Komplexní regenerace nosné konstrukce panelových domů stavební soustavy T 06 B (Západočeská varianta – Plzeň) (R 1.11)

MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR
SEKCE STAVEBNICTVÍ
Na Františku 32, Praha 1

Program MPO ČR na podporu výzkumu a vývoje
Regenerace panelových domů
Praha 2003

Zpracoval: Stavební fakulta Českého vysokého učení technického

Řešitelé: prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Stavební fakulta ČVUT (vedoucí řešitel úkolu); Ing. Antonín Hruška, CSc., Stavební fakulta ČVUT; Ing. Jiří Karas, CSc., Stavební fakulta ČVUT; Ing. Daniela Bedlovičová, Stavební fakulta ČVUT; Ing. Malila Noori, Stavební fakulta ČVUT; Ing. Jan Pašek, Stavební fakulta ČVUT; Ing. Václav Vimmr, CSc., STÚ-K, a. s., Praha; Ing. Václav Jansta, STÚ-K, a. s., Praha; Ing. Vladimír Viták, STÚ-K, a. s., Praha; Ing. Václav Honzík, Torion projekční kancelář, s. r. o., Plzeň; Ing. Jiří Balihar, Magistrát města Plzeň

Kód publikace: II/5

ISBN tištěné publikace: 80-86364-44-5

Vydavatel tištěné verze: Informační centrum ČKAIT

MPO souhlasí se zveřejněním pomůcky.

Omlouváme se za špatnou čitelnost některých vyobrazení způsobenou nekvalitním stavem dostupných archivních předloh.

Obsah

	Úvod
1	Objemové, dispoziční a architektonické řešení
1.1	Základní charakteristika stavební soustavy
1.1.1	Objemové a tvarové řešení
1.1.2	Popis konstrukce
1.1.3	Základní technicko-ekonomické parametry
1.1.4	Realizace stavební soustavy v ČR
1.2	Objemové řešení
1.3	Dispoziční řešení
1.4	Architektonické řešení
2	Konstrukčně skladebné řešení
2.1	Základní charakteristika nosného systému
2.2	Skladba nosné konstrukce
2.3	Způsoby založení panelové soustavy
2.4	Nosné dílce
2.4.1	Stropní panely
2.4.2	Stropní panely lodžiové a markýzové
2.4.3	Stěnové panely
2.4.4	Štítové panely
2.5	Ostatní prvky soustavy
2.5.1	Obvodový plášť
2.5.2	Schodiště
2.5.3	Příčky
2.5.4	Další dílce
2.6	Konstrukčně statické řešení
2.6.1	Vodorovné ztužení
2.6.2	Svislé ztužení
2.6.3	Styky nosných dílců
3	Charakteristické projektové a montážní vady nosných konstrukcí
3.1	Úvod
3.2	Projektové vady nosných konstrukcí
3.2.1	Založení
3.2.2	Vnitřní nosné stěny
3.2.3	Podélné zavětrování
3.2.4	Štítové stěny
3.2.5	Stěny průčelí
3.2.6	Stropy
3.2.7	Střecha
3.2.8	Lodžie, markýzy
3.3	Montážní a výrobní vady nosných konstrukcí
3.3.1	Založená
3.3.2	Vnitřní nosné stěny
3.3.3	Štítové stěny
3.3.4	Stěny průčelí
3.3.5	Stropy
3.3.6	Střecha
3.3.7	Lodžie, markýzy
3.3.8	Styky nosných dílců
3.3.9	Ostatní
4	Charakteristické poruchy nosných konstrukcí
4.1	Výsledky průzkumů
4.1.1	Poruchy nosných dílců
4.1.2	Poruchy styků nosných dílců
4.1.3	Poruchy obvodových dílců
4.1.4	Poruchy předsazených konstrukcí
4.1.5	Poruchy ostatní
4.1.6	Závěry z výsledků průzkumů
4.2	Shrnutí nejzávažnějších vad a poruch, vyskytujících se u nosné konstrukce stavební soustavy T 06 B ZčKMV – Plzeň
5	Posouzení panelové konstrukce stavební soustavy T 06 B z hlediska požadavků mechanické odolnosti a stability
5.1	Statické posouzení osmipodlažního bytového domu T 06 B
5.1.1	Popis nosné konstrukce
5.1.2	Únosnost vybraných vnitřních nosných stěnových panelů podle ČSN 73 1201 a ČSN 73 1211
5.1.3	Únosnost vybraných stropních dílců podle ČSN 73 1201
5.1.4	Únosnost a tuhost vybraných styků nosných dílců podle ČSN 73 1211
5.1.5	Numerická analýza a posouzení namáhání nosných dílců a styků
5.2	Shrnutí výsledků numerické analýzy, posouzení namáhání nosných dílců a styků a případný návrh opatření pro zajištění mechanické odolnosti a stability
5.3	Závěry k výsledkům posouzení statické bezpečnosti panelových domů T 06 B a doporučení z hlediska řešení regenerace

ÚVOD

V roce 1960 byly Státním výborem pro výstavbu stanoveny zásady pro „pokusné projekty, stavby a směrnice pro přípravu nových typových podkladů“. V „pokusných projektech“ měla být ověřena nová technologická řešení, nové hmoty a výrobky jak pro hrubou stavbu, tak pro dokončovací cyklus prací. V jednotlivých krajích bylo zpracováno 15 návrhů na základě různých technologií (panelová, litý beton, montovaný skelet), vedle toho v tehdejším Studijním a typizačním ústavu v Praze šest experimentálních projektů. Paleta těchto projektů byla vybrána tak, že se navrhly nejprůžnější možné varianty konstrukčního a materiálového řešení, různé výškové hladiny a dispoziční řešení; podle těchto podkladů byla pak realizována experimentální výstavba v krajích.

Nové byty, které se měly být postaveny do roku 1970, představovaly celou jednu třetinu bytového fondu. Byly vyvinuty nové typové podklady pro bytovou výstavbu na základě vyhodnocení surovinové základny, montážních možností a experimentálních staveb. Základem řady typových podkladů byla krabicová panelová konstrukce s příčnými nosnými stěnami, která se stala hlavním konstrukčním systémem v bytové výstavbě. Návrhy byly provedeny pro dva základní rozpony: 3,60 m a 6,00 m. Nové typové podklady obsahovaly různé velikosti bytů pro 1 až 6 osob.

Největšího uplatnění a rozšíření doznaly typy T 06 B (modul M = 3,60 m) v několika materiálových variantách a ve dvou výškových hladinách (4 a 8 podlaží) a T 08 B (modul M = 6,0 m). Typ T 06 B byl používán ve všech krajích. Později byl rovněž přepracován na čtyřtunovou technologii. Tyto typy byly dopracovány v roce 1964 ve Studijním a typizačním ústavu a v roce 1965 schváleny. Přestože byly určeny pro výstavbu ve 3. a 4. pětiletce, přetrvaly v omezeném rozsahu až do 7. pětiletky. Typy T 06 B a T 08 B vycházely ze zásady funkčního oddělení nosných a nenosných konstrukcí; výjimkou byl štít, který plnil dvě funkce – nosnou a tepelně izolační.

V Čechách bylo odzkoušeno několik materiálových variant obvodových plášťů panelové soustavy T 06 B, které vycházely z možností materiálové základny příslušného kraje. V Západočeském kraji se jednalo o obvodový plášť keramzitbetonový, vyráběný z keramzitu z Vintířova.

Západočeská krajská materiálová varianta soustavy (ZčKMV) T 06 B byla vypracována v září 1963 podle v té době ještě neschváleného typového podkladu, zpracovaného Krajským projektovým ústavem (KPÚ) Brno, pobočka Gottwaldov. Základní typový podklad (ZTP) byl schválen ministerstvem výstavby v Praze dne 3. března 1962. Doba platnosti tohoto typu byla stanovena do roku 1970, se zahájením výstavby podle KMV od roku 1963. Ve věstníku ministerstva výstavby ze dne 2. července 1963, částkou 13 byl publikován souhlas projektování nových typů podle schváleného ZTP a zpracovaného ÚTP. Konečné schválení pevné odbytové ceny bylo provedeno závěrečným schvalovacím protokolem po vyhodnocení nulté série. KMV byla KPÚ zpracována podle typizačního úkolu předloženého v březnu 1963 a doplňku ze srpna 1963 a schváleného OV ZKNV ze dne 5. září 1963. V roce 1965 zpracoval KPÚ v Plzni revizi KMV soustavy; na jejím základě byl zpracován doplněk typového podkladu č. 1.

Realizací ZčKMV T 06 B byly pověřeny podniky Pozemní stavby Plzeň a Pozemní stavby Karlovy Vary. Na přelomu 60. a 70. let byla KMV v Plzni nahrazena tehdy nově vyvinutou soustavou PS 69 a realizaci KMV postupně v plném rozsahu převzaly Pozemní stavby Karlovy Vary. Každý z prováděcích podniků průběžně prováděl vlastní dílčí modifikace stavební soustavy.

Tato publikace se zabývá problematikou regenerace nosné konstrukce objektu ZčKMV stavební soustavy T 06 B, variantou Pozemní stavby Plzeň. Publikace obsahuje základní charakteristiku a popis objemového, dispozičního, architektonického a konstrukčně skladebného řešení soustavy, přehled zjištěných projektových, montážních a výrobních vad s komentářem. Část věnovaná poruchám nosných konstrukcí obsahuje kromě přehledu charakteristických poruch i popis jejich důsledků pro konstrukci a popis vhodného postupu a technického řešení jejich sanace. Závěrečná část publikace obsahuje komentář a vyhodnocení statického posouzení vybraného reprezentanta soustavy. Text publikace je podle potřeby doplněn tabulkami, zjednodušenými výkresy projektové dokumentace a fotografiemi. Základními výchozími podklady pro zpracování publikace byly typový podklad soustavy včetně doplňku č. 1 zpracovaného po revizi KMV, projektová dokumentace konkrétních realizovaných objektů a příslušné normy, předpisy a směrnice pro navrhování a projektování panelových domů platné v době výstavby, a dále poznatky zjištěné během průzkumů, provedených v květnu až červenci 2000 ve vybraných objektech této soustavy v různých lokalitách města Plzně.

1 OBJEMOVÉ, DISPOZIČNÍ A ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

1.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA STAVEBNÍ SOUSTAVY

Panelová soustava T 06 B byla určena pro výstavbu bytů a ubytovacích zařízení ve všech krajích České republiky a v Praze.

Generální projektant celostátního typového podkladu: Studijní a typizační ústav Praha

Zpracovatel celostátního úplného typového podkladu (ÚTP): KPÚ Brno – pobočka Gottwaldov

Zpracovatel západočeské krajské materiálové varianty (ZčKMV): KPÚ Plzeň – vývojová skupina

Jedná se o malorozponovou soustavu s modulem příčných nosných stěn 3,60 m. V úplném typovém celostátním podkladu byla zpracována série sekcí hloubky 9,60 – 10,80 – 12,00 – 13,20 m, bodové domy jsou 4 a 8podlažní s variantami bydlení jídelní kout, pracovní kuchyně, komory v každém druhém podlaží, komory u bytů a komory na mezipodestách.

V ZčKMV byla použita zástavba s hloubkou převážně 9,60 m, resp. 12,00 m, ojediněle 10,80 m. Byl položen hlavní důraz na kuchyni a jídelní kout a možnosti optimální diferenciace příslušné kategorie. Z celé série sekcí ÚTP byly vybrány a upraveny takové sekce, které by splňovaly výrobní podmínky, při zachování optimálních podmínek urbanistické skladby a příslušného procentuálního podílu jednotlivých kategorií.

1.1.1 Objemové a tvarové řešení

Objekty této soustavy byly v KMV řešeny převážně jako řadové a bodové. Soustava obsahuje řadové a koncové sekce pro hladinu zástavby 4, 6 a 8 podlaží při konstrukční výšce podlaží 2,80 m. Tyto objekty byly realizovány ze sekcí o hloubce 9,60 m (podlažnost 4 a 6 nadzemních podlaží) a 12,00 m (podlažnost 4 a 8 nadzemních podlaží). Objekty byly buď nepodsklepené, nebo s polozapuštěným suterénem (viz obr. 1, 2, 3), v posledním období podsklepené (před přechodem na typ PSG).

Obr. 1 Řadový bytový dům se čtyřmi nadzemními podlažími – pohled na jižní (zadní) fasádu objektu

Obr. 2 Řadový bytový dům se šesti nadzemními podlažími – pohled na západní (vstupní) průčelí objektu

Obr. 3 Řadový bytový dům s osmi nadzemními podlažími – pohled na jižní (vstupní) fasádu objektu

Tvarově jsou domy řešeny jako kvádry na obdélníkovém půdorysu, výjimečně na půdorysu zalomeném, kopírujícím tvar ulice. Strohost fasády je narušována lodžiemi (částečně předsazenými před líc fasády) a předloženými vstupními schodišti. Střechy domů jsou ploché; jsou na nich umístěny strojovny výtahů (kromě 4podlažních objektů) a tlumicí komory s ventilačními hlavicemi vyústění vzduchotechniky (viz obr. 4, 5, 6).

Výjimkou z výše uvedeného je několik deskových objektů s 10 nadzemními podlažími, realizovanými v samotné Plzni. Tyto domy jsou založeny na tvarově členitějším půdorysu, vstup mají v úrovni terénu na mezipodestu schodiště; řešení lodžií a střech je shodné s řadovými objekty.

Obr. 4 Pohled čelní. Dvousekce 634 – 635 – C + D (koncová levá a koncová pravá)

Obr. 5 Pohled zadní. Dvousekce 634 – 635 – D + C (koncová pravá a koncová levá)

Obr. 6 Pohled boční. Dvousekce 634 – 635 – D (koncová pravá)

1.1.2 Popis konstrukce

Stěnový příčný nosný systém, osová vzdálenost stěn 3 600 mm. Podélné ztužující stěny kromě ztužující funkce navíc zpravidla zároveň oddělují místnosti dvou různých bytů, nebo byt a schodišťový prostor. Založení objektů na základových pasech. Domy KMV jsou řešeny jako bodové a řadové, ojediněle deskové.

Jedna sekce řadových domů je tvořena pěti moduly po 3,60 m. Jsou použity zalomené sekce, tzn. že jedna dvousekce (dilatační úsek) má 9 modulů. Ve středním modulu každé sekce je umístěna vertikální komunikace – dvouramenné schodiště, nad 4 podlaží výtah v zrcadle schodiště. Konstrukční výška podlaží je 2 800 mm.

Předsazený obvodový plášť KMV byl realizován zejména jako celostěnový, u deskových objektů jako skládaný z parapetních pásů a meziokenních vložek. Štítové panely jsou jednovrstvé. Podrobnější popis konstrukčního řešení je uveden v kap. 2.

1.1.3 Základní technicko-ekonomické parametry

V době návrhu a výstavby objektů této soustavy bylo sledováno zvýšení technicko-ekonomické úrovně hromadné bytové výstavby, její zprůmyslnění a zhospodárnění, což vedlo k vyhodnocení materiálové a výrobní základny kraje. Materiálové hledisko se projevilo použitím betonu a železobetonu pro vnitřní nosné a ztužující stěny, horizontální konstrukce a celostěnové příčky. Doplňkové příčky jsou dřevotřískové. Obvodový plášť včetně štítů je z keramzitbetonu.

Technologie výstavby ZčKMV soustavy T 06 B byla původně dvoutunová (montáž jeřábem ZB 45), později čtyřtunová (jeřáb MB 80). Objekty byly plně montované i včetně základových pasů, byly ale realizovány i základy monolitické. Pro dvoutunovou technologii bylo uvažováno a zpracováno celkem 76 kusů prvků, pro čtyřtunovou technologii ještě dalších 18 prvků. Celkem se tedy jednalo o 94 kusů, z nichž celostátně bylo převzato 29 prvků a 65 kusů bylo zpracováno pro krajské použití.

Poznámka:
V tomto přehledu nejsou zahrnuty dílce pro realizaci deskových domů.

1.1.4 Realizace stavební soustavy v ČR

Panelová soustava T 06 B doznala v celé ČR značného rozšíření, její výstavba probíhala od 60. až do 80. let. V Západočeském kraji se na výstavbě této soustavy podílely Pozemní stavby Plzeň (varianta Plzeň) a Pozemní stavby Karlovy Vary (varianta Karlovy Vary), objekty obou variant se v některých drobnostech odlišovaly. Významné lokality, realizované z domů soustavy T 06 B varianta Plzeň, jsou zejména sídliště Doubravka a Skvrňany v Plzni.

Realizace varianty Plzeň probíhala od první poloviny šedesátých let do počátku let sedmdesátých v Plzni a v jejím okolí, poté byla nahrazena soustavou PS 69. Pozemní stavby Karlovy Vary ale ve výstavbě domů své varianty pokračovaly i dále, a to i v okolí města Plzně. Z tohoto důvodu je v Západočeském kraji varianta Karlovy Vary rozšířenější.

1.2 OBJEMOVÉ ŘEŠENÍ

Stavební soustava T 06 B ZčKMV obsahuje sekce samostatné, řadové a koncové pro hladinu zástavby 4, 6 a 8 nadzemních podlaží při konstrukční výšce podlaží 2,80 m. Pro hloubku zástavby 9,60 m (výška 4 × 2,80 m a 6 × 2,80 m) se používaly tyto sekce:

434, 435, 634, 635 – forma bydlení pracovní kuchyně, komory na mezipodestách,
412 – forma bydlení pracovní kuchyně a komory u bytů.

Hloubka zástavby 12,00 m (výška 4 × 2,80 m a 8 × 2,80 m) obsahuje sekce:

466, 467, 866, 867 – kuchyně s jídelním koutem, komory na mezipodestách.

Sekce v příslušných polohách jsou značeny jako:

řadová základní = a;
řadová s dilatací = b;
koncová levá = c;
koncová pravá = d.

Oproti ZTP i ÚTP byly domy, resp. dilatační úseky řadových domů ZčKMV, realizovány jako dvousekce (434 + 435, 634 + 635, 466 + 467, 866 + 867), i s ohledem na to, že byly použity sekce zalomené. Základní jednotkou je dvousekce – dvojdům, která v urbanistickém řešení umožňovala skladbu různých objektů. Výjimkou byla sekce 412, která byla realizována jako jednodům.

Byly rozlišovány dvousekce:

samostatná = S;
řadová s dilatací = B;
koncová levá = C;
koncová pravá = D.

Dvousekce byly označovány dvěmi trojmístnými čísly ve tvaru zlomku, s indexem příslušné polohy. První číslo trojmístného čísla znamená podlažnost, další číslo sekce. Pro názornost lze uvést jako příklad čtyřpodlažní řadovou dilatační dvousekci, složenou ze čtyřpodlažních sekcí č. 34 a 35 pod označením $\frac{434}{434}\text{B}$ .

Objemový standard KMV v zásadě odpovídá ÚTP. Řešení obsahuje byty s následujícím složením kategorií, (jsou uvedeny obvyklé velikosti užitkových ploch bytů):

hloubka 9,60 m	byty II. kategorie: dvě obytné místnosti, cca 33 m² užitné plochy;
	byty III. kategorie: dvě obytné místnosti, 49 m² užitné plochy;
	byty IV. kategorie: tři obytné místnosti, 61 ÷ 65 m² užitné plochy;
	byty V. kategorie: čtyři obytné místnosti, cca 69 m² užitné plochy;
hloubka 12,00 m	byty I. kategorie: jedna obytná místnost, cca 20 m² užitné plochy;
	byty II. kategorie: dvě obytné místnosti, cca 34 m² užitné plochy;
	byty III. kategorie: dvě obytné místnosti, cca 57 ÷ 61 m² užitné plochy;
	byty IV. kategorie: tři obytné místnosti, cca 60 ÷ 66 m² užitné plochy;
	byty V. kategorie: čtyři obytné místnosti, cca 77 m² užitné plochy.

Obytné domy byly navrženy bez podsklepení. Výškové osazení domů s úrovní 1.NP ve výšce cca 1,00 až 1,40 m nad terénem umožňuje základní přizpůsobení při spádu terénu cca 5 až 7 % zapuštěním hospodářského vstupu. Výškové osazení objektů předpokládá vytvoření instalačního nebo polozapuštěného suterénního podlaží, které zaručuje kvalitu bytů v 1. NP.

Výjimku z výše uvedeného představují deskové domy, které byly realizovány v omezeném množství. Jedná se o domy s deseti nadzemními podlažími, jejichž sekce měly pouze hlavní vstup (nejsou hospodářské vstupy) v úrovni terénu, a to na mezipodestu schodiště. Tyto domy mají polozapuštěné suterénní podlaží.

Občanské vybavení je zpravidla řešeno v objektech mimo dům. Technické vybavení bytu: kuchyňská linka, spižní skříň, vestavěná šatní skříň nebo šatna, komora nebo sklepní box. Bytová jádra typu B 3 ve dvou velikostech.

Vytápění a příprava teplé užitkové vody ústřední. U 6, 8 a 10podlažní zástavby výtah v zrcadle schodiště každé sekce, strojovna na střeše objektu.

1.3 DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ

Užitné plochy bytů a původní uvažovaná velikostní kategorie do značné míry neodpovídají současným požadavkům. Přestože byla snaha vyloučit spaní z jedné obytné místnosti (nejmenší počet obytných místností pro byty určité velikostní kategorie uvádí tab. 1), u většiny se uvažuje s jedním lůžkem v obývacím pokoji. Tento standard lze v současnosti připustit pouze u bytů I. až III. velikostní kategorie, a to ještě pouze tehdy, dosahuje-li plocha obývacího pokoje velikosti uvedené v ČSN 73 4301 Obytné budovy, čl. 31 – viz tab. 2.

ČSN 73 4301 uvádí následující požadavky:

(čl. 30) Velikostní kategorie bytů se označují římskými řadovými číslicemi I až VIII, které udávají vždy největší počet osob, pro něž je byt určen. Do tohoto počtu se zahrnují i děti bez ohledu na jejich věk. Jsou-li v bytě určeném pro čtyři, šest nebo osm osob dvě jednolůžkové ložnice, doplňuje se označení velikostní kategorie písmenem „d“ (např. IVd.). Kategorie bytu se nezvyšuje započítáváním dětské postýlky.

(čl. 31) Byt určité velikostní kategorie musí mít současně alespoň:

a) nejmenší dovolený počet obytných místností podle tab. 1;

Tab. 1 Nejmenší počet obytných místností pro byty dané velikostní kategorie

Velikostní kategorie bytu	I	II	III	IV	IVd	V	VI	VId	VII	VIII	VIIId
Nejmenší počet obytných místností	1	2	3	3	4	4	4	5	5	5	6

Poznámka:
U bytů III. a vyšší velikostní kategorie se do počtu obytných místností nezapočítávají obytné kuchyně.

a) nejmenší dovolené plochy místností rozhodujících pro určení velikostní kategorie bytu podle tab. 2;
b) prostory příslušenství podle čl. 48 odpovídající velikosti a vybavení;
c) možnost vybavení základním nábytkem a zařízením bytu.

(čl. 47, zkráceno) Místnost pro spaní jedné osoby musí mít objem nejméně 20 m³, pro spaní dvou osob nejméně 31 m³.

(čl. 48) V každém bytě musí být navrženo příslušenství, zahrnující nejméně prostory:
a) vstupní;
b) pro vaření;
c) pro uskladnění potravin;
d) pro osobní hygienu;
e) pro umístění záchodové mísy;
f) pro uložení úklidových prostředků.

čl. 75, zkráceno) Bytové domy musí mít:
a) listovní schránky;
b) prostor pro ukládání dětských kočárků;
c) prostor pro ukládání dětských kol a mopedů;
d) prostor pro prádelnu, sušárnu, popř. žehlírnu;
e) komory pro skladování předmětů, popř. potravin;
f) prostory a zařízení pro vytápění v domech s ústředním vytápěním podle druhu vytápění a druhu použitého paliva;
g) prostory pro palivo v domech s lokálním vytápěním;
h) zařízení pro hygienicky a požárně nezávadné odstraňování a související ukládání odpadků;
i) ocelovou rohožku a škrabák na boty.

Navíc jsou doporučeny:
a) klepače na koberce;
b) věšáky na prádlo;
c) popelnicové prefabrikované boxy.

Tab. 2 Nejmenší dovolené plochy místností, rozhodujících pro určení velikostní kategorie bytu; pro srovnání jsou uvedeny i plochy místností bytů v objektech ZčKMV T 06 B – Plzeň

Charakteristika funkčního využití místnosti	Min. plocha místnosti v m²		Velikostní kategorie bytu
Charakteristika funkčního využití místnosti	ČSN 734301	KMV T 06B	Velikostní kategorie bytu
Obývací pokoj bez stolování	16 18 20	16,0 od 16,3 od 16,3	I., II., III., IV., IVd., V., VI., VId., VII., VIII., VIIId.
Obývací pokoj s úplným stolováním	16 24 24	od 16,3 od 16,3 –	I., II., III., IV., IVd., V., VI., VId., VII., VIII., VIIId.
Obývací pokoj bez stolování s 1 lůžkem	16	–	I., II.
Obývací pokoj s úplným stolováním s 1 lůžkem	18	–	I., II.
Obývací pokoj bez stolování s 1 lůžkem	20	od 16,3	III.
Pracovní kuchyně	5 6 8	od 4,4 od 4,4 –	I., II., III., IV., IVd., V., VI., VId., VII., VIII., VIIId.
Kuchyně s úplným stolováním	6 10 12 15	od 8,3 od 8,3 11,86 –	I., II., III., IV., IVd., V., VI., VId., VII., VIII., VIIId.
Obytná kuchyně nahrazující obývací pokoj	18 20	– od 12,1	I. II.
Obytná kuchyně s 1 lůžkem nahrazující obývací pokoj	20	14,2	I.
Ložnice s 1 lůžkem	8	od 7,9	I. až VIIId.
Ložnice s 2 lůžky	12	od 10,1	I. až VIIId.

Poznámka:
Do plochy bytu se nezapočítává plocha zabudovaného nábytku, zahrnuje se naopak plocha kuchyňské linky.

