zkoušky a doklady k zabudovaným materiálům a výrobkům. Kopie KZP včetně dokladů o provedených zkouškách a výsledcích měření, návody na používání stavby a na obsluhu zabudovaných zařízení, záruční listy, pokud byly k výrobkům a zařízením vydány, a další doklady v souladu s právními požadavky, s příslušnými normami a technickými předpisy.

Ve spolupráci s koordinátorem BOZP (působení koordinátora BOZP končí předáním a převzetím stavby) zajistit dokument „systém bezpečné práce“ pro provoz stavby, který je součástí plánu BOZP – nařízení vlády č. 591/2006 Sb., příloha č. 6.

Předání a převzetí stavby

• viz kap. 6.3.3 – Předání a převzetí díla (stavby).

Činnosti po předání a převzetí stavby

V případě, že TDS v souladu s uzavřenou smlouvou se stavebníkem bude působit na stavbě i po jejím předání a převzetí, předpokládá se náplň jeho činnosti TDS:

• zastoupení stavebníka při plnění právních požadavků vůči SÚ.

Postupy vycházejí z ustanovení SZ § 119. Dokončenou stavbu lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Jedná se o plnění požadavků SZ § 119–122, § 124.

• Dozor nad plněním povinností zhotovitele uvedených v zápise o předání a převzetí stavby:
  • kontakt se zhotovitelem stavby, zabezpečení dohodnutých podmínek přístupu pracovníků zhotovitele do předané stavby, včetně podmínek BOZP;
  • dozor nad postupy zhotovitele při odstraňování drobných vad a nedodělků a přejímání dokončených prací;
  • dozor nad plněním podmínek uvedených v zápise o předání a převzetí stavby, týkajících se vyklizení staveniště;
  • závěrečné prověření splnění povinností zhotovitele v souladu se zápisem o předání a převzetí stavby, zpracování a předání závěrečné zprávy stavebníkovi.

Pro tuto závěrečnou etapu spolupráce stavebníka / vlastníka stavby s TDS se z hlediska zajištění bezpečné práce TDS předpokládá uvedení ve smlouvě základních podmínek – např. oznámení vstupu TDS do objektu odpovědné osobě stavebníka a další podle charakteru daného objektu.

6.3 VYBRANÉ ZÁZNAMOVÉ DOKUMENTY

6.3.1 Zápis o předání a převzetí staveniště

Tato kapitola navazuje na kap. 6.2.1 Fáze přípravy stavby, bod Předání a převzetí staveniště.

Zápis o předání a převzetí staveniště je z hlediska plnění právních požadavků a vytvoření podmínek pro budoucí provoz na staveništi velice důležitý dokument.

Právní požadavky na předání a převzetí staveniště

SZ § 2 definuje staveniště, ale další požadavky ani jeho předání a převzetí nejsou v SZ uvedeny.

Základní požadavky na staveniště z hlediska jeho uspořádání a zabezpečení provozu jsou uvedeny v prováděcím předpisu ke SZ – vyhláška č. 501/2006 Sb., § 24e Staveniště.

V souladu s požadavky ŽP a zákona č. 309/2006 Sb. je předání a převzetí staveniště postup, který má zajistit bezpečnost pracovníků na novém neznámém pracovišti a současně stavebníka/objednatele v maximální možné míře zbavit odpovědnosti za budoucí škodní události, úrazy či poškození zdraví.

Důvodem, mimo jiné, pro řádné zpracování zápisu o předání a převzetí staveniště je i ustanovení OZ § 2624 Nebezpečí škody: zhotovuje-li se objednateli stavba na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

Předání a převzetí staveniště by měli být účastni všichni pracovníci s přidělenou odpovědností za budoucí provoz na staveništi (jsou-li k datu předání a převzetí staveniště již určeni) – stavbyvedoucí, TDS, koordinátor BOZP, ADP a případně sdělit svá stanoviska a požadavky z hlediska zabezpečení podmínek pro plnění jejich odpovědnosti a povinností při realizaci stavby. V případě, že na dané stavbě je určen koordinátor BOZP, je koordinátorem zpracovaný plán BOZP podkladem pro projednání výchozích podmínek řízení BOZP na staveništi.

Zápis o předání a převzetí staveniště by měl mimo jiné obsahovat především:

• identifikaci stavby obsahující název stavby, adresu, vydané stavební povolení;
• odkaz na smluvní dokumentaci, přesnou a úplnou identifikaci smluvních stran a odpovědných osob včetně kontaktů s uvedením: stavebník (objednatel) – předávající a zhotovitel – přebírající;
• v případě ustanovení TDS, ADP, koordinátor BOZP, jejich identifikaci včetně kontaktů;
• přesnou a úplnou specifikaci stavby nebo její části – staveniště/pracoviště;
• přesnou a úplnou specifikaci rozsahu dodávky;
• popis výskytu podzemních vedení, inženýrských sítí, ochranných pásem apod.;
• upozornění na další specifika daného staveniště/pracoviště;
• dohodu o přístupu na staveniště, nároky třetích osob;
• požadavky na omezení negativních dopadů stavební činnosti;
• seznam předávané dokumentace, dokumentů a podkladů;
• popis staveniště – jeho přesné vymezení;
• nároky zhotovitele na zařízení staveniště, způsob ochrany staveniště, přístupové a příjezdové komunikace;
• odvodnění staveniště a určení připojovacích míst, způsob napojení na média a jejich měření;
• upozornění na případný souběh s jinými činnostmi na staveništi;
• určení skládek a deponií;
• způsob likvidace odpadu, zejména nebezpečného, a nakládání s toxickými látkami;
• uvedení všech známých skutečnosti, jež jsou významné z hlediska zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě pracovišti;
• prohlášení o provedeném poučení o zásadách BOZP a PO, seznámení s registrem rizik, havarijním plánem a požadavky na ochranu životního prostředí;
• způsob hlášení mimořádných událostí;
• dohoda o udržování pořádku;
• dohoda o vyklizení staveniště a ostatní dohody a ujednání – např. zajištění přístupu ke stavebnímu deníku všem oprávněným osobám;
• uvedení závazků zhotovitele/přebírajícího formulované – „zhotovitel/přebírající se zavazuje…“ („závazně prohlašuje…“, „přebírá odpovědnost…“ apod.);
• přílohy k zápisu – např.: registr bezpečnostních rizik, registr environmentálních aspektů, plán BOZP aj.;
• datum, jména a podpisy osob oprávněných za stranu předávající a stranu přebírající.

6.3.2 Kontrolní a zkušební plán (KZP)

KZP je důležitý a přínosný dokument zpracovaný ve fázi zhotovitelské přípravy stavby. KZP zpracovává zhotovitel stavby ve vazbě na projektovou dokumentaci a další podmínky uvedené ve smlouvě o provedení stavby. Úroveň zpracování KZP prověřuje TDS.

Je podkladem pro průběžné systematické sledování kvality prováděné stavby. Jsou v něm specifikovány kontroly výsledků dílčích stavebních procesů včetně atestů, certifikátů a dalších dokladů, které je požadováno při přejímce stavebního díla nebo dílčích stavebních dodávek předložit.

KZP uvádí způsob a četnost provádění jednotlivých zkoušek a kontrol s odkazem na příslušné normy a další technické předpisy, kdo danou kontrolu či zkoušku provádí a kdo je za její provedení odpovědný. Pro sestavení KZP je nabízeno řada SW produktů, a to v rozdílných kvalitativních úrovních.

Vzhledem ke stavebním oborům, různým typům staveb a stavebních konstrukcí nelze požadovaný obsah KZP zobecnit.

