Stav: aktualizace 2019, vydání 2008

Anotace:
Tato pomůcka rozebírá právní rámec výkonu inženýrské činnosti (obstaravatelské), obecný postup výkonu inženýrské činnosti, principy ochrany veřejného zájmu, postupy autorizovaných osob v inženýrské činnosti, popis jednotlivých základních postupů inženýrské činnosti při přípravě a provádění stavby, doplňkové postupy inženýrské činnosti, postupy autorizovaných osob v inženýrské činnosti náklady inženýrské činnosti, zdroje souvisejících informací a vnitřní předpisy ČKAIT a seznam právních předpisů významných pro inženýrskou činnost technologické stavby.

Upozornění k textu

OBSAH

1 INŽENÝRSKÁ ČINNOST AUTORIZOVANÝCH OSOB

Inženýrská (obstaravatelská) činnost zahrnuje ty činnosti, jimiž stavebník (investor) pověřuje inženýrskou organizaci, aby za něj obstarala určité úkony, které budou směřovat k realizaci stavby. Existuje určitý výčet činností, které lze považovat za inženýrské. Jedná se zejména o tyto činnosti:

• obstarání pozemku a finančních prostředků;
• zajištění příslušných povolení či úkonů podle stavebního zákona (dále SZ) a ostatní potřebné úkony v přípravné fázi výstavby;
• spolupráce při výběru, resp. určení dodavatele projektové dokumentace, dodavatele stavby;
• uzavírání příslušných smluv;
• řízení a kontrola průběhu provádění stavby;
• převzetí stavby a příprava k uvádění do provozu;
• zkušební provoz;
• zabezpečení, případně vypracování dokladů a dodavatelské dokumentace stavby.

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Ke dni aktualizace tohoto MP je poslední významnou novelou stavebního zákona č. 183/2006 Sb. zákon č. 225/2017 Sb. (s účinností od 1.1.2018), k další novelizaci (upravující znění § 96b) SZ) došlo s účinností od 1.9.2018 zákonem č. 169/2018 Sb.

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0. Základ systému podpory profese ČKAIT. Výklad pojmů používaných ve stavebních a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby (management), smluvních vztahů apod. je podle SZ v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě.

V textu metodické pomůcky MP 9.4 jsou tyto termíny a pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem, kde smluvní partner zajišťující inženýrskou činnost je zplnomocněným zástupcem stavebníka.

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie, a to (s přihlédnutím k pojmům užívaným pro technologické stavby) v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Dokumentace staveb

V této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny druhy dokumentace pro územní a stavební řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti

Vyjadřuje výstup projektové činnosti:

• jakožto vybraných činností ve výstavbě, kterými jsou podle § 158 odst. 1 SZ zpracování:
  • územně plánovací dokumentace (viz § 2 odst. 1 písm. n) SZ), a to: zásady územního rozvoje (§ 36 a násl. SZ), územní plán (§ 43 a násl. SZ), regulační plán (§ 61 a násl. SZ);
  • územní studie (§ 30 SZ);
  • dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§ 76 SZ);
  • dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ) nahrazující územní rozhodnutí (§ 92 SZ);
  • dokumentace pro vydání společného povolení (§ 94j SZ);
  • projektové dokumentace, kterou se podle § 158 odst. 2 SZ rozumí dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (vybrané stavby vyžadující ohlášení)

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ

c) pro uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ (nahrazující stavební povolení)

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 (k autorizovanému inspektorovi viz dále § 143 až § 151 SZ)

e) stavby pro vydání společného povolení (§ 94l odst. 1 písm. e) a odst. 7 SZ)

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118 SZ (změna stavby po jejím povolení, ale před jejím dokončením)

g) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby)

h) pro provádění stavby (§ 92 odst. 1, § 133 odst. 3 a § 134 odst. 6 SZ)

i) pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku), nebo

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel

• jiné druhy dokumentace, jejichž zhotovení nespadá pod vybrané činnosti ve výstavbě, např.:
  • dokumentace pro vydání územního souhlasu (§ 96 SZ);
  • dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, kterou může kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v § 159 odst. 3 SZ;
  • dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ;
  • dokumentace pro výběr zhotovitele stavby nebo její část;
  • projekt organizace výstavby (POV), jehož součástí je harmonogram výstavby;
  • dokumentace bouracích prací (§ 128 odst. 7 SZ);
  • dodavatelská dokumentace (dokumentace zhotovitele stavby, realizační dokumentace);
  • dokumentace skutečného provedení stavby (§ 125 SZ).

Dokumentace

Obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a prováděním stavby.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu tohoto MP použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – projektanta (zpravidla autora projektové dokumentace) nad postupem technické přípravy, zpracováním dalších stupňů dokumentace i nad prováděním stavby, na základě smluvního vztahu mezi projektantem a stavebníkem; u stavby financované z veřejného rozpočtu je podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta popř. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (zpracovanou autorizovanou osobou) povinen zajistit;
• dozor technický je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.);
• dozor stavební je odborný dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v § 103 (s výjimkou § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 SZ) a 104 SZ (tj. nevyžadující stavební povolení ani ohlášení nebo u nichž postačuje ohlášení stavebnímu úřadu), vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ stavebního nebo architektonického směru nebo SŠ stavebního směru s maturitou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb – viz § 2 odst. 2 písm. d) SZ), pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí; jde-li však o stavbu pro bydlení nebo o změnu stavby, která je kulturní památkou, musí být stavebníkem zajištěno odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím – viz § 160 odst. 4 SZ;
• dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v § 171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Dozírá zejména na dodržování ustanovení stavebního zákona, prováděcích předpisů k němu, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHS, ČIŽP, OIP, ČOI, památkáři, archeologové a další).

Hlavní projektant

Pojem je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby a při realizaci stavby na staveništi (viz § 14 zákona č. 309/2006 Sb.). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Koordinátor pro ochranu životního prostředí a hospodaření s odpady

Fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi. Musí splňovat předpoklady odborné způsobilosti a postupovat zejména podle zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Manažer stavby

Odborný nebo odpovědný pracovník zhotovitele, a to:

• osoba, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
• pracovník, zajišťující např.:
  • výrobní přípravu;
  • řízení úseků stavby nebo prací (mistři, vedoucí pracovních kolektivů, technici apod.);
  • zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
  • bezpečnost práce;
  • ekonomické a finanční oblasti;
  • kontroly a přejímky dodávek;
  • skladové činnosti;
  • řízení kvality apod.

Odborné vedení provádění stavby nebo její změny – jedna z vybraných činností ve výstavbě podle § 158 odst. 1 SZ, může ji vykonávat pouze fyzická osoba podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.); provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (viz § 160 odst. 1 SZ).

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací (§ 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.), a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován v souladu s přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Poddodavatel zhotovitele (podzhotovitel, subdodavatel)

Souhrnné označení pro jiné právní subjekty než je zhotovitel stavby (osoby nebo firmy), zajišťující dílčí práce, dodávky, montáže nebo služby pro zhotovitele stavby. Na rozdíl od toho dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Pracovník

Termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Pracovník inženýrské činnosti (dále též pracovník IČ)

Pracovník (firma), který na základě smlouvy (obvykle příkazní) zastupuje stavebníka v záležitostech týkajících se přípravy nebo provádění stavby a je vybaven plnou mocí v rozsahu výkonů, k nimž se ve smlouvě zavázal. Pro zajištění většího rozsahu činností (jakost, koordinace stavby apod.) může být v tomto případě místo příkazní smlouvy uzavřena smlouva o dílo (v případě činnosti s jiným, nehmotným výsledkem), resp. smlouva nepojmenovaná.

Proces

Souhrn činností potřebných pro zhotovení díla nebo jeho části (např. projektová dokumentace, provedení stavby).

Projektant

V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické (§ 22 odst. 4 SZ) či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Provozní celek (PC)

Souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory (PS), obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.

Provozní soubor (PS)

Funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určený projektovou dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Dílčí provozní soubor

Funkčně ucelená část provozního souboru, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající společně s ostatními dílčími soubory provozní soubor, určený projektovou dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. Může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný dílčí funkční celek. Dílčí provozní soubor se zpravidla člení na provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Provozní jednotka (PJ)

Funkčně ucelená část provozního souboru (PS) nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky (ZJ). Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Připravenost k zahájení individuálních zkoušek

Montáž je ukončena (proběhla stavební zkouška – zařízení je smontováno podle platné dokumentace a podle platných předpisů), zařízení je elektricky připojeno a je možno provést jeho první spouštění.

Příprava ke komplexnímu vyzkoušení

Provádění prací a zkoušek potřebných k zahájení komplexního vyzkoušení, včetně potřebných seřízení cizích výrobků, které jsou ke komplexnímu vyzkoušení nezbytné. Podmínky přípravy ke komplexnímu vyzkoušení je nutné stanovit ve smlouvě.

Připravenost montážní

Používaný pojem pro takovou míru dokončení, montáže (montážních prací), aby bylo možné ve sjednané době a kvalitě provést dokončovací práce stavební (např. podlití kotevních prvků základů dokončení podlah, obkladů, uzavření prostupů a montážních otvorů apod.), nutné pro zahájení zkoušek před dokončením stavby.

Připravenost stavební

Smluvně dohodnutý stav stavebních prací, který umožňuje přísun a montáž technologického zařízení staveb nebo přísun a montáž technologického zařízení budov, případně techniky prostředí staveb.

Stavba

Podle § 2 odst. 3 a 4 SZ se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby. Stavbou je také výrobek plnící funkci stavby.

Stavebník

V textu je termín použit pro označení základního partnera výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního a etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o úpravě dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, používá též pojem zadavatel stavby. Povinnosti a odpovědnost stavebníka – viz § 152 SZ.

Stavebník je základním partnerem investiční výstavby, který může být:

• stavebníkem (§ 2, odst. 2, písm. c) SZ);
• zadavatelem stavby (§ 14 zákona č. 309/2006 Sb.);
• investorem (vkládá investiční prostředky);
• zákazníkem, objednatelem, odběratelem (v oblasti smluvních vztahů);
• uživatelem (budoucí provozovatel nebo uživatel stavby);
• vlastníkem stavby;
• nebo současně nositelem všech nebo některých z uvedených funkcí.

Stavební objekt (SO)

Pojem není užíván v současně platných právních předpisech. V zavedené stavební praxi však představuje ucelenou, účelově vymezenou samostatnou část stavby (její stavební části), způsobilou bezpečného užívání a provozu (budova, komunikace, vedení medií apod.)

Stavbyvedoucí

V souladu se SZ (§ 134 odst. 2) je definován jako osoba, která zabezpečuje z pověření zhotovitele stavby (stavebního podnikatele) odborné vedení provádění stavby jakožto výkon vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 a § 160 SZ) a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (AZ). Jeho činnost je vymezena v rámci § 153 odst. 1 a 2 SZ. Stavbyvedoucí je zejména povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. Dále musí působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodaří odstranit při vedení stavby, a vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky staveb. Přitom je povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny a s koordinátorem BOZP na staveništi, působí-li na stavbě.

Technologická stavba

Stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Technologické zařízení

Soubor zařízení (případně systémový celek), zabezpečujících ucelený dílčí technologický proces, který může být výrobní (výsledkem procesu je určitý výrobek), pomocný výrobní (výsledek procesu nevchází hmotně do výrobku, např. výroba energií) nebo obslužný výrobní (z hlediska vlastního výrobního procesu nevýrobní, např. doprava, kontrola jakosti). Dále jsou to zařízení zajišťující speciální nevýrobní procesy (např. zařízení pro zdravotnictví, školství, laboratoře, opravy) a doplňkové procesy (např. rozvod kapalin a plynů, rozvod elektrické energie, rozvody elektronických komunikací včetně EZS, CCTV, ER atd.).

Stavby veřejné technické infrastruktury

Vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovodyatd.(viz § 2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ).

Vyhrazená technická zařízení

Zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová (zákon č. 174/1968 Sb.). Spadá do nich i jaderná energetika, která byla ale vyčleněna do samostatného zákona (zákon č. 18/1997 Sb.). Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení (VTZ) zařazují do tříd, popř. skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Zásady organizace výstavby (ZOV)

Termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, a to jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ, k žádosti o ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo v dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb., příloha č. 8 resp. č. 12, část B/B8. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby). Obdobně jsou stanoveny ZOV pro dopravní stavby ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Zhotovitel stavby – (dodavatel, realizátor stavby)

Označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§ 2 odst. 2 písm. b) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ. V občanském zákoníku č. 89/2012 Sb. je používán termín zhotovitel a pro další členění termín poddodavatel zhotovitele.

Zhotovitelem stavby může být:

• stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů a § 2 odst. 2 písm. b) SZ);
• stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud je kvalifikovanou osobou nebo zajistí stavební dozor podle § 160 odst. 3 a 4 SZ).

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Z textu uvedeného zákona a dále z § 158 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, vyplývá, že inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě není vybranou činností ve výstavbě a autorizační zákon se tedy na ni nevztahuje.

Prakticky to znamená, že tuto činnost mohou vykonávat autorizované osoby. Vedle nich však rovněž osoby kvalifikované, ale i nekvalifikované (kvalifikační požadavky na výkon této činnosti nejsou definovány). Autorizované osoby výkon inženýrské činnosti zajišťují buď jako činnost doprovodnou k výkonu zakázek projektové činnosti (nikoliv provádění staveb), anebo jako samostatnou zakázku.

Soustavné provádění inženýrské činnosti je tedy upraveno obecnými právními předpisy, zejména zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), všechny ve znění pozdějších předpisů.

1.2.1 Výkon inženýrské činnosti v rámci živnosti projektová činnost

Autorizované osoby mohou vykonávat tuto činnost v rámci svobodného povolání nebo živnosti projektová činnost ve výstavbě a nemusí si zřizovat pro inženýrskou činnost samostatnou živnost. To platí jen v případě, že inženýrská činnost souvisí se zakázkou projektové činnosti.

1.2.2 Výkon inženýrské činnosti jako samostatná živnost

Inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě spadá pod živnost volnou. Živnost volná a obory činností, které do ní náleží, jsou uvedeny v příloze č. 4 ŽZ, v novelizovaném znění. Předmětem podnikání živnosti volné je výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách č. 1 až 3. Pro provozování této živnosti se podle § 25 odst. 1 ŽZ nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (k získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny pouze všeobecné podmínky uvedené v § 6 odst. 1 ŽZ). Nemusí být tedy vykonávána ani osobou autorizovanou, ani jinak kvalifikovanou; z hlediska klienta by však mělo jít o osobu odborně zdatnou. Nutno zdůraznit, že inženýrská činnost ve výstavbě neobsahuje vlastní projektování staveb, ani jejich provádění.

Novelou zákona č. 455/1991 Sb. (ŽZ), provedenou zákonem č. 130/2008 Sb., byla (uvedenou přílohou č. 4) zrušena dřívější volná živnost 71 – Inženýrská činnost v investiční výstavbě.Na základě zmocnění obsaženého v této novele zákona je stanovena obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých činností nařízením vlády č. 278/2008 Sb., které nabylo účinnosti dnem 14.8.2008. Podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení věcný obsah živnosti „Inženýrská činnost ve výstavbě“ nyní spadá při provádění staveb zejména pod činnost 70 – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, do jejíž obsahové náplně se zahrnuje mj. „Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru stavebníka, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Obsahem není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění“.

Technickým dozorem stavebníka se rozumí kontrolní (dozorová) činnost fyzické osoby, pověřené stavebníkem nad prováděním stavby, nebo její části, zejména dohled nad:

• tím, zda je stavba prováděna v souladu s ověřenou dokumentací a dalšími podmínkami;
• čerpáním finančních prostředků;
• kvalitou;
• uplatněním a projednáním všech změn a odchylek od ověřené dokumentace stavby;
• ukončením stavby a jejím zprovozněním pro uživatele.

Inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě při přípravě staveb (a částečně též některé výkony při provádění staveb) je zařazena pod činnost 60 – Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků., do níž mj. náleží: „Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, ……. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb“. Patří sem dále mj. i posuzování vlivu připravovaných staveb na životní prostředí (jehož rozsah je podrobně vymezen v uvedeném nařízení vlády).

Od inženýrské činnosti prováděné pro stavebníka (investorské inženýrské činnosti) nutno odlišit inženýrskou činnost vykonávanou pro zhotovitele stavby, zahrnující možnost komplexní (vyšší) dodávky stavby (nebo její části) pro stavebníka (používané často v případě technologických staveb). Tato inženýrská, resp. kompletační činnost, prováděná jako součást smluvního plnění zhotovitele stavby vůči stavebníkovi stavby pak bude spadat do okruhu činností (vyššího) zhotovitele stavby v rámci vázané živnosti Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, s příslušnou odbornou způsobilostí podle živnostenského zákona.

1.2.3 Smluvní rámec výkonu inženýrské činnosti

Inženýrská (obstaravatelská) činnost pro stavebníka je vykonávána obecně podle občanského zákoníku obvykle na základě příkazní smlouvy (§ 2430–§ 2444). Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá. Příkazník provede příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil náhradníka, nebo byl-li tento nezbytně nutný, nahradí škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu. Vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

Příkazník je v příkazní smlouvě o inženýrské činnosti právnická nebo fyzická osoba oprávněná k výkonu příslušných činností podle zákona o živnostenském podnikání (popř. k výkonu vybraných činností ve výstavbě podle SZ a souvisejících předpisů). V textu této MP je označován též jako „pracovník inženýrské činnosti“ nebo „pracovník IČ“.

Příkazce je právnická nebo fyzická osoba, působící při činnostech podle této MP jako investor (stavebník) příslušné stavby. Ve fázi přípravy stavby může být označován též jako pořizovatel (např. v případě pořizování územního plánu), žadatel resp. budoucí stavebník (zejména v případě územního řízení) nebo oznamovatel (v případě posuzování vlivu záměru na životní prostředí). Ve smlouvě se zavazuje, že bude příkazníkovi (jím jmenovaným odborníkům) poskytovat potřebnou součinnost, vystaví včas a řádně potřebné plné moci k jednáním, úkonům a funkcím, za řádně provedené činnosti poskytne příkazníkovi sjednanou nebo obvyklou odměnu a uhradí mu náklady, které při své činnosti (provádění příkazu) nutně vynaložil.

Odměnu příkazce poskytne, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

1.3 OBECNÝ POSTUP VÝKONU INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

1.3.1 Schéma postupu

Obecně je inženýrská činnost zajišťována pracovníkem inženýrské činnosti. Tím může být (kromě pracovníka specializované inženýrské firmy) i přímo projektant zakázky v případě kompletního zajištění projektové a inženýrské činnosti, nebo další z pracovníků projektové a inženýrské firmy, který se specializuje na tuto činnost. V zásadě jsou rozlišovány postupy inženýrské činnosti v období:

• přípravy dokumentace stavby;
• přípravy a provádění stavby.

V období přípravy a zpracování dokumentace stavby jsou zajišťovány veškeré činnosti směřující k možnosti zahájit stavbu pro stavebníka, v období přípravy a provádění stavby potom dohled nad jejím prováděním v souladu se stanovenými podmínkami povolovacího řízení, ověřenou projektovou dokumentací a platnými právními předpisy (především SZ a předpisy souvisejícími). V této fázi by však (v případě výkonu inženýrské činnosti projektově inženýrskou firmou) měla být dodržena zásada personálního oddělení výkonu technického dozoru a autorského dozoru. Současně je zde i důležitá funkce dohledu nad využitím finančních prostředků stavebníka, až po uvedení stavby do užívání. Schéma obecného postupu je uvedeno v následující tabulce:

Schéma obecného postupu

1.3.2 Stručná charakteristika postupu

Obecný postup je dán konečným cílem, tj. předáním dokončené stavby do užívání. Procesy odpovídají zásadám stanoveným v příslušných částech stavebního zákona a dělí se do jednotlivých postupů (viz kap. 2) podle druhu a rozsahu stavby i způsobu jejich zabezpečení.

Podkladem je obchodní jednání se zákazníkem. Jedná se o navázání vztahu se zákazníkem, nabídkové řízení, jednání o uzavření jednotlivých druhů smluv až po jejich schvalování. Uzavřená smlouva na zakázku inženýrské činnosti stanoví její rozsah, včetně určení jednotlivých položek – dokumentovaných postupů dílčích a konečných smluvních výstupů. Na základě smlouvy jsou zajištěny:

• podklady pro zpracování zakázky podle seznamu smluvního ujednání;
• další materiály a požadavky předané zákazníkem;
• dokumentace příslušného druhu (viz kap. 2);
• informace poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace;
• informační základna dodavatelů.

Výsledkem je předmět specifikovaný v příslušné smlouvě (příp. jiném typu smlouvy), zpravidla inženýrská činnost v příslušném období přípravy a provádění stavby, zajištěná pro zákazníka v rozsahu sjednaném smlouvou.

1.3.3 Standard výkonu inženýrské činnosti

Vedení firmy na základě převzatého obchodního případu s uzavřenou smlouvou v termínu nutném k zahájení činnosti jmenuje příslušného pracovníka pověřeného zajištěním inženýrské (obstaravatelské) činnosti, případně určí další spolupracovníky a informuje je o podmínkách obchodního případu. Rozhodne, zda a ve kterých fázích (resp. v jaké frekvenci) bude provedena kontrola nebo konzultace se zákazníkem. Provádí průběžnou kontrolu výkonu inženýrské činnosti.

a) Inženýrská činnost při přípravě stavby

Pracovník inženýrské činnosti provede kontrolu vstupních podkladů a po poradě se spolupracovníky rozhodne o postupu v souladu s platnými právními předpisy, normami a technickými dokumenty. Pokud jsou požadavky vyplývající ze smlouvy s nimi v rozporu, nebo pokud jsou podklady neúplné, projedná se zákazníkem příslušnou změnu nebo doplnění. Zabezpečí, aby veškeré požadavky a technické podklady zákazníka byly dokumentovány. Obstará zpracování všech dokladů a dokumentů, potřebných pro výstup výkonu inženýrské činnosti.

Zajistí uzavření smluv o dílo s příslušnými dodavateli s využitím postupů MP 5 Nákup poddodávek, resp. smluv mezi příkazníkem (v pozici objednatele) a příslušnými zhotoviteli, zejména s projektantem – projektovou firmou, a předá jim podklady. Při koordinaci, předání podkladů, kontrole a převzetí dodávek od poddodavatelů i zhotovitelů postupuje podle této metodické pomůcky.

Provádí inženýrskou činnost v souladu s jednotlivými dílčími postupy inženýrské činnosti.

Provádí kontrolu zpracované dokumentace, resp. spolupracuje na jejím řešení, pokud je zpracovávána jako součást obchodního případu. Posuzuje úplnost zadávacích podkladů. V případě, že jsou neúplné, požádá o jejich doplnění.

V rámci této části inženýrské činnosti může zajistit projektové zakázky popsané v MP 1 Projektová činnost typu:

• studie optimalizační (STO);
• marketingová studie;
• studie koncepční (STK);
• finanční analýza (FA);
• studie proveditelnosti (feasibility study) (SP).

Stavebník provede rozbor zpracovaných podkladů a příslušné konzultace; na jeho základě rozhodne o realizaci investice, nebo tuto zamítne (činnost tím končí). Ukončení inženýrské činnosti stavby je možné kdykoliv podle příslušné smlouvy, nebo na základě negativního projednání v dalších fázích inženýrské činnosti.

Pracovník inženýrské činnosti v další přípravě řeší problematiku získání některého druhu rozhodnutí (resp. souhlasu) umožňujícího umístění stavby, a to na základě stavu územní dokumentace řešeného území. Speciální výkony jsou dány postupy podle SZ a prováděcích vyhlášek:

• žádost o územně plánovací informaci – § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.);
• žádost o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí – § 86 SZ, § 3 až § 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.);
• žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení – § 95 SZ, § 13b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.);
• žádost o územním souhlas – § 96 SZ, § 15 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.);
• příslušné úkony vedoucí k uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí (§ 78a SZ);
• žádost o vydání regulačního plánu (včetně zpracování souvisejících dokumentů, např. dohody o parcelaci nebo plánovací smlouvy, § 61 a násl. SZ a § 18 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 458/2012 Sb. a vyhlášky č. 13/2018 Sb.).

Pro zpracování výše uvedených postupů uzavírá smlouvy na zakázky projektové činnosti podle MP 1:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci (ÚPI) § 21 SZ – podle § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb., grafická situační příloha);
• dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení – příloha č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.);
• dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (DZVÚ) – příloha č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.);
• dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území – příloha č. 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.);
• dokumentace pro vydání společného povolení – příloha č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.);
• jednoduchá dokumentace (technický popis záměru s příslušnými výkresy) pro vydání územního souhlasu (JDS) – § 96 odst. 3 písm. e) SZ;
• dokumentace ostatní (DO).

Zpracovává příslušné formuláře podle příloh prováděcích vyhlášek k SZ, zpracovává podklady k identifikaci pozemků, získává zejména závazná stanoviska (popř. rozhodnutí) dotčených orgánů, která připojuje k žádosti, zajišťuje posouzení vlivu na životní prostředí u staveb, které to vyžadují, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyjádření účastníků řízení a další požadované doklady. Výsledkem je získání některého z druhů rozhodnutí, či územního souhlasu, které se stávají podkladem pro další pokračování v přípravě stavby.

Pracovník inženýrské činnosti zabezpečí v souladu s částí čtvrtou SZ – stavebním řádem – podle druhu stavby úkony a činnosti nutné k zajištění příslušných dokumentů, nezbytných k zahájení stavby (resp. stanovení podmínek jejího provádění), zejména:

• ohlášení stavby (§ 105 SZ);
• žádost o stavební povolení (§ 110 a násl. SZ);
• příslušné úkony vedoucí k uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení (§ 116 SZ);
• oznámení stavby posouzené autorizovaným inspektorem (§ 117 SZ).

Pro zajištění výše uvedených postupů uzavírá smlouvy na zakázky projektové činnosti podle MP 1:

• Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) – § 110 odst. 2 písm. b) SZ a příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a s účinností od 1. 1. 2018 ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.), u dopravních staveb přílohy č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.
• Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (DOS) – u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ v rozsahu podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb., u dopravních staveb podle příloh č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. č. 251/2018 Sb.
• Dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, kterou může kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v § 159 odst. 3 SZ; obsah této dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) SZ je vymezen v § 105 odst. 3 až 6 SZ.
• Dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ v rozsahu vymezeném v § 105 odst. 7 SZ.

Zpracovává příslušné formuláře podle příloh vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.), zpracovává podklady k identifikaci pozemků, získává zejména stanoviska dotčených orgánů, která připojuje k žádosti, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyjádření účastníků řízení a další požadované doklady.

Výsledkem je získání podmínek, umožňujících zahájení vlastního provádění stavby na základě ohlášení stavby stavebnímu úřadu, stavebního povolení, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, případně veřejnoprávní smlouvy.

b) Inženýrská činnost při provádění stavby

Pracovník inženýrské činnosti zajišťuje výběr zhotovitele, nebo zhotovitelů stavby na základě výběrového řízení s využitím MP 5 Nákup poddodávek. Varianta výběru záleží na způsobu zajištění inženýrské činnosti. Výsledkem je uzavření příslušných smluv o dílo na zajištění dodávek stavby.

Poskytuje zhotoviteli smluvně sjednanou spolupráci a kontroluje jeho činnost v rámci přípravy stavby, zejména při stanovení technologie výstavby, jejího časového průběhu a dodržení podmínek souvisejících s povolením stavby.

Zajišťuje pro stavebníka u projektanta, případně u zhotovitele stavby podle smluvních ujednání, další dokumentaci:

• dokumentace pro provádění staveb (DPS) – příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.), u dopravních staveb přílohy č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.; v případě veřejných zakázek je součástí zadávací dokumentace na stavební práce (technických podmínek) podle vyhlášky č. 230/2012 Sb. (platná do 30. 9. 2016), s účinností od 1. 10. 2016 nahrazena vyhláškou č. 169/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• dodavatelská dokumentace (DD);
• plán organizace výstavby (POV);
• dokumentace pro uvedení do provozu (DUP);
• dokumentace pro užívání stavby (DUS).

Sjednává výkon autorského dozoru nad prováděním stavby (nebyl-li již předmětem smlouvy s projektantem, uzavřené v rámci výkonu IČ v přípravě stavby).

Zajišťuje pro stavebníka (zadavatele stavby) další potřebné činnosti podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud jsou pro danou stavbu nutné, zejména vyhledání a smlouvu na výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, smluvní zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi tam, kde je vyžadován, ohlášení zahájení stavby oblastnímu inspektorátu práce 8 dní před zahájením prací a veškeré další činnosti, uložené stavebníkovi v této oblasti platnými právními předpisy.

Pracovník inženýrské činnosti v průběhu provádění stavby hájí oprávněné zájmy stavebníka jako jeho zplnomocněný zástupce, přičemž zajišťuje především:

• kontrolu vedení stavebního deníku a vyjádření k záznamům v něm uvedeným, kontrolu plnění zapsaných požadavků;
• účast nebo zastoupení na všech rozhodujících jednáních, vyvolaných zákazníkem nebo zhotovitelem;
• kontrolu udržování pořádku na stavbě a dodržování bezpečnostních předpisů;
• účast na kontrolních dnech, resp. jejich organizaci;
• prostřednictvím technického dozoru kontrolu provádění stavebních a montážních prací zhotovitelů (dodavatelů);
• reakci na požadavky zákazníka, které mají dopad na změny stavby před jejím dokončením, včetně zajištění potřebné změnové dokumentace a projednání potřebných povolení;
• sledování a kontrolu plnění obchodních smluv se zhotoviteli, zejména z hlediska řízení obchodního případu a plnění termínů;
• v rozsahu smluvního zmocnění plnění povinností stavebníka při provádění stavby podle SZ (viz např. § 152 odst. 3) a zastupování stavebníka ve styku se stavebním úřadem při výkonu jeho oprávnění podle SZ (viz např. § 132);
• uplatňování případných reklamací neshod u zhotovitelů v průběhu stavby a jejich včasné vyřízení;
• kontrolu provedení sjednaných resp. předepsaných zkoušek, prováděných v průběhu montáží provozních celků, dílčích provozních celků, provozních souborů, provozních jednotek, strojních potrubních a kabelových rozvodů, strojního zařízení, vybavení a elektrických zařízení včetně dokladování odpovídajících výsledků těchto zkoušek (viz MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb);
• převzetí komplexních poddodávek podle MP 5 Nákup poddodávek;
• oznámení stavebnímu úřadu fázi stavby, určené k vykonání kontrolní prohlídky (§ 133 SZ);
• provádění kontroly dodržování platebního kalendáře, dohodnutého v obchodní smlouvě.

Spolupracuje s pracovníkem vykonávajícím autorský dozor projektanta, s koordinátorem BOZP na staveništi, případně s autorizovaným inspektorem, jsou-li na stavbě ustaveni.

Technický dozor stavebníka při provádění stavby zajišťuje soubor činností potřebných ke kontrole. Podrobný popis činnosti je stanoven v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka a v subbkapitole 2.2.2.3 této MP.

Pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci s pracovníkem vykonávajícím technický dozor stavebníka (a obvykle za účasti zástupce provozovatele) provádí kontrolu rozsahu a kvality provedení zkoušek smontovaných technologických zařízení provozních celků, dílčích provozních celků, provozních souborů, provozních jednotek) prováděných zhotovitelem stavby k prokázání kvality díla před jeho převzetím a uvedením technologické stavby do užívání (stavební zkoušky, tlakové zkoušky, zatěžovací zkoušky, revize,individuální vyzkoušení, předkomplexní a komplexní vyzkoušení, zkušební provoz a garanční zkoušky); účastní se (v rozsahu sjednaných povinností stavebníka) přípravy těchto zkoušek, kontroly jejích provádění a vyhodnocení (více viz MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb).

Zhotovitel stavby a pracovník inženýrské činnosti uskuteční přejímací řízení dokončené stavby. Při něm postupují podle zásad, uvedených v MP 2 Provádění staveb, resp. MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

Pracovník inženýrské činnosti převezme od zhotovitele stavby všechny doklady o provedení požadovaných zkoušek a osvědčení a ověřuje jejich kompletnost, včetně dodržení sjednaných parametrů. Přejímá od zhotovitele rovněž dokumentaci skutečného provedení stavby (včetně prověření její správnosti) a zajišťuje geometrický plán pro následné zapsání stavby do katastru nemovitostí.

Při přejímacím řízení rovněž uplatňuje všechny zjevné vady a nedodělky stavby a dohodne způsob a termíny jejich odstranění. Na závěr přejímacího řízení se uzavře a podepíše protokol o předání a převzetí stavby (viz MP 2 a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb).

Pracovník inženýrské činnosti zajistí veškeré úkony, související s uvedením stavby do užívání.

U staveb, u nichž je to nezbytné, zajistí podmínky a provedení zkušebního provozu podle § 124 SZ, nebo zajistí u stavebního úřadu časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením. Jsou-li sjednány garanční zkoušky, vykoná (ve sjednaném rozsahu) příslušné činnosti spojené s vytvořením předpokladů pro jejich provedení, zúčastní se (spolu se zhotovitelem stavby, resp. provozovatelem (uživatelem stavby) jejich vyhodnocení, podává příslušné návrhy na opatření v případě neúspěšných zkoušek.

U staveb podle jejich charakteru zajistí:

• žádost o vydání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ a příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.).

Žádosti doplní o požadované přílohy, zejména závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštními předpisy vyžadována, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby (pokud byla vyžadována); dále připojí dokumentaci skutečného provedení stavby a geometrický plán (bude-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí). U staveb s kolaudačním souhlasem může také zajistit certifikát autorizovaného inspektora, nahrazující závěrečnou kontrolní prohlídku stavby. Pokud tomu tak není, účastní se závěrečné kontrolní prohlídky, svolané stavebním úřadem.

Zajistí u zhotovitele důslednou likvidaci zařízení staveniště.

Pracovník inženýrské činnosti zajistí po uplynutí lhůty, po níž je možno zahájit užívání stavby na základě oznámení nebo kolaudačního souhlasu a odstranění všech zjištěných vad, předání stavby do užívání stavebníka (provozovatele).

Zkompletuje 2 páry dokumentace a dokladů ke stavbě. Jedno předá stavebníkovi, včetně všech dalších dokladů, nutných k řádnému užívání a provozu stavby, druhé založí do spisovny firmy k uložení minimálně po dobu 5 let od skončení záruční lhůty (viz MP 6 Spisová agenda).

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Autorizované (a ostatní) osoby vykonávající inženýrskou činnost jsou povinny vystupovat jako zplnomocněný zástupce stavebníka a jeho jménem zajišťovat veškeré úkony v souladu s právním řádem ČR. V opačném případě jej vystavují možnému postihu. Důsledky tohoto postihu mohou být následně přeneseny na pracovníka (firmu) zajišťujícího inženýrskou činnost, neboť ten se ve smluvním ujednání (v příkazní smlouvě) obvykle zavazuje chránit oprávněné zájmy příkazce a postupovat (plnit příkaz) poctivě a pečlivě podle svých schopností.

Jednou z těchto povinností by měla být i ochrana veřejného zájmu (§ 132 odst. 3 a § 175 SZ) – toto je vhodné ve smlouvě výslovně sjednat. V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28.3.1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou právních předpisů zejména veřejného stavebního práva v určité hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

• pojetí SZ, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
• princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
• principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
• vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
• veřejná forma projednání minimálně do fází územního rozhodnutí;
• nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby sjednáno);
• princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
• princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
• povinné kontrolní prohlídky staveb;
• princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• princip ochrany nezastavěného území;
• a konečně princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Principy ochrany veřejného zájmu jsou ve své podstatě zásadní a správné, je jich však velmi mnoho a jsou mnohdy násobné. Zákon mnohdy klade formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) nad skutečnou odbornost a odpovědnost odborníků ve stavebnictví. Z toho vyplývá zdlouhavost a náročnost procesu přípravy staveb.

Kvalita dohodnutých inženýrských činností, které obstarává příkazník jménem a na účet příkazce, je závislá na:

• kvalitě vlastní práce příkazníka, který odpovídá také za kvalitu prací osob (firem), na něž přenesl (jako na své poddodavatele) část svých závazků na výkony (práce) podle smlouvy s příkazcem; k takové součinnosti není nutný souhlas příkazce;
• kvalitním splnění závazků osob (firem), se kterými příkazník uzavřel (v souladu s pověřením příkazce) smlouvu jménem a na účet příkazce, popř. se kterými uzavřel příkazce smlouvu v souladu s doporučeními příkazníka; v těchto případech odpovídá příkazník (v rozsahu sjednaném v příkazní smlouvě) za výběr kvalitního smluvního partnera a za kvalitně zpracovaný obsah smlouvy, neodpovídá však za její plnění osobami, s nimiž byla smlouva příkazcem nebo jménem a na účet příkazce uzavřena;
• kvalitním splnění součinnosti příkazníka s příkazcem.

Příkazník odpovídá za škodu vzniklou příkazci v důsledku porušení svých povinností, sjednaných ve smlouvě, včetně škody vzniklé porušením ochrany veřejného zájmu, a to zejména:

• neodbornou péčí při vyřizování záležitostí;
• nerespektováním zájmů příkazce, které zná nebo musí znát vzhledem k obsahu příkazní smlouvy a jejímu účelu, pokud takové zájmy nejsou v rozporu s předpisy a etickými standardy;
• vycházením vstříc pokynům a přáním příkazce, které jsou v rozporu s odbornými znalostmi (schopnostmi), které je nutné předpokládat u příkazníka; přitom se smluvní strany řídí ustanovením § 2433 občanského zákoníku;
• nepředáním včas věcí příkazci, které za něho převzal a které mu měl podle smlouvy bez zbytečného odkladu odevzdat;
• nesprávným nakládáním s věcmi, které převzal od příkazce nebo v rámci zařizování od třetích osob a o které je příkazník povinen se podle smlouvy starat s odbornou péčí.

Základní obecně platné podmínky ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation – CPR).
• ustanovení SZ, týkající se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 SZ);
• souvisejících ustanoveních autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o výkonu činnosti autorizovaných osob;
• ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
• ustanovení SZ o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a § 153 SZ);
• ustanovení SZ upravujícím odpovědnost projektanta (§ 159 SZ);
• ustanovení SZ, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka – § 152 SZ) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 SZ a násl.);
• ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění k činnostem ve výstavbě;
• příslušných ustanoveních dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě;
• příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• obecných ustanoveních občanského zákoníku;
• příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
• a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

Úplný výčet těchto předpisů by byl poměrně obsáhlý, a proto zde není možný. Respektování a jejich znalost je součástí kvalifikace firmy, která příslušnou vybranou činnost ve výstavbě vykonává.

Pro účely SZ se podle § 132 odst. 3 SZ veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

• stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku se předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

• provádět kontrolní prohlídky staveb (§ 133 a § 134 SZ);
• nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135 a § 136 SZ);
• nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137 a § 138 SZ);
• nařizovat provedení udržovacích prací (§ 139 SZ);
• nařizovat vyklizení stavby (§ 140 SZ);
• ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž Část pátá, Hlava IV (§ 175–§ 177 SZ). Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Svým ustanovením § 156 odst. 1 SZ určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (tj. na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby včetně jejího bezbariérového užívání, ochranu proti hluku, udržitelné využívání přírodních zdrojů a na úsporu energie a ochranu tepla.

Přitom právnické osoby, fyzické osoby a orgány veřejné správy jsou povinny podle § 169 SZ mj. při územně plánovací a projektové činnosti a provádění staveb respektovat obecné požadavky na výstavbu (§ 2 odst. 2 písm. e) SZ), vymezené prováděcím právním předpisem, tj. vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, (ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb. a vyhlášky č. 323/2017 Sb. a vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb).

Výše uvedené základní požadavky na stavby jsou rovněž obsaženy v příloze č. 1 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a č. 215/2016 Sb.

Nové Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 (je závazné a přímo použitelné ve všech členských státech EU), stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh – k 1. 7 2013 zrušeno v této souvislosti NV č. 190/2002 Sb., o technických požadavcích na stavební výrobky označované CE. S účinností od 1.7.2013 se mj. v příloze č. 1 původních výše uvedených šest základních požadavků na stavby rozšiřuje o požadavek sedmý: „udržitelné užívání přírodních zdrojů“ (jehož cílem je zaručit mj. opětovné využití nebo recyklovatelnost stavebních objektů, částí a materiálů po demolici, přiměřenou trvanlivost staveb a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí). Zároveň je čtvrtý požadavek upraven na „bezpečnost a přístupnost při užívání“. V preambuli Nařízení je mj. konstatováno, že zavedené požadavky na budovy a stavby nejen z hlediska jejich bezpečnosti, ale i ochrany zdraví, životnost, úspory energie, ochrany životního prostředí a dalších jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a tyto mohou mít vliv na požadavky na stavební výrobky (vč. dopadu na fungování vnitřního trhu). Vychází se z toho, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu stavby a po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí při běžné údržbě plnit v tomto nařízení specifikované základní požadavky na stavby (vyjadřující veřejný zájem), které jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků. Předmětné Nařízení (při zachování obecného základního pravidla volného pohybu zboží) stanovuje právní rámec k vymezení harmonizovaných podmínek a požadavků spojených s uváděním stavebních výrobků na trh a zároveň též podmínky k tomu, aby stavební výrobek na základě svých deklarovaných vlastností mohl být správně navržen do konkrétní stavby a podílel se tak na naplnění základních požadavků na stavby.

