- PROFESIS - https://profesis.ckait.cz -

Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost (MP 1.5)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Stav:

Autoři: Ing. Jindřich Pater, Karel Pastuszek, Ing. Josef Sláčal, CSc.

Stav: aktualizace 2021, vydání 2005

Anotace:
Tato pomůcka se zaměřuje zejména na činnosti AO TZSp v procesu navrhování staveb, týká se ale i projektantů dalších odborných činností, kteří také často do procesu vstupují a s nimiž AO TZSp mnohdy spolupracují. Zahrnuje všechny druhy technologických zařízení a technologických staveb, s nimiž se AO TZSp setkává, ať již při výstavbě, změnách dokončených staveb, nebo také při udržovacích pracích technologických zařízení. Vztahuje se na všechny AO TZSp v oboru TZS bez rozlišení na dílčí profesní zaměření v oboru, autorizované inženýry i techniky, a to bez ohledu na způsob výkonu povolání. Popisuje především obvyklé výkony AO TZSp při zpracování dokumentace ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon dále SZ), ve znění pozdějších předpisů a vazbu na zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy.

Upozornění k textu

OBSAH

  Úvod
1 Základní pojmy a použité zkratky
1.1 Definice a výklad pojmů v oblasti technologických zařízení staveb
2 Autorizované osoby (AO) v oboru technologická zařízení staveb (TZS)
2.1 Rámec činnosti AO TZSp při projektování TZS
2.2 Právní vymezení v postupu projektování
2.3 Závazkové vztahy v postupu projektování
2.4 Odpovědnosti, pravomoci, chráněná práva
3 Postupy autorizovaných osob (AO)
3.1 Dokumentace ve fázi předprojektové přípravy stavby
3.2 Dokumentace ve fázi projektové přípravy stavby
3.3 Dokumentace ve fázi provádění a provozování stavby
4 Doprovodné postupy autorizovaných osob (AO)
4.1 Dílčí postupy AO TZSp
4.2 Doplňkové postupy AO TZSp
5 Přílohy
5.1 Obsah projektové dokumentace v části TZS technologické stavby pro stavební povolení, pro provádění stavby, skutečného provedení stavby
5.2 Ochranná pásma sítí dopravní a technické infrastruktury
5.3 Právní předpisy pro stavebnictví



ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost (AO pro navrhování technologických zařízení staveb) navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 0 Základ systému podpory profese, MP 1 Projektová činnost, MP 2 Provádění staveb a MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb v rámci projektu PROFESIS ČKAIT. Pomůcka je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1 se zaměřením na činnost AO v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) a je věnována oblasti navrhování.

Úkolem vypracování této pomůcky byla Radou pro podporu rozvoje profese pověřena profesní skupina pro obor Technologická zařízení staveb (TZS). Zaměřuje se zejména na činnosti AO TZSp v procesu navrhování staveb, týká se ale i projektantů dalších odborných činností, kteří také často do procesu vstupují a s nimiž AO TZSp mnohdy spolupracují. Zahrnuje všechny druhy technologických zařízení a technologických staveb, s nimiž se AO TZSp setkává, ať již při výstavbě, změnách dokončených staveb, nebo také při udržovacích pracích technologických zařízení. Vztahuje se na všechny AO TZSp v oboru TZS bez rozlišení na dílčí profesní zaměření v oboru, autorizované inženýry i techniky, a to bez ohledu na způsob výkonu povolání.

Metodická pomůcka MP 1.5 si klade za úkol popsat především obvyklé výkony AO TZSp při zpracování dokumentace ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., SZ ve znění pozdějších předpisů (poslední novela zákona č. 183/2006 Sb. provedena zákonem č. 403/2020 Sb.). Snaží se jednotně používat základní terminologii a zkratky, jak jsou v ČKAIT užívány, a detailněji popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy, pokud se tak již nestalo v MP 1. Popisuje vazbu na zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy. Dává tím základ pro podrobné propracování činností v jednotlivých úrovních zpracování dokumentace profesně zaměřeného oboru ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, jeho zpracování a projednání.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku navrhování TZS a jít do podrobností na širší úrovni profesního zaměření, než jaká se ukazuje z praktických potřeb při přípravě technologické stavby, při územním a stavebním řízení a také při dopracování dokumentace pro realizaci a provozování stavby. Hloubka zpracování technologické dokumentace je vždy vymezena rámcem zákona, ale také druhem dokumentace, velikostí stavby nebo díla obecně, jeho složitostí, technickou a technologickou náročností při realizaci, uvádění do provozu a při vlastním provozování technologického zařízení stavby. Účelem MP 1.5 je především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob technologického zaměření, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování technologických zařízení staveb.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace TZS, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách a rozsahu projektové dokumentace, podle níž technologická stavba nebo celek či jeho část vzniká a je provozována.

Na MP 1.5 Technologická zařízení staveb navazují další dílčí metodické postupy MP 1.5.X, vypracované s detailnějším profesním zaměřením:


1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽÍTÉ ZKRATKY

1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ STAVEB

Výklad základních pojmů a přehled používaných zkratek je uveden v metodické pomůcce MP 0. Základ systému podpory profese.

V textu metodické pomůcky MP 1.5 jsou termíny použity ve významu, který mají pro obor Technologická zařízení staveb (TZS). V tradičním pojetí zůstává nejpoužívanější a nejdůležitější vztah mezi stavebníkem, projektantem a zhotovitelem stavby nebo díla obecně.

Výklad dalších pojmů

Dále jsou použity definice vycházející z kap. 2 MP 0, s následujícím zpřesněním pro TZS:

Dodavatel dokumentace – smluvní strana, která se zavázala nebo se může zavázat druhé straně (obecně označována jako odběratel nebo zákazník) k plnění předmětu díla, kterým je dokumentace nebo projektová dokumentace stavby. Podle potřeb sjednává si dílčí plnění od dalšího dodavatele projektové dokumentace.

Dokumentace – je označována dokumentace společného názvu pro dokumentaci všech fázi předinvestiční a projektové přípravy stavby, fáze provádění a provozování stavby. Pro dokumentaci pro stavební řízení a pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy stavby je ve shodě se SZ používán pojem projektová dokumentace.

D nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 1 použit ve významu

Hlavní projektant – pojem je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Posouzení potřeby koordinátora BOZP na staveništi je nutno provést podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 8 – Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného povolení, část B.8 písm. j), dále v příloze č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a)e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení část B.8 písm. j) a v příloze č. 15 – Náležitosti dokumentace bouracích prací, část B.5 písm. i).

Oprávněný investor – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, oprávněný podle § 23a zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, požadovat, aby byl informován o úkonech správního orgánu při projednávání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi je nutno specifikovat podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v příloze č. 13 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, část B písm. b). Zpracovává jej odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor BOZP na staveništi. Rozsah a obsah plánu je stanoven přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Prozatím jediná novela nařízení vlády č. 591/2006 Sb. provedena nařízením vlády č. 136/2016 Sb.

Plán organizace výstavby (POV) – tento pojem není ve stavebním zákoně uveden, jedná se o dokument zhotovitele stavby vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o ZS (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Jeho zpracování vychází ze zásad organizace výstavby (ZOV), které jsou součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Poddodavatel dokumentace – dodavatel všech dílčích dodávek projektových prací a služeb, který není v přímém smluvním vztahu se stavebníkem nebo s dodavatelem projektové dokumentace pro stavebníka. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel.

Pracovník – obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, dodavatel, živnostník atd.).

Proces – výstavba formou přerušovaného procesu, např. zpracování dokumentace pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení nebo pro provedení stavby. Realizace jednotlivých procesů se uskutečňuje postupy a dílčími postupy, které jsou naplňovány činností autorizovaných a dalších osob.

Projektant – pojem projektanta je uveden v § 22 odst. 4 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď AO vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Projektová dokumentace – je SZ označována dokumentace zpracovaná pro vydání stavebního povolení, dokumentace k uzavření veřejnoprávní smlouvy, dokumentace k posouzení autorizovaným inspektorem, dokumentace změn vymezených staveb, pro ohlašování zákonem vymezených staveb, pro provádění stavby a pro nezbytné úpravy stavby.

Projektování ve výstavbě – vázaná živnost podle živnostenského zákona (ŽZ), ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO s příslušným oprávněním. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v AZ, ve znění pozdějších předpisů.

Provozní celek (PC) – souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické, hydraulické, vzduchotechnické a další zařízení.

Ve smyslu SZ, ve znění pozdějších předpisů, lze provozní celek TZS chápat jako stavbu, kde technologické zařízení je určující. Stavba se může skládat z provozních celků, provozních souborů, dílčích provozních souborů, provozních jednotek a základních jednotek.

Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Provozní soubor (PS) – funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí, popř. speciální technologický proces, nebo úplný technologický proces doplňkový. PS je určen dokumentací stavby a uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek.

Provozní soubor se zpravidla člení na:

Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmět své činnosti podle zvláštních právních předpisů, subjekt podnikající podle zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Smluvní podnikatel nebo také zhotovitel stavby je označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba nebo její část. Ve stavební praxi se také používá termín dodavatel stavby. V průběhu výběrového řízení je označen jako nabízející.

Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ), jehož základní povinnosti a odpovědnost při přípravě, provádění a užívání staveb jsou vymezeny v § 152 SZ. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Z pohledu předpisů BOZP (např. zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů) je označován jako zadavatel stavby. Pojem zadavatel používá též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpsů, (ale v jiném smyslu – jako objednatel veřejné zakázky).

Stavby veřejné technické infrastruktury – jedná se o vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikačním sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody atd. (§ 2 odst. 1 písm. k) bod 2 SZ).

Staveniště – podle § 3 odst. 3 je staveništěm nejen místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce, ale i místo, na kterém se stavba odstraňuje.

Technologická stavba – stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Vyhrazená technická zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Základní jednotka (ZJ) – finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 1č. 2č. 3č. 4 a č. 5 a příloha č. 8č. 9č. 10č. 11č. 12 a č. 15. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby), environmentálních a technických vazbách, jehož součástí jsou orientační lhůty výstavby. Dříve používaný termín POV – Plán organizace výstavby není ve stavebním zákoně uveden. Jeho použití se dá předpokládat v dokumentaci zhotovitele stavby, jako detailní pokyn pro postupy stavbyvedoucího na stavbě.

