Autoři: Ing. Jindřich Pater, Karel Pastuszek, Ing. Lumír Vacula, Ing. Josef Sláčal, CSc.
Stav: aktualizace 2021, vydání 2004
Anotace:
Tato pomůcka navazuje na pomůcku MP 1.5 Obecné zásady činnosti TZS pro projektovou činnost a popisuje obvyklé výkony AO TZSp – ELZ při zpracování projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona a detailněji popisuje vazby na platné obecně závazné právní předpisy týkající se elektrických zařízení, pokud se tak již nestalo v MP 1.5. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy, s nimiž přichází projektant do denního styku.
OBSAH
ÚVOD
Metodická pomůcka MP 1.5.2 Technologická zařízení staveb – Elektroenergetická zařízení (dále jen ELZ) navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu PROFESIS IC ČKAIT. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob (AO), která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru elektroenergetických zařízení (ELZ), spadajících mezi vyhrazená technická zařízení. Základní zákonnou normou pro podnikání a výkon státní správy v energetických odvětvích (elektroenergetika, plynárenství a teplárenství) je energetický zákon.
Upravuje ochranu veřejného zájmu v předmětných odvětvích. Pro vyhrazená elektrická zařízení platí vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických technických zařízení, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti (vyhláška o vyhrazených elektrických technických zařízeních).
Vyhrazená elektrická zařízení jsou zařízení:
- pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie;
- určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.
Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru, Státní úřad inspekce práce a Oblastní inspektoráty práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (dříve Českým úřadem bezpečnosti práce a Inspektoráty bezpečnosti práce) ve znění pozdějších předpisů.
Metodická pomůcka MP 1.5.2 si klade za úkol popsat obvyklé výkony AO TZSp – ELZ při zpracování projektové dokumentace ve smyslu stavebního zákona (SZ). Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky tak, jak jsou v ČKAIT užívány, a detailněji popsat vazby na platné obecně závazné právní předpisy týkající se elektrických zařízení, pokud se tak již nestalo v MP 1.5. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy, s nimiž přichází projektant do denního styku. Dává tím základ pro podrobné propracování a rozpracování činností projektanta v jednotlivých úrovních realizace výkonu při navrhování elektrických zařízení ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, vlastního vypracování projektové dokumentace a projednávání.
Vychází z potřeb praxe a jde do obvyklé hloubky zpracování projektové dokumentace, nezbytné pro přípravu stavby s elektroenergetickým zařízením (ELZ) ve všech úrovních navrhování stavby, zejména však těch, které mohou být vypracovány jen AO TZSp – ELZ, tj. pro územní a stavební řízení a projektovou dokumentaci pro provádění staveb. Zahrnuje i ostatní fáze pro přípravu stavby, jako je zadání, studie, souhrnná řešení a také pro dopracování projektové dokumentace pro provádění stavby nebo projektové dokumentace pro nezbytné úpravy a pro užívání stavby. Pro všechny fáze zpracování projektové dokumentace je základem uzavřený smluvní vztah se stavebníkem, v němž se dohodne konkrétní předmět, podklady, termíny, cenové i finanční a realizaci díla, uvádění do provozu a pro provozování. Pro všechny fáze zpracování projektové dokumentace je základem uzavřený smluvní vztah s investorem, v němž se dohodne konkrétní předmět, podklady, termíny cenové i finanční a ostatní podmínky. Hloubka zpracování technologické projektové dokumentace pro technologické stavby s ELZ je vždy vymezena rámcem zákona, ale také druhem dokumentace, velikostí stavby nebo díla obecně, jeho složitostí, technické a technologické náročnosti při realizaci, uvádění do provozu a vlastního provozování technologického zařízení. Jejím účelem je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob se zaměřením na ELZ, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování staveb s ELZ.
Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace staveb s ELZ, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách rozsahu a obsahu takové dokumentace, podle níž technologický celek nebo jeho část vzniká a je provozován. Projektanti i realizátoři mají přístup a jsou jim průběžně dostupné ucelené aktuální informace z oblasti elektro prostřednictví Internetu, např. na stránkách www.elektrika.cz nebo www.iisel.com v odborných časopisech, např. Elektro, Světlo, Elektroinstalatér, Automatizace, Elektrotechnický magazín a v řadě dalších odborných publikací.
1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽITÉ ZKRATKY
1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH STAVEB
Výklad základních pojmů a přehled používaných zkratek, obsažených v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese. Dále je doplněna terminologie vztahující se k technologickým zařízením staveb (TZS), elektroenergetickým zařízením (ELZ) a dalším technologickým zařízením.
Vymezení pojmů v elektroenergetice, vyplývajících z energetického zákona:
Distribuční soustava – vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 110 kV, s výjimkou vybraných vedení a zařízení 110 kV, která jsou součástí přenosové soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV nebo 35 kV, sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; distribuční soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu.
Elektrická přípojka – zařízení, které začíná odbočením od spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ni odbočením od vedení distribuční soustavy směrem k odběrateli, a je určeno k připojení odběrných elektrických zařízení.
Elektrická stanice – soubor staveb a zařízení elektrizační soustavy, který umožňuje transformaci, kompenzaci, přeměnu nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu.
Elektrizační soustava – vzájemně propojený soubor zařízení pro výrobu, přenos, transformaci a distribuci elektřiny, včetně elektrických přípojek a přímých vedení, a systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky a to na území České republiky (dále jen „elektrizační soustava“).
Měřicí zařízení – veškerá zařízení pro měření, přenos a zpracování naměřených hodnot.
Odběrné místo – místo, kde je instalováno odběrné elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích transformátorů, do něhož se uskutečňuje dodávka elektřiny
Odchylka – součet rozdílů skutečných a sjednaných dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úseku.
Podpůrné služby – činnosti fyzických či právnických osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační soustavě, které jsou určeny k zajištění systémových služeb a po jejichž aktivaci zpravidla dochází k dodávce elektřiny.
Přímé vedení – vedení elektřiny spojující výrobnu elektřiny, která není připojena k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě, a odběrné místo, které není elektricky propojeno s přenosovou soustavou nebo s distribuční soustavou, nebo elektrické vedení zabezpečující přímé zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem distribuční soustavy
Přenosová soustava – vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a zařízení 110 kV, uvedených v příloze Pravidel provozování přenosové soustavy, sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními soustavami sousedních států, včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky; přenosová soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu
Regulační energie – elektřina zajišťovaná aktivací podpůrných služeb nebo na vyrovnávacím trhu s regulační energií nebo elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavy v zahraničí
Subjekt zúčtování – fyzická nebo právnická osoba, pro kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek
Systémové služby – činnosti provozovatele přenosové soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených elektrizačních soustav
Typový diagram – diagram charakterizující roční průběh spotřeby elektřiny u zákazníka, který se používá pro vyhodnocování odchylek
Vertikálně integrovaným podnikatelem – držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci elektřiny, obchod s elektřinou nebo výrobu elektřiny, nad kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenosu elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence vykonává činnost výroby elektřiny nebo obchodu s elektřinou
Vyrovnávací trh s regulační energií – trh s regulační energií vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v součinnosti s provozovatelem přenosové soustavy
Zákazník – fyzická či právnická osoba odebírající elektřinu odběrným elektrickým zařízením, které je připojeno k přenosové nebo distribuční soustavě, která nakoupenou elektřinu pouze spotřebovává nebo přeúčtovává,
Výrobna elektřiny – energetické zařízení pro přeměnu různých forem energie na elektřinu, zahrnující všechna nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více, s možností poskytovat podpůrné služby k zajištění provozu elektrizační soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájmu
Účastníci trhu s elektřinou:
- a) výrobci elektřiny
- b) provozovatel přenosové soustavy
- c) provozovatelé distribučních soustav
- d) operátor trhu
- e) obchodníci s elektřinou
- f) zákazníci
Výklad dalších pojmů:
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – podmínky a činitelé, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. Cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci.
Bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ) – stav pracovních podmínek, zabraňujících působení nebezpečných činitelů pracovního procesu na zaměstnance, popřípadě na další osoby. BPTZ je zajišťována zejména stanovením a dodržováním požadavků na pracoviště (uspořádání, vybavení), bezpečností technických zařízení, vhodnou organizací práce, vhodnými technologickými a pracovními postupy, požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců.
Bezpečnost ve výstavbě – obecně ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu pořízení i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu).
Dokumentace – obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a realizací stavby.
Dozor – nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu tohoto MP použit ve významu:
- autorský dozor, který je dohledem autorizované osoby – autora díla – nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu. U stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 SZ, ve znění pozdějších předpisů, je stavebník autorský dozor povinen zajistit;
- technický dozor stavebníka nad prováděním stavby u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zákona č. 360/1992 Sb. (AZ), podle § 152 odst. 4 SZ, ve znění pozdějších předpisů;
- stavební dozor je dozor nad prováděním stavby jednoduché ve smyslu § 103 a § 104 stavebního zákona, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí – viz § 160 odst. 4 SZ, ve znění pozdějších předpisů.
- dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v § 171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, OŽP, památkáři, archeologové a další).
Hlavní projektant – pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 SZ, ve znění pozdějších předpisů. Funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník, anebo jej může pověřit stavební úřad koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru.
Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Koordinátor nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.
Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací a dále na stavbách u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Plán zpracovává koordinátor BOZP na staveništi. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Jeho zpracovatelem musí být odborně způsobilá osoba podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.
