Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2006

Anotace:
Pomůcka popisuje obvyklé postupy při zpracování územně plánovací dokumentace, při přípravě stavby, v projektové přípravě, doplňkové postupy, jako je autorský dozor projektanta, inženýrská činnost. Dále doprovodné postupy, jako je předání a expedice zakázky, dokladování průběhu zpracování dokumentace, ukládání dokumentace, a technické úpravy dokumentace. Popisuje návaznost na právní předpisy, základní ČSN, a další technické předpisy.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.

• č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od 2024.

• č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. připravována je i novela tohoto změnového zákona s účinností od 2024.

• č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a Stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

1 PROJEKTOVÁ ČINNOST AO

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Základním dokumentem k této pomůcce je zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ). Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Hlavní projektant – pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona k projektové činnosti ve výstavbě.

Projektant – pojem projektanta je uveden v § 22 odst. 4 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona k projektové činnosti ve výstavbě. V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ), jehož základní povinnosti a odpovědnost při přípravě, provádění a užívání staveb jsou vymezeny v § 152 SZ. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Z pohledu předpisů BOZP (např. zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů) je označován jako zadavatel stavby. Pojem zadavatel používá též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ale v jiném smyslu – jako objednatel veřejné zakázky).

Zhotovitel stavby – v textu jde o stavebního podnikatele – firmu podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů v živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel ve smyslu § 2589 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby. Definice stavebního podnikatele je uvedena v § 2 odst. 2 písm. b) SZ. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (nestanoví-li § 160 odst. 3 a 4 SZ jinak – u staveb prováděných svépomocí). Povinnosti zhotovitele stavby jsou vymezeny zejména v § 160 odst. 1 a 2 SZ.

Stavbyvedoucí – pojem stavbyvedoucího je uveden v § 134 odst. 2 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle autorizačního zákona, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby. Povinnosti stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Poddodavatel (subdodavatel, podzhotovitel) – termín je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Obchodní firma – obecně je z právního hlediska definice obchodní firmy uvedena v § 423 a násl. ObčZ. Jedná se o jméno, pod kterým je podnikatel zapsán v obchodním rejstříku. Pro účely této MP však budeme tento pojem užívat v širším rozsahu jako obecné označení pro vnější vztahy právního subjektu, vstupujícího do smluvních vztahů. Všechny AO v tomto pojetí svou činnost vykonávají v rámci obchodní firmy: buď jsou samy jejím majitelem (svobodné povolání, osoby samostatně výdělečně činné – OSVČ – na základě živnostenského oprávnění); nebo jsou společníky – členy statutárních orgánů právnických osob; nebo v zaměstnaneckém či jiném pracovně právním vztahu – např. ve funkci odpovědného zástupce; činnost pro obchodní firmu však mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu – např. smlouvy o dílo. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 1 použit ve významu:

• dozor autorský (projektanta, případně hlavního projektanta), který je dozorem AO na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, u níž zpracovala projektovou dokumentaci AO, je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• technický dozor stavebníka je definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona; výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle autorizačního zákona o „další odbornou činnost autorizované osoby“;
• stavební dozor je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.

Pracovník – termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.).

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Rámec výkonu činnosti AO upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon dále AZ), ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona, je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon dále SZ):

• Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Odpovědnost projektanta při výkonu projektové činnosti ve výstavbě je vymezena v § 159 SZ:

1. Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

2. Projektant územně plánovací dokumentace zpracovává a pořizovateli předává vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu.

3. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

4. Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3.

Poznámka:
Stavební zákon předepisuje výkon projektové činnosti, která je vybranou činností ve výstavbě podle § 158 SZ, výhradně osobou autorizovanou podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, tedy projektantem. V této souvislosti je třeba připomenout, že dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) (tato dokumentace není zahrnuta mezi vybrané činnosti ve výstavbě) a může ji tudíž kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Přiměřeně se však na ni vztahuje odpovědnost projektanta stanovená v § 159 SZ.

Které druhy projektových činností ve výstavbě musí zpracovávat autorizované osoby, určuje stavební zákon. Podrobněji postupy AO rozvádí pomůcka A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby a pomůcka A 3.19 Dokumentace staveb.

Pro lepší a správnou orientaci toho, kdy je nutné zapojení projektanta – AO a kdy může danou dokumentaci zpracovávat i neautorizovaná osoba – NAO, osoba bez předepsané kvalifikace nebo osoba s konkrétně pro daný případ předepsanou kvalifikací jsou tyto signální zkratky zaneseny do obsahu kapitol i do jednotlivých nadpisů kapitol této MP.

Autorizaci podle autorizačního zákona musí mít projektant, který vypracovává:

• územně plánovací dokumentaci § 18 SZ a násl.;
• územní studii § 30 SZ;
• zásady územního rozvoje § 36 a násl. SZ;
• územní plán § 43 a násl. SZ;
• regulační plán § 61 a násl. SZ;
• dokumentaci k žádosti o vydání územního rozhodnutí § 77 a násl. SZ;
• dokumentaci pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ) nahrazující územní rozhodnutí;
• projektovou dokumentaci k ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) – e) SZ;
• projektovou dokumentaci stavby k žádosti o stavební povolení podle § 115 SZ;
• projektovou dokumentaci k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;
• projektovou dokumentaci k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 SZ;
• dokumentaci stavby pro vydání společného povolení podle § 94j a násl. a § 94q a násl. SZ;
• projektovou dokumentaci změn staveb uvedených v předchozích pěti odrážkách před jejím dokončením podle § 118 SZ;
• projektovou dokumentaci staveb uvedených v předchozích šesti odrážkách k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ;
• projektovou dokumentaci pro provádění stavby podle § 92 SZ;
• projektovou dokumentaci pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ;
• projektovou dokumentaci vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah projektové dokumentace je specifikován ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Ve vyhlášce jsou uvedeny rozsahy a obsahy dokumentací pro vydání rozhodnutí o umístění liniových staveb, staveb drah, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací, souboru staveb v areálech jaderných zařízení. Dále jsou specifikovány dokumentace staveb, pro které lze uplatnit společné povolení liniových staveb technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů, staveb drah a staveb dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací. Další poznámky viz kap. 2.2.1.

Z logiky věci vyplývá dále, že autorizaci musí mít i projektant, který vypracovává dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 121 SZ), kterou přikládá stavebník na SÚ s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ. Totéž platí při výkonu autorského dozoru (i když tento projektant nemusí být totožný s autorem dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, ale musí se jednat o osobu s oprávněním podle AZ). Autorizaci nemusí mít zpracovatel dokumentace skutečného provedení stavby (§ 125 SZ) – viz text dále.

Autorizaci nemusí mít projektant, který vypracovává nebo se podílí na:

• územně analytických podkladech § 26 SZ;
• politice územního rozvoje § 31 SZ;
• přípravných pracích;
• průzkumech a rozborech;
• studiích architektonických i koncepčních;
• údajích o záměru přikládaných k žádosti o územně plánovací informaci § 21 SZ;
• dokumentaci požadované k žádosti o udělení územního souhlasu § 96 SZ;
• dokumentaci staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení podle § 103 SZ (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8);
• dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) může kromě projektanta (s autorizací) zpracovávat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v navrhování staveb;
• dokumentaci skutečného provedení stavby nebo pasportu (zjednodušená dokumentace skutečného provedení stavby) již provozované stavby (pokud se ta původní nezachovala) podle § 125 SZ. Bude-li dokumentace legalizovat změny stavby před dokončením, půjde ale o dokumentaci podle § 118 SZ a musí ji zpracovat AO;
• dokumentaci bouracích prací (§ 128 odst. 7 SZ);
• dokumentaci při veškerých dalších druzích projektových prací – např. realizační, zhotovitelskou, dodavatelskou, dílenskou a výrobní dokumentaci, ekonomickou dokumentaci, průvodní dokumentaci, provozní dokumentaci apod.

Poznámka:
Další informace viz kap. 3.1 g).

1.3 OBECNÝ POSTUP PROJEKTOVÉ ČINNOSTI AO

Jednotlivé postupy a činnosti v rámci přípravy stavby podle stavebního zákona, zajišťované AO se prakticky projevují jako jednotlivé, nebo řetězené zakázky projektové činnosti. V rámci postupu obecné zakázky projektové činnosti obchodní firma především projedná se zákazníkem jeho představu výsledku projektové práce a převezme podklady. Vstupního jednání se, pokud možno účastní autorizovaná osoba – hlavní projektant, určený vedením firmy, který zajišťuje další komplexní zajištění zakázky.

Hlavní projektant po převzetí podkladů, společně s dalšími spolupracovníky – AO jednotlivých oborů, navrhne postup celkového řešení. Provede přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.), a to zejména:

• analýzu zakázky z hlediska základních sociologických, provozně technických, tvůrčích a dalších problémů;
• analýzu zakázky z hlediska průchodnosti postupu podle stavebního zákona – zda je navržený postup dostatečný z hlediska druhu a charakteru stavby;
• předběžný průzkum staveniště a jeho okolí, prověření a posouzení vhodnosti staveniště pro daný účel;
• specifikaci potřebných podkladů a průzkumů, prováděných specialisty koordinovanými zhotovitelem, a to podle charakteru zakázky;
• zadání různých druhů studií;
• předběžné vymezení a upřesnění potřebných projektových prací a speciálních profesí a určení rozsahu těchto prací;
• shrnutí a závěry, projednání a odsouhlasení dalšího postupu zpracování a podklady pro uzavření smlouvy se stavebníkem;
• sestavení funkčního uspořádání stavby a vypracování podrobnějšího harmonogramu zpracování;
• provedení částí nezbytných předběžných průzkumů specialisty, koordinovanými AO z pověření stavebníka (klienta);
• obstarání, příp. kontrolu předaných vstupních podkladů o vlastnických a jiných právech k pozemkům (parcelám) a stávajícím stavbám na nich;
• analýzu základních finančních a právních problémů, včetně zhodnocení vlivů na životní prostředí;
• rozbor souladu požadavků objednatele s předpisy;
• předběžnou finanční analýzu jako podklad pro stanovení smluvní ceny.

Na základě pokynů vedení obchodní firmy hlavní projektant (případně spolupracující AO) v průběhu přípravné fáze konzultuje se stavebníkem a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.

Pokud jsou předané podklady stavebníka v rozporu s reálnými možnostmi, nebo jsou neúplné, vyžádá si jejich změnu nebo doplnění. Zajistí, aby veškeré požadavky a technické podklady stavebníka byly dokumentovány. Provede vstupní kontrolu (ověření úplnosti, platnosti a použitelnosti zadávacích podkladů), pořídí o ní záznam, který si uchová.

Provede prohlídku a vyhodnocení staveniště, soupis záměrů ovlivňujících projektovou dokumentaci, rozsahu výkonů a potřebných předběžných prací, zejména geotechnického průzkumu, geodetických podkladů, územně technického průzkumu, stanovení ochranných pásem, hydrogeologických a hydrologických poměrů.

Výstupem postupu jsou podklady, připravené jako nabídka pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní firmou na další přípravu stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem.

Poznámka:
Postup řeší běžný obchodní případ. Speciální případy zadávání zakázek (např. veřejné soutěže a podíl AO na nich) jsou řešeny v dalších postupech.

Na základě provedených konzultací se stavebníkem připraví obchodní firma návrh smlouvy o dílo a podle stavu jejího projednání, či uzavření vydá pokyn hlavnímu projektantu k pokračování v přípravě akce. Ten ve spolupráci s dalšími AO oborů (profesí) zpracuje koncepci řešení zakázky. Zadá zpracování částí dokumentace (profesí) u dalších pracovníků firmy. V případě nedostatku kapacit či příslušných specializací zadá zpracování firmám AO poddodavatelů. Provede potřebná jednání, výběr poddodavatelů a dá pokyn k uzavření smluv o dílo (v závislosti na organizaci obchodní firmy po konzultaci s jejím vedením) a předá jim potřebné podklady. Metodika postupu při výběru poddodavatelů a uzavření smluvních vztahů je uvedena v pomůcce MP 5.1 Nákup poddodávek. Při přípravě zakázky dbá na ustanovení stavebního zákona, že není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Jeho odpovědnost za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Ve výjimečných případech rozhodne, zda dílčí projektové práce předá osobě neautorizované a převezme za její činnost zodpovědnost.

Vypracuje základní řešení akce a zajistí potřebné podklady. Příslušné podklady předá spolupracovníkům a poddodavatelům. Podrobně konzultuje možnosti zpracování příslušných částí dokumentace. Zajistí okamžité projednání a předání podkladů všech změn v průběhu zpracování a vzájemné předání rozpracovaných či dokončených částí.

U akcí, které nejsou zajištěny dostatečnými podklady, zajistí provedení průzkumů a rozborů buď vlastními pracovníky obchodní firmy, nebo je zadá u vhodných poddodavatelů. Před zahájením práce na jakékoliv části dokumentace se seznámí s podklady, dosud realizovanými obdobnými řešeními a nedostatky, které se při jejich použití vyskytly. Při zpracování a při uvolnění dokumentace k použití zajistí ochranu duševního vlastnictví a obchodního tajemství třetích osob nejlépe uvedením těchto skutečností v dokumentaci.

Koordinuje projektovou činnost týmů spolupracovníků.

Další AO – projektanti zpracují na základě předaných podkladů koncepci řešení příslušné části dokumentace. Tyto podklady získávají:

• od hlavního projektanta;
• od ostatních projektantů a zpracovatelů dokumentace;
• od stavebníka v rozsahu podle smlouvy;
• od poddodavatelů a dodavatelů výrobků a materiálů;
• od externích organizací na základě smluvních nebo jiných vztahů (např. know-how, výsledky výzkumu, geotechnický průzkum, geodetická měření, dokumentace stávajícího stavu apod.).

Podklady přezkoumá zpracovatel z hlediska kompletnosti a vyžádá si doplnění chybějících podkladů. Získané podklady i jejich doplnění dokumentuje z hlediska věcného i termínového. O neúplných, nejednoznačných, protichůdných nebo zjevně chybných podkladech informuje hlavního projektanta a řeší problémy s osobami odpovědnými za jejich zpracování. V průběhu zpracování dílčích částí dokumentace předávají výsledky řešení (podklady) zpracovatelům jiných dílčích částí dokumentace, a to i s ohledem na postupy CAD systému a další dohody. O předání vždy informují hlavního projektanta.

Zpracovatel dílčí části je odpovědný za to, že předá prokazatelně, včas podle časového plánu a úplně ostatním zpracovatelům nebo hlavnímu projektantovi všechny požadavky a podmínky, jejichž zabezpečení v rámci jiné části dokumentace je nezbytné pro správnou funkci jeho části díla. Dokumentaci zpracovává v nezbytném rozsahu podle charakteru díla. V průběhu zpracovávání zabezpečuje kompletnost a koordinovanost jím zajišťované ucelené části projektové dokumentace a kompletnost předávaných podkladů. Spolupracuje úzce s hlavním projektantem.

Dokončenou dokumentaci zodpovědný projektant autorizuje v souladu s příslušnými předpisy ČKAIT (Pravidla pro používání razítka při výkonu povolání AO). Dokumentaci, která není dokončená a slouží jako podklad jiným zpracovatelům, zřetelně označí (Podklad). Dokončenou dokumentaci předá ke koordinaci hlavnímu projektantovi s náležitým předstihem před termínem. Tím se rozumí, že pro účely ověření a odstranění závad musí být poskytnut potřebný časový úsek. Zároveň předloží všechny podklady a informace, na jejichž základě byla dokumentace zpracována. K usnadnění rozhodnutí, která dokumentace či činnost je pod autorizací lze využít pomůcku A 3.19 Dokumentace staveb.

Stejným způsobem zajišťuje zpracování příslušné části i smluvní poddodavatel.

Přejímá dokončené části dokumentace od jednotlivých zpracovatelů. Při přejímce provádí nezbytnou kontrolu a koordinaci. O předání a převzetí si vede písemné záznamy.

Při přejímání dokumentace od poddodavatelů provádí potřebnou kontrolu a nechá si současně potvrdit, že přebíraná dokumentace neobsahuje cizí práva, případně jak je možné s nimi nakládat. Zkontroluje, zda jsou všechny potřebné skutečnosti uvedeny v dokumentaci. Zkontroluje, zda byla u dodavatele ověřena správnost řešení a zda byla předaná dokumentace řádně autorizována.

Poznámka:
Záznamy o převzetí mají význam z hlediska odpovědnosti AO za výsledek díla.

Osobně (nebo jím pověřený pracovník) projednává rozpracovanou dokumentaci v průběhu zpracování se stavebníkem. O výsledcích projednání vede potřebné záznamy. Na základě jejich výsledků upravuje dokumentaci s cílem optimálního splnění požadavků zákazníka. Oprávněné připomínky stavebníka zohlední v dokumentaci. Potřebné změny projedná a zajistí jejich zapracování i u zpracovatelů příslušných dílčích částí.

V průběhu zpracování provádí ověření (kontrolu) projektového řešení. V případě zjištění závad nebo nesouhlasu s řešením projednává problém se zpracovatelem a zajistí nápravu. Po dokončení a předání jednotlivých dílčích částí provádí koordinaci a kontrolu celé zakázky. Dokumentaci jím zpracovanou a koordinovanou v souladu s obecně platnými předpisy označí autorizačním razítkem, datem a vlastním podpisem.

Pokud je vše řádně zpracováno a projednáno se stavebníkem, zkontroluje a podpisem na titulním listu potvrdí celistvost dokumentace. V dohodě s vedením obchodní firmy (podle organizace) uvolní dokumentaci ke kompletaci. Dokumentaci předá pracovníkovi kompletace k zajištění expedice.

Pracovník kompletace kompletuje dokumentaci podle pokynů a připraví potřebné podklady pro expedici.

O předání dokumentace musí být vyhotoven písemný doklad (potvrzený expediční dopis, nebo protokol o předání a převzetí díla). Pokud není ve smlouvě uveden jiný způsob předání, musí hlavní projektant, nebo jiný pověřený pracovník firmy zajistit písemné potvrzení stavebníka o převzetí dokumentace, nebo potvrzení o předání poště k expedici. Písemným dokladem o předání se dokumentace stává majetkem stavebníka. Poté je možno vydat pokyn k vystavení daňového dokladu (faktury).

Na závěr prací připraví dokumentaci originálních matric, pare pro spisovnu, elektronická data zakázky a průvodní dokumentaci (korespondenci) zakázky k uložení (spis ve smyslu zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů) a vyhotoví seznam ukládané dokumentace. Seznam obsahuje název dokumentace, zakázkové číslo, datum expedice a počet expedovaných vyhotovení. Do uložené dokumentace nelze vstupovat, ani ji pozměňovat mimo změnové řízení v žádné etapě její životnosti. Dokumentaci předá k uložení do spisovny firmy (více v pomůcce MP 7.3 Spisová agenda).

Poznámka:
Pokud ve výjimečných případech zpracovávají dílčí části dokumentace osoby neautorizované, označí i tyto části dokumentace hlavní projektant svým autorizačním razítkem a tím překrývá příslušný obor. Přitom postupuje podle předpisů ČKAIT (A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby).

Konkrétní výkon činnosti AO při zpracování zakázky se liší především podle způsobu výkonu povolání (svobodné povolání, OSVČ, odpovědný zástupce, zaměstnanec) i podle oboru a specializace. Tyto odlišnosti popisují metodické pomůcky průřezové a oborové rozlišovací úrovně.

V oboru pozemní stavby je postup koncipován k postavení AO jako hlavního projektanta. Pokud je v tomto postavení člen ČKA, je postup brán v úrovni autorizovaného inženýra nebo technika jako rovnocenného spolupracovníka v rámci organizace firmy či vnitřní organizace projektu.

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Již samo rozdělení projektové činnosti § 158 SZ na činnosti vybrané a ostatní představuje zvýraznění ochrany veřejného zájmu v těch činnostech, kde jde o vyšší riziko z hlediska ochrany veřejnosti před negativními důsledky neodborné činnosti. Sám pojem autorizace, jako garance vyšší úrovně zpracovatele pro zákazníka a stát jako reprezentanta veřejnosti, uplatněný v našem právním řádu od roku 1992, klade tedy výrazně vyšší nároky na AO. Tyto požadavky zdůrazňuje § 159 SZ (viz kap. 1.1).

Ochrana veřejného zájmu je tak zajištěna celou soustavou předpisů stavebního práva v určité hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

• princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích;
• princip ochrany nezastavěného území;
• pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
• veřejná forma projednání stavebních záměrů minimálně do doby územního rozhodnutí;
• vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
• autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
• autorizace u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
• nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby připuštěno a sjednáno);
• princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
• princip ochrany práv dotčených osob;
• kontrolní prohlídky staveb;
• princip ochrany zájmů dalších osob – zejména správců sítí.

Ochrana veřejného zájmu je principiálně zásadní a správná. Požadavků je však velmi mnoho a jsou mnohonásobné. Specifikace prvků veřejného zájmu jsou uvedeny v § 132 odst. 3 SZ a v § 175 až § 177 SZ. Zákon klade formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) nad skutečnou odbornost a odpovědnost odborníků ve stavebnictví. Velmi záleží na postoji stavebních úřadů v konkrétním případě, aby požadavky na stanoviska dotčených orgánů redukoval podle skutečných potřeb v dané lokalitě.

AO – projektanti mají potom ze zákona vysokou, nedělitelnou a prakticky neomezenou odpovědnost za výkon své činnosti, ale přes tuto vysokou odpovědnost nejsou mnohdy oprávněni bez řady byrokratických úkonů rozhodnout o technicky správném řešení. Komplikovanost tohoto procesu je odvádí od jejich hlavního úkolu, projektovat kvalitní stavby. Proto byly zahájeny v roce 2018 práce na rekodifikaci veřejného stavebního práva za účelem výrazného zjednodušení a zrychlení příslušných procesů.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Projektová činnost je vždy dílem kolektivním – projektová dokumentace (s výjimkou jednoprofesní) vzniká vždy na základě spolupráce projektantů různých oborů a specializací. Postup této spolupráce je uveden již v kap. 1.1. Obor autorizace je širokoprofilový. Je vyloučeno, aby AO v oboru pozemní stavby ovládala všechny druhy těchto staveb, včetně všech specializací (stavební fyziky, požární bezpečnosti). Spolupráce je tedy nezbytnou podmínkou. Obecný princip spolupráce mezi AO je dán ustanovením § 12 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, kde se stanovuje: „K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.“ K jednotlivým oborům a specializacím viz např. kap. 2 pomůcky A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. Dále se o nutné spolupráci hovoří podrobně v této pomůcce v kap. 1.2. Metodické pomůcky oborové úrovně na úrovni oboru podrobněji popisují spolupráci mezi obory, např. obor – profese, ale i mezi jednotlivými profesemi, stanovují rozsah vzájemně předkládaných podkladů, styčné body předání a převzetí a vzájemnou koordinaci.

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ AO

• Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, postupně rozšířil možné varianty zajištění přípravy staveb. Zavedl řadu zjednodušených postupů, které lze využít za podmínek daných zákonem (společné územní a stavební řízení – § 94j a násl. SZ, zjednodušené územní řízení – § 95 SZ, společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru – § 96a SZ). Dále umožňuje vedení územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a SZ) a společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q a násl. SZ). Rozhodující váha je dána především na řešení problémů v oblasti územního plánování a územního řízení.

Variabilnost postupů klade nové požadavky na činnost AO, které musí umět nové postupy využívat, nabídnout je stavebníkovi a pokud možno trvat na jejich použití i ve vztahu ke stavebním úřadům, kde je nutno překonávat setrvačnost a opatrnost úředního postupu.

Projektová činnost představuje různé typy samostatných zakázek, které se mohou, ale nemusí řetězit. Některé z nich jsou vybranou činností ve výstavbě a vyžadují činnost AO, některé ze zákona nemusí, ale mohou být AO zpracovány.

Pro další rozlišení je rozhodující druh realizované stavby. Postupy podle zákona jsou závislé na zatřídění konkrétního druhu stavby do následujících kategorií:

Stavby financované z veřejných rozpočtů:

• určené pro veřejnost s kolaudačním souhlasem nebo s kolaudačním rozhodnutím;
• určené pro vlastní užití veřejného stavebníka;
• stavby se zjednodušenými postupy.

Stavby financované soukromým stavebníkem:

• určené pro veřejnost s kolaudačním souhlasem nebo s kolaudačním rozhodnutím;
• určené pro vlastní užití soukromého stavebníka;
• stavby se zjednodušenými postupy.

Další členění vyplývá ze stavu územní přípravy území – existuje územní plán, regulační plán; je třeba územní rozhodnutí, územní souhlas.

Z těchto variant vyplývají druhy samostatných zakázek projektové činnosti:

2.1.1 Postup projektové přípravy

Zpracovávaná dokumentace je pouze předpisem (podkladem) pro realizaci stavby. Přesto projektová příprava časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Od záměru stavebníka při dodržení běžných úředních lhůt uplyne dlouhá doba, než příprava dospěje k zásadnímu okamžiku, jímž je zahájení stavby – předání staveniště a prvních pracích na něm. Účast AO je nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby autorizovaná osoba – autor díla, projektant nebo hlavní projektant byl účasten celé přípravy stavby a dohlížel i na její provádění (autorský dozor).

Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

Stavební zákon již neřeší pouze jednu možnost zajištění výstavby, ale v zájmu urychlení a zjednodušení celého procesu přináší variantní postupy, odpovídající charakteru a velikosti stavby. To umožňuje strategickou volbu ve vztahu zákazník – projektant, neboť tradiční postupy projektové přípravy je možno nahradit jinými alternativními postupy. Přesto zůstávají některé základní druhy zakázek, které jsou předmětem postupů AO a které je možné slučovat do různých druhů obchodních případů (viz výše uvedená tabulka), ve vztahu na zajištění akce stavebníkem.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant.

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

O členění činnosti AO na obory a specializace podrobně pojednává pomůcka A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. Hlavním projektantem u projektové zakázky musí být vždy autorizovaná osoba v příslušném oboru. Dílčí postupy se proto liší vzhledem k druhu staveb, které jsou předmětem zakázky.

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

2.2.1 Postupy AO při zpracování územní studie a územně plánovací dokumentace

Zpracování územní studie (§ 30 SZ) a jednotlivých druhů územně plánovací dokumentace podle § 36 a násl. SZ je samostatným zakázkovým okruhem projektové činnosti autorizovaných osob. Stavební zákon předpokládá jejich zpracování AO podle § 158 SZ. Z praktického hlediska přichází nejvíce v úvahu pro AO zpracování územního a regulačního plánu a účast na veřejném projednání a poskytnutí výkladu.

Zpracování územně plánovací dokumentace je specializovanou disciplínou, účastní se jí autorizovaní architekti, urbanisti a inženýři, kteří se této odbornosti věnují. Spolupracují na ní autorizovaní inženýři zejména oborů dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, techniky prostředí staveb (technická infrastruktura) a městského inženýrství.

a) ÚS – Územní studie (AO)

Územní studie podle § 30 SZ navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území. Územní studie se může stát podkladem pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace.

b) ZÚR – Zásady územního rozvoje (AO)

Zakázka zpracování zásad územního rozvoje stanoví podle § 36 SZ mj. základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy a koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití zejména plochy a koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách. ZÚR v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje (PÚR). Jedná se především o umístění a řešení veřejné technické a dopravní infrastruktury. Zásady územního rozvoje jsou po vydání závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.

c) ÚP – Územní plán (AO)

Územní plán podle § 43 SZ stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury. Vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy, plochy změn v krajině, plochy přestavby a plochy vymezené pro další výstavbu, pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů. Zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje a s politikou územního rozvoje. Pořizuje a vydává se pro celé území obce a je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu a pro rozhodování v území. Je tedy základní podkladem pro navrhování a realizaci konkrétních staveb.

Vstupem do zakázky územního plánu je zadání územního plánu podle § 47 SZ schválené zastupitelstvem obce, pro jejíž území je plán zpracováván. Obsah zadání územního plánu je vymezen v příloze č. 6 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Postup při zpracování návrhu územního plánu (vč. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území – viz § 19 odst. 2 SZ), jehož obsah je uveden v příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů a při jeho projednání stanoví § 50 SZ. Pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem vyhodnotí výsledky projednání, zajistí řešení případných rozporů, upravení návrhu podle nich a předloží zastupitelstvu obce návrh na výběr nejvhodnější varianty (jsou-li v návrhu obsaženy).

Upravený a posouzený návrh územního plánu vč. vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (pokud se zpracovává) je předmětem veřejného projednání podle § 52 SZ. Jeho výsledky pořizovatel vyhodnotí a v případě námitek či připomínek je postupováno podle § 53 SZ (vč. zajištění případné úpravy návrhu územního plánu). Po závěrečném přezkoumání návrhu územního plánu z hledisek uvedených v § 53 odst. 4 SZ a jeho odůvodnění (§ 53 odst. 5 SZ) jej pořizovatel předloží zastupitelstvu obce (§ 54 odst. 1 SZ), které (po ověření dodržení zákonných předpokladů) územní plán vydá. Uplatňování vydaného územního plánu pořizovatel v zákonem stanovené periodě vyhodnocuje (zprávu předkládá zastupitelstvu obce nejpozději jednou za 4 roky). Součástí této zprávy mohou být pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu. Pořizování změny územního plánu (nebo zkrácený postup) se řídí § 55, 55a a 55b SZ.

d) RP – Regulační plán (AO)

V řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí, přičemž je závazný pro rozhodování v území. Je tedy podkladem pro umístění konkrétní stavby a podle § 61 odst. 2 SZ lze regulačním plánem nahradit územní rozhodnutí (v tomto případě se v něm stanoví výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje) s výjimkou záměrů podléhajících posuzování vlivů na životní prostředí. Je-li tato zákonná podmínka splněna, lze na základě takovéhoto regulačního plánu přímo, bez územního řízení pokračovat v projektové přípravě staveb. O zakázce pořízení regulačního plánu rozhoduje z podnětu zastupitelstvo obce, resp. kraje, nebo se zpracovává na žádost fyzické nebo právnické osoby (zejména vlastníka pozemků). Problematiku regulačních plánů řeší příloha č. 8 až 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Žadatel o vydání regulačního plánu připojuje k žádosti přímo i návrh regulačního plánu, zpracovaný v rozsahu přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Blíže k obsahu žádosti viz § 66 SZ a příloha č. 10 uvedené vyhlášky. Současně se ve stanovených případech zpracuje a přiloží tzv. „Plánovací smlouva“ podle přílohy č. 13 této vyhlášky event. „Dohoda o parcelaci“ podle přílohy č. 12 stejné vyhlášky. I jejich zpracování může být předmětem zakázky v rámci inženýrské činnosti (MP 3.1 Inženýrská činnost). Návrh musí být projednán s příslušnými dotčenými orgány (stanoviska), vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury (vyjádření k možnosti a způsobu napojení) a dalšími dotčenými osobami (u dotčených vlastníků souhlasy nebo dohoda o parcelaci).

O návrhu regulačního plánu se koná veřejné projednání podle § 67 SZ. Na základě vypořádání námitek se návrh regulačního plánu upraví, v případě zásadních změn se koná nové projednání přepracovaného návrhu. Pokud je shledán soulad s vydanou územně plánovací dokumentací a dalšími požadavky uvedenými v § 68 odst. 4 SZ, předkládá se zastupitelstvu obce, resp. kraje návrh na vydání regulačního plánu podle § 69 SZ. V případě nezbytnosti a souhlasu je možné provést zpracování regulačního plánu souběžně se změnou územního plánu podle § 70 SZ.

Pořizování změny regulačního plánu (nebo zkrácený postup) se řídí § 71 a 72–75 SZ.

2.2.2 Postupy v přípravě stavby

a) SO – Studie stavby optimalizační (AO i NAO)

Součástí přípravy stavby může být i vypracování variantních studií pro výběr konečného návrhu řešení. Studie navazují na přípravu zakázky a jsou určeny k rozhodnutí stavebníka o variantě architektonického, technického a ekonomického řešení stavby. Pokud se podílí na jejím zpracování AO, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které bude muset z titulu výkonu své činnosti uplatnit při zpracování další přípravy stavby.

Slouží investorovi pro posouzení účelného vynaložení investičních prostředků. Jedná se o soubor nejrůznějších hledisek, nejen architektonických a inženýrských, které musí stavebník vzít v úvahu v rozhodovacím procesu. Z hlediska lokalizace jde např. o následující problémy:

• cena pozemků;
• míra nezaměstnanosti;
• kvalifikace a mobilita pracovních sil;
• dopravní a technická infrastruktura;
• klimatické podmínky;
• ochrana přírody – komplexně v území;
• surovinová základna;
• koupěschopnost obyvatelstva;
• a další.

Tento namátkou vybraný soubor nejrůznějších hledisek vyžaduje nezbytnost zapojení odborníků z nejrůznějších profesí, i neautorizovaných.

Do této kategorie spadají i studie architektonické či inženýrské, zpracovávané např. v rámci obchodních soutěží, kde rozhodující kritérium je hledisko urbanistické, architektonické nebo stavebně konstrukční.

Cíle tohoto typu studií jsou různé, např. rozhodnutí, zda investovat či nikoliv v jaké lokalitě, na jakém pozemku, zda pozemek zakoupit, výběr varianty apod. Součástí studie může být i finanční analýza investičního záměru. Výstupem potom je formulace investičního záměru stavebníka pro konkrétní investiční akci. Je samozřejmě na výlučné zodpovědnosti stavebníka, jak s výsledky studie naloží. Smluvně je nutno dohodnout potřebné požadavky a cíle studie, která předchází vlastnímu zadání. Studie slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci zakázky, variantě řešení, jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby, nebo k rozhodnutí zastavit další práce a stavbu nerealizovat.

b) SK – Studie stavby koncepční (AO i NAO)

Architektonická nebo technická studie na definované lokalitě, vypracovaná na základě zadání (investičního záměru), je již dílčím integrovaným výkonem zpracovatele dokumentace pro územní rozhodování. Cílem je definovat stavbu a její základní technickoekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro dosažení názorové shody mezi projektantem a stavebníkem, jako základního předpokladu pro další rozpracování návrhu řešení. V praxi se často jedná o základní grafické nebo hmotové vyjádření myšlenky architekta nebo inženýra na dílo; je tedy výkonem vyžadujícím nejvyšší kvalifikaci a míru odpovědnosti. Studii by měla zpracovávat AO (i když to není předepsáno), pokud bude event. použita jako základ pro dokumentaci přikládanou k žádosti o územní rozhodnutí, je to nezbytné. Studie se zpracuje na základě podkladů vyplývajících z přípravy zakázky, nebo předaných stavebníkem.

V rámci postupu zpracovatel zajistí:

• analýzu podkladů a vypracování hlavních myšlenek;
• vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ se stavebníkem (mezní podmínky);
• koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků;
• vyřešení podstatných urbanistických, tvůrčích, technických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů;
• návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí;
• předběžné projednání s dotčenými orgány, správci veřejné infrastruktury, dalšími dotčenými osobami za účelem získání jejich kladného stanoviska ke stavbě;
• shrnutí dosažených výsledků (návrh řešení stavby);
• předběžný odhad investičních nákladů;
• zpracování studií financování a proveditelnosti stavby;
• zpracování variant řešení.

Výstupem procesu je studie (případně několik studií), která se projedná v průběhu zpracování se stavebníkem a dopracuje podle tohoto projednání. Studie se předá stavebníkovi jako samostatný výstup ve všech variantách, pokud nebude dohodnuto jinak; v případě kladného výsledku se stává podkladem pro dopracování do úrovně DUR. Odsouhlasený návrh řešení se stává zadáním stavby – vstupem do dalšího postupu prací. V případě, že není na zakázce pokračováno, uloží se studie do spisovny obchodní firmy.

c) GPÚPI – Grafická příloha k žádosti o územně plánovací informaci (AO i NAO)

V úvodní fázi přípravy záměru je vhodné získat od příslušného stavebního úřadu územně plánovací informace (ÚPI) podle § 21 SZ, která je předběžnou informaci (ve smyslu § 139 správního řádu) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí (vč. seznamu dotčených orgánů) nebo o podmínkách vydání územního souhlasu. Obsah žádosti o ÚPI je vymezen v § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Z žádosti musí mj. vyplývat druh, účel a popis požadovaného záměru, jeho základní rozměry a kapacita a požadavky na připojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. K žádosti se připojí celková situace v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí (vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou a dopravní infrastrukturu apod.). Technickou část žádosti a její přílohy, které žadatel není schopen zpracovat sám, zajistí obvykle u projektanta.

d) DÚR – Dokumentace pro územní rozhodnutí (AO)

Umístit stavbu v území (tedy i pokračovat v její projektové přípravě) lze jen na základě územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení), nebo územního souhlasu (nestanoví-li SZ jinak). Lze je za podmínek stanovených v § 78a SZ nahradit též veřejnoprávní smlouvou. Územní rozhodnutí se nevydává pro území, pro které byl vydán regulační plán, a to v rozsahu, v jakém nahrazuje územní rozhodnutí (§ 61 odst. 2 SZ). Při splnění zákonných podmínek se mohou využít též určité sloučené postupy:

• územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. SZ);
• společné územní a stavební řízení – společné povolení (§ 94j a násl. SZ);
• společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q a násl. SZ);
• zjednodušené územní řízení (§ 95 SZ);
• společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 96a SZ).

Územní rozhodnutí se vydává na základě územního řízení úplného nebo zjednodušeného. K zahájení územního řízení přikládá stavebník podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ Dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (DÚR), která se zpracovává v rozsahu přílohy č. 1 až č. 7 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a skladba DÚR se v jednotlivých přílohách č. 1 až č. 7 liší podle druhu územního rozhodnutí ve vazbě na § 77 SZ (rozhodnutí: o umístění stavby nebo zařízení, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území), přílohy č. 1 až 5 jsou v uvedené novele členěny podle druhu (oborů) staveb, pro něž jsou zpracovávány:

• příloha č. 1 – DÚR obecně;
• příloha č. 2 – DÚR pro umístění liniové stavby technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů;
• příloha č. 3 – DÚR pro umístění stavby dráhy;
• příloha č. 4 – DÚR pro umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace;
• příloha č. 5 – DÚR pro umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení;
• příloha č. 6 – DÚR o změně využití území;
• příloha č. 7 – DÚR o změně vlivu na užívání stavby.

Poznámka:
V případě územního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí žadatel ve smyslu § 94c odst. 1 SZ přikládá k žádosti DÚR podle přílohy č. 1 nebo 2 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, zpracovávanou AO, a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů – viz rovněž přílohy č. 1, č. 2 a 3 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Činnost AO při zpracování DÚR je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě.

Cílem této dokumentace je definovat stavbu a její základní technickoekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska umístění stavby v území, v souladu s platnými předpisy v rámci příslušné lokality a v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

Vstupem postupu je provedená příprava zakázky v rozsahu návrhu řešení, studie stavby, nebo podklady téhož rozsahu předané stavebníkem, které se stávají zadáním stavby.

V rámci postupu AO provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadního postupu, určení podmínek pro zpracování;
• zadání předběžných průzkumů specialistům a specifikace potřebných podrobných průzkumů pro specialisty koordinované AO, a to podle charakteru zakázky;
• vedení projektových prací k vypracování, včetně kontroly, koordinace a autorizace v textové a výkresové části dokumentace:
  • propracování koncepce s ohledem na všechny požadavky;
  • zpracování návrhu architektonického i urbanistického řešení stavby;
  • přizpůsobení řešení stavby místním podmínkám, které jsou dány územním plánem, prostorovým uspořádáním, organizací výstavby;
  • zahrnutí všech skutečností ovlivňujících stavební a konstrukční řešení, účelnost, hospodárnost a životní prostředí;
  • u dopravních staveb dimenzování dopravních zařízení, vyšetření hlukových emisí, stanovení kritických mezí, protihlukových opatření;
  • koordinace a zakreslení technické infrastruktury, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí;
  • odhad investičních nákladů;
  • projednání a zapracování stanovisek dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• shrnutí výsledků, zhodnocení a závěry;

činnosti doplňující:

• vyhodnocení návrhů alternativních řešení z ekonomického hlediska;
• provedení potřebných předběžných průzkumů a zaměření, zpracování podrobných průzkumů specialisty, koordinovanými AO podle charakteru zakázky k objednávce stavebníka;
• vypracování některých požadavků zvláštními (nestandardními) technikami projektování;
• vypracování zvláštních částí dokumentace;
• spolupráce při rozporných jednáních a řízeních;
• vypracování podkladů pro odvolání proti rozhodnutí o umístění stavby;
• doplnění podkladů pro územní řízení podle zvláštních požadavků příslušného orgánu;
• spolupůsobení při obstarání souhlasu vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich, dotčených orgánů a osob;
• zpracování a podání žádosti o vydání územního rozhodnutí, účast při územním řízení, obstarání rozhodnutí o umístění stavby (viz MP 3.1 Inženýrská činnost).

Výstupem postupu je dokumentace stavby v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu. Výstup postupu slouží stavebníkovi k podání žádosti a v případě vydání územního rozhodnutí jako podklad k vypracování projektové dokumentace, v případě problémů při projednání k rozhodnutí o přepracování dokumentace s novými podklady, nebo k zastavení projektových prací.

e) DÚR a PDSP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)

Nevylučuje-li to povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu, může stavebník podat žádost o vydání společného povolení podle § 94j SZ.

U staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ (stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací a vodních děl) a staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) SZ (stavby k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin, stavby související s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících výlučně přírodní radionuklidy, stavby v areálu jaderného zařízení, stavby ropovodů a produktovodů, stavby zařízení pro přenos elektřiny, pro přepravu a uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném výkonu 100 MW a více) lze vydat tzv. společné povolení postupem podle § 94j a násl. SZ nebo podle § 94q a násl. SZ (vyžaduje-li stavba posouzení vlivů na životní prostředí).

K žádosti o společné povolení podle § 94j SZ stavebník v souladu s § 94l odst. 2 písm. e) SZ mj. připojí dokumentaci, jejíž rozsah a obsah je vymezen podle druhu stavby v následujících přílohách k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů:

• příloha č. 8 – dokumentace pro vydání společného povolení;
• příloha č. 9 – dokumentace pro vydání společného povolení u liniové stavby technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů;
• příloha č. 10 – dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy;
• příloha č. 11 – dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.

Je vedeno společné územní a stavební řízení, jehož výstupem (v kladném případě) bude společné povolení, jímž stavební úřad mj. schvaluje stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, a pokud je to třeba také pro její užívání. Půjde-li o soubor staveb (§ 2 odst. 8 a 9 SZ), stanoví povolení mj. společné, případně specifické podmínky pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb.

Bude-li vyžadovat stavba posouzení EIA, je při společném povolení postupováno podle § 94q a násl. SZ (společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí). K žádosti stavebník kromě dokumentace podle příloh č. 8 až 11 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů zpracovanou AO, doloží též dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí (dokumentaci EIA) podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů – viz rovněž příloha č. 6 část C vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dokumentaci EIA nezpracovává AO podle autorizačního zákona. Zpracovává ji osoba oprávněna podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Projektová dokumentace přikládaná podle § 110 odst. 2 písm. e) SZ k žádosti o stavební povolení, podle § 105 odst. 2 písm. e) a § 105 odst. 3 SZ k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 odst. 2 SZ nebo k oznámení stavby s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 odst. 2 SZ v rozsahu a podrobnostech podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb podle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění předpisu č. 251/2018 Sb. a vyhlášky č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení dopravní infrastruktury. Další druhy projektové dokumentace jsou vymezeny v § 158 odst. 2 písm. f) až j) SZ (vč. projektové dokumentace pro provádění stavby).

Projektová dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, musí vždy obsahovat části A až D členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. K dokumentaci se vždy přikládá dokladová část. Rozsah a obsah předmětné projektové dokumentace dopravních staveb (leteckých, drah a na dráze a dálnic, silnic, místních komunikací a účelových komunikací) pro proces stavebního povolování je vymezen příslušnými přílohami č. 1 až č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění předpisu č. 251/2018 Sb.. Zpracování dokumentace pro proces územního umísťování je vymezeno již zmiňovanou vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

a) PDSP – Projektová dokumentace pro stavební povolení (AO)

Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, při zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení je základním postupem v oblasti projektové přípravy.

Na základě zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem, evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit.

Zpracování projektové dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení je předmětem činnosti AO ve smyslu § 158 SZ, neboť při stavebním řízení dochází ke konfrontaci soukromého zájmu s veřejným zájmem. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technickoekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, veřejnoprávní smlouva apod.) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zpracování dokumentace zajišťuje AO (hlavní projektant) se svými spolupracovníky.

Vstupem postupu je provedená příprava zakázky v rozsahu návrhu řešení. Úloha AO spočívá především v převzetí komplexní odpovědnosti z hlediska ochrany veřejného zájmu za práci svou i ostatních osob, které se na zakázce podílejí. Tuto odpovědnost přebírá především výkonem soustavného dohledu nad zpracováním, koordinací činnosti dalších AO a kontrolou v závěru prací.

V rámci postupu AO provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
• vedení projektových prací, včetně kontroly a koordinace, v textové i výkresové části:
  • zpracování úplného návrhu stavby, situace staveniště, architektonického i urbanistického řešení;
  • propracování koncepce s ohledem na všechny odborné požadavky;
  • přizpůsobení řešení stavby místním podmínkám, které jsou dány územním plánem, prostorovým uspořádáním a organizací výstavby;
  • zahrnutí všech skutečností, ovlivňujících stavební a konstrukční řešení, účelnost, hospodárnost a životní prostředí;
  • u dopravních staveb – dimenzování dopravních zařízení, vyšetření hlukových emisí, stanovení kritických mezí, protihlukových opatření;
  • u staveb vyžadujících výpočet nosné konstrukce posouzení staticko-konstrukčního řešení;
  • provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví (viz § 156 SZ);
  • řešení požadavků obecných technických podmínek pro výstavbu i zásad bezbariérového užívání staveb;
  • řešení dopravní a technické infrastruktury, včetně zakreslení stávajících staveb a inženýrských sítí;
  • zpracování dokumentace jednotlivých objektů a technických a technologických zařízení stavby;
  • koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
  • řešení zásad organizace výstavby;
  • řešení bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi;
• stanovení požadavků na doplňkové průzkumy;
• odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
• projednání a zapracování stanovisek dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a účastníků řízení;
• návrh plánu kontrolních prohlídek;

Činnosti doplňující:

• organizace (provedení) potřebných podrobných průzkumů specialisty koordinovanými AO, a to zejména geologických, geodetických a kontrolních měření, územně technických, stavebně technických, geotechnických a přírodovědných průzkumů;
• zpracování zvláštních (alternativních) řešení, zpracování speciálních podkladů, dokumentace, doplňků a změn pro stavební řízení:
  • přepracování na žádost stavebníka;
  • vypracování některých požadavků zvláštními (nestandardními) technikami projektování;
  • vypracování zvláštních částí dokumentace;
  • vypracování předběžných stavebně technických specifikací;
  • vypracování návrhu dopravně inženýrských opatření;
  • vypracování předběžného rozpočtu na základě výměr a agregovaných položek;
  • spolupráce a podpora objednatele při rozporných jednáních a řízeních;
  • změny dokumentace a podkladů pro vydání stavebního povolení způsobené okolnostmi, za které zhotovitel nezodpovídá;
  • zpracování podkladů pro expertní a jiná řízení;
  • posouzení hospodárnosti a návratnosti, použití zvláštních technik;
  • vypracování žádosti o stavební povolení za použití podkladů všech zúčastněných profesí (MP 3.1 Inženýrská činnost);
  • doplnění podkladů k žádosti o stavební povolení podle zvláštních požadavků stavebního úřadu;
  • spolupůsobení při získání souhlasu vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich a dotčených organizací a osob.

Výsledkem postupu je dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, (resp. u dopravních staveb příslušnými přílohami č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a přílohami č. 1 a č. 2 vyhlášky č. 583/2020 Sb.., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury, přikládaným k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení. V průběhu zpracování projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. V případě zásadních změn původního zadání dohodne se stavebníkem, za účasti obchodní firmy, změnu smluvního vztahu. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

Výstup slouží stavebníkovi ke stavebnímu řízení a v případě vydání stavebního povolení k vypracování další dokumentace pro provádění stavby, výběru jejího zhotovitele a následující realizaci. V případě problémů při projednání slouží k rozhodnutí o přepracování dokumentace s novými podklady, nebo k zastavení projektových prací.

b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Tuto projektovou dokumentaci zajišťuje stavebník na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ, vyžaduje-li to posouzení veřejného zájmu při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách podle § 133 SZ nebo při vydávání kolaudačního souhlasu podle § 122 SZ. Úplný rozsah a obsah dokumentace pro provádění stanoví příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Její rozsah lze však upravit; musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění dopravních staveb je vymezen přílohami č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (viz § 92 odst. 1 SZ) je podle § 158 odst. 2 SZ činností vybranou, musí být tedy zpracována AO. Je žádoucí, aby tuto dokumentaci zpracovala tatáž AO, která zpracovala dokumentaci předchozího stupně (např. projektovou dokumentaci pro ohlášení nebo stavební povolení stavby). Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.

Zpracování této dokumentace může stavební úřad uložit v územním rozhodnutí (§ 92 SZ), vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmu při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby (§ 133 SZ) nebo při vydávání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ); tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8:

• nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací;
• distribuční soustava v elektroenergetice;
• distribuční soustava v plynárenství a těžební plynovody;
• rozvodné tepelné zařízení;
• vedení sítí veřejného osvětlení.

Realizaci těchto stavebních záměrů vyžaduje územní rozhodnutí. Uvedené stavební záměry nemohou být realizovány svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) a do užívání jsou uváděny na základě kolaudačního souhlasu (§ 119 a § 122 SZ).

Podkladem pro její vypracování je projektová dokumentace zpracovaná pro stavební řízení nebo někdy jen dokumentace pro územní řízení (např. u liniových staveb, které většinou již nepostupují do stavebního řízení), doklady o jejím projednání s dotčenými orgány a správci infrastruktury a stavební povolení nebo certifikát vydaný autorizovaným inspektorem, eventuálně projektové podklady zhotovitele.

Poznámka:
Zhotovitel nebo stavebník si podle potřeby zajišťuje zpracování dokumentace pro provádění stavby projektantem, a to nejlépe u zpracovatele dokumentace pro stavební povolení. Dokumentace pro stavební povolení k řádnému provedení stavby je z pohledu rozsahu a obsahu nedostatečná. Pokud si dokumentaci pro provádění stavby zajišťuje sám pro sebe zhotovitel, zajišťuje ji v rozsahu nezbytném nebo účelném podle vlastního rozhodnutí nebo v rozsahu určeném mu smluvním vztahem se stavebníkem; není-li tato dokumentace nařízena stavebním úřadem v rámci § 92 SZ, její zpracovatel nemusí být AO (viz kap. 3.1 písm. a)).

V rámci postupu se zajišťují tyto činnosti:

• provedení analýzy a vyhodnocení dosavadního postupu a určení podmínek pro zpracování dokumentace pro provádění stavby;
• zapracování podmínek stavebního povolení do dokumentace pro provádění stavby;
• propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• spolupráce se stavebníkem při výběru materiálů a jejich použití;
• kontrolu plnění požadavků na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví (viz § 156 SZ).

Obsahově může být tato dokumentace zhotovitele zpracována shodně s přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb přílohami č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., popřípadě s ještě větším detailem, podle potřeb stavby, zvyklostí a postupů zhotovitele stavby.

Dokumentace potom slouží zhotoviteli stavby pro realizaci stavby a dozorovým orgánům dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133–§ 134 SZ. Další informace viz kap. 3.1 a), b).

c) JD – Jednostupňová sloučená dokumentace (AO)

Pojem Jednostupňová dokumentace SZ nespecifikuje, jedná se pouze o v praxi užívaný termín.

Na základě požadavku stavebníka a podle smlouvy o dílo je možno zpracovat dokumentaci pro stavební povolení i provádění stavby zároveň (dříve jednostupňový projekt) a postupy sloučit. Dokumentace se v tomto případě dopracuje do úrovně dokumentace pro provádění stavby a jako taková, nebo obsahově redukovaná, se přikládá k žádosti o stavební povolení.

d) PDOS – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (AO)

Projektová dokumentace zpracovávaná AO a přikládaná podle § 105 odst. 2 písm. e) a odst. 3 SZ k ohlášení stavby, uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, odpovídá požadavkům dokumentace pro stavební povolení. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu, povaze, významu a velikosti stavby. Obsahově je tato dokumentace definována přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb přílohami č. 1, č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Poznámka:
Dokumentace ostatních ohlašovaných staveb – DOS (uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ), jejichž rozsah je vymezen v § 105 odst. 4 až 8 SZ, není vybranou činností ve výstavbě. Může ji proto kromě projektanta vypracovat podle § 159 odst. 3 SZ osoba, která má vysokoškolské nebo střední vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (viz kap. 3.1 g).

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost AO při provádění staveb

Činnost AO by neměla a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani nemůže (§ 152 SZ) skončit odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby – jako autorský dozor;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn stavby před jejím dokončením;
• provádění technického dozoru stavebníka nebo stavebního dozoru u staveb svépomocí.

a) AD – Autorský dozor projektanta (OA)

Postup řeší činnost autorizované osoby v období po odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby. Pokud pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, zpracovala projektovou dokumentaci osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 SZ). Základem postupu je uzavření smlouvy o zpracování další projektové dokumentace, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní nebo nepojmenovaná (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

V rámci postupu AO provádí smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• kontrolu souladu zpracované další dokumentace s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení;
• účast na projednání případných neshod mezi stavebníkem a zpracovatelem další dokumentace;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• kontrolu souladu dokumentace dočasných staveb zařízení staveniště, případně dokumentace úprav trvalých staveb na účely zařízení staveniště, se základním řešením stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na předání staveniště zhotoviteli;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím k podmínkám určeným stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• vyjádření k výběru konkrétních výrobků a materiálů navržených zhotovitelem díla, zejména z hlediska jakosti, vhodnosti použití a způsobu provedení;
• posuzování návrhů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení architektonických a technickoekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn stavby před jejím dokončením;
• vyjádření k požadavkům na změny v množství a kvalitě výrobků a výkonů oproti schválené dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby, a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

b) IČ – Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)

Výkon inženýrské činnosti není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou, oborová skupina č. 60 (mj. poradenská a konzultační činnost ve stavebnictví a architektuře, poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb) nebo č. 70 (mj. zahrnuje i výkon technického dozoru stavebníka). Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností AO může jít o

• inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, územního souhlasu až po získání stavebního povolení nebo ohlášení stavby stavebnímu úřadu;
• inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je provedení stavby. Inženýrskou činnost popisuje podrobně samostatná pomůcka MP 3.1 Inženýrská činnost, resp. MP 3.1.1 Inženýrská činnost u technologických staveb.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů používá pro tuto činnost pojem obstaravatelská činnost.

c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

V případě změn stavby před jejím dokončením podle § 118 odst. 3 SZ musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ. V případě je-li to technicky proveditelné, dokumentace se zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením (§ 105 SZ) a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem (§ 117 SZ).

d) TD – Technický dozor stavebníka (není obecně předepsán a není obecně předepsána kvalifikace) – u staveb financovaných z veřejného rozpočtu se ale musí jednat o AO.

Výkon technického dozoru stavebníka není vybranou činností ve výstavbě. Je pokládán ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou, oborová skupina č. 70. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je však podle § 152 odst. 4 SZ stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou s oprávněním podle autorizačního zákona – AO.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2.3.2 Činnost AO v nesmluvním vztahu

Postup popisuje činnost AO v případě nesmluvního vztahu, tj. situace, kdy po odevzdání dokumentace pro stavební povolení není smluvně zajištěna další spolupráce, tj. ani zpracování dalších úrovní projektové dokumentace, ani autorský dozor.

Poznámka:
K této situaci běžně dochází. Z hlediska právního (§ 159 SZ) přesto zůstává pro orgán veřejné správy (stavební úřad) projektantem AO – zpracovatel dokumentace pro stavební povolení, ať další kroky v přípravě dokumentace stavby zajišťuje kdokoliv.

Vstupem postupu je jakákoliv informace o skutečnostech pokračování prací jak na projektové dokumentaci, tak provádění stavby.

Poznámka:
V zájmu vlastní právní ochrany je nezbytně nutné sledovat další vývoj zakázky, zejména skutečnost, zda již došlo k realizaci stavby, a okamžitě reagovat ve smyslu platných právních přepisů.

a) Ukončení zakázky – po předání dokumentace pro územní řízení

Zakázku nutno ze strany projektanta sledovat i v případě, že není autor původní (ověřené) dokumentace vyzván k účasti na autorském dozoru projednání dokumentace v rámci územního řízení a vydání územního rozhodnutí. Otázat se vždy stavebníka (nejlépe opakovaně písemně, doporučeně), zda příprava stavby bude pokračovat. Pokud ano, vést běžná obchodní jednání. Pokud ne, je nutno písemně upozornit stavebníka (nejlépe opakovaně písemně, doporučeně), že v případě smluvního zadání pokračování přípravy stavby jinému projektantovi by měl řešit problematiku autorských práv. Současně by měl stavebníka upozornit na to, že bez jeho souhlasu se nemohou při realizaci stavby provádět změny oproti jím navržené dokumentaci.

Poznámka:
Je nezadatelným právem stavebníka zajistit si další úroveň projektové dokumentace u jiné obchodní firmy či jiné AO. Vzájemné vztahy mezi projektanty by však měly být vypořádány v souladu s Profesním a etickým řádem ČKAIT, případně obdobným předpisem Komory architektů. Problematika autorských práv by měla být řešena ve smlouvě o dílo.

Pokud zjistí AO, že na zakázce je pokračováno bez jejího vědomí, a to s využitím jí zpracované a předané dokumentace, měla by prokazatelně upozornit stavebníka (nejlépe opakovaně písemně, doporučeně) na nutnost vypořádat vzájemné vztahy (A 3.18 Ochrana autorských práv u děl architektonických a urbanistických).

b) Ukončení zakázky – po předání projektové dokumentace ke stavebnímu řízení

Sledovat zakázku je nutno i v případě, že autor není vyzván k projednání dokumentace v rámci stavebního řízení a vydání stavebního povolení. Pokud stavebník objedná zpracování dokumentace pro provádění stavby či autorský dozor, vést běžná obchodní jednání. Pokud je zpracování dokumentace pro provádění stavby součástí dodávky zhotovitele stavby, je nutno písemně upozornit stavebníka na následující skutečnosti:

• AO bude poskytovat vysvětlení zpracovateli dokumentace pro provádění stavby pouze na základě písemné objednávky stavebníka, zpracovatele či zhotovitele stavby pro každý jednotlivý případ, či pouze na základě oprávněné reklamace vady zpracované projektové dokumentace;
• jakákoliv změna v dokumentaci pro stavební povolení, která mění zásady dokumentace pro stavební povolení, individuálně neprojednaná a neobjednaná u AO, bude pokládána za porušení zásad technického řešení a AO si vyhrazuje právo písemně informovat o této skutečnosti stavební úřad.

Poznámka:
Sledování dalšího průběhu přípravy projektové dokumentace pro povedení stavby je nutné z hlediska ochrany AO – tato OA zůstává ve smyslu platných předpisů po vydání stavebního povolení plně odpovědná za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace, bez ohledu na to, že na práci z rozhodnutí stavebníka pokračuje někdo jiný.

c) Realizace stavebního díla bez smluvního zabezpečení autorského dozoru

Pokud dochází k provádění stavby a není smluvně sjednán výkon autorského dozoru, AO ve vlastním zájmu provádění sleduje a vyhodnocuje všechny relevantní informace o průběhu výstavby. Při provádění stavby postupuje následujícím způsobem:

• vysvětlení k dokumentaci pro stavební povolení, řešení změn či úprav dokumentace pro zhotovitele stavby AO poskytuje pouze na základě písemné objednávky stavebníka či zhotovitele stavby pro každý jednotlivý případ;
• na základě oprávněné reklamace vady zpracované projektové dokumentace postupuje podle postupů v následně uvedených odst. d) a e) této kapitoly;
• jakákoliv změna při provádění stavby, která mění zásady dokumentace pro stavební povolení, v rozsahu ustanovení § 158 SZ, individuálně neprojednaná a neobjednaná u AO, bude pokládána za porušení zásad technického řešení. AO v tomto případě neprodleně vyzve písemně stavebníka (obchodní firmu, pro niž zpracovala dokumentaci pro stavební povolení) a zhotovitele stavby k odstranění této skutečnosti či jednání. Pokud do 30 dní nedojde k řešení, oznámí tuto skutečnost – porušení zásad dokumentace pro stavební povolení – příslušnému stavebnímu úřadu;
• pokud by došlo změnou, o níž se AO dozvěděla, k ohrožení bezpečnosti třetích osob, učiní oznámení stavebnímu úřadu okamžitě.

Výstupem postupu jsou opatření AO, směřující k ochraně jejích i veřejných zájmů v souladu s platným právním řádem.

Výstup postupu – písemné upozornění či oznámení – potom představuje důležitý důkaz o skutečnosti, že AO postupovala v souladu s jejím postavením v procesu výstavby.

d) Reklamační řízení v záruční lhůtě

Postup řeší činnost AO v případě reklamovaných závad v předaných výstupech její činnosti, tj. v dokumentaci pro územní řízení a v dokumentaci pro stavební povolení. Jedná se o reklamaci uplatněnou stavebníkem ve smluvní záruční lhůtě.