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§ 2 odst. 2 písm. b) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle ŽZ. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 12 a v § 153 odst. 12 SZ.

Zhotovitelem stavby může být:


Zkratky použité v pomůcce

AD Autorský dozor
AO Autorizovaná osoba
AZ Autorizační zákon
AO TZS AO pro navrhování technologických zařízení staveb
BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
BPTZ Bezpečnost práce a ochrana technických zařízení
ČBÚ Český báňský úřad
ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČIŽP Česká inspekce životního prostředí
ČNI Český normalizační institut
ČSN EN ISO Převzatá mezinárodní norma
ČSN EN Převzatá evropská norma
ČSN Česká technická norma
DOSS Dotčený orgán státní správy
DÚR Dokumentace pro územní rozhodnutí
EKZ Elektronická komunikační zařízení
ELZ Elektroenergetická zařízení
KHES Krajská hygienická a epidemiologická stanice
KN Katastr nemovitostí
MP Metodická pomůcka
NV Nařízení vlády
OIP Oblastní inspektorát práce
PC Provozní celek
PD Projektová dokumentace
PJ Provozní jednotka
PLZ Plynárenská a plynová zařízení
PO Požární ochrana
POV Plán organizace výstavby zhotovitele stavby
PS Provozní soubor
SIM Systém integrovaného managementu
SZ Stavební zákon
TDP Technicko-dodací podmínky
TPS Technika prostředí staveb
TZS Technologická zařízení staveb
TZSp Projektant technologických zařízení staveb
VOP Všeobecné obchodní podmínky
ZJ Základní jednotka
ZOV Zásady organizace výstavby
ZS Zařízení staveniště
ZRT Zdroje a rozvody tepla
ZZVZ Zákon o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb.
ZZ Zvedací zařízení
ŽP Životní prostředí
ŽZ Živnostenský zákon


2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS)

2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZSp PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující, jak definuje pomůcka A 2.1 v kap. 2.2.1.5 (viz v dalším textu kap. 4.2). Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin, včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie, včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb, zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO při navrhování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5

Pomůcka MP 1.5 se vztahuje na AO TZSp v procesu vypracování dokumentace staveb pro územní řízení a projektové dokumentace pro stavební řízení a pro provádění stavby. Je obecnějšího charakteru; je vhodná pro ostatní stupně dokumentace a jako podklad pro vypracování dalších metodických pomůcek řady MP 1.5.X pro rozhodující dílčí profesní zaměření v oboru TZS (Plynárenská a plynová zařízení – PLZ, Elektroenergetická zařízení – ELZ, Elektronická komunikační zařízení – EKZ, Zdroje a rozvody tepla – ZRT, Zdvihací zařízení – ZZ) a pro další druhy dokumentace.

Rámec výkonu činnosti AO upravuje AZ, ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle AZ je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).

Vybrané činnosti jsou definovány v § 158 SZ, byly rozšířeny o projektovou dokumentaci staveb pro vydání společného povolení.

Projektová činnost ve výstavbě je definována v § 159 SZ, ve znění pozdějších předpisů.


2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU PROJEKTOVÁNÍ

Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit činnosti AO při navrhování TZS, kterému se snaží napomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.

V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou předpisů obchodního a stavebního práva v určité hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

Principy ochrany veřejného zájmu jsou ve své podstatě zásadní a správné, je jich však velmi mnoho a jsou mnohdy násobné. Zákon mnohdy klade formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) nad skutečnou odbornost a odpovědnost odborníků ve stavebnictví. Z toho vyplývá zdlouhavost a náročnost procesu přípravy staveb.

Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení, je právní základna na úrovni předpisů:

Základní schéma předpisového zajištění:

Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp.

O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 v kap. 1.4.

Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a tato MP 1.5.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant.

2.2.1 Základní přístupy k právním předpisům

Právní předpisy významné pro proces zpracování dokumentace nebo projektové dokumentace stavby a pro další přímo související činnosti zpracovatelů dokumentace je účelné členit zejména podle dvou významných hledisek, a to jako oblast práva soukromého a oblast práva veřejného. Předpisy práva soukromého upravují vztahy mezi osobami (právnickými a fyzickými) a pro daný účel se uplatňují zejména v závazkových vztazích mezi účastníky výstavby. Jedná se o rovnoprávné vztahy mezi partnery. Předpisy práva veřejného upravují vztahy mezi státem a osobami a pro daný účel se uplatňují zejména při ochraně veřejných zájmů v procesu přípravy a provádění staveb. Jedná se obvykle o vztah mezi orgány veřejné správy a účastníky výstavby. V této souvislosti je pro daný účel významná také ochrana práv osob příslušnými zákony.

Právní řád tvoří souhrn všech právních norem, platných na území státu. Českým právním řádem se v oblasti závazkových vztahů řídí vztahy, jejichž oba účastníci mají bydliště nebo sídlo organizace v ČR. Pokud tomu tak není, řídí se jejich závazkové vztahy právním řádem, na kterém se oba účastníci dohodli. V oblasti práva veřejného jsou právní normy týkající se výstavby závazné pro všechny stavby na území ČR.

Autorizovaná osoba (AO) je odpovědna za dodržování platných právních předpisů, vztahujících se k dané stavbě jak v přípravě, tak i při realizaci stavby. AO posuzuje dostatečnost opatření navržených na průběh výstavby, zejména dbá na dodržování základních požadavků SZ a prováděcích vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů.

Přehled právních předpisů týkajících se oboru TZS je uveden v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

2.2.2 Uplatňování právních předpisů v procesu projektování

Právní řád, kterým se bude proces projektování řídit, druh a úroveň příslušných právních předpisů, které bude nutné respektovat a jejich konkrétní výběr je nutné si uvědomit před zahájením procesu projektování, nebo před zahájením účasti na něm. Především je třeba provést příslušnou analýzu.

Je nutno vyjít z charakteristiky smluvních závazků v oblasti projektování a uplatňování předpisů, z občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jimiž se řídí závazkové vztahy v této oblasti.

Ovlivnění obsahu projektové dokumentace stavby právními předpisy je odlišeno v několika oblastech:

2.2.3 Funkce standardů v procesu projektování

Významnou úlohu v procesu projektování mají doporučené standardy a technické normy, které nejsou právními předpisy; představují však pravidla nebo řešení obvyklá, optimální, vyhovující většině případů, a proto mají charakter nezávaznosti, doporučení, ale představují také velkou právní sílu.

Závaznými se normy stávají:

Normy mají často nezastupitelný význam při řešení sporů, protože představují technické či obchodní zvyklosti, tj. postupy, uspořádání nebo parametry apod., které je možné považovat za obvyklé a doporučené. Proto je účelné vycházet z údajů takto použitelných standardů již v procesu projektování a volit odchylky od nich pouze v odůvodněných případech. V případě použití platných ČSN formou závaznou je nutno zajistit prokazatelné seznámení všech pracovníků, kteří s těmito normami pracují.

Mezi standardy běžně používané v procesu projektování patří zejména normy české technické (ČSN), normy evropské (EN) a normy mezinárodní (ISO), na určitých úrovních harmonizace označované jako normy ČSN EN, ČSN ISO nebo ČSN EN ISO, složka České technické normy v systému PROFESIS ČKAIT.

Poznámka:
Prodej, distribuci a přidělování licenčního přístupu k normám místo ÚNMZ převzal ČAS – Česká agentura pro standardizaci. Ceník je zveřejněn na adrese http://www.agentura-cas.cz/informace-ke-zmene.
Samostatnou, pro výstavbu velmi důležitou oblastí, jsou všechny požadavky uvedené ve stavebním zákoně a v jeho prováděcích předpisech, ve znění pozdějších předpisů. Tyto, právními předpisy v budoucnosti vyžadované normy, jsou tzv. „sponzorované normy“, veřejně bezplatně přístupné.

Poznámka:
V roce 2016 vydal odbor stavebního řádu MMR ČR pracovní pomůcku „Povolování výjimek z obecných požadavků na výstavbu“ – která se týká požadavků z vyhlášek č. 501/2006 Sb.č. 268/2009 Sb. a č. 398/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


2.3 ZÁVAZKOVÉ VZTAHY V POSTUPU NAVRHOVÁNÍ

Kvalita procesu projektování a kvalita projektové dokumentace stavby má významný vliv nejen na úroveň řešení stavby, ale také na kvalitu jejího provádění a na dosažení stanovených cílů.

Rozhodujícím hlediskem pro volbu určitého způsobu výstavby, a tím také pro volbu určité struktury účastníků procesu projektování, je hledisko odpovědnosti, převzetí rizik za řešení investičního celku a poskytnutí příslušných záruk.

Vykonavatelem a zhotovitelem v procesu projektování všech stupňů dokumentace a projektové dokumentace je obvykle projektant. Tomu může stavebník zadat zpracování předinvestiční a projektové přípravy stavby s požadavkem na záruky, že projektová dokumentace prokáže reálnou možnost dosáhnout požadovaných cílů stavby. Musí však projektantovi umožnit jak výkon zpracování dokumentace pro provedení stavby, tak i výkon autorského dozoru při provádění stavby. V opačném případě mu zadá stavebník pouze zpracování dokumentace podle vlastních představ s tím, že odpovědnost za dosažení cílů projektu zůstává plně na stavebníkovi. Podle SZ u staveb financovaných z veřejného rozpočtu, pokud projektovou dokumentaci může zpracovat jen autorizovaná osoba, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

2.3.1 Přehled obvyklých smluvních vztahů v procesu navrhování

V závazkových vztazích zabezpečujících proces projektování, tj. zpracování dokumentace stavby, je účelné odlišit:

Fáze předprojektové přípravy

Ve fázi předprojektové přípravy se jedná obvykle o smluvní vztahy mezi stavebníkem a projektantem jako zpracovatelem příslušných studií, zadání nebo návrhu řešení stavby. Sem spadá dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí (DÚR), jejíž skladba je uvedena v příloze č. 123456 a 7 popř. 8910 a 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Fáze projektové přípravy, fáze provádění a fáze provozování stavby

V těchto fázích se jedná o závazek vypracování projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení, projektové dokumentace pro provádění stavby, průvodní a dodavatelské dokumentace, dokumentace pro uvedení stavby do provozu, dokumentace pro užívání stavby (součástí je i dokumentace skutečného provedení stavby), dokumentace k souvisejícím změnovým řízením, a všechny související výkony zpracovatelů těchto dokumentací. Každý z účastníků výstavby, který odpovídá za zpracování příslušné části dokumentace, může zadat zpracování takové dokumentace nebo její části svému dodavateli, aniž by tím byla dotčena jeho odpovědnost za ni.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem, spolu se smluvním vztahem mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby, představuje v ČR tu lepší formu obvyklého způsobu výstavby s kompletovanými vyššími dodávkami.

Projektant zpravidla zabezpečí:

Míra ovlivňování řešení stavby stavebníkem, důsledky pro převzetí záruk projektanta a komplexnost řešení k dosažení cílů stavby je významnou součástí smluvních ujednání.

2.3.2 Smluvní vztahy v procesu projektování podle právního řádu

Závazkové vztahy v procesu projektování se v ČR řídí občanským zákoníkem č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou-li účastníci smlouvy (právnické či fyzické osoby) podnikateli. V procesu projektování jde nejčastěji o zabezpečení dodávky projektové dokumentace stavby v rozsahu celé stavby nebo její části a o zabezpečení s tím souvisejících činností a to formou smlouvy o dílo podle § 2623 ve vazbě na § 2586 občanského zákoníku.

Nejčastěji používaným smluvním typem je smlouva o dílo. Ujednání ve smlouvě mohou být nahrazena standardy, označenými obvykle jako všeobecné obchodní podmínky, smlouva však musí obsahovat jejich jednoznačné označení nebo obchodní podmínky. Využity mohou být standardy ČKAIT A 4.1 nebo jiné, vždy je však nutné přesně určit části standardů, které mají charakter smluvního ujednání.

Stanovení odpovědnosti zhotovitele dokumentace je důležitou součástí závazku pro zabezpečení kvality stavby, zejména půjde-li o dokumentaci pro územní a o projektovou dokumentaci pro stavební řízení a pro provádění stavby. Pokud je projektová dokumentace součástí vyšší dodávky, pak se taková odpovědnost promítá do souborných záruk zhotovitele za stavbu. Jestliže však takovou projektovou dokumentaci zpracovává projektant (jako dodavatel stavebníka), pak provádění podle ní zabezpečuje zhotovitel stavby (jako dodavatel převážně kompletované vyšší dodávky). Je nutné přesně dohodnout rozdělení odpovědnosti a ručení mezi zhotovitele projektové dokumentace (za řešení stavby, prokazující možnost dosažení cílů stavby) a mezi zhotovitele stavby nebo její části (za provedení díla podle projektové dokumentace, předané mu stavebníkem).

Zvláštním případem závazkových vztahů jsou vztahy při zabezpečování veřejných zakázek, které se řídí ustanoveními zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.


2.4 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA

2.4.1 Odpovědnosti a pravomoci

Rozsah působnosti AO stanovuje část třetí AZ, ve znění pozdějších předpisů, tj. ustanovení § 12 až § 19, přičemž obecný rámec odpovědnosti je uveden v § 12 až § 16. Podle těchto ustanovení je autorizovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které jí byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, nebo ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, případně nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat zpracované dokumenty autorizačním razítkem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.

SZ ve znění pozdějších předpisů považuje za vybrané činnosti ve výstavbě pouze vymezenou projektovou činnost a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ ve znění pozdějších předpisů, pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost. Vymezené dokumenty z této činnosti mají charakter veřejných listin; ty pak musí AO označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku AO ČKAIT.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra – projektanta vymezuje § 18 AZ ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb (TPS) a PO staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení SZ a AZ, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah působnosti autorizovaného technika – projektanta vymezuje § 19 AZ, ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb (TZS) může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro nějž je autorizován.

Autorizaci podle AZ, ve znění pozdějších předpisů, musí mít autorizovaný inženýr – projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který je oprávněn vykonávat a provádět níže uvedené vybrané a další odborné činnosti a vypracovávat u staveb s převažující technologickou částí:

Autorizaci podle AZ, ve znění pozdějších předpisů nemusí mít projektant TZSp, který vypracovává:

Je potřebné, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisejících, zejména výkonu autorského dozoru (AD) nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů, včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti AO bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními občanského zákoníku, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.

AO TZSp musí vyvíjet úsilí, aby u vlastnoručně vypracované projektové dokumentace pro stavební povolení vykonávala AD, a to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provedení stavby, pokud ji sám nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a předčasného provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti se bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu. U staveb financovaných z veřejných prostředků je povinností stavebníka autorský dozor zajistit.

2.4.2 Chráněná práva

Stavebním zákonem, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Proto jsou v plném rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení, nebo musí být o stavebním záměru prokazatelně informováni. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.

Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona č. 121/2000 Sb., zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích č. 527/1990 Sb., zákona o ochraně průmyslových vzorů č. 207/2000 Sb. a zákona o užitných vzorech č. 478/1992 Sb., vše ve znění pozdějších předpisů.

Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky – specialisty.


3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

3.1 DOKUMENTACE VE FÁZI PŘEDPROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY

3.1.1 Příprava zakázky

Postup 3.1.1 řeší analýzu problémů, formulace úkolu a obstarání podkladů, souvisejících s požadavkem na přípravu projektového řešení stavby podle požadavků a představ zákazníka. S výjimkou jasně definovaných podkladů je vypracování zadání většinou již součástí řešení vlastního úkolu.

Proces řeší zpracování podkladů stavby ve fázi předprojektové přípravy, zahrnující podle velikosti a složitosti stavby různé analýzy, sloužící stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska koncepční varianty řešení, umístění, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Analýzy, popř. různé stupně investičních záměrů, zpracovává stavebník, popř. projektant na základě podkladů předaných zákazníkem/stavebníkem.

Proces řeší většinou návrh a vývoj technologických staveb. Jedná se o náročné výrobní podniky, provozy, energetická a hutnická zařízení a další obdobná díla. Cílem je nalézt nejlepší technické a technologické řešení a jeho základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska budoucího provádění a možnosti dosáhnout vytčené cíle.

Bude-li se jednat o procesy a činnosti velkého rozsahu nebo významu či náročnosti, kdy stavebníkem bude třeba zahraniční subjekt, nebo se bude uvažovat s účastí zahraničních zhotovitelů, setká se projektant asi s požadavky programu UNIDO. Tato organizace ve svém manuálu detailně uvádí obsah a rozsah studie možností (Opportunity Study), předběžné studie proveditelnosti (Pre-feasibility Study) nebo studie proveditelnosti (Feasibility Study).

Vstupem do postupu 3.1.1 je záměr stavebníka, formulovaný v poptávce nebo návrhu na smluvní ujednání.

V rámci postupu se provádí:

Tato dokumentace obsahuje obvykle podle povahy záměru i variantní řešení, řeší vztah k okolní krajině, závěry z marketingu, technicko-ekonomické řešení, návrh technologických procesů a systému jejich řízení, materiálové vstupy a zdroje pro realizaci stavby a pro užívání stavby, jako jsou suroviny, energie, popisuje prostředí stavby, inženýrské sítě, dopravní obslužnost, technické a environmentální souvislosti a řešení, začlenění stavby do jiných organizačních struktur, nároky na personál při výstavbě i užívání stavby, finanční analýzu a analýzu rizik.

Výstupem postupu 3.1.1 je zpracovaná dokumentace se základní koncepcí, která se mnohdy stává podkladem nebo i součástí nabídky, v případě její úspěšnosti součástí návrhu smlouvy o dílo na projektovou přípravu stavby, včetně rámcového stanovení dosažitelných a měřitelných výsledků práce.

Výstup postupu slouží pro rozhodnutí stavebníka o tom, že investiční záměr je vhodné realizovat a zda má reálný předpoklad dosáhnout definovaných cílů. Stává se vstupním podkladem pro vypracování dokumentace dalšího stupně a k uzavření smlouvy o dílo na tuto dokumentaci. Může také dát podnět k přepracování návrhu dokumentace stavby s novými podklady, či zastavení prací.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Rozsah podkladů z předprojektové přípravy uvádějí pro jednotlivé profese TZS metodické pokyny, označené MP 1.5.X.

Rámcový obsah těchto dokumentací lze rovněž nalézt v novelizovaném MP 1 a MP 2.

3.1.3 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí

Postup 3.1.3 řeší zpracování dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí (DÚR), jejíž skladba je uvedena v příloze č. 1 až 7 popř. 811 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a v odpovídající míře platí i u veřejnoprávní smlouvy a územního opatření. Stavební úřad může v konkrétním případě při umístění stavby souhlasit s omezením rozsahu dokumentace s ohledem na charakter stavby, její umístění a její vliv na území. Tuto dokumentaci řadíme do předprojektové přípravy stavby.

Vstupem postupu 3.1.3 je dokumentace zpracovaná při přípravě zakázky (viz kap. 3.1.1) a studie stavby, návrhy řešení stavby (viz kap. 3.1.2). Podle stavebního zákona lze umísťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě nástrojů územního plánování. Územní rozhodnutí a územní souhlas (zjednodušený postup podle SZ, nahrazující územní rozhodnutí) jsou nástroje územního plánování. Vydává jej stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení. Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Bez vypracování a doložení dokumentace záměru pro územní řízení nelze požádat příslušný stavební úřad o zahájení územního řízení a získat územní rozhodnutí. Kladné územní rozhodnutí umožňuje stavebníkovi pokračovat v zabezpečení projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení ve fázi projektové přípravy stavby (viz kap. 3.2.1).

