Stav: aktualizace k 31. 12. 2025, vydání 2020

Anotace:
Přehled zákonů, nařízení vlády a prováděcích vyhlášek vztahujících se ke všem oborům stavebnictví. Obsahuje také předpisy týkající se bezpečnosti práce, uvádění stavebních výrobků na trh, financování, pojišťování, ekologie atd.

Upozornění k textu

OBSAH

1 ZÁKONY

2 NAŘÍZENÍ VLÁDY

3 VYHLÁŠKY

4 OSTATNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Stav: aktualizace 2021, vydání 2014

Pomůcka zpracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Anotace:
Hlavním cílem pomůcky je poskytnout shrnutí potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace v různých fázích procesů stavby podle zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona (SZ), ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na podmínku jejího zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizačního zákona (AZ), ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Pomůcka nabízí shrnutí různých procesů staveb z pohledu potřeby konkrétní dokumentace nebo projektové dokumentace podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve vazbě na podmínku jejich zpracování projektantem, tj. osobou s oprávněním podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Pomůcka se nezabývá procesy územního plánování; předkládá procesy územního řízení, stavebního řízení a kolaudace.

Obsah a rozsah, popř. jiné požadavky související se zpracováním dokumentace nebo projektové dokumentace staveb, jsou obsaženy v současnosti především ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, popř. v některých případech přímo v zákoně č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Pomůcka navazuje na metodické pomůcky Profesního informačního systému ČKAIT PROFESIS (www.profesis.cz) a uvádí i důležitá rozhodnutí ČKAIT, které se týkají konkrétní činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Seznam právních předpisů významných pro stavebnictví je uveden v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví a je nutno vždy vyhledávat ve znění pozdějších předpisů.

2 ZÁKLADNÍ POJMY

2.1 VÝTAH Z § 2 SZ

Plochou – je část území tvořená jedním nebo více pozemky nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popř. v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam.

Zastavitelnou plochou – je plocha vymezená k zastavění v územním plánu, v zásadách územního rozvoje nebo územním rozvojovém plánu.

Veřejnou infrastrukturou – se rozumí pozemky, stavby zařízení, a to:

• dopravní infrastruktura;
• technická infrastruktura;
• občanské vybavení;
• veřejné prostranství.

Územně plánovací dokumentací – jsou podle § 36 SZ a vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů:

• územní rozvojový plán;
• zásady územního rozvoje;
• územní plán;
• regulační plán.

Stavebním podnikatelem – se rozumí osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle ŽZ. Jedná se o činnost krytou vázanou živností „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

Stavebníkem – osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.

Stavebním dozorem – se rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb; povinnosti osoby vykonávající „stavební dozor“ jsou uvedeny v § 153 odst. 3 a 4 SZ.

Obecnými požadavky – na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.

Stavbou – se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu.

Pokud se v tomto zákoně používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.

Změnou dokončené stavby je:

a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje;

b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;

c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby. Za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.

Změnou stavby před jejím dokončením – se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.

Zastavěnou plochou pozemku – se rozumí součet všech zastavěných ploch jednotlivých staveb.

Zastavěnou plochou stavby – se rozumí plocha ohraničená pravoúhlými průměty vnějšího líce obvodových konstrukcí všech nadzemních i podzemních podlaží do vodorovné roviny. Plochy lodžií a arkýřů se započítávají u staveb polo odkrytých (bez některých obvodových stěn) je zastavěná plocha vymezena obalovými čarami vedenými vnějšími líci svislých konstrukcí do vodorovné roviny. U zastřešených staveb nebo jejich částí bez obvodových svislých konstrukcí je zastavěná plocha vymezena pravoúhlým průmětem střešní konstrukce do vodorovné roviny.

Souborem staveb – se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.

Stavbou hlavní souboru staveb – se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb; vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.

2.2 VÝTAH Z § 3 SZ

Terénní úpravou – se pro účely tohoto zákona rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

Zařízením – se pro účely tohoto zákona rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu podle § 2 odst. 3 SZ; v pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu. Zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu pro reklamu.

Staveništěm – se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, příp. v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.

Údržbou stavby – se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.

Stavebním záměrem – se ve SZ rozumí podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.

2.3 VÝTAH Z DALŠÍCH § SZ

Projektantem – se rozumí fyzická osoba oprávněná podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě (§ 22 odst. 4 SZ).

Hlavním projektantem – se rozumí projektant pověřený stavebníkem koordinací projektové dokumentace stavby zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru (§ 113 odst. 2 SZ).

Projektovou dokumentací – se rozumí dokumentace zpracovaná projektantem (§ 110 odst. 2, odst. 4 a § 158 odst. 2 SZ).

Stavbyvedoucím – se rozumí osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ (§ 134 odst. 2 SZ); povinnosti stavbyvedoucího jsou uvedeny v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

2.4 DALŠÍ ZÁKLADNÍ POJMY VE VÝSTAVBĚ

Další základní pojmy ve výstavbě jsou v jiných právních předpisech, ve znění pozdějších předpisů, např.:

• zákon č. 89/2012 Sb. – držba, právo stavby, služebnost, přestavek atd.;
• zákon č. 256/2013 Sb. – pozemek, parcela, stavební parcela, pozemková parcela, geometrické určení nemovitosti, polohové určení nemovitosti, budova, drobná stavba atd.;
• vyhláška č. 500/2006 Sb. – mapové podklady, zásady územního rozvoje (příloha č. 4 a 5), územní plán (příloha č. 6 a 7), regulační plán (příloha č. 9, 10 a 11) atd.;
• vyhláška č. 501/2006 Sb. – stavba pro bydlení – bytový dům, rodinný dům; stavba pro rodinnou rekreaci; stavba ubytovacích zařízení – hotel, motel, penzion, ostatní ubytovací zařízení; požadavky na plochy – plocha pro bydlení, rekreaci, občanského vybavení, veřejného prostranství, dopravní nebo technické infrastruktury, vodní a vodohospodářská, zemědělská, lesní atd.; požadavky na umísťování staveb – garáže, odstavná a parkovací stání, servisy, studny, žumpy, čerpací stanice pohonných hmot, oplocení, reklamy a reklamní zařízení, staveniště atd.; vzájemné odstupy staveb atd.;
• vyhláška č. 503/2006 Sb. – procesy územního řízení, stavebního řízení a užívání stavby včetně příslušných formulářů předkládaných státní správě ke stavbám – územně plánovací informace, územní rozhodnutí (příloha č. 1 až 5), společné povolení (příloha č. 6), územní souhlas a společný souhlas (příloha č. 7 a 16), veřejnoprávní smlouva, ohlášení stavby (příloha č. 8), stavební povolení (příloha č. 9), oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (příloha č. 10), kolaudační souhlas, kolaudační řízení, kolaudační rozhodnutí (příloha č. 12), povolení předčasného užívání (příloha č. 13), oznámení změny v užívání stavby (příloha č. 14), ohlášení odstranění (příloha č. 1) atd.;
• vyhláška č. 23/2008 Sb. – požární úsek; požární riziko; požární odolnost; požárně bezpečnostní zařízení, autonomní detekce a signalizace atd.; požadavky na požární ochranu podle druhů staveb – stavby pro bydlení a ubytování, památkově chráněné, kulturní památky, garáže, vyhlídkové věže, stavby zdravotní a sociální péče atd.;
• vyhláška č. 268/2009 Sb. – budova; stavba se shromažďovacím prostorem, stavba pro obchod, výrobu, skladování, zemědělství; ubytovací jednotka; byt; místnost, obytná místnost nebo pobytová místnost; normová hodnota; požadavky na stavby podle § 156 SZ atd.;
• vyhláška č. 398/2009 Sb. – bezbariérovost staveb občanského vybavení, pozemních komunikací a veřejných prostranství, společných prostor a domovního vybavení bytového domu atd.

3 ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ

3.1 VYBRANÉ ČINNOSTI PRO PROJEKTOVOU ČINNOST A PROVÁDĚNÍ STAVEB

Vybranými činnostmi ve výstavbě jsou podle § 158 odst. 1 SZ:

• projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a uzavření veřejnoprávní smlouvy, nahrazující územní rozhodnutí a pro veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektová dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ:
  • zpracování územně plánovací dokumentace (§ 2 odst. 1 písm. n), § 36 SZ), územní studie (§ 30 SZ);
  • zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§ 76–§ 90 SZ, územní souhlas – § 96 a § 96a SZ, územní rozhodnutí – § 92 SZ);
  • zpracování dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ) nahrazující územní rozhodnutí (§ 92 SZ);
  • zpracování projektové dokumentace (§ 158 odst. 2 SZ);
• odborné vedení provádění stavby nebo její změny (stavbyvedoucí – § 134 odst. 2 SZ, § 153 odst. 1 a 2 SZ, § 158 odst. 1, § 160 odst. 1, 2 a 4 SZ).

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou podle § 158 odst. 1 SZ provádět pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle AZ.

Náležitosti územně plánovací dokumentace včetně rozsahu a obsahu zásad územního rozvoje, územního plánu a regulačního plánu jsou stanoveny v § 36–75 SZ a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah dokumentací a projektových dokumentací je stanoven ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška se z hlediska stavebního povolování nevztahuje na projektovou dokumentaci dopravních staveb, tedy pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací podle § 194 písm. c) SZ, pro které platí vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. resp. vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného provedení u staveb dopravní infrastruktury.

Projektovou činnost ve výstavbě (§ 158 a § 159 SZ) musí zabezpečit projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Podle ŽZ se jedná o vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“.

Odborné vedení provádění stavby (§ 160 SZ) musí zabezpečit stavbyvedoucí (§ 134 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Podle ŽZ se jedná o vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

3.2 PROJEKTOVÁ DOKUMENTACE

Projektovou dokumentací – je podle § 158 odst. 2 SZ dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (stavby, u kterých stačí ohlášení);

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;

c) uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 (§ 143–§ 151) SZ;

e) stavby pro vydání společného povolení § 94l a § 94s SZ;

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118 SZ (změna stavby přichází v úvahu až po jejím povolení);

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby);

h) pro provádění stavby podle § 134 odst. 7 SZ;

i) pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku s ohledem na jejich nevyhovující stav);

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 VZ (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel).

Projektant podle § 159 odst. 1 SZ odpovídá za správnost, celistvost a úplnost územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí.

Projektant podle § 159 odst. 2 SZ odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí a je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro konkrétní obor nebo specializaci. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

V občanském zákoníku není výslovně uvedeno, kdy zaniká odpovědnost za vady projektové dokumentace. Reklamace vady projektové dokumentace má význam tehdy, když se tato „skrytá“ vada projevila ve vadě díla. V takovém případě se jedná o vadu stavby způsobenou vadou projektové dokumentace. Odpovědnost za vady se potom řídí ustanoveními zejména § 5, § 2112, § 2615, § 2629 a § 2630 OZ.

Autorské právo a autorský dohled je předmětem § 2 a § 11 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Projektovou dokumentaci stavby (§ 158 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

3.3 AUTORIZACE PRO OBORY A SPECIALIZACE

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě uděluje osobám podle § 5 AZ autorizace pro obory (11x), popř. specializace (2x).

Obory:

• pozemní stavby;
• dopravní stavby;
• stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství;
• mosty a inženýrské konstrukce;
• technologická zařízení staveb;
• technika prostředí staveb;
• statika a dynamika staveb;
• městské inženýrství;
• geotechnika;
• požární bezpečnost staveb;
• stavby pro plnění funkce lesa.

Specializace:

• energetické auditorství;
• zkoušení a diagnostika staveb.

Autorizovaný inženýr – je podle § 18 AZ v rozsahu oboru (§ 5 AZ), popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

• vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (§ 86 a § 92–§ 95 SZ) a projektovou dokumentaci staveb (§ 158 odst. 2 SZ), včetně příslušných územně plánovacích podkladů, s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné;
• podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem (AZ);
• vypracovávat územně plánovací podklady (§ 25 SZ) a příslušné části územně plánovací dokumentace (§ 36 SZ);
• provádět statické a dynamické výpočty staveb;
• provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy;
• provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak;
• vydávat odborná stanoviska, zpracovávat dokumentaci a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (ZEIA) a to i pro účely řízení před státními orgány;
• vést realizaci stavby (§ 134, § 153 odst. 1–4 a § 160 odst. 1–4 SZ);
• provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak;
• provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby (§ 152 odst. 4, § 153 odst. 2 a § 157 odst. 2 SZ);
• zastupovat stavebníka, popř. navrhovatele, na podkladě zmocnění při územním, stavebním nebo kolaudačním řízení;
• vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Poznámka:
Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby, dopravní stavby, stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, mosty a inženýrské konstrukce, městské inženýrství nebo technologická zařízení staveb je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oborů technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního a autorizačního zákona, zejména § 12 odst. 6 AZ.

Autorizovaný technik – je podle § 19 písm. a) AZ v rozsahu oboru (§ 5 AZ), příp. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:

• vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující;
• vypracovávat projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouvu územní rozhodnutí nahrazující a projektové dokumentace;
• v případě oboru pozemní stavby je autorizovaný technik oprávněn v celém rozsahu vypracovávat též;
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (§ 103 odst. 1 SZ);
  • dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby vyžadující ohlášení (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení (§ 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
  • projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ);
  • projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení na pozemku stavby pro bydlení (§ 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem;
• provádět stavebně technické průzkumy;
• vést realizaci stavby (§ 134, § 153 odst. 1–4 a § 160 odst. 1–4 SZ);
• provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby (§ 152 odst. 4, § 153 odst. 2 a § 157 odst. 2 SZ);
• řídit příslušné odborné stavební a montážní práce;
• zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení;
• vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

Fyzická osoba se podle § 180 odst. 1 SZ dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 158 SZ provádí vybrané činnosti ve výstavbě bez oprávnění podle AZ. Za přestupek uložit pokutu do 200 000 Kč.