Projektant – nositel projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Jde zejména o subjekt, podnikající ve vázané živnosti Projektová činnost ve výstavbě. Termín je také použit ve významu fyzické osoby (§ 22 odst. 4 SZ), a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ, ve znění pozdějších předpisů (projektová činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní funkci v organizaci (hlavní – § 133 odst. 2 SZ, vedoucí, odpovědný projektant, jehož postavení se zaznamená do rohového razítka na dokumentaci). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či zaměstnance obchodní společnosti. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele projektové dokumentace a vystupuje v nich pod svým obchodním jménem.
Projektování ve výstavbě – vázaná živnost pro projektování ve výstavbě podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO s příslušným oprávněním. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v autorizačním zákoně.
Provozní celek (PC) – je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.
Provozní soubor (PS) – je funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální), nebo úplný technologický proces doplňkový. PS je určen projektovou dokumentací stavby a uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.
Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.
Revize zařízení – celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, případně i měřením zajišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revize zařízení jsou výchozí a následné (pravidelné). Revizi může provádět jen revizní technik (kompetentní osoba) s platným oprávněním v souladu s vyhláškou ČÚBP č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů.
Revizní technik (kompetentní osoba) – technik, který musí mít pro provádění revizí a zkoušek zařízení osvědčení o odborné způsobilosti, vydané orgánem dozoru na základě vykonané zkoušky.
Stavba technologická – stavba, pro kterou je určující technologické zařízení stavby (TZS), zabezpečující technologický proces nebo proces technologický speciální. Člení se zpravidla na část stavby strojně technologickou a na část stavby stavební. Technologická stavba se kromě skladby objektů může skládat z provozních celků (PC), provozních souborů (PS), dílčích provozních souborů, provozních jednotek (PJ) a základních jednotek (ZJ).
Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ), osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby ve smyslu § 152 SZ. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby.
Vyhrazená technická zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 175/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin, a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.
Vyhrazená elektrická zařízení
- pro výrobu, přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie;
- určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.
Tato zařízení podléhají státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru, vykonávaném Státním úřadem inspekce práce a Oblastními inspektoráty práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů.
Vyhláška č. 73/2010 Sb., o stanovení vyhrazených elektrických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, jejich zařazení do tříd a skupin a o bližších podmínkách jejich bezpečnosti:
- definuje vyhrazená elektrická zařízení;
- vyhláška neřeší přechodná ustanovení o stávajících oprávněních firem;
- zůstává oznamovací povinnost o realizaci staveb (zařízení třídy I. podle vyhlášky) na TIČR. Zařízení třídy I. lze uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace SOD (TIČR);
- definuje podmínky pro získání oprávnění k podnikání v oblasti elektro;
- stanoví povinnost provádění revizí elektrických zařízení.
Základní jednotka (ZJ) – finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.
Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).
Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon používá pojem stavební podnikatel (§ 2 odst. 2 písm. b) stavebního zákona), kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona.
Zkratty použité v pomůcce
| AD | Autorský dozor |
| AO | Autorizovaná osoba |
| AO TZSp | AO pro navrhování technologických zařízení staveb |
| AO | Autorizační zákon |
| BPTZ | Bezpečnost práce a technických zařízení |
| BOZP | Bezpečnost a ochrana zdraví při práci |
| ČAS | Česká agentura pro standardizaci |
| ČKAIT | Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě |
| ČSN | Česká technická norma |
| ČSN EN ISO | Převzatá mezinárodní norma |
| ČSN EN | Převzatá evropská norma |
| ČÚBP | Český úřad bezpečnosti práce |
| DOSS | Dotčený orgán státní správy |
| DÚR | Dokumentace pro územní řízení |
| ELZ | Elektroenergetická zařízení |
| MP | Metodická pomůcka |
| OK | Ocelové konstrukce |
| OIP | Oblastní inspektorát práce |
| PC | Provozní celek |
| PD | Projektová dokumentace |
| PJ | Provozní jednotka |
| PLZ | Plynárenská a plynová zařízení |
| PS | Provozní soubor |
| SZ | Stavební zákon |
| TDP | Technicko-dodací podmínky |
| TNI | Technické normalizační informace |
| TZS | Technologická zařízení staveb |
| VOP | Všeobecné obchodní podmínky |
| ZOV | Zásady organizace výstavby |
| ZJ | Základní jednotka |
| ŽP | Životní prostředí |
2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS) – ELEKTROENERGETICKÁ ZAŘÍZENÍ (ELZ)
2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZSP PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS
2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)
Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:
Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující, jak definuje základní knižnice odborných činností ve výstavbě v pomůcce Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby v kap. 2.2.1.5. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin, včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie, včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO TZSp při navrhování, tak i pro realizaci TZS.
2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.2
Tato pomůcka se vztahuje na AO TZSp – Elektroenergetická zařízení (ELZ) v procesu vypracování projektové dokumentace staveb pro územní a stavební řízení a pro další druhy projektové dokumentace v tomto oboru.
Rámec výkonu činnosti AO upravuje autorizační zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (AZ), ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle tohoto zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).
Vybrané činnosti jsou definovány v § 158 SZ, ve znění pozdějších předpisů. Byly rozšířeny o projektovou dokumentaci staveb pro vydání společného povolení.
Projektová činnost ve výstavbě je popsána v § 159 SZ.
2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU PROJEKTOVÁNÍ
Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky, zezávazněné ČSN). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit při činnosti AO při navrhování TZS, kterému se snaží napomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.
Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení, je právní základna na úrovni předpisů:
- závazných – zákonů, nařízení vlády a vyhlášek;
- nezávazných – českých technických norem (ČSN), metodických a technických pomůcek ČKAIT (MP, TP), technických pravidel, technických doporučení (TD) a technických instrukcí (TI), technicko-dodacích podmínek (TDP), všeobecných obchodních podmínek (VOP).
Základní schéma předpisového zjištění:
- právní předpisy (zákony, nařízení vlády, vyhlášky);
- nezávazné předpisy – normativní dokumenty;
- veřejný zájem – základní požadavky na stavbu:
- mechanická odolnost a stabilita;
- požární bezpečnost;
- ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (ŽP);
- bezpečnost při užívání;
- ochrana proti hluku;
- úspora energie a ochrana tepla;
- udržitelné využívání přírodních zdrojů.
Závaznými se normy stávají:
- obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty (např. plnění opatření v prevenci rizik § 102 odstavec 1 ZP, což podle § 349 odstavec 1 ZP je i plněním požadavku norem k zajištění ochrany života a zdraví);
- v rozsahu, který je stanoven předpisem;
- pro účastníky smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, popř. občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
- rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy (DOSS).
Další právní vymezení je citováno v kap. 2.2 a 2.3.
Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp. O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 v kap. 1.4. Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a MP 1.5.
V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant (§ 22 odst. 4 SZ). Stavebník – zadavatel stavby je převážně i uživatelem – provozovatelem stavby se zájmem bezproblémově a bezpečně provozovat budoucí stavbu.
2.3 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA
2.3.1 Odpovědnosti a pravomoci
Rozsah působnosti autorizovaných/registrovaných osob stanovuje třetí část AZ, tj. ustanovení § 12 až § 19, přičemž obecný rámec odpovědnosti je uveden v § 12 až § 16. Podle těchto ustanovení je autorizovaná/registrovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které jí byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, popř. ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, popř. nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat jí zpracované dokumenty řádným způsobem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.
SZ považuje za vybrané činnosti ve výstavbě, ovlivňující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, projektovou činnost a vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ pak platí, že autorizovaná osoba má prokázanou odbornou způsobilost.
Dokumenty z této činnosti, pokud mají charakter veřejných listin, mohou AO označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku AO ČKAIT.
Rozsah působnosti autorizovaného inženýra – projektanta vymezuje § 18 AZ. Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona.
Rozsah působnosti autorizovaného technika – projektanta vymezuje § 19 AZ. Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní projektové dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro který je autorizován.
Autorizaci podle AZ musí mít autorizovaný inženýr – projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který vypracovává u staveb s převažující technologickou částí:
- územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace;
- projektovou dokumentaci staveb;
- statické a dynamické výpočty staveb;
- stavebně technické nebo inženýrské průzkumy;
- zkoušení a diagnostiku staveb;
- vydává odborná stanoviska;
- provádění staveb;
- provádí geodetická měření pro projektovou činnost;
- provádí autorský dozor (AD) nebo technický dozor nad prováděním stavby;
- zastupuje stavebníka při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení.
Autorizaci podle autorizačního zákona nemusí mít projektant, který vypracovává:
- přípravné práce;
- průzkumy a rozbory;
- dokumentaci staveb a zařízení nevyžadující ohlášení ani stavební řízení;
- dokumentaci vymezených ohlašovaných jednoduchých staveb a jejich změn;
- dokumentaci skutečného provedení stavby;
- dokumentaci pro uvedení do provozu;
- dokumentaci pro užívání stavby.
Je třeba, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisejících, zejména výkonu autorského dozoru nad prováděním stavby. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů, včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti autorizované osoby bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.
Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací se povinně vykonává u staveb financovaných z veřejného rozpočtu.
AO TZSp musí vyvíjet úsilí, aby u své vlastní vypracované dokumentace pro stavební povolení vykonávala autorský dozor, a to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby, pokud ji sám nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a trvalého provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu.
2.3.2 Chráněná práva
Stavebním zákonem a jeho prováděcími vyhláškami jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Z tohoto důvodu jsou v rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.
Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o užitných vzorech.
Pokud se v tomto procesu, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky – specialisty.
2.4 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (BPTZ) V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI
Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování konstrukcí, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).
OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k stavebnímu zákonu (dokumentace pro stavební řízení), které shodně říkají, že „dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a budoucí provoz“.
Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou podle přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb.:
- práce vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
- práce související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
- práce se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy;
- práce nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí;
- práce, při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
- práce vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, popřípadě zařízení technického vybavení;
- studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikro tunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy;
- práce prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
- práce s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů;
- práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.
