ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT
Autoři: Ing. Renata Zdařilová, Ph.D.
Stav: aktualizace 2024, vydání 2007
S účinností nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb. došlo ke zrušení vyhlášky č. 398/2009 Sb. V návaznosti na § 329 odst. 1 přechodného ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím je tato pomůcka k vyhlášce č.398/2009 Sb. pro činnost autorizovaných osob platná do 30. 6. 2027.
Pojem bezbariérové užívání staveb je stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. rušen a v § 13 písm. d) je zaveden nový pojem stavebního řádu – přístupnost, kterou se rozumí vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“) s cílem bezbariérového užívání.
Přístupnost je podle ustanovení § 145 odst. 1 písm. e) jedním ze základních požadavků na stavby. Podrobné požadavky na přístupnost stanoví vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která se v § 29 odst. 1 odkazuje na novou závaznou normu ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání.
ČSN 73 4001 platí pro navrhování přístupnosti a bezbariérového užívání nových pozemních staveb a staveb dopravní infrastruktury, změny záměru před jeho dokončením, změny dokončené stavby v zastavěném území, v zastavitelných plochách v návaznosti na předpokládané výstavbě. Norma platí pro stavby občanského vybavení, stavby pro bydlení, stavby pro výkon práce, komunikace pro pěší a veřejná prostranství. Norma neplatí pro stavby rodinných domů a stavby pro rodinnou rekreaci včetně přístupů k nim. Základní požadavky na přístupnost se uplatní také u staveb železničních drah, metra, lanovek, přístavišť a civilních letišť sloužících veřejné hromadné dopravě.
Anotace
Hlavním cílem pomůcky, je poskytnout informace o základních principech přístupnosti samotných budov, jejichž základním předpokladem je mimořádně důležité správné zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb pro jednotlivé skupiny zdravotně postižených. Na základě jejich potřeb samostatného bezpečného pohybu a orientace a nezbytně nutných manipulačních prostorů pak můžeme přistoupit k vlastnímu návrhu a následně realizaci stavby.
OBSAH
ÚVOD
Současným trendem je objevování nových cest, které umožní lidem se zdravotním postižením zvolit si domov a způsob života podle svých představ a žít tak samostatně. V této souvislosti si musíme uvědomit, že základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti je přístupnost prostranství a staveb, jejich užívání a možnost se v nich volně pohybovat. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu. Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, dopravními a informačními bariérami, jejichž existence je v řadě případů zcela neopodstatněná. Jejich odstranění vede k celkové humanizaci prostředí pro všechny občany. Všeobecně stále přetrvává mylný názor, že bezbariérové řešení staveb a veřejných prostranství se vztahuje jen na trvale zdravotně postižené, a to na osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé. Ve skutečnosti se bezbariérovost týká mnohem širšího okruhu osob s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, jako jsou malé děti, lidé s kočárky, cestující se zavazadly, senioři se sníženou pohyblivostí, schopností rychlé reakce a odhadu situace, osoby postižené dočasně vlivem úrazu či lidé malého nebo nadměrného vzrůstu. To ve své podstatě představuje velké procento populace s tím, že v této velké skupině se ocitne každý z nás minimálně dvakrát za život – jako dítě a jako senior.
Na tvorbu prostředí bez bariér musíme nahlížet jako na tvorbu prostředí pro všechny. Přes veškeré úsilí, které bylo vynaloženo na zlepšení informovanosti společnosti o této oblasti, jsou znalosti problematiky bezbariérového užívání odborné i laické veřejnosti neúplné. Velký úkol v řešení bezbariérového prostředí je v předcházení těmto bariérám již v procesu návrhu a vlastního navrhování, tzn. prevenci. Projekční praxe musí v plné míře zohledňovat zmiňovanou problematiku a ve svých návrzích by neměl nikdo opomenout odpověď na otázku, zda uměle vytvořený prostor, který navrhnul nebo na jehož tvorbě se podílel, je uzpůsobený pro všechny jeho budoucí uživatele.
Obsah a cíl pomůcky TP 1.4
Technická pomůcka TP 1.4 se zabývá podmínkami tvorby bezbariérového prostředí na základě nového pohledu a pojetí navrhování staveb, který musí být založen na integrální přístupnosti s cílem směrování vývoje problematiky architektonických bariér k co nejjasnějšímu vymezení spektra základních faktorů, ovlivňujících práci projektanta v oblasti bezbariérového přístupného prostředí. Publikace je rozčleněna na část věnující se principům bezbariérové přístupnosti a legislativním podmínkám bezbariérového užívání staveb, a to především stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek. Základní vyhláška této problematiky zde není záměrně komentována, neboť požadavky vyhlášky a její komentářové znění jsou obsahem samostatného metodického pokynu A 3.14 Bezbariérové užívání staveb – metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných a technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Hlavním cílem TP 1.4 je poskytnout informace o základních principech přístupnosti samotných budov, jejichž základním předpokladem je mimořádně důležité správné zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb pro jednotlivé skupiny zdravotně postižených. Na základě jejich potřeb samostatného bezpečného pohybu a orientace a nezbytně nutných manipulačních prostorů pak můžeme přistoupit k vlastnímu návrhu a následně realizaci stavby.
Bezbariérové užívání staveb a přístupné prostředí
Výrazný posun v oblasti stavebního práva a problematiky přístupného prostředí nastal v podobě stavebního zákona č. 183/2006 Sb., jenž definuje pojem bezbariérové užívání staveb a staví ho na úroveň obecných požadavků na výstavbu. Každá stavba musí vyhovovat požadavku užívání nejen pro zdravotně postižené s těžkým tělesným či smyslovým poškozením, ale zároveň starším osobám, dočasně postiženým vlivem úrazu, těhotným ženám, osobám s kočárky či s nadměrnými lidskými proporcemi apod. Ve stavební praxi se ujal pojem bezbariérovost, což je mnohdy chápáno jako úprava a technické opatření zajišťující pohyb vozíčkáře. Daleko výstižnější je pracovat s pojmem přístupné prostředí, které již samo o sobě navozuje představu vstřícného prostředí pro každého, bez rozdílu věku či zdravotního postižení. Takto můžeme předejít dalším novým bariérám, které znemožňují plnohodnotné užití veřejných prostor, staveb až samotného interiéru. Uměle vytvořené životní prostředí je součástí rozvoje osobnosti každého člověka a projektanti musí brát v úvahu různorodost společnosti a lidskou potřebu nezávislosti. Přístupnost je oborem, který se významnou měrou neustále vyvíjí. Principy přístupnosti nejsou zaměřeny pouze na handicapované spoluobčany, ale dotýkají se celé populace. Charakteristické znaky přístupného a plnohodnotného prostředí uvádí obr. 1.
Připravovaná vyhláška o požadavcích na výstavbu k novému stavebnímu zákonu č.286/2021 Sb. uvádí nový pojem přístupnost a bezbariérové užívání, kterým se rozumí vytváření podmínek pro samostatné a bezpečné využití pozemků a staveb osobami s pohybovým, zrakovým nebo sluchovým postižením, osobami pokročilého věku, těhotnými ženami a osobami doprovázejícími dítě v kočárku nebo dítě do 3 let (dále jen „osoba s omezenou schopností pohybu nebo orientace“).
Pojem přístupnost je nezbytné vnímat v souvislosti s požadavky ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí – Funkční požadavky. V této normě je samotný pojem přístupnost definován jako užívání staveb, částí staveb nebo venkovního zastavěného prostředí bez ohledu na zdravotní omezení, věk nebo pohlaví tak, aby byl pro všechny uživatele zabezpečen nezávislý přístup a vstup do objektu, pohybovat se v něm a následně z něho bezpečně odejít.
Obr. 1 Charakteristické znaky přístupného a plnohodnotného prostředí
1 ZÁKLADNÍ POJMY
Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace – osoby se zdravotním postižením, senioři, osoby s dočasným pohybovým omezením, osoby doprovázející lidi s mentálním postižením, osoby malého či nadměrného vzrůstu.
Porucha – morfologická nebo funkční porucha na úrovni orgánu či celého systému. Postižený o této poruše nemusí vědět, neboť ji lze diagnostikovat pouze v odborném prostředí. Pokud se tato porucha stále zvětšuje a začne tak omezovat subjekt v některé z běžných životních činností, stává se zdravotním postižením.
Zdravotní postižení – postižení vadou tělesnou, duševní nebo smyslovou, která může mít charakter trvalý nebo dočasný a omezuje vykonávání běžných denních aktivit. Jestliže začne zdravotní postižení omezovat osobu v jejím společenském životě (v zařazení, místu a funkci ve společnosti), jedná se o handicap.
Handicap – ztráta nebo omezení příležitostí mít rovnoprávný podíl na společenském životě. Pojem se nevztahuje výhradně jen na osoby se zdravotním postižením, ale zároveň na osoby, které standardně nejsou za zdravotně postižené osoby považovány, ale jejichž participace na běžném společenském životě je rovněž omezena (senioři, lidé po úrazech, těhotné ženy apod.).
Přístupnost – vlastnost prostředí či charakter poskytování informací a provoz komunikačních prostředků, které nevytvářejí žádným uživatelům omezení participace na společenském životě. Přístupnost je cílovým stavem rovnoprávného začlenění handicapovaných osob do společnosti.
Integrální přístupnost – uspořádání prostředí výstavbou pro každého uživatele bez rozdílu zdravotního stavu tak, aby v něm mohl fungovat nezávisle a co nejpřirozeněji.
Vyrovnání příležitostí – proces, kdy všeobecný systém společnosti (fyzické a kulturní prostředí, bydlení a doprava, sociální a zdravotnické služby, možnosti pracovního zařazení a vzdělání, kulturní, sportovní a společenský život) je dostupný pro všechny.
Bariéry – překážky vytvářející omezení aktivit či participace na společenském životě. V kontextu bezbariérovosti se jedná o bariéry architektonické, dopravní, komunikační a v neposlední řadě bariéry mentální.
Odstraňování bariér – proces odstraňování architektonických, dopravních a komunikačních bariér.
Bezbariérové prostředí – vlastnost prostředí a jeho parametrů, ve kterém nedochází k omezování aktivit nebo participace na společenském životě. Jedná se zároveň o souhrn fyzických a mentálních schopností jednotlivců, které spolu vytvářejí podmínky pro integraci osob s omezenou participací (osob s omezenou schopností pohybu a orientace).
Parametry bezbariérovosti – hodnoty stanovené manipulačními nároky osob s omezenou schopností pohybu a orientace v souladu s platnou legislativou.
2 CHARAKTERISTIKA OMEZENÉ SCHOPNOSTI POHYBU A ORIENTACE
Pod pojem omezená schopnost pohybu a orientace nelze zahrnout pouze osoby se zdravotním postižením, tedy osoby, které z důvodu nemoci nebo vrozeného stavu se mohou jen obtížně pohybovat, vidět, slyšet nebo vnímat. Kromě této skupiny osob sem musíme zahrnout také osoby, které mají dočasně či přechodně omezenou schopnost pohybu a orientace (od zlomené nohy až po skutečnost, že máme malé dítě či několik těžkých nákupních tašek).
Samotný stavební zákon v § 2, odst. (2), písmeno e) definuje obecnými požadavky na výstavbu také obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, jenž jsou dále stanoveny v prováděcím stavebním předpisu k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Výčet osob, pro které musí být zabezpečeno bezbariérové užívání staveb, stanoví ve vyhlášce č. 398/2009 Sb. § 1, odst. (1). Jedná se o osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osoby pokročilého věku, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let, které jsou dále v tomto předpise uváděny jako „osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace“.
V praktickém životě každý z nás zažije minimálně dvakrát určitý stupeň pohybového omezení, a to jako malé dítě a na sklonku života jako senior. V zásadě lze říci, že lze rozlišit čtyři základní skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace:
- osoby se zdravotním postižením;
- osoby s těžkým pohybovým postižením;
- osoby se smyslovým postižením zraku;
- osoby se smyslovým postižením sluchu;
- osoby s dočasným zdravotním postižením – osoby s akutním úrazem znemožňujícím pohyb (např. zlomené končetiny) a osoby trpící náhlou zdravotní indispozicí (nevolnost, alergie, epilepsie, astma apod.);
- senioři;
- osoby s dočasným pohybovým omezením (těhotné ženy, rodiče s malými dětmi v kočárcích či bez nich, osoby doprovázející lidi s mentálním postižením, osoby přepravující objemné či těžké nákupy nebo zavazadla);
- osoby malého či nadměrného vzrůstu.
Zvláštním druhem postižení je hluchoslepota, daná různým stupněm souběžného poškození zraku a sluchu. Způsobuje především potíže při komunikaci, prostorové orientaci a samostatném pohybu, sebeobsluze a přístupu k informacím. Hluchoslepotu nelze chápat jako součet dvou postižení – sluchového a zrakového, ani jako součet jejich důsledků. Míra postižení obou smyslů se nesčítá, ale násobí. Hluchoslepý člověk si nemůže postižení jednoho smyslu kompenzovat smyslem druhým. Největší skupinu hluchoslepých osob tvoří lidé se získaným postižením zraku a sluchu ve vyšším věku života, tedy senioři.