Poznámka:
Záruční lhůta projektových prací je vždy smluvní. Pokud se lhůta ve smlouvě o dílo nesjedná, postupuje se vždy podle právního řádu (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů) musí mít věc (tj. dokumentace stavby) obvyklé vlastnosti (tedy musí být bezchybná) v okamžiku předání. Po dobu svého užívání (tj. využití k pořízení další úrovně projektové dokumentace a k realizaci stavby) se mohou projevit skryté vady, které jsou předmětem reklamace. Z tohoto důvodu je sjednání záruční lhůty ve smlouvě správným a etickým přístupem AO. Mělo by být vázáno na oprávnění AO vykonávat autorský dozor, nebo se podílet na zpracování další dokumentace. Záruční lhůta by měla být stanovena tak, aby kryla minimální lhůtu, postačující k zahájení užívání stavby.

Vstupem postupu je reklamace ústní či písemná, sdělená stavebníkem. Nositelem postupu je obchodní firma, která konkrétním řešením zpravidla pověří autora projektové dokumentace – AO. Při reklamaci se postupuje následovně:

• reklamaci uplatněnou ústně je nutno dokladovat zápisem, reklamaci uplatněnou písemně je třeba evidovat. Detailní postup závisí na vnitřní organizaci obchodní firmy;
• AO (případně ve spolupráci s vedením či dalšími pracovníky obchodní firmy) posoudí, zda jde o reklamaci oprávněnou v rámci platných předpisů a smlouvy o dílo, nebo zda jde o reklamaci spornou.

Oprávněná reklamace

Jde-li o oprávněnou reklamaci, dohodne obchodní firma (AO) se stavebníkem způsob jejího vyřízení, pokud toto není stanoveno ve smlouvě. O dohodě se provede zápis, který je podkladem pro provádění potřebné úpravy:

• AO zajistí v dohodnutém termínu provádění úpravy reklamované dokumentace. Pokud není příčinou reklamované závady její vlastní práce, projedná reklamaci se spolupracovníky, event. s poddodavateli, a zajistí koordinaci a kompletaci potřebných úprav. Při tom postupuje analogicky podle postupů zpracování dokumentace;
• pokud provedená úprava zásadním způsobem mění charakter dokumentace a podmínky vydaného územního rozhodnutí nebo stavebního povolení, je nutno ve spolupráci se stavebníkem požádat stavební úřad v souladu se stavebním zákonem o provedení změny. Pokud nejde o tento případ, předá provedenou úpravu stavebníkovi a zajistí promítnutí do dalších dokumentů stavby, zejména do dokumentace skutečného provedení stavby;
• pokud uplatněná reklamace má závažné důsledky i z hlediska finanční odpovědnosti AO za škodu, je nezbytné, aby AO postupovala v souladu s pokyny pro uplatnění pojištění odpovědnosti za škodu podle zásad smluvního pojištění AO (aktuální stav na www.ckait.cz).

Sporná reklamace

Obchodní firma (AO – projektant) ve spolupráci se spolupracovníky, poddodavateli a v závažných případech s právníkem zpracuje stanovisko o zamítnutí reklamace s potřebným odborným zdůvodněním. V dalším postupu:

• stanovisko projedná se stavebníkem buď sama, nebo prostřednictvím vedení obchodní firmy, a nedojde-li ke smíru, vyčká dalších kroků stavebníka;
• je-li zpracovatelem části reklamované dokumentace poddodavatel projektových prací, předá mu toto stanovisko k provedení případných dalších kroků;
• v případě nesouhlasu stavebníka s odmítnutím reklamace se účastní řešení sporu ve smyslu obchodního zákoníku vždy obchodní firma. AO jedná ve sporu osobně pouze v případě pověření;
• v případě nesouhlasu stavebníka je potřeba si vyžádat právní posouzení případu. AO zajistí potřebné podklady k řešení sporu, eviduje a dokladuje způsob jeho řešení;
• pokud je výsledek sporu pro obchodní firmu negativní, postupuje obdobně jako v odst. Oprávněná reklamace;
• pokud je výsledek sporu kladný, může reklamovaný problém (např. z důvodů chybných podkladů stavebníka) odstranit na základě jeho řádné objednávky běžným projektovým postupem.

Výstupem postupu jsou potřebné úpravy projektové dokumentace pro územní řízení, stavební povolení a všech následujících druhů dokumentace, vyplývající z odstraněných vad.

Je nutno připomenout, že odpovědnost a povinnosti projektanta ve vztahu k dokumentaci či projektové dokumentaci, kterou zpracoval, stanoví § 159 odst. 1 a 2 SZ.

e) Reklamační řízení po záruční lhůtě

Postup je obdobný jako u reklamace v záruční lhůtě s tím, že veškeré úpravy dokumentace bez ohledu na míru zavinění by měly být zpracovány na základě objednávky stavebníka. Přitom je ovšem nutno dbát i na etiku činnosti AO ve vztahu k stavebníkovi – potenciálnímu stavebníkovi příštích období.

f) Vadné plnění (vady stavby)

Podle § 2630 ObčZ:

• (1) Bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně
  • a) poddodavatel zhotovitele, ledaže prokáže, že vadu způsobilo jen rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor;
  • b) kdo dodal stavební dokumentaci, ledaže prokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci, a;
  • c) kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

(2) Zhotovitel se zprostí povinnosti z vady stavby, prokáže-li, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci dodané osobou, kterou si objednatel zvolil, nebo jen selhání dozoru nad stavbou vykonávaného osobou, kterou si objednatel zvolil.

3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

Procesy přípravy stavby, u nichž je nositelem zakázky AO na základě obligatorní povinností ze zákona, jsou uvedeny v kap. 2. V části 2.3 je popsána minimální nutná součinnost AO v dalším procesu přípravy stavby. Kromě skupiny zakázek, které mohou zpracovávat pouze AO podle § 158 SZ, je celá řada dalších prací, které mohou AO zajišťovat, ovšem které mohou zpracovávat i osoby kvalifikované. Postupy související s dodavatelskou činností jsou popsány v MP 2 Provádění staveb. Ze zakázek je možné uvést tyto samostatné dílčí postupy:

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Stavebník může i sám někdy rozhodnout o zpracování podrobnější dokumentace pro realizaci stavby. Z vlastní iniciativy pak zajišťuje stavebník dokumentaci realizační, zhotovitelskou, dodavatelskou např., chce-li mít kvalitnější podklady specifikaci dodávky, pro výkon dozoru nad prováděním nebo pro výběr zhotovitele (u veřejných zakázek podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZZVZ), v tom případě rozšířenou o podrobný výkaz výměr, eventuálně položkový rozpočet. Efektivnost jejího zpracování je ale nižší, protože bez spolupráce se zhotovitelem nelze řešit podrobnosti, vyplývající z jeho technologických postupů. Pokud stavebník zajišťuje dokumentaci pro realizaci stavby k výše uvedeným účelům, a nikoliv z popudu § 92 SZ, potom nemusí být tato dokumentace zpracována AO (viz kap. 2.2.3 b), 3.2 b)).

Zpracovává se v dohodnutém potřebném rozsahu jako celek, či nutné dílčí části dokumentace pro provádění stavby z iniciativy stavebníka. Její zpracování stavebník zajišťuje buď u zpracovatele předchozího stupně projektové přípravy stavby, nebo jiného projektanta, nebo u svého vybraného zhotovitele stavby. Zpracovatelem nemusí být nutně AO na rozdíl od prakticky stejné dokumentace zpracované jako projektová dokumentace (PDPS) z titulu § 92 SZ. Pro její obsah je možno využít přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb příloh č. 3, č. 6 a č. 9 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění předpisu č. 251/2018 Sb..

Další informace viz kap. 2.2.3 b) a 3.2 a).

b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Tímto postupem zajišťuje projektant (nemusí jím být AO) dokumenty v rozsahu potřebném pro výběr zhotovitele stavby. Jde o návrhy řešení a podklady pro zadání realizace stavby zhotoviteli stavby.

V případě veřejných zakázek tuto oblast upravuje zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZZVZ) a prováděcí vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.. Projektant se na základě smluvního ujednání se zadavatelem může podílet na přípravě a zpracování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce nebo jejich částí, které jsou potřebné pro zadávací řízení na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby.

Zadávací dokumentací se v souladu s § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ rozumí veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení (včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 k ZZVZ).

Přitom podle § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ definuje, že jsou:

• a) zadávacími podmínkami veškeré zadavatelem stanovené
  • 1. podmínky průběhu zadávacího řízení;
  • 2. podmínky účasti v zadávacím řízení;
  • 3. pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení;
  • 4. pravidla pro hodnocení nabídek;
  • 5. další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ.

• Podmínky účasti v zadávacím řízení (§ 37 odst. 1 ZZVZ) může zadavatel stanovit jako:
  • a) podmínky kvalifikace;
  • b) technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku;
  • c) obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo;
  • d) zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce zadávané v nadlimitním režimu jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace těchto zakázek obsahuje:

• dokumentaci podle § 92 odst. 1 písm. a) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění předpisu č. 405/2017 Sb.. Jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá:
  • projektové dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
  • projektové dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 2, č. 4 a č. 6 k vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., nebo;
  • dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 15 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Tato dokumentace určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr.

Soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle § 92 odst. 1 písm. b) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.. Soupis prací stanoví v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací podrobný popis všech předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce. Je zpracován v členění podle dokumentace pro zadání stavebních prací a člení se na stavební objekty, inženýrské objekty, provozní soubory nebo ostatní a vedlejší náklady.

Tyto dokumenty jsou rozhodující pro specifikaci předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Projektant obvykle zabezpečí pro zadavatele ve smluvně sjednaném rozsahu příslušné technické části zadávací dokumentace, zejména:

• vypracování dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce zpracované podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění předpisu č. 405/2017 Sb., tj. obvykle projektové dokumentace pro provádění stavby – viz výše;
• vypracování soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (i v elektronické podobě) – a to v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění předpisu č. 405/2017 Sb. – viz výše;
• zpracování podkladů pro stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky (zejména oceněný soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, příp. srovnávací přehledy očekávaných nákladů vč. alternativních údajů a informací);
• zpracování podmínek pro možnost podání variantních nabídek (budou-li připuštěny) – viz § 102 ZZVZ;
• návrh případných dalších technických a odborných požadavků či podmínek na plnění veřejné zakázky (zhotovení stavby), resp. pro výběr zhotovitele stavby (podmínek jeho účasti v zadávacím řízení), které budou zahrnuty do zadávací dokumentace.

Projektant může (po dohodě se zadavatelem) rovněž zajistit přípravu některých dalších speciálních částí zadávací dokumentace (např. specifických ustanovení obchodních podmínek) nebo jiných podkladů pro zadavatele.

Bude-li to zadavatel požadovat a má-li k tomu projektant příslušné odborné předpoklady, může pro něj na základě smluvního ujednání zabezpečit kompletní zpracování návrhu zadávací dokumentace, resp. zadávacích podmínek (tj. kombinací projektové a inženýrské činnosti).

Příprava a zpracování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce je popsána v MP 3.1 Inženýrská činnost.

c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Samostatným druhem dokumentace (která může být spojena s některým ze základních druhů zakázek, nejlépe s dokumentací pro provádění stavby) je finanční a rozpočtová analýza. Obsahuje několik druhů samostatných zakázek, např.:

• soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (oceněný, prázdný);
• rozpočet stavby podle některého z rozpočtových automatizovaných oceňovacích systémů;
• finanční analýzu ekonomické návratnosti investice;
• finanční podklady pro získání úvěru podle postupů jednotlivých finančních ústavů;
• podklady pro získání prostředků z fondů EU.

d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Samostatným druhem projektové zakázky je zpracování studie proveditelnosti, která je součástí podkladů pro získání prostředků z fondů EU a je jedním z nástrojů Project Managementu (projektového řízení). Doporučený rozsah a způsob zpracování této studie je uveden na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (www.mmr.cz) v části týkající se postupů přípravy zajištění finančních prostředků z fondů EU. Existují metodiky MF, MPO, Czechinvestu apod.

e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Mimo běžný postup přípravy stavby může být jako zakázka požadováno zpracování „Žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území“. Žádost se zpracovává v rozsahu § 4 a § 80 SZ a přílohy č. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a její součástí je dokumentace, která musí být zpracována AO. Rozhodnutí o změně využití území vyžadují terénní úpravy, stanovení dobývacích prostorů, odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy, veřejná a neveřejná pohřebiště, změny druhu pozemku nebo způsobu využití pozemku přes 300 m² (vinice, chmelnice, lesy, parky, zahrady a sady) a úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody (vše s výjimkami uvedenými v § 80 odst. 3 až 5 SZ). Dokumentace k žádosti se zpracovává v rozsahu přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Výstup zakázky slouží stavebníkovi k získání rozhodnutí o příslušné změně využití území.

f) JDÚS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o vydání územního souhlasu (AO i NAO)

K oznámení záměru na vydání územního souhlasu podle § 96 odst. 3 písm. e) SZ a přílohy č. 7, část B body 5 a 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů:

• celková situace v měřítku katastrální mapy vč. parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle jeho charakteru, zejména půdorysy rozhodujících podlaží a pohledů u budov (s respektováním podmínek závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury).

To může být předmětem samostatného zakázkového případu.

g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby (AO i NAO)

Zpracování všech ostatních druhů dokumentace, požadovaných např. jako příloha ke stavbám na ohlášení (DOS) podle § 104 písm. f) až k) SZ (tedy s výjimkou staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, u nichž je požadována projektová dokumentace stavby zpracovaná AO), stavby bez ohlášení, dokumentace stavebních úprav či dokumentace potřebné pro údržbu a další. Tyto zakázky se zpracovávají s využitím obsahu příslušných příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů s tím, že rozsah se přizpůsobí účelu a smluvním požadavkům stavebníka.

Dokumentaci ohlašovaných staveb (DOS) uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, jejichž rozsah je vymezen v § 105 odst. 4 až 8 SZ, může kromě projektanta (tedy AO) vypracovat též podle § 159 odst. 3 SZ osoba, která má vysokoškolské nebo střední vzdělání stavebního nebo architektonického směru a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb.

h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Podle § 121 odst. 1 SZ předloží stavebník stavebnímu úřadu spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu (u staveb, které KS podléhají podle § 119 a § 122 SZ), dokumentaci skutečného provedení stavby, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci (§ 118 odst. 7). Vlastník stavby je podle § 125 SZ povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému stavu. V případech, kdy dokumentace stavby nebyla vůbec pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby. Ta nemusí být zpracována AO

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je uveden v příloze č. 14 část 1. vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Zpracovatel této dokumentace nemusí být AO. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí, nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník též geometrický plán této stavbu.

Tato dokumentace skutečného provedení vzniká na základě záznamů stavbyvedoucího o provedených odchylkách, ověřených stavebníkem (technickým dozorem stavebníka/stavebním dozorem u staveb svépomocí, autorským dozorem projektanta nebo dozorem autorizovaného inspektora). Zhotovitel stavby nebo stavebník může zpracování DSPS ve vazbě na § 121 SZ zadat jako samostatnou zakázku u hlavního projektanta – AO (viz taky kap. 3.3 d)). DSPS může tvořit kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu její přehlednosti a srozumitelnosti.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY (NENAŘÍZENÉ STAVEBNÍM ÚŘADEM VE VAZBĚ NA § 92 SZ)

Značný rozsah projektových prací souvisí i s přípravou realizace stavby. Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé), pokud si je nezpracovává sám. U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast AO.

a) DPS – Dokumentace pro realizaci stavby (AO i NAO)

Zpracovává se v dohodnutém potřebném rozsahu jako celek, či nutné dílčí části dokumentace pro provádění stavby. Pro její obsah je možno využít přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb příloh č. 2, č. 4 a č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění předpisu č. 251/2018 Sb. Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat osoba s autorizací.

Pokud by bylo uloženo zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby ve smyslu § 92 odst. 1 SZ v územním rozhodnutí, musí být tato dokumentace (PDPS) zpracována AO. V tomto případě se postupuje podle kap. 2.2.3 b), 3.1 a).

b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

V rámci dílčího postupu projektant zpracovává k samostatnému smluvnímu ujednání se zhotovitelem stavby jeho dodavatelskou (zhotovitelskou, realizační) dokumentaci, případně dopracovává dokumentaci na jeho technologické a technické zvyklosti. Tuto část zpravidla zpracovává projektant zhotovitele stavby (NAO), může však být zadána projektantovi předchozích zakázek (AO). Vstupem postupu je projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem (PDSP), která je předmětem smlouvy o dílo na zhotovení stavby, případně projektová dokumentace pro provádění stavby (je-li PDSP zpracována – zejména v případech veřejných zakázek), dále technologické a technické podklady zhotovitele stavby, včetně podkladů pro zpracování plánu organizace výstavby.

V rámci postupu mohou být smluvně dohodnuty např. tyto výkony:

• zpracování realizační (zhotovitelské, dodavatelské) dokumentace stavby v rozsahu určeném zhotovitelem stavby – objednatelem dokumentace; zejména se jedná o zpracování variantních řešení na technologické zvyklosti zhotovitele stavby, zejména na jeho prostředky montážní a výrobní. Tato dokumentace nesmí měnit parametry v ověřené dokumentaci pro stavební povolení – musí jít o technicky a kvalitativně rovnocennou náhradu;
• zpracování dokumentace pro prokazování požadovaných vlastností dodávek (atesty, individuální a komplexní zkoušky);
• zpracování dokumentace pro správné a bezpečné uvádění do provozu, provozování a odstavování dodávaných strojů a zařízení;
• konstrukční, dílenské a montážní výkresy strojů a zařízení, kovových a dřevěných konstrukcí, výrobků vnitřního zařízení a kotvení, vyzdívek a izolací, konstrukcí kabelových a potrubních rozvodů;
• výkresy pomocných konstrukcí, stavebních a montážních zařízení, bednění;
• výkresy tvaru prefabrikovaných prvků, dílů a jejich styků;
• pažení a rozepření rýh a základových jam, štětových stěn a jímek;
• výkresy a specifikace prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace, svarů styků prefabrikátů;
• výkresy a specifikace vzduchotechniky a dalších profesí;
• statické, dynamické a fyzikální výpočty betonových, železobetonových a jiných prefabrikátů, podpůrných lešení, pomocných konstrukcí při zakládání;
• drátkovací a svorkovací schémata;
• ostatní dodavatelská dokumentace;
• podrobné vytyčení stavby.

c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Zpracovává se jako materiál zhotovitele stavby v rozsahu podrobně specifikovaném v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu prefabrikovaných dílců a dalších prvků stavby, jako např.:

• výrobní výkresy prefabrikovaných prvků, dílů a jejich styků;
• technologické postupy výroby;
• výkresy pro zpracování výztuže;
• optimalizační výpočty pro výrobní linky;
• statické a dynamické výpočty prvků.

Poznámka:
Výrobní dokumentace sice nemá předepsánu kvalifikaci zpracovatele, ale musí být zpracována osobou v příslušném oboru velmi zkušenou.

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Dokumentace řeší problematiku uvedení stavby do provozu – podklady dohody o komplexním vyzkoušení stavby (KV), včetně strojů, zařízení a inventáře. Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení. Dokumentace obsahuje:

• potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
• termín (podmínky) začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
• organizační, technické podmínky a předpisy pro KV;
• požadavky na média, paliva a energie;
• požadavky na provozní pracovníky při KV;
• rozsah a dobu působení stavebníka (technického dozoru) při přípravě komplexního vyzkoušení;
• způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
• průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
• termín (podmínky) vlastního komplexního vyzkoušení;
• dobu provádění KV;
• soupis prací a zkoušek v rámci KV;
• parametry, které musí být dosaženy při KV;
• dokumentaci automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
• vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
• podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• způsob řešení při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.

Podrobněji jsou tyto podmínky řešeny v metodických pomůckách MP 1.5 a MP 1.6 pro jednotlivé druhy zařízení a v MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)

Vlastník stavby je povinen podle § 154 SZ udržovat stavbu podle § 3 odst. 4 SZ po celou dobu její existence, neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, které ohrožují životy či zdraví osob nebo zvířat, umožnit kontrolní prohlídku stavby, a pokud tomu nebrání vážné důvody, této prohlídky se zúčastnit, uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje, uchovávat po celou dobu trvání stavby dokumentaci jejího skutečného provedení, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popřípadě jiné důležité doklady týkající se stavby. Kromě toho je povinnost bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám stanovena speciálně v § 155 SZ.

Není-li stavba řádně udržována může podle § 139 SZ stavební úřad vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. Náklady udržovacích prací nese vlastník stavby. Nájemci bytů a nebytových prostor jsou povinni umožnit provedení nařízených udržovacích prací. U stavby určené k užívání veřejností může stavební úřad nařídit jejímu vlastníkovi, aby mu předložil časový a věcný plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.

Dokumentace pro užívání stavby by měla obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, dodržení potřebných stavebně fyzikálních vlastností, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých dílů stavby.

c) DBP – Dokumentace bouracích prací (AO i NAO)

Dokumentace bouracích prací, přikládaná podle § 128 odst. 1 SZ k ohlášení záměru odstranění stavby, se zpracovává podle přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu a významu stavby, jejímu umístění, objemu, použitým materiálům a stavebně technickému provedení.

Dokumentace se dokládá s popisem stávajícího konstrukčního systému stavby, příp. popisem a hodnocením stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny, výsledky průzkumu stávajícího stavu bouraných a sousedních objektů. Dále obvykle řeší, stanovuje, resp. upozorňuje na:

• rozměry a jakost materiálů hlavních konstrukčních prvků;
• zvláštní, neobvyklé konstrukce, konstrukční detaily, technologické postupy apod.;
• technologický postup bouracích prací, které by mohly mít vliv na stabilitu vlastní konstrukce, resp. konstrukce sousedních staveb;
• návrh postupu bouracích prací a vymezení ohroženého prostoru;
• úpravy zjištěných podzemních prostorů;
• zásady pro provádění bouracích, podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů;
• nutné pomocné konstrukce a úpravy z hlediska technologie bouracích prací;
• speciální požadavky na rozsah a obsah dokumentace bouracích prací při zvláštních postupech (použití trhacích prací);
• rozsah odpojení rozvodných sítí, kanalizace a dalších zařízení v objektu před zahájením bouracích prací;
• způsob ukládání a manipulace s bouraným materiálem v objektu;
• speciální požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Statický, popř. dynamický výpočet obsahuje:

• posouzení stability konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací;
• případně návrh dočasných podpůrných konstrukcí.

d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby – § 125 SZ (AO i NAO)

Podle § 125 odst. 1 a § 154 odst. 1 a 2 SZ je vlastník stavby nebo zařízení povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci, odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Pokud taková dokumentace neexistuje, resp. není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen ji pořídit. Není-li nezbytná úplná dokumentace, postačí zjednodušená dokumentace (pasport). Není-li třeba takovou dokumentaci doplnit, změnit nebo přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním území se stavba nachází. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby.

Rozsah a obsah takovéto dokumentace skutečného provedení stavby stanoví příloha č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v části 1. – úplné dokumentace, v části 2. – zjednodušené dokumentace (pasportu stavby). Další informace viz kap. 3.1 h).

Zpracování DSPS požadované po vlastníkovi stavby ve vazbě na § 125 SZ není vybranou činností ve výstavbě.

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Postup řeší u všech stupňů dokumentace kompletaci, rozmnožování a expedici projektové dokumentace. U menších obchodních firem zajišťuje i tyto činnosti AO sama, ve spolupráci s reprografickou firmou. U větších firem na tento proces AO dohlíží a kontroluje konečný výstup dokumentace. Vstupem postupu je zpracovaná dokumentace stavby ve formě matric, v elektronické podobě či ve formě dalších podkladů.

V rámci postupu se provádí:

• kompletace dokumentace podle jednotlivých staveb, souborů a profesí;
• kontrola úplnosti z hlediska technické a obsahové správnosti;
• rozmnožení dokumentace s využitím určené techniky;
• kompletace jednotlivých expedičních pare;
• předání kompletní dokumentace objednateli.

Výstupem postupu je kompletovaná dokumentace, předaná na základě expedičního dopisu či předávacího protokolu stavebníkovi. Protokol vystavuje obchodní firma – smluvní partner stavebníka, podepisuje jej statutární orgán obchodní firmy, event. z pověření AO.

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Postup řeší dokladování průběhu zpracování dokumentace stavby. Toto dokladování je nesmírně důležité z hlediska eventuálních následných sporů a reklamací, řešených zakázek. AO vede povinně deník AO. Deník ovšem slouží pouze k záznamu úkonu autorizace, tedy k oficiálnímu prokázání, že byla dokumentace autorizována. V průběhu zpracování dokumentace je žádoucí zaznamenávat veškeré události, jednání, neshody a problémy s jejím zpracováním. Zejména pak písemně zaznamenat všechny požadavky stavebníka, které znamenají odchýlení od zadání, nebo od běžného řešení stavby i pro event. cenová jednání. Zaznamenávají se veškeré události, jednání, kontroly, koordinace při zpracování dokumentace, jednání s veřejnoprávními institucemi, správci sítí, dotčenými osobami a stavebníkem. Všechny záznamy by měly mít písemnou podobu a měly by být podepsány.

V rámci postupu provádí AO následující činnosti:

• Pořizuje záznamy a vyřizuje korespondenci a jiné dokumenty vztahující se k zakázce. Záznamy zařazuje k jednotlivým obchodním případům, nebo hromadně do tzv. zakázkové knihy.

Poznámka:
Název „zakázková kniha“ je pouze doporučením, jedná se v podstatě o jakékoliv systematické shromažďování písemností o zakázce.

• Vyřízené, ale pro činnost nadále potřebné dokumenty postupně ukládá. Záznamy o nich se doporučuje vést chronologicky. Všechny dokumenty (např. podklady, zápisy, protokoly, nabídky, smlouvy, kopie zápisů do stavebního deníku, rozpočet apod.), týkající se ukončeného obchodního případu, uzavře po skončení obchodního případu a bezpečně uloží. (U firem, které mají organizovanou spisovnu, je uloží spolu se seznamem písemností do spisovny.);
• Pro správné vedení této agendy je možno využít postupy popsané v MP 7.3 Spisová agenda.

Výstupem postupu je bezpečné pořízení a uložení všech informací o průběhu zakázky. Uložené doklady slouží pro pozdější řešení problémů spojených se zakázkou, pokud se stanou aktuální součástí obchodního případu.

3.4.3 Ukládání dokumentace

Postup řeší evidenci a správné uložení výstupů projektové činnosti. Detailně se doporučuje postupovat podle postupu metodické pomůcky MP 7.3 Spisová agenda. Vstupem postupu jsou veškeré listinné a elektronicky vytvořené podklady, vzniklé v průběhu zpracování dokumentace.

V rámci postupu autorizovaná osoba sama nebo prostřednictvím spolupracovníků provádí:

• vyřizování a ukládání dokumentů obchodního případu podle dílčího postupu 3.4.2;
• dokumenty uloží s ostatní dokumentací do spisovny;
• vypracuje seznam dokumentace zakázky (kompletní pare, veškeré doklady, související podklady a další dokumenty) a tento svazek uloží do spisovny (pokud je ve firmě vedena), nebo do vlastního osobního archivu zakázek;
• uloží dokumentaci v originále, eventuálně na digitálních nosičích, a sedmé pare dokumentace předá do spisovny (projektové dokumentace) nejpozději do 30 dnů po expedici dokumentace (podepsání protokolu o předání a převzetí díla);
• veškeré dokumenty obchodních případů, zakázková kniha a technická dokumentace (dokumentace předaná stavebníkem, podklady, rozpočty, stavební deník apod.) se ukládají pod číslem zakázky ve spisovně a jsou identifikovány chronologickým seznamem příloh zakázkové knihy.

Výstupem postupu je správně vedená spisovna projektové dokumentace a spisovna obchodních případů v souladu s metodickou pomůckou MP 7.3 Spisová agenda. Uložená dokumentace slouží pro pozdější změny a úpravy dokumentace, pokud se stanou aktuální součástí obchodního případu.

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Postup řeší úpravu a změnu v rámci zpracování nebo následnou úpravu zpracované dokumentace. Vstupem postupu je změnové řízení, vyvolané vnitřním nebo vnějším podnětem.

V rámci postupu AO neprodleně zajišťuje:

• na základě vnitřního podnětu v průběhu nebo po skončení obchodního případu – dodatečného zjištění neshody, vyplývající z chybného postupu AO nebo jejích spolupracovníků – okamžité provedení potřebných úprav;
• v případě vnějšího podnětu, požadavku změny ze strany stavebníka, nebo stavby postupuje zjednodušeným postupem, jako by šlo o nový obchodní případ;
• v případě, že je třeba provést změnu v dokumentaci (originální matrice), zapíše nebo zakreslí změnu do originálu dokumentace a změněné místo označí pořadím změny v kroužku. Vždy provede záznam o změně v dokumentaci zakázky. Revizi jakékoliv části dokumentace nebo vydání dodatku k dokumentaci označí také v seznamu dokumentace a dokumentaci označí jako revidovanou.

Výstupem postupu je předání revidované části projektové dokumentace stavebníkovi stejným způsobem, jakým byla předána původní dokumentace; AO jej současně požádá o stažení neplatné původní dokumentace.

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Normy jsou uvedeny v pomůckách A 5.1 Přehled norem pro vybraná technologická zařízení a A 5.2 Vybrané technické normy pro navrhování a provádění.

Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ), ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023 podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

MP 1.1.2 Projektová činnost – Zásady organizace výstavby je rozpracováním první řady základních pomůcek k činnosti autorizovaných osob. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Úkolem jejich postupného zpracování byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese. Metodické pomůcky popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve výstavbě, na problémové okruhy této činnosti a současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodická pomůcka MP 1.1.2 si klade za úkol popsat především obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), zejména pak § 158. Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky a popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy.

Působení autorizovaných osob přebírajících v potřebné míře odpovědnost za úroveň úplné dokumentace projektu, popř. její příslušné části není obvykle možné v praxi omezit pouze na činnosti respektující pouze příslušné právní předpisy. Přepracované vydání reaguje na změny v právní situaci zajištění výstavby, zejména na přijetí nových právních předpisů, zvláště stavebního zákona (SZ). Obecně je nutno konstatovat, že nové právní předpisy výrazně zvyšující úlohu projektanta v této oblasti a vrací do projektové praxe i nutnost projektové přípravy zásad organizace výstavby. Metodická pomůcka se věnuje následujícím problémům:

• první část je věnována objasnění základních pojmů v oblasti organizace a managementu výstavby;
• druhá část popisuje působnost autorizovaných osob ve výstavbě k ochraně veřejných zájmů v ČR, při zpracování předepsané projektové dokumentace, tj. stanovení zásad organizace výstavby;
• třetí část popisuje pokračování přípravy stavby.

Činnosti autorizovaných osob jsou popsány z hlediska splnění její úlohy při zpracování dokumentace. Tyto postupy a činnosti nejsou vázány na výši honoráře za jejich činnost, neboť jsou objektivně nutné. Řádné ocenění těchto činností je součástí obchodní přípravy zakázky, v níž se stanoví, které výkony autorizované osoby jsou nutné při zachování smluvní volnosti a dodržení etických pravidel.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku řízení výstavby v dokumentaci stavby (projektu), ale především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob při jejím zhotovení a uplatnění, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, upozornění na etické či právní limity jejích výkonů a doporučení pro žádoucí usměrnění jejich dalšího působení.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným, popisují aktuální stav požadavků a představy o výkonu činnosti autorizovaných osob. Nejsou tedy (a ani si nedávají za cíl) být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY

Členění stavby – ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, užívaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech. Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci. Ucelenou částí stavby se rozumí část stavby, umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob. Stavby je možno členit na etapy, které umožňují postupný a plynulý postup projektování a realizace. Etapu stavby tvoří jedna nebo více ucelených částí stavby.

Dozor – nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu použit ve významu

• dozor autorský – (projektanta, případně hlavního projektanta) je dozorem autorizované osoby nad na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba (dále AO), je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• dozor technický – stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona; výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle autorizačního zákona o ,,další odbornou činnost autorizované osoby“;
• dozor stavební – je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.

Firma – obecné označení pro právní subjekt, vstupující do smluvních vztahů. Autorizované osoby svou činnost vykonávají buď jako svobodné povolání, nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), na základě živnostenského listu; nebo jako společníci – členové statutárních orgánů právnických osob; nebo ve funkci odpovědného zástupce. Činnost pro firmu mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu – smlouvy o dílo či smlouvy mandátní. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení firmy je vedení nebo management.

Hlavní projektant – uveden v § 113 odst. 2 SZ; jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru.

Management – v odborné teorii a hospodářské praxi se pojem management používá pro specifickou činnost, zahrnující proces plánování, organizace a rozhodování, zabývající se optimálním rozmístěním (alokací) a koordinací využití zdrojů za účelem dosažení stanovených cílů. Slovo management bylo převzato z angličtiny (to manage – řídit, vést, spravovat, vládnout, ovládat, uspět, dosáhnout), zpravidla se nepřekládá a v češtině se používá jeho anglická podoba (s počeštěnou verzí slova manažer). Management zahrnuje čtyři hlavní okruhy manažerských činností: plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování. Skupina (tým) řídících pracovníků (podnikový management, finanční, personální, informační management, management kvality aj.).

Ve spojení management výstavby je to pojem, odpovídající pojmu řízení výstavby. Obvyklými prostředky managementu výstavby jsou organizování výstavby (stavby i prací ve výstavbě), plánování výstavby, kontroling (operativní řízení) ve výstavbě, rozhodování manažerů různých úrovní, řídící působení manažerů na podřízené i smluvně zavázané spolupracovníky a prostředky informatiky a komunikace (prostředky hardware i software).

Oprávněný investor – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, oprávněný podle § 23a SZ požadovat, aby byl informován o úkonech správního orgán u při projednávání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Plán organizace výstavby (POV) – dokument, vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch), a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Tento pojem nemá v současné právní úpravě oporu. Právní podporu má pojem ZOV – Zásady organizace výstavby, který je předmětem např. přílohy č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení, resp. přílohy č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení – část B Souhrnná technická zpráva/B. 8 Zásady organizace výstavby vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (viz dále v textu). U dopravních staveb (letecké, drážní a silniční) platí pro ZOV příslušná ustanovení příloh vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Podzhotovitel (poddodavatel, subdodavatel) – souhrnné označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Pracovník – termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník apod.).

Projektant – podle § 22 odst. 4 SZ; označení nositele projektové činnosti fyzické či právnické osoby, vykonávající projektovou činnost jako označení účastník výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď AO vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Řízení výstavby – usměrňování a uspořádání postupů a procesů ve společnosti za účelem dosažení stanovených cílů (management). Zcela odlišný význam má řízení např. ve spojení stavební řízení nebo soudní řízení. Proto tam, kde to je možné (např. kde to umožňují příslušné právní předpisy), se doporučuje nadále používat anglicismus převzatý do češtiny, tj. management, spojený vždy s fyzickou osobou manažera.

Stavba – podle § 2 odst. 3 a 4 SZ se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel a dobu trvání. Stavbou se rozumí i její část nebo změna dokončené stavby. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Pojem stavba je v českém právním řádu chápán odlišně ve stavebních (veřejnoprávních) a v občanskoprávních předpisech. Stavební předpisy chápou pojem stavba dynamicky, tj. jako činnost, popř. soubor činností směřujících k uskutečnění díla, resp. jako toto dílo samotné. Pro účely občanského práva je pojem stavba nutno vykládat staticky jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako věc ve smyslu práva vzniká zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. O stavbu podle stavebních předpisů jde od zahájení stavebních prací, tedy již v době, kdy stavba není věcí ve smyslu občanského zákoníku – nemůže být předmětem právních vztahů a je tedy pouze součástí stavebního pozemku.

Stavba pozemní – stavba, která má podstatnou část svého objemu nad úrovní přilehlého terénu a není dopravní cestou, ani vodohospodářským dílem. Za stavby se z tohoto hlediska považují budovy. Rozlišení MP předpokládá zvláštní přístupy k stavbám inženýrským, dopravním a technologickým.

Stavebník – uveden v § 152 odst. 1 až 6 SZ; označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správnímu řízení ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce, používá pojem zadavatel.

Stavby zařízení staveniště – zařízení staveniště jsou dočasné objekty a zařízení, které po dobu provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků smluvních vztahů. Pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a poskytovány k uvedenému využití. Z hlediska jejich povolování některé z nich nevyžadují ani ohlášení podle § 103 SZ (např. uvedené odst. 1 písm. e) bod 1, tj. stavby nepodsklepené o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a 5 m výšky), ostatní podléhají ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ. Požadavky na staveniště a jeho zařízení, uspořádání a vybavení jsou mj. uvedeny v § 24e vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Staveniště – místo určené podle § 3 odst. 3 SZ k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací nebo na kterém se stavba odstraňuje. Zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, případně (v rozsahu vymezeném stavebním úřadem) též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Místo, na kterém probíhají stavební práce, montáž a demontáž staveb nebo staveništní výroba stavebních dílců, resp. dílů nebo související operace, a kde je vybudováno zařízení staveniště. V podmínkách stavebního povolení je stanoven mj. stavební pozemek, na kterém se stavba povoluje, a nezbytný rozsah ploch pozemků, které budou tvořit staveniště. Pojem je specifikován i ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů a v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Výstavba – v širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic a dále i postup realizace stavby a jejích změn. Jedná se o proces, který lze vztáhnout k území (např. výstavba obce nebo výstavba v obci), ke stavbě nebo pouze ke staveništi. Pokud je vztažen ke stavbě, jedná se o proces vymezený prvním podnětem k definování záměru pořídit stavbu a ověřením, že předem definovaný záměr byl uskutečněn.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci k žádosti o vydání stavebního povolení, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, k žádosti o ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo v dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Obsah zásad organizace výstavby je pro jednotlivé druhy dokumentací uveden ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v příloze č. 8 resp. č. 12, část B./B.8. Pro dopravní stavby z hlediska ZOV platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášky č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Zásady zpracovává AO (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jeho součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – stavební podnikatel – firma (osoba) oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona (podnikající zejména v živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování) ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO PŘI ZOV

1.2.1 Stavební zákon (SZ)

Dříve platné právní předpisy předepisovaly zpracování tzv. plánu organizace výstavby (POV) v dokumentaci projektu, později označeného jako projekt organizace výstavby, který obsahoval zejména časový plán výstavby (obvykle harmonogram nebo síťový graf), stanovil způsob pořízení a provozování zařízení staveniště a stanovil organizaci práce na staveništi v průběhu výstavby.

Současné právní předpisy v návaznosti na zákon č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů, se zabývají organizací výstavby především v souvislosti s ochranou veřejných zájmů ve výstavbě. Ochrana veřejných zájmů ve výstavbě je také vlastním (základním) obsahem působnosti autorizovaných osob ve výstavbě. Prováděcí vyhlášky navazující na SZ požadují v rámci zpracování projektové dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ zpracovat jako součást této projektové dokumentace zásady organizace výstavby (ZOV) právě z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty nahrazují dřívější část nazývanou POV. V této pomůcce jsou popsány jako řešení stavby.

Podle části B. 8 Zásady organizace výstavby/B. 8 písm. k) příl. č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jsou součástí projektové dokumentace: Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb., NV č. 592/2006 Sb. Pro dopravní stavby (letecké, drážní a silniční) platí vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury, kde jsou uvedeny požadavky na BOZP na staveništi v příslušných přílohách platných pro ohlášení a stavební povolení těchto staveb.

POV vychází z projektovaných organizačních a technologických zásad a je vždy součástí dodavatelské dokumentace zhotovitele (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nepředpokládá tuto část jako součást dokumentace pro provádění stavby). Z tohoto důvodu musí být potřebná součinnost autorizované osoby z hlediska organizace výstavby poskytována zpracovateli POV v rámci autorského dozoru.

Výkon činnosti autorizovaných osob upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v § 158–160 SZ (podrobněji v MP 1 a MP 2).

Osobou odpovědnou za realizaci předepsaných zásad organizace výstavby je stavbyvedoucí, jako osoba s oprávněním tj. s autorizací pro výkon této vybrané činnosti, přičemž jeho povinnosti jsou definovány v § 153 SZ.

Autorizované osobě – stavbyvedoucímu pověřenému vedením provádění stavby, je svěřena zákonem vysoká odpovědnost. Je však nepochybné, že podkladem pro splnění její úlohy jsou nezbytné správně stanovené ZOV v dokumentaci stavby zpracované projektantem AO.

1.2.2 Zákon č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů přináší některé nové povinnosti při zajišťování projektové přípravy a provádění staveb.

a) Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Podle § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby (stavebník) povinen písemně určit (jmenovat, smluvně zajistit) jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla, jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy díla a ve fázi jeho realizace. Koordinátor je fyzická (popř. právnická) osoba, která splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle § 10 zákona. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Na stavbě může být určeno i více koordinátorů, potom je nutno vymezit jejich vzájemné kompetence.

Koordinátor nemusí být určen v případě, že stavbu provádí jen jeden zhotovitel a dále v případě stavby:

• u níž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací;
• kterou provádí stavebník sám pro sebe svépomocí za podmínky § 160 odst. 3, 4 SZ;
• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle SZ.

b) Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

U staveb, při jejíž realizaci se předpokládá, že

• celková doba trvání prací a činností bude delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, na nichž bude současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo;
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Stejnopis oznámení musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do předání stavby stavebníkovi k užívání.

Dále, stejně jako při naplnění parametrů zákona uvedených v prvním odstavci, budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanoví příloha č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.) stavebník zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu se uvedou potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během provádění stavby (podrobněji zákon č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb.).

Z výše uvedeného vyplývá, že zajištění, popř. ustavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je za podmínek uvedených v zákoně plně povinností stavebníka. Zpracovatel zásad organizace výstavby je povinen s ohledem na druh, velikost stavby a právní požadavky upozornit na tyto zákonné povinnosti stavebníka. Zpracování plánu bezpečnosti a o ochrany zdraví při práci na staveništi je v podmínkách vypracovávání projektové dokumentace pro ohlášení nebo stavební povolení prakticky možné jen na úrovni dostupných projektových, časových a organizačních informací (pokud nejsou známi zhotovitelé) a je samostatnou prací, kterou si stavebník objedná u koordinátora BOZP. Zpracovatelem plánu je odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor. Rozsah a obsah plánu je specifikován přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb. (viz příloha č. 4.5 této metodické pomůcky). Na tento plán zpracovaný v přípravné etapě výstavby, navazuje činnost koordinátora BOZP, ustanoveného pro realizační etapu výstavby. Detailní rozbor problematiky vztahů projektant – AO vůči plánu BOZP a vůči koordinátorovi BOZP na staveništi je uveden v MP 2.5.1 a zejména v MP 2.6.1. Pozice koordinátora BOZP, problematika plánu BOZP a oznámení na OIP je dále detailně popsána v MP 2.6.2.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO PŘI ORGANIZACI VÝSTAVBY

Metodická pomůcka MP 1.1.2 je zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR, a to především autorizovaných osob v malých a středních firmách. V současné době se výstavba v ČR postupně vyvíjí k úrovni, která odpovídá běžným postupům výstavby ve světě. Naše právní předpisy se ve vztahu k výstavbě omezují především na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a na uplatnění některých základních principů (např. v závazkovém právu na ochranu volnosti v přijímání závazků a poctivosti v obchodním styku).

Uvedené skutečnosti se týkají také navrhování (projektování) systému řízení výstavby (managementu výstavby) v dokumentaci projektu různých úrovní a druhů. Tato pomůcka se z výše uvedených variant věnuje především problematice organizace a řízení (managementu) výstavby v etapách, které z hlediska činnosti autorizovaných osob jsou rozhodující. Tou je stanovení zásad organizace výstavby (ZOV) v úrovni projektového řešení, zejména projektové dokumentace pro ohlášení stavby a stavební povolení, zpracované ze zákona autorizovanou osobou, a následnému přenesení do dalšího průběhu provádění stavby v dodavatelské dokumentaci zhotovitele stavby (POV).

1.3.1 Autorizovaná osoba a způsob zajištění organizace výstavby

Autorizované osoby působí ve výstavbě nejčastěji jako podnikatelé (majitelé nebo spolumajitelé menších firem), nebo jako ředitelé, vedoucí (manažeři), odborní pracovníci či odborníci specialisté v organizacích (firmách) různých druhů a velikostí. Organizace (firmy), jejichž majitelé, spolumajitelé nebo zaměstnanci, působí nejčastěji jako:

• obstaravatelé inženýrských služeb, obvykle obstaravatelé funkce investora (stavebníka) jeho jménem a na jeho účet, a to buď investorského inženýringu, nebo jednotlivých inženýrských činností (služeb);
• zhotovitelé dokumentace, buď ve funkci projektanta, nebo jako zhotovitel dokumentace některého druhu, popř. pouze její části, v poddodávce pro některého z hlavních účastníků výstavby;
• zhotovitelé stavby nebo její části, popř. (obecně) jako účastníci výstavby podílející se na provádění stavby v souladu s dokumentací projektu nebo její příslušnou částí.

V projektové dokumentaci všech úrovní je nutno v rámci návrhu stavby uvažovat i o způsobu organizace výstavby. Neproveditelná stavba zůstane pouze marným návrhem. Zpracování zásad organizace výstavby je však předepsáno v projektové dokumentaci pro ohlášení (u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) nebo stavební povolení (resp. v dokumentaci pro vydání společného povolení), neboť prokazuje realizovatelnost investičního záměru a ochranu veřejných zájmů. AO přichází do styku s problematikou organizace (managementu) výstavby v míře odpovídající jejímu postavení ve firmě, způsobem podle jejího charakteru a organizace.

Působí-li:

• v obstaravatelské organizaci (firmě), musí působit k vyřešení správné a přiměřené organizace výstavby v dokumentaci stavby (projektu) příslušných úrovní a příslušných druhů;
• v organizaci (firmě) zhotovitele dokumentace, musí působit ke správnému navržení organizace výstavby nebo jeho příslušné části v dokumentaci projektu, na jejímž zhotovení se podílí;
• v organizaci (firmě) zhotovitele stavby nebo její části, musí v míře odpovídající svému postavení ve firmě zabezpečit zavedení a uplatnění řízení (managementu) výstavby v souladu s dokumentací projektu příslušné úrovně a druhu.

1.3.2 Organizace (management) výstavby a dokumentace stavby (projektu)

Pojetí stavebního zákona přináší celou řadu alternativních přístupů, především umožňuje zajistit výstavbu úměrně velikosti a rozsahu konkrétní stavby řadou variantních postupů. To má za důsledek i výrazné rozšíření projektových prací – zakázek, které vyžadují rozdílné postupy, popsané v MP 1.

Zpracovávaná projektová dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Přesto doba přípravy časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Od záměru stavebníka, při dodržení běžných úředních lhůt zpracování, mnohdy uběhnou léta, než příprava dospěje k zásadnímu zlomu, jímž je zahájení stavby – předání staveniště. Účast autorizované osoby je nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat. To nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu přípravy a provádění stavby.

V předinvestiční přípravě je zpracována problematika organizace a managementu výstavby na koncepční úrovni a v rozsahu a způsobem koncepční úrovni odpovídajícím. Ve studii a dokumentaci záměru projektant, popř. zhotovitel dokumentace tohoto druhu, zváží především způsob výstavby, kterým bude záměr uskutečněn. Ve studii proveditelnosti jsou na koncepční úrovni zkoumány možné varianty uskutečnění záměru. V dokumentaci přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR) je nutné na koncepční úrovni stanovit dispozice pro organizaci a management výstavby, které jsou s příslušným rozhodnutím spojené, resp. toto rozhodnutí podmiňují.

Při zpracování projektové dokumentace musí být organizace výstavby (ZOV) –zpracována jako součást projektové dokumentace podle přílohy č. 12 resp. č. 8 (část B./B.8) přikládané k žádosti o stavební povolení, i jako součást dokumentace přikládané k ohlášení vybraných staveb, resp. jako součást společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, a to v rozsahu odpovídajícímu vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášce č. 583/2020 Sb.

Při provádění stavby zhotovitelem musí být uplatněny a podrobně propracovány všechny potřebné prvky i prostředky managementu výstavby do podrobností potřebných nejen pro provádění stavby na úrovni její technické struktury, ale také pro komplexní vyzkoušení všech jejích příslušných funkcí a pro navazující běžný provoz stavby. Uplatnění potřebných prvků a prostředků organizace a řízení výstavby musí být zpracováno v souladu s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, zejména jejích údajů vztahujících k oblasti ochrany veřejných zájmů. Projekt organizace výstavby však není součástí dokumentace pro provádění stavby.

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

AO odpovědná za navrhování stavby musí respektovat zásady ochrany veřejného zájmu při zhotovení projektové dokumentace všech úrovní. Při každém postupu projektování (navrhování) podle MP 1, musí zvážit podmínky vlastního provádění stavby v daném území. Řešení stavby musí respektovat pro její provádění zejména následující:

• stabilitu nosných a pomocných konstrukcí stavby v celém průběhu výstavby;
• bezpečnost a ochranu zdraví veřejnosti i mimo vymezený prostor staveniště;
• koordinaci bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků zhotovitele i všech ostatních pracovníků, kteří spolupracují na staveništi;
• příjezd a přístup dopravních prostředků, trasy dopravy materiálů, zařízení i vybavení na staveniště;
• environmentální aspekty realizace výstavby, např. ochranu před škodlivými účinky hluku, vibrací, prašnosti, odpadového hospodářství, minimalizaci potřeby energií anebo naopak ochranu před vlivy přírody na výstavbu i provozovanou stavbu;
• minimalizaci spotřeby času v časovém plánu výstavby;
• respektování ochranných pásem a dalších oprávněných požadavků v okolí staveb;
• zajištění požadavků požární ochrany;
• zajištění hygienických a sociálních podmínek pro pracovníky důvodně přítomné na staveništi;
• zajištění potřebných provozních, manipulačních a skladovacích ploch pro realizaci výstavby.

Zásady určují podmínky pro provádění výstavby na základě projednání a stanovisek:

• dotčených orgánů vyžadovaných zvláštním právním předpisem;
• vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• účastníků řízení – vlastníků sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• požadavků stavebníka, popř. v úvahu přicházejícího zhotovitele stavby.

Zásady se zpracovávají většinou bez znalosti konkrétního zhotovitele stavby. Představují soubor zásad a omezení, které se musí při realizaci výstavby respektovat. Zásady nesmí stanovit podmínky, které by v případě zadávacího řízení na zhotovitele stavby zvýhodňovaly některého uchazeče, pokud takové podmínky nevyplývají přímo z navrhovaného řešení stavby nebo podmínek a stanovisek.

Zásady předurčují podmínky výstavby, její postup, způsob provádění a tím předurčují i ekonomický výsledek vlastní výstavby. Proto musí při všech nutných úsporných opatřeních respektovat technickou a technologickou úroveň stavění.

Veřejný zájem je rovněž definován v § 132 odst. 3 SZ. Rozumí se jím např. požadavek, aby:

• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, vč. překážek bezbariérového užívání stavby.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

1.5.1 Spolupráce při projektové činnosti

AO – zpracovatel zásad organizace výstavby, může tyto navrhnout pouze ve spolupráci s dalšími projektanty – autorizovanými osobami, či dalšími spolupracovníky a v dohodě s projektantem (hlavním projektantem) – nositelem zakázky – autorizovaným inženýrem či architektem. (resp. s jeho souhlasem).

• Spolupráce by měla být zahájena konzultací architektonického a technického návrhu stavby ve stadiu prvního řešení. Technické řešení zpracovatel ZOV posoudí z hlediska reálnosti výstavby, tj. postupu montáže a jejich záběrů ve vztahu k okolí a omezujícím podmínkám. Respektováním požadavků zásad organizace výstavby je možné uspořit významné finanční prostředky stavebníka (investora).

Od projektanta obdrží především potřebné podklady:

• identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celkovou situaci staveniště (obvykle v měřítku 1 : 500) se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• řešení inženýrských sítí (sítí dopravní a technické infrastruktury).

Tyto podklady obdrží prostřednictvím rozpracovaných technických zpráv, výkresů jednotlivých částí stavby a soutisku situace stavby. Současně mu projektant předá soubor všech tč. známých dokladů o projednání s dotčenými orgány, a se správci příslušných sítí (vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury).

S projektantem konzultuje zpracovatel ZOV všechny podstatné záležitosti, týkající se zejména:

• obvodu staveniště a využití pozemků;
• zásad technického řešení jednotlivých staveb z hlediska postupu výstavby;
• organizace výstavby;
• využití nových a stávajících budov.

Se statikem – od zpracovatele statické části získá především následující podklady:

• způsob založení stavby;
• údaje o způsobu otevření a zabezpečení stavební jámy;
• údaje o podchycení sousedních staveb;
• údaje o postupu montáže, zejména o zabezpečení jednotlivých stadií montáže;
• údaje o váze a poloze nejtěžšího prvku ve stavbě z hlediska návrhu způsobu montáže;
• údaje o podpůrných montážních prostředcích.

Konzultuje s ním především záležitosti týkající se použití montážních prostředků z hlediska potřebných parametrů a ochrany veřejného zájmu (ochrany obyvatel), velikost pracovních záběrů apod.

• se zpracovatelem geologického průzkumu – z příslušného posudku a konzultací získává především podklady týkající se parametrů vytěžené a zásypové zeminy, způsobu hutnění, výše hladiny spodní vody, způsobu založení apod.
• s autorizovanou osobou oboru doprava – konzultuje především následující záležitosti:
  • příjezdové komunikace ke staveništi;
  • umístění vjezdů do obvodu staveniště;
  • nosnost a úpravy stávajících komunikací pro potřeby staveništní dopravy;
  • nosnost a úpravy mostů a přejezdů na staveništi;
  • zřízení nutných provizorních komunikací;
  • osazení dopravních značek;
  • úpravy komunikací pro veřejnost z hlediska bezpečnosti;
  • dopravní trasu a stanoviště montážních prostředků;
  • ochranu proti hluku a prachu z nadměrné staveništní dopravy.
  • s autorizovanou osobou – zpracovateli řešení inženýrských sítí (sítí technické infrastruktury) konzultuje především následující problematiku:
  • umístění napájecích bodů;
  • využití stávajících sítí;
  • nutné úpravy stávajících či nově budovaných sítí pro potřeby zařízení staveniště;
  • návrh provizorních inženýrských sítí.

Spolupráce a koordinace všech zpracovatelů dokumentace je základem úspěšného zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu.

Podle zásad organizace výstavby stanovených autorizovanou osobou v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení (nebo k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ) a následně po získání stavebního povolení, i po případných úpravách v dokumentaci posouzené ve stavebním řízení, je možné:

• provádět stavbu v jednoduchých případech (zejména u staveb na ohlášení) přímo podle zpracovaných zásad při dodržení všech souvisejících norem a předpisů v odpovědnosti pověřené autorizované osoby – stavbyvedoucího;
• zpracovat dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; součástí této dokumentace jsou v části B Souhrnná technická zpráva např.:
• zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby;
• podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi;
• pokračovat v přípravě stavby (technologické, výrobní, stavební nebo montážní) zpracováním dodavatelské dokumentace příslušné firmy, která působí ve funkci zhotovitele stavby anebo dalších firem, působících ve funkcích zhotovitelů úplných částí stavby (dříve označovaných jako vyšší dodavatelé) zpracováním části POV (tuto část dodavatelské dokumentace nemusí zpracovávat AO);
• je možné i zadat ze strany zhotovitele (nebo stavebníka – při jiných variantách zajištění výstavby) zpracování samostatné části dodavatelské dokumentace (POV) u odborné projektové firmy.

1.5.2 Spolupráce při provádění stavby

Jak je zdůrazněno v MP 1, činnost autorizované osoby nekončí odevzdáním dokumentace pro územní řízení, nebo pro vydání stavebního povolení. Další pokračování činnosti autorizované osoby má podobu smluvní, nebo nesmluvní. Smluvní spolupráce je dána buď některým z typů obstaravatelských vztahů pro stavebníka, nebo smlouvou o výkonu autorského dozoru. U staveb financovaných z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit autorský dozor projektanta (hlavního projektanta).

Nesmluvní vztah vyplývá z povinnosti autorizované osoby sledovat (i ve vlastním zájmu) vývoj svého díla v době provádění, neboť ve vztahu ke státní správě je jedinou odpovědnou osobou i nadále (podrobněji viz MP 1 a A 3.5 Odpovědnost autorizované osoby).

Na rozdíl od vlastního dohledu nad řešením technické struktury stavby v dokumentaci projektu je dohled nad řešením řízení (managementu) výstavby v přípravě zhotovitele stavby ještě složitější. Je totiž nepochybné, že zpracování ZOV v dokumentaci stavby bez znalosti konkrétního zhotovitele vymezuje pouze zásady z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty však mohou a musí být výrazně odlišné v závislosti na použití variant technologie a techniky zhotovitele, jeho zvyklostí i ekonomických zájmů, s nimiž vstupuje do veřejné, nebo soukromé soutěže o zakázku.

Odpovědný přístup autorizované osoby u zhotovitele stavby se tak musí soustředit na kontrolu dodržení kritérií ochrany veřejného zájmu popsaných v kap. 1.3 při zpracování přípravy zhotovitele stavby a prověření možností jejich splnění ve vazbě na technologické varianty zhotovitele. Situaci komplikuje dále skutečnost, že autor projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení nemusí být pověřen vypracováním projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud se zpracovává. Její pořízení může významně ovlivnit podmínky pro řešení organizace výstavby (např. technologickou změnou). Vlastní provádění přípravy řízení (managementu) výstavby (POV) probíhá většinou v útvarech přípravy výstavby u zhotovitele stavby a je již i součástí jeho know-how. Ve výjimečných případech může dodavatel nebo stavebník zadat zpracování POV jako samostatnou zakázku projektové firmě. Podle platné právní úpravy tuto zakázku nemusí zajišťovat osoba autorizovaná.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI STANOVENÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPU AUTORIZOVANÝCH OSOB

Při zpracování organizace výstavby je základním postupem zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu. Rámcový obsah je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb vyhláškou č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláškou č. 583/2020 Sb. Doplňkovými postupy jsou potom jakékoliv další činnosti autorizovaných osob při přípravě stavby, zejména potom účast na zpracování POV pro investorské zajištění průběhu výstavby či pro zhotovitele a řada dalších specializovaných úkonů.

Jak bylo již uvedeno v kap. 1 je tato pomůcka zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR. Je určena pro projektové a investorské zajištění nejširšího okruhu staveb připravovaných investorem (stavebníkem) na základě smluvního vztahu se zhotovitelem projektové dokumentace, tj. pro autorizované osoby vykonávající tyto činnosti ve firmách zhotovitelů dokumentace projektu.

2.2 POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.2.1 Rozsah zpracování

Rozsah zásad organizace výstavby (ZOV) z hlediska ochrany veřejného zájmu je stanoven (s výjimkou dopravních staveb, pro něž platí vyhláška č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb.) v příloze č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v části B. –Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby.

Zpracovávají se tedy jako součást:

• projektové dokumentaci pro ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ – příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení – příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nebo
• společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení – příloha č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

I když to není ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvedeno, ze své podstaty musí být ZOV (u některých typů dokumentace tehdy, přichází-li to z hlediska jejich účelu v úvahu) též součástí projektové dokumentace postavené svým významem na roveň projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení, a to:

• k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ);
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 115 SZ;
• změn staveb před jejím dokončením podle § 118 SZ (u staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. e) SZ) – v nezbytném rozsahu odpovídajícím navrženým změnám;
• k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ – v nezbytném resp. potřebném rozsahu;
• může přicházet v úvahu (obvykle v omezeném rozsahu) i v případě projektové dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ.

V příslušných přílohách jsou požadovány z hlediska BOZP: Zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a NV č. 591/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 136/2016 Sb. Ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášce č. 583/2020 Sb., je pro dopravní stavby v jednotlivých přílohách požadováno obdobné plnění.

Obsah ZOV podle příloh č. 8 a č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů:

B. 8 Zásady organizace výstavby

• a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• b) odvodnění staveniště;
• c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• i) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• j) ochrana životního prostředí při výstavbě;
• k) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb;
• m) zásady pro dopravně inženýrské opatření;
• n) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• o) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

ZOV je součástí Souhrnné technické zprávy podle přílohy č. 5 resp. č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B, která obsahuje:

• B. 1 Popis území stavby
• B. 2 Celkový popis stavby
• B. 3 Připojení na technickou infrastrukturu
• B. 4 Dopravní řešení
• B. 5 Řešeni vegetace a souvisejících terénních úprav
• B. 6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana
• B. 7 Ochrana obyvatelstva
• B. 8 Zásady organizace výstavby
• B. 9 Celkové vodohospodářské řešení

Se ZOV souvisí i souhrnná výkresová část dokumentace, která podle přílohy č. 12 resp. č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, část C Situační výkresy obsahuje:

• C. 1 Situační výkres širších vztahů
• C. 2 Celkový situační výkres stavby
• C. 3 Koordinační situace (v příloze č. 4 „Koordinační situační výkres“)
• C. 4 Katastrální situační výkres
• C. 5 Speciální situační výkresy

2.2.2 Podklady pro zpracování zásad organizace výstavby

Pro návrh zásad organizace výstavby je nutné shromáždit potřebné podklady.

a) Podklady, které jsou součástí vlastního návrhu stavby, např.:

• identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500 se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• závěry geologického průzkumu;
• řešení technické a dopravní infrastruktury.

b) Podklady vyplývající z jednání, zejména:

• údaje z projednání v rámci územního řízení;
• soubor vyjádření k územnímu řízení včetně požadavků z něj vyplývajících;
• požadavky vyplývající z projednání se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
• projednání v souladu se zákonem o elektronických komunikacích;
• s dotčenými orgány hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.;
• se stavebníkem;
• s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• o trvalých i dočasných záborech pozemků – závěry z těchto jednání.

c) Podklady z obhlídky staveniště, zejména informace o:

• stávající zástavbě ponechané i likvidované, porostech, likvidované infrastruktuře;
• stavu příjezdových a přístupových komunikací, nutných terénních úpravách z hlediska realizace výstavby;
• využití stávající zástavby pro potřeby provádění stavby (např. budovy, oplocení, inženýrské sítě);
• nutných úpravách z hlediska veřejného zájmu.

