Pomůcka „Navrhování kontaktních systémů (ETICS)“ je určena pro navrhování ETICS z pěnového polystyrenu (EPS), nebo z minerální vlny (MW), s omítkou, případně s omítkou a nátěrem, přičemž jeho spojení se zateplovanou konstrukcí je zajištěno pomocí lepicí hmoty nebo lepicí hmoty a hmoždinek. Obsahuje souvisící základní pojmy, přehled hlavních souvisících norem a předpisů, informace k souvisícím dokumentacím, přehled základního rozdělení ETICS a hlavní legislativní podmínky pro uvádění ETICS na trh. V oblasti samotného navrhování vychází ze základních požadavků na stavby podle vyhlášky č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby.
Navrhování kontaktních systémů (ETICS) (TP 1.8.9)
Navrhování základových konstrukcí (TP 1.9.5)
Pomůcka byla vydána tištěnou formou v roce 2018 a elektronickou formou byla zveřejněna v roce 2021 jako aktualizace. Je rozdělena do pěti kapitol: geotechnický průzkum, zásady navrhování základových konstrukcí – princip a ověření mezních stavů, plošné základy – druhy, hloubka založení, zatížení a návrh podle mezního stavu porušení s příkladem, návrh podle mezního stavu použitelnosti s příkladem, hlubinné základy, druhy pilot, trysková injektáž – definice, druhy, oblast použití, technologické zásady provádění, použití TI pro sanace a opravy staveb.
Navrhování pažicích konstrukcí (TP 1.9.6)
Pomůcka byla vydána tištěnou formou v roce 2018 a elektronickou formou byla zveřejněna v roce 2021 jako aktualizace. Je rozdělena do sedmi kapitol: stavební jámy, jejich účel, druhy, metody a technologie pažicích konstrukcí; kotvení stavební konstrukce, druhy horninových kotev; zásady provádění injektovaných horninových kotev s příkladem; navrhování pažených stavebních jam; posouzení pažicích konstrukcí statickým výpočtem; opěrné zdi jejich druhy a navrhování s příkladem; zásady odvodňování stavebních jam; monitoring pažicích konstrukcí, metody, návrh a vyhodnocení monitoringu.
Navrhování a zkoušení injektovaných horninových kotev (TP 1.9.7)
Injektované horninové kotvy jsou prvky speciálního zakládání staveb, jež přenášejí tahové síly z kotvené konstrukce do základové půdy. Jsou v celé škále základových prvků jediné, které vždy procházejí během své realizace fází zkoušení, což je v podstatě poslední operace výrobního procesu, při níž se kotva předepne na předem stanovenou sílu.
Revizní protokol pro ověření dostatečnosti geotechnického průzkumu – GP (TP 1.9.8)
Protokolární soupis sloužící k prověření dostatečnosti geotechnického průzkumu (GP). Samostatné přílohy slouží jako pomůcka k sestavení Revizního protokolu. Uvádí podrobná doporučení pro rozsah geotechnického průzkumu podle ČSN EN 1997-2 Eurokód 7: Navrhování geotechnických konstrukcí-část 2: Průzkum a zkoušení základové půdy, přílohy B3, s dalšími doporučeními a komentáři autorů podle osvědčených tuzemských zkušeností. Poskytují také návod k zatřiďování do geotechnických kategorií.
Navrhování nosných konstrukcí (TP 1.11.1)
Pomůcka je určena především pro projektanty pozemních staveb. Záměrem bylo poskytnout souhrnnou pomůcku pro navrhování konstrukcí, která usnadní provedení architektonického a konstrukčního návrhu tím, že umožní předběžný návrh dimenzí nosných konstrukcí za použití relativně jednoduchých pravidel, empirických vzorců popř. dalších nestandardních metod. Předpokládá se, že uživatel pomůcky má základní znalosti o nosných konstrukcích, o jejich uspořádání a statickém působení.
Poruchové oblasti železobetonových konstrukcí (TP 1.13.1)
V dnešní praxi se navrhují železobetonové konstrukce podle evropské normy ČSN EN 1992–1-1:2006. Často se vytvářejí komplexní prostorové modely celých konstrukcí. Při navrhování výztuže však prostorový model nedokáže vystihnout skutečné chování v jednotlivých konstrukčních detailech zvláště proto, že nebývá splněna Bernoulliova podmínka zachování rovinnosti průřezu po deformaci. Proto se vyztužení konstrukční detailů (poruchových oblastí nebo též oblastí nespojitosti) musí provádět následně zvlášť metodami lokální analýzy. Nejznámější metoda pro lokální analýzu je metoda náhradní příhradoviny. V základní normě ČSN EN 1992-1-1:2006 se uvádí pouze obecné zásady pro navrhování a posuzování konstrukcí, nejsou však zde podrobně definovány postupy návrhu poruchových oblastí. Problematika poruchových oblastí je podrobně specifikována v odborné, obvykle zahraniční literatuře. Proto jsou v pomůcce uvedeny základní i alternativní postupy pro návrh nejběžnějších poruchových oblastí.
Tabulky pro navrhování pozemních staveb. Železobetonové konstrukce (TP 1.13.2)
Tabulkový přehled základní problematiky navrhování betonových a železobetonových konstrukcí včetně základních tabulek a návrhových pomůcek. V tabulkách je průběžně aktualizovaná verze návrhového standardu pro navrhování betonových a železobetonových konstrukcí. Tabulky obsahují vše potřebné pro návrh běžných konstrukcí pozemních staveb.
Navrhování konstrukcí na zatížení větrem. Příklad 1 – reklamní pylon (TP 1.18.1)
Příklad výpočtu zatížení reklamního pylonu větrem.
Navrhování konstrukcí na zatížení větrem. Příklad 2 – technologický most (TP 1.18.2)
Příklad výpočtu zatížení technologického mostu větrem.