Obr. 2 Jednotlivé skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace a jejich prostorové požadavky zabezpečující snadný pohyb
Každá z uvedených dílčích skupin má svá specifika a potřeby, která musíme respektovat při vytváření jednotného přístupného prostředí. Z této skutečnosti také vychází metodika navrhování staveb na bezbariérové užívání, která je uvedena v kap. 5. Tento základní princip uvedení požadavků pro jednotlivé skupiny zdravotního postižení je aplikován také ve vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb a její přílohové části, ve znění pozdějších předpisů.
Obr. 3 Členění fenoménu omezení podle oblastí postižení
3 ZÁKONNÉ A NORMOVÉ PROSTŘEDÍ VE VZTAHU K BEZBARIÉROVÉM UŽÍVÁNÍ
3.1 BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ VE STAVEBNÍM ZÁKONĚ A PROVÁDĚCÍCH VYHLÁŠKÁCH
Omezené pohybové možnosti, orientace a samostatný pohyb lidí zdravotně postižených vyžadují stavební a technická řešení, která jim umožní volně se pohybovat ve vnitřním a vnějším prostředí. Tento požadavek se týká všech oblastí výstavby. Pro odstraňování podmínek, které mohou negativně ovlivnit životy osob se zdravotním postižením, je zapotřebí legislativních opatření.
Zatím nejvýraznější posun v oblasti stavebního práva a problematiky přístupného prostředí přinesl až stavební zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu.
Výraznou a podstatnou zásadní změnou je fakt, že bezbariérovému řešení a užívání staveb se podle § 132, odst. (3), písmene e) přiznává veřejný zájem. Stavební úřad může na základě § 137, odst. (1), písmene h) a jistých podmínek nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby. Výrobky pro stavbu podle § 156, odst. (2), které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů (viz kap. 3.2).
Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování na základě § 159, odst. (2) přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci.
Detailní řešení všech staveb z hlediska jejich bezbariérové přístupnosti a užívání je v prováděcím předpise stavebního zákona, a to ve vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, která v přílohové části stanoví obecné technické požadavky na stavby a jejich části tak, aby bylo zabezpečeno bezbariérové užívání osobami s omezenou schopností pohybu a osobám s omezenou schopností orientace – osobám se zrakovým a sluchovým postižením.
Tato řešení musí být srozumitelně vyjádřena v projektové dokumentaci, aby mohla být následně kontrolována v textové a výkresové části. Požadavky na projektovou dokumentaci jsou předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, která se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194, písm. c) stavebního zákona, s výjimkou dokumentace pro vydání společného povolení pro stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Pro dopravní stavby je v platnosti vyhláška Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb. o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů. která stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro letecké stavby, pro stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Tato vyhláška se nevztahuje na dokumentaci pro vydání společného povolení stavby drah a dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (toto řeší vyhláška č. 499/2006 Sb.).
Přesná paragrafová znění, včetně krátkého komentáře k jednotlivým právním předpisům, jsou uváděna v následujících kap. 3.1–3.4.
Další podrobné rozpracování požadavků zákona na bezbariérové řešení staveb lze nalézt v českých technických normách.
3.1.1 Zákon o územním plánování a stavebním řádu č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
Problematika bezbariérového užívání a plnění obecných požadavků na výstavbu je ve stavebním zákoně uváděna v následujících paragrafech:
Základní pojmy
(2) V tomto zákoně se dále rozumí
e) obecnými požadavky na výstavbu obecné požadavky na využívání území,
Technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.
Komentář:
Obecným požadavkem na výstavbu je myšleno také bezbariérové užívání staveb.
Stanoviska, námitky a připomínky (územní řízení)
(6) Námitku, o které nedošlo k dohodě mezi účastníky řízení, stavební úřad posoudí na základě obecných požadavků na výstavbu, závazných stanovisek, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo technických norem, pokud taková námitka nepřesahuje rozsah jeho působnosti. Nedošlo-li k dohodě o námitce občanskoprávní povahy, stavební úřad si o ní učiní úsudek a rozhodne ve věci; to neplatí v případě námitek týkajících se existence nebo rozsahu vlastnických nebo jiných věcných práv.
Komentář:
Při územním řízení musí již být jasně definováno bezbariérové užívání staveb, a to jak z pohledu požadavků na využití území pozemků veřejného prostranství definovaných ve vyhlášce č. 501/2006 Sb., tak z pohledu vyhlášky č. 499/2006 Sb. a zvláště pak přílohy č. 1, č. 3, č. 4, č. 8, č. 10 a č. 11.
Posuzování záměru žadatele
(1), písmeno a) s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, zejména s obecnými požadavky na využívání územ
Komentář:
Obecným požadavkem na využívání území je myšleno zároveň bezbariérové užívání.
Ohlášení
(1) Je-li ohlášení úplné a je-li ohlášený stavební záměr v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem, jde-li o stavbu či terénní úpravu podle § 104 odst. 1 písm. a) až i), nebo s územně plánovací dokumentací, jde-li o stavební úpravu podle § 104 odst. 1 písm. k) nebo není přímo dotčeno vlastnické právo nebo právo vyplývající z věcného břemene dalších osob, ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas, stavební úřad vydá souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru do 30 dnů ode dne podání ohlášení.
Komentář:
Obecnými požadavky na výstavbu jsou také požadavky na bezbariérové užívání staveb.
Stavební řízení
(1) Stavební úřad přezkoumá podanou žádost a připojené podklady z toho hlediska, zda stavbu lze podle nich provést, a ověří zejména, zda:
b) projektová dokumentace je úplná, přehledná, a zda jsou v odpovídající míře řešeny obecné požadavky na výstavbu.
Komentář:
Řešení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání staveb.
Stavební povolení
(1) Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví podmínky pro provedení stavby, a pokud je to třeba, i pro její užívání, a rozhodne o námitkách účastníků řízení. Podmínkami zabezpečí ochranu veřejných zájmů a stanoví zejména návaznost na jiné podmiňující stavby a zařízení, dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání stavby, popřípadě technických norem. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby; může též stanovit, že stavbu lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu.
Komentář:
Stavební úřad musí jasně a konkrétně stanovit požadavky na bezbariérové užívání stavby, tzn. že není přípustné ve stavebním povolení se pouze obecně odkázat na dodržení požadavků vyhlášky č. 398/2009 Sb. (viz příklad):
Příklad nevhodně a obecně formulovaných požadavků na bezbariérové užívání staveb:
10. Provedení stavby musí vyhovovat ustanovení vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Kolaudační souhlas
(3) Je-li žádost o kolaudační souhlas úplná a dokončená stavba, popřípadě část stavby schopná samostatného užívání, je v souladu s povolením stavby a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, byla-li vydána podle zvláštních právních předpisů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, stavební úřad vydá do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky kolaudační souhlas, který je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
Komentář:
Dodržení obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků na bezbariérové užívání staveb.
Kolaudační řízení
(5) V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu.
Komentář:
Obecnými požadavky na výstavbu jsou také požadavky na bezbariérové užívání staveb.
Společné zásady
(3) Veřejným zájmem se rozumí požadavek, aby
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
Komentář:
Přiznání veřejného zájmu pro bezbariérové užívání stavby je výraznou a podstatnou změnou v dosavadní oblasti stavebního práva. Problémem zůstává nedořešená otázka dotčeného orgánu, který by hájil zájmy osob s omezenou schopností pohybu a orientace.
Nezbytné úpravy
(1) Stavební úřad může nařídit vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy,
h) jimiž se zajišťuje bezbariérový přístup a užívání pozemku nebo stavby,
(3) Nezbytné úpravy podle odstavce 1 může stavební úřad nařídit pouze v případě, že stavba nebo zařízení nejsou postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu. Jsou-li stavba nebo zařízení postaveny a užívány v souladu s podmínkami danými povolením stavebního úřadu, může stavební úřad nařídit nezbytné úpravy podle odstavce 1 jen v případě prokazatelně významného ohrožení a za náhradu újmy, kterou by nařízené úpravy vyvolaly.
Komentář:
Pro hájení veřejného zájmu bezbariérového užívání staveb by byl tento paragraf vyhovující, pokud by nenásledoval odst. (3). Zde je na stavebním úřadu, aby striktně dodržoval požadavek § 115, odst. (1) a v podmínkách stavebního povolení jasně a konkrétně stanovil požadavky na bezbariérové užívání stavby.
Stavbyvedoucí a stavební dozor
(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.
Komentář:
Obecnými požadavky na výstavbu jsou také požadavky na bezbariérové užívání staveb. Při provádění stavby a výkopových pracích je zvláště důležité řádně označit překážky na komunikacích pro pěší (pokud jsou stavbou dotčeny) podle požadavků zvláštního právního předpisu (vyhláška o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb), případně zajistit a vyznačit dočasné bezbariérové trasy.
(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření, vydaných k uskutečnění stavby.
Komentář:
Prostorová poloha stavby musí zabezpečit bezbariérové užívání veřejných prostranství a zajistit bezbariérový přístup.
Požadavky na stavby
(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby.
(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů.
Komentář:
Zvláště u komunikací pro pěší je nutno používat materiály, které jsou v souladu s nařízením vlády č. 163/2002 Sb. a z něj vycházejících návodů Technického a zkušebního ústavu TN TZÚS 12.03.04 až 06. Při řešení interiéru stavby je nutno pamatovat na výrobky respektující ergonomické požadavky.
Projektová činnost ve výstavbě
(2) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň návrhu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
Komentář:
Obor zabývající se otázkou bezbariérovosti a využívání technických prostředků pro vytváření přijatelného životního prostředí pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace se v současnosti velice rychle vyvíjí a ustavuje se jako zvláštní odvětví techniky. Jde o obor, jenž utváří nové postupy vytváření přístupného prostředí; z tohoto důvodu je nutno řešení a úpravy týkající se bezbariérového užívání konzultovat se specialisty (zejména ve vztahu bezbariérového užívání dopravní infrastruktury). Nutno zdůraznit, že v současné době neexistuje žádná profesní organizace odborníků pro bezbariérové užívání staveb ani autorizační obor či specializace.
Provádění staveb
(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
Komentář:
Jedná se o velmi důležitý paragraf, kdy také zhotovitel nese zodpovědnost za dodržení požadavků na bezbariérové užívání staveb, aniž by jasně a zřetelně byly definovány v projektové dokumentaci.
Obecné požadavky na výstavbu
(1) Právnické osoby, fyzické osoby a příslušné orgány veřejné správy jsou povinny při územně plánovací a projektové činnosti, při povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu [§ 2 odst. 2 písm. e)] stanovené prováděcími právními předpisy.
Komentář:
Jedná se o základní prováděcí předpis – vyhlášku č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
(4) O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad, příslušný rozhodnout ve věci.
Komentář:
Dost problematický a diskutabilní paragraf – bude mít stavební úřad dostatek podkladů a odborných znalostí, aby mohl rozhodnout ve věci bezbariérového užívání stavby?
3.1.2 Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
Ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb jsou zahrnuty podmínky a požadavky na srozumitelně vyjádřené a kontrolovatelné řešení staveb s ohledem na přístupnost a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, a to jak v části textové, tak části výkresové. Tato vyhláška se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194, písm. c) stavebního zákona, s výjimkou dokumentace pro vydání společného povolení pro stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Toto je předmětem vyhlášky Ministerstva dopravy č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Příloha č.1
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
k) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.
B.4 Dopravní řešení
a) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
B.8 Zásady organizace výstavby
d) požadavky na bezbariérové obchozí trasy.
C Situační výkresy
C.4 Speciální situační výkres
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
Příloha č.2
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
B.8 Zásady organizace výstavby
d) požadavky na bezbariérové obchozí trasy.
Příloha č. 3
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby nebo souhlasu s odchylným řešením z platných předpisů a norem, případně souhlasu s použitím neschváleného a nezavedeného zařízení.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.
B.4 Dopravní řešení a základní údaje o provozu, provozní a dopravní technologie
b) napojení území na stávající dopravní infrastrukturu, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
C Situační výkresy
C. 4 Speciální výkresy
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území, apod. Výkresy architektonického řešení stavby nebo význačných objektů, umístění stavby vzhledem k urbanistické struktuře území, vztah k základnímu dopravnímu systému, chráněným územím, vizualizace architektonicky významných objektů.
Příloha č. 4
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
l) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby nebo souhlasu s odchylným řešením z platných předpisů a norem.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
B.4 Dopravní řešení a základní údaje o provozu, provozní a dopravní technologie
a) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
B.8 Zásady organizace výstavby
b) přístup na stavbu po dobu výstavby, popřípadě přístupové trasy,
C.4 Speciální výkresy
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod. Výkresy umístění stavby vzhledem k urbanistické struktuře území, vztah k základnímu dopravnímu systému, chráněným územím.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
Dokladová část
3. Doklad podle jiného právního předpisu
Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu2) prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.
Příloha č. 5
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení
B.2 Celkový popis souboru staveb
B.2.1 Základní charakteristika souboru staveb a jeho užívání
c) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání souboru stavby.
