Dokumentace pro stavby drah a stavby na dráze (MP 1.2.3)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT


Anotace:
Metodická pomůcka MP 1.2.3 postihuje stavby drah a stavby na dráze a je určena zpracovatelům (pozn. projektantům, autorizovaným inženýrům pro dopravní stavby podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů) jednotlivých typů dokumentace podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Jejím hlavním úkolem je stanovení rozhodujících zásad a postupů při zpracování, projednávání a realizaci staveb, zadávaných zadavatelem.

Upozornění k textu

OBSAH

1 Přehled jednotlivých typů dokumentací zpracovávaných na dráze
1.1 Zadávací dokumentace
1.2 Dokumentace staveb drah a staveb na dráze
1.3 Ostatní druhy dokumentací
1.4 Další dokumentace
2 Zásady a postupy při projednávání staveb drah a staveb na dráze
2.1 Projednání dokumentace staveb
2.2 Připomínkové řízení k dokumentaci staveb
3 Přílohy
  Příloha č. 1 – Směrnice upravující postupy v průběhu přípravy investičních a neinvestičních akcí dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu (změna č. 5)
  Příloha č. 2 – Směrnice GŘ č. 11/2006, ve znění pozdějších předpisů
  Příloha č. 3 – Studie proveditelnosti
  Příloha č. 4 – Územně technická studie
  Příloha č. 5 – Dokumentace pro hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)
  Příloha č. 6 – Rezortní metodika pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů dopravních staveb


1 PŘEHLED JEDNOTLIVÝCH TYPŮ DOKUMENTACÍ ZPRACOVANÝCH NA DRÁZE

1.1 ZADÁVACÍ DOKUMENTACI ZPRACOVÁVÁ A PROJEDNÁVÁ VÝHRADNĚ ZADAVATEL STAVBY.

1.2 DOKUMENTACE STAVEB DRAH A STAVEB NA DRÁZE (DÁLE DOKUMENTACE STAVEB)

V souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a s vyhláškou č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů, se na dráze zpracovávají a projednávají dále uvedené dokumentace:

1.2.1 Územně plánovací dokumentace

K jejímu pořízení slouží územně plánovací podklady (§ 25 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), které jsou tvořeny územně analytickými podklady (§ 26 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Tyto podklady zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území a územní studie, které ověřují možnosti a podmínky změn v území. Slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změně a pro rozhodování v území.

1.2.2 Územní studie (§ 30 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů)

Územní studie navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území (např. veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability), které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných částí.

1.2.3 Záměr projektu (ZP)

Záměr projektu se zpracovává, předkládá a schvaluje ve smyslu „Směrnice č. V – 2/2012 Ministerstva dopravy (Směrnice upravující postupy v průběhu přípravy investičních a neinvestičních akcí dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu“, která byla schválena rozhodnutím ministra dopravy pod č. j.: MD-5364/2021-910/2 dne 4. března 2021, změna č. 5 je účinná od 15. března 2021).

Záměrem projektu investiční či neinvestiční akce se dle této směrnice rozumí dokumentace k projektu, která časově, věcně a funkčně vymezuje požadavky na přípravu a realizaci akce v podrobnostech nezbytných pro posouzení a vydání stanoviska MD ČR. ZP slouží k určení koncepce, rozsahu díla (vymezení nákladů stavby), umístění a časového vymezení realizace projektu. Obsahuje stručný popis technického řešení včetně specifikace rozhodujících objektů stavební a technologické části. Dále obsahuje zejména zdůvodnění nezbytnosti realizace navrhovaného projektu, návaznost projektu na dopravně koncepční nebo strategické dokumenty, požadavky na inteligentní dopravní systémy, určuje náklady investiční nebo neinvestiční akce, územně technické podmínky, majetkoprávní vztahy, hodnocení navrhovaného řešení z hlediska vlivu na životní prostředí, shrnutí hodnocení ekonomické efektivnosti projektu. Zpracování a schválení ZP je podmínkou zahájení financování po něm navazující přípravy a realizace investiční nebo neinvestiční akce.

Směrnice č. V- 2/2012, změna č. 5 je součástí tohoto materiálu jako příloha č. 1.

1.2.4 Dokumentace pro územní řízení (dle platného znění stavebního zákona dokumentace záměru)

Tento stupeň dokumentace slouží k projednání v územním řízení za účelem vydání územního rozhodnutí o umístění stavby. Žádost o vydání územního rozhodnutí obsahuje kromě obecných náležitostí základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit. K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí ve smyslu § 86, odst. 2, zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

a) souhlas k umístění stavebního záměru podle § 184a,

b) závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů nebo tohoto zákona, nevydává-li se koordinované závazné stanovisko podle § 4 odst. 7 nebo o závazné stanovisko vydávané správním orgánem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí, anebo nepostupujete-li se podle § 96b odst. 2,

c) stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem,

d) smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo plánovací smlouvu, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury,

e) dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, situační výkresy, dokumentaci objektů a dokladovou část.

Stanovuje a určuje rozsah trvalého a dočasného záboru pozemků a staveb nebo jejich částí, potřebných k realizaci díla. Navrhuje umístění, rozsah a koncepci, časové vymezení realizace stavby, včetně posouzení vlivu na životní prostředí. Výstupem jsou celkové investiční náklady stavby a ekonomického hodnocení stavby. Určení nákladů stavby je nezbytné pro další zajištění finančních prostředků na přípravu a realizaci stavby. Dokumentace musí být zpracována v souladu se stanoviskem orgánu státní správy (Ministerstva dopravy ČR) k záměru projektu a v souladu se stanovisky účastníků územního řízení.

Na základě požadavku Ministerstva dopravy ze dne 29. března 2017 o sblížení procesu přípravy staveb podřízených organizací dochází ke změně názvů jednotlivých stupňů dokumentací staveb definovaných ve Směrnici generálního ředitele SŽDC č. 11/2006 („Dokumentace pro přípravu staveb na železničních drahách celostátních a regionálních“) a to výnosem SŽDC č. 1 ke Směrnici ze dne 1. listopadu 2017.

U staveb drah a staveb na dráze je touto dokumentací podle Směrnice generálního ředitele SŽDC č. 11/2006, ve znění pozdějších předpisů přípravná dokumentace (PD), která se dle Směrnice nahrazuje pojmem, dle výnosu č. 1 „Dokumentace pro územní řízení“ (DUR). Tato dokumentace slouží jako podklad pro zpracování návazného stupně dokumentace, kterou je projektová dokumentace staveb drah a staveb na dráze. V odůvodněných případech, při splnění zákona č. 134/2016 Sb.  o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, slouží jako podklad pro zpracování projektové dokumentace staveb drah a staveb na dráze, včetně realizace staveb. Obsah DUR musí být v souladu s přílohou č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, ve znění pozdějších předpisů. Dokumentace musí vždy obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby nebo zařízení a podmínkám v území (A. Průvodní zpráva, B. Souhrnná technická zpráva, C. Situační výkresy, D. Výkresová dokumentace, E. Dokladová část). Obsah „Dokumentace pro územní řízení“ (DUR) je součástí tohoto materiálu jako příloha č. 2.

1.2.5 Projektová dokumentace dopravních staveb

podle vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a obsah projektové dokumentace pro stavby drah a staveb na dráze je členěn následovně:

1.2.5.1 Projektová dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro ohlášení stavby

(je uvedena v příloze č. 4 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

1.2.5.2 Projektová dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro vydání stavebního povolení nebo oznámení ve zkráceném stavebním řízení

(je uvedena v příloze č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

U staveb Správy železnic, státní organizace je touto dokumentací projekt, zpracovaný podle Směrnice generálního ředitele SŽDC č. 11/2006, ve znění pozdějších předpisů, který se v rámci Směrnice nahrazuje pojmem dle výnosu č. 1 „Dokumentace pro stavební povolení“ (DSP). Dokumentace pro stavební povolení (DSP) rozpracovává a upřesňuje základní požadavky na stavbu stanovené projednanou a schválenou „Dokumentací pro územní řízení“ (DUR). Dokumentace stanovuje podrobné a celkové ocenění stavby. Dokumentace (DSP) tvoří součást zadávací dokumentace k zadání veřejné zakázky na zhotovení (realizaci) stavby.

1.2.5.3 Projektová dokumentace staveb drah a staveb na dráze pro provádění stavby

(je uvedena v příloze č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

U staveb drah a staveb na dráze je touto dokumentací dopracovaní projektového souhrnného řešení (dPSŘ) podle Směrnice generálního ředitele SŽDC č. 11/2006, ve znění pozdějších předpisů, který se v rámci Směrnice nahrazuje pojmem dle výnosu č. 1 „Projektová dokumentace pro provádění stavby“ (PDPS).

Dokumentace (PDSP) se bude používat zejména pro technologické části dokumentace, které nelze zpracovat bez dodržení zásad transparentnosti, přiměřenosti a rovného zacházení, tj. jedná se o dokumentaci, kterou zajišťuje zhotovitel stavebních prací v rozsahu nezbytném pro určení technických parametrů použitých materiálů, konkrétních výrobků, nebo dodavatele technologického zařízení, které nebylo možné určit před výběrovým řízením na zhotovitele stavby.