2.2.3 Návrh staveniště

Z hlediska ochrany veřejného zájmu, ale i z hlediska zájmů hlavních účastníků výstavby je nutné navrhnout pro provádění stavby minimální, ale vyhovující staveniště, které umožní realizaci stavby při splnění bezpečnostních a hygienických požadavků. Navržení staveniště je však ovlivněno mnoha dalšími vlivy, především rozsahem volných pozemků, které jsou pro výstavbu k dispozici. Mnohdy je nutno vzít velikost staveniště v úvahu při návrhu stavby i způsobu a postupu výstavby. Musí zohlednit též podmínky případně dotčených ochranných pásem jiných staveb.

a) Obvod staveniště

Zásady organizace výstavby vymezí obvod staveniště, který v sobě zahrnuje:

• pozemky ve vlastnictví (nebo jinak určené k výstavbě) stavebníka v souladu s evidencí v katastru nemovitostí, nepochybně využitelné pro vlastní výstavbu;
• pozemky nezbytně nutné pro provádění stavby ve vlastnictví jiných soukromých osob, které lze zahrnout po projednání a smluvním souhlasu s jejich využitím;
• pozemky ve vlastnictví veřejnoprávních osob nutné pro provádění stavby (dočasný zábor), které lze použít po projednání nebo na základě obecně platných podmínek.

Dočasný zábor je nutno navrhovat na nezbytně nutnou dobu (např. pro stavbu lešení), neboť to ovlivňuje ekonomiku výstavby.

b) Stávající zástavbu v obvodu staveniště

V členění na zástavbu:

• určenou k demolici před zahájením výstavby;
• ponechanou v původním stavu se zachováním provozu objektů a přístupu k nim;
• určenou k využití pro zařízení staveniště s následnou demolicí;
• určenou k rekonstrukci nebo k modernizaci.

Zvláštní pozornost nutno věnovat stávajícím inženýrským sítím a způsobu jejich odstranění či přeložení.

c) Stav staveniště při předání zhotoviteli

Nutno definovat stav staveniště před předáním zhotoviteli, např. rozsah překážek, které musí být v obvodu staveniště odstraněny před jeho předáním.

d) Příjezdy a přístupy na staveniště

Rozsah a kvalita vjezdů a vstupů na staveniště včetně potřebných úprav pro potřeby realizace výstavby (zpevnění, úpravy, čistící zařízení). Příjezdové trasy na staveniště a nutné úpravy musí být projednány s regionálně příslušným dopravním odborem.

e) Významné sítě technické infrastruktury

Je potřebné uvést polohu všech stávajících sítí, nacházejících se ve vymezeném obvodu staveniště, včetně polohy sítí, na něž je stavba napojována. Zvláštní pozornost nutno věnovat sítím, které musí zůstat v provozu. AO musí navrhnout po projednání se správcem jejich řádnou ochranu před vlivy výstavby. Je třeba důrazně upozornit na nezbytnost jejich vytýčení před zahájením stavby. U sítí uvést i ochranná pásma, která je nezbytné respektovat při vlastní výstavbě.

V současné době je velmi obtížné specifikovat všechny správce sítí v daném území. Zejména to platí o sítích elektronických komunikací. Podle znění zákona o elektronických komunikacích je nutno projednat existenci těchto vedení se všemi správci sítí, které určí stavební úřad. Totéž platí i o rušení rádiových signálů (na staveništi mohou být trasy paprsků různých správců) – mnohdy může jít i o desítky správců.

Pokud není plná jistota o existenci podzemních vedení a jejich poloze, musí AO předepsat z hlediska ochrany veřejného zájmu ověření existence prostřednictvím ručně kopaných sond.

Právní úprava stavebního zákona stanovuje v § 161 vlastníkům technické infrastruktury (oprávněný investor) povinnost poskytnout údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby do 30 dnů, na žádost pořizovatelům, obecním úřadům, žadateli o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí a dále stavebníkovi nebo osobě jím zmocněné! Teoreticky by tedy při zpracování zásad organizace výstavby měly všechny tyto údaje být k dispozici z územního řízení. Prakticky je ovšem nezbytné ověřit tyto údaje s ohledem na časový posun. Není zákonem stanovena povinnost vlastníků technické infrastruktury poskytovat tyto údaje také projektantům. Je proto nutno pamatovat na to, aby projektant měl pro toto vyžádání platné zmocnění stavebníka. Vlastník technické infrastruktury může podle stavebního zákona požadovat po žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím těchto údajů (nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení). Přitom informace může poskytnout v digitální podobě.

Poznámka:
Z hlediska odpovědnosti AO se jedná v ZOV o jednu z nejdůležitějších povinností, jejíž porušení je sankcionováno finančně i trestněprávně.

f) Úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro veřejnost

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví veřejnosti je zapotřebí definovat zejména tato potřebná opatření:

• zamezení přístupu veřejnosti na staveniště (oplocení nejméně do výšky 1,8 m., hlídání staveniště, zajištění uzamykatelných vstupů);
• zamezení ohrožení veřejnosti provozem stavební mechanizace – omezení dosahu jeřábů nad veřejné prostranství, průchody, ochranné sítě, stříšky pod lešením apod.;
• průchody, přechody, přejezdy určené jako chráněné přístupy veřejnosti do stávající zástavby, nebo k zachování veřejného provozu ve stávajících objektech v prostoru stavby;
• označení bezpečnostními tabulkami a značkami;
• nutné úpravy z hlediska občanů se sníženou schopností pohybu a orientace.

2.2.4 Obecné požadavky na staveniště

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů stanoví v § 24e následující požadavky na staveniště:

• 1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno.
• 2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná.
• 3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné.
• 4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy 18b). Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení.
• 5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být polohově a výškově zaměřeny a vytyčeny před zahájením stavby.
• 6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době a po ukončení užívání pro tento účel musí být uvedeny do původního stavu.

2.2.5 Organizace výstavby

Realizace výstavby je ovlivněna způsobem zastavění a maximálním využitím pozemku. AO musí stanovit zásady organizace výstavby z hlediska technologie stavby tak, aby v každém stadiu výstavby byla zajištěna stabilita staveb a plná bezpečnost realizátorů stavby i veřejnosti. Vlastní postup realizace výstavby je nepochybně záležitostí konkurenčních schopností zhotovitele. Projektant stavby (AO) pouze stanoví zásady, které je nezbytné v jednotlivých etapách výstavby respektovat, jimiž jsou:

a) Příprava staveniště

Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků, s vyřešenými majetkově právními problémy jednotlivých pozemků (zajišťuje stavebník). Tuto záležitost potvrzuje protokolární převzetí staveniště, viz MP 2 Provádění staveb, dále viz MP 2.1 Vedení provádění pozemních staveb a MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb nebo MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

V dokumentaci pro organizaci výstavby AO podle konkrétních potřeb stavby navrhuje potřebná opatření, nezbytná z hlediska veřejného zájmu:

• zajištění oplocení obvodu staveniště (v určených částech neprůhledného) ve vztahu k veřejným komunikacím;
• zřízení potřebných oddělujících a protihlukových stěn a dalších opatření;
• zřízení potřebných podchodů, průchodů, ochranných stříšek pro zajištění nerušeného provozu a pohybu veřejnosti i s ohledem na občany se sníženou schopností pohybu a orientace;
• návrh potřebných úprav vjezdu, výjezdu ze staveniště, včetně potřebných zpevnění;
• zřízení potřebných čistících zařízení na výjezdu ze staveniště;
• osazení dopravního značení k provozu stavby;
• požadavek kompletního vytýčení všech inženýrských sítí technické infrastruktury v souladu s podmínkami stavebního povolení;
• předepsání potřebných sond v případě nejistoty o existenci podzemních vedení;
• předepsání potřebných ochran inženýrských sítí technické infrastruktury (zpevnění nadloží, uložení do chrániček apod.);
• projektová příprava a provedení nutných přeložek inženýrských sítí;
• provedení potřebného doplňkového geotechnického průzkumu;
• zabezpečení ochrany spodních, příp. minerálních vod;
• provedení staticky nezbytného zajištění okolních budov;
• předepsání nezbytně nutného rozsahu odstranění zeleně (pozor z hlediska organizace na vegetační lhůty uvedené v povolení);
• způsob demolice staveb určených k odstranění ze staveniště, včetně potřebné projektové dokumentace;
• projektové určení napájecích bodů vody, elektro, kanalizace a vytápění, včetně podmínek technického zřízení (překopy, podvrtání a podmínky správce sítě pro napojení);
• vymezení potřebných ploch pro zřízení sociálního, skladovacího a provozního zařízení staveniště (zejména ploch mimo vlastní stavbu na dočasně zabraných pozemcích);
• stanovení podmínek pro příp. využití stávajících staveb pro zařízení staveniště;
• podmínky pro ekologické hospodaření se zeminou;
• projektový návrh úprav stávajícího terénu pro potřeby provádění stavby (nikoli však konečné terénní úpravy).

b) Spodní stavba

Pro provádění spodní stavby se stanoví zejména podmínky:

• odtěžení zeminy v potřebném rozsahu podle projektové dokumentace (způsob dopravních tras, uložení výkopků na určené skládky, výše záběrů, podmínky pro zapažení stavební jámy apod.);
• provozu sestav stavebních strojů z hlediska ochrany před hlukem – stanoví se max. hladiny hluku v dB, provozní doby strojů, max. počet odvozových souprav apod.;
• likvidace všech zbytkových objektů, šachet, suterénů a sítí nacházející se pod úrovní +/– 0;
• těžba (zemní práce) v blízkosti stávajících staveb; postupovat je nutno přesně podle předpisu statického zabezpečení (podchycení staveb);
• zabezpečení přenosným vyztužením tak, aby nedošlo k destrukci veřejných komunikací, probíhajících po okraji hranice staveniště;
• vytvoření pilotovací roviny pro piloty v souladu se statickým návrhem stavby v dokumentaci stavby hrubé úpravy pláně, není-li použito pilotování, podle dokumentace pro provádění spodní stavby (již mimo zásady pro řízení výstavby);
• případné použití montážních mechanismů již v etapě spodní stavby.

c) Hrubá stavba

Pro organizování výstavby na úrovni hrubé stavby jsou rozhodující podmínky technologie výstavby, stanovené projektovou dokumentací. Problematiku řízení výstavby lze rozdělit do těchto okruhů:

• stanovení postupu provádění výstavby: v závislosti na použité technologii v technické zprávě pro pozemní stavby i pro statické zabezpečení se předepisuje postup realizace a záběry, které je možno z hlediska bezpečnosti připustit;
• nasazení montážní techniky: vzhledem k tomu, že AO nezná konkrétní sestavy montážní techniky zhotovitele, jedná se o předpokládané stanovení dosahu z hlediska umístění montážního prostředku a obvodu budované stavby. Je nutné zejména určit hmotnost nejtěžšího prvku v největší vzdálenosti (např. je-li nejtěžší prvek o hmotnosti 2 000 kg uložen v poloze 40 m od osy montážního prostředku), tj. určit dva zásadní parametry pro další projektovou přípravu – dosah a nosnost;
• ochrana osob, tj. omezení dosahu jeřábu zasahující mimo obvod staveniště. Omezení zajistí příslušný zhotovitel technickými prostředky (omezovači); není-li to možné z hlediska provozu staveniště, je nutné vybudovat jiné ochranné prostředky (podchody, zábrany apod.);
• z hlediska postupu montáže se navrhnou případně i následná technických opatření v návrhu stavby (montážní spáry, posun dilatačních spár apod.); při navrhování je nutno vzít v úvahu také odjezd potřebné techniky a přístup k zadním stranám staveb;
• stanovení požadavků na provoz stavebních mechanismů, pokud jde o ochranu před hlukem;
• stanovení podmínek pro příjezd nákladních dopravních prostředků a podmínek pro manipulaci, popř. uložení dovezených produktů na skládkách nebo ve skladech.

d) Dokončování stavby

Pro dokončování stavby nejsou většinou uplatňovány zvláštní požadavky na ZOV. V případě kompletace stavebních staveb s využitím lešení, závěsných lávek či zdvihacích plošin se jedná opět o požadavky ochrany z hlediska veřejného zájmu, tj. zajištění potřebné podchodné výšky, úprav a označení.

Dále jde o požadavky:

• na postupné uvádění do provozu;
• podmínky pro případné individuální, resp. komplexní vyzkoušení;
• podmínky zkušebního provozu (§ 124 SZ);
• podmínky případného předčasného užívání stavby před jejím úplným dokončením (§ 123 SZ).

2.3 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, stanoví mj. povinnost dodržovat požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi v souladu s následujícími právními předpisy, ve znění pozdějších předpisů:

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce;
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích;
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci;
• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

AO v rámci stanovení zásad pro organizaci výstavby je povinna předepsat při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupy v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a navazujícími nařízeními vlády, především ve vytvoření správných podmínek pro dodržení příslušných předpisů, na staveništi i při ochraně veřejnosti.

Dále v souladu s ustanoveními zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, AO zhodnotí podmínky pro ustavení funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posoudí povinnost zpracovat oznámení o zahájení prací pro oblastní inspektorát práce podle § 15 zákona a nutnost zpracování nebo aktualizace plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Podrobnější popis jednotlivých opatření ve vztahu k provádění stavby je uveden v MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

Úloha autorizované osoby v oblasti ZOV spočívá v tom, aby navržená řešení nebyla v rozporu s těmito zásadními předpisy. V další fázi spočívá především v dohledu nad tím, zda jsou předepsaná opatření dodržována, jsou zabudována a používána pouze ta zařízení, která jsou ve vyhovujícím technickém stavu, s odpovídající dokumentací, technickými prohlídkami, zda jsou podrobena potřebným revizím a obsluhují je kvalifikovaní pracovníci. Při provádění stavby v návaznosti na provoz stavebníka, nebo občanů, ve vztahu k veřejnému prostranství zajištění bezpečnosti třetích osob.

V oblasti požární ochrany byla vydána vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

2.4 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ochranu životního prostředí (někdy označovanou jako environment) lze v daných souvislostech vyložit jako vztah mezi stavbou v průběhu výstavby i užívání a vnějším (přírodním) prostředím, tj. působením výstavby a provozované stavby na přírodní okolí (např. emisemi či odpady), ale také působením přírody v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby (např. mrazy, vichřicemi či přívalovými dešti).

V oblasti ochrany životního prostředí AO:

• při realizaci všech činností na staveništi postupuje s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržuje příslušné právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, zejména:
• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – zejména § 7–8 o ochraně a kácení dřevin;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
• zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• minimalizuje dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (např. NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů, jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
• postupuje při likvidaci odpadu v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, (zejména vede evidenci o nakládání s odpady, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení);
• speciální pozornost věnuje vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v zákoně a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva apod.;
• speciální pozornost věnuje rovněž dopadům zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (elekrozařízení, fotovoltaické panely apod.);
• při nakládání s těžebním odpadem se řídí zákonem č. 157/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3 PLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBY (POV)

3.1 POSTUP ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

V praxi výstavby v ČR se pro část dokumentace zabývající se řízením výstavby používá tradiční označení POV.

AO, hlavní nebo vedoucí projektant, navrhuje řešení zásad organizace výstavby v dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (viz kap. 2). Žádoucí je další spolupráce, která spočívá buď ve zpracování dokumentace pro provádění stavby, nebo v jeho konzultaci, či spoluúčasti na zpracování POV v rámci autorského dozoru. U dokumentace POV poskytuje nutné vysvětlení a konzultaci jeho zpracovateli (není-li jím sám).

Dokumentace pro vydání stavebního povolení určila základní limity postupu výstavby, technologie a požadavky z hlediska ochrany veřejného zájmu, které je nutno v dalším zpracování respektovat. Projektant tak nepochybně i předurčuje ekonomický výsledek výstavby. Na správně stanovených zásadách závisí, zda výstavba bude provedena racionálně v reálném čase a za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek.

Zpracovatelé ZOV a následně POV by měli respektovat následující zásady:

• úspornost – navrhovat co nejkratší lhůty realizace, co nejjednodušší řešení sociálního a provozního zařízení, minimální zábor veřejného prostranství v čase i ploše. Samozřejmě k tomu patří i minimální nutný rozsah dokumentace POV;
• vliv okolí – dokumentace musí respektovat okolí stavby, zejména zajišťovat potřebnou ochranu veřejného zájmu, dodržení potřebných aspektů ochrany životního prostředí, problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienických podmínek apod.;
• zájem zhotovitele – vyžaduje optimalizaci řešení z hlediska řady aspektů, např. optimálního využití vlastních výrobních kapacit, potřebné techniky, zásobování apod., minimalizaci nutných mimořádných opatření ke zvládnutí výstavby; nutno respektovat potřebné technologické lhůty výstavby i klimatické podmínky realizace;
• zájem stavebníka – je specifikován v podmínkách výběrového (zadávacího) řízení a návrhu smlouvy o dílo; dobrý návrh POV přispívá k optimální ceně zaplacené za dílo;
• technická úroveň – dokumentace POV musí respektovat současnou technickou a technologickou úroveň transformovanou do konkrétních podmínek zhotovitele.

Upřesnění zásad organizace výstavby si zhotovitel stavby ve vlastním zájmu zpracuje již před podáním nabídky (může mít vliv na nabídnutou cenu a termín zhotovení stavby). Zpracováním dokumentace POV by již neměly vznikat zásadní požadavky na změnu smluvních vztahů se stavebníkem.

3.1.1 Doporučený postup práce při zpracování plánu organizace výstavby (POV)

• shromáždění všech potřebných podkladů potřebných pro POV;
• seznámení se se všemi podklady;
• osobní obhlídka staveniště;
• konzultace s autorem návrhu stavby (autorizovanou osobou), případně dalšími projektanty;
• konzultace v rámci týmu výrobní přípravy zhotovitele;
• konzultace a poskytnutí podkladů s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je určen a znám);
• ideové zpracování návrhu POV;
• konzultace v rámci výrobní přípravy zhotovitele;
• zpracování výrobní kalkulace (podkladů časového plánu);
• zpracování čistopisu POV;
• kontroling;
• aktualizace podle postupu výstavby.

3.1.2 Podklady pro POV

a) Podklady, které jsou součástí předané dokumentace stavby, např.:

• identifikační údaje z projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500, se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• závěry geologického průzkumu;
• informace o stávajících a řešení nových inženýrských sítí.

b) Podklady vyplývající z následujících jednání

• údaje o projednání dokumentace;
• podmínky stavebního povolení;
• podmínky nabídkového (zadávacího) řízení stavebníka;
• soubor vyjádření k stavebnímu řízení, včetně požadavků;
• se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
• vyplývající z požadavků zákona o elektronických komunikacích;
• závěry z jednání s organizacemi hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.);
• se stavebníkem;
• s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• o trvalých i dočasných záborech pozemků;
• podmínky koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

c) Podklady z obhlídky staveniště

• stávající zástavba ponechaná i likvidovaná, porosty, likvidovaná infrastruktura;
• stav příjezdových a přístupových komunikací, nutné terénní úpravy z hlediska výstavby;
• využití stávající zástavby pro potřeby výstavby (budovy, oplocení, inženýrské sítě);
• nutné úpravy z hlediska veřejného zájmu;
• staré ekologické zátěže.

3.2 TECHNICKÁ ZPRÁVA

a) Všeobecné údaje

• Seznam všech účastníků výstavby.
• Seznam všech dalších dotčených orgánů z důvodů provádění výstavby, tj. všech organizací uvedených v podmínkách stavebního povolení, a dále těch, jež přistoupily v průběhu projednání podmínek pro řízení výstavby. V seznamu uvést přesný název, statutárního zástupce, kontaktní osobu a adresu.
• Podklady pro zpracování – kompletní seznam všech dokladů vztahujících se k předmětné stavbě, včetně uvedení požadavků a podmínek z nich vyplývajících a dále veškeré doklady, následně vzniklé v případě zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby.
• Program výstavby – uvede se v rozsahu odpovídajícím technickému řešení stavby, jako kompletní seznam částí stavby, stavebních objektů a provozních souborů v členění odpovídajícím smluvním ujednáním a realizaci výstavby.
• Technologie výstavby – u jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů se uvedou základní technologie výstavby z hlediska potřeb provádění výstavby.

b) Popis staveniště

• Popis stávajícího stavu staveniště se uskutečňuje na základě osobní prohlídky staveniště. Ta umožňuje upřesnit obvod staveniště (musí být minimální vzhledem k okolí, vlastnictví pozemků a dostatečný pro realizaci stavby). Pokud je obvod staveniště navržený v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení AO nedostatečný, nebo došlo v další přípravě ke změnám, je nutno provést kompletní dokladování, včetně případných dopadů do stavebního povolení, případně až územního rozhodnutí. Do obvodu staveniště patří i veškeré dočasné zábory pro přípojky sítí mimo vlastní stavbu. Popíše se skutečná poloha staveniště a všechny souvislosti.
• Stará zástavba – uvnitř prostoru staveniště v rozdělení na likvidovanou, ponechanou k využití pro zařízení staveniště a určenou k obnově. Popis stávajících staveb musí obsahovat současný stav, velikost, způsob napojení na sítě ve vztahu k postupu výstavby.
• Úpravy staveniště – uvádí se popis všech překážek, které v obvodu staveniště jsou a které budou odstraněny před předáním staveniště, resp. které budou odstraněny v rámci přípravy staveniště.
• Příjezdová trasa – popisuje se příjezd na staveniště v souladu s vyjádřením příslušných orgánů dopravy – po veřejných komunikacích s nutnými omezeními. Uvádí se popis vjezdů na staveniště, včetně komunikací, u nichž jsou uvažovány potřebné způsoby úprav (zpevnění, čistící zařízení). Je nutno prověřit stav příjezdových komunikací vzhledem k jejich opotřebení staveništní dopravou, popř. navrhnout úpravy nutné po ukončení stavby.
• Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu – popsat technické řešení všech úprav předepsaných ZOV a podmínkami stavebního povolení, které jsou nezbytné zejména pro ochranu obyvatelstva a jiných veřejných zájmů, tj. přechody, průchody, ochranné bariéry, zábradlí, oplocení, zakrytí proti prachu, ochrana flóry a fauny apod. Tyto úpravy je u větších staveb nutno řešit v příslušných etapách tj. tak, jak stavba postupuje a je uváděna do provozu, aby v každé byla zajištěna potřebná ochrana veřejného zájmu. Dále úpravy pro občany se sníženou schopností pohybu a orientace.
• Definitivní popis obvodu staveniště – vychází z možností daných stavebním povolením; je však možné, že detailní řešení změní podmínky obvodu staveniště a záboru pozemků. To vede k nutnosti před zahájením prací na stavbě projednat tyto skutečnosti znovu prostřednictvím stavebníka se stavebním úřadem, popř. upravit podmínky stavebního povolení, popř. územního rozhodnutí.
• Podzemní a nadzemní sítě – je třeba uvést potřebná opatření ke všem inženýrským sítím, které se vyskytují na staveništi, vč. jejich polohového a výškového zaměření a vytýčení na základě vyjádření jejich správců a dodatečných průzkumů. Popis všech přeložek inženýrských sítí, včetně technického provedení. Kde je to nutné, odkaz na příslušnou dodavatelskou prováděcí dokumentaci. Popis všech ochranných pásem, které je nutné respektovat.

Dále uvést úpravy (případně doložit odkazem na dokumentaci) napojení na inženýrské sítě pro realizaci stavby, event. definitivního napojení objektů stavby.

c) Geologický průzkum staveniště

Uvedou se identifikační údaje geologického průzkumu, kde je k dispozici. Z geologického průzkumu se uvedou zásadní informace potřebné pro provádění stavby, zejména pro výkopové práce a spodní stavbu, způsob založení, provádění zemních prací. Dále se uvede hladina spodní vody, popř. upozornění na nebezpečí jejího kolísání; v tom případě i návrh potřebných opatření ke snížení její hladiny.

d) Úpravy staveniště

• Prozatímní a konečné terénní úpravy – návrh realizace výstavby vychází z úrovně stávajícího terénu. Pro provádění výstavby se doporučuje provést pouze nejnutnější rozsah terénních úprav. Při umístění zařízení, skládek i kolem stavební jámy je nutno navrhnout min. 5 – 6 m široký manipulační pruh, alespoň jednostranně. Při návrhu terénních úprav je vhodné vycházet z možnosti využít jich jako definitivní terénní úpravy podle projektové dokumentace. Stejně je vhodné řešit i vnitrostaveništní komunikace v jejich profilu či konstrukci. Některé terénní úpravy slouží pouze pro potřeby vlastní stavby, např. úpravy pro umístění strojního vybavení (jeřáby, čerpadla, mísící centra apod.), dále zpevnění skladovacích ploch, úpravy pod stavbami zařízení staveniště. U všech dočasných terénních úprav je nutno popsat i jejich likvidaci při ukončení výstavby. Konečné terénní úpravy musí být v souladu s podmínkami stavebního povolení.
• Deponie ornice – pokud se na staveništi vyskytuje ornice, kterou je možno využít pro konečné sadové úpravy, je vhodné navrhnout deponii ornice, na níž je uložena po dobu provádění stavby. Pokud není třeba, nebo to prostorové podmínky stavby neumožňují, je nutno navrhnout její odvoz a jiné využití.
• Zemina – součástí dokumentace je rovněž bilance zemních prací. Uvede se celková bilance výkopů a násypů. Současně je v bilanci zeminy nezbytně nutné prověřit i její využitelnost pro konečné terénní úpravy. V případě nevyrovnané bilance na staveništi je nutno popsat odvoz zeminy, dopravní trasy, včetně způsobu uložení, přičemž je nutno řešit i environmentální dopady jejího dalšího využití (např. kontaminace). Při nedostatku zeminy je naopak nutno projednat zdroj (zemník), vhodnost zeminy, otázky její těžby a dopravních tras. Veškeré tyto záležitosti je nutno přenést do smluvních vztahů. Při velkém rozsahu zemních prací je speciálním úkolem projektanta výpočet a popis kapacit potřebných strojních sestav.
• Ochrana porostů – u všech porostů uvnitř obvodu staveniště, pokud se nepočítá s jejich likvidací, je nutno navrhnout způsob jejich ochrany (oplocení, obednění, přesazení). Tyto plochy nutno vyjmout z ploch stavby a zajistit maximální ochranu.
• Oplocení – obvod staveniště musí být z hlediska ochrany veřejného zájmu oplocen. Z hlediska ochrany proti hluku a prachu se doporučuje oplocení neprůhledné, někdy s dalšími specifickými požadavky (ochranné stříšky). Technická zpráva odkazuje na výkresovou dokumentaci oplocení, popř. katalog.

e) Zásobování staveniště

• Zásobování elektřinou – pro zásobování staveniště se využije v prvé řadě stávajících, nebo nově budovaných elektrorozvodů a trafostanic. Koncepci řeší projektant již v rámci projednání projektu pro stavební povolení s příslušnou elektrorozvodnou firmou. V rámci projednání konečného zásobování stavby se řeší i otázka napájecího bodu elektro, jeho kapacity a jištění. Pro definitivní dimenzování příkonu elektřiny je nutný propočet vycházející ze seznamu všech připojených elektrospotřebičů, které se vyskytují na staveništi a předpokládané současnosti jejich odběru. V dokumentaci se prověří navržený a projednaný rozsah příkonu konkretizací jmenovité mechanizace. Pokud by bylo zajištění nedostatečné, je nutno znovu projednat. Na místě napájecího bodu bude vybudován staveništní rozvaděč se samostatným měřením. Při odběru elektro ve stávajících budovách je nutno smluvně vyřešit dodávku elektřiny přes vlastníka elektroměru.
• Zásobování staveniště vodou – obdobný propočet je nutno zpracovat pro zásobování staveniště vodou. Předpokládaná spotřeba závisí na spotřebě technologické vody (např. pro mísicí centrum, úpravu betonu, omítkářské práce apod.) a spotřeby pro sociální zařízení staveniště. Třetí (rezervní) složku představuje potřeba vody pro požární zabezpečení staveniště. Na základě sekundové potřeby vody je dimenzována staveništní přípojka. I pro přípojný bod je nutno projednat připojení již v rámci zásad pro řízení výstavby v dokumentaci pro stavební povolení. Přípojný bod představuje vodoměrnou šachtu vybavenou podle normových hodnot a požadavků dodavatele vody. Přípojný bod musí být ochráněn proti mrazu. V případě, že v době zahájení výstavby není zdroj vody k dispozici (nebo stavba ji nepotřebuje k svému provozu), nutno řešit zásobování vodou s využitím dalších zdrojů, např. studny, dovoz vody apod. Ve všech případech je nezbytně nutný chemický rozbor vody vzhledem k její vhodnosti pro užití při výstavbě.
• Odkanalizování – při napojení kanalizace ze staveniště, zejména sociálního zařízení je nutné především dosažení souhlasu provozovatele kanalizační sítě. Složitější situace nastává v případě, kdy kanalizaci je nutno použít např. pro odvod čerpaných vod (snižování hladiny vody). Zde je nutno především prověřit vůbec možnost odvodu těchto vod z hlediska možnosti kanalizační sítě (příměsi, kapacita čistírny odpadních vod). Je nutné řešit i odvedení povrchových vod ze staveniště, zejména u dopravních a liniových staveb. Přitom je nutno využít stávajících vodních toků, jímek apod. Při návrhu čerpání vod je nutno zvážit i případný dopad na okolní studně a stavby. V oblastech s výskytem minerálních vod nutno respektovat jejich ochranná pásma.
• Materiálové zásobování – popisuje se způsob zásobování staveniště stavebními hmotami, včetně prefabrikátů. Jedná se především o rozhodující položky z hlediska dopravní náročnosti, tj. doprava zeminy, betonové směsi, prefabrikátů, technologických celků, zejména nadměrných nákladů. Běžné zásobování staveniště je většinou zajištěno dodávkami přímo na staveniště od dodavatelů staveništních materiálů. Pokud je nevyhnutelné některé materiály skladovat na staveništi, je nutno navrhnout potřebné skladovací plochy, uzavíratelné sklady a dodržet požadavky bezpečnostních předpisů. Současně se musí řešit problematika dopravy mezi jednotlivými skládkami, pokud je nelze umístit přímo v blízkosti zdvihacích montážních prostředků. Samostatnou částí je návrh chráněných skladovacích ploch pro materiály s možností zcizení.

f) Zařízení staveniště

• Stavební dvůr – u rozsáhlých staveb se doporučuje vybudovat centrální stavební dvůr, který slouží po celou dobu výstavby. Bude obsahovat potřebný rozsah provozního, sociálního a skladovacího zařízení pro celý rozsah výstavby s tím, že jednotlivá zařízení stavby jsou navržena pouze v nezbytně nutném rozsahu.
• Sociální zařízení – slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků na staveništi. Musí být vybudováno před zahájením vlastních stavebních prací, nebo okamžitě při jejich zahájení. Rozsah sociálního zařízení staveniště závisí na počtu pracovníků, pro které je budováno, a zejména na počtu pracovníků, pro které je nutné zajistit stravování, popř. ubytování. Rozsah musí pokrýt dále smluvní nároky poddodavatelů, kteří zajišťují příslušné části dodávek stavby pro hlavního zhotovitele. Výpočet (viz příloha 4.3) je součástí POV – jako příloha, nebo přímo součástí technické zprávy. Na staveništi, kde je méně než 20 pracovníků, je třeba minimálně zajistit vhodné místnosti pro převlékání a ukládání oděvů. Návrh a zřizování sociálního zařízení musí být v souladu s příslušnými hygienickými předpisy.
• Provozní zařízení (stavební kanceláře) – slouží pro administrativní a technické vedení stavby. Vychází z počtu pracovníků, kteří se řízením stavby zabývají tak, aby bylo zajištěno nezbytně nutné zázemí pro řízení stavby. Je nutno respektovat smluvně dohodnuté požadavky poddodavatelů. Provozní zařízení musí zajistit bezpečné uložení všech administrativních a technických prostředků pro řízení stavby (počítače, měřící zařízení) a dále drobné mechanizace, sloužící pro stavbu. Součástí popisu provozního zařízení je i napojení stavby na prostředky sdílené elektronické komunikace – telefon, fax, internet, vysílačky, podle druhu vybavení firmy. V provozním a sociálním zařízení je nutno navrhnout technické zázemí pro působení stavebníka a projektanta (autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka, příp. další osoby, např. koordinátor BOZP), v rozsahu sjednaném smlouvou se stavebníkem.
• Výrobní zařízení – návrh výrobního zařízení vychází z charakteru stavby. Jeho budování a využití je otázkou ekonomického posouzení. V současné době se preferují způsoby letmých dodávek, které nevyžadují budování rozsáhlých mísicích center, ohýbáren výztuže, výroby prefabrikátů apod. Pokud je rozhodnuto o jeho vybudování z hlediska obchodní strategie firmy, je součástí POV – (dokumentace pro jeho zřízení, technické propočty a popis).
• Montážní zařízení – pro ekonomickou realizaci stavby je rozhodující návrh potřebných montážních a zdvihacích zařízení. Návrh jeřábů vychází z charakteru stavby, z vlastnictví potřebných zdvihacích prostředků, popř. možnosti jejich pronájmu a dále z potřebného dosahu jeřábu, nosnosti v nejvzdálenějším bodě vyložení, výšky stavby a postupu montáže. V zásadě je možno použít tři druhy jeřábů: mobilní, pevné a pojízdné. Pro poslední dva druhy techniky je nutno zpracovat v rámci POV návrh osazení stabilního jeřábu nebo jeřábové dráhy, včetně potřebného technického popisu. V technické zprávě je třeba popsat i otázky dopravy zdvihacích prostředků na staveniště a jejich odstranění po ukončení hrubé stavby. Návrh zdvihacích prostředků pro další fáze výstavby, popř. údržbu a opravy, představuje popis umístění příslušných výtahů, popř. jiných zdvihacích zařízení (vrátky, žebříky či jiné způsoby dopravy). Při návrhu je nutno zejména popsat podmínky pro jejich montáž a bezpečnostní otázky vlastní realizace.
• Podzhotovitelé – souhrnně je zapotřebí popsat požadavky smluvních firem na všechny druhy zařízení staveniště.
• Osvětlení staveniště – navrhuje se způsob osvětlení staveniště pro provádění prací za zhoršených podmínek (stožáry osvětlení, provizorní svítidla, rozvody).

g) Bezpečnost práce

Součástí povinností osoby pověřené vedením stavby (stavbyvedoucího) je ve smyslu § 153 SZ zajistit při provádění stavby, mj. dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Je povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a závady, které se nepodařilo odstranit, neprodleně hlásit stavebnímu úřadu.

V průběhu provádění stavby AO pověřená jejím vedením v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů provádí rozhodnutí a je osobně přítomna při úkonech a jednáních v oblasti bezpečnosti práce, které jsou popsány v MP 2 Provádění staveb. Přitom postupuje v souladu s právními předpisy, viz kap. 1.2.

Všichni zúčastnění pracovníci musí být s předpisy seznámeni před zahájením prací. Při práci a pohybu na staveništi jsou povinni používat předepsané osobní ochranné pomůcky. Staveniště musí být ohrazeno a označeno výstražnými tabulkami se zákazem vstupu všech nepovolaných osob.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (upravené pro konkrétní podmínky staveniště) a jednoznačná opatření pro stavbu se doporučuje uvést přímo v textu technické zprávy.

• Ochrana staveniště – součástí bezpečnostních opatření je návrh všech opatření potřebných k ochraně materiálu a výrobků určených k zabudování do stavby a do stavby již zabudovaných před zcizením. Je třeba popsat veškeré ochranná opatření – oplocení, uzamčené sklady, způsob ukládání materiálu a zásobování, ve zvlášť citlivých případech střežení staveniště bezpečnostní službou či prostředky elektronické ochrany.
• Požární bezpečnost – popis všech nezbytně nutných požárně bezpečnostních opatření na staveništi, vybavení všech prostor staveniště věcnými prostředky požární ochrany (hasicí přístroje, osobní ochranné pracovní prostředky, prostředky pro záchranu a evakuaci osob, přenosné zásahové prostředky, požární výstroj), dokumentaci požární ochrany (požární poplachové směrnice, požární řád, dokumentace o činnosti a akceschopnosti požární hlídky, havarijní plán, spojení s jednotkami Integrovaného záchranného systému.

V případě zpracování samostatného plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi musí být tato část s ním v souladu.

h) Ochrana životního prostředí (envinronment)

Při provádění všech činností na staveništi nutno postupovat s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržovat příslušné právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, zejména:

• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, (obecně);
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zejména § 7–8 o ochraně a kácení dřevin;
• zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
• zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• minimalizovat dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění NV č. 217/2016 Sb., dále NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
• při nakládání s odpady postupovat v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, (zejména vést evidenci o nakládání s odpady, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení); speciální pozornost věnovat vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v zákoně č. 541/2020 Sb.) a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva apod. a odpadů specifikovaných v zákoně č. 542/2020 Sb. (elekrozařízení, fotovoltaické panely apod.); při nakládání s těžebním odpadem se řídit zákonem č. 157/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:
Z hlediska péče o životní prostředí je v technické zprávě nutno popsat opatření k minimalizaci negativního vlivu na veřejnost a životní prostředí. Jmenovitá opatření mohou být následující:

Ochrana před hlukem

• Omezení doby provozu stavby – na základě hlukové studie je možno omezit dobu výstavby na časové rozmezí (např. 7–18 hod. během dne, se základní hladinou hluku L = 50 dB + korekce 10 dB.);
• použité mechanismy musí mít výrobcem zaručené hladiny akustického tlaku v souladu s platnými předpisy. Hluková studie může omezit provoz jednotlivých mechanismů, např. počet odjezdů vozidel, denní limit provozu mechanismů a další. Mechanismy musí být vypínány po dobu mimo pracovního nasazení. Hlavní činnosti, které jsou zdrojem hluku, např. bagrování, odvoz výkopků, pilotování a betonáž byl měly být soustředěny do doby 8–14 hod.;
• oplocení areálu může být navrženo i z hlediska ochrany veřejnosti před hlukem např. neprůhledné plné, výšky 2,5 m, které poslouží jako provizorní ochrana před hlukem v období prací s největšími zdroji akustické zátěže, tj. zemních prací, pilotování a provádění spodní stavby.

Hospodaření s odpady

Veškeré odpady vzniklé při stavební činnosti musí být tříděny a likvidovány v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, a příslušnými prováděcími předpisy:

• shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií;
• zařazení odpadů podle katalogu, tj. přiřazení kódu druhu odpadu a stanovení jeho kategorizace, je nutnou podmínkou pro další nakládání s ním;
• kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností;
• materiál výkopku, podle charakteru staveniště, bude uložen na příslušnou skládku projednanou zhotovitelem a tato skutečnost bude dokladována při přejímce stavby;
• ostatní odpady (O) budou tříděny podle druhu (kovový materiál, hliník, barevné kovy apod.), uloženy na vymezená a označena místa ukládání příslušného odpadu;
• obaly budou tříděny podle svého druhu (papír, umělé hmoty) a odevzdávány do příslušných sběrných dvorů proti vystavení dokladu o předání odpadu nebo předány smluvnímu partnerovi, který doloží povolení k dalšímu zpracování příslušného odpadu. Bez doložení tohoto dokladu nesmí být odpad předán;
• nebezpečný odpad (N) – zvláštní pozornost je věnována zbytkům materiálu a jejich obalů spadajících do kategorie nebezpečných odpadů (barvy, lepidla, umělé hmoty, pryskyřice, zbytky izolačních materiálů apod.). Likvidaci provádí speciální firma, která má povolení k nakládání s nebezpečnými odpady, úložné místo musí být označeno tabulkou s katalogovým číslem odpadu a jeho názvem a Identifikačním listem odpadu;
• skladování odpadu musí být zajištěno na staveništi tak, aby odpady byly skladovány odděleně, bylo zabráněno jejich rozfoukání větrem a přenesení mimo obvod staveniště, jakož i ochrana proti dešti a splavení do půdy, resp. městské kanalizace.

Odpady vzniklé na stavbách je nutné zlikvidovat prostřednictvím odborně specializovaných organizací na základě takto uzavřených smluv:

• ke každé zásilce odpadu, určeného ke zneškodnění musí být původcem vystaven řádně vyplněný dodací list. V dodacím listu musí být uvedeno katalogové číslo odpadu, název odpadu/kód odpadu, interní značka původce, hmotnost (je-li vážení provedeno na kalibrované váze). Dodací list musí být vyhotoven ve třech vyhotoveních, třetí vyhotovení musí být odesláno k evidenci zhotovitele;
• pro přepravu nebezpečného odpadu je původce povinen řádně vyhotovit evidenční list přepravovaného odpadu;
• nebude-li původce požadovat odvoz odpadu externí osobou, je povinen zajistit nakládku odpadu a jeho odvoz na místo zneškodnění.

Původce je povinen a plně odpovídá za správné zařazení odpadu podle druhu a kategorií a za nakládání s ním.

Odpady kategorie nebezpečné (N) je možno přepravovat pouze dopravními prostředky, na které vydal souhlas příslušný správní orgán, včetně stanovení tras. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů v případech, že dochází ke změně osoby vlastníka (externí organizace) se provádí podle podmínek zákona č. 541/2020 Sb., na evidenčním listu pro přepravu nebezpečných odpadů.

Řešení odpadů vznikajících těžební činnosti je obsaženo v zákoně č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem.

Poznámka:
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., byl aktuálně doplněn vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Ostatní environmentální opatření

• Veškerá mechanizace a vozidla na staveništi musí být zajištěna proti úkapům olejů a pohonných hmot, jejich zbytky musí být likvidovány jako nebezpečné odpady, na příslušných místech. Tato pracoviště nutno vybavit havarijní soupravou;
• při provádění veškerých prací musí být použity technologické postupy, které omezí vznik zbytečné prašnosti (vodní clony, odsávání apod.);
• dopravní prostředky při opuštění staveniště musí být očištěny; vzhledem k obvyklým prostorovým problémům musí být přímo na výjezdu osazen čisticí rošt, který zamezí přenesení nečistot na dopravní komunikace;
• na staveništi nesmí být žádný odpad likvidován spalováním;
• vytápění zařízení staveniště možné pouze s využitím elektřiny, nebo napojením na centrální rozvod tepla.

Havarijní opatření

Na staveništi musí být věnována pozornost opatřením proti vzniku havarijních situací a navržen postup jejich překonání. Pro větší stavby zhotovitel vypracuje speciální havarijní plán a poplachové směrnice. V požárních poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny postupy řešení možných havarijních situací, způsobených buď vnější příčinou (např. povodeň, vichřice), nebo vnitřní příčinou (únik závadné látky), popř. jejich kombinací. V poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny aktivity, které musí být provedeny v reakci na havarijní situace pro zmírnění environmentálních dopadů, které mohou v souvislosti s havárií nastat. Berou přitom v úvahu vliv lidského faktoru a s ohledem na jeho nepředvídatelnost zavádějí pojistné mechanismy a opatření.

Havarijní plány navíc obsahují způsob a sled činností vedení stavby; rozdělení odpovědnosti včetně zastoupení v době nepřítomnosti; informace o zásahových jednotkách; zásady komunikace; schéma rozvodu a uzavírací místa významných médií; informace o nebezpečných, chemických látkách a chemických přípravcích, včetně jejich dopadů na životní prostředí a opatření při mimořádných situacích. Na staveništích musí být k dispozici bezpečnostní listy chemických látek a chemických přípravků, která jsou na stavbě používány. Jednotlivá skladovací místa těchto látek musí být označena bezpečnostními značkami, viz MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

i) Organizace výstavby

V technické zprávě jsou popsány ZOV na staveništi, pokud je samozřejmě rozsah výstavby takový, aby tento popis měl smysl. Popis organizace výstavby vychází ze zpracovaného časového plánu výstavby a uvádí:

• popis přípravy staveniště;
• zemních prací;
• spodní stavby;
• hrubé stavby;
• uzavření stavby, její kompletaci;
• montáž technických zařízení;
• zkušební provoz, vyzkoušení a předání v členění po jednotlivých objektech, nebo záběrech; postupné uváděných do provozu.

Technická zpráva stanovuje klíčové termíny výstavby, podmiňující investice, termíny rozhodujících dodávek, termíny kontrolních bodů výstavby (zejména u konstrukcí dalším postupem zakrytých), termíny stavební připravenosti pro montáž technických, popř. strojních zařízení, termíny vyzkoušení, revizí a předání jednotlivých objektů a stavby jako celku. Dále uvádí termíny nástupu a předání jednotlivých poddodávek, včetně jejich smluvního zajištění.

Vymezuje potřebné podklady pro sestavení organizace a časového plánu výstavby, pro rozpočet, finanční plán zhotovitele, smluvní dohody, výrobní kalkulace a z nich odvozené počty pracovníků na staveništi, rozsah poddodávek a nasazení montážních mechanismů (potřebné výpočty jsou uvedeny v příloze).

Popisuje metodiku zpracování časového plánu, jeho vazby na výrobní plán zhotovitele, případně poddodavatelů.

Uvádí krizová místa, kterým je třeba při realizaci výstavby věnovat maximální pozornost z hlediska dodržení smluvních termínů.

Speciální pozornost v organizaci výstavby je nutno věnovat dodržení technologických lhůt pro technicky správné provádění konstrukcí a potřebných opatření pro zimní období.

3.3 NÁVRH (VÝKRES) SITUACE V PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Výkres situace se zpracovává ve vazbě na koordinační situaci stavby (zpravidla v měřítku 1 : 500). Pro výkres situace není závazná norma. Při zpracování je možno využít podkladů v příloze této metodické pomůcky. Do koordinační situace jsou značky pro návrh vedeny v barvě zelené. Doporučený metodický postup zpracování a vzory značek jsou uvedeny v příloze 4.4:

• Na základě všech dostupných podkladů a osobní prohlídky se stanoví plochy, které zabírá staveniště. Při zakreslení se vychází z prokázaného vlastnictví, či nájmu pozemků na základě katastrálního snímku území. Hranice staveniště se označí silnou čarou. Dočasné zábory se označí přerušovanou čarou. Současně se na hranici staveniště označí rozsah a způsob provedení oplocení staveniště;
• určí se plochy pro skladování ornice, zeminy, rozhodujících stavebních materiálů (pokud jsou třeba) a jejich situování se zakreslí do situace; současně se zakreslí potřebné manipulační a dopravní pruhy 4–6 m;
• zakreslí se trvalé a dočasné přeložky inženýrských sítí;
• zakreslí se místa základních napájecích bodu staveniště – elektro, vodovodu, kanalizace, příp. napojení na plynovod či horkovod;
• podle výsledku projednání se uvedou šipkami směry hlavních příjezdových dopravních tras ke staveništi, vjezdy na staveniště a příslušná technická opatření na vjezdu (čisticí rošty, chráničky apod.) Pokud je to nutné, uvedou se i dopravní trasy na staveništi, včetně potřebných zpevnění, např. panelové vozovky, provizorní komunikace, spodní stavba trvalých komunikací, osazení potřebných dopravních značek;
• v případě rozsáhlých zemních prací se postupy zemních prací a strojní techniky uvádí do samostatné dokumentace;
• na základě propočtu a stanovení zdvihací techniky se zakreslí stanoviště jeřábů (pevné stanoviště nebo jeřábová dráha), dále se zakreslí dosah jeřábu ve vazbě k nejvzdálenějšímu místu montáže na stavbě a nosnosti jeřábu. Zvýrazní se dosah jeřábu nad veřejnými prostranstvími a zakreslí se požadovaná technická omezení tohoto přesahu (omezovače, podchody, ochranné stříšky, případně jiná). Současně se popř. zakreslí trasa příjezdu a odjezdu montážní techniky;
• zakreslí se plochy výrobního zařízení staveniště – umístění mísicích center, ohýbáren, nutných skládek, popř. stanovišť pro mobilní techniku (autodomíchávače, pumpy na beton apod.);
• zakreslí se plochy určené pro sociální zařízení staveniště v rozsahu určeném potřebnými propočty;
• zakreslí se speciální konstrukce zařízení staveniště, popř. se označí jejich umístění a odkaz na přílohy výkresové dokumentace;
• zakreslí se plochy skládek odpadu v souladu s environmentálními opatřeními;
• v případě složitějších vztahů na staveništi se zakreslí i postup provádění jednotlivých staveb či jejich částí.

3.4 ČASOVÝ PLÁN VÝSTAVBY

Časový plán výstavby je podkladem, který prokazuje reálnost termínů a postupu financování pro příslušnou smlouvu o dílo. Současně se stává nástrojem konkrétního řízení výstavby. Zpracování časového plánu výstavby se řídí zvyklostmi firmy zhotovitele, rozsáhlostí výstavby, mnohdy i programovým vybavením, které firma vlastní. Zpracování časových plánů výstavby je nedílnou součástí dokumentace řízení výstavby. Jeho zpracováním je většinou pověřen specialista výrobní přípravy příslušné dodavatelské firmy. Pro zpracování časového plánu není předepsána autorizace.

Pro běžnou realizaci výstavby postačí řádkový harmonogram, který stanoví termíny počátku a konce nejdůležitějších činností na stavbě; současně propočte potřeby průběhu financování, popř. nasazení nutných zdrojů – pracovníků, materiálů či techniky.

Ve složitějších realizačních případech se doporučuje využít některé z metod síťové analýzy. Vzhledem k složitosti této problematiky odkazujeme na využití příslušné odborné literatury, která o této problematice pojednává (např. Ekonomika stavebního díla, skripta ČVUT Praha).

K dispozici je velké množství softwarových produktů, které výrazně zjednodušují postup zpracování. Jedním z nejvíce využívaných je Microsoft Project – universální plánovací a řídicí systém, který pomocí metod síťové analýzy umožňuje vytvářet a organizovat projekty, subprojekty, úkoly a zdroje s využitím grafického prostředí. Program, jak již jeho název připomíná, je součástí rozsáhlého balíku programů, vycházejících z aplikací MS Office. Vzhledem k jednoduchosti použití je vhodný i pro jednoduché stavby, a především je vhodný k použití v celé šíři produkce zhotovitele. Opět vzhledem k rozsahu problematiky i zde je nutno použít speciální literatury.

3.5 PROJEDNÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Dokumentace POV vychází ze zásad organizace výstavby, zpracovaných v rámci dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. Veškeré doklady a zásady musí být projednány a dokumentovány v rámci vydání stavebního povolení. Rozpracování a uskutečnění POV je především záležitostí zhotovitele stavby anebo příslušných zhotovitelů částí stavby. Pokud je zpracování POV v souladu s předchozí schválenou dokumentaci, nepodléhá žádnému projednání mimo firmu zhotovitele. Případné problémy je vhodné řešit před zpracováním detailního POV důslednou kontrolou zásad organizace výstavby v rámci podání nabídky zhotovitelem.

Protože však upřesnění přináší mnohdy nové skutečnosti (např. zvětšení požadavků na plochu staveniště, upřesnění otázek dopravy, přeložek sítí, úpravy z hlediska zpřesnění technologie výstavby v rámci zpracování dokumentace pro provedení stavby) je nutné v těchto případech provést řadu dodatečných projednání a změnových řízení. Pokud některé mění i závěry a rozhodnutí ze stavebního řízení, či územního rozhodnutí, je nutno projednat jejich dopad nejprve se stavebníkem. Pokud se nepodaří najít jiná řešení, je nutno projednání vést (prostřednictvím stavebníka, resp. osoby pověřené výkonem inženýrské činnosti) s příslušným stavebním úřadem a zabezpečit k němu příslušné úpravy dokumentace. Samozřejmě v tomto případě je nezbytné, aby změnových řízení zúčastnila AO odpovědná za dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení.

Při zpracování i dalším rozpracování POV se vychází z dokladů, uvedených v projektové dokumentaci a v seznamu dokladů připojených k žádosti o stavební povolení (viz vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

4 PŘÍLOHY

Příloha 4.1

OBSAH ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY V DOKUMENTACI PRO OHLÁŠENÍ STAVBY NEBO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ

(podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů)

B. Souhrnná technická zpráva

B. 8 Zásady organizace výstavby

• a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• b) odvodnění staveniště;
• c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• i) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• j) ochrana životního prostředí při výstavbě;
• k) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb;
• m) zásady pro dopravně inženýrské opatření;
• n) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• o) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

Poznámka:
Pro výkresové zobrazení je nutno využít část C. Situační výkresy (podle příl. č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů) – viz další text:

• C Situační výkresy
• C. 1 Situační výkres širších vztahů
• C. 2 Katastrální situační výkres
• C. 3 Koordinační situační výkres
• C. 4 Speciální situační výkresy

• Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření a další.

Obsah příslušných částí společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je obdobný.

Pro projektovou dokumentaci dopravních staveb platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb.

Příloha 4.2

VZOROVÝ OBSAH DOKUMENTACE PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

A Technická zpráva POV

A/1 Všeobecné údaje

• Seznam všech účastníků výstavby;
• Seznam všech dotčených orgánů;
• Podklady pro zpracování;
• Program výstavby;
• Technologie výstavby.

A/2 Popis staveniště

• Popis stávajícího stavu staveniště;
• Seznam pozemků a jejich vlastníků;
• Stávající zástavba;
• Obvod staveniště;
• Úpravy staveniště;
• Příjezdy a přístupy na staveniště;
• Popis stávající vzrostlé zeleně;
• Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu;
• Podzemní a nadzemní sítě, elektronické trasy, ochranná pásma.

A/3 Geotechnický průzkum

• Identifikační údaje;
• Závěry geotechnického průzkumu;
• Opatření ZOV ve vztahu ke geologickému průzkumu.

A/4 Úpravy staveniště

• Prozatímní a konečné terénní úpravy;
• Návrh hospodaření s ornicí a zeminou;
• Deponie zeminy a ornice;
• Ochrana porostů;
• Oplocení.

A/5 Zásobování staveniště

• Zásobování elektřinou;
• Zásobování staveniště vodou;
• Odkanalizování;
• Vytápění;
• Spoje;
• Materiálové zásobování – dopravní trasy.

A/6 Zařízení staveniště

• Stanovení potřebné velikosti staveniště;
• Sociální zařízení a předpokládaný počet pracovníků;
• Provozní zařízení a návrh velikosti ploch;
• Výrobní zařízení a návrh velikosti ploch;
• Montážní zařízení a návrh parametrů;
• Poddodavatelé a realizace jejich požadavků;
• Osvětlení staveniště.

A/7 Bezpečnost práce

• Vedení stavby – seznam osob odpovědných za bezpečnost;
• Bezpečnost a ochrana zdraví při jednotlivých druzích prací;
• Bezpečnost při skladování a manipulaci s materiálem;
• Bezpečnost z hlediska ochrany veřejného zájmu;
• Ochrana a ostraha staveniště;
• Bezpečností opatření ve vztahu k pracovníkům a poddodavatelům;
• Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud je stavebníkem jmenován);
• Požární ochrana staveniště.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zpracován samostatně zajištěním stavebníka) – pokud je nutno jej zpracovávat podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 5 a 6.

A/8 Ochrana životního prostředí – envinronment

• Vliv realizace stavby na životní prostředí;
• Soubor opatření k ochraně životního prostředí;
• Ochrana před účinku hluku a vibrací;
• Odstraňování odpadů ze staveniště;
• Ochrana před znečištěním vod a ovzduší;
• Ochrana před škodlivými účinky dopravy;
• Plán havarijních opatření.

A/9 Organizace výstavby

• Zásady organizace výstavby;
• Základní termíny výstavby;
• Technologická a klimatická omezení;
• Postup výstavby rozhodujících objektů;
• Stavební připravenost pro montáž technologických zařízení;
• Použité metody časového plánování;
• Financování výstavby;
• Bilancování zdrojů;
• Kritická místa výstavby.

B Situace stavby (v měřítku 1 : 50) – Přítisk do koordinační situace

B/1 Vymezení staveniště

• Hranice obvodu staveniště (trvalý a dočasný zábor);
• Hranice pozemků příslušných ke stavbě;
• Hranice pozemků dotčených dočasným záborem;
• Oplocení staveniště – trvalé, dočasné, přenosné.

B/2 Zemní práce

• Deponie ornice a zeminy;
• Zemník;
• Skladovací plochy stavebních materiálů.

B/3 Inženýrské sítě

• Ochranná pásma stávajících inženýrských sítí;
• Nově budované inženýrské sítě;
• Přeložky inženýrských sítí;
• Chráničky inženýrských sítí;
• Napojovací body staveniště – elektro, voda, kanalizace, plyn, topení.

B/4 Doprava

• Manipulační pruhy;
• Dopravní pruhy na staveništi;
• Vjezdy a výjezdy staveniště;
• Osazení dopravních značek;
• Přejezdy, přechody, mosty;
• Mycí rampy těžké techniky.

B/5 Montážní technika

• Stanoviště jeřábů, trasy jeřábových drah, parametry jeřábu;
• Dosahy jeřábů s omezením přesahu;
• Doprovodné montážní zařízení (výtahy, lešení, vrátky).

B/6 Plochy zařízení staveniště

• Plochy výrobního zařízení staveniště (míchárny, ohýbárny, stanoviště techniky apod.);
• Plochy provozního zařízení staveniště;
• Plochy sociálního zařízení staveniště;
• Plochy skládek odpadů.

B/7 Bezpečnost a ochrana zdraví

• Speciální konstrukce a zařízení staveniště;
• Osvětlení staveniště;
• Ochranná zařízení pro obyvatele (přístřešky, průchody, hlukové stěny).

B/8 Organizace výstavby

• Postup provádění stavby, postup zemních prací – směr výstavby.

C Časový plán výstavby

• Termínovník (např. termíny provádění částí stavby, stavebních objektů provozních souborů, předávání pracoviště k montáži apod.);
• Řádkový harmonogram;
• Financování stavby;
• Bilance pracovních sil, materiálů apod.;
• Síťová analýza.

Příloha 4.3

NAVRHOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

1. Funkce zařízení staveniště

Zařízení staveniště jsou dočasné stavby a zařízení, které v době realizace stavby slouží provozním, sociálním a výrobním účelům účastníků výstavby.

Žádný právní předpis v současné době neupravuje problematiku zařízení staveniště. Každý účastník výstavby se musí o potřebné zařízení a vybavení postarat sám a náklady na jejich pořízení krýt z vlastní režie. Musí mít tedy zájem na tom, aby náklady spojené s jejich pořízením byly co nejnižší. Mnohé objekty mohou zhotovitelé stavby pořizovat jako společné (např. objekty sociální). V tom případě je nutné smluvně dohodnout, kdo je bude pořizovat a za jakých podmínek se na finančním krytí budou podílet podzhotovitelé či stavebník (také stavebník – investor) potřebuje určité prostory na staveništi, např. pro technický dozor). V případě užití staveb, které jsou v majetku někoho jiného, přichází v úvahu nájemní smlouva.

• Funkci zařízení staveniště mohou plnit:
• trvalé části budované stavby (části budované v předstihu), jichž je vhodné dočasně využít jako zařízení staveniště k dosažení úspor s tím, že po skončení jejich funkce jako ZS budou následně upraveny na zamýšlený účel;
• existující stavby související se staveništěm, existující nezávisle na budované stavbě, náležející do majetku objednatele či jiného vlastníka na výstavbě nezúčastněného, které je možno po dobu výstavby využít pro účely ZS;
• dočasné stavby budované na hlavním či vedlejším staveništi na dobu výstavby;
• dočasně na stavbě umístěný hmotný majetek a drobný hmotný majetek v používání zhotovitele (přenosné buňky, kontejnery, maringotky apod.).

2. Druhy zařízení staveniště

2.1 Provozní zařízení staveniště se člení na

a) užívané společně:

• komunikace;
• vlečky;
• rozvodné řády inženýrských sítí, včetně transformoven a jiných souvisejících zařízení (rozvody el. energie vč. rozvaděčů pro napojení spotřebičů, rozvody vody, páry, telefonů apod.);
• vnější oplocení staveniště;
• požární nádrže;
• vrátnice;
• kanceláře pro zhotovitele, technický nebo autorský dozor;
• mosty;
• přechody a lávky pro pěší;
• parkovací plochy.

Jejich vybudování zajišťuje na základě dohody zhotovitel stavebních prací (většinou největší zhotovitel) a poskytuje je na základě dohodnutých smluvních podmínek ostatním zhotovitelům a účastníkům výstavby.

b) užívané převážně jedním účastníkem výstavby:

• sklady;
• skládky;
• garáže;
• údržbářské dílny;
• zpevněné plochy;
• předmontážní plochy atd.

I tato zařízení mohou být užívána společně, pokud se zhotovitelé na jejich společném vybudování shodnou.

2.2 Sociální, které zahrnuje

• ubytovny;
• kuchyně;
• jídelny (výdejny stravy);
• hygienická zařízení – umývárny, šatny atd.

Rovněž tato zařízení mají charakter společně užívaných objektů. Slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků zhotovitelů ve vazbě na příslušné pracovněprávní a hygienické předpisy. Rozsah a určení potřeby je závislé na objemu a délce výstavby, místních klimatických podmínkách, a především na počtu pracovníků, kteří se současně na stavbě vyskytují. (viz NV č. 361/2007 Sb.).

2.3 Výrobní, patří k nim např.

• výrobny (betonárny, armovny, maltárny);
• dílny montážní a pomocné;
• stroje a zařízení pro vlastní výrobní činnost zhotovitele;
• jeřábové dráhy a zpevněné plochy pod jeřáby;
• montážní prostředky;
• bednicí a lešeňové soustavy.

