Stav: vydání 2022

Pomůcka zpracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Anotace:
Průvodce pro projektanty a stavebníky, jehož cílem je usnadnění orientace a volby nejjednodušších postupů v průběhu přípravy a provádění staveb. Poskytuje přehled právních předpisů stavebního práva a formulářů, které jsou nezbytné  pro některá podání. Přináší odpovědi na otázky, jaké jsou technické požadavky na stavby, kdo může zpracovat dokumentaci stavby, jaké je postavení sousedů v řízeních apod.

Upozornění k textu

Obsah

USPOŘÁDÁNÍ POMŮCKY A POUŽITÉ ZKRATKY

V řadě kapitol této pomůcky je třeba uvádět odkazy na právní předpisy, příslušný paragraf, odstavec a písmeno. Pro snadnější orientaci v textu a jeho přehlednost jsou ustanovení právních předpisů umístěny samostatně. Pro právní předpisy jsou přitom používány obvyklé zkratky, které v přehledu uvádíme.

V textu pomůcky jsou dále použity následující zkratky:

1 PŘEDPISY STAVEBNÍHO PRÁVA A OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ

Dne 1. ledna 2007 došlo k nabytí účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ). Od té doby bylo však přijato 28 novel SZ, které zásadním způsobem změnily původní právní úpravu posuzování, povolování i kolaudování staveb, proto byla zpracována tato pomůcka, která vychází z právního stavu k 1. 1. 2022.

Právní úprava současného SZ je dlouhodobě kritizována především pro svou četnost různých forem umisťování a povolování staveb, nepřehlednost organizace stavebních úřadů a zdlouhavost povolovacích procesů. Proto v roce 2018 začala příprava nového stavebního zákona a legislativní proces byl dovršen přijetím SZ č. 283/2021 Sb., a doprovodného zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím SZ (celkem 58 zákonů), zákon č. 284/2021 Sb. Oba zákony nabývají účinnosti postupně v několika fázích. Dnem 30. 7. 2021 nabylo účinnosti několik ustanovení SZ, převážně v oblasti územního plánování.

Od 1. 1. 2022 se zřizuje nová soustava státní stavební správy – Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad se sídlem v Praze a Krajské stavební úřady. Po přechodnou dobu tak budou vedle sebe existovat stávající stavební úřady a nové stavební úřady. Nové stavební úřady se nejprve mají soustředit především na vybudování své struktury, kterou má vytvářet Nejvyšší stavební úřad. Od 1. 1. 2023 nabyde účinnosti další část zákona umožňující zahájení dalšího kroku vytváření struktury státní stavební správy, a to řešení přechodu stávajících úředníků stavebních úřadů z územně samosprávných celků, uzavíráním trojstranných dohod mezi úředníkem, Nejvyšším stavebním úřadem a územně samosprávným celkem, který dosud úředníka zaměstnával.

Poslední fází účinnosti je 1. 7. 2023. K tomuto datu nabývá účinnosti celý zákon a nově vytvořené stavební úřady budou postupovat podle nové úpravy. Podle přechodných ustanovení se i řízení zahájená před 1. 7. 2023 dokončí podle nové právní úpravy.

Také úpravy provedené v zákonech tvořících tzv. „právní okolí“ SZ, budou nabývat účinnosti postupně ve třech fázích – k 31. 8. 2021, 1. 1. 2022 a 1. 7. 2023.

Do té doby budou stavební úřady postupovat podle právních předpisů stavebního práva v současnosti platných, které tvoří:

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Stavební zákon (dále jen SZ), oproti předchozímu stavebnímu zákonu č. 50/1976 Sb.:

• neřeší vyvlastnění;
• zdůrazňuje význam územního plánování včetně umísťování staveb;
• chrání významně krajinu;
• přináší nové instituty, jako jsou veřejnoprávní smlouvy, kterými lze nahradit rozhodování stavebních úřadů;
• umožňuje nahradit činnost stavebního úřadu autorizovaným inspektorem;
• pro užívání staveb v mnoha případech nevyžaduje kolaudaci;
• upravuje zvláštní pravomoci stavebních úřadů, zejména výkon stavebního dozoru;
• stanoví konkrétní povinnosti stavebníka a dalších osob zúčastněných na výstavbě;
• upravuje skutkové podstaty přestupků proti stavebnímu řádu.

Prováděcí předpisy SZ tvoří následující vyhlášky:

Vyhláška MMR č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech

Vyhláška je zajímavá zejména pro osoby, které se hodlají stát autorizovaným inspektorem; mohou ve vyhlášce najít rámcový obsah zkoušky a průběh zkoušky, jejíž úspěšné složení je jednou ze zákonných podmínek pro jmenování autorizovaného inspektora.

Vyhláška MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb (dále jen VDS)

Tato vyhláška se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou dokumentace pro vydání společného povolení. Tato vyhláška ve svých přílohách stanoví rozsah a obsah následujících dokumentací a projektových dokumentací:

Příloha č. 1 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby.

Příloha č. 2 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů.

Příloha č. 3 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy.

Příloha č. 4 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.

Příloha č. 5 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení.

Příloha č. 6 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území.

Příloha č. 7 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území.

Příloha č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení.

Příloha č. 9 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů.

Příloha č. 10 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy.

Příloha č. 11 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.

Příloha č. 12 – Rozsah a obsah dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení.

Příloha č. 13 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby.

Příloha č. 14 – Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby.

Příloha č. 15 – Náležitosti dokumentace bouracích prací.

Příloha č. 16 – Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.

Vyhláška MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

Uvádí se v tomto výčtu pro úplnost, pro účely naší příručky není důležitá. Je potřebná pro osoby, které se zabývají pořizováním územně plánovacích dokumentů, o nichž vyhláška pojednává.

Vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen OPVÚ)

Vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, podmínky pro jejich využívání a umísťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a změně vlivů stavby na využití území. Z vyhlášky se např. dozvíme, jaké jsou požadavky na vymezení stavebních pozemků, co na nich musí být vyřešeno, jaké jsou obecné požadavky na umísťování staveb, zvláštní požadavky na umísťování některých staveb, na vzájemné odstupy staveb, požadavky na umísťování některých staveb, jako jsou rodinné domy. Dozvíme se také, ze kterých ustanovení vyhlášky může stavební úřad povolit výjimku.

Vyhláška MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (dále jen VPÚ)

Pro stavebníky je zajímavá zejména tím, že obsahuje formuláře, které je nezbytné použít pro některá podání a upravuje také náležitosti některých žádostí a rozhodnutí nebo úkonů stavebního úřadu, rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce stavby a podrobnější úpravu stavebně technické prevence.

V příloze jsou formuláře následujících podání:

Příloha č. 1 – Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby.

Příloha č. 2 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území.

Příloha č. 3 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území.

Příloha č. 4 – Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.

Příloha č. 5 – Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.

Příloha č. 6 – Žádost o vydání společného povolení.

Příloha č. 7 – Oznámení záměru.

Příloha č. 8 – Ohlášení stavby.

Příloha č. 9 – Žádost o stavební povolení.

Příloha č. 10 – Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (Příloha č. 11 byla zrušená).

Příloha č. 12 – Žádost o vydání kolaudačního souhlasu.

Příloha č. 13 – Žádost o povolení předčasného užívání stavby.

Příloha č. 14 – Oznámení změny v užívání stavby.

Příloha č. 15 – Ohlášení odstranění.

Příloha č. 16 – Společné oznámení záměru.

Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (dále jen OTP)

Stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, včetně ustanovení, ze kterých konkrétních požadavků lze povolit výjimku. Najdeme zde požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb, požadavky na stavební konstrukce staveb, na technická zařízení staveb i zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb. Vyhláška se nevztahuje na území hlavního města Prahy, kde platí nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen PSP). Podle současného právního stavu se vyhláška č. 268/2009 Sb. nedá (v případech PSP neupravených) použít ani subsidiárně.

Vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen OTP-BbS)

Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (územního souhlasu), při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb a při kontrolních prohlídkách staveb:

a) pozemních komunikací a veřejného prostranství;

b) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností;

c) společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty, upravitelného bytu a bytu zvláštního určení;

d) staveb pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením.

Vyhláška se použije také při provádění změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné důvody nevylučují. U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče. Vyhláška upravuje možnost povolení výjimky z konkrétních ustanovení.

Vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa

Vyhláška stanoví technické požadavky pro stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd. Stanovené technické požadavky platí bez ohledu na to, zda se stavby pro plnění funkcí lesa nacházejí v lese.

Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany

Provádí zákon o požární ochraně, stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb. Vyhláška odkazuje na řadu ČSN uvedených jmenovitě v příloze č. 1 vyhlášky.

Povolování staveb leteckých, staveb drah, pozemních komunikací (dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací) a vodních děl je upraveno zvláštními (speciálními) předpisy, kterými jsou:

• zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví;
• zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách;
• zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích;
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (VZ);
• vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Vyhláška vymezuje stavební úpravy pozemních komunikací, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, jednak ty, které vyžadují ohlášení;
• vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu. Tato vyhláška je prováděcí vyhláškou k VZ a stanoví doklady přikládané k žádostem, nebo ohlášení, a dále náležitosti rozhodnutí, souhlasů, závazných stanovisek a vyjádření, opatření obecné povahy vydávaných podle VZ.

Speciální úpravu obsahují:

Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen EIA)

Zákon upravuje posuzování vlivů na ŽP a veřejné zdraví. Posouzení vlivů záměru na ŽP zákon vymezuje jako proces, který sestává z vypracování a projednání dokumentace, zpracování posudku, vydání stanoviska a jeho zahrnutí do příslušného rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení. Navazujícím řízením podle § 3 písm. g) zákona EIA je řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na ŽP, podle SZ konkrétně územní řízení, stavební řízení, společné územní a stavební řízení, opakované stavební řízení, řízení o dodatečném povolení stavby. V případě, že stavební úřad vede podle SZ řízení, které je navazujícím řízením, postupuje též podle speciální úpravy § 9b až 9e zákona EIA. Speciální úprava se týká doručování, zveřejňování, poskytnutí předběžné informace, soudní ochrany, účasti veřejnosti a dotčené veřejnosti, rozšíření okruhu účastníků řízení.

Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon, dále jen LZ)

Liniový zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování, povolování a kolaudování staveb dopravní, vodní, energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací s cílem jejich urychlení. Kategorie staveb vymezuje pro účely LZ. Ve vztahu k SZ se jedná o speciální úpravu. Některá speciální úprava se týká pouze určitých druhů staveb (dopravní/vodní/energetická/elektronické komunikace), nebo dokonce pouze konkrétních staveb jednoho druhu, jiná dopadá na všechny stavby, na které se LZ vztahuje, např.:

• výslovně poučit účastníky řízení, že stavební úřad v řízení postupuje také podle LZ (zvláště důležité pro soudní ochranu, protože LZ lhůty pro podání žalob zkracuje na polovinu);
• ustanovit opatrovníka účastníkovi řízení do 30 dnů ode dne, kdy stavební úřad zjistil, že zemřela, a nepodaří se mu zjistit osoby, které by se místo ní staly účastníky vedeného řízení;
• doručování veřejnou vyhláškou v řízení s velkým počtem účastníků, kdy se oznámení o zahájení řízení doručuje jednotlivě pouze žadateli, obci, a „dotčeným vlastníkům“ a ostatní písemnosti v řízení se doručují jednotlivě pouze žadateli a obci, ostatním účastníkům se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž musí být poučeni v oznámení o zahájení řízení; pokud se doručuje jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb;
• pokud je povolení podle SZ podmíněno závazným stanoviskem dotčeného orgánu a ten je nevydá ani ve lhůtě do 60 dní ode dne, kdy k tomu byl vyzván, platí, že rozhodnutí není podmíněno tímto závazným stanoviskem a k případnému později vydanému se nepřihlíží (fikce závazného stanoviska).

Speciální úprava u jednotlivých druhů staveb a řízení je uvedena v příslušných kapitolách níže.

Vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury (pro stavby dráhy a pozemní komunikace). Jedná se o prováděcí vyhlášku k LZ.

Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který obsahuje komplexní úpravu otázek spojených s mírovým využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. Upravuje tak mimo jiné činnosti související s využíváním jaderné energie, prevenci pronikání radonu do stavby či ochranu před přírodním ozářením ve stavbě.

Ochrana veřejného zájmu

Předpisy stavebního práva upravují mj. rozhodování v území, povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. Dále upravují podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb. Jejich cílem je chránit veřejné zájmy a práva a oprávněné zájmy právnických a fyzických osob. K tomu SZ zavazuje nejen orgány územního plánování a stavební úřady, ale také další osoby, jako jsou projektanti, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor. Nástrojem k účinné ochraně veřejných zájmů ve výstavbě je soustavný státní dozor vykonávaný stavebními úřady při kontrolních prohlídkách a zvláštní pravomoci stavebního úřadu vymezené v § 132 odst. 2 SZ. Zákon zde dovoluje stavebnímu úřadu, aby ve veřejném zájmu zasáhl do vlastnického práva, které je jako jedno ze základních lidských práv chráněno Listinou základních práv a svobod. Ochrana veřejného zájmu může být uplatňována jen na základě a v mezích zákona. Proto musí být v rozhodnutí, jímž se tato opatření ukládají, vždy konkrétně odůvodněn veřejný zájem, který si zásah vyžádal. Z těchto důvodů je v § 132 odst. 3 SZ uváděno, co lze rozumět pod pojmem veřejný zájem pro účely uplatnění zvláštních pravomocí stavebního úřadu. Jde o požadavek, aby zejména:

• a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
• c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, ŽP zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;
• e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Právní předpisy na úseku stavebního práva doplňují české technické normy (ČSN), zejména ČSN tříd 73, 74 a 75, tj. technické normy pro navrhování a provádění staveb. Technické normy nejsou obecně závazné, i když jsou platné. Závaznost konkrétní ČSN musí být stanovena zákonem nebo jiným právním předpisem. Řešení podle příslušné ČSN nebo jejích jednotlivých článků může být součástí smlouvy o dílo mezi projektantem a stavebníkem, nebo mezi zhotovitelem stavby a stavebníkem; pak se rovněž stává závazným.

V uvedených prováděcích vyhláškách OTP je při stanovování konkrétních požadavků často odkazováno na soulad s normovými hodnotami. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení vyhlášky.

2 KDE LZE ZÍSKAT PRÁVNÍ PŘEDPISY A ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY (ČSN)

2.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Právní předpisy jsou publikovány ve Sbírce zákonů České republiky, ta je k dispozici i v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra zpřístupňuje všechny částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv publikované od 4. 5. 1945 a k datu jejich vyhlášení zveřejňuje všechny nově publikované částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv. Předpisy stavebního práva jsou uveřejňovány také na internetové adrese Ministerstva pro místní rozvoj.

V dnešní době jsou běžně využívány různé právní informační systémy (Zákony pro lidi, ASPI, Beck-online, …), kde lze najít vedle textů právních předpisů rozsáhlé komentáře, související judikaturu soudů, odborné články i publikace. Úplná znění předpisů stavebního práva v tištěné podobě vydává např. Nakladatelství SEVT, Nakladatelství Sagit, a.s., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. a další.

2.2 NORMY

Tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem zajišťuje Česká agentura pro standardizaci (ČAS), která také vede databázi ČSN a jiných technických předpisů. K plnění těchto úkolů ji zřídil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (UNMZ). Informace k prodeji ČSN, o informačním portálu k normám, nebo o placeném portálu pro přístup k plným textům všech platných ČSN lze najít na stránkách ČAS. Od začátku roku 2021 je zavedený tzv. sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům, zajišťující bezplatný přístup konkrétně k těm technickým normám, které jsou prostřednictvím právního předpisu, který na ně odkazuje, obecně závazné. Sponzorovaný přístup tedy zajišťuje přístup pouze k „odkazovaným normám“, přístup bezplatný, přístup pro koncové registrované uživatele a přístup uskutečněný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Sponzorovaný přístup k technickým normám je povinné zajistit ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, do jejichž působnosti spadá právní předpis, který na sponzorované (odkazované) normy odkazuje. Databáze sponzorovaných norem je přístupná na stánkách agentury ČAS Sponzorovaný přístup k ČSN.

3 ZÁKLADNÍ POJMY

Pro účely této pomůcky je třeba vysvětlit některé pojmy definované SZ nebo jeho prováděcími předpisy, používané ve stavební praxi a také v textu této příručky.

Stavbou rozumí SZ veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Pokud SZ používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.

Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Příkladem výrobku plnícího funkci stavby je mobilní dům. K jejich umístění a provedení vydalo MMR metodickou pomůcku Mobilní domy.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 3 a 4

Souborem staveb se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 8

Stavbou hlavní v souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb.

Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 9

Stavebníkem se ve SZ rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 2 písm. c)

Pokud se ve SZ používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.

Poznámka:
SZ § 3 odst. 5

Budova je nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

Poznámka:
OTP § 3 písm. a

Bytový dům je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.

Poznámka:
OPVÚ § 2 písm. a) bod 1

Rodinný dům je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Poznámka:
OPVÚ § 2 písm. a) bod 2

Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen.

Poznámka:
OTP § 3, písm. g)

Místnost je prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami.

Poznámka:
OTP § 3, písm. h)

Změnou dokončené stavby je:

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje;

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 5 písm. a), b), c)

Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 6

Terénní úpravou se pro účely SZ rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

Poznámka:
SZ § 3 odst. 1

Zařízením se pro účely SZ rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu. Zařízení (reklamní, informační) o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu pro reklamu. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu.

Poznámka:
SZ § 3 odst. 2

Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Poznámka:
SZ § 3 odst. 4

Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.

Poznámka:
SZ § 3 odst. 3

Vybrané činnosti ve výstavbě jsou činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů. Mohou je vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění (autorizaci) k jejich výkonu podle AZ. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Poznámka:
SZ § 158 odst. 1

Autorizovanými osobami ve výstavbě jsou fyzické osoby, kterým byla udělena autorizace k výkonu vybraných činností podle SZ. Jsou to autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a autorizovaný technik.

Poznámka:
AZ § 2 a 3

4 KDO MŮŽE ZPRACOVAT DOKUMENTACI STAVBY

V názvu kapitoly je použita zkratka pro veškerou dokumentaci, která se zpracovává k jednotlivým návrhům předkládaným stavebnímu úřadu, jako jsou například žádost o vydání územního rozhodnutí, žádost o vydání stavebního povolení, společného povolení, k oznámení záměru pro vydání územního souhlasu, ohlášení stavby stavebnímu úřadu, dokumentace skutečného provedení stavby, dokumentace ke změně užívání stavby, dokumentace pro nezbytné stavební úpravy.

Dokumentace, která se přikládá k žádosti o vydání územního rozhodnutí, musí být zpracována osobou autorizovanou v příslušném oboru podle druhu stavby. Zpracování této dokumentace je kvalifikováno jako vybraná činnost ve výstavbě. Dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí může zpracovat jak autorizovaný architekt, s výjimkou staveb inženýrských, tak autorizovaný inženýr, s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné (tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů). Dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí může zpracovat samostatně též autorizovaný technik, jestliže celá přísluší jeho oboru. Dokumentaci, která sestává z několika částí příslušných různým oborům, popřípadě specializacím autorizace, zpracovává autorizovaný technik ve spolupráci s dalšími v příslušných oborech autorizovanými osobami. Každá autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň jí zpracované dokumentace, a proto je povinna dokumentaci, kterou vyhotovila, opatřit vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka.

Poznámka:
SZ § 158 odst. 1
AZ § 17 až 19, § 12 odst. 1, § 13 odst. 3
K rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon činností ve výstavbě přijalo MMR s ČKAIT společné stanovisko.

Je-li projektant oprávněn zpracovat dokumentaci komplexně, podepíše a orazítkuje všechny její dílčí části; zpracuje-li však určitou dílčí část dokumentace další oprávněný projektant, musí ji tento přizvaný zpracovatel podepsat a orazítkovat, čímž potvrzuje svoji odpovědnost za odbornou úroveň části dokumentace, kterou zpracoval. Totéž platí i pro zpracování projektové dokumentace stavby.

Dokumentace k územnímu řízení se zpracovává v rozsahu předepsaném prováděcí vyhláškou.

Poznámka:
VDS § 1a, přílohy č. 1 až 5

K oznámení záměru stavby, pro který postačí územní souhlas, vyžaduje SZ pouze jednoduchý technický popis záměru. Vypracování technického popisu není z hlediska zákona ani vybranou činností ani činností vyžadující určitou kvalifikaci.

Poznámka:
SZ § 96

Pokud stavební úřad stanoví, že oznámený záměr vyžaduje posouzení v územním řízení, dokumentace staveb podle § 96 odst. 2 písm. e) a ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) musí být zpracována projektantem v rozsahu dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí, v ostatních případech postačí jednoduchý technický popis záměru i pro projednání v územním řízení.

Poznámka:
SZ § 96 odst. 5

Dokumentace přikládaná k žádosti o stavební povolení je SZ označena jako projektová dokumentace, její zpracování je vybranou činností ve výstavbě, a proto musí být zpracována osobou autorizovanou v oboru příslušném povolované stavbě. Stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením záměru autorizovaným inspektorem, proto i tato dokumentace je považována za projektovou dokumentaci, stejně jako dokumentace pro vydání společného povolení, protože v případě vydání společného povolení se stavební povolení nevydává. Konkrétní rozsah oprávnění je dán AZ.

Poznámka:
SZ § 158 odst. 1
AZ § 17 až 19

Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na ŽP. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Poznámka:
SZ § 159 odst. 3

Pokud se týká oprávnění autorizovaného technika ke zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, platí, co již bylo řečeno výše ke zpracování dokumentace přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

Poznámka:
AZ § 19

Vybranou činností ve výstavbě je též zpracování projektové dokumentace pro nezbytné úpravy. Stavební zákon nerozlišuje, na jaké stavbě mají být nezbytné úpravy provedeny. Z logiky věci vyplývá, že vybranou činností ve výstavbě je zpracování projektové dokumentace pro stavební úpravy staveb, které vyžadovaly stavební povolení anebo se jedná o nezbytnou úpravu stavby realizované na základě ohlášení, ke kterému se přikládá dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou.

Poznámka:
SZ § 158 odst. 1, § 104 odst. 1

Zákonem je dále přesně stanoveno, pro které stavby podléhající ohlášení je vyžadováno zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou.

Poznámka:
SZ § 158 odst. 1, § 104 odst. 1 písm. a) až e)

Projektová dokumentace pro změny stavby, jako jsou nástavba, přístavba je považována za vybranou činnost ve výstavbě, jde-li o stavby, které samy vyžadovaly projektovou dokumentaci. Tato zásada platí též u změn staveb před dokončením.

Oprávnění ke zpracování dokumentace stavebních úprav se bude lišit podle toho, půjde-li o stavební úpravy nevyžadující ani ohlášení ani stavební povolení, stavební úpravy na ohlášení, anebo stavební úpravy vyžadující stavební povolení.

Zpracování dokumentace stavebních úprav nevyžadujících ani stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, není stavebním zákonem předepsáno. Nepochybně každý vlastník stavby prováděné stavební úpravy zachytí ve výkresech. Je povinen uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby. Nejsou tedy pochybnosti o tom, že stavebník musí nechat vyhotovit výkresy shora uvedených stavebních úprav, aby vyhověl zákonnému požadavku uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby. Pro zpracování těchto výkresů není vyžadována žádná kvalifikace.

Poznámka:
SZ § 103 odst. 1 písm. d), § 125 odst. 1

Zpracování dokumentace stavebních úprav pro změny užívání stavby, k jejichž realizaci postačí ohlášení, není vybranou činností ve výstavbě. Stavební zákon ke zpracování této dokumentace vyžaduje nicméně určitou kvalifikaci. Tuto dokumentaci je oprávněn zpracovat každý, kdo má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (kvalifikovaná osoba). Samozřejmě i autorizovaná osoba, není však podmínkou. Protože zpracování dokumentace těchto výše uvedených stavebních úprav není vybranou činností ve výstavbě, nerozhoduje obor autorizace. Podle zákona obsahuje dokumentace přikládaná k ohlášení jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební úpravy. Na základě požadavku jiného předpisu stavebník musí doložit i požárně bezpečnostní řešení.

Poznámka:
SZ § 104 odst. 1 písm. k), § 159 odst. 4, § 105 odst. 8

Projektová dokumentace stavebních úprav, vyžadujících stavební povolení, musí být zpracována osobou autorizovanou v oboru příslušném stavbě, na které mají být stavební úpravy prováděny.

Poznámka:
SZ § 158 odst. 1 a 2

Projektovou dokumentací je i dokumentace pro provádění stavby. Její obsah a rozsah je stanoven prováděcí vyhláškou.

Poznámka:
VDS § 3, příloha č. 13

Zpracování dokumentace skutečného provedení stavby není z hlediska SZ považováno za vybranou činnost ve výstavbě. Pořizuje-li vlastník stavby dokumentaci stavby, která se nezachovala, není v náležitém stavu, není zákonem stanoveno, kdo tuto dokumentaci je oprávněn vyhotovit. Stavební úřad nemůže vyžadovat, aby dokumentace byla zpracována autorizovanou nebo kvalifikovanou osobou.

Poznámka:
SZ § 125 odst. 1 a 3

Projektová dokumentace je SZ vyžadována i k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby postavené bez rozhodnutí, opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného SZ nebo v rozporu s nimi. Je-li předmětem dodatečného povolení stavba vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Vede-li se řízení o dodatečném povolení stavby, která vyžaduje pouze územní rozhodnutí, předloží žadatel o dodatečné povolení podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. Oprávnění projektanta ke zpracování projektové dokumentace se bude řídit tím, jaká stavba (část stavby) je předmětem řízení o jejím dodatečném povolení.

Poznámka:
SZ § 129 odst. 2

Projektovou dokumentací je též dokumentace vodního díla na ohlášení podle vodního zákona (vodní dílo určené pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel a vodní dílo do plochy 20 000 m² s výškou hráze do 2,5 m, které slouží ke vzdouvání a akumulaci vod).

Poznámka:
VZ § 15a odst. 1 a 3

Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka, na kterém je státní znak České republiky, jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném příslušnou Komorou a vyznačený obor, popřípadě specializace autorizace.

Poznámka:
AZ § 13, odst. 3

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružuje jako řádné členy všechny autorizované inženýry a techniky (autorizované stavitele).

Česká komora architektů (ČKA) sdružuje jako řádné členy všechny autorizované architekty.

Komory vedou seznamy členů, a to i způsobem, umožňujícím dálkový přístup. Seznam je přístupný na internetových adresách Komor: www.cka.cz a www.ckait.cz.

Poznámka:
AZ § 23 odst. 2 a odst. 6 písm. d)

Autorizační zákon upravuje disciplinární odpovědnost autorizovaných osob. Stavovský soud příslušné Komory projednává porušení povinností autorizované osoby a za závažné nebo opětovné porušení povinností jí uloží některé z disciplinárních opatření (písemná důtka, pokuta až do výše 50 tis. Kč, pozastavení autorizace na dobu nejvýše tří let, odnětí autorizace).

Poznámka:
AZ § 20 odst. 1

Autorizovaná osoba je povinna uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti. Doklad o uzavření pojištění je autorizovaná osoba povinna předložit klientovi, pokud ji o to klient požádá.

Poznámka:
AZ § 16

Komory (ČKA a ČKAIT) jsou ze zákona oprávněny vydávat vnitřní předpisy (řády), které jsou pro jejich členy závazné. Řády upravují proces autorizace, vnitřní organizaci Komor, volby do orgánů Komor, jejich postavení, způsob jednání a usnášení. Profesní a etické zásady, kterými se řídí členové Komor ve vztahu ke klientovi, k profesi, ke kolegům a ke komorám upravují profesní a etické řády (Profesní a etický řád ČKA a Profesní a etický řád ČKAIT), které jsou přístupné na internetových adresách Komor.

Poznámka:
AZ § 23 odst. 6 písm. i)

5 KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ VE VÝSTAVBĚ

Jako předběžnou kontrolu můžeme označit kontrolu souladu návrhů a záměrů stavebníků s právními předpisy upravujícími povolování staveb, kterou provádějí v průběhu řízení či jiných postupů směřujících k povolení staveb, resp. k povolení umístění a provádění staveb především stavební úřady, které jsou správními orgány ve smyslu správního řádu. Protože tyto správní orgány nemohou samy obsáhnout ochranu všech veřejných zájmů, které mohou být navrhovanou stavbou zasaženy (např. požární bezpečnost, ochrana životního prostředí, státní památkové péče), postupují stavební úřady v součinnosti s tzv. dotčenými orgány. To platí při umísťování staveb, při povolení jejich provedení, povolení užívání i při odstraňování staveb.

Poznámka:
SZ § 90, § 94o, § 106, § 111, § 4
SŘ § 1 odst. 1

Stavební úřad není jediný, kdo může povolit provádění stavby. Jeho činnost může nahradit autorizovaný inspektor, který na základě smlouvy uzavřené se stavebníkem provede kontrolu projektové dokumentace a dalších podkladů ze stejných hledisek jako stavební úřad. Pokud shledá vše v pořádku, nevydává stavební povolení, ale tzv. certifikát autorizovaného inspektora, kterým osvědčí, že stavbu lze podle této dokumentace provést. Certifikát autorizovaný inspektor přiloží k oznámení stavebního záměru, který zašle stavebnímu úřadu. Oznámení podává na formuláři předepsaném prováděcí vyhláškou. Autorizovaný inspektor může na základě smlouvy se stavebníkem také kontrolovat, zda je stavba prováděna řádně a v souladu s projektovou dokumentací. V tomto případě nejde o technický dozor stavebníka.

Poznámka:
SZ § 117 v souvislosti s § 143 a následujícími, § 152 odst. 4
VPÚ příloha č. 10

Další kontrolu provádějí stavební úřady při provádění stavby ve fázi uvedené v podmínkách povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby a před vydáním kolaudačního souhlasu. K tomu jim slouží kontrolní prohlídky stavby. Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména dodržení rozhodnutí, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace, zda je prováděna oprávněnými osobami, zda stavebník plní své zákonné povinnosti, zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě, zda prováděním stavby není nad přípustnou míru obtěžováno okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a měření. Kontrolní prohlídku nemusí stavební úřad provádět pouze prostřednictvím svých pracovníků, resp. oprávněných úředních osob, ale může k nim přizvat další osoby. Povinni zúčastnit se je vedle stavebníka také projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Stavební úřad může podle potřeby využít expertní součinnosti odborníků a přizvat například koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud na staveništi působí. Přítomnost hlavního projektanta nebo autorizovaného inspektora při kontrolní prohlídce může navrhnout také stavebník. V takovém případě hradí náklady spojené s účastí odborníka při kontrolní prohlídce stavby.

Poznámka:
SZ § 132 odst. 2 písm. a), § 133 a 134, § 113

Dalším nástrojem, který umožní kvalifikovanou kontrolu provádění stavby, je oprávnění stavebního úřadu v územním rozhodnutí uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Její obsah a rozsah je stanoven VDS. Pokud je tato dokumentace zpracována, postupuje se při kontrolní prohlídce podle ní. Dlužno říci, že stavební úřad kontroluje i to, jak si počínají ostatní účastníci výstavby, např. stavební podnikatel jako zhotovitel stavby, stavbyvedoucí jako osoba odpovědná za odborné vedení provádění stavby nebo osoba, která u staveb prováděných svépomocí vykonává stavební dozor.

Poznámka:
SZ § 92 odst. 1
VDS příloha č. 13

Význam této „následné kontroly“ vzrůstá vzhledem k tomu, že u staveb nevyžadujících povolení ani ohlášení stavební úřad „předběžně“ kontroluje pouze dodržení předpisů souvisejících s jejich umísťováním. Odpovědnost za jejich provedení je zcela na stavebníkovi. Stavebníkovi je výslovně uloženo dbát na řádnou přípravu a provádění staveb, mít přitom na zřeteli, mimo jiné, také šetrnost k sousedství.

6 POVOLENÍ POTŘEBNÁ K PROVÁDĚNÍ STAVEB

Stavební zákon upravuje několik forem povolení umístění staveb i jejich provedení. Základní formou umisťování je územní rozhodnutí vydané jako výsledek klasického správního řízení. Zákon upravuje i zjednodušené územní řízení. Územní rozhodnutí lze, za splnění zákonem daných podmínek, nahradit územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.

Poznámka:
SZ § 78

Základní formou u povolení provádění staveb je vydání stavebního povolení. Za určitých podmínek lze stavební povolení nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Zákon připouští, že u konkrétních stavebních záměrů místo stavebního povolení postačí ohlášení stavebnímu úřadu.

Poznámka:
SZ § 108

Územní rozhodnutí o umístění stavby, ani stavební povolení se samostatně nevydávají, pokud si stavebník zvolí jinou cestu, a to vydání společného povolení. Společně je možné vydat i územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru a veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní rozhodnutí i stavební povolení.

Pro zjednodušení textu je termín „povolení k provádění staveb“ použit pro všechna rozhodnutí nebo jiné úkony stavebního úřadu, které jsou pro stavebníka potřebné k tomu, aby mohl provádět stavbu, změnu stavby, údržbu stavby, terénní úpravy nebo zařízení a použít výrobek, který plní funkci stavby.

6.1 STAVBY NEVYŽADUJÍCÍ STAVEBNÍ POVOLENÍ ANI OHLÁŠENÍ

Pro stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, je povolením stavby pouze územní souhlas, jenž postačí, jsou-li splněny zákonem dané požadavky, nebo pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o umístění změny stavby. Územní souhlas může nahradit územní rozhodnutí pouze v případech uvedených v § 96 odst. 2 SZ za splnění podmínek uvedených v § 96 odst. 1 SZ.

Poznámka:
SZ § 103 odst. 1, § 96 odst. 1 a odst. 2 písm. a), § 96 odst. 1 a 2

Stavební úřad zkoumá pouze umístění navrhované stavby, nezabývá se jejím prováděním. To platí i pro závazná stanoviska dotčených orgánů. Pokud tato obsahují podmínky týkající se pouze provedení stavby, nemůže to být důvodem pro nevydání územního souhlasu. Za provedení stavby a respektování k tomu se vztahujících závazných stanovisek či vyjádření dotčených orgánů odpovídá pouze stavebník.

Poznámka:
SZ § 152

Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu se podává na formuláři, který je uveden v příloze prováděcí vyhlášky. Pokud je podané oznámení úplné a oznámený záměr splňuje podmínky pro vydání územního rozhodnutí, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení, v opačném případě rozhodne usnesením o provedení územního řízení. Toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Oznámení záměru se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění.

Poznámka:
VPÚ § 15a, příloha č. 7
SZ § 90, § 96 odst. 4 a 5

Při vedení územního řízení je nutné počítat s tím, že k projednání záměru musí stavební úřad nařídit vždy veřejné ústní jednání v případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán. Jeho konání se veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. To znamená, že se vyvěšuje na úřední desce stavebního úřadu a musí být zveřejněno též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctý den po vyvěšení se považuje oznámení za doručené. S těmito lhůtami (celkem 45 dnů) je třeba počítat při plánování realizace stavby.

V ostatních případech není veřejné ústní jednání povinné, ale stavební úřad může podle § 49 SŘ nařídit neveřejné ústní jednání, považuje-li to za nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků.

Poznámka:
SZ § 87 odst. 1
SŘ § 25 odst. 2

Každý může požádat stavební úřad o územně plánovací informaci (ÚPI) o podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, jejichž závazná stanoviska, popřípadě vyjádření je třeba opatřit. ÚPI je tzv. předběžnou informací podle správního řádu, platí jeden rok od vydání. Pokud by došlo v této době ke změně podmínek, za kterých byla vydána, musí o tom stavební úřad žadatele informovat. Podrobnější úprava náležitostí žádosti o vydání ÚPI je upravena v prováděcí vyhlášce.

Poznámka:
SZ § 21 odst. 1 písm. c) a odst. 2 a 3
SŘ § 139
VPÚ § 2

Výjimku tvoří stavební úpravy a udržovací práce, které územní souhlas ani územní rozhodnutí nevyžadují.

Speciální úpravu územního řízení u vybraných staveb energetické infrastruktury nebo komunikačního vedení veřejné komunikační sítě a souvisejícího komunikačního zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, má LZ. Od 1. 1. 2021 upravuje LZ také přípolož, kterou se podle LZ rozumí podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá ke stavbě pozemní komunikace nebo dráhy, nebo k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací. Stavba přípolože za podmínek daných LZ nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas, je samostatnou stavbou a v řízeních a postupech podle SZ vedených o stavbě, ke které se přípolož přikládá, stavební úřad k přípoloži nepřihlíží.

Poznámka:
SZ § 79 odst. 5
LZ § 2c a § 2i

6.2 STAVBY, U KTERÝCH POSTAČÍ OHLÁŠENÍ STAVEBNÍMU ÚŘADU

Takové stavby jsou uvedeny v § 104 odst. 1 SZ a pro své umístění potřebují územní rozhodnutí, které je možné u všech ohlašovaných staveb nahradit územním souhlasem, jenž postačí, jsou-li splněny zákonem dané požadavky.

To však k realizaci stavby nepostačí, ještě je třeba stavbu ohlásit stavebnímu úřadu a získat souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Povolením je souhlas, který nabyl právních účinků.

Poznámka:
SZ § 104, § 96, § 79

Na ohlášení může stavební úřad reagovat několika způsoby. Pokud je ohlášení úplné a ohlášený stavební záměr splňuje zákonné požadavky, stavební úřad vydá souhlas s provedením ohlášeného záměru do 30 dnů od podání ohlášení. V opačném případě rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení. Toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Podané ohlášení se považuje za žádost o stavební povolení, stavebník tak nemusí podávat žádnou další žádost. Pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.

Poznámka:
SZ § 106 a 107

Souhlas s ohlášenou stavbou platí 2 roky. Lhůta začíná běžet dnem vydání souhlasu. Pokud je ohlášená stavba ve lhůtě platnosti zahájená, souhlas platit nepřestává.

Poznámka:
SZ § 106 odst. 3

Z jednoduchých staveb, u kterých postačí ohlášení, SZ uplatňuje přísnější požadavky u následujících staveb:

a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;

b) podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou v působnosti MPO;

c) stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit;

d) stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

e) stavby pro reklamu.

Poznámka:
SZ § 104 odst. 1 písm. a) až e)

Ohlášení těchto staveb musí být povinně provedeno na formuláři, který je přílohou prováděcí vyhlášky. Projektová dokumentace musí být zpracována autorizovaným projektantem. Rozsah a obsah projektové dokumentace je obsažen v prováděcí vyhlášce.

Poznámka:
VPÚ příloha č. 8
SZ § 158 odst. 1
VDS příloha č. 12

Výjimky z tohoto postupu

Stavební zákon umožňuje vydat společný územní souhlas a souhlas s ohlášenou stavbou.

Poznámka:
SZ § 96a

V územním rozhodnutí lze stanovit, že u taxativně uvedených staveb již není třeba ohlášení. Pak je povolením ke stavbě pravomocné územní rozhodnutí.

Poznámka:
SZ § 78 odst. 6

6.3 STAVBY VYŽADUJÍCÍ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ A STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební povolení zákon vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetel na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, pokud SZ nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Jinak stanoví v § 103 a 104 SZ. Stavby vyžadující stavební povolení vyžadují též územní rozhodnutí. Žádost o územní rozhodnutí se podává na příslušném formuláři určeném v příloze prováděcí vyhlášky, včetně dokumentace. Její rozsah a obsah stanoví prováděcí vyhláška podle druhu stavby. Dokumentaci pro územní rozhodnutí musí zpracovat autorizovaný projektant a přikládá ji ve dvou vyhotoveních.

Poznámka:
SZ § 77 písm. a) a c), § 108, § 158 odst. 1
VPÚ § 3 a 5, přílohy č. 1, 3
VDS § 1a a přílohy č. 1 až 5

Územní řízení je klasické správní řízení o žádosti, v jehož závěru vydá stavební úřad územní rozhodnutí, nebo může žádost o jeho vydání zamítnout. Povolení vydá, pokud je záměr žadatele v souladu s požadavky SZ a jeho prováděcích předpisů, požadavky dotčených orgánů chránících veřejné zájmy podle zvláštních zákonů a s požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.

Poznámka:
SZ § 90

Výjimky z tohoto postupu

Územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Stavebník má možnost volby, buď u stavebního záměru posouzení vlivů na ŽP nechá posoudit samostatně před podáním žádosti o územní rozhodnutí, nebo žádá o společný postup, tzn. vydání územního rozhodnutí a posouzení vlivů na ŽP v jednom řízení. Územní řízení vede obecný stavební úřad a žádost projedná v součinnosti s úřadem příslušným k posouzení vlivů na ŽP, který vydá závazné stanovisko. Žádost se podává na formuláři a podle druhu stavby žadatel připojí dokumentaci podle prováděcí vyhlášky, a navíc dokumentaci vlivů záměru na ŽP.

Poznámka:
SZ § 94a a násl.
VPÚ příloha č. 1
VDS přílohy č. 1 až 5
EIA § 10 a příloha č. 4

Jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem, může být územní rozhodnutí vydáno ve zjednodušeném řízení.

Poznámka:
SZ § 95

Stručně řečeno, zjednodušené územní řízení spočívá v tom, že se po dobu 15 dnů na úřední desce zveřejní přímo návrh výroku rozhodnutí (nikoli oznámení o zahájení územního řízení). To je povinností stavebního úřadu. Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla po dobu 15 dnů vyvěšena na vhodném místě určeném stavebním úřadem. Aby byla informace pro veřejnost úplná, vyvěšuje se současně grafické vyjádření záměru, popř. jiné podklady, ze kterých je patrné architektonické nebo urbanistické řešení záměru a jeho vliv na okolí.

Poznámka:
VPÚ § 14

Pokud proti návrhu rozhodnutí nebudou účastníky řízení uplatněny námitky nebo výhrady dotčených orgánů, pokládá se územní rozhodnutí za vydané, nelze se proti němu odvolat a nabývá právní moci.

Namísto vydání územního rozhodnutí může stavební úřad s žadatelem uzavřít veřejnoprávní smlouvu za podmínek daných zákonem.

Poznámka:
SZ § 78a

Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.

U nástaveb a přístaveb, které vyžadují vydání stavebního povolení, postačí územní souhlas, pokud jsou pro to splněny zákonem stanovené podmínky.

Poznámka:
SZ § 96 odst. 1 a odst. 2 písm. c)

Speciální úprava

U územního řízení, které má charakter navazujícího řízení podle zákona EIA, postupuje stavební úřad nejen podle SZ, ale též podle zákona EIA.

Poznámka:
EIA § 9b až 9e

Speciální úpravu územního řízení má také liniový zákon (dále LZ) u staveb dopravní infrastruktury, na které se jeho úprava vztahuje. Jde o stanovení náležitostí dohody o finanční spoluúčasti nebo zajištění věcného plnění účastníkem územního řízení, který v řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby, která překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměr. Dohodu uzavírá tento účastník s žadatelem o územní rozhodnutí.

Podle LZ je k vedení územního řízení o dopravní infrastruktuře příslušný krajský úřad (Magistrát hl. m. Prahy) a pokud se stavba liniové dopravní infrastruktury má uskutečnit na území více krajů, povede řízení ten krajský úřad, u kterého byla podána žádost.

Liniový zákon dále obsahuje speciální úpravu pro infrastrukturu elektronických komunikací, která je předmětem jeho úpravy. Přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Ostatní územní posouzení vyžadují a LZ má speciální úpravu pro vedení územního řízení u staveb infrastruktury elektronických komunikací. Speciální úpravu pro řízení o vydání územního rozhodnutí má také pro vybrané stavby energetické infrastruktury.

Poznámka:
LZ § 1 odst. 2 a 4, § 2a, 2c,2e

Společná metodická pomůcka MMR a MPO k elektronickým komunikacím:

Po povolení umístění (jakoukoli výše uvedenou formou) je třeba ještě získat stavební povolení, nebo jinou formu povolení pro provádění stavby.