Stejně jako v případech, kdy při realizaci stavby podle zákona č. 309/2006 Sb.:
- celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
- celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.
Zadavatel stavby zajistí, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“) podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby. Plán zpracovává koordinátor BOZP na staveništi. Plán musí být zpracován odborně způsobilou osobou, tedy koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb.
Zásady BOZP na staveništi jsou obsahem části B/ B.8/j) příl. č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Obdobně je tomu tak i pro vydání společné územní a stavebního povolení, tj. příl. č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb. Požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi jsou obsahem části B) příl. č. 8, 12 a 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
V případě, že nenastanou podmínky týkající se objemu nebo zvýšeného ohrožení je nutné uvést důvod nezpracování „plánu“. Zhotovitel stavby je povinen zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.
V případech, kdy budou konkrétní definovanou stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů stavby a je podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., nezbytný koordinátor během přípravy stavby a realizace stavby, tento zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi.
Stanovená opatření v oblasti BPTZ musí být vždy konkrétní. Za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace odpovídá projektant podle stavebního zákona. Dotčeným orgánem státní správy (DOSS) při posuzování PD z hlediska BPTZ je zásadně místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem o inspekci práce.
Zásady výběru projektových dokumentací k dozoru a vyjádření
Oblastní inspektorát práce se vyjadřuje vždy u projektových dokumentací staveb a jejich změn a změn v užívání staveb:
- pro průmyslovou výrobu, pokud slouží k zaměstnávání osob a součástí stavby jsou provozní, výrobní nebo technická zařízení;
- skladů a výroben nebezpečných látek, s výjimkou skladů a výroben výbušnin (např. pracoviště, kde se budou vyrábět, používat, dopravovat, zpracovávat nebo skladovat nebezpečné látky, výrobny a sklady hořlavin, výrobní budovy pro energetiku, produktovody apod.);
- ve kterých s ohledem na výrobu, technologické postupy a manipulaci existuje riziko výbuchu, s výjimkou skladů a výroben výbušnin;
- v nichž jsou řešeny, nebo jsou jejich součástí technologická zařízení, stroje a pohonné jednotky s pohybujícími se částmi s ručním přísunem, nebo vkládáním a vyjímáním obrobků nebo výrobků, technologie, u nichž může dojít k úniku médií, energie nebo škodlivin (chemické provozy, kotelny apod.), technologie umístěné na špatně přístupných místech, nebo ve výšce (v kolektorech, pod vodou, na stožárech apod.), technologické linky, které by svým provozem mohly ohrozit veřejný zájem technologie, u nichž se k výrobě používá nebezpečných látek, nebo se nebezpečné látky vyrábějí.
O dozoru nad dokumentacemi ostatních staveb a technologií rozhodne vedoucí inspektor OIP, nebo pracovník jím pověřený s přihlédnutím k charakteru a účelu stavby nebo technologie.
PD k posouzení může předkládat na OIP projektant, stavebník, nebo jiná osoba, vždy však musí být PD kompletní, tedy včetně technologie, řemesel atd. Lhůta pro vyřízení žádosti o vyjádření je 30 dní. Žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo stavebního povolení se ve svém podání musí vypořádat s připomínkami DOSS, tedy i OIP.
Které dokumentace je nutno s OIP projednat, stanoví příslušný stavební úřad. Z došlých žádostí OIP vybere k posouzení ty PD, které splňují výše uvedená kritéria. PD, které nebyly vybrány k vyjádření, neboť nepředstavují závažné riziko z hlediska BPTZ, vrátí OIP bez posouzení.
Příslušným pro vyjádření k projektovým dokumentacím staveb je OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat, nebo technologie provozovat.
Při posouzení se ověřuje zejména:
- zda souhrnná technická zpráva obsahuje:
- údaje o stávajících inženýrských sítích a ochranných pásmech;
- údaje o bezpečnostních opatřeních při přípravě staveniště a v průběhu výstavby;
- údaje o technickém nebo výrobním zařízení stavby;
- řešení dopravy a skladování;
- údaje o zdrojích a parametrech energií;
- zásady řešení stavby z hlediska její údržby a životnosti;
- způsob zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu i budoucí provoz;
- přívod (odvod) energií, odpadů, emisí a produktů;
- zda v celkové situaci stavby jsou zakreslena:
- prostorová označení všech stávajících základních prostředků, zejména podzemních inženýrských sítí a jiných zakrytých zařízení;
- ochranná pásma a bezpečnostní vzdálenosti stávajících a navrhovaných staveb;
- polohové a výškové vyznačení navrhované výstavby, včetně napojení na pozemní a inženýrské stavby;
- zda dokumentace obsahuje:
- odkazy na platné předpisy (obecně závazné, technické normy, pravidla apod.);
- řešení přístupnosti pro osoby s omezenou schopností pohybu;
- dispoziční řešení (prostorové, plošné a výškové uspořádání stavby, rozmístění vnitřních zařízení, technologií apod.);
- druhy podlah, prosklených stěn, schodišť, zábradlí apod.;
- údaje o řešení technického vybavení a zařízení stavby (vytápění, elektrické a plynové rozvody a zařízení apod.);
- zda stať pro staveniště a provádění výstavby obsahuje:
- údaje o způsobu provádění stavby v rozsahu stanoveném zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcích vyhlášek, nařízením vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
- konkrétní opatření pro práce za mimořádných podmínek;
- způsoby řešení stavebních prací (počínaje zemními a konče dokončovacími);
- návrhy a zakreslení provozních zařízení stavenišť;
- způsoby řešení dopravy a manipulace s materiálem;
- důležité údaje (podklady) pro zpracování dodavatelské dokumentace;
- zda v dokumentaci technologie je řešeno:
- umístění a prostorové uspřádání strojů a zařízení;
- zabezpečovací, pojistná a regulační zařízení;
- vhodné signalizování výskytu škodlivin (plynů, par apod.).
K 1. 1. 2010 zřizuje MPSV organizaci Technická inspekce České republiky, která nahrazuje Institut technické inspekce Praha – organizace státního odborného dozoru, která provádí výkon státního odborného dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení v rozsahu ustanovení zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Předmětem činnosti je zejména:
- podání odborných a závazných stanovisek o tom, zda jsou při projektování, konstrukci, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených technických zařízeních splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení; bez tohoto stanoviska by stavební úřad u elektrických zařízení 1. třídy neměl uzavírat kolaudační proces stavby;
- ve stanovených případech provádění prohlídek, řízení a vyhodnocování zkoušek, kterými osvědčuje, zda vyhrazená technická zařízení materiály, použité k jejich zhotovení splňují požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti technických zařízení, ve stanovených případech potvrzuje úspěšné výsledky zkoušek;
- ve stanovených případech prověřování odborné způsobilosti organizací a podnikajících fyzických osob k výrobě, montáži, opravám, revizím a zkouškám vyhrazených technických zařízení a plnění nádob plyny vydávání jim k tomu oprávnění;
- prověřování odborné způsobilosti fyzických osob ke zkouškám, revizím, opravám, montážím, nebo obsluze vyhrazených technických zařízení a vydání jim o tom osvědčení.
3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)
Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby. Touto funkcí může pro celý proces nebo pro jednotlivé dílčí části pověřit svého zástupce.
Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast AO je nutná v určitých etapách předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO, autor díla byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.
3.1 POSTUPY V PŘÍPRAVĚ STAVBY
3.1.1 Příprava zakázky
Příprava zakázky řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení stavebního díla. Vstupem do zakázky je záměr stavebníka, formulovaný v objednávce a smluvním ujednání. V zásadě lze konstatovat, že postup úzce navazuje a je kompatibilní s A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Projednání většinou probíhá na úrovni smluvních stran, AO se podle svého postavení v obchodní firmě na něm podílí z hlediska odborného, případně obchodního.
V rámci postupu se AO spoluúčastní na přípravě zakázky. V rámci obchodních vztahů se jedná především o přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Toto přezkoumání končí nabídkou.
Po dohodě se stavebníkem může být příprava zakázky rozšířena o další výkony:
- analýza dílčího souboru zakázky z hlediska základních sociologických, provozně technických, tvůrčích a dalších problémů;
- předběžný průzkum staveniště a jeho okolí, prověření a posouzení vhodnosti staveniště pro daný účel;
- specifikace potřebných podkladů a průzkumů, prováděných specialisty koordinovanými zhotovitelem, a to podle charakteru zakázky;
- zadání různých druhů studií;
- předběžné vymezení a upřesnění potřebných dílčích projektových prací ve speciálních profesích a určení rozsahu těchto prací;
- shrnutí a závěry, projednání a odsouhlasení dalšího postupu zpracování a spolupráce při tvorbě podkladů pro uzavření smlouvy se stavebníkem či dodavatelem komplexní projektové dokumentace;
- sestavení funkčního a prostorového dílčího programu stavby a vypracování podrobnějšího harmonogramu zpracování;
- provedení částí nezbytných předběžných průzkumů specialisty, koordinovanými autorizovanými osobami pověření stavebníka (klienta);
- soupis požadavků stavebníka;
- předběžná finanční analýza jako podklad pro stanovení dílčí smluvní ceny.
Na základě pokynů stavebníka AO v průběhu přípravné fáze konzultuje se stavebníkem podrobnosti, týkající se projektové dokumentace, a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.
Výstupem jsou podklady konzultované s AO pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní společností na další přípravu dokumentace stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování investora o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem podle postupu A 3.21.
