- PROFESIS - https://profesis.ckait.cz -

Technický dozor stavebníka (MP 3.2)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT


Anotace:
Cílem metodické pomůcky pro výkon činnosti autorizovaných osob je v potřebném rozsahu podat základní informace o postavení a úloze technického dozoru stavebníka (TDS) ve vazbě na řízení výstavby a prováděný dozor ve výstavbě.

Upozornění k textu

OBSAH

  Úvod
1 Proč dozor ve stavebnictví
2 Výchozí podmínky pro postavení a úlohu TDS
2.1 Postavení stavebníka
2.2 Související právní požadavky
3 Dozorová činnost ve výstavbě
3.1 Úvodní vymezení pojmů
3.2 Schéma prováděných dozorů ve výstavbě
3.3 Státní a správní dozor – základní informace
3.4 Dozorová činnost na staveništi
4 Stanovení odpovědnosti a povinností TDS
4.1 Stavebník – jeho povinnosti a odpovědnost
5 Zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS
5.1 Vstupní údaje
5.2 Obsah smlouvy s TDS
6 TDS v přípravě a realizaci stavby
6.1 Postavení TDS
6.2 Postupy a činnosti TDS
6.3 Vybrané záznamové dokumenty
6.4 TDS a stavební deník (SD)
6.5 TDS a dozorové orgány
6.6 TDS a kontrolní dny stavby (KDS)
7 Podmínky úspěšnosti činnosti TDS
7.1 Rámcový přehled znalost a organizační podmínky
7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi
7.3 Požadovaná vzájemná součinnost partnerů na staveništi
7.4 Osobnostní schopnosti a komunikační dovednosti TDS
8 Dopravní stavby
8.1 Charakteristika řízení dozoru v dopravních stavbách
8.2 Stavby pozemních komunikací
8.3 Stavby drah a na dráze
8.4 Státní dozor v dopravních stavbách
9 Profesní informační systém ČKAIT – vybrané předpisy
10 Použité zkratky



ÚVOD

Cílem metodické pomůcky pro výkon činnosti autorizovaných osob (dále jen „pomůcka“) je v potřebném rozsahu podat základní informace o postavení a úloze technického dozoru stavebníka (TDS) ve vazbě na řízení výstavby a prováděný dozor ve výstavbě.

Cílem pomůcky je naznačení cesty k plnění ustanovení uvedeného v § 152 stavebního zákona:

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu.

Jsou charakterizovány vstupní – veřejnoprávní a smluvní – podmínky postavení a činnosti TDS, včetně respektování odlišnosti řízení dozoru v dopravním stavitelství. V navazujících kapitolách jsou uvedeny konkrétní postupy činnosti TDS v přípravě a realizaci stavby jak v pozici smluvně přenesených povinností stavebníka, tak v kontrole dodržování postupů podmiňujících výslednou jakost stavby.

Pomůcka vychází z ustanovení a požadavků zákonných předpisů, zejména z požadavků stavebního zákona (SZ) a dalších právních předpisů, které mají vazbu na výstavbu a na prováděný dozor ve výstavbě.

Zásady plnění požadavků předpisů týkající se specifické problematiky prováděného dozoru v dílčích oborech stavebnictví, zejména v oboru dopravních staveb, jsou uvedeny v samostatné kapitole – viz kap. 8 Dopravní stavby.

Obsah pomůcky je dán výchozí podmínkou: povinnosti TDS nejsou stanoveny právními požadavky. Koncepce přístupu k postavení TDS vychází z právních požadavků na odpovědnost a povinnosti stavebníka. Této koncepci odpovídá i řazení dílčích kapitol pomůcky, zejména návaznost jejích kap. 46. Kap. 4 obsahuje povinnosti stavebníka dané právními požadavky, kap. 5 uvádí možnost zajištění plnění povinností stavebníka cestou uzavření smluvního vztahu s TDS a kap. 6 je návodem pro TDS – pro uvědomění si svého postavení a pro jeho konkrétní postupy a dílčí činnosti.

Rozsah a forma pomůcky jsou voleny tak, aby dokument tvořil ucelený přehled potřebných informací v dané problematice, a současně jeho členění do dílčích kapitol umožňuje jejich samostatné použití podle potřeby uživatele.

Pomůcka je metodikou, nikoliv závazným předpisem pro výkon TDS. Je zejména podkladem pro základní orientaci TDS v oblasti prováděného dozoru ve stavebnictví a metodickým podkladem k jeho činnosti. Pomůcka může být výchozím návodem při uzavírání smluvního vztahu mezi stavebníkem a TDS – viz zejména v kap. 5.2 Smluvní vztah s TDS.


1 PROČ DOZOR VE STAVEBNICTVÍ

Stavebnictví má svá specifika, kterými se zásadně liší od jiných výrobních oborů. Realizace stavby závisí na těžko předvídatelných podmínkách – na prvním místě je to otevřený prostor, tedy klimatické vlivy, založení stavby – hydrogeologické vlivy, závislost na okolí stavby – technická a dopravní infrastruktura, závislost na dodávkách z jiných průmyslových odvětví, specifické podmínky řízení BOZP na staveništi i ochrany životního prostředí a další. Tyto podmínky a další specifika jsou důvodem, proč nelze jednoznačně předem stanovit postup realizace stavby a pak již jen sledovat plnění předepsaného postupu.

Další podstatné specifikum stavebnictví je vliv stavby na její okolí, jeho vysoká náročnost na dotčené oblasti veřejného zájmu.

Uvedená specifika mimo jiné zdůvodňují potřebu prováděného dozoru ve stavebnictví, a to jak dozoru interního jako předpokladu požadovaného průběhu a výsledné kvality stavby, tak dozoru externího s cílem plnění požadavků veřejného zájmu.

Specifika stavebnictví mají svůj dopad a vyžadují řešení v právních požadavcích, nejen ve stavebním zákoně, např.:


2 VÝCHOZÍ PODMÍNKY PRO POSTAVENÍ A ÚLOHU TDS

2.1 POSTAVENÍ STAVEBNÍKA

Je dané především stavebním zákonem stanovenou nejvyšší odpovědností stavebníka za přípravu a realizaci stavby (dále viz kap. 4.1 Stavebník, jeho povinnosti a odpovědnost). Na tomto výchozím faktu je založeno i postavení TDS, osoby s předpokládanou odbornou způsobilostí, na kterou stavebník svoje veřejným právem dané povinnosti a pravomoci může smluvně přenést. Činnost TDS v průběhu přípravy a realizace stavby je pak zaměřena ve dvou základních směrech:


2.2 SOUVISEJÍCÍ PRÁVNÍ POŽADAVKY

V kap. 2.2 uvedený přehled právních předpisů není a nemůže být vyčerpávajícím podkladem pro použití právních požadavků při výkonu činností TDS. Jeho účelem je metodický návod přístupu k právním požadavkům v souladu s posláním pozice TDS jako zástupcem stavebníka v plnění jeho povinností a současně vykonavatelem požadovaného dozoru.

Pro výkon osoby TDS, která nemá veřejnoprávní, ale jen soukromoprávní odpovědnost danou smluvním vztahem se stavebníkem, se předpokládá základní orientace zejména v požadavcích těchto právních předpisů.

2.2.1 Výstavba obecně

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění jeho povinností i předmětu dozorové činnosti:

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka (orientačně):

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti:

Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu

Dále je pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka nutná orientace v těchto vyhláškách:

Pro smluvní zabezpečení činnosti TDS a jeho postavení jsou určující následující právní předpisy:

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

V případě stavebníkem vyžádané spolupráce TDS při uzavírání smluv o dílo se zhotovitelem stavby, příp. s projektantem:

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů

Rámcová orientace v dokumentu, v případě potřeby využití vedeného seznamu kvalifikovaných dodavatelů (ČÁST JEDENÁCTÁ) a systému certifikovaných dodavatelů (ČÁST DVANÁCTÁ)

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském povolání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Rámcová orientace v dokumentu, v případě potřeby ověření odborné způsobilosti osob pracujících na staveništi:

Pro informaci o zařazení pozice TDS

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Rámcově ve vztahu k postupům a řízením požadovaným § 192 SZ vztah ke správnímu řádu.

Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Rámcově ve vztahu k zajištění úředně oprávněného zeměměřického inženýra.

2.2.2 Řízení BOZP na staveništi

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti:

§ 101102103 a § 302 – povinnost zhotovitele stavby a jeho vedoucích zaměstnanců zajistit BOZP na daném staveništi.

Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka:

§ 14§ 15 určení koordinátora BOZP při práci na staveništi, oznámení o zahájení prací, zpracování plánu BOZP.

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti je nutné znát rámcově celý dokument

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP při práci na staveništi, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

Požadavky uvedené v těchto přílohách se týkají nejen řízení BOZP, ale jsou důležité i pro celkové řízení realizace stavby).

Nařízení vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka. Zajištění koordinátora BOZP – osoby s požadovanou odbornou způsobilostí – je rámcově nutný celý dokument.

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti jsou rámcově důležité celé dokumenty:

2.2.3 Životní prostředí

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS je při plnění předmětu dozorové činnosti nutné dodržet požadavky dokumentu EIA (Environmental Impact Assessment), v případě, že je pro danou stavbu zpracován.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti je nutná kontrola dodržení požadavků na zhotovitele jako původce odpadu:

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka jsou nutné rámcové informace, zejména o těchto zákonech:

zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů

2.2.4 Předpisy pro vybrané druhy staveb

Dopravní stavby

Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

Zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů.

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

Vodní stavby

Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti:

vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích na vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;

zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů

Energetické stavby

Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka i předmětu dozorové činnosti, orientačně:

2.2.5 Zabudovávané materiály a výrobky

Pro výkon činnosti TDS při plnění předmětu dozorové činnosti se vyžaduje znalost požadavků následujících právních předpisů, a to zejména z hlediska plnění povinnosti zhotovitele stavby při řádném dokladování jakosti zabudovávaných materiálů a výrobků:

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů;

nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;

nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh.