Současné plošné požadavky ve vztahu k velikostní kategorii bytu zařazují prostor na vaření převážně do skupiny pracovní kuchyně a směřují stolování do obývacího pokoje, čímž se opět zvyšují požadavky na jeho plochu (viz tab. 2).

Z příkladů dispozičních řešení bytů a uvedených požadavků je zřejmé, že původní kategorizace bytů je z dnešního hlediska naprosto nevyhovující. Nevyhovující jsou rovněž ložnice původně určené pro dvě osoby, které mají plochy menší než 12 m², a ložnice pro jednu osobu s plochou menší než 8 m², u kterých bývá při světlé výšce bytů 2,62 m rovněž problémem i splnění požadavků čl. 47 na vzduchový objem místností pro spaní.

Dnešním požadavkům rovněž nevyhovuje hygienické zářízení bytů. Objekty ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly vybavovány průmyslově vyráběnými bytovými jádry typu B 3 ve dvou velikostech (postupně došlo ke sjednocení jader pouze na pravá), které kvůli velikosti a dispozičnímu řešení neumožňují umístění pračky. Příčky okolo jádra byly dřevotřískové. Bytové jádro obsahuje koupelnu a WC a dále zahrnuje návaznosti na kuchyňskou sestavu a sporák, včetně zařízení a rozvodů zdravotních instalací a elektrických rozvodů, větrání jádra a odsavač par nad sporákem.

Minimální vybavení obytných domů ZčKMV soustavy T 06 B obsahovalo:

kočárkárnu pro ¹/₃ bytů v domě;
poštovní schránky;
skříň na potraviny doručované donáškou;
místo pro výlevku (pro úklid domu);
výtah pro domy 6 a 8podlažní;
elektrického vrátného;
příprava a rozvod pro společnou televizní anténu;
podíl prádelny;
dále byly u vchodů osazovány rohožky a škrabáky na boty a byly realizovány přístřešky pro popelnice, klepací stojany na koberce a věšáky na prádlo.

Byty těchto domů byly kromě minimální vybavenosti vybaveny:

úklidovou skříní;
šatní skříní nebo šatnou (0,9 bm na osobu);
potravinovou komorou nahrazující sklepní box;
lodžií u max. 50 % bytů.

Jak vyplývá ze srovnání uvedených přehledů s příslušnou částí normy ČSN 73 4301, jsou požadavky na vybavení splněny (mimo položky „g“, která je ovšem pro daný způsob vytápění domů bezpředmětná).

Návrh obsahoval celkem 17 různých druhů bytů.

Výtahy byly v 6 a 8podlažních domech umisťovány v ose schodišťového prostoru. Strojovna byla stejně jako v ÚTP navržena na střeše objektu, uvažovalo se i se strojovnou ve vstupním podlaží.

Obr. 7 Dispozice 1. nadzemního podlaží. Dvousekce 634 – 635 – C (koncová levá)

Obr. 8 Dispoziční řešení 2. a 3. nadzemního podlaží

Obr. 9 Dispoziční řešení 4. a 5. nadzemního podlaží

Obr. 10 Dispozice 1. nadzemního (vstupního) podlaží. Dvousekce 866 – 867 – C (koncová levá)

Obr. 11 Dispozice 2. – 7. nadzemního (typického) podlaží. Dvousekce 866 – 867 – C (koncová levá)

1.4 ARCHITEKTONICKÉ ŘEŠENÍ

Stavební soustava T 06 B je technologicky a konstrukčně jednotný systém, který už ve svém principu nedává prostor pro architektonickou různorodost. Použitelnost sekcí a skladebnost při výstavbě byly limitovány zejména ekonomickými hledisky a snahou po minimalizaci výrobní náročnosti.

Bytové domy ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly navrženy pro výšku zástavby 4, 6 a 8 nadzemních podlaží. Objekty byly řadové a bodové. Z důvodu narušení objemové a tvarové jednotvárnosti sídlišť bylo realizováno několik deskových domů s deseti nadzemními podlažími.

Řadové domy sestávaly ze zalomených sekcí, dilatační celek byl tvořen tzv. dvousekcí – vždy dvěma sekcemi. Délka jedné dvousekce (dilatačního úseku), tvořené devíti moduly po 3,60 m, je skladebně 32,40 m. Skladebná hloubka sekcí je 9,60 m (pro 4 a 6podlažní zástavbu) nebo 12,00 m (pro 4 a 8podlažní zástavbu) viz obr. 12. Bodové domy se realizovaly pouze jako čtyřpodlažní objekty o hloubce 9,60 m. Deskové domy byly pouze desetipodlažní s hloubkou 10,80 m.

Schodišťový prostor (u 6, 8 a 10podlažní zástavby s výtahem) byl umístěn v prostředním modulu sekcí, byl přisazen k zadní fasádě. Obvodový plášť byl realizován převážně z celostěnových panelů, deskové objekty mají plášť skládaný z parapetních pásů a meziokenních vložek (viz obr. 13, 14).

Povrchová úprava obvodového pláště a štítů byla řešena buď jako strukturovaný pohledový beton (dodáváno z výrobny), nebo byl proveden vymývaný povrch nebo latexový nátěr fasády (dodatečná úprava po montáži). Ojediněle se vyskytuje objekt s celoplošným obkladem fasády keramickou mozaikou (viz obr. 15). Zpravidla všechny štíty jsou dodatečně zatepleny a opatřeny obkladem z hliníkových plechů. Úprava soklu pohledový beton, vymývaný oblázkový povrch nebo keramický obklad. V současnosti je již u několika domů realizováno zateplení obvodového pláště, povrchová úprava (tenkovrstvá omítka) je opatřena nátěry s výrazným barevným řešením.

Tvarově byly domy řešeny jako kvádry převážně na obdélníkovém půdorysu; výjimečně se vyskytují domy na půdorysu zalomeném, nebo objekty na členitém půdorysu. Deskové domy mají členitý půdorys. Střechy byly ploché zpravidla v jedné výškové úrovni pro celý objekt, výjimečně byl realizován řadový objekt složený ze 6podlažních i 8podlažních dvousekcí. Na střechách jsou umístěny strojovny výtahů a hlavice vyústění vzduchotechniky.

Jednotvárnost fasády byla oživována lodžiemi (částečně předsazenými před líc fasády), u řadových a bodových domů předloženými vstupními schodišti se zapuštěným závětřím (deskové domy mají vstupy v úrovni terénu); výjimečně se vyskytují průchody domy v příčném směru v úrovni terénu. Zábradlí lodžií jsou kovová s výplní z drátěného skla, zábradlí vnějších schodišť jsou kovová se svislou tyčovou výplní. Bylo zjištěno několik ojedinělých případů, kdy lodžie byly dodatečně uzavřeny proskleným pláštěm. U jednodomů (sekce 412) byly realizovány víceúčelové lodžie pro funkční využití dvěma byty; lodžie byla rozdělena ocelovou stěnou s výplní z eternitové desky a drátovým sklem (viz obr. 16, 17, 18).

Obr. 12 Řadový bytový dům na zalomeném půdorysu, sestávající ze šestipodlažní i osmipodlažních (v pozadí) sekcí – pohled na jižní fasádu

Obr. 13 Deskový bytový dům s deseti nadzemními podlažími – objekt má tvarově členitý půdorys a lodžie orientované i do štítů

Obr. 14 Deskový bytový dům s deseti nadzemními podlažími – obvodový plášť je skládaná z parapetních pásů a meziokenních vložek

Obr. 15 Řadový bytový dům se čtyřmi nadzemními podlažími – atypické řešení povrchové úpravy fasády – obklad keramickou mozaikou

Obr. 16 Řadový bytový dům – řešení hlavního vstupu do objektu

Obr. 17 Deskový bytový dům – řešení hlavního vstupu do objektu

Obr. 18 Řadový bytový dům – průchody v příčném směru v úrovni terénu

2 KONSTRUKČNĚ SKLADEBNÉ ŘEŠENÍ

2.1 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA NOSNÉHO SYSTÉMU

Konstrukční soustava T 06 B, Západočeská krajská materiálová varianta – Plzeň.

Řadové a bodové domy, výška zástavby 4, 6, 8 nadzemních podlaží.

Deskové domy, výška zástavby 10 nadzemních podlaží.

Realizovány objekty se zapuštěným instalačním podlažím nebo polozapuštěným suterénem.

Malorozponová soustava s jednotným modulem 3,60 m.

Hloubka sekcí řadových a bodových domů 9,60 m (pro 4 a 6 nadzemních podlaží) a 12,00 m (pro 4 a 8 nadzemních podlaží), délka dvousekce (dilatačního úseku) 32,40 m.

Hloubka deskových domů 10,80 m.

Strojovna výtahu je na střeše, výtahová šachta uvnitř objektu.

2.2 SKLADBA NOSNÉ KONSTRUKCE

Řadové a deskové domy jsou tvořeny minimálně dvěma sekcemi – tzv. dvousekcemi. Pokud má objekt více než jednu dvousekci, jsou dvousekce vzájemně odděleny dilatačními spárami. Bodové domy jsou tvořeny jedinou sekcí.

Osová vzdálenost příčných nosných stěn je 3 600 mm, konstrukční výška podlaží je 2 800 mm. Podélné ztužující stěny jsou umístěny tak, že jejich osy leží v přímce modulové osnovy. KMV je doplněna lodžiemi.

Spodní stavba (tedy základy, instalační, resp. podzemní podlaží), předložená schodiště, obvodový plášť a strojovny výtahů umístěné na střeše objektů nejsou součástí typového podkladu konstrukční soustavy.

Jednovrstvé štítové stěny spojují funkci nosnou i tepelně izolační, jsou použity panely z keramzitbetonu.

Při návrhu nosné konstrukce konstrukční soustavy T 06 B v závislosti na částech schválených jako závazné musel projektant dodržet:

a) rozměrová schémata konstrukční soustavy ve skladebných rozměrech,
b) skladebné rozměry základních dílců,
c) konstrukci styků a spojení základních dílců.

2.3 ZPŮSOBY ZALOŽENÍ PANELOVÉ SOUSTAVY

Spodní stavba stavební soustavy, tedy i základy, nebyla součástí ÚTP. Objekty byly zakládány na pasech, byly navrženy základy montované i monolitické. Způsob založení obsažený ve výkresovém elaborátu a ve statickém výpočtu byl uvažován jako typický a v každém projektu byl upraven podle konkrétních podmínek staveniště.

V ÚTP ZčKMV jsou navrženy základové pasy montované, a to ve třech šířkách, které se opakují podle zatížení u jednotlivých stěn u objektu 4 – 6 – 8podlažního. Pro 4podlažní zástavbu bylo uvažováno s minimálním dovoleným namáháním zeminy 1,50 kg.cm^-2 (150 kPa), u objektů 6 a 8podlažních byly základy ze statických důvodů navrhovány na minimální dovolené namáhání zeminy 2,00 kg.cm^-2 (200 kPa).

Pro výšku zástavby 4 a 6 podlaží byly navrženy montované pásy o šířce 700 mm u štítů a 1 000 mm u vnitřních nosných zdí. Pro výšku 8 podlaží jsou prefabrikované pásy navrženy v šířkách 1 000 mm, resp. 1 400 mm. V místech dilatací byly pro 4 a 6podlažní zástavbu používány montované pasy široké 1 400 mm; pro 8podlažní zástavbu byly navrženy monolitické základové pasy široké 1 900 mm z betonu zn. B 170. Prefabrikované základové pásy měly výšku 250 mm, byly provedeny z betonu B 250 (viz obr. 19, 20, 21, 22). Plocha pod prefabrikovanými základy byla vyrovnána vrstvou jemného písku o maximální tloušťce 100 mm. Podsyp podélných obvodových stěn pláště byl proveden ze škváry.

Pokud byly základové poměry výrazněji odlišné od poměrů typických, navrhovaly se pod příčné stěny zpravidla monolitické pasy na příslušné dovolené namáhání zeminy, a to zpravidla z betonu zn. B 105 nebo B 135; v tomto případě se monolitické pasy prováděly rovněž i pod obvodovými stěnami. Vrchní líc základů (pod bloky NB) byl stažen věncem, provedeným ze čtyř podélných profilů ovázaných třmínky.

Ochrana proti působení zemní vlhkosti byla u zdiva a podlahy vedlejšího vstupu realizována izolací z jedné vrstvy lepenky A 500H a dvou asfaltových nátěrů. Vodorovná hydroizolace je položena na podkladní betonovou mazaninu tloušťky 100 mm, svislá na obvodové zdivo a chráněná přizdívkou z plných cihel tl. 75 mm. Izolace proti vlhkosti mezi prvky instalačního podlaží a obvodovými a příčnými stěnami nadzemních podlaží je navržena z cementové malty s vodotěsnící přísadou Betaforix (17 kg.m^-3 malty).

Obr. 19 Základy z monolitického betonu. Dvousekce 634 – 635 – C (koncová levá)

Obr. 20 Varianty vyztužení monolitických základových pasů

Obr. 21 Základy z prefabrikovaných dílců. Dvousekce 466 – 467 – C (koncová levá)

Obr. 22 Dílce pro montované základy

2.4 NOSNÉ DÍLCE

2.4.1 Stropní panely

Stropní panely interiérové jsou plné železobetonové, o tloušťce 120 mm a skladebné délce 3 600 mm. Panely se používaly ve skladebných šířkách 600, 1 200, 2 400 mm. Instalační panely s otvory pro rozvod sítí technických zařízení byly navrženy pouze ve skladebných šířkách 2 400 mm (viz tab. 3 až 11).

Pro vynesení stěn strojovny výtahu na stropě nejvyššího podlaží se používaly průvlaky o průřezu 200 až 400 mm a skladebné délce 3 800 mm, na příčné stěny osazované na ozub. Otvor pro výlez (u 4 podlažní zástavby přímo na střechu, u 6, 8 a 10podlažních objektů do strojovny výtahu) byl v prostupovém stropním panelu, širokém 1 200 mm.

Stropní dílce byly navrženy ve dvou stupních únosnosti, a to normální a zesílené (rozdíl byl ve způsobu vyztužení); obě varianty se vyráběly z betonu zn. B 250 o objemové hmotnosti 2 300 kg.m^-3 (objemová hmotnost železobetonu 2 500 kg.m^-3) (viz obr. 23, 24, 25).

Obr. 23 Stropní panel normální PZD 75(148) – 240/360

Obr. 24 Stropní panel zesílený PZD 76(149) – 240/360

Obr. 25 Stropní panel instalační PZD 124(154) – 240/360

2.4.2 Stropní panely lodžiové a markýzové

Nosná vodorovná konstrukce lodžií o hloubce 1 800 mm byla složena ze dvou panelů skladebné šířky (směrem od fasády k okapové hraně) 600 a 1 200 mm. Skladebná výška a délka panelů je 120 mm resp. 3 600 mm, pro výrobu použit beton zn. B 250 o objemové hmotnosti 2 300 kg.m^-3 (objemová hmotnost železobetonu 2 500 kg.m^-3) (viz tab. 3 až 11). Jedná se o běžné panely; dílce šířky 600 mm jsou shodné se stejně širokými panely pro stropy v interiéru. Pro markýzy se používaly oba typy panelů; u panelů šířky 1 200 mm byla část dílce v interiéru, část v exteriéru tvořila markýzu o délce vyložení 330 mm. Při montáži markýz z panelů širokých 600 mm (z toho 270 mm v tloušťce obvodového pláště a 330 mm vyložení) byly tyto panely provizorně podepřeny, než došlo k jejich dostatečnému zatížení obvodovým pláštěm ve vyšším podlaží.

2.4.3 Stěnové panely

Svislé nosné konstrukce panelové soustavy byly montované z panelů na celou výšku podlaží tloušťky 140 mm (skladebně 150 mm). Skladebná výška panelů byla 2 660 mm, skladebná šířka příčných nosných panelů byla 1 200 mm a 2 400 mm, u čtyřtunové technologie i 4 800 mm. Pro podélné stěny se navíc používaly dílce o skladebných šířkách 1 050 mm, u čtyřtunové technologie i 3 450 mm. Používaly se stěnové panely plné, panely s dveřním otvorem se zabudovanou ocelovou zárubní a panely schodišťové (skladebná délka a výška 2 400 mm, resp. 1 400 mm) (viz obr. 26).

Panely mají úpravy pro vzájemné spojení, spojení se stropními dílci a pro připojení obvodového pláště (podrobněji viz kap. 2.6.3). Stěnové panely se vyráběly z betonu zn. B 170 o objemové hmotnosti 2 300 kg.m^-3, a to buď z prostého betonu s minimální konstrukční výztuží, nebo ze železobetonu (objemová hmotnost 2 500 kg.m^-3) (viz tab. 3 až 11). Dovolená excentricita pro osazování nosných stěnových dílců byla ± 20 mm.

Obr. 26 Stěnový panel dveřní NZD 367 – 240/270

2.4.4 Štítové panely

Štítové stěny byly jednovrstvé, z keramzitbetonových panelů na celou výšku podlaží. Panely měly bez povrchových úprav tloušťku 290 mm (skladebně 300 mm), skladebnou výšku 2 800 mm a skladebné šířky 1 500 mm a 2 400 mm, u deskových domů i 1 200 mm. Používaly se štítové panely plné a panely s okenním otvorem (viz tab. 3 až 11).

Obdobně byly řešeny obvodové panely lodžiové (nosné), a to pouze ve skladebné šířce 1 500 mm.

Obvodové panely štítové i obvodové panely lodžiové byly vyrobeny ze slabě vyztuženého keramzitbetonu KB 60 o objemové hmotnosti 1 250 kg.m^-3 (viz obr. 27 až 35).

Obr. 27 Výkres skladby dílců – instalační podlaží. Dvousekce 634 – 635 – C (koncová levá)

Obr. 28 Výkres skladby dílců 1. nadzemního podlaží. Dvousekce 634 – 635 – C (koncová levá)

Obr. 29 Výkres skladby dílců – 2. nadzemní podlaží. Dvousekce 634 – 635 – C (koncová levá)

Obr. 30 Výkres skladby dílců – 3. nadzemní podlaží. Dvousekce 634 – 635 – C (koncová levá)

Obr. 31 Výkres skladby dílců – 4. a 5. nadzemní podlaží. Dvousekce 634 – 635 – C (koncová levá)

Obr. 32 Výkres skladby dílců – 6. nadzemní podlaží. Dvousekce 634 – 635 – C (koncová levá)

Obr. 33 Výkres skladby dílců – 8. nadzemní (poslední) podlaží. Dvousekce 866 – 867 – C (koncová levá)

Obr. 34 Výkres skladby dílců – 1. nadzemní (vstupní) podlaží. Dvousekce 866 – 867 – C (koncová levá)

Obr. 35 Výkres skladby dílců – 2. až 7. nadzemní (typické) podlaží. Dvousekce 866 – 867 – C (koncová levá)

Tab. 3 Přehled dílců – dvoutunová technologie

Tab 4. Výpis prvků pro dvousekce 434 – 435, 634 – 635 (4T – technologie)

Označení	Značka prvku	434 – 435				634 – 635
Označení	Značka prvku	S	B	C	D	S	B	C	D
A1	PZD 75 – 240 / 360	100	100	100	100	134	134	134	134
A2	PZD 76 – 240 / 360	28	28	28	28	44	44	44	44
A3	PZD 121 – 240 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–
A5	PZD 123 – 240 / 360	5	5	5	5	7	7	7	7
A6	PZD 124 – 240 / 360	15	15	15	15	21	21	21	21
A7	PZD 75 – 120 / 360	4	4	4	4	8	8	8	8
A8	PZD 76 – 120 / 360	10	10	10	10	14	14	14	14
A9	XZD 4 – 120 / 360	14	14	14	14	20	20	20	20
A10	PZD 120 – 120 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4
A12	PZD 75 – 60 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4
A13	PZD 76 – 60 / 360	12	12	12	12	16	16	16	16
A17	A 17 – T / 06B	–	–	–	–	2	2	2	2
B1	NZD 341 – 240 / 270	12	20	20	12	16	28	28	16
B2	NZD 367 – 240 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B3	NZD 368 – 240 / 270	6	6	6	6	10	10	10	10
B4	NZD 370 – 240 / 270	2	2	2	2	4	4	4	4
B5	NZD 369 – 240 / 270	6	6	6	6	10	10	10	10
B8	NZD 342 – 105 / 270	2	2	2	2	4	4	4	4
B7	NZD 341 – 120 / 270	12	20	20	12	16	28	28	16
B9	NZD 343 – 240 / 140	12	12	12	12	20	20	20	20
B10	NZD 344 – 240 / 140	6	6	6	6	10	10	10	10
B11	NZD 345 – 240 / 140	6	6	6	6	10	10	10	10
B12	NZD 346 – 240 / 130	–	–	–	–	–	–	–	–
B51	NZD 371 – 480 / 270	16	24	24	16	26	38	38	26
B52	NZD 372 – 245 / 270	8	8	8	8	12	12	12	12
B53	NZD 373a – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B54	NZD 373b – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B55	NZD 373c – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B56	NZD 373d – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B57	NZD 374 – 345 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B58	NZD 375 – 345 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
B59	NZD 376a – 480 / 270	2	2	2	2	3	3	3	3
B60	NZD 376b – 480 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
B61	NZD 376c – 480 / 270	2	2	2	2	3	3	3	3
B62	NZD 376d – 480 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
B63	NZD 377a – 480 / 270	12	12	12	12	18	18	18	18
B64	NZD 377b – 480 / 270	4	4	4	4	6	6	6	6
B65	NZD 378a – 120 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B66	NZD 378b – 120 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
C1	HKD 320 – 110 / 140	12	12	12	12	20	20	20	20
C2	HKD 322 – 140 / 160	8	8	8	8	12	12	12	12
C3	HKD 321 – 120 / 360	6	6	6	6	10	10	10	10
C4	C4 – T06 B	14	14	14	14	14	14	14	14
C5	C4 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4
D1	NKD 327 – 360 / 280	40	40	40	40	60	60	60	60
D2	NKD 301 – 315 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
D3	NKD 348 – 240 / 280	4	–	4	–	6	–	6	–
D4	NKD 302 – 240 / 280	20	–	8	12	30	–	12	18
D5	NKD 303 – 150 / 280	4	–	4	–	6	–	6	–
D6	NKD 304 – 150 / 280	4	–	–	4	6	–	–	6
D7 L/P	NKD 305 L/P – 150 / 270	6 6	6 6	6 6	6 6	8 8	8 8	8 8	8 8
D8	NKD 306 – 150 / 280	4	4	4	4	6	6	6	6
D9	NKD 307 – 150 / 280	4	4	8		6	6	12	–
D11 L/P	NKD 309 L/P – 140 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
D12	NKD 310 – 135 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
D13	NKD 311 – 225 / 105	6	6	6	6	10	10	10	10
D14	NKD 312 – 360 / 130	2	2	2	2	2	2	2	2
D10 L/P	NKD 308 L/P – 140 / 270	2 2	2 2	2 2	2 2	2 2	2 2	2 2	2 2
D16	NKD 314 – 150 / 140	–	–	–	–	–	–	–	–
D17	NZT 48 – 280	–	8	8	–	–	12	12	–
D18	NLD 49 – 280 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–
D19	NLD 50 – 280 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–
D1 a	NKD 327a – 360 / 280	8	8	8	8	14	14	14	14
D1 +	NKD 327+ – 360 / 280	12	12	12	12	18	18	18	18
E1	XZR 7 – 240 / 20	–	–	–	–	–	–	–	–
E2	XZR 6 – 360 / 20	18	18	18	18	18	18	18	18
E3	XZR 7 – 480 / 20	4	–	2	2	4	–	2	2
E4	XZR 9 – 480 / 20	–	4	4	–	–	4	4	–
E5	E 5 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4
E6	E 5 – T 06 B	–	–	–	–	6	6	6	6
P1	NZD 391 – 345 / 270-8	–	–	–	–	–	–	–	–
P3	NZD 393a – 345 / 270-8	16	16	16	16	24	24	24	24
P4	NZD 393b – 345 / 270-8	8	8	8	8	12	12	12	12
S1	STAV. PREF.	2	2	2	2	–	–	–	–
S2	STAV. PREF.	4	4	4	4	4	4	4	4
S5	350 / 200	–	–	–	–	6	6	6	6
S6	345 / 220	–	–	–	–	2	2	2	2
Z1	ZZD 301 – 260 / 70	5	5	5	5	5	5	5	5
Z2	ZZD 302 – 520 / 70	4	–	2	2	4	–	2	2
Z3	ZZD 303 – 130 / 100	–	–	–	–	–	–	–	–
Z4	ZZD 304 – 260 / 100	–	–	–	–	–	–	–	–
Z5	ZZD 305 – 520 / 100	16	16	16	16	16	16	16	16
Z7	ZZD 307 – 260 / 140	–	4	4	–	–	4	4	–
M1	NZZ 301 – 360 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16
M2	NZZ 302 – 330 / 150	3	3	3	3	3	3	3	3
M3	NZZ 303 – 240 / 150	8	8	8	8	8	8	8	8
M4	NZZ 304 – 360 / 165	18	18	20	16	18	18	20	16
M5	NZZ 305 – 360 / 165	2	2	3	1	2	2	3	1
M6	NZZ 306 – 360 / 150	2	2	2	2	2	2	2	2

Tab. 5 Výpis prvků pro dvousekce 466 – 467, 866 – 867 a sekci 412 (4T technologie)

Označení	Značka prvku	466 – 467				866 – 867				412
Označení	Značka prvku	S	B	C	D	S	B	C	D	S
A1	PZD 75 – 240 / 360	114	114	114	114	200	200	200	200	48
A2	PZD 76 – 240 / 360	16	16	16	16	32	32	32	32	28
A3	PZD 121 – 240 / 360	10	10	10	10	18	18	18	18	–
A5	PZD 123 – 240 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–	5
A6	PZD 124 – 240 / 360	20	20	20	20	36	36	36	36	5
A7	PZD 75 – 240 / 360	35	43	39	39	59	75	67	67	1
A8	PZD 76 – 120 / 360	27	19	23	23	51	35	43	43	3
A9	XZD 4 – 120 / 360	26	26	26	26	48	48	48	48	6
A10	PZD 120 – 120 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4	2
A12	PZD 75 – 60 / 360	19	19	19	19	27	27	27	27	2
A13	PZD 76 – 60 /360	19	19	19	19	47	47	47	47	5
A17	A 17 – T 06 B	–	–	–	–	2	2	2	2	–
B1	NZD 341 – 240 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	2
B2	NZD 367 – 240 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	3
B3	NZD 368 – 240 / 270	8	8	8	8	16	16	16	16	3
B4	NZD 370 – 240 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	3
B5	NZD 369 – 240 / 270	8	8	8	8	16	16	16	16	3
B8	NZD 342 – 105 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	–
B7	NZD 341 – 120 / 270	32	40	40	32	48	84	84	68	8
B9	NZD 343 – 240 / 140	24	24	24	24	56	56	56	56	6
B10	NZD 344 – 240 / 140	2	2	2	2	2	2	2	2	3
B11	NZD 345 – 240 / 140	2	2	2	2	2	2	2	2	3
B12	NZD 346 – 240 / 130	4	4	4	4	4	4	4	4	–
B51	NZD 371 – 480 / 270	19	35	35	19	39	71	71	39	8
B52	NZD 372 – 345 / 270	17	17	17	17	33	33	33	33	3
B53	NZD 373a – 480 / 270	–	4	4	–	–	4	4	–	–
B54	NZD 373b – 480 / 270	5	1	1	5	9	1	1	9	–
B55	NZD 373c – 480 / 270	4	8	4	8	8	16	8	16	–
B56	NZD 373d – 480 / 270	8	4	8	4	14	14	14	14	–
B57	NZD 374 – 345 / 270	6	6	6	6	2	2	2	2	1
B58	NZD 375 – 345 / 270	2	2	2	2	16	16	16	16	–
B59	NZD 376a – 480 / 270	8	8	8	8	–	–	–	–	1
B60	NZD 376b – 480 / 270	–	–	–	–	8	8	8	8	–
B61	NZD 376c – 480 / 270	4	4	4	4	–	–	–	–	1
B62	NZD 376d – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	4
B63	NZD 377a – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	4
B64	NZD 377b – 480 / 270	–	–	–	–	16	16	16	16	–
B65	NZD 378a – 120 / 270	8	8	8	8	8	8	8	8	–
B66	NZD 378b – 120 / 270	4	4	4	4	–	–	–	–
C1	HKD 320 – 110 / 140	12	12	12	12	28	28	28	28	6
C2	HKD 322 – 140 / 160	8	8	8	8	16	16	16	16	4
C3	HKD 321 – 120 / 360	6	6	6	6	14	14	14	14	3
C4	C 4 – T 06 B	14	14	14	14	14	14	14	14	7
C5	C 4 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4	2
D1	NKD 327 – 360 / 280	50	50	50	50	102	102	102	102	16
D2	NKD 301 – 315 / 270	3	3	3	3	3	3	3	3	–
D3	NKD 348 – 240 / 280	8	–	4	4	16	–	8	8	4
D4	NKD 302 – 240 / 280	24	–	12	12	48	–	24	24	20
D5	NKD 303 – 150 / 280	4	–	4	–	8	–	8	–	8
D6	NKD 304 – 150 / 280	4	–	–	4	8	–	–	8	8
D7 L/P	NKD 305 L/P – 150 / 270	10 10	10 10	10 10	10 10	18 18	18 18	18 18	18 18	4 4
D8	NKD 306 – 150 / 280	4	4	4	4	8	8	8	8	–
D9	NKD 307 – 150 / 280	4	4	8	–	8	8	16	–	–
D11 L/P	NKD 309 L/P – 140 / 270	8 8	8 8	8 8	8 8	16 16	16 16	16 16	16 16	–
D12	NKD 310 – 135 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	3
D13	NKD 311 – 225 / 105	9	9	9	9	21	21	21	21	–
D14	NKD 312 – 360 / 130	2	2	2	2	2	2	2	2	1
D10 L/P	NKD 308 L/P – 140 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D16	NKD 314 – 150 / 140	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D17	NZT 48 – 280	–	8	8	–	–	16	16	–	–
D18	NLD 49 – 280 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D19	NLD 50 – 280 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D1 a	NKD 327a – 360 / 280	–	–	–	–	–	–	–	–	3
D1 +	NKD 327 + – 360 / 280	–	–	–	–	–	–	–	–	16
E1	XZR 7 – 240 / 20	2	2	3	1	2	2	3	1	–
E2	XZR 6 – 360 / 20	18	18	18	18	18	18	18	18	10
E3	XZR 7 – 480 / 20	4	–	2	2	4	–	2	2	4
E4	XZR 9 – 480 / 20	–	4	4	–	–	4	4	–	–
E5	E 5 – T 06 B	6	6	6	6	6	6	6	6	2
E6	E 5 – T 06 B	–	–	–	–	6	6	6	6	–
P1	NZD 391 – 345 / 270-8	8	–	4	4	16	–	8	8	–
P3	NZD 393a – 345 / 270-8	4	4	4	4	8	8	8	8	8
P4	NZD 393b – 345 / 270-8	7	7	7	7	15	15	15	15	8
S1	STAV. PREF.	2	2	2	2	–	–	–	–	1
S2	STAV. PREF.	6	6	6	6	6	6	6	6	2
S5	350 / 200	–	–	–	–	6	6	6	6	–
S6	345 / 220	–	–	–	–	2	2	2	2	–
Z1	ZZD 301 – 260 / 70	11	9	10	10	–	–	–	–	2
Z2	ZZD 302 – 520 / 70	4	–	2	2	–	–	–	–	4
Z3	ZZD 303 – 130 / 100	–	–	–	–	6	6	6	6	–
Z4	ZZD 304 – 260 / 100	8	8	8	8	10	–	5	5	–
Z5	ZZD 305 – 520 / 100	16	16	16	16	–	–	–	–	8
Z7	ZZD 307 – 260 / 140	–	5	5	–	40	40	40	40	–
M1	NZZ 301 – 360 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16	8
M2	NZZ 302 – 330 / 150	7	7	7	7	7	7	7	7	1
M3	NZZ 303 – 240 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16	4
M4	NZZ 304 – 360 / 165	18	18	20	16	18	18	20	16	12
M5	NZZ 305 – 360 / 165	4	4	6	2	4	4	6	2	2
M6	NZZ 306 – 360 / 150	2	2	2	2	2	2	2	2	1

Tab. 6 Výpis prvků pro dvousekce 434 – 435, 634 – 635 pro revizi soustavy (4T – technologie)

Označení	Značka prvku	434 – 435				634 – 635
Označení	Značka prvku	S	B	C	D	S	B	C	D
A1	PZD 75 – 240 / 360	98	98	98	98	132	132	132	132
A2	PZD 76 – 240 / 360	34	34	34	34	50	50	50	50
A3	PZD 121 – 240 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–
A5	PZD 123 – 240 / 360	5	5	5	5	7	7	7	7
A6	PZD 124 – 240 / 360	15	15	15	15	21	21	21	21
A7	PZD 75 – 120 / 360	10	10	10	10	20	20	20	20
A8	PZD 76 – 120 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–
A9	XZD 4 – 120 / 360	20	20	20	20	28	28	28	28
A10	PZD 120 – 120 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4
A12	PZD 75 – 60 / 360	6	6	6	6	6	6	6	6
A13	PZD 76 – 60 / 360	14	14	14	14	22	22	22	22
A17	–	–	–	–	–	2	2	2	2
B1	NZD 341 – 240 / 270	10	10	10	10	14	14	14	14
B2	NZD 367 – 240 / 270	3	3	3	3	5	5	5	5
B3	NZD 368 – 240 / 270	6	6	6	6	10	10	10	10
B4	NZD 370 – 240 / 270	3	3	3	3	5	5	5	5
B5	NZD 369 – 240 / 270	6	6	6	6	10	10	10	10
B6	NZD 373 – 240 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B7	NZD 341 – 120 / 270	16	16	16	16	24	24	24	24
B9	NZD 343 – 240 / 140	12	12	12	12	20	20	20	20
B10	NZD 344 – 240 / 140	6	6	6	6	10	10	10	10
B11	NZD 345 – 240 / 140	6	6	6	6	10	10	10	10
B12	NZD 346 – 240 / 130	–	–	–	–	–	–	–	–
B51	NZD 371 – 480 / 270	16	32	32	16	24	48	48	24
B52	NZD 372 – 345 / 270	10	10	10	10	16	16	16	16
B53	NZD 373a – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B54	NZD 373b – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B55	NZD 373c – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B56	NZD 373d – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B57	NZD 374 – 345 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B58	NZD 375 – 345 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
B59	NZD 376a – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B60	NZD 376b – 480 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
B61	NZD 376c – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B62	NZD 376d – 480 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
B63	NZD 377a – 480 / 270	12	12	12	12	18	18	18	18
B64	NZD 377b – 480 / 270	4	4	4	4	6	6	6	6
B65	NZD 378a – 120 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
B66	NZD 378b – 120 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
C1	HKD 320 – 110 / 140	12	12	12	12	20	20	20	20
C2	HKD 322 – 140 / 160	8	8	8	8	12	12	12	12
C3	HKD 321 – 120 / 360	6	6	6	6	10	10	10	10
C4	C4 – T 06 B	14	14	14	14	14	14	14	14
C5	C4 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4
D1	NKD 327 – 360 / 280	56	56	56	56	84	84	84	84
D2	NKD 301 – 315 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
D3	NKD 348 – 240 / 280	4	–	4	–	6	–	6	–
D4	NKD 302 – 240 / 280	20	–	8	12	30	–	12	18
D5	NKD 303 – 150 / 280	16	8	12	12	24	12	18	18
D6	NKD 304 – 150 / 280	16	8	12	12	24	12	18	18
D7	NKD 305 – 150 / 270	16	16	16	16	24	24	24	24
D8	NKD 306 – 150 / 280	–	–	–	–	–	–	–	–
D9	NKD 307 – 150 / 280	–	–	–	–	–	–	–	–
D11	NKD 309 – 135 / 270	16	16	16	16	24	24	24	24
D12	NKD 310 – 130 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
D13	NKD 311 – 225 / 105	6	6	6	6	10	10	10	10
D14	NKD 312 – 360 / 130	2	2	2	2	2	2	2	2
D15	NKD 313 – 150 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
D16	NKD 314 – 150 / 140	2	2	2	2	2	2	2	2
D17	NZT 18 – 280	–	16	16	–	–	24	24	–
D18	NLD 49 – 280 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2
D19	NLD 50 – 280 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2
D20	NKD 51 – 130 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2
D21	NKD 49 – 370 / 200	–	–	–	–	4	4	4	4
E1	XZR 7 – 240 / 20	–	–	–	–	–	–	–	–
E2	XZR 6 – 360 / 20	18	18	18	18	18	18	18	18
E3	XZR 7 – 480 / 20	4	–	2	2	4	4	–	2
E4	XZR 9 – 480 / 20	–	4	4	–	–	4	4	–
E5	E 5 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4
E6	E 5 – T 06 B	–	–	–	–	6	6	6	6
E7	XZR 7 – 120 / 20	4	4	4	4	4	4	4	4
P1	NZD 391 – 345 / 270-8	–	–	–	–	–	–	–	–
P2	NZD 392 – 345 / 270-8	8	8	8	8	12	12	12	12
P3	NZD 393a – 345 / 270-8	12	12	12	12	18	18	18	18
P4	NZD 393b – 345 / 270-8	4	4	4	4	6	6	6	6
S1	STAV.PREF.	2	2	2	2	–	–	–	–
S2	STAV.PREF.	4	4	4	4	4	4	4	4
Z1	ZZD 301 – 260 / 70	5	5	5	5	5	5	5	5
Z2	ZZD 302 – 520 / 70	4	–	2	2	4	4	–	2
Z3	ZZD 303 – 130 / 100	4	4	4	4	4	4	4	4
Z4	ZZD 304 – 260 / 100	–	–	–	–	–	–	–	–
Z5	ZZD 305 – 520 / 100	16	16	16	16	16	16	16	16
Z7	ZZD 307 – 260 / 140	–	4	4	–	–	4	4	–
M1	NZZ 301 – 360 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16
M2	NZZ 302 – 330 / 150	3	3	3	3	3	3	3	3
M3	NZZ 303 – 240 / 150	8	8	8	8	8	8	8	8
M4	NZZ 304 – 360 / 165	18	18	20	16	18	18	20	16
M5	NZZ 305 – 360 / 165	2	2	3	1	2	2	3	1
M6	NZZ 306 – 360 / 150	2	2	2	2	2	2	2	2

Tab. 7 Výpis prvků pro dvousekce 466 – 467, 866 – 867 a sekci 412 pro revizi (4T technologie)

Označení	Značka prvků	466 – 467				866 – 867				412
Označení	Značka prvků	S	B	C	D	S	B	C	D	S
A1	PZD 75 – 240 / 360	114	114	114	114	200	200	200	200	48
A2	PZD 76 – 240 / 360	16	16	16	16	32	32	32	32	28
A3	PZD 121 – 240 / 360	10	10	10	10	18	18	18	18	–
A5	PZD 123 – 240 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–	5
A6	PZD 124 – 240 / 360	20	20	20	20	36	36	36	36	5
A7	PZD 75 – 240 / 360	33	40	35	38	59	75	61	68	1
A8	PZD 76 – 120 / 360	29	22	27	24	53	42	51	44	3
A9	XZD 4 – 120 / 360	26	26	26	26	46	46	46	46	6
A10	PZD 120 – 120 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4	2
A12	PZD 75 – 60 / 360	19	19	19	19	27	27	27	27	3
A13	PZD 76 – 60 / 360	19	19	19	19	47	47	47	47	4
A17	A 17 – T 06 B	–	–	–	–	2	2	2	2	–
B1	NZD 341 – 240 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	2
B2	NZD 367 – 240 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	3
B3	NZD 368 – 240 / 270	8	8	8	8	16	16	16	16	3
B4	NZD 370 – 240 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	3
B5	NZD 369 – 240 / 270	8	8	8	8	16	16	16	16	3
B8	NZD 342 – 105 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	–
B7	NZD 341 – 120 / 270	32	40	40	32	68	84	84	68	8
B9	NZD 343 – 240 / 140	16	16	16	16	32	32	32	32	6
B10	NZD 344 – 240/ 140	6	6	6	6	14	14	14	14	3
B11	NZD 345 – 240 / 140	6	6	6	6	14	14	14	14	3
B12	NZD 346 – 240 / 130	4	4	4	4	4	4	4	4	–
B51	NZD 371 – 480 / 270	19	35	35	19	39	71	71	39	8
B52	NZD 372 – 345 / 270	17	17	17	17	33	33	33	33	3
B53	NZD 373a – 480 / 270	–	4	4	–	–	8	8	–	–
B54	NZD 373b – 480 / 270	5	1	1	5	9	1	1	9	–
B55	NZD 373c – 480 / 270	4	8	4	8	8	16	8	16	–
B56	NZD 373d – 480 / 270	8	4	8	4	16	8	16	8	–
B57	NZD 374 – 345 / 270	6	6	6	6	14	14	14	14	–
B58	NZD 375 – 345 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2	1
B59	NZD 376a – 480 / 270	8	8	8	8	16	16	16	16	–
B60	NZD 376b – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	–
B61	NZD 376c – 480 / 270	4	4	4	4	8	8	8	8	–
B62	NZD 376d – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	1
B63	NZD 377a – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	4
B64	NZD 377b – 480 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	4
B65	NZD 378a – 120 / 270	8	8	8	8	16	16	16	16	–
B66	NZD 378b – 120 / 270	4	4	4	4	8	8	8	8	–
C1	HKD 320 – 110 / 140	12	12	12	12	28	28	28	28	6
C2	HKD 322 – 140 / 160	8	8	8	8	16	16	16	16	4
C3	HKD 321 – 120 / 360	6	6	6	6	14	14	14	14	3
C4	C4 T 06 B	14	14	14	14	14	14	14	14	7
C5	C4 T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4	2
D1	NKD 327 – 360 / 280	50	50	50	50	102	102	102	102	35
D2	NKD 301 – 315 / 270	3	3	3	3	3	3	3	3	–
D3	NKD 348 – 240 / 280	8	–	4	4	16	–	8	8	4
D4	NKD 302 – 240 / 280	24	–	12	12	48	–	24	24	20
D5	NKD 303 – 150 / 280	4	–	–	4	8	–	8	–	8
D6	NKD 304 – 150 / 280	4	–	–	4	8	–	–	8	8
D7	NKD 305 – 150 / 270	20	20	20	20	18 18	36	36	36	36
D8	NKD 306 – 150 / 280	4	4	4	4	8	8	8	8	–
D9	NKD 307 – 150 / 280	4	4	8	–	8	8	16	–	–
D11	NKD 309 – 140 / 270	16	16	16	16	32	32	32	32	–
D12	NKD 310 – 135 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	3
D13	NKD 311 – 225 / 105	9	9	9	9	21	21	21	21	–
D14	NKD 312 – 360 / 130	2	2	2	2	2	2	2	2	1
D15	NKD 313 – 140 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D16	NKD 314 – 150 / 140	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D17	NZT 18 – 280	–	8	8	–	–	16	16	–	–
D18	NLD 49 – 280 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2	–
D19	NLD 50 – 280 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2	–
D20	NKD 51 – 130 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2	3
D21	NKD 49 – 370 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–	16
E1	XZR 7 – 240 / 20	2	2	3	1	2	2	3	1	–
E2	XZR 6 – 360 / 20	18	18	18	18	18	18	18	18	10
E3	XZR 7 – 480 / 20	4	–	2	2	4	–	2	2	4
E4	XZR 9 – 480 / 20	–	4	4	–	–	4	4	–	–
E5	E 5 – T 06 B	6	6	6	6	6	6	6	6	2
E6	E 5 – T 06 B	–	–	–	–	6	6	6	6	–
E7	XZR 7 – 120 / 20	–	–	–	–	–	–	–	–	–
P1	NZD 391 – 345 / 270-8	8	–	4	4	16	–	8	8	–
P2	NZD 392 – 345 / 270-8	–	–	–	–	–	–	–	–	8
P3	NZD 393a – 345 / 270-8	7	7	7	7	15	15	15	15	4
P4	NZD 393b – 345 / 270-8	7	7	7	7	15	15	15	15	4
S1	STAV. PREF.	2	2	2	2	–	–	–	–	1
S2	STAV. PREF.	6	6	6	6	6	6	6	6	2
S5	350 / 200	–	–	–	–	6	6	6	6	–
S6	345 / 220	–	–	–	–	2	2	2	2	–
Z1	ZZD 301 – 260 / 70	11	9	10	10	–	–	–	–	2
Z2	ZZD 302 – 520 / 70	4	–	2	2	–	–	–	–	4
Z3	ZZD 303 – 130 / 100	–	–	–	–	6	6	6	6	–
Z4	ZZD 304 – 260 / 100	8	9	9	8	10	–	5	5	–
Z5	ZZD 305 – 20 / 100	16	16	16	16	–	–	–	–	8
Z7	ZZD 307 – 260 / 140	–	5	5	–	40	40	40	40	–
M1	NZZ 301 – 360 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16	8
M2	NZZ 302 – 330 / 150	7	7	7	7	7	7	7	7	1
M3	NZZ 303 – 240 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16	4
M4	NZZ 304 – 360 / 165	18	18	20	16	18	18	20	16	12
M5	NZZ 305 – 360 / 165	4	4	6	2	4	4	6	2	2
M6	NZZ 306 – 360 / 150	2	2	2	2	2	2	2	2	1

Tab. 8 Výpis prvků pro dvousekce 434 – 435, 634 – 635 (2T technologie)

Označení	Značka prvku	434 – 435				634 – 635
Označení	Značka prvku	S	B	C	D	S	B	C	D
A1	PZD 75 – 240 / 360	100	100	100	100	134	134	134	134
A2	PZD 76 – 240 / 360	28	28	28	28	44	44	44	44
A3	PZD 121 – 240 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–
A5	PZD 123 – 240 / 360	5	5	5	5	7	7	7	7
A6	PZD 124 – 240 / 360	15	15	15	15	21	21	21	21
A7	PZD 75 – 120 / 360	4	4	4	4	8	8	8	8
A8	PZD 76 – 120 / 360	10	10	10	10	14	14	14	14
A9	XZD 4 – 120 / 360	14	14	14	14	20	20	20	20
A10	PZD 120 – 120 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4
A12	PZD 75 – 60 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4
A13	PZD 76 – 60 / 360	12	12	12	12	16	16	16	16
A17	A 17 – T 06 B	–	–	–	–	2	2	2	2
B1	NZD 341 – 240 / 270	60	84	84	60	90	126	90	126
B2	NZD 367 – 240 / 270	14	14	14	14	21	21	21	21
B3	NZD 368 – 240 / 270	20	20	20	20	40	40	40	40
B4	NZD 370 – 240 / 270	8	8	8	8	13	13	13	13
B5	NZD 369 – 240 / 270	12	12	12	12	18	18	18	18
B6	NZD 373 – 240 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
B7	NZD 341 – 120 / 270	12	20	20	12	16	28	28	16
B8	NZD 342 – 240 / 270	8	8	8	8	12	12	12	12
B9	NZD 343 – 240 / 140	12	12	12	12	20	20	20	20
B10	NZD 344 – 240 / 140	6	6	6	6	10	10	10	10
B11	NZD 345 – 240 / 140	6	6	6	6	10	10	10	10
B12	NZD 346 – 240 / 130	–	–	–	–	–	–	–	–
B8x	NZD 342X – 105 / 270	4	4	4	4	6	4	4	4
C1	HKD 320 – 110 / 140	12	12	12	12	20	20	20	20
C2	HKD 322 – 140 / 360	8	8	8	8	12	12	12	12
C3	HKD 321 – 120 / 360	6	6	6	6	10	10	10	10
C4	C 4 – T 06 B	14	14	14	14	14	14	14	14
C5	C 5 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4
D1	NKD 327 – 260 / 280	40	40	40	40	60	60	60	60
D2	NKD 301 – 310 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
D3	NKD 348 – 240 / 280	4	–	4	–	6	–	6	–
D4	NKD 302 – 240 / 280	20	–	8	12	30	–	12	18
D5	NKD 303 – 250 / 280	4	–	4	–	6	–	6	–
D6	NKD 304 – 150 / 280	4	–	–	4	6	–	–	6
D7 L/P	NKD – 150 / 270	6 6	6 6	6 6	6 6	8 8	8 8	8 8	8 8
D8	NKD 306 – 150 / 280	4	4	4	4	6	6	6	6
D9	NKD 307 – 150 / 280	4	4	8	–	6	6	12	–
D11 L/P	NKD – 140 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
D12	NKD 310 – 135 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
D13	NKD 311 – 225 / 105	6	6	6	6	10	10	10	10
D14	NKD 314 – 360 / 130	2	2	2	2	2	2	2	2
D10 L/P	NKD – 140 / 270	2 2	2 2	2 2	2 2	2 2	2 2	2 2	2 2
D16	NKD 314 – 150 / 140	–	–	–	–	–	–	–	–
D17	NZT 8 – 280	–	8	8	–	–	12	12	–
D18	NLD 49 – 280 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–
D19	NLD 50 – 280 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–
D1 +	NKD 327 + – 360 / 280	12	12	12	12	18	18	18	18
D1 a	NKD 327a – 360 / 280	8	8	8	8	14	14	14	14
E1	XZR 7 – 240 / 20	–	–	–	–	–	–	–	–
E2	XZR 7 – 360 / 60	18	18	18	18	18	18	18	18
E3	XZR 7 – 480 / 20	4	–	2	2	4	–	2	2
E4	XZR 9 – 480 / 20	–	4	4	–	–	4	4	–
E5	E 5 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4
E6	E 6 – T 06 B	–	–	–	–	6	6	6	6
P1	NZD 391 – 345 / 270-8	–	–	–	–	–	–	–	–
P3	NZD 393a – 345 / 270-8	16	16	16	16	24	24	24	24
P4	NZD 393b – 345 / 270-8	8	8	8	8	12	12	12	12
S1	STAV. PREF.	2	2	2	2	–	–	–	–
S2	STAV. PREF.	4	4	4	4	4	4	4	4
S5	–	–	–	–	–	6	6	6	6
S6	–	–	–	–	–	2	2	2	2
Z1	ZZD 301 – 260 / 70	5	5	5	5	5	5	5	5
Z2	ZZD 302 – 520 / 70	4	–	2	2	4	–	2	2
Z3	ZZD 303 – 130 / 100	–	–	–	–	–	–	–	–
Z4	ZZD 304 – 260 / 100	32	32	32	32	32	32	32	32
Z5	ZZD 305 – 520 / 100	–	–	–	–	–	–	–	–
Z7	ZZD 307 – 260 / 140	–	4	4	–	–	4	4	–
M1	NZZ 301 – 360 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16
M2	NZZ 302 – 330 / 150	3	3	3	3	3	3	3	3
M3	NZZ 303 – 240 / 150	8	8	8	8	8	8	8	8
M4	NZZ 304 – 360 / 165	18	18	20	16	18	18	20	16
M5	NZZ 305 – 240 / 165	2	2	3	1	2	2	3	1
M6	NZZ 306 – 360 / 150	2	2	2	2	2	2	2	2

Tab. 9 Výpis prvků pro dvousekce 466 – 467, 866 – 867 a sekce 412 (2T technologie)