3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby
Podkladem jsou veškeré předchozí analýzy a záměry stavebníka, citované v kap. 3.1.1. Pro výběr návrhu řešení stavby může posloužit vypracování variantních studií návrhu stavby. Zpracovaná studie stavby (nebo několik studií), návrh řešení s elektroenergetickým zařízením slouží stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu, dílo s elektroenergetickým zařízením (ELZ) a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech nutných pro rozhodnutí z hlediska technického řešení, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Studii zpracuje projektant na základě podkladů předaných zákazníkem. Pokud se podílí na jejím zpracování autorizovaná osoba, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které musí uplatňovat z titulu výkonu své činnosti při zpracování další přípravy stavby.
Studie většinou řeší návrh a vývoj složitých technologických staveb s ELZ. Jedná se o zařízení pro výrobu, přeměnu, distribuci a odběr elektrické energie a o zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny, případně další nebo obdobná díla. Cílem je nalézt nejlepší technické a technologické řešení a jeho základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech nutných pro rozhodnutí stavebníka k další projektové přípravě stavby. Studie může obsahovat podle dohody jen určité části, může řešit pouze ekonomickou problematiku a nemusí být zpracována autorizovanou osobou.
V rámci studie stavby/návrhu řešení projektant ELZ provádí zejména:
- analýzu podkladů, vypracování a stanovení cílů (cílových představ);
- vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem;
- varianty řešení, blokové technologické schéma;
- koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků;
- vyřešení podstatných, tvůrčích, technických, technologických a provozních urbanistických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů;
- koncepce řešení systému řízení technologického procesu;
- návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí;
- základní energetické spotřeby ve vazbě k vlastnímu zdroji nebo k veřejné síti;
- umístění stavby, koncepce stavební části, návrh skladby objektů;
- zdrojovou analýzu;
- předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich kladného stanoviska ke stavbě;
- součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva;
- shrnutí dosažených předchozích výsledků;
- předběžný odhad investičních nákladů;
- zpracování variant řešení;
- postupné ověřování návrhu, konzultace k návrhu.
Studie stavby, návrh řešení stavby obsahuje zpravidla koncepci technologické části ELZ:
- výrobní program, hlavní výrobní činnosti, projektovanou kapacitu, roční časový fond, vytížení rozhodujících strojů a zařízení, výrobní nebo jiné kooperace;
- popis celkového technologického postupu výroby podle toku materiálu s objasněním funkčních vazeb příslušných PS a základní požadavky na pomocné provozy;
- koncepce manipulace s materiálem, vnitrozávodní a venkovní dopravu;
- skladování surovin, plynů, materiálů a výrobků;
- řízení technologických a výrobních procesů;
- požadavky na automatizaci řízení technologických a výrobních procesů (údaje o koncepci), případně požadavky vyplývající z vyšších úrovní řízení;
- požadavky na související investice;
- vliv na životní prostředí (ŽP);
- vliv na odpadové hospodářství;
- energetické hospodářství;
- vodní hospodářství;
- zdůvodnění zvolené výrobní technologie a porovnání její úrovně s průměrnou a světovou špičkovou úrovní;
- údaje o technické úrovni, kvalitě a užitkové hodnotě výrobků a porovnání s průměrnou a světovou špičkovou úrovní;
- možnosti intenzifikace, rozšíření výroby (provozu).
Výstupem je studie stavby, která se předá po projednání a doplnění stavebníkovi jako samostatný výstup ve variantách. Studie slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci obchodního případu, variantě řešení a jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby.
Stavebníkem odsouhlasený návrh se stává vstupem do dalšího postupu prací. Poslouží stavebníkovi k rozhodnutí o rozpracování obchodního případu do úrovně dokumentace pro územní rozhodnutí. V případě, že není na zakázce pokračováno, studie se uchová ve spisovně a vyhodnotí se její neúspěšnost.
3.1.3 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí
Celý proces činnosti AO ve fázi vypracování dokumentace pro územní rozhodnutí (dokumentace záměru) je popsán v MP 1 Projektová činnost kap. 2.1.4 a v MP 1.5 Technologická zařízení staveb – obecné zásady činností AO TZS pro projektovou činnost, kap. 2.3.1 a 3.1.3.
K zahájení územního řízení přikládá stavebník podle § 86 odst. 2. písm. d) stavebního zákona, DÚR – dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí. Vypracování dokumentace záměru, jakožto dokumentace přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí, je součástí fáze přípravy stavby.
Vstupem postupu je zpracovaná studie stavby nebo návrh řešení stavby.
Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je rozpracován v novelizované MP 1 Projektová činnost. Nositelem postupu je vždy autorizovaná osoba, jejíž role je ve smyslu platných právních předpisů nezastupitelná.
Pro technologické stavby se zaměřením na PLZ je postup podle MP 1 a MP 2 totožný.
Výstupem je dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru).
Obsah a rozsah dokumentace k žádosti pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je možno najít v příloze č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území je možno najít v příloze č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území je možno najít v příloze č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Obsah dokumentace pro vydání společného povolení je možno najít v příloze č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Výstup – DÚR dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) – slouží stavebníkovi k podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a v případě jeho vydání k dopracování dokumentace do úrovně projektové dokumentace pro stavební povolení.
Územní řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)
Požadavek na zpracování způsobu zajištění BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz není podle vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Povinnou součástí žádosti o vydání územního rozhodnutí. V zásadách řešení základních požadavků na stavby je nutno doložit zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnost při užívání stavby i dodržení požadavků požární bezpečnosti. Musí zde ale být např. údaje o provozu a výrobě, včetně základních technických parametrů o navrhovaných technologiích, údaje o vlivu stavby na zdraví a životní prostředí, údaje o ochranných pásmech (např. inženýrských sítí…), údaje o rozsahu a uspořádání staveniště, a to jsou již údaje důležité pro BPTZ.
3.2 POSTUPY V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ
3.2.1 Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení
Podkladem slouží provedená příprava obchodního případu v rozsahu návrhu řešení a územní informace (územní rozhodnutí nebo územní souhlas) vydané stavebním úřadem (pokud nejde o dokumentaci pro sloučené řízení).
Projektová dokumentace stavby, přikládaná k žádosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2 písm. b stavebního zákona, podle § 105 odst. 5 stavebního zákona k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až e) stavebního zákona, podle § 137 pro nezbytné úpravy nebo k oznámení stavby ve zkráceném řízení podle § 116 a § 117 odst. 2 stavebního zákona, řeší stavbu z hlediska urbanistického, architektonického a stavebně technického. Dopracovává do potřebných podrobností dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Závazné členění a směrný rozsah této projektové dokumentace je uveden v příloze vyhlášky. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu, povaze, významu a velikosti stavby.
U staveb obsahující technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání nebo dodržení podmínek stavebního povolení, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.
Nositelem postupu je vždy autorizovaná osoba. Zpracování projektové dokumentace všech druhů je vybranou činností ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona.
Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je rozpracován v novelizované MP 1 Projektová činnost.
Rozvedení statě o obsahu projektové dokumentace přikládané k žádosti pro stavební povolení je vhodné zde doplnit jen pro technologickou část stavby nad rámec uvedený v MP 1.5 podle stavebního zákona, kde je uveden nezbytný rozsah a obsah a uspořádání této dokumentace v souladu s vyhláškou o dokumentaci staveb.
Základní členění PD pro vydání stavebního povolení je možno najít v příloze č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Zásady organizace výstavby (ZOV)
Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří součást projektové dokumentace stavby podle části B Souhrnná technická zpráva/B.8 ZOV, předkládané k žádosti pro stavební povolení. Zásady organizace výstavby (ZOV) prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na zařízení staveniště (ZS), skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanismů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečností, vlivem stavby a požadavky na ochranu životního prostředí (ŽP).
U staveb, při jejíž realizaci se předpokládá, že:
- celková doba trvání prací a činností bude delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, na nichž bude současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
- celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.
je stavebník (zadavatel) stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Stejnopis oznámení musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do předání stavby stavebníkovi k užívání.
V tomto případě, a budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 5) stavebník zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění koordinace bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu se uvedou potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během provádění stavby (podrobněji zákon č. 309/2006 Sb.). Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 nařízení vlády č. 591/2006 Sb.
Obsahuje popis samostatných staveb zařízení staveniště, vyžadujících stavební povolení. Řeší také orientační lhůty výstavby a přehled rozhodujících dílčích termínů. Jedním z nástrojů informačního charakteru, kterým se příprava a provádění stavby může řídit, je síťová analýza, zahrnující časovou, zdrojovou a nákladovou analýzu i kritickou cestu v posloupnosti činností.
Blíže o ZOV pojednává MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.
Stavební řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)
Tento stupeň PD je pro posouzení způsobu řešení BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz rozhodující. Posuzuje se soulad předkládané PD s platnými předpisy.
Připomínky a požadavky DOSS musí žadatel o stavební povolení splnit a jejich splnění v žádosti doložit.
Ústních jednání nařízených příslušným stavebním úřadem ve věci územního, nebo stavebního řízení se OIP, až na výjimky svého práva nevyužívá.
Výsledkem postupu je projektová dokumentace předkládaná ke stavebnímu řízení; po vydání stavebního povolení se stává dokumentací ověřenou ve stavebním řízení (viz MP 1 a MP 2).
3.2.2 Dokumentace pro provádění stavby
Dodržení podmínek pro provádění stavby, které stanovil stavební úřad ve stavebním povolení, může být prokázáno dalším dopracováním projektové dokumentace, popřípadě i částí dokumentace pro provádění stavby, kterou zajišťuje stavebník.
Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 SZ činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována osobou autorizovanou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92 SZ, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů plně žádoucí. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro plán kontrolních prohlídek stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru nad jejím zpracováním.
