Typologie občanských staveb (A 3.11.2)

ČSN 73 5241 Názvosloví pro kulturní objekty s hledištěm

1. Obecné názvy
2. Hledištní část kulturních objektů
3. Jevištní část kulturních objektů
4. Jevištní technologické zařízení

ČSN 73 5245 Kulturní objekty s hledištěm. Podmínky viditelnosti

Norma stanoví podmínky viditelnosti a metody výpočtu křivky viditelnosti v hledištích kulturních objektů, popř. v hledištích téhož provozu umístěných v objektech jiného účelu.
Norma platí pro projektování prostorů s hledištěm v novostavbách, pro projektování změn staveb již provozovaných a změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na prostor s hledištěm.
V halových, variabilních divadelních prostorech se použití této normy doporučuje při řešení divadelního prostoru pro jednotlivé inscenace.

ČSN EN ISO 14644–1 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí – Část 1: Klasifikace čistoty vzduchu podle koncentrace částic

ČSN EN 16798–3 Energetická náročnost budov – Větrání budov – Část 3: Větrání nebytových budov – Základní požadavky na větrací a klimatizační zařízení (Moduly M5–1, M5–4)

Norma platí pro navrhování a provádění větracích a klimatizačních systémů nebytových objektů, které však slouží k pobytu osob. Nejedná se však o výrobní provozy. Norma definuje a stanovuje parametry pro tyto systémy. Předpisy pro navrhování v této normě a v přílohách se vztahují zejména na systémy s nuceným přívodem a odvodem vzduchu a na mechanické části hybridních systémů. Klasifikace systémů využívá různých kategorií. Pro některé hodnoty jsou uváděny příklady, požadavky jsou vymezeny běžným rozmezím s uvedením nevyhovujících hodnot. Uváděné směrné hodnoty v této normě nejsou závazné, ale měly by být aplikovány tam, kde jiné hodnoty nejsou udány. Klasifikace musí být vždy odpovídající typu budovy a určenému využití. Pokud není norma aplikována, výchozí podklady pro klasifikaci musí být vždy odůvodněny a vysvětleny. V tabulce č. 12 je uvedena minimální doporučená podlahová plocha pro jednu osobu, se kterou se počítá v návrhu – velkoprostorová kancelář 12 m² a malá kancelářská místnost 10 m². Podle Tabulky A.1 – se místnosti klasifikují do tříd odváděného vzduchu (ETA) a odpadního vzduchu (EHA), Podle článku A.13 se určují Prostorové nároky součástí a systémů. Dále v tabulce A.13 je uvedena předpokládaná produkce tepla osobami při různých činnostech (teplota vzduchu 24 °C).

ČSN EN 81–72 ed. 2 – Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 72: Požární výtahy

Příloha B (informativní) uvádí příklady základního umístění požárního výtahu.

ČSN P CEN/TS 81–76 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úprava výtahů pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 76: Evakuace osob s omezenou schopností pohybu a orientace za použití výtahů

Zpracovatel PD musí dodržet při návrhu čl. 1.4 Předpoklady a vycházet z definice čl. 3.14 co je bezpečnostní prostor.

ČSN P ISO 21542 Pozemní stavby – Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí

Předběžná česká technická norma ČSN P ISO 21542 stanovuje požadavky a doporučení k vytváření udržitelného prostředí staveb s požadavky na bezbariérové užívání. Cílem této mezinárodní normy je poskytnout návod pro projektování, realizaci a následnou údržbu staveb se zajištěním podmínek samostatného užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Obsahuje opatření, která respektují vlastnosti vnějšího prostředí v souvislosti s přístupem do budov a následně detailní požadavky vnitřního uspořádání. Má být aplikována pro nové a stávající stavby v souladu s národními pravidly členských zemí, které normu přijaly. Rozdílnost požadavků českých právních předpisů je okomentována národní poznámkou.

Norma obsahuje velké množství řešení, včetně velkého množství návrhových parametrů, ale jedná se o normu předběžnou, ve které je přímo uvedeno: V ČR pro navrhování, provádění a povolování požadavků na bezbariérové užívání staveb platí stavební zákon, jeho prováděcí vyhlášky a příslušné české technické normy. Jednotlivé články této předběžné normy není možné přímo uplatnit v aplikační praxi bez ověření jejich souladu s národním prostředím na úrovni právních i technických předpisů.

ČSN EN 13 501–1+A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň

Tato evropská norma určuje postup klasifikace podle reakce na oheň pro všechny stavební výrobky včetně výrobků zabudovaných v konstrukcích staveb. Výrobky jsou uvažovány ve vztahu k jejich konečnému použití. Tento dokument platí pro tři kategorie výrobků, které jsou v této evropské normě ošetřeny samostatně:

• stavební výrobky kromě podlahových krytin a tepelně izolačních výrobků potrubí;
• podlahové krytiny;
• tepelně izolační výrobky potrubí.

ČSN EN 13 501–3+A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky

Tato evropská norma stanovuje postup pro klasifikaci požární odolnosti stavebních výrobků a prvků budov, používaných jako části provozních instalací v budovách, na základě výsledků zkoušek požární odolnosti v rozsahu přímé aplikace příslušné zkušební metody. Klasifikace na základě rozšířené aplikace výsledků zkoušek je také předmětem této evropské normy.

ČSN EN 13 501–5 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru

Tato evropská norma stanovuje postupy pro klasifikaci střech/střešních krytin vystavených vnějšímu požáru, založené na čtyřech zkušebních metodách podle CEN/TS 1187:2012 a příslušných pravidlech pro rozšířenou aplikaci. Pro klasifikaci střech/střešních krytin se použijí pouze ty zkušební metody a pravidla pro aplikaci, u nichž se předpokládá odpovídající klasifikace. Výrobky se posuzují ve vztahu k jejich konečnému použití.

Poznámka: Rozdíl mezi střechami se strmým sklonem a průčelím (fasádou) v otázce použité zkoušky a klasifikační normy, může podléhat národním nařízením. Obecné informace o čtyřech uvedených zkušebních metodách podle CEN/TS 1187:2012 jsou uvedeny v příloze A.

ČSN EN 13 501–2 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení

Tato evropská norma stanovuje postup pro klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí staveb na základě výsledků zkoušek požární odolnosti a kouřotěsnosti, které jsou v rozsahu přímé aplikace příslušné zkušební metody. Klasifikace na základě rozšířené aplikace výsledků zkoušek je rovněž předmětem této evropské normy. Touto normou jsou řešeny:

1. nosné prvky bez požárně dělicí funkce: stěny, stropy, střechy, nosníky, sloupy, balkony, rampy, schodiště;
2. nosné prvky s požárně dělicí funkcí, s nebo bez zasklení, provozní instalace a upevnění: stěny, stropy, střechy, zdvojené podlahy;
3. výrobky a systémy pro ochranu prvků nebo částí konstrukcí: podhledy se závislou požární odolností, požárně ochranné nátěry, obklady a zástěny;
4. nenosné prvky nebo části konstrukce, s nebo bez zasklení, provozní instalace a upevnění: příčky, fasády (závěsové obvodové stěny) a vnější stěny, podhledy s nezávislou požární odolností, zdvojené podlahy, požární dveře a uzávěry a jejich zavírací mechanizmy, kouřotěsné dveře, dopravníkové systémy a jejich uzávěry, těsnění prostupů, těsnění spár, instalační kanály a šachty, komíny;
5. stěnové a stropní obklady se schopností ochrany proti požáru;
6. výtahové šachetní dveře, které jsou zkoušeny podle EN 81–58 jsou vyjmuty z této normy. Výtahové šachetní dveře, které jsou zkoušeny podle EN 16341, jsou klasifikovány podle 7.5.5. Příslušné zkušební metody, které jsou pro tyto prvky zpracovány, jsou uvedeny v kapitolách 2 a 7.

ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení

Norma upřesňuje požadavky na stavební výrobky a stavební konstrukce, popř. na požárně bezpečnostní zařízení ve vztahu k ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost stavebních a technologických objektů v ČR.

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti skladů ve stavebních objektech, a to:

1. nových skladů;
2. změn staveb stávajících skladů;
3. změn staveb, jimiž se upravují stavební objekty a prostory jiného účelu na sklady.

Norma stanoví specifické požadavky na požární bezpečnost objektů a prostorů určených pro skladování hořlavých látek (podle 4.1) v návaznosti na ČSN 73 0804; ustanovení ČSN 73 0804 platí pro objekty a prostory určené pro skladování, pokud nejsou zpřesněny specifickými ustanoveními. Za hořlavé látky se považují jak skladované materiály, tak hořlavé obaly (viz příloha C). Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Norma platí zejména pro ty změny staveb, které podléhají stavebnímu řízení. Pro projektování skladů, pro které platí jiné technické normy nebo předpisy, obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají.

ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových shromažďovacích prostorů, pro projektování stavebních změn stávajících shromažďovacích prostorů a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na shromažďovací prostory. Norma neplatí pro podzemní prostory metra a pro úkryty ke kolektivní ochraně obyvatelstva, pokud kromě své hlavní provozní funkce nejsou současně navrženy pro využití ke shromažďovacím účelům. Norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na shromažďovací prostory, popř. na objekty, v nichž jsou tyto prostory umístěny, v návaznosti na ČSN 73 0802 pro tyto prostory a objekty platí všechna ustanovení ČSN 73 0802, pokud nejsou v této normě nahrazena odchylnými ustanoveními. Prodejní sklad, který je shromažďovacím prostorem, se řeší podle této normy a ČSN 73 0802. Výrobní prostory řešené podle ČSN 73 0804 (včetně garáží a navazujících norem ČSN 73 0842 a ČSN 73 0845) se za shromažďovací prostory nepovažují. Při projektování změn staveb platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834. Specifické zásady, týkající se změn staveb, jsou uvedeny v článku D.5.

ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení

Norma platí pro stanovení podmínek pro návrh elektrické požární signalizace, pro vypracování požárně bezpečnostního řešení, které je součástí projektové dokumentace při projektování nových stavebních objektů a při projektování změn stávajících objektů a technologických souborů, a to zejména v návaznosti na požárně bezpečnostní řešení. Norma platí pro stavby a jejich změny v návaznosti na ČSN 73 0802 pro nevýrobní objekty a ČSN 73 0804 pro výrobní objekty a na normy řady ČSN 73 08xx. Konkrétní návrh a realizační dokumentace EPS se provádí podle ČSN 34 2710 v návaznosti na tuto normu.

ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba

Norma stanoví zásady pro projektování, navrhování, montáž, uvedení do provozu, kontroly, údržbu a opravy systémů EPS platné pro:

• nové stavební objekty a technologické soubory (včetně jejich částí a prostorů);
• změny stávajících stavebních objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů);
• změny v užívání stávajících stavebních objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů);
• zajištění podmínek kontrol provozuschopnosti, údržby a oprav instalovaných systémů EPS. Pro stanovení podmínek pro navrhování EPS v rámci požárně bezpečnostního řešení platí ČSN 73 0875.

Norma platí pro:

• systémy EPS sloužící k zajištění včasné detekce a signalizace vznikajícího požáru, ke spolehlivému samočinnému ovládání či monitorování stavu zařízení připojených na výstupy ústředny EPS (např. požárně bezpečnostní zařízení) a k samočinnému zabezpečení dalších opatření (např. vypnutí strojů, uzavření potrubních či dopravních systémů, přenos požárního poplachu na vzdálenou ohlašovnu požárů), a to buď přímo nebo prostřednictvím doplňujících zařízení (jako je ZDP, KTPO, OPPO signalizační zařízení apod.);
• projektování objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů), pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky na požární bezpečnost staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se na ni příslušné technické normy nebo předpisy odvolávají.

Norma neplatí pro:

• poplachové zabezpečovací a tísňové systémy podle ČSN EN 50131–1 ed. 2;
• zařízení autonomní detekce a signalizace; autonomní hlásiče kouře podle ČSN EN 14604 nejsou ve smyslu ČSN EN 54–1 považovány za komponenty systémů EPS.

ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních nevýrobních objektů a pro projektování změn staveb stávajících nevýrobních objektů a prostorů, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy. Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části (popř. provozy) objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Pro projektování objektů, pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají. Odstupové vzdálenosti stanovené podle této normy se nevztahují na sklady plynů a výbušin.

Norma platí pro projektování prostorů kabelových tras z hlediska požární bezpečnosti a stanovení cílových požadavků na funkčnost kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru.

Poznámka: Základní požadavky požární bezpečnosti elektrických kabelových tras jsou uvedeny v ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb související s elektrickými zařízeními a rozvody jsou uvedeny v ČSN 73 0810. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují instalace kabelových tras, platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834, a to pro měněné části budov nebo stanovených venkovních instalací. Navrženou změnou nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. V normě jsou rovněž stanoveny upřesňující požadavky na zajištění provozu (dodávky elektrické energie) pro požárně bezpečnostní zařízení v případě požáru.

Poznámka: U objektů, které svým charakterem provozu vyžadují podrobnější, případně odchylné řešení oproti této normě při řešení napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční se doporučuje zpracování expertizní zprávy nebo expertizního posudku jako součást požárně bezpečnostního řešení stavby podle zvláštního předpisu). Při zpracování „Expertizní zprávy“ nebo „Expertizního posudku“ se doporučuje vycházet pro řešení napájení el. energií z podrobné analýzy a hodnocení rizik provozované činnosti v posuzovaném objektu. Tato norma neplatí pro instalaci elektrických zařízení:

• pro ochranu vod a ochranu životního prostředí, pokud přímo nesouvisí s požární bezpečností staveb;
• pro instalaci bezpečnostních elektrických zařízení sloužících pro automatické ochrany proti elektrickému přetížení, vnitřním i vnějším poruchám;
• pro instalaci vedení kabelových tras v hořlavých materiálech a na hořlavých materiálech;
• pro kolektory a technické chodby, pro sdružené trasy městských podzemních komunikací;
• pro instalaci vedení kabelových tras železničních tratí.

ČSN 73 0821 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí

Norma stanoví hodnoty požární odolnosti některých stavebních konstrukcí, dále jejich klasifikační zatřídění a také hodnocení druhu konstrukčních částí (dílců a prvků). Normou je stanovena požární odolnost těch stavebních konstrukcí, na něž nelze použít Eurokódy a pro něž nejsou zpracovávány harmonizované EN.

Poznámka: Norma se vztahuje zejména na konstrukce, které se zhotovují přímo na stavbě nebo se vyskytují u dokončených staveb.

ČSN 27 4014 změna Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy

Nová česká norma se zabývá technickým provedením výtahů sloužících pro evakuaci osob. Popisuje požadavky na prostředí a stavbu, stanovuje základní požadavky na evakuační výtahy, zabývá se požadavky na provedení šachetních dveří, pohonů a řídících systémů výtahů. V přílohách jsou uvedeny požadavky na umístění evakuačních výtahů, napájení evakuačních výtahů a jejich označování. Norma obsahuje studii pro použití výtahů pro evakuaci osob v případě nebezpečí, sloužící projektantům a majitelům budov k rozhodnutí a přijetí odpovídajících opatření.

ČSN EN 1991–1–2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1 bod 1–2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

ČSN EN 1991–1–2 uvádí metodické postupy stanovení tepelného zatížení pro navrhování konstrukcí na účinky požáru. Úplný analytický postup navrhování bere v úvahu chování nosného systému stavby při zvýšené teplotě působení požárů a příznivé účinky aktivních a pasivních protipožárních opatření. ČSN EN 1991–1–2 uvádí výpočty tepelného zatížení pro teplotní analýzu, které vycházejí z nominálních teplotních křivek nebo z přirozených modelů požáru. Dále zavádí kombinační pravidla pro stanovení úrovně mechanického zatížení konstrukce v podmínkách působení požáru. Příloha A uvádí parametrické teplotní křivky. Příloha B uvádí zjednodušenou metodu pro stanovení tepelného zatížení vnějších stavebních prvků. Příloha C obsahuje výpočtové postupy pro určení teplot v prostoru při působení lokálních požárů. Příloha D uvádí zdokonalené modely požárů: jednozónové, dvouzónové a výpočetní dynamické modely kapalin a plynů. Příloha E stanovuje výpočty hustot požárního zatížení se zahrnutím součinitelů vyjadřujících jak nebezpečí vzniku požáru, tak postihujících aktivní protipožární opatření. Příloha F uvádí postupy pro stanovení ekvivalentní doby požáru, kterému je konstrukce vystavena. Příloha G uvádí rovnice pro stanovení polohových faktorů, které jsou nezbytnou součástí výpočtu radiace.

ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci

Norma platí pro projektování nových a pro projektování změn stávajících stavebních objektů, které se navrhují podle ČSN 73 0804, popř. ČSN 73 0802, a souvisících norem z oblasti požární bezpečnosti staveb, pokud se v nich vyskytují hořlavé kapaliny v dále specifikovaném rozsahu, vyjádřeném zpravidla množstvím a třídou nebezpečnosti.

Hořlavé kapaliny se mohou vyskytovat:

• v nových stavebních objektech, popř. v jejich části, nebo v otevřených technologických zařízeních, popř. volných skladech, nebo
• u změn staveb stávajících prostorů s hořlavými kapalinami, nebo
• u změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na prostory s hořlavými kapalinami.

Norma stanoví další požadavky na požární bezpečnost v návaznosti na ČSN 73 0804 nebo souvisící normy ČSN 73 0845 a ČSN 73 0842, popř. ČSN 73 0802, přičemž platí ustanovení těchto norem, pokud nejsou nahrazena v této normě odchylnými ustanoveními. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, platí tato norma pro měněné části objektu nebo technologických zařízení, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu nebo zařízení, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Norma rovněž stanoví v přílohách specifické požadavky pro tyto prostory s výskytem hořlavých kapalin:

• Výroba, skladování a další manipulace s konzumním lihem a lihovinami (viz příloha A).
• Hořlavé kapaliny určené pro vytápění objektů (viz příloha B).
• Skladování hořlavých kapalin ve velkoobjemových nádržích (viz příloha C).
• Prostory a zařízení pro nanášení kapalných hořlavých nátěrových hmot (viz příloha D).
• Stabilní a polostabilní pěnové hasicí zařízení – základní požadavky pro projektování (viz příloha E).

Obecná ustanovení této normy platí i pro výdejní čerpací stanice pohonných hmot a pro plnění a stáčení hořlavých kapalin. Specifická ustanovení pro tyto případy jsou uvedena v ČSN 65 0202. Specifická ustanovení ČSN 65 0202 mají přednost před požadavky této normy.

ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou

Norma určuje zásady pro zásobování požární vodou pro nově projektované stavební objekty a volné sklady a pro změny staveb v rozsahu vymezeném ČSN 73 0834. Norma platí i pro zásobování požární vodou při navrhování skrápěcích zařízení a vodních clon (viz příloha A) a stanoví zásady pro zpracování analýzy zdolávání požáru (viz příloha B). Pro uvedení do provozu a revize stávajících zařízení pro zásobování požární vodou platí příloha C. Příklady schématických zobrazení zařízení pro zásobování požární vodou uvádí příloha D. Při posuzování objektů nebo jejich částí, pro které platí samostatné technické normy nebo jiné předpisy obsahující požadavky na zásobování požární vodou, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají.

ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektu osobami

Norma platí pro navrhování únikových cest ze stavebních objektů a stanoví normové hodnoty obsazení objektů osobami pro řešení požární bezpečnosti staveb. Normové hodnoty obsazení stavebních objektů osobami platí pouze pro posuzování objektů z hlediska požární bezpečnosti staveb (evakuace objektů, únikové cesty apod.) a nelze je použít pro jiné účely (např. pro technicko–ekonomické, dispoziční nebo provozní hodnocení či posuzování staveb).

ČSN 73 0580–1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D pro několik tříd činností a ovlivňuje tak hloubku navrhovaných místností.

ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D v případě sdruženého osvětlení a ovlivňuje tak hloubku navrhovaných místností.

ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny

Definuje minimální rozměrové parametry jednotlivých místností, některé odstupy od konstrukcí, odstupy zařizovacích předmětů.

ČSN 73 0527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely

5.2 Projektované prostory ve školách a pro veřejné účely.

5.2.1 Prostory s doporučenou dobou dozvuku.

Určení objemu, případně prověření navrhovaného objemu podle 4.1.3, tabulka 2.

Stanovení optimální doby dozvuku v souhlasu s účelem prostoru podle tabulky 2 nebo 3, pokud je v nich příslušná optimální doba dozvuku uvedena.

c) Výpočet doby dozvuku uzavřeného prostoru pro výuku podle 4.1.6, pro veřejné účely podle 4.2.5; určení potřebné plochy k akustické úpravě a výběr typů obkladů pro dosažení optimální doby dozvuku daného prostoru v obsazeném stavu.

ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky

Tabulka 1 – stanovuje požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách,

Pod bodem G. jsou uvedeny Administrativní a správní budovy, firmy – kanceláře a pracovny (řádek 19. až 21.).

Tabulka 2 – stanovuje požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov, a to podle druhu chráněného vnitřního prostoru se stanovuje ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době, noční době a ve vzdálenosti 2 m od fasády. Pro administrativní budovy jsou to parametry pro Společenské a jednací místnosti, kanceláře a pracovny.

Podle čl. 7.3 lze je možno zvýšit hlukové požadavky také individuálně nebo v jiných případech podle požadavků investora např. administrativní budovu apod.

Čl. 5.2.1 uvádí, že:

Konstrukce vytápěných budov musí mít v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu 𝜑_i ≤ 60 % součinitel prostupu tepla U ve W/(m²·K) takový, aby splňoval podmínku:

U ≤ U_N

Kde U_N je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla, ve W/(m²·K). Požadovaná hodnota U_N se stanoví:

Dále je v čl. 5.2.1 pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 𝜃_im v intervalu 18 °C až 22 °C včetně a pro všechny návrhové venkovní teploty podle tabulky 3; Převažující návrhová vnitřní teplota 𝜃_im, ve °C, odpovídá návrhové vnitřní teplotě 𝜃_im většiny prostorů v budově nebo zóně budovy. Za budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 𝜃_im v intervalu od 18 °C do 22 °C včetně se považují všechny budovy obytné (nevýrobní bytové), občanské (nevýrobní nebytové) s převážně dlouhodobým pobytem lidí (např. školské, administrativní, ubytovací, veřejně správní, stravovací, většina zdravotnických) a jiné budovy, pokud převažující návrhová vnitřní teplota 𝜃_im je v uvedeném intervalu.

Článek 5.3.1 stanovuje, že Průměrný součinitel prostupu tepla U_em, ve W/(m²·K), budovy nebo vytápěné zóny budovy musí splňovat podmínku: U_em ≤ U_em,N

ČSN 73 0542 Způsob stanovení energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov

Norma stanoví hodnoty veličin postupu výpočtu energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov v zimním období a umožňuje tím vyčíslení podílu úspor paliv a energie při vytápění vlivem využitelného slunečního záření pronikajícího do budovy. Platí především pro výpočet energetické bilance velkých zasklených ploch – slunečních oken – jako prvků pasivního slunečního vytápění. Platí za předpokladu, že vytápěcí systém je regulován automaticky. Není–li splněn tento předpoklad, má výsledek výpočtu pouze informativní hodnotu.

Kapitola 4 obsahuje výchozí podmínky pro výpočet energetické bilance a kapitola 5 obsahuje způsob stanovení této bilance.

V normativní příloze A jsou tabulky hodnot teploty, slunečního záření apod. v různých ročních obdobích.

V informativní příloze B jsou zejména diagramy k určení poměru sálání.

ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel

Norma platí pro navrhování nových odstavných a parkovacích ploch, změny dokončených staveb, změny v užívání staveb a obdobně pro rekonstrukce (především pro osobní vozidla, dále také pro nákladní vozidla, autobusy, motocykly a jízdní kola). Přiměřeně platí pro ostatní kategorie vozidel (stavební stroje apod.).

Zároveň tato norma platí pro navrhování odstavných a parkovacích ploch na veřejně přístupných pozemních komunikacích, samostatných venkovních parkovacích plochách a společně s ČSN 73 6058 (88898) pro navrhování jednotlivých, řadových a hromadných garáží.

ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže

Norma platí a určuje základní parametry pro navrhování nových staveb jednotlivých, řadových a hromadných garáží, změny dokončených staveb garáží (např. rekonstrukce), změny v užívání staveb s využitím na garážování vozidel (především pro osobní vozidla, dále také pro nákladní vozidla, autobusy a popř. motocykly).

ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací

Podle článku 14 se určují počty (kapacity) stání.

ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty

Určuje typy provozních částí nevýrobních objektů, které musí tvořit samostatný požární úsek.

Stanoví mezní délky nechráněných únikových cest z požárního úseku a možnost použití jen jedné únikové cesty.

Stanoví minimální šířky únikových cest, chodeb, schodišť.

Určuje, kdy má být navržen alespoň jeden evakuační výtah nebo jejich počet, umístění vzhledem k CHUC a rozměry klece evakuačního výtahu.

Definuje minimální plošné výměry chráněných únikových cest (na podlaží), jejich návaznost a vyústění.

ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory

Definuje výše uvedené parametry pro veřejné prostory, např. pasáže, haly atd.

ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektů osobami

Norma platí pro navrhování únikových cest ze stavebních objektů a stanoví normové hodnoty obsazení objektů osobami pro řešení požární bezpečnosti staveb.

ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky

6.1.1 Sklon schodišťových ramen v bytových domech, uvnitř prostorů určených ke shromažďování osob a únikových schodišť by měl být v rozmezí 25°˂ α ≤ 35°.

6.2.1 V bezbariérově užívaných stavbách musí mít protiskluzovou úpravu celá plocha povrchu stupňů, podest a ramen šikmých ramp.

6.2.2 Protiskluzové úpravy předního okraje stupně a podesty nesmí vystupovat nad povrch více než 3 mm, přitom hrana takového výčnělku musí být od přední hrany stupně, popř. podesty vzdálena 20–40 mm.

6.3.3 Pochozí plocha schodišťových stupňů musí splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,5; nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40; nebo
• úhel kluzu nejméně 10°.

6.3.4 Při předním okraji schodišťového stupně do vzdálenosti 40 mm od hrany musí protiskluzová úprava splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,6; nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 50; nebo
• úhel kluzu nejméně 13°.

6.3.5 Po celé ploše ramen šikmých ramp musí protiskluzová úprava povrchu splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tgα; nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40(1 + tgα); nebo
• úhel kluzu nejméně 10(1 + tgα),

kde α je úhel sklonu ramene šikmé rampy.

Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb

Příloha č. 1.

Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných,  ve znění pozdějších předpisů

V §25 jsou uváděny Podmínky uvádění pokrmů do oběhu – pokrmy nevydané ve lhůtě, která byla určena osobou provozující stravovací službu v rámci postupů založených na zásadách kritických bodů, nelze dále skladovat, opakovaně ohřívat ani dodatečně zchlazovat nebo zmrazovat. Teplé pokrmy se uvádějí do oběhu tak, aby se dostaly ke spotřebiteli co nejdříve, a to za teploty nejméně +60 °C. Teplým pokrmem se pro účely této vyhlášky rozumí potravina kuchyňsky upravená ke konzumaci v teplém stavu nebo udržovaná v teplém stavu po dobu uvádění do oběhu, rozvozu nebo přepravy.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Upravuje způsob zabezpečení vstupů na pracoviště otvíraných přímo do venkovního prostředí.

Vymezuje podmínky pro trvalé kontrolované pásmo při práci s chemickými karcinogeny atp.

Stanovuje minimální množství přiváděného venkovního vzduchu na 1 pracovníka okny, není–li zřízena vzduchotechnika.

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D pro trvalou práci a ovlivňuje tak např. hloubku navrhovaných místností. Vymezuje pracoviště, kde nemusí být splněny podmínky pro denní a sdružené osvětlení.

Stanovuje světlé výšky prostoru pro trvalou práci v závislosti na jeho ploše a objemový prostor a volnou podlahovou plochu pro práci na jednoho zaměstnance. Specifikuje další parametry pracoviště.

Stanovuje umístění, provedení a některé parametry šaten a hygienického zařízení na pracovišti. Dále počty sedadel na záchodech.

Určuje podmínky a některé parametry místnosti pro odpočinek.

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

Určuje základní parametry pro správný návrh řešení této problematiky.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Část třetí – další bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí.

Větrání pracovišť, nucené větrání, osvětlení pracoviště, osvětlení venkovních pracovišť, světlá výška prostor určených pro práci, objemový prostor, rozměry podlahové plochy, rozměry pracovní roviny, pracovního místa a požadavky na ovladače.

Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců.

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

§41 Stavby se shromažďovacím prostorem

(1) Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy.

(2) Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v trvalých nebo dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací prvky nebo zábrany; požadavky na jejich dimenzování a návrh prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami.

(3) Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.

(4) Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25o do 35o. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty.

(5) Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám.

(6) Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3 000 mm smí mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu.

(7) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.

§47 Garáže

(1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými hodnotami.

(2) V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické zařízení v souladu s normovými hodnotami.

(3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými hodnotami.

(4) Umístění vjezdu do hromadných garáží musí umožňovat zajíždění jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem.

(5) Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par a nebezpečí výbuchu jak v garážích, tak i v přilehlých stavbách.

(6) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. Kanalizace musí být provedena tak, aby bylo možné bezpečně zachytit případný havarijní únik provozních kapalin, zejména olejů a pohonných hmot.

(7) Odběrné plynové zařízení pro vytápění garáží musí být navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat. Způsob instalace odběrného plynového zařízení v garážích je dán normovými hodnotami.

Nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy)

§1 Předmět úpravy

(1) Toto nařízení stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, a to:

1. obecné územní a územně technické požadavky na využívání a uspořádání území včetně požadavků na umisťování staveb, zařízení a činností (dále jen „územní požadavky“);
2. technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění (dále jen „stavební požadavky“).

ČSN EN ISO 14644–1 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí – Část 1: Klasifikace čistoty vzduchu podle koncentrace částic

Tabulka 1 – uvádí specifikace jednotlivých třídy čistoty.

ČSN EN 81–72 ed. 2 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 72: Požární výtahy

Příloha B (informativní) uvádí příklady základního umístění požárního výtahu.

ČSN P CEN/TS 81–76 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úprava výtahů pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 76: Evakuace osob s omezenou schopností pohybu a orientace za použití výtahů

Čl. 1.4 definuje předpoklady (pro návrh výtahů) a vychází z definice čl. 3.14 co je bezpečnostní prostor.

ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D v případě sdruženého osvětlení a ovlivňuje tak hloubku navrhovaných místností.

ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky

Tabulka 1 – stanovuje požadavky na zvukovou izolaci mezi místnostmi v budovách.

Pod bodem E. jsou uvedeny nemocnice, zdravotnická zařízení – lůžkové pokoje, ordinace, pokoje lékařů, operační sály apod. (řádek 13. a 14.).

Tabulka 2 – stanovuje požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov, a to podle druhu chráněného vnitřního prostoru se stanovuje ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době, noční době a ve vzdálenosti 2 m od fasády.

Podle čl. 7.3 lze je možno zvýšit hlukové požadavky také individuálně nebo v jiných případech podle požadavků investora např. u nemocnic atd.

ČSN 73 0540–2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky

Čl. 5.2.1 uvádí, že:

Konstrukce vytápěných budov musí mít v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu 𝜑_i ≤ 60 % součinitel prostupu tepla U ve W/(m²·K) takový, aby splňoval podmínku:

U ≤ U_N

Kde U_N je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla, ve W/(m²·K). Požadovaná hodnota U_N se stanoví:

Dále je v čl. 5.2.1 pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 𝜃_im v intervalu 18 °C až 22 °C včetně a pro všechny návrhové venkovní teploty podle tabulky 3; Převažující návrhová vnitřní teplota 𝜃_im, ve °C, odpovídá návrhové vnitřní teplotě 𝜃_im většiny prostorů v budově nebo zóně budovy. Za budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 𝜃_im v intervalu od 18 °C do 22 °C včetně se považují všechny budovy obytné (nevýrobní bytové), občanské (nevýrobní nebytové) s převážně dlouhodobým pobytem lidí (např. školské, administrativní, ubytovací, veřejně správní, stravovací, většina zdravotnických) a jiné budovy, pokud převažující návrhová vnitřní teplota 𝜃_im je v uvedeném intervalu.

Článek 5.3.1 stanovuje, že Průměrný součinitel prostupu tepla U_em, ve W/(m²·K), budovy nebo vytápěné zóny budovy musí splňovat podmínku: U_em ≤ U_em,N

ČSN 73 0580–1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D pro několik tříd činností a ovlivňuje tak hloubku navrhovaných místností.

ČSN 73 0580–3 Denní osvětlení budov. Část 3: Denní osvětlení škol

Norma je pro navrhování a posuzování denního osvětlení škol všech druhů (školy základní, střední, odborné, vysoké, zvláštní) a předškolních výchovných zařízení (mateřské školy, mateřské školy s jeslemi).

ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty

Stanoví požární riziko a maximální velikost požárních úseků.

Stanoví mezní délky nechráněných únikových cest z pož. úseku a možnost použití jen jedné únikové cesty.

Stanoví minimální šířky únikových cest, chodeb, schodišť. (např. čl. 6.4).

Určuje, kdy má být navržen alespoň jeden evakuační výtah nebo jejich počet, umístění vzhledem k CHUC a rozměry klece evakuačního výtahu.

Definuje minimální plošné výměry chráněných únikových cest (na podlaží), jejich návaznost a vyústění.

ČSN P ISO 21542 Pozemní stavby – Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí

Předběžná česká technická norma ČSN P ISO 21542 stanovuje požadavky a doporučení k vytváření udržitelného prostředí staveb s požadavky na bezbariérové užívání. Cílem této mezinárodní normy je poskytnout návod pro projektování, realizaci a následnou údržbu staveb se zajištěním podmínek samostatného užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Tato mezinárodní norma obsahuje opatření, která respektují vlastnosti vnějšího prostředí v souvislosti s přístupem do budov a následně detailní požadavky vnitřního uspořádání. Má být aplikována pro nové a stávající stavby v souladu s národními pravidly členských zemích, které normu přijaly. Rozdílnost požadavků českých právních předpisů je okomentována národní poznámkou.

Problematika požární bezpečnosti staveb v návaznosti na problematiku bezbariérového užívání není v normě řešena. Jednotlivé články týkající se požární bezpečnosti staveb byly z původního textu ISO 21542:2011 vynechány a text byl nahrazen odkazem na soubor norem ČSN 73 08xx Požární bezpečnost staveb.

Norma obsahuje velké množství řešení včetně velkého množství návrhových parametrů, ale jedná se o normu předběžnou, ve které je přímo uvedeno:

Jednotlivé články této předběžné normy není možné přímo uplatnit v aplikační praxi bez ověření jejich souladu s národním prostředím na úrovni právních i technických předpisů.

ČSN EN 13 501–1+A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň

Tato evropská norma určuje postup klasifikace podle reakce na oheň pro všechny stavební výrobky včetně výrobků zabudovaných v konstrukcích staveb. Výrobky jsou uvažovány ve vztahu k jejich konečnému použití. Tento dokument platí pro tři kategorie výrobků, které jsou v této evropské normě ošetřeny samostatně:

• stavební výrobky kromě podlahových krytin a tepelně izolačních výrobků potrubí;
• podlahové krytiny;
• tepelně izolační výrobky potrubí.

ČSN EN 13 501–3+A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky

Tato evropská norma stanovuje postup pro klasifikaci požární odolnosti stavebních výrobků a prvků budov, používaných jako části provozních instalací v budovách, na základě výsledků zkoušek požární odolnosti v rozsahu přímé aplikace příslušné zkušební metody. Klasifikace na základě rozšířené aplikace výsledků zkoušek je také předmětem této evropské normy.

ČSN EN 13 501–5 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru

Tato evropská norma stanovuje postupy pro klasifikaci střech/střešních krytin vystavených vnějšímu požáru, založené na čtyřech zkušebních metodách podle CEN/TS 1187 a příslušných pravidlech pro rozšířenou aplikaci. Pro klasifikaci střech/střešních krytin se použijí pouze ty zkušební metody a pravidla pro aplikaci, u nichž se předpokládá odpovídající klasifikace. Výrobky se posuzují ve vztahu k jejich konečnému použití.

Poznámka: Rozdíl mezi střechami se strmým sklonem a průčelím (fasádou) v otázce použité zkoušky a klasifikační normy, může podléhat národním nařízením. Obecné informace o čtyřech uvedených zkušebních metodách podle CEN/TS 1187 jsou uvedeny v příloze A.

ČSN EN 13 501–2 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení

Tato evropská norma stanovuje postup pro klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí staveb na základě výsledků zkoušek požární odolnosti a kouřotěsnosti, které jsou v rozsahu přímé aplikace příslušné zkušební metody. Klasifikace na základě rozšířené aplikace výsledků zkoušek je rovněž předmětem této evropské normy. Touto normou jsou řešeny:

1. nosné prvky bez požárně dělicí funkce: stěny, stropy, střechy, nosníky, sloupy, balkony, rampy, schodiště;
2. nosné prvky s požárně dělicí funkcí, s nebo bez zasklení, provozní instalace a upevnění: stěny, stropy, střechy, zdvojené podlahy;
3. výrobky a systémy pro ochranu prvků nebo částí konstrukcí: podhledy se závislou požární odolností, požárně ochranné nátěry, obklady a zástěny;
4. nenosné prvky nebo části konstrukce, s nebo bez zasklení, provozní instalace a upevnění: příčky, fasády (závěsové obvodové stěny) a vnější stěny, podhledy s nezávislou požární odolností, zdvojené podlahy, požární dveře a uzávěry a jejich zavírací mechanizmy, kouřotěsné dveře, dopravníkové systémy a jejich uzávěry, těsnění prostupů, těsnění spár, instalační kanály a šachty, komíny;
5. stěnové a stropní obklady se schopností ochrany proti požáru;
6. výtahové šachetní dveře, které jsou zkoušeny podle EN 81–58 jsou vyjmuty z této normy. Výtahové šachetní dveře, které jsou zkoušeny podle EN 1634–1, jsou klasifikovány podle 7.5.5. Příslušné zkušební metody, které jsou pro tyto prvky zpracovány, jsou uvedeny v kapitolách 2 a 7.

ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení

Norma upřesňuje požadavky na stavební výrobky a stavební konstrukce, popř. na požárně bezpečnostní zařízení ve vztahu k ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost stavebních a technologických objektů v ČR.

ČSN 73 0845 Požární bezpečnost staveb – Sklady

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti skladů ve stavebních objektech, a to:

1. nových skladů;
2. změn staveb stávajících skladů;
3. změn staveb, jimiž se upravují stavební objekty a prostory jiného účelu na sklady.

Norma stanoví specifické požadavky na požární bezpečnost objektů a prostorů určených pro skladování hořlavých látek (podle 4.1) v návaznosti na ČSN 73 0804; ustanovení ČSN 73 0804 platí pro objekty a prostory určené pro skladování, pokud nejsou zpřesněny specifickými ustanoveními. Za hořlavé látky se považují jak skladované materiály, tak hořlavé obaly (viz příloha C). Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Norma platí zejména pro ty změny staveb, které podléhají stavebnímu řízení. Pro projektování skladů, pro které platí jiné technické normy nebo předpisy, obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají.

ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových shromažďovacích prostorů, pro projektování stavebních změn stávajících shromažďovacích prostorů a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na shromažďovací prostory. Norma neplatí pro podzemní prostory metra a pro úkryty ke kolektivní ochraně obyvatelstva, pokud kromě své hlavní provozní funkce nejsou současně navrženy pro využití ke shromažďovacím účelům. Norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na shromažďovací prostory, popř. na objekty, v nichž jsou tyto prostory umístěny, v návaznosti na ČSN 73 0802 pro tyto prostory a objekty platí všechna ustanovení ČSN 73 0802, pokud nejsou v této normě nahrazena odchylnými ustanoveními. Prodejní sklad, který je shromažďovacím prostorem, se řeší podle této normy a ČSN 73 0802. Výrobní prostory řešené podle ČSN 73 0804 (včetně garáží a navazujících norem ČSN 73 0842 a ČSN 73 0845) se za shromažďovací prostory nepovažují. Při projektování změn staveb platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834. Specifické zásady, týkající se změn staveb, jsou uvedeny v článku D.5.

ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení

Norma platí pro stanovení podmínek pro návrh elektrické požární signalizace, pro vypracování požárně bezpečnostního řešení, které je součástí projektové dokumentace při projektování nových stavebních objektů a při projektování změn stávajících objektů a technologických souborů, a to zejména v návaznosti na požárně bezpečnostní řešení. Norma platí pro stavby a jejich změny v návaznosti na ČSN 73 0802 pro nevýrobní objekty a ČSN 73 0804 pro výrobní objekty a na normy řady ČSN 73 08xx. Konkrétní návrh a realizační dokumentace EPS se provádí podle ČSN 34 2710 v návaznosti na tuto normu.

ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba

Norma stanoví zásady pro projektování, navrhování, montáž, uvedení do provozu, kontroly, údržbu a opravy systémů EPS platné pro:

• nové stavební objekty a technologické soubory (včetně jejich částí a prostorů);
• změny stávajících stavebních objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů);
• změny v užívání stávajících stavebních objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů);
• zajištění podmínek kontrol provozuschopnosti, údržby a oprav instalovaných systémů EPS.

Pro stanovení podmínek pro navrhování EPS v rámci požárně bezpečnostního řešení platí ČSN 73 0875. Norma platí pro:

• systémy EPS sloužící k zajištění včasné detekce a signalizace vznikajícího požáru, ke spolehlivému samočinnému ovládání či monitorování stavu zařízení připojených na výstupy ústředny EPS (např. požárně bezpečnostní zařízení) a k samočinnému zabezpečení dalších opatření (např. vypnutí strojů, uzavření potrubních či dopravních systémů, přenos požárního poplachu na vzdálenou ohlašovnu požárů), a to buď přímo nebo prostřednictvím doplňujících zařízení (jako je ZDP, KTPO, OPPO signalizační zařízení apod.);
• projektování objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů), pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky na požární bezpečnost staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se na ni příslušné technické normy nebo předpisy odvolávají.

Norma neplatí pro:

• poplachové zabezpečovací a tísňové systémy podle ČSN EN 50131–1 ed. 2;
• zařízení autonomní detekce a signalizace; autonomní hlásiče kouře podle ČSN EN 14604 nejsou ve smyslu ČSN EN 54–1 považovány za komponenty systémů EPS.

ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových objektů, pro projektování změn staveb stávajících objektů a prostorů určených k bydlení nebo ubytování a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují stávající objekty a prostory jiného účelu na objekty a prostory pro bydlení a ubytování, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Norma neplatí pro lůžková zdravotnická zařízení, prostory v dětských domovech pro děti do 3 let a prostory v budovách pro bydlení a ubytování, funkčně nesouvisející s bydlením nebo ubytováním (prostory společenské, stravovací, administrativní, skladovací apod.) s výjimkou prostorů uvedených v 3.3. Norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na objekty a prostory pro bydlení a ubytování v návaznosti na ČSN 73 0810 a ČSN 73 0802, která platí i pro uvedené objekty a prostory, pokud nejsou zpřesněny specifickými požadavky této normy.

ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních objektů, jejich částí a prostorů určených pro výrobu a pro projektování změn staveb stávajících výrobních objektů a prostorů, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy. Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části (popř. provozy) objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Norma platí pro ty změny staveb, které podléhají územnímu nebo stavebnímu řízení. Pro projektování výrobních objektů a technologií, pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají. Odstupové vzdálenosti stanovené podle této normy se nevztahují na sklady plynů a výbušnin.

ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních nevýrobních objektů a pro projektování změn staveb stávajících nevýrobních objektů a prostorů, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy. Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části (popř. provozy) objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Pro projektování objektů, pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají. Odstupové vzdálenosti stanovené podle této normy se nevztahují na sklady plynů a výbušin.

ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody

Norma platí pro projektování prostorů kabelových tras z hlediska požární bezpečnosti a stanovení cílových požadavků na funkčnost kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru.

Poznámka: Základní požadavky požární bezpečnosti elektrických kabelových tras jsou uvedeny v ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb související s elektrickými zařízeními a rozvody jsou uvedeny v ČSN 73 0810. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují instalace kabelových tras, platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834, a to pro měněné části budov nebo stanovených venkovních instalací. Navrženou změnou nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. V normě jsou rovněž stanoveny upřesňující požadavky na zajištění provozu (dodávky elektrické energie) pro požárně bezpečnostní zařízení v případě požáru.

Poznámka: U objektů, které svým charakterem provozu vyžadují podrobnější, případně odchylné řešení oproti této normě při řešení napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční se doporučuje zpracování expertizní zprávy nebo expertizního posudku jako součást požárně bezpečnostního řešení stavby podle zvláštního předpisu). Při zpracování “Expertizní zprávy“ nebo „Expertizního posudku“ se doporučuje vycházet pro řešení napájení el. energií z podrobné analýzy a hodnocení rizik provozované činnosti v posuzovaném objektu.

Norma neplatí pro instalaci elektrických zařízení:

• pro ochranu vod a ochranu životního prostředí, pokud přímo nesouvisí s požární bezpečností staveb;
• pro instalaci bezpečnostních elektrických zařízení sloužících pro automatické ochrany proti elektrickému přetížení, vnitřním i vnějším poruchám;
• pro instalaci vedení kabelových tras v hořlavých materiálech a na hořlavých materiálech;
• pro kolektory a technické chodby, pro sdružené trasy městských podzemních komunikací;
• pro instalaci vedení kabelových tras železničních tratí.

ČSN 73 0821 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí

Norma stanoví hodnoty požární odolnosti některých stavebních konstrukcí, dále jejich klasifikační zatřídění a také hodnocení druhu konstrukčních částí (dílců a prvků). Normou je stanovena požární odolnost těch stavebních konstrukcí, na něž nelze použít Eurokódy a pro něž nejsou zpracovávány harmonizované EN.

Poznámka: Norma se vztahuje zejména na konstrukce, které se zhotovují přímo na stavbě nebo se vyskytují u dokončených staveb.

ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových budov a prostorů, určených k poskytování zdravotní nebo sociální péče1), pro projektování změn staveb stávajících budov a prostorů zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují objekty a prostory jiného účelu na objekty a prostory zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy. Norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na objekty a prostory zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče v návaznosti na ČSN 73 0802 a ČSN 73 0810, které platí i pro uvedené objekty a prostory, pokud nejsou zpřesněny či nahrazeny specifickými požadavky v této normě. Norma neplatí pro provozy ve zdravotnických zařízeních nebo zařízeních sociální péče, které přímo nesouvisí s poskytováním zdravotnické nebo sociální péče (např. pro složky správní, hospodářsko–provozní, sklady, garáže). Pro lůžkovou část lázeňských léčeben, ozdravoven, sanatorií a stacionářů platí ČSN 73 0833 (86662), pokud v těchto zařízeních nejsou pacienti neschopní samostatného pohybu (viz příloha A).

ČSN 27 4014 změna Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy

Nová česká norma se zabývá technickým provedením výtahů sloužících pro evakuaci osob. Popisuje požadavky na prostředí a stavbu, stanovuje základní požadavky na evakuační výtahy, zabývá se požadavky na provedení šachetních dveří, pohonů a řídících systémů výtahů. V přílohách jsou uvedeny požadavky na umístění evakuačních výtahů, napájení evakuačních výtahů a jejich označování. Norma obsahuje studii pro použití výtahů pro evakuaci osob v případě nebezpečí, sloužící projektantům a majitelům budov k rozhodnutí a přijetí odpovídajících opatření.

ČSN EN 1991–1–2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1 bod 1–2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

ČSN EN 1991–1–2 uvádí metodické postupy stanovení tepelného zatížení pro navrhování konstrukcí na účinky požáru. Úplný analytický postup navrhování bere v úvahu chování nosného systému stavby při zvýšené teplotě působení požárů a příznivé účinky aktivních a pasivních protipožárních opatření. ČSN EN 1991–1–2 uvádí výpočty tepelného zatížení pro teplotní analýzu které vycházejí z nominálních teplotních křivek nebo z přirozených modelů požáru. Dále zavádí kombinační pravidla pro stanovení úrovně mechanického zatížení konstrukce v podmínkách působení požáru. Příloha A uvádí parametrické teplotní křivky. Příloha B uvádí zjednodušenou metodu pro stanovení tepelného zatížení vnějších stavebních prvků. Příloha C obsahuje výpočtové postupy pro určení teplot v prostoru při působení lokálních požárů. Příloha D uvádí zdokonalené modely požárů: jednozónové, dvouzónové a výpočetní dynamické modely kapalin a plynů. Příloha E stanovuje výpočty hustot požárního zatížení se zahrnutím součinitelů vyjadřujících jak nebezpečí vzniku požáru, tak postihujících aktivní protipožární opatření. Příloha F uvádí postupy pro stanovení ekvivalentní doby požáru, kterému je konstrukce vystavena. Příloha G uvádí rovnice pro stanovení polohových faktorů, které jsou nezbytnou součástí výpočtu radiace.

ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci

Norma platí pro projektování nových a pro projektování změn stávajících stavebních objektů, které se navrhují podle ČSN 73 0804, popř. ČSN 73 0802, a souvisících norem z oblasti požární bezpečnosti staveb, pokud se v nich vyskytují hořlavé kapaliny v dále specifikovaném rozsahu, vyjádřeném zpravidla množstvím a třídou nebezpečnosti. Hořlavé kapaliny se mohou vyskytovat:

• v nových stavebních objektech, popř. v jejich části, nebo
• v otevřených technologických zařízeních, popř. volných skladech, nebo
• u změn staveb stávajících prostorů s hořlavými kapalinami, nebo
• u změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na prostory s hořlavými kapalinami.

Norma stanoví další požadavky na požární bezpečnost v návaznosti na ČSN 73 0804, nebo souvisící normy ČSN 73 0845 a ČSN 73 0842, popř. ČSN 73 0802, přičemž platí ustanovení těchto norem, pokud nejsou nahrazena v této normě odchylnými ustanoveními. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, platí pro měněné části objektu nebo technologických zařízení, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu nebo zařízení, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Norma rovněž stanoví v přílohách specifické požadavky pro tyto prostory s výskytem hořlavých kapalin:

• Výroba, skladování a další manipulace s konzumním lihem a lihovinami (viz příloha A).
• Hořlavé kapaliny určené pro vytápění objektů (viz příloha B).
• Skladování hořlavých kapalin ve velkoobjemových nádržích (viz příloha C).
• Prostory a zařízení pro nanášení kapalných hořlavých nátěrových hmot (viz příloha D).
• Stabilní a polostabilní pěnové hasicí zařízení – základní požadavky pro projektování (viz příloha E).

Obecná ustanovení této normy platí i pro výdejní čerpací stanice pohonných hmot a pro plnění a stáčení hořlavých kapalin. Specifická ustanovení pro tyto případy jsou uvedena v ČSN 65 0202. Specifická ustanovení ČSN 65 0202 mají přednost před požadavky této normy.

ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou

Norma určuje zásady pro zásobování požární vodou pro nově projektované stavební objekty a volné sklady a pro změny staveb v rozsahu vymezeném ČSN 73 0834. Norma platí i pro zásobování požární vodou při navrhování skrápěcích zařízení a vodních clon (viz příloha A) a stanoví zásady pro zpracování analýzy zdolávání požáru (viz příloha B). Pro uvedení do provozu a revize stávajících zařízení pro zásobování požární vodou platí příloha C. Příklady schématických zobrazení zařízení pro zásobování požární vodou uvádí příloha D. Při posuzování objektů nebo jejich částí, pro které platí samostatné technické normy nebo jiné předpisy obsahující požadavky na zásobování požární vodou, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají.

ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektu osobami

Norma platí pro navrhování únikových cest ze stavebních objektů a stanoví normové hodnoty obsazení objektů osobami pro řešení požární bezpečnosti staveb. Normové hodnoty obsazení stavebních objektů osobami platí pouze pro posuzování objektů z hlediska požární bezpečnosti staveb (evakuace objektů, únikové cesty apod.) a nelze je použít pro jiné účely (např. pro technicko–ekonomické, dispoziční nebo provozní hodnocení či posuzování staveb).

ČSN 73 4055 Výpočet obestavěného prostoru pozemních stavebních objektů

Celá příloha č. 2.

ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny

Definuje minimální rozměrové parametry jednotlivých místností, některé odstupy od konstrukcí, odstupy zařizovacích předmětů.

ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky

6.1.1 Sklon schodišťových ramen v bytových domech, uvnitř prostorů určených ke shromažďování osob a únikových schodišť by měl být v rozmezí 25° ˂ α ≤ 35°.

6.2.1 V bezbariérově užívaných stavbách musí mít protiskluzovou úpravu celá plocha povrchu stupňů, podest a ramen šikmých ramp.

6.2.2 Protiskluzové úpravy předního okraje stupně a podesty nesmí vystupovat nad povrch více než 3 mm, přitom hrana takového výčnělku musí být od přední hrany stupně, popř. podesty vzdálena 20–40 mm

6.3.3 Pochozí plocha schodišťových stupňů musí splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,5, nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40, nebo
• úhel kluzu nejméně 10°.

6.3.4 Při předním okraji schodišťového stupně do vzdálenosti 40 mm od hrany musí protiskluzová úprava splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,6, nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 50, nebo
• úhel kluzu nejméně 13°.

6.3.5 Po celé ploše ramen šikmých ramp musí protiskluzová úprava povrchu splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tgα, nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40 (1 + tgα), nebo
• úhel kluzu nejméně 10 (1 + tgα),

kde α je úhel sklonu ramene šikmé rampy.

ČSN 73 0527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely

V zařízeních pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání musí být dodrženy normové hodnoty podle příslušné české technické normy upravující optimální doby dozvuku

ČSN EN 1177 Povrch dětského hřiště tlumící náraz – Zkušební metody pro stanovení tlumení nárazu

ČSN 75 7143 Jakost vod. Jakost vody pro závlahu

Pro údržbu zeleně na pozemku školských zařízení

ČSN EN 1729–1 Nábytek – Židle a stoly pro vzdělávací instituce – Část 1: Funkční rozměry

Zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovny pro výchovu a vzdělávání musí být vybavena nábytkem, který zohledňuje rozdílnou tělesnou výšku dětí a žáků a podporuje správné držení těla. Židle a stoly pro děti a žáky musí splňovat normové hodnoty české technické normy upravující velikostní ukazatele nábytku.

ČSN EN 747–1+A1 Nábytek – Patrová lůžka a vysoká lůžka – Část 1: Požadavky na bezpečnost, pevnost a trvanlivost

Vybavení nábytkem v ubytovacích zařízeních musí odpovídat charakteru zařízení a věku dětí nebo žáků.

ČSN EN 12464–1 Světlo a osvětlení – Osvětlení pracovních prostorů – Část 1: Vnitřní pracovní prostory

Normové požadavky a parametry umělého osvětlení ve vnitřních prostorech budov zařízení pro výchovu a vzdělávání a provozovnách pro výchovu a vzdělávání, požadavky na osvětlení pro vnitřní pracovní prostory

ČSN EN 12193 Světlo a osvětlení – Osvětlení sportovišť

Obsahuje všeobecná zásady a požadavky na sporty nejčastěji provozované v Evropě

Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb

Příloha č. 1.

Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů

V §25 jsou uváděny Podmínky uvádění pokrmů do oběhu – pokrmy nevydané ve lhůtě, která byla určena osobou provozující stravovací službu v rámci postupů založených na zásadách kritických bodů, nelze dále skladovat, opakovaně ohřívat ani dodatečně zchlazovat nebo zmrazovat. Teplé pokrmy se uvádějí do oběhu tak, aby se dostaly ke spotřebiteli co nejdříve, a to za teploty nejméně +60 °C. Teplým pokrmem se pro účely této vyhlášky rozumí potravina kuchyňsky upravená ke konzumaci v teplém stavu nebo udržovaná v teplém stavu po dobu uvádění do oběhu, rozvozu nebo přepravy.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Upravuje způsob zabezpečení vstupů na pracoviště otvíraných přímo do venkovního prostředí.

Vymezuje podmínky pro trvalé kontrolované pásmo při práci s chemickými karcinogeny atp.

Stanovuje minimální množství přiváděného venkovního vzduchu na 1 pracovníka okny, není–li zřízena vzduchotechnika.

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D pro trvalou práci a ovlivňuje tak např. hloubku navrhovaných místností. Vymezuje pracoviště, kde nemusí být splněny podmínky pro denní a sdružené osvětlení.

Stanovuje světlé výšky prostoru pro trvalou práci v závislosti na jeho ploše a objemový prostor a volnou podlahovou plochu pro práci na jednoho zaměstnance. Specifikuje další parametry pracoviště.

Stanovuje umístění, provedení a některé parametry šaten a hygienického zařízení na pracovišti. Dále počty sedadel na záchodech.

Určuje podmínky a některé parametry místnosti pro odpočinek.

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

Určuje základní parametry pro správný návrh řešení této problematiky

Vyhláška č. 281/2014 Sb. – Hygienické podmínky pro dětské skupiny

Zabývá se hygienickými požadavky na prostory a provoz dětské skupiny do 12 dětí

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Část třetí – další bližší hygienické požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Větrání pracovišť, nucené větrání, osvětlení pracoviště, osvětlení venkovních pracovišť, světlá výška prostor určených pro práci, objemový prostor, rozměry podlahové plochy, rozměry pracovní roviny, pracovního místa a požadavky na ovladače

Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

§49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být

1. 3 000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských snížení na světlou výšku 2 500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m³ na jedno dítě,
2. 3 300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3 000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m³ na jednoho žáka,
3. 6 000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7 000 mm u tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,
4. 2 500 mm u šaten.

(2) V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků.

(3) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u předškolních zařízení musí být přístupné ze šatny a denních místností dětí.

(4) Samostatná místnost se záchodovou mísou a umývárny u speciálních škol musí být umísťovány a zřizovány podle stupně a charakteru postižení žáků.

(5) Nejmenší světlá šířka chodby ve školách musí být 3 000 mm, jsou–li výukové prostory umístěny po obou stranách chodby, a 2 200 mm, jsou–li výukové prostory jen na jedné straně chodby. Slouží–li tato chodba jako hlavní komunikační spojení, pak musí být široká nejméně 3 000 mm. Nejmenší světlá šířka chodby u všech předškolních zařízení musí být 1 200 mm.

(6) Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1 800 mm x 2 100 mm.

(7) Ve všech předškolních zařízeních, základních školách a ve školách speciálních nesmí být používány dveře kývavé nebo turniketové. Zasklená dveřní křídla musí být opatřena bezpečnostním sklem. Ve všech předškolních zařízeních nesmí být spodní třetina dveří zasklívána.

(8) Ve výukových prostorách musí být umístěn alespoň jeden výtok pitné vody. Pokud je zavedena teplá voda, pak u výtoků v dosahu žáků nesmí mít teplotu vyšší než 45 °C.

Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů

Tato vyhláška stanoví hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky1) a školských zařízení zařazených do rejstříku škol a školských zařízení, s výjimkou zařízení pro další vzdělávání pedagogických pracovníků, školských poradenských zařízení a zařízení školního stravování, a dále zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Tato vyhláška se vztahuje i na provozování živnosti péče o dítě do 3 let věku v denním režimu a živnosti mimoškolní výchova a vzdělávání, je–li živnost provozována v provozovně.

Požadavky na pracoviště praktického vyučování žáků středních škol, které se uskutečňuje ve školách a školských zařízeních a na pracovištích fyzických nebo právnických osob, které mají oprávnění k činnosti související s daným oborem vzdělávání a uzavřely se školou smlouvu o obsahu, rozsahu a podmínkách praktického vyučování, stanoví zvláštní právní předpis (Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci).

Vyhláška č. 238/2011 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny a hygienické limity písku a pískovišť venkovních hracích ploch

vyhláška zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje

1. pravidla monitorování a posuzování jakosti vody v přírodních koupalištích, hodnocení, klasifikaci, termíny, způsob a rozsah informování veřejnosti o jakosti vody v přírodním koupališti,
2. hygienické limity mikrobiologických a fyzikálních ukazatelů jakosti vody v přírodním koupališti, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožování sinic, pravidla sledování výskytu sinic a pravidla vizuální kontroly znečištění vody,
3. metody, pravidla, četnost, termíny a rozsah laboratorní kontroly vody ke koupání v přírodním a umělém koupališti, vody ke sprchování nebo ochlazování, termíny předání protokolu o výsledku laboratorní kontroly jakosti vody a způsob prokázání rovnocennosti laboratorních metod a pravidel,
4. požadavky na členění, vybavení a provoz přírodních nebo umělých koupališť nebo sauny,
5. mezní a nejvyšší mezní hodnoty mikrobiologických, fyzikálních a chemických ukazatelů jakosti vody ke koupání v umělém koupališti a ochlazování v sauně, mikroklimatické podmínky, hygienické požadavky na členění, vybavení a provoz umělých koupališť a saun a požadavky na jakost a vydatnost zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny,
6. hygienické požadavky na vydatnost, jakost, úpravu a laboratorní rozbor zdroje vody pro umělé koupaliště a sauny, dezinfekci, úpravu, obměnu a teplotu vody ke koupání, hygienické požadavky na recirkulační systém, jeho vybavení a intenzitu recirkulace, vlastnosti pomůcek a materiálů vybavení umělého koupaliště a sauny, jejich údržbu a ukládání, oblečení kojenců a batolat při koupání, mikroklimatické podmínky umělého koupaliště a sauny a způsob jejich měření,
7. způsob a rozsah kontroly jakosti vody ke koupání nebo ochlazování, náležitosti provozního deníku a způsob a rozsah evidence výsledků kontrol a měření v provozním deníku,
8. hygienické limity mikrobiologických ukazatelů jakosti vody v dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností, ukazatele a limitní hodnoty rozmnožení sinic, pravidla sledování výskytu sinic, pravidla vizuální kontroly znečištění vody makroskopickými řasami a odpady a způsob hodnocení znečištění vody v dalších povrchových vodách ke koupání a vodních plochách ke koupání vzniklých těžební činností, pravidla pro zpracování monitorovacího kalendáře a pravidla monitorování jakosti povrchových vod ke koupání, pravidla pro posuzování těchto vod, kritéria jejich klasifikace a způsob, termíny a rozsah informování veřejnosti,
9. hygienické limity mikrobiologického, parazitologického a chemického znečištění písku v pískovištích na venkovních hracích plochách.

Nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy)

§1 Předmět úpravy

(1) Toto nařízení stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, a to:

1. obecné územní a územně technické požadavky na využívání a uspořádání území včetně požadavků na umisťování staveb, zařízení a činností (dále jen „územní požadavky“);
2. technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění (dále jen „stavební požadavky“).

ČSN EN ISO 14644–1 Čisté prostory a příslušné řízené prostředí – část 1: Klasifikace čistoty vzduchu podle koncentrace částic

Tabulka 1 – uvádí specifikace jednotlivých třídy čistoty.

ČSN CEN/TR 13200–2 Zařízení pro diváky – Část 2: Kritéria pro navrhování provozních prostor – Parametry a národní situace

Evropská norma v anglické verzi

ČSN EN 13200–1 Zařízení pro diváky – Část 1: Obecné charakteristiky prostorů pro diváky

Norma specifikuje návrhové a funkční požadavky na zařízení pro diváky v trvalých nebo dočasných místech pořádání sportovních akcí, tj. na stadionech, ve sportovních halách, v zařízeních umístěných uvnitř budov i ve volném prostoru venku, s cílem zajistit jejich funkčnost.

ČSN EN 13200–3 Zařízení pro diváky – Část 3: Oddělovací prvky – Požadavky

Norma stanovuje požadavky na dimenzování, charakteristiku výrobků a na návrh prostorového uspořádání oddělovacích prvků v prostorech pro diváky v trvalých nebo dočasných zábavních a sportovních zařízeních, včetně stadiónů, sportovních hal, vnitřních i venkovních sportovních zařízení, s cílem zajistit jejich funkci. Prvky a zábrany zahrnuté do této normy jsou: obvodové zábrany; zábrany u hrací plochy; oddělovací prvky; zábrany proti návalu diváků; zábrany před a za sedadly; zábrany na galeriích pro diváky; vstupy a turnikety; výstupní dveře a brány; dočasné zábrany; zábrany před pódiem.

ČSN EN 13200–4 Zařízení pro diváky – Část 4: Sedadla – Charakteristiky výrobku

Tato evropská norma specifikuje mechanické, fyzikální a chemické charakteristiky pevných sedadel používaných v hledištích na sportovištích (venku i ve vnitřních prostorách). Stanovuje také kritéria pro připevnění sedadel ke konstrukci.

ČSN EN 13200–5 Zařízení pro diváky – Část 5: Teleskopické tribuny

Tato evropská norma stanovuje charakteristiky výrobku pro teleskopické tribuny používané při pořádání stálých nebo dočasných akcí v místech, jako jsou sportovní stadiony, sportovní haly a vnitřní či venkovní zařízení.

ČSN EN 13200–6 Zařízení pro diváky – Část 6: Demontovatelné (dočasné) tribuny

Tato evropská norma stanovuje charakteristiky výrobku pro demontovatelné (dočasné) tribuny používané při pořádání stálých nebo dočasných akcí v místech, jako jsou sportovní stadiony, sportovní haly a vnitřní či venkovní zařízení.

ČSN EN 13200–7 Zařízení pro diváky – Část 7: Prvky vchodů a východů, komunikace

Evropská norma v anglické verzi

ČSN EN 13200–8 Zařízení pro diváky – Část 8: Management bezpečnosti

Evropská norma v anglické verzi

ČSN 73 5910 Navrhování, výstavba a rekonstrukce travnatých hřišť uzavřeného tvaru

Norma stanoví zásady pro navrhování, výstavbu a rekonstrukci travnatých hřišť uzavřeného tvaru.

ČSN EN 16798–3 Energetická náročnost budov – Větrání budov – Část 3: Větrání nebytových budov – Základní požadavky na větrací a klimatizační zařízení (Moduly M5–1, M5–4)

Norma platí pro navrhování a provádění větracích a klimatizačních systémů nebytových objektů, které však slouží k pobytu osob. Nejedná se však o výrobní provozy. Norma definuje a stanovuje parametry pro tyto systémy. Předpisy pro navrhování v této normě a v přílohách se vztahují zejména na systémy s nuceným přívodem a odvodem vzduchu a na mechanické části hybridních systémů. Klasifikace systémů využívá různých kategorií. Pro některé hodnoty jsou uváděny příklady, požadavky jsou vymezeny běžným rozmezím s uvedením nevyhovujících hodnot. Uváděné směrné hodnoty v této normě nejsou závazné, ale měly by být aplikovány tam, kde jiné hodnoty nejsou udány. Klasifikace musí být vždy odpovídající typu budovy a určenému využití. Pokud není norma aplikována, výchozí podklady pro klasifikaci musí být vždy odůvodněny a vysvětleny. V tabulce č. 12 je uvedena minimální doporučená podlahová plocha pro jednu osobu, se kterou se počítá v návrhu – velkoprostorová kancelář 12 m² a malá kancelářská místnost 10 m². Podle Tabulky A.1 se místnosti klasifikují do tříd odváděného vzduchu (ETA) a odpadního vzduchu (EHA), Podle článku A.13 se určují Prostorové nároky součástí a systémů. Dále v tabulce A. 13 je uvedena předpokládaná produkce tepla osobami při různých činnostech (teplota vzduchu 24 °C).

ČSN EN 81–72 ed. 2 – Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 72: Požární výtahy

Příloha B (informativní) uvádí příklady základního umístění požárního výtahu.

ČSN P CEN/TS 81–76 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úprava výtahů pro dopravu osob a osob a nákladů – Část 76: Evakuace osob s omezenou schopností pohybu a orientace za použití výtahů

Zpracovatel PD musí dodržet při návrhu čl. 1.4 Předpoklady a vycházet z definice čl. 3.14 co je bezpečnostní prostor.

ČSN P ISO 21542 Pozemní stavby – Přístupnost a využitelnost vybudovaného prostředí

Předběžná česká technická norma ČSN P ISO 21542 stanovuje požadavky a doporučení k vytváření udržitelného prostředí staveb s požadavky na bezbariérové užívání. Cílem této mezinárodní normy je poskytnout návod pro projektování, realizaci a následnou údržbu staveb se zajištěním podmínek samostatného užívání osob s omezenou schopností pohybu a orientace. Obsahuje opatření, která respektují vlastnosti vnějšího prostředí v souvislosti s přístupem do budov a následně detailní požadavky vnitřního uspořádání. Má být aplikována pro nové a stávající stavby v souladu s národními pravidly členských zemí, které normu přijaly. Rozdílnost požadavků českých právních předpisů je okomentována národní poznámkou.

Norma obsahuje velké množství řešení, včetně velkého množství návrhových parametrů, ale jedná se o normu předběžnou, ve které je přímo uvedeno:

V ČR pro navrhování, provádění a povolování požadavků na bezbariérové užívání staveb platí stavební zákon, jeho prováděcí vyhlášky a příslušné české technické normy. Jednotlivé články této předběžné normy není možné přímo uplatnit v aplikační praxi bez ověření jejich souladu s národním prostředím na úrovni právních i technických předpisů.

ČSN EN 13 501–1+A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 1: Klasifikace podle výsledků zkoušek reakce na oheň

Tato evropská norma určuje postup klasifikace podle reakce na oheň pro všechny stavební výrobky včetně výrobků zabudovaných v konstrukcích staveb. Výrobky jsou uvažovány ve vztahu k jejich konečnému použití. Tento dokument platí pro tři kategorie výrobků, které jsou v této evropské normě ošetřeny samostatně:

• stavební výrobky kromě podlahových krytin a tepelně izolačních výrobků potrubí;
• podlahové krytiny;
• tepelně izolační výrobky potrubí.

ČSN EN 13 501–3+A1 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 3: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti výrobků a prvků běžných provozních instalací: požárně odolná potrubí a požární klapky

Tato evropská norma stanovuje postup pro klasifikaci požární odolnosti stavebních výrobků a prvků budov, používaných jako části provozních instalací v budovách, na základě výsledků zkoušek požární odolnosti v rozsahu přímé aplikace příslušné zkušební metody. Klasifikace na základě rozšířené aplikace výsledků zkoušek je také předmětem této evropské normy.

ČSN EN 13 501–5 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 5: Klasifikace podle výsledků zkoušek střech vystavených vnějšímu požáru

Tato evropská norma stanovuje postupy pro klasifikaci střech/střešních krytin vystavených vnějšímu požáru, založené na čtyřech zkušebních metodách podle CEN/TS 1187 a příslušných pravidlech pro rozšířenou aplikaci. Pro klasifikaci střech/střešních krytin se použijí pouze ty zkušební metody a pravidla pro aplikaci, u nichž se předpokládá odpovídající klasifikace. Výrobky se posuzují ve vztahu k jejich konečnému použití.

Poznámka: Rozdíl mezi střechami se strmým sklonem a průčelím (fasádou) v otázce použité zkoušky a klasifikační normy, může podléhat národním nařízením. Obecné informace o čtyřech uvedených zkušebních metodách podle CEN/TS 1187 jsou uvedeny v příloze A.

ČSN EN 13 501–2 Požární klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb – Část 2: Klasifikace podle výsledků zkoušek požární odolnosti kromě vzduchotechnických zařízení

Tato evropská norma stanovuje postup pro klasifikaci stavebních výrobků a konstrukcí staveb na základě výsledků zkoušek požární odolnosti a kouřotěsnosti, které jsou v rozsahu přímé aplikace příslušné zkušební metody. Klasifikace na základě rozšířené aplikace výsledků zkoušek je rovněž předmětem této evropské normy. Touto normou jsou řešeny:

1. nosné prvky bez požárně dělicí funkce: stěny, stropy, střechy, nosníky, sloupy, balkony, rampy, schodiště;
2. nosné prvky s požárně dělicí funkcí, s nebo bez zasklení, provozní instalace a upevnění: stěny, stropy, střechy, zdvojené podlahy;
3. výrobky a systémy pro ochranu prvků nebo částí konstrukcí: podhledy se závislou požární odolností, požárně ochranné nátěry, obklady a zástěny;
4. nenosné prvky nebo části konstrukce, s nebo bez zasklení, provozní instalace a upevnění: příčky, fasády (závěsové obvodové stěny) a vnější stěny, podhledy s nezávislou požární odolností, zdvojené podlahy, požární dveře a uzávěry a jejich zavírací mechanizmy, kouřotěsné dveře, dopravníkové systémy a jejich uzávěry, těsnění prostupů, těsnění spár, instalační kanály a šachty, komíny;
5. stěnové a stropní obklady se schopností ochrany proti požáru;
6. výtahové šachetní dveře, které jsou zkoušeny podle EN 81–58 jsou vyjmuty z této normy. Výtahové šachetní dveře, které jsou zkoušeny podle EN 1634–1+A1, jsou klasifikovány podle 7.5.5. Příslušné zkušební metody, které jsou pro tyto prvky zpracovány, jsou uvedeny v kapitolách 2 a 7.

ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení

Norma upřesňuje požadavky na stavební výrobky a stavební konstrukce, popř. na požárně bezpečnostní zařízení ve vztahu k ČSN 73 0802, ČSN 73 0804 a k navazujícím normám, podle nichž je navrhována požární bezpečnost stavebních a technologických objektů v ČR.

ČSN 73 0845 Požární bezpečnost staveb – Sklady

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti skladů ve stavebních objektech, a to:

1. nových skladů;
2. změn staveb stávajících skladů;
3. změn staveb, jimiž se upravují stavební objekty a prostory jiného účelu na sklady.

Norma stanoví specifické požadavky na požární bezpečnost objektů a prostorů určených pro skladování hořlavých látek (podle 4.1) v návaznosti na ČSN 73 0804; ustanovení ČSN 73 0804 platí pro objekty a prostory určené pro skladování, pokud nejsou zpřesněny specifickými ustanoveními. Za hořlavé látky se považují jak skladované materiály, tak hořlavé obaly (viz příloha C). Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Norma platí zejména pro ty změny staveb, které podléhají stavebnímu řízení. Pro projektování skladů, pro které platí jiné technické normy nebo předpisy, obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají.

ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových shromažďovacích prostorů, pro projektování stavebních změn stávajících shromažďovacích prostorů a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na shromažďovací prostory. Norma neplatí pro podzemní prostory metra a pro úkryty ke kolektivní ochraně obyvatelstva, pokud kromě své hlavní provozní funkce nejsou současně navrženy pro využití ke shromažďovacím účelům. Norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na shromažďovací prostory, popř. na objekty, v nichž jsou tyto prostory umístěny, v návaznosti na ČSN 73 0802 pro tyto prostory a objekty platí všechna ustanovení ČSN 73 0802, pokud nejsou v této normě nahrazena odchylnými ustanoveními. Prodejní sklad, který je shromažďovacím prostorem, se řeší podle této normy a ČSN 73 0802. Výrobní prostory řešené podle ČSN 73 0804 (včetně garáží a navazujících norem ČSN 73 0842 a ČSN 73 0845) se za shromažďovací prostory nepovažují. Při projektování změn staveb platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834. Specifické zásady, týkající se změn staveb, jsou uvedeny v článku D.5.

ČSN 73 0875 Požární bezpečnost staveb – Stanovení podmínek pro navrhování elektrické požární signalizace v rámci požárně bezpečnostního řešení

Norma platí pro stanovení podmínek pro návrh elektrické požární signalizace, pro vypracování požárně bezpečnostního řešení, které je součástí projektové dokumentace při projektování nových stavebních objektů a při projektování změn stávajících objektů a technologických souborů, a to zejména v návaznosti na požárně bezpečnostní řešení. Norma platí pro stavby a jejich změny v návaznosti na ČSN 73 0802 pro nevýrobní objekty a ČSN 73 0804 pro výrobní objekty a na normy řady ČSN 73 08xx. Konkrétní návrh a realizační dokumentace EPS se provádí podle ČSN 34 2710 v návaznosti na tuto normu.

ČSN 34 2710 Elektrická požární signalizace – Projektování, montáž, užívání, provoz, kontrola, servis a údržba

Norma stanoví zásady pro projektování, navrhování, montáž, uvedení do provozu, kontroly, údržbu a opravy systémů EPS platné pro:

• nové stavební objekty a technologické soubory (včetně jejich částí a prostorů);
• změny stávajících stavebních objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů);
• změny v užívání stávajících stavebních objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů);
• zajištění podmínek kontrol provozuschopnosti, údržby a oprav instalovaných systémů EPS.

Pro stanovení podmínek pro navrhování EPS v rámci požárně bezpečnostního řešení platí ČSN 73 0875.

Norma platí pro:

• systémy EPS sloužící k zajištění včasné detekce a signalizace vznikajícího požáru, ke spolehlivému samočinnému ovládání či monitorování stavu zařízení připojených na výstupy ústředny EPS (např. požárně bezpečnostní zařízení) a k samočinnému zabezpečení dalších opatření (např. vypnutí strojů, uzavření potrubních či dopravních systémů, přenos požárního poplachu na vzdálenou ohlašovnu požárů), a to buď přímo nebo prostřednictvím doplňujících zařízení (jako je ZDP, KTPO, OPPO signalizační zařízení apod.);
• projektování objektů a technologických souborů (včetně jejich částí a prostorů), pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky na požární bezpečnost staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se na ni příslušné technické normy nebo předpisy odvolávají.

Norma neplatí pro:

• poplachové zabezpečovací a tísňové systémy podle ČSN EN 50131–1 ed. 2;
• zařízení autonomní detekce a signalizace; autonomní hlásiče kouře podle ČSN EN 14604 nejsou ve smyslu ČSN EN 54–1 považovány za komponenty systémů EPS.

ČSN 73 0833 Požární bezpečnost staveb – Budovy pro bydlení a ubytování

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových objektů, pro projektování změn staveb stávajících objektů a prostorů určených k bydlení nebo ubytování a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují stávající objekty a prostory jiného účelu na objekty a prostory pro bydlení a ubytování, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Norma neplatí pro lůžková zdravotnická zařízení, prostory v dětských domovech pro děti do 3 let a prostory v budovách pro bydlení a ubytování, funkčně nesouvisející s bydlením nebo ubytováním (prostory společenské, stravovací, administrativní, skladovací apod.) s výjimkou prostorů uvedených v 3.3. Norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na objekty a prostory pro bydlení a ubytování v návaznosti na ČSN 73 0810 a ČSN 73 0802, která platí i pro uvedené objekty a prostory, pokud nejsou zpřesněny specifickými požadavky této normy.

ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových stavebních nevýrobních objektů a pro projektování změn staveb stávajících nevýrobních objektů) a prostorů, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy. Při projektování změn staveb platí tato norma pro měněné části (popř. provozy) objektů, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu požárních jednotek. Pro projektování objektů, pro které platí samostatné technické normy nebo předpisy obsahující požadavky požární bezpečnosti staveb, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají. Odstupové vzdálenosti stanovené podle této normy se nevztahují na sklady plynů a výbušin.

ČSN 73 0848 Požární bezpečnost staveb – Kabelové rozvody

Norma platí pro projektování prostorů kabelových tras z hlediska požární bezpečnosti a stanovení cílových požadavků na funkčnost kabelových tras napájejících požárně bezpečnostní zařízení a elektrická zařízení, která musí zůstat v provozu v případě požáru.

Poznámka: Základní požadavky požární bezpečnosti elektrických kabelových tras jsou uvedeny v ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804. Klasifikace stavebních výrobků a konstrukcí staveb související s elektrickými zařízeními a rozvody jsou uvedeny v ČSN 73 0810. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují instalace kabelových tras, platí tato norma souběžně s ČSN 73 0834, a to pro měněné části budov nebo stanovených venkovních instalací. Navrženou změnou nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti objektu, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. V normě jsou rovněž stanoveny upřesňující požadavky na zajištění provozu (dodávky elektrické energie) pro požárně bezpečnostní zařízení v případě požáru.

Poznámka: U objektů, které svým charakterem provozu vyžadují podrobnější, případně odchylné řešení oproti této normě při řešení napájení požárně bezpečnostních zařízení a zařízení, která musejí zůstat v případě požáru funkční se doporučuje zpracování expertizní zprávy nebo expertizního posudku jako součást požárně bezpečnostního řešení stavby podle zvláštního předpisu). Při zpracování „Expertizní zprávy“ nebo „Expertizního posudku“ se doporučuje vycházet pro řešení napájení el. energií z podrobné analýzy a hodnocení rizik provozované činnosti v posuzovaném objektu. Norma neplatí pro instalaci elektrických zařízení:

• pro ochranu vod a ochranu životního prostředí, pokud přímo nesouvisí s požární bezpečností staveb;
• pro instalaci bezpečnostních elektrických zařízení sloužících pro automatické ochrany proti elektrickému přetížení, vnitřním i vnějším poruchám;
• pro instalaci vedení kabelových tras v hořlavých materiálech a na hořlavých materiálech;
• pro kolektory a technické chodby, pro sdružené trasy městských podzemních komunikací;
• pro instalaci vedení kabelových tras železničních tratí.

ČSN 73 0821 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí

Norma stanoví hodnoty požární odolnosti některých stavebních konstrukcí, dále jejich klasifikační zatřídění a také hodnocení druhu konstrukčních částí (dílců a prvků). Normou je stanovena požární odolnost těch stavebních konstrukcí, na něž nelze použít Eurokódy a pro něž nejsou zpracovávány harmonizované EN.

Poznámka: Norma se vztahuje zejména na konstrukce, které se zhotovují přímo na stavbě nebo se vyskytují u dokončených staveb.

ČSN 73 0835 Požární bezpečnost staveb – Budovy zdravotnických zařízení a sociální péče

Norma platí pro projektování požární bezpečnosti nových budov a prostorů, určených k poskytování zdravotní nebo sociální péče1), pro projektování změn staveb stávajících budov a prostorů zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče a pro projektování změn staveb, jimiž se upravují objekty a prostory jiného účelu na objekty a prostory zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče, pokud změny staveb vyžadují podle ČSN 73 0834 postup podle této normy. Norma stanoví specifické požadavky požární bezpečnosti na objekty a prostory zdravotnických zařízení nebo zařízení sociální péče v návaznosti na ČSN 73 0802 a ČSN 73 0810, které platí i pro uvedené objekty a prostory, pokud nejsou zpřesněny či nahrazeny specifickými požadavky v této normě. Norma neplatí pro provozy ve zdravotnických zařízeních nebo zařízeních sociální péče, které přímo nesouvisí s poskytováním zdravotnické nebo sociální péče (např. pro složky správní, hospodářsko–provozní, sklady, garáže). Pro lůžkovou část lázeňských léčeben, ozdravoven, sanatorií a stacionářů platí ČSN 73 0833 (86662), pokud v těchto zařízeních nejsou pacienti neschopní samostatného pohybu (viz příloha A).

ČSN 27 4014 změna Z1 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů – Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy

Nová česká norma se zabývá technickým provedením výtahů sloužících pro evakuaci osob. Popisuje požadavky na prostředí a stavbu, stanovuje základní požadavky na evakuační výtahy, zabývá se požadavky na provedení šachetních dveří, pohonů a řídících systémů výtahů. V přílohách jsou uvedeny požadavky na umístění evakuačních výtahů, napájení evakuačních výtahů a jejich označování. Norma obsahuje studii pro použití výtahů pro evakuaci osob v případě nebezpečí, sloužící projektantům a majitelům budov k rozhodnutí a přijetí odpovídajících opatření.

ČSN EN 1991–1–2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1 bod 1–2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru

ČSN EN 1991–1–2 uvádí metodické postupy stanovení tepelného zatížení pro navrhování konstrukcí na účinky požáru. Úplný analytický postup navrhování bere v úvahu chování nosného systému stavby při zvýšené teplotě působení požárů a příznivé účinky aktivních a pasivních protipožárních opatření. ČSN EN 1991–1–2 uvádí výpočty tepelného zatížení pro teplotní analýzu které vycházejí z nominálních teplotních křivek nebo z přirozených modelů požáru. Dále zavádí kombinační pravidla pro stanovení úrovně mechanického zatížení konstrukce v podmínkách působení požáru. Příloha A uvádí parametrické teplotní křivky. Příloha B uvádí zjednodušenou metodu pro stanovení tepelného zatížení vnějších stavebních prvků. Příloha C obsahuje výpočtové postupy pro určení teplot v prostoru při působení lokálních požárů. Příloha D uvádí zdokonalené modely požárů: jednozónové, dvouzónové a výpočetní dynamické modely kapalin a plynů. Příloha E stanovuje výpočty hustot požárního zatížení se zahrnutím součinitelů vyjadřujících jak nebezpečí vzniku požáru, tak postihujících aktivní protipožární opatření. Příloha F uvádí postupy pro stanovení ekvivalentní doby požáru, kterému je konstrukce vystavena. Příloha G uvádí rovnice pro stanovení polohových faktorů, které jsou nezbytnou součástí výpočtu radiace.

ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny – Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci

Norma platí pro projektování nových a pro projektování změn stávajících stavebních objektů, které se navrhují podle ČSN 73 0804, popř. ČSN 73 0802, a souvisících norem z oblasti požární bezpečnosti staveb, pokud se v nich vyskytují hořlavé kapaliny v dále specifikovaném rozsahu, vyjádřeném zpravidla množstvím a třídou nebezpečnosti. Hořlavé kapaliny se mohou vyskytovat:

• v nových stavebních objektech, popř. v jejich části, nebo
• v otevřených technologických zařízeních, popř. volných skladech, nebo
• u změn staveb stávajících prostorů s hořlavými kapalinami, nebo
• u změn staveb, jimiž se upravují prostory jiného účelu na prostory s hořlavými kapalinami.

Norma stanoví další požadavky na požární bezpečnost v návaznosti na ČSN 73 0804, nebo souvisící normy ČSN 73 0845 a ČSN 73 0842, popř. ČSN 73 0802, přičemž platí ustanovení těchto norem, pokud nejsou nahrazena v této normě odchylnými ustanoveními. Při projektování změn staveb, u nichž se vyskytují hořlavé kapaliny, platí tato norma pro měněné části objektu nebo technologických zařízení, přičemž změnou stavby nesmí dojít ke snížení požární bezpečnosti celého objektu nebo zařízení, zejména ke snížení bezpečnosti osob nebo ke ztížení zásahu jednotek požární ochrany. Norma rovněž stanoví v přílohách specifické požadavky pro tyto prostory s výskytem hořlavých kapalin:

• Výroba, skladování a další manipulace s konzumním lihem a lihovinami (viz příloha A).
• Hořlavé kapaliny určené pro vytápění objektů (viz příloha B)
• Skladování hořlavých kapalin ve velkoobjemových nádržích (viz příloha C).
• Prostory a zařízení pro nanášení kapalných hořlavých nátěrových hmot (viz příloha D).
• Stabilní a polostabilní pěnové hasicí zařízení – základní požadavky pro projektování (viz příloha E).

Obecná ustanovení této normy platí i pro výdejní čerpací stanice pohonných hmot a pro plnění a stáčení hořlavých kapalin. Specifická ustanovení pro tyto případy jsou uvedena v ČSN 65 0202. Specifická ustanovení ČSN 65 0202 mají přednost před požadavky této normy.

ČSN 73 0873 Požární bezpečnost staveb – Zásobování požární vodou

Norma určuje zásady pro zásobování požární vodou pro nově projektované stavební objekty a volné sklady a pro změny staveb v rozsahu vymezeném ČSN 73 0834. Norma platí i pro zásobování požární vodou při navrhování skrápěcích zařízení a vodních clon (viz příloha A) a stanoví zásady pro zpracování analýzy zdolávání požáru (viz příloha B). Pro uvedení do provozu a revize stávajících zařízení pro zásobování požární vodou platí příloha C. Příklady schématických zobrazení zařízení pro zásobování požární vodou uvádí příloha D. Při posuzování objektů nebo jejich částí, pro které platí samostatné technické normy nebo jiné předpisy obsahující požadavky na zásobování požární vodou, platí tato norma v rozsahu, ve kterém se příslušné technické normy nebo předpisy na ni odvolávají.

ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektu osobami

Norma platí pro navrhování únikových cest ze stavebních objektů a stanoví normové hodnoty obsazení objektů osobami pro řešení požární bezpečnosti staveb. Normové hodnoty obsazení stavebních objektů osobami platí pouze pro posuzování objektů z hlediska požární bezpečnosti staveb (evakuace objektů, únikové cesty apod.) a nelze je použít pro jiné účely (např. pro technicko–ekonomické, dispoziční nebo provozní hodnocení či posuzování staveb).

ČSN 73 0580–1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D pro několik tříd činností a ovlivňuje tak hloubku navrhovaných místností.

ČSN 36 0020 Sdružené osvětlení

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D v případě sdruženého osvětlení a ovlivňuje tak hloubku navrhovaných místností.

ČSN 73 4108 Hygienická zařízení a šatny

Definuje minimální rozměrové parametry jednotlivých místností, některé odstupy od konstrukcí, odstupy zařizovacích předmětů.

ČSN 73 0527 Akustika – Projektování v oboru prostorové akustiky – Prostory pro kulturní účely – Prostory ve školách – Prostory pro veřejné účely

5.2 Projektované prostory ve školách a pro veřejné účely.

5.2.1 Prostory s doporučenou dobou dozvuku.

Určení objemu, případně prověření navrhovaného objemu podle 4.1.3, tabulka 2.

Stanovení optimální doby dozvuku v souhlasu s účelem prostoru podle tabulky 2 nebo 3, pokud je v nich příslušná optimální doba dozvuku uvedena.

c) Výpočet doby dozvuku uzavřeného prostoru pro výuku podle 4.1.6, pro veřejné účely podle 4.2.5; určení potřebné plochy k akustické úpravě a výběr typů obkladů pro dosažení optimální doby dozvuku daného prostoru v obsazeném stavu.

ČSN 73 0532 Akustika – Ochrana proti hluku v budovách a posuzování akustických vlastností stavebních výrobků – Požadavky

Pod bodem G. jsou uvedeny Administrativní a správní budovy, firmy – kanceláře a pracovny (řádek 19. až 21.).

Tabulka 2 – stanovuje požadavky na zvukovou izolaci obvodových plášťů budov, a to podle druhu chráněného vnitřního prostoru se stanovuje ekvivalentní hladina akustického tlaku v denní době, noční době a ve vzdálenosti 2 m od fasády. Pro administrativní budovy jsou to parametry pro Společenské a jednací místnosti, kanceláře a pracovny.

Podle čl. 7.3 lze je možno zvýšit hlukové požadavky také individuálně nebo v jiných případech podle požadavků investora např. administrativní budovu apod.

ČSN 73 0540–2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky

Čl. 5.2.1 uvádí, že:

Konstrukce vytápěných budov musí mít v prostorech s návrhovou relativní vlhkostí vnitřního vzduchu 𝜑_i ≤ 60 % součinitel prostupu tepla U ve W/(m²·K) takový, aby splňoval podmínku:

U ≤ U_N

Kde U_N je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla, ve W/(m²·K). Požadovaná hodnota U_N se stanoví:

Dále je v čl. 5.2.1 pro budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 𝜃_im v intervalu 18 °C až 22 °C včetně a pro všechny návrhové venkovní teploty podle tabulky 3; Převažující návrhová vnitřní teplota 𝜃_im, ve °C, odpovídá návrhové vnitřní teplotě 𝜃_im většiny prostorů v budově nebo zóně budovy. Za budovy s převažující návrhovou vnitřní teplotou 𝜃_im v intervalu od 18 °C do 22 °C včetně se považují všechny budovy obytné (nevýrobní bytové), občanské (nevýrobní nebytové) s převážně dlouhodobým pobytem lidí (např. školské, administrativní, ubytovací, veřejně správní, stravovací, většina zdravotnických) a jiné budovy, pokud převažující návrhová vnitřní teplota 𝜃_im je v uvedeném intervalu.

Článek 5.3.1 stanovuje, že Průměrný součinitel prostupu tepla U_em, ve W/(m²·K), budovy nebo vytápěné zóny budovy musí splňovat podmínku: U_em ≤ U_em,N

ČSN 73 0542 Způsob stanovení energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov

Norma stanoví hodnoty veličin postupu výpočtu energetické bilance zasklených ploch obvodového pláště budov v zimním období a umožňuje tím vyčíslení podílu úspor paliv a energie při vytápění vlivem využitelného slunečního záření pronikajícího do budovy. Platí především pro výpočet energetické bilance velkých zasklených ploch – slunečních oken – jako prvků pasivního slunečního vytápění. Platí za předpokladu, že vytápěcí systém je regulován automaticky. Není–li splněn tento předpoklad, má výsledek výpočtu pouze informativní hodnotu.

Kapitola 4 obsahuje výchozí podmínky pro výpočet energetické bilance a kapitola 5 obsahuje způsob stanovení této bilance.

V normativní příloze A jsou tabulky hodnot teploty, slunečního záření apod. v různých ročních obdobích.

V informativní příloze B jsou zejména diagramy k určení poměru sálání.

ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky

6.1.1 Sklon schodišťových ramen v bytových domech, uvnitř prostorů určených ke shromažďování osob a únikových schodišť by měl být v rozmezí 25° ˂ α ≤ 35°.

6.2.1 V bezbariérově užívaných stavbách musí mít protiskluzovou úpravu celá plocha povrchu stupňů, podest a ramen šikmých ramp.

6.2.2 Protiskluzové úpravy předního okraje stupně a podesty nesmí vystupovat nad povrch více než 3 mm, přitom hrana takového výčnělku musí být od přední hrany stupně, popř. podesty vzdálena 20–40 mm.

6.3.3 Pochozí plocha schodišťových stupňů musí splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,5; nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40; nebo
• úhel kluzu nejméně 10°.

6.3.4 Při předním okraji schodišťového stupně do vzdálenosti 40 mm od hrany musí protiskluzová úprava splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,6; nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 50; nebo
• úhel kluzu nejméně 13°.

6.3.5 Po celé ploše ramen šikmých ramp musí protiskluzová úprava povrchu splňovat tyto požadavky:

• součinitel smykového tření nejméně 0,5 + tgα; nebo
• hodnota výkyvu kyvadla nejméně 40(1 + tgα); nebo
• úhel kluzu nejméně 10(1 + tgα),

kde α je úhel sklonu ramene šikmé rampy.

ČSN 73 6056 Odstavné a parkovací plochy silničních vozidel

Norma platí pro navrhování nových odstavných a parkovacích ploch, změny dokončených staveb, změny v užívání staveb a obdobně pro rekonstrukce (především pro osobní vozidla, dále také pro nákladní vozidla, autobusy, motocykly a jízdní kola). Přiměřeně platí pro ostatní kategorie vozidel (stavební stroje apod.).

Zároveň tato norma platí pro navrhování odstavných a parkovacích ploch na veřejně přístupných pozemních komunikacích, samostatných venkovních parkovacích plochách a společně s ČSN 73 6058 (88898) pro navrhování jednotlivých, řadových a hromadných garáží.

ČSN 73 6058 Jednotlivé, řadové a hromadné garáže

Norma platí a určuje základní parametry pro navrhování nových staveb jednotlivých, řadových a hromadných garáží, změny dokončených staveb garáží (např. rekonstrukce), změny v užívání staveb s využitím na garážování vozidel (především pro osobní vozidla, dále také pro nákladní vozidla, autobusy a popř. motocykly).

ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací

Podle článku 14 se určují počty (kapacity) stání.

ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty

Stanoví mezní délky nechráněných únikových cest z požárního úseku a možnost použití jen jedné únikové cesty.

Stanoví minimální šířky únikových cest, chodeb, schodišť.

Určuje, kdy má být navržen alespoň jeden evakuační výtah nebo jejich počet, umístění vzhledem k CHUC a rozměry klece evakuačního výtahu.

Definuje minimální plošné výměry chráněných únikových cest (na podlaží), jejich návaznost a vyústění.

ČSN 73 0831 Požární bezpečnost staveb – Shromažďovací prostory

Definuje výše uvedené parametry pro veřejné prostory, např. pasáže, haly atd.

ČSN 73 0818 Požární bezpečnost staveb – Obsazení objektů osobami

Norma platí pro navrhování únikových cest ze stavebních objektů a stanoví normové hodnoty obsazení objektů osobami pro řešení požární bezpečnosti staveb.

Vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb

Příloha č. 1.

Vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů

V §25 jsou uváděny Podmínky uvádění pokrmů do oběhu – pokrmy nevydané ve lhůtě, která byla určena osobou provozující stravovací službu v rámci postupů založených na zásadách kritických bodů, nelze dále skladovat, opakovaně ohřívat ani dodatečně zchlazovat nebo zmrazovat. Teplé pokrmy se uvádějí do oběhu tak, aby se dostaly ke spotřebiteli co nejdříve, a to za teploty nejméně +60 °C. Teplým pokrmem se pro účely této vyhlášky rozumí potravina kuchyňsky upravená ke konzumaci v teplém stavu nebo udržovaná v teplém stavu po dobu uvádění do oběhu, rozvozu nebo přepravy.

Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

Vymezuje podmínky pro trvalé kontrolované pásmo při práci s chemickými karcinogeny atp.

Stanovuje minimální množství přiváděného venkovního vzduchu na 1 pracovníka okny, není–li zřízena vzduchotechnika.

Stanovuje hodnotu činitele denní osvětlenosti D pro trvalou práci a ovlivňuje tak např. hloubku navrhovaných místností. Vymezuje pracoviště, kde nemusí být splněny podmínky pro denní a sdružené osvětlení.

Stanovuje světlé výšky prostoru pro trvalou práci v závislosti na jeho ploše a objemový prostor a volnou podlahovou plochu pro práci na jednoho zaměstnance. Specifikuje další parametry pracoviště.

Stanovuje umístění, provedení a některé parametry šaten a hygienického zařízení na pracovišti. Dále počty sedadel na záchodech.

Určuje podmínky a některé parametry místnosti pro odpočinek.

Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb

Určuje základní parametry pro správný návrh řešení této problematiky

Větrání pracovišť, nucené větrání, osvětlení pracoviště,

osvětlení venkovních pracovišť, světlá výška prostor určených pro práci, objemový prostor, rozměry podlahové plochy, rozměry pracovní roviny, pracovního místa a požadavky na ovladače

Zásobování pitnou vodou a vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnanců

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby

§41 Stavby se shromažďovacím prostorem

(1) Stavby se shromažďovacím prostorem musí být situovány a vybaveny tak, aby v případě havárie nebo požáru byla v nejvyšší možné míře zaručena bezpečnost osob nacházejících se v této stavbě nebo její blízkosti. Pro pohotovostní, požární a jiná záchranná vozidla musí být zřízeny vyhovující přístupové komunikace, popřípadě nástupní plochy.

(2) Ve shromažďovacích prostorách pro návštěvníky v trvalých nebo dočasných zábavních a sportovních zařízeních se zřizují oddělovací prvky nebo zábrany; požadavky na jejich dimenzování a návrh prostorového uspořádání jsou dány normovými hodnotami.

(3) Výškové rozdíly na únikových cestách z prostorů určených pro shromažďování osob, které jsou menší než 400 mm, musí být vyrovnány rampami se sklonem nejvýše 1 : 12.

(4) Schodiště uvnitř prostoru určeného pro shromažďování osob a schodiště na únikových cestách z tohoto prostoru, určená pro únik více než 50 osob, musí mít sklon schodišťových ramen od 25° do 35°. Jejich ramena musí být přímá. Schodiště z tohoto prostoru, s výjimkou schodišť v hledišti, musí mít podestu nejvýše po 15 stupních a podesty před a za dveřmi. Podesta musí být rozšířena tak, aby otevřením dveří nedošlo k zúžení započitatelné šířky únikové cesty.

(5) Vždy pro 50 žen nebo 100 mužů musí být k dispozici alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou a dále vždy pro 50 mužů jedno pisoárové stání nebo mušle a alespoň jedna samostatná místnost se záchodovou mísou pro osoby používající vozík pro invalidy. Personál musí mít hygienické zařízení oddělené od zařízení pro veřejnost. Hygienické zařízení musí být vždy uspořádáno podle pohlaví odděleně. Stavebně technické provedení musí odpovídat normovým hodnotám.

(6) Šikmé rampy v hledištích při délce nejvýše 3 000 mm smí mít sklon nejvýše 1 : 8 a musí mít protiskluzovou úpravu.

(7) Podle funkce a účelu stavby musí být vyřešeno odkládání oděvů.

§47 Garáže

(1) Světlá výška garáží a příjezdních ramp a rozměry vnitřních účelových komunikací a jednotlivých stání garáží jsou dány normovými hodnotami.

(2) V garážích, kde se trvale zdržují zaměstnanci, se zřídí hygienické zařízení v souladu s normovými hodnotami.

(3) U jednotlivých a řadových garáží je při použití přirozeného větrání velikost větracích otvorů připadajících na jedno vozidlo dána normovými hodnotami.

(4) Umístění vjezdu do hromadných garáží musí umožňovat zajíždění jízdou vpřed s maximálně jedním obloukem.

(5) Prostory stání a vnitřních komunikací hromadných garáží se větrají podle požadavků daných normovými hodnotami tak, aby se zabránilo vzniku nepřípustných koncentrací škodlivých plynů a par a nebezpečí výbuchu jak v garážích, tak i v přilehlých stavbách.

(6) V hromadných garážích se zřizuje kanalizace jen v prostorech, kde jsou umístěny výtoky vnitřního vodovodu a podlahové vpusti. Kanalizace musí být provedena tak, aby bylo možné bezpečně zachytit případný havarijní únik provozních kapalin, zejména olejů a pohonných hmot.

(7) Odběrné plynové zařízení pro vytápění garáží musí být navrženo a provedeno s ohledem na možná rizika tak, aby v důsledku jeho použití a způsobu provedení nedocházelo k ohrožení života a zdraví osob nebo zvířat. Způsob instalace odběrného plynového zařízení v garážích je dán normovými hodnotami.

§49 Stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení

(1) Nejmenší světlé výšky místností a prostorů musí být

1. 3 000 mm u mateřských škol a speciálních mateřských škol; snížení na světlou výšku 2500 mm lze připustit, pokud je dodržena kubatura vzduchu 12 m³ na jedno dítě,
2. 3 300 mm u základních, středních, vyšších a speciálních škol; při dodržení všech podmínek denního osvětlení na pracovní plochy je možné snížení na světlou výšku 3000 mm, pokud je dodržena kubatura vzduchu 5,3 m³ na jednoho žáka,
3. 6 000 mm u tělocvičen rozměrů 12 m x 18 m a 12 m x 24 m, 7 000 mm u tělocvičen rozměrů 18 m x 30 m a větších,
4. 2 500 mm u šaten.

(2) V budově každé školy, předškolního, školského a tělovýchovného zařízení musí být zřízeny šatny žáků. Prostory šaten musí být osvětlené a větrané. Odkládání oděvu pedagogických a nepedagogických pracovníků se musí řešit odděleně od šaten žáků.

(6) Ve výukových prostorách musí mít dveře šířku nejméně 900 mm. U tělocvičen musí být alespoň jedny dveře velikosti 1 800 mm x 2 100 mm.

Nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb., kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy)

§1 Předmět úpravy

(1) Toto nařízení stanoví obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze, a to:

1. obecné územní a územně technické požadavky na využívání a uspořádání území včetně požadavků na umisťování staveb, zařízení a činností (dále jen „územní požadavky“);
2. technické požadavky na stavby a zařízení a na jejich provádění (dále jen „stavební požadavky“).