Standardy služeb inženýrů, techniků a architektů (A 4.1)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ

Autoři: kolektiv

Stav: aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka (manuál) stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Upozornění k textu

OBSAH

A Úvod
B Všeobecné informace
B.1 Podklady
B.2 Právní předpisy
B.3 Pojmy a vysvětlivky používané ve standardech
B.4 Seznam používaných zkratek
B.5 Rozsah použití „standardů“
C Synergie vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a „Standardů služeb“
D Standardy a způsob oceňování profesních služeb a souvisejících činností po oborech
D1 Pozemní stavby (A 4.1.1)
D2 Technologické stavby (Technologická zařízení staveb) (A 4.1.2)
E Standardy smluvních vztahů v profesních službách a souvisejících činnostech



A ÚVOD

Od posledního znění metodické pomůcky Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě (rok vydání 2003), kde byly definovány výkony a činnosti projektantů, uplynula doba, za kterou se mnoho podmínek (právních, realizačních, hospodářských a dalších) výrazně změnilo. Vzhledem k tomuto faktu vyvstala potřeba vydání aktualizovaného dokumentu, který reflektuje současné podmínky v procesu výstavby a jasně definuje profesní výkon a činnost projektanta. Zároveň jsou uvedeny i další činnosti, které v příslušné fázi s projektem souvisí.

Základním znakem profesní služby projektanta je zvýšená osobní odpovědnost fyzické osoby za profesní činnosti vedoucí ke kvalitním projektům, kvalitním stavbám. Současná společnost se s tímto fenoménem vyrovnává formou přísnějšího právního režimu pro profesní službu projektanta – architekta, inženýra, technika. Důvody pro tento postup lze v souladu s novým Občanským zákoníkem a s právními předpisy EU shrnout do několika bodů.

  • Zásadní vliv této činnosti na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů.
  • Zásadní vliv na prostředí, jeho funkční využití, hospodárné a přiměřené zatížení, udržitelnost rozvoje v území, krajině a osídlení.
  • Činnost vyžadující vysoký stupeň kvalifikace a dlouhodobou odbornou praxi.
  • Činnost mající tvůrčí charakter s vysokým stupněm autorského přístupu.
  • Činnost vyžadující nezávislost a schopnost posoudit objektivní potřeby společnosti, vyvážit veřejný zájem s cíli stavebníka.

Nezbytnou pomůckou pro dosažení kvalitních výsledků v této profesní činnosti je jasná, přehledná a celistvá struktura celého procesu projektování a realizace staveb. Rozsah a obsah služeb projektanta musí být v souladu s tímto tvůrčím procesem.

Tyto zásady a principy pro výkon profese je třeba předat odborné i laické veřejnosti, studentům, státní správě a obecně je zpopularizovat. Vstup předchozích dokumentů, ze kterých standardy vycházejí do stavební praxe, se ukázal jako mimořádně důležitý, pomohl nejen projektantům, ale i všem účastníkům výstavby, v jasné orientaci v procesu územního plánování, projektování i realizace stavebního díla.

První vydání Výkonového a honorářového řádu inženýrů a architektů položilo základy metodiky, která vycházela ze zkušeností a výkonů obvyklých v evropských zemích. Projektový proces je zachycen v jednotlivých fázích. Provází ho vypracování dokumentace a dokumentů jednotlivých fází, které tvoří úhelné body celého procesu od pořizování územně plánovací dokumentace přes projektování staveb po provádění staveb.

Spolupráce České komory architektů, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Ministerstva pro místní rozvoj (ČKA, ČKAIT, MMR) na novele vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, byla završena vydáním znění, kde přílohy vyhlášky přejímají rozsah a obsah dokumentací jednotlivých fází projektového procesu popsaného dále ve „Standardech“ při vlastní diferenciaci různých druhů dokumentace.

Představenstva České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků tak respektovala doporučení Evropské rady architektů (ACE) formulované v dokumentu SIC 2009 – Systém informací o cenách, který valná hromada (GA ACE 02/2009) schválila a ve svém závěru doporučuje členským zemím vytvořit jasný a přehledný, místním podmínkám a právním předpisům odpovídající dokument – „Standardy služeb“ (dále jen „Standardy“).