Projektová dokumentace pro provádění stavby slouží dodavatelům jako podklad k vlastnímu provádění stavby a stavebníkovi společně s dokumentací pro stavební řízení, k výkonu technického dozoru stavby. Pokud ji stavebník použije k výběru dodavatele, slouží rovněž k vymezení rozsahu díla pro nabídkové řízení.
Tato dokumentace je obvykle zpracována na základě smlouvy o zhotovení příslušné části stavby a je součástí plnění zhotovitele pro potřeby realizace díla podle této smlouvy (viz. kap. 5.2 MP 1.5). Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavby nebo technologické provozní soubory, pokud se ve stavbě vyskytují.
Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby je možno najít v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Tuto přílohu lze použít i v případě zpracovávání zadávacích podmínek podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek.
3.3 POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ A PRO PROVOZOVÁNÍ STAVBY
3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu
V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a dokumentace skutečného provedení stavby k oznámení o užívání stavby, nebo k vydání kolaudačního souhlasu.
V odůvodněných případech bývá samostatně zpracovávána dokumentace pro uvádění stavby do provozu. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Dokumentace obsahuje požadavky k provedení individuálních, komplexních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a pro zpracování anotace, vztahující se k přehledu významných předpisů a standardů, k zásadám provozování stavby.
Také postupy pro spuštění technologických zařízení a celků, a to buď pouze pro první uvedení do provozu, nebo pro každé spouštění po provozní odstávce, případně obdobně i pro odstavení zařízení a celků z provozu. V této fázi v časovém úseku mezi ukončením realizace a začátkem užívání probíhá vyzkoušení a průkazy, dokumentační zachycení skutečného stavu. Na základě komplexního vyzkoušení dochází k předání a převzetí provozních souborů, technologických celků a stavby uživateli. Většinou návazně následuje potřebný nebo stavebním úřadem určený zkušební provoz a prokázání navrhovaných parametrů garančními zkouškami. Výsledky této činnosti jsou pak zachyceny v dokumentaci skutečného provedení, kterou stavebník předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení vždy.
Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že nejsou splněny podmínky pro její užívání.
Výstupem je dokumentace k povolení užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k oznámení o užívání stavby popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
Dokumentace skutečného provedení stavby
Dokumentace skutečného provedení zachycuje odchylky, k nimž došlo při provádění stavby. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení, nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám, vyžadujícím změnové řízení. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1 : 100).
Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládá stavebník spolu s oznámením o užívání stavby, případně se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci.
Podle § 125 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci, odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Není-li třeba dokumentaci skutečného provedení doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby, předloženou stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby podle § 120 odst. 1 SZ, popř. se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu. Z toho vyplývá, že dokumentace skutečného provedení je nutno vždy předat stavebníkovi ve dvojím vyhotovení. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví příl. č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro fázi uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů, definovaných v jím zpracované dokumentaci.
Individuální a komplexní vyzkoušení, zkušební provoz
Individuálním vyzkoušením se rozumí provedení vyzkoušení jednotlivých elementů (např. ventilátory, klapky, spínače apod.) v rozsahu nutném k prověření úplnosti a správnosti montáže. Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny.
Komplexním vyzkoušením prokazuje zhotovitel, že stavební dílo s technologickým zařízením je řádně dokončeno, je kvalitní, případně že je jako celek schopno zkušebního provozu, je-li sjednán. Jestliže má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené, teprve když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. Povinnosti stavebníka je, že v rozsahu smluvního ujednání obstará na svůj náklad kvalifikované pracovníky, suroviny, provozní materiály, energie, a jiné prostředky potřebné ke komplexnímu vyzkoušení a po případě též pro přípravu k němu. Náklady komplexního vyzkoušení hradí stavebník, produkce získaná komplexním vyzkoušením náleží stavebníkovi.
Zkušební provoz technologického zařízení provádí, je-li tak sjednáno ve smlouvě o dílo stavebník na převzatém díle po úspěšném komplexním vyzkoušení zhotovitelem a za součinnosti zhotovitele. Zkušebním provozem se prověřuje, zda zařízení je za předpokládaných provozních a výrobních podmínek schopno dosahovat výkonů v kvalitě a množství stanovených projektovou dokumentací.
Pokud zkušební provoz v dohodnuté lhůtě neprokáže splnění v projektové dokumentaci stanovených parametrů, smluvní strany sjednají jeho prodloužení. Náklady prodlouženého zkušebního provozu hradí zhotovitel, pokud byl zkušební provoz neúspěšný z příčin na jeho straně. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.
Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo stavebním povolení, může stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu.
Nutno naplánovat a stanovit:
- rozsah zkoušeného zařízení;
- rozsah individuálních zkoušek strojů a zařízení, včetně kritérií hodnocení;
- program předkomplexního a komplexního vyzkoušení;
- rozsah předkomplexních zkoušek;
- popis zkoušek jednotlivých podsystémů se specifikací sledovaných parametrů, vyznačením přípustných hodnot a se sestavením provozních a poruchových stavů;
- dobu a rozsah komplexního vyzkoušení se specifikací zkoušených provozních a poruchových (havarijních) stavů, včetně stanovení kritérií úspěšného komplexního vyzkoušení;
- podmínky zkušebního provozu, pokud budou prováděny.
Zásady zpracování provozních předpisů
Budou vycházet z pravidel pro provozování elektrických zařízení, která platí pro jejich provoz nejen v energetických organizacích, ale i v dalších organizacích, které tato zařízení zřizují a provozují.
Při zpracování provozních předpisů je možno obecně vycházet z ČSN EN 62079 Zhotovování návodů – strukturování, obsah a prezentace. Souběžně s touto normou platí ČSN EN 82079-1 z 5/2013, která tuto normu zcela nahradila ke 12. 9. 2015.
Podle anotace ČSN EN 62079 jsou návody prostředky, jakými přenášíme informace na uživatele – jak produkt používat správným a bezpečným způsobem v závislosti na charakteristikách produktu, složitosti, riziku a právních požadavcích. Obsah a rozsah návodů, které je nutno poskytnout, závisí též na regionálních nebo národních zákonných předpisech, například na Směrnici pro strojní zařízení (EU).
Pro dodávky kompletních strojů pro průmyslové použití nebo kompletních technologických linek se zpracovávají Provozní předpisy a Předpisy pro údržbu. Podrobnosti zpracovávaných předpisů a jejich rozsah bývá specifikován ve smlouvě o dílo, s ohledem na provozovatele energetických zařízení a v souladu s jeho požadavky.
Zásady havarijních a bezpečnostních předpisů
Budou vycházet z koncepce záchranné a havarijní služby pro danou lokalitu a z pravidel o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v energetice. Jsou zpracovány pro provoz jednotlivých energetických zařízení podle obdobných zásad výše uvedených. V tomto oboru je nutná i návaznost na mezinárodní systém havarijní služby pro případ vzniku havárie většího rozsahu.
Práce na uvedených velice specializovaných předpisech jsou tak složité, že jejich rozsah, náplň i zaměření musí být projednány po uplatnění požadavku podrobně ještě před uzavřením smlouvy o dílo nebo jiného smluvního vztahu.
Vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu.
Provozně technická dokumentace
Jedná se o dokumentaci, kterou potřebuje uživatel k užívání (provozu) stavby. Části dokumentace pro vyhrazená zařízení jsou podmínkou užívání stavby podle právních předpisů, zpracování jiných závisí na dohodě v příslušné smlouvě. Zpracovatelem dokumentace je obvykle vyšší dodavatel, nebo dodavatel technologie.
Její rozsah i obsah závisí velmi významně nejen na druhu stavby, ale zejména na druhu procesu, který ve stavbě probíhá, od bydlení nebo skladování, až po špičkové výrobní technologie.
Provozní dokumentaci lze členit na:
- dokumentaci pro provoz vyhrazených technických zařízení nebo jiných zařízení, podléhajících dohledu dotčených orgánů státní správy, popř. procesů podléhajících takovému dohledu nebo osvědčujících jakost i uspokojení technických požadavků na výrobky nebo výstavbu, podle příslušných (v dané zemi platných) předpisů a podle smluvních ujednání. Jedná se o dokumentaci, která musí být povinně předána uživateli pro užívání a může být předmětem státního stavebního dohledu při užívání stavby;
- dokumentaci pro řízení technologických nebo obdobných procesů, mnohdy s vazbami na řízení příslušného podniku (firmy), obvykle včetně dokumentace o zavádění příslušných aplikačních (uživatelských) softwarových produktů (provozních příruček nebo manuálů);
- jiné typy dokumentace, podmiňující provoz nebo užívání stavby, podle specifických podmínek. Pro některé složité technologické nebo obdobné procesy a systémy, ve kterých procesy probíhají, může tvořit samostatnou část této dokumentace, dokumentace pro uvádění do provozu (dokumentace pro spouštění);
- dokumentace zařízení staveniště (ZS), tj. dokumentace pro zařízení přechodně budovaná, pro úpravu stávajících nebo v předstihu budovaných částí stavby (pro tyto účely) nebo pro repase, popř. likvidaci zařízení. Lze ji charakterizovat jako souborné řešení, dopracované do úrovně realizační dokumentace (jednostupňovou dokumentaci) pro dočasnou stavbu. Zpracovává ji obvykle projektant na základě zadání příslušného účastníka výstavby, nebo vyšší dodavatel pro svoji potřebu. V zájmu hospodárného řešení zařízení staveniště je obvyklé, že dohodou hlavních účastníků výstavby je zařízení staveniště budováno pro společné využití. Pokud je zařízení staveniště dočasnou stavbou, podléhá kolaudačnímu řízení.
Užívání staveb a bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ)
OIP se zúčastňuje jako DOSS závěrečné kontrolní prohlídky před vydáním kolaudačního souhlasu podle zákona o inspekci práce, v němž je uvedeno, že OIP uplatňuje při povolování staveb požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.
