- PROFESIS - https://profesis.ckait.cz -

Ochrana proti pádu – žebříky, vstupy, výlezy a výstupy (TP 1.21.2)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Autor: Ing. Mojmír Klas, CSc.

Autor Aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2012

Anotace:
Pomůcka prozatím obsahuje texty, které se zabývají bezpečností vstupů do šachet. Doplňuje TP 1.21 Zadržovací systémy. Další pomůcky, průběžně zpracovávané se budou týkat ochranných zábradlí, záchytných konstrukcí, sítí a mříží; pevných kovových žebříků pro stavby; bezpečnost strojních zřízení – trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením; trvale připevněných střešních žebříků, pracovních plošin a žebříků na cisternové vozy; izolačních žebříků pro práce pod napětím; přenosných žebříků pro hasiče; nastavovacích žebříků, půdních schodů žebříkového typu a vybavení plaveckých bazénů (žebříky, žebříková schodiště a madla).

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

1 Vstup do šachet, žebříky zabudované v objektech vodovodů a kanalizací a zásady bezpečnosti – čistírny odpadních vod
1.1 Stupadla pro podzemní vstupní šachty (ČSN EN 13101)
1.2 Žebříky pevně zabudované v šachtách (ČSN EN 14396)
1.3 Žebříky pevně zabudované v objektech vodovodů a kanalizací ČSN 75 0748
1.4 Zásady bezpečnosti – Čistírny odpadních vod (ČSN EN 12255-10, část 10)
1.5 Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením (ČSN EN ISO 14122-4)


1 VSTUP DO ŠACHET, ŽEBŘÍKY ZABUDOVANÉ OBJEKTECH VODOVODŮ A KANALIZACÍ A ZÁSADY BEZPEČNOSTI – ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD

1.1 STUPADLA PRO PODZEMNÍ VSTUPNÍ ŠACHTY (ČSN EN 13101)

Požadavky, označování, zkoušení a hodnocení shody řeší harmonizovaná ČSN EN 13101 Stupadla pro podzemní vstupní šachty – Požadavky, označování, zkoušení a hodnocení shody, která byla v září 2006 opravena Opravou 1. Norma stanovuje všeobecné požadavky a zkušební metody pro vyráběná litinová, ocelová a hliníková stupadla, používaná ke vstupu do šachet a jiných podzemních vstupních objektů. Stanovuje funkční charakteristiky pro mechanickou stabilitu stupadel, jejich pevnost a odolnost proti nárazu. Stupadla podle této normy jsou vhodná pro použití v odpadních vodách, povrchových vodách a v souladu s národními předpisy i v zařízení pro pitnou vodu. Pokud mají být stupadla používána v silně korozivním prostředí, např. v průmyslových vodách, je nutná dodatečná protikorozní ochrana. Norma se nevztahuje na stupadla vytvarovaná v prefabrikovaných šachtách ze stejného materiálu.

Vybrané termíny a definice:

Stupadlo – stavební prvek připevněný nebo zabudovaný do stěny podzemní vstupní šachty nebo komory, umožňující bezpečný sestup a výstup.

Stupadla pro dvouřadý stupadlový žebřík – střídavě osazená stejná stupadla, umožňující podepření jednoho chodidla, nebo uchycení jednou rukou.

Stupadla pro jednořadý stupadlový žebřík -v jedné svislé řadě stupňovitě osazená stupadla, umožňující podepření obou chodidel, nebo uchycení obou rukou vedle sebe.

Nástupnice -horní povrch stupadla, umožňující přizpůsobit podepření chodidla, nebo uchycení rukou.

Zvýšená hrana – zvýšená část stupadla, zabraňující bočnímu sklouznutí z nástupnice.

Materiály pro výrobu stupadel:

Tab. 1 Požadavky na zkoušku při svislém zatížení

Vlastnosti
(charakteristiky)		 Zkouška při počátečním zatížení pro stupadla stupadlových žebříků Zkouška při mezním zatížení pro stupadla stupadlových žebříků
dvouřadých jednořadých dvouřadých jednořadých
třída I třída II
Zatížení (kN) 2,0 2,0 4,0 4,0 4,0
Vratná (dočasná) deformace (mm) 5,0 10,0 – – –
Trvalá deformace (mm) 1,0 2,0 5,0 10,0 50,0

Rozměry:

Požadavky:

a) Minimální tloušťka nosného příčného profilu litinového stupadla je v každém místě 5 mm.

b) Stupadla s plastovým povlakem musí mít v každém místě nosného profilu minimální tloušťku povlaku 2,5 mm.

c) Minimální šířka nosného profilu (viz rozměr T) je 20 mm.

d) Minimální délka nástupnice stupadla je 145 mm pro dvouřadý žebřík a 250 mm pro jednořadý stupadlový žebřík (viz rozměr L).

e) Minimální odstup (stupadlového žebříku) je 120 mm (viz rozměr P).

f) Pro jednořadé a dvouřadé stupadlové žebříky typu B a D platí:

Kvalita povrchových ploch

Stupadla nesmí mít žádnou vadu, žádné výčnělky a ostré hrany.

Požadavky na zkoušku při svislém zatížení

Odolnost proti vytržení

Stupadla musí odolat minimální síle o hodnotě 5 kN.