Pro základní orientaci je dále uveden možný přehled zkoušek a kontrol při realizaci stavby pozemního stavitelství:

• přejímka staveniště;
• vytyčení stavby;
• kontrola zemních prací – pažení, zajištění výkopů apod.;
• přejímka základové spáry;
• kontrola ležatých rozvodů instalací a přípojek – revize, tlakové zkoušky, zkoušky těsnosti;
• kontrola provádění zpětných zásypů, míra a způsob zhutnění atd.;
• vytyčení základů;
• kontrola kvality betonářské výztuže;
• kontrola kvality bednění;
• kontrola kvality betonové směsi, její ukládky a ošetření po uložení;
• kontrola výsledného stavu základů a základové desky;
• kontrola provedené vodotěsné izolace a protiradonových ozdravných opatření;
• zaměření/vytyčení spodní stavby;
• kontrola svislých konstrukcí 1. podlaží – zděné, železobetonové aj. podle konstrukčního systému stavby;
• kontrola vodorovné – stropní konstrukce, dílčí kontroly podle konstrukčního systému stavby;
• obdobně kontroly v každém následujícím podlaží;
• konstrukce střechy – kontrola nosné konstrukce;
• konstrukce střechy – střešní plášť – tepelná izolace, vodotěsná izolace, ostatní konstrukční prvky;
• výsledná kontrola geometrické přesnosti celé stavby;
• kontrola izolací – tepelné, akustické, vodotěsné, protipožární apod.;
• kontrola povrchů a povrchových úprav;
• kontrola skladebných vrstev podlahových konstrukcí;
• osazení otvorových výplní – okna, dveře;
• kontrola dodávek jednotlivých profesí a řemesel – zámečnické, truhlářské, tesařské a jiné práce;
• kontrola technických a technologických instalací – voda, kanalizace, plyn, vzduchotechnika, topení, chlazení, silnoproudé a slaboproudé rozvody, strukturované kabeláže, výtahy atd.;
• kontrola provedení venkovních úprav včetně výsadby zeleně, zpevněných ploch a komunikací;
• zaměření skutečného stavu;
• zajištění dokumentace skutečného provedení stavby;
• zajištění dokladů potvrzujících kvalitu provedeného díla a zabudovaných materiálů a výrobků;
• zajištění provozních zkoušek a revizí;
• zajištění dokladů potvrzujících poskytnuté záruky, dokladů a návodů na užívání stavby;
• předání a převzetí stavby, doložené zápisem;
• v průběhu realizace stavby – průběžné kontroly zařízení staveniště včetně oplocení, předávací kontroly pomocných konstrukcí a zařízení – lešení, jeřábové dráhy apod.

6.3.3 Předání a převzetí díla (stavby)

Výchozí údaje jsou dány ustanovením občanského zákoníku (OZ) a to především:

• § 2604 (OZ): Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno;
• § 2605 odst. (1) (OZ): Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami nebo bez výhrad.

Z těchto a z dalších ustanovení OZ vyplývá význam protokolárního předání a převzetí díla a jeho zásadní dopad na práva a povinnosti smluvních stran:

• zhotovitel může požadovat doplacení zbytku smluvní ceny díla, pokud není smluvně ujednána např. pozastávka po dobu záruky;
• zhotovitel se zbavuje nebezpečí vzniku škody na stavebním díle a veškerá odpovědnost přechází na objednatele/stavebníka;
• případné vady a nedodělky dále zjištěné a neuvedené v protokolu nejsou důvodem k nedoplacení ceny díla a je možné je řešit již pouze v rámci reklamačního řízení;
• předáním díla začíná běžet záruční doba poskytnutá na dílo;
• žádnou stavbu nelze reálně dokončit zcela bez jakýchkoliv vad a nedodělků – součástí předávacího protokolu je soupis těchto vad a nedodělků s termíny jejich odstranění;
• § 2628 OZ (shrnutí): objednatel nemá právo odmítnout převzetí díla pro drobné vady, které samy o sobě ani ve spojení s jinými nebrání řádnému užívaní stavby ani její užívání podstatným způsobem neomezují;
• z ustanovení § 2605, odst. (2) OZ vyplývá, že zhotovitel nese odpovědnost pouze za takové zjevné vady, které objednatel vytkl u předání;
• z ustanovení § 2607 OZ vyplývá povinnost prokázat provedení díla doložením provedení ujednaných zkoušek; podstatná podmínka pro předání stavby jako předmětu díla.

Stavba je považována za dokončenou v případě, že byla rovněž předána veškerá související dokumentace – viz kap. 6.2.3 Fáze dokončení stavby.

Protokol o předání a převzetí díla (stavby) by měl mimo jiné obsahovat zejména:

• identifikaci stavby – název, adresa;
• odkaz na smluvní dokumentaci;
• přesnou a úplnou identifikaci smluvních stran a odpovědných osob, včetně kontaktů s uvedením: objednatel/stavebník – přebírající, zhotovitel – předávající;
• přesný a úplný popis předmětu díla / stavby podle uzavřené smlouvy a dále i podle uzavřených dodatků ke smlouvě;
• konstatování, že v souladu s uzavřenou smlouvou o dílo a následných dodatků zhotovitel předává hotové a dokončené dílo/stavbu v požadovaném rozsahu, termínu a kvalitě a objednatel dílo přebírá;
• termín dokončení;
• se závadami nebo bez závad;
• případně soupis závad, které ale nebrání užívání stavby;
• termíny odstranění jednotlivých závad;
• stanovení podmínek při odstraňování definovaných závad; především podmínky přístupu pracovníků zhotovitele do předané stavby včetně zabezpečení jejich bezpečné práce a provozních podmínek potřebných pro odstranění vad a nedodělků;
• termín vyklizení staveniště včetně ujednání o jeho zpětvzetí stavebníkem a případně uvedení stavu měřidel spotřebovaných energií a médií a jeho uvedení do projektovou dokumentací předpokládaného stavu;
• termín předání dokumentace skutečného provedení stavby v případě, že není předána při přejímacím řízení stavby;
• uvedení délky záruční doby podle uzavřené smlouvy o dílo na zhotovení stavby;
• ostatní dohody a ujednání, vyjádření účastníků;
• seznam příloh v souladu s požadavky právních a dalších obecně platných technických předpisů, technických norem a s podmínkami uvedenými ve smlouvě, se zaměřením na přílohy dokládající průběh realizace stavby, např. stavební deník, případně v souladu se smluvními podmínkami deníky podzhotovitelů, dokumentace skutečného provedení stavby, doklady z přímých jednání zhotovitele s vlastníky technické infrastruktury v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě a přílohy dokládající výslednou jakost stavby, např. geodetické zaměření výškového a směrového provedení stavby, doklady o zabudovaných materiálech a výrobcích, protokoly a další doklady o provedených zkouškách, osvědčení o revizích a revizní zprávy, protokoly o provozních zkouškách, záruční listy a návody k obsluze technologických zařízení apod.;
• jména a podpisy osob oprávněných za stranu předávající a za stranu přebírající.

6.4 TDS A STAVEBNÍ DENÍK (SD)

Právní požadavky:

• Stavební deník (SD) je základním záznamovým dokumentem stavby ‒ musejí být splněny právní požadavky na jeho obsah a vedení.
• Požadavek na vedení SD: SZ § 157 Stavební deník, vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.
• SD je veden na stavbu, na kterou bylo vydáno stavební povolení / souhlas s ohlašovanou stavbou, u ohlašovaných staveb uvedených v § 104, odst. 1, písm. e) až k) postačí jednoduchý záznam o stavbě.
• Povinnost vedení SD má zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.
• Úkolem SD je zajistit identifikaci a zpětnou sledovatelnost průběhu realizace stavby a současně zajistit přehled všech dokladů, dokumentace, předpisových a záznamových dokumentů souvisejících se stavbou.
• Stavební deník může být veden jakoukoliv formou, třeba i elektronicky v případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu.
• Podstatné pro vedení SD a jeho význam, mimo jiné i jako podklad při šetření incidentů a soudních sporech je v § 157 SZ stanovená oprávněnost k provádění záznamů do SD.

Vstupní zásady

Obsah, forma a způsob vedení SD musejí vycházet z právních požadavků na splnění účelu vedení SD. Současně je nutno respektovat stavebníkem požadovanou formu SD – viz SD požadovaný SŽDC – nebo i forma stanovená a používaná některými zhotoviteli v případě, že tato forma zajišťuje plnění § 157 SZ a přílohy 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Současný trend – hledání cesty k uplatnění elektronického vedení SD – je dlouhodobou záležitostí, je součástí rekodifikace stavebního práva a digitalizace procesů ve výstavbě.

Vedení SD musí plnit právní požadavky viz vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 16, a současně odpovídat administrativně-organizačním opatřením zhotovitele, zejména při vedení příslušných dokumentů a dokladů souvisejících s danou stavbou. V úvodu SD je nutné a zároveň postačující pro splnění právního požadavku na vedení SD uvést, jakým způsobem jsou vedeny, kdo je odpovědný za vedení a přístup k těmto dokumentům.

V případě, že délka trvání realizace stavby si vyžaduje vedení více sešitů SD, je nutné dodržet zásadu, že SD je soubor všech sešitů, a takto i zajistit plnění právního požadavku na přístup k SD všem oprávněným osobám – to je uchovávat všechny sešity SD společně a dále zajistit vzájemnou návaznost jednotlivých sešitů.