Označení	Značka prvků	466 – 467				866 – 867				412
Označení	Značka prvků	S	B	C	D	S	B	C	D	S
A1	PZD 75 – 240 / 360	114	114	114	114	200	200	200	200	48
A2	PZD 76 – 240 / 360	16	16	16	16	32	32	32	32	28
A3	PZD 121 – 240 / 360	10	10	10	10	18	18	18	18	–
A5	PZD 123 – 240 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–	5
A6	PZD 124 – 240 / 360	20	20	20	20	36	36	36	36	5
A7	PZD 75 – 120 / 360	35	43	39	39	59	75	67	67	1
A8	PZD 76 – 120 / 360	27	19	23	23	51	35	43	43	3
A9	XZD 4 – 120 / 360	26	26	26	26	48	48	48	48	6
A10	PZD 120 – 120 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4	2
A12	PZD 75 – 60 / 360	19	19	19	19	27	27	27	27	2
A13	PZD 76 – 60 / 360	19	19	19	19	47	47	47	47	5
A17	A 17 – T 06 B	–	–	–	–	2	2	2	2	–
B1	NZD 341 – 240 / 270	72	104	104	72	144	208	208	144	23
B2	NZD 367 – 240 / 270	30	26	30	26	62	54	62	54	7
B3	NZD 368 – 240 / 270	12	16	12	16	24	32	24	32	8
B4	NZD 370 – 240 / 270	13	9	9	13	25	17	17	25	7
B5	NZD 369 – 240 / 270	8	12	12	8	16	24	24	16	8
B6	NZD 373 – 240 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2	1
B7	NZD 341 – 120 / 270	44	52	52	44	92	108	108	92	8
B8	NZD 342 – 240 / 270	8	8	8	8	16	16	16	16	4
B9	NZD 343 – 240 / 140	24	24	24	24	56	56	56	56	6
B10	NZD 344 – 240 / 140	2	2	2	2	2	2	2	2	3
B11	NZD 345 – 240 / 140	2	2	2	2	2	2	2	2	3
B12	NZD 346 – 240 / 130	4	4	4	4	4	4	4	4	–
B8x	NZD 342X – 105 / 270	17	17	17	17	33	33	33	33
C1	HKD 320 – 110 / 140	12	12	12	12	28	28	28	28	6
C2	HKD 322 – 140 / 360	8	8	8	8	16	16	16	16	4
C3	HKD 321 – 120 / 360	6	6	6	6	14	14	14	14	3
C4	C 4 – T 06 B	14	14	14	14	14	14	14	14	7
C5	C 5 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4	2
D1	NKD 327 – 260 / 280	50	50	50	50	102	102	102	102	16
D2	NKD 301 – 310 / 270	3	3	3	3	3	3	3	3	–
D3	NKD 348 – 240 / 280	8	–	4	4	16	–	8	8	4
D4	NKD 302 – 240 / 280	24	–	12	12	48	–	24	24	20
D5	NKD 303 – 250 / 280	4	–	4	–	8	–	8	–	8
D6	NKD 304 – 150 / 280	4	–	–	4	8	–	–	8	8
D7 L/P	NKD – 150 / 270	10 10	10 10	10 10	10 10	18 18	18 18	18 18	18 18	4 4
D8	NKD 306 – 150 / 280	4	4	4	4	8	8	8	8	–
D9	NKD 307 – 150 / 280	4	4	8	–	8	8	16	–	–
D11 L/P	NKD – 140 / 270	8 8	8 8	8 8	8 8	16 16	16 16	16 16	16 16	–
D12	NKD 310 – 135 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	3
D13	NKD 311 – 225 / 105	9	9	9	9	21	21	21	21	–
D14	NKD 314 – 360 / 130	2	2	2	2	2	2	2	2	1
D10 L/P	NKD – 140 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D16	NKD 314 – 150 / 140	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D17	NZT 8 – 280	–	8	8	–	–	16	16	–	–
D18	NLD 49 – 280 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D19	NLD 50 – 280 / 200	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D1 +	NKD 327 + – 360 / 280	–	–	–	–	–	–	–	–	16
D1 a	NKD 327a – 360 / 280	–	–	–	–	–	–	–	–	3
E1	XZR 7 – 240 / 20	2	2	3	1	2	2	3	1	–
E2	XZR 7 – 360 / 60	18	18	18	18	18	18	18	18	10
E3	XZR 7 – 480 / 20	4	–	2	2	4	–	2	2	4
E4	XZR 9 – 480 / 20	–	4	4	–	–	4	4	–	–
E5	E 5 – T 06 B	6	6	6	6	6	6	6	6	2
E6	E 6 – T 06 B	–	–	–	–	6	6	6	6	–
P1	NZD 391 – 345 / 270-8	8		4	4	16		8	8
P3	NZD 393a – 345 / 270-8	4	4	4	4	8	8	8	8	8
P4	NZD 393b – 345 / 270-8	7	7	7	7	15	15	15	15	8
S1	STAV. PREF.	2	2	2	2	–	–	–	–	1
S2	STAV. PREF.	6	6	6	6	6	6	6	6	2
S5	–	–	–	–	–	6	6	6	6	–
S6	–	–	–	–	–	2	2	2	2	–
Z1	ZZD 301 – 260 / 70	11	9	10	10	–	–	–	–	2
Z2	ZZD 302 – 520 / 70	–	–	2	2	–	–	–	–	4
Z3	ZZD 303 – 130 / 100	–	–	–	–	6	6	6	6	–
Z4	ZZD 304 – 260 / 100	40	40	40	40	10	–	5	5	16
Z5	ZZD 305 – 520 / 100	–	–	–	–	–	–	–	–	–
Z7	ZZD 307 – 260 / 140	–	5	5	–	40	40	40	40	–
M1	NZZ 301 – 360 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16	8
M2	NZZ 302 – 330 / 150	7	7	7	7	7	7	7	7	1
M3	NZZ 303 – 240 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16	4
M4	NZZ 304 – 360 / 165	18	18	20	16	18	18	20	16	12
M5	NZZ 305 – 240 / 165	4	4	6	2	4	4	6	2	2
M6	NZZ 306 – 360 / 150	2	2	2	2	2	2	2	2	1

Tab. 10 Výpis prvků pro dvousekce 434 – 435, 634 – 635 po revizi soustavy (2T technologie)

Označení	Značka prvku	434 – 435				634 – 635
Označení	Značka prvku	S	B	C	D	S	B	C	D
A1	PZD 75 – 240 / 360	98	98	98	98	132	132	132	132
A2	PZD 76 – 240 / 360	34	34	34	34	50	50	50	50
A3	PZD 121 – 240 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–
A5	PZD 123 – 240 / 360	5	5	5	5	7	7	7	7
A6	PZD 124 – 240 / 360	15	15	15	15	21	21	21	21
A7	PZD 75 – 120 / 360	10	10	10	10	20	20	20	20
A8	PZD 76 – 120 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–
A9	XZD 4 – 120 / 360	20	20	20	20	28	28	28	28
A10	PZD 120 – 120 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4
A12	PZD 75 – 60 / 360	6	6	6	6	6	6	6	6
A13	PZD 76 – 60 / 360	14	14	14	14	22	22	22	22
A17	A 17 – T 06 B	–	–	–	–	2	2	2	2
B1	NZD 341 – 240 / 270	56	88	88	56	82	130	130	82
B2	NZD 367 – 240 / 270	15	15	15	15	23	23	23	23
B3	NZD 368 – 240 / 270	20	20	20	20	30	30	30	30
B4	NZD 370 – 240 / 270	7	7	7	7	11	11	11	11
B5	NZD 369 – 240 / 270	12	12	12	12	18	18	18	18
B6	NZD 373 – 240 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
B7	NZD 341 – 120 / 270	16	16	16	16	24	24	24	24
B8	NZD 342 – 240 / 270	12	12	12	12	18	18	18	18
B9	NZD 343 – 240 / 140	12	12	12	12	20	20	20	20
B10	NZD 344 – 240 / 140	6	6	6	6	10	10	10	10
B11	NZD 345 – 240 / 140	6	6	6	6	10	10	10	10
B12	NZD 346 – 240 / 130	–	–	–	–	–	–	–	–
C1	HKD 320 – 110 / 140	12	12	12	12	20	20	20	20
C2	HKD 322 – 140 / 360	8	8	8	8	12	12	12	12
C3	HKD 321 – 120 / 360	6	6	6	6	10	10	10	10
C4	C 4 – T 06 B	14	14	14	14	14	14	14	14
C5	C 5 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4
D1	NKD 327 – 360 / 280	56	56	56	56	84	84	84	84
D2	NKD 301 – 210 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
D3	NKD 348 – 240 / 280	4	–	4	–	6	–	6	–
D4	NKD 302 – 240 / 280	20	–	8	12	30	–	12	18
D5	NKD 303 – 250 / 280	16	8	12	12	24	12	18	18
D6	NKD 304 – 150 / 280	16	8	12	12	24	12	18	18
D7	NKD 305 – 150 / 270	16	16	16	16	24	24	24	24
D8	NKD 306 – 150 / 280	–	–	–	–	–	–	–	–
D9	NKD 307 – 150 / 280	–	–	–	–	–	–	–	–
D11	NKD 309 L/P – 140 / 270	16	16	16	16	24	24	24	24
D12	NKD 310 – 135 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–
D13	NKD 311 – 225 / 105	6	6	6	6	10	10	10	10
D14	NKD 314 – 360 / 130	2	2	2	2	2	2	2	2
D15	NKD 308 – 140 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2
D16	NKD 314 – 150 / 140	2	2	2	2	2	2	2	2
D17	NZT 8 – 280	–	16	16	–	–	24	24	–
D18	NLD 49 – 280 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2
D19	NLD 50 – 280 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2
D20	NLD 51 – 130 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2
D21	NLD 49 – 370 / 200	–	–	–	–	4	4	4	4
E1	XZR 7 – 240 / 20	–	–	–	–	–	–	–	–
E2	XZR 7 – 360 / 60	18	18	18	18	18	18	18	18
E3	XZR 7 – 480 / 20	4	–	2	2	4	–	2	2
E4	XZR 9 – 480 / 20	–	4	4	–	–	4	4	–
E5	E 5 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4
E6	E 6 – T 06 B	–	–	–	–	6	6	6	6
E7	XZR 7 – 120 / 20	4	4	4	4	4	4	4	4
P1	NZD 391 – 345 / 270-8	–	–	–	–	–	–	–	–
P2	NZD 392 – 345 / 270-8	8	8	8	8	12	12	12	12
P3	NZD 393a – 345 / 270-8	12	12	12	12	18	18	18	18
P4	NZD 393b – 345 / 270-8	4	4	4	4	6	6	6	6
S1	STAV. PREF.	2	2	2	2	–	–	–	–
S2	STAV. PREF.	4	4	4	4	4	4	4	4
Z1	ZZD 301 – 260 / 70	5	5	5	5	5	5	5	5
Z2	ZZD 302 – 520 / 70	4	–	2	2	4	–	2	2
Z3	ZZD 303 – 130 / 100	4	4	4	4	4	4	4	4
Z4	ZZD 304 – 260 / 100	32	32	32	32	32	32	32	32
Z5	ZZD 305 – 520 / 100	–	–	–	–	–	–	–	–
Z7	ZZD 307 – 260 / 140	–	4	4	–	–	4	4	–
M1	NZZ 301 – 360 /150	16	16	16	16	16	16	16	16
M2	NZZ 302 – 330 / 150	3	3	3	3	3	3	3	3
M3	NZZ 303 – 240 / 150	8	8	8	8	8	8	8	8
M4	NZZ 304 – 360 / 165	18	18	20	16	18	18	20	16
M5	NZZ 305 – 240 / 165	2	2	3	1	2	2	3	1
M6	NZZ 306 – 360 / 150	2	2	2	2	2	2	2	2

Tab. 11 Výpis prvků pro dvousekce 466 – 467, 866 – 867 a sekci 412 po revizi (2T technologie)

Označení	Značka prvku	466 – 467				866 – 867				412
Označení	Značka prvku	S	B	C	D	S	B	C	D	S
A1	PZD 75 – 240 / 360	114	114	114	114	200	200	200	200	48
A2	PZD 76 – 240 / 360	16	16	16	16	32	32	32	32	28
A3	PZD 12 – 240 / 360	10	10	10	10	18	18	18	18	–
A5	PZD 123 – 240 / 360	–	–	–	–	–	–	–	–	5
A6	PZD 124 – 240 / 360	20	20	20	20	36	36	36	36	5
A7	PZD 75 – 120 / 360	33	40	35	38	59	70	61	68	1
A8	PZD 76 – 120 / 360	29	22	27	24	53	42	51	44	3
A9	XZD 4 – 120 / 360	26	26	26	26	46	46	46	46	6
A10	PZD 120 – 120 / 360	4	4	4	4	4	4	4	4	2
A12	PZD 75 – 60 / 360	19	19	19	19	27	27	27	27	3
A13	PZD 76 – 60 / 360	19	19	19	19	47	47	47	47	4
A17	A 17 – T 06 B	–	–	–	–	2	2	2	2	–
B1	NZD 341 – 240 / 270	72	104	104	72	144	208	208	144	23
B2	NZD 367 – 240 / 270	30	26	30	26	62	54	62	54	7
B3	NZD 368 – 240 / 270	12	16	12	16	24	32	24	32	8
B4	NZD 370 – 240 / 270	13	9	9	13	25	17	17	25	7
B5	NZD 369 – 240 / 270	8	12	12	8	16	24	24	16	8
B6	NZD 373 – 240 / 270	2	2	2	2	2	2	2	2	1
B7	NZD 341 – 120 / 270	44	52	52	44	92	108	108	92	8
B8	NZD 342 – 240 / 270	25	25	25	25	49	49	49	49	4
B9	NZD 343 – 240 / 140	12	12	12	12	28	28	28	28	6
B10	NZD 344 – 240 / 140	6	6	6	6	14	14	14	14	3
B11	NZD 345 – 240 / 140	6	6	6	6	14	14	14	14	3
B12	NZD 346 – 240 / 130	4	4	4	4	4	4	4	4	–
C1	HKD 320 – 110 / 140	12	12	12	12	28	28	28	28	6
C2	HKD 322 – 140 / 360	8	8	8	8	16	16	16	16	4
C3	HKD 321 – 120 / 360	6	6	6	6	14	14	14	14	3
C4	C 4 – T 06 B	14	14	14	14	14	14	14	14	7
C5	C 5 – T 06 B	4	4	4	4	4	4	4	4	2
D1	NKD 327 – 260 / 280	50	50	50	50	102	102	102	102	16
D2	NKD 301 – 210 / 270	3	3	3	3	3	3	3	3	–
D3	NKD 348 – 240 / 280	8	–	4	4	16	–	8	8	4
D4	NKD 302 – 240 / 280	24	–	12	12	48	–	24	24	20
D5	NKD 303 – 250 / 280	4	–	4	–	8	–	8	–	8
D6	NKD 304 – 150 / 280	4	–	–	4	8	–	–	8	8
D7	NKD 305 – 150 / 270	20	20	20	20	36	36	36	36	8
D8	NKD 306 – 150 / 280	4	4	4	4	8	8	8	8	–
D9	NKD 307 – 150 / 280	4	4	8	–	8	8	16	–	–
D11	NKD 309 – 140 / 270	16	16	16	16	32	32	32	32	–
D12	NKD 310 – 135 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	3
D13	NKD 311 – 225 / 105	9	9	9	9	21	21	21	21	–
D14	NKD 314 – 360 / 130	2	2	2	2	2	2	2	2	1
D10	NKD 308 – 140 / 270	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D16	NKD 314 – 150 / 140	–	–	–	–	–	–	–	–	–
D17	NZT 8 – 280	–	8	8	–	–	16	16	–	–
D18	NLD 49 – 280 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2	–
D19	NLD 50 – 280 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2	–
D20	NLD 51 – 130 / 200	–	–	–	–	2	2	2	2	–
D21	NLD 49 – 370 / 200	–	–	–	–	4	4	4	4	–
E1	XZR 7 – 240 / 20	2	2	3	1	2	2	3	1	–
E2	XZR 7 – 360 / 60	18	18	18	18	18	18	18	18	10
E3	XZR 7 – 480 / 20	4	–	2	2	4	–	2	2	4
E4	XZR 9 – 480 / 20	–	4	4	–	–	4	4	–	–
E5	E 5 – T 06 B	6	6	6	6	6	6	6	6	2
E6	E 6 – T 06 B	–	–	–	–	6	6	6	6	–
E7	XZR 7 – 120 / 20	–	–	–	–	–	–	–	–	–
P1	NZD 391 – 345 / 270-8	8	–	4	4	16	–	8	8	–
P2	NZD 392 – 345 / 270-8	–	–	–	–	–	–	–	–	8
P3	NZD 393a – 345 / 270-8	7	7	7	7	15	15	15	15	4
P4	NZD 393b – 345 / 270-8	7	7	7	7	15	15	15	15	4
S1	STAV. PREF.	2	2	2	2	–	–	–	–	1
S2	STAV. PREF.	6	6	6	6	6	6	6	6	2
Z1	ZZD 301 – 260 / 70	11	9	10	10	–	–	–	–	2
Z2	ZZD 302 – 520 / 70	–	–	2	2	–	–	–	–	4
Z3	ZZD 303 – 130 / 100	–	–	–	–	6	6	6	6	–
Z4	ZZD 304 – 260 / 100	40	40	40	40	10	–	5	5	16
Z5	ZZD 305 – 520 / 100	–	–	–	–	–	–	–	–	–
Z7	ZZD 307 – 260 / 140	–	5	5	–	40	40	40	40	–
M1	NZZ 301 – 360 /150	16	16	16	16	16	16	16	16	8
M2	NZZ 302 – 330 / 150	7	7	7	7	7	7	7	7	1
M3	NZZ 303 – 240 / 150	16	16	16	16	16	16	16	16	4
M4	NZZ 304 – 360 / 165	18	18	20	16	18	18	20	16	12
M5	NZZ 305 – 240 / 165	4	4	6	2	4	4	6	2	2
M6	NZZ 306 – 360 / 150	2	2	2	2	2	2	2	2	1

2.5 OSTATNÍ PRVKY SOUSTAVY

2.5.1 Obvodový plášť

Obvodový plášť nebyl součástí ÚTP, byl řešen v samostatných typových podkladech krajských materiálových variant. Ve statickém výpočtu byl uvažován jako nenosný, samostatný, tedy byl zanedbán jeho ztužující účinek. Konstrukce a způsob připojení k nosné konstrukci byly variabilní, jedná se o předsazený plášť.

U bodových a řadových domů ZčKMV panelové soustavy T 06 B byl použit obvodový plášť ze zavěšených panelů z keramzitbetonu tloušťky 250 mm, bez povrchových úprav. V ploše fasády se jedná o panely celostěnové (skladebně 3 600 mm × 2 800 mm) a doplňkové (skladebně 3 600 × 1 300 mm), v místech dilatačních spár doplněné dilatačními železobetonovými sloupky o průřezu 100 × 250 mm (+ 50 mm izolace Heraklit).

Používaly se obvodové celostěnové panely s okenními otvory, dále obvodové panely schodišťové a s větracími otvory a obvodové parapetní dílce pro nenosné lodžiové stěny. Desetipodlažní deskové domy soustavy T 06 B, postavené v Plzni, měly zejména kvůli požadavkům architekta nenosný obvodový plášť skládaný z parapetních pásů a meziokenních vložek. Dílce nenosného obvodového pláště byly vyrobeny z keramzitbetonu KB 40 o objemové hmotnosti 1 250 kg.m^-3 vyztuženého pouze konstrukční výztuží (viz obr. 36, 37).

Obr. 36 Řadový bytový dům – celostěnový obvodový panel s okenními otvory

Obr. 37 Deskový bytový dům – obvodový plášť skládaný z parapetních pásů a meziokenních vložek

2.5.2 Schodiště

Vnitřní schodiště je dvouramenné se zrcadlem, sestává se ze schodišťových ramen a podestových panelů. Ramena mají 8 stupňů, jejich skladebná šířka je 1 100 mm, půdorysný průmět skladebné délky je 2 200 mm. Podestové panely mají tloušťku 180 mm, skladebnou šířku 1 200 mm (mezipodesta) a 1 400 mm (podesta) a skladebnou délku 3 600 mm. Podestové panely jsou uloženy na příčných nosných stěnách, podestová ramena na podestových panelech (na ozub). Pro výrobu schodišťových dílců byl použit beton zn. B 250.

Předložená vnější schodiště bodových a řadových domů nejsou součástí ÚTP. Jsou tvořena prefabrikovanými schodnicemi, stupně jsou z prefa desek (viz obr. 38, 39, 40).

Obr. 38 Příčný řez bytovým domem se šesti nadzemními podlažími, řez schodišťovým modulem. Dvousekce 634 – 635

Obr. 39 Příčný řez bytovým domem se šesti nadzemními podlažími, řez schodišťovým modulem. Dvousekce 634 – 635

Obr. 40 Příčný řez bytovým domem s osmi nadzemními podlažími, řez schodišťovým modulem. Dvousekce 866 – 867

2.5.3 Příčky

V objektech této panelové soustavy byly osazovány dva typy příček. Prvním typem byly celostěnové železobetonové příčky tloušťky 80 mm o skladebné délce a skladebné výšce 3 450 mm, resp. 2 660 mm; pro výrobu byl použit beton zn. B 170. Používaly se celostěnové příčky plné, příčky s dveřním otvorem a příčky se dvěma dveřními otvory. Jako doplňkové byly použity příčky z prefabrikovaných dílců tloušťky 60 mm z dřevotřískových desek.

2.5.4 Další dílce

Spodní stavba

Spodní stavba (tedy základy, instalační, resp. podzemní podlaží) stavební soustavy nebyla součástí ÚTP. V KMV byly navrženy dvě varianty spodní stavby. Prvním řešením bylo montážní podlaží z vylehčených stěnových kazetových železobetonových panelů (tloušťka 300 mm, výška 1 500 mm), plných nebo s otvory, z betonu zn. B 250. Vnitřní terén montážního prostoru byl upraven vyrovnáním základní plochy a řádným vysvahováním prohloubených částí. Druhou variantou bylo polozapuštěné suterénní podlaží, jehož stěny tloušťky 450 mm byly provedeny z bloků NB1 (šířka 850 mm, výška 2 500 mm) a NB2 (šířka 850 mm, výška 1 250 mm), dozdívky byly provedeny z cihel VFc na maltu nastavovanou nebo cementovou (viz obr. 41, 42).

Obr. 41 Instalační podlaží s otvory NZZ 303 – 240/150

Obr. 42 Instalační podlaží plné obvodové NZZ 304 – 360/165

Konstrukce zastřešení

Pro soustavu byla zpracována jednoplášťová i dvouplášťová konstrukce zastřešení. U jednoplášťové střechy je na stropní konstrukci posledního podlaží na spádovou vrstvu z písku nebo škváry položena tepelná izolace z plynosilikátových desek tloušťky 150 mm s odsazenými spárami, fungujícími jako větrací kanálky v obou směrech. Na tyto desky je provedena povlaková krytina. Dvouplášťová střecha je tvořena stropem posledního podlaží, nosnými železobetonovými trámky a deskami druhého pláště.

Atikové prefabrikované dílce byly rozlišovány pro atiku podélnou, atiku štítovou a atiku u dilatace. Železobetonové prvky pro podélnou atiku mají průřez tvaru L, ostatní dílce průřez obdélníkový. Dílce byly vyrobeny z betonu zn. B 170 ve skladebných délkách 1 200, 2 400, 3 600 a 4 800 mm.

Strojovny výtahů

Strojovny výtahů byly osazovány na střechy domů. Podlahu strojovny tvoří speciální železobetonová deska tloušťky 140 mm s prostupy, osazená na stropní průvlaky. Stěny i strop jsou z prefabrikovaných prvků, střecha je z plynosilikátových dílců tloušťky 150 mm položených na spádovou vrstvu z prosáté škváry, atika je z monolitického betonu.

Bytová jádra

V objektech ZčKMV stavební soustavy T 06 B byla osazována průmyslově vyráběná bytová jádra typu B 3 ve dvou velikostech B 3/AB 01 a B 3/BD 01, přičemž menší (typ BD) jsou pouze v bytech I. kategorie. Příčky okolo jádra jsou dřevotřískové. Hmotnost jednoho bytového jádra je cca 500 kg. Bytové jádro obsahuje koupelnu a WC; dále jsou zde návaznosti na kuchyňskou sestavu a sporák, včetně zařízení a trubních rozvodů zdravotních instalací a elektrických rozvodů, větrání jádra a odsavač par nad sporákem.

2.6 KONSTRUKČNĚ STATICKÉ ŘEŠENÍ

2.6.1 Vodorovné ztužení

Tuhost nosné konstrukce domů ve vodorovných rovinách zajišťují stropní tabule. Celistvosti stropních tabulí je dosaženo vzájemným spojením stykové výztuže sousedních stropních panelů prostřednictvím přivařených příložek, případně zálivkovou výztuží (zálivkovou výztuž tvoří dlouhé vložky, na koncích zakotvené a vzájemně spojené, uložené v průběžných spárách nad stěnovými panely a po obvodě stropních tabulí; ve štítových a dilatačních stěnách je doplněna věncovou výztuží), a dále zálivkou spár mezi těmito dílci.

Jako stykové příložky byly použity pruty obvykle o průměru 10 mm. Pro zálivkovou a věncovou výztuž se používaly pruty s průměrem zpravidla 14 mm, spojované přesahem nebo i svařováním. Přítomnost věncové a zálivkové výztuže je třeba ověřit sondami při průzkumu příslušného objektu; na základě zjištěných poznatků lze předpokládat, že u šesti- a osmipodlažních sestav byla použita pouze v prvním nadzemním a posledním podlaží, u čtyřpodlažních objektů není tato výztuž ani v nejvyšším podlaží. Zálivkový beton se používal třídy 170.

2.6.2 Svislé ztužení

Svislé ztužení nosné konstrukce objektů v příčném směru zajišťují příčné nosné stěny, v podélném směru podélné ztužující stěny. Podélné stěny byly vkládány obvykle tak, že s podélnou osou objektu byla shodná buď podélná osa stěny, anebo její líc; pokud si to vyžadovalo dispoziční řešení objektu, zejména v 1. nadzemním podlaží, vyskytuje se i jiné umístění podélných stěn. Vzájemného spolupůsobení jednotlivých stěnových dílců je dosaženo svařením stykové výztuže sousedních dílců prostřednictvím příložek a zálivkou svislých styčných spár. Pro stykování dílců se používaly příložky o průměru 10 mm, beton pro zálivku spár byl třídy 170. Do svislých styků nebyla vkládána žádná výztuž.

2.6.3 Styky nosných dílců

Nosné dílce byly stykovány tzv. spojovací výztuží, kterou tvoří krátké vložky, zprostředkující vzájemné spojení mezi čely sousedních stropních a stěnových panelů. Mezi spojovací výztuž patří i výztuž, spojující stěnové panely se zálivkovou výztuží stropu a příložky ve stycích podélné a příčné zálivkové výztuže. Spojovací výztuž byla prováděna ve všech podlažích objektu. Zmonolitnění styků bylo prováděno zálivkou.

