Autoři: JUDr. Vladimíra Sedláčková
Stav: vydání 2022
Anotace:
Průvodce pro projektanty a stavebníky, jehož cílem je usnadnění orientace a volby nejjednodušších postupů v průběhu přípravy a provádění staveb. Poskytuje přehled právních předpisů stavebního práva a formulářů, které jsou nezbytné pro některá podání. Přináší odpovědi na otázky, jaké jsou technické požadavky na stavby, kdo může zpracovat dokumentaci stavby, jaké je postavení sousedů v řízeních apod.
Obsah
USPOŘÁDÁNÍ POMŮCKY A POUŽITÉ ZKRATKY
V řadě kapitol této pomůcky je třeba uvádět odkazy na právní předpisy, příslušný paragraf, odstavec a písmeno. Pro snadnější orientaci v textu a jeho přehlednost jsou ustanovení právních předpisů umístěny samostatně. Pro právní předpisy jsou přitom používány obvyklé zkratky, které v přehledu uvádíme.
| SZ | zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) |
| VDS | vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb |
| OPVÚ | vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území |
| VPÚ | vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu |
| OTP | vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby |
| PSP | nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy) |
| OTP-BbS | vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb |
| PPO | vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb |
| AZ | zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, (v textu také autorizační zákon) |
| VZ | zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) |
| SŘ | zákon č. 500/2004 Sb., správní řád |
| ObčZ | zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník |
| EIA | zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí |
| LZ | zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon) |
| KZ | zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon) |
| ZZVZ | zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek |
V textu pomůcky jsou dále použity následující zkratky:
| MMR | Ministerstvo pro místní rozvoj |
| MPO | Ministerstvo průmyslu a obchodu |
| ČKA | Česká komora architektů |
| ČKAIT | Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě |
| ČAS | Česká agentura pro standardizaci |
| ČSN | Česká technická norma |
| ÚPI | územně plánovací informace |
| ŽP | životní prostředí |
| BIM | informační model budovy (Building Information Management) |
1 PŘEDPISY STAVEBNÍHO PRÁVA A OCHRANA VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ
Dne 1. ledna 2007 došlo k nabytí účinnosti zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ). Od té doby bylo však přijato 28 novel SZ, které zásadním způsobem změnily původní právní úpravu posuzování, povolování i kolaudování staveb, proto byla zpracována tato pomůcka, která vychází z právního stavu k 1. 1. 2022.
Právní úprava současného SZ je dlouhodobě kritizována především pro svou četnost různých forem umisťování a povolování staveb, nepřehlednost organizace stavebních úřadů a zdlouhavost povolovacích procesů. Proto v roce 2018 začala příprava nového stavebního zákona a legislativní proces byl dovršen přijetím SZ č. 283/2021 Sb., a doprovodného zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím SZ (celkem 58 zákonů), zákon č. 284/2021 Sb. Oba zákony nabývají účinnosti postupně v několika fázích. Dnem 30. 7. 2021 nabylo účinnosti několik ustanovení SZ, převážně v oblasti územního plánování.
Od 1. 1. 2022 se zřizuje nová soustava státní stavební správy – Nejvyšší stavební úřad se sídlem v Ostravě, Specializovaný a odvolací stavební úřad se sídlem v Praze a Krajské stavební úřady. Po přechodnou dobu tak budou vedle sebe existovat stávající stavební úřady a nové stavební úřady. Nové stavební úřady se nejprve mají soustředit především na vybudování své struktury, kterou má vytvářet Nejvyšší stavební úřad. Od 1. 1. 2023 nabyde účinnosti další část zákona umožňující zahájení dalšího kroku vytváření struktury státní stavební správy, a to řešení přechodu stávajících úředníků stavebních úřadů z územně samosprávných celků, uzavíráním trojstranných dohod mezi úředníkem, Nejvyšším stavebním úřadem a územně samosprávným celkem, který dosud úředníka zaměstnával.
Poslední fází účinnosti je 1. 7. 2023. K tomuto datu nabývá účinnosti celý zákon a nově vytvořené stavební úřady budou postupovat podle nové úpravy. Podle přechodných ustanovení se i řízení zahájená před 1. 7. 2023 dokončí podle nové právní úpravy.
Také úpravy provedené v zákonech tvořících tzv. „právní okolí“ SZ, budou nabývat účinnosti postupně ve třech fázích – k 31. 8. 2021, 1. 1. 2022 a 1. 7. 2023.
Do té doby budou stavební úřady postupovat podle právních předpisů stavebního práva v současnosti platných, které tvoří:
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Stavební zákon (dále jen SZ), oproti předchozímu stavebnímu zákonu č. 50/1976 Sb.:
- neřeší vyvlastnění;
- zdůrazňuje význam územního plánování včetně umísťování staveb;
- chrání významně krajinu;
- přináší nové instituty, jako jsou veřejnoprávní smlouvy, kterými lze nahradit rozhodování stavebních úřadů;
- umožňuje nahradit činnost stavebního úřadu autorizovaným inspektorem;
- pro užívání staveb v mnoha případech nevyžaduje kolaudaci;
- upravuje zvláštní pravomoci stavebních úřadů, zejména výkon stavebního dozoru;
- stanoví konkrétní povinnosti stavebníka a dalších osob zúčastněných na výstavbě;
- upravuje skutkové podstaty přestupků proti stavebnímu řádu.
Prováděcí předpisy SZ tvoří následující vyhlášky:
Vyhláška MMR č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech
Vyhláška je zajímavá zejména pro osoby, které se hodlají stát autorizovaným inspektorem; mohou ve vyhlášce najít rámcový obsah zkoušky a průběh zkoušky, jejíž úspěšné složení je jednou ze zákonných podmínek pro jmenování autorizovaného inspektora.
Vyhláška MMR č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb (dále jen VDS)
Tato vyhláška se nevztahuje na projektovou dokumentaci pro stavby letecké, stavby drah, stavby dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací, s výjimkou dokumentace pro vydání společného povolení. Tato vyhláška ve svých přílohách stanoví rozsah a obsah následujících dokumentací a projektových dokumentací:
Příloha č. 1 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby.
Příloha č. 2 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů.
Příloha č. 3 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy.
Příloha č. 4 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.
Příloha č. 5 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení.
Příloha č. 6 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území.
Příloha č. 7 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území.
Příloha č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení.
Příloha č. 9 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů.
Příloha č. 10 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy.
Příloha č. 11 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.
Příloha č. 12 – Rozsah a obsah dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení.
Příloha č. 13 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby.
Příloha č. 14 – Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby.
Příloha č. 15 – Náležitosti dokumentace bouracích prací.
Příloha č. 16 – Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě.
Vyhláška MMR č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti
Uvádí se v tomto výčtu pro úplnost, pro účely naší příručky není důležitá. Je potřebná pro osoby, které se zabývají pořizováním územně plánovacích dokumentů, o nichž vyhláška pojednává.
Vyhláška MMR č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen OPVÚ)
Vyhláška stanoví obecné požadavky na využívání území při vymezování ploch a pozemků, podmínky pro jejich využívání a umísťování staveb na nich a rozhodování o změně stavby a změně vlivů stavby na využití území. Z vyhlášky se např. dozvíme, jaké jsou požadavky na vymezení stavebních pozemků, co na nich musí být vyřešeno, jaké jsou obecné požadavky na umísťování staveb, zvláštní požadavky na umísťování některých staveb, na vzájemné odstupy staveb, požadavky na umísťování některých staveb, jako jsou rodinné domy. Dozvíme se také, ze kterých ustanovení vyhlášky může stavební úřad povolit výjimku.
Vyhláška MMR č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu (dále jen VPÚ)
Pro stavebníky je zajímavá zejména tím, že obsahuje formuláře, které je nezbytné použít pro některá podání a upravuje také náležitosti některých žádostí a rozhodnutí nebo úkonů stavebního úřadu, rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce stavby a podrobnější úpravu stavebně technické prevence.
V příloze jsou formuláře následujících podání:
Příloha č. 1 – Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby.
Příloha č. 2 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně využití území.
Příloha č. 3 – Žádost o vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území.
Příloha č. 4 – Žádost o vydání rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků.
Příloha č. 5 – Žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu.
Příloha č. 6 – Žádost o vydání společného povolení.
Příloha č. 7 – Oznámení záměru.
Příloha č. 8 – Ohlášení stavby.
Příloha č. 9 – Žádost o stavební povolení.
Příloha č. 10 – Oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (Příloha č. 11 byla zrušená).
Příloha č. 12 – Žádost o vydání kolaudačního souhlasu.
Příloha č. 13 – Žádost o povolení předčasného užívání stavby.
Příloha č. 14 – Oznámení změny v užívání stavby.
Příloha č. 15 – Ohlášení odstranění.
Příloha č. 16 – Společné oznámení záměru.
Vyhláška MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (dále jen OTP)
Stanoví technické požadavky na stavby, které náleží do působnosti obecných stavebních úřadů, včetně ustanovení, ze kterých konkrétních požadavků lze povolit výjimku. Najdeme zde požadavky na bezpečnost a vlastnosti staveb, požadavky na stavební konstrukce staveb, na technická zařízení staveb i zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb. Vyhláška se nevztahuje na území hlavního města Prahy, kde platí nařízení hlavního města Prahy č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (dále jen PSP). Podle současného právního stavu se vyhláška č. 268/2009 Sb. nedá (v případech PSP neupravených) použít ani subsidiárně.
Vyhláška MMR č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb (dále jen OTP-BbS)
Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (územního souhlasu), při zpracování projektové dokumentace, při povolování nebo ohlašování a provádění staveb, při vydávání kolaudačního souhlasu, při užívání a odstraňování staveb a při kontrolních prohlídkách staveb:
a) pozemních komunikací a veřejného prostranství;
b) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností;
c) společných prostor a domovního vybavení bytového domu obsahujícího více než 3 byty, upravitelného bytu a bytu zvláštního určení;
d) staveb pro výkon práce celkově 25 a více osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby se zdravotním postižením nebo pro výkon práce osob s těžkým zdravotním postižením.
Vyhláška se použije také při provádění změn dokončených staveb a změn v užívání staveb, pokud to závažné důvody nevylučují. U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče. Vyhláška upravuje možnost povolení výjimky z konkrétních ustanovení.
Vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa
Vyhláška stanoví technické požadavky pro stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby pro úpravu vodního režimu lesních půd. Stanovené technické požadavky platí bez ohledu na to, zda se stavby pro plnění funkcí lesa nacházejí v lese.
Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany
Provádí zákon o požární ochraně, stanoví technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb. Vyhláška odkazuje na řadu ČSN uvedených jmenovitě v příloze č. 1 vyhlášky.
Povolování staveb leteckých, staveb drah, pozemních komunikací (dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací) a vodních děl je upraveno zvláštními (speciálními) předpisy, kterými jsou:
- zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví;
- zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách;
- zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích;
- zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (VZ);
- vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích. Vyhláška vymezuje stavební úpravy pozemních komunikací, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, jednak ty, které vyžadují ohlášení;
- vyhláška č. 183/2018 Sb., o náležitostech rozhodnutí a dalších opatření vodoprávního úřadu a o dokladech předkládaných vodoprávnímu úřadu. Tato vyhláška je prováděcí vyhláškou k VZ a stanoví doklady přikládané k žádostem, nebo ohlášení, a dále náležitosti rozhodnutí, souhlasů, závazných stanovisek a vyjádření, opatření obecné povahy vydávaných podle VZ.
Speciální úpravu obsahují:
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen EIA)
Zákon upravuje posuzování vlivů na ŽP a veřejné zdraví. Posouzení vlivů záměru na ŽP zákon vymezuje jako proces, který sestává z vypracování a projednání dokumentace, zpracování posudku, vydání stanoviska a jeho zahrnutí do příslušného rozhodnutí vydaného v navazujícím řízení. Navazujícím řízením podle § 3 písm. g) zákona EIA je řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na ŽP, podle SZ konkrétně územní řízení, stavební řízení, společné územní a stavební řízení, opakované stavební řízení, řízení o dodatečném povolení stavby. V případě, že stavební úřad vede podle SZ řízení, které je navazujícím řízením, postupuje též podle speciální úpravy § 9b až 9e zákona EIA. Speciální úprava se týká doručování, zveřejňování, poskytnutí předběžné informace, soudní ochrany, účasti veřejnosti a dotčené veřejnosti, rozšíření okruhu účastníků řízení.
Zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon, dále jen LZ)
Liniový zákon upravuje postupy při přípravě, umisťování, povolování a kolaudování staveb dopravní, vodní, energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací s cílem jejich urychlení. Kategorie staveb vymezuje pro účely LZ. Ve vztahu k SZ se jedná o speciální úpravu. Některá speciální úprava se týká pouze určitých druhů staveb (dopravní/vodní/energetická/elektronické komunikace), nebo dokonce pouze konkrétních staveb jednoho druhu, jiná dopadá na všechny stavby, na které se LZ vztahuje, např.:
- výslovně poučit účastníky řízení, že stavební úřad v řízení postupuje také podle LZ (zvláště důležité pro soudní ochranu, protože LZ lhůty pro podání žalob zkracuje na polovinu);
- ustanovit opatrovníka účastníkovi řízení do 30 dnů ode dne, kdy stavební úřad zjistil, že zemřela, a nepodaří se mu zjistit osoby, které by se místo ní staly účastníky vedeného řízení;
- doručování veřejnou vyhláškou v řízení s velkým počtem účastníků, kdy se oznámení o zahájení řízení doručuje jednotlivě pouze žadateli, obci, a „dotčeným vlastníkům“ a ostatní písemnosti v řízení se doručují jednotlivě pouze žadateli a obci, ostatním účastníkům se doručují veřejnou vyhláškou, o čemž musí být poučeni v oznámení o zahájení řízení; pokud se doručuje jednotlivě do ciziny, platí, že dnem doručení je třicátý den ode dne, kdy byla písemnost odeslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb;
- pokud je povolení podle SZ podmíněno závazným stanoviskem dotčeného orgánu a ten je nevydá ani ve lhůtě do 60 dní ode dne, kdy k tomu byl vyzván, platí, že rozhodnutí není podmíněno tímto závazným stanoviskem a k případnému později vydanému se nepřihlíží (fikce závazného stanoviska).
Speciální úprava u jednotlivých druhů staveb a řízení je uvedena v příslušných kapitolách níže.
Vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury (pro stavby dráhy a pozemní komunikace). Jedná se o prováděcí vyhlášku k LZ.
Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, který obsahuje komplexní úpravu otázek spojených s mírovým využíváním jaderné energie a ionizujícího záření. Upravuje tak mimo jiné činnosti související s využíváním jaderné energie, prevenci pronikání radonu do stavby či ochranu před přírodním ozářením ve stavbě.
Ochrana veřejného zájmu
Předpisy stavebního práva upravují mj. rozhodování v území, povolování staveb a jejich změn, terénních úprav a zařízení, užívaní a odstraňování staveb, dohled a zvláštní pravomoci stavebních úřadů, postavení a oprávnění autorizovaných inspektorů, soustavu stavebních úřadů, povinnosti a odpovědnost osob při přípravě a provádění staveb. Dále upravují podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, obecné požadavky na výstavbu, účely vyvlastnění, vstupy na pozemky a do staveb. Jejich cílem je chránit veřejné zájmy a práva a oprávněné zájmy právnických a fyzických osob. K tomu SZ zavazuje nejen orgány územního plánování a stavební úřady, ale také další osoby, jako jsou projektanti, stavbyvedoucí, osoby vykonávající stavební dozor. Nástrojem k účinné ochraně veřejných zájmů ve výstavbě je soustavný státní dozor vykonávaný stavebními úřady při kontrolních prohlídkách a zvláštní pravomoci stavebního úřadu vymezené v § 132 odst. 2 SZ. Zákon zde dovoluje stavebnímu úřadu, aby ve veřejném zájmu zasáhl do vlastnického práva, které je jako jedno ze základních lidských práv chráněno Listinou základních práv a svobod. Ochrana veřejného zájmu může být uplatňována jen na základě a v mezích zákona. Proto musí být v rozhodnutí, jímž se tato opatření ukládají, vždy konkrétně odůvodněn veřejný zájem, který si zásah vyžádal. Z těchto důvodů je v § 132 odst. 3 SZ uváděno, co lze rozumět pod pojmem veřejný zájem pro účely uplatnění zvláštních pravomocí stavebního úřadu. Jde o požadavek, aby zejména:
- a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
- b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
- c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, ŽP zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
- d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;
- e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
Právní předpisy na úseku stavebního práva doplňují české technické normy (ČSN), zejména ČSN tříd 73, 74 a 75, tj. technické normy pro navrhování a provádění staveb. Technické normy nejsou obecně závazné, i když jsou platné. Závaznost konkrétní ČSN musí být stanovena zákonem nebo jiným právním předpisem. Řešení podle příslušné ČSN nebo jejích jednotlivých článků může být součástí smlouvy o dílo mezi projektantem a stavebníkem, nebo mezi zhotovitelem stavby a stavebníkem; pak se rovněž stává závazným.
V uvedených prováděcích vyhláškách OTP je při stanovování konkrétních požadavků často odkazováno na soulad s normovými hodnotami. Normovou hodnotou se rozumí konkrétní technický požadavek, zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení, obsažený v příslušné české technické normě, jehož dodržení se považuje za splnění požadavků konkrétního ustanovení vyhlášky.
2 KDE LZE ZÍSKAT PRÁVNÍ PŘEDPISY A ČESKÉ TECHNICKÉ NORMY (ČSN)
2.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY
Právní předpisy jsou publikovány ve Sbírce zákonů České republiky, ta je k dispozici i v elektronické podobě na internetové adrese Ministerstva vnitra. Ministerstvo vnitra zpřístupňuje všechny částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv publikované od 4. 5. 1945 a k datu jejich vyhlášení zveřejňuje všechny nově publikované částky Sbírky zákonů a Sbírky mezinárodních smluv. Předpisy stavebního práva jsou uveřejňovány také na internetové adrese Ministerstva pro místní rozvoj.
V dnešní době jsou běžně využívány různé právní informační systémy (Zákony pro lidi, ASPI, Beck-online, …), kde lze najít vedle textů právních předpisů rozsáhlé komentáře, související judikaturu soudů, odborné články i publikace. Úplná znění předpisů stavebního práva v tištěné podobě vydává např. Nakladatelství SEVT, Nakladatelství Sagit, a.s., Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o. a další.
2.2 NORMY
Tvorbu, vydávání a distribuci českých technických norem zajišťuje Česká agentura pro standardizaci (ČAS), která také vede databázi ČSN a jiných technických předpisů. K plnění těchto úkolů ji zřídil Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (UNMZ). Informace k prodeji ČSN, o informačním portálu k normám, nebo o placeném portálu pro přístup k plným textům všech platných ČSN lze najít na stránkách ČAS. Od začátku roku 2021 je zavedený tzv. sponzorovaný přístup k českým technickým normám a jiným technickým dokumentům, zajišťující bezplatný přístup konkrétně k těm technickým normám, které jsou prostřednictvím právního předpisu, který na ně odkazuje, obecně závazné. Sponzorovaný přístup tedy zajišťuje přístup pouze k „odkazovaným normám“, přístup bezplatný, přístup pro koncové registrované uživatele a přístup uskutečněný způsobem umožňujícím dálkový přístup. Sponzorovaný přístup k technickým normám je povinné zajistit ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, do jejichž působnosti spadá právní předpis, který na sponzorované (odkazované) normy odkazuje. Databáze sponzorovaných norem je přístupná na stánkách agentury ČAS Sponzorovaný přístup k ČSN.
3 ZÁKLADNÍ POJMY
Pro účely této pomůcky je třeba vysvětlit některé pojmy definované SZ nebo jeho prováděcími předpisy, používané ve stavební praxi a také v textu této příručky.
Stavbou rozumí SZ veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Stavba, která slouží reklamním účelům, je stavba pro reklamu. Pokud SZ používá pojmu stavba, rozumí se tím podle okolností i její část nebo změna dokončené stavby.
Dočasná stavba je stavba, u které stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.
Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.
Příkladem výrobku plnícího funkci stavby je mobilní dům. K jejich umístění a provedení vydalo MMR metodickou pomůcku Mobilní domy.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 3 a 4
Souborem staveb se rozumí vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 8
Stavbou hlavní v souboru staveb se rozumí stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb.
Vedlejší stavbou v souboru staveb se rozumí stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 9
Stavebníkem se ve SZ rozumí osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též investor a objednatel stavby.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 2 písm. c)
Pokud se ve SZ používá pojmu stavební záměr, rozumí se tím podle okolností stavba, změna dokončené stavby, terénní úprava, zařízení nebo údržba.
Poznámka:
SZ § 3 odst. 5
Budova je nadzemní stavba včetně její podzemní části prostorově soustředěná a navenek převážně uzavřená obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.
Poznámka:
OTP § 3 písm. a
Bytový dům je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena.
Poznámka:
OPVÚ § 2 písm. a) bod 1
Rodinný dům je stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena. Rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Poznámka:
OPVÚ § 2 písm. a) bod 2
Byt je soubor místností, popřípadě jednotlivá obytná místnost, který svým stavebně technickým uspořádáním a vybavením splňuje požadavky na trvalé bydlení a je k tomuto účelu užívání určen.
Poznámka:
OTP § 3, písm. g)
Místnost je prostorově uzavřená část stavebního díla, vymezená podlahou, stropem nebo konstrukcí krovu a pevnými stěnami.
Poznámka:
OTP § 3, písm. h)
Změnou dokončené stavby je:
a) nástavba, kterou se stavba zvyšuje;
b) přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje a která je vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;
c) stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby; za stavební úpravu se považuje též zateplení pláště stavby.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 5 písm. a), b), c)
Změnou stavby před jejím dokončením se rozumí změna v provádění stavby oproti jejímu povolení nebo dokumentaci stavby ověřené stavebním úřadem, nebo autorizovaným inspektorem.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 6
Terénní úpravou se pro účely SZ rozumí zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.
Poznámka:
SZ § 3 odst. 1
Zařízením se pro účely SZ rozumí informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu. Zařízení (reklamní, informační) o celkové ploše větší než 8 m2 se považuje za stavbu pro reklamu. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je určující stanovisko stavebního úřadu.
Poznámka:
SZ § 3 odst. 2
Údržbou stavby se rozumějí práce, jimiž se zabezpečuje její dobrý stavební stav tak, aby nedocházelo ke znehodnocení stavby a co nejvíce se prodloužila její uživatelnost.
Poznámka:
SZ § 3 odst. 4
Staveništěm se rozumí místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce nebo na kterém se stavba odstraňuje; zahrnuje stavební pozemek, popřípadě zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popřípadě, v rozsahu vymezeném stavebním úřadem, též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby.
Poznámka:
SZ § 3 odst. 3
Vybrané činnosti ve výstavbě jsou činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů. Mohou je vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění (autorizaci) k jejich výkonu podle AZ. Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.
Poznámka:
SZ § 158 odst. 1
Autorizovanými osobami ve výstavbě jsou fyzické osoby, kterým byla udělena autorizace k výkonu vybraných činností podle SZ. Jsou to autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a autorizovaný technik.
4 KDO MŮŽE ZPRACOVAT DOKUMENTACI STAVBY
V názvu kapitoly je použita zkratka pro veškerou dokumentaci, která se zpracovává k jednotlivým návrhům předkládaným stavebnímu úřadu, jako jsou například žádost o vydání územního rozhodnutí, žádost o vydání stavebního povolení, společného povolení, k oznámení záměru pro vydání územního souhlasu, ohlášení stavby stavebnímu úřadu, dokumentace skutečného provedení stavby, dokumentace ke změně užívání stavby, dokumentace pro nezbytné stavební úpravy.
Dokumentace, která se přikládá k žádosti o vydání územního rozhodnutí, musí být zpracována osobou autorizovanou v příslušném oboru podle druhu stavby. Zpracování této dokumentace je kvalifikováno jako vybraná činnost ve výstavbě. Dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí může zpracovat jak autorizovaný architekt, s výjimkou staveb inženýrských, tak autorizovaný inženýr, s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné (tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů). Dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí může zpracovat samostatně též autorizovaný technik, jestliže celá přísluší jeho oboru. Dokumentaci, která sestává z několika částí příslušných různým oborům, popřípadě specializacím autorizace, zpracovává autorizovaný technik ve spolupráci s dalšími v příslušných oborech autorizovanými osobami. Každá autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň jí zpracované dokumentace, a proto je povinna dokumentaci, kterou vyhotovila, opatřit vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka.
Poznámka:
SZ § 158 odst. 1
AZ § 17 až 19, § 12 odst. 1, § 13 odst. 3
K rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon činností ve výstavbě přijalo MMR s ČKAIT společné stanovisko.
Je-li projektant oprávněn zpracovat dokumentaci komplexně, podepíše a orazítkuje všechny její dílčí části; zpracuje-li však určitou dílčí část dokumentace další oprávněný projektant, musí ji tento přizvaný zpracovatel podepsat a orazítkovat, čímž potvrzuje svoji odpovědnost za odbornou úroveň části dokumentace, kterou zpracoval. Totéž platí i pro zpracování projektové dokumentace stavby.
Dokumentace k územnímu řízení se zpracovává v rozsahu předepsaném prováděcí vyhláškou.
Poznámka:
VDS § 1a, přílohy č. 1 až 5
K oznámení záměru stavby, pro který postačí územní souhlas, vyžaduje SZ pouze jednoduchý technický popis záměru. Vypracování technického popisu není z hlediska zákona ani vybranou činností ani činností vyžadující určitou kvalifikaci.
Poznámka:
SZ § 96
Pokud stavební úřad stanoví, že oznámený záměr vyžaduje posouzení v územním řízení, dokumentace staveb podle § 96 odst. 2 písm. e) a ohlašovaných staveb podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) musí být zpracována projektantem v rozsahu dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí, v ostatních případech postačí jednoduchý technický popis záměru i pro projednání v územním řízení.
Poznámka:
SZ § 96 odst. 5
Dokumentace přikládaná k žádosti o stavební povolení je SZ označena jako projektová dokumentace, její zpracování je vybranou činností ve výstavbě, a proto musí být zpracována osobou autorizovanou v oboru příslušném povolované stavbě. Stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením záměru autorizovaným inspektorem, proto i tato dokumentace je považována za projektovou dokumentaci, stejně jako dokumentace pro vydání společného povolení, protože v případě vydání společného povolení se stavební povolení nevydává. Konkrétní rozsah oprávnění je dán AZ.
Poznámka:
SZ § 158 odst. 1
AZ § 17 až 19
Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na ŽP. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu, vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.
Poznámka:
SZ § 159 odst. 3
Pokud se týká oprávnění autorizovaného technika ke zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, platí, co již bylo řečeno výše ke zpracování dokumentace přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí.
Poznámka:
AZ § 19
Vybranou činností ve výstavbě je též zpracování projektové dokumentace pro nezbytné úpravy. Stavební zákon nerozlišuje, na jaké stavbě mají být nezbytné úpravy provedeny. Z logiky věci vyplývá, že vybranou činností ve výstavbě je zpracování projektové dokumentace pro stavební úpravy staveb, které vyžadovaly stavební povolení anebo se jedná o nezbytnou úpravu stavby realizované na základě ohlášení, ke kterému se přikládá dokumentace zpracovaná autorizovanou osobou.
Poznámka:
SZ § 158 odst. 1, § 104 odst. 1
Zákonem je dále přesně stanoveno, pro které stavby podléhající ohlášení je vyžadováno zpracování projektové dokumentace autorizovanou osobou.
Poznámka:
SZ § 158 odst. 1, § 104 odst. 1 písm. a) až e)
Projektová dokumentace pro změny stavby, jako jsou nástavba, přístavba je považována za vybranou činnost ve výstavbě, jde-li o stavby, které samy vyžadovaly projektovou dokumentaci. Tato zásada platí též u změn staveb před dokončením.
Oprávnění ke zpracování dokumentace stavebních úprav se bude lišit podle toho, půjde-li o stavební úpravy nevyžadující ani ohlášení ani stavební povolení, stavební úpravy na ohlášení, anebo stavební úpravy vyžadující stavební povolení.
Zpracování dokumentace stavebních úprav nevyžadujících ani stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, není stavebním zákonem předepsáno. Nepochybně každý vlastník stavby prováděné stavební úpravy zachytí ve výkresech. Je povinen uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby. Nejsou tedy pochybnosti o tom, že stavebník musí nechat vyhotovit výkresy shora uvedených stavebních úprav, aby vyhověl zákonnému požadavku uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby. Pro zpracování těchto výkresů není vyžadována žádná kvalifikace.
Poznámka:
SZ § 103 odst. 1 písm. d), § 125 odst. 1
Zpracování dokumentace stavebních úprav pro změny užívání stavby, k jejichž realizaci postačí ohlášení, není vybranou činností ve výstavbě. Stavební zákon ke zpracování této dokumentace vyžaduje nicméně určitou kvalifikaci. Tuto dokumentaci je oprávněn zpracovat každý, kdo má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (kvalifikovaná osoba). Samozřejmě i autorizovaná osoba, není však podmínkou. Protože zpracování dokumentace těchto výše uvedených stavebních úprav není vybranou činností ve výstavbě, nerozhoduje obor autorizace. Podle zákona obsahuje dokumentace přikládaná k ohlášení jednoduchý technický popis jejich provedení a stavební nebo montážní výkresy specifikující navrhované stavební úpravy. Na základě požadavku jiného předpisu stavebník musí doložit i požárně bezpečnostní řešení.
Poznámka:
SZ § 104 odst. 1 písm. k), § 159 odst. 4, § 105 odst. 8
Projektová dokumentace stavebních úprav, vyžadujících stavební povolení, musí být zpracována osobou autorizovanou v oboru příslušném stavbě, na které mají být stavební úpravy prováděny.
Poznámka:
SZ § 158 odst. 1 a 2
Projektovou dokumentací je i dokumentace pro provádění stavby. Její obsah a rozsah je stanoven prováděcí vyhláškou.
Poznámka:
VDS § 3, příloha č. 13
Zpracování dokumentace skutečného provedení stavby není z hlediska SZ považováno za vybranou činnost ve výstavbě. Pořizuje-li vlastník stavby dokumentaci stavby, která se nezachovala, není v náležitém stavu, není zákonem stanoveno, kdo tuto dokumentaci je oprávněn vyhotovit. Stavební úřad nemůže vyžadovat, aby dokumentace byla zpracována autorizovanou nebo kvalifikovanou osobou.
Poznámka:
SZ § 125 odst. 1 a 3
Projektová dokumentace je SZ vyžadována i k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby postavené bez rozhodnutí, opatření nebo jiného úkonu vyžadovaného SZ nebo v rozporu s nimi. Je-li předmětem dodatečného povolení stavba vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Vede-li se řízení o dodatečném povolení stavby, která vyžaduje pouze územní rozhodnutí, předloží žadatel o dodatečné povolení podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. Oprávnění projektanta ke zpracování projektové dokumentace se bude řídit tím, jaká stavba (část stavby) je předmětem řízení o jejím dodatečném povolení.
Poznámka:
SZ § 129 odst. 2
Projektovou dokumentací je též dokumentace vodního díla na ohlášení podle vodního zákona (vodní dílo určené pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel a vodní dílo do plochy 20 000 m2 s výškou hráze do 2,5 m, které slouží ke vzdouvání a akumulaci vod).
Poznámka:
VZ § 15a odst. 1 a 3
Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem razítka, na kterém je státní znak České republiky, jméno autorizované osoby, číslo, pod nímž je zapsána v seznamu autorizovaných osob vedeném příslušnou Komorou a vyznačený obor, popřípadě specializace autorizace.
Poznámka:
AZ § 13, odst. 3
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) sdružuje jako řádné členy všechny autorizované inženýry a techniky (autorizované stavitele).
Česká komora architektů (ČKA) sdružuje jako řádné členy všechny autorizované architekty.
Komory vedou seznamy členů, a to i způsobem, umožňujícím dálkový přístup. Seznam je přístupný na internetových adresách Komor: www.cka.cz a www.ckait.cz.
Poznámka:
AZ § 23 odst. 2 a odst. 6 písm. d)
Autorizační zákon upravuje disciplinární odpovědnost autorizovaných osob. Stavovský soud příslušné Komory projednává porušení povinností autorizované osoby a za závažné nebo opětovné porušení povinností jí uloží některé z disciplinárních opatření (písemná důtka, pokuta až do výše 50 tis. Kč, pozastavení autorizace na dobu nejvýše tří let, odnětí autorizace).
Poznámka:
AZ § 20 odst. 1
Autorizovaná osoba je povinna uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti. Doklad o uzavření pojištění je autorizovaná osoba povinna předložit klientovi, pokud ji o to klient požádá.
Poznámka:
AZ § 16
Komory (ČKA a ČKAIT) jsou ze zákona oprávněny vydávat vnitřní předpisy (řády), které jsou pro jejich členy závazné. Řády upravují proces autorizace, vnitřní organizaci Komor, volby do orgánů Komor, jejich postavení, způsob jednání a usnášení. Profesní a etické zásady, kterými se řídí členové Komor ve vztahu ke klientovi, k profesi, ke kolegům a ke komorám upravují profesní a etické řády (Profesní a etický řád ČKA a Profesní a etický řád ČKAIT), které jsou přístupné na internetových adresách Komor.
Poznámka:
AZ § 23 odst. 6 písm. i)
5 KONTROLA DODRŽOVÁNÍ PŘEDPISŮ VE VÝSTAVBĚ
Jako předběžnou kontrolu můžeme označit kontrolu souladu návrhů a záměrů stavebníků s právními předpisy upravujícími povolování staveb, kterou provádějí v průběhu řízení či jiných postupů směřujících k povolení staveb, resp. k povolení umístění a provádění staveb především stavební úřady, které jsou správními orgány ve smyslu správního řádu. Protože tyto správní orgány nemohou samy obsáhnout ochranu všech veřejných zájmů, které mohou být navrhovanou stavbou zasaženy (např. požární bezpečnost, ochrana životního prostředí, státní památkové péče), postupují stavební úřady v součinnosti s tzv. dotčenými orgány. To platí při umísťování staveb, při povolení jejich provedení, povolení užívání i při odstraňování staveb.
Poznámka:
SZ § 90, § 94o, § 106, § 111, § 4
SŘ § 1 odst. 1
Stavební úřad není jediný, kdo může povolit provádění stavby. Jeho činnost může nahradit autorizovaný inspektor, který na základě smlouvy uzavřené se stavebníkem provede kontrolu projektové dokumentace a dalších podkladů ze stejných hledisek jako stavební úřad. Pokud shledá vše v pořádku, nevydává stavební povolení, ale tzv. certifikát autorizovaného inspektora, kterým osvědčí, že stavbu lze podle této dokumentace provést. Certifikát autorizovaný inspektor přiloží k oznámení stavebního záměru, který zašle stavebnímu úřadu. Oznámení podává na formuláři předepsaném prováděcí vyhláškou. Autorizovaný inspektor může na základě smlouvy se stavebníkem také kontrolovat, zda je stavba prováděna řádně a v souladu s projektovou dokumentací. V tomto případě nejde o technický dozor stavebníka.
Poznámka:
SZ § 117 v souvislosti s § 143 a následujícími, § 152 odst. 4
VPÚ příloha č. 10
Další kontrolu provádějí stavební úřady při provádění stavby ve fázi uvedené v podmínkách povolení, v plánu kontrolních prohlídek stavby a před vydáním kolaudačního souhlasu. K tomu jim slouží kontrolní prohlídky stavby. Při kontrolní prohlídce stavební úřad zjišťuje zejména dodržení rozhodnutí, zda je stavba prováděna podle ověřené dokumentace, zda je prováděna oprávněnými osobami, zda stavebník plní své zákonné povinnosti, zda je řádně veden stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě, zda prováděním stavby není nad přípustnou míru obtěžováno okolí, jsou prováděny předepsané zkoušky a měření. Kontrolní prohlídku nemusí stavební úřad provádět pouze prostřednictvím svých pracovníků, resp. oprávněných úředních osob, ale může k nim přizvat další osoby. Povinni zúčastnit se je vedle stavebníka také projektant nebo hlavní projektant, stavbyvedoucí a osoba vykonávající stavební dozor. Stavební úřad může podle potřeby využít expertní součinnosti odborníků a přizvat například koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud na staveništi působí. Přítomnost hlavního projektanta nebo autorizovaného inspektora při kontrolní prohlídce může navrhnout také stavebník. V takovém případě hradí náklady spojené s účastí odborníka při kontrolní prohlídce stavby.
Poznámka:
SZ § 132 odst. 2 písm. a), § 133 a 134, § 113
Dalším nástrojem, který umožní kvalifikovanou kontrolu provádění stavby, je oprávnění stavebního úřadu v územním rozhodnutí uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Její obsah a rozsah je stanoven VDS. Pokud je tato dokumentace zpracována, postupuje se při kontrolní prohlídce podle ní. Dlužno říci, že stavební úřad kontroluje i to, jak si počínají ostatní účastníci výstavby, např. stavební podnikatel jako zhotovitel stavby, stavbyvedoucí jako osoba odpovědná za odborné vedení provádění stavby nebo osoba, která u staveb prováděných svépomocí vykonává stavební dozor.
Poznámka:
SZ § 92 odst. 1
VDS příloha č. 13
Význam této „následné kontroly“ vzrůstá vzhledem k tomu, že u staveb nevyžadujících povolení ani ohlášení stavební úřad „předběžně“ kontroluje pouze dodržení předpisů souvisejících s jejich umísťováním. Odpovědnost za jejich provedení je zcela na stavebníkovi. Stavebníkovi je výslovně uloženo dbát na řádnou přípravu a provádění staveb, mít přitom na zřeteli, mimo jiné, také šetrnost k sousedství.
6 POVOLENÍ POTŘEBNÁ K PROVÁDĚNÍ STAVEB
Stavební zákon upravuje několik forem povolení umístění staveb i jejich provedení. Základní formou umisťování je územní rozhodnutí vydané jako výsledek klasického správního řízení. Zákon upravuje i zjednodušené územní řízení. Územní rozhodnutí lze, za splnění zákonem daných podmínek, nahradit územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.
Poznámka:
SZ § 78
Základní formou u povolení provádění staveb je vydání stavebního povolení. Za určitých podmínek lze stavební povolení nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Zákon připouští, že u konkrétních stavebních záměrů místo stavebního povolení postačí ohlášení stavebnímu úřadu.
Poznámka:
SZ § 108
Územní rozhodnutí o umístění stavby, ani stavební povolení se samostatně nevydávají, pokud si stavebník zvolí jinou cestu, a to vydání společného povolení. Společně je možné vydat i územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru a veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje územní rozhodnutí i stavební povolení.
Pro zjednodušení textu je termín „povolení k provádění staveb“ použit pro všechna rozhodnutí nebo jiné úkony stavebního úřadu, které jsou pro stavebníka potřebné k tomu, aby mohl provádět stavbu, změnu stavby, údržbu stavby, terénní úpravy nebo zařízení a použít výrobek, který plní funkci stavby.
6.1 STAVBY NEVYŽADUJÍCÍ STAVEBNÍ POVOLENÍ ANI OHLÁŠENÍ
Pro stavby, které nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, je povolením stavby pouze územní souhlas, jenž postačí, jsou-li splněny zákonem dané požadavky, nebo pravomocné územní rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, o umístění změny stavby. Územní souhlas může nahradit územní rozhodnutí pouze v případech uvedených v § 96 odst. 2 SZ za splnění podmínek uvedených v § 96 odst. 1 SZ.
Poznámka:
SZ § 103 odst. 1, § 96 odst. 1 a odst. 2 písm. a), § 96 odst. 1 a 2
Stavební úřad zkoumá pouze umístění navrhované stavby, nezabývá se jejím prováděním. To platí i pro závazná stanoviska dotčených orgánů. Pokud tato obsahují podmínky týkající se pouze provedení stavby, nemůže to být důvodem pro nevydání územního souhlasu. Za provedení stavby a respektování k tomu se vztahujících závazných stanovisek či vyjádření dotčených orgánů odpovídá pouze stavebník.
Poznámka:
SZ § 152
Oznámení o záměru v území k vydání územního souhlasu se podává na formuláři, který je uveden v příloze prováděcí vyhlášky. Pokud je podané oznámení úplné a oznámený záměr splňuje podmínky pro vydání územního rozhodnutí, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání oznámení, v opačném případě rozhodne usnesením o provedení územního řízení. Toto usnesení se oznamuje pouze oznamovateli a nelze se proti němu odvolat. Oznámení záměru se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění.
Poznámka:
VPÚ § 15a, příloha č. 7
SZ § 90, § 96 odst. 4 a 5
Při vedení územního řízení je nutné počítat s tím, že k projednání záměru musí stavební úřad nařídit vždy veřejné ústní jednání v případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán. Jeho konání se veřejnosti oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. To znamená, že se vyvěšuje na úřední desce stavebního úřadu a musí být zveřejněno též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctý den po vyvěšení se považuje oznámení za doručené. S těmito lhůtami (celkem 45 dnů) je třeba počítat při plánování realizace stavby.
V ostatních případech není veřejné ústní jednání povinné, ale stavební úřad může podle § 49 SŘ nařídit neveřejné ústní jednání, považuje-li to za nezbytné ke splnění účelu řízení a uplatnění práv účastníků.
Poznámka:
SZ § 87 odst. 1
SŘ § 25 odst. 2
Každý může požádat stavební úřad o územně plánovací informaci (ÚPI) o podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů, jejichž závazná stanoviska, popřípadě vyjádření je třeba opatřit. ÚPI je tzv. předběžnou informací podle správního řádu, platí jeden rok od vydání. Pokud by došlo v této době ke změně podmínek, za kterých byla vydána, musí o tom stavební úřad žadatele informovat. Podrobnější úprava náležitostí žádosti o vydání ÚPI je upravena v prováděcí vyhlášce.
Poznámka:
SZ § 21 odst. 1 písm. c) a odst. 2 a 3
SŘ § 139
VPÚ § 2
Výjimku tvoří stavební úpravy a udržovací práce, které územní souhlas ani územní rozhodnutí nevyžadují.
Speciální úpravu územního řízení u vybraných staveb energetické infrastruktury nebo komunikačního vedení veřejné komunikační sítě a souvisejícího komunikačního zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, má LZ. Od 1. 1. 2021 upravuje LZ také přípolož, kterou se podle LZ rozumí podzemní stavba infrastruktury elektronických komunikací, která se přikládá ke stavbě pozemní komunikace nebo dráhy, nebo k podzemní stavbě kanalizace, energetického vedení, veřejného osvětlení, produktovodu nebo vedení sítě elektronických komunikací. Stavba přípolože za podmínek daných LZ nevyžaduje územní rozhodnutí ani územní souhlas, je samostatnou stavbou a v řízeních a postupech podle SZ vedených o stavbě, ke které se přípolož přikládá, stavební úřad k přípoloži nepřihlíží.
Poznámka:
SZ § 79 odst. 5
LZ § 2c a § 2i
6.2 STAVBY, U KTERÝCH POSTAČÍ OHLÁŠENÍ STAVEBNÍMU ÚŘADU
Takové stavby jsou uvedeny v § 104 odst. 1 SZ a pro své umístění potřebují územní rozhodnutí, které je možné u všech ohlašovaných staveb nahradit územním souhlasem, jenž postačí, jsou-li splněny zákonem dané požadavky.
To však k realizaci stavby nepostačí, ještě je třeba stavbu ohlásit stavebnímu úřadu a získat souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru. Povolením je souhlas, který nabyl právních účinků.
Na ohlášení může stavební úřad reagovat několika způsoby. Pokud je ohlášení úplné a ohlášený stavební záměr splňuje zákonné požadavky, stavební úřad vydá souhlas s provedením ohlášeného záměru do 30 dnů od podání ohlášení. V opačném případě rozhodne usnesením o provedení stavebního řízení. Toto usnesení se oznamuje pouze stavebníkovi a nelze se proti němu odvolat. Podané ohlášení se považuje za žádost o stavební povolení, stavebník tak nemusí podávat žádnou další žádost. Pokud je to pro posouzení stavebního záměru nezbytné, vyzve stavební úřad stavebníka k doplnění, maximálně však v rozsahu jako k žádosti o stavební povolení.
Souhlas s ohlášenou stavbou platí 2 roky. Lhůta začíná běžet dnem vydání souhlasu. Pokud je ohlášená stavba ve lhůtě platnosti zahájená, souhlas platit nepřestává.
Poznámka:
SZ § 106 odst. 3
Z jednoduchých staveb, u kterých postačí ohlášení, SZ uplatňuje přísnější požadavky u následujících staveb:
a) stavby pro bydlení a pro rodinnou rekreaci s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;
b) podzemní stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem nebo stavbou v působnosti MPO;
c) stavby do 300 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1 000 m2 celkové zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let; dobu dočasnosti nelze prodloužit;
d) stavby do 70 m2 celkové zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m;
e) stavby pro reklamu.
Poznámka:
SZ § 104 odst. 1 písm. a) až e)
Ohlášení těchto staveb musí být povinně provedeno na formuláři, který je přílohou prováděcí vyhlášky. Projektová dokumentace musí být zpracována autorizovaným projektantem. Rozsah a obsah projektové dokumentace je obsažen v prováděcí vyhlášce.
Poznámka:
VPÚ příloha č. 8
SZ § 158 odst. 1
VDS příloha č. 12
Výjimky z tohoto postupu
Stavební zákon umožňuje vydat společný územní souhlas a souhlas s ohlášenou stavbou.
Poznámka:
SZ § 96a
V územním rozhodnutí lze stanovit, že u taxativně uvedených staveb již není třeba ohlášení. Pak je povolením ke stavbě pravomocné územní rozhodnutí.
Poznámka:
SZ § 78 odst. 6
6.3 STAVBY VYŽADUJÍCÍ ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ A STAVEBNÍ POVOLENÍ
Stavební povolení zákon vyžaduje u staveb všeho druhu bez zřetel na jejich stavebně technické provedení, účel a dobu trvání, pokud SZ nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Jinak stanoví v § 103 a 104 SZ. Stavby vyžadující stavební povolení vyžadují též územní rozhodnutí. Žádost o územní rozhodnutí se podává na příslušném formuláři určeném v příloze prováděcí vyhlášky, včetně dokumentace. Její rozsah a obsah stanoví prováděcí vyhláška podle druhu stavby. Dokumentaci pro územní rozhodnutí musí zpracovat autorizovaný projektant a přikládá ji ve dvou vyhotoveních.
Poznámka:
SZ § 77 písm. a) a c), § 108, § 158 odst. 1
VPÚ § 3 a 5, přílohy č. 1, 3
VDS § 1a a přílohy č. 1 až 5
Územní řízení je klasické správní řízení o žádosti, v jehož závěru vydá stavební úřad územní rozhodnutí, nebo může žádost o jeho vydání zamítnout. Povolení vydá, pokud je záměr žadatele v souladu s požadavky SZ a jeho prováděcích předpisů, požadavky dotčených orgánů chránících veřejné zájmy podle zvláštních zákonů a s požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem.
Poznámka:
SZ § 90
Výjimky z tohoto postupu
Územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Stavebník má možnost volby, buď u stavebního záměru posouzení vlivů na ŽP nechá posoudit samostatně před podáním žádosti o územní rozhodnutí, nebo žádá o společný postup, tzn. vydání územního rozhodnutí a posouzení vlivů na ŽP v jednom řízení. Územní řízení vede obecný stavební úřad a žádost projedná v součinnosti s úřadem příslušným k posouzení vlivů na ŽP, který vydá závazné stanovisko. Žádost se podává na formuláři a podle druhu stavby žadatel připojí dokumentaci podle prováděcí vyhlášky, a navíc dokumentaci vlivů záměru na ŽP.
Poznámka:
SZ § 94a a násl.
VPÚ příloha č. 1
VDS přílohy č. 1 až 5
EIA § 10 a příloha č. 4
Jsou-li splněny podmínky stanovené zákonem, může být územní rozhodnutí vydáno ve zjednodušeném řízení.
Poznámka:
SZ § 95
Stručně řečeno, zjednodušené územní řízení spočívá v tom, že se po dobu 15 dnů na úřední desce zveřejní přímo návrh výroku rozhodnutí (nikoli oznámení o zahájení územního řízení). To je povinností stavebního úřadu. Žadatel zajistí, aby informace o návrhu výroku rozhodnutí byla po dobu 15 dnů vyvěšena na vhodném místě určeném stavebním úřadem. Aby byla informace pro veřejnost úplná, vyvěšuje se současně grafické vyjádření záměru, popř. jiné podklady, ze kterých je patrné architektonické nebo urbanistické řešení záměru a jeho vliv na okolí.
Poznámka:
VPÚ § 14
Pokud proti návrhu rozhodnutí nebudou účastníky řízení uplatněny námitky nebo výhrady dotčených orgánů, pokládá se územní rozhodnutí za vydané, nelze se proti němu odvolat a nabývá právní moci.
Namísto vydání územního rozhodnutí může stavební úřad s žadatelem uzavřít veřejnoprávní smlouvu za podmínek daných zákonem.
Poznámka:
SZ § 78a
Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán.
U nástaveb a přístaveb, které vyžadují vydání stavebního povolení, postačí územní souhlas, pokud jsou pro to splněny zákonem stanovené podmínky.
Poznámka:
SZ § 96 odst. 1 a odst. 2 písm. c)
Speciální úprava
U územního řízení, které má charakter navazujícího řízení podle zákona EIA, postupuje stavební úřad nejen podle SZ, ale též podle zákona EIA.
Poznámka:
EIA § 9b až 9e
Speciální úpravu územního řízení má také liniový zákon (dále LZ) u staveb dopravní infrastruktury, na které se jeho úprava vztahuje. Jde o stanovení náležitostí dohody o finanční spoluúčasti nebo zajištění věcného plnění účastníkem územního řízení, který v řízení uplatnil požadavek na vybudování související stavby, která překračuje rámec řešení navrženého v dokumentaci záměr. Dohodu uzavírá tento účastník s žadatelem o územní rozhodnutí.
Podle LZ je k vedení územního řízení o dopravní infrastruktuře příslušný krajský úřad (Magistrát hl. m. Prahy) a pokud se stavba liniové dopravní infrastruktury má uskutečnit na území více krajů, povede řízení ten krajský úřad, u kterého byla podána žádost.
Liniový zákon dále obsahuje speciální úpravu pro infrastrukturu elektronických komunikací, která je předmětem jeho úpravy. Přípojky elektronických komunikací do délky 100 metrů nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Ostatní územní posouzení vyžadují a LZ má speciální úpravu pro vedení územního řízení u staveb infrastruktury elektronických komunikací. Speciální úpravu pro řízení o vydání územního rozhodnutí má také pro vybrané stavby energetické infrastruktury.
Poznámka:
LZ § 1 odst. 2 a 4, § 2a, 2c,2e
Společná metodická pomůcka MMR a MPO k elektronickým komunikacím:
Po povolení umístění (jakoukoli výše uvedenou formou) je třeba ještě získat stavební povolení, nebo jinou formu povolení pro provádění stavby.
Stavební povolení vydá stavební úřad v závěru řízení zahájeného na žádost stavebníka, která se podává na formuláři obsaženém v prováděcí vyhlášce.
Poznámka:
VPÚ § 18c, příloha č. 9
Projektovou dokumentaci stavby musí zpracovat autorizovaný projektant. Pokud je dokumentace zpracována neoprávněnou osobou, stavební úřad stavební řízení zastaví a žádostí se po věcné stránce nezabývá.
Poznámka:
SZ § 158 odst. 1, § 110 odst. 4
Obsah a rozsah projektové dokumentace je stanoven prováděcí vyhláškou.
Poznámka:
VDS příloha č. 12
Za podmínek daných zákonem lze stavební povolení nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Veřejnoprávní smlouvu o provedení stavby uzavírá stavebník se stavebním úřadem. Namísto podání žádosti a vedení řízení podá stavebník na stavební úřad návrh smlouvy a přiloží k ní stejné doklady jako k žádosti o stavební povolení, tzn. i projektovou dokumentaci zpracovanou oprávněnou osobou v rozsahu jako pro vydání stavebního povolení. Stavební úřad návrh smlouvy přijme, nebo jej odmítne (odmítne vždy, není-li projektová dokumentace zpracována projektantem). Stavebník může také uzavřít smlouvu s autorizovaným inspektorem o kontrole projektové dokumentace. Ten po kontrole vydává certifikát, kterým osvědčuje, že ověřil projektovou dokumentaci a připojené podklady ze stejných hledisek jako stavební úřad ve stavebním řízení, a že navrhovaná stavba může být provedena. Takovou stavbu autorizovaný inspektor stavebnímu úřadu pouze oznámí. Oznámení se podává na formuláři předepsaném prováděcí vyhláškou.
Poznámka:
SZ § 116, § 117
VPÚ příloha č. 10
Vznik a zánik funkce autorizovaného inspektora, jeho oprávnění a povinnosti upravuje SZ.
Poznámka:
SZ § 143 an.
V případech, kdy podle zákona může veřejnoprávní smlouva nahradit územní rozhodnutí (o umístění stavby, změně využití území a změně vlivu užívání stavby na území) a stavební povolení, je možné uzavřít společnou veřejnoprávní smlouvu.
Stavební zákon upravuje také opakované stavební řízení, které se vede v případě, kdy stavebník prováděl stavbu podle povolení vyžadovaném stavebním zákonem, ale toto povolení bylo následně pravomocně zrušeno. Stavební úřad v opakovaném řízení postupuje jako ve stavebním řízení. Stavební úřad znovu projedná původní žádost nebo podání, k nimž bylo vydáno následně zrušené rozhodnutí nebo opatření.
Poznámka:
SZ § 129 odst. 5
Podle obecné úpravy správního řádu může správní orgán na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením spojit různá řízení, ke kterým je příslušný, pokud se týkají téhož předmětu řízení nebo spolu jinak věcně souvisí nebo se týkají stejných účastníků. Této obecné úpravy SZ využil tak, že obecný stavební úřad mohl u obecných staveb spojit územní a stavební řízení, protože k vedení obou řízení byl příslušný, a spojené řízení vedl i bez vydání usnesení. Od 1. 1. 2018 SZ úpravu institutu společného územního a stavebního řízení dále rozšířil. U obecných staveb, nově též speciálních staveb (s výjimkou leteckých) a staveb v působnosti MPO je možné vydat společné povolení jako výsledek společného řízení. Vést společné řízení je možné u jedné stavby i souboru staveb. Příslušným k vedení řízení a vydání společného povolení je u jedné stavby stavební úřad příslušný k povolení stavby (obecný, speciální, MPO), u souboru staveb stavební úřad příslušný k povolení stavby hlavního souboru (obecný, speciální, MPO). Stavební úřady příslušné k umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru mají ve společném řízení postavení dotčených orgánů a namísto povolení vedlejších staveb vydávají závazná stanoviska.
Poznámka:
SŘ § 140
SZ § 94j až 94p
Žádost o společné povolení stavebník podává na formuláři předepsaném prováděcí vyhláškou. K žádosti přikládá projektovou dokumentaci a její rozsah a obsah je předepsaný prováděcí vyhláškou podle druhu stavby. Dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A – průvodní zpráva, B – souhrnná technická zpráva, C – situační výkresy zpracované pro celý soubor staveb a část D – dokumentace objektů a technických a technologických zařízení se pro jednotlivé stavby souboru staveb zpracovává podle příslušné přílohy odpovídající druhu stavby.
Poznámka:
VPÚ příloha č. 6
VDS § 6a, příloha č. 8 až 11
Výsledkem společného řízení je společné povolení, ve kterém stavební úřad schválí stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby. V případě souboru staveb se stanoví společné, případně specifické podmínky pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb. Stavební úřad může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Rozsah a obsah dokumentace je upraven prováděcí vyhláškou.
Poznámka:
VDS příloha č. 13
Stavební zákon dává stavebníkovi možnost jít „starou cestou“ a požádat o samostatné posouzení vlivů stavebního záměru na ŽP, požádat o samostatně vydané územní rozhodnutí a následně stavební povolení, nebo využít možnosti požádat o vydání společného povolení s posouzením vlivů na ŽP. Stavební úřad příslušný k vedení společného řízení (obecný, speciální, MPO) postupuje v řízení v součinnosti s příslušným posuzujícím úřadem podle zákona EIA. Společné řízení má charakter navazujícího řízení, proto stavební úřad postupuje podle úpravy SZ a také souvisejících ustanovení zákona EIA. K žádosti, která se podává na formuláři, žadatel připojí také přílohy uvedené v části C formuláře a dokumentaci, jejíž obsah a rozsah stanoví podle druhu stavby prováděcí vyhláška. Dále je povinen přiložit dokumentaci vlivů záměru na ŽP podle zákona EIA. Žádost a dokumentace vlivů záměru na ŽP se připojuje také v elektronické podobě. Pokud některá dokumentace není doložená nebo není zpracována projektantem nebo osobou s příslušnou autorizací, stavební úřad řízení zastaví. Ve společném řízení se uplatňuje koncentrační zásada. V první fázi, po oznámení zahájení řízení, mohou účastníci řízení a veřejnost uplatnit připomínky pouze z hlediska vlivů na ŽP. V druhé fázi, po vydání závazného stanoviska posuzujícího úřadu, uplatňují účastníci řízení námitky a veřejnost připomínky k povolovanému záměru, a to v rozsahu stanoveném zákonem. Výsledkem řízení je společné povolení.
Poznámka:
SZ § 94q až 94z
EIA § 9b až 9e, § 10 a příloha č. 4
VPÚ § 7a, příloha č. 6
VDS příloha 8 až 11
Speciální úprava
U společného řízení, které má charakter navazujícího řízení podle zákona EIA, postupuje stavební úřad nejen podle SZ, ale též podle zákona EIA.
Poznámka:
EIA § 9b až 9e
Speciální úpravu u určitých druhů staveb má také LZ. O vydání společného povolení může stavebník požádat také u energetické infrastruktury. Pokud půjde o vybrané stavby energetické infrastruktury, které vymezuje LZ, musí stavební úřad při vedení společného řízení zohledňovat také speciální úpravu LZ.
Poznámka:
LZ § 1 odst. 4, § 2c
Podle LZ lze dokumentaci, přikládanou k žádosti o vydání společného povolení u dopravní infrastruktury, zpracovat v omezeném rozsahu. Podrobnosti o obsahu dokumentace stanovilo Ministerstvo dopravy vyhláškou č. 583/2020 Sb. pro stavby dráhy a pozemní komunikace. Využije-li stavebník této možnosti, je povinen zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a předat ji stavebnímu úřadu nejpozději 5 dnů před zahájením stavby.
Poznámka:
LZ § 2j
Liniový zákon také stanoví jediný případ povinného vedení společného územního a stavebního řízení. Povinně se společné řízení vede u projektů společného zájmu energetické infrastruktury, příslušný k vedení takového řízení je MPO a LZ upravuje speciální postup.
Liniový zákon od 1. 1. 2021 upravuje zcela nový typ společného řízení, kdy stavebník může příslušný stavební úřad společně s žádostí o vydání rozhodnutí podle a (územní, stavební, společné) požádat o vydání mezitímního rozhodnutí (vyvlastnění). U mezitímního rozhodnutí jde také o speciální úpravu LZ a jeho podstatou je možnost u určitých staveb a za splnění určitých podmínek rozhodnout o základu věci (vyvlastnění), a až následně rozhodnout o zbytku věci (náhradě za vyvlastnění). Vést toto speciální společné řízení je možné podle LZ u staveb:
- dálnic nebo silnic I. třídy nebo staveb s nimi souvisejícími;
- dráhy celostátní nebo staveb s nimi souvisejícími;
- a zařízení přenosové soustavy;
- výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více.
Ve stavebním zákoně je u záměrů, které podléhají posouzení vlivů na ŽP, vyloučeno využití zjednodušujících forem umístění nebo povolení (souhlasy, veřejnoprávní smlouvy, certifikát autorizovaného inspektora). Vždy musí být vedeno správní řízení. Takové řízení má charakter navazujícího řízení (navazujícího na posouzení vlivů záměru na ŽP) a stavební úřad při takovém řízení postupuje podle SZ a také podle speciální úpravy navazujícího řízení podle zákona EIA.
Poznámka:
SZ § 184b
EIA § 3 písm. g), § 9b až 9e
7 CO JE TŘEBA K REALIZACI VNITŘNÍCH INSTALACÍ
Z hlediska povolování vnitřních instalací a jejich napojení na sítě veřejné technické infrastruktury můžeme rozlišovat mezi tím, zda jsou prováděny současně s novostavbou, nebo formou stavebních úprav stávající stavby.
Přípojky vodovodní, kanalizační, energetické i přípojky elektronických komunikací včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní jsou stavbami, které nevyžadují povolení ani ohlášení.
Poznámka:
SZ § 103 odst. 1 písm. e) Bod 10
U novostavby, která vyžaduje územní rozhodnutí a stavební povolení, se bude otázka připojení na veřejné rozvodné sítě řešit již v územním řízení, bez ohledu na délku přípojky.
Jde-li o novou stavbu, k jejíž realizaci postačí ohlášení, pak je nutno rozlišovat mezi stavbami, které nevyžadují územní rozhodnutí ani územní souhlas, a stavbami, které tyto územně plánovací dokumenty vyžadují. Hlavní stavba, za podmínek stanovených zákonem nevyžaduje ani územní rozhodnutí ani územní souhlas, ale přípojka vyžaduje vždy minimálně územní souhlas. Jde-li o stavbu, k jejíž realizaci postačí ohlášení, ale musí mít územní rozhodnutí (územní souhlas), pak lze současně v územním rozhodnutí (územním souhlasu) pro stavbu hlavní řešit ve stejném režimu i umístění přípojek.
Poznámka:
SZ § 104 odst. 1, § 79 odst. 2, § 96 odst. 2
Vnitřní rozvody
Je-li stavba povolována jako novostavba, jsou vnitřní rozvody povolovány současně se stavbou.
Zřizují-li se vnitřní rozvody u existujících staveb, pak výkresová dokumentace obsahuje pouze základní orientační schémata jednotlivých vnitřních rozvodů a zařízení, jejich základní dimenze a vedení, dále případné umístění zařizovacích předmětů, požadavky na stavební úpravy. Vnitřní rozvody se provádějí jako stavební úpravy. Stavební úpravy nevyžadují ani územní rozhodnutí, ani územní souhlas. A pokud tyto stavební úpravy nebudou spojeny se změnou užívání stavby, mohou být prováděny i bez stavebního povolení či ohlášení stavebnímu úřadu. V případě, že stavební úpravy pro vnitřní rozvody jsou prováděny s cílem změny i způsobu užívání, pak je nutné jejich ohlášení stavebnímu úřadu. V ostatních případech vyžadují stavební povolení.
Poznámka:
SZ § 79 odst. 5, § 103 odst. 1 písm. b), § 104 odst. 1 písm. k)
Na konkrétní problémy praxe s navrhováním, posuzováním, prováděním tepelných čerpadel reagovalo MMR vydáním stanoviska Tepelná čerpadla.
MMR reagovalo také na požadavky z praxe a vydalo pomůcku Údržba a výměna výtahů.
8 VYŽADUJÍ VŠECHNY STAVBY POVOLENÍ?
Stavby, které jsou uvedeny v § 79 odst. 2 SZ, nepotřebují územní souhlas ani územní rozhodnutí. Podle § 103 odst. 1 písm. a) nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Jsou tak mimo povolovací režim SZ. Pokud by však byly provedeny v rozporu s jinými právními předpisy, nařídí stavební úřad jejich odstranění, pokud jejich vlastník dodatečně nenapraví porušení právních předpisů.
Poznámka:
SZ § 79 odst. 2, § 129 odst. 1 písm. d) a odst. 4
Zákon uvádí 20 konkrétních staveb, jako příklad lze uvést:
- skleník do 40 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení;
- opěrné zdi do výšky 1 m nebo oplocení do výšky 2 m, které nehraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím a které se nacházejí v zastavěném území či v zastavitelné ploše;
- výměna vedení technické infrastruktury, pokud nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma;
- bazén do 40 m2 zastavěné plochy na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, a jeho související technické zařízení.
Za jejich provedení je odpovědný stavebník, který musí respektovat jak zájmy veřejné, tak práva a oprávněné zájmy sousedů.
Poznámka:
SZ § 152 odst. 1
Územní souhlas ani územní rozhodnutí nepotřebují ani stavební úpravy a udržovací práce. Potřeba povolení k jejich provedení závisí od rozsahu a charakteru prací. Ty uvedené v § 103 odst. 1 SZ nepotřebují stavební povolení ani ohlášení. Ohlášení postačí u stavebních úprav pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na ŽP; ostatní vyžadují stavební povolení.
Poznámka:
SZ § 79 odst. 5, § 103 odst. 1 písm. c) a d), § 104 odst. 1 písm. j) a k)
Stavební zákon v § 103 má výčet 19 konkrétních staveb, které ke svému provedení nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, vyžadují však některou formu umístění stavby.
Jako příklad lze uvést:
- výrobky plnící funkci stavby, včetně základových konstrukcí pro ně;
- oplocení;
- reklamní a informační zařízení;
- bazén nebo skleník včetně souvisejícího technického zařízení na zastavěném stavebním pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci;
- distribuční soustava v elektroenergetice a plynárenství, s výjimkou budov;
- rozvodné tepelné zařízení s výjimkou budov;
- vodovodní, kanalizační a energetické přípojky a přípojky elektronických komunikací včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní.
Rozsah této pomůcky nedovoluje vyjmenovat všechny jednotlivé případy.
Poznámka:
SZ § 103 odst. 1 písm. e)
9 POSTAVENÍ „SOUSEDŮ“ V ŘÍZENÍCH PODLE STAVEBNÍHO ZÁKONA
9.1 ÚČASTNÍCI ŘÍZENÍ
V názvu této části je použit pojem „soused“ jako zkratka pro souhrnné označení vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich a dále osob, které mají k sousedním pozemkům a stavbám jiná věcná práva, se kterými zákon spojuje účastenství v řízeních.
Věcná práva upravuje OBčZ a kromě vlastnictví (spoluvlastnictví, bytového spoluvlastnictví) a držby jsou jinými věcnými právy právo stavby, věcná břemena (služebnosti), zástavní (podzástavní) právo, zadržovací právo.
Poznámka:
ObčZ § 987 an.
Osoby, které mají zákonem stanovená práva k sousedním pozemkům a stavbám, tzv. sousedé, jsou účastníky jednotlivých správních řízení vedených podle SZ. Sousedním pozemkem je nutno rozumět nejen pozemek, který má společnou hranici s pozemkem stavebním, ale každý další pozemek, na kterém se může projevit vliv činností podle vydaného rozhodnutí a těmito vlivy je přímo dotčeno vlastnické nebo jiné věcné právo.
Osoby, jejichž práva k pozemkům nebo stavbám mohou být v konkrétním řízení přímo dotčena, jsou v souladu se SŘ účastníky řízení. Správní řád také obecně upravuje jejich práva a povinnosti.
Účastníci řízení mají právo podávat k navrhovanému záměru své námitky. Nemají právo veta. K vedení řízení o umístění nebo povolení provedení stavby či vydání jiného rozhodnutí není vyžadován jejich souhlas nebo vyjádření, s výjimkou případů v zákoně výslovně uvedených. Souhlas sousedů s navrhovaným záměrem zákon vyžaduje ke zjednodušenému územnímu řízení a musí být vyznačen na situačním výkresu.
Poznámka:
SZ § 95 odst. 1 písm. d)
9.2 ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ
Okruh účastníků územního řízení je stanoven SZ. Účastníkem je i osoba, která má k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbách na nich vlastnické nebo jiné věcné právo a toto právo může být územním rozhodnutím přímo dotčeno.
Poznámka:
SZ § 85 odst. 2 písm. b)
V územním řízení může účastník řízení uplatňovat námitky proti projednávanému záměru, musí uvést, jaké má k nemovitosti právo a jak toto jeho právo bude přímo dotčeno. Pokud uplatní jakékoliv jiné námitky, stavební úřad je neposuzuje a nepřihlíží k nim.
Poznámka:
SZ § 89 odst. 3 a 4
Mezi vlastníky sousední stavby je nutno počítat i vlastníky sousedních jednotek (bytových i nebytových) v domě v bytovém spoluvlastnictví. Vlastníci bytů jsou současně spoluvlastníky společných částí domu.
Poznámka:
ObčZ § 1158 an.
V případě, že sousední pozemek či stavba na něm je ve spoluvlastnictví, je každý spoluvlastník účastníkem řízení. Každý ze spoluvlastníků sousedního pozemku má právo samostatně uplatňovat své námitky. Pokud spoluvlastníci vyjadřují v řízení shodný zájem, může je stavební úřad vyzvat, aby si určili společného zmocněnce; pokud tak neučiní, sám jim určí společného zástupce. Veškeré písemnosti doručuje tomuto společnému zmocněnci (zástupci), který v řízení vystupuje jménem zastoupených.
Poznámka:
SŘ § 35
Je-li sousední pozemek či stavba na sousedním pozemku předmětem společného jmění manželů, je účastníkem řízení každý manžel samostatně, který se může dát druhým manželem zastupovat.
Poznámka:
ObčZ § 708 an.
9.3 STAVEBNÍ ŘÍZENÍ
Okruh osob, které mají práva k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich a mohou z tohoto titulu být účastníkem řízení, je stanoven stavebním zákonem.
Poznámka:
SZ § 109 písm. e) a f)
Účastníkem řízení je vlastník sousedního pozemku nebo stavby na něm a ten, kdo má k sousednímu pozemku nebo stavby na něm právo odpovídající věcnému břemenu.
I zde platí, že účastníkem řízení je ten vlastník (spoluvlastník) či oprávněný z věcného břemene, jestliže prováděním stavby může být toto jeho právo přímo dotčeno. Své námitky může uplatnit proti projektové dokumentaci, způsobu provádění a užívání stavby, nebo požadavkům dotčených orgánů, pokud je jimi přímo dotčeno jejich právo. K jiným námitkám stavební úřad nepřihlíží, neposuzuje je. Soused je podle zákona povinen ve svých námitkách uvést skutečnosti, které zakládají jeho postavení jako účastníka řízení (vlastník sousedního pozemku, stavby na něm, oprávněný z věcného břemene k nim), a důvody podání námitek.
Poznámka:
SZ § 114 odst. 1
9.4 SPOLEČNÉ ŘÍZENÍ
Účastníky společného územního a stavebního řízení zákon vymezuje a jsou jimi i sousedé, konkrétně osoby, jejich vlastnické právo nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být společným povolením přímo dotčeno. Uplatňování námitek sousedů a jejich posuzování je upraveno shodně jako u stavebního řízení.
Poznámky:
SZ § 94k písm. e)
Územní řízení, stavební řízení, společné řízení může mít charakter navazujícího řízení, řízení s posouzením vlivů na ŽP, bez ohledu, zda je posouzení záměru provedeno samostatně nebo v řízení podle SZ. Okruh účastníků těchto řízení stanovený SZ se rozšiřuje o další účastníky podle zákona EIA, jejich účastenství není vázáno na přímé dotčení vlastnických nebo jiných práv.
9.5 KOLAUDAČNÍ ŘÍZENÍ
Stavební zákon účastníky kolaudačního řízení vymezuje, sousedé účastníky nejsou. Účastníkem kolaudačního řízení je pouze stavebník a vlastník stavby. Od 1. 1. 2021 není účastníkem kolaudačního řízení ani vlastník pozemku.
Poznámka:
SZ § 122a odst. 1
9.6 PŘEDČASNÉ UŽÍVÁNÍ STAVBY, ZKUŠEBNÍ PROVOZ
Účastníkem těchto řízení není žádná osoba mající právo k sousednímu pozemku nebo stavbě na něm. Podle SZ jsou účastníky řízení o povolení předčasného užívání stavby pouze stavebník, zhotovitel stavby a vlastník stavby, řízení o povolení nebo nařízení zkušebního provozu pouze stavebník a vlastník stavby.
9.7 ZMĚNA UŽÍVÁNÍ STAVBY
Stavební zákon nevymezuje postavení vlastníků sousedních nemovitostí v případě, že změna užívání stavby vyžaduje povolení formou správního rozhodnutí. Určení okruhu účastníků řízení se řídí správním řádem. Podle SŘ je účastníkem řízení žadatel, a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu, a dále osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech. V podmínkách řízení o změně užívání stavby jsou to vedle vlastníka (uživatele) stavby též osoby mající jakékoli právo k sousedním pozemkům a stavbám, může-li být toto jejich právo změnou užívání dotčeno. Účastníkem ve smyslu výše uvedeného je tedy i nájemce stavby, o jejíž změnu v užívání jde.
Poznámka:
SZ § 126 a 127
SŘ § 27
9.8 ODSTRANĚNÍ STAVBY
Stavební zákon neupravuje okruh účastníků řízení v případech, kdy rozhodnutím povoluje odstranění stavby, naopak výslovně uvádí, kdo účastníkem takového řízení není – není jím nájemce, bytu, nebytového prostoru nebo pozemku. U řízení o nařízení odstranění stavby SZ okruh účastníků upravuje a sousedé jsou mezi nimi.
Poznámka:
SZ § 128 odst. 4, § 129 odst. 10
SŘ § 27
9.9 OSTATNÍ ŘÍZENÍ
Okruh účastníků řízení o nařízení neodkladného odstranění stavby, nutných zabezpečovacích prací, nezbytných úprav, údržby stavby a vyklizení stavby je upraven stavebním zákonem. Osoby, které mají k sousedním pozemkům a stavbám na nich vlastnické nebo jiné věcné právo, které by mohlo být ve výše zmíněném řízení přímo dotčeno, jsou účastníky řízení. Zákon dále výslovně upravuje, že nájemci bytů a nebytových prostor jsou účastníky uvedených řízení pouze v případě, pokud jejich práva, vyplývající z nájmu mohou, být přímo dotčena prováděním opatření nařízených stavebním úřadem.
Poznámka:
SZ § 142
Stavební zákon dále neupravuje okruh účastníků řízení o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu, i v těchto řízeních se postupuje podle obecné úpravy dané SŘ (viz výše).
Pokud řízení podle SZ je také navazujícím řízením podle zákona o posuzování vlivů na ŽP, postupuje stavební úřad také podle úpravy tohoto zvláštního zákona, který má i speciální úpravu o účastnících navazujícího řízení, ale tato se netýká sousedů.
Poznámka:
EIA § 3 písm. g), § 9b a 9e
U jiných forem povolení stavební úřad nevede správní řízení, nelze tedy hovořit o účastnících řízení. Na ochranu osob, které by byly účastníky řízení, kdyby se řízení vedlo, tedy i sousedů, však pamatuje. K ohlášení i žádosti o územní souhlas nebo společný souhlas musí být souhlasy těchto osob doloženy, jen tak může stavební úřad vydat souhlas. Na stavebním úřadě je finální posouzení toho, které osoby mohou být na svém vlastnickém či jiném právu přímo dotčeny, čí souhlasy je tak v konkrétním případě potřeba vyznačit na situačním výkresu. Pokud nejsou doloženy souhlasy všech dotčených osob, ani je žadatel nedoplní k výzvě stavebního úřadu, je podání neúplné, stavební úřad souhlas nevydá a usnesením rozhodne o vedení řízení (územního, stavebního, společného). Osoby přímo dotčené na svých právech jsou pak účastníky takového řízení.
Poznámka:
SZ § 96 odst. 3 písm. d), § 96a odst. 2, § 105 odst. 2 písm. f)
Ani v případě, kdy je namísto správního rozhodnutí uzavřena veřejnoprávní smlouva, nelze hovořit o řízení a účastnících řízení. Jejich práva jsou přesto hájena. Stavebník má povinnost zajistit souhlasy osob, které by byly účastníky řízení s uzavřenou veřejnoprávní smlouvou a smlouva nabývá účinnosti teprve v okamžiku, kdy s ní všechny tyto osoby vysloví písemný souhlas.
Poznámka:
SZ § 78a, § 116
SŘ § 168
Souhlasy osob, které by byly jinak účastníky řízení, musí obstarat a doložit autorizovaný inspektor k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Ani zde není možné hovořit o klasickém správním řízení k žádosti, stavebníkovi vzniká právo provést stavbu ze zákona, pokud nikdo neuplatní námitky (mohou i sousedé), nebo vznesené námitky jsou zamítnuty.
Poznámka:
SZ § 117
10 MUSÍ STAVEBNÍK VLASTNIT STAVEBNÍ POZEMEK?
Vlastník může disponovat s pozemkem nebo stavbou a uskutečnit určitý stavební záměr může také vyplývat z práva stavby nebo ze služebnosti. Vlastník a oprávnění z uvedených věcných práv tak mohou bez dalšího žádat o vydání povolení podle SZ a stavební úřad existenci a rozsah práv ověří v katastru nemovitostí.
Poznámka:
ObčZ § 1011 a násl., § 1240 a násl., § 1257 a násl.
SZ umožňuje, že stavebník nemusí být vlastníkem pozemku nebo stavby, potom je ale povinen k žádosti doložit souhlas vlastníka pozemku nebo stavby.
Poznámka:
SZ § 184a
MMR stanovisko
Má-li být na pozemku či stavbě ve spoluvlastnictví více osob provedena stavba nebo změna dokončené stavby, pak takové nakládání se společnou (nemovitou) věcí není možné považovat za běžnou správu, o které rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů, ale bude se jednat o významnou záležitost, ke které je třeba alespoň dvoutřetinové většiny hlasů spoluvlastníků.
Vlastník jednotky k žádosti o povolení změny dokončené stavby v bytovém spoluvlastnictví dokládá souhlas společenství vlastníků, nebo správce, pokud společenství vlastníků nevzniklo.
Zákon předepisuje též formu souhlasu. Souhlas musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace, nebo projektové dokumentace. Zákon neukládá, aby byl souhlas doplněný ověřeným podpisem, ale je třeba, aby souhlas obsahoval základní identifikační údaje vlastníka (spoluvlastníků), aby bylo zřejmé, kdo souhlas uděluje, komu jej uděluje a k jakému konkrétnímu záměru jej uděluje.
Zákon upravuje i případy, kdy žadatel souhlas nemusí dokládat. Jde o případy, kdy pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr je zákonem stanovený účel vyvlastnění. Účely, pro které lze pozemky stavby a práva k nim vyvlastnit, jsou upraveny jednak v § 170 SZ, jednak v řadě jiných zákonů.
Poznámka:
SZ § 170
Stavebník dále není povinen dokládat souhlas vlastníka u podzemních staveb, pokud se jedná o veřejně prospěšné stavby, které funkčně ani svou konstrukcí nesouvisejí se stavbami na pozemku ani provozem na něm a které ani jinak nemohou mít vliv na využití pozemku k účelu, pro který je určen.
Poznámka:
SZ § 110 odst. 6
Udělený souhlas vlastníka či spoluvlastníků nic nemění na jejich postavení účastníků řízení a s tím spojeném právu účastnit se jednání, seznamovat se s podklady pro rozhodnutí, právu podávat námitky nebo odvolání.
11 TECHNICKÉ POŽADAVKY NA STAVBY
Zákon ukládá všem osobám, které se podílejí na přípravě, povolování, provádění, užívání a odstraňování staveb, respektovat vedle záměrů územního plánování též obecné požadavky na výstavbu stanovené prováděcími předpisy.
Poznámka:
SZ § 169
Obecnými požadavky na výstavbu se rozumí obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanovené prováděcími právními předpisy.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 2 písm. e)
Zákon respektuje skutečnost, že ne vždy mohou být dodrženy právním předpisem stanovené požadavky. Předpokládá možnost udělení výjimky v jednotlivých odůvodněných případech z těch ustanovení prováděcího právního předpisu, ze kterých tento předpis povolení výjimky výslovně umožňuje, a jen pokud se tím neohrozí bezpečnost, ochrana zdraví a života osob a sousední pozemky nebo stavby. Řešením podle povolené výjimky musí být dosaženo účelu sledovaného obecnými požadavky na výstavbu.
Poznámka:
OTP, PSP, OPVÚ, PPO, OTP-BbS
O výjimce z obecných požadavků na využívání území při stanovení požadavků na vymezování pozemků a umisťování staveb rozhoduje stavební úřad příslušný rozhodnout ve věci, k vydání územního rozhodnutí.
Poznámka:
SZ § 169 odst. 3, 4, 6
SŘ § 140
O výjimce z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby rozhoduje stavební úřad, příslušný k vydání stavebního povolení (společného povolení).
Řízení o výjimce se vede na žádost buď samostatně, nebo může být spojeno s územním, stavebním nebo jiným řízením. Rozhodnutí o povolení výjimky může být vydáno samostatně, nebo formou druhého výroku jednoho rozhodnutí.
Výjimku z technických požadavků lze vydat jen v dohodě nebo se souhlasem dotčeného orgánu, který hájí zájmy chráněné podle zvláštních právních předpisů, kterých se odchylné řešení týká.
12 TRVÁNÍ PLATNOSTI POVOLENÍ A SOUHLASU STAVEBNÍHO ÚŘADU
Územní rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, změně vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li v něm stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let.
Poznámka:
SZ § 93 odst. 1
Podmínky územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území nebo změně vlivu užívání stavby na území platí po dobu trvání stavby či zařízení nebo užívání území, nedošlo-li z povahy věci k jejich konzumaci.
Poznámka:
SZ § 93 odst. 2
Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.
Poznámka:
SZ § 93 odst. 6
Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti:
a) bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocně stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle tohoto zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru;
b) bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává;
c) vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
d) byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době jeho platnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.
Pro zjištění platnosti územního rozhodnutí má zásadní význam den, kdy územní rozhodnutí nabylo právní moci. Na požádání účastníka řízení vyznačí stavební úřad doložku o právní moci na stejnopis, „kopii“ rozhodnutí, který mu byl doručen. Pokud o to účastník požádá, vyhotoví mu stavební úřad kopii s vyznačením doložky o právní moci.
Poznámka:
SŘ § 75 odst. 2
Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na odůvodněnou žádost rozhodnutím prodloužit. Dnem, kdy je žádost podána stavebnímu úřadu, přestává lhůta platnosti běžet. Jde tedy jen o to, podat takovou žádost před jejím uplynutím.
Poznámka:
SZ § 93 odst. 3
Stavební úřad může namísto vydání územního rozhodnutí uzavřít s žadatelem veřejnoprávní smlouvu o umístění stavby, o změně využití území a o změně vlivu užívání stavby na území. Účinky takové veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší, nejdéle však 5 let. Nabytí účinnosti vyznačí stavební úřad. Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit. Zákon stanoví konkrétní případy, kdy účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají. Jedná se o shodné případy jako u nepozbytí platnosti územního rozhodnutí.
Poznámka:
SZ § 78a odst. 6
Společné povolení platí 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Společné povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena v době jeho platnosti. Dobu platnosti společného povolení může stavební úřad prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se staví běh lhůty platnosti společného povolení.
Poznámka:
SZ § 115 odst. 4
Stavební povolení pozbývá platnosti, jestliže stavba nebyla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Na odůvodněnou žádost stavebníka může stavební úřad rozhodnutím tuto lhůtu prodloužit. Podáním žádosti se běh dvouleté lhůty staví. Je však třeba požádat včas, ještě před jejím uplynutím. Na platnost stavebního povolení nemá vliv nedodržení lhůty stanovené v něm k dokončení stavby.
Požádat o prodloužení lhůt platnosti územního rozhodnutí nebo stavebního povolení může i právní nástupce původního žadatele/stavebníka.
Poznámka:
SZ § 115 odst. 4
Stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo oznámením stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora. Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím dvou let ode dne její účinnosti, pokud stavba v této lhůtě nebyla zahájena. Účinky veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit. Při oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora vzniká stavebníkovi právo provést stavbu ze zákona a toto právo zanikne, nebyla-li stavba zahájena do dvou let. Stavební úřad může tuto lhůtu prodloužit na odůvodněnou žádost stavebníka podanou před jejím uplynutím. Podáním žádosti se běh lhůty staví.
Poznámka:
SZ § 116 odst. 5, § 117 odst. 7
Platnost úkonů je upravena jednotně. Územní souhlas, souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru i jejich společný souhlas platí 2 roky ode dne vydání a dobu jeho platnosti nelze prodloužit.
Poznámka:
SZ § 96 odst. 8, § 96a odst. 6, § 106 odst. 3
Všechna povolení a souhlasy pozbývají platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdrží oznámení stavebníka o tom, že od provedení svého stavebního záměru upouští; to neplatí, jestliže stavba již byla zahájena.
U všech správních rozhodnutí je důležitá jeho závaznost. Závaznost rozhodnutí je stanovena obecně ve správním řádu tak, že pravomocné rozhodnutí je závazné pro účastníky řízení a pro všechny správní orgány. Pravomocné rozhodnutí je závazné i pro právní nástupce účastníků řízení v případech, kdy je pro práva a povinnosti účastníků určující právo k movité nebo nemovité věci, což u rozhodnutí vydaných podle SZ je.
Poznámka:
SŘ § 73 odst. 2
13 KDY MŮŽE STAVEBNÍK ZAHÁJIT PROVÁDĚNÍ STAVBY
Stavební zákon výslovně neupravuje otázku, kdy může stavebník právem zahájit provádění stavby, aby práce na stavbě nebyly považovány za nepovolené. Jestliže je stavba zahájena bez příslušného povolení, stavební úřad z moci úřední zahájí řízení o odstranění stavby; mimoto musí zahájit řízení o přestupku.
Stavba může být zahájena na základě:
a) stavebního povolení;
b) veřejnoprávní smlouvy;
c) oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora;
d) souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru;
e) územního souhlasu či územního rozhodnutí;
f) společného povolení.
13.1 STAVEBNÍ POVOLENÍ
Je vyžadováno vždy, kdy podle SZ nepostačí ohlášení, anebo se nejedná o stavbu nevyžadující ani stavební povolení ani ohlášení. Stavební povolení lze nahradit veřejnoprávní smlouvou nebo certifikátem autorizovaného inspektora. Stavební povolení se nevydává, pokud je vydáno společné povolení (viz níže). Stavebnímu povolení musí předcházet vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, pokud stavebník nepožádal o společné řízení, tam obě řízení – o umístění stavby a o jejím povolení – vede stavební úřad společně a vydává společné povolení.
Stavební povolení musí být pravomocné. Tento požadavek vyplývá ze správního řádu, podle kterého je rozhodnutí vykonatelné nabytím právní moci. Rozhodnutí je v právní moci, jestliže proti němu nelze podat odvolání. Odvolání nelze podat proti prvoinstančnímu správnímu rozhodnutí, nebylo-li odvolání podáno nejpozději do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Odvolání dále nelze podat proti rozhodnutí o odvolání. Právní moc rozhodnutí k žádosti účastníka řízení potvrzuje prvoinstanční stavební úřad.
Poznámka:
SŘ § 73, 74, 75 odst. 2
Po dni nabytí právní moci stavebního povolení stavební úřad zašle stavebníkovi jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem s identifikačními údaji povolené stavby. Náležitosti štítku upravuje prováděcí vyhláška.
Poznámka:
VPÚ § 18d
13.2 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA
Veřejnoprávní smlouva nahrazuje stavební povolení. Veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít, požádá-li o její uzavření stavebník, lépe řečeno dohodnou-li se na uzavření smlouvy strany, kterými jsou stavebník na straně jedné a správní orgán, který je stavebním úřadem. Samo uzavření veřejnoprávní smlouvy ještě neopravňuje k zahájení realizace stavby. Smlouva musí nabýt účinnosti. Podmínkou účinnosti veřejnoprávní smlouvy je souhlas ostatních osob, které by byly účastníky řízení. Souhlas třetích osob může být dán až po uzavření veřejnoprávní smlouvy. Souhlasy je povinen zajistit stavebník. Účinnost smlouvy vyznačí stavební úřad a ověří projektovou dokumentaci.
Poznámka:
SZ § 116
SŘ § 161 až 168
13.3 OZNÁMENÍ STAVEBNÍHO ZÁMĚRU S CERTIFIKÁTEM AUTORIZOVANÉHO INSPEKTORA
Stavební zákon připouští, že je stavebník oprávněn provést stavbu vyžadující jinak stavební povolení na základě oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu autorizovaným inspektorem, který k oznámení připojí certifikát a další předepsané doklady. Na takové oznámení předepisuje prováděcí vyhláška formulář.
Poznámka:
SZ § 117
VPÚ § 18f, příloha č. 10
Autorizovaný inspektor vystavením certifikátu osvědčuje, že posoudil projektovou dokumentaci stavby a k ní připojené doklady ze stejných hledisek jako stavební úřad a že navrhovaná stavba splňuje zákonem stanovené podmínky pro její provedení. Stavebník nemůže zahájit stavbu pouze na základě vystaveného certifikátu. U této formy povolení spolupůsobí také stavební úřad a stavebníkovi vzniká právo provést stavbu ze zákona za splnění určitých podmínek.
Stavební úřad má za povinnost došlé oznámení do pěti dnů vyvěsit na úřední desce. Ve lhůtě 15 dnů od vyvěšení mohou podat námitky ty osoby, které by jinak byly účastníky stavebního řízení. Ve stejné lhůtě mohou podat výhrady dotčené orgány, nebo sám stavební úřad. Pokud nebudou námitky ani výhrady podány, vzniká stavebníkovi právo provést stavbu. Pokud budou podány, ale nadřízený správní orgán je zamítne, stavebníkovi též vzniká právo provést stavbu. Na požádání stavebníka vyznačí stavební úřad konkrétní den vzniku oprávnění na kopii oznámení.
Poznámka:
SZ § 117 odst. 6 a 7
13.4 SOUHLAS S PROVEDENÍM OHLÁŠENÉHO STAVEBNÍHO ZÁMĚRU
Ohlášení stavebnímu úřadu podléhají stavby ve stavebním zákoně taxativně uvedené. Pokud je ohlášení úplné a ohlášený stavební záměr splňuje zákonné požadavky, vydá stavební úřad souhlas s provedením. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Stavební úřad doručuje souhlas stavebníkovi spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací a se štítkem s identifikačními údaji o ohlášeném záměru.
Stavebník tedy může započít s prováděním stavby ihned po doručení souhlasu stavebního úřadu.
13.5 ÚZEMNÍ SOUHLAS ČI ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ
Územní souhlas či územní rozhodnutí je podmínkou realizace stavby, která sice nepodléhá ani stavebnímu povolení ani ohlášení, ale vyžaduje územní souhlas, a nepostačí-li tato forma, vyžaduje územní rozhodnutí.
V takovém případě se územní souhlas nebo územní rozhodnutí považuje za povolení stavby.
Stavebník může započít s prováděním stavby, u které postačí územní souhlas, ihned po nabytí jeho účinků. Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Územní souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání a dobu platnosti nelze prodloužit. Stavebník proto musí stavbu zahájit nejpozději do dvou let od vydání územního souhlasu. Za vydání se považuje den, kdy písemnost (územní souhlas) byla předána poštovní přepravě. Územní souhlas se doručuje spolu s ověřeným situačním výkresem.
Poznámka:
SZ § 96
Stavba, pro jejíž realizaci není vyžadováno povolení ani ohlášení, ale vyžadující územní rozhodnutí, může být zahájena po právní moci rozhodnutí, nejpozději však ve lhůtě platnosti tohoto rozhodnutí. Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí stavebníkovi stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace.
Poznámka:
SZ § 92
Postup stavebního úřadu po nabytí právní moci územního rozhodnutí je stejný i v případě vedení územního řízení s posouzením vlivů na ŽP. V tomto řízení může však nastat situace, že byla žadateli uložena kompenzační opatření podle zákona o ochraně přírody a krajiny. V takovém případě stavební úřad ve výroku územního rozhodnutí rozhodne o posunu vykonatelnosti. Takové rozhodnutí je vykonatelné dnem vydání vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření. Pokud by pro provedení záměru nepostačilo jen vydání územního rozhodnutí, pak o odkladu vykonatelnosti rozhodne stavební úřad ve stavebním povolení.
13.6 SPOLEČNÉ POVOLENÍ
SZ zákon připouští vést u určitých staveb společné územní a stavební řízení, pokud o to stavebník požádá. Výsledkem řízení je v kladném případě vydání společného povolení. Na základě společného povolení může stavebník zahájit výstavbu po nabytí právní moci takového povolení.
Poznámka:
SZ § 94y odst. 3
U společného řízení s posouzením vlivů na ŽP může nastat situace, že ve výroku společného povolení stavební úřad rozhodne, že vydané rozhodnutí je vykonatelné (až) dnem vydání vyjádření orgánu ochrany přírody o potvrzení zajištění kompenzačních opatření. Takové rozhodnutí je pravomocné, ale je odložena jeho vykonatelnost. Tento odklad se nevztahuje na výkup či vyvlastnění potřebných pozemků.
Pokud stavebník zahájí stavbu dříve, než povolení (stavební, územní, společné) nabyde právní moci, nebo dříve než jiné úkony či opatření nabydou právních účinků (územní souhlas, souhlas s ohlášením, veřejnoprávní smlouva), nebo dříve, než mu vznikne právo ze zákona u oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, jedná se o stavbu nepovolenou a stavební úřad musí zahájit řízení o odstranění stavby.
14 ODCHYLKY OD OVĚŘENÉ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE
Stavebník je povinen provádět stavbu v souladu s jejím povolením vydaným podle SZ. Za povolení zákon považuje souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru, stavební povolení, veřejnoprávní smlouvu, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, společný souhlas, společné povolení, opakované stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby, územní rozhodnutí nebo územní souhlas u staveb nevyžadujících ani povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.
Poznámka:
SZ § 118 odst. 1
Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby. I on musí mít aktivní zájem, a to nejen u staveb prováděných svépomocí, aby stavební podnikatel prováděl stavbu v souladu s ověřenou dokumentací. Pokud zanedbá tuto zákonem uloženou povinnost, dopouští se přestupku.
Poznámka:
SZ § 152 odst. 1, § 178 odst. 2 písm. k)
Podle SZ rozeznáváme podstatné a nepodstatné odchylky od stavebních plánů. Provedené podstatné odchylky musí být posouzeny v rámci řízení o odstranění stavby. Z hlediska SZ jde o stavbu prováděnou v rozporu s rozhodnutím vyžadovaným SZ nebo v rozporu s opatřením nebo jiným úkonem, které rozhodnutí nahrazuje. V rámci řízení o odstranění stavby stavební úřad zkoumá i možnost dodatečného povolení stavby (části stavby), prováděné v rozporu s příslušnými povoleními.
Poznámka:
SZ § 129 odst. 1 písm. b) a odst. 2 a 3
Mezi změny, spočívající v podstatných odchylkách, zahrnujeme stavby prováděné nejen v rozporu se zmíněnými povolovacími dokumenty, ale i s podmínkami územního rozhodnutí. Dále odchylky od závazných stanovisek dotčených orgánů, ať již zahrnutých mezi podmínky povolení, anebo vydaných formou samostatného správního rozhodnutí. Za podstatnou odchylku nutno považovat i takovou, která se dotýká práv třetích osob, či je v rozporu s technickými požadavky na výstavbu.
Změnu stavby, která se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, může stavební úřad předem schválit rozhodnutím vydaným na místě při kontrolní prohlídce stavby. Rozhodnutí je stavebníkovi oznámeno zápisem do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě. Stavební úřad rozhodnutí vydané na místě následně bez zbytečného odkladu zaznamená do spisu a podle okolností vyznačí změnu též v ověřené projektové dokumentaci. Takto může stavební úřad postupovat, jen pokud se změna nedotýká podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán se změnou souhlasí, a to písemně nebo prohlášením do protokolu.
Poznámka:
SZ § 118 odst. 6
SZ vymezuje nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace nebo ověřené projektové dokumentace. Odchylka se považuje za nepodstatnou, pokud se nemění půdorysný ani výškový rozsah stavby, nezasahuje se do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, změna nevyžaduje posouzení vlivů na ŽP, její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby a nejde o změnu stavby, která je kulturní památkou. Pokud změna stavby spočívá v uvedených nepodstatných odchylkách, může stavební úřad stavebníkovi na základě žádosti, která obsahuje popis navrhovaných nepodstatných odchylek, sdělit, že změnu projedná při vydání kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí. Může tak učinit za stejných podmínek jako vydat rozhodnutí na místě, tzn. změna se nedotýká práv ostatních účastníků stavebního řízení, podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo v případě, kdy příslušný dotčený orgán písemně se změnou souhlasí.
Poznámka:
SZ § 118 odst. 7
Mimo tyto případy stavební úřad k odůvodněné žádosti stavebníka může vydat rozhodnutí o povolení změny stavby před jejím dokončením. Takovou změnu lze povolit před zahájením stavby nebo v průběhu provádění stavby, vždy však před provedením vlastní změny. Změnu stavby před jejím dokončením je možné povolit jen tehdy, je-li v souladu s územním rozhodnutím, jinak je třeba nejdříve změnit územní rozhodnutí.
Poznámka:
SZ § 118 odst. 1
V žádosti musí být popis navrhovaných změn a jejich porovnání s povolením stavby a s projektovou dokumentací ověřenou stavebním úřadem. K žádosti se připojí projektová dokumentace změn stavby, nebo kopie ověřené projektové dokumentace s vyznačením navrhovaných změn.
Poznámka:
SZ § 118 odst. 3, 4, 5
Žádost o změnu stavby před dokončením stavební úřad projedná s účastníky stavebního řízení a dotčenými orgány v rozsahu, v jakém se změna přímo dotýká práv účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných zvláštními právními předpisy a rozhodne o ní. Na řízení a povolení se vztahují přiměřeně ustanovení o stavebním řízení.
SZ upravuje několik forem povolení, upravuje proto i několik forem projednání změny stavby před dokončením:
- změnu ohlášené stavby lze provést na základě ohlášení, to platí i pro změnu stavby prováděné na základě územního souhlasu nebo územního rozhodnutí;
- změnu je možné provést na základě veřejnoprávní smlouvy;
- změnu stavby prováděné na základě veřejnoprávní smlouvy lze provést písemnou dohodou smluvních stran;
- změna může být prováděna na základě oznámení záměru autorizovaným inspektorem.
15 PROVÁDĚNÍ STAVEB
Stavební zákon požaduje, aby stavby byly zásadně prováděny dodavatelsky k tomu oprávněným stavebním podnikatelem. Stavebním podnikatelem je osoba, která v předmětu své činnosti má provádění stavebních nebo montážních prací. Ve smyslu živnostenského zákona to jsou osoby, které tuto činnost mají zapsanou jako předmět podnikání v obchodním rejstříku.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 2 písm. b)
Stavební podnikatel je podle zákona povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Stavbyvedoucím smí být osoba, která získala oprávnění k výkonu vybrané činnosti ve výstavbě (tj. autorizaci), a to v oboru, pro který byla osobě autorizace udělena. Dále je stavební podnikatel povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, u kterých je předepsáno zvláštní oprávnění, např. zeměměřické, vykonávaly jen osoby s potřebným oprávněním.
Poznámka:
SZ § 160 odst. 1
AZ § 17 až 19
Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, ŽP a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.
Výjimečně je zákonem připuštěna možnost provádění stavby svépomocí. Tato forma výstavby je přípustná u staveb nepodléhajících ani stavebnímu povolení ani ohlášení (s určitými výjimkami u staveb energetických a staveb vedení sítí elektronických komunikací), a dále u staveb, k jejichž realizaci za podmínek stanovených zákonem postačí ohlášení (a to i v případě, kdy stavební úřad u podaného ohlášení rozhodne o vedení řízení). SZ nedefinuje pojem stavby prováděné svépomocí. Je jím však nutno rozumět každé provádění stavby, které stavební podnikatel jako celek nerealizuje na zakázku. Stavba je prováděna svépomocí, jsou-li práce na stavbě zcela nebo zčásti zajišťovány osobami bez oprávnění v oboru podnikání „stavebnictví“, osobami, které mají oprávněny provádět řemeslné nebo vázané živnosti (zedník, podlahář, elektrikář). Stavba je prováděna svépomocí i tehdy, jestliže provedení některých částí stavebník zajistí u stavebního podnikatele, např. podzemní část stavby.
Poznámka:
SZ § 103 a § 104 až 108
U staveb prováděných svépomocí postačí, aby stavebník zajistil stavební dozor, tzn. odborný dozor nad touto činností osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Způsob dokládání praxe není zákonem upraven. Je věcí osoby, která má vykonávat odborný dozor, aby průkazným způsobem svoji praxi prokázala například potvrzením zaměstnavatele nebo potvrzením osoby, pod jejímž dozorem praxi vykonávala. Vždy musí být uvedeno, v čem praxe spočívala, aby byl naplněn zákonný požadavek „praxe při provádění staveb“.
Poznámka:
SZ § 2 odst. 2 písm. d)
Doklad o vzdělání a praxi musí být, v případě staveb podléhajících ohlášení, součástí dokladů přikládaných k ohlášení. U staveb nepodléhajících stavebnímu povolení ani ohlášení, je povinností stavebníka, aby kdykoli podle potřeby prokázal, že odborný dozor vykonává osoba k této činnosti způsobilá. Tato stavebníkova povinnost vyplývá z jeho zákonem stanovené povinnosti dbát na řádné provádění stavby.
Je-li formou svépomoci realizována stavba pro bydlení nebo změna stavby, která je kulturní památkou, musí stavebník zajistit odborné vedení stavby osobou autorizovanou v příslušném oboru.
16 PRÁVO UŽÍVAT STAVBU
Nejprve je nutné upozornit na přechodná ustanovení SZ. U staveb, které byly pravomocně povoleny před 1. lednem 2007, se kolaudační řízení provede podle § 76 a následujícího zákona č. 50/1976 Sb. Nezáleží na tom, že konkrétní stavba již podle platného SZ kolaudační rozhodnutí ani kolaudační souhlas nevyžaduje. Stavebnímu úřadu proto musí být podána žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.
Poznámka:
SZ § 190 odst. 1
SZ § 190 odst. 3
Právní úprava uvádění staveb do užívání prošla několika zásadními změnami přispívajícími k postupné deregulaci kolaudování staveb.
Poznámka:
SZ § 119 odst. 1
Povinnost užívat dokončenou stavbu, popřípadě část stavby schopnou samostatného užívání, pouze na základě kolaudačního souhlasu nebo kolaudačního rozhodnutí, dopadá na stavby jen v těch případech, kdy jsou současně splněny dvě podmínky, tzn. jedná se o stavbu:
a) uvedenou v § 103 odst. 1 písm. e) bodech 4 až 8;
b) na ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až d) a k);
c) vyžadující stavební povolení (popřípadě byla provedena na základě společného povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo certifikátu autorizovaného inspektora).
A současně se jedná o:
a) stavbu veřejné infrastruktury;
b) stavbu, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit;
c) stavbu, u které byl stanoven zkušební provoz;
d) změnu stavby, která je kulturní památkou;
e) vodní dílo podle § 15a odst. 3 VZ.
Nejvíc otázek vyvolalo kolaudování rodinných domů, proto MMR zpracovalo k tomuto problému podrobné stanovisko.
Speciální úpravu má liniový zákon, podle kterého se u staveb infrastruktury elektronických komunikací nevyžaduje kolaudační souhlas ani kolaudační rozhodnutí podle SZ.
Kolaudační souhlas nebo kolaudační rozhodnutí vydává ten stavební úřad, který vydal povolení stavby.
Kolaudační souhlas se vydává na žádost stavebníka, podanou na formuláři uvedeném v prováděcí vyhlášce. Stavebník se žádostí mimo jiné předloží:
- údaje určující polohu definičního bodu stavby a adresního místa;
- dokumentaci skutečného provedení stavby, došlo-li při provádění stavby k nepodstatným odchylkám od ověřené dokumentace;
- dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby, jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury;
- geometrický plán, pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí nebo její výstavbou dochází k rozdělení pozemku. Geometrický plán má povinnost doložit i stavebník k ohlášení dokončení stavby nepodléhající kolaudaci.
- doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly doloženy změny, týkající se obsahu technické mapy obce, pokud ji vede. Tento doklad má povinnost doložit i stavebník k ohlášení dokončení stavby nepodléhající kolaudaci.
Poznámka:
VPÚ § 18i, příloha č. 12
Závazná stanoviska dotčených orgánů, která jsou vyžadována jinými právními předpisy, je podle zákona povinen opatřit stavebník. Ten má také ze zákona povinnost zajistit provedení a vyhodnocení předepsaných zkoušek a měření. Tuto povinnost má vždy, bez ohledu na to, zda stavba kolaudaci vyžaduje, či nikoliv. Jde zejména o provedení a vyhodnocení předepsaných zkoušek – např.:
- měření hluku pro ověření účinnosti protihlukových opatření;
- předepsané revize a tlakové zkoušky zdravotně technických instalací;
- zkoušky vodotěsnosti vodovodních nádrží;
- revize a zkoušky plynového zařízení.
Poznámka:
SZ § 119 odst. 1
Kontrolní prohlídka dává stavebnímu úřadu možnost ověřit, jak byly tyto povinnosti splněny a v případě zjištěných nedostatků zjednat nápravu.
Jako příklad dalších dokumentů, které má mít stavebník na konci realizační fáze stavby, lze uvést:
- stavební deník (jednoduchý záznam o stavbě) – jeho originál stavebníkovi předá po dokončení stavby zhotovitel;
- průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií, který informuje o tom, jak energeticky náročný je provoz dané budovy;
- u vodního díla rozhodnutí o zařazení do kategorie technickobezpečnostního dohledu, pokud vodní dílo tomuto dohledu podléhá.
Pro zrychlení uvádění dokončených staveb do užívání stanoví zákon lhůty, ve kterých je stavební úřad povinen po obdržení žádosti provést jednotlivé úkony. Do 15 dnů stanoví termín provedení závěrečné prohlídky stavby, a tu vykoná do 45 dnů od doručení žádosti. Závěrečná kontrolní prohlídka je povinná, zákon však upravuje dva případy, kdy stavební úřad může od ní upustit. Jednak může stavebník využít služeb autorizovaného inspektora a opatřit si u něj odborný posudek (certifikát) o tom, že stavba byla provedena podle povolení a ověřené dokumentace a její provedení odpovídá požadavkům na řádné a bezpečné užívání. Za takové situace dává zákon stavebnímu úřadu možnost (nikoli povinnost) upustit od závěrečné kontrolní prohlídky a vydat kolaudační souhlas jen na podkladě žádosti a k ní přiložených podkladů. Druhým případem možného upuštění od závěrečné kontrolní prohlídky je kolaudace podzemních staveb technické infrastruktury. V případech, kdy se závěrečná kontrolní prohlídka nekoná, vydá stavební úřad kolaudační souhlas do 30 dnů od doručení žádosti, v případech, kdy se koná, vydá souhlas do 15 dnů od jejího provedení, pokud jsou splněny podmínky kolaudace. V opačném případě vydá usnesení o provedení kolaudačního řízení, které končí vydáním kolaudačního rozhodnutí, nebo zamítnutím žádosti, pokud nejsou splněny zákonné podmínky kolaudace. V kolaudačním řízení nelze upustit od závěrečné kontrolní prohlídky.
Poznámka:
SZ § 122
Podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu a kolaudačního rozhodnutí jsou splněny, pokud je dokončená stavba v souladu s povolením stavby a ověřenou dokumentací, je v souladu s požadavky dotčených orgánů, jsou dodrženy obecné požadavky na výstavbu a skutečné provedení stavby nebo její užívání nebude ohrožovat život a veřejné zdraví, život nebo zdraví zvířat, bezpečnost anebo ŽP.
Poznámka:
SZ § 122 odst. 3
Stavební zákon výslovně uvádí zásadu, podle které se stavby, u kterých dojde během jejich provádění ke změně ČSN nebo jiných technických předpisů, podle nichž byla zpracována dokumentace, posuzují podle těch norem a předpisů, které platily v době, kdy byla dokumentace zpracována.
Poznámka:
SZ § 119 odst. 3
Užívání stavby bez kolaudace (pokud ji vyžaduje) nebo bez zajištění zkoušek a měření a jejich vyhodnocení, stejně jako umožnění takového jednání jiné osobě, je přestupkem.
Poznámka:
SZ § 178 odst. 1 písm. e) a f)
Jak bylo shora uvedeno, kolaudaci vyžadují pouze určité stavby. Dokončení stavby, která byla prováděna na základě povolení stavebního úřadu, ale nepodléhá kolaudaci, protože nejde o stavbu podle § 119 odst. 1 SZ, je stavebník povinen neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu. Rozumí se, že stavba musí být užívána k účelu, který byl deklarován v povolení stavby.
Poznámka:
SZ § 152 odst. 5
Stavební zákon stanoví podmínky, za kterých je možné povolit předčasné užívání stavby před jejím úplným dokončením. Upravuje též případy, kdy je třeba před vydáním kolaudačního souhlasu provést zkušební provoz, a ověřit tím funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace.
Poznámka:
SZ § 123 a 124, § 126 odst. 1
Stavbu lze legálně užívat jen k „povolenému účelu“. Legální účel lze zjistit z kolaudačního rozhodnutí, z kolaudačního souhlasu, z oznámení o užívání stavby. Pokud stavba podle zákona kolaudaci nevyžaduje, je možné ji užívat jen k účelu vymezenému v povolení stavby.
Poznámka:
SZ § 118 odst. 1
Za povolení stavby se podle SZ považuje souhlas stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru, stavební povolení, veřejnoprávní smlouva, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, společné povolení, opakované stavební povolení nebo dodatečné povolení stavby, územní rozhodnutí, územní souhlas.
Poznámka:
SZ § 178 odst. 1 písm. g) a h)
Užívání stavby v rozporu s povoleným účelem je přestupkem proti stavebnímu řádu.
Poznámka:
SZ § 126 odst. 2
Změna v užívání stavby spočívající ve změně v účelu užívání stavby, v jejím provozním zařízení, ve způsobu výroby nebo v jejím podstatném rozšíření, nebo změna v činnosti, jejíž účinky by mohly ohrozit život a veřejné zdraví, život a zdraví zvířat, bezpečnost nebo ŽP, nebo změna doby trvání dočasné stavby nebo změna dočasné stavby na stavbu trvalou, je přípustná jen na základě souhlasu nebo povolení stavebního úřadu.
Poznámka:
VPÚ příloha č. 4
Změnu musí vlastník stavby, nebo ten, komu dal vlastník souhlas, oznámit stavebnímu úřadu. Oznámení obsahuje popis a odůvodnění zamýšlené změny, její rozsah a důsledky. Prováděcí vyhláška pro oznámení předepisuje formulář. Kladné vyřízení může vlastník očekávat pouze v případě, kdy změna v užívání stavby je v souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, s obecnými požadavky na výstavbu, s veřejnými zájmy chráněnými stavebním zákonem a se zvláštními právními předpisy.
Poznámka:
SZ § 126 odst. 3, § 81 odst. 2
V některých případech bude nezbytné posoudit navrhovanou změnu účelu užívání také v územním řízení z hlediska jejích případných nároků na okolí, na ŽP, na veřejnou infrastrukturu.
Poznámka:
SZ § 126 odst. 4
Pokud je změna v užívání stavby spojená se stavební činností, je podmíněná změnou dokončené stavby (nástavba, přístavba, stavební úprava), posuzuje stavební úřad tuto změnu.
Následně vydaný kolaudační souhlas, ve kterém stavební úřad vyjádří souhlas s užíváním provedené změny dokončené stavby k novému účelu užívání, pak bude současně dokladem o povoleném účelu užívání stavby.
17 SPRÁVNÍ POPLATKY
Správní poplatky za vydání územního rozhodnutí, stavebního nebo společného povolení, za vydání osvědčení o jmenování autorizovaného inspektora a další povolení stavebního řádu jsou stanoveny v příloze zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, Sazebník správních poplatků, v položce 17, 18 a 20 takto:
Položka 17
Osvobození
Od poplatku je osvobozeno vydání územního rozhodnutí nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující v případě staveb pozemních komunikací a veřejně prospěšných staveb realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem.
Poznámky
1. Je-li jedním územním rozhodnutím nebo územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou nebo společným územním souhlasem a souhlasem s provedením ohlášeného stavebního záměru umisťováno více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky.
2. Za vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
3. Za vydání územního souhlasu vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
4. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy16 vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
5. Za vydání změny územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
6. Za vydání rozhodnutí o prodloužení doby platnosti územního rozhodnutí vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
7. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 18.
8. Za uzavření společné veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a o provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených za uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby a za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby.
9. Za vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru vybere správní úřad poplatek ve výši součtu polovin sazeb příslušných poplatků.
10. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona a obvodní báňský úřad ve smyslu § 16 odst. 3 stavebního zákona.
Položka 18
Osvobození
Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení ke změně stavby pro bydlení z důvodu ztíženého užívání této stavby občanovi se zvlášť těžkým zdravotním postižením, kterému byly přiznány mimořádné výhody II. nebo III. stupně (držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P), má-li ve stavbě pro bydlení místo trvalého pobytu.
Od poplatku je osvobozeno vydání stavebního povolení nebo uzavření veřejnoprávní smlouvy stavební povolení nahrazující v případě staveb pozemních komunikací a veřejně prospěšných staveb realizovaných státem nebo územním samosprávným celkem.
Předmětem poplatku není
Ověření dokumentace skutečného provedení stavby pořizované z důvodu, že se nedochovala bez zavinění vlastníka, např. zničení při požáru, povodni atd.
Poznámky
1. Je-li jedním stavebním povolením, společným povolením, kterým se stavba umisťuje a povoluje, nebo veřejnoprávní smlouvou povolováno provádění více staveb, které jsou uvedeny pod různými písmeny této položky, vybírá se poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v jednotlivých písmenech této položky.
2. Za vydání stavebního povolení na změnu dokončené stavby uvedené v bodě 1 této položky vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
3. Za uzavření veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši poloviny sazby příslušného poplatku.
4. Za vydání dodatečného povolení stavby vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky a položky 17.
5. Za vydání společného rozhodnutí podle správního řádu vybere správní úřad poplatek ve výši součtu sazeb poplatků stanovených v příslušných bodech této položky, popřípadě této položky a položky 17.
6. Správním úřadem příslušným k vybrání poplatku podle této položky je i speciální stavební úřad ve smyslu § 15 odst. 1 stavebního zákona, újezdní úřad ve smyslu § 16 odst. 1 stavebního zákona a jiné stavební úřady ve smyslu § 16 odst. 2 a 3 stavebního zákona.
Položka 20
Osvobození
Od poplatku podle této položky je osvobozeno místní šetření nebo ohledání na místě prováděné při mimořádných hromadných událostech nebo nehodách, místní šetření nebo ohledání na místě prováděné podle daňového řádu, místní šetření prováděné katastrálním úřadem podle katastrálního zákona místní šetření prováděné podle zákona upravujícího integrovanou prevenci.
Předmětem poplatku není
1. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vydání rozhodnutí zpoplatňovaného podle položek 17 až 19, s výjimkou dodatečného povolení stavby podle § 129 odst. 2 stavebního zákona a položky 21 a 60.
2. Místní šetření provedené v kolaudačním řízení u staveb pravomocně povolených za účinnosti zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3. Kontrolní prohlídka stavby konaná podle plánu kontrolních prohlídek nebo kontrolní prohlídka stavby při oznámení záměru započít s užíváním stavby anebo závěrečná kontrolní prohlídka stavby pro vydání kolaudačního souhlasu.
4. Místní šetření nebo ohledání na místě prováděné za účelem vyřízení stížností, podnětů a oznámení.
Poznámky
1. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za závěrečnou kontrolní prohlídku stavby, byla-li žádost o vydání kolaudačního souhlasu podána po lhůtě k dokončení stavby.
2. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za místní šetření při kolaudaci, byl-li návrh na vydání kolaudačního rozhodnutí podán po lhůtě k dokončení stavby.
3. Poplatek podle této položky vybere správní úřad za kontrolní prohlídku, kterou provedl při výkonu zvláštních pravomocí podle § 132 odst. 2 a § 171 stavebního zákona.
4. Poplatek podle této položky vybere správní úřad i za místní šetření nebo ohledání na místě z podnětu účastníka řízení, které provedl správní úřad na dožádání jiného správního úřadu vyřizujícího podání účastníka řízení.
5. Poplatek podle této položky vyměří správní úřad po ukončení místního šetření, ohledání na místě nebo kontrolní prohlídky.
18 POVINNOSTI A ODPOVĚDNOST OSOB PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB
Stavební zákon ukládá jednotlivým osobám zúčastněným na přípravě, provádění a užívání staveb povinnosti, jejichž nedodržení je zákonem kvalifikováno jako přestupek.
Především je to osoba stavebníka, jemuž zákon ukládá určité povinnosti u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení. Stavebník je povinen dbát na řádnou přípravu a provádění stavby, přitom musí mít na zřeteli zejména ochranu života a zdraví osob nebo zvířat, ochranu ŽP a majetku, i šetrnost k sousedství. S šetrností k sousedství souvisí i další povinnost stavebníka, a to informovat v dostatečném předstihu osoby stavebními pracemi přímo dotčené. Sousedství je zde třeba chápat v širším rozsahu, nejde pouze o omezující sousedy. Do obecného výčtu povinností stavebníka, které má u staveb nepodléhajících posouzení stavebním úřadem, patří povinnost zajistit provedení a vyhodnocení zkoušek a měření předepsaných zvláštními právními předpisy, např. předepsané revize, měření hluku, tlakové zkoušky zdravotně technických instalací.
Poznámka:
SZ § 152 odst. 1
Zákonem uložené veřejnoprávní odpovědnosti se stavebník nezbavuje tím, že zajištění prací na zpracování projektové dokumentace a zajištění stavebních prací, včetně dohledu nad nimi, smluvně zadal osobě k těmto činnostem oprávněné.
Pokud stavebník zamýšlí provést stavbu, pro jejíž provedení je nutné povolení podle SZ, musí pro posouzení stavebním úřadem opatřit předepsanou dokumentaci. U kterých staveb je vyžadovaná projektová dokumentace, kterou mohou vypracovat pouze osoby s oprávněním podle AZ, a u kterých staveb stačí dokumentace zpracovaná osobou kvalifikovanou, stanoví SZ. Nemá-li sám stavebník potřebné oprávnění k jejímu vypracování, musí zajistit vypracování potřebné dokumentace oprávněnou osobou.
Poznámka:
SZ § 158 odst. 2, § 159 odst. 4
AZ § 17 až 19
Řadu dalších zákonných povinností má stavebník u staveb podléhajících stavebnímu povolení nebo ohlášení:
- oznámit stavebnímu úřadu předem termín zahájení stavby, název a sídlo stavebního podnikatele, u svépomocné formy výstavby jméno a příjmení stavbyvedoucího nebo osoby, která bude vykonávat stavební dozor, stejně tak změny oznámených údajů;
Poznámka:
SZ § 152 odst. 3 písm. a)
- před zahájením stavby umístit na viditelném místě u vstupu na staveniště štítek o povolení stavby;
- zajistit, aby na stavbě nebo na staveništi byla k dispozici ověřená dokumentace stavby a všechny doklady týkající se prováděné stavby (jejich kopie).
Poznámka:
SZ § 152 odst. 3 písm. b) a c)
- včas stavebnímu úřadu ohlašovat fáze výstavby podle plánu kontrolních prohlídek stavby, umožnit provedení kontrolní prohlídky a této prohlídky se zúčastnit;
Poznámka:
SZ § 152 odst. 3 písm. d)
- hlásit stavebnímu úřadu závady na stavbě, kterými by mohly být ohroženy životy a zdraví osob, nebo bezpečnost stavby;
- oznámit stavebnímu úřadu předem zahájení zkušebního provozu.
Poznámka:
SZ § 152 odst. 3 písm. e) a f)
Povinnostmi stanovenými zákonem je stavebník vázán bez ohledu na to, zda stavbu provádí svépomocí, nebo zda je do určité míry přenese na zhotovitele stavby. Specificky pro svépomocné provádění jsou stavebníkovi stanoveny další povinnosti:
- zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, nebo stavební dozor;
- uvést do souladu prostorovou polohu stavby s ověřenou projektovou dokumentací;
- zajistit, aby dnem zahájení stavby byl veden stavební deník, popřípadě jednoduchý záznam o stavbě, do kterého oprávněné osoby provádějí záznamy o průběhu stavebních prací.
Poznámka:
SZ § 160 odst. 4, § 152 odst. 1, § 157 odst. 2
V návaznosti na rozšiřování počtu staveb, které k zahájení užívání nevyžadují kolaudaci, má stavebník u stavby, která byla prováděna na základě povolení, ale nepodléhá kolaudaci, povinnost neprodleně ohlásit stavebnímu úřadu její dokončení a k ohlášení připojit předepsané doklady.
Poznámka:
SZ § 152 odst. 5
S účinností od 1. 1. 2021 byla novelou SZ doplněna další povinnost stavebníka, kterou lze (se zohledněním přechodných ustanovení) formulovat tak, že stavebník je povinen zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě u stavby, která je předmětem veřejné zakázky v nadlimitním režimu, a jejíž zadávací řízení bylo zahájeno po 1. 1. 2021.
Poznámka:
SZ § 152 odst. 6
Povinnosti stavebníka u staveb financovaných z veřejného rozpočtu
U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle AZ.
Poznámka:
SZ § 152 odst. 4
AZ § 17 až 19
MMR vydalo k zákonné povinnosti stavebníka zajistit technický dozor následující metodickou pomůcku Výkon technického dozoru stavebníka (§ 152 odst. 4 stavebního zákona).
Provádění technického dozoru není podle SZ vybranou činností, nicméně technický dozor stavebníka musí být v uvedených případech vykonáván autorizovanou osobou. U jiných staveb záleží pouze na stavebníkovi, zda při provádění stavby bude technický dozor mít, či ne, zda se bude jednat o osobu autorizovanou či ne. Autorizovaná osoba může na jedné stavbě vykonávat současně autorský a technický dozor. Povinnost stavebníka zřídit technický dozor se týká pouze staveb. Udržovací práce a terénní úpravy této povinnosti nepodléhají.
Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, zpracovala osoba oprávněná podle AZ, má stavebník povinnost zajistit autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.
SZ nestanoví žádné omezení rozsahu ani výše finanční náročnosti stavby, u kterých na stavebníka tato povinnost dopadá. Pojem „autorský dozor“ projektanta není SZ blíže definován, není ani blíže upravena náplň činnosti při výkonu autorského a technického dozoru, povinnosti nebo odpovědnost těchto osob. Jejich rozsah tak bude záviset na smluvním ujednání, které s nimi stavebník uzavře.
S veřejnými rozpočty souvisí také zadávání veřejných zakázek. Zákon o zadávání veřejných zakázek zavedl možnost využití metody BIM (informační model budovy) při realizaci veřejných zakázek ve stavebnictví. Podle ZZVZ může zadavatel uvést doporučený způsob zpracování nabídky. V případě veřejných zakázek na stavební práce i projektové činnosti může zadavatel v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů BIM a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat. Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelům přístup. Uvedené ustanovení směřuje primárně k možnosti užívání principů IM i v oblasti zadávání veřejných zakázek. BIM je určitý otevřený standard dat a pracovních postupů při projektování, realizaci, provozu a správě staveb. Umožňuje sledovat kompletní proces výstavby od projektování přes její provedení až po celý proces jejího využití, tj. její celý životní cyklus. Například v rámci zadávacích řízení může zadavatel požadovat zpracování projektové dokumentace stavby v modelu BIM, aby ji měl k dispozici pro další fáze procesu. Dále v zadávacích podmínkách veřejné zakázky na stavební práce může zadavatel požadovat využití nástrojů v procesu výstavby a do budoucna se nabízí i další možnosti, například jejich využití při hodnocení nákladů životního cyklu apod.
Poznámka:
ZZVZ § 103 odst. 2 a 3
Funkci stavbyvedoucího vykonává osoba, která je oprávněna vést provádění stavby na základě autorizace v oboru odpovídajícím prováděné stavbě. Zákonnou povinností stavbyvedoucího je řídit provádění stavby, a to v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, ŽP a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je stavbyvedoucí povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou další. Jedná se o výkon vybrané činnosti ve výstavbě. Stavbyvedoucí jako osoba autorizovaná je povinen své činnosti vykonávat osobně, s jinými autorizovanými osobami nebo s jinými osobami pod jeho vedením.
Poznámka:
SZ § 153 odst. 1
Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit. K jeho povinnostem patří též vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Poznámka:
SZ § 153 odst. 2
U staveb prováděných dodavatelsky stavebním podnikatelem provádí stavbyvedoucí záznamy do stavebního deníku (jednoduchého záznamu o stavbě). Záznamy o postupu prací se do stavebního deníku zapisují tentýž den, nejpozději následující den, kdy se na stavbě pracuje. Pokud se záznamy provádějí v delších intervalech, nejvýše však v intervalu jednoho týdne, musí k tomu být opatřen souhlas stavebního úřadu.
Poznámka:
SZ § 157 ve vztahu k § 160 odst. 1
VDS příloha 16
V právní úpravě vedení stavebního deníku došlo k několika změnám, kterým se věnují tato stanoviska MMR:
Vedení stavebního deníku v elektronické formě
Změny stavebního deníku od 1. ledna 2021
Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.
Poznámka:
SZ § 153 odst. 3 a 4
Osoba vykonávající stavební dozor nemá povinnost práce na stavbě řídit, ale sledovat způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí. Stejně jako stavbyvedoucí působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. Mimo zákonem stanovenou povinnost jsou další jeho povinnosti smluvně dohodnuté se stavebníkem.
Stavební dozor postačí u staveb prováděných svépomocí, tj. u staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení a u staveb na ohlášení, s výjimkou staveb pro bydlení a u změn staveb, které jsou kulturní památkou.
Poznámka:
SZ § 160 odst. 3 a 4, § 157
Osoba vykonávající stavební dozor je oprávněna vedle stavebníka činit záznamy do stavebního deníku.
Vlastník stavby je povinen udržovat stavbu v řádném stavebně technickém stavu po celou dobu jejího trvání, umožnit kontrolní prohlídku stavby a zúčastnit se jí, uchovávat stavební deník po dobu 10 let od vzniku práva užívat stavbu a uchovávat dokumentaci skutečného provedení stavby a další doklady po celou dobu trvání její existence.
Poznámka:
SZ § 154 odst. 1
Každá stavba musí po celou dobu své existence vyhovovat zákonem stanoveným základním požadavkům na stavby, kterými jsou požadavky na:
- mechanickou odolnost a stabilitu;
- požární bezpečnost;
- hygienu, ochranu zdraví a ŽP;
- bezpečnost při užívání stavby včetně bezbariérového užívání stavby;
- ochranu proti hluku;
- úsporu energie a tepelnou ochranu.
Zákon proto vyžaduje, aby pro stavbu byly navrženy a použity takové výrobky, materiály a konstrukce, které zabezpečí zmíněné vlastnosti stavby. Za splnění této zákonem stanovené povinnosti odpovídá projektant při navrhování materiálů, výrobků a konstrukcí; stavebník, odpovídající za řádnou přípravu a provádění stavby; a stavební podnikatel, který zabudovává konkrétní materiály, výrobky a konstrukce.