Pracovní skupina dále po obsáhlé diskuzi v rámci zasedání představenstev ČKA i ČKAIT a po připomínkování odborné veřejnosti dodržovala při tvoření „Standardů“ následující priority:

1 Respektovat současné platné právní předpisy.

2 Navázat na Honorářový řád (HŘ 1997, 2003).

3 V principu dodržet strukturu honorářového řádu.

4 Zřetelně vymezit standardní projektovou činnost, obstaravatelskou činnost, součinnost klienta, speciální činnosti a definovat a stanovit nadstandardní služby projektanta.

5 Obsahy dokumentací pro všechny běžné druhy staveb (pozemní, dopravní, inženýrské, technologické, vodního hospodářství) a jejich textových zpráv v různých fázích musí mít stále stejnou strukturu, pouze míra informací se ve vyšších projektových fázích zvyšuje a prohlubuje.

6 Vytvořit „Standardy“ v součinnosti obou Komor a zástupců MMR.

7 Konzultovat pracovní texty „Standardů“ se zástupci odborné veřejnosti, dotčené státní správy a samosprávy.

8 Výsledný materiál „Standardy profesních služeb a souvisejících činností“, převést do „Standardu pracnosti projektových prací“. Tento „Standard“ si též mohou vydat jednotlivé autorizované osoby a jejich ateliéry jako vlastní vnitřní směrnici.

9 Rozsah a obsah jednotlivých dokumentací popsaný ve „Standardech“ v jednotlivých fázích služeb má být podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb předpokládaný nutný a současně dostatečný pro kladné projednání dokumentace a získání souhlasného stanoviska dotčených orgánů státní správy.

10 Výsledné dokumenty – jak „Standardy profesních služeb“, tak „Standard pracnosti“ mají být přiměřeně obsažné, jasné a jednoduché, aby se staly platnou pomůckou pro stanovení předmětu plnění a cen ve smlouvách s klienty (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) a vyčerpávající informací pro tyto partnery a dotčené orgány.

Projektový proces byl rozdělen na logické, postupné fáze služeb vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s členěním na standardní projektové služby, nadstandardní projektové služby, speciální odbornou činnosti, součinnost klienta a doprovodné poznámky.

Ty fáze služeb, jejichž obsah závazně upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., mají navrženu stejnou strukturu, která umožňuje postupné doplňování informací do jejich jednotlivých částí A – D, aniž by se mezi fázemi měnila struktura dokumentace. Základním principem vyhlášky č. 499/2006 Sb., a „Standardů“ je, že dokumentace ve struktuře projektu vždy obsahuje části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Část A – Průvodní zpráva představuje velmi stručný průvodní list dokumentace a později realizované stavby s vypsáním jejích jen zcela zásadních údajů o místě stavby a stavbě, investorovi a projektantovi.

Část B – Souhrnná a technická zpráva popisuje území, ve kterém se má stavba realizovat, vlastní stavbu, případně její napojení na technickou a dopravní infrastrukturu, řešení úprav jejího okolí a dopady realizace stavby na její okolí.

Část C – Situace dokumentuje umístění stavby.

Část D – Výkresová dokumentace v podrobnosti podle jednotlivých fází popisuje jednotlivé stavební objekty a technická a technologická zařízení (provozní soubory) navrhované stavby.

K dokumentaci se přikládá dokladová část. Dokladová část se postupně doplňuje o jednotlivé získané doklady, případně podklady.

Nelze tedy po zpracovateli dokumentace žádat, aby dokumentace vždy měla stejný rozsah a obsah, nelze rozumně a spravedlivě požadovat pro rekonstrukci anebo novostavbu rodinného domu stejný rozsah dokumentace jako pro novostavbu multifunkčního areálu. Není potřebné, aby projektant zodpovídající podle zákona za obsah a kvalitu dokumentace výslovně deklaroval, že některé body, zejména v části B – Souhrnné a technické zprávy, nejsou předmětem řešení projektu a dokumentace.



B VŠEOBECNÉ INFORMACE

B.1 PODKLADY

  • Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 1997;
  • Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 2003;
  • Standard výkonů – Slovenská komora architektů;
  • ČKAIT PROFESIS – profesní informační systém;
  • Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností UNIKA.