B.2.5.2 Koncepce bezbariérového užívání staveb v areálu jaderného zařízení
B.4 Zásady organizace výstavby
e) požadavky na bezbariérové obchozí trasy.
Příloha č. 7
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území
B.2 Popis navrhované změny vlivu užívání stavby na území
B.2.1 Základní charakteristika stavby a změny v jejím užívání
c) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
Příloha č. 8
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
k) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.
B.4 Dopravní řešení
a) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
B.8 Zásady organizace výstavby
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb.
C.4 Speciální situační výkres
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území, apod.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
Dokladová část
3. Doklad podle jiného právního předpisu
Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu2) prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.
Příloha č. 9
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby,
B.4 Dopravní řešení
a) popis dopravního řešení, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace,
B.8 Zásady organizace výstavby
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb.
C.4 Speciální situační výkres
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
3. Doklad podle jiného právního předpisu
Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu2) prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.
Příloha č. 10
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
e) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby, nebo souhlasu provozovatele dráhy o udělených výjimkách z platných předpisů a norem a souhlasu provozovatele dráhy s použitím neschváleného a nezavedeného zařízení.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, seznam použitých zvláštních a vybraných stavebních výrobků pro tyto osoby, včetně řešení informačních systémů a údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.
B.3 Připojení stavby na technickou a dopravní infrastrukturu
c) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, napojení na stávající dopravní infrastrukturu, doprava v klidu, pěší a cyklistické stezky.
B.8 Zásady organizace výstavby
B.8.1 Technická zpráva
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb.
C Situační výkresy
C.4 Speciální výkresy
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod. Výkresy architektonického řešení stavby nebo význačných objektů, umístění stavby vzhledem k urbanistické struktuře území, vztah k základnímu dopravnímu systému, chráněným územím, vizualizace architektonicky významných objektů.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
D.2 Stavební část
p) řešení přístupu a užívání stavebních objektů osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
Dokladová část
3. Doklad podle jiného právního předpisu
Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu2) prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.
Příloha č. 11
Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
j) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Celková koncepce řešení stavby
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby nebo souhlasu s odchylným řešením z platných předpisů a norem.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, seznam použitých zvláštních a vybraných stavebních výrobků pro tyto osoby, včetně řešení informačních systémů.
B.4 Dopravní řešení
a) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
B.8 Zásady organizace výstavby
B.8.1 Technická zpráva
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb.
C Situační výkresy
C.4 Speciální výkresy
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území, apod. Výkresy umístění stavby vzhledem k urbanistické struktuře území, vztah k základnímu dopravnímu systému, chráněným územím.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
D.1 Stavební část
D.1.1 Objekty pozemních komunikací, včetně propustků
1. Technická zpráva
k) řešení přístupu a užívání veřejně přístupných komunikací a ploch souvisejících se staveništěm osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
2. Výkresy
a) Situace pozemní komunikace
Situace všech objektů je uvedena v koordinační situaci stavby v části C. Tam, kde není dostatečně zřejmé řešení objektu z této situace, přiloží se samostatná situace objektu (výřez situace stavby) ve větším měřítku. Situace musí obsahovat schématický zákres úprav pro samostatný a bezpečný pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
f) Výkresy obslužných zařízení
Zpracují se, jestliže jsou součástí objektu pozemní komunikace, jedná se o zastávky linkové osobní dopravy, parkoviště a jiné dopravní plochy a odpočívky. Výkresy musí zobrazovat jednoznačně stavebně technické řešení. Měřítko volí projektant s přihlédnutím k povaze zařízení. Výkresy musí obsahovat údaje o bezbariérovém užívání stavby (objektu), včetně detailů příslušných vyhrazených míst a sklonů u přechodů.
g) Dopravní značky, dopravní zařízení, světelné signály, zařízení pro provozní informace a dopravní telematiku
Výkresy navržených dopravních značek a uvedených zařízení v měřítku situace pozemní komunikace nebo jiném měřítku jako samostatné výkresy. U jednoduchých řešení se dopravní značení a všechna další dopravní zařízení vyznačí přímo na situaci pozemní komunikace. Výkresy musí obsahovat údaje o bezbariérovém užívání stavby (objektu), včetně detailů hmatového a akustického vedení a frází orientačních majáčků.
D.1.2 Mostní objekty a zdi
1. Technická zpráva
1.7. Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace
2. Výkresy
a) situace mostního objektu v měřítku 1 : 500 a jeho koordinace s ostatními stavebními objekty stavby pozemní komunikace včetně jejich ochranných pásem, zvláštních omezení a úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
D.1.5 Objekty podzemních staveb
1. Technická zpráva
1.2. Technická část
k) požadavky na bezbariérové užívání stavby.
2. Výkresy
b) koordinační situace v měřítku 1 : 500 s označením stavebních objektů a provozních souborů, včetně zakreslení zóny poklesů, ovlivnění a sledování, vedení inženýrských sítí, včetně dočasných, a úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
Příloha č. 12
Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
l) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.
B.4 Dopravní řešení
a) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
B.8 Zásady organizace výstavby
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb.
C.4 Speciální situační výkresy
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
Dokladová část
3. Doklad podle jiného právního předpisu
Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu2) prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.
Příloha č. 13
Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
l) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
Příloha č. 15
Náležitosti dokumentace bouracích prací
B Souhrnná technická zpráva
B.5 Zásady organizace bouracích prací
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
k) úpravy pro bezbariérové užívání staveb dotčených odstraněním stavby.
3.1.3 Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 146/2008 Sb. stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro letecké stavby, pro stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací. Tato vyhláška se nevztahuje na dokumentaci pro vydání společného povolení stavby drah a dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, toto je předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.
Obdobně jako ve vyhlášce č. 499/2006 Sb. jsou v této vyhlášce zahrnuty také podmínky a požadavky na srozumitelně vyjádřené a kontrolovatelné řešení dopravních staveb s ohledem na přístupnost a užívání osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace, a to jak v části textové, tak části výkresové.
Příloha č. 1
Rozsah a obsah projektové dokumentace leteckých staveb pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
l) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.
B.4 Dopravní řešení
a) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
B.8 Zásady organizace výstavby
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb.
C Situační výkresy
C.4 Speciální situační výkresy
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu
D.1.1 Architektonicko-stavební řešení
a) Technická zpráva – architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika – hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem.
D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení
Nevýrobní technologická zařízení jsou například:
- zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace, požární nebo evakuační výtahy.
Příloha č. 2
Rozsah a obsah projektové dokumentace leteckých staveb pro provádění stavby
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
l) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.
D Dokumentace objektů
D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu
D.1.1 Architektonicko-stavební řešení
a) Technická zpráva – účel objektu, funkční náplň, kapacitní údaje; architektonické, výtvarné, materiálové a dispoziční řešení, bezbariérové užívání stavby; celkové provozní řešení, technologie výroby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; bezpečnost při užívání stavby, ochrana zdraví a pracovní prostředí; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika – hluk, vibrace – popis řešení, zásady hospodaření energiemi, ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí; požadavky na požární ochranu konstrukcí; údaje o požadované jakosti navržených materiálů a o požadované jakosti provedení; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – obsah a rozsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; výpis použitých norem.
c) Dokumenty podrobností – skladby konstrukcí, seznamy částí, výrobků a prací, rozhodující detaily konstrukcí a atypických výrobků, detaily bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení
Nevýrobní technologická zařízení jsou například:
- zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace, požární nebo evakuační výtahy,
Příloha č. 3
Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
l) územně technické podmínky – zejména možnost napojení stavby na stávající technické vybavení území, přeložky inženýrských sítí, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání
f) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby nebo souhlasu provozovatele dráhy o udělených výjimkách z platných předpisů a norem a souhlasu provozovatele dráhy s použitím neschváleného a nezavedeného zařízení.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, seznam použitých zvláštních a vybraných stavebních výrobků pro tyto osoby, včetně řešení informačních systémů a údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.
B.3 Připojení stavby na technickou a dopravní infrastrukturu
c) popis dopravního řešení, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, napojení na stávající dopravní infrastrukturu, doprava v klidu, pěší a cyklistické stezky, včetně provizorních napojení dopravní infrastruktury.
B.8 Zásady organizace výstavby
B.8.1 Technická zpráva
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
C Situační výkresy
C.4 Speciální situační výkres
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území, apod. Vizualizace architektonicky významných objektů.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
D.2 Stavební část
D.2.4 Ostatní stavební objekty
Obsahové náležitosti dokumentace stavebních objektů.
Pro každý objekt se zpracuje:
a) Technická zpráva, která obsahuje
- řešení přístupu a užívání stavebních objektů osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
Příloha č. 4
Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro provádění stavby
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
a) Technická zpráva bude doplněna o části, které
- stanovují podrobné požadavky technického a materiálového řešení bezbariérových úprav.
Příloha č. 5
Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení
B Souhrnná technická zpráva
B.1 Popis území stavby
k) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě.
B.2 Celkový popis stavby
B.2.1 Celková koncepce řešení stavby
d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby nebo souhlasu s odchylným řešením z platných předpisů a norem.
B.2.4 Bezbariérové užívání stavby
Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace, seznam použitých zvláštních a vybraných stavebních výrobků pro tyto osoby, včetně řešení informačních systémů.
B.4 Dopravní řešení
a) popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.
B.8 Zásady organizace výstavby
B.8.1 Technická zpráva
g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy,
l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb.
C Situační výkresy
C.4 Speciální situační výkres
Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území, apod. Výkresy umístění stavby vzhledem k urbanistické struktuře území, vztah k základnímu dopravnímu systému, chráněným územím.
Poznámka:
Speciální výkres zachycující navržené bezbariérové trasy v řešeném území je vhodné vyhotovit v případech, kdy tyto trasy se odlišují od běžných komunikačních pěších tahů nebo jsou odlišné pro pohybové a zrakové omezení z důvodů bezpečnosti, podmínek v území apod. Nejedná se tedy vždy o povinnou přílohu.
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
D.1 Stavební část
D.1.1 Objekty pozemních komunikací včetně propustků
1. Technická zpráva
k) řešení přístupu a užívání veřejně přístupných komunikací a ploch souvisejících se staveništěm osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
2. Výkresy
a) Situace pozemní komunikace
Situace všech objektů je uvedena v koordinační situaci stavby v části C. Tam, kde není dostatečně zřejmé řešení objektu z této situace, přiloží se samostatná situace objektu (výřez situace stavby) ve větším měřítku. Situace musí obsahovat schématický zákres úprav pro samostatný a bezpečný pohyb osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace.
f) Výkresy obslužných zařízení
Zpracují se, jestliže jsou součástí objektu pozemní komunikace, jedná se o zastávky linkové osobní dopravy, parkoviště a jiné dopravní plochy a odpočívky. Výkresy musí zobrazovat jednoznačně stavebně technické řešení. Měřítko volí projektant s přihlédnutím k povaze zařízení. Výkresy musí obsahovat údaje o bezbariérovém užívání stavby (objektu), včetně detailů vyhrazených míst pro vozidla O1 a sklonů u přechodů.
g) Dopravní značky, dopravní zařízení, světelné signály, zařízení pro provozní informace a dopravní telematiku
Výkresy navržených dopravních značek a uvedených zařízení v měřítku situace pozemní komunikace nebo jiném měřítku jako samostatné výkresy. U jednoduchých řešení se dopravní značení a všechna další dopravní zařízení vyznačí přímo na situaci pozemní komunikace. Výkresy musí obsahovat údaje o bezbariérovém užívání stavby (objektu), včetně detailů hmatového a akustického vedení a frází orientačních majáčků.
D.1.2 Mostní objekty a zdi
1. Technická zpráva
1.7. Řešení přístupu a užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace
2. Výkresy
a) situace mostního objektu v měřítku 1 : 500 a jeho koordinace s ostatními stavebními objekty stavby pozemní komunikace včetně jejich ochranných pásem, zvláštních omezení a úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace,
D.1.5 Objekty podzemních staveb
1. Technická zpráva
1.2. Technická část
l) požadavky na bezbariérové užívání stavby.
2. Výkresy
b) koordinační situace v měřítku 1 : 500 s označením stavebních objektů a provozních souborů, včetně zakreslení zóny poklesů, ovlivnění a sledování, vedení inženýrských sítí – včetně dočasných a úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace,
Příloha 6
Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro provádění stavby
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
D.1 Stavební část
2. Do výkresů se doplní:
e) detaily určující užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
D.2 Technologická část
3. Nevýrobní technologická zařízení jsou:
a) zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení.