2.2.6 Dotčené orgány

Pro výkon činnosti TDS při plnění povinností stavebníka při zajištění stanovisek dotčených orgánů a dalších zákony uložených dokumentů je nutná základní orientace v následujících právních předpisech:

zákon č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách, a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;

zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů;

a další.

Dále k právním požadavkům viz kap. 9 pomůcky Profesní informační systém ČKAIT – vybrané předpisy, která v přehledu uvádí vybrané právní požadavky obsažené v předpisové úrovni ČKAIT – A 3 Základní obecně závazné předpisy k činnosti AO ve výstavbě s výkladem nebo komentářem.


3 DOZOROVÁ ČINNOST VE VÝSTAVBĚ

S pojmem „dozor“ musíme pracovat opatrně. Vždy je nutné si ověřit, o jaký druh dozoru se jedná, a dále v dokumentech, komunikaci a záznamech dodržovat správný termín v souladu s právními požadavky.


3.1 ÚVODNÍ VYMEZENÍ POJMŮ

Stavební zákon v § 2 uvádí: Stavebním dozorem (se rozumí) odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Jde o fyzickou osobu, kterou za stanovených podmínek (viz SZ § 160 odst. 4) musí zajistit stavebník, pokud sám není pro takovou činnost odborně způsobilý. Povinnosti a odpovědnost této fyzické osoby viz SZ § 153. Stavbyvedoucí a stavební dozor nejsou předmětem této pomůcky.

Současně SZ uvádí v názvu hlavy II, ČÁSTI ČTVRTÉ: Stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu. V tomto případě uvedený stavební dozor je pojem představující oprávnění stavebního úřadu k výkonu státního dozoru ve věcech územního plánování a stavebního řádu (§ 171 SZ). Stavební zákon používá stejný pojem stavební dozor pro dva zcela odlišné instituty.

Ustanovení stavebního zákona týkající se TDS jsou v textu vždy uvedena v plném názvu – technický dozor stavebníka.

Stavební zákon, § 171 – Státní dozor ve věcech územního plánování a stavebního řádu vykonávají ministerstva, krajské úřady jako orgány územního plánování, úřady územního plánování a stavební úřady (SÚ). Dozírají nad dodržováním ustanovení stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů, nad dodržováním dalších obecných opatření a rozhodnutí vydaných na základě stavebního zákona. Cílem prováděného dozoru je zajištění požadavků veřejného zájmu viz § 13 (SZ).

Vedle obecných stavebních úřadů vykonávají státní dozor:

Dále viz kap. 3.3 Státní a správní dozor – základní informace.

Technický dozor stavebníka: Podle SZ § 152, odst. 4, u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon). Dále především kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby.

Autorský dozor projektanta: Podle SZ § 152, odst. 4, pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu (stavba financovaná z veřejného rozpočtu) osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon), zajisti stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.


3.2 SCHÉMA PROVÁDĚNÝCH DOZORŮ VE VÝSTAVBĚ

Poznámka:
Pojem „interní a externí dozor“ není pojem používaný v obecně závazných předpisech ani v jiných technických dokumentech. Je zde použit pouze pro bližší charakteristiku prováděného dozoru ve stavebnictví.


3.3 STÁTNÍ A SPRÁVNÍ DOZOR – ZÁKLADNÍ INFORMACE

Navazuje na kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů.

3.3.1 Oprávnění pracovníků státního a správního dozoru, vykonávajících dozor:

3.3.2 Státní dozor – kontrolní prohlídka stavby

Kontrolní prohlídka stavby je forma provádění státního dozoru nad rozestavěnou stavbou.

Cílem kontrolních prohlídek při realizaci stavby je zajištění požadavků veřejného zájmu, aby stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu (SÚ), který provádí kontrolní prohlídky ve fázích uvedených v podmínkách stavebního povolení. Návrh na konání kontrolních prohlídek stavby ve vazbě na postup její realizace je uveden v žádosti o vydání stavebního povolení. Vydání kolaudačního souhlasu se váže na kladné ukončení závěrečné kontrolní prohlídky (§ 122 SZ).

V průběhu realizace stavby se mohou podle potřeby konat i mimořádné kontrolní prohlídky stavby, například při projednání změny stavby před jejím dokončením (§ 118 SZ), při projednání žádosti o předčasné užívání stavby (§ 123 SZ), případně při řešení mimořádných postupů (§ 177 SZ) a další.

Povinnost zabezpečit kontrolní prohlídky, v souladu s plánem kontrolních prohlídek, je na stavebníkovi (§ 152 SZ). Podmínky pro kontrolní prohlídku stavby je povinen vytvořit stavbyvedoucí (§ 153 SZ).

Účasti při kontrolní prohlídce má vždy stavebník (pokud tomu nebrání vážné důvody – SZ § 152), projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor.

Poznámka:
stavební dozor není TDS viz kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů.

Ke kontrolní prohlídce může SÚ dále přizvat osoby vykonávající TDS, ADP, koordinátora BOZP, působí-li na staveništi, případně dotčené orgány vydávající svá stanoviska v rámci stavebního řízení. V případě zplnomocnění TDS k zastupování stavebníka i ve věcech správních a projednání této skutečnosti se SÚ se TDS účastní každé kontrolní prohlídky.

Předmět zjišťování při kontrolní prohlídce je stanoven v § 133 a § 134 SZ, dále v § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Osoba pověřená k provádění státního dozoru nad realizovanou stavbou je oprávněná k provádění záznamů ve stavebním deníku dané stavby (§ 157 SZ).

Dále viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány.

Provádění státního dozoru dopravních staveb viz samostatná kap. 8.4 Státní dozor v dopravních stavbách.

3.3.3 Správní dozor – dozor prováděný dotčenými orgány

Dotčený orgán je orgán pověřený samostatným zákonem k ochraně a řízení určité oblasti veřejného zájmu. Příklady zákonů dotčených orgánů viz kap. 2.2.6 Dotčené orgány. V případě, že stavební záměr se může nebo se dotýká zájmů dané oblasti, je nutné požádat a získat stanovisko příslušného dotčeného orgánu. Tuto svoji povinnost může stavebník smluvně přenést na TDS. Stanoviska dotčených orgánů jsou přílohou žádosti o vydání stavebního povolení.

Podle § 4 SZ stanoví-li dotčené orgány ve svém stanovisku podmínky a stanou-li se tyto podmínky součástí rozhodnutí orgánu územního rozhodování nebo stavebního úřadu, mohou dotčené orgány kontrolovat jejich dodržování. Osoba pověřená k provádění správního dozoru nad realizovanou stavbou je oprávněná k provádění záznamů ve stavebním deníku dané stavby (§ 157 SZ).

Dále viz kap. 6.5 TDS a dozorové orgány.

Specifika státního dozoru v oboru dopravních staveb viz kap. 8.4 Státní dozor v dopravních stavbách.


3.4 DOZOROVÁ ČINNOST NA STAVENIŠTI

Nositeli dozorové činnosti na staveništi, pokud jsou tyto fyzické osoby na stavbě ustanovené, jsou tři osoby; každá ve své specifické pozici dané právními i smluvními požadavky.

Je to na prvním místě TDS, kterému je určena tato celá pomůcka, jeho postavení a úkoly, především kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby.

Jeho partnery na staveništi jsou především stavbyvedoucí, ADP a koordinátor BOZP, v dozorové činnosti pak ADP a koordinátor BOZP.

3.4.1 Postavení a úloha ADP a koordinátora BOZP – základní údaje

Autorský dozor projektanta (ADP)

Výchozí podmínka pro postavení ADP

podle § 152 odst. 4 SZ: pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

ADP je fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon) k projektové činnosti ve výstavbě viz § 22 odst. 4 SZ.

Současné znění SZ nedefinuje postavení ADP na dané stavbě jako zpracovatele projektové dokumentace dané stavby. Tato skutečnost umožňuje stavebníkovi jmenovat ADP, který není autorem projektové dokumentace dané stavby.

Kromě právního požadavku § 152 SZ (dozor nad souladem prováděné stavby s projektovou dokumentací) nejsou odpovědnost a povinnosti ADP právně blíže definovány. Stavebníkem požadovaná činnost ADP a další podmínky jeho postavení jsou předmětem smluvního vztahu mezi ADP a stavebníkem. Viz následující kap. 5.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi – úloha stavebníka.

ADP je osoba oprávněná k vedení záznamů ve stavebním deníku (§ 157 SZ).

Úkolem ADP je zejména:

Koordinátor BOZP na staveništi

Postavení a povinnosti koordinátora BOZP jsou dány právními předpisy:

zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;

nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2006 Sb.

Dále uzavřenou smlouvou se stavebníkem.

Oprávnění k výkonu koordinátora BOZP je podmíněno jeho odbornou způsobilostí a osvědčením koordinátora BOZP na staveništi, vystaveném v souladu s nařízením vlády č. 592/2006 Sb., o podmínkách akreditace a provádění zkoušek z odborné způsobilosti, ve znění nařízení vlády č. 136/2006 Sb.

Koordinátorem BOZP nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí).

TDS může na dané stavbě současně vykonávat pozici koordinátora BOZP s podmínkou splnění požadavků nařízení vlády č. 592/2006 Sb.

Koordinátor BOZP je osoba oprávněná k provádění záznamů do stavebního deníku (§ 157 SZ).

Dále k náplni činnosti a povinnostem ADP a koordinátora BOZP viz kap. 7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi.