Obsah (DSP) a (PDSP) pro stavby drah a staveb na dráze je součástí tohoto materiálu jako příloha č. 2. Pojem „Projektové souhrnné řešení“ (PSŘ) se v rámci celé Směrnice generálního ředitele SŽDC č. 11/2006 ruší bez náhrady (pozn. v příloze č. 2 Směrnice tohoto materiálu se ruší její příloha č. 3).


1.3 OSTATNÍMI DRUHY DOKUMENTACÍ MOHOU BÝT DOKUMENTACE, KTERÉ NEJSOU DEFINOVÁNY STAVEBNÍM ZÁKONEM, ALE JSOU PODKLADEM PRO PŘÍPRAVU STAVEB A CELKOVÉ ZABEZPEČENÍ VÝSTAVBY.

Jsou následující:

1.3.1 Studie proveditelnosti

Studie proveditelnosti je komplexní studie, která slouží k posouzení reálnosti a proveditelnosti projektu po stránce technické, finanční, marketingové, provozní, personální včetně zhodnocení ekonomické efektivnosti projektu.

Pravidla pro zpracování, předkládání a posuzování studií proveditelnosti stanovuje „Směrnice upravující postupy v průběhu přípravy investičních a neinvestičních akcí dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu“ (Směrnice Ministerstva dopravy č. V- 2/2012, změna č. 5, datum účinnosti od 15. března 2021). U velkých staveb musí vždy předcházet zpracování studie proveditelnosti před vypracováním záměru projektu. Směrnice č. V- 2/2012, změna č. 5 je součástí tohoto materiálu jako příloha č. 1.

Členění studie proveditelnosti je přiloženo v příloze č. 3.

Ministerstvem dopravy byly vydány „Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti projektů dopravní infrastruktury“, které byly schváleny na zasedání Centrální komise Ministerstva dopravy ze dne 31. října 2017 k problematice infrastruktury pozemních komunikací s účinností od 15. listopadu 2017 a přechodným obdobím jednoho kalendářního roku od data účinnosti.

„Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti projektů dopravní infrastruktury“ nahrazují stávající pokyny:

  • „Prováděcí pokyny pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů železniční infrastruktury“, účinné od 22. května 2013.
  • „Prováděcí pokyny pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů silničních a dálničních staveb“, 2012 včetně aktualizace z 04/2015, účinné od 12. prosince 2012.
  • „Prováděcí pokyny pro hodnocení efektivnosti investic na vodních cestách“ účinné od 22. ledna 2014.
  • „Prováděcí pokyny k Metodice pro hodnocení ekonomické efektivnosti a ex-post posuzování nákladů a výnosů, projektů železniční infrastruktury, pozemních komunikací a dopravně významných vodních cest“, účinné od 1. března 2016.

Předmětem hodnocení, na který se Metodika zaměřuje, jsou stavby dopravní infrastruktury, jejíž části slouží silniční, vodní a železniční dopravě. Metodika se skládá z textové části a příloh – XLS. Přílohou tohoto Prováděcího pokynu je „Rezortní metodika pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů dopravních staveb“ a je součástí tohoto materiálu jako příloha č. 6.

1.3.2 Územně technická studie (ÚTS)

Obsah dokumentace zabývající se zpracováním územně technické studie je součástí tohoto materiálu jako příloha č. 4.

1.3.3 Dokumentace pro hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)

Obsah dokumentace zabývající se vlivem stavby na životní prostředí je součástí tohoto materiálu jako příloha č. 5.

1.3.4 Ostatní studie

1.3.4.1 vyhledávací studie,

1.3.4.2 technicko-ekonomické, jsou ostatní studie, které se neřídí přílohami č. 34,

1.3.4.3 architektonické studie,

1.3.4.4 hlukové studie,

1.3.4.5 rozptylové studie.


1.4 DALŠÍ DOKUMENTACE

Z dalších dokumentací, které jsou citovány ve stavebním zákoně, jsou dále uvedeny:

a) dokumentace bouracích prací (§ 128 odst. 8 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);

b) dokumentace skutečného provedení stavby (§ 125 odst. 6, zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);

c) náležitosti stavebního deníku a jednoduchého záznamu (§ 157 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).


2 ZÁSADY A POSTUPY PŘI PROJEDNÁVÁNÍ STAVEB DRAH A STAVEB NA DRÁZE

2.1 PROJEDNÁNÍ DOKUMENTACE STAVEB

Zadavatel stavby (investor), který je současně objednatelem dokumentace, nebo zhotovitel dokumentace (projektant) svolává formou pracovních nebo výrobních porad, kontrolních dnů nebo ústních, písemných nebo elektronických konzultací projednání dokumentace staveb. Porady a kontrolní dny se svolávají v dostatečném časovém předstihu písemnou a elektronickou formou. Vždy se svolává úvodní (vstupní) a závěrečné projednání dokumentace staveb.


2.2 PŘIPOMÍNKOVÉ ŘÍZENÍ K DOKUMENTACI STAVEB

Objednatel dokumentace zahájí rozesláním zpracované dokumentace staveb připomínkové řízení. Dokumentace staveb se zasílá zástupcům, kteří se účastnili pracovních projednávání a od kterých se vyžaduje stanovisko. V rámci připomínkového řízení k dokumentaci staveb vypracují zástupci svá stanoviska, která v písemné a elektronické formě odešlou přímému objednateli.

Objednatel dokumentace po obdržení stanovisek od zástupců, kteří se účastnili pracovních projednávání, a seznámení se s jejich obsahem, předá tato stanoviska zhotoviteli dokumentace. Zhotovitel dokumentace zajistí a zpracuje písemné vyjádření k jednotlivým stanoviskům, které následně zašle zpracovatelům stanovisek a objednateli dokumentace.

Objednatel dokumentace nebo zhotovitel dokumentace zajistí projednání stanovisek a dohodne způsob jejich vypořádání.

Kontrolu zapracování připomínek provádí objednatel dokumentace.


3 PŘÍLOHY

Příloha č. 1 – Směrnice upravující postupy v průběhu přípravy investičních a neinvestičních akcí dopravní infrastruktury, financovaných bez účasti státního rozpočtu (změna č. 5)

Příloha č. 1


Příloha č. 2 – Směrnice GŘ č. 11/2006, ve znění pozdějších předpisů, ze které nadále budou platit její přílohy č. 1, 2 a 4 uvedené pod jinými pojmy.

Příloha č. 2


Příloha č. 3 – Studie proveditelnosti

STUDIE PROVEDITELNOSTI

OBSAH DOKUMENTACE:

Úvod

1 Stručný popis Projektu

2 Stručné vyhodnocení Projektu

3 Technické řešení Projektu

4 Analýza trhu a přepravní prognóza

4.1 Analýza dopravního trhu

4.2 Provozní a dopravní technologie

4.3 Přepravní prognóza

5 Ekonomické hodnocení

5.1 Finanční analýza

5.2 Ekonomická analýza

5.3 Analýza citlivosti a pravděpodobnosti rizik

6 Závěry, doporučení a zhodnocení Projektu

7 Přílohy

Podrobné členění studie proveditelnosti

Úvod

  • zadání, účel a cíle studie proveditelnosti;
  • společenské cíle Projektu (zlepšení dostupnosti železniční dopravy, úspora času cestujících; snížení externích účinků z dopravy, zvýšení bezpečnosti dopravy a kultury cestování atd.).

Realizací Projektu se předpokládá splnění některých níže uvedených bodů:

  • úspory provozních nákladů železniční dopravy (náklady na opravy a údržbu infrastruktury a náklady na řízení provozu);
  • zkrácení jízdních dob v osobní a nákladní dopravě, čímž dochází k časovým úsporám cestujících;
  • snížení emisí v železniční dopravě (např. změna trakce železničních hnacích vozidel z trakce dieselové na elektrickou a tím dojde ke snížení škodlivých emisí);
  • dojde k převedení části dopravy ze silnice na železnici a tím k úsporám provozních nákladů silniční dopravy;
  • převedením dopravy ze silnice na železnici dojde k úspoře tzv. vnějších nákladů (snížení nehodovosti v dopravě, snížení hlučnosti z dopravy, snížení emisí z dopravy a změny klimatu);
  • zvýšení bezpečnosti železniční dopravy (Projekt zvýší bezpečnost dopravy a tím umožní úsporu nákladů, jak v oblasti železniční dopravy, tak i v oblasti celospolečenské – např. se jedná o zlepšení bezpečnostní situace omezením vlivu lidského činitele, bezpečnějšího přístupu na nástupiště, zlepšení bezpečnostní situace na železničních přejezdech apod.).

1 Stručný popis Projektu

  • obecné dopravní souvislosti (stručný popis zkoumané tratě, její napojení atd.);
  • vstupní podklady (technicko-ekonomické studie, územně technické studie, přípravné dokumentace atd.);
  • vlastní popis Projektu.

