Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT, se v pořadu Události a komentáře ČT dne 12. 5. 2021 vyjádřil ke 3. čtení stavebního zákona v Parlamentu ČR.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096898594-udalosti-komentare/221411000370512/video/839753

Redigovaný přepis rozhovoru předsedy ČKAIT v pořadu Události a komentáře ČT ke stavebnímu zákonu

Poslanci 12. 5. 2021 opět nedokončili debatu o novém stavebním zákonu. Už potřetí. Opozici vadí hlavně plánovaný vznik Nejvyššího stavebního úřadu a přesun agendy pod stát. Podle ministryně pro místní rozvoj se ale jen tak podaří povolovací řízení zrychlit. Výhrady k některým návrhům mají i ministři kultury a životního prostředí. Podle nich oslabí pozice památkářů nebo ochránců přírody. Sněmovna se má k návrhu vrátit koncem května.

Sestřih z dopoledního jednání 12. 5. 2021 v Poslanecké sněmovně:
Klára Dostálová, ministryně MMR (ANO): „Čistá státní stavební správa je o dodržování lhůt, možnosti sdílet úředníky a zajistit ty lhůty předvídatelné.“
Martin Kupka, místopředseda ODS: „Česká republika potřebuje kvalitní stavební právo, nikoli megastavební úřad.“
Ivan Bartoš, předseda Pirátů: „Já jsem jenom přinesl ukázat, jak vypadají pozměňovací návrhy k návrhu vlády, což ukazuje, že vládní návrh není vydiskutován a není dvakrát dobrý.“ (ukazuje tlustý svazek dokumentů)
Lubomír Zaorálek, ministr kultury (ČSSD): „Při pohledu na pozměňovací návrhy marně hledám nástroje, které umožní lepší dohled státu nad kvalitou zastavěného území.“

Redaktor Martin Řezníček ve studiu ČT 24 Události komentáře přivítal Petra Svobodu, advokáta Katedry správního práva a správní vědy, Právnické fakulty Univerzity Karlovy a Roberta Špalka, předsedu České komory autorizovaných inženýrů a techniků.

Řezníček: Napsal jste, že tato novela představuje největší nebezpečí pro českou krajinu za posledních 40 let. Váš poslední článek se jmenuje „Zastavějí všechno kolem Vás“. Není to zbytečný poplach, když vlastně ani nevíme jaká ta konečná podoba stavebního zákona bude?
Svoboda: Určitě to není zbytečný poplach. Víme, co je ve vládním návrhu a žádný z předložených pozměňovacích návrhů nemění koncepční podstatu zákona. Podle nového zákona mají klíčové otázky ochrany životního prostředí posuzovat stavební úřady podřízení Nejvyššímu stavebnímu úřadu. Dosud to rozhodovali specializované odbory podřízené ministerstvu životního prostředí a ministerstvu zemědělství.

Řezníček: Tato nová úprava podle vás bude zásadním zásahem do situace?
Svoboda: Úředníci ze specializovaných odborů úřadů budou převedeni na stavební úřady, kde nebudou vydávat formalizovaná závazná stanoviska, ale budou v technokratickém prostředí stavebních úřadů podřízeni řediteli. Jejich stanoviska týkající se životního prostředí budou řídit a přezkoumávat nadřízené stavební úřady a ve finále Nejvyšší stavební úřad. Klíčové otázky vypadávají z role ministerstev zemědělství a životního prostředí. To je obrovská koncepční změna, která zde nebyla od roku 1976.

Řezníček: Zákon ovlivňovali developeři, firmy. Pane Špalku, jste vy spokojeni, jak se stavební zákon vyvíjí?
Špalek: Jde o náš existenční zákon. ČKAIT se od začátku účastní projednávání nového stavebního zákona. Naše Komora, která zastupuje 32 000 autorizovaných inženýrů a techniků, podala přes 100 zásadních připomínek k zákonu. Ne všechny byly přijaty a vypořádány k naší spokojenosti. Řada věcí zůstává nevyřešena. Například zjednodušení projektové dokumentace povede určitě k tomu, že nebude přiměřeně podrobná dokumentace tak, aby se ve stavebním řízení mohl například posoudit vliv technologie na životní prostředí. S tím nesouhlasíme. Také nesouhlasíme s tím, že současná roztříštěnost technických předpisů bude ještě umocněna. Zatímco nyní máme pražské a celostátní stavební předpisy, podle nového zákona přibudou další dvě města se svými vlastními předpisy. Proč to nejde vyřešit jedním předpisem pro ČR, který by umožňoval městům, podle velikosti, potřeby, si vydávat výjimky podle určených paragrafů? Nechceme městům zakazovat umisťovat stavby podle potřeb. To není účelem.

Řezníček: Omezení kompetence měst a obcí je důležité téma. Vracíme se k tím vlastně k principům centrálního řízení před listopadem, kdy bude rozhodovat úředník bez konkrétní vazby a zájmu o danou obec. Sdílíte tuto obavu?
Špalek: Ano. Tuto obavu bych nesdílel v případě, že obce budou mít vlastní kompetenci pro umisťování staveb. To je ten moderní jednotný předpis platný pro celou ČR, který prosazuje ČKAIT. Velká města jako jsou Praha, Plzeň, Hradec, Brno, Ostrava mají jiné potřeby při umisťování staveb než menší obce. Proč by ale měla při nové výstavbě rezidenčních čtvrtí platit jiná pravidla pro oslunění nebo pro hluk v Praze než v Pardubicích? To prostě nedává smysl. Jestliže stát na jedné straně vystupuje jako bojovník proti dvojí kvalitě potravin, proč chce, aby stavební technické předpisy vytvářely několik kategorií technických předpisů a občanů pro různá města.
(Dodatečná poznámka: ČKAIT proto prosazuje jednotné moderní technické předpisy, které spojí to nejlepší ze současných Pražských stavebních předpisů a obecných technických předpisů. Nevidí totiž technický rozdíl mezi sídlištěm v hlavním městě a třeba v Pardubicích nebo Plzni, stejně jako nevidí rozdíl v potřebě památkové ochrany Hradčan a Českého Krumlova.)

Řezníček: Jak se díváte na to vzdálení řízení?
Svoboda: Já si to nedovedu představit. Obávám se, že stavební úřady, respektive jejich tzv. odborníci, dají razítko na tak neuvěřitelné věci, že si je ani nedovedete představit.

Řezníček: Jak tomu zabránit? Aby se toto nedělo, a přitom se proces stavebního řízení zjednodušil, a netrvalo stavební řízení tak dlouho.
Svoboda: Musíme začít úplně znovu a jinak. A to ne tak, že svěříme přípravu zákona podnikatelskému svazu. To je klíčová věc. Zákon mohou připravovat třeba experti z univerzit, ale ti musí mít definovanou smlouvu se státem. Základ zákona by měli psát legislativci z ministerstev nebo Úřadu vlády. Znám je a věřím jim. Pokud chcete udělat změnu v organizaci státní správy na úseku stavebního řádu, otázky musíte projednávat napříč politickým spektrem. Navrhuje se naprosto zásadní změna, která v podstatě bourá organizaci krajské a obecní samosprávy. Tohle musíte dělat konsensuálně a to se nestalo.

Řezníček: Proč se v případě řešení takto důležitých problémů jako je stavební zákon neinspirovat úspěšnými předlohami ze států, ke kterým chováme důvěru? Finálně by se mohli přizpůsobit lokálním podmínkám. Proč se to nestalo v případě stavebního zákona? Každá zájmová organizace napadá tento návrh zákona z různého úhlu pohledu.
Špalek: Už to řekl pan doktor Svoboda. Je nutné najít konsensus napříč politickým spektrem. To se nestalo. Nejde překlopit celý právní řád třeba Německa do našeho. To opravdu nejde. Jestli vytváříme takto složitý právní předpis, dovedl bych si představit, aby se udělal pilotní projekt v jednom kraji, kde by se systém odzkoušel, a doladily by se klady a zápory. Nezavádět to rovnou v celé republice. To se nestalo. A už to ani nejde.

Řezníček: Děkuji a těším se na další pokračování rozhovoru na toto téma.