- PROFESIS - https://profesis.ckait.cz -

Bezpečnost při provádění prací na staveništi (MP 2.6.1)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Autoři: Ing. Petr Osička, Ing. Jindřich Pater, Ing. Josef Sláčal, CSc.

Autor aktualizace: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2007

Anotace:
Tato pomůcka je určena zejména autorizovaným osobám, které odpovídají za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností ve výstavbě a mají podle právních předpisů bezpečnost práce ve stavebnictví zabezpečovat, řídit či kontrolovat. Má poskytnout základní orientaci a vědomosti z právní, technické a odborné problematiky ochrany života a zdraví pracovníků tak, aby mohli kvalifikovaně plnit úkoly a zabezpečovat provádění stavebních prací. Je nutné rozlišovat autorizované osoby pro projektovou činnost a autorizované osoby pro odborné vedení provádění stavby. Rovněž je nezbytné rozlišovat oprávnění podle odbornosti v návaznosti na projektované stavební práce a prováděné stavební práce.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

  Úvod
1 Právní rámec činnosti autorizovaných osob při zajišťování BOZP
1.1 Základní pojmy a použité zkratky
1.2 Právní rámec výkonu činnosti
1.3 Obecný postup činnosti autorizovaných osob v BOZP
2 Postupy při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
2.1 Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
2.2 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi
2.3 Výkon inspekce práce
2.4 Pracovní úrazy a jejich hlášení, drobná poranění, náhrady škody
2.5 Pracovní prostředí, hygiena práce
2.6 Zdravotní způsobilost
2.7 Pracovní rizika možného ohrožení zdraví a života zaměstnanců
2.8 Poskytování osobních ochranných pracovních prostředků
2.9 Práce s výpočetní technikou
2.10 Bezpečnostní požadavky při obsluze a provozu vyhrazených technických zařízení
2.11 Užívání nářadí a jiných pracovních pomůcek
2.12 Bezpečnostní požadavky při výkonu prací s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky a jiné související práce
2.13 Skladování materiálu, manipulace s břemeny
2.14 Zakázané práce ženám, těhotným a kojícím ženám a matkám do konce devátého měsíce po porodu
2.15 Zacházení s nebezpečnými a zdraví škodlivými látkami
2.16 Provoz a užívání vozidel, parkování a garážování
2.17 Bezpečnostní značky a signály
2.18 Zajištění staveniště
3 Postupy při zajišťování požární ochrany
3.1 Organizace požární ochrany
3.2 Požární ochrana a prevence na pracovišti
4 Informační zdroje
4.1 Nejčastěji porušované předpisy v oblasti bezpečnosti práce, technických zařízení a pracovních podmínek
4.2 Zákonné povinnosti vztahující se ke školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
4.3 Přestupky a správní delikty právnických osob ve smyslu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce
5 Technická řešení
5.1 Zásady první pomoci
5.2 Obsah lékárničky
5.3 Bezpečnostní značky a signály – vyobrazení
6 Přílohy
6.1 Označování obalů nebezpečných chemických látek a chemických směsí
6.2 Seznam právních předpisů významných pro BOZP a PO 
7 Vzory formulářů




ÚVOD

Bezpečnost práce se jako hlavní součást pracovního a životního prostředí řadí mezi důležité úkoly každé vyspělé společnosti. Chceme-li, abychom i v našem státě vytvořili účinné systémy prevence v technické a pracovně hygienické ochraně práce s cílem zabránit poškození lidského zdraví, musí každý pracovník získat potřebné znalosti a morální cítění k uplatňování bezpečné práce.

V odvětví stavebnictví, které má oproti jiným oblastem výrazná specifika jak v přípravě, organizaci, tak zejména ve vlastním provozu a provádění prací, jsou bezpečnostní požadavky k prováděným činnostem natolik rozsáhlé, že si zasluhují zvláštní pozornost. Záměrem této metodické pomůcky, která je určena zejména autorizovaným osobám, které odpovídají za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností ve výstavbě a mají podle právních předpisů bezpečnost práce ve stavebnictví zabezpečovat, řídit či kontrolovat, je poskytnout základní orientaci a vědomosti z právní, technické a odborné problematiky ochrany života a zdraví pracovníků tak, aby mohli kvalifikovaně plnit úkoly a zabezpečovat provádění stavebních prací. Je nutné rozlišovat autorizované osoby pro projektovou činnost a autorizované osoby pro odborné vedení provádění stavby. Rovněž je nezbytné rozlišovat oprávnění podle odbornosti v návaznosti na projektované stavební práce a prováděné stavební práce.

Vývoj pracovní úrazovosti, zejména ve stavebnictví, je alarmující – představuje až 20 % všech úrazů. Po mnoho let je nejčastější příčinou smrtelných úrazů ve stavebnictví pád z výšky a do hloubky, dále zasypání pracovníků při výkopových pracích a další pády těžkých břemen a předmětů na pracovníka. K tomu, aby se situace zkvalitnila, byla vydána celá řada základních a souvisejících předpisů v oblasti BOZP.

Obecným předpisem pro všechny obory podnikatelské a pracovněprávní činnosti při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, stanoví povinnosti v pracovněprávních vztazích, při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy, a popisuje další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Zrušena byla v praxi zažitá vyhláška č. 324/1990 Sb., a bylo vydáno nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb. Současně nabyl účinnosti zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů a k němu celá řada prováděcích právních předpisů. Stavební zákon je k zákoníku práce zvláštním předpisem a upravuje blíže některé povinnosti týkající se stavební činnosti.

Cílem a účelem této metodické pomůcky je seznámit autorizované osoby a další okruh spolupracujících osob se základními předpisy, povinnostmi, právy a dalšími podmínkami a podklady v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Cílevědomá a každodenní soustavná prevence v této oblasti, včetně naplňování podmínek zákonných předpisů, musí být významnou složkou práce a kontrolní činnosti vedoucích zaměstnanců na všech stupních řízení.


1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ BOZP

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽITÉ ZKRATKY

Výklad pojmů

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – podmínky a činitele, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. Cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci.

Bezpečnost – stav, při němž je riziko ohrožení (osob) nebo vzniku škody vyloučeno, nebo sníženo na přijatelnou úroveň.

Identifikace rizik – proces zjišťování zdrojů nebezpečí, jejich velikosti, charakteru a umístění.

Individuální ochrana – poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů; individuální ochrana nastupuje až tehdy, kdy nelze vyloučit škodlivé vlivy prostředky kolektivní ochrany.

Kolektivní ochrana – ochrana před riziky pro více zaměstnanců společně, např. zavedením nové technologie na pracovišti, odstraněním namáhavé práce apod.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – fyzická nebo právnická osoba, určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která vede realizaci stavby (stavbyvedoucí).

Nebezpečí – zdroj nebo situace s potenciálem pro vznik škody, jako je úraz nebo onemocnění osob, škoda na majetku, poškození životního prostředí nebo jejich kombinace, např. dopravního systému, technologie nakládky a vykládky materiálu či surovin, systému práce atd., způsobit za určitých okolností škodu na zdraví člověka nebo na majetku (nebezpečí je zdrojem rizika).

Nebezpečné látky nebo nebezpečné směsi – jsou látky a směsi, které vykazují jednu nebo více nebezpečných vlastností a pro tyto vlastnosti jsou klasifikovány ve smyslu zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (výbušné, oxidující, extrémně hořlavé, vysoce hořlavé, hořlavé, vysoce toxické, toxické, zdraví škodlivé, žíravé, dráždivé, senzibilizující, karcinogenní, mutagenní, nebezpečné pro životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů. Hodnocení nebezpečných ukazatelů chemických látek a chemických směsí a balení a označování předepisovala, v současnosti již zrušena, vyhláška č. 402/2011 Sb. Po ukončení její platnosti (bez náhrady) platí Nařízení EP a Rady č. 1272/2008/EC.

Nežádoucí událost – událost, jejímž následkem došlo k nehodě, nebo která měla potenciál vést k nehodě. Nehoda, při které nedošlo k žádnému poškození zdraví, zranění, škodě nebo dalším ztrátám, je také nazývána „skoronehoda“. Pojem „nežádoucí událost“ zahrnuje „skoronehody“.

Nehoda – nežádoucí událost vedoucí k smrti, poškození zdraví, zranění, škodě nebo jiným ztrátám.

Neshoda – jakákoliv odchylka od pracovních norem, zvyklostí, postupů, nařízení, plnění systému managementu apod., která může vést buď přímo nebo nepřímo k zranění či onemocnění, škodě na majetku, poškození pracovního prostředí nebo jejich kombinací.

OOPP – osobní ochranné pracovní prostředky; ochranné prostředky, které musí chránit zaměstnance před riziky, nesmí ohrožovat jejich zdraví, nesmí bránit při výkonu práce a musí splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem.

Posuzování rizik – proces, jehož cílem je optimalizace rizika; jde o komplexní proces určení velikosti rizika na základě analýzy možných následků uvažované/předpokládané mimořádné události a pravděpodobnosti jejího vzniku; součástí hodnocení rizika je rozhodnutí, zda riziko přijmout, nebo je omezit na přijatelnou míru (souhrnný proces zjištění velikosti rizika a rozhodnutí, zda riziko je či není přijatelné – akceptovatelné).

Hořlavá látka – látka v tuhém, kapalném nebo plynném stavu, která je za předvídatelných podmínek schopna hořet, nebo při své látkové či fázové změně vytvářet produkty schopné hořet.

Ohrožení – aktivní vlastnost materiálu, stroje, pracovní činnosti, technického zařízení, technologie, či konkrétní situace způsobit negativní jev, událost/nehodu (úraz nebo jinou škodu na zdraví/životě, poškození životního prostředí, majetkových či jiných hodnot); o ohrožení jde jen tehdy, pokud může být působení aktivovaných nebezpečných vlastností vystaven člověk, životní prostředí nebo majetkové či jiné hodnoty.

Ochrana zdraví proti hluku – je činnost spočívající v provádění:

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci aktualizován.  

Zadavatel stavby (stavebník) v souladu s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., očekává od projektanta stavby (autorizované osoby – AO), se kterým je ve smluvním vztahu, v rámci zpracování projektové dokumentace k ohlášení stavbyk žádosti o stavební povolení, veřejnoprávní smlouvě popř. oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora a to v části B./B. 8 ZOV PD podle přílohy č. 5 výše uvedené vyhlášky zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a posouzení potřeby koordinátora BOZP, jsou-li naplněny podmínky určené zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, a mj. posouzení potřeby plánu BOZP na staveništi. Plán BOZP na staveništi zásadně musí zpracovávat podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb. odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor BOZP na staveništi.

Rozsah a obsah plánu je specifikován v příloze č. 6 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Projektant stavby by měl v etapě přípravy stavby při úzké spolupráci s koordinátorem BOZP (nebo koordinátor BOZP s projektantem naopak) ze znalosti rozsahu stavby a stavebně montážních činností specifikovat v ZOV podklady pro plán BOZP, koordinátor BOZP by měl v etapě přípravy stavby tyto podklady dopracovat podle skutečně rýsujících se vztahů na stavbě (použité technologické a pracovní postupy, stavební stroje a mechanismy apod.). Spolu s oznámením o zahájení stavby na OIP je povinností zadavatele stavby takto dopracovaný plán BOZP předložit 8 dní před zahájením stavby na OIP a v etapě realizace stavby jej nechat kontinuálně aktualizovat podle případně měnících se podmínek na stavbě. Za datum zahájení stavby lze považovat den podpisu protokolu o převzetí a předání staveniště mezi zadavatelem stavby a zhotovitelem stavby.

Zadavatel stavby (stavebník) upřesní ve svých smluvních vztazích (na projektanta stavby a na koordinátora BOZP) požadavek na součinnost a spolupráci mezi projektantem stavby a koordinátorem BOZP nejen pro etapu přípravy stavby, ale i pro etapu realizace stavby. Toto se týká samozřejmě i vztahů koordinátor BOZP a stavbyvedoucí pro následnou etapu realizace stavby.

Projektant stavby, protože v etapě přípravy stavby má k dispozici o stavbě nejvíce údajů z budoucích účastníků stavby, upozorní v ZOV PD kromě jiného na eventuální povinnost stanovit koordinátora BOZP, zpracovat plán BOZP a podat na OIP oznámení o zahájení stavby v etapě realizace stavby.

Plán není obecně součástí projektové dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Plán se musí ale zpracovávat jako nedílná část projektové dokumentace leteckých staveb pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora), jak požaduje § 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., (viz bod G.2 přílohy č. 2). Plán se musí zpracovávat i jako nedílná součást projektové dokumentace staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, jak požaduje § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., (viz bod E.1.I) přílohy č. 8).

Detailní informace k výkonu koordinátora BOZP na staveništi a ke zpracování plánu BOZP na staveništi a k oznámení o zahájení stavby na OIP jsou uvedeny v MP 2.6.2.

Podzhotovitel (poddodavatel, subdodavatel) – souhrnné označení pro jiné právní subjekty, než je zhotovitel stavby (osoby nebo firmy), zajišťující dílčí práce, dodávky, montáže nebo služby pro zhotovitele stavby. Na rozdíl od toho dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 2630 používá termín poddodavatel zhotovitele.

Projektant – fyzická osoba, vykonávající projektovou činnost při zpracování projektové dokumentace podle SZ

Přípustné riziko – riziko, které bylo sníženo na úroveň, která může být pro organizaci snesitelná s ohledem na její právní závazky a její vlastní politiku BOZP.

Prevence rizik (předcházení rizikům) – se rozumí všechna opatření, vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.

Právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými směsmi a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.

Pracovní prostředí – pracovní prostředí je dáno souborem fyzikálních, chemických a biologických faktorů, které svou kvalitou a kvantitou, případně dobou působení, mohou nepříznivě ovlivnit zdravotní stav pracovníka.

Pracovní úraz – pro účely zákoníku práce je poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět. (Tam, kde se v zákoníku práce uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů). To znamená, že pracovním úrazem, zejména pro účely objasňování příčin a okolností úrazu, evidence, vyhotovování záznamů, ohlašování, zasílání a přijímání opatření proti opakování pracovních úrazů, je úraz osoby uvedené ve výše uvedeném ustanovení.

Pohoda na pracovišti – subjektivní stav podmíněný optimálním stavem prostředí, kdy se člověk cítí co nejlépe; podle toho, které podmínky prostředí jsou optimální, jde o pohodu celkovou, nebo jen tepelnou, světelnou apod.

Pracovní podmínky – souhrn všech skutečností, které přímo nebo nepřímo souvisejí s pracovním procesem a mohou ovlivňovat tělesné a duševní vlastnosti a schopnosti člověka a jeho motivace při pracovním procesu; jde o soubor opatření k omezování možnosti vzniku pracovních úrazů, nemocí z povolání a nemocí vznikajících v souvislosti s prací, o stav pracovního prostředí (např. větrání, vytápění, hluk, vibrace, osvětlení apod.), o fyzickou a psychickou zátěž, o úroveň organizace práce, o práci přesčas, práci v noci, odměňování za práci a o mezilidské vztahy.

Požár – každé nežádoucí hoření, při kterém došlo k usmrcení nebo zranění osob nebo zvířat, ke škodám na materiálních hodnotách nebo životním prostředí a nežádoucí hoření, při kterém byly osoby, zvířata, materiální hodnoty nebo životní prostředí bezprostředně ohroženy.

Požární bezpečnost – souhrn organizačních, územně technických, stavebních a technických opatření k zabránění vzniku požáru nebo výbuchu s následným požárem, k ochraně osob, zvířat a majetku v případě vzniku požáru a k zamezení jeho šíření.

Požární nebezpečí – pravděpodobnost vzniku požáru nebo výbuchu následným požárem.

Požárně technická charakteristika – vlastnost látky vyjádřená měřitelnou hodnotou nebo stanovená na základě měřitelných hodnot více dílčích vlastností, nebo jev vystihující chování látky při procesu hoření nebo s ním související.

Riziko – kombinace pravděpodobnosti nebo četnosti výskytu a následků specifikované nebezpečné události.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy – jde-li o zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje; jde-li o fyzickou osobu, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu; jde-li o spolupracujícího manžela nebo dítě výše uvedených osob; jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí; pak se na ně vztahuje § 101 odst. 1 a 2, § 102§ 104 a § 105 zákoníku práce a § 211 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k podmínkám vykonávané činnosti nebo poskytování služeb a jejich rozsahu. Což znamená, že i osoby ve výše uvedeném postavení mají konkrétní povinnosti zaměstnavatele i v případě, že nikoho nezaměstnávají.

Zaměstnavatelem nebo zaměstnancem se rozumí i osoba – zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a sám též pracuje; fyzická osoba, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu; spolupracující manžel nebo dítě výše uvedených osob; fyzická nebo právnická osoba, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popř. se na zhotovení stavby podílí.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, je pro potřeby tohoto zákona zaměstnavatel, který provádí stavbu nebo se na jejím provedení podílí jako zhotovitel stavebních, montážních, stavebně montážních, bouracích nebo udržovacích prací pro jinou fyzickou osobu, podnikající fyzickou nebo právnickou osobu, považován za zhotovitele.

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§ 2 odst. 2 písm. b) SZ) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 stavebního zákona.

Zkratky použité v pomůcce

AO (NAO) Autorizovaná osoba (neautorizovaná osoba)
BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ČBÚ Český báňský úřad
CLP Klasifikaci, označování a balení látek a směsí
ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČIŽP Česká inspekce životního prostředí
ČSN EN Převzatá evropská norma
ČSN Česká technická norma
ČÚBP Český úřad bezpečnosti práce
MP Metodická pomůcka
NV Nařízení vlády
OIP Oblastní inspektorát práce
OOPP Osobní ochranné pracovní prostředky
PD Projektová dokumentace
PHP Přenosný hasicí přístroj
SZ Stavební zákon
Stavební úřad
TIČR Technická inspekce ČR
ZOV Zásady organizace výstavby
ZP Zákoník práce
ZS Zařízení staveniště


1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI

Právní rámec je dán zejména stavebním zákonem. Stavební zákon definuje zejména co je stavbou, co je její změnou, co je terénní úpravou, co je zařízením, co je staveništěm a co je údržbou stavby a rovněž co je veřejnou infrastrukturou. Tento zákon rovněž definuje, kdo je stavebníkem a kdo stavebním podnikatelem. Stavební zákon také v § 103 stanoví, které budovy, stavby, technická infrastruktura a „různě pojmenovaná technická“ zařízení, činnosti a úpravy, ostatní stavby a zařízení, jako např. cirkusové stany a přenosná zařízení, konstrukce a lešení stavební povolení ani ohlášení nevyžadují. Dále tento zákon v § 104 stanoví, které stavby naopak ohlášení vyžadují.

Tím je dán právní rámec staveb, které stavební povolení vyžadují. Jsou to stavby, jejichž parametry překračují hodnoty z § 104 SZ a ty, u kterých SÚ nařídí stavební řízení. Stavební zákon definuje, co je veřejný zájem. Stavební zákon definuje povinnosti stavebníka při přípravě a provádění staveb, zejména ochranu života a zdraví, a to i u staveb nevyžadujících povolení ani ohlášení. Stavební zákon rovněž definuje podmínky pro provádění staveb.

Stanoví, které stavby a práce nevyžadující povolení ani ohlášení podle § 103 SZ, nebo které stavby a práce vyžadující ohlášení může stavebník sám pro sebe provádět pouze za „stavebního dozoru“ nebo za odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Stavební zákon stanoví, kdo může stavbu provádět jako zhotovitel, a stanoví, že je jím stavební podnikatel, který je osobou oprávněnou k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zvláštních právních předpisů. Jedním z možných právních předpisů je živnostenský zákon.

Stavební podnikatel, který může provádět stavbu jako zhotovitel, při provádění stavby zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle stavebního zákona vybranou činností, jejíž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě; tuto činnost mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu, kterým je např. zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů. Stavební podnikatel podle stavebního zákona je zhotovitel stavby – díla i podle obchodního zákona, a je povinen zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních předpisů. Těmito zvláštními předpisy jsou v současnosti nařízení vlády uvedená v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů. Stavební podnikatel, provádějící stavbu jako zhotovitel, je povinen zabezpečit provádění prací vyžadujících zvláštní oprávnění, např. podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, osobami mající takovéto oprávnění, obor činnosti autorizované osoby. Stavbyvedoucí, zabezpečující odborné vedení provádění stavby, s autorizací v potřebném oboru, je povinen řídit provádění stavby a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Tato povinnost, uvedená ve stavebním zákoně nově, má svou odezvu v zákoníku práce, kde je uvedena nově odpovědnost vedoucích zaměstnanců za zajištění bezpečnosti i podle zvláštních právních předpisů, a rovněž v zákoně č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, týkající se inspekce práce i přestupků fyzických osob a deliktů právnických osob. Vedoucí zaměstnanci mají povinnosti v zajišťování bezpečnosti, uložené zaměstnavateli zákoníkem práce nebo zvláštními právními předpisy (např. stavebním zákonem). Stavby, které si stavebník nemůže nebo nechce zhotovit sám, může provést jako zhotovitel stavební podnikatel s oprávněním.