Za závažné nebo opětovné porušení povinností autorizované osoby Komora podle § 20 odst. 1 AZ autorizované osobě uloží, nejde-li o trestný čin, některé z těchto disciplinárních opatření:

• písemnou důtku;
• pokutu až do výše 50 000 Kč;
• pozastavení autorizace až na dobu nejvýše tří let;
• odejmutí autorizace.

Autorizované osoby vykonávají svoji činnost, pro kterou jim byla udělena autorizace podle § 14 AZ, jako svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle AZ (tato činnost není živností podle § 3 odst. 2 ŽZ), osoby vykonávající činnost podle ŽZ, zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti.

Poznámka:
Pro základní orientaci autorizovaných osob v praxi, pro zpřesnění rozsahu a obsahu jednotlivých oborů a specializací a pro případné překrývání autorizace jednoho oboru do druhého slouží pomůcka „Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby“ A 2.1.

Podle § 7 odst. 1 a § 30h AZ jsou řádnými členy ČKAIT osoby autorizované v ČR zapsané ČKAIT a usazené osoby z EU registrované ČKAIT. Za určitých podmínek mohou vykonávat odborné činnosti ve výstavbě i tzv. hostující osoby z EU (§ 30n AZ).

Vypracování podkladu pro vydání závazného stanoviska (§ 4 odst. 2 písm. b) popř. c) SZ a § 149 odst. 2 SŘ) u rozpracované/nedokončené projektové dokumentace je ve smyslu § 2 odst. 1 AZ odbornou činností. Pokud dotčený orgán (§ 136 SŘ) požaduje použití autorizačního razítka, doporučuje se, aby autorizované osoby tuto dokumentaci podle § 13 odst. 3 AZ opatřily nejen vlastnoručním podpisem, ale i otiskem autorizačního razítka.

Autorizovaná osoba nemá statut „soudního znalce“; pro možnost řešení odborných problémů je ale na webu ČKAIT zavedena nepovinná databáze „EXPERT“ s kontakty na autorizované osoby nabízející konzultace.

Podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech je od 1. 1. 2021 podmínkou pro výkon činnosti ,,soudního znalce,, v oblasti výstavby podle § 8 získání osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem; k zákonu je vydána mj. vyhláška č. 505/2020 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů, jiná osvědčení o odborné způsobilosti, osvědčení vydaná profesními komorami a specializační studia pro obory a odvětví.

Autorizovaná osoba podle § 13 odst. 3 AZ opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka. ČKAIT vydala pro tyto účely „Pravidla pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika“ (viz Autorizační razítko).

3.4 VÁZANÉ ŽIVNOSTI PRO PROJEKTOVOU ČINNOST A PROVÁDĚNÍ STAVEB

Pro podnikání v oblasti projektové činnosti ve výstavbě prostřednictvím ŽZ je tato činnost zařazena mezi živnosti vázané (§ 23 a příloha č. 2 ŽZ, příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů) pod názvem „Projektová činnost ve výstavbě“ a stanovenou odbornou způsobilostí této živnosti je:

• autorizace nebo zápis do seznamu registrovaných osob podle AZ, nebo
• vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 3 roky praxe v projektování staveb, nebo
• vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu a studijním oboru zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
• vyšší odborné vzdělání v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb, nebo
• střední vzdělání s maturitní zkouškou v oboru vzdělání zaměřeném na stavebnictví a 5 let praxe v projektování staveb;
• podle přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že obsahovou náplní vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ je zpracování dokumentace v oblasti územně plánovací činnosti, v oblasti územního rozhodování a stavebního řádu podle stavebního zákona.

Pro podnikání v oblasti provádění staveb prostřednictvím ŽZ je tato činnost zařazena rovněž mezi živnosti vázané (§ 23 a příloha č. 2 ŽZ, příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů) pod názvem „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Stanovenou odbornou způsobilostí této živnosti jsou tytéž podmínky jako pro vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ s tím, že místo praxe v projektování staveb je vyžadována praxe v provádění staveb a dále doložení dokladů podle § 7 odst. 5 písm. a) až d) nebo e) ŽZ.

Podle přílohy č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že obsahovou náplní vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle stavebního zákona. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonávány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, příp. živnosti volné. Pod touto živností lze realizovat činnost stavebního dozoru u staveb prováděných svépomocí (§ 2 odst. 2 písm. d) SZ a § 160 odst. 3 a 4 SZ).

Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. b) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. b) ŽZ dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Poznámka:
Podle přílohy č. 2 a č. 4 ŽZ je činnost dalších rozhodujících účastníků výstavby (vedle projektanta a stavbyvedoucího) realizovaná přes živnosti:

technický dozor stavebníka – živnost volná, obor činnosti č. 70 příloha č. 4 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy; obsahem této činnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.

Poznámka:
Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. a) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti volné, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč; u staveb financovaných z veřejného rozpočtu se musí navíc jednat o osobu s oprávněním podle AZ.

Právnická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. a) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti volné, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – živnost vázaná příloha č. 2 NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů – Poskytování služeb v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Poznámka:
Fyzická osoba se podle § 61 odst. 3 písm. b) ŽZ dopustí přestupku tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokutu do 750 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se podle § 63 odst. 1 písm. b) ŽZ dopustí přestupku dále tím, že provozuje činnost, která je předmětem živnosti vázané, aniž by pro tuto živnost měla živnostenské oprávnění. Za přestupek lze uložit pokuta do 750 000 Kč.

3.5 ODBORNÁ ČINNOST TECHNICKÉHO DOZORU STAVEBNÍKA

Technický dozor stavebníka není  „vybranou činností ve výstavbě“ (§ 158 SZ) výkon technického dozoru jako technické činnosti je podle § 12, 18 a 19 AZ „další odbornou činností“. Pojem „technický dozor stavebníka“ SZ nevymezuje a jeho povinnosti nejsou ve SZ uvedeny.

Technický dozor stavebníka nad prováděním stavby prováděné stavebním podnikatelem jako zhotovitelem a financované z veřejného rozpočtu (§ 152 SZ) musí zajistit stavebník fyzickou osobou s oprávněním podle AZ, tj. autorizovanou osobou. Podle ŽZ se jedná o volnou živnost obor činnosti č. 70 „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“. Obsahem této činnosti není výkon stavebního dozoru (§ 2 SZ, § 160 SZ) u staveb prováděných „svépomocí“.

3.6 KVALIFIKOVANÁ ČINNOST STAVEBNÍHO DOZORU

Stavební dozor (§ 2 SZ) je pojem související se stavbou zajišťovanou stavebníkem svépomocí – tedy nikoliv dodavatelsky přes smlouvu o dílo podle OZ se zhotovitelem jako stavebním podnikatelem (§ 160 odst. 3, 4 SZ). Stavební dozor není podle ŽZ a NV č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů živností). Stavební dozor není ani vybranou činností ve výstavbě podle AZ – viz taky závěr kap. 3.1 a 7.3.

Stavebním dozor jako odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí je vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Nejedná se ale o tzv. „vybranou činnost ve výstavbě“ (§ 158 SZ); výkon stavebního dozoru jako technické činnosti, může ale být prováděn osobou s oprávněním podle AZ, neboť se jedná podle § 12, 18 a 19 AZ o „další odbornou činností“ autorizovaného osoby.

4 ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

4.1 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

Územní rozhodnutí podle § 84 odst. 1 SZ vydává příslušný stavební úřad na základě územního řízení (§ 87 SZ), územní rozhodnutí v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a SZ) nebo zjednodušeného územního řízení (§ 95 SZ).

Územním rozhodnutím (ÚR) jsou podle § 77 SZ rozhodnutí o:

• umístění stavby nebo zařízení (dále jen „rozhodnutí o umístění stavby“) – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ;
• dělení nebo scelování pozemků – § 82 SZ;
• ochranném pásmu – § 83 SZ.

Stavební úřad rozhodne o umístění stavby nebo zařízení, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území nebo dělení nebo scelování pozemků v územním řízení (§ 84 odst. 1 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 odst. 1 SZ).

Územní rozhodnutí se podle § 78 odst. 2 SZ nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán (§ 61 SZ).

Územní rozhodnutí se podle § 78 odst. 3 SZ nevydává, pokud se vydává společné povolení (§ 94j–94z SZ).

Územní rozhodnutí lze podle § 78 odst. 1 nahradit územním souhlasem za podmínek uvedených v § 96 SZ nebo veřejnoprávní smlouvou za podmínek uvedených v § 78a SZ. Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí musí být zpracována autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ (AO).

Územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ může za určitých podmínek stavební úřad uložit u stavby zpracování prováděcí dokumentace stavby, která musí být k dispozici před zahájením stavby; tato dokumentace musí být zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4–8. Jedná se o stavební záměry: vedení sítí elektro komunikací, distribuční soustavy v elektroenergetice, distribuční soustavy v plynárenství, rozvodná tepelná zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení, u kterých není běžně vyžadováno stavební povolení ani ohlášení. Tyto stavby musí být realizovány vždy dodavatelsky, tedy zhotovitelem jako stavebním podnikatelem podle OZ (nesmí být realizovány svépomocí – § 160 SZ), a musí být povolovány do užívání kolaudačním souhlasem.

Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem (AO), stavební úřad podle § 86 SZ odst. 4 řízení zastaví.

4.1.1 Rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o umístění stavby v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o umístění stavby ve zjednodušeném územním řízení

Rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 odst. 1 SZ vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel a podmínky pro její umístění, zpracování návazné projektové dokumentace a napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební záměry uvedené v § 79 odst. 2 písm. a) až t) SZ s výjimkou záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a dále podle § 79 odst. 6 SZ ani stavební úpravy a udržovací práce.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 3, § 9 a příloha č. 1 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o umístění stavby lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění pro běžné stavby je stanoven přílohou č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; pro liniové stavby technické infrastruktury, pro stavby dráhy, pro stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace a pro soubor staveb v areálu jaderného zařízení přílohami č. 2–5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (podle přílohy č. 1 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 1 část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 1 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením (§ 9b ZEIA), postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Podle přílohy č. 1 část D bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle bodu 7 částí B, C a D přílohy č. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a zákona č. 22/1997 Sb., o technické požadavcích na výrobky (ZTPV)).

Dokumentaci o umístění stavby (§ 79 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.2 Rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně využití území v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o změně využití území ve zjednodušeném územním řízení

Podle § 80 odst. 1 SZ stanoví Rozhodnutí o změně využití území nový způsob užívání pozemku a podmínky jeho využití. Vyžadují je stavební záměry specifikované v § 80 odst. 2 písm. a)–f) SZ. Toto rozhodnutí ani územní souhlas nevyžadují záměry uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) až e) SZ s výjimkou území, na kterých se nalézají archeologické nálezy, a záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 4, § 10 a příloha č. 2 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část.; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o změně využití území lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území je stanoven přílohou č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb. (podle přílohy č. 2 část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 2 část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 2 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Podle přílohy č. 2 část D bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto územního rozhodnutí musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle části D bod 7 přílohy č. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou k žádosti tohoto územního rozhodnutí u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Dokumentaci o změně využití území (§ 80 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.3 Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území ve zjednodušeném územním řízení

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle § 81 odst. 1 SZ vyžadují takové změny v užívání stavby, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení stavebního záměru na životní prostředí podle ZEIA, nebo mají nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí (v případě toho druhu územního rozhodnutí viz blíže § 5, § 11 a příloha č. 3, část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část; u souboru staveb v areálu jaderného zařízení, stanovuje souhrnná technická zpráva základní vlastnosti a limitní požadavky na vstupy a výstupy nezbytné pro jeho umístění, dokumentace objektů se nezpracovává; u výrobku plnícího funkci stavby může být výkresová část dokumentace nahrazena technickou dokumentací výrobce nebo dovozce, nebo jiným dokladem podle zvláštního právního předpisu, z něhož je možné ověřit dodržení technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby.

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území je stanoven přílohou č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (podle přílohy č. 3, část B bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 3, část C bod 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž platí i pro územní řízení s posouzením vlivu na životní prostředí podle § 94a SZ (podle přílohy č. 3, část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Podle § 94a odst. 2 SZ v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením, postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Dokumentaci o změně vlivu užívání stavby na území (§ 81 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.1.4 Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků ve zjednodušeném územním řízení

Podle § 82 odst. 1 SZ stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků a je možno jej vydat pouze na žádost podanou všemi vlastníky všech dotčených pozemků.

Rozhodnutí o dělení a scelování pozemků lze vydat v územním řízení (§ 84 SZ) nebo ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ).

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků, představuje tedy rozhodnutí, které nesměřuje ke stavební činnosti. Při dělení i při scelování pozemků de facto vzniká nový pozemek či pozemky, mění se pouze identifikace pozemků, tudíž není tento druh územního rozhodnutí nástrojem, který by měnil povahu pozemku. Rozhodnutím jsou stanovena zákonná pravidla pro dělení a scelování pozemků v souladu se záměry územního plánování. Toto územní rozhodnutí je podkladem pro geometrické plány podle katastrálního zákona, na základě kterého se vytvářejí nové pozemkové parcely.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o dělení a scelování pozemků není ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, upřesněn. Podle § 6, § 12 a přílohy č. 4 část B bod 5. vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je přílohou žádosti o vydání tohoto rozhodnutí celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelování pozemků s vyznačením přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům.

Grafické přílohy žádosti se podle § 6 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, přikládají ve dvou vyhotoveních.

Totéž platí i pro zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ (podle přílohy č. 4 část C bod 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Dokumentaci o dělení nebo scelování pozemků (§ 82 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Obsahově se nejedná o „plnohodnotnou“ dokumentaci podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ a podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.1.5 Rozhodnutí o ochranném pásmu

Rozhodnutí o ochranném pásmu podle § 83 odst. 1 SZ chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí a naopak. Vydává se zpravidla současně při rozhodování podle § 79 až § 81 SZ, tedy současně s rozhodnutím o umístění stavby, s rozhodnutím o změně využití území nebo rozhodnutím o změně vlivu užívání stavby na území. Lze je vydat i samostatně.

Poznámka:
Ochranná pásma jsou stanovena ve složkových zákonech, jako jsou zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, č. 458/2000 Sb., energetický zákon, č. 254/2001 Sb., o vodách, č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích apod., vše ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o ochranném pásmu není ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, upřesněn. Podle § 7, § 13 a přílohy č. 5 část B bod 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je přílohou žádosti o vydání tohoto rozhodnutí celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel pozemků a staveb na nich, ze které bude zřejmé:

a) rozsah ochranného pásma;

b) již existující ochranná pásma, chráněná a záplavová území;

c) veřejná dopravní a technická infrastruktura dotčená ochranným pásmem s vyznačením náhradních opatření, např. jejich přeložek nebo nových staveb.

Podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, grafická příloha rozhodnutí o ochranném pásmu, ověřená stavebním úřadem, obsahuje celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením hranic ochranného pásma a chráněných staveb, zařízení a pozemků. U ochranných pásem liniových staveb delších než 1 000 metrů a staveb zvlášť rozsáhlých se doplní uvedené údaje na mapovém podkladě v odst. měřítku 1 : 10 000 až 1 : 50 000.

Grafické přílohy žádosti se podle § 7 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., přikládají ve dvou vyhotoveních.

Dokumentaci o ochranném pásmu (§ 83 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Obsahově se nejedná o „plnohodnotnou“ dokumentaci podle § 86 odst. 2 písm. e) SZ a podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

4.2 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA

Stavební úřad může se žadatelem uzavřít veřejnoprávní smlouvu podle § 78a SZ, která nahradí územní rozhodnutí o:

• umístění stavby nebo zařízení – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ.

Veřejnoprávní smlouva je specifikována v § 159 správního řádu.

Veřejnoprávní smlouvu nelze podle § 78a odst. 1 SZ uzavřít se žadatelem v případech záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

K návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí podle § 79, § 80 nebo § 81 SZ žadatel připojí podle § 78a odst. 2 SZ dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání příslušného územního rozhodnutí. Dále podle § 78a odst. 4 žadatel přiloží grafickou přílohu, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popř. další vybranou dokumentaci. Podle § 158 odst. 1 SZ je zpracování dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí tzv. vybranou činností. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání příslušného rozhodnutí je stanoven přílohou č. 1–7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci pro veřejnoprávní smlouvu (§ 78a SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.3 SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ, SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ S POSOUZENÍM VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, SPOLEČNÉ ÚZEMNÍ A STAVEBNÍ ŘÍZENÍ U STAVEB DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

U staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ a staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) SZ lze vydat společné povolení (§ 94j až 94z SZ).

U staveb, na které se vydává společné povolení, se nevydává podle § 78 odst. 3 SZ územní rozhodnutí.

Podléhá-li stavba ZEIA, lze vydat společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q).

Stavební úřad podle § 94q odst. 1 SZ postupuje ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným úřadem podle SZ a podle ZEIA. Žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí pro stavební záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle ZEIA, projedná stavební úřad ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v součinnosti s příslušným úřadem, který vydá závazné stanovisko o posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí v rámci společného územního a stavebního řízení s posouzením vlivů na životní prostředí; závazné stanovisko je podkladem pro vydání společného povolení.

Podle § 94q odst. 2 SZ ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, které je navazujícím řízením (§ 9b ZEIA), postupuje stavební úřad podle ustanovení o navazujícím řízení podle ZEIA, pokud v něm není stanoveno jinak.

Společné územní a stavební řízení (§ 7a a § 13a, příloha č. 6 část B bod 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb.) podle § 94l odst. 1e SZ vyžaduje společnou dokumentaci podle, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technologických a technických zařízení a dokladovou část. Jedná se o rozhodující podklad pro vydání tzv. společného povolení.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je stanoven přílohou č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí příloha č. 6 části B vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro společné povolení ve společném řízení s posouzením vlivu na životní prostředí podle § 94j SZ platí příloha č. 6, část C vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podle přílohy č. 1, 2 a 3 část D vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k žádosti o vydání tohoto společného povolení musí být přiložena i dokumentace vlivu záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 ZEIA.

Podle § 15 odst. 6 VZ lze povolit ve společném územním a stavebním řízení vodní dílo.

Podle § 2j odst. 3 zákona č. 416/2009 Sb. lze povolit ve společném územním a stavebním řízení v omezeném rozsahu stavby dopravní infrastruktury.

• Dokumentaci pro vydání společného povolení přikládanou k žádosti o vydání společného povolení, kterým se umísťuje a povoluje stavba dopravní infrastruktury, lze zpracovat v omezeném rozsahu. Dokumentace obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů, dokladovou část a, jde-li o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí, rovněž dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a jeho přílohy č. 4, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.
• V případě postupu podle odstavce 1 je stavebník povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji nejpozději 5 dnů před zahájením stavby stavebnímu úřadu.
• Podrobnosti obsahu dokumentace podle odstavce 1 věty druhé jsou specifikovány vyhláškou č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Dokumentaci pro společné územní a stavební řízení (§ 94l SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.4 ZJEDNODUŠENÉ ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

Stavební úřad podle § 95 odst. 1 SZ rozhodne o:

• umístění stavby – § 79 SZ;
• změně využití území – § 80 SZ;
• změně vlivu užívání stavby na území – § 81 SZ;
• dělení a scelování pozemků – § 82 SZ.

ve zjednodušeném územním řízení, jestliže je záměr v zastavěném území nebo zastavitelné ploše, nejedná se o záměr, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí a jsou doložena závazná stanoviska, popř. rozhodnutí dotčených orgánů a souhlasy účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům a stavbám na nich, může být umístěním stavebního záměru dotčeno. Obsah žádosti je vymezen v § 13b a přílohou č. 1 až 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, shodně s příslušnými žádostmi o územní rozhodnutí.

Pro zjednodušené územní řízení SZ ani vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nestanoví konkrétně rozsah a obsah dokumentace. Ve zjednodušeném územním řízení platí pro zpracování dokumentace obdobný režim jako pro „klasické“ územní řízení. V § 13b odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je však předepsáno, že k vydání příslušného druhu územního rozhodnutí se ve zjednodušeném územním řízení připojují přílohy uvedené v částech C formulářů jednotlivých žádostí o vydání příslušných druhů územních rozhodnutí (přílohy č. 1–4 vyhlášky č. 503/2006 Sb.) a odpovídající dokumentaci podle příloh č. 1, 2, 4, 6 a 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Pro územní rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení o dělení a scelování pozemků je podle přílohy č. 4 část C bodu 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, součástí žádosti celková situace v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného dělení nebo scelování pozemků s vyznačením přístupu z veřejné komunikace ke všem pozemkům.

Grafické přílohy žádosti a dokumentace se podle § 13b odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb. předkládají ve dvou vyhotoveních.

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků, představuje tedy rozhodnutí, které nesměřuje ke stavební činnosti. Při dělení i při scelování pozemků de facto vzniká nový pozemek či pozemky, mění se pouze identifikace pozemků, tudíž není tento druh územního rozhodnutí nástrojem, který by měnil povahu pozemku. Rozhodnutím jsou stanovena zákonná pravidla pro dělení a scelování pozemků v souladu se záměry územního plánování. Toto územní rozhodnutí je podkladem pro geometrické plány podle katastrálního zákona, na základě kterého se vytvářejí nové pozemkové parcely.

Dokumentaci pro zjednodušené územní řízení (§ 95 SZ) o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

Dokumentaci pro zjednodušené územní řízení (§ 95 SZ) o dělení a scelování pozemků nemusí zpracovat autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.5 ÚZEMNÍ SOUHLAS

Územní souhlas (ÚS) podle § 96 odst. 1 SZ lze vydat místo územního rozhodnutí, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Jeho bližší obsah je vymezen v § 15a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle ZEIA.

V případě vydávání územního souhlasu neprobíhá územní řízení ani zjednodušené územní řízení podle § 95 SZ, a tudíž neplatí ani, pokud se týká dokumentace, § 86 odst. 2e SZ.

Územní souhlas postačí v případech uvedených v § 96 odst. 2 písm. a) až g) SZ:

a) u stavebních záměrů uvedených v § 103 SZ (stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce nevyžadující stavební povolení ani ohlášení);

b) u ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení;

c) u změn staveb;

d) změn druhu pozemku o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m²;

e) staveb umisťovaných v uzavřených prostorech ohraničených existujícími budovami, pokud odpovídají jejich způsobu užívání, nemění se vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru;

f) terénních úprav do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m² na pozemcích, které nehraničí s veřejnými pozemními komunikacemi nebo veřejným prostranstvím, pokud nedochází k nakládání s odpady;

g) odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost o ÚS nesplňuje podmínky pro jeho vydání, rozhodne o provedení územního řízení. Pokud je to nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění dokumentace, která musí být u staveb podle § 96 odst. 2 písm. e) SZ a u ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ zpracována projektantem, tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ, v rozsahu dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního souhlasu není blíže ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, stanoven.

K žádosti o územní souhlas (§ 96 odst. 3 SZ, § 15 a § 15a přílohy č. 7 část B bod 5 a 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) žadatel připojí podle § 96 odst. 3 písm. d) a e) SZ mj.:

• celkovou situaci v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle jeho charakteru, zejména půdorysy rozhodujících podlaží a pohledů u budov; popis záměru musí vždy splňovat podmínky ze závazných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů a stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Grafické přílohy žádosti se podle § 15 odst. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předkládají ve dvou vyhotoveních.

Podle bodu 11 části B přílohy č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou žádosti o územní souhlas u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ, ZTPV).

Dokumentaci pro územní souhlas (§ 96 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

4.6 SPOLEČNÝ ÚZEMNÍ SOUHLAS A SOUHLAS S PROVEDENÍM OHLÁŠENÉHO STAVEBNÍHO ZÁMĚRU (SPOLEČNÉ OZNÁMENÍ ZÁMĚRU)

Podle § 96a odst. 1 SZ u staveb v působnosti obecného stavebního úřadu, staveb vymezených v § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ, staveb vymezených v § 16 odst. 2 písm. d) SZ lze vydat společný územní souhlas (§ 96 SZ) a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 105 SZ), tj. společný souhlas, kterým se stavba umisťuje a povoluje. Příslušným k vydání společného souhlasu je stavební úřad příslušný k povolení stavby podle § 13 odst. 1 SZ, § 15 odst. 1 písm. b) až d) SZ nebo § 16 odst. 2 písm. d) SZ.

Stavebník může ohlášený stavební záměr podle § 104 odst. 1 a 2 SZ provést na základě společného souhlasu.

Podle § 96a odst. 2 SZ podá-li stavebník společné oznámení záměru, vydá stavební úřad společný souhlas, za předpokladu, že jsou splněny požadavky a podmínky § 96 a 105 SZ.

Ke společnému oznámení záměru stavebník připojí doklady podle § 96 odst. 3 písm. a) až e) SZ a dokumentaci podle povahy záměru uvedenou v § 105 odst. 2 až 6 SZ a celkovou situaci v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí (příloha č. 16 část B bod 6 a 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Podle části B bod 11 přílohy č. 16 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou přílohou k žádosti o společný souhlas u výrobků plnících funkci stavby rovněž doklady prokazující shodu vlastností výrobku s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Projektovou dokumentaci pro společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru (§ 96a SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ, jedná-li se o stavby podle § 104 odst. 1 písmeno a) až e) v souladu s § 105 odst. 3 SZ. U ostatních ohlašovaných záměrů postačí kvalifikovaná (§ 104 odst. 1 písmeno f) až i) a k) SZ) může dokumentaci zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

4.7 ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O STAVEBNÍ UZÁVĚŘE A ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O ASANACI ÚZEMÍ

Územní opatření vydává pro vymezené území v přenesené působnosti územní rada obce.

Územní opatření o stavební uzávěře podle § 97 odst. 1 SZ, omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území.

Územní opatření o asanaci území podle § 97 odst. 2 SZ se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií.

Součástí územního opatření o stavební uzávěře, popř. o asanaci území, je podle § 99 odst. 1, popř. § 100 odst. 2 SZ a § 17 a § 18 vyhlášky č. 503/2006 Sb. grafická příloha v měřítku katastrální mapy s vyznačením dotčeného území.

Grafickou přílohou, která je součástí územního opatření o stavební uzávěře nebo o asanaci území, je podle § 17 a § 18 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ověřený výkres na kopii katastrální mapy s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra, nebo kterého se opatření o asanaci týká. Týká-li se územní opatření o stavební uzávěře nebo asanaci území zvlášť rozsáhlého území, nahradí se ověřený výkres mapovým podkladem v měřítku 1 : 5 000 s vyznačením území, pro které platí stavební uzávěra, nebo kterého se opatření o asanaci týká.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání územního opatření není blíže stanoven ve SZ ani ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci pro územní opatření o stavební uzávěře a pro územní opatření o asanaci území (§ 97 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5 STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

5.1 STAVBY NEVYŽADUJÍCÍ STAVEBNÍ POVOLENÍ ANI OHLÁŠENÍ

Stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu podle § 103 odst. 1 SZ nevyžadují

a) stavební záměry (§ 3 odst. 5 SZ) uvedené v § 79 odst. 2 SZ. Jedná se o stavby nevyžadující rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas;

b) terénní úpravy (§ 3 odst. 1 SZ) uvedené v § 80 odst. 3 písm. a) SZ nebo úpravy pozemků uvedené v § 80 odst. 3 písm. e) SZ;

c) udržovací práce (§ 3 odst. 4 a § 139 SZ), jejichž provedení nemůže negativně ovlivnit zdraví osob, požární bezpečnost, stabilitu, vzhled stavby, životní prostředí nebo bezpečnost při užívání a nejde o udržovací práce na stavbě, která je kulturní památkou;

d) stavební úpravy (§ 2 odst. 5 písm. c) SZ), pokud se jimi nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (ZEIA) a jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o stavební úpravy stavby, která je kulturní památkou;

e) stavby a zařízení (§ 2 odst. 3 SZ), a to

1. stavby o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, nepodsklepené, jestliže neobsahují obytné ani pobytové místnosti, hygienická zařízení ani vytápění, neslouží k ustájení nebo chovu zvířat, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých kapalin nebo hořlavých plynů a nejedná se o úložiště radioaktivních odpadů obsahující výlučně přírodní radionuklidy nebo jaderná zařízení;

2. stavby pro zemědělství do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez podsklepení; stavby pro zemědělství nad 60 m² zastavěné plochy nebo nad 5 m výšky do 300 m² zastavěné plochy a do 7 m výšky, o jednom nadzemním podlaží, nepodsklepené, stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují, ledaže se jedná o stavby pro ustájení zvířat nebo chovatelství anebo zemědělské stavby, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv);

3. stavby pro chovatelství o jednom nadzemním podlaží o zastavěné ploše do 16 m² a do 5 m výšky, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

4. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov (ZEK);

5. distribuční soustava v elektroenergetice s výjimkou budov;

6. distribuční soustava v plynárenství s výjimkou budov a těžební plynovody⁶⁹⁾;

7. rozvodné tepelné zařízení s výjimkou budov;

8. vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;

9. stavby a zařízení pro výrobu energie s celkovým instalovaným výkonem do 20 kW s výjimkou stavby vodního díla (vodní zákon);

10. vodovodní, kanalizační a energetické přípojky, včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnicích doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní;

11. zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny do celkového objemu 5 m³ určené výhradně pro odběr plynné fáze;

12. zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny do objemu 50 m³ a do výšky 3 m;

13. nádrže na vodu do 100 m³ obsahu ve vzdálenosti nejméně 50 m od budov s obytnými nebo pobytovými místnostmi, pokud nejde o vodní díla;

14. oplocení;

15. reklamní a informační zařízení (§ 2 odst. 3 a § 3 odst. 2 SZ);

16. výrobky plnicí funkci stavby (§ 2 odst. 3 SZ), včetně základových konstrukcí pro ně;

17. odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy (vyhláška č. 501/2006 Sb.) do 300 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

18. bazén nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci

19. stožáry pro vlajky výšky nad 8 m.

Stavební předpisy nevyžadují zpracování dokumentace pro tyto stavby. V praxi lze očekávat, že pro provedení těchto staveb vypracuje zhotovitel (nebo jím, případně stavebníkem pověřená osoba) realizační/ výrobní/ konstrukční dokumentaci stavby (terminologie není ustálená).

U stavebních záměrů podle § 103 postačí v předcházejícím územním řízení podle § 96 odst. 2 písm. a) pouze územní souhlas.

Poznámka:
Stavby podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 4. až 8. ale vyžadují zpracování dokumentace pro provádění stavby, nesmí podléhat zpracování EIA, nemohou být realizovány formou svépomocí a musí být kolaudovány.

Podle § 15 odst. 2 VZ stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.

Dokumentaci stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení (§ 103 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ. Právní předpisy nespecifikují rozsah a obsah této dokumentace.

5.2 STAVBY (JEDNODUCHÉ), U KTERÝCH POSTAČÍ OHLÁŠENÍ

Ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 SZ vyžadují

a) stavby (§ 2 odst. 3 SZ) pro bydlení a pro rodinnou rekreaci (§ 2a–§ 2b vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše s dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;

b) podzemní stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem (VZ) nebo stavbou podle § 16 odst. 2 písm. d) (stavby v působnosti MPO ČR jako stavebního úřadu);

c) stavby do 300 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m² celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let. Dobu dočasnosti nelze prodloužit;

d) stavby do 70 m² celkové zastavěné plochy (§ 2 odst. 7 SZ) a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;

e) stavby pro reklamu podle § 3 odst. 2 SZ;

f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch (vyhláška č. 501/2006 Sb.) o výměře nad 300 m², nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí;

g) stavby zařízení staveniště (§ 3 odst. 2 a 3 SZ, vyhláška č. 501/2006 Sb.) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bodě 1 SZ;

h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím;

i) terénní úpravy (§ 3 odst. 1 SZ) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b) SZ;

j) udržovací práce na stavbě (§ 3 odst. 4 a § 139 SZ) neuvedené v § 103 odst. 1 písm. c) SZ;

k) stavební úpravy (§ 2 odst. 5 písm. c) SZ) pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí (ZEIA).

Stavební úřad může podle § 78 odst. 6 SZ v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) SZ stanovit, jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů nebo ochrana práv účastníků řízení, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení.

Podle § 15a odst. 1 VZ k provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu (ZTPV), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení SZ o ohlašování staveb. Ohlášení tohoto vodního díla obsahuje náležitosti uvedené v § 15a odst. 2 VZ, včetně příslušné projektové dokumentace podle SZ. Podle § 15a odst. 3 VZ udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy.

V případě výstavby nové budovy je podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (ZHE), stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu a při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit mj. průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie.

Ohlášení postačí podle § 104 odst. 2 SZ u změn staveb uvedených v § 104 odst. 1 SZ, pokud jejich provedením nebudou překročeny uvedené parametry.

Ohlášení nevyžadují podle § 104 odst. 3 SZ stavby a terénní úpravy, u kterých to stavební úřad podle § 78 odst. 6 stanovil.

Ohlášení je vyloučeno podle § 104 odst. 4 SZ u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

U ohlašovaných staveb, jejich změn a zařízení podle § 104 SZ postačí v předcházejícím územním řízení podle § 96 odst. 2 písm. b) SZ místo územního rozhodnutí pouze územní souhlas.

K ohlášení stavebník připojí podle § 105 odst. 2 písm. e) SZ projektovou dokumentaci nebo dokumentaci.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že ohlášení není úplné nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, rozhodne usnesením podle § 107 odst. 1 SZ o provedení stavebního řízení podle § 108 SZ.

5.2.1 Ohlášení staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ

K ohlášení staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, § 18a a přílohy č. 8 část B bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 2 písm. e) a odst. 3 SZ projektovou dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a dokladovou část. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby na ohlášení stanoví příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo u dopravních staveb příloha č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., (§ 18a a příloha č. 8 část B bod 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Projektovou dokumentaci pro ohlášení staveb (§ 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.2.2 Ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) SZ

K ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch podle § 104 odst. 1 písm. f) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 4 písm. a) až g) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) technické řešení stavby s popisem jejího provedení, mechanické odolnosti a stability, údaje o navržených materiálech a seznamu použitých podkladů, technických norem nebo technických předpisů;

c) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;

d) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat, anebo na životní prostředí včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků;

e) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění bezpečnosti při užívání stavby;

f) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy;

g) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500, která zobrazuje současný stav území, navrhovanou stavbu včetně úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, vazby na okolí, stanovená ochranná nebo bezpečnostní pásma nebo záplavová území, chráněná území a existující stavby, dopravní a technickou infrastrukturu, vzorové příčné řezy v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 100 a charakteristické příčné řezy v měřítku 1 : 100 nebo 1 : 200.

Dokumentaci pro ohlášení staveb odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch (§ 104 odst. 1 písm. f) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.3 Ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ

K ohlášení staveb zařízení staveniště podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 4 písm. a) až h) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;

c) údaj o vlivu stavby na zdraví osob nebo zvířat anebo životní prostředí, včetně návrhu na opatření k odstranění nebo minimalizaci negativních účinků;

d) řešení požadavků na bezpečnost stavby a základní koncepci zajištění bezpečnosti při užívání stavby;

e) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy;

f) situaci stavby v měřítku zpravidla 1 : 500 se zakreslením umístění stavby a s vyznačením vzdálenosti od hranic sousedních pozemků a staveb na nich, podzemních sítí technické infrastruktury, včetně návrhu přípojek a stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území;

g) požárně bezpečnostní řešení, jehož obsah a rozsah vymezuje zvláštní právní předpis (vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb.);

h) stavební výkresy v přiměřeném měřítku.

Dokumentaci pro ohlášení staveb zařízení staveniště (§ 104 odst. 1 písm. g) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.4 Ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h) SZ

K ohlášení staveb opěrných zdí podle § 104 odst. 1 písm. h) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 5 písm. a) až b) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o stavbě, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o dodržení obecných požadavků na výstavbu, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o umístění stavby, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) situaci stavby zakreslenou na podkladě kopie katastrální mapy s vyznačením umístění navrhované stavby, hranic se sousedními pozemky, polohy staveb na nich, jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhovanou stavbu.

Dokumentaci pro ohlášení staveb opěrných zdí (§ 104 odst. 1 písm. h) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 SZ).

5.2.5 Terénní úpravy podle § 104 odst. 1 písm. i) SZ

K ohlášení terénních úprav podle § 104 odst. 1 písm. i) SZ stavebník připojí dokumentaci, která obsahuje části podle § 105 odst. 6 písm. a) až d) SZ:

a) průvodní zprávu se základními údaji o záměru, s informacemi o výsledku provedených průzkumů a měření, o splnění podmínek závazných stanovisek dotčených orgánů a rozhodnutí o využití území, bylo-li vydáno, a o jejich zapracování do dokumentace;

b) údaje o předpokládaných účincích záměru na okolí, technický popis postupu a způsobu prací, údaje o násypných hmotách, o místě a způsobu uložení vytěžených hmot, o způsobu jejich zhutňování a povrchové úpravě;

c) situační výkres na podkladě kopie katastrální mapy;

d) situační výkres v měřítku zpravidla 1 : 500 s vyznačením navrhovaného záměru, pozemků, na nichž se projeví jeho důsledky, včetně vyznačení stanovených ochranných nebo bezpečnostních pásem nebo záplavových území. Podle povahy a rozsahu záměru se připojí též charakteristické řezy objasňující jejich výškové uspořádání nebo vytyčovací výkresy. U technicky jednoduchých záměrů postačí potřebné geometrické parametry určující v situačním výkresu jejich polohové a výškové umístění.

Dokumentaci pro ohlášení terénních úprav (§ 104 odst. 1 písm. i) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

5.2.6 Ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ

K ohlášení udržovacích prací podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 7 SZ dokumentaci obsahující technický popis jejich provedení, popř. požárně bezpečnostní řešení, vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb. Kvalifikační požadavky na zpracovatele dokumentace udržovacích prací uvedených v § 104 odst. 1 písm. j) SZ nejsou ve SZ stanoveny.

Dokumentaci pro ohlášení udržovacích prací (§ 104 odst. 1 písm. j) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.2.7 Ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) SZ

K ohlášení stavebních úprav podle § 104 odst. 1 písm. k) SZ stavebník připojí ve vazbě na § 105 odst. 7 SZ dokumentaci obsahující jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební úpravy, popř. požárně bezpečnostní řešení, vyžaduje-li to ZPO a vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, ve znění právního předpisu č. 221/2014 Sb.

Dokumentaci pro ohlášení stavebních úprav (§ 104 odst. 1 písm. k) SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ; může zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 3 SZ).

5.3 STAVBY VYŽADUJÍCÍ STAVEBNÍ POVOLENÍ

Stavební povolení (§ 115 SZ) se vyžaduje podle § 108 odst. 1 SZ u staveb všeho druhu bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, nestanoví-li SZ nebo jiný právní předpis jinak.

Stavební povolení vyžadují podle § 108 odst. 2 SZ změny staveb uvedených v § 104 SZ, jejichž provedení by mělo za následek překročení jejich parametrů.

Stavební řízení se vede také tehdy, jestliže stavební úřad rozhodl usnesením podle § 107 SZ, že ohlášený stavební záměr projedná ve stavebním řízení.

Stavební řízení se podle § 108 odst. 3 SZ nevede, je-li podána žádost o stavební povolení u stavebních záměrů podle § 103 SZ (stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení).

Podle § 15 odst. 1 VZ k provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění, je třeba povolení vodoprávního úřadu. Podle § 15 odst. 5 VZ vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, příp. výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.

K žádosti pro stavební povolení stavebník podle § 110 odst. 2 písm. b) SZ připojí projektovou dokumentaci, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a technických a technologických zařízení a dokladovou část. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavbu vyžadující stavební povolení je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ), nebo u dopravních staveb přílohou č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. (§ 18 b) až c), příloha č. 9 část B bod 5. vyhlášky č. 503/2006 Sb.).

Pokud předložená projektová dokumentace není zpracována oprávněnou osobou, stavební úřad podle § 110 odst. 4 SZ řízení zastaví.

Projektovou dokumentaci pro stavební povolení (§ 115 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.4 STAVBY NA VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVU

Veřejnoprávní smlouva je specifikována v § 159 SŘ.

U staveb vyžadujících stavební povolení může stavební úřad podle § 116 odst. 1 SZ uzavřít se stavebníkem veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby (§ 18e vyhlášky č. 503/2006 Sb.), která nahradí stavební povolení.

Veřejnoprávní smlouvu podle § 116 odst. 1 nelze uzavřít v případě záměru, pro který je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Stavebník předloží stavebnímu úřadu podle § 116 odst. 2 SZ návrh veřejnoprávní smlouvy. K návrhu připojí projektovou dokumentací a další doklady v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavbu na veřejnoprávní smlouvu je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako k žádosti o stavební povolení) nebo přílohou č. 1, 3 a 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Stavební úřad návrh veřejnoprávní smlouvy podle § 116 odst. 3 SZ odmítne vždy, pokud projektová dokumentace není zpracována projektantem.

Projektovou dokumentaci pro veřejnoprávní smlouvu (§ 116 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.5 STAVBY NA OZNÁMENÍ STAVEBNÍHO ZÁMĚRU S CERTIFIKÁTEM AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA

Stavebník je oprávněn, pokud nejde o stavbu, která je označena zvláštním předpisem (např. vodní zákon) jako nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem, nebo o které tak rozhodl v určitých případech (významný vliv na ŽP, vliv na jiné pozemky a stavby se společnou hranicí se stavebním pozemkem) stavební úřad v územním rozhodnutí podle § 117 odst. 2 SZ, provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu s certifikátem autorizovaného inspektora, který posoudil projektovou dokumentaci stavby a k oznámení (§ 18f až 18g a příloha č. 10 část B bod 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) připojil projektovou dokumentaci zpracovanou projektantem. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora je stanoven přílohou č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (stejný jako k žádosti o stavební povolení).

Autorizovaný inspektor může podle § 117 odst. 1 posoudit projektovou dokumentaci místo stavebního úřadu, pokud nejde o záměry, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Autorizovaný inspektor podle § 117 odst. 3 SZ vystavením certifikátu (§ 18j vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci. Na projektové dokumentaci tuto skutečnost vyznačí.

Podle § 15 odst. 11 VZ jsou vodní díla nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem. To neplatí v případě vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.

Projektovou dokumentaci na oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.6 STAVBY DOPRAVNÍ A STAVBY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, se nevztahuje podle § 1 odst. 3 ve vazbě na § 194 písm. c) SZ v procesu stavebního povolování na projektovou dokumentaci dopravních staveb, tj. staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou dokumentace pro vydání tzv. Společného povolení. Pro průběh stavebního řízení u dopravních staveb platí ale zásady uvedené ve SZ pro stavby na ohlášení, pro stavby na stavební povolení a pro stavby na veřejnoprávní smlouvu.

Požadavky na rozsah a obsah dokumentace dopravních staveb v procesu územního umísťování a pro kolaudaci staveb stanoví tedy obecně v přílohách č. 1 až 11 vyhláška č. 499/2006 Sb.

Skladbu dokumentace pro průběh stavebního řízení dopravních staveb stanoví vyhláška č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. Vyhláška specifikuje v příloze č. 1 až 6 skladbu projektové dokumentace pro stavební řízení, tj. pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení a pro provádění staveb.

Skladbu dokumentace pro průběh stavebního řízení staveb dopravní infrastruktury stanoví, ve vazbě na zákon č. 416/2009 Sb., liniový zákon, vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení. Vyhláška specifikuje v příloze č. 1 a 2 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy, resp. pozemní komunikace (v omezeném rozsahu).

Projektová dokumentace částí staveb a ostatních objektů mimo, které nemají charakter dopravní stavby, se jako součást projektované dopravní stavby zpracovávají v rozsahu vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby nebo stavební povolení dopravních staveb, tj. staveb leteckých, staveb drah a na dráze, včetně zařízení na dráze, staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (§ 194 písm. c) SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

5.7 DIGITALIZACE STAVEBNÍCH PROCESŮ

Novelou č. 47/2020 Sb. zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství byla zahrnuta s účinností od 1. 7. 2023 do stavebního zákona digitalizace stavebních procesů.

§161a – Národní geoportál plánování

§184c – Elektronické úkony

§184d – Portál stavebníka

§184e – Poskytování informací vlastníkem technické infrastruktury

§184f – Evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů

§184g – Evidence elektronických dokumentací

§184h – Přístup do evidence územních a stavebních řízení a jiných postupů a evidence elektronických dokumentací

§184i – Informační systém identifikačního čísla stavby

Tyto procesy budou zahrnuty do připravovaného nového stavebního zákona, který má nabýt účinnost rovněž od 1. 7. 2023.

6 ZADÁVÁNÍ STAVEB FINANCOVANÝCH Z VEŘEJNÝCH ROZPOČTŮ

6.1 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA NA STAVEBNÍ PRÁCE

Podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle AZ, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Poznámka:
Technický dozor stavebníka je podle ŽZ tzv. „volná živnost, obor činnosti č. 70 – Služby v oblasti hospodářské správy a služby organizačně hospodářské povahy“ a není u něj tudíž předepsána žádná kvalifikace ani praxe.

Autorský dozor a technický dozor nad prováděním stavby představují činnosti, ke kterým jsou ale osoby autorizované podle § 17 (autorizovaný architekt), § 18 (autorizovaný inženýr) ev. § 19 (autorizovaný technik) AZ oprávněné (autorské právo a autorský dohled je předmětem § 2 a § 11 autorského zákona (zákon č. 121/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Nejedná se o „vybranou činnost“ podle § 58 SZ, ale „další odbornou činnost“ podle § 12 AZ.

Podle § 14 odst. 3 písm. a) ZZVZ veřejnou zakázkou na stavební práce je veřejná zakázka, jejímž předmětem je poskytnutí činností pro účely veřejných zakázek, příp. poskytnutí souvisejících projektových činností, pokud jsou zadávány společně se stavebními pracemi nebo zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací vytvářejících jednotný celek.

Podle § 25 až § 27 ZZVZ jsou rozlišovány podmínky režimů: nadlimitní veřejné zakázky, podlimitní veřejné zakázky a veřejné zakázky malého rozsahu. Limity a částky pro účely ZZVZ určuje NV č. 172/2016 Sb.

6.2 ZADÁVACÍ DOKUMENTACE VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA STAVEBNÍ PRÁCE

ZZVZ specifikuje zadávací podmínky (zadávací dokumentaci) veřejné zakázky v § 36 jako soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel.

Technické podmínky veřejné zakázky pro stavební práce specifikuje v § 92 odst. 1 písm. a) a b).

Má se za to, že technické podmínky jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce obsahuje:

a) dokumentaci v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr; ve znění právního předpisu č. 405/2017 Sb.,

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou.

Dokumenty podle odst. 1 § 92 ZZVZ mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Vyhláška č. 169/2016 Sb. stanovuje, že dokumentací podle § 92 odst. 1 ZZVZ je dokumentace, která svým rozsahem odpovídá:

a) dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;

b) projektové dokumentaci pro provádění staveb podle přílohy č. 2, 4 a 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů;

c) dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Tato dokumentace (dále jen „dokumentace pro zadání stavebních prací“) určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb (dále jen „soupis prací“) včetně výkazu výměr.

MMR ČR již dříve potvrdilo, že vyhláška č. 169/2016 Sb. nestanovuje, kdo má být zpracovatelem dokumentace pro zadání stavebních prací. Podrobnost dokumentace musí umožňovat sestavení již uvedeného položkového soupisu stavebních prací, dodávek a služeb (§ 3 až § 7 této vyhlášky). Současně platí ustanovení prováděcích vyhlášek o dokumentaci staveb ke SZ, že rozsah jednotlivých částí dokumentace musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění a době trvání stavby.

Dokumentaci pro zadání stavebních prací veřejných zakázek (§ 92 ZZVZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7 PROVÁDĚNÍ STAVEB

7.1 DOKUMENTACE PRO PROVÁDĚNÍ STAVBY

Stavebník je podle § 152 odst. 2 SZ povinen pro účely projednání záměru podle stavebního zákona opatřit předepsanou dokumentaci. Vyžaduje-li zákon zpracování projektové dokumentace osobou k tomu oprávněnou, je stavebník povinen zajistit zpracování projektové dokumentace takovou osobou, pokud nemá potřebné oprávnění sám.

Stavebník je povinen podle § 152 odst. 3 písm. c) SZ zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby.

Pokud zpracovala projektovou dokumentaci u stavby financované z veřejného rozpočtu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (AZ), zajistí podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta (§ 113 odst. 2 SZ) nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ může stavební úřad, vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby (§ 132 SZ), při kontrolních prohlídkách stavby (§ 133 a § 134 SZ) nebo při vydávání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ) uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Jedná se o podrobnější dokumentaci zpracovanou obvykle samostatně pro jednotlivé pozemní, inženýrské objekty a technologická zařízení. Tato dokumentace musí být vždy zpracována pro stavby energetické podle § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ. Pro stavby umísťované územním souhlasem (§ 96 SZ) se ustanovení § 92 odst. 1 SZ použije přiměřeně. Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby uložené podle § 92 odst. 1 SZ pro účely uvedené v § 133, § 134 nebo § 122 SZ je stanoven přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo přílohou č. 2, 4 a 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. Dokumentace pro provádění stavby musí být, pokud je nařízená stavebním úřadem, k dispozici před zahájením stavby nejen zhotoviteli stavby, ale především pro účely kontrolních prohlídek stavby (§ 133 odst. 3 SZ).

Z hlediska SZ není specifikován nikde požadavek, aby dokumentaci pro provádění stavby zpracovala táž osoba, která zpracovala projektovou dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení.

Projektovou dokumentaci pro provádění stavby (§ 92 a § 158 odst. 2 písm. h) SZ), musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7.2 ODBORNÉ VEDENÍ PROVÁDĚNÍ STAVBY

Stavební podnikatelé, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor, autorizovaní inspektoři, stavebníci a vlastníci staveb jsou povinni podle § 155 SZ bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, došlo-li při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám.

Podle § 152 odst. 3 písm. a) SZ při provádění stavby, pokud vyžadovala stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu, je stavebník povinen oznámit stavebnímu úřadu stavebního podnikatele (vázaná živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ podle ŽZ), který bude stavbu provádět. U svépomocné formy výstavby je stavebník povinen oznámit jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, které bude vykonávat stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ); změny v těchto skutečnostech oznámí neprodleně stavebnímu úřadu.

Provádět stavbu podle § 160 odst. 1 SZ může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v § 160 odst. 3 a 4 SZ (akce svépomoci) není stanoveno jinak. Zhotovitel stavby podle § 160 odst. 2 SZ je mj. povinen provádět stavbu v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Odborné vedení provádění stavby (§ 158 a § 160 SZ) musí být zabezpečeno stavbyvedoucím (§ 134 SZ), tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ.

7.3 STAVBA SVÉPOMOCÍ

Svépomocí může podle § 160 odst. 3 a 4 SZ stavebník sám pro sebe provádět stavby uvedené v § 103 SZ (stavby bez stavebního povolení a bez ohlášení) s výjimkou staveb z § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 a dále stavby z § 104 SZ (stavby na ohlášení), pokud stavebník zajistí stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 SZ), není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, tedy autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ.

Povinnosti stavbyvedoucího a stavebního dozoru podle stavebního zákona jsou vymezeny zejména v § 153 SZ, zhotovitele stavby v § 160 odst. 2 SZ – viz také kap. 2.1, 3.6 a § 134 SZ.

Stavebním dozorem (§ 2 odst. 2 a § 160 SZ) je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Tyto podmínky splňuje samozřejmě i autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ mající uvedené vzdělání stavebního nebo architektonického směru.

7.4 ZMĚNA STAVBY PŘED JEJÍM DOKONČENÍM

Stavebník je podle § 118 odst. 1 SZ povinen provádět stavbu v souladu s jejím vydaným povolením. Za povolení se považuje souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 106 SZ, stavební povolení podle § 115 SZ, veřejnoprávní smlouva podle § 116, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117, společné povolení, opakované stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby podle § 129, územní rozhodnutí, ve kterém stavební úřad podle § 78 odst. 6 stanovil, že k provedení stavby nebude vyžadovat ohlášení, územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva podle § 78a anebo územní souhlas u stavebních záměrů podle § 103. Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby.

Změnu stavby před jejím dokončením lze povolit jen v souladu s územním rozhodnutím nebo jiným úkonem nahrazujícím územní rozhodnutí. Vyžaduje-li změna stavby před jejím dokončením změnu územního rozhodnutí, je možné rozhodnout o této změně ve společném územním a stavebním řízení, ustanovení § 94 se použije přiměřeně; to neplatí, bylo-li vedeno společné územní a stavební řízení.

Podle § 118 odst. 5 SZ může být změna stavby před dokončením prováděna na základě oznámení stavebnímu úřadu za podmínek § 117. To neplatí u záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí.

Podle § 118 odst. 6 SZ může stavební úřad schválit změnu stavby před dokončením, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení (§ 134 odst. 1 SZ), rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku.

Podle § 118 odst. 7 SZ pokud změna stavby spočívá v nepodstatných odchylkách od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace, kdy se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou, může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti obsahující popis navrhovaných nepodstatných odchylek sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Může tak učinit, jen pokud se změna nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí. Nebude-li záměr stanovené podmínky splňovat, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění podkladů a postupuje podle § 118 odstavce 3 SZ.

K žádosti stavebník podle § 118 odst. 3 SZ přiloží projektovou dokumentaci změn stavby, popř. kopii ověřené projektové dokumentace stavby, do které projektant vyznačí navrhované změny.

Projektovou dokumentaci změn staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až f) SZ před jejich dokončením (§ 118 SZ) musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

7.5 KONTROLNÍ PROHLÍDKA STAVBY

Stavebník k žádosti o povolení stavby přikládá podle části B. bodu 4. přílohy č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tzv. plán kontrolních prohlídek. Plán kontrolních prohlídek je rovněž přikládán autorizovaným inspektorem k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora.

Stavební úřad provádí podle § 133 odst. 1 SZ kontrolní prohlídku rozestavěné stavby obvykle ve fázi uvedené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby před vydáním kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ).

Při kontrolní prohlídce stavební úřad podle § 133 odst. 2 písm. b) SZ a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zjišťuje, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace a zda je řádně veden stavební deník (§ 157 SZ) nebo jednoduchý záznam o stavbě (§ 157 SZ a § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Kontrolní prohlídka probíhá podle § 133 odst. 3 SZ na podkladě ověřené projektové dokumentace, popř. dokumentace zpracované do úrovně dokumentace pro provádění stavby (§ 134 odst. 6 SZ, příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce je specifikován v § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb.

Zjistí-li podle § 134 odst. 2 SZ stavební úřad při kontrolní prohlídce stavby závadu, vyzve podle povahy věci stavebníka, osobu, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ (stavbyvedoucí podle § 153 odst. 1 a 2 a § 160 odst. 1 SZ), nebo osobu vykonávající stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ) anebo vlastníka stavby, aby ve stanovené lhůtě sjednali nápravu. Tyto osoby může stavební úřad rovněž vyzvat, aby předložily potřebné doklady, např. certifikáty o vhodnosti použitých stavebních výrobků. Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby (§ 156 SZ), jsou stanoveny a posuzovány podle zákona o technických požadavcích na výrobky (tzv. Prohlášení o shodě, Prohlášení o vlastnostech u stavebních výrobků s označením CE a podle ZPSSV).

Pokud není stavba užívána k povolenému účelu nebo stanoveným způsobem anebo je užívána bez povolení, vyzve podle § 134 odst. 5 stavební úřad vlastníka stavby, aby nepovolený způsob užívání stavby bezodkladně ukončil.

7.6 STAVEBNÍ DENÍK, ELEKTRONICKÝ STAVEBNÍ DENÍK

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení (§ 115 SZ) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (§ 105 SZ) musí být podle § 157 odst. 1 SZ veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ postačí jednoduchý záznam o stavbě. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou stanoveny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je podle § 157 odst. 2 SZ povinen vést zhotovitel stavby (§ 160 odst. 1 SZ), tzn. v praxi zhotovitelem pověřený stavbyvedoucí zajišťující odborné vedení provádění stavby. U stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) stavebník. Obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou stanoveny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební deník se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popř. odstranění vad a nedodělků. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 odst. 1 SZ, prokazují podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při výměně těchto osob v průběhu výstavby.

Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí, osoba vykonávající stavební dozor, osoba provádějící kontrolní prohlídku stavby a osoba odpovídající za provádění vybraných zeměměřických prací, dále též osoba vykonávající technický dozor stavebníka, autorský dozor, koordinátor BOZP, autorizovaný inspektor a další osoby podle zvláštních právních předpisů (VZ, ZOO, HZ, ZPK apod.).

Řádně vedený a označený stavební deník je veřejnou listinou použitelnou jako důkazní prostředek i při soudních jednáních.

Po dokončení stavby předá její zhotovitel podle § 157 odst. 3 SZ originál stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě stavebníkovi.

Poznámka:
Příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v části C/3 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě – Stavební deník specifikuje: v případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Vlastník stavby je podle § 154 odst. 1 písm. d) SZ povinen uchovávat stavební deník (§ 157 SZ) po dobu 10 let od vydání kolaudačního souhlasu (§ 122 SZ), popř. od dokončení stavby, pokud se kolaudační souhlas nevyžaduje.

Novelami stavebního zákona provedené novelami zákona č. 200/1994 Sb. o zeměměřičství a zákona č. 416/2009 Sb., liniový zákon by do oblasti vneseny nové prvky vedení stavebního deníku:

• Podle § 152 odst. 6 SZ u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu (nad 137,366 mil Kč), je stavebník povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě (účinnost od 1. 1. 2021 podle novely č. 403/2020 Sb., zákona č. 416/2009 Sb.).
• Podle § 157 odst. 4 SZ lze stavební deník vést též elektronickou formou (účinnost od 1. 7. 2023 podle novely č. 47/2020 Sb., zákona č. 200/1994 Sb.).
• K problematice vedení stavebního deníku elektronickou formou vydalo 1. ledna 2021 MMR ČR následující stanovisko:

Z tohoto vyplývá, že aby mohl být stavební deník veden elektronickou formou, musí všechny osoby provádějící zápis do stavebního deníku být vlastníky elektronického podpisu. Pokud jej nemají, musí být zápis takové osoby do elektronického deníku vložen jako tzv. konvertovaný dokument podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Při autorizované konverzi dochází k úplnému převedení dokumentu z listinné podoby do podoby elektronické. Dokument původní i dokument konverzí vzniklý mají oba stejné právní účinky. Autorizovaná konverze dokumentů tedy pouze zrovnoprávňuje papírovou a elektronickou formu dokumentů a nemá žádný vliv na obsahové náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě a způsob jejich vedení, které stanoví stávající příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Autorizované osoby, které podle ustanovení § 13 AZ opatřují dokumenty související s výkonem své činností vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky, jménem autorizované osoby, číslem, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném příslušnou profesní komorou (Česká komora architektů, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) a vyznačeným oborem, popřípadě specializací své autorizace. Mohou již v současnosti vlastnit elektronický podpis, avšak podle současně platných právních předpisů nikoli elektronické razítko. Z výše uvedeného vyplývá, že pokud musí být na stavbě veden stavební deník v elektronické podobě a zápisy do něj provádí autorizované osoby, musí být zápisy autorizovaných osob převedeny do elektronické formy v souladu s postupy podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.

Vedení stavebního deníku (§ 157 SZ) stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení musí být při provádění stavby zabezpečeno zhotovitelem stavby (u stavby prováděné svépomocí stavebníkem). Provádět stavbu může jen zhotovitel (§ 160 SZ) jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (§ 134 SZ), tj. autorizovanou osobou s oprávněním podle AZ. Záznamy do stavebního deníku jsou oprávněni provádět stavebník, stavbyvedoucí a další osoby podle § 157 SZ.

7.7 DOKUMENTACE ZHOTOVITELE (DODAVATELSKÁ, REALIZAČNÍ DOKUMENTACE)

SZ nespecifikuje dokumentaci, kterou si případně dále v rámci svých smluvních vztahů pro realizaci stavby zajišťuje (zhotovuje) zhotovitel stavby. Jedná se o v praxi používaný termín: dokumentace zhotovitele, dodavatelská dokumentace nebo realizační dokumentace, která je často doplňována i konstrukčními, výrobními či dílenskými výkresy, a to pro lepší specifikaci technologických a pracovních postupů, organizaci výstavby, montážní potřeby apod. Pro zpracování této dokumentace se často využívá přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, neboť jiný právní předpis pro rozsah a obsah takové dokumentace v právním prostředí ČR neexistuje.

Již v dokumentaci pro územní rozhodnutí podle částí B/B.2/B.2.1 přílohy č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno uvádět „základní požadavky na výstavbu“ a nastínit případný požadavek na zpracování dokumentace pro provádění stavby (příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Totéž se týká projektové dokumentace pro společné povolení podle části B/B.2/B.2.1 přílohy č. 8 až 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V projektové dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení podle části D/D.1/D. 1.2 písmeno a) přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno uvádět navíc specifické požadavky na rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby (zpracovávané podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), případně dokumentace zajišťované přímo zhotovitelem.

Při zpracovávaní dokumentace zhotovitele pro realizaci stavby nutno, podle úvodu a části D. 1.1 písmeno a) popř. D. 1.2 přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, specifikovat požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem – obsah a rozsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele. Stavebník si ovšem může rozsah a obsah vymezit i jinak v rámci svých smluvních vztahů, tak, aby dokumentace sloužila nejen pro realizaci stavby, ale i pro montáže, budoucí demontáže, udržovací práce a inovační záměry.

Dokumentaci zhotovitele (realizační, dodavatelskou, konstrukční, dílenskou, výrobní dokumentaci pro realizaci staveb), nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8 KOLAUDACE

8.1 UŽÍVÁNÍ DOKONČENÝCH STAVEB (KOLAUDAČNÍ SOUHLAS, DOKUMENTACE SKUTEČNÉHO PROVEDENÍ – PASPORT)

Požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb jsou specifikovány v přílohách č. 1 až 4 zejména v části III. vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, a dále v příloze č. 1 až 3 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Podle § 119 odst. 1 SZ dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8, nebo stavbu, u které postačí ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k) nebo podle zvláštního právního předpisu, nebo pokud vyžaduje stavební povolení, a jedná-li se o

a) stavbu veřejné infrastruktury;

b) stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit;

c) stavbu, u které bylo stanoveno provedení zkušebního provozu;

d) změnu stavby, která je kulturní památkou;

e) vodní dílo podle § 15a odst. 3 vodního zákona,

lze užívat pouze na základě kolaudačního souhlasu, nebo kolaudačního rozhodnutí. Stavebník zajistí, aby byly před započetím užívání stavby provedeny a vyhodnoceny zkoušky a měření předepsané zvláštními právními předpisy.

Podle § 152 odst. 5 SZ platí, že dokončení stavby, která byla prováděna na základě povolení vydaného podle tohoto zákona, ale nepodléhá kolaudaci, je stavebník povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu. Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku, doloží stavebník k ohlášení geometrický plán. Pokud se stavba nachází na území obce, která vede technickou mapu obce a pro účely jejího vedení vydala obecně závaznou vyhlášku, stavebník rovněž doloží doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce (viz příslušné metodiky MMR ČR).

Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává ten stavební úřad, který vydal povolení stavby.

Stavebník podle § 121 odst. 1 SZ předloží stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu (§ 18i a příloha č. 12 část A, B vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 121 odst. 1 SZ), pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo ověřené projektové dokumentaci (příloha č. 12, část B bod 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) uvedeným v § 118 odst. 7 SZ. Pokud nedošlo v průběhu výstavby k žádným změnám, předkládá stavebník původní ověřenou dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby. Stavebník zajistí provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsané zvláštními právními předpisy. Pro vydání kolaudačního souhlasu opatří závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby.

U staveb dopravní a technické infrastruktury předkládá stavebník dokumentaci geodetické části skutečného provedení vždy (příloha č. 12, část B bod 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby je stanoven přílohou č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může dokumentaci skutečného provedení stavby tvořit též kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. Podle části B bodu 1 přílohy č. 11, resp. č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nutno přiložit k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu i geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem. Podle bodu 6 části B přílohy č. 12, je nutno přiložit také doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 SZ a ZTPV).

Podle § 122 odst. 5 SZ dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení; toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Právní mocí usnesení je zahájeno kolaudační řízení. Žádost o kolaudační souhlas se považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

Podle § 122a odst. 3 až 5 SZ stavební úřad provede vždy závěrečnou kontrolní prohlídku stavby. V kolaudačním řízení stavební úřad projedná nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace uvedené v § 118 odst. 7.

Jsou-li splněny podmínky podle § 122 odst. 3, stavební úřad vydá kolaudační rozhodnutí. Kolaudačním rozhodnutím povoluje užívání stavby k určenému účelu, a je-li to zapotřebí, stanoví se podmínky pro užívání stavby.

V kolaudačním rozhodnutí může stavební úřad stanovit podmínky vyplývající z obecných požadavků na výstavbu, podmínky pro odstranění drobných nedostatků skutečného provedení stavby zjištěných při kolaudačním řízení a určit přiměřenou lhůtu k jejich odstranění. Může tak učinit pouze v případě, že jde o nedostatky, které neohrožují život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo životní prostředí a nebrání ve svém souhrnu řádnému a nerušenému užívání stavby k určenému účelu.

Vlastník stavby je povinen podle § 125 odst. 1 a § 154 odst. 1 písm. e) SZ uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení. Pokud takováto dokumentace nebyla pořízena, nedochovala se nebo není v náležitém stavu, je vlastník stavby povinen pořídit dokumentaci skutečného provedení stavby, a to v rozsahu a obsahu stanoveném přílohou č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci skutečného provedení stavby může tvořit podle § 4 odst. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, kopie ověřené projektové dokumentace doplněná výkresy odchylek, pokud to není na újmu přehlednosti a srozumitelnosti dokumentace. V případě nepředložení může stavebníkovi stavební úřad pořízení této dokumentace nařídit. Za určitých podmínek (§ 125 odst. 3 SZ) uloží stavební úřad předložení pouze zjednodušené dokumentace stavby – podle přílohy č. 14 část 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební úřad zkoumá, zda byla stavba provedena v souladu s vydanými povoleními a dokumentací, nebo ověřenou projektovou dokumentací a zda provedení stavby odpovídá požadavkům na stavby (právní předpisy, normy atd.).

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládanou s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ (§ 121 SZ), musí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

V případech, kdy dokumentace skutečného provedení stavby není u již užívané stavby k dispozici, nařídí stavební úřad zpracování této dokumentace, popř. pasportu (§ 125 SZ). Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.2 PŘEDČASNÉ UŽÍVÁNÍ NEDOKONČENÝCH STAVEB

Stavební úřad může podle § 123 odst. 1 SZ na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím dokončením. U stavby prováděné dodavatelsky stavebník připojí dohodu se zhotovitelem stavby, obsahující jeho souhlas, popř. sjednané podmínky předčasného užívání stavby. Podle § 18k a přílohy č. 13 části B bodu 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, předloží geometrický plán potvrzený katastrálním úřadem, podle bodu 2 u staveb technické nebo dopravní infrastruktury dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby, podle bodu 5 doklady prokazující shodu vlastností použitých výrobků s požadavky na stavby (§ 156 SZ, ZTPV), podle bodu 7 dokumentaci skutečného provedení (došlo-li k nepodstatným odchylkám proti povolební stavby nebo ověřené projektové dokumentaci).

Dokumentaci k předčasnému užívání stavby (§ 123 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.3 ZMĚNY V UŽÍVÁNÍ STAVEB

Změna v účelu užívání, původně vymezeném v kolaudačním rozhodnutí, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu (§ 126 odst. 1 a 2 SZ) je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.

Při oznámení změny v užívání stavby podle § 127 odst. 1 SZ (tj. jestliže změna není podmíněna změnou dokončené stavby) připojí stavebník dokumentaci s vyznačením stávajícího a nového způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů. U starších staveb, kde se dokumentace nezachovala, lze k návrhu předložit pasport stavby podle § 125 SZ (§ 18l, § 18m a příloha č. 14 část B bod 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci s vyznačením změn v užívání stavby (§ 126 SZ) nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.4 DOKUMENTACE PRO PROVOZ STAVEB

Součástí projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není dodavatelská dokumentace (zhotovitelská, realizační) ani dokumentace pro provoz, tedy dokumentace od jednotlivých zhotovitelů a poddodavatelů zhotovitelů.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rovněž není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace, dokumentace průvodní, provozní, návody pro obsluhu a údržbu apod. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace. Tyto druhy dokumentace navazují na projektovou dokumentaci stavby, nebo s ní jinak souvisejí.

Do projektové dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může být, dohodnou-li se tak smluvní strany, zahrnuta i dokumentace k vyzkoušení, průkazům, uvedení stavby do provozu, převzetí a užívání stavby, požadavky pro provedení individuálních zkoušek strojů a zařízení, komplexních a garančních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a další požadavky pro zpracování provozní dokumentace a zásad provozování stavby.

Stavební zákon ani jeho prováděcí předpisy, ve znění pozdějších předpisů, nepředepisují obsah provozní dokumentace. Její obsah může však vyplývat z jiných právních předpisů, v nichž je stanoven např. provozní, manipulační a havarijní řád, dopravní řád, požární řád, požární a poplachové směrnice, evakuační plán, požadavky na technické prohlídky zařízení a revize vyhrazených technických zařízení, požadavky na životní prostředí, požadavky na zacházení s chemickými látkami a přípravky, požadavky na předcházení ekologické újmy, požadavky na hygienu práce apod.

Provozní dokumentaci je nutné průběžně aktualizovat v souladu se změnami předpisů, prováděnou racionalizací nebo modernizací v rámci udržovacích prací, ale také v souladu se získanými provozními zkušenostmi. K dozoru je oprávněna řada orgánů, např. odbory životního prostředí, Česká inspekce ŽP, hasičský záchranný sbor, oblastní inspektorát práce, zdravotní ústavy a hygienické stanice, Český báňský úřad, Česká obchodní inspekce, Státní energetická inspekce, Technická inspekce ČR apod.

Dokumentaci pro provoz nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

8.5 PLÁN UDRŽOVACÍCH PRACÍ

Není-li stavba řádně udržována, může stavební úřad podle § 139 SZ vlastníkovi stavby nařídit zjednání nápravy. U stavby určené k užívání veřejnosti může stavební úřad nařídit podle § 139 odst. 2 SZ jejímu vlastníkovi, aby předložil časový a věcný Plán udržovacích prací na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení.

Plán udržovacích prací (§ 139 SZ) na jednotlivých částech stavby a na technologickém či jiném zařízení nemusí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9 ODSTRAŇOVÁNÍ STAVEB

9.1 ODSTRAŇOVÁNÍ POVOLENÝCH A NEPOVOLENÝCH STAVEB (DOKUMENTACE BOURACÍCH PRACÍ)

Vlastník stavby je podle § 128 odst. 1 SZ povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu (§ 18n vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), s výjimkou staveb uvedených v § 103 SZ (stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení), nejde-li o stavbu podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8. SZ (vybrané stavby technické infrastruktury energetiky) nebo stavbu, v níž je obsažen azbest. Jde-li o stavby, které vyžadují stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, stavebník připojí k ohlášení dokumentaci bouracích prací.

Dokumentace podle § 128 odst. 1 SZ obsahuje situaci odstraňované stavby, její stručný popis a organizaci bouracích prací. Náležitosti dokumentace bouracích prací jsou stanoveny přílohou č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz též § 18n, § 18o a přílohy č. 15 část B bod 3. vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V konkrétním případě je stavební úřad oprávněn uložit vlastníkovi stavby povinnost předložit návrh technologického postupu prací při odstraňování stavby (bližší požadavky na jeho zpracování právní předpisy neurčují).

Podle § 18o odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, obsahuje souhlas s odstraněním stavby mj. způsob provedení bouracích prací, rozhodnutí o odstranění stavby podmínky zajištění postupu a způsob bouracích prací, zejména zajištění stability a bezpečného užívání sousedních staveb, včetně staveb technické infrastruktury, provozu na přilehlých komunikacích, úpravu pozemku po odstranění stavby, nezávadné odvádění povrchových vod, resp. vysázení zeleně.

Vlastník stavby je podle § 128 odst. 5 SZ povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem (vázaná živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ podle ŽZ). Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje stavební povolení, může její vlastník odstranit svépomocí, pokud zajistí provádění stavebního dozoru. U staveb, v nichž je obsažen azbest, zajistí provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby, tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ (§ 128 odst. 5 SZ) a je vedeno řízení o povolení odstranění (§ 128 odst. 6 SZ).

Stavební úřad nařídí odstranění stavby vlastníku stavby v případech uvedených v § 129 odst. 1 písm. a) až g) SZ, popř. neodkladné odstranění stavby podle § 135 SZ, jsou-li ohroženy životy osob nebo zvířat tím, že stavba hrozí zřícením.

Stavební úřad podle § 129 odst. 9 SZ v případě nařízení odstranění části stavby, které bude vyžadovat provedení prací k zabezpečení stavebně technického stavu a podmínek pro její užívání a k jejichž provedení je nezbytná projektová dokumentace, může vlastníku stavby opatření této dokumentace nařídit. Nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad (po předchozím upozornění) dokumentaci sám na jeho náklady.

V povolení nebo nařízení odstranění stavby může podle § 130 odst. 1 SZ stavební úřad uložit vlastníku povinnost předložit návrh Technologického postupu prací při odstraňování stavby.

Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy pro bourací práce jsou specifikovány v bodě XII přílohy č. 3 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení č. 136/2016 Sb. o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích.

Všeobecné požadavky pro ochranu zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí jsou pro odstraňování staveb specifikovány v § 17 vyhlášky č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentaci bouracích prací odstraňovaných staveb (§ 128 SZ) nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9.2 DODATEČNÉ POVOLENÍ STAVBY – OPAKOVANÉ STAVEBNÍ ŘÍZENÍ

Stavební úřad zahájí podle § 129 odst. 2 SZ řízení o odstranění stavby prováděné nebo provedené bez rozhodnutí nebo opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného SZ (§ 129 odst. 1 písm. b) SZ). Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Takovou stavbu lze podle § 129 odst. 3 SZ dodatečně povolit při splnění podmínek citovaných v tomto odstavci. U stavby podle § 129 odst. 1 písm. e) SZ, která byla prováděna nebo provedena podle rozhodnutí nebo opatření vyžadovaného SZ, které bylo pravomocně zrušeno, vede stavební úřad podle § 129 odst. 5 SZ opakované stavební řízení.

Projektovou dokumentaci k opakovanému stavebnímu řízení (§ 129 SZ) u staveb podle § 158 odst. 2 písmeno a) až f) SZ nebo k dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ musí zpracovat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

9.3 NEZBYTNÉ ÚPRAVY STAVBY

Stavební úřad může nařídit podle § 137 SZ vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku nezbytné úpravy specifikované v § 137 odst. 1 až 3 SZ.

Nevyžaduje-li podle § 137 odst. 4 SZ nezbytná úprava, která má být nařízena, projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, nařídí stavební úřad provedení úpravy a stanoví rozsah, způsob a podmínky jejího provedení.

Vyžaduje-li podle § 137 odst. 5 SZ provedení nezbytných úprav projektovou dokumentaci nebo jiné podklady, stavební úřad nařídí jejich opatření vlastníku stavby nebo stavebního pozemku, na kterém mají být úpravy provedeny. Nesplní-li vlastník tuto povinnost, opatří stavební úřad po předchozím upozornění potřebné podklady sám na jeho náklady. Potřebu projektové dokumentace nařídí stavební úřad podle § 137 odst. 4 a 5 SZ.

Projektovou dokumentaci nezbytných úprav stavby (§ 137 SZ) musí zpracovat projektant, tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

10 PŘÍLOHY

10.1 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 499/2006 SB., O DOKUMENTACI STAVEB (ve znění pozdějších předpisů)

• příloha č. 1 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení;
• příloha č. 2 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby, technické infrastruktury vč. souvisejících zařízení;
• příloha č. 3 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy;
• příloha č. 4 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace;
• příloha č. 5 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení;
• příloha č. 6 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území;
• příloha č. 7 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území;
• příloha č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení;
• příloha č. 9 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury vč. souvisejících technologických objektů;
• příloha č. 10 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy;
• příloha č. 11 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace;
• příloha č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 13 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby;
• příloha č. 14 – Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby;
• příloha č. 15 – Náležitosti dokumentace bouracích prací;
• příloha č. 16 – Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.

10.2 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 500/2006 SB., O ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH, ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACI A ZPŮSOBU EVIDENCE ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ ČINNOSTI (ve znění pozdějších předpisů)

• příloha č. 1 – Obsah datové báze územně analytických podkladů;
• příloha č. 2 – Pasport údaje o území;
• příloha č. 3 – Doklad o projednání územně analytických podkladů;
• příloha č. 4 – Náležitosti obsahu zásad územního rozvoje;
• příloha č. 5 – Obsah a struktura vyhodnocení předpokládaných vlivů zásad územního rozvoje a územního plánu na udržitelný rozvoj území;
• příloha č. 6 – Obsah zadání územního plánu;
• příloha č. 7 – Náležitosti obsahu územního plánu;
• příloha č. 8 – Obsahové náležitosti podnětu k pořízení regulačního plánu;
• příloha č. 9 – Obsah zadání regulačního plánu;
• příloha č. 10 – Obsahové náležitosti žádosti o vydání regulačního plánu;
• příloha č. 11 – Náležitosti obsahu regulačního plánu;
• příloha č. 12 – Obsah dohody o parcelaci;
• příloha č. 13 – Obsah plánovací smlouvy;
• příloha č. 14 – Registrační list územní studie;
• příloha č. 15 – Registrační list zásad územního rozvoje nebo jejich aktualizace;
• příloha č. 16 – Registrační list územního plánu nebo jeho změny;
• příloha č. 17 – Registrační list regulačního plánu pořízeného z podnětu nebo jeho změny;
• příloha č. 18 – Registrační list regulačního plánu pořízeného na žádost nebo jeho změny.

10.3 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 503/2006 SB., O PODROBNĚJŠÍ ÚPRAVĚ ÚZEMNÍHO ROZHODOVÁNÍ, ÚZEMNÍHO OPATŘENÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU

• příloha č. 1 – Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 2 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 3 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
  • v ÚŘ s posouzením vlivů na ŽP;
• příloha č. 4 – Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků;
  • v ÚŘ;
  • ve zjednodušeném ÚŘ;
• příloha č. 5 – Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu;
• příloha č. 6 – Žádost o vydání společného povolení;
  • ve společném řízení;
  • ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí;
• příloha č. 7 – Oznámení záměru (nahrazuje žádost o územní souhlas, záměry bez EIA, záměry podle § 103, § 104 SZ, změny staveb atd.);
• příloha č. 8 – Ohlášení stavby;
• příloha č. 9 – Žádost o stavební povolení;
• příloha č. 10 – Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora;
• příloha č. 11 – Oznámení o užívání stavby (zrušena);
• příloha č. 12 – Žádost o vydání kolaudačního souhlasu;
• příloha č. 13 – Žádost o povolení předčasného užívání stavby;
• příloha č. 14 – Oznámení změny v užívání stavby;
• příloha č. 15 – Ohlášení odstranění;
• příloha č. 16 – Společné oznámení záměru (společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru).

10.4 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 146/2008 SB., O ROZSAHU A OBSAHU PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE DOPRAVNÍCH STAVEB

• příloha č. 1 – Rozsah a obsah projektové dokumentace leteckých staveb pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 2 – Rozsah a obsah projektové dokumentace leteckých staveb pro provádění staveb;
• příloha č. 3 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 4 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro provádění stavby;
• příloha č. 5 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení;
• příloha č. 6 – Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro provádění stavby.

10.5 PŘÍLOHY VYHLÁŠKY Č. 583/2020 SB., KTEROU SE STANOVÍ PODROBNOSTI OBSAHU DOKUMENTACE PRO VYDÁNÍ SPOLEČNÉHO POVOLENÍ U STAVEB DOPRAVNÍCH INFRASTRUKTURY

• příloha č. 1 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy (v omezeném rozsahu);
• příloha č. 2 – Podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení stavby pozemní komunikace (v omezeném rozsahu).

10.6 POZNÁMKY K PŘÍLOZE Č. 12 VYHLÁŠKY Č. 499/2006 SB., O DOKUMENTACI STAVEB (ve znění pozdějších předpisů)

10.6.1 K bodu B/B.2.8 – Požárně bezpečnostní řešení

Státní požární dozor se vykonává podle § 31 odst. 1 písm. b) ZPO posuzováním:

• 1. regulačního plánu, nahrazuje-li územní rozhodnutí vztahující se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 3 až 8,
• 2. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v bodech 4 až 8,
• 3. podkladů k územnímu souhlasu nebo dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vztahujících se k umístění stavby nebo zařízení uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 5 až 7, jedná-li se o nadzemní vedení,
• 4. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) stavebního zákona, jedná-li se o stavbu rodinného domu a stavbu pro rodinnou rekreaci s celkovou zastavěnou plochou nad 200 m²,
• 5. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. b) a c) stavebního zákon,
• 6. projektové dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. d) stavebního zákona, pokud budou sloužit pro výrobu, skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami a hořlavými nebo hoření podporujícími plyny,
• 7. dokumentace stavby, u které postačí ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) stavebního zákona, mající charakter budovy pro bydlení a ubytování nebo administrativní budovy určené souborně pro více než 50 osob,
• 8. projektové dokumentace stavby, která primárně vyžaduje stavební povolení, včetně projektové dokumentace staveb uvedených v bodech 4 až 7, pokud budou schvalovány v režimu stavebního povolení,
• 9. dokumentace ke změně v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření a změně činnosti u staveb uvedených v bodech 3 až 8,
• 10. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o dokumentaci k povolení změny stavby před jejím dokončením, nebo dokumentace k nařízení nezbytných úprav,
• 11. dokumentace staveb uvedených v bodech 3 až 8, pokud se jedná o udržovací práce dle § 104 odst. 1 písm. j) nebo stavební úpravy dle § 104 odst. 1 písm. k) stavebního zákona.

Posuzování se provádí v rozsahu požárně bezpečnostního řešení podle zvláštního právního předpisu nebo v rozsahu obdobného dokumentu, který je dostatečný pro posouzení požární bezpečnosti stavby, a to pouze u staveb a zařízení, u kterých je vykonáván státní požární dozor.

Podle § 31a písm. c) ZPO obsah a rozsah požárně bezpečnostních řešení stanoví vyhláška č. 246/2001 Sb., s vazbou na vyhlášku č. 23/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ČSN 73 0875:2011 a ČSN 34 2710:2011.

Při zpracování požárně bezpečnostního řešení se podle § 41 odst. 1 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, vychází z požadavků zvláštních právních předpisů (např. vyhláška č. 500/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), normativních požadavků a z podmínek vydaného územního rozhodnutí.

Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení, které je nedílnou součástí dokumentace pro vydání stavebního povolení, je stanoven v § 41 odst. 2 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah zpracování a obsah požárně bezpečnostního řešení může být podle § 41 odst. 4 vyhlášky č. 246/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v jednotlivých případech, v závislosti na rozsahu a velikosti stavby, přiměřeně omezen nebo rozšířen.

• Inženýr, kterému byla udělena autorizace podle AZ pro obor pozemní stavby, pro obor dopravní stavby, pro obor vodohospodářské stavby nebo pro obor mosty a inženýrské konstrukce, je v rámci projektování stavby odpovídající oboru, pro který má autorizaci, oprávněn zpracovávat též požárně bezpečnostní řešení jako dílčí část projektové dokumentace stavby. Pokud zpracuje požárně bezpečnostní řešení, musí také tuto dílčí část projektové dokumentace opatřit svým vlastnoručním podpisem a otiskem razítka se státním znakem České republiky (§ 13 odst. 3 AZ) a odpovídá za její správnost, úplnost a proveditelnost (§ 159 odst. 1 a 2 SZ).
• V ostatních případech je projektant povinen ve smyslu § 159 odst. 4 SZ ke zpracování požárně bezpečnostního řešení přizvat inženýra, popř. technika autorizovaného pro specializaci požární bezpečnost staveb podle AZ.
• V souvislosti se zavedením specializace požární bezpečnost staveb (§ 6 AZ) byl novelou ZPO zrušen institut specialisty požární ochrany, který byl oprávněn zpracovávat požárně bezpečnostní řešení jako dílčí část projektové dokumentace stavby.

10.6.2 K bodu B/B.8/k – Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Požadavky na ustavení koordinátora BOZP na staveništi

Projektant v rámci bodu B/B.8/k specifikuje zásady BOZP na staveništi. Podkladem pro zpracování zásad BOZP je především zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (ZBOZP), NV č. 591/2006 Sb., NV č. 362/2005 Sb., NV č. 101/2005 Sb., NV č. 378/2001 Sb. a vyhláška č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V rámci zásad nutno avizovat předpoklady potřeby ustavení Koordinátora BOZP na staveništi (§ 14 odst. 1 ZBOZP) zadavatelem stavby, potřebu zpracování Plánu BOZP na staveništi (§ 6 a příloha č. 5 a č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) příslušným Koordinátorem BOZP na staveništi a upozornit zadavatele stavby (stavebníka) na povinnost zpracovat a předat na Oblastní inspektorát práce tzv. Oznámení o zahájení stavby, a to 8 dnů před zahájením stavby (§ 5 a příloha č. 4 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci se vztahuje podle § 101 ZP na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.

Ve SZ se pojem Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi vyskytuje v § 133 SZ Kontrolní prohlídky, § 153 SZ Stavbyvedoucí a stavební dozor a § 157 SZ Stavební deník. Pojem Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi se ve SZ nevyskytuje vůbec (viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v dalším textu).

Oba výše uvedené pojmy z oblasti BOZP jsou specifikovány v ZBOZP, NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 592/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Budou-li na staveništi (§ 3 odst. 1 ZBOZP) působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele (§ 3 odst. 1 ZBOZP), je zadavatel stavby podle § 14 odst. 1 ZBOZP povinen písemně určit jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „koordinátor“) s přihlédnutím k druhu a velikosti stavby a její náročnosti na koordinaci opatření zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi ve fázi přípravy a realizace stavby. Činnosti koordinátora při přípravě díla a při jeho realizaci mohou být vykonávány toutéž osobou.

Koordinátorem je podle § 14 odst. 2 ZBOZP fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby k provádění stanovených činností při přípravě stavby, případně při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem může být určena fyzická osoba, která splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti (§ 10 odst. 2 ZBOZP). Právnická osoba může vykonávat činnost koordinátora, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (§ 14 odst. 2 ZBOZP).

Koordinátorem může být projektant stavby, popř. technický dozor stavebníka, má-li odpovídající oprávnění podle § 10 odst. 2 ZBOZP.

Koordinátor podle § 10 odst. 4 písm. a) ZBOZP vede písemně chronologicky seznam smluvních vztahů.

Podle § 157 SZ je oprávněn provádět záznamy do stavebního deníku.

Určí-li zadavatel stavby více koordinátorů, kteří působí při přípravě nebo realizaci stavby současně, vymezí podle § 14 odst. 3 ZBOZP pravidla jejich vzájemné spolupráce. Zadavatel stavby, který je fyzickou osobou a splňuje stanovené předpoklady odborné způsobilosti, koordinátora neurčí, bude-li činnost koordinátora vykonávat sám.

Při přípravě a realizaci staveb se koordinátor podle § 14 odst. 1 ZBOZP neurčuje pro stavby:

• u nichž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací podle § 15 odst. 1 ZBOZP;
• které provádí stavebník sám pro sebe svépomocí podle SZ;
• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle SZ.

Podle § 15 odst. 1 ZBOZP v případech, kdy při realizaci stavby

• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti a bude na nich pracovat současně více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu;
• je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací, jehož náležitosti stanoví prováděcí právní předpis, oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli.

Požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

• Práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, pro jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán, stanoví § 6 a příloha č. 5 NV č. 591/2006 Sb.

Jedná se o tyto práce:

• vystavující zaměstnance riziku poškození zdraví nebo smrti sesuvem uvolněné zeminy ve výkopu o hloubce větší než 5 m;
• související s používáním nebezpečných vysoce toxických chemických látek a přípravků nebo při výskytu biologických činitelů podle zvláštních právních předpisů;
• se zdroji ionizujícího záření, pokud se na ně nevztahují zvláštní právní předpisy (ATZ);
• nad vodou nebo v její těsné blízkosti spojené s bezprostředním nebezpečím utonutí;
• při kterých hrozí pád z výšky nebo do volné hloubky více než 10 m;
• vykonávané v ochranných pásmech energetických vedení, případně zařízení technického vybavení;
• studnařské práce, zemní práce prováděné protlačováním nebo mikrotunelováním z podzemního díla, práce při stavbě tunelů, pokud nepodléhají dozoru orgánů státní báňské správy (SZ);
• potápěčské práce;
• prováděné ve zvýšeném tlaku vzduchu (v kesonu);
• s použitím výbušnin podle zvláštních právních předpisů (HZ);
• spojené s montáží a demontáží těžkých konstrukčních stavebních dílů kovových, betonových a dřevěných určených pro trvalé zabudování do staveb.

Budou-li na staveništi (§ 3 odst. 1 ZBOZP) vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví stanovené v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.), stejně jako v případech překračující parametry uvedené v § 15 odst. 1 ZBOZP, zadavatel stavby (stavebník) zajistí, aby byl při přípravě stavby příslušným koordinátorem BOZP zpracován plán BOZP na staveništi a aby byl při realizaci stavby tímto koordinátorem BOZP průběžně aktualizován.

Plán BOZP na staveništi zpracovává koordinátor. Bližší požadavky na rozsah a obsah plánu BOZP na staveništi jsou specifikovány v příloze č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Podle § 7 písm. c) a d) NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi během přípravy stavby zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby, místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Koordinátor dále zajišťuje odsouhlasení a podepsání plánu všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi, a zajistí zpracování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci při udržovacích pracích.

Podle § 8 odst. 2 písm. b) a c) NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. koordinátor během realizace stavby sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků, provádí zápisy o zjištěných nedostatcích v bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništi, na něž prokazatelně upozornil zhotovitele. Koordinátor dále zapisuje údaje o tom, zda a jakým způsobem byly tyto nedostatky odstraněny.

Plán BOZP není podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, součástí dokumentace (v územním řízení) ani součástí projektové dokumentace (ve stavebním řízení), zajišťuje jej nikoliv projektant v projektové dokumentaci (§ 22 SZ), ale zadavatel stavby (stavebník) k žádosti pro stavební povolení nebo ohlášení.

U dopravních staveb je ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., u plánu BOZP odchylka oproti vyhlášce č. 499/2006 Sb.

Podle přílohy č. 1 část B/B.8 písmeno k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění nařízení vlády č. 251/2018 Sb., musí u leteckých staveb projektant vyspecifikovat „zásady BOZP na staveništi“ a podle přílohy č. 2 část B písm. b) „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“.

Podle přílohy č. 3 část B/B.8/B.8.1 písm. k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění nařízení vlády č. 251/2018 Sb., musí u staveb drah projektant vyspecifikovat rovněž „zásady BOZP na staveništi“; podle přílohy č. 4 „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“ taxativně požadovány nejsou.

Podle přílohy č. 5 část B/B.8/B.8.1 písm. k) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., musí u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací staveb projektant stanovit „podmínky pro provádění stavby z hlediska BOZP, plán BOZP na staveništi“; podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., „požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi“ taxativně požadovány nejsou.

U staveb dopravní infrastruktury ve vyhlášce č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury (v omezeném rozsahu), není BOZP řešeno.

10.6.3 K bodu D/D.2 – Dokumentace technických a technologických zařízení

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají podle § 1 ZSOD organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu MPSV ČR. Úkoly v této oblasti plní Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a jeho oblastní inspektoráty práce (OIP) podle ZIP a Technická inspekce ČR (TI ČR).

Organizace státního odborného dozoru podle § 1 ZSOD při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podávají mj. podle § 6a odst. 1 ZSOD odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při projektování vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení.

Vyhrazenými technickými zařízeními – VTZ jsou podle § 6b odst. 1 ZSOD zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle tohoto zákona. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová.

• VTZ jsou specifikována v prováděcích vyhláškách č. 18/1979 Sb. (TlZ), č. 19/1997 Sb. (ZZ), č. 73/2010 Sb. popř. č. 50/1978 Sb. (ElZ) a č. 21/1979 Sb. (PlZ), ve znění pozdějších předpisů;
• státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení podle ZSOD vykonává Státní úřad inspekce práce – SÚIP prostřednictvím Oblastních inspektorátů práce – OIP a Technické inspekce ČR – TIČR;
• dozoru TIČR podléhají technická zařízení uvedená v § 6b odst. 1 ZSOD se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku: tlaková, elektrická a plynová zařízení;
• prováděcí vyhlášky k ZSOD specifikují případy, kdy je k převzetí odběratelem jako podmínka stanoveno, že zařízení musí být posouzeno TIČR a o této skutečnosti vyhotoven dokument „Odborné a závazné stanovisko“. Bez tohoto dokumentu vydaného jednotlivě na všechna vyhrazená technická zařízení, která jsou vyjmenována v prováděcích vyhláškách k ZSOD, není možné vyhrazená technická zařízení předat odběrateli, nebo uvést do provozu. V těchto případech se jedná o zařízení, kdy k prokázání technické bezpečnosti nestačí revizní zprávy vypracované revizním technikem, ale je požadováno vydání „Odborného a závazného stanoviska“ vydaného TIČR. Bez tohoto dokumentu nelze stavbu zkolaudovat.

10.6.4  bodu 7 Dokladové části – Průkaz energetické náročnosti budovy

V případě výstavby nové budovy je podle § 7 odst. 1 písm. d) zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů (ZHE) stavebník povinen plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu (vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění vyhlášky č. 230/2015 Sb., platné do 31. 8. 2020. Od 1. 9. 2020 nabývá účinnosti vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, s výjimkou ustanovení §4 odst. 1 věty třetí, které nabývá účinnosti 1.1.2023). Při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby je stavebník povinen doložit průkazem energetické náročnosti budovy posouzení technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie.

V případě větší změny dokončené budovy jsou podle § 7 odst. 2 zákon č. 406/2000 Sb. (ZHE), stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle prováděcího právního předpisu.

Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB) je povinen doložit stavebník při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby. PENB je povinen nechat zpracovat vlastník budovy (nebo společenství vlastníků jednotek) před zahájením větší změny dokončené budovy, v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebnímu povolení či ohlášení.

Požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst. 1 a 2 (ZHE) nemusí být splněny u budov specifikovaných v § 7 odst. 5 písm. a) až f) (ZHE).

Podle § 7a odst. 1 písm. a) (ZHE) je stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinen zajistit zpracování PENB při výstavbě nových budov nebo při větších změnách dokončených budov.

Podle § 7a odst. 1 písm. b) (ZHE) je povinnost zajistit vypracování PENB u budovy užívané orgánem veřejné moci s celkovou energeticky vztažnou plochou větší než 250 m².

Podle § 7a odst. 1 písm. c) (ZHE) jsou vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek povinni zajistit zpracování průkazu:

• při prodeji budovy nebo ucelené části budovy;
• při pronájmu budovy;
• od 1. ledna 2016 při pronájmu ucelené části budovy.

Průkaz podle § 7a odst. 4 (ZHE) platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl zpracován, a musí

a) být zpracován pouze

• příslušným energetickým specialistou (vyhláška č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech) podle § 10 odst. 1 písm. b) (ZHE), nebo

b) být součástí dokumentace (bod E.5 přílohy č. 4 a 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) při prokazování dodržení technických požadavků na stavby (vyhláška č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

• Vzor a obsah průkazu, způsob jeho zpracování a umístění průkazu v budově stanoví podle § 7a odst. 6 (ZHE) prováděcí právní předpis.
• Energetickým specialistou (vyhláška č. 4/2020 Sb.) je podle § 10 (ZHE) fyzická osoba, která je držitelem oprávnění uděleného ministerstvem ke;
• zpracování průkazu (ČSN 73 0331-1:2020 Energetická náročnost budov, ČSN EN ISO 50001 Hospodaření energií).

PŘÍLOHA 10.7 PŘEHLED POTŘEBY AUTORIZACE PRO DOKUMENTACI STAVEB