3.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi – úloha stavebníka

Zajištění TDS a ADP

Je dáno požadavkem stavebního zákona uvedeném v § 152, odst. 4: U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (tímto zvláštním právním předpisem je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě – autorizační zákon). Uvedený požadavek na pozici TDS se týká pouze staveb, a to i staveb dočasných a změn dokončené stavby. Udržovacích prací a terénních úprav se netýká.

Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu zpracovala osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s touto dokumentací.

Zajištění koordinátora BOZP

Je dáno požadavkem § 14 odst. 1 a 6 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

(1) Budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření k zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi. Koordinátor podle věty první musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Činnosti koordinátora při přípravě stavby a při její realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.

Pro smluvní zabezpečení pozice TDS, ADP i koordinátora BOZP může stavebník použít ustanovení občanského zákoníku § 24302444 Závazky ze smluv příkazního typu. Příkazní smlouvou se příkazník (TDS, ADP, koordinátor BOZP) zavazuje obstarat záležitost příkazce (stavebník) při dodržení podmínek stanovených tímto zákonem. Výše platby a forma úhrady plateb není právně upravena. Je věcí vzájemné dohody mezi příkazníkem a příkazcem, viz kap. 5 Smluvní zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS.

Dále viz dokument A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

Vzor příkazní smlouvy viz dokument A 3.21 kap. 7 Používané znění smluvních vzorů.


4 STANOVENÍ ODPOVĚDNOSTI A POVINNOSTÍ TDS

Základním vstupem pro smluvní ujednání o požadované činnosti a odpovědnosti TDS jsou požadavky stavebního zákona na pozici stavebníka, uvedené zejména v ČÁSTI ČTVRTÉ a v ČÁSTI PÁTÉ a dále i požadavky zákona č. 309/2006 Sb., o dalších požadavcích na BOZP.


4.1 STAVEBNÍK – JEHO POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST

Stavebník je označení stavebního zákona pro klíčovou pozici účastníka řízení o umístění stavby a o povolení stavby a účastníka výstavby. Přesnou definici pojmu uvádí § 2 SZ. Další právní předpisy používají i jiná označení:

zadavatel

objednatel

Ve stavební praxi je užíván i pojem „investor“, který není v platných stavebních předpisech uváděn. (Pojem investor ve významu stavebník používaly zrušené stavební předpisy platné před rokem 1990.) Pouze § 23a SZ uvádí pojem „oprávněný investor“ jako vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury.

Poznámka:
V prostředí tržní ekonomiky se investorem rozumí právnická nebo fyzická osoba, která vyhledává optimální způsob, jak zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky; při rozhodování o volbě investice zvažuje investor míru rizika, likviditu a očekávanou výši výnosu.

4.1.1 Požadavky stavebního zákona – shrnutí

Podle § 2 SZ stavebník je:

Podle § 152 SZ je stavebník povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby. Přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu životního prostředí a majetku.

Paragraf 152 SZ uvádí další povinnosti stavebníka:

Podle § 155 SZ má stavebník oznamovací povinnosti (shrnutí):

oznámit příslušnému stavebnímu úřadu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.

Při nesplnění požadavků SZ se stavebník dopustí přestupku

viz § 178 SZ (stavebník – fyzická osoba) a § 180 SZ (stavebník – právnická nebo podnikající fyzická osoba):

stavebník se dopustí správního přestupku když:

Pokuty ukládá dozorující stavební úřad až do výše 2 mil. Kč.

4.1.2 Postavení a základní povinnosti stavebníka v dílčích fázích výstavby

Stavební zákon stanoví v § 152 základní požadavek na stavebníka: stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a realizaci stavby.

Fáze přípravy umístění stavby

Fáze navrhování stavby

Fáze ohlašování a povolování staveb

Fáze realizace stavby a provádění dozoru

Fáze předání do užívání a kolaudace stavby

4.1.3 Stavebník / zadavatel stavby a BOZP:

Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů

Povinnost zajistit:

NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP při práci na staveništi

Povinnost zajistit:

Viz MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi a MP 2.6.2 Koordinátor BOZP na staveništi.


5 ZABEZPEČENÍ ODPOVĚDNOSTI A POVINNOSTÍ TDS

5.1 VSTUPNÍ ÚDAJE

Z povinností stavebníka uvedených v předchozí kapitole vyplývá i postavení TDS a stanovení jeho odpovědnosti a povinností v procesu přípravy a realizace stavby.

Ve vztahu ke stavebníkovi je TDS v pozici externího smluvního pracovníka nebo jeho zaměstnance v pracovně-právním vztahu.

5.1.1 TDS jako zaměstnanec stavebníka

Postavení, pracovní náplň a povinnosti TDS jsou dány pracovní smlouvou, která nesmí být v rozporu s příslušnými právními předpisy. Konkrétní postupy jsou stanoveny interními předpisy organizace stavebníka.

Dále viz MP 3.2 Autorizovaná osoba v pozici zaměstnance.

5.1.2 TDS jako externí smluvní pracovník

Stavebník zajišťuje TDS uzavíraným smluvním vztahem buď s organizací poskytující služby TDS, nebo přímo s fyzickou osobou TDS.

V případě uzavřeného smluvního vztahu s organizací musí být dodržena zásada: činnost TDS na dané stavbě bude vykonávat jedna, ve smlouvě uvedená osoba u staveb financovaných z veřejného rozpočtu s požadovanou odbornou způsobilostí (viz § 152 odst. 4 SZ).

Dále uvedené podmínky při uzavírání smluvního vztahu přímo s fyzickou osobou TDS jsou aplikovatelné i ve smluvním vztahu s organizací poskytující služby TDS.

Výchozí podmínky smluvního vztahu uzavíraného přímo s fyzickou osobou TDS

Plnění veřejnoprávních požadavků kladených na stavebníka může stavebník smluvně přenést na TDS a v souladu s podmínkami uvedenými v uzavřené smlouvě soukromoprávně po TDS případně požadovat i náhradu škody viz § 2950 OZ.

V souladu s ustanovením občanského zákoníku je vhodná forma k uzavření smluvního vztahu – příkazní smlouva. Vstupní informace k formě a obsahu příkazní smlouvy jsou uvedeny v kap. 3.4.2 Zajištění dozorové činnosti na staveništi je úlohou stavebníka.

Jak již bylo v předchozích kapitolách uvedeno, odpovědnost a povinnosti TDS nejsou stanoveny právními požadavky. Je na stavebníkovi stanovit návrh předmětu plnění i další podmínky smlouvy.

Podstatné pro rozsah předmětu smlouvy je smluvní ustanovení přítomnosti TDS na dané stavbě v praxi běžně označováno „dozor stálý“, vyžadující stálou přítomnost TDS na staveništi, nebo „dozor občasný“, vykonávaný v souladu s podmínkami uvedenými ve smlouvě.

Ve vazbě na etapu výstavby zahájení činnosti TDS je důležité smluvně definovat a TDS předat veškeré dosud vytvořené dokumenty a vydané doklady stavby.

TDS musí věnovat náležitou pozornost obsahu uzavírané smlouvy, zejména předmětu jejího plnění a dalším vstupním podmínkám uzavíraného smluvního vztahu.

Současně mohou být v rámci tzv. jiných obecně platných předpisů, např. předpisů v oboru dopravních staveb (viz kap. 10 Dozor v oboru dopravních staveb), vydány metodiky a jiné technické předpisy stanovující náplň a postup dozorové činnosti při realizaci stavby, na které se stavebník v návrhu smlouvy může odvolat a jejich plnění požadovat.


5.2 OBSAH SMLOUVY S TDS

Povinnosti stavebníka smluvně přenášené na TDS jsou rámcově stanovené v úvodní větě § 152 odst. (1) SZ: Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby.

Další právní předpisy požadující plnění povinností stavebníka jsou uvedeny v kap. 4.1 Stavebník – jeho povinnosti a odpovědnost.

Je na vůli stavebníka, které ze svých povinností a v jakém rozsahu bude smluvně požadovat plnit ze strany TDS, a samozřejmě tomu odpovídající podmínky smluvního vztahu. Současně platí zásada, že smluvní vztah je výsledkem dohody partnerů uzavírajících smlouvu – viz následující text této kapitoly.

5.2.1 Předmět činnosti TDS

Obecně ve vazbě na fázi výstavby, ve které zahájí činnost TDS, lze předmět plnění smluvního vztahu předpokládat v dále uvedeném zaměření a v plném rozsahu vycházejícím z povinností stavebníka uvedených v právních požadavcích.

V rámci plnění povinností stavebníka pro zajištění postupu výstavby:

Předinvestiční fáze

V této, předinvestiční fázi výstavby může stavebník po TDS požadovat zabezpečení konkrétních úkolů za předpokladu jeho zmocnění k požadovanému výkonu. Současně může požadovat i spolupráci při uzavírání smluvních vztahů s ostatními účastníky výstavby.

Zabezpečení:

Spolupráce:

Realizační fáze

Zabezpečení:

Předání a ukončení stavby

Zabezpečení:

V rámci dozorové činnosti TDS pro zabezpečení požadované kvality stavby a plnění stanovených postupů při její realizaci:

Pro provádění dozorové činnosti je podstatné, zdali je TDS pověřen stavebníkem dozorem stálým, nebo dozorem občasným.

V případě, že stavebník požaduje po TDS zabezpečení svých povinností daných požadavky právních předpisů Možný rozsah požadavků stavebníka na předmět provádění dozorové činnosti TDS.

Požadavky na provádění dozorové činnosti TDS jsou především:

V současné praxi je stavebníkem zejména smluvně uplatňován požadavek zaměřený na dozorovou činnost TDS v etapě realizace stavby. Předmět plnění uzavírané smlouvy se předpokládá v tomto rozsahu:

Výše uvedený rozsah činností TDS vychází z podkladu Stavební kniha 2014, kap. 4 Význam technického dozoru stavebníka při kontrole stavebních prací, autor Ing. Čeněk Kadlec.