V souvislosti s přijetím zákona č. 224/2003 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, popsala důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle § 2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

Výše uvedené principy ochrany veřejných zájmů a povinnosti příkazníka s tím související při výkonu inženýrské činnosti (ať už je autorizovanou osobou či nikoli) musí být důsledně promítnuty do vzájemných smluvních závazků účastníků výstavby.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Jak již bylo řečeno, inženýrská činnost nemusí, ale může být součástí činnosti autorizovaných osob. Pokud ji vykonává autorizovaná osoba, je povinna ctít a respektovat při jejím výkonu ustanovení řádů ČKAIT (zejména etického), neboť ty se pro členy komory vztahují na veškerou jejich činnost v oblasti stavebnictví, přestože nejde o činnost vybranou.

Obecný princip spolupráce mezi autorizovanými osobami je stanoven v § 12 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: „K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.“

Z praktického hlediska to znamená, že do smluvních vztahů pro realizaci zakázek a konkrétních činností v inženýrské činnosti budou zapojovány osoby, které jsou k této činnosti oprávněny ve vztahu k zákonu č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, a ustanovení § 158–§ 160 SZ. Základním požadavkem je, aby všechny činnosti ve výstavbě byly vykonávány osobami oprávněnými. Lze doporučit i při inženýrské činnosti, aby autorizovaná osoba vykonávala jen činnosti, které jsou oborem její autorizace a o kterých má dostatečné odborné znalosti, jinak aby si zajistila spolupráci osoby s odbornými znalostmi v příslušném oboru.

Pracovník inženýrské činnosti přichází při výkonu své činnosti do styku zejména s autorizovanou osobou – stavbyvedoucím a s autorizovanou osobou – projektantem (včetně jeho výkonu autorského dozoru je-li stavebníkem sjednán), a to na bázi kontrolní. Spolupracuje též s pracovníkem vykonávajícím technický dozor stavebníka (pokud tuto činnost nevykonává sám). Pracovník inženýrské činnosti v rámci této činnosti samozřejmě nesupluje povinnosti a odpovědnost projektanta, stanovené např. v § 159 odst. 2 SZ nebo stavbyvedoucího (viz např. § 153 SZ), ale v zájmu příkazce kontroluje výkon jejich povinností v souladu s podmínkami smlouvy se stavebníkem (příkazcem), s přihlédnutím též k ochraně veřejných zájmů. Při tom např. s nimi projednává případné návrhy na technické řešení nebo postupy výstavby, vyjadřuje se k jejich stanoviskům, zapsaným do stavebního deníku, účastní se kontrolních porad, přejímacích řízení apod.

Nezbytná je dále spolupráce pracovníka inženýrské činnosti s některými dalšími osobami, činnými při provádění stavby (je-li jejich působení stavebníkem sjednáno), např. s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi nebo s autorizovaným inspektorem. Součinnost se uskutečňuje kromě osobních jednání zejména prostřednictvím stavebního deníku, kontrolních porad, v případě koordinátora BOZP více viz zejména § 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Konkrétní způsob a forma spolupráce pracovníka inženýrské činnosti s těmito dalšími osobami jménem stavebníka (příkazce) v průběhu provádění stavby musí být obsažena v příkazní smlouvě.

V průběhu přípravy i provádění stavby pracovník inženýrské činnosti úzce spolupracuje se stavebním úřadem, dotčenými orgány státní správy, vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury a s účastníky příslušných řízení.

Činnost technického dozoru stavebníka je více popsána v MP 9.2 Technický dozor stavebníka.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÉ OSOBY V INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Dělení postupů v inženýrské činnosti je možné několika způsoby. V kap. 1.1 je uvedeno rozdělení z hlediska logického postupu: příprava dokumentace a provádění stavby. Tento postup se však výrazně liší podle druhu stavby v návaznosti na SZ. Ale ani toto rozdělení není dostatečné, neboť konkrétní postupy v inženýrské činnosti závisejí také na tom, pro koho je vykonávána:

• stavebník pracující v oblasti veřejných financí (stát, územní samosprávný celek, organizace se státní účastí);
• stavebník soukromý;
• drobný stavebník, požadující pouze určité úkony.

Ve vztahu ke stavebnímu zákonu záleží také na:

• druhu a velikosti stavby;
• na vztahu k zajištěné úrovni územní přípravy;
• na tom, zda lze zajistit zkrácené postupy.

Technologické stavby se vyznačují oproti běžným stavbám oboru pozemního stavitelství (u nichž výrazně převažuje stavební část) některými odlišnostmi, zejména:

• při zajištění stavby formou vyšší dodávky (technologické části, nebo dodávky stavby „na klíč“) podstatně vyšším stupněm kompletační (inženýrské) činnosti, se strany zhotovitele stavby;
• větším množstvím poddodavatelů (v dodavatelském řetězci v několika vertikálních stupních);
• zpracováním projektové dokumentace pro provádění stavby a realizační dokumentace obvykle zhotovitelem stavby;
• omezenými možnostmi využívat zjednodušené postupy v územním a stavebním řízení;
• výraznějšími vlivy stavby na okolí (zejména na životní prostředí);
• nutností zajišťovat u mnohých staveb integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci);
• rozsahem a způsobem provádění zkoušek před dokončením stavby (individuální zkoušky, příprava ke komplexnímu vyzkoušení, komplexní vyzkoušení);
• sjednáním zkušebního provozu a garančních zkoušek k prokázání projektovaných parametrů;
• větším rozsahem zpracovávané dodavatelské dokumentace (včetně např. dokumentace pro provádění montáže, revizních zpráv, provozních předpisů, předpisů pro provádění údržby a dalších, viz MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb).

Obecně pro výkon inženýrské činnosti platí MP 9.1 Inženýrská činnost. S ohledem na výše uvedená specifika technologických staveb se tato metodická pomůcka nezabývá některými obecnými oblastmi upravenými v MP 9.1, které se u technologických staveb budou vyskytovat jen zřídka, nebo oblastmi, u nichž postupy jsou obecně platné bez ohledu na technický předmět (druh) stavby. V těchto případech se bude postupovat podle MP 9.1. Jedná se o tyto postupy (s odkazem na příslušná ustanovení MP 9.1):

• územně plánovací informaci (§ 21 SZ) – odst. 2.2.1 bod AA2;
• zajištění zpracování regulačního plánu – odst. 2.2.1 bod AA3 a odst. 2.3.1 bod BA3;
• postupy u jednoduchých staveb (ÚPI a ohlášení stavby) – odst. 3.2.

Naproti tomu jsou v této pomůcce zvýrazněny postupy, reflektující výše uvedená specifika technologických staveb.

2.1.1 Rozdělení postupů podle způsobu výstavby

Při uzavírání smluvního vztahu na výkon inženýrské činnosti je nutno vzít v úvahu způsob výstavby:

• Způsob výstavby na klíč, při kterém je převaha inženýrské činnosti zabezpečována zhotovitelem stavby na klíč a stavba je pořízena v souladu s jeho nabídkovou dokumentací. Zhotovitel stavby na klíč zabezpečuje také dokumentaci potřebnou pro provádění stavby.
• Způsob výstavby podle nabídkové dokumentace několika zhotovitelů částí stavby, při kterém investor (stavebník) zabezpečuje koordinaci mezi zhotoviteli částí stavby. Inženýrská činnost je rozvržena mezi jednotlivé zhotovitele částí stavby, z nichž každý realizuje příslušnou část stavby podle dokumentace projektu, kterou v souladu se svou nabídkovou dokumentací zpracoval, a mezi investora (stavebníka), který zabezpečuje koordinaci v rozsahu stavby.
• Způsob výstavby s jedním zhotovitelem stavby, který stavbu provádí v souladu s projektovou dokumentací investora (stavebníka), zhotovenou pro stavebníka (investora) projektantem, a v souladu s následnou dokumentací, jejíž zpracování v souladu se souborným řešením investora zabezpečuje zhotovitel stavby. Převaha inženýringu je na investorské straně.

Poznámka:
Tato varianta je (spolu s variantou následující, která je její modifikací) popisována v následujících postupech uvedených v této MP.

• Způsob výstavby se zhotoviteli částí stavby podle dokumentace investora (stavebníka), kterou pro něj zhotovil projektant a v souladu s následnou prováděcí dokumentací příslušné části stavby, jejíž zpracování v souladu se souborným řešením investora zhotovil každý ze zhotovitelů částí stavby. Investor musí zabezpečit potřebnou koordinaci na úrovni stavby. Převaha inženýringu je na investorské straně.
• Způsob výstavby investorský, kdy investor (stavebník) zadá projektantovi zpracování projektové dokumentace stavby realizované tímto způsobem výstavby, včetně dopracování současně nebo postupně do úrovně dalších stupňů dokumentace stavby, a zabezpečuje pak (bez účasti zhotovitele stavby či zhotovitelů částí stavby) kompletační činnosti při provádění stavby. Téměř veškerá inženýrská činnost je na investorské straně.

2.1.2 Rozdělení postupů podle stavebního zákona

Stavební zákon umožňuje řadu variantních postupů přípravy a provádění výstavby (podrobně popsáno v MP 1 Projektová činnost). Přitom umožňuje využití některých zjednodušených postupů –  u technologických staveb např.:

• rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují podle § 79 SZ odst. 2 (za podmínek uvedených v odst. 3 a 4) kupř. stavby mostních vah nebo výměna vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního písma;
• stavební povolení ani ohlášení nevyžadují (§ 103 SZ) nadzemní a podzemní vedení sítí elektronických komunikací, vedení sítí veřejného osvětlení, energetické, vodovodní a kanalizační přípojky a přípojky elektronických komunikací a dále stavby a zařízení distribuční soustavy v elektroenergetice, distribuční soustavy v plynárenství a těžební plynovody a rozvodné tepelné zařízení – to vše však s výjimkou budov, a dále též stavby pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby a zařízení vodního díla.

Málo použitelné je pro technologické stavby vydání územního souhlasu (rozsah uplatnění a podmínky vydání jsou uvedeny v § 96 SZ) nebo zjednodušeného územního řízení podle § 95 SZ (je podmíněno např. tím, že nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí).

Pro tyto zjednodušení postupy pro výkon inženýrské činnosti v přípravě staveb se použije MP 9.1. Inženýrská činnost.

Ujasnění si požadavků na inženýrskou činnost je klíčovou záležitostí vstupních obchodních jednání se stavebníkem (investorem). Variabilnost postupů klade nové požadavky na činnost autorizovaných osob, které musí umět nové postupy využívat, nabídnout je stavebníkovi a pokud možno trvat na jejich použití i ve vztahu ke stavebním úřadům. V projektové přípravě stavby se může jednat o různé typy zakázek (ať již samostatně na inženýrskou činnost nebo na zhotovení projektové dokumentace spolu se zabezpečením inženýrské činnosti potřebné k zahájení stavby – v tomto případě některé jsou vybranou činností ve výstavbě a vyžadují činnost autorizované osoby, některé však nemusí, ale mohou být autorizovanou osobou zajišťovány.

Jak již bylo uvedeno, tato pomůcka se nezabývá inženýrskou činností (zejména v přípravě) u staveb jednoduchých, resp. staveb, u nichž lze využít zjednodušené postupy v územním řízení resp. při jejich povolování (s výjimkou postupů končících oznámením stavebního záměru stavebnímu úřadu s vydaným certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ, které lze u technologických staveb využít). U jednotlivých dílčích činností jsou odlišeny postupy v případě staveb financovaných z veřejných prostředků a staveb soukromých investorů (stavebníků). Z hlediska ukončení provádění (a užívání) stavby je pak nutno odlišit postup u staveb podléhajících kolaudačnímu souhlasu (jejichž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit nebo u kterých bylo stanoveno provedení zkušebního provozu) od ohlášení užívání stavebnímu úřadu.

Samostatně jsou popsány postupy v období projektové přípravy a v období provádění stavby. Adekvátně k tomu je možné smluvní vztahy uzavřít:

• samostatně na proces tzv. přípravné fáze podle kap. 2.1.1. a), b);
• na celý proces přípravy a provádění tzv. realizační fáze podle kap. 2.1.1 c), d);
• na každou činnost samostatně podle kap. 2.1.1 e).

2.2 POPIS JEDNOTLIVÝCH ZÁKLADNÍCH POSTUPŮ INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVBY

2.2.1 Postupy v přípravě stavby

Tato etapa výkonu inženýrské činnosti začíná od prvního záměru stavebníka (investora) ověřit reálnost jeho představy vybudovat stavbu a končí vydáním stavebního povolení. Podle postupného upřesňování tohoto záměru může být členěna do následujících částí podrobněji popsaných v kap. 2.2.1.1 až 2.2.1.4.

Mnohdy jsou definovány některé postupy přípravy stavby jako předinvestiční. I když jde o sporný pojem, je nezpochybnitelné, že úvahy o smyslu investice musí předcházet každému rozhodnutí o vydání investičních prostředků. Služby inženýrské činnosti uvedené v kap. 2.2.1.1 až 2.2.1.4 poskytují stavebníkovi potřebný servis obstarání všech nutných studijních přípravných a projektových prací, rozborů, průzkumů a dalších podkladů, včetně jejich posouzení a kompletace do formy pro rozhodnutí stavebníka o dalším postupu.

Činnosti uvedené v kap. 2.2.1.1 až 2.2.1.4, které jsou prováděny po rozhodnutí stavebníka (na základě předchozí analýzy) o tom, zda hodlá záměr realizovat, slouží k postupnému zpřesňování dokumentace a dokladů o stavebním záměru a pro získání příslušných rozhodnutí či souhlasů, potřebných k umístění stavby, resp. k zahájení jejího provádění.

2.2.1.1 Vyhledávací činnost pro stavebníka

Prvním úkonem v rámci smluvního závazku k výkonu inženýrské činnosti může být (v případě, že stavebník nehodlá stavbu umístit na vlastním pozemku) vyhledání vhodných pozemků pro realizaci investičního záměru stavebníka. V rámci tohoto postupu pracovník inženýrské činnosti zajistí:

• seznámení se s platnou územně plánovací dokumentací (územní plán obce, regulační plán, zásady územního rozvoje);
• rekognoskaci vhodných pozemků z hlediska zamýšlené výstavby;
• výpisy z katastru nemovitostí a identifikaci majetkoprávních vztahů (např. dědictví, restituce, soudní rozhodnutí apod.);
• předběžné projednání s představiteli obce o možnosti realizace záměru;
• předběžné projednání s vlastníky vhodných pozemků možnosti jejich získání;
• projednání vybraných lokalit se stavebníkem podle jeho požadavků;
• provedení potřebných úkonů, vedoucích k získání vlastnických nebo jiných práv stavebníka k pozemkům a stavbám, nutným k přípravě a realizaci budoucí stavby, resp. k zajištění stanovisek (souhlasů) vlastníků nemovitostí, popř. dohod na úrovni smluv o smlouvách budoucích (dokument příslušné závaznosti bude zvolen zejména podle stupně rizika úspěšnosti územní přípravy záměru a strategie jednání s vlastníky);
• zpracování návrhů a účast na projednání příslušných druhů smluv (kupních, nájemních, smluv o smlouvě budoucí), vztahujících se k vhodným pozemkům;
• řešení problematiky s odnětím zemědělské půdy podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů a problematiky s odnětím nebo omezením plnění některých funkcí lesa podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Jednotlivé části výkonu inženýrské činnosti v rámci tohoto bodu mohou být omezeny podle potřeb stavebníka, resp. ve vazbě na zajišťování inženýrské činnosti v rozsahu uvedeném v kap. 2.2.1.2 (např. konkrétní získání vlastnických práv a záležitostí spojených s odnětím ze zemědělského půdního fondu mohou být provedeny až v rámci uvedeného následujícího bodu).

2.2.1.2 Inženýrská činnost při přípravě stavby

V rámci této fáze inženýrské činnosti zajišťuje pracovník inženýrské činnosti následující výkony a činnosti:

a) v souladu s výchozími podklady a limitujícími podmínkami budoucího stavebníka navrhne předběžně cíle projektu ve věcném a ekonomickém vyjádření, ve vzájemné závislosti a v závislosti na stanoveném čase (na hlavních milnících), určené parametry, jejichž dosažení lze jednoznačně prokázat;

b) zajistí potřebné průzkumy související s výběrem budoucího staveniště (pokud výběr staveniště přichází v úvahu), po předběžných jednáních o příslušných pozemcích také průzkumy související s předběžně určeným staveništěm, pokud zabezpečení průzkumů a dalších činností podle písm. a) nespadá do činností a odpovědnosti projektanta podle písm. d) – k tomu využije výsledků vyhledávací činnosti popsané v kap. 2.2.1.1 (byla-li provedena);

c) provede potřebné přípravné úkony, směřující k zjištění vlastnických nebo jiných práv budoucího investora (stavebníka) k pozemkům a stavbám, nutných k přípravě a provádění budoucí stavby, při respektování souladu s územně plánovací dokumentací;

d) zajistí provedení potřebných studií a finanční analýzy projektu ve vztahu k předběžně navrženým cílům projektu v předpokládaném místě výstavby a projedná věci finančního zabezpečení projektu;

e) provede zhodnocení všech převzatých a realizovaných úkonů, zejména studií a ekonomických rozborů, a předloží budoucímu stavebníkovi souhrnný podklad pro rozhodnutí o dalším osudu zakázky.

Obsah inženýrské činnosti u jednotlivých bodů:

ad a) Příprava zakázky

Při přípravě zakázky zajistí pracovník inženýrské činnosti následující činnosti:

• analýzu zakázky, včetně alternativních řešení a jejich vyhodnocení, s ohledem na hospodárnost a návratnost;
• předběžnou analýzu stavu staveniště a prověření vhodnosti pro daný účel;
• analýzu stávajícího stavu územně plánovacích podkladů, resp. územně plánovací dokumentace příslušného území;
• sestavení funkčního a prostorového programu stavby;
• předběžné vymezení a upřesnění potřebných projektových prací a speciálních profesí;
• předběžnou specifikaci potřebných podkladů a průzkumů podle charakteru zakázky;
• obstarání potřebných vstupních podkladů o vlastnických a jiných právech k pozemkům/parcelám, popř. stavbě/stavbám;
• předběžný výběr zpracovatelů potřebných studií.

ad b) Průzkumy a rozbory

Průzkumy se rozumí zjištění a vyhodnocení současného stavu, hodnoty a podmínek užívání území a staveb. Povinnost provedení určitých druhů průzkumů vyplývá z platných právních předpisů. Podle rozsahu a druhu stavby se zajišťují průzkumy potřebné vypovídací úrovně, potřebné a dohodnuté ve smlouvě se stavebníkem:

• průzkum předběžný, často jen s orientační vypovídací úrovní (např. u technických průzkumů prováděný na základě vizuálního posouzení a při využití zejména nedestruktivních zkušebních metod);
• průzkum podrobný, s množstvím informací dostatečných pro zpracování dokumentace předinvestičního období (fáze), případně projektové dokumentace pro stavební povolení (prováděný např. na základě odběru vzorků, měření, výpočetního modelu aj.);
• průzkum doplňkový k ověření výstižnosti a výsledků podrobného průzkumu, s množstvím informací dostatečných pro zpracování dokumentace souborného řešení projektu, resp. pro projektovou dokumentaci pro provádění stavby;
• průzkum územně technický k získání údajů o stavu, podmínkách, možnostech a limitech využívání území;
• průzkum geotechnický k získání informací o inženýrsko-geologických podmínkách vhodných pro umístění stavby, její zakládání a její užívání (provozování);
• průzkum marketingový, nebo obecně průzkum uplatnění produktů, k získání informací o množství a kvalitě produktů (výstupů), které lze umístit v průběhu výstavby i při užívání (provozování) stavby v příslušném okolí stavby, popř. ve stavbě ve vztahu k okolí (např. jde-li o služby poskytované ve stavbě) k dosažení cílů projektu;
• průzkum zdrojů ke shromáždění informací o možnostech získání věcných (hmotných i nehmotných) a také lidských, popř. finančních zdrojů v potřebné struktuře, množství a kvalitě a za podmínek vyhovujících dosažení cílů projektu;
• průzkum stavebně technický k získání informací o vhodnosti stávajících staveb na staveništi, které mají být využity, nebo u kterých má dojít ke změně dokončené stavby (stavebním úpravám, nástavbám nebo přístavbám), nebo má být na ně navazováno pro zamýšlenou výstavbu i užívání (provozování) stavby v míře ovlivňující dosažení cílů projektu;
• průzkum stavebně historický k získání informací o možnostech a podmínkách udržovacích prací nebo změn dokončené stavby, která je památkově chráněna, nebo která se nachází v příslušném historicky chráněném prostředí;
• průzkum archeologický k získání odborných informací o možnostech a podmínkách výstavby i užívání (provozování) stavby ve vymezených archeologicky významných lokalitách, popř. po zjištění archeologického nálezu v průběhu výstavby, pokud může vést ke změnám projektové dokumentace;
• přírodovědný průzkum a biologické hodnocení k zjištění rozsahu zásahu do přírody a krajiny a ke zjištění působení přírodních vlivů na budoucí stavbu (např. dendrologický, pedologický, hydrologický, korozní, průzkum výskytu radonu apod.).

ad c) Přípravné úkony směřující k zjištění vlastnických nebo jiných práv

Získání potřebných podkladů průzkumem a získáním podkladu z evidence katastrálního úřadu, případně následujícími úkony:

• seznam pozemků dotčených uvažovanou výstavbou podle katastrálních území a parcelních čísel, druhu a výměry;
• seznam vlastníků pozemků dotčených uvažovanou výstavbou;
• seznam staveb a objektů dotčených výstavbou, včetně vlastníků;
• seznam osob, jejichž vlastnická práva nebo jiná věcná práva k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům či stavbám na nich mohou být budoucí stavbou přímo dotčena;
• údaje o současném využívání pozemků a stavbách na nich;
• seznam vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na niž bude stavba napojena, nebo se jí dotýká;
• seznam věcných břemen a ochranných pásem dotčených pozemků;
• seznam dalších omezení uvažované výstavby.

ad d) Provedení potřebných studií a finanční analýzy

Zahrnuje projednání nabídek na zpracování vybraných druhů projektových prací, dohodnutých ve smlouvě se stavebníkem, podle MP 1 Projektová činnost (při čemž pracovník inženýrské činnosti vede obchodní jednání s potenciálními zpracovateli postupy podle A 3.21, resp. v případě veřejné zakázky, uzavření smluvních vztahů na potřebné zakázky, jejich konzultace a převzetí výstupů plnění, tj.:

• Studie stavby pro optimalizaci investičního záměru (STSO), viz MP 1 kap. 2.2.1 a);
• Koncepční studie stavby (STSK), viz MP 1 kap. 2.2.1 b);
• Finanční a rozpočtová analýza (FD), viz MP 1 kap. 3.1 c);
• Studie proveditelnosti (SP);

Studie proveditelnosti (Feasibility Study) je členěna do těchto částí:

• souhrnný přehled výsledků studií, uvedený základními identifikačními údaji o projektu; obsahuje investiční záměr s návrhem cílů projektu a je doplněn rozhodujícími (shrnujícími) údaji z dalších částí studie proveditelnosti, včetně doporučení způsobu výstavby podle kap. 2.1.2. Obsahuje hodnocení významných rizik projektů všech druhů a doporučuje opatření, která je nutné v další přípravě a realizaci projektu provést k jejich snížení;
• zdůvodnění další přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou, tj. zdůvodnění proč bylo zadáno zpracování dokumentace předinvestiční fáze a proč bylo vybráno dále navržené koncepční řešení stavby, způsob výstavby a způsob jejího užívání;
• závěry marketingové nebo obdobné studie nebo, pokud taková studie nebyla zpracována, závěry příslušných průzkumů, které dokládají optimální úroveň navržených cílů a koncepčního řešení projektu, vzhledem k ekonomicky i obecně efektivnímu využití navrhovaného řešení;
• materiálové zdroje (vstupy), členěné na materiálové zdroje (vstupy) pro vlastní výstavbu a materiálové zdroje (vstupy) pro provozovanou stavbu, počínaje ověřováním všech jejích funkcí, v uspořádání potřebném pro zabezpečení zdrojů;
• vnější souvislosti projektu (vnější kontext projektu) se závěry k významným vnějším vazbám, vztahujícím se k včasnému získání materiálových, lidských a finančních zdrojů a včasnému umístění výstupů (produktů) na potřebných místech a s tím souvisejících podmínek (vnější vybavenosti), které je nutné splnit, resp. vytvořit v potřebném čase a v členění na vnější souvislosti výstavby a vnější souvislosti provozování stavby; tato část dokumentace zahrnuje také údaje o výsledcích průzkumů, souvisejících s územím, s vlastnictvím příslušných nemovitostí a s přípravou staveniště;
• vnitřní souvislosti projektu s koncepčním architektonickým a technickým návrhem řešení stavby jako struktury, ve které probíhají při jejím užívání procesy různých druhů, zahrnující také grafické (výkresové) zpracování koncepčního řešení stavby a jejího členění na stavební objekty a provozní soubory, pokud tvoří samostatné funkční celky stavby. Koncepční údaje o procesu realizace projektu, počínaje rozhodnutím o další přípravě a realizaci projektu, a průkazy o dosažení cílů projektu při užívání (provozování) stavby;
• organizační členění stavby, korespondující s členěním na ucelené části stavby (stavební objekty a provozní soubory) podle předcházející části studie;
• účast lidského činitele (lidské zdroje), tj. předběžně stanovené počty a kvalifikační struktura pracovníků, s uvedením nároků na sociální vybavení a na komunikační technologie, odděleně pro výstavbu a pro užívání (provozování) stavby;
• management další přípravy a realizace projektu, tj. koncepční zásady pro významné prvky managementu (pro management kvality, lidských zdrojů, rizik a změn, pro finanční a smluvní management, pro informační a komunikační technologie), s doporučeními pro příslušné úrovně managementu projektu, v souladu s doporučeným způsobem výstavby;
• finanční analýza projektu, zahrnující finanční analýzu pro proces realizace projektu i pro užívání (provozování) stavby, s rozborem finančních zdrojů a jejich alokace cestou vnějších i vnitřních finančních toků, v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby;
• studie proveditelnosti může obsahovat koncepční varianty řešení projektu, tj. pokud varianty nebyly vyloučeny na základě předběžných studií, jsou varianty promítnuty do všech částí studie proveditelnosti.

Jedna z variant je se zdůvodněním doporučena jako optimální.

ad e) Dokumentace záměru

Pracovník pověřený výkonem inženýrské činnosti připraví dokumentaci záměru s návrhem cílů projektu a postup dalšího projednávání a přípravy. Pokud je zpracována, představuje ji studie proveditelnosti. Návrh cílů projektu bude stanoven ověřitelnými kvantitativními a kvalitativními věcnými i ekonomickými parametry, vztahujícími se k procesům určujícím funkce stavby, s termíny zahájení a ukončení ověřování jejich parametrů. Funkce určující druh stavby bude definována přednostně. Jedná se jmenovitě o funkce těchto druhů:

• produkční, tj. produkce výrobků nebo výkonů (prací či služeb) s využitím pro podnikatelskou nebo obdobnou působnost; je charakterizována především parametry vztahujícími se k produktům (výstupům);
• kulturní (v nejširším pojetí, včetně např. využití volného času), tj. funkce působící na zdraví a fyzickou i psychickou (duševní) kondici lidí; parametry se vztahují především k počtu a skupině lidí (na které působí) a ke kvantitě i kvalitě definovaných funkcí;
• environmentální, tj. funkce vztahující se k ochraně lidí před účinky přírody i výstavby a naopak k ochraně životního prostředí před účinky činnosti lidí; parametry (kvantitativní, kvalitativní i ekonomické) se vztahují k jednotlivým definovaným účinkům působení přírody i lidí (např. povodně nebo vichřice na straně jedné a likvidace odpadů, emisí nebo radiace na straně druhé);
• obvyklého (standardního), popř. víceúčelového využití prostor či ploch stavby nebo její určené části, tj. funkce vztahující se k využívání či pronajímání prostor stavby pro bydlení, provozování činností apod., obvykle včetně poskytování služeb určeného druhu; parametry se vztahují k ploše či prostoru, vybavenosti a službám;
• logistické, tj. funkce zabezpečující přepravu lidí, zvířat, rostlin či věcí různého druhu, popř. přenos informací či signálů; parametry se vztahují k vytyčeným trasám (liniím), ke kvantitě i kvalitě dopravních a komunikačních služeb a úrovni komfortu přepravy či komunikace;
• jiné, pokud výše uvedené druhy nepostihují dostatečně některý významný prvek funkce stavby.

Soustavným výkonem inženýrské činnosti v této etapě je postupné projednávání a validace návrhu cílů projektu se stavebníkem. Na závěr postupu projedná dosažené výsledky se stavebníkem a doporučí mu další postup. Stavebník rozhodne na základě koncepčních materiálů o pokračování v přípravě dokumentace.

Příslušné hmotné výstupy, tj. průzkumy podle bodu b), studie podle bodu d), dokumentace záměru podle bodu e) mohou být:

• součástí předmětu plnění inženýrské činnosti – pracovník IČ je předává stavebníkovi vlastním jménem, a ty výstupy, které nebude zpracovávat sám, zabezpečí formou poddodávky (způsobem podle MP 5 Nákup poddodávek); budou-li převažovat hmotné výstupy a bude-li na činnost podle kap. 2.2.1.2 uzavírán samostatný smluvní vztah, může být v tomto případě místo příkazní smlouvy uzavřena smlouva o dílo, resp. smlouva nepojmenovaná;
• zabezpečovány firmou zajišťující inženýrskou činnost na základě příkazní smlouvy jménem a na účet příkazce; bude-li stavebník zároveň zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platný do 30. 9. 2016), resp. s účinností od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a pověří-li pracovníka IČ (příkazníka) výkonem zadavatelské činnosti, bude příkazník při zajišťování těchto výstupů postupovat podle tohoto zákona; nebude-li k tomuto výkonu pověřen, předá příkazci podklady pro výběr zhotovitele těchto výstupů.

2.2.1.3 Územní řízení

Umisťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit v něm důležité zájmy lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li SZ jinak. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán. Regulačním plánem nelze podle § 61 odst. 2 nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb. Územní rozhodnutí je možno nahradit územním souhlasem (za podmínek podle § 96 SZ, přičemž při dodržení ustanovení § 96a SZ lze spojit vydání územního souhlasu se souhlasem s provedením ohlášeného záměru) nebo veřejnoprávní smlouvou (§ 78a SZ).

Za podmínek vymezených v § 94j SZ lze vést společné územní a stavební řízení. Za podmínek vymezených v § 94a SZ lze vést územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Za podmínek vymezených v § 94q SZ lze vést společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí.

Druhy územních rozhodnutí jsou uvedeny v § 77 SZ. V případě technologické stavby je nejfrekventovanější rozhodnutí o umístění stavby. To vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Postup při jeho získání je stanoven v části třetí, hlava III, díl 5 SZ.

Při tomto postupu zajišťuje pracovník IČ nejprve na základě uzavřené příkazní smlouvy pro stavebníka výkony u oprávněné projektové firmy – zpracování dokumentace, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR):

• bude-li stavebník zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platný do 30. 9. 2016), resp. s účinností od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a pověří-li příkazníka výkonem zadavatelské činnosti, bude příkazník při zajišťování této dokumentace postupovat podle tohoto zákona; nebude-li k tomuto výkonu pověřen, předá příkazci podklady pro výběr zhotovitele.
• půjde-li o stavbu financovanou ze soukromých zdrojů, vede pracovník inženýrské činnosti obchodní jednání s potenciálními zpracovateli v rozsahu zmocnění podle příkazní smlouvy připraví příkazci podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem, nebo s ním jménem příkazce tuto smlouvu uzavře.

Zpracovatel této dokumentace musí být vždy autorizovaná osoba. Při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR) – rozhodnutí pro umístění stavby nebo zařízení postupuje podle MP 1, kap. 2.2. písm. d; obsah a rozsah DUR obecně a speciálně pro jednotlivé druhy staveb je vymezen v přílolohách č. 1 až 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Rozsah a obsah dokumentací pro další druhy územních rozhodnutí jsou vymezeny v přílohách č. 6 a č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.), společnou projektovou dokumentaci pro vydání společného povolení vymezuje příloha č. 8 až 11 této vyhlášky.

Zpracovanou dokumentaci stavby pro vydání územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby) pracovník inženýrské činnosti zkontroluje z hlediska úplnosti a splnění úkolu projektanta – autorizované osoby. Dokumentace musí obsahovat soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů, neboť podle § 159 SZ je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány; lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace v souladu s nimi. (Obdobně u stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury). Případné rozpory pracovník inženýrské činnosti řeší ve spolupráci s projektantem, s dotčenými orgány státní správy, organizacemi a osobami (včetně dotčených vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich). Zajistí v nezbytném rozsahu (způsobem dohodnutým s příkazcem a ve spolupráci s ním) další podklady a doklady, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (může např. před zahájením územního řízení získat vyjádření účastníků řízení).

Pokud pro předmětnou stavbu (záměr) bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále též stanovisko EIA), pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s dokumentací pro vydání územního rozhodnutí předloží nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby orgánu, který vydal stanovisko EIA. Nedodržení stanovené lhůty nebo neúplný popis změn může znamenat vydání nesouhlasného závazného stanoviska znemožňujícího pokračovat v přípravě stavby. Nesouhlasné závazné stanovisko bude vydáno vždy, když dojde ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání). Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Nesouhlasné závazné stanovisko je vydáno na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení. V případě územního řízení se souhlasné závazné stanovisko nevydává (§ 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.).

V případě stanovisek EIA vydaných před 1. 4. 2015 je třeba postupovat podle zákona č. 39/2015 Sb., Část první, Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, Čl. II – Přechodná ustanovení).

Na základě převzaté dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vypracuje Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby v rozsahu § 3 a přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 86 SZ, doplní ji předepsanými přílohami a podá žádost o vydání územního rozhodnutí, v níž uvádí především:

• identifikační údaje stavby;
• pozemky, na kterých se stavba umisťuje (kat. území, parc. č., druh pozemku, výměra);
• identifikační údaje žadatele (vč. jeho zastoupení na základě plné moci – musí být přiložena);
• posouzení vlivu stavby na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb.); část A odst. V přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.);
• přílohy k žádosti, zejména (blíže viz část B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.)):
  • doklady prokazující vlastnické právo žadatele nebo smlouva nebo doklad o právu provést stavbu (nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem); nemá-li žadatel vlastnické právo, potřebnou smlouvu ani doklad, pracovník investiční činnosti zajistí prostý souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, na kterém má být stavba umístěna; doklady o vlastnickém právu nebo uvedené souhlasy či smlouvy nemusí být přiloženy, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit;
  • seznam a adresy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno;
  • celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel, se zakreslením stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby s vyznačením vazeb a účinků na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb;
  • dokumentace podle přílohy č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.), jejíž součástí jsou mj.:
    • závazná stanoviska dotčených orgánů, popř. jejich rozhodnutí nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů;
    • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vč. smluv s příslušnými vlastníky, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Pokud stavba bude vyžadovat posouzení vlivu na životní prostředí (EIA), připojí se stanovisko příslušného úřadu (příp. stanovisko, nebo vyjádření, že stavba nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, resp. že je u ní vyloučen vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti).

Posuzování vlivů stavby na životní prostředí se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Je-li pro příslušnou stavbu podle tohoto právního předpisu posouzení vlivů na životní prostředí vyžadováno, zajistí příkazník jménem příkazce – stavebníka (v daném případě v postavení oznamovatele) ve smluvně sjednaném rozsahu příslušné činnosti s tím spojené, resp. předepsané, a to zejména:

• povinnosti oznamovatele ve vztahu k úřadu příslušnému k posouzení vlivů stavby na životní prostředí (např. oznámení záměru, plnění závěrů ze zjišťovacího řízení, včetně zajištění zpracování dokumentace, je-li vyžadována, její převzetí, kontrolu náležitostí a doručení příslušnému úřadu apod.);
• úkony oznamovatele ve vztahu ke zpracovateli posudku (poskytování podkladů, vyjádření k posudku);
• účast (jménem oznamovatele) na jednáních uskutečňovaných v rámci příslušných postupů vedoucích k vydání stanoviska příslušného úřadu (např. předběžné projednání, dohoda o počtu vyhotovení a podobě dokumentace, veřejné projednání, projednání případných negativních stanovisek dotčených správních úřadů apod.).

Pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje (a rovněž s přihlédnutím k případným konkrétním vlivům navrhovaného záměru na okolní pozemky), je předkládána zároveň s žádostí o vydání rozhodnutí o umístění stavby žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (viz MP 2.5.1, kap. 1.7 a MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma).

Kompletní žádost předkládá pracovník inženýrské činnosti na příslušný stavební úřad (včetně plné moci udělené mu příkazcem pro případ zastupování). Grafické přílohy žádosti a dokumentaci přikládá ve dvou vyhotoveních.

Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí ústní jednání a v případě účelnosti jej spojí s ohledáním na místě. Oznámení o konání ústního jednání musí být provedeno 15 dnů předem. V případech uvedených v § 87 odst. 1 SZ může stavební úřad upustit od ústního jednání a stanovit lhůtu pro uplatnění námitek účastníků řízení a závazných stanovisek dotčených orgánů. U záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA, stavební úřad může nařídit veřejné ústní jednání, u záměrů umisťovaných v území, kde není vydán územní plán, je veřejné ústní jednání povinné (§ 87 odst. 2). Konání veřejného ústního jednání oznamuje veřejnou vyhláškou, vyvěšenou nejméně 30 dnů předem, a po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Je-li územní řízení navazujícím řízením ve smyslu § 3 písm. g zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, postupuje se též podle § 9d a násl. tohoto zákona. Pracovník inženýrské činnosti zajistí, aby informace o záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, včetně grafického vyjádření záměru, byla bezodkladně po oznámení zahájení územního řízení a nařízení veřejného ústního jednání vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem, a to do doby konání veřejného ústního jednání. Obsahové náležitosti této informace jsou stanoveny v § 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.). Informace musí být vyhotovena tak, aby byla zajištěna její čitelnost (nejméně o velikosti formátu A3) a odolnost proti povětrnostním vlivům.

Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání nebo při veřejném ústním jednání, jinak se k nim nepřihlíží. U námitek, u nichž nedošlo k dohodě, postupuje stavební úřad v souladu s § 89 odst. 6 SZ.

Stavební úřad posuzuje soulad záměru stavebníka s vydanou územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování, s požadavky SZ, s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a s dalšími požadavky (podle zvláštních právních předpisů a stanovisky dotčených orgánů podle nich).

V průběhu územního řízení pracovník inženýrské činnosti spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání územního rozhodnutí.

Pokud je jednání úspěšné, vydá stavební úřad územní rozhodnutí podle § 92 a § 93 SZ. To obsahuje kromě obecných náležitostí rozhodnutí a náležitostí podle § 92 SZ zejména (blíže viz § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.)):

• druh a účel umísťované stavby;
• katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků, na nichž se stavba umísťuje;
• umístění na pozemku, včetně minimálních vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb;
• určení prostorového řešení stavby;
• vymezení území dotčeného vlivy stavby;
• další podmínky, zejména podmínky pro projektovou přípravu stavby a pro zpracování projektové dokumentace, pro napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, pro ochranu práv a právem chráněných zájmů vztahujících se k nemovitostem, podmínky a požadavky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů a, podmínky pro užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Rozhodnutí o umístění stavby může obsahovat též označení stavby za nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem.

Územním rozhodnutím schvaluje stavební úřad navržený záměr za určených podmínek a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby. Po nabytí právní moci předá stavební úřad žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí spolu s ověřenou grafickou přílohou.

Jeho získání umožňuje pracovníku inženýrské činnosti pokračovat v další přípravě stavby v době jeho platnosti, tj. dva roky od nabytí právní moci (nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let); dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na základě včasné odůvodněné žádosti prodloužit (žádost musí být podána v době platnosti územního rozhodnutí). K této žádosti pracovník investiční činnosti zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Územní řízení lze podle § 91 SZ spojit s vybranými postupy posuzování vlivů na životní prostředí.

