ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Autor: Ing. Karel Dvořáček

Stav: vydání 2023

Anotace: Přehled základních právních předpisů oboru elektro k fotovoltaice.

Upozornění k textu

---

OBSAH

1	FVE jako vyhrazené elektrické zařízení
1.1	Dopad zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a navazujících nařízení vlády
1.2	Hlášení vzniku havárie
1.3	Předpoklady odborné způsobilosti k činnostem s určenými technickými zařízeními
2	Součinnost a připojování FVE k sítím
2.1	Podmínky připojení zařízení žadatele k přenosové soustavě
2.2	Žádost o připojení
2.3	Náležitosti žádosti o připojení jednotlivých druhů zařízení jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 6 k vyhlášce vyhlášky č. 16/2016 Sb.
2.4	Posouzení žádosti o připojení provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy
2.5	Připojení zařízení (FVE)
2.6	Způsob stanovení podílu na oprávněných nákladech podle vyhlášky č. 16/2016 Sb.
2.7	Podmínky připojení zařízení k elektrizační soustavě nad rámec standardních připojení
2.8	Podmínky zjednodušeného připojení mikrozdroje k distribuční soustavě
2.9	Přílohy k vyhlášce č. 16/2016 Sb.
3	Měření elektřiny s ohledem na užití FVE ve vztahu k distribučním sítím do 1 kV
3.1	Měření typu B
3.2	Měření typu C

---

1 FVE JAKO VYHRAZENÉ ELEKTRICKÉ ZAŘÍZENÍ

1.1 DOPAD ZÁKONA Č. 250/2021 SB., O BEZPEČNOSTI PRÁCE V SOUVISLOSTI S PROVOZEM VYHRAZENÝCH TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ A O ZMĚNĚ SOUVISEJÍCÍCH ZÁKONŮ A NAVAZUJÍCÍCH NAŘÍZENÍ VLÁDY

Z hlediska zákona č. 250/2021 Sb., a navazujících nařízení vlády č. 190/2022 Sb., a č. 194/2022 Sb., je rozhodující, zda celý systém fotovoltaického zdroje elektřiny pracuje s bezpečným nebo vyšším napětím. Pokud nepracuje s bezpečným napětím, je třeba postupovat v souladu s výše uvedenými právními předpisy platícími pro vybraná technická zařízení.

Zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů uvádí tato ustanovení vztahující se i k FVE, které pracují s vyšším než bezpečným napětím:

• vyhrazeným technickým zařízením je elektrické zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob;
• revizním technikem je odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, která má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané podle tohoto zákona;
• revizí je posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného, při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy;
• montáží je činnost, při které jsou jednotlivé dílčí části spojovány v technologický celek, jeho část, nebo je jeho část spojována s pevnou nebo pohyblivou částí; montáží se rozumí i demontáž a zpětná montáž;
• opravou je zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení;
• údržbou je činnost prováděná na vyhrazeném technickém zařízení nebo jeho částech za účelem zajištění bezpečného a provozuschopného stavu tohoto zařízení, pokud se nejedná o opravu nebo montáž vyhrazeného technického zařízení;
• průvodní dokumentací je soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení;
• provozní dokumentací je soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
  Poznámka: toto se neuplatňuje u zařízení s připuštěnou laickou obsluhou.
• rekonstrukcí je nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace.

Vyhrazená elektrická technická zařízení se zařazují podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, do tříd. Vyhrazená elektrická technická zařízení s nejvyšší mírou rizika se zařazují do I. třídy. Zvýšená míra rizika vyhrazeného technického zařízení je určena podle míry ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob při provozu tohoto zařízení.

Základní technologická funkce elektrického vyhrazeného technického zařízení se určuje podle účelu jeho použití, přičemž se zohledňuje míra rizika elektrického vyhrazeného technického zařízení v závislosti na jeho fyzikálních a technických vlastnostech, závažnosti možných následků nehodové události pro život, zdraví a bezpečnost fyzických osob nebo podle počtu fyzických osob v ohrožení.

Stav elektrických vyhrazených technických zařízení se při jejich kontrole, zkouškách nebo revizích až do doby jejich rekonstrukce posuzuje podle právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, platných a účinných v době uvedení těchto zařízení do provozu.

Montáž, opravy, revize, zkoušky elektrických vyhrazených technických zařízení jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé právnické osoby a podnikající fyzické osoby.

Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost.

Činnosti na vyhrazených technických zařízeních mohou vykonávat právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které jsou držiteli oprávnění podle § 8 a 9 zákona č. 250/2021 Sb.

Revizi elektrického zařízení, podléhajícího zákonu č. 250/2021 Sb., a tedy i FVE, které pracuje s vyšším napětím, než je bezpečné, smí provádět výhradně revizní technik, který je držitelem osvědčení v rozsahu odpovídajícím revidovanému elektrickému vyhrazenému technickému zařízení; provádí-li revizní technik revizi jako živnost podle jiného právního předpisu, musí být též držitelem oprávnění podle § 7 odst. 2 zákona č. 250/2021 Sb.

1.2 HLÁŠENÍ VZNIKU HAVÁRIE

Provozovatel je povinen bez zbytečného odkladu ohlásit oblastnímu inspektorátu práce příslušnému podle místa, kde k havárii došlo, vznik mimořádné, částečně nebo zcela neovladatelné, časově a prostorově ohraničené události, v jejímž důsledku došlo ke škodě na majetku zjevně přesahující částku 5 000 000 Kč, která vznikla v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení, nebo kdy jsou příčinou vzniku této události vyhrazená technická zařízení.

1.3 PŘEDPOKLADY ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI K ČINNOSTEM S URČENÝMI TECHNICKÝMI ZAŘÍZENÍMI

Montáž, opravy, revize, zkoušky určených technických zařízení jsou oprávněny vykonávat pouze odborně způsobilé osoby. Právnická osoba může vykonávat činnost podle věty první, zabezpečí-li její výkon odborně způsobilou fyzickou osobou pro danou činnost. To platí i pro podnikající fyzickou osobu, která sama nesplňuje požadavky na odbornou způsobilost.

Předpoklady odborné způsobilosti fyzických osob k činnostem na určených technických zařízeních jsou:

• a) dosažení věku 18 let a plná svéprávnost;
• b) zdravotní způsobilost k vykonávaným činnostem;
• c) odborné vzdělání v oboru a stupni podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení;
• d) odborná praxe v délce, oboru a stupni vzdělání podle míry rizika a činnosti vykonávané na určeném technickém zařízení a potřebné technické vybavení;
• e) osvědčení o odborné způsobilosti k činnostem na určených technických zařízeních, provádějí-li revize a zkoušky určených technických zařízení.

Prováděcí právní předpis zákona č. 250/2021 Sb., kterým je nařízení vlády č. 190/2022 Sb., o vyhrazených technických elektrických zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti specifikuje především:

• a) výčet vyhrazených technických elektrických zařízení (dále jen „vyhrazená elektrická zařízení“), která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a jejich zařazení do tříd;
• b) požadavky kladené na bezpečnost provozu, umístění, montáž, opravy, provoz, prohlídky, revize, zkoušky a provozní dokumentaci vyhrazených elektrických zařízení a
• c) požadavky kladené na odbornou způsobilost právnických osob a podnikajících fyzických osob, které provádějí montáž, opravy, revize a zkoušky vyhrazených elektrických zařízení, a na odbornou způsobilost jejich zaměstnanců a dalších fyzických osob, které vykonávají činnosti na vyhrazených elektrických zařízeních.

Vyhrazenými elektrickými zařízeními podle nařízení vlády č. 190/2022 Sb., z hlediska FVE jsou zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, a to: elektrická zařízení pro výrobu, přeměnu, přenos, rozvod, distribuci a odběr elektrické energie a elektrické instalace staveb a technologií.

Vyhrazenými elektrickými zařízeními podle nařízení vlády č. 190/2022 Sb., z hlediska FVE nejsou elektrická zařízení a instalace s charaktery proudu nebo napětí, které nepředstavují zvýšenou míru ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob, pokud nejsou určeny k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů.

Vyhrazeným elektrickým zařízením I. třídy je podle nařízení vlády č. 190/2022 Sb., z hlediska FVE:

• a) elektrické zařízení FVE:
  • 1.   ve vnitřních a vnějších prostorách s extrémně vysokými teplotami okolí nad + 55 °C;
  • 2.  v prostorách s výskytem tryskající a intenzivně tryskající vody a možností ponoření;
  • Poznámka: Toto je případ instalace FVE na pontonech, na vodní hladině.
  • 3.  v prostorách s trvalým výskytem korozivních a znečišťujících látek a
  • 4.  v prostorách s nebezpečím požáru hořlavých kapalin, nebezpečí působení vnějších vlivů musí vyplývat z projektové nebo provozní dokumentace;

• b) elektrické zařízení určené pro použití v prostředí s nebezpečím výbuchu plynů, par nebo prachů;
• c) elektrické zařízení v budově, která podle požárně bezpečnostního řešení umožňuje přítomnost více než 200 osob.

Poznámka: Toto je případ instalace FVE na budovách občanské výstavby, zvláště určené pro hromadné akce a větší bytové domy.

Vyhrazeným elektrickým zařízením II. třídy jsou podle nařízení vlády č. 190/2022 Sb., z hlediska FVE všechny ostatní případy FVE, pokud nepracují s bezpečným napětím (kdy FVE nespadá pod dikci těchto právních předpisů, viz výše).

Požadavky na bezpečnost vyhrazeného elektrického zařízení (FVE) při jeho uvádění do provozu:

Montáž FVE, která je vyhrazeným elektrickým zařízením, se provádí podle projektové dokumentace, technické zprávy nebo návodu výrobce k tomuto zařízení.

Při uvádění FVE, která je vyhrazeným elektrickým zařízením, do provozu musí být zajištěno, aby:

• FVE před dokončením montáže nebo opravy bylo uváděno pod napětí pouze v souvislosti s provedením zkoušky a s ověřováním jeho správné funkce; přitom se provedou taková opatření, aby nebyla ohrožena bezpečnost práce a provozu.
• FVE po dokončení montáže, opravy nebo přemístění na nové stanoviště, kdy toto zařízení v důsledku montáže, opravy nebo přemístění může vykazovat změny svých elektrických nebo funkčních vlastností, bylo před následným uvedením do provozu podrobeno revizi, a to po dokončení montáže vždy a po opravě nebo přemístění na nové stanoviště podle potřeby tak, aby byla vždy ověřena jeho bezpečnost.
• U FVE, byla provedena výchozí revize podle části B bodu I. přílohy č. 2 k nařízení vlády č. 190/2022 Sb.
• Po dokončení montáže FVE obdrží přebírající odběratel od dodavatele montáže spolu s vyhrazeným elektrickým zařízením:
  • a) průvodní dokumentaci FVE odpovídající skutečnému provedení, umožňující provoz, údržbu a revize tohoto zařízení, jakož i výměnu jednotlivých částí vyhrazeného elektrického zařízení a další rozšiřování vyhrazeného elektrického zařízení; součástí průvodní dokumentace je posouzení vnějších vlivů;
  • b) zprávu o výchozí revizi FVE, pokud není sjednán jiný způsob zajištění revize.

Revize na FVE musí být provedena rovněž, jde-li o změnu:

• a)   parametru ochrany proti přetížení a zkratu,
• b)  ochrany před úrazem elektrickým proudem,
• c)   ve vlastnostech ochrany před účinky atmosférické a statické elektřiny.

Provozovatel FVE zajistí zaznamenání změn do průvodní nebo provozní dokumentace.

FVE I. třídy lze uvést do provozu jen na základě osvědčení vydaného pověřenou organizací (TIČR), které provozovatel uchovává po celou dobu provozu vyhrazeného elektrického zařízení.

FVE lze provozovat, pouze tehdy, pokud jeho stav byl ověřen v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci provedenou prohlídkou, zkouškou, kontrolou a revizí, které byly provedeny ve lhůtách stanovených řádem prohlídek, údržby a revizí, který musí být pro tento účel zpracován.

V řádu prohlídek, údržby a revizí pro provoz FVE se stanoví:

• a)   jednotlivé úkony prohlídek, zkoušek a údržby, včetně preventivní údržby, s přihlédnutím k požadavkům výrobce jednotlivých částí FVE obsaženým v jejich průvodní dokumentaci, k právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a k provozním podmínkám vyhrazených elektrických zařízení;
• b)  pravidelné intervaly provádění úkonů podle písmene a);
• c)   způsob evidence výsledků prohlídek, zkoušek, údržby a evidence zjištěných a odstraněných závad při provozu a údržbě FVE;
• d)  lhůty revizí v souladu s přílohou č. 4 nařízení vlády č. 190/2022 Sb.

Práce na FVE smí provádět jen odborně způsobilá osoba, která je podle zákona vybavena potřebnými osobními ochrannými pracovními prostředky a byla seznámena s jejich používáním; o této skutečnosti se vyhotoví zápis, který podepíše odborně způsobilá osoba spolu s osobou, která seznámení provedla.

FVE u které se zjistí stav bezprostředně ohrožující bezpečnost práce nebo provoz daného zařízení, je nutné neprodleně odpojit (od napájecího zdroje) a zajistit proti nežádoucímu připojení; není-li to možné, je nutné zajistit jeho opravu bez zbytečného odkladu.

Požadavky kladené na odbornou způsobilost fyzických osob, které vykonávají obsluhu a práci na elektrických zařízeních, která jsou vyhrazeným technickým zařízením, bez napětí, v blízkosti elektrických zařízení pod napětím a na elektrických zařízeních pod napětím a které provádějí revize na vyhrazených elektrických zařízení určuje nařízení vlády č. 194/2022 Sb. o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice.

Právnická osoba a podnikající fyzická osoba provozující elektrické zařízení nebo provádějící činnosti na elektrických zařízeních zajistí, aby činnosti a řízení činností na elektrických zařízeních a v jejich blízkosti ve stanovených případech vykonávaly jen odborně způsobilé fyzické osoby podle § 19 zákona č. 250/2021 Sb., se splněním požadavků na jejich způsobilost podle § 4, 6 a 7 nařízení vlády č. 194/2022 Sb., a osoby odborně způsobilé k výkonu činnosti na elektrických zařízeních podle § 11 zákona č. 250/2021 Sb., se splněním požadavků na jejich způsobilost podle § 8 nařízení vlády č. 194/2022 Sb.

Za činnost na elektrickém zařízení vyžadující odbornou způsobilost se podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb., nepovažuje obsluha elektrického zařízení malého a nízkého napětí.

Práci na FVE může vykonávat:

1. a) osoba poučená podle nařízení vlády č. 194/2022 Sb.
2. b) osoba znalá nařízení vlády č. 194/2022 Sb.

Osoba znalá v pozici vedoucí elektrotechnik s odbornou kvalifikací podle § 2 písm. a) nařízení vlády č. 194/2022 Sb., může vykonávat veškeré činnosti, které může vykonávat elektrotechnik, řízení činností, řízení provozu a projektování vyhrazených elektrických zařízení, které není předmětem autorizace podle jiného právního předpisu. Tímto předpisem je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon).

2 SOUČINNOST A PŘIPOJOVÁNÍ FVE K SÍTÍM

Podmínky připojení FVE (a jiných zdrojů elektřiny) k elektrizační soustavě upravuje vyhláška Energetického regulačního úřadu (ERÚ) č. 16/2016 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační soustavě. Vyhláška je prováděcím předpisem zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon).

Tato vyhláška stanoví:

• a) podmínky připojení výroben elektřiny (dále jen „výrobna“), distribučních soustav a odběrných míst zákazníků k elektrizační soustavě,
• b) způsob stanovení podílu nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu elektřiny a
• c) pravidla pro posuzování souběžných požadavků na připojení.

Podle vyhlášky č. 16/2016 Sb., § 2 se rozumí:

• rezervovaným příkonem hodnota připojovaného výkonu výrobny sjednaná v místě připojení k přenosové soustavě v MW,
• mikrozdrojem zdroj elektrické energie a všechna související zařízení pro výrobu elektřiny, určený pro paralelní provoz s distribuční soustavou nízkého napětí se jmenovitým střídavým fázovým proudem do 16 A na fázi včetně a celkovým maximálním instalovaným výkonem do 10 kW včetně,
• Poznámka: V tomto bodě je hlavním problémem to, že za mikrozdroje s jednodušší procedurou připojení k distribuční sítí je podle této vyhlášky považován pouze zdroj (FVE) do 10 kW včetně, zatím co stavební zákon hovoří o zdrojích do výkonu 50 kW.
• žadatelem fyzická nebo právnická osoba, která žádá o připojení zařízení k přenosové nebo distribuční soustavě nebo o změnu rezervovaného příkonu nebo výkonu stávajícího zařízení nebo o připojení mikrozdroje k distribuční soustavě nebo o změnu charakteru odběru nebo o změnu druhu výrobny nebo instalovaného výkonu výrobny, a která je oprávněna zařízení užívat na základě vlastnického nebo jiného práva; za žadatele se považuje rovněž fyzická nebo právnická osoba, která v daném území zamýšlí provést výstavbu zařízení, a fyzická nebo právnická osoba, která žádá o smlouvu o připojení nebo její změnu,
• instalovaným výkonem výrobny součet jmenovitých výkonů všech generátorů; v případě výroben využívajících solární panely součet jmenovitých hodnot výkonů všech instalovaných solárních panelů.

2.1 PODMÍNKY PŘIPOJENÍ ZAŘÍZENÍ ŽADATELE K PŘENOSOVÉ SOUSTAVĚ

1. 1. Podmínkami připojení zařízení žadatele k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě jsou:
   • a) žádost o připojení,
   • b) studie připojitelnosti za podmínek podle § 6 a 7 vyhlášky č. 16/2016 Sb., a
   • c) smlouva o připojení mezi žadatelem a provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nebo změna stávající smlouvy o připojení.
2. 2. Odstavec 1 se neuplatní a podmínkou připojení zařízení žadatele k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě je pouze smlouva o připojení mezi žadatelem a provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy v případě, že nedochází ke změně technických podmínek připojení při:
   • a) změně držitele licence provozujícího zařízení bez přerušení připojení výrobny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě,
   • b) nahrazení nebo úpravě výrobny, kdy nedochází k překročení stávající sjednané výše rezervovaného výkonu nebo ke změně druhu výrobny nebo ke zvýšení instalovaného výkonu výrobny při zachování standardních podmínek přenosu nebo distribuce elektřiny,
   • c) změně fyzické nebo právnické osoby, která je oprávněna užívat odběrné elektrické zařízení; v případě zákazníka, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí, jsou náležitosti žádosti o uzavření smlouvy o připojení uvedeny v příloze č. 12 k této vyhlášce,
   • d) snížení rezervovaného výkonu nebo příkonu zařízení,
   • e) změně identifikačních údajů zákazníka,
   • f) připojování mikrozdrojů podle § 16,
   • g) instalaci náhradního zdroje.
3. 3. Rezervovaný výkon v místě připojení výrobny přímo připojené k elektrizační soustavě nebo v místě připojení odběrného místa, do kterého je připojena výrobna, nebo v místě připojení výrobny, do jejíhož zařízení je připojena jiná výrobna, může být ve smlouvě o připojení sjednán nejvýše jako 1,2násobek instalovaného výkonu všech výroben připojených v daném místě připojení.
4. 4. Rezervovaný příkon předávacího místa na napěťové hladině vysokého napětí a vyšších může být ve smlouvě o připojení sjednán v rozsahu od nejvyššího rezervovaného příkonu ze všech míst připojení tvořících dané předávací místo do součtu rezervovaných příkonů všech míst připojení tvořících dané předávací místo. Rezervovaný výkon předávacího místa na napěťové hladině nízkého napětí je ve smlouvě o připojení sjednán podle jmenovité proudové hodnoty hlavního jističe před elektroměrem v předávacím místě; v případě, že předávací místo není vybaveno hlavním jističem před elektroměrem, použije se jmenovitá proudová hodnota nejbližšího předřazeného jistícího prvku.

Výrobnu je možné připojit v odběrném místě zákazníka, nebo prostřednictvím jiné již připojené výrobny. O připojení výrobny v odběrném místě žádá a smlouvu o připojení uzavírá zákazník. Při připojování výrobny prostřednictvím jiné výrobny se postupuje jako v případě připojení výrobny v odběrném místě s tím, že žádost podává a smlouvu o připojení uzavírá výrobce, jehož výrobna je již přímo připojená k přenosové nebo distribuční soustavě.

2.2 ŽÁDOST O PŘIPOJENÍ

Žádost o připojení se podává pro každé zařízení zvlášť. Žádost o připojení zařízení se podává:

• a) před výstavbou nebo připojením nového zařízení, s výjimkou mikrozdrojů připojovaných k distribuční soustavě postupem podle § 16 vyhlášky č. 16/2016 Sb.,
• b) před změnou rezervovaného příkonu nebo výkonu stávajícího připojeného zařízení s výjimkou případů podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 16/2016 Sb.,
• c) před změnou charakteru odběru podle přílohy č. 9 k vyhlášce vyhlášky č. 16/2016 Sb.,
• d) v případě změny druhu výrobny nebo nahrazení výrobny výrobnou téhož druhu s výjimkou případů podle § 3 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 16/2016 Sb.,
• e) v případě změny místa připojení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě,
• f) v případě zvýšení instalovaného výkonu výrobny připojené k distribuční soustavě,
• g) v případě rozšíření výrobny o akumulační zařízení.

2.3 NÁLEŽITOSTI ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ZAŘÍZENÍ JSOU UVEDENY V PŘÍLOHÁCH Č. 1 AŽ 6 K VYHLÁŠCE VYHLÁŠKY Č. 16/2016 SB.

Žádá-li o připojení žadatel, který souběžně provozuje odběrné elektrické zařízení a výrobnu, má se za to, že se jedná o připojení výrobny, pokud se technickou dokumentací neprokáže, že připojované zařízení má charakter odběrného elektrického zařízení. Podmínky prokázání charakteru připojovaného zařízení jsou obsaženy v příloze č. 11 k vyhlášce č. 16/2016 Sb.

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy může od žadatele požadovat zpracování studie připojitelnosti, je-li s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že zařízení, o jehož připojení žadatel žádá, bude mít vliv na provoz přenosové soustavy nebo distribuční soustavy.

Studie připojitelnosti není vyžadována v případě snížení rezervovaného příkonu nebo výkonu.

Předmětem studie připojitelnosti výrobny nebo odběrného elektrického zařízení je posouzení očekávaných vlivů připojení zařízení na provoz přenosové soustavy nebo distribuční soustavy.

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy může požadovat zpracování studie připojitelnosti do 30 dnů od podání žádosti o připojení. Zároveň musí vymezit požadovaný rozsah studie připojitelnosti.

Požádá-li žadatel provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy o podklady pro zpracování studie připojitelnosti nejpozději do 30 dnů po obdržení žádosti o její zpracování, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy poskytne žadateli podklady nezbytné pro zpracování studie připojitelnosti do 15 dnů od jejich vyžádání. Nepožádá-li žadatel provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy o podklady pro zpracování studie připojitelnosti do 30 dnů po obdržení žádosti o její zpracování, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy žádost o připojení neposuzuje.

Nevyžádá-li provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy zpracování studie připojitelnosti ve lhůtě uvedené výše, nebo neposkytne-li žadateli podklady nezbytné pro zpracování studie připojitelnosti, má se za to, že zpracování studie připojitelnosti nevyžaduje.

Žadatel o připojení zařízení k distribuční soustavě předá provozovateli distribuční soustavy studii připojitelnosti do 90 dnů ode dne, kdy provozovatel distribuční soustavy předal žadateli podklady nezbytné pro zpracování studie, pokud se žadatel s provozovatelem distribuční soustavy nedohodnou jinak. Žádá-li žadatel o připojení zařízení k přenosové soustavě, předá žadatel provozovateli přenosové soustavy studii připojitelnosti do 180 dnů ode dne, kdy provozovatel přenosové soustavy předal žadateli podklady nezbytné pro zpracování studie, pokud se žadatel s provozovatelem přenosové soustavy nedohodnou jinak.

Není-li studie připojitelnosti zpracována v rozsahu vymezeném provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, může provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy požádat o její doplnění nebo rozšíření. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy může žádat o doplnění nebo rozšíření studie připojitelnosti nejpozději do 30 dnů od předání studie připojitelnosti. Jestliže nepožaduje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy doplnění nebo rozšíření studie připojitelnosti v této lhůtě, má se za to, že doplnění nebo rozšíření studie připojitelnosti nevyžaduje.

Žádá-li provozovatel přenosové soustavy o doplnění nebo rozšíření studie připojitelnosti, předá žadatel doplněnou nebo rozšířenou studii připojitelnosti do 90 dnů ode dne, kdy obdržel žádost provozovatele přenosové soustavy, nedohodnou-li se jinak.

Žádá-li provozovatel distribuční soustavy o doplnění nebo rozšíření studie připojitelnosti, žadatel předá doplněnou nebo rozšířenou studii připojitelnosti do 30 dnů ode dne, kdy obdržel žádost provozovatele distribuční soustavy, nedohodnou-li se jinak.

2.4 POSOUZENÍ ŽÁDOSTI O PŘIPOJENÍ PROVOZOVATELEM PŘENOSOVÉ SOUSTAVY NEBO PROVOZOVATELEM DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy posuzuje žádost o připojení zařízení s ohledem na:

• a) místo a způsob požadovaného připojení,
• b) velikost požadovaného rezervovaného příkonu nebo výkonu a časový průběh zatížení,
• c) spolehlivost dodávky elektřiny,
• d) charakter zpětného působení zařízení žadatele na přenosovou nebo distribuční soustavu,
• e) plánovaný rozvoj soustavy,
• f) pořadí podaných žádostí,
• g) limity připojitelného výkonu do elektrizační soustavy stanovené provozovatelem přenosové soustavy,
• h) velikost instalovaného výkonu výrobny a
• i) povinnost přednostně připojit výrobnu z podporovaného zdroje k přenosové nebo distribuční soustavě podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

Je-li to nezbytné pro náležité posouzení žádosti o připojení, vyzve provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy žadatele nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení žádosti o doplnění poskytnutých údajů v potřebném rozsahu a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Současně žadatele upozorní, že v případě nedoplnění údajů v požadovaném rozsahu ve stanovené lhůtě nebude žádost posuzována.

Byl-li žadatel vyzván k doplnění poskytnutých údajů (viz výše) a žadatel tak neučinil, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy žádost neposuzuje. Tuto skutečnost sdělí žadateli bez zbytečného odkladu.

Nejsou-li dány důvody stanovené energetickým zákonem, pro které nelze zařízení žadatele k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě připojit¹⁾, předloží provozovatel distribuční soustavy žadateli do 30 dnů nebo v případě zařízení připojovaného do napěťové hladiny vysokého nebo velmi vysokého napětí do 60 dnů od podání úplné žádosti o připojení nebo ode dne předání studie připojitelnosti, pokud bylo zpracování studie připojitelnosti vyžádáno, návrh smlouvy o připojení nebo návrh smlouvy o smlouvě budoucí o připojení. V případě zařízení připojovaného do přenosové soustavy činí lhůta pro předložení návrhu smlouvy o připojení nebo smlouvy o smlouvě budoucí o připojení 90 dnů od podání úplné žádosti o připojení nebo ode dne předání studie připojitelnosti, pokud bylo zpracování studie připojitelnosti vyžádáno.

Nelze-li zařízení žadatele připojit z důvodů stanovených energetickým zákonem¹⁾, provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy písemně sdělí tuto skutečnost žadateli v případě zařízení připojovaného do napěťové hladiny nízkého napětí do 30 dnů nebo v případě zařízení připojovaného do napěťové hladiny vysokého nebo velmi vysokého napětí do 60 dnů nebo v případě zařízení připojovaného do přenosové soustavy do 90 dnů od podání úplné žádosti o připojení nebo ode dne předání studie připojitelnosti, pokud bylo zpracování studie připojitelnosti vyžádáno. Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy zároveň uvede konkrétní důvody, pro které nelze zařízení žadatele připojit. Je-li však možné zařízení žadatele připojit za jiných podmínek nebo s nižším než požadovaným příkonem nebo výkonem:

• a) provozovatel distribuční soustavy současně s důvody, pro které nelze zařízení za požadovaných podmínek připojit, písemně takovou skutečnost žadateli sdělí a předloží žadateli ve lhůtě podle věty první návrh smlouvy, umožňující připojení za jiných než žadatelem požadovaných podmínek; pokud je možné žadatele připojit ve více místech připojení, předloží návrh smlouvy pouze v případě, že žadatel do 30 dnů od sdělení provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy potvrdí připojení v některém z těchto míst připojení;
• b) provozovatel přenosové soustavy současně s důvody, pro které nelze zařízení za požadovaných podmínek připojit, písemně takovou skutečnost žadateli sdělí; pokud žadatel do 30 dnů od sdělení provozovatele přenosové soustavy písemně potvrdí připojení za jiných podmínek, předloží žadateli ve lhůtě podle věty první návrh smlouvy.

¹) § 24 odst. 10 písm. a) a § 25 odst. 10 písm. a) energetického zákona

Je-li pro posouzení žádosti o připojení nezbytné provést měření nebo ověření chodu sítě výpočtem, prodlužuje se výše uvedený termín o dobu potřebnou pro měření nebo ověření chodu sítě, nejvýše však o 30 dnů na hladině velmi vysokého napětí a zvlášť vysokého napětí a o 15 dnů na hladině vysokého napětí a nízkého napětí. O nezbytnosti provedení měření nebo ověření chodu sítě a prodloužení lhůty informuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy žadatele nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení úplné žádosti o připojení.

2.5 PŘIPOJENÍ ZAŘÍZENÍ (FVE)

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy navrhne připojení zařízení tak, aby technické provedení připojení zařízení vycházelo z plánovaného rozvoje soustavy při současném zohlednění zájmu žadatele na minimalizaci nákladů na připojení zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě.

Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy rezervuje žadateli požadovaný výkon nebo příkon od okamžiku předložení návrhu smlouvy.

Pokud žadatel nepřijme návrh smlouvy do 30 dnů pro připojení k napěťové hladině nízkého napětí nebo do 60 dnů pro připojení k napěťové hladině vysokého napětí a vyšších ode dne předložení návrhu smlouvy provozovatelem přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, rezervace výkonu nebo rezervace příkonu zaniká.

V případě požadavku podle § 3 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 16/2016 Sb., (změna fyzické nebo právnické osoby, která je oprávněna užívat odběrné elektrické zařízení; v případě zákazníka, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na napěťové hladině nízkého napětí, jsou náležitosti žádosti o uzavření smlouvy o připojení uvedeny v příloze č. 12 uvedené vyhlášky) předloží provozovatel distribuční soustavy žadateli návrh smlouvy o připojení do 10 dnů ode dne obdržení požadavku; nedoložení prohlášení původního zákazníka, ze kterého je zřejmé, že přestal užívat odběrné elektrické zařízení, není důvodem odmítnutí požadavku, pokud je doloženo čestné prohlášení, že původní zákazník žadateli není znám.

2.6 ZPŮSOB STANOVENÍ PODÍLU NA OPRÁVNĚNÝCH NÁKLADECH PODLE VYHLÁŠKY Č. 16/2016 SB.

§ 11

1. 1. Pokud žadatel podle této vyhlášky hradí náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu v plné výši, lze do nákladů hrazených žadatelem zahrnout pouze náklady podle odstavců 2 a 3.
2. 2. Náklady spojené s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu zahrnují nezbytně nutné vynaložené oprávněné náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, které byly vyvolány požadavkem žadatele v souvislosti s místem a způsobem připojení jeho zařízení. Pořízení, výstavba nebo úpravy přenosové soustavy nebo distribuční soustavy jsou zajišťovány v nezbytně nutném rozsahu odpovídajícím hodnotě příkonu nebo výkonu požadovaného žadatelem, a místu a způsobu připojení jeho zařízení.
3. 3. Do nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu se zahrnují náklady na pořízení projektové dokumentace, geodetická zaměření a ostatní bezprostředně související investiční náklady, včetně nákladů přímo souvisejících s nabytím služebnosti, a úhrady ceny související s výstavbou, úpravou nebo pořízením přenosové soustavy nebo distribuční soustavy.
4. 4. Do nákladů spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu se nezahrnují náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, které svým rozsahem přesahují nezbytně nutnou míru odpovídající hodnotě příkonu nebo výkonu požadovaného žadatelem, a místu a způsobu připojení jeho zařízení.
5. 5. Výstavba a úprava distribuční soustavy je vymezena od místa připojení zařízení žadatele do nejbližšího místa v distribuční soustavě na shodné napěťové hladině, kde je nebo by po provedení nezbytných úprav v soustavě byl k dispozici požadovaný rezervovaný příkon nebo výkon.

§ 12

1. 1. Úhrada podílu na nákladech spojených s připojením a se zajištěním požadovaného příkonu nebo výkonu (dále jen „podíl na oprávněných nákladech“) se vypočítá jako součin měrného podílu podle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 16/2016 Sb., a žadatelem požadovaného rezervovaného příkonu nebo výkonu.
2. 2. V případě připojování výrobny k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě hradí vývodové vedení do místa připojení žadatel v plné výši.
3. 3. Je-li souběžně žádáno o rezervaci příkonu a výkonu pro jednoho žadatele v jednom místě připojení, stanoví se podíl na oprávněných nákladech zvlášť pro rezervaci příkonu a pro rezervaci výkonu. Žadatel hradí vyšší z obou stanovených podílů na oprávněných nákladech.
4. 4. Pokud žadatel ve stávajícím místě připojení zařízení žádá o rezervaci příkonu nebo výkonu, a to i současně, žadatel v případě, že podíl na oprávněných nákladech pro celkový navýšený rezervovaný příkon nebo výkon:
   • a) má menší hodnotu nebo je roven hodnotě vyššího z podílů na oprávněných nákladech, který je stanoven pro stávající příkon nebo výkon podle této vyhlášky, podíl na oprávněných nákladech nehradí;
   • b) má vyšší hodnotu, než je hodnota vyššího z podílů na oprávněných nákladech, který je stanoven pro stávající příkon nebo výkon podle této vyhlášky, podíl na oprávněných nákladech hradí pouze v rozsahu rozdílu mezi vyšším podílem na oprávněných nákladech pro celkový navýšený rezervovaný příkon nebo výkon a vyšším podílem na oprávněných nákladech, který je stanoven pro stávající příkon nebo výkon podle vyhlášky č. 16/2016 Sb.
5. 5. Podíl na oprávněných nákladech se neuplatňuje v případech podle § 3 odst. 2 vyhlášky č. 16/2016 Sb. To neplatí, pokud uplynula doba rezervace příkonu podle § 10 vyhlášky č. 16/2016 Sb.
6. 6. Na základě smlouvy hradí žadatel zálohu na podíl na oprávněných nákladech podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 16/2016 Sb., a to ve výši 50 % z hodnoty podílu na oprávněných nákladech, nejvýše však 50 000 000 Kč. Žadatel uhradí zálohu na podíl na oprávněných nákladech do 15 dnů ode dne uzavření smlouvy o připojení nebo smlouvy o smlouvě budoucí o připojení.
7. 7. Vzniknou-li provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy náklady související s úpravou přenosové soustavy nebo distribuční soustavy vyvolané změnou druhu výrobny podle § 4 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 16/2016 Sb., uhradí žadatel tyto náklady v plné výši. Podíl na oprávněných nákladech podle tohoto paragrafu se nehradí, a to za výši požadovaného výkonu ve stávajícím místě připojení, která nepřekračuje naposledy sjednanou výši rezervovaného výkonu ve stávajícím místě připojení.

2.7 PODMÍNKY PŘIPOJENÍ ZAŘÍZENÍ K ELEKTRIZAČNÍ SOUSTAVĚ NAD RÁMEC STANDARDNÍCH PŘIPOJENÍ

Žádá-li žadatel o připojení zařízení nad rámec standardních připojení, zejména žádá-li o specifický způsob stavebního nebo technického provedení připojení zařízení k přenosové soustavě nebo distribuční soustavě, hradí žadatel oprávněné náklady spojené s realizací nadstandardního připojení nebo specifického stavebního nebo technického provedení připojení v plné výši.

Rezervovaný příkon nebo výkon na hladině nízkého napětí je možné převádět v rámci jedné nemovitosti nebo více sousedících nemovitostí, jen pokud je to technicky možné a realizace převodu rezervovaného příkonu nebo výkonu nevyvolá dodatečné náklady související s pořízením, výstavbou nebo úpravami distribuční soustavy. Obdobně se postupuje při převodu rezervovaného příkonu na hladině vysokého nebo velmi vysokého napětí v rámci jedné uzlové oblasti příslušné napěťové hladiny. Ustanovení § 10 vyhlášky č. 16/2016 Sb., se nepoužije.

2.8 PODMÍNKY ZJEDNODUŠENÉHO PŘIPOJENÍ MIKROZDROJE K DISTRIBUČNÍ SOUSTAVĚ

1. 1. Zjednodušeným připojením lze připojit mikrozdroj na hladině nízkého napětí.
2. 2. Podmínkami připojení mikrozdroje žadatele k distribuční soustavě jsou
   • a) naměřená hodnota impedance v místě připojení k distribuční soustavě, která není větší než hodnota limitní impedance podle odstavce 3,
   • b) technické řešení mikrozdroje, které zamezuje dodávce elektřiny do distribuční soustavy v místě připojení, s výjimkou krátkodobých přetoků elektřiny do distribuční soustavy, které slouží pro reakci omezujícího zařízení, ale které nezvýší hodnotu napětí v místě připojení,
   • c) podání žádosti o uzavření smlouvy o připojení nebo o změnu stávající smlouvy o připojení podle přílohy č. 10 k vyhlášce č. 16/2016 Sb., a
   • d) uzavření smlouvy o připojení mezi žadatelem o připojení mikrozdroje a provozovatelem distribuční soustavy nebo změna stávající smlouvy o připojení, přičemž rezervovaný výkon je roven nule.

• 3. V případě, že součet instalovaných výkonů mikrozdrojů připojených v jednom odběrném místě přesáhne hodnotu 800 W, zajistí žadatel změření impedance proudové smyčky v místě připojení k distribuční soustavě osobou s odbornou způsobilostí. Technické podmínky měření impedance se považují za splněné, postupuje-li se ve shodě s harmonizovanou technickou normou upravující měření impedance. Hodnota limitní impedance je pro zdroje do 16 A na fázi 0,47 Ω a pro zdroje do 10 A na fázi 0,75 Ω. V případě, že je naměřená hodnota impedance vyšší nebo rovna hodnotě limitní impedance, může žadatel připojit mikrozdroj v odběrném místě pouze za podmínek podle § 3 odst. 1 vyhlášky č. 16/2016 Sb.
• 4. Žádost o uzavření smlouvy o připojení nebo o změnu stávající smlouvy o připojení podává žadatel provozovateli distribuční soustavy, se kterým má uzavřenu smlouvu o připojení. Náležitosti žádosti o uzavření smlouvy o připojení ve zjednodušeném režimu jsou uvedeny v příloze č. 10 vyhlášky č. 16/2016 Sb. Součástí žádosti je souhlas vlastníka nemovitosti s umístěním mikrozdroje na jeho nemovitosti.
• 5. Provozovatel distribuční soustavy posoudí úplnost údajů uvedených v žádosti podle odstavce 4 nejpozději do 15 dnů od podání žádosti. Nejsou-li údaje úplné nebo v souladu s požadavky odstavce 2 písm. a) až c), vyzve provozovatel distribuční soustavy žadatele nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení žádosti k doplnění poskytnutých údajů v potřebném rozsahu a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu. Současně žadatele upozorní, že v případě nedoplnění údajů v požadovaném rozsahu ve stanovené lhůtě nebude žádost posuzována. V opačném případě zašle žadateli návrh smlouvy o připojení nejpozději do 20 dnů od obdržení úplné žádosti o uzavření smlouvy o připojení.

2.9 PŘÍLOHY K VYHLÁŠCE Č. 16/2016 SB.

Příloha č. 1 k vyhlášce č. 16/2016 Sb.

Náležitosti žádosti o připojení výrobny k přenosové nebo distribuční soustavě
Část A
Údaje o žadateli
Část B
Údaje o zařízení

Příloha č. 2 k vyhlášce č. 16/2016 Sb.

Náležitosti žádosti o připojení výrobny nebo její části k distribuční soustavě prostřednictvím odběrného místa
Část A
Údaje o žadateli
Část B
Údaje o zařízení

Příloha č. 3 k vyhlášce č. 16/2016 Sb.

Náležitosti žádosti o připojení výrobny nebo její části k distribuční nebo přenosové soustavě prostřednictvím jiné výrobny
Část A
Údaje o žadateli
Část B
Údaje o zařízení

Příloha č. 8 k vyhlášce č. 16/2016 Sb.

Měrný podíl žadatele o připojení na oprávněných nákladech spojených s připojením a zajištěním požadovaného příkonu a výkonu

ZA REZERVACI PŘÍKONU
Místo připojení k napěťové hladině žadatele	Způsob připojení	Měrný podíl
přenosová soustava		250 000 Kč/MW
distribuční soustava VVN	Typ A	750 000 Kč/MW
distribuční soustava VVN	Typ B	180 000 Kč/MW
distribuční soustava VN	Typ A	1 000 000 Kč/MW
distribuční soustava VN	Typ B	250 000 Kč/MW
distribuční soustava NN	3fázové připojení	630 Kč/A
distribuční soustava NN	1fázové připojení	250 Kč/A

ZA REZERVACI VÝKONU
Místo připojení k napěťové hladině žadatele	Způsob připojení	Měrný podíl
přenosová soustava	v místě připojení podle stanoviska provozovatele přenosové soustavy	620 000 Kč/MW
distribuční soustava VVN	Typ A	1 500 000 Kč/MW
distribuční soustava VVN	Typ B	180 000 Kč/MW
distribuční soustava VN	Typ A	800 000 Kč/MW
distribuční soustava VN	Typ B	180 000 Kč/MW
distribuční soustava NN	3fázové připojení	630 Kč/A
distribuční soustava NN	1fázové připojení	250 Kč/A

Způsob připojení Typu A je takové připojení, kdy provozovatel distribuční soustavy rozšíří distribuční soustavu až k místu zařízení žadatele vedením, případně i rozvodnou nebo částí rozvodny.

Způsob připojení Typu A1 je takové připojení, kdy provozovatel distribuční soustavy rozšíří distribuční soustavu vedením, případně i rozvodnou nebo částí rozvodny, do jiného místa, než je místo zařízení žadatele, a současně se nejedná o připojení typu A2. Měrný podíl žadatele v takovém případě činí 70 % podílu za připojení Typu A.

Způsob připojení Typu A2 je takové připojení, kdy provozovatel distribuční soustavy připojí zařízení žadatele do pole rozvodny distribuční soustavy velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí. Měrný podíl žadatele v takovém případě činí 30 % podílu za připojení Typu A.

Způsob připojení Typu B je takové připojení, které nesplňuje podmínky způsobů připojení Typů A, A1 nebo A2.

V případě zaniklé rezervace příkonu nebo rezervace výkonu u zařízení žadatele již připojeného k distribuční soustavě, nebo v případě žádosti o zvýšení rezervovaného příkonu nebo rezervovaného výkonu platí pro určení výše podílu žadatele na oprávněných nákladech stávající způsob připojení zařízení žadatele posouzený podle vyhlášky č. 16/2016 Sb., i v případě, kdy k rozšíření distribuční soustavy došlo před účinností vyhlášky č. 16/2016 Sb.

Příloha č. 10 k vyhlášce č. 16/2016 Sb.

Náležitosti žádosti o uzavření smlouvy o připojení nebo o změnu stávající smlouvy o připojení v souvislosti s připojením mikrozdroje k distribuční soustavě

Část A
Údaje o žadateli

1. Identifikace zákazníka (obchodní firma, DIČ nebo jméno a příjmení a datum narození, bydliště).
2. EAN odběrného místa.

Část B
Údaje o mikrozdroji

1. Požadovaný termín připojení
2. Údaje o mikrozdroji
2.1. Hodnota instalovaného výkonu mikrozdroje
2.2. Existence zařízení pro akumulaci elektrické energie (baterie) a jeho kapacita v Ah

Část C
Povinné přílohy žádosti

1. Jednoduchá dokumentace skutečného provedení mikrozdroje obsahující
1.1. Technická zpráva
1.1.1. Popis zařízení – druh mikrozdroje
1.1.2. Pro FVE typ počet a jednotkový výkon fotovoltaických panelů v kW
1.1.3. Typ, počet a štítkové parametry generátoru (u FVE střídačů), činný výkon, zdánlivý výkon, účiník, počet fází, výrobce
1.1.4. Možnost ostrovního provozu
1.1.5. Typy, parametry a hodnoty nastavení ochran výrobny
1.1.6. Zapojení do akumulace (baterie), pokud je instalována
1.2. Výkresová dokumentace
1.2.1 Jednopólové schéma zapojení mikrozdroje včetně zapojení do odběrného místa s vyznačením rozpadového bodu
1.3. Zpráva o výchozí revizi elektrického zařízení obsahující náležitosti podle ČSN včetně
1.3.1 Naměřené hodnoty impedance poruchové smyčky v místě připojení (hlavní domovní kabelové nebo pojistkové skříni)

Žadatel prohlašuje a svým podpisem nebo faksimilií podpisu stvrzuje správnost a pravdivost všech uvedených údajů.

Příloha č. 11 k vyhlášce č. 16/2016 Sb.

Podmínky prokázání charakteru připojovaného zařízení podle technické dokumentace

Pro určení charakteru připojovaného zařízení je základním kritériem zapojení výrobny, respektive umístění rozpadového místa výrobny ve vztahu k zapojení připojovaného zařízení.

Je-li výrobna zapojena tak, že její rozpadové místo umožňuje ostrovní provoz připojovaného zařízení nebo alespoň jeho části, má se za to, že se jedná o připojení výrobny k distribuční soustavě, schéma na obr. 1.

Obr. 1

Je-li výrobna zapojena tak, že její rozpadové místo neumožňuje ostrovní provoz připojovaného zařízení nebo alespoň jeho části, má se za to, že se jedná o připojení odběrného zařízení k distribuční soustavě, schéma na obr. 2.

Obr. 2

3 MĚŘENÍ ELEKTŘINY S OHLEDEM NA UŽITÍ FVE VE VZTAHU K DISTRIBUČNÍM SÍTÍM DO 1 KV

Pro měření elektřiny platí vyhláška č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Vyhláška je prováděcím předpisem zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 359/2020 Sb., zejména upravuje:

• a) druhy měřicích zařízení;
• b) umístění měřicích zařízení a způsoby a podmínky jejich instalace;
• c) způsoby vyhodnocování a určení množství odebrané elektřiny v případě závady měřicího zařízení;
• d) způsob stanovení náhrady a způsob určení výše náhrady za neoprávněně odebranou, neoprávněně distribuovanou nebo neoprávněně dodanou elektřinu, nelze-li zjistit skutečné množství neoprávněně odebrané, neoprávněně distribuované nebo neoprávněně dodané elektřiny;
• e) termíny a rozsah předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění jeho povinností.

3.1 MĚŘENÍ TYPU B

Měřením typu B je průběhové měření s dálkovým jiným než denním přenosem údajů; průběžný záznam střední hodnoty činného a jalového výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem.

Alespoň měřením typu B musí být měřena elektřina:

• a) mezi distribučními soustavami na napěťové hladině do 1 kV s nepřímým měřením;
• b) u výrobny elektřiny přímo připojené k distribuční soustavě na napěťové hladině do 1 kV s instalovaným výkonem nad 10 kW;
• c) odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině od 1 kV do 52 kV a s rezervovaným příkonem do 250 kW;
• d) dodávaná do nebo odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s nepřímým měřením;
• e) u odběrného místa s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV, prostřednictvím kterého je připojena výrobna elektřiny s instalovaným výkonem nad 10 kW a
• f) u výrobny elektřiny nebo u každého výrobního zdroje připojeného k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě prostřednictvím jiné výrobny elektřiny.

Měření typu B může být nahrazeno měřením typu A.

3.2 MĚŘENÍ TYPU C

Měření typu C je:

• a) průběhové měření kategorie C1 s dálkovým přenosem údajů vybavené funkcí dálkového odpojení, připojení nebo omezení výkonu, technického blokování spotřebičů a standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem;
• b) průběhové měření kategorie C2 s dálkovým přenosem údajů, vybavené funkcí technického blokování spotřebičů a standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem;
• c) průběhové měření kategorie C3 s dálkovým přenosem údajů vybavené standardizovaným komunikačním rozhraním pro poskytnutí dat zákazníkovi; průběžný záznam střední hodnoty činného výkonu za měřicí interval provádí přímo měřicí zařízení; pokud není možné uskutečnit dálkový přenos údajů z technických důvodů, je možné přenos údajů provést fyzickým způsobem a
• d) ostatní měření kategorie C4, které může být průběhové a může být s dálkovým přenosem údajů.

Alespoň měřením kategorie C1 nebo kategorie C2 musí být měřena elektřina:

• a) odebíraná z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV s přímým měřením a ročním odběrem elektřiny v odběrném místě, v připojené distribuční soustavě nebo výrobně elektřiny přesahujícím 6 MWh,
• b) u výrobny elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW přímo připojené k distribuční soustavě na napěťové hladině do 1 kV a s přímým měřením,
• c) u odběrného místa s odběrem elektřiny z distribuční soustavy na napěťové hladině do 1 kV, ve kterém je připojena výrobna elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW s přímým měřením.

Není-li technicky možné nebo ekonomicky únosné elektřinu podle písm. b) nebo c) měřit měřením kategorie C1 nebo C2, musí být měřena měřením typu B nebo měřením kategorie C3.

Alespoň měřením kategorie C4 musí být měřena elektřina:

• a) odebíraná z distribuční soustavy, s výjimkou měření podle odstavce 2, § 3 a 4;
• b) u odběrného místa s odběrem elektřiny z distribuční soustavy, ve kterém není připojena výrobna elektřiny, kde není technicky nebo ekonomicky možné instalovat měřicí zařízení, které využívá měření podle odstavce 2, § 3 nebo 4 vyhlášky č.359/2020 Sb. (výše uvedené), nebo
• c) mezi distribučními soustavami, kde není technicky nebo ekonomicky možné instalovat měřicí zařízení, které využívá měření podle odstavce 2, § 3 nebo 4 vyhlášky č. 359/2020 Sb. (výše uvedené).

Pro uplatnění podpory elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, formou ročního zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny u výrobny elektřiny samostatné měření vyrobené elektřiny alespoň měřením kategorie C4. V případě uplatnění hodinového zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny měření vyrobené elektřiny alespoň měřením typu B nebo měřením typu C kategorie C1, C2 nebo C3.

Pro uplatnění podpory elektřiny z podporovaných zdrojů podle zákona o podporovaných zdrojích energie formou ročního zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny u výrobny elektřiny samostatné měření vyrobené elektřiny alespoň měřením kategorie C4. V případě uplatnění hodinového zeleného bonusu zajišťuje výrobce elektřiny měření vyrobené elektřiny alespoň měřením typu B.

U měření kategorie C1, C2 nebo C3 je:

• a) základní měřicí interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00 kalendářního dne;
• b) základní vyhodnocovací interval 1 čtvrthodina; u první čtvrthodiny je začátek stanoven na čas 00:00:00 a konec na čas 00:15:00 kalendářního dne;
• c) základní interval pro zpracování a přenos naměřených údajů je 1 měsíc.

U měření kategorie C4 je zpracování a přenos údajů prováděn nejméně jedenkrát za rok.

Pro splnění podmínky 6 MWh ročního odběru použije provozovatel distribuční soustavy odhad ročního odběru elektřiny stanovený postupem podle jiného právního předpisu, a to vždy k 1. lednu kalendářního roku s výjimkou odběrů měřených měřením kategorie C1 nebo kategorie C2.

Náhradní údaje pro měření typu C kategorie C4 lze nepřetržitě využívat maximálně po dobu 2 po sobě jdoucích let, samoodečty pro měření typu C kategorie C4 lze využívat maximálně po dobu 3 po sobě jdoucích let. Náhradní údaje a samoodečty lze kombinovat a používat maximálně po dobu 3 po sobě jdoucích let.

Směr toku elektřiny do odběrného místa, do výrobny elektřiny, do distribuční nebo do přenosové soustavy je považován za kladný. Směr toku elektřiny z odběrného místa, z výrobny elektřiny, z distribuční nebo z přenosové soustavy je považován za záporný.

V odběrném místě, ve výrobně elektřiny a v distribuční soustavě připojených k distribuční soustavě na napěťové hladině do 1 kV se u nově instalovaných nebo měněných měřicích zařízení v třífázové soustavě vyhodnocuje směr toku elektřiny v jednotlivých fázích.

Ve výrobně elektřiny připojené k distribuční soustavě na napěťové hladině do 1 kV se u nově instalovaných nebo měněných měřicích zařízení v třífázové soustavě vyhodnocuje směr toku elektřiny v jednotlivých fázích.

Montáž, demontáž nebo výměna části měřicího zařízení ve výrobně elektřiny nebo v odběrném místě nebo v distribuční soustavě, kterou nevlastní provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy, musí být předem odsouhlasena provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy.

Náhrada za neoprávněně dodanou elektřinu je složena ze:

• a) součinu množství neoprávněně dodané elektřiny a pevné ceny za dodávku záporné regulační energie podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněně dodané elektřiny; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se
  • 1. pro neoprávněnou dodávku zjištěnou nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené záporné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu²⁾ a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněné dodávky elektřiny a
  • 2. pro neoprávněnou dodávku zjištěnou nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené záporné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu²⁾ a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněné dodávky elektřiny;
• b) součinu hodnoty maximálního dodaného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněné dodávky a ceny za překročení rezervovaného výkonu podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.

²) Vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou, ve znění pozdějších předpisů.

Součástí náhrady za neoprávněně dodanou elektřinu, která vznikla provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněnou dodávkou elektřiny, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněné dodávky elektřiny, její ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky a dalších souvisejících nákladů.