- PROFESIS - https://profesis.ckait.cz -

Princip tvorby digitálního modelu stavby – DiMS (A 4.3)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT


Anotace:
Tento dokument specifikuje principy tvorby DiMS a tvoří přílohu dokumentu standardy ČKAIT. Je zpracován na základě zkušeností prakticky ověřených při zpracovávání projektových dokumentací metodou BIM a vlastní spolupráce v rámci fáze realizace stavby.

Upozornění k textu

OBSAH

1 Preambule
2 Úvodní ustanovení
3 Podklady použité pro tvorbu DiMS
3.1 IMS a dokumentace staveb dle státní strategie ČAS
3.2 Datový standard PIM/DiMS
4 Vysvětlivky a názvosloví použité v tomto dokumentu
5 Stanovení cílů (IMS/PIM/DiMS)
6 Programové nástroje a datové formáty
7 Základní princip tvorby DiMS
7.1 Struktura DiMS
7.2 Systém značení DiMS a způsob ukládání
7.3 Přehled dílčích a sdružených modelů DiMS
8 Umístění DiMS, vzájemné vazby a návaznosti
8.1 Geografický a výškový systém, souřadnicový systém
8.2 Základní používané jednotky
8.3 Základní bod projektu
8.4 Způsob propojení dílčích modelů v DiMS
9 Požadavky na datový standard (DS) DiMS
9.1 Aplikace datového standardu v DiMS
10 Požadavky na využití DiMS při oceňování stavby
11 Podrobnost DiMS („G“ a „I“)
11.1 Negrafické – popisné vlastnosti „I“
11.2 Geometrická a grafická podrobnost modelu „G“
11.3 Knihovny prvků
12 Zpracování DiMS ve fázi Studie stavby
13 Zpracování DiMS ve fázi DUR
14 Zpracování DiMS ve fázi DSP
14.1 Způsob tvorby dílčích 3D modelů a vykazování konstrukcí obecně
14.2 Model stavebně – konstrukční části – železobetonové konstrukce
14.3 Model architektonicko – stavební části
14.4 Potrubní rozvody – VZT, SOZ, ZOTK
14.5 Trubní rozvody – UTCH, ZTI, SHZ
14.6 Elektroinstalace – silnoproud, slaboproud, MAR
14.7 Požárně-bezpečnostní řešení
14.8 Výtahy a ostatní technologie
14.9 Inženýrská infrastruktura
14.10 Vnější komunikace a zpevněné plochy
14.11 Sadové a krajinářské úpravy, čisté terénní úpravy, inženýrská infrastruktura
14.12 Požadavky na ohraničení DiMS, vazby na okolí
15 Požadavky na zpracování DiMS ve fázi DPS
15.1 Způsob tvorby dílčích 3D modelů a požadavek na způsob vykazování
15.2 Obecná pravidla pro DiMS ve fázi DPS – všechny části:
15.3 Model konstrukční části – železobetony
15.4 Model konstrukční části – ocelové a dřevěné konstrukce
15.5 Model architektonicko-stavební části
15.6 Potrubní rozvody – VZT, SOZ, ZOTK
15.7 Trubní rozvody – ZTI, UTCH, SHZ
15.8 Elektroinstalace – silnoproud, slaboproud, MAR
15.9 Požárně – bezpečnostní řešení
15.10 Výtahy a ostatní technologie
15.11 Inženýrská infrastruktura
15.12 Vnější komunikace a zpevněné plochy
15.13 Sadové úpravy
15.14 Ohraničení projektu, vazby na okolí
16 Koordinace v rámci DiMS
16.1 Prostorová koordinace
17 Kontrola DM
18 Fáze Realizace stavby
19 Fáze DSPS
20 CDE a metoda výměny informaci, umístění dat
21 Dokumentace a tiskové výstupy
21.1 Výkresová dokumentace
21.2 Textové a tabulkové dokumenty
21.3 Obrazová (rastrová) data
22 Kontrola dat a zajištění kompatibility
23 Datové parametry DiMS
24 Termíny předávání DiMS
25 Závěr
26 Příloha



1 PREAMBULE

Tvorba Informačního modelu stavby jako celku vychází z ČSN EN ISO 19 650-1:2019, vysvětlení a názvosloví viz. odstavec níže tohoto dokumentu.

Podklady pro tvorbu DiMS.

Smluvní dokumenty – skladba


2 ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Tento dokument specifikuje principy tvorby DiMS a tvoří přílohu dokumentu „Standardy ČKAIT“. Nedílnou součástí je příloha „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“, která předepisuje principy klasifikace a roztřídění konstrukcí a prvků DiMS, specifikuje minimální požadovaný rozsah negrafických informací.

Poznámka:
Tvorba DiMS pomocí SW nástrojů určených pro BIM modelování je poměrně novou a specifickou činností v oblasti navrhování staveb. Jedná se o velice dynamický proces a jeho rozvoj je v současné době velmi intenzivní. V rámci ČR nyní vznikají úpravy, a to nejen v oblasti legislativy a s tím spojené úpravě norem a požadavků na grafickou podobu výkresové dokumentace. Je nutné tedy při využívání BIM metody přihlédnout k tomuto vývoji i souvisejícím odchýlením od běžného ne-BIM standardu, a především si vždy včas vyjasnit veškeré odchylky od zavedených zvyklostí. K tomu účelu je mimo jiné určen právě plán realizace BIM – BEP, který musí konkretizovat způsob splnění požadavků objednatele při navrhování stavby. V BEP je zachycen vývoj a tvorba DiMS, včetně způsobu tvorby výkresové dokumentace a způsob zajištění dostatečné vypovídající schopnosti výkresové dokumentace z něj pořizované.


3 PODKLADY POUŽITÉ PRO TVORBU DIMS

Pro tvorbu tohoto dokumentu jsou použita v maximální možné míře nově vznikající pravidla a normy vydávané Agenturou pro českou standardizaci ČAS. Tyto podklady jsou uvedeny v tomto odstavci. Jedná se o provedení IMS a názvosloví a datový standard.


3.1 IMS A DOKUMNETACE STAVEB DLE STÁTNÍ STRATEGIE ČAS

Provedení IMS včetně jeho částí musí být v souladu s níže uvedeným popisem, dle strategie vydané agenturou ČAS/PS06 z 28.4.2021

„Předložené schéma slouží pro vysvětlení vazeb mezi stávající dokumentací staveb a zařazení informačního modelu stavby do současného prostředí. Vzhledem k digitalizaci, pro kterou je nutné vytvořit nová pravidla, vzniká potřeba stanovit vymezení termínů (jejich přehled najdete na konci dokumentu), které budou popisovat potřebné struktury. Během probíhajících diskusí se ukázala potřeba sestavit vysvětlující schéma, které by zdůraznilo oblasti, ve kterých budou nové termíny používány.

První schéma ukazuje informační model stavby (IMS) s jeho hlavním členěním na projektový informační model (PIM) a provozní informační model (AIM).

V projektovém informačním modelu je zařazena projektová a výkresová dokumentace tak, jak je specifikována ve stávající vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, s vazbou na části, jež jsou propojeny/souvisejí přímo s modelem stavby – DiMS. Zároveň jsou zde nastíněny ostatní informační zdroje, jež by v tomto modelu mohly být.

Část schématu provozního informačního modelu poté ukazuje vazbu a přenos dat z PIM společně s možným obsahem, jež by v AIM mohl být (v současné době není blíže specifikováno právními předpisy/technickými normami).

Druhé schéma se soustředí na část modelu stavby – DiMS, jeho obsah a vazbu na stávající

dokumentaci staveb. Právě tato část v dnešní době způsobuje nejednoznačnosti zadání a nemožnost stanovení jasných kontrolních mechanismů. Vznikají nejasnosti ohledně zadání, procesů schvalování a převzetí plnění nejen ve smluvních vztazích, ale i v očekávání a skutečném plnění. Rozdělení částí dokumentace staveb, která bude zpracována pomocí nástrojů využívajících BIM a která bude

zpracovávána pomocí stávajících postupů, je potřeba v každém projektu jasně stanovit. Hranice tohoto rozdělení je závislá zpravidla na cílech projektu, ale také na vývoji technologií. Technologie i vnímání možností jejich využití se budou v čase vyvíjet. Je tedy nutné o této hranici vědět, komunikovat a stanovit ji pro všechny účastníky podle potřeb projektu. Z důvodu nastavení udržitelného kompromisu se ve schématech navrhuje a používá termín model stavby – DiMS jako synonymum pro digitální model stavby (DiMS).

Vytvořená schémata budou sloužit pro vysvětlení vztahu stávající a nové dokumentace staveb a využijí se i pro zpracovávaný dokument popisující tzv. informační kontejnery.“

Vysvětlivky termínů textu a schématu:

IMS – Informační model stavby – model informací o stavbě

sdílená digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik staveb nebo jejich částí sloužící pro zkoumání jejich vlastností a pro specifikované účely zahrnující i model (modely) stavby DiMS a dokumentaci spojenou se všemi fázemi životního cyklu stavby.

Poznámka:
Informační model stavby zahrnuje výkresovou i textovou dokumentaci.

PIM – Projektový informační model

informační model stavby vztahující se k dodací fázi

[ČSN EN ISO 19650-1:2019, 3.3.10 – modifikováno: do definice přidáno slovo “stavby”]

Poznámka:
Dodací fáze představuje fázi navrhování, přípravy a provádění stavby podle stavebního zákona

AIM – provozní informační model

informační model stavby vztahující se k provozní fázi

[ČSN EN ISO 19650-1:2019, 3.3.9 –  modifikováno: termín upraven podle zamýšlené úpravy textu, do definice přidáno slovo “stavby”]

model stavby

DiMS – digitální model stavby

strukturovaná a objektově orientovaná reprezentace stavby nebo její části, obsahující reprezentace jednotlivých stavebních prvků s jejich vlastnostmi a grafickou podobou potřebnou pro požadované zobrazení

Poznámka:
Model stavby (DiMS) je výstupem ze softwarového nástroje pro navrhování stavby.

sdružený model

kompozitní model stavby vytvořený z provázatelných samostatných dílčích modelů téže stavby uložených v různých počítačových souborech

Poznámka:
Sdružený model lze opět rozpojit a sestavit jinou variantu z jiných dílčích modelů pro jiný účel užití

sdruženého modelu.

dílčí model

samostatný model stavby (DiMS) uložený zpravidla v jednom počítačovém souboru a určený pro vybraný účel

informační kontejner

společně strukturovaně uložená strukturovaná i nestrukturovaná data a metadata v jednom počítačovém souboru

Poznámka:
V technické normě ČSN EN ISO 19650-1 je uvedena definice informačního kontejneru pro využití v CDE a v tomto kontextu se může jednat o samostatný dokument
.


3.2 DATOVÝ STANDARD PIM/DIMS

Pro úspěšnou tvorbu DiMS musí být stanovena pravidla a datový standard.

Datový standard DiMS musí být zvolen a odsouhlasen v rámci zadání zakázky jako součást zadávacích podmínek.

Níže jsou uvedeny možnosti pro volbu datového standardu.

Konkrétní způsob aplikace a jeho rozsah musí být jasně specifikován v BEP.

3.2.1 DSS Koncepce BIM

DSS (datový standard staveb) připravovaný agenturou ČAS, Koncepce BIM zatím není dostatečně připraven, v případě akceptování ze strany ČKA a ČKAIT po jeho dokončení může být předmětem zavedení do projektové přípravy staveb.

3.2.2 SNIM standard negrafických informací czBIM

Standard negrafických Informací 3D Modelu SNIM https://snim.czbim.org/ má ambici stát se slovníkem českého stavebnictví. Prostředkem jasné komunikace mezi všemi stranami zainteresovanými v procesu návrhu, realizace a správy stavebního díla.

SNIM je datový standard a zároveň třídící systém, neboť k praktickému použití tohoto standardu v rámci BIM projektu je třeba obojího, vzájemně pevně propojeného. Cílem SNIM je tedy identifikovat jednotlivé základní stavební kameny každého stavebního díla a těmto Stavebním Prvkům přidělit parametry. Tyto hodnoty je třeba znát v určitých stupních vývoje projektu, abychom jej mohli bezpečně realizovat.

Tyto stránky jsou určeny těm, kteří chtějí SNIM aktivně využívat ve svých projektech. SNIM může být součástí BEP dokumentu a může sloužit k třídění prvků modelu a definici informační náplně BIM modelu. Základní informační část obsahuje datový standard a třídící systém, který je možné exportovat do formátu XLS.

K dispozici je i metodika jejímž cílem je přiblížit SNIM hlavním skupinám uživatelů – zadavatelům (soukromým či veřejným), projektantům a dodavatelům. Metodika popisuje tvorbu třídícího systému a datového standardu, životní cyklus standardu a také workflow pro práci s připomínkami ke standardu. Metodiku lze stáhnout zde:

Metodika SNIM (PDF) https://snim.czbim.org/download/METODIKA%20SNIM.pdf

3.2.3 Vlastní datový standard zhotovitele

V rámci tvorby DiMS je umožněno zavést vlastní datový standard zhotovitele, který bude odpovídat požadavkům zakázky a cílům, pro které je zpracováván.


4 VYSVĚTLIVKY A NÁZVOSLOVÍ POUŽITÉ V TOMTO DOKUMENTU

žlutě podbarvené texty budou dány do souladu s používaným názvoslovím

BEP – Plán realizace BIM

Dokument BEP včetně jeho příloh slouží jako provozní dokument, který je konkrétním dokladem tvorby DiMS (v rámci PIM). V průběhu projektových prací se může přizpůsobovat potřebám projektu. Podléhá však při změně odsouhlasení všemi účastníky procesu podle smluvně stanovených pravidel.

Etapa vývojová etapa stavby (projektová příprava, realizace stavby, provozování stavby)
Fáze projektová fáze podle Vyhl. 499 Sb. (dokumentace pro stavební povolení, dokumentace pro provedení stavby)
AST zkratka části architektonicko – stavební
STA zkratka části stavebně – konstrukční
VZT zkratka části vzduchotechnika
RTCH zkratka části rozvody tepla a chladu
ZTI zkratka části zdravotně – technické instalace
ESI zkratka části silnoproudá elektrotechnika
ESL zkratka části slaboproudá elektrotechnika
MAR zkratka části měření a regulace
PBŘS zkratka části požárně – bezpečnostního řešení
SOZ zkratka části samočinného odvětrávacího zařízení, odvodu tepla a kouře
SHZ zkratka části stabilní hasící systém, či GHZ (plynový systém)


5 STANOVENÍ CÍLŮ (IMS/PIM/DIMS)

Stanovení a specifikace cílů, za jakým účelem má být IMS, resp. DiMS zpracován, je nezbytnou součástí pro zdárnou přípravu IMS a předmětem zadání.

Cíl zpracování IMS

Cíl využití IMS Popis cíle etapa/fáze
     
     

Cíl zpracování PIM

Cíl využití PIM Popis cíle etapa/fáze
     
     

Cíle zpracování DiMS

Cíl využití PIM Popis cíle etapa/fáze
Výkresová dokumentace využití DiMS pro generování základní koordinované výkresové dokumentace (půdorysy, řezy, pohledy…) projektová příprava / DSP, DPS
Prostorová
koordinace
s aktivním využitím DiMS
  • zajištění, ověření a zkoordinování prostorových nároků stavby
  • odhalení a odstranění závažných kolizních míst v rámci projektové přípravy
  • řešení a zpracování prostorové koordinace podle požadavku na systém a rozsah koordinace (požadavky v textu níže)
projektová příprava / DSP, DPS
Ocenění stavby využití DiMS jako podkladu pro zpracování výkazu výměr, ocenění stavby projektová příprava / DPS
     


6 PROGRAMOVÉ NÁSTROJE A DATOVÉ FROMÁTY

Nástroj pro zpracování DiMS musí splnit požadavky na BIM modelování, a to znamená především, že musí umožňovat export do formátu IFC a následnou práci s jeho negrafickými informacemi. Není požadován identický SW nástroj pro všechny dílčí modely, ale je požadována jejich kompatibilita ve smyslu možnosti spolupráce pomocí IFC formátu v rámci projektové přípravy a dále. Tato funkcionalita musí být předem ověřena a doložena v BEP.

Situační výkresy a dokumentace doplňující model budou zpracovány v programu např. Autodesk AutoCAD, verze xxx (např. stavební detaily, schéma zařízení, schémata rozvaděčů apod.)

Softwarové formáty pro předání modelu:

DiMS – jeho dílčí modely budou předány ve formátu IFC a nativním formátu použitého SW nástroje.

Veškeré zvolené a použité SW nástroje budou přehledně specifikovány v BEP.


7 ZÁKLADNÍ PRINCIP TVORBY DIMS

DiMS je tvořen v logice výstavby, ve struktuře výše a částí dle Vyhlášky 499 Sb. V dílčích modelech DiMS musejí být konstrukce a prvky modelovány po budovách, systémech, podlažích a v principu realizace stavby. Zásadou je tvorba nosných konstrukcí statiky (části stavebně – konstrukční) vždy odděleně od ostatních „obalujících konstrukcí“ a prvků. Toto pravidlo je zásadní i v případě, že model části architektonicko – stavební bude obsahovat konstrukce statiky objektu přímo. V rámci projektu, zejména při projektu rekonstrukce se zhotovitel může rozhodnout pro variantu řešení:


7.1 STRUKTURA DIMS

DiMS bude strukturován podle zásad níže, kdy konkrétní způsob provedení požadavků bude jednoznačně vyspecifikován v BEP.

Základní požadovaná pravidla na strukturu dílčích modelů jsou

*) poznámka:
model části AST rozdělen na část „fasádního pláště“ a část „vnitřní dispozice“
model části ZTI rozdělen na část „kanalizace“ a „vodovod“, „plynovod“


7.2 SYSTÉM ZNAČENÍ DIMS A ZPŮSOB UKLÁDÁNÍ

Systém značení DiMS musí být systematický, včetně značení jeho dílčích modelů a dále pak konstrukcí a prvků. Systém musí být a dodržován po celou dobu práce s DiMS. Modely musejí být ukládány podle stanovených pravidel a do předem stanovené přehledné struktury v CDE, viz. též příloha BIM Protokolu – Požadavky na CDE.

Konkrétní způsob provedení musí být doložen v BEP.


7.3 PŘEHLED DÍLČÍCH A SDRUŽENÝCH MODELŮ DIMS

Konkrétní členění a způsob práce s dílčími a sdruženými modely musí být specifikován v BEP, a to včetně SW nástrojů pro jeho tvorbu.

Níže jsou uveden požadavek na strukturu DiMS:

To znamená především, že každá profesní část vytváří samostatný dílčí model, a to vzhledem k odpovědnosti za data vlastní profese. V rámci profesní části mohou být vytvořeny dílčí submodely.

Požadavek na tvorbu dílčích modelů vychází z aktivně cíle využít DiMS k prostorové koordinaci a jsou tedy požadovány zejména modely s tímto požadavkem související v minimálním výčtu níže:

V BEP musí být uveden jejich konkrétní výčet i způsoby jejich využití.

v BEP musí být uveden i soupis z modelu publikované výkresové dokumentace.

Sdružené modely jsou sestavou dílčích modelů a vznikají za účelem využití DiMS jako celku, pro podkládání jako externí reference do modelů dalších částí (model části AST a STA slouží jako podklad pro všechny profesní části TZB atd.), specifické potřeby projektu např. prostorovou koordinaci, prezentaci, připomínkovací procesy apod. V BEP musí být uveden přehled vytvářených sdružených modelů a jejich využití v rámci projektové přípravy. Zejména se jedná o model:

Koordinační model je využíván v procesu prostorové koordinace, pomocí tohoto modelu jsou v případě potřeby vydávány koordinační soutisky.

Poznámka:
V případě využívání metody BIM se nevydávají standardní koordinační „nadřazené“ výkresy, je aktivně využíván model.


8 UMÍSTĚNÍ DIMS, VZÁJEMNÉ VAZBY A NÁVAZNOSTI

Konkrétní rozsah modelu, umístění, jednoznačný způsob založení a způsob připojování dílčích modelů včetně práce s nimi musí být vyspecifikován v BEP. Níže jsou uvedeny základní požadavky, které je nezbytné dodržet.


8.1 GEOGRAFICKÝ A VÝŠKOVÝ SYSTÉM, SOUŘADNICOVÝ SYSTÉM

Dílčí modely i kompletní DiMS jsou georeferencovány do správné zeměpisné polohy (adresa projektu). Všechny dílčí modely jsou založeny v blízkosti „vnitřního počátku“ SW nástroje a zároveň je zároveň využit a integrován souřadnicový systém S-JTSK, výškový systém BPv, úhel ke kartografickému severu.

Poznámka:
odchylka od skutečného severu je dána „meridiánovou konvergencí“ a DiMS je tedy natočen podle mapového podkladu, a to k severu kartografickému.

Všechny dílčí modely jsou vzájemně připojovány jako externí reference dle potřeby, podle pravidel stanovených v BEP.


8.2 ZÁKLADNÍ POUŽÍVANÉ JEDNOTKY

Model je zobrazován v metrických jednotkách SI.


8.3 ZÁKLADNÍ BOD PROJEKTU

Základní bod je tzv. vnitřní počátek daného SW nástroje a je zpravidla definován „systémovou značkou“.

V BEP bude umístěn obrázek s vyznačením základního bodu projektu a musejí být specifikována konkrétní pravidla pro nastavení základního bodu projektu.

Musí být stanoven „řídící model“ (zpravidla je volen model architektonicko-stavební části nebo koordinační či osazovací model), podle kterého si veškeré dílčí modely počátek nastaví či převezmou.

Nadmořská výška úrovně ±0 odpovídá výškové úrovni čisté podlahy v 1.NP.

Doporučení:

Stanovení kontrolního bodu pro ověření souřadnic

Ve všech modelech může být vyznačen dohodnutý kontrolní bod, např. křížem složeným ze dvou vzájemně kolmých 3D čar délky 2 m. Čáry kontrolního bodu budou orientované ve směrech souřadných os JTSK X a Y, jejich společný průsečík bude ležet na těchto souřadnicích JTSK:

X … xxx

Y … xxx

Z … 0,00 m n.m. BPv


8.4 ZPŮSOB PROPOJENÍ DÍLČÍCH MODELŮ V DIMS

Bude specifikováno v BEP.


9 POŽADAVKY NA DATOVÝ STANDARD (DS) DIMS

Datový standard DiMS přímo souvisí s přílohou Standardů ČKAIT a tohoto dokumentu „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“, která definuje minimální požadovaný rozsah negrafických informací a jejich umístění v rámci PIM.

Poznámka a příklad:
Např. umístění informace  vlastnosti dveří „požární odolnost“

Toto nezbytné minimum bude v BEP dodavatelem doplňováno průběžně o veškeré parametry a vlastnosti potřebné pro návrh vždy pro danou fázi a včetně umístění informace v rámci PIM. Viz obr. níže. Nově zavedené vlastnosti musejí být graficky či jinak odlišeny od požadovaných tabulce.


9.1 APLIKACE DATOVÉHO STANDARDU V DIMS

Způsob aplikace DS je jednoznačně specifikován v BEP.

9.1.1 Fáze studie

Ve fázi Studie stavby dokumentace odpovídá rozsahem Vyhl. 499 Sb., datový standard odpovídá rozsahu uvedenému v příloze „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“.

Tabulka uvádí minimální požadavek na rozsah a stanovuje základní pravidla pro klasifikaci a identifikaci prvku nebo konstrukce dílčího modelu.

Základní rozsah přílohy je nepodkročitelné minimum.

9.1.2 Fáze DUR

Ve fázi DUR dokumentace odpovídá rozsahem Vyhl. 499 Sb., datový standard odpovídá rozsahu uvedenému v příloze „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“.

Tabulka uvádí minimální požadavek na rozsah a stanovuje základní pravidla pro klasifikaci a identifikaci prvku nebo konstrukce dílčího modelu.

Základní rozsah přílohy je nepodkročitelné minimum.

9.1.3 Fáze DSP

Ve fázi DSP dokumentace odpovídá rozsahem Vyhl. 499 Sb., datový standard odpovídá rozsahu uvedenému v příloze „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“.

Tabulka uvádí minimální požadavek na rozsah a stanovuje základní pravidla pro klasifikaci a identifikaci prvku nebo konstrukce dílčího modelu.

Základní rozsah přílohy je nepodkročitelné minimum.

9.1.4 Fáze DPS

Ve fázi DPS dokumentace odpovídá rozsahem Vyhl. 499 Sb., datový standard v rozsahu přílohy a dále rozšířen o specifické projektem sledované vlastnosti prvků a stavebních konstrukcí a podle Vyhl. 499 Sb. Rozšíření vlastností musí být v příloze „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“ zavedeno (jedna specifická vlastnost je jeden řádek) a graficky či jinak vyznačeno.

9.1.5 Fáze realizace stavby

Ve fázi realizace stavby dokumentace odpovídá rozsahem Vyhl. 499 Sb., Datový standard DiMS udržován min. v rozsahu DPS v úrovni navrhovaného řešení dle „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“ (nejsou zaváděny parametry a informace o zabudovaných zařízeních a prvcích v dílčích modelech, standardně nejsou měněny prvky za skutečně zabudované).

Veškeré dokumentace a dokumenty vzniklé v rámci realizace jsou přehledně a strukturovaně ukládány do prostředí CDE, do dohodnutého umístění.

Pro přehledné ukládání a sbírání informací potřebných pro předání manuálu pro užívání stavby a pro správu a údržbu FM je navržena forma zpracování informací pomocí tzv. „specifikačních listů“.

Dokumenty s přímou vazbou nebo souvislostí s modelovanou konstrukcí či prvkem musejí být vzájemně propojeny kódovým označením dle předpisu DS zavedeném v dílčím modelu DiMS.

9.1.6 Fáze DSPS

Dokumentace odpovídá rozsahem Vyhl. 499 Sb. Datový standard ve fázi DSPS vychází z podrobnosti DPS a je doplněn o položky sledované správou FM, které objednatel specifikuje v rámci upřesnění po výběru vlastního CAFM systému v rámci samostatného ujednání.

Rozsah a způsob propojení s CAFM systémem bude jednoznačně definován po výběru tohoto systému objednatelem.

Výsledkem procesu tvorby IMS je provozní informační model stavby AIM ve skutečném provedení, v podrobnosti dokumentace k provedení stavby, se všemi potřebnými informacemi propojenými s CAFM systémem objednatele.


10 POŽADAVKY NA VYUŽITÍ DIMS PŘI OCEŇOVÁNÍ STAVBY

Cílem tvorby IMS – PIM je mimo jiné využít DiMS jako „podklad“ pro tvorbu výkazů výměr či kontrolních rozpočtů rekonstrukce stavby. Pro tento účel využití modelu musí být stanovena jasná pravidla. Tato pravidla budou blíže specifikována v BEP v návaznosti na zvolený SW nástroj pro tvorbu DiMS a dalších specifických potřeb. Níže jsou uvedeny minimální požadavky na tvorbu konstrukcí a prvků DiMS.

Konstrukce a prvky v dílčím modelu DiMS jsou definovány podle jejich „typu“ a specifických vlastností (výkazy „materiálu“ z modelu nejsou předpokládány). V příloze „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“ jsou uvedeny parametry potřebné pro správnou klasifikaci a třídění prvků a další potřebné vlastnosti, které využití dat z modelu zajišťují.

Smyslem využití modelu při zpracování výkazu výměr je v co největší možné míře získat maximum možného množství konstrukcí a prvků podle jejich typu – čerpání délkových, plošných či objemových (objemy pouze v části konstrukční) výměr, kusovníku výrobků přímo z modelu. Výkazy podle materiálu nejsou požadovány.

Způsob zpracování výkazu výměr je předmětem BEP včetně způsobu využití dat z DiMS. Požadavkem je, aby veškeré položky množství „čtené“ z modelu budou byly ve výkazu výměr označeny.

Výkazy množství v logice typu jsou aplikovány i v modelech TZB. V těchto modelech jsou rozvody modelovány vždy po systémech (např. kanalizace dešťová, kanalizace splašková, čerstvý vzduch, odpadní vzduch, vytápění podlahové, systém EPS, EZS apod.) a budou obsahovat veškeré prvky potřebné pro prostorovou koordinaci v dané fázi projektu včetně požadavků přílohy „DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování“. Modely TZB musejí být zpracovány tak, aby mohly sloužit jako podklad pro vypracování výkazu výměr pro danou projektovou fázi. Vzhledem k cíli využít DiMS pro ocenění stavby (sestavení výkazu výměr či rozpočtu) je nutné, aby dílčí modely splňovaly zejména níže uvedená pravidla a konkrétní způsob strukturování a využití dílčích modelů jako podkladu při zpracování výkazu výměr či rozpočtu musejí být jednoznačně zakotveny v BEP.

Dílčí modely budou členěny a strukturovány podle základních pravidel uvedených v odstavci „Požadavky na skladbu a organizaci DiMS“ v tomto dokumentu výše.

Stavební konstrukce a stavební prvky musejí splnit požadovanou podrobnost DiMS (níže v odstavci „Podrobnost DiMS“ jsou uvedeny specifické požadavky) a dále minimálně podle následujících kritérií. Z dílčího modelu musí být možnost získat množství [m2] / [m3] / bm / ks vždy podle typu modelované konstrukce či prvku (výkazy podle materiálu nejsou vyžadovány), podrobně specifikované dále v BEP:

Tato množství získaná z modelu je nutno před využitím při tvorbě výkazu výměr zpracovat.

Poznámka:
Z dílčích modelů DiMS nelze přímo získávat veškerá data, a to vzhledem k

Je však možné využívat modelované konstrukce, jejich geometrii pro kalkulace nemodelovaných konstrukcí (např. množství bednění či specifických povrchových úprav).
Odchylky způsobené systémovým výpočtem SW nástroje musí být zohledňovány, a to až při zpracování výkazu výměr.
Vzhledem k velikosti souborů je doporučeno dílčí modely dále dělit na menší logické sub-modely.
obrázek – skladby a grafické zobrazení – tabulka skladeb – příklad řešení

Obr. 1 – příklad řešení skladeb v dílčím modelu

Obr. 2 – příklad soupisu a rozpisu skladeb v excelové tabulce


11 PODROBNOST DIMS („G“ A „I“)

Rozsah a podrobnost dokumentace a tím i DiMS v rámci projektové přípravy je zejména definován Vyhl. 499 Sb. a zpracovávanou projektovou fází. Z toho vyplývá geometrie modelovaných konstrukcí a prvků, jejich grafické zobrazení (označení v textu dále zkratkou G) a doplnění popisnými – negrafickými informacemi (označení v textu dále zkratkou I) modelovaných konstrukcí a prvků. Negrafické informace „I“ (parametry) jsou z části zapsány přímo do modelovaného prvku přímo jako jeho vlastnost a z části jsou vyspecifikované v dokumentech vytvářených mimo DiMS (specifikace prvků, skladeb, technické zprávy, detaily apod.). Tyto dokumenty, resp. jejich „položky“, které se navazují na modelované konstrukce a prvky DiMS musí být vzájemně propojené pomocí stanoveného „kódu“. Kód a způsob jeho sestavení musí být proveden podle přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování a stává se závazným pravidlem pro všechny účastníky procesu přípravy IMS, resp. DiMS. Příloha DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování stanovuje minimální požadovaný informační rozsah. DiMS, a jeho dílčí modely budou nad tento požadovaný rozsah obsahovat všechny informace potřebné pro návrh stavby odpovídající Vyhl. 499 Sb., stanoveným cílům a podle vlastních individuálních potřeb zhotovitele části. Vlastnosti zaváděné v dílčích modelech nad rozsah přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování budou v tabulce doplněny a společně s odevzdáním DiMS předány objednateli. Způsob zápisu je uveden v příloze (v tabulce je graficky vyznačen prostor pro doplnění parametrů).


11.1 NEGRAFICKÉ – POPISNÉ VLASTNOSTI „I“

Tabulka DS_Tabulka negrafických vlastností PIM/DiMS a princip kódování (příloha tohoto dokumentu) ukládá zhotoviteli povinnost uvést jako vlastnost modelovaných konstrukcí a prvků vyspecifikované vlastnosti. Jedná se o požadované minimum, zvlášť pro každou projektovou fázi. Další specifické a pro projekt potřebné negrafické informace zhotovitel uvede buď jako vlastnost modelované konstrukce či prvku modelu (zavede parametr v modelu) nebo je uvede v rámci specifikací či jiných strukturovaných dokumentech. Položky těchto dokumentů musí být s konstrukcemi modelu propojeny kódovým označením a tyto dokumenty musí být přehledně uloženy do stanovené struktury v CDE. Viz též odstavec CDE v závěru tohoto dokumentu.


11.2 GEOMETRICKÁ A GRAFICKÁ PODROBNOST MODELU „G“

Z důvodu neexistence lokalizovaných CZ standardů BIM se specifikace standardů obvykle odkazují na zahraniční (LOD – Level of details). Pro potřeby tohoto projektu je popsána podrobnost DiMS níže, a to konkrétním výkladem a obrazovým příkladovníkem.

Obecně je geometrie a grafika modelu tvořena z pohledu Vyhl. 499 Sb. Zpracovaní dílčích modelů odpovídá standardu G1 – G3, viz podrobněji Tabulka grafické podrobnosti níže.

Poznámka:
pro DSP je výkresová část dokumentace požadována v měř. 1:100 nebo menší (tj. 1:150, 1:200 atd.)
pro DPS je výkresová část dokumentace požadována měř. 1:50 nebo menší (např. 1:100, 1:250)

Části výkresové dokumentace jako jsou detaily (výkresy v měřítku podrobnějším než 1:50), situační výkresy (např. 1:500 apod.), dopravní řešení, čisté terénní úpravy, speciální technologie apod. jsou zpravidla zpracovány běžnými 2D nástroji. SW nástroje včetně soupisu výkresové dokumentace, která je jimi vytvářena, musí být specifikováno v BEP.

Používané knihovní prvky v dílčích modelech musí splnit potřeby stanovené cíli projektu (tvorba výkresové dokumentace) a informační náplně, je proto doporučeno držet v minimální potřebné podrobnosti (model není přímo určen pro vizualizace interiérů). Pokud je podrobnost těchto prvků velmi detailní, je ohrožena budoucí práce s modelem! Proto je kladen velký důraz na kontrolu knihovních prvků před osazením do modelu zejména při použití prvků získávaných z knihoven výrobců zařízení apod. V případě využívání takovýchto „detailních“ knihovních prvků je třeba konzultovat podobnost elementů na kontrolních dnech projektu s HIP a s Koordinátorem BIM.

Minimální úrovně podrobnosti pro jednotlivé stupně projektové dokumentace jsou uvedeny dále v tomto dokumentu a jeho přílohách.

Tabulka grafické podrobnosti:

DiMS
část
Grafický
standard
výklad
stavebně – konstrukční G 1
Studie,
DUR
koncepční návrh konstrukčního řešení je součástí části architektonicko – stavební, bez požadavku na samostatný model
G 2
DSP
objekt (stavební konstrukce či prvek) modelovaný podle typu konstrukce v navrhovaném tvaru a rozměru;
z modelovaných konstrukcí je možné využít objemové množství podle typu;
parametry délka, šířka, tloušťka a výška jsou součástí jejich geometrie (jsou nástrojově závislé)
v konstrukcích jsou umístěny „velké“ prostupy (šachty, schodišťové prostupy);
je specifikovaný základní materiál podle typu konstrukce a další parametry viz. příloha DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování;
konstrukce jsou modelovány bez povrchové úpravy;
z osazených prvků je možné získat informace potřebné pro tiskové výstupy, výkaz množství podle typů včetně jejich umístění (např. kusovník sloupů a podobně);
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi stavebního povolení
G 3
DPS,
DSPS
objekt (stavební konstrukce či prvek) modelovaný podle typu konstrukce v navrhovaném tvaru a rozměru; z modelovaných konstrukcí je možné využít objemové množství podle typu; parametry délka, šířka, tloušťka a výška jsou součástí jejich geometrie (jsou nástrojově závislé)
jsou doplněny prostupy pro technologické rozvody větší než 100×100 mm;
je specifikovaný materiál podle typu konstrukce a další parametry viz. příloha DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování;
konstrukce jsou modelovány bez povrchové úpravy;
z osazených prvků je možné získat informace potřebné pro tiskové výstupy, výkaz množství podle typů zařízení včetně jejich umístění; další podrobné specifikace jsou zpracovány v navazujících dokumentech mimo model a s využitím „kódu“ jsou vzájemně s prvky v modelu propojeny (např. výkresy výztuže a podobně)
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi dokumentace pro provedení stavby model nenahrazuje výrobní dokumentaci
architektonicko – stavební G 1
Studie,
DUR
objekt schematický – koncepční návrh budovy v navrhovaném koncepčním tvaru, rozměru a umístění
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi Studie, DUR na obestavěný prostor, HPP a základní bilance
G 2
DSP
objekt (stavební konstrukce či prvek) modelovaný v navrhovaném tvaru, rozměru a celkové tloušťce, jako skladba;
je specifikovaný základní materiál skladby, jako jedna vrstva;
z modelovaných konstrukcí je možné využít plošné množství podle typu; parametry délka, šířka, tloušťka a výška jsou součástí jejich geometrie (jsou nástrojově závislé);
Z osazených prvků je možné získat informace potřebné pro tiskové výstupy, výkaz množství (bez bližší specifikace) základních rozměrů podle typů včetně jejich umístění; modelovány jsou stavební prvky výplní otvorů;
parametry viz. příloha DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování;
výrobky (klempířské, truhlářské, zámečnické a ostatní nejsou v této fázi do modelu osazovány) výjimku tvoří zábradlí potřebné z hlediska bezpečnosti a splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi stavebního povolení
G 3
DPS,
DSPS
objekt (stavební konstrukce či prvek) modelovaný podle typu konstrukce v navrhovaném tvaru, rozměru a celkové tloušťce, jako skladba;
z modelovaných konstrukcí je možné využít plošné množství podle typu; parametry délka, šířka, tloušťka a výška jsou součástí jejich geometrie (jsou nástrojově závislé);
jsou doplněny prostupy pro technologické rozvody se specifickým požadavkem (požár, akustika) větší než 100x100mm;
je specifikovaný základní materiál skladby – modelovaná skladba je složena pouze z graficky podstatných položek a je doplněna detailní specifikací v soupisu skladeb tvořené mimo model;
z osazených prvků je možné získat informace potřebné pro tiskové výstupy, výkaz množství podle typů včetně jejich umístění;
další podrobné specifikace jsou zpracovány v navazujících dokumentech a s využitím „kódu“ jsou vzájemně s prvky v modelu propojeny (např. schémata a detaily, skladby a podobně);
instalační zařizovací předměty (toalety, umyvadla, vany atd.) jsou do modelu této části osazeny jako 2D knihovní prvky bez 3D geometrie za účelem definování pozice daného předmětu, který je modelován formou připojovací sady a vykazován v příslušné profesní části (např. ZTI);
parametry viz. příloha DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování;
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi dokumentace pro provedení stavby; model nenahrazuje výrobní dokumentaci
TZB – zařízení, příslušenství, koncové prvky G 1
Studie,
DUR
objekt modelovaný jako schematický – koncepční v přibližném tvaru, rozměru a umístění
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi Studie, DUR
G 2
DSP
objekt (stavební konstrukce či prvek) modelovaný v navrhovaném tvaru, umístění s minimálním detailem a základním materiálem;
u stanovených zařízení (viz. BEP) je modelován potřebný manipulační prostor
jsou osazeny všechny prvky potřebné z hlediska prostorové koordinace pro fázi projektu pro vydání stavebního povolení (koncové prvky, armatury); prvky mají příslušnost k systému, podlaží a místnosti
z osazených prvků je možné získat výkaz množství kusů podle typů tras a zařízení včetně jejich umístění;
parametry viz. příloha DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování;
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi DSP
G 3
DPS,
DSPS
objekt(stavební konstrukce či prvek) modelovaný v navrhovaném tvaru, umístění s dostatečným detailem a základním materiálem;
u stanovených zařízení (viz. BEP) je modelován potřebný manipulační prostor
v modelech jsou osazeny všechny prvky potřebné z hlediska prostorové koordinace pro fázi projektu pro provedení stavby (koncové prvky, armatury); prvky mají příslušnost k systému, podlaží a místnosti;
z osazených prvků je možné získat informace potřebné pro tiskové výstupy, výkaz množství kusů podle typů zařízení včetně jejich umístění;
další podrobné specifikace jsou zpracovány v navazujících dokumentech a s využitím „kódu“ jsou vzájemně s prvky v modelu propojeny (např. vazba na technický list, schémata rozvodů a podobně);
viz. příloha DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování;
model nenahrazuje výrobní dokumentaci
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi DPS
TZB – rozvody G 1
Studie,
DUR
nejsou modelovány
podrobnost zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi Studie, DUR
G 2
DSP
rozvody TZB jsou modelované po systémech, v předběžném návrhovém rozměru a umístění a základním materiálem;
rozvody jsou modelovány ve strojovnách, důležitých uzlech a páteřních trasách; rozvody hlavních tras jsou modelovány včetně izolace;
u rozvodů elektro jsou modelovány kabelové lávky a žlaby, jednotlivé vodiče se nemodelují;
z modelovaných rozvodů lze čerpat množství (bm) rovných úseků (bez tvarovek a příslušenství) podle typu systému a dimenze páteřních tras;
tvarovky jsou osazovány v přibližném tvaru vzhledem k úrovni detailu dokumentace;
model nenahrazuje výrobní dokumentaci
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi DSP
G 3
DPS,
DSPS
rozvody modelované po systémech, v návrhovém rozměru a umístění a základním materiálem;
rozvody jsou modelovány ke koncovým prvkům a jsou modelovány s izolacemi;
z modelovaných rozvodů lze čerpat množství rovných úseků (bez tvarovek a příslušenství) dle typu systému a dimenze; tvarovky jsou osazovány v přibližném tvaru vzhledem k úrovni detailu dokumentace; model nenahrazuje výrobní dokumentaci
u rozvodů elektro jsou modelovány kabelové lávky a žlaby, jednotlivé vodiče se nemodelují;
jednotlivé trasy jsou modelované od zdroje až ke koncovému prvku (bez přerušení), pokud je to možné;
propojení koncového prvku s rozvodem je řešeno pomocí systémového konektoru v případě, že je rozvod i zařízení v jednom modelu;
v případě že rozvod je součástí jiného modelu než zařízení, pak nemůže být využit systémový konektor tohoto zařízení;
rozvod je tedy ukončen v místě připojení bez nutnosti osazení připojovací sady či zástupného konektoru
z osazených prvků je možné získat informace potřebné pro tiskové výstupy, výkaz množství kusů podle typů zařízení včetně jejich umístění;
další podrobné specifikace jsou zpracovány v navazujících dokumentech a s využitím „kódu“ jsou vzájemně s prvky v modelu propojeny (např. vazba na technický list, schémata rozvodů a podobně);
viz. příloha DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování;
model nenahrazuje výrobní dokumentaci
podrobnost modelovaných konstrukcí zajistí splnění požadavku Vyhl. 499 Sb. pro fázi DPS

základní příkladovník pro konstrukce části stavebně – konstrukční:

základní příkladovník pro konstrukce části architektonicko – stavební:

základní příkladovník pro konstrukce části TZB:


11.3 KNIHOVNY PRVKŮ

11.3.1 Použité objektové knihovny

Všichni zpracovatelé používají k tvorbě modelu standardní funkce zvoleného SW nástroje pro tvorbu BIM modelu. Každý zpracovatel používá jak vlastní knihovny prvků, tak i knihovny třetích stran (např. výrobců). Úpravy knihovních prvků pro zajištění souladu s vnitřními standardy firmy jsou ve výhradní kompetenci každého zpracovatele. Zpracovatelé každé části dokumentace zajistí, aby všechny prvky, které vloží do modelu, byly v souladu s pravidly definovanými tímto dokumentem. Pouze s platnými informacemi.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


12 ZPRACOVÁNÍ DIMS VE FÁZI STUDIE STAVBY

Rozsah zpracování dokumentace odpovídá Vyhl. 499 Sb. a Standardům ČKAIT, umožňuje získat základní bilance stavby a koncepční návrh stavby.


13 ZPRACOVÁNÍ DIMS VE FÁZI DUR

Rozsah zpracování dokumentace odpovídá Vyhl. 499 Sb. a Standardům ČKAIT, umožňuje získat základní bilance stavby a koncepční návrh stavby.


14 ZPRACOVÁNÍ DIMS VE FÁZI DSP

Rozsah zpracování dokumentace odpovídá Vyhl. 499 Sb. a Standardům ČKAIT . Digitální model stavby DiMS je složen z dílčích modelů strukturovaných po profesních částech. viz odstavec Struktura DiMS, konkrétní způsob provedení a připojení dílčích modelů včetně práce s dílčími i sdruženými modely bude součástí BEP.


14.1 ZPŮSOB TVORBY DÍLČÍCH 3D MODELŮ A VYKAZOVÁNÍ KONSTRUKCÍ OBECNĚ

Způsob vytváření DiMS musí být zachován po celou dobu práce s ním, přes všechny návrhové projektové fáze i udržení aktualizovaného DiMS v rámci realizace stavby.

Veškeré konstrukce dílčích modelů musejí být strukturovány podle objektů, podlaží, dilatačních celků, systémů atd.

Poznámka:
Výjimku tvoří fasádní plášť (LOP, kontaktní či jiné exteriérové izolační souvrství, výtahové šachty apod.), který může být modelován přes více podlaží.

14.1.1 Obecná definice:

Veškeré prvky budou modelovány v logice výstavby a tak, aby bylo možno identifikovat typ, účel prvku, umístění a základní návrhové rozměry prvku. Způsob zpracování musí být po celou dobu tvorby modelu zachován a jasně specifikován v BEP.

Modely musí být zpracovány z pohledu měřítka 1:100 nebo nižším (to znamená eventuelně 1:150, 1:200 atd.) v úrovni G2. Pro hlavní stavební elementy části stavby a jejího okolí budou použity zejména systémové kategorie zvoleného SW. Veškeré konstrukce (stěny, podlahy, sloupy, schodiště apod.) budou modelovány po podlažích s patřičným odsazením. Technologické rozvody budou členěny po systémových celcích (např. ZTI – splašková kanalizace, dešťová kanalizace, tuková kanalizace, voda studená, teplá, cirkulace atd., VZT – vzduch přiváděný, vzduch odpadní atd., Elektro – kabelové lávky požární, nepožární apod.) Pro vykazování z modelu budou využívány „výkazy množství“ podle typu konstrukce či prvku. Ve všech dílčích modelech budou především všechny modelované konstrukce a prvky propojené pomocí stanoveného kódového označení (viz. příloha DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování) se specifikací/detailním popisem a rozpisem např. soupis skladeb ve formátu xls., vždy podle dané fáze a požadavky Vyhl. 499 Sb. na dokumentaci staveb.

Soupis konstrukcí, které nemusejí být samostatně modelovány a mohou být součástí skladeb příslušných konstrukcí:

Tyto konstrukce a prvky musí být specifikovány v BEP.


14.2 MODEL STAVEBNĚ – KONSTRUKČNÍ ČÁSTI – ŽELEZOBETONOVÉ KONSTRUKCE

Budou modelovány železobetonové konstrukce podle typu konstrukce s materiálem odpovídajícím této projektové fázi bez omítek a povrchových úprav. Podrobnost z pohledu grafiky bude zpracována v úrovni G2; veškeré konstrukce a prvky budou obsahovat min. informace dle přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování. Princip a způsob modelování veškerých konstrukcí části stavebně – konstrukční (železobetonové konstrukce) zejména s ohledem na zvolený SW nástroj musí být jednoznačně stanoven v BEP. Principy a způsob modelování či zpracování konstrukcí ocelových a dřevěných bude též specifikován v BEP.

Výpočetní model je zpracováván dle standardu zhotovitele části příslušným SW zhotovitele a není zde stanoven specifický požadavek.

14.2.1 Základní konstrukce

Základové konstrukce budou modelovány po podlažích a dilatačních celcích.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.2.2 Piloty, sloupy, pilíře

Piloty, sloupy, pilíře budou modelovány s vazbou na podlaží a příslušným odsazením. Piloty mohou být do modelu vkládány jako zjednodušené knihovní prvky s 2D grafikou pro zobrazení v půdorysech a řezech. Jsou rozlišeny prefabrikované konstrukce od monolitických.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.2.3 Konstrukční stěny, trámy, průvlaky

Stěny budou modelovány jako samostatné konstrukce dle typu konstrukce s vazbou k příslušnému podlaží a odsazením. Jsou rozlišeny prefabrikované konstrukce od monolitických.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.2.4 Vodorovné konstrukce

Stropní konstrukce budou modelovány jako samostatné konstrukce dle typu konstrukce s vazbou k příslušnému podlaží a odsazením. Jsou rozlišeny prefabrikované konstrukce od monolitických.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.2.5 Schodiště

Konstrukce schodišť bude modelována podle charakteru a typu. Konstrukční podesty a ramena jsou modelovány zvlášť. Jsou rozlišeny prefabrikované konstrukce od monolitických.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


14.3 MODEL ARCHITEKTONICKO – STAVEBNÍ ČÁSTI

Modelují se veškeré konstrukce a prvky části architektonicko – stavební podstatné pro danou projektovou fázi v rozsahu stanoveným Vyhl. 499 Sb. Podrobnost modelovaných konstrukcí je v úrovni G2; veškeré elementy budou obsahovat min. všechny informace dle přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování. Princip a způsob modelování veškerých konstrukcí části musí být jednoznačně stanoven v BEP.

14.3.1 Svislé konstrukce a vodorovné konstrukce

Svislé a vodorovné konstrukce části architektonicko – stavební jsou modelovány převážně jako skladby složené z graficky podstatných vrstev vždy s vazbou k příslušnému podlaží a odsazením.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.3.2 Schodiště

Je modelována nášlapná vrstva – skladba.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.3.3 Podhledy

Podhledy v této fázi návrhu nemusí být modelovány. V modelu bude zajištěna jejich existence informací v tabulce místností. Nejpozději v navazující fázi budou domodelovány, jako samostatná skladba v reálném půdorysu a celkové tloušťce složené z graficky podstatných vrstev vždy s vazbou k příslušnému podlaží a odsazením.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.3.4 Výplně otvorů – okna a dveře

Výplně otvorů (okna, dveře, vrata) budou osazeny do příslušného podlaží a s patřičným odsazením.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.3.5 Výrobky T-Z-K-O

Výrobky budou do modelů vkládány v následující fázi, tj. ve fázi dokumentace k provedení stavby.

Jsou modelována pouze zábradlí a bezpečnostní prvky požadované Vyhl. č. 499/2006 Sb.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.3.6 Prosklené příčky, stěny, fasády (LOP)

Konstrukce prosklených stěn a fasád řešených jako lehký obvodový plášť jsou modelovány ve zjednodušení odpovídající fázi buď po podlažích s příslušným odsazením nebo v logice provádění konstrukce (přes více podlaží). Otevíravé výplně, dveřní panely a podobně jsou součástí konstrukce prosklených stěn či obvodových plášťů. Graficky jsou v pohledech a půdorysech zobrazeny otevíravosti.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

14.3.7 Místnosti, prostory, zóny

Místnosti jsou virtuální prostory umístěné do geometrie dispozic (ohraničení tvoří prvky modelu – stěny, oddělovače místností apod.). Místnosti jsou tedy vymezeny svislým průmětem okolních konstrukcí (podlah, podhledů, stropů a stěn). Způsob výkazu ploch místností (vykazované v tabulkách místností) v modelu a tabulkách na výkresech budou v závislosti na zvoleném SW nástroji jednoznačně specifikované v BEP. Číslování a popis místností bude zpracováno podle předaných požadavků objednatele nebo navrženo projektantem podle potřeb projektu. Místnosti budou v této fázi obsahovat identifikaci: číslo, název, plochu, včetně informací o povrchových úpravách podlahy, stěn a stropu.

Příklad:

Prostory mohou být slučovány větších prostorů – zón, a to vždy podle potřeb projektu.

V BEP musí být doložen způsob výpočtu ploch místností a prostorů, způsob jejich tvorby a účel použití, a to zejména vzhledem k systémovému výpočtu zvoleného SW nástroje.

14.3.8 Nábytek

„Volné“ vnitřní vybavení umisťované do stavby až po dokončení výstavby nemusí být prostorově modelováno (stoly, židle, skříně…). Toto vybavení bude v modelu znázorněno buď schématickými rodinami pro znázornění nábytku v půdorysech (2D geometrie v rodinách) nebo může být nábytek podložen samostatným a vyčištěným DWG. Cílem je zajištění potřebného přehledu a koordinace se stavbou a jejím technickým vybavením (umístění zásuvek, osvětlovacích těles apod.). Pokud by byl nábytek modelován, pak bude součástí samostatného dílčího modelu.

Vybavení pevně zabudované (vestavné skříně…) bude vkládáno do modelu architektonicko – stavební části včetně vybavení kuchyněk, sociálního zázemí apod.

Vestavěný nábytek (recepční pulty, barové pulty, a další specifický nábytek pro interiér) může být modelován v samostatném modelu.

V BEP bude uveden konkrétní způsob řešení.


14.4 POTRUBNÍ ROZVODY – VZT, SOZ, ZOTK


14.5 TRUBNÍ ROZVODY – UTCH, ZTI, SHZ


14.6 ELEKTROINSTALACE – SILNOPROUD, SLABOPROUD, MAR

V části elektro budou modelovány ty části silnoproudých i slaboproudých rozvodů po systémech, které jsou významné pro koordinaci v rozsahu fáze projektu s ostatními technickými zařízeními a rozvody, tj.:


14.7 POŽÁRNĚ-BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ

Požadavky na konstrukce nebo prvky modelu plynoucí z PBŘ budou průběžně zapracovávány dle potřeb projektu přímo do elementů profesních částí modelu, kterých se týkají (např. požární odolnosti stavebních prvků dveří apod., typy a charakteristiky zařízení použitých v rozvodech VZT apod.) nejpozději však ve fázi DPS.

Rozdělení stavby na požární úseky může být do modelu zapracováno podložením vyčištěného DWG nebo 2D kresbou v modelu části architektonicko – stavební.

Modelování rozvodů SOZ bude provedeno podle pravidel pro modelování VZT. Modelování rozvodů SHZ, GHZ bude provedeno podle pravidel pro modelování trubních rozvodů (ZTI, UTCH.).

V BEP bude uveden konkrétní způsob naplnění požadavků na profesní část.


14.8 VÝTAHY A OSTATNÍ TECHNOLOGIE

Dokumentace může být tvořena běžnými 2D nástroji ve formátu DWG. Požadavky na konstrukce nebo prvky modelu plynoucí z těchto částí budou zapracovány přímo do elementů a konstrukcí profesních částí modelu, kterých se týkají, nejpozději však ve fázi DPS.

V BEP bude uveden konkrétní způsob naplnění požadavků na profesní část.


14.9 INŽENÝRSKÁ INFRASTRUKTURA

Prvky inženýrské infrastruktury dopravní nemusí být modelovány, viz. odstavec níže „Ohraničení projektu, vazby na okolí“

V BEP bude uveden konkrétní způsob naplnění požadavků na profesní část.


14.10 VNĚJŠÍ KOMUNIKACE A ZPEVNĚNÉ PLOCHY

V rámci DiMS bude zpracován specifický dílčí model (osazovací model), ve kterém bude modelován přiléhající terén zjednodušenou formou běžnými nástroji zvoleného SW nástroje, a to především za účelem prokázání prostorových vztahů a vazeb na okolní zástavbu a komunikace. Dokumentace „dopravního řešení, komunikací, čistých terénních úprav, sadových úprav a venkovní infrastruktury“ může být zpracována běžnou 2D metodou ve formátu DWG. Koordinační situace v podrobnosti odpovídající dané projektové fázi může být zpracována klasickou formou ve 2D ve formátu DWG.

V BEP bude uveden konkrétní způsob naplnění požadavků na profesní část.


14.11 SADOVÉ A KRAJINÁŘSKÉ ÚPRAVY, ČISTÉ TERÉNNÍ ÚPRAVY, INŽENÝRSKÁ INFRASTRUKTURA

Dokumentace může být zpracována formou 2D výkresů ve formátu DWG.

V BEP bude uveden konkrétní způsob naplnění požadavků na profesní část.


14.12 POŽADAVKY NA OHRANIČENÍ DIMS, VAZBY NA OKOLÍ

V rámci vytváření DiMS je kladen požadavek na zpracování zejména modelu budovy a na její vnitřní technické zařízení doplněné o jednoduché vazby zajišťující jednoznačné zakončení jednotlivých částí v logických rozhraních mezi vnitřním a vnějším prostředím. U jednotlivých konkrétních rozvodů to znamená například:

Všechny ostatní venkovní části inženýrské infrastruktury, vnější komunikace apod. mohou být dokumentovány standardní výkresovou dokumentací (typicky 2D DWG situační výkresy, podélné / příčné profily komunikací a inženýrských sítí apod.).

V BEP bude uveden konkrétní způsob naplnění požadavků výše.


15 POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ DIMS VE FÁZI DPS

Rozsah zpracování dokumentace odpovídá Vyhl. 499 Sb. a Standardům ČKAIT. Dílčí modely DiMS z fáze DSP budou doplněny o veškeré prvky, výrobky, konstrukce, rozvody a podrobné specifikace skladeb konstrukcí a zařízení potřebných pro dokumentaci k provedení stavby a jako podklad pro zpracování výkazu výměr.

V BEP bude uveden konkrétní způsob naplnění požadavků níže.


15.1 ZPŮSOB TVORBY DÍLČÍCH 3D MODELŮ A POŽADAVEK NA ZPŮSOB VYKAZOVÁNÍ

Dílčí modely musejí být využitelné jako podklad pro tvorbu výkazu výměr, zejména k získání množství stavebních konstrukcí a prvků podle jejich typu, tj. vykazování „množství“. Výkazy z modelu podle konkrétních jednotlivých „materiálů“ nejsou v modelu předpokládány.

15.1.1 Architektonicko-stavební část

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

Z modelu části je vždy možné využít množství níže a dále pak podle dohodnutých pravidel mezi projektantem a zpracovatelem VV a dle přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování

Vždy je nutné tato množství z modelu tzv. „zpracovat“ a zohlednit systémové výpočty dané zvoleným SW nástrojem pro tvorbu modelu!

15.1.2 Stavebně – konstrukční část

15.1.2.1 Železobetonové konstrukce

Z modelu části bude možné využít množství níže a dále pak podle dohodnutých pravidel mezi projektantem a zpracovatelem VV a dle přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování

Vždy je nutné tato množství z modelu „zpracovat“ a zohlednit systémové výpočty dané zvoleným SW nástrojem pro tvorbu modelu!

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.1.2.2 Ocelové a dřevěné konstrukce

Konkrétní způsob provedení je předmětem BEP.

15.1.3 TZB

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

Zpracovatelé modelů TZB budou vytvořené modely aktivně využívat pro zpracování výkazu výměr dané profese.

Zpravidla profese zpracovaný výkaz výměr předávají zpracovateli „kompletního výkazu“ výměr předem dohodnutou formou nebo podle standardu zhotovitele profesní části. Zpracovatel kompletního výkazu výměr přebírá tyto podklady a zpracovává kompletní výstup výkazu výměr.


15.2 OBECNÁ PRAVIDLA PRO DIMS VE FÁZI DPS – VŠECHNY ČÁSTI:

Veškeré prvky budou modelovány tak, aby bylo možno identifikovat typ, účel prvku, umístění a návrhové rozměry prvku. Modely budou zpracovány z pohledu měřítka 1:50 v úrovni G3. Pro hlavní stavební konstrukce a prvky části stavby a jejího okolí budou použity zejména systémové kategorie zvoleného SW. Veškeré konstrukce (stěny, podlahy, sloupy, schodiště apod.) budou modelovány po podlažích s patřičným odsazením. Technologické rozvody budou členěny po systémových celcích (např. ZTI – splašková kanalizace, dešťová kanalizace, tuková kanalizace, voda studená, teplá, cirkulace atd., VZT – vzduch přiváděný, vzduch odpadní atd., Elektro – kabelové lávky požární, nepožární apod.) Pro vykazování z modelu budou využívány „výkazy množství“ dle typu konstrukcí a prvků. Ve stavební části budou výkazy množství konstrukcí propojené pomocí stanoveného označení se specifikací/detailním popisem a rozpisem skladeb např. ve formátu xls (Kniha skladeb konstrukcí).

Vzhledem k omezením softwarových nástrojů se některé typy konstrukcí nedají plnohodnotně z modelu vykazovat. Jejich množství je třeba zajistit pomocí běžných výpočetních metod. Tyto konstrukce jsou do modelu vkládány pro jejich grafickou reprezentaci a jsou pro to modelovány z pohledu grafiky výstupu. Grafický výstup odpovídá v co největší možné míře požadavkům Vyhl. 499 Sb. a technickým normám na dokumentaci pro provedení stavby. Jsou přípustné mírné výjimky od těchto pravidel, které musí být specifikovány v BEP. DiMS této fáze nenahrazuje výrobní dokumentaci!

Soupis konstrukcí, které se samostatně nemodelují a mohou být součástí skladeb příslušných konstrukcí:

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.3 MODEL KONSTRUKČNÍ ČÁSTI – ŽELEZOBETONY

Model předchozí fáze je dopracován do vyšší podrobnosti dle Vyhl. 499 Sb. Modelovány budou veškeré nosné konstrukce, musí být strukturované podle jejich typu, dále podle specifického materiálu a dalších vlastností potřebných pro danou fázi. Železobetonové konstrukce jsou modelovány bez omítek a povrchových úprav.

Výkresy výztuže, detaily a další podrobné části výkresové dokumentace jsou vytvářeny běžnými nástroji ve standardu zhotovitele části a mohou být zpracovány ve 2D. Důležitou a nedílnou součástí je vzájemná vazba těchto dokumentací, kterou je nutné zajistit.

Podrobnost z pohledu grafiky bude zpracována v G3; veškeré elementy budou obsahovat min. všechny informace dle přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování

Výpočetní model a další specifické výpočetní či jiné modely jsou zpracovávány dle standardu zhotovitele části a potřeb projektu příslušným SW zhotovitele.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.3.1 Základové konstrukce

Základové konstrukce budou modelovány po podlažích a dilatačních celcích.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.3.2 Piloty, sloupy, pilíře

Piloty, sloupy, pilíře budou modelovány s vazbou na podlaží a příslušným odsazením. Piloty mohou být do modelu vkládány jako zjednodušené knihovní prvky s 2D grafikou pro zobrazení v půdorysech a řezech. Jsou rozlišeny prefabrikované konstrukce od monolitických.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.3.3 Konstrukční stěny, trámy, průvlaky

Stěny budou modelovány jako samostatné konstrukce dle typu konstrukce s vazbou k příslušnému podlaží a odsazením. Jsou rozlišeny prefabrikované konstrukce od monolitických.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.3.4 Vodorovné konstrukce

Stropní konstrukce budou modelovány jako samostatné konstrukce dle typu konstrukce s vazbou k příslušnému podlaží a odsazením. Jsou rozlišeny prefabrikované konstrukce od monolitických.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.3.5 Schodiště

Konstrukce schodišť bude modelována podle charakteru a typu. Konstrukční podesty a ramena jsou modelovány zvlášť. Jsou rozlišeny prefabrikované konstrukce od monolitických.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.3.6 Prostupy v nosných konstrukcích

V konstrukcích jsou osazeny veškeré prostupy pro technologické rozvody větší než 100×100 mm.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.3.7 Prostupy v nenosných konstrukcích

V konstrukcích jsou osazeny veškeré prostupy pro technologické rozvody větší než 200×200 mm.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.4 MODEL KONSTRUKČNÍ ČÁSTI – OCELOVÉ A DŘEVĚNÉ KONSTRUKCE

Zásady modelování konstrukcí vycházejí z možností SW dle standardu zpracovatele části. Modelují se nosné konstrukce dle typu a charakteru dané projektovou fází DPS. Není požadavek na negrafické informace. Výkaz výměr je prováděn běžnou metodou.

Připojování nebo vkládání modelu ocelových a dřevěných konstrukcí do modelu AST může probíhat pomocí formátu IFC.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.5 MODEL ARCHITEKTONICKO-STAVEBNÍ ČÁSTI

Model z předchozího stupně je dopracován do vyšší podrobnosti, jsou doplněny veškeré prvky a do specifikovány konstrukce a skladby a výrobky potřebné pro tuto projektovou fázi. Podrobnost z pohledu grafiky bude zpracována v G3 a z pohledu měřítka 1:50; veškeré elementy budou obsahovat min. všechny informace dle přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování.

Výkresy situační, výkresy detailů a další podrobné části výkresové dokumentace mohou být vytvářeny běžnými nástroji ve standardu zhotovitele části a jsou zpracovány ve 2D. Tabulkové výstupy (specifikace výplní otvorů, výrobky T-Z-K-O) budou generovány a tištěny z modelu. Soupis či kniha skladeb konstrukcí musí být proveden v detailní podrobnosti v přehledné formě, v excelové tabulce. Označení a pojmenování skladeb v dokumentu musí být konformní s označením typu a popisem skladeb v modelu.

Omítky na konstrukcích statiky nemusejí být samostatně modelovány, jejich identifikace bude v půdorysech zobrazena standardním způsobem (např. popiskou). V tabulce místností (v každé místnosti) bude uvedena povrchová úprava a označení skladby povrchu stěn, stejně tak i podlah a stropů, viz. obr. níže. Důležitou a nedílnou součástí bude vzájemná vazba těchto dokumentací, kterou je nutné zajistit.

obr. příklad provedení:

15.5.1 Stěny a svislé konstrukce

Modelování probíhá podle stejných zásad jako v předešlé fázi. Vzhledem k měřítku při tiskových výstupech budou skladby souvrství (jako jsou například kontaktní zateplovací systémy apod.) v modelu graficky zjednodušena, tj. v modelované skladbě jsou definovány pouze graficky významné vrstvy. Tato zjednodušení nemají vliv na vykazování množství konstrukcí dle jejich typu. Výkazy množství konstrukcí budou propojené pomocí stanoveného označení se specifikací/detailním popisem a rozpisem skladeb např. ve formátu xls (Kniha skladeb konstrukcí).

Omítka na „zděných“ stěnách je součástí skladby stěny.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.5.2 Vodorovné konstrukce

Modelování probíhá podle stejných zásad jako v předešlé fázi. Vzhledem k měřítku při tiskových výstupech budou skladby souvrství v modelu graficky zjednodušena viz. výše. Tato zjednodušení nemají vliv na vykazování množství konstrukcí dle jejich typu. Výkazy množství konstrukcí budou propojené pomocí stanoveného označení se specifikací/detailním popisem a rozpisem skladeb např. ve formátu xls (Kniha skladeb konstrukcí).

Omítky na konstrukcích statiky nejsou samostatně modelovány, jejich identifikace je zaznamenána v tabulce místností) je povrchová úprava stropů zaznamenána, viz. obr. výše. Důležitou a nedílnou součástí je vzájemná vazba těchto dokumentací, kterou je nutné zajistit.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.5.3 Schodiště

V modelu části AST je modelována pouze nášlapná vrstva (např. v tloušťce obkladu stupňů) z důvodu grafického výstupu v půdorysech apod. Nosná část schodiště bude součástí modelu STA (stavebně – konstrukční části).

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.5.4 Podhledy

Podhledy jsou modelovány v reálném půdorysu a celkové tloušťce ve skladbě.

Vzhledem k měřítku při tiskových výstupech budou skladby souvrství v modelu graficky zjednodušena. Tato zjednodušení nemají vliv na vykazování množství konstrukcí dle jejich typu. Výkazy množství konstrukcí budou propojené pomocí stanoveného označení se specifikací/detailním popisem a rozpisem skladeb např. ve formátu xls (Kniha skladeb konstrukcí). V rámci výkresové dokumentace mohou být vydány specifické půdorysy podhledů se všemi potřebnými informacemi, jako samostatná část výkresové dokumentace s grafickým vyznačením podle typu podhledu, a to z důvodu lepší přehlednosti a možnosti systémového popisování.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.5.5 Výplně otvorů – okna a dveře

Výplně otvorů jsou modelovány nástrojem „okno“ a „dveře“. Pro tyto prvky jsou použity generické prvky s nastavenými geometrickými rozměry (pohledová šířka rámu, plocha zasklení atd.) ve zjednodušení odpovídajícím projektové fázi.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.5.6 Výrobky T-Z-K-O

Do modelu jsou osazeny výrobky truhlářské, zámečnické, klempířské a ostatní. Prvky, které svým charakterem tvoří položkou detailního výkresu, jsou součástí detailu, nemají vlastní interpretaci v modelu. Jsou oceňovány běžným způsobem.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.5.7 Prosklené příčky, stěny, fasády (LOP)

V místech, kde budou navrženy vnitřní dělící konstrukce jako prosklené stěny, podobné jako systém lehkých obvodových plášťů, budou modelovány jako obvodový plášť složený z příčlí a panelů. Otevíravé výplně prosklených stěn nebo fasád budou vykazovány jako součást těchto celků.

Grafická podoba systému „obvodový plášť“ (sloupků, příčlí a panelů) bude pro stupeň DPS odpovídajícím způsobem zjednodušena.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.5.8 Místnosti, prostory, zóny

Místnosti, prostory, zóny jsou osazeny již v předešlé fázi nebo doplněny ve stejném principu jako v předchozí fázi. Místnosti jsou v této fázi kromě identifikace, čísla, názvu, plochy, objemu nositeli informací o povrchových úpravách podlahy, stěn, soklu a stropů a skladeb těchto konstrukcí včetně údaje o světlé výšce místnosti.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.

15.5.9 Nábytek

„Volné“ vnitřní vybavení umisťované do stavby až po dokončení výstavby nemusí být prostorově modelováno (stoly, židle, skříně…). Toto vybavení bude v modelu znázorněno buď schématickými rodinami pro znázornění nábytku v půdorysech (2D geometrie v rodinách) nebo může být nábytek podložen samostatným a vyčištěným DWG. Cílem je zajištění potřebného přehledu a koordinace se stavbou a jejím technickým vybavením (umístění zásuvek, osvětlovacích těles apod.). Pokud by byl nábytek modelován, pak bude součástí samostatného dílčího modelu.

Vybavení pevně zabudované (vestavné skříně…) bude vkládáno do modelu architektonicko – stavební části včetně vybavení kuchyněk, sociálního zázemí apod.

Vestavěný nábytek (recepční pulty, barové pulty, a další specifický nábytek pro interiér) může být modelován v samostatném modelu.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.6 POTRUBNÍ ROZVODY – VZT, SOZ, ZOTK

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.7 TRUBNÍ ROZVODY – ZTI, UTCH, SHZ

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.8 ELEKTROINSTALACE – SILNOPROUD, SLABOPROUD, MAR

V části elektro budou domodelovány části silnoproudých i slaboproudých rozvodů, doplněny zařízení, které jsou v rozsahu fáze DPS:

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.9 POŽÁRNĚ – BEZPEČNOSTNÍ ŘEŠENÍ

Požadavky na konstrukce nebo prvky modelu plynoucí z PBŘ jsou průběžně zapracovávány dle potřeb projektu přímo do elementů profesních částí modelu, kterých se týkají (např. požární odolnosti stavebních prvků (dveří apod., typy a charakteristiky zařízení použitých v rozvodech VZT apod.).

Rozdělení stavby na požární úseky může být do modelu zapracováno podložením vyčištěného DWG nebo 2D kresbou v modelu AST.

Doplnění a domodelování rozvodů SOZ bude provedeno podle pravidel pro modelování VZT. Doplnění a domodelování rozvodů SHZ, bude provedeno podle pravidel pro modelování trubních rozvodů (ZTI, UTCH)

Budou modelovány hasící přístroje, hydranty, hlásiče apod…

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.10 VÝTAHY A OSTATNÍ TECHNOLOGIE

požadavky na modelování -dtto- předchozí fáze

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.11 INŽENÝRSKÁ INFRASTRUKTURA

požadavky na modelování -dtto- předchozí fáze

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.12 VNĚJŠÍ KOMUNIKACE A ZPEVNĚNÉ PLOCHY

požadavky na modelování -dtto- předchozí fáze

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.13 SADOVÉ ÚPRAVY

požadavky na modelování -dtto- předchozí fáze

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


15.14 OHRANIČENÍ PROJEKTU, VAZBY NA OKOLÍ

požadavky na modelování -dtto- předchozí fáze

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


16 KOORDINACE V RÁMCI DIMS

Vzhledem k využití metodiky BIM v projektové přípravě je tím zajištěn soulad mezi půdorysy, řezy, pohledy, výkresy, výkazy, 3D pohledy, axonometriemi apod. Základní výkresy budou generovány přímo z modelu, pokud možno bez úprav. Viz též odstavec „Dokumentace a tiskové výstupy“.

Kompletní dokumentace je odevzdávána objednateli ve zkoordinovaném stavu. To znamená že jsou dodrženy zásady značení dokumentace, je zaveden DS, je stanovena provazba mezi DiMS a dokumentací v rámci PIM apod.

Konkrétní způsob provedení bude uveden v BEP.


16.1 PROSTOROVÁ KOORDINACE

Cílem procesu prostorové koordinace je získat kvalitně zkoordinovaný DiMS (podle pravidel stanovených tímto dokumentem a blíže specifikovaných v BEP) před zahájením procesu výstavby, a to tak, aby v co největší možné míře byla zajištěna minimalizaci víceprací při její samotné realizaci. Zkoordinovaným DiMS se rozumí získání všech jeho dílčích modelů, ve kterých se nevyskytují „kolize“ znemožňující realizaci navrhovaného řešení, a tedy vady bránící užití k danému účelu. Kontrola modelů musí probíhat průběžně a systematicky, a to nejen vizuální formou v nativním SW, ale i pomocí vhodných kontrolních SW pro automatickou detekci kolizí. Veškeré kolize musí být posouzeny, řešeny a roztříděny min. do tří základních stavů. Podle kategorie kolize nemusejí být vždy jejich řešení v modelech přemodelována. V BEP musí být popsán průběh koordinace včetně bližší specifikace kritérií níže v tabulce, která určují zatřídění kolizí do jednotlivých kategorií. Takto zpracovaný projekt pak může zajistit minimalizaci víceprací při realizaci. DiMS nenahrazuje v žádném ohledu „výrobní dokumentaci“, ani není zpracován ve „výrobním“ detailu. Dodavatel stavby je v případě potřeby povinen zajistit dopracování výrobní dokumentace a zajistit její provazbu na dílčí model DiMS.

16.1.1 Koordinace – systém

Prostorová koordinace bude probíhat v Koordinačním modelu, jehož struktura a organizace je předmětem BEP s dodržením všech požadavků stanovených v tomto dokumentu. Jednoznačný způsob řešení a provedení prostorové koordinace musí být zaznamenán v BEP. Koordinace musí být prováděna systematicky a průběžně v předem stanovených milnících uvedených v BEP. Reporty ze SW nástrojů automatické detekce kolizí budou ve stanovených milnících předkládány i objednateli. Objednatel si vyhrazuje právo vyjádřit se k těmto výstupům ve stanovené lhůtě a za předem sjednaných podmínek, stanovených v BEP.

16.1.2 Řešení kolizí v DiMS

Veškeré kolize musí být řešeny. V kontextu normy ČSN EN ISO 19650-1 (citace uvedena níže) jsou tzv. tvrdé kolize dále rozděleny na kategorie viz. tabulka:

Kategorie Stručný popis
1 zásadní kolize, které vedou k nerealizovatelnosti navrženého řešení a jejich řešení je vždy modelováno již v této etapě
2 podstatné kolize, které mají prokazatelné řešení a vzhledem k efektivitě způsobu projektování, resp. modelování jsou tato řešení přemodelována až v navazující etapě
3 nepodstatné ostatní kolize, které spadají svým charakterem do etapy provádění stavby nebo výrobního detailu nebo se nepovažují za kolizi z pohledu 3D modelu a není nutné kolizní řešení modelovat (např. kolize ohebného potrubí a jiného rozvodu, podlahová krabice vs. podlahová skladba, trubní rozvody menšího průměru než 30 mm apod.)

citace z normy:

„Problémy“ jsou normou ČSN EN ISO 19650-1 popsány např. jako tvrdé, měkké a časové.

„tvrdé“ – kdy dva objekty zaujímají stejný prostor, nebo

„měkké“ – kdy jeden objekt zaujímá provozní nebo údržbový prostor jiného objektu

„časové“- kdy se dva objekty vyskytují na stejném místě ve stejný čas


17 KONTROLA DM

V dílčích modelech se nebudou vyskytovat textové poznámky, pouze ve výjimečných případech a tyto výjimky budou sepsány v příslušné kapitole BEP.

Model nebude obsahovat pracovní (pomocné) reference.

V modelech se nebudou vyskytovat „duplicity“ prvků ve smyslu opakování téhož prvku ve dvou nebo více profesních modelech stejné budovy. Prvky náležící do dané profese budou umístěny do patřičného modelu dle běžné projekční praxe. Ostatní profese, které se zařízení jiných systému připojují použijí vhodnou vazbu bez opakovaného opakované použití takového prvku (např. připojovací sadu, vývod apod.). Výjimkou tvoří zařizovací předměty, které určují pozici pro připojení fyzických zařizovacích předmětů. Tyto zástupné prvky musí být patřičně označeny a způsob řešení uveden v BEP.

Poznámka:
Konektory ze zařízení v připojených modelech není možné využít, proto jsou použity „připojovací sady“ nebo „vývody“. Ve výjimečných případech mohou být rozvody přivedeny do patřičné pozice bez konektoru. Toto řešení nemá vliv na model a jeho následné využití.
Model předávaný k určitému milníku daném v SOD musí obsahovat jen platné reference nezbytné pro informační model. Veškeré pracovní (dočasné) podkladové reference budou před odevzdáním z modelu odstraněny. Musí být řádně vyčištěn a zkomprimován.


18 FÁZE REALIZACE STAVBY

V rámci fáze realizace stavby je nutné zajistit průběžnou aktualizaci PIM a DiMS, jeho dílčích modelů tak, aby po ukončení realizace vznikl model skutečného provedení stavby v podrobnosti a rozsahu DPS. Zajištění předávání podkladů o změnách proti dokumentaci DPS pro zapracování do dílčích modelů, zajištění vazby výrobní a dílenské dokumentace na konstrukce a prvky DiMS, zajištění ukládání dokumentů vzniklých při výstavbě do přehledné struktury v CDE apod. je v gesci generálního dodavatele stavby. Jedná se o komplikovaný proces, který vyžaduje jasně vymezená pravidla a stanovení odpovědností. Veškerá potřebná pravidla musejí být specifikována v BEP. Zajištění procesů této fáze a splnění požadavků objednatele je v odpovědnosti generálního dodavatele stavby.

Z takto zpracovaného DiMS může být snadno publikována dokumentace pro kolaudační řízení v podrobnosti dané Vyhl. 499 Sb.

Generální dodavatel stavby musí zajistit výše uvedenou aktualizaci PIM a DiMS a zároveň musí v rámci procesu výstavby splnit požadavky na datový standard uvedený v odstavci „Datový standard“ v úvodu dokumentu.

Způsob provedení bude uveden v BEP.


19 FÁZE DPS

Ve fázi DSPS je aktualizovaný PIM a DiMS v podrobnosti a rozsahu DPS doplněn o veškeré informace potřebné pro správu a údržbu.

Nejpozději v této fázi bude probíhat propojení PIM na systém CAFM objednatele. V tomto procesu je vyžadována aktivní součinnost generálního dodavatele stavby podle uzavřených samostatných ujednání.

Cíl fáze DSPS: Provozní model AIM vychází z PIM a DiMS v podrobnosti DPS, je propojen s CAFM systémem.


20 CDE A METODA VÝMĚNY INFORMACI, UMÍSTĚNÍ DAT

Viz samostatná příloha BIM Protokolu – Požadavky na CDE.


21 DOKUMENTACE A TISKOVÉ VÝSTUPY

21.1 VÝKRESOVÉ DOKUMENTACE

Zpracovatelé DiMS, kteří generují tiskové výstupy přímo z prostředí zvoleného BIM SW nástroje zajistí soulad provedení těchto výstupů s požadavky SOD na provedení tisků.

Generování výkresové dokumentace může vést v některých případech k odlišnostem grafického zobrazení proti běžným zvyklostem pro zpracování výkresů. Všichni zpracovatelé modelu zaručí, že takové odchylky nemají negativní vliv na jednoznačnou srozumitelnost výkresové dokumentace. Tyto specifické vlastnosti výkresů proto nepředstavují vady dokumentace a budou uvedeny v BEP.

Při exportu ze SW nástroje pro tvorbu DiMS do formátu DWG dochází k mírným odlišnostem od klasicky vytvářeného DWG souboru. Tyto odlišnosti nemají vliv na obsahovou stránku výkresů, a proto nemusí být ve vyexportovaných souborech DWG upravovány.

Tisk výkresové dokumentace z DiMS včetně tisku PDF se provádí přímo z DiMS.

Pro zachování přesných digitálních kopií výkresové dokumentace bude využíván formát Adobe PDF, verze 1.7 (Acrobat 8.0) nebo vyšší. Každý tištěný výkres bude v rámci generování tiskových výstupů exportován do formátu PDF v provedení identickém s fyzickým tiskem. Toto zpracování PDF umožní kdykoli v budoucnu pořídit vícetisky dokumentace volně dostupnými programy (např. Adobe Reader) v provedení přesné kopie existujícího výkresu.

Všechny digitální „tiskové“ výstupy DWG a PDF budou pojmenovány ve shodně seznamem výkresové dokumentace.


21.2 TEXTOVÉ A TABULKOVÉ DOKUMENTY

Dokumenty textové a tabulkové budou zpracovány v rozsahu daného stupně PD a ustanovení SOD.

Veškeré výstupy z prostředí SW nástroje pro DiMS (např. exporty tabulkových výkazů) budou provedeny tak, aby byl zajištěn jejich soulad s příslušnými požadavky platné legislativy a SOD. Tabulkové výkazy a jejich tisky budou prováděny přímo ze zvoleného SW nástroje. Digitální tiskový výstup bude exportován do PDF, shodně s prováděním výkresové dokumentace.

Textové výstupy budou předávány ve formátu Microsoft Word (DOCX), tabulkové výstupy zpracovávané mimo SW nástroj DiMS ve formátu Microsoft Excel (XLSX).


21.3 OBRAZOVÁ (RASTROVÁ) DATA

Rastrové obrazy se v DiMS používají výjimečně, typicky např. pro úpravu grafického vzhledu výkresů (loga firem nebo vizualizace stavby v rozpiskách výkresů apod.). Veškerá dokumentace bude tvořena buď přímo v DiMS nebo s využitím nástrojů 2D CAD, nepočítá se s užíváním výkresových podkladů v rastrových formátech. U výkresů, které práci s rastrovými daty přímo vyžadují (zákresy do katastrálního snímku nebo fotomapy apod.) se předpokládá provedení exportu potřebných dat z modelu do formátu DWG a spojení s rastrovým obrazem ve 2D programu (AutoCAD). Důvodem je snaha co nejméně zatěžovat model objemnými rastrovými daty.

Preferované formáty rastrových souborů jsou BMP, JPEG, PNG a TIFF podporované zvoleným SW nástrojem, případně další rozšířené formáty čitelné ve většině programů (PCX, GIF)


22 KONTROLA DAT A ZAJIŠTĚNÍ KOMPATIBILITY

Každá profesní část bude při předání svého dílčího modelu v každé fázi projektu zodpovídat kromě věcného obsahu modelu zejména za tyto náležitosti:

Upozornění (warnings) budou v maximální možné míře vyřešeny.

Způsob provedení bude uveden v BEP.


23 DATOVÉ PARAMETRY DIMS

Prvky a konstrukce DiMS ponesou všechny vlastnosti týkající se dané projektové fáze a dále dle požadavků tohoto dokumentu a přílohy DS_Tabulka negrafických vlastností a princip kódování tohoto dokumentu.


24 TERMÍNY PŘEDÁVÁNÍ DIMS

DiMS bude odevzdáván v rozsahu a podrobnosti, relevantní k dané fázi, verzi projektové dokumentace a k danému dílčímu celku. Termíny odevzdání jsou součástí SoD.

DiMS se bude průběžně aktualizovat v dohodnutých cyklech a ukládat do předem definované struktury v CDE. Připomínkování PIM a DiMS bude relevantní v milnících stanovených v SoD.


25 ZÁVĚR

Výsledkem tvorby IMS v rámci projektové přípravy je získat kvalitní DiMS/PIM pro možnost dalšího využití v navazujících procesech.


26 PŘÍLOHA