Postupy a dílčí činnosti TDS potřebné pro splnění předmětu smlouvy viz dále kap. 6.2 Postupy a činnosti TDS.

5.2.2 Odměna TDS

Forma odměny i její výše jsou věcí dohody mezi stavebníkem a TDS. Forma odměny může být stanovena i ve vazbě na etapu výstavby a rozdílná v průběhu celkové doby plnění příkazní smlouvy. Příklady možných variant:

celková cena za výkon TDS fakturovaná po úspěšné kolaudaci, zahrnující konzultační a dozorovou činnost TDS, studium a zajištění potřebných podkladů pro výkon činnosti příkazníka, veškeré náklady a související výdaje TDS pro splnění předmětu smlouvy;

hodinová sazba se stanovením oprávněnosti TDS vystavovat faktury za provedené činnosti měsíčně zpětně na základě měsíčního výkazu odpracovaných hodin odsouhlasených osobou pověřenou stavebníkem.

Fakturace smluvně dohodnuté ceny za měsíc činnosti TDS.

Stanovení odměny za dílčí etapy předmětu smlouvy se zaplacením dohodnuté ceny v plné výši – např. cena za 1. etapu „spolupráce při zadávacím řízení veřejné zakázky“ a zaplacení dohodnuté ceny dalších etap se snížením např. o 10 %, které budou doplaceny po vydání kolaudačního souhlasu.

Stanovení maximální celkové ceny a hodinové sazby, zaplacení na základě odsouhlaseného výkazu odpracovaných hodin, ale pouze do výše stanovené maximální celkové ceny.

Stanovení konečné ceny za danou etapu, např. za I. etapu (spolupráce při zadávacím řízení) nebo závěrečnou etapu (spolupráce při zajištění kolaudačního řízení), další etapy podle dohodnuté hodinové sazby a proplacením faktury na základě odsouhlaseného výkazu odpracovaných hodin.

Jsou možné i další varianty.

Výše hodinové sazby je věcí dohody a celková odměna je daná rozsahem požadovaných činností TDS.

5.2.3 Stanovení výchozích požadavků a podmínek k činnosti TDS


6 TDS V PŘÍPRAVĚ A REALIZACI STAVBY

6.1 POSTAVENÍ TDS

Je dáno výchozími údaji a právními požadavky, které souvisí s jeho postavením.

6.1.1 Výchozí údaje

Povinnost stavebníka zajistit TDS nad prováděním stavby u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, které provádí stavební podnikatel jako zhotovitel. Jinak na vůli stavebníka.

6.1.2 TDS a stavební zákon

K pozici TDS jsou ve SZ uvedena pouze tato ustanovení:

§ 152 SZ – shrnutí:

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (AZ).

§ 153 SZ – shrnutí:

Stavbyvedoucí je povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka.

§ 157 SZ – shrnutí:

Provádět záznamy do stavebního deníku jsou oprávněny osoby vykonávající technický dozor stavebníka.

Odpovědnost a povinnosti TDS nejsou v požadavcích SZ uvedeny.

6.1.3 TDS a veřejný zájem

Zajištění ochrany veřejného zájmu má přímé spojení s právním požadavkem na zajištění autorizované osoby TDS u staveb financovaných z veřejného rozpočtu. V souladu s autorizačním zákonem je udělení autorizace mimo jiné vázáno na slib autorizované osoby. Obsahem slibu je mimo jiné chránit veřejné zájmy.

SZ § 132, odst. 3 veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Uvedené zásady jsou rovněž jedním ze základních vstupů pro stanovení rozsahu působnosti TDS při přípravě a realizaci stavby.

Povinnost autorizované osoby chránit veřejný zájem je i vstupním atributem při jeho vztahu a jednáních se stavebníkem – v rámci uzavřeného smluvního vztahu. TDS je povinen nadřadit ochranu veřejného zájmu požadavkům stavebníka.

Dále viz PROFESIS – A 3.21-3 Ochrana veřejného zájmu z hlediska činnosti autorizovaných osob.

Povinnost autorizované osoby chránit veřejný zájem i její předpokládaná odborná způsobilost daná autorizační zkouškou je i zdůvodněním současného požadavku na autorizaci odborného technického dozoru v rámci dotačních programů Státního fondu životního prostředí. Lze předpokládat, že požadavek na autorizaci TDS bude podmínkou i jiných dotačních programů a postupně bude uplatňován i ve sféře neveřejných stavebních zakázek.

U staveb neveřejných je dosud na vůli stavebníka požadovat autorizovanou osobu na pozici TDS.

6.1.4 TDS a občanský zákoník

Pro postavení TDS a jeho odpovědnost jako jedné z osob provádějící dozor nad realizovanou stavbou jsou podstatná ustanovení těchto paragrafů Občanského zákoníku:

Osobní odpovědnost

OZ § 5: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

Škoda způsobená informací nebo radou

OZ § 2950: Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovedností. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.

Domněnka nedbalosti

OZ § 2912: Dá-li škůdce najevo zvláštní znalost, dovednost nebo pečlivost nebo zaváže-li se k činnosti, k níž je zvláštní znalosti, dovednosti nebo pečlivosti zapotřebí, a neuplatní-li tyto zvláštní vlastnosti, má se za to, že jedná nedbale.

Kontrola provádění díla

OZ § 2626, odst. 1: Stanoví-li smlouva, že objednatel zkontroluje předmět díla na určitém stupni jeho provádění, zhotovitel pozve objednatele ke kontrole. Nepozve-li jej včas nebo pozve-li jej ve zřejmě nevhodné době, umožní objednateli dodatečnou kontrolu a hradí náklady s tím spojené.

OZ § 2626, odst. 2: Nedostaví-li se objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván nebo jež se měla konat podle ujednaného časového rozvrhu, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Objednatel má právo na provedení dodatečné kontroly, nahradí však zhotoviteli náklady s tím spojené, zabránila-li mu v účasti na kontrole vyšší moc a požádal-li o dodatečnou kontrolu bez zbytečného odkladu, jinak jde k jeho tíži vše, co dodatečná kontrola vyvolá.

Vady stavby

OZ § 2630 odst. 1 písmeno c): Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně, kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

Dále viz A 3.17 Stavba a nový občanský zákoník.


6.2 POSTUPY A ČINNOSTI TDS

Pro prokazatelné plnění předmětu smluvního vztahu – viz předchozí kapitola – je předpokládaná dozorová činnost TDS zaměřena především na:

Dále uvedený rozsah činností je závislý na době vstupu TDS do příslušné fáze procesu přípravy, navrhování a provádění stavby, který se promítá také do uzavřené smlouvy se stavebníkem. Doporučení: zajistit nástup TDS co nejdříve!

Odkaz na právní požadavky k dílčím činnostem TDS – viz předchozí kap. 5.2.1 Předmět činnosti TDS. V této kap. 6.2 jsou uváděny pouze další odkazy na právní požadavky doplňující kap. 5.2.

V textu kap. 6.2 používaný pojem „spolupráce“ znamená spolupráci TDS se stavebníkem. V ostatních případech je vždy uveden partner, např. spolupráce se zhotovitelem, spolupráce s ADP, spolupráce s koordinátorem BOZP.

6.2.1 Fáze přípravy stavby

Spolupráce při zajištění projektové dokumentace

začíná při výběru a uzavírání smlouvy s projektantem, případně i s koordinátorem BOZP v souladu s požadavky zákona č. 309/2006 Sb. Zastupování stavebníka v průběhu zpracování projektové dokumentace, zpracování plánu BOZP koordinátorem BOZP, zajištění průzkumných a geodetických prací, jednání se správními orgány a dalšími institucemi a subjekty dotčenými stavbou; převzetí projektové dokumentace;

zajištění dalších podkladů

týkajících se zejména liniových staveb technické a dopravní infrastruktury – zpracování dopravně-inženýrských opatření (DIO) pro vydání dopravně-inženýrského rozhodnutí (DIR);

zajištění podkladů pro stavební řízení;

zajištění podkladů a zpracování žádosti o vydání stavebního povolení; v souladu se zplnomocněním od stavebníka podání žádosti o stavební povolení na příslušný stavební úřad, zajištění stanovisek dotčených správních orgánů, případně další doplnění podkladů k žádosti o stavební povolení podle požadavku stavebního úřadu;

převzetí rozhodnutí SÚ;

seznámení se s vydaným rozhodnutím i stanovisky dotčených orgánů, projednání s dalšími partnery přípravy a realizace dané stavby (doporučení: předání kopií); zajištění předpokladů pro plnění podmínek vydaného rozhodnutí;

spolupráce při zajištění zhotovitele stavby;

spolupráce při výběru a uzavírání smlouvy se zhotovitelem stavby.

V případě veřejné zakázky:

U ostatních zakázek:

Spolupráce při uzavírání smlouvy se zhotovitelem stavby
mimo jiné zajistit ve smlouvě uzavírané se zhotovitelem stavby podmínky pro plnění základních právních požadavků, a to zejména:

Předání a projednání PD se zhotovitelem stavby:

Předání a převzetí staveniště:

Příprava k zahájení realizace stavby

6.2.2 Fáze realizace stavby

Zabezpečení výsledné kvality stavby

Průběžný dohled

Průběžné sledování plnění a výsledků dílčích kontrol kontrolního a zkušebního plánu stavby (KZP) – viz kap. 6.3.2 Kontrolní a zkušební plán – KZP

a dále zejména:

Kontrola a ověřování dokončených prací, zejména:

Zabezpečení požadovaných postupů

Ve vztahu k dokumentaci stavby:

Ve vztahu k vydanému rozhodnutí stavebního úřadu a stanoviskům dotčených orgánů:

Ve vztahu k uzavřené smlouvě na zhotovení stavby:

Ve vztahu k řízení BOZP na staveništi:

Ve vztahu k zabezpečení požadavků ŽP:

Ve vztahu k pověření zastupování stavebníka ve fázi realizace stavby:

A další činnosti TDS směřující k vytváření prevence požadovaného postupu a konečného výsledku realizace stavby:

6.2.3 Fáze dokončení stavby

Oznámení zhotovitele o ukončení stavby předané stavebníkovi je podmíněno splněním a doložením především těchto předpokladů:

Účast TDS na přípravě dokončené stavby k jejímu předání:

Účast TDS na přípravě podkladů k předání a převzetí stavby

Příprava požadovaných podkladů ve spolupráci se zhotovitelem stavby – např. zaměření skutečného provedení stavby, dokumentace skutečného provedení stavby, popis průběhu přípravy a realizace stavby a jeho vyhodnocení, SD, zápisy z KDS, fotodokumentace z průběhu realizace stavby, veškeré revize a povinné zkoušky a doklady k zabudovaným materiálům a výrobkům. Kopie KZP včetně dokladů o provedených zkouškách a výsledcích měření, návody na používání stavby a na obsluhu zabudovaných zařízení, záruční listy, pokud byly k výrobkům a zařízením vydány, a další doklady v souladu s právními požadavky, s příslušnými normami a technickými předpisy.

Ve spolupráci s koordinátorem BOZP (působení koordinátora BOZP končí předáním a převzetím stavby) zajistit dokument „systém bezpečné práce“ pro provoz stavby, který je součástí plánu BOZP – nařízení vlády č. 591/2006 Sb., příloha č. 6.

Předání a převzetí stavby

Činnosti po předání a převzetí stavby

V případě, že TDS v souladu s uzavřenou smlouvou se stavebníkem bude působit na stavbě i po jejím předání a převzetí, předpokládá se náplň jeho činnosti TDS:

Postupy vycházejí z ustanovení SZ § 119. Dokončenou stavbu lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudačního souhlasu. Jedná se o plnění požadavků SZ § 119122§ 124.

Pro tuto závěrečnou etapu spolupráce stavebníka / vlastníka stavby s TDS se z hlediska zajištění bezpečné práce TDS předpokládá uvedení ve smlouvě základních podmínek – např. oznámení vstupu TDS do objektu odpovědné osobě stavebníka a další podle charakteru daného objektu.


6.3 VYBRANÉ ZÁZNAMOVÉ DOKUMENTY

6.3.1 Zápis o předání a převzetí staveniště

Tato kapitola navazuje na kap. 6.2.1 Fáze přípravy stavby, bod Předání a převzetí staveniště.

Zápis o předání a převzetí staveniště je z hlediska plnění právních požadavků a vytvoření podmínek pro budoucí provoz na staveništi velice důležitý dokument.

Právní požadavky na předání a převzetí staveniště

SZ § 2 definuje staveniště, ale další požadavky ani jeho předání a převzetí nejsou v SZ uvedeny.

Základní požadavky na staveniště z hlediska jeho uspořádání a zabezpečení provozu jsou uvedeny v prováděcím předpisu ke SZ – vyhláška č. 501/2006 Sb., § 24e Staveniště.

V souladu s požadavky ŽP a zákona č. 309/2006 Sb. je předání a převzetí staveniště postup, který má zajistit bezpečnost pracovníků na novém neznámém pracovišti a současně stavebníka/objednatele v maximální možné míře zbavit odpovědnosti za budoucí škodní události, úrazy či poškození zdraví.

Důvodem, mimo jiné, pro řádné zpracování zápisu o předání a převzetí staveniště je i ustanovení OZ § 2624 Nebezpečí škody: zhotovuje-li se objednateli stavba na objednávku, nese zhotovitel nebezpečí škody nebo zničení stavby až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak.

Předání a převzetí staveniště by měli být účastni všichni pracovníci s přidělenou odpovědností za budoucí provoz na staveništi (jsou-li k datu předání a převzetí staveniště již určeni) – stavbyvedoucí, TDS, koordinátor BOZP, ADP a případně sdělit svá stanoviska a požadavky z hlediska zabezpečení podmínek pro plnění jejich odpovědnosti a povinností při realizaci stavby. V případě, že na dané stavbě je určen koordinátor BOZP, je koordinátorem zpracovaný plán BOZP podkladem pro projednání výchozích podmínek řízení BOZP na staveništi.

Zápis o předání a převzetí staveniště by měl mimo jiné obsahovat především:

6.3.2 Kontrolní a zkušební plán (KZP)

KZP je důležitý a přínosný dokument zpracovaný ve fázi zhotovitelské přípravy stavby. KZP zpracovává zhotovitel stavby ve vazbě na projektovou dokumentaci a další podmínky uvedené ve smlouvě o provedení stavby. Úroveň zpracování KZP prověřuje TDS.

Je podkladem pro průběžné systematické sledování kvality prováděné stavby. Jsou v něm specifikovány kontroly výsledků dílčích stavebních procesů včetně atestů, certifikátů a dalších dokladů, které je požadováno při přejímce stavebního díla nebo dílčích stavebních dodávek předložit.

KZP uvádí způsob a četnost provádění jednotlivých zkoušek a kontrol s odkazem na příslušné normy a další technické předpisy, kdo danou kontrolu či zkoušku provádí a kdo je za její provedení odpovědný. Pro sestavení KZP je nabízeno řada SW produktů, a to v rozdílných kvalitativních úrovních.

Vzhledem ke stavebním oborům, různým typům staveb a stavebních konstrukcí nelze požadovaný obsah KZP zobecnit.

Pro základní orientaci je dále uveden možný přehled zkoušek a kontrol při realizaci stavby pozemního stavitelství:

6.3.3 Předání a převzetí díla (stavby)

Výchozí údaje jsou dány ustanovením občanského zákoníku (OZ) a to především:

Z těchto a z dalších ustanovení OZ vyplývá význam protokolárního předání a převzetí díla a jeho zásadní dopad na práva a povinnosti smluvních stran:

Stavba je považována za dokončenou v případě, že byla rovněž předána veškerá související dokumentace – viz kap. 6.2.3 Fáze dokončení stavby.

Protokol o předání a převzetí díla (stavby) by měl mimo jiné obsahovat zejména:


6.4 TDS A STAVEBNÍ DENÍK (SD)

Právní požadavky:

Vstupní zásady

Obsah, forma a způsob vedení SD musejí vycházet z právních požadavků na splnění účelu vedení SD. Současně je nutno respektovat stavebníkem požadovanou formu SD – viz SD požadovaný SŽDC – nebo i forma stanovená a používaná některými zhotoviteli v případě, že tato forma zajišťuje plnění § 157 SZ a přílohy 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Současný trend – hledání cesty k uplatnění elektronického vedení SD – je dlouhodobou záležitostí, je součástí rekodifikace stavebního práva a digitalizace procesů ve výstavbě.

Vedení SD musí plnit právní požadavky viz vyhláška č. 499/2006 Sb., příloha č. 16, a současně odpovídat administrativně-organizačním opatřením zhotovitele, zejména při vedení příslušných dokumentů a dokladů souvisejících s danou stavbou. V úvodu SD je nutné a zároveň postačující pro splnění právního požadavku na vedení SD uvést, jakým způsobem jsou vedeny, kdo je odpovědný za vedení a přístup k těmto dokumentům.

V případě, že délka trvání realizace stavby si vyžaduje vedení více sešitů SD, je nutné dodržet zásadu, že SD je soubor všech sešitů, a takto i zajistit plnění právního požadavku na přístup k SD všem oprávněným osobám – to je uchovávat všechny sešity SD společně a dále zajistit vzájemnou návaznost jednotlivých sešitů.

SD je veden na stavbu, na kterou bylo vydáno stavební povolení nebo souhlas s ohlašovanou stavbou – viz SZ § 157 SZ. Základní identifikace – číslo SD – je číslo vydaného rozhodnutí stavebního úřadu. Právním předpisem není vyžadováno vedení SD na část stavby (stavební objekt). Podle požadavků stavebníka může být smluvně stanoveno i vedení tohoto dílčího deníku.

SD vede zhotovitel stavby, podzhotovitel stavby vede deník podzhotovitele podle podmínek smlouvy se zhotovitelem stavby (v souladu s podmínkami stavebníka uvedenými v jeho smlouvě se zhotovitelem stavby) nebo jej vede ve vlastním zájmu.

Součástí smluvního ujednání by mělo být i stanovení přístupu TDS k deníkům podzhotovitelů stavby.

Ve vztahu k vedení SD je úkolem TDS především:

6.4.1 Identifikace SD

Obal sešitu SD

Jako identifikaci SD uvádět pouze údaje společné pro všechny osoby s oprávněním k přístupu k SD – název stavby a číslo stavebního povolení / souhlasu s ohlašovanou stavbou.

Uvádění čísel smlouvy o dílo uzavřené mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby nebo registrační číslo stavby zhotovitele stavby je bezpředmětné.

Pro zajištění návaznosti dílčích sešitů SD uvést dále na obalu číslo sešitu a data prvního a posledního záznamu v daném sešitu.

Ostatní potřebné vstupní údaje pro identifikaci SD jsou uvedeny na úvodním listu SD.