3.2 BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ V DALŠÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISECH
Na základě požadavku § 156 odst. 2 stavebního zákona je nutné pro stavbu a její bezbariérové užívání používat výrobky, které budou v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů. Jde o tzv. stanovené výrobky, které jsou definovány v příloze 2, bod 12. Stavební výrobky pro hygienická zařízení a ostatní speciální výrobky – Výrobky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a detailní charakteristika je uvedena v technických návodech Technického a zkušebního ústavu stavebního. Jde o TN TZÚS 12.03.01 až 07:
- madla pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace podle TN TZÚS 12.03.01;
- sklopná sedátka do sprchových koutů pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace podle TN TZÚS 12.03.02;
- zvedací zařízení pro přemístění osob s omezenou schopností pohybu a orientace podle TN TZÚS 12.03.03;
- betonová zámková dlažba pro signální, varovné a hmatné pásy s výstupky pravidelného tvaru podle TN TZÚS 12.03.04;
- dlažba z umělého kamene pro signální, varovné a hmatné pásy s výstupky pravidelného tvaru podle TN TZÚS 12.03.04;
- betonová dlažba tl. 60 mm pro vodicí linie s funkcí varovného pásu, pro umělé vodicí linie, s drážkami pravidelného tvaru podle TN TZÚS 12.03.06;
- polymerbetonové desky pro varovné pásy na speciální dráze s výstupky pravidelného tvaru podle TN TZÚS 12.03.05;
- dlažba z umělého kamene tl. 25 a 60 mm pro vodicí linie s funkcí varovného pásu, pro umělé vodicí linie, s drážkami pravidelného tvaru podle TN TZÚS 12.03.06;
- plastické pásy pro signální, varovné a hmatné pásy, s vyztuženými výstupky pravidelného tvaru podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb. a podle zkušebního protokolu ITC STO-AO224-97/2007;
- akustické orientační a informační majáky pro zrakově postižené pro akustické označení vstupu, informaci směru pohybu ve veřejné dopravě, eskalátorů a travelátorů podle TN TZÚS 12.03.07.
Technické návody TN TZÚS 12.03.01 až 07 s výrobky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace jsou ke stažení: https://www.tzus.cz/sluzby/certifikace-vyrobku/technicke-navody/12-stavebni-vyrobky-pro-hygienicka-zarizeni-a-ostatni-specialni-vyrobky
3.3 BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ V ČESKÝCH TECHNICKÝCH NORMÁCH
Další podrobné rozpracování požadavků právních předpisů na bezbariérové řešení staveb lze nalézt v českých technických normách, např.:
- ČSN ISO 3864-1 (ČSN 018011) Grafické značky – Bezpečnostní barvy a bezpečnostní značky – Část 1: Zásady navrhování bezpečnostních značek na pracovištích a ve veřejných prostorech (prosinec 2003);
- ČSN EN 81-70 ed. 2 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů, Část 70: Zvláštní úprava výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Přístupnost výtahů včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace;
- ČSN EN 81-40 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů – Část 40: Schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny pro dopravu osob s omezenou pohyblivostí (březen 2009);
- ČSN EN 81-41 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní výtahy pro dopravu osob a nákladů, Část 41: Svislé zdvihací plošiny pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu;
- ČSN P CEN/TS 81-76 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úprava výtahů pro dopravu osob a osob nákladů, Část 76: Evakuace osob s omezenou schopností pohybu a orientace za použití výtahů (2012);
- ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní ustanovení (březen 2010);
- ČSN 73 4301 Obytné budovy (červen 2004), Změna Z1 (2005), Změna Z2 (2009), Změna Z3 (2012);
- ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů (1989), Změna Z1 (1994);
- ČSN 73 4959 Nástupiště a nástupištní přístřešky na drahách celostátních, regionálních a vlečkách (duben 2009);
- ČSN 73 5710 Požární stanice a požární zbrojnice (listopad 2006);
- ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel (2011);
- ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže (2011);
- ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací (leden 2006), změna Z1 (2010);
- ČSN 73 6380 Železniční přejezdy a přechody (duben 2004);
- ČSN 73 6425-1 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště, Část 1: Navrhování zastávek (květen 2007);
- ČSN 73 6425-2 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště, Část 2: Přestupní uzly a stanoviště (září 2009);
- ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí (leden 2008).
V říjnu 2013 vstoupila v platnost ČSN P ISO 21542 Pozemní stavby – Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí.
Tato předběžná norma je českou verzí mezinárodní normy ISO 21542:2011 a je určena k ověření. Doporučuje se postupovat podle této předběžné normy přiměřeně. Revize původních ČSN, budou postupně zohledňovat vydanou ISO 21542:2011. Nutno zdůraznit, že v ČR pro navrhování, provádění a povolování požadavků na bezbariérové užívání staveb platí stavební zákon, jeho prováděcí vyhlášky a příslušné české technické normy. Jednotlivé články této předběžné normy není možné přímo uplatnit v aplikační praxi bez ověření jejich souladu s národním prostředím na úrovni právních i technických předpisů.
V srpnu 2021 byla do českého normového prostředí přijata další mezinárodní norma ČSN EN 17210 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí – Funkční požadavky a v návaznosti na tuto normu v říjnu 2021 technické normalizační informace TNI CEN TR 17621 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí – Technické prováděcí požadavky a specifikace a TNI CEN TR 17622 Přístupnost a využitelnost zastavěného prostředí – Posouzení shody. Všechny dokumenty jsou převzaty v anglické verzi a jsou pouze informativní, nikoliv závazné.
4 PRINCIPY PŘÍSTUPNOSTI A BEZBARIÉROVÉ UŽÍVÁNÍ STAVEB
Předpokladem principů přístupnosti je správné zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb pro jednotlivé skupiny osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Jak vyplývá z vyhlášky č. 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb a především z Příloh č. 1, 2 a 3, jedná se o tři základní omezení:
- omezení pohybové;
- omezení smyslového vnímání vizuálního;
- omezení smyslového vnímání sluchového.
Při návrhu každé stavby musíme řešit bezbariérové užívání pro výše uvedená omezení samostatně, neboť mají zcela jiné požadavky na jednotlivé úpravy staveb. Častým zdrojem chyb při navrhování, realizaci i při schvalování staveb je nerespektování tohoto základního metodického postupu a nedostatečné rozlišení mezi požadavky na zpřístupnění a užívání staveb pro jednotlivé cílové skupiny s rozdílným omezením.
Pro pohybové omezení jsou základním problémem především fyzické překážky – značné výškové rozdíly, velké podélné sklony pochozích ploch, nedostatečný průjezd či manipulační prostor, umístění ovládacích prvků mimo dosahovou vzdálenost apod. U omezení smyslového vnímání vizuálního (zrakového) je problémem zejména nedostatek a nejednoznačnost informací o stavbě a jejím okolí získávaných nevizuálně – hmatně (především technikou dlouhé bílé hole) a akusticky (u proměnných situací). Potřeby a požadavky pro omezení smyslového vnímání sluchového se vzhledem k vizuální orientaci civilizace týkají především provozních informací a komunikačních problémů při využívání staveb, a to zejména dopravních.
Zvláštní skupinu, která se řadí mezi omezení smyslového vnímání vizuálního a sluchového, tvoří hluchoslepota. Schopnost vidět a slyšet je zásadní pro získávání informací a omezení funkcí těchto dvou smyslů (zraku a sluchu), zprostředkovávajících informace na dálku, zvyšuje potřebu využívání zbývajících smyslů na dotek (hmat, čich a chuť), a také paměti a dedukce.
Odlišení nevidomého od hluchoslepého uvádí vyhláška Ministerstva dopravy č. 294/2015 Sb. , kterou se provádějí pravidla provozu na pozemních komunikacích. V § 21, odst. 2 definuje speciální označení nevidomé osoby následovně: „Speciální označení osoby nevidomé je bílá hůl, označení osoby hluchoslepé je hůl s bílými a červenými pruhy o šířce 100 mm. Bílá hůl i hůl s bílými a červenými pruhy musí být opatřena nejméně jedním reflexním bílým pruhem šířky 50 mm a nejméně souvislá třetina její délky musí mít průměr nejméně 12 mm.“
4.1 PODMÍNKY SNADNÉHO POHYBU A ORIENTACE
Omezená schopnost pohybu a orientace je široký pojem pro stanovení jednotných požadavků samostatného a bezpečného pohybu. Každá dílčí skupina má svá specifika a potřeby, která musíme respektovat při vytváření jednotného přístupného prostředí.
Osoby s pohybovým postižením
Osoby s pohybovým postižením jsou jednak osoby s těžkým a vážným pohybovým postižením (osoby na vozíku, osoby s berlemi či francouzskými holemi), osoby s dočasným zdravotním postižením (vlivem úrazu dočasně znemožněn pohyb) či osoby s pohybovým omezením (senioři, těhotné ženy, osoby s kočárky apod.). Pro jejich snadný pohyb je nezbytné eliminovat nebo zajistit možnost překonání rozdílů ve výškových úrovních, neboť výškové rozdíly a délkové mezery, které mohou být snadno překonatelné ostatními uživateli, jsou pro tyto skupiny nepřekonatelnými. Překonání jakéhokoli výškového stupně i minimálního sklonu pochozí plochy vyžaduje pro osobu s omezenou schopností pohybu značnou tělesnou námahu či nepřekonatelnou překážku.
Vážným problémem této skupiny uživatelů staveb jsou nedostatečné manipulační plochy a dosahové úrovně. Manipulační plocha nám musí zajistit podmínky pro změny směru a otáčení nejen osoby na vozíku, ale také osoby s francouzskými holemi nebo s kočárkem. Dispoziční a technické řešení musí odpovídat manévrovacím možnostem těchto prostředků a jejich bezkoliznímu průjezdu všemi prostory a místnostmi jakékoliv budovy. Kromě manipulace horizontální je důležité si uvědomit odlišnou manipulaci vertikální. Jde o dosahové vzdálenosti, jejichž hodnota je proměnlivá vzhledem k různosti tělesných handicapů, dovedností a fyzických schopností, a je především ovlivněna výškou sedu.
Obr. 4 Manipulační nároky dosahových vzdáleností horizontálních a vertikálních osob na vozíku a osob chodících o holi (při různém stupni postižení a možnosti dosahu horních končetin)
Osoby se smyslovým postižením
- Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou zraku – nevidomí a slabozrací.
Osoby s úplnou ztrátou zraku potřebují pro zajištění samostatného a bezpečného pohybu a prostorové orientace srozumitelné a jednoznačně (technikou slepecké hole) identifikovat hmatové prvky a značení, trasování vycházející z prvků a jejich vazeb zjistitelných hmatem a akustické informace. Úpravy jsou zejména zaměřeny na:
- zajištění vodicích linií, tvořených především prvky vystupujícími nad pochozí rovinu, v odůvodněných případech (nástupiště, plochy zastávek, přechody na pozemních komunikacích apod.) prvky vnímatelnými holí a nášlapem umístěnými v pochozí rovině (speciální dlažby z povrchu hmatově charakteristicky odlišného od okolí);
- identifikaci bezprostředního okolí (např. přítomnost prostorových schodišť, lávek, konců nástupišť, čekáren apod.);
- předávání informací o okolí a službách (především akustickým způsobem).
Osobám s částečnou ztrátou zraku pomáhají opatření:
- užití nereflexních značek se silným barevným kontrastem;
- krátké a lehko srozumitelné nápisy psané velkými písmeny;
- plány umístění, pokyny pro nákup jízdenek apod. by měly být čitelné z velmi malé vzdálenosti a provedeny jednoduchým a srozumitelným způsobem.
- Osoby s úplnou nebo částečnou ztrátou sluchu – neslyšící a nedoslýchaví.
Pro bezpečný pohyb osob s úplnou i částečnou ztrátou sluchu jsou nutné vizuálně sdělené informace. Jejich orientaci zkvalitní navržená opatření:
- zavedení vizuálních informačních a orientačních systémů ve vstupních halách, odbavovacích halách dopravního systému, na zastávkách, nástupištích apod.;
- zavedení vizuálního systému varovných signálů – světelná signalizace;
- vybavení přepážek informací, recepcí apod. hovorovým systémem pro nedoslýchavé – indukční smyčky pro přepážky;
- vybavení zasedacích, konferenčních místností, poslucháren indukčními smyčkami.
Obr. 5 Zajištění vodicí linie a minimální manipulační prostor pro samostatný pohyb a orientaci osob se zrakovým postižením
4.2 POŽADAVKY NA POHYB A ORIENTACI V PROSTORU
Při tvorbě a realizaci přístupného prostředí musíme akceptovat rozdílnosti jednotlivých uživatelů. Každý člověk se více či méně liší od průměru. Lidé se od něj odchylují svou postavou, pohybovými schopnostmi, sluchovými a zrakovými vjemy.
Základním problémem pohybu každého zdravotně postiženého jsou jiné prostorové a manipulační požadavky a možnost dobré orientace, vycházející ze způsobu získávání informací o okolním prostoru (případně o jeho návaznostech na vzdálenější objekty a cíle). Obecně lze říci, že při vytváření přístupného prostředí musíme pracovat s větším manipulačním prostorem a respektovat potřebu přehlednosti řešeného prostředí. Každé postižení má svá specifika: pro osoby na vozíku návrh vychází z rozměrových parametrů samotného invalidního vozíku, ze sníženého horizontu pohledu a nižší dosahové vzdálenosti, naproti tomu pohyb nevidomého je závislý na hmatovém značení a trasování s identifikací nebezpečných, nepřístupných a orientačně důležitých míst. Příkladným porovnáním je obr. 6, dokumentující rozdílné manévrovací plochy jednotlivých skupin osob s pohybovým postižením ve srovnání s potřebami zdravého člověka.