Výrobní zařízení slouží výrobním účelům zhotovitele. Jeho rozsah je nutno dimenzovat ve vazbě na navrhovaný rozsah výstavby a zajistit smluvně potřebné plochy či kapacity.

3 Dimenzování zařízení staveniště

Pro určení základních potřeb a prověření reálnosti stavby je zapotřebí již v období řešení staveniště v dokumentaci pro vydání stavebního povolení určit základní potřeby jednotlivých druhů zařízení staveniště.

3.1 Stanovení maximálního příkonu elektrické energie

Při výpočtu spotřeby elektrické energie se zjišťují spotřeby jednotlivých spotřebičů, venkovního a vnitřního osvětlení.

Na staveništi se rozvádí proud NN 380/220 V. Potřebný výkon se stanoví pro období maximální rozestavěnosti. Příkon se uvádí v kilowatech [kW] a výkon transformátorů v kilovoltampérech [kVA]. Celkový elektrický výkon pro výstavbu se vypočte podle vzorce:

\begin{aligned}
S = (\frac{K}{\cos\mu}) \cdot (\beta_1 \cdot \sum P_1 + \beta_2 \cdot \sum P_2 + \beta_3 \cdot \sum P_3)\space [\text{kVA}]
\end{aligned}

kde je

S … maximální současný zdánlivý příkon [kVA]
K … koeficient ztrát napětí v síti (1,1)
β₁ … průměrný součinitel náročnosti elektromotorů (0,7)
β₂ … průměrný součinitel náročnosti venkovního osvětlení (1,0)
β₃ … průměrný součinitel náročnosti vnitřního osvětlení (0,8)
cos μ … průměrný účiník spotřebičů (0,5–0,8)
P₁ … součet štítkových výkonů elektromotorů [kVA]
P₂ … součet výkonů venkovního osvětlení [kVA]
P₃ … součet výkonů vnitřního osvětlení a topidel [kVA]

Přehled výkonů vybraných stavebních strojů:

Jeřáb věžový 12 tm 13,4 kW
Jeřáb věžový 40 tm 35,3 kW
Jeřáb věžový 80 tm 51,0 kW
Jeřáb věžový 120 tm 62,0 kW

3.2 Zásobování staveniště vodou

Při dimenzování vodovodní přípojky, zajišťující zásobování staveniště vodou, se vychází ze součtu potřeb pro provozní účely (užitková voda) a pro účely sociální potřeby (pitná voda). Spotřeba vody se udává vteřinovou spotřebou, která se vypočte součtem měrných spotřeb.

Pro provozní účely součtem potřeb vody, připadající na práce prováděné podle časového plánu v období maximální rozestavěnosti (výkonu).

U sociální potřeby se vychází ze spotřeby na jednoho pracovníka, která se násobí počtem pracovníků na staveništi v době maximálního nasazení na stavbě. Z těchto údajů se vypočte střední denní množství v období maximální spotřeby, k nimž nutno připočíst cca 20 % na drobnou potřebu a ztráty.

Vteřinovou spotřebou vody pro jednotlivé druhy spotřeby vypočteme podle vzorce:

\begin{aligned}
Q_\text{n} = \frac{(P_\text{n}\cdot k_\text{n})}{(t \cdot 3\space600)} \space [\text{l/s}]
\end{aligned}

(1)

kde je

Q_n … vteřinová spotřeba vody
P_n … spotřeba vody v l na směnu
k_n … koeficient nerovnoměrnosti pro danou spotřebu
t … doba, po kterou je voda odebírána (hod.)

Orientační potřeba vody na staveništi

3.3 Minimální plochy a rozsah sociálního zařízení

3.4 Skladování na staveništi

Rozměry skladů jsou dány užitnou (čistou) plochou skladů F_o nutnou pro vlastní uložení materiálu a manipulačním prostorem. Vycházíme z časového plánu stavby a z období špičkové spotřeby jednotlivých materiálů v průběhu celé výstavby. Sklady se budují postupně, podle potřeb postupu výstavby.

Velikost skladovací plochy je dána denní spotřebou (Z_d), potřebou předzásobení ve dnech (D) a koeficientem využití skladovací plochy (K_s), který se pohybuje v rozmezí 0,6–0,7:

\begin{aligned}
F = Z_\text{d} \cdot D \cdot K_\text{s}
\end{aligned}

Příloha 4.4

Značky pro situaci POV

Příloha 4.5

OBSAH PLÁNU BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve smyslu § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen plán BOZP) je živý a otevřený dokument zpracovávaný odborně způsobilou osobou – koordinátorem BOZP na staveništi pro fázi přípravy stavby a fázi realizace stavby (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jeho obsah je právně vymezen přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů. Zásadním účelem plánu BOZP je potřeba zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi, a to z hlediska koordinace v časově potřebě i způsobech provedení. Plán BOZP je dokumentem zpracovávaným diferencovaně podle druhu a velikosti stavby a zadavatel stavby zajistí, aby byl přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám při realizaci stavby. Spolupráce zpracovatele projektové dokumentace stavby – autorizované osoby a koordinátora BOZP je nezbytná a nutná, v řadě případů projektové kanceláře disponují odborně způsobilými osobami – koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zadavateli stavby (stavebníkovi) mohou nabídnout zpracování plánu BOZP jako součásti projektové dokumentace stavby ve vyšší, vyhláškou stanovené kompletnosti a kvalitě.

Koordinátora určuje písemně za podmínek vyplývajících z § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zásadně zadavatel stavby (stavebník), nikoliv zhotovitel nebo projektant stavby.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán BOZP je povinen doložit zadavatel stavby k žádosti o ohlášení stavby, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo u oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora. Plán zpracovává zásadně odborně způsobilá osoba koordinátor (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 7 písm. c) stanovuje, že koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor) během přípravy stavby zpracovává plán tak, aby obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné práce a aby byl odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu BOZP známi.

Plán BOZP obsahuje ve fázi zpracovávání projektové dokumentace stavby pro stavební povolení nebo ohlášení pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování dostupné podklady. Zásady organizace výstavby (jejichž je plán BOZP v zákonem vymezených případech součástí) tedy v této fázi přípravy stavby musí identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném staveništi, specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního řešení s ohledem na další nebezpečí a rizika, jež by mohla nastat při vybraném způsobu prací prováděných současně nebo v návaznosti. V tom je účel a smysl koordinace bezpečné práce na staveništi.

Plán BOZP není dokumentací o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních, které podle § 102 odst. 4 zákoníku práce (s přihlédnutím k § 12 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zpracovává každý zhotovitel, ani tuto dokumentaci nenahrazuje. Plán BOZP rovněž není časovým plánem (harmonogramem) výstavby ani projektem organizace výstavby, i když oba výše zmíněné podklady jsou pro zpracování vlastního plánu BOZP podstatné, a naopak výstupy plánu BOZP slouží pro zapracování změn (koordinaci) těchto dokumentů.

Plán BOZP je hlavním nástrojem koordinace opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a jako takový musí umožňovat identifikaci (koordinaci) nebezpečí a rizik, která vznikají v důsledku provádění prací současně nebo v těsné návaznosti.

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.

5 LITERATURA

[1] STANĚK, J. DOS M Management realizace projektů spojených s výstavbou. Prostředky a nástroje řízení. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2001.
[2] Kolektiv autorů DOS M 01.02 Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2000.
[3] FRKOVÁ, J., TOMÁNKOVÁ, J. Ekonomika stavebního díla. Praha: ČVUT, 2000.

Stav: kontrola 2020, aktualizace 2018, vydání 2004

Anotace:
Pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnost v jednotlivých fázích realizace stavby. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Metodické pomůcky v rámci systému PROFESIS popisují úroveň činnosti autorizovaných osob v základních dvou skupinách jejich výkonu, tj. projektové činnosti a vedení realizace staveb. Jde o průnik množin variabilních činností, nacházení toho nejzákladnějšího, co by mělo být společné pro všechny obory autorizace. Od tohoto základu se budou potom odvíjet varianty vyplývající z předpisových a technických odlišností jednotlivých oborů a specializací, způsobu výkonu povolání, či nutných potřeb pro další činnost autorizovaných osob.

Pomůcka si klade za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), ve znění pozdějších předpisů, zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích realizace stavby. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou rozpracovávány pro jednotlivé etapy realizace stavby, s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku výstavby. Jejím účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Měla by se stát počátkem budování celého systému pro základní činnost vedení realizace staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav představy o výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese. V textu metodické pomůcky MP 2 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě a provádění výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem:

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant (AO) – označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Stavebník (investor) – označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby – investor. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je investor označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního a etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby. Povinnosti a odpovědnost stavebníka – viz § 152 SZ.

Zhotovitel stavby – označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon [§ 2 odst. 2 písm. b)] používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů). Jde o stavební firmu podnikající ve vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Ve smyslu § 160 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ) může jako zhotovitel provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při realizaci stavby zabezpečí odborné vedení jejího provádění stavbyvedoucím (s výjimkou staveb prováděných svépomocí). Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Stavbyvedoucí – je osobou pověřenou zhotovitelem stavby (stavebním podnikatelem) výkonem činnosti autorizované osoby ve smyslu § 158 a § 160 stavebního zákona (odborné vedení provádění stavby nebo její změny), s povinnostmi uvedenými v § 153.

Dílčí, pomocný stavbyvedoucí – z výše uvedené definice stavbyvedoucího vyplývá, že ne všechny činnosti na stavbě jsou vybranou činností ve výstavbě. Osoba, která vykonává ostatní činnosti související s vedením stavby (např. financování, vedení pracovníků, přejímku materiálu, vede zhotovení části stavby subdodavatelem apod.), se v metodických pomůckách označuje jako dílčí, pomocný stavbyvedoucí.

Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (§ 2 odst. 2 písm. b) SZ).

Poddodavatel – subdodavatel – souhrnné označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem pro zhotovitele stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel nebo spolupracovník.

Obchodní firma – všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou příkazní, či smlouvou o dílo). Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 2 použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – autora díla – nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad realizací stavby, na základě příslušného smluvního vztahu, u stavby financované z veřejného rozpočtu, pro kterou zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, příp. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora (stavebníka); u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby;
• stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu § 132 a § 133 SZ;
• stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ), vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ nebo SŠ stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb, nebo autorizovaná osoba – viz § 2 odst. 2 písm. d) SZ).

Proces – výstavba formou přerušovaného procesu, např. zpracování dokumentace pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení nebo pro provedení stavby. Realizace jednotlivých procesů se uskutečňuje postupy a dílčími postupy, které jsou naplňovány činností autorizovaných a dalších osob.

Pracovník – obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.).

Projektová dokumentace (PD) – pojem je užíván souhrnně pro všechny fáze a stupně dokumentace v procesech stavebního řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti, sloužící ve smyslu § 158 (2) SZ jako:

• projektová dokumentace k ohlášení stavby § 104 odst. 1 písm. a) až e);
• projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení podle § 115;
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116;
• k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117;
• změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118;
• staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129;
• projektová dokumentace pro provádění stavby;
• projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle (§ 137);
• projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně-technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby (§ 2 (3) (4) SZ). Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba pro reklamu je stavba, která slouží reklamním účelům (zařízení o celkové ploše větší než 8 m²).

Stavební objekt – současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách; vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy aj., ve znění pozdějších předpisů); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby (její stavební části), způsobilá bezpečného užívání a provozu.

Provozní soubor (PS), event. (dílčí provozní soubor DPS) – je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Stavební deník – dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden při provádění stavby vyžadující stavební povolení (vždy) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou případů, kdy dle stavebního zákona postačí jednoduchý záznam o stavbě). Podrobnosti ke stavebnímu deníku viz § 157 SZ, upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Jednoduchý záznam o stavbě – u ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě. Podrobnosti upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené NV č. 591/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona, je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v § 158, § 160 a § 153 stavebního zákona:

Vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 SZ)

1. Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 § 158 SZ, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

2. Projektovou dokumentací je dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,

e) změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118,

f) staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,

g) pro provádění stavby,

h) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo

i) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona § 160.

Provádění staveb (§ 160 SZ)

1. Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavci 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

2. Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Stavbyvedoucí a stavební dozor (§ 153 SZ)

1. Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

2. Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Podrobnosti týkající se požadavků a uplatnění dalších právních předpisů jsou uvedeny v dokumentech řady A, především v publikaci A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

1.3 VYBRANÉ POSTUPY AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

Předcházejícím procesem před realizací stavby je uzavření obchodních vztahů na základě jednání se zákazníkem. Pomůcka řeší problematiku navázání obchodního vztahu se zákazníkem, soutěží, zpracování nabídek v rámci obchodní přípravy, jednání o uzavření jednotlivých druhů obchodních smluv a jejich schvalování. Výstup, tj. uzavřená smlouva o dílo, je vstupem do MP 2 Provádění staveb. Vstupem je rovněž dokumentace stavby, zpracovaná podle MP 1 Projektová činnost jako součást obchodního případu, nebo dodaná zákazníkem jako součást jeho podkladů. Výstupem je úspěšně předané dílo a jeho užití ke spokojenosti stavebníka. Celý proces realizace stavby se dělí na několik dílčích postupů, v jejichž rámci je popsána úloha autorizovaných a ostatních osob směřující k provádění stavby.

1.3.1 DP 1 Příprava stavby

Postup řeší výrobní přípravu stavebního díla, včetně všech souvislostí. Výrobní příprava vlastního provádění stavby probíhá po získání zakázky na základě podepsané smlouvy o dílo a všech dokladů, vytvořených a získaných v rámci zpracování nabídky. Uzavřená smlouva o dílo na příslušnou zakázku obsahuje popis díla, včetně určení jednotlivých položek obchodního případu – smluvních výstupů.

Podklady pro stavbu tvoří tyto základní dokumenty:

• smlouva o dílo;
• stavební povolení, příp. veřejnoprávní smlouva, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, opakované stavební povolení, dodatečné povolení;
• projektová dokumentace, ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení, včetně ZOV, nebo předepsaná stavebním zákonem pro jiné úkony nahrazující stavební povolení;
• projektová dokumentace pro provádění stavby (pokud není součástí dodávky zhotovitele);
• povolení případně nařízení stavebního úřadu k odstranění stavby, je-li toto předmětem nebo součástí díla (§ 128 a § 129 SZ);
• nařízení stavebního úřadu pro neodkladné odstranění stavby a nutné zabezpečovací práce (§ 135 a § 136 SZ);
• nařízení nezbytných úprav (§ 137 SZ).

Doplňující podklady:

• obecně závazné předpisy, vztahující se ke stavbě;
• platné ČSN;
• informace a požadavky poskytnuté stavebníkem.

Vlastní poznatky dodavatele o stavbě a staveništi a jeho zkušenosti:

• podklady pro zpracování zakázky podle seznamu u smlouvy o dílo;
• další materiály a požadavky předané stavebníkem;
• informace poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace;
• informační základna – seznam způsobilých poddodavatelů.

Vstupem jsou dále poddodávky jednotlivých dodavatelů, zpracované na základě zadání a samostatných smluv o dílo v souladu s MP 5 Nákup poddodávek.

V rámci postupu se provádí:

(1) Stanovení realizačního týmu stavby

Ve vazbě na organizační strukturu obchodní firmy, v níž je stavba realizována (OSVČ, obchodní společnost), jsou určeny osoby odpovědné za realizaci obchodního případu. Jejich počet závisí jednoznačně na organizaci stavební firmy. Přestože u malých firem se mohou činnosti kumulovat, v zásadě lze úlohy v provádění staveb rozdělit na:

• autorizovanou osobu pověřenou odborným vedením provádění stavby – ve smyslu zákona stavbyvedoucího;
• osobu spolupracující na provedení stavby – dílčí, pomocný stavbyvedoucí;
• technika odpovědného za přípravu stavby;
• technika odpovědného za zásobování;
• manažera řízení nákladů;
• manažera řízení bezpečnosti práce a environmentu;
• manažera řízení kvality.

Podle velikosti stavby se může jednat o týmy pracovníků, nebo může tyto činnosti vykonávat i jedna osoba. Zásadní je, aby konzultační činnost v rámci přípravy mohla vykonávat osoba autorizovaná – stavbyvedoucí odpovědný za vedení provádění stavby, pokud je v té době z technických a organizačních důvodů možno jej jmenovat. V této fázi lze nejlépe řešit rozhodující problémy realizace.

(2) Analýza a objasnění zakázky

V rámci přípravy stavby prověří stavbyvedoucí znovu (základní prověření musí být uskutečněno ve fázi nabídky) ve spolupráci s technikem přípravy projektovou dokumentaci a další podklady stavby z hlediska správnosti technického řešení podle právních předpisů, českých technických norem a dalších předpisů a doporučení, zejména ve vztahu:

• nezávadnosti z hlediska ochrany veřejných zájmů (životní prostředí, odpady, ovzduší, voda, hygiena, doprava, hluk apod.);
• vyřešení majetkových vztahů (obvod staveniště, přístupy na stavbu, skládky);
• dopadů a omezení stavebníka z hlediska provádění stavebních prací;
• dodržení náležitostí dokumentace a příslušných správních rozhodnutí z hlediska orgánů veřejné správy;
• technologii provádění;
• rentability provádění;
• úplnosti (obsahuje-li dokumentace všechny práce nutné k řádnému dokončení díla, jsou-li k dispozici technické údaje, dostupné poddodávky, jednotlivé výkresy a koordinace profesí);
• podmínkám stanoveným ve stavebním povolení nebo v jiném dokumentu je nahrazujícímu.

(3) Dokumentace pro provádění stavby

U menších staveb, kde dokumentace odpovídá v zásadě potřebám provádění, jsou drobné úpravy vyplývající z technické přípravy řešeny v dohodě se stavebníkem. U větších staveb, nebo tam, kde předaná projektová dokumentace nemá úroveň dokumentace pro provádění stavby, se vypracuje zadání pro dopracování dokumentace. Tato dokumentace může mít rozsah:

• projektové dokumentace pro provádění stavby;
• dílčích částí projektové dokumentace pro provádění stavby;
• dodavatelské dokumentace (může mimo jiné obsahovat výrobní dokumentaci dodavatele – např. výkresy výztuže, bednění apod.).

Vypracování dokumentace pro provádění stavby patří mezi vybrané činnosti (§ 158 SZ), která se zadá příslušné projektové firmě (buď vlastní, nebo v rámci obchodních vztahů), nejlépe zpracovateli projektové dokumentace pro stavební povolení. Doporučuje se účast autora díla.

Stavbyvedoucí konzultuje rozsah zadání a účastní se projednání dokumentace s autorem projektové dokumentace a stavebníkem.

(4) Poddodavatelé

Stavbyvedoucí konzultuje výběr poddodavatelů a eventuální přípravu podkladů pro výběrové řízení na poddodavatele stavby. Výběr je významný především z hlediska povinnosti AO přizvat k provádění částí stavby mimo obor autorizace další autorizované osoby s příslušnou odborností. Snahou by mělo být, aby poddodavatel odpovědně pokrýval svoji činnost vlastní příslušnou autorizovanou osobou. Stavbyvedoucí přejímá odpovědnost v plném rozsahu za dodržení platných předpisů i za tyto poddodavatele. V souladu s postupy podle MP 5 Nákup poddodávek, se organizuje výběr poddodavatelů, projednávají a uzavírají se potřebné obchodní smlouvy.

(5) Příprava postupu provádění stavby

Stavbyvedoucí konzultuje další přípravu provádění stavby, a to zejména:

• Technologickou přípravu
  • sestavení technologického postupu provádění stavby a částí staveb z informační databáze technologických postupů stavebních prací;
  • zpracování technologických postupů nových a v organizaci neaplikovaných prací;
  • sestavení seznamu uplatněných českých technických norem;
  • zpracování montážního schématu staveb;
  • zpracování montážních postupů provozních, technologických celků a souborů;
  • zpracování plánu ochrany a bezpečnosti zdraví při stavebních pracích.

Technologický postup musí stanovit:

a) návaznost a souběh jednotlivých pracovních operací;

b) pracovní postup pro danou pracovní činnost;

c) použití strojů a zařízení a speciálních pracovních prostředků, pomůcek apod.;

d) druhy a typy pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěrných konstrukcí, plošin apod.);

e) způsoby dopravy (svislé i vodorovné) materiálu, včetně komunikací a skladovacích ploch;

f) technické a organizační opatření k zajištění bezpečnosti pracovníků, pracoviště a okolí (provozní řády, havarijní plány);

g) opatření k zajištění staveniště (pracoviště) po dobu, kdy se na něm nepracuje;

h) opatření při pracích za mimořádných podmínek.

V dokumentaci musí být rovněž stanovena opatření pro případ ohrožení přírodními živly (záplavy, sesuvy půdy apod.), dále opatření při stavebních pracích za provozu a při souběhu prací několika dodavatelů, rovněž opatření při postupném odevzdávání staveb, technologických a stavebních částí do provozu a užívání.

Dokumentace nemusí obsahovat opatření na zajištění bezpečnosti práce, pokud se jedná o stavební práce malého rozsahu (drobné a jednoduché stavby, jednoduché stavební úpravy a udržovací práce), nebo jde-li o stavební a montážní práce, jejichž bezpečné provádění je upraveno technickými normami a nařízením vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

• Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací a dále na stavbách u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené NV č. 591/2006 Sb., příloha č. 5), investor zajistí podle § 15 odst. 2 zákona 309/2006 Sb., aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce.

Pokud je nutno ustavit na stavbě koordinátora BOZP na staveništi (podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb.) investor prostřednictvím koordinátora BOZP zajistí podle § 7 NV č. 591/2006 Sb., aby plán obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a dalším podmínkám údaje nezbytné pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl podepsán a odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době jeho zpracování známi.

• Časový plán výstavby
  • řešení časového průběhu realizace stavby, vymezení hlavních časových mezníků;
  • nasazení pracovníků a mechanizace v čase;
  • zásobování stavby, plán materiálně technického zásobování;
  • nasazení poddodavatelů;
  • finanční plán stavby;
  • výluky stávajícího provozu (u změn dokončených staveb).
• Výrobní kalkulace
  • stanovení základních předpokladů pro alokaci zdrojů k realizaci stavby;
  • stanovení vnitřních cen realizace;
  • stanovení dalších normativů.
• Návrh zařízení staveniště
  • návrh výrobního a sociálního zařízení;
  • návrh speciálních zařízení;
  • určení dopravních cest a hygienických omezení;
  • projednání zařízení staveniště s příslušnými úřady (zábor pozemků, doprava, omezení, stavební povolení);
  • řešení odpadového hospodářství – povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu;
  • provozní řád, havarijní plán.

Závěrem výrobní přípravy je shrnutí všech potřebných příloh pro provádění stavby. Podklady v rámci výrobní přípravy se projednávají s dalšími pracovníky, kteří se na její realizaci budou podílet – pomocným stavbyvedoucím, technikem zásobování, poddodavateli a dalšími specialisty. Souhrn výrobní přípravy se podle organizační struktury projedná ve vedení stavební firmy za účasti stavbyvedoucího. Definitivně se rozhodne o postupu realizace a řešení sporných bodů.

Poznámka:
Při tomto projednání uplatní stavbyvedoucí veškeré námitky k takovým postupům, které by byly v rozporu s ustanoveními zákonných předpisů a jejich rolí. Výstupem je příprava stavby pro zajištění zakázky v souladu se smlouvou o dílo. Výstup slouží jako základní řídicí dokument stavby.

1.3.2 DP 2 Přejímka staveniště

Dílčí postup řeší převzetí všech podkladů stavby stavbyvedoucím, a vlastní postup předání a převzetí staveniště. Postup navazuje na výrobní přípravu. Stavbyvedoucí zajišťuje tyto činnosti:

(1) Převezme výstup výrobní přípravy a provede jeho kontrolu, včetně všech připojených dokladů. Případné neshody se projednají s technikem přípravy a podle potřeby dále vyjasní s dalšími pracovníky, případně s objednatelem. Převezme smlouvy o dílo, projektovou dokumentaci, stavební povolení a všechny další nutné podklady, založí stavební deník a jejich převzetí potvrdí zápisem do něj.

(2) Na úvodní stranu stavebního deníku provede zápis o své osobě, autorizaci a opatří deník otiskem autorizačního razítka, datem a vlastnoručním podpisem. Tím dokladuje svou odbornou způsobilost pro vedení provádění stavby. Souběžně provede o této skutečnosti záznam do deníku autorizované osoby. Dále uvede jména všech odpovědných spolupracovníků s uvedením jejich zmocnění pro výkon činnosti na stavbě a vzorových podpisů pro výkon činnosti na stavbě, zejména pověření dalších osob řízením prací na stavbě (dílčí stavbyvedoucí, předák, mistr). Dále se uvádějí záznamy o převzetí podkladů a dalších nutných úkonů před zahájením stavby. Stavební deník se vede v souladu s přílohou č. 5 vyhlášky MMR ČR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

(3) Seznámí svého zástupce na stavbě (dílčí, pomocný stavbyvedoucí, předák, mistr) s konkrétními úkoly, upozorní na technické a technologické problémy a vydá jednoznačné pokyny z hlediska dodržení zákonných předpisů pro provádění stavby.

(4) Před zahájením prací na stavbě seznámí všechny pracovníky s rozsahem připravované stavby, jejím konstrukčním a technologickým řešením, termíny výstavby a se specifikovanými požadavky objednatele, se zvláštními požadavky vyplývajícími z PD a smlouvy o dílo na stavbu a s TMP, které byly pro nově požadované technologie stavby vypracovány. Před zahájením práce podle nových TMP provede školení o postupu prací, s upřesněním úkolů a povinností jednotlivých zaměstnanců či pracovních čet. Všichni zaměstnanci se seznámí s požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Skutečnosti týkající se provedení školení BOZP, PO, ochrany životního prostředí a všech prací, které musí vykonávat pracovníci se zvláštním pověřením (jeřábníci, vazači, elektro apod.), uvede AO do stavebního deníku. Současně zajistí potvrzení o proškolení podpisem jednotlivých zaměstnanců do evidence školení.

(5) Při přejímce staveniště, pokud není ve smlouvě o dílo s objednatelem stanoveno jinak, stavbyvedoucí postupuje při místním šetření následovně:

• staveniště přejímá jako celek;
• staveniště musí být vyklizeno tak, aby mohly být neprodleně zahájeny práce podle PD a podmínek smlouvy o dílo, prosto nároků třetích osob;
• převezme vytyčení základních směrových a výškových bodů, podzemních sítí a doklady o nich (podle § 153 odst. 1 SZ je však povinen zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou);
• prověří hranice, příjezdy a odvodnění staveniště;
• převezme přípojná místa (vody, plynu, elektro, topení, kanalizace, el. komunikace apod.);
• zkontroluje podmínky ze stavebního povolení k užívání staveniště;
• převezme místa skládky odpadů, zeminy, ornice apod.;
• řeší problémy vzniklé při přejímce staveniště.

Poznámka:
Jestliže se staveniště nachází v prostoru jiné organizace, která vyžaduje zvláštní povolení ke vstupu a k činnosti na jejím území, obstará potřebné povolení objednatel.

(6) Po místním šetření na staveništi a prověření podmínek a ustanovení smlouvy o dílo sepíší účastníci zápis o předání a převzetí staveniště, který podepíší odpovědní zástupci objednatele a stavbyvedoucí. Současně o tom provede zápis do stavebního deníku.

Předání pracoviště poddodavateli, je-li potřebné, se provádí obdobně.

1.3.3 DP 3 Provádění stavby

Stavbyvedoucí řídí provádění stavby ve smyslu § 153 stavebního zákona. V rámci postupu zajišťuje soubor činností, jejichž cílem je provedení stavby, zahrnující mj.:

• organizaci výstavby v souladu s příslušnou PD, smlouvou o dílo na stavbu, technickými normami, právem vztahujícím se k výstavbě, TMP a podnikovými předpisy, které stanovují způsob provedení díla;
• ekonomické a účelné využívání výrobního zařízení s ohledem na rozsah a složitost stavby, včetně odpovídající údržby strojního vybavení;
• dodržování souladu specifikovaných nebo předpokládaných požadavků na jakost s PD, smlouvou o dílo, technickými normami, TMP a obecnými požadavky na výstavbu;
• dodržování odpovídajících ustanovení týkajících se BOZP, PO, pracovního a životního prostředí;
• dodržování plánu kontrolních prohlídek stavby – zejména sledování, řízení, kontrolu a zkoušení prací dalším postupem zakrytých, které nemohou být následnými kontrolami a zkouškami ověřeny, v souladu s plánem kontrolních prohlídek zajistí ohlášení stavební připravenosti příslušných etap stavebníkovi;
• spolupráci s technickým dozorem stavebníka a autorským dozorem projektanta, pokud jsou zřízeny;
• spolupráci s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je na stavbě ustaven).

(1) Pro řízení výrobních postupů na stavbách musí být k dispozici na stavbě mj. tato dokumentace:

• projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a dokumentace další příslušné úrovně;
• smlouva o dílo s objednatelem stavby (včetně postupně doplňovaných změn a dodatků);
• smlouvy o dílo s poddodavateli (včetně postupně doplňovaných změn a dodatků);
• objednávky či kupní smlouvy na zboží – viz MP 5 Nákup poddodávek;
• doklady z předvýrobní a výrobní přípravy (časový plán, řešení zařízení staveniště, nasazení mechanismů, výrobní kalkulace, plán jakosti atd.);
• stavební deník;
• technologické a montážní pokyny;
• podnikové předpisy (např. ekonomický řád, pracovní a mzdový řád, dopravní řád apod.);
• předpisy BOZP a PO;
• potřebné české technické normy (ČSN);
• plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, kontrolní a zkušební plán;
• dokumenty systému managementu jakosti (příručka jakosti, postupy);
• dokumenty systému environmentálního managementu a managementu bezpečnosti práce (postupy).

(2) V průběhu provádění stavby stavbyvedoucí v souladu se zákoníkem práce (č. 262/2006 Sb.), zákonem č. 360/1992 Sb., zákonem č. 183/2006 Sb., § 153 a § 160, a prováděcími vyhláškami, ve znění pozdějších předpisů, provádí rozhodnutí a je osobně přítomen při následujících úkonech a jednáních:

V oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz MP 2.6.1):

• při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupovat v souladu s částí V. zákoníku práce (zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce – předcházet rizikům);
  • při kontrole používání osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP), které byly zaměstnancům přiděleny k ochraně před riziky (životnost přilby 5 let);
  • informování partnerů o rizicích – „plní-li na jednom pracovišti úkoly zaměstnanci dvou nebo více zaměstnavatelů, jsou zaměstnavatelé povinni se písemně vzájemně informovat o rizicích a přijatých opatřeních k ochraně před jejich působením“;
  • při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupuje v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jeho úloha spočívá především ve vytvoření podmínek pro dodržení příslušných předpisů BOZP při všech pracích na staveništi.

Zejména jde o proškolení zaměstnanců, dohled nad používáním bezpečnostních pomůcek, nad výkonem příslušných prací osobami, které k ní mají kvalifikaci, dodržení platných postupů, jištění, zabezpečení apod., jmenovitě při provádění:

• stavebních prací v nebezpečném prostředí a v nebezpečném prostoru;
• prací ve výškách a nad volnou hloubkou;
• prací s břemeny;
• zemních prací;
• vyznačení inženýrských sítí;
• výkopových prací;
• podzemních prací;
• betonářských prací;
• zednických prací;
• montážních prací;
• bourání a rekonstrukcí;
• prací souvisejících se stavební činností;
• při dopravě, instalaci a uvádění do provozu jednotlivých částí zařízení staveniště – např. elektroinstalacích, budování staveb ZS, instalaci jeřábů, míchacích center apod.;
• při skladování stavebního materiálu;
• při provádění stavby v návaznosti na provoz stavebníka, zajištění bezpečnosti občanů;
• při zajištění úkolů PO v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;
• po dobu zhotovování díla a přejímacího řízení zabezpečuje také jeho ochranu před poškozením a zcizením v souladu s ujednáním ve smlouvě o dílo až do dne, kdy odpovědnost za ochranu díla převezme objednatel při ukončení přejímacího řízení;
• spolupráci a jednání s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je stavebníkem jmenován).

V souladu s platnými ustanoveními zákoníku práce dbá na bezpečnost nejenom vlastních zaměstnanců, ale i zaměstnanců všech poddodavatelů a koordinaci jejich činnosti.

V oblasti životního prostředí:

• při provádění všech činností na staveništi postupuje s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržuje příslušné zákonné předpisy:
• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny; zejména § 7–§ 8 o ochraně a povolení ke kácení dřevin, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 477/2001 Sb., o obalech, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 9/2002 Sb., které stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emise hluku (např. stavebních strojů, ve znění pozdějších předpisů;
  • minimalizuje dopady, vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů);
  • dbá na to, aby na pracovišti byly k dispozici bezpečnostní listy používaných chemických látek a chemických přípravků (R-věty, S-věty, H-věty, P-věty podle Nařízení (ES) č. 1272/2008);
  • postupuje při likvidaci odpadu v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů; zejména musí vést evidenci o nakládání s odpady podle § 39 (v členění na nebezpečné N a ostatní O);
  • speciální pozornost věnuje vzniku nebezpečného odpadu (všechny materiály, které obsahují složky uvedené v příloze č. 5 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, a dalším jmenovitým druhům odpadů, jako jsou oleje, maziva, baterie, azbest apod.) a označení ukládacích míst nebezpečného odpadu, včetně vyhotovení a doložení identifikačního listu příslušného nebezpečného odpadu.

V oblasti dodržení obecných požadavků na výstavbu:

• § 169 stavebního zákona stanoví, že při provádění a odstraňování staveb je nutno respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu (§ 2 odst. 2 písm. e) SZ), stanovené prováděcími právními předpisy. Patří k nim zejména:
• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;
• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb;
• vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích;
• NV č. 264/2009 Sb., o bezpečnostních požadavcích na tunely pozemních komunikací delších než 500 m;
• vyhláška, kterou se stanoví technické požadavky pro stavby pro plnění funkcí lesa č. 239/2017 Sb.;
• vyhláška č. 26/1999 Sb., hl. m. Prahy, o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
• odpovídá za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací stavby. Tuto činnost zajistí buď sám, je-li autorizovaným inženýrem (podle § 18 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je AO oprávněna provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce), nebo prostřednictvím odborné organizace.

Poznámka:
Autorizovaný technik nemůže tato měření provádět.

• spoluodpovídá za dodržení obecných technických požadavků na výstavbu v převzaté projektové dokumentaci. Převážná většina těchto ustanovení se totiž týká činnosti AO v oblasti projektování. Obecný požadavek uvedený ve vyhlášce předpokládá, že stavbyvedoucí je povinen zajistit dodržení těchto požadavků, obsažených v projektové dokumentaci. V případě, kdy zjistí zásadní nesoulad – jejich neplnění – musí řešit tuto záležitost jako rozpor (neshodu);

Poznámka:
Není možno realizovat chybný návrh bez řešení neshod!

• stavbyvedoucí spoluodpovídá za to, že řešení realizované na stavbě splňuje základní obecné požadavky na bezpečnost a užitné vlastnosti staveb (mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví a životního prostředí, osvětlení, větrání, vytápění, proslunění, ochrana proti hluku a vibracím a vlastnosti jednotlivých konstrukcí a výrobků) a technické požadavky na výrobky. K tomu slouží soustava platných ČSN. Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, používá pojem „normová hodnota“, kterým se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení této vyhlášky. V příslušných ustanoveních pro jednotlivé případy na tyto normové hodnoty odkazuje. Znalost norem je minimální podmínkou řádného výkonu činnosti stavbyvedoucího;
• spoluodpovídá za dodržení všech podmínek, uvedených ve stavebním povolení.

V oblasti technického řešení provádění stavby:

• při řešení technických detailů stavby (tj. řešení těch částí stavby, které nejsou řádně dokladovány v projektové dokumentaci) – stavbyvedoucí rozhodne o způsobu provedení v jednoduchých případech sám, ve složitějších žádá o rozhodnutí či doplnění v rámci autorského dozoru projektanta. Výsledné řešení zaznamenává do dokumentace skutečného provedení stavby a zapisuje do stavebního deníku;
• při změně technického řešení navrženého v projektové dokumentaci dbá na dodržení základních technických požadavků na výstavbu. Změnu technického řešení AO konzultuje se stavebníkem (technickým dozorem) a projektantem v rámci jeho autorského dozoru;
• při záměně materiálů a výrobků předepsaných projektovou dokumentací;
• při rozšíření realizace (vícepráce) buď vyplývající z nedostatků v projektové dokumentaci, nebo z dodatečných požadavků stavebníka.

Ve všech výše uvedených případech musí být řešení víceprací a změn potvrzeno stavebníkem (technickým dozorem) a projektantem AO v rámci jeho autorského dozoru. Výsledek projednání se zapisuje do stavebního deníku. V případě, že řešení ovlivňuje základní podmínky smluvního ujednání – cenu či termín, je nutné doplnit i tyto záležitosti (dodatky ke smlouvě) a projednat je v rámci technické výrobní přípravy ve stavební firmě. Jedná-li se o veřejnou zakázku, nutno zároveň postupovat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Konečné řešení se zaznamenává do dokumentace skutečného provedení stavby.

Stavební úřad může na odůvodněnou žádost stavebníka nebo jeho právního nástupce povolit změnu stavby před jejím dokončením. Žádost obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s ověřenou projektovou dokumentací. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn. Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv účastníků stavebního, případně územního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy a rozhodne o ní. Na řízení a povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním, případně územním řízení (v případě spojeného řízení).

Změnu ohlášené stavby lze provádět na základě ohlášení. Přitom se postupuje přiměřeně podle § 105 až § 107 SZ. To platí i pro změnu stavby prováděné podle územního rozhodnutí (§ 78 odst. 6 SZ) nebo územního souhlasu (§ 78 odst. 4 SZ). Změnu stavby před dokončením je možno provést i na základě veřejnoprávní smlouvy za podmínek § 116 SZ nebo na základě oznámení stavebnímu úřadu za podmínek § 117 SZ.

Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy, nebo když příslušný dotčený orgán písemně anebo prohlášením do protokolu se změnou souhlasí.

V oblasti styku s třetími osobami jedná:

• o otázkách provádění stavby s orgány hájícími veřejný zájem (případně na základě zmocnění stavebníka), zejména záboru veřejného prostranství, dopravních cest, omezení dopravy, projednání přechodných skládek a úložišť, dále památková péče, bezpečnost a ochrana zdraví při práci, hygienická služba apod.;
• o možných změnách podmínek stavebního povolení;
• při kontrolních prohlídkách stavby;
• s orgány obecní a městské samosprávy;
• s veřejnoprávními či soukromými subjekty – správci jednotlivých sítí, komunikací apod.

Jednání konzultuje vždy se stavebníkem a o výsledcích jednání provádí záznam do stavebního deníku. Pokud z výsledku projednání vyplývají nutné změny v projektové dokumentaci a provádění stavby, projedná je běžným způsobem.

V oblasti kontroly kvality

• vydává pokyny svým spolupracovníkům nebo sám provádí:
  • vstupní kontroly materiálu;
  • kontrolu realizovaných subdodávek;
  • mezioperační kontroly;
  • kontroly částí stavby zakrytých dalším postupem;
• prověřuje a shromažďuje technické podklady a doklady, zejména dokumentaci o shodě výrobků s technickými a normovými požadavky na výrobky pro předání a kontrolní prohlídky stavby.

Při řízení stavby

• kontroluje a spolupracuje se zaměstnanci a vedením stavební firmy při řešení finanční problematiky realizace stavby;
• vydává pokyny dalším řídícím pracovníkům (dílčí stavbyvedoucí, předák, mistr) pro zajištění konkrétních řídicích činností při provádění stavby;
• spoluúčastní se řešení pracovních a organizačních sporů na stavbě;
• řeší rozpory vyplývající z provádění stavby.

Pokud dojde v průběhu stavby ke změně v osobě stavbyvedoucího, musí jak předávající, tak i přejímající provést o přejímce rozestavěné stavby zápis do stavebního deníku; nově nastupující stavbyvedoucí s uvedením data připojí otisk autorizačního razítka a podepíše. Obdobný zápis provedou do deníku ostatní osoby.

(3) Kontrolní prohlídky stavby

Stavbyvedoucí je povinen zajistit podmínky pro konání kontrolní prohlídky stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení nebo v plánu kontrolních prohlídek stavy (zpracovaném autorizovaným inspektorem) prováděné stavebním úřadem podle § 133 stavebního zákona, proto je povinen oznámit stavebníkovi připravenost stavby k jejímu uskutečnění.

Ve stavebním povolení stavební úřad stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších případech. Při kontrolní prohlídce zjišťuje zejména:

• dodržení rozhodnutí nebo jiného opatření stavebního úřadu týkajícího se stavby anebo pozemku;
• zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo projektové dokumentace, v souladu s § 160 SZ, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
• stavebně technický stav stavby, zda není ohrožován život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí;
• zda prováděním nebo provozem stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a zda je veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
• zda stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 stavebního zákona.

Kontrolní prohlídka stavby probíhá na podkladě ověřené projektové dokumentace, popřípadě dokumentace zpracované do úrovně projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud na ni plně navazuje. Provádění kontrolních prohlídek upravuje § 133 a § 134 SZ, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.

Na výzvu stavebního úřadu jsou podle povahy věci povinni zúčastnit se kontrolní prohlídky vedle stavebníka též projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Ke kontrolní prohlídce stavební úřad podle potřeby přizve též dotčené orgány, autorizovaného inspektora nebo koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Stavební úřad může při kontrolní prohlídce schválit změnu stavby před jejím dokončením (§ 118 odst. 3).

Zjistí-li stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu nebo vyžaduje-li to přesnost a úplnost zjištění, vyzve podle povahy věci stavebníka, stavbyvedoucího anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě zjednali nápravu. Stavební úřad může tyto osoby rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, například certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Praktická realizace kontrolních prohlídek vychází z plánu kontrolních prohlídek, který je součástí schválené dokumentace stavby.

Stanovení fází kontroly výstavby a soupis částí stavby dalším postupem zakrytých, obsahuje rozhodující body, v nichž může být reálně kontrola prováděna. Pouhý přehled těchto možností (jde o stovky) ukazuje, že nelze provádět kontrolní prohlídky průběžně, ale pouze koncentrovaně v určitých časových etapách. U běžné stavby např.:

• v počáteční fázi stavby – při této prohlídce jsou předloženy a zkontrolovány všechny doklady směřující k dodržení prostorového souladu stavby, dodržení podmínek stavebního povolení, ochrany BOZP a ŽP, problematice zařízení staveniště, geotechnických podmínek staveniště, základová spára a založení stavby a všech do té doby provedených prací;
• ve fázi ukončení hrubé stavby – budou předloženy doklady o souladu s projektovou dokumentací, protokoly všech zkoušek potřebných do této;
• kontrolní prohlídka před začátkem užívání stavby či vydáním kolaudačního souhlasu – při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad zejména zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s ohlášením stavebnímu úřadu, podle vydaného stavebního povolení a ověřené projektové dokumentace a zda jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu, včetně bezbariérového užívání stavby, pokud je právním předpisem vyžadováno. Dále zkoumá, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí. Zde se předloží také kopie všech dokladů a zkoušek a ověří dokumentace skutečného provedení stavby. U menších staveb je možné stanovit kontrolní prohlídku pouze jednu před jejich užíváním.

1.3.4 DP 4 Předání stavby

Řeší činnost stavbyvedoucího při předání a převzetí díla objednatelem podle smlouvy o dílo a platných zákonných předpisů. Předpokladem dílčího postupu je úplné ukončení díla nebo jeho provozuschopné části (stavby, stavebních prací, provozního souboru). V rámci postupu se stanoví:

(1) Podmínky přejímacího řízení

Úspěšným předáním díla objednateli je splněn závazek zhotovitele, vyplývající ze smlouvy o dílo. Ta mimo jiné stanoví i podmínky přejímacího řízení, uplatňování reklamací, neshod a vad. Jestliže podle smlouvy o dílo má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých kontrol a zkoušek, považuje se provedení díla za ukončené teprve tehdy, když kontroly a zkoušky byly úspěšně provedeny, dílo je schopno bezpečného provozu, záznamy o nich byly uvedeny ve stavebním deníku a předány objednateli. Stavbyvedoucí odpovídá za skutečnost, že veškeré nutné zkoušky byly provedeny a jejich výsledky jsou v souladu s projektovými, předpisovými a normovými požadavky. Výsledky musí být doloženy příslušnými protokoly a zápisy.

Před zahájením přejímacího řízení musí být dílo dokončeno a provedena výstupní kontrola. Stavbyvedoucí odpovídá za provedení příslušných kontrol (i když je nemusí sám přímo provádět), především za řešení příslušných neshod.

Pokud bylo sjednáno ve smlouvě o dílo a vyžaduje-li to budoucí provozování stavby, může zhotovitel předat části nedokončeného díla k částečnému užívání investorovi za účelem montáže jeho zařízení nebo vybavení, navážení materiálů, zkušebního provozu a zaškolování obsluh.

Předčasné užívání stavby podle § 123 stavebního zákona může s časovým omezením povolit stavební úřad před jejím plným dokončením za podmínky souhlasu zhotovitele (a při splnění dalších podmínek stanovených v SZ).

Při dílčí přejímce části stavby pro její předčasné užívání musí být zejména dohodnuto:

• přesné vymezení prostor (objekt, sekce …);
• ohraničení, uzavření předávané části stavby;
• odpovědnost za BOZP a PO;
• podmínky při poškození stavebního díla nebo věcí stavebníka;
• dokončovací stavební práce (zpětné předání, souběh …);
• finanční otázky (využití energií apod.);
• technická způsobilost užitých zabudovaných zařízení (např. výtahy, únosnost podlah apod.).

(2) Účastníci přejímacího řízení

Na základě výsledku výstupní kontroly oznámí zhotovitel (stavbyvedoucí) písemně objednateli dokončení díla a vyzve jej k přejímce v dostatečném předstihu (není-li ve smlouvě o dílo uvedeno jinak) před uvažovaným předáním. O této skutečnosti provede rovněž zápis do stavebního deníku. Přitom prohlásí, že dílo je dokončeno v souladu s předmětem plnění, specifikovanými požadavky objednatele, uvedenými ve smlouvě o dílo, a s projektovou dokumentací a je schopno bezpečného provozu.

Objednatel (stavebník – technický dozor) může přizvat k přejímacímu řízení:

• projektanta;
• zástupce zhotovitelů výrobků, zabudovaných do stavby a objednatelem nakoupených;
• zástupce poddodavatelů, podílejících se na realizaci stavby;
• zástupce uživatele, provozovatele apod.;
• stavbyvedoucí může přizvat k přejímacímu řízení další spolupracovníky (dílčí stavbyvedoucí, mistr) či zástupce dalších firemních útvarů. Je-li to účelné, zúčastní se přejímacího řízení mimo stavbyvedoucího i další pracovníci zhotovitele, podle jejich vzájemné dohody či rozhodnutí.

(3) Doklady k přejímacímu řízení

Pro přejímací řízení stavbyvedoucí připraví nezbytné doklady k přejímacímu řízení a případný soupis neshod a nedodělků, vyplývající z výstupní kontroly.

(4) Prohlídka díla – uplatnění odstranění neshod a nedodělků

Na základě výzvy zhotovitele objednatel dílo prohlédne a podle výsledku prohlídky uplatní právo na odstranění případných neshod (vad) a nedodělků ihned. Neodstraněné neshody budou uvedeny v zápise o odevzdání a převzetí díla. V souladu s platnou zákonnou úpravou v této fázi musí uplatnit objednatel všechny zjevné vady a nedodělky.

Neshody zjištěné po předání díla musí objednatel reklamovat před uplynutím záruční doby, která je stanovena ve smlouvě o dílo, bez zbytečného odkladu, písemnou formou s popisem neshody.

Vypořádání reklamovaných neshod se řídí podle kap. 1.4.4 DP 5 Záruční lhůta.

(5) Protokol o předání a převzetí díla

O přejímce stavby účastníci pořídí protokol o předání a převzetí díla s následujícím obsahem:

• identifikace zhotovitele a objednatele, jejich oprávněných osob a ostatních účastníků řízení;
• číslo smlouvy o dílo a identifikace díla;
• datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
• soupis neshod (vad) a nedodělků s termíny odstranění;
• prohlášení objednatele, že dílo přejímá, je-li ve shodě s jeho požadavky, uvedenými ve smlouvě o dílo, projektovou dokumentací a odsouhlasenými změnami;
• datum ukončení záruční lhůty (případně počátku);
• termín vyklizení staveniště;
• podpisy oprávněných osob zhotovitele a objednatele;
• další přílohy:
  • rozdělovník;
  • popis předávaného díla (části díla);
  • soupis předávaných dokladů o jakosti, kontrolách a zkouškách s vyhodnocením, zda vyhovují specifikovaným požadavkům na dílo;
  • PD se zakreslením skutečného provedení;
  • konečná cena díla a dohoda o vypořádání vzájemných práv a nároků.

O přejímce díla stavbyvedoucí učiní záznam ve stavebním deníku s přesným uvedením data převzetí stavby ze strany objednatele a ukončení činnosti na stavbě. Stejný zápis učiní do deníku autorizované osoby.

U přejímacího řízení staveb technologických, nebo obsahujících provozní soubory mu obvykle předchází individuální vyzkoušení a komplexní vyzkoušení před uvedením do užívání. Podrobně řeší tyto činnosti metodická pomůcka MP 1.5 Technologická zařízení staveb a metodická pomůcka MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

(6) Odstranění neshod a nedodělků z přejímacího řízení

O odstranění reklamovaných neshod a nedodělků musí stavbyvedoucí s odpovědným zástupcem objednatele provést samostatný zápis. Po ukončení přejímacího řízení díla, odstranění neshod a nedodělků, vyklizení staveniště, ukončení zápisů ve stavebním deníku předá originál stavebníkovi a ponechá si kopii. Povinností stavebníka je uchování deníku po dobu deseti let od dokončení stavby. Je žádoucí, aby si zhotovitel ponechal kopii po shodnou dobu (minimálně však po dobu záruční doby) a uložil ji ve spisovně.

1.4 POSTUPY AUTORIZOVANÉ OSOBY PO PŘEDÁNÍ STAVBY

1.4.1 Užívání stavby

Vstupem je provedená přejímka stavby a odstranění závad podle postupu DP 4. Na základě protokolárního převzetí stavby a předáním potřebných dokladů, včetně dokumentace skutečného provedení, končí ze strany stavbyvedoucího, resp. stavebního podnikatele provádění stavby.

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8 SZ nebo stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) SZ nebo stavby ohlašované podle zvláštního právního předpisu anebo pokud byla prováděna na podkladě veřejnoprávní smlouvy (§ 116 SZ) nebo certifikátu autorizovaného inspektora (§ 117 SZ), byla dokončována podle opakovaného stavebního povolení nebo dodatečného stavebního povolení (§ 129), lze užívat na základě kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ). Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy (viz přejímka stavby).

Stavebník oznámí stavebnímu úřadu záměr započít s užíváním stavby nejméně 30 dnů předem, nejde-li o stavbu uvedenou v § 122 SZ. S užíváním stavby pro účel, k němuž byla stavba povolena, může být započato následující den po kontrolní prohlídce stavby, při které stavební úřad do protokolu zaznamená ověření plnění podmínek podle § 119 odst. 2 SZ, nebo pokud do 30 dnů od oznámení stavební úřad rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, užívání stavby nezakáže.

Stavební úřad užívání stavby zakáže, jestliže na základě závěrečné kontrolní prohlídky zjistí, že stavba není provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby (nebo úkonem je nahrazujícím) a s povolením stavby, dokumentací nebo ověřenou projektovou dokumentací, se stanovisky resp. závaznými stanovisky popř. rozhodnutími dotčených orgánů, že nejsou dodrženy obecné požadavky na výstavu či pokud by skutečné provedení stavby nebo její užívání ohrožovalo život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí (viz § 119 odst. 2 SZ). Odvolání proti rozhodnutí o zákazu užívání stavby nemá odkladný účinek. Účastníkem řízení je pouze stavebník. Po odstranění nedostatků může být s užíváním stavby započato jen na základě písemného souhlasu stavebního úřadu.

U staveb vymezených v § 122 SZ, které vyžadují kolaudační souhlas, svolá stavební úřad na základě žádosti stavebníka závěrečnou kontrolní prohlídku stavby (viz kap. 1.3.3 – odst. 3). Při ní zkoumá splnění podmínek podle § 119 odst. 2 SZ, a zda stavba nevykazuje závady bránící bezpečnému užívání. Nejsou-li podmínky splněny, stavební úřad rozhodnutím užívání stavby zakáže. Kolaudační souhlas pak vydá po písemném oznámení odstranění nedostatků (a ověření, že odpovídá skutečnosti).

Závěrečné kontrolní prohlídky stavby se účastní stavbyvedoucí (je-li k ní přizván), přičemž je v jeho zájmu, aby jí byl přítomen, i když stavbu již formálně předal stavebníkovi. Dopady vyplývající ze skutečností bránících v užívání stavebním podnikatelem předané stavby řeší tento v rámci reklamačního řízení. Pokud nejsou tyto problémy, stavební úřad vydá do 15 dnů kolaudační souhlas.

1.4.2 Vyklizení staveniště

Po vypořádání vad a nedodělků z přejímacího řízení stavbyvedoucí zajistí (sám nebo prostřednictvím dalších osob) vyklizení stavby a odstranění všech pozůstatků stavební činnosti. Již k přejímacímu řízení zhotovitel uspořádá své výrobní zařízení, zbylý materiál, případně odpady tak, aby bylo možno dílo řádně zkontrolovat. Úplné vyklizení staveniště musí zabezpečit stavbyvedoucí v termínech uvedených ve smlouvě o dílo, nebo v zápise o přejímce; o splnění všech úkolů pořídí záznam, potvrzený objednatelem.

1.4.3 Dokumentace související se stavbou

Postup řeší zajištění technické dokumentace, vztahující se k realizovanému stavebnímu dílu z hlediska budoucího eventuálního odstranění vzniklých závad a rozporů. Vstupem jsou veškeré dokumenty vztahující se k realizované stavbě, tj.:

• projektová dokumentace stavby se zakreslením skutečného provedení;
• výrobní příprava stavby;
• veškeré doklady o dodávkách materiálů, kooperací, fakturací;
• přejímací protokoly;
• doklady o provedených zkouškách a o shodě, resp. vlastnostech;
• zápisy z jednání a řešení problémů;
• protokol o předání a převzetí díla s přílohami;
• stavební deník;
• doklady o provedené likvidaci odpadů;
• další doklady o zakázce.

V rámci postupu stavbyvedoucí:

• postupně shromažďuje veškeré dokumenty vztahující se k provádění stavby, přičemž se zapisují chronologicky do seznamu příloh a stavebního deníku;
• dbá, aby všechny změny byly zaznamenány do dokumentace skutečného provedení stavby, která je nedílnou součástí předání díla zákazníkovi; stejně jako originál stavebního deníku;
• shromáždí všechny doklady po předání stavby a protokolárně je předá do 30 dnů po ukončení stavební činnosti do spisovny stavební firmy. Doporučený postup je uveden v MP 6 Spisová agenda.

Přitom platí následující zásady:

• dokumentace se zařazuje k jednotlivým obchodním případům nebo zakázkám do spisů a dále v rozsahu určeném organizací stavební firmy;
• vyřízené, ale pro činnost nadále potřebné dokumenty se ukládají postupně do spisu obchodního případu. Spis obsahující další dokumenty (např. podklady, zápisy, protokoly, nabídky, smlouvy, kopie zápisu do stavebního deníku, rozpočet apod.), týkající se ukončeného obchodního případu, se předá současně s dokumentací skutečného provedení stavby do spisovny do 30 dní po ukončení stavební činnosti. Součástí je seznam dokumentů; veškeré dokumenty obchodních případů a technická dokumentace se ukládají pod číslem zakázky ve spisovně obchodních případů a jsou identifikovány chronologickým seznamem příloh;
• pod stejným číslem se doplňují do uchovávané dokumentace všechny doklady, vyplývající z eventuálního řešení závad v průběhu záruční doby.

1.4.4 DP 5 Záruční lhůta

Postup řeší postavení autorizované osoby v průběhu záruční lhůty, stanovené smlouvou o dílo. Odpovědnost stavbyvedoucího nekončí předáním stavby. Trvá především jeho odpovědnost z hlediska trestního práva – pokud by došlo k vážnému porušení realizovaného díla. Morální, etická odpovědnost za dokončené dílo rovněž zůstává; pokud však není AO přímo spolumajitelem či statutárním orgánem zhotovitele, nemusí se řešení problémů dále v rámci záruční doby již účastnit (vzhledem k délkám záruční lhůty může být pověřen jinými úkoly, nemusí být již ve smluvním vztahu se zhotovitelem, být nemocen apod.).

Obecně tedy platí, že řešení problémů záruční doby nevyžaduje přítomnost konkrétního stavbyvedoucího. Pokud ovšem u zhotovitele nadále působí, je jeho zapojení do řešení záručních problémů velmi žádoucí s ohledem na minulou zkušenost s prováděním. Je to otázka vnitřní organizace stavební firmy a z hlediska přístupu AO i její odpovědnosti – pokud by vyplynul z řešení reklamace zákazníka přestupek proti Profesnímu a etickému řádu ČKAIT, může být projednáván v disciplinárním řízení podle současné zákonné úpravy do tří let od okamžiku, kdy k disciplinárnímu provinění došlo. To platí i v případě, že AO u konkrétního zhotovitele již nepůsobí.

Vstupem je reklamace uplatněná stavebníkem – vlastníkem objektu, vztahující se k předané stavbě. V rámci postupu zhotovitel přijímá reklamaci od objednatele; pověří určené pracovníky, a pokud to lze, též autorizovanou osobu stavbyvedoucího, aby reklamaci prověřili ve spolupráci se stavebníkem. Ti posoudí, případně ve spolupráci s poddodavateli, zda jde o reklamaci oprávněnou v rámci platných předpisů a smlouvy o dílo, nebo zda jde o reklamaci spornou.

a) Oprávněná reklamace

Jde-li o oprávněnou reklamaci, dohodne zhotovitel s objednatelem způsob jejího vyřízení, není-li to stanoveno ve smlouvě. Reklamace se řeší zápisem, v němž se uvede konkrétní příčina závady a dohodnou opatření k nápravě, včetně termínu odstranění, odpovědnost za odstranění neshody, event. návrh preventivního opatření pro zabránění výskytu podobných vad v budoucnosti.

Postup:

• zhotovitel vydá pokyn pověřenému pracovníkovi (může to být i stavbyvedoucí předmětné stavby) k odstranění závady a stanoví podmínky realizace;
• pověřený pracovník na základě pokynů vyřeší reklamaci v určeném termínu;
• pokud je zdroj problémů v poddodávkách, přenáší se odstranění závady na základě příslušné smlouvy na poddodavatele;
• po vyřízení reklamace vyzve stavebníka k přejímacímu řízení odstraněných vad a uzavře s ním protokol o předání a převzetí odstraněných vad díla;
• zhotovitel na základě reklamace může přijmout opatření, která v budoucnu zamezí opakování obdobných závad, jež mají pro něj negativní finanční a komerční důsledky;
• veškerou písemnou agendu a dokumentaci vyřízení reklamace, včetně zápisů a protokolů, zkompletuje pověřený pracovník a předá do 30 dní k uložení k původní dokumentaci.

b) Sporná reklamace

Jde-li o spornou reklamaci, musí se provést technické zdůvodnění jejího odmítnutí. Pověřený pracovník zhotovitele, pokud je to možné ve spolupráci se stavbyvedoucím předmětné stavby, dalšími spolupracovníky, poddodavateli a v závažných případech s právníkem, zpracuje stanovisko o zamítnutí reklamace s potřebným odborným zdůvodněním:

• vedení obchodní firmy stanovisko projedná se stavebníkem a nedojde-li ke smíru, vyčká jeho dalších kroků;
• je-li zpracovatelem části reklamované dokumentace poddodavatel projektových prací, předá mu toto stanovisko k provedení případných dalších kroků;
• v případě nesouhlasu stavebníka s odmítnutím reklamace se účastní řešení sporu ve smyslu občanského zákoníku vždy obchodní firma zhotovitele. Stavbyvedoucí jedná ve sporu pouze v případě osobního pověření;
• pokud je výsledek sporu pro obchodní firmu negativní, postupuje obdobně jako v bodě a);
• pokud je výsledek sporu kladný, může reklamovaný problém (např. z důvodů chybných podkladů investora) odstranit na základě jeho řádné objednávky běžným postupem;
• pokud případ hrozí finanční škodou, postupuje stavbyvedoucí a obchodní firma (podle jeho postavení v ní) podle závazných postupů, stanovených ve Smlouvě o pojištění autorizovaných osob.

2 OBECNÉ POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

Řízení provádění stavby obsahuje celou řadu dalších postupů a činností, které vykonává stavbyvedoucí, ale kterými může pověřit i další osoby pod jeho dohledem, zejména dílčího či pomocného stavbyvedoucího, neboť nejsou přímo ve vybraných činnostech autorizovaných osob.

2.1 KONTROLNÍ ČINNOST

2.1.1 Vstupní kontrola materiálu na stavbě (materiál, dílce, konstrukce, zařízení)

Vstupní kontrola prověřuje jakost nakupovaného materiálu a díla dodavatele (dále jen výrobky). Má vlastní postupy, které zabrání, aby nekvalitní výrobky nebyly přejímány do navazujících výrobních procesů. Ověřuje se, zda výrobky jsou nakupovány a zhotovovány podle objednávek, smluv, projektové dokumentace, technických norem, technologických pokynů a zda jejich vlastnosti jsou doloženy příslušnými kontrolami, zkouškami, osvědčeními nebo certifikáty a odpovídají specifikovaným nebo předpokládaným požadavkům objednatele.