SD je veden na stavbu, na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo souhlas s ohlašovanou stavbou – viz SZ § 157 SZ. Základní identifikace – číslo SD – je číslo vydaného rozhodnutí stavebního úřadu. Právním předpisem není vyžadováno vedení SD na část stavby (stavební objekt). Podle požadavků stavebníka může být smluvně stanoveno i vedení tohoto dílčího deníku.

SD vede zhotovitel stavby, podzhotovitel stavby vede deník podzhotovitele podle podmínek smlouvy se zhotovitelem stavby (v souladu s podmínkami stavebníka uvedenými v jeho smlouvě se zhotovitelem stavby) nebo jej vede ve vlastním zájmu.

Součástí smluvního ujednání by mělo být i stanovení přístupu TDS k deníkům podzhotovitelů stavby.

Ve vztahu k vedení SD je úkolem TDS především:

• požadovat po zhotoviteli plnění právních požadavků na vedení deníku viz SZ § 157, vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 16, jak po obsahu, tak formě a způsobu vedení SD, zejména:
  • při založení SD zhotovitelem – první záznam předání a převzetí staveniště, prověřit úplnost a správnost identifikačních údajů SD, identifikačních údajů stavby a jejích účastníků, prověřovat správnost záznamů při změnách odpovědných osob včetně autorizace podpisů, otisk razítka u podpisu autorizované osoby (na úvodním identifikačním listu deníku u jména a vzorového podpisu autorizované osoby); viz kap. 6.4.1 Identifikace SD;
  • v úvodu SD uvedení odvolávky na způsob, uložení a odpovědnost k vedení veškerých dokumentů stavby;
  • v úvodu SD uvedení způsobu a odpovědnosti za splnění právního požadavku na denní vedení „jméno a příjmení osob pracujících na staveništi“ – je to oprávněný požadavek, ale v žádném případě (zejména při větším počtu pracovníků na staveništi) není splnitelný cestou denního vypisování do sešitu SD –, a dále v úvodu SD zaznamenat i způsob vedení přítomnosti pracovníků podzhotovitelů;
  • vedení požadovaných denních záznamů – klima, stav staveniště, postup prací, dodávky, nasazení mechanizace – tak, aby záznamy tvořily logickou, na sebe navazující informaci o stavu postupu prací – v identifikaci k projektové a k dodavatelské dokumentaci zhotovitele a k současným podmínkám na staveništi;
  • požadovat po zhotoviteli stavby důsledné zaznamenávání tzv. významných událostí stavby – viz vyhláška č. 499/2006, příloha č. 16, část B/2: „další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech“;
  • ve spolupráci se zhotovitelem zabezpečit a dále důsledně sledovat dostupnost stavebního deníku všem oprávněným osobám a zajištění i dalších formálních požadavků na vedení stavebního deníku – zajištění požadovaných kopií, ochrana před ztrátou;
  • v úvodu deníku stanovit komunikační pravidla mezi zhotovitelem stavby a dalšími účastníky, zejména TDS, ADP, koordinátorem BOZP, jde o stanovení lhůty reakce na daný záznam a postup řešení při jejím nedodržení – doporučuje se uvést v úvodu SD, i když tato komunikační pravidla jsou součástí příslušného smluvního ujednání;
• TDS sleduje dodržování požadavků na vedení stavebního deníku zhotovitelem stavby, v případě shledání nedostatků zápisem ve stavebním deníku požaduje nápravu;
• důsledně vyžaduje dodržování a sám dodržuje předem stanovená komunikační pravidla (lhůta reakce na daný záznam) od všech osob oprávněných k vedení záznamů ve stavebním deníku;
• v případě, že nejsou smlouvou se zhotovitelem předem stanovená pravidla k vedení deníků podzhotovitelů, projednat se zhotovitelem a výsledek zaznamenat do stavebního deníku;
• svými záznamy do SD dokladuje TDS plnění svých povinností – předmět plnění smluvního vztahu uzavřeného se stavebníkem.

6.4.1 Identifikace SD

Obal sešitu SD

Jako identifikaci SD uvádět pouze údaje společné pro všechny osoby s oprávněním k přístupu k SD – název stavby a číslo stavebního povolení / souhlasu s ohlašovanou stavbou.

Uvádění čísel smlouvy o dílo uzavřené mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby nebo registrační číslo stavby zhotovitele stavby je bezpředmětné.

Pro zajištění návaznosti dílčích sešitů SD uvést dále na obalu číslo sešitu a data prvního a posledního záznamu v daném sešitu.

Ostatní potřebné vstupní údaje pro identifikaci SD jsou uvedeny na úvodním listu SD.

Úvodní list SD

Poznámka:
Otisk razítka je vyhláškou č. 499/2006 Sb. vyžadován pouze u autorizovaných osob.

U koordinátora BOZP není podle nařízení vlády č. 592/2006 Sb. požadováno používání razítka. Koordinátor BOZP prokazuje svoji odbornou způsobilost číslem vydaného osvědčení a názvem držitele akreditace, který osvědčení vydal. Oprávněný geodet, podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví „úředně oprávněný zeměměřický inženýr“, používá v souladu s požadavkem tohoto zákona otisk razítka při ověřování odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti.

Předpokládá se, že doložení odborné způsobilosti u obou těchto osob je součástí smluvního ujednání mezi těmito osobami a stavebníkem.

Doporučuje se požadovat otisk razítka nebo uvedení čísla osvědčení, a kým bylo vydáno i u těchto odborně způsobilých osob.

6.5 TDS a dozorové orgány

TDS může při jednání s dozorovými orgány vykonávajícími státní nebo správní dozor – viz kap. 3.3 Státní a správní dozor ve výstavbě – zastupovat stavebníka na základě stavebníkem uděleného oprávnění při přípravě a provádění kontrolní prohlídky stavby.

Příprava: ve vazbě na postup prací na stavbě a plán kontrolních prohlídek uvedených ve stavebním povolení zavčas a prokazatelně (zápisem v SD) projedná se zhotovitelem stavby přípravu na kontrolní prohlídku – termín, podklady, podmínky staveniště/pracoviště.

Informuje stavebníka o připravované kontrolní prohlídce.

Podá oznámení stavebnímu úřadu a případně projedná další postup

Projedná se zhotovitelem stavby, příp. s dalšími účastníky výstavby (ADP, koordinátor BOZP aj.) pozvanými stavebním úřadem k účasti na kontrolní prohlídce, jejich účast a předpokládaný obsah a průběh prohlídky

Provedení: kontrolní prohlídku vede pověřený pracovník stavebního úřadu. Provedení záznamu o konání kontrolní prohlídky stavby ve SD je povinností zhotovitele stavby (prověření TDS).

Pracovník stavebního úřadu může výsledek kontrolní prověrky zaznamenat do SD nebo zpracovat protokol, který je předán stavebníkovi.

TDS je povinen závěry z protokolu, zejména negativní nálezy, zaznamenat do SD s výzvou k zajištění nápravy.

Postup nápravy: projednání postupu a podmínek nápravy se zhotovitelem stavby, případně projednání se stavebníkem, odsouhlasení postupu a podmínek nápravy, dohled nad realizací a dokončení nápravy je záznamem potvrzen ve SD. V souladu s požadavkem uvedeným v zápise z kontrolní prohlídky / ve výzvě k nápravě oznámit realizaci nápravy stavebnímu úřadu.

Dozorová prověrka předem ohlášená:

• oznámení dotčeného orgánu o plánované dozorové prověrce stavebníkovi, předání k zajištění TDS;
• TDS informuje zhotovitele stavby a další odpovědné osoby o připravované dozorové prověrce, prověřuje plnění podmínek uvedených ve stavebním povolení a stanovisku dotčeného orgánu;
• dozor vede pověřený pracovník dotčeného orgánu;
• záznam o konání dozoru ve SD – povinnost zhotovitele stavby, prověření TDS;
• pracovník dotčeného orgánu může výsledek provedené dozorové prověrky zaznamenat do SD nebo zpracovat protokol, který je předán stavebníkovi;
• TDS je povinen závěry z protokolu – zejména negativní nálezy – zaznamenat do SD s výzvou k zajištění nápravy;
• projednání postupu a podmínek nápravy se zhotovitelem stavby;
• případné projednání se stavebníkem – odsouhlasení postupu a podmínek nápravy;
• dohled nad realizací – záznamem v SD potvrdit dokončení nápravy;
• v souladu s požadavkem uvedeným v zápise z dozorové prověrky / ve výzvě k nápravě oznámit realizaci nápravy příslušnému dotčenému orgánu.

Dozorová prověrka předem neohlášená

Podmínkou její bezproblémové realizace je informování zhotovitele o této možnosti předem, současně s předáním a projednáním stavebního povolení a stanovisek dotčených orgánů (zajistí TDS). V případě nepřítomnosti TDS na staveništi je zástupcem prověřované strany odpovědný pracovník zhotovitele. Dále je postup obdobný ohlášené dozorové prověrce.

6.6 TDS A KONTROLNÍ DNY STAVBY (KDS)

6.6.1 Proč a jak KDS

Konání KDS souvisí s požadavkem na provádění dozoru nad realizovanou stavbou. Je prostředkem pro zajištění nejvyšší odpovědnosti stavebníka za průběh a výsledek realizace stavby. Je i doložením plnění oprávněnosti stavebníka dané § 2625 (OZ) – Kontrola provádění díla.

Vedením KDS může (v praxi je to obvyklý postup) stavebník pověřit TDS v předmětu příkazu v příkazní smlouvě.

Dohoda o lhůtě, místu a stálých účastnících konání KDS by měla být předem potvrzena, např. zápisem ve SD.

Povinnost konání KDS není žádným právním požadavkem konkrétně stanovena. Vedle záznamů ve SD (povinnost jeho vedení je daná právním požadavkem) je zápis z konání KDS významným podkladem pro aktuální řízení realizace stavby a v případě potřeby i dokladem pro zpětné doložení požadovaných postupů.

Konání KDS by měl zhotovitel stavby jako významnou událost stavby zaznamenat do SD.

6.6.2 Forma a obsah zápisu z KDS

Zápis z KDS se doporučuje jako samostatný dokument v předem stanovené formě a obsahu:

• identifikace stavby (název, adresa, číslo stavebního povolení apod.);
• pořadové číslo a datum konání KDS;
• účastníci konání KDS (prezenční listina – viz příloha k zápisu);
• kontrola úkolů z předchozích KDS (číslo a název úkolu, stav jeho plnění, příp. splnění);
• zpráva zhotovitele o postupu realizace stavby v předchozím období se zaměřením na: plnění harmonogramu postupu prací, popis postupu prací, finanční plnění, požadované změny, nepředvídané okolnosti, požadavky na dokumentaci, dodávky materiálů a výrobku, subdodávky, doložení fotodokumentace apod.;
• vyjádření účastníků KDS ke zprávě zhotovitele;
• plnění KZP a výsledky prováděných zkoušek a měření, celkové hodnocení plnění požadavků kvality z předchozích období;
• vznik nepředvídatelných okolností a incidentů a způsob jejich řešení;
• zabezpečení BOZP a PO na staveništi – mimo jiné zejména prostor pro KOO BOZP, při zabezpečení plnění požadavků plánu BOZP a jeho aktualizaci.;
• různé – např. výsledky z kontrolních prohlídek stavby, z provedených dozorů dotčených orgánů, řešení různých požadavků, reklamací a stížností a jiné;
• stanovení nových úkolů a odpovědností za jejich plnění – doporučuje se zejména u větších a náročnějších staveb rozdělit a řešit úkoly v oblastech řízení realizace stavby, např. časové plnění, finanční plnění, stav staveniště včetně dočasných konstrukcí, zabezpečení kvality – kontroly a zkoušky, stavba a její okolí příp. podněty, stížnosti, plnění požadavků rozhodnutí SÚ a stanovisek dotčených orgánů apod.;
• závěr z konání KDS s uvedením data konání příštího KDS.

7 PODMÍNKY ÚSPĚŠNOSTI ČINNOSTI TDS

7.1 RÁMCOVÝ PŘEHLED ZNALOST A ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY

Znalostní podmínky

Obecně:

• znalost vlastních povinností a schopnost jejich aplikace v daných podmínkách – viz zejména kap. 5 Smluvní zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS a kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby;
• znalost povinností stavebníka dané zejména SZ a zákonem č. 309/2006 Sb. – viz kap. 4.1 Stavebník – jeho povinnosti a odpovědnost;
• znalost povinností partnera a v důsledku toho lepší pochopení jeho postavení (stavbyvedoucí, zhotovitel, projektant, koordinátor BOZP, ADP) – viz zejména následující kap. 7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi;
• orientace v právních a jiných předpisech, souvisejících s výstavbou, v normách a technických požadavcích na stavby a jejich provádění – právní předpisy viz kap. 2.2 Související právní požadavky;
• organizační a komunikační schopnosti a i znalosti – viz následující kap. 7.4 Osobnostní schopnosti a komunikační dovednosti TDS.

Na dané stavbě:

• znalost podmínek staveniště, zejména: geotechnické a hydrogeologické poměry, požadavky ŽP, ochranná pásma, dopravní situace, technická infrastruktura, podmínky a vztahy k okolí staveniště a další;
• důkladné seznámení se s projektovou dokumentací dané stavby (výkresy, zprávy, ZOV, plán BOZP);
• znalost technických specifikací platnými pro daný obor stavby (např.: předpisové dokumenty MD v oboru staveb pozemních komunikací, předpisové dokumenty SŽDC pro stavby drážních komunikací apod.);
• seznámení se se stavebně technologickou dokumentací zhotovitele – výrobní, montážní dokumentace, technologické postupy;
• znalost podmínek a rozhodnutí orgánů státní správy – stavebních úřadů a dotčených orgánů;
• znalost obsahu smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby včetně všech obchodních podmínek, dodatků a změn;
• znalost obsahu smluv o dílo mezi zhotovitelem stavby a jeho podzhotoviteli (poznámka: požadavek na poskytnutí smluv uvést ve smlouvě se zhotovitelem stavby, případně stanovit podmínky odsouhlasení smluv s podzhotoviteli stavebníkem);
• znalost obsahu příkazních smluv s koordinátorem BOZP při práci na staveništi, s ADP, s oprávněným geodetem, příp. s dalšími osobami – specialisty a znalci.

Organizační podmínky:

• předem stanovená komunikační pravidla mezi všemi účastníky výstavby, zejména TDS a zhotovitel stavby, TDS a stavebník;
• předem stanovený vztah TDS a zhotovitel stavby (ve smlouvě stavebníka se zhotovitelem stavby);
• předem stanovený vztah TDS a podzhotovitelé stavby (ve smlouvě stavebníka se zhotovitelem stavby);
• zplnomocnění TDS k zastupování stavebníka při jednáních se státními a správními orgány.

7.2 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PARTNERŮ TDS NA STAVENIŠTI

7.2.1 Zhotovitel stavby

Povinnosti zhotovitele stavby jsou stanoveny právními požadavky, především stavebním zákonem a zákonem č. 309/2006 Sb.

SZ § 160 Provádění staveb – shrnutí:

• oprávněnost provádění staveb;
• zabezpečení odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím – autorizovanou osobou v oboru stavby;
• zabezpečení odborné způsobilosti a zvláštní odborné způsobilosti (viz NV č. 591/2006 Sb.) osob provádějících práce vyžadující toto oprávnění;
• povinnost provádět stavbu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací;
• povinnost dodržení obecných požadavků na výstavbu a dalších technických předpisů, dodržení povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů;

SZ § 157 Stavební deník – povinnost vedení stavebního deníku;

SZ § 155 – povinnost stavebního podnikatele oznamovat výskyty závad, poruch nebo havárií stavby příslušnému stavebnímu úřadu.

Zákon č. 309/2006 Sb., § 16 – shrnutí:

• do 8 dnů před zahájením prací písemně informovat koordinátora BOZP o pracovních postupech a řešení bezpečnostních rizik;
• poskytovat koordinátorovi BOZP potřebnou součinnost, zejména při zpracování a dodržování Plánu BOZP.

Další povinnosti zhotovitele stavby stanovené smluvním vztahem se stavebníkem uzavřeným v souladu s OZ viz § 2623–2630 Stavba jako předmět díla.

Vnitřními předpisy přenáší zhotovitel stavby své povinnosti na stavbyvedoucího.

7.2.2 Stavbyvedoucí

Vstupní zásada: pozici stavbyvedoucího může zastávat pouze autorizovaná osoba v oboru dané stavby.

Stavbyvedoucí je osoba oprávněná k vybrané činnosti ve výstavbě, k odbornému vedení provádění stavby nebo její změny. (SZ § 158).

V současné praxi není tato zásada dodržována. Pojem stavbyvedoucí je chybně používán i pro další pozice v řízení realizace stavby, např. vedlejší stavbyvedoucí – pozice vykonávaná neautorizovanou osobou.

Je i úkolem TDS působit k nápravě současného stavu.

Odpovědnost a povinnosti stavbyvedoucího jsou dány právními požadavky.

SZ § 153 Stavbyvedoucí a stavební dozor – shrnutí (odst. 1 a 2):

• povinnost řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• povinnost řídit provádění stavby v souladu s ověřenou projektovou dokumentací;
• povinnost k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývající ze zvláštních právních předpisů;
• zajistit řádné uspořádání staveniště a jeho provoz;
• zajistit dodržení obecných požadavků na výstavbu a jiných technických předpisů;
• zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě střetu se stavbou;
• povinnost působit k odstranění závad při provádění stavby;
• povinnost oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby;
• povinnost vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky stavby;
• povinnost spolupracovat s TDS a s AD, pokud tyto osoby byly stavebníkem ustanoveny;
• povinnost spolupracovat s koordinátorem BOZP, působí-li na staveništi;

SZ § 155 – povinnost stavbyvedoucího k oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby příslušnému stavebnímu úřadu;

SZ § 157 Stavební deník – do povinnosti stavbyvedoucího k „odbornému vedení provádění stavby“ spadá i zabezpečení, aby stavební deník byl veden v souladu s právními požadavky;

SZ § 133 Kontrolní prohlídka stavby, odst. 3 – shrnutí: na výzvu stavebního úřadu je stavbyvedoucí povinen účastnit se kontrolní prohlídky stavby.

Další ustanovení o povinnostech stavbyvedoucího mohou být uvedena ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby. Tato ustanovení nesmějí být v rozporu s právními požadavky.

7.2.3 Autorský dozor projektanta (ADP)

Výchozí podmínky pro postavení ADP viz kap. 3.4.1 Postavení a úloha ADP a koordinátora BOZP – základní údaje

Dozorová činnost ADP zahrnuje zejména:

• dozor při zpracování dodavatelské (názvosloví není ustáleno, také realizační/zhotovitelské/ stavebně technologické dokumentace);
• dozor při zpracování dokumentace zařízení staveniště;
• dozor nad realizací stavby z hlediska souladu s ověřenou projektovou dokumentací;
• dozor nad průběhem zkoušek (provozních) a zkušebního provozu;
• dozor nad zabezpečením řádného stavu projektové dokumentace uložené na staveništi v rozsahu požadovaném SZ;
• dozor nad prováděnými záznamy zhotovitele ve stavebním deníku z hlediska dostatečné identifikace záznamů vůči projektové dokumentaci;
• dozor nad dokladováním jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků v souladu s projektovou dokumentací;
• dozor nad prováděnými záznamy zhotovitele ve stavebním deníku z hlediska dostatečné identifikace záznamů vůči projektové dokumentaci.

Další činnost a účast ADP v průběhu realizace stavby:

• účast na správních řízeních a při dozorové činnosti dotčených orgánů;
• účast při předání staveniště a při vytyčovacích pracích;
• navrhování a projednávání změn projektové dokumentace;
• operativní zpracování drobných úprav;
• účast na kontrolních dnech;
• účast na kontrolních prohlídkách stavby;
• účast při řešení změn stavby před jejím dokončením;
• účast při řešení nepředvídatelných okolností v průběhu realizace stavby;
• účast při předání a převzetí stavby, při zkušebním provozu i při kolaudačním řízení.

7.2.4 Koordinátor BOZP na staveništi

Výchozí podmínky pro postavení koordinátora BOZP: viz kap. 3.4.1 Postavení a úloha AD a koordinátora BOZP – základní údaje a dále:

zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18

• (1) Koordinátor je při přípravě stavby povinen:
  • a) v dostatečném časovém předstihu před výběrem zhotovitelů předat zadavateli stavby plán obsahující kromě náležitostí uvedených v § 15 odst. 2 také přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci;
  • b) bez zbytečného odkladu předat projektantovi, zhotoviteli, pokud byl již určen, popřípadě jiné osobě veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti;
  • c) provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem (nařízení vlády č. 591/2006 Sb.).
• (2) Koordinátor je při realizaci stavby povinen:
  • a) bez zbytečného odkladu
    • 1. informovat všechny dotčené zhotovitele o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací,
    • 2. upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci, zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem, nebo na nedodržení plánu a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření,
    • 3. oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2, nebyla-li zhotovitelem neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy; na základě tohoto oznámení je zadavatel stavby povinen přijmout opatření k odstranění nedostatků vytýkaných koordinátorem,
    • 4. postupovat při výkonu své činnosti v součinnosti s dalšími odborně způsobilými fyzickými osobami vykonávajícími svoji působnost podle zvláštních právních předpisů.

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění předpisu č. 136/2016 Sb.

§ 7 a § 8 (shrnutí)

Koordinátor během přípravy stavby:

• dává podněty a doporučuje technická řešení nebo organizační opatření, která jsou z hlediska zajištění BOZP vhodná pro plánování jednotlivých prací, zejména těch, které se uskutečňují současně nebo v návaznosti;
• poskytuje odborné konzultace a doporučení týkající se požadavků na zajištění BOZP, odhadu délky času potřebného pro provedení plánovaných prací nebo činností;
• zpracovává plán BOZP a zajistí jeho odsouhlasení a podepsání všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi;
• zapracuje do plánu požadavky na BOZP při udržovacích pracích.

Koordinátor během realizace stavby:

• koordinuje přijímání opatření k zajištění BOZP jednotlivými zhotoviteli;
• dává podněty a na vyžádání zhotovitele doporučuje technická řešení nebo opatření k zajištění BOZP při stanovení pracovních nebo technologických postupů;
• spolupracuje při stanovení času potřebného k bezpečnému provádění jednotlivých prací nebo činností;
• sleduje provádění prací na staveništi a upozorňuje na konkrétně zjištěné nedostatky v BOZP a požaduje bez zbytečného odkladu zjednání nápravy;
• kontroluje zabezpečení obvodu staveniště včetně vstupu a vjezdu na staveniště s cílem zamezit vstup nepovolaným fyzickým osobám;
• spolupracuje s fyzickou osobou provádějící technický dozor stavebníka;
• zúčastňuje se kontrolní prohlídky stavby, k níž byl přizván stavebním úřadem;
• aktualizuje plán BOZP, zajišťuje jeho odsouhlasení a podepsání všemi zhotoviteli;
• navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu za účasti zhotovitelů a organizuje jejich konání;
• sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán, a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků;
• provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v BOZP na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele, a zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

• Dále viz:
  • MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi;
  • MP 2.6.2 Koordinátor BOZP na staveništi.

7.3 POŽADOVANÁ VZÁJEMNÁ SOUČINNOST PARTNERŮ NA STAVENIŠTI

Vzájemná součinnost partnerů je podmínkou splnění právních i smluvních požadavků na zajištění požadovaného postupu realizace stavby a její požadované kvality.

Pro její zabezpečení je potřeba se strany TDS vytvářet podmínky, mimo jiné především:

• vytvářet povědomí o důležitosti vzájemné informovanosti a přímé komunikace, předem stanovit a udržovat pravidla;
• zabezpečení přístupu k projektové dokumentaci i k jiným předpisovým a záznamovým dokumentům stavby;
• dodržení zásady, že dozorová činnost nesnímá odpovědnost z dozorované osoby;
• význam řádného vedení SD a důležitost prováděných záznamů z hlediska prokázání prováděných činností výkonných i dozorových.

Pro stavbyvedoucího a koordinátora BOZP je požadovaná spolupráce s TDS přímo uvedena v právních předpisech – viz předchozí kap. 7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi. TDS s vědomím této skutečnosti je oprávněn (v souladu s jeho smluvním vztahem uzavřeným se stavebníkem) tuto součinnost od svých partnerů vyžadovat především při postupu a v situacích:

• předání a převzetí staveniště – včetně sdělení stanoviska účastníků ke stávajícím podmínkám staveniště vzhledem k plnění jejich úkolů při realizaci stavby;
• zařízení staveniště, obvod staveniště, zabezpečení vstupu – zejména součinnost koordinátora BOZP se stavbyvedoucím;
• vliv stavby na její okolí – zejména součinnost ADP se stavbyvedoucím, plnění podmínek souhrnné technické zprávy projektové dokumentace;
• oznámení o zahájení prací podané na OIP a jeho aktualizace – zejména součinnost zhotovitele stavby – stavbyvedoucího s koordinátorem BOZP při zajištění požadavku právního předpisu na jeho průběžnou aktualizaci;
• zpracování plánu BOZP a jeho aktualizace, při zpracování plánu BOZP v etapě zpracování PD, spolupráce s projektantem, jeho průběžná aktualizace v etapě realizace stavby, součinnost koordinátor BOZP, stavbyvedoucí i ADP;
• nástup subdodavatelů, školení, rizika BOZP – především součinnost stavbyvedoucího a koordinátora BOZP;
• předání a převzetí pomocných stavebních konstrukcí – především součinnost stavbyvedoucí a koordinátor BOZP;
• zakrývání konstrukcí – účast TDS, součinnost se stavbyvedoucím;
• provádění kontrol a zkoušek – KZP – účast TDS, součinnost se stavbyvedoucím;
• změnová řízení stavby – účast TDS, součinnost s AD, stavbyvedoucím, příp. i koordinátor BOZP;
• jednání s vlastníky technické infrastruktury – součinnost TDS a stavbyvedoucí;
• dokladování jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků – stavbyvedoucí;
• vznik a řešení havárií a bezpečnostních incidentů na stavbě – součinnost TDS, stavbyvedoucí a koordinátor BOZP;
• archeologické a další kulturně cenné nálezy – součinnost zejména TDS a stavbyvedoucí;
• ochrana životního prostředí – především součinnost TDS a stavbyvedoucí;
• kontrolní prohlídky stavby – účast TDS, součinnost se stavbyvedoucím vždy, podle potřeby koordinátor BOZP a AD;
• dozory dotčených orgánů – účast TDS, součinnost se stavbyvedoucím vždy, podle potřeby koordinátor BOZP a AD;
• státní dozor nad bezpečností práce – především součinnost stavbyvedoucí a koordinátor BOZP;
• předčasné užívání stavby – účast TDS, součinnost stavbyvedoucí a koordinátora BOZP;
• vedení záznamové dokumentace, stavební deník – komunikační prostředek podle předem stanovených pravidel mezi všemi účastníky;
• předání a převzetí stavby – součinnost TDS se stavbyvedoucím, příp. AD a další.

TDS jako zástupce stavebníka je v rámci těchto uvedených možných situacích vyžadujících součinnost mezi jeho partnery – to je situací, kdy není přímo uvedena požadovaná účast TDS – účasten vždy v pozici prováděného dozoru.

7.4 OSOBNOSTNÍ SCHOPNOSTI A KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI TDS

Požadavek na komunikační a organizační schopnosti TDS vychází zejména ze smluvního pověření TDS k plnění povinností a zastupování stavebníka. – viz kap. 4.1 Stavebník, jeho povinnosti a odpovědnost, ale i z pověření TDS k provádění dozorové činnosti včetně řešení náprav a dalších dopadů z dozorové činnosti vyplývajících – viz kap. 5 Zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS.

Konkrétně je to příprava, organizace a vedení kontrolních dnů stavby, zpracování zápisů, ale i dílčí projednání navazujících postupů s odpovědnými pracovníky. Současně také příprava ke kontrolním prohlídkám stavby, zastupování stavebníka, a zejména zajištění postupů vedoucí k nápravě v případě zjištěných nedostatků. A další činnosti TDS (viz kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby), jejichž žádoucí průběh a dosažené výsledky závisí na úrovni vzájemné komunikace mezi všemi účastníky.

7.4.1 Osobnost TDS

Osobnost TDS a jeho osobní chování může, vzhledem k jeho postavení zástupce stavebníka, značně ovlivnit celkovou atmosféru v jednání a vzájemných vztazích na staveništi. TDS musí reagovat na měnící se situace na staveništi, musí reagovat na různá tvrzení, nároky a požadavky, ale i stížnosti a žaloby. Pro chování TDS jsou důležité obecně platné zásady požadované na chování osob pověřených jakoukoliv řídicí, auditorskou nebo kontrolní činností. Dále volně doplněné shrnutí z ČSN EN ISO 19011, uvádějící požadavky na chování auditorů.

Chování by mělo být:

• etické, to je spravedlivé, pravdivé, upřímné, slušné a diskrétní;
• přístupné názorům, to je ochota zvažovat alternativní myšlenky, pohledy názory;
• diplomatické, to je taktní při jednání s lidmi;
• vnímavé, to je uvědomění si situace a schopnost situaci pochopit;
• přizpůsobivé, to je rychlé přizpůsobení se různým situacím;
• vytrvalé, to je houževnatost, schopnost soustředit se na dosažení cíle;
• rozhodné, to je včasné dosahování závěrů založených na logickém zdůvodnění a analýze;
• samostatné, to je nezávislé jednání a fungováními současné efektivní interakci s ostatními;
• statečné, to je být schopen jednat odpovědně a eticky, i když tyto činnosti nemusejí být vždy populární a mohou někdy vést k neshodě nebo konfrontaci;
• otevřené ke zlepšování, to je učení se z různých situací, snaha o lepší výsledky své práce;
• připravené ke spolupráci, to je efektivně fungovat s ostatními, to je se členy vlastního týmu a s dalšími pracovníky při výkonu své činnosti.

7.4.2 Zásady správné komunikace

Komunikace je naslouchání a mluvení – je to obousměrný proces.

Následující text je náznakem možné cesty k zajištění požadovaného komunikativního prostředí.

Poznámka:
Autor této pomůcky není tvůrcem myšlenek, které jsou základem přístupů dále v této kapitole uvedených – jsou volně použity z různých podkladů a příruček, pro potřebu pomůcky upraveny a zpracovány.

Pod dále uváděným pojmem „druhý“ je míněn partner TDS v různých komunikačních situacích.

Mluvené slovo – proč a jak

• Vzhledem k tomu, že hlasem toho můžete vyjádřit mnohem více, je snazší někoho přesvědčit mluvením než psaním.
• Chceme-li být efektivnější v „posílání zpráv“ druhé straně, je třeba být citlivý na způsob, jakým je přijímá. Co lidé říkají nahlas, nemusí vždy odpovídat tomu, co cítí uvnitř.
• Vidíme-li, jak lidé reagují na naše sdělení, máme lepší představu o jejich aktuálních pocitech a případně můžeme náš projev adekvátně přizpůsobit k dosažení kýžených výsledků. E-mail ani telefon nám to nedovolují.
• Předpoklady úspěšného vyjednávání:
  • vcítit se do situace druhého – proto je nutné znát jeho pozici či poslání;
  • požádat o vysvětlení – získám čas a více informací o stanovisku druhého k danému problému;
  • zůstat klidní – podstatná podmínka úspěšnosti ve vyjednávání;
  • být připraveni – podle možností se předem seznámit s okolnostmi, podmínkami a možnostmi řešení daného problému;
  • držet se tématu – odbíhání od tématu je jen ztráta času a nebezpečí vyvolání nepříznivé reakce ze strany druhého;
  • nabídnout kompromis – možnost kompromisu je nutné mít předem důkladně zváženou.

Úspěch ve vyjednávání je možné podpořit i mimoslovně, projevením tzv. přirozeného zájmu: udržování očního kontaktu, udržování otevřené pozice těla s náklonem dopředu – ne založené ruce, zrcadlení pohybů a gest druhého, projevování souhlasu – přikyvováním a úsměvem.

Sdělování špatných zpráv

Pokud se sdělení týká skupiny lidí, pokud možno to říci zároveň všem zúčastněným osobám, je nutná připravenost na předpokládané otázky, počítat s časovou rezervou na otázky a následné odpovědi, pro další postup k řešení je nutné ověřit porozumění danému problému.

Kritizování druhých

V případě nutnosti vyjádření kritiky druhého je nutné vyjádřit se stručně a konkrétně, současně, seč to jde, vyjádřit a uznat i pozitiva druhého se zaměřením zejména na jeho celkové chování. Podstatné pro přijetí kritiky druhým je zachování klidu.

V případě přijímání stížnosti

Bezpečnou technikou přijímání stížností je naslouchání a sympatizování, není vhodné se ospravedlňovat, během rozhovoru pořizujte poznámky a domluvte další postup, který pak dodržujte.

Problém a jeho nositel – řešení problému na poradě:

• problém definovat přesně, konkrétně a v plné šíři, podstatné je nevztahovat problém ke konkrétní osobě;
• uvést možné cesty k řešení včetně podmínek jejich řešení;
• pozor na osobní útoky – ty jen zdržují, odvádějí pozornost od řešení problému, zanechávají trvalé následky v lidských vztazích;
• nutno vytvořit předěl a zamezit opětovnému narušení předělu mezi osobností a daným problémem;
• pozor na problematické chlubily („jak je to možné, to mně by se nikdy stát nemohlo, já to vždycky dělám“)!