Má-li být stavba užívána, musí požadavky na BPTZ vždy splňovat.
Pro vydání kolaudačního souhlasu stavebník opatří závazné stanovisko Technické inspekce České republiky k elektrickým zařízením I. třídy dle vyhlášky o vyhrazených zařízeních č. 73/2010 Sb. Pro provedení závěrečné kontrolní prohlídky stavby stanoví stavební úřad, které doklady stavebník při ní předloží. Skutečné provedení stavby nebo její užívání nesmí ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí.
Při závěrečné kontrolní prohlídce stavby se ověřuje splnění požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení, a to zejména, zda:
- byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné při posouzení dokumentace stavby;
- byly odstraněny závady a nedostatky zjištěné v průběhu výstavby;
- je stavba provedena podle schváleného projektu s eventuálními změnami nebo doplňky;
- jsou k dispozici doklady o komplexním vyzkoušení technických zařízení, včetně protokolů o zkouškách a revizní zprávy, případně zda jsou splněna stanoviska organizace státního odborného dozoru;
- provedení stavby odpovídá požadavkům platných bezpečnostních předpisů, případně jsou-li provedena vyhovující náhradní opatření;
- je vypracována předepsaná provozní dokumentace (návody k obsluze a údržbě provozovaných zařízení v českém jazyce, provozní řády apod.);
- jsou stanoveny kvalifikační požadavky pro zaměstnance, kteří zde budou zaměstnáváni;
- je k dispozici záznam o výsledku zkušebního provozu;
- provozní prostory, technická zařízení, rozvody médií apod. jsou opatřeny stanoveným bezpečnostním označením;
- stavba je vybavena doklady o organizačním zajištění trvalého provozu (např. provozní řády apod.);
- jsou pro pracoviště a činnosti, při kterých se používají nebezpečné látky a nebezpečné přípravky, k dispozici bezpečnostní listy, vypracovány technologické, nebo pracovní postupy, včetně stanovení postupu pro případ vzniku havárie (havarijní plány, evakuační plány, vybavení osobními ochrannými pracovními prostředky apod.).
3.3.2 Výrobní dokumentace
Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu dílců a dalších prvků provozních souborů, jako např.:
- výrobní výkresy prvků, dílů a jejich styků;
- technologické postupy výroby;
- podklady pro zpracování výztuže;
- optimalizační výpočty pro výrobní linky;
- statické a dynamické výpočty prvků;
- výkresy a specifikace prvků a spojovacího materiálu konstrukcí podle členění v kap. 3.2.2.
3.3.3 Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby
Postup řeší zpracování dokumentace pro užívání a pro provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.
Podkladem je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro užívání stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí, ve znění pozdějších předpisů, včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (viz kap. 4.2).
Na zpracování dokumentace k provozování stavby, označované také jako provozní dokumentace, se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Řešení z předchozích úrovní dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace. Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby, nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.
Dokumentace pro užívání stavby by měla obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, dodržení potřebných stavebně fyzikálních vlastností, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých dílů stavby. V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.
Autorizovaná osoba se na zpracování dokumentace již většinou nepodílí. Její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby, projektant v předchozích stupních dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace k užívání a k provozování stavby i přímo podílí, je jeho činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba má svoji efektivnost především z jejího provozování.
4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)
4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZSp – PLZ
4.1.1 Autorský dozor (AD)
Podkladem je smlouva o zpracování další projektové dokumentace, případně o výkonu autorského dozoru.
Autorským dozorem je postup AO TZSp, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby.
Pro autorský dozor platí tyto hlavní zásady:
- autorský dozor vykonává povinnosti podle smlouvy se stavebníkem a ověřuje dodržení technicko-ekonomického, architektonického a výtvarného řešení projektové dokumentace do závěrečného hodnocení stavby;
- na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává AO se stavebníkem ve smlouvě;
- provádění autorského dozoru AO nezbavuje stavebníka odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru a zhotovitele odpovědnosti za řádné provádění dodávek;
- zjistí-li projektant při výkonu autorského dozoru (AD) nedodržení projektové dokumentace, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním (montážním) deníku, stavebníka a dodavatele;
- jestliže závažné vytýkané závady nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy důležité veřejné zájmy, může projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce, a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje stavebníka povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.
Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou uvedeny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb.
4.1.2 Rozsah dozoru
Ve výkonu autorského dozoru (AD) je zpravidla třeba:
- v období zpracování dokumentace pro provádění stavby:
- zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání smlouvy, soulad zpracovávané dokumentace pro provádění stavby;
- poskytovat vysvětlení, potřebná pro vypracování dokumentace pro provádění stavby;
- navrhovat stavebníkovi opatření, zjistí-li odchylky od projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení;
- v období provádění stavby:
- účastnit se předání staveniště dodavatelům;
- zajistit dodržení dokumentace pro provádění stavby s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení potřebná pro plynulost stavby;
- řešit změny nebo doplnění PD způsobené novými skutečnostmi, zjištěnými v průběhu provádění stavby;
- posuzovat návrhy dodavatelů na odchylky a změny;
- dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání se stavebníkem, popřípadě s orgány státní správy;
- účastnit se kontrolních dnů stavby;
- sledovat postup výstavby z technického hlediska;
- plnit další povinnosti u staveb, které to svým charakterem vyžadují;
- účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části, včetně komplexního vyzkoušení;
- po dokončení stavby nebo její ucelené části či etapy zúčastnit se:
- zkušebního provozu;
- závěrečné kontrolní prohlídky a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci, vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované stavebníkem stanovisko projektanta.
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit autorský dozor (§ 152 odst. 4 SZ).
4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY A INFORMACE AO TZSP – ELZ
4.2.1 Ochranná pásma, přeložky a styk zařízení
Ochranná pásma elektrických zařízení
(podle § 46 energetického zákona č. 458/2000 Sb.)
Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.
Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami, vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV, včetně;
1. pro vodiče bez izolace … 7 m;
2. pro vodiče s izolací základní … 2 m;
3. pro závěsná kabelová vedení … 1 m;
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV, včetně;
1. pro vodiče bez izolace … 12 m;
2. pro vodiče s izolací základní … 5 m;
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně … 15 m;
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně … 20 m;
e) u napětí nad 400 kV … 30 m;
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV … 2 m;
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence … 1 m.
V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
- Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
- a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva;
- b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech;
- c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech;
- d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
- Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
- a) 20 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 20 m od vnějšího líce obvodového zdiva výrobny elektřiny připojené k přenosové soustavě, nebo distribuční soustavě s napětím vyšším než 52 kV;
- b) 7 m vně oplocení, nebo v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 7 m od vnějšího líce obvodového zdivy výrobny elektřiny připojené k distribuční soustavě s napětím na d 1 kV do 52 kV;
- c) 1 m vně oplocení výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně;
- d) v případě, že výrobna elektřiny není oplocena, 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva, nebo od obalové křivky vedené vnějšími líci krajních komponentů výrobny elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a připojené k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně;
- e) 1 m od vnějšího líce obvodového zdiva budovy, na které je výrobna elektřiny umístěna, u výroben elektřiny připojených k distribuční soustavě s napětím do 1 kV včetně s instalovaným výkonem nad 10kW.
- V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:
- a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky;
- b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce;
- c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení, nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob;
- d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m.
V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t.
- Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy:
- a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;
- b) udělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmenu a) nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.
V ochranném pásmu i mimo ně musí být prováděny činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
Fyzické či právnické osoby zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.
- Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být v případě, že:
- a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně trojnásobkem průměru rotoru;
- b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů nejméně rovnající se průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny.
Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.
Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby na základě příslušného souhlasu nebo povolení v souhlasu se stavebním zákonem.
Přeložky zařízení
(podle § 47 energetického zákona č. 458/2000 Sb.)
Přeložkou zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy se rozumí dílčí změna trasy vedení, nebo přemístění některých prvků tohoto zařízení.
Přeložku zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy zajišťuje jeho vlastník na náklady toho, kdo potřebu přeložky vyvolal. Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřebu přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně nutné náklady.
Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení distribuční soustavy po provedení přeložky se nemění.
Styk zařízení
(podle § 48 energetického zákona č. 458/2000 Sb.)
Zařízení přenosové soustavy, distribučních soustav a elektrických přípojek může za předpokladu, že neohrozí život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky, telekomunikační vedení, veškeré potrubní systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v souběhu, a to způsobem přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. Souběhem se rozumí stav, kdy jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného, případně bezpečnostního pásma druhého zařízení
Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat vyjádření ostatních uživatelů trasy, zejména předepsaný technologický postup při zemních pracích, aby byly co nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a nemovitostí.
4.2.2 Požadavky na převzetí díla
Před převzetím díla se podrobně projde a prověří celé zařízení, včetně všech dokladů připravených dodavatelem a odběratelem. O předání a převzetí se podle zjištěných skutečností sepíše zápis – protokol o předání a převzetí kompletního díla.
Nedílnou součástí zápisu o předání a převzetí díla jsou zejména:
- zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení;
- zápisy o závěrečných zkouškách (protokol o zkouškách elektrické části strojního zařízení podle čl. 19 normy ČSN EN 60204-1 ed. 2 od výrobce);
- dodavatelská dokumentace;
- montážní deníky;
- ES prohlášení o shodě strojního zařízení (strojní zařízení je označeno značkou CE);
- provozní manuály pro provozování a údržbu;
- soupis vad a nedodělků, nebránících bezpečnému provozování zařízení, s termíny jejich odstranění;
- stavební povolení;
- zprávy o výchozích revizích ostatních vyhrazených technických zařízení, která jsou součástí díla (plynová, tlaková, elektro, zdvihací).