Poznámka:
SZ § 110 a 115

Stavební povolení vydá stavební úřad v závěru řízení zahájeného na žádost stavebníka, která se podává na formuláři obsaženém v prováděcí vyhlášce.

Poznámka:
VPÚ § 18c, příloha č. 9

Projektovou dokumentaci stavby musí zpracovat autorizovaný projektant. Pokud je dokumentace zpracována neoprávněnou osobou, stavební úřad stavební řízení zastaví a žádostí se po věcné stránce nezabývá.

Poznámka:
SZ § 158 odst. 1, § 110 odst. 4

Obsah a rozsah projektové dokumentace je stanoven prováděcí vyhláškou.

Poznámka:
VDS příloha č. 12

Za podmínek daných zákonem lze stavební povolení nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby uzavírá stavebník se stavebním úřadem. Namísto podání žádosti a vedení řízení podá stavebník na stavební úřad návrh smlouvy a přiloží k ní stejné doklady jako k žádosti o stavební povolení, tzn. i projektovou dokumentaci zpracovanou oprávněnou osobou v rozsahu jako pro vydání stavebního povolení. Stavební úřad návrh smlouvy přijme, nebo jej odmítne (odmítne vždy, není-li projektová dokumentace zpracována projektantem). Stavebník může také uzavřít smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace. Ten po kontrole vydává certifikát, kterým osvědčuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady ze stejných hledisek jako stavební úřad ve stavebním řízení, a že navrhovaná stavba může být provedena. Takovou stavbu autorizovaný inspektor stavebnímu úřadu pouze oznámí. Oznámení se podává na formuláři předepsaném prováděcí vyhláškou.

Poznámka:
SZ § 116, § 117
VPÚ příloha č. 10

Vznik a zánik funkce autorizovaného inspektora, jeho oprávnění a povinnosti upravuje SZ.

Poznámka:
SZ § 143 an.

V případech, kdy podle zákona může veřejnoprávní smlouva nahradit územní rozhodnutí (o umístění stavby, změně využití území a změně vlivu užívání stavby na území) a stavební povolení, je možné uzavřít společnou veřejnoprávní smlouvu.

Stavební zákon upravuje také opakované stavební řízení, které se vede v případě, kdy stavebník prováděl stavbu podle povolení vyžadovaném stavebním zákonem, ale toto povolení bylo následně pravomocně zrušeno. Stavební úřad v opakovaném řízení postupuje jako ve stavebním řízení. Stavební úřad znovu projedná původní žádost nebo podání, k nimž bylo vydáno následně zrušené rozhodnutí nebo opatření.

Poznámka:
SZ § 129 odst. 5

Podle obecné úpravy správního řádu může správní orgán na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, ke kterým je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisí nebo se týkají stejných účastníků. Této obecné úpravy SZ využil tak, že obecný stavební úřad mohl u obecných staveb spojit územní a stavební řízení, protože k vedení obou řízení byl příslušný, a spojené řízení vedl i bez vydání usnesení. Od 1. 1. 2018 SZ úpravu institutu společného územního a stavebního řízení dále rozšířil. U obecných staveb, nově též speciálních staveb (s výjimkou leteckých) a staveb v působnosti MPO je možné vydat společné povolení jako výsledek společného řízení. Vést společné řízení je možné u jedné stavby i souboru staveb. Příslušným k vedení řízení a vydání společného povolení je u jedné stavby stavební úřad příslušný k povolení stavby (obecný, speciální, MPO), u souboru staveb stavební úřad příslušný k povolení stavby hlavního souboru (obecný, speciální, MPO). Stavební úřady příslušné k umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru mají ve společném řízení postavení dotčených orgánů a namísto povolení vedlejších staveb vydávají závazná stanoviska.

Poznámka:
SŘ § 140
SZ § 94j až 94p

Žádost o společné povolení stavebník podává na formuláři předepsaném prováděcí vyhláškou. K žádosti přikládá projektovou dokumentaci a její rozsah a obsah je předepsaný prováděcí vyhláškou podle druhu stavby. Dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A – průvodní zpráva, B – souhrnná technická zpráva, C – situační výkresy zpracované pro celý soubor staveb a část D – dokumentace objektů a technických a technologických zařízení se pro jednotlivé stavby souboru staveb zpracovává podle příslušné přílohy odpovídající druhu stavby.

Poznámka:
VPÚ příloha č. 6
VDS § 6a, příloha č. 8 až 11

Výsledkem společného řízení je společné povolení, ve kterém stavební úřad schválí stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby. V případě souboru staveb se stanoví společné, případně specifické podmínky pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb. Stavební úřad může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Rozsah a obsah dokumentace je upraven prováděcí vyhláškou.

Poznámka:
VDS příloha č. 13

Stavební zákon dává stavebníkovi možnost jít „starou cestou“ a požádat o samostatné posouzení vlivů stavebního záměru na ŽP, požádat o samostatně vydané územní rozhodnutí a následně stavební povolení, nebo využít možnosti požádat o vydání společného povolení s posouzením vlivů na ŽP. Stavební úřad příslušný k vedení společného řízení (obecný, speciální, MPO) postupuje v řízení v součinnosti s příslušným posuzujícím úřadem podle zákona EIA. Společné řízení má charakter navazujícího řízení, proto stavební úřad postupuje podle úpravy SZ a také souvisejících ustanovení zákona EIA. K žádosti, která se podává na formuláři, žadatel připojí také přílohy uvedené v části C formuláře a dokumentaci, jejíž obsah a rozsah stanoví podle druhu stavby prováděcí vyhláška. Dále je povinen přiložit dokumentaci vlivů záměru na ŽP podle zákona EIA. Žádost a dokumentace vlivů záměru na ŽP se připojuje také v elektronické podobě. Pokud některá dokumentace není doložená nebo není zpracována projektantem nebo osobou s příslušnou autorizací, stavební úřad řízení zastaví. Ve společném řízení se uplatňuje koncentrační zásada. V první fázi, po oznámení zahájení řízení, mohou účastníci řízení a veřejnost uplatnit připomínky pouze z hlediska vlivů na ŽP. V druhé fázi, po vydání závazného stanoviska posuzujícího úřadu, uplatňují účastníci řízení námitky a veřejnost připomínky k povolovanému záměru, a to v rozsahu stanoveném zákonem. Výsledkem řízení je společné povolení.

Poznámka:
SZ § 94q až 94z
EIA § 9b až 9e, § 10 a příloha č. 4
VPÚ § 7a, příloha č. 6
VDS příloha 8 až 11

Speciální úprava

U společného řízení, které má charakter navazujícího řízení podle zákona EIA, postupuje stavební úřad nejen podle SZ, ale též podle zákona EIA.

Poznámka:
EIA § 9b až 9e

Speciální úpravu u určitých druhů staveb má také LZ. O vydání společného povolení může stavebník požádat také u energetické infrastruktury. Pokud půjde o vybrané stavby energetické infrastruktury, které vymezuje LZ, musí stavební úřad při vedení společného řízení zohledňovat také speciální úpravu LZ.

Poznámka:
LZ § 1 odst. 4, § 2c

Podle LZ lze dokumentaci, přikládanou k žádosti o vydání společného povolení u dopravní infrastruktury, zpracovat v omezeném rozsahu. Podrobnosti o obsahu dokumentace stanovilo Ministerstvo dopravy vyhláškou č. 583/2020 Sb. pro stavby dráhy a pozemní komunikace. Využije-li stavebník této možnosti, je povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji stavebnímu úřadu nejpozději 5 dnů před zahájením stavby.

Poznámka:
LZ § 2j

Liniový zákon také stanoví jediný případ povinného vedení společného územního a stavebního řízení. Povinně se společné řízení vede u projektů společného zájmu energetické infrastruktury, příslušný k vedení takového řízení je MPO a LZ upravuje speciální postup.

Poznámka:
LZ § 5a až 5d

Liniový zákon od 1. 1. 2021 upravuje zcela nový typ společného řízení, kdy stavebník může příslušný stavební úřad společně s žádostí o vydání rozhodnutí podle a (územní, stavební, společné) požádat o vydání mezitímního rozhodnutí (vyvlastnění). U mezitímního rozhodnutí jde také o speciální úpravu LZ a jeho podstatou je možnost u určitých staveb a za splnění určitých podmínek rozhodnout o základu věci (vyvlastnění), a až následně rozhodnout o zbytku věci (náhradě za vyvlastnění). Vést toto speciální společné řízení je možné podle LZ u staveb:

• dálnic nebo silnic I. třídy nebo staveb s nimi souvisejícími;
• dráhy celostátní nebo staveb s nimi souvisejícími;
• a zařízení přenosové soustavy;
• výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.

Poznámka:
LZ § 4a až 4d

Ve stavebním zákoně je u záměrů, které podléhají posouzení vlivů na ŽP, vyloučeno využití zjednodušujících forem umístění nebo povolení (souhlasy, veřejnoprávní smlouvy, certifikát autorizovaného inspektora). Vždy musí být vedeno správní řízení. Takové řízení má charakter navazujícího řízení (navazujícího na posouzení vlivů záměru na ŽP) a stavební úřad při takovém řízení postupuje podle SZ a také podle speciální úpravy navazujícího řízení podle zákona EIA.

Poznámka:
SZ § 184b
EIA § 3 písm. g), § 9b až 9e

7 CO JE TŘEBA K REALIZACI VNITŘNÍCH INSTALACÍ

Z hlediska povolování vnitřních instalací a jejich napojení na sítě veřejné technické infrastruktury můžeme rozlišovat mezi tím, zda jsou prováděny současně s novostavbou, nebo formou stavebních úprav stávající stavby.

Přípojky vodovodní, kanalizační, energetické i přípojky elektronických komunikací včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní jsou stavbami, které nevyžadují povolení ani ohlášení.

Poznámka:
SZ § 103 odst. 1 písm. e) Bod 10

U novostavby, která vyžaduje územní rozhodnutí a stavební povolení, se bude otázka připojení na veřejné rozvodné sítě řešit již v územním řízení, bez ohledu na délku přípojky.

Jde-li o novou stavbu, k jejíž realizaci postačí ohlášení, pak je nutno rozlišovat mezi stavbami, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas, a stavbami, které tyto územně plánovací dokumenty vyžadují. Hlavní stavba, za podmínek stanovených zákonem nevyžaduje ani územní rozhodnutí ani územní souhlas, ale přípojka vyžaduje vždy minimálně územní souhlas. Jde-li o stavbu, k jejíž realizaci postačí ohlášení, ale musí mít územní rozhodnutí (územní souhlas), pak lze současně v územním rozhodnutí (územním souhlasu) pro stavbu hlavní řešit ve stejném režimu i umístění přípojek.

Poznámka:
SZ § 104 odst. 1, § 79 odst. 2, § 96 odst. 2

Vnitřní rozvody

Je-li stavba povolována jako novostavba, jsou vnitřní rozvody povolovány současně se stavbou.

Zřizují-li se vnitřní rozvody u existujících staveb, pak výkresová dokumentace obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy. Vnitřní rozvody se provádějí jako stavební úpravy. Stavební úpravy nevyžadují ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas. A pokud tyto stavební úpravy nebudou spojeny se změnou užívání stavby, mohou být prováděny i bez stavebního povolení či ohlášení stavebnímu úřadu. V případě, že stavební úpravy pro vnitřní rozvody jsou prováděny s cílem změny i způsobu užívání, pak je nutné jejich ohlášení stavebnímu úřadu. V ostatních případech vyžadují stavební povolení.

Poznámka:
SZ § 79 odst. 5, § 103 odst. 1 písm. b), § 104 odst. 1 písm. k)

Na konkrétní problémy praxe s navrhováním, posuzováním, prováděním tepelných čerpadel reagovalo MMR vydáním stanoviska Tepelná čerpadla.

MMR reagovalo také na požadavky z praxe a vydalo pomůcku Údržba a výměna výtahů.

8 VYŽADUJÍ VŠECHNY STAVBY POVOLENÍ?

Stavby, které jsou uvedeny v § 79 odst. 2 SZ, nepotřebují územní souhlas ani územní rozhodnutí. Podle § 103 odst. 1 písm. a) nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Jsou tak mimo povolovací režim SZ. Pokud by však byly provedeny v rozporu s jinými právními předpisy, nařídí stavební úřad jejich odstranění, pokud jejich vlastník dodatečně nenapraví porušení právních předpisů.

Poznámka:
SZ § 79 odst. 2, § 129 odst. 1 písm. d) a odst. 4

Zákon uvádí 20 konkrétních staveb, jako příklad lze uvést:

• skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení;
• opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše;
• výměna vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma;
• bazén do 40 m² zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související technické zařízení.

Za jejich provedení je odpovědný stavebník, který musí respektovat jak zájmy veřejné, tak práva a oprávněné zájmy sousedů.

Poznámka:
SZ § 152 odst. 1

Územní souhlas ani územní rozhodnutí nepotřebují ani stavební úpravy a udržovací práce. Potřeba povolení k jejich provedení závisí od rozsahu a charakteru prací. Ty uvedené v § 103 odst. 1 SZ nepotřebují stavební povolení ani ohlášení. Ohlášení postačí u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na ŽP; ostatní vyžadují stavební povolení.

Poznámka:
SZ § 79 odst. 5, § 103 odst. 1 písm. c) a d), § 104 odst. 1 písm. j) a k)

Stavební zákon v § 103 má výčet 19 konkrétních staveb, které ke svému provedení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, vyžadují však některou formu umístění stavby.

Jako příklad lze uvést:

• výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;
• oplocení;
• reklamní a informační zařízení;
• bazén nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci;
• distribuční soustava v elektroenergetice a plynárenství, s výjimkou budov;
• rozvodné tepelné zařízení s výjimkou budov;
• vodovodní, kanalizační a energetické přípojky a přípojky elektronických komunikací včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní.

Rozsah této pomůcky nedovoluje vyjmenovat všechny jednotlivé případy.

Poznámka:
SZ § 103 odst. 1 písm. e)

9 POSTAVENÍ „SOUSEDŮ“ V ŘÍZENÍCH PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA

9.1 ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ

V názvu této části je použit pojem „soused“ jako zkratka pro souhrnné označení vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich a dále osob, které mají k sousedním pozemkům a stavbám jiná věcná práva, se kterými zákon spojuje účastenství v řízeních.

Věcná práva upravuje OBčZ a kromě vlastnictví (spoluvlastnictví, bytového spoluvlastnictví) a držby jsou jinými věcnými právy právo stavby, věcná břemena (služebnosti), zástavní (podzástavní) právo, zadržovací právo.

Poznámka:
ObčZ § 987 an.

Osoby, které mají zákonem stanovená práva k sousedním pozemkům a stavbám, tzv. sousedé, jsou účastníky jednotlivých správních řízení vedených podle SZ. Sousedním pozemkem je nutno rozumět nejen pozemek, který má společnou hranici s pozemkem stavebním, ale každý další pozemek, na kterém se může projevit vliv činností podle vydaného rozhodnutí a těmito vlivy je přímo dotčeno vlastnické nebo jiné věcné právo.

Osoby, jejichž práva k pozemkům nebo stavbám mohou být v konkrétním řízení přímo dotčena, jsou v souladu se SŘ účastníky řízení. Správní řád také obecně upravuje jejich práva a povinnosti.

Účastníci řízení mají právo podávat k navrhovanému záměru své námitky. Nemají právo veta. K vedení řízení o umístění nebo povolení provedení stavby či vydání jiného rozhodnutí není vyžadován jejich souhlas nebo vyjádření, s výjimkou případů v zákoně výslovně uvedených. Souhlas sousedů s navrhovaným záměrem zákon vyžaduje ke zjednodušenému územnímu řízení a musí být vyznačen na situačním výkresu.

Poznámka:
SZ § 95 odst. 1 písm. d)

9.2 ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

Okruh účastníků územního řízení je stanoven SZ. Účastníkem je i osoba, která má k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbách na nich vlastnické nebo jiné věcné právo a toto právo může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.

Poznámka:
SZ § 85 odst. 2 písm. b)

V územním řízení může účastník řízení uplatňovat námitky proti projednávanému záměru, musí uvést, jaké má k nemovitosti právo a jak toto jeho právo bude přímo dotčeno. Pokud uplatní jakékoliv jiné námitky, stavební úřad je neposuzuje a nepřihlíží k nim.

Poznámka:
SZ § 89 odst. 3 a 4

Mezi vlastníky sousední stavby je nutno počítat i vlastníky sousedních jednotek (bytových i nebytových) v domě v bytovém spoluvlastnictví. Vlastníci bytů jsou současně spoluvlastníky společných částí domu.

Poznámka:
ObčZ § 1158 an.

V případě, že sousední pozemek či stavba na něm je ve spoluvlastnictví, je každý spoluvlastník účastníkem řízení. Každý ze spoluvlastníků sousedního pozemku má právo samostatně uplatňovat své námitky. Pokud spoluvlastníci vyjadřují v řízení shodný zájem, může je stavební úřad vyzvat, aby si určili společného zmocněnce; pokud tak neučiní, sám jim určí společného zástupce. Veškeré písemnosti doručuje tomuto společnému zmocněnci (zástupci), který v řízení vystupuje jménem zastoupených.

Poznámka:
SŘ § 35

Je-li sousední pozemek či stavba na sousedním pozemku předmětem společného jmění manželů, je účastníkem řízení každý manžel samostatně, který se může dát druhým manželem zastupovat.

Poznámka:
ObčZ § 708 an.

9.3 STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Okruh osob, které mají práva k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich a mohou z tohoto titulu být účastníkem řízení, je stanoven stavebním zákonem.

Poznámka:
SZ § 109 písm. e) a f)

Účastníkem řízení je vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm a ten, kdo má k sousednímu pozemku nebo stavby na něm právo odpovídající věcnému břemenu.

I zde platí, že účastníkem řízení je ten vlastník (spoluvlastník) či oprávněný z věcného břemene, jestliže prováděním stavby může být toto jeho právo přímo dotčeno. Své námitky může uplatnit proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby, nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jejich právo. K jiným námitkám stavební úřad nepřihlíží, neposuzuje je. Soused je podle zákona povinen ve svých námitkách uvést skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení (vlastník sousedního pozemku, stavby na něm, oprávněný z věcného břemene k nim), a důvody podání námitek.

Poznámka:
SZ § 114 odst. 1

9.4 SPOLEČNÉ ŘÍZENÍ

Účastníky společného územního a stavebního řízení zákon vymezuje a jsou jimi i sousedé, konkrétně osoby, jejich vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno. Uplatňování námitek sousedů a jejich posuzování je upraveno shodně jako u stavebního řízení.

Poznámky:
SZ § 94k písm. e)

Územní řízení, stavební řízení, společné řízení může mít charakter navazujícího řízení, řízení s posouzením vlivů na ŽP, bez ohledu, zda je posouzení záměru provedeno samostatně nebo v řízení podle SZ. Okruh účastníků těchto řízení stanovený SZ se rozšiřuje o další účastníky podle zákona EIA, jejich účastenství není vázáno na přímé dotčení vlastnických nebo jiných práv.

9.5 KOLAUDAČNÍ ŘÍZENÍ

Stavební zákon účastníky kolaudačního řízení vymezuje, sousedé účastníky nejsou. Účastníkem kolaudačního řízení je pouze stavebník a vlastník stavby. Od 1. 1. 2021 není účastníkem kolaudačního řízení ani vlastník pozemku.

Poznámka:
SZ § 122a odst. 1

9.6 PŘEDČASNÉ UŽÍVÁNÍ STAVBY, ZKUŠEBNÍ PROVOZ

Účastníkem těchto řízení není žádná osoba mající právo k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm. Podle SZ jsou účastníky řízení o povolení předčasného užívání stavby pouze stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby, řízení o povolení nebo nařízení zkušebního provozu pouze stavebník a vlastník stavby.

Poznámka:
SZ § 123 a 124

9.7 ZMĚNA UŽÍVÁNÍ STAVBY

Stavební zákon nevymezuje postavení vlastníků sousedních nemovitostí v případě, že změna užívání stavby vyžaduje povolení formou správního rozhodnutí. Určení okruhu účastníků řízení se řídí správním řádem. Podle SŘ je účastníkem řízení žadatel, a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu, a dále osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. V podmínkách řízení o změně užívání stavby jsou to vedle vlastníka (uživatele) stavby též osoby mající jakékoli právo k sousedním pozemkům a stavbám, může-li být toto jejich právo změnou užívání dotčeno. Účastníkem ve smyslu výše uvedeného je tedy i nájemce stavby, o jejíž změnu v užívání jde.

Poznámka:
SZ § 126 a 127
SŘ § 27

9.8 ODSTRANĚNÍ STAVBY

Stavební zákon neupravuje okruh účastníků řízení v případech, kdy rozhodnutím povoluje odstranění stavby, naopak výslovně uvádí, kdo účastníkem takového řízení není – není jím nájemce, bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. U řízení o nařízení odstranění stavby SZ okruh účastníků upravuje a sousedé jsou mezi nimi.

Poznámka:
SZ § 128 odst. 4, § 129 odst. 10
SŘ § 27

9.9 OSTATNÍ ŘÍZENÍ

Okruh účastníků řízení o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, údržby stavby a vyklizení stavby je upraven stavebním zákonem. Osoby, které mají k sousedním pozemkům a stavbám na nich vlastnické nebo jiné věcné právo, které by mohlo být ve výše zmíněném řízení přímo dotčeno, jsou účastníky řízení. Zákon dále výslovně upravuje, že nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky uvedených řízení pouze v případě, pokud jejich práva, vyplývající z nájmu mohou, být přímo dotčena prováděním opatření nařízených stavebním úřadem.

Poznámka:
SZ § 142

Stavební zákon dále neupravuje okruh účastníků řízení o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu, i v těchto řízeních se postupuje podle obecné úpravy dané SŘ (viz výše).

Poznámka:
SZ § 169, § 184b

Pokud řízení podle SZ je také navazujícím řízením podle zákona o posuzování vlivů na ŽP, postupuje stavební úřad také podle úpravy tohoto zvláštního zákona, který má i speciální úpravu o účastnících navazujícího řízení, ale tato se netýká sousedů.

Poznámka:
EIA § 3 písm. g), § 9b a 9e

U jiných forem povolení stavební úřad nevede správní řízení, nelze tedy hovořit o účastnících řízení. Na ochranu osob, které by byly účastníky řízení, kdyby se řízení vedlo, tedy i sousedů, však pamatuje. K ohlášení i žádosti o územní souhlas nebo společný souhlas musí být souhlasy těchto osob doloženy, jen tak může stavební úřad vydat souhlas. Na stavebním úřadě je finální posouzení toho, které osoby mohou být na svém vlastnickém či jiném právu přímo dotčeny, čí souhlasy je tak v konkrétním případě potřeba vyznačit na situačním výkresu. Pokud nejsou doloženy souhlasy všech dotčených osob, ani je žadatel nedoplní k výzvě stavebního úřadu, je podání neúplné, stavební úřad souhlas nevydá a usnesením rozhodne o vedení řízení (územního, stavebního, společného). Osoby přímo dotčené na svých právech jsou pak účastníky takového řízení.

Poznámka:
SZ § 96 odst. 3 písm. d), § 96a odst. 2, § 105 odst. 2 písm. f)

Ani v případě, kdy je namísto správního rozhodnutí uzavřena veřejnoprávní smlouva, nelze hovořit o řízení a účastnících řízení. Jejich práva jsou přesto hájena. Stavebník má povinnost zajistit souhlasy osob, které by byly účastníky řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou a smlouva nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní všechny tyto osoby vysloví písemný souhlas.

Poznámka:
SZ § 78a, § 116
SŘ § 168

Souhlasy osob, které by byly jinak účastníky řízení, musí obstarat a doložit autorizovaný inspektor k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Ani zde není možné hovořit o klasickém správním řízení k žádosti, stavebníkovi vzniká právo provést stavbu ze zákona, pokud nikdo neuplatní námitky (mohou i sousedé), nebo vznesené námitky jsou zamítnuty.

Poznámka:
SZ § 117

10 MUSÍ STAVEBNÍK VLASTNIT STAVEBNÍ POZEMEK?

Vlastník může disponovat s pozemkem nebo stavbou a uskutečnit určitý stavební záměr může také vyplývat z práva stavby nebo ze služebnosti. Vlastník a oprávnění z uvedených věcných práv tak mohou bez dalšího žádat o vydání povolení podle SZ a stavební úřad existenci a rozsah práv ověří v katastru nemovitostí.

Poznámka:
ObčZ § 1011 a násl., § 1240 a násl., § 1257 a násl.

SZ umožňuje, že stavebník nemusí být vlastníkem pozemku nebo stavby, potom je ale povinen k žádosti doložit souhlas vlastníka pozemku nebo stavby.

Poznámka:
SZ § 184a
MMR stanovisko

Má-li být na pozemku či stavbě ve spoluvlastnictví více osob provedena stavba nebo změna dokončené stavby, pak takové nakládání se společnou (nemovitou) věcí není možné považovat za běžnou správu, o které rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů, ale bude se jednat o významnou záležitost, ke které je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.

Vlastník jednotky k žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.

Zákon předepisuje též formu souhlasu. Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. Zákon neukládá, aby byl souhlas doplněný ověřeným podpisem, ale je třeba, aby souhlas obsahoval základní identifikační údaje vlastníka (spoluvlastníků), aby bylo zřejmé, kdo souhlas uděluje, komu jej uděluje a k jakému konkrétnímu záměru jej uděluje.

Zákon upravuje i případy, kdy žadatel souhlas nemusí dokládat. Jde o případy, kdy pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr je zákonem stanovený účel vyvlastnění. Účely, pro které lze pozemky stavby a práva k nim vyvlastnit, jsou upraveny jednak v § 170 SZ, jednak v řadě jiných zákonů.

Poznámka:
SZ § 170

Stavebník dále není povinen dokládat souhlas vlastníka u podzemních staveb, pokud se jedná o veřejně prospěšné stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.

Poznámka:
SZ § 110 odst. 6

Udělený souhlas vlastníka či spoluvlastníků nic nemění na jejich postavení účastníků řízení a s tím spojeném právu účastnit se jednání, seznamovat se s podklady pro rozhodnutí, právu podávat námitky nebo odvolání.

11 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY

Zákon ukládá všem osobám, které se podílejí na přípravě, povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb, respektovat vedle záměrů územního plánování též obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími předpisy.

Poznámka:
SZ § 169

Obecnými požadavky na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 2 písm. e)

Zákon respektuje skutečnost, že ne vždy mohou být dodrženy právním předpisem stanovené požadavky. Předpokládá možnost udělení výjimky v jednotlivých odůvodněných případech z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.

Poznámka:
OTP, PSP, OPVÚ, PPO, OTP-BbS

O výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci, k vydání územního rozhodnutí.

Poznámka:
SZ § 169 odst. 3, 4, 6
SŘ § 140

O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad, příslušný k vydání stavebního povolení (společného povolení).

Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením. Rozhodnutí o povolení výjimky může být vydáno samostatně, nebo formou druhého výroku jednoho rozhodnutí.

Výjimku z technických požadavků lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká.

12 TRVÁNÍ PLATNOSTI POVOLENÍ A SOUHLASU STAVEBNÍHO ÚŘADU

Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li v něm stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let.

Poznámka:
SZ § 93 odst. 1

Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci.

Poznámka:
SZ § 93 odst. 2

Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.

Poznámka:
SZ § 93 odst. 6

Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti:

a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocně stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru;

b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává;

c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo

d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

Pro zjištění platnosti územního rozhodnutí má zásadní význam den, kdy územní rozhodnutí nabylo právní moci. Na požádání účastníka řízení vyznačí stavební úřad doložku o právní moci na stejnopis, „kopii“ rozhodnutí, který mu byl doručen. Pokud o to účastník požádá, vyhotoví mu stavební úřad kopii s vyznačením doložky o právní moci.

Poznámka:
SŘ § 75 odst. 2

Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost rozhodnutím prodloužit. Dnem, kdy je žádost podána stavebnímu úřadu, přestává lhůta platnosti běžet. Jde tedy jen o to, podat takovou žádost před jejím uplynutím.

Poznámka:
SZ § 93 odst. 3

Stavební úřad může namísto vydání územního rozhodnutí uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území. Účinky takové veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Nabytí účinnosti vyznačí stavební úřad. Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit. Zákon stanoví konkrétní případy, kdy účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají. Jedná se o shodné případy jako u nepozbytí platnosti územního rozhodnutí.

Poznámka:
SZ § 78a odst. 6

Společné povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Společné povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena v době jeho platnosti. Dobu platnosti společného povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti společného povolení.

Poznámka:
SZ § 115 odst. 4

Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Na odůvodněnou žádost stavebníka může stavební úřad rozhodnutím tuto lhůtu prodloužit. Podáním žádosti se běh dvouleté lhůty staví. Je však třeba požádat včas, ještě před jejím uplynutím. Na platnost stavebního povolení nemá vliv nedodržení lhůty stanovené v něm k dokončení stavby.

Požádat o prodloužení lhůt platnosti územního rozhodnutí nebo stavebního povolení může i právní nástupce původního žadatele/stavebníka.

Poznámka:
SZ § 115 odst. 4

Stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím dvou let ode dne její účinnosti, pokud stavba v této lhůtě nebyla zahájena. Účinky veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit. Při oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora vzniká stavebníkovi právo provést stavbu ze zákona a toto právo zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let. Stavební úřad může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se běh lhůty staví.

Poznámka:
SZ § 116 odst. 5, § 117 odst. 7

Platnost úkonů je upravena jednotně. Územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru i jejich společný souhlas platí 2 roky ode dne vydání a dobu jeho platnosti nelze prodloužit.

Poznámka:
SZ § 96 odst. 8, § 96a odst. 6, § 106 odst. 3

Všechna povolení a souhlasy pozbývají platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého stavebního záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla zahájena.

U všech správních rozhodnutí je důležitá jeho závaznost. Závaznost rozhodnutí je stanovena obecně ve správním řádu tak, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení a pro všechny správní orgány. Pravomocné rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce účastníků řízení v případech, kdy je pro práva a povinnosti účastníků určující právo k movité nebo nemovité věci, což u rozhodnutí vydaných podle SZ je.

Poznámka:
SŘ § 73 odst. 2

13 KDY MŮŽE STAVEBNÍK ZAHÁJIT PROVÁDĚNÍ STAVBY

Stavební zákon výslovně neupravuje otázku, kdy může stavebník právem zahájit provádění stavby, aby práce na stavbě nebyly považovány za nepovolené. Jestliže je stavba zahájena bez příslušného povolení, stavební úřad z moci úřední zahájí řízení o odstranění stavby; mimoto musí zahájit řízení o přestupku.

Stavba může být zahájena na základě:

a) stavebního povolení;

b) veřejnoprávní smlouvy;

c) oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora;

d) souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru;

e) územního souhlasu či územního rozhodnutí;

f) společného povolení.

13.1 STAVEBNÍ POVOLENÍ

Je vyžadováno vždy, kdy podle SZ nepostačí ohlášení, anebo se nejedná o stavbu nevyžadující ani stavební povolení ani ohlášení. Stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo certifikátem autorizovaného inspektora. Stavební povolení se nevydává, pokud je vydáno společné povolení (viz níže). Stavebnímu povolení musí předcházet vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, pokud stavebník nepožádal o společné řízení, tam obě řízení – o umístění stavby a o jejím povolení – vede stavební úřad společně a vydává společné povolení.

Poznámka:
SZ § 109 až 115

Stavební povolení musí být pravomocné. Tento požadavek vyplývá ze správního řádu, podle kterého je rozhodnutí vykonatelné nabytím právní moci. Rozhodnutí je v právní moci, jestliže proti němu nelze podat odvolání. Odvolání nelze podat proti prvoinstančnímu správnímu rozhodnutí, nebylo-li odvolání podáno nejpozději do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání dále nelze podat proti rozhodnutí o odvolání. Právní moc rozhodnutí k žádosti účastníka řízení potvrzuje prvoinstanční stavební úřad.

Poznámka:
SŘ § 73, 74, 75 odst. 2

Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem s identifikačními údaji povolené stavby. Náležitosti štítku upravuje prováděcí vyhláška.

Poznámka:
VPÚ § 18d

13.2 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA

Veřejnoprávní smlouva nahrazuje stavební povolení. Veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít, požádá-li o její uzavření stavebník, lépe řečeno dohodnou-li se na uzavření smlouvy strany, kterými jsou stavebník na straně jedné a správní orgán, který je stavebním úřadem. Samo uzavření veřejnoprávní smlouvy ještě neopravňuje k zahájení realizace stavby. Smlouva musí nabýt účinnosti. Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky řízení. Souhlas třetích osob může být dán až po uzavření veřejnoprávní smlouvy. Souhlasy je povinen zajistit stavebník. Účinnost smlouvy vyznačí stavební úřad a ověří projektovou dokumentaci.

Poznámka:
SZ § 116
SŘ § 161 až 168

13.3 OZNÁMENÍ STAVEBNÍHO ZÁMĚRU S CERTIFIKÁTEM AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA

Stavební zákon připouští, že je stavebník oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, který k oznámení připojí certifikát a další předepsané doklady. Na takové oznámení předepisuje prováděcí vyhláška formulář.

Poznámka:
SZ § 117
VPÚ § 18f, příloha č. 10

Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady ze stejných hledisek jako stavební úřad a že navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení. Stavebník nemůže zahájit stavbu pouze na základě vystaveného certifikátu. U této formy povolení spolupůsobí také stavební úřad a stavebníkovi vzniká právo provést stavbu ze zákona za splnění určitých podmínek.

Stavební úřad má za povinnost došlé oznámení do pěti dnů vyvěsit na úřední desce. Ve lhůtě 15 dnů od vyvěšení mohou podat námitky ty osoby, které by jinak byly účastníky stavebního řízení. Ve stejné lhůtě mohou podat výhrady dotčené orgány, nebo sám stavební úřad. Pokud nebudou námitky ani výhrady podány, vzniká stavebníkovi právo provést stavbu. Pokud budou podány, ale nadřízený správní orgán je zamítne, stavebníkovi též vzniká právo provést stavbu. Na požádání stavebníka vyznačí stavební úřad konkrétní den vzniku oprávnění na kopii oznámení.

Poznámka:
SZ § 117 odst. 6 a 7

13.4 SOUHLAS S PROVEDENÍM OHLÁŠENÉHO STAVEBNÍHO ZÁMĚRU

Ohlášení stavebnímu úřadu podléhají stavby ve stavebním zákoně taxativně uvedené. Pokud je ohlášení úplné a ohlášený stavební záměr splňuje zákonné požadavky, vydá stavební úřad souhlas s provedením. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Stavební úřad doručuje souhlas stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a se štítkem s identifikačními údaji o ohlášeném záměru.

Poznámka:
SZ § 104 až 107

Stavebník tedy může započít s prováděním stavby ihned po doručení souhlasu stavebního úřadu.

13.5 ÚZEMNÍ SOUHLAS ČI ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

Územní souhlas či územní rozhodnutí je podmínkou realizace stavby, která sice nepodléhá ani stavebnímu povolení ani ohlášení, ale vyžaduje územní souhlas, a nepostačí-li tato forma, vyžaduje územní rozhodnutí.

V takovém případě se územní souhlas nebo územní rozhodnutí považuje za povolení stavby.

Stavebník může započít s prováděním stavby, u které postačí územní souhlas, ihned po nabytí jeho účinků. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání a dobu platnosti nelze prodloužit. Stavebník proto musí stavbu zahájit nejpozději do dvou let od vydání územního souhlasu. Za vydání se považuje den, kdy písemnost (územní souhlas) byla předána poštovní přepravě. Územní souhlas se doručuje spolu s ověřeným situačním výkresem.

Poznámka:
SZ § 96

Stavba, pro jejíž realizaci není vyžadováno povolení ani ohlášení, ale vyžadující územní rozhodnutí, může být zahájena po právní moci rozhodnutí, nejpozději však ve lhůtě platnosti tohoto rozhodnutí. Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí stavebníkovi stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace.

Poznámka:
SZ § 92

Postup stavebního úřadu po nabytí právní moci územního rozhodnutí je stejný i v případě vedení územního řízení s posouzením vlivů na ŽP. V tomto řízení může však nastat situace, že byla žadateli uložena kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny. V takovém případě stavební úřad ve výroku územního rozhodnutí rozhodne o posunu vykonatelnosti. Takové rozhodnutí je vykonatelné dnem vydání vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření. Pokud by pro provedení záměru nepostačilo jen vydání územního rozhodnutí, pak o odkladu vykonatelnosti rozhodne stavební úřad ve stavebním povolení.

13.6 SPOLEČNÉ POVOLENÍ

SZ zákon připouští vést u určitých staveb společné územní a stavební řízení, pokud o to stavebník požádá. Výsledkem řízení je v kladném případě vydání společného povolení. Na základě společného povolení může stavebník zahájit výstavbu po nabytí právní moci takového povolení.

Poznámka:
SZ § 94y odst. 3

U společného řízení s posouzením vlivů na ŽP může nastat situace, že ve výroku společného povolení stavební úřad rozhodne, že vydané rozhodnutí je vykonatelné (až) dnem vydání vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření. Takové rozhodnutí je pravomocné, ale je odložena jeho vykonatelnost. Tento odklad se nevztahuje na výkup či vyvlastnění potřebných pozemků.

Pokud stavebník zahájí stavbu dříve, než povolení (stavební, územní, společné) nabyde právní moci, nebo dříve než jiné úkony či opatření nabydou právních účinků (územní souhlas, souhlas s ohlášením, veřejnoprávní smlouva), nebo dříve, než mu vznikne právo ze zákona u oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, jedná se o stavbu nepovolenou a stavební úřad musí zahájit řízení o odstranění stavby.

14 ODCHYLKY OD OVĚŘENÉ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE

Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle SZ. Za povolení zákon považuje souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru, stavební povolení, veřejnoprávní smlouvu, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, společný souhlas, společné povolení, opakované stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby, územní rozhodnutí nebo územní souhlas u staveb nevyžadujících ani povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Poznámka:
SZ § 118 odst. 1

Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby. I on musí mít aktivní zájem, a to nejen u staveb prováděných svépomocí, aby stavební podnikatel prováděl stavbu v souladu s ověřenou dokumentací. Pokud zanedbá tuto zákonem uloženou povinnost, dopouští se přestupku.

Poznámka:
SZ § 152 odst. 1, § 178 odst. 2 písm. k)

Podle SZ rozeznáváme podstatné a nepodstatné odchylky od stavebních plánů. Provedené podstatné odchylky musí být posouzeny v rámci řízení o odstranění stavby. Z hlediska SZ jde o stavbu prováděnou v rozporu s rozhodnutím vyžadovaným SZ nebo v rozporu s opatřením nebo jiným úkonem, které rozhodnutí nahrazuje. V rámci řízení o odstranění stavby stavební úřad zkoumá i možnost dodatečného povolení stavby (části stavby), prováděné v rozporu s příslušnými povoleními.

Poznámka:
SZ § 129 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a 3

Mezi změny, spočívající v podstatných odchylkách, zahrnujeme stavby prováděné nejen v rozporu se zmíněnými povolovacími dokumenty, ale i s podmínkami územního rozhodnutí. Dále odchylky od závazných stanovisek dotčených orgánů, ať již zahrnutých mezi podmínky povolení, anebo vydaných formou samostatného správního rozhodnutí. Za podstatnou odchylku nutno považovat i takovou, která se dotýká práv třetích osob, či je v rozporu s technickými požadavky na výstavbu.

Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad předem schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě. Stavební úřad rozhodnutí vydané na místě následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu a podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Takto může stavební úřad postupovat, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán se změnou souhlasí, a to písemně nebo prohlášením do protokolu.

Poznámka:
SZ § 118 odst. 6

SZ vymezuje nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace. Odchylka se považuje za nepodstatnou, pokud se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na ŽP, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou. Pokud změna stavby spočívá v uvedených nepodstatných odchylkách, může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti, která obsahuje popis navrhovaných nepodstatných odchylek, sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Může tak učinit za stejných podmínek jako vydat rozhodnutí na místě, tzn. změna se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí.

Poznámka:
SZ § 118 odst. 7

Mimo tyto případy stavební úřad k odůvodněné žádosti stavebníka může vydat rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením. Takovou změnu lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby, vždy však před provedením vlastní změny. Změnu stavby před jejím dokončením je možné povolit jen tehdy, je-li v souladu s územním rozhodnutím, jinak je třeba nejdříve změnit územní rozhodnutí.

Poznámka:
SZ § 118 odst. 1

V žádosti musí být popis navrhovaných změn a jejich porovnání s povolením stavby a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn.

Poznámka:
SZ § 118 odst. 3, 4, 5

Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy a rozhodne o ní. Na řízení a povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.

SZ upravuje několik forem povolení, upravuje proto i několik forem projednání změny stavby před dokončením:

• změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení, to platí i pro změnu stavby prováděné na základě územního souhlasu nebo územního rozhodnutí;
• změnu je možné provést na základě veřejnoprávní smlouvy;
• změnu stavby prováděné na základě veřejnoprávní smlouvy lze provést písemnou dohodou smluvních stran;
• změna může být prováděna na základě oznámení záměru autorizovaným inspektorem.

15 PROVÁDĚNÍ STAVEB

Stavební zákon požaduje, aby stavby byly zásadně prováděny dodavatelsky k tomu oprávněným stavebním podnikatelem. Stavebním podnikatelem je osoba, která v předmětu své činnosti má provádění stavebních nebo montážních prací. Ve smyslu živnostenského zákona to jsou osoby, které tuto činnost mají zapsanou jako předmět podnikání v obchodním rejstříku.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 2 písm. b)

Stavební podnikatel je podle zákona povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Stavbyvedoucím smí být osoba, která získala oprávnění k výkonu vybrané činnosti ve výstavbě (tj. autorizaci), a to v oboru, pro který byla osobě autorizace udělena. Dále je stavební podnikatel povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, u kterých je předepsáno zvláštní oprávnění, např. zeměměřické, vykonávaly jen osoby s potřebným oprávněním.

Poznámka:
SZ § 160 odst. 1
AZ § 17 až 19

Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, ŽP a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Výjimečně je zákonem připuštěna možnost provádění stavby svépomocí. Tato forma výstavby je přípustná u staveb nepodléhajících ani stavebnímu povolení ani ohlášení (s určitými výjimkami u staveb energetických a staveb vedení sítí elektronických komunikací), a dále u staveb, k jejichž realizaci za podmínek stanovených zákonem postačí ohlášení (a to i v případě, kdy stavební úřad u podaného ohlášení rozhodne o vedení řízení). SZ nedefinuje pojem stavby prováděné svépomocí. Je jím však nutno rozumět každé provádění stavby, které stavební podnikatel jako celek nerealizuje na zakázku. Stavba je prováděna svépomocí, jsou-li práce na stavbě zcela nebo zčásti zajišťovány osobami bez oprávnění v oboru podnikání „stavebnictví“, osobami, které mají oprávněny provádět řemeslné nebo vázané živnosti (zedník, podlahář, elektrikář). Stavba je prováděna svépomocí i tehdy, jestliže provedení některých částí stavebník zajistí u stavebního podnikatele, např. podzemní část stavby.

Poznámka:
SZ § 103 a § 104 až 108

U staveb prováděných svépomocí postačí, aby stavebník zajistil stavební dozor, tzn. odborný dozor nad touto činností osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Způsob dokládání praxe není zákonem upraven. Je věcí osoby, která má vykonávat odborný dozor, aby průkazným způsobem svoji praxi prokázala například potvrzením zaměstnavatele nebo potvrzením osoby, pod jejímž dozorem praxi vykonávala. Vždy musí být uvedeno, v čem praxe spočívala, aby byl naplněn zákonný požadavek „praxe při provádění staveb“.

