Autoři: Bc. Vladimír Mílek, Ing. Jindřich Pater, Ing. Jitka Vlčková
Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater
Stav: aktualizace 2022, vydání 2018
Anotace:
Pomůcka pro projektanty, stavbyvedoucí, technické dozory stavebníka, stavební dozory, koordinátory BOZP na staveništi a fyzické osoby zajišťující prevenci rizik.
K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:
- zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb. - zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od 2024 - zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. připravována je i novela tohoto změnového zákona s účinností od 2024 - zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru
Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.
OBSAH
ÚVOD
Situace v oblasti zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi není uspokojivá. Statisticky je doloženo, že nejvíce smrtelných úrazů ve stavebnictví vzniká dlouhodobě pádem z výšky nebo do hloubky. Druhým statisticky významnou oblastí se smrtelnými úrazy jsou zemní práce a práce ve výkopech. Teprve na třetím místě je výskyt smrtelných úrazů zapříčiněných pádem břemena, řeznými nástroji, působením motorových vozidel, jeřábů a zdvihadel. Statistika smrtelných úrazů Státního úřadu inspekce práce a jeho krajských pracovišť na oblastních inspektorátech práce je neúprosná. Například za roky 20012 až 2021 bylo šetřeno ve stavebnictví takřka 142 pracovních smrtelných úrazů, na nichž se v průměru více, než 50 procenty podílely smrtelné úrazy zapříčiněné pádem z výšky nebo do hloubky.
V roce 2021 eviduje SÚIP pomocí svých OIP na staveništích, v ČR celkem 1216 pracovních úrazů. Z toho je 14 smrtelných, 72 závažných a 1130 ostatních. Ze smrtelných úrazů je 6 způsobených pádem z výšky nebo do hloubky, 1 při zemních pracích ve výkopu a 7 pádem břemene, řeznými nástroji, působením motorových vozidel, jeřábů a zdvihadel.
Mezi základní právní předpisy řešící oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi patří (ve znění pozdějších předpisů):
- zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (hygienické podmínky, hluk);
- zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobků (požadavky BOZP na výrobky);
- zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (smluvní podmínky práce);
- zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce (působnost a pravomoci SÚIP a jeho IOP);
- zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (bezpečnostní rizika, povinnosti zaměstnavatele, povinnosti zaměstnance, osobní a kolektivní ochrana při práci, osobní ochranné prostředky atd. v § 101 až § 108, závaznost technických norem pro oblast BOZP);
- zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (koordinátor BOZP na staveništi, Plán BOZP na staveništi, Oznámení o zahájení stavby na OIP);
- zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (povinnost smluvního lékaře navštívit pracoviště);
- zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (činnost ve výstavbě);
- zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní činnost SÚIP a jeho OIP);
- zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti;
- zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo směsmi;
- zákon č. 91/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.
- zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
- zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení (elektrické, tlakové, plynové a zvedací zařízení, dozor pověřená organizace TIČR)
- zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
Zákony jsou doplňovány vždy prováděcími vyhláškami a nařízeními vlády. Řada předpisů Sbírky ČR je navázána na předpisy EU (směrnice, nařízení). Technické normy pro oblast BOZP se doporučuje považovat za závazné (viz Ústavní nález č. 241/2009 Sb. VII. /48–54 a § 349 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
V roce 2016 došlo k úpravám právních předpisů pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) na staveništi. Mezi nejzásadnější předpisy v oblasti BOZP při práci patří zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 88/2016 Sb., který je novelou zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů došlo k upřesnění povinností pro zajištění vyšší kvality BOZP s cílem dosáhnout bezpečnosti a ochrany zdraví neohrožující při výkonu práce pracovníky ani pracoviště.
Cílem pomůcky je přehledným způsobem a na příkladech dobré a špatné praxe ukázat jednoduché postupy využitelné pro bezpečné zajištění staveniště proti vstupu nepovolaných osob. Tyto minimální standardy BOZP definují požadavky vyplývající z celé řady právních předpisů. Ty se na základě analýzy a hodnocení konkrétních podmínek staveniště ze strany účastníků výstavby, zejména zhotovitele, mohou dále navyšovat, aby bylo dosaženo bezpečného staveniště a také bezpečného pohybu všech osob na staveništi a v jeho okolí, které jsou ve smluvním vztahu ke stavbě i takzvaných třetích osob.
Pomůcka navazuje na pomůcky profesního informačního systému Profesis:
- A 3.15 Požadavky na staveniště a zařízení staveniště;
- MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma;
- MP 1 Projektová činnost;
- MP 2 Provádění staveb;
- MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby;
- MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění staveb;
- MP 2.6.2 Koordinátor BOZP při práci na staveništi;
Pojmy:
Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) – je souhrn opatření stanovených právními předpisy a zaměstnavatelem, která mají předcházet ohrožení nebo poškození lidského zdraví v pracovním procesu.
Staveniště – místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce (staveništěm je i místo, kde se stavba odstraňuje).
Pracoviště – je místo, kde zaměstnanec plní podle pokynů zaměstnavatele své pracovní úkoly.
Zaměstnavatel – je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu.
Zadavatel (stavebník, investor, objednatel stavby) – je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou se stavba provádí.
Zhotovitel – je právnická nebo fyzická osoba, která zajišťuje nebo provádí na staveništi stavební, montážní práce, stavebně montážní a bourací anebo udržovací práce.
Třetí osoba – je osoba, která není účastníkem právního vztahu (veřejnost).
1 ZAJIŠTĚNÍ STAVENIŠTĚ
Staveniště musí být zajištěno proti vstupu nepovolaných fyzických osob od zahájení výstavby do doby uvedení stavby do provozu. Zajištění staveniště musí být průběžně kontrolováno. Při volbě zajištění staveniště proti vstupu nepovolaných osob do prostoru staveniště je možné použít buď předepsaný, nebo bezpečnější způsob zajištění, ale nikdy ne méně bezpečný způsob zajištění. Nejbezpečnější způsob zajištění je oplocení, zábradlí je méně bezpečný a zábrana je nejméně bezpečný způsob zajištění staveniště. Zajištění proti vstupu nepovolaných fyzických osob při provádění prací na staveništi je možné dočasně odstranit s ohledem na potřebu zajištění dostatečného manipulačního prostoru pro výkon prací. V době odstranění zajištění musí být bezpečnost v daném prostoru koordinována pověřenými osobami zhotovitele provádějícího práce. V okolí staveniště musí být zajištěn bezpečný pohyb veřejnosti (tzv. třetích osob) a bezpečný průjezd vozidel (není-li průjezd zcela uzavřen).
Zaměstnavatelem ve vztahu k realizaci stavby se rozumí zhotovitel stavby. Povinnost zajistit bezpečný prostor pro výkon práce vyplývá ze zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 88/2016 Sb., novelizující tento zákon, upravuje další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích zaměstnavateli.
Zaměstnavatel, který provádí stavbu, zajistí v součinnosti se zadavatelem stavby vybavení pro bezpečný a zdraví neohrožující výkon práce. (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, hlava I, §3 (1)). To znamená, že staveniště musí být náležitě zajištěno proti vstupu nepovolaných fyzických osob po celou dobu stavby a uspořádání staveniště musí být provedeno podle příslušné dokumentace.
Zaměstnavatel je povinen zajistit, aby pracoviště byla uspořádána a vybavena tak, aby pracovní podmínky pro zaměstnance z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) odpovídaly požadavkům na pracovní prostředí a pracoviště. (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, § 2 (1)). Je důležité, aby si zaměstnavatelé uvědomili, že vhodné a bezpečné pracoviště má vliv na spokojenost pracovníků, dobrou pracovní morálku, a tím i vyšší produktivitu a kvalitu práce.
Požadavky na zajištění staveniště vycházejí z požadavků nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů. Za uspořádání staveniště (pracoviště) odpovídá zhotovitel, kterému bylo staveniště (pracoviště) předáno a který je převzal (NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů, § 2 (3)).
Povinností zhotovitele je:
- určit způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob;
- zajistit označení hranic staveniště tak, aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti, a stanovit lhůty kontrol tohoto zabezpečení;
- zajistit vyznačení bezpečnostní značkou Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým osobám na všech vstupech a na přístupových komunikacích, které k nim vedou;
- zajistit, aby vjezdy na staveniště pro vozidla byly označeny dopravními značkami provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi;
- zajistit, aby výkopy, přiléhající k veřejně přístupným pozemním komunikacím nebo zasahující do nich, byly opatřeny příslušnou výstražnou dopravní značkou;
- zajistit, aby výkopy, přiléhající k veřejně přístupným pozemním komunikacím nebo zasahující do nich, byly v noci a za snížené viditelnosti opatřeny světelnou značkou nebo světelným signálem na začátku a na konci v čelech, případně podle místních podmínek i v jiných nebezpečných místech;
- zajistit, aby náhradní komunikace a oplocení (ohrazení) staveniště na veřejných prostranstvích umožňovalo bezpečný pohyb osob s pohybovým či zrakovým postižením;
- zajistit, aby materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi neohrozila bezpečnost a zdraví osob zdržujících se na staveništi a v jeho bezprostřední blízkosti.
1.1 ZAJIŠTĚNÍ PROTI VSTUPU NEPOVOLANÝCH OSOB NA STAVENIŠTĚ
1.2 ZAJIŠTĚNÍ PROTI VSTUPU NEPOVOLANÝCH OSOB U LINIOVÝCH STAVEB
1.3 OPLOCENÍ
Oplocení staveniště se zřizuje z důvodu zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných osob a z důvodu ochrany majetku zhotovitele na staveništi před případným zcizením. Minimální výšku oplocení stanovuje stavební zákon na 1,8 m. Stavby se v mnoha případech zajišťují systémovým oplocením výšky 2,0 nebo 2,2 m.
Oplocení musí být souvislé a stabilní. Pří použití pevného neprůhledného oplocení nebo plachet je nutno zajistit stabilitu oplocení (zavětrovací tyče atd.). Funkčnost systému zajištění staveniště proti vstupu nepovolaných osob musí být v pravidelných intervalech kontrolována (doporučeno pořízení fotodokumentace).
V místech, kde je nutno v okolí staveniště zajistit snížení prašnosti nebo částečný útlum hluku ze stavební činnosti, a zejména v centru měst, se buduje neprůhledné oplocení nebo oplocení průhledné s plachtou. Oplocení staveniště průhledné se navrhuje u staveb, kde nejsou žádné specifické požadavky. Ekonomicky výhodné je jako oplocení staveniště využití již stávajícího oplocení nebo v předstihu vybudovaného definitivního oplocení. Toto oplocení však musí splňovat podmínku minimální výšky 1,8 m.
Obr. 1 Neprůhledné oplocení
Obr. 2 Oplocení průhledné, opatřené plachtou
Obr. 3 Průhledné oplocení
Obr. 4 Definitivní oplocení
Obr. 5 Uzamčení oplocení
Obr. 6 Ochrana veřejnosti proti prachu a hluku
Oplocení staveniště musí být dostatečně pevné a stabilní, aby při případném opření či nárazu osoby na něj bylo zabráněno jeho pádu.
1.3.1 Vzdálenost od hrany výkopu
Oplocení musí být umístěno mimo oblast smykového klínu výkopu. Umístění oplocení v oblasti smykového klínu může být pouze za předpokladu, že pažení výkopu je z hlediska zátěže dimenzováno na zatížení oplocením i provozem za ním.
Obr. 7 Oplocení umístěné mimo smykový klín
Obr. 8 Oplocení umístěné v těsné blízkosti výkopu s pažením dimenzovaným na zatížení provozem
1.3.2 Pevnostní požadavky
- při použití plných oplocení musí být kladen zvýšený důraz na stabilitu oplocení (vzpěry, zavětrování, stabilizační prvky, jako jsou parky, spojení dílců apod.);
- mezní únosnost zatížení větrem je požadovaná 90 kg/m2;
- oplocení musejí být zbudováno podle technického návrhu, který zohlední předpokládané síly působící na jeho konstrukci.
Obr. 9 Vzpěry pro zajištění stability oplocení
Obr. 10 Zámky pro zajištění souvislosti a pevnosti
1.3.3 Konstrukční požadavky
- výška oplocení minimálně 1,8 m;
- při použití plných oplocení musí být kladen zvýšený důraz na stabilitu oplocení (zavětrovací tyče atd.);
- vodorovná vzdálenost mezi jednotlivými dílci oplocení nesmí přesáhnout 120 mm.
Obr. 11 Výška oplocení musí být min. 1,8 m, systémová oplocení mívají výšku 2,0 m nebo 2,2 m
1.3.4 Dobrá a špatná praxe
- Viz příloha 1.
1.4 ZÁBRADLÍ
Obr. 12 Použití zábradlí na komunikaci
Obr. 13 Zábradlí s rámem vyplněné trapézovým plechem ukotveným do patek
Ohrazení zábradlím musí být dostatečně pevné a stabilní, aby při případném opření či nárazu člověka do něj bylo zabráněno jeho pádu. Způsob zajištění a rozměry technických konstrukcí musejí odpovídat povaze prováděných prací, předpokládanému namáhání.
1.4.1 Vzdálenost od hrany výkopu
Zábradlí musí být umístěno mimo oblast smykového klínu výkopu. Umístění zábradlí v oblasti smykového klínu může být pouze za předpokladu, že pažení výkopu je z hlediska zátěže dimenzováno na zatížení oplocením i provozem za ním.
Obr. 14 Zábradlí v oblasti smykového klínu, pažení je navrženo na přitížení provozem
1.4.2 Pevnostní požadavky
Zábradlí musí odolat zatížení stanovenému v ČSN EN 13374 Systémy dočasné ochrany volného okraje.
Je-li zábradlí z tažného kovového materiálu, mělo by odolat zatížení:
- 35 kg ve vodorovném směru působící na zarážku u podlahy;
- 50 kg ve vodorovném směru působící na ostatní části;
- 35 kg působící rovnoběžně;
- 125 kg působící směrem dolů v případě mimořádného zatížení.
1.4.3 Konstrukční požadavky
- horní tyč upevněná ve výšce minimálně 1,1 m na stabilních sloupcích;
- zarážka pro slepeckou hůl (umístěná ve výšce 100 až 250 mm nad pochůznou plochou);
- jedna mezilehlá střední tyč, případně jiná vhodná výplň s ohledem na místní a provozní podmínky;
- jednotlivé díly zábradlí (pokud není staveniště pod dozorem) musejí být spojeny a umístěny tak, aby bylo zabráněno náhodnému nebo samovolnému rozpojení zábradlí (kotvení, západkou, spojkou apod.);
- zábradlí smí být přerušeno pouze v místech přechodů nebo přejezdů;
- vodorovná vzdálenost mezi jednotlivými dílci zábradlí nesmí přesáhnout 120 mm.
Obr. 15 Konstrukční požadavky na zábradlí
1.4.4 Dobrá a špatná praxe
- Viz přílohu 2.
1.5 ZÁBRANA
Ve vzdálenosti větší než 1,5 m od hrany výkopu lze zajištění provést vhodnou zábranou zamezující přístupu osob do prostoru staveniště.
Obr. 16 Zábrana se umisťuje min. 1,5 m od hrany výkopu
1.5.1 Vzdálenost od hrany výkopu
Vzdálenost od hrany výkopu musí být větší než 1,5 m (podle NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů).
1.5.2 Pevnostní požadavky
Žádné pevnostní požadavky nejsou specifikovány.
1.5.3 Konstrukční požadavky
Za vhodnou zábranu se považuje:
- zábradlí, u něhož nemusejí být dodrženy požadavky na pevnost ani na zajištění prostoru pod horní tyčí proti propadnutí;
Obr. 17 Zábrana umístěná 1,5 m od hrany výkopu
Obr. 18 Přenosné dílcové zábradlí = zábrana
- přenosné dílcové zábradlí;
- bezpečnostní značení označující riziko pádu osob, upevněné ve výšce horní tyče zábradlí (např. výstražná páska);
- překážka nejméně 0,6 m vysoká (např. stabilně uložené potrubí);
- zemina z výkopu, uložená v sypkém stavu do výše nejméně 0,9 m;
- přirozená překážka (živý plot…).
Obr. 19 Zábrana z potrubí
Obr. 20 Vytěžená zemina tvoří zábranu u výkopu
Obr. 21 Zajištění liniové stavby zábranami
- Zábrany smějí být přerušeny pouze v místech přechodů nebo přejezdů.
Obr. 22 Přerušení zábrany v místě přechodu
1.5.4 Dobrá a špatná praxe
- Viz příloha 3.
1.6 PATKY
Patky slouží k zajištění stability oplocení. Umístěny by měly být celou svou plochou na pevném podkladu. Patky by měly být svou větší plochou směrovány do staveniště, aby nezpůsobovaly překážku v pohybu kolem staveniště.
Obr. 23 Patka pro osazení oplocení
Obr. 24 Patka je větší plochou uložena do staveniště
1.6.1 Dobrá a špatná praxe
- Viz příloha 4.
1.7 SPOJKY
Spojky a zámky slouží k zajištění souvislého a bezpečného oplocení staveniště.
Obr. 25 Spojka
Obr. 26 Zámek
1.7.1 Dobrá a špatná praxe
- Viz příloha 5.
2 ZAJIŠTĚNÍ PRACOVIŠTĚ PŘI PRÁCI S NEBEZPEČÍM PÁDU DO HLOUBKY
Výkopy v zastavěném území a na veřejných prostranstvích musejí být zakryty nebo u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu osob do výkopu, zajištěny zábradlím, eventuelně zábranou podle nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, přičemž prostor mezi horní tyčí a zarážkou u podlahy je nutno zajistit proti propadnutí osob způsobem odpovídajícím místním a provozním podmínkám bez ohledu na hloubku výkopu. Výkopy v těchto prostorách musejí být u okraje, kde hrozí nebezpečí pádu osob do výkopu, zajištěny zábradlím nebo zábranou (obr. 27). Zábradlí nesplňující pevnostní požadavky musí být umístěné dále než 1,5 m od hrany výkopu (obr. 28). Zábradlí blíže než 1,5 m od hrany výkopu musí splňovat pevnostní požadavky. Zábranu, např. plastovou červenobílou fólii, nelze na veřejných prostorách použít k ochraně proti pádu osob do výkopu, je-li umístěna blíže než 1,5 m od hrany výkopu.
Obr. 27 Zábradlí na hraně výkopu splňuje pevnostní požadavky
Obr. 28 Zábradlí nesplňující pevnostní požadavky je umístěné dále než 1,5 m od hrany výkopu
Označení zábradlí nebo zábran má být jasně viditelné a upozorňující na nebezpečí (nejčastěji kombinace barev červené a bílé, nejlépe v reflexním provedení).
Zajištění proti pádu
- Vztahuje se na všechny pracoviště, pokud je pod nimi volná hloubka více než 1,5 m.
- Tato pracoviště je třeba zajistit zábradlím (splňujícím pevnostní požadavky podle ČSN EN 13374 Systémy dočasné ochrany volného okraje) skládajícím se alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy (ochranné lišty) o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor mezi horní tyčí (madlem) a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky Za dostatečnou se považuje výška horní tyče (madla) nejméně 1,1 m nad podlahou, nestanoví-li právní předpis jinak (NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky).
- Jedním z řešení je ukotvit zábradlí na hraně výkopu na systém pažení (tím docílíme splnění pevnostních požadavků) a dále instalovat pažení tak, aby přesahovalo o 0,15 m okolní terén (nahrazuje ochrannou lištu). Mezi stěnou výkopu a pažením nesmí být žádná mezera, aby nemohlo dojít k propadnutí mezi stěnou výkopu a pažícím systémem.
- Konstrukce ochrany proti pádu může být přerušena pouze v místech žebříkových nebo schodišťových přístupů.
Obr. 29 Instalace zábradlí na pažení
Obr. 30 Zabezpečení výkopu na frekventované komunikaci
3 BEZPEČNOSTNÍ ZNAČENÍ
Zhotovitel určí způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zajistí označení hranic staveniště tak, aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti, a stanoví lhůty kontrol tohoto zabezpečení. Na pracovištích, na kterých jsou vykonávány práce, při nichž může dojít k poškození zdraví, je zaměstnavatel povinen umístit bezpečnostní značky a značení a zavést signály, které poskytují informace nebo instrukce týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a seznámit s nimi zaměstnance. Bezpečnostní značky, značení a signály mohou být zejména obrazové, zvukové nebo světelné (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, hlava I, § 6 (1)).
Vjezdy na staveniště pro vozidla musejí být označeny dopravními značkami.
Zákaz vstupu nepovolaným osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vstupech, a na přístupových komunikacích, které k nim vedou.
Obr. 31 Bezpečnostní značení na staveništi
Obr. 32 Dopravní značení u staveniště
3.1 OBECNÉ POŽADAVKY
Výkopy přiléhající k veřejně přístupným pozemním komunikacím nebo zasahující do nich musejí být opatřeny příslušnou výstražnou dopravní značkou. V noci a za snížené viditelnosti musejí být označeny světelnou značkou nebo světelným signálem na začátku a na konci v čelech, případně podle místních podmínek i v jiných nebezpečných místech.
Náhradní komunikace a oplocení, popřípadě ohrazení staveniště na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí umožňovat bezpečný pohyb osob, osob s pohybovým postižením, jakož i se zrakovým postižením. Při celé uzavírce se navrhne bezpečná a vzdálenostně přiměřená náhradní bezbariérová trasa, a to včetně přechodů pro chodce. Tato trasa musí být označena mezinárodním symbolem přístupnosti.
Obr. 33 Mezinárodní symbol přístupnosti (nejmenší přípustné rozměry symbolu jsou 10 x 10 cm)
Obr. 34 Bezpečný průchod kolem stavby
Obr. 35 Bezpečný průchod na komunikaci
3.2 POŽADOVANÉ BEZPEČNOSTNÍ ZNAČKY
- Nepovolaným vstup zakázán;
- Nebezpečí pádu osob;
- Nebezpečí vzniku požáru (v místě plynovodu pod tlakem);
- Nebezpečí výbuchu (v místě plynovodu pod tlakem);
- Zákaz používání otevřeného ohně (v místě plynovodu pod tlakem);
- Údaje a kontakty stavby (kontakt na vedoucího stavby – jméno, telefonní číslo);
- Dále je potřeba na stavbu vyvěsit kopii oznámení na OIP a rozhodnutí o jejím povolení (v případě stavby na stavební povolení).
Obr. 36 Vývěska s informacemi o stavbě, oznámením na OIP, stavebním povolením a bezpečnostním značením
3.3 UMÍSTĚNÍ BEZPEČNOSTNÍCH ZNAČEK
Bezpečnostní značky je nutné umístit vždy na počátku křížení stavby s veřejně přístupnými komunikacemi pro pěší (obr. 37) a při stavbě rozsáhlejší než 20 m je nutné umístit značky vždy na počátku křížení stavby s veřejně přístupnými komunikacemi pro pěší a zároveň rozmístit další značení na stavbě tak, aby byla na nejpřehlednějším místě a zároveň nepřesahovala vzdálenost mezi značkami 20 m (obr. 38).
Obr. 37 Umístění bezpečnostních značek u stavby s rozsahem do 20 m
Obr. 38 Rozmístění bezpečnostních značek u stavby rozsáhlejší než 20 m
V noci a za snížené viditelnosti musí být staveniště označeno světelnou značkou nebo světelným signálem na začátku a na konci (v čelech), popřípadě podle místních podmínek i v jiných nebezpečných místech.
Obr. 39 Světelné značení na začátku stavby, na jejím konci a na nebezpečných místech
3.4 ZAJIŠTĚNÍ BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ OSOB S OMEZENOU SCHOPNOSTÍ POHYBU A ORIENTACE
Řešení a úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví třetích osob, včetně nutných úprav pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace se stanoví v projektové dokumentaci (viz vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (pozemní stavby), a vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění pozdějších předpisů.
Podle §4 odst. 6 vyhlášky č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, musejí být výkopy a staveniště zabezpečeny tak, aby nebyly ohroženy osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace ani jiné osoby. Požadavky na technické řešení jsou uvedeny v bodě 4 přílohy č. 2 k vyhlášce č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
Osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace se rozumějí osoby s pohybovým, zrakovým, sluchovým a mentálním postižením, osoby pokročilého věku, těhotné ženy, osoby doprovázející dítě v kočárku nebo dítě do tří let. Těchto osob je až 30 procent populace. Typologie pro zdravotně postižené je rozsáhlá, rozpětí parametrů je značné a různorodé.
Osoby se zrakovým postižením – lidé s částečnou ztrátou zraku v různých stupních až po nevidomé. Při vážném postižení nebo úplné ztrátě zraku jsou využívány jiné schopnosti pro pohyb – orientace nášlapem, slepeckou holí či slepeckým psem. Všechna opatření a řešení pro tuto skupinu osob je možno zvládnout jen při znalostech této problematiky.
Těžké postižení pohybového ústrojí – obvykle osoba používá vozík – nejjednodušší s ručním pohonem kol, škála vozíků pro osobu sedící je velmi rozsáhlá co do jejich ovládání, váhy, možností manévrování. Do této skupiny patří i matka s kočárkem nebo osoba s dočasně omezeným pohybem například se sádrou a podobně.
Osoby se sníženou schopností pohybu chůzí – patří sem všichni, kdo využívají k pohybu chůzí pomůcky – hole, berle, chodítka či zvládají pohyb s obtížemi. Pro tyto osoby je nutno uvažovat s možností udržení rovnováhy a pohybu vhodným protiskluzovým povrchem a možnost stabilizace – madla, zábradlí. Patří sem senioři, lidé po úrazech (třeba jen dočasně), rodiče s dětmi a další.
Komunikace – řešení pro osoby s omezenou schopností pohybu nebo orientace
Náhradní komunikace a oplocení popřípadě ohrazení staveniště na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí umožňovat bezpečný pohyb osob s pohybovým postižením, jakož i se zrakovým postižením.
Komunikace pro chodce musí mít celkovou šířku nejméně 1 500 mm (včetně bezpečnostních odstupů) nebo při celé uzavírce se navrhne bezpečná a vzdálenostně přiměřená náhradní bezbariérová trasa, a to včetně přechodů pro chodce. Tato trasa musí být označena mezinárodním symbolem přístupnosti.
Výkopy
Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musejí být přes výkopy zřízeny přechody kapacitně odpovídající danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné.
Přechody musí být opatřeny zábradlím se střední tyčí nebo jinou vhodnou výplní, včetně zarážky na obou stranách. Zábradlí a zábrany smějí být přerušeny pouze v místech přechodů nebo přejezdů.
Lávky přes výkopy musejí být široké nejméně 900 mm s výškovými rozdíly maximálně do 20 mm a po obou stranách musejí mít opatření proti sjetí vozíku, jako je spodní tyč zábradlí ve výšce 100 až 250 mm nad pochozí plochou nebo sokl (zarážka) s výškou nejméně 100 mm. Na úsecích s podélným sklonem větším než 1 : 20 (5 %) a delších než 200 m, musejí být zřízena odpočívadla o délce nejméně 1500 mm. Jejich sklon smí být pouze v jednom směru a nejvýše v poměru 1 : 50 (2 %).
Řešení pro osoby s omezenou schopností orientace – osoby se zrakovým postižením
Výkopy, okraje lávek na nich a pochozí plochy stavenišť na veřejných prostranstvích musejí být řešeny tak, aby byla důsledně dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením. Do průchozího prostoru podél vodicí linie se neumisťují žádné překážky. Předměty, informační nebo reklamní zařízení a jiné konstrukce na místech pochozích ploch musejí mít ve výši 100 až 250 mm nad pochozí plochou pevnou zarážku pro bílou hůl, jako je spodní tyč zábradlí nebo podstavec, a ve výši 1100 mm pevnou ochranu, jako je tyč zábradlí nebo horní díl oplocení, sledující půdorysný průmět překážky, popřípadě lze odsunout zarážku za obrys překážky nejvýše o 200 mm. Takto musejí být zabezpečeny také předměty a konstrukce s bočními stěnami, nesahajícími až k zemi nebo podlaze, a výkopy a staveniště. Vnější pochozí plochy musejí být řešeny tak, aby byla dodržena vodicí linie pro osoby se zrakovým postižením.
Uvedené podmínky je potřeba uplatňovat v průběhu stavebních prací, kdy je nutno zachovat bezbariérové přístupy do objektů v prostoru staveniště (vstupy do obytných domů, staveb pro obchod, služeb a zdravotnictví, úřadů apod.). Zejména je nutno dbát na nahrazení přerušených nebo porušených stávajících vodicích linií jiným bezpečným opatřením v průběhu stavebních prací.
3.5 VÝSTRAŽNÉ ZNAČENÍ
Dále je potřeba umístit výstražné značení vždy před začátkem zábran (obr. 12) na všech veřejně přístupných komunikacích.
Obr. 40 Schéma rozmístění výstražného značení na staveništi
4 PŘECHODY PŘES VÝKOPY
4.1 PŘECHODY VYUŽÍVANÉ VEŘEJNOSTÍ
- Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musejí být přes výkopy zřízeny přechody nebo přejezdy, kapacitně odpovídající danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné, o minimální šířce 0,9 m.
Obr. 41 Přechod přes výkop
- Po obou stranách musí mít zábradlí skládající se alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy (ochranné lišty) o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor mezi horní tyčí (madlem) a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně s ohledem na místní a provozní podmínky. Za dostatečnou se považuje výška horní tyče (madla) nejméně 1,1 m nad podlahou.
- Je nutno zachovat bezbariérové přístupy do objektů v prostoru staveniště (vstupy do obytných domů, staveb pro obchod, služeb a zdravotnictví, úřadů apod.). Zejména je nutno dbát na nahrazení přerušených nebo porušených stávajících vodicích linií jiným bezpečným opatřením v průběhu stavebních prací.
Obr. 42 Ukázka přechodu přes výkop pro veřejnost
Obr. 43 Přechod pro veřejnost splňující bezpečnostní požadavky
4.2 PŘECHODY VYUŽÍVANÉ VÝHRADNĚ ZAMĚSTNANCI STAVENIŠTĚ
Na staveništi, kam je zamezen vstup nepovolaným osobám, musejí být proti pádu fyzických osob do hloubky zajištěny okraje výkopů v těch místech, kde se vnější okraj dopravní komunikace přibližuje k okraji výkopu na vzdálenost menší než 1,5 m. Přechod o šířce nejméně 0,75 m musí být zřízen přes výkop hlubší než 0,5 m; nepřesahuje-li hloubka výkopu 1,5 m, musí být přechod opatřen zábradlím alespoň po jedné straně, v ostatních případech po obou stranách.
Obr. 44 Přechod pro zaměstnance staveniště
5 PŘEMOSTĚNÍ PŘEKÁŽKY
- Na veřejných prostranstvích a veřejně přístupných komunikacích musí být přes překážky zřízeno přemostění kapacitně odpovídající danému provozu, dostatečně únosné a bezpečné, o minimální šířce 0,9 m.
- Po obou stranách musí mít zábradlí skládající se alespoň z horní tyče (madla) a zarážky u podlahy (ochranné lišty) o výšce minimálně 0,15 m. Je-li výška podlahy nad okolní úrovní větší než 2 m, musí být prostor mezi horní tyčí (madlem) a zarážkou u podlahy zajištěn proti propadnutí osob osazením jedné nebo více středních tyčí, případně jiné vhodné výplně, s ohledem na místní a provozní podmínky. Za dostatečnou se považuje výška horní tyče (madla) nejméně 1,1 m nad podlahou.
- Je nutno zachovat bezbariérové přístupy do objektů v prostoru staveniště (vstupy do obytných domů, staveb pro obchod, služeb a zdravotnictví, úřadů apod.). Zejména je nutno dbát na nahrazení přerušených nebo porušených stávajících vodicích linií jiným bezpečným opatřením v průběhu stavebních prací.
Obr. 45 Obrázek přemostění pro veřejnost splňující podmínky
6 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ
Seznam právních předpisů významných pro stavebnictví je uveden v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví a je nutno vždy vyhledávat ve znění pozdějších předpisů.
JINÁ NAŘÍZENÍ
Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 (PoVu stavebních výrobků)
Nařízení Rady hl. m. Prahy č. 10/2016, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (Pražské stavební předpisy), ve znění nařízení č. 14/2018.
7 PŘÍLOHY
Příloha č. 1: Oplocení – příklady dobré a špatné praxe
Příloha č. 2: Zábradlí – příklady dobré a špatné praxe
Příloha č. 3: Zábrany – příklady dobré a špatné praxe
Příloha č. 4: Patky – příklady dobré a špatné praxe
Příloha č. 5: Spojky – příklady dobré a špatné praxe
Příloha č. 6: Pohyb v okolí staveniště – příklady dobré a špatné praxe
Příloha č. 7: Přechody přes výkopy – příklady dobré a špatné praxe