Územní řízení k získání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení se obvykle zahajuje na písemný návrh žadatele, který je doložen dokumentací záměru a doklady, stanovenými SZ, ve znění pozdějších předpisů. Získání takových dokladů může vyvolat potřebu připravit v předstihu dokumentaci pro zvláštní jednání s orgány veřejné správy nebo pro správní řízení. Příkladem může být získání stanoviska příslušného úřadu jako výsledku posuzování vlivu na ŽP, jedná-li se o technologické stavby, které svým charakterem a rozsahem mohou významně ovlivnit okolní ŽP. Stanoví také podmínky k zajištění ochrany stavby před škodlivými vlivy a účinky.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby je žadatel a dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníkem je vždy také obec a ten, komu zvláštní právní předpis toto postavení přiznává.

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o ŽP a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Posoudí stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření nebo námitky účastníků řízení. Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.

Uspořádání, obsah a rozsah dokumentace záměru, přikládané k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stavby obvykle přebírá údaje z ostatní dokumentace předprojektové přípravy stavby, ale zároveň ji doplňuje a plní současně funkci návrhu komplexního řešení stavby.

Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je rozpracován v novelizované MP 1 Projektová činnost.

Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení (DÚR) nebo rozhodnutí o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území je v příloze č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Hlavní části této dokumentace tvoří:

A. Průvodní zpráva
B. Souhrnná technická zpráva
C. Situační výkresy
D. Dokumentace objektů
K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Pro technologické stavby je postup podle MP 1 totožný; dále se jen uvádí obsahová část, zaměřená na TZS.

Základní údaje o provozu, popřípadě výrobním programu a technologii:

Výstupem postupu 3.1.3 je dokumentace záměru, přikládaná k žádosti o vydání územního rozhodnutí.


3.2 DOKUMENTACE VE FÁZI PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY STAVBY

3.2.1 Projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení

Postup 3.2.1 řeší zpracování projektové dokumentace předkládané podle § 110 odst. 2 písm. b) SZ k žádosti o stavební povolení, podle § 105 odst. 5 zákona k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až e) zákona, nebo k předložení veřejnoprávní smlouvy podle § 116 a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 odst. 2 zákona v rozsahu a podrobnostech podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Vstupem do postupu 3.2.1 je dokumentace záměru podle kap. 3.1.3. Není-li tento stupeň dokumentace vypracován, je pak vstupem do postupu zadání stavebníka a příslušná smlouva o dílo. Projektovou dokumentaci stavby přikládá stavebník k žádosti o stavební povolení ve skladbě dané prováděcí vyhláškou ke stavebnímu zákonu. Obsahové náležitosti stavebního povolení stanoví prováděcí právní předpis.

Projektová dokumentace může být považována někdy i za formu projektové dokumentace pro provádění stavby. Podle této dokumentace může být stavba provedena, nenařídí-li stavební úřad vypracování dokumentace pro provádění stavby, což může vyhovět zejména pro menší a jednodušší stavby. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Zpracování dokumentace zajišťuje AO (hlavní projektant) se svými spolupracovníky.

Předpis předpokládá, že současně se stavebním povolením může stavební úřad vyžádat předložení podrobnější dokumentace ještě před zahájením stavby, potřebné ke kontrole dodržení podmínek pro provedení stavby. U staveb obsahujících technologická zařízení, u nichž je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání, může stavební úřad uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.

Vstupem postupu je provedená příprava zakázky v rozsahu návrhu řešení. Úloha AO spočívá především v převzetí komplexní odpovědnosti z hlediska ochrany veřejného zájmu za práci svou i ostatních osob, které se na zakázce podílejí. Tuto odpovědnost přebírá především výkonem soustavného dohledu nad zpracováním, koordinací činnosti dalších AO a kontrolou v závěru prací.

V příloze č. 6.1 A této MP 1.5 je uvedena skladba požadované projektové dokumentace.

Výstupem postupu 3.2.1 je projektová dokumentace předkládaná k žádosti o stavební povolení, k ohlášení stavby nebo k předložení veřejnoprávní smlouvy a k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Po vydání stavebního povolení se stává projektovou dokumentací, ověřenou ve stavebním řízení (viz MP 1MP 2).

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až E členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Postup 3.2.2 řeší zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby do úrovně, umožňující stavebníkovi provádění stavby a ke kontrolním prohlídkám. Navazuje a rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení. Vypracovává se, pokud povinnost jejího vypracování vyplývá z územního rozhodnutí (§ 92 SZ). Tuto projektovou dokumentaci může vypracovat jen AO; činnost spadá mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Tato dokumentace musí být podle § 92 SZ, ale zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 48 (nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, distribuční soustava v elektroenergetice ev. v plynárenství, rozvodné tepelné zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení).

Vstupem do postupu 3.2.2 je projektová dokumentace podle 3.2.1 této MP 1.5, která byla podkladem pro vydání stavebního povolení se splněnými podmínkami stavebního úřadu a veřejnoprávních orgánů, stanovenými pro úpravu této projektové dokumentace ve stavebním povolení nebo certifikátu, vydaném autorizovaným inspektorem.

V rámci postupu se provádí vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Dokumentaci zajišťuje stavebník buď na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ, nebo z vlastní iniciativy. Dokumentace je v tom případě využívána pro kontrolní prohlídky. Její rozsah lze však upravit, musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na ŽP a době trvání stavby. Zpracovávají se pouze ty části dokumentace pro provádění, které nejsou dostatečně definovány pro provedení projektovou dokumentací pro stavební řízení, nebo pro zkrácené stavební řízení.

Z vlastní iniciativy zajišťuje stavebník tuto dokumentaci např. chce-li mít kvalitnější podklady specifikaci dodávky, pro výkon dozoru nad prováděním nebo pro výběr zhotovitele, v tom případě rozšířenou o podrobný výkaz výměr, eventuelně položkový rozpočet. Efektivnost jejího zpracování je ale nižší, protože bez spolupráce se zhotovitelem nelze řešit podrobnosti, vyplývající z jeho technologických postupů.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je podle § 158 SZ činností vybranou, musí být tedy zpracována AO. Je žádoucí, aby tuto dokumentaci zpracovala tatáž autorizovaná osoba, která zpracovala dokumentaci předchozího stupně. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, nazývaná také často realizační dokumentace, rozpracovává předchozí stupeň projektové dokumentace nejen do úrovně umožňující vlastní realizaci stavby, ale stává se i podkladem pro navazující inovace, racionalizace a změny dokončené stavby.

Příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, specifikující rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, je využívána i při zpracování příslušné dokumentace, jenž je součástí zadávacích podmínek (§ 92 ZZVZ) v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb. Výše uvedená příloha č. 13 je podkladem pro zadávací podmínky podle zákona o zadávání veřejných zakázek č. 134/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

V průběhu zpracování a při dalším využití plní projektová dokumentace pro provádění stavby zejména následující funkce:

Ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, došlo také k rozšíření 9 příloh na 16 a ke změnám v jejich číslování. Příloha č. 8 stanoví rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, příloha č. 12 stanoví rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a)e) SZ, nebo pro vydání stavebního povolení, příloha č. 13 stanoví rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, příloha č. 14 stanoví rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby, příloha č. 15 stanoví náležitosti dokumentace pro bourání staveb, příloha č. 16 stanoví náležitosti a způsob vedení stavebního deníku.

Projektová dokumentace pro provádění stavby v technologické části dokumentace je obvykle tvořena souhrnnou částí na úrovni složky pro každý jednotlivý provozní celek a provozní soubor. Technická zpráva se zpracovává ve stejné skladbě a členění jako projektová dokumentace pro stavební povolení, z níž příslušné údaje přebírá s tím, že se:

Pro práce na této projektové dokumentaci je významná také potřeba předávání dílčích projektových výsledků, obvykle mezi zpracovateli provozních souborů a stavebních děl, podkladů pro výpočty, pro energetické a jiné rozvody apod., a to i mezi různými subjekty podílejícími se na těchto pracích.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce, výrobně technická dokumentace a dokumentace výrobků dodaných na stavbu. Pokud je pro stanovení podrobností nutná některá z výše uvedených dokumentací, musí být tento požadavek uveden v projektové dokumentaci pro provádění stavby.

Projektová dokumentace pro provádění stavby poskytuje také informace pro základní úroveň plánování, pro operativní řízení a sledování rozpracovanosti díla, kontrolní činnosti a provádění operativních zásahů v zájmu odstraňování odchylek od plánovaného stavu.

Oprávnění k vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby má jen AO.

Dokumentace se zpracovává podle společných zásad samostatně pro jednotlivé stavby (pozemní a inženýrské), případně provozní (technologické) soubory, pokud se ve stavbě vyskytují a vycházejí z projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení.

V každé části je:

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že projektová dokumentace pro provádění stavby se člení na:

Stavební objekty

Inženýrské objekty

Technická nebo technologická zařízení

Dokumentace pro Technická nebo technologická zařízení se zpracovává podle svého rozsahu a charakteru v samostatných částech:

1. Technická zpráva

2. Výkresová část

3. Seznam strojů a zařízení

Dokumentace každého z provozního souborů (PS), popř. dílčích provozních souborů, obsahuje také zejména:

Rozsah a obsah projektové dokumentace staveb podle vyhlášky o dokumentaci staveb vztahující se k PS je uveden dále v této MP 1.5.

K obsahu projektové dokumentace pro provádění stavby je účelné připojit ještě následující vysvětlující poznámky:

Výstupem postupu 3.2.2 je projektová dokumentace pro provádění stavby.


3.3 DOKUMENTACE VE FÁZI PROVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ STAVBY

3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

Postup 3.3.1 řeší zpracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů, uvedení do provozu, předání a převzetí a pro zahájení užívání stavby.

Vstupem do postupu 3.3.1 je zpracovaná projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a projektová dokumentace pro provádění stavby.

V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro získání kolaudačního souhlasu k jejímu trvalému užívání. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Praktické řešení vychází z projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení a z projektové dokumentace pro provedení stavby. V nich má být rozpracování dokumentace natolik zřejmé, aby se stalo spolu s ostatními podklady a doklady zadáním pro vlastní zpracování dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro zahájení užívání stavby.