Obr. 6 Manipulační nároky jednotlivých skupin uživatelů – průměrný zdravý člověk, osoba se zavazadly, osoba s francouzskými holemi a vozíčkář
4.2.1 Osoby s těžkým pohybovým postižením
Zásadním problémem osob na vozíku je pohyb a práce vsedě. Návrh optimálního prostředí pro těžce pohybově postižené osoby tedy vychází z prostorových nároků, manipulace a rozměrových parametrů invalidního vozíku. Základní rozměrové parametry invalidního vozíku uvedené na obr. 7 jsou pouze orientačními údaji, přesné rozměry jsou závislé od typu vozíku, a zda se jedná o invalidní vozík mechanický nebo elektrický.
Minimální manévrovací plocha pro vozík je podle stávající vyhlášky o bezbariérovém užívání 1 500×1 200 mm, což umožní otočení pouze o 90°. Obytné a pobytové místnosti, komunikační prostory a jiné musí umožnit otáčení vozíku o 180°, resp. 360°. Tomu odpovídá kruhová plocha o minimálním průměru 1 500 mm. Pro pohodlné a komfortní otáčení by mělo být naší snahou navrhnout manévrovací plochu větší, jak je znázorněno na obr. 8. Tyto zvětšené manipulační nároky také odpovídají manévrování s elektrickým vozíkem, což by se mělo odrazit především v řešení budov občanského vybavení.
Obr. 7 Základní rozměrové parametry invalidního vozíku a rozměrové parametry dosahu osoby na invalidním vozíku s napřímenými a s nakloněnými zády
Obr. 8 Manévrovací plochy pro otočení vozíku
Manipulační plochu, jejíž velikost je v závislosti na bočním nebo čelním nástupu, musíme také zajistit při manévrování u svislých konstrukcí. Tato plocha nesmí znesnadnit pohyb dalších osob. Příkladem může být zabezpečení dostatečného prostoru u telefonních automatů, bankomatů apod.
Manipulační prostory uvedené na obr. 9 jsou platné za předpokladu volné okolní plochy. Pokud se jedná o prostor v rámci niky apod., velikost je opět odvislá na přístupu. Pokud má vozíčkář najíždět čelně do niky, parametr šířky musí být odvozen od minimálního průjezdu, tj. 900 mm. Druhá část obr. 9 dokumentuje další možnou manipulaci při najíždění vozíčkáře do vymezeného prostoru bočním přístupem. V tomto případě musí být délka odvozena od manévrovací plochy pro otočení vozíku, tzn. minimálně 1 500 mm. Z uvedených faktů vyplývá, že je velmi důležité si uvědomit způsob přístupu a od něho navrhnout nezbytně nutné volné prostory.
Obr. 9 Manipulační prostor před svislou konstrukcí při čelním a bočním přístupu (horní část obrázku) a manipulační prostor při čelním a bočním přístupu do niky (spodní část obrázku)
Přístup do koutů místností, ke stolům apod. je omezován koly vozíku a vyčnívajícími podpěrkami pro nohy. Z těchto důvodů musíme počítat s volným prostorem, jak je uvedeno na obr. 10.
Obr. 10 Rozměrové parametry při zabezpečení volného prostoru při podjetí
Mimo manipulace horizontální musíme respektovat odlišnou manipulaci osob s tělesným postižením ve vertikálním směru, která má své optimální a maximální výškové parametry. Předměty vybavení a manipulačního zařízení, veškeré prvky ovládané rukou, zejména vypínače, zásuvky, dveřní kliky, držadla apod., musí být umístěny v dosahové vzdálenosti. Tato hodnota je proměnlivá vzhledem k různosti tělesných handicapů, dovedností a fyzických schopností; je především ovlivněna výškou sedu a zároveň v závislosti na manipulaci s napřímenými nebo nakloněnými zády. Stávající vyhláška o bezbariérovém užívání stanovuje pro umístění různých ovládacích prvků a manipulaci maximální výškovou úroveň 1 200 mm od podlahy. Tato hodnota je stanovena pro dospělého vozíčkáře. Na obr. 11 je jasně znázorněna rozdílnost dosahu osoby na vozíku a osoby chodící. Zóna A představuje optimální dosahovou úroveň, kterou jsme povinni respektovat, zóna B je maximálně možnou pro dospělého a zdatného jedince na invalidním vozíku. Při stanovení minimální výškové úrovně od podlahy musíme respektovat možnost dosahu z vozíku a dovednost jednotlivých osob. Tato hodnota se pohybuje v rozmezí 280–450 mm.
Obr. 11 Porovnání dosahových úrovní, A – zóna optimálního dosahu, B – zóna maximálního dosahu
Jestliže hovoříme o minimálních a maximálních dosahových úrovních, nesmíme zapomínat na jednotlivé věkové kategorie zdravotně postižených dětí. Tento fakt je zcela opomíjen při navrhování a provádění školských zařízení. Důvodem je i samotná stávající vyhláška o bezbariérovém užívání, která alternativu staveb pro handicapované děti neuvádí.
Tab. 1 Dosahové vzdálenosti dětí
| Dosahová výška | Věková kategorie | ||
| 3–4 roky | 5–8 let | 9–12 let | |
| maximální | 915 mm | 1 015 mm | 1 120 mm |
| minimální | 510 mm | 455 mm | 405 mm |
Obdobně jako u požadavků na horizontální manipulační prostory jsou dosahové vzdálenosti ovlivněny způsobem čelního nebo bočního přístupu a zda musí vozíčkář překonávat překážku, jak je uvedena na následujících obrázcích.
Obr. 12 Minimální a maximální dosahové vzdálenosti při čelním nástupu a s respektováním hloubky překážky
Obr. 13 Minimální a maximální dosahové vzdálenosti při bočním nástupu a s respektováním hloubky překážky
Kromě zvýšených horizontálních a vertikálních parametrů musíme pamatovat také na odlišný horizont pohledu, než je u průměrně vzrostlého dospělého člověka. Snížený horizont má za následek jiné zorné pole, respektive jiný vertikální zorný úhel. Tato skutečnost musí být respektována při umísťování informačních tabulí, instalaci výstav apod. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že se nejedná pouze o problém vozíčkářů, ale zároveň malých dětí a osob s malým vzrůstem.
Výšková úroveň sedu je dalším významným parametrem, který ovlivňuje např. výškové osazení zařizovacích předmětů. Důležitý je při sedu zároveň volný prostor pro dolní končetiny, který zvláště u osob špatně chodících a seniorů má odlišné parametry.
Tab. 2 Optimální výškové osazení klozetové mísy
| Věková kategorie | 3–4 roky | 5–8 let | 9–12 let | dospělí |
| výška WC mísy od podlahy [mm] | 280–305 | 305–380 | 380–430 | 460–500 |
Závažným problémem, který není definován v rámci platné legislativy a zejména vyhlášky o bezbariérovém užívání, je výškové osazení klozetové mísy pro postižené děti na invalidním vozíku. Vzhledem k dětským invalidním vozíkům a jejich vzrůstu není možné aplikovat výškové osazení pro dospělého člověka – viz tab. 2.
Pro snadný pohyb je důležitá průchozí šířka, která vychází z parametrů potřebné manipulace při chůzi jednotlivých skupin uživatelů – osob na invalidním vozíku, osob chodících o berlích či s francouzskými holemi, osob s chodítkem nebo nevidomých osob – viz obr. 2.
Obr. 14 Vertikální a horizontální zorný úhel
a – normální zorný úhel stojící osoby
b – normální zorný úhel sedící osoby
c – limitní hranice pohledu
d – normální zorné pole
e – maximální zorné pole
Při dimenzování komunikačních prostor musíme zajistit průchozí pásmo pro dvě osoby. Pokud uvažujeme s pohybem průměrného člověka, vychází toto pásmo min. šířky 1 200 mm. Při respektování přístupného prostředí, které bude umožňovat pohyb všech skupin zdravotně postižených, musíme brát v úvahu vzájemný pohyb minimálně zdravotně postiženého v jednom proudu a průměrného člověka v druhém proudu. Z toho vyplývá nejmenší šířka komunikačního pásma 1 500 mm v běžných situacích. U budov sociální péče, kde předpokládáme zvýšený pohyb osob zejména s pohybovým postižením, je nutné uvažovat již s šířkou 1 800 mm pro dvě průchozí pásma osob na vozíku.
Obr. 15 Prostorové požadavky rozlišných uživatelů v závislosti na průchozí šířku – minimální průchozí šířka 900 mm při krátkodobém zúžení a šířka 1 200 mm při výjimečných případech (např. bytové domy)
Obr. 16 Prostorové požadavky rozlišných uživatelů v závislosti na průchozí šířku
Nejideálnějším řešením překonání výškových rozdílů pro všechny uživatele je návrh rampy v rámci budovy nebo rampový chodník v exteriéru. Pro pohodlný a neúnavný pohyb je vhodné sklon rampy přizpůsobit její délce s dodržením pravidla, že čím bude rampa delší, tím bude sklon menší. Tento požadavek zvláště platí pro venkovní prostory a chodníky.
Obr. 17 Rampy a požadavky na osazení madla – výška 900 mm je optimální pro všechny uživatele
4.2.2 Osoby s omezeným pohybovým postižením
Při řešení staveb pro skupinu uživatelů s omezeným pohybovým postižením musíme brát v úvahu především manipulační plochy využitelné osobami s francouzskými holemi, berlemi apod., jak je uvedeno na obr. 2.
Pokud uvažujeme o přístupnosti chodících pohybově postižených osob, musíme pro jejich běžný pohyb zajistit rovinu podložky s protiskluzovým povrchem, který bude dostatečnou oporou pro rehabilitační pomůcky (berle, francouzské hole). Nejen pro tyto osoby, ale také malé děti a osoby malého vzrůstu, je velmi problematické překonávat velké výškové rozdíly.
Z uvedených informací vyplývá, že je velmi důležité dbát na dodržení maximální výšky stupně 160 mm, která nakonec umožní pohodlný výstup schodů všem uživatelům. Tento pohodlný výstup musí být dále zabezpečen také optimální šířkou schodišťového stupně, jenž by měl umožnit došlápnutí chodidla po celé své délce. Jestliže hovoříme o přístupném prostředí, pak nesmíme opomíjet zajištění podpory ke snížení únavy formou madla s vhodnou výšku, jež bude vyhovovat všem uživatelům a jehož přesah je důležitou oporou při nástupu či výstupu zvláště osobám pohybujícím se o holi či berlích. Zároveň tvar stupně při výstupu nesmí dát příležitost jakémukoliv zakopnutí.
Obr. 18 Optimální parametry schodiště a tvar stupňů
4.2.3 Osoby se zrakovým postižením – nevidomí
Základní způsob získávání neměnných informací o stavbě a jejím uspořádání je u nevidomých hmatový, především prostřednictvím techniky dlouhé bílé hole a nášlapem. Pro správné řešení stavby zajišťující využití této techniky při samostatném pohybu a orientaci je nutné vždy splnit tyto základní podmínky:
- zajištění volného průchodu podél vodicí linie (při výjimečném umístění této linie do plochy zajištění průchodu po obou stranách vodicí linie) v šíři 1 500 mm, v odůvodněných výjimečných případech lze tento průchod snížit až na minimum 900 mm. Do průchozího prostoru podél vodicí linie neumísťovat žádné překážky;
- dodržení podchodné výšky (v exteriéru 2 200 mm a interiéru 2 100 mm), do které nebudou zasahovat žádné prvky;
- zajištění dostatečného množství přirozených i umělých hmatových prvků (vždy je nutné preferovat ty, které vystupují nad plochu), včetně jejich rozměrů, srozumitelné návaznosti a využitelného překonání vzdálenosti mezi nimi (max. 6 000 mm);
- zajištění hmatového kontrastu vůči okolí u hmatových prvků umístěných v ploše, včetně jejich správného materiálového řešení (materiál pro hmatové prvky nesmí být na veřejně přístupných stavbách použit k jinému účelu).
Při návrhu a realizaci úprav pro nevidomé musíme respektovat správné použití vytvářených hmatových prvků, které mají vždy jednoznačnou funkci. Funkci hmatových prvků určují vždy dva faktory – rozměr prvku a charakter jeho povrchu.
V některých případech je důležité si uvědomit, že je potřeba odlišit úpravy stavby pro zcela nevidomé od úprav pro slabozraké. Příkladem jsou úpravy schodišť, kde se v podstatě neprovádějí žádné specifické úpravy pro nevidomé (mimo hmatných štítků na vnitřní straně madla), ale úpravy, jako je přesah zábradlí, vizuálně kontrastní úprava nástupního a výstupního stupně, jsou důležité pouze pro osoby slabozraké.
4.2.4 Osoby se zrakovým postižením – slabozrací
Usnadnění samostatného pohybu a orientace slabozrakých osob je dosažena pomocí barevných kontrastů, řádným osvětlením, změnou struktury povrchu a jednoduchým dispozičním řešením stavby v pravoúhlém systému. Pro snadnou identifikaci celoskleněných ploch, dveří, nástupních a výstupních schodů, zařizovacích předmětů, ovládacích prvků, madel, klik apod. je nutné používat vizuálního kontrastu. Tito uživatelé potřebují vhodně navržený orientační systém s respektováním velikosti písma a barevností podkladu. Vnitřní prostory je žádoucí řešit bez nežádoucího zrcadlení a odlesků povrchů (matové povrchy podlahovin s vhodnou povrchovou úpravou stěn a stropů).