2 Stručné vyhodnocení Projektu

Stručný popis zásadních závěrů vyplývající ze zpracované studie proveditelnosti. Tím je míněna rekapitulace technického řešení variant, přepravní prognózy, výsledků CBA (Cost Benefit Analysis – analýza nákladů a výnosů) a citlivostní analýzy (analýzy citlivosti a pravděpodobnosti rizik).

3 Technické řešení Projektu

  • popis výchozího stavu (technický stav infrastruktury, který je dotčen Projektem);
  • popis navrženého řešení:
    • Varianta bez Projektu – jedná se o fiktivní variantu, která slouží k výpočtu ekonomického hodnocení. Odpovídá zachování současného technického stavu jednotlivých úseků po celou dobu hodnocení Projektu, jednotlivé prvky železniční dopravní cesty budou udržovány v provozuschopném stavu pouze standardním modelem obnovy a údržby a neinvestičními opatřeními charakteru oprav, a to tak, aby nedocházelo k nadměrnému zhoršení poskytovaných služeb.
    • Varianty řešení – umožňující naplnění cíle Projektu, např. navýšení nabídky a výrazné zatraktivnění zkoumané tratě z pohledu přepravní poptávky, zajištění bezpečnosti provozu a splnění interoperability. Zpravidla bude zkoumáno a řešeno několik variant řešení (projektová varianta minimální, projektová varianta optimální a projektová varianta maximální).

4 Analýza trhu a přepravní prognóza

4.1 Analýza dopravního trhu

Popisuje a modeluje stávající přepravní vztahy v řešeném území (pozn. pro všechny druhy infrastruktury).

Osobní doprava

  • širší dopravní souvislosti a vymezení ve zkoumané oblasti;
  • přepravní poptávka a její charakteristiky (popis jejich stavu a vývoje a jedná se o vstupy a trendy sledované z hlediska přepravní poptávky), jsou demografické, sociální, makroekonomické charakteristiky a atraktivita území;
  • dopravní nabídka a její charakteristiky popíše rozvoj konkurenční infrastruktury (pozn. silnice), kvality dopravní nabídky atd.;
  • stávající přepravní vztahy se uvedou pro všechny druhy infrastruktury.

Nákladní doprava

  • širší dopravní souvislosti a vymezení zkoumané oblasti (koncepce a cíle rozvoje nákladní dopravy, vymezení klíčového potenciálu nákladní přepravy, mezinárodní a vnitrostátní nákladní doprava na trati);
  • přepravní poptávka a její charakteristiky (přepravní potřeby, konkrétní zaměření marketingové analýzy, marketingový průzkum, významné průmyslové zóny).

4.2 Provozní a dopravní technologie

Dopravní část

  • popis současného stavu (uvedou se základní údaje o řešeném úseku – identifikační údaje, technické vybavení tratě, popis stoupání / sklonů rozhodné pro normativ hmotnosti a brždění vlaků, propustnost tratě a její využití, normativy hmotností nákladních vlaků, vozba, postrková služba);
  • popis výhledového stavu – provozně technologického řešení (pro jednotlivé varianty řešení se uvedou propustné výkonnosti, omezující úseky a jejich využití, dopravny a jejich vybavení, úspory provozních pracovníků, výpočet jízdních dob, problematika výhledové vozby, konstrukce studijního grafikonu a vyhodnocení, grafy rychlostí).

Koncepce dopravy

  • osobní doprava (popis současného stavu osobní dopravy, popis výhledového rozsahu osobní dopravy, popis kapacity a propustnosti vlaků, popis jízdní doby);
  • nákladní doprava (popis současného stavu nákladní dopravy z hlediska přepravních poměrů, popis výhledového rozsahu a organizace nákladní dopravy).

4.3 Přepravní prognóza

  • prognóza přepravních vztahů slouží k detailnímu popsání současné dopravní poptávky a nabídky a k následnému zhodnocení dopadů navržených dopravních opatření;
  • prognóza přepravních vztahů (metodika výhledové prognózy přepravního výkonu, koncepce návrhu trendu nákladní železniční dopravy, hlavní vstupy a výsledky prognózy, trend přepravního toku, doprava převedená a doprava indukovaná, skutečný počet vlaků).

Výstupem jsou výkonové ukazatele, v rámci výpočtu dopravních výkonů.

Výkonové ukazatele jsou vyjádřené:

  • vlkm – vlakové kilometry (výkon pro posuzovanou trať pro osobní a nákladní vlaky);
  • hrtkm – hrubé tunové kilometry (je určováno v analýzách výkonů podle jednotlivých skupin tratí);
  • nprkm – nápravové kilometry (jednotkové množství je určeno v analýzách výkonů podle jednotlivých skupin tratí);
  • oskm – osobové kilometry (slouží k analýzám u osobní dopravy);
  • čtkm – čisté tunové kilometry (slouží k analýzám u nákladní dopravy);
  • dopravní rychlost a čas dopravy (slouží k určení časové úspory při přepravě osob a zboží);
  • místkm – místokilometr pro evidenci počtu nabízených a obsaditelných míst.

Výsledky přepravní prognózy jsou vstupem pro ekonomické hodnocení projektu.

5 Ekonomické hodnocení

Ekonomické hodnocení investic se zpracovává metodou analýzy nákladů a výnosů (CBA) diferenčních finančních toků Projektových variant s variantou bez Projektu pro stanovení následujících ukazatelů efektivnosti:

  • čistá současná hodnota investice (NPV);
  • vnitřní výnosové procento (IRR);
  • poměr přínosů a nákladů (B/C Ratio).

Čím je vyšší NPV, tím větší je ekonomický přínos navrhovaného Projektu ve srovnání se stavem výchozím (varianta bez Projektu). Je-li NPV kladné, je Projekt efektivní.

Ukazatel vnitřní míra výnosu (IRR) neposkytuje informaci o velikosti nákladů a výnosů, ale slouží jako ukazatel výnosnosti investice. Projekt je efektivní, pokud je IRR větší než stanovená diskontní sazba.

Ukazatel B/C Ratio určuje míru výnosnosti Projektu, je-li vyšší než jedna, je Projekt efektivní.

Zpracovává se finanční a ekonomická analýza. Pro každý rok hodnocení Projektu se porovnávají finanční toky varianty s Projektem a bez Projektu.

Dále se v rámci ekonomického hodnocení zpracovává analýza citlivosti a rizik.

Veškeré vstupy v ekonomickém hodnocení jsou uvažovány v jednotné cenové úrovni (CÚ) bez vlivu inflace. Délka hodnocení je u železničních Projektů stanovena na 30 let. Při výpočtu finančních toků je použita diskontní sazba ve výši 5 %. Při výpočtu ekonomické analýzy se používá společenská diskontní sazba 5,5 %.

5.1 Finanční analýza

Výpočty jsou založeny na analýze diferenčních nákladových a výnosových finančních toků provozovatele dráhy (Správy železnic, státní organizace) v době hodnocení Projektu, podle platné národní metodiky „Aktualizace metodiky pro výpočet efektivnosti investic na SŽDC, s. o.“ (příloha č. 7) s platností od 5.10.2009 zveřejněné ve Věstníku dopravy č. 23/2009.

Do finanční analýzy vstupují tyto finanční toky:

  • investiční náklady – náklady se vyčíslují podle hodnot celkových investičních nákladů stavby (CIN);
  • provozní náklady železniční dopravy:
    • na údržbu a opravy železniční infrastruktury (slouží k zajištění provozuschopnosti železniční dopravní cesty);
    • na řízení dopravy (zabezpečení provozování železniční dopravní cesty);
  • příjmy z poplatku za dopravní cestu (výnos za použití železniční dopravní cesty);
  • dodatečné příjmy z prodeje nebo pronájmu zboží, pozemků a budov nebo dodatečné příjmy z poplatků za služby.

Finanční analýza se sestaví pro fázi výstavby a fázi provozu. Na základě uvedených finančních toků se sestaví finanční analýza. Do výpočtu vstupují diferenční finanční toky (tj. rozdíl hodnot varianty bez Projektu a varianty s Projektem).

Výsledek finanční analýzy se vypracuje do tabulky cash-flow a z ní odvozena:

  • finanční čistá současná hodnota (FNPV);
  • finanční vnitřní výnosové procento (FIRR);
  • poměr přínosů a nákladů (B/C Ratio) pro sledované Projektové varianty.

5.2 Ekonomická analýza

Ekonomická analýza zohledňuje celospolečenské aspekty Projektu. Výpočty peněžních a ekonomických ukazatelů tedy zahrnují náklady a příjmy všech společenských subjektů, kterých se stavba dotýká. Výstupy ekonomické analýzy jsou shodné jako u analýzy finanční.