Dokumentace pro uvedení stavby do provozu a pro zahájení užívání někdy bývá již součástí projektové dokumentace pro provádění stavby, nebo je zpracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.

Ta obsahuje požadavky pro provedení individuálních zkoušek strojů a zařízení, komplexních a garančních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a k zpracování provozní dokumentace a zásad provozování stavby.

Součástí tohoto stupně dokumentace mohou být také postupy pro spuštění technologických linek a celků, a to buď pouze pro první uvedení do provozu, nebo pro každé spouštění po provozní odstávce, případně obdobně i pro odstavení linek a celků z provozu. V této fázi v časovém úseku mezi ukončením provádění a začátkem užívání probíhá vyzkoušení a průkazy, dokumentační zachycení skutečného stavu. Na základě komplexního vyzkoušení dochází k předání a převzetí technologických celků a stavby uživateli; většinou návazně následuje zkušební provoz a prokázání projektovaných parametrů garančními zkouškami.

Rozsah dokumentace pro tuto fázi výstavby bude vždy specifický podle toho, jaká jsou stanovena kritéria, o jaký druh a složitost stavby a technologického zařízení se jedná, jaký druh technologických procesů v ní probíhá, jaké jsou stanoveny cíle i jaké jsou vztahy mezi účastníky výstavby. Tato pomůcka nerozpracovává všechny možné formy dokumentace pro povolení užívání, vypracovávané zejména vyššími dodavateli nebo formou kompletované dodávky. Vychází jen z nejčastějšího vztahu zajišťování investorským způsobem, pro něhož je partnerem v této oblasti projektant.

V průběhu zpracování a při dalším využití plní tato dokumentace pro daný soubor zařízení zejména následující funkce:

Pro předání stavby do užívání jsou stanoveny také veřejnoprávní podmínky. Ty jsou stanoveny v souladu s právními předpisy pro výstavbu při správních řízeních, podmiňujících předání a převzetí stavby nebo její části do zkušebního, předčasného užívání a do trvalého provozu. Rozhodujícím podkladem pro posouzení dodržování stanovených podmínek je kromě projektové dokumentace ověřené ve stavebním řízení nebo při povolení změny před jejím dokončením i dokumentace skutečného stavu. Tuto dokumentaci zpracovává projektant na základě výsledků úprav zařízení, ke kterým došlo v průběhu jejich provádění, zkoušek a průkazů. K tomu slouží i dokumentace této fáze výstavby, určující i obvykle plynulý přechod od komplexního vyzkoušení do zkušebního provozu, která je potřebná k získání kolaudačního souhlasu od stavebního úřadu.

Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby zachycuje odchylky, k nimž došlo při realizaci stavby. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení a podle projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud se zpracovává), nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám, vyžadujícím změnové řízení před dokončením stavby. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1 : 100). Je využívána pro vydání kolaudačního souhlasu k užívání dokončené stavby. K tomuto řízení, je-li to účelné, může být projektant přizván stavebním úřadem. Stručný rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení technologické stavby je dále v této MP 1.5. Rozsah a obsah dokumentace skutečného stavu stavby je uveden v příloze č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace jsou specifikovány v § 118 odst. 7 SZ.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro fázi uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů, definovaných v jím zpracované dokumentaci.

Výstupem postupu 3.3.1 je dokumentace k užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující i dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu stavebním úřadem.

3.3.2 Dokumentace pro užívání a provozování stavby

Postup 3.3.2 řeší zpracování dokumentace pro užívání a provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.

Vstupem do postupu 3.3.2 je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provozování stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (viz kap. 5.2).

Na zpracování dokumentace k užívání stavby, označované také jako provozní dokumentace, se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu provádění. Řešení z předchozích stupňů dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace. Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby, nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu. V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.

AO se na zpracování této dokumentace již většinou nepodílí, její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby. Projektant v předchozích stupních dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace k užívání a k provozování stavby i přímo podílí, je jeho činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba má svoji efektivnost především z jejího provozování.

Z výše uvedených důvodů je pojednání o provozní dokumentaci věnována v dalším textu patřičná pozornost.

Specifika zpracování provozní dokumentace

Souborně lze poslání dokumentace pro užívání a pro provozování stavby (provozní dokumentace) vyjádřit jako snahu dokumentovat aktuální strukturu stavby v členění podle provozních souborů zařízení, staveb, nebo také strukturu organizačních jednotek a útvarů organizace, v nichž probíhají procesy vedoucí k dosažení cílů stavby. Tuto strukturu je nutné dokumentovat v rozsahu potřebném pro provozování stavby a následné inovace všech úrovní. Je dána i potřebou udržovat aktuální strukturu řízených procesů, které zajistí dosažení cílů stavby a dosahování po dobu životnosti stavby, včetně běžných inovačních procesů, pokud nenabudou úrovně nového projektu spojeného s výstavbou, nebo úrovně změny dokončené stavby.

Při předání a převzetí stavby k běžnému užívání od fáze uvedení stavby do provozu je předávána provozní dokumentace v aktuálním stavu ke dni předání a převzetí. Je povinností uživatele stavby, aby udržoval aktuální stav dokumentace skutečného provedení stavby po celou dobu životnosti stavby v souladu s požadavky SZ č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a dodržoval tak požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení, přístrojů a nářadí.

Jako specifika lze pro zařazování provozní dokumentace do souboru dokumentace stavby označit následující skutečnosti:

Úrovně a formy zpracování provozní dokumentace

Počet úrovní zpracování provozní dokumentace je odvislý od velikosti a složitosti stavby, technologického zařízení a od způsobu řízení jejího provozu. Provozní dokumentace bývá zpracována:

Provozní dokumentace na úrovni stavby zahrnuje obvykle i dokumentaci, označovanou často jako dokumentace skutečného provedení stavby a provedenou již pro oznámení nebo povolení k užívání, nebo z ní vycházející. Tato dokumentace slouží také pro potřebu inovací aktuálního stavu provozované stavby a další části dokumentace stavby, sloužící vedení organizace nebo organizační jednotky především k managementu, jako je plánování, organizování, operativnímu řízení nebo kontrolingu.

Dokumentace na úrovni jednotky organizační struktury stavby je zpracována jako základní úroveň provozní dokumentace technologických celků, provozních souborů, stavebních děl nebo organizačních útvarů ve formě provozních knih (provozních příruček, provozních manuálů), využívajících příslušné části datové základny organizace a obsahujících vše potřebné k provozování příslušné části stavby.

Obsah provozní dokumentace na úrovni stavby

Pokud je provozní dokumentace zpracována na dvou úrovních, potom dokumentace zpracovaná na úrovní stavby obvykle zahrnuje:

Pokud je provozní dokumentace, zejména pro menší a jednodušší stavby, zpracována na jediné úrovni, pak je výběr výše uvedených částí dokumentace zpracován do formy provozní knihy (provozního manuálu). Úplná provozní dokumentace je pak uchovávána pro potřeby údržby a inovací stavby a jejích technických a technologických zařízení.

Dokumentace určující provozní strukturu stavby

Tato dokumentace zahrnuje úplnou dokumentaci vypracovanou v průběhu výstavby a dokumentaci skutečného stavu k povolení změny stavby před jejím dokončením, s doklady o všech změnách této dokumentace.

V dokumentaci se zaznamenává také:

V souladu s touto dokumentací jsou pak pořízeny výkresy a náčrty pro provozní příručky. Úplná dokumentace je uchovávána rovněž pro potřeby přípravy inovací na úrovni změn dokončené stavby.

Dokumentace systému ochrany veřejných práv

Dokumentace již provozované stavby je dána jejími specifickými potřebami. Obsahuje výběr ustanovení předpisů z oblasti ochrany veřejných práv a souvisejících standardů (norem), vztahujících se k provozované stavbě. Obsahuje dále uspořádané informace o promítnutí příslušných údajů a pravidel do dalších částí provozní dokumentace a o promítnutí příslušných údajů a pravidel do provozních příruček.

Jedná se zejména o ustanovení:

Pravidla ekonomického provozování stavby

Pravidla bývají uspořádána do formy provozního řádu stavby a rozlišují:

Pravidla mají stanovit podmínky ekonomického provozování takovým způsobem, aby nedošlo k ohrožení zdraví zúčastněných osob, ohrožení majetku, k poškození stavby, zařízení nebo k jejímu nadměrnému opotřebení oproti předpokladům v dokumentaci stavby.

Pravidla krizového provozování stavby

Dokumentace především určuje situace, které přicházejí v úvahu jako krizové, kdy obvykle zahájí činnost krizový management provozu:

Pravidla dozorů nad provozem

Jedná se obvykle o pravidla pro dozory, dohledy, inspekce a technické prohlídky, zaměřená na všechny technické faktory při provozování stavby a jejího zařízení.

Pravidla lze členit do tří částí:

Pravidla pro dozory, inspekce a technické prohlídky se aktualizují nejen v souladu se změnami předpisů, prováděnou racionalizací nebo modernizací, ale také v souladu se získanými provozními zkušenostmi. Mezi dozorové orgány patří stavební úřady, odbory ŽP, ČIŽP, hygienické stanice, ČBÚ, Česká obchodní inspekce, Úřad inspekce práce apod.

Pravidla regenerace spojené s modernizací zařízení a racionalizací procesů

Dokumentace stanoví pravidla pro regeneraci, jako je prosté obnovení formou údržby, oprav, popř. výměny dílců zařízení a konstrukcí, ale také pro obnovení technických faktorů, jakým jsou třeba technologické postupy a principy i vstupní technické prvky. Tato pravidla však mají současně podněcovat k optimalizaci těchto faktorů a k racionalizaci příslušných procesů v zájmu dosahování celkové vyšší efektivnosti provozování stavby.

Udržovací práce se obvykle provádějí v souladu s plánem údržby a oprav. Plán údržby a oprav je pak rozpracováván na základní úroveň pro jednotlivé části zařízení. Smyslem technických prohlídek a preventivních oprav je předejít poruchám a haváriím. Přesto je nutné předpokládat také opravy v důsledku poruch. Zkušenosti z poruch a havárií se musí promítat do aktualizovaného plánu údržby a oprav.

Provozní předpisy, které mohou mít charakter standardu, podrobně zpracovaného pro cyklicky opakované procesy, jako je opakovaná výroba nebo služby, nebo jen rámcové děje, musí vždy zahrnovat také pravidla a požadavky, odpovídající příslušným právním předpisům. Jako příklad lze uvést vyhrazená technická zařízení, podléhající státnímu odbornému dozoru nad bezpečností práce. U nich se musí vždy, co do postupů jejich spouštění a užívání i co do kvalifikace obsluhujícího personálu a dozorů, vyhovět požadavkům zákona č. 174/1968 Sb. a jeho prováděcích předpisů, ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhlášky č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, a NV č. 101/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Další požadavky na zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou formulovány ve zcela novém zákoně č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve znění pozdějších předpisů. Poslední důležitá novela zákona č. 309/2006 Sb. provedena zákonem č. 88/2016 Sb.

Pravidla pro účast lidského činitele při provozování zařízení a stavby

Tato část dokumentace má stanovit zejména organizační schéma funkcí s uvedením kvalifikačních požadavků na každou z funkcí, včetně manažerů příslušných úrovní, podle zařazení útvarů ve struktuře provozované stavby, a požadavky na další vzdělávání, školení, přezkoušení každé kvalifikační skupiny funkčních míst.

Výstupem postupu 3.3.2 je dokumentace stavby pro užívání a pro provozování stavby, pro udržování stanovené technické úrovně stavby a k následným inovacím.


4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZSp

4.1.1 Autorský dozor (AD)

Autorským dozorem (AD) se obvykle označuje činnost AO TZSp, která ověřuje soulad prováděné stavby s ověřenou dokumentací v průběhu výstavby. Zjištěné nedostatky a návrh na způsob i postup jejich odstranění jsou obvykle předmětem zápisu do stavebního deníku nebo autorského deníku. Působnost autorského dozoru se vztahuje již na fázi projektové přípravy projektu (zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby) a souvisí jak s prováděním stavby, tak s jejím vyzkoušením a průkazy před užíváním. AD je vykonáván na základě smlouvy se stavebníkem a nejlépe AO, která zpracovala projektovou dokumentaci stavby pro stavební povolení. Na významných, technicky a technologicky náročných stavbách je obvykle autorský dozor trvalý, na ostatních stavbách občasný, podle potřeby.

AD není jako pojem definován právně, ale používá jej jak SZ, tak AZ, ve znění pozdějších předpisů. Obsah a rozsah AD musí být vymezen smlouvou. U staveb financovaných z veřejných prostředků je podle § 152 odst. 4 SZ tento dozor povinný.

Rozsah autorského dozoru

Do výkonu AD se zpravidla zahrnuje:

Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Bližší informace o stavebním deníku viz MP 3.2.2 Technický dozor ve výstavbě, vedení stavebního deníku.

4.1.2 Určování vnějších vlivů a činnost odborné komise

Pro provádění technických nebo organizačních opatření před zahájením provozování technických zařízení i při provozování technických zařízení je nutno klasifikovat prostory s prostředím nebezpečí výbuchu podle nařízení vlády č. 406/2004 Sb., o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu (např. prostředí s nebezpečím výbuchu, prostředí bez nebezpečí výbuchu, protokol o určení vnějších vlivů/prostředí pro bezpečnost elektrozařízení atd.).

Posuzují se vnější, vnitřní prostory budov, jakož i prostředí uvnitř technologických zařízení, protože teprve poté je možno stanovit prostředí kolem něj. O určení vnějších vlivů a o opatřeních, které určené vnější vlivy podmiňují, musí být písemný doklad – protokol o určení vnějších vlivů. Protokol je součástí dokladové části dokumentace, která musí být po dobu životnosti zařízení, provozu či budovy uchovávána.

Účelem je upozornit odpovědné projektanty na důležitost a včasné zpracování protokolu o určení vnějších vlivů, který je nezbytným výchozím podkladem především pro projekty elektro – silnoproudu, slaboproudu, ASŘTP a strojní části (například výběr motorů k poháněným zařízením atd.). Nutno upozornit, že vlivy se stanovují i v prostorách, ve kterých se nenachází elektrozařízení (sila na mouku, cukr, kakao, zásobníky plynu atd.).

Pro určení vnějších vlivů v prostorách s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par je nutná znalost technologie, charakteristiky strojního zařízení, větrání a příslušných bezpečnostních a protipožárních předpisů, podložená zkušeností. Aplikace předmětných norem vyžaduje v konkrétních případech kritické hodnocení vlivů vyplývajících z dispozičního uspořádání strojů a zařízení, beroucí v úvahu místní provozní podmínky, úroveň obsluhy atd.

Komise pro určování vnějších vlivů

Odborná komise jmenovaná rozhodnutím ředitele projektové organizace určuje vnější vlivy v souladu s normou ČSN 33 2001-13 Elektrické instalace nízkého napětí, ČSN EN 60079-10 Elektrická zařízení pro výbušnou plynnou atmosféru, Část 10: Určování nebezpečných prostorů a ČSN EN 60079-10-ed. 2 Výbušné atmosféry – Část 10-2: Určování nebezpečných prostorů – Výbušné atmosféry s hořlavým prachem.

Komisi tvoří předseda komise, místopředseda, odborný projektant – specialista technolog, odborní projektanti – specialisté elektro, odborný projektant – požární specialista; tito členové komise jsou stálými členy. Dalšími členy komise jsou vedoucí projektant dané akce, odpovědní projektanti – specialisté, např. stavební, vzduchotechniky, měření a regulace, technologie, případně další podle potřeby.

Kromě stálých členů komise mohou být na jednání komise přizváni další pracovníci, jako např. odborní a odpovědní projektanti, eventuelně interní a externí specialisté.

Komise řeší všechny případy, kdy je provozní výskyt hořlavých plynů, kapalin, prachů nebo kombinace těchto látek nazývaná hybridní směsí (nejběžnější kombinací bývá směs hořlavého plynu a hořlavého prachu) blízký teplotám jejich vzplanutí, nebo se vyskytují v množstvích, která ve směsi se vzduchem mohou vytvořit výbušnou koncentraci. V uvedených případech se stanoví zóny podle platných norem. O závěrech komise musí být sepsán protokol, podepsaný členy komise.

Odbornou komisi svolává její předseda na žádost vedoucího projektanta (hlavního inženýra projektu), případně odpovědného projektanta strojní části daného obchodního případu.

Protokol o určení vnějších vlivů

Výsledkem jednání komise je „Protokol o určení vnějších vlivů“. Vzhledem k tomu, že tento protokol tvoří důležitý podklad pro zpracování návrhů silnoproudu, slaboproudu, ASŘTP a pro poptávání strojního zařízení obsahujícího elektrotechnické přístroje a motory, je nutné, aby byl protokol vypracován ve fázi projektových prací, jakmile je známo technologické a dispoziční řešení.

Případné změny v dispozičním řešeni, stavební úpravy, požadavky na větrání apod. vyplývající z „Protokolu o určení vnějších vlivů“ uplatňuje u příslušných profesí odpovědný projektant strojní části.

Protokol o určení vnějších vlivů vypracovaný odbornou komisí se vyhotoví nejméně ve 3 vyhotoveních. Jedno vyhotovení je určeno pro odbornou komisi, druhé vyhotovení obdrží žadatel, třetí vyhotovení projektant akce jako doklad do projektové dokumentace.

Spisové složky vyřízených problémů se uchovávají podle spisového řádu v dokumentaci obchodního případu.

Při uvádění díla do provozu je nutno ověřit, zda předpoklady při vypracování „Protokolu“ v projektové fázi byly naplněny či nikoli. V negativním případě je nutno analyzovat příčinu a provést nápravu formou opatření. V případě, že se v technologickém procesu vyskytují látky nebezpečné výbuchem, je povinností zaměstnavatele mít podle NV č. 406/2004 Sb., vypracovanou „Dokumentaci o ochraně před výbuchem“, jejíž součástí je rovněž „Protokol o stanovení vnějších vlivů“ a stanovení opatření eliminujících nebo zmírňujících následky výbuchu.

Obdobně se postupuje, dojde-li v průběhu provozování díla k úpravám, které mohou ovlivnit prostředí.

4.1.3 Bezpečnost technických zařízení

Výklad některých pojmů, související s bezpečností výrobků a technických zařízení

Bezpečný výrobek – je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí, při užívání výrobku, přičemž se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria:

CE (označení) – označení shody, která vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Vyjadřuje skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba, která uvedené označení na výrobek připojila nebo za jeho připojení odpovídá, ověřila, že výrobek je ve shodě se všemi směrnicemi Společenství pro plnou harmonizaci, které se na něj vztahují, a že byl podroben všem příslušným postupům posuzování shody.

Dovozce – ten, kdo uvede na trh výrobek z jiného než z členského státu Evropské unie nebo uvedení takového výrobku na trh zprostředkuje.

ES prohlášení o shodě (o vlastnostech) – dokument, na jehož základě výrobci nebo dovozci označují tzv. stanovený výrobek uváděný na trh označením shody CE. ES Prohlášení o shodě (o vlastnostech) je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny ve směrnici upravující technické požadavky na stanovený výrobek. Prohlášení o vlastnostech bylo zavedeno pro stanovené stavební výrobky v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011.

Harmonizovaná česká technická norma – česká technická norma, která přejímá plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropských společenství společnou dohodou notifikovaných osob.

Místní provozní bezpečnostní předpis – předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

Normová hodnota – konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě.

Posouzení shody – prokázání, že specifikované požadavky vztahující se k produktu, procesu, systému, osobě nebo orgánu jsou splněny.

Postupy posuzování shody – postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody.

Program posuzování shody – vztahující se ke specifickým předmětům posuzování shody, na které jsou kladeny specifické požadavky, specifická pravidla a postupy.

Stanovený výrobek – výrobek, který představuje zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterého proto musí být posouzena shoda.

Technický požadavek na výrobek – technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnost, bezpečnost a rozměry včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiku výrobku.

Určená norma – česká technická norma, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popřípadě zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky určené Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními a správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu.

Uvedení výrobku na trh – okamžik, kdy je výrobek na trhu Evropského společenství poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo používání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády.

Vadný výrobek – výrobek, který z hlediska bezpečnosti svého užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na:

Technické požadavky na výrobky

Základním právním předpisem, který upravuje:

Technické požadavky na výrobky, popřípadě pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobků na trh, popřípadě do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby jsou obsaženy v technických předpisech pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků.

Pro strojní zařízení platí:

Pro stavební výrobky platí:

V této souvislosti nutno upozornit že od 1. 7. 2013 je zaveden pojem pro stanovené stavební výrobky s označením CE tzv. Prohlášení o vlastnostech.

ES prohlášení o shodě (o vlastnostech)

Ve směrnicích EU je uloženo výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci se sídlem v EU vypracovat pro výrobek při jeho uvádění na trh ES prohlášení o shodě. V závislosti na použitém postupu musí být v ES prohlášení o shodě vyjádřeno ujištěním, že výrobek buď vyhovuje základním požadavkům směrnic, které se na něj vztahují, nebo je ve shodě s typem, kterému byl vydán certifikát přezkoušení typu, a že splňuje základní požadavky příslušných směrnic.

ES prohlášení o shodě musí být uchováno po dobu nejméně deseti let od posledního data výroby výrobku, nestanoví-li směrnice výslovně jinou dobu. Odpovídá za to výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce se sídlem v EU. V některých případech musí tuto odpovědnost převzít dovozce nebo osoba odpovědná za uvedení výrobku na trh. Obsah ES prohlášení o shodě je u jednotlivých směrnic stanoven podle příslušných výrobků.

Prohlášení o shodě není formalizováno. Má však obsahovat alespoň následující informace:

V případě, že se na výrobek vztahuje několik směrnic, může výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce sloučit všechna prohlášení do jednoho dokumentu.

ES prohlášení o shodě musí být na vyžádání dáno ihned k dispozici orgánu dozoru. Ve směrnicích týkajících se strojního zařízení, plynových spotřebičů, prostředí s nebezpečím výbuchu, rekreačních plavidel a výtahů je požadováno, aby ES prohlášení o shodě bylo přiloženo k výrobkům. Výrobky, k nimž musí být prohlášení o shodě přiloženo, ho musejí mít vypracováno v českém jazyce a přeloženo do úředního jazyka země určení.

Pro označení CE platí následující obecné zásady:

Označení CE vyjadřuje shodu se základními veřejnými (oprávněnými) zájmy v oblasti působnosti příslušných směrnic. Označením CE má být zpravidla opatřen výrobek nebo jeho štítek s údaji. Kromě toho může být označením CE opatřen například obal nebo přiložené dokumenty.

S účinnosti Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh od 1. 7. 2013 se pro stavební výrobky, k nimž byly vydány harmonizované evropské normy, vydávají Prohlášení o vlastnostech a tyto výrobky se rovněž označují CE. Pro ocelové a hliníkové stavební konstrukce byl termín účinnosti příslušných technických norem a povinné vydávání Prohlášení o vlastnostech, posunut k 1. 7. 2014.

Poznámka:
Zákonem č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, byl okruh povinností výrobců v této oblasti rozšířen. Zákon byl doplněn následujícími prováděcími nařízeními vlády, ve znění pozdějších předpisů:
č. 97/2016 Sb., o technických požadavcích na výbušniny;
č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh;
č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh;
č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh;
č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh;
č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh;
č. 121/2016 Sb., o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh;
č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent;
č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh;
č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh.


4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY AO TZSp

4.2.1 Speciální a zvláštní postupy

Speciálními postupy při navrhování technologických zařízení staveb můžeme označit ty postupy, které kladou zvýšenou náročnost v tomto oboru s ohledem na charakter navrhovaného zařízení zejména po stránce technické a technologické, bezpečnosti, jakosti, ochrany ŽP při výstavbě i provozování, znalost právního prostředí, technických norem, stavu techniky a vyžadují velmi kvalifikovanou sílu s praktickými zkušenostmi a dovednostmi. Mezi ně lze zařadit i technologické stavby, do nichž se zabudovávají vyhrazená technická zařízení (zdvihací, plynová, elektrická, tlaková a jaderná zařízení). Návazně na tuto obecnější metodickou pomůcku pro navrhování technologických zařízení staveb jsou postupně vydávány další detailnější pomůcky pro navrhování TZS dílčích profesních zaměření s označením MP 1.5.X, v nichž se vyspecifikují i konkrétní předpisy, požadavky a normy, vztahující se k dané problematice.

Speciálními postupy mohou být také jiné, v této pomůcce nevyjmenované druhy dokumentace (Basic Design, Detail Design), dokumentace pro určující technologický proces, nabídková dokumentace, nebo dokumentace pro vyhledání zhotovitele stavby.

Zvláštní požadavky na projektovou dokumentaci jsou kladeny v případech, kdy má být realizována technologická stavba, která při svém provozování a působení může významněji ovlivnit zdraví a ŽP, ať již ve vlastních provozovnách, nebo vnějšího okolí, nebo je svým objemem výroby možným zdrojem nadměrných exhalací a znečištění. V takovém případě je povinností stavebníka předložit ve správním řízení i dokumentaci vlivů a účinků stavby na ŽP, včetně návrhů na opatření k odstranění nebo minimalizování negativních účinků, popř. návrhu na zřízení ochranného pásma. Projektant tuto dokumentaci vypracuje v rozsahu předepsaném platným právním předpisem.

Základním a nejefektivnějším článkem bezpečnosti při práci a prevence úrazovosti a jiného možného poškození zdraví je návrh správného technického a organizačního řešení navrhované stavby a technologie ve stadiu projektové přípravy. Zpracovatel projektové dokumentace odpovídá i za úplnost, správnost a celistvost navrhovaného řešení a odpovídá i za bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace, jakož i technických zařízení, dodržení hygienických požadavků, PO, pracovní prostředí a pracovní podmínky v navrhovaných stavbách. Při navrhování stavby je důležitou složkou aplikace bezpečnosti a hygieny práce do projektové dokumentace, ať již pro přípravu staveniště a realizaci stavby, nebo pro zkoušky, provozování, údržbu a opravy. Požadavky na bezpečnost práce musí být v potřebném rozsahu uvedeny a popsány v technické zprávě projektové dokumentace. Povinnost zpracovat bezpečnostní požadavky do projektové dokumentace je dána vyhláškou č. 48/1982 Sb., ve znění pozdějších předpisů, s tím, že je nutné respektovat příslušná ustanovení SZ a jeho prováděcích vyhlášek, ve znění pozdějších předpisů. Bezpečnost práce a technických zařízení je disciplínou, která zasahuje do mnoha oborů lidské činnosti a profesí.

Bezpečnostní požadavky, které je nutno respektovat při navrhování staveb různého účelu, jsou obsaženy ve značném množství zákonů, vyhlášek a nařízení. Pro projektanta je vždy důležitý rozbor a ocenění bezpečnostních rizik, která se v navrhované stavbě budou vyskytovat.

Nejčetnějšími a nejzávažnějšími bezpečnostními riziky možného ohrožení života nebo zdraví jsou zejména:

4.2.2 Zásady organizace výstavby (ZOV)

Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří povinnou součást každé projektové dokumentace stavby předkládané k žádosti o stavební povolení. ZOV prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na ZS, skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanismů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečností, vlivem stavby a požadavky na ochranu ŽP. Řeší také i lhůty výstavby, časový plán a průběh výstavby a organizaci práce na staveništi. Jedním z nástrojů informačního charakteru, kterým se příprava a provádění stavby může řídit, je síťová analýza, zahrnující časovou, zdrojovou a nákladovou analýzu i kritickou cestu v posloupnosti činností. Jsou podkladem pro zpracování Plánu organizace výstavby (POV), který se zpracovává v projektové dokumentaci pro provádění stavby (kap. 3.2.2). POV nemá v současném právním řádu oporu. O POV pojednává MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

4.2.3 Metodický postup při navrhování

Převratné změny v rozsahu, kompletnosti a vědecké úrovni výrobního procesu, přicházející s vědeckotechnickou revolucí, vyžadují vyšší kvalitu přípravných fází, které předcházejí tomuto procesu. Proto podle výsledků analýz stále více vstupuje do popředí fáze přípravy výroby a v ní především projektová činnost. Úsilí usměrnit budoucí procesy materiální povahy a produkci stále rostoucího objemu informací na nejvyšší úroveň bude nejefektivnější, když projektová dokumentace bude na nejvyšší úrovni. Navrhování je předvýrobou, přičemž v celém systému přípravy a provádění investic je jen jednou, ale velmi důležitou dominantní fází. Konečným cílem navrhování, nezávisle na jeho rozsahu, je nejen nějaké technické řešení s nějakými hospodářskými výsledky, ale optimální celkové řešení s nejlepšími technickými výsledky, které z něho vyplývají, s příznivými pracovními podmínkami a nejvyšším dosažitelným hospodářským efektem. Navrhování zahrnuje komplex věcných, lidských a časových vztahů.

Podle zásady postupnosti probíhá navrhování v ohraničených, částečně se překrývajících stupních nebo fázích, jejichž pořadí a rozsah jsou určeny daným cílem úkolu. Ve všech fázích dokumentace, které označujeme jako předprojektovou přípravu, projektovou přípravu, fáze provádění a provozování stavby, lze stanovit podobný metodický postup, čímž se do procesu vnáší současně určitá logika. Rozdíly mezi nimi tvoří hloubka a tím i přesnost zpracování.

Jednotlivé, nejčastěji se vyskytující kroky je možno u technologické stavby charakterizovat následovně:

4.2.4 Spolupráce projektantů

Navrhování vyžaduje optimální řešení daných úkolů ve vzájemné spolupráci všech členů kolektivu projektantů. Jak již vyplývá ze SZ, ve znění pozdějších předpisů, je projektant povinen přizvat ke zpracování dílčích částí PD další oprávněné projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializací, není-li způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám. Zásady činnosti a vzájemné spolupráce AO popisují pravidla v pomůcce A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

Vycházíme-li z klasického postupu při zajišťování PD, zejména větší a složitější technologické stavby, pak si jistě stavebník z praktických důvodů vyhledá projektovou organizaci, která z velké části bude sama schopna pokrýt většinu profesí, bude mít dostatečný počet autorizovaných a kvalifikovaných projektantů, bude schopna pověřit řízením PD ze svých řad hlavního projektanta a koordinovat PD ve všech projektových stupních a detailech. AO, která je pověřena výkonem vedení při vypracování příslušné PD, je také hlavním, rozhodujícím a koordinujícím článkem komplexního vypracování a projektových prací jednotlivých profesních řešení. Sestavuje dílčí týmy pro řešení jednotlivých technologických uzlů. Úzce spolupracuje nejen se svými spolupracovníky v organizaci, ale je také koordinátorem a ověřovatelem i kontrolním článkem výkonu činností dodavatelského článku.

Významným činitelem v projektové organizaci zabezpečující kvalitu prací je také vybudování, zavedení, udržování a zdokonalování systému managementu jakosti, případně systému integrovaného managementu podle požadavku mezinárodní normy ČSN EN ISO 9001:2016 (kvalita), ČSN EN ISO 14001:2016 (ŽP) nebo ČSN ISO 45001:2018 (BOZP).

Mnohé i menší projektové organizace jsou schopny pokrýt řadu profesí, jako jsou elekro, hydraulika, vzduchotechnika, potrubní rozvody, rozvody energií, automatizovaný systém řízení, návaznosti na stavební část, ale chybí jim odbornost v oblasti technologických znalostí a zkušeností v oboru připravovaného technologického celku.

Schválení a ověření PD ze strany AO TZSp v souladu s vydanými pravidly ČKAIT pro používání autorizačního razítka předkládané ke správnímu řízení se musí stát zárukou, že tato dokumentace je vypracována v dostatečném rozsahu a potřebné kvalitě a je podle ní možno stavbu provést a ekologicky i bezpečně provozovat. AO zaznamenává a dokládá svou vybranou činnost v Deníku autorizované osoby.

Ke spolupráci při vypracování PD je třeba přizvat i stavebníka a budoucího provozovatele, ať již formou konzultací, kontrolních dnů nebo v jiné formě, zejména při řešení technických detailů. Konzultace náročných postupů a technologií, při vypracování průvodní dokumentace, dokumentace pro zkoušky, při stanovení rozsahu autorského dozoru, při vymezování stanovených výrobků, v oblasti bezpečnosti, PO, pracovních podmínek, hygieny, jsou rovněž základem týmové práce více projektantů.

Spolupráce projektanta se váže také na součinnost s budoucími dodavateli na předávání informací a poskytování podkladů o charakteristikách strojů a zařízení, technologiích, způsobu manipulace a obsluhy zařízení, o podmínkách při dodávkách, realizaci stavby, montáži za provozu, práce za ztížených podmínek v nebezpečném prostoru nebo prostředí. Měla by zahrnout i spolupráci při řešení technických problémů a změn v dokumentaci, řešení neshod a odstraňování chyb návrhů, postup, zdokumentování a zachycení změn v dokumentaci během stavby a pro zachycení skutečného stavu v dokumentaci.

Významným činitelem, ovlivňujícím kvalitu návrhu, je i spolupráce nejen mezi zpracovateli dokumentace jednotlivých profesí a hlavním projektantem v příslušném stupni zpracování projektové dokumentace, ale i mezi stavebníkem nebo jeho smluvním mandatářem a projektovou složkou:


5 PŘÍLOHY

5.1 Obsah projektové dokumentace v části TZS technologické stavby pro stavební povolení, pro provádění stavby, skutečného provedení stavby

PŘÍLOHA 5.1 A

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a)e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení (podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů).

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumetaci se přikládá dokladová část.

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

D.1.4 Technika prostředí staveb

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení


PŘÍLOHA 5.1 B

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Společné zásady:
Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení.

Vychází se ze schválené projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace.

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

D.1.4 Technika prostředí staveb

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky. Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.


PŘÍLOHA 5.1 C

Dokumentace skutečného provedení

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby podle přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace

Zjednodušená dokumentace (pasport stavby):

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Zjednodušený situační nákres
D Zjednodušená výkresová dokumentace


5.2 Ochranná pásma sítí dopravní a technické infrastruktury

Problematika ochranných a bezpečnostních pásem je soustředěna do MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma.

Ochranná a bezpečnostní pásma jsou stanovena proto, aby nedocházelo k poškozování inženýrských sítí zejména při výkopových pracích, případně aby nedošlo k úrazu při práci v blízkosti sítě. Narušení sítí dopravní a technické infrastruktury a kolize s nimi znamenají vždy zdržení prací, dodatečné náklady na opravy, náklady na pokuty.

Ochranné pásmo je stanoveno jako prostor, vymezený rovinami v určených vzdálenostech od vedení. Vymezení je stanoveno obecnými právními předpisy, normou nebo požadavkem správce sítě.

5.2.1 Zařízení elektrizační soustavy

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy stanoví § 46 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Ochranná pásma

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV, včetně:  
1. pro vodiče bez izolace 7 m,
2. pro vodiče s izolací základní 2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení 1 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně:  
1. pro vodiče bez izolace 12 m,
2. pro vodiče s izolací základní 5 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně 15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně 20 m,
e) u napětí nad 400 kV 30 m,
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m,
g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m.

5.2.2 Plynárenská zařízení

Ochranná pásma plynárenských zařízení stanoví § 68 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od jeho půdorysu.

Plynárenská a plynová zařízení (PLZ) jsou chráněna v souladu s energetickým zákonem ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Ochranná pásma

5.2.3 Zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie

Ochranná pásma zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie stanoví § 87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Ochranná pásma

5.2.4 Zařízení elektronických komunikací

Ochranná pásma komunikačního vedení jsou uvedena v § 102§ 103 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo komunikačního vedení

Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje

5.2.5 Stavby vodního hospodářství

a) Ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok
Stanoví se podle § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích.

b) Ochranné pásmo vodních děl stanoví na návrh vlastníka vodního díla vodoprávní úřad, přičemž může zde zakázat nebo omezit umisťování a provádění některých staveb nebo činností – § 58 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) ve znění pozdějších předpisů. § 30 téhož zákona vymezuje ochranná pásma vodních zdrojů využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou (obvykle s průměrem více než 10 000 m3 za rok). Ochranná pásma vodních zdrojů se dělí na ochranná pásma I. stupně (slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a II. stupně (k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti) a (stanoví je vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím. Bližší podrobnosti k těmto ochranným pásmům jsou uvedeny v § 30 citovaného zákona.

Ochranná pásma vodních zdrojů

5.2.6 Silniční ochranná pásma

K ochraně dálnic, silnic a místních komunikací I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí, vymezuje § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Bližší podrobnosti k povolení a provádění staveb, zřizování a provozování reklamních zařízení či jiných objektů, výsadbě stromů, keřů či kultur apod. uvádí § 31§ 34 uvedeného zákona.

OCHRANA POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ A JEJICH STYK S OKOLÍM

Silniční ochranná pásma

§ 30

§ 31

§ 32

§ 33

V silničním ochranném pásmu na vnitřní straně oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy o poloměru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících prostorů úrovňových křižovatek těchto pozemních komunikací se nesmí zřizovat a provozovat jakékoliv objekty, vysazovat stromy nebo vysoké keře a pěstovat takové kultury, které by svým vzrůstem a s přihlédnutím k úrovni terénu rušily rozhled potřebný pro bezpečnost silničního provozu; to neplatí pro lesní porosty s keřovým parkem zajišťující stabilitu okraje lesa. Strany rozhledových trojúhelníků se stanovují 100 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice hlavní a 55 m u silnice označené dopravní značkou podle zvláštního předpisu jako silnice vedlejší.

§ 34

§ 35

Ochrana dálnice, silnice a místní komunikace

5.2.7 Ochranné pásmo dráhy

Ochranné pásmo dráhy stanovuje § 8 až § 10 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo dráhy

§ 8

§ 9

§ 10

Ochrana dráhy

Organizace, které spravují podzemní kabelová vedení, zpravidla požadují i dodržování ČSN 73 6133 a ČSN EN 1610 Zemní práce a ČSN 73 6005 – Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.


5.3 Právní předpisy pro stavebnictví

Právní předpisy týkající se stavebnictví sou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

1. PŘEHLED PŘEDPISŮ EU

číslonázev
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 305/2011,kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh

2. PŘEHLED NOREM SIM

číslonázev
ČSN EN ISO/IEC 17050-1Posuzování shody – Prohlášení dodavatele o shodě část 1 – Všeobecně
ČSN EN ISO/IEC 17050-2Posuzování shody část 2 – Podpůrná dokumentace
ČSN EN ISO 9001Systémy managementu kvality
ČSN EN ISO 14001Systémy environmentálního managementu
ČSN ISO 45001Systémy managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – Požadavky s návodem k používání
ČSN EN ISO/IEC 27001Informační technologie – Bezpečnostní techniky – Systémy managementu bezpečnosti informací – Požadavky
ČSN EN ISO 3834-2Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 2: Vyšší požadavky na jakost
ČSN EN ISO 3834-3Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 3: Standardní požadavky na jakost
ČSN EN ISO 3834-4Požadavky na jakost při tavném svařování kovových materiálů – Část 4: Základní požadavky na jakost
ČSN EN 1090-1+A1-2+A1-3Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí – Požadavky na posouzení shody konstrukčních dílců, ocelové konstrukce, hliníkové konstrukce
ČSN 73 2603Ocelové mostní konstrukce – provádění, kontrola kvality a prohlídky
ČSN 73 2604Ocelové mostní konstrukce – kontrola a údržba ocelových konstrukcí pozemních a inženýrských staveb