Komplexní regenerace nosné konstrukce panelových domů stavební soustavy T 06 B (Jihočeská varianta) (R 1.10)

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR
SEKCE STAVEBNICTVÍ
Na Františku 32, Praha 1

Program MPO ČR na podporu výzkumu a vývoje
Regenerace panelových domů
Praha 2001

Zpracoval: Stavební fakulta Českého vysokého učení technického

Spolupráce: STÚ-K, a. s., Praha, VYKOS s. r. o., České Budějovice

Řešitelé: prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Stavební fakulta ČVUT (vedoucí řešitel úkolu); Ing. Petra Bednářová, Stavební fakulta ČVUT; Ing. Tomáš Čejka, Stavební fakulta ČVUT; Ing. Antonín Hruška, CSc., Stavební fakulta ČVUT; Ing. Jiří Karas, CSc., Stavební fakulta ČVUT; Ing. Václav Vimmr, CSc., STÚ-K, a. s., Praha; Ing. Václav Jansta, STÚ-K, a. s., Praha; Ing. Vladimír Viták, STÚ-K, a. s., Praha; Ing. Alena Hynková, CSc., VYKOS s. r. o., České Budějovice

Kód publikace: II/4

ISBN tištěné publikace: 80-86364-44-5

Vydavatel tištěné verze: Informační centrum ČKAIT

MPO souhlasí se zveřejněním pomůcky.

Omlouváme se za špatnou čitelnost některých vyobrazení způsobenou nekvalitním stavem dostupných archivních předloh.

Obsah

	Úvod
1	Objemové, dispoziční a architektonické řešení
1.1	Základní charakteristika soustavy
1.1.1	Objemové a tvarové řešení
1.1.2	Popis konstrukce
1.1.3	Realizace stavební soustavy
1.1.4	Výroba dílců
1.2	Objemové řešení
1.3	Dispoziční řešení
1.4	Architektonické řešení objektů
2	Konstrukčně skladebné řešení
2.1	Základní charakteristika nosného systému
2.1.1	Vnitřní nosné stěny
2.1.2	Stropní dílce
2.1.3	Schodiště
2.1.4	Obvodový plášť
2.1.5	Balkonové konstrukce a lodžie
2.1.6	Střešní konstrukce
2.1.7	Příčkové dílce
2.1.8	Bytová jádra
2.1.9	Základy
2.1.10	Ztužení
2.1.11	Styky nosných prvků
3	Charakteristické projektové, materiálové a montážní vady nosných konstrukcí
3.1	Projektové vady konstrukcí
3.2	Montážní a výrobní vady nosných konstrukcí
3.3	Materiálové vady nosných konstrukcí
3.4	Vady odstraněné v průběhu užívání
4	Charakteristické poruchy nosných konstrukcí a konstrukcí navazujících
4.1	Poruchy styků nosných dílců
4.2	Poruchy obvodových dílců a styků
4.3	Ostatní poruchy
4.4	Vady vzniklé nedostatečnou a zanedbanou údržbou
4.5	Závěry výsledků průzkumu
5	Posouzení panelové konstrukce stavební soustavy T 06 B z hlediska požadavků mechanické odolnosti a stability
5.1	Statické posouzení osmipodlažnícho bytového domu T 06 B
5.1.1	Popis nosné konstrukce
5.1.2	Únosnost vybraných vnitřních nosných stěnových panelů podle ČSN 73 1201 a ČSN 73 1211
5.1.3	Únosnost vybraných stropních dílců podle ČSN 73 1201
5.1.4	Únosnost a tuhost vybraných styků nosných dílců podle ČSN 73 1211
5.1.5	Numerická analýza a posouzení namáhání nosných dílců a styků
5.2	Shrnutí výsledků numerické analýzy, posouzení namáhání nosných dílců a styků a případný návrh opatření pro zajištění mechanické odolnosti a stability
5.3	Závěry k výsledkům posouzení statické bezpečnosti panelových domů T 06 B a doporučení z hlediska řešení regenerace

ÚVOD

Výstava domů z průmyslově vyráběných dílců v Jihočeském kraji začala v roce 1958 v Českých Budějovicích stavbou pavlačového polyfunkčního domu na ulici Pražská. Pokusné panelárny pro výrobu dílců potřebných na stavbu objektu byly zřízeny přímo na staveništi. V rámci ověřovacích projektů, které byly prováděný v roce 1960 a vycházely ze směrnic pro přípravu nových typových podkladů, byl realizován experimentální objekt v Lidické ulici v Českých Budějovicích. Nosnou konstrukční objektu je montovaný stěnový příčný systém.

Obr. 1 Polyfunkční dům v ulici Pražská v Českých Budějovicích

Obr. 2 Experimentální objekt v Lidické ulici v Českých Budějovicích

Koncem 60. let byl Stavoprojekt České Budějovice pověřen vývojem příčného montovaného systému pro plošnou výstavbu bytových objektů v ČR, který sloužil jako podklad pro zpracování celostátního typového podkladu T 06 B.

Počátkem 60. let bylo v Českých Budějovicích postaveno cca 300 bytových jednotek technologií B 2 a B 4, jejímž autorem je Ing. arch. Böhm. Tuto soustavu lze označit za takzvaný „prototyp T 06 B“.

Obr. 3 Objekt soustavy B 2

V letech 1960-1963 byly zpracovány projektové podklady pro výstavbu panelových domů v konstrukční soustavě T 06 B. Podkladem pro vypracování konkrétních návrhů v krajských variantách byly zásady a směrnice pro typové podklady, vypracované STÚ Praha a Státní výborem pro výstavbu v roce 1960.

V roce 1964 byla započata výstavba bytových domů systémem T 06 B – jihočeská varianta s křemelinovým obvodovým pláštěm na sídlišti Modrá Hvězda v Českých Budějovicích. Po průběžném vyhodnocení vývojovým oddělením Pozemních staveb a Stavoprojektem České Budějovice byly prováděny každé 2-3 roky revize této soustavy z důvodů změn statických a tepelně technických normových požadavků. V rámci těchto aktualizací byly řešeny i některé projektové, výrobní i montážní vady soustav, které se projevily jako poruchy na dokončených stavbách. Ve velmi ometeném počtu byl realizován systém T 05 B – jedná se o soustavu T 06 B, u které je místo centrálního vytápění lokální vytápění na tuhá paliva. V letech 1976-1980 byl v Jihočeském kraji přechodně používán konstrukční systém BANKS s celostěnovým obvodovým pláštěm.

Koncem 80. let byla soustava T 60 B nahrazena soustavou PS 69 – jihočeská varianta s keramickým obvodovým pláštěm, která – z počátku jako jednomodulová, později i jako dvoumodulová – ukončila éru panelové výstavby.

Revize soustavy v roce 1971 – označení soustavy T 06 B R71:

Změna meziokenních vložek + řešení ve styku v pásech mezi byty.
Upraveno ocelové schodišťové okno.
Navrženo nové řešení dvouplášťové střechy.
Řešeny tepelné poměry bytů nad technických podlažím.

Revize soustavy v roce 1973 – označení soustavy T 06 B R73:

Přepracovány konstrukční podklady panelových budov (stěny a stropy), jejich výztuže i jejich úprava ve stycích a spojích jak v nosné konstrukci, tak u obvodového pláště.
Provedena změna prvků obvodového pláště (keramické panely).
Po krátkém období keramických nosných štítů návrat ke křemelinovým panelům.
Celokovové zavěšené balkony.

Obr. 4 Soustava T 06 B R73

Tab. 1 Přehled variant panelové soustavy typové výstavby T 06 B v Jihočeském kraji

1 OBJEMOVÉ, DISPOZIČNÍ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SOUSTAVY

Soustavy B 2 a B 4

Jsou to malorozponové soustavy s modulem 3 600 mm a hloubkou traktu 9 600 mm. Rozpanelování dílců je v modulu 600 mm. Tloušťka stěnových i stropních panelů je 140 mm. Obvodový plášť je z křemelinových panelů tloušťky 200 mm.

Soustava T 06 B

Soustava T 06 B je soustavou objemové typizace s hmotností průměrné bytové jednotky 35,6 t, schopná realizace metodou průmyslového stavění.

Základní modulová síť pro půdorysné řešení je 1 200 x 1 200 mm, s hloubkou traktu pro sekce 12 000 mm u řadových objektů, 14 400 mm u věžových objektů a u bodových objektů 19 200 mm. Rozpanelování dílců je v modulu 600 mm, pro stropní panely od šířky 600 mm do 2 400 mm a stěnové dílce od 1 200 mm do 3 600 mm. Je uvažována jako malorozponová s jedním rozponem 3 600 mm. Tloušťka stěnových panelů je 140 mm a stropních panelů 120 nebo 140 mm. Jihočeská varianta T 06 B je charakteristická křemelinovým obvodovým pláštěm tloušťky 200 mm, který byl později nahrazen keramickým obvodovým panelem tloušťky 300 mm.

1.1.1 Objemové a tvarové řešení

Soustava B 2 a B 4

Systém B 2 měl 2 bytové jednotky na patře a soustava B 4 byla řešena jako bodový dům se čtyřmi bytovými jednotkami na patře. Podlažnost systému B 2 se pohybovala od 6 do 8 podlaží plus vstupní podlaží. Systém B 4 byl 8 až 11podlažní se vstupním podlažím.

Soustava T 06 B

Objekty této stavební soustavy byly řešeny jako řadové, bodové a věžové, ale vzhledem k jejímu značnému rozšíření v Jihočeském kraji došlo i k řadě architektonických a konstrukčních úprav. Objekty jsou konstruovány a stavěny jako nepodsklepené. U výstavby ve svažitém terénu je technické vstupní podlaží obvykle polozapuštěné do terénu. U domů konstrukční soustavy T 06 B – jihočeská varianta s 2-5 byty na patře byl počet obytných podlaží 4, 6, 8 a 13 plus technické nadzemní podlaží.

Obr. 5 Bodový dům T 06 B

Obr. 6 Řadový dům T 06 B

Obr. 7 Věžový dům T 06 B

1.1.2 Popis konstrukce

Soustavy B 2 a B 4

U soustav B 2 a B 4 se jedná o příčný montovaný systém s nosnými panely v modulu 3 600 mm s byty 2 + 1 a 3 + 1. Obvodový plášť je tvořen samonosnými křemelinovými panely (výrobce Calofrig Borovany) tloušťky 200 mm s tepelným odporem R = 0,65 Wm^-2K^-1. Meziokenní vložky okenních pásů byly oboustranně zasklené s volně loženou vložkou z minerálních vláken mezi skly. Komunikační prostor je řešen chodbou a dvouramenným schodištěm, vedle kterého je umístěn výtah. Balkony jsou železobetonové, zavěšené, montované s ocelovým zábradlím, jehož výplň tvoří drátosklo. Bytové jádro je částečně montované – typ B 2. Střešní plášť je tvořen škvárovým násypem v tloušťce 40-60 cm, odvětraným do atik, a zastřešen plechovou krytinou nebo živičnými pásy. Konstrukční výška podlaží je 2 700 mm.

Soustava T 06 B

Ze statického hlediska se jedná o příčný nosný stěnový systém v modulu 3 600 mm. Typová opakovaná část konstrukce je vypracována od ± 0,0 v úrovni horního líce podkladní betonové mazaniny. Zakládání domů je individuální podle geotechnických poměrů konkrétního místa stavby.

Tloušťka stěnových panelů je 140 mm a stropních panelů 120 nebo 140 mm, tloušťka křemelinových obvodových panelů je 200 mm (keramických obvodových panelů 300 mm). Příčné nosné stěny jsou ztuženy podélnou nosnou ztužující železobetonovou stěnou. Ostatní příčné dělící stěny jsou nenosnými železobetonovými příčkami. Ve středu sekce je umístěno komunikační jádro se schodištěm, v jehož středu mezi schodišťovými rameny je prostor pro výtahovou šachtu. Výtahy jsou osazeny v domech od 5 nadzemních podlaží. Mezipodesta schodiště je přisazena k líci podélné fasády. Podesty schodiště jsou v centrální části sekce. Stropy jsou uloženy podélně na příčné nosné stěny. Obvodový plášť podélné fasády je tvořen pásem křemelinových parapetních panelů a pásem oken a meziokenních vložek. V pozdější variantě byl tento obvodový plášť nahrazen keramickým. Štítová část fasády je tvořena nosnými příčnými stěnami a předsazeným křemelinovým pláštěm.

Obvodový plášť technického podlaží je vyzdívaný klasickou technologií z křemelinových tvárnic Izostone, později byly používány keramické panely. Konstrukční výška technického podlaží je 2 800 mm.

1.1.3 Realizace stavební soustavy

Výstavba bytů a ubytovacích zařízení stavební soustavou T 06 B našla v Jihočeském kraji velmi rozsáhlé uplatnění. Realizace několika významných sídlišť v Českých Budějovicích, Táboře, Jindřichově Hradci a Českém Krumlově, ale i část zástavby menších měst je provedena touto konstrukční soustavou. Mimo Jihočeský kraj byly sekce T 06 B stavěny Pozemními stavbami České Budějovice v Praze.

V Jihočeském kraji prováděly výstavbu Pozemní stavby České Budějovice a jejich závody: Pozemní stavby Český Krumlov, Pozemní stavby Strakonice, Pozemní stavby Jindřichův Hradec, Pozemní stavby Písek, Pozemní stavby Praha, Stavomontáže České Budějovice, Mechanizační závod České Budějovice.

Tab. 2 Přehled konstrukčních montovaných systémů, použitých k bytové výstavbě Jihočeském kraji

Město (obec)	B 2, B 4	T 06 B	PS 69	T 05 B	BA NKS
České Budějovice	X	X	X		X
Tábor		X	X
Písek		X	X		X
Strakonice		X	X
Prachatice		X	X
Jindřichův Hradec		X	X		X
Český Krumlov		X	X	X
Pelhřimov		X	X
Dačice		X	X
Třeboň		X	X		X
Trhové Sviny			X
Týn nad Vltavou		X	X
Vimperk		X	X
Bechyně		X
Vodňany		X	X
Blatná		X
Planá nad Lužnicí		X	X
Soběslav		X
Veselí nad Lužnicí		X
Volyně		X	X
Velešín		X	X
Netolice		X
Hluboká nad Vltavou		X	X
Volary		X	X
Horní Planá		X	X
Lipno		X
Vyšší Brod		X	X
Pacov		X
N. Bystřice		X	X
Kamenice		X
Humpolec		X
Protivín		X
Suchdol		X		X
Kaplice		X	X		X
Nové Hrady		X	X

Poznámka:
T 05 B – varianta T 06 B s lokálním topením

1.1.4 Výroba dílců

Historie paneláren v Jihočeském kraji spadá do roku 1959, kdy byla zřízena ambulantní výrobna panelových dílců v rámci experimentu pro první montovaný obytný objekt v Českých Budějovicích. Od roku 1961 se zde vyráběly doplňkové prvky systému B 2 a B 4. Souběžně s tím začala výroba stěnových panelů tohoto systému na Pražském předměstí. V roce 1963 byla zahájena výroba prvků T 06 B v panelárně v Novém Vrátě. V květnu 1962 byla zahájena výroba panelů v panelárně Strakonice, která zajišťovala výrobu prvků pro Strakonice, Písecko a oblast Šumavy. V červnu 1962 zahájila výrobu stěn a příček pro systém T 06 B panelárna v Horním Žďáru. Výrobu obvodových křemelinových parapetních, štítových a atikových panelů prováděl Calofrig Borovany. Keramický obvodový plášť vyráběly Jihočeské cihelny České Budějovice. Výrobu oken a meziokenních vložek převzaly Dřevařské závody České Budějovice. Bytová jádra dodávala Kovona Karviná.

1.2 OBJEMOVÉ ŘEŠENÍ

Řadové domy u systému B 2 jsou sestaveny z řadových a koncových sekcí, které jsou řešeny v příčném nosném systému a mají 4-6 obytných podlaží a vstupní technické podlaží. Bodové domy systému B 4 mají 8-10 obytných podlažní a vstupní technické podlaží, domy systému T 06 B mají 4-8 obytných podlažní a vstupní technické podlaží. Věžové domy T 06 B, které byly stavěny velmi omezeně, mají 13 obytných podlaží a vstupní technické podlaží.

Objemové řešení konstrukční soustavy T 06 B je dáno řazením sekcí o 5 nebo 7 modulech. Sekce jsou řešeny jako: samostatná sólová sekce, řadová střední, krajní levá, krajní pravá, sekce upravená pro odskok, sekce vyrovnávací s modulem 2 400 mm, dilatační část, sekce bodová a rohová.

Všechny sekce, vyjma sekce bodové, jsou řešeny jako nosný příčný stěnový systém. Jednotlivé sekce se řadily v bloky o různé délce a tvaru. Tvar bloků byl liniový nebo s vestavěnou rohovou sekcí, tvořil uzavřený nebo polouzavřený dvorní prostor (České Velenice). Sekce byly zejména v tvarově složitém terénu řazeny s odskoky půdorysnými i výškovými (Český Krumlov – Vyšehrad).

Jihočeská varianta T 06 B byla charakteristická tzv. pásovou fasádou, tvořenou pásem křemelinových nebo keramických parapetních panelů a pásem oken a meziokenních vložek. Bytové domy byly stavěny s jedinou hloubkou zástavby 12 000 mm. Dispozice vnitřního uspořádání bytů uvnitř sekcí obsahují kombinace bytů I. až VI. kategorie s velikostně diferencovaným bytovým jádrem. V technickém podlaží s umístěním u štítu se někdy nacházela jedna bytová jednotka.

Vybavenost sekce T 06 B v technickém vstupním podlaží:

vstupní prostor – vstupní hala s listovními schránkami;
sklepní boxy podle počtu bytů;
kočárkárna;
vybavení prádelny;
vybavení sušárny;
u štítu bytová jednotka o velikosti 3 + 1.

Vybavenost bytů soustavy T 06 B:

kuchyňská linka;
spížní skříň;
úklidová skříň;
šatní předsíňové skříně vestavěné;
bytové jádro s dispozicí WC a koupelna.

Průměrné byty soustavy T 06 B mají tyto hlavní ukazatele:

obytná plocha – 41,40 m²;
užitková plocha – 58,15 m².

Vytápění bylo obvykle centrální, s napojením na městský topný systém nebo sídlištní kotelnu. Příprava teplé užitkové vody centrální. Výtah byl umístěn v prostoru schodišťového zrcadla (systém B 2 a B 4 měl výtah situovaný mezi příčnou nosnou stěnou a schodišťovým ramenem) a byl montován pro sekce nad 4 obytná podlaží. Strojovna výtahů byla situována jako střešní nástavba.

Obr. 8 Příklad řešení – soustava B 4, řez

Obr. 9 Příklad řešení – soustava B 2, dispozice obytného podlaží

Obr. 10 Příklad půdorysového řešení dvojsekce 744 L + 742 L s dilatací, obytné podlaží

Obr. 11 Příklad půdorysového řešení sólových sekcí s odskoky, obytné podlaží

Obr. 12 Příklad řešení – bodový dům T 06 B, vstupní podlaží

Obr. 13 Příklad řešení – bodový dům T 06 B, obytné podlaží

Obr. 14 Příklad řešení – bodový dům T 06 B, řez

1.3 DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Soustavy B 2 a B 4

Dispozice prototypu B 2 a B 4 byla řešena dvěma byty na podlaží (B 2) a čtyřmi byty na podlaží (B 4). Jednalo se o kategorie bytů 2 + 1 a 3 + 1.

Soustava T 06 B

Dispozice bytů u soustavy T 06 B řešily plošné kategorie bytů od 1 + 1 do 3 + 1. Na podlaží jsou 2 až 4 byty u řadových objektů, 5 bytů u bodových domů. Domy do 4. podlaží jsou řešeny bez výtahu, u vyšší zástavby jsou domy vybaveny výtahem. Velmi často se vyskytují byty o velikosti 2 + 1; byty 3 + 1 jsou používány převážně u štítové a dilatační sekce, případně v technickém podlaží. Absence variability dispozičního řešení byla dána snahou dodavatele co nejvíce omezit počet různých druhů vyráběných panelů na minimum.

V době návrhu systému T 06 B byl stanoven požadavek na maximální omezení komunikačních prostor (chodeb, hal) a co největší plochu obytných místností.

V současné době můžeme porovnat požadavky kladené na obytné budovy ČSN 73 4301 „Obytné budovy“ a skutečnost, konstrukční soustavy T 06 B. Z hlediska dispozičního řešení a velikostní kategorie bytu určuje čl. 31 ČSN 73 4301: „Byt určité velikostní kategorie musí mít současně alespoň:

a) Nejmenší dovolený počet obytných místností:

Velikostní kategorie bytu	I	II	III	IV	IVd	V	VI	VId	VII	VIII	VIIId
Nejmenší počet obytných místností	1	2	3	3	4	4	4	5	5	5	6

U bytů těchto kategorií se nezapočítávají obytné kuchyně.

b) Nejmenší dovolené plochy místností rozhodujících pro určení velikostní kategorie bytu:

Charakteristika funkčního využití místností	Nejmenší plocha místnosti	Velikost kategorie bytu
Obývací pokoj bez stolování	16 18 20	I. II. II. IV. IVd. V. VI. VId. VII. VIII. VIIId.
Obývací pokoj s úplným stolováním	16 21 24	I. II. II. IV. IVd. III. V. VI. VId. VII. VIII. VIIId.
Obývací pokoj bez stolování s 1 lůžkem	16	I. II.
Obývací pokoj s úplným stolováním s 1 lůžkem	18	I. II.
Pracovní kuchyně	5 6 8	I. II. III. IV. IVd. VI. VId. VII. VIII. VII. VIII. VIIId.
Charakteristika funkčního využití místností	Nejmenší plocha místnosti	Velikost kategorie bytu
Kuchyně s úplným stolováním	6 10 12 15	I. II. III. IV. IVd. V. VI. VId. VII. VIII. VIIId.
Obytná kuchyně, nahrazující obývací pokoj	18 20	I. II.
Obytná kuchyně s 1 lůžkem, nahrazující obývací pokoj	20	I.
Ložnice s 1 lůžkem	8	I. až VIIId.
Ložnice s 2 lůžky	12	II. až VIIId.

Stanovené plochy nezahrnují plochy zabudovaného nábytku, ale zahrnují kuchyňské linky. Pro stanovení nejmenší plochy místnosti je nutné přihlédnout k čl. 37 až 47.

c) Prostory příslušenství bytu odpovídající velikosti a vybavení jsou vymezeny čl. 48 ČSN:

vstupní;
pro vaření;
pro uskladnění potravin;
pro osobní hygienu;
pro umístění záchodové mísy;
pro uložení úklidových předmětů.

d) Možnost vybavení základním nábytkem a zařízením bytu je dána čl. 34 ČSN 73 4301 a ČSN 73 4305.

Vyhodnotíme-li průměrnou velikost místností KS T 06 B, lze konstatovat, že u bytů:
1 + 1	plocha obývacího pokoje bez stolování s 1 lůžkem:	20,44 m² > 16 m²	vyhovuje kategorii III
	plocha kuchyně s úplným stolováním:	3,87 + 7,76 m² = 11,63 m² > 10 m²	vyhovuje III-IVd kategorii
Celková velikostní kategorie bytu 1 + 1 T 06 B podle současných požadavků odpovídá IVd kategorii bytu.
2 + 1	plocha obývacího pokoje bez stolování:	20,44 m² > 20 m²	vyhovuje kategorii V až VIId
	plocha kuchyně s úplným stolováním:	4,56 + 6,55 m² = 11,11 m² > 10 m²	odpovídá kategorii III až IVd
	plocha ložnice s 2 lůžky	14,54 m² > 12 m²	vyhovuje kategorii I-VIIId
Celková velikostní kategorie bytu 1 + 2 T 06 B podle současných požadavků odpovídá IVd kategorii bytu.
3 + 1	plocha obývacího pokoje bez stolování:	20,60 m² > 20 m²	vyhovuje kategorii V až VIIId
	plocha kuchyně s úplným stolováním:	4,50 + 6,55 m² = 11,05 m² > 10 m²	vyhovuje kategorii III až IVd
	plocha ložnice s 2 lůžky:	12,32 m² > 12,00 m²	vyhovuje kategorii I až VIIId
	plocha ložnice s 1 lůžkem:	12,32 m² > 8 m²	vyhovuje kategorii I-VIIId

Celková velikostní kategorie bytu 3 + 1 T 06 B podle současných požadavků odpovídá IVd kategorii bytu.

Jedním z největších problémů dispozičního řešení je užití bytových jader B 2, B 3/AB a B 4/AB, která mají průchozí WC, a do nichž není možno umístit pračku.

Prostorové bytové jádro zahrnuje koupelnu, WC, návaznosti na kuchyňskou sestavu a sporák, včetně zařízení a rozvodů zdravotních instalací a elektrických rozvodů, větrání bytového jádra a odsavače par nad sporákem.

K dalším velkým vadám dispozice bytů je nutno zařadit velmi nevhodný přístup do kuchyně, a to buď 1,2 m širokým pracovním prostorem před kuchyňskou linkou, nebo průchozí bytovým jádrem.

Domovní vybavení předepisuje ČSN 73 4301 čl. 74 a 75 pro bytové domy v tomto rozsahu:

a) listovní schránky
b) prostor pro ukládání dětských kočárků
c) prostor pro ukládání jízdních kol a mopedů
d) prostor pro prádelnu, sušárnu, popř. žehlírnu
e) komory pro skladování předmětů, popř. potravin
f) prostory a zařízení pro vytápění v domech s ústředním vytápěním podle druhu vytápění a druhu použitého paliva
g) prostory pro palivo v domech s lokálním vytápěním
h) zařízení pro hygienicky a požárně nezávadné odstraňování a související ukládání odpadků
i) ocelovou rohožku a škrabák na boty

Tyto požadavky jsou řešeny v technických vstupních podlažích domu v celém rozsahu současně platné ČSN.

Z doporučených dalších vybavení jsou mimo vlastní prostor domu řešeny:

a) klepače na koberce
b) věšáky na prádlo
c) popelnicové prefabrikované boxy.

Obr. 15 Příklad řešení – sekce 744 L levá koncová, dispozice obytného podlaží

Obr. 16 Příklad řešení – sekce 742 P pravá koncová, dispozice obytného podlaží

Obr. 17 Dispozice řadového domu o 2 sekcích 10podlažních, vstupní technické podlaží

Obr. 18 Dispozice řadového domu o 2 sekcích 10 podlažních, obytné podlaží

Obr. 19 Dispozice řadového domu o 2 sekcích, vstupní technické podlaží

Obr. 20 Příklad dispozice řadového domu, obytné podlaží

Obr. 21 Příklad dispozice bodového domu, obytné podlaží

Obr. 22 Příklad dispozice řadové sekce 931, obytné podlaží

1.4 ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ OBJEKTŮ

Typ T 06 B byl předmětem hromadné bytové výstavby, schválený STÚ Praha jako technologicky a konstrukčně jednotný systém. Možnost architektonické tvorby nebyla projektantům umožněna. Použitelnost sekcí a skladebnost byla dále diktována ekonomickými parametry – počtem příslušných kategorií bytů a limitováním pořizovacích nákladů.

Architektonickou různorodost objektů T 06 B umožňovalo barevné (šedá, červenohnědá, béžová) i materiálové odlišení ( v případě sanace) meziokenních vložek. Při opravách byly vložky sanovány vlnitým plechem nebo azbestocementovými deskami. Dalším variabilním prvkem architektury panelových budov jsou balkony, lodžie a prosvětlení schodišťových prostor. Balkony jsou tvořeny vykonzolovanou železobetonovou stropní deskou s ocelovým zábradlím, jehož výplň tvořilo zčásti drátosklo a zčásti tyčové zábradlí, nebo jsou balkony ocelové zavěšené s výplní z vlnitého plechu. Vzhledovou různorodost umožňovalo také variabilní řešení balkonů na fasádě (rozptyl nebo slučování po dvou podle způsobu řazení sekcí). Plasticita fasády byla také řešena lodžiemi zapuštěnými za líc celé fasády – obvykle umístěnými v krajních modulech. Z požárního a architektonického hlediska byly v některých objektech zbudovány průchody v příčném směru objektu, které umožňovaly architektonické odlehčení budovy.

Pro rozmanitost sídlišť byly jednotlivé sekce řazeny do tvarů L, nebo byly zalomeny v určitém úhlu, který kopíroval trasu ulice. Řadové objekty byly architektonicky ztvárněny pomocí odskoků. Bodové objekty neumožňovaly architektonickou různorodost a plnily svou funkci jako solitérní, vertikální objekt v sídlištním souboru objektů.

Odlišení je možno pozorovat v povrchových úpravách přízemí, které byly tvořeny různými povrchovými nátěry a obklady. Již v době výstavby se vyskytly problémy s nedostatečným tepelným odporem keramických štítových stěn, což bylo řešeno následným zateplováním fasád, např. Fealem, který byl v Českých Budějovicích použit již před 25 lety. V současné době je nejčastějším způsobem zateplení objektů kontaktní plášť a architektonické řešení objektu fasádními barvami s různými náměty či odstíny.

Obr. 23 Pohledy T 06 B – bodový objekt

Obr. 24 Pohled na objekty B 2 (nahoře) a B 4 (dole)

Obr. 25 Pohled na T 06 B – řadový objekt

Obr. 26 Pohled na T 06 B – řadový objekt

Obr. 27 Řadový objekt T 06 B s průchody

Obr. 28 Objekt T 06 B s lodžií

Obr. 29 Objekt T 06 B s částečně zapušťenou lodžií a dřevěnými meziokenními vložkami

Obr. 30 Objekt T 06 B – atypické architektonické řešení – ustupující podlaží

Obr. 31 Bodový dům T 06 B – rozložení balkónů na fasádě

2. KONSTRUKČNĚ SKLADEBNÉ ŘEŠENÍ

2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA NOSNÉHO SYSTÉMU

Základní modulová síť pro půdorysné řešení je 1 200 x 1 200 mm. Rozpanelování dílců je v modulu 600 mm. Je uvažována jako malorozponová s jedním rozponem 3 600 mm. Tloušťka stěnových panelů je 140 mm a stropních panelů 120 nebo 140 mm. Jihočeská varianta T 06 B je charakteristická křemelinovým obvodovým pláštěm tloušťky 200 mm, který byl později nahrazen keramickým obvodovým panelem tloušťky 300 mm.

B 2 – prototyp T 06 B

Jednorozponový příčný stěnový systém s modulem 3 600 mm.

Výška zástavby 4–6 obytných podlaží a vstupní technické podlaží.

Hloubka řadových sekcí: 9 600 mm.

Délka řadových sekcí: násobek 3 600 mm.

Konstrukční výška podlaží 2 700 mm.

Obvodový plášť technického podlaží: vyzdívaný z keramických prvků.

B 4 – prototyp T 06 B

Jednorozponový příčný stěnový systém s modulem 3 600 m.

Výška zástavby 8–10 obytných podlaží a vstupní technické podlaží.

Hloubka sekce: 14 400 mm.

Délka objektu: 2 x 14 400 mm.

Stěnový systém navzájem kolmých stěn s modulem 3 600 mm.

Konstrukční výška podlaží 2 700 mm.

Obvodový plášť technického podlaží: vyzdívaný z keramických prvků.

T 06 B – jihočeská varianta

Jednorozponový příčný stěnový systém s modulem 3 600 mm.

Výška zástavby 4–13 obytných podlaží a vstupní technické podlaží.

Hloubka řadových sekcí: 12 000 mm.

Délka řadových sekcí: násobek 3 600 mm.

Rozměry věžových objektů: 18 x 19 200 mm.

Konstrukční výška podlaží 2 800 mm.

Obvodový plášť technického podlaží: vyzdívaný z keramických prvků, později z kompletizovaných keramických panelů.

Základní označení konstrukčního systému je T 06 B. Dále následuje označení roku, kdy byl základní typ konstrukce revidován. Označení je T 06 B/rok revize. Za základním označením následuje označení sekce, které je dáno trojmístným číslem – základní schéma XYZ. První číslo X odpovídá výšce zástavby – počtu nadzemních podlaží: 5 – 7 – 9. Následuje dvojčíslí YZ, vyjadřující dispoziční řešení.

Bodový dům je značen písmenem B, které je umístěno před trojčíslí. Levá nebo pravá koncová sekce je označena písmeny L nebo P za trojčíslími. Tedy např. označení T 06 B – R/73 – B 951 vyjadřuje: konstrukční soustava T 06 B revidovaná v roce 1973, bodový dům, devítipodlažní s dispozicí typu 51. Nebo označení T 06 B – 442 L vyjadřuje konstrukční systém T 06 B, základní typ, řadová sekce, čtyřpodlažní, dispozice 42, levá koncová.

2.1.1 Vnitřní nosné stěny

Soustavy B 2 a B 4

Vnitřní nosné stěny jsou ze železobetonových plných panelů o tloušťce 140 mm z betonu B II (B 170) nebo B III (B 250), výšky 2 550 mm, šířky 3 380, 3 450 a 3 555 mm (panely s dveřními otvory jsou opatřeny zabetonovanými ocelovými zárubněmi). Schodišťové stěny mají úpravu pro vloženou mezipodestu. Koncové panely příčných stěn byly osazeny závěsy pro připevnění zavěšeného obvodového pláště.

Soustava T 06 B

Vnitřní nosné stěny jsou ze železobetonových plných panelů o tloušťce 140 mm z betonu B II (B 170) nebo B III (B 250), výšky 2 650 mm a šířkách 600, 1 200, 2 400, 3 450 a 3 600 mm. Panely jsou nekompletizované s dveřními univerzálními zárubněmi, se svislými dutinami pro elektrickou instalaci, zakončené krabicemi KZ 06. Koncové panely příčných stěn jsou opatřeny konzolkami pro osazení obvodového pláště a prostupy pro horizontální rozvod ÚT. Pro rozvod ÚT a ZI pod stropem technického podlaží jsou zabudovány upravené stěnové panely a prostupy. Schodišťové stěnové panely měly šířku 2 400 a 3 600 mm, výšku 2 650 mm a úpravu pro vloženou mezipodestu. Koncové panely příčných stěn byly opatřeny konzolkami pro osazení obvodového pláště a prostupy pro horizontální rozvod ÚT. Výtahovou strojovnu tvoří speciální nosné stěnové keramické panely tloušťky 300 mm, kompletizované a upravené pro uložení střešního a stropního pláště.

Obr. 32 Katalog stěnových dílců T 06 B

Obr. 33 Katalog stěnových dílců T 06 B – pokračování

Obr. 34 Katalog stěnových panelů T 06 B

Obr. 35 Katalog stěnových panelů T 06 B – pokračování

Obr. 36 Katalog stěnových panelů T 06 B – pokračování

Obr. 37 Katalog stěnových panelů T 06 B – pokračování

Obr. 38 Katalog stěnových panelů T 06 B – pokračování

Obr. 39 Katalog stěnových panelů T 06 B – pokračování

Obr. 40 Katalog stěnových panelů T 06 B – pokračování

Obr. 41 Katalog stěnových panelů T 06 B – dokončení

2.1.2 Stropní dílce

Soustavy B 2 a B 4

Stropní dílce jsou železobetonové dutinové tloušťky 140 mm, šířky 600 a 1 800 mm, délky 3 600 mm.

Soustava T 06 B

Stropní dílce jsou železobetonové plné tloušťky 120 nebo 140 mm, šířky 600, 1 200, 2 400 mm, délky 3 600 mm, nekompletizované a mají úpravu pro rozvody elektrických instalací.

Obr. 42 Katalog stropních dílců T 06 B

Obr. 43 Železobetonové stropní panely T 06 B

Obr. 44 Železobetonové stropní panely T 06 B – pokračování

Obr. 45 Železobetonové stropní panely T 06 B – dokončení

2.1.3 Schodiště

Soustavy B 2 a B 4

Schodiště je dvouramenné železobetonové. Podestové dílce jsou uloženy na stěnových panelech, schodišťová ramena na podestových panelech. Na povrchovou úpravu jak stupňů, tak podest bylo použito PVC.

Soustava T 06 B

Schodiště je dvouramenné, prefabrikované železobetonové s teracovým povrchem, rozměry ramene 2 200 x 1 100 x 1 400 mm (délka x šířka x výška); schodišťové podesty jsou přizpůsobeny rozměrům běžných stropních panelů, avšak se zesílenou výztuží. Schodišťová ramena jsou ukládána do ozubů, vytvořených v podestových panelech. Podesty mají tloušťku 180 mm, šířku 2 600, 2 300 a 1 200 mm, délku 3 600 a 3 450 mm. Podestové dílce s teracovým povrchem jsou uloženy na stěnových schodišťových panelech, schodišťová ramena na podestových panelech.

Obr. 46 Katalog dílců schodiště

2.1.4 Obvodový plášť

Soustavy B 2 a B 4

Štítové dílce u soustavy B 2 a B 4 tvoří předsazené křemelinové panely tloušťky 200 mm, šířek 1 190 a výšek 890, 1 190 a 2 690 mm. Parapetní dílce mají tyto rozměry: schodišťové – tloušťka 200 mm, šířka 3 590, výška 1 490; parapetní základní – tloušťka 200 mm, šířka 3 590 mm a výška 1 190 mm. Obvodové zdivo technického podlaží a strojovny výtahu bylo vyzděno z prvků Izostone, meziokenní pilířky z CDm 100, tloušťka zdiva 250 mm. Meziokenní vložky byly oboustranně zasklené nevětrané konstrukce na dřevěném rámu, s výplní z minerální plsti.

Soustava T 06 B

Obvodový plášť nebyl součástí soustavy T 06 B, ale byl řešen v samostatných typových podkladech v krajských materiálových variantách. Ve statickém výpočtu nebylo počítáno s jeho ztužujícím účinkem, protože konstrukce a způsob připojení pláště se lišil. Obvodový plášť je tvořen pásem parapetních panelů a oken s meziokenními vložkami. Obvodové zdivo technického podlaží bylo vyzdívané. Křemelinový obvodový plášť, který je charakteristický pro Jihočeskou variantu T 06 B, byl vyráběn v Calofrigu Borovany. Jednalo se o křemelinu s přídavkem pilin a cementu s vloženou ocelovou montážní výztuží.

Jihočeská varianta:

Dílce štítové:

a) Křemelinové panely tloušťky 200 mm zavěšené na železobetonové panely tl. 140 mm, šířek 600, 750, 1 200, 1 500 mm a výšky 2 800 mm; na ně navazují atikové prvky výšky 900 mm. Křemelinové parapety u štítových oken jsou řešeny upravenými prvky tloušťky 200 mm, šířky 1 200 a 1 800 mm, výšky 1 200 mm. Křemelinové panely jsou zavěšeny na nosných železobetonových panelech a tvoří tepelně izolační obklad.
b) Keramické panely tl. 300 mm, šířek 1 200, 1 500, 2 100, 2 400 mm a výšky 900, 2 800 mm.

Dílce průčelí:

a) Parapetní a atikové křemelinové panely tloušťky 200 mm, šířek 1 200, 1 500, 2 100, 3 600 mm a výšek 750, 900, 1 200, 1 400 mm.
b) Parapetní a atikové panely jsou keramické dvouvrstvé, tloušťky 300 mm, o rozměrech 3 600 a 3 670 mm, výšky 900 a 1 200 mm, s ozubem pro osazení prvků PSV s kompletizovaným vnějším povrchem z Tex II. Atikové panely jsou v horní části upraveny pro oplechování a odvětrání střešního pláště.

Meziokenní vložky:

a) Jednostranně zasklené větrané konstrukce na dřevěném rámu šířky 300, 600, 675 a 1 200 mm a výšky 1 600 mm s výplní z minerální plsti, která byla později nahrazena polystyrenem a uzavřena mezi dřevotřískovou desku a na vnitřním povrchu s dřevovláknitou deskou.
b) Dřevěný rám + palubkové vnější výplně + polystyren.

Okna jsou dřevěná DOS, šířky 1 200, 2 400 mm a výšky 1 600 mm.

Vstupy na balkony a lodžie jsou osazeny dřevěnými balkonovými dveřmi 900/2 400 mm.

Obr. 47 Katalog křemelinových dílců T 06 B

Obr. 48 Katalog křemelinových dílců T 06 B – pokračování

Obr. 49 Katalog keramických dílců T 06 B

Obr. 50 Katalog keramických dílců T 06 B – pokračování

2.1.5 Balkonové konstrukce a lodžie

Soustavy B 2 a B 4

Zavěšená železobetonová deska šířky 3 600 mm.

Soustava T 06 B

Balkony jsou řešeny jako zavěšená ocelová konstrukce (keramický obvodový plášť), nebo vykonzolovaná (křemelinový obvodový plášť) železobetonová deska šířky 3 600 mm.

Lodžie jsou řešeny jako samostatný železobetonový prvek ve tvaru H, s doplňkovým prvkem základovým železobetonovým prostorovým ve tvaru U.

2.1.6 Střešní konstrukce

Soustavy B 2 a B 4

U systému B 2 byla střecha řešena jako jednoplášťová konstrukce, větraná do atiky ve škvárovém násypu, který slouží zároveň jako tepelná izolace a spádová vrstva. Střešní plášť byl navržen s plechovou krytinou. U systému B 4 je střecha řešena ve skladbě: nosná konstrukce, škvárový násyp + větrání, heraklit 50 mm, lepenka D 330/B, cementový potěr 25 mm, krytina asfaltový pás natřený nátěrem SAIV. Strojovna výtahu je zděná z tvárnic Izostone se zastropením železobetonovými panely.

Soustava T 06 B

Systém T 06 B byl pro značnou poruchovost výše uvedené střechy opatřen dvouplášťovou větranou konstrukcí, sestávající z keramických nekompletizovaných panelů tloušťky 140 mm, šířky 600, 1 200 a 2 400 mm, délky 3 600 mm. Spád střechy byl ve variantě 1960–1965 tvořen keramickými spádovými klíny kladenými v příčném směru, které byly později nahrazeny železobetonovými dílci. Mezi spádové klíny byla vkládána izolace z minerální vlny a kryta lepenkou A 400, v počátcích nebyla izolace kryta. Rovina střešního pláště byla vyrovnána cementovým potěrem, na který byla položena hydroizolace střechy.

V prostoru zrcadla je u 5–9podlažních objektů ocelová konstrukce výtahové šachty s horní strojovnou v nadstřešní konstrukci. Střecha a strop strojovny výtahu u T 06 B R 73 jsou řešeny z keramických střešních panelů 2 400 x 3 300 mm tloušťky 140 mm, tvořících dvouplášťovou konstrukci se vzduchovou dutinou.

Obr. 51 Bodový dům T 06 B – půdorys střechy

Obr. 52 Katalog keramických střešních dílců T 06 B

2.1.7 Příčkové dílce

Soustavy B 2, B 4 a T 06 B

Příčkové dílce jsou železobetonové plné tloušťky 60 mm u soustav B 2 a B 4, a tloušťky 80 mm u soustavy T 06 B. Jsou z betonu B II a B III, šířky 600, 1 200, 1 800, 3 450 mm, výšky 2 650 mm.

Obr. 53 Katalog příčkových dílců T 06 B

Obr. 54 Katalog příčkových dílců T 06 B – pokračování

Obr. 55 Katalog příčkových dílců T 06 B – dokončení

Obr. 56 Příklad řešení – kladecí plán vstupního podlaží T 06 B, sekce řadová 744 – 944 L

Obr. 57 Příklad řešení – kladecí plán obytného podlaží T 06 B, sekce 544 – 744 – 944 L

Obr. 58 Příklad řešení – kladecí plán posledního obytného podlaží T 06 B, sekce 544 – 744 – 944 L

Obr. 59 Příklad řešení – kladecí a zálivkový plán střechy T 06 B, řadová sekce 544 – 744 – 944 L

Obr. 60 Příklad řešení – T 06B-02/R 73, skladba strojovny výtahu

2.1.8 Bytová jádra

Soustavy B 2 a B 4

V počátcích výstavby, tzn. u soustavy B 2 a B 4, byla používána bytová jádra typu B 2, doplněná železobetonovými příčkami s dveřmi.

Soustava T 06 B

V objektech soustavy T 06 B byla požívána bytová jádra B 3 a B 10 v revidovaném typu. Realizace typů v rozsahu celého Jihočeského kraje – základní varianta realizovaná v létech 1963 až 1973, od roku 1973 do cca 1980 realizována varianta revidovaná.

Tab. 3 Předpokládaná životnost bytového jádra B 3 a B 2

Díl, vybavení	Předpoklad životnosti [roky]		Poznámka
Díl, vybavení	Jádra B 3	Jádra B 2	Poznámka
Vedení teplé vody	8-15	8 ^x/-15	^x/ podle agrese vody
Vedení studené vody	15-20	15-20
Plynovod	50	40
Kanalizace	20-40	20 ^x/-40	^x/ osinkocement
Ventilace	24-30	20-40 ^x/	^x/ sklolaminát
Zařizovací předměty – vana, klozet	20-30	20-30
Příčka, konstrukce	40-50	25-40
Povrchové úpravy	40-50 ^x/	5-7^xx/	^x/ umakart ^xx/ latex

Obr. 61 Bytové jádro B 3/AB

Obr. 62 Bytové jádro B4–S/AB (používáno jako náhrada B 3)

Obr. 63 Alternativní uspořádání bytových jader v objektech T 06 B podle kategorie

2.1.9 Základy

Soustavy B 2 a B 4

Základy jsou monolitické příčné pásy (hloubka založení a šířka základů byla proměnná v závislosti na geologických poměrech). Na ně jsou při obvodu uloženy železobetonové prefabrikované pásy se štěrkovým podsypy pro obvodové zděné stěny technického podlaží.

Soustava T 06 B

Základy příčné jsou monolitické, v odstupňovaných pásech a rozměrech, které odpovídaly a umožňovaly použití bednění systému AS-NOE. Horní část je ukončena z důvodů zajištění vodovzdornosti 150 mm tlustou vrstvou z hutného betonu B 250 s přísadou Betofix.

Vzhledem k situaci při výstavbě tato vrstva předepisovaná v projektové dokumentaci obvykle, až na malé výjimky, nebyla prováděna. Beton byl vyráběn v centrálních betonárnách jednotlivých závodů, doprava na stavbu byla prováděna autodomíchávači, základy byly v celém rozsahu zabetonovány v jednom pracovním záběru. Základy podélných obvodových stěn jsou ze železobetonových prefabrikátů, uložených na příčných pasech na oddrenážovaných štěrkopískových podsypech. Pod úrovní podkladní betonové mazaniny jsou umístěny rozvodné teplovodní kanály provedené klasickou technologií, zděné z betonových plných cihel MF a kryté PZD deskami.

Obr. 64 Výkres základů – řadový dům T 06 B

2.1.10 Ztužení

Soustavy B 2 a B 4

Utužení nosné konstrukce ve vodorovných rovinách se předpokládá, že je zajištěno stropními tabulemi. Celistvost stropní tabule zajišťuje průběžná zálivková výztuž, umístěná po obvodě konstrukce, a vzájemné propojení svařenou výztuží sousedních stropních panelů. Svislé ztužení ve dvou vzájemně kolmých rovinách je zajištěno příčnými a podélnými stěnami.

Obr. 65 Příklad řešení – kaldecí výkres soustavy B 2, část půdorysu

Soustava T 06 B

Utužení nosné konstrukce ve vodorovných rovinách se předpokládá, že je zajištěno stropními tabulemi. Celistvost stropní tabule zajišťuje průběžná zálivková výztuž, umístěná mezi stropními panely, nebo vzájemně stykována výztuž v čelech sousedních panelů. Vertikální ztužení je řešeno vloženými nosnými stěnami uvnitř dispozice, umístěnými podélně. Tvary a profily zálivkové výztuže jsou na obr. 68.

Obr. 66 Příklad řešení – bodový dům T 06 B, výkres zálivkové výztuže

Obr. 67 Příklad řešení – T 06 B-02/R 73 Řadová sekce 744 – 944 L zálivková výztuž, vstupní podlaží

Obr. 68 Tvary zálivkové výztuže

Obr. 69 Řadový dům T 06 B, příklad kladecího výkresu

Obr. 70 Bodový dům T 06 B, příkald kladecího výkresu

2.1.11 Styky nosných prvků

Styky řeší přechod mezi nosnými prvky a zachovávají podmínky pro užití stavěcích šroubů při montáži. Stavěcí šrouby jsou připevněny k hornímu líci stěny v ose stěnového panelu. Stavěcí šroub po montáži je dokonale kotven v provedené zálivce stropních dílců. Osazení kotevních destiček stavěcích šroubů je umožněno maltovým stykem stropních panelů v tloušťce 15 mm.

Stěnové dílce se osazují do cementové malty. Stejně jsou osazeny i schodišťové stěny. Podbetonování z B III je vyztuženo žebříčky z oceli 10 245 a 10 216. Zálivka v úrovni stropní konstrukce je z B III. Pro zajištění dostatečné únosnosti a tuhosti styků v místech zálivky jsou prvky spojovány zálivkovou výztuží.

Obr. 71 Profilace nosných stěn T 06 B

Obr. 72 Profilace stropních panelů T 06 B

Obr. 73 Profilace štítových atik T 06 B

Obr. 74 Profilace štítových atik T 06 B – pokračování

Obr. 75 Profilace keramických parapetů

Obr. 76 Konstrukční řešení spojů a styků soustavy T 06 B. Spoj I, II – podélný styk stěn , spoj III – styk podélných stěn a příčné stěny

Obr. 77 Konstrukční řešení spojů a styků soustavy T 06 B. Spoj IV – styk čtyř stěn, spoj V, VI – spoj podélných stěn a kolmé stěny

Obr. 78 Konstrukční řešení spojů a styků soustavy T 06 B. Spoj VII, VIII, IX – styk podélných stěn s příčnou stěnou

Obr. 79 Styk dvou parapetů v bytě objektu T 06 B

Obr. 80 Styk dvou parapetů mimo byt objektu T 06 B

Obr. 81 Kotevní podélné atiky u objektu T 06 B

Obr. 82 Zajištění parapetu proti překlopení u objektu T 06 B

Obr. 83 Připojení štítových křemelinových panelů u objektu soustavy T 06 B

Detaily styků soustav B 2 a B 4

Závěs parapetního panelu, obvodový podélný věnec

Obr. 84 Řešení styků soustav B 2 a B 4

Obr. 85 Řešení styků soustav B 2 a B 4

Obr. 86 Detail meziokenní vložky

Obr. 87 Zateplení podlahové konstrukce v bytě nad průjezdy calofrygovými deskami

Obr. 88 Dodatečné zateplení keramického štítu FEALem

3 CHARAKTERISTICKÉ PROJEKTOVÉ, MATERIÁLOVÉ A MONTÁŽNÍ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

ČSN 73 0038 „Navrhování a posuzování stavební konstrukcí při přestavbách“ charakterizuje vadu, poruchu a funkční způsobilost konstrukce tímto způsobem:

vada konstrukce – nedostatek konstrukce způsobený chybným návrhem nebo provedením;
porucha konstrukce – změna konstrukce proti původnímu stavu, která je vyvolána zatěžujícími účinky a vlivy ve stadiu realizace a užívání a která zhoršuje jejich spolehlivost a funkční způsobilost;
funkční způsobilost – schopnost konstrukce plnit požadované nosné funkce z hlediska mezních stavů únosnosti a použitelnosti při působení statických a dynamických zatížení, požadované funkce z hlediska požární bezpečnosti, energetické náročnosti, z hlediska úspory tepla, akustiky, bezpečnosti provozu a užitných vlastností a z hlediska požadavků zdravotní nezávadnosti a ochrany zdraví.

3.1 PROJEKTOVÉ VADY KONSTRUKCÍ

Projektové vady vznikají při návrhu konstrukce nerespektováním předpisů a norem platných v době realizace, respektive nedostatkem znalostí a zkušeností z chování konstrukce.

Za základní projektové vady lze považovat:

a) vady architektonické
b) vady nosného systému
c) vady dokončovacích prací

Vzhledem k architektonické tvorbě jsou základními vadami:

Nemožnost řešit individuálně architektonickou kompozici průčelí v plasticitě, vyloučení variability a proměnlivosti této kompozice (jedinými prvky jsou balkony a lodžie, přísně vázané ve vertikále pro jednoznačné sekce).
Neměnnost využívání barev a barevné kompozice – kompletizované prvky parapetních panelů v barvě bílé, meziokenní vložky v barvě červenohnědé, nátěry oplechování a zámečnických prvků v barvě černé, mimořádně červenohnědé. Různobarevnost kompletizovaných prvků byla diktátem výrobní základny vyloučena, dodatečný jinobarevný nátěr, vzhledem ke zvýšení ceny za jednu bytovou jednotku, nebyl státním investorem přijat.
Možnost „tvorby“ byla připuštěna v materiálové základně obvodového pláště pouze v rámci krajských variant.

Z hlediska příčin vzniku vad na nosných částech nelze přesně ohraničit jednotlivé vady. Každá vada je důsledkem souhrnu různých příčin. Převážná většina návrhových a technologických vad vzniká v důsledku neznalosti skutečného chování panelového domu v daném prostředí v době, kdy byly vypracovávány typové podklady a konkrétní projekty.

Zpracování typových podkladů nosných konstrukčních částí domu nebylo podloženo dostatečným teoretickým výzkumem a pochopitelně chyběly provozní zkušenosti. Zejména v dokončovacích pracích byly v návrzích předepisovány nevhodně aplikované tradiční technologie v prostředí s jiným chováním konstrukce, anebo nové neověřené materiály a konstrukce.

Nosné konstrukce stavební soustavy T 06 B byly v průběhu realizace panelové výstavby navrhovány především podle následujících předpisů:

1964–65 Prozatímní pokyny pro statické výpočty panelových domů (STÚ)
1966–70 Směrnice pro statický výpočet konstrukcí panelových budov (Pume–Horáček, VÚPS)
1971–87 Směrnice pro navrhování nosné konstrukce panelových budov (VÚPS, díl I. 1971, díl II. 1972, změna a) 1977)

a obecně platných norem pro zatížení a konstrukce.

U konstrukční soustavy B 2 a B 4 se projektové vady projevily ještě v záruční době několika závažnými poruchami:

Nerespektování teplotní objemové roztažnosti materiálů, které se projevilo např.:
- Popraskáním vnějších skel meziokenních vložek.
- Vznikem trhlin v křemelinových dílcích.
Nevhodné použití materiálu, které se projevilo např.:
- Prorezivěním plechové střešní krytiny.
- Sesouváním minerálních rohoží v meziokenních vložkách (MIV).
- Odlupováním povrchových nátěrů fasádních panelů.
Nerespektování tepelně technických požadavků ČSN 73 0540:
- Požadavek na tepelný odpor pro obvodový plášť byl R = 0,65 Wm^-2K^-1, tepelný odpor navržených meziokenních vložek byl R = 0,25 Wm^-2K^-1.
- Nevyhovující celoroční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry u jednoplášťové střešní konstrukce a meziokenních vložek.
- Vyskytují se nízké teploty vnitřních povrchů v místech tepelných mostů v konstrukci (uložení balkonových konstrukcí, styky obvodových křemelinových dílců).
- Nedostatečný tepelný odpor stěn u místností přilehlých k nevytápěnému schodišti a stropů nad nevytápěnými prostory v technickém podlaží – zvláště vstupy do objektu.
- Vysoká spotřeba energie na vytápění objektů.
Nerespektování akustických požadavků:
- Hluk způsobený provozem výtahu se přenáší nosnou konstrukcí a způsobuje zvýšenou hlučnost přilehlých obytných místností.
Nevhodná konstrukčně skladebná koncepce křemelinových obvodových dílců
Nedostatky při návrhu konstrukce:
- Střešní plášť – neřešena dilatace střešního pláště, neuvažováno s dilatačními pohyby jednotlivých vrstev střešního pláště.
- Nedostatečná věncová podélná a příčná výztuž s dopadem na tuhost a únosnost svislých styků mezi jednotlivými prvky nosných stěn a stropní tabule.
- V patě stěnových panelů není navržena příčná výztuž.
- Stěnové panely ze slabě vyztuženého betonu jsou navrženy bez řádné konstrukční výztuže při obvodu panelů.
Nevyhovující zdravotní nezávadnost:
- Uvolňování toxických plynných látek u bytových jader B 2, spížních a šatních skříní.
Nevyhovující požární bezpečnost:
- Nedostatečná požární odolnost nosných stropních panelů, způsobená nedostatečnou krycí vrstvou betonu.
- Vstupy bytů nejsou opatřeny dveřmi s požární odolností.
- Nebyla prováděna protipožární opatření u bytových jader – zabetonování šachet ve stropech.
- Nevyhovující prostorové a dispoziční řešení chráněných únikových cest u 10podlažních objektů systému B 4.

U konstrukční soustavy T 06 B se vyskytovaly tyto projektové vady:

Nerespektování objemové roztažnosti materiálů, které se projevilo např.:
- Popraskáním vnějších skel meziokenních vložek.
- U křemelinových panelů nebyly v návrhu dostatečně uváženy teplotní a vlhkostní objemové změny křemeliny. Ve značné míře není umožněn pohyb těchto parapetních panelů, dochází k průhybovým deformacím v horizontálním směru a k prasknutí panelu ve střední části. Tato vada je velmi častá.
- U keramických panelů dochází k odtržení betonové moniérkové vrstvy od jádra panelu.
Nevhodné použití materiálu, které se projevilo např.:
- Sublimací polystyrenu z meziokenních vložek a bytových jader.
- Odlupováním povrchových nástřiků s krátkou účinností od povrchů fasádních panelů.
Nerespektování tepelně technických požadavků ČSN 73 0540:
- Nevyhovuje tepelný odpor jak střech, tak obvodového pláště.
- Vyskytují se nízké teploty vnitřních povrchů v místech tepelných mostů v konstrukci (uložení balkonových konstrukcí, v místě uložení spádových klínů na křemelinové prkno).
- Nevyhovující tepelný odpor a tepelná jímavost podlahové konstrukce (podlaha v bytech umístěných v technickém podlaží byla izolována 30 mm polystyrenem).
- Nevyhovující celoroční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry.
- Vysoká spotřeba energie na vytápění objektů.
Nevhodná konstrukčně skladebná koncepce křemelinových obvodových dílců, např.:
- Délka parapetního a atikového dílce 3 600 mm je vzhledem k fyzikálně technickým vlastnostem použitého materiálu nadměrná.
Nedostatky při návrhu konstrukce, např.:
- Základní konstrukční návrhovou vadou je chybný návrh příčného provětrání střešního pláště. Propojení obou vzduchových dutin je zajištěno ve středu v dobetonovávce mezi-střešního žlabu položenými trubkami průměru 50 mm ve vzdálenostech 50–100 cm. Ve fasádě je odvětrání atikou otvory o stejném průměru. Větrací kanálky byly navrženy tak, aby splňovaly jak funkci tepelně izolační, tak větrací. Neřešená dilatace střešního pláště, neuvažováno s dilatačními pohyby jednotlivých vrstev střešního pláště,
- Výtahové šachty – nevyřešení osazení botek vodítek výtahu na konstrukci.
- Zavěšené balkony – nevhodný návrh kotvení (kotvení je v kondenzační zóně obvodových panelů), nevhodné utěsnění mezi vykonzolovaným stropním panelem a křemelinovým parapetním panelem (zatékání a migrace vody do středu dispozice po stropní desce a zátek vody do spáry obvodového pláště).
- Základy – chybně zvolené statické schéma uložení základových prahů pod obvodovými stěnami.
- Nedostatečná věncová podélná a příčná výztuž s dopadem na tuhost a únosnost svislých styků mezi jednotlivými prvky nosných stěn a stropní tabule.
- V patě stěnových panelů není navržena příčná výztuž.
- Stěnové panely ze slabě vyztuženého betonu jsou navrženy bez řádné konstrukční výztuže při obvodu panelů.
- Nosná konstrukce není navržena s ohledem na odolnost proti výbuchu plynu v místnosti ani nárazu např. těžkého vozidla (tento nedostatek odstraňuje revize 73).
Nerespektování akustických požadavků – ČSN 73 0532:
- Nepřerušení akustických mostů v místě společných skleněných meziokenních vložek mezi byty.
- Přenos zvuku konstrukcemi – např. vnitřní stěny, ohraničující schodišťový prostor.
- Akustika bytových jader.
Nevyhovující požární bezpečnost a zdravotní nezávadnost:
- Uvolňování toxických plynných látek u bytových jader B 3 a B 2.
- Nedostatečná požární odolnost nosných stropních panelů, způsobená nedostatečnou krycí vrstvou betonu.
- Nevyhovující prostorové a dispoziční řešení chráněných únikových cest u věžových domů.

3.2 MONTÁŽNÍ A VÝROBNÍ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

Skryté i zjevné montážní a výrobní vady nosných konstrukcí jsou ovlivněny především působením lidského faktoru.

Skryté montážní a výrobní vady konstrukcí:

Odchylky fyzikálně mechanických, případně jiných parametrů popisujících vlastnosti materiálů, např.:
- Minerální vlna, která tvoří tepelnou izolaci střešního pláště, byla pokládána převážně nasáklá dešťovou vodou – vzhledem k nedostatečnému větrání větrací dutiny v tom případě nikdy nedošlo k vyschnutí izolace.
Množství, kvalita a způsob vyztužení dílců a styků – v důsledku technologické nekázně:
- Ukládáním konstrukční výztuže těsně pod povrch, vyztužováním většími, případně více profily než jak předepisovala projektová dokumentace, nebyly ocelové pruty dostatečně chráněny proti korozi, po zkarbonatování povrchové betonové vrstvy nastala rychlá koroze výztuže a odpadávání kusů betonu povrchové moniérky.
Nedodržení výrobní technologie, např.:
- Stěnové železobetonové panely vyráběné ve svislých bateriích a stropní panely vyráběné na formopodložkách byly připraveny pro výrazný proces degradace již z výroby. Vibrace stropních panelů probíhala cca 12–17 minut. Za tuto dobu se na povrchu vytvořil cementový „šlem“. Propařovací teplota se díky technologické nekázni pohybovala někdy i kolem 90 °C. Po propaření byly na stěnách i stropech patrné lokální porézní lunkry, cesty po prostupu páry a odparu vody. Výsledkem byly mikrotrhliny v povrchové vrstvě panelů a následné snížení pevnosti panelů.
- U keramických obvodových panelů v místech, kde nevycházelo uložení cihly, byla tato nahrazena betonem, což vedlo ke vzniku tepelného mostu a výskytu plísní.
Nedodržení montážní technologie, např.:
- Nedostatečná rovinnost podkladu střešního pláště.
- Proražení izolačních vrstev výtahovými vodítky, která byla montována do hotové šachty; nevyřešené těsnění pracovní spáry dno – stěna u výtahové šachty; nevhodné záměny asfaltových izolačních pásů, nekvalitní provedení spojových svarů.
- Nedostatečně pevné provedení podmaltování křemelinového panelu, místy chybějící úplně. Nedokonalým provedením podmaltování došlo k zatékání do poškozené a otevřené spáry a korozí podmaltování došlo v závislosti na čase k dotvarování podmaltování a k „přetržení křemelinového panelu“ (vodorovná trhlina na výšce cca 500–600 mm od horní hrany panelu).
- Nehutnění násypů – podsypávka obvodových, základových, železobetonových prefabrikátů na nezámrznou hloubku a pod betonovou mazaninu (násyp byl v návrhu předepsán hutněný). Při sedání násypů podkladní mazanina tl. 100 mm (bez výztuže) sedala s násypem. Současně s utržením mazaniny došlo k roztržení izolace z asfaltových pásů a k zatékání do nášlapných vrstev podlahy.
- Oplechování atik a ukončení oplechování nároží v ploše tak, že docházelo k protavení nebo proříznutí střešního pásu.
- Dalším zdrojem poruch jsou značné montážní tolerance. Při průzkumech byly nalezeny spáry v křížových stycích s osazením panelů téměř na doraz. Toto osazení prakticky neumožnilo provedení zálivky, která také ve styku nebyla nalezena.
- Plastové provětrávací trubky uložené v betonu mezistřešního žlabu byly již při betonáži deformovány, nebo nebyly osazovány vůbec.
- Nevyplnění spár mezi obvodovými prvky PSV a parapety, mezi obvodovými prvky PSV a štítovými prvky skelnými provazci, které by vyrovnaly technologickou nekázeň montáže.

Zjevné montážní a výrobní vady konstrukcí

Nedodržení výrobních tolerancí dílců, např.:
- nedodržení tolerancí u dílců bytových jader – netěsnost styků mezi dílci;
Nedodržení montážních tolerancí, např.:
- nerovnoměrná a po délce panelu proměnná šířka spár;
- odchylky od svislosti u parapetních panelů;
- nedodržení tolerancí ve styku jádro – hrubá stavba;
Nedodržení tvaru výrobků, např.:
- neprovedení okapních „nosů“ svislých nosných sloupků zábradlí železobetonových balkonů;
Nedodržení kvality výrobků, např.:
- použití neproleželé škváry s vysokým obsahem síry jako tepelně izolační vrstvy, na kterou byla položena plechová krytina, u níž došlo k velmi rychlé korozi (systém B 2).

3.3 MATERIÁLOVÉ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

Vady plynoucí z nedodržení jakostí materiálů předepsaných výrobní a prováděcí dokumentací, např.:
- Záměna asfaltových hydroizolačních pásů.
- Rozdílný obsah asfaltové hmoty v ploše, dtto posypů a plošné hmotnosti.
Vady plynoucí z použití málo kvalitních materiálů (ať už z důvodu snižování finanční náročnosti výstavby nebo proto, že trh v té době mnoho možností nenabízel), např.:
- Lámavost Bitagitů použitých k izolaci střech.
- Nízká trvanlivost pružných tmelů – nekvalitní a rychle oxidující pružné tmely ve fasádních spárách (i při ochraně Al lištami).
- Nekvalitní materiály fasádních povrchových úprav – nechrání povrch před pronikáním CO₂ a karbonatací betonu.
- Použití pásu Foalbit v mezistřešním žlabu – vzhledem k vysoké teplotní zátěži dochází k stékání krycí živičné vrstvy a odhalení vložky z Al.
Vady plynoucí z neúplné znalosti všech vlastností materiálu, např.:
- Sublimace polystyrenu v meziokenních vložkách a v bytových jádrech.
- Rozpad a vyprašování křemeliny až do hloubky 8–15 mm, převážně v nárožích a hranách.
- Použití PVC podlahovin pro podlahové nášlapné vrstvy s vysokou smrštitelností. Důsledkem je roztrhání svarů.

3.4 VADY ODSTRANĚNÉ V PRŮBĚHU UŽÍVÁNÍ

Řešeno jen u části objektů.

Bylo provedeno dodatečné zateplení meziokenních vložek.
Bylo provedeno vnější zakrytí všech popraskaných meziokenních vložek azbestocementovými deskami s latexovým nátěrem (soustava B 2 a B 4) a zakrytí profilovanými Al plechy (soustava T 06 B).
Netěsnost oken a MIV byla zabezpečena dalšími ucpávkami ze skelných provazců.
Byla provedena fixace křemelinových obvodových panelů hmoždinkami k příčným stěnám nosného systému s překrytím prasklin, které se vyskytovaly u cca 10 % panelů.
Přetmelení spár mezi panely trvale plastickým tmelem a překrytí Al lištou.
Provedena oprava celých fasád tenkovrstvým fasádním nástřikem, včetně očištění a podkladové penetrace povrchu křemelinových panelů.
Překrytí zkorodované plechové krytiny střech 1 x izolačním pásem IPA s krycím nátěrem SAIV (soustavy B 2 a B 4).
Snížení hlučnosti strojoven výtahu osazením stroje na tlumicí konstrukci.
Úprava balkonového zábradlí výměnou nově navařených kotevních prvků, ovšem v původním nevhodném provedení, takže dochází i nadále ke stékání dešťové vody a opadávání omítek podhledů balkonů.
Dodatečné zateplení keramického štítu, stropní konstrukce nad průjezdem.

Obr. 89 Schéma jednotlivých poruch – detaily střech

Obr. 90 Schéma jednotlivých poruch – atika ve štítě

Obr. 91 Schéma jednotlivých poruch – detail střešní vpusti

Obr. 92 Schéma jednotlivých poruch – detail keramických střešních panelů

Obr. 93 Schéma jednotlivých poruch – kotvení televizní antény

Obr. 94 Schéma jednotlivých poruch – poruchy parapetních panelů

Obr. 95 Schéma jednotlivých poruch – kotvení parapetu proti překlopení

Obr. 96 Schéma jednotlivých poruch – kotvení podélné atiky

Obr. 97 Schéma jednotlivých poruch – poruchy zděného obvodového pláště

Obr. 98 Schéma jednotlivých poruch – poruchy styků a detailů

Obr. 99 Schéma jednotlivých poruch – detail nárožní

Obr. 100 Schéma jednotlivých poruch – styky keramických parapetních panelů

Obr. 101 Schéma jednotlivých poruch – detail osazení parapetního keramického panelu u vstupu

Obr. 102 Schéma jednotlivých poruch – řez parapetem

Obr. 103 Detail MIV – keramický panel

Obr. 104 Schéma jednotlivých poruch – styky okno – MIV

4 CHARAKTERISTICKÉ PORUCHY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ A KONSTRUKCÍ NAVAZUJÍCÍCH

V rámci provedených průzkumů byly zjištěny tyto poruchy:

a) zatékání do objektů
- detaily střech;
- v důsledku ukončení životnosti živičných vrstev;
- spárami obvodového pláště mezi panely;
- spárami okenního pásu;
b) poruchy parapetních panelů
- praskliny křemelinových panelů vlivem teplotních objemových změn;
- odtržení pohledové betonové moniérky u keramických parapetních panelů;
- koroze povrchových a nárožních vrstev křemelinových panelů s pokračujícím rozpadem křemeliny;
- poruchy křemelinových štítových panelů přetržením panelu;
c) poruchy atikových panelů, vyklonění ze svislé polohy
- praskliny vlivem teplotních objemových změn;
- plošná koroze křemeliny s odlupováním včetně povrchové úpravy;
- utržení pohledové betonové moniérky u keramických atikových panelů;
d) poruchy zděného obvodového pláště technického, event. vstupního podlaží
- dilatační trhliny;
- trhliny v napojení na příčné nosné stěny;
- odtržení omítkové povrchové úpravy v „soklových“ částech u země;
- koroze povrchové úpravy v odtržené zóně;
e) poruchy styků a detailů obvodového pláště
- nefunkční spáry mezi panely, odtržení lišty, chybějící těsnicí provazce, vyteklý tmel;
- netěsnost nárožních spár mezi štítem a parapetním panelem a štítem a MIV, odtržené lišty, nepodtmelené lišty, chybějící těsnění, zatékání do bytů, tepelné mosty;
- netěsnost spár plochy ostění panelu a pásových oken a MIV, zatékání do bytů;
- chybějící zálivky, podmaltování v osazení parapetních panelů, tepelné mosty, zatékání do stropních konstrukcí;
f) nevyhovující tepelně technické vlastnosti obvodového pláště, podlah bytů umístěných v technickém podlaží, dvouplášťových střech
- výskyt plísní jako důsledek;
g) poruchy klempířských prací a výrobků
- uvolnění parapetních plechů u oken a MIV;
- chybějící nebo nedokončené oplechování detailů;
h) poruchy okenních pásů a MIV
- koroze dřeva vlivem zatékání, vlivem kondenzátu;
- ztráta tepelně izolační schopnosti MIV vlivem sesouvání tepelného izolantu;
- netěsnost a nefunkčnost styků;
- ukončená životnost MIV a křehkost skla;
- netěsnost a zkřížení okenních rámů;
- nevyhovující tepelně technické vlastnosti prosklených schodišťových stěn;
- nevyhovující tepelně technické vlastnosti části nadpraží a styků;
i) poruchy střech
- plísně na vnitřním líci stropu nejvyšších podlaží;
- kondenzace na plechové krytině a její koroze;
- poruchy detailů, nároží a vpustí;
- koroze živičných vrstev;
- kondenzace vody v plášti;
j) poruchy podlah technického a vstupního podlaží
- utržení a pokles podkladních mazanin;
- výskyt plísní na vnitřním líci stěny;
k) poruchy bytových jader
- ukončená životnost příček jádra, plastových van a umyvadel, instalací v jádře a stoupaček;
- chybějící hydroizolace a záteky do spodních pater;
- těsnění kolem van;
- nefunkční odvětrání jádra;
- chybně umístěné odvětrání koupelny, umožňující kondenzaci a vznik plísní nad větracím otvorem.

4.1 PORUCHY STYKŮ NOSNÝCH DÍLCŮ

Název poruchy:
Svislé trhliny ve styčných spárách mezi stěnovými dílci nosných stěn

Projev poruchy:

Poruchy se projevují svislými smykovými nebo tahovými trhlinami ve styčných spárách dílců.
Vlasové trhlinky (tahové) s nenarušeným obrysem se vyskytují téměř ve všech spárách.
Větší trhliny o šířce až několika mm vznikají zpravidla v té části stěnové konstrukce, která je spojena s vnějšími stěnami. Projevují se zejména v nejvyšších podlažích a v průběhu několika let se rozšiřují do nižších podlaží. Šířka trhlin se postupně zvětšuje směrem k hornímu okraji budovy.

Příčiny poruchy:

Vlasové (tahové) trhlinky svislých styků jsou vyvolány smršťováním stykového betonu a dílců.
Ve styčných spárách, spojujících subtilní pilířky a plné stěnové panely, jsou trhlinky ve styku (smykové) zvětšovány vlivem rozdílné dlouhodobé deformace přilehlých částí (dotvarování – dotlačování).
Trhliny zpravidla smykové rozvíjející se od nejvyššího podlaží jsou způsobeny především cyklicky působícími teplotními a vlhkostními objemovými změnami vnějších stěn a vzájemným spolupůsobením prvků v rámci konstrukčního systému.
Velikost a výskyt trhlin ovlivňuje tvar stykových ploch dílců, kvalita stykového betonu, způsob a množství výztuže styku. Trhliny větších šířek provázené narušováním betonu jsou dokladem, že ve styku bylo dosaženo namáhání, které se blíží meznímu namáhání.
Tahové trhliny s malým narušením obrysů svědčí o nedostatečném příčném vyztužení styku.

Důsledky poruchy:

Vznik trhlin ve stycích podstatně snižuje jejich tuhost a má výrazný vliv na přerozdělení vnitřních sil v prvcích a stycích nosného systému.

Diagnostika poruchy:

Vizuální ověření porušení styků vyžaduje odstranění povrchových vrstev stykového betonu a dílců.
Ověření narušení stykového betonu uloženého mezi čely stěnových dílců, otevření svislé drážky styku s ozuby, popř. použití ultrazvukových přístrojů.

Sanace poruchy:

Injektáž stabilizovaných (neaktivních) trhlin velmi tekutým epoxidovým lepidlem.
Tmelení nestabilizovaných (aktivních) trhlin, vyvolaných např. cyklickými objemovými změnami nízkomodulovým elastomerickým tmelem.
Reprofilace betonových částí tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s pevností v tlaku po 28 dnech více než 40 MPa a s přídržností k podkladu vyšší než 2,5 MPa.
Vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch a s dokonalým rozetřením okrajů.
Dodatečné sepnutí stěnových dílců předpínacími kabely, popř. upravenou betonářskou (kruhovou) výztuží, řádně kotvenou na protilehlých čelech stěny a umístěnou v úrovni pat a zhlaví stěnových panelů.

Název poruchy:
Svislé trhliny ve styčných spárách mezi příčnými nosnými stěnami a zděným obvodovým pláštěm technického podlaží

Projev poruchy:

Poruchy se projevují svislými smykovými trhlinami o šířkách od vlasových trhlin do šířky 2 mm na celou výšku podlaží.
Trhliny ve styčných spárách jsou doprovázeny kratšími trhlinami v místech zeslabení vyzdívky – od nároží parapetů oken směrem svisle dolů, obvykle vlasové.

Příčiny poruchy:

Tuhé zazdění čela nosné příčné stěny neumožňuje dynamickou práci a pohyb prvků panelové soustavy, síly jsou přenášeny na vyzdívku obvodového pláště.

Důsledky poruchy:

Narušení povrchových úprav.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.

Sanace poruchy:

Mechanické rozšíření trhlin ve styku.
Tmelení trhlin nízkomodulovým elastometrickým tmelem.
Vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch a s dokonalým rozetřením okrajů.

Název poruchy:
Zatékání vody z plochy balkonu do vnitřních prostor

Projev poruchy:

Výtoky na vnitřních površích obvodových a stropních dílců.
Opadávání povrchových vrstev.
Vznik plísní.

Příčiny poruchy:

Netěsnost spáry (degradace těsnicího tmelu) mezi balkonovou konstrukcí, konstrukcí obvodového pláště a stropní konstrukcí.

Důsledky poruchy:

Zhoršení estetické úrovně – opadávání a promáčení povrchových úprav.
Vznik plísní.
Koroze zálivkové výztuže.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.
Sondy ve styku.

Sanace poruchy:

Odstranění stávajících porušených tmelů a těsnění spár s novým provedením, případně reprofilací hran.
Těsněním spár silikonovými těsnicími pásky při ponechání stávajících těsnicích tmelů ve spáře.

4.2 PORUCHY OBVODOVÝCH DÍLCŮ A STYKŮ

Název poruchy:
Trhliny ve štítových křemelinových panelech

Projev poruchy:

Vodorovné tahové trhliny v hlavě panelu ve výšce cca 500–600 mm od horní hrany panelu.

Příčiny poruchy:

Změna teploty v zimním období a smršťování křemelinových panelů.
Nedostatečné nebo chybějící podmaltování v ložné spáře.
Tuhé spojení v záhlaví panelu s nosnou štítovou železobetonovou stěnou.
Absence svislé výztuže v panelu (trhliny v místě ukončení závěsných háků).

Důsledky poruchy:

Narušení statiky křemelinových dílců.
Odlupování a rozpad povrchových vrstev.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum s odstraněním povrchových vrstev.

Sanace poruchy:

Přikotvení křemelinových dílců k železobetonové stěně (části dílců nad i pod trhlinami).
Bandážování dílců v místě trhlin, reprofilace dílců, nová povrchová úprava, přetmelení spár mezi dílci (celý bod odpadá při zhotovení přídavného kontaktního pláště).
Přídavný kontaktní plášť (R_stávající je podstatně menší než R_minpro rekonstrukce).

Název poruchy:
Trhliny v parapetních a atikových křemelinových panelech

Projev poruchy:

Tahové trhliny uprostřed délky rozpětí parapetních a atikových křemelinových panelů dosahují šíře 8 i více mm.
Odlupování povrchových vrstev.

Příčiny poruchy:

Nadměrné objemové změny křemeliny (smršťování vlivem teploty a vlhkosti).
Styky mezi dílci obvodového pláště a styky mezi dílci obvod. pláště a vnitřními stěnami jsou v oblasti stropní konstrukce příliš tuhé.
Nedostatečné vyztužení dílců a malá soudržnost oceli v dílci.
Nedodržení technologie výroby a kvality dílců.

Důsledky poruchy:

Narušení stability obvodových dílců.
Narušení povrchových úprav.
Zhoršení estetické úrovně objektu.
Zhoršení funkce oken a dveří.
Uvolnění zálivek u stropů a stěn.
Pronikání prachu a hluku z okolí do interiéru.
Zrychlení koroze výztuže.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.

Sanace poruchy:

V roce 1973 byla zpracována studie na odstraňování těchto vad. Navržený postup byl odzkoušen VÚPS Veselí nad Lužnicí a proveden u některých objektů.

Technologická charakteristika způsobu opravy:

V dolní části styčných spár mezi parapetními panely se vytvoří betonové opěrky (zarážky), které přenášejí vzniklé vodorovné síly prasklých parapetních panelů a panelů sousedních. Proti vybočení byla osazována pásková ocel na horní okraj panelu souměrně nad průběhem trhlin.

U objektů s obvodovým pláštěm z křemelinových parapetních a atikových panelů, kde nebyla tato oprava provedena, je nutno přezkoušet samonosnost panelů, zvláště jejich ocelové výztuže, která je nechráněná v kondenzační zóně, a prověřit nutnost výměny prvků, případně jejich podchycení.

Navržená sanace neřeší příčiny a důsledky poruch.

Sanace dílců páskovou ocelí pouze v úrovni parapetu je nedostatečná. Není popsána ochrana stávající výztuže v dolní části dílce a výplň trhliny.
Vytvoření betonových „opěrek“ u příčných stěn v dolních rozích obvodových dílců zabraňuje dilataci v rovině fasády (nemění původní stav, jako „opěrky“ již působí zálivková výztuž a stykový beton nad příčnými stěnami, které zasahují do obvodového pláště).

Uvedená sanace nemění stav porušení a pro působení objemových změn „uvolnění“ konstrukce. Trhliny menší šířky se objevují i po opravě.

Sanace poruchy:

Podle stavu ocelových konzol ve zhlaví příčných stěn v úrovni parapetu a závěsných ok parapetních dílců se podepřou obvodové dílce ocelovými konzolami, kotvenými k příčným stěnám. V ložné spáře mezi ocelovou konzolou a dílcem je vložena fólie (montáži ocelových konzol předchází demontáž meziokenních vložek).
Odvrtání stykového betonu ve spáře mezi parapetními dílci (podle výkresů pouze u stropní konstrukce).
Zesílení dílce ocelovými pásky na vnějším i vnitřním líci.
Tmelení trhlin nízkomodulovým elastomerickým tmelem.
Kotvení dílce v dolní části k vnitřním příčným stěnám. Tuhost kotvení musí umožnit dilatační pohyby dílce účinkem objemových změn teploty a vlhkosti v rovině fasády. Materiál kotev musí být odolný proti korozi (v případě použití ocelových konzol je kotvení i v horní části dílců).
Odstranění narušených povrchových vrstev (otryskání).
Reprofilace dílce reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním a s přídržností k podkladu vyšší než 2,5 MPa.
Vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou na očištěný povrch.
Montáž meziokenních vložek (pouze v případě použití ocelových konzol).

Obr. 105 Sanace trhlin v křemelinovém obvodovém panelu soustavy T 06 B

Obr. 106 Sanace trhlin v křemelinovém obvodovém panelu soustavy T 06 B – pokračování

Obr. 107 Příklady nejčastějších trhlin u křemelinových obvodových panelů soustavy T 06 B

Název poruchy:
Trhliny v místech styků dvou druhů zdících materiálů

Projev poruchy:

Trhliny v obvodovém plášti technického podlaží v místě vstupu.

Příčiny poruchy:

Různé fyzikálně mechanické vlastnosti použitých zdicích materiálů – tvárnic Izostone a CDm cihel.

Důsledky poruchy:

Narušení povrchových úprav – trhliny v omítkové úpravě.
Zhoršení estetické úrovně obvodového pláště technického podlaží.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.

Sanace poruchy:

Mechanické rozšíření trhlin ve styku.
Tmelení trhlin nízkomodulovým elastomerickým tmelem.
Vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch a s dokonalým rozetřením okrajů.

Název poruchy:
Odtrhávání betonové moniérky keramických obvodových panelů

Projev poruchy:

Výtoky na fasádu.
Trhliny v místě okenního nadpraží.
Trhliny v povrchových vrstvách.
Odpadávání povrchových vrstev (moniérky).

Příčiny poruchy:

Poškozeným oplechováním parapetů dochází k zátekům do parapetního panelu. Část vody vytéká na fasádu a porušuje povrchové omítkové a nátěrové vrstvy. Druhá část vody zůstává v betonové moniérce a zatéká do vrstvy tepelného izolantu s následným odmrznutím a odtrháváním betonové moniérky.

Důsledky poruchy:

Odlupování a rozpad povrchových vrstev, vznik a rozvoj trhlin, zatékání a provlhání v ploše dílců, koroze výztuže, zhoršení tepelně izolačních vlastností dílců, vznik plísní, energetické ztráty.
Narušení stability obvodových dílců.
Narušení celistvosti obvodových dílců (rozvrstvování).

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.
Průzkum mechanického narušení.
Odběr a vyšetření vzorků.

Sanace poruchy:

alt. a)

Povrchy velmi dobré – impregnace a hydrofobizace (silikon, silon, akrylát).
Povrchy mírně narušené – očištění, penetrace, nátěr ochranným nátěrem.
Povrchy silně narušené – odstranění veškerého narušeného povrchového materiálu otryskáním, očištění, penetrace, tenkovrstvá omítka z dvousložkové malty a po technologické přestávce ochranný nátěr.

alt. b)

Odstranění zbytků narušených povrchových úprav a nátěrů (mechanicky, otryskáním, při větším narušení provést adhezní most).
Injektáž stabilizovaných (neaktivních) trhlin velmi tekutým epoxidovým lepidlem.
Tmelení nestabilizovaných (aktivních) trhlin, vyvolaných např. cyklickými objemovými změnami nízkomodulovým elastomerickým tmelem.
Reprofilace betonových částí tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s pevností v tlaku po 28 dnech více než 40 MPa a s přídržností k podkladu vyšší než 2,5 MPa.
Vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch a s dokonalým rozetřením okrajů (v případě nestabilizovaných trhlin se doporučuje vyztužit povrchovou vrstvu polyethylenovou sítí).

Poznámka:
Tato úprava je vhodná pouze v odůvodněných případech, kdy nebude prováděno zateplení.

Zabezpečení kotvení obvodových dílců k vnitřní nosné konstrukci. Úprava dodatečně provedeného kotvení, zejména jeho tuhost, musí umožnit dilatační pohyby obvodového pláště účinkem změny teploty. Materiál dodatečných kotev (hmoždinky, trny, spojovací a kotevní výztuž) musí být odolný proti korozi.

Název poruhy:
Poruchy těsnicích styků obvodových dílců

Projev poruchy:

Trhliny mezi tmelem vyplňujícím spáry a obvodovými dílci.
Zatékání do styků.
Zvýšení infiltrace.
Vznik plísní na vnitřní straně pláště.

Příčiny poruchy:

Nevhodné vlastnosti, popř. provedení těsnicích materiálů, ztráta vlastností těsnicích materiálů v čase způsobená degradačními procesy, nesprávný návrh a řešení spár, nepřípustné montážní odchylky a tolerance, nevhodná profilace hran obvodových panelů.

Důsledek poruchy:

Ztráta vodotěsnosti a vzduchotěsnosti.
Zhoršení tepelně izolačních vlastností styků.
Kondenzace v oblasti styků, vznik plísní, energetické ztráty.
Koroze kotevní výztuže pláště k vnitřní konstrukci.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum, sondy ve styku.

Sanace poruchy:

Odstranění stávajících porušených tmelů a těsnění spár s novým provedením, případně s reprofilací hran.
Přetěsněním spár silikonovými těsnicími pásky při ponechání stávajících těsnicích tmelů ve spáře.

Poznámka:
Tato úprava je vhodná pouze v případě vyhovující profilace hran obvodových panelů a v případě, kdy nebude prováděno zateplení obvodového pláště.

Název poruchy:
Vyklonění atiky ze svislé polohy

Projev poruchy:

Změna rovinnosti v ploše obvodového pláště.

Příčiny poruchy:

Zeslabení profilu nebo zreznutí kotevního prvku a jeho vyklonění.

Důsledky poruchy:

Vyklonění atikových prvků z roviny.
Porušení hydroizolačních vrstev střešního pláště.
Zatékání do objektu.
Zhoršení tepelně izolačních vlastností střechy.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.

Sanace poruchy:

Obnažení kotevních prvků a jejich očištění až na bílý kov.
Vyrovnání atikových dílců a zatmelení spár.
Přivaření zesilujících prvků ke kotvám.
Antikorozní nátěr kotevních prvků.
Oprava hydroizolačních vrstev, včetně oplechování.

Název poruchy:
Zatékání do vrstev atiky keramického obvodového pláště

Projev poruchy:

Vlhkostní skvrny.
Trhliny v místě okenního nadpraží.
Trhliny v povrchových vrstvách.
Prokreslení rastrování výztužné síťoviny venkovní moniérky.
Odpadávání povrchových vrstev (moniérky).

Příčiny poruchy:

Málo předsazené oplechování atik.
Koroze oplechování atik.
Netěsné styky.

Důsledky poruchy:

Koroze výztužné síťoviny venkovní moniérky.
Odmrzání krycí betonové vrstvy panelů.
Opadávání povrchových úprav.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.

Sanace poruchy:

Odstranění zbytků narušených povrchových úprav a nátěrů (mechanicky, otryskáním, při větším narušení provést adhezní most).
Injektáž stabilizovaných (neaktivních) trhlin velmi tekutým epoxidovým lepidlem.
Tmelení nestabilizovaných (aktivních) trhlin, vyvolaných např. cyklickými objemovými změnami, nízkomodulovým elastomerickým tmelem.
Reprofilace betonových částí tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s pevností v tlaku po 28 dnech více než 40 MPa a s přídržností k podkladu vyšší než 2,5 MPa.
Vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch a s dokonalým rozetřením okrajů (v případě nestabilizovaných trhlin se doporučuje vyztužit povrchovou vrstvu polyethylenovou sítí).

Poznámka:
Tato úprava je vhodná pouze v odůvodněných případech, kdy nebude prováděno zateplení.

Zabezpečení kotvení částí obvodových dílců k nosné konstrukci obvodového dílce. Úprava dodatečně provedeného kotvení, zejména jeho tuhost, musí umožnit dilatační pohyby obvodového pláště účinkem změny teploty. Materiál dodatečných kotev (hmoždinky, trny, spojovací a kotevní výztuž) musí být odolný proti korozi.
Výměna oplechování atiky.

Název poruchy:
Odlupování a rozpad povrchových vrstev

Projev poruchy:

Odlupování a rozpad povrchových vrstev.

Příčiny poruchy:

Nesprávná skladba obvodových dílců z hlediska difuze (vysoký difuzní odpor vrstev na vnějším povrchu).
Nevhodné vlastnosti a nedostatečná odolnost povrchové úpravy vzhledem ke klimatickým účinkům a vlivům způsobeným agresivitou prostředí.
Technologická nekázeň při provádění povrchových úprav.

Důsledky poruchy:

Odlupování a rozpad povrchových vrstev, zhoršení estetické úrovně objektu.
Zvýšená koroze podpovrchových vrstev.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.

Sanace poruchy:

Povrchy velmi dobré – impregnace a hydrofobizace (silikon, silon, akrylát).
Povrchy mírně narušené – očištění, penetrace, nátěr ochranným nátěrem.
Povrchy silně narušené – odstranění veškerého narušeného povrchového materiálu otryskáním, očištění, penetrace, tenkovrstvá omítka z dvousložkové malty a po technologické přestávce ochranný nátěr.

4.3 OSTATNÍ PORUCHY

Název poruchy:
Pokles podkladní betonové mazaniny a porušení vodorovné izolace

Projev poruchy:

Pokles zásypu u stěn (nosných i obvodového pláště).

Příčiny poruchy:

Nedostatečně hutněné vysoké násypy pod konstrukcí podložky.
Vyplavování jemných částic zemin v násypech.

Důsledek poruchy:

Pokles zásypů a porušení vodorovné izolace.
Vlhnutí obvodového pláště a vnitřních stěn.
Ztráta rovinnosti podlahové konstrukce – zhoršená funkčnost, tepelné mosty, plísně.

Diagnostika poruchy:

Vizuální průzkum.

Sanace poruchy:

Odstranění vrstev podložky až na násyp.
Dodatečné zhutnění násypu nebo jeho zpevnění (injektáž).
Provedení nové vodorovné izolace proti vlhkosti a její navázání na izolaci pod stěnami.
Provedení vrstev podlahy.

4.4 VADY VZNIKLÉ NEDOSTATEČNOU A ZANEDBANOU ÚDRŽBOU

Řešeno jen u části objektů:

Koroze kotevních prvků zábradlí a tím opadávání omítek podhledů balkonů.
Koroze kotevních prvků u ocelových zavěšených balkonů.
Zatékání do styků v důsledku zkorodovaného nebo chybějícího oplechování.
Zatékání do střech v důsledku nefunkčnosti hydroizolačních vrstev (do roku 1989 se údržba těchto střech prakticky neprováděla. Ojediněle se prováděly pouze nátěry SAIV a Ealem nebo Rubolem). Živičné pásy krytiny v provedení Bitagit, Sklobit, v mezistřešních žlabech Foalbit jsou pásy v současné době již nefunkční. K zatékání dochází zejména v místech detailů, tj. kolem prostupů vzduchotechnických komor, spárami mezi atikovými panely, detaily nároží.
Rezivění oplechování fasádních prvků.
Zahnívání dřevěných konstrukcí oken a meziokenních vložek.
Opadávání omítek technického podlaží a výtahových strojoven na střeše.
Otvory v atikách jsou neprůchodné, jsou zanesené pavučinami, hmyzem, ptáky.

4.5 ZÁVĚRY VÝSLEDKŮ PRŮZKUMŮ

Výskyt vad a rozsah vad u objektů T 06 B postavených v různých obdobích

Skupina vad	% výskyt vad u objektů postavených v letech
Skupina vad	1963-65	1966-70	1971-75
A – Zatékání do objektů	75 %	29 %	6 %
B – Poruchy parapetních panelů	89 %	31 %	6 %
C – Poruchy atikových panelů	36 %	9 %	6 %
D – Poruchy zděného obvodového pláště technického podlaží	20 %	13 %	12 %
E – Poruchy styků a detailů	92 %	82 %	76 %
F – Nevyhovující tepleně technické vlastnotsi	100 %	100 %	100 %
G – Poruchy klempířských prací a výrobků	89 %	79 %	76 %
H – Vady oken a meziokenních vložek	80 %	72 %	51 %
I – Poruchy stěn	66 %	58 %	54 %
J – Poruchy podlah technického a vstupního podlaží	15 %	8 %	5 %
K – Poruchy butyvých jader a instalací	96 %	82 %	72 %

Za nejzávažnější poruchy lze vzhledem k výskytu vad u KS T 06 B jihočeská varianta považovat:

a) poruchy, trhliny, odtržení povrchových moniérek parapetních a atikových panelů keramické varianty pláště s nebezpečím jejich utržení
b) poruchy, trhliny parapetních a atikových panelů křemelinové varianty
c) nedostatečné tepelně izolační vlastnosti obvodového pláště
d) ukončená životnost oken, okenních vložek MIV a nebezpečí pádu rozbitých skel
e) ukončená životnost hydroizolačních vrstev střešních plášťů, tepelně izolačních vrstev a nefunkční vzduchová mezera
f) konstrukční styky obvodového pláště, možnost jejich koroze a nefunkční spáry pláště
g) tepelně technické mosty u příčných základů u bytů v technickém podlaží
h) ukončená životnost bytových jader a svislých stoupaček instalací

Poznámka:
Na barevných obrázcích v příloze jsou znázorněny příklady realizací bytových domů v soustavě T 06 B jihočeská varianta a dále příklady poruch konstrukcí a materiálů použitých v objektech T 06 B jihočeská varianta.

Obr. 108 Vysolování v odstřikové zóně technického podlaží, trhlina v technickém podlaží

Obr. 109 Bodový dům T 06 B – zatékání parapety, degradace povrchové úpravy

Obr. 110 Odlupování povrchových vrstev z křemelinových obvodových panelů způsobené vznikem trhlin po sanaci pláště

Obr. 111 Odlupování povrchových vrstev z křemelinových obvodových panelů v místě svislých trhlin vyvolaných objemovými změnami

Obr. 112 Bodový dům T 06 B – degradace povrchové vrstvy křemeliny

Obr. 113 Netěsnosti obvodu okenních rámů, koroze dřeva oken – zatékání v ostění

Obr. 114 Trhliny v obvodovém plášti technického podlaží, tepelný most v pásu základových prahů, pokles zásypové zeminy, obnažení základové spáry prahu

Obr. 115 Trhliny ve zděném plášti technického podlaží vyvolané dotvarováním železobetonového prahu

Obr. 116 Plísně na křemelinových štítech, degradace omítky na spodním líci balkónů

Obr. 117 Odtržení krycího hliníkového profilu spáry, popraskání a degradace zálivkové malty

Obr. 118 Pokles podloží základového prahu

Obr. 119 Pokles podloží základového prahu, trhlina v obvodovém plášti technického podlaží

Obr. 120 Nepodmaltovaná ložná spára parapetní panel – strop

Obr. 121 Deformace bytového jádra

5 POSOUZENÍ PANELOVÉ KONSTRUKCE STAVEBNÍ SOUSTAVY T 06 B Z HLEDISKA POŽADAVKŮ MECHANICKÉ ODOLNOSTI A STABILITY

Statické posouzení vybraného reprezentanta je provedeno pro osmipodlažní dům panelové soustavy T 06 B, obj. 074, České Budějovice, Čtyři Dvory.

5.1 STATICKÉ POSOUZENÍ OSMIPODLAŽNÍHO BYTOVÉHO DOMU T 06 B

Předmětem statického posouzení vybraného reprezentanta je jednak statické posouzení vybraných nosných dílců podle platných předpisů, jednak posouzení mechanické odolnosti a stability vybraného reprezentanta z hlediska prostorového působení nosné konstrukce a namáhání dílců a styků při zohlednění současně platných předpisů.

5.1.1 Popis nosné konstrukce

Nosný systém je tvořen příčně uspořádanými stěnami tloušťky 140 mm v osové vzdálenosti 3 600 mm. Prostorovou tuhost v podélném směru zajišťují podélné stěny, situované mezi byty a schodišťovým prostorem nebo mezi byty. Stěny jsou vzájemně spojeny v každém podlaží stropní konstrukcí. Schéma skladby stěn a stropů dvou sekcí je na obr. 122. Konstrukční výška je 2 800 mm. Posuzovaný deskový dům panelové soustavy T 06 B je tvořen dvěma sekcemi sestávajícími z devíti travé a má osm podlaží.

Železobetonové stropní dílce jsou ukládány na příčné stěny v osové vzdálenosti 3 600 mm, v místě podélných stěn jsou stropní dílce podepřené i v podélném směru. Skladebná šířka stropních dílců je 1 200 a 2 400 mm, skladebná tloušťka 130 mm (výrobní tloušťka 120 mm).

Vnitřní nosné stěny jsou z celostěnových, betonových nebo železobetonových dílců plného průřezu o skladebné tloušťce 150 mm (výrobní tloušťka 140 mm), skladebné délky 1 200; 2 400; 3 450 a 3 600 mm. Výška stěnových dílců je 2 645 mm.

Štítové stěny jsou složeny ze železobetonových dílců tloušťky 140 mm, ke kterým jsou kotveny křemelinové celostěnové panely tloušťky 200 mm, šířky 1 200 mm a tvoří tepelně izolační obklad.

Styky nosné konstrukce jsou podrobně popsány v kap. 5.1.4, včetně jejich únosnosti.

Základy pod nosnými stěnami jsou tvořeny monolitickými betonovými nebo železobetonovými pasy. Pod obvodovým pláštěm jsou montované základové prahy.

Obvodový plášť je předsazen před vnitřní nosnou konstrukci a sestaven z parapetních keramických dílců tloušťky 300 mm a výšky 1 200 mm.

Meziokenní vložky jsou tvořeny dřevěným rámem, ke kterému jsou přišroubovány dřevotřískové desky s výplní z minerální plsti. Na vnější straně nese rám skleněný obklad s větranou vzduchovou mezerou.

Dvouramenné schodiště je tvořeno kompletizovanými dílci s povrchovou úpravou z litého teraca. Schodišťová ramena jsou uložena na ozuby mezipodestových a podestových dílců. Mezipodesta je uložena na schodišťové stěnové dílce.

Příčkybyly navrženy montované železobetonové celostěnové tloušťky 80 mm, délka příček od 600 do 3 450 mm.

Výtahovou šachtu od schodišťového prostoru oddělují ocelové rámy se sítí, u hlavní podesty výplň rámu tvoří skleněné tabule s drátěnou vložkou.

Bytová jádra B 3 mají skladebné rozměry 1 650 x 2 500 a 1 650 x 2 150 mm a hmotnost 500 kg.

Podlahymají tloušťku 60–69 mm a byly navrženy jako plovoucí. V obytných místnostech v běžném podlaží je podlaha tvořena vlýsky lepenými na pilinobetonové desky, které jsou položené na minerální rohoži a škváře. V příslušenství podlahu tvoří PVC s podložkou, cementový potěr, desky hobry a škvára.

5.1.2 Únosnost vybraných vnitřních nosných stěnových panelů podle ČSN 73 1201 a ČSN 73 1211

Stěnové panely jsou tloušťky 140 mm (skladebně 150 mm) a mají skladebnou výšku 2 600 mm. Jsou vyrobeny z betonu značky B 250, prostý beton s konstrukční výztuží (ocel 10 216). Železobetonová jsou nadpraží a exponované pilířky stěnových panelů s dveřním otvorem, resp. schodišťové stěny (ocel 10 335 a 10 216). Pro stanovení únosnosti byly u panelů použity hodnoty pevnosti betonu, uvedené v ČSN 73 0038. Únosnosti dále uvedených stěnových panelů byly vypočteny podle současně platných norem, zejména ČSN 73 1201 a ČSN 73 1211.

Panel NZD 203	plný štítový, skladebná délka 3 600 mm, prostý beton (umístění v posuzované konstrukci podle obr. 122)
	Únosnost v patě panelu	N_u1 = 811,9 kN/m´
	Únosnost v polovině výšky panelu	N_u2 = 518,4 kN/m´
	Rozhoduje	N_u2 = 581,4 kN/m´ (v polovině výšky panelu)
Panel NZD 204	krajní, s dveřním otvorem, skladebná délka 3 600 mm (umístění v posuzované konstrukci podle obr. 122)
	Pilíř I, dl. 1,3 m, železobeton
	Únosnost v patě pilíře	N_u1 = 1 115,6 kN/m´
	Únosnost uprostřed výšky pilíře	N_u2 = 771,8 kN/m´
	Rozhoduje	N_u2 = 771,8 kN/m´ (v polovině výšky pilíře)
	Pilíř II, dl. 1,5 m, prostý beton
	Únosnost v patě pilíře	N_u1 = 813,4 kN/m´
	Únosnost uprostřed výšky pilíře	N_u2 = 591,1 kN/m´
	Rozhoduje	N_u2 = 591,1 kN/m´ (v polovině výšky pilíře)
Únosnost nadpraží panelů:
	Posouvající síla	Q_u = 64,0 kN
	Ohybový moment	M_u = 18,7 kNm
Panel NZD 207	plný, skladebná délka 3 600 mm, prostý beton (umístění v posuzované konstrukci podle obr. 122)
	Únosnost v patě panelu	N_u1 = 814,2 kN/m´
	Únosnost v polovině výšky panelu	N_u2 = 584,0 kN/m´
	Rozhoduje	N_u2 = 584,0 kN/m´ (v polovině výšky panelu)

Obr. 122 Výkres skladby dilatačního celku

5.1.3 Únosnost vybraných stropních dílců podle ČSN 73 1201

Stropní železobetonové dílce byly navrženy jako prosté nosníkové desky, ukládané na příčné stěny v osové vzdálenosti 3 600 mm. Základní modulová šířka 600, 1 200 a 2 400 mm, skladebná tloušťka 130 mm.

Vzhledem k tvaru podélných bočních ploch dílců a zmonolitněním styků dochází ke vzájemnému spolupůsobení dílců. Zároveň uložením některých stropních dílců na podélné stěny se podstatně mění ohybové momenty ve stropních dílcích. Proto jsou uváděny hodnoty ohybových momentů za obou předpokladů uložení. Vyztuženístropních panelů bylo navrženo svařovanými rohožemi a sítěmi. Dílce byly vyráběny z betonu B 250.

Pro posouzení byly vybrány dva druhy stropních dílců:

a) Stropní dílce zatížené vlastní hmotností, hmotností podlah a užitným zatížením, případně příčkami a bytovým jádrem:

aa) dílec PZD 148 – 120/360 (viz výkres skladby PZD 10), název – stropní panel normální; výrobní rozměry dílce 120/1 190/3 580 mm;

výztuž při spodním povrchu v podélném směru 6 Ø A-III 8 mm + 2 Ø A-III 10 mm/dílec, ocel 10 400 B; příčná výztuž Ø A 5,5 mm á 350 mm, ocel 10 210;
při horním povrchu je síť 3,15/150 – 3,15/150 mm;
výpočtové zatížení stropní konstrukce 5,99 kN/m²;
maximální ohybový moment 11,14 kNm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska;
maximální ohybový moment 11,90 kNm – za předpokladu, že dílce vzájemně spolupůsobí;
moment na mezi únosnosti M_u´ = 14,91 kNm > 11,90 kNm – dílec vyhovuje;
dlouhodobý průhyb y_tot = 7,3 mm; za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska (stáří panelů v době montáže 1 měsíc, konstrukce v běžném prostředí);
spolehlivost uložení $\frac{l_\text{f}}{y_\text{tot}}=482\gt150$ – dílec vyhovuje;
rovinnost spodího povrchu $\frac{l_\text{viz}}{y_\text{tot}}=474\gt200$ – dílec vyhovuje;

ab) dílec PZD 149 – 120/360 (viz výkres skladby PZD 3), název – stropní panel zesílený; výrobní rozměry dílce 120/2 390/3 580 mm;

výztuž při spodním povrchu v podélném směru 16 Ø A-0 14 mm/dílec, ocel 10 210; příčná výztuž Ø A-0 6 mm, á 350 mm, ocel 10 210;
při horním povrchu je síť 3,15/150 – 3,15/150 mm;
výpočtové zatížení stropní konstrukce 6,64 kN/m²; výpočtové zatížení příčkami 5,83 kN/m´;
maximální ohybový moment 38,80 kNm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska;
maximální ohybový moment 37,90 kNm – za předpokladu, že dílce vzájemně spolupůsobí;
moment na mezi únosnosti M_u´= 42,80 kNm > 38,80 kNm – dílec vyhovuje;
dlouhodobý průhyb y_tot = 13,0 mm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska, (stáří panelů v době montáže 1 měsíc, konstrukce v běžném prostředí);
spolehlivost uložení $\frac{l_\text{f}}{y_\text{tot}}=270\gt150$ – dílec vyhovuje;
rovinnost spodího povrchu $\frac{l_\text{viz}}{y_\text{tot}}=466\gt200$ – dílec vyhovuje;

b) Stropní dílce instalační (s prostupem) zatížené vlastní hmotností, hmotností podlah, užitným zatížením, příčkami a instalačním jádrem:

ba) dílec PZD 152 – 240/360 (viz výkres skladby PZD 9), název – stropní panel instalační, výrobní rozměry dílce 120/2 390/3 580 mm;

výztuž při spodním povrchu v podélném směru 7 Ø A-O 14 mm + 7 Ø A-O 16 mm/dílec, ocel 10 210; příčná výztuž Ø A-O 6 mm á 350, ocel 10 210;
při horním povrchu je síť 3,15/150 – 3,15/150 mm;
výpočtové zatížení stropní konstrukce 6,64 kN/m²; výpočtové zatížení příčkou 5,83 kN/m´; výpočtové zatížení částí bytového jádra 3,6 kN;
maximální ohybový moment 33,90 kNm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska;
maximální ohybový moment 34,10 kNm – za předpokladu, že dílce vzájemně spolupůsobí;
moment na mezi únosnosti M_u´= 41,60 kN > 34,10 kNm – dílec vyhovuje;
dlouhodobý průhyb y_tot = 12,1 mm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska, (stáří panelů v době montáže 1 měsíc, konstrukce v běžném prostředí);
spolehlivost uložení $\frac{l_\text{f}}{y_\text{tot}}=291\gt150$ – dílec vyhovuje;
rovinnost spodího povrchu $\frac{l_\text{viz}}{y_\text{tot}}=286\gt200$ – dílec vyhovuje;

Poznámka:
Pro spolupůsobení dílců je uvažován případ dílců v poli bez podélné stěny.

Hodnoty momentů platí pro celý dílec.
Údaje jsou pouze orientační a mají poskytnout základní informaci o pravděpodobné únosnosti stropních dílců. Při konkrétním výpočtu je nutné ověřit zatížení, zjistit dimenze a kvalitu výztuže, její polohu a stav (koroze). Zároveň je nutné ověřit tloušťku dílce a kvalitu betonu.
V některých případech je stropní dílec PZD 3 uložen zároveň nad podélnou stěnou (viz výkres skladby – 2. travé), ale pro přenesení ohybových momentů při horním líci, vznikajících při obousměrném působení stropní konstrukce, není dílec vyztužen (pouze konstrukční síť Ø 3,15 mm).

Upozornění: Rozdělovací výztuž všech posuzovaných dílců nesplňuje požadavky ČSN 73 1201 (nevyhovující plocha výztuže).

5.1.4 Únosnost a tuhost vybraných styků nosných dílců podle ČSN 73 1211

a) Únosnost a tuhost vybraných styků nosných dílců podle ČSN 73 1211

Zhlaví i pata stěnových panelů mají tloušťku 140 mm, panely jsou vyrobeny z betonu značky B 250. Zhlaví i pata jsou vyztuženy žebříčkem s příčnou výztuží Ø E6/200 (10 216).

Stropní panely tloušťky 120 mm z betonu značky B 250 mají šikmá čela. Stropní panely jsou vzájemně spojeny v místě závěsných ok skobami Ø J 10 (ocel 10 335), maximálně vzdálenými 1 200 mm. Zálivková výztuž Ø V 12 je osazena u příčných stěn, resp. Ø J 14 u dilatačních a štítových stěn. Zálivkový beton styku je B 250 – ve výpočtu byly uvažovány hodnoty pevnosti pro beton B 20, stejně jako u cementové malty v ložných spárách, které jsou tlusté 20 mm. Pro stanovení únosnosti byly u panelů použity hodnoty pevnosti betonu z normy ČSN 73 0038. Styk je znázorněn na obr. 123.

Mezní únosnost vodorovného styku „stěna – strop – stěna“ podle současně platných norem je: N_ju = 842,0 kN/m´

Obr. 123 Svislý řez stykem „stěna – strop – stěna“

b) svislý styk příčné a podélné ztužující stěny

Svislý styk je tvořen hladkou plochou stěnového panelu příčné nosné stěny a čelem stěnového panelu podélné stěny s půlkruhovými hmoždinkami. Zhlaví stěnového panelu je připojeno pomocí přivařené spojovací výztuže 2 x Ø J 14 k výztuži příčné stěny (kotevní destička panelu je ukotvena k výztuži panelu Ø J 12). V úrovni stropní konstrukce je provedena věncová zálivka, styk je dále převázán stropním panelem. Zálivkový beton styku je B 250, ve výpočtu byly uvažovány hodnoty pevnosti betonu B 20, stejně jako u cementové malty pro osazení stropních dílců a paty stěnových dílců.

Příklady spojení stěnových dílců podélné a příčné stěny jsou uvedeny na obr. 124 a 125.

Mezní únosnost svislého styku ve smyku s plným převázáním styku stropním panelem podle současně platných norem je: Q_ju =81,5 kN/podlaží

Obr. 124 Spojení stěnových dílců příčné a podelné stěny – v místě svislého styku v příčné stěně

Obr. 125 Spojení stěnových dílců příčné a podelné stěny – mimo svislý styk v příčné stěně

c) svislý styk v příčné nosné stěně

Svislý styk je tvořen čely stěnových panelů s půlkruhovými hmoždinkami. V úrovni stropní konstrukce je provedena průběžně věncová zálivka s vloženou věncovou výztuží Ø V 12 u vnitřních příčných stěn, resp. Ø J 14 u dilatačních a štítových stěn. Zhlaví stěnových panelů je propojeno přivařenou spojovací výztuží 2 Ø J 14. Paty stěnových panelů jsou propojeny přivařenou spojovací výztuží 2 Ø J 10 (kotevní destička v panelu je přivařena k Ø E 8). Styk buď je nebo není převázán stropními panely, v závislosti na umístění podélné spáry mezi stropními panely. Zálivkový beton styku je B 250, ve výpočtu byly uvažovány hodnoty pevnosti betonu B 20, stejně jako u cementové malty pro osazení stropních dílců a paty stěnových dílců. Svislý styk stěnových dílců je znázorněn na obr. 126.

Mezní únosnost svislého styku ve smyku s převázáním styku stropními panely stanovená podle současně platných norem je: Q_ju = 188,9 kN/podlaží

Mezní únosnost svislého styku ve smyku bez převázání styku stropními panely se zálivkovou výztuží podle současně platných norem je: Q_ju = 153,9 kN/podlaží

Obr. 126 Spojení stěnových dílců příčné stěny pod stropem

5.1.5 Numerická analýza a posouzení namáhání nosných dílců a styků

Stavební soustava T 06 B byla realizována pro čtyř-, šesti-, osmi- až třináctipodlažní zástavbu. S cílem ilustrovat statické namáhání nosného systému podle současně platných norem, zvláště ČSN 73 1211 a ČSN 73 1201, byla vybrána a posouzena dvojsekce osmipodlažního domu celkové hloubky 12,6 m. Výpočet byl proveden programem PANEL 3 v STÚ Praha. Detailní analýza statického namáhání byla provedena lineárním výpočtem.

Poznámka:
Program PANEL 3 řeší stěnovou panelovou konstrukci jako prostorovou soustavu stěn, která se pro výpočet idealizuje systémem spřažených tenkostěnných prutových konzol (prutů) otevřeného průřezu. Prutové konzoly jsou mezi sebou ve vodorovném směru navzájem neposuvně spojeny stropními tabulemi. Nadpraží a smykové spoje (svislé spoje mezi stěnovými panely) sousedících prutových konzol jsou ve statickém schématu nahrazeny svislými náhradními spojitými vazbami (kontinuální spojovací prostředí). Spoje mezi panely jsou modelovány jako smykové vazby, které odpovídají svojí tuhostí vodorovným spojům stěnových a stropních panelů a svislým stykům stěnových panelů. Poddajnost těchto vazeb je navíc zvýšena o smykovou poddajnost přilehlých částí prutových konzol.

Posuzovaný objekt má 8 nadzemních podlaží s konstrukční výškou podlaží 2 800 mm (celková výška H = 22 400 mm) a tloušťkou stěn 140 mm, situovaných příčně objektem v osových vzdálenostech 3 600 mm. Ve středním travé každé sekce a v sousedícím travé jsou umístěny celkem dvě podélné stěny. Další podélná stěna je umístěna na uskakujícím rozhraní sekcí. Rozměrové a materiálové charakteristiky byly převzaty z typového podkladu KS a z výsledků průzkumů a dostupné projektové dokumentace.

Půdorysné schéma nosné konstrukce je znázorněno na obr. 127.

Obr. 127 Statické schéma nosné konstrukce

a) Zatěžovací účinky

Do výpočtu jsou zavedeny

dva druhy svislého zatížení stálého;
- hrubá stavba;
- kompletační konstrukce;
dva druhy svislého nahodilého zatížení;
- užitné zatížení v bytech;
- užitné zatížení chodeb a schodišť;
dva druhy vodorovného nahodilého zatížení;
- vítr příčný;
- vítr podélný.

Uvažována III. větrová oblast.

Výpočtem byly stanoveny extrémní hodnoty vnitřních sil pro panely a jejich styky. Výpočet byl proveden pro zatížení, určené podle současně platných norem. Bylo předpokládáno založení na tuhém podloží.

b) Výsledky výpočtu

Dále jsou uvedeny extrémní hodnoty vnitřních sil od kombinací zatěžovacích stavů pro zatížení svislé (stálé a nahodilé užitné) a vodorovné zatížení větrem ve směru příčném nebo podélném:

Nejvyšších hodnot tlakových normálových napětí bylo dosaženo v patě stěn na úrovni z = 0, která činí:

u panelu NZD 203:	N_d = 298,39 kN/m´
u panelu NZD 204:	N_d1 = 321,31 kN/m´
	N_d2 = 364,60 kN/m´
u panelu NZD 207:
NZD 208:	N_d = 380,19 kN/m´
Nejvyšší hodnota tlakové normálové síly ve vodorovném styku „stěna – strop – stěna“ činí	N_d = 364,60 kN/m´ (styčník č. 23)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné a podélné stěny činí	Q_sd = 62,817 kN/podlaží (ve vazbě č. 23)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné stěny nepřevázaném stropními dílci činí	Q_sd = 39,032 kN/podlaží (ve vazbě č. 42)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné stěny převázaném stropními dílci činí	Q_sd = 32,058 kN/podlaží (ve vazbě č. 44)
Nejvyšších hodnot vnitřních sil v nadpraží (překladu) stěnových panelů bylo dosaženo ve vazbě č. 10:	ohybový moment M_d = 16,158 kNm
	posouvající síla Q_d = 55,474 kN

c) Posouzení únosnosti nosných stěnových dílců a jejich styků

Posouzení stěnových dílců

Panel NZD 203 – plný panel
Mezní únosnost plného dílce v tlaku	N_u = 581,4 kN/m´
Maximální normálová síla v dílci	N_d = 298,39 kN/m´ < 581,4 kN/m´ – dílec vyhovuje
Panel NZD 204 – Stěnový panel dveřní krajní
Mezní únosnost stěnového dílce v tlaku	N_u1 = 771,8 kN/m´
	N_u2 = 591,1 kN/m´
Maximální normálová síla v dílci	N_d1 = 321,31 kN/m´ < 771,8 kN/m´ – dílec (pilíř I) vyhovuje
	N_d2 = 364,60 kN/m´ < 591,1 kN/m´ – dílec (pilíř II) vyhovuje

Posouzení nadpraží stěnového panelu

	Mezní únosnost nadpraží
	posouvající síla	Q_u = 64,0 kN
	ohybový moment	M_u = 26,9 kNm
	Maximální vnitřní síly v nadpraží dílce	Q_d = 55,474 kN < 64,0 kN
		M_d = 16,158 kNm < 26,9 kNm – nadpraží dílce vyhovuje
Panel NZD 207	Stěnový panel schodišťový
NZD 208	Mezní únosnost stěnového dílce v tlaku	N_u = 584,0 kN/m´
	Maximální normálová síla v dílci	N_d = 380,19 kN/m´ < 584,0 kN/m´ – dílec vyhovuje

Posouzení styku „stěna – strop – stěna“

Mezní únosnost sledovaného styku podle současně platných ČSN je	N_ju = 842,0 kN/m´
Maximální normálová síla ve styku je ve styčníku č. 23	N_d = 364,60 kN/m´ < 842,0 kN/m´ – styk vyhovuje

Posouzení svislého styku stěnových dílců

Byly posouzeny

svislý styk příčné a podélné ztužující stěny (vazba č. 23).
	Mezní únosnost styku ve smyku podle současně platných ČSN je	Q_ju = 81,5 kN/podlaží
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	Q_d = 62,817 kN/podlaží < 81,5 kN/podlaží – styk vyhovuje
svislý styk příčné stěny nepřevázaný stropními dílci (vazba č. 42).
	Mezní únosnost styku ve smyku podle současně platných ČSN je	Q_ju = 153,9 kN/podlaží
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	Q_d = 39,032 kN/podlaží < 153,9 kN/podlaží – styk vyhovuje
svislý styk příčné stěny převázaný stropními dílci (vazba č. 44).
	Mezní únosnost styku ve smyku podle současně platných ČSN je	Q_ju = 188,9 kN/podlaží
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	Q_d = 32,058 kN/podlaží < 188,9 kN/podlaží – styk vyhovuje

Poznámka:
Únosnosti posuzovaných stěnových panelů a styků, ale i nosné konstrukce jako celku určené v TP podle tehdy platných předpisů nevyhovují ustanovení kap. 7 Konstrukční zásady ČSN 73 1211 (dále jen normy) a ČSN 73 1201. Proto uvedené hodnoty únosnosti stanovené podle současně platných norem nutno považovat pouze za orientační. Zvláště se jedná o stěnové panely:

příčná i podélná obvodová výztuž u pilířů z prostého betonu nevyhovuje čl. 7.4.2.1 normy;
profil příčné výztuže železobetonových pilířů nevyhovuje čl. 7.4.3.2 normy o svislé styky stěnových panelů;
plocha průřezu svislých styků v místě napojení příčné a podélné stěny není dostatečná pro důkladné zabetonování podle čl. 7.4.5.1 normy;
ve svislých spojích není navržena výztuž, omezující rozsah sekundárního poškození podle čl. 7.1.3.1 normy;

o vodorovné styky stropních panelů:

spojovací výztuž ve směru rozpětí stropních panelů, tvořená skobami z betonářské výztuže, je málo účinná a její únosnost nevyhoví čl. 7.1.2.1 normy

Závažnost těchto odchylek od ustanovení současně platných norem a předpisů je třeba zhodnotit zejména podle celkového stavu a porušení nosných konstrukcí (např. přítomnost a rozsah trhlin, rozsah koroze). V úvahu je třeba vzít i nepříznivé účinky vnějších vlivů (např. vliv dynamických účinků těžké dopravy, zvýšení agresivity prostředí atp.).

5.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ NUMERICKÉ ANALÝZY, POSOUZENÍ NAMÁHÁNÍ NOSNÝCH DÍLCŮ A STYKŮ A PŘÍPADNÝ NÁVRH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ MECHANICKÉ ODOLNOSTI A STABILITY

a) Posouzení stropních dílců podle ČSN 73 1201 prokázalo, že stropní dílce vyhovují z hlediska mezního stavu únosnosti. Dílec, u kterého byl dostupný výkres výztuže, vyhovuje požadavkům ČSN 73 1201 z hlediska použitelnosti.
b) Posouzení stěnových dílců podle ČSN 73 1201 prokázalo, že dílce vyhovují z hlediska mezního stavu únosnosti.
c) Posouzení styku „stěna – strop – stěna“ podle ČSN 73 1211 prokázalo, že styky vyhovují z hlediska mezního stavu únosnosti.
d) Posouzení svislého styku stěnových dílců mezi příčnou a podélnou stěnou podle ČSN 73 1211 prokázalo, že styk vyhovuje z hlediska mezního stavu únosnosti.
e) Návrhy opatření pro zajištění mechanické odolnosti a stability jsou obsaženy také v kap. 4.

5.3 ZÁVĚRY K VÝSLEDKŮM POSOUZENÍ STATICKÉ BEZPEČNOSTI PANELOVÝCH DOMŮ T 06 B A DOPORUČENÍ Z HLEDISKA ŘEŠENÍ REGENERACE

a) Provedená statická analýza nosné konstrukce vybraného reprezentanta osmipodlažního bytového domu panelové soustavy T 06 B prokázala pro případ uvažovaných materiálových a rozměrových charakteristik, že nosná konstrukce vyhovuje požadavkům mezního stavu únosnosti a mezního stavu použitelnosti podle současně platných předpisů.
b) Posouzení statické bezpečnosti konkrétních panelových domů realizovaných soustavou T 06 B vyžaduje provedení podrobného průzkumu a zhodnocení stavebně technického stavu, zahrnujícího uspořádání nosné konstrukce, rozměry, kvalitu materiálů, kvalitu a množství vyztužení nosných dílců a styků a zejména zhodnocení poruch a vad nosných dílců a jejich styků.
c) V případě provádění dodatečných stavebních úprav, popř. zásahů do nosné konstrukce, v jejichž důsledku může dojít k následnému překročení únosnosti nosných dílců (stěnových a stropních) a jejich styků, je nutné provést zajištění a sanaci nosné konstrukce, včetně základové konstrukce. Z uvedeného důvodu se doporučuje navrhovat pouze takové stavební úpravy, popř. zásahy do nosné konstrukce, které nebudou vyžadovat zesílení nosného systému.
d) Náhrada stávajících bytových jader zděnými bytovými jádry, popř. záměr provést střešní nástavbu, vyžaduje podrobné statické posouzení stropních i stěnových dílců a jejich styků. Doporučuje se navrhovat modernizace bytových jader s použitím lehkých sádrokartonových příček, popř. příček z lehkých zdicích prvků.
e) Při průzkumu objektu a hodnocení stavebně technického stavu je nutné věnovat mimořádnou pozornost zejména svislým stykům podélných a příčných nosných stěn, vodorovným stykům stěnových a stropních dílců, stykům a kotvení obvodových dílců a vnitřní nosné konstrukce, celkovému stavu dílců, styků a kotvení dílců předsazených lodžií a významným poruchám nosné konstrukce (trhliny ve stycích a dílcích, drcení pat a zhlaví dílců, narušené kotvení, narušení krycích vrstev a koroze nosné výztuže dílců).
f) Závažnou závadou některých panelových domů T 06 B je absence zálivkové a kotevní výztuže. Odstranění této závady vyžaduje dodatečné zásahy do nosné konstrukce.
g) Zvláštní pozornost vyžaduje prověření stavu kotvení obvodových a lodžiových dílců (průčelní, štítové, atikové), zajištění jejich celistvosti (zejména kotvení vnějších železobetonových moniérek sendvičových obvodových dílců) a dalších úprav, zajišťujících mechanickou odolnost a stabilitu obvodových a předsazených dílců, včetně stavu a narušení povrchových a krycích vrstev a koroze výztuže.

Profesní informační systém ČKAIT

Článek

Komplexní regenerace nosné konstrukce panelových domů stavební soustavy T 06 B (Jihočeská varianta) (R 1.10)

ÚVOD

1 OBJEMOVÉ, DISPOZIČNÍ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA SOUSTAVY

1.2 OBJEMOVÉ ŘEŠENÍ

1.3 DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

1.4 ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ OBJEKTŮ

2. KONSTRUKČNĚ SKLADEBNÉ ŘEŠENÍ

2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA NOSNÉHO SYSTÉMU

3 CHARAKTERISTICKÉ PROJEKTOVÉ, MATERIÁLOVÉ A MONTÁŽNÍ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

3.1 PROJEKTOVÉ VADY KONSTRUKCÍ

3.2 MONTÁŽNÍ A VÝROBNÍ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

3.3 MATERIÁLOVÉ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

3.4 VADY ODSTRANĚNÉ V PRŮBĚHU UŽÍVÁNÍ

4 CHARAKTERISTICKÉ PORUCHY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ A KONSTRUKCÍ NAVAZUJÍCÍCH

4.1 PORUCHY STYKŮ NOSNÝCH DÍLCŮ

4.2 PORUCHY OBVODOVÝCH DÍLCŮ A STYKŮ

4.3 OSTATNÍ PORUCHY

4.4 VADY VZNIKLÉ NEDOSTATEČNOU A ZANEDBANOU ÚDRŽBOU

4.5 ZÁVĚRY VÝSLEDKŮ PRŮZKUMŮ

5 POSOUZENÍ PANELOVÉ KONSTRUKCE STAVEBNÍ SOUSTAVY T 06 B Z HLEDISKA POŽADAVKŮ MECHANICKÉ ODOLNOSTI A STABILITY

5.1 STATICKÉ POSOUZENÍ OSMIPODLAŽNÍHO BYTOVÉHO DOMU T 06 B

5.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ NUMERICKÉ ANALÝZY, POSOUZENÍ NAMÁHÁNÍ NOSNÝCH DÍLCŮ A STYKŮ A PŘÍPADNÝ NÁVRH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ MECHANICKÉ ODOLNOSTI A STABILITY

5.3 ZÁVĚRY K VÝSLEDKŮM POSOUZENÍ STATICKÉ BEZPEČNOSTI PANELOVÝCH DOMŮ T 06 B A DOPORUČENÍ Z HLEDISKA ŘEŠENÍ REGENERACE