Součástí kontroly je kontrola splnění podmínek pro uvedení stavebních výrobků na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích, zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., o stanovení technických požadavků na vybrané stavební výrobky a dalších předpisů pro technologická zařízení, strojírenské výrobky, vybraná zařízení, výtahy atd. Vedle uvedeného zákona byl do účinnosti zaveden ještě zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, doplněný k 30. 6. 2018 již cca 11 NV (např. č. 116, 117, 118, 119, 120, 121, 219, 426 atd.).

Podklady pro vstupní kontrolu jsou:

• dodací list;
• objednávka nebo kupní smlouva;
• technické normy;
• materiálové listy, technické podmínky a návody výrobců a prodejců;
• projektová dokumentace;
• prohlášení o shodě (u stavebních výrobků ve sféře, u níž platí harmonizované technické předpisy EU, od 1.7.2013 prohlášení o vlastnostech);
• obecné právní předpisy.

Vstupní kontrolu provádí určený pracovník, mající k tomu potřebné znalosti a zkušenosti. U materiálů, pro něž jsou stanoveny zkoušky, které nelze provést na stavbě, nebo při pochybnostech, objedná zkoušku u akreditované zkušební laboratoře.

Vstupní kontrola je:

• Kvantitativní – podle dokladů předaných osobou přepravující materiál, za její přítomnosti. Při zjištění neshod v množství, při poškození materiálu, obalů, plomb nebo nekompletnosti se sepíše reklamační zápis, který přepravce potvrdí svým podpisem. O neshodě okamžitě pracovník uvědomí toho, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení. Nejsou-li zjištěny závady, příjem a provedení kontroly se potvrdí na dodacím listě podpisem, otiskem firemního razítka, datem a uvede se místo uložení pro identifikaci materiálu.
• Kvalitativní – pří ní se detailně kontroluje poškození materiálu, předepsaná nebo sjednaná jakost, soulad s projektovou dokumentací a technickými normami. Kontroluje se, zda v průvodních dokladech jsou všechny náležitosti, certifikáty, osvědčení o jakosti a kompletnosti a dodávka je s nimi shodná. Zjištěné neshody se uvedou na dodacím listu, sepíše reklamační zápis a předá se tomu, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení.

Neshodné výrobky nesmí být zabudovány bez prokazatelného splnění nápravných opatření.

U materiálu technicky náročného nebo ve sporných případech se může přizvat ke kvalitativní přejímce odborný zaměstnanec nebo zástupce certifikované zkušební organizace. Pro reklamační řízení je třeba sepsat protokol.

V případech, kdy je nutné výrobek zabudovat do stavby dříve, než může být zkontrolována jeho jakost (betonová směs apod.), musí být identifikován a sledován, tzn. jeho zabudování, provedení kontroly, případně odběr vzorků, a její následný výsledek zaznamenán ve stavebním deníku. Při zjištění neshody musí tyto záznamy umožnit identifikaci míst, na kterých bude nutno provést nápravná opatření.

2.1.2 Kontrola a přejímací řízení poddodavatele

Každá poddodávka realizovaná na stavbě musí projít kontrolou a přejímacím řízením (k povinnostem poddodavatelů viz též MP 5 Nákup poddodávek).

2.1.3 Mezioperační kontrola

Mezioperační kontrola prověřuje dodržování ustanovení smluv o dílo s objednatelem stavby i poddodavateli, respektování projektové dokumentace, technických norem, technologických a montážních pokynů v průběhu výstavby. Účelem je, aby neshody a vady z předchozích výrobních postupů se nepřenášely do následujících. Pro posuzování shody při mezioperační a výstupní kontrole slouží jako pomůcka určené technologické a montážní pokyny (TMP). Seznam kontrolních bodů (technologických uzlů).

Mezioperační kontrola vychází vždy z porovnání výsledků provádění stavby s předpoklady stanovenými v projektové dokumentaci – ve stadiu pro stavební povolení a pro provádění stavby. V případě zásadních neshod (neproveditelnosti, pochyb o správnosti řešení či výpočtů) je kontrolující pracovník povinen informovat stavbyvedoucího (pokud kontrolu neprovádí sám), a ten provede nezbytná opatření.

Podklady pro provádění mezioperační kontroly:

• smlouva o dílo s objednatelem;
• projektová dokumentace pro provádění stavby;
• technické normy (ČSN);
• technologické a montážní pokyny;
• seznam kontrolních bodů – technologických uzlů – kontrolní a zkušební plán (KZP).

Mezioperační kontroly se provádějí jak u díla vlastních zaměstnanců, tak i poddodavatelů. O výsledku kontroly se provádí záznam do stavebního deníku. Vždy, když se zjistí neshoda, výrobní postup se pozastaví a zjedná náprava. Mimo kontrol a zkoušek podle KZP je nutno zabezpečit i kontroly a zkoušky vyplývající ze zápisů ve stavebním deníku. Pokud to ohrozí postup stavby nebo ostatní povinnosti zhotovitele a přiměřené náklady mají být uhrazeny, je nutno jejich provedení dohodnout s objednatelem.

Objednatel díla je oprávněn provádět i vlastní kontroly a zkoušky.

2.1.4 Kontrola zakrytých částí staveb

U všech prací, které budou dalším postupem zakryty, pověřený pracovník vyzve zástupce objednatele způsobem uvedeným ve smlouvě, zpravidla zápisem ve stavebním deníku, k jejich kontrole. Po překontrolování provede zpravidla s technickým dozorem investora, případně i zástupcem poddodavatele, zápis do stavebního deníku s vyhodnocením a jednoznačným vyjádřením, zda je možno provádět navazující práce.

2.1.5 Výstupní kontrola

Výstupní kontrola prověřuje dokončenost, funkčnost, bezpečnost a způsobilost předat objednateli předmět díla, včetně dokladové části. Přitom se posuzuje shoda provedených prací se specifikovanými nebo předpokládanými požadavky, vyplývajícími z ustanovení smlouvy o dílo, projektové dokumentace, technických norem, právních předpisů ve výstavbě a požadavků stavebního povolení, resp. příslušných dokumentů je nahrazujících. Výstupní kontrola se provede v dostatečném předstihu před předáním díla objednateli tak, aby zjištěné nedodělky a neshody mohly být odstraněny před přejímacím řízením.

K provedení výstupní kontroly mohou být přizváni:

• zástupci rozhodujících poddodavatelů;
• zástupci poddodavatelů, u nichž nejsou odstraněny nedodělky a neshody ze vstupních a mezioperačních kontrol;
• technický dozor stavebníka a autorský dozor projektanta, pokud je tento požadavek uveden ve smlouvě o dílo, nebo se na tom obě strany dohodly jinak;
• specialisté podle charakteru, složitosti a rozsahu díla.

Podklady pro výstupní kontrolu:

• stavební deníky;
• projektová dokumentace se zakreslením skutečného provedení stavby;
• smlouva o dílo s objednatelem, včetně dodatků;
• české technické normy;
• technologické a montážní pokyny;
• místní šetření, vizuální kontrola a funkční odzkoušení díla;
• záznamy o vstupních a mezioperačních kontrolách a zkouškách;
• doklady o jakosti (protokol, osvědčení, zpráva, atest, certifikát, prohlášení o shodě stanovených výrobků (resp. od 1. 7. 2013 prohlášení o vlastnostech výrobků v harmonizované sféře), zápis ve stavebním deníku apod.);
• doklady o kontrolách díla dalším postupem zakrytých;
• vzorový seznam dokladů k výstupní kontrole.

Na závěr výstupní kontroly se připraví koncept předávacího protokolu stavby (stavebního objektu) a oznámí se objednateli, že dílo je připraveno k zahájení přejímacího řízení a splňuje specifikované nebo očekávané požadavky objednatele podle smlouvy o dílo.

2.2 ŘEŠENÍ NESHOD

V průběhu provádění stavby vzniká určité množství neshod; AO pověřené vedením provádění stavby je řeší standardními postupy. Kromě běžných provozních neshod, vyplývajících z řízení práce na staveništi, vznikají neshody mezi jednotlivými účastníky provádění stavby. Jejich standardní postupy řešení jsou následující:

2.2.1 Řešení neshody z mezioperační kontroly stavebních prací

Pověřený pracovník přejímá hotové práce od jednotlivých zpracovatelů (mistrů, předáků):

• přejímanou práci (část díla) kontroluje z hlediska zjištění shody s dokumentací a obecně platnými právními předpisy;
• v případě zjištěné závady (neshody) věc neprodleně projedná se zpracovatelem a zajistí nápravu.

Zpracovatel (pracovník stavební firmy) je povinen zjištěnou neshodu neprodleně odstranit a opravenou část díla opět předat pověřenému pracovníkovi.

Pokud nedojde k odstranění závady do konce následující směny, informuje pověřený pracovník stavbyvedoucího. Pokud se neshoda a její odstranění dotýká celkového provedení díla, provede se záznam do stavebního deníku. Stavbyvedoucí přijme opatření k uvedení stavebního díla do souladu s požadavky a rozhodne o způsobu odstranění závady. Po odstranění závady znovu zpracovatel předává opravenou část díla. O odstranění závady se provede záznam do stavebního deníku.

Pokud není v kompetenci a možnosti stavbyvedoucího dosáhnout nápravy, informuje vedení stavební firmy. Případné rozpory o povaze a původu neshod mezi pracovníky musí řešit vedení stavební firmy.

2.2.2 Řešení v případě neshody u poddodavatelů

Pověřený pracovník přebírá dokončené části díla od jednotlivých poddodavatelů. Při přejímce provádí kontrolu podle bodu 2.1.2.

V případě zjištěné neshody dohodne se zástupcem poddodavatele odstranění neshody. Pokud nedojde k dohodě, nebo neshoda není odstraněna do konce další pracovní směny, sepíše se zástupcem poddodavatele zápis o neshodě; pokud to odmítne, vystaví jej sám a tuto skutečnost uvede do stavebního deníku. Neprodleně informuje stavbyvedoucího.Ten připraví reklamaci u dodavatele v dohodě s vedením stavební firmy (ústně či písemně).

Poddodavatel zajistí na základě vyřízení reklamace nápravu neshody. Pokud reklamaci odmítá, postupuje se podle platných právních předpisů (obchodní zákoník) – spor dále vyřizuje vedení stavební firmy. To může také vydat stavbyvedoucímu pokyn k odstranění závady vlastními silami, nebo jiným poddodavatelem.

Opravená část díla prochází novou kontrolu. O odstranění neshody se provádí zápis do stavebního deníku.

2.2.3 Řešení nesouladu s projektovou dokumentací

Mezioperační kontrola vychází vždy z porovnání výsledku realizace stavby s předpoklady stanovenými v projektové dokumentaci – ve stadiu pro stavební povolení a pro provádění stavby. V případě zásadních neshod (neproveditelnosti, pochyb o správnosti řešení či výpočtů) je stavbyvedoucí povinen provést nezbytná opatření, vyplývající z jeho odpovědnosti. Upozorní stavebníka (technický dozor) na neshodu s projektovou dokumentací a vyzve jej k řešení. Je-li zřízen smluvní autorský dozor, je možné řešit problém s odpovědným zástupcem projektanta.

V případě, že není zajištěn autorský dozor, je třeba svolat potřebná jednání za účasti stavebníka (nejlépe písemně, se zápisem ve stavebním deníku).

Pokud není žádná z výše uvedených možností dostupná, musí řešit situaci v rámci odpovědnosti a odbornosti autorizované osoby, s využitím potřebné spolupráce v souladu s vnitřními řády ČKAIT.

V případě, že zjištěná neshoda ohrožuje mechanickou stabilitu stavby, nebo by vedla k neodstranitelnému poškození budovaného díla, oznámí stavbyvedoucí tuto skutečnost vedení stavební firmy a investorovi a nepokračuje v provádění stavby. Současně má povinnost bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a Ministerstvu pro místní rozvoj výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, pokud při nich došlo ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám (§ 155 SZ).

2.2.4 Řízení v případě neshody u výstupní kontroly

Komplexní výstupní kontrola realizace díla se provádí podle postupu 2.1.5. Neshody se v rámci výstupní kontroly řeší postupy podle 2.2.1–2.2.3. Před přejímacím řízením musí být všechny neshody odstraněny.

2.3 ŘÍZENÍ PROVÁDĚNÉ STAVBY

V průběhu prací na stavbě zabezpečuje stavbyvedoucí, nebo jím určený pracovník (pomocný stavbyvedoucí) další potřebné činnosti řízení, zejména:

• řídí nákup, dodávku a skladování materiálů a výrobků;
• stanoví požadavky na jakost vyplývající z PD, smlouvy o dílo, zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, případně ČSN a dalších předpisů;
• stanoví požadavky na zajištění poddodávek a jejich koordinaci v průběhu výstavby;
• kontroluje a řídí denní činnost všech pracovníků na stavbě;
• koordinuje a kontroluje činnosti poddodavatelů na stavbě;
• řídí provádění stavby v souladu se smlouvou o dílo, výrobní přípravou stavby a dalšími podklady;
• řeší koordinaci všech činností v souladu s časovým plánem postupu realizace;
• řeší problematiku financování stavby a postup realizace v návaznosti na finanční toky;
• řeší technické problémy realizace, navrhuje změny a záměny materiálů;
• vede průběžná jednání se stavebníkem (technickým dozorem) a autorským dozorem;
• vede jednání s orgány státní správy, správci sítí a dalšími dotčenými osobami, netýkající se zásadních podmínek provádění stavby;
• řeší vznikající neshody;
• zajišťuje:
  • provádění vstupních kontrol materiálu a poddodávek (materiálu, dílců, konstrukcí, výrobků a zařízení);
  • dodržení předpisů týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
  • provádění mezioperačních (KZP) a výstupních kontrol a kontrol prací, které budou dalším postupem zakryty;
  • přejímací řízení a přejímky prací poddodavatelů v souladu s časovým plánem stavby;
  • bezpečnou instalaci a provoz technického vybavení na stavbě;
  • využití a údržbu strojů a výrobního zařízení na stavbě;
  • dodržování pokynů pro obsluhu mechanismů na stavbě;
  • dodržování požadavků, vyplývajících z právních předpisů (např. v oblasti metrologie, hygieny, požární ochrany apod.);
  • kontrolu, zda do stavebního díla nebyly zabudovány výrobky, u kterých byly zjištěny závažné neshody při vstupní kontrole;
  • pořádek na staveništi, uložení dílců, stavebních výrobků a hmot, vhodnost jejich užití;
• shromažďuje a uchovává veškeré doklady, související s prováděním stavby.

Autor aktualizace 2023: Ing. Petr Serafín

Stav: aktualizace 2023, vydání 2007

Anotace:
Tato pomůcka popisuje základní pojmy činnosti, právní rámec výkonu inženýrské činnosti, postupy autorizovaných osob v inženýrské činnosti, jejich rozdělení, postupy u jednotlivých staveb, náklady inženýrské činnosti atd.

Upozornění k textu

K 31. 12. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž jsou platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), byl zrušen novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., který nabývá plné účinnosti k 1. 7. 2023. Novela zákona č. 283/2021 Sb., provedená zákonem č. 195/2022 Sb., však mj. zavádí přechodné období od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024, ve kterém se bude postupovat podle dosavadní právní úpravy, tj. podle zákona č. 183/2006 Sb., s výjimkou vyhrazených staveb, u kterých se již od 1. 7. 2023 bude postupovat podle nové právní úpravy (zákona č. 283/2021 Sb.). V době zpracování této MP je projednávána tzv. „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. Je v rámci ní mj. navržen odsun účinnosti tohoto zákona.
• Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela zvláštních postupů, které představují ve vztahu ke stavebnímu zákonu speciální právní úpravu.
• Zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace,
• účinnost od 1. 7. 2022; zavádí a upravuje pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.
• Dále je v legislativním procesu projednáván nový „zákon o jednotném environmentálním stanovisku“. Toto stanovisko bude závazným pro povolovací procesy podle stavebního zákona a bude v sobě zahrnovat jednotlivé dílčí právní akty vydávané v oblasti ochrany životního prostředí. Současně je projednáván návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

Další text je vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) a s ním souvisejícími právními předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona a zákonů souvisejících k datu 31. 12. 2022 není ukončen.

OBSAH

1 INŽENÝRSKÁ ČINNOST AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

V textu metodické pomůcky jsou termíny a pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem, kde smluvní partner zajišťující inženýrskou činnost je zplnomocněným zástupcem stavebníka.

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie, a to v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Hlavní projektant

Pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Projektant

V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické (§ 22 odst. 4 SZ) či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Stavebník

V textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního a etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby. Pojem zadavatel používá též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ale v jiném smyslu – jako objednatel veřejné zakázky).

Zhotovitel stavby

V textu jde o stavebního podnikatele, firmu podnikající v živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby. V občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je používán termín zhotovitel a pro další členění termín poddodavatel zhotovitele. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Poddodavatel zhotovitele (podzhotovitel)

Termín je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Stavbyvedoucí

V souladu se SZ (§ 134 odst. 2) je definován jako osoba, která zabezpečuje z pověření zhotovitele stavby (stavebního podnikatele) odborné vedení provádění stavby jakožto výkon vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 a § 160 SZ) a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (AZ). Jeho činnost je vymezena v rámci § 153 odst. 1 a 2 SZ. Stavbyvedoucí je zejména povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. Dále musí působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodaří odstranit při vedení stavby, a vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky staveb. Přitom je povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem BOZP na staveništi, působí-li na stavbě.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – projektanta, zpravidla autora projektové dokumentace – nad postupem technické přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě smluvního vztahu mezi projektantem a stavebníkem; u stavby financované z veřejného rozpočtu je podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (zpracovanou autorizovanou osobou) povinen zajistit;
• dozor technický je ve smyslu § 152 odst. 4 SZ dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů – dále též AZ);
• dozor stavební je odborný dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v § 103 (s výjimkou § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8) a § 104 SZ (tj. nevyžadující stavební povolení ani ohlášení nebo u nichž postačuje ohlášení stavebnímu úřadu), vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ stavebního nebo architektonického směru nebo SŠ stavebního směru s maturitou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb – viz § 2 odst. 2 písm. d) SZ), pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí; jde-li však o stavbu pro bydlení nebo o změnu stavby, která je kulturní památkou, musí být stavebníkem zajištěno odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím – viz § 160 odst. 4 SZ;
• dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v § 171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Dozírá zejména na dodržování ustanovení stavebního zákona, prováděcích předpisů k němu, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, ČIŽP, OIP, ČOI, památkáři, archeologové a další).

Pracovník

Termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Pracovník inženýrské činnosti (dále též pracovník IČ)

Pracovník (firma), který na základě smlouvy (obvykle příkazní) zastupuje stavebníka v záležitostech týkajících se přípravy nebo provádění stavby a je vybaven plnou mocí v rozsahu výkonů, k nimž se ve smlouvě zavázal. Pro zajištění většího rozsahu činností (jakost, koordinace stavby apod.) může být v tomto případě místo příkazní smlouvy uzavřena smlouva o dílo (v případě činnosti s jiným, nehmotným výsledkem), resp. smlouva nepojmenovaná.

Manažer stavby

odborný nebo odpovědný pracovník zhotovitele, a to:

• osoba, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
• pracovník, zajišťující např.:
  • výrobní přípravu;
  • řízení úseků stavby nebo prací (mistři, vedoucí pracovních kolektivů, technici apod.);
  • zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
  • bezpečnost práce;
  • ekonomické a finanční oblasti;
  • kontroly a přejímky dodávek;
  • skladové činnosti;
  • řízení kvality apod.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby (stavebníkem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby a při realizaci stavby na staveništi (viz blíže § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací (§ 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.), a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován v souladu s přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Stavba

Podle § 2 odst. 3 a 4 SZ se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby. Stavbou je také výrobek plnící funkci stavby.

Soubor staveb

Vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem (§ 2 odst. 8 SZ).

Stavba hlavní v souboru staveb

Stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb (§ 2 odst. 9 SZ).

Vedlejší stavba v souboru staveb

Stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní (§ 2 odst. 9 SZ).

Dokumentace

Obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a prováděním stavby.

Dokumentace staveb – v této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny druhy dokumentace podle stavebního zákona nebo jiných právních předpisů souvisejících s výstavbou.

Výstupem projektové činnosti jsou různé druhy dokumentací:

• jakožto vybraných činností ve výstavbě, kterými jsou podle § 158 odst. 1 SZ zpracování:
  • územně plánovací dokumentace (viz § 2 odst. 1 písm. n) SZ), a to: zásady územního rozvoje (§ 36 a násl. SZ), územní plán (§ 43 a násl. SZ), regulační plán (§ 61 a násl. SZ);
  • územní studie (§ 30 SZ);
  • dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§ 76 SZ);
  • dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ), nahrazující územní rozhodnutí (§ 92 SZ);
  • projektové dokumentace, kterou se podle § 158 odst. 2 SZ rozumí dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (vybrané stavby vyžadující ohlášení);

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ (nahrazující stavební povolení);

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 (k autorizovanému inspektorovi viz dále § 143 až § 151 SZ);

e) stavby pro vydání společného povolení (§ 94l odst. 1 písm. e) a odst. 7 SZ);

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118 SZ (změna stavby po jejím povolení, ale před jejím dokončením);

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby);

h) pro provádění stavby (§ 92 odst. 1, § 133 odst. 3 a § 134 odst. 7 SZ);

i) pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku), nebo

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel).

• jiné druhy dokumentace, jejichž zhotovení nespadá pod vybrané činnosti ve výstavbě, např.:
  • dokumentace pro vydání územního souhlasu (§ 96 SZ);
  • dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, kterou může kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v § 159 odst. 3 SZ;
  • dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ;
  • dokumentace pro výběr zhotovitele stavby nebo její části;
  • projekt organizace výstavby (POV), jehož součástí je harmonogram výstavby;
  • dokumentace bouracích prací (§ 128 odst. 8 SZ);
  • dodavatelská dokumentace (dokumentace zhotovitele stavby, realizační dokumentace);
  • dokumentace skutečného provedení stavby (§ 125 SZ).
  • o dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

POUŽITÉ ZKRATKY:

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších přepisů (autorizační zákon). Z textu uvedeného zákona a dále z § 158 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě není vybranou činností ve výstavbě a autorizační zákon se tedy na ni nevztahuje.

Prakticky to znamená, že tuto činnost mohou vykonávat, vedle nich ji však mohou vykonávat rovněž osoby kvalifikované, ale i nekvalifikované, neboť kvalifikační požadavky na výkon této činnosti nejsou nikde definovány. Autorizované osoby výkon inženýrské činnosti zajišťují buď jako činnost doprovodnou k výkonu zakázek projektové činnosti (nikoliv provádění staveb), anebo jako samostatnou zakázku.

Soustavné provádění inženýrské činnosti je tedy upraveno obecnými právními předpisy, zejména zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), všechny ve znění pozdějších předpisů.

1.2.1 Výkon inženýrské činnosti v rámci živnosti projektová činnost

Autorizované osoby mohou vykonávat tuto činnost v rámci svobodného povolání nebo živnosti projektová činnost ve výstavbě a nemusí si zřizovat pro inženýrskou činnost samostatnou živnost. To platí jen v případě, že inženýrská činnost souvisí se zakázkou projektové činnosti.

1.2.2 Výkon inženýrské činnosti jako samostatná živnost

Inženýrská činnost ve výstavbě je živnost volná. Živnost volná a obory činností, které do ní náleží, jsou uvedeny v příloze č. 4 ŽZ, v novelizovaném znění. Pro provozování této živnosti se podle § 25 odst. 1 ŽZ nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (k získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny pouze všeobecné podmínky uvedené v § 6 odst. 1 ŽZ). Nemusí být tedy vykonávána ani osobou autorizovanou, ani jinak kvalifikovanou; samozřejmě z hlediska klienta by mělo jít o osobu odborně zdatnou. Nutno zdůraznit, že inženýrská činnost ve výstavbě neobsahuje vlastní projektování staveb ani jejich provádění.

Novelou zákona č. 455/1991 Sb. (ŽZ), provedenou zákonem č. 130/2008 Sb., byla (přílohou č. 4) zrušena dřívější volná živnost 71 – Inženýrská činnost v investiční výstavbě. Na základě zmocnění obsaženého v této novele zákona je stanovena obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých činností nařízením vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení je inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě při přípravě staveb (a částečně též některé výkony při provádění staveb) zařazena pod činnost 60 – Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků., do níž mj. náleží: „Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, ……. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb“. Patří sem dále též posuzování vlivu připravovaných staveb na životní prostředí (jehož rozsah je podrobně vymezen v uvedeném nařízení vlády).

Věcný obsah části živnosti „Inženýrská činnost ve výstavbě“ při provádění stavby nyní spadá zejména pod činnost 70 – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, do jejíž obsahové náplně se zahrnuje mj. „Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru (stavebníka), včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Obsahem není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění“.

Technickým dozorem stavebníka se rozumí kontrolní (dozorová) činnost fyzické osoby, pověřené stavebníkem nad prováděním stavby nebo její části, zejména dohled nad:

• tím, zda je stavba prováděna v souladu s ověřenou dokumentací a dalšími podmínkami;
• čerpáním finančních prostředků;
• kvalitou;
• uplatněním a projednáním všech změn a odchylek od ověřené dokumentace stavby;
• ukončením stavby a jejím zprovozněním pro uživatele.

Od inženýrské činnosti prováděné pro stavebníka (investorské inženýrské činnosti) nutno odlišit inženýrskou činnost vykonávanou pro zhotovitele stavby, zahrnující možnost komplexní (vyšší) dodávky stavby (nebo její části) dodávané pro stavebníka (používané často v případě technologických staveb). Tato inženýrská, resp. kompletační činnost prováděná jako součást smluvního plnění zhotovitele stavby vůči stavebníkovi stavby pak bude spadat do okruhu činností (vyššího) zhotovitele stavby v rámci vázané živnosti Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, s příslušnou odbornou způsobilostí podle živnostenského zákona.

1.2.3 Smluvní rámec výkonu inženýrské činnosti

Inženýrská (obstaravatelská) činnost je vykonávána obecně podle občanského zákoníku obvykle na základě příkazní smlouvy (§ 2430–§ 2444). Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá. Příkazník provede příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil náhradníka, nebo byl-li tento nezbytně nutný, nahradí škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu. Vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

Příkazník je v příkazní smlouvě o inženýrské činnosti právnická nebo fyzická osoba oprávněná k výkonu příslušných činností podle zákona o živnostenském podnikání, popř. k výkonu vybraných činností ve výstavbě podle stavebního zákona a souvisejících předpisů. V textu této MP je označován též jako „pracovník inženýrské činnosti“ nebo „pracovník IČ“.

Příkazce je právnická nebo fyzická osoba, působící při činnostech podle této MP jako investor (stavebník) příslušné stavby. Ve fázi přípravy stavby může být označován též jako pořizovatel (např. v případě pořizování územního plánu), žadatel, resp. budoucí stavebník (zejména v případě územního řízení) nebo oznamovatel (v případě posuzování vlivu záměru na životní prostředí). Ve smlouvě se zavazuje, že bude příkazníkovi (jím jmenovaným odborníkům) poskytovat potřebnou součinnost, vystaví včas a řádně potřebné plné moci k jednáním, úkonům a funkcím, za řádně provedené činnosti poskytne příkazníkovi sjednanou nebo obvyklou odměnu a uhradí mu náklady, které při své činnosti (provádění příkazu) nutně vynaložil. Odměnu příkazce poskytne, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

1.3 OBECNÝ POSTUP VÝKONU INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

1.3.1 Schéma postupu

Obecně je inženýrská činnost zajišťována pracovníkem inženýrské činnosti. Tím může být i přímo projektant zakázky v případě kompletního zajištění projektové a inženýrské, nebo další z pracovníků projektové a inženýrské firmy, který se specializuje na tuto činnost. V zásadě jsou rozlišovány postupy inženýrské činnosti v období:

• přípravy dokumentace stavby;
• přípravy a provádění stavby.

V období přípravy a zpracování dokumentace stavby jsou zajišťovány veškeré činnosti směřující k možnosti zahájit stavbu pro stavebníka, v období přípravy a provádění stavby potom dohled nad jejím prováděním v souladu se stanovenými podmínkami povolovacího řízení, ověřenou projektovou dokumentací a platnými právními předpisy (především SZ a předpisy souvisejícími). V této fázi by však (v případě výkonu inženýrské činnosti projektově inženýrskou firmou) měla být dodržena zásada personálního oddělení výkonu technického dozoru a autorského dozoru. Současně je zde i důležitá funkce dohledu nad využitím finančních prostředků stavebníka, až po uvedení stavby do užívání. Schéma obecného postupu je uvedeno v následující tabulce:

Schéma obecného postupu

1.3.2 Stručná charakteristika postupu

Obecný postup směřující k cíli, tj. předání dokončené stavby do užívání. Procesy odpovídají zásadám stanoveným v jednotlivých kapitolách stavebního zákona a dělí se do jednotlivých postupů (viz kap. 2) podle druhu a rozsahu stavby i způsobu jejich zabezpečení.

Podkladem je obchodní jednání se zákazníkem. Jedná se o navázání smluvního vztahu se zákazníkem, nabídkové řízení, jednání o uzavření jednotlivých druhů smluv až po jejich schvalování. Uzavřená smlouva na zakázku inženýrské činnosti stanoví její rozsah, včetně určení jednotlivých položek – dokumentovaných postupů dílčích a konečných smluvních výstupů. Na základě smlouvy jsou zajištěny:

• podklady pro zpracování zakázky podle seznamu smluvního ujednání;
• další materiály a požadavky předané zákazníkem;
• dokumentace příslušného druhu (viz kap. 2);
• informace poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace;
• informační základna dodavatelů.

Výsledkem je předmět specifikovaný v uzavřené smlouvě, tj. zpravidla inženýrská (obstaravatelská) činnost v příslušném období přípravy a provádění stavby, zajištěná pro zákazníka v rozsahu sjednaném smlouvou.

1.3.3 Standard výkonu inženýrské činnosti

Vedení firmy na základě převzatého obchodního případu s uzavřenou smlouvou v termínu nutném k zahájení činnosti jmenuje příslušného pracovníka pověřeného zajištěním inženýrské činnosti, případně určí další spolupracovníky a informuje je o podmínkách obchodního případu. Rozhodne, zda a ve kterých fázích bude provedena kontrola nebo konzultace se zákazníkem. Provádí průběžnou kontrolu výkonu inženýrské činnosti.

a) Inženýrská činnost při přípravě stavby

Pracovník inženýrské činnosti provede kontrolu vstupních podkladů a po poradě se spolupracovníky rozhodne o postupu v souladu s platnými právními předpisy, normami a technickými dokumenty. Pokud jsou požadavky vyplývající ze smlouvy s nimi v rozporu nebo pokud jsou podklady neúplné, projedná se zákazníkem příslušnou změnu nebo doplnění. Zabezpečí, aby veškeré požadavky a technické podklady zákazníka byly dokumentovány. Obstará zpracování všech dokladů a dokumentů, potřebných pro výstup výkonu inženýrské činnosti.

Zajistí uzavření smluv o dílo s příslušnými poddodavateli s využitím postupů MP 5.1 Nakup poddodávek, resp. smluv mezi příkazníkem (v pozici objednatele) a příslušnými zhotoviteli, zejména s projektantem – projektovou firmou, a předá jim podklady. Při koordinaci, předání podkladů, kontrole a převzetí dodávek od poddodavatelů i zhotovitelů postupuje podle této metodické pomůcky.

Provádí inženýrskou činnost v souladu s jednotlivými dílčími postupy inženýrské činnosti.

Provádí kontrolu zpracované dokumentace, resp. spolupracuje na jejím řešení, pokud je zpracovávána jako součást obchodního případu. Posuzuje úplnost zadávacích podkladů. V případě, že jsou neúplné, požádá o jejich doplnění.

V rámci této části inženýrské činnosti může zajistit projektové zakázky popsané v MP 1 Projektová činnost typu:

• studie optimalizační (STO);
• studie koncepční (STK);
• finanční analýza (FA);
• studie proveditelnosti (SP).

Stavebník provede rozbor zpracovaných podkladů a příslušné konzultace; na jeho základě rozhodne o realizaci investice, nebo tuto zamítne (činnost tím končí). Ukončení inženýrské činnosti stavby je možné kdykoliv podle příslušné smlouvy, nebo na základě negativního projednání v dalších fázích inženýrské činnosti.

Pracovník inženýrské činnosti v další přípravě řeší problematiku získání některého druhu rozhodnutí či jiného dokumentu umožňujícího umístění stavby (případně i povolení stavby, pokud je vydáváno společné povolení nebo společný souhlas), a to na základě stavu územní dokumentace řešeného území. Speciální výkony jsou dány postupy stavebního zákona a prováděcích vyhlášek:

• žádost o územně plánovací informaci § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání regulačního plánu včetně zpracování souvisejících dokumentů, např. dohody o parcelaci nebo plánovací smlouvy, § 61 a násl. SZ a § 18 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí § 86 SZ, § 3 až § 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání územního rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí § 94c SZ, § 3 až § 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání společného povolení § 94l SZ, § 7a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí § 94s SZ, § 7a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ, § 13b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• oznámení záměru § 96 SZ, § 15 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• příslušné úkony vedoucí k uzavření a nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí § 78a SZ, § 16 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro zpracování výše uvedených postupů uzavírá smlouvy na zakázky projektové činnosti podle MP 1:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci (ÚPI) § 21 SZ – podle § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů; celková situace v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí – vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu apod.;
• dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení – příloha č. 1 až 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace nebo o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení;
• dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (DZVÚ) – příloha č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území – příloha č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• dokumentace pro vydání společného povolení – příloha č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání společného povolení, dokumentaci pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dráhy nebo o dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace;
• jednoduchá dokumentace (jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy) pro vydání územního souhlasu (JDS) – § 96 odst. 3 písm. e) SZ;
• dokumentace ostatní (DO).

Zpracovává příslušné formuláře podle příloh prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu, zpracovává podklady k identifikaci pozemků, získává zejména závazná stanoviska (popř. rozhodnutí) dotčených orgánů, která připojuje k žádosti, zajišťuje posouzení vlivu na životní prostředí u staveb, které to vyžadují, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, souhlasy vlastníků podle § 184a SZ (pokud pro projednávanou stavbu nelze vyvlastnit a další požadované doklady.

Výsledkem je získání některého z druhů rozhodnutí, či územního souhlasu, které se stávají podkladem pro další pokračování v přípravě stavby.

Pracovník inženýrské činnosti zabezpečí v souladu s částí čtvrtou stavebního zákona – Stavební řád podle druhu stavby úkony a činnosti nutné k zajištění příslušných dokumentů (pokud stavby nebyla umístěna a povolena ve společném řízení nebo nebyl vydán společný souhlas), nezbytných k zahájení stavby (resp. stanovení podmínek jejího provádění), zejména:

• ohlášení stavby § 105 SZ, § 18a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o stavební povolení § 110 SZ, § 18b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• příslušné úkony vedoucí k uzavření a nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení § 116 SZ, § 18e vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora § 117 SZ, § 18b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro zajištění výše uvedených postupů uzavírá smlouvy na zakázky projektové činnosti podle MP 1:

• projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) – § 110 odst. 2 písm. e) SZ a příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; u dopravních staveb podle příloh č. 1, č. 3 nebo č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.;
• projektová dokumentace pro ohlášení stavby (DOS) – u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) v rozsahu podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; u dopravních staveb podle příloh č. 1, č. 3 nebo č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb, ve znění její novely č. 251/2018 Sb.;
• dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, kterou může kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v § 159 odst. 3 SZ; obsah dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ je vymezen v § 105 odst. 4 až 8 SZ;
• dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ v rozsahu vymezeném v § 105 odst. 8 SZ.

Zpracovává příslušné formuláře podle příloh vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zpracovává podklady k identifikaci pozemků, získává zejména stanoviska dotčených orgánů, která připojuje k žádosti, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, souhlasy vlastníků podle § 184a SZ (pokud pro projednávanou stavbu nelze vyvlastnit) a další požadované doklady.

Výsledkem je získání podmínek, umožňujících zahájení vlastního provádění stavby na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, stavebního povolení, vzniku práva stavět na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, případně na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy, která nabyla účinnosti.

b) Inženýrská činnost při provádění stavby

Pracovník inženýrské činnosti zajišťuje výběr zhotovitele, nebo zhotovitelů stavby na základě výběrového řízení s využitím MP 5.1 Nakup poddodávek. Varianta výběru záleží na způsobu zajištění inženýrské činnosti. Výsledkem je uzavření příslušných smluv o dílo na zajištění dodávek stavby.

Poskytuje zhotoviteli smluvně sjednanou spolupráci a kontroluje jeho činnost v rámci přípravy stavby, zejména při stanovení technologie výstavby, jejího časového průběhu a dodržení podmínek souvisejících s povolením stavby.

Zajišťuje pro stavebníka u projektanta, případně u zhotovitele stavby podle smluvních ujednání, další dokumentaci:

• dokumentace pro provádění staveb (DPS) – příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; u dopravních staveb podle příloh č. 2, č. 4, č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb, ve znění její novely č. 251/2018 Sb. V případě veřejných zakázek na stavební práce je podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, součástí technických podmínek dokumentace podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. Touto dokumentací je projektová dokumentace pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb, projektová dokumentace pro provádění staveb podle vyhlášky o dokumentaci dopravních staveb nebo dokumentace bouracích prací;
• dodavatelská dokumentace (DD);
• Plán organizace výstavby (POV);
• Dokumentace pro uvedení do provozu (DUP);
• Dokumentace pro užívání stavby (DUS).

Sjedná výkon autorského dozoru nad prováděním stavby (nebyl-li již předmětem smlouvy s projektantem, uzavřené v rámci výkonu IČ v přípravě stavby).

Zajišťuje pro stavebníka (zadavatele stavby) další potřebné činnosti podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, pokud je pro danou stavbu nutná, zejména vyhledání a smlouvu na výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, smluvní zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi tam, kde je vyžadován, ohlášení zahájení stavby oblastnímu inspektorátu práce 8 dní před zahájením prací a veškeré další činnosti, uložené stavebníkovi v této oblasti platnými právními předpisy.

Pracovník inženýrské činnosti v průběhu provádění stavby hájí oprávněné zájmy stavebníka jako jeho zplnomocněný zástupce, přičemž zajišťuje především:

• kontrolu vedení stavebního deníku a vyjádření k záznamům v něm uvedených, kontrolu plnění zapsaných požadavků;
• účast nebo zastoupení na všech rozhodujících jednáních, vyvolaných zákazníkem nebo zhotovitelem;
• kontrolu udržování pořádku na stavbě a dodržování bezpečnostních předpisů;
• účast na kontrolních dnech, resp. jejich organizaci;
• prostřednictvím technického dozoru kontrolu provádění stavebních a montážních prací zhotovitelů (dodavatelů);
• reakci na požadavky zákazníka, které mají dopad na změny stavby před jejím dokončením, včetně zajištění potřebné změnové dokumentace a projednání potřebných povolení;
• sledování a kontrolu plnění obchodních smluv se zhotoviteli, zejména z hlediska řízení obchodního případu a plnění termínů;
• v rozsahu smluvního zmocnění plnění povinností stavebníka při provádění stavby podle stavebního zákona (viz např. § 152 odst. 3) a zastupování stavebníka ve styku se stavebním úřadem při výkonu jeho oprávnění podle SZ (viz např. § 132);
• uplatňování případných reklamací neshod u zhotovitelů v průběhu stavby a jejich včasné vyřízení;
• převzetí komplexních poddodávek podle MP 5.1 Nakup poddodávek;
• oznámení stavebnímu úřadu fázi stavby, určené k vykonání kontrolní prohlídky (§ 133 SZ);
• provádění kontroly dodržování platebního kalendáře, dohodnutého v obchodní smlouvě.

Jsou-li na stavbě ustaveni, spolupracuje s pracovníkem vykonávajícím autorský dozor projektanta, s koordinátorem BOZP na staveništi, případně s autorizovaným inspektorem.

Technický dozor stavebníka při provádění stavby (§ 152 odst. 4 SZ) zajišťuje soubor činností potřebných ke kontrole. Podrobný popis činnosti je stanoven v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka a v kap. 2.2.2, bod AA9 této MP.

Zhotovitel stavby a pracovník inženýrské činnosti uskuteční přejímací řízení dokončené stavby. Při něm postupují podle zásad, uvedených v MP 2 Provádění staveb.

Pracovník inženýrské činnosti převezme od zhotovitele stavby všechny doklady o provedení požadovaných zkoušek a osvědčení a ověřuje jejich kompletnost, včetně dodržení sjednaných parametrů. Přejímá od zhotovitele rovněž dokumentaci skutečného provedení stavby, resp. u stavby technické nebo dopravní infrastruktury dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby (včetně prověření její správnosti) a zajišťuje geometrický plán pro následné zapsání stavby do katastru nemovitostí.

Při přejímacím řízení rovněž uplatňuje všechny zjevné vady a nedodělky stavby a dohodne způsob a termíny jejich odstranění. Na závěr přejímacího řízení se uzavře a podepíše protokol o předání a převzetí stavby (viz MP 2).

Pracovník inženýrské činnosti zajistí veškeré úkony, související s uvedením stavby do užívání.

U staveb, u nichž je to nezbytné, zajistí podmínky k provedení zkušebního provozu podle § 124 stavebního zákona, nebo zajistí u stavebního úřadu časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením.

U staveb podle jejich charakteru zajistí:

• žádost o vydání kolaudačního souhlasu § 122 SZ, § 18i a příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• pokud žádost o vydání kolaudačního souhlasu není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení. Žádost o kolaudační souhlas se v tomto případě považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

Žádost doplní o požadované přílohy, zejména závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštními předpisy vyžadována, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby (pokud byla vyžadována); dále připojí dokumentaci skutečného provedení stavby (došlo-li na stavbě k nepodstatným odchylkám) a geometrický plán (bude-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí). Může také zajistit certifikát autorizovaného inspektora, v tomto případě stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky. Pokud tomu tak není, účastní se závěrečné kontrolní prohlídky, svolané stavebním úřadem. Od závěrečné kontrolní prohlídky může stavební úřad upustit též u podzemních staveb technické infrastruktury.

Je-li tak sjednáno, zajistí pracovník IČ pro stavebníka další předepsané úkony související s užíváním stavby (např. návrh zápisu do katastru nemovitostí nebo doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce viz § 121 odst. 1 SZ).

Zajistí u zhotovitele důslednou likvidaci zařízení staveniště.

Pracovník inženýrské činnosti zajistí po uplynutí lhůty, po níž je možno zahájit užívání stavby na základě kolaudačního souhlasu a odstranění všech zjištěných vad, předání stavby do užívání stavebníka (provozovatele).

Zkompletuje 2 pare dokumentace a dokladů ke stavbě. Jedno předá stavebníkovi, včetně všech dalších dokladů, nutných k řádnému užívání a provozu stavby, druhé založí do spisovny firmy k uložení minimálně po dobu 5 let od skončení záruční lhůty (viz MP 7.3 Spisová agenda).

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Autorizované (a ostatní) osoby vykonávající inženýrskou činnost jsou povinny vystupovat jako zplnomocněný zástupce stavebníka a v jeho jménu zajišťovat veškeré úkony v souladu s právním řádem České republiky. V opačném případě jej vystavují možnému postihu. Ten může být následně přenesen na pracovníka (firmu) zajišťujícího inženýrskou činnost, neboť ve smluvním ujednání (příkazní smlouvě) se tento obvykle zavazuje chránit oprávněné zájmy příkazce a postupovat (plnit příkaz) poctivě a pečlivě podle svých schopností. Jednou z těchto povinností by měla být i ochrana veřejného zájmu (§ 132 odst. 3 a § 175 SZ) – toto je vhodné ve smlouvě výslovně sjednat.

V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou právních předpisů zejména veřejného stavebního práva, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

• pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
• princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
• principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
• vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
• veřejná forma projednání u vybraných druhů staveb minimálně do fází územního rozhodnutí;
• nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby sjednáno);
• princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
• princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
• povinné kontrolní prohlídky staveb;
• princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• princip ochrany nezastavěného území;
• a konečně princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích; nástrojem k jeho zajištění je zejména územní plánování, a to z hlediska dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, přičemž sleduje společenský a hospodářský potenciál tohoto rozvoje.

Základní obecně platné podmínky ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation – CPR);
• ustanovení SZ, týkající se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 SZ);
• souvisejících ustanoveních autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravujicích výkon činnosti autorizovaných osob;
• ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
• ustanovení SZ o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a § 153 SZ);
• ustanovení SZ upravujícím odpovědnost projektanta (§ 159 SZ);
• ustanovení SZ, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka – § 152 SZ) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 a násl. SZ);
• ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění k činnostem ve výstavbě;
• příslušných ustanoveních dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě, zejména těch, které upravují činnost dotčených orgánů hájících veřejné zájmy;
• příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů;
• obecných ustanoveních občanského zákoníku;
• příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
• a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

Úplný výčet těchto předpisů by byl poměrně obsáhlý, a proto zde není možný. Respektování a jejich znalost je součástí kvalifikace firmy, která příslušnou vybranou činnost ve výstavbě vykonává.

Pro účely SZ se podle § 132 odst. 3 SZ veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

• stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku se předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Přitom stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

• provádět kontrolní prohlídky staveb (§ 133 a § 134 SZ);
• nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135 a § 136 SZ);
• nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137 a § 138 SZ);
• nařizovat provedení udržovacích prací (§ 139 SZ);
• nařizovat vyklizení stavby (§ 140 SZ);
• ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž Část pátá, Hlava IV (§ 175–§ 177) SZ. Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Jednou z povinností právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy podle § 169 SZ je při územně plánovací a projektové činnosti a provádění staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu. Těmito požadavky jsou obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanové prováděcími právními předpisy (vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb).

Zde je nutno připomenout § 156 odst. 1 SZ, který určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. Těmito požadavky jsou: mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost a přístupnost při užívání stavby, ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla; udržitelné využívání přírodních zdrojů. V preambuli předmětného nařízení je konstatováno, že tyto zavedené základní požadavky na stavby jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků.

Uvedené základní požadavky na stavby jsou rovněž obsaženy v příloze č. 1 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

Vykonává-li inženýrskou činnost autorizovaná osoba, je jednou z jejích základních povinností dbát na ochranu veřejných zájmů při provádění vybraných činností ve výstavbě (podle § 158 SZ se jedná o činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a mohou tedy být prováděny pouze fyzickými osobami, které získaly autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů).

V souvislosti s přijetím zákona č. 224/2003 Sb., kterým s mění zákon č. 360/1992 Sb., popsala důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle § 2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

Výše uvedené principy ochrany veřejných zájmů a povinnosti příkazníka s tím související při výkonu inženýrské činnosti (ať už je autorizovanou osobou či nikoli) musí být důsledně promítnuty do vzájemných smluvních závazků účastníků výstavby.

Kvalita dohodnutých inženýrských činností, které obstarává příkazník jménem a na účet příkazce, je závislá na:

• kvalitě vlastní práce příkazníka, který odpovídá také za kvalitu prací osob (firem), na něž přenesl (jako na své poddodavatele) část svých závazků na výkony (práce) podle smlouvy s příkazcem; k takové součinnosti není nutný souhlas příkazce;
• kvalitním splnění závazků osob (firem), se kterými příkazník uzavřel (v souladu s pověřením příkazce) smlouvu jménem a na účet příkazce, popř. se kterými uzavřel příkazce smlouvu v souladu s doporučeními příkazníka; v těchto případech odpovídá příkazník (v rozsahu sjednaném v příkazní smlouvě) za výběr kvalitního smluvního partnera a za kvalitně zpracovaný obsah smlouvy, neodpovídá však za její plnění osobami, s nimiž byla smlouva příkazcem nebo jménem a na účet příkazce uzavřena;
• kvalitní splnění součinnosti příkazníka s příkazcem.

Příkazník odpovídá za škodu vzniklou příkazci v důsledku porušení svých povinností, sjednaných ve smlouvě, obvykle za škodu vzniklou porušením ochrany veřejného zájmu, a to zejména:

• neodbornou péčí při vyřizování záležitostí;
• nerespektováním zájmů příkazce, které zná nebo musí znát vzhledem k obsahu příkazní smlouvy a jejímu účelu, pokud takové zájmy nejsou v rozporu s předpisy a etickými standardy;
• vycházením vstříc pokynům a přáním příkazce, které jsou v rozporu s odbornými znalostmi (schopnostmi), které je nutné předpokládat u příkazníka; přitom se smluvní strany řídí ustanovením § 2433 občanského zákoníku;
• nepředáním včas věcí příkazci, které za něho převzal a které mu měl podle smlouvy bez zbytečného odkladu odevzdat;
• nesprávným nakládáním s věcmi, které převzal od příkazce nebo v rámci zařizování od třetích osob a o které je příkazník povinen se podle smlouvy starat s odbornou péčí.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Jak již bylo řečeno, inženýrská činnost nemusí, ale může být součástí činnosti autorizovaných osob. Pokud ji vykonává autorizovaná osoba, je povinna ctít a respektovat při jejím výkonu ustanovení řádů ČKAIT (zejména etického), neboť ty se pro členy komory vztahují na veškerou jejich činnost v oblasti stavebnictví, přestože nejde o činnost vybranou.

Obecný princip spolupráce mezi autorizovanými osobami je stanoven v § 12 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: „K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.“

Z praktického hlediska to znamená, že do smluvních vztahů pro realizaci zakázek a konkrétních činností v inženýrské činnosti budou zapojovány osoby, které jsou k této činnosti oprávněny ve vztahu k zákonu č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 158–160 stavebního zákona. Základním požadavkem je, aby všechny činnosti ve výstavbě byly vykonávány osobami oprávněnými. Lze doporučit i při inženýrské činnosti, aby autorizovaná osoba vykonávala jen činnosti, které jsou oborem její autorizace a o kterých má dostatečné odborné znalosti, jinak aby si zajistila spolupráci osoby s odbornými znalostmi v příslušném oboru.

Pracovník inženýrské činnosti přichází při výkonu své činnosti do styku zejména s autorizovanou osobou – stavbyvedoucím a s autorizovanou osobou – projektantem (včetně jeho výkonu autorského dozoru, je-li stavebníkem sjednán), a to na bázi kontrolní. Spolupracuje též s pracovníkem vykonávajícím technický dozor stavebníka (pokud tuto činnost nevykonává sám). Pracovník inženýrské činnosti v rámci této činnosti samozřejmě nesupluje povinnosti a odpovědnost projektanta, stanovené např. v § 159 odst. 2 SZ nebo stavbyvedoucího (viz např. § 153 SZ), ale v zájmu příkazce kontroluje výkon jejich povinností v souladu s podmínkami smlouvy se stavebníkem (příkazcem), s přihlédnutím též k ochraně veřejných zájmů. Při tom např. s nimi projednává případné návrhy na technické řešení nebo postupy výstavby, vyjadřuje se k jejich stanoviskům, zapsaným do stavebního deníku, účastní se kontrolních porad, přejímacích řízení apod.

Nezbytná je dále spolupráce pracovníka inženýrské činnosti s některými dalšími osobami, činnými při provádění stavby (je-li jejich působení stavebníkem sjednáno), např. s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi nebo s autorizovaným inspektorem. Součinnost se uskutečňuje kromě osobních jednání zejména prostřednictvím stavebního deníku, kontrolních porad, v případě koordinátora BOZP více viz zejména § 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. Konkrétní způsob a forma spolupráce pracovníka inženýrské činnosti s těmito dalšími osobami jménem stavebníka (příkazce) v průběhu provádění stavby musí být obsažena v příkazní smlouvě.

V průběhu přípravy i provádění stavby pracovník inženýrské činnosti úzce spolupracuje se stavebním úřadem, dotčenými orgány státní správy, vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury a s účastníky příslušných řízení.

Činnost technického dozoru stavebníka je více popsána v MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÉ OSOBY V INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Dělení postupů v inženýrské činnosti je možné několika způsoby. Základní je rozdělení z hlediska logického postupu: příprava dokumentace a provádění stavby.

Tento postup se však výrazně liší podle druhu stavby v návaznosti na stavební zákon. Ale ani toto rozdělení není dostatečné, neboť konkrétní postupy v inženýrské činnosti závisejí také na tom, pro koho je vykonávána:

• stavebník pracující v oblasti veřejných financí (stát, samospráva, organizace se státní účastí);
• stavebník soukromý;
• drobný stavebník, požadující pouze určité úkony.

Ve vztahu k stavebnímu zákonu záleží také na:

• druhu a velikosti stavby;
• na vztahu k zajištěné úrovni územní přípravy;
• na tom, zda lze zajistit zkrácené postupy.

2.1.1 Rozdělení postupů podle způsobu výstavby

Při uzavírání smluvního vztahu na výkon inženýrské činnosti je nutno vzít v úvahu způsob výstavby:

• způsob výstavby na klíč, při kterém je převaha inženýrské činnosti zabezpečována zhotovitelem stavby na klíč a stavba je pořízena v souladu s jeho nabídkovou dokumentací. Zhotovitel stavby na klíč zabezpečuje také dokumentaci potřebnou pro realizaci stavby;
• způsob výstavby podle nabídkové dokumentace několika zhotovitelů částí stavby, při kterém investor (stavebník) zabezpečuje koordinaci mezi zhotoviteli částí stavby. Inženýrská činnost je rozvržen mezi jednotlivé zhotovitele částí stavby, z nichž každý realizuje příslušnou část stavby podle dokumentace projektu, kterou v souladu se svou nabídkovou dokumentací zpracoval, a mezi investora (stavebníka), který zabezpečuje koordinaci v rozsahu stavby;
• způsob výstavby s jedním zhotovitelem stavby, který stavbu provádí v souladu s projektovou dokumentací investora (stavebníka), zhotovenou pro investora (stavebníka) projektantem, a v souladu s následnou dokumentací, jejíž zpracování v souladu se souborným řešením investora zabezpečuje zhotovitel stavby. Převaha inženýringu je na investorské straně.

Poznámka:
Tato varianta je popisována v následujících postupech:

• způsob výstavby se zhotoviteli částí stavby podle dokumentace investora (stavebníka), kterou pro něj zhotovil projektant a v souladu s následnou prováděcí dokumentací příslušné části stavby, jejíž zpracování v souladu se souborným řešením investora zhotovil každý ze zhotovitelů částí stavby. Investor musí zabezpečit potřebnou koordinaci na úrovni stavby. Převaha inženýringu je na investorské straně;
• způsob výstavby investorský, kdy investor (stavebník) zadá projektantovi zpracování projektové dokumentace stavby realizované tímto způsobem výstavby, včetně dopracování současně nebo postupně do úrovně dalších stupňů dokumentace stavby, a zabezpečuje pak (bez účasti zhotovitele stavby či zhotovitelů částí stavby) kompletační činnosti při provádění stavby. Téměř veškerá inženýrská činnost je na investorské straně.

2.1.2 Rozdělení postupů podle stavebního zákona

Stavební zákon umožňuje řadu variantních postupů přípravy a provádění výstavby (podrobně popsáno v MP 1 Projektová činnost. Pouze některé z těchto postupů vedou k možnosti zajišťovat přípravu stavby smluvní inženýrskou činností, ostatní by byly neefektivní. Tyto postupy jsou dále specifikovány v této pomůcce.

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozšířil možné varianty zajištění přípravy staveb. Zavádí i zjednodušené postupy, které lze využít za podmínek stanovených zákonem. Jeho velká novela provedená zákonem č. 225/2017 Sb. pak zavádí některé zcela nové principy, které se promítají do povolovacích režimů. Jejich využití umožňuje urychlení přípravy staveb. Rozhodující váha je dána na řešení problémů v oblasti územního plánování a řízení.

Variabilnost postupu klade nové požadavky na činnost autorizovaných osob, které musí umět nové postupy využívat, nabídnout je stavebníkovi a pokud možno trvat na jejich použití i ve vztahu ke stavebním úřadům, kde je nutno překonávat setrvačnost a opatrnost úředního postupu.

Projektová činnost představuje různé typy samostatných zakázek, které se mohou, ale nemusí řetězit. Některé z nich jsou vybranou činností ve výstavbě a vyžadují činnost autorizované osoby, některé však nemusí, ale mohou být autorizovanou osobou zpracovány.

Ujasnění si požadavků na inženýrskou činnost je klíčovou záležitostí vstupních obchodních jednání se stavebníkem (investorem). Rozhodovací schéma může posloužit pro základní rozhodnutí i o druhu inženýrské činnosti. V této pomůcce jsou popsány základní druhy postupu inženýrské činnosti:

A – Inženýrská činnost pro stavby financované z veřejných prostředků

AA – stavby s úplnou přípravou

AB – stavby jednoduché

B – Inženýrská činnost pro stavby financované stavebníkem

BA – stavby s úplnou přípravou

BB – stavby se zkrácenou přípravou

BC – stavby jednoduché

Z hlediska stavu územní přípravy je nutné řešit další dílčí varianty:

• stavby bez územní přípravy;
• stavby na území s územním plánem;
• stavby na plochách s platným regulačním plánem;
• stavby ostatní.

Z hlediska ukončení provádění (a užívání) stavby:

• kolaudované stavby;
• stavby bez kolaudace.

2.1.3 Dokumentované postupy inženýrské činnosti

AA – Stavby financované z veřejných rozpočtů

postupy v období projektové přípravy: AA1, AA2, AA3, AA4, AA5, AA6

postupy v období provádění stavby: AA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, AA13, AA14, AA15

viz. kap. 2.2

BA – Stavby financované soukromým investorem se stavebním řízením

postupy v období přípravy: AA1, AA2, BA3, AA4, AA5

postupy v období provádění stavby: BA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, BA13, AA14, AA15

BB – Stavby financované soukromým investorem s využitím autorizovaného inspektora

postupy období přípravy: AA1, AA2, BA3, AA4, BB5

postupy období provádění: BA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, AA13, BB14, AA15

Smluvní vztahy je možné uzavřít:

• samostatně na proces přípravy (tzv. předinvestiční fáze);
• na celý proces přípravy a provádění (tzv. investiční fáze);
• na každou činnost samostatně.

2.2 POPIS JEDNOTLIVÝCH ZÁKLADNÍCH POSTUPŮ INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI STAVEB FINANCOVANÝCH Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ

2.2.1 Postupy v přípravě dokumentace

Tato etapa výkonu inženýrské činnosti začíná od prvního záměru stavebníka (investora) ověřit reálnost jeho představy vybudovat stavbu a končí vydáním stavebního povolení (resp. dokumentu je nahrazujícího).

Mnohdy jsou definovány některé postupy přípravy stavby jako předinvestiční. I když jde o sporný pojem, je nezpochybnitelným faktem, že úvahy o smyslu investice musí předcházet každému rozhodnutí o vydání investičních prostředků. Služby inženýrské činnosti tady poskytují stavebníkovi potřebný servis obstarání všech nutných studijních projektových prací, rozborů, průzkumů a dalších podkladů, včetně jejich posouzení a kompletace do formy pro rozhodnutí stavebníka o dalším postupu.

AA0 – Vyhledávací činnost pro stavebníka

Prvním úkonem v rámci smlouvy o inženýrské činnosti může být pověření pracovníka inženýrské činnosti vyhledáním vhodných pozemků pro realizaci investičních záměrů stavebníka. V rámci tohoto postupu zajistí:

• seznámení se s platnou územně plánovací dokumentací (územní plán obce, regulační plán, zásady územního rozvoje);
• rekognoskaci vhodných pozemků z hlediska zamýšlené výstavby;
• výpisy z katastru nemovitostí a identifikaci majetkoprávních vztahů (např. dědictví, restituce, soudní rozhodnutí apod.);
• předběžné projednání s představiteli obce o možnosti realizace záměru;
• předběžné projednání s vlastníky vhodných pozemků o možnosti jejich získání;
• projednání vybraných lokalit se stavebníkem podle jeho požadavků;
• provedení potřebných úkonů, vedoucích k získání vlastnických nebo jiných práv stavebníka k pozemkům a stavbám, nutným k přípravě a realizaci budoucí stavby, resp. k zajištění stanovisek (souhlasů) vlastníků nemovitostí, popř. dohod na úrovni smluv o smlouvách budoucích (dokument příslušné závaznosti bude zvolen zejména podle stupně rizika úspěšnosti územní přípravy záměru a strategie jednání s vlastníky);
• zpracování návrhů a účast na projednání příslušných druhů smluv (kupních, nájemních, smluv o smlouvě budoucí), vztahujících se k vhodným pozemkům;
• řešení problematiky s odnětím zemědělské půdy podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a problematiky s odnětím nebo omezením plnění některých funkcí lesa podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Jednotlivé části výkonu inženýrské činnosti v rámci tohoto bodu mohou být omezeny podle potřeb stavebníka, resp. ve vazbě na zajišťování inženýrské činnosti v rozsahu uvedeném v následujících kapitolách (např. konkrétní získání vlastnických práv a záležitostí spojených s odnětím ze zemědělského půdního fondu mohou být provedeny až v rámci následujících postupů).

AA1 – Inženýrská činnost při přípravě stavby

V rámci této fáze inženýrské činnosti zajišťuje pracovník inženýrské činnosti následující výkony a činnosti:

a) v souladu s výchozími podklady a limitujícími podmínkami budoucího stavebníka navrhne předběžně cíle projektu ve věcném a ekonomickém vyjádření, ve vzájemné závislosti a v závislosti na stanoveném čase (na hlavních milnících), určené parametry, jejichž dosažení lze jednoznačně prokázat;

b) zajistí potřebné průzkumy související s výběrem budoucího staveniště (pokud výběr staveniště přichází v úvahu), po předběžných jednáních o příslušných pozemcích také průzkumy související s předběžně určeným staveništěm, pokud zabezpečení průzkumů a dalších činností podle písm. a) nespadá do činností a odpovědnosti projektanta podle písm. d); k tomu využije výsledků vyhledávací činnosti popsané v kap. AA0 (byla-li provedena);

c) provede potřebné přípravné úkony, směřující k zjištění vlastnických nebo jiných práv budoucího investora (stavebníka) k pozemkům a stavbám, nutných k přípravě a provádění budoucí stavby, při respektování souladu s územně plánovací dokumentací;

d) zajistí provedení potřebných studií a finanční analýzy projektu ve vztahu k předběžně navrženým cílům projektu v předpokládaném místě výstavby a projedná věci finančního zabezpečení projektu;

e) provede zhodnocení všech převzatých a realizovaných úkonů, zejména studií a ekonomických rozborů, a předloží budoucímu stavebníkovi souhrnný podklad pro rozhodnutí o dalším osudu zakázky.

ad a) Příprava zakázky

Při přípravě zakázky zajistí pracovník inženýrské činnosti následující činnosti:

• analýzu zakázky, včetně alternativních řešení a jejich vyhodnocení, s ohledem na hospodárnost a návratnost;
• předběžnou analýzu stavu staveniště a prověření vhodnosti pro daný účel;
• analýzu stávajícího stavu územně plánovacích podkladů, resp. územně plánovací dokumentace příslušného území;
• sestavení funkčního a prostorového programu stavby;
• předběžné vymezení a upřesnění potřebných projektových prací a speciálních profesí;
• předběžnou specifikaci potřebných podkladů a průzkumů podle charakteru zakázky;
• obstarání potřebných vstupních podkladů o vlastnických a jiných právech k pozemkům/parcelám, popř. stavbě/stavbám;
• předběžný výběr zpracovatelů potřebných studií.

ad b) Průzkumy a rozbory

Průzkumy se rozumí zjištění a vyhodnocení současného stavu, hodnoty a podmínek užívání území a staveb. Povinnost provedení určitých druhů průzkumů vyplývá z platných právních předpisů. Podle rozsahu a druhu stavby se zajišťují průzkumy potřebné vypovídací úrovně, potřebné a dohodnuté ve smlouvě se stavebníkem:

• průzkum předběžný, často jen s orientační vypovídací úrovní (např. u technických průzkumů prováděný na základě vizuálního posouzení a při využití zejména nedestruktivních zkušebních metod);
• průzkum podrobný, s množstvím informací dostatečných pro zpracování dokumentace předinvestičního období (fáze), případně projektové dokumentace pro stavební povolení (prováděný např. na základě odběru vzorků, měření, výpočetního modelu aj.);
• průzkum doplňkový k ověření výstižnosti a výsledků podrobného průzkumu, s množstvím informací dostatečných pro zpracování dokumentace souborného řešení projektu, resp. pro projektovou dokumentaci pro provádění stavby;
• průzkum územně technický k získání údajů o stavu, podmínkách, možnostech a limitech využívání území;
• průzkum geotechnický k získání informací o inženýrsko-geologických podmínkách vhodných pro umístění stavby, její zakládání a její užívání (provozování);
• průzkum marketingový, nebo obecně průzkum uplatnění produktů, k získání informací o množství a kvalitě produktů (výstupů), které lze umístit v průběhu výstavby i při užívání (provozování) stavby v příslušném okolí stavby, popř. ve stavbě ve vztahu k okolí (např. jde-li o služby poskytované ve stavbě) k dosažení cílů projektu;
• průzkum zdrojů ke shromáždění informací o možnostech získání věcných (hmotných i nehmotných), a také lidských, popř. finančních zdrojů v potřebné struktuře, množství a kvalitě a za podmínek vyhovujících dosažení cílů projektu;
• průzkum stavebně technický k získání informací o vhodnosti stávajících staveb na staveništi, které mají být využity, nebo u kterých má dojít ke změně dokončené stavby (stavebním úpravám, nástavbám nebo přístavbám), nebo má být na ně navazováno pro zamýšlenou výstavbu i užívání (provozování) stavby v míře ovlivňující dosažení cílů projektu;
• průzkum stavebně historický k získání informací o možnostech a podmínkách udržovacích prací nebo změn dokončené stavby, která je památkově chráněna, nebo která se nachází v příslušném historicky chráněném prostředí;
• průzkum archeologický k získání odborných informací o možnostech a podmínkách výstavby i užívání (provozování) stavby ve vymezených archeologicky významných lokalitách, popř. po zjištění archeologického nálezu v průběhu výstavby, pokud může vést ke změnám projektové dokumentace;
• přírodovědný průzkum a biologické hodnocení k zjištění rozsahu zásahu do přírody a krajiny a ke zjištění působení přírodních vlivů na budoucí stavbu (např. dendrologický, pedologický, hydrologický, korozní, průzkum výskytu radonu apod.).

ad c) Přípravné úkony směřující k zjištění vlastnických nebo jiných práv

Získání potřebných podkladů průzkumem a získáním podkladu z evidence katastrálního úřadu, případně následujícími úkony:

• seznam pozemků dotčených uvažovanou výstavbou podle katastrálních území a parcelních čísel, druhu a výměry;
• seznam vlastníků pozemků dotčených uvažovanou výstavbou;
• seznam staveb a objektů dotčených výstavbou, včetně vlastníků;
• seznam osob, jejichž vlastnická práva nebo jiná věcná práva k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům či stavbám na nich mohou být budoucí stavbou přímo dotčena;
• údaje o současném využívání pozemků a stavbách na nich;
• seznam vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na niž bude stavba napojena, nebo se jí dotýká;
• seznam jiných věcných práv vč. věcných břemen a ochranných pásem dotčených pozemků a staveb;
• seznam dalších omezení uvažované výstavby.

ad d) Provedení potřebných studií a finanční analýzy

Zahrnuje projednání nabídek na zpracování vybraných druhů projektových prací, dohodnutých ve smlouvě se stavebníkem, podle MP 1 Projektová činnost, uzavření smluvních vztahů na potřebné zakázky, jejich konzultace a převzetí výstupů plnění, tj.:

• Studie stavby pro optimalizaci investičního záměru (STO), viz MP 1 kap. 2.2.2 písm. a);
• Koncepční studie stavby (STK), viz MP 1 kap. 2.2.2 písm. b);
• Finanční a rozpočtová analýza (FA), viz MP 1 kap. 3.1 písm. c);
• Studie proveditelnosti (SP), viz MP 1 kap. 3.1 písm. d).

Studie proveditelnosti (Feasibility Study) je členěna do těchto částí:

• souhrnný přehled výsledků studií, uvedený základními identifikačními údaji o projektu; obsahuje investiční záměr s návrhem cílů projektu a je doplněn rozhodujícími (shrnujícími) údaji z dalších částí studie proveditelnosti, včetně doporučení způsobu výstavby podle kap. 2.1.1 resp. 2.1.2. Obsahuje hodnocení významných rizik projektů všech druhů a doporučuje opatření, která je nutné v další přípravě a realizaci projektu provést k jejich snížení;
• zdůvodnění další přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou, tj. zdůvodnění proč bylo zadáno zpracování dokumentace předinvestiční fáze a proč bylo vybráno dále navržené koncepční řešení stavby, způsob výstavby a způsob jejího užívání;
• závěry marketingové nebo obdobné studie nebo, pokud taková studie nebyla zpracována, závěry příslušných průzkumů, které dokládají optimální úroveň navržených cílů a koncepčního řešení projektu, vzhledem k ekonomicky i obecně efektivnímu využití navrhovaného řešení;
• materiálové zdroje (vstupy), členěné na materiálové zdroje (vstupy) pro vlastní výstavbu a materiálové zdroje (vstupy) pro provozovanou stavbu, počínaje ověřováním všech jejích funkcí, v uspořádání potřebném pro zabezpečení zdrojů;
• vnější souvislosti projektu (vnější kontext projektu) se závěry k významným vnějším vazbám, vztahujícím se k včasnému získání materiálových, lidských a finančních zdrojů a včasnému umístění výstupů (produktů) na potřebných místech a s tím souvisejících podmínek (vnější vybavenosti), které je nutné splnit, resp. vytvořit v potřebném čase a v členění na vnější souvislosti výstavby a vnější souvislosti provozování stavby. Tato část dokumentace zahrnuje také údaje o výsledcích průzkumů, souvisejících s územím, s vlastnictvím příslušných nemovitostí a s přípravou staveniště;
• vnitřní souvislosti projektu s koncepčním architektonickým a technickým návrhem řešení stavby jako struktury, ve které probíhají při jejím užívání procesy různých druhů, zahrnující také grafické (výkresové) zpracování koncepčního řešení stavby a jejího členění na stavební objekty a provozní soubory, pokud tvoří samostatné funkční celky stavby. Koncepční údaje o procesu realizace projektu, počínaje rozhodnutím o další přípravě a realizaci projektu, a průkazy o dosažení cílů projektu při užívání (provozování) stavby;
• organizační členění stavby, korespondující s členěním na ucelené části stavby (stavební objekty a provozní soubory) podle předcházející části studie;
• účast lidského činitele (lidské zdroje), tj. předběžně stanovené počty a kvalifikační struktura pracovníků, s uvedením nároků na sociální vybavení a na komunikační technologie, odděleně pro výstavbu a pro užívání (provozování) stavby;
• management další přípravy a realizace projektu, tj. koncepční zásady pro významné prvky managementu (pro management kvality, lidských zdrojů, rizik a změn, pro finanční a smluvní management, pro informační a komunikační technologie), s doporučeními pro příslušné úrovně managementu projektu, v souladu s doporučeným způsobem výstavby;
• finanční analýza projektu, zahrnující finanční analýzu pro proces realizace projektu i pro užívání (provozování) stavby, s rozborem finančních zdrojů a jejich alokace cestou vnějších i vnitřních finančních toků, v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby;
• studie proveditelnosti může obsahovat koncepční varianty řešení projektu, tj. pokud varianty nebyly vyloučeny na základě předběžných studií, jsou varianty promítnuty do všech částí studie proveditelnosti. Jedna z variant je se zdůvodněním doporučena jako optimální. Jedna z variant je se zdůvodněním doporučena jako optimální.

ad e) Dokumentace záměru

Pracovník pověřený výkonem inženýrské činnosti připraví dokumentaci záměru s návrhem cílů projektu a postup dalšího projednávání a přípravy. Pokud je zpracována, představuje ji studie proveditelnosti. Návrh cílů projektu bude stanoven ověřitelnými kvantitativními a kvalitativními věcnými i ekonomickými parametry, vztahujícími se k procesům určujícím funkce stavby, s termíny zahájení a ukončení ověřování jejich parametrů. Funkce určující druh stavby bude definována přednostně. Jedná se jmenovitě o funkce těchto druhů:

• produkční, tj. produkce výrobků nebo výkonů (prací či služeb) s využitím pro podnikatelskou nebo obdobnou působnost; je charakterizována především parametry vztahujícími se k produktům (výstupům);
• kulturní (v nejširším pojetí, včetně např. využití volného času), tj. funkce působící na zdraví a fyzickou i psychickou (duševní) kondici lidí; parametry se vztahují především k počtu a skupině lidí (na které působí) a ke kvantitě i kvalitě definovaných funkcí;
• environmentální, tj. funkce vztahující se k ochraně lidí před účinky přírody i výstavby, a naopak k ochraně životního prostředí před účinky činnosti lidí; parametry (kvantitativní, kvalitativní i ekonomické) se vztahují k jednotlivým definovaným účinkům působení přírody i lidí (např. povodně nebo vichřice na straně jedné a likvidace odpadů, emisí nebo radiace na straně druhé);
• obvyklého (standardního), popř. víceúčelového využití prostor či ploch stavby nebo její určené části, tj. funkce vztahující se k využívání či pronajímání prostor stavby pro bydlení, provozování činností apod., obvykle včetně poskytování služeb určeného druhu; parametry se vztahují k ploše či prostoru, vybavenosti a službám;
• logistické, tj. funkce zabezpečující přepravu lidí, zvířat, rostlin či věcí různého druhu, popř. přenos informací či signálů; parametry se vztahují k vytyčeným trasám (liniím), ke kvantitě i kvalitě dopravních a komunikačních služeb a úrovni komfortu přepravy či komunikace;
• jiné, pokud výše uvedené druhy nepostihují dostatečně některý významný prvek funkce stavby.

Soustavným výkonem inženýrské činnosti je postupné projednávání a validace návrhu cílů projektu se stavebníkem. Na závěr postupu projedná dosažené výsledky se stavebníkem a doporučí mu další postup. Stavebník rozhodne na základě koncepčních materiálů o pokračování v přípravě dokumentace.

Příslušné hmotné výstupy, tj. průzkumy podle bodu b), studie podle bodu d), dokumentace záměru podle bodu e) mohou být:

• součástí předmětu plnění inženýrské činnosti – pracovník IČ je předává stavebníkovi vlastním jménem, a ty výstupy, které nebude zpracovávat sám, zabezpečí formou poddodávky (způsobem podle MP 5.1 Nakup poddodávek); budou-li převažovat hmotné výstupy a bude-li na příslušné činnosti uzavírán samostatný smluvní vztah, může být v tomto případě místo příkazní smlouvy uzavřena smlouva o dílo, resp. smlouva nepojmenovaná;
• zabezpečovány firmou zajišťující inženýrskou činnost na základě příkazní smlouvy jménem a na účet příkazce; bude-li stavebník zároveň zadavatelem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, a pověří-li pracovníka IČ (příkazníka) výkonem zadavatelské činnosti, bude příkazník při zajišťování těchto výstupů postupovat podle tohoto zákona; nebude-li k tomuto výkonu pověřen, předá příkazci podklady pro výběr zhotovitele těchto výstupů.

AA2 – Územně plánovací informace a předběžná informace

Vhodným postupem v úvodní fázi přípravy záměru je získání územně plánovací informace (ÚPI) podle § 21 SZ od příslušného stavebního úřadu popř. příslušného orgánu územního plánování (podle působnosti). Územně plánovací informace se poskytuje na podkladě žádosti o územně plánovací informaci. Lze tak získat předběžnou informaci (ve smyslu § 139 správního řádu) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí (vč. seznamu dotčených orgánů) nebo o podmínkách vydání územního souhlasu (vč. seznamu dotčených orgánů), pokud jím lze nahradit územní rozhodnutí. Územně plánovací informace se poskytuje na podkladě žádosti o územně plánovací informaci. Žádost v rozsahu § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vypracuje v rámci postupu pracovník inženýrské činnosti. K vyplnění žádosti použije výsledky procesu AA1 nebo BA1. Z žádosti musí mj. vyplývat druh, účel a popis požadovaného záměru, jeho základní rozměry a kapacita a požadavky na připojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. K žádosti připojí celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí (vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou a dopravní infrastrukturu). Části žádosti a její přílohy, které pracovník IČ není schopen zpracovat sám, zajistí obvykle u projektanta.

Další předběžnou informaci je možno získat na základě § 9b odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.  Lze o ni požádat stavební úřad před tzv. navazujícím řízení, kterým je podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb. řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, a to zejména územní řízení, stavební řízení, společné územní a stavební řízení. Tímto způsobem je možné získat informace o požadavcích na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí.

V případě tzv. vybraných staveb energetické infrastruktury ve smyslu § 1 odst. 4 písm. a) až e) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, lze podle § 2c tohoto zákona získat na základě žádosti předběžnou informaci o podmínkách pro vydání společného povolení, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které mají být předloženy k žádosti o vydání společného povolení.

Všechny předběžné informace vč. územně plánovací informace mohou přispět ke snadnější přípravě staveb.

AA3 – Zajištění zpracování regulačního plánu

Regulační plán (dále též RP) v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Dále vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření a stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury.

Vzhledem ke skutečnosti, že podle § 61 odst. 2 SZ je regulační plán závazný pro rozhodování v území a zejména proto, že jím lze nahradit územní rozhodnutí (v tomto případě se v něm stanoví výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje), je jeho zpracování racionální cestou k přípravě veřejných investic a řešení problematiky projednání konkrétní stavby s veřejností.

U veřejných staveb se regulační plán vydává z podnětu. Ve většině běžných případů o jeho pořízení rozhoduje příslušné zastupitelstvo. Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu (zejména náklady projektanta) je řešena v § 63 odst. 1 SZ (zpravidla hradí obec, je-li zpracování vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může zastupitelstvo rozhodnout o částečné nebo úplné náhradě nákladů touto osobou).

Regulačním plánem nelze podle § 61 odst. 2 SZ nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník IČ konkrétní stavby financované z veřejných prostředků zajistí nejprve zpracování podnětu k pořízení regulačního plánu podle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. V podnětu uvádí:

• identifikační údaje o osobě (nebo orgánu), která podala podnět k pořízení regulačního plánu;
• základní údaje požadovaného záměru – stavby;
• identifikaci řešených pozemků (lze nahradit přesným zákresem hranice řešené plochy na podkladu katastrální mapy – dokládá se jako samostatná příloha);
• údaje o stávajícím využití vymezené plochy;
• důvody a účel pořízení regulačního plánu;
• návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí;
• návrh zadání regulačního plánu podle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.., ve znění pozdějších předpisů;
• návrh úhrady nákladů.

Poznámka:
Identifikaci řešených pozemků, údaje o stávajícím využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí a návrh zadání regulačního plánu obsahuje podnět k pořízení pouze tehdy, pokud pořízení regulačního plánu není uloženo zásadami územního rozvoje nebo územním plánem.

Podnět, včetně návrhu, buď vypracuje sám, nebo zejména v části zadání si zajistí spolupráci s příslušným projektantem, budoucím zpracovatelem regulačního plánu. Podnět se podá obci nebo kraji, kteří jsou příslušní k vydání regulačního plánu.

Příslušné zastupitelstvo obce buď podnět zamítne (tím končí další příprava), nebo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků zpět pracovníku inženýrské činnosti zastupujícího pořizovatele. Pokud není zadání regulačního plánu součástí územního plánu nebo zásad územního rozvoje, je nutno zpracovat návrh zadání, což zajistí pracovník inženýrské činnosti zastupující pořizovatele.

Pořizovatel návrh zadání:

• doručí veřejnou vyhláškou;
• zašle dotčeným orgánům, popř. obci (nebo obcím), pro niž (něž) se plán pořizuje (pokud není totožná) – ty oznámení bezodkladně zveřejní na svých úředních deskách.

Každý může u pořizovatele uplatnit ve lhůtě do 15 dnů od doručení návrhu zadání RP (veřejnou vyhláškou) uplatnit své požadavky a vyjádření. Dotčené orgány ve lhůtě 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou uplatnit u pořizovatele vyjádření, v němž uvedou požadavky na obsah zadání.

Pořizovatel na základě uplatněných požadavků a vyjádření upraví návrh zadání (vč. vyhodnocení, jak byly vyjádření a požadavky zapracovány) a předloží jej příslušnému zastupitelstvu ke schválení. To je schválí, nebo odmítne.

Na základě schváleného zadání zajistí pracovník inženýrské činnosti u oprávněné projektové firmy zpracování návrhu regulačního plánu. Protože jde o financování z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele regulačního plánu a dalších dokumentů (viz níže) povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování návrhu regulačního plánu podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Zpracovatel musí být vždy autorizovaná osoba.

RP Regulační plán – (viz MP 1 kap. 2.2.3 bod b). Návrh regulačního plánu musí být zpracován v rozsahu přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh regulačního plánu stanoví údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, včetně vyjádření vlastníků této infrastruktury.

Návrh regulačního plánu doručí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Pořizovatel oznámí místo a konání společného jednání o návrhu regulačního plánu jednotlivě dotčeným orgánům a dotčeným obcím, a to nejméně 15 dní předem. Dotčené orgány a obce mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne konání jednání (blíže viz § 65 odst. 2 SZ). Do 15 dnů od doručení veřejnou vyhláškou může každý u pořizovatele uplatnit písemné připomínky.

Pokud návrh regulačního plánu obsahuje varianty řešení, předloží pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání a výsledku řešení rozporů zastupitelstvu ke schválení návrh výběru nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zadání regulačního plánu, jsou jeho změnou. Zastupitelstvo je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.

Pořizovatel (pracovník IČ v rozsahu svého zmocnění) zajistí úpravu návrhu regulačního plánu.

V rámci řízení o regulačním plánu pořizovatel doručí upravený a posouzený návrh regulačního plánu a oznámení o konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání se koná nejdříve 15 dnů od tohoto doručení s tím, že pořizovatel k němu nejméně 30 dnů předem přizve obec, pro niž je RP pořizován a dotčené orgány. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohou podat osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 SZ (účastníci územního řízení) odůvodněné námitky, připomínky může podat v téže lhůtě každý a dotčené orgány stanovisko k částem řešení, které byly od předchozího společného jednání změněny (též ve stejné lhůtě).

Pořizovatel (na základě jeho zmocnění pracovník inženýrské činnosti):

• ve spolupráci s určeným zastupitelem výsledky projednání vyhodnotí a zpracuje (při zohlednění veřejných zájmů) návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek;
• návrhy doručí dotčeným orgánům s výzvou k uplatnění stanoviska (do 30 dnů) – pokud tak v této lhůtě neučiní, má se za to, že souhlasí.

Blíže k výše uvedenému řízení o regulačním plánu – viz § 67 SZ.

Je-li to nezbytné, zajistí pracovník IČ (dle pověření pořizovatele) úpravu návrhu regulačního plánu, případně jeho přepracování postupem uvedeným v § 68 odst. 1 až 3 SZ.

V závěru svých prací pracovník IČ (jménem pořizovatele) posoudí soulad regulačního plánu z hledisek uvedených v § 68 odst. 4 SZ a zároveň zajistí jeho odůvodnění, jehož obsah stanoví § 68 odst. 5 SZ. Návrh na vydání RP vč. posouzení a odůvodnění předá zastupitelstvu obce nebo kraje.

Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 stavebního zákona. Pokud s ním nebo s výsledky projednání nesouhlasí, vrátí jej s pokyny k přepracování. Bližší podrobnosti k vydání regulačního plánu stanovuje § 69 SZ. Pořizovatel, resp. pracovník inženýrské činnosti zajistí vyhotovení úplného znění regulačního plánu po jeho změně. Toto vyhotovení se zpracovává pro obec, pořizovatel je po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti.

Vzhledem k tomu, že vydaný regulační plán může nahradit příslušná územní rozhodnutí (je-li to v něm konkrétně výslovně uvedeno), umožňuje to v dalším postupu vynechat územní řízení (postup AA4) a přejít přímo ke stavebnímu řízení.

Při pořizování změny regulačního plánu nevyžadující zpracování variant řešení lze použít zkrácený postup podle § 72 a násl. SZ. Tento postup nelze využít při změně regulačního plánu, který nahradil územní rozhodnutí pro záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí.

Zastupitelstvo rozhodne o pořízení změny regulačního plánu a jejím obsahu z vlastního podnětu nebo na návrh, zadání změny regulačního plánu se v tomto případě nepořizuje. Návrh na pořízení změny regulačního plánu z podnětu mohou podat orgány a osoby uvedené v § 44 písm. b) až e) SZ. Návrh obsahuje:

• údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat návrh na pořízení změny regulačního plánu;
• důvody pro pořízení změny regulačního plánu;
• návrh obsahu změny regulačního plánu;
• návrh úhrady nákladů na zpracování změny regulačního plánu a vyhotovení úplného znění regulačního plánu po jeho změně, v případě změny regulačního plánu vydávaného zastupitelstvem kraje též náklady na zpracování změn územních plánů a regulačních plánů vydávaných obcemi vyvolaných navrhovanou změnou včetně úplného znění územních plánů a regulačních plánů po jejich změně.

V rozhodnutí zastupitelstva musí být výslovně uvedeno, že změna bude pořizována zkráceným způsobem. Pracovník inženýrské činnosti zastupující pořizovatele zajistí zpracování návrhu změny regulačního plánu. Pořizovatel po převzetí tento návrh doručí obci, pro jejíž území je změna pořizována, nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání.

Návrh změny regulačního plánu a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve obec, pro jejíž území je regulační plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, jejichž náležitosti jsou upraveny v § 73 odst. 3 SZ. Další postup je obdobný jako při pořizování a vydávání regulačního plánu – viz výše. Změnu regulačního plánu a úplné znění regulačního plánu po této změně příslušná obec nebo kraj doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení změny regulačního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.

AA4 – Územní řízení

Umisťovat stavby nebo zařízení a jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit v něm důležité zájmy lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li SZ jinak. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán. V tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje. Regulačním plánem nelze podle § 61 odst. 2 SZ nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Územní rozhodnutí je možno nahradit územním souhlasem (za podmínek podle § 96 SZ, přičemž při dodržení ustanovení § 96a SZ lze spojit vydání územního souhlasu se souhlasem s provedením ohlášeného záměru – tj. lze vydat společný souhlas) nebo veřejnoprávní smlouvou (§ 78a SZ).

Územní rozhodnutí lze vydat v územním řízení (§ 86 a násl. SZ), ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ) nebo v územním řízení s posouzení vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. SZ), které v sobě zahrnuje vedle umístění též proces posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

U staveb uvedených v § 94j (vč. souboru staveb obsahujícího tyto stavby) SZ lze vydat společné povolení, které je vydáváno ve společném územním a stavebním řízení (§ 94j a násl. SZ) nebo ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q a násl. SZ). Pokud se vydává společné povolení, územní rozhodnutí o umístění stavby se nevydává.

Druhy územních rozhodnutí jsou uvedeny v § 77 SZ. Nejfrekventovanější je rozhodnutí o umístění stavby. To vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Při umisťování souboru staveb v areálech jaderných zařízení se v rozhodnutí vymezí areál jako stavební pozemek a v jeho rámci se stanoví skladba, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb) a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Postup při získání územního rozhodnutí je stanoven v části třetí, hlava III, díl 5 stavebního zákona (§ 84 a násl. SZ).

Při tomto postupu zajišťuje pracovník IČ nejprve na základě uzavřené příkazní smlouvy pro stavebníka výkony u oprávněné projektové firmy – zpracování dokumentace, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR). Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DUR povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DUR podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavě.

Zpracovatel dokumentace musí být vždy autorizovaná osoba. Při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR) se postupuje podle MP1 kap. 2.2. písm. d) – obsah a rozsah DUR je vymezen v přílohách č. 1 až č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace nebo o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení. Rozsah a obsah dokumentací pro další druhy územních rozhodnutí jsou vymezeny v přílohách č. 6 a č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je stanoven v přílohách č. 8 až č. 11 této vyhlášky, podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání společného povolení, dokumentaci pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dráhy nebo o dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.

Zpracovanou dokumentaci stavby pro vydání územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby) nebo dokumentaci pro vydání společného povolení pracovník IČ zkontroluje z hlediska úplnosti a splnění úkolu projektanta – autorizované osoby. Přílohou dokumentace je soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů, neboť podle § 159 SZ je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány; lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace v souladu s nimi. (Obdobně u stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury). Případné rozpory pracovník inženýrské činnosti řeší ve spolupráci s projektantem, s dotčenými orgány státní správy, organizacemi a osobami (včetně dotčených vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich). Zajistí v nezbytném rozsahu (způsobem dohodnutým s příkazcem a ve spolupráci s ním) další podklady a doklady, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí, popř. k žádosti o vydání společného povolení (může např. před zahájením územního řízení získat vyjádření účastníků řízení).

Pokud pro předmětnou stavbu (záměr) bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále též stanovisko EIA), pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s dokumentací pro vydání územního rozhodnutí, popř. pro vydání společného povolení předloží nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (popř. o vydání společného povolení) nejpozději však v den podání žádosti orgánu, který vydal stanovisko EIA. Pokud nebyla dodržena uvedená lhůta, má se za to, že předmětné podklady nebyly vůbec předány. Dojde-li ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání), bude vydáno negativní závazné stanovisko. Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Závazné stanovisko je vydáno na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení (§ 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.)

V případě stanovisek EIA vydaných před 1. 4. 2015 je třeba postupovat podle zákona č. 39/2015 Sb., Část první, Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, Čl. II – Přechodná ustanovení).

Novela SZ a souvisejících předpisů (mezi které patří též zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů) provedená zákonem č. 225/2017 Sb. umožňuje vést územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. SZ, § 10 zákona č. 100/2001 Sb.) nebo společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q a násl. SZ, § 10 zákona č. 100/2001 Sb.).

Na základě převzaté dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vypracuje Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby v rozsahu § 3 a přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 86 SZ (pro zjednodušené územní řízení v souladu s § 95 SZ, pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v souladu s § 94c SZ), doplní předepsanými přílohami a podá žádost o vydání územního rozhodnutí, v níž uvádí především:

• identifikační údaje stavby;
• pozemky, na kterých se stavba umisťuje (kat. území, parc. č., druh pozemku, výměra);
• identifikační údaje žadatele (vč. jeho zastoupení na základě plné moci – musí být přiložena);
• u staveb technické infrastruktury podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 SZ seznam a adresy osob, které budou vykonávat činnost stavbyvedoucího a technického dozoru investora;
• u dočasného záměru dobu trvání;
• posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů);
• přílohy k žádosti, zejména: blíže viz část B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů:
  • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem;
  • plná moc v případě zastupování;
  • seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemků nebo stavbám, na kterých se stavba/změna stavby umisťuje;
  • seznam a adresy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. V případě řízení s velkým počtem účastníků (tj. s více než 30 účastníky) se tyto osoby identifikují pouze označením pozemků a staveb dotčených vlivem záměru evidovaných v katastru nemovitostí;
  • dokumentace podle druhu stavby podle přílohy č. 1 až č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jejíž přílohou jsou závazná stanoviska dotčených orgánů (vč. stanoviska EIA, pokud záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí), popř. jejich rozhodnutí nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů a dále stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
  • smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury;
  • v případě souboru staveb v areálu jaderného zařízení jsou v samostatné příloze dále uvedeny základní údaje o kapacitních a časových maximech vstupů a výstupů, o maximální výměře zastavěných ploch pro umístění staveb v areálu, maximálním výškovém ohraničení staveb uvnitř areálu, o minimálních odstupových vzdálenostech jednotlivých staveb od hranic areálu a sousedních staveb mimo areál.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení se podle přílohy č. 1 části B vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, mimo uvedené dokládá:

• pokud stavba nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle okolností
  • stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kterým tento orgán vyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí ochrany, pokud je tímto zákonem vyžadováno;
  • v případě podlimitních záměrů sdělení příslušného úřadu, že nepodléhá zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
  • závěr zjišťovacího řízení, pokud je vyžadován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pro přílohy k žádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení platí část C přílohy č. 1 výše uvedené vyhlášky, podle které se mimo výše uvedené dokládají:

• souhlasy účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; tyto souhlasy musí být vyznačeny na situačním výkresu.

Pro přílohy k žádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí platí část D přílohy č. 1 výše uvedené vyhlášky, podle které se mimo výše uvedené dokládá:

• dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a závěr zjišťovacího řízení.

Poznámka:
Doložení dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizací anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Na základě převzaté dokumentace pro vydání společného povolení vypracuje Žádost o vydání společného povolení v rozsahu § 7a a přílohy č. 6 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 94l SZ (pro společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v souladu s § 94s SZ), doplní ji předepsanými přílohami a podá žádost o vydání společného povolení, v níž uvádí především:

• identifikační údaje stavebního záměru;
• pozemky, na kterých se stavba umisťuje (kat. území, parc. č., druh pozemku, výměra);
• identifikační údaje stavebníka (vč. jeho zastoupení na základě plné moci – musí být přiložena);
• údaje o stavebním záměru a jeho popis;
• u dočasné stavby dobu jejího trvání (vč. návrhu na úpravu pozemku po jejím odstranění);
• účel stavby vodního díla (je-li předmětem žádosti o společné povolení stavba vodního díla);
• posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů);
• zhotovitel stavby – stavební podnikatel (je-li znám);
• předpokládaný termín zahájení a dokončení stavby;
• orientační náklady na provedení stavby;
• užití sousedního pozemku nebo stavby;
• přílohy k žádosti, zejména blíže viz část B přílohy č. 6 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zejména:
  • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem;
  • plná moc v případě zastupování;
  • seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemkům nebo stavbám, na kterých se stavba / změna stavby umisťuje;
  • seznam a adresy osob, jejichž vlastnická nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, a tato práva mohou být prováděním stavby přímo dotčena. Je-li těchto osob více než 30, identifikují se pouze označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí;
  • plán kontrolních prohlídek;
  • smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury;
  • projektová dokumentace podle přílohy č. 8 až č. 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vč. dokladové části (zejména závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí a vyjádření dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem aj.);
  • příslušná stanoviska či závěry, pokud se na stavbu vztahuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (§ 45i);
  • je-li předmětem žádosti o společné povolení stavba vodního díla týkající se hraničních vod, předloží se projektová dokumentace v počtu stanoveném mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána s tím, že musí obsahovat údaje o průtocích vody ve vodním toku podle druhu vodního díla a další doklady s tím související vč. povolení vodoprávního úřadu k nakládání s vodami podle § 8 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), bylo-li vydáno k povolovanému vodnímu dílu předem jiným správním orgánem než příslušným k vydání společného povolení, stanovisko správce povodí, vyjádření přísl. správce vodního toku aj.

Pro přílohy k žádosti o vydání společného povolení ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí platí část D přílohy č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, podle které se mimo výše uvedené dokládá:

• dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:
Doložení dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizací anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Posuzování vlivů stavby (záměru) na životní prostředí se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Je-li pro příslušnou stavbu podle tohoto právního předpisu posouzení vlivů na životní prostředí vyžadováno, zajistí pracovník inženýrské činnosti jménem budoucího stavebníka (v daném případě v postavení oznamovatele) ve smluvně sjednaném rozsahu příslušné činnosti s tím spojené, resp. předepsané, a to zejména:

• povinnosti oznamovatele ve vztahu k úřadu příslušnému k posouzení vlivů stavby na životní prostředí (např. oznámení záměru, plnění závěrů ze zjišťovacího řízení, včetně zajištění zpracování dokumentace, je-li vyžadována, její převzetí, kontrolu náležitostí a doručení příslušnému úřadu apod.);
• úkony oznamovatele ve vztahu ke zpracovateli posudku (poskytování podkladů, vyjádření k posudku);
• účast (jménem oznamovatele) na jednáních uskutečňovaných v rámci postupů vedoucích k vydání stanoviska příslušného úřadu (např. předběžné projednání, dohoda o počtu vyhotovení a podobě dokumentace, veřejné projednání, projednání případných negativních stanovisek dotčených správních úřadů apod.).

Pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje (a rovněž s přihlédnutím k případným konkrétním vlivům navrhovaného záměru na okolní pozemky), je předkládána zároveň s žádostí o vydání rozhodnutí o umístění stavby žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (viz MP 2.5.1, kap. 1.7 a MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma).

Kompletní žádost předkládá pracovník inženýrské činnosti na příslušný stavební úřad (včetně plné moci udělené mu příkazcem – žadatelem o územní rozhodnutí pro případ zastupování). Dokumentaci přikládá ve dvou vyhotoveních. Pokud se jedná o řízení s posouzením vlivů, přikládá dokumentaci ve třech vyhotoveních s tím, že dokumentace vlivů na životní prostředí a žádost se dokládá též v elektronické podobě. Ve společném řízení se podle okolností dokládají další vyhotovení dokumentace (blíže § 94l odst. 4 a § 94s odst. 5 stavebního zákona).

Proces územního řízení je upraven SZ. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení, k projednání žádosti nařídí ústní jednání a v případě účelnosti jej spojí s ohledáním na místě. Oznámení o konání ústního jednání musí být provedeno 15 dnů předem. V případech uvedených v § 87 odst. 1 SZ může stavební úřad upustit od ústního jednání a stanovit lhůtu pro uplatnění námitek účastníků řízení a závazných stanovisek dotčených orgánů, která nesmí být kratší než 15 dnů.

U záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA, stavební úřad může nařídit veřejné ústní jednání, u záměrů umisťovaných v území, kde není vydán územní plán, je veřejné ústní jednání povinné (§ 87 odst. 2 SZ). Konání veřejného ústního jednání oznamuje veřejnou vyhláškou, vyvěšenou nejméně 30 dnů předem, a po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Je-li územní řízení navazujícím řízením ve smyslu § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, postupuje se též podle § 9d a násl. tohoto zákona. Pracovník inženýrské činnosti zajistí, aby informace o záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, včetně grafického vyjádření záměru, byla bezodkladně po oznámení zahájení územního řízení a nařízení veřejného ústního jednání vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem, a to do doby konání veřejného ústního jednání. Obsahové náležitosti této informace jsou stanoveny v § 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Informace musí být vyhotovena tak, aby byla zajištěna její čitelnost (nejméně o velikosti formátu A3) a odolnost proti povětrnostním vlivům.

Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání nebo při veřejném ústním jednání nebo ve lhůtě stanovené stavebním úřadem, jinak se k nim nepřihlíží. U námitek, u nichž nedošlo k dohodě, postupuje stavební úřad v souladu s § 89 odst. 6 SZ.

Stavební úřad posuzuje soulad záměru stavebníka s vydanou územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování (u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b SZ), požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů (zejména s obecnými požadavky na využívání území), požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem a dalšími požadavky (podle zvláštních právních předpisů a stanovisek dotčených orgánů popř. jejich rozhodnutí).

V průběhu územního řízení pracovník inženýrské činnosti spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání územního rozhodnutí.

Pokud je jednání úspěšné, vydá stavební úřad územní rozhodnutí podle § 92 a § 93 stavebního zákona (v daném případě rozhodnutí o umístění stavby). To obsahuje kromě obecných náležitostí rozhodnutí a náležitostí podle § 92 SZ zejména (blíže viz § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů):

• druh a účel umísťované stavby;
• katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků, na nichž se stavba umísťuje;
• umístění na pozemku, včetně minimálních vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb;
• určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě;
• vymezení území dotčeného vlivy stavby;
• další podmínky, zejména podmínky pro projektovou přípravu stavby a pro zpracování projektové dokumentace, pro napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, a podmínky uvedené v závazné části závazného stanoviska dotčeného orgánu, případně podmínky k zabezpečení souladu stavby s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování (pokud se nevydává závazné stanovisko podle § 96b SZ).

Rozhodnutí o umístění stavby může obsahovat též označení stavby za nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem.

Náležitosti rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení jsou pak blíže rozvedeny v § 9 odst. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Územním rozhodnutím schvaluje stavební úřad navržený záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků a stanoví podmínky pro využití a ochranu území a podmínky pro další přípravu a realizaci záměru. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Po nabytí právní moci předá stavební úřad žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí spolu s ověřenou grafickou přílohou.

Jeho získání umožňuje pracovníku inženýrské činnosti pokračovat v další přípravě stavby v době jeho platnosti, tj. 2 roky od nabytí právní moci (nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší nejdéle však 5 let). Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na základě včasné odůvodněné žádosti prodloužit (žádost musí být podána v době platnosti územního rozhodnutí). K této žádosti pracovník investiční činnosti zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

K územnímu řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. SZ) je vždy příslušný stavební úřad obce s rozšířenou působností. Vedle SZ se na ně vztahují příslušná ustanovení o navazujícím řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Stavební úřad do 5 dnů od podání žádosti zašle žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí úřadu příslušnému k posouzení vlivů na životní prostředí (dále též „příslušný úřad“), který v deseti denní lhůtě dokumentaci přezkoumá a výsledky posouzení sdělí stavebnímu úřadu. Stavební úřad (je-li žádost s přílohami vč. dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí v pořádku) oznámí zahájení řízení a stanoví minimálně třiceti denní lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost uplatňovat připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Ve stejné lhůtě uplatňují stanoviska dotčené orgány. Stavební úřad může též nařídit veřejné ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě). Veřejné ústní jednání se koná za účasti příslušného úřadu. Po ukončení této fáze, která je věnována vlivům záměru na životní prostředí, stavební úřad do 5 dnů (od uplynutí stanovené lhůty nebo veřejného ústního jednání) předá příslušnému úřadu výsledky dosavadního projednání a řízení přeruší. Příslušný úřad do 5 dnů předá tyto výsledky zpracovateli oponentního posudku k dokumentaci vlivů na životní prostředí. V případě mezistátního posuzování příslušný úřad provádí mezistátní konzultace, jejichž výsledky následně předá zpracovateli posudku, na jehož zpracování je lhůta max. 60 dnů s tím, že ve zvlášť složitých případech je možno její prodloužení o max. 20 dnů. Do 30 dnů od předání posudku příslušný orgán vydá závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, které mimo jiné zasílá stavebnímu úřadu. Stavební úřad do 5 dnů po obdržení tohoto stanoviska zveřejní informaci o tom, že bylo vydáno a oznámí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení. V této lhůtě mohou ke stavebnímu záměru na základě všech podkladů pro vydání územního rozhodnutí včetně závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska. Pro uplatňování závazných stanovisek a námitek platí § 89 SZ.

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v § 90 SZ, tj. soulad záměru stavebníka s vydanou územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování (u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b SZ), s požadavky SZ a jeho prováděcích předpisů (zejména s obecnými požadavky na využívání území), s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, a s dalšími požadavky (podle zvláštních právních předpisů) a se závaznými stanovisky popř. s rozhodnutími dotčených orgánů popřípadě s výsledky řešení rozporů.

V průběhu územního řízení s posouzení vlivů na životní prostředí pracovník IČ spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, příslušným úřadem, zpracovatelem dokumentace vlivů na životní prostředí, zpracovatelem posudku, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání územního rozhodnutí.

V případě úspěšného řízení stavební úřad vydá územní rozhodnutí. Ustanovení pro obsah územního rozhodnutí a postup stavebního úřadu po nabytí právní moci rozhodnutí se použijí obdobně § 92 a 93 SZ, § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Totéž platí pro ustanovení o době platnosti územního rozhodnutí (§ 93 SZ).

Společné územní a stavební řízení (dále též „společné řízení“) je možno vést pro stavby v působnosti obecných stavebních úřadů, silničních správních úřadů, vodoprávních úřadů, Drážního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu. Společné řízení vede stavební úřad příslušný k povolení stavby. U souboru staveb se příslušnost k vydání společného povolení řídí příslušností k povolení stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřady příslušné k umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru jsou ve společném řízení dotčenými orgány a pro potřeby vydání společného povolení vydávají namísto rozhodnutí závazná stanoviska. Stavební úřad, který vydal společné povolení pro soubor staveb, vykonává u všech staveb v tomto souboru veškerou následnou působnost podle SZ vč. kolaudace. Příslušnost k povolení změn dokončených staveb se pak řídí § 13, 15 a 16 SZ.

Stavební úřad (na základě žádosti obvykle podané pracovníkem IČ) oznámí zahájení společného řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům a nařídí ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě), a to nejméně 15 dnů předem. Od ústního jednání může stavební úřad upustit, v tomto případě pak stanoví min. patnácti denní lhůtu pro uplatnění námitek účastníků řízení a stanovisek dotčených orgánů. Pro námitky platí § 94n SZ. Námitky a stanoviska je možno uplatnit nejpozději v této lhůtě nebo při ústním jednání, je-li konáno, jinak se k nim nepřihlíží. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Je-li společné řízení navazujícím řízením podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, postupuje se též podle § 9d a násl. tohoto zákona.

Ve společném řízení stavební úřad posuzuje soulad stavebního záměru z hlediska napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, činností v ochranných či bezpečnostních pásmech, soulad s příslušnými právními předpisy (SZ a předpisy související vč. závazných stanovisek, popř. rozhodnutí dotčených orgánů). Dále stavební úřad prověří dokumentaci zejména z pohledu úplnosti, dodržení obecných požadavků na výstavbu, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného potřebného vybavení vč. účinků budoucího užívání.

V průběhu společného řízení pracovník inženýrské činnosti spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace, poskytuje potřebnou součinnost a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání společného povolení.

Pokud je řízení úspěšné, vydá stavební úřad společné povolení podle § 94p SZ, které obsahuje vedle obecných náležitostí rozhodnutí též náležitostí podle § 94p SZ a § 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů:

• stanovení druhu a účelu stavby;
• údaje o katastrálním území a parcelních číslech a druhu pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje a povoluje;
• popis prostorového řešení stavby, zejména její půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě;
• umístění stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb;
• vymezení území dotčeného vlivy stavby.

podle potřeby dále obsahuje:

• stanovení podmínek pro provedení stavby, zejména z hlediska komplexnosti a plynulosti výstavby a ochrany životního prostředí, podmínky uvedené v závazné části závazného stanoviska dotčeného orgánu, popřípadě vyplývající z výsledku řešení rozporů;
• stanovení podmínek pro užívání stavby;
• stanovení podmínek napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu;
• stanovení podmínek pro dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem;
• stanovení fází výstavby za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby;
• uložení zpracování dokumentace pro provádění stavby;
• stanovení doby platnosti, má-li být delší, než stanoví stavební zákon;
• stanovení lhůty pro odstranění dočasných staveb;
• stanovení provedení zkušebního provozu, popřípadě podmínek pro jeho provedení.

Společným povolením stavební úřad schvaluje stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a pokud je to třeba také pro její užívání. V případě souboru staveb se stanoví společné, případně specifické podmínky pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Může též uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. U staveb dočasných stanoví lhůtu pro odstranění stavby. U technologických staveb může uložit provedení zkušebního provozu po předchozí dohodě se stavebníkem (pracovníkem IČ) o jeho délce trvání. Po nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle stejnopis jeho písemného vyhotovení opatřený doložkou právní moci a vyhotovení ověřené dokumentace pro vydání společného povolení štítek obsahující identifikační údaje o povoleném stavebním záměru pracovníkovi IČ (resp. stavebníkovi).

Získání pravomocného společného povolení umožňuje při vyřešení majetkoprávních záležitostí zahájení inženýrské činnosti pro provádění stavby a umožňuje zahájit stavbu, pokud tak bylo učiněno v době jeho platnosti. Platnost společného povolení je ze zákona 2 roky s tím, že stavební úřad může stanovit platnost delší, max. však 5 let. O tuto delší platnost musí být pracovníkem IČ požádáno. Dobu platnosti může stavební úřad na základě včasné odůvodněné žádosti prodloužit (žádost musí být podána v době platnosti územního rozhodnutí). K této žádosti pracovník IČ zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. V případě technologických staveb vyžadující integrované povolení je nezbytnou podmínkou mimo výše uvedené, též získání pravomocného integrovaného povolení.

Ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí je obdobný proces jako v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Stavební úřad do 5 dnů od podání žádosti zašle žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu, který v deseti denní lhůtě dokumentaci sdělí výsledky svého přezkoumání stavebnímu úřadu. Stavební úřad (je-li žádost s přílohami vč. dokumentace pro vydání společného povolení a dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí v pořádku) oznámí zahájení řízení a stanoví minimálně třiceti denní lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost uplatňovat připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Ve stejné lhůtě uplatňují stanoviska dotčené orgány. Stavební úřad může též nařídit veřejné ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě). Veřejné ústní jednání se koná za účasti příslušného úřadu. Po ukončení této fáze, která je věnována vlivům záměru na životní prostředí, stavební úřad do 5 dnů (od uplynutí stanovené lhůty nebo veřejného ústního jednání) předá příslušnému úřadu výsledky dosavadního projednání a řízení přeruší. Příslušný úřad do 5 dnů předá tyto výsledky zpracovateli oponentního posudku k dokumentaci vlivů na životní prostředí. V případě mezistátního posuzování příslušný úřad provádí mezistátní konzultace, jejichž výsledky následně předá zpracovateli posudku, na jehož zpracování je lhůta max. 60 dnů s tím, že zvlášť složitých případech je možno její prodloužení o max. 20 dnů. Do 30 dnů od předání posudku příslušný orgán vydá závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, které mimo jiné zasílá stavebnímu úřadu. Stavební úřad do 5 dnů po obdržení tohoto stanoviska zveřejní informaci o tom, že bylo vydáno a oznámí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení. V této lhůtě mohou ke stavebnímu záměru na základě všech podkladů pro vydání územního rozhodnutí včetně závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska. Pro uplatňování závazných stanovisek a námitek platí § 94w SZ.

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v § 94x SZ, tj. soulad stavebního záměru z hlediska napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, činností v ochranných či bezpečnostních pásem, soulad s příslušnými právními předpisy (SZ a předpisy související vč. závazných stanovisek, popř. rozhodnutí dotčených orgánů). Dále stavební úřad prověří dokumentaci zejména z pohledu úplnosti, dodržení obecných požadavků na výstavbu, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného potřebného vybavení vč. účinků budoucího užívání.

V průběhu společného řízení s posouzení vlivů na životní prostředí pracovník IČ spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace pro vydání společného povolení, příslušným úřadem, zpracovatelem dokumentace vlivů na životní prostředí, zpracovatelem posudku, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání společného povolení.

V případě úspěšného řízení stavební úřad vydá společné povolení, jehož obsah je stanoven v § 94y odst. 2 SZ (shodně s § 94p SZ) a § 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (blíže rozvedeno výše – společné územní a stavební řízení této kapitoly). Po nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle stejnopis jeho písemného vyhotovení opatřený doložkou právní moci a vyhotovení ověřené dokumentace pro vydání společného povolení štítek obsahující identifikační údaje o povoleném stavebním záměru pracovníkovi IČ (resp. stavebníkovi).

Pravomocné společné povolení umožňuje zahájení realizace stavby při splnění dalších podmínek výše uvedených (viz společné územní a stavební řízení této kapitoly).

AA5 – Stavební povolení

Další postup přípravy spočívá v získání stavebního povolení. Pracovník inženýrské činnosti nejprve zajistí zpracování potřebné projektové dokumentace pro stavební povolení (DSP).

Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DSP povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DSP podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Zpracovatel musí být vždy autorizovaná osoba. Doporučuje se uzavřít smluvní vztah i na pokračování zakázky, tj. v případě potřeby zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby a provádění autorského dozoru. Tento požadavek nutno vznést již v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Smlouva o dílo obsahuje především pevnou smluvní cenu, termín plnění a odkaz na upravený rozsah dokumentace podle platné vyhlášky.

U staveb architektonicky významných, u nichž počátek zpracování byl na základě architektonické soutěže (soutěže o návrh), je nutno postupovat s přihlédnutím k zvláštním úpravám, vyplývajícím z této skutečnosti (viz zejména příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž viz soutěžní řád ČKAIT).

DSP – Projektová dokumentace pro stavební povolení se zpracovává v rozsahu a obsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (příloha č. 12); u dopravních staveb v rozsahu a obsahu stanoveném přílohami č. 1, č. 3 nebo č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.).

Činnost autorizované osoby při zpracování projektová dokumentace pro stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je základním postupem v oblasti projektové přípravy staveb. Na základě zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení přejímá autorizovaná osoba konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a projektantem, evidovaným na stavebním úřadu.

Pracovník inženýrské činnosti předá zpracovateli (projektové firmě, hlavnímu projektantovi) veškeré podklady vyplývající z dřívějšího zpracování a projektové přípravy, zejména podmínky územního rozhodnutí, včetně příslušné dokumentace, stanovisek a vyjádření. V průběhu zpracování se účastní projednání řešení s projektantem a se stavebníkem. Účastní se jako zástupce stavebníka jednání s dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické infrastruktury, pokud postup zpracování přináší nové skutečnosti oproti stanoviskům zapracovaným do územního rozhodnutí. Projektovou dokumentaci pro stavební povolení převezme ve smluvním termínu. Provede kontrolu její úplnosti ve vztahu k požadavkům stavebního zákona a prováděcí vyhlášky, včetně úplnosti a splnění úkolu projektanta – autorizované osoby. Přílohou projektové dokumentace je dokladová část, která obsahuje soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů, neboť podle § 159 SZ je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány; lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace bude v souladu s nimi obdobně u stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury).

Bylo-li vydáno územní rozhodnutí nebo společné povolení na stavbu, u níž nebylo v době jeho vydání zajištěno potřebné vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, zejména v případě, že bylo toto právo možno získat formou vyvlastnění, pracovník inženýrské činnosti ve fázi po vydání územního rozhodnutí může ve smluvně sjednaném rozsahu poskytnout spolupráci stavebníkovi při získání příslušných vlastnických práv. Přitom postupuje v intencích § 170 SZ, upravujícího účely vyvlastnění popř. dalších zákonů (např. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/, ve znění pozdějších předpisů), a procesně (v rozsahu smluvně vymezeného zmocnění) podle samostatného zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů. Vlastnické nebo jiné právo umožňující provést stavbu (tj. v daném případě příslušné pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění) musí být zajištěno před zahájením stavby na příslušném pozemku. Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným k uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury platí kromě zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, ve znění pozdějších předpisů, též speciální úprava uvedená v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Bude-li stavební řízení řízením navazujícím ve smyslu § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení předloží nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o vydání stavebního povolení nejpozději však v den podání žádosti orgánu, který vydal stanovisko EIA. Tento orgán vydá závazné stanovisko k ověření změn záměru na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení stavebního řízení. Dojde-li ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání), bude vydáno negativní závazné stanovisko. Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle § 9a odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník inženýrské činnosti v souladu s § 110 SZ a přílohou č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zpracuje žádost o stavební povolení. V žádosti uvede:

• identifikační údaje stavebního záměru (název, místo, účel stavby);
• identifikační údaje stavebníka vč. oprávnění za něj jednat, doložené plnou mocí;
• údaje o stavebním záměru a jeho popis;
• dobu trvání u dočasného stavebního záměru;
• údaje o místu stavebního záměru (obec, katastr. území, parc. číslo, druh pozemku, výměra);
• zhotovitele stavebního záměru – název a sídlo stavebního podnikatele (pokud je znám) – v případě veřejných zakázek asi obvykle znám nebude, neboť musí nejprve proběhnout zadávací řízení;
• předpokládaný termín zahájení a dokončení stavebního záměru;
• u staveb financovaných z veřejného rozpočtu – jméno a příjmení fyzické osoby vykonávající technický dozor stavebníka s oprávněním podle zvláštního právního předpisu;
• předpokládaný termín zahájení a dokončení;
• orientační náklady na provedení stavebního záměru;
• užití sousedního pozemku nebo stavby;
• posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.);
• přílohy k žádosti část B přílohy č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů:
  • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem;
  • seznam a adresy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, a tato práva mohou být prováděním stavby přímo dotčena (v případě více než 30 osob se identifikují se pouze označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí);
  • projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) – viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jejíž přílohou je dokladová část obsahující závazná stanoviska dotčených orgánů (vč. stanoviska EIA, pokud záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí), popř. jejich rozhodnutí nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů a dále stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem; u dopravních staveb viz vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.;
  • návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, příp. plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby;
  • územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva územní rozhodnutí nahrazující nebo územní souhlas, vč. celkové situace v měřítku katastrální mapy ověřené stavebním úřadem, pokud jsou pro daný případ stavebním zákonem vyžadovány a vydal je jiný správní orgán;
  • pokud stavba nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle okolností
    • stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kterým tento orgán vyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí ochrany, pokud je tímto zákonem vyžadováno;
    • v případě podlimitních záměrů sdělení příslušného úřadu, že nepodléhá zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
    • závěr zjišťovacího řízení, pokud je vyžadován podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:
Návrh plánu kontrolních prohlídek (§ 133 SZ) vychází z reálné možnosti zkontrolovat příslušné části stavby, za podmínky efektivně příslušná jednání svolat. Minimálně by měl obsahovat 2 prohlídky, z nich jedna je závěrečná. K rozsahu zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavění stavby – viz blíže § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník inženýrské činnosti podá žádost s připojenými doklady a plnou mocí místně a věcně příslušnému stavebnímu úřadu. Ten přezkoumá podanou žádost a doklady z hlediska, zda stavbu lze podle nich provést. Přitom ověří zejména:

• zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územním rozhodnutím, územním souhlasem, veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující, popř. s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby ověří její soulad s územně plánovací dokumentací;
• zda je úplná, přehledná a jsou v ní řešeny obecné požadavky na výstavbu;
• zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popř. jiného potřebného vybavení k řádnému užívání stavby;
• zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány;
• účinky budoucího užívání stavby.

Může vyzvat pracovníka inženýrské činnosti (stavebníka) k odstranění zjištěných nedostatků. Pracovník inženýrské činnosti zajistí neprodleně ve spolupráci s projektantem a stavebníkem potřebné úpravy a doplnění. Doložení projektové dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizaci anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě. Současně upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že stanoviska a námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání. Od ústního jednání může stavební úřad upustit, potom pro podání námitek účastníků řízení a stanovisek dotčených orgánů stanoví minimálně deseti denní lhůtu. Uplatňování námitek účastníků řízení a jejich posuzování stavebním úřadem je upraveno v § 114 SZ. V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení, ve zvlášť složitých případech nejdéle do 90 dnů.

Je-li stavební řízení navazujícím řízením ve smyslu § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, stavební úřad též postupuje podle § 9d a násl. tohoto zákona.

Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad podmínky pro provedení stavby, které jsou závazné pro další činnost stavebníka. Stanoví, které fáze výstavby mu budou oznámeny za účelem kontrolních prohlídek. Pokud stavba obsahuje technologické zařízení vyžadující provedení zkušebního provozu, může uložit jeho provedení a stanoví dobu jeho trvání (po projednání s pracovníkem inženýrské činnosti).

Po nabytí právní moci stavebního povolení zašle pracovníku inženýrské činnosti (stavebníkovi) jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje stavby (může být převzato pracovníkem inženýrské činnosti).

Získání stavebního povolení (pokud je stavebním zákonem vyžadováno nebo není-li využito oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ či jiného institutu podle SZ) je základním předpokladem k zahájení inženýrské činnosti pro provádění stavby, umožňuje zahájit stavbu, pokud tak bylo učiněno v době jeho platnosti, tj. 2 roky od nabytí právní moci (s možností prodloužení platnosti na odůvodněnou žádost stavebníka, resp. pracovníka inženýrské činnosti podanou před uplynutím této lhůty). K žádosti pracovník investiční činnosti zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Působnost stavebních úřadů

Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a stavebního řádu.

V oblasti stavebního řádu mj. koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle stavebního zákona. Další jeho činnosti a základní pravomoci jsou uvedeny v § 12 SZ.

Obecnými stavebními úřady (§ 13 SZ) jsou:

• Ministerstvo pro místní rozvoj, jakožto ústřední správní úřad ve věcech stavebního řádu;
• krajský úřad;
• obecní úřad obce s rozšířenou působností;
• pověřený obecní úřad;
• městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012.

Speciálními stavebními úřady (§ 15 SZ) jsou orgány vykonávající státní správu podle zvláštních právních předpisů na úsecích:

• staveb leteckých;
• staveb drah;
• staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupových účelových komunikací;
• vodních děl.

Speciální stavební úřady vykonávají působnost stavebního úřadu (s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování). Postupují podle SZ, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

Působnost vojenských a jiných stavebních úřadů stanovuje § 16 SZ. Vykonávají ji:

• újezdní úřady – na území vojenských újezdů;
• pro konkrétně určené stavby (s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování) Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a dále Ministerstvo průmyslu a obchodu (u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících přírodní radionuklidy a dále u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více);
• obvodní báňské úřady (v dobývacích prostorech u staveb uvedených v § 16 odst. 3 SZ).

AA6 – Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Pokud je stanovena v územním rozhodnutí (§ 92 SZ) povinnost zpracovat projektovou dokumentaci pro provádění stavby, zajistí pracovník inženýrské činnosti její zpracování u autorizované osoby).

Podle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., musí být součástí zadávací dokumentace stavby resp. technických podmínek dokumentace, která rozsahem odpovídá projektové dokumentaci pro provádění stavby, a to pro všechny nadlimitní a podlimitní veřejné stavební zakázky (tedy i pro stavby, pro které projektová dokumentace pro provádění stavby není podle stavebního zákona povinná). V uvedeném případě musí tato dokumentace určovat stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a musí umožňovat vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Podkladem je dokumentace pro stavební řízení, včetně závěrů a podmínek stavebního povolení. Pro případné používání přímých či nepřímých odkazů na označení výrobců, výrobků apod. platí omezení uvedené v § 89 odst. 5 a 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DPS povinnost postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DPS podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Tento postup přichází v úvahu v případě, nebude-li zpracování DPS smluvně zajištěno již v rámci inženýrské činnosti podle AA5.

Povinnosti z hlediska obsahu zadávací dokumentace, resp. technických podmínek a postup při zadávání zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby uvedené v předchozích odstavcích, nebudou aplikovány v případě, bude-li součástí veřejné zakázky na stavební práce a předmětem sjednaného rozsahu díla rovněž příslušná část projektové dokumentace (odpovídající např. dokumentaci pro provádění stavby nebo ve výjimečných případech, zejména u stavby na klíč, též dokumentace pro stavební povolení). V tomto případě bude součástí zadávací dokumentace příslušný předchozí stupeň projektové dokumentace, resp. požadavky zadavatele na výkon nebo funkci podle § 89 odst. 1 písm. a) nebo § 92 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

DPS Projektová dokumentace pro provádění stavby (MP 1 kap. 2.2.3 b) se zpracovává v rozsahu podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, resp. u dopravních staveb podle příloh č. 2, č. 4 nebo č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Dokumentace pro provádění stavby musí být ale zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 SZ (nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, distribuční soustav v elektroenergetice, distribuční soustava v plynárenství, rozvodné tepelné zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení), i když nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Pracovník inženýrské činnosti převezme zpracovanou projektovou dokumentaci ve smluvním termínu, překontroluje její soulad se smluvními podmínkami (včetně respektování podmínek příslušných stavebně-správních rozhodnutí, tj. stavebního povolení apod.) a využije ji v další přípravě a provádění stavby. Projektová dokumentace pro provádění stavby poslouží jak pro organizaci zadávacího řízení na zhotovitele stavby, tak pro vlastní provádění stavby, případně jako jeden z podkladů pro kontrolní prohlídky ze strany stavebního úřadu.

Splnění činností příkazníka v přípravě stavby.

Pokud nebylo dohodnuto jinak, jsou činnosti (povinnosti) příkazníka zabezpečujícího investiční činnost v přípravě stavby splněny:

a) předáním originálu pravomocného stavebního povolení nebo společného povolení s podmínkami umožňujícími zahájení stavby popř. pravomocného územního rozhodnutí (u staveb, pro které není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení) nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ či vydáním písemného souhlasu stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 106 odst. 1 SZ;

b) předáním šesti vyhotovení dokumentace pro stavební povolení, resp. pro ohlášení stavby (z toho jedno zůstává stavebnímu úřadu a druhé ověřené se vrací) a tří vyhotovení další dokumentace a dokumentů, v souladu se smlouvou, příkazci;

c) předáním zprávy o jiných výkonech příkazníka v souladu se smlouvou a podáním informací (výkladu) k předaným rozhodnutím, stanoviskům, dokumentům a dokumentaci na vyžádání příkazce, pokud jsou vyžádány, do třiceti dnů od předání;

d) předáním projektové dokumentace pro provádění stavby ve sjednaném počtu vyhotovení.

2.2.2 Postupy inženýrské činnosti při provádění stavby

Inženýrská činnost při provádění stavby počíná výběrem zhotovitele stavby nebo zhotovitelů částí stavby. Příkazník na základě příslušné části dokumentace zajistí všechny potřebné dokumenty pro zadání veřejné zakázky na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby (podklady, návrh zadávacích podmínek a zadávací dokumentace), zorganizuje a provede zadávací řízení, včetně návrhu vyhodnocení nabídek, zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby. Pokračuje výkonem technického dozoru stavebníka ve vztahu k zhotoviteli stavby, dále dohledem nad prováděním výkonu autorského dozoru příslušným projektantem. V průběhu vlastního provádění stavby zajišťuje na základě plné moci pro stavebníka:

• zastoupení stavebníka (příkazce) ve styku se stavebním úřadem při kontrolních prohlídkách, popř. s jinými dozory a dohledy dotčených orgánů (včetně spolupráce s autorským dozorem, autorizovaným inspektorem a koordinátorem BOZP, byli-li na stavbě ustaveni);
• zabezpečení (popř. smluvní zajištění dodavatelským způsobem) a sledování výkonu funkce odpovědného geodeta (oprávněného zeměměřičského inženýra), včetně vypracování oddělovacího geometrického plánu stavby a geometrického plánu dokončené stavby, resp. dokumentace geodetické části skutečného provedení stavby, přikládaných k návrhu na vydání kolaudačního souhlasu (viz blíže § 121 odst. 1 SZ);
• dohled nad vytyčením stavby, kontrolu vytyčení v souladu s příslušnou částí dokumentace stavby;
• vedení kontrolních jednání, např. kontrolních dnů, v průběhu výstavby;
• kontrolu soustřeďování dokumentace k jednotlivým výrobkům a pracím na staveništi, jednak v souladu s příslušnými předpisy, ale také v souladu se závazky v příslušných smlouvách, zabezpečování kontrol, inspekcí a zkoušek, v souladu s příslušným plánem a smluvními závazky;
• účast na individuálních vyzkoušeních všech zařízení či konstrukcí v závěru příslušných montážních prací a jejich vyhodnocení;
• u technologických staveb účast na přípravě ke komplexnímu vyzkoušení a jeho průběhu a při případném zkušebním provozu vč. jejich vyhodnocení;
• řešení běžných problémů a rozporů všeho druhu mezi jednotlivými účastníky výstavby;
• soustřeďování a uplatňování inovačních námětů v průběhu výstavby, které mohou zajistit vyšší celkovou efektivnost při dosahování cílů projektu; vedení dohodnutých obchodních, ekonomických nebo jiných agend;
• zabezpečení příslušných změnových řízení v průběhu provádění stavby (u staveb financovaných z veřejných zdrojů musí být respektována příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zejména § 222;
• zpracování podkladů pro uplatňování práv ze smluvních vztahů příkazce vůči zhotoviteli stavby nebo jejích částí, včetně návrhů dodatků ke smlouvě, pro jednání v rozhodčím řízení nebo před soudem, v rozsahu vykonávaných činností.

AA7 – Výběr zhotovitele a činnosti předcházející zahájení stavby

Inženýrská činnost k zabezpečení zadávacího řízení na zhotovitele stavby nebo zhotovitele částí stavby se u veřejných zakázek provádí podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Příkazník – pracovník inženýrské činnosti na základě příslušné projektové dokumentace zajistí všechny potřebné dokumenty pro zadávací řízení na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby (podklady, návrh zadávacích podmínek a zadávací dokumentaci včetně technických a obchodních podmínek, jejichž součástí může být návrh smlouvy o dílo apod.) a (pokud je to předmětem výkonu jeho činnosti obvykle podle příkazní smlouvy) zorganizuje a provede zadávací řízení včetně návrhu na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (na základě posouzení a hodnocení nabídek), zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby) a poskytne příkazci odbornou pomoc při jejím (jejich) uzavírání, nebo (pokud je k tomu zmocněn plnou mocí příkazce) jménem a na účet příkazce s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře. V podrobnostech lze jednotlivé kroky vymezit takto:

a) Příprava a zpracování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce (ZD)

Zadávacími podmínkami se [podle § 28 odst. 1 písm. a ZZVZ] rozumí veškeré zadavatelem stanovené

• podmínky průběhu zadávacího řízení;
• podmínky účasti v zadávacím řízení;
• pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení;
• pravidla pro hodnocení nabídek;
• další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ.

Zadávací dokumentací jsou v souladu s § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 k ZZVZ.

Podmínky účasti v zadávacím řízení (§ 37 odst. 1 ZZVZ) může zadavatel stanovit jako

• podmínky kvalifikace;
• technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku;
• obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo;
• zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce zadávané v nadlimitním režimu jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace těchto zakázek obsahuje:

a) dokumentaci podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu stanoveném v § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. („dokumentace pro zadání stavebních prací“). Jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá:

• projektové dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• projektové dokumentaci pro provádění staveb podle příloh č. 2, č. 4 nebo č. 6 k vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., nebo
• dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 15 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Tato dokumentace určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr.

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu stanoveném v § 3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. Stanoví v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací podrobný popis všech předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce. Je zpracován v členění podle dokumentace pro zadání stavebních prací a člení se na stavební objekty, inženýrské objekty, provozní soubory nebo ostatní a vedlejší náklady.

Tyto dokumenty jsou rozhodující pro specifikaci předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Pracovník inženýrské činnosti zabezpečí ve smluvně sjednaném rozsahu spolupráci se zadavatelem při zpracování zadávací dokumentace. Přitom zajistí (obvykle smluvně u projektanta):

• vypracování dokumentace stavby pro zadávací řízení podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., tj. obvykle projektové dokumentace pro provádění stavby (nebyla-li již dříve zpracována);
• vypracování soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (i v elektronické podobě) v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.;
• zpracování podmínek pro možnost podání variantních nabídek (budou-li připuštěny) – viz § 102 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
• návrh dalších technických požadavků na zhotovení stavby, resp. pro výběr zhotovitele stavby, které budou zahrnuty do zadávací dokumentace.

Dále může (po dohodě se zadavatelem) zajistit externě též:

• kontrolu dokumentace pro provádění stavby zpracovanou podle kap. AA6 a její způsobilost pro účely zadávacího řízení;
• přípravu některých dalších speciálních částí zadávací dokumentace (např. specifických obchodních podmínek).

Výše uvedené výkony (nebo jejich příslušnou část) může však podle své profesní způsobilosti zpracovat pracovník inženýrské činnosti také sám (nejedná se o vybrané činnosti ve výstavbě, které musí být provedeny autorizovanou osobou). Bude-li to zadavatel požadovat, zabezpečí pro něj kompletní zpracování návrhu zadávací dokumentace, resp. celých zadávacích podmínek.

U části zadávací dokumentace, kterou bude pracovník inženýrské činnosti zajišťovat na základě smlouvy externě, bude při výběru jejího zpracovatele postupovat podle pravidel daných zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Bude-li se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu (u stavebních prací do 6 mil. Kč bez DPH včetně), bude při jejím zadávání postupovat pouze podle základních zásad zadávání, stanovených v § 6 ZZVZ, resp. interních postupů příkazce. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah. Tento postup přichází v úvahu v případě, nebudou-li tyto části zadávací dokumentace provedeny již v rámci inženýrské činnosti podle AA6. Externě zpracované část zadávací dokumentace pracovník inženýrské činnosti převezme, překontroluje a zajistí její začlenění do zadávací dokumentace stavby.

Kompletní návrh zadávací dokumentace po schválení zadavatelem slouží organizátorovi zadávacího řízení (jímž může v souladu s uzavřenou smlouvou být i pracovník inženýrské činnosti) pro jeho uskutečnění ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

b) Zadávací řízení veřejné zakázky

Je-li součástí smluvního ujednání o inženýrské činnosti i organizace zadávacího řízení na výběr zhotovitele (či více zhotovitelů) stavby, zajistí pracovník inženýrské činnosti příslušné úkony v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Pokud toto není jeho činností, předá veškeré potřebné podklady organizátorovi zadávacího řízení a následně převezme jeho výsledky jako podklady pro další činnost.

Veřejné zakázky na stavební práce (zhotovení stavby) mohou být z hlediska rozsahu zadány různými způsoby, které se liší zejména:

• způsobem zajištění a odpovědností za projektovou dokumentaci;
• rozsahem kontrolní činnosti zadavatele během výstavby;
• rozdělením obvyklých rizik mezi účastníky výstavby.

Podle toho rozlišujeme:

a) stavební práce (zhotovení stavby), jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zadavatel (a odpovídá za ni) – příprava zadávací dokumentace je v tomto případě popsána v části a) tohoto bodu MP;

b) stavební práce, jejichž součástí je také zhotovení kompletní projektové dokumentace stavby (zejména na základě požadavku zadavatele na výkon nebo funkci) – typ D/B;

c) stavební práce „na klíč“.

První případ je základním postupem, uvedeným v zákoně zadávání veřejných zakázek. Příslušná dokumentace (projektová dokumentace pro provádění stavby – § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.), technické podmínky a dokumentace pro stanovení ceny stavby (soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr – § 3 této vyhlášky) jsou součástí zadávací dokumentace a odpovídá za ně zadavatel. Dodavatel provádí stavbu na základě své nabídky s tím, že nabídkovou cenu je možno upravovat pouze podle ustanovení obchodních podmínek smlouvy o dílo. Kontrolní činnost zadavatele a autorského dozoru je zaměřena na přesné dodržení podrobné projektové dokumentace (včetně soupisu prací).

Případy ad b) a c) přicházejí v úvahu zejména, jedná-li se o technologické stavby, kdy technické řešení může podstatně ovlivňovat stavební dispozici stavby. Zákon o veřejných zakázkách zde umožňuje zadat takovou stavbu formou požadavků zadavatele na výkon nebo funkci. V tom případě v době zadání neexistuje projektová ani rozpočtová dokumentace stavby (obvykle je k dispozici pouze DUR a vydané územní rozhodnutí) a zadavatel pouze specifikuje objemové, výkonové, kapacitní nebo funkční požadavky konečného díla s tím, že podrobný návrh (projektová dokumentace) bude součástí dodávky dodavatele (projekty typu D/B). Nabídka dodavatele musí obsahovat předběžný technický návrh a cenu, které jsou podkladem pro výběr nejvhodnější nabídky. Projektovou dokumentaci zajišťuje dodavatel prostřednictvím svého projektanta (AO), odpovídá za ni a je povinen zajistit, aby konečné dílo stanovené požadavky splňovalo. V těchto případech je rozsah kontroly zadavatele (pracovníka IČ) nad průběhem prací specifikován ve smlouvě o dílo se zhotovitelem stavby a ve smlouvě s příkazníkem zajišťujícím inženýrskou činnost (důležitá je mj. i průběžná kontrola zpracované projektové dokumentace). Ve smlouvě je nutno sjednat, kdo zajistí příslušná rozhodnutí podle stavebního zákona potřebná k provedení stavby (např. stavební povolení): zda zadavatel jako své protiplnění (zde nastupuje příslušný výkon inženýrské činnosti), nebo vybraný zhotovitel stavby.

Zakázky typu „na klíč“ jsou obdobou předchozího typu D/B a obdobně se i zadávají. Jsou použitelné pro velké a komplexní zakázky s dodávkami technologických provozů a staveb. Typická pro ně je pevná cena i termín s tím, že v důsledku značného přesunu rizika na dodavatele bývá jejich cena ve výsledku o něco vyšší. Kontrola a ovlivňování dodavatele zadavatelem (a tedy i výkon inženýrské činnosti pro zadavatele) jsou omezené a v podstatě se soustředí do rozsáhlých testů při převzetí díla, které musí prokázat soulad s požadavky zadavatele.

Podle množství zapojení přímých smluvních partnerů investora (stavebníka) do procesu provádění stavby rozlišujeme:

a) komplexní stavební práce (zhotovení stavby) zajišťované jedním zhotovitelem díla;

b) stavební práce (části stavby a dodávek) zajišťované více zhotoviteli.

Druhý typ provádění stavby vyžaduje nejvyšší nasazení v rámci inženýrské činnosti, která nahrazuje funkci „vyššího dodavatele stavby“ a musí zajistit potřebnou koordinaci činností. Přináší i další problémy, – např. povinnost ustavit funkci koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Inženýrská činnost ve fázi zadávání provádění stavby podle pokynů příkazce vede buď k přímému uzavření smluvního vztahu s určeným zhotovitelem, nebo k provedení určitého typu zadávacího řízení. Pracovník inženýrské činnosti zajistí podklady, případně zorganizuje a provede toto řízení, včetně návrhu vyhodnocení nabídek, zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby) a poskytne příkazci odbornou pomoc při jejím (jejich) uzavírání, nebo (pokud je k tomu zmocněn plnou mocí příkazce) jménem a na účet příkazce s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře.

c) Smlouva o dílo

Pokud zadávací řízení příslušného druhu proběhlo podle zákona a zadávacích podmínek a nikdo z účastníků se neodvolal, může zplnomocněný pracovník inženýrské činnosti připravit čistopis smlouvy jménem stavebníka, nebo mu ji připravit k podpisu. Postup a podmínky při uzavření smlouvy (včetně součinnosti vybraného uchazeče) stanoví § 104 a § 124 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Pracovník inženýrské činnosti využije též metodické pomůcky A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

AA8 – Inženýrská činnost do doby zahájení stavby

Přestože je již uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby (mnohé činnosti probíhají souběžně při jejím projednávání a vzájemně se ovlivňují), je do zahájení výstavby nutno provést celou řadu dalších úkonů inženýrské činnosti:

a) Příprava zhotovitele stavby

Pracovník inženýrské činnosti poskytuje zhotoviteli stavby smluvně sjednanou spolupráci při přípravě stavby, zejména tím, že spolu s projektantem poskytuje potřebná vysvětlení pro zpracování:

DD dodavatelské dokumentace

Zhotovitel stavby zpracovává samostatnou dodavatelskou dokumentaci, případně dopracovává dokumentaci na své technologické a technické zvyklosti. Tuto část zpravidla zpracovává projektant zhotovitele stavby, může však být zadána projektantovi předchozího stupně dokumentace.

POV Projekt organizace výstavby

Zpracovává zhotovitel v rozsahu podrobně specifikovaném v MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

VD Výrobní dokumentace

Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu prefabrikovaných dílců a dalších prvků stavby, jako např.:

• výrobní výkresy prefabrikovaných prvků, dílů a jejich styků;
• technologické postupy výroby;
• výkresy pro zpracování výztuže;
• optimalizační výpočty pro výrobní linky;
• statické a dynamické výpočty prvků;
• výkresy a specifikace prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace, svarů ve stycích prefabrikátů;
• výkresy a specifikace vzduchotechniky a dalších profesí.

b) Zajištění funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor)

Podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je povinen zřídit funkci koordinátora (koordinátorů) zadavatel stavby (stavebník zastoupený pracovníkem inženýrské činnosti) za následujících předpokladů:

• stavba vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení (podle § 105 nebo § 115 SZ);
• není prováděna svépomoci (podle § 160 odst. 3 a 4 SZ);
• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů a bude na nich současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu (tj. v případech, kdy zadavatel stavby je povinen doručit oznámení o zahájení prací příslušnému oblastnímu inspektorátu práce). V praxi to znamená, že toto kritérium plní téměř každá stavba financovaná z veřejných investic, na níž je uplatněna inženýrská činnost;
• působí-li na staveništi zaměstnanci více než jednoho zhotovitele.

Koordinátor ustavený podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je ve smluvním vztahu se stavebníkem (pracovník inženýrské činnosti jej vyhledá, projedná podmínky jeho působení a uzavře smlouvu o dílo, příp. smlouvu nepojmenovanou nebo některý z druhů pracovně právních vztahů). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Smlouva s koordinátorem má být uzavřena tak, aby koordinátor mohl působit již při přípravě stavby, tj. od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby (viz § 18 výše uvedeného zákona) a mohl spolupracovat se zadavatelem stavby před zadáním díla zhotoviteli stavby, s projektantem a se zhotovitelem stavby již na jeho výrobní přípravě a při realizaci stavby, tj. od převzetí stavby prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby.

Stavbyvedoucí (autorizovaná osoba) je povinen podle § 153 odst. 2 SZ s koordinátorem spolupracovat. Obecně je stavební podnikatel povinen ve spolupráci s ním zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Povinnosti koordinátora při přípravě a realizaci stavby jsou vymezeny v § 18 odst. zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,povinnosti zhotovitele stavby vůči koordinátorovi v § 16 tohoto zákona, povinnosti tzv. jiných, fyzických osob (které se osobně podílí na zhotovení stavby a které nezaměstnávají zaměstnance) v § 17 tohoto zákona.

Činnost koordinátora je definována v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., a to v § 7 během přípravy stavby, kdy poskytuje odborné konzultace, podněty a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, jako odborně způsobilá osoba, zpracovává plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a v § 8 během realizace stavby, kde především koordinuje spolupráci zhotovitelů a vykonává další činnosti definované nařízením vlády, mj. se účastní kontrolních prohlídek stavby, aktualizuje tzv. Plán BOZP na staveništi, zpracovaný během přípravy stavby. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 tohoto nařízení vlády.

c) Oznámení o zahájení stavby oblastnímu inspektorátu práce

Podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací na staveništi oblastnímu inspektorátu práce (OIP) příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli (v listinné nebo elektronické podobě).

Tato povinnost se týká případů, kdy při provádění staveb je celková předpokládaná doba trvání prací a činností delší než 30 pracovních dnů a bude na nich současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu. Náležitosti oznámení jsou uvedeny v příloze č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. Nesplnění této povinnosti může být sankcionováno. Je-li tak sjednáno v příkazní smlouvě mezi zadavatelem stavby (stavebníkem) jako příkazcem a firmou (pracovníkem) zajišťující výkon inženýrské činnosti jako příkazníkem, může tuto povinnost na základě plné moci jménem zadavatele stavby (stavebníka) splnit pracovník inženýrské činnosti.

d) Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., příloha č. 5), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (plán BOZP), podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Plán zpracovává koordinátor.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, stejně jako posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí specifikovat projektant v projektové dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby, k uzavření veřejnoprávní smlouvy, s certifikátem autorizovaného inspektora nebo pro vydání stavebního povolení (viz další text).

Pokud je nutno ustavit na stavbě koordinátora BOZP, stavebník zajistí, aby na tomto plánu s jeho zpracovatelem projektant spolupracoval. Koordinátor BOZP je povinen podle § 7 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., zajistit, aby plán obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a dalším podmínkám údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce a aby byl podepsán a odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době jeho zpracování známi. Podle § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je zhotovitel stavby povinen předávat koordinátorovi informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu BOZP.

Příloha č. 8 až 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení (DSP) v části B/B.8 – Zásady organizace výstavby jsou i zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (nikoli tedy přímo plán BOZP).

Je-li zpracovávána dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (na základě požadavku SÚ z titulu § 92 SZ ke kontrolním prohlídkám stavby podle § 133 a § 134 SZ nebo na základě požadavku stavebníka), musí projektant specifikovat v projektové dokumentaci požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

U dopravních staveb podle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., je tato oblast upravena následovně:

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení:

• u staveb leteckých a staveb drah a staveb na dráze obsahují zásady organizace výstavby (ZOV) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (viz příloha č. 1, část B.8, písm. k), resp. příloha č. 3, část B.8.1, písm. k) výše uvedené vyhlášky);
• u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (příloha č. 5 výše uvedené vyhlášky) je součástí ZOV v části 8.8.1 písm. k) stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi s odkazem na zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Projektová dokumentace pro provádění stavby:

• u staveb leteckých (příloha č. 2 výše uvedené vyhlášky) jsou součástí Souhrnné technické zprávy (část B b) požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• u staveb drah a staveb na dráze (příloha č. 4) a staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (příloha č. 6 výše uvedené vyhlášky) se o plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi výslovně nehovoří.

Rovněž v případě plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci může zadavatel stavby (stavebník) v příkazní smlouvě s firmou (pracovníkem) zajišťující výkon inženýrské činnosti sjednat, aby příslušné povinnosti jeho jménem plnil pracovník inženýrské činnosti (zejména zajištění zpracování tohoto plánu a součinnosti při jeho plnění).

Poznámka:
Příloha č. 5 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., stanoví u kterých prací a činností musí být plán BOZP zpracován vždy bez ohledu na velikost stavby a způsob jejich provádění (jedná se např. o práce ve výkopech přes 5 m, práce s nebezpečnými látkami, práce nad vodou a ve výškách přes 10 m volné hloubky, v ochranných pásmech, studnařské práce, práce spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních dílů a další).

e) Zajištění výkonu funkcí technického a autorského dozoru

Výkon technického dozoru stavebníka bude zajišťovat firma vykovávající inženýrskou činnost jako součást svých smluvně sjednaných výkonů pro stavebníka vlastními pracovníky s případnou poddodávkou (v tomto případě postupem podle MP 5.1 Nakup poddodávek). Může být též zabezpečena výběrem a smluvním zajištěním výkonu technického dozoru přímo pro stavebníka (v rozsahu samostatné příkazní smlouvy a uděleného zmocnění). V tomto druhém případě se bude jednat o veřejnou zakázku, přičemž se postupuje v závislosti na rozsahu činnosti (výše předpokládané hodnoty) podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, nebo u zakázky malého rozsahu (do 2 mil. Kč bez DPH) podle základních zásad zákona (§ 6) a podle interního pokynu investora (stavebníka).

Autorský dozor má být standardně smluvně zajištěn v rámci smlouvy o dílo uzavřené s hlavním projektantem. V případě, že z nějakých důvodů nebylo možné smlouvu o dílo přímo uzavřít i pro autorský dozor, musí se uzavřít samostatně, a to podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Obdobně nutno postupovat v případě, že není přímý nástupce autora projektové dokumentace (např. zánik projektové firmy v průběhu přípravy stavby), při zajištění autorského dozoru jinou firmou. Půjde-li o samostatnou zakázku, platí zde v závislosti na rozsahu činnosti (výše předpokládané hodnoty) zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, resp. u zakázky malého rozsahu (do 2 mil. Kč bez DPH), při dodržení základních zásad zadávání uvedených v § 6 ZZVZ a podle interního pokynu investora (stavebníka). Pracovník IČ v tomto případě zabezpečí příslušné činnosti (v rozsahu příkazní smlouvy a svého zmocnění) vedoucí k uzavření smlouvy o výkonu autorského dozoru.

f) Zajištění funkce odpovědného geodeta

Při výběru a smluvním zajištění odpovědného geodeta postupuje pracovník zajišťující IČ (v rozsahu příkazní smlouvy a svého zmocnění) přiměřeně podle MP 5.1 Nakup poddodávek. Vzhledem k rozsahu činnosti (výši její předpokládané hodnoty – do 2 mil. Kč) se bude obvykle jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, není tedy nutné při výběru postupovat podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (jen v souladu s jeho obecnými zásadami uvedenými v § 6 ZZVZ a podle vnitřního předpisu investora – stavebníka).

g) Činnosti stavebníka před zahájením stavby

Pracovník inženýrské činnosti zajišťuje další výkony na základě zmocnění stavebníka podle § 152 stavebního zákona:

• oznámení stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, jméno a příjmení stavbyvedoucího;
• před zahájením umístění na viditelném místě u vstupu na staveniště štítku o povolení stavby (rozsáhlé stavby označit jiným vhodným způsobem s uvedením údajů ze štítku);
• zajištění, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená projektová dokumentace stavby a všechny doklady týkající se provádění stavby (popř. kopie).

h) Předání staveniště zhotoviteli stavby

Před předáním staveniště se pracovník inženýrské činnosti seznámí s těmi částmi přípravy zhotovitele stavby, které ovlivňují přímo vlastní provádění stavby, zejména s:

• technologickou přípravou;
• zpracováním montážního schématu staveb;
• přístupovými cestami na staveniště;
• zpracováním montážních postupů provozních, technologických celků a souborů;
• seznamem stanovených výrobků a jejich dodavateli;
• plánem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• POV a detailním harmonogramem výstavby a plánem BOZP;
• opatřením při mimořádných situacích;
• projednáním zařízení staveniště s příslušnými úřady a vlastníky (zábor pozemků, doprava, omezení, stavební povolení);
• řešením odpadového hospodářství;
• s rozhodujícími poddodavateli zhotovitele stavby, pokud si jejich stanovení předem stavebník vyhradil ve smlouvě o dílo.

Staveniště předává pracovník inženýrské činnosti zástupci firmy zhotovitele stavby (stavbyvedoucímu) ve smluvním termínu, prosté všech závazků a práv třetích osob, postupy popsanými ze strany zhotovitele v MP 2 Provádění staveb, kap. 1.2.2. Při tom mimo jiné dále:

• zkontroluje založení stavebního deníku a vyplnění identifikačních údajů, včetně zápisu jména a příjmení stavbyvedoucího (autorizované osoby zabezpečující odborné vedení provádění stavby) a zda stavbyvedoucí opatřil zápis číslem autorizace a otiskem autorizačního razítka, datem a vlastnoručním podpisem;
• zaznamenává do deníku své vlastní zmocnění (pracovníka inženýrské činnosti) a dále pracovníků vykonávajících technický a autorský dozor, s uvedením jejich zmocnění pro výkon činnosti na stavbě a vzorových podpisů pro výkon činnosti;
• provede do stavebního deníku zápis o předání a převzetí staveniště; při tom jsou popsány zejména veškeré problémy a záležitosti, které je nutno dořešit do skutečného zahájení stavby;
• staveniště předává obvykle jako celek (u rozsáhlejších staveb nebo staveb dopravní nebo technické infrastruktury v rozsahu dohodnutém smlouvou); staveniště musí být vyklizeno tak, aby mohly být neprodleně zahájeny práce podle projektové dokumentace a podmínek uvedených ve smlouvě o dílo;
• předá vytyčení základních směrových a výškových bodů s tím, že podle § 153 odst. 1 SZ má stavbyvedoucí povinnost zajistit vytýčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou;
• dohodne další ujednání podle smlouvy o dílo a místního šetření při přejímce staveniště;
• jestliže se staveniště nachází v prostoru jiné organizace, která vyžaduje zvláštní povolení ke vstupu a k činnosti na jejím území, předá potřebné povolení.

AA9 – Technický dozor při provádění stavby

Obsah pojmu technický dozor stavebníka (TD) není právně definován, ale je pojmem obecně používaným v rámci předpisů stavebního práva.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je pracovník inženýrské činnosti (stavebník) podle § 152 odst. 4 SZ povinen vždy zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Podle novely stavebního zákona, provedené s účinností od 1.1.2018 zákonem č. 225/2017 Sb., musí u těchto staveb být technický dozor stavebníka vykonáván fyzickou osobou oprávněnou podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon), tedy osobou autorizovanou podle tohoto zákona.

Výkon technického dozoru stavebníka odpovídá rovněž ustanovením občanského zákoníku o oprávnění objednatele kontrolovat provádění díla (stavby). Sleduje přitom dodržování předpisů významných pro výstavbu, dodržování technických norem a jiných doporučení a standardů, pokud zabezpečují sjednanou nebo potřebnou kvalitu realizovaného díla. Výkon technického dozoru svěřený autorizované osobě dává předpoklad odborné úrovně výkonu, resp. záruky za tento výkon. Autorizovaná osoba je povinna se trvale odborně vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro správný výkon činnosti. Musí být pojištěna z odpovědnosti za škody způsobené výkonem své činnosti a je disciplinárně odpovědná příslušné Komoře.

Ve smyslu živnostenského zákona a podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů, je technický dozor zařazen do živnosti volné. Věcný obsah živnosti spadá pod činnost 70 – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, do jejíž obsahové náplně se zahrnuje mj. „Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti.“

Do výkonu technického dozoru se obvykle zahrnuje dozorování a kontrola:

• operací souvisejících s přípravou staveniště, jeho předání k provádění stavby, jeho vybavení a organizace pro další průběh výstavby, včetně zeměměřických činností;
• přípravy a realizace dodávek pro výstavbu, jejich vybavení doklady o jakosti v souladu s příslušnými předpisy;
• dodržování harmonogramu výstavby;
• koordinace jednotlivých dodavatelů, kteří jsou ve smluvním stavu ke stavebníkovi;
• dodržování rozpočtu stavby;
• kvalitní přípravy a provádění prací na staveništi (stavebních či montážních) a souvisejících služeb a kontrol, jejich doložení doklady o jakosti, v souladu s příslušnými předpisy, se speciální pozorností částem stavby, které budou později zakryty nebo se stanou nepřístupnými, ještě před jejich zakrytím nebo znepřístupněním;
• výstupů dokumentace zpracované zhotovitelem, včetně kontroly její správnosti a úplnosti a souladu s podmínkami stavebního povolení (resp. dokumentu je nahrazujícího), příslušnými normami, předpisy a smluvními ujednáními (ve spolupráci s autorským dozorem);
• výstupů zeměměřických činností ve výstavbě prováděných oprávněnou osobou;
• provádění zkoušek na staveništi, v souladu s příslušnými předpisy;
• dodržování předpisů, doporučených standardů (norem) a ujednání v příslušných smlouvách, pokud jde o bezpečnost a zdraví pracovníků působících na staveništi, včetně bezpečnosti práce; tímto dozorem však není dotčena odpovědnost příslušných osob;
• respektování dalších ustanovení SZ, jeho prováděcích předpisů a dalších souvisejících předpisů, včetně závěrů ze správních řízení, podmínek vydaných rozhodnutí podle stavebního zákona nebo zákonů souvisejících a závěrů z provedených kontrolních prohlídek stavby, zahrnující také aktivní účast na příslušných řízeních a jednáních;
• dodržování příslušných předpisů a opatření na úseku požární ochrany, ochrany životního prostředí, kulturních památek a dalších chráněných veřejných zájmů (včetně např. oznámení archeologických nálezů a opatření k zamezení jejich poškození);
• provozu na staveništi, včetně kvality skladování ve vyhrazených prostorách, využívání sociálních zařízení a udržování čistoty a pořádku;
• návrhů na změny vyžadující provedení změnových řízení v zájmu odstranění vad, zlepšení efektivnosti nebo v zájmu snížení rizik projektu, zahrnující též vydávání stanovisek k nim, vlastní iniciativní podávání takových návrhů (to vše za součinnosti autorského dozoru); v případě veřejných zakázek se současným respektováním příslušných ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
• plnění závazků účastníků výstavby vyplývajících z příslušných smluv, včetně kontroly oprávněnosti a správnosti faktur, včetně podkladů pro fakturaci (soupisů provedených prací) a jiných dokladů;
• plnění smluvních závazků, vztahujících se k provozování stavby;
• přejímání související dokumentace a dokladů (např. dokumentace skutečného provedení či provozní dokumentace);
• řádného vedení stavebního deníku podle přílohy č. 16 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, kontrolování a potvrzování zápisů, vydávání stanovisek k zápisům v něm provedeným a zapisování dalších stanovisek technického dozoru;
• odevzdání připravených prací dalším přímým zhotovitelům pro jejich navazující činnost (stavební a montážní připravenosti) v souladu se smluvními podmínkami;
• provádění předepsaných a sjednaných individuálních zkoušek, u technologických staveb přípravy ke komplexnímu vyzkoušení a jeho průběhu;
• u technologických staveb provádění zkušebního provozu a jeho vyhodnocení, přípravy ke garančnímu měření a vyhodnocení garantovaných parametrů (spolu s uživatelem stavby);
• stavu díla připraveného k jeho předání a převzetí, připravenosti, správnosti a úplnosti příslušných dokladů zhotovitele předávaných při přejímacím řízení, včetně vyhodnocení předepsaných zkoušek a přípravy soupisu vad a nedodělků.

Působí-li na stavbě více přímých zhotovitelů, kteří jsou ve smluvním vztahu se stavebníkem, podílí se TD na koordinaci jejich postupů při výstavbě. Ve sjednaném rozsahu rovněž zpracovává pro stavebníka (resp. pracovníka IČ) potřebná stanoviska, účastní se jménem stavebníka příslušných jednání, připravuje k nim podklady, resp. tato jednání organizuje.

Technický dozor stavebníka úzce spolupracuje s pracovníkem inženýrské činnosti (pokud jím není on sám). Pracovník inženýrské činnosti jeho činnost kontroluje a přejímá. Spolupracuje rovněž s autorským dozorem, koordinátorem BOZP a autorizovaným inspektorem, jsou-li na stavbě tyto funkce zřízeny. Podrobnosti k výkonu technického dozoru uvádí MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

AA10 – Autorský dozor při provádění stavby

Pokud projektovou dokumentaci stavby financované z veřejného rozpočtu zpracovala autorizovaná osoba, musí stavebník podle § 152 odst. 4 SZ zajistit autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta, nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Ten zajišťuje i spolupráci s dalšími projektanty – specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva příkazní či jiného typu (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

Autorský dozor provádí zejména tyto smluvní výkony:

• podání vysvětlení potřebných k vypracování dokumentace dalších úrovní, pokud není sám zpracovatelem;
• kontrolu souladu zpracované dokumentace dalších úrovní s řešením zpracovaným v předcházejících úrovních;
• účast na projednání případných neshod mezi stavebníkem a zpracovatelem dalších úrovní dokumentace;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• kontrolu souladu dokumentace dočasných staveb zařízení staveniště, případně dokumentace úprav trvalých staveb na účely zařízení staveniště, se základním řešením stavby;
• účast na jednáních mezi pracovníkem inženýrské činnosti (resp. technickým dozorem stavebníka) a zhotovitelem stavby;
• účast na předání staveniště zhotoviteli;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím k podmínkám určeným stavebním povolením (či k dokumentu je nahrazujícímu), s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• vyjádření k výběru konkrétních výrobků a materiálů navržených zhotovitelem díla, zejména z hlediska jakosti, vhodnosti použití a způsobu provedení;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení architektonických a technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• vyjádření k požadavkům na změny v množství a kvalitě výrobků a výkonů oproti projednané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby (ve spolupráci s technickým dozorem stavebníka);
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na zásadních zkouškách a měřeních, popř. vydání stanovisek k jejich výsledkům;
• účast na předání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Dokladem výkonu autorského dozoru jsou záznamy provedené do stavebního deníku, poskytnuté v kopiích pracovníku inženýrské činnosti a jím potvrzené. Autorský dozor je vykonáván podle sjednaného harmonogramu výstavby obvykle na základě podkladů nebo výzvy technického dozoru nebo zhotovitele stavby, resp. stavebníka. U rozsáhlejších a složitějších staveb může být sjednán v průběhu provádění stavby trvalý výkon autorského dozoru.

AA11 – Kontrolní prohlídky stavby

Stavbyvedoucí na základě smlouvy o dílo a v ní uvedeného plánu kontrolních prohlídek oznámí pracovníku inženýrské činnosti čas, kdy bude plánem určená část stavby připravena k provedení kontrolní prohlídky. Pracovník inženýrské činnost oznámí, jménem stavebníka, stavebnímu úřadu den, kdy může být kontrolní prohlídka vykonána.

Podle § 132 odst. 2 písm. a) SZ provádí stavební úřad kontrolní prohlídky ve veřejném zájmu, sleduje tedy při nich především dodržování ochrany veřejných zájmů při provádění staveb. Kontrolní prohlídku rozestavěné stavby provádí ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek a před vydáním kolaudačního souhlasu (závěrečná kontrolní prohlídka) nebo v kolaudačním řízení (též závěrečná kontrolní prohlídka). Které fáze budou kontrolovány, určuje plán kontrolních prohlídek, který může obsahovat další údaje, potřebné z hlediska charakteru a velikosti stavby. Stavební úřad může kdykoliv nařídit konání mimořádné kontrolní prohlídky.

V souladu s § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, stavební úřad kontroluje zejména, zda je stavba prováděna v souladu s rozhodnutím nebo opatřením stavebního úřadu, neohrožuje život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost životního prostředí, zájmy památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, zda se předchází důsledkům živelných pohrom nebo havárií, jsou odstraňovány závady, zda stavebník u stavby financované z veřejného rozpočtu zajistil technický dozor stavebníka s oprávněním podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů) aj. Dále jde především o kontrolu částí stavby, které budou zakryty, případně trvale nepřístupné, jejichž vadné provedení by mohlo ohrozit bezpečnost a užitné vlastnosti stavby, kontrolu vytyčení prostorové polohy stavby s projektovou dokumentací, provedení ochrany před škodlivými vlivy vnějšího prostředí a další.

Při kontrolní prohlídce rozestavěné stavby stavební úřad vždy zjišťuje též (viz § 133 odst. 2 SZ), zda:

• jsou dodržována rozhodnutí nebo jiná opatření stavebního úřadu, týkající se stavby nebo pozemku;
• je stavba prováděna podle ověřené dokumentace, v souladu s § 160 SZ, a zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
• není stavebně technickým stavem stavby ohrožen život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí;
• prováděním stavby není nad přípustnou míru obtěžováno její okolí a jsou prováděny předepsané zkoušky a měření;
• stavebník plní povinnosti vyplývající z § 152 SZ.

Z praktického hlediska je nutno kontrolní prohlídky i u velkých staveb (s přihlédnutím k § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, koncentrovat do logických fází výstavby:

• spodní stavby – vytyčení stavby, hloubka základové spáry, hladina spodní vody a působení na spodní stavbu, včetně provedení ležatých rozvodů a napojení přípojek na technickou infrastrukturu;
• hrubé stavby – provedení nosných konstrukcí, včetně střešních konstrukcí a obvodového pláště;
• závěrečné kontrolní prohlídky (na základě žádosti stavebnímu úřadu o vydání kolaudačního souhlasu), při níž se kontroluje mj. provedení kompletací, technických zařízení stavby, zda stavba byla provedena v souladu s rozhodnutím o umístění stavby nebo jiným úkonem jej nahrazujícím a povolením stavby, příslušnou projektovou dokumentací, v souladu se stanovisky nebo závaznými stanovisky dotčených orgánů a splnění obecných požadavků na výstavbu, včetně požadavků zajišťujících bezbariérové užívání stavby, zda skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo životní prostředí) – více viz § 122 odst. 3 SZ.

Stavební úřad může vyzvat k účasti na kontrolní prohlídce vedle stavebníka (zastupovaného obvykle pracovníkem inženýrské činnosti) a stavbyvedoucího také projektanta pověřeného výkonem autorského dozoru, popř. dotčené orgány, nebo koordinátora BOZP, působí-li na staveništi, případně autorizovaného inspektora.

Pracovník inženýrské činnosti zjistí před konáním kontrolní prohlídky, zda stavbyvedoucí připravil pro kontrolní prohlídku potřebné doklady a ověřenou dokumentaci stavby, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby.

Zjistí-li se při kontrolní prohlídce závada, vyzve stavební úřad v souladu s § 134 SZ podle povahy věci stavebníka (zastoupeného pracovníkem inženýrské činnosti) nebo stavbyvedoucího, aby ve stanovené lhůtě zjednal nápravu. Může je též vyzvat, aby předložili potřebné doklady, např. certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Provedení nápravy kontroluje pracovník inženýrské činnosti a informuje o jejím uskutečnění stavební úřad (ten jinak může zjednání nápravy nařídit, případně rozhodnout o zastavení prací).

Pracovník inženýrské činnosti informuje o závěrech kontrolní prohlídky neprodleně stavebníka.

AA12 – Změna stavby před jejím dokončením

Pokud stavebník, nebo zhotovitel stavby (se souhlasem stavebníka) sdělí pracovníku inženýrské činnosti požadavek na zásadní změnu stavby před jejím dokončením, je nutné zajistit:

• zpracování projektové dokumentace změn stavby, popř. kopii ověřené projektové dokumentace, do které projektant vyznačí navrhované změny (na základě uzavření dodatku smlouvy o dílo s jejím zpracovatelem, resp. nového smluvního vztahu s ním);
• převzetí upravené nebo změněné dokumentace, včetně potřebných změn nebo nových stanovisek dotčených orgánů a účastníků řízení (resp. spoluúčast pracovníka IČ při příslušných jednáních a zajištění stanovisek);
• zpracování žádosti o povolení změny stavby před jejím dokončením, která kromě obecných náležitostí obsahuje popis změn, jejich porovnání s povolením stavby a původní ověřenou dokumentací a odůvodnění. K žádosti připojí projektovou dokumentaci změn stavby a (pokud jsou potřebná) změněná stanoviska dotčených orgánů.

Pokud je řízení o změně stavby před jejím dokončením navazujícím řízením podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci s projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s příslušnou projektovou dokumentací předloží nejméně 30 dnů před podáním žádosti o změnu stavby před jejím dokončením orgánu, který vydal stanovisko EIA. Tento orgán vydá závazné stanovisko k ověření změn záměru na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení. Nedodržení stanovené lhůty nebo neúplný popis změn může znamenat vydání nesouhlasného závazného stanoviska znemožňujícího vydání souhlasného rozhodnutí. Nesouhlasné závazné stanovisko bude vydáno vždy, když dojde ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání). Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (§ 9a odst. 4 a 5 zákona).

Žádost stavební úřad posoudí, případně projedná s účastníky řízení a dotčenými orgány v potřebném rozsahu. Po posouzení a projednání žádost povolí, nebo zamítne. Pracovník inženýrské činnosti rozhodnutí převezme a zápisem do stavebního deníku informuje zhotovitele stavby, Pokud se změna dotýká podmínek (zejména věcných a finančních) uzavřené smlouvy o dílo, projedná se zhotovitelem uzavření potřebného dodatku.

Drobné změny stavby, které se nedotýkají práv účastníků stavebního řízení a splňují další podmínky stavebního zákona (§ 118 odst. 6 SZ), stavební úřad na základě žádosti, kterou předloží pracovník inženýrské činnosti, schválí rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby; rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku a podle okolností stavební úřad vyznačí změnu v ověřené projektové dokumentaci. Bylo-li ve věci provedeno oznámení záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, může být takováto změna prováděna na základě oznámení stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem za podmínek § 117 SZ, to neplatí pro stavby, u kterých bylo vydáno stanovisko EIA.

V případě navazujícího řízení stavební úřad též postupuje podle § 9d a násl. zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách, podá stavebník v zastoupení pracovníka IČ žádost obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek (§ 118 odst. 7 SZ). Nepodstatnou odchylkou se rozumí odchylka oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci, pokud se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou. Pokud se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí, může stavební úřad (na základě podané žádosti) sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. V tomto případě je nutno dokládat k žádosti o kolaudační souhlas dokumentaci skutečného provedení stavby. Nejsou-li splněny stanovené podmínky, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů a tyto změny projedná v řízení o změně stavby před jejím dokončením.

Bude-li stavba veřejnou zakázkou, musí být při změnách předmětu díla (od 1. 10. 2016) respektována příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, zejména § 222.

AA13 – Předání a převzetí stavby

a) Stavba s předčasným užíváním

Pokud z důvodů ležících na straně stavebníka je nezbytné užívat stavbu nebo její určitou část stavby před jejím dokončením, zpracuje pracovník inženýrské činnosti v zastoupení stavebníka příslušnou žádost v souladu s § 123 SZ.

Stavební úřad může vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením, pokud to nemá podstatný vliv na uživatelnost stavby, neohrozí to bezpečnost a zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí.

K žádosti o povolení je zapotřebí přiložit dohodu se zhotovitelem stavby, kterou připraví pracovník inženýrské činnosti. V ní je uveden výslovný souhlas zhotovitele stavby s předčasným užíváním a sjednané podmínky předčasného užívání stavby. Dále je nutno k žádosti doložit závazná stanoviska popř. rozhodnutí dotčených orgánů. Tyto přílohy v souladu s uzavřenou smlouvou se stavebníkem obvykle zajistí pracovník IČ. Pokud stavební úřad vydá souhlasné rozhodnutí, je možno v dohodnutém rozsahu stavbu začít užívat.

Takto povolené předčasné užívání stavby podléhá povinnostem vyplývajícím ze zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, týkajících se zápisu do katastru nemovitostí. Stavbu, která je stavebním úřadem povolena k předčasnému užívání, je možné jako stavbu dokončenou již zapsat do katastru nemovitostí. Stavební úřad by měl v souladu s povolením stavby k předčasnému užívání zapsat stavbu i do ISÚI (informační systém územní identifikace; s tím, že pokud se jedná o stavbu, které se podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, označuje číslem popisným nebo číslem evidenčním, vyžádá si toto číslo už v rámci tohoto řízení od příslušného obecního úřadu). Vlastnické právo k nové stavbě zapisované do katastru, tzn. i ke stavbě povolené k předčasnému užívání, se zapisuje do katastru nemovitostí vkladem současně se zápisem stavby.

b) Stavba se zkušebním provozem

U staveb, u nichž je nezbytné zajistit zkušební provoz, pracovník inženýrské činnosti soustředí podklady a zabezpečí příslušné činnosti nutné k získání potřebných povolení, rozhodnutí či souhlasů.

Zkušební provoz ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Obecně upravují zkušební provoz příslušná ustanovení SZ. U staveb obsahujících technologické zařízení, u něhož je nutno ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, dodržení podmínek stavebního povolení nebo integrovaného povolení podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů, může stavební úřad uložit provedení zkušebního provozu ve stavebním povolení nebo ve společném povolení s tím, že dobu jeho trvání předem projedná se stavebníkem (§ 115 odst. 2 SZ, § 94p SZ). Zahájení zkušebního provozu je stavebník povinen předem oznámit stavebnímu úřadu. Stavební úřad obvykle nařídí kontrolní prohlídku, na které ověří společně s dotčenými orgány připravenost stavby ke zkušebnímu provozu. Pracovník investiční činnosti k tomu zajistí potřebné doklady.

Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo ve stavebním povolení nebo ve společném povolení, může jej stavební úřad (v případě souhlasného závazného stanoviska, popř. rozhodnutí dotčeného orgánu) povolit na odůvodněnou žádost stavebníka, resp. jeho jménem pracovníka IČ nebo nařídit na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě (§ 124 SZ). V rozhodnutí uvede zejména dobu trvání zkušebního provozu a v případě nutnosti stanoví pro něj podmínky, popř. podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Stavební úřad může též stanovit pro provedení zkušebního provozu uloženého v rámci stavebního povolení novým rozhodnutím další podmínky.

Stavbu, u které bylo uloženo, povoleno nebo nařízeno provedení zkušebního provozu, lze užívat jen na základě kolaudačního souhlasu. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu a zároveň doloží doklady o jeho výsledcích (viz příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník inženýrské činnosti (kromě soustředění podkladů, předložení žádosti stavebnímu úřadu a jejího projednání) v tomto případě dále zajišťuje:

• podrobný režim provedení komplexních zkoušek nebo komplexních zkoušek přecházejících plynule do zkušebního provozu za účasti stavebníka, zhotovitele stavby (zhotovitelů částí stavby) a uživatele (provozovatele) stavby, popř. včetně provádění příslušných zkoušek (např. garančních zkoušek), v souladu s příslušnými smlouvami;
• účast na přípravě a provedení (v závislosti na způsobu výstavby): komplexních zkoušek, nebo komplexních zkoušek přecházejících plynule do zkušebního provozu a vlastního zkušebního provozu, popř. provedení garančních zkoušek, v souladu se smlouvou, včetně účasti na vyhodnocení vyzkoušení, zkoušek a zkušebního provozu až do schválení zúčastněnými stranami;
• vyhodnocení výsledků zkušebního provozu jako jeden z dokladů k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Pracovník inženýrské činnosti zajistí, aby povinnosti zhotovitele stavby (poddodavatelů zhotovitele) vyplývající z provedení zkušebního provozu (včetně souvisejících povinností stavebníka a budoucího uživatele), resp. garančních zkoušek, a případné důsledky nesplnění stanovených parametrů byly podrobně sjednány ve smlouvě o dílo na zhotovení stavby, příp. v dodatku k ní.

Podrobněji se postupy v rámci výkonu inženýrské činnosti při přípravě a provádění komplexního vyzkoušení, zkušebního provozu a garančních zkoušek zabývá MP 3.1.1 Inženýrská činnost u technologických staveb.

c) Předání a převzetí stavby

V termínu určeném smlouvou o dílo, či v jiném termínu, v němž zhotovitel stavby konstatuje připravenost stavby k předání, se uskuteční předání a převzetí stavby. Pracovník inženýrské činnosti se stavbyvedoucím a určeným zástupcem zhotovitele stavby v přípravě na přejímku zajistí nezbytné úkony:

• převezme a přezkoumá dokumentaci skutečného provedení stavby, včetně zakreslení všech drobných odchylek, se zdůvodněním větších odchylek, které mají být schváleny při závěrečné kontrolní prohlídce stavby;
• převezme dokumenty o všech schválených a provedených změnách vyvolaných dodavatelem, poddodavateli, stavebníkem nebo projektantem a před předáním díla zajistí jejich zaznamenání do dokumentace skutečného provedení stavby. Zhotovitel stavby označí dokumentaci skutečného provedení stavby vhodným způsobem a opatří ji svým razítkem;
• účastní se případné výstupní kontroly díla, kterou se prověřuje způsobilost k předání stavebníkovi. Výstupní kontrola se uskuteční v dostatečném předstihu před předáním díla, aby byl čas na odstranění zjištěných neshod. Kontrola se zaměřuje zejména na tyto oblasti:
  • vizuální prohlídka stavby;
  • úplnost dodávky v souladu se smlouvou o dílo;
  • funkčnost částí stavby (okna, dveře, instalace, provozní a zabezpečovací systémy apod.);
  • výsledky mezioperačních kontrol a zkoušek;
  • příprava dokladů pro přejímku;
  • splnění obecných požadavků na výstavbu, platných předpisů a podmínek stavebního povolení;
• provede kontrolu úplnosti dokladů o úspěšném provedení a vyhodnocení zkoušek sjednaných k provedení před dokončením a převzetím díla;
• dohodne se zhotovitelem stavby odstranění zjištěných neshod (vad a nedodělků, resp. víceprací);
• zkontroluje správnost a úplnost předané dodavatelské dokumentace;
• převezme od pověřeného pracovníka zhotovitele stavby všechny doklady, které se vyžadují při přejímce díla a následně k závěrečné kontrolní prohlídce stavby, pořizuje jejich seznam, prověří jejich platnost a úplnost, pořídí případně potřebné kopie.

V termínu dohodnutém se zhotovitelem se uskuteční:

• příprava, projednání a schvalování protokolů o předání a převzetí částí stavby, které proběhnou (z různých důvodů) samostatně a v předstihu;
• příprava, projednání a sestavení protokolu o předání a převzetí stavby k užívání (ve fázi užívání či provozování stavby), popř. se soupisem vad a nedodělků, které mají být odstraněny.

Na základě provedené přípravy proběhne vlastní přejímka (předání a převzetí) stavby. Výzvu k přejímce provede zhotovitel stavby písemně zápisem ve stavebním deníku, který může doplnit i samostatným dopisem obvykle 2 týdny před navrhovaným termínem přejímky.

Podle povahy případu mohou být k přejímce přizváni projektant, zástupci poddodavatelů zhotovitele nebo výrobců, zástupci provozovatele, uživatele apod., vlastníci nebo správci dotčené veřejné dopravní a technické infrastruktury a další odpovědní nebo odborní pracovníci (pracovník pověřený výkonem technického a autorského dozoru).

Účastníci přejímacího řízení provedou podrobnou prohlídku stavby (předávané části), kontrolu shody s projektovou dokumentací, stavebním povolením, smlouvou o dílo a kontrolu předaných dokladů a podle výsledku rozhodnou, zda dílo je schopné převzetí.

Pokud dílo splňuje vlastnosti a parametry dané v projektové dokumentaci, smlouvě o dílo, v platných předpisech a technických normách, respektuje podmínky stavebního povolení (resp. dokumentu jej nahrazujícího) a zjištěné neshody a nedodělky nebrání převzetí (řádnému užívání), sepíší zápis (protokol) o předání a převzetí díla a v něm uvedou zejména:

• číslo smlouvy o dílo a identifikaci předávané stavby (nebo její části);
• identifikaci zhotovitele stavby a objednatele a jejich oprávněných osob;
• datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
• stručný popis přejímané stavby (části), případně odkaz na projektovou dokumentaci;
• prohlášení zhotovitele, že předává a potvrzení stavebníka (resp. oprávněného pracovníka inženýrské činnosti jeho jménem), že dané dílo ke dni podepsání protokolu přebírá;
• seznam předávané dokumentace a dokladů;
• soupis neshod (vad) a nedodělků s uvedením lhůty a podmínek pro jejich odstranění;
• datum počátku a ukončení záruční doby;
• termín pro úplné vyklizení staveniště;
• dohodu o finančním, příp. jiném vypořádání;
• identifikaci ostatních účastníků řízení.

Zápis (protokol) se v závěru opatří datem a podpisy odpovědných zástupců zhotovitele stavby a objednatele (jeho zmocněného zástupce).

Vzor zápisu (protokolu) o předání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí uvádí příloha č. 3.3 MP 2.1 resp. MP 2.5.1 Vedení a provádění technologických staveb.

Tímto aktem přecházejí všechna práva, nároky a odpovědnost k předávanému dílu na stavebníka (zastoupeného pracovníkem inženýrské činnosti). O přejímce a jejím výsledku se učiní záznam do stavebního deníku.

V případě, že závady zjištěné při přejímce brání řádnému převzetí a užívání díla, pracovník inženýrské činnosti přejímací řízení přeruší nebo zruší. Zhotovitel stavby odstraní tyto závady nebo zajistí jejich odstranění u svých poddodavatelů a provede novou výzvu k přejímce. K řešení případných rozporů při přejímce si může zhotovitel nebo pracovník inženýrské činnosti získat nestranný odborný posudek.

Má-li tato skutečnost vliv na lhůty, cenu nebo vzniklé ztráty (újmu) uživatele, postupuje se podle ujednání smlouvy o dílo, případně podle ustanovení občanského zákoníku. Při neshodách vzniklých na straně stavebníka (vadná dodávka zajišťovaná objednatelem, opoždění sjednaného protiplnění, znemožnění dokončovacích prací nebo jejich poškození provozem stavebníka) platí rovněž smluvní ujednání (převzetí díla s neshodami, odstranění bez nároku stavebníka na sankce, případně s úhradou vícenákladů zhotovitele).

Zhotovitel stavby odstraní vady a nedodělky ve lhůtách sjednaných v protokolu o předání a převzetí nebo ve smlouvě o dílo. Pokud okamžitému odstranění brání jiné podmínky (např. klimatické), dohodne se přiměřeně delší doba. V případě, že odstranění neshod, vad a nedodělků představuje změnu rozsahu plnění (redukce nebo rozšíření rozsahu prací), sjednají zástupci stran finanční vyrovnání.

O odstranění neshod, vad a nedodělků sepíší zástupci obou stran (za stavebníka pracovník inženýrské činnosti) po kontrole provedených prací zápisy, navazující na body a ujednání ze zápisu o předání a převzetí díla. Podmínky a lhůty pro úplné vyklizení staveniště po dokončení stavby jsou obsaženy ve smlouvě o dílo a upřesněny v zápisu o předání a převzetí díla. O ukončení vyklízení staveniště sepíše pracovník inženýrské činnosti se zhotovitelem zápis.

AA14 – Užívání stavby

Dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání,

• uvedenou v § 103 SZ odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo;
• stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 SZ odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, nebo;
• pokud vyžaduje stavební povolení.

a zároveň se jedná podle § 119 SZ o

• stavbu veřejné infrastruktury, nebo;
• stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit, nebo;
• stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu, nebo;
• změnu stavby, která je kulturní památkou nebo;
• vodní dílo podle § 15a odst. 3 vodního zákona.

lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ), nebo kolaudačního rozhodnutí (§ 122a SZ). Stavebník (resp. pracovník IČ) zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.

U staveb financovaných z veřejných rozpočtů budou obvykle splněny výše uvedené podmínky, tudíž budou vyžadovat kolaudační souhlas (popř. kolaudační rozhodnutí).

Splňuje-li stavba parametry uvedené v § 119 SZ a naplňuje obě podmínky současně, pracovník inženýrské činnosti po provedeném předání a převzetí stavby a odstranění dohodnutých vad a nedodělků zajistí podání žádosti o kolaudační souhlas.

Před zpracováním žádosti shromáždí veškeré doklady ke stavbě zejména předané při přejímce stavby, a další doklady, které zajišťuje přímo pracovník inženýrské činnosti.

Dále zajistí na základě smlouvy s příslušnou oprávněnou firmou (obvykle u odpovědného geodeta) kompletní zpracování dokumentace geodetických prací a geometrický plán pro vložení do katastru nemovitostí (Půjde-li o samostatnou objednávku, která bude veřejnou zakázkou, postupuje podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, resp. podle vnitřních pravidel zadavatele (v případě veřejné zakázky malého rozsahu).

Opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštním právním předpisem pro užívání stavby vyžadována, a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby, pokud byla předem vyžadována (v podmínkách stavebního povolení).

Žádost o vydání kolaudačního souhlasu zpracuje podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. V žádosti uvede zejména:

• identifikační údaje stavby;
• identifikační údaje o stavebníkovi (v případě zastoupení plná moc);
• základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jehož základě byla stavba provedena;
• údaje o nepodstatných odchylkách od příslušných rozhodnutí nebo projektové dokumentace (popis a zdůvodnění nepodstatných odchylek a číslo jednací a datum sdělení stavebního úřadu, že je projedná při vydání kolaudačního souhlasu);
• předpokládaný termín dokončení stavby a zahájení jejího užívání;
• údaje o zkušebním provozu;
• přílohy k žádosti:
  • geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem (pokud je příslušnými předpisy vyžadován); u budovy zapisované do katastru nemovitostí se do geometrického plánu vyznačí údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů; není-li stavba zapisována do katastru nemovitostí, vyznačí se tyto údaje do zaměření skutečné polohy objektu v dokumentaci skutečného provedení stavby nebo do jiného výkresu; podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
  • dokumentace geodetické části skutečného provedení stavby (u staveb technické nebo dopravní infrastruktury);
  • doklad, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce;
  • doklady o výsledcích předepsaných zkoušek a měření, popř. zkušebním provozu (byl-li prováděn);
  • doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 SZ);
  • u stavby s jaderným zařízením povolení Státního úřadu pro jadernou bezpečnost;
  • jiné doklady stanovené stavebním povolením nebo při schválení změny stavby před dokončením;
  • dokumentace skutečného provedení stavby (došlo-li k nepodstatným odchylkám) a sdělení stavebního úřadu, že nepodstatné odchylky projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí;
  • certifikát autorizovaného inspektora (byl-li vyhotoven);
  • závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby (jsou-li právními předpisy vyžadována);
  • stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby.

Žádost (spolu s plnou mocí k zastupování stavebníka) předá obvyklou cestou stavebnímu úřadu, který stavbu povolil, (v bližších podrobnostech žádosti viz příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Stavební úřad do 15 dnů ode dne doručení žádosti stanoví termín provedení závěrečné kontrolní prohlídky, včetně požadavku na předložení potřebných dalších dokladů. Pracovník inženýrské činnosti opatří do termínu kontrolní prohlídky potřebné doklady. Závěrečná kontrolní prohlídka musí být vykonána do 45 dnů od doručení žádosti stavebnímu úřadu a je provedena v souladu s postupem AA11. Při závěrečné kontrolní prohlídce stavební úřad mimo jiné projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v § 118 SZ odst. 7.

Pracovník inženýrské činnosti může k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu smluvně zajistit u autorizovaného inspektora vypracování odborného posudku (certifikátu), jehož obsahové náležitosti jsou uvedeny v § 18j vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, kterým stvrzuje, že stavba je způsobilá k bezpečnému užívání. Na základě certifikátu může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a rovnou vydat kolaudační souhlas. V případě podzemních staveb technické infrastruktury může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat kolaudační souhlas na základě předložených dokladů. V tomto případě při splnění podmínek pro vydání kolaudačního rozhodnutí stavební úřad vydá kolaudační souhlas ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení žádosti.

Pokud je žádost o kolaudační souhlas úplná a dokončená stavba (příp. část stavby schopná samostatného užívání), je v souladu s povolením stavby a příslušnou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, v souladu se závaznými stanovisky, popřípadě rozhodnutími dotčených orgánů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí, stavební úřad vydá kolaudační souhlas do 15 dnů ode dne provedení závěrečné kontrolní prohlídky. Kolaudační souhlas je dokladem o povoleném účelu užívání stavby.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu (stavba je prováděna v rozporu s vydaným povolením, byly zjištěny závady bránící užívání stavby), rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení (§ 122a SZ). Žádost o kolaudační souhlas se v tomto případě považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí. Stavební úřad vyzve k odstranění závad nebo doplnění žádosti o stanoví lhůtu, ve které je třeba shledané nedostatky odstranit. V případě, že byl shledán rozpor s vydaným povolením, stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby (resp. o odstranění nesouladu), přičemž při splnění zákonných předpokladů je možno nepovolenou změnu dodatečně povolit, o což musí být stavebníkem (pracovníkem IČ) požádáno. Po odstranění nedostatků či dodatečného povolení změny se koná závěrečná kontrolní prohlídka, která je vždy povinná a stavební úřad při ní projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace (§ 118 SZ odst. 7) a zároveň prověří splnění požadavků pro vydání kolaudačního rozhodnutí. Pokud jsou splněny, vydá kolaudační rozhodnutí, kterým povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby. Dále může stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků (jsou-li nebránící užívání stavby) a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění.

Po obdržení souhlasu nebo po právní moci kolaudačního rozhodnutí může stavebník zahájit užívání stavby.

AA15 – Úkony inženýrské činnosti do ukončení smluvního vztahu

Pracovník inženýrské činnosti do ukončení své činnosti provede ještě následující úkony:

• zajistí návrh na vklad stavby do katastru nemovitostí na základě kolaudačního souhlasu a geometrického plánu stavby – přitom platí ustanovení zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů; návrh na zahájení řízení o povolení vkladu se podává na formuláři, jehož vzor je předmětem vyhlášky č. 359/2013 Sb., o stanovení vzoru formuláře pro podání návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu;
• zabezpečí majetkoprávní záležitosti, včetně přípravy příslušných smluv, jednání se smluvními partnery, které povedou k uzavření takových smluv, a se všemi příslušnou smlouvou dotčenými osobami;
• zkontroluje vyklízení staveniště a úpravu okolí ze strany zhotovitele a sepíše o tom zápis;
• uzavře finanční náležitosti stavby vyplývající ze smlouvy o dílo s účastníky výstavby (zejména se zhotoviteli, projektantem, autorským dozorem);
• zpracuje závěrečnou zprávu o inženýrské činnosti a závěrečné vyhodnocení stavby (je-li tak sjednáno ve smlouvě).

Pracovník inženýrské činnosti připraví kompletní pare veškeré dokumentace stavby a předá jej stavebníkovi. Dokumentace obsahuje:

• dokumentaci skutečného provedení stavby v dohodnutém rozsahu, předloženou stavebnímu úřadu v rámci žádosti o kolaudační souhlas (může být na žádost stavebníka dopracována do dalších potřebných podrobností), vlastník stavby je povinen uchovávat ji po celou dobu trvání stavby;
• originál stavebního deníku, stavebník je povinen jej uchovávat 10 let od vydání kolaudačního souhlasu;
• veškeré doklady, rozhodnutí, osvědčení, souhlasy, ověřenou projektovou dokumentaci, popř. jiné důležité doklady týkající se stavby.

Pracovník inženýrské činnosti současně připraví kompletní kopii veškeré dokumentace obchodního případu k uložení ve spisovně firmy. Dokumentaci shromažďuje a ukládá v souladu s MP 7 Spisová agenda.

2.3 ALTERNATIVNÍ POSTUPY INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

2.3.1 Postupy v přípravě stavby financované ze soukromých prostředků

BA1, BA2 = AA1, AA2

BA3 – Zajištění zpracování regulačního plánu (soukromý investor)

Regulační plán (dále též RP) v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury.

Vzhledem ke skutečnosti, že podle § 61 odst. 2 stavebního zákona je regulační plán závazný pro rozhodování v území a zejména proto, že jím lze v určitých případech nahradit územní rozhodnutí (v tomto případě se v něm stanoví výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje), je jeho zpracování racionální cestou k přípravě investice.

Regulační plán může být pro řešené území zpracován z podnětu obce. Potom obec nabídne za příslušných podmínek výběrového řízení užití určeného pozemku soukromým investorům.

V případě, že vlastník pozemku sám požaduje řešení území pro uskutečnění vlastních záměrů, pořizuje se regulační plán na žádost. Tento regulační plán je možno vydat na žádost fyzické či právnické osoby, stanoví-li tak zásady územního rozvoje nebo územní plán a je-li jejich součástí zadání regulačního plánu. Regulační plán je možno zpracovat pouze pro zastavitelné plochy vymezené územním plánem výjimečně zásadami územního rozvoje. Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu na žádost (zejména náklady projektanta) je řešena v § 63 odst. 2 SZ – hradí je žadatel. Náklady spojené s projednáním regulačního plánu hradí pořizovatel.

Regulačním plánem nelze podle § 61 odst. 2 SZ nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník inženýrské činnosti konkrétní stavby na základě smlouvy se soukromým investorem zajistí následující úkony:

a) Uzavření dohody o parcelaci (pokud není vlastníkem všech potřebných pozemků)

Žadatel o vydání regulačního plánu podle § 66 stavebního zákona může uzavřít smlouvu s vlastníky pozemků a staveb, které jsou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací – dohodu o parcelaci.

Dohoda o parcelaci se uzavírá v rozsahu podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů obsah je rámcový, neboť skutečná dohoda musí vycházet z reálné situace souboru řešených pozemků. Dohoda vychází ze:

• kopie části katastrální mapy se zakresleným rozsahem dotčeného území, včetně osvědčení úřadu územního plánování o souladu se zadáním podle územního plánu nebo zásad územního rozvoje nebo o ucelenosti lokality, tj. zahrnutí všech prostorově a funkčně souvisejících, samostatně nevyužitelných pozemků do řešení;
• identifikace všech dotčených pozemků a staveb (včetně údajů o vlastnictví) podle katastru nemovitostí (ne starší než tři měsíce);
• grafická příloha zachycující nové parcelní uspořádání odpovídající návrhu regulačního plánu nebo návrhu dokumentace pro územní rozhodnutí, doplněná popisem dohodnuté úpravy vlastnických vztahů.

Vlastní dohoda může mít několik podob:

aa) dohoda o společném využití pozemků – obsahuje podíl jednotlivých vlastníků, resp. osob na uskutečňování záměru vkladem pozemků (vč. stanovení podílu jednotlivých vlastníků na celkové hodnotě těchto pozemků) resp. peněžitými či nepeněžitými vklady;

ab) smlouva o budoucí smlouvě – jeden či více vlastníků se zavazuje za předem daných podmínek k odprodeji svého pozemku při splnění určitých předpokladů (např. vydání regulačního plánu);

ac) souhlas vlastníků s dělením, scelováním nebo výměnou pozemků, které umožní nové využití území;

ad) založení obchodní společnosti s vložením řešených pozemků, jako majetek právnické osoby.

Součástí dohody v případě potřeby může být závazek vlastníků ke snížení svého podílu převodem poměrné části pozemků pro vybudování veřejné infrastruktury.

Dále dohoda obsahuje plnou moc vlastníků k podání žádosti o pořízení regulačního plánu a k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí.

b) Návrh plánovací smlouvy

Účelem plánovací smlouvy je dohoda o finanční spoluúčasti žadatele o vydání regulačního plánu na vybudování nové, či úpravě stávající veřejné infrastruktury, či přímo dohoda o finančních prostředcích ve prospěch obce. Uzavřením této smlouvy může obec nebo kraj podmínit vydání regulačního plánu.

Uzavírá se v rozsahu přílohy č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Obsah není vyčerpávající a odvíjí se od skutečných potřeb v řešeném území. Obsahuje např.:

• navrhované změny stávající nebo návrhy na vybudování nové veřejné infrastruktury, včetně popisu, kapacity, umístění (poloha, trasa), místa a způsobu napojení na stávající infrastrukturu a harmonogramu prováděcích prací;
• závazky smluvních stran (žadatele, obce, kraje) k vybudování či úpravě veřejné infrastruktury (včetně výše finančních podílů a způsobu jejího vybudování);
• záruky žadatele k zajištění jeho závazku (složení finanční částky, bankovní záruka, jistota);
• závazek žadatele provést nezbytná opatření na pozemku zabraňující ohrožení veřejných zájmů v případě, že nedojde k realizaci navrhovaného záměru v dohodnutém rozsahu a čase;
• závazek k předání/převzetí potřebných pozemků s výjimkou pozemků, u kterých k realizaci veřejné infrastruktury postačuje zřízení věcného břemene;
• závazek žadatele k převzetí a provozování (využití) veřejné infrastruktury, včetně příslušných pozemků v dohodnutém rozsahu a termínu;
• dohody s dalšími účastníky a vlastníky infrastruktury.

Plánovací smlouva musí být předjednána s příslušnou obcí při dodržení platných předpisů a etických pravidel. Podepsána bývá předem, v platnost však vstupuje až vydáním příslušného regulačního plánu.

c) Návrh regulačního plánu

Ve spolupráci se stavebníkem připraví pracovník inženýrské činnosti zadání (specifikaci) úkolů, které má regulační plán řešit. Poté zajistí u oprávněné projektové firmy zpracování návrhu regulačního plánu. S vybraným uchazečem uzavře smlouvu o dílo na zpracování regulačního plánu. Zpracovatel musí být vždy autorizovaná osoba.

Převzatý návrh regulačního plánu musí být zpracován v rozsahu přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh regulačního plánu stanoví údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (včetně vyjádření vlastníků této infrastruktury).

Součástí zpracování návrhu regulačního plánu ze strany projektanta je i jeho projednání v součinnosti s příslušnými orgány územního plánovaní a dotčenými orgány (viz § 159 SZ, tzn., že předaná dokumentace musí být doplněna souhlasnými stanovisky těchto orgánů a vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení) tak, aby byla v dalším postupu projednatelná. Při těchto jednáních může poskytnout pracovník inženýrské činnosti projektantovi účinnou spolupráci.

Pracovník inženýrské činnosti převezme zpracovaný návrh regulačního plánu v termínu podle smlouvy o dílo a provede jeho kontrolu. Smluvní úkol projektanta je ovšem splněn až po vydání regulačního plánu, neboť se musí aktivně účastnit na jeho projednání a reagovat na oprávněné námitky a schválené změny.

d) Žádost o vydání regulačního plánu

Po získání základních dokumentů zpracuje pracovník inženýrské činnosti žádost o vydání regulačního plánu. Formulář žádosti obsahuje příloha č. 10 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Zde uvede především následující údaje:

• identifikační údaje žadatele;
• základní údaje o požadovaném záměru;
• identifikaci pozemků v řešené ploše;
• vlastnická práva k pozemkům a stavbám v řešené ploše;
• jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám v řešené ploše;
• údaje o dosavadním využití vymezené plochy;
• důvody a účel pořízení regulačního plánu;
• návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí;
• přílohy k žádosti.

Přílohy žádosti tvoří zejména souhlasy vlastníků pozemků či staveb podle § 184a SZ, pokud není pro možno pro daný záměr příslušné právo vyvlastnit, stanoviska dotčených orgánů, údaje o vlivu záměru na území a jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, včetně vyjádření jejich vlastníků k možnosti a způsobu napojení a příslušná vyjádření, stanoviska, posudky a další doklady týkající se vlivu záměru na životní prostředí a vyhodnocení souladu návrhu regulačního plánu se zadáním. K žádosti se připojí návrh regulačního plánu, dohoda o parcelaci a návrh plánovací smlouvy (viz blíže § 66 odst. 3 SZ a část B přílohy č. 10 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Žádost předá pořizovateli (určenému úřadu územního plánování) regulačního plánu, který posoudí úplnost podané žádosti, vzájemný soulad stanovisek a zajistí řešení případných rozporů. Současně předloží návrh plánovací smlouvy příslušnému zastupitelstvu ke schválení.

V rámci řízení o regulačním plánu pořizovatel doručí upravený a posouzený regulační plán a oznámení o konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání se koná nejdříve 15 dnů od tohoto doručení s tím, že pořizovatel k němu nejméně 30 dnů předem přizve obec, pro niž je RP pořizován a dotčené orgány. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohou podat osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 SZ (účastníci územního řízení) odůvodněné námitky, připomínky může podat v téže lhůtě každý a dotčené orgány stanovisko k částem řešení, které byly od předchozího společného jednání změněny (též ve stejné lhůtě).

Pořizovatel (na základě jeho zmocnění pracovník inženýrské činnosti):

• ve spolupráci s určeným zastupitelem výsledky projednání vyhodnotí a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek;
• návrhy doručí dotčeným orgánům s výzvou k uplatnění stanoviska (do 30 dnů) – pokud tak v této lhůtě neučiní, má se za to, že souhlasí.

Blíže k výše uvedenému řízení o regulačním plánu – viz § 67 SZ.

Je-li to nezbytné, zajistí pracovník IČ (podle pověření žadatele) úpravu návrhu regulačního plánu, případně jeho přepracování postupem, uvedeným v § 68 odst. 1 až 3 SZ.

V závěru pořizovatel posoudí soulad regulačního plánu z hledisek uvedených v § 68 odst. 4 SZ a zároveň zajistí jeho odůvodnění, jehož obsah stanoví § 68 odst. 5 SZ. Návrh na vydání RP vč. posouzení a odůvodnění předá zastupitelstvu obce nebo kraje.

Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 stavebního zákona. Pokud s ním, nebo výsledky projednání nesouhlasí, vrátí jej s pokyny k přepracování. Bližší podrobnosti k vydání regulačního plánu stanovuje § 69 SZ. Vzhledem k tomu, že vydaný regulační plán může nahradit příslušná územní rozhodnutí (je-li to v něm konkrétně výslovně uvedeno), umožňuje to v dalším postupu vynechat územní řízení (postup AA4) a přejít přímo ke stavebnímu řízení.

Při pořizování a vydání změny regulačního plánu na žádost je možno využít zkrácený postup uvedený v AA3 za předpokladu, že návrh na pořízení změny podal ten, komu přísluší vykonávat práva vyplývající z regulačního plánu.

BA4, BA5 = AA4, AA5 s tím, že uzavření smluvních vztahů s příslušným projektantem se neřídí zákonem o veřejných zakázkách a je soukromým rozhodnutím zákazníka. V praxi se u většiny soukromých investic nepředpokládá povinné stanovení zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud tak nestanoví stavební úřad v územním rozhodnutí), tedy postup BA6 se vynechává.

BB5 Postupy související s využitím autorizovaného inspektora (lze použít i v režimu veřejné investice).

Rozhodne-li stavebník o použití postupu podle § 117 stavebního zákona, tj. s využitím posouzení autorizovaným inspektorem a jeho použití není vyloučeno zvláštním právním předpisem (např. § 15 odst. 11 zákona č. 254/2001 Sb., zákon o vodách a o změně některých zákonů (, zákon o vodách), ve znění pozdějších předpisů, kterým jsou vyloučena z možnosti posouzení AI vodní díla s výjimkou staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení nakládání s vodami, nebo § 228 odst. 4 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů) nebo vydaným územním rozhodnutím (v případě významných vlivů na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem) nebo u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, je postupováno v souladu s § 117 SZ takto:

Uzavření smlouvy s autorizovaným inspektorem

Pracovník inženýrské činnosti vybere ze seznamu autorizovaných inspektorů, který je uveden na www.autorizovaniinspektori.cz vhodnou osobu. Projedná s ním podmínky převzetí zakázky a smluvní cenu za činnost autorizovaného inspektora. Součástí smlouvy může být i úhrada skutečně vynaložených nákladů. Po konzultaci s příkazcem (v případě, že k tomu byl zmocněn) uzavře jeho jménem příslušnou smlouvu na výkon činnosti autorizovaného inspektora. Uzavření smlouvy je autorizovaný inspektor povinen oznámit stavebnímu úřadu bez zbytečného odkladu.

Činnost autorizovaného inspektora

Po uzavření smlouvy mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace stavby (přikládané k žádosti o stavební povolení v rozsahu přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, resp. u dopravních staveb přílohami č. 1, č. 3 nebo č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.), autorizovaný inspektor posoudí projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu z hledisek uvedených v § 111 odst. 1 a 2 SZ (pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním právním předpisem jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl stavební úřad v územním rozhodnutí). Autorizovaný inspektor může posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu, pokud se nejedná o záměry, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí. Pracovník inženýrské činnosti předá autorizovanému inspektorovi k tomuto účelu zpracovanou projektovou dokumentaci se závaznými stanovisky příp. rozhodnutími dotčených orgánů, stanovisky vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (převzatou obvykle od projektové firmy – autorizované osoby) a vyjádřeními osob, které by v případě stavebního řízení byly jeho účastníky (která opatří v rámci výkonu inženýrské činnosti).

Stavebník je oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení, pokud vznikne právo provést stavbu na základě oznámení stavebního záměru (s certifikátem autorizovaného inspektora) stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení připojil:

a) certifikát autorizovaného inspektora, ne starší 3 měsíců;

b) projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem (příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nebo u dopravních staveb příslušné přílohy vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.);

c) plán kontrolních prohlídek;

d) doklad o právu stavebníka podle § 110 odst. 2 SZ, resp. souhlas k provedení stavebního záměru podle § 184a;

e) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy;

f) souhlasy osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle § 109 SZ, s oznamovaným stavebním záměrem, včetně souhlasů vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení.

Projektovou dokumentaci předkládá v jednom vyhotovení; není-li obecní úřad stavebním úřadem, předkládá se dvojmo.

Oznámení stavebnímu úřadu, že navrhovaná stavba byla autorizovaným inspektorem posouzena a že je způsobilá k realizaci podává autorizovaný inspektor na formuláři, jehož obsah a povinně přikládané doklady jsou v souladu s § 18f vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů stanoveny v příloze č. 10 této vyhlášky.

Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu jehož obsah, struktura a přílohy jsou vymezeny v § 117 odst. 3 SZ a v § 18g vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady podle § 111 odst. 1 a 2 SZ a navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení z těchto hledisek. Na projektové dokumentaci stavby tuto skutečnost vyznačí, uvede své jméno a příjmení, datum vystavení certifikátu a opatří je svým podpisem a otiskem razítka s malým státním znakem. K certifikátu vždy připojí návrh plánu kontrolních prohlídek stavby. Souhlas osob, které by byly jinak účastníky stavebního řízení podle § 109 SZ, se stavbou musí být vyznačen v rozhodující výkresové části projektové dokumentace stavby; stavební úřad sdělí na požádání informace o osobách, které by byly účastníky stavebního řízení podle zvláštního právního předpisu.

Stavební úřad vyvěsí do 5 pracovních dnů od obdržení na úřední desce oznámení stavebního záměru po dobu nejméně 15 dnů a osobám, které by jinak byly účastníky stavebního řízení, umožní nahlížet do podkladů připojených k oznámení stavebního záměru včetně certifikátu. Ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení oznámení stavebního záměru mohou tyto osoby podat proti oznámenému stavebnímu záměru námitky pouze z důvodu, že neodpovídá podkladům, na základě kterých udělily svůj souhlas, nebo z důvodu, že jejich souhlas nebyl opatřen; k jiným námitkám se nepřihlíží. Ve stejné lhůtě může stavební úřad nebo dotčený orgán uplatnit proti oznámení stavebního záměru výhrady, má-li za to, že se jedná o stavbu nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 odst. 1 SZ, oznámení nesplňuje zákonem stanovené podmínky a neobsahuje náležitosti podle § 117 odst. 2 SZ, autorizovaný inspektor porušil při vystavení certifikátu zákaz činnosti podle § 148 SZ, při posouzení stavby nebyly splněny požadavky podle § 111 odst. 1 a 2 SZ nebo ve věci probíhá stavební řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno.

Podání námitky nebo uplatnění výhrady podle předchozího odstavce má odkladný účinek a právo provést stavbu nevznikne. Stavební úřad oznámí podání námitek nebo uplatnění výhrady stavebníkovi a věc předloží do 15 dnů k rozhodnutí správnímu orgánu, který by byl jinak příslušný k odvolání proti stavebnímu povolení.

Správní orgán přezkoumá oznámení stavebního záměru z hlediska souladu s právními předpisy podle § 117 odst. 4 SZ a rozhodne

a) o tom, že oznámení nemá právní účinky, jestliže oznámený stavební záměr je v rozporu s právními předpisy, nebo

b) o zamítnutí námitek nebo výhrad pro nepřípustnost nebo pro nedůvodnost.

Rozhodnutí se doručuje stavebníkovi, autorizovanému inspektorovi a osobám, které podaly námitky. Proti rozhodnutí se nelze odvolat. Spis se ukládá u stavebního úřadu. Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr buď marným uplynutím 30-denní lhůty podle § 117 odst. 4 SZ, nebo dnem následujícím po dni, kdy mu bylo oznámeno rozhodnutí podle § 117 odst. 5 písm. b) SZ o zamítnutí námitek nebo výhrad. Na požádání stavebníka (pracovníka IČ) stavební úřad vyznačí vznik oprávnění na kopii oznámení.

Po vzniku práva provést oznámený stavební záměr stavební úřad zašle stavebníkovi štítek obsahující identifikační údaje o povolené stavbě, včetně uvedení identifikačních údajů autorizovaného inspektora a uvedení dne vzniku práva provést stavbu. Právo provést stavbu zanikne, nebyla-li zahájena do 2 let ode dne následujícího po dni vzniku oprávnění s tím, že na včasnou a odůvodněnou žádost stavebníka může stavební úřad tuto lhůtu prodloužit.

2.3.3 Postupy při provádění stavby financované ze soukromých prostředků

BA7 Výběr zhotovitele a činnosti předcházející zahájení stavby

Inženýrská činnost ve fázi zadávání realizace podle pokynů příkazce (stavebníka) vede buď k přímému uzavření smluvního vztahu s určeným zhotovitelem stavby, nebo k provedení určitého typu nabídkového řízení, či vyhlášení veřejné obchodní soutěže podle občanského zákoníku. Pracovník inženýrské činnosti zajistí podklady, případně zorganizuje a provede nabídkové řízení, včetně návrhu vyhodnocení nabídek, zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby) a poskytne příkazci (stavebníkovi) odbornou pomoc při jejím (jejich) uzavírání, nebo pokud je k tomu zmocněn plnou mocí příkazce (stavebníka) jménem a na účet příkazce (stavebníka) s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře. Pro výběr či jednání se zhotovitelem se využije dokumentace ověřené ve stavebním řízení. Pokud je to pro kvalitu provádění stavby žádoucí, zajistí se:

a) DZS Zpracování podkladů pro výběr zhotovitele stavby

Pracovník inženýrské činnosti zajistí smluvně u projektanta předchozích projektových prací úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro vyhledání zhotovitele stavby (konkrétním zpracovatelem DZS však již nemusí být autorizovaná osoba). Vstupem je projektová dokumentace pro stavební povolení, včetně stavebního povolení, nebo projektová dokumentace pro provádění stavby, zajištěná stavebníkem. Provádějí se profesní výkony pro zpracování podkladů pro výběr zhotovitele stavby (sestavení tendrové – zadávací dokumentace (DZS)).

Výsledkem je dokumentace v rozsahu podle MP 1 Projektová činnost, kap. 3.1. Rozsah výkonů a forma zpracování jsou smluvně dohodnuty pracovníkem inženýrské činnosti s ohledem na charakter nabídkového řízení.

b) Smlouva o dílo

Pokud proběhl výběr zhotovitele, může zplnomocněný pracovník inženýrské činnosti připravit smlouvu jménem stavebníka, nebo mu ji předložit k podpisu.

c) Stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ)

Stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 SZ (s výjimkou staveb dle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8) a v § 104 SZ, tj. nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení, kromě citovaných energetických staveb) nebo u nichž postačuje ohlášení stavebnímu úřadu, může stavebník provádět sám pro sebe svépomocí. Podmínkou je, že zajistí stavební dozor nad jejich prováděním vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ stavebního nebo architektonického směru nebo SŠ stavebního směru s maturitou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb – viz § 2 odst. 2 písm. d) SZ) – není-li pro takovou činnost odborně způsobilý sám. Pokud však půjde o stavbu pro bydlení nebo o změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

BA8–BA13 = AA8–AA13 (postup je totožný jako u veřejné investice)

BA14 Užívání stavby

a) Stavby s kolaudačním souhlasem

Stavbu soukromého investora, pokud naplňuje požadavky § 119 odst. 1 SZ (blíže rozvedeno v postupu AA14), je možno užívat na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Jedná se např. o nájemní bytový dům, stavbu pro obchod a průmysl, stavbu, u níž je nařízeno provedení zkušebního provozu, a změna stavby, která je kulturní památkou. K tomu pracovník inženýrské činnosti po provedeném předání a převzetí stavby a odstranění dohodnutých vad a nedodělků zajistí podání žádosti o kolaudační souhlas.

Před zpracováním žádosti shromáždí veškeré doklady ke stavbě předané při přejímce stavby, a další doklady, které zajišťuje přímo pracovník inženýrské činnosti. Dále zajistí na základě smlouvy s příslušnou oprávněnou firmou (obvykle u odpovědného geodeta) kompletní zpracování dokumentace geodetických prací a geometrický plán pro vložení do katastru nemovitostí. Opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštním právním předpisem pro užívání stavby vyžadována, a stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby, pokud byla předem vyžadována (v podmínkách stavebního povolení).

Následně se postupuje způsobem uvedeným v části AA14.

b) Stavby nevyžadující kolaudaci

Stavby, u kterých nejsou splněny podmínky pro kolaudaci (blíže § 119 odst. 1 SZ – viz AA14), což jsou obvykle stavby soukromých investorů realizované pro jejich vlastní potřebu, nevyžadují kolaudační souhlas (ani kolaudační rozhodnutí). Typickým příkladem je např. rodinný dům, kdy stavebník je zároveň budoucím uživatelem. V tomto případě může tento stavebník ovlivnit vlastnosti stavby. V případě rozsáhlejších projektů je rozhodujícím hlediskem, zda budoucí uživatel ovlivňuje výběr projektu či nikoli.

Před započetím s užíváním těchto staveb pracovník inženýrské činnosti shromáždí veškeré doklady ke stavbě předané při přejímce stavby, případně další doklady, které zajišťuje přímo včetně geometrického plánu a dokumentace skutečného provedení (pokud na stavbě došlo k nepodstatným odchylkám). U staveb, kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční následně podá na stavební úřad žádost o přidělení čísla popisného (popř. evidenčního), kterou podává na formuláři dostupném na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj (http://www.mmr.cz/cs/Ministerstvo/Stavebni-pravo/Stanoviska-a-metodiky/Uzemni-rozhodovani-a-stavebni-rad/Zapis-stavebnich-objektu-do-RUIAN-po-1-1-2018-(1)). Přílohou žádosti je geometrický plán a prohlášení stavebníka o provedení stavby v souladu s jejím povolením a ověřenou projektovou dokumentací, popř. dokumentace skutečného provedení stavby. U staveb, kterým se nepřiděluje číslo popisné ani evidenční, pracovník inženýrské činnosti oznámí stavebnímu úřadu dokončení stavby. Pro toto oznámení použije formulář, který je k dispozici na výše uvedených webových stránkách (ohlášení dokončení stavby), jehož přílohou je geometrický plán a prohlášení o souladu stavby s jejím povolením a ověřenou projektovou dokumentací, popř. dokumentace skutečného provedení stavby. Pracovník inženýrské činnosti je nápomocen při odstraňování případných problémů při jednání se stavebním úřadem.

BB14 Kolaudační souhlas na základě certifikátu autorizované osoby

Pracovník inženýrské činnosti může k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu smluvně zajistit u autorizovaného inspektora vypracování odborného posudku (certifikátu), kterým stvrzuje, že stavba je způsobilá k bezpečnému užívání. Obsahové náležitosti jsou uvedeny v § 18j vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu. Na základě certifikátu může stavební úřad upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a rovnou vydat kolaudační souhlas.

BA15 = AA15 (postup je totožný jako u stavby financované z veřejných prostředků)

3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

3.1 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB V INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Výše uvedené postupy (viz kap. 2) jsou určeny pro profesionální zajišťování inženýrské činnosti. V tom případě je pracovník inženýrské činnosti (často jako součást firmy zajišťující inženýring ve výstavbě) smluvním partnerem stavebníka. Mnohdy jsou však nabízeny služby inženýrské činnosti zde popsané jako součást komplexních služeb projektové (projektově inženýrské) firmy – autorizované osoby. Autorizované osoby jsou oprávněny inženýrskou činnost vykonávat v rámci svobodného povolání nebo živnosti projektová činnost ve výstavbě.

Je třeba si uvědomit, že ve druhém případě vypadávají pro stavebníka veškeré kontrolní procesy ve vztahu k projektantovi, zejména přebírání a kontrola jednotlivých druhů projektových prací, jejich úplnosti, získání stanovisek a inženýringu se prolínají. Z toho důvodu příkazní smlouva o komplexním zajištění inženýrské činnosti pro stavebníka musí obsahovat i detaily smluv o dílo na zpracování jednotlivých druhů projektové dokumentace a harmonogram postupu přípravy. Rozsah jednotlivých činností uvedený v kap. 2 se samozřejmě jinak nemění.

3.2 POSTUPY U JEDNODUCHÝCH STAVEB

V případě jednoduchých staveb (především jsou zde myšleny stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) SZ, a to především rodinné domy, kde je možné využít zjednodušených režimů pro umístění i pro povolení stavby, je většinou požadavek profesně neznalého zákazníka veden ke komplexnímu zajištění služby, tj. nejenom vlastní projektové dokumentace, ale především vyřízení potřebných nutných formalit. I když zákon zde zavádí určité zjednodušující postupy, ve skutečnosti prakticky musí proběhnout většina úkonů jako u běžné stavby financované ze soukromých prostředků (viz postupy BA a BB). Nejdůležitější je si uvědomit, že stavbu je nutno řešit komplexně, včetně všech doprovodných částí. Jestliže vlastní rodinný dům je prováděn pouze na ohlášení, existují doprovodné stavby, které jsou mnohem komplikovanější, např.: vodohospodářské stavby (např. malé ČOV, septiky apod.), s výjimkou nepropustných jímek na vyvážení, vyžadují stavební řízení u speciálního stavebního úřadu. Pro tyto případy se doporučuje využít společného územního a stavebního řízení a podat žádost o vydání společného povolení pro soubor staveb (blíže rozvedeno v postupu AA4).

BC2 = BA2 – s tím, že se na jednoduché stavby nevyužijí předběžné informace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů. U jednoduchých staveb je především důležitým podkladem získání územně plánovací informace (ÚPI). Žadatel musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci a konkrétní údaje o záměru, zejména účel, popis a technické provedení stavby, její základní rozměry a kapacitu a nároky na napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu a připojit celkovou situaci s vyznačením záměru a jeho vazeb na okolí, blíže viz § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Výsledkem územně plánovací informace pak je informace příslušného úřadu např. o podmínkách vydání územního rozhodnutí či podmínkách možnosti vydání územního souhlasu (včetně seznamu dotčených orgánů).

BC3 – Zpracování regulačního plánu pro výstavbu jednoduchých staveb se předpokládá pouze v případě profesionální developerské činnosti k zajištění hromadné výstavby rodinných domů. Potom se postupuje postupem BA3.

BC4 – Pokud jednoduchá stavba vyžaduje umístění, při získání územního rozhodnutí se postupuje obdobně podle postupu BA4.

U jednoduchých staveb, jejichž výčet je uveden v § 96 odst. 2 SZ, lze využít zjednodušujícího institutu – územního souhlasu, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Za podstatnou změnu v území je mimo jiné považován i hluk, a to i v případě, že nedochází k překročení zákonných hygienických limitů. U stavby vyvozující jakákoliv hluk je zapotřebí získat územní rozhodnutí. Územní souhlas není možné vydat u záměrů vyžadujících závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí.

Pracovník inženýrské činnosti zpracuje oznámení záměru podle § 96 odst. 3 SZ, § 15 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů a jednoduchou dokumentaci (jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy) pro vydání územního souhlasu, popř. zajistí zpracování jinou osobou.

Oznámení záměru se podává na formuláři podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Kromě identifikačních údajů osoby, která podává oznámení (oznamovatel) vč. zastupování pracovníkem inženýrské činnosti, dále obsahuje:

• identifikační údaje záměru;
• pozemky, na kterých se záměr umisťuje (katastrální území, parc. číslo, druh pozemku podle KN a výměru);
• popis záměru;
• u dočasného záměru dobu jeho trvání;
• posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů – doložení stanovených dokladů, pokud záměr toto posouzení nevyžaduje);

K oznámení se přikládají přílohy (podrobněji část B přílohy č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné:

• souhlas vlastníka pozemku nebo stavby podle § 184a SZ vyznačený na situačním výkrese, pokud žadatel nemá potřebná práva a pro stavbu nelze vyvlastnit;
• seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemkům nebo stavbách, na kterých se záměr umisťuje;
• souhlasy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu;
• celková situace v měřítku katastrální mapy včetně parcelních čísel se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle jeho charakteru, zejména půdorysy rozhodujících podlaží a pohledů u budov; popis záměru musí vždy splňovat podmínky ze závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• stanovené doklady, pokud záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí;
• u stavby, u které je vykonáván státní požární dozor o požární ochraně, požárně bezpečnostní řešení stavby;
• závazná stanoviska dotčených orgánů, popřípadě jejich rozhodnutí opatřená doložkou právní moci;
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení záměru nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená na situačním výkresu.

Pracovník inženýrské činnosti předá oznámení včetně všech příloh stavebnímu úřadu. V případě, že stavební úřad v něm shledá nedostatky, pracovník inženýrské činnosti za součinnosti stavebního úřadů příslušné nedostatky odstraní, popř. provede doplnění podle písemné výzvy stavebního úřadu. Lhůta pro doplnění stanovená stavebním úřadem musí být dodržena, v opačném případě bude oznámení projednáno v územním řízení. Pracovník inženýrské činnosti se snaží tomuto předejít. V dalším pak platí přiměřeně postup podle AA4 – územní řízení.

Pokud je oznámení záměru úplné a záměr je v souladu s požadavky uvedenými v § 90 (SZ), vydá stavební úřad do 30 dnů ode dne podání oznámení územní souhlas, který nabývá právních účinků dnem doručení oznamovateli (v zastoupení pracovníkem inženýrské činnosti. Současně s územním souhlasem obdrží ověřený situační výkres. Územní souhlas umožňuje pokračovat v další přípravě záměru, u záměrů nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení je dokladem opravňujícím k zahájení realizace stavby za předpokladu vyřešení majetkoprávních záležitostí. Územní souhlas má platnost 2 roky a tuto platnost nelze prodloužit.

BC5 – Ohlášení stavby

DOS Dokumentace pro ohlášení stavby v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 12 – rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, u dopravních staveb v rozsahu podle příloh č. 1, č. 3 nebo č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby (podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) je základním postupem v oblasti projektové přípravy. Na základě zpracování této dokumentace přejímá autorizovaná osoba konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným projektantem evidovaným na stavebním úřadu.

Projektant zajišťující i inženýrskou činnost se účastní jako zástupce stavebníka, popř. i jednání s dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické infrastruktury. Přílohou dokumentace musí být soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů (totéž platí i pro stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury), neboť podle § 159 SZ je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány, lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace v souladu s nimi.

Dokumentace pro jednoduché stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ připojovaná k jejich ohlášení není vybranou činností ve výstavbě a může ji kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v § 159 odst. 3 SZ. Obsah této dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) SZ je vymezen v § 105 odst. 4 až 7 SZ, obsah dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ je stanoven v § 105 odst. 8 SZ.

Pracovník inženýrské činnosti zajistí potřebné doklady a zpracuje ohlášení stavebnímu úřadu; přitom postupuje podle § 105 SZ. V rámci inženýrské činnosti vyhledá a (v případě, že je k tomu stavebníkem zmocněn) uzavře smluvní vztah s oprávněným stavebním podnikatelem nebo se stavbyvedoucím, který povede jinak svépomocné provádění stavby či osobou vykonávající stavební dozor u těchto staveb (nebude-li tyto činnosti vykonávat podle uzavřeného smluvního vztahu se stavebníkem sám).

U staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ jsou podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů obsahem ohlášení zejména tyto údaje a doklady:

• identifikační údaje stavebního záměru (název, místo, účel stavby);
• identifikační údaje stavebníka vč. oprávnění za něj jednat, doložené plnou mocí;
• údaje o stavebním záměru a jeho popis;
• u dočasného stavebního záměru dobu trvání a návrh úprav pozemku po jeho odstranění;
• údaje o místu stavebního záměru (obec, katastr. území, parc. číslo, druh pozemku, výměra);
• údaje o způsobu provádění stavebního záměru: dodavatelsky – název a sídlo stavebního podnikatele (pokud je znám), nebo svépomocí – zde jméno osoby vykonávající stavební dozor, resp. jméno a příjmení stavbyvedoucího (je-li jeho působení SZ předepsáno);
• předpokládaný termín zahájení a dokončení stavebního záměru;
• orientační náklady na provedení stavebního záměru;
• užití sousedního pozemku nebo stavby;
• posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, znění pozdějších předpisů – doložení stanovených dokladů, pokud záměr toto posouzení nevyžaduje);
• přílohy:
  • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby podle § 184a SZ vyznačený na situačním výkrese, pokud žadatel nemá potřebná práva a pro stavbu nelze vyvlastnit;
  • seznam a adresy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich;
  • situační výkres s vyznačenými souhlasy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich;
  • u staveb prováděných svépomocí písemné prohlášení osoby, která bude vykonávat stavební dozor (není-li k tomu způsobilý sám stavebník), resp. prohlášení stavbyvedoucího (v případech vymezených v SZ);
  • doklad o kvalifikaci osoby, která bude vykonávat stavební dozor;
  • návrh plánu kontrolních prohlídek;
  • projektová dokumentace podle přílohy č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nebo vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů, jejíž přílohou jsou;
  • závazná stanoviska příp. pravomocná rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady vyžadované zvláštními právními předpisy;
  • stanoviska vlastníků dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení stavby nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
• územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva územní rozhodnutí nahrazující nebo územní souhlas, vč. celkové situace v měřítku katastrální mapy ověřené stavebním úřadem (pokud jsou pro daný případ stavebním zákonem vyžadovány a vydal je jiný správní orgán než stavební úřad, kterému je stavba ohlašována);
• půjde-li o záměr nevyžadující posouzení vlivů na životní prostředí, příslušné jiné doklady podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník inženýrské činnosti předá ohlášení včetně všech příloh stavebnímu úřadu. V případě, že stavební úřad shledá v ohlášení nějaké nedostatky nebo bude vyžadovat další doplnění, pracovník inženýrské činnosti za součinnosti stavebního úřadů příslušné nedostatky odstraní, popř. provede doplnění podle písemné výzvy stavebního úřadu. Lhůta pro doplnění stanovená stavebním úřadem musí být dodržena, v opačném případě bude ohlášení projednáno ve stavebním řízení. Pracovník inženýrské činnosti se snaží tomuto předejít. V dalším pak platí přiměřeně postup podle AA5.

Jestliže je ohlášení úplné a stavební záměr splňuje podmínky uvedené v § 106 odst. 1 SZ (zejména je-li v souladu s obecnými požadavky na výstavbu, se závaznými stanovisky, resp. rozhodnutími dotčených orgánů a s územním rozhodnutím nebo dokumentem je nahrazujícím), vydá stavební úřad do 30 dnů od podání ohlášení souhlas s provedením ohlášeného záměru. Souhlas je (kromě osob uvedených v § 106 odst. 2 SZ) doručen stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a štítkem s identifikačními údaji o stavebním záměru (tímto dnem nabývá právních účinků). Souhlas platí 2 roky od jeho vydání. V době platnosti musí být stavba zahájena, jinak souhlas pozbude platnosti, a celý postup by bylo nutno zopakovat znovu, protože platnost souhlasu nelze prodloužit.

Z režimu ohlášení jsou vyloučeny stavební záměry, u kterých bylo vydáno stanovisko EIA.

BC8 – Technický dozor stavebníka i autorský dozor projektanta probíhají v potřebném rozsahu podle BA8, BA9. I u těchto staveb může být provedena kontrolní prohlídka stavby. Plán kontrolních prohlídek se nepředkládá.

BC12 – Ohlášení změn stavby před dokončením (viz blíže § 118 SZ) se provádí stejným postupem jako ohlášení vlastní stavby (lze je provést na základě souhlasu stavebního úřadu). Pro nepodstatné odchylky platí postup podle AA12.

BC14 – Užívání stavby.

Postupuje se stejně jako u BA14.

3.3 DALŠÍ ZJEDNODUŠUJÍCÍ POSTUPY PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA

U vybraných jednoduchých případů umožňuje stavební zákon vypuštění nebo spojení, resp. sloučení některých druhů řízení:

• u některých staveb konkrétně specifikovaných v § 79 odst. 2 SZ (s výjimkami podle odst. 3), stavebních úprav a udržovacích prací se nevyžaduje ani rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas;
• za podmínek uvedených v § 95 SZ může stavební úřad rozhodnout o umístění stavby ve zjednodušeném územním řízení;
• nevylučuje-li to povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv účastníků řízení, může stavební úřad v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) SZ stanovit, že k jejich provedení se nebude vyžadovat ohlášení;
• u okruhu staveb, konkrétně specifikovaných v § 103 SZ není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení;
• na základě společného oznámení záměru u typů staveb, pro které je možno vést společné řízení, lze vydat společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru za podmínek uvedených v § 96a SZ (resp. při splnění podmínek podle § 96 odst. 4 a § 116 SZ);
• územní rozhodnutí lze nahradit veřejnoprávní smlouvou v případech a za podmínek stanovených § 78a SZ; stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou při dodržení podmínek a postupů stanovených v § 116 SZ;
• lze uzavřít jednu veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí a stavební povolení (viz § 78 odst. 5 SZ).

V těchto případech se postupy inženýrské činnosti uvedené v předchozích kapitolách adekvátně omezí, upraví, resp. spojí.

3.4 DALŠÍ INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Existuje řada dalších inženýrských individuálních činností, které nejsou obsahem výše uvedených postupů a představují náplň odborné pomoci.

Pomůcka Unika (autor Ing. Vojtěch Kaisler) např. uvádí:

• vypracování odborných posudků a stanovisek k nabídkám a zabezpečení dodávek;
• zaškolení pracovníků;
• zabezpečení a zpracování organizace administrativního provozu, údržby a dopravy;
• konzultační a poradenská činnost;
• rozbory efektivnosti;
• průzkum nabídky a poptávky;
• patentové rešerše;
• zabezpečení a vypracování dokladů a dokumentace stanovených zvláštními předpisy, např. pasportové dokumentace, dokumentace pro obsluhu strojů a zařízení, manipulačních a provozních předpisů, revizních knih vyhrazených technických zařízení, dokumentace komplexního vyzkoušení a řízení komplexního vyzkoušení;
• uvádění dokončených staveb do provozu;
• řešení náhrad škod, věcných břemen a dalších majetkoprávních záležitostí;
• ostatní.

3.5 NÁKLADY INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Postupy inženýrské činnosti jsou mimořádně náročné, ale zcela závislé na velikosti a druhu stavby, ale i na spolupráci stavebníka, projektanta a dalších autorizovaných osob, jakož i na konkrétních územních a vlastnických podmínkách. Proto stanovení pevných smluvních cen za jednotlivé postupy a výkony dohodou se stavebníkem, odvozených od smluvních cen projektových prací, je nutno pokládat za obtížně aplikovatelné.

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ A VNITŘNÍ PŘEDPISY ČKAIT

Činnost autorizovaných osob je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT. Vnitřní předpisy ČKAIT, ve znění pozdějších předpisů, jsou zpřístupněny v těchto zdrojích:

• Profesní informační systém ČKAIT (PROFESIS), www.profesis.ckait.cz/;
• plné znění vybraných dokumentů na adrese www.ckait.cz;
• tisková vydání – publikace ČKAIT v ediční řadě A – Základní knižnice odborných činností ve výstavbě.

4.2 SOUSTAVA ČESKÝCH TECHNICKÝCH NOREM (ČSN)

V rubrice Komentáře a výklady k právním předpisům a technickým normám jsou informace k technickým normám, jejichž znalost je obecně nezbytně nutná v projektové činnosti a při provádění staveb. V dalších metodických pomůckách jsou uvedeny seznamy dalších ČSN, věcně souvisejících s příslušnými obory a specializacemi autorizace.

Ve studovně ČKAIT, Praha 2, Sokolská 15 je zájemcům umožněn veřejný přístup do systému ČSN online zdarma. Soukromý přístup k normám ČSN si musí každý uživatel smluvně zajistit s Českou agenturou pro standardizaci (ČAS), která převzala tuto agentu od ÚNMZ.

Podmínky zakoupení přístupu k normám, k jejich kopírování apod. jsou uvedeny na webu agentury ČAS.

Normy citované v pomůckách jsou pro držitele licence ČAS přístupné ve formátu PDF přímo z PROFESISu. Ostatním uživatelům systému se zobrazí pouze základní informace o normách.

Poznámka:
Novelou stavebního zákona provedenou zákonem č. 91/2016 Sb. byl zrušen § 196 odst. 2 SZ, který garantoval bezplatný veřejný přístup k technickým normám.

Prostřednictvím České agentury pro standardizaci (ČAS) je zajištěn k tzv. určeným normám sponzorovaný přístup. Sponzorem se stávají orgány státní správy, které v právních předpisech vyžadují povinné dodržování příslušné určené normy.

4.3 VÝTAHY Z NOVÉHO OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU (ObčZ)

• od 1.1.2014 nabyl účinnosti nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (původní občanský zákoník č. 40/1964 Sb. a stávající obchodní zákoník č. 265/1992 Sb.  k 31.12.2013 zrušen); současně nabyl účinnosti zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, a celá řada dalších nových právních předpisů souvisejících s rekodifikací soukromého práva v ČR;
• pro základní informaci jsou dále v textu uvedeny z nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. nejpodstatnější paragrafy související s výstavbou a výkonem inženýrské činnosti:
  • § 1: volnost ujednání práv a povinností;
  • § 4: svéprávnost osoby při právním styku;
  • § 5: kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena; jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži;
  • § 15: svéprávnost je způsobilost nabývat pro sebe vlastním právním jednáním práva a zavazovat se k povinnostem (právně jednat);
  • § 23: fyzické osoby;
  • § 118: právnické osoby;
  • § 120: veřejné rejstříky právnických osob;
  • § 210: korporace;
  • § 214: spolek;
  • § 303: fundace;
  • § 420: kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele;
  • § 423: obchodní firma;
  • § 498: movité a nemovité věci;
  • § 502: obchodní závod;
  • § 514: cenný papír;
  • § 545: právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran;
  • § 567: veřejná listina;
  • § 979: věcná práva;
  • § 987: držba a spoludržba věci;
  • § 1011: vlastnické právo;
  • § 1013: imise na pozemek souseda (odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy);
  • § 1016: plody spadlé na pozemek souseda;
  • § 1017: vzdálenost stromů od společné hranice;
  • § 1020: požadavek zdržení se stavby v těsné blízkosti společné hranice pozemků;
  • § 1024: společná rozhrada (plot, zeď, mez, struha);
  • § 1029: nezbytná cesta přes pozemek souseda povolena soudem;
  • § 1083: stavba;
  • § 1084: stavba zřízená na cizím pozemku, vlastnictví, popř. její odstranění;
  • § 1087: přestavek stavby na cizí pozemek;
  • § 1105: převod vlastnického práva;
  • § 1159: bytová jednotka;
  • § 1170: smlouva o výstavbě domu;
  • § 1240: právo stavby (max. na 99 let);
  • § 1254: předkupní právo k pozemku;
  • § 1257: věcná břemena, zatížení pozemku služebností (inženýrská síť, okap, svod dešťové vody, stezka, průhon, cesta, pastva);
  • § 1724: smlouva;
  • § 1728: vzájemná znalost skutkové a právní okolnosti před podpisem smlouvy;
  • § 1731: návrh na uzavření smlouvy (nabídka);
  • § 1733: výzva k podání nabídky;
  • § 1746: obsah smlouvy;
  • § 1751: odkaz smlouvy na obchodní podmínky z nabídky;
  • § 1765: změna okolností po uzavření smlouvy znevýhodňující jednu stranu;
  • § 1772: veřejná soutěž o nejvýhodnější nabídku;
  • § 1780: veřejná nabídka;
  • § 1785: smlouva o smlouvě budoucí;
  • § 1798: smlouva uzavřena adhezním způsobem, tj. pouze s podmínkami silnější strany;
  • § 2085: kupní smlouva;
  • § 2332: pacht, pachtovní smlouva;
  • § 2430: příkaz, příkazní smlouva;
  • § 2445: zprostředkovatelská smlouva;
  • § 2586: smlouva o dílo, cena díla, definice díla (zhotovení, údržba, oprava, úprava stavby);
  • § 2589: způsob provádění díla;
  • § 2593: právo objednatele – stavebníka kontrolovat provádění díla;
  • § 2594: upozornění na nevhodnou povahu věcí nebo příkazu ze strany objednatele;
  • § 2595: odstoupení od smlouvy při nevhodném příkazu objednatele;
  • § 2599: vlastnické právo k předmětu díla;
  • § 2604: provedení díla;
  • § 2605: dokončení díla, převzetí díla bez výhrad;
  • § 2609: svépomocný prodej věci z díla po šesti měsících;
  • § 2610: cena za dílo;
  • § 2615: vady díla;
  • § 2620: určení pevné ceny podle rozpočtu, zvýšení ceny soudem při nepředvídatelné okolnosti;
  • § 2623: stavba jako předmět díla;
  • § 2626: kontrola provádění díla (objednatelem – stavebníkem – technickým dozorem stavebníka);
  • § 2628: převzetí díla;
  • § 2629: vady stavby;
  • § 2630: solidárnost, společná a nerozdílná odpovědnost zhotovitele a poddodavatelů zhotovitele za vady díla, chyby ve stavební dokumentaci;
  • § 2631: dílo s nehmotným výsledkem, soutěžní dílo;
  • § 2652: smlouva o kontrolní činnosti;
  • § 2912: domněnka nedbalosti (jednání autorizované osoby bez odborné péče);
  • § 2950: škoda způsobená informací nebo radou příslušníka určitého odborného stavu;
  • § 3054: pozemky a stavby;
  • § 3059: stavba zřízená na několika pozemcích (možný vznik přestavku);
  • § 3064: katastr nemovitostí.

4.4 VÝTAHY Z NOVÉHO KATASTRÁLNÍHO ZÁKONA (KatZ)

Od 1.1.2014 nabyl účinnosti nový zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů. Pro základní informaci jsou dále v textu uvedeny nejpodstatnější paragrafy tohoto zákona související s výstavbou a výkonem inženýrské činnosti:

• § 1: katastr nemovitostí (dále jen katastr) je veřejný seznam, který obsahuje soubor údajů o nemovitých věcech (dále jen nemovitost) vymezených tímto zákonem zahrnující jejich soupis, popis, jejich geometrické a polohové určení a zápis práv k těmto nemovitostem;
• § 2: vymezení pojmů, mj.: pozemek, parcela, stavební parcela, pozemková parcela, geometrické určení nemovitosti a katastrálního území v zobrazovací rovině, polohové určení nemovitosti a katastrálního území k ostatním nemovitostem a katastrálním územím, výměra, katastrální území, katastrální mapa, geometrický plán, identifikace parcel, budova (nadzemní stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek převážně uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí), drobná stavba (stavba s jedním nadzemním podlažím, pokud její zastavěná plocha nepřesahuje 16 m² a výška 4,5 m, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní);
• § 3: v katastru se evidují mj.: pozemky v podobě parcel, budovy (kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční, pokud nejsou součástí pozemku nebo práva stavby), budovy (kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud nejsou součástí pozemku ani práva stavby, jsou hlavní stavbou na pozemku a nejde o drobné stavby), jednotky vymezené ObčZ, jednotky vymezené zákonem o vlastnictví bytů, právo stavby;
• § 4: katastr obsahuje mj.: geometrické určení a polohové určení nemovitostí a katastrálních území, druhy pozemků, čísla a výměry parcel, údaje o budovách (kterým se přiděluje číslo popisné nebo evidenční včetně čísel těchto budov), údaje o budovách (kterým se číslo popisné ani evidenční nepřiděluje, pokud jsou hlavní stavbou na pozemku, nejedná-li se o drobné stavby, cenové údaje, u evidovaných budov údaj o tom, zda se jedná o dočasnou stavbu, údaje o jaderném zařízení, skladu a skládce nebezpečných odpadů a stavbě vodního díla;
• § 11: vkladem se mj. do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence mj. těchto práv: vlastnické právo, právo stavby, věcné břemeno, zástavní právo, předkupní právo;
• § 12: vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení;
• § 30: k zápisu údajů o nové budově musí být předložen doklad o způsobu užívání budovy a geometrický plán; není-li nová budova součástí pozemku ani práva stavby, zapíše se jako její vlastník osoba, která prokáže právo zřídit na pozemku tuto budovu, neprokáže-li se jinou listinou, že vlastníkem je někdo jiný;
• § 48: geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem; geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel;
• § 52: každý má právo do katastru nahlížet, pořizovat si z něj pro svou potřebu opisy, výpisy nebo náčrty a získávat z něj údaje ze sbírky listin, pokud není stanoveno jinak.

5 SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VÝZNAMNÝCH PRO INŽENÝRSKOU ČINNOST

Právní předpisy týkající se stavebnictví jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Poznámka:
Nutno vyhledávat vždy ve znění pozdějších předpisů.

Stav: kontrola 2022, aktualizace 2015, vydání 2005

Anotace:
Tato pomůcka popisuje nepříjemnou, leč nezbytnou součást činnosti autorizovaných osob – práci s dokumenty. Obsahuje přehled základních pojmů, popis spisovny a jejího organizování, skartační řízení a další postupy při evidenci a ukládání dokladů i elektronických dokumentů.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

MP 7.3 Spisová agenda je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Metodické pomůcky popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve výstavbě, na problémové okruhy této činnosti a současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodická pomůcka MP 7.3 popisuje nepříjemnou, leč nezbytnou součást činnosti autorizovaných osob – práci s dokumenty. Každá autorizovaná osoba, ať v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné, ale i v postavení zaměstnance či podnikatele, se dostává do pozice, kdy musí nejenom pracovat s dokumenty ať v psané či elektronické formě a tyto dokumenty uchovávat a spravovat po dobu technicky či zákonně nutnou.. Nutnost vrátit se k již jednou dokončeným dokumentům vyplývá z vlastního pojetí procesu investiční výstavby ať v projektování (tam téměř vždy), tak v provádění staveb. Změna spisového materiálu v archivní se týká pouze omezeného okruhu dokumentů, je však upravena zákony a předpisy a proto vytváří i součást odpovědnosti v rámci činnosti autorizovaných osob.

Činnosti autorizovaných osob jsou zde popsány s uvedením potřebné míry odpovědnosti autorizovaných osob podle právních předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi.

Činnosti autorizovaných osob jsou uvedeny z hlediska splnění jejich úlohy ve správě dokumentace. Tyto postupy a činnosti nejsou vázány na výši honoráře za jejich činnost, neboť jsou objektivně nutné. Jejich řádné ocenění je rovněž součástí obchodní přípravy zakázky, v níž se stanoví, které výkony jsou základní a které doplňující při zachování smluvní volnosti a dodržení etických pravidel.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku. Jejím účelem je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na její etické či právní limity.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným, popisují aktuální stav požadavků a představy o výkonu činnosti autorizovaných osob. Nejsou tedy, a ani si nedávají za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 AUTORIZOVANÉ OSOBY A PRÁCE S DOKUMENTY

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY

Archiv – zařízení, které slouží k ukládání archiválií a péči o ně.

Archivnictví – obor lidské činnosti zaměřený na péči o archiválie jako součást národního kulturního dědictví, plní funkce správní, informační, vědecké a kulturní.

Archiválie – dokument, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním,vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií. Archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou. O tom, že dokument má trvalou hodnotu, rozhodne ve skartačním řízení příslušný archiv, který dohlíží na vyřazování (skartaci) dokumentů.

Archivní fond – soubor archiválií vzniklý výběrem z dokumentů vytvořených činností fyzické nebo právnické osoby, organizační složky státu nebo územního samosprávného celku.

Archivní pomůcka – informační systém, který se vytváří při archivním zpracování a slouží pro evidenci a orientaci v obsahu a časovém rozsahu archivního fondu, archivní sbírky nebo jejich částí.

Archivní sbírka – soubor archiválií navzájem propojený jedním nebo několika společnými znaky (např. vytvořený záměrnou sběratelskou činností, z různých potřeb a na základě různých hledisek, bez zřetele na jejich původce – sbírka prospektů, sbírka fotografií a negativů apod.).

Číslo jednací – číslo, pod kterým je dokument (písemnost) zapsána v podacím deníku. Všechny došlé dokumenty se v den, kdy byly doručeny, opatří otiskem podacího razítka a číslem jednacím.

Datová schránka – elektronické úložiště, datový prostor, který je vyhrazen pro orgán veřejné moci nebo právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu nebo pro fyzickou osobu. Do datové schránky jsou orgánem veřejné moci doručovány datové zprávy související s úkony vůči orgánům veřejné moci. Datová schránka je součástí Informačního systému datových schránek (ISDS). Datové schránky zřizuje a spravuje Ministerstvo vnitra.

Datové objekty – počítačové soubory a databáze, adresáře, stromové struktury adresářů určené pro technickou dokumentaci zakázky zpracované na výpočetní technice. Druh datového objektu závisí na SW, na kterém se dokumentace zpracovává.

Datová zpráva – elektronická data, která lze přenášet prostředky pro elektronickou komunikaci a uchovávat na záznamových médiích, používaných při zpracování a přenosu dat elektronickou formou.

Deník odeslané pošty – (také kniha odeslané pošty) evidenční pomůcka, do které jsou v časovém a číselném pořadí zapisovány odesílané dokumenty (dokumenty) označené číslem jednacím. Jednací číslo může být shodné s číslem jednacím, pod kterým byl zapsán dokument (písemnost) v dané věci do organizace (firmy) došlý, nebo může být jednací číslo přidělováno samostatně v rámci odesílané pošty. Samostatně je obvykle vedena kniha vystavených a odeslaných faktur, evidence smluv aj.

Digitální uchovávání dokumentů – systém (program) pro evidenci a ukládání dokumentů a dokumentace v elektronické (digitální) formě.

Dokumentace – soubor dokumentů systematicky uspořádaných k určitému tématu a za určitým účelem.

Dokumenty – písemné, obrazové, zvukové, elektronické nebo jinak zaznamenané informace (výkresy, mapy, diagramy, obrazy, fotografie, mikrofilmy, mikrofiše, zvukové záznamy, elektronické dokumenty) ať již v podobě analogové či digitální, které byly vytvořeny původcem nebo byly původci doručeny. Zrušený zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, a jeho prováděcí předpisy používaly termín „písemnosti“. V zákoně o účetnictví je ve stejném významu používán termín „účetní záznamy“.

Evidence – zavedení údajů o dokumentu do seznamu v programu digitálního uchovávání dokumentů

Evidenční (přírůstková) kniha spisovny – evidenční pomůcka spisovny s ustálenou rubrikací (např. možno využít tiskopis SEVT 02 498 O/B 498), sloužící k zaznamenávání přírůstků předaných do spisovny. V praxi může plnit funkci evidenční knihy spisovny řádně vedené a ukládané předávací protokoly.

Médium uchovávání elektronických dat – medium pro trvalý záznam elektronických dat – disketa, výměnný disk, pevný disk, kazeta.

Metadata – data popisující souvislosti, obsah a strukturu dokumentů a jejich správu v průběhu času.

Národní archiv – organizační složka státu a veřejný archiv, který řídí ostatní archivy. Do jeho působnosti spadá mimo jiné kontrola spisové služby u organizačních složek státu s celostátní působností, výběr archiválií u nichž kontroluje výkon spisové služby, ukládá sankce podle zákona o archivnictví a spisové službě, vykonává pravomoci stanovené zákonem.

Podací deník – (kniha pošty) evidenční pomůcka, vedená ve formě knihy či volných listů, do které jsou v časovém a číselném pořadí zapisovány došlé dokumenty (dokumenty), uváděno číslo jednací, jména pracovníků organizace (firmy), kterým je dokument přidělen k vyřízení a připojen jejich podpis, potvrzující převzetí dokumentu. Obvykle je v organizaci (firmě) samostatně veden podací deník (kniha) došlých faktur, kterým je přidělováno číslo jednací v samostatné číselné řadě.

Podatelna – určené místo uvnitř organizace (firmy), kam je doručována došlá pošta, prováděno její třídění a zapsání do podacího deníku.

Pracoviště – pracovní místo pracovníků-zaměstnanců, kde se shromažďují, vznikají a vyřizují dokumenty po dobu jejich aktuální použitelnosti, před přímým vyřazením či předáním do spisovny. Slouží současně jako ukládací místo, kde se nacházejí vyřízené, ale pro činnost firmy nadále potřebné dokumenty po dobu 1 roku od jejich vyřízení nebo v případě potřeby i delší před předáním do spisovny.

Příruční registratura – (organizace, firmy, firemního útvaru, pracoviště) – určené místo uvnitř organizace (firmy) sloužící k ukládání spisů (dokumentů) vzniklých nebo došlých v běžném roce, resp. v období, kdy je spis (písemnost) vyřizován.