Poznámka:
SZ § 2 odst. 2 písm. d)

Doklad o vzdělání a praxi musí být, v případě staveb podléhajících ohlášení, součástí dokladů přikládaných k ohlášení. U staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ani ohlášení, je povinností stavebníka, aby kdykoli podle potřeby prokázal, že odborný dozor vykonává osoba k této činnosti způsobilá. Tato stavebníkova povinnost vyplývá z jeho zákonem stanovené povinnosti dbát na řádné provádění stavby.

Je-li formou svépomoci realizována stavba pro bydlení nebo změna stavby, která je kulturní památkou, musí stavebník zajistit odborné vedení stavby osobou autorizovanou v příslušném oboru.

16 PRÁVO UŽÍVAT STAVBU

Nejprve je nutné upozornit na přechodná ustanovení SZ. U staveb, které byly pravomocně povoleny před 1. lednem 2007, se kolaudační řízení provede podle § 76 a následujícího zákona č. 50/1976 Sb. Nezáleží na tom, že konkrétní stavba již podle platného SZ kolaudační rozhodnutí ani kolaudační souhlas nevyžaduje. Stavebnímu úřadu proto musí být podána žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

Poznámka:
SZ § 190 odst. 1
SZ § 190 odst. 3

Právní úprava uvádění staveb do užívání prošla několika zásadními změnami přispívajícími k postupné deregulaci kolaudování staveb.

Poznámka:
SZ § 119 odst. 1

Povinnost užívat dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pouze na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí, dopadá na stavby jen v těch případech, kdy jsou současně splněny dvě podmínky, tzn. jedná se o stavbu:

a) uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8;

b) na ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k);

c) vyžadující stavební povolení (popřípadě byla provedena na základě společného povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu autorizovaného inspektora).

A současně se jedná o:

a) stavbu veřejné infrastruktury;

b) stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit;

c) stavbu, u které byl stanoven zkušební provoz;

d) změnu stavby, která je kulturní památkou;

e) vodní dílo podle § 15a odst. 3 VZ.

Nejvíc otázek vyvolalo kolaudování rodinných domů, proto MMR zpracovalo k tomuto problému podrobné stanovisko.

Speciální úpravu má liniový zákon, podle kterého se u staveb infrastruktury elektronických komunikací nevyžaduje kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí podle SZ.

Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává ten stavební úřad, který vydal povolení stavby.

Kolaudační souhlas se vydává na žádost stavebníka, podanou na formuláři uvedeném v prováděcí vyhlášce. Stavebník se žádostí mimo jiné předloží:

• údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa;
• dokumentaci skutečného provedení stavby, došlo-li při provádění stavby k nepodstatným odchylkám od ověřené dokumentace;
• dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby, jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury;
• geometrický plán, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku. Geometrický plán má povinnost doložit i stavebník k ohlášení dokončení stavby nepodléhající kolaudaci.
• doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly doloženy změny, týkající se obsahu technické mapy obce, pokud ji vede. Tento doklad má povinnost doložit i stavebník k ohlášení dokončení stavby nepodléhající kolaudaci.

Poznámka:
VPÚ § 18i, příloha č. 12

Závazná stanoviska dotčených orgánů, která jsou vyžadována jinými právními předpisy, je podle zákona povinen opatřit stavebník. Ten má také ze zákona povinnost zajistit provedení a vyhodnocení předepsaných zkoušek a měření. Tuto povinnost má vždy, bez ohledu na to, zda stavba kolaudaci vyžaduje, či nikoliv. Jde zejména o provedení a vyhodnocení předepsaných zkoušek – např.:

• měření hluku pro ověření účinnosti protihlukových opatření;
• předepsané revize a tlakové zkoušky zdravotně technických instalací;
• zkoušky vodotěsnosti vodovodních nádrží;
• revize a zkoušky plynového zařízení.

Poznámka:
SZ § 119 odst. 1

Kontrolní prohlídka dává stavebnímu úřadu možnost ověřit, jak byly tyto povinnosti splněny a v případě zjištěných nedostatků zjednat nápravu.

Jako příklad dalších dokumentů, které má mít stavebník na konci realizační fáze stavby, lze uvést:

• stavební deník (jednoduchý záznam o stavbě) – jeho originál stavebníkovi předá po dokončení stavby zhotovitel;
• průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií, který informuje o tom, jak energeticky náročný je provoz dané budovy;
• u vodního díla rozhodnutí o zařazení do kategorie technickobezpečnostního dohledu, pokud vodní dílo tomuto dohledu podléhá.

Pro zrychlení uvádění dokončených staveb do užívání stanoví zákon lhůty, ve kterých je stavební úřad povinen po obdržení žádosti provést jednotlivé úkony. Do 15 dnů stanoví termín provedení závěrečné prohlídky stavby, a tu vykoná do 45 dnů od doručení žádosti. Závěrečná kontrolní prohlídka je povinná, zákon však upravuje dva případy, kdy stavební úřad může od ní upustit. Jednak může stavebník využít služeb autorizovaného inspektora a opatřit si u něj odborný posudek (certifikát) o tom, že stavba byla provedena podle povolení a ověřené dokumentace a její provedení odpovídá požadavkům na řádné a bezpečné užívání. Za takové situace dává zákon stavebnímu úřadu možnost (nikoli povinnost) upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat kolaudační souhlas jen na podkladě žádosti a k ní přiložených podkladů. Druhým případem možného upuštění od závěrečné kontrolní prohlídky je kolaudace podzemních staveb technické infrastruktury. V případech, kdy se závěrečná kontrolní prohlídka nekoná, vydá stavební úřad kolaudační souhlas do 30 dnů od doručení žádosti, v případech, kdy se koná, vydá souhlas do 15 dnů od jejího provedení, pokud jsou splněny podmínky kolaudace. V opačném případě vydá usnesení o provedení kolaudačního řízení, které končí vydáním kolaudačního rozhodnutí, nebo zamítnutím žádosti, pokud nejsou splněny zákonné podmínky kolaudace. V kolaudačním řízení nelze upustit od závěrečné kontrolní prohlídky.

Poznámka:
SZ § 122

Podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu a kolaudačního rozhodnutí jsou splněny, pokud je dokončená stavba v souladu s povolením stavby a ověřenou dokumentací, je v souladu s požadavky dotčených orgánů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo ŽP.

Poznámka:
SZ § 122 odst. 3

Stavební zákon výslovně uvádí zásadu, podle které se stavby, u kterých dojde během jejich provádění ke změně ČSN nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace, posuzují podle těch norem a předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace zpracována.

Poznámka:
SZ § 119 odst. 3

Užívání stavby bez kolaudace (pokud ji vyžaduje) nebo bez zajištění zkoušek a měření a jejich vyhodnocení, stejně jako umožnění takového jednání jiné osobě, je přestupkem.

Poznámka:
SZ § 178 odst. 1 písm. e) a f)

Jak bylo shora uvedeno, kolaudaci vyžadují pouze určité stavby. Dokončení stavby, která byla prováděna na základě povolení stavebního úřadu, ale nepodléhá kolaudaci, protože nejde o stavbu podle § 119 odst. 1 SZ, je stavebník povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu. Rozumí se, že stavba musí být užívána k účelu, který byl deklarován v povolení stavby.

Poznámka:
SZ § 152 odst. 5

Stavební zákon stanoví podmínky, za kterých je možné povolit předčasné užívání stavby před jejím úplným dokončením. Upravuje též případy, kdy je třeba před vydáním kolaudačního souhlasu provést zkušební provoz, a ověřit tím funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.

Poznámka:
SZ § 123 a 124, § 126 odst. 1

Stavbu lze legálně užívat jen k „povolenému účelu“. Legální účel lze zjistit z kolaudačního rozhodnutí, z kolaudačního souhlasu, z oznámení o užívání stavby. Pokud stavba podle zákona kolaudaci nevyžaduje, je možné ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.

Poznámka:
SZ § 118 odst. 1

Za povolení stavby se podle SZ považuje souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru, stavební povolení, veřejnoprávní smlouva, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, společné povolení, opakované stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby, územní rozhodnutí, územní souhlas.

Poznámka:
SZ § 178 odst. 1 písm. g) a h)

Užívání stavby v rozporu s povoleným účelem je přestupkem proti stavebnímu řádu.

Poznámka:
SZ § 126 odst. 2

Změna v užívání stavby spočívající ve změně v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření, nebo změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo ŽP, nebo změna doby trvání dočasné stavby nebo změna dočasné stavby na stavbu trvalou, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.

Poznámka:
VPÚ příloha č. 4

Změnu musí vlastník stavby, nebo ten, komu dal vlastník souhlas, oznámit stavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. Prováděcí vyhláška pro oznámení předepisuje formulář. Kladné vyřízení může vlastník očekávat pouze v případě, kdy změna v užívání stavby je v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.

Poznámka:
SZ § 126 odst. 3, § 81 odst. 2

V některých případech bude nezbytné posoudit navrhovanou změnu účelu užívání také v územním řízení z hlediska jejích případných nároků na okolí, na ŽP, na veřejnou infrastrukturu.

Poznámka:
SZ § 126 odst. 4

Pokud je změna v užívání stavby spojená se stavební činností, je podmíněná změnou dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úprava), posuzuje stavební úřad tuto změnu.

Následně vydaný kolaudační souhlas, ve kterém stavební úřad vyjádří souhlas s užíváním provedené změny dokončené stavby k novému účelu užívání, pak bude současně dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

17 SPRÁVNÍ POPLATKY

Správní poplatky za vydání územního rozhodnutí, stavebního nebo společného povolení, za vydání osvědčení o jmenování autorizovaného inspektora a další povolení stavebního řádu jsou stanoveny v příloze zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, Sazebník správních poplatků, v položce 17, 18 a 20 takto:

Položka 17

Osvobození

Od poplatku je osvobozeno vydání územního rozhodnutí nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující v případě staveb pozemních komunikací a veřejně prospěšných staveb realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem.

Poznámky
1. Je-li jedním územním rozhodnutím nebo územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou nebo společným územním souhlasem a souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru umisťováno více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky.
2. Za vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
3. Za vydání územního souhlasu vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
4. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy16 vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
5. Za vydání změny územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
6. Za vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
7. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 18.
8. Za uzavření společné veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a o provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby.
9. Za vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru vybere správní úřad poplatek ve výši součtu polovin sazeb příslušných poplatků.
10. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona a obvodní báňský úřad ve smyslu § 16 odst. 3 stavebního zákona.

Položka 18

Osvobození

Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu.

Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy stavební povolení nahrazující v případě staveb pozemních komunikací a veřejně prospěšných staveb realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem.

Předmětem poplatku není

Ověření dokumentace skutečného provedení stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala bez zavinění vlastníka, např. zničení při požáru, povodni atd.

Poznámky
1. Je-li jedním stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou povolováno provádění více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky.
2. Za vydání stavebního povolení na změnu dokončené stavby uvedené v bodě 1 této položky vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
3. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
4. Za vydání dodatečného povolení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky a položky 17.
5. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17.
6. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i speciální stavební úřad ve smyslu § 15 odst. 1 stavebního zákona, újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona a jiné stavební úřady ve smyslu § 16 odst. 2 a 3 stavebního zákona.

Položka 20

Osvobození

Od poplatku podle této položky je osvobozeno místní šetření nebo ohledání na místě prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo nehodách, místní šetření nebo ohledání na místě prováděné podle daňového řádu, místní šetření prováděné katastrálním úřadem podle katastrálního zákona místní šetření prováděné podle zákona upravujícího integrovanou prevenci.

Předmětem poplatku není

1. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vydání rozhodnutí zpoplatňovaného podle položek 17 až 19, s výjimkou dodatečného povolení stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona a položky 21 a 60.

2. Místní šetření provedené v kolaudačním řízení u staveb pravomocně povolených za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3. Kontrolní prohlídka stavby konaná podle plánu kontrolních prohlídek nebo kontrolní prohlídka stavby při oznámení záměru započít s užíváním stavby anebo závěrečná kontrolní prohlídka stavby pro vydání kolaudačního souhlasu.

4. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vyřízení stížností, podnětů a oznámení.

Poznámky
1. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za závěrečnou kontrolní prohlídku stavby, byla-li žádost o vydání kolaudačního souhlasu podána po lhůtě k dokončení stavby.
2. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za místní šetření při kolaudaci, byl-li návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí podán po lhůtě k dokončení stavby.
3. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za kontrolní prohlídku, kterou provedl při výkonu zvláštních pravomocí podle § 132 odst. 2 a § 171 stavebního zákona.
4. Poplatek podle této položky vybere správní úřad i za místní šetření nebo ohledání na místě z podnětu účastníka řízení, které provedl správní úřad na dožádání jiného správního úřadu vyřizujícího podání účastníka řízení.
5. Poplatek podle této položky vyměří správní úřad po ukončení místního šetření, ohledání na místě nebo kontrolní prohlídky.

18 POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB

Stavební zákon ukládá jednotlivým osobám zúčastněným na přípravě, provádění a užívání staveb povinnosti, jejichž nedodržení je zákonem kvalifikováno jako přestupek.

Poznámka:
SZ § 178 až 180

Především je to osoba stavebníka, jemuž zákon ukládá určité povinnosti u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu ŽP a majetku, i šetrnost k sousedství. S šetrností k sousedství souvisí i další povinnost stavebníka, a to informovat v dostatečném předstihu osoby stavebními pracemi přímo dotčené. Sousedství je zde třeba chápat v širším rozsahu, nejde pouze o omezující sousedy. Do obecného výčtu povinností stavebníka, které má u staveb nepodléhajících posouzení stavebním úřadem, patří povinnost zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných zvláštními právními předpisy, např. předepsané revize, měření hluku, tlakové zkoušky zdravotně technických instalací.

Poznámka:
SZ § 152 odst. 1

Zákonem uložené veřejnoprávní odpovědnosti se stavebník nezbavuje tím, že zajištění prací na zpracování projektové dokumentace a zajištění stavebních prací, včetně dohledu nad nimi, smluvně zadal osobě k těmto činnostem oprávněné.

Pokud stavebník zamýšlí provést stavbu, pro jejíž provedení je nutné povolení podle SZ, musí pro posouzení stavebním úřadem opatřit předepsanou dokumentaci. U kterých staveb je vyžadovaná projektová dokumentace, kterou mohou vypracovat pouze osoby s oprávněním podle AZ, a u kterých staveb stačí dokumentace zpracovaná osobou kvalifikovanou, stanoví SZ. Nemá-li sám stavebník potřebné oprávnění k jejímu vypracování, musí zajistit vypracování potřebné dokumentace oprávněnou osobou.

Poznámka:
SZ § 158 odst. 2, § 159 odst. 4
AZ § 17 až 19

Řadu dalších zákonných povinností má stavebník u staveb podléhajících stavebnímu povolení nebo ohlášení:

• oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor, stejně tak změny oznámených údajů;

Poznámka:
SZ § 152 odst. 3 písm. a)

• před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby;
• zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby (jejich kopie).

Poznámka:
SZ § 152 odst. 3 písm. b) a c)

• včas stavebnímu úřadu ohlašovat fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky a této prohlídky se zúčastnit;

Poznámka:
SZ § 152 odst. 3 písm. d)

• hlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, kterými by mohly být ohroženy životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby;
• oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.

Poznámka:
SZ § 152 odst. 3 písm. e) a f)

Povinnostmi stanovenými zákonem je stavebník vázán bez ohledu na to, zda stavbu provádí svépomocí, nebo zda je do určité míry přenese na zhotovitele stavby. Specificky pro svépomocné provádění jsou stavebníkovi stanoveny další povinnosti:

• zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, nebo stavební dozor;
• uvést do souladu prostorovou polohu stavby s ověřenou projektovou dokumentací;
• zajistit, aby dnem zahájení stavby byl veden stavební deník, popřípadě jednoduchý záznam o stavbě, do kterého oprávněné osoby provádějí záznamy o průběhu stavebních prací.

Poznámka:
SZ § 160 odst. 4, § 152 odst. 1, § 157 odst. 2

V návaznosti na rozšiřování počtu staveb, které k zahájení užívání nevyžadují kolaudaci, má stavebník u stavby, která byla prováděna na základě povolení, ale nepodléhá kolaudaci, povinnost neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu její dokončení a k ohlášení připojit předepsané doklady.

Poznámka:
SZ § 152 odst. 5

S účinností od 1. 1. 2021 byla novelou SZ doplněna další povinnost stavebníka, kterou lze (se zohledněním přechodných ustanovení) formulovat tak, že stavebník je povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, a jejíž zadávací řízení bylo zahájeno po 1. 1. 2021.

Poznámka:
SZ § 152 odst. 6

Povinnosti stavebníka u staveb financovaných z veřejného rozpočtu

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle AZ.

Poznámka:
SZ § 152 odst. 4
AZ § 17 až 19

MMR vydalo k zákonné povinnosti stavebníka zajistit technický dozor následující metodickou pomůcku Výkon technického dozoru stavebníka (§ 152 odst. 4 stavebního zákona).

Provádění technického dozoru není podle SZ vybranou činností, nicméně technický dozor stavebníka musí být v uvedených případech vykonáván autorizovanou osobou. U jiných staveb záleží pouze na stavebníkovi, zda při provádění stavby bude technický dozor mít, či ne, zda se bude jednat o osobu autorizovanou či ne. Autorizovaná osoba může na jedné stavbě vykonávat současně autorský a technický dozor. Povinnost stavebníka zřídit technický dozor se týká pouze staveb. Udržovací práce a terénní úpravy této povinnosti nepodléhají.

Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, zpracovala osoba oprávněná podle AZ, má stavebník povinnost zajistit autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

SZ nestanoví žádné omezení rozsahu ani výše finanční náročnosti stavby, u kterých na stavebníka tato povinnost dopadá. Pojem „autorský dozor“ projektanta není SZ blíže definován, není ani blíže upravena náplň činnosti při výkonu autorského a technického dozoru, povinnosti nebo odpovědnost těchto osob. Jejich rozsah tak bude záviset na smluvním ujednání, které s nimi stavebník uzavře.

S veřejnými rozpočty souvisí také zadávání veřejných zakázek. Zákon o zadávání veřejných zakázek zavedl možnost využití metody BIM (informační model budovy) při realizaci veřejných zakázek ve stavebnictví. Podle ZZVZ může zadavatel uvést doporučený způsob zpracování nabídky. V případě veřejných zakázek na stavební práce i projektové činnosti může zadavatel v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů BIM a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat. Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelům přístup. Uvedené ustanovení směřuje primárně k možnosti užívání principů IM i v oblasti zadávání veřejných zakázek. BIM je určitý otevřený standard dat a pracovních postupů při projektování, realizaci, provozu a správě staveb. Umožňuje sledovat kompletní proces výstavby od projektování přes její provedení až po celý proces jejího využití, tj. její celý životní cyklus. Například v rámci zadávacích řízení může zadavatel požadovat zpracování projektové dokumentace stavby v modelu BIM, aby ji měl k dispozici pro další fáze procesu. Dále v zadávacích podmínkách veřejné zakázky na stavební práce může zadavatel požadovat využití nástrojů v procesu výstavby a do budoucna se nabízí i další možnosti, například jejich využití při hodnocení nákladů životního cyklu apod.

Poznámka:
ZZVZ § 103 odst. 2 a 3

Funkci stavbyvedoucího vykonává osoba, která je oprávněna vést provádění stavby na základě autorizace v oboru odpovídajícím prováděné stavbě. Zákonnou povinností stavbyvedoucího je řídit provádění stavby, a to v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, ŽP a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je stavbyvedoucí povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou další. Jedná se o výkon vybrané činnosti ve výstavbě. Stavbyvedoucí jako osoba autorizovaná je povinen své činnosti vykonávat osobně, s jinými autorizovanými osobami nebo s jinými osobami pod jeho vedením.

Poznámka:
SZ § 153 odst. 1

Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit. K jeho povinnostem patří též vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Poznámka:
SZ § 153 odst. 2

U staveb prováděných dodavatelsky stavebním podnikatelem provádí stavbyvedoucí záznamy do stavebního deníku (jednoduchého záznamu o stavbě). Záznamy o postupu prací se do stavebního deníku zapisují tentýž den, nejpozději následující den, kdy se na stavbě pracuje. Pokud se záznamy provádějí v delších intervalech, nejvýše však v intervalu jednoho týdne, musí k tomu být opatřen souhlas stavebního úřadu.

Poznámka:
SZ § 157 ve vztahu k § 160 odst. 1
VDS příloha 16

V právní úpravě vedení stavebního deníku došlo k několika změnám, kterým se věnují tato stanoviska MMR:

Vedení stavebního deníku v elektronické formě

Změny stavebního deníku od 1. ledna 2021

Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.

Poznámka:
SZ § 153 odst. 3 a 4

Osoba vykonávající stavební dozor nemá povinnost práce na stavbě řídit, ale sledovat způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí. Stejně jako stavbyvedoucí působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. Mimo zákonem stanovenou povinnost jsou další jeho povinnosti smluvně dohodnuté se stavebníkem.

Stavební dozor postačí u staveb prováděných svépomocí, tj. u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení a u staveb na ohlášení, s výjimkou staveb pro bydlení a u změn staveb, které jsou kulturní památkou.

Poznámka:
SZ § 160 odst. 3 a 4, § 157

Osoba vykonávající stavební dozor je oprávněna vedle stavebníka činit záznamy do stavebního deníku.

Vlastník stavby je povinen udržovat stavbu v řádném stavebně technickém stavu po celou dobu jejího trvání, umožnit kontrolní prohlídku stavby a zúčastnit se jí, uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vzniku práva užívat stavbu a uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby a další doklady po celou dobu trvání její existence.

Poznámka:
SZ § 154 odst. 1

Každá stavba musí po celou dobu své existence vyhovovat zákonem stanoveným základním požadavkům na stavby, kterými jsou požadavky na:

• mechanickou odolnost a stabilitu;
• požární bezpečnost;
• hygienu, ochranu zdraví a ŽP;
• bezpečnost při užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby;
• ochranu proti hluku;
• úsporu energie a tepelnou ochranu.

Zákon proto vyžaduje, aby pro stavbu byly navrženy a použity takové výrobky, materiály a konstrukce, které zabezpečí zmíněné vlastnosti stavby. Za splnění této zákonem stanovené povinnosti odpovídá projektant při navrhování materiálů, výrobků a konstrukcí; stavebník, odpovídající za řádnou přípravu a provádění stavby; a stavební podnikatel, který zabudovává konkrétní materiály, výrobky a konstrukce.

Poznámka:
SZ § 156, OTP, PSP, PPO, OTP-BbS

Stav: vydání 2022

Anotace:
Pomůcka MP 1.5.5 Technologická zařízení staveb – Zdvihací zařízení, je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob (dále AO), která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru zdvihacích zařízení (ZZ). Popisuje vazby na obecně závazné platné právní předpisy, týkající se ZZ, vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další právní předpisy. Popisuje obvyklé výkony AO TZSp – ZZ při zpracování dokumentace stavby zdvihacích zařízení.

Dává základ pro podrobné propracování a rozpracování činností projektanta v jednotlivých fázích realizace výkonu při navrhování zdvihacích zařízení a souvisejících konstrukcí ZZ ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, vlastního vypracování projektové dokumentace a projednávání. Je také pomůckou k přehledu požadavků souvisejících se zařazováním vyhrazených zdvihacích zařízení, jejich montáží, opravám, revizím a provozováním.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb., ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č. 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5.5 Technologická zařízení staveb – Zdvihací zařízení (dále jen ZZ ve smyslu pojmů této kapitoly MP 1.5.5) navazuje na metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS, vztahující se k vyhrazeným technickým zařízením.

Každá společnost si uvědomuje, že existují technická zařízení, která svým charakterem a podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, představují zvýšená nebezpečí pro zdraví a bezpečnost podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají osoby při jejich montáží, opravách, revizích a provozování. Jsou to vyhrazená technická zařízení, mezi nějž jsou zařazena i zdvihací zařízení. Ke snížení rizik jsou vydávány příslušné právní předpisy. Posledními takovými předpisy, do nichž jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie, jsou zákon č. 250/2021 Sb. a navazující nařízení vlády pro zdvihací zařízení č. 193/2022 Sb. s účinností od 1. 7. 2022. V nich jsou uplatněny jednak požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochrany zdraví při práci po dobu jejich používání, na výkon státní správy na úseku bezpečnosti provozu, na práva a povinnosti osob, které u vyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, na předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu.

S NV pro VTZ úzce souvisí i NV pro vyhrazená elektrická zařízení č. 190/2022 Sb.

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu.). Jedná se o Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR), Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a pověřenou organizaci Technická inspekce České republiky (TIČR).

Metodická pomůcka MP 1.5.5 popisuje obvyklé výkony AO TZSp – ZZ při zpracování dokumentace stavby zdvihacích zařízení. Vychází ze stavebního zákona (dále SZ) č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z prováděcích předpisů č. 499/2006 Sb., č. 500/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do této metodické pomůcky není zapracován nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., ani změnový zákon č. 284/2021 Sb. (viz upozornění v úvodu pomůcky).

Tématu MP 1.5.5 Zdvihací zařízení se věnuje také Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Zákon č. 90/2016 Sb. zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Mezi nimi jsou také zařazeny výtahy a bezpečnostní komponenty (Směrnice EU a Rady 2014/33/EU, nařízení vlády č. 122/2016 Sb.) ve zvláštním ustanovení.

1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽITÉ ZKRATKY

1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH STAVEB

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – podmínky a činitelé, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. Cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci.

Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) – stav pracovních podmínek zabraňujících působení nebezpečných činitelů pracovního procesu na zaměstnance, popřípadě na další osoby. BPTZ je zajišťována zejména stanovením a dodržováním požadavků na pracoviště (uspořádání, vybavení), bezpečností technických zařízení, vhodnou organizací práce, vhodnými technologickými a pracovními postupy, požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců.

Bezpečnost ve výstavbě – obecně ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu provádění i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu).

Dokumentace – obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a realizací stavby.

Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu této pomůcky použit ve významu:

• dozor autorský (projektanta, případně hlavního projektanta), který je dozorem  autorizované osoby na základě samostatného smluvního vztahu. Podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je stavebník je povinen autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací;
• technický dozor stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona (dále AZ); výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle AZ o ,,další odbornou činnost autorizované osoby“;
• stavební dozor je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 SZ (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.

Generální oprava – všechny modernizační a údržbářské činnosti na základě Zvláštního posouzení, které je požadováno pro zvýšení bezpečné životnosti jeřábu.

Hlavní projektant – pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Projektant – pojem projektanta je uveden v § 22 odst. 4 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Projektování ve výstavbě – vázaná živnost pro projektování ve výstavbě podle živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů nebo změn. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO nebo osoba zapsaná do seznamu registrovaných osob podle AZ s příslušným oprávněním nebo jiná osoba splňující požadavky na vzdělání vymezené živnostenským zákonem. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v AZ, ve znění pozdějších předpisů.

Projektovaná pracovní perioda – pracovní perioda specifického skutečného množství práce, kterým se docílí projektovaný výkon.

Jeřáb – stroj pro cyklickou činnost určený ke zvedání nebo přemísťování břemene v prostoru, přičemž břemeno je zavěšeno na háku nebo uchopeno jiným prostředkem (mobilní, věžový, výložníkového typu, mostový, portálový jeřáb).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. Posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno provést podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v podle přílohy č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení , dále v podle přílohy č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení.

Plán organizace výstavby (POV) – tento pojem není ve SZ uveden, jedná se o dokument zhotovitele stavby vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Jeho zpracování vychází ze zásad organizace výstavby (ZOV), které jsou součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení podle přílohy č. 8 a přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno specifikovat podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (příloha č. 13 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, část B písm. b)). Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy citované vyhlášky. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Práce na technickém zařízení – montáž, demontáž, obsluha, oprava a údržba technického zařízení.

Prohlídka – činnost, kterou se ověřuje, zda technické zařízení odpovídá provozním podmínkám, není-li viditelně poškozeno, nevykazuje-li zjevnou závadu a zda jeho provozem není ohrožena bezpečnost práce a provozu.

Používání jeřábu – jakákoliv činnost prováděná pomocí jeřábu nebo na jeřábu, např. přeprava, montáž, demontáž, údržba, manipulace s břemenem. Zahrnuje prakticky vše, co se s jeřábem nebo na jeřábu provádí a co je jeho výrobcem dovoleno nebo požadováno.

Provozní dokumentace – soubor dokumentů organizace tvořený řádem prohlídek, údržby a zkoušek, místním provozním bezpečnostním předpisem a provozní knihou; provozní dokumentace obsahuje také pracovní postupy a požadavky průvodní dokumentace upravené na místní podmínky. Provozní dokumentace není součástí projektové dokumentace, pokud není toto uvedeno a dohodnuto ve smluvním vztahu uzavřeném na zpracování projektové dokumentace.

Provozní kniha – kniha s očíslovanými stránkami, do které se zapisují údaje o provozu zařízení, výsledky prohlídek, zjištěné závady a jejich odstranění a provedení zkoušek a revizí.

Provozní celek (PC) – souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory (PS), obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.

Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Provozní soubor (PS) – funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určená projektovou dokumentací stavby a uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Revize zařízení – celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, případně i měřením zajišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revize zařízení jsou výchozí a provozní. Revizi může provádět jen revizní technik s platným oprávněním ke kontrolám, revizím a zkouškám zdvihacích zařízení.

Revizní technik – technik, který musí mít pro provádění revizí a zkoušek zařízení osvědčení o odborné způsobilosti, vydané orgánem státního odborného dozoru na základě vykonané zkoušky.

Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby ve smyslu § 152 SZ. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby.

Stavba technologická – stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Technologické zařízení – soubor zařízení (případně systémový celek), zabezpečujících ucelený dílčí technologický proces, který může být výrobní (výsledkem procesu je určitý výrobek), pomocný výrobní (výsledek procesu nevchází hmotně do výrobku, např. výroba energií) nebo obslužný výrobní (z hlediska vlastního výrobního procesu nevýrobní, např. doprava, kontrola jakosti). Dále jsou to zařízení zajišťující speciální nevýrobní procesy (např. zařízení pro zdravotnictví, školství, laboratoře, opravy) a doplňkové procesy (např. rozvod kapalin a plynů, rozvod elektrické energie, rozvody elektronických komunikací atd.).

Těžiště – bod, ve kterém je soustředěna celková hmotnost břemene nebo bod, vůči němuž jsou vyváženy jednotlivé části břemene.

Uvedení technického zařízení do provozu – okamžik, kdy po provedení předepsané revize technického zařízení nebo jeho kontroly ke zjištění jeho stavu a vlivu na okolí a na pracovní prostředí a po zhodnocení dosažených výsledků bylo technické zařízení uznáno schopným trvalého používání a bezpečného provozu,

Vyhrazené technické zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Základní jednotka (ZJ) – finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně–technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka) má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby musí být vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloha 1, příloha č. 5 popř. příloha č. 8. Zásady zpracovává AO (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. § 2 odst. 2 písm. b) SZ používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Zhotovitelem stavby může být:

• stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů). Jedná se o vázanou živnost Provádění staveb, jejich změn a odstraňování;
• dodavatel nebo zhotovitel – v obchodních vztazích;
• stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud zajistí stavební dozor podle § 160 odst. 3 a 4 SZ).

Pro účely zákona o VTZ se rozumí:

a) vyhrazeným technickým zařízením tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob,

b) revizním technikem odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, která má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané podle tohoto zákona,

c) revizí posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného, při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy,

d) montáží činnost, při které jsou jednotlivé dílčí části spojovány v technologický celek, jeho část, nebo je jeho část spojována s pevnou nebo pohyblivou částí; montáží se rozumí i demontáž a zpětná montáž,

e) opravou zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení,

f) údržbou činnost prováděná na vyhrazeném technickém zařízení nebo jeho částech za účelem zajištění bezpečného a provozuschopného stavu tohoto zařízení, pokud se nejedná o opravu nebo montáž vyhrazeného technického zařízení,

g) průvodní dokumentací soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení,

h) provozní dokumentací soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

i) rekonstrukcí nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace.

Pro účely nařízení vlády k VTZ ZZ se rozumí:

a) podstatnou změnou zařízení takový zásah do vyhrazeného zdvihacího zařízení, při kterém dojde k zásadním změnám, které odstraní zjištěná provozní rizika nebo nahradí stávající nevyhovující části, a ke změně technických parametrů a charakteristik nebo bezpečnostních parametrů zařízení,

b) uvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozu okamžik, kdy je nové nebo vyhrazené zdvihací zařízení, které prošlo podstatnou změnou, po provedení předepsané ověřovací zkoušky zařízení a uznání jeho způsobilosti k trvalému používání a bezpečnému provozu, uvedeno do provozu; s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle jiného právního předpisu,

c) odbornými úkony k prověření technického stavu vyhrazeného zdvihacího zařízení provádění předepsaných prohlídek, odborných prohlídek, kontrol, revizí, zkoušek, odborných zkoušek, ověřovacích zkoušek a inspekčních prohlídek ke zjištění provozních rizik,

d) odbornými úkony k navrácení vyhrazeného zdvihacího zařízení do stavu zajišťujícího bezpečný provoz soubor činností, jejichž cílem je odstranění zjištěných provozních rizik provedením podstatné změny vyhrazeného zdvihacího zařízení,

e) zkouškou po opravě zkouška ověřující funkčnost, spolehlivost a bezpečnost vyhrazeného zdvihacího zařízení po provedené opravě nebo po odstranění závad zjištěných revizí nebo zkouškou,

f) ověřovací zkouškou zkouška vykonaná v rozsahu stanoveném v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě též technickými podmínkami výrobce, před uvedením do provozu, po rekonstrukci nebo podstatné změně vyhrazeného zdvihacího zařízení,

g) místním provozním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní a technologické postupy pro používání vyhrazeného zdvihacího zařízení a pravidla pohybu tohoto zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele,

h) systémem bezpečné práce předpis zaměstnavatele zpracovaný a dodržovaný při každé činnosti jeřábu,

i) pracovním systémem předpis zaměstnavatele zpracovaný a dodržovaný při každé činnosti pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m,

j) mimořádnou zkouškou zkouška vyhrazeného zdvihacího zařízení provedená ve stanovených případech za účelem ověření jeho funkčnosti, spolehlivosti a bezpečnosti,

k) vázáním břemen činnost předcházející manipulaci a následující po manipulaci s břemenem za použití vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen.

Zkratky použité v pomůcce

2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS) – ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ (ZZ)

2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZSp PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující jak definuje základní knižnice odborných činností ve výstavbě v pomůcce A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby v kap. 2.2.1.5. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO TZSp při navrhování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.5

Pomůcka se vztahuje na AO TZSp – Zdvihací zařízení (ZZ) v procesu vypracování dokumentace staveb nebo její části pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení a pro provádění stavby a další druhy dokumentace v tomto oboru.

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje AZ ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle tohoto zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).

Vybrané činnosti jsou definovány v § 158 SZ.

Projektová činnost ve výstavbě je definována v § 159 SZ.

2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU PROJEKTOVÁNÍ

Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky a zezávazněné normové hodnoty ČSN). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit při činnosti autorizované osoby při navrhování TZS, kterému se snaží nápomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.

V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení je právní základna na úrovni předpisů:

• závazných – zákonů, nařízení vlády a vyhlášek;
• nezávazných – českých technických norem (ČSN), metodických a informačních pomůcek ČKAIT (MP, IP), technicko-dodacích podmínek (TDP), všeobecných obchodních podmínek (VOP).

Základní schéma předpisového zajištění:

• zákony;
• podzákonné normy;
• nezávazné předpisy – normativní dokumenty;
• veřejný zájem – základní požadavky na stavbu:
  • pro stavbu mohou být navrženy a použity jen výrobky, materiály a konstrukce splňující požadavky § 156 SZ ve vazbě na nařízení Evropské parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 na:
    • mechanickou odolnost a stabilitu;
    • požární bezpečnost;
    • hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí;
    • bezpečnost při udržování a užívání stavby;
    • ochranu proti hluku;
    • úsporu energie a ochranu tepla;
    • udržitelné využívání přírodních zdrojů.

Významnou úlohu mají v procesu projektování doporučené standardy a technické normy.

Závaznými se normy stávají:

• obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty (např. plnění opatření v prevenci rizik § 102 odstavec 1 zákoníku práce (ZP), což podle § 349 odstavec 1 ZP je i plněním požadavku norem k zajištění ochrany života a zdraví);
• v rozsahu, který je stanoven předpisem;
• pro účastníky smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. ve znění pozdějších předpisů;
• rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy (DOSS).

Další právní vymezení je citováno v kap. 2.2 a 2.3 MP 1.5 Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost.

Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp.

O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 v kap. 1.4.

Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a MP 1.5.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant. Stavebník – zadavatel stavby je převážně i uživatelem – provozovatelem stavby se zájmem bezproblémově a bezpečně provozovat budoucí stavbu.

2.3 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA

2.3.1 Odpovědnosti a pravomoci

Rozsah působnosti autorizovaných / registrovaných osob stanovuje část třetí autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto ustanovení je autorizovaná / registrovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které ji byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, popř. ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, popř. nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat jím zpracované dokumenty řádným způsobem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.

SZ považuje za vybrané činnosti ve výstavbě, ovlivňující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, projektovou činnost a vedení provádění stavby nebo její změny. Jedná se o projektovou činnost ve výstavbě pro vymezené druhy dokumentace a projektové dokumentace a pro odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ, ve znění pozdějších předpisů, pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost.

Dokumenty z této činnosti, pokud mají charakter veřejných listin, mohou autorizované osoby označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku AO ČKAIT.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra – projektanta vymezuje § 18 AZ ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb (TPS) a požární bezpečnost staveb (PBS). Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení SZ a AZ ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah působnosti autorizovaného technika – projektanta vymezuje § 19 autorizačního zákona ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní projektové dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb (TZS) může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro kterou je autorizován.

Autorizaci podle AZ musí mít autorizovaný inženýr – projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který vypracovává u staveb s převažující technologickou částí:

• územně plánovací dokumentaci, územní studie, dokumentaci pro uzemní rozhodnutí nebo územní souhlas;
• projektovou dokumentaci staveb povolovaných, vymezeně ohlašovaných staveb, změn staveb a nezbytných jejich úprav;
• statické a dynamické výpočty staveb;
• stavebně-technické nebo inženýrské průzkumy;
• zkoušení a diagnostiku staveb;
• vydává odborná stanoviska;
• provádí geodetická měření pro projektovou činnost;
• provádí autorský dozor (AD) nebo technický dozor (TD) nad realizací stavby;
• zastupuje stavebníka při územním a stavebním řízení nebo v řízení k vydání kolaudačního souhlasu.

Autorizaci podle AZ nemusí mít projektant, který vypracovává:

• přípravné práce;
• průzkumy a rozbory;
• dokumentaci staveb a zařízení nevyžadující ohlášení ani stavební řízení;
• dokumentaci vymezených ohlašovaných jednoduchých staveb a jejich změn;
• dokumentaci skutečného provedení stavby (podle § 125 SZ);
• dokumentaci bouracích prací (s výjimkou výskytu azbestu);
• dokumentaci k souhlasu s užíváním stavby;
• dokumentaci pro užívání stavby;
• dodavatelskou/zhotovitelskou/realizační dokumentaci;
• provozní a průvodní dokumentaci.

Je třeba, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisících, zejména výkonu autorského dozoru při provádění stavby. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti autorizované osoby bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.

Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací se povinně vykonává u staveb financovaných z veřejného rozpočtu.

Stejně tak se u nich povinně zabezpečuje technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Je nanejvýš žádoucí, aby AO TZSp taktéž vyvíjela úsilí, aby při realizaci stavby podle jí vypracované projektové dokumentace vykonávala autorský dozor. A to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud ji sama nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a trvalého provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti se bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu.

2.3.2 Chráněná práva

SZ a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Z tohoto důvodu jsou v rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.

Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona č. 121/2000 Sb., zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích č. 527/1990 Sb., zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o užitných vzorech č. 478/1992 Sb., vše ve znění pozdějších předpisů.

Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky – specialisty.

2.4 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (BPTZ) V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování konstrukcí, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP). Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).

OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (viz dále v textu). Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k SZ (dokumentace pro stavební řízení), které shodně říkají, že dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a účinků budoucího užívání stavby.

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou:

• práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
• práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
• práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy;
• práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečí utonutí;
• práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
• práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení;
• studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy;
• práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
• práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů;
• práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových; betonových, a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb;
• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

Zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“) podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

V případě, že nenastanou podmínky týkající se objemu nebo zvýšeného ohrožení je vhodné uvést důvod nezpracování „plánu“. Zhotovitel stavby je povinen zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

V případech, kdy budou konkrétní definovanou stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů stavby a je nezbytný koordinátor během přípravy stavby, tento zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi.

Stanovená opatření v oblasti BPTZ musí být vždy konkrétní. Za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace odpovídá projektant podle SZ. Dotčeným orgánem státní správy (DOSS) při posuzování PD z hlediska BPTZ je zásadně místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem o inspekci práce č. 251/2005 Sb.

Zásady výběru projektových dokumentací k dozoru a vyjádření

Podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, se OIP vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Ve smyslu uvedeného ustanovení vybírají OIP k vyjádření pouze projektové dokumentace staveb, jejich změn a změn v užívání staveb:

• určených pro výrobu a skladování, ve kterých bude zaměstnáno více než 20 osob;
• určených pro zaměstnávání osob s omezenou schopností pohybu a orientace;
• se shromažďovacím prostorem (§ 41 vyhlášky č. 268/2009 Sb.);
• určených pro výrobu a skladování nebezpečných chemických látek (zákon č. 350/2011 Sb. ve znění pozdějších předpisů) s výjimkou skladů a výroben výbušnin;
• vícepodlažních hromadných garáží;
• jaderných elektráren;
• kotelen I. a II. kategorie (vyhláška č. 91/1993 Sb.);
• určených pro obchod (§ 42 vyhlášky č. 268/2009 Sb.);
• čerpacích stanic LPG/CNG;
• bioplynových stanic.

O rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v individuálních případech místně příslušný OIP s ohledem na předvídatelná budoucí rizika ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, popř. možné ohrožení veřejnosti (k posouzení mohou být vybrány i výrobní a skladovací objekty pod 20 osob, obytné budovy s výtahy, obchodní jednotky v nákupních centrech, pečovatelské domy apod.).

OIP se vyjadřují podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení. K projektovým dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřuje.

Veřejný zájem by měl být ze strany OIP zajišťován i posouzením projektové dokumentace z hlediska vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Příslušným pro vyjádření k projektovým dokumentacím staveb je OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat, nebo technologie provozovat.