Obr. 19 Příklady úpravy pro snadný a samostatný pohyb slabozrakých osob
4.2.5 Osoby se sluchovým postižením – neslyšící
Požadavky a potřeby sluchově postižených se týkají zejména provozních informací a komunikačních problémů při využívání staveb, a to zejména dopravních. Z toho vyplývá, že všechny informace sloužící k orientaci veřejnosti podávané akustické podobě musí být převedeny zároveň do optické formy. Zároveň všechny akustické prvky (akustický vrátný, požární alarm apod.) musí mít paralelně i optickou signalizaci.
V budovách správních a v prostorech s možným pobytem těchto osob se pro snadnější odezírání ze rtů mluvících osob tyto prostory a místa vybavují dobrým osvětlením a povrchovou úpravou stěn, interiéru apod. bez odlesku.
4.2.6 Osoby se sluchovým postižením – nedoslýchaví
Nedoslýchaví mají potíže s rozlišením zvuků v hlučném prostředí. Proto prostory, kde se mohou tito lidé pohybovat, je vhodné dobře akusticky izolovat. Prostory pro shromažďování a poskytování informací se musí vybavit bezdrátovým přenosem akustických signálů – indukční smyčkou. V administrativních budovách, včetně staveb pro zaměstnávání, je vhodné u části telefonních přístrojů osadit zesilovací zařízení.
5 METODICKÉ ZAJIŠTĚNÍ PŘÍSTUPNÉHO PROSTŘEDÍ
5.1 PROBLÉMY BEZBARIÉROVÝCH ŘEŠENÍ
Obecným problémem přetrvávajícího nedodržování právních předpisů a velkého rozsahu nesprávných řešení staveb z hlediska jejich přístupnosti a užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace je zejména:
- nepochopení principů přístupnosti a nízká znalost problematiky jednotlivých druhů postižení a jejich typologie z hlediska prostorových a manipulačních nároků;
- roztříštěnost informací týkajících se požadavků na bezbariérová řešení staveb, včetně samotné tvorby přístupnosti;
- chybějící koncepce bezbariérových tras, jejich provázanost a koordinace základních vztahů mezi dopravní cestou (stavbou), dopravním prostředkem a samotnou budovou;
- nedostatečné finanční prostředky pro odstranění stávajících bariér;
- nedůslednost, nedodržení technických návodů a materiálových řešení při samotném provádění stavby – viz poznámka;
- šíření nekvalifikovaných výkladů k aplikaci základních právních norem formou vydávání publikací, které neprošly oponenturou specialisty na bezbariérové prostředí a mnohdy se neopírají o současné české právní předpisy.
Poznámka:
Jedná se zejména o technické návody v návaznosti na Nařízení vlády č.163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů a výrobky pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Stálým problémem je nesprávně volená hmatná dlažba, ale zejména nezajištěné potřebného hmatového kontrastu pomocí navazujícího lemování rovinnou dlažbou. Technické návody Technického a zkušebního ústavu (TN TZÚS 12.03.04, TN TZÚS 12.03.0ř a TN TZÚS 12.03.06) přesně specifikují tvarové řešení hmatné dlažby, včetně stanovení požadavku jejich lemování pro zajištění hmatového kontrastu následovně:
TN TZÚS 12.03.04 – Dlažební prvky pro signální, varovný a hmatný pás
Dlažební prvky s výrazně hmatově (vnímatelným slepeckou holí a nášlapem) odlišným povrchem od okolní dlažby, obdélníkového (funkční minimální rozměr 100 x 200 mm), nebo čtvercového tvaru (funkční minimální rozměr 200 x 200 mm), u materiálů používaných výhradně v památkových zónách a rezervacích minimální rozměr 60 x 60 mm) se zkosenou hranou o délce maximálně 2 mm, uložené s šířkou spár maximálně 4 mm u staveb zastávek a nástupišť veřejné dopravy a zpevněných ploch na železnici, u ostatních staveb je možné zvětšit délku sražené hrany na 3 až 4 mm a šířku spár na 8 mm, u konstrukčních prefabrikovaných prvků s integrovanými hmatovými úpravami je na styku těchto prvků možné zvýšit šířku spáry na maximálně 10 mm (dáno konkrétním provedením sražené stykové hrany s výstupky tvaru kulových úsečí s průměrem 20 až 25 mm a výškou 4 až 5,5 mm s roztečí výstupků 50 až 100 mm
- s výstupky tvaru válců a komolých kuželů s průměrem 20 až 25 mm a výškou 4 až 5,5 mm s roztečí výstupků 50 až 100 mm;
- reliéfní povrch s max. výškovými rozdíly 8 mm a s roztečí vrcholů reliéfu (hřebenu reliéfu) 30 až 60 mm, z bezpečnostních důvodů nesmí být dlažební prvky s touto úpravou použity na zastávkách a nástupištích veřejné dopravy;
- s výstupky o rozměrech 25 x 25 mm, 20 x 20 mm a 40 x 40 mm s max. výškovými rozdíly 5 mm a s roztečí vrcholů reliéfu (hřebenu reliéfu) 50 až 60 mm, hrany výstupků jsou zaoblené, z bezpečnostních důvodů nesmí být dlažební prvky s touto úpravou použity na zastávkách a nástupištích veřejné dopravy;
- při použití měkkých materiálů (pryž, recykláty, plasty apod.) musí být výstupky nedílnou součástí pásu, na kterém jsou provedeny, tvořeny jsou vyztuženými kulovými úsečemi o průměru 20 až 24 mm, výšce 4,5 až 5,5 mm a rozteči 50 až 60 mm;
- šířka spár mezi jednotlivými hmatovými prvky nesmí být větší než 4 mm u vybraných staveb (zastávky na nástupiště veřejné dopravy) – analogicky požadavkům na okolí hmatových prvků, u ostatních staveb lze tuto hodnotu zvýšit na 8 mm.
Dlažební prvky pro lemování signálních, varovných a hmatných pásů:
Šířka lemovacího pásu musí být min. 250 mm. Povrch musí být rovinný, bez výstupků, drážek a podobných tvarových úprav.
Dlažební prvky rovinné, bez výstupků a reliéfu, lemující signální, vodicí, varovný a hmatný pás, obdélníkového nebo čtvercového tvaru (bez zkosené hrany, uložené se šířkou spár max. 4 mm při splnění následujících podmínek:
- počet spár mezi dlažebními prvky v délce 1 m lemujícího pásu je max. 5 ks;
- počet spár mezi dlažebními prvky na šířku 250 mm lemujícího pásu je max. 1 ks (tj. minimální osová vzdálenost spár musí být rovna nebo větší 200 mm).
Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o rozměrech 200 x 200 mm, 250 x 250 mm bez sražené hrany. Rovinnost dlažby dle ČSN 74 4505.
TN TZÚS 12.03.05 – Dlažební prvky pro varovný pás na dráze speciální (metro):
Dlažební prvky s výrazně hmatově (vnímatelným slepeckou holí a nášlapem) odlišným povrchem od okolní dlažby, obdélníkového tvaru (doporučený minimální rozměr 150 x 200 mm) bez zkosené hrany, uložené s šířkou spár max. 4 mm
- s výstupky tvaru kulových úsečí s průměrem 10 až 15 mm a výškou 3 až 4,5 mm s roztečí výstupků 40 až 50 mm;
- s výstupky tvaru válců a komolých kuželů s průměrem 10 až 15 mm a výškou 3 až 4,5 mm s roztečí výstupků 40 až 50 mm;
- šířka spár mezi jednotlivými hmatovými prvky nesmí být větší než 4 mm, analogicky požadavkům na okolí hmatových prvků.
Dlažební prvky pro lemování varovného pásu:
Šířka lemovacího pásu musí být min. 250 mm (pozn. v nových OTP bude min. 300 mm). Povrch musí být rovinný, bez výstupků, drážek a podobných tvarových úprav. Dlažební prvky rovinné, bez výstupků a reliéfu, lemující varovný pás, obdélníkového tvaru (doporučený minimální rozměr 100 x 200 mm) nebo čtvercového tvaru (doporučený minimální rozměr 200 x 200 mm), bez zkosené hrany, uložené se šířkou spár max. 4 mm za předpokladu:
- počet spár mezi dlažebními prvky v délce 1 m lemujícího pásu je max. 5 ks;
- počet spár mezi dlažebními prvky na šířku 250 mm lemujícího pásu je max. 1 ks (tj. minimální osová vzdálenost spár může být 200 mm).
Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o rozměrech 200 x 200 mm bez sražené hrany. Rovinnost dlažby dle ČSN 74 4505.
TN TZÚS 12.03.06 – Dlažební prvky pro umělé vodicí linie a vodicí linie s funkcí varovného pásu
Umělou vodicí linii tvoří podélné drážky a její šířka je v interiéru nejméně 300 mm a v exteriéru 400 mm. Vodicí linie s funkcí varovného pásu musí mít šířku 400 mm. Vizuálně kontrastní označení vodicí linie s funkcí varovného pásu se provádí pouze v šířce 150 až 200 mm. Dlažební prvky s výrazně hmatově (vnímatelným slepeckou holí a nášlapem) odlišným povrchem od okolní dlažby, obdélníkového tvaru (doporučený minimální rozměr 100 x 200 mm) nebo čtvercového tvaru (doporučený minimální rozměr 200 x 200 mm), bez zkosené hrany, uložené s šířkou spár max. 4 mm
- s drážkami ve směru vodicí linie s roztečí mezi hranami drážek 20 až 27 mm, hloubkou 4 až 6,0 mm a šířkou drážky v rovině nášlapného povrchu desky 10 až 16 mm. Příčný průřez drážky může tvořit rovnoramenný trojúhelník, obdélník, lichoběžník, vlnovka apod. (jedná se o materiály např. beton, umělý kámen, keramika, kámen, kamenný konglomerát apod.)
- při použití měkkých materiálů (pryž, recykláty, PVC apod.) může být hloubka drážky snížena až na 2 mm, šířka drážky v rovině povrchu desky snížena až na 8 mm (měřeno v rovině nášlapného povrchu desky) a rozteč mezi hranami drážek zmenšena až na 20 mm.
Dlažební prvky pro lemování umělé vodicí linie a vodicí linie s funkcí varovného pásu:
Šířka lemovacího pásu musí být min. 250 mm. Povrch musí být rovinný, bez výstupků, drážek a podobných tvarových úprav. Dlažební prvky rovinné, bez výstupků a reliéfu, lemující umělou vodicí linii a vodicí linii s funkcí varovného pásu, obdélníkového tvaru (doporučený minimální rozměr 100 x 200 mm) nebo čtvercového tvaru (doporučený minimální rozměr 200 x 200 mm), bez zkosené hrany, uložené se šířkou spár max. 4 mm za předpokladu:
- počet spár mezi dlažebními prvky v délce 1 m lemujícího pásu je max. 5 ks;
- počet spár mezi dlažebními prvky na šířku 250 mm lemujícího pásu je max. 1 ks (tj. minimální osová vzdálenost spár může být 200 mm).
Tento požadavek splňují například rovinné dlaždice o rozměrech 200 x 200 mm bez sražené hrany. Rovinnost dlažby dle ČSN 74 4505.
Obr. 20 Základní bariéry přístupného prostředí
Pokud analyzujeme příčiny nedodržování přístupnosti z pohledu jednotlivých druhů zdravotního postižení, hlavní problémy jsou u:
- pohybového postižení – základní úpravy jsou na běžných stavbách navrhovány a prováděny, problémem je však zajištění komplexní přístupnosti se zabezpečením manipulačních ploch a řešení detailů, což ve své podstatě znemožňuje bezbariérové užívání. Dále jsou opomíjena specifická řešení a úpravy některých druhů staveb (sportovní a rekreační, dětská hřiště apod.), pro které chybí návrhová uživatelská kritéria s ohledem na osoby s omezenou schopností pohybu;
- zrakového postižení – základní prvky a podmínky jsou definovány, ale vzhledem k vyšší četnosti detailů a požadavkům na mimořádně přesné vyjádření funkce prvků chybí část používaných materiálů (české technické normy, vzorové listy, technické podmínky apod.);
- sluchového postižení – věcná řešení jsou ovlivňována technickým vývojem (zejména elektronika); chybí přesnější technicky vyjádřené požadavky na některé úpravy staveb.
Z hlediska detailnějšího pohledu na charakteristiku bariér můžeme architektonické a dopravní bariéry rozdělit na základní typy bariér, které jsou prezentovány s uvedenými příklady na obr. 20.
5.2 DETAILNÍ ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU ARCHITEKTONICKÝCH BARIÉR
Následující detailní analýza současného stavu architektonických bariér shrnuje nejčastější chyby při navrhování a provádění staveb v jednotlivých částech samotných budov od vstupní části po interiér. Problematikou vnějšího prostředí se cíleně zabývá metodická pomůcka TP 1.5 Odstraňování bariér v městském inženýrství (dříve MP 1.8).
5.2.1 Vstupy do budov
- nezajištění bezbariérového vstupu prostředky pro samostatný pohyb;
- nevyhovující vodorovná manipulační plocha před vstupem a její zastřešení;
- nevhodné či chybějící kontrastní značení prosklených vstupů a stěn;
- nerespektování minimální světlosti hlavního vstupního křídla a osazení madla;
- osazení ovládacích prvků (vypínače, zvonky apod.) v nevhodné dosahové vzdálenosti;
- chybějící akustické majáčky u vybraných druhů staveb.
5.2.2 Zádveří
- nevhodná hloubka s nerespektováním manipulačních ploch pro pohyb vozíčkářů;
- nevhodný povrch, který nerespektuje úpravy proti skluzu;
- nedostatečné osvětlení vstupních prostor s náhlým světelným kontrastem.
Obr. 21 Analýza bariér – zádveří budovy
5.2.3 Komunikační prostory – chodby
- nedostatečná vodicí linie od vstupu k informační službě;
- chybějící vizuální značení vodicí linie chodbových prostor;
- nedodržení manipulačních ploch a šířky chodby, manipulační plocha před dveřními křídly;
- pro zrakově postižené nevhodné a na nesprávném místě značení místností;
- u vybraných staveb chybějící madla podél stěn;
- nevhodné osazení ovládacích prvků (nejen výškově, ale také ve vzdálenosti od dveřních křídel, rohu místnosti apod.);
- chybějící kontrastní značení prosklených stěn.
Obr. 22 Analýza bariér – komunikační prostory (chodby)
5.2.4 Výtahy
- nevhodný manipulační prostor před vstupem do výtahové kabiny;
- nerespektování rozměrových parametrů výtahové kabiny;
- nedostatečné vybavení výtahové kabiny, chybějící vizuální a především akustické hlášení stanic.
5.2.5 Rampy a schodiště
- nerespektování maximální výšky schodišťového stupně a sklonu schodišťového ramene;
- nevhodně provedená madla z hlediska tvaru, výšky a přesahu, u rampy špatně osazená vodicí tyč;
- chybějící kontrastní značení stupnice nástupního a výstupního schodišťového stupně;
- nedodržení sklonů a délky rampy;
- nevhodné tvary schodišťových stupňů.
5.2.6 Hygienické prostory
- chybějící nebo nedostačující počet WC kabin; totéž platí pro sprchy ve veřejných budovách;
- zcela nevyhovující velikost WC kabiny zvláště u rekonstrukcí a změn staveb;
- nevhodné půdorysné a výškové osazení zařizovacích předmětů, madel a jiného příslušenství ve WC kabinách;
- opomíjení přizpůsobení WC kabiny pro osoby těžce chodící (s berlemi, francouzskými holemi);
- nevhodné uspořádání bezbariérové sprchy, včetně jejího vybavení;
- nepřizpůsobení šaten a převlékacích kabin pro vozíčkáře;
- neexistence nouzového přivolání pomoci.
Obr. 23 Analýza bariér – hygienické prostory
5.2.7 Speciální vybavení
- nepřehlednost dispozice;
- nevhodný či zcela chybějící orientační systém;
- chybějící vybavení zasedacích místností apod. indukční smyčkou;
- chybějící a nedostatečný počet míst v hledištích pro vozíčkáře a zhoršená viditelnost;
- nevhodné výšky pultů u přepážek;
- nedostačující nasvětlení prostor pro komunikaci se sluchově postiženými.
5.2.8 Interiér
- nevhodné materiály a neergonomické výrobky, znesnadňující jejich používání;
- nevhodné výšky parapetu v pobytových prostorách vozíčkářů, znesnadňující výhled;
- nepřizpůsobení vnitřního mikroklimatu.
Obr. 24 Analýza bariér – interiér
5.2.9 Sportovní stavby
- nepřizpůsobení sportovních staveb a areálů pro vlastní sportovní činnost zdravotně postižených, zejména chybějící či nedostatečné hygienické zázemí;
- nerespektování zvýšených manipulačních nároků při použití speciálních sportovních invalidních vozíků;
- nezajištění přístupu ke všem sportovním atrakcím (např. plovárny);
- chybějící místa s dobrou viditelností na zastřešených tribunách.
Obr. 25 Analýza bariér – sportovní stavby
5.2.10 Stavby pro ubytování
- nedostatečný počet či žádný bezbariérový pokoj v stavbách přechodného ubytování;
- nevhodně řešená dispozice, včetně hygienických prostor, s nerespektováním manipulačních ploch a dosahových vzdáleností;
- chybějící výtahy v bytových domech s třemi až čtyřmi nadzemními podlažími;
- neznalost problematiky bezbariérového bydlení.
5.2.11 Odborné publikace
Dost závažným problémem je šíření nekvalifikovaných výkladů k aplikaci základních právních norem formou vydávání publikací, které neprocházejí oponentním řízením specialisty a konzultanty na bezbariérové řešení. Mnohé pasáže a příklady řešení nejrůznějších situací se neopírají o současné české právní předpisy a čerpají ze zahraničních zkušeností. Dokazujícím příkladem je obr. 26 s detailem řešení přechodu pro chodce, který nerespektuje přímou návaznost signálního pásu a vodicí linie a udává nevhodné materiálové řešení.
Obr. 26 Analýza bariér – odborné publikace
Vyhláška č. 369/2001 Sb. byla nahrazena vyhláškou č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
5.3 METODIKA PŘÍSTUPNÉHO PROSTŘEDÍ
Pro vlastní navrhování staveb a zajištění bezbariérové přístupnosti je důležitý metodický postup, který musí vycházet z faktu správného zhodnocení omezujících faktorů užívání staveb jednotlivých skupin zdravotně postižených, a to především s omezením pohybovým, smyslového vizuálního vnímání a omezením sluchovým. Každé z uvedených omezení má zcela jiné požadavky na úpravy staveb, které je nutno řešit zcela samostatně. Častým zdrojem chyb při navrhování, realizaci a samotném schvalování staveb je právě nedostatečné rozlišení mezi požadavky na zpřístupnění a užívání staveb jednotlivými skupinami zdravotně postižených.
Základem metodického přístupu je stanovení jednotlivých principů a podmínek přístupnosti a užívání staveb pro osoby:
- těžce pohybově postižené;
- omezeně pohybově postižené;
- nevidomé;
- slabozraké;
- neslyšící;
- nedoslýchavé.
Při návrhu, realizaci stavby apod. si musíme postupně zodpovědět na otázky, zda máme splněny veškeré podmínky a úpravy pro tyto dílčí skupiny zdravotně postižených. Při praktickém návrhu vlastní budovy musíme dále sledovat základní aspekty bezbariérového přístupu:
- dostupnost budovy od zastávek veřejné dopravy, komunikací pro pěší a parkovacích ploch;
- vstupní prostory budovy vnější a vnitřní;
- horizontální pohyb v budově a jeho jednotlivých podlaží;
- vertikální pohyb v budově a dostupnost jednotlivých podlaží;
- hygienické prostory a šatny;
- speciální vybavení a interiér;
- informační orientační systém.
Tento metodický princip je součástí stanovení požadavků na řešení bezbariérového užívání staveb přílohové části vyhlášky č. 398/2009 Sb. a nutno jej aplikovat pro veškeré druhy staveb definovaných v § 2, odst. 2 a § 6, odst. 1:
- stavby občanského vybavení;
- stavby pro ubytování;
- dopravní stavby;
- pozemní komunikace;
- zastávky veřejné dopravy a terminály;
- železniční a speciální dráhy;
- apod.
Obecný princip metodiky tvorby přístupného prostředí je patrný z obr. 21.
V následující části jsou uvedeny základní body splnění podmínek přístupnosti a bezbariérového užívání bez stanovení detailnějších parametrů, které budou předmětem komentářového znění nově připravované vyhlášky o obecných technických požadavcích, zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Obr. 27 Obecný princip metodiky tvorby přístupného prostředí
5.4 BEZBARIÉROVÝ PŘÍSTUP K BUDOVÁM
5.4.1 Těžce pohybově postižení
- Bezbariérová trasa od zastávek hromadné dopravy a parkovacích ploch k vlastní budově s respektováním maximálního výškového rozdílu, sklonu a šířky komunikací pro pěší.
- Vyhrazená stání na vnějších i vnitřních odstavných a parkovacích plochách.
5.4.2 Omezeně pohybově postižení
- Vyhrazená stání na parkovacích plochách pro rodiny s dětmi v kočárku.
Obr. 28 Řešení rampy musí umožnit současné užívání všech osob – z toho vychází optimální šířka 1 500 mm a ideální sklon do 6 % resp. 1:16 (6,25 %)
5.4.3 Nevidomí
- Vytýčení přístupu ke stavbě přirozenými nebo umělými vodicími liniemi, popřípadě akusticky.
- Zajištění hmatových prvků na bezbariérové trase k budově.
5.4.4 Slabozrací
- Usnadnění orientace barevnými kontrasty hranic nebezpečných či nepřístupných prostorů a podél vodicích linií.
5.4.5 Neslyšící
- Bez požadavků.
5.4.6 Nedoslýchaví
- Bez požadavků.
5.5 VSTUPNÍ PROSTORY
5.5.1 Těžce pohybově postižení
Všechny vstupy pro veřejnost bezbariérově přístupné v úrovni komunikace pro chodce. U změn staveb, kdy je užíván jiný než hlavní bezbariérový vstup, je třeba na vhodném místě u hlavního vstupu umístit informace o umístění tohoto bezbariérového vstupu. Před vstupem do budovy zajištění vodorovné manipulační plochy, jejíž rozměry jsou v závislosti na způsobu otevírání dveřního křídla.
Obr. 29 Velikost manipulační plochy při manévrování s dveřním křídlem je závislá na způsobu otevírání dveřního křídla
- Maximální výškový rozdíl ve vstupu do 20 mm a jeho překonání zajistit rampovým nájezdem.
Obr. 30 Řešení výškového rozdílu ve vstupu
- Vstupní dveře dvoukřídlové s minimální světlou šířkou hlavního dveřního křídla 900 mm.
- Umístění madla na dveřích a zajištění nerozbitné části dveří.
Obr. 31 Vstupní dveře navrhujeme dvoukřídlové s minimální světlou šířkou hlavního křídla 900 mm. Pro usnadnění manipulace je dveřní křídlo vybaveno madlem po celé šířce dveří a ve výšce 800–900 mm nad podložkou
- Karuselové dveře musí umožnit průjezd vozíku bez dalších podmiňujících opatření.
Obr. 32 Řešení vstupu pro veřejnost dveřmi karuselového typu
- Velikost zádveří musí umožnit otevření dveřního křídla a současnou manipulaci vozíku.
- Umístění ovládacích prvků (zvonky, vypínače) musí být takové, aby nedocházelo ke střetu vozíčkáře s dveřním křídlem a ve snadno dosažitelné výšce.
Obr. 33 Velikost zádveří vychází z podmínky zajištění manipulačního prostoru Ø 1 500 mm, do něhož nesmí zasahovat otevíravé dveřní křídlo
Obr. 34 Velikost zádveří u staveb s předpokládaným pobytem osob na vozíku s asistentem musí zabezpečit bezkolizní manévrování. Červeně je vyznačen minimální parametr volné šířky 500 mm.
5.5.2 Omezeně pohybově postižení
- Podlahy musí být provedeny s protiskluzným povrchem.
5.5.3 Nevidomí
- Vybrané vstupy (nemocnice, nádraží apod.) vybavit dálkově ovládaným zvukovým orientačním majáčkem.
5.5.4 Slabozrací
- Vstupy snadno vizuálně rozeznatelné.
- Osvětlení vstupů tak, aby nevznikl náhlý a velký kontrast mezi osvětlením vně a uvnitř budovy.
- Kontrastní označení prosklených stěn a dveří, kontrastní označení schodišťových stupňů, nutný je i přesah zábradlí u schodišťových ramen.
- Vnímat problematiku informačních tabulí se zajištěním správné velikosti textu, výškového osazení, řádného nasvětlení apod.
- Pro snadné ovládání technického vybavení budov je vhodné kontrastní provedení ovládacích prvků (vypínače apod.).
5.5.5 Neslyšící
- Akustický vrátný musí mít i optickou signalizaci.
5.5.6 Nedoslýchaví
- Vybavení recepce, vrátnice apod. oboustranným komunikačním systémem – indukční smyčkou pro přepážky.
5.6 HORIZONTÁLNÍ POHYB V BUDOVĚ
5.6.1 Těžce pohybově postižení
- Výškové rozdíly musí být do 20 mm.
- Zajištění manipulačních ploch před dveřními křídly otevíravými i posuvnými.
Obr. 35 Manipulační plochy před dveřními křídly otevíravými a posuvnými. Červeně je vyznačen minimální parametr volné šířky 500 mm.
- Světlá šířka dveřního křídla nejméně 800 mm.
- Umístění ovládacích prvků v dosahové vzdálenosti vertikální a horizontální.