2.2.1.4 Stavební povolení

Další postup přípravy spočívá v získání stavebního povolení. Pracovník inženýrské činnosti nejprve zajistí na základě uzavřené příkazní smlouvy zpracování potřebné projektové dokumentace pro stavební povolení (DSP). Bude-li stavebník zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platný do 30. 9. 2016), resp. s účinností od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, a pověří-li příkazníka výkonem zadavatelské činnosti, bude příkazník při zajišťování této dokumentace postupovat podle tohoto zákona; nebude-li k tomuto výkonu pověřen, předá příkazci podklady pro výběr zhotovitele DSP. Půjde-li o stavbu financovanou ze soukromých zdrojů, vede pracovník IČ obchodní jednání s potenciálními zpracovateli v rozsahu zmocnění podle příkazní smlouvy připraví příkazci podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem, nebo s ním jménem příkazce tuto smlouvu uzavře.

Zpracovatel projektové dokumentace musí být vždy autorizovaná osoba. Doporučuje se uzavřít smluvní vztah i na pokračování zakázky, zejména v případě potřeby zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby a provádění autorského dozoru. Tento požadavek nutno vznést již v okamžiku zahájení zadávacího řízení.

DSP – Projektová dokumentace pro stavební povolení se zpracovává v rozsahu a obsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.), příloha č. 12, u dopravních staveb v rozsahu a obsahu stanoveném přílohami č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Činnost autorizované osoby při zpracování DSP je základním postupem v oblasti projektové přípravy podle zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (§ 159 odst. 2). Na základě zpracování této projektové dokumentace přejímá autorizovaná osoba konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným projektantem, evidovaným na stavebním úřadu.

Pracovník inženýrské činnosti předá zpracovateli (projektové firmě, hlavnímu projektantovi) veškeré podklady vyplývající z dřívějšího zpracování a projektové přípravy, zejména podmínky územního rozhodnutí, včetně příslušné dokumentace, stanovisek a vyjádření. V průběhu zpracování se účastní projednání řešení s projektantem a se stavebníkem. Účastní se jako zástupce stavebníka jednání s dotčenými orgány a vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, pokud postup zpracování přináší nové skutečnosti oproti stanoviskům zapracovaným do územního rozhodnutí. Projektovou dokumentaci pro stavební povolení převezme ve smluvním termínu. Provede kontrolu její úplnosti ve vztahu k požadavkům stavebního zákona a prováděcí vyhlášky, včetně úplnosti a splnění úkolu projektanta – autorizované osoby. Projektová dokumentace musí obsahovat soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů, neboť podle § 159 SZ je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány; lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace v souladu s nimi (obdobně u stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury).

Bylo-li vydáno územní rozhodnutí na stavbu, u níž nebylo v době jeho vydání zajištěno potřebné vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, tj. v případě, že bylo toto právo možno získat formou vyvlastnění, pracovník inženýrské činnosti ve fázi po vydání územního rozhodnutí může ve smluvně sjednaném rozsahu poskytnout spolupráci stavebníkovi při získání příslušných vlastnických práv. Přitom postupuje v intencích § 170 SZ, upravujícího účely vyvlastnění popř. dalších zákonů (např. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/, ve znění pozdějších předpisů) , a procesně (v rozsahu smluvně vymezeného zmocnění) podle samostatného zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů. Vlastnické nebo jiné právo umožňující provést stavbu (tj. v daném případě příslušné pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění) musí být doloženo k žádosti o vydání stavebního povolení, pokud se nejedná o případ uvedený v § 2 odst. 4 zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů.) musí být doloženo k žádosti o vydání stavebního povolení. Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným k uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury platí kromě zákona o vyvlastnění, ve znění pozdějších předpisů, též speciální úprava uvedená v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů (§ 3 a násl.).

Bude-li stavební řízení řízením navazujícím ve smyslu § 3 písm. g zákona č. 100/2001 Sb., pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení předloží nejméně 30 dnů před podáním žádosti o vydání stavebního povolení orgánu, který vydal stanovisko EIA. Tento orgán vydá závazné stanovisko k ověření změn záměru na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení stavebního řízení. Nedodržení stanovené lhůty nebo neúplný popis změn může znamenat vydání nesouhlasného závazného stanoviska znemožňujícího pokračovat v přípravě stavby. Nesouhlasné závazné stanovisko bude vydáno vždy, když dojde ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání). Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (§ 9a odst. 4 a 5 zákona č. 100/2001 Sb.)

V případě stanovisek EIA vydaných před 1. 4. 2015 je třeba postupovat podle zákona č. 39/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 100/2001 Sb., Část první, Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, Čl. II – Přechodná ustanovení).

Pracovník inženýrské činnosti v souladu s § 110 SZ a přílohou č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.), zpracuje žádost o stavební povolení. V žádosti uvede:

• Identifikační údaje stavebního záměru (název, místo, účel stavby);
• identifikační údaje stavebníka vč. oprávnění za něj jednat, doložené plnou mocí;
• údaje o stavebním záměru a jeho popis;
• údaje o místu stavebního záměru (obec, katastr. území, parc. číslo, druh pozemku, výměra);
• zhotovitele stavebního záměru – název a sídlo stavebního podnikatele (pokud je znám) – v případě veřejných zakázek asi nebude, neboť musí proběhnout zadávací řízení;
• předpokládaný termín zahájení a dokončení stavebního záměru;
• orientační náklady na provedení stavebního záměru;
• užití sousedního pozemku nebo stavby;
• přílohy k žádosti:
  • doklady prokazující vlastnické právo k pozemku nebo stavbě (nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem), nebo jiná práva umožňující provést stavbu;
  • seznam a adresy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, a tato práva mohou být prováděním stavby přímo dotčena;
  • projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) – viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.), u dopravních staveb viz přílohy č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.;
  • plán kontrolních prohlídek stavby, příp. plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby;
  • závazná stanoviska příp. rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy;
  • stanoviska vlastníků dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení stavby nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
  • územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva územní rozhodnutí nahrazující nebo územní souhlas, vč. celkové situace v měřítku katastrální mapy ověřené stavebním úřadem pokud je pro daný případ SZ vyžadován a vydal je jiný správní orgán.

Poznámka:
Plán kontrolních prohlídek (§ 133 SZ) vychází z reálné možnosti zkontrolovat příslušné části stavby, za podmínky efektivně příslušná jednání svolat. Minimálně by měl obsahovat dvě prohlídky, z nich jedna je závěrečná. K rozsahu zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavění stavby – viz blíže § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.).

Pracovník inženýrské činnosti podá žádost s připojenými doklady místně a věcně příslušnému stavebnímu úřadu (včetně plné moci udělené mu stavebníkem pro případ zastupování stavebníka). Ten přezkoumá podanou žádost a doklady z hlediska, zda stavbu lze podle nich provést. Přitom ověří zejména:

• zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územně plánovací dokumentací nebylo-li ve věci vydáno územní rozhodnutí nebo obdobný dokument), resp. s územním rozhodnutím, veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující, popř. s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, zda je úplná, přehledná a jsou v ní řešeny obecné požadavky na výstavbu;
• zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popř. jiného potřebného vybavení k řádnému užívání stavby;
• zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány;
• účinky budoucího užívání stavby.

Může vyzvat pracovníka inženýrské činnosti (resp. stavebníka) k odstranění zjištěných nedostatků. Pracovník inženýrské činnosti zajistí neprodleně ve spolupráci s projektantem a stavebníkem potřebné úpravy a doplnění.

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě. Současně upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že závazná stanoviska a námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání. Uplatňování námitek účastníků řízení a jejich posuzování stavebním úřadem o nich je upraveno v § 114 SZ. V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení, ve zvlášť složitých případech nejdéle do 90 dnů.

Je-li stavební řízení navazujícím řízením ve smyslu § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, stavební úřad též postupuje podle § 9d a násl. tohoto zákona.

Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad podmínky pro provedení stavby, které jsou závazné pro další činnost stavebníka. Stanoví, které fáze výstavby mu budou oznámeny za účelem kontrolních prohlídek stavby. Pokud stavba obsahuje technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. o integrované prevenci, může stavební úřad uložit provedení zkušebního provozu a po projednání se stavebníkem (pracovníkem inženýrské činnosti) stanoví dobu jeho trvání.

Po nabytí právní moci stavebního povolení zašle pracovníku inženýrské činnosti (resp. stavebníkovi) jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje stavby (může být převzato pracovníkem inženýrské činnosti).

Získání stavebního povolení (pokud je SZ vyžadováno nebo není-li využito oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ) je základním předpokladem k zahájení inženýrské činnosti pro provádění stavby, umožňuje zahájit stavbu, pokud tak bylo učiněno v době jeho platnosti, tj. 2 roky od nabytí právní moci (s možností prodloužení platnosti na odůvodněnou žádost stavebníka, resp. pracovníka inženýrské činnosti podanou před uplynutím této lhůty). K žádosti pracovník investiční činnosti zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Stavební povolení pro vybrané stavby s průmyslovou činností nelze vydat bez pravomocného integrovaného povolení. Integrované povolení je rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky k provozu vybraných zařízení, které se vydává namísto rozhodnutí, stanovisek, vyjádření a souhlasů vydávaných podle zvláštních právních předpisů v oblasti životního prostředí, ochrany veřejného zdraví a v oblasti zemědělství, pokud to tyto předpisy umožňují. Obsahuje návrh závazných podmínek provozu zařízení a jeho zdůvodnění pro zařízení uvedená v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci ve znění pozdějších předpisů. Postup při vydávání integrovaného povolení upravuje tento zákon. Integrované povolení zajišťuje pracovník inženýrské činnosti v předstihu tak, aby závazné podmínky mohly být promítnuty do projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení.

Kategorie průmyslových činností, které vyžadují integrované povolení (bližší vymezení – viz příloha č. 1 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů):

• energetika;
• výroba zpracování kovů;
• zpracování nerostů;
• chemický průmysl;
• nakládání s odpady;
• ostatní průmyslová činnost specifikovaná v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb.

Působnost stavebních úřadů

Ministerstvo pro místní rozvoj koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy.

Obecnými stavebními úřady jsou:

• Ministerstvo pro místní rozvoj, které je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a stavebního řádu;
• krajský úřad;
• obecní úřad obce s rozšířenou působností;
• pověřený obecní úřad;
• městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012.

Speciálními stavebními úřady jsou orgány vykonávající státní správu podle zvláštních právních předpisů na úsecích:

• staveb leteckých;
• staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze;
• staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupových účelových komunikací;
• vodních děl.

Speciální stavební úřady vykonávají působnost stavebního úřadu (s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování). Postupují podle SZ, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

Působnost stavebních úřadů na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady.

Působnost jiných stavebních úřadů stanovuje § 16 SZ. Vykonávají ji (s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování) pro konkrétně určené stavby Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo průmyslu a obchodu. Z hlediska technologických staveb je důležitá působnost Ministerstva průmyslu a obchodu, a to u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících přírodní radionuklidy a dále u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.

2.2.1.5 Postup při oznámení záměru s certifikátem autorizovaného inspektora

Rozhodne-li se příkazce k uplatnění postupu podle § 117 SZ, tj. s využitím posouzení autorizovaným inspektorem a jeho použití není vyloučeno zvláštním právním předpisem (např. § 15 odst. 11 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů) nebo vydaným územním rozhodnutím (v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem) nebo u záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů záměru na životní prostředí, zajistí pracovník inženýrské činnosti následující úkony:

Uzavření smlouvy s autorizovaným inspektorem

Pracovník inženýrské činnosti vybere ze seznamu autorizovaných inspektorů, který je uveden na www.autorizovaniinspektori.cz , vhodnou osobu. Projedná s ním podmínky převzetí zakázky a smluvní cenu za činnost autorizovaného inspektora. Součástí smlouvy může být i úhrada skutečně vynaložených nákladů. Po konzultaci s příkazcem uzavře (je-li k tomu zmocněn) jeho jménem příslušnou smlouvu (obvykle smlouva nepojmenovaná) na výkon činnosti autorizovaného inspektora. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.

Činnost autorizovaného inspektora

Postup stavebníka popř. pracovníka IČ a autorizovaného inspektora v řízení s certifikátem autorizovaného inspektora je stanoven v § 117 SZ:

Po uzavření smlouvy s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace stavby (přikládané k žádosti o stavební povolení v rozsahu přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb., resp. u dopravních staveb příslušnými přílohami vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.), autorizovaný inspektor posoudí projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 SZ (pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí). Autorizovaný inspektor může posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu, pokud se nejedná o záměry, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Pracovník inženýrské činnosti předá autorizovanému inspektorovi k tomuto účelu zpracovanou projektovou dokumentaci se závaznými stanovisky příp. rozhodnutími dotčených orgánů, stanovisky vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (převzatou obvykle od projektové firmy – autorizované osoby) a vyjádřeními osob, které by v případě stavebního řízení byly jeho účastníky (která opatří v rámci výkonu inženýrské činnosti).

Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení připojil:

a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců,

b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem (příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů),

c) plán kontrolních prohlídek (§ 133 a § 134 SZ),

d) doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2 písm. a) SZ,

e) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy,

f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle § 109 SZ, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení.

Projektovou dokumentace předkládá v jednom vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.

Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu (jehož obsah, struktura a přílohy jsou vymezeny v § 117 odst. 3 SZ a v § 18g vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle § 111 odst. 1 a 2 SZ a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení z těchto hledisek. Na projektové dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka s malým státním znakem. K certifikátu vždy připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle § 109 SZ, se stavbou musí být vyznačen v rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby; stavební úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by byly účastníky stavebního řízení podle § 109 písm. g) SZ.

Stavební úřad vyvěsí bez zbytečného odkladu na úřední desce oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 30 dnů a osobám, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů připojených k oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu, že neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z důvodu, že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se nepřihlíží. Ve stejné lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle odstavce 1 § 117 SZ, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje náležitosti podle odstavce 2 § 117 SZ, autorizovaný inspektor porušil při vystavení certifikátu zákaz činnosti podle § 148 SZ, při posouzení stavby nebyly splněny požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 SZ nebo ve věci probíhá stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.

Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle odstavce 4 § 117 SZ, má odkladný účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání proti stavebnímu povolení.

Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle odstavce 4 § 117 SZ a rozhodne:

a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo

b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro nedůvodnost.

Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis se ukládá u stavebního úřadu. Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr buď marným uplynutím 30 denní lhůty podle § 117 odst. 4 SZ, nebo dnem následujícím po dni, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí podle § 117 odst. 5 písm. b) o zamítnutí námitek nebo výhrad. Na požádání stavebníka (pracovníka IČ) stavební úřad vyznačí vznik oprávnění na kopii oznámení.

Po vzniku práva provést oznámený stavební záměr stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační údaje o povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních údajů autorizovaného inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu. Právo provést stavbu zanikne, nebyla-li zahájena do 2 let ode dne následujícího po dni vzniku oprávnění s tím, že na včasnou a odůvodněnou žádost stavebníka může stavební úřad tuto lhůtu prodloužit.

2.2.1.6 Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Pokud je stanovena v územním rozhodnutí (§ 92 SZ) povinnost zpracovat projektovou dokumentaci pro provádění stavby, zajistí pracovník inženýrské činnosti její zpracování u autorizované osoby (projektové firmy). Nestanoví-li tak stavební úřad v územním rozhodnutí, není zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby obecně pro stavby financované ze soukromých zdrojů povinné. U technologických staveb (u nichž projektová dokumentace pro stavební povolení v patřičných podrobnostech technologickou část stavby neřeší), je však zpracování DPS vhodné. Může být však sjednáno, že bude součástí předmětu plnění zhotovitele stavby; v tomto případě příslušná inženýrská činnost s tím spojená spadá (v modifikovaném rozsahu) do kap. 2.2.2 této MP.

Je-li stavba veřejnou zakázkou (do 30. 9. 2016 ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., od 1. 10. 2016 pak ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb.), musí být podle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, která nabyla účinnosti dne 1. 10. 2016, (do 30. 9. 2016 podle § 1 vyhlášky č. 230/2012 Sb.) součástí zadávací dokumentace stavby resp. technických podmínek dokumentace, která rozsahem odpovídá projektové dokumentaci pro provádění stavby a to pro všechny nadlimitní a podlimitní veřejné stavební zakázky (tedy i pro stavby, pro které projektová dokumentace pro provádění stavby není podle SZ povinná). V uvedeném případě musí tato dokumentace určovat stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a musí umožňovat vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Podkladem je dokumentace pro stavební řízení, včetně závěrů a podmínek stavebního povolení.

Pro případné používání přímých či nepřímých odkazů na označení výrobců, výrobků apod. platí s účinností od 1. 10. 2016 omezení uvedená v § 89 odst. 5 a 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (do 30. 9. 2016 v § 44 odst. 11 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů).

Bude-li stavebník zadavatelem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platného do 30. 9. 2016) nebo od 1. 10.2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a pověří-li příkazníka výkonem zadavatelské činnosti, bude příkazník při zajišťování projektové dokumentace pro provádění stavby postupovat podle tohoto zákona; nebude-li k tomuto výkonu pověřen, předá příkazci podklady pro výběr zhotovitele DPS. U stavby financované ze soukromých zdrojů vede pracovník inženýrské činnosti obchodní jednání s potenciálními zpracovateli projektové dokumentace v rozsahu zmocnění podle příkazní smlouvy připraví příkazci podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem, nebo s ním jménem příkazce tuto smlouvu uzavře. Tento postup přichází v úvahu v případě, nebude-li zpracování DPS smluvně zajištěno již v rámci inženýrské činnosti podle kap. 2.2.1.4.

Povinnosti z hlediska obsahu zadávací dokumentace a postup při zadávání zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby uvedené v předchozích odstavcích nebudou aplikovány v případě, bude-li součástí veřejné zakázky na stavební práce (nebo u staveb financovaných ze soukromých zdrojů) předmětem sjednaného rozsahu díla rovněž příslušná část projektové dokumentace (odpovídající např. dokumentaci pro provádění stavby nebo ve výjimečných případech, zejména u stavby na klíč, též dokumentace pro stavební povolení). V tomto případě bude při výběru zhotovitele (vč. zhotovitele příslušné části projektové dokumentace) postupováno podle kapitoly 2.2.2. a součástí zadávací dokumentace bude příslušný předchozí stupeň projektové dokumentace resp. požadavky zadavatele na výkon nebo funkci podle § 89 odst. 1 písm. a) nebo § 92 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, účinného od 1. 10. 2016 (u zakázek, u nichž bylo zadávací řízení zahájeno do 30. 9. 2016 viz § 44 odst. 5 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů)

DPS Projektová Dokumentace pro provádění stavby (MP 1, kap. 2.2.2 b) se zpracováváv obsahu a rozsahu podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 404/2017 Sb.), resp. u dopravních staveb podle příloh č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Dokumentace pro provádění stavby musí být ale zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 (nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, distribuční soustav v elektroenergetice, distribuční soustava v plynárenství, rozvodné tepelné zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení).

Pracovník inženýrské činnosti převezme zpracovanou projektovou dokumentaci ve smluvním termínu, překontroluje její soulad se smluvními podmínkami (včetně respektování podmínek příslušných stavebně-správních rozhodnutí, tj. stavebního povolení apod.) a využije ji v další přípravě a provádění stavby. Projektová dokumentace pro provádění stavby poslouží jak pro výběr zhotovitele stavby (v případě veřejné zakázky na stavební práce jako součást zadávací dokumentace, resp. technických podmínek), tak pro vlastní provádění stavby (rovněž jako jeden z podkladů pro kontrolní prohlídky ze strany stavebního úřadu).

Splnění činností pracovníka inženýrské činnosti v přípravě stavby

Pokud nebylo dohodnuto jinak, jsou činnosti (povinnosti) pracovníka inženýrské činnosti zabezpečujícího investiční činnost v přípravě stavby splněny:

a) předáním originálu pravomocného stavebního povolení s podmínkami umožňujícími zahájení stavby resp. oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ;

b) předáním šesti vyhotovení dokumentace pro stavební povolení (z toho jedno, resp. dvě zůstává stavebnímu úřadu a jedno ověřené se vrací) a tří vyhotovení další dokumentace a dokumentů, v souladu se smlouvou, příkazci;

c) předáním zprávy o jiných výkonech příkazníka v souladu se smlouvou a podáním informací (výkladu) k předaným rozhodnutím, stanoviskům, dokumentům a dokumentaci na vyžádání příkazce, pokud jsou vyžádány, do třiceti dnů od předání;

d) předáním projektové dokumentace pro provádění stavby ve sjednaném počtu vyhotovení.

2.2.2 Postupy inženýrské činnosti při provádění stavby

Inženýrská činnost při provádění stavby počíná výběrem zhotovitele stavby nebo zhotovitelů částí stavby. Příkazník na základě příslušné části dokumentace a dalších dokumentů zajistí všechny potřebné úkony pro výběr zhotovitele či několika zhotovitelů stavby a uzavření příslušných obchodních smluv; bude-li se jednat o veřejnou zakázku, u níž bylo zadávací řízení zahájeno do 30. 9. 2016, postupem podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, od 1. 10. 2016 postupem podle zákona č. 134/2016 Sb., v případě stavby financované ze soukromých zdrojů podle pokynů příkazce s využitím občanského zákoníku a A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě). Pokračuje výkonem technického dozoru stavebníka ve vztahu k zhotoviteli stavby, dále dohledem nad prováděním výkonu autorského dozoru příslušným projektantem. V průběhu vlastního provádění stavby zajišťuje na základě plné moci pro stavebníka:

• zastoupení stavebníka ve styku se stavebním úřadem při kontrolních prohlídkách, popř. s jinými dozory a dohledy dotčených orgánů (včetně spolupráce s autorským dozorem, autorizovaným inspektorem a koordinátorem BOZP, byli-li na stavbě ustaveni);
• zabezpečení (popř. smluvní zajištění dodavatelským způsobem) a sledování výkonu funkce odpovědného geodeta (oprávněného zeměměřičského inženýra), včetně vypracování oddělovacího geometrického plánu stavby a geometrického plánu dokončené stavby, přikládaného k návrhu na vydání kolaudačního souhlasu;
• dohled nad vytyčením stavby, kontrolu vytyčení v souladu s příslušnou částí dokumentace stavby;
• vedení kontrolních jednání, např. kontrolních dnů, v průběhu výstavby;
• kontrolu soustřeďování dokumentace k jednotlivým výrobkům a pracím na staveništi, jednak v souladu s příslušnými předpisy, ale také v souladu se závazky v příslušných smlouvách, zabezpečování kontrol, inspekcí a zkoušek, v souladu s příslušným plánem a smluvními závazky;
• účast na individuálních vyzkoušeních všech zařízení či konstrukcí v závěru příslušných montážních prací a jejich vyhodnocení;
• účast na přípravě ke komplexnímu vyzkoušení a jeho průběhu a při případném zkušebním provozu vč. jejich vyhodnocení;
• řešení běžných problémů a rozporů všeho druhu mezi jednotlivými účastníky výstavby;
• soustřeďování a uplatňování inovačních námětů v průběhu výstavby, které mohou zajistit vyšší celkovou efektivnost při dosahování cílů projektu; vedení dohodnutých obchodních, ekonomických nebo jiných agend;
• zabezpečení příslušných změnových řízení v průběhu provádění stavby (u staveb financovaných z veřejných zdrojů musí být přitom od 1. 10. 2016 respektována příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zejména § 222, před tímto datem příslušná ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, zejména ustanovení § 82 odst. 7 – zákaz umožnění podstatných změn práv a povinností a § 23 odst. 7 písm. a) – dodatečné stavební práce);
• zpracování podkladů pro uplatňování práv ze smluvních vztahů stavebníka vůči zhotoviteli stavby nebo jejích částí, včetně návrhů dodatků ke smlouvě, pro jednání v rozhodčím řízení nebo před soudem, v rozsahu vykonávaných činností.

2.2.2.1 Výběr zhotovitele a činnosti předcházející zahájení stavby

Postupy pracovníka inženýrské činnosti budou odlišné v případě, že se bude jednat o veřejnou zakázku a odlišné pro stavbu financovanou stavebníkem ze soukromých zdrojů.

V případě veřejné zakázky

Inženýrská (obstaravatelská) činnost k zabezpečení výběru zhotovitele stavby nebo zhotovitelů částí stavby se u veřejných zakázek provádí podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů (platný do 30. 9. 2016), pro zadávací řízení zahájená od 1. 10. 2016 pak podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Pracovník inženýrské činnosti na základě příslušné projektové dokumentace a dalších dokladů zajistí všechny potřebné dokumenty pro zadávací řízení na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby (podklady, návrh zadávacích podmínek, zadávací dokumentaci včetně technických a obchodních podmínek, jejichž součástí může být návrh smlouvy o dílo apod.) a (pokud je to předmětem výkonu jeho činnosti obvykle podle příkazní smlouvy) zorganizuje zadávací řízení, včetně návrhu na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (na základě posouzení a hodnocení nabídek), a poskytne stavebníkovi odbornou pomoc při uzavírání smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby), nebo (pokud je k tomu zmocněn plnou mocí stavebníka) jménem a na účet stavebníka s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře. V podrobnostech lze jednotlivé kroky vymezit takto:

a) Příprava a zpracování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce (ZD)

a1) podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platnost do 30. 9. 2016, resp. pro veřejné zakázky, u nichž bylo zahájeno do tohoto data zadávací řízení)

Zadávací dokumentací se rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele, které vymezují předmět veřejné zakázky v podrobnostech, nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

Zadávací dokumentace veřejných zakázek na stavební práce v souladu s § 44 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále též ZVZ) obsahuje alespoň:

• obchodní podmínky (vč. platebních podmínek, příp. objektivních podmínek, za nichž je možno překročit výši nabídkové ceny) – v případě veřejné zakázky na stavební práce zadávané veřejným zadavatelem stanovené podle § 46d ZVZ v souladu s vyhláškou č. 231/2012 Sb.;
• technické podmínky (§ 45) ZVZ;
• požadavky na varianty nabídek podle § 70 ZVZ (pokud jsou zadavatelem připuštěny);
• požadavek na způsob zpracování nabídkové ceny;
• podmínky a požadavky na zpracování nabídky;
• způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií;
• požadavek na podání nabídky pouze v elektronické podobě prostřednictvím elektronického nástroje, pokud tak zadavatel stanovil;
• jiné požadavky zadavatele na plnění veřejné zakázky;
• příslušnou dokumentaci stavby (stavebních prací) stanovenou prováděcím právním předpisem, zpracovanou do podrobností, které specifikují předmět veřejné zakázky v rozsahu nezbytném pro zpracování nabídky – projektová dokumentace pro provádění stavby;
• soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou, a to rovněž v elektronické podobě.

Poznámka:
Poslední dva body obsahu zadávací dokumentace platí pro veřejné zakázky na stavební práce, jejichž součástí není příslušná část projektové dokumentace stavby. Na tento případ se vztahují postupy uvedené v následujícím textu této části MP.) Pokud je předmět veřejné zakázky na stavební práce z oblasti obrany nebo bezpečnosti, obsahuje ještě zadávací dokumentace požadavky na opatření k ochraně utajovaných informací (§ 46b ZVZ), je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky.

Zadávací dokumentace je pak součástí zadávacích podmínek, jimiž jsou veškeré požadavky zadavatele uplatněné v rámci zadávacího řízení (např. obsahují též kvalifikační předpoklady, příslušné lhůty apod.).

Nutno upozornit na to, že ve smyslu § 5 vyhlášky č. 232/2012 Sb., o podrobnostech rozsahu odůvodnění účelnosti veřejné zakázky a odůvodnění veřejné zakázky, musí být technické podmínky vymezené v zadávacích podmínkách, které nejsou obsaženy v technických charakteristikách, popisech a podmínkách provádění stavebních prací uvedených v projektové dokumentaci pro provádění stavby a v soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, výslovně odůvodněny.

Rozhodující pro specifikaci předmětu veřejné zakázky na stavební práce je „příslušná dokumentace“ (spolu se soupisem stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr). Příslušnou dokumentací pro účely této vyhlášky se rozumí dokumentace určující stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a která umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen „soupis prací“) včetně výkazu výměr.“. Rozsah a obsah příslušné dokumentace pro zadávání veřejné zakázky na stavební práce stanovený touto vyhláškou v § 1 odst. 2 je závazný pro všechny pro všechny veřejné zakázky na stavební práce; to platí i pro veřejné zakázky na takové stavební práce, které nevyžadují stavební povolení nebo ohlášení. Je stanoveno, že příslušnou dokumentací je dokumentace pro provádění stavby. Jako součást zadávací dokumentace tedy musí být zpracována příslušná dokumentace v detailu odpovídajícím příloze č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb., resp. u dopravních staveb podle přílohy č. 3, přílohy č. 6 nebo přílohy č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb.

Soupis prací stanoví podle § 3 vyhlášky č. 230/2012 Sb. v přímé návaznosti na příslušnou dokumentaci podle § 1 odst. 3, této vyhlášky podrobný popis všech stavebních prací, dodávek či služeb nezbytných k úplné realizaci předmětu veřejné zakázky, případně i popis dalších prací, dodávek a služeb nezbytných k plnění požadavků zadavatele.

V obchodních podmínkách musí být stanoveno, že technický dozor u téže stavby nesmí provádět dodavatel ani osoba s ním propojená; to neplatí, pokud technický dozor provádí sám zadavatel.

a2) podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek s účinností od 1. 10. 2016

Zadávacími podmínkami se rozumí veškeré zadavatelem stanovené

1. podmínky průběhu zadávacího řízení,

2. podmínky účasti v zadávacím řízení,

3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení,

4. pravidla pro hodnocení nabídek,

5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 zákona č. 134/2016 Sb.

Zadávací dokumentací se rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 a výzev uvedených v příloze č. 6 k zákonu o zadávání veřejných zakázek.

Podmínky účasti v zadávacím řízení může zadavatel stanovit jako

a) podmínky kvalifikace,

b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku,

c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo

d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace těchto zakázek obsahuje:

a. dokumentaci podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb. v rozsahu stanoveném v § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. („dokumentace pro zadání stavebních prací“). Jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá:

• dokumentaci pro provádění stavby podle příslušné přílohy k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• projektové dokumentaci pro provádění staveb podle příslušné přílohy k vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů nebo
• dokumentaci bouracích prací podle příslušné přílohy k vyhlášce č. 146/2008 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Tato dokumentace určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr.

b. soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb. v rozsahu stanoveném v § 3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění č. 405/2017 Sb. Stanoví v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací podrobný popis všech předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce. Je zpracován v členění podle dokumentace pro zadání stavebních prací a člení se na stavební objekty, inženýrské objekty, provozní soubory nebo ostatní a vedlejší náklady.

Postup pracovníka inženýrské činnosti

Oba tyto dokumenty jsou rozhodující pro specifikaci předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Pracovník inženýrské činnosti zabezpečí ve smluvně sjednaném rozsahu spolupráci se zadavatelem při zpracování zadávací dokumentace. Přitom zajistí (obvykle smluvně u projektanta):

• vypracování dokumentace stavby zpracované pro zadávací řízení zahajovaná od 1. 10. 2016 podle vyhlášky č. 169/2016 Sb. (v dřívějším období podle vyhlášky č. 230/2012 Sb.), tj. obvykle projektové dokumentace pro provádění stavby (nebyla-li zpracována podle kap. 2.2.1.6);
• vypracování soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (i v elektronické podobě) – a to pro zakázky, u nichž bylo zadávací řízení zahájeno do 30. 9. 2016 v souladu s vyhláškou č. 230/2012 Sb., u zadávacích řízení zahájených od 1. 10. 2016 v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., ve znění č. 405/2017 Sb.;
• zpracování podmínek pro možnost podání variantních nabídek (budou-li připuštěny) – pro zakázky, u nichž bylo zadávací řízení zahájeno do 30. 9. 2016, viz § 70 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, u zadávacích řízení zahájených od 1. 10. 2016 viz § 102 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek;
• návrh dalších technických požadavků na zhotovení stavby, resp. pro výběr zhotovitele stavby, které budou zahrnuty do zadávací dokumentace.

Dále může (po dohodě se zadavatelem) zajistit externě též:

• kontrolu dokumentace pro provádění stavby zpracovanou podle kap. 2.2.1.6 a její způsobilost pro účely zadávacího řízení;
• přípravu některých dalších speciálních částí zadávací dokumentace (např. specifických obchodních podmínek).

Výše uvedené výkony (nebo jejich příslušnou část) může však podle své profesní způsobilosti zpracovat pracovník inženýrské činnosti také sám (nejedná se o vybrané činnosti ve výstavbě, které musí být provedeny autorizovanou osobou). Bude-li to zadavatel požadovat, zabezpečí pro něj kompletní zpracování návrhu zadávací dokumentace resp. celých zadávacích podmínek.

U části zadávací dokumentace, kterou bude pracovník inženýrské činnosti zajišťovat na základě smlouvy externě, bude při výběru jejího zpracovatele postupovat podle pravidel daných zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (platný do 30. 9. 2016), s účinností od 1. 10. 2016 pak podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V zákonem stanovených případech (bude-li předpokládaná hodnota těchto prací do 2 mil. Kč) se může jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah. Tento postup přichází v úvahu v případě, nebudou-li tyto části zadávací dokumentace provedeny již v rámci inženýrské činnosti podle kapitoly 2.2.1.6. Externě zpracované část zadávací dokumentace pracovník inženýrské činnosti převezme, překontroluje a zajistí její začlenění do zadávací dokumentace stavby.

Kompletní návrh zadávací dokumentace po schválení zadavatelem slouží organizátorovi zadávacího řízení (jímž může v souladu s uzavřenou smlouvou být i pracovník inženýrské činnosti) pro jeho uskutečnění ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

U veřejných zakázek, u nichž bylo zadávací řízení zahájeno do 30. 9. 2016, se pracovník inženýrské činnosti v rozsahu smluvního ujednání se zadavatelem bude rovněž podílet za zpracování odůvodnění účelnosti veřejné zakázky podle § 86 odst. 2 zákona o veřejných zakázkách a odůvodnění veřejné zakázky v rozsahu podle § 156 odst. 1 zákona o veřejných zakázkách. Podrobnosti rozsahu odůvodnění jsou uvedeny ve vyhlášce č. 232/2012 Sb.

b) Zadávací řízení veřejné zakázky

Je-li součástí smluvního ujednání o inženýrské činnosti i organizace zadávacího řízení na výběr zhotovitele (či více zhotovitelů) stavby, zajistí pracovník inženýrské činnosti příslušné úkony v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, účinným pro zadávací řízení zahájená od 1. 10. 2016 (pro zadávací řízení zahájená dříve v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů). Pokud toto není jeho činností, předá veškeré potřebné podklady organizátorovi zadávacího řízení a následně převezme jeho výsledky jako podklady pro další činnost.

Při organizaci zadávání veřejné zakázky na zhotovení stavby se postupuje podle výše uvedených právních předpisů.

Veřejné zakázky na stavební práce (zhotovení stavby) mohou být z hlediska rozsahu zadány různými způsoby, které se liší zejména:

• způsobem zajištění a odpovědností za projektovou dokumentaci – příprava zadávací dokumentace je v tomto případě popsána v části a) této kapitoly MP;
• rozsahem kontrolní činnosti zadavatele během výstavby;
• rozdělením obvyklých rizik mezi účastníky výstavby.

Podle toho rozlišujeme:

• stavební práce (zhotovení stavby), jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zadavatel (a odpovídá za ni);
• stavební práce, jejichž součástí je také zhotovení kompletní projektové dokumentace stavby (zejména na základě požadavku zadavatele na výkon nebo funkci) – typ D/B;
• stavební práce „na klíč“.

První uvedený způsob zajištění projektové dokumentace je klasickým případem, uvedeným v zákoně o veřejných zakázkách. Projektová dokumentace stavby a dokumentace pro stanovení ceny stavby jsou součástí zadávací dokumentace. Dodavatel provádí stavbu na základě své nabídky s tím, že nabídkovou cenu je možno upravovat pouze podle ustanovení obchodních podmínek smlouvy o dílo. Kontrolní činnost zadavatele (pracovníka IČ) a autorského dozoru je zaměřena na přesné dodržení podrobné projektové dokumentace, včetně soupisu prací. Součástí zadávací dokumentace je projektová dokumentace pro zadání stavby (DZS) zpracovaná v podrobnostech podle kapitoly 2.2.1.6 a 2.2.2 písm. a) a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, zpracovaný do 30. 9. 2016 podle vyhlášky č. 230/2012 Sb., pro zadávací řízení zahájená od 1. 10. 2016 podle vyhlášky č. 169/2016 Sb.

Druhý a třetí případ zajištění projektové dokumentace přicházejí v úvahu zejména, jedná-li se o technologické stavby, kdy technické řešení technologické části může podstatně ovlivňovat stavební dispozici stavby. Zákon o veřejných zakázkách zde umožňuje zadat takovou stavbu formou požadavků zadavatele na výkon nebo funkci. V tom případě v době zadání neexistuje projektová ani rozpočtová dokumentace stavby (obvykle je k dispozici pouze DUR a vydané územní rozhodnutí) a zadavatel pouze specifikuje objemové, výkonové, kapacitní nebo funkční požadavky konečného díla s tím, že podrobný návrh (projektová dokumentace) bude součástí dodávky dodavatele (projekty typu D/B). Nabídka dodavatele musí obsahovat předběžný technický návrh a cenu, které jsou podkladem pro výběr nejvhodnější nabídky. Projektovou dokumentaci zajišťuje dodavatel prostřednictvím svého projektanta (AO), odpovídá za ni a je povinen zajistit, aby konečné dílo stanovené požadavky splňovalo. V těchto případech je rozsah kontroly zadavatele (pracovníka IČ) nad průběhem prací specifikován ve smlouvě o dílo se zhotovitelem stavby a ve smlouvě s příkazníkem zajišťujícím inženýrskou činnost (důležitá je mj. i průběžná kontrola zpracované projektové dokumentace). Ve smlouvě je nutno sjednat, kdo zajistí příslušná rozhodnutí podle stavebního zákona (stavební povolení), zda zadavatel jako své protiplnění (zde nastupuje příslušný výkon inženýrské činnosti), nebo vybraný zhotovitel stavby.

Zakázky typu „na klíč“ jsou obdobou předchozího typu D/B a obdobně se i zadávají. Jsou použitelné pro velké a komplexní zakázky s dodávkami technologických provozů a staveb. Typická pro ně je pevná cena i termín s tím, že v důsledku značného přesunu rizika na dodavatele bývá jejich cena ve výsledku o něco vyšší. Kontrola a ovlivňování dodavatele zadavatelem (a tedy i výkon inženýrské činnosti pro zadavatele) jsou omezené a v podstatě se soustředí do rozsáhlých testů při převzetí díla, které musí prokázat soulad s požadavky zadavatele.

Podle množství zapojení přímých smluvních partnerů investora (stavebníka) do procesu provádění stavby rozlišujeme:

• komplexní stavební a montážní práce, včetně příslušných dodávek, zajišťované jedním zhotovitelem díla;
• stavební a montážní práce (části stavby a dodávek) zajišťované více zhotoviteli.

Druhý typ provádění stavby vyžaduje nejvyšší nasazení v rámci inženýrské činnosti, která nahrazuje funkci „vyššího dodavatele stavby“ a musí zajistit potřebnou koordinaci činností. Přináší i další problémy, např. povinnost ustavit funkci koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

c) Smlouva o dílo

Pokud zadávací řízení příslušného druhu proběhlo podle zákona a zadávacích podmínek a nikdo z účastníků se neodvolal (nepodal námitky), může zplnomocněný pracovník inženýrské činnosti připravit čistopis smlouvy jménem stavebníka, nebo mu ji připravit k podpisu a zabezpečí její podepsání druhou smluvní stranou. Postup a podmínky při uzavření smlouvy (včetně součinnosti vybraného uchazeče) stanoví pro veřejné zakázky, u nichž bylo zahájeno zadávací řízení od 1. 10. 2016, § 104 a § 124 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, pro zadávací řízení zahájená před tímto datem § 82 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

V případě zakázky financované ze soukromých zdrojů

Inženýrská činnost ve fázi zadávání realizace stavby podle pokynů příkazce vede buď k přímému uzavření smluvního vztahu s určeným zhotovitelem, nebo k provedení určitého typu nabídkového řízení, či vyhlášení veřejné obchodní soutěže podle občanského zákoníku. Pracovník inženýrské činnosti zajistí podklady, případně zorganizuje a provede nabídkové řízení, včetně návrhu vyhodnocení nabídek, zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby) a poskytne příkazci odbornou pomoc při jejím (jejich) uzavírání, nebo (pokud je k tomu zmocněn plnou mocí příkazce) jménem a na účet příkazce s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře. Pro výběr či jednání se zhotovitelem se využije dokumentace ověřené ve stavebním řízení a pokud je to pro kvalitu provádění stavby žádoucí (a zpracování dalšího stupně dokumentace nebude předmětem díla zhotovitele), zajistí se její adekvátní doplnění či upřesnění do formy dokumentace pro zadání stavby a zpracování podkladů pro výběr dodavatele/zhotovitele stavby. Jak je však uvedeno v kapitole 2.2.1.6 u technologických staveb, u nichž projektová dokumentace pro stavební povolení v patřičných podrobnostech technologickou část stavby plně neřeší, je vhodné, aby dokumentace pro zadání stavby byla zpracována v podrobnostech dokumentace pro provádění stavby.