Pokud je ve smlouvě dohodnuto, mohou být součástí předání a převzetí díla také:
- dokumentace skutečného provedení;
- školení obsluhy a údržby uživatele;
- seznam náhradních dílů pro dvouletý provoz.
Výchozí revize elektrického zařízení
Účelem revize elektrických zařízení je ověřit jejich stav z hlediska bezpečnosti. Bezpečnost elektrických zařízení je schopnost neohrožovat za stanovených podmínek provozu lidské zdraví, užitková zvířata nebo majetek a okolní prostředí elektrickým proudem nebo napětím, případně jevy vyvolanými účinky elektřiny. Pojem bezpečnost elektrického zařízení zahrnuje i požární bezpečnost z hlediska možného vzniku požáru působením proudu nebo napětí.
Obvykle se provádí celkové posouzení zařízení dodavatelskou organizací před uvedením zařízení do provozu, včetně vyhotovení zprávy o revizi. Každé elektrické zařízení musí být podle ČSN 33 2000-1 ed. 2 a ČSN 33 1500 během výstavby nebo po dokončení, před tím než je uživatel uvede do provozu, prohlédnuto a vyzkoušeno v rámci výchozí revize. Účelem je ověření, pokud je to možné, zda jsou splněny alespoň požadavky normy ČSN 33 2000-6 ed.2 , vydané v 03/2017, přičemž ČSN 33 2000-6 ed. 1 byla zrušena 1. 6. 2019 (takže obě normy byly v souběhu do 1. 6. 2019), a ČSN 33 1500.
K revizím náleží všechna opatření, jimiž se zjišťuje, zda provedení elektrických zařízení odpovídá těmto požadavkům. Revize zahrnuje: Prohlídku – zkoušení – měření.
- Prohlídka – vědomé prohlédnutí elektrického zařízení za účelem zjištění jeho řádného stavu. Je předpokladem pro zkoušení a měření.
- Zkoušení – činnost prováděná na elektrických zařízeních, kterou se má prokázat účinnost ochranných a signálních zařízení, např. proudových chráničů, zařízení pro hlídání izolačního stavu, zařízení pro nouzové vypínání.
- Měření – zjišťování hodnot nutných pro posouzení účinnosti ochranného zařízení pomocí vhodných měřicích přístrojů, nedají-li se zjišťovat prohlídkou nebo zkoušením.
Při výchozí revizi se prověří zejména:
- úplnost a správnost technické dokumentace zařízení;
- zda byly na zařízení provedeny předepsané zkoušky, a správnost a úplnost dokladů o zkouškách;
- zda zařízení odpovídá předpisům a požadavkům bezpečnosti práce a technických zařízení požární ochrany;
- zda je zařízení vybaveno předepsanými měřicími, kontrolními a bezpečnostními zařízeními;
- kvalita montážních prací;
- zda byly montážní práce provedeny pracovníky s předepsanou odbornou způsobilostí;
- kvalita vedení montážní dokumentace;
- zda byla uskutečněna revize i na zařízeních plynových, tlakových, zdvihacích nebo jiných, pokud jsou součástí revidovaného zařízení;
- jiné okolnosti, důležité z hlediska bezpečnosti a spolehlivosti provozu a požární ochrany, požadované technologickým postupem.
Vypracování zprávy o výchozí revizi
Po dokončení revize nové instalace musí být zpracována zpráva o výchozí revizi – viz kapitola 6.4.4 ČSN 33 2000-6 ed.2. Tento dokument musí obsahovat podrobnosti o rozsahu instalace, kterého se zpráva týká, spolu se záznamem prohlídky a výsledků zkoušek.
Jakékoliv závady nebo opomenutí odhalené v průběhu revize se musí odstranit předtím, než osoba provádějící revizi prohlásí, že instalace odpovídá souboru IEC 60364.
Podle článku 6.1.2 ČSN 33 1500 se v závěru zprávy o revizi uvádí, zda je elektrické zařízení z hlediska bezpečnosti schopné provozu.
ČSN 33 2000-6 ed.2, v Přílohách E, F a G uvádí vzorové formuláře zpráv a seznamů, které mohou být použity pro zpracování výchozí a pravidelné revize instalace, které jsou zvlášť vhodné pro domovní instalace.
Následná (pravidelná) revize zařízení
Provádí se na provozovaných elektrických zařízeních a povinné lhůty pravidelných revizí se ruší. Odpovědní provozovatelé je mohou nahradit odbornými prohlídkami, uskutečňovanými v jejich zájmu kompetentními osobami, které je vykonávají jako inspekci. Doporučené lhůty revizí – viz ČSN 33 2000-6 ed. 2.
Na vedeních přenosové a distribuční soustavy, transformovnách vn/nn a rozvodných zařízeních nn distribuční soustavy podle ČSN 33 3200 se nemusí provádět pravidelné revize, pokud bezpečnost elektrických zařízení je zajišťována pravidelnými kontrolami a údržbou podle vlastního řádu preventivní údržby.
4.2.3 Doporučený rozsah průvodně technické dokumentace montážních prací
Stanovení rozsahu dokumentace provedených prací je třeba vždy posuzovat případ od případu, protože před vystavením dokladu o provedených pracích musí být provedeny určité kontroly a zkoušky a tato činnost si vyžaduje určitý čas a finanční náklady. Je proto třeba mít na zřeteli, které kontroly a zkoušky jsou nezbytně nutné za účelem prokázání a dokumentování stanovené kvality prací a veškeré tyto činnosti uvést do smluv uzavíraných s dodavateli.
Pokud budou práce prováděny a dokumentovány podle ČSN, je třeba tyto normy ve smlouvě konkrétně citovat.
Všeobecným dokladem o kontrolách a zkouškách je stavební deník nebo samostatný deník kontrol a zkoušek, který vede dodavatel prací. Pokud se na určité kontroly a zkoušky vystavují samostatné protokoly, tyto protokoly zástupci objednatele ověřují svým podpisem. Rozsah těchto činností je třeba sjednat ve smlouvě s dodavatelem prací.
Osvědčení o jakosti a kompletnosti provedených prací nemusí být vystavováno na každé zařízení samostatně, ale může být vystaveno na provozní soubor nebo stavbu, musí v něm však být uvedena všechna namontovaná zařízení s označením podle dokumentace. Ve smyslu ČSN EN ISO/IEC 17050-1 může být osvědčení o jakosti a kompletnosti nahrazeno tiskopisem „Prohlášení shody“. U zařízení, na něž se vztahuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, musí být vydáno prohlášení o shodě. Je vhodné, aby určení stanovených výrobků v souladu s tímto zákonem a souvisejícími nařízeními vlády bylo provedeno v dokumentaci pro realizaci stavby, nebo stanoveno v ní jako požadavek pro dodavatelskou průvodní dokumentaci. Obdobně je vhodné postupovat v případě zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a k němu vydaných prováděcích nařízení vlády č. 116/2016 Sb., nařízení vlády č. 117/2016 Sb., a nařízení vlády č. 118/2016 Sb.
U všech zakázek musí být specifikace provedené práce zpracována podle podmínek, dohodnutých ve smlouvě dané zakázky. Podle podmínek uzavřené smlouvy je součástí předávané dokumentace provedených prací dokumentace se zakreslenými změnami a úpravami, provedenými během prací.
Vyhrazená elektrická zařízení podle vyhlášky č. 73/2010 Sb., musí být stanovena projektovou dokumentací stavby.
Oprávnění montážní organizace o odborné způsobilosti k montáži elektrických zařízení ve smyslu zákona č. 174/1968 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vyhlášky č. 50/1978 Sb. (poslední novela č. 98/1982 Sb.) a č. 73/2010 Sb., musí být požadováno již při uzavírání smlouvy s montážní organizací.
Mezi základní povinnosti organizací patří:
Dodavatelská organizace je povinna před předáním zařízení odběrateli zajistit v rozsahu a za podmínek stanovených předpisy kontrolu zařízení (revize, zkoušky apod.), pořídit o tom doklady (zprávu o revizích, protokoly o zkouškách, osvědčení o jakosti a kompletnosti apod.) a odevzdat je spolu se zařízením odběrateli.
(1) Organizace, která vykonává montáž zařízení
na výrobu, přeměnu a rozvod elektrické energie
- v elektrárnách se jmenovitým výkonem větším než 5 MW;
- ve spínacích stanicích vysokého, velmi vysokého a zvlášť vysokého napětí;
- v transformovnách se jmenovitým výkonem jednotlivých transformátorů;
- větším než 1 MW.
na přeměnu, rozvod a odběr elektrické energie
- s celkovým jmenovitým výkonem větším než 0,3 MW;
- instalovaného v prostředí s nebezpečím výbuchu nebo v prostorách z hlediska úrazu elektrickým proudem zvlášť nebezpečných;
- v budovách určených ke shromažďování více než 250 osob.
je povinna oznámit nejméně 15 dnů předem příslušnému orgánu dozoru, v jehož obvodu působnosti byly montážní práce vykonány, ukončení montáže jako celku.
(2) Skládá-li se zařízení z více částí, které lze samostatně provozovat, může organizace oznámit ukončení montáže takových částí jednotlivě.
(3) Organizace provozující zařízení (dále jen „provozovatel“) jsou povinny zajistit v rámci preventivní údržby vykonání předepsaných kontrol zařízení (revize, zkoušky, prohlídky apod.) se zřetelem k podmínkám, za nichž je zařízení provozováno. Pro účely revizí se stavby dělí na
- A stavby bez nebezpečí výbuchu;
- B stavby s nebezpečím výbuchu.