Odolnost proti nárazu

Stupadla musí odolat při nárazu dopadové hmotnosti o hodnotě 20 kg z výšky 1 m, aniž dojde ke zlomení; po nárazu musí (pokud je to důležité) odpovídat čl. 4.3.1 této ČSN EN.

Neporušenost (celistvost) galvanizace (povlaku zinku)

Při zkoušce podle ČSN EN ISO 1461 musí být tloušťka povlaku galvanizací na stupadlech v souladu s ČSN EN ISO 1461.


1.2 ŽEBŘÍKY PEVNĚ ZABUDOVANÉ V ŠACHTÁCH (ČSN EN 14396)

Žebříky podle této evropské normy jsou vhodné pro použití v odpadních, dešťových a povrchových vodách a v souladu s národními požadavky i v zařízení pro pitnou vodu.

Vybrané termíny a definice:

Žebřík s dvěma bočními štěříny – pevně osazený žebřík s příčlemi uspořádanými mezi dvěma bočními štěříny, na kterých jsou upevněny, a kde štěříny přenášejí zatížení.

Žebřík se jedním štěřínem – pevně osazený žebřík s příčlemi upevněnými na obou stranách středového štěřínu a kde středový štěřín přenáší zatížení.

Osobní ochranný prostředek k žebříku – osobní ochranné vybavení k zajištění před pádem z výšky, obsahující celotělový úvazek s uchycovacími a jisticími prvky.

Odpočívadlo – plošina u pevně zabudovaného žebříku nebo v jeho blízkosti, umožňující odpočinek vystupující nebo sestupující osoby. Může sestávat z jedné nebo více částí.

Žebříkový modul -modul sestávající z jednoho nebo dvou štěřínů a z příčlí, které spojeny vytvářejí průběžný výškový žebřík.

Požadavky:

Pevně zabudované žebříky musí být výrobcem dodány spolu s pokyny pro montáž a použití. Pro osazení žebříku nutno brát zřetel na národní předpisy. Pokyny pro sestavení a pro použití poskytuje výrobce.

Materiály:

Materiály se volí tak, aby byly vhodné pro provozní podmínky v místě použití žebříků.

Pro pevně zabudované žebříky se používá jeden z těchto materiálů:

Tab. 1 Tloušťky vrstev pozinkování

Tloušťka ocelové konstrukční části Místní povlaky (minimálně) Průměrné povlaky (minimálně)a)
  g/m2 μm g/m3 μm
≥ 6 mm 505 70 610 85
3 mm až < 6 mm 395 55 505 70
1,5 mm až < 3 mm 325 45 395 55
< 1,5 mm 250 35 325 45
a) Není-li ovlivněna funkčnost, tloušťka vrstev není maximální hodnotou limitována.

Žebříky pro šachty, včetně upevňovacích prvků, musí být odolné proti korozi. Materiály žebříků a jejich systémy protikorozní ochrany se vybírají podle provozních podmínek s očekávaným mechanickým a chemickým zatížením, jakož i tepelnými účinky, kterým je každá konstrukční část žebříku vystavena.

Pevně zabudované žebříky pro šachty musí být jedním z těchto typů:

Tab. 2 Typy pevně zabudovaných žebříků

 Typ Označení
 A Pevně zabudované žebříky se shora vysouvacími prodlužovacími madly
 B Pevně zabudované žebříky se dvěma bočními štěříny a osobním ochranným prostředkem k žebříku
 C Pevně zabudované žebříky s jedním středovým štěřínem a osobním ochranným prostředkem k žebříku
 D Pevně zabudované žebříky se dvěma bočními štěříny
 E Pevně zabudované žebříky s jedním středním štěřínem

Rozměry žebříků – viz tab. 3. Příklady provedení žebříků jsou znázorněny na obr. 1 a 2 a nejsou určeny pro závazný návrh. Uvedené rozměry se však musí dodržet.

Tab. 3 Rozměry žebříků (v mm)

Tolerance L1 L2 L3 L4 L5 L6 LY
minimálně 250 300 150 – – 1 000 ≤L1
maximálně 300 – – b) L1a) –  
a) Ve zvláštních případech (tj. pokud to konstrukce šachty vyžaduje). Pro osazení se respektují národní předpisy platné v místě použití žebříků.
b) Stanovuje výrobce (viz kap. 5, 6 a ZA 3), ne však více než 3 000 mm.

Legenda:

L výstupní výška
L1 vzdálenost mezi horními hranami sousedících příčlí
L2 šířka příčle
L3 minimální hloubka nástupu v každém bodě
L4 maximální vzdálenost mezi dvěma upevňovacími prvky
L5 odstup horní hrany nejvyšší příčle od povrchu terénu
L6 výška horního madla
L7 vzdálenost horní hrany nejnižší příčle od dna šachty

Obr. 1 Žebřík s dvěma bočními štěříny, osobním ochranným prostředkem k žebříku a horním madlem

Legenda:

L výstupní výška
L1 vzdálenost mezi horními hranami sousedících příčlí
L2 šířka příčle
L3 minimální hloubka nástupu v každém bodě
L4 maximální vzdálenost mezi dvěma upevňovacími prvky
L5 odstup horní hrany nejvyšší příčle od povrchu terénu
L6 výška horního madla
L7 vzdálenost horní hrany nejnižší příčle od dna šachty

Obr. 2 Žebřík s jedním středovým štěřínem

Žebříky podle této normy nesmí vykazovat žádná viditelná poškození, výstupky nebo ostré hrany.