Při posouzení se ověřuje zejména:

• zda projektová dokumentace obsahuje:
  • zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi v rozsahu požadovaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není specifikován v této vyhlášce, ale je zpracováván v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požadavky na jeho zpracování musí projektová dokumentace specifikovat podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Plán se ale musí zpracovávat i jako nedílná součást projektové dokumentace leteckých staveb pro vydání stavebního povolení. Plán se musí zpracovávat i jako nedílná součást projektové dokumentace dalších dopravních, tj. staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro vydání stavebního povolení;
  • údaje o technickém nebo výrobním zařízení stavby;
  • řešení dopravy a skladování;
  • údaje o zdrojích a parametrech energií;
  • zásady řešení stavby z hlediska její údržby a životnosti;
  • způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz;
  • přívod (odvod) energií, odpadů, emisí a produktů;
• zda v celkové situaci stavby jsou zakreslena:
  • prostorová označení všech stávajících základních prostředků;
  • ochranná pásma a bezpečnostní vzdálenosti stávajících a navrhovaných staveb;
  • polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby, včetně napojení na pozemní a inženýrské stavby a provozní soubory;
• zda dokumentace obsahuje:
  • odkazy na platné předpisy (obecně závazné, technické normy, pravidla apod.);
  • řešení přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu;
  • dispoziční řešení (prostorové, plošné a výškové uspořádání stavby, ZZ, rozmístění vnitřních zařízení, technologií apod.);
  • údaje o řešení technického vybavení a zařízení stavby (vytápění, elektrické rozvody a zařízení apod.);
• zda stať pro staveniště a provádění výstavby obsahuje:
  • údaje o způsobu provádění stavby v rozsahu stanoveném zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcích vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů, tj. nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, nařízením vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
  • a splňuje požadavky na bezpečnost a vlastnosti stavby podle vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
  • konkrétní opatření pro práce za mimořádných podmínek;
  • způsoby řešení stavebních prací;
  • návrhy a zakreslení provozních zařízení stavenišť;
  • způsoby řešení dopravy a manipulace s materiálem;
  • důležité údaje (podklady) pro zpracování dodavatelské dokumentace;
• zda v dokumentaci technologie je řešeno:
  • umístění a prostorové uspořádání strojů a zařízení;
  • zabezpečovací, pojistné a regulační zařízení;
  • vhodné signalizování výskytu škodlivin (plynů, par apod.).

3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby. Touto funkcí může pro celý proces nebo pro jednotlivé dílčí části pověřit svého zástupce.

Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast AO je nutná v určitých etapách předepsaných SZ. Žádoucí ovšem je, aby AO, autor díla byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu.

3.1 POSTUPY V PŘÍPRAVĚ STAVBY

3.1.1 Příprava zakázky

Postup řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení stavebního díla. Vstupem do zakázky je záměr stavebníka, formulovaný v objednávce a smluvním ujednáním. Projednání většinou probíhá na úrovni smluvních stran, AO, se podle svého postavení v obchodní společnosti na něm podílí z hlediska odborného, případně obchodního.

V rámci postupu 3.1.1 se AO spoluúčastní přípravy zakázky. V rámci obchodních vztahů se jedná především o přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Toto přezkoumání končí nabídkou.

Po dohodě se stavebníkem může být příprava zakázky rozšířena o další výkony:

• analýza dílčího souboru zakázky z hlediska základních sociologických, provozně technických, tvůrčích a dalších problémů;
• předběžný průzkum staveniště a jeho okolí, prověření a posouzení vhodnosti staveniště pro daný účel, ověření souladu s územním plánováním;
• specifikace potřebných podkladů a průzkumů, prováděných specialisty koordinovanými zhotovitelem, a to podle charakteru zakázky;
• zadání různých druhů studií;
• předběžné vymezení a upřesnění potřebných dílčích projektových prací ve speciálních profesích a určení rozsahu těchto prací;
• shrnutí a závěry, projednání a odsouhlasení dalšího postupu zpracování a spolupráce při tvorbě podkladů pro uzavření smlouvy se stavebníkem či dodavatelem komplexní projektové dokumentace;
• sestavení funkčního a prostorového dílčího programu stavby a vypracování podrobnějšího harmonogramu zpracování;
• provedení částí nezbytných předběžných průzkumů specialisty, koordinovanými AO z pověření objednatele (klienta);
• soupis požadavků objednatele;
• předběžná finanční analýza jako podklad pro stanovení dílčí smluvní ceny.

Na základě pokynů vedení obchodní společnosti AO v průběhu přípravy zakázky konzultuje se stavebníkem podrobnosti, týkající se projektové dokumentace a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.

Výstupem postupu jsou podklady konzultované s autorizovanou osobou (AO) pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní firmou na další přípravu dokumentace stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem podle postupu A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Vstupem do postupu jsou veškeré předchozí analýzy a záměry stavebníka citované v kap. 3.1.1 této pomůcky. Pro výběr návrhu řešení stavby může posloužit vypracování variantních studií návrhu stavby. Zpracovaná studie stavby (nebo několik studií), návrh řešení stavby se zdvihacím zařízením slouží stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu, dílo se zdvihacím zařízením a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech nutných pro rozhodnutí z hlediska technického řešení, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Studii stavby zpracuje projektant na základě podkladů předaných zákazníkem. Pokud se podílí na jejím zpracování AO, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které musí uplatňovat z titulu výkonu své činnosti při zpracování další přípravy stavby.

Studie stavby většinou řeší návrh a vývoj složitých technologických staveb s ZZ. Jedná se např. o zařízení obsahující zdvihací zařízení pro výrobu, občanské a veřejné stavby, lanové dráhy, lyžařské vleky, staveništní zdvihací zařízení, plošiny, těžební zařízení, případně další obdobná díla. Studie může obsahovat podle dohody jen určité části, může řešit pouze ekonomickou problematiku a nemusí být zpracována autorizovanou osobou.

V rámci postupu projektant ZZ provádí zejména:

• analýzu podkladů, vypracování a stanovení cílů (cílových představ);
• vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem;
• varianty řešení, blokové technologické schéma;
• koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků;
• vyřešení podstatných, tvůrčích, technických, technologických a provozních urbanistických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů;
• koncepci řešení systému řízení technologického procesu;
• návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí;
• základní energetické spotřeby ve vazbě k vlastnímu zdroji nebo k veřejné síti;
• umístění stavby, koncepce stavební části;
• zdrojovou analýzu;
• předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich stanoviska ke stavbě;
• součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva;
• shrnutí dosažených předchozích výsledků;
• předběžný odhad investičních nákladů;
• zpracování variant řešení;
• postupné ověřování návrhu, konzultace k návrhu.

Studie stavby, návrh řešení stavby ZZ obsahuje zpravidla jen koncepci technologické části:

• výrobní program, hlavní výrobní činnosti, navrhovaná kapacita, roční časový fond, vytížení rozhodujících strojů a zařízení, výrobní nebo jiná kooperace;
• popis celkového technologického postupu výroby podle toku materiálu s objasněním funkčních vazeb příslušných PS a základní požadavky na pomocné provozy;
• koncepci manipulace s materiálem, vnitrozávodní a venkovní dopravy a skladování surovin, materiálů a výrobků;
• řízení technologických a výrobních procesů;
• požadavky na automatizaci řízení technologických a výrobních procesů (údaje o koncepci), případně požadavky vyplývající z vyšších úrovní řízení;
• požadavky na související investice;
• vliv na životní prostředí (ŽP);
• vliv na odpadové hospodářství;
• energetické hospodářství;
• zdůvodnění zvolené výrobní technologie a porovnání její úrovně s průměrnou a světovou špičkovou úrovní:
• údaje o technické úrovni, kvalitě a užitkové hodnotě výrobků a porovnání s průměrnou a světovou špičkovou úrovní;
• možnosti intenzifikace, rozšíření výroby (provozu).

Výstupem postupu je technická studie, která se předá po projednání a doplnění stavebníkovi jako samostatný výstup ve variantách. Studie stavby slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci obchodního případu, variantě řešení a jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby.

Stavebníkem odsouhlasený návrh se stává vstupem do dalšího postupu prací. Poslouží stavebníkovi k rozhodnutí o rozpracování obchodního případu do úrovně dokumentace pro územní řízení. V případě, že není na zakázce pokračováno, studie se uchová ve spisovně a vyhodnotí se její neúspěšnost.

3.1.3 Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí, případně územního souhlasu

Celý proces činnosti autorizované osoby v období vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) je popsán v MP 1 Projektová činnost, kap. 2.2.1 a v MP 1.5 Technologická zařízení staveb – obecné zásady činností AO TZS pro projektovou činnost, kap. 2.3.1 a 3.1.3. K zahájení územního řízení přikládá stavebník podle § 86, odst. 2., písm. d) SZ dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (DÚR). Vypracování dokumentace záměru, jakožto dokumentace přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí, je součástí přípravy stavby.

Vstupem postupu je dokumentace zpracovaná při přípravě zakázky (kap. 3.1.1) a studie stavby, návrhy řešení stavby, (kap. 3.1.2). Podle SZ lze umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě nástrojů územního plánování. Územní rozhodnutí, které je výsledkem správního řízení, je označováno jako územní řízení. Bez vypracování a doložení dokumentace záměru pro územní řízení nelze požádat příslušný stavební úřad o zahájení územního řízení a získat územní rozhodnutí. Kladné územní rozhodnutí umožňuje stavebníkovi pokračovat v zabezpečení projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení v období projektové přípravy stavby (kap. 3.2.1).

Územní řízení k získání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení se obvykle zahajuje na písemný návrh žadatele, který je doložen dokumentací záměru a doklady, stanovenými SZ a prováděcími předpisy. Získání takových dokladů může vyvolat potřebu připravit v předstihu dokumentaci pro zvláštní jednání s orgány veřejné správy nebo pro správní řízení. Příkladem může být získání stanoviska příslušného úřadu jako výsledku posuzování vlivu na životní prostředí, jedná-li se o technologické stavby, které svým charakterem a rozsahem mohou významně ovlivnit okolní životní prostředí. Stanoví také podmínky k zajištění ochrany stavby před škodlivými vlivy a účinky.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby je žadatel a dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníkem je vždy také obec a ten, komu zvláštní právní předpis toto postavení přiznává.

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Posoudí stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření nebo námitky účastníků řízení. Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.

Uspořádání a obsah a rozsah dokumentace záměru, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stavby obvykle přebírá údaje z ostatní dokumentace předinvestiční přípravy stavby, ale zároveň ji doplňuje a plní současně funkci návrhu komplexního řešení stavby.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Závazný rozsah dokumentace záměru je stanoven vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení SZ o územním řízení, veřejnoprávní smlouvě a územním opatření. Hlavní části této dokumentace, blíže rozvedené ve vyhlášce, tvoří:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace
Dokladová část

Pro technologické stavby se uvádí obsahová část, zaměřená na TZS.

Základní údaje o provozu, popřípadě výrobním programu a technologii:

• popis navrhovaného provozu, popřípadě výrobního programu;
• předpokládané kapacity;
• popis technologií, výrobního programu, případně manipulace s materiálem, vnitřního i vnějšího dopravního řešení, systému skladování a pomocných provozů;
• návrh řešení dopravy v klidu;
• odhad potřeby materiálů, surovin;
• řešení likvidace odpadů nebo jejich využití (recyklace apod.), řešení likvidace splaškových a dešťových vod;
• odhad potřeby vody a energií pro výrobu;
• řešení ochrany ovzduší;
• řešení ochrany proti hluku;
• řešení ochrany stavby před vniknutím nepovolaných osob.

Výstup – DÚR dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) – slouží stavebníkovi k podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a v případě jeho vydání k dopracování dokumentace do úrovně projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení.

Územní řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)

Požadavek na zpracování způsobu zajištění BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz není povinnou součástí žádosti o vydání územního rozhodnutí. V zásadách řešení základních požadavků na stavby je nutno doložit zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnost při užívání stavby i dodržení požadavků požární bezpečnosti. Musí zde ale být např. údaje o provozu a výrobě, včetně základních technických parametrů o navrhovaných technologiích, údaje o vlivu stavby na zdraví a životní prostředí, údaje o ochranných pásmech (např. inženýrských sítí…), údaje o rozsahu a uspořádání staveniště, a to jsou již údaje důležité pro BPTZ.

Výstupem postupu je dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí případně územního souhlasu.

Dozorový orgán pro oblast BOZP, tj. OIP, zásadně dokumentaci pro územní řízení neposuzuje.

3.2 POSTUPY V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ

Pro TZS – ZZ není v této fázi obvykle zařazováno zpracování dokumentace záměru pro územní řízení, ale pouze následná projektová dokumentace přikládaná k žádosti o stavební povolení (bližší rozbor kap. 3.1.3).

MMR spolu s TIČR (Technická inspekce ČR) vydalo v roce 2011 pracovní pomůcku pro činnost stavebních úřadů v oblasti vyhrazených technických zařízení – elektro, plynová a tlaková zařízení. Tato pomůcka neřeší problematiku ZZ, přesto jsou z ní dále vytaženy základní pokyny týkající se postupu a posice TIČR ve výstavbě, neboť většina ZZ je osazena elektrorozvody.

Mezi zařízení pod dohledem TIČR patří vymezená tlaková, plynová a elektrická zařízení, kdy k předání odběrateli jako podmínka je stanoveno, že zařízení musí být odborně posouzeno TIČR a o této skutečnosti musí být vyhotoven dokument „Odborné a závazné stanovisko“, jehož součástí je i Stanovisko – Inspekční zpráva. Ke kolaudaci povolující užívání stavby nestačí pouze revizní zprávy.

V těchto případech se jedná o zařízení, kdy k prokázání technické bezpečnosti nestačí revizní zprávy vypracované revizními techniky, ale je požadováno vydání Odborného a závazného stanoviska vydaného organizací státního odborného dozoru. Bez tohoto dokumentu nelze stavbu zkolaudovat/ předat do užívání.

Zdvihací zařízení vymezená jako VZ jsou stanovenými vyhrazenými zařízeními i s hlediska vyhrazených elektrických zařízení pokud spadají podle vyhlášky č. 190/2022 Sb. o stanovení jejich zařazení do tříd a skupin z hlediska jejich bezpečnosti. Půjde zejména o zařízení při zařazení do třídy 1 D “ zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více jak 200 osob“ nebo i jiné zařazené do 1. třídy projektantem nebo podle charakteru stavby do ní spadající.

Posuzuje se celá stavba a projektovaný počet nad 200 osob.

Například se jedná o:

• kancelářské budovy;
• školy všeho druhu;
• budovy sloužící pro ubytování osob;
• budovy pro kulturu, restaurace, kulturní domy, musea;
• budovy pro sport;
• nákupní centra, obchodní domy;
• autobusová nádraží;
• obytné domy.

3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení nebo k ohlášení stavby

Vstupem do postupu je provedená příprava obchodního případu v rozsahu návrhu řešení a územní informace (územní rozhodnutí nebo územní souhlas) vydané stavebním úřadem (pokud nejde o dokumentaci pro sloučené řízení).

Projektová dokumentace stavby přikládaná k žádosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2 písm. b) SZ, podle § 105 odst. 5 SZ k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ, podle § 137 pro nezbytné úpravy nebo, k veřejnoprávní smlouvě podle § 116, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 116 a § 117 odst. 2 SZ řeší stavbu z hlediska urbanistického, architektonického a stavebně technického. Dopracovává do potřebných podrobností dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Závazné členění a směrný rozsah této projektové dokumentace je uveden v příloze č. 12, popř. č. 8 vyhlášky.

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

U staveb obsahujících technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání nebo dodržení podmínek stavebního povolení, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.

Nositelem postupu je vždy AO. Zpracování projektové dokumentace všech druhů je vybranou činností ve výstavbě podle § 158 SZ.

Rozvedení statě o obsahu projektové dokumentace přikládané ke stavebnímu řízení je vhodné zde doplnit jen pro technologickou část stavby nad rámec uvedený v revidované MP 1.5 podle SZ, kde je uveden nezbytný rozsah a obsah a uspořádání této dokumentace v souladu s vyhláškou  č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Základní členění PD pro vydání stavebního povolení je následující:

A – Průvodní zpráva
B – Souhrnná technická zpráva
C – Situační výkresy
D – Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Zpřesnění pro část TZS u technologické stavby; skladba ostatních částí projektové dokumentace je uvedeno v MP 2.

Zásady organizace výstavby (ZOV)

Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří součást projektové dokumentace stavby předkládané k žádosti o stavební povolení, zejména u staveb se zvláštními nároky na provádění. Zásady organizace výstavby (ZOV) prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na zařízení staveniště (ZS), skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanizmů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečnosti, vlivu stavby a požadavky na ochranu životního prostředí (ŽP).

Zásady organizace výstavby (ZOV) jsou podkladem pro zpracování zvláštních podmínek a požadavků na organizaci staveniště a provádění prací na něm, které se zpracovávají v projektové dokumentaci podle přílohy č. 12, popř. přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B .8 popř. přílohy č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., u dopravních staveb (tj. leteckých, drážních a na dráze a pozemních komunikací).

Stavební řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)

Tento stupeň PD je pro posouzení způsobu řešení BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz rozhodující. Posuzuje se soulad předkládané PD s platnými předpisy.

Připomínky a požadavky DOSS musí žadatel o stavební povolení splnit a jejich splnění v žádosti doložit.

Ústních jednání nařízených příslušným stavebním úřadem ve věci územního, nebo stavebního řízení se OIP, až na výjimky nezúčastňuje.

Výstupem postupu je projektová dokumentace předkládaná k žádosti o stavební povolení; po vydání stavebního povolení se stává projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení (MP 1 a MP 2).

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Dodržení podmínek pro provádění stavby, které stanovil stavební úřad ve stavebním povolení, může být prokázáno dalším dopracováním projektové dokumentace, popřípadě i částí dokumentace pro provádění stavby. Dokumentaci pro provádění stavby může SÚ nařídit. Dokumentaci zajišťuje stavebník buď na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ, nebo z vlastní iniciativy. Její rozsah lze však upravit, musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Zpracovávají se pouze ty části dokumentace pro provádění, které nejsou dostatečně definovány pro provedení projektovou dokumentací pro stavební řízení, nebo pro zkrácené stavební řízení.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 SZ činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována osobou autorizovanou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona, i když je ve většině případů plně žádoucí. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro plán kontrolních prohlídek stavby podle § 133 SZ. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.

U staveb podle § 103 odst. 1 písm. e) body 4. až 8. Musí být dokumentace pro provádění stavby nařízená SÚ vždy.

Tato dokumentace, pokud se vypracovává, slouží zhotoviteli a dodavatelům stavby jako podklad k vlastnímu provádění stavby a stavebníkovi společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení, u staveb financovaných z veřejných prostředků k výkonu technického dozoru stavby. Pokud ji stavebník použije k výběru zhotovitele, slouží rovněž k vymezení rozsahu díla pro nabídkové řízení.

Mimo případy zpracování projektové dokumentace projektantem v souvislosti s investorským způsobem výstavby, nebývá projektová dokumentace pro provádění stavby zpracovávána v rozsahu stavby, ale ve struktuře organizace činnosti na stavbě přiřazených obvykle jednotlivým vyšším zhotovitelům.

Tato projektová dokumentace je pak obvykle zpracována na základě smlouvy o zhotovení příslušné části stavby a je součástí plnění zhotovitele pro potřeby provádění díla podle této smlouvy.

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby je popsán v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb:

Základní členění PD pro provádění stavby je následující:

A – Průvodní zpráva
B – Souhrnná technická zpráva
C – Situační výkresy
D – Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Dokumentace je zpracovávána samostatně pro:

Stavební objekty

Inženýrské objekty

Technická nebo technologická zařízení

Dokumentace technických nebo technologických zařízení se zpracovává zásadně po jednotlivých provozních souborech (PS, DPS). Každý PS je podle svého rozsahu a charakteru zpracován v samostatných částech.

Každá část obsahuje:

• technickou zprávu;
• výkresovou část;
• seznam strojů a zařízení (výkaz výměr), který je současně specifikací k rozpočtu.

Příklad dalšího detailnějšího členění dokumentace pro provádění technologické stavby je následující:

C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy

1.1 Technická zpráva

• stručný popis a parametry hlavních zařízení;
• seznam použitých podkladů;
• výrobní program, respektive program činností (sortiment výrobků nebo druh činností, požadované technické parametry, provedení a zvláštní vybavení, stanovená kapacita pro jednotlivé výrobky nebo činnosti, patentové a licenční nároky);
• popis technologie výroby nebo provozní činnosti;
• látková bilance;
• charakteristika a potřeba surovin, materiálů a pomocných látek a odpadů, energií, technické podmínky, kontrola a způsob zásobování;
• požadavky na dopravu do a z provozního souboru, systém skladování (suroviny, materiály, pomocné látky, polotovary, subdodávky, rozpracované výrobky, hotové výrobky);
• popis dispozičního řešení;
• stanovení vnějších vlivů;
• zabezpečení provozu stávajících technologických zařízení po dobu výstavby;
• bilance potřeby energií, jejich parametry, kategorizace spotřeby, technické podmínky pro připojení na rozvodné sítě;
• bilance potřeby vody, její parametry, technické podmínky pro připojení na rozvodnou síť;
• bilance škodlivin a odpadů, jejich charakteristika (složení), způsob jejich využití, ukládání nebo zneškodnění, technické podmínky pro připojení na příslušnou síť;
• požadavky na požární signalizaci;
• požadavky na povrchovou ochranu a barevné řešení včetně bezpečnostních a protiúrazových nátěrů;
• druh a způsob provedení tepelných izolací;
• zvláštní požadavky na výrobu a montáž technologického zařízení;
• požadavky na průkaz kvality a výkonových parametrů technologického zařízení;
• požadavky na komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, případně garanční zkoušky, podmínky pro náběh výroby nebo stanovené činnosti;
• požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí.

2 Výkresová část

• technologické schéma;
• provozní schéma;
• dispozice technologického zařízení v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s řešením jejich umístění, vzájemných vazeb a vazeb na okolí a s označením položek strojů a zařízení (půdorysy, pohledy, řezy);
• výkresy kovových konstrukcí, které jsou součástí technologického zařízení;
• dispozice s vyznačenými vnějšími vlivy a pásmy s nebezpečím výbuchu a ochrannými pásmy.

3 Seznam strojů a zařízení

• stroje a technologická zařízení;
• kovové konstrukce;
• potrubí;
• nátěry.

C. 2 Systém řízení technologických procesů a zařízení měření a regulace

1 Technická zpráva

• popis systému řízení, jeho funkce a jeho jednotlivých prvků;
• přehled řízených veličin, zahrnující pracovní rozsah příslušné veličiny, způsob a požadovanou přesnost jejího měření a provozní rozsah;
• charakteristika provozu a prostředí;
• popis napájení systému;
• požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a ochranu životního prostředí.

2 Výkresová část

• funkční schéma systému řízení;
• montážní výkresy v potřebném rozsahu;
• výkresy, nutné pro provoz systému v potřebném rozsahu;
• výkresy, doplňující specifikaci prvků systému.

3 Seznam strojů a zařízení

Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v hloubce, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:

• soupis jednotlivých okruhů s uvedením parametrů;
• soupis všech prvků systému včetně jejich charakteristiky;
• způsob řešení odběru.

C. 3 Napájecí a provozní rozvod silnoproudu

1 Technická zpráva

• proudové soustavy a napětí, způsob napojení, počáteční a koncový bod provozních rozvodů;
• údaje o celkové maximální soudobé spotřebě a přehled spotřeb v jednotlivých proudových soustavách rozdělených podle napětí, instalovaný příkon;
• výsledky výpočtu zkratových proudů, řešení ochrany proti zkratu;
• řešení ochrany proti přetížení a proti nebezpečnému dotykovému napětí;
• úbytky napětí a kompenzace účiníku;
• způsob uzemnění;
• zvláštní požadavky na obsluhu a chod zařízení za všech provozních stavů;
• požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí;
• popis řešení blokování, ovládání, měření a signalizace.

2 Výkresová část

• přehledové schéma zapojení;
• jednopólová, případně vícepólová schémata rozvaděčů;
• schéma nebo tabulky vnějších spojů, vystihující zapojení jednotlivých zařízení s označením druhu a průřezu kabelů a vodičů;
• dispozice strojů a zařízení se zakreslením rozvodu silnoproudu;
• výkresy tras kabelových rozvodů.

3 Seznam strojů a zařízení

Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení, a to v následujícím členění jednotlivých položek dodávek:

• rozvaděče;
• skříňky ovládací, přechodové, svorkovnicové;
• transformátory;
• případné další položky;
• soupis silových a ovládacích kabelů a vodičů s uvedením typu, průřezu a délky, způsobu zakončení a způsobu uložení, obsahující značení kabelů v souladu s dispozičními výkresy a případně obvodovými schématy.

C. 4 Provozní potrubí

1 Technická zpráva

• popis jednotlivých druhů potrubí s uvedením propojovaných míst (začátek a konec provozního potrubí);
• základní parametry potrubí a protékajících látek;
• povrchová ochrana a barevné řešení;
• druh a způsob provedení tepelných izolací;
• požadavky na vyzkoušení;
• požadavky z hlediska bezpečnosti práce a technologických zařízení;
• zvláštní požadavky na výrobu a montáž, údržbu zařízení.

2 Výkresová část

• potrubní schéma včetně měření a regulace s označením potrubních větví;
• dispozice v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s vyznačením potrubí včetně armatur a dalších prvků potrubního systému;
• izometrická schémata.

3 Seznam strojů a zařízení

• rozpis potrubních součástí, potrubních částí a kovových konstrukcí;
• specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:
  • seznam potrubních větví;
  • rozpis potrubních částí, armatur a ostatních potrubních prvků pro jednotlivé potrubní větve;
  • kovové konstrukce, které jsou součástí potrubních rozvodů;
  • izolace a nátěry.

C. 5 Provozní vzduchotechnika

1 Technická zpráva

• popis jednotlivých vzduchotechnických okruhů;
• charakteristika jednotlivých zařízení a výpočet zvolených výkonů vzduchotechnických zařízení;
• povrchová ochrana a barevné řešení;
• volba způsobu provedení tepelných izolací;
• požadavky na výrobu, montáž a vyzkoušení.

2 Výkresová část

• celkové schéma;
• dispozice v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 s vyznačením potrubí, vzduchotechnických zařízení a dalších prvků a jednotlivých vzduchotechnických okruhů.

3 Seznam strojů a zařízení

• specifikace strojů a zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:
  • seznam vzduchotechnických okruhů;
  • vzduchotechnická zařízení pro jednotlivé okruhy;
  • rozpis potrubních částí a potrubních prvků pro jednotlivé vzduchotechnické okruhy;
  • kovové konstrukce, které jsou součástí vzduchotechnických okruhů;
  • nátěry;
  • izolace.

C. 6 Aktivní ochrana před korozí a bludnými proudy

1 Technická zpráva

• popis způsobu řešení ochrany proti bludným proudům;
• specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení.

2 Výkresová část

• schéma systému ochrany;
• dispozice úložných zařízení s vyznačením jednotlivých prvků aktivní ochrany;
• dispozice jednotlivých prvků ochrany.

3 Seznam strojů a zařízení

• specifikace zařízení včetně montáže v podrobnostech odpovídajících způsobu dodávky a montáže.

C. 7 Elektronická komunikační zařízení, slaboproudá zařízení a rozvody

1 Technická zpráva

• popis a zdůvodnění koncepce řešení s vazbou na technologická zařízení;
• vazby na stávající zařízení.

2 Výkresová část

• schéma rozvodů;
• dispozice s rozmístěním zařízení a zakreslením kabelových tras.

3 Seznam strojů a zařízení

• specifikace zařízení včetně kabelů a montáže.

C. 8 Zařízení pro údržbu technologického zařízení

1 Technická zpráva

• zásady provádění údržby;
• určení a řešení ploch, prostorů a přístupových cest pro demontáž zařízení a jeho uzlů;
• potřebné úpravy stavebních konstrukcí;
• přístupnost a podmínky zaměnitelnosti součástí a uzlů;
• zásady technologických postupů a podmínek pro provádění údržby a oprav vybraných zařízení;
• požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí.

2 Výkresová část

• výkresy v obdobném rozsahu jako v části C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy.

3 Seznam strojů a zařízení

• specifikace zařízení v obdobném rozsahu jako v části C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy.

Plán kvality, plán zkoušek, plán kontrol kvality

Plán kvality obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečování kvality a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě. Skládá se obvykle z průběhu OP včetně matice odpovědnosti. Může být doložen plánem zkoušek, plánem kontrol kvality, seznamem či kopiemi certifikátů kvality hlavních dodavatelů stavby, kontaktními osobami s telefonními čísly apod. Plán kvality je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řídících činností, odpovědnosti osob, řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:

• podmínkami sjednanými ve smlouvě o dílo;
• obecnými technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
• platnými právními i vnitropodnikovými předpisy, případně ČSN, vztahujícími se k danému dílu.

Plán zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly kvality na dodávaný výrobek nebo službu od zhotovitelů.

Plán kontrol kvality je dokument, zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti. Zaznamenává se v něm účast zhotovitelů, kontrolních orgánů a zákazníka při inspekčních činnostech. Podle zvyklostí zhotovitelů může mít odlišné provedení i název.

3.3 DOKUMENTACE VE FÁZI PROVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ STAVBY

3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

V rámci postupu se zpracovává dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a dokumentace skutečného provedení stavby k oznámení užívání stavby stavebnímu úřadu nebo k vydání kolaudačního souhlasu s užíváním stavby.

V odůvodněných případech bývá samostatně zpracovávána dokumentace pro uvádění stavby do provozu. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Dokumentace obsahuje požadavky na provedení individuálních zkoušek, přípravy ke komplexnímu vyzkoušení zkušebního provozu a provedení garančních zkoušek a pro zpracování průvodní a provozní dokumentace, vztahující se k přehledu významných předpisů a standardů, k zásadám provozování stavby.

Výsledky této činnosti jsou pak zachyceny v dokumentaci skutečného provedení (§ 121 SZ), kterou stavebník předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, popřípadě se žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení vždy.

Výstupem postupu je dokumentace potřebná pro užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující i dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k oznámení o užívání stavby a k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby (§ 121 SZ) zachycuje odchylky, k nimž došlo při provádění stavby oproti ověřené projektové dokumentaci, při provedených a vyhodnocených zkouškách předepsaných zvláštními právními předpisy. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám vyžadujících změnové řízení. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1 : 100). Je využívána při řízení o užívání stavby od oznámení záměru započetí s užíváním stavby přes kontrolní prohlídky, splnění stanovených podmínek pro užívání stavby nebo části stavby schopné samostatného užívání a ke kolaudačnímu souhlasu užívání dokončené stavby. K tomuto řízení, je-li to účelné, může být projektant přizván stavebním úřadem.

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládá stavebník spolu s oznámením o užívání stavby, případně se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace jsou specifikovány v § 118 odst. 7 SZ.

Podle § 125 SZ je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Není-li třeba dokumentaci skutečného provedení doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu podle § 121 SZ. Z toho vyplývá, že dokumentace skutečného provedení je nutno vždy předat stavebníkovi ve dvojím vyhotovení. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví příloha č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu a typu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro období uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů definovaných v jim zpracované dokumentaci.

Zkoušky před dokončením stavby

Montáž technologické části stavby je ukončena zkouškami smontovaného zařízení, předepsanými v Plánu zkoušek na jednotlivá zařízení (stavební zkouška, tlaková zkouška apod.).

Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:

• individuální vyzkoušení;
• příprava ke komplexnímu vyzkoušení – specifikuje činnosti spadající do přípravných prací před zahájením komplexního vyzkoušení;
• komplexní vyzkoušení – vyzkoušení dodávky s cílem prokázat kvalitu a splnění podmínek jejího určení (schopnost zahájení zkušebního provozu).

Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve tehdy, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny.

Pro tyto zkoušky se stanoví:

• rozsah zkoušeného zařízení;
• rozsah individuálních zkoušek strojů a zařízení, včetně kritérií hodnocení;
• program přípravy na komplexní vyzkoušení a komplexního vyzkoušení.

Pro individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí technologické dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkoušek a zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli a v technické přípravě stavby. O výsledcích jednotlivých zkoušek je vypracován protokol, který podepisují zástupci stavebníka a zhotovitele.

Zásady provozních předpisů

Budou vycházet z pravidel pro provozování zdvihacích zařízení, která platí pro jejich provoz v organizaci.

Podrobnosti zpracovávaných provozních předpisů a jejich rozsah bude specifikován ve smlouvě o dílo s ohledem na provozovatele ZZ a v souladu s jeho požadavky.

Zásady havarijních a bezpečnostních předpisů

Budou vycházet z koncepce záchranné a havarijní služby pro danou lokalitu a z pravidel o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v organizaci. Měla by obsahovat i informace o rizicích spojených s provozováním zdvihacího zařízení. V nich pak kvantifikace rizik, stanovení bezpečnostních pojistek a doporučení pro eliminaci rizik, pravděpodobnost vzniku a pravděpodobnost následků.

Komentář k rizikům: Vlivy fyzikální a chemické, povětrnostní vlivy, vlivy únavy materiálů mohou vést k opotřebení, praskání nebo zborcení konstrukčních prvků vodících drah, vlastního zařízení, uchopovacích a závěsných prvků, převodových ústrojí a brzdových systémů. Nepřehlednost a vadné uspořádání může vést k zachycení, udeření a přimáčknutí osob. Napájecí zdroje elektrické energie, přívodní troleje a elektromotor mohou být zdrojem zasažení el. proudem, vytvoření el. oblouku a popálení. Kinetická energie transportovaného břemene, pohybu pojezdu nebo zdvihu může vést k udeření a vražení. Při pohybu pohyblivých části zařízení mohou vzniknout tlačná, střižná, sbíhavá, kyvná a jinak nebezpečná místa s možností zachycení, udeření, vražení, stlačení, přimáčknutí osob. Selháním stability zdvihacího zařízení může dojít k pádu, zasažení, udeření. Selháním brzdových ústrojů a koncových vypínačů může dojít k zasažení, najetí, udeření apod.

Pojistky pro snížení rizik: Pravidelná kontrola a revize zdvihacího zařízení. Údržba a inspekce. Používání osobních ochranných pomůcek. Izolace, jištění. Zamezení přístupu k živým částem zařízení. Vymezená a bezpečná vzdálenost od zdrojů rizik. Funkční ochranná zabezpečující zařízení. Speciálně školená obsluha. Označení nosnosti zdvihacího zařízení. Účinné brzdění. Signalizace a komunikace s obsluhou. Kontrola tuhosti konstrukce. Pravidelná mazání a doplňování mazadel. Obnova brzdných médií a elementů. Pravidelná kontrola uchopovacích a závěsných zařízení a jejich nosnosti. Bezpečné vázání břemen. Určování hmotnosti břemene. Udržování čistoty a volných schůdných prostor. Průchozí a obslužné lávky. Zamezení přístupu nepovolaným osobám, bezpečnostní tabulky a značení. Dodržování technologických postupů. Řádné vedení provozní dokumentace zdvihacího zařízení.

Provozně-technická dokumentace

Zpracování dokumentace vychází z ČSN, která platí pro obsluhu, provádění inspekcí a revizí, vedení provozního deníku, zpracováni místního provozního řádu a provoz ZZ.

Provozně-technická dokumentace se člení zpravidla na:

A. Místní provozní řád:

A1. Základní náležitosti

• evidenční údaje;
• základní technické hodnoty a popis ZZ;
• označení dodavatele, případně výrobce zařízení;
• situační náčrt s popisem umístění atd.;
• pokyny pro zajištění proti nežádoucímu zapnutí přívodu elektro nebo výstupu do manipulačního prostoru ZZ;
• pokyny pro provoz;
• pokyny pro odstavení z provozu;
• pokyny pro případ poruchy, havárie a požáru;
• terminy pro provádění inspekcí, revizí, plánovaných oprav, provozních zkoušek a čistění;
• zásady pro první pomoc;
• vybavení pracovníků obsluhy osobními ochrannými pracovními prostředky, potřebnými přístroji a nářadím.

B. Provádění inspekcí a servisu:

B1. Inspekce zařízení

B2. Revize

C. Provádění obsluhy a oprav

D. Společné bezpečnostní zásady

E. Součástí zpracované provozně-technické dokumentace jsou i podklady zpracované dodavateli, případně výrobci zařízení.

F. Dokumentace se zpracovává v samostatných navazujících svazcích

F1. Provozní řád celého provozu

F2. Provozní a bezpečnostní předpis pro celý provoz

F3. Provozní a bezpečnostní předpisy pro jednotlivé PS

F4. Havarijní plán

F5. Určování vnějších vlivů

F6. Požární zabezpečení.

Užívání stavby, bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ)

OIP se zúčastňuje jako DOSS závěrečné kontrolní prohlídky pro vydání kolaudačního souhlasu podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákona č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v němž je uvedeno, že OIP uplatňují při povolování a souhlasu k užívání stavby požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Má-li být stavba užívána, musí požadavky na BPTZ vždy splňovat.

Řízení o vydání kolaudačního souhlasu se OIP účastní na základě pozvánky, nebo vyrozumění příslušného stavebního úřadu. Účastní se především řízení k souhlasu užívání stavby, jejichž dokumentaci posuzoval.

Výběr staveb, jejichž souhlasu k užívání nebo obdobného řízení se OIP zúčastní, se řídí stejnými pravidly jako při výběru PD k dozoru.

U staveb velkých a složitých vybavených technologickým a výrobním zařízením, bývá účelné dřívější zprovoznění zdvihacích zařízení, které se využívá pro montážní účely a zařízení nebo část stavby jsou uváděny do předčasného užívání.

O účelnosti dozoru nad stavbou ještě před vydáním kolaudačního souhlasu rozhodne vedoucí inspektor OIP, případně jím pověřený pracovník, a to na základě žádosti stavebníka, investora, nebo projektanta. Účelem dozoru je odhalit závažnější nedostatky před definitivním dokončením stavby a zabránit tak problémům s uváděním staveb do provozu. Tento postup se jeví aktuální zejména u výrobních a provozních staveb.

Při řízení o vydání kolaudačního souhlasu se ověřuje splnění požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení, a to zejména zda:

• byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné při posouzení projektové dokumentace stavby;
• byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné v průběhu výstavby;
• je stavba provedena podle schválené projektové dokumentace s eventuálními změnami, nebo doplňky;
• jsou k dispozici doklady o předepsaném vyzkoušení zdvihacích zařízení včetně protokolů o zkouškách a revizní zprávy, případně zda jsou splněna stanoviska organizace státního odborného dozoru;
• provedení stavby odpovídá požadavkům platných bezpečnostních předpisů, případně jsou-li provedena vyhovující náhradní opatření;
• je vypracována předepsaná provozní dokumentace (návody k obsluze a údržbě provozovaných zařízení v českém jazyce, provozní řády apod.);
• jsou stanoveny kvalifikační požadavky pro zaměstnance, kteří budou zdvihací zařízení obsluhovat nebo vázat břemena;
• je k dispozici záznam o výsledku zkušebního provozu;
• provozní prostory, technická zařízení, rozvody médií apod. jsou opatřeny stanoveným bezpečnostním označením;
• stavba je vybavena doklady o organizačním zajištění provozu (např. provozní řády apod.).

3.3.2 Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby

Proces řeší zpracování dokumentace pro užívání a pro provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.

Vstupem postupu 3.3.2 je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provozování stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí ve znění pozdějších předpisů, ve včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (kap. 4.2).

Na zpracování dokumentace k provozování stavby označované také jako provozní dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Řešení z předchozích stupňů dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace.

Dokumentace pro užívání stavby by měla obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, dodržení potřebných stavebně fyzikálních vlastností, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých dílů stavby.

Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.

V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.

AO se na zpracování dokumentace již mnohdy nepodílí. Její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby. Projektant v předchozích stupních dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace pro uvedení do provozu, pro užívání a pro provozování stavby i přímo podílí, je jeho činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba se zdvihacím zařízením má svoji efektivnost především z jejího provozování.

4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZSp – ZZ

4.1.1 Autorský dozor (AD)

Vstupem do postupu 4.1.1 je smlouva o zpracování projektové dokumentace se závazkem plnění k výkonu autorského dozoru.

Autorským dozorem je postup AO TZSp, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby. U staveb financovaných z veřejných prostředků je výkon autorského dozoru ze zákona povinný.

Pro autorský dozor platí tyto hlavní zásady:

• Autorský dozor vykonává povinnosti podle smlouvy se stavebníkem a ověřuje dodržení technicko-ekonomického, architektonického a výtvarného řešení projektové dokumentace do závěrečného hodnocení stavby.
• Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává AO se stavebníkem ve smlouvě.
• Provádění autorského dozoru AO nezbavuje stavebníka odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru a zhotovitele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
• Zjistí-li projektant při výkonu autorského dozoru (AD) nedodržení požadavků podle ověřené projektové dokumentace, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním (montážním) deníku, stavebníka a dodavatele.
• Jestliže závažné vytýkané závady nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité veřejné zájmy, může projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje stavebníka povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.

Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou uvedeny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

4.1.2 Rozsah dozoru

Ve výkonu autorského dozoru (AD) je zpravidla nutno:

• v období zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby:
  • zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání smlouvy, soulad zpracovávané projektové dokumentace pro provádění stavby;
  • poskytovat vysvětlení potřebná pro vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby;
  • navrhovat stavebníkovi opatření, zjistí-li odchylky od projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení pro vydání stavebního povolení;
• v období provádění stavby:
  • účastnit se předání staveniště dodavatelům;
  • zajistit při výstavbě dodržení projektové dokumentace pro provádění stavby s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro stavby se zdvihacím zařízením;
  • řešit změny nebo doplnění PD způsobené novými skutečnostmi zjištěnými v průběhu provádění stavby (zejména u rekonstrukcí a modernizací staveb);
  • posuzovat návrhy dodavatelů na odchylku a změny;
  • dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání se stavebníkem a popřípadě s orgány státní správy;
  • účastnit se kontrolních dnů stavby;
  • sledovat postup výstavby z technického hlediska;
  • plnit další povinnosti u staveb, které to svým charakterem vyžadují;
  • účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části včetně komplexního vyzkoušení;
• po dokončení stavby nebo její ucelené části nebo etapy zúčastnit se:
  • zkušebního provozu;
  • závěrečné kontrolní prohlídky a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci, vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované stavebníkem stanovisko projektanta.

4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY A INFORMACE AO TZSp – ZZ

4.2.1 Informace k jednotlivým druhům ZZ

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními jsou:

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny,

c) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a nákladu, o nosnosti přesahující 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m,

d) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu,

e) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.

Zdvihací zařízení typu jeřáb můžeme klasifikovat podle mnoha hledisek. Nejčastěji je to podle typu zdvihacího zařízení, podle jejich konstrukce, podle konstrukce prostředku k uchopení břemene, podle možnosti pojezdu, podle druhu pohonu, podle stupně natočení, podle stupně osazení. U parametrů zdvihacího zařízení se uvádí zatížení, moment břemene, klopný moment, konstrukční a celková hmotnost, zatížení podvozku, kola, vyložení, rychlost pojezdu a pracovních pohybů. Souvisejícím zařízením jsou zařízení spojené s jeřábovou dráhou, výstupy, zařízení omezující a indikující nosnost a pohyb jeřábů, informační a příkazové značení.

Pro zajištění bezpečnosti vyhrazených zdvihacích zařízení je nutno dodržet v prvé řadě podmínky bezpečnosti pro výpočet ocelových konstrukcí. Projektant se touto problematikou zabývá především ve fázi konstrukce zdvihacího zařízení. Vzhledem k tomu, že AO stanovuje požadavky účelu, rozměrů, uvažovaných zatížení, bezpečnosti, prostředí, zařazení, a ostatní technické parametry zdvihacího zařízení ve fázích projektové dokumentace pro stavební řízení a provádění stavby, je žádoucí, aby také byla seznámena s podmínkami tohoto procesu.

Zařazení vyhrazených zdvihacích zařízení od tříd

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními I. třídy jsou:

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 3200 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu,

c) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními II. třídy jsou:

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a nepřesahující nosnost 3200 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a osob a nákladu, přesahující nosnost 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m,

c) pracovní plošiny s motorickým pohonem a s výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny.

4.2.2 Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu ZZ a způsob jejich ověřování

V provozní dokumentaci nebo v dokumentaci pro uvedení zdvihacího zařízení do provozu, k provozování a údržbě musí zpracovatel zdůraznit požadavky kladené právními požadavky a uvést platné normy a stanovené výrobky vztahující se k ZZ.

Individuální vyzkoušení

• Každé nově smontované zařízení s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na stanovené výrobky a nařízení vlády pro strojní zařízení musí výrobce, popřípadě montážní organizace podrobit montážní zkoušce a výchozí revizi elektrického zařízení a vyhotovit pro ně knihu zdvihacího zařízení, pasport nebo obdobný doklad. O individuálním vyzkoušení vyhotoví oprávněná organizace zápis.
• Výrobní nebo montážní organizace je povinna písemně oznámit orgánu dozoru příslušnému podle umístění zařízení alespoň 15 dnů předem místo a dobu individuálního vyzkoušení;
  • prvního kusu zařízení vyhrazeného zdvihacího zařízení vyráběného ve stejném provedení, které uvedla do provozuschopného stavu ve výrobní organizaci;
  • zařízení vyhrazených zdvihacích zařízení, která uvedla do provozuschopného stavu v odběratelské organizaci.

• Vyhrazená zdvihací zařízení může výrobní nebo montážní organizace odevzdat odběrateli jen po úspěšném individuálním vyzkoušení potvrzeném orgánem dozoru.
• U dovážených vyhrazených zdvihacích zařízeních zabezpečuje plnění povinností odběratelská organizace.

Ověřovací zkoušky

• organizace provozující zařízení (dále jen „provozovatel“) je povinna ověřit bezpečnost každého nového, generální opravou renovovaného nebo rekonstruovaného zařízení před jeho uvedením do provozu ověřovací zkouškou;
• provozovatel je povinen písemně oznámit orgánu dozoru, příslušnému podle umístění zařízení, alespoň 15 dnů předem místo a čas konání ověřovací zkoušky;
• zkouška se vykoná v rozsahu stanoveném technickými normami, popřípadě technickými podmínkami výrobce, podle požadavků organizace, která provedla rekonstrukci nebo generální opravu zařízení, popřípadě podle zvláštních požadavků orgánu dozoru;
• individuální vyzkoušení a ověřovací zkouška mohou být vykonány současně, jestliže se na tom zúčastněné organizace dohodnou;
• organizace provádějící ověřovací zkoušku vyhotoví o zkoušce zápis.

Zkoušky po opravách

Organizace, která opraví zařízení, je povinna ověřit jeho bezpečnost ověřovací zkouškou v rozsahu prováděné opravy a podle ustanovení technických norem.

Z povinností organizace se jedná zejména o níže uvedené:

• Organizace vydá provozní dokumentaci pro:
  • vyhrazená technická zařízení obsahující povinnosti uživatele, provoz ZZ a jeho řízení, obsluhu, komunikační systém, doklady, vyhledávání rizik a údržbu;
  • technická zařízení používaná při činnostech, pro které zvláštní právní předpis vyžaduje zpracování provozní dokumentace;
  • technická zařízení provozovaná v nebezpečném prostředí nebo v nebezpečných podmínkách;
  • technická zařízení, pro které nemá průvodní dokumentaci.
• Pro ostatní technická zařízení musí mít organizace průvodní dokumentaci a vést provozní knihu. Provozní kniha může být společná pro více těchto zařízení.
• Řád prohlídek, údržby a zkoušek obsahuje:
  • jednotlivé úkony prohlídek, údržby a zkoušek s přihlédnutím k ustanovením příslušných technických předpisů a k provozním podmínkám technického zařízení;
  • lhůty periodického provádění těchto úkonů a odpovědnost za jejich provádění;
  • způsob evidence výsledků prohlídek a zkoušek, jakož i zjištěných a odstraněných závad v provozní knize;
  • lhůty pravidelných revizí, pokud zařízení podléhá revizím.
• Technické zařízení lze po opravě provozovat až po ověření, že v důsledku opravy nemůže dojít k ohrožení bezpečnosti práce a provozu; o tom se vyhotoví záznam do provozní knihy nebo doklad o zkoušce. Je-li technické zařízení současně elektrickým technickým zařízením, postupuje se také podle zvláštního právního předpisu s využitím MP 1.5.2.
• Technické zařízení musí být chráněno proti korozi. Stanoví-li tak zvláštní právní předpis nebo technická norma, musí být na technickém zařízení ochranné kryty a výstražné tabulky a jeho povrch opatřen barevným značením.
• Je nepřípustné používat technické zařízení, u kterého se zjistí stav ohrožující bezpečnost práce a provozu. Za stav ohrožující bezpečnost práce a provozu se považuje také používání:
  • technického zařízení, u něhož není doložena zpráva o revizi, popřípadě o první zkoušce prokazující, že předmětné zařízení je schopno bezpečného provozu, pokud uvedená revize, popřípadě zkouška měla být provedena;
  • technického zařízení, které je provozováno v rozporu s průvodní nebo provozní dokumentací;
  • technického zařízení, k němuž nebyla vydána průvodní dokumentace nebo provozní dokumentace, pokud měla být vydána;
  • strojního zařízení ostatního, u něhož nebyla před uvedením do provozu nebo do opětovného používání provedena prohlídka, popřípadě zkouška;
  • strojního zařízení ostatního, u něhož není záznamem o prohlídce nebo dokladem o zkoušce ne starším než 6 měsíců u mobilních zařízení a 12 měsíců u ostatních zařízení doložen „dobrý stav“ nebo „vyhovující stav“.
• Nedotčeny zůstávají minimální požadavky na bezpečný provoz technického zařízení stanovené zvláštním právním předpisem.

4.2.3 Ověřování způsobilosti ZZ k bezpečnému provozu

Způsobilost zdvihacího zařízení k bezpečnému provozu se ověřuje, určuje nebo je stanovena:

• inspekcí, zkouškou nebo revizí, které jsou vykonávány ve lhůtách a v rozsahu stanoveném vyhláškou, pokud průvodní dokumentace nebo místní provozní bezpečnostní předpis neurčí lhůty kratší;
• provedením inspekce technického zařízení spolu s jejím výsledkem zaznamená v jeho provozní knize ten, kdo ji provedl;
• samostatným dokladem o zkoušce technického zařízení, kromě záznamu v provozní knize vyhotovené tím, kdo ji provedl;
• způsobilost zdvihacího zařízení k bezpečnému provozu se v případech stanovených v průvodní dokumentaci ověřuje revizí. Součástí prováděné revize je rovněž prohlídka a zkouška ZZ a kontrola, jak byly odstraněny dříve zjištěné závady;
• pokud záznam v provozní knize o provedené inspekci nebo zkoušce, popřípadě revizní zpráva uvádí, že technické zařízení neodpovídá provozním podmínkám, vykazuje závadu, popřípadě je viditelně poškozeno, zjedná organizace neprodleně nápravu, a to buď opravou technického zařízení nebo, není-li to možné, jeho odpojením od zdroje energie a zajištěním proti nežádoucímu připojení;
• provozní knihu uchovává organizace nejméně po dobu dvou let od posledního záznamu v ní, doklad o provedené zkoušce, která nebyla součástí revize, po dobu pěti let od provedení zkoušky a revizní zprávy po dobu dvou let následujících po provedení další revize;
• pokud průvodní dokumentace neurčí prohlídky technických zařízení, jejich lhůty a rozsah, určí je organizace, která také určí osoby k jejich provedení;
• pokud průvodní dokumentace neurčí zkoušky technických zařízení a jejich rozsah, určí je organizace, která také určí osoby k jejich provedení;
• náplň a rozsah revizí ZZ a obsah zprávy o revizi je stanovena organizací, pokud průvodní dokumentace určí náplň revize přísnější nebo rozsah větší, provede se revize podle průvodní dokumentace;
• lhůty pro provádění zkoušek jednotlivých zdvihacích zařízení a revizí stanoví předpis. Pokud průvodní dokumentace pro provedení revize stanoví lhůty kratší, platí lhůty v ní uvedené;
• výše uvedené se nevztahuje na vyhrazené technické zařízení zdvihací používané jen ojediněle. Před použitím tohoto zařízení se provede jeho prohlídka a statická zkouška. Revize se u takového zařízení může provést ve lhůtě až trojnásobně delší.

4.2.4 Požadavky na umístění vyhrazených zdvihacích zařízení a na provozní dokumentaci

• Požadavky na umístění vyhrazeného zdvihacího zařízení určí provozní dokumentace.
• Provozní dokumentace vyhrazeného ZZ musí obsahovat také;
  • vymezení prostoru, kde smí být zařízení provozováno;
  • podmínky ustavení a ukotvení zařízení s přihlédnutím k únosnosti a předpokládanému zatížení podkladu;
  • předvídatelné nebezpečné vlivy v blízkosti provozovaného zdvihacího zařízení a opatření proti nepříznivému působení větru při provozu zařízení, jakož i rychlost větru, při které musí být zařízení vyřazeno z provozu;
  • podmínky pro příjezd, ukotvení, montáž, provoz, demontáž a přemístění vyhrazeného zdvihacího zařízení.

4.2.5 Požadavky na odbornou způsobilost osob

4.2.5.1 Požadavky na odbornou způsobilost osob pro montáže, opravy a revize a zkoušky

• o Právnické osoby a podnikající fyzické osoby mohou provádět montáž a opravy vyhrazených zdvihacích zařízení jen, pokud jsou odborně způsobilé podle § 5 NV č. 193/2022 Sb. a zákona č. 250/2021 Sb.; u vyhrazených zdvihacích zařízení musí mít oprávnění podle zákona k VTZ, k opravám provozovatel, pokud si opravy provádí sám. Odborná způsobilost k těmto činnostem se ověřuje zkouškou.
• o Revize a zkoušky vyhrazených zdvihacích zařízení mohou vykonávat jen osoby, které jsou držiteli osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízeních podle § 5 NV č. 193/2022 Sb. a zákona č. 250/2021 Sb.
• o Druhy osvědčení pro fyzické osoby a oprávnění pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních jsou uvedeny v příloze č. 1 NV č. 193/2022 Sb.
• o Lhůty ověřování způsobilosti jsou uvedeny v příloze č. 2 NV č. 193/2022 Sb.

4.2.5.2 Zvláštní požadavky na odbornou způsobilost k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení

• Podmínkou pro získání osvědčení odborné způsobilosti k obsluze vyhrazených technických zařízení zdvihacích kromě splnění zákonných požadavků je také zaškolení v rozsahu požadovaném příslušnou technickou normou, a to výrobcem nebo provozovatelem vyhrazeného zdvihacího zařízení.
• Odborně způsobilou osobou k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení nižší třídy je fyzická osoba splňující požadovanou odbornou praxi a vzdělání, která byla organizací prokazatelně seznámena s návodem k používání a v obsluze tohoto vyhrazeného technického zařízení a byla prakticky zacvičena. Obsah seznámení a dobu a způsob zácviku, pokud ji neurčil výrobce zařízení, určí organizace s ohledem na charakter práce a náročnost obsluhy tohoto zařízení.
• Opakovací školení a ověřování znalostí obsluhy vyhrazených zdvihacích zařízení a vazačů se provádí ve lhůtě ne delší než jednoho roku.

4.2.6 Zkoušky a revize vyhrazených zdvihacích zařízení

• Stav vyhrazených zdvihacích zařízení se ověřuje zkouškami a revizemi.
• Výchozí revize se provádí před uvedením ZZ do provozu, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak. Výchozí revize se rovněž provádí před uvedením souboru technologicky propojených technických zařízení (komplexu), technologické linky a obdobných celků do provozu, pokud je tento celek sestaven teprve na místě.
• U vyhrazeného technického zařízení uvedeného na trh podle zvláštního právního předpisu se výchozí revize nevyžaduje. Provede se jen prohlídka tohoto zařízení odborně způsobilou osobou z pohledu splnění podmínek pro instalaci s ohledem na vnější vlivy prostředí podle průvodní dokumentace. Nevztahuje se na uvedení takového zařízení po opravě nebo přemístění do opětovného používání a na přípoj zdroje energie a na navazující technické zařízení.
• Mimořádná revize vyhrazeného technického zařízení se provádí:
  • po provedené změně na tomto zařízení;
  • po přemístění zařízení, pokud nelze vyloučit, že přemístěním došlo ke změně technických nebo funkčních vlastností zařízení;
• Mimořádná revize se po provedené změně na vyhrazeném technickém zařízení nebo po jeho přemístění nevyžaduje u vyhrazeného ZZ:
  • u kterého od předchozí revize došlo pouze ke změně jeho umístění nebo k prodloužení, zkrácení nebo výměně vedení pro přívod, popřípadě rozvod energie, pokud tato změna nevyžaduje současně i změnu nastavení hodnoty některého z jisticích prvků nebo změnu ochrany před úrazem v závislosti na příslušném riziku vyplývajícím z dané změny;
  • u kterého od předchozí revize byly odpojeny některé části určené k rozvodu nebo spotřebě energie;
  • u kterého byla provedena změna výkonu některé jeho části, která je spotřebičem energie, a to i v případě, že je současně provedena změna nastavení hodnoty jisticího prvku, pokud však nedošlo ke změně ochrany před úrazem energií.
• V případech, kdy se revize nevyžaduje nebo neprovádí, lze vyhrazené technické zařízení provozovat jen za předpokladu splnění těchto podmínek:
  • provedením změn nesmí být ohrožena bezpečnost práce a provozu jak předmětným, tak i popřípadě navazujícím technickým zařízením;
  • změny budou před jejich provedením, v odůvodněných případech neprodleně po jejich provedení zaznamenány do provozní dokumentace předmětného technického zařízení a odsouhlaseny revizním technikem;
  • před uvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozu nebo do opětovného používání bude provedena prohlídka a zkouška předmětného technického zařízení odborně způsobilou osobou;
  • o provedených změnách a o výsledku prohlídky a zkoušky se provede záznam v provozní knize; v případě zkoušky se podrobnosti uvedou v dokladu o zkoušce předmětného zdvihacího zařízení.
• U zdvihacích zařízení, která nespadají mezi vyhrazená technická zařízení se před jejich uvedením do provozu nebo do opětovného používání provede jen prohlídka a zkouška odborně způsobilou osobou.

Odborně způsobilou osobou k provádění revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení zdvihacích (dále jen „revize a zkouška“) je osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k této činnosti (dále jen „revizní technik“), popřípadě organizace, která má k této činnosti oprávnění.

Inspekce technických zařízení

Zavedení normy ČSN ISO 9927-1 Jeřáby – Inspekce Část 1: Obecně a ČSN ISO 9927-3 Jeřáby – Inspekce – Část 3: Věžové jeřáby, přináší podrobné a konkrétní požadavky na jednotlivé druhy inspekcí, jejich rozsah, termíny a také požadavky na kvalifikaci osob, které by měly tyto inspekce provádět.

Pro zajištění bezpečného provozu musí být všechny jeřáby podrobeny pravidelným inspekcím. Inspekce musejí být zajišťovány uživateli jeřábů nebo jejich majiteli.

Inspekce se dělí na:

• denní kontrola/inspekce, které musí být prováděny denně před zahájením provozu jeřábu (provádí denně jeřábník);
• pravidelné inspekce musí být prováděny periodicky v intervalech ne delších než 6 měsíců (provádí údržba);
• periodické inspekce musí být prováděny periodicky v intervalech ne delších než 12 měsíc, nebo opětné montáži jeřábu (provádí odborný technik);
• důkladná inspekce musí být periodicky prováděny v intervalu dvou nebo více let. Zahrnují detailní kontroly, které mohou vyžadovat nedestruktivní zkoušky anebo demontáž částí, pokud to je považováno za oprávněné (provádí „inspektor jeřábů“);
• mimořádné inspekce musí být prováděny kdykoliv, pokud se na jeřábu vyskytnou kterékoliv z níže uvedených mimořádných okolností:
  • extrémní povětrnostní vlivy (vichřice, bouře);
  • zemětřesení střední a vyšší intenzity;
  • kolize s jinými jeřáby, vozidly nebo objekty;
  • nepředpokládané přetížení během provozu;
  • aktivace bezpečnostních zařízení;
  • provádí „inspektor jeřábů“;
• inspekce po provedených změnách musí být provedeny vždy, pokud byly na jeřábu provedeny změny, které se týkají:
  • projektovaného zatížení (nosnosti);
  • nosné konstrukce nebo komponentů;
  • stavu řízení;
  • nosných lan nebo řetězů;
  • pevného zdvihacího zařízení jako háky, drapáky atd.;
  • podpěr nebo základu;
  • provádí „inspektor jeřábů“;
• Inspekce pro zvláštní posouzení se provádí, když se jeřáb přiblíží k provozním bezpečnostním omezením, které určuje podle zákona č. 22/1997 Sb. výrobce jeřábu. Pro stanovení periody bezpečné práce musí být provedeny inspekce pro zvláštní posouzení (provádí technik zvedacích zařízení/znalec, např. ve smyslu již k 08/2018 zrušené ČSN ISO 12482-1).
• Metody inspekce stanoví jednotlivé části inspekcí, vizuální kontrolu, nedestruktivní zkoušení, funkční přezkoušení, a provozní zkoušky. Během inspekce musí být ověřeny servisní záznamy, provozní záznamy anebo předcházející inspekční zprávy.
• Vizuální kontrola musí být provedena na každé části jeřábu za účelem zjištění jakýchkoliv závad nebo odchylek od normálních podmínek. Všeobecně se má zkoušení provádět bez demontáže kontrolovaných částí pomocí vizuálních kontrol. Demontáž částí musí být provedena, pokud to vyžadují podmínky na jeřábu nebo podle požadavků výrobce.
• Nedestruktivní zkoušky se provádějí, pokud je to nutné s ohledem na výsledek vizuální kontroly (např. penetrační zkoušky, zkoušky ultrazvukem, zkoušky magnetickou metodou apod.).
• Funkční zkoušky – ověřují funkce ovladačů, spínačů a ukazatelů. Funkční zkoušky musí být provedeny na:
  • omezovačích překročení jmenovité nosnosti a indikačním (signalizačním) zařízení;
  • omezovači pojezdu (dojezdu) a indikačním (signalizačním) zařízení;
  • omezovači výkonu (příkonu) a indikačním (signalizačním) zařízení.

Provozní zkoušky

• Zkoušky bez zatížení – musí být provedeny pro všechny pohyby, včetně zdvihu, pojezdu, příčného pojezdu, otáčení a sklápění /výložníku jeřábu/, a to při jmenovitých rychlostech a bez zatížení při zdvihání, pro kontrolu jakýchkoliv závad anebo poruch.
• Zatěžkávací zkoušky – musí být provedeny při všech pohybech jeřábu se zkušebním břemenem, které odpovídá jmenovité nosnosti, pro kontrolu jakýchkoliv závad anebo poruch.

Výsledky inspekcí musí být zaznamenány a musí obsahovat kontrolované část, zjištěné závady nebo poruchy, činnosti, které musejí být provedeny před znovuuvedením do provozu a omezení použití. Inspekční zprávy musí být předány odpovědné osobě – majiteli jeřábu nebo uživateli. Inspekční zprávy musí zůstat trvale dostupné. Ve výčtu nejsou obsaženy inspekce, které se provádějí před prvním použitím jeřábu.

Náplň inspekce technického zařízení:

• Při prohlídce zdvihacího zařízení se ověří:
  • stav technického zařízení a jeho jednotlivých částí, zda nejsou viditelně poškozeny, opotřebeny nebo zkorodovány tak, že by tím byla snížena bezpečnost provozu zdvihacího zařízení;
  • zda jsou zapisovány údaje do provozní knihy;
  • vybavení, stav a funkčnost bezpečnostních prvků a zařízení, jako jsou brzdy, zařízení pro nouzové vypnutí a blokování při překročení nastavených údajů;
  • zda technické zařízení a pracoviště, ve kterém je zařízení umístěno, odpovídá požadavkům požární ochrany;
  • přístupnost z hlediska provozu a údržby;
  • funkčnost hlásičů a ukazatelů stavu, jako jsou zařízení pro zpětná hlášení při dálkovém ovládání spínačů a světelné hlásiče.

Záznam o prohlídce technického zařízeni

• Záznam o prohlídce technického zařízení obsahuje:
  • datum prohlídky;
  • výsledek prohlídky (dobrý stav, vyhovující stav, vyžaduje opravu);
  • zjištěné závady a jejich závažnost, popřípadě návrh na jejich odstranění;
  • jméno a podpis toho, kdo prohlídku provedl;
  • pokud je prohlídka provedena dodavatelsky, otisk razítka s uvedením názvu a sídla organizace, která prohlídku provedla.

Zkoušky technických zařízení

Náplň zkoušky technického zařízení

• Kontrola shody skutečného provedení technického zařízení s průvodní dokumentací technického zařízení a kontrola úplnosti průvodní dokumentace.
• Prohlídka technického zařízení z pohledu dodržení podmínek pro jeho instalaci podle průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem a zda je řádně označeno.
• Úkony k ověření stavu zkoušeného technického zařízení zahrnující prohlídku včetně funkčních zkoušek ovládání a prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti; přitom se zjišťuje, zda zařízení i za provozu odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a provozu.
• Zkouška funkce technického zařízení uvedená v průvodní dokumentaci.
• Ověření vybavení technického zařízení výstražnými tabulkami a značkami.
• Ověření splnění požadavků na odbornou úroveň obsluhy.
• Prohlídka záznamů o prohlídkách, zkouškách a měřeních provedených na technickém zařízením.

U vyhrazeného zdvihacího zařízení se dále provede:

• Statická zkouška se zkušebním břemenem vycházející z největšího dovoleného provozního zatížení pro zkoušené zdvihací zařízení vynásobeného koeficientem statické zkoušky; koeficient statické zkoušky, se volí tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti všech částí tohoto zařízení, avšak nemůže být menší než:
  • 1,5 pro ručně ovládaná technická zařízení zdvihací a pro zdvihací příslušenství;
  • 1,25 pro ostatní zdvihací zařízení.
• Dynamická zkouška se zkušebním břemenem vycházející z největšího dovoleného provozního zatížení pro zkoušené zdvihací zařízení vynásobeného koeficientem dynamické zkoušky; koeficient dynamické zkoušky se volí tak, aby byla zaručena odpovídající úroveň bezpečnosti všech částí tohoto zařízení, avšak nemůže být menší než 1,1.

Doklad o zkoušce technického zařízení

Doklad o zkoušce technického zařízení obsahuje:

• přesné označení technického zařízení (název technického zařízení, jeho výrobce a výrobní, popřípadě inventární číslo, rok výroby);
• datum zkoušky;
• výsledek zkoušky (dobrý stav, vyhovující stav, vyžaduje opravu);
• zjištěné závady;
• lhůtu, do kdy musí být provedena další zkouška;
• jméno a podpis toho, kdo zkoušku provedl;
• pokud je zkouška provedena dodavatelsky, tak také otisk razítka s uvedením názvu a sídla organizace, která zkoušku provedla.

Pro zkoušení všech provozovaných jeřábů a zdvihadel s ručním i motorovým pohonem, kterým se přemisťují břemena pomocí prostředků pro vázání, zavěšování a uchopení břemen, pokud výrobce jeřábu nestanoví podmínky zkoušení jinak, je vydaná platná ČSN 27 0142 Jeřáby a zdvihadla – Zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel s účinností od 1. 2. 2014. 

Pokud jsou revizní činnosti dokladovány v souladu s touto normou, nelze souběžně vyžadovat provádění příslušných inspekcí podle platné mezinárodní normy ČSN ISO 9927-1 platnou pro stejnou oblast.

Revize ZZ, náplň a rozsah revize

• Při revizi se provede:
  • posouzení shody skutečného provedení vyhrazeného technického zařízení s průvodní dokumentací a kontrola úplnosti průvodní dokumentace;
  • posouzení vyhrazeného technického zařízení z pohledu dodržení podmínek pro jeho instalaci podle, průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem a zda je řádně označeno;
  • úkony k ověření stavu revidovaného vyhrazeného technického zařízení zahrnující prohlídku a zkoušky včetně funkčních zkoušek ovládání a prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti; přitom se zjišťuje, zda zařízení i za provozu odpovídá požadavkům bezpečnosti práce a provozu;
  • zkouška funkce vyhrazeného technického zařízení uvedená v průvodní dokumentaci;
  • ověření vybavení vyhrazeného technického zařízení výstražnými tabulkami a značkami;
  • ověření splnění požadavků na odbornou úroveň obsluhy;
  • prohlídka záznamů o prohlídkách, zkouškách a měřeních provedených na vyhrazeném technickém zařízení.
• Při výchozí revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení se dále provede.
• Statická a dynamická zkouška zdvihacího zařízení.
• Při periodické a mimořádné revizi vyhrazeného technického zařízení zdvihacího se s přihlédnutím k druhu revize dále provede:
  • kontrola příslušenství a používaných prostředků k vázání, k zavěšení nebo uchopení břemen;
  • při revizi se zkouškou se zkušebním břemenem se provede také ověření stavu technického zařízení zdvihacího zahrnující měření a statickou a dynamickou zkoušku se zkušebním břemenem včetně funkčních zkoušek prvků určených průvodní dokumentací k zajištění bezpečnosti revidovaného zařízení, rozšířené podle třídy zdvihacího zařízeni například o provedení zkoušky technických parametrů (např. rychlost zdvihu a pojezdu), zkoušky stability, měření průhybů, nebo změny tvaru ocelové konstrukce.

Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení, způsob jejich ověřování a odstranění zjištěných závad

• Provozovat lze jen vyhrazené zdvihací zařízení, jehož stav byl ověřen odbornými úkony k prověření technického stavu vyhrazeného zdvihacího zařízení, které byly vykonány ve lhůtách stanovených v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, návodem výrobce a místním provozním bezpečnostním předpisem.
• Stav vyhrazeného zdvihacího zařízení se při inspekci, revizi nebo zkoušce, do doby jeho rekonstrukce, modernizace nebo podstatné změny posuzuje podle předpisů účinných v době jejich uvedení do provozu, s přihlédnutím k posouzení a vyhodnocení rizik, pokud nestanoví jiný právní předpis nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jinak.
• Lhůty odborných úkonů k prověření technického stavu vyhrazených zdvihacích zařízení jsou stanoveny pro jednotlivé vyhrazené zdvihací zařízení v příloze č. 2 NV č. 193/2022 Sb. Na základě průvodní dokumentace vyhrazeného zdvihacího zařízení mohou být stanovené lhůty zkráceny.
• Zprávy o inspekcích, revizích nebo zkouškách, včetně záznamu o jejich provedení do provozní knihy, vyhotoví osoba, která je provedla v písemné nebo elektronické podobě.
• Vyhrazené zdvihací zařízení po opravě lze provozovat až po ověření, že opravou nebyla ohrožena bezpečnost práce a provozu tohoto zařízení a že nevznikla další rizika; o ověření podle věty první vyhotoví záznam osoba, která opravu provedla, do provozní knihy nebo vystaví doklad o zkoušce podle rozsahu provedené opravy v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
• Provozovatel nebo jím písemně pověřená osoba musí být neprodleně prokazatelně seznámena s výsledkem opravy, kontroly, revize, zkoušky nebo inspekce osobou, která tento úkon provedla. Pokud záznam v provozní knize o provedené opravě nebo zkoušce, popřípadě revizní zpráva uvádí, že vyhrazené zdvihací zařízení není způsobilé bezpečného provozu, musí být zjednána neprodleně náprava, a to buď opravou tohoto zařízení, nebo, není-li to možné, jeho prokazatelným zajištěním proti neoprávněnému používání. Není-li provozovatel vlastníkem vyhrazeného zdvihacího zařízení, je povinen zajišťovat řádné používání a provoz tohoto zařízení, a to ode dne prokázaného převzetí vyhrazeného zdvihacího zařízení.

Kontroly, inspekce, revize a zkoušky vyhrazeného zdvihacího zařízení

Stav vyhrazeného zdvihacího zařízení se ověřuje kontrolami, inspekcemi, revizemi a zkouškami v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a technickými podmínkami výrobce. O výsledku ověřování se pořizuje zpráva, jejíž náležitosti jsou určeny v NV č. 193/2022 Sb., k VTZ ZZ.

Požadavky na bezpečnost vyhrazených zdvihacích zařízení

Provozovatel vyhrazeného zdvihacího zařízení:

a) udržuje vyhrazené zdvihací zařízení v takovém technickém stavu, aby byl zajištěn jeho bezpečný a spolehlivý provoz, za to odpovídá jim určena osoba;

b) udržuje průvodní a technickou dokumentaci a vede o provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení záznamy do provozního deníku v souladu s požadavky BOZ;

c) zajistí podmínky pro provádění prohlídek, kontrol, revizí a zkoušek;

d) přijímá nápravná opatření pro odstranění zjištěných závad a minimalizaci provozních rizik.

Způsobilost k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních

a) Osobou odborně způsobilou k provádění odborných úkonů v oblasti ověřování technického stavu na vyhrazených zdvihacích zařízeních je revizní technik.

b) Osobou odborně způsobilou k montáži nově pořizovaných vyhrazených zdvihacích zařízení je fyzická osoba splňující odborné vzdělání a stanovenou odbornou praxi.

c)  Revizní technik nebo osoba, která je držitelem osvědčení nebo oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám, vede záznamy o provedených zkouškách a revizích.

Požadavky na způsobilost osob pro opravy a obsluhu vyhrazených zdvihacích zařízení

Osobou odborně způsobilou k opravám nebo obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení je fyzická osoba zdravotně způsobilá, splňující věk, odborné vzdělání a odbornou praxi podle přílohy č. 2 NV č. 193/2022 Sb.

Obsah zprávy o revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení

Zpráva o revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení obsahuje:

• obchodní firmu nebo název firmy a místo podnikání, popřípadě identifikaci podnikající fyzické osoby, která revidované zařízení provozuje nebo bude provozovat;
• identifikační údaj a vymezení rozsahu a technických parametrů revidovaného zařízení;
• jméno, příjmení, podpis a evidenční číslo osvědčení revizního technika, který revizi provedl;
• určení druhu revize (výchozí, periodická, mimořádná);
• datum zahájení a ukončení revize, datum vypracování a předání zprávy o revizi;
• soupis použitých měřicích přístrojů s uvedením jejich výrobních čísel;
• seznam dokladů použitých k provedení revize, včetně, jejich vyhodnocení ve vzájemných souvislostech;
• soupis provedených úkonů (prohlídka, měření, zkoušky, vyhodnocení);
• výsledek kontroly shody skutečného provedení technického zařízení s projektovou, průvodní, výkresovou a provozní dokumentací technického zařízení a výsledek kontroly průvodní dokumentace;
• výsledek prohlídky technického zařízení z pohledu dodržení původních podmínek pro jeho instalaci podle průvodní dokumentace a jeho porovnání se skutečným stavem;
• naměřené hodnoty, pokud je jimi dokladováno ohrožení bezpečnosti práce a provozu nebo pokud jsou potřebné pro vyhodnocení změn v zajištění bezpečnosti práce a provozu;
• soupis zjištěných závad s vymezením porušených ustanovení příslušného právního předpisu, technické normy apod.;
• slovní vyhodnocení stavu revidovaného technického zařízení z hlediska splnění požadavků na jeho bezpečnost vyjádřené konstatováním, zda je či není revidované zařízení schopno bezpečného provozu; pokud revidované zařízení není schopno bezpečného provozu, pak důvody tohoto hodnocení s uvedením výslovného zákazu jeho dalšího provozování;
• vyhodnocení případných záznamů o výsledcích provedených prohlídek a zkoušek a o odstraňování závad zjištěných při provozu a při prohlídkách a zkouškách vyhrazeného technického zařízení zaznamenaných v provozní knize;
• potvrzení o předání a převzetí zprávy o revizi provozovatelem;
• otisk kulatého razítka revizního technika obsahujícího jméno, příjmení, případně akademický titul, evidenční čisto osvědčení a zkrácené označení vydavatele osvědčení.

Zdvihací zařízení, které se nezařazují mezi vyhrazená zdvihací zařízení

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními nejsou:

a) zdvižné vozíky;

b) zdvihací zařízení sestavená a konstruovaná výhradně pro montážní účely, zejména montážní ramena, stožáry a nástavby;

c) závěsné dopravníky;

d) nakladače;

e) zdvihací čela nákladních automobilů;

f) zdvihací zařízení vozidel pro odvoz odpadů;

g) pohyblivé schody a pohyblivé chodníky;

h) mechanické rampy;

i) výsuvné žebříky;

j) prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí zdvihacího zařízení;

k) prostředky lidové zábavy;

l) jevištní a pódiová technologická zařízení;

m) plošiny a zařízení pro zdvihání automobilů;

n) schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny s motorickým pohonem;

o) pomocná jednoúčelová manipulační zařízení, která jsou součástí technologických linek strojů;

p) vrátky;

q) trvalé a dočasné jeřábové dráhy.

5 TECHNICKÁ ŘEŠENÍ

5.1 VÝTAHY

5.1.1 Základní typy výtahů

Podle ČSN ISO 4190-1 se výtahy dělí do těchto tříd:

Poznámka:
Výtahy třídy II se odlišují od výtahů třídy I, III a IV v podstatě vnitřní úpravou kabiny.

Základní dispoziční řešení

• trakční se strojovnou nahoře – výtah je poháněn trakčním pohonem se strojovnou umístěnou nad výtahovou šachtou;
• trakční se strojovnou dole – výtah je poháněn trakčním pohonem se strojovnou umístěnou dole vedle šachty;
• hydraulický – výtah je poháněn hydraulickým pohonem, strojovna může být vzdálena od šachty (cca do 10 m);
• trakční bez strojovny – výtah je poháněn trakčním pohonem umístěným v horní části šachty.

Řady nosností podle ČSN ISO 4190-1

320/4 – (450/6) – 630/8 – 800/10 – 1 000/13 – 1 275/17 – 1 600/21 – 1800/24 – 2 000/26 – 2 500/33 kg/osob.

Řady jmenovitých rychlostí podle ČSN ISO 4190-1

0,4 – 0,63 – 1,0 – 1,6 – 2,0 – 2,5 – 3,0 – 3,5 – 4,0 – 5,0 – 6,0 m/s.

Rychlosti 0,63 až 6,0 m/s platí pro elektrické výtahy.

Rychlosti 0,4 až 1,0 m/s platí pro hydraulické výtahy.

Požadavky mimo rámec těchto základních parametrů je vhodné konzultovat s výrobci výtahů.

5.1.2 Obecný postup pro návrh výtahu

Při navrhování výtahů je nutno postupovat následujícím způsobem:

• Komplexní posouzení vertikální dopravy v budově:
  • účel dopravy:
    • osoby (rezidenti, návštěvníci, zaměstnanci);
    • náklad (materiál, váha a rozměry);
    • speciální (požární, evakuační, spisové, barové výtahy atd.);
  • četnost dopravy:
    • počet jízd;
    • převažující typ jízd (mezi podlažími, ze základní stanice);
    • různé využití výtahu během dne;
  • kapacita:
    • kapacitní výpočet;
    • individuální nebo skupinové řízení výtahů.
• Dopravní cesty:
  • způsob navazující dopravy;
  • přístupové cesty k výtahům.
• Začlenění do technických systémů budovy:
  • požární systém stavby (požární odolnost šachetních uzávěr);
  • monitorování budovy;
  • vzduchotechnika a vytápění;
  • napojení na elektrickou síť budovy (příkony).
• Hladina hluku v sousedících prostorách.
• Doprava osob:
  • nevidomých;
  • s omezenou schopností pohybu;
  • na invalidních vozíčcích.
• Odolnost proti vandalismu:
  • ovládací tlačítka;
  • povrchové plochy;
  • osvětlení.
• Architektonické řešení:
  • interiéry;
  • památkově chráněné stavby.

5.1.3 Požadavky na zkoušky a revize výtahů

Výchozí revize zařízení je celkové posouzení zařízení dodavatelskou organizací před uvedením zařízení do provozu včetně vyhotovení zprávy o revizi. Výchozí revizi může provádět jen revizní technik.

Při výchozí revizi se prověří zejména:

• úplnost a správnost technické dokumentace zařízení;
• zda byly na zařízení provedeny předepsané zkoušky včetně zatěžkávací a úřední, a správnost a úplnost dokladů o zkouškách;
• zda zařízení odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení a požární ochrany;
• zda je zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními;
• kvalita montážních prací (výsledky nedestruktivních zkoušek svarů apod.);
• zda byly montážní práce provedeny pracovníky s předepsanou odbornou způsobilostí;
• kvalita vedení montážní dokumentace (doklady o kvalitě materiálu, svarů apod.);
• zda byla uskutečněna revize i na zařízeních elektrických, zdvihacích nebo jiných, pokud jsou součástí revidovaného zařízení;
• jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

Zpráva o revizi – zpráva o výsledku revize, kterou vyhotovuje revizní technik, který revizi provedl, která obsahuje:

• název a sídlo organizace s přesným označením provozu, ve kterém byla revize provedena;
• datum provedení revize, jméno a příjmení revizního technika a evidenční číslo jeho osvědčení;
• druh revize (provozní, výchozí);
• označení, druh a technické hodnoty revidovaného zařízení;
• údaje o provedeném měření a vyzkoušení zařízení, včetně výrobních nebo evidenčních čísel použitých měřicích přístrojů;
• zjištěné závady a nedostatky, jejich závažnost z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti zařízení;
• návrh opatření a lhůt k odstranění zjištěných závad a nedostatků;
• údaje o tom, zda a jak byly odstraněny závady zjištěné při předchozí revizi, popřípadě kontrole zařízení;
• celkové zhodnocení revidovaného zařízení z hlediska bezpečnosti, provozní schopnosti a požární ochrany;
• podpis a otisk razítka revizního technika;
• v případě, že revizi provedla oprávněná organizace, její název a číslo oprávnění.

Provozní revize zařízení – provádějí se zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu, po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.

Při provozní revizi se podle charakteru zařízení prověří zejména:

• změny stavu zařízení od poslední revize, zda bylo zařízení odstaveno z provozu déle než 6 měsíců a zda vykazovalo v provozu závady a jiné nedostatky;
• dokumentace o provedených kontrolách a zkouškách zařízení;
• úplnost a právnost provozní technické dokumentace;
• funkce zabezpečovacích, kontrolních, měřicích a ovládacích zařízení, včetně vyzkoušení simulovaných poruchových stavů;
• vybavení pracoviště protipožární technikou, osobními ochrannými pracovními prostředky, dýchací a oživovací technikou;
• stav pracoviště, vybavení pracoviště bezpečnostními značkami a tabulkami, výskyt vlivů, které ztěžují obsluhu a způsobují nadměrné přetížení zařízení;
• zda splňuje obsluha předepsané požadavky odborné způsobilosti a byla prokazatelně proškolena z příslušných bezpečnostních předpisů;
• úplnost a správnost provozního řádu a návodů k obsluze;
• jiné okolnosti důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.

5.1.4 Doporučený rozsah průvodně technické dokumentace montážních prací

Stanovení rozsahu dokumentace provedených prací je třeba vždy posuzovat případ od případu, protože před vystavením dokladu o provedených pracích musí být provedeny vždy určité kontroly a zkoušky a tato činnost si vyžaduje určitý čas a finanční náklady. Je proto nutné mít na zřeteli, které kontroly a zkoušky jsou nezbytně nutné za účelem prokázání a dokumentování stanovené kvality prací a veškeré tyto činnosti uvést do smluv uzavíraných s dodavateli.

Pokud budou práce prováděny a dokumentovány podle ČSN, je třeba tyto normy ve smlouvě konkrétně citovat.

Všeobecným dokladem o kontrolách a zkouškách je stavební deník nebo samostatný deník kontrol a zkoušek, který vede dodavatel prací. Pokud se na určité kontroly a zkoušky vystavují samostatné protokoly, tyto protokoly zástupci objednatele ověřují svým podpisem. Rozsah těchto činností je třeba sjednat ve smlouvě s dodavatelem prací.

Osvědčení o jakosti a kompletnosti o provedených pracích nemusí být vystavováno na každé zařízení samostatně, ale může být vystaveno na provozní soubor, musí v něm však být uvedena všechna namontovaná zařízení s odpovídajícím označením z projektové dokumentace. Ve smyslu ČSN EN ISO/IEC 17050-1 může být Osvědčení o jakosti a kompletnosti nahrazeno tiskopisem „Prohlášení shody“. U zařízení, na něž se vztahuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh ve znění pozdějších předpisů musí být vydáno prohlášení o shodě, resp. prohlášení o vlastnostech. Je vhodné, aby určení stanovených výrobků v souladu s tímto zákonem a souvisejícími nařízeními vlády bylo provedeno v dokumentaci pro provádění stavby nebo stanoveno v ní průvodní dokumentace jako požadavek pro dodavatelskou průvodní dokumentaci.

U všech OP musí být dokumentace za provedené práce zpracována podle podmínek dohodnutých ve smlouvě daného OP.

Podle podmínek uzavřené smlouvy je součástí předávané dokumentace provedených prací dokumentace se zakreslenými změnami a úpravami provedenými během prací.

A. Vyhrazená zdvihací zařízení

Vyhrazená zdvihací zařízení se určují podle nařízení vlády č. 193/2022 Sb., a musí být stanovena projektovou dokumentací stavby.

K provedení změn výtahů ve stávajících stavbách podle SZ je třeba se řídit níže uvedeným sdělením vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj:

Přehled podstatných změn výtahů, které mohou být provedeny pouze na základě stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle SZ č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podstatné změny výtahů (členění a označení změn podle ČSN 27 4011), které vyžadují stavební povolení podle § 110 SZ:

• změny na zařízení výtahu, při nichž dojde ke změně technických parametrů:
  • zvětšení zdvihu výtahu nebo počtu stanic spojené se stavební úpravou šachty zasahující do nosné konstrukce nebo vzhledu stavby;
• změny částí výtahů:
  • změna šachetních dveří výtahu, pokud je spojena se zvětšením stavebního otvoru v případech, kdy čelní stěna šachty výtahu, kde jsou ukotveny, je nosnou částí stavby;
  • výměna hydraulického válce výtahu, pokud nová konstrukce (umístění) vyžaduje zásah do nosné konstrukce stavby;
• úpravy stavební části výtahu nebo výtahových prostor:
  • úprava rozměrů strojovny výtahu nebo její posunutí v případě zvětšení zdvihu výtahu a možného zásahu do nosných konstrukcí stavby nebo vzhledu stavby;
  • úprava rozměrů prostoru pro kladky výtahu nebo jeho posunutí v případě zvětšení zdvihu výtahu a možného zásahu do nosných konstrukcí stavby nebo vzhledu stavby;
  • prodloužení zděné šachty výtahu v případě zvětšení zdvihu výtahu nebo v případě změn rozměrů šachty – zásah do nosné konstrukce šachty;
  • zvětšení prohlubně šachty výtahu v případě zasahuje-li se do nosných konstrukcí stavby;
  • změna stávajících otvorů v podlaze strojovny výtahu v závislosti na změně dispozice šachty v případě, je-li podlaha strojovny výtahu nosná.

Podstatné změny výtahů (členění a označení změn podle ČSN 27 4011), které vyžadují ohlášení stavby podle § 104  písm. k) stavební úpravy podle SZ:

• změny na zařízení výtahu, při nichž dojde ke změně technických parametrů:
  • zvýšení nosnosti výtahu spojené se zvýšením zatížení nosné konstrukce stavby;
• změny částí výtahu:
  • výměna druhu nebo typů vodítek výtahu, pokud při výměně dojde ke změně způsobu uchycení na zavěšení vodítek;
• úpravy stavební části výtahu nebo výtahových prostor:
  • změna původního ohrazení šachty výtahu na kovovou samonosnou šachtu výtahu;
  • změna materiálu opláštění kovové samonosné šachty výtahu spojená se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu;
  • změna materiálu výplně stávajícího ohrazení šachty výtahu spojená se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu;
  • doplnění chybějícího ohrazení šachty výtahu spojené se zvýšením hmotnosti konstrukce šachty výtahu.

K ohlášení může stavebník opatřit posudek odborníka o tom, že jim navrhovaná stavební úprava nezasahuje do nosných konstrukcí stavby (nepřitíží je) způsobem, který by narušil nebo ohrozil stabilitu stavby.

5.1.5 Základní kritéria pro výstavbu výtahu

Technické požadavky na stavby jsou vymezeny vyhláškou č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Bližší požadavky na stavební konstrukce vybavené výtahy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 122/2016 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, a to výtahy:

• určenými pro dopravu osob nebo osob a nákladů;
• určenými pro dopravu nákladů;
• požárními;
• evakuačními.

Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí zřizovat, ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat. Potřebné rozměry pro zřizování výtahů a minimální pravidla pro instalaci výtahů v budovách nebo stavbách jsou stanoveny normovými hodnotami.

Pokud se týká výtahových a větracích šachet, nesmí v nich být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostoru nesouvisejících s výtahem.

Výtah, jako výrobek uváděný na trh ve smyslu aplikovaných směrnic EU se posuzuje jako celek, tedy jako stroj, do něhož je zabudováno elektrické zařízení, strojní a další zařízení a také rozvody, které jsou vlastní součástí dodávaného výtahu, musí splňovat výlučně technické podmínky uvedené v příslušných harmonizovaných evropských normách, a to v závislosti na druhu výtahu.

U volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů výtahů došlo v únoru 2012 k zavedení do soustavy českých technických norem ČSN EN 50399 – Zkušební metody v podmínkách požáru – měření uvolněného tepla a kouře na kabelech v průběhu zkoušky šíření plamene – Zkušební zařízení, postupy a výsledky. V tomto smyslu jsou prováděny nezbytné úpravy příslušných českých technických norem upravujících technické podmínky výtahů. Do začátku roku 2014 budou konfliktní normy s touto normou zrušeny.

V případě evakuačních výtahů, které ještě nejsou normově řešeny na evropské úrovni, platí ČSN 27 4014, která je obsahově v souladu s evropskými normami.

Seznam platných ČSN, ČSN EN a ČSN EN ISO norem pro zdvihací zařízení je uveden ve třídě norem č. 27. Rozšířený výčet zásadních norem, které se vztahují k výtahům lze nalézt také v MP 1.5.8 – Technika prostředí staveb – Zařízení horizontální a vertikální dopravy.

Poznámka:
K aplikaci technických podmínek požární ochrany staveb u volně vedených vodičů a kabelových rozvodů výtahů bylo vydáno Společné stanovisko MV – GŘ HZS ČR a Unie výtahového průmyslu ČR z 25. 4. 2012.

Aktualizace pomůcky pro rok 2022 zachycuje mimo jiné požadavky, které se vztahují k výtahům po přijetí zákona č. 90/2016 Sb. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Mezi nimi jsou také zařazeny výtahy a bezpečnostní komponenty (Směrnice EU a Rady 2014/33/EU, NV č. 122/2016 Sb.) a elektromagnetická kompatibilita (Směrnice EU a Rady 2014/30/EU, NV č. 117/2016 Sb.).

Zákon upravuje také:

• obecné zásady pro dodávání výrobků na trh a uvádění do provozu;
• způsob stanovení výrobků k posuzování shody a technických požadavků, které musí výrobky splňovat;
• práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo do provozu výrobky, u nichž má být před uvedením do provozu nebo na trh posouzena shoda s požadavky stanovenými v právních předpisech.

Zákon specifikuje význam pojmů výtah, dodavatel, uvedení na trh, výrobce, dovozce a další. Výtah je v zákoně specifikován jako zdvihací zařízení obsluhující různé úrovně s nosnou částí pohybující se mezi vodítky, která jsou pevná a odkloněna od vodorovné roviny v úhlu větším než 15°.

Zákon stanovuje tyto povinnosti dodavatele při uvádění výtahu na trh:

• zajistit, aby výtah byl navržen, vyroben, nainstalován a vyzkoušen v souladu se základními technickými požadavky na ochranu zdraví a bezpečnosti;
• vypracovat technickou dokumentaci a provést nebo nechat provést příslušný postup posuzování shody;
• v případě, že byl soulad výtahu s příslušnými požadavky na zdraví a bezpečnost takovým postupem prokázán, vypracovat EU prohlášení o shodě, zajistit, aby bylo přiloženo k výtahu, a umístit označení CE;
• uchovávat technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě, případně rozhodnutí o schválení po dobu 10 let od uvedení výtahu na trh;
• v případě, že je to vhodné vzhledem k rizikům, která výtah představuje, provádět za účelem ochrany zdraví a bezpečnosti spotřebitelů šetření a v případě potřeby vést knihu stížností a nevyhovujících výtahů;
• zajistit, aby bylo na výtahu umístěno číslo typu či série nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jeho identifikaci;
• uvést na výtahu své jméno nebo zapsanou ochrannou známku a doručovací adresu, na níž jej lze kontaktovat, adresa musí obsahovat jediné místo, na kterém lze dodavatele kontaktovat; kontaktní údaje se uvádějí v českém jazyce;
• zajistit, aby byl k výtahu přiložen návod v českém jazyce; tento návod a jakákoli další označení musí být jasné a srozumitelné.

Pokud výtah představuje riziko nebo není ve shodě s technickými požadavky, je dodavatel povinen ihned informovat orgán dozoru a realizovat nápravná opatření.

Stavebník a dodavatel si vzájemně poskytují potřebné informace a činí odpovídající kroky k tomu, aby zajistili řádný provoz a bezpečné používání výtahu.

5.2 MOSTOVÉ JEŘÁBY

Jako praktický příklad postupu AO při zpracování projektové dokumentace stavby až do provozní jednotky části provozního souboru bylo vybráno typické strojní zařízení a to mostový jeřáb nebo i mostové jeřáby s nosností nad 5 tun, vyskytující se v mnoha technologických výrobních stavbách. Mostový jeřáb nad tuto nosnost se zařazuje mezi vyhrazená technická zařízení, tvořící zvláštní skupinu se specificky stanovenými požadavky na jeho konstrukci, provozování a dozorování. Lze ho přiměřeně aplikovat i pro jiné druhy jeřábů a také obecně pro mnohá strojní zařízení a stroje. Hloubka propracování tohoto příkladu převyšuje požadavky a postup jen pro zpracování příslušné části projektové dokumentace, neboť znalosti projektanta o zdvihacím zařízení musí být daleko větší, než které sám zapracuje do navrhovaného díla.

Tyto požadavky se týkají konstrukce mostového jeřábu, schvalovacího procesu jeho výroby a působení na okolí, montáže, uvádění do provozu, zkoušek a revizí, provozování, údržby, způsobilosti osob k obsluze nebo uchovávání dokladů.

Popis se nevztahuje na mostové jeřáby vyráběné sériově a na speciální mostové jeřáby jakými jsou třeba jeřáb licí, sázecí, stripovací, hlubinný, slévárenský, klešťový, korýtkově zavážecí v hutnictví nebo drapákový či kovací.

5.2.1 Požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace

Specifikace požadavků na obsah a rozsah projektové dokumentace pro jednotlivé druhy projektové dokumentace uvedené ve vyhlášce o dokumentaci staveb je obecnějšího charakteru pro technologická zařízení a nejde a nemůže jít až do hloubky technologických jednotek pro jednotlivé stroje a zařízení.

Podle konkrétního textu příloh vyhlášky, jež zahrnuje a týká se i mostového jeřábu, se mimo jiné provádí:

• V projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení a k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení:
  • členění na provozní soubory;
  • vliv na životní prostředí;
  • účel, funkce, kapacita a hlavní technické parametry technologického zařízení;
  • popis technologie výroby;
  • řeší technologickou dopravu;
  • zásady organizace výstavby.
• V projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracované na základě územního rozhodnutí nebo z iniciativy stavebníka:
  • zpřesnění, doplnění a zdůvodnění údajů a odchylek oproti ověřené projektové dokumentaci;
  • zdůvodnění a zpřesnění technického, konstrukčního, materiálového nebo dispozičního řešení;
  • stručný popis a parametry hlavních zařízení;
  • seznam použitých podkladů;
  • popis provozních činností;
  • stanovení vnějších vlivů;
  • požadavky na dopravu;
  • zvláštní požadavky na výrobu a montáž technologických zařízení;
  • požadavky na komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, garanční zkoušky;
  • požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci a na ochranu životního prostředí;
  • seznam strojů a technologických zařízení;
  • napájecí a provozní rozvod;
  • zařízení pro údržbu technologických zařízení;
  • nosné konstrukce.

5.2.2 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení

Zpracovatel projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení je obeznámen s požadavky a potřebami stavebníka jak z hledisek účelu, funkce a cíle stavby, tak i nároky na manipulaci s materiálem vyjádřenými již v dokumentaci záměru. Řeší celkovou koncepci stavby, do níž spadá i konstrukční řešení výrobních a obslužných prostor a hal. Pokud řeší jeřábovou dopravu v nich prostřednictvím mostových jeřábů, stanoví v průvodní dokumentaci a v souhrnné zprávě základní požadavky i na mostové jeřáby. Ty se stanou závaznými podklady při zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Mezi základní údaje bude patřit celkové posouzení jeřábové dopravy ve vazbě na technologický proces výroby a kapacitní propočet přepravovaného množství materiálů a zboží a určení typu mostového jeřábu a jeho nejzákladnější parametry.

5.2.3 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro provádění stavby

Zpracovatel projektové dokumentace souboru jeřábová doprava vypracuje pro provozní jednotku mostový jeřáb (dále jen jeřáb) jednak technickou zprávu k němu, jednak výkresovou dokumentaci, z níž bude patrné jeho umístění. Výchozími podklady bude předchozí stupeň projektové dokumentace a také projektová dokumentace pro provádění stavby všech souvisejících provozních souborů a budov, další podklady předané stavebníkem a získané projektantem od poptaných výrobců a dodavatelů mostového jeřábu a jeho montáže.

Technická zpráva spolu se zprávou o systému bezpečné práce a s výkresy mostového jeřábu musí být zpracována do takové hloubky, aby umožnila stavebníkovi provést výběr způsobilého dodavatele nebo dodavatelů, zajištění dodávky a montáže a uvedení do provozu podle potřeb provádění stavby a její budoucí provoz.

Technická zpráva musí obsáhnout kromě potřebných technických a provozních parametrů dodávky a montáže mostového jeřábu i další podmínky zejména z oblasti způsobu zajištění bezpečnosti práce, revizí, požadavků na obsluhu, údržbu jeřábu, sledování jeho stavu, požadavků na inspekce nebo vyplývají z povinností dodržovat právní a ostatní předpisy nebo v nich závazně stanovené normové hodnoty.

Podrobněji je třeba uvést zejména:

• úvod o základních zadaných a určených údajích mostového jeřábu:
  • účel dopravy, četnost přepravy, kapacitní výpočet jízd a zdvihů;
  • základní dispoziční řešení, typ mostového jeřábu, počet jeřábů na jeřábové dráze;
  • hmotnost a nosnost jeřábu;
  • popis prostředí, ve kterém bude jeřáb pracovat, a která zařízení bude obsluhovat;
  • způsob ovládání;
  • druh pojezdu a pohonných jednotek, hlavní agregáty;
  • způsob ovládání (z kabiny a její umístění, ze země závěsným ovládacím panelem, dálkově ze stanoviště vysílačkou);
  • zařazení jeřábu mezi vyhrazená technická zařízení jako stanovený výrobek vyžadující vydání ES Prohlášení o shodě.
• bližší specifikace a technické parametry mostového jeřábu:
  • umístění jeřábu a informace o konstrukci, na níž bude jeřábová dráha, její délka a výška;
  • počet jeřábových nosníků, popis jeřábové kočky, zdvihu, kladkostroje, rozměr a rozpětí mostového jeřábu;
  • popis zařízení proti přetížení umožňující je vyřadit před zatěžkávací zkouškou a po zkoušce znovu seřídit, aniž by kdokoliv mohl měnit jeho nastavení svévolným zásahem;
  • související zařízení spojené s jeřábovou dráhou, výstupy, obslužné lávky, omezovače pojezdu, nárazníky, příslušenství mostového jeřábu;
  • údaje o jeřábové kočce (otočná nebo pevná, rozvor) nebo kladkostroji;
  • informace o profilu jeřábové kolejnice a způsobu uchycení na konstrukci;
  • způsob zavěšování břemene a jištění proti pádu (záložní zdroj pro magnety);
  • zdroj energie, přívod napájení a jištění;
  • pojezdové a zdvihové rychlosti, spektrum zatížení, počty pracovních cyklů;
  • výška zdvihu;
  • ovládací napětí;
  • vhodnost a sortiment vázacích prostředků pro uchopení nebo zavěšení břemen;
  • informace o zatíženích, které působí od vlastní tíhy a užitných zatížení z titulu pojezdu jeřábu a přemisťování břemene a dalších vlivů (zatížení stálá, zatížení nahodilá jako moment břemene, klopný moment, zatížení od setrvačných a odstředivých sil, konstrukční a celková hmotnost, zatížení podvozku, kola, vyložení, rychlost pojezdu a pracovních pohybů, zatížení mimořádná, vítr, sníh apod.). Při navrhování je nutno se řídit evropskou normou pro navrhování konstrukcí, Eurokódem EN 1991 pro zatížení konstrukcí, ČSN EN 1991-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 3: Zatížení od jeřábů a strojního vybavení uvádí pokyn pro zatížení od vlastní tíhy a užitných zatížení jeřábů a strojů s doporučením, jak stanovit statické i dynamické účinky jednotlivých typů zatížení a určit model zatížení. Eurokód ČSN EN 1993-6 se týká ocelových konstrukcí – jeřábové dráhy.
• manipulace s materiálem:
  • obsluhovaná místa;
  • odběr materiálů a zboží;
  • přesun materiálů mezi pracovišti;
  • nakládání materiálů;
  • zařízení omezující a indikující nosnost a pohyb jeřábu a břemene, informační a příkazové značení;
  • prostředek k uchycení břemene.
• údaje o obsluze, údržbě, prohlídkách a inspekci:
  • osoba je tělesně a duševně způsobilá k obsluze jeřábu;
  • požadavky na teoretické a praktické zaškolení a písemné pověření;
  • požadavek na vlastnění jeřábnického průkazu;
  • povinnost seznámení se se zařízením;
  • ovládání návodu na obsluhu včetně provozních a bezpečnostních předpisů dodaných výrobcem;
  • oprávněnost k provádění oprav, prohlídek a inspekcí a lhůtník pravidelných činností;
  • způsob zabezpečení jeřábu pro opravu a provedení zkoušek po opravě a odstraněných závadách.
• povinnosti provozovatele:
  • písemné určení vedoucího zaměstnance, který bude odpovídat za provoz a technický stav jeřábu a jeho příslušenství;
  • písemné určení zaměstnanců pro obsluhu jeřábu, jeho údržbu, opravu, kontrolu a čištění;
  • podmínky, za nichž se může jeřáb opravovat a čistit (pouze je-li jeřáb v klidu, při vypnutém hlavním vypínači, přičemž je tento uzamčen, opatřen výstrahou a nápisem „nezapínat, na zařízení se pracuje“);
  • hlásit, registrovat a evidovat mimořádné události a úrazy spojené s provozováním jeřábu a posoudit příčiny události a stanovit písemná nápravná a preventivní opatření.
• požadavky a podklady pro související provozní soubory a stavby pro realizaci mostového jeřábu:
  • podklady pro poptávku a výběr dodavatele mostového jeřábu s optimálním technickým a ekonomickým řešením;
  • míra rizik charakterizující mostový jeřáb jako vyhrazené technické zařízení;
  • podklady k určení vnějších vlivů z hlediska podmínek úniku při nebezpečí, teploty okolí, atmosférických podmínek v okolí, výskytu korozivních nebo znečišťujících látek, schopností osob, dotyku s potenciálem země, povah přepravovaných materiálů, konstrukce budovy apod.;
  • požadavky na přístupové prostory na jeřábovou dráhu a průchozí profily, na stanoviště obsluhy, na energetické potřeby, na svislé a boční vůle zabezpečující, že do prostoru obrysu jeřábu zvětšeného o předepsané vůle nezasahuje žádný pevný ani pohyblivý předmět;
  • souhrn dokumentace a dokumentů požadovaných od výrobce a montážní organizace jeřábu:
  • podklady od dodávky (dodací podmínky, osvědčení o kompletnosti a jakosti, prohlášení o shodě), provozní předpisy s návodem výrobce k obsluze a údržbě jeřábu;
  • požadavky na přípravu staveniště pro skladování a pro montáž;
  • podklady od jeřábové dráhy a výsledků montáže jeřábové dráhy;
  • návod k montáži a od výsledků montáže;
  • revizní zprávy strojní a elektrotechnické části;
  • požadavky na zkoušení a na obsluhu;
  • návod k uvedení do provozu a výsledků od uvedení do provozu;
  • určující právní předpisy;
  • související a příbuzné technické normy;
  • požadavky na provozní doklady (provozní deník, revizní kniha);
  • odpovědnosti při provozu jeřábu provozovatele, uživatele, revizního technika, obsluhy.
• požadavky na sledování stavu jeřábu:
  • upozornit na to, že žádný jeřáb nemůže být postaven a provozován pro nekonečné používání;
  • uvést navrhované omezující podmínky zamýšleného použití jeřábu a povinnost sledování jejich stavu a zvláštního posouzení v době přiblížení se navrhovaným omezujícím podmínkám provozu jeřábu;
  • definovat postupy pro provozování v době bezpečné činnosti;
  • požadavky na vedení odpovídajících záznamů a jejich kontrolu za účelem ujištění, že zvláštní posouzení bude provedeno včas;
  • stanovení odpovědnosti a kritérií za zvláštní posouzení.

Hodnocení technického stavu jeřábů se provádí:

• po provedené rekonstrukci nebo generální opravě „individuálním vyzkoušením a ověřovací zkouškou“;
• po provedené opravě (výměně, seřízení) nosných a bezpečnostních prvků „zkouškou po opravě“;
• v provozu v předepsaných termínech „revizí nebo revizní zkouškou strojní části a el. zařízení“ a dále „inspekcí“;
• v provozu „zvláštním posouzením“ podle rozhodnutí odborného technika zdvihacích zařízení (OTZZ);
• po přemístění jeřábu spojeném s demontáží a opětné montáži „revizní zkouškou strojní části a el. zařízení“.

Uvedená hodnocení technického stavu provádí OTZZ a RTEZ.

Systém bezpečné práce – SBP

V technické zprávě musí být projektantem uveden způsob zajištění bezpečnosti práce, z něhož bude patrné, jak naplnit v rámci výstavby i budoucího provozu mostového jeřábu požadavky na bezpečný provoz jeřábu v rozsahu a obsahu ČSN ISO 12480-1. Systém bezpečné práce jeřábu musí být zpracován před uvedením do provozu. Vypracovává ho zpravidla revizní technik zdvihacích zařízení podle přílohy č. 3 NV č. 193/2022 Sb.

Do požadavků ve zpracovaném SBP, který musí být dodržován při každé činnosti mostového jeřábu, je třeba podrobněji uvést zejména:

• zajištění provozu z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygiena:
  • SBP povinně obsahující:
  • navržení činnosti jeřábu;
  • výběr, zajištění a použití vhodného jeřábu a příslušenství;
  • údržbu, prohlídky, inspekce jeřábu a příslušenství;
  • zajištění řádně zaškolených kompetentních osob;
  • kontrolu dokladů a dokumentace;
  • zákaz nedovolených manipulací;
  • zajištění bezpečnosti osob nezúčastněných při používání jeřábu;
  • koordinaci s ostatními spolupracujícími subjekty včetně stanovení opatření k zamezení vzniku rizik;
  • zajištění komunikačního systému tak, aby všechny osoby mohly komunikovat srozumitelně ve stejném jazyce;
  • podle povahy doplnění o přípravu staveniště, montáž, demontáž a údržbu jeřábu;
• blíže je vhodné v SBP pro zajištění provozu z hlediska bezpečnosti uvést:
  • oblast platnosti SBP a definice pojmů (vyhrazená a nevyhrazená zdvihací zařízení, pojmy kompetentní osoba, pověřená osoba, provozní technik, revizní technik, obsluha, jeřáb, jeřábník, vazač, signalista, zaměstnanec údržby, příslušenství jeřábu, riziko, riziková situace, nebezpečný prostor, osobní ochranný pracovní prostředek, inspekce apod.);
  • vymezení povinností jednotlivých útvarů provozovatele a pověřených osob souvisejících s řízením provozu a provozováním jeřábu, povinnost seznámení všech zúčastněných subjektů se systémem bezpečné práce;
  • výběr, zajištění kompetentních osob, stanovení požadavků na kvalifikaci, výcvik a přezkušování, odpovědnost a povinnosti;
  • denní dozorování nad dodržováním systému bezpečné práce;
  • dozor podle návodu výrobce;
  • kontrola uložení nosných lan v kladkách a bubnu;
  • vizuální kontrola elektrických zařízení;
  • vizuální kontrola stavu příslušných provozních kapalin;
  • vizuální kontrola stavu dostatečného promazání mazacích míst;
  • funkční kontrola ovládacích prvků, zdvihu a pojezdu;
  • funkční kontrola bezpečnostních zařízení;
  • čistota celého jeřábu z důvodu požární prevence;
  • osobní ochranné prostředky, požární prostředky;
  • přístupy a nouzové úniky;
  • podmínky ustavení a zakotvení jeřábu;
  • kontrola výstražných a informačních tabulek na jeřábu;
  • vedení deníku jeřábu;
  • kontrola nosné konstrukce, jeřábových kolejnic;
  • kontrola dokladů a dokumentace;
  • vázání břemen a manipulace s nimi;
  • vymezení a podmínky převzetí staveniště, popis technických a organizačních opatření k zajištění bezpečné práce montérů, pracoviště a okolí, ochranná pásma, uzemnění kovových části v průběhu montáže, vymezení vlivů v blízkosti jeřábu;
  • pracovní technologický postup montáže, seznámení s místními podmínkami, vymezení ochranného prostoru montáže, ochrana osob proti pádu při pracích ve výškách, předmontáž, svařování za nepříznivých podmínek, zabezpečení pracoviště při přerušení montáže, opatření při nebezpečí z prodlení při záchraně osob;
  • stavebně technické řešení jeřábové dráhy a konstrukčně technické řešení mostového jeřábu;
  • provozně bezpečnostní předpisy;
  • způsob ochrany obsluhy proti dotykovému napětí;
  • způsob ochrany obsluhy před účinky statické elektřiny a blesku;
  • blíže rozvést a specifikovat povinnosti a zakázané činnosti jeřábníka a vazače;
  • zákaz obsluhy osob bez jeřábnického průkazu, způsobilost obsluhy;
  • povinnost před zahájením provozování ověřit, že na jeřábu nebo jeřábové dráze není nepovolaná osoba nebo zda tam nejsou volně ležící předměty;
  • kontrola stavu jeřábu, brzd, namazání, navinutí a stav lan;
  • ověřit před zapnutím, že jsou ovladače v nulové poloze, vyzkoušet signalizační zařízení;
  • vyzkoušení motorů, brzd a koncových vypínačů;
  • uvádění jeřábu do chodu jen na znamení proškoleného vazače nebo signalisty;
  • povinnost počínat si tak, aby břemeno při pojíždění jeřábu se nerozhoupalo;
  • povinnost jeřábníka pozorovat okolí, být soustředěn na vazače, břemeno a osoby v jeho dosahu;
  • povinnost jeřábníka na to, aby jeřáb nebyl přetěžován a aby uvedené zatížení o nosnosti jeřábu nebylo překročeno a rozvést další specifikované povinnosti;
  • veškeré závady na jeřábu musí být nahlášeny jeřábovému technikovi;
  • při poruše povinnost vypnout jeřáb a zajistit tabulkou s nápisem „nezapínat, jeřáb v poruše“;
  • způsob zajišťování kvalifikace obsluhy jeřábu.
• zakázané manipulace s mostovým jeřábem při obsluze:
  • obsluhovat zdvihací zařízení bez požadované kvalifikace a oprávnění;
  • porušovat zákazy uvedené na výstražných tabulkách jeřábu nebo štítcích či grafických symbolech;
  • najíždět na koncové bezpečnostní vypínače zdvihu s výjimkou jejich funkčního přezkoušení;
  • soustavně krátkodobě zapínat nebo vypínat pohyby s výjimkou poruchy;
  • pracovat se zdvihacím zařízením při vyřazených nebo nesprávně seřízených bezpečnostních zařízeních;
  • ovládat zdvihací zařízení tak, že se způsobí nadměrné rozhoupání břemene;
  • vyrážet různé předměty pohybem zdvihovým zařízením;
  • šikmým tahem zvedat břemena nebo je vláčet po zemi a obracet je;
  • zvedat nebo obracet břemeno o hmotnosti převyšující nosnost zdvihacího zařízení;
  • zvedat a přepravovat břemena, která svými rozměry ohrožují okolní zařízení bez náležitých bezpečnostních zařízení;
  • zvedat břemena zasypaná, upevněná, přimrzlá nebo přilnutá, vytahováním a odtrháváním, pokud není možno bezpečně zjistit sílu k tomu potřebnou k jejich uvolnění nebo pokud jeřáb není vybaven přetěžovací pojistkou;
  • vytahovat násilně vázací nebo závěsné prostředky zpod břemen;
  • přepravovat břemena nad pracovníky, nebo v jejich těsné blízkosti a nad pohybujícími se dopravními prostředky;
  • vyřazovat z funkce bezpečnostní zařízení, nebo je přestavovat, s výjimkou jejich funkčního přezkoušení;
  • odkládat na zdvihacím zařízení hořlavé látky mimo určené místo;
  • opustit zdvihací zařízení při zapnutém jeřábovém spínači, zavěšeném břemenu na háku;
  • provádět jakékoliv práce na zdvihacím zařízení při zapnutém jeřábovém spínači;
  • pití alkoholických nápojů a být pod vlivem omamných látek;
  • provádět jakékoliv opravy nebo úpravy zdvihacího zařízení, pokud pro tyto práce není jeřábník nebo obsluhovatel zaučen;
  • ovládat nebo obsluhovat zdvihací zařízení v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu (nevolnost, únava apod.), které může mít za následek snížení bezpečnosti práce;
  • je zakázáno zvedat tlakové láhve;
  • je zakázáno jakýmkoliv způsobem upravovat hák;
  • pokračovat v provozu jeřábu, utvoří-li se na ocelovém laně smyčka nebo se lano vysmekne z drážek nebo bubnu;
  • vyřazovat z funkce bezpečnostní vypínače nebo je přestavovat;
• zakázané manipulace s mostovým jeřábem při vázání a zavěšování břemen:
  • používat vadné nebo nevyhovující prostředky k vázání, zavěšení nebo uchopení a prostředky, které nejsou označeny dovoleným zařízením, nebo které nebyly odborným technikem schváleny;
  • přetěžovat prostředky k vázání nebo zavěšení;
  • vázat břemena zasypaná, přimrzlá nebo přilnutá, pokud není možno zjistit sílu potřebnou k jejich uvolnění nebo pokud jeřáb není vybaven přetěžovací pojistkou;
  • vázat břemena o hmotnosti převyšující nosnost jeřábu s výjimkou zkušebních břemen;
  • zavěšovat na hák nebo vzájemně do sebe více vázacích nebo závěsných prostředků, než je k přepravě břemene zapotřebí, křížit je při vkládání do háku nebo je zavěšovat na jejich špičku;
  • zkracovat vázací a závěsné prostředky uzlením nebo zkrucováním, nebo jakýmkoliv způsobem upravovat;
  • upravovat jakýmkoliv způsobem hák nebo zavěšovat břemeno na dvojitý hák jednostranně;
  • vázat břemeno na šikmý tah nebo zbytečně vysoko nebo dávat pokyny pro vláčení břemen nebo posunování vozidel;
  • vázat břemena řetězy a lany přes ostré hrany, které by mohly způsobit jejich poškození bez podložení, s výjimkou žhavých předmětů;
  • vázat nebo zavěšovat dopravní bedny, rošty apod., které jsou navršeny materiálem nad okraj;
  • zavěšovat se nebo stavět se na břemeno nebo ho přidržovat rukou pro udržení těžiště v ose nebo závěsu (rovnováhy);
  • nechávat břemeno zavěšené v době pracovního klidu a v pracovních přestávkách, nelze-li z jakýchkoliv důvodů spustit břemeno, nesmí se vazač vzdálit a musí dbát, aby se nikdo pod břemenem nepohyboval ani nezdržoval;
  • ukládat břemena do dopravních cest, podél železničních kolejí musí zůstat předepsaný volný průchod;
  • ukládat břemena na postranice dopravních prostředků nebo je o ně opírat;
  • přecházet nebo zdržovat se pod zavěšeným břemenem nebo v jeho nebezpečné blízkosti;
  • násilně vytahovat vázací prostředky zpod břemen;
  • ukládat vázací nebo závěsné prostředky na jiná než vyhrazená místa;
  • zvedat břemena, která svými rozměry ohrožují okolní zařízení bez náležitých opatření;
  • pití alkoholických nápojů a být pod vlivem omamných látek.

Výkresová část dokumentace mostového jeřábu obsahuje zejména:

• výkresy objektu s jeřábovou dráhou a technologickým zařízením;
• dispoziční schematicky výkres uspořádání všech jeřábů na jeřábové dráze s uvedením hlavních rozměrů konstrukce;
• pohledový výkres se zakreslením půdorysu, nárysu i bokorysu jeřábu;
• průjezdné profily jeřábu;
• výkres jeřábu v pracovní poloze;
• výkres mostového jeřábu s vymezenými mírami mezi pohyblivými a nepohyblivými zařízeními umístěnými v místě osazení jeřábu.

5.2.4 Dokumentace výrobce mostového jeřábu

K této dokumentaci můžeme přiřadit zejména výkresy a dokumenty výrobce shrnuté do svazku Technické charakteristiky a přejímací dokumenty podle ČSN ISO 7363 pro vyrobený a stavebníkovi dodaný konkrétně definovaný mostový jeřáb.

V tomto svazku jsou uvedeny zejména tyto údaje a doloženy následující prohlášení a protokoly:

• název dokumentu, na jehož základě byl mostový jeřáb vyroben, základní údaje o zařízení;
• identifikační údaje, číslo dokumentu, datum vydání a orgán, který dokument vydal a schválil;
• kým a podle jakých norem byl vyroben, pro kterou stavbu a kdo je stavebníkem, odběratelem;
• výrobní číslo jeřábu, číslo zakázky, ilustrace zařízení v pracovní poloze;
• název a typ jeřábu, rok výroby, skupinová klasifikace, zdroje energie, napětí, použité uzly zařízení;
• prostředí, ve kterém může jeřáb pracovat, požadavky na pracovní místo;
• nosnost, rozpětí, rozvor, výška zdvihu, rychlost jeřábu, hmotnost jeřábu;
• rychlost zvedání/spouštění břemene;
• požadavky na jeřábovou dráhu, maximální tlak kol, nejmenší poloměr křivosti dráhy;
• specifikace a technická charakteristika montovaných částí:
  • hnací motory, brzdové ústrojí;
  • elektrická zařízení pro pohon mechanizmu;
  • schematická elektro dokumentace hnacích a řídicích systémů;
• charakteristiky kladnice s háky, háků, lan;
• bezpečnostní zařízení a přístrojová technika:
  • omezovače koncové a nosnosti;
  • narážky a nárazníky;
  • hlásiče a ukazatele;
  • signální a dorozumívací zařízení;
  • kabiny;
  • údaje o materiálu hlavních konstrukčních prvků a části a zařízení ocelových konstrukcí.
• soubor dodacích dokumentů:
  • rozsah dodávky a zařízení;
  • technický popis mostového jeřábu;
  • výkresová dokumentace;
  • dokumenty s výsledky zkoušek;
  • technické prohlídky: ČSN EN 15011+A1, ČSN EN 1090-1+A1;
  • protokol o provedení zkoušky dodávky;
  • technická prohlídka jeřábu;
  • prohlášení o výrobě;
  • protokol o výsledcích montážní zkoušky;
  • osvědčení o jakosti a kompletnosti jeřábu;
  • dozorčí pokyny;
  • hák, drapáky, magnety, vázací prostředky.
  • dodací list pro soubor dokumentace a dokumentů:
  • základní výkresová dokumentace;
  • technická zpráva a dokumentace strojní a elektro;
  • statický výpočet;
  • pasport jeřábu, jeřábové kočky;
  • osvědčení od rozvaděče;
  • revizní zprávy;
  • ES prohlášení o shodě;
  • pokyny k montáži a údržbě;
  • návod k obsluze a údržbě.
• předávací protokol.

5.2.5 Zkoušky mostového jeřábu

• rozhodnutí zkušebního orgánu o druhu zkoušky;
• zápis o převzetí ocelové konstrukce jeřábové dráhy;
• ověření normového rozsahu technické dokumentace jeřábu;
• měření jeřábu a výrobních úchylek;
• provedení individuální zkoušky dodávky montáže;
• výchozí revize elektrozařízení přívodu a jeřábu;
• zaměření a kontrola jeřábové dráhy a jeřábových kolejnic:
  • identifikační údaje;
  • délka dráhy;
  • rozchod kolejí;
  • směrové zaměření, mezní úchylky a vychýlení;
  • výškové měření, mezní výškové úchylky, sklon větví;
• pravidelná inspekční prohlídka jeřábu v rozsahu obdobném jako u revizní zkoušky;
• prohlídka technického stavu mostového jeřábu;
• revizní zkouška jeřábu:
  • zápis o převzetí ocelové konstrukce jeřábu;
  • údaje identifikační o jeřábu, výrobci, provozovateli;
  • proměření geometrie mostu jeřábu;
  • nosnost, zařazení do skupiny jeřábů;
  • poslední revize;
  • kontrola dokumentace, pasportu, parametrů, provozní knihy / deníku;
  • kontrola jeřábové dráhy, kolejnic, narážky a dorazů, uzemnění, napájení trolejí;
  • kontrola vůlí jeřábu, ocelové konstrukce, hlavních nosníků, svarů, spojů, promazání;
  • pohyblivé a hnací ústroji, ovládací zařízení, spojky, kryty;
  • brzdy pojezdu mostu, pojezdu kočky, zdvihů;
  • nosné prostředky, kladnice, háky, závěsy, tabulky, bezpečnostní prvky;
  • stav elektrické instalace, osvětlení, hlavní vypínač, rozvaděč;
  • čistota, údržba, obsluha, pověřené osoby;
  • zkouška bez zatížení;
  • ověřovací zkouška zatěžkávací se zkušebním břemenem, průhyb nosníku, zkouška stability, ověření funkce proti přetížení;
  • způsobilost jeřábu k provozování, nedostatky, termíny pro odstranění.

5.2.6 Elektrické vrátky (dále jen EV)

EV nasazený a provozovaný na pracovišti se hodnotí následovně:

• před uvedením vrátku do provozu na novém pracovišti musí být provedeno jeho převzetí PTZZ;
• před každým použitím prohlídkou obsluhovatelem vrátku;
• 1x za 14 dnů odbornou prohlídkou uživatelem ZZ;
• v pravidelném období 1x za 6 měsíců RTEZ;
• po opravě nebo výměně el. zařízení nebo částí, mající vliv na bezpečnost provozu, provádí RTEZ nebo RTZZ, který stanoví rozsah hodnocení na základě rozsahu opravy, resp. výměny;
• napojení EV musí být provedeno na el. přívod s platnou el. revizí.

Provozování elektrických vrátků

Doklady a technická dokumentace

Před každým uvedením EV do provozu musí být:

• technologický postup manipulací;
• základní list technických údajů, návod pro obsluhu a údržbu;
• deník ZZ nebo obdobný doklad;
• výkres a statický výpočet od nosných a zajišťovacích prvků (např. úchyt převáděcích kladek, upevnění rámu, příp. kontrola skutečného zatížení lana apod.);
• u vrátků pro dopravu osob musí být technologický postup doplněn o požadavky z hlediska bezpečnosti pro vlastní dopravu a práci osob.

Technické požadavky

Každý EV musí mít štítek výrobce, evidenční číslo majitele. U EV pro dopravu osob musí být dále splněno:

• EV musí mít 3 na sobě nezávislé brzdy, z nichž jedna působí přímo na lanový buben;
• součinitel bezpečnosti lana musí být min. 12;
• nosnost vrátku musí být min. 1,5x větší než celková hmotnost přepravovaného koše včetně osob;
• ovládání EV musí být pomocí samo vratného tlačítka;
• omezení horní polohy koše musí být zajištěno koncovým vypínačem;
• koš pro dopravu osob musí splňovat požadavky, uvedené v předpise;
• hák pro zavěšení koše musí mít pojistku proti vypadnutí lana (může být řešeno náhradním způsobem se souhlasem RTZZ);
• v případě nebezpečného rozhoupání koše větrem musí být provedena jeho stabilizace např. pomocí vodících lan.

5.3 PROVOZNÍ POŽADAVKY

Základní povinnosti obsluhovatele EV jsou následující:

• před zahájením provozu provést kontrolu Deníku ZZ se zaměřením především na případné závady. Pak provést kontrolu celého zařízení včetně uchycení převáděcích kladek a rámu EV, dále funkční zkoušku s najetím do krajních poloh s kontrolou funkce brzd, ovladačů a instalovaných bezpečnostních prvků. Pokud obsluhovatel zjistí závadu při kontrole nebo v průběhu provozu, musí ji nahlásit uživateli, který zajistí její odstranění a rozhodne o dalším provozování. Závady zapisuje obsluhovatel do Deníku ZZ.
• při provozu je zakázáno:
• přetěžovat EV nebo lano břemenem větším, než je nosnost EV nebo dovolené zatížení lana;
• provozovat zařízení při závadách ohrožujících bezprostředně bezpečnost provozu (např. poškozené lano, neprovedené zemnění, nedostatečné zakotvení rámu, poškozené ovládací prvky, nedostatečná funkce brzdy apod.);
• obsluhovat EV bez platného oprávnění a lékařského vyšetření;
• najíždět při vlastním provozu na koncový vypínač horní polohy zdvihu;
• nedodržovat požadavky stanovené v technologickém postupu;
• ovládat EV bez pokynů naváděče-vazače, pokud není náležitý výhled a přehled na prováděné manipulace;
• po ukončení provozu se musí zajet s prázdnou kladnicí na vyhrazené místo, nebo se zařízení odstaví jiným odsouhlaseným způsobem podle technologického postupu. Ovladače musí být v nulové poloze, vypnut el. vypínač vrátku a přívodu.

6 PŘÍLOHY

6.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ

Právní předpisy týkající se zdvihacích zařízení jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

6.2 NORMY PRO ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ

Normy týkající se zdvihacích zařízení jsou uvedeny v kapitole 5 pomůcky A 5.1.

6.3 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 193/2022 SB. – PŘÍLOHY

Příloha č. 1 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Osvědčení pro fyzické osoby a oprávnění pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních a způsob jejich označení v evidenčním čísle oprávnění a osvědčení

Příloha č. 2 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Lhůty ověřování způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení k bezpečnému provozu

Tabulka č. 1 – Lhůty revizí a zkoušek jeřábů a zdvihadel

Tabulka č. 2 – Lhůty odborných zkoušek výtahů

Tabulka č. 3 – Lhůty odbor Požadavky na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Požadavky na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení

Příloha č. 4 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Minimální doba odborné praxe požadovaná pro činnost na vyhrazených zdvihacích zařízeních ve vztahu k dosaženému stupni odborného vzdělání žadatel

Stav: vydání 2022

Anotace: Obsahem pomůcky jsou informace pro postupnou náhradu zastaralých zdrojů vytápěcích systémů a přípravy teplé vody s nižší účinností a osvěta podpory instalací vlastních zdrojů výroby elektrické energie. Zpracovány jsou také jednotlivé možnosti energetické úspory v oblastech TZB systémů – klimatizačních jednotek a v chladicích systémech, umělé osvětlení vnitřní i venkovní, úsporné energetické řešení s pitnou vodou a zpětné získávání tepla při hospodaření s vodou, využití dešťových vod apod.

Upozornění k textu

Obsah

ÚVOD

Motto
Na nynější směřování Evropy je kladen prioritní důraz na ochranu klimatu a zároveň na uplatnění nových realizací atraktivních technologických řešení inteligentních sítí (Smart Girds).

Aplikace těchto řešení a systémů se může v budoucnu stát dobrým technologickým základem pro rozšíření platformy Smart Girds (inteligentní silové a komunikační sítě), což umožní monitorovat jednotlivé procesy, regulovat spotřebu a výrobu energie v reálném čase.

Zaměření pomůcky
Základním smyslem pomůcky jsou informace pro postupnou náhradu zastaralých zdrojů pro vytápěcí systémy a přípravy teplé vody s nižší účinností a osvěta podpory instalací vlastních zdrojů výroby elektrické energie.

Dále jsou zde zpracovány jednotlivé možnosti energetické úspory v oblastech technického zařízení budov (TZB) systémů – klimatizačních jednotek a v chladicích systémech, free-cooling, umělé osvětlení vnitřní i venkovní, úsporné energetické řešení s pitnou vodou a zpětné získávání tepla (ZZT) při hospodaření s vodou, využití dešťových vod apod.

Současné vysoké ceny energií
Hlavním faktorem, ovlivňujícím současnou vysokou cenu nakupovaných energonositelů, je vysoká cena zemního plynu, vysoká cena elektrické energie a systém emisních povolenek, tzv. Evropský systém pro obchodování s emisemi, který byl spuštěn v roce 2005.

Nejlevnější elektrická a tepelná energie je ta, kterou nemusíme vyrobit, která se uspoří!!!

1 ÚČEL ZPRACOVÁNÍ

Účelem zpracování pomůcky je předložit možné navržené opatření ke snížení energetických spotřeb na vytápění, přípravu teplé vody, spotřeby elektrické energie a potenciály úspor v automobilové dopravě.

Cílem pomůcky je přispět k hodnocení a přínosu vybraných souborů energetiky úsporných opatření. Hodnocení přispěje k dosažení úspor spotřeby energií (nakupovaných energonositelů pro elektrické a tepelné procesy), bude přínosem pro ekonomiku nových projektů a jejich stanovaných úsporných opatření.

Pomůcka sleduje trend ke komunální energetice, částečné decentralizace a lokální soběstačnosti energetiky.

Může sloužit při tvorbě koncepce nových nízkoenergetických staveb a nových energetických zdrojů, případě při obnovách a modernizacích systémů TZB s důrazem na nižší provozní náklady.

Hodnocení energetického potenciálu možností energetické úspory je provedeno v souladu se stávajícími platnými a závaznými předpisy v oblasti energetiky a životního prostředí.

2 ZKRATKY POUŽITÉ V POMŮCCE

3 ENERGETIKA – EFEKTIVNÍ ENERGETICKÁ ŘEŠENÍ PRO BUDOVY A TECHNOLOGIE

3.1 JAK SE DÁ OVLIVNIT SPOTŘEBA ENERGIÍ

Co nejvíce ovlivňuje spotřebu tepla v řešených stavbách a při provozu vytápěcích systémů:

• účinnosti tepelných zdrojů a doby jejich provozu;
• účinnosti tepelných rozvodů media (špatné izolace, absence odrazných fólií za otopnými tělesy, absence termostatické regulace na radiátorech v místnostech, kde jsou významné energetické zisky od slunce nebo od osob či vnitřního vybavení staveb);
• režim vytápění (prediktivní regulace s využitím předpovědi počasí, nastavená průměrná vnitřní teplota, noční útlumové teploty, přerušované vytápění apod.);
• zvýšení vnitřní teploty místnosti oproti výpočtové/nastavené referenční vnitřní teplotě;
• vliv nekvalitní regulace vytápěcího systému nebo absence jakékoliv regulace;
• lidský faktor – velice špatné energetické povědomí a chování uživatelů (otevřená okna v pokojích apod.);
• cirkulace teplé vody po budově;
• izolace potrubí rozvodů TV;
• izolace zásobníků teplé vody.

Ekonomiku provozu a návratnost nových progresivních technologií nejvíce ovlivňuje:

• cena kompletní investice (případně ceny reinvestic);
• cena případné úpravy (posílení kapacity) distribučního připojení při modernizaci technologie;
• cena nakupované elektrické energie (EE) od distribuce;
• cena nakupované energie (energonositelů) pro vytápěcí systémy (zemního plynu, dále ZP, lehkých topných olejů, dále LTO, topných olejů extra lehkých, dáleTOEL apod.) stávajícího dodavatele/distributora;
• provozní doby chodu technologie;
• hledání „optimálního“ instalovaného výkonu pro konkrétní provoz (vyvažování kapitálových výdajů, dále CAPEX a provozních výdajů, dále OPEX);
• výše podpory kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) v případech instalací kogeneračních jednotek (je stanovena každoročně cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu ERÚ, s platností na 1 rok).

Energetický management – praktické příklady:

• zvyšování energetické účinnosti na straně spotřeby, opravou nebo náhradou stejného typu spotřebiče nebo výměnou za vyšší typ spotřebiče (včetně rozšířené funkčnosti);
• optimalizace spotřeby energie (ve snímku časového dne);
• snižování energetických ztrát (využívání možného potenciálu budov);
• snižování provozních energetických nákladů – přímo závislé na nákupní ceně energie;
• využití energie z odpadů;
• využití energie z obnovitelných zdrojů;
• energetické konzultace a poradenství (předprodejní a prodejní poradenství);
• monitorování cen energií na energetické burze a u jednotlivých obchodníků s energiemi;
• kontrola a optimalizace cirkulace TV;
• využití odpadního tepla pro provoz budovy – z chlazení a z odpadní vody.

U realizace nových technologií je výhodné i realizovat základní monitoring tepelných zdrojů a výroben elektrické energie (EE), mimo jiné informace by měly být sledovány:

• denní přehledy vyrobeného tepla ze zdroje;
• denní přehledy vyrobené elektrické energie ze zdrojů EE;
• denní přehledy provozních hodin sledované technologie;
• přehledy o nastavených monitorovacích veličinách (teploty, vlhkosti, tlak apod.);
• současná cena vyrobené elektřiny a vyrobeného tepla.

Rozdělení kotelen podle ČSN 07 0703

Kotelny III. kategorie – kotelny se jmenovitým tepelným výkonem jednoho kotle od 50 kW do součtu jmenovitých tepelných výkonů kotlů 0,5 MW včetně a kotelny se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů větším než 100 kW, i když ani jeden z nich nedosahuje jmenovitého tepelného výkonu od 50 kW.

Kotelny II. kategorie – kotelny se součtem jmenovitých výkonů kotlů nad 0,5 MW do 3,5 MW včetně.

Kotelny I. kategorie – kotelny se součtem jmenovitých tepelných výkonů kotlů nad 3,5 MW.

Povinnost kontroly
Kontroly kotlů a rozvodů tepelné energie je podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a podle prováděcí vyhlášky č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů.

Kontroly klimatizačních systémů je podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a podle prováděcí vyhlášky č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů ve znění pozdějších předpisů.

3.2 JAKÉ JSOU MOŽNOSTI MĚŘENÍ A REGULACE, MONITORING PROCESŮ

HVAC (heating, ventilating, air-conditioning) je značně obsáhlá oblast, řešená v určitém rozsahu na každé stavbě. V našich klimatických podmínkách je pro udržení tepelné pohody nutné v interiéru instalovat otopný systém, případně chlazení, a obojí dimenzovat na mezní teploty (v zimě podle klimatických oblastí až -18 °C), které nastávají nebo jsou překročeny jen několik dní v roce. Celkový systém topení, větrání a klimatizace (HVAC) je tak co do kapacity předimenzován a většinu roku se musí jeho činnost regulovat jak z hlediska výkonu, tak pro celkovou ekonomičnost provozu.

Pro snížení provozních nákladů budov, úspory energií a zlepšení vnitřního prostředí je důležité správné provázání a komunikace HVAC systémů.

Klíčovou roli při zajišťování optimálního prostředí v budovách hrají čidla/snímače. Nejdůležitější snímače monitoringu a následné regulace jsou čidla teploty, termostaty, snímače tlaku a čidla koncentrací CO₂.

Regulace vodních vytápěcích systémů s možností úspor systémem IRC (Individual Room Control)

Princip individuální regulace
Dosažení nejvyššího komfortu vytápění při maximálně možných úsporách tepla lze zajistit individuální regulací teploty jednotlivých místností nebo zón (systémy IRC). Tato elektronická regulace teploty jednotlivých místností/zón je efektivní metodou pro dosažení maximálního komfortu vytápění a současně při kompletní instalaci dosahuje i více jak 10% úspory v nákladech na vytápění.

Jedná se o časově teplotní režim jednotlivých místností/zón se stejnými požadavky na vytápění jak z hlediska teploty, tak z hlediska časového režimu (místnosti jsou vytápěny jen po dobu užívání, ve zbývajícím čase je v nich udržována taková teplota, aby k jejich opětovnému vytopení na požadovanou teplotu nebylo potřeba neúměrného množství energie).

Individuální regulací teploty jednotlivých místností (IRC) se dosáhne vysokého komfortu vytápění při maximálně možných úsporách tepla. Tento způsob digitální elektronické regulace teploty jednotlivých místností je efektivní metodou pro dosažení maximálního komfortu vytápění.

Princip regulace: ve vybrané místnosti/zóně, kterou chceme teplotně a časově regulovat, je umístěno teplotní čidlo. Na každém radiátoru je chod termoregulačního ventilu ovládán elektronicky podle dosažené požadované teploty místnosti pro daný časový úsek – podmínky se programují individuálně pro jednu místnost/zónu nebo centrálně pro více místností/zón.

IRC systém nepřetržitě kontroluje stav vytápěných prostor. Nasazením tohoto systému lze dosáhnout velmi úsporného vytápění – nikde se nebude vyskytovat přetápění ani podtápět.

Konečné úspory vycházející ze seskupování aktuálních teplotních požadavků jednotlivých místností a ve sjednocování těchto požadavků při případném ovládání výkonu zdroje/kotelny (resp. při regulování přívodu tepla jednotlivých větví). Tento efekt je hlavní výhodou oproti např. regulaci zajištěné lokálními regulátory nebo regulaci podle referenční místnosti.

Specifikace základních požadavků a vlastností systémů IRC:

• optimální řízení systémů vytápění (digitální řízení na bázi mikroprocesoru);
• komunikace s prvky systému po sběrnici (bus) – příjem informací o stavu systému a příkazy k výkonu regulačních funkcí;
• možnost komunikace s PC (prostřednictvím zásuvky PC);
• ovládání prostřednictvím vhodného uživatelského rozhraní – grafický SW na PC stanici a fóliové klávesnice z řídicí jednotky;
• archivace a vyhodnocování údajů o naměřených teplotách;
• ruční nebo automatické zahájení/ukončení topné sezóny;
• možnost zálohy dat i při výpadku napájení (data zůstávají uložena v řídicí jednotce);
• v případě poruchy řídicí jednotky nebo sběrnice (bus) zajistit regulaci v místnostech/zónách autonomně jako lokální regulaci;
• v případě delších úseků/tras je možné použít „obousměrný opakovač sběrnice“ (zesiluje digitální signál);
• možnost manuálního zásahu do systému.

Funkce a vlastnosti navrženého systému

Možnosti řízení systému:

• Automatizované řízení teplot v budovách.
• Jedna řídicí jednotka může obsloužit až 512 míst (prvků systému). Regulace teplot v jednotlivých místnostech probíhá podle jejich individuálně nastavených vytápěcích režimů (jednotlivé prvky jsou adresovatelné – hexadecimální adresa).
• Zdroj tepla může být regulován v návaznosti na teplotní požadavky jednotlivých místností a na venkovní teplotu (ekvitermní regulace).
• Možnost přímého ovládání systému z PC (jednoduchý software EkoSoft).
• Možnost „přepnutí“ režimu vytápění nebo jeho částí do teplotního útlumu.
• Možnost přechodného snížení/zvýšení teploty (z řídicí jednotky nebo z místa pobytu – funkce „korekční tlačítko“ na interiérových prvcích).
• Možnost programového řízení teplé vody (TV).

Jednotlivé řízené místnosti:

• Možnost bezdrátového přenosu informací v místnosti je dána použitím prvků komunikujících prostřednictvím vysokofrekvenčního (VF) rádiového přenosu (vzdálenost od regulační jednotky v rámci místnosti neomezeně, komunikační dosah na přímou viditelnost je > 50 m).
• Možnost regulace teploty povrchu radiátoru s ohledem na to, aby radiátor zůstával vždy alespoň vlažný (eliminace mikroprůvanu od oken).
• Regulace výkonu radiátorů je zajištěna termopohony (možnost zapojení až tří termopohonů paralelně).
• Možnost připojení okenního kontaktu (umožní přerušení vytápění při otevřeném okně).
• Princip adaptivní regulace přispívá k plynulým změnám teplot a eliminuje teplotní překmity.

Zdroj/přívod tepla:

• Řízení zdroje tepla může být s vlastní typovou regulací nebo může být řešeno zpracováním na zakázku s kompletním zapojením a novým ekvitermním řízením pomocí řídicí jednotky.

Ostatní:

• Systém je vybaven mimosezónní ochranou proti „zatuhnutí“ ventilu.

Způsob realizace opatření:

• Vytápění budov pokrývající tepelné ztráty prostupem a infiltrací při nasazení systémů IRC zůstává stávající centrální teplovodní otopnou soustavou ze zdroje. Otopné plochy rovněž zůstávají se stávajícími radiátory.
• Regulace otopné soustavy zůstává stávající centrální – závislá ekvitermní regulace podle venkovní teploty. Na tuto základní stávající regulaci jednostupňovou by navázala dvoustupňová řízená regulace jednotlivých místností/zón.
• IRC systém umožní sledovat spotřebu tepla v daných místnostech. Monitorování a případné nastavování řídicího SW (názorná vizualizace na obrazovce) lze na pracovní stanici PC. Přes internet nebo pomocí telefonu se lze připojit ke sledovanému otopnému systému a zjistit aktuální stav, případně zadat příslušné instrukce a korekce. O mimořádné situaci může IRC systém informovat prostřednictvím SMS doručené na zadaný mobilní telefon. Automatické rozpoznání otevřeného okna (systém rozpozná otevřené okno, a tím i důsledek rychlého ochlazování místnosti). Automaticky přepne na tlumený provoz, aby nedocházelo k plýtvání tepelné energie. Po uzavření okna přepne na komfortní provoz.

IRC systém v současné době nabízí více systémů tuzemských i zahraničních, např.: Micronic Přerov s.r.o., Winterm, Trasco, AS Open, BMR, MER, PEVEKO a další, nebo zahraniční, např. společnosti JOHNSON & CONTROLS – řízení budov, METASYS, HONEYWELL, SIEMENS (Landys & Gyr), HEIMEIER, DANFOSS, HERZ a další.

Tento systém na základě své jisté „míry inteligence“ má zmapovány dynamické vlastnosti vytápěných konkrétních prostor a na základě těchto informací poměrně přesně ví, s jakým předstihem je potřeba zahájit vytápění, aby bylo dosaženo požadované teploty v nastaveném a předepsaném čase. To je opět velkou výhodou z hlediska optimalizace systémů vytápění a dosažení maximálních úspor při vytápění. Systémy IRC se dají řešit nadstavbou optimalizace soustavy ústředního vytápění (ÚT) na stávající systémy ÚT.

Uvedené systémy umožňují propojit i komunikační modul se zabezpečovacími obvody EZS (pro systémy Jablotron, Paradox, možno připojit i jiné systémy EZS, případně EPS).

V každé konkrétní nasazené aplikaci se musí prověřit jejich komunikační protokoly, případně využít spínaný binární vstup.

Tab. 3.1 Výstupní měrné ukazatele opatření IRC

Finanční úspora bude u navrženého opatření vždy závislá na měrné ceně nakupovaného energonositele pro konkrétní stavbu.

Doporučené podmínky pro provoz a pro rozvody UT

• HW – optimální hydraulické i termické vyvážení celé vytápěcí soustavy pro zajištění možnosti nastavení optimálních proměnných průtoků.
• Doporučení pro energeticky nejefektivnější řešení je použití tlakově nezávislých ventilů (např. Siemens).
• U nových návrhů otopných soustav používat regulační prvky s nelineární charakteristikou (např. ekviprocentní, tato je v přechodných obdobích na regulaci daleko citlivější než lineární charakteristika), autoritu regulačních prvků volit vyšší  nejlépe nad 0,5 (min. je 0,3), hodnota jmenovitého průtoku k_v by neměla být předimenzována, nově instalovaná oběhová čerpadla musí být označena značkou CE (musí být v souladu s požadavky indexu energetické účinnosti – EEI).
• Při výběru dodavatele dbejte na to, aby instalační firma disponovala proškolením od daného výrobce zařízení, a tím byla zajištěna znalost podmínek instalace a její kvalita. Pro uznání záruk je podmínkou odborné uvedení do provozu, které zpravidla provádějí specializované certifikované společnosti, které následně na Vámi zakoupeném zařízení vykonávají roční prohlídky a záruční i pozáruční servis.

Zvýšené náklady z hlediska přetápění prostor
Pro vytápěné prostory hlídat, případně nastavit vhodné teploty, aby nedocházelo k přetápění těchto prostor.

Doporučení udržení lepší provozní účinnosti topných zdrojů a v topných systémech
Pravidelná údržba topného systému a zejména zdrojů pro ÚT a TV může ušetřit až 15 % nákladů na topné médium!

3.3 MODERNÍ INTELIGENTNÍ TECHNOLOGIE ŘÍZENÍ BUDOV (IQ – INSTALACE)

Efektivní využití energie obecně

BAT technologie (the Best Available Technology) – nejlepší dostupná technologie; BAT představuje nejlepší dosud vynalezené technologie dostupné z hlediska technického a ekonomického; o BAT se často hovoří v případě, že se jedná o řešení nějakého problému zasahujícího negativně do životního prostředí.

Systém výměny informací o technologii BAT řeší § 27 zákona č. 76/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a informace jsou dostupné na portálech ministerstev MŽP, MPO a MZe.

Každá budova potřebuje perspektivně stanovit hospodárný a ekologický cíl provozního režimu. Odráží to změnu hodnot od konzumního přístupu v minulosti k zodpovědnému zacházení s energetickými zdroji v budoucnosti. Toto lze řešit vybavením a provozem budovy inteligentním SW systémem pro řízení budov. Systém automatizace a „inteligence“ budov v sobě zahrnuje systémy, sítě a součásti k optimalizaci řízení budov a energetických toků. Navíc systém řízení nabízí řešení vedoucí ke zvýšení kvality vzduchu v prostorách, sjednocení hlášení požáru a bezpečnostní techniky a také řízení osvětlení a zónové (fasádové) řízení při použití nejmodernějších komunikačních prostředků. Automatizovanými pochody s možnostmi přímého zásahu se provozovatelé budov dostávají do stavu, kdy mohou uživatelům nabídnout příjemné a bezpečné podmínky prostředí. Využití tohoto inteligentního řízení má následující možnosti:

Možnosti řešení v inteligentní budově – menší budovy:

• vytápění a chlazení – individuální nastavení vnitřní teploty pro každou místnost a denní dobu;
• stínění – stínicí technika v létě zajistí optimalizaci chlazení, v zimě pasivní vyhřívání místnosti;
• osvětlení – světelné scény, stmívání, ovládání jediným tlačítkem nebo dálkově;
• řízené větrání se zpětným ziskem tepla a s řízením dle kvality vnitřního prostředí, stále čerstvý vzduch nezávisle na ročním období;
• přístup – elektronický zámek a klíč nabízí nové možnosti využití;
• zabezpečení – propojení IQ instalací s alarmem a kamerovým systémem;
• energie – integrace fotovoltaiky a efektivní využití vyrobené elektřiny;
• monitoring – sledování teplot, zaznamenávání statistik a upozornění na události;
• ovládání – jednoduše přes tlačítka nebo pomocí mobilního telefonu, tabletu, počítače;
• více možností – s IQ instalací inteligentní budovy lze řídit a ovládat téměř vše v budově
• při chlazení optimalizovat využití odváděné energie pro provoz stavby.

Inteligentní regulace vytápění v kombinaci se stínicí technikou umožní spotřebovat jen nutné množství energií, jaké je aktuálně na vytápění nebo chlazení místností potřeba. Využít je možné i nastavení centrální funkce pro odpojení spotřebičů v době nepřítomnosti. Nové možnosti pak nabízejí integrace fotovoltaiky a efektivní využití vlastní vyrobené elektřiny.

V každé budově lze automaticky řídit a optimalizovat více technických systémů. Zde jsou uvedeny možné příklady, jak automatické funkce ideálně využít:

A) nepřítomnost
B) noční režim, pohotovostní režimy
C) regulace teploty

A) Pokud je budova mimo hlavní provoz, inteligentní instalace zajistí základní opatření v optimalizaci spotřeb energií a bezpečnosti:

• odpojí nepotřebné spotřebiče od elektrické sítě;
• automaticky sníží teplotu v budově na nastavený útlumový režim;
• dokáže spustit alarm v případě vloupání nebo požáru;
• v horkých dnech se samo ovládá stínění žaluzií podle slunečního osvitu. Lepší izolace pomocí automatických žaluzií sníží spotřebu EE. S IQ instalací lze rolety nebo venkovní žaluzie ovládat v závislosti na slunečním svitu, úhlu postavení slunce nebo intenzity teploty slunečního záření.

B) V nočním režimu je pochůzné a orientační osvětlení ztlumené např. jen na 30 %. Spotřebiče v pohotovostním režimu mají nezanedbatelný odběr elektrické energie (EE) a výše nákladů na EE se každým rokem zvyšuje pouze kvůli těmto zařízením i o tisíce korun.

C) Nejvíce tepla uniká a vniká do místností přes okna. Pomocí regulace stínicí techniky lze tento efekt jak v létě, tak v zimě redukovat na minimum.

Inteligentní instalace provádí ovládání teplot ve všech místnostech. Toto lze zabezpečit i pomocí automatizace stínicí techniky. V praxi to znamená, že se žaluzie samy spustí, když bude v pokoji vlivem pasivních zisků od slunce dosaženo požadované teploty.

Řízení inteligentní budovy
V IQ instalaci inteligentní budovy je všechno centrálně řízeno malým mikroprocesorem/miniserverem. Tím odpadnou oddělená řešení pro ovládání TZB systémů a běžných funkcí v budově. Běžná tlačítka a ovládání osvětlení jsou společně se stínicí technikou, topením, fotovoltaikou a dalšími prvky chytré budovy spojeny do jednotného komplexního fungujícího systému.

Ovládání je možné jediným tlačítkem nebo mobilním telefonem, či počítačem.

EcoStruxure – architektura aktivního řízení energií – větší stavby

Možnosti inteligentního řízení:

• regulace, hlášení stavu a poruch systémů větrání a klimatizace;
• regulace, hlášení stavu a poruch systémů topení;
• regulace chladicích systémů;
• regulace a optimalizace energetického systému – systémem pro efektivní nakládání s energií a energetickým zařízením – EMS (Energy Management Systems);
• regulace a optimalizace měřeného maxima;
• regulace a optimalizace osvětlení;
• možná regulace zastiňovacích prvků osluněných částí budovy;
• ovládání záskokového zdroje;
• ovládání a hlášení poruch výtahů;
• elektronický bezpečnostní systém (EZS);
• elektronický protipožární systém (EPS);
• systém televizních kamer (CCTV);
• přístupový (kartový) systém;
• evakuační rozhlas;
• hlášení o otevřených dveřích a oknech;
• systémy nepřetržitého sledování (hlášení o pohybu osob uvnitř budov i mimo budovy);
• provozně technická hlášení (oznamování důležitých a monitorovacích provozních stavů);
• technické poplachy;
• dozor nad obvodovými konstrukcemi budovy;
• dozor nad zásobníky záložních zdrojů a nádržemi nafty, topných olejů apod.

Jednotlivé systémy mají autonomní automatiku zajišťující optimální provoz zařízení s rozsáhlými možnostmi diagnostiky provozních a poruchových stavů. Automatika systémů je zpravidla založena na mikroprocesorové technice, prakticky každý takový elektronický výrobek má své vlastní rozhraní pro připojení sériové sběrnice pro komunikaci s osobním počítačem na pracovišti obsluhy, odkud lze efektivně řídit a monitorovat činnost zařízení.

Nejmodernější řídicí systémy v budovách pracují v prostředí tzv. „otevřeného protokolu“ (jsou to například systémy TAC, M-BUS, EIB (podle ENV 13 321-2), LON MARK 3.3, LONWORKS (podle ENV 13 154-2), BAC net (podle ENV 13 321-1).

Regulace zdroje tepla a jednotlivých topných okruhů bude podřízena regulaci celé stavby, která bude koordinovaně řídit chod celého technického vybavení. To umožní optimální a hospodárný provoz těchto zařízení.

Pro funkci budov jako celku je nutný přenos informací mezi jednotlivými systémy – např. při požárním poplachu se spustí požární ventilace, vypne ostatní vzduchotechnika, uvedou se do požárního režimu výtahy, osvětlí se evakuační trasy a odblokují únikové východy. Dalším řízením bude ovládání osvětlení vytypovaných hal/prostorů/pracovišť a klimatizace jednotlivých zón prostorů haly podle stavu jejich obsazenosti, který bude vyhodnocen přístupovým systémem. Řízena může být i aktivace příslušného okruhu alarmu při narušení objektu signalizovaném zabezpečovacím systémem EPS či CCTV. Přenos dat mezi systémy elektronickou cestou je operativnější a vzniká při něm méně chyb než při komunikaci pracovníků obsluhy jednotlivých systémů.

Vzhledem k tomu, že dominantní úlohu mezi systémy existujícími v budovách má obvykle řídicí systém technologických zařízení – nejčastěji vytápění nebo VZT a klimatizace(BAS – Building Automation System), přísluší úloha systémového integrátora právě dodavateli tohoto systému.

Řídicí algoritmy pro vytápění, chlazení a vzduchotechniku mohou být řešeny v decentralizovaném řídicím systému s inteligencí rozloženou do několika úrovní. Předností decentralizovaného systému je zejména:

• zvýšená odolnost proti poruchám systému – případná porucha v určité části systému má dopad pouze na omezenou část řízené technologie;
• snadná údržba a provozní kontrola systému – regulátory jsou umístěny v těsné blízkosti řízené technologie;
• zvýšená spolehlivost – díky zkrácení kabeláže k čidlům a akčním orgánům se snižuje riziko indukování rušivých signálů po trase, současně dochází k úsporám nákladů na montáž.

Regulace otopné soustavy může být navržena přímá mikroprocesorovým programovatelným regulátorem a rozdělením topných okruhů na jednotlivé zóny v kombinaci s termostatickými ventily na jednotlivých otopných tělesech v místech tepelných zisků.

K dosažení úspor energie u jednotlivých technologických zařízení budov je možné využívat následujících postupů:

3.3.1 Vytápění, chlazení, vzduchotechnika

• Vzájemné vazby v řízení vytápění a chlazení, které zabezpečují optimální součinnost těchto systémů (systémy nepracují „proti sobě“);
• řízením výkonu zdrojů tepla a chladu podle okamžité potřeby na odběr, rozložením celkového výkonu zdrojů tepla a chladu do více výkonových stupňů, aby bylo možné respektovat časově proměnné požadavky na jejich výkon;
• řízení vnitřního klimatu budovy s ohledem na vnitřní-technologické a vnější povětrnostní podmínky;
• řízení vnitřního klimatu jednotlivých místností/zón v budově s ohledem na výskyt osob (pohybová čidla jsou zapojena do systému akčních prvků);
• využíváním systémů s proměnným průtokem vzduchu podle skutečné potřeby ve větraných prostorech;
• snižování spotřeby pravidelným krátkodobým vypínáním zařízení, neboť většina zařízení je výkonově dimenzována pro nejhorší možný případ – např. ventilátory VZT jednotek mohou být vypnuty na 10 minut každou hodinu, aniž by se to projevilo na kvalitě prostředí.

3.3.2 Osvětlení – modernizace vnitřních a venkovních osvětlovacích soustav

Nedílnou součástí budov a také významnou částí spotřeby elektrické energie je umělé osvětlení. Mezi hlavní možnosti úspory ve společnostech patří modernizace zastaralých svítidel nebo výměna starých světelných zdrojů s nízkou účinností. Níže jsou uvedeny hlavní aspekty, výhody a nevýhody obnov vnitřních osvětlovacích soustav.

Hlavní zásady při celkových modernizacích nebo obnovách vnitřních osvětlovacích soustav:

• využíváním energeticky úsporných zdrojů – přechod na světelné systémy s LED zdroji;
• aplikací časových programů pro řízení osvětlení chodeb a schodišť, automatická regulace osvětlení podle intenzity denního světla;
• vytvořením více světelných okruhů v daném prostoru tak, aby mimo hlavní provozní dobu bylo možné prostřednictvím řídicího systému snížit úroveň osvětlení.

Podmínkou pro možnost požadovaného řízení osvětlení je samozřejmě vybavení příslušných napájecích vývodů v rozvaděčích spínacími prvky. Takové zapojení rozvaděče, stejně jako rozdělení svítidel do jednotlivých světelných okruhů, odpovídajících funkčním zónám budovy, musí být zabezpečeno již v příslušném projektu. Systémy osvětlení komfortních budov bývají realizovány jako kompletní funkční celek a vybaveny vlastním řídicím systémem, který je integrován do řídicího systému budovy.

U staveb s předpokladem vyššího standardu bude vhodné uplatňovat komplexní řešení, spojující regulaci osvětlení a ochranu proti oslnění v jednotlivých prostorách a místnostech budovy tak, aby v nich bylo dosaženo optimálního osvětlení konkrétního místa či pracoviště při maximálním využití denního světla, tam, kde je k dispozici.

Modernizace vnitřních osvětlovacích soustav

Tab. 3.2 Porovnání světelného toku a měrného světelného výkonu pro jednotlivé druhy zdrojů osvětlení

Z uvedené tabulky vyplývá obrovský rozdíl mezi klasickými, halogenovými nebo fluorescenčními žárovkami na straně jedné a LED žárovkami na straně druhé. Vhodnými záměnami dosáhneme nižší spotřebu a dosáhneme větší i svítivost (větší měrný světelný tok v lumenech).

Tab. 3.3 Vybraná minimální doporučená technická kritéria pro nová LED svítidla a LED světelné zdroje

Tab. 3.4 Přehled běžných typů zářivkových zdrojů

Tab. 3.5 Běžné teploty chromatičnosti lineárních zářivek a jejich kódy

Poznámka:
U světelných zdrojů bez spojitého spektra (kam světelné diody patří) je přesnější termín náhradní teplota chromatičnosti (CCT).

Při ověřováni pozměněné osvětlovací soustavy s LED trubicemi je třeba si uvědomit, že norma požaduje udržovanou osvětlenost. Jedná se o hodnotu, pod kterou nikdy osvětlenost nesmí klesnout. U všech osvětlovacích soustav, zvláště u světelných diod s dlouhou životností, dochází k postupnému snižování intenzity osvětlení vinou snižujícího se světelného toku a postupného zašpinění. Osvětlovací soustavy jsou tedy na počátku „přesvíceny“ o koeficient, který se nazývá „udržovací činitel“. Při požadavku např. 300 lx a udržovacím činiteli 0,75 musíme na počátku naměřit 400 lx (pro 500 lx je na počátku nutné naměřit 667 lx pro daný udržovací činitel). Vzhledem k relativně dlouhé životnosti LED trubic dochází obvykle ke snížení udržovacího činitele, a proto je nutné instalovat vyšší světelný tok proti lineárním zářivkám.

Jednostranné LED trubice se instalují do stávajících těles bez nutnosti jejich úpravy (stačí nahradit klasický startér LED startérem a vyměnit trubice).

Oboustranné LED trubice se instalují do těles k tomu určených nebo je nutné stávající těleso odborně upravit (odpojit startér i tlumivku, případně elektronický předřadník).

Pozor na přehřívání při výměnách klasických zářivek za LED trubice v uzavřených zářivkových tělesech.

Záměny a náhrady žárovkových zdrojů za výkonné LED osvětlení

V případě instalací zdrojů LED je spotřeba cca 5-7krát menší ve srovnání se spotřebou klasické žárovky. Lze nahrazovat jak patice E40, E27, tak i menší patice E14 a GU10, G 9, G23, G24, MR 11, MR 16.

Poznámka:
u záměn za nové LED svítidla a LED zdroje je nutné si prověřit v technických parametrech deklarovaný účiník, ten by měl být větší jak 0,95!

Návratnost investice při změně na LED osvětlení se, vzhledem k úspoře elektrické energie 60 % a více, neodvíjí až tak od velikosti samotné investice, ale od doby svícení (čím je doba provozu osvětlovací soustavy delší, tím je úspora větší, a tím bude i samotná návratnost rychlejší).

Příklad: v provozech s třísměnným provozem se návratnost investice pohybuje zhruba od šesti měsíců. V dalším období již nová soustava LED osvětlení vytváří čistý zisk formou úspory energie.

Modernizace stávajících – zastaralých osvětlovacích soustav

Nové osvětlení, které nahrazuje stávající zářivkové systémy, může být navrženo v lištovém systému LED (zářivková svítidla s elektronickými stmívatelnými předřadníky, zářivkové světelné zdroje, které ve spolupráci s řídicí jednotkou osvětlení zajistí další energetickou úsporu při maximálním využití denního světla přicházejícího z oken, prosklených konstrukcí nebo ze světlíků).

Nastavení řízení podle konstantní intenzity osvětlení, instalace čidel pohybu, kontrola přítomnosti osob

Stálá osvětlenost (FL) udržuje svítidla zapnutá jen na předem nastavené úrovni osvětlenosti. V případě požadavku je možné úroveň manuálně přizpůsobit. Pokud není zaznamenaná přítomnost během nastaveného časového intervalu, dojde po uplynutí přechodového času k automatickému vypnutí svítidel.

Jako příklad lze uvést Philips helvar (alt. Philips dynalite) – systém dálkové správy a ovládání osvětlení pomocí řídicích jednotek iDim (Dali).

Instalace spořičů elektrické energie (EE)

Další možností úspory na osvětlovacích soustavách (vč. venkovního osvětlení) je instalace spořičů elektrické energie (převážně se jedná o řízený regulátor napětí s doplňkovým volitelným příslušenstvím). Podle provedených konkrétních měření lze generovat úsporu 5 % pro řízené halogenové osvětlení (při sníženém napětí na 221 V) a 24,7 % na venkovním osvětlení.

(zdroj: časopis Energetika 10/2015)

Metody výběru řízení umělého vnitřního osvětlení:

• dostupnost denního světla;
• obsazenost;
• počet uživatelů;
• způsob využití (plné, proměnné, občasné využití).

Řízení osvětlení s využitím denního světla

Řídicí systém využívající denní světlo měří pomocí čidel množství přítomného denního světla a podle toho upravuje množství umělého světla. Čidla mohou být instalována buď centrálně a ovládat několik svítidel/sekce nebo je na každém svítidle individuální řízení. Instalace individuálního řízení každého svítidla je dražší, ale poskytuje přesnou regulaci hladiny osvětlení pro každou část dané oblasti – na toto řízení lze použit tzv. inteligentní svítidla.

V řízení se využívají dva typy řídicích systémů využívajících denní světlo:

• Automatické zapínání/vypínání. Je důležité zahrnout do řídicího systému časové prodlevy, aby se předešlo opakovanému vypínání, způsobenému rychle se pohybujícími mraky apod.
• Automatické stmívání zajišťuje, aby souhrn denního a umělého světla vždy dosáhl požadované úrovně osvětlenosti.

Stmívání poskytuje větší energetické úspory než zapínání/vypínání a je pro uživatele jednodušší na ovládání. Automatické zapínání či stmívání, využívající denní světlo, je výhodné především v místnostech s plnou obsazeností po celý den (v recepcích, na chodbách, v trvalé výrobě apod.).

Inteligentní svítidla mají svá vlastní ovládací čidla, která signalizují zapnutí/vypnutí, stmívání atd. Ovládání může být přepnuto na manuální pomocí dálkového ovladače. Svítidla mohou být naprogramována tak, aby poskytovala konstantní udržovanou osvětlenost v instalovaném osvětlovaném prostoru. Hladina osvětlenosti a časová prodleva, která se spouští, když čidlo obsazenosti přestane zaznamenávat pohyb, může být ručně upravena pomocí ovladačů na svítidle či řízena dálkově. Případně lze ovládat osvětlení fotobuňkami snímajícími intenzitu venkovního jasu.

Ovládání využívající čidlo obsazenosti

Automatické zapínání či stmívání, využívající denní světlo, je výhodné především v místnostech s plnou obsazeností po celý den, např. v recepcích a chodbách.

Pro nasazení jsou možné tři druhy čidel obsazenosti:

• PIR (pasivní infračervená) čidla obsazenosti reagují na pohyb osob (na podkladě infračervené energie či tepla produkované lidským tělem).
• Ultrazvuková čidla obsazenosti reagují na změnu v odražených zvukových vlnách v prostoru způsobenou pohybujícím se objektem. K detekci pohybu nevyžadují na rozdíl od pasivních infračervených čidel přímý úhel pohledu, neboť detekují menší pohyby. Ultrazvuková čidla pracují ve frekvencích nad lidskou citlivostí (20 kHz); běžné provozní frekvence jsou 25, 30, a 40 kHz.
• Čidla obsazenosti s duální technologií (hybridní) kombinují PIR a ultrazvukovou technologii. Udržují světla rozsvícená, pokud jedna z obou technologií detekuje pohyb, a zhasínají světla pouze tehdy, když obě technologie nedetekují žádný pohyb (anebo naopak). Tyto produkty jsou uživatelsky přívětivější, neboť snižují pravděpodobnost, že se svítidla zhasnou, pokud je prostor využíván.

Do budoucna je doporučen i systém KNX (mezinárodní standard a otevřený protokol) – „chytrý“ systém elektroinstalace v budovách (např. Gamma KNX stmívání osvětlení pomocí řídicích výstupů s 1 až 10 V a řízení střídavých motorů u stínicí techniky a pohonů odvětrávání), který přináší nové možnosti v oblasti řízení osvětlení, stínicí techniky – ochrany proti slunečnímu záření s ochranou vlastních žaluzií před větrem, deštěm a mrazem, ovládání provozu elektrických spotřebičů, hospodárného a komfortního provozu vytápění, větrání, klimatizace apod.

Při modernizaci původní zářivkové soustavy je možné počítat s dobou návratnosti cca 6-10 let. Dobu návratnosti samozřejmě zvyšuje započítání obnovy elektroinstalace a případné doplnění řídicího systému.

Modernizace venkovních osvětlovacích soustav

Hlavní formy úsporných opatření venkovního osvětlení (VO):

• Výměna svítidel za moderní nová – s vyšší účinností.
• Realizace záměn za kvalitní světelné zdroje.
• Realizace záměn stávajících předřadných přístrojů za kvalitní moderní nízkoztrátové elektronické předřadníky.
• Skupinová elektronická regulace osvětlení (centrální po jednotlivých větvích/celcích).
• Řízená elektronická regulace osvětlení s programovým časováním (např. systémem HDO kombinovaným s astronomickým spínacím kalendářem a soumrakovým čidlem).
• Řízená elektronická regulace vlastní spotřeby v režimu STANDBY (pohotovostní režim), hibernační režim. Jedná se o režim „spánku“, kdy rozvaděč VO v době nečinnosti sám sebe vypne a běží jen v pohotovostním režimu.
• Autonomní elektronická regulace osvětlení (po jednotlivých bodech).
• Zavádění skupinových výměn světelných zdrojů.
• Dimenzování osvětlení podle aktuální konkrétní komunikace (požadavky na osvětlenost).
• Maximální omezení svícení během dne provozováním noční údržby.
• Důsledná pasportizace a evidence všech údržbových zásahů soustavy VO v elektronické podobě.
• Odstranění vzrostlé zeleně, zakrývající osvětlovací plochy pod jednotlivými osvětlovacími tělesy.
• Optimalizace počtu rozvaděčů a jejich umístění – slučováním větví (to je vhodné provádět při rozsáhlých modernizacích VO, je sice poměrně náročné, pokud se však optimalizace provede dobře, sníží při stále stejné spotřebě náklady na elektrickou energii (méně odběrných míst, a tím méně paušálních poplatků).
• Výměna kabelů s nedostatečnou izolací (možnost dosažení úspory 5 %).
• Rovnoměrné zatížení fází (možnost dosažení úspory 1 %).
• Programové řízení nočních útlumů u moderních LED zdrojů (oboustranný přenos dat, možnost dosažení úspory 20-25 %).
• Programové skupinové řízení nočních útlumů u sodíkových zdrojů snižováním napětí na 210 V až 206 V (možnost dosažení úspory 20-25 %).
• Světelná soustava bez funkce CLO (zajištění konstantního světelného toku zvyšováním příkonu vlivem stárnutí zdrojů) má počáteční příkon zbytečně vyšší, neboť tento musí zahrnovat i ztráty dané postupným poklesem světelného toku (svítidla s funkcí CLO – úspora cca 5 %).
• Instalace fotovoltaických systémů na individuální nové vytypované/odlehlé stožáry.

V souvislosti s nastavením řízení jednotlivých větví VO se v rámci úsporných opatření nastavují i přesné časy zapínání a vypínání větví VO podle soumraku a svítání (s respektováním sezónních provozních dob zapnutí a vypnutí uvedených) přímo pro řešenou lokalitu.

U soumrakových spínačů je vhodné používat typy s nízkou vlastní spotřebou danou principem „nulové hystereze“ a s kompenzací vlivu spínaného svítidla, u případných spínacích hodin používat typy s astro funkcí a GPS databází pro místo instalace (např. přístroje společnosti Finder).

Používané regulátory by měly být s certifikací a přednostně při realizaci zvolit takové, které budou mít nejlepší energetické ukazatele pro snížení spotřeby EE.

Obr. 3.1 Princip regulace svitu

Tab. 3.6 Noční útlumy

3.3.3 Regulace ¼ hodinového maxima elektrického výkonu

K důležitým funkcím řídicího systému budovy patří sledování hodnoty technického maxima, smluvně dohodnutého s dodavatelem EE. Instalací tohoto systému bude zabezpečeno dodržování (nepřekročení) této hodnoty. Vzhledem k tomu, že porušení sjednaných podmínek je dodavatelem EE sledováno a finančně zohledněno, je tato funkce z hlediska provozních nákladů velmi významná. Systém porovnává ve stanovených časových krocích (řádově desítky sekund) skutečnou a ideální spotřebu a při překročení přípustné hodnoty odpojí podle předem definované tabulky priorit některý z určených spotřebičů.

Regulační algoritmy umožňují odpínání zátěží nejen podle okamžité spotřeby, ale též podle jejího trendu, tj. podle očekávané spotřeby na konci čtvrthodiny. Priority při odpojování zátěží mohou být trvale definovány nebo může být použito cyklicky se obměňující pořadí v jednotlivých časových intervalech, případně mohou být oba způsoby kombinovány.

Systém ovšem musí respektovat též specifické podmínky při ovládání některých spotřebičů, např. uvažovat dobu rozběhu a doběhu u větších pohonů, nepřerušitelnost určitých technologických procesů apod. Ideálními spotřebiči pro automatickou regulaci spotřeby jsou setrvačné spotřebiče s dlouhou časovou konstantou, na jejichž funkci nemá krátkodobé odpojení výrazný vliv ani je nepoškozuje – např. topidla, topné kabely, elektrické kotle a topné zdroje elektrických boilerů, vyvíječe páry, chladírny a mrazírny, čerpadla, ventilátory a kompresory. Vhodné jsou i spotřebiče, jejichž výkon lze redukovat ve stupních. Regulačním zásahem lze jejich výkon omezit při zachování funkce – např. sekce svítidel, topidel nebo jedno ze souboru čerpadel.

Naopak nepřípustné je automatické vypínání bezpečnostního osvětlení a větrání, zabezpečovacích systémů, výtahů, eskalátorů, počítačů a některých dalších pracovních strojů. U těchto spotřebičů lze příslušné výstupy regulačního algoritmu považovat za varování a pokyn k ručnímu vypnutí, které může při dodržení stanoveného postupu provést obsluha. Není účelné krátkodobě odpojovat ani drobné kancelářské spotřebiče, kdy přínos nebývá vyvážen potřebnými investicemi do elektroinstalace.

Je nutné si uvědomit, že tato regulace nepřináší absolutní úsporu elektrické energie. Krátkodobě odpojené spotřebiče odeberou většinou potřebnou energii později, ale úspora vzniká na platbách při nižším sjednaném technickém maximu odběru.

Regulace odběru je optimalizována podle zvolené regulační křivky a zadaného regulačního nebo technického maxima. Jestliže průměrný trend odběru směřuje k překročení nastavené hodnoty, jsou postupně odepínány podle zvolené priority jednotlivé stupně (el. spotřebiče). V případě, kdy trend odběru směřuje pod nastavenou hranici, regulátor zpět připíná dané okruhy.

Regulátory čtvrthodinového maxima jsou průmyslové automatizační přístroje, resp. decentralizované mikroprocesorové řídicí systémy určené pro přímé řízení technologických procesů.

Regulace ¼hodinového maxima elektrického výkonu může být provedena z hlediska HW – prostředky IT, např. soupravou DINOV typ UMJ – 2 (+ modulační relé pro UMJ-2, vysílač radiového přenosu VS-8K-R a optooddělovač nebo soupravou HM2006 společnosti BMR).

Přístroje/regulátory ¼hodinového maxima mají k dispozici standardní komunikační rozhraní RS485, které slouží k dálkovému připojení PC s vizualizací a monitoringem regulace.

Možnosti zajištění a výhody hlídání ¼hodinového maxima (T15):

• regulátor zabrání překročení sjednaného technického maxima (rezervovaný příkon/měsíční nebo roční rezervovaná kapacita), a tím i následné vysoké penalizace;
• vhodné nastavení umožní smluvní snížení výše odběru;
• regulace umožňuje více využít sjednaný odběr;
• 5 pulzních vstupů (činný odběr, jalový odběr, jalová dodávka, tarif nebo činná dodávka a měřicí perioda) a 6 releových výstupů (reléové přepínací kontakty 6A/250V AC);
• monitoring a interní paměť pro měřené hodnoty;
• diagnostika odběru a ovládání na PC (s vizualizací a monitoringem regulace).

Odběrové diagramy – profily spotřeby společnosti FAQ

Rezervovaný příkon (RP) – je hodnota průměrného čtvrthodinového elektrického příkonu, která je uvedena ve smlouvě o připojení (rezervovaným výkonem – hodnota připojovaného výkonu výrobny elektřiny sjednaná v místě připojení k distribuční soustavě v MW).

Rezervovaná kapacita (RK) – je smluvně sjednaná hodnota maximálního čtvrthodinového elektrického výkonu v kW, sjednává se buď měsíční (RKM) nebo roční (RKR).

Mikrozdroj – zdroj elektrické energie a všechna související zařízení pro výrobu elektřiny, určený pro paralelní provoz s distribuční soustavou nízkého napětí se jmenovitým střídavým fázovým proudem do 16 A na fázi včetně a celkovým maximálním instalovaným výkonem do 10 kW včetně.

15minutový interval (T15) – jedná se o tzv. 1/4 hodinový výkon (příkon, maximum).

60minutový interval – údaj o výkonu v kW se číselně rovná spotřebě kWh (průběhy jsou vyrovnané, bez špiček, neobsahují potřebné detaily).

Base load – základní zatížení sítě je minimální úroveň poptávky po elektrické energii po určitou dobu, nejčastěji například denní.

Obr. 3.2 Peak load – špičkové zatížení je maximální úroveň poptávky po elektrické energii, Offpeak load – mimošpičkové zatížení

3.3.4 Regulace denního maxima odběru ZP (zemního plynu)

Regulace denního maxima odběru ZP může být provedeno z hlediska HW a SW, např. nabízenou službou konkrétního distributora (hlídání a monitoring je zajištěn osazením akčních prvků na možné odpínané spotřebiče, výstupními modulačními relé, vysílačů radiového přenosu, příslušné SW aplikace apod.).

Možnosti zajištění služby

• monitorování denní spotřeby zemního plynu;
• včasné varování v případě nebezpečí překročení sjednané rezervované kapacity;
• pokud je sjednána priorita a lze některé spotřebiče odpojit, pak automatické odpínání dohodnutých spotřebičů podle nastaveného pořadí priority.

Výhody regulace denního maxima

• vstupní měření a analýza odběru ZP zdarma provedena distributorem;
• detailní přehled o skutečné denní a měsíční spotřebě zemního plynu;
• úspora provozních nákladů za sjednané rezervované kapacity zemního plynu/sjednaná maxima.

Tuto službu nabízí někteří dodavatelé v rámci úspory nákladů formou snížení sjednané rezervované kapacity zemního plynu, případně eliminace poplatků za překročení této sjednané kapacity.

Výpočet ceny za denní rezervovanou pevnou klouzavou distribuční kapacitu ZP lze najít např. na portále Energetického regulačního úřadu (ERÚ).

Základní členění celkové ceny dodávky zemního plynu je členění na část regulovanou(provádí ERÚ a část neregulovanou, kterou si určuje „obchodník s plynem“, dodávající plyn do konkrétního odběrného místa.

Regulované složky ceny ZP (stanovuje ERÚ vždy ke konci kalendářního roku – cenovým rozhodnutím ERÚ a je stanoveno na období jednoho roku):

• cena za přepravu ZP;
• cena za distribuci ZP;
• cena za služby operátora trhu.

Neregulované složky ceny ZP (určuje dodavatel plynu):

• cena za odebrané množství ZP (komoditu);
• cena za obchod, za strukturování (flexibilitu dodávky) a další poplatky stanovené dodavatelem ZP.

Uplatnění možného řízení denní rezervované pevné měsíční distribuční kapacity platí pouze pro odběrná místa zákazníka s měřením typu A nebo B. Úspora je generovaná snížením ceny a hodnoty za denní rezervovanou pevnou měsíční distribuční kapacitu.

Podrobnosti o trhu se ZP jsou uvedeny ve vyhlášce č. 349/2015 Sb., o pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů.

Efektivní řízení energetického hospodářství

Nezbytnou podmínkou efektivního řízení energetického hospodářství a nakupované kapacity jednotlivých energonositelů je úzká spolupráce energetika společnosti/uživatele, který musí při definování tabulky priorit a ostatních podmínek algoritmů řízení uplatnit vlastní požadavky na funkci jednotlivých technologických zařízení budovy.

Úroveň správy informací – operátorská pracovní stanice

Operátorská pracovní stanice bude díky decentralizované struktuře systému osvobozena od řídicích a dohlížecích funkcí. Úkolem této pracovní stanice bude předávat obsluze zpracované informace o řízeném objektu.

Mezi základní funkce pracovní stanice patří:

• zobrazení jednotlivých oblastí stavby formou dynamizované barevné grafiky;
• zobrazování textových informací o stavu řízené technologie;
• automatická alarmová hlášení s rozlišeným stupněm priority;
• možnost doplnění alarmové zprávy informací o posloupnosti činností vedoucích k vyřešení problému, automatické přepnutí do grafického režimu se zobrazením příslušné lokality;
• několikaúrovňový systém hesla umožňující rozlišit přístupová práva pro jednotlivé operátory;
• komunikace a obsluha v českém jazyce s možností přechodu při zadání hesla i do jiného jazyka.

V budově (při předpokladu vyššího standardu) bude vhodné uplatňovat komplexní řešení, spojující regulaci osvětlení a ochranu proti oslnění v jednotlivých prostorách a místnostech budovy tak, aby v nich bylo dosaženo optimálního osvětlení konkrétního místa či pracoviště při maximálním využití denního světla.

Následuje stručný výčet technologických možností, při přechodu z klasicky užívané budovy k inteligentnímu řízení, které mohou být zařazeny do investičních a provozních kalkulací do dalších období.

Cílem těchto snah by mělo být dosažení stavu, kdy budova – inteligentní budova automaticky reaguje na měnící se podmínky jejího využívání, přičemž hlavní důraz je kladen na:

• zvýšení vnitřní pohody prostředí, mající za následek zvýšení produktivity práce;
• větší flexibilitu budovy umožňující optimální přizpůsobení např. při nákupu sjednané kapacity jednotlivých energonositelů nebo změně využití některých technických provozů, změny využití místností;
• zvýšení transparentnosti složitých technických systémů budovy, umožňující efektivnější údržbu a spolehlivější bezporuchový provoz;
• snížení spotřeby energie v budově.

3.4 JAKÉ ELEKTROSPOTŘEBIČE POUŽÍVAT – ENERGETICKÝ ŠTÍTEK SPOTŘEBIČŮ – EŠ

Stanovení podle zákona č. 406/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

• Povinnosti spojené s EŠ jsou uvedeny v § 8 zákona č. 406/2000 Sb. (provedení a obsah energetických štítků a informačních listů, metody a postupy měření, určení třídy energetické účinnosti, podrobnosti obsahu technické dokumentace stanovuje prováděcí právní předpis, vyhláška č. 319/2020 Sb.nebo přímo použitelný předpis EU – Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/125/ES).
• § 8a zákona č. 406/2000 Sb. (požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE, obsah ES prohlášení o shodě, postupy posuzování shody a předpoklad shody výrobků spojených se spotřebou energie, postupy ověřování požadavků na ekodesign, poskytování informací o výrobku spojeném se spotřebou energie a jeho užívání stanoví prováděcí právní předpis vyhláška č. 319/2020 Sb. nebo přímo použitelný předpis EU – Směrnice Evropského parlamentu a rady 2009/125/ES).
• Energetické štítky se vztahují především na jednotlivá zařízení/spotřebiče spotřebovávající nějaký druh energie (EE, ZP atd.).

3.5 NASTAVENÍ, SLEDOVÁNÍ A PASPORTIZACE V BUDOVÁCH

Tab. 3.7 Nastavení, sledování a pasportizace v budovách

Využití vhodného strukturovaného dotazníku pro budovy a jejich technické systémy pro podrobné zmapování výchozího stavu.

3.6 PARAMETRY PRO BUDOVY S TÉMĚŘ NULOVOU ENERGIÍ PODLE NOVÝCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

3.6.1 NZEB (budova s téměř nulovou spotřebou energie)

Budovou s téměř nulovou spotřebou energie se rozumí podle § 2 odst. 1 písm. w) zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů „budova s velmi nízkou energetickou náročností, jejíž spotřeba energie by měla být ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů“. Parametrické požadavky definuje vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov.

Plnění požadavků se prokazuje zpracovaným průkazem energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 264/2020 Sb.

Tab. 3.8 Budovy s téměř nulovou spotřebou energie (NZEB) – požadavky

Tab. 3.9 Data platnosti požadavku na budovy s téměř nulovou spotřebou energie v ČR

Povinnost navrhovat a realizovat budovy s téměř nulovou spotřebou energie – NZEB, která platí pro velké budovy vlastněné státem již od roku 2016, ale neznamená, že všechny novostavby budou muset být v pasivním standardu nebo že nebudou spotřebovávat téměř žádnou energii, případně že budou mít nulovou bilanci spotřebované a vyrobené energie.

Požadavky pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie po 1. 1. 2022, se označují NZEB 2022.

3.6.2 Zásady pro výstavbu energeticky úsporných budov:

• správná koncepční řešení stavby, orientace ke světovým stranám;
• progresivní nové a vysokoúčinné technologie TZB systémů;
• Smart Solutions (chytré řešení);
• ÚT – TČ nebo kombinace TČ/FVE, biomasa (vše s akumulačním zásobníkem);
• ÚT – v kombinaci se sálavými panely (nejrychlejší dynamické doplňkové topení); případně panely s parafínem (DuPont™ Energain®);
• radiátory s řízeným zatékáním, případně podlahové topení;
• TV s využitím OZE (kombinace TČ/FVE, termické solární systémy apod.);
• FVE pro částečné krytí vlastní spotřeby budovy (zálohované obvody);
• řízené větrání, vysoce účinné zpětné získávání tepla;
• vzduchotěsnost budovy;
• kvalitní izolace a kvalitní okna;
• konstrukce bez tepelných mostů a tepelných vazeb.

Obr. 3.3 Sedm kroků k pasivnímu domu

Obr. 3.4 Grafické znázornění průkazu energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 264/2020 Sb.

Tab. 3.10 Charakteristické tepelně-energetické vlastnosti různých energetických stavebních standardů, Zdroj (Nagy, 2009, s.14)

3.6.3 Požadavek na součinitele tepelné vodivosti pro nové izolace

ČSN EN 12667 (73 05 69) Tepelné chování stavebních materiálů a výrobků – Stanovení tepelného odporu metodami chráněné topné desky a měřidla tepelného toku – Výrobky o vysokém a středním tepelném odporu a ČSN 72 7012-1 Stanovení součinitele tepelné vodivosti materiálů v ustáleném tepelném stavu. Metoda desky. Část 1: Společná ustanovení.

Tab. 3.11 Požadavek na součinitele tepelné vodivosti použitých izolací

Tab. 3.12 Normové hodnoty součinitele prostupu tepla U_N,20 jednotlivých konstrukcí podle ČSN 73 0540-2 pro referenční budovy novostaveb a pro budovy s téměř nulovou spotřebou energie

Hodnoty jsou uvedeny pro rozsah teplot pro budovy s převažující vnitřní návrhovou teplotou 18-22 °C a v jednotkách [W/(m²·K)].

Pro budovy s převažující nižší vnitřní návrhovou teplotou vycházejí hodnoty U příznivěji a musí se přepočítat podle ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2

3.7 SEZNAMY PROVÁDĚNÝCH PROCESŮ VE SPOLEČNOSTI

Tab. 3.13 Seznamy prováděných procesů ve společnosti

Pro sběr dat a terénní práce je vhodné využití vhodných strukturovaných dotazníků pro jednotlivé mapované procesy a jejich technologické systémy pro podrobné zmapování výchozího stavu.

3.8 DOPRAVA – VOZOVÝ PARK VE SPOLEČNOSTI

V rámci sledování všech oblastí snižování energetických spotřeb ve společnostech a produkcích vytvořených emisí, se musí podle zákona č. 3/2020 Sb. (novela zákona o hospodaření energií č. 406/2000 Sb.) od 25. 1. 2020 hodnotit nově i spotřeba energie a emise z dopravy v rámci posuzovaného konkrétního energetického hospodářství. Kapitola je zaměřena na silniční dopravu (letecká, vlaková a lodní/vodní doprava je již nad rámec tohoto dokumentu), kde je zachycen i vliv dopravy na celkové emise a dokumentující evropský trend k jejich snižování.

U pozemní dopravy se hodnotí spotřebovaná roční energie přepočtená jednotně na MWh/rok a produkce emisí zejména oxid uhličitý (CO₂). Lze také hodnotit i ostatní emise typu TZL, NO_x, SO_x, PM_2,5, PM₁₀, NH₃, VOC.

3.8.1 Sběr dat, terénní práce, analýza a obsah zprávy o dopravě ve společnosti se provádí podle ČSN EN 16247-4 Energetické audity – Část 4: Doprava

V rámci veřejného sektoru (kraje, obce, příspěvková organizace státu, státní organizace založená zákonem, státní a veřejné vysoké školy apod. je hranice hodnocení (povinnost zpracovat energetický audit na své energetické hospodářství) od 500 MWh/rok. U podnikatelského sektoru je tato obecná hranice hodnocení od 5 000 MWh/rok.

Energetický specialista v rámci své činnosti musí tedy mimo jiné zmapovat vozový park dané společnosti, zjistit množství a typ nakupované pohonné hmoty ideálně v litrech za rok, podle zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pak tato data vyhodnotit a zprůměrovat 2 roky po sobě jdoucí a rozhodnout, zda daný podnikatel či např. státní příspěvková organizace spadá do povinností zpracovat energetický audit.

Energetická bilance dopravy se stanovuje přes sledovanou roční spotřebu konkrétního vozidla, výhřevnost konkrétní pohonné hmoty se dopočítává k sledované spotřebě v MWh/rok a následně přepočtem přes všeobecné emisní faktory se provádí výpočet sledovaných emisí.

3.8.2 Emise a spotřeba pozemní dopravy

Hlavní emise v pozemní dopravě tvoří oxid uhličitý (CO₂), dále oxid uhelnatý (CO), oxidy dusíku (NO_x), prachové částice (PM), těkavé organické látky (VOC) a těžké kovy (např. olovo). Pozemní doprava produkuje zanedbatelné emise oxidů síry (SO_x). Největší podíl v produkci SO_x v dopravním sektoru má námořní doprava.

V aktuální environmentální politice je nejsledovanějším emisním parametrem CO₂. Produkce CO₂ je přímo úměrná množství spáleného paliva. Euro normy nestanovují limity pro emise oxidu uhličitého! Hodnoty produkovaného CO₂ jsou omezeny nařízením Evropské unie a jsou vztaženy k celé produkci automobilového koncernu, nikoliv ke konkrétnímu vozu. Emise CO₂ lze redukovat pouze snížením spotřeby paliva vozu. Při spálení 1 l paliva je vytvořeno 2,4 kg CO₂ (benzín) resp. 2,7 kg CO₂ (nafta).

Od roku 1992 byly v Evropské unii zavedeny Euro normy, které určují horní limity emisí vozidel. Euro normy jsou rozděleny do šesti kategorií, nejnovější Euro 6 byla uvedena v platnost v září 2015. Tato norma byla dále upravena aktualizacemi s podkategoriemi 6b/6c a 6d. Ke změně v hodnotách emisních limitů v rámci kategorií Euro 6 nedošlo, ovšem byl průběžně měněn systém měření emisí tak, aby více odpovídal reálnému provozu automobilů.

Pro vyhodnocení vozového parku byl vytvořen výpočetní nástroj PHMtool společnosti EnergySim s.r.o. Tento nástroj je primárně určen energetickým specialistům, pro výpočet energetické spotřeby a emisí dopravních prostředků.

Obr. 3.5 Výpočetní nástroj pro vyhodnocení vozového parku

V rámci této pasportizace je vždy zpracován seznam vozového parku ve společnosti s rozdělením na jednotlivé druhy vozidel – osobní vozidla, lehká užitková vozidla a těžká užitková vozidla (nákladní doprava), vlaková, lodní, letecká doprava:

Ze zpracované pasportizace je následně proveden SW výpočet vstupních podkladů energetického hodnocení dopravy a podkladů pro analýzu spotřeby energie v dopravě společnosti.

Tab. 3.14 Vstupy do SW výpočtu pro stanovení provozních parametrů vozového parku ve společnosti

Poznámka:
Vlaková, lodní, letecká doprava se ve společnosti neprovozuje (formou vlastnictví těchto dopravních prostředků).

Tab. 3.15 Jednotkové spotřeby energie a emise škodlivých látek

Tab. 3.16 Celkové spotřeby energie a emise škodlivých látek

Tab. 3.17 Sumární informace podle typu vozidel

Tab. 3.18 Sumární informace podle pohonné hmoty

Výpočetní nástroj má vlastní databázi spotřeb a emisí, v závislosti na typu a stáří vozů. Zároveň se nedoporučuje přebírat data z technického průkazu vozidel, jelikož nereflektují konkrétní styl jízdy ani technický stav vozidla.

Zdroj: Ing. David Staněk, EnergySim s.r.o.

Majitel společnosti takovouto podrobnou pasportizací může získat informaci, zda se na něj vztahuje povinnost zpracování energetického auditu, ale zároveň také kolik energie, emisí a peněz ušetří, vymění-li podnikový vozový park za novější, případně zkombinuje s nákupem nových elektromobilů. Z těchto údajů lze provést kvalifikovaný výpočet potenciálu úspory u vlastního vozového parku.

Tab. 3.19 Možná úsporná opatření v sekci doprava

Přehled jízd/sledování vozidel pomocí GPS – jedná se o opatření umožňující reálnou optimalizaci provozu autoparku a hlídání mimopracovních jízd (zde je nutné o této skutečnosti uvědomit řidiče tak, aby nemohlo docházet k nepřípustnému sledování jeho pohybu, zejména pokud má povoleno auto používat i k osobním účelům).

GPS-navigace také slouží k optimalizaci jednotlivých tras. Výhodou GPS monitoringu vozidel je i sledování vozidla při jeho odcizení. Orientační měrné náklady: 1 600-4 500 Kč/GPS lokátor.

3.9 ELEKTROMOBILITA A AUTA S PALIVOVÝM ČLÁNKEM

Novým trendem je postupná elektromobilita. Ta sice má nulové lokální emise (v místě svého provozu tyto mobilní prostředky nezanechávají emise), ale pro korektní vyhodnocení je nutné počítat s globálními emisemi, které v současném energetickém mixu České republiky nejsou vůbec příznivé. To, že se elektrická energie vyrobí v jiné lokalitě (převážně v dnešní době v uhelné nebo atomové elektrárně) nedělá z elektromobilu bezemisní vozidlo!

Pro korektnost ještě informace ohledně výroby (vysoce energeticky nákladná strojní těžba a zpracování vzácných kovů) a nákladná likvidace elektrobaterií: tyto výrobní procesy jsou vysoce neekologické!

Vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu, stanovuje hodnoty emisí CO₂. Hodnota současného všeobecného emisního faktoru CO₂ pro elektrickou energii je 860 kg/MWh. Je stanovena na základě energetického mixu ČR (při započtení všech instalovaných OZE je hodnota již mírně zkreslená a jako reálnější se jeví hodnota okolo 450 kg/MWh). Produkce CO₂ z elektromobilu by v tomto přepočtu byla oproti spalovacím motorům zhruba poloviční. Při současném energetickém mixu v ČR a současných platných emisních faktorech ČR není plná elektromobilita vhodné opatření z hlediska úspory emisí CO₂. Z environmentálního hlediska je vhodná náhrada starších dieselových automobilů za automobily hybridní.

Je pravděpodobné, že dojde k změně všeobecného emisního faktoru na EE a elektromobilita se stane vhodným opatřením i z tohoto hlediska. Její současnou nevýhodou je malý akční rádius elektromobilů. Elektroautomobil obvykle na jedno nabití ujede cca 150 až 480 km, a potom je nutné jej dobít (pozor – dojezdové vzdálenosti platí pro optimalizovanou jízdu, optimalizovanou rychlost, bez letního užití klimatizace, větrání, bez zimního topení, elektrického vyhřívání sedaček a volantů apod. – tyto spotřeby velice výrazně snižují skutečný dojezd). Nabíjení automobilu je poměrně zdlouhavé (s tímto prodlouženým časem je třeba počítat i při časech na plánování trasy, včetně naplánování kapacitně vhodných dobíjecích stanic) a v současné době je omezen i počet automobilů, které lze nabíjet současně (orientační příklad – akumulátor automobilu, který má kapacitu 50 kWh, musíme dobíjet při napětí 230 V proudem 200 A, abychom nabili akumulátor z 0 % na 100 %, trvá přibližně hodinu). Spotřeby EE se pohybují při kombinované jízdě v rozmezí 15-32 kWh/100 km.

Pro všeobecné porovnání elektromobilů se spalovacími motory je důležité upozornit, že spotřeba elektromotorů je daleko více ovlivněna stylem jízdy než spotřeba u spalovacích motorů. Např. při rychlosti 130 km/h je spotřeba cca 2krát vyšší než při optimální rychlosti okolo 50 km/h. Dále je spotřeba výrazně ovlivněna aktivitou topení, jelikož elektromobily, na rozdíl od klasických spalovacích vozů, nemohou využívat odpadní teplo z motoru. Spotřeba se zapnutým topením bude vyšší o desítky %. Není tedy dobré spoléhat se pouze na výrobcem udávané hodnoty spotřeby elektrické energie, ale brát v úvahu i reálný provoz.

Potenciál ke snížení spotřeby energie a redukci emisí CO₂ je při výměně vozů za nové velmi omezen. Snížení ostatních emisí, obzvláště oxidů dusíku a pevných částic, je možný v řádu desítek %. Z globálního pohledu spaluje elektromobil uhlí, jelikož je výroba elektrické energie z cca 57 % v ČR stále z uhlí.

Pořízení nových elektromobilů je z hlediska snížení spotřeby energie možné řešení. Emise CO₂ však při současném nastavení všeobecného emisního faktoru 860 kg/MWh se naopak navýší!!!

Je zarážející, že EE, určená pro elektromobilitu, je považována za „ekologickou“ a tatáž energie, když se použije pro vytápění, je považována za „špinavou“ a je klasifikovaná hůře než uhlí (např. EE je 2,44krát horší než hnědé uhlí tříděné podle stanoveného aktuálního emisního faktoru primární neobnovitelné energie pro elektřinu využitou v budově).

U elektromobility je nutné vzít v úvahu současné vysoké náklady na pořízení elektrických vozidel, jejich technická omezení a nedostatečnou technickou infrastrukturu pro elektromobily. Z těchto důvodů není 100% náhrada současných vozových parků za elektromobily vhodná.

Poznámka:
Automobilka Volkswagen Group v roce 2018 prodala 10,8 mil. vozů, což představuje historicky nejlepší výsledek této automobilové skupiny, do níž patří i Škoda Auto. Ovšem pouhých 55 tisíc (0,5 %) z tohoto velkého počtu bylo elektromobilů (důvod? – vysoká pořizovací vstupní cena a zcela nedostatečná infrastruktura na dobíjení elektromobilů!).

Tab. 3.20 Průměrné ceny klasických PHM v Kč/litr a alternativních paliv do 10/2021

Auta na vodík H₂ s palivovým článkem

Provoz na H₂ není v současné době v ČR možný, protože není vybudovaná síť plnících stanic. Vodík má navíc velkou nevýhodu, že je nutné jej uchovávat ve stlačeném stavu. Spalné teplo H₂ je 141,9 MJ/kg = 39,444 kWh/kg (12,760 MJ/m³ při 20 °C).

Jediné vhodné uplatnění do budoucna je spíše pro těžší vozidla s velkým nájezdem km (nákladní doprava, autobusy, vlaková doprava, tramvajová doprava, lodní doprava, ale i záložní zdroje nemocnic apod.).

Vodíkové palivové články mívají garantovanou životnost 20 000 hodin. Což je např. pro autobusovou dopravu málo, musí být provedena repase palivového článku v polovině životnosti vozidla.

Palivový článek z 1 kg H₂ při jeho 50% účinnosti vyrobí 20 kWh energie. Ovšem na stlačení kilogramu vodíku na 700 atmosfér je potřeba celých 6 kWh energie, což je poměrně hodně ztracené energie.

Tab. 3.21 Parametry současných/budoucích automobilů

Tab. 3.22 Nové emisní limity pro automobily v EU

3.10 SESTAVENÍ ROČNÍ ENERGETICKÉ BILANCE SPOLEČNOSTI

3.10.1 Energetické vstupy

Ucelené energetické hospodářství (UEH)

(možný příklad sestavení energetické bilance podle vyhlášky č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu)

Tab. 3.23 Soupis základních údajů o energetických vstupech v MWh – energetický výpočet včetně nákladů bez DPH – průměr za poslední 2 (3) roky

Poznámky:
¹⁾ Obnovitelnými a druhotnými zdroji energie jsou považovány zdroje definované podle jiného právního předpisu.
²⁾ Bilance energetických vstupů je zpracována pro výchozí stav energetické náročnosti energetického hospodářství nebo ucelené části za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. V případě pevných, kapalných a plynných paliv se použije výhřevnost udávaná jejich dodavatelem při obchodním styku.
³⁾ Údaje jsou výstupem z analýzy užití energie. Energie, která je exportována mimo hodnocené hranice (např. export elektřiny, tepla nebo chladu), je považována za poskytování služby a je zařazena do oblasti výrobního procesu.

Obr. 3.6 Procentuální rozložení [MWh/rok]

Obr. 3.7 Procentuální rozložení [tis. Kč/rok]

Vyhodnocení:
Z uvedeného přehledu energetického provozu je jednoznačně dominantní EE, která tvoří 67 %. Proto zaměření na hledání maximálního potenciálu úspor z hlediska nákladů jsou úspory na elektrospotřebičích.

Náklady na tepelnou energii vyráběnou v plynové kotelně tvoří jen 23 %.

Doprava tvoří 10 % z celkových finančních nákladů společnosti, takže není z hlediska potenciálu hledaných úspor tak významná.

3.10.2 Ukázka analýzy dominantního nakupovaného energonositele

Tab. 3.24 Přehled skutečné spotřeby EE v letech 2017 až 2019 (údaje o stávajících spotřebách za ucelené kalendářní roky)

Poznámka:
Ceny EE jsou za odebrané množství v MWh bez DPH včetně všech paušálních poplatků za výkon (velikosti jističů před elektroměrem, měsíční rezervované kapacity apod.).

Tab. 3.25 Analýza a podrobný přehled skutečné spotřeby EE po jednotlivých měsících

Tab. 3.26 Analýza vlastních skutečných spotřeb EE 2019

Z uvedeného přehledu vyplývá vyrovnaný odběr v jednotlivých měsících (výjimku tvoří vánoční období).

Obr. 3.8 Grafický přehled skutečných ročních spotřeb EE

3.10.3 Souhrn příležitostí pro snížení energetické náročnosti¹

Ucelené energetické hospodářství (UEH)

Tab. 3.27 Souhrnná bilance možností  snížení energetické náročnosti

Tab. 3.28 Vyhodnocenímožností snížení energetické náročnosti

Poznámka:
Tabulky jsou zpracovány vždy souhrnně pro celé energetické hospodářství. V případě, že je zpracovávána pouze na ucelenou část tohoto energetického hospodářství, jsou tabulky zpracovány pro tuto ucelenou část.
Celkové přínosy navržených možností jsou zkalkulovány tak, aby byly zohledněny možné synergické vlivy. Jedná se o maximální, technicky dosažitelný potenciál úspor souborem příležitostí.
Minimální úroveň snížení emisí a minimální úroveň úspory energie je stanovena v § 9 vyhlášky č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu, na 10 %.

3.11 MOŽNOSTI ALERNATIVNÍHO FINANCOVÁNÍ MODERNIZACÍ TZB SYSTÉMŮ (SLUŽBY EPC, SLUŽBY EC, SPOLEČNOSTI ESCO)

EPC – Energetické služby se zárukou (Energy Performance Contracting) je komplexní služba zahrnující návrh, přípravu, zajištění financování a realizaci opatření převážně investiční a organizační povahy, které zajistí snížení provozních nákladů zákazníka zejména obecně na výrobu, distribuci a užití energie. Ušetřené provozní náklady slouží ke splácení investice, přičemž potřebné snížení nákladů je zákazníkovi smluvně garantováno. Tato metoda je možná doporučit jen pro navrhovaná opatření technického a organizačního charakteru s prostou dobou návratnosti T_s, která nepřekročí polovinu stanovené doby odpisu (z účetního hlediska příslušného hmotného majetku).

Metodou PEC se realizují energeticky úsporná opatření (na objektech, technologiích, otopných soustavách včetně tepelných zdrojů apod.) s výsledným efektem snížení spotřeby energie i dalších provozních nákladů.

Základní doporučené podmínky pro realizaci EPC podle metodiky:

T_s – prostá doba návratnosti souboru opatření zahrnutých do projektu EPC je rovna nebo nižší než 8 let.

CF – roční úspora dosažená aplikací souboru opatření zahrnutých do projektu EPC je minimálně 500 tis. Kč s DPH/rok, nebo pokud roční náklady na energie budovy před realizací projektu jsou vyšší než 2 mil. Kč s DPH/rok.

Roční úspora celkové energie dosažená aplikací souboru opatření zahrnutých do projektu EPC je rovna nebo větší než 15 % z potenciálu úspor po provedení všech energeticky úsporných opatření.

Pro doporučení realizace metody EPC by měly být všechny podmínky splněny současně.

EC – Energetický kontrakting (Energy Contracting) je dodávka energie se zárukou ceny, na klíč a bez investic zákazníka. EC je komplexní služba zaměřující se na opatření v modernizaci rozvodů a modernizaci zdrojů energie s výsledným zvýšením účinnosti výroby a rozvodu energie, nikoliv při její spotřebě a společnost těchto energetických služeb smlouvou zaručuje svým zákazníkům dodávky energie za smluvně sjednanou cenu energií.

ESCO – podstatou energetických služeb se zárukou je poskytnutí záruky za služby, které smluvní partner, společnost energetických služeb (ESCO – Energy Service Company) zákazníkovi zajišťuje.

Energetické služby, které zákazník firmě ESCO splácí, představují:

• návrh opatření řešící požadavky zákazníka na zajištění dodávek energie (tepla) do staveb;
• financování celého projektu;
• výstavbu „na klíč“ a zprovoznění zařízení;
• údržbu a provoz zařízení po dobu splácení projektu (tj. trvání smlouvy o energetických službách);
• dodávku energie (tepla) v souladu se smlouvou o dodávkách energie (tepla).

Garance obou stran jsou důležitou podmínku úspěchu

• Zákazník garantuje, že po dobu trvání smlouvy bude uvažovat se stejným rozsahem provozu (tj. odběrem minimálního množství energie (tepla) jako „před projektem“.
• ESCO garantuje, že bude dodávat energii (teplo) v množství a za cenu, která bude stanovena ve smlouvě s tím, že je znám princip dlouhodobého stanovování ceny dodávané energie (tepla).

4 NÁVRH NOVÝCH TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ V NOVOSTAVBÁCH A V MODERNIZOVANÝCH BUDOVÁCH

Po provedení analýzy stávajícího stavu energetického hospodářství a aktuálních spotřeb nakupovaných energonositelů a jejich nákupních cen jsou navrhovány možné nové koncepce pro energetiku budov a jejich systémy TZB.

4.1 MODELOVÉ MOŽNOSTI PŘI REALIZACÍCH ZDROJOVÝCH A TZB SYSTÉMŮ A JEJICH PŘEDPOKLÁDANÉ INVESTICE

Hlavní zásady pro výběr tepelného zdroje/tepelného čerpadla:

• 1) stanovení správného technického a koncepčního řešení,
• 2) zpracovaní kvalitní projektové dokumentace,
• 3) výběr spolehlivého dodavatele a stavebního dozoru,
• 4) převzetí dokončené instalace,
• 5) optimalizace provozních režimů a přesné nastavení regulace.

ad 1) Toto je zásadní bod při volbě zdroje pro vytápění. Mezi tepelnými čerpadly s elektrickým kompresorem jsou velké rozdíly. Například systém vzduch/voda s radiátory na teplotním spádu 90 °C /70 °C má až o 50 % vyšší spotřebu elektřiny než systém země/voda s podlahovým topením.

ad 2) Kvalitní projekt je velmi důležitý. Systémy instalované bez projektu bývají preventivně předimenzované, a tudíž i zbytečně dražší. Předimenzovaný systém se špatně reguluje a některé komponenty (např. kompresor) pak může mít zkrácenou životnost.

ad 3) Tepelný zdroj je v TZB systémech velmi důležitá investice. Proto nutno vybírat podle kvality a zkušeností dodavatele a ne jen podle nejnižší ceny. Bezpečná volba je specializovaná dodavatelská společnost (s dostatečnými referencemi v historii), nikoliv běžné topenářské firmy nebo stavební firmy. Prověřte si, zda je v cenové nabídce kompletní montáž, elektroinstalace, systémy měření a regulace (MaR) a zda jsou povinné nějaké periodické/roční revize a prohlídky. Prověřte si místní prohlídkou a pohovorem s uživatelem alespoň jednu referenční stavbu vybraného dodavatele. Zjistěte si (v případě zdroje TČ), zda má tepelné čerpadlo Evropskou značku kvality Q. Kriticky zhodnoťte slibované záruky a schopnost společnosti slíbeným závazkům dostát. Zajistěte si kvalifikovaný a na dodavatelské společnosti nezávislý stavební dozor.

ad 4) Zjistěte si, kdo bude u vašeho topného zdroje provádět záruční a pozáruční servis.

ad 5) Vyzkoušejte si při převzetí způsob ovládání zdroje a systému regulace (ať jí pak energetik nemusí později nastavovat pracně podle manuálu). Zajistěte si při převzetí přímé kontakty na servis a uložte si je. Topnou křivku a teplotu vody v zásobníku (pokud je instalován) nastavte spíše níže a postupně je po malých krocích zvyšujte, pokud to bude potřebné. U novostaveb se v prvním roce chová dům odlišně než v dalších letech. Důvodem je vyšší vlhkost ve stavebních konstrukcích. Věnujte se proto správnému nastavení regulace i v druhé topné sezóně.

4.1.1 Instalace tepelných čerpadel TČ/ETČ – s kompresorem poháněný EE, možnosti systémů ústředního topení (ÚT) s těmito TČ

Obecně platí, že náklady na tepelné čerpadlo, instalované v rámci modernizace topného systému do již velice dobře zateplené stavby, mají delší dobu návratnosti než náklady na instalaci TČ do stavby špatně nebo průměrně zaizolované. V případě nedostatečně izolované obálky budovy, kdy se neuvažuje s revitalizací (zateplení, výměna oken), je instalace TČ vhodná a realizace má poměrně dobrou návratnost (v závislosti na ceně nakupovaných energonositelů).

Tepelná čerpadla vzduch/voda

Tepelná čerpadla vzduch/voda se dodávají na trh v provedení Kompakt nebo Split. Kompaktní jednotky mají v jednom boxu kompresor, kondenzátor i výparník. Splitové jednotky mají kompresorovou část v jednom boxu, výparník s ventilátorem je v samostatném opláštění.

V případě volby tepelného čerpadla vzduch/voda je třeba při výběru výrobce sledovat parametry při extrémních venkovních teplotách a hodnoty hluku. V průběhu roku se teplota venkovního vzduchu mění podle místa instalace v České republice od -25 °C až do 37 °C. Při volbě TČ je tedy velice důležité si ověřit, zda bude schopné pracovat při těchto venkovních teplotách vzduchu (pokud tedy není uvažováno se 100% dodatkovým zdrojem).

U kvalitně vyrobených zařízení není kompresor prakticky slyšet a ventilátory jsou také velmi tiché, nebývá u nich proto problém splnit požadované hlukové limity. Nevýhodou TČ vzduch/voda je, že výrazně reagují na změnu okamžité venkovní teploty změnou své účinnosti, a tím se mění i topný faktor.

Tepelná čerpadla země/voda

Tepelná čerpadla země/voda odebírají teplo nejčastěji ze svislých zemních vrtů nebo horizontálních výměníků. Podmínkou dlouhodobě dobře fungujícího zařízení je vhodně nadimenzovaný vrt nebo horizontální kolektor. Pokud není hloubka vrtu dostatečná, nepředá zemní výměník potřebné teplo a snižuje se teplota nemrznoucí směsi vstupující do tepelného čerpadla. Naopak předimenzování vrtu zvyšuje počáteční investici.

U těchto TČ je nutné provést kvalifikovaný návrh primární strany. Délky aktivní částizemních vrtů se počítají podle specifického výkonu odběru zemního tepla pro různé typy podloží. Empirické hodnoty dimenzování podzemních výměníků v různých horninových podmínkách jsou dostupné na webu Asociace pro využití tepelných čerpadel.

Výhodou TČ země/voda je poměrně stabilní teplota primárního okruhu. Tím je celoročně stabilní i topný faktor (změna teploty primárního okruhu o 1 °C, zvýší topný faktor o cca 2,5 %). Čím chladnější lokalita (nebo zimní vytápěcí sezóna), tím je rozdíl v provozních nákladech vzduchových TČ a zemních tepelných čerpadel vyšší.

Tepelná čerpadla voda/voda

Tepelná čerpadla voda/voda – se pro obnovy vytápěcích systémů obvykle navrhují velice zřídka (není převážně zajištěno dostatečné množství vody).

Výhodou TČ oproti přímotopnému vytápění přímou elektřinou je 2,5 až 4násobně nižší spotřeba elektrické energie. Velikost úspory nasazením TČ závisí na sezónním topném faktoru (SPF), který se liší podle typu primárního zdroje (země, vzduch a voda) a také podle druhu otopné soustavy (radiátory, konvektory, podlahové a stěnové vytápění). Dosahované hodnoty tohoto SPF jsou 2,5 až 4,5.

Instalace TČ do stávajících budov, kde je instalováno pouze elektrické přímotopné vytápění (tedy nejsou provedeny vodní rozvody ÚT), je poměrně nevhodná, jelikož obnáší kompletní investici do nových rozvodů ÚT a velice komplikovaný zásah do budovy. Proto u budov, kde je instalováno pouze elektrické přímotopné vytápění (a nechystá se kompletní přestavba budovy), se přechod a instalace na TČ nedoporučuje.

Pokud má investice do TČ dosahovat vyšších úspor, je nutné pořídit kvalitní tepelné čerpadlo a mnohdy ještě důležitější je dobře zpracovaný projekt.

Kvalitní tepelné čerpadlo může nevhodným zapojením a regulací dosahovat namísto například SPF = 3,5 hodnoty SPF = 2,5. Obliba TČ roste i díky pokročilým adaptivním regulacím.

TČ se doporučuje použít se speciálními celohermetickými kompresory, ve spojení s nízkoteplotními, ekologicky nezávadnými chladivy. Dále je vhodné TČ osadit číselným počítačem provozních hodin, např. ETS 429 S1L, společnosti ELVIS.

V poslední době je výhodná kombinace frekvenčně řízeného TČ s vhodně dimenzovaným fotovoltaickým systémem.

Dimenzování TČ

Pro koncepci nového zdroje je zásadní kvalifikovaný návrh dimenze TČ. Z hlediska ekonomie je kvalifikované nadimenzování TČ mnohokrát citlivější než navržení jiných zdrojů pro vytápění a přípravu TV!

Přesné dimenzování TČ znamená významnou úsporu při vstupní investici do zdroje a také úsporu v budoucích provozních nákladech!

U všech návrhů TČ je zásadní vhodně zvolit bod bivalence. Důležité pro ekonomiku provozu TČ je druh zdroje bivalence a jeho energonositel.

Bivalence – označení pro provoz TČ s přídavným, obvykle elektrickým zdrojem tepla v době, kdy jeho výkon nestačí pro pokrytí potřeby tepla. Opakem je monovalence, při níž TČ pokrývá celou potřebu tepla – otopná soustava nevyžaduje žádné další zdroje tepla.

Bod bivalence – venkovní teplota, při níž se vyrovnají tepelné ztráty budovy a výkon TČ.

Paralelně bivalentní provoz – TČ pokrývá celou potřebu tepla do bodu bivalence, předem stanovené teploty venkovního vzduchu. Poklesne-li teplota pod tuto hodnotu, připne další instalovaný tepelný zdroj. Vhodný provoz pro vytápění s teplotou topné vody do max. 65°.

Obr. 4.1 TBb (teplota bivalence)

Legenda: DZ – příkon dodatečného zdroje, B_B – bod bivalence

Dalšími bivalentními režimy u TČ jsou alternativně bivalentní provoz a částečně paralelně bivalentní provoz.

Dimenzování TČ se provádí podle ČSN EN 15 450 – Navrhování otopných soustav s tepelnými čerpadly. TČ vzduch/voda se obvykle dimenzují včetně přípravy TV na 80 %–95 % pokrytí potřeby tepla (zbytek je řešen bivalentním zdrojem). Ostatní systémy TČ se obvykle dimenzují včetně přípravy TV v rozmezí 60 %–80 %.

Obr. 4.2 Ukázka bodu bivalence u TČ země/voda

Zdroj: www.projektuj-tepelna-cerpadla.cz

Při návrzích je nutné zvážit, zda volit TČ s řízením výkonu (obvyklé rozsahy jsou od 15 % do 100 %) nebo TČ systému ON/OFF, tedy bez regulace kompresoru.

Při systému TČ s řízením výkonu většinou není potřebný akumulátor topné vody a systém je vhodný i pro kombinaci s fotovoltaickými panely.

Optimální provozní režim TČ je vhodné směřovat do období s nejvyšší spotřebou tepla.

Pokud je TČ předimenzované, pak se podstatně zkracuje jeho životnost a zvýší se spotřeba elektrické energie, zhoršuje se topný faktor (může nastat přetápění budovy).

Příprava teplé vody tepelným čerpadlem

Potřebný výkon TČ je nutné zohlednit i vzhledem k počtu osob, a tím i potřebu tepla pro přípravu TV (v zateplených novostavbách tvoří i více než 50 % celkové spotřeby tepla).

Běžný rodinný dům potřebuje pro přípravu TV navíc 0,75 až 1 kW výkonu.

Na 1 osobu se v rodinném domě obvykle počítá 0,25 kW potřebného výkonu TČ.

U větších staveb a systémů přípravy TV s TČ se provádí podrobnější výpočet na základě předpokládaného nebo skutečného odběrového diagramu spotřeby TV.

Důležité je i zohlednění současnosti provozu vytápění a příprava teplé vody.

Tab. 4.1 Základní druhy TČ

Obecně platí, že TČ vzduch/voda mají o cca 25-35 % vyšší provozní náklady než TČ země/voda a TČ země/voda frekvenčně řízená jsou úspornější cca o 5 až 10 % ve srovnání s TČ se spínáním ON/OFF.

Pokud je topný systém plánovaný jako podlahový – TČ pracuje v optimálním provozním režimu a s nejvyšším topným faktorem (SCOP/SPF – sezónní koeficient výkonnosti, Seasonal Performance Factor – ČSN EN 14511-1)

Při pohledu na budoucí provozní náklady je výhodné volit jako hlavní zdroj ÚT a TV kvalitní TČ (zejména tam, kde se uvažuje realizovat, nebo obnovit podlahové vytápění).

Podlahové vytápění se nejčastěji realizuje jako teplovodní s nízkou teplotou náběhové topné vody. Jako hlavní výhodu lze uvést velice úsporný provoz. Velkou výhodou teplovodního podlahového vytápění je nízká teplota otopné vody. Rozvody pro podlahové topení se navrhují na 35 °C. Díky tomu jsou podlahové topné systémy vhodné pro využití spolu s TČ nebo s kondenzačním plynovým kotlem.

Rozvody pro stěnové radiátorové topení (podkroví řešených budov) se navrhují na 55 °C.

Životnost TČ země/voda se pohybuje v rozmezí 15 až 20 let (při provozních hodinách 30 tisíc až 40 tisíc). Životnost TČ vzduch/voda se je řádově 15 let.

Obr. 4.3 Porovnání měrných investičních nákladů pro různé typy zdrojů

Tab. 4.2 Porovnání investičních nákladů pro RD s hodinovou potřebou tepla 10 kW

Zdroj: www.projektuj-tepelná-cerpadla.cz, aktualizovaná tabulka

Tab. 4.3 Měrné výdaje u realizací elektrických tepelných čerpadel

* Konkrétní měrné náklady jsou závislé na použité technologii TČ (vzduch/voda, země/voda, vrt/voda), způsobu umístění, instalace, způsobu regulace a pro konkrétní pracovní podmínky.

Energetická třída a energetická účinnost TČ

Energetická účinnost ηs:

• ηs = SCOP korigované o vliv regulace se zahrnutým koeficientem využití primární energie;
• zahrnuje všechny provozní režimy během roku;
• je povinně zveřejněna u všech TČ.

Rozdíly v účinnosti:

• nejúčinnější TČ mají hodnoty ηs nad 200 %;
• nejhorší kolem 100 % (chladicí jednotky vzduch/voda vyšších výkonů s funkcí tepelného čerpadla).