Povinnosti zhotovitele stanoví zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a i v případě převedení zhotovení na dalšího zhotovitele původnímu zhotoviteli zůstávají původní povinnosti. Zásadně se jedná o zhotovení díla; v případě staveb je dílo konkretizováno § 103 a § 104 stavebního zákona nebo veřejnou listinou, kterou je např. stavební povolení. Takto definované stavby si může stavebník za určených podmínek zhotovit sám pro sebe, nebo si je může nebo musí nechat zhotovit. Stavba je zákonem nebo povolením definována „v prostoru i čase“ a je celistvým dílem. Zhotovitel tohoto konkrétního díla – stavby má povinnosti určené stavebním zákonem, občanským zákoníkem, rozhodně i zákoníkem práce a v případech mimopracovně právních vztahů i § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví povinnosti osob při výstavbě a rozsah osob, jichž se týkají také ustanovení zákoníku práce a části první zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. V případech více zhotovitelů jedné definované stavby (jednoho díla) nastávají zadavateli stavby další povinnosti, uvedené v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavební zákon uvádí, co je změnou dokončené stavby a definuje ji na změnu zvýšením (nástavba), změnu rozšířením s provozním propojením (přístavba) a změnu zachovávající vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby (stavební úprava). V případě, že se stavba nerozšiřuje ani nezvyšuje ani se nezachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby a dochází ke zmenšení ohraničení stavby, jedná se o odstraňování stavby nebo její části podle § 128 odst. 1 SZ.

Pro odstraňování staveb (částí staveb) je nutno zpracovávat dokumentaci bouracích prací, jak požaduje § 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Součástí projektové dokumentace bouracích prací jsou zásady organizace bouracích prací, kde jsou požadována zejména opatření z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví osob, stanovení podmínek pro provádění prací z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, technologický postup bouracích prací, které by mohly mít vliv na stabilitu vlastní konstrukce, resp. konstrukce sousedních staveb, návrh postupu bouracích prací a vymezení ohroženého prostoru, zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů, nutné pomocné konstrukce a úpravy z hlediska technologie bouracích prací, speciální požadavky z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Pro bourací práce stanoví § 3 písm. b) bod 5. nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů, že tyto práce prováděné při odstraňování nebo změně stavby za podmínek stanovených SZ se provádí podle přílohy č. 3 čl. XII k nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb. takto:

a) Bourací práce, při nichž jsou dotčeny nosné prvky stavební konstrukce, se smí provádět pouze podle technologického postupu stanoveného v dokumentaci bouracích prací.

b) Při bouracích pracích, pro něž se dokumentace bouracích prací podle zvláštního právního předpisu nezpracovává, zajistí zhotovitel zpracování technologického postupu na základě provedeného průzkumu stávajícího stavu bourané stavby, jejího statického posouzení a zjištění vedení, popřípadě staveb a zařízení technického vybavení a stavu dotčených sousedních staveb.

Z výše uvedeného je patrné, bourací práce zasahující nosné prvky stavební konstrukce musí být projektově připravena a nelze ji provádět bez dokumentace bouracích prací podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a nemůže být nahrazena dokumentací zpracovávanou zhotovitelem.


1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB V BOZP

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů.

Povinnosti zaměstnavatele

A Povinnosti zaměstnavatele stanovené zákoníkem práce

Vláda stanoví nařízením bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů.

B Práva a povinnosti zaměstnanců stanovené zákoníkem práce

C Účast zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci


2 POSTUPY PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

2.1 ZÁKON Č. 309/2006 SB., O ZAJIŠTĚNÍ DALŠÍCH PODMÍNEK BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, upravuje další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy.

2.1.1 Další požadavky bezpečnosti ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí

Požadavky na pracoviště a pracovní prostředí na staveništi

Požadavky na výrobní a pracovní prostředky a zařízení

Požadavky na organizaci práce a pracovní postupy

Bezpečnostní značky, značení a signály

Při použití chemických látek a chemických směsí platí Nařízení EP a Rady č. 1272/2008/EC.

Výstražné symboly nebezpečnosti podle Nařízení EP a Rady

Na štítku musí být uveden jeden nebo více příslušných výstražných symbolů nebezpečnosti, které mají sdělovat specifické informace o daném druhu nebezpečnosti. Výstražné symboly nebezpečnosti mají černý znak na bílém podkladu s červeným rámečkem, symboly mají tvar čtverce postaveného na vrchol. Symbol pokrývá nejméně 1/15tinu povrchové plochy harmonizovaného štítku, nesmí však být menší než 1 cm2. Rozměry štítku závisí na objemu obalu a jsou stejné jako dosud.

1) Nestabilní výbušniny

2) Hořlavé plyny, pevné látky, kapaliny

3) Oxidující plyny, kapaliny, tuhé látky

4) Plyny pod tlakem, stlačené, zkapalněné, zchlazené, rozpuštěné

5) Látky a směsi korozivní pro kovy, žíravost pro kůži, vážné poškození očí

6) Akutní toxicita, kategorie 1, 2, 3

7) Akutní toxicita, kategorie 4

8) Senzibilizace dýchacích cest, kat. 1, mutagenita v zárodečných buňkách, kat. 1A, 1B, 2, karcinogenita, kat. 1A, 1B, 2, toxicita pro reprodukci, kat. 1A, 1B, 2, toxicita pro specifické cílové orgány, kat. 1, 2, nebezpečnost při vdechnutí, kat.  1

9) Nebezpečný pro vodní prostředí – akutně, kat. 1, chronicky, kat. 1, 2.

Signální slova

Na štítku musí být uvedeno příslušné 1 signální slovo v souladu s klasifikací dané nebezpečnosti látky nebo směsi:

„Nebezpečí“ – pro závažnější kategorie nebezpečnosti,

„Varování“ – pro méně závažné kategorie.

Signální slova jsou stanovena v tabulkách Nařízení (ES) č. 1272/2008.

Rizikové faktory pracovních podmínek a kontrolovaná pásma

Zákaz výkonu některých prací

Odborná způsobilost

Zvláštní odborná způsobilost

2.1.2 Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy

2.1.3 Další úkoly zadavatele stavby, jejího zhotovitele, popř. fyzické osoby, která se podílí na zhotovení stavby, a koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

se koordinátor neurčuje.

je zadavatel stavby povinen doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli; oznámení může být doručeno v listinné nebo elektronické podobě. Dojde-li k podstatným změnám údajů obsažených v oznámení, je zadavatel stavby povinen provést bez zbytečného odkladu jeho aktualizaci. Stejnopis oznámení o zahájení prací musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do ukončení prací a předání stavby stavebníkovi k užívání. Rozsáhlé stavby mohou být označeny jiným vhodným způsobem, například tabulí s uvedením potřebných údajů. Uvedené údaje mohou být součástí štítku nebo tabule, umísťované na staveništi nebo stavbě.


2.1.4 Společná, přechodná a závěrečná ustanovení


2.2 PLÁN BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI NA STAVENIŠTI

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou podle přílohy č. 5 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů:

Zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“) podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

Povinnosti a podmínky k vypracování plánu jsou stanoveny zákonem č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, a nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, proto plán musí splňovat náležitosti obsažené zejména v těchto předpisech.

Zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 15 odst. 2 ukládá vypracování Plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a z jeho ustanovení lze dovodit obsah plánu:

Výklad § 15 odst. 2 zák. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, které jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, stejně jako v případech podle odstavce 1, zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

Plán BOZP na staveništi

Plán je též vyžadován pro ohlášení stavby, uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona, k žádosti o stavební povolení podle § 115 stavebního zákona, k veřejnoprávní smlouvě a k oznámení stavby v řízení oznámením s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 odst. 2 stavebního zákona. Plán není součástí projektové dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Plán se ale musí zpracovávat jako nedílná součást projektové dokumentace leteckých staveb pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení, jak požaduje § 2 odst. 1 písm b) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. (viz bod G.2 přílohy č. 2), staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací pro vydání stavebního povolení nebo k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení (termín pro proces s certifikátem autorizovaného inspektora), jak požaduje § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., (viz. bod E.1.l) přílohy č. 8).

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi přikládaný k žádosti o vydání stavební povolení nebo pro ohlášení stavby je první etapou plánu BOZP, v němž musí být zajištěna proveditelnost stavby podle projektové dokumentace a současně zajištěna i bezpečnost práce projektantem za spolupráce koordinátora. V této části musí být patrná představa zpracovatele (koordinátora BOZP) o způsobu provedení stavby včetně zajištění ochrany života a zdraví pracovníků účastných na zhotovování budoucí stavby. Tato představa musí být zhmotněna v plánu BOZP jako integrální součásti dokumentů stavby bez ohledu na počty a zavedenou praxi a postupy budoucích zhotovitelů. Celý – úplný plán BOZP musí být zajištěn zadavatelem stavby před zahájením prací na staveništi, jak stanoví § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů. Zpracovatelem plánu BOZP na staveništi je odborně způsobilá osoba podle § 10 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy koordinátor BOZP na staveništi.

V případech, kdy budou konkrétní definovanou stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů stavby a je nezbytný koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor), během přípravy stavby, tento zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi.

Plán BOZP je živý a otevřený dokument zpracovávaný ve spolupráci odborně způsobilých osob pro přípravu stavby, tj. projektant – autorizovaná osoba (dále jen AO) a koordinátor. Plán BOZP je dokumentem zpracovávaným a přikládaným na OIP nejpozději 8 dní před zahájením realizace stavby zadavatelem stavby pro realizační etapu stavby podle druhu a velikosti stavby a musí být, proto následně přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.

Požadavky na obsah plánu

Pro splnění požadavků na obsah plánu se v něm uvádí:

Poznámka:
23) – Nařízení EP a R (ES) č. 1272/2008
41) – Vyhláška č. 55/1996 Sb.

Projektant stavby (autorizovaná osoba – AO), nemá-li oprávnění podle § 10 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, provádět činnosti koordinátora BOZP, nemůže plnit v této první etapě, tj. v etapě zpracování PD a tím i plánu BOZP při přípravě stavby povinnosti koordinátora BOZP, uvedené v § 18 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a v § 7 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Plán BOZP může však v etapě zpracovávání PD pro ohlášení nebo k žádosti o vydání stavebního povolení, k veřejnoprávní smlouvě, popřípadě k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, specifikovat pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování dostupné podklady. Příslušné pasáže a části PD z oblasti BOZP v této etapě přípravy stavby musí identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném konkrétním staveništi, specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního a technologického řešení s ohledem na zvýšená nebezpečí a rizika, jež by mohla nastat při pracích prováděných současně nebo v bezprostřední návaznosti.

Další podrobnosti ke koordinátorovi a plánu BOZP na staveništi viz MP 2.6.2.

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 7 písm. c) stanovuje, že koordinátor BOZP během přípravy stavby (tedy v první etapě – části Plánu BOZP) zabezpečuje, aby Plán BOZP obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné práce. Představa projektanta o způsobu provedení stavby je při zpracování PD patrná a musí být zhmotněna koordinátorem v plánu BOZP bez ohledu na počty a zavedenou praxi a postupy budoucích zhotovitelů. Plán BOZP může však v etapě zpracovávání PD stavby pro ohlášení nebo k žádosti o stavební povolení, k veřejnoprávní smlouvě, popř. k oznámení stavby ve zkráceném stavebním řízení specifikovat pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování PD dostupné podklady. Zásady organizace výstavby tedy v této etapě přípravy stavby musí identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném staveništi specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního a technologického řešení s ohledem na zvýšená nebezpečí a rizika, jež by mohla nastat při pracích prováděných současně nebo v bezprostřední návaznosti. V tom je účel a smysl plánu BOZP přikládaný jako samostatný dokument zadavatele stavby k projektové dokumentaci stavby jako nástroje budoucí koordinace bezpečné práce na staveništi. Plán BOZP by měl rovněž upozornit na rizika při udržovacích pracích a při budoucím provozu staveb.

Koordinátor během provádění stavby navrhuje termíny kontrolních dnů k dodržování plánu za účasti zhotovitelů nebo osob jimi pověřených a organizuje jejich konání, sleduje, zda zhotovitelé dodržují plán a projednává s nimi přijetí opatření a termíny k nápravě zjištěných nedostatků.

Je-li pro staveniště zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, uspořádá zhotovitel staveniště v souladu s plánem a ve lhůtách v něm uvedených.

Při zajišťování plánu a provádění prací podle něj je nutné si uvědomit, že plán musí být zadavatelem stavby zajištěn pro staveniště, kde plánovaný objem prací přesáhne „určitý objem“, nebo budou prováděny práce „se zvýšeným ohrožením“. Staveniště je definováno jako místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce. Veškeré stavby vyžadující stavební povolení a některé stavby (uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona) vyžadující ohlášení a jiné vyžadující oznámení stavby (§ 117 odst. 2 stavebního zákona) musí mít projektovou dokumentaci v rozsahu a obsahu (příloha č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a příloha č. 2 a č. 8 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.). Stavební povolení definuje konkrétní stavbu (v prostoru a čase), a tak každá stavba povolená různými stavebními úřady musí mít vlastní projektovou dokumentaci, jejíž součástí je plán BOZP, neboť investice (celek, komplex, provozovna) se skládá z více staveb, povolených různými stavebními povoleními.

Úplný plán BOZP je povinný zajistit zadavatel stavby, který tímto úkolem, jedná-li se o stavbu, kde musí být určen koordinátor BOZP, pověřuje odborně způsobilou osobu, tedy koordinátora BOZP.

Konečný úplný plán odsouhlasený a podepsaný všemi zhotoviteli se stává základním řídícím nástrojem dodržování BOZP na stavbě. Jako takový by měl tudíž popisovat již konkrétní pracovní činnosti zhotovitelů na konkrétní stavbě.

O výběru projektové dokumentace k posuzování ze strany OIP pojednává kap. 2.3.

Pro podobu konečného úplného plánu je zpracovaná celá řada S-V produktů, se kterými se v praxi již běžně pracuje. Plán je v textové nebo tabulkové formě uspořádán tak, aby se dal v průběhu stavby koordinátorem doplňovat a udržovat aktuální, tzn., aby popisoval skutečný stav na staveništi. Pro kontrolu dodržování plánu stanovuje koordinátor kontrolní dny BOZP, popřípadě problematiku řeší na kontrolních dnech stavby. Při provádění kontrolních prohlídek stavby ze strany stavebního úřadu (podle § 133 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů) přizve tento i koordinátora, působí-li na staveništi.

Vzájemný vztah koordinátor BOZP – zhotovitel (jeho stavbyvedoucí) je určen § 153§ 157 stavebního zákona, které nařizují vzájemnou spolupráci a umožňuje koordinátorovi BOZP provádět záznamy do stavebního deníku.

JFO je jiná fyzická osoba, která se osobně podílí na zhotovení stavby a která nezaměstnává zaměstnance (§ 17 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Je povinna:

Nesmí vyřazovat, měnit nebo přestavovat svévolně ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí.

Musí tato zařízení používat k účelům a za podmínek, pro které jsou určena.

JFO není považována za zhotovitele.

V případě, že by zhotovitelem byla fyzická osoba osobně pracující na staveništi (např. svobodný inženýr)

Je povinna:

Nesmí vyřazovat, měnit nebo přestavovat svévolně ochranná zařízení strojů, přístrojů a nářadí.

Musí tato zařízení používat k účelům a za podmínek, pro které jsou určena.

Viz obrázky:


2.3 VÝKON INSPEKCE PRÁCE

Výkon inspekce práce se řídí zákonem č. 251/2005 Sb., o inspekci práce ve znění pozdějších předpisů, který upravuje zřízení a postavení orgánů inspekce práce jako kontrolních orgánů na úseku ochrany pracovních vztahů a pracovních podmínek, působnost a příslušnost orgánů inspekce práce, práva a povinnosti při kontrole a sankce za porušení stanovených povinností.

Je zřízen Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a oblastní inspektoráty práce (OIP). Úřad a inspektoráty kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu nebo radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, včetně právních předpisů o odměňování zaměstnanců, náhradě mzdy nebo platu a náhradě výdajů zaměstnancům, s výjimkou právních předpisů o zaměstnanosti a právních předpisů o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatelů, právních předpisů stanovících pracovní dobu a dobu odpočinku, právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce, právních předpisů k zajištění bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a právních předpisů o bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení, právních předpisů o zaměstnávání zaměstnankyň, mladistvých zaměstnanců, zaměstnanců pečujících o děti, a další.

Inspektorát zejména vykonává kontrolu ve výše uvedeném rozsahu, ukládá opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určuje přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžaduje podání písemné zprávy o přijatých opatřeních, kontroluje plnění opatření k odstranění zjištěných nedostatků, kontroluje příčiny a okolnosti pracovních úrazů, rozhoduje ve správním řízení v prvním stupni o přestupcích nebo správních deliktech a o uložení pořádkové pokuty za nesplnění povinnosti kontrolované osoby.

Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce, na fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují, fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu a nikoho nezaměstnávající, spolupracujícího manžela nebo dítě, na fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí, a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a na další.

Pracovištěm kontrolované osoby se pro účely tohoto zákona rozumí místa určená nebo obvyklá pro výkon činnosti kontrolované osoby. Za činnost kontrolované osoby se považuje zajišťování výroby nebo poskytování služeb, jakož i jiná činnost vykonávaná podle zvláštních právních předpisů. Pracovištěm stavebního podnikatele s oprávněním k vykonávání vázané živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování podle živnostenského zákona, který pro zadavatele stavby zhotovuje stavbu, bude celé staveniště. Pracovištěm klempíře, tesaře (klempířské firmy) s řemeslnou živností s oprávněním podle živnostenského zákona k provádění dílčích činností, bude na stavbě jen část staveniště v rozsahu dílčích činností s odpovědností za tyto činnosti.

Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem.

Podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, se OIP vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Ve smyslu uvedeného ustanovení vybírají OIP k vyjádření pouze projektové dokumentace staveb, jejich změn a změn v užívání staveb:

O rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v individuálních případech místně příslušný OIP s ohledem na předvídatelná budoucí rizika ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, popř. možné ohrožení veřejnosti (k posouzení mohou být vybrány i výrobní a skladovací objekty pod 20 osob, obytné budovy s výtahy, obchodní jednotky v nákupních centrech, pečovatelské domy apod.).

OIP se vyjadřují podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení. K projektovým dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřuje.

Projektová dokumentace zpracovaná pro vydání stavebního povolení je posuzována OIP zejména z následujících pohledů:

Projektová dokumentace je po posouzení OIP buď bez připomínek, nebo musí být po odstranění závažných připomínek opakovaně předložena OIP, nebo o řešení méně závažných připomínek OIP rozhodne příslušný SÚ v rámci stavebního řízení.

Veřejný zájem by měl být ze strany OIP zajišťován i posouzením projektové dokumentace z hlediska vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

2.3.1 Inspektor

Inspektor je oprávněn vykonávat kontrolu podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, v souladu se zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb. V tomto zákoně je specifikováno zahájení kontroly (§ 5), vstup do staveb (§ 7), práva kontrolujícího (§ 8), přestupky (§ 15) a správní delikty (§ 16). Inspektor je oprávněn vstupovat bezplatně do budov, zařízení a výrobních prostorů kontrolovaných osob za účelem výkonu kontroly, požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí pravdivých a úplných informací o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech, při kontrole ověřovat totožnost fyzických osob podle občanského průkazu, cestovního pasu, popřípadě služebního průkazu státního zaměstnance.

Zejména je oprávněn požadovat na kontrolovaných osobách, aby v určených lhůtách předložily originální doklady, popřípadě tyto doklady úředně ověřené a další písemnosti, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, vzorky materiálů, látek nebo výrobků (dále jen „doklady“) potřebné ke kontrole, pořizovat kopie části dokladů nebo výpisy z dokladů pro potřebu doložení neplnění nebo nedostatečného plnění povinností zjištěných při výkonu kontroly; za tím účelem použít technické prostředky na zhotovení fotodokumentace, obrazových nebo zvukových záznamů.

Inspektor je oprávněn v případech hodných zvláštního zřetele, popřípadě nebezpečí hrozícího z prodlení zajišťovat doklady, přičemž jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit a ponechat jí kopie převzatých dokladů, dále odebírat k rozboru nezbytně nutné množství vzorků materiálů, látek nebo výrobků (dále jen „kontrolní vzorek“) a jejich převzetí musí kontrolované osobě písemně potvrdit, a rovněž nařizovat provedení měření, prohlídek, zkoušek nebo revizí. Inspektor je oprávněn dotazovat se zaměstnanců kontrolované osoby bez přítomnosti dalších fyzických osob, zástupce příslušného odborového orgánu nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na záležitosti související s vykonávanou kontrolou, nařizovat zachování místa úrazového děje v původním stavu až do skončení šetření o pracovním úrazu, nebo po dobu nezbytnou k zadokumentování místa úrazového děje.

Inspektor je oprávněn vydat rozhodnutí o zákazu používání staveb, pracovišť, výrobních, pracovních prostředků nebo zařízení, pracovních nebo technologických postupů, látek nebo materiálů, vykonávání prací nebo činností, které bezprostředně ohrožují bezpečnost zaměstnanců nebo dalších fyzických osob, zdržujících se s vědomím kontrolované osoby v jejích prostorech, a to až do doby odstranění závady, s výjimkou pevných trakčních zařízení a trakčních vozidel na drahách a ve veřejné silniční dopravě, lodí a letadel. Za tím účelem může nařídit, aby přítomné fyzické osoby ihned opustily prostory, ve kterých je bezprostředně ohrožena jejich bezpečnost.

Vyžaduje-li to nebezpečí hrozící z prodlení, lze rozhodnutí oznámit ústně, přičemž odvolání nemá odkladný účinek. Rozhodnutí o vydaném zákazu musí být oznámeno kontrolované osobě písemně bez zbytečného odkladu po dni oznámení ústního rozhodnutí.

Inspektor je oprávněn vydat rozhodnutí o zákazu práce přesčas, práce v noci, práce zaměstnankyň a mladistvých zaměstnanců.

Inspektor je oprávněn ukládat kontrolované osobě opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, určovat přiměřené lhůty k jejich odstranění a vyžadovat podání písemné zprávy o přijatých opatřeních; může rovněž navrhovat potřebná technická a jiná opatření k odstranění rizik.

Inspektor je oprávněn ukládat fyzické osobě jménem orgánu inspekce práce pořádkovou pokutu za nesplnění povinností kontrolované osoby, jako je např. vytvořit podmínky k výkonu kontroly, poskytnout součinnost odpovídající oprávněním inspektora, v nezbytném rozsahu poskytnout materiální a technické zabezpečení pro výkon kontroly nebo se v určeném termínu na žádost inspektorů dostavit k projednání výsledků kontroly. Fyzické osobě, která zavinila, že kontrolovaná osoba nesplnila tyto povinnosti, může být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Pořádkovou pokutu lze uložit i opakovaně, nebyla-li povinnost splněna ani v nově určené lhůtě.

Průkaz inspektora je dokladem o pověření k výkonu kontrolní činnosti.

Zákon o inspekci práce rozlišuje „přestupky fyzických osob“ a „správní delikty právnických osob“, přičemž se i nedodržení předpisů fyzických osob zjištěná v souvislosti s jejich podnikáním považují za správní delikty a jsou posuzována jako správní delikt právnické osoby. Charakteristiky přestupků a správních deliktů, včetně možných sankcí, jsou uvedeny v kapitole 4.3.

2.3.2 Práva kontrolovaných osob

Kontrolovaná osoba může písemně požádat o přezkoumání protokolu, a to do 5 pracovních dnů ode dne seznámení se s protokolem, nestanoví-li inspektor lhůtu delší. Inspektor přezkoumá protokol a o výsledku kontrolovanou osobu písemně vyrozumí.

Proti výsledku přezkoumání inspektorem může kontrolovaná osoba do 15 pracovních dnů ode dne, kdy byla o výsledku vyrozuměna, podat námitky k vedoucímu inspektorovi, který o námitkách rozhodne.

Rozhodnutím o námitkách může být výsledek přezkoumání protokolu změněn nebo zrušen, jinak se námitky zamítnou. Při zrušení výsledku přezkoumání protokolu vedoucí inspektor zajistí došetření věci.

Proti rozhodnutí o námitkách nelze podat další námitky.

Označení, sídla a působnost oblastních inspektorátů práce:


2.4 PRACOVNÍ ÚRAZY A JEJICH HLÁŠENÍ, DROBNÁ PORANĚNÍ, NÁHRADY ŠKODY

2.4.1 Pracovní úrazy

Pracovním úrazem je jakékoliv poškození zdraví nebo smrt, které byly způsobeny zaměstnanci nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením vnějších vlivů při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s nimi. Tam, kde se v zákoníku práce uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba uvedená v § 12 zákona č. 309/2006 Sb. Což znamená, že pracovním úrazem, zejména pro účely objasňování příčin a okolností úrazu, evidence, vyhotovování záznamů, ohlašování, zasílání a přijímání opatření proti opakování pracovních úrazů, je úraz osoby uvedené ve výše uvedeném ustanovení.

Druhy pracovních úrazů:

Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen:

Povinnosti zaměstnanců při vzniku pracovního úrazu:

2.4.2 Hlášení pracovních úrazů

Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz bez zbytečného odkladu:

Zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz bez zbytečného odkladu:

2.4.3 Poskytování první pomoci při pracovních úrazech

2.4.4 Objasňování příčin a okolností pracovních úrazů

Nově vydaným zákoníkem práce došlo k výrazné změně při objasňování úrazů. Z dřívějšího vyšetřování se stalo objasňování a povinnost objasnit příčiny úrazu přešla ze zaměstnavatele postiženého na zaměstnavatele, u něhož se úraz stal. Zaměstnavatel, u něhož k pracovnímu úrazu došlo, je povinen objasnit příčiny a okolnosti vzniku tohoto úrazu za účasti zaměstnance, pokud to zdravotní stav zaměstnance dovoluje, svědků a za účasti odborové organizace nebo zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu.

O pracovním úrazu zaměstnance jiného zaměstnavatele zaměstnavatel podle věty první bez zbytečného odkladu uvědomí zaměstnavatele úrazem postiženého zaměstnance, umožní mu účast na objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámí ho s výsledky tohoto objasnění. Nyní je třeba si jen uvědomit u koho se úraz stal, což lze jistě doložit nějakým dokladem, např. výpisem z listu vlastnictví, stavebním povolením v případě stavebníka, smlouvou o zhotovení stavby v případě zhotovitele stavby apod. Součástí objasňování je i povinnost ohlásit pracovní úraz pro zákonem stanovenou účast na šetření inspekcí práce.

Pracovním úrazem pro účely zákoníku práce je poškození zdraví zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů. Jako pracovní úraz se posuzuje též úraz, který zaměstnanec utrpěl pro plnění pracovních úkolů. Pracovním úrazem není úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět.

Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů, v § 12 a § 13 stanoví, že tam, kde se v zákoníku práce nebo v části první uvádí zaměstnavatel nebo zaměstnanec, rozumí se tím osoba, kterou je:

a) zaměstnavatel, který je fyzickou osobou a sám též pracuje;

b) fyzickou osobou, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu;

c) spolupracující manžel nebo dítě osoby uvedené v písm. a) nebo b);

d) fyzická nebo právnická osoba, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popř. se na zhotovení stavby podílí.

Úraz např. syna živnostníka skládajícího např. řezivo, které právě dovezl pro stavbu, v prostorách staveniště bude povinen objasňovat a případně hlásit zhotovitel stavby; stejně bude povinen přijmout opatření k zabránění opakování úrazů.

2.4.5 Odškodňování pracovních úrazů

Povinnost odškodnit pracovní úraz vyplývá z § 192 zákoníku práce. Došlo-li u zaměstnance při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi k poškození zdraví nebo k jeho smrti úrazem (pracovní úraz), odpovídá za škodu tím vzniklou zaměstnavatel, u něhož byl zaměstnanec v době úrazu v pracovním poměru.

Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti za škodu při pracovních úrazech:

a) zcela, prokáže-li, že

b) zčásti, prokáže-li, že

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je zaměstnavatel povinen poskytnout náhradu za:

Pokud si zaměstnanec zaviní pracovní úraz:

2.4.6 Povinné pojištění pro pracovní úraz a nemoc z povolání

2.5 PRACOVNÍ PROSTŘEDÍ, HYGIENA PRÁCE

2.5.1 Kategorizace prací

Kategorizace prací se provádí na základě zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. V rámci kategorizace se vyhodnotí rizika a práce se podle stanovených kritérií zařadí do jedné ze čtyř kategorií.

Zařazování musí být provedeno kvalifikovaně prostřednictvím odborně způsobilé osoby k prevenci rizik (dříve bezpečnostní technik). Tuto osobu musí mít zajištěnu každý zaměstnavatel, který zaměstnává více než 500 zaměstnanců nebo zaměstnává 25 až 500 zaměstnanců, pokud není odborně způsobilý k prevenci rizik. Kritéria, faktory a limity pro zařazení prací do kategorií i hodnocení rizika a minimální ochranná opatření stanoví vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů.

Kategorie

I. kategorie

II. kategorie

III. kategorie

IV. kategorie

Zařazování

Rizikové práce jsou práce, při nichž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací, je práce zařazená do kategorie třetí a čtvrté, a dále práce zařazená do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví.

Zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány rizikové práce, je povinen:

Faktory – fyzikální, chemické a biologické činitele, které mohou mít nebo mají vliv na zdraví zaměstnance

2.5.2 Fyzická zátěž

Fyzická práce se dělí na práci dynamickou (svalová síla je větší než překonávaný odpor, délka svalu je proměnná a výsledkem je pohyb částí těla) a práci statickou (délka svalu se nemění, sval zůstává v napětí, odpor je větší než svalová síla, dochází ke sníženému průtoku krve svalem, hromadí se produkty metabolismu, což působí prudký růst únavy a může vyústit v pocit bolesti až křeče).

Další třídění svalové práce je založeno na délce trvání svalového zatížení – dělí se na práci silovou (velký výkon z hlediska mechaniky, např. zvedání a přenášení břemen), práci vytrvalostní (menší svalová síla vynakládaná po delší časový interval), práci rychlostní (menší až malá svalová síla vynakládaná v krátkém časovém intervalu).

Celková fyzická zátěž zaměstnance nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené platnými předpisy. Lokální svalová zátěž nesmí překročit nejvyšší přípustné hodnoty stanovené platnou legislativou. Při měření lokální svalové zátěže musí být dodrženy zásady stanovené platnými předpisy, v němž jsou upraveny rovněž prostorové požadavky na pracoviště a pracovní místo související s fyzickou zátěží.

Fyzická zátěž patří ke kritériím zohledňovaným při zařazování prací do kategorií.

2.5.3 Psychická zátěž

Práce spojené s psychickou zátěží jsou zejména práce ve vnuceném tempu, kdy si zaměstnanec nemůže volit pracovní tempo a jeho činnost je podřízena rytmu strojního zařízení nebo jiných osob, a monotónní práce, která je spojena po dobu více než polovinu směny s trvale se opakujícími stejnými úkony. Tyto a další práce patří podle platných právních předpisů k rizikovým faktorům pracovních podmínek. V zájmu omezení jejich nepříznivého vlivu na zdraví zaměstnanců musí být přerušovány bezpečnostními přestávkami.

Mezi faktory psychické zátěže související s prací náleží:

Pro potřeby praxe se obvykle rozlišují dvě formy monotonie:

V průběhu různých činností se obě formy monotonie obvykle vzájemně prolínají.

Mezi takové práce patří pracovní činnosti spojené s:

Sociální interakcí se rozumí vztahy a aktivity v oblasti jednání a vzájemné kooperace mezi jednotlivci. Příkladem intenzivních sociálních interakcí jsou pracovní činnosti spojené s interakcí s osobami sociálně narušenými, nepřizpůsobivými, s osobami vyžadujícími zvláštní péči, s osobami psychicky alterovanými apod.

Vysoký stupeň tohoto faktoru se vyskytuje při výkonu profesionální činnosti spočívající v usměrňování chování druhých osob, které mají narušené sociální normy chování nebo vyžadující zvláštní způsob péče a interakce. Faktor je významný při práci s vysokou pravděpodobností a četností interpersonálních konfliktů a práce v sociální izolaci bez možnosti styku s lidmi v trvání více než 50 % směny denně.

Společným jmenovatelem je složitost vykonávané pracovní činnosti, náročnost práce vyplývající z možného obecného ohrožení zdraví výkonem dané pracovní činnosti, tedy práce spojené s odpovědností a vědomím nebezpečí ohrožení vlastního zdraví a života nebo zdraví a života dalších osob.

Vysoký stupeň se vyskytuje při práci, kde je vysoká pravděpodobnost rizika smrtelného úrazu a těžkého zdravotního poškození s trvalými následky. Patří sem i práce spojené s vysokou pravděpodobností možnosti ohrožení zdraví jiných osob vlastním jednáním.

Jiné faktory ovlivňující psychickou zátěž:

Z tohoto hlediska se hodnotí ostatní okolnosti a vlivy, které vedou ke stresovým situacím a psychickému napětí. Vždy je třeba specifikovat daný zdroj nepřiměřené psychické zátěže.

Například:

Posouzení jiných faktorů zvyšujících psychickou zátěž náleží odborníkovi (psychologovi, případně jinému odborníkovi, který pracuje v oblasti pracovního lékařství).

2.5.4 Tepelná zátěž

Třídy práce:

I sezení s mírnou aktivitou, uvolněné stání (např.: kancelářské práce, kontrolní činnost ve velínech), práce v sedě s lehkou manuální práci rukou (psaní na stroji, jednoduché šití, laboratorní práce) M (W.m-2) = <80;

IIa činnost vstoje nebo při chůzi spojená s přenášením lehkých břemen nebo překonáváním malých odporů (např.: prodavači, práce v pokladně, strojní opracovávání a montáž lehkých dílů, kusová práce nástrojářů) M (W.m-2) = 81 až 105;

IIb práce vsedě se zapojením obou rukou, paží a nohou (např. mechanici, strojní opracovávání a montáž středně těžkých dílců, práce na ručním lisu, řidiči nákladních vozidel); práce vstoje s trvalým zapojením obou rukou, paží a nohou spojená s přenášením břemen do 10 kg (např.: svařování, prodavači při silné frekvenci zákazníků, tažení a tlačení lehkých vozíků) M (W.m-2) = 106 až 130;

IIIa práce vstoje se zapojením obou končetin, občas v předklonu nebo v kleče, chůze (např.: mechanici, údržba strojů, stavebnictví – ukládání panelů pomocí mechanizace, prodavači v železářství, skladníci s občasným přenášením břemen do 15 kg, strojní výroba v dřevozpracujícím průmyslu) M (W.m-2) = 131 až 160;

IIIb práce s trvalým zapojením obou rukou, trupu, chůze (např.: stavebnictví – kladení cihel, zahradnické práce, práce v zemědělství) M (W.m-2) = 161 až 200;

IVa práce spojená s rozsáhlou činnosti svalstva trupu, horních i dolních končetin (např.: stavebnictví – práce s lopatou, přenášení břemen o váze 25 kg, práce se sbíječkou, práce v lese, plnění tlakových nádob) M (W.m-2) = 201 až 250;

IVb práce spojené s rozsáhlou a intenzivní činnosti svalstva trupu, horních i dolních končetin (např.: práce v lomech, zemědělství – ruční sekání kosou, strojní kování větších kusů) M (W.m-2) = 251 až 300;

V práce spojená s rozsáhlou a velmi intenzivní činnosti svalstva trupu, horních i dolních končetin (např.: transport velkých břemen, výkopové práce, práce se sekerou při těžbě dřeva) M (W.m-2) = 301 a více.

Přípustné hodnoty mikroklimatických podmínek po celý rok:

 Třída práce Operativní teplota (°C) Rychlost proudění vzduchu (m.s-1) Relativní vlhkost vzduchu (%)
Min. Opt. Max.
I 20 22±2 28 0,1–0,2 30–70
 IIa 18 20±2 27 0,1–0,2
 IIb 14 16±2 26 0,2–0,3
 IIIa 10+ 12±2+ 26++ 0,2–0,3
 IIIb 10++ 12±2+ 26++ 0,2–0,3

Poznámka:
+ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnové únosná pro ženy
++ z hlediska energetického výdeje práce není celosměnově únosná pro muže

Na uzavřených pracovištích musí být dodrženy hodnoty ve výše uvedené tabulce.

2 Na pracovištích třídy I a IIa musí být dodrženy ještě tyto požadavky:


2.6 ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST

2.6.1 Závodní preventivní péče

Zákon ukládá každému zaměstnavateli, jenž zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, povinnost zajistit závodní preventivní péči. Zařízení poskytující závodní preventivní péči má ve spolupráci se zaměstnavatelem zabezpečit prevenci, včetně ochrany zdraví zaměstnanců před nemocemi z povolání a jinými poškozeními zdraví z práce a prevence úrazu. Zajištění této péče kontrolují orgány ochrany veřejného zdraví (krajské hygienické stanice) a případné neplnění povinnosti sankcionují.

Základní podmínkou závodní preventivní péče je znalost pracovního prostředí, ve kterém zaměstnanci pracují, a současně charakteru náplně práce, kterou vykonávají. Tato péče nemá sloužit pouze k provádění lékařských prohlídek zaměstnanců, ale zařízení poskytující tuto péči má zaměstnavateli též poskytnout odbornou poradní činnost v otázkách ochrany a podpory zdraví či sociální pohody zaměstnanců. Má provádět kontroly jednotlivých pracovišť firmy a zjišťovat vlivy práce a pracovních podmínek při práci.

Smlouva s lékařem

Smlouva uzavřená s lékařem o poskytování závodní preventivní péče by měla mimo jiné (identifikační údaje obou stran, datum, doba trvání smlouvy, platební podmínky a podobně) obsahovat následující ustanovení:

Ze strany zaměstnavatele by neměly být opomenuty závazky:

Zaměstnavatel je povinen zaměstnancům sdělit, které zdravotnické zařízení jim poskytuje závodní preventivní péči, a jakým druhům očkování, prohlídek a vyšetření souvisejících s výkonem jejich práce se musí podrobit. Musí jim též umožnit tyto prohlídky absolvovat. Zaměstnavatel je též povinen zaměstnanci nahradit případnou ztrátu na výdělku, a to ve výši průměrného výdělku, která mu vznikla v důsledku absolvování těchto prohlídek.

2.6.2 Lékařské prohlídky

Lékařské prohlídky v rámci závodní preventivní péče se dělí na: vstupní, periodické, mimořádné, výstupní, následné.

Zaměstnanec je povinen podrobit se lékařským prohlídkám, očkování a vyšetření, jež jsou stanoveny pro příslušný výkon práce právními předpisy (zákoník práce), a to u lékaře, s nimž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o závodní preventivní péči. Tato péče je vyňata z principu svobodné volby lékaře.

Vstupní lékařská prohlídka má být zaměřena na konkrétní výkon práce na konkrétním pracovišti. Zaměstnavatel musí poskytnout lékaři podrobnou informaci, na jakou práci a jaké pracoviště je zaměstnanec přijímán. Prohlídku musí absolvovat každý budoucí zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy, nebo zaměstnanec měnící místo u téže firmy. Vstupní prohlídka musí být uzavřena jednoznačným posudkem, který je pro zaměstnavatele závazný.

Periodické prohlídky pro zaměstnance stanoví zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Periodické zdravotní prohlídky musí absolvovat zaměstnanci, kteří mohou ohrozit zdraví spolupracovníků nebo obyvatelstva. Do této skupiny patří i řidiči, kteří řídí motorová vozidla v pracovněprávním vztahu a u nichž je řízení druhem práce, sjednaným v pracovní smlouvě. Stejnými podmínkami se řídí zdravotní způsobilost zaměstnanců obsluhujících stavební stroje. Stavebními stroji se rozumí dozery a traktory, speciální tahače stavebních mechanismů, lopatová pásová rypadla, automobilová kolová korečková rypadla, korečková hlubidla, drenážní frézy a rýhovače, nakládací a vykládací stroje nad 35 kilogramů, autogrejdry, grejdelevátory, motorové skrejpry, skrejpry s pásovým tahačem, trouboukladčíky, silniční válce, úzkorozchodné lokomotivy pro přenosné dráhy, speciální motorové sněhové stroje, kompresory. Periodické prohlídky se u nich provádějí každé tři roky.

Každé tři roky musí periodické prohlídky absolvovat také zaměstnanci:

Mimořádné prohlídky musí absolvovat zaměstnanci, kteří utrpěli těžký pracovní úraz. Dále se těmto prohlídkám musí podrobit zaměstnanci, kteří utrpěli nehodu spojenou s bezvědomím, nebo onemocnění spojené s pracovní neschopností trvající déle než čtyři týdny.

Prohlídky řidičů – řidič, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je toto řízení druhem práce sjednané v pracovní smlouvě, je podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, o provozu na pozemních komunikacích, povinen se podrobit lékařské prohlídce před zahájením výkonu této činnosti. Tedy i v případě, že se nejedná o nového zaměstnance, ale došlo o rozšíření práce sjednané v pracovní smlouvě. Až do dovršení věku 50 let se pak musí podrobit prohlídce každé dva roky, nad tento věk pak již každoročně.

Řidič, který nemá tuto činnost sjednánu v pracovní smlouvě (nejen jako hlavní, ale i doplňkovou nebo jako součást výkonu své práce) a též nesplňuje žádnou z dalších podmínek uvedených v § 87 odst. 1 uvedeného zákona, se musí podrobit lékařské prohlídce nejpozději v den dovršení 60 let věku. Další prohlídky pak musí absolvovat v 65 a 68 letech, poté každé dva roky. Tyto prohlídky si platí řidič sám, neboť se nejedná o prohlídky vázané na výkon pracovní činnosti v zaměstnání, ale jejich lhůty platí obecně pro každého řidiče. Avšak pokud zaměstnavatel takovémuto člověku nad 60 let přidělí práci, jejíž součástí je i řízení motorového vozidla, musí vědět, že kromě příslušného řidičského oprávnění absolvoval tento zaměstnanec lékařskou prohlídku a je k řízení vozidla způsobilý. Doklad o zdravotní způsobilosti, jehož vzor je uveden ve vyhlášce č. 277/2004 Sb., o stanovení zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel s podmínkou a náležitosti lékařského potvrzení osvědčujícího zdravotní důvody, pro něž se za jízdy nelze na sedadle motorového vozidla připoutat bezpečnostním pásem (vyhláška o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel), ve znění pozdějších předpisů, musí mít řidič vozidla u sebe.

Lékařské prohlídky mladistvých – zákoník práce ukládá povinnost lékařského vyšetření u mladistvých (věk 15 až 18 let). Požaduje vyšetření lékařem závodní preventivní péče před vznikem pracovního poměru, stejně jako před převedením na jinou práci. Další prohlídky jsou stanoveny jednou ročně.

Lékařské prohlídky u ostatních zaměstnanců – na zaměstnance, pro něž nevyplývají z žádného předpisu ani kategorizace prací žádné periodické prohlídky (a zaměstnavatel má zajištěnu závodní preventivní péči), se vztahují řadové prohlídky. U zaměstnanců do 50 let věku se provádějí nejméně jedenkrát za pět let a u zaměstnanců nad 50 let věku nejméně jedenkrát za tři roky. Cílem těchto prohlídek je sledování vývoje zdraví zaměstnanců za účelem opětovného posouzení zdravotní způsobilosti k práci.

Výstupní a následné prohlídky – výstupní zdravotní prohlídky mají být prováděny u zaměstnanců, u kterých dochází k rozvázání pracovního poměru ze zdravotních důvodů, nebo vyplývá-li tato povinnost z kategorizace prací. Účelem je zjištění aktuálního zdravotního stavu a posouzení, zda při výkonu práce nedošlo vlivem práce nebo pracovních podmínek k poškození zdraví. Vhodná je při ukončení činnosti, při které může dojít k nemoci z povolání.

2.7 PRACOVNÍ RIZIKA MOŽNÉHO OHROŽENÍ ZDRAVÍ A ŽIVOTA ZAMĚSTNANCŮ

Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci:

2.7.1 Výklad pojmů

Cílem bezpečnosti práce je omezování rizik ohrožujících zdraví a životy lidí, životní prostředí anebo majetek. Přitom se uvažují ta rizika, která jsou způsobována, vyplývají nebo jsou ovlivňována prováděnou pracovní činností.

Pojem riziko je spojen s pravděpodobností nebo možností škody. Riziko je tedy funkcí pravděpodobnosti, že frekvence, intenzita a trvání aktivace bude dostatečná k tomu, aby se nebezpečí ze svého potenciálního stavu transformovalo do negativního následku (poškození zdraví, životního prostředí nebo majetku).

Vztah mezi nebezpečím a rizikem charakterizují následující definice:

Nebezpečí

Během pracovní činnosti je nebezpečí

Aktivaci, která způsobí, že potenciální nebezpečí vyústí v určitý negativní následek, můžeme chápat jako ohrožení.

Ohrožení

Riziko

Riziko má vždy dva rozměry:

Uvedené tři pojmy spolu úzce souvisejí, nebezpečí je zdrojem ohrožení a riziko můžeme chápat jako míru tohoto ohrožení. Máme-li rizika řídit nebo omezovat, je nezbytné je znát.

Efektivní postup při odstraňování či omezování rizik spočívá v provedení následujících kroků:

a) Vymezení pracovního systému pro hodnocení rizik

b) Vyhledání (identifikace) nebezpečí

c) Ocenění rizik

d) Hodnocení rizik

e) Odstranění nebo omezení rizik

f) Pravidelné hodnocení rizik

Ad a) Vymezení pracovního systému pro hodnocení rizik

Pracovní systém zahrnuje všechna zařízení, prostory, technologie, prostředí, zaměstnance a jiné osoby na pracovištích se vyskytující a všechny další vlivy, které je možno předpokládat. Abychom získali přehled o rizicích v celém pracovním systému, provádíme hodnocení rizik postupně na jednotlivých pracovištích, pracovních místech a prostorech. Dosažené hodnoty pak charakterizují rozložení rizik v celém pracovním systému a umožňují soustředit se na nejzávažnější rizika.

Vymezením prostoru rozumíme rozložení pracovního systému do jednotlivých pracovišť, zařízení prostor a dalších míst, kde bude hodnocení rizik organizováno. Důležité je zpracování těchto míst a prostor. Přitom nesmíme zapomenout zahrnout do seznamu všechny prostory a komunikace, včetně sklepních prostor, venkovních komunikací, šaten, záchodů, umýváren, prostor pro odpočinek a jídlo apod.

Na seznam prostorů navazuje seznam činností, které jsou v jednotlivých prostorech prováděny. Nesmí být opomenuto, že na pracovištích probíhají v různou dobu různé činnosti, například přenášení břemen jeřábem nad pracoviště, přísun materiálu motorovým vozíkem, údržba zařízení, úklid, činnost spolupracujících nebo dodavatelských právnických nebo fyzických osob. Seznam činností může být vypracován samostatně, nebo mohou být pro přehlednost činnosti přiřazeny k jednotlivým prostorám.

Ad b) Vyhledávání (identifikace) nebezpečí

Ke každému pracovnímu místu, případně činnosti přiřadíme nebezpečí nebo nebezpečnou situaci, která může nastat. Přitom vycházíme jak ze zkušeností, tak i z výsledků šetření pracovních úrazů a nehod, případně z evidence drobných poranění a skoronehod. Následující příklad výčtu rizik je třeba chápat pouze jako informativní, nikoliv jako úplný výčet.

Rizika a druhy nebezpečí (ohrožení) z nich vyplývající

Vyhledáním a definováním působících druhů rizik v posuzovaných systémech mohou být identifikovány tyto rizikové faktory:

Rizika uklouznutí, zakopnutí, ztráta stability s následným pádem

1.1 uklouznutí, zakopnutí na rovinném nebo šikmém povrchu

1.2 uklouznutí, zakopnutí na schodech

1.3 uklouznutí na 1.1 nebo 1.2 vlivem kluzkého povrchu

Možný výskyt na vnitřních a venkovních komunikacích při pracovní činnosti, v sanitárních zařízeních pro zaměstnance (šatny, WC, umývárny), při pohybu zaměstnanců na stavbách, při pohybu ve správní budově, při jednáních na úřadech či jiných institucích, při pohybu a činnosti související s nakládkou a vykládkou vozidel, při pohybu po schodištích, na chodbách, na veřejných komunikacích, cestách, chodnících. Výskyt u všech profesí.

Rizika pádu osob, předmětů a břemen z výšek

2.1 pád předmětů, břemen, případně konstrukcí

2.2 pád osob

Riziko s možným výskytem u stavebních dělníků při pracovní činnosti, stavebních techniků a vedení společnosti při kontrolní činnosti na stavbách. Následkem pádu břemen či jiných předmětů a vybavení staveniště jsou různá zranění (horní a dolní končetiny, hlava a ostatní části těla). Pády z výšek a do hloubky jsou v souvislosti s nevhodným technickým stavem staveništního vybavení (žebříky, lešení, podlážky lešení, jednoduchá kozová lešení), rovněž tak s nezajištěním výkopů a prohlubní proti pádům a dalším nedodržováním bezpečnostních předpisů, technologických postupů apod. U řidiče pak pády způsobené při nastupování a vystupování do kabiny nebo na ložnou plochu vozidla, uklouznutí po povrchu při vykládce a nakládce materiálů; při otevírání zadního čela nebo bočnic může dojít k vypadnutí nevhodně zajištěného nákladu, při kontrole loženého materiálu a jeho náhlého sesunutí apod.

Rizika naražení, přiražení, přitlačení, úderu, rozdrcení

3.1 pád břemen, předmětů a staveništního vybavení

3.2 odstraňování poruch

3.3 dopravní nehoda

3.4 při pohybu osob

Možný výskyt u řidiče při nakládce a vykládce při nezajištění stability vykládaných a nakládaných předmětů, břemen a materiálu. Manipulace s bočnicemi a zadním čelem. Při výměně vadné pneumatiky a jiných manipulací kolem vozidla. U všech zaměstnanců řídících služební (referentská) vozidla je možné riziko dopravní nehody. Při kontrolní činnosti techniků společnosti na stavbách je možné ohrožení nárazem o pevné překážky, přiražení či přitlačení uvolněným stavebním materiálem apod. Stavební dělník je vystaven možným rizikům v místě výkonu prací při zednických, tesařských, zemních, bouracích, údržbářských a rovněž u práce ve výškách, při manipulaci s břemeny (stavební materiály, komponenty, díly, obaly, nádobami s fasádními nátěrovými hmotami aj.), při používání ručních nástrojů a nářadí, při výstupech na ochozy a vyvýšená místa, nárazy v prostorách zúžených nebo s nízkou světlou výškou, při obsluze, řízení a ovládání pracovních strojů (míchačka, dopravníky, skluzy apod.), při manipulaci s ručně vedenými vozíky a obsluze jiných stavebních zařízení.

Rizika odření, poškrábání, pořezání, píchnutí, propíchnutí nebo useknutí

4.1 při pohybu osob a kontaktu s předměty

4.2 manipulace s pracovními prostředky

Možný výskyt u všech profesí a ve všech prostorách, kde se pohybují a kde je možný kontakt s ostrými předměty a hranami (týká se také jednání na úřadech či jiných institucích). Při manipulaci s kancelářskou technikou, při obsluze el. spotřebičů a manipulaci s nimi, při používání pracovních pomůcek, při manipulaci s břemeny (přenášení, zvedání, nakládání, ukládání břemen, rovněž na ložných plochách vozidel apod.), při používání stavebních stojů, nástrojů a zařízení, dále při manipulaci se stavebním materiálem jako jsou plechy, pletiva, armovací dráty, stavební výplně (prosklené dveře, okna) apod., při používání vázacích ocelových lan, při používání ručního nářadí (sekery, sekáče, nože apod.), při obsluze kotoučových a řetězových pil, při pracích na drobné údržbě stavebních strojů a zařízení.

Rizika vmetení či vymrštění části do prostoru

5.1 práce s ručním el. nářadím a jinými stavebními stroji

5.2 zasažení vlivem vysokého tlaku média

Možný výskyt při huštění pneumatik kompresorem (pracovní tlak je 8–10 MPa), s vymrštěním, uvolněním vyklouznutím hadice a způsobení úrazu úderem, rovněž tak při obsluze kompresorů, při obsluze pneumatických nářadí (např. sbíjecí kladiva). Výskyt je možný také u jiných zařízení, pokud v něm působí médium pod tlakem (např. poškození potrubí na vodu, páru, plyn aj.). Při umývání stavebních strojů a zařízení může dojít k zasažení proudem vody pod tlakem, při čerpání kalovým čerpadlem může dojít k náhlému úniku tlakové odpadní vody nebo kalů, při obsluze čerpadel na sypké nebo tekuté stavební směsí. Při práci s ručními nástroji může dojít vlivem únavy materiálu k odlomení jeho části a zasažení zaměstnance, rovněž tak nevhodnou manipulací s nástrojem. Výskyt je pravděpodobný u stavebních dělníků, řidiče, u stavbyvedoucího a mistra při kontrolní činnosti na stavbě.

Rizika vtažení, sevření, zachycení, navinutí

Možný výskyt u stavebních dělníků při práci s elektrickými nástroji při odstranění a nepoužívání krytů, při práci v rozporu s pracovním postupem, při nepoužívání OOPP; při provádění údržby stroje za chodu může dojít k zachycení a vtažení, při pohybu zaměstnanců v blízkosti nezakrytých pohyblivých částí mechanismu a stroje může rovněž dojít k zachycení a vtažení. Při obsluze zařízení s klínovými řemeny může dojít až k amputaci části končetin. Týká se rovněž stavbyvedoucího a mistra.

Rizika zasažení škodlivými látkami

7.1 kontakt látky s kůží, zasažení očí

7.2 inhalace látek (plynů, par, kouře, prachu)

Možný výskyt je u řidiče při manipulaci s autobaterií a při čerpání pohonných hmot, případně při dolévání chemických přípravků (nemrznoucí kapalina, olej apod.). U stavebních dělníků potřísnění, postříkání, polití chemickou látkou či přípravkem, kontaktem se stavebními hmotami (beton, malta, benzín, ředidla, penetrační nátěry, pohonné hmoty, motorové a převodové oleje, maziva aj.), kontakt při manipulaci a míchání fasádních barev a jejich ředidel. Možnost inhalace je při obnově nátěrů, při aplikaci fasádních nátěrových hmot, při práci s lepidly či pojivy, v případech, kdy jsou používány těkavé chemické látky a směsi (nátěrové hmoty, penetrační nátěry aj.). Při náhlém úniku spalovaných plynů v místě svařování či při práci s propanbutanovým zařízením při izolatérských pracích. Nebezpečí smrtelného úrazu je možné při vstupu do jímek nebo studní, kde se může vyskytovat plyn CO. Při používání úhlových brusek, kotoučových pil, pneumatických sbíjecích kladiv, při bouracích pracích a shozu suti, při manipulaci s cementem, vápnem, při manipulaci se suchou stavební směsí obsahující cement a vápno, při opracovávání sádrokartonových desek broušením či řezáním, při likvidaci střešních a stavebních konstrukcí apod. jsou zaměstnanci exponováni prachem.

Rizika zasažení energiemi

8.1 zasažení elektrickým proudem přímým nebo nepřímým dotykem

8.2 zasažení tepelnou energií (popálení, opaření horkým médiem apod.)

8.3 hluk při provozu strojního zařízení

8.4 vibrace při používání pneumatických zařízení

8.5 zasažení bleskem

8.6 výbuch nebo požár

Možný výskyt u všech profesí při manipulacích se zařízením pod napětím a neodbornou manipulací či jinou závadou, vzniklou opotřebováním používaného elektrického zařízení či spotřebiče. Řidič je při řízení exponován hlukem a vibracím na ruce přenosem z volantu a celkovými vibracemi, přenášenými ze sedadla a podlahy kabiny. Rovněž tak může dojít k opaření či popálení vlivem dotyku s horkými částmi vozidla (výfuk, motor) a pára z chladiče. Riziko hluku a vibrací se vyskytuje u stavebních dělníků při pracovní činnosti s ručním elektrickým a pneumatickým nářadím. Jsou exponováni hlukem ze všech strojních zařízení na stavbách a souběžně probíhajících stavebních operacích (bourací práce, tesařské práce, zámečnické práce) a nástrojů (sbíjecí kladiva, brusky úhlové a kotoučové, blokové, okružní a řetězové pily apod.). Riziko hrozí hlavně tam, kde se hodnoty hluku pohybují na nebo nad nejvyšší přípustnou hodnotou hluku (85 dB/A/). Riziko popálení, opaření se vyskytuje při výkonu prací s otevřeným plamenem u izolatérských prací s propanbutanovým hořákem a také při používání jiných zdrojů tepla. Rovněž při úniku sálavého tepla nebo páry (porušení inženýrských sítí) a všude tam, kde teplota povrchu může překročit hodnotu 65 °C, dále při svařování plamenem či elektrickým obloukem. Rovněž při zacházení s elektrickými spotřebiči (vařiče, varné konvice, elektrická topná tělesa). Výskyt výbuchu či požáru může nastat při provozu elektrického přenosného nářadí (požárně závadného) v případě použití v prostředí s možností výbuchu (nadměrná prašnost, vysoká koncentrace výparů z aplikace nátěrových hmot), při kouření v místech, kde je to zakázáno (např. dolévání pohonných hmot). Při výkonu všech prací s otevřeným plamenem (svařování, izolatérské práce s propanbutanovým hořákem, pálení obalů a různých odpadů na stavbě) a při používání tlakových nádob s technickými plyny, při práci v blízkosti plynových rozvodů za podmínek porušení technologické kázně. Stavební dělník při práci na zvýšených pracovištích (lešení, střechy), v blízkosti ocelových konstrukcí ve venkovním prostředí může být zasažen atmosférickou elektřinou (bleskem).

Rizika poškození zraku

Výskyt je možný u všech dělnických profesí při nepoužívání ochrany zraku a používání nástrojů, kde hrozí možný úlet pevných částic (sbíječky, vrtačky, úhlové brusky, stavební hmoty apod.) a mechanické poranění zraku. U stavebního zámečníka při svařování, u řidiče při oslňování slunečním svitem a oslňováním světlomety protijedoucích vozidel. U vedoucích pracovníků organizace je pak možné poškození zraku elektromagnetickým zářením při používání zobrazovací jednotky bez tekutých krystalů. Příznakem velké únavy je dvojité vidění; zraková únava může být provázena bolestmi hlavy, bolestivými křečemi či stahy různých svalů v obličeji, mohou být zarudlé spojivky.

10 Rizika vlivu mikroklimatických podmínek na pracovišti

Při pracovní činnosti a jestliže teplota vzduchu na pracovním místě po dobu přesahující polovinu směny se rovná nebo je vyšší než 28 °C se poskytují ochranné nápoje v množství odpovídajícím nejméně 70 % tekutin, ztracených za směnu potem a dýcháním. Ochranné nápoje se rovněž poskytují při trvalé práci na venkovních pracovištích, pokud průměrná teplota v průběhu pracovní doby je nižší než 4 °C. Na pracovištích s teplotou nižší než –30 °C je práce zakázaná. Práce v chladném a deštivém počasí vyvolává řadu respiračních onemocnění.

11 Rizika nebezpečí vytvářeného porušením ergonomických zásad vynucenou polohou těla

(k anatomii rukou nebo nohou člověka)

Možný výskyt poranění páteře a poruchy krčního, zádového a jiného svalstva při vynucené poloze v sedě u řidiče. U administrativních zaměstnanců organizace pak v případě soustavné práce s PC a nestřídáním pracovních poloh. Při vynucených pracovních polohách stavebních dělníků, nesprávné ruční manipulaci s břemeny může docházet k poškození bederní páteře při otáčení trupu, prudkém pohybu, při zvýšené fyzické námaze, při příliš časté nebo příliš dlouho trvající fyzické námaze spojené s nedostatečným tělesným odpočinkem, při nedostatečné době na zotavení a při vnuceném tempu práce. Působení svalové síly za podmínek, kdy po zátěži nenastává plné zotavení, se projevuje patologickými změnami organismu (záněty šlachových pochev, přetržení šlach apod.).

12 Rizika psychologického faktoru

Možný výskyt u všech profesí vlivem stresů (pracovní zátěž, vliv konfliktů, vliv rozhodování v afektu, reakce v případě nouzových situací), působením ustálených hladin hluků, různých rušivých vlivů (telefony apod.), nevhodným režimem práce, přepracovaností, krátkým odpočinkem mezi následujícími směnami a rovněž tak interpersonálními vztahy. Stav organismu navozený takovou vnější situací, pro níž je charakteristický výskyt stále stejných podnětů nebo nedostatek podnětů, který má za následek vznik útlumu, zhoršení pozornosti, zájmu o práci. Práce v nepřetržitých provozech s rotací směn vedou k ovlivňování cirkadiánního rytmu. Mohou se objevovat různé vegetativní potíže, pocity nedostatečného odpočinku, spánkový dluh a chronická únava.

13 Rizika vytvářená chybami člověka (dlouhá pracovní doba, odpočinek, porušování předpisů, příkazů, pokynů, služebních povinností, pracovních zvyklostí, pracovních postupů apod.)

Možný výskyt u všech profesí vlivem fyzické a duševní indispozice (mikrospánek při řízení vozidla, ztráta pozornosti), nedostatečným odpočinkem mezi pracovními směnami, chybným jednáním vedoucím k nebezpečnému obslužnému zásahu, nepoužíváním OOPP.

14 Rizika karcinogenů, biologické a mikrobiologické (viry a bakterie)

Nedodržováním hygienických zásad může dojít k ohrožení infekčními onemocněními se značnou epidemiologickou závažností. Vstupní bránou je kontakt nebo vdechnutí – při rekonstrukcích starých staveb a likvidaci v nich nashromážděných různých odpadů a zbytků je možný kontakt s exkrementy, biologickým materiálem, s karcinogenními látkami (např. možné výpary rtuti při demontážích zářivek a jejich destrukci), viry, bakterie z pozůstatků po živočiších ve stavebních konstrukcích apod. Týká se stavebních dělníků.

15 Rizika vytvářená zvířaty (hmyz)

Při kontaktu s obtížným hmyzem může dojít k nečekané reakci zaměstnance a způsobení úrazu sobě nebo druhé osobě, autonehodě, popřípadě k alergické reakci na píchnutí (vosa, včela, sršeň), kdy u alergiků je rovněž možnost vážného poškození zdraví. Týká se všech profesí.

16 Rizika zasypání, zavalení materiálem a udušení hmotami – při práci s betonovou směsí může dojít k destrukci či zborcení bednění, k uvolnění podpěrných konstrukcí a následně ke kontaktu s uvolněným materiálem. Při nedostatečném zajištění stavebních prvků podpěrnými konstrukcemi a jejich ztrátě únosnosti a stability může dojít sesuvům zdiva apod. Při pohybu v nebezpečném prostoru jedoucího stavebního stroje v blízkosti nezapažených výkopů, stěn a svahů může dojít k sesutí stěn, sesutí svahové stěny či převisů vlivem nesoudržnosti zeminy, případně zatížením hrany a smykového klínu výkopu.

17 Kombinace rizik

17.1 Hluk, vibrace a prašnost

Tato kombinace současného působení faktorů může vyvolávat u zaměstnanců různé zdravotní potíže, vedoucí k dlouhodobé pracovní neschopnosti, případně až k chorobě z povolání. Vyskytuje se při používání ručního přenosného elektrického nebo pneumatického nářadí při bouracích pracích a jiných stavebních činnostech. Vibrace přenášené na ruce vyvolávají poškození periferních cév, nervů a svalově-kloubního aparátu horních končetin. Obecně hluk a vibrace vyvolávají celkovou únavu organismu, která má za následek snížení pozornosti, zpomalené a zhoršené vnímání, pokles motivace a snížení pracovní výkonnosti. Týká se jen stavebních dělníků.

17.2 Prašnost a hluk

Zaměstnanec pohybující se v blízkosti zdroje hluku a prachu (bourací práce, provoz zemních strojů, nakladačů apod.). Dlouhodobá expozice vyvolává akutní zvýšení tepové frekvence a krevního tlaku. Týká se jen stavebních dělníků.

17.3 Hluk a vibrace

Tato kombinace má soustavný charakter; současné působení těchto faktorů může vyvolávat u řidiče různé zdravotní potíže, vedoucí k dlouhodobé pracovní neschopnosti, případně až k chorobě z povolání. Dlouhodobá expozice celkovým vibracím a rázům ve spojení s vynucenou pracovní polohou se může projevit poškozením páteře. Obecně hluk a vibrace vyvolávají celkovou únavu organismu, která má za následek snížení pozornosti, zpomalené a zhoršené vnímání, pokles motivace a snížení pracovní výkonnosti.

17.4 Kombinace faktorů – různé kombinace faktorů

Kombinací působení různých faktorů se vytváří nahodile mnoho rizikových situací a událostí – vyskytují se náhle a nečekaně, mají charakter nahodilých jevů a většinou je jejich působení krátkodobé, ale právě těmito vlastnostmi vytvářejí situace a události, které vedou až k nejvyšší závažnosti úrazového děje. Týká se všech profesí.

17.5 Zvýšená fyzická námaha a práce na zvýšeném místě a v ochranných pásmech a osamocená pracoviště

Zaměstnanec pohybující se na lešení nebo na žebříku a se současnou manipulací s břemeny, a při výstupech a sestupech apod. Tato kombinace má charakter nahodilého jevu a může způsobit pád, přiražení břemenem, vypadnutí břemena a zasažení spoluzaměstnance apod. Týká se stavebních dělníků.

Ad c) Ocenění rizik

Při oceňování rizik posuzujeme jak závažnost možného poškození, tak i pravděpodobnost, se kterou k poškození může dojít.

Při hodnocení a řízení rizika na každém novém pracovišti vycházíme z definice, že riziko vyjadřuje pravděpodobnost vzniku a zároveň závažnost následku případné nežádoucí události. To znamená, že riziko (R) je funkcí dvou základních parametrů: pravděpodobnosti a důsledku.

Uvedený postup umožňuje získat přehled o závažnosti jednotlivých rizik. To je důležité především pro stanovení priorit přijímaných bezpečnostních opatření.

Ad d) Hodnocení rizika

Podstata hodnocení rizik spočívá v rozhodnutí, zda riziko můžeme přijmout, a pokud ne, jaká opatření musíme realizovat k jeho odstranění, nebo alespoň omezení na přijatelnou míru.

Kombinace pravděpodobnosti a důsledku negativního jevu určuje hodnotu rizika. Podle bodové metody je možno sestavit matici, která je bodovým vyjádřením rizika (viz tab. 1). Následně je třeba zjištěné hodnoty rizika zařadit do čtyř skupin podle jejich přijatelnosti (viz tab. 2). Pro vyhledávání nebezpečí a hodnocení rizik na pracovištích využije hodnotitel zavedený formulář.

Tab.  1 Maticové vyjádření rizika

Tab.  2 Určení hodnoty rizika

Ad e) Odstranění nebo omezení rizik

Účinná prevence poškození zdraví vychází ze znalosti podstaty rizik a jejich závažnosti. Stanovení opatření k prevenci rizik je výsledkem všech předchozích kroků; jeho cílem je zajistit podmínky, které odstraní rizika u zdroje jejich původu, nebo omezí jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno.

Nejúčinnějším způsobem prevence je odstranění rizik např. změnou technologie, pracovního postupu, případně oddálením pracovníka od zdroje rizika.

Pokud není možné technickým nebo technicko-organizačním opatřením riziko vyloučit nebo omezit na přijatelnou úroveň přímo u zdroje, používáme technická opatření kolektivní ochrany, např. bezpečnostní zařízení, vypínající pracovní zařízení při vstupu pracovníka do nebezpečného prostoru. Není-li tento způsob možný, použijí se prostředky individuální ochrany OOPP a zavádíme organizační opatření omezující expozici pracovníka danému riziku.

Ad f) Pravidelné hodnocení rizik

Hodnocení rizik provádíme vždy:

Hodnocení rizik by se mělo provádět v intervalech, stanovených pro jednotlivá pracoviště zaměstnavatelem podle rizikovosti prací a dalších skutečností, které rizikovost a četnost prevence ovlivňují. Hodnocení rizik provádíme dále v návaznosti na události, jakými jsou např. pracovní úraz, návrh zástupce zaměstnanců pro BOZ, zjištění orgánů státního odborného dozoru nebo orgánu ochrany veřejného zdraví, nebo závazný pokyn příslušného odborového orgánu. Pro zajištění bezpečných a zdraví neohrožujících podmínek práce zajišťujeme kvalitní školení zaměstnanců a vedoucích zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, včetně informací o rizicích, která se týkají jejich práce a pracoviště, a pravidelné ověřování jejich znalostí.


2.8 POSKYTOVÁNÍ OSOBNÍCH OCHRANNÝCH PRACOVNÍCH PROSTŘEDKŮ

2.8.1 Osobní ochranné pracovní prostředky

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli v případě, že rizika při práci nelze odstranit nebo dostatečně omezit technickými prostředky nebo opatřeními v oblasti organizace práce (tedy až jako poslední řešení), přidělit zaměstnanci osobní ochranné pracovní prostředky (OOPP).

Na základě rozsahu znečištění zaměstnanců při práci nebo jejich ohrožení dráždicími látkami na pracovišti s nevyhovujícími mikroklimatickými podmínkami je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnancům mycí, čistící a dezinfekční prostředky v rozsahu a za podmínek, stanovených právním předpisem.

OOPP, mycí, čisticí a dezinfekční prostředky poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně podle vlastního seznamu OOPP, zpracovaného na základě vyhodnocených rizik a konkrétních podmínek práce (viz nařízení vlády č. 390/2021 Sb., o bližších podmínkách poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků). Poskytování OOPP nesmí zaměstnavatel nahrazovat finančním plněním.

Zaměstnavatel musí zpracovat svůj interní předpis pro přidělování výše uvedených prostředků, nikoliv jen OOPP. Ten musí obsahovat seznam poskytovaných osobních ochranných prostředků, včetně doby jejich životnosti. Zaměstnavatel musí stanovit způsob, podmínky a dobu jejich používání na základě četnosti a závažnosti vyskytujících se rizik, charakteru a druhu práce a pracoviště. Přihlédnout se musí i k vlastnostem těchto prostředků. Evidenci vydaných osobních ochranných prostředků provádět na dokladu, jehož vzor je v předpisu uveden.

2.8.2 Definice osobních ochranných prostředků

Za OOPP se považují ochranné prostředky, které:

Osobní ochranné pracovní prostředky musí:

2.8.3 Zásady poskytování OOPP

OOPP musí být přiděleny vždy ke konkrétní činnosti, byť by byla vykonávaná jen krátce a výjimečně, nikoliv na vykonávanou funkci. Přidělení je nutné bez ohledu na to, jde-li o zaměstnance, nebo jinou osobu, která se (se souhlasem zaměstnavatele) pohybuje v prostoru, kde riziko působí, nebo vykonává činnost s tímto rizikem spojenou.

2.8.4 Nákup ochranných prostředků

OOPP musí vyhovovat individuálním požadavkům zaměstnance, který je má používat. Musí splňovat požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Podle zmíněného předpisu musí být u každého prostředku zajištěno posouzení shody. Označení CE musí být umístěno na každém kusu ochranného prostředku a provedeno tak, aby bylo viditelné a nesmazatelné po celou předpokládanou dobu životnosti. Uvedení značky CE (nebo ujištění o vydání prohlášení o shodě) je důkazem pro kontrolní orgán (inspekci práce), že poskytované prostředky splňují povinnost, stanovenou zákoníkem práce.

Nakupované OOPP dále musí mít:

Z návodu musí být zřejmé především informace o:

2.8.5 Povinnosti zaměstnanců

2.8.6 Udržování ochranných prostředků

OOPP musí být po dobu používání účinné proti vyskytujícím se rizikům a jejich používání nesmí představovat pro zaměstnance další riziko. Zaměstnavatel má za povinnost udržovat je v použitelném stavu, musí zajišťovat provádění jejich údržby, čištění, praní apod. Povinností zaměstnavatele je provádět kontrolu používání OOPP.

2.8.7 Mycí, čisticí a dezinfekční prostředky

Dezinfekční prostředky se poskytují k předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění. K poskytovaným dezinfekčním prostředkům patří i ochranné masti s dezinfekčním účinkem.

Povinnost poskytování ručníku může být vypuštěna, jestliže je stejná funkce zajištěna např. elektrickými sušáky. Vše závisí na vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek práce, které je promítnuto do interního předpisu firmy.

Mycí a čisticí prostředky se poskytují zaměstnancům, kteří přicházejí do styku s látkami, jež mohou způsobit podráždění pokožky nebo znečištění zaměstnance.

V následující tab. 3 jsou uvedeny příklady rozdělení profesních činností z pohledu znečištění, s doporučeným množstvím mycích a čistících prostředků.

Tab.  3 Příklady profesí a profesních činností z hlediska znečištění, doporučené mycí prostředky

 Druhy prací   Doporučené množství [g/měsíc]
 znečištění  Příklady profesí a profesních činností mycí prostředky čisticí pasta
práce velmi nečistá asfaltéři, lakýrníci, vulkanizéři, deratizéři, galvanizéři, hlubinná těžba, obsluha kotelen na pevná paliva, obsluha a údržba zemních strojů, obsluha a údržba strojních zařízení 200 900
práce nečistá  seřizovači, vazači, řidiči nákladních vozidel, traktorů a zemědělských strojů, zedníci, montéři, stavební dělníci, obsluha stavebních strojů, lesní a zemědělští dělníci, kováři, provozní chemici, dělníci v potravinářské výrobě, řezníci, uzenáři, svářeči, chovatelé zvířat, obsluha kovoobráběcích strojů, práce ve zdravotnictví způsobující podráždění pokožky 100 600
práce méně čistá  mistři, pracovníci technické kontroly, jeřábníci, skladoví dělníci, řidiči osobních vozidel, servisní technici, obuvníci, tesaři, obrábění dřeva, montáž elektrotechnických výrobků, zásobování, úklid 100 300
práce čistá  administrativa, obsluha plynových kotelen, dozor, měření, obchod, služby, školství, věda, výzkum 100

2.8.8 Ochranné nápoje

K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Poskytování ochranných nápojů se provádí v souladu s platnými právními požadavky.

Ochranné nápoje:

Ochranné nápoje musí splňovat tyto podmínky:

Ochranné nápoje se poskytují:


2.9 PRÁCE S VÝPOČETNÍ TECHNIKOU

Prací na počítačích (PC) se rozumí práce na soustavě zařízení obsahující:

Hodnocení rizika práce na PC se musí týkat zejména vyhodnocení možností nepříznivého vlivu na zrak, psychickou zátěž a možnost vzniku potíží pohybového aparátu z nevhodně uspořádaného pracovního místa.

Požadavky

Při navrhování, výběru a nákupu softwaru a při tvorbě úkolů s použitím zařízení s obrazovkou musí zaměstnavatel vzít v úvahu tyto zásady:

Rady uživatelům PC


2.10 BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY PŘI OBSLUZE A PROVOZU VYHRAZENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

S nabytím účinnosti zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 253/2005 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o inspekci práce byl zrušen Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce. Technická inspekce ČR – TIČR, která je organizací státního odborného dozoru, nahrazuje veškeré činnosti, které podle vyhlášek v oblasti vyhrazených technických zařízení dříve vykonával ČÚBP a IBP. Výjimky ze vzdělání uděluje orgán inspekce práce jako orgán státní správy.

Od 1. 7. 2022 nabyl účinnosti zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a k němu vydaná NV č. 190 (191, 192, 193) /2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických (plynových, tlakových, zvedacích) zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, NV č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice a NV č. 60/2022 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení.

Poznámka:
Pověřenou organizací je TIČR

Bez kladného stanoviska TIČR nesmí být uvedeny do užívání a provozu elektrická zařízení, tlaková zařízení a plynová zařízení stavby.

2.10.1 Vyhrazená tlaková zařízení a některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti

Vyhrazená tlaková zařízení ve smyslu NV č. 192/2022 Sb. (dále jen „zařízení“) jsou zařízení:

a) parní a kapalinové kotle, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a teplota pracovní tekutiny převyšuje při tomto tlaku bod varu pracovní tekutiny,

b) tlakové nádoby, jejichž nejvyšší pracovní tlak přesahuje 0,5 bar a které obsahují plyny, páry nebo žíravé, toxické a výbušné kapaliny skupiny 1 o jakékoliv teplotě nebo jakékoliv kapaliny o teplotě převyšující jejich bod varu při tlaku 0,5 bar; za tlakovou nádobu jsou považovány též vyvíječe páry typu pára/pára a typu horká voda/pára a vyvíječe páry bez nebezpečí přehřátí,

c) nádoby na plyny sloužící k dopravě plynů, jejichž kritická teplota je nižší než + 50 °C nebo u nichž při teplotě + 50 °C je absolutní tlak par vyšší než 3 bar od zdroje na místo spotřeby.

Vyhrazená tlaková zařízení nejsou zařízení:

a) kotle o objemu do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřesahuje 100,

b) tlakové nádoby do 10 litrů včetně, u nichž bezpečnostní součin z nejvyššího pracovního tlaku PS v barech a objemu v litrech nepřevyšuje 100,

c) tlakové nádoby z trubek i nekruhových průřezů o nejvyšším vnitřním rozměru do 100 mm včetně bez sběračů, popřípadě se sběrači, pokud sběrač z trubky i nekruhového průřezu nemá vnitřní rozměr větší než 150 mm včetně,

d) potrubí, jeho rozšířené části a tlakové nádoby do něho vestavěné, jejichž vnitřní průměr v označení (D) nepřesahuje vnitřní průměr v označení (d) největší připojené trubky, kdy D je menší než 3d,

e) tlakové nádobky pro aerosolové rozprašovače podle jiného právního předpisu,

f) tlaková zařízení určená pro motorová vozidla podle jiného právního předpisu, jako zejména vzduchojemy brzdového systému a vzduchových tlumičů, nádoby na

1. zchlazené uhlovodíkové páry v označení (LPG),
2. stlačený zemní plyn v označení (CNG),
3. zkapalněný zemní plyn v označení (LNG),
4. vodík v označení (H),
které jsou nedílnou součástí motorového vozidla, s výjimkou nástaveb a nádob pro přepravu tekutin a materiálů,

g) tlaková zařízení určená k použití jako zbraně, střelivo a vojenský materiál,

h) tlaková zařízení speciálně navrhovaná pro jaderná zařízení a jejich části podle atomového zákona,

i) zařízení obsahující tělesa nebo strojní součásti, jejichž dimenzování, volba materiálu a výrobní předpisy vycházejí především z požadavků dostatečné pevnosti, tuhosti a stability s ohledem na statické a dynamické provozní účinky nebo jiná provozní kritéria a pro které není tlak významným konstrukčním činitelem; mezi tato zařízení patří zejména

1. motory, včetně turbín a spalovacích motorů,
2. parní stroje, plynové nebo parní turbíny, turbogenerátory, kompresory, čerpadla a jejich ovládací zařízení,

j) vysoké pece, včetně jejich chladicího systému, ohřívačů vzduchu, odlučovačů prachu a plynu, šachtové pece s přímou redukcí, včetně chladicího zařízení pece, plynových konvertorů a pánví k tavení, přetavování, odplyňování a odlévání oceli a neželezných kovů,

k) skříně pro vysokonapěťová elektrická zařízení, jako jsou spínací zařízení, řídicí a regulační zařízení, transformátory a točivé stroje,

l) pancéřové trubky sloužící k uložení přenosových systémů, například elektrických silových kabelů, telefonních kabelů a pláště kabelů,

m) lodě, rakety, letadla a mobilní zařízení mimo pevninu a zařízení specificky určená k instalaci na jejich palubě nebo k jejich pohonu,

n) tlaková zařízení tvořená pružným pláštěm, zejména pneumatiky, vzduchové polštáře, míče, nafukovací čluny a další podobná tlaková zařízení,

o) tlumiče výfuku a sání,

p) láhve nebo plechovky pro nápoje sycené oxidem uhličitým určené k jednorázovému použití určené konečným spotřebitelům,

q) sudy a jiné nádoby sloužící pro distribuci a spotřebu nápojů, tlakové hrnce a konvektomaty,

r) tlakové obaly pro zkapalněné uhlovodíkové plyny a jejich směsi určené k jednorázovému použití,

s) zařízení, na která se vztahují jiné právní předpisy, a zařízení, na která se vztahuje předpis Mezinárodní námořní organizace pro přepravu nebezpečného zboží po moři a jiné právní předpisy,

t) otopná tělesa a potrubí teplovodních otopných systémů,

u) nádoby určené k jímání kapalin, u nichž tlak plynu nad kapalinou není větší než 0,5 bar s teplotou do + 110 °C,

v) tlaková zařízení obsahující kapalinu zařazenou podle § 3 do skupiny 2 bez ohledu na tlak, pokud její nejvyšší pracovní teplota nepřekročí teplotu jejího bodu varu při tlaku 0,5 bar,

w) nádoby na plyny o tlakovém objemu maximálně 0,22 litru.

2.10.2 Vyhrazená zdvihací zařízení

Vyhrazená zdvihací zařízení ve smyslu NV č. 193/2022 Sb. (dále jen „zařízení“) jsou zařízení:

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny,

c) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a nákladu, o nosnosti přesahující 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m,

d) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu a

e) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.

Vyhrazená zdvihací zařízení nejsou zařízení:

a) zdvižné vozíky,

b) zdvihací zařízení sestavená a konstruovaná výhradně pro montážní účely, zejména montážní ramena, stožáry a nástavby,

c) závěsné dopravníky,

d) nakladače,

e) zdvihací čela nákladních automobilů,

f) zdvihací zařízení vozidel pro odvoz odpadů,

g) pohyblivé schody a pohyblivé chodníky,

h) mechanické rampy,

i) výsuvné žebříky,

j) prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí zdvihacího zařízení,

k) prostředky lidové zábavy,

l) jevištní a pódiová technologická zařízení,

m) plošiny a zařízení pro zdvihání automobilů,

n) schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny s motorickým pohonem,

o) pomocná jednoúčelová manipulační zařízení, která jsou součástí technologických linek strojů,

p) vrátky a

q) trvalé a dočasné jeřábové dráhy.

2.10.3 Vyhrazená elektrická zařízení

Vyhrazená elektrická zařízení ve smyslu NV č. 190/2022 Sb. (dále jen „zařízení“) jsou zařízení:

a) elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií,

b) zařízení určená k ochraně před účinky atmosférické nebo statické elektřiny.

Vyhrazenými elektrickými zařízeními nejsou zařízení:

a) ruční elektromechanické nářadí, elektronické přístroje a elektrické spotřebiče do napětí 400 V včetně, pokud nejsou určené pro pevné připojení k elektrické síti,

b) prodlužovací šňůry a odpojitelné přívody,

c) zdravotnické elektrické přístroje,

d) elektrické zařízení strojního zařízení, které je považováno za výrobek podle jiného právního předpisu,

e) elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.

2.10.4 Vyhrazená plynová zařízení

Vyhrazená plynová zařízení ve smyslu NV č. 191/2022 Sb. (dále jen „zařízení“) jsou zařízení pro:

a) výrobu a úpravu plynů do skupiny A,

b) skladování plynů do skupiny B,

c) plnění nádob plyny, tlakové stanice, zařízení pro plnění a čerpání nádrží vozidel plyny do skupiny C,

d) zkapalňování a odpařování plynů do skupiny D,

e) zvyšování a snižování tlaku plynů do skupiny E,

f) rozvod plynů do skupiny F,

g) spotřebu plynů spalováním včetně stabilních plynových motorů ve strojovnách nebo v kotelnách do skupiny G,

h) vypouštění hasebních plynů do skupiny H.

Vyhrazenými plynovými zařízeními nejsou zařízení:

a) výrobní zařízení, ve kterých plyny vznikají jako vedlejší výrobní produkt s výjimkou plynového hospodářství čistíren odpadních vod,

b) zařízení chemických výrob, kde plyny vznikají jako meziprodukty, které se dále zpracovávají na jiné než plynné produkty,

c) stavební objekty pro skladování tlakových nádob k dopravě plynů, skříně pro umístění tlakových stanic, jednotlivé tlakové nádoby k dopravě plynů, nádoby na plyny s vodním objemem do 0,22 litru, nádoby na plyny používané jako části strojů, například vstřikovací a spouštěcí lahve spalovacích motorů, jestliže jsou stále spojeny se zdrojem tlaku, lahve pracující jako odlučovače oleje, hydraulické akumulátory, nádoby na zkapalněné plyny s kritickou teplotou nižší než -10 °C, například kapalný vzduch, kapalný kyslík a nádoby na plyny s kritickou teplotou vyšší než -10 °C, ale nižší než +70 °C, dopravované v cisternách v kapalném stavu hluboko ochlazené, například oxid uhličitý nebo ethen,

d) vzorkovací a kalibrační lahve do objemu 3 litry pro laboratorní účely, pro které platí právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

e) zařízení, která jsou součástí samostatných pracovních strojů nebo přístrojů, anebo samostatné přenosné hasicí přístroje,

f) samostatně pracující kompresory, které nejsou trvale napojeny na dlouhodobě provozované potrubí plynů, vývěvy, samostatně pracující lahvové regulátory a regulační zařízení, která jsou součástí jiné skupiny plynového zařízení,

g) rozvody médií pro měřicí a regulační techniku,

h) zařízení pro přepouštění plynů v rámci jednoho pracoviště,

i) klimatizační zařízení,

j) vzduchotechnické systémy, odtahy spalin a spalinové cesty,

k) samostatně pracující hořáky na plynná paliva do 10 kW v uzavřeném prostoru, ve volném prostoru bez omezení, zejména laboratorní, sklářské kahany, svářecí a pájecí soupravy, a venkovní a campingové vybavení,

l) zařízení, v nichž se plyny spotřebovávají jiným způsobem než spalováním, zejména zařízení procesu syntézy při výrobě čpavku, etanolu,

m) rozvody vzduchu do provozního přetlaku 16 barů,

n) palivové nádrže a plynové motory dopravních prostředků.


2.11 UŽÍVÁNÍ NÁŘADÍ A JINÝCH PRACOVNÍCH POMŮCEK

Povinností zaměstnavatele je zajistit, aby stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí byly z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vhodné pro práci, při které budou používány; zajistit pravidelnou a řádnou údržbu, kontrolu a revize.

Stroje, technická zařízení, dopravní prostředky, přístroje a nářadí musí být:

2.11.1 Ruční nářadí

2.11.2 Přenosné elektrické, pneumatické a hydraulické nářadí

Požadavky


2.12 BEZPEČNOSTNÍ POŽADAVKY PŘI VÝKONU PRACÍ S NEBEZPEČÍM PÁDU Z VÝŠKY NEBO DO HLOUBKY A JINÉ SOUVISEJÍCÍ PRÁCE

Pokyny a metodika pro navrhování ochrany proti pádu jsou uvedeny v TP 1.21 Zádržné systémy a v TP 1.21.1 Navrhování kotvicích bodů a TP 1.21.2 Ochrana proti pádu – žebříky, vstupy, výlezy a výstupy.

2.12.1 Zásady bezpečné práce na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky

Za práci ve výšce a nad volnou hloubkou se považuje práce a pohyb pracovníka, při kterém je ohrožen pádem z výšky, do hloubky, propadnutím nebo sesutím. Při této činnosti musí být zaměstnanec zajištěn proti pádu:

Ochranu proti pádu není nutné provádět:

2.12.2 Zajištění proti pádu technickou konstrukcí

2.12.3 Zajištění proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky

Podle účelu a způsobu použití se rozlišují:

Schematické zobrazení rozdílnosti použití OOPP k prevenci pádu a k zachycení pádu

Zkoušky prostředků

Vliv na osobu v zachycovacím postroji

2.12.4 Používání žebříků

2.12.5 Zajištění proti pádu předmětů a materiálu

Pro žebříky platí ČSN 74 32 82 z 02/13 s revizí 11/14. Tato norma by měla po aktualizaci řešit i pevné kovové žebříky na volně stojících komínech.

2.12.6 Zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí

Šířka ohroženého prostoru se vytyčuje od paty svislice, která prochází vnější hranou volného okraje pracoviště ve výšce:

2.12.7 Práce na střeše

Zaměstnance vykonávající práce na střeše je nutné chránit proti:

Zde je nutno upozornit na časté úrazy propadem velkoplošnou střešní krytinou, kdy latě a další nosné prvky jsou ve vzdálenosti větší než 0,25 m. Na střechy vyrobené z materiálů z nedostatečné pochozí únosností nesmí být povolen vstup bez opatření k zajištění bezpečnosti práce při propadnutí. Pro střešní krytiny z plechu stanovuje norma ČSN EN 508-1 (2015) požadavek samonosnosti a na přenášení zatížení z větru, vody, sněhu a občasného zatížení při údržbě. Výrobce plechu musí uvést únosnost výrobku zatíženého osamělým břemenem s odkazem na metodu, kterou ke stanovení použil. Odpovědnost autorizovaných osob za vyprojektování a zabudování krytiny do stavby bez splnění výše uvedeného je zřejmá.

2.12.8 Dočasné stavební konstrukce

Pokud nejsou části dočasných stavebních konstrukcí připraveny k používání, například během montáže, demontáže nebo přestavby, musí být vstup na tyto části dočasných stavebních konstrukcí zamezen vhodnými zábranami a označen bezpečnostními značkami:

Obsah a četnost školení s ohledem na nová nebo změněná rizika práce, způsob ověřování znalostí a dovedností účastníků školení a vedení dokumentace o školení stanoví zaměstnavatel:

2.12.9 Shazování předmětů a materiálů

2.12.10 Přerušení práce ve výškách

Při nepříznivé povětrnostní situaci je zaměstnavatel povinen zajistit přerušení prací. Za nepříznivou povětrnostní situaci, která výrazně zvyšuje nebezpečí pádu nebo sklouznutí, se při práci ve výškách považuje:

2.12.11 Krátkodobé práce ve výškách

Při krátkodobých montážních pracích ve výškách nevyhnutelných pro osazení stavebních prvků se mohou stavební prvky osazovat a vzájemně spojovat z konzol, z navařených nebo jiným způsobem upevněných příčlí, z profilů ztužujících příhradovou konstrukcí nebo podobných nášlapných ploch, pokud zaměstnanec provádějící tyto práce použije osobní ochranné pracovní prostředky proti pádu.

2.12.12 Školení zaměstnanců

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v dostatečném rozsahu školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci ve výškách a nad volnou hloubkou, zejména pokud jde o práce ve výškách nad 1,5 m, kdy zaměstnanci nemohou pracovat z pevných a bezpečných pracovních podlah, kdy pracují na pohyblivých pracovních plošinách, na žebřících ve výšce nad 5 m, a o používání osobních ochranných pracovních prostředků.


2.13 SKLADOVÁNÍ MATERIÁLU, MANIPULACE S BŘEMENY

2.13.1 Skladování materiálu

Sklady lze rozdělit na tři základní skupiny:

Materiál ve skladech je ukládán různými způsoby, např. volně, v paletách a kontejnerech, regálech, ve stozích, figurách apod. Sklady musí být řešeny tak, aby:

Užitné plochy a jejich značení

Nosnosti užitných ploch:

Označení ploch skladovací zóny:

Světlá výška skladu:

Musí být taková, aby mezi horní hranou ukládaného materiálu a spodní hranou stropní konstrukce nebo instalacemi (např. potrubí, svítidla) byla vzdálenost nejméně 200 mm.

Provozní plochy:

V závislosti k použitému skladovacímu zařízení, předpokládané technologii a skladovanému materiálu, byly:

Další specifické požadavky při skladování speciálních, resp. nebezpečných materiálů:

Trvale používané venkovní plochy:

Musí být rovné, odvodněné, zpevněné, označené značkami se zákazem vstupu nepovolaným osobám a upravené s ohledem na skladovaný materiál. Důležité je i správné vyspádování uvedených ploch, a to směrem k odtoku srážkových vod. Všechny plochy skladovací zóny musí být pravidelně udržovány čisté a zarovnané, bez znečištění, zmrazků, olejových skvrn, poškození apod. Skladovací prostory musí být řádně osvětleny podle obtížnosti ukládání skladovaného materiálu.

Stohování:

Další způsoby skladování:

Skládky:

Podkladem skládky nesmí být železitá škvára nebo cihelná drť;

Regály

Značení regálu:

Nosnost regálové buňky, regálového sloupce a počet buněk ve sloupci musí být vyznačena na viditelném místě, trvanlivě a čitelně. S ohledem na jeřábovou obsluhu musí být regály v horních částech natřeny kontrastní bezpečnostní barvou.

U regálu musí:

Kontrolu regálů je nutno provádět po každém přemístění či přestavění regálu a dále pak v intervalech, které si stanovuje provozovatel, resp. uživatel. Kontrola by měla být prováděna alespoň 1x za rok. O výsledku kontroly musí být proveden záznam.

Přístup k regálu:

Zakázané činnosti:

Bezpečnost osob ve skladu:

2.13.2 Manipulace s břemeny

Porušování zásad ergonomie a nevhodná manipulace s břemeny vedou k úrazům vlastní osoby, případně druhé osoby, rovněž tak až k možnému vzniku choroby z povolání (dále jen „CHZP“). Nehledě na to může nevhodná manipulace s břemeny rovněž poškodit majetek zaměstnavatele. Úrazy a CHZP způsobené nevhodnou manipulaci s břemeny a porušováním zásad ergonomie vykazují ve statistikách nemalá čísla a ve vazbě na ekonomickou stránku (zaměstnavatel, stát) pak nemalé náklady, spojené s léčením vzniklých úrazů či CHZP a s vypořádáním se majetkových poměrů. Předcházení zdravotním rizikům při práci s břemeny na staveništích vyžaduje zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Obecné zásady manipulace

Manipulace s břemeny u žen, vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích).

Při manipulaci s břemeny ručně přenášených ženami nesmí hmotnost břemen překročit při dobrých úchopových možnostech, při občasném (viz bod IV.) zvedání a přenášení 20 kg, při častém (viz bod IV.) zvedání a přenášení 15 kg, přičemž v obou případech nesmí energetický výdej překročit limity stanovené v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, kde jsou stanoveny přípustné hodnoty energetického výdeje a srdeční frekvence. Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N. Kumulativní hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen za pracovní dobu může být vyšší než 4 000 kg, ale nesmí překračovat hodnotu 6 500 kg. Rovněž musí být dodržena četnost manipulace – viz tab. 67. Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.

Manipulace s břemeny u mužů (přípustné hmotnosti ručně přenášených břemen)

Hmotnost břemen ručně přenášených muži nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech vyhodnocených podle § 29 tohoto nařízení, při občasném zvedání a přenášení 50 kg, při častém zvedání a přenášení 30 kg, přičemž v obou případech nesmí energetický výdej překročit limity stanovené v příloze č. 5 (Fyzická zátěž, její hygienické limity a postup jejich stanovení) k nařízení vlády č. 361/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. Občasným zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná přerušovaně po dobu celkově kratší než 30 minut za pracovní dobu, častým zvedáním a přenášením břemen se rozumí práce vykonávaná po dobu celkově delší než 30 minut za pracovní dobu. Kumulativní hmotnost ručně manipulovaných břemen nesmí překročit 10 000 kg za pracovní dobu, a to ani při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby.

Základní ergonomické zásady při ruční manipulaci s materiálem

Ergonomické zásady pro zvedání a pokládání těžkých břemen

Ergonomické zásady pro ložné operace (nakládka, skládka, překládka)

Ergonomické zásady pro přenášení břemen


2.14 ZAKÁZANÉ PRÁCE ŽENÁM (TĚHOTNÝM A KOJÍCÍM ŽENÁM A MATKÁM DO KONCE DEVÁTÉHO MĚSÍCE PO PORODU)

Pracovní podmínky žen, těhotných žen, kojících žen, matek do konce devátého měsíce po porodu a mladistvým na pracovištích stanoví zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a návazně vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích). Problematiku žen a mladistvých dále pak řeší zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a jeho prováděcí předpisy (vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů).

Z hodnocení pracovního prostředí vyplývá zákaz práce těhotných žen, kojících žen, matek do konce devátého měsíce po porodu a žen za podmínek, kdy:

1. je práce prováděna v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 objemových procent (uzpůsobit větrání pracovišť tak, aby nedocházelo k tzv. efektu vydýchání). Platí zákaz práce v prostředí, kde by mohl okolní atmosférický tlak být vyšší o více než 20 kPa;

2. je práce spojena s fyzickou zátěží neúměrnou vzhledem ke změnám organismu v těhotenství a po něm, zejména při manipulaci s břemeny (archivace spisového materiálu, úklidové práce aj.), kdy občasné (celkový čas je kratší než 30 minut za pracovní dobu) zvedání a přenášení břemen nesmí přesáhnou 7,5 kg ve stoje a 5,0 kg vsedě po dobu trvání pracovního cyklu do 10 minut a při dodržení stanovených počtu zdvihů. Energetický výdej nesmí překročit 14,5 kJ/min. netto. Přestávka mezi cykly musí být nejméně 20 minut. V posledních 3 měsících těhotenství platí zákaz zvedání břemen nad 2,5 kg při dráze břemeno podlaha – zápěstí. Totéž se týká i přenášení břemen. Pro tyto účely se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla. Za zvedání břemen se pokládá též případná manipulace s upadnuvším spolupracovníkem.

Tab.  6 Přehledová tabulka manipulace s břemeny u těhotných žen a matek do konce devátého měsíce po porodu

Hmotnost ručně zvedaných a přenášených břemen (kg) Délka vertikální dráhy břemene Maximální počet zdvihů za minutu Kumulativní celková hmotnost (kg) břemen zvedaných a přenášených za pracovní dobu
od 5,1 do 7,5 Podlaha – zápěstí 1)
Zápěstí – rameno 1)
3
5
2 500
od 2,6 do 5 Podlaha – zápěstí 1)
Zápěstí – rameno 1)
Podlaha – rameno 1)
4
7
3
2 000
od 1,5 do 2,5 Podlaha – zápěstí
Podlaha – rameno
Podlaha – nad rameno
Zápěstí – rameno
Zápěstí – nad rameno
Rameno – nad rameno
5
4
3
8
4
3
1 800

1) Jiné vertikální dráhy nejsou přípustné

Přenášení břemen je u těhotných žen povoleno do max. hmotnosti a do max. vzdálenosti podle níže uvedené tab. 7.

Tab.  7 Přenášení břemen

Hmotnost ručně přenášených břemen (kg) Největší vzdálenost (m)
7,5 5
5 15
2,5 20

3. je práce spojená s opakovaným zaujímáním podmíněně přijatelných nebo nepřijatelných pracovních poloh, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, a dále pohyby spojené s opakovaným otáčením trupu o více než 10 stupňů. To platí převážně při ruční manipulaci s pracovními prostředky (podle charakteru profese). Dále pak rovněž při různých manipulačních pracích s kancelářským vybavením, pracovním zařízením a prostředky, zbožím apod.;

4. nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla ženy (nedostatečný prostor pro odsunutí židle od pracovního stolu na pracovním místě), dále pak v pracovních polohách bez možnosti jejich střídání (trvalý výkon vsedě nebo vstoje) a jakékoliv pracovní činnosti spojené s tlakem na břicho;

5. je práce spojená s psychickou zátěží, zařazenou do třetí kategorie a práce spojená s expozicí hluku zařazenou do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu (vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů apod.);

6. je práce spojená s používáním chemických látek a přípravků, které mohou způsobit akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky, poškozující reprodukční schopnost anebo plod v těle matky, poškozujícími kojence prostřednictvím mateřského mléka, omezujícími dělení buněk, mající senzibilizující vlastnosti, těžce poškozující zdraví vstřebáváním kůží nebo inhalací dýcháním. Označení je uvedeno na etiketách „H-věta“ (věta označující specifickou rizikovost chemické látky nebo chemické směsi. Jedná se převážně o chemické přípravky, používané při úklidových pracích. Při výběru a nákupu přípravků jsou kontrolovány údaje na etiketách a je vedena evidence o používaných chemických látkách a přípravcích, které by mohly ohrožovat ženy ve smyslu výše uvedeného;

7. kdy jsou práce spojené s expozicí olovem a jeho ionizovanými sloučeninami, rtutí, oxidem uhelnatým, s karcinogeny a mutageny, a to v případě, že jsou práce s nimi zařazeny do kategorií druhé až čtvrté podle nařízení vlády č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů;

8. podmínky práce nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva (dokumentace o hodnocení základových půd z hlediska rizika vnikání radonu do budov – měření jsou prováděna pro stavební povolení a při překročení hodnot by nebyla stavba povolena);

9. v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí, stanovené pro obyvatelstvo zvláštním právním předpisem (nařízení vlády č. 291/2015 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením, ve znění pozdějších předpisů). Vyloučit práci se zobrazovacími jednotkami bez tekutých krystalů;

10. je možný pohyb v prostředí při teplotách nižších než –5 oC, a to po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za pracovní dobu (pracovní činnost v zimním období ve venkovním prostředí – např. pochůzková činnost);

11. v případě pobytu v nevytápěných prostorách (např. porucha produktovodu tepelné energie), po dobu delší než čtyři hodiny za pracovní dobu, v nichž je teplota vzduchu na hodnotě 4 oC a nižší je pracovní činnost zakázána do sjednání nápravy;

12. je možnost zvýšeného výskytu rizika úrazů, zejména práce ve výškách nad 1,5 m měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel a nad volnou hloubkou– např. při používání žebříkových schůdků;

13. u žen, které nejsou těhotné, kojící a v době do devíti měsíců po porodu, jsou zakázané práce při zvedání a manipulaci s břemeny, jejichž váhové limity překračují hodnoty v níže uvedených tabulkách. Hmotnost břemen ručně přenášených ženami nesmí překročit při dobrých úchopových možnostech při občasném (celkový čas je kratší než 30 minut za pracovní dobu) zvedání a přenášení 20 kg, při častém zvedání a přenášení 15 kg, přičemž nesmí být překračován energetický výdej pro daný charakter práce (příloha č. 5 část A nařízení vlády č. 361/2007 Sb., tabulka 1.). Při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků (např. rudla) nesmí vynakládané svalové síly tlačné překročit hodnotu 250 N a tažné 220 N.

14. matkám do konce devátého měsíce po porodu (kojícím i nekojícím) jsou zakázány práce, uvedené v bodech 1, 2, 3, 5, 6, 10, 11, 12 a 13.

15. ženám, které kojí, jsou dále zakázány práce, uvedené v bodech 7 a 8.


2.15 ZACHÁZENÍ S NEBEZPEČNÝMI A ZDRAVÍ ŠKODLIVÝMI LÁTKAMI

2.15.1 Základní pojmy

Chemické látky jsou chemické prvky a jejich sloučeniny v přírodním stavu nebo získané výrobním postupem, včetně případných přísad nezbytných pro uchování jejich stability a jakýchkoliv nečistot vznikajících ve výrobním procesu, s výjimkou rozpouštědel, která mohou být z látek oddělena bez změny jejich složení nebo ovlivnění jejich stability. Chemické přípravky jsou směsi nebo roztoky složené ze dvou nebo více látek.

Nebezpečné látky nebo nebezpečné směsi jsou látky nebo směsi, které za podmínek stanovených zákonem č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon), ve znění pozdějších předpisů, mají jednu nebo více nebezpečných vlastností, které jsou klasifikovány jako:

2.15.2 Označení nebezpečnosti chemických látek

Pokud chemické látky mají nějakou nebezpečnou vlastnost v rozsahu vymezeném chemickým zákonem a souvisejícími předpisy, musí být tyto chemické látky před jejich uvedením na trh označeny předepsaným způsobem.

Označení nebezpečnosti chemických látek obsahuje navíc:

a) specifikaci rizikovosti, tzv. H – věty (Hazard statement – o nebezpečnosti chemických látek a směsí);

b) bezpečnostní systém, tzv. P – věty (Precautionary statement – pokyny pro bezpečné zacházení s chemickými látkami a směsmi).  

Tyto údaje nalezneme v Bezpečnostním listu nebezpečné chemické láky nebo chemické směsi. Shrnutí signálních označení H a P vět je uvedeno v příloze 6.1.

2.15.3 Nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi

2.15.4 Možnosti ochrany proti chemickým látkám

Technologická opatření: nebezpečné chemické látky používat pouze tam, kde je to nezbytně nutné, přednostně zavádět nové, bezpečnější technologie, maximálně automatizovat provozy.

Technická opatření; dálková kontrola a řízení provozu (obsluha mimo nebezpečný prostor), zakrytí zdrojů úniku chemických látek do ovzduší, místní odsávání a snižování jejich koncentrace v pracovním ovzduší celkovým větráním, dodržování stanovených pracovních postupů, pořádek a čistota na pracovišti, šatny, umývárny a sprchy odpovídající daným podmínkám práce s chemickými látkami.

Technicko-organizační opatření: školení pracovníků, včetně nácviku havarijních situací (i první pomoci), zákaz vstupu nepovolaným osobám, kontrola a údržba ochranných opatření. Dalšími opatřeními jsou bezpečné skladování a manipulace s nebezpečnými chemickými látkami, vybavení pro zásah v případě havárie, včetně pomůcek pro první pomoc.

Individuální: pokud předchozí opatření nezajistí dostatečnou ochranu, pak je nutné chránit pracovníka osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP) v závislosti na povaze chemické látky. Pokud je nezbytná práce ve vysokých koncentracích látek v ovzduší, např. při haváriích a některých pracích údržby, musí být použito ochranných oděvů a dýchacích přístrojů.

Zdravotní dohled a zdravotní prohlídky: účelem zdravotního dohledu je posouzení expozice (vystavení chemickým látkám) a míry rizika na pracovištích (případně jejich vyhlášení za riziková), provádění vstupních, výstupních a preventivních periodických prohlídek exponovaných pracovníků s ohledem na posouzení jejich zdravotního stavu a způsobilosti k práci a vyhledávání časných změn zdravotního stavu.

První pomoc

Obecné zásady: co nejrychleji se zorientovat v situaci, zejména z hlediska možného ohrožení zdraví těch, kteří první pomoc poskytují. Přerušit působení škodliviny (vyvést postiženého ze zamořeného prostoru, svléci promáčený pracovní oděv, očistit potřísněné části těla omytím vodou nebo odsátím nebezpečné látky, pokud není rozpustná ve vodě). Osobu v bezvědomí uložit do stabilizované polohy a zajistit základní životní funkce, včetně dýchání a krevního oběhu (zabránění zapadnutí jazyka, provádění dýchání z úst do úst, nepřímou masáž srdce).

Při požití: zásadně nevyvolávat zvracení. Doporučuje se dát postiženému vypít větší množství pitné vody (cca 0,5 l), zajistit mu klid a zavolat zdravotnickou pomoc. Zvracení vyvolávat pouze u prudkých jedů a při obtížně dostupné zdravotnické pomoci.

Při vniknutí do oka: vyplachovat vodou, pokud možno vlažnou a vhodné kvality (pitnou nebo užitkovou). Doba, po kterou je třeba oko vyplachovat, je cca 15 minut. V případě žíravin je rozhodující rychlost, s jakou se zahájí vyplachování – nelze čekat na použití neutralizačních roztoků.

Při styku s kůží: neprodleně odstranit chemickou látku z povrchu kůže oplachováním vodou a svléknout znečištěný oděv. Někdy je vhodné použít mýdlo ke snadnějšímu odstranění mastných chemikálií.

Při nadýchání: vyvést (vynést) postiženého ze zamořeného prostoru. Zajistit přívod čerstvého vzduchu, případně s kyslíkem, a rychle přivolat zdravotnickou pomoc.

Obecné zásady pro bezpečnou práci s chemickými látkami a chemickými směsmi

Vedoucí útvaru nebo jím pověřený pracovník s odbornou způsobilostí je povinen zabezpečit, aby k nebezpečným látkám a přípravkům byl zamezen přístup nepovolaným osobám. Ztrátu nebo odcizení nebezpečných látek a přípravků oznámí řediteli podniku a neprodleně nejbližšímu útvaru policie.


2.16 PROVOZ A UŽÍVÁNÍ VOZIDĚL, PARKOVÁNÍ A GARÁŽOVÁNÍ

Požadavky na způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, uvádí nařízení vlády č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví způsob organizace práce a pracovních postupů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky, ve znění pozdějších předpisů.

2.16.1 Všeobecné požadavky

2.16.2 Organizace dopravy

Povinnosti zaměstnavatele (provozovatele)

Zaměstnavatel (provozovatel) je povinen při organizování dopravy vykonávanou vozidly zajistit:

Povinnosti řidičů (obsluh) dopravních prostředků:

2.16.3 Bezpečnostní přestávka

Pracovní podmínky řidičů v silniční dopravě jsou specifikovány zejména v následujících předpisech:

Poznámky:

Doba zkrácení nepřetržitého odpočinku v týdnu musí být nahrazena nejpozději do 3 týdnů. Doba odpočinku poskytovaná jako náhrada musí navazovat na odpočinek v délce nejméně 8 hodin, a pokud o to řidič požádá, musí být poskytnuta v obvyklém místě odstavení vozidla nebo v místě bydliště řidiče.

Je-li ve vozidle více než 1 řidič, musí mít každý z nich nepřetržitý odpočinek:

V průběhu bezpečnostní přestávky nesmí řidič vykonávat žádnou činnost vyplývající z jeho pracovních povinností, kromě dozoru na vozidlo a jeho náklad. Bezpečnostní přestávky a přestávky na jídlo a oddech se mohou slučovat; přestávky se neposkytují na začátku a na konci pracovní doby. Musí vést v písemné formě nebo technickým zařízením denní evidence o době řízení dopravního prostředku a o čerpání bezpečnostních přestávek (v knize jízd apod.).

2.16.4 Doprava nákladů a činnosti s tím související

2.16.5 Doplňující povinnosti řidičů

2.16.6 Povinnosti pověřené osoby

Ve smyslu pracovní smlouvy s vedením společnosti organizuje a zajišťuje pověřená osoba:

2.16.7 Manipulace, údržba a opravy vozidel – připojování a odpojování vozidel

Přípojné vozidlo je silniční nemotorové vozidlo určené k tažení jiným vozidlem, s nímž je spojeno do soupravy:

2.16.8 Základní povinnosti při opravách a údržbě vozidel

Zaměstnanci – řidiči, kteří vykonávají v rozsahu své kvalifikace provozní kontroly, drobnou údržbu či drobné opravy vozidel v průběhu provozu, jsou povinni:

Nelze však při údržbě:

Denní kontrola a údržba vozidla

Rozsahem nesmí požadavky na údržbu překračovat rámec jeho hlavní pracovní činnosti a zásady kontrol a drobné údržby musí být zakotveny v pracovní smlouvě:

Huštění pneumatik

Zásady bezpečného pracovního postupu při huštění (dohušťování) pneumatik:

Manipulace s akumulátorovými bateriemi

Nabíjení akumulátorových baterií je činnost, která je ve firmě zakázaná. Nabíjení a výměny jsou prováděny výhradně na servisních pracovištích. Zaměstnanci jsou omezeni jen na případnou demontáž AKU-baterie z vozidla a přenesení na určené místo k výměně nebo nabití v autoservise a zpětnou montáž do vozidla.

Zásady manipulace:

2.16.9 Garážování vozidel – informativně

2.16.10 Opatření při vzniku mimořádných událostí a nehod

Dojde-li během provozu vozidel ke vzniku mimořádné události (dopravní nehoda, pracovní úraz, požár či jiná nebezpečná situace), odpovídá za realizaci dále uvedených opatření osoba pověřená řízením dopravy. Každá taková událost musí být vyšetřena, ohlášena příslušným orgánům a musí být stanovena nápravná opatření, aby nedošlo k dalšímu ohrožení zdraví či života zaměstnanců a ke škodě na majetku firmy.

Opatření při dopravní nehodě

Dopravní nehoda je událost v provozu na pozemních komunikacích, například havárie nebo srážka, která se stala nebo byla započata na pozemní komunikaci, při níž dojde k usmrcení nebo zranění osoby, nebo ke škodě na majetku v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu.

Řidič, který měl účast na dopravní nehodě, je povinen:

Účastníci dopravní nehody jsou povinni:

Dojde-li při dopravní nehodě k usmrcení nebo zranění osoby nebo k hmotné škodě převyšující zřejmě na některém ze zúčastněných vozidel, včetně přepravovaných věcí, nebo na jiných věcech částku 40 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni:

Dojde-li při dopravní nehodě ke hmotné škodě na některém ze zúčastněných vozidel, včetně přepravovaných věcí, nebo na jiných věcech nižší než 50 000 Kč, jsou účastníci dopravní nehody povinni ohlásit tuto nehodu policistovi, jestliže se nedohodnou na zavinění, nebo byla-li hmotná škoda způsobena na majetku třetí osoby.

Postup v případě havárie (únik ropných látek – PHM)

K úniku ropných látek může výjimečně dojít nenadálou poruchou rozvodu pohonných hmot vozidla, případně jinou nehodou či dopravní situací:


2.17 BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY A SIGNÁLY

Bezpečnostní značky a signály poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz též kap. 5.3).

Povinnosti zaměstnavatele

Povinnosti zaměstnanců

Vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů

Značky a zařízení určené k vysílání světelných a zvukových signálů

Světelné signály

Zvukové signály

Hlasové signály

Signály dávané rukou

Označení únikových cest a východů

Tab. 8 Bezpečnostní značky


2.18 ZAJIŠTĚNÍ STAVENIŠTĚ

1. Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob, při dodržení následujících zásad:

a) Staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8m.

b) U liniových staveb nebo u stavenišť, popřípadě pracovišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést:

c) Nelze-li u prací prováděných na pozemních komunikacích z provozních nebo technologických důvodů ohrazení ani zábrany provést, musí být bezpečnost provozu a osob zajištěna jiným způsobem, například řízením provozu nebo střežením.

d) Nepoužívané otvory, prohlubně, jámy, propadliny a jiná místa, kde hrozí nebezpečí pádu fyzických osob, musí být zakryty, ohrazeny nebo zasypány.

2. Zhotovitel určí způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob:

3. Nejsou-li požadavky na zabezpečení staveniště pro zrakově a pohybově postižené obsaženy v projektové dokumentaci, zajistí zhotovitel, aby náhradní komunikace a oplocení, popřípadě ohrazení staveniště na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích umožňovalo bezpečný pohyb fyzických osob s pohybovým postižením, jakož i se zrakovým postižením.

4. Vjezdy na staveniště pro vozidla musí být označeny dopravními značkami, provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi. Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vjezdech, a na přístupových komunikacích, které k nim vedou.

5. Před zahájením prací v ochranných pásmech vedení, staveb nebo zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli těchto vedení, staveb nebo zařízení, a během provádění prací je dodržuje.

6. Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací

7. Přístup na jakoukoli plochu, která není dostatečně únosná, je povolen pouze, pokud je vhodným technickým zařízením nebo jinými prostředky zajištěno bezpečné provedení práce, popřípadě umožněn bezpečný pohyb po této ploše.

8. Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě jeho bezprostřední blízkosti.


3 POSTUPY PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ POŽÁRNÍ OCHRANY

3.1 ORGANIZACE POŽÁRNÍ OCHRANY

Požáry způsobuji škody na materiálních hodnotách, poškozují životní prostředí a mnohdy i způsobí ztrátu na lidských životech. Člověk je zaviňuje sám svou lhostejností a podceňováním rizika. Je třeba, aby se každý člověk v případě živelní pohromy choval rozvážně a nepodléhal panice. Základní povinností každého je počínat si tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku požáru a neohrozil život a zdraví osob, zvířat a majetek.

Požární ochranou se rozumí vytvoření podmínek pro účinnou ochranu života, zdraví a majetku občanů před požáry. Požární ochrana, její náplň, práva a povinnosti fyzických osob, podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a podmínky a pravidla pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech jsou stanoveny v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů. V něm jsou stanoveny i povinnosti právnických a fyzických osob a též postavení a působnost orgánů státní správy a samosprávy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek požární ochrany. Znalost a dodržování předpisů o zajištění požární je trvalou a nedílnou součástí kvalifikace každého zaměstnance bez ohledu na to, jakou práci vykonává.

3.1.1 Povinnosti zaměstnavatele při zajišťování požární ochrany

Ústřední orgány, právnické osoby, jakož i fyzické osoby, vykonávající podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů, zabezpečují plnění povinností vyplývajících pro ně ze zákona o PO, předpisů vydaných na jeho základě, nebo z jiných předpisů upravujících povinnosti na úseku požární ochrany jako nedílnou součást své řídící, hospodářské nebo jiné základní činnosti a neodkladně odstraňují zjištěné nedostatky.

Za plnění povinností na úseku požární ochrany u právnické osoby odpovídá statutární orgán a u podnikající fyzické osoby tato osoba nebo její odpovědný zástupce. Provozuje-li činnost v budově více právnických osob a podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která užívají společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi určeno jinak. Součástí dohody musí být i určení osoby odpovědné za plnění povinností na úseku požární ochrany.

Obecné povinnosti

Právnické a podnikající osoby provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny

Právnické a podnikající fyzické osoby provozující činnosti s vysokým požárním nebezpečím jsou dále povinny prostřednictvím odborně způsobilé osoby zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnit další povinnosti na úseku požární bezpečnosti.

3.1.2 Povinnosti zaměstnanců při zajišťování požární ochrany


 

3.2 POŽÁRNÍ OCHRANA A PREVENCE NA PRACOVIŠTÍCH

3.2.1 Vyskytující se zdroje zapálení na pracovištích

3.2.2 Způsob provádění pravidelných kontrol

Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřování dokladů o plnění povinností, stanovených předpisy o požární ochraně (dále jen „preventivní požární prohlídky“). Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu. Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku. Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popř. jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení.

Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje datum provedení, označení stavby a pracoviště, zjištěné skutečnosti, navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění, jméno a podpis osoby, která záznam provedla, jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby a záznam o splnění navržených opatření.

Preventivní požární prohlídky se provádějí v následujících lhůtách:

3.2.3 Dokumentace v požární ochraně

Dokumentaci požární ochrany mají za povinnost vést právnické a fyzické osoby, provozující činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo vysokým požárním nebezpečím. Touto dokumentací se stanoví podmínky požární bezpečnosti u provozovaných činností a prokazuje se jí plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Dokumentaci požární ochrany tvoří:

Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovaná a schválená, popřípadě vedená podle zvláštních předpisů, např. požárně bezpečnostní řešení, bezpečnostní dokumentace, bezpečnostní listy, jakož i doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků, nebo činností, rozhodnutí a stanoviska správních úřadů týkající se požární bezpečnosti při provozovaných činnostech.

Dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím obsahuje:

3.2.4 Věcné prostředky požární ochrany, požárně bezpečnostní zařízení, rozmístění hasebních prostředků, zacházení s nimi

Množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení pro podnikatelskou činnost věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace stavby.

Věcné prostředky požární ochrany

Věcnými prostředky požární ochrany se rozumí prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky.

Druhy věcných prostředků požární ochrany

Druhy požárně bezpečnostních zařízení

Umístění hasicích přístrojů

Umístění hasicích přístrojů musí umožňovat jejich snadné a rychlé použití. Hasicí přístroje se umísťují tak, aby byly snadno viditelné a volně přístupné. Je-li to nezbytné, lze hasicí přístroje umístit i do skrytých prostor. Umísťují se v místech, kde je nejvyšší pravděpodobnost vzniku požáru, nebo v jejich dosahu. Volba druhů a typů přenosných hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti; přitom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují na svislé stavební konstrukci a v případě, že jsou k tomu konstrukčně uzpůsobeny, na vodorovné stavební konstrukci. Rukojeť hasicího přístroje umístěna na svislé stavební konstrukci musí být nejvýše 1,5 m nad podlahou. Hasicí přístroje umístěné na podlaze nebo na jiné vodorovné stavební konstrukci musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu.

V dopravních prostředcích a na strojích se přenosné hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob.

Přenosné hasicí přístroje

Poučení o přenosných hasicích přístrojích (PHP): každý požár lze v zárodku úspěšně uhasit přenosným hasicím přístrojem. Stručný návod k použití je vždy na plášti přístroje. Všechny hasicí přístroje se uvádějí do činnosti až v těsné blízkosti požářiště. Hasit je třeba vždy po větru. U všech typů PHP (kromě vzduchopěnového) musí proud hasební látky směřovat na hořící předmět. U vzduchopěnového PHP se hasivo klade těsně od kraje zóny hoření.

Rozdělení přístrojů

Vodní

 hasivo:  roztok vody s uhličitanem draselným
 účinek:  ochlazování, druhotně působí oxid uhličitý a vzniklé vodní páry
 vhodný:  k hašení žhnoucích pevných látek: dřevo, papír, plastické hmoty, pryž, uhlí, sláma, textil
 nevhodný:  na hořlavé kapaliny, barvy, dehet, oleje, tuky
 nehasit:  zařízení pod elektrickým proudem, hořlavé kovy, karbidy

Vzduchopěnový

 hasivo:  roztok vody s koncentrátem pěnidla
 účinek:  dusivý, zabraňuje přístupu vzduchu, vhodný k použití jako vodní přístroj, hasí kapaliny rozpustné ve vodě: líh, éter, dále asfalt, benzín, dehet, laky
 nehasit:  zařízení pod elektrickým napětím a hořící lehké kovy: hliník a jeho slitiny, dural, elektron, karbidy

Práškový

 hasivo:  univerzální prášek
 účinek:  dochází k poklesu energie potřebné k hoření a izoluje hořící předmět od okolního vzduchu
 vhodný:  na žhnoucí pevné látky – dřevo, papíry ve svazcích, pryž, uhlí, textil na kapalné látky – benzín, dehet, olej, laky na plynné látky – acetylén, metan, svítiplyn, vodík, zemní plyn, na zařízení pod elektrickým napětím do 1 000 V
 nevhodný:  na volně uložené organické látky (obsahují uhlík), např. piliny, různé prachy (uhelný prach), které by prášek vypuzovaný tlakem rozvířil, na jemné mechanické zařízení, na elektroniku, potraviny apod.

Sněhový (CO2)

 hasivo:  oxid uhličitý
 účinek:  dusivý, ochlazuje hořící předmět, vypuzuje okolní vzduch
 vhodný:  na kapalné látky: benzín, barvy, dehet, laky na plynné látky: acetylén, metan, svítiplyn, vodík na zařízení pod elektrickým proudem, přístroje jemné mechaniky, potraviny
 nehasit:  sypké volně ložené hmoty: hobliny, mouku, prachy

Halonový

 hasivo:  kapalný halonový uhlovodík
 účinek:  dusivý, zamezuje přístupu vzduchu na kapalné látky – oleje
 vhodný:  na zařízení pod elektrickým napětím, přístroje jemné mechaniky
 nepoužívat:  v malých nevětraných místnostech

3.2.5 Používání hořlavých kapalin na pracovišti

Používání hořlavých kapalin je upraveno předpisy o požární ochraně a ČSN. Hořlavé kapaliny se rozdělují do 4 tříd nebezpečnosti, 1. třída je nejnebezpečnější.

Při jakékoliv manipulaci s hořlavými kapalinami je přísně zakázáno kouřit, manipulovat s otevřeným plamenem a jiskřivými předměty. Při rozlití se musí hořlavá kapalina vytřít hadrem a ten, nejlépe na otevřeném a bezpečném místě, nechat odvětrat. Pokud se jedná o větší množství, zasypat je nasávacím materiálem a ten po nasátí hořlavé kapaliny ukládat pouze do nádob k tomu určených. Obsah těchto nádob bezpečným způsobem zlikvidovat.

Na hořlavé kapaliny lze použít jen k tomu určené přenosné obaly a nádoby opatřené nápisem Nebezpečí ohně – hořlavina x třídy. Přepravní obaly se mohou používat do objemu 20 litrů (I. třída pouze 10 litrů), rozbitné nádoby do objemu 5 litrů. Obaly se skladují vždy uzávěrem nahoru. Sudy a velké obaly musí být umístěny na havarijních jímkách. V prostorách jednoho stání v garážích je dovoleno ukládat pohonné hmoty v nerozbitných obalech v množství 40 litrů pro osobní a malé dodávkové automobily a 80 litrů pro nákladní automobily.

Při skladování a manipulaci s hořlavými kapalinami se musí dbát na to, aby nedocházelo k jejich únikům do půdy a vodních toků.

3.2.6 Podmínky pro svařování a po skončení svařování

Před zahájením svařování se musí vyhodnotit podmínky požární bezpečnosti v prostorech, ve kterých se bude svařovat, a rovněž v přilehlých prostorách, zda se nejedná o svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření. Při tom se hodnotí i požární nebezpečí, které představují hořlavé látky obsažené ve stavebních konstrukcích. Pro svařování vyžadující zvláštní požárně bezpečnostní opatření se jejich zajištění prokazuje písemně.

Rozsah zvláštních požárně bezpečnostních opatření:

Před zahájením svařování se:

Provádí-li se svařování, které vyžaduje zvláštní požárně bezpečnostní opatření opakovaně a na stavebně či konstrukčně obdobných svářečských pracovištích, pro které lze stanovit tato požárně bezpečnostní opatření jednotně, může se tak učinit v příslušném pracovním nebo technologickém postupu.

Při svařování je třeba zabránit takovému ohřátí svařovaných i dalších materiálů, které by vedlo ke ztrátě těsnosti nebo celistvosti zařízení, jejímž důsledkem by byl únik hořlavých látek nebo hoření podporujících látek.

Překrytí a utěsnění hořlavé látky se provede tak, aby mezi jednotlivými díly použitého materiálu nezůstaly nechráněné otvory, umožňující průnik žhavých částic, plamene nebo přenos tepla.

Při svařování vyžadujícím zvláštní požárně bezpečnostní opatření je nutná účast nejméně dvou osob, včetně svářeče. Obsadit pracoviště jednou osobou lze pouze tehdy, jedná-li se o svařování, kdy svářeč je schopen všechny úkony spojené s vlastním svařováním i požárně bezpečnostními opatřeními sám obsáhnout.

Svařování se nesmí zahájit, jestliže:

Podmínky po skončení svařování


4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 NEJČASTĚJI PORUŠOVANÉ PŘEDPISY V OBLASTI BEZPEČNOSTI PRÁCE, TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A PRACOVNÍCH PODMÍNEK

Neplnění základních povinností zaměstnavatele:


4.2 ZÁKONNÉ POVINNOSTI VZTAHUJÍCÍ SE KE ŠKOLENÍ O PRÁVNÍCH A OSTATNÍCH PŘEDPISECH K ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Působnost Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) a oblastních inspektorátů práce (OIP) se vztahuje v případě činností na stavbě a na staveništi na fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle téhož zákona, je-li na staveništi ustaven a vykonává příslušnou činnost podle nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Ve smyslu ustanovení § 103 odst. 2 a 3 a odst. 1 písm. f) a h) a ustanovení § 37 odst. 5 zákoníku práce, se stanoví rozsah, druhy a lhůty školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, poskytování informací a pokynů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci.

Rozsah platnosti

Zaměstnavatel zajišťuje školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, zejména formou seznámení s riziky, s výsledky vyhodnocení rizik a s opatřeními na ochranu před působením rizik souvisejících s výkonem práce pro:

Školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, informace o rizicích a opatřeních na ochranu před jejich působením, pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Se zřetelem na ustanovení § 37 odst. 5, § 103 odst. 2 a 3 a odst. 1 písm. f) a h) zákoníku práce, zaměstnavatel stanovuje následující druhy školení o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a poskytování informací a pokynů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci:

Se zřetelem na ustanovení § 228 zákoníku práce zaměstnavatel zabezpečuje pro zaměstnance rovněž

Pro jiné osoby zdržující se s vědomím zaměstnavatele na jeho pracovištích

Vstupní obecné školení zaměstnavatel zajišťuje pro zaměstnance:

Školení na pracovišti zaměstnavatel zajišťuje pro zaměstnance:

Opakované školení zaměstnavatel zajišťuje pro:

Lhůty opakovaného školení stanoví zaměstnavatel zejména na základě zhodnocených rizik souvisejících s výkonem práce a přijatých opatření na ochranu před působením těchto rizik.

Školení pro vedoucí zaměstnance zaměstnavatel zajišťuje pro zaměstnance ve vedoucích funkcích, kteří řídí a kontrolují práci a pracovní výsledky podřízených zaměstnanců, jsou povinni pro ně vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci a odpovídají na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí za plnění úkolů zaměstnavatele v péči o bezpečnost a ochranu zdraví při práci a tyto úkoly jsou rovnocennou a neoddělitelnou součástí jejich pracovních povinností.

Ostatní školení zaměstnavatel zajišťuje například pro:

Při určování obsahu jednotlivých forem výchovy k BOZP je zaměstnavatel povinen zohledňovat současný stav BOZP. Respektovat přitom všeobecně závazné právní a ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví, bezpečnosti technických zařízení a předpisy stanovující pracovní podmínky.

Výběr školitelů pro jednotlivé formy výchovy (pokud tato činnost nevyplývá vlastním zaměstnancům zaměstnavatele z výkonu jejich funkce, resp. z pracovní náplně) je třeba volit s ohledem na jejich odbornou úroveň a profesní orientaci.


4.3 PŘESTUPKY A SPRÁVNÍ DELIKTY PRÁVNICKÝCH OSOB VE SMYSLU ZÁKONA Č. 251/2005 SB., O INSPEKCI PRÁCE

4.3.1 Přestupky

Přestupky na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62§ 277§ 279§ 280§ 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce (až do výše 200 000 Kč).

Přestupky na úseku rovného zacházení

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku rovného zacházení tím, že

Přestupky na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. (až do výše 300 000 Kč).

Přestupky na úseku odměňování zaměstnanců

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku odměňování zaměstnanců tím, že

Přestupky na úseku náhrad

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu (až do výše 200 000 Kč).

Přestupky na úseku pracovní doby

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku pracovní doby tím, že

Přestupky na úseku dovolené

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu (až do výše 200 000 Kč).

Přestupky na úseku bezpečnosti práce

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti práce tím, že

Přestupky na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že

Přestupky na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby (až do výše 2 000 000 Kč).

Přestupky na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení

Fyzická osoba se dopustí přestupku na úseku bezpečnosti vyhrazených technických zařízení tím, že

4.3.2 Správní delikty právnických osob

Správní delikty na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku součinnosti zaměstnavatele a orgánu jednajícího za zaměstnance tím, že poruší povinnosti vůči příslušným odborovým orgánům, radám zaměstnanců nebo zástupcům pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci vyplývající z § 62§ 277§ 279§ 280§ 287 a § 339 odst. 1 zákoníku práce (až do výše 200 000 Kč).

Správní delikty právnických osob na úseku rovného zacházení

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku rovného zacházení tím, že

Správní delikty právnických osob na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr tím, že poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (až do výše 300 000 Kč).

Správní delikty právnických osob na úseku odměňování zaměstnanců

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku odměňování zaměstnanců tím, že

Správní delikty na úseku náhrad

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku náhrad tím, že neposkytne zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu nebo náhradu výdajů spojených s výkonem práce, ačkoli k tomu má povinnost podle zvláštního právního předpisu (až do výše 200 000 Kč).

Správní delikty na úseku pracovní doby

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku pracovní doby tím, že

Správní delikty na úseku dovolené

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku dovolené tím, že poruší stanovené povinnosti vztahující se k délce dovolené za kalendářní rok, k dovolené za odpracované dny, k dodatkové dovolené nebo další dovolené, čerpání dovolené nebo určení jejího nástupu (až do výše 200 000 Kč).

Správní delikty na úseku bezpečnosti práce

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti práce tím, že

Správní delikty na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku zvláštních pracovních podmínek některých zaměstnanců tím, že

Správní delikty na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku bezpečnosti technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví tím, že nezajistí, aby technická zařízení stanovená zvláštním právním předpisem, která představují zvýšenou míru ohrožení života a zdraví, obsluhovaly jen zdravotně způsobilé a zvlášť odborně způsobilé fyzické osoby (až do výše 2 000 000 Kč).

Správní delikty na úseku vyhrazených technických zařízení

Právnická osoba se dopustí správního deliktu na úseku vyhrazených technických zařízení tím, že:

Poznámka:
Novely právních předpisů v oblasti bezpečnosti práce (SÚIP, OIP) a požární ochrany (HZS) průběžně zvyšují postihy ze strany inspekčních orgánů.


5 TECHNICKÁ ŘEŠENÍ

5.1 ZÁSADY PRVNÍ POMOCI

První pomoc je péče nebo léčba poskytnutá postiženému před příjezdem zdravotnické záchranné služby nebo jiného kvalifikovaného odborníka. Prostředky a zařízení pro poskytování první pomoci musí být umístěny na dostupném místě a musí být označeny značkami.

Zaměstnavatel je povinen zajistit zaměstnancům poskytnutí první pomoci. Dále je povinen zajistit podle druhu činnosti a velikosti pracoviště potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajišťují přivolání lékařské pomoci, hasičů a policie a organizují evakuaci zaměstnanců. Zaměstnavatel zajistí, ve spolupráci se zařízením poskytujícím závodní preventivní péči, jejich vyškolení a vybavení v rozsahu podle rizik na pracovišti.

Cíl první pomoci:

Priority:

Zásady:

5.1.1 První pomoc při úrazu elektrickým proudem

Při poskytování první pomoci při úrazech elektrickým proudem je nutné jednat rychle, nikoliv však ukvapeně. Jen správným postupem lze postiženého zachránit a zabránit příp. dalšímu úrazu zachránce nebo třetí osoby.

Záchranný postup je následující:

a) vyprostit postiženého z dosahu elektrického proudu, např.:

Poznámka:
POZOR! Přitom dbát na vlastní bezpečnost a použít k tomu např. dielektrické a pracovní pomůcky pro elektrotechniku (dielektrické rukavice, vyprošťovací záchranný hák nebo prostředky nahodilé, např. židle, prkno, provaz, sekera apod.). Nikdy vlhkým ani vodivým předmětem!

b) je-li postižený v bezvědomí, zkontrolovat dýchání; pokud postižený nedýchá, ihned po vyproštění zavést umělé dýchání;

c) není-li tep hmatatelný, ihned zahájit nepřímou srdeční masáž;

d) když je postižený v bezvědomí a dýchá, uložit ho do stabilizované polohy;

e) ošetřit všechny popáleniny a zabránit rozvoji šoku;

f) přivolat lékaře;

g) co nejdřív uvědomit příslušného vedoucího pracoviště.

5.1.2 Umělé dýchání

Umělé dýchání se většinou provádí z plic do plic. Je třeba v něm bez přestání pokračovat až do doby, kdy buď začne postižený dýchat sám, nebo až po přivolání lékaře tento dá příkaz k ukončení umělého dýchání.

Postup:

5.1.3 Nepřímá srdeční masáž

Nepřímá srdeční masáž se provádí při zástavě srdce současně s umělým dýcháním, takže je optimální ji provádět dvěma zachránci.

Postup:

Poznámka:
K ad 2. a 3.: Vytrvejte, neboť většina postižených je mrtva jen zdánlivě!

5.1.4 První pomoc při krvácení

Krvácení je jev, který velmi silně působí na okolí. Proto při první pomoci nepodléhejte panice, postupujeme cílevědomě a klidně. Základním prostředkem první pomoci, kterým je zastavíme téměř všechna krvácení, je tlakový obvaz. V nouzi je možné však použít i náhradní způsob k zastavení krvácení.

Postup:

Škrtidlem se zatáhne končetina co nejblíže nad ránou a poznamená doba zaškrcení. Zaškrcení nesmí být delší než 50 minut!

5.1.5 První pomoc při otravě oxidem uhelnatým

Postižený musí být co nejrychleji vyproštěn ze zamořeného prostředí, přičemž se zachránci musí dostatečně chránit, aby se sami neotrávili.

Postup:

5.1.6 První pomoc při popálení

Postup:

Poznámka:
Přiškvařené, resp. připálené části oděvu nestrháváme! Popálené plochy nezasypáváme žádnými zásypy, ani na ně nedáváme žádné masti, oleje apod.

5.1.7 První pomoc při zlomeninách

Základní pravidlo první pomoci při zlomeninách je znehybnit zlomeninu tak, aby se úlomky kosti nemohly pohybovat. Toto pravidlo splníme jen tehdy, jestliže znehybníme kloub nad i pod zlomeninou. Znehybňující prostředky (dlahy, improvizované prostředky-laťky, tyčky, prkna apod.) ovineme tkaninou, aby nezpůsobily otlaky. Znehybnění zlomeniny se provede obvazem nebo tkaninou s využitím znehybňujících prostředků. Mezi zlomeninu a znehybňující prostředky vkládáme vatu.

Poznámka:
Pro znehybnění zraněné dolní končetiny můžeme použít i druhou končetinu, pokud je zdravá.
Neprodleně zajistit ošetření lékařem nebo odvoz do nemocnice.

5.1.8 První pomoc při zasažení žíravinami

Při poleptání v první řadě zajistit, nejsou-li zasaženy oči. Jestliže došlo k zasažení očí, je třeba rozevřít víčka a vstřikovat do očí neutralizační roztok, není-li k dispozici, alespoň provést výplach silným proudem vody. V žádném případě nesmí být postižený převážen k lékaři, nejsou-li oči důkladně propláchnuty. Při poleptání je třeba pokožku opláchnout silným proudem vody a pak tampónem potírat postižené místo neutralizačním roztokem.

Poznámka:
Např. 3 % roztok kyseliny citrónové – k neutralizaci poleptání zásadou; 3 % roztok uhličitanu sodného – k neutralizaci poleptání kyselinou. Následně poleptanou plochu zasypat neutralizačním práškem, pokrýt gázou a lehce zavázat. Přivolat lékaře, nebo zajistit odvoz postiženého do nemocnice.

Poznámka:
Při práci s žíravinami (kyseliny, louhy) musí být k dispozici neutralizační roztoky a neutralizační prášky. Podmínkou je i tekoucí voda v místě, kde se s žíravinami pracuje a manipuluje.

5.1.9 První pomoc při zasažení (otravě) metylalkoholem

Metanol působí na organismus jako prudký nervový a cévní jed. Způsobuje poruchy očního a sluchového nervu, poruchy centra dýchacího ústrojí, ochrnutí cév. Jeho toxicita spočívá v tom, že po proniknutí do organismu částečnou oxidací z něho vzniká formaldehyd a kyselina mravenčí. Do organismu může metanol proniknout přímým požitím, vdechováním par a stykem s pokožkou.

Smrtelná dávka při požití je 30 g. Silnou otravu s možnými trvalými následky způsobí požití 5 až 10 g metanolu. Vdechování par může též způsobit otravu.

Příznaky otravy:

Slabé otravy – neklid, vrávoravá chůze jako u opilých, namáhavé dýchání, bolesti hlavy a celého těla, namodralá kůže, mžitky až světelné kruhy před očima, křeče, někdy zvracení.

Poznámka:
První příznaky nemusí svou intenzitou odpovídat závažnosti otravy. Po příznacích slabé otravy mohou nastat příznaky silné otravy.

Silné (prudké) otravy – náhlé bezvědomí, postižený se kácí k zemi, namodralá, chladná kůže se studeným potem, silné křeče, zástava dechu. Smrt nastává cca 1 hodinu po požití.

Poznámka:
Po překonání otravy mohou zůstat trvalé následky, v mimořádných případech slepota, často i hluchota.

Postup první pomoci:

Při nadýchání – postiženého přenést na čerstvý vzduch, ihned přivolat lékaře.

Při polití – zasaženou kůži omýt vodou s použitím mýdla, potřísněný oděv z postiženého sundat (vyměnit, usušit, vyprat), oči vyplachovat vodou.

Poznámka:
Přitom dbát, aby nebyla zasažena kůže, ani dýchací cesty zachránce, ihned přivolat lékaře.

Při požití – vypít (dát vypít) ½ litru teplé vody, drážděním v hrdle vyvolat zvracení, postiženého dopravit k lékaři.

Při bezvědomí se nepokoušet o vyvolání zvracení. Při nepravidelném dýchání nebo při zastavení dechu zahájit resuscitaci (umělé dýchání, srdeční masáž). V každém případě, kromě bezvědomí, požít (dát požít) bikarbonát (jedlou sodu).

5.1.10 Všeobecné zásady

Počínejte si při práci tak, abyste neohrožovali zdraví anebo život svůj, ani spoluzaměstnance. Každý úraz či poranění hlaste bez zbytečného odkladu svému přímému nadřízenému vedoucímu zaměstnanci; v nepřítomnosti jeho zástupci.

Nepodceňujte drobná poranění, která si přivodíte. Dbejte úzkostlivě nejen na čistotu rány, ale i obvazového materiálu. Pozdější komplikace jako hnisání, zánět, otrava krve aj. jsou nepříjemné a mohou způsobit i vážnější újmu na zdraví.

První pomoc je jen nouzové opatření. Podle situace ke zraněnému přivolejte lékaře, nebo zajistěte dopravu zraněného k lékaři či do nemocnice.

V případě úrazu nebo poranění nepodléhejte panice. Jednejte rychle, avšak klidně a účelně. I proto je nutné, abyste dobře znali pokyny a zásady první pomoci.

Za splnění povinnosti odeslat postiženého po úrazu (zranění) k lékaři a nepřipustit ho k další práci, ani nedovolit jeho odchod domů bez souhlasu lékaře je zodpovědný přímý nadřízený postiženého. První pomoc při drobných poraněních poskytují k tomu určení a vyškolení zaměstnanci, z jednotlivých určených míst, pracovišť a dalších vybraných pracovišť, kteří mají k dispozici a spravují lékárničky první pomoci.


5.2 OBSAH LÉKÁRNIČKY

Určená pracoviště, popř. další vybraná pracoviště, musí být vybavena lékárničkami a potřebným zdravotním materiálem a pomůckami, resp. přístroji pro poskytnutí první pomoci. Zaměstnavatel je povinen vybavit pracoviště potřebným počtem lékárniček a zabezpečit jejich pravidelnou kontrolu, spojenou s kontrolou použitelnosti léků a materiálu a evidencí při výdeji. Zdravotní materiál musí být do lékárniček pravidelně, resp. průběžně doplňován tak, aby jejich obsah byl v náležitém pohotovostním stavu. Přístroje a pomůcky musí být průběžně udržovány v provozuschopném a funkčním stavu.

Dále uvedený seznam obsahu lékárničky (tab. 9) je orientační, konkrétní obsah pro jednotlivá pracoviště určí smluvní lékař organizace.

Tab. 9 Obsah lékárničky

KUSŮ MATERIÁL
2x  Acylpyrin tabl.10
1x  Carbosorb tabl.
1x  Gastrogel
1x  Opthal
1x  Ataralgin
1x  Septonex
2x  gáza hydrofilní á 5 ks
1x  Spofaplast 2,5 cm x 2 m
1x  Spofaplast rychloobvaz 6 cm x 1 m
2x  obinadlo hydrofilní sterilní 6 cm x 5 m
1x  obinadlo škrticí pryžové 70 cm
4x  obvaz Nerit
10x  polštářek Porin
10x  obinadlo hydrofilní sterilní 10 cm x 5 m
1x  šátek trojcípý
2x  vata obvazová skládaná 50 g
1x  pinzeta anatomická
1x  příručka „První pomoc”
2x  rouška resuscitační
6x  špendlík zavírací
1x  teploměr lékařský v pouzdře
1x  Traumacel zásyp
1x  rukavice lékařské
1x  sešit drobných úrazů a poranění
1x  seznam obsahu lékárničky a evidence výdeje obsahu lékárničky


5.3 BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY A SIGNÁLY – VYOBRAZENÍ

5.3.1 Zákazové značky

Základní znaky

5.3.2 Výstražné značky

Základní znaky

5.3.3 Příkazové značky

Základní znaky

5.3.4 Značky nouzového východu nebo místa první pomoci

Základní znaky

5.3.5 Požární značky

Základní znaky

5.3.6 Druhy signálů k navádění dopravních prostředků

Základní znaky

Signál pro opuštění prostoru musí být nepřerušovaný.

Použije-li se hlasový signál namísto signálu rukou nebo s ní, pak se použije takto:

start signál k označení začátku povelu (pak následují povely k pohybu či zastavení vozidla)
stůj signál k přerušení nebo ukončení pohybu
konec signál k zastavení operace
nahoru signál ke zvedání zátěže
dolů signál ke spouštění zátěže
vpřed, vzad signál ve spojení s příslušným signálem provedeným rukou
vpravo, vlevo signál ve spojení se signálem provedeným rukou
stop signál pro nouzové zastavení
rychle signál pro zrychlení pohybu z bezpečnostních důvodů
pomalu signál při přiblížení se k překážce nebo hrozí-li jiné nebezpečí

Kódované signály


6 PŘÍLOHY

PŘÍLOHA 6.1

Označování obalů nebezpečných chemických látek a chemických směsí

Označování nebezpečných chemických látek a chemických směsí ve vazbě na zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a zákon č. 350/2011 Sb., chemický zákon, probíhá od 1. 12. 2010 podle Nařízení Parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí (CLP).

Povinnosti vyplývající z Nařízení CPL

Obecná pravidla pro tvorbu štítku na chemickou látku, chemickou směs

Látka nebo směs klasifikovaná jako nebezpečná a zabalená v obalu musí být označena štítkem, který obsahuje tyto prvky:  

Standardní věty o nebezpečnosti „Hazard statement”, tzv. H – věty

Na štítku musí být uvedeny příslušné standardní věty o nebezpečnosti v souladu s klasifikací dané nebezpečné chemické látky nebo chemické směsi. Standardní věty o nebezpečnosti pro každou klasifikaci jsou stanoveny v tabulkách, které uvádějí prvky označení požadované pro každou třídu nebezpečnosti v příloze I. Nařízení. Je-li látka zařazena do přílohy VI Nařízení, použije se na štítku standardní věta o nebezpečnosti pro každou specifickou klasifikaci, na niž se vztahuje záznam v uvedené části, spolu se standardními větami o nebezpečnosti pro každou jinou klasifikaci, na niž se daný záznam nevztahuje. Znění standardních vět o nebezpečnosti musí být v souladu s přílohou III Nařízení.

Pokyny pro bezpečné zacházení „Precautionary statement”, tzv. P – věty

Na štítku musí být uvedeny příslušné pokyny pro bezpečné zacházení, které jsou uvedeny v tabulkách v částech 2 až 5 přílohy I Nařízení. Pokyny pro bezpečné zacházení se zvolí podle kritérií stanovených v části 1 přílohy IV Nařízení, s přihlédnutím ke standardním větám o nebezpečnosti a k zamýšlenému nebo určenému použití dané látky nebo směsi. Znění pokynů pro bezpečné zacházení musí být v souladu s částí 2 přílohy IV Nařízení.

Doplňující informace na štítku

Pokud má látka nebo směs, klasifikovaná jako „nebezpečná“, fyzikální vlastnosti nebo vlastnosti související se zdravím podle oddílů 1.1 a 1.2 přílohy II., uvádějí se standardní věty v části pro doplňující informace na štítku. Znění těchto standardních vět musí být v souladu s oddíly 1.1 a 1.2 přílohy II. a s částí 2 přílohy III. (Např. EUH 001 Výbušný v suchém stavu, EUH 014 Prudce reaguje s vodou).

Na štítku ani na obalu látky nebo směsi se nesmějí uvádět tvrzení jako „netoxický“, „neškodlivý“, „neznečišťující“, „ekologický“ ani jiná tvrzení uvádějící, že látka nebo směs nejsou nebezpečné.

Balení

Balení nebezpečných chemických látek a chemických směsí včetně uzávěrů odolných proti dětem a hmatatelných výstrah, a obal obsahující nebezpečnou látku nebo směs dodávanou široké veřejnosti nesmí mít tvar ani provedení, které může přitahovat děti nebo vzbuzovat jejich zvědavost anebo uvádět spotřebitele v omyl, ani nesmí mít podobnou úpravu nebo provedení jako obal pro potraviny, krmiva, léčivé přípravky nebo kosmetické prostředky, které by mohlo uvést spotřebitele v omyl.  

Shrnutí

R – větyS – věty byly nahrazeny standardními větami o nebezpečnosti H – věty a pokyny pro bezpečné zacházení s chemickými látkami a chemickými směsmi P – věty. Chemická látka nebo chemická směs musí být před uvedením na trh klasifikována a na základě toho označena podle nařízení CLP.

Dodavatel, který uvádí na trh nebezpečnou látku nebo směs, zajistí, aby její označení na obalu splňovalo požadavky stanovené prováděcím právním předpisem, a aby na obalu nebezpečné směsi byly jasně, čitelně a nesmazatelně v českém jazyce uvedeny tyto údaje:


PŘÍLOHA 6.2  

Právní předpisy týkající se BOZP jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.  


7 VZORY FORMULÁŘŮ

Seznam formulářů [editovatelné, formát *.doc (word)]:

Hlášení o vzniku závažné havárie – viz příloha č. 2 vyhlášky č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie, ve znění pozdějších předpisů.

Formulář Záznamu o úrazu – viz příloha č. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů a formulář Záznamu o úrazu/ hlášení změn – viz příloha č. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění pozdějších předpisů.

Oznámení o zahájení prací na stavbě

Poznámka:
Editovatelné formuláře ve formátu *.doc (word) otevřete kliknutím na příslušný odkaz