B.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Současný právní rámec reprezentuje stavební zákon a relevantní vyhlášky, které určují rozsah a obsah projektových dokumentací a činností vedoucí k realizaci staveb.

  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ);
  • Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále AZ);
  • Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
  • Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
  • Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů;
  • Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
  • Profesní a etický řád ČKA a ČKAIT.

Použité právo a obvyklé pořadí důležitosti

Právní vztahy mezi smluvními stranami se řídí:

  • právními předpisy České republiky;
  • uzavřenou smlouvou;
  • ustanoveními všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb, na jejichž použití smluvní strany odkázaly;
  • technickými normami, jejichž závaznost je dána obecně závaznými právními předpisy a technickými normami, na jejichž použití se smluvní strany dohodly.

Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

  • Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.
  • Autorská práva projektanta (architekta/inženýra/technika) jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  • Klient má právo užít autorského díla projektanta (architekta/inženýra/technika) výlučně pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro realizaci autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.
  • Zveřejňování díla – autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných publikacích klienta, popřípadě třetích osob. Je nutné si uvědomit, že projektant je pouze autorem návrhu stavby, nikoliv vlastní stavby.

Uložení dokumentů

  • Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím projektanta. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma dispozice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi projektantem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací zejména v digitální formě.
  • Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby je předání dokumentace podmíněno dohodou ve věci formátu a rozsahu.

Výklad „Standardů“ a spory

  • Pro řešení sporů mezi smluvními stranami jsou příslušné obecné soudy. Bylo-li to však písemně dohodnuto, budou takové spory řešeny před příslušným orgánem komory.


B.3 POJMY A VYSVĚTLIVKY UŽÍVANÉ VE STANDARDECH

  • Dokumentace je podle SZ dokumentace pro územní rozhodnutí. Zde i v obecném pojetí výraz pro jakoukoli dokumentaci. Pojem dokumentace viz také § 105 odst. 3, 4, 5, 6, 7§ 159 odst. 3 SZ.
  • Projektová dokumentace je dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ.
  • Oprávněná (autorizovaná) osoba je autorizovaný architekt, inženýr nebo technik podle § 4 a § 5 AZ.
  • Projektant je podle § 22 odst. 4 SZ termín používaný pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 odst. 1 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní projektant, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zpracovatele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.
  • Hlavní projektant je pojem uvedený v § 113 odst. 2 SZ. Hlavní projektant je autorizovaná osoba, kterou stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru projektanta. Funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník. Stavební úřad může ve stavebním řízení hlavního projektanta přizvat.
  • Zodpovědný projektant je osoba zodpovědná za jím zpracovanou část dokumentace (podle oborů autorizace) v souladu s § 159 SZ. Tento pojem se takto ve SZ nevyskytuje.
  • Zhotovitel stavby je osoba oprávněná k provádění staveb podle § 160 odst. 12§ 2 odst. 2 písm. b) SZ.
  • Stavbou se rozumí podle § 2 odst. 3 SZ veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
  • Soubor staveb jsou vzájemně provozně související stavby, jimiž se zpravidla uskutečňuje rozsáhlá a dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému cíli. Soubor staveb není ve stavebním zákoně definován, ale jedná se o dlouhodobou praxí ustálený výraz, který se vžil pro více staveb vzájemně souvisejících svým účelem a místem. Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb nebo dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.
  • Stavební objekt je výsledkem stavební výroby, je to prostorově ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby způsobilá bezpečného užívání a provozu. Rozeznáváme stavební objekty pozemní a inženýrské.
  • Technologická část stavby zahrnuje všechny provozní soubory (provozní celky) a ve svém souhrnu zabezpečuje technologické procesy splňující požadované užitkové funkce stavby.
  • Provozní celek zahrnuje veškeré provozní soubory, vykonávající samostatný ucelený technologický proces jednoho druhu výroby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase.
  • Provozní soubor je ucelená část stavby schopná samostatného provozu, sestávající z technického a technologického zařízení; provozní soubor je obvykle členěn na dílčí provozní soubory, popř. dále na provozní jednotky.
  • Provozní jednotka je strojní zařízení vykonávající uvnitř provozního souboru ucelenou část dílčího technologického procesu.
  • Stavebník je podle § 2 odst. 2 písm. c) SZ osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též klient, investor a objednatel stavby.
  • Stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí podle § 2 odst. 2 písm. d)§ 153 odst. 3, 4§ 160 odst. 3, 4 SZ.
  • Technický dozor stavebníka je činnost fyzické nebo právnické osoby pověřené klientem (stavebníkem/investorem/objednatelem) kontrolující soulad kvantitativních a kvalitativních parametrů projektu s prováděnou stavbou, objektem nebo zařízením. Osoba pověřená tímto výkonem je rovněž pověřena sledovat soulad prováděné stavby s právními předpisy, vydanými správními rozhodnutími a dalšími podmínkami stanovenými smlouvou s klientem. Technický dozor stavebníka musí být zajištěn stavebníkem podle § 152 odst. 4 SZ u stavby hrazené z veřejných prostředků.
  • Developer je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která financuje, organizuje a řídí stavební projekt. Vyhledá a zajistí majetková práva k pozemkům, případně k nemovitostem, zajistí předinvestiční fázi projektu včetně potřebných povolení pro realizaci stavby, zajistí investiční fázi projektu a stavbu převede na finálního vlastníka (uživatele). Tento pojem není ničím zaveden, patrně lze místo něj zavést pojem klient (objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel).
  • Investor je právnická nebo fyzická osoba, která stavbu financuje, viz poznámka k pojmu „developer“.
  • Certifikace stavby poskytuje nezávislé ověření, že dům nebo soubor budov byl navrhnut a vybudován s využitím strategií zaměřených na dosažení vysokých požadavků v klíčových oblastech zdraví lidí a životního prostředí, jako jsou udržitelná výstavba budovy, úspory vody, energetická efektivnost, výběr vhodných materiálů a kvalita vnitřního prostředí. Environmentální certifikace staveb vznikaly původně na národních úrovních, jako například certifikace BREEAM v Británii, LEED ve Spojených státech nebo CASBEE v Japonsku. Český certifikační nástroj je pro posouzení komplexní úrovně kvality stavby je SBToolCZ.
  • Certifikace je ověření způsobilosti ke splnění stanovených požadavků, prováděné určenou nezávislou (autorizovanou nebo akreditovanou) osobou. Certifikát (osvědčení) je listina potvrzující splnění stanovených podmínek pro určené období, vystavená zpravidla autoritou, která je k ověřování určena (pověřena).
  • Certifikace ve výstavbě se používá především pro posuzování shody vybraných výrobků s požadavky technických předpisů, tzv. certifikace v regulované oblasti; dále pro zavedení a ověřování prvků a procesů systému managementu kvality podle ČSN EN ISO 9001, systému environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14001 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví ČSN ISO 45001, případně pro certifikaci personálu (např. osobní certifikát auditora systému managementu kvality, osobní certifikát projektového manažera podle IPMA), tzv. certifikace v neregulované oblasti.
  • Zkoušky jsou úkony, předepsané předpisy nebo smlouvou, které prokazují funkčnost stavby nebo její části.
  • Individuální vyzkoušení je souhrn předepsaných a dohodnutých zkoušek, kterými prokáže zhotovitel/dodavatel stavby provedení montážních prací a funkčnost technických a technologických zařízení.
  • Komplexní vyzkoušení je souhrn dohodnutých zkoušek, kterými na základě podmínek dohodnutých ve smluvních vztazích prokáže zhotovitel/dodavatel technologické části stavby, že tato část je dokončená, funkční a připravená k provozu.
  • Zkušební provoz podle § 124 SZ ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě.
  • Garanční zkoušky jsou zkoušky, které provede zhotovitel/dodavatel stavby do stanovené doby po dokončení zkušebního provozu, nejdéle však do uplynutí záruční doby, při níž se zejména měřením a výpočty prokáže, že příslušná stavba (část stavby) dosahuje sjednaných kvalitativních a technických parametrů.
  • Informační modelování budov BIM je proces vytváření, používání a správy dat o budově (stavbě) v digitální podobě během jejího celého životního cyklu s využitím informačních technologií a definovaných pravidel spolupráce. Představuje organizovaný přístup ke sběru a využití informací napříč projektem, realizací a užíváním stavby.
  • Kontrola spolehlivosti konstrukce podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ je kontrola obvykle na základě požadavků jiných speciálních předpisů (např. vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb), ve znění pozdějších předpisů.
  • Služby (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků).

Jednotlivé služby jsou začleněny do fází, přičemž se dělí na služby standardní a služby nadstandardní. V textu „Standardů“ jsou uvedeny podrobné popisy fází služeb a jejich členění na služby standardní a nadstandardní. Služby jsou v této metodické pomůcce popsány pro celé stavby, respektive jejich části – stavební objekty, provozní soubory.

Standardní služby jsou pro jednotlivé fáze služeb stanoveny touto metodickou pomůckou a ve fázích popisujících dokumentace nebo činnosti podle SZ vesměs odpovídají požadavkům částí A – D příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Nadstandardní služby mohou být k standardním službám za úhradu přiřazeny nebo mohou standardní služby nahradit, jestliže to úkol vyžaduje, pokud si to klient přeje, nebo jsou-li kladeny zvláštní požadavky na zabezpečení žádaného výsledku, např. dokumentace podle zvláštních předpisů.

Služby (Výkony) autorizovaných architektů, inženýrů a techniků ve smyslu této metodické pomůcky, jsou činnosti, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo určeného cíle.

Fáze služeb (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků) vyjadřují příslušný rozsah prací, odpovídající postupnému provádění a zajišťování přípravy a realizace stavby v potřebné časové návaznosti.

Fáze služeb FS 1 – příprava zakázky (PZ) je soubor činností konkretizující investiční záměr, specifikující potřebné podklady a údaje vedoucí ke konkrétnímu zadání projektu stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 2 – dokumentace návrhu stavby/studie stavby (DNS) je dokumentace, jejímž smyslem a účelem je vzájemné ujasnění si záměrů a stavebního programu mezi projektantem (architektem/inženýrem/technikem) a klientem.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 3 – dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) je podle přílohy č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace připojovaná spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 SZ, rozhodnutí o změně využití území podle § 80 SZ a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle § 81 SZ; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 4 – projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) je podle § 158 odst. 2 písm. a)d) SZ a přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a)e), tedy dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k ohlášení stavby podle § 105, k žádosti o vydání stavebního povolení podle § 115, nebo je to podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby, nebo je to podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 5 – projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS) je podle § 158 odst. 2 písm. g) SZ a přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., rovněž „projektová dokumentace“. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Klientovi slouží k definování požadavků, které jsou závažné pro výslednou kvalitu stavebního díla. Je propracováním dokumentace předchozích fází do té úrovně, aby odborně způsobilému zhotoviteli stavby bylo zřejmé, jaké jsou požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby. Obsahuje technické charakteristiky, popisy a podmínky pro provádění stavebních prací. Výkresy podrobností zobrazují pro zhotovitele závazné nebo tvarově složité konstrukce, na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při stavbě respektovat.

DPS může sloužit jako tzv. „příslušná dokumentace“ jako podklad pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb a zpracování výkazu výměr podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (viz FS 6), a spolu s ním tvořit součást zadávací dokumentace, resp. technických, zadávacích podmínek pro výběr zhotovitele stavby ve smyslu ZZVZ.

DPS je podkladem pro dodavatelskou dokumentaci (dokumentaci zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3§ 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Fáze služeb FS 6 – soupis prací a dodávek (SPD) je sestavením soupisu prací, dodávek a služeb, sestavením výkazu výměr a případně sestavením kontrolního rozpočtu na základě příslušné dokumentace podle vyhlášky č. 169/2016 Sb. (DPS), a spolu s ní může sloužit k výběru zhotovitele stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 7 – autorský dozor projektanta (AD) při realizaci stavby. Hlavní náplní této fáze je pro zpracovatele projektové dokumentace kontrola dodržování platné/ověřené projektové dokumentace nebo projektové dokumentace zpracované zhotovitelem stavby a případné schválení odchylek a úprav. Autorský dozor projektanta (odst. 4 § 22 SZ) případně hlavního projektanta (odst. 2 § 113 SZ) je nezbytný podle § 152 odst. 4 SZ u staveb financovaných z veřejného rozpočtu prováděných stavebním podnikatelem, pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu zpracovala oprávněná (autorizovaná) osoba.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb. Provádět ji ale musí „projektant“ – tedy fyzická osoba s oprávněním podle AZ (odst. 4 § 22 SZ).

Shrnutí náplně jednotlivých fází služeb

Dokumentace, které jsou definovány vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 3 – Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR)

FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Rozsah a obsah dokumentací, který není definován vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

FS 2 – Dokumentace návrhu stavby / studie stavby (DNS)

FS 6 – Soupis prací a dodávek (SPD)

FS 7 – Autorský dozor projektanta (AD)

  • Společná dokumentace (SpD) – je dokumentace pro žádost o vydání společného povolení SpD (společného územního rozhodnutí a stavebního povolení) podle § 94j a dalších SZ) resp. pro žádost o vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru (společný souhlas podle § 96a SZ) vypracovaná v jedné fázi. Dokumentace je podle přílohy č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací připojovanou spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání společného povolení. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu.
  • Jednostupňová projektová dokumentace (JPD) – je dokumentace pro vydání stavebního povolení a pro provádění stavby vypracovaná v jednom čase a kroku. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu. Jedná se o projektovou dokumentaci pro stavební povolení s rozpracováním části D v podrobnosti požadované DPS.
  • Pozor: JPD se nevyskytuje ve SZ, tímto zavádíme nový pojem (dříve definovaný jako tzv. „jednostupňový projekt“ např. v § 28 již zrušené vyhlášky č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb).
  • Dodavatelská dokumentace stavby (DDS) – je dokumentace zhotovitele stavby. Podkladem pro ni je předchozí stupeň dokumentace (obvykle DSP, DPS a DZS). Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není a součástí DDS naopak je zejména výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace pro pomocné práce a konstrukce na staveništi, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, podrobné výkresy výztuže betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, montážní dokumentace, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí, výkresy dočasných konstrukcí na stavbě, projekt zařízení staveniště.
  • Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) – je podle § 121 a § 125 SZ a přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby.
  • Dokumentace bouracích prací (DBP) – je podle § 128 SZ a přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace potřebná při odstraňování staveb vyžadujících stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a)e) SZ.
  • Stavební deník (SDE) – je podle § 157 SZ a přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací, kterou je povinen pravidelně vést zhotovitel stavby (stavbyvedoucí) u stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení.
  • Povinnosti a kompetence projektanta (zpracovatele dokumentace)
    • Projektant (dále i zpracovatel dokumentace) vykonává svou činnost ve prospěch klienta a jedná při tom odpovědně vůči životnímu prostředí a veřejným zájmům. Je nezávislý, pokud jde o volbu materiálů, výrobků, systémů a dodavatelů, pokud si jejich výběr nevyhradí klient ve smlouvě.
    • Výběr projektanta se má řídit jeho způsobilostí k realizaci zakázky. Projektant poskytuje ve smyslu těchto „Standardů“ poradenské, expertní a projektové služby, služby autorského a případně technického dozoru stavebníka, vypracovává posudky a zajišťuje vedení zakázky.
    • Projektant hájí zájmy klienta podle svého nejlepšího vědomí a svědomí s využitím všeobecně uznávaného standardu vědomostí svého oboru.
    • Projektant nepřijímá od třetích osob, např. výrobců a dodavatelů, žádné osobní výhody. Poznatky, získané při provádění zakázky, považuje za důvěrné a nepoužije jich v neprospěch klienta.
    • Rozsah a obsah kompetencí projektanta se řídí uzavřenou smlouvou. V případě pochyb si projektant vyžádá instrukce klienta pro veškerá právní opatření i pro nařízení, která mají důležitost pro termíny, kvalitu nebo náklady.
    • Projektant je povinen upozornit klienta na důsledky jeho pokynů, zejména pokud jde o termíny, kvalitu a náklady a odrazovat jej od neúčelných nařízení či požadavků.
    • Projektant je oprávněn a ve smyslu AZ povinen přizvat si za účelem splnění svých smluvních povinností vhodné třetí osoby a specialisty.
    • Třetím osobám klient zpravidla neuděluje přímé pokyny. V opačném případě je třeba, aby písemně a neprodleně informoval projektanta. Zejména je povinen projektanta písemně informovat o případné činnosti třetích osob na zakázce (zásazích do projektantem vypracované PD, vypracování dalších stupňů PD apod.) a o platbách za tuto činnost.
    • Za služby přizvaných samostatných třetích osob, které jsou v přímém smluvním vztahu s klientem, projektant neodpovídá.
    • Povinnosti podle SZ definuje zejména § 158§ 159 a § 169 SZ.
  • Integrované povolení – je určeno pro vybraná technologická zařízení podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci č. 76/2002 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky č. 288/2013 Sb. a musí být přiloženo stavebníkem/budoucím provozovatelem, uživatelem u vybraných technologických zařízení k žádosti o vydání stavebního povolení (viz např. § 115 odst. 2 SZ, § 15 odst. 1§ 126 odst. 5 vodního zákona).

Poznámka:
Technologická zařízení, která podléhají povinnosti získat integrované povolení, jsou definována výčtem v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Po zjištění, že je třeba integrované povolení ke stavebnímu povolení, musí budoucí provozovatel vypracovat žádost o integrované povolení.


B.4 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

AD Autorský dozor při realizaci stavby
AZ Autorizační zákon
BC Biocentrum
BK Biokoridor
BIM Building Information Modelling
BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ČKA Česká komora architektů
ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
CO Civilní ochrana
DIO Dopravně inženýrské opatření
DBP Dokumentace bouracích prací
DNS Dokumentace návrhu stavby
DDS Dodavatelská dokumentace stavby / dokumentace zhotovitele stavby
DO Dotčené orgány
DPS Projektová dokumentace pro provádění stavby
DSP Projektová dokumentace pro stavební povolení (Projektová dokumentace pro ohlášení stavby)
DSPS Dokumentace skutečného provedení stavby
DUR Dokumentace pro územní rozhodnutí
EIA Posouzení vlivu na životní prostředí (Environmental impact assessment)
FEA Studie proveditelnosti záměru (feasibility study)
GIS Geografický informační systém
IPPC Integrované povolení (Integrated Pollution Prevention and Control) pro vybraná technologická zařízení stavby
JPD Jednostupňová projektová dokumentace (Pozor: nevyskytuje se ve SZ)
KN Katastr nemovitostí
KPS Kontrolní prohlídka stavby
NV Nařízení vlády
OTP (Obecné) Technické požadavky na stavby
PBŘ Požárně bezpečnostní řešení stavby
PC Provozní celek
PD Projektová dokumentace
PENB Průkaz energetické náročnosti budovy
PÚR Politika územního rozvoje
PS Provozní soubor
PZ Příprava zakázky
RP Regulační plán
RUR Rozbor udržitelného rozvoje území
SEA Strategické posouzení vlivů (Strategic environmental assessment)
SpD Společná dokumentace
SDE Stavební deník
SO Stavební objekt
SP Stavební povolení
SPD Soupis prací a dodávek
SAMS Správci a majitelé sítí (dopravní a technické infrastruktury)
SDO Stavební dozor
SOD Smlouva o dílo
Stavební úřad
SZ Stavební zákon
TDS Technický dozor stavebníka
TI Technická infrastruktura
TZS Technologická zařízení staveb
ÚP Územní plán
ÚPD Územně plánovací dokumentace
ÚPI Územně plánovací informace
ÚPP Územní plánovací podklad
ÚR Územní rozhodnutí
ÚŘ Územní řízení
ÚS Územní studie
ÚSES Územní systém ekologické stability
FS Fáze služeb
ZOV Zásady organizace výstavby
ZÚR Zásady územního rozvoje
ZZVZ Zákon o zadávání veřejných zakázek


B.5 ROZSAH POUŽITÍ „STANDARDŮ“

Základním cílem dokumentu „Standardy“ je dát vyčerpávající, celistvou a přehlednou informaci o rozsahu a obsahu služeb poskytovaných autorizovanými osobami při projektové činnosti. Služby v jednotlivých fázích projektu (stupních) jsou děleny na projektovou činnost se standardními a nadstandardními službami.

Nadstandardními službami se z hlediska projektanta rozumí nadstandardní projektová činnost, činnost obstaravatelská, speciální odborná činnost a součinnost klienta, přičemž se tyto činnosti často prolínají.

V jednotlivých fázích služeb je i výčet nezbytné součinnosti klienta (investora, developera, zadavatele, stavebníka).

Obstaravatelskou činnost, speciální odbornou činnost a dílčí části investorské činnosti lze přenést po dohodě a za honorář na projektanta.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací.

„Standardy služeb“ jsou podkladem ke stanovení pracnosti standardních projektových činností, nákladů nadstandardních projektových činností, vedlejších nákladů, nákladů na obstaravatelskou činnost a nákladů na speciální odborné činnosti.

„Standardy“ mohou sloužit všem zúčastněným osobám, organizacím a státní správě v procesu územního plánování, projektování a realizace staveb.

Tento dokument má být manuálem přehledným, jasně srozumitelným pro použití do smluv s klienty a pro proces posuzování a schvalování dotčenými orgány a státní správou.

„Standardy“ nejsou uzavřeným dokumentem, jejich jednotlivé části budou vycházet postupně s možností budoucích novelizací.

„Standardy“ jsou dokument – manuál, který je zpracován v souladu s tvorbou evropského standardu služeb pro výkon profesí spojených s výstavbou. Proces standardizace CEN TC 395 byl odsouhlasen evropským parlamentem jako nástroj pro otevření trhu služeb v této oblasti do roku 2020.


C SYNERGIE VYHLÁŠKY č. 499/2006 Sb., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, a „STANDARDŮ SLUŽEB“

„Standardy“ připravené k vydání ČKA a ČKAIT zahrnující v první etapě projektování pozemních a technologických staveb, sledují posloupnost a celistvost projektového procesu a rozdělují služby architektů a inženýrů na jednotlivé fáze od přípravy zakázky po kolaudaci. Služby v jednotlivých fázích jsou popsány v „náplni“, rozsah a obsah dokumentací je stanoven v neměnné struktuře, vždy s rozšířením údajů projektu relevantním dané fázi služeb.

Popis náplně je rozdělen na projektovou činnost standardní a nadstandardní, obstaravatelskou činnost, speciální odborné činnosti a součinnost klienta. Rozsah a obsah dokumentace jednotlivých fází je vždy rozčleněn na povinné části A – D, dokladová část je zajišťována v rámci obstaravatelské činnosti.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., sleduje jako hlavní cíl veřejný zájem a její struktura odpovídá tomuto cíli i ve znění jejích příloh.

Příloha č. 1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby

Příloha č. 2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy

Příloha č. 4 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 5 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení

Příloha č. 6 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Příloha č. 7 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Příloha č. 8 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení

Příloha č. 9 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 10 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy

Příloha č. 11 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 12 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1. písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení

Příloha č. 13 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Příloha č. 14 Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace (pasport stavby)

Příloha č. 15 Náležitosti dokumentace bouracích prací

Příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě

Přílohy se člení na jednotlivé položky s tím, že rozsah jejich jednotlivých částí (A až D) a položek musí odpovídat druhu a významu stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání staveb na území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Rozsahy a obsahy dokumentací podle příloh č. 1 – 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jsou rozčleněny do stejných částí A – D v podstatě se stejným textem jako v komorových „Standardech“. Synergie obou dokumentů je zřejmá, závěrem je možno konstatovat, že oba dokumenty jak „Standardy“, tak vyhláška jsou kompatibilní a v procesu projektování, schvalování a výstavby a měly by být přínosem pro práci všech zúčastněných.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací pro Pozemní stavby a Technologické stavby (Technologická zařízení staveb) a tímto krokem nabývají své opravdové účinnosti.


D STANDARDY A ZPŮSOB OCEŇOVÁNÍ PROFESNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ PO OBORECH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Standardy služeb – Pozemní stavby (A 4.1.1)

D2 TECHNOLOGICKÉ STAVBY (Technologická zařízení staveb)

Standardy služeb – Technologické stavby – TZS (A 4.1.2)


E STANDARDY SMLUVNÍCH VZTAHŮ V PROFESNÍCH SLUŽBÁCH A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTECH

Níže uvedená smlouva o dílo, a její přílohy, představují vzorové texty možného smluvního ujednání, které musí být smluvními stranami přizpůsobeno konkrétním okolnostem. ČKAIT nenese odpovědnost za jejich nevhodné použití a případně vzniklé škody.



Obory a specializace: ,
Kategorie: ,