Úvodní list SD

1. NÁZEV STAVBY úplný název stavby podle stavebního povolení
2. MÍSTO STAVBY (ADRESA) umístění stavby (adresa) podle stavebního povolení
3. Č. STAVEBNÍHO POVOLENÍ A DATUM VYDÁNÍ
4. STAVEBNÍK podle stavebního povolení: právní subjekt/fyzická osoba – název/jméno, odpovědný zástupce: jméno, podpis, kontakt
5. PROJEKTANT jméno projektanta, kontakt
6. ZHOTOVITEL právní subjekt/fyzická osoba – název/jméno, odpovědný zástupce, kontakt
7. STAVBYVEDOUCÍ kontakt:
jméno podpis otisk autoriz. razítka
8. PRACOVNÍK ZHOTOVITELE ODP. ZA ŘÍZENÍ PRACÍ NA STAVBĚ A VEDENÍ SD kontakt:
jméno podpis
9. DALŠÍ OSOBY ZHOTOVITELE POVĚŘENÉ VEDENÍM SD kontakt:
jméno podpis
jméno podpis
a další – počet není omezen, odpovědnost za řádné vedení SD – viz řádek 8
10. TECHNICKÝ DOZOR STAVEBNÍKA kontakt:
jméno podpis otisk autoriz. razítka
11. AUTORSKÝ DOZOR kontakt:
jméno podpis otisk autoriz. razítka
12. KOORDINÁTOR BOZP kontakt:
jméno podpis viz poznámka
13. OPRÁVNĚNÝ GEODET kontakt:
jméno podpis viz poznámka
14.
 
 
 

Poznámka:
Otisk razítka je vyhláškou č. 499/2006 Sb. vyžadován pouze u autorizovaných osob.

U koordinátora BOZP není podle nařízení vlády č. 592/2006 Sb. požadováno používání razítka. Koordinátor BOZP prokazuje svoji odbornou způsobilost číslem vydaného osvědčení a názvem držitele akreditace, který osvědčení vydal. Oprávněný geodet, podle zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví „úředně oprávněný zeměměřický inženýr“, používá v souladu s požadavkem tohoto zákona otisk razítka při ověřování odborné správnosti výsledku zeměměřické činnosti.

Předpokládá se, že doložení odborné způsobilosti u obou těchto osob je součástí smluvního ujednání mezi těmito osobami a stavebníkem.

Doporučuje se požadovat otisk razítka nebo uvedení čísla osvědčení, a kým bylo vydáno i u těchto odborně způsobilých osob.


6.5 TDS a dozorové orgány

TDS může při jednání s dozorovými orgány vykonávajícími státní nebo správní dozor – viz kap. 3.3 Státní a správní dozor ve výstavbě – zastupovat stavebníka na základě stavebníkem uděleného oprávnění při přípravě a provádění kontrolní prohlídky stavby.

Příprava: ve vazbě na postup prací na stavbě a plán kontrolních prohlídek uvedených ve stavebním povolení zavčas a prokazatelně (zápisem v SD) projedná se zhotovitelem stavby přípravu na kontrolní prohlídku – termín, podklady, podmínky staveniště/pracoviště.

Informuje stavebníka o připravované kontrolní prohlídce.

Podá oznámení stavebnímu úřadu a případně projedná další postup

Projedná se zhotovitelem stavby, příp. s dalšími účastníky výstavby (ADP, koordinátor BOZP aj.) pozvanými stavebním úřadem k účasti na kontrolní prohlídce, jejich účast a předpokládaný obsah a průběh prohlídky

Provedení: kontrolní prohlídku vede pověřený pracovník stavebního úřadu. Provedení záznamu o konání kontrolní prohlídky stavby ve SD je povinností zhotovitele stavby (prověření TDS).

Pracovník stavebního úřadu může výsledek kontrolní prověrky zaznamenat do SD nebo zpracovat protokol, který je předán stavebníkovi.

TDS je povinen závěry z protokolu, zejména negativní nálezy, zaznamenat do SD s výzvou k zajištění nápravy.

Postup nápravy: projednání postupu a podmínek nápravy se zhotovitelem stavby, případně projednání se stavebníkem, odsouhlasení postupu a podmínek nápravy, dohled nad realizací a dokončení nápravy je záznamem potvrzen ve SD. V souladu s požadavkem uvedeným v zápise z kontrolní prohlídky / ve výzvě k nápravě oznámit realizaci nápravy stavebnímu úřadu.

Dozorová prověrka předem ohlášená:

Dozorová prověrka předem neohlášená

Podmínkou její bezproblémové realizace je informování zhotovitele o této možnosti předem, současně s předáním a projednáním stavebního povolení a stanovisek dotčených orgánů (zajistí TDS). V případě nepřítomnosti TDS na staveništi je zástupcem prověřované strany odpovědný pracovník zhotovitele. Dále je postup obdobný ohlášené dozorové prověrce.


6.6 TDS A KONTROLNÍ DNY STAVBY (KDS)

6.6.1 Proč a jak KDS

Konání KDS souvisí s požadavkem na provádění dozoru nad realizovanou stavbou. Je prostředkem pro zajištění nejvyšší odpovědnosti stavebníka za průběh a výsledek realizace stavby. Je i doložením plnění oprávněnosti stavebníka dané § 2625 (OZ) – Kontrola provádění díla.

Vedením KDS může (v praxi je to obvyklý postup) stavebník pověřit TDS v předmětu příkazu v příkazní smlouvě.

Dohoda o lhůtě, místu a stálých účastnících konání KDS by měla být předem potvrzena, např. zápisem ve SD.

Povinnost konání KDS není žádným právním požadavkem konkrétně stanovena. Vedle záznamů ve SD (povinnost jeho vedení je daná právním požadavkem) je zápis z konání KDS významným podkladem pro aktuální řízení realizace stavby a v případě potřeby i dokladem pro zpětné doložení požadovaných postupů.

Konání KDS by měl zhotovitel stavby jako významnou událost stavby zaznamenat do SD.

6.6.2 Forma a obsah zápisu z KDS

Zápis z KDS se doporučuje jako samostatný dokument v předem stanovené formě a obsahu:


7 PODMÍNKY ÚSPĚŠNOSTI ČINNOSTI TDS

7.1 RÁMCOVÝ PŘEHLED ZNALOST A ORGANIZAČNÍ PODMÍNKY

Znalostní podmínky

Obecně:

Na dané stavbě:

Organizační podmínky:


7.2 ZÁKLADNÍ POVINNOSTI PARTNERŮ TDS NA STAVENIŠTI

7.2.1 Zhotovitel stavby

Povinnosti zhotovitele stavby jsou stanoveny právními požadavky, především stavebním zákonem a zákonem č. 309/2006 Sb.

SZ § 160 Provádění staveb – shrnutí:

SZ § 157 Stavební deník – povinnost vedení stavebního deníku;

SZ § 155 – povinnost stavebního podnikatele oznamovat výskyty závad, poruch nebo havárií stavby příslušnému stavebnímu úřadu.

Zákon č. 309/2006 Sb., § 16 – shrnutí:

Další povinnosti zhotovitele stavby stanovené smluvním vztahem se stavebníkem uzavřeným v souladu s OZ viz § 26232630 Stavba jako předmět díla.

Vnitřními předpisy přenáší zhotovitel stavby své povinnosti na stavbyvedoucího.

7.2.2 Stavbyvedoucí

Vstupní zásada: pozici stavbyvedoucího může zastávat pouze autorizovaná osoba v oboru dané stavby.

Stavbyvedoucí je osoba oprávněná k vybrané činnosti ve výstavbě, k odbornému vedení provádění stavby nebo její změny. (SZ § 158).

V současné praxi není tato zásada dodržována. Pojem stavbyvedoucí je chybně používán i pro další pozice v řízení realizace stavby, např. vedlejší stavbyvedoucí – pozice vykonávaná neautorizovanou osobou.

Je i úkolem TDS působit k nápravě současného stavu.

Odpovědnost a povinnosti stavbyvedoucího jsou dány právními požadavky.

SZ § 153 Stavbyvedoucí a stavební dozor – shrnutí (odst. 1 a 2):

SZ § 155 – povinnost stavbyvedoucího k oznamování výskytu závady, poruchy nebo havárie stavby příslušnému stavebnímu úřadu;

SZ § 157 Stavební deník – do povinnosti stavbyvedoucího k „odbornému vedení provádění stavby“ spadá i zabezpečení, aby stavební deník byl veden v souladu s právními požadavky;

SZ § 133 Kontrolní prohlídka stavby, odst. 3 – shrnutí: na výzvu stavebního úřadu je stavbyvedoucí povinen účastnit se kontrolní prohlídky stavby.

Další ustanovení o povinnostech stavbyvedoucího mohou být uvedena ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby. Tato ustanovení nesmějí být v rozporu s právními požadavky.

7.2.3 Autorský dozor projektanta (ADP)

Výchozí podmínky pro postavení ADP viz kap. 3.4.1 Postavení a úloha ADP a koordinátora BOZP – základní údaje

Dozorová činnost ADP zahrnuje zejména:

Další činnost a účast ADP v průběhu realizace stavby:

7.2.4 Koordinátor BOZP na staveništi

Výchozí podmínky pro postavení koordinátora BOZP: viz kap. 3.4.1 Postavení a úloha AD a koordinátora BOZP – základní údaje a dále:

zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

§ 18

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění předpisu č. 136/2016 Sb.

§ 7 a § 8 (shrnutí)

Koordinátor během přípravy stavby:

Koordinátor během realizace stavby:


7.3 POŽADOVANÁ VZÁJEMNÁ SOUČINNOST PARTNERŮ NA STAVENIŠTI

Vzájemná součinnost partnerů je podmínkou splnění právních i smluvních požadavků na zajištění požadovaného postupu realizace stavby a její požadované kvality.

Pro její zabezpečení je potřeba se strany TDS vytvářet podmínky, mimo jiné především:

Pro stavbyvedoucího a koordinátora BOZP je požadovaná spolupráce s TDS přímo uvedena v právních předpisech – viz předchozí kap. 7.2 Základní povinnosti partnerů TDS na staveništi. TDS s vědomím této skutečnosti je oprávněn (v souladu s jeho smluvním vztahem uzavřeným se stavebníkem) tuto součinnost od svých partnerů vyžadovat především při postupu a v situacích:

TDS jako zástupce stavebníka je v rámci těchto uvedených možných situacích vyžadujících součinnost mezi jeho partnery – to je situací, kdy není přímo uvedena požadovaná účast TDS – účasten vždy v pozici prováděného dozoru.


7.4 OSOBNOSTNÍ SCHOPNOSTI A KOMUNIKAČNÍ DOVEDNOSTI TDS

Požadavek na komunikační a organizační schopnosti TDS vychází zejména ze smluvního pověření TDS k plnění povinností a zastupování stavebníka. – viz kap. 4.1 Stavebník, jeho povinnosti a odpovědnost, ale i z pověření TDS k provádění dozorové činnosti včetně řešení náprav a dalších dopadů z dozorové činnosti vyplývajících – viz kap. 5 Zabezpečení odpovědnosti a povinností TDS.

Konkrétně je to příprava, organizace a vedení kontrolních dnů stavby, zpracování zápisů, ale i dílčí projednání navazujících postupů s odpovědnými pracovníky. Současně také příprava ke kontrolním prohlídkám stavby, zastupování stavebníka, a zejména zajištění postupů vedoucí k nápravě v případě zjištěných nedostatků. A další činnosti TDS (viz kap. 6 TDS v přípravě a realizaci stavby), jejichž žádoucí průběh a dosažené výsledky závisí na úrovni vzájemné komunikace mezi všemi účastníky.

7.4.1 Osobnost TDS

Osobnost TDS a jeho osobní chování může, vzhledem k jeho postavení zástupce stavebníka, značně ovlivnit celkovou atmosféru v jednání a vzájemných vztazích na staveništi. TDS musí reagovat na měnící se situace na staveništi, musí reagovat na různá tvrzení, nároky a požadavky, ale i stížnosti a žaloby. Pro chování TDS jsou důležité obecně platné zásady požadované na chování osob pověřených jakoukoliv řídicí, auditorskou nebo kontrolní činností. Dále volně doplněné shrnutí z ČSN EN ISO 19011, uvádějící požadavky na chování auditorů.

Chování by mělo být:

7.4.2 Zásady správné komunikace

Komunikace je naslouchání a mluvení – je to obousměrný proces.

Následující text je náznakem možné cesty k zajištění požadovaného komunikativního prostředí.

Poznámka:
Autor této pomůcky není tvůrcem myšlenek, které jsou základem přístupů dále v této kapitole uvedených – jsou volně použity z různých podkladů a příruček, pro potřebu pomůcky upraveny a zpracovány.

Pod dále uváděným pojmem „druhý“ je míněn partner TDS v různých komunikačních situacích.

Mluvené slovo – proč a jak

Úspěch ve vyjednávání je možné podpořit i mimoslovně, projevením tzv. přirozeného zájmu: udržování očního kontaktu, udržování otevřené pozice těla s náklonem dopředu – ne založené ruce, zrcadlení pohybů a gest druhého, projevování souhlasu – přikyvováním a úsměvem.

Sdělování špatných zpráv

Pokud se sdělení týká skupiny lidí, pokud možno to říci zároveň všem zúčastněným osobám, je nutná připravenost na předpokládané otázky, počítat s časovou rezervou na otázky a následné odpovědi, pro další postup k řešení je nutné ověřit porozumění danému problému.

Kritizování druhých

V případě nutnosti vyjádření kritiky druhého je nutné vyjádřit se stručně a konkrétně, současně, seč to jde, vyjádřit a uznat i pozitiva druhého se zaměřením zejména na jeho celkové chování. Podstatné pro přijetí kritiky druhým je zachování klidu.

V případě přijímání stížnosti

Bezpečnou technikou přijímání stížností je naslouchání a sympatizování, není vhodné se ospravedlňovat, během rozhovoru pořizujte poznámky a domluvte další postup, který pak dodržujte.

Problém a jeho nositel – řešení problému na poradě:

Konflikt a důvody, proč vzniká:

Řešení konfliktu:

7.4.3 Vedení porad

Základní kritérium: porady jsou drahé, před organizováním každé porady zvažovat nutnost jejího konání a zvážit i jiné možnosti.

Zásady pro organizování porady:

Pravidla „dobré“ porady:


8 DOPRAVNÍ STAVBY

8.1 CHARAKTERISTIKA ŘÍZENÍ DOZORU V DOPRAVNÍCH STAVBÁCH

Postavení TDS u dopravních staveb je dáno celkovou specifičností řízení projektů dopravních staveb. Příprava a realizace dopravních staveb nesmí být v rozporu s požadavky stavebního zákona, ale současně musejí být akceptovány jejich specifické podmínky, jejichž řešení se promítá do těchto opatření:

Pro výkon dozoru a zpracování příslušných předpisových dokumentů v oboru dopravních staveb jsou využity metodiky a dokumenty FIDIC (Fédération Internationale des Ingénieurs-Conseils – Mezinárodní federace konzultačních inženýrů), konkrétně dokument „Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – obecné podmínky“; tzv. červená kniha FIDIC.

Podle ustanovení tohoto dokumentu je provádění dozoru nad prováděnou stavbou zabezpečeno definovanou pozicí správce stavby.

Kap. 3, čl. 3.1 dokumentu červená kniha FIDIC v úvodu stanoví: Objednatel je povinen jmenovat „správce stavby“, který musí vykonávat povinnosti jemu (rozumí se stavebníkovi) stanovené ve smlouvě (rozumí se smlouva o dílo/stavbu uzavřená mezi objednatelem/stavebníkem a dodavatelem/zhotovitelem stavby). Správce stavby musí zaměstnat inženýry a další odborníky s vhodnou kvalifikací k výkonu těchto povinností. Správce stavby nemá žádnou pravomoc měnit smlouvu.

Pro vztah správce stavby a TDS je důležité ustanovení čl. 3.2 dokumentu červená kniha FIDIC: Správce stavby může případně přenést pravomoc a pověřit plněním povinností asistenty a může též takové přenesení pravomoci nebo pověření odvolat. Mezi takové asistenty může patřit stálý technický dozor. (Poznámka: tedy i technický dozor stavebníka – TDS.)

Ve vazbě na dokument červená kniha FIDIC a v souladu s právními požadavky ČR je pro výkon funkce správce stavby zpracován a MD schválen dokument Metodika pro tým správce stavby, prozatímní verze 2018 (dále Metodika).

Podstatné pro zpracování tohoto dokumentu bylo ustanovení řídícího výboru s účastí zástupců řídících a zúčastněných orgánů v dopravním stavitelství – MD, SFDI, ŘSD ČR, SŽDC, Ředitelství vodních cest ČR. Tato skutečnost vytváří předpoklad pro požadované sjednocení postupů.

Metodika uvádí základní odpovědnosti, práva i povinnosti jednotlivých členů týmu správce stavby. Je obecným návodem pro vypracování interních dokumentů zadavatelů dopravních staveb. Podstatným znakem Metodiky je zdůraznění úlohy správce stavby nejen v pozici dozoru, ale zejména v pozici zástupce objednatele/zadavatele/stavebníka, včetně pozice zprostředkovatele a neutrálního odborníka.

Metodika stanoví náplň činnosti a vzájemné postavení jednotlivých členů týmu správce stavby včetně návrhu sestavení:

Metodika dále stanoví podřízenost a požadovanou odbornou způsobilost jednotlivých členů týmu.


8.2 STAVBY POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ

Dokument Metodický pokyn Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací (dále MP), je rovněž zpracován v souladu se zněním červené kniha FIDIC. První vydání tohoto dokumentu je z roku 2006, od té doby byl několikrát aktualizován včetně zpracování dodatků. Současné znění MP schválené MD je účinné od 1. 8. 2019.

Upozornění:

Ve vazbě na kap. 3.1 Úvodní vymezení pojmů Pomůcky se doporučuje uživatelům uvedeného MP věnovat pozornost úvodním kapitolám tohoto MP – kap. 1kap. 2, zejména výkladu pojmů v kap. 2.1 a dále v kap. 1.3 v uvedené vazbě na právní předpisy. V MP uvedenou vazbu na SZ si ověřit a doplnit samostatným prostudováním těchto paragrafů: SZ: § 152, odst. (4), § 160, odst. (3) a (4) a § 153 odst. (3) a (4). Důležité!

MP ve vazbě na řízení realizace stavby pozemních komunikací a další dokumenty schválené a vydané MD v rámci programu PJPK (Politika jakosti pozemních komunikací – www.pjpk.cz) stanoví postupy v provádění „interního dozoru“ na staveništi a současně stanoví i zásady a postupy v provádění dozoru externího, tj. státního dozoru a dohledu nad stavbami pozemních komunikací při jejich realizaci, ale také nad pozemními komunikacemi při jejich provozu. Součástí MP je i stanovení podmínek a postupu vedoucí k získání a udržení oprávněnosti k provádění dozoru na stavbách pozemních komunikací.

V souladu s čl. 3.2 červené knihy FIDIC je v tomto MP definována i pozice TDS:

Součástí stavebního dozoru je zajištění technického dozoru stavebníka nad prováděním stavby ve smyslu § 152 stavebního zákona.

Stavebním dozorem je zde míněn obecný dozor nad realizovanou stavbou, nikoliv fyzická osoba v pozici stavebního dozoru podle SZ § 2. Dále v tomto MP již pozice TDS není uváděna, ani předpokládané uvedení povinnosti autorizace TDS v čl. 2.5 Odborná způsobilost nebo v příloze 8.8 Pravidla udělování oprávnění k výkonu stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací tohoto MP.

V MP jsou definovány podmínky pro stanovení dozoru stálého a dozoru občasného – viz kap. 2.6 MP.

MP svým důkladným přístupem k definování požadovaných činností a postupů při provádění dozoru nad realizovanou stavbou může být podnětem i pro činnost TDS v jiných oborech staveb.


8.3 STAVBY DRAH A NA DRÁZE

Pro přípravu a provádění staveb drah a na dráze je Správou železničních dopravních cest (SŽDC) vydána řada dokumentů, z nichž pro provádění dozoru stojí na předním místě dokument Technická specifikace – VTP – Všeobecné technické podmínky zhotovení stavby (VTP/R-F/08/19 (dále v textu VTP).

VTP doplňují a upřesňují všechny obecné požadavky objednatele (SŽDC) na zhotovení stavby a vychází z aktuálních TKP (technicko-kvalitativní podmínky), interních dokumentů a předpisů, směrnic, norem a zaváděcích listů SŽDC, obecně platných technických norem a právních předpisů – úvodní text dokumentu.

VTP jsou přílohou ke smlouvě uzavírané se zhotovitelem stavby. Obsahují závazek objednatele (SŽDC) na zajištění TDS v souladu s požadavkem SZ § 152, odst. (4) s uvedením: Objednatel se zavazuje u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, které provádí zhotovitel zajistit technický dozor stavebníka (dále jen TDS) nad prováděním díla podle § 152 odst. (4) zákona 183/2006 Sb. A dále: Veškerá oprávnění, která má podle těchto VTP TDS, má současně i správce stavby. Pokud je v těchto VTP zmiňován TDS, rozumí se jím i správce stavby, nevyplývá-li z povahy věci něco jiného.“

V kap. 2 VTP je dále definována pozice TDS, jeho pravomoci a požadované činnosti. Na rozdíl od jiných dokumentů uvádějících přidělené pravomoci TDS je zde přidělená pravomoc podstatně vyšší, např.: … v průběhu provádění díla TDS kontroluje činnost koordinátora BOZP a spolupracuje a kontroluje osoby pověřené výkonem autorského dozoru zhotovitele projektové dokumentace“. Dále udělená pravomoc k nařízení přerušení prací v případě, že TDS zjistí, že práce na díle (stavbě nebo její části) provádí podzhotovitel, který nebyl pověřen jejich provedením v souladu se smlouvou na provedení díla, a má právo vykázat nepověřeného podzhotovitele ze staveniště.

VTP zdůrazňuje vazbu významu postavení a činností TDS s uzavřenou smlouvu o dílo mezi objednatelem SŽDC a zhotovitelem: „TDS vykonává dohled nad tím, zda zhotovitel provádí dílo v souladu se smlouvou.“ Tím je vyjádřeno i další specifikum výstavby drážních komunikací, spočívající v podrobně a důkladně zpracovaných obchodních podmínkách tvořících nedílnou přílohu k uzavíraným smlouvám se zhotoviteli – viz dokument Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Zvláštní podmínky pro stavby SŽDC, s. o.; 2. vydání 04/2019.


8.4 STÁTNÍ DOZOR V DOPRAVNÍCH STAVBÁCH

Státní dozor v dopravních stavbách vykonávají speciální stavební úřady (viz kap. 3.3 Státní a správní dozor – základní informace). Podle předmětu dozoru postupují v souladu s ustanovením SZ nebo podle požadavků příslušného zákonného předpisu v daném oboru stavby – viz kap. 2.2 Související právní požadavky.

8.4.1 Pozemní komunikace

Ve vazbě na požadavky SZ v oblasti státního dozoru uvádí specifické požadavky pro obor pozemních komunikací zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

Speciálním stavebním úřadem, zajišťující stavební řízení a následný dozor, je příslušný silniční správní úřad; to je buď přímo MD – vrchní státní dozor, nebo ministerstvem určená instituce. Kritériem je druh komunikace; v případě stavby tunelu nad 500 metrů je to vždy MD ČR. V případě stavby dálnice nebo rychlostní komunikace je dále účastníkem řízení MV, u ostatních druhů komunikací je účastníkem řízení příslušný orgán Policie ČR.

Státní (stavební) dozor – výkon státního stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací vykonávají MD a speciální stavební úřady.

MP Výkon stavebního dozoru na stavbách pozemních komunikací uvádí:

Správce stavby je povinen společně se zhotovitelem stavby vytvořit podmínky pro uskutečnění kontrolních prohlídek stavby podle požadavků stavebního zákona, zajistit potřebné podklady a spolupráci a těchto kontrolních prohlídek se zúčastnit.

Zhotovitel je povinen nejpozději 14 dnů předem nahlásit správci stavby provedení prací odpovídajících fázím výstavby uvedeným ve stavebním povolení pro uskutečnění těchto kontrolních prohlídek.

Státní (odborný) dozor – podle požadavků zákona o pozemních komunikacích – zákon č. 13/1997 Sb., § 41 je vykonáván osobami s pověřením příslušných silniční správních úřadů (SSÚ) ve formě průkazu. Při výkonu státního dozoru postupují pověřené osoby podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), Jde o dozor nad stavbami PK realizovanými i na PK v provozu.

Příslušnými SSÚ jsou: ministerstvo dopravy pro dálnice, krajské úřady pro silnice I. třídy, obecní (městské) úřady obcí s rozšířenou působností pro silnice II. a III. třídy a veřejně přístupné účelové komunikace, obecní (městské) úřady obcí pro místní komunikace, újezdní úřady pro veřejně přístupné účelové komunikace na území vojenského újezdu.

Pověřené osoby dohlížejí na zajištění ochrany pozemních komunikací a dozírají, zda jsou dodržovány povinnosti stanovené zákonem č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích a návaznými prováděcími právními předpisy, jakož i opatření SSÚ.

V případě zjištění porušení povinností stanovených zákonem o pozemních komunikacích jsou pověřené osoby oprávněny uložit povinnosti k odstranění zjištěných nedostatků, v případě zjištění závažných závad ve stavebním stavu nebo v dopravně technickém stavu pozemní komunikace bezprostředně ohrožující pozemní komunikaci nebo její uživatele písemně nařídit vlastníku pozemní komunikace okamžité zastavení nebo omezení jejího užívání.

8.4.2 Stavby drah a na dráze

Výkon dozoru staveb drah a na dráze se řídí SZ a zákonem č. 266/1994 Sb., o dráhách.

Specifické postupy stavebního řízení a následného dozoru se týkají staveb dráhy a staveb na dráze.

Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu na fakt, zda je v obvodu, či nikoliv.

Stavbou na dráze jsou všechny stavby v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy a bez ohledu na účel, jemuž slouží.

Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky a požadavky bezpečnosti dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah.

Speciálním stavebním úřadem pro stavby dráhy a stavby na dráze je drážní správní úřad.

Státní správu ve věcech drah vykonávají drážní správní úřady, kterými jsou MD ČR a Drážní úřad.

Zákon o dráhách, § 58: Státní dozor ve věcech drah vykonávají pověření zaměstnanci MD ČR a Drážního úřadu.

Dotčeným orgánem státní správy ve věcech drah, vykonávající správní dozor je Drážní úřad.


9 PROFESNÍ INFORMAČNÍ SYSTÉM ČKAIT – VYBRANÉ PŘEDPISY

Jsou uvedeny vybrané předpisy, které souvisí s problematikou pomůcky.

A 2 Další vnitřní předpisy ČKAIT
A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby
A 3.1 Stavební zákon
A 3.2 Autorizační zákon
A 3.3 Živnostenský zákon a vybrané prováděcí předpisy
A 3.15 Požadavky na staveniště a zařízení staveniště
A 3.16 Posuzování stavebních výrobků – nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh
A 3.17 Stavba a nový občanský zákoník
A 3.19 Dokumentace staveb
A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě
A 3.21-3 Ochrana veřejného zájmu z hlediska činnosti autorizovaných osob
A 3.21-7 Používané znění smluvních vzorů

Metodické pomůcky k činnosti autorizovaných osob

MP 1 Projektová činnost
MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby
MP 1.2.3 Dokumentace pro stavby drah a stavby na dráze
MP 2 Provádění staveb
MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb
MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb
MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi
MP 2.6.2 Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
MP 3.1 Inženýrská činnost
MP 3.1.1 Inženýrská činnost u technologických staveb
MP 5.1 Nákup poddávek
MP 3.1 Inženýrská činnost
MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma

Technické pomůcky k činnosti autorizovaných osob

R 5.1 Příručka pro hodnocení existujících konstrukcí
TP 3.1 Rozpočtování staveb
TP 3.6 Zařízení staveniště
TP 3.8.1 Minimální standardy BOZP ve výstavbě


10 POUŽITÉ ZKRATKY

V příručce kromě celého znění daného pojmu, institutu či dokumentu jsou uváděny i tyto zkratky:

ADPautorský dozor projektanta
Aautorizovaná osoba
BOZPbezpečnost a ochrana zdraví při práci
DKdrážní komunikace
DIdopravně inženýrské opatření
DIRdopravně inženýrské rozhodnutí
DPPSdokumentace pro provádění stavby
EIAEnvironmental Impact Assessment, posuzování vlivů na životní prostředí
EPEvropský parlament
FIDICFédération Internationale des Ingénieurs-Conseils, Mezinárodní federace konzultačních inženýrů
KDSkontrolní den stavby
KZPkontrolní a zkušební plán
MDMinisterstvo dopravy ČR
MMRMinisterstvo pro místní rozvoj ČR
MPmetodický pokyn
MPMinisterstvo průmyslu a obchodu ČR
MVMinisterstvo vnitra ČR
NVnařízení vlády
OIPoblastní inspektorát práce
OZObčanský zákoník
PDprojektová dokumentace
PKpozemní komunikace
Ppožární ochrana
EUEvropská unie
ŘSDŘeditelství silnic a dálnic ČR
SDstavební deník
SFDIStátní fond dopravní infrastruktury
stavební úřad
SSÚsilniční správní úřad
SZstavební zákon
SŽDCSpráva železniční dopravní cesty
TDStechnický dozor stavebníka
TKPtechnicko-kvalitativní podmínky
VTPvšeobecné technické podmínky
VTZvybraná technická zařízení
ZOVzásady organizace výstavby
ŽPživotní prostředí