(4) Záznamy a doklady, které je provozovatel povinen pořizovat o provozu, revizích, zjištěných závadách, opravách a rekonstrukcích zařízení, musí uschovat, pokud není stanoveno jinak, do doby odstranění závad, nejméně však do příští revize či kontroly stejného rozsahu.
(5) Výchozí a pravidelné revize mohou vykonávat jen revizní technici. Požadavky na jejich odbornou způsobilost stanoví zvláštní předpis.
Zařazení zařízení do tříd a skupin lze najít ve vyhlášce č. 73/2010 Sb., příloha 1.
Tato vyhláška říká, že:
- u zařízení musí být před jeho uvedením do provozu osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací; osvědčení provádí revizní technik s platným osvědčením příslušného druhu a rozsahu podle jiného právního předpisu;
- zahájení montáže zařízení třídy I. oznamuje osoba uvedená v bodu 1 (právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které mohou provádět montáž, opravy, revize a zkoušky zařízení na základě oprávnění vydaného organizací státního odborného dozoru) bez zbytečného odkladu organizací státního odborného dozoru;
- zařízení třídy I. lze uvést do provozu jen na základě odborného a závazného stanoviska organizace státního odborného dozoru.
4.2.4 Elektrické přípojky
(podle § 45 energetického zákona č. 458/2000 Sb.)
Elektrická přípojka musí být zřízena a provozována v souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování příslušné distribuční soustavy.
- Elektrickou přípojku nízkého napětí zřizuje na své náklady
- a) v zastavěném území podle zvláštního předpisu provozovatel distribuční soustavy;
- b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel distribuční soustavy;
- c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního předpisu, je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.
Ostatní elektrické přípojky zřizuje na své náklady žadatel o připojení.
Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její zřízení.
Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz, údržbu a opravy tak, aby se nestala příčinou ohrožení života a zdraví osob či poškození majetku.
Provozovatel distribuční soustavy je povinen za úplatu elektrickou přípojku provozovat, udržovat a opravovat, pokud o to vlastník písemně požádá.
Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se nejedná o přípojku.
Elektrická přípojka nízkého napětí slouží k připojení jedné nemovitosti, na základě souhlasu vlastníka přípojky a provozovatele distribuční soustavy lze připojit i více nemovitosti. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto skříně jsou součástí přípojky. Hlavní domovní pojistková skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se umísťuje na objektu zákazníka nebo na hranici jeho nemovitosti.
Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí posledním kotevním bodem umístěným na této nemovitosti nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod je součástí přípojky.
Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky nejsou součástí elektrické přípojky. Společná domovní elektrická instalace je součástí nemovitosti.
Projektová dokumentace elektrické přípojky
K projednávání provádění elektrické přípojky je nezbytné vyhotovit projektovou dokumentaci. Projektování elektrických zařízení je ve smyslu nařízení vlády č. 278/2008 Sb. živností volnou, pro jejíž provozování zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání ve znění pozdějších předpisů (podle § 25) nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. Projektovou dokumentaci elektrické přípojky může vypracovat fyzická osoba mající živnostenské oprávnění k projektování elektrického zařízení. Odbornou způsobilost projektantů elektrických zařízení stanovuje vyhláška č. 50/1978 Sb. v § 10.
Pro vydání stavebního povolení musí však být projektová dokumentace přípojky zastřešena autorizovanou osobou ve smyslu zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5 PŘÍLOHY
5.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO TZS – ELZ
Právní předpisy týkající se TZS – ELZ jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.
5.2 NORMY PRO TZS – ELZ
České technické normy
České technické normy podle § 4 zákona č. 22/1997 Sb.:
Česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. To neznamená, že taková povinnost nemůže vyplynout z jiného právního aktu.
Normy týkající se TZS – ELZ jsou uvedeny v kapitole 4 pomůcky A 5.1.
V praxi nastávají tyto možné případy:
- Pokyn nadřízeného – v zaměstnaneckých vztazích pří řádném seznámení zaměstnance. Jestliže k tomu dojde, je dodržování ČSN pracovně právní povinností.
- Smlouva – jestliže mezi účastníky obchodního vztahu, založeného smlouvou podle občanského zákoníku nebo zákona o obchodních korporacích, dojde k ujednání o tom, že např. zboží nebo činnosti, které jsou předmětem této smlouvy, musí splňovat požadavky konkrétní ČSN, stává se plnění této ČSN právní povinností. Její nedodržení pak způsobuje právní následky, stanovené pro případ nedodržení smlouvy.
- Rozhodnutí správního orgánu – povinnost dodržet určitou ČSN může být stanovena v rozhodnutí, které správní orgán vydá na základě zmocnění, uvedeného v zákoně. Jako příklad lze uvést právní úpravu, uvedenou v zákoně č. 183/2006 Sb., (SZ ve znění pozdějších předpisů).
- Právní předpisy – některé právní předpisy (tj. předpisy publikované ve sbírce zákonů, případně i vyhlášky obcí) určitým způsobem odkazují na ČSN. Stanoví tak přímo nebo nepřímo povinnost dodržovat technické normy, ale jen těm subjektům, kterým daný právní předpis stanoví konkrétní povinnosti.
- Na zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, navazuje řada nařízení vlády, která ovlivňují nejen výrobkovou základnu pro elektrotechniku, ale i vlastní navrhování a provádění elektrických rozvodů.
Jedná se především o tato nařízení vlády:
- č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh (nahrazuje NV č. 17/2003 Sb.);
- č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh (nahrazuje NV č. 616/2006 Sb.);
- č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky. Toto nařízení zcela nahradilo nařízení vlády č. 178/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Na tato vládní nařízení navazují tzv. „harmonizované a určené normy“ (viz § 4 zákona č. 22/1997 Sb.), obsahující požadavky, které musí jednotlivé prvky elektrického zařízení splnit. Tyto požadavky se vztahují jednak na elektrická zařízení – výrobky dodávané od dodavatelů nebo výrobců na stavbu, ale i na „výrobky“ provedené na stavbě – tedy na vlastní elektrickou instalaci.
Z hlediska navrhování elektrických rozvodů souvisejících s provozem budov je především nutno vzít na vědomí soubory harmonizovaných a určených norem podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Ve vydávaném Seznamu českých technických norem jsou ČSN pro elektrická zařízení řazeny do tříd 33 až 38; ty jsou dále členěny do skupin:
| 33 | Elektrotechnika – Elektrotechnické předpisy |
| 34 | Elektrotechnika |
| 35 | Elektrotechnika |
| 36 | Elektrotechnika |
| 37 | Elektrotechnika – Energetika |
| 38 | Elektrotechnika – Požární bezpečnost |
Harmonizované a určené normy
Vybrané harmonizované a určené normy pro navrhování elektrických rozvodů (výrobky zabudované do stavby).
Je třeba upozornit na to, že v jednotlivých normách jsou jednoznačné odkazy na ustanovení v dalších normách, které tyto články, kapitoly nebo i celé normy staví na úroveň normy harmonizované.
Důležitou okolností pro pochopení úlohy harmonizovaných norem je uvědomit si jejich úlohu v praxi. To plyne již z § 8 odst. 5 zákona č. 22/1997 Sb., „Za bezpečný se považuje výrobek splňující požadavky příslušného technického předpisu…“. Příslušným technickým předpisem je v tomto případě příslušné nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
Pojem výrobek je v tomto případě definován v nařízení vlády jako „každý výrobek určený pro trvalé zabudování do staveb“.
Zcela jednoznačně je řečeno, že pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými a určenými českými technickými normami a vlastnosti výrobku jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou tyto základní požadavky splněny.
Z formulací vyplývá, že dodržování ustanovení harmonizovaných norem (i když nezávazných) usnadňuje jejich uživateli práci v tom smyslu, že využije-li je, automaticky splnil požadavky zákona č. 22/1997 Sb., a navazujících nařízení vlády; pokud však například projektant zvolí originální řešení mimo rámec harmonizovaných norem ČSN, což je jeho právo, musí dokázat, že jeho řešení je ve sledovaných parametrech.
Technická normalizační informace (TNI)
TNI je produktem Českého normalizačního institutu. Tento produkt se označuje zkratkou TNI a šestimístným číslem podle zásad shodných s tříděním technických norem (ČSN). TNI jsou technické normalizační dokumenty informativního charakteru a obsahují:
- technické požadavky, které ještě nemají předpoklad pro zpracování na úrovni norem, kde (z různých důvodů) existuje perspektivní, nikoliv však okamžitá možnost vydání normy, nebo;
- jsou do nich převzaty některé osvědčené údaje ze zrušených ČSN, jejichž zachování a využití (po případné aktualizaci) je účelné, případně;
- jsou do nich převzaty některé jiné normativní dokumenty, které nelze vydat jako ČSN.
V době aktualizace této metodické pomůcky je vypracováno cca 30 TNI, přičemž některé kmenové normy, které byly v TNI komentovány, byly zrušeny. Pro elektro zařízení jsou zpracovávány následující TNI obsahující komentáře ke kmenovým normám:
Normy pro bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ)
Podle NV č. 378/2001 Sb., Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, je nutno brát v úvahu při navrhování technologických zařízení na území ČR.
Elektrická zařízení tvoří z hlediska bezpečnosti celého strojního zařízení nikoli nepodstatnou část. Pro řešení bezpečnostních funkcí (např. Nouzový stop…) je nutno vycházet při řešení elektrických obvodů z doporučení těchto norem:
Normy typu A – základní bezpečnostní normy
Normy typu B1 – skupinové bezpečnostní normy – jednotlivé bezpečnostní aspekty
Normy typu B2 – skupinové bezpečnostní normy – bezpečnostní zařízení a součásti
Normy typu C – bezpečnostní normy pro jednotlivé stroje nebo skupiny strojů