Do ekonomické analýzy vstupují tyto finanční toky:

  • investiční náklady;
  • dodatečné příjmy z prodeje nebo pronájmu zboží, pozemků a budov nebo dodatečné příjmy z poplatků za služby;
  • provozní náklady železniční dopravy:
  • na údržbu a opravy železniční infrastruktury;
  • na provoz vlaků a řízení dopravy;
  • provozní náklady silniční dopravy (snížení nákladů na údržbu a opravy silniční infrastruktury a provoz vozidel);
  • úspory času;
  • efekt zvýšení bezpečnosti železniční dopravy;
  • vnější účinky zahrnující snížení nehodovosti, hlučnosti z dopravy, znečištění ovzduší (např. snížení emisí v železniční dopravě – elektrizace tratí) a změny klimatu.

Z těchto finančních toků se vypracuje tabulka cash-flow a z ní odvozena:

  • ekonomická čistá současná hodnota (ENPV);
  • ekonomické vnitřní výnosové procento (EIRR);
  • poměr přínosů a nákladů (B/C Ratio) pro sledované Projektové varianty.

5.3 Analýza citlivosti a pravděpodobnosti rizik

Analýza rizik se zaměřuje na prozkoumání pravděpodobnosti varianty výsledků ekonomického hodnocení, v porovnání s dříve učiněným odhadem. Analýzy jsou:

  • analýza citlivosti (výše ekonomických ukazatelů je určována hodnotou jednotlivých finančních toků, vstupujících do výpočtu efektivnosti; pomocí podrobné analýzy citlivosti, ve které jsou sledovány změny ekonomických ukazatelů z finanční i ekonomické analýzy v závislosti na poklesu nebo nárůstu jednotlivých nezávislých proměnných, jsou to tzv. kritické nezávislé proměnné – např. projektové investiční náklady, prognózované přepravní výkony osobní a nákladní dopravy, prognózované počty vlaků);
  • analýza pravděpodobnosti rizik (pro další sledování jsou vybrány ty proměnné, jejíž změna je pro výsledné hodnoty FIRR – finanční vnitřní výnosové procento a EIRR – ekonomické vnitřní výnosové procento nejcitlivější a jsou to investiční náklady a přepravní výkony).

6 Závěry, doporučení a zhodnocení Projektu

Provede se rekapitulace naplnění cílů Projektu z hlediska:

  • technického řešení;
  • dopravně technologického řešení;
  • analýzy dopravního trhu;
  • ekonomického hodnocení;
  • doporučení výsledné varianty řešení za předpokladu splnění kladné efektivity Projektu, časové realizovatelnosti, splnění územních požadavků.

7 Přílohy

Jsou to například záznamy z jednání, vyjádření, grafická část (grafikony vlakové dopravy, grafy rychlostí atd.).


Příloha č. 4 – Územně technická studie

ÚZEMNĚ TECHNICKÁ STUDIE

Cílem této dokumentace, která se nazývá územně technická studie (ÚTS), je výhledové prověření nových návrhů dopravních tras pro stavby drah, jak po stránce technické, technologické a ekonomické, v předmětném území.

OBSAH

1 Textová část

1.1 Průvodní technická zpráva

1.1.1 Úvod

1.1.2 Technické řešení

1.1.3 Závěrečné vyhodnocení studie

1.1.4 Dokladová část

1.2 Dopravní technologie

2 Výkresová část

2.1 Výkresy pro technickou část

2.2 Výkresy pro dopravní technologii

3 Náklady a ekonomické hodnocení

Podrobný popis dokumentace, která zpracovává územně technickou studii:

1 Textová část

1.1 Průvodní technická zpráva

Průvodní technická zpráva zdůvodní návrh technického řešení a bude mít tyto části:

1.1.1 Úvod

Bude obsahovat:

základní technické údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení;

  • popis a zhodnocení dříve zpracovávané dokumentace a případné podklady;
  • vymezení řešené oblasti a časový horizont řešení;
  • zhodnocení výsledků jednání s územními orgány (např. z hlediska územního plánu, ochrany krajinných oblastí, památkové péče, ochrany přírodních zdrojů, ochranných pásem a projednání se správci rozhodujících inženýrských sítí atd.);
  • objektivizaci údajů o stávajícím stavu (např. ve vztahu k maximální traťové rychlosti a k jednotlivým objektům, umělým stavbám na trati, mostní objekty budou uvedeny samostatně atd.).

1.1.2 Technické řešení

Bude obsahovat:

  • vlastní koncepci řešení;
  • varianty technického řešení (pozn. řešení musí být vždy zpracováno pro několik variant);
  • technický popis rozhodujících stavebních objektů a provozních souborů, které charakterizují navržené řešení (např. železniční spodek a svršek, přejezdy, mosty, pozemní komunikace, pozemní objekty, sdělovací a zabezpečovací zařízení, trakční vedení atd.);
  • výčet stavebních objektů a provozních souborů, které budou muset být rekonstruovány;
  • popis a zdůvodnění navrženého technického řešení (např. pro návrh elektrizace, zdvoukolejnění traťového úseku, pro který bude doložen dopravně technologický průkaz s návrhem optimalizace směrových poměrů tak, aby bylo možno zvýšit stávající traťovou rychlost pro klasické a naklápěcí soupravy podle platné ČSN 73 6360, atd.), zdůvodnění řešení musí být provedeno zejména pro místa, kde dochází k trasování mimo stávající těleso dráhy;
  • technický komentář k jednotlivým profesím (zhodnocení a použitelnost stávající infrastruktury podle záznamů správců, charakterizující popis řešení, výjimečné prvky);
  • vyhodnocení řešení z hlediska reálnosti časových vazeb;
  • návrh organizačních, provozních, technických, investičních a jiných opatření pro postupnou realizaci doporučené varianty řešení (orientačně budou uvedeny termíny výstavby, návrh stavebních postupů výstavby, případný návrh dovozu zahraničních technologií a rovněž pouze orientačně budou uvedeny údaje o požadavcích na pracovní síly, vodu, teplo, elektrickou energii);
  • popis případné rekultivace pozemků;
  • popis vlivu řešení na životní prostředí v tom zejména protihluková opatření;
  • popis vlivu řešení před účinky povodní, poddolování a sesuvy půdy;
  • popis vlivu řešení na přírodní zdroje;
  • popis vlivu řešení na kulturní památky nebo památkové zóny;
  • popis vlivu řešení na územní plány;
  • popis trvalých a případně dočasných záborů pozemků;
  • popis vlivu navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa, ostatní pozemky a zástavbu;
  • seznam dotčených katastrálních území, popis současného stavu územních plánů obcí a měst.

Navržená technická řešení musí být koordinována s výhledově sledovaným řešením v předmětném území.

V technickém řešení územně technické studie musejí být dodrženy platné technické normy a předpisy pro technická a technologická zařízení pro železnice. Především vyhláška Ministerstva dopravy č. 177/1995 Sb., o stavebním a technickém řádu drah, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 173/1995 Sb., o dopravním řádu drah, ve znění pozdějších předpisů.

1.1.3 Závěrečné vyhodnocení studie

Bude obsahovat:

  • zdůvodnění navrženého technického řešení včetně doporučení zvolené varianty;
  • technické požadavky, které budou muset být řešeny v rámci dalšího stupně dokumentace;
  • vymezení rozsahu geodetických podkladů;
  • vymezení rozsahu geotechnických podkladů pro řešení železničního spodku;
  • vymezení podkladů pro řešení majetkoprávních vztahů;
  • návrh dalšího postupu řešení;
  • vyčíslení předpokládaných celkových investičních nákladů na realizaci podle jednotlivých etap výstavby s rozdělením podle jednotlivých odvětví infrastruktury.

1.1.4 Dokladová část

Bude obsahovat:

  • tabulkovou část, která bude obsahovat přehledné číselné sestavy výchozích údajů, z nichž návrh technického řešení vychází, údaje statistické i výsledné číselné hodnoty, charakterizující jednotlivé varianty řešení, pokud tyto údaje nebudou pro lepší přehlednost zařazeny přímo v textové části;
  • doklady o projednání (např. s orgány státní správy {Ministerstvo dopravy ČR atd.}, zadavatelem dokumentace, jinými orgány a organizacemi atd.);
  • doklady o konzultacích s dotčenými orgány a organizacemi.

1.2 Dopravní technologie

Bude obsahovat:

  • koncepci dopravy (zde budou uvedeny širší vztahy);
  • provozně technologické řešení včetně výpočtu propustnosti dopravních kolejí;
  • zdůvodnění konfigurace kolejiště;
  • optimální rozsah infrastruktury;
  • varianty řešení.

2 Výkresová část

2.1 Výkresy pro technickou část

  • výhledový stav bude graficky zpracován v přehledné situaci v měřítku 1 : 10 000 (např. bude obsahovat optimalizaci směrových poměrů na stávajícím tělese dráhy, uvedou se detaily řešení železničních stanic a traťových úseků, ve kterých dojde k trasování mimo stávající těleso dráhy – přeložky železniční tratě, atd.) a klad listů situací v měřítku 1 : 1 000 se vyznačí v přehledné situaci;
  • situace v měřítku 1 : 1 000;
  • podélné profily v měřítku 1 : 10 000/1 000;
  • charakteristické příčné řezy v měřítku 1 : 100 (pozn. půjde zejména o železniční stanice a o místa, kde jsou navrženy případné přeložky železniční tratě atd.);
  • případné jiné výkresy pro dokreslení zásadních úprav;
  • schéma etapizace;
  • situace s vyznačením dotčených katastrálních území.

Zabezpečení trasy bude prověřeno v traťových a staničních úsecích (půjde pouze o průjezdné hlavní koleje a v případě návrhu nových železničních stanic se prověří i předjízdné koleje). Bude provedeno vyhodnocení optimalizace trasy podle optimalizačního programu „Markéta” podle doporučené varianty ve vztahu k rychlosti pro klasické a naklápěcí soupravy.

V situacích bude provedeno vyznačení ploch trvalého, příp. dočasného záboru pozemků a jejich situování, dále budou vyznačena chráněná území, přírodní památky, významné krajinné prvky, území systému ekologické stability, sesuvná území, poddolovaná území, chráněná ložiska, území ekologické ochrany vod, rekultivace atd.

2.2 Výkresy pro dopravní technologii

  • dopravní schéma úseků a železničních stanic;
  • výhledový grafikon v řešeném úseku;
  • plán obsazení kolejí;
  • graf rychlosti s dynamickým posouzením (např. pro varianty: stávající rychlost, navrhovaná rychlost pro klasické soupravy při I = 100 mm, navrhovaná rychlost pro klasické soupravy při I = 130 mm, navrhovaná rychlost pro soupravy s výkyvnou technikou).

3 Náklady a ekonomické hodnocení

Tato část bude obsahovat:

  • orientační výpočet investičních nákladů v platné cenové úrovni a v běžných cenách;
  • shrnutí dostupných podkladů z oblasti dopravních a přepravních proudů;
  • shrnutí dostupných podkladů z oblasti provozních nákladů;
  • podmínky a předpoklady sestavení časových řad;
  • orientační hodnocení a porovnání jednotlivých variant.


Příloha č. 5 – Dokumentace pro hodnocení vlivů na životní prostředí (EIA)

DOKUMENTACE PRO HODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (EIA)

Dokumentace řeší a posuzuje vlivy budoucí stavby, činností nebo technologií na životní prostředí (např. chráněná území, hluková problematika, ochrana vod, apod.).

Dokumentace EIA musí být zpracována podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění zákona č. 93/2004 Sb. a č. 163/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Stavby, které jsou posuzovány podle zákona č. 100/2001 Sb. se rozdělují podle přílohy č. 1 do následujících dvou kategorií:

a) kategorie I – záměry vždy podléhají posouzení podle bodu 9.1: novostavby železničních drah delší 1 km (vždy podléhají posouzení od Ministerstva životního prostředí ČR);

b) kategorie II – záměry vyžadující zjišťovací řízení podle bodu 9.2: novostavby (záměry neuvedené v kategorii I), rekonstrukce, elektrizace nebo modernizace železničních drah; novostavby nebo rekonstrukce železničních a intermodálních zařízení a překladišť.

Obsah dokumentace:

1 Identifikační údaje o oznamovateli

2 Identifikační údaje dokumentace

3 Základní údaje

3.1 Název záměru

3.2 Kapacita (rozsah) záměru

3.3 Umístění záměru

3.4 Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry

3.5 Zdůvodnění potřeby záměru, umístění, variantní řešení

3.6 Popis technického a technologického řešení záměru

3.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

3.8 Působnost orgánů státní správy v územně správních celcích

3.9 Seznam navazujících rozhodnutí

4 Údaje o vstupech

4.1 Půda

4.2 Odběr a spotřeba vody

4.3 Surovinové a energetické zdroje

4.4 Nároky na dopravní infrastrukturu

5 Údaje o výstupech

5.1 Ovzduší

5.2 Odpadní vody

5.3 Odpady

5.4 Hluk, vibrace, záření

5.5 Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny

6 Údaje o stavu životního prostředí

6.1 Prvky územního systému ekologické stability krajiny

6.2 NATURA 2000

6.3 Zvláště chráněná území

6.4 Významné krajinné prvky

6.5 Památné stromy

6.6 Plochy lesa

6.7 Zemědělský půdní fond

6.8 Území historického, kulturního, archeologického významu

6.9 Další charakteristiky území

7 Charakteristika současného stavu prostředí

7.1 Reliéf

7.2 Klimatické poměry

7.3 Geologické poměry

7.4 Půdy

7.5 Biota

8 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí

9 Údaje o komplexní charakteristice a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí

9.1 Charakteristika možných vlivů

9.1.1 Vlivy na obyvatelstvo

9.1.2 Vlivy na ovzduší

9.1.3 Vlivy na hlukovou situaci

9.1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody

9.1.5 Vlivy na půdu

9.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

9.1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

9.1.8 Vlivy na krajinu

9.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

9.2 Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

9.3 Charakteristika enviromentálních rizik při možných haváriích

9.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případně kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

9.5 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích podkladů při hodnocení vlivů

9.6 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

10 Porovnání variant řešení záměru

11 Závěr

12 Přílohy a doplňující údaje

13 Dokladová část

Samostatné přílohy:

  • Biologické hodnocení;
  • Dendrologický průzkum;
  • Hluková studie, protokol o měření hluku;
  • Hydrogeologický průzkum;
  • Kontaminace pražcového podloží;
  • Modelový výpočet šíření vibrací z navrhovaného železničního provozu;
  • Objekty památkového zájmu;
  • Posouzení vlivu na krajinný ráz;
  • Posouzení vlivu na veřejné zdraví;
  • Rozptylová studie;
  • Vibrace, protokol o měření vibrací.

Obsah dokumentace, která hodnotí vlivy na životní prostředí:

1 Identifikační údaje o oznamovateli

Identifikační údaje o oznamovateli budou obsahovat: obchodní jméno oznamovatele s uvedením jeho identifikačního čísla, jeho sídlo, adresu a údaje o oprávněném zástupci.

2 Identifikační údaje dokumentace

Identifikační údaje dokumentace budou obsahovat: název akce (záměru), uvedení kraje, obce a katastrálního území v místě řešení dokumentace, údaje o objednateli a zhotoviteli, stupeň dokumentace.

3 Základní údaje

3.1 Název záměru

3.2 Kapacita (rozsah) záměru

Uvede se stručný popis řešeného místa před záměrem a po záměru s uvedením budoucích úprav stavby dráhy.

3.3 Umístění záměru

Uvede se dotčený kraj, katastrální území a obce v místě budoucího záměru.

3.4 Charakter záměru a možnosti kumulace s jinými záměry

Stručným popisem se uvedou hlavní cíle budoucího řešení stavby dráhy a uvede se koordinace se souběžnými a navazujícími stavbami.

3.5 Zdůvodnění potřeby záměru, umístění, variantní řešení

Bude například obsahovat zdůvodnění vedení budoucí trasy s případným popisem zpracovaných studií v řešeném prostoru.

3.6 Popis technického a technologického řešení záměru

Zde se provede například popis návrhu: kolejových úprav, opatření na mostních objektech a umělých stavbách, nového zabezpečovacího a sdělovacího zařízení, silnoproudého zařízení a trakčního vedení, úprav pozemních komunikací, pozemních staveb, atd.

3.7 Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení

3.8 Působnost orgánů státní správy v územně správních celcích

3.9 Seznam navazujících rozhodnutí

Seznam navazujících rozhodnutí bude podle odst. 4, § 10 zákona č. 100/2001 Sb.,  ve znění pozdějších předpisů, a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat (např. kdo bude vydávat územní rozhodnutí podle § 92, stavebního zákona č. 183/2006 Sb.,  ve znění pozdějších předpisů; kdo bude vydávat stavební povolení podle § 115 stavebního zákona č. 183/2006 Sb.,  ve znění pozdějších předpisů; kdo bude vydávat souhlas s odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu {ZPF} podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; kdo bude vydávat rozhodnutí o kácení mimo-lesní zeleně podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů; kdo bude vydávat rozhodnutí o odnětí pozemků určených k plnění funkce lesa {PUPFL} podle § 16 lesního zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů; kdo bude vydávat stanovisko k zásahu do významných krajinných prvků {VKP} podle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů {jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability – např. lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy}; kdo vydá povolení výjimky ze zákazů zákona č. 114/1992 Sb.§ 56, ve znění pozdějších předpisů; kdo vydá souhlas s provozováním zařízení podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů {např. provozování recyklační základny}; kdo vydá souhlas ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nachází koryta vodních toků, nebo na pozemcích sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry podle § 17 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů; kdo bude vydávat stanovisko podle § 77 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů, atd.).

4 Údaje o vstupech

4.1 Půda

Uvedou se půdní bonity podle trvalých a dočasných záborů zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených pro plnění funkce lesa (PUPFL).

4.2 Odběr a spotřeba vody

Uvede se spotřeba pitné a užitkové vody po dobu výstavby a při běžném provozu.

4.3 Surovinové a energetické zdroje

  • Energetické zdroje z hlediska budoucí spotřeby elektrické energie (základní trakční a energetické výpočty).
  • Surovinové zdroje vzniknou při realizaci stavby (např. zemina pro konstrukci tělesa trati a pro terénní úpravy, kamenivo, kolejové pražce, cement a písek do betonu, betonové prefabrikáty, ocelová výztuž do betonu, prefabrikáty, roury, materiál pro trakční stožáry, sloupy veřejného osvětlení, kabelová vedení, pohonné hmoty, oleje, maziva pro stavební techniku apod.). Uvedou se projektované kapacity stavby (např. kapacitní údaje o: kolejových úpravách, komunikacích, mostních objektech, pozemních objektech, silnoproudých zařízeních, trakčním vedení, zabezpečovacím a sdělovacím zařízení, apod.).

4.4 Nároky na dopravní infrastrukturu

Uvede se intenzita dopravy, údaje o dopravních trasách a etapizace výstavby.

5 Údaje o výstupech

5.1 Ovzduší

Provede se výpočet emisí z železniční dopravy.

5.2 Odpadní vody

Odpadní vody splaškové, obsahují hrubé i jemné dispergované částice a rozpuštěné organické i anorganické látky, které vznikají v sociálních zařízeních a v zařízeních staveniště. Odpadní vody se vypouštějí do splaškové nebo jednotné kanalizace, v souladu s kanalizačním řádem a pak jsou odvedeny do čistírny odpadních vod a následně jsou vyčištěny. U nových a rekonstruovaných rozvodů se uvede množství splaškových odpadních vod v m3/rok včetně způsobu zaústění (např. napojení na městskou kanalizaci, do jímky na vyvážení, napojení přes čerpací stanici do veřejné kanalizace, apod.).

Odpadní vody srážkové, mohou být buď čisté (nekontaminované) nebo znečištěné. Čisté odpadní vody srážkové (např. vody ze střech objektů, z čistých zpevněných ploch atd.) je možno odvádět do dešťové kanalizace nebo do recipientu, případně zasakovat do terénu. Znečištěné srážkové vody (např. vody ze stavebních ploch stavebních dvorů, které jsou znečištěny úkapy ropných a jiných závadných látek ze stavebních dopravních mechanismů atd.) je nutno odvádět přes předčišťovací zařízení (lapoly) do kanalizace a na čistírnu odpadních vod. Uvede se množství odpadních vod v l/s včetně způsobu zaústění.

Vody podzemní se uvádějí při dotyku vyhlášeného ochranného pásma vodního zdroje. Vody povrchové se uvádějí při kontaktu s tělesem dráhy. Popíší se zde přímé kontakty s vodními toky, s ochrannými pásmy vodních zdrojů a záplavovým územím (jedná se o křížení, případně průběh po hranici např. ochranného pásma). Popis je proveden pro následující kontakty:

  • s vodními toky a vodními plochami;
  • s ochrannými pásmy vodních zdrojů;
  • se záplavovým územím.

Hlavním legislativním nástrojem ochrany vod je zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů – vodní zákon, se svými příslušnými prováděcími předpisy, ve znění pozdějších předpisů.

5.3 Odpady

Všeobecně se postupuje u odpadového hospodářství podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů. Odpadem je každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit, a přísluší do některých kategorií odpadu, a to jako nebezpečný odpad nebo jako ostatní odpad, a druhu odpadu vymezeného v „Katalogu odpadů“, které stanovuje Ministerstvo životního prostředí vyhláškou č. 93/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Původcem odpadu je každý, při jehož činnosti vzniká odpad, právnická nebo podnikající fyzická osoba, která provádí úpravu odpadů nebo jiné činnosti. Zákon o odpadech ukládá původci povinnost zajistit přednostně využití odpadů před jejich odstraněním, přičemž využití odpadů jako druhotných surovin má přednost před jejich tepelným využitím. Uložením na skládku mohou být odstraňovány pouze ty odpady, u nichž jiný způsob odstranění není dostupný nebo by přinášel vyšší riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví, a pokud uložení odpadu na skládku neodporuje tomuto zákonu nebo prováděcím právním předpisům.

Původce je odpovědný za nakládání s odpady do doby jejich využití nebo zneškodnění. Je povinen zařadit odpad podle druhů a kategorií stanovených v „Katalogu odpadů“. Původce odpadu je povinen se řídit ustanoveními vyhlášky 
č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Nebezpečné složky musejí být náležitě zneškodněny odborným způsobem.

  • V zájmovém území budoucí stavby se provede průzkum kontaminace štěrkového lože a podloží.
  • Posoudí se nakládání s výziskem, možnosti využití nebo zneškodnění jako odpad. Výzisky, které vzniknou v průběhu stavby, se po kategorizaci rozdělí na použitelné a likvidované. Cílem bude uplatnit maximální množství výzisku před produkcí odpadu.

V rámci kategorizace se posoudí kolejivo a výhybky, železniční pražce (dřevěné, betonové, ocelové). Dále se posoudí kamenivo (např. štěrkové lože) a zeminy, ocelové konstrukce (pozn. jedná se o stožáry osvětlení, ocelové konstrukce mostních objektů, atd.), betonové konstrukce neznečištěné, stavební a demoliční suť (pozn. jedná se o materiály, které pocházejí z rekonstrukcí základů osvětlení, silnoproudých vedení, z demolic mostních objektů, z rekonstrukcí stavebních objektů, atd.), asfaltové betony (např. z nástupišť, silničních komunikací, železničních přejezdů, atd.), technologická zařízení silnoproudá (např. transformovny, atd.), zabezpečovací a sdělovací materiál, kácení stromů a keřů (pozn. vždy se bude provádět podle harmonogramu prací před zahájením stavebních prací), zbytky kabelů vodičů, plastové podložky, výměna oken (pozn. podle hlukové studie se provádí individuální protihluková opatření), obaly od nátěrových hmot, ostatní vyzískané suroviny a odpad.

Celkový přehled předpokládané produkce výzisků/odpadů se sestaví do tabulky podle „Katalogu odpadů“, vyhláškou č. 93/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Odpady, které jsou produkovány v běžném provozu dopravy, podléhají standartnímu režimu provozovanému dílčími složkami dráhy. Jejich přehled se sestaví do tabulky.

5.4 Hluk, vibrace, záření

5.4.1 Hluk

Provede se posouzení výhledové akustické situace v prostoru zájmového území budoucí stavby. Jedná se o ochranu chráněného venkovního prostoru, chráněného venkovního prostoru staveb a chráněného vnitřního prostoru staveb.

Právně ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a jeho novely č. 274/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Pro dopravní hluk je významný § 30 a § 31 tohoto zákona, který mluví o povinnosti správců pozemních komunikací nebo železnic o zajištění technickými opatřeními, aby hluk nepřekračoval hygienické limity, které jsou stanoveny prováděcím předpisem. Podrobně ochranu hluku upravuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů. Do tohoto nařízení vlády jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie a upravuje hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, chráněné venkovní prostory, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb, upravuje hygienické limity vibrací pro chráněné vnitřní prostory staveb a způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu. Chráněný venkovní prostor staveb je prostor do 2 m okolo obytných domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným venkovním prostorem se podle § 30 zákona č. 258/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních pracovišť. Tyto limity se uvedou do tabulek.

Hluková studie se zpracuje v souladu s postupy, které jsou uvedeny v platných „Metodických pokynech pro výpočet hladin hluku z dopravy“. Provede se vyhodnocení situací a návrh protihlukových opatření (pozn. k ochraně chráněných lokalit nebo staveb se používají protihlukové stěny). Závěr hlukové studie předloží výpočty výhledových ekvivalentních hladin akustického tlaku ve vzdálenosti 25 m od osy tratě.

Uvedou se použité podklady pro hlukovou studii.

5.4.2 Vibrace

Součástí celkových dopadů ovlivňující životní prostředí jsou i vibrace. Vibrace vznikají jako mechanické chvění, které vzniká při průjezdu vozidla po koleji, a přenášejí se podložím do obytné zástavby. Na průběh šíření vibrací má zásadní vliv: geotechnická charakteristika podloží, parametry zdroje (např. typ, hmotnost, rychlost vlakové soupravy atd.), technický stav železniční trati, stav obytného objektu (např. stáří, typ konstrukce atd.). Ochranu obyvatelstva před účinky vibrací upravuje zákon č. 258/2000 Sb., a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví hygienické limity vibrací. Tato problematika se řeší ve studii vibrací. Součástí studie jsou protokoly o prováděném měření vibrací.

5.4.3 Záření

Stavba se posoudí z hlediska radioaktivního a elektromagnetického záření.

5.5 Významné terénní úpravy a zásahy do krajiny

Tato problematika se zpracuje v samostatné části „Posouzení vlivu stavby na krajinný ráz“.

6 Údaje o stavu životního prostředí

Výčet nejzávažnějších environmentálních charakteristik území.

Nejzávažnější ochranné režimy tvoří:

6.1 Prvky územního systému ekologické stability krajiny

§ 3 zákona č. 114/1992 Sb., , o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, definuje územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES). Je to soubor funkčně propojených ekosystémů přírodního nebo přírodě blízkého charakteru, který příznivě působí na okolní méně stabilní části krajiny. Ochrana ÚSES je definována § 4 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Základními skladebními prvky ÚSES jsou biocentra a biokoridory, které se vymezují na úrovni lokální nebo místní (např. katastr obce), regionální (kraj) a nadregionální (národní úrovni). ÚSES tvoří součást územního plánu.

Do přehledné tabulky se uvede nadregionální ÚSES, kde se dále uvedou prvky ochranných pásem, popisy ploch, železniční km a lokalizace území. Obdobně se zpracovává regionální ÚSES a pro lokální ÚSES se do tabulky uvedou prvky lokálního ÚSES, způsoby jeho dotčení, popisy a s udáním železničního km.

6.2 Natura 2000

Provede se popis soustav významných lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodních stanovišť na území Evropské unie v blízkosti budoucí stavby (pozn. nejdůležitějšími právními předpisy Evropské unie v oblasti ochrany přírody jsou: směrnice Rady 79/409/EHS z 2. 4. 1979 o ochraně volně žijících ptáků a směrnice Rady 92/43/EHS z 21. 5. 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin).

6.3 Zvláště chráněná území (ZCHÚ)

Provede se popis zvláště chráněných území. Jedná se o území, která jsou přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná a která lze vyhlásit za zvláště chráněná, kdy se stanoví podmínky jejich ochrany. Kategorie zvláště chráněných území jsou vyhlašována v kategoriích, určených v § 14 zákoně č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, takto: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP), přírodní památky (PP).

6.4 Významné krajinné prvky (VKP)

Provede se popis významných krajinných prvků, které utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability (§ 6 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou například: lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Ochrana krajinného rázu podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je významnou možností orgánů ochrany přírody regulovat či ovlivňovat výstavbu a využití území nejenom ve zvláště chráněných územích, ale i ve volné krajině.

6.5 Památné stromy

Provede se popis památných stromů (např. významné stromy, jejich skupiny a stromořadí podle § 46 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

6.6 Plochy lesa

Zákon č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů, chrání plochy určené k plnění funkce lesa (PUPFL) včetně ochranného pásma lesa (pozn. 50 m od okraje lesního pozemku). Tato část dokumentace musí vycházet ze současných právních předpisů:

6.7 Zemědělský půdní fond

Základní priority při ochraně ZPF a komplexně půdy jako přírodního zdroje lze na základě zákona č. 334/1992 Sb., ve znění platných předpisů a vyhlášky č. 271/2019 Sb., formulovat takto:

  • uspořádání ZPF v území (tj. ochrana současné struktury kultur);
  • uspořádání hydrologických a odtokových poměrů (tj. ochrana hydrologické bilance, hydrického režimu půd a ochrana půdy před soustředěným odtokem vody);
  • uspořádání sítě zemědělských účelových komunikací (tj. ochrana prostorové struktury – velikosti, tvaru a dostupnosti pozemků včetně ochrany prostupnosti území);
  • kvalita půdy, vyjádřená bonitovanými půdně ekologickými jednotkami (BPEJ);
  • investice do půdy (zlepšení půdní úrodnosti, meliorační a závlahová zařízení).

Základní produkční charakteristiku půd v České republice představuje klasifikace bonitovaných půdně ekologických jednotek. Půdy jsou členěny podle následujících kritérií:

  • klimatický region;
  • hlavní půdní jednotka (půdní typ a jeho půdotvorný substrát);
  • sklonitost a expozice;
  • hloubka půdy a skeletovitost.

Nástrojem pro ochranu půdy podle jejich produkčního potenciálu je zatřídění pozemků do tříd ochrany. Třídy ochrany vyjadřují produkční schopnost půd a produkční efekt typové struktury plodin pro jednotlivé klimatické regiony BPEJ, podrobnější podmínky pro zábor ZPF v územně plánovací dokumentaci (viz metodický pokyn Ministerstva životního prostředí ČR č.j. OOLP/1067/96 ze dne 1.10.1996). Pro účely vynětí ze ZPF jsou zpravidla přísně chráněny dvě nejvyšší třídy ochrany v příslušném katastru. Zatřídění se provede do tabulky, kde se uvede: třída ochrany ZPF, kód BPEJ, charakteristika třídy ochrany půdy. Dále se uvede přehled navržených skládek ornice včetně určení místa pro skládky, velikosti plochy, o jaký se jedná pozemek a dopravní napojení.

6.8 Území historického, kulturního, archeologického významu

Tato část zahrnuje „Objekty památkového zájmu“ s uvedením přehledu významných lokalit z archeologického hlediska a kulturních památek zájmového území.

6.8.1 Archeologie

Archeologické památky (pozn. archeologické nálezy ve smyslu zákona č. 20/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů) jsou stopami lidské existence a aktivit. Jsou rozmístěné po celém území našeho státu tak, jak bylo území postupně osídlováno. Jsou součástí historického utváření kulturní krajiny a tvoří široké spektrum pod současným terénem ukrytých pozůstatků zaniklých sídelních aglomerací, jednotlivých sídlišť, pohřebišť, kulturních vrstev, jednotlivých movitých nálezů a jsou nezanedbatelnou součástí památkového fondu. Uvede se přehled lokalit v trase záměru železnice a nejbližším okolí.

6.8.2 Kulturní památky

Památkový ústav sdělí, zda jsou vybrány objekty, u kterých se pro jejich kulturně historické nebo stavebně technické hodnoty uvažuje o jejich navržení do seznamu nemovitých kulturních památek.

6.9 Další charakteristiky území

Uvedou se další charakteristiky území (např. hledisko krajiny a ekologické stability, atd.).

7 Charakteristika současného stavu prostředí

7.1 Reliéf

Popis reliéfu území a výškového členění s uvedením nadmořských výšek.

7.2 Klimatické poměry

Popis klimatických poměrů (např. uvede se počet teplých a mrazivých dnů, průměrné teploty, průměrný počet dní se srážkami, počet dní se sněhovou přikrývkou, atd.).

7.3 Geologické poměry

Uvede se geologie (např. popis poddolovaného území, kde se nalézají důlní díla, popis dobývacích prostor, popis chráněných ložiskových území, atd.).

7.4 Půdy

Uvede se popis jednotlivých půd (např. zemědělská půda, lužní půda, atd.).

7.5 Biota

Určí se bioregion, vzhledem k poloze řešeného záměru a provede se botanický, dendrologický, zoologický průzkum.

8 Celkové zhodnocení kvality životního prostředí

9 Údaje o komplexní charakteristice a hodnocení vlivů záměru na veřejné zdraví a životní prostředí

9.1 Charakteristika možných vlivů

9.1.1 Vlivy na obyvatelstvo

Zpracuje se „Posouzení vlivu na veřejné zdraví“ a vyhodnotí se vlivy stavby na zdraví obyvatel v oblasti působení hluku (např. navrhne se výstavba protihlukových stěn, případně provedení individuálních protihlukových ochran), vibrací (např. navrhne se provedení antivibračních opatření – antivibrační rohože, atd.) a emisí.

9.1.2 Vlivy na ovzduší

Výpočtově se zhodnotí změna stávajících imisní zátěže NO2 a PM10 po realizaci stavby.

9.1.3 Vlivy na hlukovou situaci

Zpracuje se hluková studie, která podrobně zhodnotí stávající a výhledovou hlukovou situaci a hluk z výstavby. Na základě výsledků výpočtů se navrhnou protihluková opatření tak, aby byly dodrženy příslušné hygienické limity. K zajištění ochrany přilehlé obytné zástavby před hlukem se navrhují protihlukové stěny a v místech, kde tyto stěny nezajistí dodržení hygienických limitů (např. terénní podmínky, železniční stanice, výškové domy, atd.) se navrhují individuální protihluková opatření.

Limitní hladiny hluku

Podle nařízení vlády č. 272/2011 Sb., je nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku v chráněných vnitřních prostorech staveb, v chráněných venkovních prostorech staveb a chráněném venkovním prostoru stanovená součtem základní hladiny hluku a příslušných korekcí. Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích a drahách se ekvivalentní hladina akustického tlaku stanoví pro celou denní a celou noční dobu.

Stanovené ochranné pásmo dráhy pro rychlost do 160 km/h je 60 m od osy krajní koleje a pro rychlost nad 160 km/h je 100 m od osy krajní koleje.

Chráněné venkovní prostory staveb a chráněné venkovní prostory (limity):

A LAeq,T = 50 dB

a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době, které jsou uvedeny v tabulce č. 1 části A přílohy č. 3 k tomuto nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce -12 dB. V případě hluku s tónovými složkami, s výjimkou hluku z dopravy na pozemních komunikacích, dráhách a z leteckého provozu, se přičte další korekce -5 dB.

Stávající stav u vibrací se zjistí měřením vibrací na objektech, které jsou situovány v blízkosti kolejiště. Ochranu obyvatelstva před účinky vibrací upravuje zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, které stanoví hygienické limity vibrací. Podle nařízení vlády je základní hygienický limit vibrací za dobu jejich působení T pro chráněné vnitřní prostory staveb vyjádřený průměrnou váženou hladinou zrychlení vibrací Law,T = 75 dB. Tento limit se vztahuje na horizontální a vertikální vibrace v místě pobytu osob a na dobu působení zdroje. V závislosti na denní době a typu chráněného prostoru se přičítají korekce:

  • obytná místnost, den; + 6 dB;
  • obytná místnost, noc; + 3 dB.

9.1.4 Vlivy na povrchové a podzemní vody

Pro zjištění míry ovlivnění musí být zpracován hydrogeologický průzkum.

K negativnímu ovlivnění vod může dojít z hlediska:

a) kvality – únik závadných látek do horninového prostředí (např. ropné látky ze stavebních mechanismů), je možný pouze na základě technické závady nebo při selhání lidského faktoru;

b) režimu – například výstavbou umělých staveb (tunely) můžou být ovlivněny hydrologické a hydrogeologické poměry;

c) provozu – havarijní únik závadných látek do kanalizace, úkapy (např. mazací látky z projíždějících vlaků na povrch štěrkového lože).

Závadnými látkami jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. V rámci stavby to mohou být např. ropné látky z pohonných a mazacích hmot vozidel a stavebních mechanismů, ropné látky obsažené ve stavebních nátěrových hmotách, jedy, látky škodlivé zdraví a žíraviny obsažené ve stavebních, nátěrových a nátěrových izolačních hmotách, kaly a odpady. Tyto látky jsou zařaditelné do kategorie látek uvedených v příloze č. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů.

9.1.5 Vlivy na půdu

Vliv na rozsah a způsob využívání půdy

Umístěním stavby může dojít k trvalým záborům zemědělsky využívaných ploch, k rozdělení pozemků a částečně ke změně přístupu na tyto pozemky, k trvalým záborům lesní půdy.

Dočasné zábory mohou vzniknout např. z důvodu potřeby ploch pro zařízení staveniště a manipulační plochy, umístěním mezideponií zeminy a sejmuté ornice, staveništními komunikacemi pro výstavbu mostů a tunelů, pro přeložky inženýrských sítí.

Oproti trvalému záboru budou plochy využité pro dočasné zábory po skončení výstavby rekultivovány a vráceny zpět do zemědělského využití.

V dalším stupni projektové dokumentace se zpracuje podrobný elaborát pro odnětí ZPF podle katastrálních území, bonit a kultur. Součástí bude podrobné stanovení skrývek ornice, případně podorničí, uložení materiálu na mezideponie a jeho následné využití.

Vliv na stabilitu a erozi půdy

Je posuzován podle charakteru posuzovaného území.

Vliv na znečištění půdy

Posoudí se vliv na znečištění půdy v průběhu výstavby, při běžném provozu na trati, haváriemi spojenými s úniky nebezpečných látek.

9.1.6 Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje

Posoudí se vliv výstavby trati na horninové prostředí a přírodní zdroje (např. nerostné suroviny, atd.).

9.1.7 Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy

Provede se popis vlivů výstavby záměru na faunu, flóru a ekosystémy.

9.1.8 Vlivy na krajinu

Provede se posouzení vlivu stavby na krajinný ráz. Podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se sestaví souhrn vlivů na zákonná kritéria krajinného rázu (např. vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky, vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky, vliv na VKP, vliv na ZCHÚ, vliv na kulturní dominanty, vliv na estetické hodnoty, vliv na harmonické měřítko krajiny, vliv na harmonické vztahy v krajině).

9.1.9 Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky

Provede se posouzení vlivu stavby na hmotný majetek a kulturní památky popisem dotčených objektů.

9.2 Komplexní charakteristika a hodnocení vlivů záměrů na životní prostředí z hlediska jejich velikosti a významnosti a možnosti přeshraničních vlivů

V předchozí části 9.1 jsou podrobně popsány a vyhodnoceny předpokládané vlivy posuzovaného záměru na jednotlivé složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Zde se provede stručné shrnutí závěrů z vyhodnocení jednotlivých vlivů.

9.3 Charakteristika enviromentálních rizik při možných haváriích

Cílem bude zajistit maximální bezpečnost provozu a minimalizovat možná rizika vzniku havárií a nestandartních stavů s důsledky na životní prostředí. V rámci výstavby je nutno dodržovat zákony, vyhlášky, závazné normy a předpisy související s bezpečností práce. V případě havárie by tyto situace měly být řešeny standartním způsobem podle provozního a havarijního řádu zhotovitelů stavby a havárie by měly být sanovány a odstraňovány příslušnými prostředky a nástroji. Součástí dokumentace pro územní řízení může být povodňový plán a dokumentace pro stavební povolení zahrne podklad pro havarijní plán pro dodavatelské organizace.

9.4 Charakteristika opatření k prevenci, vyloučení, snížení, případné kompenzaci nepříznivých vlivů na životní prostředí

Při realizaci záměru vzniká řada negativních vlivů na životní prostředí (např. lokální zvýšení hluku ze stavební mechanizace, zvýšení prašnosti a koncentrace zplodin výfukových plynů ze stavební techniky atd.). Pro zajištění eliminace těchto vlivů je nutno dbát na dodržování základních požadavků, stanovených například bezpečnostními a protipožárními předpisy, havarijním řádem atd. Při provádění stavebních prací je nutno dbát na ochranu před hlukovou zátěží a vibracemi, ochranu ovzduší, ochranu podzemních a povrchových vod, ochranu půdy, minimalizaci vzniku odpadů a na správné nakládání s odpady, ochranu flóry a fauny, ochranu kulturních a archeologických památek. Provede se soupis těchto činností tak, aby byly zajištěny jednotlivé ochrany.

9.5 Charakteristika použitých metod prognózování a výchozích podkladů při hodnocení vlivů

Zde se provede popis, jak jsou předpokládané vlivy na životní prostředí hodnoceny, prognózovány obvyklými a obecně používanými postupy. Jedná se například o terénní průzkum lokality a dotčeného okolí (např. biologický průzkum, dendrologický průzkum, vliv na krajinný ráz, vyhodnocování současného stavu území), porovnání získaných údajů se stanovenými normami a limity, odborný odhad, měření v terénu, modelování a výpočty podle schválených postupů a metodik (např. zpracování rozptylové a hlukové studie, vyhodnocování zdravotních rizik, dopravní modely), atd.

9.6 Charakteristika nedostatků ve znalostech a neurčitostí, které se vyskytly při zpracování dokumentace

Jde o interpretace informací z mapových podkladů (pozn. záleží na velikosti měřítka mapy), vždy dochází k určitému zobecnění a jisté nepřesnosti ve vztahu k dané lokalitě.

Jedná se například o výsledky chemických rozborů snímaného kameniva a zemin (pozn. výsledky se vyznačují určitou mírou nepřesností, v protokolech o chemické analýze se udává jako nejistota měření v %).

Modelové zpracování hlukové studie přináší také nedostatky, které jsou dány hodnověrností vstupních údajů, zatížením výpočtů chybou spojenou s vlastní výpočtovou metodou, atd.

10 Porovnání variant řešení záměru

Provede se porovnání variant. Varianta navrhovaná a varianta nulová (ponechání stávající tratě s provedením nejnutnější provozně-technické údržby). Provede se stručný popis úprav infrastruktury tratě v případě nulové varianty. Provede se posouzení vlivu obou variant na životní prostředí (pozn. z hlediska půdy, vody, ovzduší, surovinových a energetických zdrojů, dopravní infrastruktury, z hlediska zásahu do krajiny, hluku a vibrací, z hlediska vlivů na zvláště chráněná území, ÚSES, z hlediska významných krajinných prvků, Natura 2000, krajinných rázů, vlivů na lesy, vlivů na ZPF, pásma hygienické ochrany vod, odpady, památky, atd.).

11 Závěr

Provede se závěrečné shrnutí celkového hodnocení záměru, který byl posouzen ze všech podstatných hledisek (např. návrh na vybudování ochranných opatření v místech kontaktu trasy s obytnou zástavbou, průchodnost územím pro migrační trasy, snížení nepříznivých vlivů na životní prostředí, atd.).

12 Přílohy a doplňující údaje

Tabulková část – trvalé zábory ZPF a PUPFL.

Mapová část

  • situace vlivů na životní prostředí (měřítko 1 : 10 000);
  • situace – zemědělská půda (měřítko 1 : 10 000).

13 Dokladová část

Doloží se vyjádření a stanoviska příslušných úřadů k posuzovanému záměru z hlediska vlivů na životní prostředí (např. Ministerstvo životního prostředí ČR, odbor životního prostředí příslušného krajského úřadu, stavební úřady, atd.).


Příloha č. 6 – Rezortní metodika pro hodnocení ekonomické efektivnosti projektů dopravních staveb

Příloha č. 6



Obory a specializace:
Kategorie:
Stav:


Tisková verze