Obr. 36 Světlá šířka vnitřních dveří musí být nejméně 800 mm
Obr. 37 Umístění ovládacích prvků nesmí ohrozit osobu na vozíku
- Respektování minimální průjezdné šířky průchodů a minimálních světlých šířek komunikačních prostor v závislosti na typu budovy.
- Vybavení dveřních křídel madly ve vhodném výškovém osazení.
Obr. 38 Madlo na dveřích musí být ve výši 800–900 mm a po celé šířce dveřního křídla. Ovládací prvky umísťujeme v minimální vzdálenosti 500 mm od rohu či interiérového vybavení
5.6.2 Omezeně pohybově postižení
- Protiskluznost povrchů.
- U budov s pobytem starších osob (domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou apod.) je nutno na stěnách vnitřních komunikačních prostor umístit madla.
- Dlouhé chodby vybavit odpočívadly s lavičkami, židlemi.
Obr. 39 Madlo na stěně musí respektovat ergonomický tvar a odsazuje se pro snadný úchop v minimální vzdálenosti 60 mm. Výška 900 mm nad podlahou je vyhovující pro různé skupiny uživatelů
5.6.3 Nevidomí
- Zachování vodicí linie a minimální čisté průchozí šířky komunikačního prostoru.
- Podél stěn nesmí být umístěno vybavení stavby.
- Do průchozího prostoru nesmí zasahovat žádné překážky.
Obr. 40 Pro bezpečný pohyb nevidomých podél stěn nesmí být umístěno vybavení stavby a do průchozího prostoru nesmí zasahovat žádné překážky
5.6.4 Slabozrací
- Řádně řešený orientační systém s kontrastním značením a trasováním.
- Vizuálně kontrastní a barevné řešení interiéru.
- Řešení umělého osvětlení.
- Vizuální kontrast prosklených ploch a dveří.
5.6.5 Neslyšící
- Akustické prvky (např. požární alarm) musí mít paralelně i optickou signalizaci.
5.6.6 Nedoslýchaví
- Bez požadavků.
5.7 VERTIKÁLNÍ POHYB V BUDOVĚ
5.7.1 Těžce pohybově postižení
- Bezbariérová přístupnost jednotlivých podlaží užívaných veřejností.
- Velikost výtahové kabiny musí odpovídat manipulaci vozíčkáře, včetně manipulační plochy před výtahovou kabinou, výškové a polohové umístění ovládacích prvků v kabině apod.
- Rampy musí respektovat max. sklon s nutným vybavením madla a vodicí tyče.
- Zajištění manipulačních ploch před výtahovou kabinou, rampou, schodišťovou plošinou.
Obr. 41 Zabezpečení okraje rampy proti sjetí vozíku vodicí tyčí nebo soklem v minimální výši 100 mm nad úrovní rampy
Obr. 42 Manipulační plocha před nástupním místem výtahu a minimální rozměry výtahové kabiny pro bezbariérové užívání
5.7.2 Omezeně pohybově postižení
- Schodiště a rampy vybavit madly s dostatečným přesahem.
- Respektování maximální výšky schodišťového stupně, jeho tvaru a sklonu schodišťového ramene.
- Výtahovou kabinu vybavit sedátkem.
Obr. 43 Tvar schodišťového stupně nesmí umožnit zakopnutí – stupnice a podstupnice musí být k sobě kolmé
Obr. 44 Madlo schodišťového (rampového) zábradlí musí přesahovat první a poslední schodišťový stupeň minimálně o 150 mm a umísťuje se ve výši 900 mm
5.7.3 Nevidomí
- Možnost získání hmatové informace na madle zábradlí.
- Hmatové a akustické úpravy výtahů.
5.7.4 Slabozrací
- Kontrastní označení schodišťových stupňů, kontrastní označení hřebene eskalátorů a travelátorů.
- Nutný přesah zábradlí u schodišťových ramen.
5.7.5 Neslyšící
- Vybavení výtahů vizuální signalizací.
5.7.6 Nedoslýchaví
- Bez požadavků.
5.8 HYGIENICKÉ PROSTORY A ŠATNY
5.8.1 Těžce pohybově postižení
- Na každém podlaží musí být umístěna bezbariérová WC kabina samostatně pro muže a samostatně pro ženy.
- Z důvodů snadné manipulace navrhujeme WC kabinu bez záchodové předsíně.
- Rozměrové parametry WC kabiny musí umožnit různé způsoby nástupu na klozetovou mísu a otočení vozíku o 360°.
- Dveře WC kabiny vždy otevíravé směrem ven a opatřeny zámkem odjistitelným zvenku.
- Zajištění manipulace u sprchového koutu a vany.
- Výškové osazení jednotlivých zařizovacích předmětů a prvků, včetně systému madel ve WC kabinách, umývárnách a sprchách.
- Každá šatna musí splnit požadavek na bezbariérové užívání.
- Hygienické prostory je vhodné vybavit nouzovým přivoláním pomoci.
5.8.2 Omezeně pohybově postižení
- Hygienické prostory pro snadnější pohyb a manipulaci doplnit ergonomickými madly – WC, umývárny apod.
- Vybavení hygienického prostoru přebalovacími místnostmi nebo místy.
Obr. 45 Před klozetovou mísou je nutno zachovat manipulační prostor, umožňující snadné nasednutí z přímého, diagonálního nebo bočního nástupu. Tento manipulační prostor je důležitý také pro osoby s chodítky (vpravo nahoře)
Obr. 46 Příklady optimálních rozměrových parametrů WC kabin, které musí zabezpečit snadnou manipulaci vozíku a jeho otočení. Ideálním řešením je kabina umožňující pravý i levý nástup (obrázek vpravo). Zároveň jde o typ kabiny při využití asistence
Obr. 47 Příklady sloučení bezbariérové WC kabiny s přebalovací místnosti. Na levém obrázku je varianta s pevným přebalovacím pultem a vestavěným umývadlem, obrázek vpravo nabízí variantu se sklápěcím přebalovacím pultem. Podmínkou umístění přebalovacích pultů do těchto WC kabin je, že nesmí zamezovat minimální manipulační prostor
Obr. 48 Řešení hygienického prostoru se sprchovým koutem a vanou. Obdobně jako WC kabiny musí být zajištěna potřebná manipulační plocha; pro snadnější používání se snažíme o umístění zařizovacích předmětů tak, aby byl pro WC a vanu či sprchu využíván jeden společný nasedací prostor
5.8.3 Nevidomí
- Hmatové označení dveří na hygienické zařízení nad klikou štítkem s hmatným orientačním znakem a příslušným nápisem v Braillově písmu.
5.8.4 Slabozrací
- Zajištění kontrastu zařizovacích předmětů vůči obkladu stěn.
5.8.5 Neslyšící
- Bez požadavků.
5.8.6 Nedoslýchaví
- Bez požadavků.
Obr. 49 Přizpůsobení WC kabiny pro osoby s francouzskými holemi
5.9 SPECIÁLNÍ VYBAVENÍ A INTERIÉR
5.9.1 Těžce pohybově postižení
- Řešení počtu bezbariérových pokladen.
- Bezbariérové zkoušecí kabiny s respektováním manipulační plochy.
- Výšková úroveň prodejních pultů, pultů recepcí apod. se zajištěním čelního přístupu a podjetí vozíku.
- Výškové osazení ovládacích prvků, včetně ovládání oken.
- Dodržení manipulační plochy před samoobslužným zařízením.
- Vyhrazená místa pro vozík v hledištích, konferenčních sálech apod.
Obr. 50 Vyhrazená místa pro vozíčkáře se snažíme rovnoměrně rozmístit v celé části hlediště. Jedná se především o místa v přední, střední a zadní části a pokud možno ve středu řad.
Obr. 51 Při umístění vyhrazených míst je nutno počítat s vlastní plochou pro umístění vozíku a manipulační plochou, která umožní najetí na toto vyhrazené místo. Zároveň musíme mít na paměti, že z těchto míst musí být zajištěn řádný výhled na vztažný bod jeviště.
5.9.2 Omezeně pohybově postižení
- Interiérové vybavení respektující ergonomické požadavky – tvary klik, nábytek apod.
5.9.3 Nevidomí
- Půdorysné vyznačení bočních stěn interiérového vybavení a zařízení stavby nesahajícího až k podlaze.
5.9.4 Slabozrací
- Nasvětlení prostor pro podávání informací.
- Vizuální kontrast zařizovacích předmětů, ovládacích prvků, madel, klik apod.
- Vhodná, srozumitelná a přehledná skladba informační tabule.
5.9.5 Neslyšící
- Nasvětlení prostor pro podávání informací.
5.9.6 Nedoslýchaví
- Vybavení zasedacích místností, konferenčních a přednáškových sálů apod. indukční smyčkou.
- Nejméně jeden veřejný telefonní automat opatřen zařízením umožňujícím poslech pomocí sluchadel.
5.10 INFORMAČNÍ ORIENTAČNÍ SYSTÉM
5.10.1 Těžce pohybově postižení
- Výškové osazení informačních a orientačních panelů.
- Označení prostor pro pohybově postižené mezinárodním symbolem přístupnosti.
5.10.2 Omezeně pohybově postižení
- Viz těžce pohybově postižení.
5.10.3 Nevidomí
- Vybavení informačního a orientačního systému akustickými a taktilními prvky.
5.10.4 Slabozrací
- Zajištění vizuálního kontrastu písma, piktogramu apod. oproti podkladu.
- Vhodná velikost písma, která je v závislosti na výšce od podložky a čtecí horizontální vzdálenosti.
Tab. 3 Vhodnost barvy podkladu a písma pro informační grafický systém
| Základ pozadí | Barva popisu, znaku | |||||||
| černá | bílá | fialová | modrá | tyrkys | zelená | žlutá | červená | |
| černá | (+) | (+) | (-) | (+) | (+) | (+) | (-) | |
| bílá | (+) | (+) | (+) | (-) | (-) | (-) | (+) | |
| fialová | (+) | (+) | (-) | (-) | (-) | (-) | (-) | |
| modrá | (+) | (-) | (+) | (-) | (+) | (-) | ||
| tyrkys | (+) | (-) | (-) | (+) | (-) | (-) | (-) | |
| zelená | (+) | (-) | (-) | (+) | (-) | (-) | (-) | |
| žlutá | (+) | (-) | (+) | (+) | (-) | (-) | (-) | |
| červená | (-) | (+) | (-) | (-) | (-) | (-) | (+) | |
5.10.5 Neslyšící
- Vybavení informačního a orientačního systému optickými prvky.
5.10.6 Nedoslýchaví
- Vybavení informačního a orientačního systému optickými prvky.
- Označení prostor s dorozumívacím zařízením pro nedoslýchavé mezinárodním symbolem hluchoty.
Tab. 4 Velikost písma v závislosti na výšce od podložky a horizontální vzdálenosti
| Výška od podložky | Horizontální vzdálenost pohledu | Minimální výška znaku |
| 1 015–1 780 mm | méně než 1 830 mm | 16 mm |
| více než 1 830 mm | 16 mm plus 3,2 mm na každých 305 mm horizontální vzdálenosti pohledu větší než 1830 mm | |
| 1 780–3 050 mm | méně než 4 570 mm | 51 mm |
| více než 4 570 mm | 51 mm plus 3,2 mm na každých 305 mm horizontální vzdálenosti pohledu větší než 4 570 mm | |
| více než 3 050 mm | méně než 6 400 mm | 75 mm |
| více než 6 400 mm | 75 mm plus 3,2 mm na každých 305 mm horizontální vzdálenosti pohledu větší než 6 400 mm |
6 ZÁVĚR
Úkolem TP 1.4 bylo osvětlit a přiblížit problematiku bezbariérového užívání staveb, a to jak z pohledu současných platných legislativních předpisů – stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek s komentářem, tak z pohledu základních principů přístupnosti a nastínění metodiky navrhování přístupného prostředí pozemních staveb. Vzhledem k tomu, že v současné době je ve své závěrečné fázi nová podoba vyhlášky o obecných technických požadavcích, zabezpečující bezbariérové užívání staveb, která přinese do této problematiky zcela nové požadavky, není v pomůcce stávající vyhláška záměrně komentována.
Úplným závěrem nutno podotknout, že bezbariérové užívání je natolik obsáhlá problematika, že nelze vždy vystihnout všechny možné varianty řešení. Při návrhu samotné koncepce stavby a jejích jednotlivých úprav je nutné spolupracovat s odbornými konzultanty na bezbariérové prostředí staveb.
7 LITERATURA
[1] Evropská příručka pro přístupné prostředí vytvářené výstavbou. Praha: ABF, 1995. ISBN 80-901608-2-4
[2] European Concept for Accessibility. Luxembourg: ECA, 2003. ISBN 2-919931-24-5
[3] Buildings for Everyone. England: National Disability Authority, 2002. ISBN 1 870499 03 4
[4] SKOPEC, J. Bezbariérové řešení staveb. Praha: ABF ARCH, 2005. ISBN 80-86165-96-5
[5] Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb
[6] Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
[7] Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
[8] Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů
[9] Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
[10] ZDAŘILOVÁ, R. Bezbariérové užívání staveb – metodika k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Praha: IC ČKAIT, 2011. ISBN 978-80-87438-17-6