Horní povrch příčlí musí splňovat:

Upevnění na šachtu

U žebříků s dvěma bočními štěříny musí mít každý žebříkový modul nejméně čtyři upevňovací prvky a zakotvení. Horní upevňovací prvek (prvky) se umísťuje (umísťují) pod nejvýše situovanou příčlí, ne však více než 600 mm pod ní. Spodní upevňovací prvek (prvky) se umísťuje (umísťují) po druhou příčlí na spodním konci žebříku (viz obr. 1 a 2). K upevnění žebříku na stěnu šachty smějí být použity vruty s hmoždinkami místo kotevních šroubů a matic, pokud se prokáže jejich vhodnost v místě použití. Způsob upevňování a dimenzování se volí podle síly působící v bodě ukotvení žebříku, v souladu s pokyny výrobce.

Tab. 4 Zatížení pro výpočet pevně zabudovaných žebříků a prvků ukotvení

Typ Výpočet pevnosti pro upevňovací prvky a prvky ukotvení Výpočet provedení žebříku
F podle F2 podle
kN kN
A, B a D (Žebříky se dvěma bočními štěříny) 3 obrázku E. 1 1,5 obrázku F. 1
E a C (Žebříky s jedním středovým štěřínem) 6 obrázku E. 2 1,5 obrázku F. 2

Označování

Pevně zabudované žebříky musí být v souladu s touto normou označeny v horní části žebříku trvalým a čitelným způsobem těmito údaji:

Pokyny pro osazení a použití

Výrobce musí poskytnout pokyny, které obsahují všechny potřebné údaje pro řádné osazení pevně zabudovaných žebříků. Tyto zahrnují podrobnosti k odolnosti proti vytržení prvků ukotvení a k upevňovacím prvkům, a předpokládaný účel použití pevně zabudovaných žebříků včetně:

Osazení a použití horních madel, odpočívadel nebo žebříků s osobním ochranným prostředkem se musí řídit předpisy platnými v místě použití. V případě nutnosti použití osobního ochranného prostředku k žebříku musí pokyny pro jejich použití odpovídat požadavkům ČSN EN 365.

Provedení horních madel musí zajistit, aby uživatel osobního ochranného prostředku k žebříku mohl bezpečně připojit a odpojit jeho uchycovaní a jisticí prvky.

Výpočet pevnosti ukotvení s upevňovacími prvky

a) Pevně zabudované žebříky s dvěma bočními štěříny bez osobního ochranného prostředku k žebříku:

Pevnost prvků ukotvení s upevňovacími prvky pevně zabudovaných žebříků s dvěma bočními se vypočte v souladu s předpisy platnými v místě použití, ve vztahu k zatížení o velikosti 3 kN pro každý štěřín, působící s podélnou osou obou štěřínů (viz obr. 3).

Na každém štěřínu jsou uvažovány nejvýše čtyři prvky ukotvení s upevňovacími prvky, přes které se přenášejí síly na pevnou stěnu šachty.

Legenda:

1 Příčel
2 Štěřín
3 Upevňovací prvek
4 Bod (prvek) ukotvení
5 Pevná stěna
F Svislé zatížení

Obr. 3 Uspořádání pro hodnocení prvků ukotvení s upevňovacími prvky včetně pevně zabudovaných žebříků s dvěma bočními štěříny

b) Pevně zabudované žebříky s jedním středovým štěřínem

Pevnost prvků ukotvení s upevňovacími prvky pevně zabudovaných žebříků s jedním středovým štěřínem se vypočte v souladu s předpisy platnými v místě použití, ve vztahu k zatížení o velikosti 6 kN, působící s podélnou osou štěřínu (viz obr. 4). Na štěřínu jsou uvažovány nejvýše čtyři prvky ukotvení s upevňovacími prvky, přes které se přenášejí síly na pevnou stěnu šachty.

Legenda:

1 Příčel
2 Štěřín
3 Upevňovací prvek
4 Bod (prvek) ukotvení
5 Pevná stěna
F Svislé zatížení

Obr. 4 Uspořádání pro hodnocení prvků ukotvení s upevňovacími prvky včetně pevně zabudovaných žebříků s jedním středovým štěřínem

Výpočet pevnosti pevně zabudovaných žebříků

Pevnost pevně zabudovaných žebříků se vypočte v souladu s předpisy platnými v místě použití se zřetelem na systém znázorněný na obr. 5 (pevně zabudované žebříky se dvěma bočními štěříny) a obr. 6 (pevně zabudované žebříky s jedním středovým štěřínem). Navrhované zatížení F2 odpovídá svislému zatížení aplikovanému na štěřín ve vzdálenosti 2 m podél přímky rovnoběžně s osou stěřínu a vzdálenosti 300 mm od žebříku. Pevně zabudovaný žebřík musí odolat návrhovému zatížení.

Alternativně lze při výpočtu zatížení F2 nahradit ohybovým momentem M2 (viz obr. 5 a 6), kde M2 = F2 × 300 mm

Legenda:

F2 Svislé zatížení na boční štěřín
M2 Ohybový moment

Obr. 5 Znázornění zatížení F2 a ohybového momentu M2 působících na pevně zabudovaný žebřík s dvěma bočními štěříny

Legenda:

F2 Svislé zatížení na boční štěřín
M2 Ohybový moment

Obr. 6 Znázornění zkoušky svislým zatížením příčlí pevně zabudovaných žebříků s jedním středovým štěřínem

UPOZORNĚNÍ: Na výrobky, které jsou předmětem této evropské normy, se mohou vztahovat další požadavky a další směrnice EU, které neovlivňují vhodnost jejich použití.


1.3 ŽEBŘÍKY PEVNĚ ZABUDOVANÉ V OBJEKTECH VODOVODŮ A KANALIZACÍ ČSN 75 0748

Tato norma platí pro navrhování, zřizování, rekonstrukci a používání provozních žebříků pevně zabudovaných v objektech vodovodů a kanalizací.

Norma neplatí pro pevně zabudované žebříky požární a únikové (viz ČSN 73 0802, ČSN 73 0804), které se navrhují podle ČSN 74 3282, a pro žebříky přenosné -pro tyto žebříky se použije ČSN EN 131-2+A1 (tato norma však neplatí pro schůdky nebo pro žebříky pro zvláštní profesionální použití, např. žebříky pro hasiče, střešní žebříky a pojízdné žebříky). Pro navrhování ocelových žebříků pro stavby se použije ČSN 74 3282 Pevné kovové žebříky pro stavby.

Poznámka:
V současnosti probíhá proces aktualizace normy ČSN 74 3282 v tom smyslu, aby do ní byly zpět doplněny údaje pro žebříky pro volně stojící komíny.

Vybrané termíny a definice

Provozní žebřík – žebřík určený k používání při provozu, údržbě a opravách objektů.

Požární žebřík – žebřík určený pro požární zásah (viz ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804).

Únikový žebřík – žebřík určený jako náhradní úniková možnost (viz ČSN 73 0802 a ČSN 73 0804), nebo chráněná úniková cesta.

Sklon žebříku – odklon odpovídající úhlu mezi osou žebříku a vodorovnou rovinou – viz obr. 1.

Svislý žebřík – žebřík se sklonem v rozmezí mezi 80° ≤ a ≤ 90°.

Skloněný žebřík – žebřík se sklonem v rozmezí mezi 75° ≤ a ≤ 80°.

Délka žebříku – svislá vzdálenost mezi výstupní a nástupní úrovní žebříku.

Ochranný koš – ochranná konstrukce z třmenů a podélných prutů, zajišťujících bezpečnost osob při lezení po žebříku.

Požadavky

Materiály

Žebříky musí být zhotoveny z nehořlavých materiálů, odolných danému prostředí. Z hlediska pevnosti nesmí docházet k jejich deformaci a vybočení při zatížení.

Příčlové žebříky se navrhují z materiálů podle 4.2. ČSN EN 14396.

Stupadlové žebříky – materiály stupadel se navrhují podle 4.2 ČSN EN 13101. Materiál plastových povlaků stupadel – viz 4.2.2 ČSN EN 13101. Povrch příčlí a stupadel má být opatřen protiskluzovou povrchovou úpravou. Příčle a stupadla nesmí mít ostré hrany nebo nerovnosti. Typ pevně zabudovaného příčlového žebříku se navrhuje podle 4.3.1 ČSN EN 13101. Typ stupadla se navrhuje podle 4.3.1 ČSN EN 13101.

Příčlové a stupadlové žebříky se navrhují svislé nebo se sklonem daným úhlem α v rozmezí 75° až 90°.

Průřez příčlí a stupadel musí být v celé délce žebříku stejného tvaru. Délka příčkového žebříku s jednou větví je nejvýše 12 m, stupadlového žebříku s jednou větví 9 m. Delší žebříky se rozdělí na větve tak, aby žádná větev nebyla delší než 9 m. Délky větví mají být stejné. Žebřík o více větvích musí mít na přestupech odpočívadlo, pokud není přestup navržen v úrovni plošiny.

Plocha odpočívadla, např. plošiny, musí být nejméně o rozměrech 600 mm x 600 mm a musí být opatřena zábradlím, pokud jeho funkci nepřejímá ochranný koš. Osová vzdálenost mezi jednotlivými větvemi žebříku má být nejméně 700 mm, přičemž vzdálenost mezi hranou odpočívadla, popř. plošiny, a osou dolní větve nesmí být větší než 400 mm.

Příčlové žebříky

Šířka příčlového žebříku musí být nejméně 300 mm a nemá být větší než 450 mm. Šířka příčlí 300 mm se doporučuje jen u žebříků do délky 3 m a u žebříků, které se používají pouze pro údržbu.

Vzdálenost os příčlí nesmí být větší než 250 mm a větší než 300 mm (viz obr. 8, viz také tab. 3 ČSN EN 14396) a musí být po celé délce žebříku konstantní.

Vzdálenost osy nástupní příčle od nástupní úrovně musí být menší nebo rovna vzdálenosti os příčlí, viz tab. 3 ČSN EN 14396.

U nezakrytých výstupních úrovní musí být osa poslední příčle v úrovni výstupní plošiny nebo odpočívadla, pokud poslední příčle není nahrazena plošinou nebo odpočívadlem.

U zakrytých výstupních úrovní (např. podlahy nebo šachty se vstupním poklopem) smí být maximální vzdálenost osy posledního příčle od výstupní úrovně rovna vzdálenosti os příčlí (viz tab. 3 ČSN EN 14396).

Obr. 7 Sklon žebříku

Obr. 8 Šířka a vzdálenost příčlí

Mezi příčlemi a stěnou nebo jinou souvislou konstrukcí za žebříkem na straně odvrácené od výstupní musí být ponechán volný prostor (odstup) o šířce nejméně 150 mm (viz tab. 3 ČSN EN 14396), do kterého mohou zasahovat ojedinělé vyčnívající části, a to nejméně 120 mm nad osou dolní příčle a nejméně 40 mm pod osou horní příčle a nejméně 30 mm od povrchu odvrácené části příčle (viz obr. 9).

Obr. 9 Vzdálenost příčlí od konstrukcí

Mezi štěřínem a stěnou nebo jinou souvislou konstrukcí za žebříkem musí být vzdálenost nejméně 60 mm, do které mohou zasahovat pouze prvky pro připojení žebříku ke konstrukci (viz obr. 10).

Obr. 10 Vzdálenost štěřínů od konstrukcí

Maximální vzdálenost mezi dvěma upevňovacími prvky žebříky je 3,0 m (viz tab. 3 ČSN EN 14396). Musí být uvedena v pokynech výrobce.

Rozměry příčlí stanovuje 4.3.6 ČSN EN 14396.

Požadavky pro šroubované a svařované spoje žebříků stanovuje 4.3.4 a 4.3.5 ČSN EN 14396.

Stupadlové žebříky

Žebříková stupadla jsou zpravidla kruhového nebo pravoúhlého příčného průřezu. V žádném místě příčného průřezu litinového stupadla nesmí být tloušťka profilu menší než 5 mm. V případě plastového povlaku nesmí být jeho tloušťka u všech stupadel menší než 2,5 mm (viz 4.3.2.2 ČSN EN 13101). Nejmenší šířka stupadla je 20 mm (viz obr. 2 a obr. 3 v ČSN EN 13101, rozměr T). Nejmenší délka nástupnice stupadla je 145 mm pro dvouřadý žebřík a 250 mm pro jednořadý stupadlový žebřík (viz 4.3.2.2 d) ČSN EN 13101, rozměr L).

U jednořadých a dvouřadých žebříků musí být stupadla upravena proti vybočení nohy vystupující/sestupující osoby snížením nástupnice stupadla vzhledem ke kotvené části stupadla o vzdálenost H na délku W – viz 4.3.2.2 f) a obr. 2 a obr. 3 v ČSN EN 13101.

Mezi stupadly a stěnou nebo jinou souvislou konstrukcí za žebříkem na straně odvrácené od výstupní musí být ponechán volný prostor (odstup), odpovídající vodorovné šířce o velikosti nejméně 120 mm (viz obr. 11, viz též ČSN EN 13101 obr. 1 – rozměr P).

Vzdálenost os stupadel musí být v rozmezí 250 mm až 300 mm (viz obr. 11) a musí být po celé délce stupadlového žebříku konstantní. Rozdíl mezi délkou stupadlového žebříku a násobkem vzájemných osových vzdáleností stupadel se vyrovná velikostí vzdálenosti mezi nástupním stupadlem a nástupní úrovní, která nesmí být větší než 400 mm a menší než 200 mm.

Osa posledního stupadla musí být v úrovni výstupní plošiny nebo odpočívadla, pokud není poslední stupadlo nahrazeno plošinou nebo odpočívadlem. U kanalizační šachty o průměru vstupního otvoru do 600 mm může být osa stupadla ve vzdálenosti 500 mm od výstupní úrovně, pokud se nepoužije jako poslední stupadlo kapsové.

Obr. 11 Tvar a rozměry stupadel, vzdálenost od konstrukcí

Vzdálenosti mezi kotevní částí stupadla a stěnou nebo jinou boční souvislou konstrukcí, do které není stupadlo vetknuto, nesmí být menší než 300 mm (viz obr. 12).

Obr. 12 Vzdálenost stupadel od bočních konstrukcí

Ochranné zařízení

V uzavřených prostorech (např. v šachtách) není povolen ochranný koš, protože by zabraňoval vyprošťování zraněných osob (viz 4.3.4 ČSN EN 12255-10).

V ostatních případech musí být žebříky o délce 5 m a více osazeny ochranným košem, popř. ochranným třmenem, nebo se použije osobní ochranný prostředek k žebříku (viz 3.1.3 ČSN EN 14396), obsahující celotělový úvazek s uchycovacími a jisticími prvky. Žebříky umístěné mezi stěnami nebo jinou konstrukcí a rozměry a mezerami odpovídajícími rozměrům a mezerám ochranného koše nemusí mít ochranný koš.

Ochranný koš musí přesahovat výstupní úroveň (odpočívadlo) nejméně o 1 100 mm (vystupuje-li se z příčkového žebříku čelně, musí štěříny a ochranný koš přesahovat nad výstupní úrovní nejméně o 1 100 mm, kromě případu, kdy přesah štěřínu by bránil provozu; v takovém případě se nahradí přesah štěřínu zasouvatelnými nebo odnímatelnými madly bezpečně zajištěnými).

Ochranný koš se navrhuje oblého nebo hranatého tvaru a je složen ze třmenů a nejméně pěti podélných prutů, stejnoměrně rozmístěných zevnitř po obvodu třmenu. Třmeny se připojují nejvýše ve čtyřnásobné vzdálenosti příčlí zpravidla na oba štěříny nebo na jinou vhodnou konstrukci (viz obr. 13). Ochranný koš má průleznou šířku 700 mm a vzdálenost středního spojovacího prutu od osy příčlí podle sklonu žebříku:

Obr. 13 Rozměry ochranného třmenu

Začátek ochranného koše musí být nejvýše 3 000 mm a nejméně 2 100 mm nad nástupní úrovní (viz obr. 14).

Obr. 14 Žebřík s ochranným košem

Příklad čelního výstupu ze žebříku se zábradlím

Příklad čelního výstupu ze žebříku bez zábradlí

Rozměry ochranného třmenu

Otvor do šachet nebo kanálů

Otvor v podlaze chráněný zábradlím:

Otvor v podlaze musí být chráněn zábradlím tak, aby výstup ze žebříku i vstup na žebřík byl z boční strany (viz následující obrázek).

Otvor v podlaze, kterou prochází žebřík bez ochranného koše, musí mít průleznou světlost nejméně 700 mm x 700 mm, nebo průměr 700 mm. U málo používaných vstupních otvorů může mít otvor v podlaze (ve stropech, v plošinách) nejmenší průleznou světlost 600 mm x 600 mm, nebo průměr 600 mm. Průlezná světlost nesmí být zmenšena žádnou konstrukcí (příčlemi, štěříny apod.). Šachty, do nichž se má osadit trvalý žebřík, mají mít šířku nejméně 700 mm a délku 900 mm nebo průměr 900 mm.

Přístup k větvím žebříku:

Pokračuje-li žebřík v úrovni podlahy další větví, navrhne se zábradlí tak, aby přístup k této větvi byl zepředu (viz následující obrázek) a volný průchod byl nejméně 700 mm široký. Zábradlí musí být osazeno i tehdy, je-li otvor zakryt poklopem. Pro bezpečnost osob používajících žebříky se navrhují na nástupních a výstupních úrovních, odpočívadlech, při otvorech a na nebezpečných místech zábradlí o minimální výšce 1 100 mm. Žebříky zasahující na nejvyšší místa stavebních objektů musí být chráněny proti účinkům atmosférické elektřiny podle ČSN EN 62305-3 ed. 2.

Ostatní pokyny

Ověření a zkoušení fyzikálních vlastností a charakteristik příčlových žebříků, označování, pokyny pro osazení a použití se provádí podle 4.4 a kap. 5, 6 a 7 ČSN EN 14396.

Ověření a zkoušení fyzikálních vlastností a charakteristik stupadlových žebříků, označování, pokyny pro osazení a použití se provádí podle 4.3 a kap. 5, 6 a 7 ČSN EN 13101.


1.4 ZÁSADY BEZPEČNOSTI – ČISTÍRNY ODPADNÍCH VOD (ČSN EN 12255-10, část 10)

Tato evropská norma určuje pouze minimální obecné požadavky. Zvláštní požadavky jsou obsaženy v příslušných národních normách. Je určena k tomu, aby chránila zaměstnance. Stanovuje bezpečnostní požadavky pro nově stavěné a rekonstruované čistírny odpadních vod takto:

Komunikace pro vozidla a pro pěší

Komunikace pro vozidla a pro pěší musí být projektovány v souladu s provozními požadavky na zajištění bezpečného přístupu a opuštění pracovních míst a stanovišť obsluhy. Nesmějí být na nich překážky, přes které by mohli lidé klopýtat, a musí být bezpečné pro chůzi za mokra, při sněhu i náledí.

Tyto požadavky jsou zabezpečeny, pokud např.:

Průchody musí být minimálně 2,1 m vysoké a 1,1 m široké (viz národní úprava – vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů). Pokud se používají pro přepravu břemen, musí být minimálně 1,2 m široké. Pro překonávání rozdílů větších než 0,2 m musí být zřizovány schody nebo rampy. Rampy nesmí být strmější než 1:10 a musí být postaveny bez schodů, pokud nelze zřizovat schody nebo rampy. Pokud nelze z konstrukčních důvodů zřizovat schody nebo rampy, musí být navrženy trvale zabudované žebříky, vidlicová a kapsová stupadla, nebo jiná zařízení umožňující přístup. Trvale zabudované žebříky, vidlicová a kapsová stupadla musí být v protiskluzné úpravě a musí poskytovat dostatečný prostor pro nohy. Tam, kde se může vyskytovat voda, olej nebo tuk, musí být zajišťována další protiskluzná opatření, např. tvarování nebo potahování (obvykle plastovými povlaky, např. polyetylenovými).

Vzdálenost žebříku od stěny musí být nejméně 180 mm (viz národní úprava – vyhláška č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů).

Tam, kde se vyskytuje nebezpečí pádu z výšky větší než 1,5 m, musí být zřizováno trvalé zařízení zabraňující pádu (např. bezpečnostní vodítka pro bezpečný postroj a bezpečnostní pásy).

V uzavřených prostorách není dovolen ochranný koš, protože by zabraňoval vyprošťování zraněných osob.

Nad přístupovými místy musí být zajištěny vhodné pomůcky pro bezpečné sestupování a vystupování.

Tento požadavek je splněn, pokud např.:

Na každých schodech nebo pevných žebřících delších než 10 m je nutné vybudovat v maximálních odstupech 6 m odpočívadla, aby tak nebylo omezováno vyprošťování zraněných osob a doprava nástrojů a materiálu.

Volný prostor na straně uživatele pevných žebříků nesmí být u svislých žebříků menší než 0,65 m a u šikmých žebříků menší než 1,1 m.

Vstupní šachty

Vstupní šachty musí mít světlou šířku minimálně DN/ID 1 000 podle ČSN EN 476. Světlá šířka (u kruhových poklopů světlý průměr) vstupních poklopů v dopravních plochách s provozem vozidel nesmí být menší než DN/ID 600. V prostorech bez provozu by měly mít vstupní poklopy minimální šířku DN/ID 800 podle řady norem ČSN EN 124 (-1, -2, -3, -4, -5 a -6).

Ochrana proti pádům a poklopy

Pracoviště a komunikace přilehlé ke strmým svahům navazujícího volného prostoru a k jiným nebezpečným prostorům musí mít trvalá ochranná zábradlí, zabraňující pádu osob nebo jejich vstupu do těchto nebezpečných prostor. Nejvýše přípustná výška strmého svahu, kdy není nutné budovat ochranná zábradlí apod., se řídí národními předpisy (1,5 m). Nevyskytuje-li se zvláštní riziko pádu do otevřeného žlabu nebo nádrže, lze použít napjatých řetězů, provazů nebo sítí.

Vhodnou ochranou proti pádům je např. trvalé pevně uchycené zábradlí minimálně 1,10 m vysoké, nebo obklopující zdi příslušně vysoké.

Ochranná zábradlí musí být konstruována tak, aby nedošlo k propadnutí osob.

U ochranných zábradlí se svislými zábradelními sloupky nesmí být světlá vzdálenost mezi nimi větší než 0,18 m.

U ochranných zábradlí s jednou nebo více vodorovnými zábradelními příčlemi nesmí být světlá vzdálenost mezi zábradelní zarážkou a příčlí, mezi příčlí a madlem nebo mezi dvěma příčlemi větší než 0,50 m.

Chybějí-li zarážky, nesmí být vzdálenost mezi zemí a zábradelní příčlí větší než 0,30 m.

Zarážky musí být minimálně 0,10 m vysoké a musí být součástí zábradlí nad všemi pracovišti a komunikacemi, nezávisle na konstrukci ochranných zábradlí.

Ochranná zábradlí musejí být zhotovena a upevněna tak, aby na jejich horním okraji odolala vodorovně síle 1 000 N/m. Výjimečně lze považovat za dostatečné návrhové zatížení 500 N/m pro ochranná zábradlí na odpočívadlech nebo schodištích a lávkách se svislým zatížením maximálně 5 000 N/m, nebo 300 N/m pro zábradlí v prostorech nebo na komunikacích, které se používají pouze při kontrole a údržbě (např. stropy zásobníků, kontrolní otvory u pecí), na vozidlech a pro posouvací zábradlí.

Uváděné hodnoty jsou hodnoty návrhového zatížení pro statický výpočet ochranných zábradlí.

Porosty z vhodných stromů, keřů a živých plotů mohou zajistit ochranu proti pádu na svazích se sklonem až 1:1. Pokud jsou vyžadována pohyblivá bezpečnostní zábradlí, musí být sklopná, posunovatelná nebo zasouvací. Pohyblivá bezpečnostní zábradlí mohou být nezbytná např. u přístupu k žebříkům a schodištím nebo u montážních otvorů.

Nouzové výstupy

Nádrže musí být vybaveny trvale zabudovanými výstupy v každé nezávisle uzavřené části nádrže. Žebříky, vidlicová a kapsová stupadla sahající nejméně jeden metr pod nejnižší provozní hladinu vody lze užívat jakou nouzové výstupy. Otevřené nádrže se sešikmenými stěnami až do sklonu 1:2 mohou být vybaveny také jinými pomocnými prostředky k usnadnění vylézání z nádrží, např. lany.

Příloha A ČSN EN 12255-10 (informativní)

Podle článku 100a a 118a společného Evropského aktu vydává Evropská unie (EU) směrnice související s bezpečností práce, které je nutno zohledňovat ve spojení s těmito bezpečnostními zásadami, které musí být zavedeny do národních předpisů.

Odpovídající směrnice Rady jsou:


1.5 TRVALÉ PROSTŘEDKY PŘÍSTUPU KE STROJNÍM ZAŘÍZENÍM (ČSN EN ISO 14122-4)

ČSN EN ISO 14122-4 Bezpečnost strojních zřízení – Trvalé prostředky přístupu ke strojním zařízením – Část 4: Pevné žebříky platí pro pevné žebříky, které jsou součástí stroje. Rovněž může být použita pro pevné žebříky k takové části budovy, kde je stroj instalován, za předpokladu, že hlavní funkcí této části budovy je poskytnout prostředky přístupu ke stroji. Tato norma může být také použita pro prostředky přístupu, které nejsou předmětem této normy. V takových případech má být přihlédnuto k možným relevantním národním nebo jiným předpisů. Tato norma platí také pro žebříky, které nejsou trvale připevněny ke stroji, a které mohou být při některých činnostech stroje odstraněny, odsunuty ke straně nebo pootočeny (instalovány otočně) – např. při výměně nástrojů některých lisů.

Pro významná nebezpečí zahrnutá do této normy je potřebné vycházet i z kapitoly 4 ČSN EN ISO 14122-1.

Poznámka:
Pro pevné kovové žebříky pro stavby platí národní norma ČSN 74 3282 Pevné Kovové žebříky pro stavby. Norma ČSN 74 3282 byla doplněna zpět o údaje pro žebříky pro volně stojící komíny.

Vybrané termíny a definice:

Pevný žebříkový systém, pevný žebřík – instalace nejméně jedné větve žebříku

Pevný žebřík se dvěma štěříny – žebřík podle 3.1 ČSN EN ISO 14122-1, který je stacionární, a kde jsou příčle uspořádány mezi dvěma štěříny a upevněny ke štěřínům.

Pevný žebřík s jedním štěřínem – žebřík podle 3.1 ČSN EN ISO 14122-1, který je stacionární, a kde jsou stupadla upevněna k oběma stranám štěřínů.

Ochrana proti pádu – technické zařízení k zamezení nebo minimalizaci rizika pádu lidí ze žebříku.

Bezpečnostní koš – ochranné zařízení ve tvaru koše pevně připevněné k žebříku, které slouží k minimalizaci rizika páru osob.

Pohyblivý zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení; zachycovač pádu – ochranný prostředek trvale připevněný k žebříku a používaný v kombinaci s osobními ochrannými prostředky (viz také definice v ČSN EN 353-1 a ČSN EN 363.

Výstupní plocha – výstup – horní úroveň okolí nebo přestupní plošina, na kterou osoba vstupuje po výstupu nebo začíná sestupovat dolů.

Nástupní plocha – výstup – dolní úroveň okolí nebo přestupní plošina, ze které osoba začíná výstup na žebřík nebo žebříkový systém.

Přestupní plošina – vodorovná konstrukce (plošina) mezi dvěma po sobě jdoucími větvemi žebříku používané s žebříky, které mají střídavé větve, které jsou navrženy ke změně větví žebříku nebo k odpočinku.

Odpočinková plošina – vodorovná konstrukce na jedné větvi žebříku, která je navržena tak, aby si více než jedna osoba současně mohla odpočinout na žebříkovém systému.

Pohyblivá odpočinková podesta – plocha vybavená požadovaným ochranným opatřením navrženým k pobídnutí uživatele žebříkového systému, že si může odpočinout, ale nemůže změnit směr.

Přístupová plošina – vodorovná konstrukce v nástupní ploše nebo výstupní ploše používaná osobou pro přístup do žebříkového systému.

Neproškolený uživatel – osoba bez zkušenosti jak používat zachycovač pádu.

Proškolený uživatel – osoba se zkušenostmi, jak použít zachycovač pádu.

Typy ochranného zařízení proti pádu

Bezpečnostní koš – Koš je prostředek, který je vždy dostupný a skutečná úroveň bezpečnosti je nezávislá na činnosti obsluhy, proto je tento typ preferován.

Pohyblivý zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení – zachycovač pádu je účinný pouze pokud se jej uživatel rozhodne použít. Pokud je jezdec postroje nekompatibilní s posuvným systémem a je použit s pohyblivým zachycovačem, bude existovat riziko pádu.

Povrch příčlí

Nášlapný povrch musí být plochý a ≥ 20 mm. Proto nejsou dovoleny kruhové příčle. S výjimkou je dovolen nakloněný povrch.

Poloha příčlí – příčle musí být umístěny tak, že jejich nášlapný pochozí povrch je kolmo k ose štěřínu.

Prostor mezi žebříkem a trvalou překážkou

Prostor mezi žebříkem a nějakou trvalou překážkou nebo bariérou musí být

Volba typu ochranného zařízení proti pádu

Nutnost ochranného zařízení proti pádu

V případě celkové výšky pádu ≥ 3 000 mm, musí být žebřík vybaven ochranným zařízením proti pádu.

Typy ochranného zařízení proti pádu

a) Bezpečnostní koš. Koš je prostředek, který je vždy dostupný a skutečná úroveň bezpečnosti je nezávislá na činnosti obsluhy, proto je tento typ preferován.

b) Pohyblivý zachycovač pádu na pevném zajišťovacím vedení. Zachycovač pádu je účinný pouze pokud se jej uživatele rozhodne použít. Pokud je jezdec postroje nekompatibilní s posuvným systémem a je použit s pohyblivým zachycovačem, bude existovat riziko pádu.

Pokyny pro posouzení rizika

Žebříkové systémy s celkovou výškou H > 3 000 mm a ≤ 10 000 mm musí být navrženy:

Pokud není možné použít koš, musí být poskytnuto individuální ochranné zařízení, např. zachycovač pádu.

Žebříkové systémy s celkovou výškou H > 10 000 mm musí být navrženy:

Obecně dále platí, že tam, kde je uvažováno, že bude současně používat žebříkový systém více než jedna osoba, v závislosti na typu ochranného zařízení proti pádu, musí být k dispozici přestupní plošiny nebo odpočinkové plošiny.

Obecné požadavky

Žebříkový systém musí být navržen tak, že žebřík drží sám a jeho připevnění vydrží rozumně předvídatelné statické a dynamické podmínky. Kritéria, které je potřeba zvážit, jsou například: