- PROFESIS - https://profesis.ckait.cz -

Zdvihací zařízení – TZS (MP 1.5.5)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Stav:

Autoři: Ing. Jindřich Pater, Karel Pastuszek

Stav: vydání 2022

Anotace:
Pomůcka MP 1.5.5 Technologická zařízení staveb – Zdvihací zařízení, je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob (dále AO), která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru zdvihacích zařízení (ZZ). Popisuje vazby na obecně závazné platné právní předpisy, týkající se ZZ, vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další právní předpisy. Popisuje obvyklé výkony AO TZSp – ZZ při zpracování dokumentace stavby zdvihacích zařízení.

Dává základ pro podrobné propracování a rozpracování činností projektanta v jednotlivých fázích realizace výkonu při navrhování zdvihacích zařízení a souvisejících konstrukcí ZZ ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, vlastního vypracování projektové dokumentace a projednávání. Je také pomůckou k přehledu požadavků souvisejících se zařazováním vyhrazených zdvihacích zařízení, jejich montáží, opravám, revizím a provozováním.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

  Úvod
1 Základní pojmy a používané zkratky
1.1 Definice a výklad pojmů v oblasti technologických zařízení staveb
2 Autorizované osoby (AO) v oboru technologická zařízení staveb (TZS) – Zdvihací zařízení (ZZ)
2.1 Rámec činnosti AO TZSp při navrhování TZS – ZZ
2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)
2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.5
2.2 Právní vymezení v procesu projektování
2.3 Odpovědnosti a pravomoci, chráněná práva
2.3.1 Odpovědnosti a pravomoci
2.3.2 Chráněná práva
2.4 Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) v projektové činnosti
3 Postupy autorizovaných osob (AO)
3.1 Postupy v přípravě stavby
3.1.1 Příprava zakázky
3.1.2 Studie stavby návrh řešení stavby
3.1.3 Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí případně územního souhlasu
3.2 Postupy v projektové přípravě
3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o Stavební povolení nebo k ohlášení stavby
3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby
3.3 Dokumentace ve fázi provádění a provozování stavby
3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu
3.3.2 Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby
4 Doprovodné postupy autorizovaných osob (AO)
4.1 Dílčí postupy AO TZSp – ZZ
4.1.1 Autorský dozor
4.1.2 Rozsah dozoru
4.2 Doplňkové postupy a informace z oboru TZSp
4.2.1 Informace k jednotlivým druhům ZZ
4.2.2 Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu ZZ
4.2.3 Ověřování způsobilosti ZZ k bezpečnému provozu
4.2.4 Požadavky na umístění ZZ a na provozní dokumentaci
4.2.5 Požadavky na odbornou způsobilos osob
4.2.6 Zkoušky a revize vyhrazených zdvihacích zařízení
5 Technická řešení
5.1 Výtahy
5.1.1 Základní typy výtahů
5.1.2 Obecný postup pro návrh výtahy
5.1.3 Požadavky na zkoušky a revize výtahů
5.1.4 Doporučený rozsah průvodně technické dokumentace montážních prací
5.1.5 Základní kritéria pro výstavbu výtahu
5.2 Mostové jeřáby
5.2.1 Požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace
5.2.2 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení
5.2.3 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro provádění stavby
5.2.4 Dokumentace výrobce mostového jeřábu
5.2.5 Zkoušky mostového jeřábu
5.2.6 Elektrické vrátky (dále jen EV)
5.3 Provozní požadavky
6 Přílohy
6.1 Právní předpisy pro zdvihacích zařízení
6.2 Normy pro zdvihací zařízení
6.3 NV č.193/2022 Sb. k ZZ – přílohy



ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5.5 Technologická zařízení staveb – Zdvihací zařízení (dále jen ZZ ve smyslu pojmů této kapitoly MP 1.5.5) navazuje na metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS, vztahující se k vyhrazeným technickým zařízením.

Každá společnost si uvědomuje, že existují technická zařízení, která svým charakterem a podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají, představují zvýšená nebezpečí pro zdraví a bezpečnost podle míry rizika, které svým provozem vyvolávají osoby při jejich montáží, opravách, revizích a provozování. Jsou to vyhrazená technická zařízení, mezi nějž jsou zařazena i zdvihací zařízení. Ke snížení rizik jsou vydávány příslušné právní předpisy. Posledními takovými předpisy, do nichž jsou zapracovány příslušné předpisy Evropské unie, jsou zákon č. 250/2021 Sb. a navazující nařízení vlády pro zdvihací zařízení č. 193/2022 Sb. s účinností od 1. 7. 2022. V nich jsou uplatněny jednak požadavky na bezpečnost provozu vyhrazených technických zařízení a ochrany zdraví při práci po dobu jejich používání, na výkon státní správy na úseku bezpečnosti provozu, na práva a povinnosti osob, které u vyhrazených technických zařízení provádějí jejich obsluhu, montáž, údržbu, kontrolu, revize, opravy, na předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti osob k činnostem na vyhrazených technických zařízeních a předpoklady a způsob ověřování odborné způsobilosti k výkonu činností osob vykonávajících obsluhu.

S NV pro VTZ úzce souvisí i NV pro vyhrazená elektrická zařízení č. 190/2022 Sb.

Státní odborný dozor nad bezpečností vyhrazených technických zařízení vykonávají organizace státního odborného dozoru zřízené výhradně k tomuto účelu.). Jedná se o Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR), Státní úřad inspekce práce (SÚIP) a pověřenou organizaci Technická inspekce České republiky (TIČR).

Metodická pomůcka MP 1.5.5 popisuje obvyklé výkony AO TZSp – ZZ při zpracování dokumentace stavby zdvihacích zařízení. Vychází ze stavebního zákona (dále SZ) č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a z prováděcích předpisů č. 499/2006 Sb., č. 500/2006 Sb.č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Do této metodické pomůcky není zapracován nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., ani změnový zákon č. 284/2021 Sb. (viz upozornění v úvodu pomůcky).

Tématu MP 1.5.5 Zdvihací zařízení se věnuje také Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/104/ES ze dne 16. září 2009 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví pro používání pracovního zařízení zaměstnanci při práci (druhá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS).

Zákon č. 90/2016 Sb. zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Mezi nimi jsou také zařazeny výtahy a bezpečnostní komponenty (Směrnice EU a Rady 2014/33/EU, nařízení vlády č. 122/2016 Sb.) ve zvláštním ustanovení.


1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽITÉ ZKRATKY

1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH STAVEB

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci – podmínky a činitelé, které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. Cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci.

Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) – stav pracovních podmínek zabraňujících působení nebezpečných činitelů pracovního procesu na zaměstnance, popřípadě na další osoby. BPTZ je zajišťována zejména stanovením a dodržováním požadavků na pracoviště (uspořádání, vybavení), bezpečností technických zařízení, vhodnou organizací práce, vhodnými technologickými a pracovními postupy, požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců.

Bezpečnost ve výstavbě – obecně ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu provádění i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu).

Dokumentace – obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a realizací stavby.

Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu této pomůcky použit ve významu:

Generální oprava – všechny modernizační a údržbářské činnosti na základě Zvláštního posouzení, které je požadováno pro zvýšení bezpečné životnosti jeřábu.

Hlavní projektant – pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Projektant – pojem projektanta je uveden v § 22 odst. 4 SZ. Jedná se o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě. V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Projektování ve výstavbě – vázaná živnost pro projektování ve výstavbě podle živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů nebo změn. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO nebo osoba zapsaná do seznamu registrovaných osob podle AZ s příslušným oprávněním nebo jiná osoba splňující požadavky na vzdělání vymezené živnostenským zákonem. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti projektování ve výstavbě je blíže určena v AZ, ve znění pozdějších předpisů.

Projektovaná pracovní perioda – pracovní perioda specifického skutečného množství práce, kterým se docílí projektovaný výkon.

Jeřáb – stroj pro cyklickou činnost určený ke zvedání nebo přemísťování břemene v prostoru, přičemž břemeno je zavěšeno na háku nebo uchopeno jiným prostředkem (mobilní, věžový, výložníkového typu, mostový, portálový jeřáb).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. Posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno provést podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, v podle přílohy č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení , dále v podle přílohy č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a)e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení.

Plán organizace výstavby (POV) – tento pojem není ve SZ uveden, jedná se o dokument zhotovitele stavby vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Jeho zpracování vychází ze zásad organizace výstavby (ZOV), které jsou součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení podle přílohy č. 8přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené v příloze č. 5 NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby před zahájením prací na staveništi byl zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce. Požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je nutno specifikovat podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (příloha č. 13 – Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby, část B písm. b)). Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi není součástí této přílohy citované vyhlášky. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Práce na technickém zařízení – montáž, demontáž, obsluha, oprava a údržba technického zařízení.

Prohlídka – činnost, kterou se ověřuje, zda technické zařízení odpovídá provozním podmínkám, není-li viditelně poškozeno, nevykazuje-li zjevnou závadu a zda jeho provozem není ohrožena bezpečnost práce a provozu.

Používání jeřábu – jakákoliv činnost prováděná pomocí jeřábu nebo na jeřábu, např. přeprava, montáž, demontáž, údržba, manipulace s břemenem. Zahrnuje prakticky vše, co se s jeřábem nebo na jeřábu provádí a co je jeho výrobcem dovoleno nebo požadováno.

Provozní dokumentace – soubor dokumentů organizace tvořený řádem prohlídek, údržby a zkoušek, místním provozním bezpečnostním předpisem a provozní knihou; provozní dokumentace obsahuje také pracovní postupy a požadavky průvodní dokumentace upravené na místní podmínky. Provozní dokumentace není součástí projektové dokumentace, pokud není toto uvedeno a dohodnuto ve smluvním vztahu uzavřeném na zpracování projektové dokumentace.

Provozní kniha – kniha s očíslovanými stránkami, do které se zapisují údaje o provozu zařízení, výsledky prohlídek, zjištěné závady a jejich odstranění a provedení zkoušek a revizí.

Provozní celek (PC) – souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory (PS), obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.

Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Provozní soubor (PS) – funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určená projektovou dokumentací stavby a uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Revize zařízení – celkové posouzení zařízení, při kterém se prohlídkou, vyzkoušením, případně i měřením zajišťuje provozní bezpečnost a spolehlivost zařízení nebo jeho částí a posoudí se i technická dokumentace a odborná způsobilost obsluhy. Revize zařízení jsou výchozí a provozní. Revizi může provádět jen revizní technik s platným oprávněním ke kontrolám, revizím a zkouškám zdvihacích zařízení.

Revizní technik – technik, který musí mít pro provádění revizí a zkoušek zařízení osvědčení o odborné způsobilosti, vydané orgánem státního odborného dozoru na základě vykonané zkoušky.

Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby ve smyslu § 152 SZ. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby.

Stavba technologická – stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Technologické zařízení – soubor zařízení (případně systémový celek), zabezpečujících ucelený dílčí technologický proces, který může být výrobní (výsledkem procesu je určitý výrobek), pomocný výrobní (výsledek procesu nevchází hmotně do výrobku, např. výroba energií) nebo obslužný výrobní (z hlediska vlastního výrobního procesu nevýrobní, např. doprava, kontrola jakosti). Dále jsou to zařízení zajišťující speciální nevýrobní procesy (např. zařízení pro zdravotnictví, školství, laboratoře, opravy) a doplňkové procesy (např. rozvod kapalin a plynů, rozvod elektrické energie, rozvody elektronických komunikací atd.).

Těžiště – bod, ve kterém je soustředěna celková hmotnost břemene nebo bod, vůči němuž jsou vyváženy jednotlivé části břemene.

Uvedení technického zařízení do provozu – okamžik, kdy po provedení předepsané revize technického zařízení nebo jeho kontroly ke zjištění jeho stavu a vlivu na okolí a na pracovní prostředí a po zhodnocení dosažených výsledků bylo technické zařízení uznáno schopným trvalého používání a bezpečného provozu,

Vyhrazené technické zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Spadá do nich i jaderná energetika. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popřípadě skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Základní jednotka (ZJ) – finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně–technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka) má v podstatě charakter kusové dodávky, jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby musí být vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, příloha 1příloha č. 5 popř. příloha č. 8. Zásady zpracovává AO (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. § 2 odst. 2 písm. b) SZ používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 12 a v § 153 odst. 12 SZ.

Zhotovitelem stavby může být:

Pro účely zákona o VTZ se rozumí:

a) vyhrazeným technickým zařízením tlakové, zdvihací, elektrické nebo plynové zařízení, které při provozu svým charakterem nebo akumulovanou energií, v důsledku nesprávného použití, výskytem provozních rizik vyvolávajících nebezpečné situace nebo nedodržením podmínek bezpečného provozu představuje závažné riziko ohrožení života, zdraví a bezpečnosti fyzických osob,

b) revizním technikem odborně způsobilá fyzická osoba oprávněná provádět revize a zkoušky vyhrazených technických zařízení, která má pro tuto činnost osvědčení o odborné způsobilosti vydané podle tohoto zákona,

c) revizí posouzení provozní a technické bezpečnosti vyhrazeného technického zařízení uváděného do provozu nebo již provozovaného, při kterém se prohlídkou, zkouškou nebo měřením ověřuje, zda zařízení odpovídá právním a ostatním předpisům k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě posouzení technické dokumentace a odborné způsobilosti obsluhy,

d) montáží činnost, při které jsou jednotlivé dílčí části spojovány v technologický celek, jeho část, nebo je jeho část spojována s pevnou nebo pohyblivou částí; montáží se rozumí i demontáž a zpětná montáž,

e) opravou zásah do již provozovaného vyhrazeného technického zařízení, kterým je odstraňován jeho poruchový stav nebo opotřebení, při němž může dojít k výměně, demontáži a zpětné montáži funkčních částí s cílem obnovit jeho použitelný stav beze změny základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení,

f) údržbou činnost prováděná na vyhrazeném technickém zařízení nebo jeho částech za účelem zajištění bezpečného a provozuschopného stavu tohoto zařízení, pokud se nejedná o opravu nebo montáž vyhrazeného technického zařízení,

g) průvodní dokumentací soubor dokumentů, dodaných výrobcem nebo dodavatelem vyhrazeného technického zařízení, v českém jazyce, který musí být k dispozici po celou dobu provozu zařízení,

h) provozní dokumentací soubor dokumentů obsahující záznamy o kontrolách, zkouškách a revizích, místní provozní řád, provozní deník, doklady o kvalifikaci obsluhy, záznamy o opravách a údržbě, harmonogramy, záznamy o činnostech prováděných na provozovaném vyhrazeném technickém zařízení a jiné specifické dokumenty, vznikající při provozu daného vyhrazeného technického zařízení v rozsahu požadovaném právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

i) rekonstrukcí nahrazení stávající nevyhovující části již provozovaného vyhrazeného technického zařízení novou nebo modernější částí zařízení, přičemž dojde ke změně základních technických nebo bezpečnostních parametrů zařízení, a to zpravidla podle technické dokumentace.

Pro účely nařízení vlády k VTZ ZZ se rozumí:

a) podstatnou změnou zařízení takový zásah do vyhrazeného zdvihacího zařízení, při kterém dojde k zásadním změnám, které odstraní zjištěná provozní rizika nebo nahradí stávající nevyhovující části, a ke změně technických parametrů a charakteristik nebo bezpečnostních parametrů zařízení,

b) uvedením vyhrazeného zdvihacího zařízení do provozu okamžik, kdy je nové nebo vyhrazené zdvihací zařízení, které prošlo podstatnou změnou, po provedení předepsané ověřovací zkoušky zařízení a uznání jeho způsobilosti k trvalému používání a bezpečnému provozu, uvedeno do provozu; s výjimkou výrobků stanovených k posuzování shody podle jiného právního předpisu,

c) odbornými úkony k prověření technického stavu vyhrazeného zdvihacího zařízení provádění předepsaných prohlídek, odborných prohlídek, kontrol, revizí, zkoušek, odborných zkoušek, ověřovacích zkoušek a inspekčních prohlídek ke zjištění provozních rizik,

d) odbornými úkony k navrácení vyhrazeného zdvihacího zařízení do stavu zajišťujícího bezpečný provoz soubor činností, jejichž cílem je odstranění zjištěných provozních rizik provedením podstatné změny vyhrazeného zdvihacího zařízení,

e) zkouškou po opravě zkouška ověřující funkčnost, spolehlivost a bezpečnost vyhrazeného zdvihacího zařízení po provedené opravě nebo po odstranění závad zjištěných revizí nebo zkouškou,

f) ověřovací zkouškou zkouška vykonaná v rozsahu stanoveném v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, popřípadě též technickými podmínkami výrobce, před uvedením do provozu, po rekonstrukci nebo podstatné změně vyhrazeného zdvihacího zařízení,

g) místním provozním předpisem předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní a technologické postupy pro používání vyhrazeného zdvihacího zařízení a pravidla pohybu tohoto zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele,

h) systémem bezpečné práce předpis zaměstnavatele zpracovaný a dodržovaný při každé činnosti jeřábu,

i) pracovním systémem předpis zaměstnavatele zpracovaný a dodržovaný při každé činnosti pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m,

j) mimořádnou zkouškou zkouška vyhrazeného zdvihacího zařízení provedená ve stanovených případech za účelem ověření jeho funkčnosti, spolehlivosti a bezpečnosti,

k) vázáním břemen činnost předcházející manipulaci a následující po manipulaci s břemenem za použití vázacích prostředků a prostředků pro zavěšení a uchopení břemen.

Zkratky použité v pomůcce

AO (NAO) Autorizovaná osoba (neautorizovaná osoba)
AO TZSp AO pro navrhování technologických zařízení staveb
AZ Autorizační zákon
BPTZ Bezpečnost práce a technických zařízení
BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČSN Česká technická norma
ČSN EN ISO Převzata mezinárodní norma
ČÚBP Český úřad bezpečnosti práce
DOSS Dotčený orgán státní správy
EV Elektrický vrátek
MP Metodická pomůcka
OK Ocelové konstrukce
OP Obchodní případ
OTZZ Odborný technik zvedacího zařízení
PBS Požární bezpečnost staveb
PC Provozní celek
PD Projektová dokumentace
PJ Provozní jednotka
PO Požární ochrana
POV Plán organizace výstavby zhotovitele stavby
PS Provozní soubor
RTEZ Revizní technik elektrického zařízení
RTZZ Revizní technik zvedacího zařízení
SBP Systém bezpečné práce
SZ Stavební zákon
TD Technický dozor
TDP Technicko-dodací podmínky
TPS Technika prostředí staveb
VOP Všeobecné obchodní podmínky
TZS Technologická zařízení staveb
ZJ Základní jednotka
ZZ Zdvihací zařízení
ŽP Životní prostředí


2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS) – ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ (ZZ)

2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZSp PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující jak definuje základní knižnice odborných činností ve výstavbě v pomůcce A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby v kap. 2.2.1.5. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, slaboproudá a spojová zařízení, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO TZSp při navrhování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.5

Pomůcka se vztahuje na AO TZSp – Zdvihací zařízení (ZZ) v procesu vypracování dokumentace staveb nebo její části pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební řízení a pro provádění stavby a další druhy dokumentace v tomto oboru.

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje AZ ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle tohoto zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti).

Vybrané činnosti jsou definovány v § 158 SZ.

Projektová činnost ve výstavbě je definována v § 159 SZ.


2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU PROJEKTOVÁNÍ

Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky a zezávazněné normové hodnoty ČSN). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit při činnosti autorizované osoby při navrhování TZS, kterému se snaží nápomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.

V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení je právní základna na úrovni předpisů:

Základní schéma předpisového zajištění:

Významnou úlohu mají v procesu projektování doporučené standardy a technické normy.

Závaznými se normy stávají:

Další právní vymezení je citováno v kap. 2.22.3 MP 1.5 Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost.

Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp.

O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1 v kap. 1.4.

Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a MP 1.5.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, smluvní partner, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant. Stavebník – zadavatel stavby je převážně i uživatelem – provozovatelem stavby se zájmem bezproblémově a bezpečně provozovat budoucí stavbu.


2.3 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA

2.3.1 Odpovědnosti a pravomoci

Rozsah působnosti autorizovaných / registrovaných osob stanovuje část třetí autorizačního zákona č. 360/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto ustanovení je autorizovaná / registrovaná osoba zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které ji byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, popř. ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, popř. nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat jím zpracované dokumenty řádným způsobem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.

SZ považuje za vybrané činnosti ve výstavbě, ovlivňující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, projektovou činnost a vedení provádění stavby nebo její změny. Jedná se o projektovou činnost ve výstavbě pro vymezené druhy dokumentace a projektové dokumentace a pro odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ, ve znění pozdějších předpisů, pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost.

Dokumenty z této činnosti, pokud mají charakter veřejných listin, mohou autorizované osoby označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku AO ČKAIT.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra – projektanta vymezuje § 18 AZ ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb (TPS) a požární bezpečnost staveb (PBS). Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení SZAZ ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah působnosti autorizovaného technika – projektanta vymezuje § 19 autorizačního zákona ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné dílčí části projektové dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní projektové dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb (TZS) může samostatně vypracovat a předložit ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro kterou je autorizován.

Autorizaci podle AZ musí mít autorizovaný inženýr – projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který vypracovává u staveb s převažující technologickou částí:

Autorizaci podle AZ nemusí mít projektant, který vypracovává:

Je třeba, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, provádění staveb, ale i činností souvisících, zejména výkonu autorského dozoru při provádění stavby. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti autorizované osoby bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.

Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací se povinně vykonává u staveb financovaných z veřejného rozpočtu.

Stejně tak se u nich povinně zabezpečuje technický dozor stavebníka nad prováděním stavby. Je nanejvýš žádoucí, aby AO TZSp taktéž vyvíjela úsilí, aby při realizaci stavby podle jí vypracované projektové dokumentace vykonávala autorský dozor. A to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud ji sama nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a trvalého provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav dokumentem zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti se bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu.

2.3.2 Chráněná práva

SZ a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Z tohoto důvodu jsou v rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.

Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona č. 121/2000 Sb., zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích č. 527/1990 Sb., zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o užitných vzorech č. 478/1992 Sb., vše ve znění pozdějších předpisů.

Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky – specialisty.


2.4 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (BPTZ) V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování konstrukcí, výrobě, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě a revizi vyhrazených zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce (SÚIP). Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).

OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení (viz dále v textu). Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k SZ (dokumentace pro stavební řízení), které shodně říkají, že dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a účinků budoucího užívání stavby.

Budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví, kterými jsou:

Zadavatel stavby zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen „plán“) podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu je nutné uvést potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během realizace stavby.

V případě, že nenastanou podmínky týkající se objemu nebo zvýšeného ohrožení je vhodné uvést důvod nezpracování „plánu“. Zhotovitel stavby je povinen zúčastňovat se zpracování plánu, tento plán dodržovat, zúčastňovat se kontrolních dnů a postupovat podle dohodnutých opatření, a to v rozsahu, způsobem a ve lhůtách uvedených v plánu.

V případech, kdy budou konkrétní definovanou stavbu provádět zaměstnanci více zhotovitelů stavby a je nezbytný koordinátor během přípravy stavby, tento zabezpečuje, aby plán obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl odsouhlasen a podepsán všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu známi.

Stanovená opatření v oblasti BPTZ musí být vždy konkrétní. Za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace odpovídá projektant podle SZ. Dotčeným orgánem státní správy (DOSS) při posuzování PD z hlediska BPTZ je zásadně místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem o inspekci práce č. 251/2005 Sb.

Zásady výběru projektových dokumentací k dozoru a vyjádření

Podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, se OIP vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Ve smyslu uvedeného ustanovení vybírají OIP k vyjádření pouze projektové dokumentace staveb, jejich změn a změn v užívání staveb:

O rozšíření výběru dokumentací staveb k vyjádření nad tento rámec rozhoduje v individuálních případech místně příslušný OIP s ohledem na předvídatelná budoucí rizika ohrožení života a zdraví zaměstnanců při práci, popř. možné ohrožení veřejnosti (k posouzení mohou být vybrány i výrobní a skladovací objekty pod 20 osob, obytné budovy s výtahy, obchodní jednotky v nákupních centrech, pečovatelské domy apod.).

OIP se vyjadřují podle § 5 odst. 1 písm. i) zákona č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pouze k dokumentacím, které jsou předkládány ke stavebnímu řízení. K projektovým dokumentacím, které jsou předkládány k územnímu řízení nebo k územně plánovací dokumentaci, se OIP nevyjadřuje.

Veřejný zájem by měl být ze strany OIP zajišťován i posouzením projektové dokumentace z hlediska vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Příslušným pro vyjádření k projektovým dokumentacím staveb je OIP, v jehož územní působnosti se bude stavba realizovat, nebo technologie provozovat.

Při posouzení se ověřuje zejména:


3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby. Touto funkcí může pro celý proces nebo pro jednotlivé dílčí části pověřit svého zástupce.

Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast AO je nutná v určitých etapách předepsaných SZ. Žádoucí ovšem je, aby AO, autor díla byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu.


3.1 POSTUPY V PŘÍPRAVĚ STAVBY

3.1.1 Příprava zakázky

Postup řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení stavebního díla. Vstupem do zakázky je záměr stavebníka, formulovaný v objednávce a smluvním ujednáním. Projednání většinou probíhá na úrovni smluvních stran, AO, se podle svého postavení v obchodní společnosti na něm podílí z hlediska odborného, případně obchodního.

V rámci postupu 3.1.1 se AO spoluúčastní přípravy zakázky. V rámci obchodních vztahů se jedná především o přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Toto přezkoumání končí nabídkou.

Po dohodě se stavebníkem může být příprava zakázky rozšířena o další výkony:

Na základě pokynů vedení obchodní společnosti AO v průběhu přípravy zakázky konzultuje se stavebníkem podrobnosti, týkající se projektové dokumentace a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.

Výstupem postupu jsou podklady konzultované s autorizovanou osobou (AO) pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní firmou na další přípravu dokumentace stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu se stavebníkem podle postupu A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby

Vstupem do postupu jsou veškeré předchozí analýzy a záměry stavebníka citované v kap. 3.1.1 této pomůcky. Pro výběr návrhu řešení stavby může posloužit vypracování variantních studií návrhu stavby. Zpracovaná studie stavby (nebo několik studií), návrh řešení stavby se zdvihacím zařízením slouží stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu, dílo se zdvihacím zařízením a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech nutných pro rozhodnutí z hlediska technického řešení, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Studii stavby zpracuje projektant na základě podkladů předaných zákazníkem. Pokud se podílí na jejím zpracování AO, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které musí uplatňovat z titulu výkonu své činnosti při zpracování další přípravy stavby.

Studie stavby většinou řeší návrh a vývoj složitých technologických staveb s ZZ. Jedná se např. o zařízení obsahující zdvihací zařízení pro výrobu, občanské a veřejné stavby, lanové dráhy, lyžařské vleky, staveništní zdvihací zařízení, plošiny, těžební zařízení, případně další obdobná díla. Studie může obsahovat podle dohody jen určité části, může řešit pouze ekonomickou problematiku a nemusí být zpracována autorizovanou osobou.

V rámci postupu projektant ZZ provádí zejména:

Studie stavby, návrh řešení stavby ZZ obsahuje zpravidla jen koncepci technologické části:

Výstupem postupu je technická studie, která se předá po projednání a doplnění stavebníkovi jako samostatný výstup ve variantách. Studie stavby slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci obchodního případu, variantě řešení a jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby.

Stavebníkem odsouhlasený návrh se stává vstupem do dalšího postupu prací. Poslouží stavebníkovi k rozhodnutí o rozpracování obchodního případu do úrovně dokumentace pro územní řízení. V případě, že není na zakázce pokračováno, studie se uchová ve spisovně a vyhodnotí se její neúspěšnost.

3.1.3 Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí, případně územního souhlasu

Celý proces činnosti autorizované osoby v období vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) je popsán v MP 1 Projektová činnost, kap. 2.2.1 a v MP 1.5 Technologická zařízení staveb – obecné zásady činností AO TZS pro projektovou činnost, kap. 2.3.13.1.3. K zahájení územního řízení přikládá stavebník podle § 86, odst. 2., písm. d) SZ dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí (DÚR). Vypracování dokumentace záměru, jakožto dokumentace přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí, je součástí přípravy stavby.

Vstupem postupu je dokumentace zpracovaná při přípravě zakázky (kap. 3.1.1) a studie stavby, návrhy řešení stavby, (kap. 3.1.2). Podle SZ lze umisťovat stavby, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území jen na základě nástrojů územního plánování. Územní rozhodnutí, které je výsledkem správního řízení, je označováno jako územní řízení. Bez vypracování a doložení dokumentace záměru pro územní řízení nelze požádat příslušný stavební úřad o zahájení územního řízení a získat územní rozhodnutí. Kladné územní rozhodnutí umožňuje stavebníkovi pokračovat v zabezpečení projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení v období projektové přípravy stavby (kap. 3.2.1).

Územní řízení k získání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení se obvykle zahajuje na písemný návrh žadatele, který je doložen dokumentací záměru a doklady, stanovenými SZ a prováděcími předpisy. Získání takových dokladů může vyvolat potřebu připravit v předstihu dokumentaci pro zvláštní jednání s orgány veřejné správy nebo pro správní řízení. Příkladem může být získání stanoviska příslušného úřadu jako výsledku posuzování vlivu na životní prostředí, jedná-li se o technologické stavby, které svým charakterem a rozsahem mohou významně ovlivnit okolní životní prostředí. Stanoví také podmínky k zajištění ochrany stavby před škodlivými vlivy a účinky.

Účastníkem územního řízení o umístění stavby je žadatel a dále osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. Účastníkem je vždy také obec a ten, komu zvláštní právní předpis toto postavení přiznává.

Stavební úřad v územním řízení posoudí návrh především z hlediska péče o životní prostředí a potřeb požadovaného opatření v území a jeho důsledků. Posoudí stanoviska dotčených orgánů státní správy a vyjádření nebo námitky účastníků řízení. Podkladem pro vydání územního rozhodnutí je územně plánovací dokumentace.

Uspořádání a obsah a rozsah dokumentace záměru, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby

Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí stavby obvykle přebírá údaje z ostatní dokumentace předinvestiční přípravy stavby, ale zároveň ji doplňuje a plní současně funkci návrhu komplexního řešení stavby.

Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení je stanoven v příloze č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Závazný rozsah dokumentace záměru je stanoven vyhláškou, kterou se provádějí některá ustanovení SZ o územním řízení, veřejnoprávní smlouvě a územním opatření. Hlavní části této dokumentace, blíže rozvedené ve vyhlášce, tvoří:

A Průvodní zpráva
B Souhrnná technická zpráva
C Situační výkresy
D Výkresová dokumentace
Dokladová část

Pro technologické stavby se uvádí obsahová část, zaměřená na TZS.

Základní údaje o provozu, popřípadě výrobním programu a technologii:

Výstup – DÚR dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) – slouží stavebníkovi k podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a v případě jeho vydání k dopracování dokumentace do úrovně projektové dokumentace k žádosti o stavební povolení.

Územní řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)

Požadavek na zpracování způsobu zajištění BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz není povinnou součástí žádosti o vydání územního rozhodnutí. V zásadách řešení základních požadavků na stavby je nutno doložit zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnost při užívání stavby i dodržení požadavků požární bezpečnosti. Musí zde ale být např. údaje o provozu a výrobě, včetně základních technických parametrů o navrhovaných technologiích, údaje o vlivu stavby na zdraví a životní prostředí, údaje o ochranných pásmech (např. inženýrských sítí…), údaje o rozsahu a uspořádání staveniště, a to jsou již údaje důležité pro BPTZ.

Výstupem postupu je dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí případně územního souhlasu.

Dozorový orgán pro oblast BOZP, tj. OIP, zásadně dokumentaci pro územní řízení neposuzuje.


3.2 POSTUPY V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ

Pro TZS – ZZ není v této fázi obvykle zařazováno zpracování dokumentace záměru pro územní řízení, ale pouze následná projektová dokumentace přikládaná k žádosti o stavební povolení (bližší rozbor kap. 3.1.3).

MMR spolu s TIČR (Technická inspekce ČR) vydalo v roce 2011 pracovní pomůcku pro činnost stavebních úřadů v oblasti vyhrazených technických zařízení – elektro, plynová a tlaková zařízení. Tato pomůcka neřeší problematiku ZZ, přesto jsou z ní dále vytaženy základní pokyny týkající se postupu a posice TIČR ve výstavbě, neboť většina ZZ je osazena elektrorozvody.

Mezi zařízení pod dohledem TIČR patří vymezená tlaková, plynová a elektrická zařízení, kdy k předání odběrateli jako podmínka je stanoveno, že zařízení musí být odborně posouzeno TIČR a o této skutečnosti musí být vyhotoven dokument „Odborné a závazné stanovisko“, jehož součástí je i Stanovisko – Inspekční zpráva. Ke kolaudaci povolující užívání stavby nestačí pouze revizní zprávy.

V těchto případech se jedná o zařízení, kdy k prokázání technické bezpečnosti nestačí revizní zprávy vypracované revizními techniky, ale je požadováno vydání Odborného a závazného stanoviska vydaného organizací státního odborného dozoru. Bez tohoto dokumentu nelze stavbu zkolaudovat/ předat do užívání.

Zdvihací zařízení vymezená jako VZ jsou stanovenými vyhrazenými zařízeními i s hlediska vyhrazených elektrických zařízení pokud spadají podle vyhlášky č. 190/2022 Sb. o stanovení jejich zařazení do tříd a skupin z hlediska jejich bezpečnosti. Půjde zejména o zařízení při zařazení do třídy 1 D “ zařízení ve stavbách určených pro shromažďování více jak 200 osob“ nebo i jiné zařazené do 1. třídy projektantem nebo podle charakteru stavby do ní spadající.

Posuzuje se celá stavba a projektovaný počet nad 200 osob.

Například se jedná o:

3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení nebo k ohlášení stavby

Vstupem do postupu je provedená příprava obchodního případu v rozsahu návrhu řešení a územní informace (územní rozhodnutí nebo územní souhlas) vydané stavebním úřadem (pokud nejde o dokumentaci pro sloučené řízení).

Projektová dokumentace stavby přikládaná k žádosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2 písm. b) SZ, podle § 105 odst. 5 SZ k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ, podle § 137 pro nezbytné úpravy nebo, k veřejnoprávní smlouvě podle § 116, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 116 a § 117 odst. 2 SZ řeší stavbu z hlediska urbanistického, architektonického a stavebně technického. Dopracovává do potřebných podrobností dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Závazné členění a směrný rozsah této projektové dokumentace je uveden v příloze č. 12, popř. č. 8 vyhlášky.

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D členěné na jednotlivé položky s tím, že rozsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Cílem projektové dokumentace je definovat stavbu a její základní technicko-ekonomické parametry v podrobnostech, nutných pro vydání stavebního povolení v souladu s platnými dokumenty příslušné lokality (regulační plán, územní rozhodnutí, územní souhlas, veřejně právní smlouva, či podmínky územně plánovací informace) a v souladu s obecně závaznými právními předpisy.

U staveb obsahujících technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání nebo dodržení podmínek stavebního povolení, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.

Nositelem postupu je vždy AO. Zpracování projektové dokumentace všech druhů je vybranou činností ve výstavbě podle § 158 SZ.

Rozvedení statě o obsahu projektové dokumentace přikládané ke stavebnímu řízení je vhodné zde doplnit jen pro technologickou část stavby nad rámec uvedený v revidované MP 1.5 podle SZ, kde je uveden nezbytný rozsah a obsah a uspořádání této dokumentace v souladu s vyhláškou  č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Základní členění PD pro vydání stavebního povolení je následující:

A – Průvodní zpráva
B – Souhrnná technická zpráva
C – Situační výkresy
D – Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Zpřesnění pro část TZS u technologické stavby; skladba ostatních částí projektové dokumentace je uvedeno v MP 2.

Zásady organizace výstavby (ZOV)

Zásady organizace výstavby (ZOV) tvoří součást projektové dokumentace stavby předkládané k žádosti o stavební povolení, zejména u staveb se zvláštními nároky na provádění. Zásady organizace výstavby (ZOV) prokazují technickou reálnost a optimální způsob výstavby na konkrétním staveništi z hlediska požadavků na zařízení staveniště (ZS), skladovací prostory pro potřeby výstavby, dopravní přístupnost. Stanovují podmínky a nároky na provádění stavby, využití mechanizmů, napojení energií, inženýrských sítí, určují potřebu předmontážních a montážních zón, zabývají se bezpečnosti, vlivu stavby a požadavky na ochranu životního prostředí (ŽP).

Zásady organizace výstavby (ZOV) jsou podkladem pro zpracování zvláštních podmínek a požadavků na organizaci staveniště a provádění prací na něm, které se zpracovávají v projektové dokumentaci podle přílohy č. 12, popř. přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B .8 popř. přílohy č. 1č. 3 a č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., u dopravních staveb (tj. leteckých, drážních a na dráze a pozemních komunikací).

Stavební řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)

Tento stupeň PD je pro posouzení způsobu řešení BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz rozhodující. Posuzuje se soulad předkládané PD s platnými předpisy.

Připomínky a požadavky DOSS musí žadatel o stavební povolení splnit a jejich splnění v žádosti doložit.

Ústních jednání nařízených příslušným stavebním úřadem ve věci územního, nebo stavebního řízení se OIP, až na výjimky nezúčastňuje.

Výstupem postupu je projektová dokumentace předkládaná k žádosti o stavební povolení; po vydání stavebního povolení se stává projektovou dokumentací ověřenou ve stavebním řízení (MP 1 a MP 2).

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Dodržení podmínek pro provádění stavby, které stanovil stavební úřad ve stavebním povolení, může být prokázáno dalším dopracováním projektové dokumentace, popřípadě i částí dokumentace pro provádění stavby. Dokumentaci pro provádění stavby může SÚ nařídit. Dokumentaci zajišťuje stavebník buď na základě povinnosti uložené mu územním rozhodnutím podle § 92 odst. 1 SZ, nebo z vlastní iniciativy. Její rozsah lze však upravit, musí odpovídat druhu a významu stavby, jejímu umístění stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby. Zpracovávají se pouze ty části dokumentace pro provádění, které nejsou dostatečně definovány pro provedení projektovou dokumentací pro stavební řízení, nebo pro zkrácené stavební řízení.

Zpracování dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 SZ činností vybranou – pokud se tedy zpracovává, musí být zpracována osobou autorizovanou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona, i když je ve většině případů plně žádoucí. Pokud je dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro plán kontrolních prohlídek stavby podle § 133 SZ. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je v zájmu stavebníka zajistit dohled nad jejím zpracováním prostřednictvím autorského dozoru.

U staveb podle § 103 odst. 1 písm. e) body 4.8. Musí být dokumentace pro provádění stavby nařízená SÚ vždy.

Tato dokumentace, pokud se vypracovává, slouží zhotoviteli a dodavatelům stavby jako podklad k vlastnímu provádění stavby a stavebníkovi společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení, u staveb financovaných z veřejných prostředků k výkonu technického dozoru stavby. Pokud ji stavebník použije k výběru zhotovitele, slouží rovněž k vymezení rozsahu díla pro nabídkové řízení.

Mimo případy zpracování projektové dokumentace projektantem v souvislosti s investorským způsobem výstavby, nebývá projektová dokumentace pro provádění stavby zpracovávána v rozsahu stavby, ale ve struktuře organizace činnosti na stavbě přiřazených obvykle jednotlivým vyšším zhotovitelům.

Tato projektová dokumentace je pak obvykle zpracována na základě smlouvy o zhotovení příslušné části stavby a je součástí plnění zhotovitele pro potřeby provádění díla podle této smlouvy.

Rozsah a obsah dokumentace pro provádění stavby je popsán v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb:

Základní členění PD pro provádění stavby je následující:

A – Průvodní zpráva
B – Souhrnná technická zpráva
C – Situační výkresy
D – Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení
Dokladová část

Dokumentace je zpracovávána samostatně pro:

Stavební objekty

Inženýrské objekty

Technická nebo technologická zařízení

Dokumentace technických nebo technologických zařízení se zpracovává zásadně po jednotlivých provozních souborech (PS, DPS). Každý PS je podle svého rozsahu a charakteru zpracován v samostatných částech.

Každá část obsahuje:

Příklad dalšího detailnějšího členění dokumentace pro provádění technologické stavby je následující:

C. 1 Technologická zařízení pro výrobní a speciální nevýrobní procesy

1.1 Technická zpráva

2 Výkresová část

3 Seznam strojů a zařízení

C. 2 Systém řízení technologických procesů a zařízení měření a regulace

1 Technická zpráva

2 Výkresová část

3 Seznam strojů a zařízení

Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v hloubce, umožňující jednoznačné určení příslušného zařízení v následujícím členění:

C. 3 Napájecí a provozní rozvod silnoproudu

1 Technická zpráva

2 Výkresová část

3 Seznam strojů a zařízení

Specifikace zařízení s uvedením charakteristiky a parametrů v podrobnostech, umožňujících jednoznačné určení příslušného zařízení, a to v následujícím členění jednotlivých položek dodávek:

C. 4 Provozní potrubí

1 Technická zpráva

2 Výkresová část

3 Seznam strojů a zařízení

C. 5 Provozní vzduchotechnika

1 Technická zpráva

2 Výkresová část

3 Seznam strojů a zařízení

C. 6 Aktivní ochrana před korozí a bludnými proudy

1 Technická zpráva

2 Výkresová část

3 Seznam strojů a zařízení

C. 7 Elektronická komunikační zařízení, slaboproudá zařízení a rozvody

1 Technická zpráva

2 Výkresová část

3 Seznam strojů a zařízení

C. 8 Zařízení pro údržbu technologického zařízení

1 Technická zpráva

2 Výkresová část

3 Seznam strojů a zařízení

Plán kvality, plán zkoušek, plán kontrol kvality

Plán kvality obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečování kvality a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě. Skládá se obvykle z průběhu OP včetně matice odpovědnosti. Může být doložen plánem zkoušek, plánem kontrol kvality, seznamem či kopiemi certifikátů kvality hlavních dodavatelů stavby, kontaktními osobami s telefonními čísly apod. Plán kvality je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řídících činností, odpovědnosti osob, řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:

Plán zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly kvality na dodávaný výrobek nebo službu od zhotovitelů.

Plán kontrol kvality je dokument, zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti. Zaznamenává se v něm účast zhotovitelů, kontrolních orgánů a zákazníka při inspekčních činnostech. Podle zvyklostí zhotovitelů může mít odlišné provedení i název.


3.3 DOKUMENTACE VE FÁZI PROVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ STAVBY

3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

V rámci postupu se zpracovává dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a dokumentace skutečného provedení stavby k oznámení užívání stavby stavebnímu úřadu nebo k vydání kolaudačního souhlasu s užíváním stavby.

V odůvodněných případech bývá samostatně zpracovávána dokumentace pro uvádění stavby do provozu. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Dokumentace obsahuje požadavky na provedení individuálních zkoušek, přípravy ke komplexnímu vyzkoušení zkušebního provozu a provedení garančních zkoušek a pro zpracování průvodní a provozní dokumentace, vztahující se k přehledu významných předpisů a standardů, k zásadám provozování stavby.

Výsledky této činnosti jsou pak zachyceny v dokumentaci skutečného provedení (§ 121 SZ), kterou stavebník předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby, popřípadě se žádosti o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené projektové dokumentaci. Jde-li o stavbu technické nebo dopravní infrastruktury, předloží dokumentaci skutečného provedení vždy.

Výstupem postupu je dokumentace potřebná pro užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující i dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k oznámení o užívání stavby a k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby (§ 121 SZ) zachycuje odchylky, k nimž došlo při provádění stavby oproti ověřené projektové dokumentaci, při provedených a vyhodnocených zkouškách předepsaných zvláštními právními předpisy. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené projektové dokumentace ve stavebním řízení nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám vyžadujících změnové řízení. Ve výkresové části obsahuje i základní schémata, dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu. Také dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování (půdorysy, řezy zpravidla v měřítku 1 : 100). Je využívána při řízení o užívání stavby od oznámení záměru započetí s užíváním stavby přes kontrolní prohlídky, splnění stanovených podmínek pro užívání stavby nebo části stavby schopné samostatného užívání a ke kolaudačnímu souhlasu užívání dokončené stavby. K tomuto řízení, je-li to účelné, může být projektant přizván stavebním úřadem.

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládá stavebník spolu s oznámením o užívání stavby, případně se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. Nepodstatné odchylky od ověřené dokumentace jsou specifikovány v § 118 odst. 7 SZ.

Podle § 125 SZ je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Není-li třeba dokumentaci skutečného provedení doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby předloženou stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu podle § 121 SZ. Z toho vyplývá, že dokumentace skutečného provedení je nutno vždy předat stavebníkovi ve dvojím vyhotovení. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví příloha č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu a typu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro období uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant účastnil všech zkoušek a průkazů definovaných v jim zpracované dokumentaci.

Zkoušky před dokončením stavby

Montáž technologické části stavby je ukončena zkouškami smontovaného zařízení, předepsanými v Plánu zkoušek na jednotlivá zařízení (stavební zkouška, tlaková zkouška apod.).

Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:

Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve tehdy, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny.

Pro tyto zkoušky se stanoví:

Pro individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí technologické dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkoušek a zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli a v technické přípravě stavby. O výsledcích jednotlivých zkoušek je vypracován protokol, který podepisují zástupci stavebníka a zhotovitele.

Zásady provozních předpisů

Budou vycházet z pravidel pro provozování zdvihacích zařízení, která platí pro jejich provoz v organizaci.

Podrobnosti zpracovávaných provozních předpisů a jejich rozsah bude specifikován ve smlouvě o dílo s ohledem na provozovatele ZZ a v souladu s jeho požadavky.

Zásady havarijních a bezpečnostních předpisů

Budou vycházet z koncepce záchranné a havarijní služby pro danou lokalitu a z pravidel o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v organizaci. Měla by obsahovat i informace o rizicích spojených s provozováním zdvihacího zařízení. V nich pak kvantifikace rizik, stanovení bezpečnostních pojistek a doporučení pro eliminaci rizik, pravděpodobnost vzniku a pravděpodobnost následků.

Komentář k rizikům: Vlivy fyzikální a chemické, povětrnostní vlivy, vlivy únavy materiálů mohou vést k opotřebení, praskání nebo zborcení konstrukčních prvků vodících drah, vlastního zařízení, uchopovacích a závěsných prvků, převodových ústrojí a brzdových systémů. Nepřehlednost a vadné uspořádání může vést k zachycení, udeření a přimáčknutí osob. Napájecí zdroje elektrické energie, přívodní troleje a elektromotor mohou být zdrojem zasažení el. proudem, vytvoření el. oblouku a popálení. Kinetická energie transportovaného břemene, pohybu pojezdu nebo zdvihu může vést k udeření a vražení. Při pohybu pohyblivých části zařízení mohou vzniknout tlačná, střižná, sbíhavá, kyvná a jinak nebezpečná místa s možností zachycení, udeření, vražení, stlačení, přimáčknutí osob. Selháním stability zdvihacího zařízení může dojít k pádu, zasažení, udeření. Selháním brzdových ústrojů a koncových vypínačů může dojít k zasažení, najetí, udeření apod.

Pojistky pro snížení rizik: Pravidelná kontrola a revize zdvihacího zařízení. Údržba a inspekce. Používání osobních ochranných pomůcek. Izolace, jištění. Zamezení přístupu k živým částem zařízení. Vymezená a bezpečná vzdálenost od zdrojů rizik. Funkční ochranná zabezpečující zařízení. Speciálně školená obsluha. Označení nosnosti zdvihacího zařízení. Účinné brzdění. Signalizace a komunikace s obsluhou. Kontrola tuhosti konstrukce. Pravidelná mazání a doplňování mazadel. Obnova brzdných médií a elementů. Pravidelná kontrola uchopovacích a závěsných zařízení a jejich nosnosti. Bezpečné vázání břemen. Určování hmotnosti břemene. Udržování čistoty a volných schůdných prostor. Průchozí a obslužné lávky. Zamezení přístupu nepovolaným osobám, bezpečnostní tabulky a značení. Dodržování technologických postupů. Řádné vedení provozní dokumentace zdvihacího zařízení.

Provozně-technická dokumentace

Zpracování dokumentace vychází z ČSN, která platí pro obsluhu, provádění inspekcí a revizí, vedení provozního deníku, zpracováni místního provozního řádu a provoz ZZ.

Provozně-technická dokumentace se člení zpravidla na:

A. Místní provozní řád:

A1. Základní náležitosti

B. Provádění inspekcí a servisu:

B1. Inspekce zařízení

B2. Revize

C. Provádění obsluhy a oprav

D. Společné bezpečnostní zásady

E. Součástí zpracované provozně-technické dokumentace jsou i podklady zpracované dodavateli, případně výrobci zařízení.

F. Dokumentace se zpracovává v samostatných navazujících svazcích

F1. Provozní řád celého provozu

F2. Provozní a bezpečnostní předpis pro celý provoz

F3. Provozní a bezpečnostní předpisy pro jednotlivé PS

F4. Havarijní plán

F5. Určování vnějších vlivů

F6. Požární zabezpečení.

Užívání stavby, bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ)

OIP se zúčastňuje jako DOSS závěrečné kontrolní prohlídky pro vydání kolaudačního souhlasu podle zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), zákona č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů a zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, v němž je uvedeno, že OIP uplatňují při povolování a souhlasu k užívání stavby požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení.

Má-li být stavba užívána, musí požadavky na BPTZ vždy splňovat.

Řízení o vydání kolaudačního souhlasu se OIP účastní na základě pozvánky, nebo vyrozumění příslušného stavebního úřadu. Účastní se především řízení k souhlasu užívání stavby, jejichž dokumentaci posuzoval.

Výběr staveb, jejichž souhlasu k užívání nebo obdobného řízení se OIP zúčastní, se řídí stejnými pravidly jako při výběru PD k dozoru.

U staveb velkých a složitých vybavených technologickým a výrobním zařízením, bývá účelné dřívější zprovoznění zdvihacích zařízení, které se využívá pro montážní účely a zařízení nebo část stavby jsou uváděny do předčasného užívání.

O účelnosti dozoru nad stavbou ještě před vydáním kolaudačního souhlasu rozhodne vedoucí inspektor OIP, případně jím pověřený pracovník, a to na základě žádosti stavebníka, investora, nebo projektanta. Účelem dozoru je odhalit závažnější nedostatky před definitivním dokončením stavby a zabránit tak problémům s uváděním staveb do provozu. Tento postup se jeví aktuální zejména u výrobních a provozních staveb.

Při řízení o vydání kolaudačního souhlasu se ověřuje splnění požadavků bezpečnosti práce a technických zařízení, a to zejména zda:

3.3.2 Dokumentace pro užívání a pro provozování stavby

Proces řeší zpracování dokumentace pro užívání a pro provozování stavby, její údržby a změny dokončené stavby.

Vstupem postupu 3.3.2 je zpracovaná dokumentace předchozích stupňů. V rámci postupu se provádí vypracování dokumentace pro provozování stavby, její údržby a podchycování změn dokončené stavby i jako podklad k budoucím inovacím a renovacím. Požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, zařízení a nářadí jsou stanoveny NV č. 378/2001 Sb., kterým se stanoví bližší požadavky na bezpečný provoz a používání strojů, technických zařízení, přístrojů a nářadí ve znění pozdějších předpisů, ve včetně rozsahu požadované průvodní dokumentace, tj. pasportů od jednotlivých strojů a zařízení (kap. 4.2).

Na zpracování dokumentace k provozování stavby označované také jako provozní dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Řešení z předchozích stupňů dokumentace má být natolik určující, aby se stalo zadáním pro vlastní zpracování provozní dokumentace.

Dokumentace pro užívání stavby by měla obsahovat návody a závazná doporučení k užívání stavby jako celku, dodržení potřebných stavebně fyzikálních vlastností, návody k obsluze jednotlivých strojů, zařízení a výrobků. Dále by měla obsahovat úměrné předepsané cykly údržby jednotlivých dílů stavby.

Někdy bývá již součástí dokumentace k povolení užívání stavby nebo je častěji vypracována samostatně, jako dokumentace svého druhu.

V odůvodněných případech bývá navíc samostatně zpracovávána provozní dokumentace i pro každé spouštění po provozní odstávce.

AO se na zpracování dokumentace již mnohdy nepodílí. Její spoluúčast je však velmi potřebná a vhodná. Provozní dokumentaci si zajišťuje stavebník nejčastěji u zhotovitele stavby. Projektant v předchozích stupních dokumentace by však měl vyspecifikovat její rozsah. Pokud se AO TZSp na zpracování dokumentace pro uvedení do provozu, pro užívání a pro provozování stavby i přímo podílí, je jeho činnost výkonem nad obvyklý rámec. Na kvalitu provozní dokumentace je kladen oprávněně vysoký nárok, neboť technologická stavba se zdvihacím zařízením má svoji efektivnost především z jejího provozování.


4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZSp – ZZ

4.1.1 Autorský dozor (AD)

Vstupem do postupu 4.1.1 je smlouva o zpracování projektové dokumentace se závazkem plnění k výkonu autorského dozoru.

Autorským dozorem je postup AO TZSp, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby. U staveb financovaných z veřejných prostředků je výkon autorského dozoru ze zákona povinný.

Pro autorský dozor platí tyto hlavní zásady:

Fyzická osoba pověřená výkonem autorského dozoru zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do autorského nebo stavebního deníku. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou uvedeny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

4.1.2 Rozsah dozoru

Ve výkonu autorského dozoru (AD) je zpravidla nutno:


4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY A INFORMACE AO TZSp – ZZ

4.2.1 Informace k jednotlivým druhům ZZ

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními jsou:

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) pracovní plošiny s motorickým pohonem a výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny,

c) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a nákladu, o nosnosti přesahující 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m,

d) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu,

e) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.

Zdvihací zařízení typu jeřáb můžeme klasifikovat podle mnoha hledisek. Nejčastěji je to podle typu zdvihacího zařízení, podle jejich konstrukce, podle konstrukce prostředku k uchopení břemene, podle možnosti pojezdu, podle druhu pohonu, podle stupně natočení, podle stupně osazení. U parametrů zdvihacího zařízení se uvádí zatížení, moment břemene, klopný moment, konstrukční a celková hmotnost, zatížení podvozku, kola, vyložení, rychlost pojezdu a pracovních pohybů. Souvisejícím zařízením jsou zařízení spojené s jeřábovou dráhou, výstupy, zařízení omezující a indikující nosnost a pohyb jeřábů, informační a příkazové značení.

Pro zajištění bezpečnosti vyhrazených zdvihacích zařízení je nutno dodržet v prvé řadě podmínky bezpečnosti pro výpočet ocelových konstrukcí. Projektant se touto problematikou zabývá především ve fázi konstrukce zdvihacího zařízení. Vzhledem k tomu, že AO stanovuje požadavky účelu, rozměrů, uvažovaných zatížení, bezpečnosti, prostředí, zařazení, a ostatní technické parametry zdvihacího zařízení ve fázích projektové dokumentace pro stavební řízení a provádění stavby, je žádoucí, aby také byla seznámena s podmínkami tohoto procesu.

Zařazení vyhrazených zdvihacích zařízení od tříd

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními I. třídy jsou:

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 3200 kg a jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s ručním pohonem o nosnosti přesahující 5000 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) stavební výtahy pro přepravu osob a nákladu,

c) regálové zakladače se svisle pohyblivými stanovišti obsluhy a jejich přesuvny.

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními II. třídy jsou:

a) jeřáby a zdvihadla včetně kladkostrojů s motorickým pohonem o nosnosti přesahující 1000 kg a nepřesahující nosnost 3200 kg, včetně trvale instalovaného zařízení pro uchopení a zavěšení břemene,

b) výtahy pro dopravu osob, osob a nákladu nebo jen nákladu a svislé zdvihací plošiny, které jsou trvalou součástí budov s povolenou dopravou osob a osob a nákladu, přesahující nosnost 100 kg a výškou zdvihu přesahující 2 m,

c) pracovní plošiny s motorickým pohonem a s výškou zdvihu přesahující 1,5 m, pojízdné zdvihací pracovní plošiny, závěsné plošiny a stožárové šplhací pracovní plošiny.

4.2.2 Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu ZZ a způsob jejich ověřování

V provozní dokumentaci nebo v dokumentaci pro uvedení zdvihacího zařízení do provozu, k provozování a údržbě musí zpracovatel zdůraznit požadavky kladené právními požadavky a uvést platné normy a stanovené výrobky vztahující se k ZZ.

Individuální vyzkoušení

Ověřovací zkoušky

Zkoušky po opravách

Organizace, která opraví zařízení, je povinna ověřit jeho bezpečnost ověřovací zkouškou v rozsahu prováděné opravy a podle ustanovení technických norem.

Z povinností organizace se jedná zejména o níže uvedené:

4.2.3 Ověřování způsobilosti ZZ k bezpečnému provozu

Způsobilost zdvihacího zařízení k bezpečnému provozu se ověřuje, určuje nebo je stanovena:

4.2.4 Požadavky na umístění vyhrazených zdvihacích zařízení a na provozní dokumentaci

4.2.5 Požadavky na odbornou způsobilost osob

4.2.5.1 Požadavky na odbornou způsobilost osob pro montáže, opravy a revize a zkoušky

4.2.5.2 Zvláštní požadavky na odbornou způsobilost k obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení

4.2.6 Zkoušky a revize vyhrazených zdvihacích zařízení

Odborně způsobilou osobou k provádění revizí a zkoušek vyhrazených technických zařízení zdvihacích (dále jen „revize a zkouška“) je osoba, která je držitelem osvědčení o odborné způsobilosti k této činnosti (dále jen „revizní technik“), popřípadě organizace, která má k této činnosti oprávnění.

Inspekce technických zařízení

Zavedení normy ČSN ISO 9927-1 Jeřáby – Inspekce Část 1: Obecně a ČSN ISO 9927-3 Jeřáby – Inspekce – Část 3: Věžové jeřáby, přináší podrobné a konkrétní požadavky na jednotlivé druhy inspekcí, jejich rozsah, termíny a také požadavky na kvalifikaci osob, které by měly tyto inspekce provádět.

Pro zajištění bezpečného provozu musí být všechny jeřáby podrobeny pravidelným inspekcím. Inspekce musejí být zajišťovány uživateli jeřábů nebo jejich majiteli.

Inspekce se dělí na:

Provozní zkoušky

Výsledky inspekcí musí být zaznamenány a musí obsahovat kontrolované část, zjištěné závady nebo poruchy, činnosti, které musejí být provedeny před znovuuvedením do provozu a omezení použití. Inspekční zprávy musí být předány odpovědné osobě – majiteli jeřábu nebo uživateli. Inspekční zprávy musí zůstat trvale dostupné. Ve výčtu nejsou obsaženy inspekce, které se provádějí před prvním použitím jeřábu.

Náplň inspekce technického zařízení:

Záznam o prohlídce technického zařízeni

Zkoušky technických zařízení

Náplň zkoušky technického zařízení

U vyhrazeného zdvihacího zařízení se dále provede:

Doklad o zkoušce technického zařízení

Doklad o zkoušce technického zařízení obsahuje:

Pro zkoušení všech provozovaných jeřábů a zdvihadel s ručním i motorovým pohonem, kterým se přemisťují břemena pomocí prostředků pro vázání, zavěšování a uchopení břemen, pokud výrobce jeřábu nestanoví podmínky zkoušení jinak, je vydaná platná ČSN 27 0142 Jeřáby a zdvihadla – Zkoušení provozovaných jeřábů a zdvihadel s účinností od 1. 2. 2014. 

Pokud jsou revizní činnosti dokladovány v souladu s touto normou, nelze souběžně vyžadovat provádění příslušných inspekcí podle platné mezinárodní normy ČSN ISO 9927-1 platnou pro stejnou oblast.

Revize ZZ, náplň a rozsah revize

Požadavky k zajištění bezpečnosti práce a provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení, způsob jejich ověřování a odstranění zjištěných závad

Kontroly, inspekce, revize a zkoušky vyhrazeného zdvihacího zařízení

Stav vyhrazeného zdvihacího zařízení se ověřuje kontrolami, inspekcemi, revizemi a zkouškami v souladu s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a technickými podmínkami výrobce. O výsledku ověřování se pořizuje zpráva, jejíž náležitosti jsou určeny v NV č. 193/2022 Sb., k VTZ ZZ.

Požadavky na bezpečnost vyhrazených zdvihacích zařízení

Provozovatel vyhrazeného zdvihacího zařízení:

a) udržuje vyhrazené zdvihací zařízení v takovém technickém stavu, aby byl zajištěn jeho bezpečný a spolehlivý provoz, za to odpovídá jim určena osoba;

b) udržuje průvodní a technickou dokumentaci a vede o provozu vyhrazeného zdvihacího zařízení záznamy do provozního deníku v souladu s požadavky BOZ;

c) zajistí podmínky pro provádění prohlídek, kontrol, revizí a zkoušek;

d) přijímá nápravná opatření pro odstranění zjištěných závad a minimalizaci provozních rizik.

Způsobilost k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních

a) Osobou odborně způsobilou k provádění odborných úkonů v oblasti ověřování technického stavu na vyhrazených zdvihacích zařízeních je revizní technik.

b) Osobou odborně způsobilou k montáži nově pořizovaných vyhrazených zdvihacích zařízení je fyzická osoba splňující odborné vzdělání a stanovenou odbornou praxi.

c)  Revizní technik nebo osoba, která je držitelem osvědčení nebo oprávnění k montáži, opravám, revizím a zkouškám, vede záznamy o provedených zkouškách a revizích.

Požadavky na způsobilost osob pro opravy a obsluhu vyhrazených zdvihacích zařízení

Osobou odborně způsobilou k opravám nebo obsluze vyhrazených zdvihacích zařízení je fyzická osoba zdravotně způsobilá, splňující věk, odborné vzdělání a odbornou praxi podle přílohy č. 2 NV č. 193/2022 Sb.

Obsah zprávy o revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení

Zpráva o revizi vyhrazeného zdvihacího zařízení obsahuje:

Zdvihací zařízení, které se nezařazují mezi vyhrazená zdvihací zařízení

Vyhrazenými zdvihacími zařízeními nejsou:

a) zdvižné vozíky;

b) zdvihací zařízení sestavená a konstruovaná výhradně pro montážní účely, zejména montážní ramena, stožáry a nástavby;

c) závěsné dopravníky;

d) nakladače;

e) zdvihací čela nákladních automobilů;

f) zdvihací zařízení vozidel pro odvoz odpadů;

g) pohyblivé schody a pohyblivé chodníky;

h) mechanické rampy;

i) výsuvné žebříky;

j) prostředky pro vázání, zavěšení a uchopení břemen, které nejsou trvalou součástí zdvihacího zařízení;

k) prostředky lidové zábavy;

l) jevištní a pódiová technologická zařízení;

m) plošiny a zařízení pro zdvihání automobilů;

n) schodišťové výtahy a šikmé zvedací plošiny s motorickým pohonem;

o) pomocná jednoúčelová manipulační zařízení, která jsou součástí technologických linek strojů;

p) vrátky;

q) trvalé a dočasné jeřábové dráhy.


5 TECHNICKÁ ŘEŠENÍ

5.1 VÝTAHY

5.1.1 Základní typy výtahů

Podle ČSN ISO 4190-1 se výtahy dělí do těchto tříd:

Třída IVýtahy určené pro dopravu osob
Třída IIVýtahy určené především pro dopravu osob, ale může se v nich dopravovat i náklad
Třída IIIVýtahy určené pro zdravotnické účely včetně nemocnic a pečovatelských domovů
Třída IVVýtahy určené především pro dopravu nákladů, které je obvykle doprovázen osobami
Třída VMalé nákladní výtahy
Třída VIVýtahy zvlášť určené pro budovy s intenzivním provozem (např. s rychlostí 2,5 m/s a více)

Poznámka:
Výtahy třídy II se odlišují od výtahů třídy I, III a IV v podstatě vnitřní úpravou kabiny.

Základní dispoziční řešení

Řady nosností podle ČSN ISO 4190-1

320/4 – (450/6) – 630/8 – 800/10 – 1 000/13 – 1 275/17 – 1 600/21 – 1800/24 – 2 000/26 – 2 500/33 kg/osob.

Řady jmenovitých rychlostí podle ČSN ISO 4190-1

0,4 – 0,63 – 1,0 – 1,6 – 2,0 – 2,5 – 3,0 – 3,5 – 4,0 – 5,0 – 6,0 m/s.

Rychlosti 0,63 až 6,0 m/s platí pro elektrické výtahy.

Rychlosti 0,4 až 1,0 m/s platí pro hydraulické výtahy.

Požadavky mimo rámec těchto základních parametrů je vhodné konzultovat s výrobci výtahů.

5.1.2 Obecný postup pro návrh výtahu

Při navrhování výtahů je nutno postupovat následujícím způsobem:

5.1.3 Požadavky na zkoušky a revize výtahů

Výchozí revize zařízení je celkové posouzení zařízení dodavatelskou organizací před uvedením zařízení do provozu včetně vyhotovení zprávy o revizi. Výchozí revizi může provádět jen revizní technik.

Při výchozí revizi se prověří zejména:

Zpráva o revizi – zpráva o výsledku revize, kterou vyhotovuje revizní technik, který revizi provedl, která obsahuje:

Provozní revize zařízení – provádějí se zejména po skončení zkušebního provozu, po generální opravě, po zásazích, které mají vliv na bezpečnost a spolehlivost provozu, po nuceném odstavení zařízení z provozu, po odstavení zařízení z provozu na dobu delší než 6 měsíců a v případech stanovených zvláštními předpisy v souladu s pokyny výrobce (dodavatele) zařízení.

Při provozní revizi se podle charakteru zařízení prověří zejména:

5.1.4 Doporučený rozsah průvodně technické dokumentace montážních prací

Stanovení rozsahu dokumentace provedených prací je třeba vždy posuzovat případ od případu, protože před vystavením dokladu o provedených pracích musí být provedeny vždy určité kontroly a zkoušky a tato činnost si vyžaduje určitý čas a finanční náklady. Je proto nutné mít na zřeteli, které kontroly a zkoušky jsou nezbytně nutné za účelem prokázání a dokumentování stanovené kvality prací a veškeré tyto činnosti uvést do smluv uzavíraných s dodavateli.

Pokud budou práce prováděny a dokumentovány podle ČSN, je třeba tyto normy ve smlouvě konkrétně citovat.

Všeobecným dokladem o kontrolách a zkouškách je stavební deník nebo samostatný deník kontrol a zkoušek, který vede dodavatel prací. Pokud se na určité kontroly a zkoušky vystavují samostatné protokoly, tyto protokoly zástupci objednatele ověřují svým podpisem. Rozsah těchto činností je třeba sjednat ve smlouvě s dodavatelem prací.

Osvědčení o jakosti a kompletnosti o provedených pracích nemusí být vystavováno na každé zařízení samostatně, ale může být vystaveno na provozní soubor, musí v něm však být uvedena všechna namontovaná zařízení s odpovídajícím označením z projektové dokumentace. Ve smyslu ČSN EN ISO/IEC 17050-1 může být Osvědčení o jakosti a kompletnosti nahrazeno tiskopisem „Prohlášení shody“. U zařízení, na něž se vztahuje zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh ve znění pozdějších předpisů musí být vydáno prohlášení o shodě, resp. prohlášení o vlastnostech. Je vhodné, aby určení stanovených výrobků v souladu s tímto zákonem a souvisejícími nařízeními vlády bylo provedeno v dokumentaci pro provádění stavby nebo stanoveno v ní průvodní dokumentace jako požadavek pro dodavatelskou průvodní dokumentaci.

U všech OP musí být dokumentace za provedené práce zpracována podle podmínek dohodnutých ve smlouvě daného OP.

Podle podmínek uzavřené smlouvy je součástí předávané dokumentace provedených prací dokumentace se zakreslenými změnami a úpravami provedenými během prací.

A. Vyhrazená zdvihací zařízení

Vyhrazená zdvihací zařízení se určují podle nařízení vlády č. 193/2022 Sb., a musí být stanovena projektovou dokumentací stavby.

K provedení změn výtahů ve stávajících stavbách podle SZ je třeba se řídit níže uvedeným sdělením vydaným Ministerstvem pro místní rozvoj:

Přehled podstatných změn výtahů, které mohou být provedeny pouze na základě stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle SZ č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Podstatné změny výtahů (členění a označení změn podle ČSN 27 4011), které vyžadují stavební povolení podle § 110 SZ:

Podstatné změny výtahů (členění a označení změn podle ČSN 27 4011), které vyžadují ohlášení stavby podle § 104  písm. k) stavební úpravy podle SZ:

K ohlášení může stavebník opatřit posudek odborníka o tom, že jim navrhovaná stavební úprava nezasahuje do nosných konstrukcí stavby (nepřitíží je) způsobem, který by narušil nebo ohrozil stabilitu stavby.

5.1.5 Základní kritéria pro výstavbu výtahu

Technické požadavky na stavby jsou vymezeny vyhláškou č. 268/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Bližší požadavky na stavební konstrukce vybavené výtahy jsou stanoveny v nařízení vlády č. 122/2016 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výtahy, a to výtahy:

Výtahy se musí zřizovat u novostaveb bytových domů se vstupy do bytů v úrovni pátého a vyššího podlaží nebo podkroví v téže úrovni. U změn dokončených staveb bytových domů, kde vstupy do bytů jsou v úrovni pátého nadzemního podlaží nebo podkroví v téže úrovni, se výtahy nemusí zřizovat, ani existující výtahy do tohoto podlaží prodlužovat. Potřebné rozměry pro zřizování výtahů a minimální pravidla pro instalaci výtahů v budovách nebo stavbách jsou stanoveny normovými hodnotami.

Pokud se týká výtahových a větracích šachet, nesmí v nich být umístěna žádná vedení technického vybavení nebo jiná technická zařízení, která nejsou potřebná pro provoz a bezpečnost výtahu. Výtahová šachta musí být dostatečně větrána do prostoru mimo budovu a nesmí být využita pro větrání prostoru nesouvisejících s výtahem.

Výtah, jako výrobek uváděný na trh ve smyslu aplikovaných směrnic EU se posuzuje jako celek, tedy jako stroj, do něhož je zabudováno elektrické zařízení, strojní a další zařízení a také rozvody, které jsou vlastní součástí dodávaného výtahu, musí splňovat výlučně technické podmínky uvedené v příslušných harmonizovaných evropských normách, a to v závislosti na druhu výtahu.

U volně vedených vodičů a kabelů elektrických rozvodů výtahů došlo v únoru 2012 k zavedení do soustavy českých technických norem ČSN EN 50399 – Zkušební metody v podmínkách požáru – měření uvolněného tepla a kouře na kabelech v průběhu zkoušky šíření plamene – Zkušební zařízení, postupy a výsledky. V tomto smyslu jsou prováděny nezbytné úpravy příslušných českých technických norem upravujících technické podmínky výtahů. Do začátku roku 2014 budou konfliktní normy s touto normou zrušeny.

V případě evakuačních výtahů, které ještě nejsou normově řešeny na evropské úrovni, platí ČSN 27 4014, která je obsahově v souladu s evropskými normami.

Seznam platných ČSN, ČSN EN a ČSN EN ISO norem pro zdvihací zařízení je uveden ve třídě norem č. 27. Rozšířený výčet zásadních norem, které se vztahují k výtahům lze nalézt také v MP 1.5.8 – Technika prostředí staveb – Zařízení horizontální a vertikální dopravy.

Poznámka:
K aplikaci technických podmínek požární ochrany staveb u volně vedených vodičů a kabelových rozvodů výtahů bylo vydáno Společné stanovisko MV – GŘ HZS ČR a Unie výtahového průmyslu ČR z 25. 4. 2012.

Aktualizace pomůcky pro rok 2022 zachycuje mimo jiné požadavky, které se vztahují k výtahům po přijetí zákona č. 90/2016 Sb. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a upravuje postup státních orgánů při ochraně trhu před výrobky, které by mohly ohrozit život, zdraví, majetek nebo životní prostředí nebo jiný veřejný zájem. Mezi nimi jsou také zařazeny výtahy a bezpečnostní komponenty (Směrnice EU a Rady 2014/33/EU, NV č. 122/2016 Sb.) a elektromagnetická kompatibilita (Směrnice EU a Rady 2014/30/EU, NV č. 117/2016 Sb.).

Zákon upravuje také:

Zákon specifikuje význam pojmů výtah, dodavatel, uvedení na trh, výrobce, dovozce a další. Výtah je v zákoně specifikován jako zdvihací zařízení obsluhující různé úrovně s nosnou částí pohybující se mezi vodítky, která jsou pevná a odkloněna od vodorovné roviny v úhlu větším než 15°.

Zákon stanovuje tyto povinnosti dodavatele při uvádění výtahu na trh:

Pokud výtah představuje riziko nebo není ve shodě s technickými požadavky, je dodavatel povinen ihned informovat orgán dozoru a realizovat nápravná opatření.

Stavebník a dodavatel si vzájemně poskytují potřebné informace a činí odpovídající kroky k tomu, aby zajistili řádný provoz a bezpečné používání výtahu.


5.2 MOSTOVÉ JEŘÁBY

Jako praktický příklad postupu AO při zpracování projektové dokumentace stavby až do provozní jednotky části provozního souboru bylo vybráno typické strojní zařízení a to mostový jeřáb nebo i mostové jeřáby s nosností nad 5 tun, vyskytující se v mnoha technologických výrobních stavbách. Mostový jeřáb nad tuto nosnost se zařazuje mezi vyhrazená technická zařízení, tvořící zvláštní skupinu se specificky stanovenými požadavky na jeho konstrukci, provozování a dozorování. Lze ho přiměřeně aplikovat i pro jiné druhy jeřábů a také obecně pro mnohá strojní zařízení a stroje. Hloubka propracování tohoto příkladu převyšuje požadavky a postup jen pro zpracování příslušné části projektové dokumentace, neboť znalosti projektanta o zdvihacím zařízení musí být daleko větší, než které sám zapracuje do navrhovaného díla.

Tyto požadavky se týkají konstrukce mostového jeřábu, schvalovacího procesu jeho výroby a působení na okolí, montáže, uvádění do provozu, zkoušek a revizí, provozování, údržby, způsobilosti osob k obsluze nebo uchovávání dokladů.

Popis se nevztahuje na mostové jeřáby vyráběné sériově a na speciální mostové jeřáby jakými jsou třeba jeřáb licí, sázecí, stripovací, hlubinný, slévárenský, klešťový, korýtkově zavážecí v hutnictví nebo drapákový či kovací.

5.2.1 Požadavky na obsah a rozsah projektové dokumentace

Specifikace požadavků na obsah a rozsah projektové dokumentace pro jednotlivé druhy projektové dokumentace uvedené ve vyhlášce o dokumentaci staveb je obecnějšího charakteru pro technologická zařízení a nejde a nemůže jít až do hloubky technologických jednotek pro jednotlivé stroje a zařízení.

Podle konkrétního textu příloh vyhlášky, jež zahrnuje a týká se i mostového jeřábu, se mimo jiné provádí:

5.2.2 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení

Zpracovatel projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení je obeznámen s požadavky a potřebami stavebníka jak z hledisek účelu, funkce a cíle stavby, tak i nároky na manipulaci s materiálem vyjádřenými již v dokumentaci záměru. Řeší celkovou koncepci stavby, do níž spadá i konstrukční řešení výrobních a obslužných prostor a hal. Pokud řeší jeřábovou dopravu v nich prostřednictvím mostových jeřábů, stanoví v průvodní dokumentaci a v souhrnné zprávě základní požadavky i na mostové jeřáby. Ty se stanou závaznými podklady při zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby. Mezi základní údaje bude patřit celkové posouzení jeřábové dopravy ve vazbě na technologický proces výroby a kapacitní propočet přepravovaného množství materiálů a zboží a určení typu mostového jeřábu a jeho nejzákladnější parametry.

5.2.3 Provozní soubor jeřábová doprava v projektové dokumentaci pro provádění stavby

Zpracovatel projektové dokumentace souboru jeřábová doprava vypracuje pro provozní jednotku mostový jeřáb (dále jen jeřáb) jednak technickou zprávu k němu, jednak výkresovou dokumentaci, z níž bude patrné jeho umístění. Výchozími podklady bude předchozí stupeň projektové dokumentace a také projektová dokumentace pro provádění stavby všech souvisejících provozních souborů a budov, další podklady předané stavebníkem a získané projektantem od poptaných výrobců a dodavatelů mostového jeřábu a jeho montáže.

Technická zpráva spolu se zprávou o systému bezpečné práce a s výkresy mostového jeřábu musí být zpracována do takové hloubky, aby umožnila stavebníkovi provést výběr způsobilého dodavatele nebo dodavatelů, zajištění dodávky a montáže a uvedení do provozu podle potřeb provádění stavby a její budoucí provoz.

Technická zpráva musí obsáhnout kromě potřebných technických a provozních parametrů dodávky a montáže mostového jeřábu i další podmínky zejména z oblasti způsobu zajištění bezpečnosti práce, revizí, požadavků na obsluhu, údržbu jeřábu, sledování jeho stavu, požadavků na inspekce nebo vyplývají z povinností dodržovat právní a ostatní předpisy nebo v nich závazně stanovené normové hodnoty.

Podrobněji je třeba uvést zejména:

Hodnocení technického stavu jeřábů se provádí:

Uvedená hodnocení technického stavu provádí OTZZ a RTEZ.

Systém bezpečné práce – SBP

V technické zprávě musí být projektantem uveden způsob zajištění bezpečnosti práce, z něhož bude patrné, jak naplnit v rámci výstavby i budoucího provozu mostového jeřábu požadavky na bezpečný provoz jeřábu v rozsahu a obsahu ČSN ISO 12480-1. Systém bezpečné práce jeřábu musí být zpracován před uvedením do provozu. Vypracovává ho zpravidla revizní technik zdvihacích zařízení podle přílohy č. 3 NV č. 193/2022 Sb.

Do požadavků ve zpracovaném SBP, který musí být dodržován při každé činnosti mostového jeřábu, je třeba podrobněji uvést zejména:

Výkresová část dokumentace mostového jeřábu obsahuje zejména:

5.2.4 Dokumentace výrobce mostového jeřábu

K této dokumentaci můžeme přiřadit zejména výkresy a dokumenty výrobce shrnuté do svazku Technické charakteristiky a přejímací dokumenty podle ČSN ISO 7363 pro vyrobený a stavebníkovi dodaný konkrétně definovaný mostový jeřáb.

V tomto svazku jsou uvedeny zejména tyto údaje a doloženy následující prohlášení a protokoly:

5.2.5 Zkoušky mostového jeřábu

5.2.6 Elektrické vrátky (dále jen EV)

EV nasazený a provozovaný na pracovišti se hodnotí následovně:

Provozování elektrických vrátků

Doklady a technická dokumentace

Před každým uvedením EV do provozu musí být:

Technické požadavky

Každý EV musí mít štítek výrobce, evidenční číslo majitele. U EV pro dopravu osob musí být dále splněno:


5.3 PROVOZNÍ POŽADAVKY

Základní povinnosti obsluhovatele EV jsou následující:


6 PŘÍLOHY

6.1 PRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ

Právní předpisy týkající se zdvihacích zařízení jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.


6.2 NORMY PRO ZDVIHACÍ ZAŘÍZENÍ

Normy týkající se zdvihacích zařízení jsou uvedeny v kapitole 5 pomůcky A 5.1.


6.3 NAŘÍZENÍ VLÁDY Č. 193/2022 SB. – PŘÍLOHY

Příloha č. 1 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Osvědčení pro fyzické osoby a oprávnění pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby k činnostem na vyhrazených zdvihacích zařízeních a způsob jejich označení v evidenčním čísle oprávnění a osvědčení

Příloha č. 2 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Lhůty ověřování způsobilosti vyhrazených zdvihacích zařízení k bezpečnému provozu

Tabulka č. 1 – Lhůty revizí a zkoušek jeřábů a zdvihadel

Tabulka č. 2 – Lhůty odborných zkoušek výtahů

Tabulka č. 3 – Lhůty odbor Požadavky na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení

Příloha č. 3 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Požadavky na bezpečný provoz vyhrazených zdvihacích zařízení

Příloha č. 4 nařízení vlády č. 193/2022 Sb.
Minimální doba odborné praxe požadovaná pro činnost na vyhrazených zdvihacích zařízeních ve vztahu k dosaženému stupni odborného vzdělání žadatel