Konflikt a důvody, proč vzniká:

• objektivní rozdíly mezi zúčastněnými stranami;
• pro řešení konfliktu je podstatné znát objektivní důvody přístupu druhé strany, např. právní a smluvní požadavky;
• subjektivní názory, emoce a představy;
• pro řešení konfliktu jsou podstatné osobní přístup, komunikace, vysvětlení.

Řešení konfliktu:

• nutné pouze osobní jednání „tváří v tvář“ – nikdy ne telefon, dopis nebo e-mail;
• dát najevo své pochopení, metoda „váhy“ – kladení obou stran sporu na opačné misky vah – zásada spravedlnosti k oběma stranám;
• v případě vzniku ostré komunikace neskončit jednání „útěkem”, snažit se situaci uklidnit a pokračovat v jednání;
• nepoužívat slovo „prosba“, ale požádat (!) o nápravu;
• základním cílem řešení každého konfliktu by mělo být jeho stažení, nikoliv „pomsta“;
• pro úspěšné řešení konfliktních situací je nutné sebeovládání, klid a uvolněnost všech zúčastněných.

7.4.3 Vedení porad

Základní kritérium: porady jsou drahé, před organizováním každé porady zvažovat nutnost jejího konání a zvážit i jiné možnosti.

Zásady pro organizování porady:

• příprava porady – zajištění vstupních informací, příprava programu, vhodnost a dostupnost místa konání, výběr účastníků, jejich kompetentnost, pozvání s dostatečným časovým předstihem;
• zahájení porady – v daný čas, důležité je vzájemné představení všech účastníků a jejich kompetencí podstatných pro splnění cíle porady;
• průběh porady – držet se programu, stanovit časový limit pro diskusi, zabezpečit návaznost na výstupy z předchozích porad, sledovat chování účastníků, zajistit spravedlnost pro všechny, nepřipustit k řešení, co se netýká tématu porady, dbát na vedení záznamu.

Pravidla „dobré“ porady:

• nezačínat s „čistým listem papíru“ – připravit si náměty, návrh řešení;
• vysvětlit problém a přesvědčit se, že všichni pochopili a vědí, kde je „jejich místo“;
• pozor na detailisty (častá vlastnost technických odborníků) – odvádějí soustředění se na cílové řešení a připravují nás tak o čas pro další průběh porady, nutný pro splnění jejího cíle, dále dodržet pravidlo 80 % souhlasu s řešením daného problému;
• kompetence účastníků jsou podstatné pro splnění cíle porady, podmínku kompetencí účastníka nutno uvést v pozvánce;
• zápis z porady neodkládat a předat co nejdříve.

8 DOPRAVNÍ STAVBY

8.1 CHARAKTERISTIKA ŘÍZENÍ DOZORU V DOPRAVNÍCH STAVBÁCH

Postavení TDS u dopravních staveb je dáno celkovou specifičností řízení projektů dopravních staveb. Příprava a realizace dopravních staveb nesmí být v rozporu s požadavky stavebního zákona, ale současně musejí být akceptovány jejich specifické podmínky, jejichž řešení se promítá do těchto opatření:

• nejvyšším řídicím orgánem v oboru výstavby dopravních staveb je ministerstvo dopravy (MD);
• právní požadavky – technické požadavky na výstavbu pozemních komunikací jsou dány v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, drážních komunikací pak v zákoně č. 266/1994 Sb., o drahách, a vodních cest v zákoně č. 254/2001 Sb., o vodách, a v jejich prováděcích předpisech; v samostatné vyhlášce o dokumentaci dopravních staveb – vyhláška č. 146/2008 Sb.;
• stavební řízení je zajišťované speciálními stavebními úřady; v oboru drážních komunikací je stavebním úřadem Drážní úřad, nejvyšším stavebním úřadem u dopravních staveb je MD;
• charakteristické pro dopravní stavby je jejich financování z veřejného rozpočtu, tedy podmínka plnění požadavků zákona o zadávání veřejných zakázek, a dále stanovení specifických podmínek pro řízení přípravy a realizace staveb s cílem dosažení jejich požadované jakosti; od roku 1994 MD uplatňuje „resortní systém jakosti v oboru pozemních komunikací“ a obdobně i v oboru drážních komunikací;
• uvedená specifika dopravních staveb jsou i jednou z příčin toho, že požadavek na odbornou způsobilost osoby provádějící dozor nad realizovanou stavbou pozemních komunikací byl uveden již v prvním znění MP „Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací“, vydaný v roce 1995.

Pro výkon dozoru a zpracování příslušných předpisových dokumentů v oboru dopravních staveb jsou využity metodiky a dokumenty FIDIC (Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils – Mezinárodní federace konzultačních inženýrů), konkrétně dokument „Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – obecné podmínky“; tzv. červená kniha FIDIC.

Podle ustanovení tohoto dokumentu je provádění dozoru nad prováděnou stavbou zabezpečeno definovanou pozicí správce stavby.

Kap. 3, čl. 3.1 dokumentu červená kniha FIDIC v úvodu stanoví: Objednatel je povinen jmenovat „správce stavby“, který musí vykonávat povinnosti jemu (rozumí se stavebníkovi) stanovené ve smlouvě (rozumí se smlouva o dílo/stavbu uzavřená mezi objednatelem/stavebníkem a dodavatelem/zhotovitelem stavby). Správce stavby musí zaměstnat inženýry a další odborníky s vhodnou kvalifikací k výkonu těchto povinností. Správce stavby nemá žádnou pravomoc měnit smlouvu.

Pro vztah správce stavby a TDS je důležité ustanovení čl. 3.2 dokumentu červená kniha FIDIC: Správce stavby může případně přenést pravomoc a pověřit plněním povinností asistenty a může též takové přenesení pravomoci nebo pověření odvolat. Mezi takové asistenty může patřit stálý technický dozor. (Poznámka: tedy i technický dozor stavebníka – TDS.)

Ve vazbě na dokument červená kniha FIDIC a v souladu s právními požadavky ČR je pro výkon funkce správce stavby zpracován a MD schválen dokument Metodika pro tým správce stavby, prozatímní verze 2018 (dále Metodika).

Podstatné pro zpracování tohoto dokumentu bylo ustanovení řídícího výboru s účastí zástupců řídících a zúčastněných orgánů v dopravním stavitelství – MD, SFDI, ŘSD ČR, SŽDC, Ředitelství vodních cest ČR. Tato skutečnost vytváří předpoklad pro požadované sjednocení postupů.

Metodika uvádí základní odpovědnosti, práva i povinnosti jednotlivých členů týmu správce stavby. Je obecným návodem pro vypracování interních dokumentů zadavatelů dopravních staveb. Podstatným znakem Metodiky je zdůraznění úlohy správce stavby nejen v pozici dozoru, ale zejména v pozici zástupce objednatele/zadavatele/stavebníka, včetně pozice zprostředkovatele a neutrálního odborníka.

Metodika stanoví náplň činnosti a vzájemné postavení jednotlivých členů týmu správce stavby včetně návrhu sestavení:

• vedení týmu – vedoucí týmu a jeho asistenti – asistent pro dozor (dozorová činnost TDS), asistent pro kontrolu nákladů;
• sekretariát – pomocný asistent pro administrativní práce;
• techničtí asistenti – pro pozemní komunikace, mostní objekty, vodohospodářské objekty apod. a další podle potřeb stavby;
• pomocní asistenti – právník, koordinátor BOZP, pro dozor postupu výstavby a další;
• experti – pro produktovou oblast, elektrotechnická zařízení, mosty apod.

Metodika dále stanoví podřízenost a požadovanou odbornou způsobilost jednotlivých členů týmu.

8.2 STAVBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Dokument Metodický pokyn Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací (dále MP), je rovněž zpracován v souladu se zněním červené kniha FIDIC. První vydání tohoto dokumentu je z roku 2006, od té doby byl několikrát aktualizován včetně zpracování dodatků. Současné znění MP schválené MD je účinné od 1. 8. 2019.

Upozornění:

Ve vazbě na kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů Pomůcky se doporučuje uživatelům uvedeného MP věnovat pozornost úvodním kapitolám tohoto MP – kap. 1 a kap. 2, zejména výkladu pojmů v kap. 2.1 a dále v kap. 1.3 v uvedené vazbě na právní předpisy. V MP uvedenou vazbu na SZ si ověřit a doplnit samostatným prostudováním těchto paragrafů: SZ: § 152, odst. (4), § 160, odst. (3) a (4) a § 153 odst. (3) a (4). Důležité!

MP ve vazbě na řízení realizace stavby pozemních komunikací a další dokumenty schválené a vydané MD v rámci programu PJPK (Politika jakosti pozemních komunikací – www.pjpk.cz) stanoví postupy v provádění „interního dozoru“ na staveništi a současně stanoví i zásady a postupy v provádění dozoru externího, tj. státního dozoru a dohledu nad stavbami pozemních komunikací při jejich realizaci, ale také nad pozemními komunikacemi při jejich provozu. Součástí MP je i stanovení podmínek a postupu vedoucí k získání a udržení oprávněnosti k provádění dozoru na stavbách pozemních komunikací.

V souladu s čl. 3.2 červené knihy FIDIC je v tomto MP definována i pozice TDS:

Součástí stavebního dozoru je zajištění technického dozoru stavebníka nad prováděním stavby ve smyslu § 152 stavebního zákona.

Stavebním dozorem je zde míněn obecný dozor nad realizovanou stavbou, nikoliv fyzická osoba v pozici stavebního dozoru podle SZ § 2. Dále v tomto MP již pozice TDS není uváděna, ani předpokládané uvedení povinnosti autorizace TDS v čl. 2.5 Odborná způsobilost nebo v příloze 8.8 Pravidla udělování oprávnění k výkonu stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací tohoto MP.

V MP jsou definovány podmínky pro stanovení dozoru stálého a dozoru občasného – viz kap. 2.6 MP.

MP svým důkladným přístupem k definování požadovaných činností a postupů při provádění dozoru nad realizovanou stavbou může být podnětem i pro činnost TDS v jiných oborech staveb.

8.3 STAVBY DRAH A NA DRÁZE

Pro přípravu a provádění staveb drah a na dráze je Správou železničních dopravních cest (SŽDC) vydána řada dokumentů, z nichž pro provádění dozoru stojí na předním místě dokument Technická specifikace – VTP – Všeobecné technické podmínky zhotovení stavby (VTP/R-F/08/19 (dále v textu VTP).

VTP doplňují a upřesňují všechny obecné požadavky objednatele (SŽDC) na zhotovení stavby a vychází z aktuálních TKP (technicko-kvalitativní podmínky), interních dokumentů a předpisů, směrnic, norem a zaváděcích listů SŽDC, obecně platných technických norem a právních předpisů – úvodní text dokumentu.

VTP jsou přílohou ke smlouvě uzavírané se zhotovitelem stavby. Obsahují závazek objednatele (SŽDC) na zajištění TDS v souladu s požadavkem SZ § 152, odst. (4) s uvedením: Objednatel se zavazuje u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, které provádí zhotovitel zajistit technický dozor stavebníka (dále jen TDS) nad prováděním díla podle § 152 odst. (4) zákona 183/2006 Sb. A dále: Veškerá oprávnění, která má podle těchto VTP TDS, má současně i správce stavby. Pokud je v těchto VTP zmiňován TDS, rozumí se jím i správce stavby, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného.“

V kap. 2 VTP je dále definována pozice TDS, jeho pravomoci a požadované činnosti. Na rozdíl od jiných dokumentů uvádějících přidělené pravomoci TDS je zde přidělená pravomoc podstatně vyšší, např.: … v průběhu provádění díla TDS kontroluje činnost koordinátora BOZP a spolupracuje a kontroluje osoby pověřené výkonem autorského dozoru zhotovitele projektové dokumentace“. Dále udělená pravomoc k nařízení přerušení prací v případě, že TDS zjistí, že práce na díle (stavbě nebo její části) provádí podzhotovitel, který nebyl pověřen jejich provedením v souladu se smlouvou na provedení díla, a má právo vykázat nepověřeného podzhotovitele ze staveniště.

VTP zdůrazňuje vazbu významu postavení a činností TDS s uzavřenou smlouvu o dílo mezi objednatelem SŽDC a zhotovitelem: „TDS vykonává dohled nad tím, zda zhotovitel provádí dílo v souladu se smlouvou.“ Tím je vyjádřeno i další specifikum výstavby drážních komunikací, spočívající v podrobně a důkladně zpracovaných obchodních podmínkách tvořících nedílnou přílohu k uzavíraným smlouvám se zhotoviteli – viz dokument Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Zvláštní podmínky pro stavby SŽDC, s. o.; 2. vydání 04/2019.

8.4 STÁTNÍ DOZOR V DOPRAVNÍCH STAVBÁCH

Státní dozor v dopravních stavbách vykonávají speciální stavební úřady (viz kap. 3.3 Státní a správní dozor – základní informace). Podle předmětu dozoru postupují v souladu s ustanovením SZ nebo podle požadavků příslušného zákonného předpisu v daném oboru stavby – viz kap. 2.2 Související právní požadavky.

8.4.1 Pozemní komunikace

Ve vazbě na požadavky SZ v oblasti státního dozoru uvádí specifické požadavky pro obor pozemních komunikací zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

Speciálním stavebním úřadem, zajišťující stavební řízení a následný dozor, je příslušný silniční správní úřad; to je buď přímo MD – vrchní státní dozor, nebo ministerstvem určená instituce. Kritériem je druh komunikace; v případě stavby tunelu nad 500 metrů je to vždy MD ČR. V případě stavby dálnice nebo rychlostní komunikace je dále účastníkem řízení MV, u ostatních druhů komunikací je účastníkem řízení příslušný orgán Policie ČR.

Státní (stavební) dozor – výkon státního stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací vykonávají MD a speciální stavební úřady.

MP Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací uvádí:

Správce stavby je povinen společně se zhotovitelem stavby vytvořit podmínky pro uskutečnění kontrolních prohlídek stavby podle požadavků stavebního zákona, zajistit potřebné podklady a spolupráci a těchto kontrolních prohlídek se zúčastnit.

Zhotovitel je povinen nejpozději 14 dnů předem nahlásit správci stavby provedení prací odpovídajících fázím výstavby uvedeným ve stavebním povolení pro uskutečnění těchto kontrolních prohlídek.

Státní (odborný) dozor – podle požadavků zákona o pozemních komunikacích – zákon č. 13/1997 Sb., § 41 je vykonáván osobami s pověřením příslušných silniční správních úřadů (SSÚ) ve formě průkazu. Při výkonu státního dozoru postupují pověřené osoby podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), Jde o dozor nad stavbami PK realizovanými i na PK v provozu.

Příslušnými SSÚ jsou: ministerstvo dopravy pro dálnice, krajské úřady pro silnice I. třídy, obecní (městské) úřady obcí s rozšířenou působností pro silnice II. a III. třídy a veřejně přístupné účelové komunikace, obecní (městské) úřady obcí pro místní komunikace, újezdní úřady pro veřejně přístupné účelové komunikace na území vojenského újezdu.

Pověřené osoby dohlížejí na zajištění ochrany pozemních komunikací a dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti stanovené zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a návaznými prováděcími právními předpisy, jakož i opatření SSÚ.

V případě zjištění porušení povinností stanovených zákonem o pozemních komunikacích jsou pověřené osoby oprávněny uložit povinnosti k odstranění zjištěných nedostatků, v případě zjištění závažných závad ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu pozemní komunikace bezprostředně ohrožující pozemní komunikaci nebo její uživatele písemně nařídit vlastníku pozemní komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání.

8.4.2 Stavby drah a na dráze

Výkon dozoru staveb drah a na dráze se řídí SZ a zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách.

Specifické postupy stavebního řízení a následného dozoru se týkají staveb dráhy a staveb na dráze.

Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu na fakt, zda je v obvodu, či nikoliv.

Stavbou na dráze jsou všechny stavby v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy a bez ohledu na účel, jemuž slouží.

Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky a požadavky bezpečnosti dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.

Speciálním stavebním úřadem pro stavby dráhy a stavby na dráze je drážní správní úřad.

Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou MD ČR a Drážní úřad.

Zákon o dráhách, § 58: Státní dozor ve věcech drah vykonávají pověření zaměstnanci MD ČR a Drážního úřadu.

Dotčeným orgánem státní správy ve věcech drah, vykonávající správní dozor je Drážní úřad.

9 PROFESNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM ČKAIT – VYBRANÉ PŘEDPISY

Jsou uvedeny vybrané předpisy, které souvisí s problematikou pomůcky.

Metodické pomůcky k činnosti autorizovaných osob

Technické pomůcky k činnosti autorizovaných osob

10 POUŽITÉ ZKRATKY

V příručce kromě celého znění daného pojmu, institutu či dokumentu jsou uváděny i tyto zkratky: