Autor aktualizace 2023: Ing. Ladislav Čmelík
Autor úvodu 2024: Ing. Pavel Gergela

Stav: kontrola 2024, aktualizace 2023, vydání 2005

Anotace:
Pomůcky řady MP 1.6 se zaměřují na metodické postupy, se kterými se projektanti v jednotlivých profesích oboru Technika prostředí staveb v praxi setkávají. Projektanti v nich naleznou návody, jak si organizovat práci při řešení zakázek a v situacích, které s řešením souvisejí, nikoliv však technické informace či podrobnosti, týkající se obsahu zpracovávané dokumentace.

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon, dále NSZ), který nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K 1. 7. 2024 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k NSZ č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), a nová prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (nahrazující vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Přechodná ustanovení zavedená novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., § 329 stanoví toto:

1. Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů (tj. podle vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Z dokumentace musí být zřejmé, že práce byly započaty před 1. 7. 2024, přičemž podle ustanovení § 329 odst. 5 NSZ stavební úřad přezkoumá dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

2. Bude-li stavba zahájena do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb.).

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, jež může být v souladu s přechodnými ustanoveními uplatňován do 30. června 2027.

Metodické pomůcky informačního systému PROFESIS k novému stavebnímu zákonu a jeho prováděcím vyhláškám budou zveřejněny po ustálení předpokládaného vývoje zásadních změn prováděcích vyhlášek NSZ (č. 131/2024 Sb. a č. 146/2024 Sb.), které k dnešnímu datu 1. 12. 2024 nejsou ukončeny.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Účelem metodické pomůcky MP 1.6 je poskytnout AO – členům ČKAIT, kteří působí jako projektanti v oboru techniky prostředí staveb komprimované informace, jež AO umožní uvědomit si rozsah a hranice povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb a dále pak orientovat se v technických podkladech, které při své práci potřebují.

Struktura materiálu MP 1.6 odpovídá členění témat, vycházejícímu z výše zmíněných metodických pomůcek MP 0 a MP 1.

Základní obecné zásady, uvedené v těchto materiálech, vztahující se na všechny AO, a zvláště pak týkající se profesních projektantů všech částí staveb, jsou do metodické pomůcky MP 1.6 převzaty s dodržením hlediska směrování ke konkrétním profesím a s přihlédnutím k profesnímu zaměření AO.

Metodické pomůcky řady MP 1.6 se zaměřují výhradně na metodické postupy, se kterými se projektanti v jednotlivých profesích oboru technika prostředí staveb v praxi setkávají. Projektanti v nich tedy naleznou návody, jak si organizovat práci při řešení zakázek a v situacích, které s řešením souvisejí, nikoliv však technické informace či podrobnosti, týkající se obsahu zpracovávané dokumentace.

Obor technika prostředí staveb zahrnuje řadu provozních souborů, jejichž správná funkce v podstatě rozhoduje o kvalitě užitnosti stavby. Na tvorbě projektové dokumentace tohoto komplexu zařízení se podílí řada specializovaných projektantů, mezi kterými působí značný počet AO, tvořících druhou největší profesní skupinu v rámci členstva ČKAIT.

V zájmu dosažení co možno největší užitnosti pomůcky je tento materiál dále členěn na profesní metodické pomůcky, určené jednotlivým profesím oboru technika prostředí staveb, následujícím způsobem:

MP 1.6.1 Zařízení pro vytápění staveb, ohřev vody, vzduchu apod.

MP 1.6.2 Zařízení pro ochlazování staveb

MP 1.6.3 Zařízení vzduchotechniky

MP 1.6.4 Zařízení pro měření a regulaci

MP 1.6.5 Zařízení zdravotně technických instalace

MP 1.6.6 Plynová zařízení

MP 1.6.7 Zařízení silnoproudé elektrotechniky

MP 1.6.8 Zařízení elektronických komunikací

MP 1.6.11 Solární tepelné soustavy

Obor technika prostředí v širším slova smyslu zahrnuje v některých případech ještě další provozní soubory bez nároku na úplnost. Je samozřejmé, že při projektování zařízení, která nelze zahrnout do výše vyjmenovaných profesních okruhů je třeba přizpůsobit zejména obsah projektové dokumentace jednotlivých typů zařízení specifikům, jimiž se tato zařízení odlišují. Lze však předpokládat možnost použití analogických postupů, které mohou vycházet z obdobných případů, jak jsou uvedeny v jednotlivých profesních pomůckách. V této souvislosti je rovněž dlužno poukázat na další zdroje informací, které představuje řada metodických pomůcek MP 1.5 – Technologická zařízení staveb, které ve svých jednotlivých částech s díly metodických pomůcek řady MP 1.6 úzce souvisejí.

Vymezení rozsahu oboru Technika prostředí staveb (TPS)

V současné době se ukazuje, že v důsledku otevření trhu zahraničním dodavatelům a subdodávkám se užitnost staveb (budov) stále více stává závislou na úrovni vybavení technickými zařízeními, která umožňují mnohostranné využívání budov a objektů nejrozličnějších zaměření. Úroveň vybavení budov často různorodými a nákladnými soubory technických zařízení je měřítkem jejich obchodní úspěšnosti a samozřejmě určuje i cenu staveb. Současný trend poptávky, směřuje od dříve nízkonákladových a čistě účelových požadavků spíše ke střední třídě technického vybavení, často až k luxusnímu pojetí, které přináší v našich podmínkách dříve nepoznané nároky na komfort staveb. Projektant se setkává například s požadavky na instalaci obývacích doplňků, jako jsou hygienická zařízení vysoké třídy (koupelny, bazény, sauny), relaxační provozní soubory (posilovny, tělocvičny), až po zábavná zařízení s prvky heren do poměrně neočekávaných podmínek, například do bank či vyloženě účelových staveb.

Dále je třeba vzít v úvahu, že složitost a speciálnost souborů techniky prostředí jsou závislé na účelu budovaných staveb. Z toho vyplývá i potřeba projektanta oboru techniky prostředí staveb mít alespoň rámcový přehled o nárocích, které přinášejí nutnost sladit jednotlivé provozní soubory do komplexně řízené a fungující soustavy, což je nutný předpoklad pro moderní způsob využívání nákladného zařízení formou outsourcingu s využitím metodiky Facility Managementu. Tento požadavek nabývá stále vyššího významu, a zvláště zahraniční investoři považují jeho naplnění za samozřejmost.

V dalším textu je uveden výčet zařízení techniky prostředí staveb bez ohledu na jejich frekventovanost při výstavbě a bez nároku na úplnost, neboť do oboru techniky prostředí staveb se obvykle nezahrnuje vše, co souvisí s vybavením administrativních provozů informačními technologiemi. V některých případech očekává investor od projektanta oboru techniky prostředí staveb, aby zvládal i tuto problematiku. Jedná se zejména o tzv. „inteligentní budovy“ případně „chytré domácnosti“ . V takových případech je nutno, aby součástí studie díla byla i problematika řešení „inteligence stavby“ a nikoliv aby řešení bylo požadováno až ve stadiu tvorby dokumentace pro stavební povolení nebo ještě později.

Obor technika prostředí staveb tedy v základním pojetí obsahuje:

Tab. 1 Obor techniky prostředí

Tab. 2 Názvy dalších zařízení techniky prostředí, zmíněných v MP 1.6

Tab. 3 Porovnání obsahu příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. – levý sloupec, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. – pravý sloupec

Téma techniky prostředí staveb je v příslušných odstavcích příloh zmiňováno s tím, že dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace a další, což zřejmě umožní slučování více profesních dokumentací do jedné společné.

Obsah a rozsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Organizační uspořádání dokumentace jednotlivých částí (profesí) je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby.

Obsah dokumentace je v profesních pomůckách uveden s přihlédnutím k odborným požadavkům výstavby zařízení techniky prostředí staveb.

Příloha č. 12 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení

V této příloze je téma techniky prostředí staveb zmiňováno s tím, že dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např. na:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace a další, což zřejmě umožní slučování více profesních dokumentací do jedné společné.

Obsah a rozsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Organizační uspořádání dokumentace jednotlivých částí (profesí) je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby.

Obsah dokumentace je v profesních pomůckách uveden s přihlédnutím k odborným požadavkům výstavby zařízení techniky prostředí staveb.

V této souvislosti je znovu dlužno připomenout, že se nejedná o aplikaci platné vyhlášky v plném rozsahu, ale jen o uvedení její textové části, týkající se profesí oboru techniky prostředí staveb.

Příloha č. 13 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Stejný komentář a popis jako u přílohy č. 12.

Příloha č. 14 Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby

Zařízení techniky prostředí staveb zde výslovně citováno není, avšak obecné zásady je pro tuto odbornost možné uplatnit rovněž, jak uvádějí profesní pomůcky.

Příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě

Tato příloha se tvorby projektové dokumentace netýká, a proto v metodických pomůckách řady MP 1.6 zmiňována není.

1 PROJEKTOVÁ ČINNOST AO

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz MP 1, kap. 1.1 a MP 0, kap. 2

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Viz též MP 1, kap. 1.2

Obecně závazné právní předpisy související s činností AO

Pro práci AO je nezbytná znalost základních předpisů stavebního práva a dalších právních předpisů souvisejících s výstavbou.

Znalost práva a schopnost se v něm orientovat je nepochybně obecnou občanskou povinností, což ve zvýšené míře musí platit pro osoby, které vykonávají povolání, s nímž právní řád spojuje veřejnoprávní důsledky; v našem případě myšleno osoby vykonávající vybrané odborné činnosti ve výstavbě podle příslušných právních předpisů jak práva stavebního, tak zákona o výkonu povolání.

Odpovědnosti a pravomoci AO

Povinností AO je ctít právní řád, dbát práva a uplatňovat právní předpisy obecně a právní předpisy, na nichž je založen výkon vybraných a odborných činností, jak uvádí § 12 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizačního zákona), a to jak v zájmu vlastníka, investora (klienta), tak s respektem k veřejnému zájmu při současném zachovávání etiky profese. Této skutečnosti si musí být jak zpracovatel územně plánovací, tak stavební a související projektové dokumentace vědom, protože s jejím uplatněním jsou spojeny závažné právní důsledky. Obdobně je tomu s důsledky stavebních činností – právě proto je projednávání projektové dokumentace staveb vázáno na vyjádření řady orgánů veřejné správy, zejména pak ostatních vlastníků, jejichž práva a právem chráněné zájmy jsou nebo mohou být dotčeny.

Odpovědnost AO může být utříděna podle různých hledisek, přičemž základním tříděním je rozlišení na odpovědnost:

• právní, a to veřejnoprávní a soukromoprávní;
• etickou (profesně etickou).

Soukromoprávní odpovědnost (závazková) je odpovědnost založená na smluvním vztahu dvou (popř. i více) smluvních stran, které mají vzájemně rovné postavení (zásada ekvivalence). Soukromoprávní odpovědnost má v nejhrubších rysech povahu

• občanskoprávní, resp. obchodně právní; její součástí je z hlediska výkonu povolání především odpovědnost za škodu způsobenou porušením některých povinností plynoucích ze smlouvy, nejčastěji řádného a včasného plnění; zvláštním případem odpovědnosti, souvisejícím s výkonem povolání AO (inženýrů a architektů) je porušení autorských práv, resp. jiných práv k duševnímu vlastnictví;
• pracovně právní a zaměstnaneckou, jejíž součástí je především odpovědnost zaměstnavatele za zaměstnance.

Veřejnoprávní odpovědnost je odpovědnost založená na vztahu hierarchickém, v němž je jedna ze stran tohoto vztahu (jakkoliv je veřejnou službou), reprezentant veřejné správy, v postavení mocensky nadřazeném autorizované osobě.

Překročí-li porušení právních povinností hranici společenské nebezpečnosti významným způsobem, uplatňuje se odpovědnost trestně právní.

Obecná správně právní odpovědnost je založena ustanoveními zákona o přestupcích (zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů), a to zejména přestupky proti pořádku ve státní správě a v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku.

V případě AO se zejména a nejčastěji jedná o odpovědnost podle:

• zákona stavebního;
• zákona o státní památkové péči;
• zákona o ochraně veřejného zdraví;
• zákona o ochraně přírody a krajiny;
• zákona o ovzduší;
• zákona o vodách;
• zákonů, týkajících se infrastruktury – dopravy, technické infrastruktury.

V této souvislosti je třeba připomenout, že AO nenesou odpovědnost za klienta a jeho protiprávní jednání podle zvláštních předpisů, není-li tato odpovědnost na ně zákonem přenesena (např. odpovědnost za projektování nebo provádění staveb, k němuž klient sám oprávněn není). Porušení právní povinnosti klientem, kterého AO neupozornila (např. zahájení stavby bez platného stavebního povolení), ačkoliv jí protiprávní jednání klienta bylo známo a neučinila nic, aby takovému jednání zabránila (např. z důvodu ochrany významného veřejného zájmu), může mít pro tuto osobu disciplinární následek. Disciplinární odpovědnost se uplatňuje v případech závažného nebo opětovného porušení konkrétní právní nebo etické povinnosti AO.

Osobní odpovědnost právní a profesně etickou vymezuje často jen velmi nezřetelná hranice. Odpovědnost profesně etická se člení podle vztahů, do nichž AO vstupuje; těmito okruhy vztahů se rozumí etický (profesně etický) vztah k:

• profesi samé;
• klientovi;
• společnosti;
• ostatním AO;
• profesnímu společenství.

Základní právní rámec pro činnost inženýrů, architektů, urbanistů a techniků a jejich odpovědnost jako AO zahrnuje s ohledem na charakter a rozsah odborných činností a poskytovaných služeb velmi rozsáhlý soubor a bohatou škálu právních předpisů.

Právní předpisy, týkající se oboru technická zařízení budov jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

České technické normy (ČSN)

Normy pro Techniku prostředí staveb jsou uvedeny v pomůcce A 5.1 Přehled norem pro vybraná technologická zařízení.

Na webu České agentury pro standardizaci ČAS jsou dostupné veškeré další podrobnosti, týkající se všech forem přístupu k normám.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.3

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Viz MP 1, kap. 1.4

Již samo rozdělení projektové činnosti § 158 SZ na činnosti vybrané a ostatní představuje zvýraznění ochrany veřejného zájmu v těch činnostech, kde jde o vyšší riziko z hlediska ochrany veřejnosti před negativními důsledky neodborné činnosti. Sám pojem autorizace, jako garance vyšší úrovně zpracovatele pro zákazníka a stát jako reprezentant veřejnosti uplatněný v našem právním řádu od roku 1992 (v pokřivené formě tzv. průkazů zvláštní způsobilosti ještě před rokem 1989) klade tedy výrazně vyšší nároky na autorizované osoby. Tyto požadavky zdůrazňuje § 159.

Ochrana veřejného zájmu je tak zajištěna celou soustavou předpisů stavebního práva v určité hierarchické stupnici odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

• pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
• princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
• principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
• vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
• veřejná forma projednání minimálně do doby územního rozhodnutí;
• nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů;
• princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
• princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
• kontrolní prohlídky staveb;
• princip ochrany zájmů dalších osob – zejména správců sítí;
• princip ochrany nezastavěného území;
• princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Viz MP 1, kap. 1.5

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Viz MP 1, kap. 2.1

2.1.1 Postup projektové přípravy

Viz MP 1, kap. 2.1.1

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

Viz MP 1, kap. 2.1.2

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

Tato část se odlišuje od MP 1 zjednodušením a výběrem pro profese TPS.

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Viz MP 1, kap. 2.2.1

2.2.2 Postupy v přípravě stavby

Viz MP 1, kap. 2.2.2

a) SO – Studie stavby optimalizační (AO i NAO)

Pro projektanta oboru technika prostředí staveb zde připadají v úvahu pouze návrhy řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí včetně koncepce elektronických komunikací.

Vhodné je zpracovat předběžný odhad investičních nákladů oborů TPS.

Tento namátkou vybraný soubor nejrůznějších hledisek vyžaduje nezbytnost zapojení odborníků z nejrůznějších profesí, i neautorizovaných.

b) SK – Studie stavby koncepční (AO i NAO)

Projektant oboru technika prostředí zajišťuje, aby projektová část dokumentace/studie stavby obsahovala jak složky podle tab. 1 a tab. 2, tak i zpracování variant řešení.

Výstupem je návrh řešení pro další postup projektování, zejména dopracování do úrovně DUR. Návrh studie se projedná v průběhu zpracování se stavebníkem a dopracuje podle tohoto projednání. Stavebníkem odsouhlasený návrh řešení se stává zadáním stavby – vstupem do dalšího postupu prací. V případě, že není na zakázce pokračováno, uloží se studie do spisovny obchodní firmy.

c) GPÚPI – Grafická příloha k žádosti o územně plánovací informaci (AO i NAO)

Grafická příloha k žádosti o ÚPI obsahuje zpracování situačního výkresu současného stavu území v měřítku katastrální mapy, včetně parcelních čísel. Do výkresu se zapracuje požadovaný předmět územního řízení, vyznačením požadovaného záměru, jeho vazeb a účinků na okolí, zejména vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb.

V případě, že je zpracována studie nahradí tuto dokumentaci.

d) DSpP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)

Část dokumentace stavby, týkající se zařízení techniky prostředí staveb, obsahuje:

• řešení technického zařízení budov z hlediska koncepce řešení, požadované úrovně komfortu zařízení a prostředí s ohledem na způsob využití stavby;
• koncepční řešení zásobování vodou a energiemi;
• koncepční řešení zásobování vodou, odvodnění a zásobování vodou pro hašení;
• koncepční řešení zásobování plynem;
• koncepční řešení zásobování teplem, vytápění a chlazení;
• koncepční řešení vzduchotechnických zařízení;
• koncepční řešení silnoproudých zařízení a rozvodů;
• koncepční řešení hromosvodů;
• koncepční řešení elektronických komunikací a informačních technologií;
• koncepční řešení měření a regulace;
• koncepční řešení elektrické požární signalizace (EPS) a požárního zabezpečení;
• koncepční řešení elektrické zabezpečovací signalizace a technické ochrany objektu;
• koncepční řešení odpadového hospodářství;
• koncepční řešení zásobování technologickými plyny a jejich využití;
• koncepční řešení přípojek jednotlivě podle druhu zapojení.

Výstupem postupu je dokumentace stavby v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 8. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu. Výstup postupu slouží stavebníkovi k podání žádosti a v případě vydání územního rozhodnutí k dopracování dokumentace, v případě problémů pak při projednání k rozhodnutí o přepracování dokumentace s novými podklady, nebo k zastavení projektových prací. Stavebník může podat žádost o vydání společného povolení. K této žádosti mimo jiné připojí společnou dokumentaci.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení – podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Společná dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Společná dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Viz MP 1, kap. 2.2.3

a) PDSP – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (AO)

Viz MP 1, kap. 2.2.3 a)

V oboru Technika prostředí staveb se dokumentace pro stavební povolení zpracovává samostatně pro jednotlivé druhy technického vybavení a člení se podle tab. 1 a tab. 2.

b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Dalším postupem může dopracovat projektant (AO) dokumentaci do rozsahu potřebného pro provádění stavby, tj. včetně všech detailních technických řešení, podrobného výkazu výměr a položkového rozpočtu (pokud je objednán). Objednatelem postupu může být stavebník, nebo jím zvolený zhotovitel stavby.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována AO. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projekt pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projekt pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

PDPS by měla být dokumentací, která bude:

• podrobně zpracována až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• použitelná pro kontrolu provádění návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
• použitelná pro koordinaci a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí;
• použitelná pro zajištění podkladů pro provozní zařízení (TZS a TPS);
• obsahovat podrobný výkaz výměr, nebo rozpočet (podle objednávky stavebníka).

Výstupem postupu je dokumentace potřebná pro provádění stavby v rozsahu přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloha č. 13. Dokumentace slouží zhotoviteli stavby pro provádění stavby a dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133–§ 134 stavebního zákona. Stavebníkovi může sloužit rovněž pro zpracování zadávací dokumentace staveb pro výběr zhotovitele. Slouží samozřejmě i pro výkon technického dozoru investora.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby podle § 134 odst. 7 stavebního zákona – stanovený přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů obsahuje tyto části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje jiný právní předpis (plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy).

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost autorizovaných osob při provádění staveb

Viz MP 1, kap. 2.3.1

Činnost AO by neměla (a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani podle § 152 nemůže) skončit odevzdáním dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby – jako autorský dozor;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn stavby před jejím dokončením;
• provádění technického dozoru.

a) ADz – Autorský dozor projektanta (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 a)

V této části je popsán postup činnosti AO v období od odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu však může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Základem postupu je uzavření smlouvy podle pomůcky A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sám – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

Projektant techniky prostředí staveb se při kontrolních prohlídkách stavby v rámci autorského dozoru zaměřuje jednak na dodržování shody mezi obsahem všech částí projektové dokumentace pro provedení stavby a realizovaným dílem; dále pak se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu stavby, zachyceným ve stavebním deníku.

Specifikace postupů, které uplatňuje AO při výkonu autorského dozoru v profesích oboru technika prostředí staveb, jsou uvedeny v jednotlivých profesních metodických pomůckách (viz MP 1.6.1 až MP 1.6.8).

Obecně lze ke všem profesím TPS uvést, že v rámci postupu AO provádí tyto smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na odevzdání staveniště zhotovitelem;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím na podmínky určené stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce staveb, které vyžadují kolaudační souhlas;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu AO při výkonu autorského dozoru jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

V rámci autorského dozoru v rozsahu smluvních závazků v profesích, které nejsou zpracovány v rámci MP 1.6, se AO zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• stabilní hasicí zařízení – zahrnující vodní tlakový zdroj s příslušnými strojovnami, potrubními rozvody, ventilovými stanicemi, poplachové a monitorovací zařízení a sprinklerové hlavice s tříštiči vodního proudu;
• zařízení spaloven odpadů – zahrnující spalovací zařízení s váhou a pec s hořákem, zařízení pro výměnu tepla, zařízení pro čištění spalin a manipulaci s odpadem;
• zařízení firemní dopravy;
• motorová vozidla;
• umývárna a servis automobilů;
• organizační technologie garáží;
• další a speciální zařízení;
• zařízení potrubní pošty;
• technické vybavení gastroprovozů;
• technické vybavení velkoprádelen;
• technické vybavení bazénů, fitcenter a solárií;
• technické vybavení heren;
• jevištní technika;
• technické vybavení bowlingů;
• technické vybavení aquaparků;
• zařízení pro rozvod hygienicky čisté páry pro lékařskou technologii zahrnující potrubní síť s armaturami a příslušenstvím a spotřebiči páry;
• zařízení lékařské technologie s komplexním vybavením JIP a dalších prostorů;
• zařízení zdrojů a rozvodů medicinálních plynů a stlačeného vzduchu zahrnující zásobníky plynů a kompresorové stanice, rozvodné potrubní sítě, koncové soupravy a spotřebiče;
• odpadové hospodářství – úplnost montáže soustavy odpadového hospodářství a její jednorázové funkční odzkoušení;
• hasicí zařízení – úplnost montáže hasicích zařízení a simulace jejich jednorázového funkčního odzkoušení;
• automatické dveře – úplnosti montáže zařízení automatických dveří a jejich jednorázové funkční odzkoušení;
• stavební připravenost – příprava a úplnost stavebních úprav pro dodávku vzduchotechniky (základy pod stroje a zařízení, spády podlah ve strojovnách ke vpustím, prostupy stavebními konstrukcemi, nosné konstrukce a závěsy, dlažby a obklady ve strojovnách);
• utěsnění prostupů potrubí stavebními konstrukcemi po montáži vzduchotechniky.

b) IČ – Inženýrská činnost – není předepsána kvalifikace

Viz MP 1, kap. 2.3.1 b)

c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 c)

d) TD – Technický dozor stavebníka (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 d)

Výkon technického dozoru stavebníka není předepsán a není vybranou činností ve výstavbě. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, který musí mít od 1.8.2018 autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka

2.3.2 Činnost AO v nesmluvním vztahu

Viz MP 1, kap. 2.3.2

3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

Viz MP 1, kap. 3.1

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 a)

b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 b)

Část dokumentace, týkající se zařízení techniky prostředí staveb se týká profesí podle tab. 1 (obor techniky prostředí) a tab. 2 (názvy dalších zařízení techniky prostředí).

ZD pro veřejné zakázky se zpracovává na stavební práce, tedy i na profese TPS, v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, Díl 2, § 89 až § 92,

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě:

Technické zprávy, která doplňuje a upřesňuje technické zprávy z dokumentace zpracované pro provedení stavby, v případě nových specifických požadavků správců těchto zařízení, zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné stavby, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení U energetických staveb obsahuje technická zpráva dále údaje o zkratových proudech, uzemnění, úbytcích napětí, intenzitách osvětlení apod.

Výkresové části, jež se zpracovává na základě předchozí úrovně dokumentace (DPS) a obsahuje přehledné výkresy zařízení, jejich půdorysy, řezy a pohledy.

Technické specifikace technických a uživatelských standardů stavby, jimiž se rozumí souhrny technických charakteristik, včetně technických a uživatelských standardů stavby. Stanoví v nich jednoznačně a přesně dokumenty, podle nichž se bude postupovat při realizaci veřejné zakázky. Podrobný popis technických a uživatelských standardů stavby stanoví jakostní technické parametry navrhovaných technologií, konstrukcí, výrobků a materiálů. Technický standard stavby je popis jednotlivých částí stavby, který stanoví stavebně fyzikální požadavky a technické parametry navrhovaných konstrukcí, technologií, výrobků a materiálů. Uživatelský standard je potom popis jednotlivých částí stavby, který stanoví kvalitativní parametry a kompletní požadavky uživatele na konečnou podobu stavby.

Výkazu výměr – vymezuje druh, jakost a množství požadovaných prací, dodávek a služeb potřebných ke zhotovení stavby a je podkladem pro zpracování nabídkové ceny.

Výstupem zpracování je zadávací dokumentace, která slouží vypisovateli veřejné soutěže pro její uskutečnění ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 c)

d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 d)

e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 e)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území – podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace
Dokladová část

Dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat podmínkám v území a charakteru navrhované změny.

f) JDÚS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o územní souhlas (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 f)

g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 g)

h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 h)

Z pohledu profesí TPS je pořízení této dokumentace velmi důležité zejména pro provozovatele nové budovy a pro případ tvorby budoucích změn a úprav stavebního či dispozičního řešení, čímž se dají eliminovat možné kolize jednotlivých zařízení TPS a TZB zejména u potrubních vedení.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby – podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace
Geodetická část

Dokumentace musí vždy obsahovat části A a D s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY

Rozsah zhotovitelem či jeho subdodavatelem požadovaných projektových prací, zejména pro profese TPS, záleží na úrovni propracovanosti PD TPS pro předchozí fáze stavby, na složitosti stavby a její celkové připravenosti a požadavcích na provádění té které konkrétní stavby.

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.2 a)

b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 b)

c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 c)

d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 d)

e) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.3 a)

Před uváděním zařízení do provozu je nutno vyjasnit si právní rámec povinností objednatele (stavebníka, investora, vlastníka objektu, generálního dodavatele TPS, atp.) a dodavatele či zhotovitele TPS, které se týkají vyzkoušení funkcí namontovaných zařízení techniky prostředí staveb (TPS).

V této záležitosti někdy dochází k omylu ze strany objednatele (stavebníka, investora, vlastníka objektu, GD TPS), který se mylně domnívá, že zhotovitel zařízení je automaticky povinen funkci zařízení před jeho předáním předvést.

Tato domněnka má ale právní opodstatnění pouze v následujícím rozsahu:

§ 124 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) uvádí, že: „Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.“

Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo stavebním povolením, může stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka nebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, a nařídit, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu

Provedení díla je právně stanoveno občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb. takto:

§ 2604

Dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

§ 2605

(1) Dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

(2) Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

§ 2606

Provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

§ 2607

(1) Má-li být dokončení díla prokázáno provedením ujednaných zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené úspěšným provedením zkoušek. K účasti na nich zhotovitel objednatele včas přizve; nezúčastní-li se objednatel zkoušky a nevylučuje-li to povaha věci, nebrání to jejich provedení.

(2) Výsledek zkoušky se zachytí v zápisu; není-li objednatel přítomen, potvrdí zápis místo něho hodnověrná, odborně způsobilá a nestranná osoba, jež se zkoušek zúčastnila. Nepříčí-li se to povaze závazku, je zhotovitel povinen objednateli na jeho žádost zápis předat.

Obvykle se vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb rozdělují na individuální a komplexní.

Pod pojmem individuální vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb se rozumí dílčí, jednoduché a jednorázové přezkoušení funkce smontovaných strojů nebo zařízení prováděné většinou jako součást montáže, případně po jejím ukončení.

Zkoušky tohoto druhu nemají žádné právní důsledky. Slouží hlavně zhotoviteli a dodavateli zařízení a jsou prováděny na jeho náklady. Je to vlastně výstupní kontrola dílčích prací. V této fázi se instalovaná zařízení nespouští ani neseřizuje.

Individuální zkoušky jsou obvykle součástí dodávky montáže a úhrada je zahrnuta v ceně za montáž jednotlivého stroje, zařízení či dílu. Individuálním vyzkoušením se osvědčuje úplnost a správnost provedení montáže

Individuálním vyzkoušením se rozumí přezkoušení funkce smontovaných strojů a zařízení tak, že budou uvedeny do chodu naprázdno popř. i zatížené. Obecně má individuální zkoušení účelně osvědčit úplnost a kvalitu smontovaného zařízení. Jsou to tedy zkoušky na cestě k odevzdání vyšší dodávky, i když samy o sobě žádné přímé právní důsledky s hledisky splnění vyšší dodávky nemají.

Zhotoviteli se doporučuje zajistit si účast pracovníků budoucí obsluhy instalovaných zařízení TPS, případně techniků objednatele, již v průběhu provádění individuálního vyzkoušení. Konkrétní náměty individuálního vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb jsou uvedeny v jednotlivých profesních metodických pomůckách MP 1.6 – 1.6.10.

Dokumentace pro uvedení do provozu by měla vycházet z dohody smluvních stran o rozsahu komplexního vyzkoušení stavby (KV), díla, včetně seznamu zařízení a parametrů instalovaných strojů, zařízení a inventáře.

Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení. Hlavním cílem komplexních zkoušek zařízení techniky prostředí je jeho uvedení do provozu v co možno největším rozsahu, čímž zhotovitel prokazuje objednateli, že dílo je kvalitní, splňuje požadované funkce a má předepsané parametry a je schopno trvalého provozu v autonomním režimu. Zároveň lze tak konstatovat, že předmět smlouvy o dílo je splněn.

Tím se ověřuje vzájemná interakce zařízení při jejich současném provozu, což je důležité zejména u zařízení techniky prostředí, a dále se ověřuje dostatečnost energetických vstupů pro provoz komplexu zařízení. Prokazuje se tak jistota a bezporuchovost chodu zařízení, bezpečnost provozu a komplexní funkční spolehlivost větrání, ohřevu, chlazení, vlhčení atd. Komplexní vyzkoušení se proto uskutečňuje za součinnosti všech souvisejících profesí a s dodávkou jejich energií a médií (elektřina, teplo, chlad, voda).

V rámci komplexního vyzkoušení se provedou za přítomnosti všech povinných účastníků předepsané nebo dohodnuté zkoušky (viz dále).

Osvědčuje se tak zároveň způsobilost dodávky k předání a převzetí. Výsledek komplexního vyzkoušení se proto uvádí i v zápise o předání a převzetí dodávky spolu s potvrzením účastníků zkoušek

Dokumentace pro uvedení do provozu obsahuje:

• potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
• termín (podmínky) začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
• organizační a technické podmínky a předpisy pro KV;
• požadavky na media, paliva a energie;
• požadavky na provozní pracovníky při KV;
• rozsah a dobu působení stavebníka /technického dozoru/ při přípravě komplexního vyzkoušení;
• způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
• průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
• termín (podmínky) vlastního komplexního vyzkoušení;
• dobu provádění KV;
• soupis prací a zkoušek v rámci KV;
• parametry, které musí být dosaženy při KV;
• dokumentace automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
• vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
• podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• způsob řešení při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.

V rámci komplexního vyzkoušení v rozsahu smluvních závazků v profesích, které nejsou zpracovány v rámci MP 1.6, se AO zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• stabilní hasicí zařízení, zahrnující vodní tlakový zdroj s příslušnými strojovnami, potrubními rozvody, ventilovými stanicemi, poplachové a monitorovací zařízení a sprinklerové hlavice s tříštiči vodního proudu;
• zařízení spaloven odpadů, zahrnující spalovací zařízení s váhou a pec s hořákem, zařízení pro výměnu tepla, zařízení pro čištění spalin a manipulaci s odpadem;
• zařízení firemní dopravy;
• motorová vozidla;
• umývárna a servis automobilů;
• organizační technologie garáží;
• další a speciální zařízení;
• zařízení potrubní pošty;
• technické vybavení gastroprovozů;
• technické vybavení velkoprádelen;
• technické vybavení bazénů, fitcenter a solárií;
• technické vybavení heren;
• jevištní technika;
• technické vybavení bowlingů;
• technické vybavení aquaparků;
• zařízení pro rozvod hygienicky čisté páry pro lékařskou technologii zahrnující potrubní síť s armaturami a příslušenstvím a spotřebiči páry;
• zařízení lékařské technologie s komplexním vybavením JIP a dalších prostorů;
• zařízení zdrojů a rozvodů medicinálních plynů a stlačeného vzduchu zahrnující zásobníky plynů a kompresorové stanice, rozvodné potrubní sítě, koncové soupravy a spotřebiče;
• odpadové hospodářství – spolehlivá funkce veškerých zařízení odpadového hospodářství, která jsou předmětem dodávky;
• hasicí zařízení – komplexní zkoušky proběhnou ve zvláštním režimu;
• automatické dveře – spolehlivá funkce mechanizmu dveří.

Podrobněji jsou tyto podmínky řešeny v metodických pomůckách MP 1.5 a MP 1.6 pro jednotlivé druhy zařízení.

b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.3 b)

Dokumentace pro užívání stavby (DUS) by měla obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, dodržení potřebných stavebně fyzikálních vlastností, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých na stavbě instalovaných strojů a zařízení TPS a rozsah povinného servisu a popis údržby. Vše vždy v českém jazyce.

Provozní soubory zařízení techniky prostředí se obvykle vyznačují tím, že bez jejich uspokojivé funkce nelze prakticky stavbu úspěšně užívat. Technická náročnost jejich provozování a údržby vyžaduje obvykle kvalifikovaný přístup obsluhy, který musí být postaven na přesně definovaných postupech řízení provozu a organizaci údržby.

V procesu výstavby bývá vyžadováno, aby projektant připravil v rámci zvláštní zakázky potřebný soubor dokumentace, která je nutná pro udržování provozních parametrů zařízení v požadovaných mezích a pro zachování jeho životnosti. Pro snazší orientaci v této oblasti slouží následující informace:

Pro snazší orientaci v této oblasti lze využít následující informace:

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů.

Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti.

Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné. A to ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace, který bude obsahovat následující položky:

• úplná a aktuální technická dokumentace k zařízení;
• organizační řád – hlavní zásady dělby kompetencí;
• soubor směrnic a předpisů;
• číselník periodických prací;
• určení metodiky plánování kontrol, inspekcí a údržby zařízení;
• denní protokoly o provozu zařízení;
• záznam o odpracovaných hodinách;
• provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech;
• záznam o technických parametrech zařízení;
• kniha závad;
• poruchová kartotéka;
• záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren);
• revizní knihy k vyhrazeným zařízením;
• evidence spotřeby energií a další podle potřeby;
• elektronické dokumenty;
• provozní řády jednotlivých zařízení v rozsahu podle požadavků právních předpisů, dotčených orgánů státní správy a na základě požadavku objednatele (investora).

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárií. Podle místních podmínek může obsahovat následující povinnosti:

V případě výskytu havárie se

• vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace;
• vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolávají se na pracoviště, které není havárií ohroženo);
• zajistí lokalizace havárie, zjistí se skutečný stav, uzavře vodní rozvody, vypnou se subcentrály atd.;
• pořídí se výstižný popis události v provozní knize;
• vydají příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy;
• informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci;
• plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie;

Podrobněji je uvedené téma rozpracováno v pomůcce PS 10.4, Základy facility managementu ve stavebnictví.

c) DBP – Dokumentace bouracích prací (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 c)

Náležitosti dokumentace bouracích prací – podle přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace
Dokladová část

Dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, objemu, použitým materiálům a stavebně technickému provedení.

d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Viz MP 1, kap. 3.4.1

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.2

3.4.3 Ukládání dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.3

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.4

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY SOUVISEJÍCÍ S ČINNOSTÍ AO

Pro práci AO je nezbytná znalost základních předpisů stavebního práva a dalších právních předpisů a norem souvisejících s výstavbou.

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Normy pro Techniku prostředí staveb jsou uvedeny v pomůcce A 5.1 Přehled norem pro vybraná technologická zařízení.

Autor aktualizace 2023: Ing. Ladislav Čmelík
Autor úvodu 2024: Ing. Pavel Gergela

Stav: kontrola 2024, aktualizace 2023, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na metodické postupy, se kterými se projektanti v oboru Technika prostředí staveb – Zařízení pro vytápění staveb v praxi setkávají. Obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese zařízení pro vytápění staveb, základní terminologii a seznam právních předpisů příslušejících k oboru.

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon, dále NSZ), který nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K 1. 7. 2024 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k NSZ č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), a nová prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (nahrazující vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Přechodná ustanovení zavedená novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., § 329 stanoví toto:

1. Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů (tj. podle vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Z dokumentace musí být zřejmé, že práce byly započaty před 1. 7. 2024, přičemž podle ustanovení § 329 odst. 5 NSZ stavební úřad přezkoumá dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

2. Bude-li stavba zahájena do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb.).

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, jež může být v souladu s přechodnými ustanoveními uplatňován do 30. června 2027.

Metodické pomůcky informačního systému PROFESIS k novému stavebnímu zákonu a jeho prováděcím vyhláškám budou zveřejněny po ustálení předpokládaného vývoje zásadních změn prováděcích vyhlášek NSZ (č. 131/2024 Sb. a č. 146/2024 Sb.), které k dnešnímu datu 1. 12. 2024 nejsou ukončeny.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Účelem pomůcky MP 1.6.1 je poskytnout autorizovaným osobám (AO) – členům ČKAIT, kteří působí jako projektanti v profesi zařízení pro vytápění staveb komprimované informace, jež umožní AO uvědomit si rozsah a hranice povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb a dále pak orientovat se v technických podkladech, které při své práci potřebuje.

Metodická pomůcka obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese zařízení pro vytápění staveb.

Metodická pomůcka MP 1.6.1 je členěna stejně, jako tomu je u souborné metodické pomůcky MP 1.6.

1 PROJEKTOVÁ ČINNOST AO

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz též MP 1, kap. 1.1 a MP 0, kap. 2

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.2.

Vybrané právní předpisy, týkající se profese zařízení pro vytápění budov

• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 25/2003 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na účinnost nových teplovodních kotlů spalujících kapalná nebo plynná paliva, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 91/1993 Sb., k zajištění bezpečnosti práce v nízkotlakých kotelnách, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 393/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č. 18/1979 Sb., kterou se určují vyhrazená tlaková zařízení a stanoví některé podmínky k zajištění jejich bezpečnosti, ve znění vyhlášky č. 97/1982 Sb., vyhlášky č. 551/1990 Sb., nařízení vlády č. 352/2000 Sb. a vyhlášky č. 118/2003 Sb.
• vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění předpisu č. 602/2006 Sb.
• vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu
• vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími a registrujícími dodávku tepelné energie, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů
• vyhláška č. 38/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému vytápění a kombinovaného systému vytápění a větrání

Další právní předpisy, týkající se zařízení pro vytápění jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

České technické normy (ČSN)

Normy pro zařízení pro vytápění jsou uvedeny v kap. 3 pomůcky A 5.1 Dokumenty k technickým normám.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.3

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Viz MP 1, kap. 1.4.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Viz MP 1, kap. 1.5

Specifická je ta část kooperací, která se týká zejména stanovení způsobu vytápění budovy a volby koncepce aplikované otopné soustavy. Praxe ukazuje, že nejen architekt, který navrhuje typ stavby, čímž vlastně vytváří základní zadávací podmínky pro projektanta v profesi vytápění staveb, ale mnohdy i investor prosazuje své, často laické, představy o volbě vytápěcího zařízení. Proto je důležité, aby projektant této profese navázal co nejdříve spolupráci s oběma uvedenými zadavateli projektové dokumentace a podal jim kvalifikované informace o možnostech, které se pro každý konkrétní případ naskýtají. Je obecně známo, jaké negativní důsledky přináší nedostatečná koordinace mezi jednotlivými účastníky výstavby. Mnohdy je projektant soustavy ústředního či jiného vytápění nucen vyhovět zejména požadavkům na mimořádně vysokou kvalitu vzhledu interiéru, což ovšem přináší vyšší pořizovací náklady na vybavení budovy vnitřním a technologickým zařízením a není výjimkou, že i provoz zařízení, jehož koncepce je diktována jinými než technickými hledisky, neuspokojuje investory ani uživatele budov.

Současné, a to zvláště velké a složité otopné soustavy, se neobejdou bez dalších pomocných agregátů a zařízení, jakož i bez komplikovaného systému měření a regulace. Zvláště centrální řídící a kontrolní zařízení inteligentních budov mají výrazně multifunkční charakter a regulace a sledování provozu otopných soustav budov je integrováno do jejich software. Znamená to, že profesní projektant – topenář musí při přípravě projektové dokumentace ve všech výkonových fázích těsně kooperovat s projektanty zařízení vzduchotechniky a chlazení, elektrických silnoproudých i slaboproudých zařízení, zařízení měření a regulace, zařízení pro rozvody vody a plynu a rovněž s projektanty speciálních dodávek a profesí stavebních, kteří vymezují jeho možnosti, pokud se týká alokace navržených soustav.

Další důležité kooperace očekávají projektanta při přípravě provozování zařízení, kdy bývá povoláván k instruktáži obsluhy a výkladu funkce instalovaného zařízení.

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Viz MP 1, kap. 2.1

2.1.1 Postup projektové přípravy

Viz MP 1, kap. 2.1.1

Zpracovávaná dokumentace je pouze předpisem pro realizaci stavby. Přesto projektová příprava časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Účast AO v profesi zařízení pro vytápění staveb je však nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – i dílčí autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde jen výjimečně smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant v profesi zařízení pro vytápění staveb. Zvláště u staveb větších rozsahů je projektantovým objednatelem projektová organizace, kompletující projektovou dokumentaci všech dílčích profesí.

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

Viz MP 1, kap. 2.1.2

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Viz MP 1, kap. 2.2.1

2.2.2 Postupy v přípravě stavby

Viz MP 1, kap. 2.2.2

Body 2.2.2 a) až c) není třeba pro profesi zařízení pro vytápění staveb více rozpracovávat.

Projektant oboru zařízení pro vytápění staveb zajišťuje, aby výstupem v této fázi projektování byla projektová část dokumentace stavby, obsahující návrh řešení vytápění budovy pro další postup a etapy projektování.

d) DSpP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)

Viz MP 1.6, kap. 2.2.2 d)

Část dokumentace stavby, týkající se profese zařízení pro vytápění staveb obsahuje:

• návrh řešení technického zařízení budov z hlediska koncepce řešení vytápění budovy, požadované úrovně komfortu vnitřního prostředí s ohledem na způsob využití stavby;
• návrh koncepčního řešení zásobování teplem.

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Viz MP 1, kap. 2.2.3

a) PDSP – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (AO)

Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb. při zpracovávání dokumentace pro stavební je povolení základním postupem v oblasti projektové přípravy.

Na základě zpracování DSP přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit.

V rámci postupu AO provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
• vypracování dokumentace pro stavební řízení (stavební povolení), tj. vedení projektových prací k vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení, včetně kontroly, její koordinace a autorizace, v textové a výkresové části:
  • provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
  • koordinace a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí;
  • koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
  • odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
  • vypracování předběžného rozpočtu na základě předběžných výměr a agregovaných položek.

Výstupem postupu zpracovávání PDSP je vyhotovení dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 12, která je přikládaná k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení.

V průběhu zpracování se projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

V profesi zařízení pro vytápění staveb se dokumentace zpracovává samostatně pro jednotlivé druhy technického vybavení a obsahuje:

Technickou zprávu

Technická zpráva obsahuje bilance potřeby tepla s udáním teplonosné látky, způsob napojení na vlastní zdroj nebo na venkovní rozvod, systém regulačního zařízení. Zdůvodňuje se volba systému vytápění a přípravy teplé a užitkové vody.

Pro kotelny a předávací stanice obsahuje technická zpráva bilance potřeby tepla (hodinová a roční), bilance potřeby paliva a surovin, dimenzování veškerého strojního zařízení (kotlů, čerpadel boilerů, výměníků apod.), dimenzování komínů, stanovení počtu pracovních sil, zásady regulace a měření, požadavky na zajištění péče o životní prostředí, bezpečnost práce a požární ochranu.

Výkresovou část

Obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů jako kotelen, předávacích stanic tepla, rozvoden, ústředen a regulačních stanic, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části.

Výpočty

Zpracovávají se výpočty tepelně technické, hydraulické, akustické, osvětlení nebo oslunění.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení – podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v profesi vytápění staveb by měl být následující:

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Dalším postupem může dopracovat projektant AO v profesi zařízení pro vytápění staveb dokumentaci do rozsahu potřebného pro provádění stavby, tj. včetně všech detailních technických řešení, podrobného výkazu výměr a položkového rozpočtu (pokud je objednán). Objednatelem postupu může být stavebník, nebo jím zvolený zhotovitel stavby.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována AO. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

Projektant v rámci zpracování PDPS zajišťuje tyto výkony:

• propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• kontrolu provádění návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
• koordinaci a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí;
• zajištění podkladů pro provozní zařízení (TZS a TPS);
• podrobný výkaz výměr, nebo rozpočet (podle objednávky stavebníka).

Výstupem práce projektanta v této fázi je dokumentace potřebná pro provádění stavby v rozsahu přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 13. Dokumentace slouží zhotoviteli stavby pro provádění stavby a dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133–§ 134 stavebního zákona. Stavebníkovi může sloužit rovněž pro zpracování zadávací dokumentace staveb pro výběr zhotovitele. Slouží samozřejmě i pro výkon technického dozoru investora.

Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad a případné zpětné požadavky na stavební část a ostatní profese jsou podkladem pro celkovou koordinaci dokumentace pro provádění stavby.

Dokumentace pro provádění stavby v profesi vytápění staveb má následující skladbu:

Technická zpráva

a) soupis výchozích podkladů (zadání investora, použitých právních předpisů a norem);

b) typ zdroje tepla – kotelna (na pevná, kapalná a plynná paliva), výměníková, předávací stanice, zařízení zpětného získávání tepla, tepelné čerpadlo, solární zařízení apod., akumulační zdroj tepla;

c) klimatické (polohopisné) podmínky místa stavby a provozní podmínky (uvažovaná venkovní výpočtová teplota, průměrná denní venkovní teplota v otopném období, počet otopných dnů v roce, provoz – počet hodin za den, počet pracovních dní v týdnu a v roce, krajinná oblast se zřetelem na intenzitu větru, poloha budovy v krajině, průměrná vnitřní výpočtová teplota plný provoz/útlum, typ provozu – plně automatický, ruční, provozní režim – trvalý, občasný (příležitostný), nepřerušovaný, přerušovaný apod.;

d) popis základní koncepce vytápění stavby;

e) přehled celkových tepelných ztrát budovy po místnostech s uvedením ztrát prostupem, větráním, celkových tepelných ztrát, přehled trvalých a proměnných tepelných zisků budovy;

f) přehled jednotlivých vzduchotechnických zařízení napojených na rozvody tepla s uvedením jmenovitých potřebných tepelných příkonů (tepelného příkonu předehřívače, ohřívače, příp. dohřívače a ohřívače vody);

g) výpočet potřebného tepelného příkonu pro ohřev teplé vody na základě bilance předané specialistou zdravotní techniky;

h) stanovení potřebného tepelného výkonu zdroje tepla;

i) stanovení a přehled roční potřeby tepla pro vytápění, vzduchotechniku a přípravu teplé vody, celková roční potřeba tepla v MWh/rok, příp. GJ/rok;

j) výpočet hodnoty přípojného výkonu zdroje tepla, vycházející z hodnot potřebného tepelného příkonu pro vytápění, vzduchotechniku a ohřev teplé vody;

k) popis přípojky primární teplonosné látky, nominální parametry, sjednané množství odběru (tepelný příkon a roční odběr);

l) popis výměníkové/předávací stanice tepla, umístění, parametry primární a sekundární strany, pojistný, zabezpečovací a regulační systém;

m) umístění zdroje tepla, požadavky na dispoziční a stavební řešení;

n) výpočet větrání kotelny, řešení přívodu a odvodu vzduchu, stavební a technické řešení;

o) výpočet průřezu kouřovodů a komínů;

p) řešení požární bezpečnosti kotelny;

q) popis uvažovaného otopného systému (vodní, parní, nemrznoucí kapalina apod.), jmenovité teplotní parametry, tlakové pásmo, typ okruhů rozvodu tepla (jednotrubkové, dvoutrubkové);

r) rozdělení otopného systému na jednotlivé okruhy, jejich tepelný výkon, průtok;

s) tlaková ztráta, způsob regulace (kvantitativní/kvalitativní), parametry oběhových čerpadel, regulačních ventilů, a hydraulického nastaven;

t) popis páteřních a podružných rozvodů, vedení, umístění, zavěšení a uložení potrubí;

u) způsob vyregulování a hydraulického vyvážení soustavy rozvodu tepla;

v) zabezpečení a doplňování otopné soustavy vodou, úprava doplňovací vody;

w) tlakové poměry soustavy (plnící přetlak, provozní přetlak, maximální přetlak, otevírací přetlak pojistného ventilu);

x) návrh pojistného ventilu;

y) popis způsobu vytápění jednotlivých typů prostorů a provozů;

z) popis otopných ploch, umístění, způsob připojení na tepelnou soustavu, regulace, teploty v prostoru;

aa) popis připojení vzduchotechnických zařízení na otopnou soustavu, způsob, regulace teploty, nominální tepelné výkony, průtoky, tlakové ztráty výměníků;

bb) parametry oběhových čerpadel, regulačních ventilů;

cc) měření spotřeby tepla, instalace měřičů spotřeby tepla, umístění, typ, vyhodnocení;

dd) popis způsobu přípravy teplé vody, připojení na otopnou soustavu, tepelný výkon;

ee) způsob regulace přípravy teplé vody;

ff) typy navržených zařízení;

gg) potrubí, nátěry, izolace, zavěšení, uložení, kompenzace;

hh) výpis materiálů potrubí jednotlivých částí soustavy, definice nátěrů, tepelných izolací, popis způsobu zavěšení potrubí, uložení a kompenzace.

Výkresová část

a) zakreslení zařízení pro zásobování teplem do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1:50 a větším (u rozsáhlých objektů v měřítku 1 : 100);

b) v případě složitějších a rozsáhlejších kotelen, výměníkových stanic a strojoven rozvodu tepla pro ÚT detailní výkresy půdorysu v měřítku 1 : 20, řezy prostorem v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 20;

c) detaily rozdělovačů, sběračů a skladebných částí zdroje tepla;

d) funkční schéma zapojení zdroje tepla a otopné soustavy;

e) rozvinuté schéma otopné soustavy;

f) vyznačení izolací a jejich skladba, typ a provedení.

Pro zařízení pro vytápění staveb netradičními zdroji tepla (tepelnými čerpadly a solárními systémy) je možno doporučit následující náležitosti dokumentace: (mimo rozsah vyhlášky č. 499/2006 Sb.).

Technická zpráva obsahuje

a) soupis výchozích podkladů (použitých právních předpisů, technických norem);

b) klimatické podmínky místa stavby a provozní podmínky (uvažovaná nejvyšší venkovní výpočtová teplota, letní entalpie vzduchu, počet provozních hodin s uvedením provozní doby, počet pracovních dní v týdnu a v roce);

c) popis základní koncepce zdroje tepla, využívajícího tepelných čerpadel či solárních soustav;

d) umístění a popis zařízení pro odběr tepla z přírodního prostředí;

e) zadání tepelných zisků vytápěných prostorů;

f) hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí;

g) údaje o chladivech, využívaných tepelnými čerpadly a o jejich eventuální škodlivosti;

h) umístění zařízení tepelných čerpadel a dalších zdrojů tepla;

i) popis rozvodů nízkopotenciálního tepla s příslušnými strojovnami;

j) popis příslušenství rozvodu nízkopotenciálního tepla;

k) požadavky na elektrické příkony veškerých zařízení soustavy s netradičními zdroji tepla;

l) stručný popis způsobu provozu a regulace soustavy tepelných čerpadel či solárních soustav a dalšího příslušenství;

m) protihluková a protipožární opatření na souvisejících zařízeních;

n) popis způsobu zavěšení potrubí, uložení.

Součástí technické zprávy může být rovněž tabulka místností se základními teplotními a hlukovými parametry,

Výkresová část obsahuje

a) zakreslení rozvodů nízkopotenciálního tepla a příslušného zařízení do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1 : 50 a větším;

b) v případě složitějších a rozsáhlejších strojoven zdrojů nízkopotenciálního tepla detailní výkresy půdorysu a řezy prostorem 1 : 50 nebo 1 : 20;

c) řezy v prostoru mimo strojovnu;

d) vyznačení tepelných izolací, jejich skladba, typ a provedení.

Specifikace zařízení

Seznam strojů a zařízení neboli výkaz výměr se zpracovává (pokud není dohodnuto jinak) po jednotlivých zařízeních a v souladu s označováním pozic prvků na výkresech.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby podle § 134 odst. 7 stavebního zákona – stanovený přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi vytápění staveb by měl být následující:

Projektová dokumentace zařízení pro vytápění staveb obsahuje tyto části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Společné zásady

Projektová dokumentace pro provádění stavby v oboru vytápění se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové DOS nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění montážních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje jiný právní předpis (plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy).

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost AO při provádění staveb

Viz MP 1, kap. 2.3.1

Činnost AO by neměla skončit (a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani podle § 152 SZ nemůže) odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• provádění technického dozoru.

a) ADz – Autorský dozor projektanta (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 a)

V této části je popsán postup činnosti AO v období od odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu však může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Základem postupu je uzavření smlouvy podle A 3.21 – Smluvní vztahy ve výstavbě, o zpracování další projektové dokumentace, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

V rámci postupu AO všech profesí oboru Technika prostředí staveb provádí tyto smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na odevzdání staveniště zhotovitelem;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím na podmínky určené stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce staveb, které vyžadují kolaudační souhlas;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu AO při výkonu autorského dozoru jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Projektant v profesi vytápění se při kontrolních prohlídkách stavby v rámci autorského dozoru zaměřuje jednak na dodržování shody mezi obsahem všech částí projektové dokumentace pro provedení stavby a realizovaným dílem a dále pak se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu stavby, zachyceným ve stavebním deníku.

V rámci autorského dozoru v rozsahu smluvních závazků v profesi vytápění staveb se AO v rozsahu smluvních závazků zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• úplnost dodávky podle projektové dokumentace a kvalita montáže;
• připojení výměníků tepla na potrubí teplonosné látky, možnost jejich odvzdušnění, vypouštění a demontáže;
• vedení potrubních tras;
• elektrické otopné rohože nebo jiná elektrická otopná tělesa;
• vybavení otopných těles regulačními nebo uzavíracími armaturami a připojení všech otopných okruhů k páteřním rozvodům tepla;
• připojení na zdroj tepla, osazení čerpadel, armatur, regulačních orgánů, pojistného a zabezpečovacího zařízení;
• propláchnutí potrubních vedení tlakovou vodou;
• vykonání tlakové zkoušky těsnosti a dilatační zkoušky (ČSN 06 0310);
• vykonání topné zkoušky;
• vykonání hydraulického vyvážení soustavy (vyhláška č. 193/2007 Sb.);
• osazení (nalepení) směrových šipek na potrubí s vyznačením směru proudění topného média u přívodního a odvodního potrubí;
• vykonání předepsaných revizí a zkoušek elektrických částí otopné soustavy.

Pro soustavy vytápění staveb netradičními zdroji tepla lze doporučit v rámci autorského dozoru zaměřit se na problematiku:

• úplnosti dodávky podle projektové dokumentace a kvalita montáže;
• připojení výměníků tepla na potrubí rozvodu nízkopotenciálního tepla, možnost jejich odvzdušnění, vypouštění a demontáže;
• potrubních tras rozvodu nízkopotenciálního tepla;
• chladivových rozvodů primárních okruhů tepelných čerpadel;
• primárních okruhů solárních soustav s nemrznoucí teplonosnou látkou;
• připojení na zdroje nízkopotenciálního tepla, osazení čerpadel, armatur, regulačních orgánů, expanze a pojišťovací zařízení.

b) IČ – Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 b)

Výkon IČ není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu živnostenského zákona č. 451/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou. Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností AO v profesi zařízení pro vytápění staveb může jít o následující:

Inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, územního souhlasu až po získání stavebního povolení (řeší samostatná pomůcka MP 3.1 Inženýrská činnost).

Inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je realizace stavby. Výkon technického dozoru stavebníka je potom součástí tohoto inženýringu a zahrnuje (podrobně rovněž  MP 3.1):

• seznámení s dokumentací pro provádění stavby;
• dodržení podmínek stavebního povolení po dobu realizace výstavby;
• zajištění kontrolních prohlídek stavby podle plánu kontrolních prohlídek;
• kontrolu těch částí dodávek, které budou dalším postupem zakryty, a zapsání výsledků do stavebního deníku;
• spolupráce s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• péči o systematické doplňování dokumentace stavby a její evidenci;
• projednávání dodatků a změn dokumentace, které nemění schválené parametry stavby;
• průběžné informování stavebníka o všech závažných okolnostech;
• kontrolu věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů, faktur a jejich soulad se smluvními podmínkami;
• odevzdání připravených prací dalším dodavatelům na navazující činnosti;
• spolupráci s projektantem a zhotovitelem při provádění opatření k odstranění případných vad dokumentace;
• sledování předepsaných zkoušek materiálů, konstrukcí a prací prováděných zhotoviteli stavby a jejich výsledků (protokoly, certifikáty);
• sledování vedení stavebních a montážních deníků;
• spolupráci na odvrácení živelních událostí;
• kontrolu postupu prací podle časového plánu stavby a příslušných norem;
• kontrolu řádného uskladnění a manipulace s materiály, výrobky a konstrukcemi;
• přípravu podkladů pro převzetí stavby, nebo její části;
• stanovení, postupu, kontrola a vyhodnocení zkušebního provozu stavby;
• přípravu ohlášení o užívání stavby, nebo k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu;
• kontrolu odstraňování vad a nedodělků;
• kontrolu vyklízení staveniště zhotovitelem stavby.

c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 c)

V případě změn stavby před dokončením podle § 118 SZ musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a-e. V případě, je-li to technicky proveditelné, dokumentace se zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačeným navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem.

d) TD – Technický dozor stavebníka (není předepsána kvalifikace)

Výkon technického dozoru stavebníka není předepsán a není vybranou činností ve výstavbě. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, kterým musí být AO podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2.3.2 Postupy AO v nesmluvním vztahu

Viz MP 1, kap. 2.3.2

3. DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

Viz MP 1, kap. 3.1

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 b)

Projektant (nemusí jím být AO) zajišťuje úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro výběr zhotovitele stavby.

ZD pro veřejné zakázky se zpracovává na stavební práce, tedy i na profese TPS, v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, Díl 2, § 89–§ 92.

V profesi zařízení pro vytápění staveb se projektant zaměřuje zejména na:

• zdroje tepla s příslušenstvím a spotřebiči tepla;
• zařízení rozvodů tepla, zahrnující potrubní sítě, předávací stanice a strojovny, oběhová čerpadla, armatury a další příslušenství;
• zařízení rozvodů elektrické energie a distribuce tepla elektrických otopných soustav;
• odběrná tepelná zařízení sestávající z vytápěcích soustav s otopnými tělesy a ze soustav ohřevu vzduchu a vody apod.;
• zařízení soustavy měření a regulace pro technologické vybavení výše uvedených souborů.

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě:

Technické zprávy

Doplňuje a upřesňuje technické zprávy z dokumentace zpracované pro provedení stavby, v případě nových specifických požadavků správců těchto zařízení, zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné stavby, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení.

Výkresové části

Zpracovává se na základě předchozí úrovně dokumentace (DPS) a obsahuje přehledné výkresy zařízení, jejich půdorysy, řezy a pohledy.

Výkazu výměr

Doplňuje textovou a výkresovou část ZD, doplňuje výkaz výměr jednotlivých konstrukcí, položek a výrobků, který se zpracovává podle normativních zásad jejich výpočtu. Specifikace uživatelského a technického standardu udávají jednoznačné technické parametry navrhovaných technologií, konstrukcí, typů jednotlivých výrobků a použitých materiálů.

Výstupem zpracování je zadávací dokumentace, která slouží vypisovateli veřejné soutěže pro její uskutečnění ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 c)

d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 d)

e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 e)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území – podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 499/2006, ve znění pozdějších předpisů – tato část dokumentace není pro profesi zařízení pro vytápění budov relevantní, a proto zde není uvedena.

f) JDUS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o územní souhlas (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 f)

g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 g)

h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 h)

Z pohledu profesí TPS je pořízení této dokumentace velmi důležité zejména pro provozovatele nové budovy a pro případ tvorby budoucích změn a úprav stavebního či dispozičního řešení, čímž se dají eliminovat možné kolize jednotlivých zařízení TPS a TZB, zejména u potrubních vedení.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby – podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v profesi vytápění staveb

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

Dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY

Rozsah těchto projektových prací souvisí s přípravou realizace stavby a záleží na úrovni propracovanosti PD TPS pro předchozí fáze stavby, na složitosti stavby a její celkové připravenosti a požadavcích na provádění té které konkrétní stavby.

Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé), pokud si je nezpracovává sám. U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast AO.

a) DPS – Zpracování dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.2 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 b)

c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Zpracovává se v rozsahu podrobně specifikovaném v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

Viz MP 1, kap. 3.2 c)

d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 d)

e) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP1, kap. 3.3 d)

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Viz též MP 1.6, kap. 3.3 a)

Obecně lze konstatovat, že zhotovitel zařízení pro vytápění objektu není automaticky povinen funkci zařízení před jeho předáním předvést.

Z těchto důvodů, v rámci projektových prací pro vlastníka objektu, je žádoucí, aby projektant v souvislosti s projektovou přípravou vyzkoušení vytápěcího zařízení na výše zmíněné skutečnosti vlastníka objektu upozornil, a to nejlépe písemnou formou. Obvykle se vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb rozdělují na individuální a komplexní.

Pro tepelná zařízení v budovách platí ČSN EN 12170 a ČSN EN 12171

Pod pojmem individuální vyzkoušení zařízení profese zařízení pro vytápění staveb se rozumí dílčí, jednoduché a jednorázové přezkoušení funkce instalovaných strojů nebo zařízení prováděné většinou jako součást montáže, případně po jejím ukončení.

Zkoušky tohoto druhu nemají žádné právní důsledky. Slouží hlavně zhotoviteli a dodavateli zařízení a jsou prováděny na jeho náklady. Je to vlastně výstupní kontrola dílčích prací. V této fázi se zařízení nespouští ani neseřizuje.

Individuální zkoušky jsou obvykle součástí dodávky montáže a úhrada je zahrnuta v ceně za montáž jednotlivého stroje, zařízení či dílu. Individuálním vyzkoušením se osvědčuje úplnost a správnost provedení montáže.

Individuálním vyzkoušením se rozumí přezkoušení funkce instalovaných strojů a zařízení tak, že budou uvedeny do chodu naprázdno popř. i zatížené. Obecně má individuální zkoušení účelně osvědčit úplnost a kvalitu smontovaného zařízení. Jsou to tedy zkoušky na cestě k odevzdání vyšší dodávky, i když samy o sobě žádné přímé právní důsledky s hledisky splnění vyšší dodávky nemají.

Zhotovitel doporučuje zajistit účast pracovníků budoucí obsluhy instalovaných zařízení TPS případně techniků objednatele již v průběhu provádění individuálního vyzkoušení.

Dokumentace pro uvedení do provozu vytápěcích zařízení, by měla vycházet z dohody smluvních stran o rozsahu komplexního vyzkoušení stavby (KV), díla, včetně seznamu zařízení a parametrů instalovaných strojů, zařízení a inventáře.

Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení.

Hlavním cílem komplexních zkoušek vytápěcího zařízení je jeho uvedení do provozu v co možno největším rozsahu, čímž zhotovitel prokazuje objednateli, že dílo je provozuschopné a splňuje požadované funkce a parametry a je schopno trvalého provozu v autonomním režimu. Zároveň lze tímto tak konstatovat, že předmět smlouvy o dílo je splněn.

Tím se ověřuje vzájemná interakce zařízení při jejich současném provozu, což je důležité zejména u zařízení techniky prostředí, a dále se ověřuje dostatečnost energetických vstupů pro provoz komplexu zařízení. Prokazuje se tak jistota a bezporuchovost chodu zařízení, bezpečnost provozu a komplexní funkční spolehlivost větrání, ohřevu, chlazení, vlhčení atd.

Komplexní vyzkoušení vytápěcího zařízení se proto uskutečňuje za součinnosti všech souvisejících profesí a s dodávkou jejich energií a médií (elektřina, plyn, teplo, chlad, voda).

V rámci komplexního vyzkoušení se provedou za přítomnosti všech povinných účastníků předepsané nebo dohodnuté zkoušky (viz dále). Osvědčuje se tak zároveň způsobilost dodávky k předání a převzetí. Výsledek komplexního vyzkoušení se proto uvádí i v zápise o předání a převzetí dodávky spolu s potvrzením účastníků zkoušek.

Dokumentace pro uvedení do provozu obsahuje:

• potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
• termín a podmínky začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
• organizační a technické podmínky a předpisy pro KV;
• požadavky na media, paliva a energie;
• požadavky na provozní pracovníky při KV;
• rozsah a dobu působení stavebníka technického dozoru při přípravě komplexního vyzkoušení;
• způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
• průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
• termín a podmínky vlastního komplexního vyzkoušení;
• dobu provádění KV;
• soupis prací a zkoušek v rámci KV;
• parametry, které musí být dosaženy při KV;
• dokumentace automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
• vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
• podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• návrh postupu a opatření při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.

V rámci komplexního vyzkoušení se v rozsahu smluvních závazků AO v profesi zařízení pro vytápění staveb zaměřuje zvláště na tuto problematiku:

• zařízení automatického řízení hořáků, výstroje kotlů a příslušenství hydraulických okruhů. tj. ověření funkce:
  • automatiky směšovacích čerpadel;
  • automatické přípravy hořáků ke startu;
  • automatického udržování hladiny vody v expanzních nádržích;
  • automatického záskoku čerpadel pro doplňování vody;
  • ovládání hlavního uzávěru plynu;
  • automatického záskoku čerpadel pro dopravu kapalných paliv;
  • kaskádového řízení kotlů;
  • řídících a signalizačních okruhů, ovládaných z ovládacích skříní hořáků;
  • pojistného zařízení zdroje tepla podle ČSN 06 0830;
  • zařízení pro hlídání hladiny vody v otopných okruzích (v kotlích);
  • čerpadel hydraulických okruhů;
  • bezpečnostních okruhů kotelny, tj. vypnutí zařízení kotelny při;
    • přerušení dodávky elektrické energie;
    • přerušení funkce nuceného odvodu spalin, případně při přerušení funkce přirozeného odvodu spalin vlivem poruchy instalovaného zařízení;
    • stisknutí vnějšího bezpečnostního tlačítka;
    • stisknutí vnitřního bezpečnostní tlačítka;
    • přerušení funkce nuceného větrání;
    • reakci snímače teploty vzduchu v kotelně;
    • reakci snímače zaplavení kotelny;
    • reakci snímače výskytu hořlavých a výbušných plynů;
    • reakci havarijního motorického uzávěru plynu;
• vypnutí zařízení, tj. ověření funkce:
  • hořáků či zařízení kotelny při nezapálení či zhasnutí plamene hořáku v průběhu provozu;
  • hořáků či zařízení kotelny při přerušení či poklesu tlaku plynu pod nastavené hodnoty;
  • hořáků při poklesu přetlaku spalovacího vzduchu pod přípustnou mez;
  • elektrických spotřebičů při výpadku ochranných nadproudových relé;
  • hořáků při výskytu poruchy elektrického vybavení hořáku;
  • hořáků při dosažení nastavené maximální teploty vody v kotli;
• provozních stavů zdroje tepla, tj. na ověření, zda je prováděno:
  • automatické zapisování provozních veličin;
  • dálkové hlášení výskytu havarijních stavů a poruch;
• sledování a zapisování provozních hodnot po dobu 72 hodin provozu veškerých provozuschopných zařízení zdroje tepla při proměnném odběru tepla, tj.;
  • sledování teplot výstupní a vstupní vody u jednotlivých kotlů;
  • sledování přetlaku oběhové vody a dopravních tlaků oběhových čerpadel;
  • sledování tlaku vzduchu v expanzních nádržích;
  • sledování hladiny vody v expanzních nádržích;
• sledování a zapisování provozních událostí jako jsou výpadky zařízení, výskyty poruch a obslužné a údržbové úkony, které budou v době zkoušek probíhat.

V soustavách vytápění staveb netradičními zdroji tepla se v rozsahu smluvních závazků AO v profesi zařízení pro vytápění staveb zaměřuje v rámci komplexního vyzkoušení zvláště na problematiku:

• zařízení automatického řízení provozu tepelných čerpadel a solárních soustav, jejich výstroje a příslušenství hydraulických okruhů teplonosných látek;
• automatiky oběhových čerpadel či ventilátorů teplonosných látek;
• přípravy tepelných čerpadel a dalších zdrojů tepla k automatickému startu;
• automatického udržování hladiny kapalných teplonosných látek a tlaku vzduchového či plynového polštáře v expanzních nádržích včetně zdroje pracovního vzduchu či plynu;
• kaskádového řízení zdrojů tepla v otopné soustavě;
• řídících a signalizačních okruhů, ovládaných z ovládacích skříní zdrojů tepla;
• zařízení pro hlídání hladiny kapalných teplonosných látek v hydraulických okruzích;
• čerpadel hydraulických okruhů kapalných teplonosných látek včetně zálohových čerpadel;
• ventilátorů vzduchu, používaného jako teplonosná látka;
• okruhů regulace tlakových diferencí mezi rozdělovači a sběrači kapalných teplonosných látek;
• bezpečnostních okruhů zdrojů tepla, tj. – vypnutí;
• zařízení zdrojů tepla při přerušení dodávky elektrické energie (doběhový režim);
• elektrických spotřebičů při výpadku ochranných nadproudových relé;
• tepelných čerpadel při výskytu poruchy elektrického vybavení (vnitřní diagnostika řídícího systému tepelných čerpadel);
• motorů kompresorů tepelných čerpadel při dosažení nastavené maximální žádané teploty teplonosné látky, vycházející z kondenzátoru či při dosažení nastavené teploty vzduchu v pilotní vytápěné místnosti;
• zařízení zdroje tepla při stisknutí vnějšího bezpečnostního tlačítka;
• zařízení zdroje tepla při stisknutí vnitřního bezpečnostní tlačítka;
• nuceného větrání prostoru zdroje tepla při výskytu poruchy (u velkých zařízení);
• zařízení zdroje tepla při reakci snímače teploty vzduchu v prostoru zdroje tepla na zvýšení teploty;
• zařízení zdroje tepla při reakci snímače zaplavení prostoru zdroje tepla;
• zařízení zdroje tepla při reakci ochrany proti zvýšenému tlaku par chladiva na výtlaku kompresorů tepelných čerpadel;
• zařízení zdroje tepla při reakci ochrany proti sníženému tlaku par chladiva na sání kompresorů tepelných čerpadel;
• zařízení zdroje tepla při reakci ochrany proti snížené intenzitě mazání pohyblivých částí kompresorů tepelných čerpadel;
• zařízení zdroje tepla při reakci ochrany proti nedostatečnému průtoku teplonosné látky výparníkem a kondenzátorem tepelného čerpadla;
• provozních stavů zdroje tepla;
• automatického zápisu provozních veličin (je-li zavedeno);
• dálkového hlášení výskytu havarijních stavů a poruch (je-li zavedeno);
• sledování a zapisování (je-li zavedeno);
• provozních hodnot veškerých provozuschopných zařízení zdroje tepla v nepřetržitém provozu po dobu 72 hodin;
• teplot teplonosné látky na výstupu a vstupu u výparníků jednotlivých tepelných čerpadel;
• teplot teplonosné látky na výstupu a vstupu u kondenzátorů jednotlivých tepelných čerpadel;
• tlaků par chladiva na sání a výtlaku kompresorů jednotlivých tepelných čerpadel a tlaků mazacího oleje u jednotlivých tepelných čerpadel;
• proudové zátěže elektromotorů jednotlivých tepelných čerpadel;
• tlaku a průtoku teplonosné látky u jednotlivých dopravních čerpadel či ventilátorů;
• tlaku vzduchu či pracovního plynu v expanzních nádržích;
• hladiny teplonosné kapaliny v expanzních nádržích;
• teploty olejové náplně;
• sledování a zapisování provozních událostí jako jsou výpadky zařízení, výskytů poruch a obslužných a údržbových úkonů, které budou v době zkoušek probíhat.

b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz též MP 1.6, kap. 3.3 b)

Dokumentace pro užívání stavby by měla v profesi vytápění obsahovat návody a závazná doporučení k užívání instalovaných vytápěcích zařízení, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých na stavbě instalovaných zařízení pro vytápění a rozsah povinného servisu a popis údržby. Vše vždy v českém jazyce.

Provozní soubory zařízení pro vytápění staveb se obvykle vyznačují tím, že bez jejich uspokojivé funkce nelze prakticky stavbu úspěšně užívat. Technická náročnost jejich provozování a údržby vyžaduje obvykle kvalifikovaný přístup obsluhy, který musí být postaven na přesně definovaných postupech řízení provozu a organizaci údržby.

V procesu výstavby bývá vyžadováno, aby projektant připravil v rámci zvláštní zakázky potřebný soubor dokumentace, která je nutná pro udržování provozních parametrů zařízení v požadovaných mezích a pro zachování jeho životnosti.

Pro snazší orientaci v této oblasti lze využít následující informace:

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů.

Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti.

Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné. To ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace, který bude obsahovat následující položky:

• úplná a aktuální technická dokumentace k zařízení;
• organizační řád, hlavní zásady dělby kompetencí;
• soubor směrnic a předpisů;
• číselník periodických prací;
• určení metodiky plánování kontrol, inspekcí a údržby zařízení;
• denní protokoly o provozu zařízení;
• záznam o odpracovaných hodinách;
• provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech;
• záznam o technických parametrech zařízení;
• kniha závad;
• poruchová kartotéka;
• záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren);
• revizní knihy k vyhrazeným zařízením;
• evidence spotřeby energií a další podle potřeby;
• elektronické dokumenty;
• provozní řády jednotlivých zařízení v rozsahu podle požadavků právních předpisů, dotčených orgánů státní správy a na základě požadavku objednatele (investora).

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárie a může být upraven podle místních podmínek.

V případě výskytu havárie se:

• vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace;
• vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolávají se na pracoviště, které není havárií ohroženo);
• zajistí lokalizace havárie, zjistí se skutečný stav, uzavřou se vodní rozvody, vypnou se subcentrály atd.;
• pořídí se výstižný popis události v provozní knize;
• vydají příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy;
• informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci;
• plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie.

Podrobný obsah dokumentace pro užívání stavby byl zpracován v pomůcce PS 10.4 Základy facility managementu ve stavebnictví.

c) DBP – Dokumentace bouracích prací (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 c).

d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Viz MP 1, kap. 3.4.1

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.2

3.4.3 Ukládání dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.3

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.4

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY SOUVISEJÍCÍ S ČINNOSTÍ AO

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Normy pro zařízení pro vytápění jsou uvedeny v kap. 3 pomůcky A 5.1 Dokumenty k technickým normám.

Autor aktualizace 2023: Ing. Ladislav Čmelík
Autor úvodu 2024: Ing. Pavel Gergela

Stav: kontrola 2024, aktualizace 2023, vydání 2005

Anotace:
Tato pomůcka se zaměřuje na metodické postupy, se kterými se projektanti v oboru Technika prostředí staveb – Zařízení pro ochlazování staveb v praxi setkávají. Obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese zařízení pro ochlazování staveb, základní terminologii a seznam právních předpisů příslušejících k oboru.

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon, dále NSZ), který nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K 1. 7. 2024 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k NSZ č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), a nová prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (nahrazující vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Přechodná ustanovení zavedená novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., § 329 stanoví toto:

1. Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů (tj. podle vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Z dokumentace musí být zřejmé, že práce byly započaty před 1. 7. 2024, přičemž podle ustanovení § 329 odst. 5 NSZ stavební úřad přezkoumá dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

2. Bude-li stavba zahájena do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb.).

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, jež může být v souladu s přechodnými ustanoveními uplatňován do 30. června 2027.

Metodické pomůcky informačního systému PROFESIS k novému stavebnímu zákonu a jeho prováděcím vyhláškám budou zveřejněny po ustálení předpokládaného vývoje zásadních změn prováděcích vyhlášek NSZ (č. 131/2024 Sb. a č. 146/2024 Sb.), které k dnešnímu datu 1. 12. 2024 nejsou ukončeny.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Účelem metodické pomůcky MP 1.6.2 je poskytnout autorizovaným osobám (AO) – členům ČKAIT, kteří působí jako projektanti v profesi zařízení pro ochlazování staveb komprimované informace, jež umožní AO uvědomit si rozsah a hranice povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb a dále pak orientovat se v technických podkladech, které při své práci potřebuje.

Metodická pomůcka obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese zařízení pro ochlazování staveb.

Metodická pomůcka MP 1.6.2 je členěna stejně, jako souborná metodická pomůcka MP 1.6

1 PROJEKTOVÁ ČINNOST AO

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz též MP 1, kap. 1.1 a MP 0, kap. 2

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.2 a MP 1.6, kap. 1.2

Vybrané právní předpisy, týkající se provozu zařízení pro ochlazování staveb:

• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 179/2001 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na chladicí zařízení
• nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění předpisu č. 602/2006 Sb.
• vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 842/2006, ze dne 17. května 2006, o některých fluorovaných skleníkových plynech (omezování úniků fluorovaných skleníkových plynů)

Další právní předpisy, týkající se zařízení pro ochlazování staveb jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

České technické normy (ČSN)

Normy pro zařízení pro ochlazování staveb jsou uvedeny v kap. 3 pomůcky A 5.1 Dokumenty k technickým normám.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 3

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Viz MP 1, kap. 1.4

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Viz MP 1, kap. 1.5

Specifická je ta část kooperací, která se týká zejména stanovení způsobu ochlazování budovy a volby koncepce aplikovaného zdroje chladu a celé chladicí soustavy. Praxe ukazuje, že nejen architekt, který navrhuje typ stavby, čímž vlastně vytváří základní zadávací podmínky pro projektanta v profesi ochlazování staveb, ale často i investor prosazuje své, často laické, představy o volbě chladicího a na ně navazujícího klimatizačního zařízení. Proto je důležité, aby projektant této profese navázal co nejdříve spolupráci s oběma uvedenými zadavateli projektové dokumentace a podal jim kvalifikované informace o možnostech, které se pro každý konkrétní případ naskýtají. Je obecně známo, jaké negativní důsledky přináší nedostatečná koordinace mezi jednotlivými účastníky výstavby. Mnohdy je projektant soustavy chladicího a klimatizačního zařízení nucen vyhovět zejména požadavkům na mimořádně vysokou kvalitu mikroklimatických podmínek v budově a nárokům na luxusní vzhled interiéru, což ovšem přináší vyšší pořizovací náklady na vybavení budovy vnitřním a technologickým zařízením a není výjimkou, že i provoz zařízení, jehož koncepce je diktována jinými než technickými hledisky, neuspokojuje poté investory a uživatele budov.

Současné, a to zvláště velké a složité soustavy pro ochlazování budov, se neobejdou bez dalších pomocných agregátů a zařízení, jakož i bez komplikovaného systému měření a regulace. Zvláště centrální řídící a kontrolní zařízení inteligentních budov mají výrazně multifunkční charakter a regulace a sledování provozu chladicích soustav budov je integrováno do jejich software. Znamená to, že profesní projektant – odborník na chladicí soustavy musí při přípravě projektové dokumentace ve všech výkonových fázích těsně kooperovat s projektanty zařízení vzduchotechniky a vytápění, elektrických silnoproudých i slaboproudých, zařízení měření a regulace, zařízení pro rozvody vody a rovněž s projektanty speciálních dodávek a profesí stavebních, kteří vymezují jeho možnosti, pokud se týká alokace navržených soustav.

Další důležité kooperace očekávají projektanta při přípravě provozování zařízení, kdy bývá povoláván k instruktáži obsluhy a výkladu funkce instalovaného zařízení.

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Viz MP 1, kap. 2.1

2.1.1 Postup projektové přípravy

Viz MP 1, kap. 2.1.1

Zpracovávaná dokumentace je pouze předpisem pro realizaci stavby. Přesto projektová příprava časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Účast AO profese zařízení pro ochlazování staveb je však nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – i dílčí autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde jen výjimečně smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant profese zařízení pro ochlazování staveb. Zvláště u staveb větších rozsahů je projektantovým objednatelem projektová organizace, kompletující projektovou dokumentaci všech dílčích profesí.

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

Viz MP 1, kap. 2.1.2

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Viz MP 1, kap. 2.2.1

2.2.2 Postupy v přípravě stavby

Viz MP 1, kap. 2.2.2

Body 2.2.2 a) až c) není třeba pro profesi zařízení pro vytápění staveb více rozpracovávat.

Projektant oboru zařízení pro vytápění staveb zajišťuje, aby výstupem v této fázi projektování byla projektová část dokumentace stavby, obsahující návrh řešení vytápění budovy pro další postup a etapy projektování.

d) DSpP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)

viz též MP 1.6, kap. 2.2.2 d)

Část dokumentace stavby, týkající se profese zařízení pro ochlazování staveb obsahuje:

• návrh řešení technického zařízení budov z hlediska koncepce řešení ochlazování stavby, požadované úrovně komfortu vnitřního prostředí s ohledem na způsob využití stavby;
• koncepční řešení zásobování chladem, chlazení;
• koncepční řešení zařízení měření a regulace, související se zdrojem a rozvodem chladu.

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Viz též MP 1, kap. 2.2.3

a) PDSP – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (AO)

Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb. – je zpracování dokumentace pro stavební povolení je základním postupem v oblasti projektové přípravy.

Na základě zpracování dokumentace pro stavební povolení přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit.

V rámci postupu autorizovaná osoba provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
• vypracování dokumentace pro stavební řízení (stavební povolení), tj. vedení projektových prací k vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení, včetně kontroly, její koordinace a autorizace, v textové a výkresové části:
  • provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
  • koordinace a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí (podle předaných podkladů);
  • koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
  • odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
  • vypracování předběžného propočtu nákladů na základě předběžných výměr a agregovaných položek.

Výstupem postupu zpracovávání PDSP je vyhotovení dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 8, která je přikládaná k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení.

V průběhu zpracování se projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

V profesi zařízení pro ochlazování staveb se dokumentace zpracovává samostatně pro jednotlivé druhy technického vybavení a člení se na PD:

• zdroje chladu s příslušenstvím a spotřebiči chladu;
• zařízení rozvodů chladu, zahrnující potrubní sítě, předávací stanice a strojovny, oběhová čerpadla, armatury a další příslušenství;
• zařízení automatických stínících žaluzií vnějších a vnitřních.

Obsah projektové dokumentace zařízení pro ochlazování staveb

Technická zpráva

TZ obsahuje základní údaje (parametry venkovního a vnitřního prostředí, stručnou charakteristiku a koncepci navrhovaného zařízení, výchozí podklady pro dimenzování zařízení), popis a funkce navrhovaných zařízení a jejich provoz, požadavky na energie a média (elektřina, chlad, voda), přehled navržených výkonů a bilance spotřeby energií, návrh ochrany zdraví, ochrany proti hluku a vibracím, řešení požární bezpečnosti navržených zařízení, způsob ochrany životního prostředí, zajištění bezpečnosti při realizaci a následném provozu zařízení. Dále technická zpráva obsahuje orientační informace o jednotlivých vnitřních rozvodech chladu a o navržených zařízeních, jejich základní dimenze a vedení, popis umístění spotřebičů chladu a koncových elementů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů jako strojoven chlazení, alokace venkovních zařízení chladicích systémů, předávacích stanic tepla, strojoven rozvodu chladu, rozvoden a regulačních stanic.

Výkresová část

Obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů jako kotelen, předávacích stanic tepla, rozvoden, ústředen a regulačních stanic, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části.

Výpočty

Zpracovávají se potřebné výpočty tepelně technické, akustické, osvětlení nebo oslunění.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona – podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v profesi ochlazování staveb by měl být následující:

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Dalším postupem může dopracovat projektant (AO) v profesi zařízení pro ochlazování staveb dokumentaci do rozsahu potřebného pro provádění stavby, tj. včetně všech detailních technických řešení, podrobného výkazu výměr a položkového rozpočtu (pokud je objednán). Objednatelem postupu může být stavebník, nebo jím zvolený zhotovitel stavby.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována AO. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení; pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

Projektant v rámci zpracování PDPS zajišťuje tyto výkony:

• propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• kontrolu provádění návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
• koordinaci a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to na základě předaných podkladů;
• zajištění podkladů pro provozní zařízení (TZS a TPS);
• podrobný výkaz výměr nebo rozpočet (podle objednávky stavebníka).

Výstupem práce projektanta v této fázi je dokumentace potřebná pro provádění stavby v rozsahu přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 13. Dokumentace slouží zhotoviteli stavby pro provádění stavby a dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133–§ 134 stavebního zákona. Stavebníkovi může sloužit rovněž pro zpracování zadávací dokumentace staveb pro výběr zhotovitele. Slouží samozřejmě i pro výkon technického dozoru investora.

Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad a případné zpětné požadavky na stavební část a ostatní profese jsou podkladem pro celkovou koordinaci dokumentace pro provádění stavby.

Dokumentace pro provádění stavby v profesi ochlazování staveb má následující skladbu:

Technická zpráva

a) soupis výchozích podkladů (zadání investora, použitých právních předpisů, technických norem);

b) klimatické podmínky místa stavby a provozní podmínky (uvažovaná nejvyšší venkovní výpočtová teplota, letní entalpie vzduchu, počet provozních hodin s uvedením provozní doby, počet pracovních dní v týdnu a v roce);

c) popis základní koncepce chladicího zařízení;

d) výčet typů chlazených prostorů;

e) umístění nasávání venkovního vzduchu pro zařízení, odvod odpadního vzduchu, počet a umístění centrál úpravy vzduchu;

f) zadání tepelných zátěží klimatizovaných prostorů, požadované parametry letní/zimní v klimatizovaných prostorech;

g) potřeba chladu v jednotlivých typech místností;

h) hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí;

i) údaje o chladivech a jejich eventuální škodlivosti;

j) popis způsobu větrání a klimatizace jednotlivých prostorů a provozů s dodávkou chladu, seznam zařízení s uvedením rozsahu úpravy vzduchu po stránce ochlazování a řízení relativní vlhkosti;

k) popis jednotlivých zařízení zdrojů chladu;

l) popisy jednotlivých koncových spotřebičů chladu;

m) umístění strojoven zdrojů chladu a jednotkových zařízení zdrojů chladu;

n) popis rozvodů chladu se strojovnami rozvodu chladu;

o) popis příslušenství rozvodu chladu;

p) požadavky navržených zařízení na chladicí výkony a elektrické příkony;

q) stručný popis způsobu provozu a regulace zařízení vzduchotechniky a klimatizace, popis koncepce měření a regulace pro zařízení ochlazování budov;

r) protihluková a protipožární opatření na nechladicích zařízeních;

s) popis způsobu zavěšení potrubí, uložení.

Součástí technické zprávy mohou být rovněž:

• tabulka místností se základními teplotními a hlukovými parametry;
• tabulka zařízení se základními teplotními a energetickými parametry jednotlivých vzduchotechnických zařízení pro dodávku chladu v budově;
• diagramy h-x s vyznačením úprav vzduchu v jednotlivých zařízeních.

Výkresová část

a) zakreslení rozvodů chladu a zařízení do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1 : 50 a větším, (u rozsáhlých objektů v měřítku 1 : 100),

b) v případě složitějších a rozsáhlejších strojoven zdrojů chladu detailní výkresy půdorysu a řezy prostorem v měřítku 1 : 50 nebo 1 : 20,

c) řezy v prostoru mimo strojovnu,

d) schémata jednotlivých vzduchotechnických zařízení s odběry chladu,

e) vyznačení izolací a jejich skladba, typ a provedení.

Specifikace zařízení

Seznam strojů a zařízení, neboli výkaz výměr, se zpracovává (pokud není dohodnuto jinak) po jednotlivých zařízeních a v souladu s označováním pozic prvků na výkresech.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby k § 134 odst. 7 stavebního zákona – podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi ochlazování staveb by měl být následující:

Projektová dokumentace pro ochlazování staveb obsahuje tyto části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby v oboru zařízení pro ochlazování staveb zpracovává samostatně pro provozní soubory a jednotlivé stavební objekty.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních a montážních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje jiný právní předpis (plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy).

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost AO při provádění staveb

Viz MP 1, kap. 2.3.1

Činnost AO by neměla skončit (a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani podle § 152 nemůže), odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• provádění technického dozoru.

a) ADz – Autorský dozor projektanta (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 a)

V této části je popsán postup činnost AO v období od odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu však může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Základem postupu je uzavření smlouvy podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – autorizovaná osoba. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

V rámci postupu AO všech profesí oboru Technika prostředí staveb provádí tyto smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na odevzdání staveniště zhotovitelem;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím na podmínky určené stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce staveb, které vyžadují kolaudační souhlas;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu AO při výkonu autorského dozoru jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Projektant v profesi zařízení pro ochlazování staveb se při kontrolních prohlídkách stavby v rámci autorského dozoru zaměřuje jednak na dodržování shody mezi obsahem všech částí projektové dokumentace pro provedení stavby a realizovaným dílem a dále pak se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu stavby, zachyceným ve stavebním deníku

V rámci autorského dozoru v rozsahu smluvních závazků v profesi zařízení pro ochlazování staveb se autorizovaná osoba zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• úplnosti dodávky podle projektové dokumentace a kvalita montáže;
• připojení výměníků tepla na potrubí chladonosného média, možnost jejich odvzdušnění, vypouštění a demontáže;
• potrubních tras chladonosného média;
• chladivových rozvodů;
• vybavení ochlazovacích zařízení regulačními nebo uzavíracími armaturami;
• připojení na zdroj chladu;
• osazení čerpadel, armatur, expanze a pojišťovacího zařízení;
• provedení tlakové zkoušky těsnosti (ČSN 06 0310);
• osazení (nalepení) směrových šipek na potrubí s vyznačením směru proudění chladícího média u přívodního a odvodního potrubí.

b) IČ – Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 b)

Výkon inženýrské činnosti není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou. Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností autorizovaných osob v profesi zařízení pro ochlazování staveb může jít o následující:

Inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, územního souhlasu až po získání stavebního povolení (řeší samostatná pomůcka MP 3.1 Inženýrská činnost).

Inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je realizace stavby. Výkon technického dozoru stavebníka je potom součástí tohoto inženýringu a zahrnuje:

• seznámení s dokumentací pro provádění stavby;
• dodržení podmínek stavebního povolení po dobu realizace výstavby;
• zajištění kontrolních prohlídek stavby podle plánu kontrolních prohlídek;
• kontrolu těch částí dodávek, které budou dalším postupem zakryty, a zapsání výsledků do stavebního deníku;
• spolupráce s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• péči o systematické doplňování dokumentace stavby a její evidenci;
• projednávání dodatků a změn dokumentace, které nemění schválené parametry stavby;
• průběžné informování stavebníka o všech závažných okolnostech;
• kontrolu věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů, faktur a jejich soulad se smluvními podmínkami;
• odevzdání připravených prací dalším dodavatelům na navazující činnosti;
• spolupráci s projektantem a zhotovitelem při provádění opatření k odstranění případných vad dokumentace;
• sledování předepsaných zkoušek materiálů, konstrukcí a prací prováděných zhotoviteli stavby a jejich výsledků (protokoly, certifikáty);
• sledování vedení stavebních a montážních deníků;
• spolupráci na odvrácení živelních událostí;
• kontrolu postupu prací podle časového plánu stavby a příslušných norem;
• kontrolu řádného uskladnění a manipulace s materiály, výrobky a konstrukcemi;
• přípravu podkladů pro převzetí stavby, nebo její části;
• stanovení, postupu, kontrola a vyhodnocení zkušebního provozu stavby;
• přípravu ohlášení o užívání stavby, nebo k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu;
• kontrolu odstraňování vad a nedodělků;
• kontrolu vyklízení staveniště zhotovitelem stavby.

c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 c)

V případě změn stavby před dokončením podle § 118 stavebního zákona musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) – e) SZ. V případě, je-li to technicky proveditelné, dokumentace se zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačeným navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem.

d) TD – Technický dozor stavebníka (není předepsána kvalifikace)

Výkon technického dozoru stavebníka není předepsán a není vybranou činností ve výstavbě. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, kterým musí být AO podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2.3.2 Postupy autorizovaných osob v nesmluvním vztahu

Viz MP 1, kap. 2.3.2

3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

Viz MP 1, kap. 3.1

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 b)

Projektant (nemusí jím být AO) zajišťuje úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro výběr zhotovitele stavby.

ZD pro veřejné zakázky se zpracovává na stavební práce, tedy i na profese TPS, v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, Díl 2, § 89 až § 92.

V profesi zařízení pro ochlazování staveb se projektant zaměřuje zejména na:

• zdroje chladu s příslušenstvím a spotřebiči chladu;
• zařízení rozvodů chladu, zahrnující potrubní sítě, předávací stanice a strojovny, oběhová čerpadla, armatury a další příslušenství;
• zařízení automatických stínících žaluzií vnějších a vnitřních;
• zařízení soustavy měření a regulace pro technologické vybavení výše i níže uvedených souborů.

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě:

Technické zprávy

Doplňuje a upřesňuje technické zprávy z dokumentace zpracované pro provedení stavby, v případě nových specifických požadavků správců těchto zařízení, zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné stavby, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení.

Výkresové části

Zpracovává se na základě předchozí úrovně dokumentace (DPS) a obsahuje přehledné výkresy zařízení, jejich půdorysy, řezy a pohledy.

Výkazu výměr

Doplňuje textovou a výkresovou část ZD a doplňuje výkaz výměr jednotlivých konstrukcí, položek a výrobků, který se zpracovává podle normativních zásad jejich výpočtu, specifikace uživatelského a technického standardu, jednoznačné technické parametry navrhovaných technologií, konstrukcí, typů jednotlivých výrobků a použitých materiálů.

c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 c)

d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 d)

e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 e)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území – podle přílohy č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů, není pro profesi ochlazování staveb relevantní, a proto zde není uváděna.

f) JDUS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o územní souhlas (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 f)

g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 g)

h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 h)

Z pohledu profesí TPS je pořízení této dokumentace velmi důležité zejména pro provozovatele nové budovy a pro případ tvorby budoucích změn a úprav stavebního či dispozičního řešení, čímž se dají eliminovat možné kolize jednotlivých zařízení TPS a TZB, zejména u potrubních vedení.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby – podle přílohy č. 14 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, pro zařízení na ochlazování staveb

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

Rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY

Rozsah těchto projektových prací souvisí s přípravou realizace stavby a záleží na úrovni propracovanosti PD TPS pro předchozí fáze stavby, na složitosti stavby a její celkové připravenosti a požadavcích na provádění té které konkrétní stavby.

Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé), pokud si je nezpracovává sám. U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast autorizovaných osob.

a) DPS – Zpracování dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.2 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 b)

c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Zpracovává se v rozsahu podrobně specifikovaném v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

Viz MP 1, kap. 3.2 c)

d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 d)

e) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1.6, kap. 3.3 a)

Obecně lze konstatovat, že zhotovitel zařízení pro ochlazování staveb není automaticky povinen funkci zařízení před jeho předáním předvést.

Z těchto důvodů, v rámci projektových prací pro vlastníka objektu, je žádoucí, aby projektant v souvislosti s projektovou přípravou vyzkoušení ochlazovacího zařízení na výše zmíněné skutečnosti vlastníka objektu upozornil, a to nejlépe písemnou formou. Obvykle se vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb rozdělují na individuální a komplexní.

Pod pojmem individuální vyzkoušení zařízení v profesi zařízení pro ochlazování staveb se rozumí dílčí, jednoduché a jednorázové přezkoušení funkce instalovaných strojů nebo zařízení prováděné většinou jako součást montáže, případně po jejím ukončení. Zkoušky tohoto druhu nemají žádné právní důsledky. Slouží hlavně zhotoviteli a dodavateli zařízení a jsou prováděny na jeho náklady. Je to vlastně výstupní kontrola dílčích prací. V této fázi se zařízení nespouští ani neseřizuje. Individuální zkoušky jsou obvykle součástí dodávky montáže a úhrada je zahrnuta v ceně za montáž jednotlivého stroje, zařízení či dílu. Individuálním vyzkoušením se osvědčuje úplnost a správnost provedení montáže.

Individuálním vyzkoušením se rozumí přezkoušení funkce instalovaných strojů a zařízení tak, že budou uvedeny do chodu naprázdno, popř. i zatížené. Obecně má individuální zkoušení účelně osvědčit úplnost a kvalitu smontovaného zařízení. Jsou to tedy zkoušky na cestě k odevzdání vyšší dodávky, i když samy o sobě žádné přímé právní důsledky z hlediska splnění vyšší dodávky nemají.

Zhotovitel doporučuje zajistit účast pracovníků budoucí obsluhy instalovaných zařízení TPS případně techniků objednatele již v průběhu provádění individuálního vyzkoušení.

Dokumentace pro uvedení do provozu ochlazovacích zařízení by měla vycházet z dohody smluvních stran o rozsahu komplexního vyzkoušení stavby (KV), díla, včetně seznamu zařízení a parametrů instalovaných strojů, zařízení a inventáře.

Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení.

Hlavním cílem komplexních zkoušek zařízení pro ochlazování staveb je jeho uvedení do provozu v co možno největším rozsahu, čímž zhotovitel prokazuje objednateli, že dílo je provozuschopné, splňuje požadované funkce a parametry a je schopno trvalého provozu v autonomním režimu. Zároveň lze tak konstatovat, že předmět smlouvy o dílo je splněn.

Tím se ověřuje vzájemná interakce zařízení při jejich současném provozu, což je důležité zejména u zařízení techniky prostředí, a dále se ověřuje dostatečnost energetických vstupů pro provoz komplexu zařízení. Prokazuje se tak jistota a bezporuchovost chodu zařízení, bezpečnost provozu a komplexní funkční spolehlivost větrání, ohřevu, chlazení, vlhčení atd.

Komplexní vyzkoušení se proto uskutečňuje za součinnosti všech souvisejících profesí a s dodávkou jejich energií a médií (elektřina, teplo, chlad, voda).

V rámci komplexního vyzkoušení se provedou za přítomnosti všech povinných účastníků předepsané nebo dohodnuté zkoušky (viz dále). Osvědčuje se tak zároveň způsobilost dodávky k předání a převzetí. Výsledek komplexního vyzkoušení se proto uvádí i v zápise o předání a převzetí dodávky spolu s potvrzením účastníků zkoušek.

Dokumentace pro uvedení do provozu obsahuje:

• potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
• termín a podmínky začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
• organizační a technické podmínky a předpisy pro KV;
• požadavky na media, paliva a energie;
• požadavky na provozní pracovníky při KV;
• rozsah a dobu působení stavebníka /technického dozoru/ při přípravě komplexního vyzkoušení;
• způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
• průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
• termín a podmínky vlastního komplexního vyzkoušení;
• dobu provádění KV;
• soupis prací a zkoušek v rámci KV;
• parametry, které musí být dosaženy při KV;
• dokumentace automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
• vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
• podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• návrh postupu a opatření při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.

V rámci komplexního vyzkoušení se v rozsahu smluvních závazků se autorizovaná osoba v profesi zařízení pro ochlazování staveb zaměřuje zvláště na problematiku:

• zařízení automatického řízení chladicích jednotek, výstroje chladicích jednotek a příslušenství hydraulických okruhů, tj. ověření funkce:
  • automatiky oběhových čerpadel chladicí vody;
  • automatické přípravy chladicích jednotek ke startu;
  • automatického udržování hladiny a tlaku vzduchového polštáře chlazené vody v expanzních nádržích včetně zdroje stlačeného vzduchu;
  • automatického záskoku čerpadel pro doplňování chlazené vody;
  • kaskádového řízení chladicích jednotek;
  • řídicích a signalizačních okruhů, ovládaných z ovládacích skříní chladicích jednotek;
  • zařízení pro hlídání hladiny vody v chladicích okruzích a řízení výkonu chladicích věží včetně ochran;
  • čerpadel hydraulických okruhů chlazené a chladicí vody včetně zálohových čerpadel;
  • okruhů regulace tlakových diferencí mezi rozdělovači a sběrači;
  • zařízení ohřevů chladicích věží a potrubních přívodů k nim;
  • bezpečnostních okruhů zdroje chladu;
• vypnutí zařízení, tj. ověření funkce:
  • zařízení zdroje chladu při přerušení dodávky elektrické energie (doběhový režim);
  • elektrických spotřebičů při výpadku ochranných nadproudových relé;
  • chladicích jednotek při výskytu poruchy elektrického vybavení (vnitřní diagnostika řídicího systému chladicích jednotek);
  • chladicích jednotek při dosažení nastavené minimální žádané teploty vody ve výparníku;
  • zařízení zdroje chladu při stisknutí vnějšího bezpečnostního tlačítka;
  • zařízení zdroje chladu při stisknutí vnitřního bezpečnostní tlačítka;
  • nuceného větrání prostoru zdroje chladu při výskytu poruchy;
  • zařízení zdroje chladu při reakci snímače teploty vzduchu v prostoru zdroje chladu;
  • zařízení zdroje chladu při reakci snímače zaplavení prostoru zdroje chladu;
  • zařízení zdroje chladu při reakci ochrany proti zvýšenému tlaku par chladiva na výtlaku kompresorů;
  • zařízení zdroje chladu při reakci ochrany proti sníženému tlaku par chladiva na sání kompresorů;
  • zařízení zdroje chladu při reakci ochrany proti snížené intenzitě mazání pohyblivých částí kompresorů;
  • zařízení zdroje chladu při reakci ochrany proti nedostatečnému průtoku chladicí a chlazené vody;
• provozních stavů zdroje chladu, tj. na ověření, zda je prováděno:
  • automatické zapisování provozních veličin;
  • dálkového hlášení výskytu havarijních stavů a poruch;
  • sledování a zapisování provozních hodnot veškerých provozuschopných zařízení zdroje chladu v nepřetržitém provozu po dobu 72 hodin;
  • sledování teplot chlazené vody na výstupu a vstupu u výparníků jednotlivých chladicích jednotek;
  • sledování teplot chladicí vody na výstupu a vstupu u kondenzátorů jednotlivých chladicích jednotek;
  • sledování tlaků par chladiva na sání a výtlaku kompresorů jednotlivých chladicích jednotek;
  • sledování tlaků mazacího oleje u jednotlivých chladicích jednotek;
  • sledování proudové zátěže elektromotorů jednotlivých chladicích jednotek;
  • sledování tlaků vody u jednotlivých čerpadel chlazené a chladicí vody;
  • sledování tlaku vzduchu v expanzních nádržích;
  • sledování hladiny vody v expanzních nádržích;
  • sledování teploty olejové náplně;
  • sledování a zapisování provozních událostí jako jsou výpadky zařízení, výskytů poruch a obslužných a údržbových úkonů, které budou v době zkoušek probíhat.

b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1.6, kap. 3.3 b)

Dokumentace pro užívání stavby by měla v profesi pro ochlazování staveb obsahovat návody a závazná doporučení k užívání, instalovaných zařízení, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých na stavbě instalovaných zařízení pro ochlazování staveb a rozsah povinného servisu a popis údržby. Vše vždy v českém jazyce.

Provozní soubory profese zařízení pro ochlazování staveb se obvykle vyznačují tím, že bez jejich uspokojivé funkce nelze prakticky stavbu úspěšně užívat. Technická náročnost jejich provozování a údržby vyžaduje obvykle kvalifikovaný přístup obsluhy, který musí být postaven na přesně definovaných postupech řízení provozu a organizaci údržby.

V procesu výstavby bývá vyžadováno, aby projektant připravil v rámci zvláštní zakázky potřebný soubor dokumentace, která je nutná pro udržování provozních parametrů zařízení v požadovaných mezích a pro zachování jeho životnosti.

Pro snazší orientaci v této oblasti lze využít následující informace:

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů.

Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti.

Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné. To ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace, který bude obsahovat následující položky:

• úplná a aktuální technická dokumentace k zařízení;
• organizační řád – hlavní zásady dělby kompetencí;
• soubor směrnic a předpisů;
• číselník periodických prací;
• určení metodiky plánování kontrol, inspekcí a údržby zařízení;
• denní protokoly o provozu zařízení;
• záznam o odpracovaných hodinách;
• provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech;
• záznam o technických parametrech zařízení;
• kniha závad;
• poruchová kartotéka;
• záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren);
• revizní knihy k vyhrazeným zařízením;
• evidence spotřeby energií a další podle potřeby;
• elektronické dokumenty;
• provozní řády jednotlivých zařízení v rozsahu podle požadavků právních předpisů, dotčených orgánů státní správy a na základě požadavku objednatele (investora).

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárie a může být upraven podle místních podmínek.

V případě výskytu havárie se:

• vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace;
• vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolávají se na pracoviště, které není havárií ohroženo);
• zajistí lokalizace havárie, zjistí se skutečný stav, uzavřou se vodní rozvody, vypnou se subcentrály atd.;
• pořídí se výstižný popis události v provozní knize;
• vydají příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy;
• informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci;
• plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie.

Podrobný obsah dokumentace pro užívání stavby byl zpracován v samostatné metodické pomůcce PS 10.4 Základy facility managementu ve stavebnictví.

c) DBP – Dokumentace bouracích prací (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 c)

d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

Viz MP 1, kap. 3.4

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Viz MP 1, kap. 3.4.1

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.2

3.4.3 Ukládání dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.3

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.4

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Normy pro zařízení pro vytápění jsou uvedeny v kap. 3 pomůcky A 5.1 Dokumenty k technickým normám.

Autor aktualizace 2023: Ing. Ladislav Čmelík
Autor úvodu 2024: Ing. Pavel Gergela

Stav: kontrola 2024, aktualizace 2023, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka MP 1.6.3 se zaměřuje na metodické postupy, se kterými se projektanti v oboru Technika prostředí staveb – Vzduchotechnická zařízení, v praxi setkávají. Obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese vzduchotechnická zařízení, základní terminologii a seznam právních předpisů příslušejících k oboru.

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon, dále NSZ), který nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K 1. 7. 2024 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k NSZ č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), a nová prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (nahrazující vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Přechodná ustanovení zavedená novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., § 329 stanoví toto:

1. Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů (tj. podle vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Z dokumentace musí být zřejmé, že práce byly započaty před 1. 7. 2024, přičemž podle ustanovení § 329 odst. 5 NSZ stavební úřad přezkoumá dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

2. Bude-li stavba zahájena do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb.).

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, jež může být v souladu s přechodnými ustanoveními uplatňován do 30. června 2027.

Metodické pomůcky informačního systému PROFESIS k novému stavebnímu zákonu a jeho prováděcím vyhláškám budou zveřejněny po ustálení předpokládaného vývoje zásadních změn prováděcích vyhlášek NSZ (č. 131/2024 Sb. a č. 146/2024 Sb.), které k dnešnímu datu 1. 12. 2024 nejsou ukončeny.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Účelem metodické pomůcky MP 1.6.3 je poskytnout autorizovaným osobám (AO) – členům ČKAIT, kteří působí jako projektanti v profesi zařízení vzduchotechniky komprimované informace, jež umožní AO jednak uvědomit si rozsah a hranice povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb a dále pak orientovat se v technických podkladech, které při své práci potřebuje.

Metodická pomůcka obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů v profesi zařízení vzduchotechniky.

Metodická pomůcka MP 1.6.3 je členěna stejně, jako tomu je u souborné metodické pomůcky MP 1.6.

1 PROJEKTOVÁ ČINNOST AO

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz MP 1, kap. 1.1 a MP 0, kap. 2

Zkratky používané v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.2 a MP 1.6, kap. 1.2

Vybrané předpisy, týkající se provozu zařízení vzduchotechniky budov

• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů
• nařízení vlády č. 93/2012 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci
• vyhláška č. 6/2003 Sb., kterou se stanoví hygienické limity chemických, fyzikálních a biologických ukazatelů pro vnitřní prostředí pobytových místností některých staveb
• vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
• vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 248/2022 Sb., o kontrole provozovaného systému klimatizace a kombinovaného systému klimatizace a větrání

Právní předpisy, týkající se zařízení vzduchotechniky jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

České technické normy (ČSN)

Normy pro zařízení vzduchotechniky jsou uvedeny v kap. 3 pomůcky A 5.1 Dokumenty k technickým normám.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.3

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Viz MP 1, kap. 1.4

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Viz MP 1, kap. 1.5

Specifická je ta část kooperací, které se týkají zejména stanovení způsobu umělé tvorby mikroklimatu v budově a volby koncepce aplikované soustavy vzduchotechnických zařízení. Vychází z praxe, která ukazuje, že nejen architekt, který navrhuje typ stavby, čímž vlastně vytváří základní zadávací podmínky pro projektanta v profesi vzduchotechnika staveb, ale často i investor prosazuje své, často laické představy o volbě vzduchotechnického a zvláště pak klimatizačního zařízení. Proto je důležité, aby projektant této profese navázal co nejdříve spolupráci s oběma uvedenými zadavateli projektové dokumentace a podal jim kvalifikované informace o možnostech, které se pro každý konkrétní případ naskýtají. Je obecně známo, jaké negativní důsledky přináší nedostatečná koordinace mezi jednotlivými účastníky výstavby. Mnohdy je projektant soustavy vzduchotechnického a zvláště klimatizačního zařízení nucen vyhovět zejména požadavkům na mimořádně vysokou kvalitu mikroklimatických podmínek v budově a nárokům na luxusní vzhled interiéru, což ovšem přináší vyšší pořizovací náklady na vybavení budovy vnitřním a technologickým zařízením a není výjimkou, že i provoz zařízení, jehož koncepce je diktována jinými než technickými hledisky, neuspokojuje poté investory a uživatele budov.

Současné, a to zvláště velké a složité soustavy pro klimatizaci budov, se neobejdou bez dalších pomocných agregátů a zařízení, jakož i bez komplikovaného systému měření a regulace. Zvláště centrální řídicí a kontrolní zařízení inteligentních budov má výrazně multifunkční charakter a regulace a sledování provozu klimatizačních soustav budov je integrováno do jejich software. Znamená to, že profesní projektant – odborník na vzduchotechnické soustavy musí při přípravě projektové dokumentace ve všech výkonových fázích těsně kooperovat s projektanty vytápění, chlazení, elektrických silnoproudých i slaboproudých zařízení, zařízení měření a regulace, zařízení pro rozvody vody a rovněž s projektanty speciálních dodávek a stavebních profesí, kteří vymezují jeho možnosti, pokud se týká alokace navržených soustav.

Další důležité kooperace očekávají projektanta při přípravě provozování zařízení, kdy bývá povoláván k instruktáži obsluhy a výkladu funkce instalovaného zařízení.

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Viz MP 1, kap. 2.1

2.1.1 Postup projektové přípravy

Viz MP 1, kap. 2.1.1

Zpracovávaná dokumentace je pouze předpisem pro realizaci stavby. Přesto projektová příprava časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Účast AO profese zařízení vzduchotechniky je však nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – i dílčí autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde jen výjimečně smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant profese zařízení vzduchotechniky. Zvláště u staveb větších rozsahů je projektantovým objednatelem projektová organizace, kompletující projektovou dokumentaci všech dílčích profesí.

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

Viz MP 1, kap. 2.1.2

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Viz MP 1, kap. 2.2.1

2.2.2 Postupy AO v přípravě stavby

Viz MP 1, kap. 2.2.2

Body 2.2.2 a) až c) není třeba pro profesi vzduchotechnika více rozpracovávat.

Projektant oboru vzduchotechnická zařízení zajišťuje, aby výstupem v této fázi projektování byla projektová část dokumentace stavby, obsahující návrh řešení větrání či klimatizace budovy pro další postup a etapy projektování.

d) DSpP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)

Viz též MP 1, kap. 2.2.2 d)

Část dokumentace stavby, týkající se profese zařízení vzduchotechniky obsahuje:

• návrh řešení technického zařízení budov z hlediska koncepce řešení VZT, požadované úrovně komfortu vnitřního prostředí s ohledem na způsob využití stavby;
• koncepční řešení vzduchotechnických zařízení;
• koncepční řešení zařízení měření a regulace, související se zařízením vzduchotechniky.

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Viz též MP 1, kap. 2.2.3

a) PDSP – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (AO)

Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb., dokumentace pro stavební povolení je základním postupem v oblasti projektové přípravy.

Na základě zpracování dokumentace pro stavební povolení přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit.

V rámci postupu AO provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
• vypracování dokumentace pro stavební řízení (stavební povolení), tj. vedení projektových prací k vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení, včetně kontroly, její koordinace a autorizace, v textové a výkresové části:
  • provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
  • koordinace a zakreslení řešených inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to podle předaných podkladů;
  • koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
  • odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
  • vypracování předběžného propočtu nákladů na základě předběžných výměr a agregovaných položek.

Výstupem postupu zpracování PDSP je vyhotovení dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 12, která je přikládaná k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení.

V průběhu zpracování se projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

V profesi zařízení vzduchotechniky se dokumentace zpracovává samostatně pro jednotlivé druhy technického vybavení a člení se na PD:

• strojní část vzduchotechniky;
• zařízení soustavy měření a regulace pro technologické vybavení výše i níže uvedených souborů

Obsah projektové dokumentace PDSP zařízení vzduchotechniky

Technická zpráva

Obsahuje základní údaje (parametry venkovního a vnitřního prostředí, stručná charakteristika a koncepce navrhovaného zařízení, výchozí podklady pro dimenzování zařízení), popis a funkce vzduchotechnických zařízení a jejich provoz, požadavky na energie a média (elektřina, teplo, chlad, pára, voda), přehled navržených výkonů a bilance spotřeby energií, návrh ochrany zdraví, ochrany proti hluku a vibracím, řešení požární bezpečnosti vzduchotechnických zařízení, způsob ochrany životního prostředí, zajištění bezpečnosti při realizaci a následném provozu zařízení,

Výkresová část

Obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů jako kotelen, předávacích stanic tepla, rozvoden, ústředen a regulačních stanic, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části.

Výpočty

Zpracovávají se potřebné výpočty tepelně technické, akustické, osvětlení nebo oslunění.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona – podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi vzduchotechnika staveb by měl být následující:

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Dalším postupem může dopracovat projektant – AO v profesi zařízení vzduchotechniky dokumentaci do rozsahu potřebného pro provádění stavby, tj. včetně všech detailních technických řešení, podrobného výkazu výměr a položkového rozpočtu (pokud je objednán). Objednatelem postupu může být stavebník, nebo jím zvolený zhotovitel stavby.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována AO. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

Projektant v rámci zpracování PDPS zajišťuje tyto výkony:

• propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• koordinaci a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to na základě předaných podkladů;
• zajištění podkladů pro provozní zařízení (TZS a TPS);
• podrobný výkaz výměr, nebo rozpočet (podle objednávky stavebníka).

Výstupem práce projektanta v této fázi, je dokumentace potřebná pro provádění stavby v rozsahu přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 13.

Dokumentace slouží zhotoviteli stavby pro provádění stavby a dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133–§ 134 stavebního zákona. Stavebníkovi může sloužit rovněž pro zpracování zadávací dokumentace staveb pro výběr zhotovitele. Slouží samozřejmě i pro výkon technického dozoru investora.

Jednotlivé části PDPS se zpracovávají podle společných zásad a případných zpětných požadavků na stavební část a ostatní profese a jsou podkladem pro celkovou koordinaci dokumentace pro provádění stavby.

Dokumentace pro provádění stavby v profesi vzduchotechnika má následující skladbu:

Technická zpráva

a) soupis výchozích podkladů (zadání investora, použitých právních předpisů a norem);

b) klimatické podmínky místa stavby a provozní podmínky, uvažovaná nejvyšší a nejnižší venkovní výpočtová teplota, výpočtová letní entalpie vzduchu, typ provozu – plně automatický, ruční, provozní režim – trvalý, občasný (příležitostný), nepřerušovaný, přerušovaný apod., počet provozních hodin s uvedením provozní doby, počet pracovních dní v týdnu a v roce;

c) požadované parametry vnitřního mikroklimatu s odvoláním na právní předpisy;

d) popis základní koncepce vzduchotechnického zařízení;

e) výčet typů prostorů větraných přirozeně nebo nuceně, zajištění předepsané hygienické výměny vzduchu v jednotlivých prostorech;

f) minimální dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu cirkulačního;

g) umístění nasávání venkovního vzduchu pro zařízení, odvod vzduchu odpadního;

h) počet a umístění centrál úpravy vzduchu;

i) zadání tepelných ztrát a zátěží klimatizovaných prostorů, požadované parametry letní / zimní v klimatizovaných prostorech;

j) požadavky na přívod čerstvého vzduchu a odvětrání místností;

k) vzduchové výkony v jednotlivých typech místností;

l) hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí;

m) údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace;

n) popis způsobu větrání a klimatizace jednotlivých prostorů a provozů;

o) seznam zařízení s uvedením výkonových parametrů;

p) seznam zařízení s uvedením rozsahu úpravy vzduchu;

q) popis jednotlivých vzduchotechnických zařízení;

r) umístění zařízení – strojovny úpravy vzduchu; množství vzduchu, vedení kanálů do obsluhovaných prostorů, distribuce vzduchu v prostoru;

s) požadavky navržených VZT zařízení na tepelné a chladicí příkony a elektrické příkony;

t) stručný popis způsobu provozu a regulace zařízení vzduchotechniky a klimatizace, protihluková a protipožární opatření na vzduchotechnických zařízeních;

u) popis způsobu zavěšení potrubí a jeho uložení;

v) koncepce a rozsahy potrubních sítí rozvodů tepla a chladu;

w) rozsahy příslušenství potrubních sítí rozvodů tepla a chladu (počty a typy čerpadel, uzavírek a dalších armatur);

x) pokyny pro montáž;

y) požadavky na uvádění do provozu (předepsané a smluvní zkoušky, komplexní vyzkoušení, zkušební provoz, měření a seřízení průtoku vzduchu, měření hluku apod.).

Součástí technické zprávy mohou být rovněž:

• tabulka místností se základními požadovanými teplotními, hlukovými a vzduchovými parametry;
• tabulka zařízení se základními vzduchovými a energetickými parametry jednotlivých vzduchotechnických zařízení v budově;
• tabulka protipožárních klapek;
• diagramy h–x s vyznačením úprav vzduchu v jednotlivých vzduchotechnických zařízeních.

Výkresová část

a) zakreslení vzduchotechnických rozvodů a zařízení do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1 : 50 a větším, (u rozsáhlých objektů v měřítku 1 : 100), v případě složitějších a rozsáhlejších strojoven vzduchotechniky detailní výkresy půdorysu v měřítku 1 : 20, řezy prostorem 1 : 50, 1 : 20;

b) řezy v prostoru mimo strojovny;

c) funkční schémata jednotlivých vzduchotechnických zařízení;

d) vyznačení tepelných, protipožárních a protihlukových izolací;

e) funkční schémata potrubních sítí rozvodů tepla a chladu včetně páteřních vertikálních a horizontálních větví;

f) výkresy umístění potrubních sítí rozvodů tepla a chladu a jejich příslušenství (čerpadel, uzavírek a dalších armatur);

g) zakreslení potrubních sítí rozvodů tepla a chladu a jejich příslušenství (čerpadel, uzavírek a dalších armatur) do půdorysů jednotlivých podlaží od nejnižšího po nejvyšší, v měřítku 1 : 50 a větším.

Specifikace zařízení

Seznam strojů a zařízení, neboli výkaz výměr, se zpracovává (pokud není dohodnuto jinak) po jednotlivých vzduchotechnických zařízeních a v souladu s označováním pozic prvků na výkresech.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby k § 134 odst. 7 stavebního zákona – stanovený přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro vzduchotechnická zařízení staveb by měl být následující:

Projektová dokumentace vzduchotechniky obsahuje tyto části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby se v oboru zařízení vzduchotechniky zpracovává samostatně po stavebních objektech a pro jednotlivá vzduchotechnická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis montážních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění montážních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje jiný právní předpis (plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy).

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost AO při provádění staveb

Viz MP 1, kap. 2.3.1

Činnost AO by neměla skončit (a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani podle § 152 SZ nemůže), odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• provádění technického dozoru.

a) ADz – Autorský dozor projektanta (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 a)

V této části je popsán postup AO v období od odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud však projektovou dokumentaci pro tuto stavbu může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Základem postupu je uzavření smlouvy podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

V rámci postupu AO všech profesí oboru technika prostředí staveb provádí tyto smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na odevzdání staveniště zhotovitelem;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím na podmínky určené stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce staveb, které vyžadují kolaudační souhlas;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu AO při výkonu autorského dozoru, jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Projektant v profesi vzduchotechniky se při kontrolních prohlídkách stavby v rámci autorského dozoru zaměřuje jednak na dodržování shody mezi obsahem všech částí projektové dokumentace pro provedení stavby a realizovaným dílem a dále pak se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu stavby, zachyceným ve stavebním deníku.

V rámci autorského dozoru v rozsahu smluvních závazků se AO v profesi zařízení vzduchotechniky zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• úplnost dodávky podle projektové dokumentace a kvalita montáže;
• vzduchovody, distribuční elementy, nátěry, izolace:
  • trasy vzduchovodů, čistota uvnitř potrubí, dotažení šroubových spojů, připojení vodivého potrubí (zejména pružných manžet) na zemnicí síť, úplnost a pružnost závěsů, těsnost a otevíratelnost kontrolních otvorů v potrubí;
  • dodržení umístění vyústek podle projektu, nastavitelnost a ovladatelnost jejich listů, utěsnění k potrubí a hrubé nastavení ovladatelnost náběhových listů, vyvedení ovládacího drátu s aretací;
  • uložení tlumičů hluku;
  • provedení izolací tepelných, protihlukových a protipožárních;
  • ukotvení výfukových hlavic;
  • přístupnost, ovladatelnost a těsnost klapek;
  • stav, úplnost a otevření protipožárních klapek;rozmístění zařízení ve strojovnách;upevnění strojů na základech či nosných konstrukcích;
  • umístění výrobních štítků na strojích a jejich porovnání s projektovanými hodnotami;
  • osazení štítků na dveřích strojoven a značení únikové cesty;
  • osazení směrových šipek s vyznačením směru proudění vzduchu u přívodu a odvodu;
  • funkčnost odvodňovacích systémů (potrubí, kuchyňských zákrytů, rekuperátorů, chladicích registrů, fan–coilů apod.);
  • označení vzduchovodů opatřených protipožární izolací;
  • uložení tlumičů hluku;
  • provedení izolací tepelných, protihlukových a protipožárních;
  • ukotvení výfukových hlavic;
  • přístupnost, ovladatelnost a těsnost klapek;
  • stav, úplnost a otevření protipožárních klapek;
  • rozmístění zařízení ve strojovnách;
  • upevnění strojů na základech či nosných konstrukcích;
  • umístění výrobních štítků na strojích a jejich porovnání s projektovanými hodnotami;
  • osazení štítků na dveřích strojoven a značení únikové cesty;
  • osazení směrových šipek s vyznačením směru proudění vzduchu u přívodu a odvodu;
  • funkčnost odvodňovacích systémů (potrubí, kuchyňských zákrytů, rekuperátorů, chladicích registrů, fan–coilů apod.);
  • označení vzduchovodů opatřených protipožární izolací;
• klimatizační jednotky:
  • úplnost sestavy, dotažení a těsnost spojů, funkce kontrolních otvorů, pružné uložení na základu nebo nosné konstrukci (základovém rámu);
  • kontrola kompletnosti jednotlivých komor (ventilátorová, filtrační, výměníková, pračková, zvlhčovací, atp.);
  • ventilátor, filtr, výměníky tepla a chladu, pračka vzduchu;
  • správnost připojení vzduchovodů k jednotce pomocí pružné vložky, napojení potrubí topného média, chladicího média a vody;
  • připojení na elektrický rozvod a osazení prvků měření a regulace;
• ventilátory:
  • volné otáčení kola, dotažení šroubových spojů, těsnost, pružnost a souosost tlumicích vložek na sání a na výtlaku, správné uložení osy ventilátoru (například vodorovné), odvod kondenzátu ze spirální skříně, napnutí klínových řemenů, promazání ložisek, pružné uložení na izolátorech chvění;
• výměníky tepla a chladu:
  • správné připojení vodních (parních) potrubí;
  • osazení armatur (uzavírací, odvzdušňovací, vypouštěcí, směšovací);
  • odstranění deformací lamel;
  • připojení výměníků tepla na potrubí teplonosné látky, možnost jejich odvzdušnění, vypouštění a demontáže;
  • opatření otopných těles regulačními nebo uzavíracími armaturami a připojení všech otopných okruhů k páteřním rozvodům tepla;
  • připojení na zdroj tepla, osazení čerpadel, armatur, regulačních orgánů, pojistného a expanzního zařízení;
  • propláchnutí potrubních vedení tlakovou vodou a vykonání tlakové zkoušky těsnosti (ČSN 06 0310);
• filtry:
  • neporušenost filtračního materiálu a filtračních vložek a uložení ve skříni či rámu;
  • přístupnost výměnných částí;
  • otáčení pohonného mechanismu u odvinovacích filtrů;
• pračky vzduchu a zvlhčovače:
  • čistota vnitřního prostoru;
  • osazení a stav sprchových registrů, úplnost a připevnění trysek;
  • připojení na přívod doplňovací vody a kontrola zařízení na hlídání hladiny (plovák);
  • eliminační plechy u praček vzduchu a chladicích a zvlhčovacích komor;
  • úplnost dodávky podle projektové dokumentace a kvalita montáže.

b) IČ – Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 b)

Výkon inženýrské činnosti není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou. Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností AO v profesi zařízení vzduchotechniky může jít o následující:

Inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, územního souhlasu až po získání stavebního povolení (řeší samostatná pomůcka MP 3.1 Inženýrská činnost)

Inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je realizace stavby. Výkon technického dozoru stavebníka je potom součástí tohoto inženýringu a zahrnuje:

• seznámení s dokumentací pro provádění stavby;
• dodržení podmínek stavebního povolení po dobu realizace výstavby;
• zajištění kontrolních prohlídek stavby podle plánu kontrolních prohlídek;
• kontrolu těch částí dodávek, které budou dalším postupem zakryty, a zapsání výsledků do stavebního deníku;
• spolupráce s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• péči o systematické doplňování dokumentace stavby a její evidenci;
• projednávání dodatků a změn dokumentace, které nemění schválené parametry stavby;
• průběžné informování stavebníka o všech závažných okolnostech;
• kontrolu věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů, faktur a jejich soulad se smluvními podmínkami;
• odevzdání připravených prací dalším dodavatelům na navazující činnosti;
• spolupráci s projektantem a zhotovitelem při provádění opatření k odstranění případných vad dokumentace;
• sledování předepsaných zkoušek materiálů, konstrukcí a prací prováděných zhotoviteli stavby a jejich výsledků (protokoly, certifikáty);
• sledování vedení stavebních a montážních deníků;
• spolupráci na odvrácení živelních událostí;
• kontrolu postupu prací podle časového plánu stavby a příslušných norem;
• kontrolu řádného uskladnění a manipulace s materiály, výrobky a konstrukcemi;
• přípravu podkladů pro převzetí stavby, nebo její části;
• stanovení, postupu, kontrola a vyhodnocení zkušebního provozu stavby;
• přípravu ohlášení o užívání stavby, nebo k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu;
• kontrolu odstraňování vad a nedodělků;
• kontrolu vyklízení staveniště zhotovitelem stavby.

c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 c)

V případě změn stavby před dokončením podle § 118 SZ musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 SZ odst. 2 písm. a) – e). V případě, je-li to technicky proveditelné, dokumentace se zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačeným navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem.

d) TD – Technický dozor stavebníka (není předepsána kvalifikace)

Výkon technického dozoru stavebníka není předepsán a není vybranou činností ve výstavbě. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, kterým musí být AO podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2.3.2 Postupy AO v nesmluvním vztahu

Viz MP 1, kap. 2.3.2

3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

Viz MP 1, kap. 3.1

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 b)

Projektant (nemusí jím být AO) zajišťuje úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro výběr zhotovitele stavby.

ZD pro veřejné zakázky se zpracovává na stavební práce, tedy i na profese TPS, v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, Díl 2, § 89 až § 92.

ZV profesi zařízení vzduchotechniky se projektant zaměřuje zejména na:

• strojní část vzduchotechniky;
• odběrná tepelná zařízení sestávající ze soustav ohřevu vzduchu apod.;
• zařízení automatických stínicích žaluzií vnějších a vnitřních;
• zařízení soustavy měření a regulace ve vztahu k zařízení vzduchotechniky;
• zařízení pro technologické vybavení výše i níže uvedených souborů a osvětlovacích soustav.

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě:

Technické zprávy

Doplňuje a upřesňuje technické zprávy z dokumentace zpracované pro provedení stavby, v případě nových specifických požadavků správců těchto zařízení, zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné stavby, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení;

Výkresové části

Zpracovává se na základě předchozí úrovně dokumentace (DPS) a obsahuje přehledné výkresy zařízení, jejich půdorysy, řezy a pohledy.

Výkazu výměr

Doplňuje textovou a výkresovou část ZD, doplňuje výkaz výměr jednotlivých konstrukcí, položek a výrobků, který se zpracovává podle normativních zásad jejich výpočtu, specifikace uživatelského a technického standardu. Udává jednoznačné technické parametry navrhovaných technologií, konstrukcí, typů jednotlivých výrobků a použitých materiálů.

c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 c)

d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 d)

e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 e)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území – podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zařízení vzduchotechniky není relevantní a proto zde není uváděna.

f) JDUS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o územní souhlas (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 f)

g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 g)

h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 h)

Z pohledu profesí TPS je pořízení této dokumentace velmi důležité zejména pro provozovatele nové budovy a pro případ tvorby budoucích změn a úprav stavebního či dispozičního řešení, čímž se dají eliminovat možné kolize jednotlivých zařízení TPS a TZB, zejména u potrubních vedení.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zařízení vzduchotechniky

Dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

Rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY

Rozsah těchto projektových prací souvisí s přípravou realizace stavby a záleží na úrovni propracovanosti PD TPS pro předchozí fáze stavby, na složitosti stavby a její celkové připravenosti a požadavcích na provádění té které konkrétní stavby.

Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé), pokud si je nezpracovává sám. U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast AO.

a) DPS – Zpracování dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.2 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 b)

c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Zpracovává se v rozsahu podrobně specifikovaném v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

Viz MP 1, kap. 3.2 c)

d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 d)

Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu prefabrikovaných dílců a dalších prvků stavby, jako např.: výkresy a specifikace vzduchotechniky a dalších profesí.

e) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1.6, kap. 3.3 a)

Obecně lze konstatovat, že zhotovitel zařízení vzduchotechniky není automaticky povinen funkci zařízení před jeho předáním předvést.

Z těchto důvodů, v rámci projektových prací pro vlastníka objektu, je žádoucí, aby projektant v souvislosti s projektovou přípravou vyzkoušení VZT zařízení na výše zmíněné skutečnosti vlastníka objektu upozornil, a to nejlépe písemnou formou.

Tento typ dokumentace popisuje zejména způsob vyzkoušení instalovaného zařízení tak, aby bylo ověřeno, že zařízení VZT je kompletní a provozuschopné a splňuje požadované parametry.

Obvykle se vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb rozdělují na individuální a komplexní.

Pod pojmem individuální vyzkoušení zařízení vzduchotechniky se rozumí dílčí, jednoduché a jednorázové přezkoušení funkce instalovaných strojů nebo zařízení prováděné většinou jako součást montáže, případně po jejím ukončení. Zkoušky tohoto druhu nemají žádné právní důsledky. Slouží hlavně zhotoviteli a dodavateli zařízení a jsou prováděny na jeho náklady. Je to vlastně výstupní kontrola dílčích prací. V této fázi se zařízení nespouští ani neseřizuje. Individuální zkoušky jsou obvykle součástí dodávky montáže a úhrada je zahrnuta v ceně za montáž jednotlivého stroje, zařízení či dílu. Individuálním vyzkoušením se osvědčuje úplnost a správnost provedení montáže.

Individuálním vyzkoušením se rozumí přezkoušení funkce instalovaných strojů a zařízení tak, že budou uvedeny do chodu naprázdno popř. i zatížené. Obecně má individuální zkoušení účelně osvědčit úplnost a kvalitu instalovaných zařízení. Jsou to tedy zkoušky na cestě k odevzdání vyšší dodávky, i když samy o sobě žádné přímé právní důsledky z hlediska splnění vyšší dodávky nemají.

Zhotovitel doporučuje zajistit účast pracovníků budoucí obsluhy případně techniků objednatele již v průběhu provádění individuálního vyzkoušení.

Dokumentace pro uvedení VZT do provozu by měla vycházet z dohody smluvních stran o rozsahu komplexního vyzkoušení stavby (KV), díla, včetně seznamu instalovaných strojů, zařízení a jejich parametrů a souvisejícího inventáře.

Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení.

Hlavním cílem komplexních zkoušek instalovaného zařízení je jeho uvedení do provozu v co možno největším rozsahu, čímž zhotovitel prokazuje objednateli, že dílo je provozuschopné a splňuje požadované funkce a parametry a je schopno trvalého provozu v autonomním režimu. Zároveň lze tímto tak konstatovat, že předmět smlouvy o dílo je splněn. Tím se ověřuje vzájemná interakce zařízení při jejich současném provozu, což je důležité zejména u zařízení techniky prostředí, a dále se ověřuje dostatečnost energetických vstupů pro provoz komplexu zařízení.

Prokazuje se tak jistota a bezporuchovost chodu zařízení, bezpečnost provozu a komplexní funkční spolehlivost větrání, ohřevu, chlazení, vlhčení atd.

Komplexní vyzkoušení se proto uskutečňuje za součinnosti všech souvisejících profesí a s dodávkou jejich energií a médií (elektřina, teplo, chlad, voda).

V rámci komplexního vyzkoušení se provedou za přítomnosti všech povinných účastníků předepsané nebo dohodnuté zkoušky (viz dále). Osvědčuje se tak zároveň způsobilost dodávky k předání a převzetí. Výsledek komplexního vyzkoušení se proto uvádí i v zápise o předání a převzetí dodávky spolu s potvrzením účastníků zkoušek.

Dokumentace pro uvedení do provozu obsahuje:

• potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
• termín a podmínky začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
• organizační a technické podmínky a předpisy pro KV;
• požadavky na media, paliva a energie;
• požadavky na provozní pracovníky při KV;
• rozsah a dobu působení stavebníka (technického dozoru) při přípravě komplexního vyzkoušení;
• způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
• průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
• termín a podmínky vlastního komplexního vyzkoušení;
• dobu provádění KV;
• soupis prací a zkoušek v rámci KV;
• parametry, které musí být dosaženy při KV;
• dokumentace automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
• vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
• podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• návrh postupu a opatření při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.

V rámci komplexního vyzkoušení se v rozsahu smluvních závazků AO v profesi zařízení vzduchotechniky zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• postupné uvedení všech vzduchotechnických zařízení do chodu na dohodnutou dobu v běžných provozních podmínkách;
• teplotu ložisek a zatížení elektromotorů, rotujících částí strojů a klidný chod ventilátorů;
• funkce a stavu výměníků tepla, filtrů, praček vzduchu, regulačních a protipožárních klapek a dalších elementů klimatizačních jednotek;
• vibrace přenášené od točivých elementů na stavební konstrukce a na vzduchotechnické potrubí;
• funkčnosti a vazby regulačních okruhů měření a regulace výměníků ohřevu a chlazení vzduchu;
• kontroly zaregulování a přeměření výkonových parametrů všech koncových prvků vzduchotechnických zařízení.

b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz též MP 1.6, kap. 3.3 b)

Dokumentace pro užívání stavby by měla v profesi VZT obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých na stavbě instalovaných zařízení pro ochlazování staveb a rozsah povinného servisu a popis údržby. Vše vždy v českém jazyce.

Provozní soubory zařízení vzduchotechniky se obvykle vyznačují tím, že bez jejich uspokojivé funkce nelze prakticky stavbu úspěšně užívat.

Technická náročnost jejich provozování a údržby vyžaduje obvykle kvalifikovaný přístup obsluhy, který musí být postaven na přesně definovaných postupech řízení provozu a organizaci údržby.

V procesu výstavby bývá vyžadováno, aby projektant připravil v rámci zvláštní zakázky potřebný soubor dokumentace, která je nutná pro udržování provozních parametrů zařízení v požadovaných mezích a pro zachování jeho životnosti.

Pro snazší orientaci v této oblasti lze využít následující informace:

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů. Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti. Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné. To ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace, který bude obsahovat následující položky:

• úplná a aktuální technická dokumentace k zařízení;
• organizační řád – hlavní zásady dělby kompetencí;
• soubor směrnic a předpisů;
• číselník periodických prací;
• určení metodiky plánování kontrol, inspekcí a údržby zařízení;
• denní protokoly o provozu zařízení;
• záznam o odpracovaných hodinách;
• provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech;
• záznam o technických parametrech zařízení;
• kniha závad;
• poruchová kartotéka;
• záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren);
• revizní knihy k vyhrazeným zařízením;
• evidence spotřeby energií a další podle potřeby;
• elektronické dokumenty;
• provozní řády jednotlivých zařízení v rozsahu podle požadavků právních předpisů, dotčených orgánů státní správy a na základě požadavku objednatele (investora).

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárie a může být upraven podle místních podmínek.

V případě výskytu havárie se:

• vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace;
• vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolávají se na pracoviště, které není havárií ohroženo);
• zajistí lokalizace havárie, zjistí se skutečný stav, uzavřou se vodní rozvody, vypnou se subcentrály atd.;
• pořídí se výstižný popis události v provozní knize;
• vydají příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy;
• informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci;
• plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie.

Podrobný obsah dokumentace pro užívání stavby byl zpracován v samostatné metodické pomůcce PS 10.4 Provozování a udržování budov.

c) DBP – Dokumentace bouracích prací – osoba kvalifikovaná

Viz MP 1, kap. 3.3 c)

d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

Viz MP 1, kap. 3.4

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Viz MP 1, kap. 3.4.1

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.2

3.4.3 Ukládání dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.3

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.4

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Normy pro zařízení vzduchotechniky jsou uvedeny v kap. 3 pomůcky A 5.1 Dokumenty k technickým normám.

Autor aktualizace 2023: Ing. Ladislav Čmelík
Autor úvodu 2024: Ing. Pavel Gergela

Stav: kontrola 2024, aktualizace 2023, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na metodické postupy, se kterými se projektanti v oboru Technika prostředí staveb – Zařízení pro měření a regulaci, v praxi setkávají. Osahuje i kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese zařízení pro měření a regulaci, základní terminologii a seznam právních předpisů příslušejících k oboru.

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon, dále NSZ), který nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K 1. 7. 2024 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k NSZ č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), a nová prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (nahrazující vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Přechodná ustanovení zavedená novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., § 329 stanoví toto:

1. Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů (tj. podle vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Z dokumentace musí být zřejmé, že práce byly započaty před 1. 7. 2024, přičemž podle ustanovení § 329 odst. 5 NSZ stavební úřad přezkoumá dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

2. Bude-li stavba zahájena do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb.).

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, jež může být v souladu s přechodnými ustanoveními uplatňován do 30. června 2027.

Metodické pomůcky informačního systému PROFESIS k novému stavebnímu zákonu a jeho prováděcím vyhláškám budou zveřejněny po ustálení předpokládaného vývoje zásadních změn prováděcích vyhlášek NSZ (č. 131/2024 Sb. a č. 146/2024 Sb.), které k dnešnímu datu 1. 12. 2024 nejsou ukončeny.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Účelem metodické pomůcky MP 1.6.4 je poskytnout autorizovaným osobám (AO) – členům ČKAIT, kteří působí jako projektanti – v profesi pro měření a regulaci komprimované informace, jež umožní AO uvědomit si rozsah a hranice povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb a dále pak orientovat se v technických podkladech, které při své práci potřebuje.

Metodická pomůcka obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese zařízení pro měření a regulaci.

Metodická profesní pomůcka MP 1.6.4 je členěna stejně jako souborná metodická pomůcka MP 1.6.

1 Projektová činnost AO

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz též MP 1, kap. 1.1 a MP 0, kap. 2

Zkratky používané v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.2 a MP 1.6, kap. 1.2

Vybrané právní předpisy, týkající se provozu zařízení měření a regulace pro zařízení techniky prostředí budov

• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a novela dalších souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů , ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
• zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů
• nařízení vlády č. 60/2020 Sb., o sazbách poplatků za odbornou činnost pověřené organizace v oblasti bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení
• nařízení vlády č. 190/2020 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti
• nařízení vlády č. 191/2020 Sb., o vyhrazených technických plynových zařízeních na zjištění jejich bezpečnosti
• nařízení vlády č. 192/2020 Sb., o vyhrazených technických tlakových zařízeních na zjištění jejich bezpečnosti
• nařízení vlády č. 193/2020 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zjištění jejich bezpečnosti
• nařízení vlády č. 194/2020 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice
• vyhláška č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, ve znění předpisu č. 41/2010 Sb.
• vyhláška č. 79/2010 Sb., o dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání údajů pro dispečerské řízení, ve znění předpisu č. 388/2012 Sb.
• vyhláška č. 80/2010 Sb., o stavu nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech havarijního plánu
• vyhláška č. 445/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpadky, ve znění vyhlášky č. 78/2022 Sb., a dalších související vyhlášky v oblasti odpadkového hospodářství

Další právní předpisy, týkající se zařízení pro měření a regulaci jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.3

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Viz také MP 1, kap. 1.4

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Viz MP 1, kap. 1.5

Specifická pro profesi zařízení pro měření a regulaci je ta část kooperací, která respektuje skutečnost, že současné, a to zvláště velké a složité soustavy zařízení techniky prostředí, se neobejdou bez dalších pomocných agregátů a zařízení, jakož i bez kvalitního a propracovaného systému měření a regulace. Zvláště centrální řídící a kontrolní zařízení inteligentních budov mají výrazně multifunkční charakter a regulace a sledování provozu soustav techniky prostředí staveb je integrováno do jejich software. Znamená to, že projektant profese zařízení pro měření a regulaci musí při přípravě projektové dokumentace ve všech výkonových fázích těsně kooperovat s projektanty zařízení elektrických silnoproudých i slaboproudých, zařízení pro rozvody vody a plynu a rovněž s projektanty speciálních dodávek a samozřejmě s topenáři, projektanty zařízení na ochlazování staveb a zařízení vzduchotechniky, jakož i profesí stavebních, kteří vymezují jeho možnosti, pokud se týká alokace navržených soustav. Další důležité kooperace očekávají projektanta při přípravě provozování zařízení, kdy by se měl podílet na instruktáži obsluhy a výkladu funkce způsobu ovládání instalovaného zařízení.

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Viz MP 1, kap. 2.1

2.1.1 Postup projektové přípravy

Viz také MP 1, kap. 2.1.1

Zpracovávaná dokumentace je pouze předpisem pro realizaci stavby. Přesto projektová příprava časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Účast AO v profesi zařízení pro měření a regulaci je však nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – i dílčí autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde jen výjimečně smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant v profesi zařízení pro měření a regulaci. Zvláště u staveb větších rozsahů je projektantovým objednatelem projektová organizace, kompletující projektovou dokumentaci všech dílčích profesí.

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

Viz MP 1, kap. 2.1.2

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Viz MP 1, kap. 2.2.1

2.2.2 Postupy v přípravě stavby

Viz MP 1, kap. 2.2.2

Body 2.2.2 a) až c) není třeba pro profesi měření a regulace více rozpracovávat.

d) DSpP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)

Viz MP 1, kap. 2.2.2 d)

Část dokumentace stavby, týkající se profese zařízení pro měření a regulaci obsahuje:

• řešení automatizace technického zařízení budov z hlediska koncepce řešení, požadované úrovně komfortu zařízení a prostředí s ohledem na způsob využití stavby.

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Viz MP 1, kap. 2.2.3

a) PDSP – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (AO)

Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb., – dokumentace pro stavební povolení je základním postupem v oblasti projektové přípravy.

Na základě zpracování dokumentace pro stavební povolení přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit (viz MP 9 – Odpovědnost autorizované osoby).

V rámci postupu AO provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
• vypracování dokumentace pro stavební řízení (stavební povolení), tj. vedení projektových prací k vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení, včetně kontroly, její koordinace a autorizace, v textové a výkresové části:
  • provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
  • koordinace a zakreslení řešených inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to podle předaných podkladů;
  • koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
  • odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
  • vypracování předběžného propočtu nákladů na základě předběžných výměr a agregovaných položek.

Výstupem postupu zpracování PDSP je vyhotovení dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 12, která je přikládaná k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení.

V průběhu zpracování se projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

Obsah projektové dokumentace zařízení měření a regulace

V profesi zařízení pro měření a regulaci technologického vybavení výše i níže uvedených souborů a zařízení TPS a osvětlovacích soustav, má projektová dokumentace MaR toto složení:

Technická zpráva

Technická zpráva obsahuje stručný popis jednotlivých regulačních okruhů, jejich funkce, charakteristické údaje měřených a regulovaných médií a veličin, charakteristiku provozu a prostředí, výchozí parametry pro výpočty zařízení měření a regulace.

Výkresová část

Obsahuje zejména základní funkční schémata systému MaR jednotlivých navržených zařízení TPS, zejména pro ovládání VZT a topení.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zařízení pro měření a regulaci by měl být následující:

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Dalším postupem může dopracovat projektant – AO v profesi zařízení pro měření a regulaci dokumentaci do rozsahu potřebného pro provádění stavby, tj. včetně všech detailních technických řešení, podrobného výkazu výměr a položkového rozpočtu (pokud je objednán). Objednatelem postupu může být stavebník, nebo jím zvolený zhotovitel stavby.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována AO. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

Projektant v rámci zpracování PDPS zajišťuje tyto výkony:

• propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• kontrolu provádění návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
• koordinaci a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to na základě předaných podkladů;
• zajištění podkladů pro provozní zařízení (TZS a TPS);
• podrobný výkaz výměr nebo rozpočet (podle objednávky stavebníka).

Výstupem práce projektanta v této fázi je dokumentace potřebná pro provádění stavby v rozsahu přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 13. Dokumentace slouží zhotoviteli stavby pro provádění stavby a dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133–§ 134 stavebního zákona. Stavebníkovi může sloužit rovněž pro zpracování zadávací dokumentace staveb pro výběr zhotovitele. Slouží samozřejmě i pro výkon technického dozoru investora.

Dokumentace pro provádění stavby v profesi MaR má následující skladbu:

Technická zpráva

a) základní technické údaje měření a regulace, napájecí napěťová soustava, způsob ochrany před úrazem elektrickým proudem;

b) způsob technického řešení regulace jednotlivých technologických celků vzduchotechniky, ústředního topení, chlazení a zdravotechniky nebo systémů signalizace;

c) soupis datových bodů rozdělených po jednotlivých rozvaděčích;

d) typy navržených zařízení;

e) případné vazby mezi elektroinstalací a elektrickou požární signalizací;

f) způsob uložení kabelového vedení vůči stavebním konstrukcím;

g) stanovení hlavního okruhu technických norem, které byly v projektové dokumentaci použity a podle kterých je nutné provádět montáž;

h) návrh na komplexní zkoušky měření a regulace, ASŘ nebo EPS;

i) v případě revize stručný popis okruhu změn, kterých se daná revize týká.

Výkresová část

a) zákresy do půdorysů vypracované v doporučeném měřítku 1 : 100 nebo 1 : 50 tak, aby byly přehledné, včetně výškového umístění hlásičů;

b) regulační schémata jednotlivých technologických a funkčních celků s vyznačenými datovými body a fyzikálními hodnotami;

c) svorková schémata rozvaděčů jsou součástí dokumentace zajišťované stavby zhotovitelem.

Specifikace zařízení

Seznam strojů a zařízení a použitých dílů a materiálu, neboli výkaz – výměr, se zpracovává (pokud není dohodnuto jinak) po jednotlivých zařízeních VZT či vytápění a v souladu s označováním pozic prvků na výkresech či ve schématech.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby podle § 134 odst. 7 stavebního zákona stanovený přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi měření a regulace by měl být následující:

Projektová dokumentace zařízení MaR obsahuje tyto části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává v oboru zařízení měření a regulace samostatně pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové DOS stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění montážních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace. Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje jiný právní předpis (plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy).

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost AO při provádění staveb

Viz MP 1, kap. 2.3.1

Činnost AO by neměla skončit (a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani podle § 152 SZ nemůže), odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• provádění technického dozoru.

a) ADz – Autorský dozor projektanta (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 a)

V této části je popsán postup AO v období od odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu však může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Základem postupu je uzavření smlouvy podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

V rámci postupu AO v profesi zařízení pro měření a regulace provádí tyto smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na odevzdání staveniště zhotovitelem;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím na podmínky určené stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce staveb, které vyžadují kolaudační souhlas;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu AO při výkonu autorského dozoru, jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Projektant v profesi zařízení pro měření a regulaci se při kontrolních prohlídkách stavby v rámci autorského dozoru zaměřuje jednak na dodržování shody mezi obsahem všech částí projektové dokumentace pro provedení stavby a realizovaným dílem a dále pak se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu stavby, zachyceným ve stavebním deníku.

V rámci autorského dozoru v rozsahu smluvních závazků se AO v profesi zařízení měření a regulace zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• úplnost a kompletnost dodávky podle platné projektové dokumentace – rozvaděče a rozvodná zařízení, záložní zdroje napájení, elektrická zařízení a elementy pro soustavu měření a regulace;
• úplnost dodávky podle projektové dokumentace a jakost montáže;
• připojení elektrického zdroje pro napájení měření a regulace, ochrana před dotykovým nebezpečím, správnost a úplnost rozvaděče, připojení všech kabelů;
• úplnost a správnost osazení čidel servopohonů;
• funkce servopohonů při sepnutí a vypnutí proudu;
• připojení na řídící podústředny a centrální ústřednu.

b) IČ – Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 b)

Výkon inženýrské činnosti není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou. Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností AO v profesi zařízení pro měření a regulaci může jít o následující:

Inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, souhlasu až po získání stavebního povolení (řeší samostatná pomůcka MP 3.1 Inženýrská činnost).

Inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je realizace stavby. Výkon technického dozoru stavebníka je potom součástí tohoto inženýringu a zahrnuje (podrobně rovněž MP 3.1):

• seznámení s dokumentací pro provádění stavby;
• dodržení podmínek stavebního povolení po dobu realizace výstavby;
• zajištění kontrolních prohlídek stavby podle plánu kontrolních prohlídek;
• kontrolu těch částí dodávek, které budou dalším postupem zakryty, a zapsání výsledků do stavebního deníku;
• spolupráce s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• péči o systematické doplňování dokumentace stavby a její evidenci;
• projednávání dodatků a změn dokumentace, které nemění schválené parametry stavby;
• průběžné informování stavebníka o všech závažných okolnostech;
• kontrolu věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů, faktur a jejich soulad se smluvními podmínkami;
• odevzdání připravených prací dalším dodavatelům na navazující činnosti;
• spolupráci s projektantem a zhotovitelem při provádění opatření k odstranění případných vad dokumentace;
• sledování předepsaných zkoušek materiálů, konstrukcí a prací prováděných zhotoviteli stavby a jejich výsledků (protokoly, certifikáty);
• sledování vedení stavebních a montážních deníků;
• spolupráci na odvrácení živelních událostí;
• kontrolu postupu prací podle časového plánu stavby a příslušných norem;
• kontrolu řádného uskladnění a manipulace s materiály, výrobky a konstrukcemi;
• přípravu podkladů pro převzetí stavby, nebo její části;
• stanovení, postupu, kontrola a vyhodnocení zkušebního provozu stavby;
• přípravu ohlášení o užívání stavby, nebo k žádost o vydání kolaudačního souhlasu;
• kontrolu odstraňování vad a nedodělků;
• kontrolu vyklízení staveniště zhotovitelem stavby.

c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 c)

V případě změn stavby před dokončením podle § 118 musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a-e. V případě, je-li to technicky proveditelné, dokumentace se zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačeným navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem.

d) TD – Technický dozor stavebníka (není předepsána kvalifikace)

Výkon technického dozoru stavebníka není předepsán a není vybranou činností ve výstavbě. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, který musí mít autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2.3.2 Postupy AO v nesmluvním vztahu

Viz MP 1, kap. 2.3.2

3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

Viz MP 1, kap. 3.1

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 b)

Projektant (nemusí jím být AO) zajišťuje úpravu dokumentace do rozsahu potřebného pro výběr zhotovitele stavby.

ZD pro veřejné zakázky se zpracovává na stavební práce, tedy i na profese TPS, v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, Díl 2, § 89 až § 92.

Část ZD týkající se profese zařízení pro měření a regulace obsahuje složky týkající se zařízení soustavy měření a regulace pro technologické vybavení výše i níže uvedených souborů, zařízení automatických stínících žaluzií vnějších a vnitřních a osvětlovacích soustav.

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě:

Technické zprávy

Doplňuje a upřesňuje technické zprávy z dokumentace zpracované pro provedení stavby, v případě nových specifických požadavků správců těchto zařízení, zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné stavby, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení;

Výkresové části

Zpracovává se na základě předchozí úrovně dokumentace (DPS) a obsahuje přehledné výkresy zařízení, jejich půdorysy, řezy a pohledy a funkční schémata MaR.

Výkazu výměr

Doplňuje textovou a výkresovou část ZD doplňuje výkaz výměr jednotlivých konstrukcí, položek a výrobků, který se zpracovává podle normativních zásad jejich výpočtu, jednoznačné technické parametry navrhovaných technologií, konstrukcí, typů jednotlivých výrobků a použitých materiálů a je podkladem pro zpracování nabídkové ceny.

c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 c)

d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 d)

e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 e)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů – tato část dokumentace není pro profesi zařízení pro měření a regulaci relevantní a proto zde není uvedena.

f) JDUS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o územní souhlas (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 f)

g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby apod. (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 g)

h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 h)

Z pohledu profesí TPS je pořízení této dokumentace velmi důležité zejména pro provozovatele nové budovy a pro případ tvorby budoucích změn a úprav stavebního či dispozičního řešení, čímž se dají eliminovat možné kolize jednotlivých zařízení TPS a TZB, zejména u kabelových vedení.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby – podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zařízení měření a regulace

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

Rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY

Rozsah těchto projektových prací souvisí s přípravou realizace stavby a záleží na úrovni propracovanosti PD TPS pro předchozí fáze stavby, na složitosti stavby a její celkové připravenosti a požadavcích na provádění té které konkrétní stavby.

Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé), pokud si je nezpracovává sám. U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast AO.

a) DPS – Zpracování dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.2 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 b)

c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Zpracovává se v rozsahu podrobně specifikovaném v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

Viz MP 1, kap. 3.2 c)

d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 d)

Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu prefabrikovaných dílců a dalších prvků stavby, jako např.: výkresy a specifikace zařízení pro měření a regulaci a dalších profesí.

e) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1.6, kap. 3.3 a)

Obecně lze konstatovat, že zhotovitel zařízení měření a regulace není automaticky povinen funkci zařízení před jeho předáním předvést.

Z těchto důvodů, v rámci projektových prací pro vlastníka objektu, je žádoucí, aby projektant v souvislosti s projektovou přípravou vyzkoušení zařízení měření a regulace na výše zmíněné skutečnosti vlastníka objektu upozornil, a to nejlépe písemnou formou.

Tento typ dokumentace popisuje zejména způsob vyzkoušení instalovaného zařízení tak, aby bylo ověřeno, že zařízení je kompletní a provozuschopné a splňuje požadované parametry.

Obvykle se vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb rozdělují na individuální a komplexní.

Pod pojmem individuální vyzkoušení zařízení pro měření a regulaci se rozumí dílčí, jednoduché a jednorázové přezkoušení funkce smontovaných strojů nebo zařízení prováděné většinou jako součást montáže, případně po jejím ukončení.

Zkoušky tohoto druhu nemají žádné právní důsledky. Slouží hlavně zhotoviteli a dodavateli zařízení a jsou prováděny na jeho náklady. Je to vlastně výstupní kontrola dílčích prací. V této fázi se zařízení nespouští ani neseřizuje. Individuální zkoušky jsou obvykle součástí dodávky montáže a úhrada je zahrnuta v ceně za montáž jednotlivého stroje, zařízení či dílu.

Individuálním vyzkoušením se osvědčuje úplnost a správnost provedení montáže. Individuálním vyzkoušením se rozumí přezkoušení funkce smontovaných strojů a zařízení tak, že budou uvedeny do chodu naprázdno popř. i zatížené. Obecně má individuální zkoušení účelně osvědčit úplnost a kvalitu smontovaného zařízení. Jsou to tedy zkoušky na cestě k odevzdání vyšší dodávky, i když samy o sobě žádné přímé právní důsledky z hlediska splnění vyšší dodávky nemají.

Zhotovitel doporučuje zajistit účast pracovníků budoucí obsluhy instalovaných zařízení TPS, případně techniků objednatele již v průběhu provádění individuálního vyzkoušení.

Dokumentace pro uvedení do provozu by měla vycházet z dohody smluvních stran o komplexního vyzkoušení stavby (KV), díla a měla by obsahovat seznam instalovaných strojů, zařízení a jejich parametrů a souvisejícího inventáře.

Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení.

Hlavním cílem komplexních zkoušek instalovaného zařízení pro měření a regulaci je jeho uvedení do provozu v co možno největším rozsahu, čímž zhotovitel prokazuje objednateli, že dílo je kvalitní, splňuje požadované funkce a je schopno trvalého provozu v autonomním režimu. Zároveň lze tak konstatovat, že předmět smlouvy o dílo je splněn.

Tím se ověřuje vzájemná interakce zařízení při jejich současném provozu, což je důležité zejména u zařízení techniky prostředí, a dále se ověřuje dostatečnost energetických vstupů pro provoz komplexu zařízení. Prokazuje se tak jistota a bezporuchovost chodu zařízení, bezpečnost provozu a komplexní funkční spolehlivost větrání, ohřevu, chlazení, vlhčení atd.

Komplexní vyzkoušení se proto uskutečňuje za součinnosti všech souvisejících profesí a s dodávkou jejich energií a médií (elektřina, plyn, teplo, chlad, voda).

V rámci komplexního vyzkoušení se provedou za přítomnosti všech povinných účastníků předepsané nebo dohodnuté zkoušky (viz dále). Osvědčuje se tak zároveň způsobilost dodávky k předání a převzetí. Výsledek komplexního vyzkoušení se proto uvádí i v zápise o předání a převzetí dodávky spolu s potvrzením účastníků zkoušek.

Dokumentace po uvedení do provozu obsahuje:

• potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
• termín a podmínky začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
• organizační, technické podmínky a předpisy pro KV;
• požadavky na media, paliva a energie;
• požadavky na provozní pracovníky při KV;
• rozsah a dobu působení stavebníka /technického dozoru/ při přípravě komplexního vyzkoušení;
• způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
• průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
• termín a podmínky vlastního komplexního vyzkoušení;
• dobu provádění KV;
• soupis prací a zkoušek v rámci KV;
• parametry, které musí být dosaženy při KV;
• dokumentace automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
• vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
• podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• návrh postupu a opatření při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.

V rámci komplexního vyzkoušení se v rozsahu smluvních závazků se AO v profesi zařízení pro měření a regulaci zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• funkci automatického řízení a regulování chodu všech připojených technologických zařízení v režimu inteligentních podcentrál a autonomních regulátorů;
• přesnost měření dostupných měřících obvodů;
• funkce regulačních a ovládacích obvodů po přestavení žádaných hodnot či ručního povelu;
• zapnutí a vypnutí zařízení ručním povelem;
• funkce všech ochranných obvodů a poplachových hlášení.

b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz též MP 1.6, kap. 3.3 b)

Dokumentace pro užívání stavby by měla pro profesi měření a regulace obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých na stavbě instalovaných zařízení pro ochlazování staveb a rozsah povinného servisu a popis údržby. Vše vždy v českém jazyce.

Provozní soubory zařízení měření a regulace se obvykle vyznačují tím, že bez jejich uspokojivé funkce nelze prakticky stavbu úspěšně užívat.

Technická náročnost jejich provozování a údržby vyžaduje obvykle kvalifikovaný přístup obsluhy, který musí být postaven na přesně definovaných postupech řízení provozu a organizaci údržby.

V procesu výstavby bývá vyžadováno, aby projektant připravil v rámci zvláštní zakázky potřebný soubor dokumentace, která je nutná pro udržování provozních parametrů zařízení v požadovaných mezích a pro zachování jeho životnosti.

Pro snazší orientaci v této oblasti slouží následující informace:

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce, je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů.

Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti.

Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné. To ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace, který bude obsahovat následující položky:

• úplná a aktuální technická dokumentace k zařízení;
• organizační řád – hlavní zásady dělby kompetencí;
• soubor směrnic a předpisů;
• číselník periodických prací;
• určení metodiky plánování kontrol, inspekcí a údržby zařízení;
• denní protokoly o provozu zařízení;
• záznam o odpracovaných hodinách;
• provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech;
• záznam o technických parametrech zařízení;
• kniha závad;
• poruchová kartotéka;
• záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren);
• revizní knihy k vyhrazeným zařízením;
• evidence spotřeby energií a další podle potřeby;
• elektronické dokumenty;
• provozní řády jednotlivých zařízení v rozsahu podle požadavků právních předpisů, dotčených orgánů státní správy a na základě požadavku objednatele (investora).

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárií. Podle místních podmínek může obsahovat následující povinnosti:

V případě výskytu havárie se:

• vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace;
• vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolávají se na pracoviště, které není havárií ohroženo);
• zajistí lokalizace havárie, zjistí se skutečný stav, uzavře vodní rozvody, vypnou se subcentrály atd.;
• pořídí se výstižný popis události v provozní knize;
• vydají příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy;
• informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci;
• plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie.

Podrobný obsah dokumentace pro užívání stavby byl zpracován v samostatné metodické pomůcce PS 10.4 Základy facility managementu ve stavebnictví.

c) DBP – Dokumentace bouracích prací (osoba kvalifikovaná)

Viz MP 1, kap. 3.3 c) a MP 1.6, kap. 3.3 c)

d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

Viz MP 1, kap. 3.4

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Viz MP 1, kap. 3.4.1

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.2

3.4.3 Ukládání dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.3

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.4

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Autor aktualizace 2023: Ing. Ladislav Čmelík
Autor úvodu 2024: Ing. Pavel Gergela

Stav: kontrola 2024, aktualizace 2023, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na metodické postupy, se kterými se projektanti v oboru Technika prostředí staveb – Zařízení zdravotně technických instalací, v praxi setkávají. Osahuje i kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese zařízení pro měření a regulaci, základní terminologii a seznam právních předpisů příslušejících k oboru.

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon, dále NSZ), který nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K 1. 7. 2024 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k NSZ č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), a nová prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (nahrazující vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Přechodná ustanovení zavedená novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., § 329 stanoví toto:

1. Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů (tj. podle vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Z dokumentace musí být zřejmé, že práce byly započaty před 1. 7. 2024, přičemž podle ustanovení § 329 odst. 5 NSZ stavební úřad přezkoumá dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

2. Bude-li stavba zahájena do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb.).

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, jež může být v souladu s přechodnými ustanoveními uplatňován do 30. června 2027.

Metodické pomůcky informačního systému PROFESIS k novému stavebnímu zákonu a jeho prováděcím vyhláškám budou zveřejněny po ustálení předpokládaného vývoje zásadních změn prováděcích vyhlášek NSZ (č. 131/2024 Sb. a č. 146/2024 Sb.), které k dnešnímu datu 1. 12. 2024 nejsou ukončeny.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Účelem metodické pomůcky MP 1.6.5 je poskytnout autorizovaným osobám (AO) – členům ČKAIT, kteří působí jako projektanti v profesi zařízení zdravotně technických instalací komprimované informace, jež umožní AO uvědomit si rozsah a hranice povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb a dále pak orientovat se v technických podkladech, které při své práci potřebuje.

Metodická pomůcka obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů v profesi zařízení zdravotně technických instalací.

Metodická pomůcka MP 1.6.5 je členěna stejně jako souborná metodická pomůcka MP 1.6.

1 PROJEKTOVÁ ČINNOST AO

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz též MP 1, kap. 1.1 a MP 0, kap. 2

Zkratky používané v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.2 a MP 1.6, kap. 1.2

Vybrané právní předpisy, týkajících se profese zdravotně technických instalací

• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů
• zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech
• nařízení vlády č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku
• nařízení vlády č. 176/2008 Sb., o technických požadavcích na strojní zařízení, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
• vyhláška č. 602/2006 Sb., kterou se mění vyhláška č. 137/2004 Sb., o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných
• vyhláška č. 445/2022 Sb., kterou se mění vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění vyhlášky č. 78/2022 Sb., a další související vyhlášky v oblasti odpadového hospodářství

Další právní předpisy, týkající se zdravotně technických instalací jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Jiné technické předpisy

• TPW W 660-1 Tlakové zkoušky vnitřních vodovodů, technický předpis Cech instalatérů ČR.
• TPW W 660-2 Vnitřní vodovod – propláchnutí a dezinfekce potrubí, technický předpis Cech instalatérů ČR.
• TPW W 660-3 Vnitřní vodovod – předání, provoz a údržba, technický předpis Cech instalatérů ČR.
• TPW W 670-1/Z1 Zkoušky těsnosti vnitřní kanalizace, technický předpis Cech instalatérů ČR Změna Z1.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO

Viz MP 1, kap. 1.3

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Viz MP 1, kap. 1.4 a MP 1.6, kap. 1.4

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Viz MP 1, kap. 1.5

Je žádoucí, aby profesní projektant ZTI při přípravě projektové dokumentace ve všech výkonových fázích těsně kooperovat s ostatními projektanty, zejména s projektantem stavební části, který by měl do stavebních výkresů zaznamenat požadavky profese ZTI na prostupy stavebními konstrukcemi, dále též s projektanty ostatních odborných profesí, kteří vznášejí své požadavky na napojení navržených zařízení vzduchotechniky, chlazení a topení na odpadní potrubí nebo na přívod vody a také s projektanty elektro, pro případ požadavku na připojení jím navržených elektromotorů na rozvodnou síť. Rovněž musí spolupracovat s projektanty speciálních dodávek a profesí stavebních, kteří vymezují jeho možnosti.

Další důležité kooperace očekávají projektanta ZTI při přípravě provozování zařízení, kdy bývá povoláván k instruktáži obsluhy a výkladu funkce instalovaného zařízení.

2 POSTUPY AO V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Viz MP 1, kap. 2.1

2.1.1 Postup projektové přípravy

Viz MP 1, kap. 2.1.1

Zpracovávaná dokumentace je pouze předpisem pro realizaci stavby. Přesto projektová příprava časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Účast AO v profesi zařízení zdravotně technických instalací je však nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – i dílčí autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde jen výjimečně smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant v profesi zařízení zdravotně technických instalací.

Zvláště u staveb větších rozsahů je projektantovým objednatelem projektová organizace, kompletující projektovou dokumentaci všech dílčích profesí.

2.1.2 Výkony podle oborů a specializací

Viz MP 1, kap. 2.1.2

2.2 ZÁKLADNÍ POSTUPY AO

2.2.1 Postupy AO při zpracování územně plánovací dokumentace

Viz MP 1, kap. 2.2.1

2.2.2 Postupy AO v přípravě stavby

Viz MP 1, kap. 2.2.2

Body 2.2.2 a) až c) není třeba pro profesi zdravotně technické instalace více rozpracovávat.

d) DSpP – Dokumentace pro vydání společného povolení (AO)

Viz MP 1.6, kap. 2.2.2 d)

Část dokumentace stavby, týkající se profese zařízení zdravotně technických instalací obsahuje:

• návrh řešení technického zařízení budov z hlediska koncepce řešení, požadované úrovně komfortu zařízení a vnitřního prostředí s ohledem na způsob využití stavby;
• návrh koncepčního řešení zásobování vodou, bilance potřeby vody a zásobování vodou pro hašení (vč. tlakových poměrů, návrhu materiálů, nakládání s odpady);
• návrh koncepčního řešení odvodnění a bilance odtoku vody (vč. odtokových poměrů, možností vsakování, návrhu materiálů, nakládání s odpady);
• koncepční řešení přípojek jednotlivě podle druhu zapojení (včetně způsobu provádění zemních prací).

Výstupem postupu je dokumentace stavby v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 8. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

2.2.3 Postupy v projektové přípravě

Viz MP 1, kap. 2.2.3

a) PDSP – Projektová dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (AO)

Činnost AO podle zákona č. 183/2006 Sb. je při zpracovávání dokumentace pro stavební povolení základním postupem v oblasti projektové přípravy.

Na základě zpracování DSP přejímá AO konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a jediným projektantem evidovaným na stavebním úřadu. Proto je nutno znovu zdůraznit, že této odpovědnosti se nelze v dalších fázích projektové přípravy a realizace zbavit, ani se jí nechat zbavit.

V rámci postupu AO provádí následující činnosti:

• provedení analýzy podkladů a vyhodnocení dosavadních výsledků, určení podmínek pro zpracování dokumentace pro stavební řízení;
• vypracování dokumentace pro stavební řízení (stavební povolení), tj. vedení projektových prací k vypracování dokumentace přikládané k návrhu na vydání stavebního povolení, včetně kontroly, její koordinace a autorizace, v textové a výkresové části:
  • provedení návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
  • koordinace a zakreslení řešených inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí (podle předaných podkladů);
  • koordinace a zpracování všech požadavků jednotlivých profesí;
  • odhad orientačních nákladů na provedení stavby jako podklad pro určení správních poplatků za stavební řízení;
  • vypracování předběžného propočtu nákladů na základě předběžných výměr a agregovaných položek.

Výstupem postupu je dokumentace v rozsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 12, přikládaná k žádosti stavebníka o vydání stavebního povolení.

V průběhu zpracování se projednává postup řešení se stavebníkem a upravuje podle tohoto projednání. Dokumentace se předá stavebníkovi v dohodnutém termínu ve sjednaném smluvním rozsahu.

V profesi zařízení zdravotně technických instalací se dokumentace zpracovává samostatně pro jednotlivé druhy technického vybavení a člení se na PD:

• zařízení zdravotně technických instalací, vnitřní vodovod zahrnující jímání vody, akumulace vody, čerpací stanice, potrubní sítě, čerpadla cirkulace, ovládací a řídící armatury, zařízení ohřívání vody, zařizovací předměty a příslušenství, měření spotřeby vody;
• zařízení zdravotně technických instalací, vnitřní kanalizace zahrnující potrubní sítě, čerpací stanice, předčišťovací zařízení, čistírny OV a žumpy, retence dešťových vod a vsakovací zařízení.

Obsah projektové dokumentace ZTI

Technická zpráva

V technické zprávě se uvádí bilance potřeby studené vody, potřeba teplé vody, množství a jakost odpadních vod, provozní podmínky (tlak, rychlost proudění vody, podmínky připojování na sítě technické infrastruktury), popis předávání a údržby, popis řešení přípojek.

Výkresová část

Obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy a řešení některých speciálních prostorů, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části.

Výpočty

Zpracovávají se technické výpočty, potřebné pro navrhování zařízení ZTI.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona – podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zdravotně technických instalací by měl být následující:

Projektová dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

b) PDPS – Projektová dokumentace pro provádění stavby (AO)

Dalším postupem může dopracovat projektant AO v profesi zařízení zdravotně technických instalací dokumentaci do rozsahu potřebného pro provádění stavby, tj. včetně všech detailních technických řešení, podrobného výkazu výměr a položkového rozpočtu (pokud je objednán). Objednatelem postupu může být stavebník, nebo jím zvolený zhotovitel stavby.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována AO. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona (mimo § 92, podle nějž může být její zpracování uloženo územním rozhodnutím), i když je ve většině případů nezbytné. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro kontrolní prohlídky stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projekt pro provádění stavby zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala projekt pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru.

Projektant v rámci zpracování PDPS zajišťuje tyto výkony:

• propracování dokumentace až do úrovně jednoznačně určující požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby (výkresové znázornění s nutnými detaily v měřítku 1 : 50 až 1 : 1 s nutnými textovými vysvětlivkami a popisy za spolupráce potřebných profesí);
• kontrolu provádění návrhu řešení stavby z hlediska základních požadavků na pevnost a stabilitu, požární bezpečnost, energetickou náročnost, ochranu před hlukem, hygienické požadavky a bezpečnost a ochranu zdraví;
• koordinaci a zakreslení inženýrských sítí, včetně stávajících staveb a inženýrských sítí, a to na základě předaných podkladů;
• zajištění podkladů pro provozní zařízení (TZS a TPS);
• podrobný výkaz výměr, nebo rozpočet (podle objednávky stavebníka).

Výstupem práce projektanta v této fázi je dokumentace potřebná pro provádění stavby v rozsahu přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 13. Dokumentace slouží zhotoviteli stavby pro provádění stavby a dále pro provádění kontrolních prohlídek ve smyslu § 133 a § 134 stavebního zákona. Stavebníkovi může sloužit rovněž pro zpracování zadávací dokumentace staveb pro výběr zhotovitele. Slouží samozřejmě i pro výkon technického dozoru investora.

Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad a případné zpětné požadavky na stavební část a ostatní profese jsou podkladem pro celkovou koordinaci dokumentace pro provádění stavby.

Dokumentace pro provádění stavby profesi ZTI má následující skladbu:

Technická zpráva

a) bilance potřeby vody studené, teplé a povrchové, popis měření odběru vody a její požadované úpravy (chemické, či biologické apod.);

b) popis tlakových poměrů vodovodu, popis čerpacích a posilovacích zařízení;

c) popis technického řešení vodovodu, popis použitých materiálů s určenými parametry a technologickými postupy, popis a podmínky připojení na veřejné, či místní vodovodní sítě, u požárního vodovodu (nezavodněného požárního potrubí) systém rozvodu, strojního vybavení a navrhovaný systém zařízení;

d) popis čerpacích zařízení, technického řešení kanalizace, použitých materiálů s určenými parametry a technologickými postupy;

e) výpočtové množství vypouštěných splaškových, dešťových a průmyslových odpadních vod a jejich úprava a případné zadržení (retence) před vypouštěním;

f) popis a podmínky připojení na veřejné či místní vnější sítě technické infrastruktury, popis strojního vybavení a navrhovaného systému zařízení a vybavení;

g) případné požadavky na etapizaci postupu prací a podmínky pro realizaci a předání díla;

h) popis zařizovacích předmětů zajišťujících užívání stavby osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

Výkresová část

a) přehlednou situaci stavby se zakótovanými a popsanými přípojkami a ostatními náležitostmi;

b) rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek;

c) detail vodoměrové sestavy;

d) výkres vodoměrové šachty, pokud je navržena;

e) půdorys základů se zakreslením svodného potrubí kanalizace včetně dimenzí, materiálu a tvarovek, jeho polohy ve vztahu k základům, prostupů základy, šachet, zařízení pro předčištění odpadních vod, popř. jiných zařízení; do tohoto půdorysu se mohou zakreslit také jiná, např. vodovodní, potrubí vedená v základech (v instalačním kanále, montážní šachtě apod.);

f) půdorysy kanalizace všech podlaží se zakreslením potrubí, s očíslovanými odpadními potrubími, označením materiálu potrubí, dimenzí trub a tvarovek;

g) rozvinuté řezy svodných potrubí kanalizace včetně dimenzí a materiálu trub a tvarovek, hloubek dna potrubí, prostupů základy, šachet, zařízení pro předčištění odpadních vod, popř. jiných zařízení;

h) rozvinuté řezy odpadních a připojovacích kanalizačních potrubí s označením dimenzí a materiálu trub a tvarovek a vyznačením stropních konstrukcí a střech v místě prostupu kanalizačního potrubí;

i) výkresy objektů a zařízení kanalizace umístěných vně budovy, uložení potrubí;

j) půdorysy vodovodu ve všech podlažích s očíslováním stoupacích potrubí, označením materiálu a dimenzí trubek a armatur, popř. sklonů potrubí;

k) izometrické zobrazení, případně rozvinuté řezy vodovodu s očíslováním stoupacích potrubí, označením materiálu a dimenzí trubek a armatur, popř. sklonů potrubí;

l) návrh atypických prvků a zařízení;

m) vyznačení izolací a jejich skladba, typ a provedení.

Specifikace zařízení

Seznam strojů a zařízení, neboli výkaz výměr, se zpracovává (pokud není dohodnuto jinak) po jednotlivých zařízeních a v souladu s označováním pozic prvků na výkresech.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby k § 134 odst. 7 stavebního zákona stanovený přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zdravotně technických instalací by měl být následující:

Projektová dokumentace pro ZTI obsahuje tyto části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Společné zásady:

Projektová dokumentace pro provádění stavby v oboru zdravotně technické instalace se zpracovává samostatně pro provozní soubory a jednotlivé stavební objekty.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis montážních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění montážních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje jiný právní předpis (plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy).

2.3 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO

2.3.1 Činnost AO při provádění staveb

Viz MP 1, kap. 2.3.1

Činnost AO by neměla skončit (a u staveb financovaných z veřejného rozpočtu ani podle § 152 SZ nemůže), odevzdáním dokumentace pro stavební povolení, nebo ohlášení stavby. V zásadě můžeme rozdělit další postup AO na následující okruhy:

• smluvní spolupráce se stavebníkem až do etapy užívání stavby;
• inženýrská činnost při provádění stavby;
• zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• provádění technického dozoru

a) ADz – Autorský dozor projektanta (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 a)

V této části je popsán postup činnosti AO v období po odevzdání dokumentace pro stavební povolení za předpokladu smluvně zajištěné spolupráce se stavebníkem až do období užívání stavby.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu však může zpracovat jen osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Základem postupu je uzavření smlouvy podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě, resp. o výkonu autorského dozoru. Nositelem postupu by měl být autor projektové dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby – AO. To neznamená, že musí vykonávat autorský dozor pouze sama – spolupracuje přitom s dalšími projektanty a specialisty. Rozsah autorského dozoru specifikuje smlouva o dílo (pokud je autorský dozor součástí předmětu díla, tj. zhotovení dokumentace a provádění souvisejících výkonů), případně smlouva mandátní (pokud je výkon autorského dozoru zabezpečen smluvně až dodatečně, samostatnou smlouvou).

V rámci postupu AO všech profesí oboru Technika prostředí staveb provádí tyto smluvní výkony:

• poskytování vysvětlení potřebných k vypracování další dokumentace, pokud není sama zpracovatelem;
• poskytování vysvětlení, potřebných ke zpracování dodavatelské dokumentace a přípravy stavby vybraným zhotovitelem stavby;
• účast na jednáních mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby;
• účast na odevzdání staveniště zhotovitelem;
• kontrolu dodržení dokumentace s přihlédnutím na podmínky určené stavebním povolením, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace, zpracovávaných zhotoviteli z pohledu dodržení technicko-ekonomických parametrů stavby, dodržení lhůt výstavby, případně dalších údajů a ukazatelů;
• posuzování, případně zpracování dokumentace změn před dokončením stavby;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projednávané dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska a z hlediska časového plánu výstavby;
• účast na kontrolních dnech a kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce staveb, které vyžadují kolaudační souhlas;
• dohled nad odstraněním zjištěných vad a nedodělků.

Výstupem postupu AO při výkonu autorského dozoru jsou záznamy o autorském dozoru, provedené do stavebního deníku a poskytnuté v kopiích stavebníkovi stavby a výsledné stavební dílo, realizované v souladu s ověřenou projektovou dokumentací.

Projektant zdravotně technických instalací se při kontrolních prohlídkách stavby v rámci autorského dozoru zaměřuje jednak na dodržování shody mezi obsahem všech částí projektové dokumentace pro provedení stavby a realizovaným dílem a dále pak se vyjadřuje ke všem změnám v průběhu stavby, zachyceným ve stavebním deníku.

V rámci autorského dozoru v rozsahu smluvních závazků se AO v profesi zařízení zdravotně technických instalací zaměřuje zvláště na následující problematiku:

• soulad použitých materiálů a zařízení s projektem;
• úplnost dodávky podle projektové dokumentace a kvalita montáže;
• přívodu vody, vyčištění filtrů, vyvážení cirkulace teplé vody;
• dodržení ochrany vnitřního vodovodu před zpětným průtokem vody;
• činnosti čerpacích zařízení odpadních vod, vyčištění vstupních šachet;
• funkce a osazení pojišťovacích a ochranných armatur;
• uzemnění a ochranné pospojování kovových zařízení na zdravotně technických instalacích;
• připojení všech koncových elementů zařízení pro odvod odpadových vod;
• provádění tlakových zkoušek a zkoušek těsnosti.

b) IČ – Inženýrská činnost (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 b)

Výkon IČ není definován speciální právní úpravou a je pokládán ve smyslu živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, za živnost volnou. Přesto je mnohdy spojován s projektovou činností a úzce na ni navazuje. Z hlediska druhu činností AO v profesi zařízení zdravotně technických instalací může jít o následující:

Inženýrskou činnost v projektové přípravě, jejímž cílem je získání územního rozhodnutí, souhlasu až po získání stavebního povolení.

Inženýrskou činnost ve fázi provádění stavby, jejímž cílem je realizace stavby. Výkon technického dozoru stavebníka je potom součástí tohoto inženýringu a zahrnuje:

• seznámení s dokumentací pro provádění stavby;
• dodržení podmínek stavebního povolení po dobu realizace výstavby;
• zajištění kontrolních prohlídek stavby podle plánu kontrolních prohlídek;
• kontrolu těch částí dodávek, které budou dalším postupem zakryty, a zapsání výsledků do stavebního deníku;
• spolupráce s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• péči o systematické doplňování dokumentace stavby a její evidenci;
• projednávání dodatků a změn dokumentace, které nemění schválené parametry stavby;
• průběžné informování stavebníka o všech závažných okolnostech;
• kontrolu věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů, faktur a jejich soulad se smluvními podmínkami;
• odevzdání připravených prací dalším dodavatelům na navazující činnosti;
• spolupráci s projektantem a zhotovitelem při provádění opatření k odstranění případných vad dokumentace;
• sledování předepsaných zkoušek materiálů, konstrukcí a prací prováděných zhotoviteli stavby a jejich výsledků (protokoly, certifikáty);
• sledování vedení stavebních a montážních deníků;
• spolupráci na odvrácení živelních událostí;
• kontrolu postupu prací podle časového plánu stavby a příslušných norem;
• kontrolu řádného uskladnění a manipulace s materiály, výrobky a konstrukcemi;
• přípravu podkladů pro převzetí stavby, nebo její části;
• stanovení, postupu, kontrola a vyhodnocení zkušebního provozu stavby;
• přípravu ohlášení o užívání stavby, nebo žádost o vydání kolaudačního souhlasu;
• kontrolu odstraňování vad a nedodělků.

c) DZS – Dokumentace změn stavby před dokončením (AO)

Viz MP 1, kap. 2.3.1 c)

V případě změn stavby před dokončením podle § 118 musí být zpracována dokumentace změny na stejné úrovni – stejného provedení, jako dokumentace ověřená ve stavebním řízení, nebo přiložená k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až e). V případě, je-li to technicky proveditelné, dokumentace se zpracuje jako kopie ověřené dokumentace s vyznačeným navrhovaných změn. Technický popis obsahuje kromě obecných náležitostí popis změn a jejich porovnání se stavebním povolením a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem, popř. autorizovaným inspektorem.

d) TD – Technický dozor stavebníka (není předepsána kvalifikace)

Výkon technického dozoru stavebníka není předepsán a není vybranou činností ve výstavbě. Je však žádoucí, aby byl vykonáván na všech stavbách. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, který je autorizovanou osobou podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Provádění technického dozoru stavebníka je popsáno v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka

2.3.2 Postupy AO v nesmluvním vztahu

Viz MP 1, kap. 2.3.2

3 DALŠÍ POSTUPY V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

3.1 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO STAVEBNÍKA

Viz MP 1, kap. 3.1

a) DPS – Dokumentace pro provádění stavby (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) ZD – Zadávací dokumentace pro výběr zhotovitele stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 b)

Projektant (nemusí jím být AO) zajišťuje úpravu dokumentace do potřebného rozsahu pro výběr zhotovitele.

ZD pro veřejné zakázky se zpracovává na stavební práce, tedy i na profese TPS, v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, Díl 2, § 89 až § 92.

Při zpracovávání této dokumentace se projektant ZTI zaměřuje zejména na:

• vnitřní vodovod zahrnující – jímání vody, akumulace vody, čerpací stanice, potrubní sítě, čerpadla cirkulace, ovládací a řídící armatury, zařízení ohřívání vody, zařizovací předměty a příslušenství, měření spotřeby vody;
• vnitřní kanalizace zahrnující – potrubní sítě, čerpací stanice, předčišťovací zařízení, čistírny OV a žumpy, retence dešťových vod a vsakovací zařízení.

Je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě:

Technické zprávy

Doplňuje a upřesňuje technické zprávy z dokumentace zpracované pro provedení stavby, v případě nových specifických požadavků správců těchto zařízení, zejména z hledisek materiálových, technologie provádění, vazeb na jiné stavby, na způsoby připojování a přepojování obvykle podle podmínek stanovených příslušnými správci těchto zařízení.

Výkresové části

Zpracovává se na základě předchozí úrovně dokumentace (DPS) a obsahuje přehledné výkresy zařízení, jejich půdorysy, řezy a pohledy.

Výkazu výměr

Doplňuje textovou a výkresovou část ZD doplňuje výkaz výměr jednotlivých konstrukcí, položek a výrobků, který se zpracovává podle normativních zásad jejich výpočtu, specifikace uživatelského a technického standardu. Udává jednoznačné technické parametry navrhovaných technologií, konstrukcí, typů a značek jednotlivých výrobků (vhodné je doplnit i výrobce) a použitých materiálů.

Výstupem zpracování je zadávací dokumentace, která slouží vypisovateli veřejné soutěže pro její uskutečnění ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

c) FA (RA) – Finanční a rozpočtová analýza (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 c)

d) SP – Studie proveditelnosti (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.1 d)

e) DZVÚ – Dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o změně využití území (AO)

Viz MP 1, kap. 3.1 e)

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území podle přílohy č. 6 vyhlášky č. 499/2006, Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů – není pro profesi zařízení zdravotně technických instalací relevantní, a proto zde není uvedena.

f) JDUS – Jednoduchá dokumentace k žádosti o územní souhlas (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 f)

g) DO – Dokumentace pro ostatní stavby apod. (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 g)

h) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.1 h)

Z pohledu profesí TPS je pořízení této dokumentace velmi důležité zejména pro provozovatele nové budovy a pro případ tvorby budoucích změn a úprav stavebního či dispozičního řešení, čímž se dají eliminovat možné kolize jednotlivých zařízení TPS a TZB, zejména u potrubních vedení.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby – podle přílohy č. 14 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, pro profesi zdravotně technických instalací

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace
Dokladová část – např. geodetické výkresy a zaměření

Dokumentace musí vždy obsahovat části A až D s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO ZHOTOVITELE STAVBY

Rozsah těchto projektových prací souvisí s přípravou realizace stavby a záleží na úrovni propracovanosti PD TPS pro předchozí fáze stavby, na složitosti stavby a její celkové připravenosti a požadavcích na provádění té které konkrétní stavby.

Objednatelem těchto prací je především zhotovitel (případně jeho poddodavatelé, pokud si je nezpracovává sám). U těchto prací není zákonem předepsána povinná účast autorizovaných osob.

a) DPS – Zpracování dokumentace pro provádění stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.2 a)

Zpracovává se ve stejném rozsahu jako dokumentace pro provádění stavby předepsaná přílohou č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

b) DD – Dodavatelská dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 b)

c) POV – Plán organizace výstavby (není předepsána kvalifikace)

Zpracovává se v rozsahu podrobně specifikovaném v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

Viz MP 1, kap. 3.2 c)

d) VD – Výrobní dokumentace (není předepsána kvalifikace)

Viz MP 1, kap. 3.2 d)

e) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.3 PROJEKTOVÉ PRÁCE PRO VLASTNÍKA STAVBY

a) DUP – Dokumentace pro uvedení do provozu (není předepsána kvalifikace)

Viz též MP 1.6, kap. 3.3 a)

Obecně lze konstatovat, že zhotovitel zařízení ZTI není automaticky povinen funkci zařízení před jeho předáním předvést.

Z těchto důvodů, v rámci projektových prací pro vlastníka objektu, je žádoucí, aby projektant v souvislosti s projektovou přípravou vyzkoušení zdravotně technických zařízení na výše zmíněné skutečnosti vlastníka objektu upozornil, a to nejlépe písemnou formou. Obvykle se vyzkoušení zařízení techniky prostředí staveb rozdělují na individuální a komplexní.

Pod pojmem individuální vyzkoušení zařízení zdravotně technických instalací se rozumí dílčí, jednoduché a jednorázové přezkoušení funkce instalovaných strojů nebo zařízení prováděné většinou jako součást montáže, případně po jejím ukončení.

Zkoušky tohoto druhu nemají žádné právní důsledky. Slouží hlavně zhotoviteli a dodavateli zařízení a jsou prováděny na jeho náklady. Je to vlastně výstupní kontrola dílčích prací. V této fázi se zařízení nespouští ani neseřizuje.

Individuální zkoušky jsou obvykle součástí dodávky montáže a úhrada je zahrnuta v ceně za montáž jednotlivého stroje, zařízení či dílu. Individuálním vyzkoušením se osvědčuje úplnost a správnost provedení montáže

Individuálním vyzkoušením se rozumí přezkoušení funkce instalovaných strojů a zařízení tak, že budou uvedeny do chodu naprázdno popř. i zatížené. Obecně má individuální zkoušení účelně osvědčit úplnost a kvalitu instalovaného zařízení. Jsou to tedy zkoušky na cestě k odevzdání vyšší dodávky, i když samy o sobě žádné přímé právní důsledky z hlediska splnění vyšší dodávky nemají.

Zhotovitel doporučuje zajistit účast budoucí pracovníků obsluhy instalovaných zařízení TPS, případně techniků objednatele již v průběhu provádění individuálního vyzkoušení.

Dokumentace pro uvedení do provozu zdravotně technických zařízení, by měla vycházet z dohody smluvních stran o rozsahu komplexního vyzkoušení stavby (KV), díla, včetně seznamu strojů a zařízení a jejich parametrů.

Podmínky komplexního vyzkoušení stanoví, že předmět smlouvy o dílo je splněn až provedením úspěšného komplexního vyzkoušení.

Hlavním cílem komplexních zkoušek instalovaného zařízení ZTI je jeho uvedení do provozu v co možno největším rozsahu, čímž zhotovitel (dodavatel) prokazuje objednateli, že dílo je provozuschopné, splňuje požadované funkce a parametry a je schopno trvalého provozu v autonomním režimu. Zároveň lze tak konstatovat, že předmět smlouvy o dílo je splněn.

Tím se ověřuje vzájemná interakce zařízení při jejich současném provozu, což je důležité zejména u zařízení techniky prostředí, a dále se ověřuje dostatečnost energetických vstupů pro provoz komplexu zařízení.

Prokazuje se tak jistota a bezporuchovost chodu zařízení, bezpečnost provozu a komplexní funkční spolehlivost větrání, ohřevu, chlazení, vlhčení atd.

Komplexní vyzkoušení se proto uskutečňuje za součinnosti všech souvisejících profesí a s dodávkou jejich energií a médií (elektřina, plyn, teplo, chlad, voda).

V rámci komplexního vyzkoušení se provedou za přítomnosti všech povinných účastníků předepsané nebo dohodnuté zkoušky (viz dále). Osvědčuje se tak zároveň způsobilost dodávky k předání a převzetí. Výsledek komplexního vyzkoušení se proto uvádí i v zápise o předání a převzetí dodávky spolu s potvrzením účastníků zkoušek.

Dokumentace pro uvedení do provozu obsahuje:

• potřebný rozsah výkresové a jiné dokumentace, podle níž provede zhotovitel přípravu komplexního vyzkoušení;
• termín a podmínky začátku přípravy komplexního vyzkoušení;
• organizační a technické podmínky a předpisy pro KV;
• požadavky na media, paliva a energie;
• požadavky na provozní pracovníky při KV;
• rozsah a dobu působení stavebníka /technického dozoru/ při přípravě komplexního vyzkoušení;
• způsob úhrady zvýšených nákladů zhotovitele;
• průkaz úspěšného ukončení přípravy na komplexní vyzkoušení;
• termín a podmínky vlastního komplexního vyzkoušení;
• dobu provádění KV;
• soupis prací a zkoušek v rámci KV;
• parametry, které musí být dosaženy při KV;
• dokumentace automatizovaných systémů řízení a popis průkazu jejich funkce;
• vedení technických záznamů o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení;
• podmínky a odpovědnost za dodržení zásad bezpečnosti práce a ochrany zdraví;
• návrh postupu a opatření při neúspěšném výsledku komplexního vyzkoušení.

V rámci komplexního vyzkoušení se v rozsahu smluvních závazků AO v profesi ZTI zaměřuje zvláště na problematiku:

• běžného provozu veškerých odběrů vody, funkce cirkulace teplé vody (oběhových čerpadel) a odvodu odpadních vod;
• těsnosti potrubí a potrubních spojů;
• funkci všech odběrních a odpadních míst odběru studené a teplé vody;
• zatížení elektromotorů čerpadel;
• kontrola stavu zanesení a možnosti výměny a čištění vodních filtrů.

b) DUS – Dokumentace pro užívání stavby (není předepsána kvalifikace)

Viz též MP 1.6, kap. 3.3 b)

Dokumentace pro užívání stavby by měla v profesi ZTI obsahovat návody a závazná doporučení k užívání instalovaných zařízení zdravotně technických instalací, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých na stavbě instalovaných zařízení zdravotně technických instalací, rozsah povinného servisu a popis údržby. Vše vždy v českém jazyce.

Provozní soubory zařízení zdravotně technických instalací se obvykle vyznačují tím, že bez jejich uspokojivé funkce nelze prakticky stavbu úspěšně užívat.

Technická náročnost jejich provozování a údržby vyžaduje obvykle kvalifikovaný přístup obsluhy, který musí být postaven na přesně definovaných postupech řízení provozu a organizaci údržby odvozených od platných technických norem a předpisů.

V procesu výstavby bývá vyžadováno, aby projektant připravil v rámci zvláštní zakázky potřebný soubor dokumentace, která je nutná pro udržování provozních parametrů zařízení v požadovaných mezích a pro zachování jeho životnosti.

Pro snazší orientaci v této oblasti lze využít následující informace:

Pevný řád, který vyžaduje racionální dělba práce je v dobře fungujících provozech dán souborem provozní dokumentace. Ta může být rozdělena na soustavu provozních směrnic a soustavu provozních předpisů. Provozní směrnice pak při tomto uspořádání poskytují návody pro chování pracovníků v různých provozních i mimořádných situacích, vyjasňují vztahy podřízenosti a nadřízenosti a vymezují osobní odpovědnost jednotlivých pracovníků za přesně specifikované provozní činnosti.

Provozní předpisy tvoří soustavu návodů k obsluze jednotlivých agregátů, pokyny pro provádění ošetřovacích a údržbových úkonů a pomůcky pro orientaci v rozsáhlém zařízení. Na názvu obou souborů dokumentace samozřejmě nezáleží. Je však zřejmé, že oba vznikají přímo v každém jednotlivém provozu a že nelze bez úprav přebírat dokumentaci z provozu jiného. Samozřejmě, že lze vysledovat pasáže téměř shodné, ale to se bude týkat většinou jen obecných zásad. Platí pravidlo, že soubory směrnic a předpisů vyjadřují právě specifiku každého zařízení, které je svým způsobem unikát. Zde je nutno připomenout, že provozní předpisy nelze jednoduše nahradit návody k obsluze zařízení v té formě, jak je přikládá dodavatel k dodávce zařízení. Je nutné je přepracovat a vyjmout z nich pouze partie, které se týkají vlastní činnosti obsluhovatelů. Je samozřejmé, že je to velmi pracné. To ostatně platí o zpracování provozních směrnic také. Zkušenosti však potvrzují oprávněnost této pracnosti a lze vyslovit pravidlo, že čím obtížněji byl soubor provozní dokumentace sestavován, tím snadnější se jeví potom celá provozní činnost.

Souborně lze tedy sestavit výčet provozní dokumentace, který bude obsahovat následující položky:

• úplná a aktuální technická dokumentace k zařízení;
• organizační řád – hlavní zásady dělby kompetencí;
• soubor směrnic a předpisů;
• číselník periodických prací;
• určení metodiky plánování kontrol, inspekcí a údržby zařízení;
• denní protokoly o provozu zařízení;
• záznam o odpracovaných hodinách;
• provozní kniha se zápisy o nerutinních událostech;
• záznam o technických parametrech zařízení;
• kniha závad;
• poruchová kartotéka;
• záznamy zapisovacích přístrojů (tiskáren);
• revizní knihy k vyhrazeným zařízením;
• evidence spotřeby energií a další podle potřeby;
• elektronické dokumenty;
• provozní řády jednotlivých zařízení v rozsahu podle požadavků právních předpisů, dotčených orgánů státní správy a na základě požadavku objednatele (investora).

Ke zvládnutí mimořádných situací bývá vypracován havarijní řád, který obsahuje hlavní povinnosti dispečera při výskytu havárií. Podle místních podmínek může obsahovat následující povinnosti:

V případě výskytu havárie se:

• vypíná veškeré zařízení, aby bylo zaručeno, že nedojde k dalším škodám provozem a k dosažení potřebného klidu k řešení situace;
• vyhlašuje stav pohotovosti vymezeného okruhu pracovníků a svolávají se na pracoviště, které není havárií ohroženo);
• zajistí lokalizace havárie, zjistí se skutečný stav, uzavřou se vodní rozvody, vypnou se subcentrály atd.;
• pořídí se výstižný popis události v provozní knize;
• vydají příkazy k přechodu na nouzový provoz a zapíše je do provozní knihy;
• informuje nadřízené a osazenstvo budovy o situaci;
• plní příkazy nadřízených, směřující k odstranění havárie.

Podrobný obsah dokumentace pro užívání stavby byl zpracován v samostatné metodické pomůcce PS 10.4 Základy facility managementu ve stavebnictví.

c) DBP – Dokumentace bouracích prací (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 c) a MP 1.6, kap. 3.3 c)

d) DSPS – Dokumentace skutečného provedení stavby (AO i NAO)

Viz MP 1, kap. 3.3 d)

3.4 DOPROVODNÉ POSTUPY

3.4.1 Předání a expedice zakázky

Viz MP 1, kap. 3.4.1

3.4.2 Dokladování průběhu zpracování dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.2

3.4.3 Ukládání dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.3

3.4.4 Technické úpravy dokumentace

Viz MP 1, kap. 3.4.4

4 INFORMAČNÍ ZDROJE

4.1 ZDROJE SOUVISEJÍCÍCH INFORMACÍ

Činnost AO je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT.

4.2 OBECNĚ ZÁVAZNÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY A NORMY SOUVISEJÍCÍ S ČINNOSTÍ AO

Právní předpisy jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

Autor aktualizace 2023: Ing. Ladislav Čmelík
Autor úvodu 2024: Ing. Pavel Gergela

Stav: kontrola 2024, aktualizace 2023, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na metodické postupy, se kterými se projektanti v oboru Technika prostředí staveb – Plynová zařízení, v praxi setkávají. Obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů profese plynových zařízení, základní terminologii a seznam právních předpisů příslušejících k oboru.

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon, dále NSZ), který nahrazuje zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). K 1. 7. 2024 nabyla účinnosti nová prováděcí vyhláška k NSZ č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb (nahrazující vyhlášku č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), a nová prováděcí vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (nahrazující vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby).

Přechodná ustanovení zavedená novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., § 329 stanoví toto:

1. Jako součást žádosti o povolení stavby nebo o rámcové povolení do 30. června 2027 lze namísto projektové dokumentace zpracované podle tohoto zákona předložit i dokumentaci zpracovanou podle dosavadních předpisů (tj. podle vyhlášky č. 405/2017 Sb.). Z dokumentace musí být zřejmé, že práce byly započaty před 1. 7. 2024, přičemž podle ustanovení § 329 odst. 5 NSZ stavební úřad přezkoumá dokumentaci podle dosavadních právních předpisů.

2. Bude-li stavba zahájena do 30. června 2027, lze jako dokumentaci pro provádění stavby podle tohoto zákona použít dokumentaci pro provádění stavby zpracovanou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 405/2017 Sb.).

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (starý stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, jež může být v souladu s přechodnými ustanoveními uplatňován do 30. června 2027.

Metodické pomůcky informačního systému PROFESIS k novému stavebnímu zákonu a jeho prováděcím vyhláškám budou zveřejněny po ustálení předpokládaného vývoje zásadních změn prováděcích vyhlášek NSZ (č. 131/2024 Sb. a č. 146/2024 Sb.), které k dnešnímu datu 1. 12. 2024 nejsou ukončeny.

Upozornění k textu

K 1. 3. 2023 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž jsou platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č. 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od 2024
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. připravována je i novela tohoto změnového zákona s účinností od 2024
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 1. 3. 2023 není stále ukončen.

OBSAH

ÚVOD

Účelem metodické pomůcky MP 1.6.6 je poskytnout autorizovaným osobám (AO) – členům ČKAIT, kteří působí jako projektanti – v profesi plynová zařízení komprimované informace, jež umožní AO uvědomit si rozsah a hranice povinností a odpovědnosti AO při tvorbě projektové dokumentace zařízení techniky prostředí staveb a dále pak orientovat se v technických podkladech, které při své práci potřebují.

Metodická pomůcka obsahuje rovněž kapitoly, věnující se technickým zásadám činnosti projektantů v profesi plynová zařízení.

Metodická pomůcka MP 1.6.6 je členěna stejně jako souborná metodická pomůcka MP 1.6.

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

Viz též MP 1, kap. 1.1 a MP 1.6, kap. 1.1

Viz též metodická pomůcka k činnosti autorizovaných osob MP 1.6 Technika prostředí staveb, Obecné zásady činnosti AO v oboru TPS pro projektovou činnost, kap. 1.0

Použité zkratky