Pracovník inženýrské činnostisjedná smluvně uprojektanta předchozích projektových prací úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro vyhledání zhotovitele stavby (konkrétním zpracovatelem této úpravy dokumentace však již nemusí být autorizovaná osoba). Jde o návrhy řešení a podklady pro zadání stavby zhotoviteli stavby vč. specifikace stavebních prací, dodávek a služeb. Vstupem je projektová dokumentace pro stavební povolení, včetně stavebního povolení, nebo projektová dokumentace pro provádění stavby, zajištěná stavebníkem. Provádějí se profesní výkony pro zpracování podkladů pro výběr zhotovitele stavby (sestavení tendrové – zadávací dokumentace – DZS). Výsledkemje upravená dokumentace v rozsahu podle MP 1 Projektová činnost, kap. 3.1 b). Rozsah výkonů a forma zpracování jsou smluvně dohodnuty pracovníkem inženýrské činnosti s ohledem na charakter nabídkového řízení.

Pokud proběhl výběr zhotovitele stavby, připraví zplnomocněný pracovník inženýrské činnosti smlouvu jménem stavebníka, nebo mu ji předloží k podpisu a zabezpečí její podepsání druhou smluvní stranou.

2.2.2.2 Inženýrská činnost do doby zahájení stavby

Přestože je již uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby (mnohé činnosti probíhají souběžně při jejím projednávání a vzájemně se ovlivňují), je do zahájení výstavby nutno provést celou řadu dalších úkonů inženýrské činnosti:

a) Příprava zhotovitele stavby

Pracovník inženýrské činnosti poskytuje zhotoviteli stavby smluvně sjednanou spolupráci při přípravě stavby, zejména tím, že spolu s projektantem poskytuje potřebná vysvětlení pro zpracování:

• projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS) – pokud ji zajišťuje zhotovitel jako součást své dodávky (a je vypracovávána v souladu se SZ), zpracovává ji ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby, předepsanou přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb., resp. u dopravních staveb přílohami č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., a to postupem uvedeným v kap. 2.2.2 odst. b). Jedná se o vybranou činnost ve výstavbě vykonávanou autorizovanou osobou.
• dodavatelské dokumentace (DD) – zhotovitel stavby zpracovává samostatnou dodavatelskou dokumentaci, případně dopracovává dokumentaci na své technologické a technické zvyklosti (viz též kap. 2.2.2.8). O dodavatelské dokumentaci více pojednává MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.
• plánů kvality a plánů kontrol a zkoušek – dokumentů uvádějících specifické způsoby zabezpečování jakosti a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě. Skládá se obvykle z průběhu OP, včetně matice odpovědnosti. Může být doložen Plánem kontrol a zkoušek, seznamem či kopiemi certifikátů jakosti hlavních poddodavatelů zhotovitele stavby, kontaktními osobami s telefonními čísly apod. Plán jakosti je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řízení činností, odpovědnosti osob, pracovní vztahy a řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:
  • podmínkami sjednanými ve smlouvě o dílo;
  • obecnými technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
  • platnými právními i vnitropodnikovými předpisy, případně ČSN, vztahujícími se k danému dílu.

Plán kontrol a zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly jakosti na dodávaný výrobek nebo službu od poddodavatelů zhotovitele. Plán kontrol kvality je dokument, zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti. Zaznamenává se v něm účast poddodavatele zhotovitelů zhotovitele, kontrolních orgánů a zákazníka při inspekčních činnostech. Podle zvyklostí poddodavatelů zhotovitele může mít odlišné provedení i název.

Projekt organizace výstavby (POV) – zpracovává zhotovitel stavby v rozsahu podrobně specifikovaném v MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

b) Povinnosti podle zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nařízení vlády č. 591/2006 Sb.

Zajištění funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor)

Podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, je povinen zřídit funkci koordinátora (koordinátorů) zadavatel stavby (stavebník zastoupený pracovníkem inženýrské činnosti) za následujících předpokladů:

• stavba vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení (podle § 104 a § 115 SZ);
• není prováděna svépomoci (podle § 160 odst. 3 a 4 SZ);
• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů a bude na nich současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu (tj. v případech, kdy zadavatel stavby je povinen doručit oznámení o zahájení prací příslušnému oblastnímu inspektorátu práce). V praxi to znamená, že toto kritérium plní v podstatě většina technologických staveb, na něž je uplatněna inženýrská činnost;
• působí-li na staveništi zaměstnanci více než jednoho zhotovitele.

Koordinátor ustavený podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., je ve smluvním vztahu se stavebníkem (pracovník inženýrské činnosti jej vyhledá, projedná podmínky jeho působení a zajistí uzavření smlouvy o dílo, příp. smlouvy nepojmenované nebo některého z druhů pracovně právních vztahů). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Smlouva s koordinátorem má být uzavřena tak, aby koordinátor mohl působit již při přípravě stavby, tj. od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby (viz § 18 zákona č. 309/2006 Sb.) a mohl spolupracovat se zadavatelem před zadáním díla zhotoviteli stavby, s projektantem a se zhotovitelem stavby již na jeho výrobní přípravě a při realizaci stavby, tj. od převzetí stavby prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby.

Stavbyvedoucí (autorizovaná osoba) je povinen podle § 153 odst. 2 stavebního zákona s koordinátorem spolupracovat. Obecně je stavební podnikatel povinen ve spolupráci s ním zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Povinnosti koordinátora při realizaci stavby jsou vymezeny v § 18 odst. zákona č. 309/2006 Sb., povinnosti zhotovitele stavby vůči koordinátorovi v § 16 zákona, povinnosti jiných fyzických osob (které se osobně podílejí na zhotovení stavby a které nezaměstnávají zaměstnance) v § 17 zákona.

Činnost koordinátora je dále definována v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., a to v § 7 během přípravy stavby, kdy poskytuje odborné konzultace, podněty a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, jako odborně způsobilá osoba, zpracovává plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a v § 8 během realizace stavby, kde především koordinuje spolupráci zhotovitelů a vykonává další činnosti definované nařízením vlády, mj. se účastní kontrolních prohlídek stavby, aktualizuje tzv. Plán BOZP na staveništi, zpracovaný během přípravy stavby. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Oznámení o zahájení stavby oblastnímu inspektorátu práce

Podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb. je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací na staveništi oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli (v listinné nebo elektronické podobě). Tato povinnost se týká případů, kdy při provádění staveb je celková předpokládaná doba trvání prací a činností delší než 30 pracovních dnů a bude na nich současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu. Náležitosti oznámení jsou uvedeny v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Nesplnění této povinnosti může být sankcionováno. Je-li tak sjednáno v příkazní smlouvě mezi zadavatelem stavby (stavebníkem) jako příkazcem a firmou (pracovníkem zajišťujícím výkon inženýrské činnosti) jako příkazníkem, může tuto povinnost na základě plné moci jménem zadavatele stavby (stavebníka) splnit pracovník inženýrské činnosti.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (viz příloha 4.6 MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb)

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené nařízením vlády č. 591/2006 Sb., příloha č. 5), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (plán BOZP), podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, stejně jako posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí specifikovat projektant v projektové dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby, k uzavření veřejnoprávní smlouvy, s certifikátem autorizovaného inspektora nebo pro vydání stavebního povolení (viz další text). Pokud je nutno ustavit na stavbě koordinátora BOZP, stavebník zajistí, aby na tomto plánu s jeho zpracovatelem projektant spolupracoval. Koordinátor BOZP je povinen podle § 7 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. zajistit, aby plán obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a dalším podmínkám údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce a aby byl podepsán a odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době jeho zpracování známi. Podle § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., je zhotovitel stavby povinen předávat koordinátorovi informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu BOZP. Příloha č. 4 ev. č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., stanovuje, že součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení (DSP) v části B/B.8 – Zásady organizace výstavby jsou zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Je-li zpracovávána dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb. (na základě požadavku SÚ z titulu § 92 SZ ke kontrolním prohlídkám stavby podle § 133 a § 134 SZ nebo na základě požadavku stavebníka), musí projektant specifikovat v projektové dokumentaci požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Rovněž v případě plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci může zadavatel stavby (stavebník) ve smlouvě s firmou (pracovníkem) zajišťujícím výkon inženýrské činnosti sjednat, aby příslušné povinnosti jeho jménem plnil pracovník inženýrské činnosti (zejména zajištění zpracování tohoto plánu a součinnosti při jeho plnění).

Poznámka:
Příloha č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. stanoví, u kterých prací a činností musí být plán BOZP zpracován vždy bez ohledu na velikost stavby a způsob jejich provádění (jedná se např. o práce ve výkopech přes 5 m, práce s nebezpečnými látkami, práce nad vodou a ve výškách přes 10 m volné hloubky, v ochranných pásmech, studnařské práce, práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních dílů a další).

c) Koordinátor ochrany životního prostředí a hospodaření s odpady je povinen postupovat při provádění stavby podle zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích, a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcími předpisy. Koordinátor vypracuje havarijní plány a plán nakládání s odpady na staveništi. Vede evidenci dokladů o zneškodnění nebo dalším využití odpadů. Na předem určených a řádně označených místech zajistí ukládání a třídění odpadu. Úložná místa nebezpečných odpadů jsou dále vybavena Identifikačními listy nebezpečných odpadů.

d) Zajištění výkonu funkcí technického a autorského dozoru

Nebude-li tuto činnost vykonávat firma pracovníka inženýrské činnosti, bude příkazník (firma vykovávající inženýrskou činnost) zajišťovat výkon technického dozoru jako součást svých výkonů pro stavebníka v rámci příkazní smlouvy s případnou poddodávkou (postupem podle MP 5 Nákup poddodávek) nebo výběrem a smluvním zajištěním výkonu technického dozoru přímo pro stavebníka (v rozsahu příkazní smlouvy a uděleného zmocnění). Bude-li se v tomto druhém případě jednat o veřejnou zakázku, postupuje v závislosti na rozsahu činnosti (výše předpokládané hodnoty) od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dříve podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nebo u zakázky malého rozsahu (do 2 mil. Kč) podle interního pokynu investora (stavebníka). V případě stavby financované ze soukromých zdrojů postupuje podle pokynů příkazce s využitím občanského zákoníku, resp. MP 5 Nákup poddodávek.

Autorský dozor má být smluvně zajištěn v rámci smlouvy o dílo uzavřené s hlavním projektantem. V případě, že z nějakých důvodů nebylo možné smlouvu o dílo přímo uzavřít i pro autorský dozor, musí se uzavřít samostatně. Pracovník inženýrské činnosti v tomto případě zabezpečí příslušné činnosti (v rozsahu příkazní smlouvy a uděleného zmocnění) vedoucí k uzavření smlouvy o výkonu autorského dozoru. Bude-li se jednat o veřejnou zakázku, postupuje v závislosti na rozsahu činnosti (výše předpokládané hodnoty) od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, (dříve podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, nebo u zakázky malého rozsahu (do 2 mil. Kč) podle interního pokynu investora (stavebníka) – tento případ bude s ohledem na předpokládanou hodnotu těchto činností obvyklejší. U stavby financované ze soukromých zdrojů se postupuje podle pokynů stavebníka s využitím občanského zákoníku a příp. částečně MP 5 Nákup poddodávek. Obdobně nutno postupovat v případě, že není přímý nástupce autora projektové dokumentace (např. zánik projektové firmy v průběhu přípravy stavby), při zajištění autorského dozoru jinou firmou.

e) Zajištění funkce odpovědného geodeta

Při výběru a smluvním zajištění odpovědného geodeta postupuje firma zajišťující inženýrskou činnost (v rozsahu příkazní smlouvy a uděleného zmocnění) přiměřeně podle MP 5 Nákup poddodávek. Vzhledem k rozsahu činnosti (výši její předpokládané hodnoty – do 2 mil. Kč) se bude v případě, že stavebníkem je zadavatel podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (od 1. 10. 2016), resp. podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (pro zadávací řízení zahajovaná do 30. 9. 2016) obvykle jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu (není tedy nutné při výběru postupovat podle těchto zákonů, ale podle vnitřního předpisu investora).

f) Činnosti stavebníka před zahájením stavby

Pracovník inženýrské činnosti zajišťuje další výkony na základě zmocnění stavebníka podle § 152 stavebního zákona, spočívající zejména v:

• oznámení stavebnímu úřadu předem termínu zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, jméno a příjmení stavbyvedoucího;
• před zahájením stavby umístění na viditelném místě u vstupu na staveniště štítku o povolení stavby (rozsáhlé stavby označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku);
• zajištění, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená projektová dokumentace stavby a všechny doklady týkající se provádění stavby (popř. kopie).

g) Předání staveniště zhotoviteli stavby

Před předáním staveniště se pracovník inženýrské činnosti seznámí s těmi částmi přípravy zhotovitele stavby, které ovlivňují přímo vlastní provádění stavby, zejména s:

• technologickou přípravou;
• zpracováním montážního schématu staveb;
• přístupovými cestami na staveniště;
• omezeními majícími vliv na provoz stávajících provozů a zařízení;
• zpracováním montážních postupů provozních, technologických celků a souborů;
• seznamem stanovených výrobků a jejich dodavateli;
• plánem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• POV a detailním harmonogramem výstavby a plánem BOZP;
• opatřením při mimořádných situacích;
• projednáním zařízení staveniště s příslušnými úřady a vlastníky (zábor pozemků, doprava, omezení, stavební povolení);
• řešením odpadového hospodářství;
• rozhodujícími poddodavateli zhotovitele stavby, pokud si jejich stanovení předem stavebník vyhradil ve smlouvě o dílo.

Staveniště předává pracovník inženýrské činnosti zástupci firmy zhotovitele (stavbyvedoucímu) ve smluvním termínu, prosté všech závazků a práv třetích osob, postupy popsanými ze strany zhotovitele v MP 2 Provádění staveb, kap. 1.2.2 a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb. Při tom mimo jiné dále:

• zkontroluje založení stavebního deníku a vyplnění identifikačních údajů, včetně zápisu jména a příjmení stavbyvedoucího (autorizované osoby zabezpečující odborné vedení provádění stavby) a zda stavbyvedoucí opatřil zápis číslem autorizace a otiskem autorizačního razítka, datem a vlastnoručním podpisem;
• zaznamená do deníku své vlastní zmocnění (pracovníka inženýrské činnosti) a rovněž pracovníků vykonávajících technický a autorský dozor, s uvedením jejich zmocnění pro výkon činnosti na stavbě a vzorových podpisů;
• provede do stavebního deníku zápis o předání a převzetí staveniště; při tom jsou popsány zejména veškeré problémy a záležitosti, které je nutno dořešit do skutečného zahájení stavby;
• staveniště předává obvykle jako celek (u rozsáhlejších staveb nebo staveb dopravní nebo technické infrastruktury v rozsahu dohodnutém smlouvou); staveniště musí být vyklizeno tak, aby mohly být neprodleně zahájeny práce podle projektové dokumentace a podmínek uvedených ve smlouvě o dílo;
• předá vytyčení základních směrových a výškových bodů s tím, že podle § 153 odst. 1 SZ má stavbyvedoucí povinnost zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou;
• dohodne další ujednání podle smlouvy o dílo a místního šetření při přejímce staveniště;
• jestliže se staveniště nachází v prostoru jiné organizace, která vyžaduje zvláštní povolení ke vstupu a k činnosti na jejím území, zajistí a předá potřebné povolení.

2.2.2.3 Technický dozor při provádění stavby

Pojem technický dozor stavebníka není právně definován, ale je pojmem obecně používaným; používá jej také stavební zákon a autorizační zákon.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je pracovník inženýrské činnosti (stavebník) povinen vždy zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, a to fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb. – autorizační zákon) – viz § 152 odst. 4 SZ.

Výkon technického dozoru odpovídá rovněž ustanovením občanského zákoníku o oprávnění objednatele kontrolovat postup provádění díla (stavby). Technický dozor stavebníka sleduje dodržování předpisů významných pro výstavbu, dodržování technických norem a jiných doporučení a standardů, pokud zabezpečují sjednanou nebo potřebnou kvalitu realizovaného díla. Proto se doporučuje i u staveb financovaných ze soukromých zdrojů sjednat výkon TD stavebníka, autorizovanou osobou, u které autorizace dává předpoklad odborné úrovně výkonu, resp. záruky za tento výkon. Autorizovaná osoba je povinna se trvale odborně vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon činnosti. Musí být pojištěna z odpovědnosti za škody způsobené výkonem své činnosti a je disciplinárně odpovědná příslušné Komoře.

Ve smyslu živnostenského zákona a podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, je technický dozor zařazen do živnosti volné. Věcný obsah živnosti spadá zejména pod činnost 70 – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, do jejíž obsahovou náplně se zahrnuje mj. „Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti.“

Do výkonu technického dozoru stavebníka se obvykle zahrnuje dozorování, resp. kontrola:

• operací souvisejících s přípravou staveniště, jeho předání k provádění stavby, jeho vybavení a organizace pro další průběh výstavby, včetně zeměměřičských činností;
• přípravy a realizace dodávek pro výstavbu, jejich vybavení doklady o jakosti v souladu s příslušnými předpisy;
• dodržování harmonogramu výstavby;
• koordinace jednotlivých dodavatelů, kteří jsou ve smluvním stavu ke stavebníkovi;
• dodržování rozpočtu stavby;
• kvalitní přípravy a provádění prací na staveništi (stavebních či montážních) a souvisejících služeb a kontrol, včetně dodržování navržených a předepsaných technologických postupů, jejich doložení doklady o jakosti, v souladu s příslušnými předpisy, se speciální pozorností částem stavby, které budou později zakryty nebo se stanou nepřístupnými, ještě před jejich zakrytím nebo znepřístupněním;
• výstupů dokumentace zpracované zhotovitelem, včetně kontroly její správnosti a úplnosti a souladu s podmínkami stavebního povolení, příslušnými normami, předpisy a smluvními ujednáními (ve spolupráci s autorským dozorem);
• výstupů zeměměřičských činností ve výstavbě prováděných oprávněnou osobou;
• provádění zkoušek na staveništi, v souladu s příslušnými předpisy;
• dodržování předpisů, doporučených standardů (norem) a ujednání v příslušných smlouvách, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků působících na staveništi, včetně bezpečnosti práce; tímto dozorem však není dotčena odpovědnost příslušných osob;
• respektování dalších ustanovení SZ, jeho prováděcích předpisů a dalších souvisejících předpisů, včetně závěrů ze správních řízení, podmínek vydaných rozhodnutí podle SZ a závěrů z provedených kontrolních prohlídek stavby, zahrnující také aktivní účast na příslušných řízeních a jednáních;
• dodržování příslušných předpisů a opatření na úseku požární ochrany, ochrany životního prostředí, kulturních památek a dalších chráněných veřejných zájmů (včetně např. oznámení archeologických nálezů a opatření k zamezení jejich poškození);
• provozu na staveništi, včetně kvality skladování ve vyhrazených prostorách, využívání sociálních zařízení a udržování čistoty a pořádku;
• návrhů na změny vyžadující provedení změnových řízení v zájmu odstranění vad, zlepšení efektivnosti nebo v zájmu snížení rizik projektu, zahrnující též vydávání stanovisek k nim, případně vlastní iniciativní podávání takových návrhů (to vše za součinnosti autorského dozoru); v případě veřejných zakázek se současným respektováním příslušných ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (s účinností od 1. 10. 2016), do 30. 9. 2016 ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů;
• plnění závazků účastníků výstavby vyplývajících z příslušných smluv, včetně kontroly oprávněnosti a správnosti faktur, resp. podkladů pro fakturaci (soupisů provedených prací) a jiných dokladů;
• plnění smluvních závazků, vztahujících se k provozování stavby;
• přejímání související dokumentace a dokladů (např. dokumentace skutečného provedení či provozní dokumentace);
• řádného vedení stavebního deníku podle přílohy č. 16 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 62/2013 Sb. a vyhlášky č. 405/2017 Sb.), kontrolování a potvrzování zápisů, vydávání stanovisek k zápisům v něm provedeným a zapisování dalších stanovisek technického dozoru;
• odevzdání připravených prací dalším přímým zhotovitelům pro jejich navazující činnost (stavební a montážní připravenosti) v souladu se smluvními podmínkami;
• provádění předepsaných a sjednaných individuálních zkoušek, přípravy ke komplexnímu vyzkoušení a jeho průběhu;
• provádění zkušebního provozu a jeho vyhodnocení (spolu s uživatelem stavby);
• přípravy ke garančnímu měření a vyhodnocení garantovaných parametrů (spolu s uživatelem stavby);
• stavu díla připraveného k jeho předání a převzetí, připravenosti, správnosti a úplnosti příslušných dokladů zhotovitele předávaných při přejímacím řízení, včetně vyhodnocení předepsaných zkoušek a přípravy soupisu vad a nedodělků.

Působí-li na stavbě více přímých zhotovitelů, kteří jsou ve smluvním vztahu se stavebníkem, podílí se TD na koordinaci jejich postupů při výstavbě. Ve sjednaném rozsahu rovněž zpracovává pro stavebníka (resp. pracovníka IČ) potřebná stanoviska, účastní se jménem stavebníka příslušných jednání, připravuje k nim podklady resp. tato jednání organizuje.

Technický dozor stavebníka úzce spolupracuje s pracovníkem inženýrské činnosti (pokud jím není on sám). Pracovník inženýrské činnosti jeho činnost kontroluje a přejímá. Spolupracuje rovněž s autorským dozorem, koordinátorem BOZP a autorizovaným inspektorem, jsou-li na stavbě tyto funkce zřízeny. Podrobnosti k výkonu technického dozoru, včetně bližšího rozvedení jeho postupů a činností uvádí MP 9.2 Technický dozor stavebníka.

2.2.2.4 Autorský dozor při provádění stavby

U stavby financované z veřejného rozpočtu (pokud projektovou dokumentaci této stavby zpracovala autorizovaná osoba) zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (viz § 152 odst. 4 SZ).Ten zajišťuje i spolupráci s dalšími projektanty – specialisty. V zájmu zabezpečení kvality díla (stavby) se doporučuje sjednat výkon autorského dozoru projektanta i u staveb financovaných ze soukromých zdrojů stavebníka. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva příkazní či jiného typu (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

Autorský dozor provádí zejména tyto smluvní výkony:

• podání vysvětlení potřebných k vypracování dokumentace dalších úrovní, pokud není sám zpracovatelem;
• kontrolu souladu zpracované dokumentace dalších úrovní s řešením zpracovaným v předcházejících úrovních;
• účast na projednání případných neshod mezi stavebníkem a zpracovatelem dalších úrovní dokumentace;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• kontrolu souladu dokumentace dočasných staveb zařízení staveniště, případně dokumentace úprav trvalých staveb na účely zařízení staveniště, se základním řešením stavby;
• účast na jednáních mezi pracovníkem inženýrské činnosti (resp. technickým dozorem stavebníka) a zhotovitelem stavby;
• účast na předání staveniště zhotoviteli;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím k podmínkám určeným stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• vyjádření k výběru konkrétních výrobků a materiálů navržených zhotovitelem díla, zejména z hlediska jakosti, vhodnosti použití a způsobu provedení;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení architektonických a technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• vyjádření k požadavkům na změny v množství a kvalitě výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby (ve spolupráci s technickým dozorem stavebníka);
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na zásadních zkouškách a měřeních, popř. vydání stanovisek k jejich výsledkům;
• účast na předání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Dokladem výkonu autorského dozoru jsou záznamy provedené do stavebního deníku, poskytnuté v kopiích pracovníku inženýrské činnosti a jím potvrzené. Autorský dozor je vykonávám podle sjednaného harmonogramu výstavby obvykle na základě podkladů nebo výzvy technického dozoru nebo zhotovitele stavby. U rozsáhlejších a složitějších staveb je sjednáván trvalý výkon autorského dozoru na stavbě.

2.2.2.5 Kontrolní prohlídky stavby

Stavbyvedoucí na základě smlouvy o dílo a v ní uvedeného plánu kontrolních prohlídek oznámí pracovníkovi inženýrské činnosti čas, kdy bude plánem určená část stavby připravena k provedení kontrolní prohlídky. Pracovník inženýrské činnost oznámí, jménem stavebníka, stavebnímu úřadu den, kdy může být kontrolní prohlídka vykonána.

Podle § 132 odst. 2 písm. a) SZ provádí stavební úřad kontrolní prohlídky ve veřejném zájmu, sleduje tedy při nich především dodržování ochrany veřejných zájmů při provádění staveb. Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek a před vydáním kolaudačního souhlasu nebo oznámení započetí s užíváním stavby podle § 120 SZ. Které fáze budou kontrolovány určuje plán kontrolních prohlídek (viz kap. 2.2.1.4 a 2.2.1.5). Plán kontrolních prohlídek může obsahovat další údaje, potřebné z hlediska charakteru a velikosti stavby. Stavební úřad může kdykoliv nařídit konání mimořádné prohlídky.

V souladu s § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.), stavební úřad kontroluje zejména, zda je stavba prováděna v souladu s rozhodnutím nebo opatřením stavebního úřadu, neohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost životního prostředí, zájmy památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, zda se předchází důsledkům živelných pohrom nebo havárií, jsou odstraňovány závady aj. Dále jde především o kontrolu částí stavby, které budou zakryty, případně trvale nepřístupné, jejichž vadné provedení by mohlo ohrozit bezpečnost a užitné vlastnosti stavby, kontrolu vytyčení prostorové polohy stavby s projektovou dokumentací, provedení ochrany před škodlivými vlivy vnějšího prostředí a další.

Při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stavební úřad vždy zjišťuje též (viz § 133 odst. 2 SZ), zda:

• jsou dodržována rozhodnutí nebo jiná opatření stavebního úřadu, týkající se stavby nebo pozemku;
• je stavba prováděna podle ověřené dokumentace, v souladu s § 160 SZ, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
• není stavebně technickým stavem stavby ohrožen život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí;
• prováděním stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí a jsou prováděny předepsané zkoušky a měření;
• stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 SZ.

Z praktického hlediska je nutno kontrolní prohlídky i u velkých staveb koncentrovat do logických fází výstavby (s přihlédnutím k ustanovení § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.):

• spodní stavba – vytyčení stavby, hloubka základové spáry, hladina spodní vody a působení na spodní stavbu, včetně provedení ležatých rozvodů a napojení přípojek na technickou infrastrukturu;
• hrubé stavba – provedení nosných konstrukcí, včetně střešních konstrukcí a obvodového pláště;
• závěrečné kontrolní prohlídky (na základě žádosti stavebnímu úřadu o vydání kolaudačního souhlasu nebo oznámení záměru započít s užíváním stavby), při níž se kontroluje mj. provedení kompletací, technických zařízení stavby, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby nebo jiným úkonem jej nahrazujícím a povolením stavby, příslušnou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky dotčených orgánů a splnění obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků zajišťujících bezbariérové užívání stavby. Současně se kontroluje, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí – více viz § 122 odst. 3 a § 119 odst. 2 SZ).

Stavební úřad může vyzvat k účasti na kontrolní prohlídce vedle stavebníka (zastupovaného pracovníkem inženýrské činnosti) a stavbyvedoucího také projektanta pověřeného výkonem autorského dozoru, popř. dotčené orgány, nebo koordinátora BOZP, působí-li na staveništi, případně autorizovaného inspektora.

Pracovník inženýrské činnosti zjistí před konáním kontrolní prohlídky, zda stavbyvedoucí připravil pro kontrolní prohlídku potřebné doklady a ověřenou dokumentaci stavby, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby.

Zjistí-li se při kontrolní prohlídce závada, vyzve stavební úřad v souladu s § 134 SZ podle povahy věci stavebníka (zastoupeného pracovníkem inženýrské činnosti) nebo stavbyvedoucího, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu. Může je též vyzvat, aby předložili potřebné doklady, např. certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Provedení nápravy kontroluje pracovník inženýrské činnosti a informuje o jejím uskutečnění stavební úřad (ten jinak může zjednání nápravy nařídit, případně rozhodnout o zastavení prací).

Pracovník inženýrské činnosti informuje o závěrech kontrolní prohlídky neprodleně stavebníka.

2.2.2.6 Změna stavby před jejím dokončením

Pokud stavebník, nebo zhotovitel stavby (se souhlasem stavebníka) sdělí pracovníkovi inženýrské činnosti požadavek na zásadnější změnu stavby před jejím dokončením, je nutné zajistit:

• zpracování projektové dokumentace změn stavby, popř. kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny (na základě uzavření dodatku smlouvy o dílo s jejím zpracovatelem, resp. nového smluvního vztahu s ním);
• převzetí upravené nebo změněné dokumentace, včetně potřebných změn nebo nových stanovisek dotčených orgánů a účastníků řízení (resp. spoluúčast pracovníka IČ při příslušných jednáních a zajištění stanovisek);
• zpracování žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením, která kromě obecných náležitostí obsahuje popis změn, jejich porovnání s povolením stavby a původní ověřenou projektovou dokumentací a odůvodnění. K žádosti připojí projektovou dokumentaci změn stavby a (pokud jsou potřebná) změněná stanoviska dotčených orgánů.

Pokud je řízení o změně stavby před jejím dokončením navazujícím řízením podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivu na životní prostředí č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s příslušnou projektovou dokumentací předloží nejméně 30 dnů před podáním žádosti o změnu stavby před jejím dokončením orgánu, který vydal stanovisko EIA. Tento orgán vydá závazné stanovisko k ověření změn záměru na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení. Nedodržení stanovené lhůty nebo neúplný popis změn může znamenat vydání nesouhlasného závazného stanoviska znemožňujícího vydání souhlasného rozhodnutí. Nesouhlasné závazné stanovisko bude vydáno vždy, když dojde ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání). Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb. (§ 9a odst. 4 a 5 zákona č. 100/2001 Sb.)

U stanovisek EIA vydaných před 1. 4. 2015 je třeba postupovat podle zákona č. 39/2015 Sb., Část první, Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, Čl. II – Přechodná ustanovení).

Žádost stavební úřad posoudí, případně projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v potřebném rozsahu. Po posouzení a projednání žádost povolí, nebo zamítne. Pracovník inženýrské činnosti rozhodnutí převezme a zápisem do stavebního deníku informuje zhotovitele stavby. Pokud se změna dotýká podmínek (zejména věcných a finančních) uzavřené smlouvy o dílo se zhotovitelem stavby, projedná a zajistí uzavření potřebného dodatku.

V případě navazujícího řízení stavební úřad též postupuje podle § 9d a násl. zákona č. 100/2001 Sb.

Drobné změny stavby, které se nedotýkají práv účastníků stavebního řízení a splňují další podmínky SZ (§ 118 odst. 6 SZ), stavební úřad na základě žádosti, kterou předloží pracovník inženýrské činnosti, schválí rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby; rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku a podle okolností stavební úřad vyznačí změnu v ověřené projektové dokumentaci. Bylo-li ve věci provedeno oznámení záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, může být takováto změna prováděna na základě oznámení stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem za podmínek § 117 SZ, to neplatí pro stavby, u kterých bylo vydáno stanovisko EIA.

Bude-li stavba veřejnou zakázkou, musí být při změnách předmětu díla respektována od 1. 10. 2016 příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zejména § 222 (dříve ustanovení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách – zejména § 82 odst. 7 a § 23 odst. 7 písm. a).

2.2.2.7 Zkoušky před dokončením stavby

Montáž technologické části stavby je ukončena zkouškami smontovaného zařízení, předepsanými v plánu kontrol a zkoušek na jednotlivá zařízení (stavební zkouška, tlaková zkouška apod.).

Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:

• individuální vyzkoušení;
• příprava ke komplexnímu vyzkoušení – specifikuje činnosti spadající do přípravných prací před zahájením komplexního vyzkoušení;
• komplexní vyzkoušení – vyzkoušení dodávky s cílem prokázat kvalitu a splnění podmínek jejího určení (schopnost zahájení zkušebního provozu).

Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny.

a) Individuální vyzkoušení – individuálním vyzkoušením se rozumí zpravidla přezkoušení mechanické funkce jednotlivých smontovaných strojů a zařízení (jednotlivých elementů jako např. ventilátory, klapky, spínače apod.) v rozsahu nutném k prověření úplnosti a správnosti montáže zařízení a kompletnosti výrobní a montážní dokumentace. Individuální zkoušky provádí zhotovitel jako součást montáže.

Zhotovitel je povinen oznámit stavebníkovi zahájení individuálních zkoušek. Lhůta pro oznámení individuálních zkoušek a dalších vyzkoušení je obvykle sjednána a odsouhlasena v plánu jakosti a k němu vypracovaném plánu kontrol a zkoušek.

Stavebník má právo se individuálních zkoušek zúčastnit (obvykle prostřednictvím pracovníka inženýrské činnosti) a budoucího uživatele zařízení. V případě, že se stavebník nebo jeho odpovědný zástupce na výzvu zhotovitele nedostaví, je zhotovitel oprávněn provést zkoušky bez jeho účasti. Potřebné provozní hmoty, suroviny a energii, pokud se jedná o hmoty, které budou běžně používány v pozdějším provozu, zajišťuje zhotoviteli za finanční úhradu objednatel. Hmoty a suroviny, které nejsou předpokládány pro budoucí provoz a jsou určeny pouze pro individuální vyzkoušení, je povinen si zajistit zhotovitel. Úspěšné ukončení individuálních zkoušek je prokázáno příslušnými zápisy o provedení zkoušek, atesty, vystavenými v souladu s plánem jakosti. Náklady individuálního vyzkoušení hradí zhotovitel a jsou součástí ceny díla.

Pracovník inženýrské činnosti v průběhu přípravy a provádění individuálního vyzkoušení vykonává obvykle tyto činnosti:

• prověří dokončení montáže všech strojů a zařízení, u nichž má proběhnout individuální vyzkoušení (včetně provedení potřebných dokončovacích stavebních prací, nutných k bezpečnému vyzkoušení);
• soustředí dokumenty a doklady o dříve provedených dílčích kontrolách prací a dodávek připravovaných k individuálnímu vyzkoušení;
• seznámí se s plánem jakosti a plánem kontrol a zkoušek vypracovanými zhotovitelem a zaujme k nim stanovisko;
• prověří připravenost potřebných provozních hmot, surovin a energií, které podle smluvního ujednání se zhotovitelem zajišťuje objednatel (stavebník), případně se v rozsahu podle smluvního ujednání se stavebníkem (příkazcem) podílí na jejich zajištění;
• účastní se individuálního vyzkoušení a jejich vyhodnocení, potvrdí protokol o ukončení individuálních zkoušek.

b) Příprava ke komplexnímu vyzkoušení – přípravou ke komplexnímu vyzkoušení se rozumí práce a zkoušky potřebné k ověření kvality a funkce zařízení a seřizování (zejména při zatížení), potřebné pro postupné slaďování celého zařízení. Přípravu ke komplexnímu vyzkoušení zajišťuje zhotovitel za účasti pracovníka inženýrské činnosti postupně na jednotlivých provozních souborech. V rámci přípravy ke komplexnímu vyzkoušení musí dodavatel prokázat funkci všech zařízení, která jsou předmětem této přípravy. Období zkoušek strojů, zařízení a provozních souborů nově vybudovaných celků až do doby ukončení komplexního vyzkoušení a přejímky zařízení nazýváme uvádění zařízení do provozu. Účelem tohoto období je připravit smontované zařízení pro komplexní vyzkoušení.

Během přípravy ke komplexnímu vyzkoušení pracovník inženýrské činnosti:

• soustředí doklady a výsledky provedených individuálních zkoušek;
• seznámí se s technickou dokumentací, týkající se uvádění stavby do provozu a související dodavatelskou dokumentací, prověří její správnost a úplnost;
• překontroluje odstranění závad, bránících zahájení komplexního vyzkoušení, včetně závad z revizních zpráv;
• odsouhlasí upřesnění harmonogramu přípravy ke komplexnímu vyzkoušení a komplexního vyzkoušení včetně případného režimu plynulého přechodu do zkušebního provozu;
• zkontroluje zavedení deníku komplexního vyzkoušení jako subsystému stavebního deníku;
• účastní se zkoušek, seřizování a dalších činností zhotovitele prováděných na zařízení v rámci přípravy ke komplexnímu vyzkoušení a jejich vyhodnocení;
• prověří připravenost potřebných provozních hmot, surovin a energií, které podle smluvního ujednání se zhotovitelem zajišťuje objednatel (stavebník), případně se v rozsahu podle smluvního ujednání se stavebníkem (mandantem) podílí na jejich zajištění, a dále připravenost provozního personálu, který se zúčastní komplexního vyzkoušení;
• zkontroluje odstranění závad bránících zahájení komplexního vyzkoušení;
• vydá stanovisko k připravenosti dodávky (díla) ke komplexnímu vyzkoušení;
• přechází-li zařízení po komplexním vyzkoušení plynule do zkušebního provozu (před vydáním kolaudačního souhlasu), zpracuje žádost o vydání časově omezeného povolení k předčasnému užívání stavby (§ 123 SZ), zajistí uzavření dohody se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas s předčasným užíváním zařízení ve zkušebním provozu a případné podmínky tohoto užívání a dále závazná stanoviska případně rozhodnutí dotčených orgánů; takto doloženou žádost předloží v patřičném předstihu stavebnímu úřadu.

c) Komplexní vyzkoušení – komplexním vyzkoušením prokazuje zhotovitel stavebníkovi, že stavební dílo s technologickým zařízením je řádně dokončeno, je kvalitní, a že je jako celek schopno zkušebního provozu, je-li sjednán. Rovněž pro komplexní vyzkoušení platí ustanovení § 2607 občanského zákoníku, které stanoví, že má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. Povinností stavebníka je, že v rozsahu smluvního ujednání obstará na svůj náklad kvalifikované pracovníky, suroviny, provozní materiály, energie, a jiné prostředky potřebné ke komplexnímu vyzkoušení a po případě též pro přípravu k němu. Náklady komplexního vyzkoušení hradí stavebník, produkce získaná komplexním vyzkoušením náleží stavebníkovi.

Pokud nebylo komplexní vyzkoušení dohodnuto ve smlouvě a povaha díla je vyžaduje, sjednají stavebník a zhotovitel dodatkem ke smlouvě o dílo podmínky, za nichž toto vyzkoušení bude provedeno. Podstatnou náležitostí tohoto ujednání je shoda smluvních stran o posuzování úspěšnosti komplexního vyzkoušení.

Bezprostředně po ukončení komplexního vyzkoušení sepíši smluvní strany zápis, v němž uvedou zda toto vyzkoušení bylo úspěšné či nikoliv.

Pracovník inženýrské činnosti v této fázi:

• účastní se komplexního vyzkoušení, kontroluje jeho průběh včetně provádění záznamů do deníku komplexního vyzkoušení;
• účastní se vyhodnocení komplexního vyzkoušení, podílí se na zpracování protokolu o průběhu, výsledcích a ukončení komplexního vyzkoušení a tento protokol spolupodepisuje (pokud nemá zmocnění podepsat tento protokol jménem stavebníka);
• dává stanovisko resp. podnět k přerušení komplexního vyzkoušení, projeví-li se závady či nedostatky, pro něž nelze ve vyzkoušení pokračovat a vyhodnotí důvody tohoto stavu;
• vydá stanovisko k návrhu zhotovitele k opakování komplexního vyzkoušení;
• v případě, že zařízení přechází po komplexním vyzkoušení plynule do zkušebního provozu, překontroluje splnění podmínek stanovených pro tento přechod, resp. pro zkušební provoz ve stavebním povolení (jsou-li v něm obsaženy);
• zkontroluje, zda zhotovitel před ukončením komplexního vyzkoušení (resp. v dostatečném předstihu, sjednaném ve smlouvě) předal příslušnou část dodavatelské dokumentace, potřebné pro užívání zařízení ve zkušebním provozu (např. provozní předpisy, provozní řád zkušebního provozu, dokumentaci údržby apod.).

2.2.2.8 Předání a převzetí stavby

a) Stavba s předčasným užíváním

Pokud z důvodů ležících na straně stavebníka je nezbytné užívat stavbu nebo její určitou část před jejím dokončením, zpracuje pracovník inženýrské činnosti v zastoupení stavebníka příslušnou žádost v souladu s § 123 SZ.

Stavební úřad může vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.

K žádosti o povolení je zapotřebí přiložit dohodu se zhotovitelem stavby, kterou připraví (a obvykle jménem stavebníka uzavře) pracovník inženýrské činnosti. V ní je uveden výslovný souhlas zhotovitele stavby s předčasným užíváním a sjednané podmínky předčasného užívání stavby. Dále nutno k žádosti doložit závazná stanoviska popř. rozhodnutí dotčených orgánů. Tyto přílohy v souladu s uzavřenou smlouvou se stavebníkem obvykle zajistí pracovník IČ. Pokud stavební úřad vydá souhlasné rozhodnutí, je možno v dohodnutém rozsahu stavbu začít užívat.

Takto povolené předčasné užívání stavby podléhá povinnostem vyplývajícím ze zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, týkajících se zápisu do katastru nemovitostí. Stavbu, která je stavebním úřadem povolena k předčasnému užívání, je možné jako stavbu dokončenou již zapsat do katastru nemovitostí. Stavební úřad by měl v souladu s povolením stavby k předčasnému užívání zapsat stavbu i do ISÚI (s tím, že pokud se jedná o stavbu, které se podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, označuje číslem popisným nebo číslem evidenčním, vyžádá si toto číslo už v rámci tohoto řízení od příslušného obecního úřadu). Vlastnické právo k nové stavbě zapisované do katastru, tzn. i ke stavbě povolené k předčasnému užívání, se zapisuje do katastru nemovitostí vkladem současně se zápisem stavby.

b) Stavba se zkušebním provozem

Zkušebním provozem se prověřuje, zda soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek (stavba s technologickým zařízením), bude za předpokládaných provozních a výrobních podmínek schopen dosahovat výkonů (vyrábět) v kvalitě a množství, stanovených v projektové dokumentaci (resp. ve smlouvě od dílo). Ověřuje se funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.

Z hlediska veřejného stavebního práva upravují obecně zkušební provoz příslušná ustanovení stavebního zákona. U staveb obsahujících technologické zařízení, u něhož je nutno ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může stavební úřad uložit provedení zkušebního provozu ve stavebním povolení s tím, že dobu jeho trvání předem projedná se stavebníkem (§ 115 odst. 2 SZ). Zahájení zkušebního provozu je stavebník povinen předem oznámit stavebnímu úřadu. Stavební úřad obvykle nařídí kontrolní prohlídku, na které ověří společně s dotčenými orgány připravenost stavby ke zkušebnímu provozu. Pracovník investiční činnosti k tomu zajistí potřebné doklady.

Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo ve stavebním povolení, může jej stavební úřad povolit na odůvodněnou žádost stavebníka, resp. jeho jménem pracovníka IČ (v případě souhlasného závazného stanoviska, popř. rozhodnutí dotčeného orgánu) nebo nařídit na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě (§ 124 SZ). V rozhodnutí uvede zejm. dobu trvání zkušebního provozu a v případě nutnosti stanoví pro něj podmínky, popř. podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Stavební úřad může též v případě nutnosti stanovit pro provedení zkušebního provozu uloženého v rámci stavebního povolení novým rozhodnutím další podmínky. 

Stavbu, u které bylo uloženo, povoleno nebo nařízeno provedení zkušebního provozu, lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a zároveň doloží doklady o jeho výsledcích (viz příl. č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.).

U staveb, u nichž je nezbytné provést zkušební provoz, pracovník inženýrské činnosti předem soustředí podklady a zabezpečí příslušné činnosti k získání potřebných povolení, rozhodnutí či souhlasů.

Zkušební provoztechnologické stavby provádí, je-li tak sjednáno ve smlouvě o dílo (zejména u staveb energetiky), uživatel po úspěšném komplexním vyzkoušení zhotovitelem za součinnosti pracovníka inženýrské činnosti a zhotovitele. Může však být naopak u některých staveb smluvně stanoveno, že zkušební provoz provádí zhotovitel stavby na nepřevzatém díle. Smluvní strany sjednají ve smlouvě dobu zahájení a délku zkušebního provozu, jakož i kritéria výsledného hodnocení, podmínky, rozsah a technicky nutnou dobu účasti zhotovitele. Stanoví se obvykle rovněž podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do trvalého užívání stavby.

Zhotovitel stavby během zkušebního provozu zabezpečuje zejména:

• řešení okamžitých operativních provozních problémů, záručních oprav a nesouladů zjištěných při provozu díla bez nutnosti jejich předchozí reklamace stavebníkem; zjištěné vady zapisuje do deníku zkušebního provozu;
• provádění seřízení a případných úprav zařízení vedoucích k optimalizaci provozu za všech provozních režimů.

Pokud zkušební provoz v dohodnuté lhůtě neprokáže splnění v projektové dokumentaci stanovených parametrů, smluvní strany sjednají jeho prodloužení. K tomu musí pracovník IČ zajistit (v době jeho trvání) nové rozhodnutí stavebního úřadu o prodloužení doby zkušebního provozu (vydávané bez předchozího řízení). Náklady prodlouženého zkušebního provozu hradí zhotovitel, pokud byl zkušební provoz neúspěšný z příčin na jeho straně.

Pracovník inženýrské činnosti zajistí, aby povinnosti zhotovitele stavby (poddodavatelů zhotovitele) vyplývající z provedení zkušebního provozu (včetně souvisejících povinností stavebníka a budoucího uživatele), resp. garančních zkoušek, a případné důsledky nesplnění stanovených parametrů byly podrobně sjednány ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby, příp. v dodatku k ní.

Před zahájením zkušebního provozu a v jeho průběhu, včetně garančních zkoušek, pracovník inženýrské činnosti (v souladu se smlouvou o dílo mezi objednatelem a zhotovitelem stavby a s obvykle příkazní smlouvou na výkon inženýrské činnosti) ve spolupráci s pověřeným zástupcem provozovatele:

• prověří platnost a úplnost potřebné dodavatelské dokumentace;
• seznámí se s návrhem organizace zkušebního provozu, včetně jeho harmonogramu, příp. k němu předá stanovisko;
• překontroluje odstranění závad, bránících zahájení zkušebního provozu;
• prověří vydání, platnost a podmínky příslušných rozhodnutí či souhlasů, potřebných k zahájení zkušebního provozu;
• zkontroluje zavedení deníku zkušebního provozu;
• účastní se zkušebního provozu, kontroluje jeho průběh a dosahované výsledky, včetně provádění záznamů do deníku zkušebního provozu;
• dává stanovisko, resp. podnět k přerušení zkušebního provozu, projeví-li se závažné důvody, pro něž nelze ve zkušebním provozu pokračovat, vyhodnotí důvody tohoto stavu, dává stanovisko k odstranění těchto nedostatků a k návrhu na pokračování zkušebního provozu;
• účastní se vyhodnocení zkušebního provozu, dává stanovisko k jeho výsledkům, k odstraňování závad zjištěných v průběhu zkušebního provozu;
• spolupracuje na zpracování protokolu o ukončení zkušebního provozu a je-li tak sjednáno ve smlouvě, tento protokol spolupodepisuje.

Garanční zkoušky

Je to zvlášť prohlášená část provozu zpravidla zkušebního, při kterém musí zařízení bez jiných než běžných údržbářských zásahů pracovat bezvadně a v jejím průběhu zhotovitel stavby prokazuje, že zařízení dosahuje výslovně zaručených jakostně technických ukazatelů a hodnot. V podstatě se garančními zkouškami prokazují zaručené tzv. výkonové vlastnosti (parametry) dodávky (díla). Garanční zkoušky se obvykle sjednávají v případech, kdy kvalitu a parametry dodávky nelze posoudit jinak. Provádějí se zpravidla před ukončením zkušebního provozu, nejpozději však před skončením záruční doby. Parametry, které mají garanční zkoušky prokázat, je nezbytné přesně určit ve smlouvě, stejně jako rozsah, obsah, způsob a podmínky provedení garančních zkoušek. Náklady na garanční zkoušky hradí stavebník.

Garančními zkouškami se rozumí smluvně sjednaná doba provozu výslovně za garanční zkoušky prohlášená. O výsledku garančních zkoušek se pořizuje zápis.

Garanční test – ke konci sjednané záruční lhůty (u stavby 5 let), provede zhotovitel stavby v termínu dohodnutém se stavebníkem (uživatelem) garanční test, kterým prokáže stavebníkovi, že dílo/etapa díla splňuje garantované parametry předepsané pro garanční test podle projektu garančního měření a ostatní požadavky stanovené smlouvou. Znamená to, že zhotovitel stavby provede měření a vyhodnocení všech výkonnostních požadavků a funkcí předepsaných pro garanční test v souladu se smlouvou. Stavebník následně sepíše se zhotovitelem stavby podle smlouvy zápis o průkazu kvality díla (např. energetické stavby).

Rozsah působnosti pracovníka inženýrské činnosti je obdobný jako v případě zkušebního provozu (jsou-li garanční zkoušky součástí zkušebního provozu, je působnost pracovníka inženýrské činnosti uvedena v předchozí kapitole).

c) Dodavatelská dokumentace

Dodavatelská dokumentace je dokumentace stavby, která slouží zhotoviteli k provádění stavby, zákazníkovi, případně uživateli k přejímce, provozování, údržbě a opravám užívané stavby. Její rozsah a forma jsou zpravidla určeny ve smlouvě o dílo, případně technickými normami.

Hlavní druhy dodavatelské dokumentace:

a) pro potřebu zhotovitele

• výrobní dokumentace (soubor dokumentů, obsahující podrobnou definici výrobku nebo jeho částí -konstrukční dokumentace a určující technologické procesy pro výrobu daného výrobku nebo jeho částí – technologická dokumentace);
• technologická dokumentace montáží (soubor dokumentů, určující technologické procesy na stavbě díla v souladu s výrobní dokumentací poddodavatelů a dokumentaci zhotovitele stavby), technologické postupy pro speciální práce apod., schémata montážních svarů, seznam značek svářečů, výsledky RT v rozsahu podle typu stavby popisy potrubních systémů, kotevní plány;
• soupis změn v provedení proti projektové dokumentaci;
• výkresy ocelových konstrukcí;
• dokumentace zařízení staveniště.

b) pro průkaz kvality díla

• atesty materiálů a výrobků;
• osvědčení o jakosti a kompletnosti výrobků (např. Prohlášení o shodě, Prohlášení o vlastnostech);
• osvědčení o jakosti a kompletnosti montáže;
• dokumentace pro individuální a komplexní zkoušky;
• knihy kontrol a zkoušek provedených v průběhu provádění technologické stavby;
• certifikáty, revizní zprávy, protokoly o zkouškách, kontrolách, přejímkách;
• pasporty a revizní knihy pro vyhrazená technická zařízení;
• revizní zprávy elektro, zdvihacích, plynových a tlakových zařízení;
• osvědčení o jakosti a kompletnosti (písemný dokument, ve kterém výstupní kontrola poddodavatele zhotovitele potvrzuje shodnost jakosti a kompletnosti označeného výrobku s podmínkami obchodní smlouvy).

c) pro potřeby provozovatele

• stavební deník;
• návrh provozních předpisů (návody na obsluhu a údržbu strojů a zařízení);
• definitivní předpisy pro bezpečné provozování strojů a zařízení;
• uživatelské příručky s popisy ovládání (s popisy obrazovek HMI);
• výpis uživatelského programu (poslední verze);
• doklady o provedeném zaškolení provozovatele;
• seznam platných atestů a certifikátů přístrojů a měřicí techniky;
• seznam rychle opotřebitelných dílů s uvedením potřebných informací pro jejich identifikaci;
• seznam náhradních dílů, katalogy náhradních dílů pro stroje a zařízení;
• uživatelskou licenci podle podmínek smlouvy.

Dodavatelskou dokumentaci předává zhotovitel stavby stavebníkovi v termínech sjednaných ve smlouvě, resp. v odsouhlaseném harmonogramu, který je součástí plánu kontrol a zkoušek, a to protokolem o předání a převzetí dodavatelské dokumentace. V protokolu se uvádí:

• název stavby (akce);
• druh předávané dokumentace;
• počet vyhotovení;
• náležitosti k provozním celkům, pasporty, atesty;
• osoba předávající, osoba přejímající;
• datum a podpisy.

Pracovník inženýrské činnosti kontroluje správnost a úplnost předávané dokumentace obvykle ji jménem stavebníka přejímá.

d) Předání a převzetí stavby

V termínu určeném smlouvou o dílo, či v jiném termínu, v němž zhotovitel stavby konstatuje připravenost stavby k předání, se uskuteční předání a převzetí stavby. Pracovník inženýrské činnosti se stavbyvedoucím a určeným zástupcem zhotovitele stavby v přípravě na přejímku zajistí nezbytné úkony:

• převezme a přezkoumá dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně zakreslení všech drobných odchylek, se zdůvodněním větších odchylek, které mají být schváleny při závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
• převezme dokumenty o všech schválených a provedených změnách vyvolaných dodavatelem, poddodavateli, stavebníkem nebo projektantem a před předáním díla zajistí jejich zaznamenání do dokumentace skutečného provedení stavby. Zhotovitel stavby označí dokumentaci skutečného provedení stavby vhodným způsobem a opatří ji svým razítkem;
• účastní se případné výstupní kontroly díla, kterou se prověřuje způsobilost k předání stavebníkovi. Výstupní kontrola se uskuteční v dostatečném předstihu před předáním díla, aby byl čas na odstranění zjištěných neshod. Kontrola se zaměřuje zejména na tyto oblasti:
  • vizuální prohlídka stavby;
  • úplnost dodávky v souladu se smlouvou o dílo;
  • funkčnost částí stavby (okna, dveře, instalace, provozní a zabezpečovací systémy apod.);
  • výsledky mezioperačních kontrol a zkoušek;
  • příprava dokladů pro přejímku;
  • splnění obecných požadavků na výstavbu, platných předpisů a podmínek stavebního povolení;
• provede kontrolu úplnosti dokladů o úspěšném provedení a vyhodnocení zkoušek sjednaných k provedení před dokončením a převzetím díla;
• dohodne se zhotovitelem stavby odstranění zjištěných neshod (vad a nedodělků, resp. víceprací);
• zkontroluje správnost a úplnost předané dodavatelské dokumentace;
• převezme od pověřeného pracovníka zhotovitele stavby všechny doklady, které se vyžadují při přejímce díla a následně k závěrečné kontrolní prohlídce stavby, pořizuje jejich seznam, prověří jejich platnost a úplnost, pořídí případně potřebné kopie.

V termínu dohodnutém se zhotovitelem se uskuteční:

• příprava, projednání a schvalováním protokolů o předání a převzetí částí stavby, které proběhnou (z různých důvodů) samostatně a v předstihu;
• příprava, projednání a sestavení protokolu o předání a převzetí stavby k užívání (ve fázi užívání či provozování stavby), popř. se soupisem vad a nedodělků, které mají být odstraněny;

Na základě provedené přípravy proběhne vlastní přejímka (předání a převzetí) stavby. Výzvu k přejímce provede zhotovitel stavby písemně zápisem ve stavebním deníku, který může doplnit i samostatným dopisem obvykle 2 týdny před navrhovaným termínem přejímky. Podle povahy případu mohou být k přejímce přizváni projektant, zástupci poddodavatelů zhotovitele nebo výrobců, zástupci provozovatele, uživatele apod., vlastníci nebo správci dotčené veřejné dopravní a technické infrastruktury a další odpovědní nebo odborní pracovníci (pracovník pověřený výkonem technického a autorského dozoru). Účastníci přejímacího řízení provedenou podrobnou prohlídku stavby (předávané části), kontrolu shody s projektovou dokumentací, stavebním povolením, smlouvou o dílo a kontrolu předaných dokladů a podle výsledku rozhodnou, zda dílo je schopné převzetí.

Pokud dílo splňuje vlastnosti a parametry dané v projektové dokumentaci, smlouvě o dílo, v platných předpisech a technických normách, respektuje podmínky stavebního povolení a zjištěné neshody a nedodělky nebrání převzetí (řádnému užívání), sepíší zápis (protokol) o předání a převzetí díla a v něm uvedenou zejména:

• číslo smlouvy o dílo a identifikace předávané stavby (nebo části);
• identifikaci zhotovitele stavby a objednatele a jejich oprávněných osob;
• datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
• stručný popis přejímané stavby (části), případně odkaz na projektovou dokumentaci;
• prohlášení zhotovitele stavby, že předává a potvrzení stavebníka (resp. pracovníka inženýrské činnosti jeho jménem), že dané dílo ke dni podepsání protokolu přebírá;
• seznam předávané dokumentace a dokladů;
• soupis neshod (vad) a nedodělků s uvedením lhůty a podmínek pro jejich odstranění;
• datum počátku a ukončení záruční doby;
• termín pro úplné vyklizení staveniště;
• dohodu o finančním, příp. jiném vypořádání;
• identifikaci ostatních účastníků řízení.

Zápis (protokol) se v závěru opatří datem a podpisy odpovědných zástupců zhotovitele a objednatele. Vzor zápisu (protokolu) o předání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí uvádí příloha č. 3 MP 2.1 resp. MP 2.5.1 Vedení a provádění technologických staveb.

Tímto aktem přecházejí všechna práva, nároky a odpovědnost k předávanému dílu na stavebníka, zastoupeného pracovníkem inženýrské činnosti. O přejímce a jejím výsledku se učiní záznam do stavebního deníku.

V případě, že závady zjištěné při přejímce brání řádnému převzetí a užívání díla, pracovník inženýrské činnosti přejímací řízení přeruší nebo zruší. Zhotovitel stavby odstraní tyto závady nebo zajistí jejich odstranění u svých poddodavatelů a provede novou výzvu k přejímce. K řešení případných rozporů při přejímce si může zhotovitel stavby nebo pracovník inženýrské činnosti získat nestranný odborný posudek.

Má-li tato skutečnost vliv na lhůty, cenu nebo vzniklé ztráty (újmu) uživatele, postupuje se podle ujednání smlouvy o dílo, případně podle ustanovení občanského zákoníku. Při neshodách vzniklých na straně stavebníka (vadná dodávka zajišťovaná objednatelem, opoždění sjednaného protiplnění, znemožnění dokončovacích prací nebo jejich poškození provozem stavebníka) platí rovněž smluvní ujednání (převzetí díla s neshodami, odstranění bez nároku stavebníka na sankce, případně s úhradou vícenákladů zhotovitele stavby).

Zhotovitel stavby odstraní vady a nedodělky ve lhůtách sjednaných v protokolu o předání a převzetí nebo ve smlouvě o dílo. Pokud okamžitému odstranění brání jiné podmínky (např. klimatické), dohodne se přiměřeně delší doba. V případě, že odstranění neshod, vad a nedodělků představuje změnu rozsahu plnění (redukce nebo rozšíření rozsahu prací), sjednají zástupci stran finanční vyrovnání.

O odstranění neshod, vad a nedodělků sepíší zástupci obou stran (za stavebníka pracovník inženýrské činnosti) po kontrole provedených prací zápisy, navazující na body a ujednání ze zápisu o předání a převzetí díla.

e) Staveniště a montážní pracoviště

Podmínky a lhůty pro úplné vyklizení staveniště po dokončení stavby jsou obsaženy ve smlouvě o dílo a upřesněny v zápisu o předání a převzetí díla. O ukončení vyklízení staveniště sepíše pracovník inženýrské činnosti se zhotovitelem stavby zápis. Zhotovitel stavby provede likvidaci celého montážního pracoviště, tj. uklidí a odstraní z něj jakékoliv zbytky, přebytečné mechanizmy, odpady jakéhokoliv druhu, veškeré dočasné stavby, přístupové cesty, odstraní veškeré případné škody. Prostory staveniště uklidí a předá v řádném bezpečném stavu. Likvidace staveniště je ukončena protokolem o převzetí staveniště stavebníkem prostřednictvím pracovníka investiční činnosti.

2.2.2.9 Užívání stavby

Kolaudace, kolaudační souhlas, kolaudační řízení, kolaudační rozhodnutí

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, nebo pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o

• stavbu veřejné infrastruktury;
• stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit;
• stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu;
• změnu stavby, která je kulturní památkou.

lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ), nebo kolaudačního rozhodnutí (§ 122a). Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.
Parametry uvedené v § 119 SZ musí stavba naplňovat současně.

Nenaplňuje-li stavba uvedené podmínky současně a nenaplňuje se tudíž nutnost povolení užívání stavby kolaudačním souhlasem, není používání stavby potřeba na stavebním úřadě povolovat. Stavebník ohlásí stavebnímu úřadu, že stavbu ukončil podle § 152 odst. 3 písm. d), přiloží geometrický plán stavby a prohlášení o dodržení všech požadavků stanovených pro výstavbu. Stavební úřad zajistí potřebné kroky k zápisu do RUIAN – Registr územních informací a nemovitostí, vystavení popisného čísla, evidenčního čísla atd.

Splňuje-li stavba parametry uvedené v § 119 SZ a naplňuje obě podmínky současně pracovník inženýrské činnosti tedy po provedeném předání a převzetí stavby a odstranění dohodnutých vad a nedodělků zajistí podání žádosti o kolaudační souhlas.

Před zpracováním žádosti shromáždí veškeré doklady ke stavbě předané při přejímce stavby, a další doklady, které zajišťuje přímo pracovník inženýrské činnosti.

Dále zajistí na základě smlouvy s příslušnou oprávněnou firmou (obvykle u odpovědného geodeta podle kap. 2.2.2 d) kompletní zpracování dokumentace geodetických prací a geometrický plán pro vložení do katastru nemovitostí (půjde-li o samostatnou objednávku, která bude veřejnou zakázkou, postupuje od 1. 10. 2016 podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, před tímto datem podle zákona č. 137/2006 Sb., resp. podle vnitřních pravidel zadavatele).

Opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštním právním předpisem pro užívání stavby vyžadována, a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby, pokud byla předem vyžadována (v podmínkách stavebního povolení).

Žádost o vydání kolaudačního souhlasu se zpracuje podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.). V žádosti uvede:

• identifikační údaje stavby;
• identifikační údaje o stavebníkovi (v případě zastoupení plná moc);
• základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jehož základě byla stavba provedena;
• údaje o nepodstatných odchylkách od příslušných rozhodnutí nebo projektové dokumentace (popis a zdůvodnění);
• předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání;
• údaje o zkušebním provozu;
• přílohy k žádosti:
  • popis a zdůvodnění provedených odchylek od příslušného rozhodnutí a ověřené projektové dokumentace;
  • geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem (pokud je příslušnými předpisy vyžadován);
  • dokumentace geodetické části skutečného provedení stavby (u staveb technické nebo dopravní infrastruktury);
  • doklad, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce;
  • doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a měření, popř. zkušebním provozu (byl-li prováděn);
  • doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 SZ);
  • u stavby s jaderným zařízením povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost;
  • jiné doklady stanovené stavebním povolením nebo při schválení změny stavby před dokončením;
  • dokumentace skutečného provedení stavby (došlo-li k nepodstatným odchylkám);
  • certifikát autorizovaného inspektora (byl-li vyhotoven);
  • závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby (jsou-li právními předpisy vyžadována);
  • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby.

Žádost (spolu s plnou mocí k zastupování stavebníka) předá obvyklou cestou stavebnímu úřadu (v bližších podrobnostech žádosti viz příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.) Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky, včetně požadavku na předložení potřebných dalších dokladů. Pracovník inženýrské činnosti opatří do termínu kontrolní prohlídky potřebné doklady. Závěrečná kontrolní prohlídka je provedena v souladu s postupem podle kap. 2.2.2.5, k tomu též viz § 122 odst. 3 SZ. Musí být vykonána do 60 dnů od doručení žádosti stavebnímu úřadu.

Pracovník inženýrské činnosti může k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu smluvně zajistit u autorizovaného inspektora vypracování odborného posudku (certifikátu), jehož obsahové náležitosti jsou uvedeny v § 18j vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (vyhlášky č. 63/2013 Sb. a vyhlášky č. 66/2018 Sb.), kterým stvrzuje, že stavba je způsobilá k bezpečnému užívání. Na základě certifikátu může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a rovnou vydat kolaudační souhlas.

Pokud stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce nezjistí závady bránící bezpečnému užívání stavby anebo rozpor s podmínkami zkoumanými při závěrečné kontrolní prohlídce a se závaznými stanovisky, vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ), rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení (§ 122a SZ). Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí (§ 121 SZ).

Stavební úřad vždy provede závěrečnou kontrolní prohlídku stavby, V kolaudačním řízení stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace (§ 118 odst. 7).

2.2.2.10 Úkony inženýrské činnosti do ukončení smluvního vztahu

Pracovník inženýrské činnosti do ukončení své činnosti provede ještě následující úkony:

• zajistí návrh na vklad stavby do katastru nemovitostí – přitom platí ustanovení zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů; návrh na zahájení řízení o povolení vkladu se podává na formuláři, jehož vzor je předmětem vyhlášky č. 359/2013 Sb.;
• zabezpečí majetkoprávní záležitosti, včetně přípravy příslušných smluv, jednání se smluvními partnery, které povedou k uzavření takových smluv, a se všemi příslušnou smlouvou dotčenými osobami;
• zkontroluje vyklízení staveniště a úpravu okolí ze strany zhotovitele stavby a sepíše o tom zápis;
• uzavře finanční náležitosti stavby vyplývající ze smlouvy o dílo s účastníky výstavby (zejména se zhotoviteli, projektantem, autorským dozorem);
• zpracuje závěrečnou zprávu o inženýrské činnosti a závěrečné vyhodnocení stavby (je-li tak sjednáno ve smlouvě).

Pracovník inženýrské činnosti připraví kompletní pare veškeré dokumentace stavby a předá je stavebníkovi. Dokumentace obsahuje:

• dokumentaci skutečného provedení stavby v dohodnutém rozsahu, předloženou stavebnímu úřadu v rámci žádosti o kolaudační souhlas nebo jako příloha oznámení záměru započít s užíváním stavby (může být na žádost stavebníka dopracována do dalších potřebných podrobností), vlastník stavby je povinen uchovávat ji po celou dobu trvání stavby;
• originál stavebního deníku, stavebník je povinen jej uchovávat 10 let od vydání kolaudačního souhlasu nebo oznámení užívání;
• veškeré doklady, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popř. jiné důležité doklady týkající se stavby.

Pracovník inženýrské činnosti současně připraví kompletní kopii veškeré dokumentace obchodního případu k uložení ve spisovně firmy. Dokumentaci shromažďuje a ukládá v souladu s MP 6 Spisová agenda.

3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

3.1 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB V INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Výše uvedené postupy jsou určeny pro profesionální zajišťování inženýrské činnosti. V tom případě je pracovník inženýrské činnosti smluvním partnerem projektové firmy – autorizované osoby. Někdy jsou nabízeny služby inženýrské činnosti jako součást komplexních služeb projektové firmy – autorizované osoby. Autorizované osoby jsou oprávněny inženýrskou činnost vykonávat v rámci svobodného povolání nebo živnosti projektová činnost ve výstavbě.

Je třeba si uvědomit, že v té chvíli vypadávají pro stavebníka veškeré kontrolní procesy ve vztahu k projektantovi, zejména přebírání a kontrola jednotlivých druhů projektových prací, jejich úplnosti, přičemž získání stanovisek a činnosti projekce a inženýringu se prolínají. Z toho důvodu příkazní smlouva o komplexním zajištění inženýrské činnosti pro stavebníka s projektovou firmou pak musí obsahovat i detaily smluv o dílo na zpracování jednotlivých druhů projektové dokumentace a harmonogram postupu přípravy. Rozsah jednotlivých činností uvedený v kap. 2 se samozřejmě jinak nemění.

3.2 DALŠÍ INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Existuje řada dalších inženýrských individuálních činností, které nejsou obsahem výše uvedených postupů a představují náplň odborné pomoci. Pomůcka Unika (Ing. V. Kaisler) např. uvádí:

• vypracování odborných posudků a stanovisek k nabídkám a zabezpečení dodávek;
• zaškolení pracovníků;
• zabezpečení a zpracování organizace administrativního provozu, údržby a dopravy;
• konzultační a poradenská činnost;
• rozbory efektivnosti;
• průzkum nabídky a poptávky;
• patentové rešerše;
• řešení náhrad škod, věcných břemen a dalších majetkoprávních záležitostí;
• ostatní.

3.3 NÁKLADY INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Postupy inženýrské činnosti jsou mimořádně náročné, ale zcela závislé na velikosti, druhu stavby, ale i na spolupráci stavebníka, projektanta a dalších autorizovaných osob, jakož i na konkrétních územních a vlastnických podmínkách. Proto stanovení pevných smluvních cen za jednotlivé postupy a výkony dohodou se stavebníkem, odvozených od smluvních cen projektových prací, je nutno pokládat za obtížně aplikovatelné. Obecně lze při stanovení nákladů inženýrské činnosti použít kalkulaci hodin ve firmě na základě ekonomického rozboru její činnosti.

Přitom je nutno předpokládat, že se jedná o inženýrskou činnost, související s celou stavbou. Z toho připadá inženýrská činnost u průmyslových staveb v přípravě dokumentace cca 25 %, při provádění 75 %.

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ A VNITŘNÍ PŘEDPISY ČKAIT

Činnost autorizovaných osob je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT. Uspořádaná a vnitřně provázaná soustava informací potřebných pro výkon činnosti autorizovaných osob je uvedena v metodické pomůcce MP 0. Vnitřní předpisy ČKAIT, ve znění pozdějších předpisů, jsou zpřístupněny v těchto zdrojích:

• Profesní informační systém ČKAIT (PROFESIS), www.profesis.cz;
• plné znění vybraných dokumentů na adrese www.ckait.cz;
• tisková vydání – publikace ČKAIT v ediční řadě A – Základní knižnice odborných činností ve výstavbě.

4.2 SOUSTAVA ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM (ČSN)

V rubrice Komentáře a výklady k právním předpisům a technickým normám jsou informace k technickým normám, jejichž znalost je obecně nezbytně nutná v projektové činnosti. V dalších metodických pomůckách jsou uvedeny seznamy dalších ČSN, věcně souvisejících s příslušnými obory a specializacemi autorizace.

Ve studovně ČKAIT, Praha 2, Sokolská 15 je zájemcům umožněn veřejný přístup do systému ČSN online zdarma. Soukromý přístup k normám ČSN si musí každý uživatel smluvně zajistit s Českou agenturou pro standardizaci (ČAS), která převzala tuto agentu od ÚNMZ.

Podmínky zakoupení přístupu k normám, k jejich kopírování apod. jsou uvedeny na adrese: http://www.agentura-cas.cz/informace-ke-zmene

Normy citované v pomůckách jsou pro držitele licence ČAS přístupné ve formátu PDF přímo z PROFESISu. Ostatním uživatelům systému se zobrazí pouze základní informace o normách.

Poznámka:
Novelou stavebního zákona č. 91/2016 Sb. byl zrušen § 196 odst. 2 SZ, který garantoval bezplatný veřejný přístup k technickým normám.

4.3 VÝTAHY Z NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU (ObčZ)

• od 1.1.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. (stávající občanský zákoník č. 40/1964 Sb. a stávající obchodní zákoník č. 265/1992 Sb. k 31.12.2013 zrušen); současně nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a celá řada dalších nových právních předpisů souvisejících s rekodifikací soukromého práva v ČR;
• pro základní informaci jsou dále v textu uvedeny z občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nejpodstatnější paragrafy související s výstavbou a výkonem inženýrské činnosti;
  • § 1: volnost ujednání práv a povinností;;
  • § 4: svéprávnost osoby při právním styku
  • § 5: kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena; jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži;
  • § 15: svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat);
  • § 23: fyzické osoby;
  • § 118: právnické osoby;
  • § 120: veřejné rejstříky právnických osob;
  • § 210: korporace;
  • § 214: spolek;
  • § 303: fundace;
  • § 420: kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele;
  • § 423: obchodní firma;
  • § 498: movité a nemovité věci;
  • § 502: obchodní závod;
  • § 514: cenný papír;
  • § 545: právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran;
  • § 567: veřejná listina;
  • § 979: věcná práva;
  • § 987: držba a spoludržba věci;
  • § 1011: vlastnické právo;
  • § 1013: imise na pozemek souseda (odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín,hluk, otřesy);
  • § 1016: plody spadlé na pozemek souseda;
  • § 1017: vzdálenost stromů od společné hranice;
  • § 1020: požadavek zdržení se stavby v těsné blízkosti   společné  hranice pozemků;
  • § 1024: společná rozhrada (plot, zeď, mez, struha);
  • § 1029: nezbytná cesta přes pozemek souseda povolena soudem;
  • § 1083: stavba;
  • § 1084: stavba zřízená na cizím pozemku, vlastnictví popř. její odstraněním;
  • § 1087: přestavek stavby na cizí pozemek;
  • § 1105: převod vlastnického práva;
  • § 1159: bytová jednotka;
  • § 1170: smlouva o výstavbě domu;
  • § 1240: právo stavby (max. na 99 let);
  • § 1254: předkupní právo k pozemku;
  • § 1257: věcná břemena, zatížení pozemku služebností (inženýrská síť, okap, svod dešťové vody, stezka, průhon, cesta, pastva);
  • § 1724: smlouva;
  • § 1728: vzájemná znalost skutkové a právní okolnosti před podpisem smlouvy;
  • § 1731: návrh na uzavření smlouvy (nabídka);
  • § 1733: výzva k podání nabídky;
  • § 1746: obsah smlouvy;
  • § 1751: odkaz smlouvy na obchodní podmínky z nabídky;
  • § 1765: změna okolností po uzavření smlouvy znevýhodňující jednu stranu;
  • § 1772: veřejná soutěž o nejvýhodnější nabídku;
  • § 1780: veřejná nabídka;
  • § 1785: smlouva o smlouvě budoucí;
  • § 1798: smlouva uzavřena adhezním způsobem, tj. pouze s podmínkami silnější strany;
  • § 2085: kupní smlouva;
  • § 2332: pacht, pachtovní smlouva;
  • § 2430: příkaz, příkazní smlouva;
  • § 2445: zprostředkovatelská smlouva;
  • § 2586: smlouva o dílo, cena díla, definice díla (zhotovení, údržba, oprava, úprava stavby);
  • § 2589: způsob provádění díla;
  • § 2593: právo objednatele – stavebníka kontrolovat provádění díla;
  • § 2594: upozornění na nevhodnou povahu věcí nebo příkazu ze strany objednatele;
  • § 2595: odstoupení od smlouvy při nevhodném příkazu objednatele;
  • § 2599: vlastnické právo k předmětu díla;
  • § 2604: provedení díla;
  • § 2605: dokončení díla, převzetí díla bez výhrad;
  • § 2609: svépomocný prodej věci z díla po šesti měsících;
  • § 2610: cena za dílo;
  • § 2615: vady díla;
  • § 2620: určení pevné ceny podle rozpočtu, zvýšení ceny soudem při nepředvídatelné okolnosti;
  • § 2623: stavba jako předmět díla;
  • § 2626: kontrola provádění díla (objednatelem – stavebníkem – technickým dozorem stavebníka);
  • § 2628: převzetí díla;
  • § 2629: vady stavby;
  • § 2630: solidárnost, společná a nerozdílná odpovědnost zhotovitele a poddodavatelů zhotovitele za vady díla, chyby ve stavební dokumentaci;
  • § 2631: dílo s nehmotným výsledkem, soutěžní dílo;
  • § 2652: smlouva o kontrolní činnosti;
  • § 2912: domněnka nedbalosti (jednání autorizované osoby bez odborné péče);
  • § 2950: škoda způsobená informací nebo radou příslušníka určitého odborného stavu;
  • § 3054: pozemky a stavby;
  • § 3059: stavba zřízená na několika pozemcích (možný vznik přestavku);
  • § 3064: katastr nemovitostí.

4.4 VÝTAHY Z NOVÉHO KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA (KatZ)

• od 1.1.2014 nabyl účinnosti nový zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) a celá řada dalších nových právních předpisů souvisejících s rekodifikací soukromého práva v ČR;
• pro základní informaci jsou dále v textu uvedeny z nového katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. nejpodstatnější paragrafy související s výstavbou a výkonem inženýrské činnosti;
  • § 1: katastr nemovitostí (dále jen katastr) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen nemovitost) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem;
  • § 2: vymezení pojmů, mj.: pozemek, parcela, stavební parcela, pozemková parcela, geometrické určení nemovitosti a katastrálního území v zobrazovací rovině, polohové určení nemovitosti a katastrálního území k ostatním nemovitostem a katastrálním územím, výměra, katastrální území, katastrální mapa, geometrický plán, identifikace parcel, budova (nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí), drobná stavba (stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní);
  • § 3: v katastru se evidují mj.: pozemky v podobě parcel, budovy (kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby), budovy (kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby), jednotky vymezené ObčZ, jednotky vymezené zákonem o vlastnictví bytů, právo stavby;
  • § 4: katastr obsahuje mj.: geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách (kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov), údaje o budovách (kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, cenové údaje, u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu, údaje o jaderném zařízení, skladu a skládce nebezpečných odpadů a stavbě vodního díla;
  • § 11: vkladem se mj. do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence mj. těchto práv: vlastnické právo, právo stavby, věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo;
  • § 12: vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení;
  • § 30: k zápisu údajů o nové budově musí být předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán; není-li nová budova součástí pozemku ani práva stavby, zapíše se jako její vlastník osoba, která prokáže právo zřídit na pozemku tuto budovu, neprokáže-li se jinou listinou, že vlastníkem je někdo jiný;
  • § 48: geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem; geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel;
  • § 52: každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak.

5 SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VÝZNAMNÝCH PRO INŽENÝRSKOU ČINNOST TECHNOLOGICKÉ STAVBY

Poznámka:
Nutno vyhledávat vždy ve znění pozdějších předpisů.

1. Přehled zákonů

2. Přehled nařízení Evropského parlamentu a Rady

3. Přehled nařízení vlády

4. Přehled vyhlášek

Stav: aktualizace 2019, vydání 2007

Anotace:
Základní přehled o požárně bezpečnostních požadavcích na stavby a o možnostech jejich zajištění prvky pasivní ochrany (stavebními konstrukcemi), nebo aktivní ochrany (instalací požárně bezpečnostních zařízení), popř. jejich kombinací. Pomůcka je rozdělena do tří kapitol, týkajících se právních předpisů, popisu postupů autorizovaných osob v projektové činnosti a provádění staveb a popisu postupů navrhování staveb z hlediska požární bezpečnosti.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Výsledek každého stavebního díla závisí do značné míry na tom, jak se podaří spojit architektonickou a estetickou představu tvůrce s požadavky uživatelskými a provozními, konstrukčními, statickými, ekonomickými, ekologickými a bezpečnostními. Teprve optimální vyváženost všech stránek záměru přinese žádaný výsledný efekt. Neoddělitelnou součástí každé stavby je také její požární bezpečnost. Obor požární bezpečnosti se stal po období uplynulých několika desítek let z nutné, avšak opomíjené profese rovnoprávnou specializací. Na předinvestiční, projektové a realizační fázi stavby se dnes podílí řada projektantů – autorizovaných osob v oboru požární bezpečnost staveb. Jejich partnery při výkonu státního požárního dozoru, zaměřeném na posuzování dokumentace na všech úrovních územní a projektové přípravy a při realizační fázi stavby, jsou rovněž odborníci v daném oboru. Dodavatelé a dovozci výrobků vědí, že o jejich prodejnosti nejednou rozhodnou právě požárně bezpečnostní parametry a věnují jim náležitou pozornost. Přesto často dochází při komunikaci jednotlivých partnerů, ať již v projektové anebo realizační fázi stavby, k nedorozuměním, které vedou v lepším případě k zbytečně vynaložené práci na přepracování již téměř hotových dokumentací, nebo k neudělení rozhodnutí v rámci jednotlivých řízení podle zákona o územním plánování a stavebním řádu a následnému zvýšení nákladů na stavbu. V horším případě pak dochází k tragickým následkům při požárech špatně navrhovaných a realizovaných staveb.

Cílem technické pomůcky je dát autorizovaným osobám základní přehled o požárně bezpečnostních požadavcích na stavby a o možnostech jejich zajištění prvky pasivní ochrany (stavebními konstrukcemi), nebo aktivní ochrany (instalací požárně bezpečnostních zařízení), popř. jejich kombinací. Orientace v základních principech, pojmech a požadavcích požární bezpečnosti staveb umožní především autorizovaným osobám v oboru pozemní stavby, popř. autorizovaným architektům, zlepšit spolupráci s autorizovanými osobami v oboru požární bezpečnost staveb, v jednodušších případech i samostatně posoudit jednoduchou stavbu, např. rodinného domu, užitím zjednodušených metod, uvedených v příslušných technických předpisech (viz TP 1.7 Postupy při navrhování požární bezpečnosti jednoduchých staveb). Spolupráce autorizované osoby v oboru pozemní stavby a autorizované osoby v oboru PBS, jako plnohodnotné profese podílející se významnou mírou na bezpečnosti stavby, je nutností a je jí v textu věnována značná pozornost. V příručce jsou také uvedeny povinnosti autorizovaných osob, vyplývající ze zákona o požární ochraně a předpisů souvisejících.

Česká republika vykročila na cestu harmonizace evropských zákonů a norem. Průvodním jevem je zavádění nových pojmů, kritérií, ověřování a klasifikace stavebních výrobků, konstrukcí, provozních instalací a požárně bezpečnostních zařízení s tím, že přednost má evropský systém hodnocení požárně technických vlastností. Český systém prokazování požárně technických vlastností projevujících se při požáru platí pouze tam, kde evropský postup dosud chybí. Orientace v oboru požární bezpečnost staveb je za tohoto stavu nutností.

Vydání novely stavebního zákona vyvolalo potřebu změn navazujících prováděcích předpisů a dotklo se také celé řady zákonů. Například došlo ke změně zákona o požární ochraně a nabyla účinnosti nová vyhláška MV, o technických podmínkách požární ochrany staveb. Celý proces změn zákonných předpisů není dosud ukončen. Další text proto vychází z dostupných právních předpisů a ověřených zkušeností z praxe.

Čtenářům této pomůcky přejeme hodně trpělivosti při čtení textu a hledání informací. Pokud neskromným cílem bylo přispět k lepší vzájemné komunikaci mezi různými profesemi s přáním dosáhnout porozumění na „interface“, tj. na předávacím rozhraní při zpracovávání dokumentace staveb s autorizovanou osobou v oboru požární bezpečnost staveb a předložená technická pomůcka k tomu přispěje, dostane se všem, kteří se na realizaci díla podíleli, plné satisfakce.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 PŘEHLED POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY V OBORU POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB

1.2.1 Směrnice Rady 89/106/EHS a Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011

Směrnice Rady 89/106/EHS, ze dne 21. 12. 1989, o sbližování zákonů, předpisů a administrativních opatření členských států týkajících se stavebních výrobků, ve znění Směrnice rady 93/68/ES, nabyla účinnosti 21. 6. 1991 a většina členských států ji také k tomuto datu přijala. Uplatnění směrnice závisí na technických specifikacích s ní harmonizovaných, technických norem vyhlášených CEN/CENELEC a evropských technických osvědčení vydaných EOTA.

S účinností od 24. 4. 2011 je výše citovaná směrnice nahrazena Nařízením Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation – CPR). S ohledem na zajištění řádného fungování CPR je jeho účinnost rozdělena do dvou etap. Některá ustanovení nabývají účinnosti dnem vyhlášení, tj. 24. 4. 2011. Ustanovení upravující právní rámec volného pohybu stavebních výrobků v rámci vnitřního trhu EU mají platnost k 1. 7. 2013.

Nařízení CPR uvádí, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb a musí plnit základní požadavky, jimiž jsou:

• mechanická odolnost a stabilita;
• požární bezpečnost;
• hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí;
• bezpečnost a přístupnost při užívání;
• ochrana proti hluku;
• úspora energie a ochrana tepla;
• udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Česká republika má základní požadavky na stavby a stavební výrobky zapracovány do zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“) a jeho prováděcích předpisů.

Požární bezpečnost je legislativně upravena také zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů a vyhláškou č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění pozdějších předpisů.  Oblast požární bezpečnosti staveb (navrhování, provádění a užívání) je zajištěna vyhláškou č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů. Technické podmínky požární ochrany v uvedené vyhlášce mají obecný charakter a jsou zde uvedeny i specifické požadavky pro vybrané druhy staveb.

Stavební objekty musí být navrženy a postaveny takovým způsobem, aby v případě požáru

• byla po určitou dobu zachována funkce nosných a požárně dělicích konstrukcí;
• bylo omezeno šíření ohně a kouře ve stavebním objektu;
• bylo omezeno šíření ohně na sousední stavby;
• osoby mohly opustit budovu nebo být zachráněny jiným způsobem;
• byla zajištěna účinná a bezpečná činnost zásahových a záchranných jednotek.

Požadavky dané platnými právními předpisy jsou závazné. Jejich splnění se prokazuje projektovým řešením – Požárně bezpečnostním řešením stavby (viz další část pomůcky), které je možno provést dvěma postupy:

a) noremním postupem – užitím platných norem a dalších technických předpisů;

b) odlišným, tzv. inženýrským postupem – lišícím se od konzervativního noremního postupu a postaveném na možnostech modelování a výpočtech pomocí výkonné výpočetní techniky.

1.2.2 Principy ochrany veřejného zájmu z hlediska tematiky požární bezpečnosti staveb

Požadavky na požární zabezpečení staveb – jak již bylo řečeno – plynou ze zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb., a vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů

V posledních letech došlo k několika změnám právních předpisů, které ovlivňují řešení a zajišťování požární bezpečnosti staveb. Jedná se hlavně o rozsáhlou novelizaci zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. Zde je třeba upozornit zejména na § 6 a § 31.

§ 6 ukládá povinnost právnickým a fyzickým osobám zabezpečit prostřednictvím odborně způsobilé osoby posouzení požárního nebezpečí staveb, jichž jsou vlastníci nebo v nichž provozují činnost. Vymezení činností a staveb se zvýšeným požárním nebezpečím je uvedeno v příloze zákona.

Posouzení požárního nebezpečí obsahuje:

• zhodnocení možnosti vzniku a šíření požárů;
• zhodnocení evakuace osob, zvířat a majetku;
• stanovení způsobu účinné likvidace požárů;
• návrh na opatření.

Odborně způsobilou osobou se rozumějí znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany, zapsané v seznamu znalců vedeném krajskými soudy, a fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé k výkonu této činnosti podle § 11 zákona o požární ochraně.

Výkon státního požárního dozoru

§ 31 popisuje výkon státního požárního dozoru, který se vykonává:

• a) kontrolou dodržování povinností stanovených předpisy o požární ochraně;
• b) posuzováním:
  • 1. regulačního plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby nebo zařízení;
  • 2. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 4 až 8;
  • 3. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení, jedná-li se o nadzemní vedení;
  • 4. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, jedná-li se o stavbu rodinného domu a stavbu pro rodinnou rekreaci s celkovou zastavěnou plochou nad 200 m²;
  • 5. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b) a c) stavebního zákona;
  • 6. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny;
  • 7. dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, mající charakter budovy pro bydlení a ubytování nebo administrativní budovy určené souborně pro více než 50 osob;
  • 8. projektové dokumentace stavby, která primárně vyžaduje stavební povolení, včetně projektové dokumentace staveb uvedených v bodech 4 až 7, pokud budou schvalovány v režimu stavebního povolení;
  • 9. dokumentace ke změně v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a další změně činnosti u staveb uvedených v bodech 3 až 8;
  • 10. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, nebo dokumentace k nařízení nezbytných úprav;
  • 11. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o udržovací práce dle § 104 odst. 1 písm. j) nebo stavební úpravy dle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona. Posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb a zařízení, u kterých je vykonáván státní požární dozor;
• ověřováním, zda byly dodrženy podmínky požární bezpečnosti staveb vyplývající z posouzených podkladů a dokumentace podle písmene b), včetně podmínek vyplývajících z vydaných stanovisek;
• posuzováním a typovým schvalováním zařízení dálkového přenosu určeného pro účely Hasičského záchranného sboru České republiky;
• schvalováním posouzení požárního nebezpečí činností s vysokým požárním nebezpečím;
• zjišťováním příčin vzniku požárů;
• kontrolou připravenosti a akceschopnosti jednotek požární ochrany [§ 65 odst. 1 písm. b) až d)];
• ukládáním opatření k odstranění zjištěných nedostatků a kontrolou plnění těchto opatření.

Vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.

K zákonu č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vydalo Ministerstvo vnitra ČR prováděcí vyhlášku č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, kde je třeba upozornit zejména na:

• § 5 týkající se projektování požárně bezpečnostních zařízení;
• § 10 uvádí společné požadavky na projektování a montáž požárně bezpečnostních zařízení a hasicích přístrojů;
• § 41 požárně bezpečnostní řešení;
• § 46 stavební prevence;
• § 47 posuzování výrobků z hlediska požární bezpečnosti;
• § 48 posuzování funkčnosti systémů vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení.

Při posuzování dokumentace staveb a technologií podle § 31a písm. c) zákona o požární ochraně, se zjišťuje:

možnost bezpečné evakuace osob, zejména osob s omezenou schopností pohybu a zvířat z hořící nebo požárem ohrožené stavby, popř. její části na volné prostranství, nebo do jiného požárem neohroženého prostoru;

• zachování stability a nosnosti konstrukcí po určenou dobu;
• rozdělení budovy na požární úseky, stanovení jejich velikosti a stanovení požárně bezpečnostních zařízení a opatření;
• zabránění možnosti šíření požáru a jeho zplodin mezi jednotlivými požárními úseky uvnitř stavby, zabránění možnosti šíření požáru mimo stavbu;
• stanovení požárního, případně ekonomického rizika a stanovení stupňů požární bezpečnosti;
• požární odolnost konstrukcí a druhy konstrukcí podle stanoveného požárního rizika nebo stupňů požární bezpečnosti;
• vymezení požárně nebezpečného prostoru a stanovení odstupových vzdáleností;
• vymezení zásahových cest, přístupových komunikací, nástupních ploch a technického vybavení pro zásah jednotek požární ochrany a opatření sledujících bezpečnost jednotek při zásahu;
• vybavení budov věcnými prostředky a zařízeními požární ochrany a zajištění zdrojů vody pro hašení.

Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

Na základě změnového zákona č. 186/2006 Sb., připravilo MV ČR prováděcí vyhlášku č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která byla následně novelizována vyhláškou č. 268/2011 Sb.

Podle této vyhlášky musí být stavba umístěna a navržena tak, aby podle druhu splňovala technické podmínky požární ochrany týkající se:

• odstupové vzdálenosti a požárně nebezpečného prostoru;
• zdroje požární vody a jiného hasiva;
• vybavení stavby vyhrazeným požárně bezpečnostním zařízením;
• přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku;
• zabezpečení stavby či území jednotkami požární ochrany.

Při navrhování stavby musí být dále podle druhu stavby splněny technické podmínky požární ochrany týkající se:

• stavební konstrukce a technologického zařízení;
• evakuace osob a zvířat.

1.2.3 Kodex norem požární bezpečnosti staveb v ČR

V roce 1967 byly vydány požární předpisy pro navrhování výškových budov v návaznosti na tehdy platnou ČSN 73 0760. Šlo o výškové budovy pro bydlení, občanské vybavení a průmysl, jejichž výška od nástupní plochy ke stropní konstrukci posledního podlaží je větší než 30 m. Vydání samostatných předpisů pro výškové budovy si vynutily případy požárů budov, navržených podle ČSN 73 0760 a vykazujících přesto nedostatky, zejména s ohledem na možnosti evakuace osob.

Těmito předpisy byly specifikovány požadavky na konstrukce výškových budov, zejména na vnější plášť budovy, výtahy, dveře, schodiště a šachty. Další část předpisu se týkala únikových cest, jejich klasifikace a dimenzování. Samostatně byly řešeny požadavky na elektrická zařízení, rozvody a na zásobování požární vodou. ČSN 73 0760 ani předpisy pro výškové budovy nepostihovaly všechny změny, k nimž došlo v našem stavebnictví během padesátých let. Kromě problematiky výškových budov nebyly řešeny problémy velkokapacitního skladování, problémy související s technologickými změnami průmyslové a zemědělské velkovýroby a zejména změny související se zaváděnou kovoplastickou základnou ve výstavbě.

Nová technologie staveb a nová materiálová základna výstavby v bývalém Československu se dostala do rozporu s požárními předpisy, které stejně jako v jiných státech vycházely z tradiční stavební techniky. Zatímco u zděných a betonových konstrukcí požadavky na požární odolnost jsou snadněji splnitelné, lehké stavební konstrukce vyžadují zpravidla samostatné protipožární úpravy, což přímo souvisí jak s náklady, tak s pracností na staveništi. Rozpory stavebnictví s požárními předpisy nešly odstranit pouhou revizí ČSN 73 0760, proto tato norma byla zastaralá ve své základní koncepci. Řešení problému si vynutilo takovou koncepci, která vychází z charakteru výstavby a zároveň respektuje diferencované požární nebezpečí.

V Československu bylo řešení požární bezpečnosti staveb založeno na vlastních i zahraničních výzkumech a vyústilo v přestavbu předpisů a norem. Přijatá koncepce si vyžádala zavedení otevřeného souboru norem požárního kodexu. Prvou základní (kmenovou) normou kodexu byla ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb. Společná ustanovení – s účinností od roku 1977. Norma byla oproti předchozím předpisům přesnější ve svých požadavcích. Základním pojmem, z kterého vychází současné řešení požární bezpečnosti staveb, je požární riziko jako teoreticky stanovený rozsah negativních důsledků předpokládaného požáru. Určení požárního rizika vychází z výpočtového požárního zatížení, které zahrnuje nejen množství hořlavin, ale i jejich charakter, podmínky hoření (tj. geometrii prostoru, velikost oken apod.), jakož i vliv požárně bezpečnostních zařízení (např. stabilního hasicího zařízení, odvětrání). Do důsledků je rozpracována a aplikována teorie požárních úseků, specifikovány podmínky současné a postupné evakuace, vybavení únikových cest a stanoveny odstupové vzdálenosti podle teorie sálání tepla.

Vývoj poznatků vedl v roce 1986 k vypracování druhé samostatné normy ČSN 73 0804 pro výrobní objekty s tím, že ČSN 73 0802 platí pouze pro nevýrobní objekty. Na rozdíl od ČSN 73 0802, kde požární riziko je určeno výpočtovým požárním zatížením, je podle ČSN 73 0804 požární riziko definováno ekvivalentní dobou trvání požáru. ČSN 73 0804 mnohem výrazněji řeší uplatňování požárně bezpečnostních zařízení a respektuje různou míru pravděpodobnosti škod zaváděním ekonomického rizika. Při řešení únikových cest vychází z předpokládané doby evakuace místo z mezní délky únikových cest.

Obě základní normy byly doplňovány navazujícími normami, které zpřesňovaly nebo zjednodušovaly ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804 (normy pro shromažďovací prostory, budovy pro bydlení a ubytování, budovy pro zdravotnictví apod.). Zvláštní postavení má ČSN 73 0834 Změny staveb, která za přesně daných podmínek umožňuje řešit rekonstrukce při částečném uplatňování požadavků ostatních norem.

V současnosti oblast norem upravuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů. Zákon řeší národní technické normy (definice, tvorba, vydávání a použití) a přejímání technických předpisů upravujících zejména požadavky na výrobky, které by mohly svými vlastnostmi ohrozit veřejný zájem na ochranu života, zdraví, majetku a přírodního prostředí, včetně postupů prokazování shody. Tvorbu a vydávání norem zaručuje stát, tvorbu řídí a zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).

České technické normy (ČSN) jsou od 1.1.2000 platné, avšak obecně nezávazné. To odpovídá uzákoněné možnosti použít při posuzování požární bezpečnosti stavby postup odlišný od postupu normového při zabezpečení základních (cílových) požadavků na stavby.

České technické normy lze rozdělit na:

• normy harmonizované;
• normy určené;
• normy národní.

Harmonizovaná česká technická norma plně přejímá požadavky dané harmonizovanou evropskou normou nebo jiným harmonizačním dokumentem EU. Pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývající z nařízení vlády, popř. dalšího technického předpisu mohou ministerstva a jiné ústřední orgány určit české technické normy (normy určené). Normy národní nepodléhají harmonizaci.

Kodex norem požární bezpečnosti staveb (PBS) lze rozčlenit do 5 skupin:

• projektové normy – ČSN 73 0802 Nevýrobní objekty, ČSN 73 0804 Výrobní objekty, ČSN 73 0810 Společná ustanovení, ČSN 73 0831 Shromažďovací prostory, ČSN 73 0833 Budovy pro bydlení a ubytování, ČSN 73 0834 Změny staveb, ČSN 73 0835 Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče, ČSN 73 0842 Objekty pro zemědělskou výrobu, ČSN 73 0845 Sklady;
• zkušební normy – ČSN EN 1363-1 Zkoušení požární odolnosti – Část 1: Základní požadavky, ČSN EN ISO 92391 Zkoušení reakce podlahových krytin na oheň – Část 1: Stanovení chování při hoření užitím zdroje sálavého tepla, a řada jiných ČSN EN. Dále Česká technická norma ČSN 73 0895 Zachování funkčnosti kabelových tras v podmínkách požáru – Požadavky, zkoušky, klasifikace Px-R, PHx-R a aplikace zkoušek;
• klasifikační normy – ČSN EN 13501-1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň. ČSN EN 13501-2 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických potrubí, aj.;
• hodnotové normy – ČSN 73 0821 ed. 2 Požární odolnost stavebních konstrukcí, ČSN 73 0824 Výhřevnost hořlavých látek;
• předmětové normy – ČSN 73 0848 Kabelové rozvody, ČSN 73 0872 Ochrana staveb proti šíření požáru vzduchotechnickým potrubím, ČSN 73 0873 Zásobování požární vodou, ČSN 73 0875 Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci PBŘ, ČSN 73 0895 Zachování funkčnosti kabelových tras v podmínkách požáru – Požadavky, zkoušky, klasifikace Px-R, PHx-R a aplikace zkoušek.

Projektové normy určují požadavky na stavby v ČR. Hodnotové normy vycházejí z výsledků zkoušek a již se neaktualizují, hodnoty najdeme na internetových stránkách výrobců nebo zkušeben. Předmětové normy řeší určitou část technického vybavení objektů a inženýrských sítí. Zkušební a klasifikační normy prokazují požárně technické vlastnosti stavebních výrobků a konstrukcí zkouškami a následnou klasifikací.

Zkušební a klasifikační normy jsou harmonizovanými evropskými nebo mezinárodními technickými normami. Poměrně nová česká technická norma ČSN 73 0895Zachování funkčnosti kabelových tras v podmínkách požáru – Požadavky, zkoušky, klasifikace Px-R, PHx-R a aplikace zkoušek řeší oblast, pro kterou dosud neexistuje evropská zkušební norma. Jakmile taková evropská norma vstoupí v platnost, nahradí naši ČSN 73 0895.

Přehled norem řady ČSN 73 08xx a některých zkušebních ČSN EN platný k 16.6.2019 je uveden v Příloze TP 1.6.

1.2.4 Vazba mezi evropskými předpisy a kodexem norem požární bezpečnosti staveb

Projektové, hodnotové a předmětové normy jsou normy národní, neharmonizované. Projektové normy určují požadavky na stavby v ČR s přihlédnutím ke specifikům některých druhů účelu nebo provozu. Původní hodnotové ČSN uvádějící výsledky požárních zkoušek podle českých zkušebních norem byly až na výjimky zrušeny. Předmětové normy řeší určitou část technického vybavení objektů a inženýrských sítí.

Zkušební normy jsou harmonizovanými evropskými nebo mezinárodními zkušebními technickými normami přebírající plně postupy provádění zkoušek na identických zkušebních zařízeních a jsou začleněny do souboru českých technických norem pod označením ČSN EN nebo ČSN EN ISO apod. Zjištěné hodnoty požárně technických vlastností výrobků a konstrukcí prováděné podle současně platných ČSN EN jsou k dispozici na internetových stránkách výrobců nebo zkušeben. Výsledky zkoušek a jejich následná klasifikace pak mají platnost ve všech zemích EU.

Zkoušky provádí např. Požárně atestační a výzkumný ústav stavební Praha (PAVÚS) ve své akreditované zkušební laboratoři č. 1026 ve Veselí nad Lužnicí. PAVÚS je certifikačním orgánem č. 3041 k certifikaci výrobků a certifikačním orgánem č. 3042 k certifikaci systému jakosti. PAVÚS je rovněž autorizovanou osobou AO 216 k činnostem při posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb.

Klasifikační normy jsou harmonizovanými evropskými normami, navazují na evropské zkušební postupy a zavádějí nové klasifikační třídy stavebních výrobků, stavebních konstrukcí, výrobků a prvků provozních instalací, komponentů zařízení pro odvod kouře a tepla a střech vystavených vnějšímu požáru. Rovněž nesou označení ČSN EN.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI A PROVÁDĚNÍ STAVEB

2.1 DOPORUČENÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB V OBORU POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB

V metodické pomůcce MP 1 jsou podrobně popsané vybrané činnosti ve výstavbě, a zvláště projektová činnost. Lze jen souhlasit s tím, že autorizovaná osoba – hlavní projektant – musí být nositelem postupů všech fází, tj. přípravy a zpracování projektové dokumentace a musí dohlížet i na provádění stavby (viz MP 1 odst. 1.4.1). Tento požadavek však nijak nesnižuje úlohu dalších autorizovaných nebo kvalifikovaných osob.

V návaznosti na MP 1, stavební zákon a tam uvedené možné postupy autorizovaných osob jsou v této pomůcce uvedeny možné postupy autorizovaných osob pro obor požární bezpečnost staveb.

Obr. 1  Schéma možného postupu autorizované osoby v oboru PBS

Územní, předinvestiční a projektová příprava

Náplně územní, předinvestiční a projektové přípravy jsou pro postupy autorizované osoby v oboru požární bezpečnost staveb poměrně jasné a zavedené v praxi (viz dále).

Provádění stavby

Pro provádění stavby se v oboru PBS předpokládá zpracování dalších částí dokumentace, z nichž nejzávažnější z pohledu požárně bezpečnostního řešení stavby je dodavatelská dokumentace jednotlivých dodavatelů požárně bezpečnostních zařízení (EPS, SSHZ, ZOKT) a dodavatelů protipožárních úprav konstrukcí (protipožární nátěry, nástřiky, obklady aj.). Dodavatelská dokumentace musí akceptovat zásady pro vzájemnou provázanost, logické vazby a posloupnost uvádění do činnosti všech požárně bezpečnostních zařízení tak, jak to je stanoveno v požárně bezpečnostním řešení stavby v dokumentaci pro stavební povolení. Koordinaci všech požárně bezpečnostních zařízení zajišťuje projektant požárně bezpečnostního řešení stavby. Ukládá mu to vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace pro zadání stavby

U dokumentace pro zadání stavby je u složitějších a náročnějších staveb rovněž žádoucí spoluúčast autorizované osoby v oboru PBS, která má komplexnější přehled o požadavcích na požární zabezpečení stavby a musí být také koordinátorem požárně bezpečnostních zařízení jednotlivých dodavatelů.

Dokumentace skutečného provedení stavby

U dokumentace skutečného provedení stavby, především náročnějších staveb, je opět vhodné zajistit autorizovanou osobou v oboru PBS kontrolu provedených a do dokumentace zapracovaných změn požárně bezpečnostního řešení stavby a změn dodavatelské dokumentace, týkajících se požárně bezpečnostních zařízení, popř. dalších úprav.

Bourací práce

Bourací práce mohou ovlivnit celkovou koncepci požární bezpečnosti, a proto se k nim má také vyjádřit autorizovaná osoba v oboru požární bezpečnost staveb.

Bourací práce (odstranění stavby) může mít vliv na požární bezpečnost okolních staveb a pozemků s odvoláním na přílohu č. 15 ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. Náležitosti dokumentace bouracích  Popis území stavby, písm. e).

Uvedení do provozu a užívání stavby

Velkým problémem z pohledu požární bezpečnosti staveb je zajištění dokumentace k uvedení stavby do provozu a k užívání stavby. Kromě požadavků stavebního zákona je třeba i v této fázi akceptovat požadavky zákona o požární ochraně a jeho prováděcích předpisů. Před uvedením do provozu nebo k užívání stavby se musí připravit další dokumentace požární ochrany podle § 27 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci (např. požární řády, požární poplachové směrnice aj.). Předložení dokumentace je vyžadováno orgánem státního požárního dozoru při kolaudačním řízení a je nezbytným předpokladem pro uvedení stavby do provozu a pro užívání stavby.

Podle § 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zkušebním provozem stavby se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz lze povolit jen na základě souhlasného závazného stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčeného orgánu.

Dokumentace pro užívání stavby podle velikosti a významu staveb může být v části požární ochrany zaměřena na:

• užívání stavby s výskytem hořlavých kapalin;
• užívání stavby ve vztahu k únikovým komunikacím a přístupům k požárně bezpečnostním zařízením;
• užívání stavby ve vztahu k dodatečným povrchovým úpravám konstrukcí;
• užívání stavby ve vztahu ke scénickým úpravám a výzdobám;
• užívání stavby ve vztahu k vnitřním hydrantům a hasicím přístrojům;
• užívání stavby ve vztahu k požárním uzávěrům;
• užívání stavby ve vztahu k požárně bezpečnostním zařízením;
• užívání stavby ve vztahu k požárně ochranným systémům stavebních konstrukcí aj.

Jedním z požadavků zákona o požární ochraně je před zahájením činnosti (provozu) provádět posouzení požárního nebezpečí. Mohou nastat tři případy. Činnost je hodnocena jako:

• bez požárního nebezpečí;
• se zvýšeným požárním nebezpečím;
• s vysokým požárním nebezpečím.

Povinnost provést hodnocení požárního nebezpečí sice náleží stavebníkovi (investorovi), ale vypracování smí provést pouze osoba způsobilá, která získala způsobilost podle zákona o požární ochraně.

Pokud se prokáže, že připravovaný provoz je hodnocen jako činnost s vysokým požárním nebezpečím, musí se zpracovat Posouzení požárního nebezpečí, toto předložit Hasičskému záchrannému sboru a vyčkat na jeho stanovisko, případně zajistit splnění požadavků navrhovaných v části Opatření a akceptovat další požadavky HZS. Procedura může značně prodloužit dobu, než bude možno uvést stavbu do provozu nebo zahájit užívání stavby, zvláště pokud projednání neproběhne včas.

Posouzení činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím se sice nemusí projednat s HZS, ale musí se archivovat pro případ jeho vyžádání při kontrole státním požárním dozorem.

Vypracování a odsouhlasení dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro užívání stavby z pohledu požární ochrany není dosud bohužel v praxi všude zavedeno a vžito. Fáze užívání stavby z pohledu požární ochrany vyžaduje další zákonnou podporu – rozvedení požadavků v prováděcích předpisech požární ochrany.

Státní požární dozor

Pro informaci jsou dále uvedeny povinnosti státního požárního dozoru, z nichž je také zřejmé, co musí autorizovaná osoba – zpracovatel dokumentace – státnímu požárnímu dozoru předložit.

Výkon státního požárního dozoru se podle § 31 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, vykonává takto:

• písm. b) posuzováním územně plánovací dokumentace;
• dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí;
• projektové dokumentace stavby ke stavebnímu řízení, k provedení změny stavby;
• k nařízení nezbytných úprav a k nařízení zabezpečovacích prací;
• písm. c) ověřováním, zda byly dodrženy podmínky dokumentace;
• písm. d) posuzováním výrobků, které nejsou stanovenými výrobky podle zákona č. 22/1997 Sb., z hlediska požární bezpečnosti;
• posuzováním funkčnosti požárně bezpečnostních zařízení.

Podrobněji viz část 1.2.2 TP 1.6.

2.2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB V OBORU POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.2.1 Územní příprava

Výstupem zakázky autorizované osoby v této fázi zpracovávání dokumentace je část Požární ochrana (PO), zařazená do společné územně plánovací dokumentace (ÚPD), kde bude řešena koncepce požární ochrany na úrovni územního řešení.

Na úrovni územní přípravy je vhodné, aby autorizovaná osoba – zpracovatel územního plánu obce nebo regulačního plánu si vyžádal podklady autorizované osoby v oboru PBS, týkající se podmínek zajištění požární ochrany území.

Podklady územního řešení obvykle obsahují:

• návrhy koncepce požární ochrany daného území;
• zhodnocení možnosti provedení protipožárního zásahu;
• zhodnocení potřeby zřídit jednotku požární ochrany s ohledem na pokrytí území jednotkami požární ochrany, popř. s přihlédnutím ke specifickým požadavkům předpokládaného využití řízení (území pro stavby mimořádného významu, tunely, průmyslové zóny pro více stavebníků aj.);
• řešení příjezdových komunikací a nástupních ploch pro požární techniku;
• zajištění předpokládaného množství požární vody pro dané území (např. památkové rezervace, chráněné krajinné oblasti, lesy aj.), popř. jiné hasební látky;
• odstupové, popř. bezpečnostní vzdálenosti a rozsah požárně nebezpečných prostorů;
• grafické vyznačení údajů do situace širších vztahů (zdroje požární vody, příjezdové komunikace, umístění nejbližších jednotek požární ochrany.

2.2.2 Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby

Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby obsahují (viz § 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci) návrh koncepce požární bezpečnosti z hlediska předpokládaného stavebního řešení a způsobu využití stavby. Vychází se z předpokládaného stavebního řešení, např. z umístění stavby, předpokládaných rozměrů a výšky stavby, předpokládaných stavebních konstrukcí a technologii stavby, údajů o navrhované technologii výroby, skladovaných látkách aj. Dokumentace obsahuje:

stanovení odstupových vzdáleností a požárně nebezpečného prostoru;

• zásady evakuace osob, popř. zvířat a majetku;
• zajištění předpokládaného potřebného množství požární vody, popř. jiné hasební látky;
• předpokládaný rozsah vybavení staveb vyhrazenými druhy požárně bezpečnostních zařízení jako EPS, SSHZ, ZOKT, popř. princip řešení VZT;
• řešení příjezdových komunikací, popř. nástupních ploch pro požární techniku nebo nouzových přistávacích ploch pro zdravotnickou záchrannou službu;
• zhodnocení možnosti provedení protipožárního zásahu;
• potřebu zřídit jednotku požární ochrany podniku;
• grafické vyznačení základních údajů do situace širších vztahů, tj. vyznačení umístění stavby, vymezení předpokládaných odstupových vzdáleností, vyznačení příjezdových komunikací, popř. nástupních ploch, připojení k inženýrským sítím apod.).

2.2.3 Projektová příprava – požárně bezpečnostní řešení stavby

Splnění požadavků požární bezpečnosti staveb a technologií se prokazuje v projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení a v dokumentaci pro provádění stavby požárně bezpečnostním řešením (§ 41 vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci), které je nedílnou součástí projektové dokumentace.

Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být v jednotlivých případech, v závislosti na významu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen. Vždy však musí být dostatečným podkladem pro posouzení požární bezpečnosti navrhované stavby. V odůvodněných případech může být součástí požárně bezpečnostního řešení expertní zpráva.

Požárně bezpečnostní řešení vypracovává autorizovaná osoba v oboru PBS, která autorizaci získala podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Požárně bezpečnostní řešení stavby smí vypracovat i autorizovaný inženýr pro obor pozemní stavby jako dílčí část projektové dokumentace. V tomto případě požárně bezpečnostní řešení stavby podepíše a opatří otiskem autorizačního razítka. Odpovídá za správnost, úplnost a proveditelnost navrženého požárně bezpečnostního řešení.

Častěji však, zvláště pokud se nejedná o jednoduchou stavbu, přizve autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby nebo autorizovaný architekt ke zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby inženýra nebo technika, autorizovaného v oboru požární bezpečnost staveb. Ten dokumentaci podepíše a opatří otiskem svého autorizačního razítka.

Je-li požárně bezpečnostní řešení vypracováno správně a zodpovědně, dají se ušetřit nemalé finanční prostředky stavebníka a lze se vyvarovat nepříjemností, ať už při stavebním řízení (vrácení dokumentace k doplnění nebo přepracování), při uvádění stavby do užívání (oznámení, nebo kolaudační souhlas) anebo ve vztazích se sousedy, například při řešení případů, kdy požárně nebezpečný prostor stavby zasahuje na sousední pozemek.

2.2.4 Požárně bezpečnostní řešení dokumentace pro stavební povolení

Při zpracování požárně bezpečnostního řešení stavby dokumentace pro stavební povolení se vychází z požadavků zvláštních právních předpisů, normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí. Požárně bezpečnostní řešení obsahuje textovou část a podle potřeby i část výkresovou.

Textová část obsahuje:

• seznam použitých podkladů pro zpracování;
• stručný popis stavby z hlediska účelu užití, umístění, půdorysných rozměrů a výšky stavby, dispozičního řešení, navržených stavebních konstrukcí a výrobků, popř. popisu a zhodnocení technologie a provozu;
• rozdělení stavby do požárních úseků;
• stanovení požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti a posouzení velikosti požárních úseků;
• zhodnocení navržených stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů z hlediska jejich požární odolnosti;
• zhodnocení navržených stavebních výrobků a hmot (třídy reakce na oheň, rychlost šíření plamene po povrchu, popř. odkapávání v podmínkách požáru, tvorba kouře, toxicita zplodin hoření apod.);
• evakuace osob, zvířat a majetku (stanovení druhů a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení);
• stanovení odstupových, popř. bezpečnostních vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru;
• zhodnocení odstupových, popř. bezpečnostních vzdáleností ve vztahu k okolní zástavbě, sousedním pozemkům a volným skladům;
• zhodnocení možnosti provedení požárního zásahu;
• určení způsobu zabezpečení stavby požární vodou, včetně rozmístění vnitřních a vnějších odběrných míst, popř. způsobu zabezpečení jiných hasebních prostředků u staveb, kde nelze použít vodu jako hasební látku;
• vymezení zásahových cest a jejich technického vybavení, opatření k zajištění bezpečnosti osob provádějících hašení požáru a záchranné práce, zhodnocení příjezdových komunikací, popřípadě nástupních ploch pro požární techniku;
• stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popř. dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky;
• zhodnocení technických zařízení (rozvodná potrubí, vzduchotechnická zařízení, vytápění apod.), elektrických rozvodů, včetně nároků na náhradní zdroje elektrické energie;
• zhodnocení technologických zařízení stavby z hlediska požadavků požární bezpečnosti;
• stanovení zvláštních požadavků na zvýšení požární odolnosti stavebních konstrukcí nebo jinou úpravu stavebních hmot a výrobků;
• posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními, následně stanovení podmínek a návrh způsobu jejich umístění a instalace do stavby, při nutnosti použití více druhů požárně bezpečnostních zařízení stanovení zásady jejich vzájemné koordinace;
• rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek, včetně vyhodnocení nutnosti označení míst, na kterých se nacházejí věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.

Výkresy požární bezpečnosti

Vyžaduje-li to rozsah stavby, nebo v případě požadavku orgánu státního požárního dozoru, tvoří nedílnou součást požárně bezpečnostního řešení i výkresy, zpracované podle ČSN 01 3495 Výkresy ve stavebnictví. Výkresy požární bezpečnosti staveb.

Výkresy musí obsahovat:

• grafické označení a popis požárních úseků;
• uvedení stupně požární bezpečnosti;
• požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí a požárních uzávěrů, popř. druhu konstrukce;
• vyznačení únikových cest, včetně požadovaného typu;
• schéma vybavení stavby požárně bezpečnostními zařízeními;
• zdroje požární vody, včetně vnitřních a vnějších odběrných míst;
• umístění hlavních uzávěrů vody, plynu aj.;
• rozmístění a druhy hasicích přístrojů;
• rozmístění a druhy bezpečnostních značek a tabulek;
• vyznačení požárně nebezpečného prostoru stavby a sousedních staveb;
• vyznačení přístupových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku a zásahových cest.

Značení požadavků požární bezpečnosti staveb se provádí v technické situaci, nejčastěji v měřítku 1 : 500 a v půdorysech užitných podlaží. Výjimečně lze použít i řezy budovou.

Návrh požárně bezpečnostních zařízení vždy obsahuje:

• způsob a důvod vybavení stavby vyhrazenými požárně bezpečnostními zařízeními, určení jejich druhu, popř. vzájemných vazeb);
• vymezení chráněných prostor;
• určení technických a funkčních požadavků na provedení vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení, včetně náhradních zdrojů pro zajištění jejich provozuschopnosti;
• stanovení druhu a způsobu rozmístění jednotlivých komponentů, umístění řídicích, ovládacích, informačních, signalizačních a jisticích prvků, trasu a způsob ochrany elektrických, sdělovacích a dalších vedení, zajištění náhradních zdrojů apod.;
• výpočtovou část;
• stanovení požadavků na obsah podrobnější dokumentace;
• výkresovou část.

Poznámka:
V případě souběhu dvou a více vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení, např. EPS s SHZ, musí být návrhem řešeny jejich základní funkce, logické vazby a stanoveny priority, tj. pořadí a způsob uvádění jednotlivých prvků systému do činnosti. Koordinaci přitom zabezpečuje zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby.

2.2.5 Požárně bezpečnostní řešení dokumentace pro provádění stavby

Požárně bezpečnostní řešení dokumentace pro provádění stavby se podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, považuje za podrobnější dokumentaci.

Dokumentace pro provádění stavby se zpracovává, je-li tato povinnost stanovena ve smyslu stavebního zákona rozhodnutím o umístění stavby, a dále v případech, kdy je to potřebné z hlediska další kvalitní přípravy stavby ze strany stavebníka, nebo zhotovitele. Důvodem zpracování dokumentace pro provádění stavby může být i zpřesnění a dopracování požadavků na požární zabezpečení stavby, daných požárně bezpečnostním řešením pro stavební povolení, s přihlédnutím k upřesnění údajů o stavbě (zhotovitel stavby, dodavatelé, stavební konstrukce a výrobky aj.).

Při zpracování požárně bezpečnostního řešení pro provádění stavby nemá již dojít k zásadním změnám oproti schválené dokumentaci pro stavební povolení, ani k navýšení nákladů na požární zabezpečení.

Požárně bezpečnostní řešení pro provádění stavby podle potřeby upřesňuje a detailně propracovává všechny náležitosti, které byly předmětem požárně bezpečnostního řešení stavby pro stavební povolení. Avšak může se stát, že obzvláště protipožární úpravy stavebních konstrukcí a podrobnější dokumentace požárně bezpečnostních zařízení, jejichž nutnost je prokázána dokumentací pro stavební povolení, se stávají předmětem dodavatelské (tendrové) dokumentace, a to až po výběru dodavatelů předmětných částí stavby.

Dodavatelská dokumentace

Dodavatelská dokumentace vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení

Mezi vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení patří:

• elektrická požární signalizace;
• zařízení dálkového přenosu;
• zařízení pro detekci hořlavých plynů a par;
• stabilní a polostabilní hasicí zařízení;
• automatické protivýbuchové zařízení;
• zařízení pro odvod kouře a tepla;
• požární klapky do VZT;
• požární a evakuační výtahy.

Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení může zajišťovat osoba způsobilá pro tuto činnost, která získala oprávnění k projektové činnosti podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů techniků činných ve výstavbě. Při navrhování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení se vychází z normativních požadavků, popř. z projektových předpisů výrobců nebo dovozců těchto zařízení. Při použití více druhů vzájemně se ovlivňujících požárně bezpečnostních zařízení zajišťuje jejich koordinaci a vzájemné vazby zpracovatel požárně bezpečnostního řešení, vypracovaného již pro stavební povolení.

Dodavatelská dokumentace požárně bezpečnostního zařízení má opět část textovou a výkresovou.

Dodavatelská dokumentace protipožární ochrany stavebních konstrukcí

Návrh protipožární ochrany stavebních konstrukcí se zpracovává z údajů, daných schváleným požárně bezpečnostním řešením pro stavební povolení, a z dokumentace pro provádění stavby.

Se znalostí materiálů, technologie a dimenzí stavebních konstrukcí použitých v projektové dokumentaci se provede:

• upřesněný výpočet požární odolnosti stavebních konstrukcí;
• podle podkladů výrobců nebo dovozců protipožárních ochran se zvolí optimální způsob ochrany, s ohledem na použitý výrobek, technologii provádění, předpokládanou životnost systému, jeho účinnost a cenovou relaci. Podmínkou jsou dodané certifikáty výrobků a deklarované použití výrobků na stavbě.

Dokumentaci protipožární ochrany stavebních konstrukcí může zpracovat osoba oprávněná k této činnosti výrobcem nebo dovozcem požárně ochranného systému (protipožárních nátěrů, nástřiků, obkladů, popř. skrápěcích zařízení, určených pro zvýšení požární odolnosti konstrukcí).

2.3 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI A PŘI PROVÁDĚNÍ STAVEB

Členění projektové dokumentace je provedeno v MP 1 Projektová činnost. V návaznosti na uvedené členění dokumentace, ustanovení zákona o požární ochraně a prováděcích předpisů k němu lze konstatovat, že autorizovaná osoba v oboru PBS vstupuje do všech fází zpracovávání projektové dokumentace.

Spolupráci mezi autorizovaným inženýrem v oboru pozemní stavby (AI), popř. autorizovaným architektem (AA), a autorizovanou osobou v oboru požární bezpečnost staveb (AO PBS), lze znázornit následovně:

Obr. 2  Spolupráce autorizovaných osob

Úspěch spolupráce závisí na včasném předávání úplných podkladů a vzájemné komunikaci mezi všemi autorizovanými osobami. Autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby nebo autorizovaný architekt spolupracuje již na úrovni konceptu dokumentace (studie, situace, dispozice apod.) s autorizovanou osobou v oboru PBS a oba partneři hledají shodu při návrhu stavby. Situování, dispoziční a konstrukční řešení staveb je zásadně ovlivněno požadavky požární bezpečnosti, ať se jedná např. o odstupy mezi stavbami, o počet, typ a umístění únikových cest, potřebu vybavit stavbu požárně bezpečnostními zařízeními, či o řadu dalších náležitostí. Jistě lze změnit poměrně snadno dispozici budovy, pokud jsou na začátku přípravných a projektových prací stanoveny podmínky požární bezpečnosti. Vstupovat s těmito požadavky do již prakticky hotové dokumentace přináší řadu komplikací všem zúčastněným partnerům a výsledný návrh pak může připomínat spíše rekonstrukci než nově navrženou stavbu.

Neméně důležitá je i zavedená praxe, že autorizovaná osoba v oboru PBS projednává část týkající se požární ochrany s dotčeným orgánem státní správy, tj. s územně příslušným Hasičským záchranným sborem MV ČR a po dohodě s autorizovanou osobou zapracuje odůvodněné připomínky Hasičského záchranného sboru do své části dokumentace.

Povinností autorizovaného inženýra v oboru pozemní stavby nebo autorizovaného architekta, popř. jiného profesního specialisty po převzetí dokumentace zpracované autorizovanou osobou v oboru požární bezpečnosti staveb, je koordinace zásad a požadavků požární části dokumentace se stavební, popř. i technologickou části dokumentace. Podrobnější údaje o postupu AO PBS při zpracování požární části přípravné a projektové dokumentace jsou obsahem kapitoly 3 TP 1.6.

Na dokumentaci pro provádění stavby nebo na dodavatelské dokumentaci se podílí řada projektantů jednotlivých profesí (ústřední vytápění, elektroinstalace, zdravotní technika, vzduchotechnika, EPS, SHZ, ZOKT, elektrická zabezpečovací zařízení aj.) a je obtížné zajistit koordinaci všech prací nejen při zpracovávání dokumentace, ale i při provádění stavby.

Je proto vhodné, aby u náročnějších staveb byl ustanoven koordinátor požárně bezpečnostního řešení stavby, který zajišťuje koordinaci profesí ve vztahu k funkčnosti a návaznosti jednotlivých systémů a zařízení ve stavbě. Doporučuje se, aby to byla autorizovaná osoba v oboru PBS – zpracovatel požárně bezpečnostního řešení stavby pro stavební povolení, nebo jiná autorizovaná osoba v oboru PBS.

3 POPIS POSTUPŮ NAVRHOVÁNÍ STAVEB Z HLEDISKA POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI

Úvodem kapitoly budou uvedeny některé základní pojmy užívané v oboru požární bezpečnost staveb, které usnadní pochopení textu, i když mnohé budou podle potřeby dále podrobněji rozvedeny v přímé návaznosti na řešenou problematiku.

3.1 ZÁKLADNÍ POJMY

Požární úsek (PÚ)je prostor stavby, ohraničený od ostatních částí této stavby, popř. od sousedních staveb požárně dělicími konstrukcemi. Je základní posuzovanou jednotkou z hlediska PBS.

Požárně dělicí konstrukce je stavební konstrukce, bránící šíření požáru mimo požární úsek, schopná odolávat účinkům vzniklého požáru. Je to zejména požární stěna, požární strop nebo střecha, obvodová stěna (nebo její část) a požární uzávěr otvorů v těchto konstrukcích.

První nadzemní podlaží je v oboru PBS definováno odlišně od stavebního pojetí. Za první nadzemní podlaží se považuje každé nejníže ležící podlaží, jehož povrch podlahy není níže než 1,5 m pod nejvyšší úrovní přilehlého terénu. Úroveň terénu se posuzuje do vzdálenosti 3 m od stavby – obr. 3.

Užitné podlaží je každé podlaží, které leží na nosné stropní konstrukci. Nejvýše ležící technická podlaží, kde nejsou trvalá pracovní místa, nejsou užitnými podlažími. Stropy mohou mít i požárně neuzavíratelné otvory, jejichž velikost je omezena.

Obr. 3  Poloha 1. nadzemního podlaží a výška stavby h

Počet podlaží budovy n_p je dán součtem všech nadzemních (n_pn) a podzemních (n_pp) podlaží (obr. 4).

Výška budovy h (požární výška stavby) je výška nadzemní (podzemní) části stavby, měřená od podlahy 1. nadzemního podlaží k podlaze posledního užitného nadzemního (podzemního) podlaží (obr. 3).

Výšková poloha požárního úseku h_p se měří od podlahy 1. nadzemního podlaží k podlaze posledního užitného nadzemního (podzemního) podlaží příslušného požárního úseku (obr. 4).

Obr. 4  Výška budovy h, výšková poloha požárního úseku h_p

Počet podlaží stavby

\begin{gathered}
n_\text{p}=n_\text{pp}+n_\text{pn}
\end{gathered}

Stavební hmoty se zatřiďovaly podle původní ČSN 73 0862 do stupně hořlavosti takto:

A – nehořlavé; B – nesnadno hořlavé; C1 – těžce hořlavé; C2 – středně hořlavé; C3 – lehce hořlavé.

Stavební výrobky (kromě podlahových krytin) se dnes podle reakce na oheň zatřiďují do tříd: A1, A2, B, C, D, E a F.

Podlahové krytiny se podle reakce na oheň zatřiďují do tříd: A1_fl, A2_fl, B_fl, C_fl, D_fl, E_fl a F_fl.

Tepelné izolace liniových potrubí se klasifikují třídami reakce na oheň: A1_L, A2_L, B_L, C_L, D_L, E_L a F_L.

Elektrické kabely se podle reakce na oheň zatřiďují do tříd: A_ca, B1_ca, B2_ca, C_ca, D_ca, E_ca a F_ca.

Konstrukční části (prvky a dílce) se podle třídy reakce na oheň (dříve podle hořlavosti použitých hmot) a jejich vlivu na únosnost konstrukční části a intenzitu požáru třídí na: druh DP1, druh DP2 nebo druh DP3.

Konstrukční systém stavby tvoří konstrukce nosné, zajišťující stabilitu stavby, a konstrukce požárně dělicí. Tyto se podle [1] a [2] člení na konstrukční systémy:

• nehořlavé (také konstrukce druhu DP1);
• smíšené; svislé konstrukce musí být druhu DP1, vodorovné nejvýše druhu DP2;
• hořlavé (již nevyhovují kritériím pro konstrukce smíšené).

Stupeň požární bezpečnosti je klasifikační zatřídění požárního úseku, vyjadřující schopnost stavebních konstrukcí jako celku čelit účinkům požáru.

Požární odolnost je doba v minutách, během níž je konstrukce schopna odolávat teplotám, vzniklým při požáru, aniž by ztratila svou funkci.

Úniková cesta je komunikace v budově nebo na budově, umožňující únik osob na volné prostranství, popř. přístup požárních jednotek do prostorů napadených nebo ohrožených požárem. Dělí se na nechráněnou, částečně chráněnou a chráněnou únikovou cestu.

Odstupová vzdálenost je vzdálenost mezi vnějším povrchem obvodové stěny, popř. střechy, budovy a hranicí požárně nebezpečného prostoru.

Požárně nebezpečný prostor je prostor kolem stavby, ve kterém je nebezpečí přenesení požáru sáláním tepla nebo padajícími hořícími částmi konstrukcí.

Přístupová komunikace umožňuje příjezd požárních vozidel ke stavbě.

Nástupní plocha je plocha sloužící k nástupu požárních jednotek a požární techniky k protipožárnímu zásahu.

Volné prostranství je prostranství mimo požárem napadenou stavbu, umožňující volný a bezpečný pohyb osob ve směru od stavby.

Zásahová cesta je komunikace v budově nebo na budově, umožňující vedení protipožárního zásahu.

3.2 VŠEOBECNÉ, ÚZEMNÍ, DISPOZIČNÍ A KONSTRUKČNÍ POŽADAVKY POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI NA STAVBY

Stavby se musí navrhovat, provádět, udržovat a užívat tak, aby byly spolehlivé během provádění a při obvyklém užívání po celou dobu životnosti. Předpisy mohou přitom požadovat, aby zvláště nosné konstrukce budov byly dimenzovány i pro tzv. nehodovou návrhovou situaci, která má velmi malou pravděpodobnost výskytu a krátkou dobu trvání, avšak má velký význam z hlediska následků. Mezi tyto nebezpečné stavy zahrnujeme situace při požáru, výbuchu, havárii, nárazu apod.

Stavby musí současně vyhovět celé řadě požadavků, kterými jsou:

• mechanická odolnost a stabilita;
• požární bezpečnost;
• hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí;
• ochrana proti hluku;
• uživatelská bezpečnost a přístupnost při užívání;
• úspora energie a ochrana tepla;
• udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Z uvedeného výčtu je zřejmé, že zajištění budov a dalších budov před účinky možného požáru je jednou, avšak plnohodnotnou složkou celkové kvality a spolehlivosti stavebního díla. Požární bezpečnost nelze proto podceňovat, případně řešit až dodatečně po akceptování jiných hledisek; na druhé straně není možno prosazovat požární požadavky nezávisle na ostatních výše uvedených hlediscích. Výsledné řešení musí být věcí dohody všech zúčastněných partnerů, aniž by byla narušena požadovaná míra bezpečnosti, kvality a ekonomie.

U veřejnosti je požární bezpečnost staveb často nesprávně ztotožňována s nehořlavostí hmot, použitých v konstrukčním systému (např. srovnáváním ocelových a dřevěných konstrukcí), a není všem zřejmé, že v případě požární bezpečnosti nehodnotíme jeden parametr, ale jedná se o schopnost stavby jako celku zajišťovat ochranu života a zdraví osob, popř. zvířat, a bránit ztrátám na majetku.

Smyslem vlastních protipožárních opatření je:

• zaručit po určitou dobu únosnost a stabilitu nosných a požárně dělicích konstrukcí. Zabrání se tím zřícení stavby, umožní evakuaci osob a vytvoří podmínky pro přístup záchranným a zásahovým jednotkám;
• zajistit bezpečný únik osob, popř. evakuaci zvířat a majetku z požárem ohrožené stavby. Tomuto požadavku je třeba přizpůsobit dispoziční řešení, především vhodným návrhem komunikací v budově;
• zamezit šíření požáru uvnitř budovy a tím omezit škody při požáru na společensky únosnou míru. Opatření spočívají v dělení stavby na menší celky požární úseky, popř. jejich vybavování aktivními prostředky požární ochrany. Požadavky je nutno akceptovat v dispozičním, konstrukčním i materiálovém (výrobkovém) návrhu;
• zabránit přenesení požáru z hořící stavby na sousední (protilehlou nebo přilehlou) stavbu vkládáním dostatečných odstupů. Zohlednění tohoto požadavku se odráží v urbanistickém řešení;
• umožnit zasahujícím jednotkám požární ochrany účinný protipožární zásah a přispět k jejich bezpečnosti. Požadavky směřují především k návrhu přístupových komunikací a nástupních ploch, budování vnitřních a vnějších zásahových cest, zajištění požární vody pro hasební účely aj.

Zajištění požární bezpečnosti stavby se děje jednak pasivní požární ochranou, reprezentovanou správně navrženými stavebními konstrukcemi, schopnými odolávat účinkům požáru, jednak tzv. aktivními prostředky požární ochrany, jimiž se rozumí technická požárně bezpečnostní zařízení, jež svou funkcí vedou k rychlému zpozorování požáru, snížení jeho intenzity a rozsahu, popř. k likvidaci vzniklého požáru a tím ke snížení ztrát na životech a majetku. Jedná se o elektrickou požární signalizaci, stabilní samočinné hasicí zařízení a odvody kouře a tepla. Rovněž lze zohlednit blízkost profesionální zásahové jednotky. Širší možnosti pro použití požárně bezpečnostních zařízení vznikly v současné době otevřením trhů a vstupem nových dovozců a výrobců do ČR a také úpravami v normotvorné oblasti a očekávaným silnějším vlivem pojišťovacích společností.

Nejjednodušší v praxi užívaný přístup k prokazování splnění výše uvedených požadavků je postup s použitím norem oboru požární bezpečnost staveb a dalších souvisejících norem. V roce 1977 byla přijata ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb. Základní ustanovení, a tím vešel do užívání kodex norem požární bezpečnosti staveb, který je s různými upřesněními a doplňky užíván v České republice dodnes. Přehled norem kodexu požární bezpečnosti staveb je uveden v Příloze TP 1.6.

3.3 TŘÍDĚNÍ A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH HMOT, VÝROBKŮ, KONSTRUKČNÍCH ČÁSTÍ A KONSTRUKČNÍCH SYSTÉMŮ STAVEB

Stavby jsou prostorové útvary, tvořené soustavou stavebních částí (dílů), které mají různou funkci a posuzují se z nejrůznějších hledisek (statických, tepelně technických, akustických, estetických aj.). Nejvýznamnější je členění konstrukcí podle jejich schopnosti přenášet zatížení, a to na:

• konstrukce nosné – schopné kromě své vlastní hmotnosti přenášet i účinky dalších zatížení (základy, svislé a vodorovné nosné konstrukce, schodiště, nosné části střech aj.);
• konstrukce nenosné – kromě své vlastní hmotnosti již nepřenášejí žádná další zatížení (příčky, instalační jádra, výplňové stěny, podhledy, obklady aj.).

Z pohledu požární bezpečnosti mají pro bezpečnost stavby zásadní význam kromě konstrukcí nosných ještě konstrukce požárně dělicí. Pro pochopení klasifikace stavebních výrobků, konstrukčních částí a konstrukčních systémů budov je zapotřebí uvést některé sledované požárně technické vlastnosti.

Požárně technickými vlastnostmi stavebních hmot a výrobků se rozumí vlastnosti, kterými se projevují tehdy, jsou-li vystaveny vysokým teplotám vznikajícím při požáru, anebo účinkům hasebních látek užitých při hasebním zásahu.

Stavební konstrukce se hodnotí především dosaženou požární odolností, u střešních plášťů se ověřuje jejich schopnost šířit požár. Pokud zjištěné vlastnosti stavebních hmot a konstrukcí nesplňují požadavky na ně kladené, je třeba zvolit vhodný způsob nápravy, spočívající např. ve výměně stavební konstrukce anebo materiálu, popř. v návrhu vhodné protipožární ochrany stavebních konstrukcí a užití prostředků zlepšujících vlastnosti použitých stavebních výrobků. Stavební konstrukce jsou často navrhovány jako sendvičové konstrukce, obsahující výrobky různých tříd reakce na oheň (dříve stupňů hořlavosti, které bylo nutno ověřovat pro každou stavební hmotu samostatně). Proto bylo v ČR zavedeno třídění konstrukčních částí – prvků a dílců na druhy DP1, DP2 a DP3 v závislosti na úloze (funkci) hořlavých hmot ve vícevrstvých konstrukčních částech (vnitřní stěny a příčky, obvodové stěny, sloupy, stropy, prvky krovů, dveře apod.)

Konstrukční systémy budov se podle způsobu uspořádání konstrukčních částí z hlediska požární ochrany člení na nehořlavé, smíšené a hořlavé.

3.3.1 Požárně technické vlastnosti stavebních hmot, výrobků a konstrukcí

Většina požárně technických vlastností stavebních hmot a konstrukcí se dosud prokazuje požárními zkouškami v akreditovaných zkušebnách.

Při prokazování skutečných požárně technických vlastností stavebních hmot a výrobků půjde zejména o:

• reakci stavebních výrobků na oheň;
• šíření plamene po povrchu stavebních hmot;
• hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech;
• hodnocení podlahovin a textilií.

Při prokazování skutečných požárně technických vlastností stavebních konstrukcí se hodnotí především jejich požární odolnost.

Třída reakce stavebních výrobků na oheň – stupeň hořlavosti stavebních hmot

V ČR se stavební hmoty dříve zatřiďovaly a označovaly následujícími stupni hořlavosti:

O zatřídění tuhé stavební hmoty do příslušného stupně hořlavosti rozhodoval do 31. 12. 2003 výsledek zkoušky provedené podle původní ČSN 73 0862, při které byl testován soubor 5 vzorků po dobu 20 minut za předepsaných teplotních podmínek. Kromě metodiky ČSN 73 0862 se používala i metodika ČSN 73 0861, jejímž výsledkem je roztřídění stavebních hmot na nehořlavé a hořlavé.

V současné době je ČSN 73 0862 zrušena a stavební výrobky se zkoušejí pouze na reakci na oheň (lidověji na hořlavost) podle souboru 5 evropských norem. Klasifikace výrobků podle reakce na oheň se provádí podle evropské klasifikační normy ČSN EN 13501-1. Protože v evropských zemích a také v ČR bylo stanoveno období, kdy se již sice podle ČSN 73 0862 stavební hmoty nesmělo zkoušet, ale při multidisciplinárním charakteru požární ochrany se mohou v některých technických pramenech ještě vyskytnout původní požadavky na stupně hořlavosti hmot, je do ČSN 73 0810 zapracován převodník požadavků ze stupňů hořlavosti stavebních hmot a indexů šíření plamene po povrchu podlahových krytin na nové evropské třídy reakce na oheň – viz tab. 1 a 2.

Tab. 1  Převod požadavků ze stupňů hořlavosti na třídy reakce na oheň

Třídy reakce na oheň se mohou doplnit indexy _s1, _s2 nebo _s3 (charakterizují množství kouře při hoření) a indexy _d0, _d1 nebo _d2 (charakterizují odkapávání hořících částí).

Požadované indexy rychlosti šíření plamene po povrchu podlahových krytin se převádějí na třídy reakce na oheň podle následující tabulky.

Tab. 2 Převod požadavků z i_s podlahových krytin na třídy reakce na oheň

Požární odolnost stavebních konstrukcí

Požární odolnost je doba, během níž je konstrukce schopna zachovat svou funkci. Je dána dosažením některého z mezních stavů požární odolnosti, pro něž se užívá těchto základních písmenných značek (ČSN [3]):

V České republice jsou doby požární odolnosti uvažovány hodnotami 15, 30, 45, 60, 90, 120 a 180 minut, u požárních uzávěrů 15, 30, 45, 60 a 90 minut.

Třída požární odolnosti se udává značkami mezních stavů, dobou požární odolnosti v minutách a druhem konstrukční části (např. požární strop betonový REI 45 DP1).

Podrobné požadavky na mezní stavy požární odolnosti stavebních konstrukcí uvádí ČSN 73 0810. Některé příklady uvádí tab. 3.

Tab. 3  Mezní stavy požární odolnosti konstrukcí

Poznámka:
Za stěnu se považují konstrukce se sklonem 70^o a větším k vodorovné rovině. Konstrukce se sklonem menším než 70^o k vodorovné rovině se považují za střechy.

3.3.2 Třídění konstrukčních částí a konstrukčních systémů staveb

Třídění konstrukčních částí (dílců nebo prvků)

Konstrukční části na stavbách mohou být tvořeny jedním anebo častěji více výrobky (sendviče – vrstvené konstrukce). Proto bylo v normách řady ČSN 73 08 zavedeno třídění konstrukčních částí na:

• druh DP1, DP2 a DP3 (nově od roku 2005, dříve D1, D2 a D3).

Při třídění konstrukčních částí se přihlíží k tomu, zda konstrukční část při požáru uvolňuje teplo a zda její nosná část (např. kostra vrstvené příčky) je z hořlavých hmot (odpovídající třídy reakce na oheň). Více napoví obr. 5.

Konstrukční části druhu DP1 nezvyšují v požadované době požární odolnosti (min. 15 minut) intenzitu požáru a nosné části jsou pouze z výrobků třídy reakce na oheň A1, A2. Dále mohou obsahovat tepelné a zvukové izolace z výrobků třídy reakce na oheň B až F umístěné uvnitř konstrukční části, a to tak, že v požadované době požární odolnosti se nedosáhne teploty vzplanutí izolačních hmot obsažených v posuzovaných výrobcích. Konstrukce druhu DP1 jsou hlavně zděné, ocelové a železobetonové konstrukce.

Konstrukční části druhu DP2 nezvyšují v požadované době požární odolnosti intenzitu požáru (nehoří) a jsou konstruovány následovně:

• povrchové vrstvy jsou z výrobků třídy reakce na oheň A1 nebo A2;
• uvnitř konstrukční části mezi výrobky podle bodu a) jsou umístěny části z výrobků třídy reakce na oheň B až D; na těchto výrobcích je závislá stabilita konstrukční části (např. dřevěné sloupky, dřevěné nosníky);
• tepelné, zvukové a jiné vrstvy uvnitř konstrukční části mohou být kterékoliv třídy reakce na oheň, nesmí však ovlivňovat únosnost a stabilitu konstrukční části.

Vysvětlení: Povrchové vrstvy musí omezit hoření nosných částí a tepelných nebo zvukových izolací tak, aby se v požadované době požární odolnosti nedosáhlo jejich teploty vzplanutí a tím, aby nedošlo k jejich odhořívání a ke zvýšení intenzity požáru v hořícím prostoru.

Za konstrukce druhu DP2 se považují např. dřevěné trámové stropy se záklopem a podhledem s omítkou na pletivu tloušťky min. 12 mm, nebo na rákosu tloušťky min. 15 mm, nebo s podhledem z desek reakce na oheň A1 či A2 tloušťky min. 12 mm, anebo ověřené zkouškou. Konstrukce druhu DP2 jsou také stěny s dřevěnou nosnou kostrou, opláštěné výrobkem třídy reakce na oheň A1 či A2 (tloušťka min. 12 mm, nebo je tloušťka ověřena zkouškou) bez ohledu na druh tepelné nebo zvukové izolace uvnitř stěny. Uvedené tloušťky opláštění je třeba považovat za minimální pro požární odolnost do 45 minut. Požární odolnost konstrukčních částí DP2 (D2) zpravidla nepřesahuje 45 minut. Pokud by se požadovala požární odolnost vyšší, musela by se skladba konstrukce ověřit, popř. upravit.

Konstrukční části druhu DP3 jsou charakteristické tím, že v požadované době požární odolnosti zvyšují intenzitu požáru, to znamená, že se vznítí a následně hoří. Určující jsou proto povrchy vystavené ohni a také to, že nejsou splněny požadavky na konstrukce druhu DP1 a DP2 (D1 a D2). Patří sem např. všechny dřevěné konstrukce, které nejsou opláštěné výrobkem třídy reakce na oheň A1 a A2.

Obr. 5 Druhy konstrukčních částí a) DP1, b) DP2, c) DP3

Třídění konstrukčních systémů staveb

Konstrukční systém stavby tvoří konstrukce nosné, zajišťující stabilitu, a konstrukce požárně dělicí. Konstrukční systémy se podle různých kombinací těchto konstrukčních částí člení na (viz obr. 6):

• nehořlavé (všechny konstrukce druhu DP1);
• smíšené; svislé konstrukce musí být druhu DP1, vodorovné nejvýše druhu DP2;
• hořlavé (již nevyhovují kritériím pro konstrukce smíšené). Ty lze dále dělit na dva případy, a to: všechny konstrukce jsou pouze druhu DP2, anebo v konstrukčním systému se již vyskytuje konstrukce druhu DP3.

Obr. 6 Konstrukční systém stavby : a) nehořlavý, b) smíšený, c) hořlavý (jen DP2), d) hořlavý (i DP3)

3.4 AKTIVNÍ ZAJIŠTĚNÍ STAVEB

Aktivní zajištění staveb se týká použití požárně bezpečnostních zařízení a opatření. Tím se vytvářejí předpoklady k úspěšné evakuaci osob, účinnému zásahu požárních jednotek, snížení teplotního namáhání stavebních konstrukcí a snížení rozsahu škod. Aktivní a pasivní (situační, dispoziční řešení a návrh stavebních konstrukcí) zajištění se vzájemně vhodně doplňují. Účinnost aktivního a pasivního zajištění však klesá, nejsou-li jednotlivá zařízení a opatření, včetně úprav stavebního řešení, vzájemně koordinována.

Výchozí základnou pro návrh pasivního i aktivního zajištění budov (popř. včetně technologických zařízení) tvoří návrhové požáry (požární scénáře). Podle zvoleného požárního scénáře se navrhuje dělení staveb do požárních úseků, stanovují se požární, event. ekonomická rizika, navrhuje se stavební řešení z hlediska požární bezpečnosti a určí se rozsah použití požárně bezpečnostních zařízení a opatření, popř. vyvstane potřeba počítat se zásahem jednotky požární ochrany.

Požárně bezpečnostní zařízení tvoří zpravidla elektrická požární signalizace, stabilní, popř. polostabilní nebo doplňkové hasicí zařízení, samočinná zařízení pro odvod kouře a tepla, příp. další zařízení.

Elektrická požární signalizace slouží k včasnému zpozorování a signalizaci vzniklého ohniska požáru. Samočinně nebo prostřednictvím lidského činitele (s použitím tlačítkových hlásičů) urychluje předání této informace osobám, určeným k zajištění represivního zásahu, popř. zařízením dálkového přenosu přímo HZS. Elektrická požární signalizace také v případě potřeby uvádí do činnosti zařízení, která brání rozšíření požáru, usnadňují, příp. provádějí protipožární zásah, usnadňují evakuaci osob, nebo slouží k odvedení zplodin hoření a tepla.

Samočinné stabilní hasicí zařízení slouží k lokalizaci nebo likvidaci požáru bez přítomnosti lidského činitele, a to v krátké době po vzniku požáru.

Zařízení pro odvod kouře a tepla slouží k zabránění šíření požáru a k odvedení zplodin hoření a tepla vzniklého při požáru mimo stavbu. Tím je sníženo tepelné namáhání stavebních konstrukcí, může dojít ke zmenšení rozsahu škod na skladovaných materiálech a výrobcích a zlepší se podmínky pro evakuaci osob i k provedení represivního zásahu.

Profesionální požární jednotky, jsou-li dislokovány v dostatečné blízkosti a je-li zaručeno včasné předání informace o vzniku požáru, přispívají (kromě uvedených požárně bezpečnostních zařízení) k celkovému požárnímu zabezpečení stavby. Jsou zárukou rychlého a účinného požárního zásahu.

Účinnost požárně bezpečnostních zařízení je podmíněna:

• vzájemnou logickou a funkční návazností požárně bezpečnostních zařízení;
• návazností na technická (popř. technologická) zařízení stavby;
• časovým pásmem a podmínkami zásahu jednotek požární ochrany;
• návazností na pasivní zajištění stavby, zejména z hlediska dispozičního řešení (únikových cest a požárních úseků).

Funkčnost požárně bezpečnostních zařízení je podmíněna:

• optimálním projektovým řešením;
• odborně provedenou montáží, včetně ověření provozuschopnosti;
• průběžnou údržbou a kontrolou činnosti zařízení.

3.5 POSTUPY NAVRHOVÁNÍ STAVEB Z HLEDISKA POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI V ČR

3.5.1 Postupy navrhování nevýrobních a výrobních staveb

Postup posuzování požární bezpečnosti všech staveb vychází metodicky ze stejných zásad uvedených v kap. 3.2, avšak jednotlivé úlohy jsou u některých druhů staveb řešeny odlišně: buď užitím jiných parametrů pro popis určitého pojmu, např. požárního rizika, anebo posouzením jiného údaje, např. délky únikové cesty či doby úniku osob. Řada kroků je však společná pro všechny používané postupy.

V České republice jsou zavedeny dvě metody, a to:

• posouzení požární bezpečnosti nevýrobních objektů podle ČSN 73 0802 a navazujících norem;
• posouzení požární bezpečnosti výrobních objektů podle ČSN 73 0804.

Navíc stavební zákon č. 183/2006 Sb. vyvolal i změnu zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, který v § 99 říká: Autorizovaný inženýr nebo technik, kterému byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb, je při realizaci technických podmínek požární ochrany staveb oprávněn použít postup odlišný od postupu, který stanoví česká technická norma nebo jiný technický dokument, upravující podmínky v požární ochraně.

Postup při posuzování nevýrobních a výrobních staveb je graficky znázorněn na obr. 7 až 9. Z obrázků je zřejmé, které kroky postupu se navzájem liší a které jsou stejné.

Obr. 7 Schéma postupu při posouzení požární bezpečnosti výrobního objektu ČSN 73 0804

Obr. 8 Schéma postupu při posouzení požární bezpečnosti nevýrobního objektu ČSN 73 0802

Stanovení jednotlivých kroků při posuzování požární bezpečnosti v obou základních normách je provedeno v následujícím obrázku.

Obr. 9  Srovnání kroků při posuzování požární bezpečnosti nevýrobních a výrobních objektů

Rozdíly obou metodik

Rozdíl v určení požárního rizikaje ve způsobu výpočtu a ve fyzikální jednotce, kterou je vyjádřeno. Co se týče absolutní hodnoty zjištěné oběma postupy, lze konstatovat, že |p_v| = |τ_e|, tzn., že např. p_v = 40 kg · m^-2 odpovídá době τ_e = 40 minut.

Ekonomické riziko jako pojem ČSN 73 0802 neuvádí, velikost škod je zde omezována skrytě limitováním velikosti požárního úseku. V metodice ČSN 73 0804 slouží ekonomické riziko k určení mezní velikosti požárního úseku, kterou jsou omezeny škody; a ekonomické riziko vede někdy projektanta k povinnosti použít požárně bezpečnostní zařízení.

Posuzování únikových cest spočívá v posouzení času, během kterého musí lidé opustit ohroženou stavbu. Dobu nutnou pro únik lze rozdělit do dvou časových úseků. První představuje čas, který osoby potřebují pro překonání určité vzdálenosti z nejvzdálenějšího místa k východům; druhý časový úsek je dán dobou, která je potřebná k projití proudu osob východy. U nevýrobních staveb se oba časové úseky řeší odděleně ve vazbě na délku a šířku únikové cesty bez možnosti vzájemného ovlivňování. U výrobních staveb jsou oba úseky vyjádřeny dobou evakuace, tj. součtem dvou časů, který se porovnává s mezní dobou úniku. Tento způsob je průhlednější a nemá vazbu na předchozí výpočty požárního rizika, jako je tomu u nevýrobních staveb. Ověřování doby úniku se dnes pro své přednosti používá i u nevýrobních staveb, např. ve vztahu k době, kdy dojde k zakouření prostoru a tím k ohrožení osob.

Ostatní kroky, tj. posouzení stavebních konstrukcí po výpočtu požárního rizika metodou stupně bezpečnosti, ověření dostatečných odstupů mezi stavbami, provedení technických zařízení a návrh zařízení pro protipožární zásah jednotkami požární ochrany, jsou v podstatě u obou metodik stejné.

3.5.2 Požární úseky a jejich riziko

Požární úsek (PÚ)je základní posuzovanou jednotkou v oblasti PBS. Smyslem vytváření požárních úseků je omezit vzniklý požár na určitý prostor v hořící stavbě a nalézt optimum mezi možnými škodami vzniklými při požáru a náklady na protipožární zabezpečení stavby. Výše nákladů na zajištění požární bezpečnosti stavby se v závislosti na účelu stavby a jejího významu odhadují na 3–7 % celkových nákladů na stavbu. Příliš malé požární úseky zvyšují náklady na protipožární zabezpečení, velké požární úseky skrývají riziko vysokých škod. Požární úseky se nemusí ztotožňovat se žádnou obvyklou stavební jednotkou budovy (podlažím, sekcí, lodí aj.). Běžně se navrhují vícepodlažní požární úseky, anebo též celá stavba může tvořit jeden požární úsek. Požární úseky jsou vymezeny požárně dělicími konstrukcemi – požárními stěnami, požárními stropy, popř. požárními uzávěry. Některé zásady použitelné pro volbu požárních úseků jsou:

• oddělíme provozně důležité prostory – jsou uvedeny taxativně v normách PBS, např. výtahové šachty, strojovny výtahů, výtahové šachty, instalační a kabelové šachty a kanály, chráněné únikové cesty, obytné buňky, lůžková oddělení nemocnic, shromažďovací prostory aj.;
• oddělíme prostory s vysokým požárním nebo ekonomickým rizikem, např. sklady hořlavých kapalin, archivy apod.;
• při volbě požárních úseků dále přihlížíme k provozním požadavkům, snažíme se omezit počty prostupů požárně dělicími konstrukcemi, dodržujeme mezní rozměry požárních úseků, předvídáme možné přímé i nepřímé škody, bereme v úvahu podmínky pro zásah požárních jednotek, umožňujeme odvod kouře a zplodin hoření ze stavby, oddělujeme prostory různých uživatelů (vlastníků) aj.

Požární riziko vyjadřuje rozsah případného požáru v posuzovaném požárním úseku. Závisí především na množství a charakteru hořlavých látek, rychlosti jejich odhořívání, stavebním uspořádání prostoru, podmínkách odvětrávání a na tepelně technických vlastnostech konstrukcí ohraničujících požární úsek. K požárnímu riziku se vážou odpovídající teploty plynů v hořícím prostoru, a to buď normové T_N určené mezinárodně přijatou závislostí teplota čas, anebo pravděpodobné teploty Tg, odpovídající reálným (pravděpodobným) podmínkám hořícího požárního úseku, popř. definované jinými teplotními křivkami.

Požární riziko nevýrobních objektů

Požární riziko jako míra rozsahu případného požáru se stanovuje zvlášť pro každý požární úsek. Pokud je požární úsek tvořen více různými prostory, určí se průměrná hodnota rizika noremním postupem. Pro potřeby ČSN 73 0802 a navazujících norem se požární riziko udává výpočtovým požárním zatížením p_v v kg·m^-2, které představuje průměrnou hodnotu hmotnosti dřeva na jednotku plochy pro celý požární úsek:

\begin{gathered}
p_\text{v} = p \cdot a \cdot b \cdot c
\end{gathered}

(1)

kde je

p … požární zatížení v kg·m^-2;
a … součinitel vyjadřující rychlost odhořívání z hlediska charakteru hořlavých látek;
b … součinitel vyjadřující rychlost odhořívání z hlediska stavebních podmínek;
c … součinitel vyjadřující vliv požárně bezpečnostních zařízení a opatření.

Požární zatížení p [kg·m^-2] určíme:

\begin{gathered}
p = p_\text{n}+p_\text{s}
\end{gathered}

(2)

Nahodilé požární zatížení p_n[kg·m^-2] reprezentuje hořlavé látky, které se za běžných podmínek užívání vyskytují v požárním úseku (nábytek, výrobky, obaly aj.). Stanoví se:

a) p_n a a_n – viz ČSN 73 0802 příloha A pro vybrané prostory.

Tab. 4 Hodnoty a_n, p_n,podle ČSN 73 0802 – ukázka.

b) p_n[kg·m^-2] podle hmotnosti a výhřevnosti hořlavých látek výpočtem, viz ČSN 73 0802.

\begin{gathered}
p_\text{n} = \frac{\sum\limits_{\text{i}=1}^\text{j} M_\text{i}\ K_\text{i}} S
\end{gathered}

(3)

kde je

M_i … hmotnost hořlavé látky [kg];
K_i … součinitel ekvivalentního množství dřeva [–], uveden v ČSN 73 0824.

c) průměrné p_n pro více prostorů v požárním úsek

\begin{gathered}
p_\text{n} = \frac{\sum\limits_{\text{i}=1}^\text{j} p_\text{ni}\ S_\text{i}} S
\end{gathered}

(4)

kde je

S … plocha i-tého prostoru [m²].

Stálé požární zatížení p_s zahrnuje hořlavé hmoty obsažené ve stavebních konstrukcích, s výjimkou konstrukcí nosných a požárně dělicích. Jejich vliv je zohledněn při určení stupně požární bezpečnosti. Běžně p_surčíme z ČSN 73 0802:

a) p_s[kg·m^-2] pro okna, dveře, podlahy, viz tab. 5:

Tab. 5  Hodnoty p_s

b) p_s[kg·m^-2] podle hmotnosti a výhřevnosti hořlavých konstrukcí výpočtem podle ČSN 73 0802 – obdoba rovnice (3);

c) průměrné p_s pro více prostorů v požárním úseku – obdoba rovnice (4).

Součinitel a (bez rozměru) stanovíme ze vztahu

\begin{gathered}
a = \frac{p_\text{n}\cdot a_\text{n}+p_\text{s}\cdot a_\text{s}}{p_\text{n}+p_\text{s}}
\end{gathered}

(5)

• a_s = 0,9 (pro stálé požární zatížení);
• a_n – viz ČSN 73 0802 příloha A, nebo rovnice.

;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;;

\begin{aligned}
a_\text{n}= \frac{\sum\limits_{\text{i}=1}^\text{j}M_\text{i}\ K_\text{i}\ a_\text{mi}} {\sum\limits_{\text{i}=1}^\text{j}M_\text{i}\ K_\text{i}}
\end{aligned}

(6)

kde a_mi najdeme v ČSN 73 0802 příloha C;

• a_n průměrné pro více prostorů v požárním úseku.

\begin{aligned}
a_\text{n}=\frac{\sum\limits_{\text{i}=1}^\text{j}p_\text{ni}\ a_\text{ni}\ S_\text{i}}{\sum\limits_{\text{i}=1}^\text{j}p_\text{ni}\ S_\text{i}}
\end{aligned}

(7)

Součinitel b (bez rozměru) počítáme:

Pro požární úseky s otvory

\begin{aligned}
b = \frac{S \cdot k} {S_\text{o} \cdot \sqrt{h_\text{o}}}
\end{aligned}

(8)

kde je

S … plocha požárního úseku v m²;
S_o … plocha otvorů v obvodových stěnách a střeše v m²;
h_o … výška otvorů v obvodových stěnách a střeše v m.

Součinitel k stanovíme tak, že pro světlou výšku h_s určíme součinitel n:

\begin{aligned}
n = \frac{S_\text{o}} {S} \sqrt{\frac{h_\text{o}}{h_\text{s}}}
\end{aligned}

(9)

a pak pro n, S_m uvedených v příloze E ČSN 73 0802 najdeme součinitel k

Pro požární úseky bez otvorů se součinitel b určí z rovnice

\begin{aligned}
b = \frac{k} {0{,}005 \cdot \sqrt{h_\text{s}}}
\end{aligned}

(10)

přičemž pomocný součinitel n = 0,005

Součinitel b dosahuje hodnot: 0,5 < b < 1,7

Snižující součinitel c (bez rozměru) se udává dílčími součiniteli c_i při užití příslušného požárně bezpečnostního zařízení nebo opatření:

Není-li v požárním úseku použito požárně bezpečnostní zařízení, uvažuje se c = 1.

Soustředěné výpočtové požární zatížení

Výpočtové požární zatížení představuje průměrnou hodnotu pro celý požární úsek. Mohou se však vyskytnout případy, že v některých prostorách (např. archivech, skladech hořlavých materiálů) je výrazně vyšší hodnota požárního zatížení; pro tyto místnosti je třeba spočítat tzv. soustředěné výpočtové požární zatížení p_vs. Takto určená hodnota musí být považována za výslednou pro celý požární úsek, anebo se z místnosti s vysokým požárním rizikem vytvoří samostatný požární úsek.

Požární úseky a prostory bez požárního rizika.

Opakem prostoru se soustředěným výpočtovým požárním zatížením jsou místnosti s tak malým požárním zatížením, že je lze považovat za požární úseky a prostory bez požárního rizika.

Požární úseky a prostory jsou bez požárního rizika, pokud stavební konstrukce ohraničující tento požární úsek jsou druhu DP1 a

a) p_v ≤ 7,5 kg·m^-2; a ≤ 1,1;

b) p_v ≤ 3,5 kg·m^-2; a > 1,1.

Pro tyto úseky a prostory nabízí ČSN 73 0802 řadu úlev (I. stupeň požární bezpečnosti, neomezené rozměry požárního úseku aj.).

Požární riziko výrobních staveb

Požární riziko se nejčastěji udává ekvivalentní dobou trvání požáru τ_e v minutách a jí odpovídajícími normovými teplotami plynů hoření T_N ve ^oC. Může být udáno i pravděpodobnou dobou trvání požáru τ v minutách a této době odpovídajícími pravděpodobnými teplotami T_g ve ^oC.

Požární riziko lze stanovit:

a) ekvivalentní dobou trvání požáru τ_e pro (prosté) požární zatížení p zjednodušeným postupem, anebo pomocí diagramu 2 z ČSN 73 0804;

b) ekvivalentní dobou trvání požáru τ_e pro průměrné požární zatížení p podrobným výpočtem;

c) ekvivalentní dobou trvání požáru τ_em pro místně soustředěné požární zatížení p_m podrobným výpočtem;

d) tabulkovými hodnotami τ_e ČSN, přílohy G [2] pro vybrané provozy (např. výtahové a instalační šachty, strojovny výtahů a vzduchotechniky, vstupní haly, chodby, šatny zaměstnanců, garáže, kanceláře, velíny, archivy, závodní jídelny aj.).

Zjednodušený postup pro určení požárního rizika (τ_e)

a) V tomto případě použijeme empirickou rovnici pro výpočet τ_e v minutách:

\begin{aligned}
\tau_e = \frac{2p \cdot c} {k_3 \cdot F_0^{1/6}}
\end{aligned}

(11)

Požární zatížení (prosté) p [kg·m^-2] se určí shodně s ČSN 73 0802:

\begin{aligned}
p = p_\text{n}+p_\text{s}
\end{aligned}

(12)

Součinitel c vyjadřuje vliv požárně bezpečnostních zařízení a je blíže popsán v části věnované ekonomickému riziku.

Součinitel k₃ vyjadřuje podíl plochy stavebních konstrukcí ohraničujících požární úsek S_k v m² (bez otvorů S₀) a plochy požárního úseku S v m² a určí se z rovnice:

\begin{aligned}
k_3 = \frac{S_\text{k}}{S}
\end{aligned}

(13)

anebo se použije hodnot ČSN 73 0802, viz tab. 6.

Tab. 6 Hodnoty součinitele k₃ podle ČSN 73 0804

Parametr odvětrání F₀ v m^1/2 se stanoví podle rovnice

\begin{aligned}
F_{0} = \frac{\sum\limits_{\text{i}=1}^\text{j} S_\text{oi}\ h_\text{oi}^{1/2}} {S_\text{k}}
\end{aligned}

(14)

kde S_oi, h_oi je plocha [m²] a výška [m] otvorů v obvodových a střešních konstrukcích požárního úseku (opět shodně s ČSN [1]), jimiž může proudit do požárního úseku vzduch; S_k se určí geometricky jako součet ploch požárních a obvodových stěn, stropu a podlahy požárního úseku, avšak bez ploch otvorů S_oi,

anebo početně:

\begin{aligned}
S_\text{k} = k_3 \cdot S
\end{aligned}

(15)

b)Užití diagramu 2 z ČSN 73 0804 umožní nejen rychlé určení τ_e, ale podle druhu konstrukčního systému a počtu podlaží stavby i stanovení požadovaného stupně požární bezpečnosti.

Stanovení ekvivalentní doby trvání požáru τ_e zjednodušeným postupem se nesmí použít pro místně soustředěné požární zatížení. Požární riziko τ_em se v těchto případech určuje vždy podrobným postupem.

Podrobný postup pro stanovení ekvivalentní doby trvání požáru τ_e (pro průměrné požární zatížení p) a τ_em (pro místně soustředěné požární zatížení p_m)

Při podrobném postupu se berou v úvahu další činitele ovlivňující intenzitu požáru, a to požární výhřevnost látek (blíží se více skutečnosti), tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí, míra odvětrání neboli rychlost výměny plynů. Výpočet je složitější, ale přesnějším postupem lze získat příznivější hodnoty požárního rizika.

Pro výpočet požárního rizika se v praxi používají komerčně nabízené programy.

3.5.3 Velikost požárních úseků

Omezování velikosti požárních úseků je diktováno snahou optimalizovat výši investičních nákladů na požární zabezpečení stavby a výši pravděpodobných škod při požárech.

U nevýrobních staveb je záležitost řešena tak, že velikost požárních úseků je vázána na určení požárního rizika.

Metodika rozpracovaná pro posuzování požární bezpečnosti výrobních staveb zavádí pro omezování velikosti požárních úseků nový pojem – ekonomické riziko.

Obr. 10  Závislost investičních nákladů IN vynaložených na požární zabezpečení stavby a škod Š vzniklých požárem v závislosti na ploše požárního úseku S

Rozměry požárních úseků nevýrobních objektů

Ověřování velikosti požárního úseku se provádí porovnáním skutečných půdorysných rozměrů (délka, šířka, popř. plocha) a počtu užitných podlaží požárního úseku s mezními hodnotami.

Skutečné rozměry požárních úseků zjistíme z projektové dokumentace; mezní půdorysné rozměry uvádí ČSN 73 0802, zde viz tab. 7 až 9; počet podlaží z_max je omezen rovnicemi (16) až (18).

Půdorysné mezní rozměry lze zvětšit u požárních úseků bez požárního rizika, anebo pouze s nízkými hodnotami p_v. Efektivně lze velikost požárního úseku zvětšit v případě, že v úseku je provedeno požárně bezpečnostní zařízení a opatření; mezní rozměry se pak mohou násobit hodnotou c^-1/2. Pokud jsou ztíženy podmínky pro protipožární zásah tím, že stavba má pouze jednu vnitřní zásahovou cestu, anebo vnější zásah je možné vést pouze z jedné strany budovy, musí se naopak mezní rozměry požárního úseku o 15 % zmenšit.

Tab. 7 Největší dovolené rozměry nadzemních požárních úseků s konstrukčními systémy nehořlavými (ČSN 73 0802)

Požární úseky v prvním podzemním podlaží se posuzují podle sloupce pro výškovou polohu h_p do 22,5 m; úseky ve druhém a dalším podzemním podlaží se posuzují podle sloupce pro výškovou polohu h_p 22,5 až 45 m. Mezilehlé polohy lze lineárně interpolovat.

Tab. 8 Největší dovolené rozměry nadzemních požárních úseků s konstrukčními systémy smíšenými (ČSN 73 0802)

Požární úseky v podzemních podlažích musí mít konstrukční systémy nehořlavé. Mezilehlé hodnoty lze lineárně interpolovat.

Tab. 9 Největší dovolené rozměry nadzemních požárních úseků s konstrukčními systémy hořlavými (ČSN 73 0802)

Požární úseky v podzemních podlažích musí mít konstrukční systémy nehořlavé. Mezilehlé hodnoty lze lineárně interpolovat.

Mezní počet podlaží v požárním úseku:

• pro konstrukční systém nehořlavý je.

\begin{aligned}
z_\text{max} = \frac{180}{p_\text{v}}
\end{aligned}

(16)

• pro konstrukční systém smíšený.

\begin{aligned}
z_\text{max} = \frac{140}{p_\text{v}}
\end{aligned}

(17)

• pro konstrukční systém hořlavý.

\begin{aligned}
z_\text{max} = \frac{100}{p_\text{v}}
\end{aligned}

(18)

Ekonomické riziko a rozměry požárních úseků výrobních objektů

Ekonomické riziko je poměrně novým pojmem v PBS. Není vyjádřeno jedním údajem, ale vyjadřuje vztah možných či pravděpodobných ztrát způsobených požárem a nákladů na protipožární ochranu staveb. Jedná se o vztah konkrétního případu vůči optimu.

Ekonomické riziko se vyjadřuje indexy pravděpodobnosti P1, P2 a jejich vzájemným vztahem. Pro určení ekonomického rizika se výroby a provozy výrobních staveb dělí do sedmi skupin (skupina 1 až 7). Roztřídění je provedeno na základě rozboru požárních statistik podle pravděpodobnosti vzniku a rozšíření požáru v dané výrobě (viz ČSN 73 0804, příloha E).

a) Index pravděpodobnosti vzniku a rozšíření požáru P₁ určíme z rovnice:

\begin{aligned}
P_1 = p_1 \cdot c \ge 0{,}11
\end{aligned}

(19)

kde p₁ je pravděpodobnost vzniku a rozšíření požáru vztažená ke konkrétnímu provozu či druhu výroby, viz ČSN 73 0804, příloha P; c součinitel požárně bezpečnostních zařízení a opatření.

Hodnota c se určí

\begin{aligned}
c = 1 - \sum\limits_1^3 \Delta c_i
\end{aligned}

(20)

přičemž Δc_i najdeme v ČSN 73 0804 v tab. 3. Patří sem (vše s řadou podmínek):

• Δc₁ rychlý zásah požární jednotky v časovém pásmu H₁;
• Δc₂ samočinné stabilní hasicí zařízení;
• Δc₃ samočinné odvětrací zařízení.

Do časového pásma H₁ se zařazují požární jednotky, u nichž je prokázáno, že mezi ohlášením požáru a zahájením zásahu neuplyne doba delší než 7 minut.

b) Index pravděpodobnosti rozsahu škod způsobených požárem P₂ se stanoví z rovnice:

\begin{aligned}
P_2 = p_2 \cdot S \cdot k_5 \cdot k_6 \cdot k_7
\end{aligned}

(21)

kde je

p₂ … pravděpodobnost rozsahu ztrát vztažená ke konkrétnímu provozu či druhu výroby, viz tab. 10, podle ČSN 73 0804, příloha E;
S … plocha požárního úseku [m²];
k₅ … součinitel počtu podlaží

\begin{aligned}
k_5 = n_\text{p}^{1/2}
\end{aligned}

(22)

k₆ … součinitel konstrukčního systému;

• systém nehořlavý k₆ =1;
• smíšený k₆ = 1,4;
• hořlavý (DP2) k₆ =1,7;
• hořlavý (DP3) k₆ =2;

k₇ … součinitel následných škod, kde dosahuje hodnot 1 až 4,0 (ev. 4,5), lze určit z ČSN 73 0804, tab. 6.

Tab. 10 Skupiny výrob a provozů (ČSN 73 0804)

Vysvětlivky:
¹⁾ Výroby a provozy neuvedené v této tabulce se posuzují podle výrob a provozů s obdobným charakterem /obdobné hořlavé látky, technologické postupy apod.).
²⁾ Hodnoty upraveny násobením 10⁶ z důvodu jednoduššího výpočtu.
³⁾ Pomocná hodnota

\begin{aligned}
Z = \Bigg\lgroup \frac{5 \cdot 10^4}{P_1 - 0{,}1}\Bigg\rgroup^{2/3} \cdot \frac{1}{p_2}
\end{aligned}

přičemž platí

\begin{aligned}
S_\text{max} = \frac{Z}{k_5 \cdot k_6 \cdot k_7} = \frac{Z}{k^+}
\end{aligned}

c) Vzájemný vztah indexů P1 a P2 je vyjádřen

• matematicky (ČSN 73 0804).

\begin{aligned}
P_{1\space \text{max}} \le 0{,}1 + \frac{5 \cdot 10^4}{P_2^{1{,}5}}
\end{aligned}

(23)

nebo

\begin{aligned}
P_{2\space\text{max}} \le \Bigg\lgroup \frac{5 \cdot 10^4}{P_1 - 0{,}1}\Bigg\rgroup ^{2/3}
\end{aligned}

(24)

• diagramem 1 (ČSN 73 0804).

Diagram 1

Obr. 11 Diagram 1 – vzájemný vztah indexů pravděpodobnosti rozšíření požáru P₁ a rozsahu škod P₂

Vyneseme-li indexy P₁ a P₂ jako pořadnice bodu charakterizujícího ekonomické riziko požárního úseku, musí tento bod ležet pod anebo nanejvýš na křivce uvedeného diagramu.

Pokud tomu tak není, musí se zmenšit plocha požárního úseku, anebo do stavby instalovat požárně bezpečnostní zařízení, popř. využít obě možnosti.

3.5.4 Požadavky na stavební konstrukce

Na výpočet požárního rizika navazuje u všech staveb určení požadavků na požárně technické vlastnosti a konstrukční úpravy stavebních konstrukcí. Nejčastěji se používá metoda tzv. stupně požární bezpečnosti.

Stupeň požární bezpečnosti požárního úseku je klasifikační zatřídění, vyjadřující schopnost stavebních konstrukcí jako celku čelit účinkům požáru z hlediska možnosti rozšíření požáru a zachování stability stavby. Požární úseky se klasifikují I. až VII. stupněm požární bezpečnosti. O zatřídění do příslušného SPB rozhoduje druh nosných a požárně dělicích konstrukcí stavby (konstrukční systém), požární výška stavby, resp. počet podlaží a požární riziko daného požárního úseku. Pro daný SPB jsou pak předepsány požárně technické vlastnosti navržených stavebních konstrukcí, tj. třída požární odolnosti, popř. druh konstrukčních částí.

Požadavky na stavební konstrukce nevýrobních objektů

Stupeň požární bezpečnosti požárních úseků nevýrobních objektů uvádí následující tab. 11, převzatá z ČSN 73 0802.

Tab. 11 Stupeň požární bezpečnosti požárních úseků (ČSN 73 0802)

Vysvětlivky:
N₁ tento stupeň požární bezpečnosti se nesmí použít;
N₂ konstrukce smíšené a z hořlavých hmot se nesmějí použít pro tyto stupně požární bezpečnosti;
O požární úseky v jednopodlažních stavbách;
O_a požární úseky v jednopodlažních stavebních objektech a se součinitelem a ≤ 1,1.

Je-li výpočtové požární zatížení vyšší než 180 kg·m^-2 u konstrukčních systémů nehořlavých, 140 kg·m^-2 u konstrukčních systémů smíšených nebo 100 kg·m^-2 u konstrukčních systémů hořlavých a současně součinitel a je vyšší než 1,1, může územně příslušný Hasičský záchranný sbor požadovat další požárně bezpečnostní opatření s ohledem na konkrétní podmínky v těchto požárních úsecích (např. instalaci stabilního hasicího zařízení, zvýšení požární odolnosti nosných a požárně dělicích konstrukcí a požárních uzávěrů otvorů v nich); v podzemních podlažích jsou uvedená výpočtová požární zatížení při současném součiniteli avyšším než 1,1 bez dalších požárně bezpečnostních opatření nepřípustná.

Po určení SPB se z tab. 12 (nebo z ČSN 73 0802 tab. 12) předepíší pro daný stupeň požární bezpečnosti požadavky na jednotlivé konstrukční části posuzovaného požárního úseku. Požadavky jsou vyjádřeny třídou požární odolnosti, tj. mezním stavem (R, E, I, W, S, M), nejnižší požadovanou požární odolností konstrukce, udanou dobou v minutách, popř. přípustným druhem konstrukční části. Např. požární stěna nosná REI 60 DP1, požární uzávěr otvorů EI 30 DP1 nebo EW 30 DP3 apod.

Tab. 12 Požární odolnost stavebních konstrukcí a jejich druh (ČSN 73 0802)

Vysvětlivky:
¹⁾ Musí být splněny v těch případech, kde se počítá se snižujícím součinitelem c₂ až c₄; v ostatních případech se jejich splnění pouze doporučuje podle ČSN 73 0802, čl. 8.1.2. Pokud není dosažena u položky 3a), 3) a položky 4 požární odolnost 15 minut, posuzují se tyto konstrukce jako zcela požárně otevřené plochy (požadavek se týká položky 4 jen v případě, že nosná konstrukce střechy je současně střešním pláštěm).
²⁾ Pouze se doporučují; pokud není dosaženo u položky 3b) požární odolnosti 15 minut, posuzují se tyto konstrukce jako zcela požárně otevřené plochy.
³⁾ Konstrukce označené křížkem + musí být druhu DP1, pokud jde o požárně dělicí konstrukce chráněných únikových cest, šachet požárních a evakuačních výtahů a požární pásy.

Požadavky na stavební konstrukce výrobních staveb

Požární úseky opět klasifikujeme jedním ze sedmi stupňů požární bezpečnosti (I až VII). Stupeň požární bezpečnosti závisí na součinu τ_e · k₈ a je uveden v tab. 13.

Tab. 13 Stanovení stupně požární bezpečnosti (ČSN 73 0804)

Stupeň požární bezpečnosti se vztahuje k celému požárnímu úseku; pouze v případě, že se v prostoru vyskytuje část požárního úseku s místně soustředěným požárním zatížením, může pro vymezenou plochu platit jiný stupeň požární bezpečnosti.

Pro některé často se opakující provozy je stupeň požární bezpečnosti – spolu s ekvivalentní dobou trvání požáru – uveden v ČSN 73 0804, příloha G.

Součinitel bezpečnosti k₈ zahrnuje vliv podlažnosti stavby a vliv druhu nosných a požárně dělicích konstrukcí, tj. konstrukčního systému.

Pro stanovení součinitele k₈ lze použít tabulkové hodnoty – viz tab. 14.

Tab. 14 Hodnota součinitele bezpečnosti k₈ (ČSN 73 0804)

Požadavky na požární odolnost stavebních konstrukcí a jejich druh jsou obdobné jako u nevýrobních staveb a jsou dány v tab. 15, převzaté z ČSN 73 0804. Zápis požadavků třídou požární odolností se uvádí např. požární strop REI 45 DP1; požární uzávěr otvorů EW 30 DP3-C.

Tab. 15 Požární odolnost stavebních konstrukcí a jejich druh (ČSN 73 0804)

Vysvětlivky:
¹⁾ Musí být splněny v těch případech, kde se počítá se snižujícím součinitelem Δc podle položky 1 a 4, tab. 3; v ostatních případech se jejich splnění pouze doporučuje; pokud není dosaženo u položky 3a), 3 a 4 požární odolnosti 15 minut, posuzují se tyto konstrukce jako zcela požárně otevřené plochy.
²⁾ Pouze se doporučují; pokud není dosaženo u položky 3b) požární odolnosti, posuzují se tyto konstrukce jako zcela otevřené plochy.
³⁾ Původní značení D1 až D3 je nahrazeno značením DP1 až DP3.

Společné požadavky na stavební konstrukce

Z uvedených tabulek 12 a 16 je zřejmé, že požadavky na stavební konstrukce (požární odolnost a druh konstrukce DP1 až DP3) jsou odstupňovány nejen podle stupně požární bezpečnosti požárního úseku, ale i podle významu a polohy konstrukce. Rozhoduje úvaha o závažnosti možného poškození požárem s dopadem na stabilitu stavby a možnost šíření produktů hoření.

Požární stěny a požární stropy

Požadavky na požární stěny a požární dveře se odvozují z vyššího stupně požární bezpečnosti přilehlých požárních úseků; požadavky na požární stropy podle požárního úseku, ve kterém tvoří strop. Požární stěna se musí vždy stýkat s požárním stropem.

Požární uzávěry otvorů

Požární uzávěry otvorů uzavírají otvory v požárně dělicích konstrukcích, které mají být otevíratelné, ale zároveň nesmí narušit požární stěny anebo stropy. Jedná se především o požární dveře, popř. vrata mezi požárními úseky, ale také o poklopy vedoucí do půdního prostoru, revizní dvířka instalačních šachet, dveře do výtahových šachet a další uzávěry otvorů.

Požární uzávěry se třídí na uzávěry:

• bránící šíření tepla – označení EI;
• omezující šíření tepla – označení EW;
• těsné proti průniku kouře – označení S.

Podle materiálového provedení se i uzávěry otvorů třídí na druh DP1, DP2, DP3. Ocelové nebo hliníkové dveře mají označení DP1 (dřevěné dveře jsou druhu DP3. Požadovaná doba požární odolnosti požárních uzávěrů je v ČR 15, 30 45, 60 nebo 90 minut.

Požární uzávěry otvorů v požárních stěnách a stropech musí být požárně uzavíratelné, odpovídat provozním podmínkám a nesmí být zastavovány či jinak vylučovány z provozu. V případě požáru musí být požární uzávěry prokazatelně uzavřeny; vybavují se proto samozavírači.

Požární uzávěry bránící šíření tepla jsou označovány EI, opatřují se samozavírači a jsou určeny k osazení v místech vstupů do chráněných únikových cest, anebo jsou používány jako východové dveře v požárně nebezpečném prostoru. Jejich provedení je konstrukčně náročnější, protože musí při vysokých teplotách zachovat celistvost, nesmí u nich být překročeny mezní teploty na straně dveří odvrácené od působení tepla. Požární uzávěry EI mohou být ve zdůvodněných případech (ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a ČSN 73 0810) nahrazeny uzávěry EW.

Požární uzávěry omezující šíření tepla mají označení EW, tj. během požární zkoušky musí mít zachovanou celistvost a kontroluje se u nich hustota tepelného toku zhruba ve vzdálenosti otevřeného dveřního křídla na straně odvrácené od požáru. Zvláště u prosklených dveří se tyto požadavky projeví jednodušší konstrukcí než u dveří EI, a proto i nižší cenou. Dveře se osazují na rozhraní požárních úseků.

Požární uzávěry S těsné proti průniku kouře jsou určeny do prostorů chráněných únikových cest typu B a C, kde oddělují požární předsíň od schodišťového prostoru. Protože v těchto prostorách je silně omezeno užití hořlavých hmot, mohou být vystaveny pouze tzv. studenému kouři.

Příklad značení požadavků na požární uzávěry:

EW 15 DP3 dveře omezující šíření tepla, požární odolnost 15 minut, dřevěné;

EI 30 DP1-C dveře bránící šíření tepla, požární odolnost 30 minut, ocelové nebo hliníkové se samozavíračem.

Obvodové stěny

Obvodové stěny se posuzují za předpokladu, že požár probíhá buď uvnitř stavby, anebo je stěna vystavena působení horkých plynů a plamenů zvenčí. Nárůst teplot pro oba uvedené případy je odlišný, a proto se u obvodových stěn uvádějí dvě hodnoty požární odolnosti. Nosné obvodové stěny musí vždy vykázat požadovanou požární odolnost. Pokud nenosné (výplňové a zavěšené) obvodové pláště budov nemají dostatečnou požární odolnost, jsou považovány za zcela nebo částečně požárně otevřené plochy a zvětšují odstupovou vzdálenost od hořící stavby.

Vzhled fasád mohou výrazným způsobem ovlivnit vodorovné a svislé požární pásy. Navrhují se v místech kontaktu požárních stěn a požárních stropů s obvodovými stěnami u budov o požární výšce větší než 12 m a u požárních stěn mezi objekty a u chráněných únikových cest. Jejich posláním je zamezit šíření požáru mezi požárními úseky vnějším prostředím, tj. po fasádě budov. Jsou součástí obvodových stěn, musí být provedeny z konstrukcí DP1 a bez požárně otevřených ploch, musí vykazovat požadovanou požární odolnost a vnější úprava povrchu nesmí šířit plamen (i_s= 0). Šířka požárních pásů u nevýrobních staveb nesmí být menší než 0,9 m; u výrobních staveb se ve zdůvodněných případech zvětšuje na 1,2 až 2 m.

Požární pásy lze nahradit úpravami znázorněnými na obr. 12 a 13, anebo lze od nich zcela upustit viz ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804.

Obr. 12  Svislé požární pásy – půdorys: a) běžné provedení, b) ustoupení obvodové stěny, c) prodloužení požární stěny před fasádu

Obr. 13  Vodorovné požární pásy –  svislý řez: a) běžné provedení, b) ustoupení podlaží, c) předsazení podlaží, d) vystupující konstrukce stropu

Prostupy rozvodů a instalací

Prostupy rozvodů a instalací požárně dělicími konstrukcemi představují – pokud nejsou požárně utěsněny – reálné nebezpečí rozšíření požáru do dalších požárních úseků. Všechny prostupy musí být řádně utěsněny. Podrobnosti lze najít v ČSN 73 0810 a ČSN 73 0821 ed. 2:2007.

Nosné konstrukce bez požárně dělicí funkce zajišťující stabilitu stavby

Požadavky na jejich požární odolnost vyplývají z tab. 12 a 15. Po tragických zkušenostech při požárech výškových budov v ČR a v zahraničí jsou dnes předepsány nejnižší přípustné hodnoty požární odolnosti nosných konstrukcí, které uplatníme i tehdy, když užitím běžného postupu vyjdou požadavky nižší.

Nenosné konstrukce

Nenosné konstrukce (příčky, podhledy) nemající vliv na stabilitu budovy jsou posuzovány pouze podle druhu konstrukce. Nebezpečí pro osoby v budovách i příslušníky zásahových jednotek mohou představovat podhledy, u nichž by při požáru hrozilo nebezpečí odpadávání nebo odkapávání hořících hmot. Hořící kapky nebo padající větší části podhledů přispívají k rychlému šíření požáru, zranění lidí, vzniku paniky, a tím přímo ohrožují přítomné osoby. Je třeba zajistit, aby v případě požáru nedocházelo ke zranění osob padajícími částmi těchto konstrukcí.

Výtahové šachty

Výtahové šachty, pokud procházejí více požárními úseky, představují prostory, jimiž se požár rychle šíří budovou. Musí proto tvořit samostatné požární úseky.

Instalační šachty, kanály, shozy odpadků

Prostupují-li šachty, kanály a shozy odpadků více požárními úseky, musíme je požárně oddělit.

Povrchové úpravy

Povrchové úpravy stěn a stropů představují požární nebezpečí, pokud jsou navrženy ze stavebních výrobků, které umožňují šíření plamene po povrchu. Hodnotícím parametrem u těchto konstrukcí není proto hořlavost, ale index šíření plamene i_s [mm · min^-1], který se dosud stanoví podle ČSN 73 0863; výsledky zkoušek uvádí např. ČSN 73 0822. Převod i_s na třídy reakce na oheň podlahových krytin je uveden v ČSN 73 0810.

Střešní pláště

Střešní pláště se posuzují podle možnosti vzniku požáru:

• z dolní strany;
• z horní strany.

Střešní plášť posuzovaný na požár z dolní strany má vykázat požární odolnost, pokud uzavírá požární úsek s nahodilým požárním zatížením. Neovlivňuje-li střešní plášť stabilitu stavby, nemusí vykázat požadovanou požární odolnost a je pak považován za požárně otevřenou plochu s dopadem na odstupovou vzdálenost. Střešní plášť posuzovaný z horní strany se může nacházet:

• mimo požárně nebezpečný prostor jiného požárního úseku nebo budovy;
• v požárně nebezpečném prostoru.

Střešní plášť umístěný v požárně nebezpečném prostoru musí vyhovět ČSN P CEN/TS 1187 a má podle ČSN EN 13 501-5 klasifikaci B_ROOF(t3), tj. neumožňuje šíření požáru ani v požárně nebezpečném prostoru.

Střešní plášť mimo požárně nebezpečný prostor má vyhovět ČSN P CEN/TS 1187. V tomto případě je hodnocen podle ČSN EN 13 501-5 B_ROOF(t1). Pokud tomu tak není, musí se plocha střešního pláště rozdělit na menší části (o ploše max. 1 500 m²) pruhy šířky 2 m o vlastnostech odpovídajících konstrukci DP1 podle ČSN 73 0810.

3.5.5 Prokazování požárně technických vlastností stavebních hmot, výrobků a konstrukcí

Při prokazování skutečných požárně technických vlastností se musí prokázat, že:

požadovaná vlastnost ≤ zjištěná vlastnost

U stavebních výrobků půjde zejména o:

• třídu reakce stavebních výrobků na oheň;
• šíření plamene po povrchu stavebních hmot;
• hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech;
• hodnocení podlahovin a textilií.

U stavebních konstrukcí pak jde zejména o:

• hodnocení požární odolnosti konstrukcí.

Většina hodnocených požárně technických vlastností stavebních výrobků a konstrukcí se dosud prokazuje požárními zkouškami v akreditovaných zkušebnách zkušebními postupy podle evropských norem (pokud pro danou oblast existují), anebo národních předpisů (viz Příloha).

Klasifikace stavebních výrobků a stavebních konstrukcí

Třída reakce stavebních výrobků na oheň A1 až F a podlahových krytin A1_fl až F_fl je popsána v kap 3.3.1. Zkoušky reakce na oheň kromě PAVÚSu Praha provádějí i další laboratoře, např. Centrum stavebního inženýrství Praha. Klasifikace stavebních výrobku podle reakce na oheň se provádí podle ČSN EN 13501-1 (viz Příloha)_.

Index šíření plamene po povrchu stavebních hmot a hodnocení odkapávání hmot z podhledů stropů a střech

Hořlavost hmot nemusí být vždy dostatečně vypovídajícím parametrem pro hodnocení určitých stavebních konstrukcí a úprav. Obklady stěn a stropů se hodnotí, tzv. indexem šíření plamene po povrchu i_s v [mm · min^-1]. Index šíření plamene se ověřuje zkouškou podle ČSN 73 0863, nověji se používají i jiné zkušební metodiky.

V ČSN 73 0810 je uveden převod požadovaných i_spodlahových krytin na třídy reakce výrobků na oheň.

Hodnocení odkapávání hmot z podhledů

Hodnocením odkapávání hmot z podhledů se podle ČSN 73 0865 zjišťuje, zda osoby a materiál v hořícím prostoru mohou být ohroženy odkapávajícími nebo odpadávajícími částmi ve formě hořících nebo nehořících částí. V prostorách, kde se může soustředit větší počet osob, vzniká při použití takových konstrukcí panika, dochází ke zranění obyvatel i zasahujících členů záchranných sborů, popř. může dojít k rychlému šíření požáru.

Tvorba kouře a odkapávání hořících kapek

Nověji se u hořlavých výrobků hodnotí tvorba kouře (_s1, _s2, _s3) anebo odkapávání hořících kapek (_{d0, d1, d2}), viz ČSN EN 13501-1.

Způsoby stanovení požární odolnosti stavebních konstrukcí

Dominantní vlastností stavebních konstrukcí je jejich požární odolnost, tj. souhrnně vyjádřená schopnost konstrukcí odolávat účinkům požáru. Při posuzování vlastností stavebních konstrukcí v hořícím prostoru musí být především splněna podmínka:

požadovaná požární odolnost ≤ zjištěná požární odolnost

Požární odolnost konstrukcí se smí podle ČSN 73 0810 ověřit:

• zkouškou;
• normovou hodnotou, popř. výpočtem v těch případech, kde lze všechny rozhodující činitele početně formulovat;
• zkouškou a výpočtem v těch případech, kde zkouškou nelze postihnout všechny rozhodující činitele ovlivňující požární odolnost, nebo v případě interpolace či extrapolace výsledků zkoušek.

Požární odolnost stavebních konstrukcí se stanovuje pro:

• normový průběh požáru;
• pravděpodobný průběh požáru.

Normový průběh požáru předpokládá, že teploty plynů ve °C jsou popsány normovou teplotní křivkou podle mezinárodního předpisu ISO DIS 834-75 Fire resistance tests – Elements of building construction (Zkoušky požární odolnosti – Prvky stavebních konstrukcí) a též podle ČSN EN 1363-1:

\begin{aligned}
T_N = T_0 + 345 \log \ (8t + 1) 
\end{aligned}

(25)

Pravděpodobný průběh požáru se určuje podle konkrétních podmínek požárního úseku, popř. místnosti s průběhem teplot plynu (T_g), který je odlišný od teplot (T_N), viz ČSN 73 0804. V závislosti na podmínkách odvětrání (parametr F₀) a tepelné jímavosti konstrukcí požárního úseku obdržíme výpočtem svazek teplotních křivek, který je uveden v ČSN 73 0804.

Převzatá evropská norma ČSN EN 1363-2 umožňuje pro stanovení požární odolnosti uvážit i jiné závislosti mezi teplotou a časem. Jedná se o vyjádření tzv. uhlovodíkové křivky s vyššími teplotami a rychlou intenzitou jejich růstu. Křivka najde uplatnění např. při požárech hořlavých kapalin v petrochemickém průmyslu. Křivka vnějšího požáru, další z možných variant závislosti teploty na čase, má mírnější teploty a používá se při posuzování obvodových stěn, vystavených požáru zvenčí budovy. Křivka pomalého zahřívání se volí pro specifické případy pomalu narůstajícího ohně, zvláště v prvních 20 minutách požáru.

Obr. 14 Teplotní křivky podle ČSN 1363-1 a 1363-2: a) normová, b) uhlovodíková, c) vnějšího požáru, d) pomalého zahřívání

Zkoušky požární odolnosti konstrukcí

V současnosti se zkoušky provádějí především podle přebíraných harmonizovaných zkušebních evropských norem, např. ČSN EN 1363-1. Pokud pro některou oblast evropská zkušební norma ještě neexistuje, lze použít českou zkušební normu.

Zkouškami se stanovuje požární odolnost:

• stavebních konstrukcí nosných a nenosných;
• požárních uzávěrů a uzávěrů dopravních systémů;
• obvodových stěn;
• zavěšených podhledů a zdvojených podlah;
• vzduchotechnických potrubí a potrubí pro odvody kouře a tepla;
• kouřotěsných uzávěrů;
• kabelových ucpávek, těsnění prostupů a spár;
• požárních klapek;
• zasklených konstrukcí;
• střech vystavených vnějšímu požáru;
• protipožárních ochran konstrukcí (příspěvku k požární odolnosti) aj.

Zkoušky požární odolnosti provádí PAVUS Praha, zkušebna Veselí nad Lužnicí.

Zkoušky reakce na oheň kromě PAVUS Praha provádějí i další laboratoře, např. Centrum stavebního inženýrství Praha. Klasifikace stavebních konstrukcí se provádí podle ČSN EN 13501-2 (viz Příloha).

Používání normových (tabulkových) hodnot požární odolnosti

Prokazování skutečné požární odolnosti konstrukcí se v praxi nejčastěji provádí užitím tabulkových hodnot, získaných z požárních zkoušek, a také interpolací a extrapolací výsledků. Tabulkové hodnoty jsou uvedeny v ČSN 73 0821 ed. 2, nověji na internetových stránkách PAVUS nebo v podkladech výrobců a dovozců, v Eurokódech (tj. evropských technických normách převzatých do soustavy českých technických norem, např. ČSN EN 1993 Navrhování ocelových konstrukcí. Část 1-2: Obecná pravidla – Navrhování konstrukcí na účinky požáru). Shrnutí tabulkových hodnot požární odolnosti stavebních konstrukcí z Eurokódů je obsahem publikace Zoufal a kol. Hodnoty požární odolnosti stavebních konstrukcí podle EUROKÓDŮ ČSN 73 0821 ed. 2, hodnoty pro dříve používané konstrukce jsou ve změně Z1 ČSN 73 0834.

Betony

Z hlediska požární odolnosti se betony třídí na:

• obyčejný beton objemové hmotnosti 2 000 kg/m³ až 2 600 kg/m³ s křemičitým kamenivem;
• beton s vápencovým nebo lehkým kamenivem.

Svislé konstrukce

Požární odolnost svislých konstrukcí se posuzuje u nosných i nenosných stěn a u sloupů.

Stěny: Nosné i nenosné zděné stěny vykazují obvykle dostatečnou požární odolnost, která se zvýší i započítáním omítky. Požární odolnost zděných stěn keramických závisí na druhu zdicích prvků, objemu dutin v prvcích a tloušťce stěny. U betonových stěn o požární odolnosti rozhoduje tloušťka stěny, u nosných železobetonových stěn i osová vzdálenost hlavní výztuže.

Stěny s dřevěnou nebo kovovou kostrou musí být použity v sestavě podrobené požární zkoušce (např. Knauf, Rigips, Promat, Thermax, Cidem Hranice, Lafarge aj.).

Sloupy: Sloupy jako svislé nosné tyčové prvky musí zaručit především mezní stav únosnosti nebo stability R. O tabulkových hodnotách požární odolnosti rozhoduje:

• u železobetonových sloupů nejmenší průřezový rozměr osová vzdálenost výztuže, a to, je-li sloup vystaven působení požáru z jedné nebo více stran;
• u dřevěných sloupů namáhaných na vzpěrný tlak rozhoduje druh dřeva (rostlé jehličnatých nebo listnatých dřevin, lepené lamelové dřevo), průřez sloupu a délka sloupu.

• u ocelových nechráněných sloupů je určující stupeň využití μ₀, kritická teplota oceli θ_acr a poměr A_m /V [m^-1].

kde A_m je plocha prvku o délce 1 m vystavená případnému požáru [m];

V objem prvku o délce 1 m [m³].

Vodorovné konstrukce – stropy

• u stropů betonových má vliv způsob vyztužení (železobeton, předpjatý beton), statická určitost, tloušťka desky anebo nejmenší;
• šířka nosníku a průměrná osová vzdálenost výztuže;
• u stropů dřevěných rozhoduje opět druh dřeva a průřez nosníků, vystavených požáru ze tří stran;
• u stropů ocelových se hodnota požární odolnosti, obdobně jako u sloupů, řídí stupněm využití μ₀, kritickou teplotou oceli θ_acr a poměrem A_m/V [m^-1] s tím, že oproti sloupům, které mohou být ohřívány ze čtyř stran, jsou stropní nosníky většinou vystaveny účinkům požáru pouze ze tří stran. Požární odolnost nechráněných prvků je velmi nízká. Stropy se opět posuzují v místě nosníků a též mezi nimi.

Podhledy

Podhledy mohou být buď připevněny na spodní ploše konstrukce, nebo mohou být zavěšené, takže mezi nimi a stropem vzniká volný prostor. Podhled je pak buď doplňkovou konstrukcí, která přispívá k požární odolnosti stropu jako celku, anebo může tvořit samostatnou požárně dělicí konstrukci, tzv. požární předěl v případě, že je požárem namáhán zdola i shora.

Zvyšování požární odolnosti konstrukcí

Při porovnávání požadované a skutečné (zjištěné) požární odolnosti posuzované konstrukce někdy dospějeme k závěru, že konstrukce daným požadavkům nevyhovuje a musí se navrhovat úprava.

Požární odolnost ocelových konstrukcí

Kovy jsou vysokými teplotami ovlivněny podstatným způsobem; klesá pevnost v tahu i tlaku, roste teplotní protažení, tepelná a teplotní vodivost apod. Díky těmto skutečnostem mohou být ocelové konstrukce požárem snadno narušeny.

S požadavkem zvýšit požární odolnost se proto nejčastěji setkáme u ocelových konstrukcí, u nichž dochází vlivem vysokých teplot vznikajících při požáru k poklesu meze kluzu, pevnosti, modulu pružnosti, ke zvyšování teplotní roztažnosti oceli a tepelné vodivosti. Při sledování chování ocelových tyčových konstrukcí za vysokých teplot bylo prokázáno, že pro požární odolnost je rozhodující tvarový faktor, tj. poměr A_m/V [m^-1]. Tvarový faktor vyjadřuje poměr mezi plochou průřezu A_m[m²] a jeho objemem V[m³]. Pro dosažení požární odolnosti ocelových konstrukcí vyšší než 10 (15) minut je třeba zpravidla konstrukce chránit požárně ochrannými materiály. Vždy půjde o materiály s dobrými tepelně izolačními vlastnostmi.

Požární odolnost dřevěných konstrukcí

Požární odolnost dřevěných konstrukcí se řídí především rozměry průřezů a druhem dřeva. Nevyhovuje-li konstrukce požadavku na požární odolnost, lze problém řešit buď zvětšením průřezu dřevěného prvku, anebo použitím vhodné protipožární ochrany.

Úpravy požárně technických vlastností dřeva a materiálů na jeho bázi se provádějí chemickými přípravky, především za účelem snížení hořlavosti, výjimečně pro zvýšení požární odolnosti. Přípravky, retardéry hoření nebo antipyreny se používají ve formě nátěrů, nástřiků nebo impregnací.

V praxi se pro úpravu dřevěných materiálů nejčastěji používají intumescentní retardéry hoření ve formě nátěrů, stěrek, nástřiků, fólií apod. Zpěňující přípravky jsou obvykle vodou ředitelné. K nejpoužívanějším patří Dexaryl, Flamgard, Promadur a látka H.C.A. Aglomerované nebo vrstvené materiály na bázi dřeva (dřevotřískové, dřevovláknité desky, překližky aj.) lze retardovat v celém jejich objemu, včetně lepidel, popř. následně aplikovat povrchovou úpravu.

Zpěňující nátěry zvyšují požární odolnost dřevěných konstrukcí o cca 15 minut. Některé ochrany prováděné mokrou technologií (nástřiky, omítky) nebo suchou technologií (obklady) lze použít i ke zvýšení požární odolnosti dřevěných konstrukcí.

Požární odolnost zděných konstrukcí

Výrobky této skupiny se řadí mezi nehořlavé stavební hmoty (třída reakce na oheň A1); nejedná se u nich o zlepšení (snížení) stupně hořlavosti, ale především o zajištění požární odolnosti.

Pálené keramické materiály prošly při výrobě teplotami blízkými 1 000 °C, proto se chovají při vysokých teplotách lépe než materiály přírodní vlivem značného pnutí, vzniklého při jednostranném ohřevu při požáru a následném hašení odlupování vnějších vrstev. Odlupování je větší u děrovaných a dutinových keramických výrobků než u plných. Požární odolnost zděných konstrukcí závisí především na počtu dutin ve zdicích prvcích, na tloušťce konstrukce a povrchové úpravě, tj. omítce.

Požární odolnost betonových konstrukcí

Beton je nehořlavý materiál; avšak vysoké teploty vznikající při požáru mění jeho mechanické a fyzikální vlastnosti. Odvodem páry vzniklé při požáru ve struktuře betonu může dojít k narušení povrchových vrstev – odprýskávání betonu. Požární odolnost železobetonových konstrukcí závisí především na rozměrech průřezu a krytí nosné výztuže.

Syntetické polymerní materiály