Stěnové panely byly osazeny do maltového lože. Boky panelů jsou po celé výšce opatřeny profilováním, které po zalití svislých styčných spár zálivkou vytvořilo betonové hmoždinky. Navíc v horní části panelů jsou z boků osazena kotevní oka, která se u sousedních dílců vzájemně spojila svařením prostřednictvím příložek. Stropní panely byly osazovány do maltového lože, u sousedních dílců byla spojována styková výztuž v čelech panelů, spáry mezi panely byly zality zálivkou.

Pro ložné spáry stěnových i stropních panelů byla použita cementová malta krychelné pevnosti 17 MPa (dříve značeno 170). Pro zálivky styčných svislých i vodorovných spár se používal beton rovněž třídy 170. Příklady řešení styků nosných dílců jsou uvedeny na obr. 43 až 52.

Obr. 43 Styk stropních panelů a stěnových panelů v typickém podlaží: bez zálivkové výztuže (A), resp. se zálivkovou výztuží (B)

Obr. 44 Styk stropních panelů a stěnových panelů v posledním podlaží: bez zálivkové výztuže (A), resp. se zálivkovou výztuží (B)

Obr. 45 Styk stropních panelů se štítovými stěnami v typickém podlaží: bez zálivkové výztuže (A), resp. se zálivkovou výztuží (B)

Obr. 46 Styk stropních panelů se štítovými stěnami v posledním podlaží: bez zálivkové výztuže (A), resp. se zálivkovou výztuží (B)

Obr. 47 Styk stropního panelu, podestového dílce a stěnových panelů v typickém podlaží: bez zálivkové výztuže (A), resp. se zálivkovou výztuží (B)

Obr. 48 Styk stropního panelu a stěnových schodišťových panelů (A) a styk dílce mezipodesty se stěnovým schodišťovým panelem (B)

Obr. 49 Styk stropního panelu, podestového dílce a podélných ztužujících stěn (A) a styk stěnového panelu se stěnovými schodišťovými panely (B)

Obr. 50 Uložení schodišťového ramene nahoře (A) a uložení schodišťového ramene dole (B)

Obr. 51 Styk stěnových panelů (A) a styk příčné stěny s podélnou stěnou v přímce osnovy (B)

Obr. 52 Styk příčné stěny s podélnou stěnou vedle přímky osnovy (A) a styk příčné stěny s podélnou stěnou mimo přímku osnovy (B)

3 CHARAKTERISTICKÉ PROJEKTOVÉ A MONTÁŽNÍ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

3.1 ÚVOD

Vada konstrukce může být jedním z faktorů ovlivňujících vznik poruch konstrukce a tím i příčinou snížené kvality při užívání objektu.

Podle definice ČSN 73 0038 „Navrhování a posuzování stavebních konstrukcí při přestavbách“ je „vada konstrukce“ nedostatek konstrukce, způsobený chybným návrhem nebo provedením.

V době realizace panelové výstavby byly pro navrhování a projektování platné následující normy, předpisy a směrnice:

r. 1964 až 1965: Prozatímní pokyny pro navrhování konstrukcí panelových budov, STÚ Praha, 1963;
r. 1966 až 1970: Směrnice pro statický výpočet konstrukcí panelových budov, Pume, D., Horáček, E., VÚPS Praha, 1966;
r. 1971 až 1987: Směrnice pro navrhování nosné konstrukce panelových budov, VÚPS Praha, 1971 (díl I.), 1972 (díl II.), 1977 (změna a);
Obecně platné normy pro zatížení a konstrukce.

Směrnice z let 1971 až 1987 nabyla platnosti až v době doběhu výstavby plzeňské varianty soustavy T 06 B.

3.2 PROJEKTOVÉ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

Projektové vady jsou rozsáhlou skupinou vad panelových konstrukcí, které jsou mj. ovlivněny především nesouladem mezi požadavky předpisů a norem platných v době návrhu a realizace panelové výstavby, a předpisů a norem platných v současné době. Odstranění těchto projektových vad panelových konstrukcí ve vztahu k současně platným předpisům musí být vedle vzniklých poruch nedílnou součástí rekonstrukce a modernizace panelových budov. Postup návrhu rekonstrukce a modernizace upravuje ČSN 73 0038 „Navrhování a posuzování stavebních konstrukcí při přestavbách“, která svým způsobem umožňuje individuální hodnocení konstrukce.

Projektové vady panelových budov mají rozdílnou závažnost a význam.

Objekty ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly realizovány v období, ve kterém se u těchto domů vyskytovaly projektové vady, uvedené v podkapitolách 3.2.1 a 3.2.8. Převážná část těchto vad vznikla jednak v důsledku neznalosti chování panelových domů v době vzniku TP, jednak mají tyto vady původ v tehdejších legislativních předpisech, které jsou při srovnání s předpisy dnešními benevolentní.

Mimo níže uvedené projektové vady lze jako vady dále uvést i architektonické řešení objektů a celkovou urbanistickou koncepci sídlišť, což se zejména týká malých vzdáleností mezi jednotlivými objekty. Dále se jedná zejména o nedostatečné akusticko-izolační vlastnosti konstrukcí výtahů a bytových jader, nedostatečnou požární odolnost vstupních dveří do bytů a problematické požárně bezpečnostní parametry konstrukcí bytových jader.

3.2.1 Založení

U základových konstrukcí objektů ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly zjištěny následující závažné projektové vady:

nedostatečně navržená ochrana spodní stavby proti zemní vlhkosti (viz obr. 53, 54);
nedostatečná tloušťka krycí vrstvy výztuže prefabrikovaných základových pasů – cca 20 až 25 mm.

Obr. 53 Nedostatečná ochrana spodní stavby proti vlhkosti (projevy vlhkosti na povrchové úpravě soklu domu)

Obr. 54 Nedostatečná ochrana spodní stavby proti vlhkosti ( projevy vlhkosti na povrchové úpravě soklu domu)

3.2.2 Vnitřní nosné stěny

U vnitřních nosných stěn objektů ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly zjištěny následující závažné projektové vady:

věncová podélná a příčná výztuž nemusí být dostatečná s ohledem na tuhost a únosnost styků mezi jednotlivými prvky nosných stěn a stropní tabule; výpočtovým posouzením (viz kap. 5) bylo ověřeno, že pro objekty do 8 nadzemních podlaží včetně toto konstatování zřejmě neplatí;
návrh nosné konstrukce nezohledňuje riziko výbuchu plynu v interiéru objektu, ani nárazu vozidla.

3.2.3 Podélné zavětrování

U stěn podélného zavětrování objektů ZčKMV stavební soustavy T 06 B byla zjištěna následující závažná projektová vada (kromě vad uvedených v kap. 3.2.2):

řešení styků mezi štítovými stěnami a podélnými ztužujícími stěnami v krajních modulech objektů je navrženo nevhodně – je příčinou namáhání těchto styků i podélných stěn vlivem objemových změn štítových panelů od změn teploty; tato vada byla odstraněna v revizi soustavy.

3.2.4 Štítové stěny

U štítových stěn objektů ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly zjištěny následující závažné projektové vady:

chybí příčná výztuž v patě štítových panelů;
chybí řádná konstrukční výztuž při obvodu štítových panelů ze slabě vyztuženého keramzitbetonu;
řešení styků mezi štítovými stěnami a podélnými ztužujícími stěnami v krajních modulech objektů je navrženo nevhodně – je příčinou namáhání těchto styků i podélných stěn vlivem objemových změn štítových panelů od změn teploty – tato vada byla odstraněna v revizi soustavy;
nedostatečný tepelný odpor štítových stěn se spolupodílí na:
- nevyhovující celoroční bilanci zkondenzované a vypařené vodní páry;
- vysoké spotřebě energie na vytápění objektů;
je nedostatečně řešena problematika tepelných mostů v místě uložení stropních panelů na štítové stěny; to platí i pro objekty revidované soustavy, u nichž byly štítové panely na výšku ozubu pro uložení stropních panelů opatřeny vložkou z Heraklitu.

3.2.5 Stěny průčelí

U nenosných prvků obvodového pláště objektů ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly zjištěny následující závažné projektové vady:

nedostatečný tepelný odpor obvodových panelů se spolupodílí na:
- nevyhovující celoroční bilanci zkondenzované a vypařené vodní páry,
- vysoké spotřebě energie na vytápění objektů;
styky mezi nenosným obvodovým pláštěm a nosnou konstrukcí objektu neumožňují dostatečné dilatační pohyby v rovině obvodového pláště, vznikající vlivem objemových změn, vyvolaných změnami teploty.
ocelový pozinkovaný plech použitý pro oplechování parapetů oken je z dnešních hledisek nevyhovující.

3.2.6 Stropy

U prvků stropní tabule objektů ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly zjištěny následující závažné projektové vady:

věncová podélná a příčná výztuž není dostatečná s ohledem na tuhost a únosnost styků mezi jednotlivými prvky nosných stěn a stropní tabule;
návrh nosné konstrukce nezohledňuje riziko výbuchu plynu v interiéru objektu;
stropní panely mají nedostatečnou požární odolnost vlivem nedostatečné krycí vrstvy betonu;
stropy průchodů nejsou opatřeny dostatečně účinnou tepelnou izolací.

3.2.7 Střecha

Nosnou konstrukci střechy tvoří strop posledního podlaží. Pro tuto konstrukci platí stejný výčet projektových vad, jaký je uveden v kap. 3.2.6. Navíc byly u konstrukce zastřešení objektů ZčKMV stavební soustavy T 06 B zjištěny následující závažné projektové vady:

nedostatečný tepelný odpor střešního pláště se spolupodílí na:
- nevyhovující celoroční bilanci zkondenzované a vypařené vodní páry;
- vysoké spotřebě energie na vytápění objektů;
materiály použité pro střešní krytiny jsou z dnešních hledisek nevyhovující;
není navržen dostatečný spád střešních rovin vzhledem ke kvalitě použité krytiny;
nejsou dostatečně nadimenzovány provětrávací kanálky a větrací otvory střešního pláště.

3.2.8 Lodžie, markýzy

U lodžiových prvků a prvků tvořících markýzy objektů ZčKMV stavební soustavy T 06 B byly zjištěny následující závažné projektové vady:

lodžiové a markýzové panely mají nedostatečnou ochranu výztuže proti působení povětrnosti vlivem nedostatečné krycí vrstvy betonu;
není dostatečně vyřešena problematika tepelných mostů (např. v místě uložení vodorovných lodžiových panelů na příčné nosné stěny, resp. v místě přechodu stropního panelu do markýzy);
ocelový pozinkovaný plech použitý pro klempířské výrobky je z dnešních hledisek nevhodný.

3.3 MONTÁŽNÍ A VÝROBNÍ VADY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

Vady montážní a výrobní jsou vady, které vznikly především vlivem působení lidského faktoru. Tyto vady se rozdělují na skryté a zjevné.

Skryté vady nejsou viditelné na povrchu konstrukce; k jejich zjištění je třeba buď provést zásah do konstrukce (rozkrytí konstrukce, odběr vzorků), nebo použití speciálních přístrojů. Mezi skryté vady patří například:

odchylky fyzikálně mechanických či jiných materiálových vlastností od vlastností předepsaných projektovou dokumentací;
nedodržení předepsaného množství, kvality nebo způsobu vyztužení dílců nebo styků;
skryté projevy, vzniklé nedodržením výrobní technologie;
skryté projevy, vzniklé nedodržením montážní technologie.

Viditelné vady jsou zjistitelné na povrchu konstrukce a jejich detekce je tedy výrazně jednodušší, než u vad skrytých.

Nejčastější montážní a výrobní vady, které se mohou vyskytovat u objektů realizovaných panelovou soustavou T 06 B, jsou uvedeny v podkapitolách 3.3.1 až 3.3.9.

3.3.1 Založení

Mezi rozšířené montážní a výrobní vady základových konstrukcí budov realizovaných panelovou technologií patří zejména:

nedostatečné vyčištění základové spáry před provedením základů;
navlhnutí základové spáry (zejména vlivem povětrnosti) před provedením základů;
neprovedení pískového lože pod prefabrikovanými základy;
nedostatečné zhutnění pískového lože;
nepřesné výškové osazení základových prvků, resp. výrazná nerovnost horního líce základů obecně;
nedostatečné vzájemné spojení jednotlivých dílců prefabrikovaných základů;
nedodržení předepsané šířky základů;
nedodržení předepsaného způsobu vyztužení základů;
nevhodný postup výroby prefabrikovaných dílců (délka doby vibrování, způsob propařování);
nedostatečná hydroizolace spodní stavby.

3.3.2 Vnitřní nosné stěny

Mezi časté montážní a výrobní vady vnitřních nosných stěn budov realizovaných panelovou technologií patří zejména:

nedostatečné vzájemné spojení jednotlivých stěnových dílců;
nedodržení předepsaného způsobu vyztužení stěnových panelů;
nevhodný postup výroby stěnových dílců (délka doby vibrování, způsob propařování);
nedostatečné podmaltování dílců;
nedodržení výrobních nebo montážních tolerancí (osazení dílců na sraz zabrání dostatečnému vniknutí zálivkové malty do svislých spár);
odchylky dílců od svislé roviny v jednotlivých podlažích.

3.3.3 Štítové stěny

Mezi montážní a výrobní vady štítových stěn budov realizovaných panelovou technologií patří zejména:

nedostatečné vzájemné spojení jednotlivých štítových dílců;
nedodržení předepsaného způsobu vyztužení štítových panelů;
nevhodný postup výroby štítových dílců (délka doby vibrování, způsob propařování);
nedostatečné podmaltování dílců;
nedodržení výrobních nebo montážních tolerancí (osazení dílců na sraz zabrání dostatečnému vniknutí zálivkové malty do svislých spár) viz obr. 55;
použití nevhodných tmelů ve spárách mezi sousedními dílci;
použití nevhodných povrchových úprav dílců, nedostatečně bránících působení povětrnosti a vývoji karbonatace.

Obr. 55 Nepřesné osazení štítových panelů (chybějící výplň spáry ve styku čtyř dílců)

3.3.4 Stěny průčelí

Mezi montážní a výrobní vady průčelních stěn budov realizovaných panelovou technologií patří zejména:

nedodržení předepsaného způsobu vyztužení obvodových panelů;
nevhodný postup výroby obvodových dílců (délka doby vibrování, způsob propařování);
nedodržení výrobních nebo montážních tolerancí (osazení dílců na sraz zabrání dostatečnému vyplnění spár tmelem) viz obr. 56;
odchylky dílců od svislé roviny v jednotlivých podlažích;
použití nevhodných tmelů ve spárách mezi sousedními dílci;
použití nevhodných povrchových úprav dílců, které nedostatečně brání působení povětrnosti a vývoji karbonatace;
absence krycích hliníkových lišt v místech dilatačních spár.

Obr. 56 Nepřesnost ve styku nenosného obvodového pláště a stropu (výskyt spáry mezi dílcem obvodového pláště a stropní konstrukcí)

3.3.5 Stropy

Mezi montážní a výrobní vady stropních konstrukcí budov realizovaných panelovou technologií patří zejména:

nedostatečné vzájemné spojení jednotlivých stropních dílců;
nedodržení předepsaného způsobu vyztužení stropních panelů;
nevhodný postup výroby stropních dílců (délka doby vibrování, způsob propařování);
nedostatečné podmaltování dílců, resp. nedodržení rovinnosti plochy pro osazení stropních dílců obecně (viz obr. 57, 58);
nedodržení tolerancí při výrobě nebo montáži stropních dílců.

Obr. 57 Nepřesné osazení stropních dílců

Poznámka:
Pro zvýraznění projevu vady je na obrázku použitá šipka

Obr. 58 Nepřesné osazení stropních dílců

Poznámka:
Pro zvýraznění projevu vady je na obrázku použitá šipka

3.3.6 Střecha

Mezi montážní a výrobní vady střešních plášťů budov realizovaných panelovou technologií patří zejména:

použití nekvalitních povlakových krytin;
provedení nedostatečného spádu střešních rovin (viz obr. 59, 60);
perforace krytiny během pokládky vlivem neopatrnosti nebo nevhodného způsobu napojení na svislé prostupující konstrukce;
nízká kvalita styků sousedních pásů (nedostatečné přesahy pásů, špatné spojení);
absence vodorovných krycích lišt ukončení hydroizolace v místě napojení na svislé prostupující konstrukce;
nedostatečné vyschnutí vrstev střešního pláště před položením krytiny.

Obr. 59 Střešní roviny nemají dostatečný spád, což bylo třeba řešit dodatečným provedením odtokových kanálků ve spádové vrstvě

Obr. 60 Střešní rovina nemá dostatešný spád, což má za následek tvorbu jezírek

3.3.7 Lodžie, markýzy

Mezi montážní a výrobní vady konstrukcí lodžií a markýz budov realizovaných panelovou technologií patří zejména:

neprovedení okapních nosů na lodžiových a markýzových panelech;
nedostatečně řešená protikorozní úprava uchycení konstrukce zábradlí lodžií.

3.3.8 Styky nosných dílců

Mezi montážní vady styků nosných dílců budov realizovaných panelovou technologií patří zejména:

nedostatečné vyplnění styků (zejména svislých) zálivkou;
použití zálivkové malty nižší kvality, než je předepsaná;
nedodržení předepsaného způsobu vyztužení styků.

3.3.9 Ostatní

Spodní stavba

Mezi obecné vady spodní stavby patří:

realizace nosných stěn polozapuštěného suterénu z bloků NB, jejichž technologie osazení i statického chování je odlišné od stejných vlastností horní panelové stavby;
nevhodně řešené uzavření rozvodů TZB v instalačním podlaží (kolektoru) železobetonovou deskou bez možnosti přístupu, takže při opravě nebo výměně rozvodů je třeba rozbít strop kolektoru, což může vést k narušení přilehlých nosných konstrukcí.

Strojovna výtahu

Vadou strojoven výtahů je zejména nedostatečná únosnost styků mezi stěnovými dílci strojoven, což při značném namáhání jejich konstrukce velkými rozdíly teplot, jimž jsou bezprostředně vystaveny, vede k častým poruchám styků.

Bytová jádra

Z hlediska nosné konstrukce je vadou bytových jader B3 nevyhovující požární bezpečnost bytových jader, při případném požáru ohrožující plnění funkce nosné konstrukce.

4 CHARAKTERISTICKÉ PORUCHY NOSNÝCH KONSTRUKCÍ

Podle definice ČSN 73 0038 „Navrhování a posuzování stavebních konstrukcí při přestavbách“, čl. 1.1.5, je „porucha konstrukce“ změna konstrukce oproti původnímu stavu, která je vyvolána zatěžujícími účinky a vlivy ve stadiu realizace a užívání, a která zhoršuje jejich spolehlivost a funkční způsobilost.

„Funkční způsobilost“ je schopnost konstrukce plnit požadované nosné funkce z hlediska mezních stavů únosnosti a použitelnosti při působení statických a dynamických zatížení, požadované funkce z hlediska požární bezpečnosti, energetické náročnosti, z hlediska úspory tepla, akustiky, bezpečnosti provozu a užitných vlastností a z hlediska požadavků zdravotní nezávadnosti a ochrany zdraví.

Z hlediska závažnosti se poruchy stavebních konstrukcí rozdělují na poruchy závažné a poruchy méně závažné.

„Závažné poruchy“ jsou takové, které výrazným způsobem omezují statickou funkci. Jsou to zejména poruchy, které se vyskytují v tzv. kritických místech a jsou způsobeny zejména zatěžovacími účinky a vlivy. Tyto poruchy jsou aktivní, dochází k jejich rozvoji a postupnému šíření. Postupný rozvoj a šíření poruch (trhliny, drcení apod.) způsobuje redistribuci vnitřních sil z oblastí porušených do míst neporušených. Pokud v konstrukci nejsou rezervy, schopné pokrýt zvýšená namáhání způsobená touto redistribucí, může dojít k lokálnímu nebo i celkovému selhání (kolapsu) konstrukce (systému). Zajištění nosné konstrukce proti působení především tahových smykových namáhání je možné považovat za rozhodující opatření z hlediska prevence poruch. U objektů realizovaných panelovou technologií se jedná zejména o výztuž dílců, zvláště v průřezech přiléhajících ke stykům, a o výztuž zálivkou a věncovou.

„Méně závažné poruchy“ jsou poruchy, které se projevují pouze lokálně a nemají vliv na celkové statické chování konstrukce, resp. nosného systému. Jedná se o poruchy pasivní, které jsou stabilizované a nedochází tedy k jejich šíření a rozvoji.

Nejčastějším typem poruch jsou trhliny. Podle šířky „d“ trhliny rozlišujeme na:

vlasové trhliny o šířce d ≤ 0,1 mm;
menší trhliny o šířce 0,1 mm < d ≤ 0,3 mm;
střední trhliny o šířce 0,3 mm < d ≤ 0,5 mm;
větší trhliny o šířce 0,5 mm < d ≤ 2,0 mm;
velké trhliny o šířce d > 2,0 mm.

Vhodné materiály a postupy pro sanace nebo rekonstrukce poruch v následujících podkapitolách jsou uvedeny v publikaci [6] „Sanace a rekonstrukce nosných konstrukcí panelových domů“, zpracované FSv ČVUT v srpnu 1999.

4.1 VÝSLEDKY PRŮZKUMŮ

Během průzkumů provedených na vybraných domech ZčKMV stavební soustavy T 06 B na sídlištích v Plzni nebylo zjištěno, že by hrozilo bezprostřední ohrožení statické bezpečnosti těchto domů. Nosné konstrukce domů ovšem vykazují široké spektrum poruch, které snižují – v některých případech i významně – kvalitu bydlení. Projektové, výrobní nebo montážní vady a nedostatečná údržba objektů však v budoucnu mohou vést ke zhoršení stávajícího stavu a k lokálním statickým problémům zejména obvodového pláště.

Přehled poruch, které byly zjištěny během průzkumů na vybraných objektech plzeňské varianty soustavy T 06 B, je uveden v následujícím souhrnu. Jedná se o poruchy zjištěné vizuální prohlídkou objektů; tedy o poruchy, které se projevují na povrchových úprav konstrukce.

Poruchy nosných dílců:

odlupování nedostatečné krycí vrstvy výztuže;
rozdílné dotvarování stropních nebo stěnových panelů;
snížení pevnosti vlivem působení vlhkosti.

Poruchy styků nosných dílců:

smykové nebo tahové trhliny ve svislých stycích stěnových dílců;
smykové nebo tahové trhliny ve stycích stěnových a stropních dílců a obvodových dílců;
lokální smykové nebo tahové trhliny ve stycích, neprocházející celým průřezem styku;
trhliny ve vodorovných stycích mezi stěnovými a stropními dílci;
průběžné trhliny ve stycích sousedních stropních panelů;
technologické trhliny ve stycích (ve tvaru styčné kontaktní spáry);
trhliny ve stycích podélných stěn a štítů;
trhliny ve stycích schodišťových ramen s podestovými panely;
trhliny mezi schodišťovými rameny a přilehlými stěnami schodišťového prostoru.

Poruchy obvodových dílců:

trhliny ve stycích obvodových dílců s vnitřními nosnými konstrukcemi;
trhliny v obvodových dílcích vlivem jejich smršťování, resp. objemových změn od změn teploty;
karbonatace keramzitbetonu dílců;
narušení dílců atmosférickou vlhkostí vlivem nedostatečných přesahů oplechování parapetů oken a vlivem chybějícího oplechování horní hrany předsazeného soklu;
pronikání vlhkosti do styků vlivem nefunkčního těsnění ve spárách mezi sousedními dílci;
trhliny v povrchových úpravách dilatačních spár.

Poruchy předsazených konstrukcí:

rozpad betonové konstrukce a koroze výztuže osvětlovacích šachet (anglických dvorků) před okny polozapuštěných suterénů;
porušení hran podest předložených vstupních schodišť.

Poruchy ostatní:

napadení nosné konstrukce vnikající vodou (obsahující agresivní látky) v interiéru vlivem nesprávného provedení prostupu trubního vedení konstrukcí, a jeho následného porušení (není provedena chránička s pružným uložením potrubí);
zatékání do interiéru netěsnostmi okolo okenních otvorů;
zatékání do objektů konstrukcí zastřešení.

V následujících podkapitolách je uveden přehled poruch i způsoby jejich sanace nejen takových, které byly při průzkumech zjištěny, ale i těch, které se vyskytují v jiných domech realizovaných stejnou technologií, nebo se je během průzkumů nepodařilo odhalit, a nelze proto jejich výskyt u objektů dotčené stavební soustavy vyloučit.

4.1.1 Poruchy nosných dílců

Nejčastěji se vyskytujícími poruchami nosných dílců jsou:

smykové nebo tahové trhliny v nadpraží stěnových panelů;
odlupování betonu v patě a zhlaví stěnových dílců;
tahové trhliny na horním líci stropních dílců v místě uložení stropních panelů;
rozdílné dotvarování stropních nebo stěnových panelů;
technologické trhliny ve stropních nebo stěnových panelech;
odlupování nedostatečné krycí vrstvy výztuže;
vybočení tlačené výztuže;
snížení pevnosti vlivem odchylek v kvalitě a vyztužení dílců;
snížení pevnosti vlivem působení vlhkosti.

Povrchová úprava nosných dílců většinou dostatečně překrývá tyto poruchy a proto nejsou v běžně udržovaných prostorech obvykle patrné, ale jejich možný výskyt je třeba zohledňovat při celkové regeneraci objektů.

Další část této podkapitoly je zaměřena na podrobnější popis nejrozšířenějších poruch nosných dílců a postup jejich sanace. Postupy sanace či rekonstrukce ostatních poruch zde nebudou uvedeny, jsou dostatečně rozvedeny ve výše zmíněné publikaci „Sanace a rekonstrukce nosných konstrukcí panelových domů“.

Název poruchy:
Porušení nadpraží dveřních otvorů v nosných stěnách

Projevy:

šikmé tahové nebo svislé smykové trhliny (nebo více trhlin), procházející někdy i na celou výšku nadpraží;
největší šířky a délky trhlin se mohou vyskytovat v nejvyšších podlažích (vlivem působení změn teploty), ale i ve spodních podlažích (způsobené rozdílným sedáním základů).

Příčiny:

cyklicky působící objemové změny vnějších stěn;
rozdílné dotvarování a dotlačení částí stěnových dílců spojených nadpražím;
rozdílné sedání základů;
výjimečně účinky vodorovných zatížení;
neodborný dodatečný zásah do konstrukce (dodatečné proražení otvoru, zvětšení původního otvoru bez patřičných statických opatření).

Důsledky:

trhliny v nadpražích významně snižují jejich únosnost a tuhost a způsobují následnou redistribuci vnitřních sil v nosné konstrukci.

Diagnostika:

vizuální průzkum porušení nadpraží po odstranění jejich povrchových úprav.

Sanace:

stabilizované (neaktivní) trhliny – injektáž velmi tekutým epoxidovým lepidlem;
nestabilizované (aktivní) trhliny, způsobené např. cyklickými objemovými změnami – tmelení nízkomodulovým elastometrickým tmelem;
narušené betonové části – po odstranění uvolněného betonu reprofilace tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa;
úprava povrchu – vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů;
výraznými trhlinami značně narušená nadpraží lze sanovat dodatečně přikotvenou výztuží, přivařenou na stávající výztuž a provedení nové krycí vrstvy z cementové malty (u tohoto postupu bývá problematické zajištění dostatečného spolupůsobení nové výztuže s prvkem a potřebná aktivizace nové výztuže, tedy její okamžité zapojení do přenášení namáhání).

Název poruchy:
Narušení panelů lodžií a markýz vlivem působení vlhkosti

Projevy:

výkvěty látek vyluhovaných z betonu na spodním líci dílců;
trhliny v krycí vrstvě betonu;
lokální odpadávání krycí vrstvy, obnažení výztuže napadené korozí (zejména v oblastech blízko okapních hran panelů) viz obr. 61, 62, 63.

Příčiny:

vnikání vlhkosti do dílců;
nedostatečná tloušťka krycí vrstvy výztuže;
špatná kvalita provedení podlahových vrstev na lodžiích;
nefunkční (zkorodované) nebo zcela chybějící oplechování lodžiových, resp. markýzových panelů.

Důsledky:

estetické – na spodním líci dílců viditelné výkvěty bílé až šedé barvy, způsobené výluhy látek z betonu, případně doprovázené výkvěty plísní (toto stadium není pro konstrukci nebezpečné, ale je třeba jej řešit vhodnými opatřeními, jinak budou negativní dopady působení vlhkosti dále nabývat na intenzitě);
narušování betonu – vznik postupně se zvětšujících mikrotrhlin, které vznikají vlivem rozpínání zmrzlé vody v zimním období (jejich rozšiřování má za následek snadnější vnikání vlhkosti do konstrukce, a to až k výztuži);
koroze výztuže, často podpořená malou tloušťkou krycí vrstvy betonu – korodující výztuž se rozpíná v příčném směru (rez zvětšuje svůj objem až na 250 % oproti původnímu stavu) a tlačí na okolní beton, který časem pozbude schopnosti vzdorovat těmto tlakům, začne nejprve praskat a posléze se i odlupovat krycí vrstva betonu (pak už výztuž není nijak chráněna proti působení vlhkosti a proces její koroze nabývá na rychlosti i intenzitě; tento stav je již nebezpečný a může vést i k havárii poškozené konstrukce).

Poznámka:
Vzhledem k tomu, že markýzy a do značné míry i lodžie jsou bezprostředně vystaveny působení povětrnosti, tedy i kyselým dešťům a smogu, dopad působení vlhkosti je intenzivnější. Pokud nejsou tyto konstrukce dostatečně chráněny, dochází k poměrně rychlému průběhu narušení betonu i koroze výztuže. Je třeba upozornit, že pokud nedojde v blízkém časovém horizontu k opravě napadených prvků spojené s odstraněním příčin tohoto stavu, může se tento problém stát závažným statickým nebezpečím.

Diagnostika:

vizuální prohlídka;
zjištění narušených částí betonu poklepem kladívkem – dutý zvuk signalizuje nesoudržnost daného místa v konstrukci;
po mechanickém odstranění nesoudržných částí betonu kontrola stavu výztuže.

Sanace:

Před započetím oprav porušených lodžií nebo markýz je třeba posoudit, zda beton nebo výztuž těchto dílců nejsou narušeny natolik, že by hrozila jejich havárie. Během průzkumů provedených na vybraných domech jako jeden z podkladů pro zpracování této publikace nebyl zjištěn výskyt havarijního stavu balkonů, resp. markýz, na objektech stavební soustavy T 06 B v Plzni. Pokud konstrukce po statické stránce vyhovuje, je třeba přistoupit k odstranění poruch i jejich příčin.

Sanace lodžií a markýz je vhodné provádět za slunného a suchého počasí. Nejprve je třeba odstranit nášlapné vrstvy i oplechování a nechat dílec řádně vyschnout. Současně je možné odstranit narušené části betonu, případně provést odrezivění obnažené výztuže. Viditelně narušený beton je třeba odstranit do hloubky nenarušené karbonatací. Povrch těchto míst nemá být hladký, je třeba je případně zdrsnit; tyto plochy mají být pravoúhlé, pokud možno ve tvaru blížícím se čtverci.

Jestliže v některém místě dojde k obnažení výztuže, je třeba odhalit i nezrezivělou přilehlou část prutu, a to do vzdálenosti alespoň 30 mm. Výztuž je nutné z betonu uvolnit po celém jejím obvodu tak, aby mezi ní a betonem byla mezera alespoň 20 mm. Výztuž je třeba zbavit všech korozních projevů; v menším rozsahu s použitím ocelového kartáče, modernější metodou je čištění pomocí stlačeného vzduchu s abrazivními látkami nebo tlakovou vodou s pískem. V případě, že výztuž vlivem koroze ztratila více než 25 % z plochy svého průřezu, je obvykle nutné její zesílení nebo lokální nahrazení výztuží novou. Běžným postupem je přivaření příložek z boků původní výztuže, moderní metodou je připojení nových prutů objímkami nebo závitovým spojením. V některých případech může být nutné provedení úplné výměny výztuže. O výběru vhodného postupu zesílení výztuže by měl rozhodovat statik.

Lodžiové a markýzové dílce mají krytí výztuže pouhých 10 mm. Z tohoto důvodu je vhodné obnaženou výztuž opatřit antikorozním nátěrem; pro tento účel se používají nátěry na polyuretanové nebo polymercementové (polymery, cementová pojiva a inhibitory koroze ve vodním roztoku) bázi. Při jejich aplikaci je třeba dodržovat pokyny výrobce.

Vyspravení dolního povrchu dílce, tzv. reprofilaci, musí předcházet vytvoření adhezního můstku. Ten se provádí nátěrem, který zajistí penetraci stávajícího betonu, zvýší pasivaci výztuže a zajistí spolupůsobení původního betonu a nového reprofilačního materiálu. Musí být použit takový typ nátěru, který je kompatibilní s následně nanesenou správkovou maltou. Používají se buď hmoty na bázi bezrozpouštědlového dvousložkového polymeru, nebo penetrace ve formě vodní disperze. Při přípravě aplikace tohoto nátěru je třeba dodržovat pokyny výrobce. Samotná správková malta se aplikuje ještě před zatvrdnutím materiálu adhezního můstku. Pro reprofilaci betonu se používají polymercementové malty PCC (cementové malty s vodním roztokem nebo vodní disperzí polymeru) nebo kompozitní malty PC (polymerová matrice a plnivo – malta neobsahuje jako pojivo hydratovaný cement).

Vzhledem k předpokládanému malému rozsahu poškozených ploch a jejich poloze převážně na dolním líci vodorovných prvků lze doporučit ruční nanášení správkové malty. Konzistence malty by měla být taková, aby se dala v ruce formovat do hrudky, přičemž platí, že čím tužší malta je, tím méně se během vysychání smršťuje. Prostor za obnaženou výztuží se vyplňuje pěchováním pomocí trnu z tvrdého dřeva, v ploše se malta nanáší hladítkem po vrstvách. Každá z vrstev by měla být na povrchu zdrsněna pro lepší soudržnosti s následující vrstvou. Přestože při výrobě dílců to mohlo být opomenuto, je vhodné na okapních hranách prvků při reprofilaci vytvořit okapové nosy. Sanovaná místa je nutné po dobu alespoň jednoho týdne stále vlhčit, aby zamezilo vzniku nežádoucích smršťovacích trhlin.

Na očištěný horní povrch lodžiového dílce je vhodné v celé jeho ploše nabetonovat novou podkladní vrstvu, a to ve spádu alespoň 2 % směrem od fasády. Tloušťka této vrstvy by v žádném místě neměla klesnout pod 30 mm. Provedením této vrstvy se zároveň zvýší krytí výztuže, které je ve stávajícím stavu nevyhovujících 10 mm.

Na podkladní vrstvu betonu se po jejím zatvrdnutí osadí oplechování z kvalitního materiálu, jako titanzinkový nebo měděný plech nebo plast. Dalším krokem je nalepení a vyspárování mrazuvzdorné keramické dlažby; pokud budou na hraně lodžie použity dlaždice s okapovým nosem, lze upustit od oplechování. Je třeba pečlivě vytmelit prostor okolo prostupujících sloupků zábradlí.

Pokud bude přistoupeno k opravě markýz (jinou možností je jejich odříznutí a řádné ošetření řezného průřezu ponechané části dílce), je vhodné je po provedení sanace opatřit oplechováním některým z kvalitních výrobků, uvedených výše.

Obr. 61 Odpadávání lrycí vrstvy výztužr stropního panelu tvořícího mytkýzu

Obr. 62 Obnažení nosné výztuže panelu markýzy, napadení výztuže korozí

Obr. 63 Detail nosné výztuže markýzy volně vystavené působení vnějších klimatických vlivů po odpadnutí krycí vrstvy betonu, napadení výztuže korozí

Název poruchy:
Narušení krycích betonových vrstev dílců, koroze výztuže

Projevy:

trhliny a narušení povrchové vrstvy dílce v místě korodující výztuže;
rozpad a odpadávání krycí vrstvy;
obnažení výztuže, koroze výztuže (viz obr. 64);
barevné skvrny na povrchu dílce od zplodin koroze.

Příčiny:

nedostatečná tloušťka krycí vrstvy výztuže;
nekvalitní beton, karbonatace betonu;
velká pórozita betonu, nadměrný obsah chloridů;
rozpínavé síly od procesu koroze.

Důsledky:

urychlení koroze výztuže;
pokračující progresivní rozrušování v povrchových vrstvách dílců;
postupná ztráta funkční způsobilosti dílců;
úplné narušení, ztráta mechanické odolnosti a stability.

Diagnostika:

vizuální průzkum, případně provázený odstraněním povrchových úprav dílců;
zkouška karbonatace, stanovení pH, chemický rozbor;
odběr a zkoumání vzorků.

Sanace:

odstranění povrchové úpravy a veškerého narušeného a zkarbonatovaného betonu (mechanicky, otryskáním tlakovým vzduchem s abrazivy, vodním paprskem);
obnažení výztuže, odstranění betonu do vzdálenosti alespoň 20 mm od prutů;
mechanické očištění výztuže od rzi až na kov;
opatření výztuže nátěrem podle pokynů výrobce;
nátěr celé opravované plochy pro vytvoření adhezního můstku;
reprofilace betonových dílců tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa;
vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů.

Obr. 64 Markýzy – obnažení výztuže a její koroze

4.1.2 Poruchy styků nosných dílců

Z hlediska poruch jsou v panelových objektech nejexponovanějším článkem styky nosných dílců, které obecně vykazují vysokou tuhost (tedy malou poddajnost) a zároveň nedostatečnou únosnost. Styky nosných prvků jsou místa, kde dochází ke kumulaci poruch, projevujících se nejčastěji trhlinami. Tvarování a nedostatečné vyztužení styků a obecná technologická nekázeň jsou hlavními příčinami jejich poruch.

Nejčastějšími poruchami styků nosných dílců jsou:

smykové nebo tahové trhliny ve svislých stycích stěnových dílců;
smykové nebo tahové trhliny ve stycích stěnových a stropních dílců a obvodových dílců;
porušení svislých styků soustavou šikmých trhlin, rozevírání styčné spáry, vydrolování betonu;
lokální smykové nebo tahové trhliny ve stycích, neprocházející celým průřezem styku;
svislé tahové trhliny, procházející jádrem styku stěna – strop – stěna do zhlaví spodního stěnového dílce, případně do paty horního stěnového dílce;
trhliny ve vodorovných stycích mezi stěnovými a stropními dílci;
průběžné trhliny ve stycích sousedních stropních panelů;
technologické trhliny ve stycích (ve tvaru styčné kontaktní spáry);
poruchy styků mezi lodžiovými stropními a stěnovými dílci a vysouvání lodžiových stropních dílců;
poruchy zhlaví lodžiových stěnových dílců v oblasti styku s lodžiovými stropními dílci;
trhliny ve stycích podélných stěn a štítů.

U prefabrikovaných schodišťových konstrukcí se dále v širokém rozsahu vyskytují tyto poruchy:

trhliny ve stycích schodišťových ramen s podestovými panely;
trhliny mezi schodišťovými rameny a přilehlými stěnami schodišťového prostoru.
Další část této podkapitoly je zaměřena na podrobnější popis nejrozšířenějších poruch styků nosných prvků a postup jejich sanace.

Název poruchy:
Porušení styčných spár mezi nosnými stěnovými dílci

Projevy:

svislé smykové nebo tahové trhliny ve styčných spárách mezi stěnovými dílci (viz obr. 65);
výskyt vlasových tahových trhlin prakticky ve všech spárách nosných stěn;
větší šířka trhlin (až několik mm) se vyskytuje mezi dílci, z nichž alespoň jeden je spojen s obvodovými stěnami; trhliny jsou patrné zejména v nejvyšších podlažích objektů, směrem ke spodním podlažím se šířka trhlin zmenšuje.

Příčiny:

vlasové tahové trhliny ve svislých stycích jsou způsobeny smršťováním zálivky a smršťováním dílců;
ve styčných spárách mezi subtilními stěnami s dveřními otvory a plnými stěnovými panely ke zvětšování šířek trhlin přispívají i rozdílné dlouhodobé deformace ve svislém směru (dotvarování) těchto prvků;
zpravidla smykové trhliny, rozvíjející se od nejvyšších podlaží směrem dolů, jsou způsobeny zejména cyklicky působícími teplotními a vlhkostními objemovými změnami obvodového pláště a vzájemným spolupůsobením prvků v rámci konstrukčního systému;
velikost a výskyt trhlin jsou ovlivněny tvarem stykových ploch dílců, kvalitou zálivky, způsobem vyztužení styku a množstvím výztuže – trhliny větších šířek provázené narušením betonu ukazují na to, že ve styku bylo dosaženo namáhání blížící se namáhání meznímu;
tahové trhliny s malým narušením obrysů ukazují na nedostatečné příčné vyztužení styku.

Důsledky:

trhliny ve stycích významně snižují jejich tuhost a mají podstatný vliv na přerozdělování vnitřních sil v prvcích a stycích nosného systému.

Diagnostika:

pro vizuální ověření porušení styků je třeba odstranit povrchové úpravy příslušné oblasti;
podrobnější zkoumání narušené zálivky styku stěnových panelů vyžaduje otevření svislé drážky styku s ozuby, případně použití ultrazvukových přístrojů.

Sanace:

stabilizované (neaktivní) trhliny – injektáž velmi tekutým epoxidovým lepidlem;
nestabilizované (aktivní) trhliny, způsobené např. cyklickými objemovými změnami – tmelení nízkomodulovým elastometrickým tmelem;
narušené betonové části – po odstranění uvolněného betonu reprofilace tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa;
úprava povrchu – vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů;
výrazné rozevírání spár – dodatečné sepnutí stěnových dílců předpínacími kabely nebo upravenou betonářskou (kruhovou) výztuží, řádně kotvenou na protilehlých čelech stěny a umístěnou v úrovni pat a zhlaví stěnových panelů.

Obr. 65 Trhliny ve styčných spárách mezi stěnovými dílci v interiéru

Název poruchy:
Porušení vodorovných styků nosných stěn a stropních dílců

Projevy:

trhliny a narušování betonu v prostoru zhlaví nebo paty stěny, oddělování krycí vrstvy betonu, rozvoj trhlin do střední části stěny;
trhliny mezi čely stropních panelů a stykovým betonem, narušení stykového betonu;
narušení výplně ložných spár;
vodorovné trhliny mezi dílci (stropními i stěnovými) a výplní ložných spár (viz obr. 66).

Příčiny:

základní příčinou této poruchy je složitý stav prostorové napjatosti styku, nedostatečné vyztužení dílců, nedodržení předepsané kvality materiálu stěnových dílců, v některých případech nesprávné uspořádání výztuže spodních a horních okrajů panelů (chybějící žebříčky), nedodržení technologie montáže;
svislé a šikmé trhliny ve zhlaví a patě stěny ukazují na značnou koncentraci tlakových hranových napětí a tahových napětí, způsobených zvýšeným dotvarováním betonu styku;
vodorovné trhliny v kontaktních plochách mezi výplní ložné spáry a dílci jsou dokladem větších deformací nosného systému vlivem účinků zatížení (rozdílné svislé přetváření stěnových dílců protilehlých stěn, případně jejich rozdílné sedání, vliv seismických účinků a otřesů);
vodorovné trhliny, narušení dílců a styků mohou mít příčinu i v nekvalitní montáži v důsledku neuvolnění montážních přípravků.

Důsledky:

trhliny ve stycích způsobují významné snížení únosnosti a tuhosti stěn v oblasti styků, které může mít závažné důsledky zejména s ohledem na tlakové namáhání nosných stěn, vedoucí až ke ztrátě nosné způsobilosti;
tyto poruchy mohou být i příčinou zvýšeného smykového namáhání nebo i porušení přilehlých svislých styků mezi stěnovými dílci.

Diagnostika:

pro vizuální průzkum porušení styků je třeba odstranit povrchové úpravy stěn a podlahové souvrství v příslušné oblasti, případně i obnažení průřezu se stykovým betonem mezi čely stropních dílců;
pro podrobnější vyšetření dutin, vodorovných trhlin a narušení stykového betonu je možné použít přístroje pracující na bázi ultrazvuku.

Sanace:

stabilizované (neaktivní) trhliny – injektáž velmi tekutým epoxidovým lepidlem;
nestabilizované (aktivní) trhliny, způsobené např. cyklickými objemovými změnami – tmelení nízkomodulovým elastometrickým tmelem;
narušené betonové části – po odstranění uvolněného betonu reprofilace tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa;
úprava povrchu – vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů;
při nedostatečném uložení stropních dílců ve styku – osazení ocelových válcovaných úhelníků (profil minimálně 50×50×7 mm) s výztuhami v úrovni zhlaví stěnových dílců; úhelníky se osadí do epoxidové pryskyřice na vyhlazené kontaktní plochy stěnových dílců a ukotví svorníky (otvory pro svorníky je třeba rovněž vyplnit epoxidovou pryskyřicí).

Obr. 66 Vodorovné trhliny mezi stropními dílci v interiéru

Název poruchy:
Porušení podélných styků mezi stropními dílci

Projevy:

smykové nebo tahové trhliny v podélných stycích (spárách) mezi stropními dílci;
narušování a rozpad stykového betonu (viz obr. 67).

Příčiny:

rozdílné zatížení stropních panelů;
rozdílné dotvarování stropních dílců;
smršťování stykového betonu a smršťování stropních panelů;
rozdílné změny teplot panelů, např. nad nevytápěnou a vytápěnou částí objektu, v okolí lodžií a markýz;
v nejvyšším podlaží objemové změny poslední stropní (střešní) konstrukce;
vliv případného různého podepření stropních dílců;
vliv geometrického tvaru a řešení styku a vliv kvality zálivky.

Důsledky:

estetická závada – styk s vlasovými trhlinami a trhlinami šířky do 1 mm i s případným malým porušením výplně lze považovat za staticky funkční;
snížení nebo ztráta tuhosti styku – styk s trhlinami širšími než 1 mm a rozsáhlejším porušením výplně se klasifikuje jako styk se sníženou, případně až nulovou tuhostí, což omezuje spolupůsobení stropních dílců při přenášení svislého zatížení (lokální snížení tuhosti styků mezi stropními dílci se neprojevuje na tuhosti stropní tabule ve vodorovné rovině).

Diagnostika:

pro vizuální ověření porušení styků je třeba odstranit povrchové úpravy příslušné oblasti;
pro podrobnější vyšetření dutin, vodorovných trhlin a narušení stykového betonu je možné použít přístroje pracující na bázi ultrazvuku.

Sanace:

stabilizované (neaktivní) trhliny – injektáž velmi tekutým epoxidovým lepidlem, které případně předchází mechanické rozšíření trhlin na potřebnou šířku;
nestabilizované (aktivní) trhliny – tmelení nízkomodulovým elastometrickým tmelem;
úprava povrchu – vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů.

Obr. 67 Trhliny v podélných stycích stropních panelů v interiéru

Poznámka:
Pro zvýraznění úpruchy je na obrázku použita šipka.

Název poruchy:
Trhliny mezi schodišťovými rameny a přilehlými stěnovými dílci

Projevy:

trhliny v místě kontaktu schodišťového ramene s přilehlou stěnou schodišťového prostoru (viz obr. 68, 69);
narušení soklu stěn okolo schodišťových stupňů.

Příčiny:

nevhodné řešení styku panelu schodišťového ramene a stěnového dílce;
dlouhodobé přetváření a deformace schodišťového ramene.

Důsledky:

narušení povrchových úprav schodišťových stupňů a stěny, snížení estetické úrovně schodišťového prostoru;
zatékání vody a zanášení nečistot při úklidu, hygienické problémy.

Diagnostika:

vizuální prohlídka, případně provázená očištěním příslušného místa.

Sanace:

uzavření trhlin – tmelení nízkomodulovým elastometrickým tmelem, kterému případně předchází mechanické rozšíření trhlin na potřebnou šířku;
úprava povrchu – vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů.

Obr. 68 Trhliny v místě kontaktu nosné stěny a schodišťového ramene

Obr. 69 Detail trhliny v místě kontaktu nosné stěny a schodišťového ramene

Název poruchy:
Porušení styků mezi stěnovými a stropními lodžiovými panely

Projevy:

trhliny ve stycích stěnových a stropních lodžiových dílců;
narušování a rozpad stykového betonu a výplní ložných spár trhlinami;
porušení zhlaví stěnových dílců – odlupování hran, vznik svislých tahových trhlin, vysouvání stropních dílců ze styku, postupně se zmenšující délka uložení stropních panelů (viz obr. 70–73).

Příčiny:

složitý stav prostorové napjatosti styku, nedostatečné vyztužení dílců, nedodržení předepsané kvality materiálu stěnových dílců, v některých případech nesprávné uspořádání výztuže spodních a horních okrajů panelů (chybějící žebříčky), nedodržení technologie montáže;
vodorovné trhliny v kontaktních plochách mezi výplní ložné spáry a dílci jsou dokladem větších deformací nosného systému vlivem účinků zatížení (rozdílné svislé přetváření stěnových dílců protilehlých stěn, případně jejich rozdílné sedání, vliv seismických účinků a otřesů);
nesprávné řešení styků nosných stěn a stropních dílců lodžií;
objemové změny dílců, vyvolané změnami teploty a vlhkosti.

Důsledky:

snížení únosnosti a tuhosti styků a stěnových dílců v částech přiléhajících ke stykům, ztráta funkční způsobilosti a statické bezpečnosti;
koroze výztuže dílců a styků;
narušení a rozpad betonu dílců a styků;
narušení stability lodžiové konstrukce.

Diagnostika:

pro vizuální ověření porušení styků je třeba odstranit povrchové úpravy příslušné oblasti;
pro podrobnější vyšetření dutin, vodorovných trhlin a narušení stykového betonu je možné použít přístroje pracující na bázi ultrazvuku, event. sondy do styku.

Sanace:

nestabilizované (aktivní) trhliny, způsobené např. cyklickými objemovými změnami – tmelení nízkomodulovým elastometrickým tmelem;
narušené betonové části – po odstranění uvolněného betonu reprofilace tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa;
úprava povrchu – vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů;
při nedostatečném uložení stropních dílců ve styku – osazení ocelových válcovaných úhelníků (profil minimálně 50 × 50 × 7 mm) s výztuhami v úrovni zhlaví stěnových dílců; úhelníky se osadí do epoxidové pryskyřice na vyhlazené kontaktní plochy stěnových dílců a ukotví svorníky (otvory pro svorníky je třeba rovněž vyplnit epoxidovou pryskyřicí), veškeré kovové prvky musí mít provedenu ochranu proti korozi (pozinkování, nátěry apod.);
pro zajištění funkce vodorovného styku v nejvíce poškozené oblasti (tedy u vnějšího líce lodžie) je třeba odstranit narušený beton v čele lodžiového stropního dílce až na zdravé jádro a obnažit výztuž (minimálně 30 mm na nezrezivělou část výztuže, odstranění betonu v okolí výztuže alespoň 20 mm), odstranění rzi, provedení nátěru výztuže, vytvoření adhezního můstku na očištěném nenarušeném povrchu betonu a dobetonování čela lodžiového stropního dílce (je třeba zvětšit krycí vrstvu betonu alespoň na 20 mm).

Obr. 70 Narušení spodního líce lodžiového panelu vlhkostí

Obr. 71 Vodorovné trhliny mezi stropními lodžiovými dílci

Obr. 72 Porušení stropní lodžiového dílce vlhkostí

Obr. 73 Porušení stropní desky lodžie vivem působení vlhkosti

Název pruchy:
Trhliny ve stycích podélných ztužujících stěn a štítů

Projevy:

svislé trhliny ve stycích mezi podélnými vnitřními stěnovými dílci a štítovými panely, šířka trhlin se zvětšuje směrem k horním podlažím.

Příčiny:

namáhání styků objemovými změnami štítových panelů, způsobenými změnami teplot v exteriéru;
rozdílné moduly pružnosti materiálů štítových stěn (keramzitbeton) a podélných stěn (železobeton), které mají za následek jejich rozdílné dotlačení vlivem působícího svislého zatížení;
nesprávné (tuhé) spojení podélných a štítových stěn.

Důsledky:

v dnešní době již pouze estetické (vlivem cyklického namáhání styků podélných a štítových stěn došlo v průběhu času ke značnému snížení tuhosti styků a tedy i k výraznému zmenšení jejich namáhání).

Diagnostika:

vizuální prohlídka.

Sanace:

proříznutí spáry mezi štítem a podélnou stěnou není nutné, vynaložené náklady by nebyly úměrné dosaženému výsledku; v současné době postačuje pouze vytmelení trhlin nízkomodulovým elastometrickým tmelem s následnou úpravou povrchu vyhlazením dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů.

4.1.3 Poruchy obvodových dílců

Nejčastěji se vyskytujícími poruchami obvodového pláště jsou:

trhliny ve stycích obvodových dílců s vnitřními nosnými konstrukcemi;
trhliny v obvodových dílcích vlivem jejich smršťování, resp. objemových změn od změn teploty;
karbonatace keramzitbetonu;
narušení dílců atmosférickou vlhkostí vlivem nedostatečných přesahů oplechování parapetů oken a vlivem chybějícího oplechování horní hrany předsazeného soklu;
pronikání vlhkosti do styků vlivem nefungujícího těsnění ve spárách mezi sousedními dílci;
trhliny v povrchových úpravách dilatačních spár.

Další část této kapitoly se zabývá podrobnějším popisem nejrozšířenějších poruch obvodových dílců a postup jejich sanace.

Název poruchy:
Porušení styků mezi obvodovými dílci a vnitřními stěnovými a stropními dílci

Projevy:

mezi obvodovým pláštěm a stropní konstrukcí, trhliny dosahují šířky až několik milimetrů (viz obr. 74 až 80);
šířka trhlin se obvykle zvětšuje směrem k horním podlažím a k okrajům objektu. K postup-nému rozvoji a šíření trhlin přispívá cyklický charakter účinků teploty a vlhkosti – dochází ke zvětšování šířky trhlin, drolení stykového betonu, rozvoji poruch do nižších podlaží;
trhliny vznikají i mezi jednotlivými dílci obvodového pláště;
urychlení koroze výztuže styků a znehodnocení vnitřních povrchových úprav, případně provázené i tvorbou plísní, způsobené vnikáním srážkové vody do trhlin.

Příčiny:

objemové a tvarové změny dílců obvodového pláště, způsobené cyklickými změnami teploty a vlhkosti.

Důsledky:

zvýšené riziko koroze kotevní výztuže mezi dílci obvodového pláště a stěnovými a stropními panely;
zhoršení ostatních stavebně fyzikálních vlastností;
znehodnocení vnitřních povrchových úprav, tvorba plísní v interiéru.

Diagnostika:

vizuální ověření porušení styků po odstranění povrchových úprav příslušných dílců;
pro podrobnější vyšetření dutin, vodorovných trhlin a narušení stykového betonu je možné použít přístroje pracující na bázi ultrazvuku, event. provést sondy.

Sanace:

nestabilizované (aktivní) trhliny, způsobené např. cyklickými objemovými změnami – tmelení nízkomodulovým elastometrickým tmelem;
narušené betonové části – po odstranění uvolněného betonu reprofilace tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa;
úprava povrchu – vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů.

Obr. 74 Trhlina ve styku nosné stěny s obvodovým pláštěm

Obr. 75 Trhlina ve styku nosné stěny s obvodovým pláštěm

Obr. 76 Trhlina ve styku obvodového pláště s nosnou stěnou a stropní konstrukcí

Obr. 77 Trhlina ve styku obvodového pláště s nosnou stěnou

Obr. 78 Trhliny nad oknem ve syku obvodového pláště se stropní konstrukcí

Obr. 79 Trhliny ve styku obvodového pláště se stropní konstrukcí

Obr. 80 Trhliny nad oknem ve styku obvodového pláště se stropní konstrukcí

Název poruchy:
Poruchy povrchů obvodových dílců, trhliny v obvodových dílcích

Projevy:

odlupování a rozpad povrchových vrstev obvodových dílců (viz obr. 81, 82);
zatékání a navlhání v ploše obvodových dílců, koroze výztuže;
smykové a tahové trhliny v ploše dílců, trhliny vycházející z hran okenních otvorů (viz obr. 83, 84).

Příčiny:

nesprávná skladba obvodových dílců z hlediska difuze vodní páry (vysoký difuzní odpor povrchové úpravy);
nevhodné vlastnosti a nedostatečná odolnost povrchové úpravy proti působení klimatických účinků a agresivních vlivů okolního prostředí;
nesprávné řešení styků a kotevních spojů obvodových dílců s vnitřní nosnou konstrukcí (nosných stěn a stropních dílců).

Důsledky:

odlupování a rozpad povrchových úprav (povrchových vrstev), vznik a rozvoj trhlin, zatékání a provlhání v ploše dílců, koroze výztuže, zhoršení tepelně izolačních vlastností dílců, vznik plísní;
narušení stability obvodových dílců;
narušení celistvosti obvodových dílců.

Diagnostika:

vizuální průzkum, případně provázený odstraněním povrchových úprav dílců;
odběr a zkoumání vzorků.

Sanace – varianta A:

vnější povrch velmi dobrý – impregnace a hydrofobizace (silikon, silon, akrylát);
vnější povrch mírně narušený – očištění, penetrace, ochranný nátěr;
vnější povrch silně narušený – odstranění veškerého narušeného povrchového materiálu otryskáním, očištění, penetrace, tenkovrstvá omítka z dvousložkové malty, po technologické pauze vhodný ochranný nátěr.

Sanace – varianta B:

narušené povrchové úpravy a nátěry – odstranění mechanicky nebo otryskáním, při větším narušení provést adhezní most;
stabilizované (neaktivní) trhliny – injektáž velmi tekutým epoxidovým lepidlem;
nestabilizované (aktivní) trhliny, způsobené např. cyklickými objemovými změnami – tmelení nízkomodulovým elastometrickým tmelem;
narušené části – po odstranění uvolněného keramzitbetonu reprofilace tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa, při větších tloušťkách je třeba se vyhnout vytvoření tepelného mostu;
úprava povrchu – vyhlazení dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch, s dokonalým rozetřením okrajů, v případě výskytu nestabilizovaných trhlin lze doporučit vyztužení povrchové vrstvy polyetylénovou sítí;
kontrola a případně zabezpečení kotvení obvodových dílců k vnitřní nosné konstrukci – dodatečně provedené kotvení musí umožnit potřebné dilatační pohyby obvodového pláště vyvolané změnami teploty, materiál dodatečných kotev musí být odolný proti korozi.

Obr. 81 odlupování a rozpad povrchových vrstev obvodových dílců

Obr. 82 Detail odlupování a rozpad povrchových vrstev obvodových dílců

Obr. 83 Tahové trhliny v obvodových dílcích

Obr. 84 Tahové trhliny v obvodových dílcích, vycházející z koutů okenních otvorů

Název poruchy:
Poruchy těsnění styků mezi obvodovými dílci

Projevy:

trhliny mezi tmelem vyplňujícím spáry a dílci obvodového pláště, narušené hrany obvodových dílců (viz obr. 85, 86);
vznik plísní na vnitřní straně pláště.

Příčiny:

nevhodné parametry použitých těsnicích materiálů;
ztráta vlastností těsnících materiálů v čase, způsobená degradačními procesy;
nedodržení montážních tolerancí při osazování obvodových panelů;
nesprávný návrh a provedení spár;
nevhodná profilace hran obvodových dílců.

Důsledky:

ztráta vodotěsnosti a vzduchotěsnosti;
zhoršení tepelně izolačních vlastností styků;
kondenzace v oblasti styků, znehodnocení vnitřních povrchových úprav, tvorba plísní v interiéru;
urychlení koroze výztuže kotvení obvodových panelů k vnitřním nosným konstrukcím.

Diagnostika:

vizuální průzkum;
zavedení sond do styků.

Sanace:

přetěsnění spár – odstranění stávajících porušených tmelů a těsnění spár, zároveň s novým provedením, případně reprofilací hran dílců;
předtěsnění – vložení silikonových těsnicích pásků do spár při ponechání stávajících těsnicích tmelů ve spárách (toto řešení je vhodné pouze v případě vyhovující profilace hran obvodových panelů a v případě, kdy nebude provedeno zateplení obvodového pláště).

Obr. 85 Trhliny v tmelu vyplňujícím spáry, porušení hran

Obr. 86 Porušení hran štítových panelů

Název poruchy:
Karbonatace keramzitbetonu obvodových dílců

Projevy:

Jedním z činitelů, které mohou podstatně omezovat trvanlivost betonových konstrukcí, je působení atmosférického oxidu uhličitého. Jeho působení má některé společné rysy s působením vzdušné vlhkosti – především to, že do betonu, zvláště při jeho použití na obvodové nebo venkovní konstrukce, se oxid uhličitý i vodní pára dostávají v plynné fázi. Jejich pronikání do betonu, a tedy i účinky, mohou být jak v kladném, tak i v záporném smyslu podstatně ovlivňovány druhem hydratačních produktů pojiv, pórovitě kapilární strukturou cementového tmelu, jakož i povrchovými úpravami na vnitřních i venkovních plochách betonových konstrukcí.

Oxid uhličitý způsobuje při styku s cementovým tmelem, jehož podstatou jsou zásadité hydratační produkty pojiv, neutralizační reakci, kterou obyčejně označujeme za karbonataci, protože jejím hlavním produktem jsou různé karbonáty. Průběh neutralizačních reakcí můžeme obyčejně sledovat podle měnící se hodnoty pH materiálu.

Hodnota pH mezizrnečného roztoku při karbonataci betonu klesá, a to již při počáteční karbonataci Ca(OH)₂z původní hodnoty 11 ÷ 12,4 na hodnotu okolo 9. Co se týče nejvýznamnějších vazných složek produktů hydratace cementu, bylo by pro jejich stálost zapotřebí pH = 10 a k tomu ještě vysoké koncentrace vápníkových iontů. Při pH ≤ 6,5 jsou již všechny komponenty tmelu nestálé.

Zmenšování hodnoty pH mezizrnečného roztoku betonu karbonatací se uplatňuje velice škodlivě při korozi výztuže. V silně alkalickém prostředí původního betonu totiž oxidy a hydroxidy železa (vznikající na povrchu oceli stále) vytvářejí poměrně hutnou ochrannou vrstvu, silně brzdící další korozní pochody, čili ocel se na povrchu pasivuje. Při snižující se alkalitě betonu, která provází jeho karbonataci, zvláště pod pH 9 až 9,5, se stávají ochranné vrstvy na výztuži pórovitými, málo stálými. Další pokles pH má za následek jejich rozpouštění, což vede za přítomnosti vlhkosti a vzdušného kyslíku k další intenzivní korozi.

Karbonatace betonu probíhá ve čtyřech fázích. V prvním období karbonatace se v mezizrnečném prostoru přeměňuje Ca(OH)₂, popř. jeho roztok, na nerozpustný CaCO₃, který přitom částečně zaplňuje póry. Hlavní vlastnosti betonu se v tomto stadiu stávají výhodnějšími.

Ve druhé etapě karbonatace probíhají přeměny ostatních hydratačních produktů cementu. Vznikají modifikace CaCO₃společně s amorfním gelem kyseliny křemičité v pseudomorfózách jako velmi jemnozrnné krystalické novotvary CaCO₃. Hrubozrnné krystalické novotvary se tu vyskytují jen ojediněle. Vlastnosti betonu ve druhém období karbonatace se příliš nemění, mechanické vlastnosti pak kolísají kolem původních hodnot.

Třetí fáze karbonatace se vyznačuje překrystalováním dříve vzniklých uhličitanových novotvarů, a to z mezizrnečného roztoku. Přitom vznikají velmi početné a poměrně velmi rozměrné (oproti dřívějším útvarům i víc než desetkrát větší) krystaly kalcitu a aragonitu. Mechanické vlastnosti betonu se během třetího období postupně zhoršují. Dochází k výraznému snížení pH betonu.

Čtvrtá etapa se vyznačuje téměř stoprocentním stupněm karbonatace, při němž hrubé krystaly aragonitu a zejména kalcitu prostupují celou strukturou cementového tmelu, což v krajním případě může mít za následek ztrátu jeho soudržnosti a pevnosti. V této etapě je ovšem hodnota pH tak nízká, že dochází k výrazné korozi výztuže.

Koroze výztuže při karbonataci betonu postupuje rychleji, než průběh rozrušování cementového tmelu, čili výztuž a tím i konstrukce zpravidla doslouží dříve, než nastane čtvrté stadium karbonatace. Ke korozi výztuže v betonu dochází, sníží-li se hodnota pH pod 11,5 anebo zvýší-li se pH nad 13,8, a dále za přítomnosti specificky působících iontů v pórové vodě.

Příčiny:

působení atmosférických vlivů, zejména vlhkosti a oxidu uhličitého;
nedostatečná povrchová ochrana dílců proti působení agresivního vnějšího prostředí.

Důsledky:

rozrušování cementového tmelu betonu, postupná degradace betonu;
značné urychlení koroze výztuže, vedoucí až ke kolapsu dílce.

Diagnostika:

zběžně – nanesení fenolftaleinu na povrch vzorku (jádrový vývrt) – následné fialové zbarvení vzorku prokáže karbonataci;
přesně – laboratorní zkouška odebraných vzorků pro zjištění hodnoty pH (v tab. 12 je uveden přehled pH keramzitbetonu obvodových panelů do hloubky cca 60 mm pod vnějším povrchem u vybraných objektů v Plzni) viz obr. 87.

Tab. 12 pH obvodových keramzitbetonových dílců vybraných objektů soustavy T 06 B v Plzni, zjištěný laboratorními testy na odebraných vzorcích

Ozn. domu	Lokalita (sídliště v Plzni)	Orientace fasády ke světovým stranám	pH keramzitbetonu					Poznámka
			Hloubka pod vnějším povrchem v mm
			0 ÷ 15	15 ÷ 30	30 ÷ 45	45 ÷ 60	> 60
1	Doubravka	SZ	9,7	10,0	10,0	10,0	10,2
2	Doubravka	JV	9,5	9,7	9,8	9,8	10,0
3	Doubravka	SZ	9,8	10,0	10,0	10,0	10,1	Povrch: mozaikový obklad
4	Lobzy	JV	9,8	9,8	10,0	10,0	10,0
5	Lobzy	JV	10,0	10,0	10,0	10,0	10,1
6	Lobzy	S	9,8	10,0	1,00	10,0	10,0
7	Skvrňany	Z	9,3	9,3	8,6	8,9	9,0	Povrch: 30 mm
8	Skvrňany	Z	9,8	9,8	9,8	10,0	10,0
9	Skvrňany	J	9,6	9,8	10,0	10,0	10,1
10	Skvrňany	J	9,6	9,8	10,0	10,0	10,0	Blízká frekv. komunikace

Poznámka:
Dosažené výsledky ukazují probíhající karbonataci keramzitbetonu. Až na výjimky se ale pH i na vnějším povrchu dílců pohybuje okolo hodnoty 10, což je pro cementový tmel ještě akceptovatelná hodnota. U výztuže uložené méně než 60 mm pod vnějším povrchem lze předpokládat probíhající proces urychlené koroze; pro zjištění stavu výztuže s větším krytím je třeba provést další zkoušky; hodnoty pH v tabulce uvedené ve sloupci „> 60“ jsou ze vzorků z hloubky cca 60 až 80 mm pod povrchem.

Sanace – varianta A:

v závislosti na hodnotě pH je třeba zvážit ponechání nebo odstranění karbonatujícího betonu; pro samotný cementový tmel betonu je postačující pH okolo 9,5 ÷ 10, pH betonu okolo výztuže by neměl klesnout pod 11 ÷ 11,5;
málo pokročilé stadium karbonatace – odstranění povrchové úpravy a narušeného a uvolněného povrchu betonu (mechanicky, otryskáním tlakovým vzduchem s abrazivy, vodním paprskem);
případná vysprávka větších prohlubní;
vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch.

Sanace – varianta B:

velmi pokročilé stadium karbonatace – odstranění povrchové úpravy a veškerého narušeného a zkarbonatovaného betonu (mechanicky, otryskáním tlakovým vzduchem s abrazivy, vodním paprskem);
obnažení výztuže, odstranění betonu do vzdálenosti alespoň 20 mm od prutů;
mechanické očištění výztuže od rzi až na kov;
ošetření výztuže nátěrem podle pokynů výrobce;
nátěr celé opravované plochy pro vytvoření adhezního můstku;
reprofilace betonových dílců tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa, při větších tloušťkách je třeba se vyhnout vytvoření tepelného mostu;
vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch.

Obr. 87 Odběr vzorku pro laboratorní zkoušky výskytu karbonatace

Název poruchy:
Poruchy dilatačních spár

Projevy: (viz obr. 88):

svislé trhliny v povrchových úpravách dilatačních spár;
degradace výplní dilatačních spár;
chybějící výplň dilatačních spár.

Příčiny:

nepřiznání dilatační spáry v povrchové úpravě;
ztráta vlastností výplně spáry v čase způsobená degradačními procesy;
nesprávné provedení dilatačních spár;
neosazení krycích lišt dilatačních spár.

Důsledky:

estetické – viditelné trhliny a otevřené spáry široké i několik centimetrů na fasádě;
zatékání srážkové vody do dilatačních spár;
degradace betonu v okolí dilatačních spár vlivem zmrzání vody;
urychlení koroze výztuže dílců přilehlých k dilatační spáře.

Diagnostika:

vizuální průzkum;
zavedení sond do prostoru dilatačních spár.

Sanace: (viz obr. 89):

přiznání dilatačních spár v povrchových úpravách;
přetěsnění spár – po vyčištění prostoru spár nahrazení stávajících výplní spár novými;
opatření dilatačních spár hliníkovými lištami, nebo jejich uzavření těsnicími pásky.

Obr. 88 Trhliny b povrchové úpravě dilatační spáry, degradace výplně

Obr. 89 Zakrytí dilatační spáry hliníkovou lištou

4.1.4 Poruchy předsazených konstrukcí

Poruchami předložených konstrukcí jsou zejména:

rozpad betonové konstrukce a koroze výztuže osvětlovacích šachet (anglických dvorků) před okny polozapuštěných suterénů (viz obr. 90, 91);
porušení hran podest předložených vstupních schodišť (viz obr. 92, 93, 94).

Z hlediska nebezpečnosti je významnější poruchou porušení hran podest předložených vstupních schodišť; v další části této podkapitoly je proveden její rozbor.

Obr. 90 Degradace a rozpad betonové konstrukce osvětlovacích šachet

Obr. 91 Detail degradace a rozpadu betonové konstrukce osvětlovacích šachet, obnažení zkorodované výztuže

Název poruchy:
Porušení hran podest předložených vstupních schodišť

Projevy:

lokální odpadávání krycí vrstvy betonu, obnažení výztuže napadené korozí;
rozpad betonu na hranách podest (viz obr. 92, 93, 94).

Příčiny:

vnikání vlhkosti do konstrukce;
špatná kvalita provedení podlahových vrstev na podestách;
nedostatečná tloušťka krycí vrstvy výztuže.

Důsledky:

narušování betonu – vznik postupně se zvětšujících mikrotrhlin, které vznikají vlivem rozpínání zmrzlé vody v zimním období (jejich rozšiřování má za následek snadnější vnikání vlhkosti do konstrukce, a to až k výztuži);
koroze výztuže, často podpořená malou tloušťkou krycí vrstvy betonu – korodující výztuž se rozpíná v příčném směru (rez zvětšuje svůj objem až na 250 % oproti původnímu stavu) a tlačí na okolní beton, který časem pozbude schopnosti vzdorovat těmto tlakům a začne nejprve praskat a posléze se i odlupovat krycí vrstva betonu (pak už výztuž není nijak chráněna proti působení vlhkosti a proces její koroze nabývá na rychlosti i intenzitě); tento stav již může v budoucnu vést ke statickým problémům v místě uložení schodnic vnějšího schodiště na konstrukci podest, nebo ve vykonzolovaných částech vstupní podesty.

Diagnostika:

vizuální prohlídka;
zjištění narušených částí betonu poklepem kladívkem – dutý zvuk signalizuje nesoudržnost daného místa v konstrukci;
po mechanickém odstranění nesoudržných částí betonu kontrola stavu výztuže a uložení schodnic.

Sanace:

odstranění veškerého narušeného a zkarbonatovaného betonu (mechanicky, otryskáním tlakovým vzduchem s abrazivy, vodním paprskem);
obnažení výztuže, odstranění betonu do vzdálenosti alespoň 20 mm od prutů;
mechanické očištění výztuže od rzi až na kov;
ošetření výztuže nátěrem podle pokynů výrobce;
nátěr celé opravované plochy pro vytvoření adhezního můstku;
reprofilace betonových dílců tixotropní reprofilační směsí s kompenzovaným smršťováním, s 28denní pevností v tlaku minimálně 40 MPa a s přídržností k podkladu alespoň 2,5 MPa, při větších tloušťkách je třeba se vyhnout vytvoření tepelného mostu;
vyhlazení povrchu dvousložkovou maltou, nanášenou stěrkou nebo kovovým hladítkem na dobře očištěný povrch.

Obr. 92 Porušení hran podesty předloženého vstupního schodiště, obnažení výtuže

Obr. 93 Detail porušení hran podesty předloženého vstupního schodiště, obnažení zkorodované výztuže

Obr. 94 Detail porušení hran podesty předloženého vstupního schodiště, obnaženíkorodující výztuže

4.1.5 Poruchy ostatní

Mimo výše uvedené poruchy nosných konstrukcí byly zjištěny ještě poruchy následující, které mohou omezit plnění nosné funkce těchto konstrukcí:

napadení nosné konstrukce vnikající vodou (obsahující agresivní látky) v interiéru vlivem nesprávného provedení prostupu trubního vedení konstrukcí a vlivem jeho následného porušení (není provedena chránička s pružným uložením potrubí) viz obr. 95, 96;
zatékání do interiéru netěsnostmi okolo okenních otvorů;
zatékání do objektů konstrukcí zastřešení (viz obr. 98, 99, 100).

Z hlediska nebezpečnosti pro nosné konstrukce je nejvýznamnější a nejrozšířenější poruchou zatékání střechou; v další části této kapitoly je proveden její rozbor.

Obr. 95 Trhliny mezi stropními dílci, vliv vlhkosti na konstrukci

Obr. 96 Působení agresivní vody na vnitřní konstrukci, nesprávné provedení trubního prostoru

Obr. 97 Porušení konstrukce strojovny výtahu, trhliny ve styku obvodové stěny se stropními panely

Název poruchy:
Zatékání do objektů konstrukcí zastřešení

Projevy: (viz obr. 98, 99, 100):

vlhké „mapy“ na dolním líci stropu nejvyššího podlaží;
výkvěty látek vyluhovaných z konstrukce na dolním líci stropu nejvyššího podlaží;
vznik plísní na dolním líci stropu nejvyššího podlaží.

Příčiny:

překročení životnosti krytiny, ztráta vlastností krytiny v čase způsobená degradačními procesy;
nevhodně zvolený způsob provedené rekonstrukce střešního pláště;
nízká kvalita rekonstrukce střešního pláště.

Důsledky:

estetické – nežádoucí projevy na dolním líci stropu nejvyššího podlaží, znehodnocení vnitřních povrchových úprav;
hygienické – tvorba plísní v interiéru;
tepelně izolační – výrazné snížení tepelného odporu střešního pláště vlivem navlhnutí tepelné izolace, kondenzace v ploše;
degradace materiálů – urychlení koroze výztuže stropních dílců, narušování betonu dílců.

Diagnostika:

vizuální průzkum;
provedení sond do střešní konstrukce;
rozkrytí souvrství střešního pláště.

Sanace:

při lokálním zatékání nebo malé míře provlhnutí souvrství střešního pláště – hustá perforace stávající střešní krytiny, umožnění co možná největšího vyschnutí pláště a aplikace fóliové střešní krytiny s nízkým difuzním odporem;
při velkém rozsahu zatékání – stržení stávající střešní krytiny, případně podle míry provlhnutí nebo nevhodného řešení stávající skladby pláště i sejmutí ostatních vrstev, dokonalé vyschnutí ponechaných konstrukcí, doplnění tepelné izolace pro dosažení dostatečného tepelného odporu, případně provedení celé nové skladby pláště v patřičném řazení jednotlivých vrstev, provedení úprav pro zajištění dostatečného provětrávání střechy (jednoplášťové i dvouplášťové), položení fóliové krytiny příslušných vlastností a její dostatečné kotvení k podkladu.

Obr. 98 Stropní konstrukce nad posledním podlažím: zatékání do objektu střešním pláštěm

Obr. 99 Stropní konstrukce nad posledním podlažím: zatékání do objektu střešním pláštěm

Obr. 100 Stropní konstrukce nad posledním podlažím – zatékání do objektu střešním pláštěm

4.1.6 Závěry z výsledků průzkumů

V objektech, realizovaných plzeňskou variantou stavební soustavy T 06 B, se vyskytuje široká škála poruch různého rozsahu, pokročilosti i závažnosti a s různými příčinami. Ani v jednom případě však nebyl zjištěn výskyt poruchy, která by akutně ohrožovala statiku zkoumaných domů; je možné konstatovat, že z hlediska statické bezpečnosti jsou objekty v dobrém stavu.

Během průzkumů bylo zjištěno, že dosavadní údržba a opravy poruch objektů a odstraňování některých vad jsou prováděny v rozsahu odpovídajícímu některé ze třech úrovní:

běžná údržba a malé opravy
- pravidelné obnovování povrchových úprav a nášlapných vrstev v interiérech;
- tmelení některých větších trhlin mezi dílci v interiérech;
střední opravy a zásahy
- výměny rozvodů TZB ve společných prostorách, v některých případech vyžadující proražení nových prostupů do nosných konstrukcí (viz obr. 101);
- opravy výtahů;
- uzavření lodžií prosklenými stěnami jednotlivými vlastníky bytů (viz obr. 102);
- nahrazení bytového jádra zděnými příčkami;
- individuální změny dispozic bytů, spojené se zhotovením nových nebo posunutím stávajících dveřních otvorů v nosných stěnách nebo odstraněním stávajících železobetonových příček a realizací příček nových zděných (během průzkumů toto řešení nebylo zjištěno, ale v jiných případech jej nelze vyloučit);
velké opravy a zásahy
- výměny centrálních rozvodů TZB, umístěných v kolektorech pod podlahou technického podlaží (spojené s náročnou destrukcí stropů kolektorů; nové rozvody TZB jsou následně umístěny na lépe přístupných místech ve společných prostorách technického podlaží a je proveden nový strop kolektorů);
- výměny výtahů;
- obnovování střešních krytin plochých střech;
- zateplení štítových stěn objektů (viz obr. 103);
- zateplování fasád plášťů (viz obr. 104, 105, 106, 107);
- střešní nástavby (během průzkumů nebyly zjištěny, ale jejich provádění do budoucna nelze vyloučit).

Provádění oprav objektů často není systematické; do značné míry je ovlivněno finančními možnostmi vlastníků nebo správců objektů, často i prosazováním zájmů firem, zabývajících se rekonstrukcemi pozemních staveb. Princip oprav poruch často spočívá pouze v povrchovém retušování jejich projevů, což je jenom dočasné řešení, v jiných případech je k jejich provedení přistoupeno až v nevyhnutelném případě, zpravidla po dožití příslušných materiálů nebo prvků. Vyskytuje se i provádění oprav jednotlivými vlastníky bytů (výměna bytových jader za zděná, osazování prosklených stěn na lodžiích), bez uvážení všech důsledků z toho plynoucích (i pro celý objekt a jeho konstrukci).

Doporučené postupy provádění oprav a odstraňování vad jsou uvedeny výše v příslušných částech této kapitoly. Zejména v souvislosti s prováděním zateplování obalových konstrukcí objektů, které je považováno za prostředek pro odstranění velké části problémů, jimiž domy trpí, je třeba zmínit některé faktory, které mohou být způsobeny. Jedná se zejména o:

Narušení vnitřního mikroklimatu místností s lodžiemi, které jsou uzavřeny do značné míry vzduchotěsnou prosklenou stěnou. Tímto řešením je obvodové stěně odebrána možnost „dýchání“, tedy difuze vodní páry, která následně kondenzuje na površích vnitřních konstrukcí. Tento stav se projevuje vznikem vlhkých map na konstrukcích se všemi negativními důsledky, které z něj vyplývají. Tomuto negativnímu projevu lze předejít zajištěním dostatečného větrání místnosti, např. vhodně řešenými větracími otvory v konstrukci prosklené stěny, zajišťujícími výměnu vzduchu.
Přecenění důsledků vyplývajících ze zateplení obvodových stěn objektu. Zateplením fasády lze dosáhnout zejména:
- zvýšení tepelného odporu pláště;
- eliminace některých tepelných mostů na fasádě;
- možnosti zvýšení architektonické úrovně objektu;
- zmenšení namáhání obvodového pláště (a připojených vnitřních konstrukcí) objemovými změnami od změn teploty;
- zároveň s volbou vhodné povrchové úpravy zvýšit odolnost pláště proti působení povětrnosti, včetně působení atmosférické vlhkosti a oxidu uhličitého (zabránění karbonatace betonu) atd.

Je ovšem třeba konstatovat, že pouhým zateplením obvodových stěn nebude dosaženo:

eliminace všech tepelných mostů na fasádě, zejména v místě uložení stropních lodžiových panelů na stěnové panely;
úplné eliminace namáhání objektu objemovými změnami vlivem teplotních změn, a to jako celku i jeho dílčích částí (zejména lodžiové a markýzové panely jsou ve vnějším prostředí vystaveny teplotním změnám prakticky bez ochrany);
zastavení již probíhající koroze výztuže obvodových dílců a jejich kotvení k vnitřním konstrukcím, pouze ke zpomalení tohoto procesu;
samovolného návratu kyselého pH betonu dílců na původní hodnotu – karbonatace je nevratný proces.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zateplení obvodových stěn nevede k odstranění všech příčin poruch a vad souvisejících s touto částí objektu, a dále že procesu zateplení fasády objektu by měla předcházet další opatření, směřující k odstranění vyskytujících se nežádoucích stavů.

Nevhodný postup opravy střešní krytiny, při jehož návrhu je opomenut celkově špatný technický stav souvrství střešního pláště, kdy
- nejsou provedena příslušná opatření pro zvýšení malého tepelného odporu střešního pláště;
- nejsou provedena příslušná opatření pro zamezení vnikání difundující vodní páry do střešního souvrství a zajištění jeho dostatečného provětrání;
- není zajištěno dostatečné proschnutí provlhlého souvrství střešního pláště před položením nové krytiny.

Navíc nejsou výjimečné případy, kdy

nejsou zvoleny vhodné materiály nové střešní krytiny v souvislosti s ponechanou krytinou stávající, na kterou je nová krytina aplikována;
nejsou správně provedeny detaily napojení nové krytiny na svislé prostupující konstrukce (viz obr. 108);
není zajištěn dostatečný spád střešních rovin pro odtok srážkové vody (viz obr. 109);
kvalita položení nové krytiny je nízká, zejména jsou špatně provedeny spoje asfaltových pásů.

Každý z těchto negativních faktorů (přičemž zpravidla se vyskytuje kombinace dvou a více z nich) vede mj. k významnému zkrácení životnosti krytiny a ke značnému zvýšení nákladů na údržbu a další opravy střechy. To se po krátké době po dokončení opravy střechy projeví zejména obnovením zatékání srážkové vody do střešního souvrství; kondenzací difundujících vodních par v ploše střešního pláště; vytvořením boulí ve střešní krytině, což mj. značně zvyšuje riziko její perforace (viz obr. 110).

Závěrem je vhodné poznamenat, že provedení každé sanace a opravy, které mají dopad na nosné konstrukce objektu, by měl předcházet podrobný průzkum dotčeného objektu (resp. příslušné konstrukce), fundovaný návrh pracovního postupu (podle potřeby s účastí statika), výběr vhodných materiálů a výrobků a výběr vhodného dodavatele stavební zakázky (při větším rozsahu stavební akce) nebo odborného dozoru (při malém rozsahu) tak, aby jednak investované finanční prostředky byly vynaloženy účelně, jednak aby nedošlo k ohrožení nosné konstrukce.

Vlastní stavební průzkum je třeba zaměřit hlavně na zjištění vad a poruch konstrukcí, které mohou být příčinou snížení statické bezpečnosti objektu, tedy zejména na:

styky nosných dílců – porušení trhlinami a kvalita provedení, zejména vyplnění spár zálivkou (jedná se o skrytou vadu);
styky mezi dílci obvodového pláště a nosnou konstrukcí – zejména koroze výztuže kotvení obvodových panelů k vnitřním nosným konstrukcím (skrytý projev);
nosné dílce – porušení trhlinami, koroze výztuže (skrytý projev), odpadávání krycí vrstvy betonu;
spodní stavbu – projevy nerovnoměrného sedání základů (trhliny v prvcích instalačního podlaží).

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že závažnějšímu zásahu do objektu musí předcházet průzkum nejen vizuální, ale je třeba provést i dílčí rozkrytí konstrukce a zjištění skrytých projevů.

Obr. 101 Příklad provedení rozvodů TZB ve společných prostorách po výměně

Obr. 102 Rekonstrukce – uzavření lodžií prosklenými stěnami

Obr. 103 Zateplování štítových stěn objektů

Obr. 104 Zateplování fasád objektů

Obr. 105 Postup zateplování fasád objektů

Obr. 106 Postup zateplování fasád objektů

Obr. 107 Postup zateplování fasád objektů

Obr. 108 Nesprávně provedený detail napojení nové krytiny na prostupující konstrukci, nedostatečná výška výlezu nad střešní rovinou

Obr. 109 Nedostatečný spád střešní roviny, nutné odtokové kanály

Obr. 110 Vytvoření boulí v nově položené střešní krytině

4.2 SHRNUTÍ NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH VAD A PORUCH, VYSKYTUJÍCÍCH SE U NOSNÉ KONSTRUKCE STAVEBNÍ SOUSTAVY T 06 B ZČKMV – PLZEŇ

Objekty realizované panelovou technologií obecně trpí značným množstvím vad a poruch různých příčin, různého rozsahu a závažnosti. Právě z hlediska závažnosti lze rozlišovat vady a poruchy na ovlivňující statiku domů a neovlivňující statiku domů.

Vad a poruch neovlivňujících statiku objektů je převážná většina, od pouhých estetických závad až k trhlinám (zejména ve stycích mezi dílci), které nemají žádný nebo pouze velmi malý vliv na nosnou funkci konstrukce. Jejich soupis by byl poměrně obsáhlý; je možné provést odkaz na přehledy v kap. 3 a 4, s výjimkou vad a poruch uvedených v následujících odstavcích této podkapitoly.

Mezi vady ovlivňující statiku nosné konstrukce lze zahrnout zejména chybějící věncovou podélnou i příčnou výztuž v rovině stropní tabule; tato skutečnost se prozatím neprojevila vzhledem k relativně malé podlažnosti a dobrým základovým podmínkám objektů ZčKMV soustavy T 06 B, ale při výskytu mimořádného nahodilého zatížení se tento faktor může projevit vznikem mechanických poruch v nosných konstrukcích. Další důležitou vadou, projevují se při mimořádném zatížení (požáru), je malá tloušťka krycí vrstvy výztuže dílců. Tato skutečnost se v současnosti projevuje poruchami zejména v exteriéru na lodžiových a markýzových panelech odpadáváním krycí vrstvy a korozí výztuže. Další důležitou poruchou, ohrožující statiku objektu (i když pouze jeho obvodového pláště), je koroze kotevní výztuže obvodových stěnových dílců k vnitřní nosné konstrukci. Významnou poruchou v interiéru domů jsou zejména poruchy nadpraží dveřních otvorů v panelech vnitřních nosných stěn. Celkově lze ale statiku bytových domů západočeské KMV soustavy T 06 B – Plzeň považovat za velmi dobrou.

5 POSOUZENÍ PANELOVÉ KONSTRUKCE STAVEBNÍ SOUSTAVY T 06 B Z HLEDISKA POŽADAVKŮ MECHANICKÉ ODOLNOSTI A STABILITY

Statické posouzení vybraného reprezentanta stavební soustavy T 06 B západočeská varianta – Plzeň je provedeno pro osmipodlažní řadový bytový dům 6B – 6C, Plzeň, sídliště Skvrňany.

5.1 STATICKÉ POSOUZENÍ OSMIPODLAŽNÍHO BYTOVÉHO DOMU T 06 B

Předmětem statického posouzení vybraného reprezentanta je jednak statické posouzení vybraných nosných dílců podle platných předpisů, jednak posouzení mechanické odolnosti a stability tohoto reprezentanta z hlediska prostorového působení nosné konstrukce a namáhání dílců a styků při zohlednění současně platných předpisů.

Tento výpočet nenahrazuje statické posouzení konkrétních objektů, které vyžaduje uvážit skutečné materiálové a rozměrové charakteristiky, stav a rozsah mechanického narušení a trhlin nosných konstrukcí, zjištěných v rámci podrobného průzkumu objektu. Statické posouzení vybraných reprezentantů je provedeno pro osmipodlažní bytový dům panelové soustavy T 06 B.

5.1.1 Popis nosné konstrukce

Nosný systém je tvořen příčně uspořádanými stěnami tloušťky 140 mm v osové vzdálenosti 3 600 mm. Prostorovou tuhost v podélném směru zajišťují podélné stěny, situované mezi byty a schodišťovým prostorem nebo mezi byty, většinou v každém druhém travé příčných stěn. Stěny jsou vzájemně spojeny v každém podlaží stropní konstrukcí. Schéma skladby stěn a stropů dvou sekcí je na obr. 111. Konstrukční výška je 2 800 mm. Posuzovaný deskový dům panelové soustavy T 06 B je tvořen dvěma sekcemi sestávajícími z devíti travé a má osm podlaží.

Železobetonové stropní dílce jsou ukládány na příčné stěny v osové vzdálenosti 3 600 mm, v místě podélných stěn jsou stropní dílce podepřeny i v podélném směru. Skladebná šířka stropních dílců 600; 1 200; 2 400 mm, skladebná tloušťka 130 mm (výrobní tloušťka 120 mm). Vnitřní nosné stěny jsou z celostěnových, betonových nebo železobetonových dílců plného průřezu o skladebné tloušťce 150 mm (výrobní tloušťka 140 mm), skladebné délky 1 200 a 2 400 mm, doplňkové dílce 1 050 mm. Výška stěnových dílců je 2 650 mm.

Štítové stěny sestávají z celostěnových keramzitbetonových dílců tloušťky 310 mm (výrobní tloušťky 300 mm) a délky 1 500 a 2 400 mm. Styky nosné konstrukce jsou podrobně popsány v kap. 5.1.4, včetně jejich únosnosti. Základy pod nosnými stěnami a pod obvodovým pláštěm jsou tvořeny monolitickými železobetonovými pasy. Obvodový plášť je předsazený před vnitřní nosnou konstrukci, sestavený z celostěnových keramzitbetonových dílců tloušťky 270 mm (výrobní tloušťka 260 mm).

Vestavěné lodžie mají příčné stěny z celostěnových dílců tloušťky 310 mm, délky 1 500 mm, podélné stěny jsou z parapetních keramzitbetonových dílců tloušťky 270 mm (skladebné rozměry). Lodžiové železobetonové stropní dílce mají šířku 600 a 1 200 mm; širší dílec je předsazen 350 mm před líc obvodového pláště. Ostatní parametry jsou shodné se stropními dílci vnitřní konstrukce.

Dvouramenné schodiště je tvořeno kompletizovanými dílci s povrchovou úpravou z litého teraca nebo dlažby, tloušťka podest je 170 mm. Schodišťová ramena jsou uložena na ozuby mezipodestových a podestových dílců. Mezipodesta je uložena na schodišťové stěnové dílce. Příčky byly navrženy montované železobetonové celostěnové tloušťky 80 mm (výrobní tloušťka 70 mm), délka příček je rovna světlosti mezi příčnými stěnami. Doplňkové příčky jsou z dílců z dřevotřískových desek (u kuchyně a šatny) tloušťky 60 mm.

Výtahovou šachtu od schodišťového prostoru oddělují ocelové rámy se sítí, u hlavní podesty výplň rámu tvoří skleněné tabule s drátěnou vložkou. Bytová jádra B3 mají skladebné rozměry 1 650 × 2 500 a 1 650 × 2 150 mm a hmotnost 500 kg. Podlahy mají tloušťku 60 ÷ 69 mm a byly navrženy jako plovoucí. V obytných místnostech v běžném podlaží je podlaha tvořena vlýsky lepenými na pilinobetonové desky, které jsou položené na minerální rohoži a škváře. V příslušenství podlahu tvoří PVC s podložkou, cementový potěr, desky hobry a škvára. Na lodžiích je teracová dlažba v maltovém loži, cementový potěr a hydroizolace beze spádu pouze z jedné lepenky a dvou asfaltových nátěrů.

Obr. 111 Schéma skladby stěn a stropů. Dvousekce 866 – 867 – C (koncová levá)

5.1.2 Únosnost vybraných vnitřních nosných stěnových panelů podle ČSN 13 1201 a ČSN 73 1211

Stěnové panely jsou tloušťky 140 mm (skladebně 150 mm) a mají skladebnou výšku 2 600 mm. Jsou vyrobeny z betonu značky B 170 a vyztuženy výztuží značky 10 210 a 10 400 B. Pro stanovení únosnosti byly u panelů použity hodnoty pevnosti betonu podle ČSN 73 0038. Únosnosti dále uvedených stěnových panelů byly vypočteny podle současně platných norem, zejména ČSN 73 1201 a ČSN 73 1211.

Panel B1 skladebná délka 2 400 mm, prostý beton (umístění v posuzované konstrukci podle obr. 111)
	Únosnost v patě panelu N_u1 = 813,3 kN/m´
	Únosnost v polovině výšky panelu N_u2 = 572,0 kN/m´
	Rozhoduje N_u2 = 572,0 kN/m´ (v polovině výšky panelu)
	Únosnost překladu panelu:
	Mezní posouvající síla Q_u = 64,0 kN
	Mezní ohybový moment M_u = 26,9 kNm

Panel B3 s dveřním otvorem – skladebná délka 2 400 mm (umístění podle obr. 111)
	Pilíř I, dl. 300 mm, železobeton:
	Únosnost v patě pilíře N_u1 = 794,4 kN/m´
	Únosnost uprostřed výšky pilíře N_u2 = 1 151,0 kN/m´
	Rozhoduje N_u1 = 794,4 kN/m´ (v patě pilíře)
	Pilíř II, dl. 1 300 mm, prostý beton:
	Únosnost v patě pilíře N_u1 = 886,0 kN/m´
	Únosnost uprostřed výšky pilíře N_u2 = 765,0 kN/m´
	Rozhoduje N_u2 = 765,0 kN/m´ (uprostřed výšky pilíře)

Únosnost nadpraží stěnových panelů:
- mezní posouvající síla Q_u = 81,2 kN;
- mezní ohybový moment M_u = 18,7 kNm.

5.1.3 Únosnost vybraných stropních dílců podle ČSN 73 1211

Stropní železobetonové dílce byly navrženy jako prosté nosníkové desky, ukládané na příčné stěny v osové vzdálenosti 3 600 m. Základní modulová šířka 600; 1 200 a 2 400 mm, skladebná tloušťka 130 mm. Vzhledem k tvaru podélných bočních ploch dílců a zmonolitnění styků dochází ke vzájemnému spolupůsobení dílců. Zároveň uložením některých stropních dílců na podélné stěny se podstatně mění ohybové momenty ve stropních dílcích. Proto jsou uváděny hodnoty ohybových momentů za obou předpokladů uložení. Vyztužení stropních panelů bylo navrženo vázanou výztuží. Dílce byly vyráběny z betonu B 250.

Pro posouzení byly vybrány tři druhy stropních dílců:

1. Stropní dílce zatížené vlastní hmotností, hmotností podlah a užitným zatížením, případně příčkami a bytovým jádrem:
a) stropní dílec PZD 75-120/360 (sropní panel normální viz výkres skladby A 7), výrobní rozměry dílce 120/1 190/3 580 mm
- výztuž při spodním povrchu v podélném směru 6 Ø A-III 8 mm + 2 Ø A-III 10 mm / dílec, ocel 10 400, označení R_s 40; příčná výztuž Ø A 5,5 mm po 590 mm (nad podporou Ø A 10 mm), ocel 10 210;
- při horním povrchu je síť 3,15 / 150 – 3,15 / 150 mm;
- výpočtové zatížení stropní konstrukce 5,99 kN/m²;
- maximální ohybový moment 11,14 kNm – za předpokladu, že dílec působí jako prostá nosníková deska;
- maximální ohybový moment 11,56 kNm – za předpokladu, že dílce vzájemně spolupůsobí;
- moment na mezi únosnosti M_u´ = 15,03 kNm > 11,56 kNm → dílec vyhovuje;
- dlouhodobý průhyb y_tot = 7,3 mm; za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska (stáří panelů v době montáže 1 měsíc, konstrukce v běžném prostředí);
- spolehlivost uložení $\frac{l_\text{f}}{y_\text{tot}}$ = 482 > 150 → dílec vyhovuje;
- rovinnost spodního povrchu $\frac{l_\text{viz}}{y_\text{tot}}$ = 474 > 200 → dílec vyhovuje;
b) stropní dílec PZD 76-120/360 (stropní panel zesílený viz výkres skladby – označení A 8), výrobní rozměry dílce 120/1 190/3 580 mm
- výztuž při spodním povrchu v podélném směru 6 Ø T 12 mm + 2 Ø T 14 mm / dílec, ocel 10 338; příčná výztuž A Ø 5,5 mm à 590 mm (nad podporou Ø A 10 mm), ocel 10 210;
- při horním povrchu je síť 3,15 / 150 – 3,15 / 150 mm;
- výpočtové zatížení stropní konstrukce 6,64 kN/m²; výpočtové zatížení částí bytového jádra 2,7 kN;
- maximální ohybový moment 13,50 kNm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska;
- maximální ohybový moment 12,90 kNm – za předpokladu, že dílce vzájemně spolupůsobí;
- moment na mezi únosnosti M_u´ = 27,30 kNm > 13,50 kNm → dílec vyhovuje;
- dlouhodobý průhyb y_tot = 7,2 mm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska (stáří panelů v době montáže 1 měsíc, konstrukce v běžném prostředí);
- spolehlivost uložení $\frac{l_\text{f}}{y_\text{tot}}$ = 488 > 150 → dílec vyhovuje;
- rovinnost spodního povrchu $\frac{l_\text{viz}}{y_\text{tot}}$ = 480 > 200 → dílec vyhovuje.

2. Stropní dílce instalační (s prostupem) zatížené vlastní hmotností, hmotností podlah, užitným zatížením, příčkami a instalačním jádrem:
– dílec PZD 121-240/360 (viz výkres skladby A 3), název – stropní panel instalační, výrobní rozměry dílce 120/2 390/3 580 mm
- výztuž při spodním povrchu v podélném směru 10 Ø T 14 mm + 3 Ø T 12 mm / dílec, ocel 10 338; příčná výztuž Ø A 5,5 mm po 590 mm (u podpor 2 Ø A 10 mm), ocel 10 210;
- při horním povrchu je síť 3,15 / 150 – 3,15 / 150 mm;
- výpočtové zatížení stropní konstrukce 6,64 kN/m²; výpočtové zatížení příčkou 0,7 kN/m´; výpočtové zatížení částí bytového jádra 4,5 kN;
- maximální ohybový moment 29,20 kNm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska;
- maximální ohybový moment 22,30 kNm – za předpokladu, že dílce vzájemně spolupůsobí;
- moment na mezi únosnosti M_u´ = 52,20 kNm > 29,20 kNm → dílec vyhovuje;
- dlouhodobý průhyb y_tot = 8,9 mm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska (stáří panelů v době montáže 1 měsíc, konstrukce v běžném prostředí);
- spolehlivost uložení $\frac{l_\text{f}}{y_\text{tot}}$ = 395 > 150 → dílec vyhovuje;
- rovinnost spodního povrchu $\frac{l_\text{viz}}{y_\text{tot}}$ = 388 > 200 → dílec vyhovuje;

3. Stropní dílce lodžiové zatížené vlastní hmotností, hmotností podlah, užitným zatížením a podélnou lodžiovou stěnou:
– dílec PZD 76-60/360 (viz výkres skladby A 13), název – stropní panel instalační, výrobní rozměry dílce 120/2 390/3 580 mm
– dílec PZD 76-60/360 (viz výkres skladby A 13), název – stropní panel zesílený, výrobní rozměry dílce 120 / 590 / 3 580 mm
- výztuž při spodním povrchu v podélném směru 5 Ø T 12 mm / dílec, ocel 10 388; příčná výztuž Ø A 5,5 mm à 590 mm (u podpor Ø A 8 mm), ocel 10 210;
- při horním povrchu je síť 3,15/150 – 3,15/150 mm;
- výpočtové zatížení stropní konstrukce 7,07 kN/m²; výpočtové zatížení parapetním panelem 4,10 kN/m´;
- maximální ohybový moment 10,20 kNm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska;
- max. ohybový moment 9,60 kNm – za předpokladu, že dílce vzájemně spolupůsobí;
- moment na mezi únosnosti M_u = 15,40 kNm > 10,20 kNm → dílec vyhovuje;
- dlouhodobý průhyb y_tot = 14,4 mm – za předpokladu, že dílec působí jako nosníková deska (stáří panelů v době montáže 1 měsíc, konstrukce v běžném prostředí);
- spolehlivost uložení $\frac{l_\text{f}}{y_\text{tot}}$ = 244 > 150 → dílec vyhovuje;
- rovinnost spodního povrchu $\frac{l_\text{viz}}{y_\text{tot}}$ = 240 > 200 → dílec vyhovuje;

Poznámka:

Pro spolupůsobení dílců A7 a A8 je uvažován případ dílců v poli bez podélné stěny.
Hodnoty momentů platí pro celý dílec.
Údaje jsou pouze orientační a mají poskytnout základní informaci o pravděpodobné únosnosti stropních dílců. Při konkrétním výpočtu je nutné ověřit zatížení, zjistit dimenze a kvalitu výztuže, její polohu a stav (koroze). Zároveň je nutné ověřit tloušťku dílce a kvalitu betonu.

Upozornění:
Rozdělovací výztuž všech posuzovaných dílců nesplňuje požadavky ČSN 73 1201 (nevyhovující plocha a vzdálenost výztuže). U podélné a příčné výztuže posuzovaného dílce A13 není dodržena tloušťka krycí vrstvy podle ČSN 73 1201.

5.1.4 Únosnost a tuhost vybraných styků nosných dílců podle ČSN 73 1211

a) Vodorovný styk „stěna – strop – stěna“

Stropní panely tloušťky 120 mm z betonu značky B 250 mají šikmá čela. Stropní panely jsou vzájemně spojeny v místě závěsných ok skobami Ø 10 (A–III), maximálně vzdálenými 1 200 mm. Zálivková výztuž je pouze nad posledním podlažím, eventuálně nad instalačním podlažím. Zálivkový beton styku je B 170 – ve výpočtu byly uvažovány hodnoty pevnosti pro beton B 15, stejně jako u cementové malty v ložných spárách, které jsou tlusté 10 ÷ 20 mm. Pro stanovení únosnosti byly u panelů použity hodnoty pevnosti betonu z normy ČSN 73 0038. Styk je znázorněn na obr. 112.

Mezní únosnost vodorovného styku „stěna – strop – stěna“ podle současně platných norem je N_ju = 883,6 kN/m¹.

Obr. 112 Svislý řez stykem „stěna-strop-stěna“ v běžném podlaží – bez zálivkové výztuže (A) a v posledním podlaží – se zálivkovou výztuží (B)

b) Svislý styk příčné a podélné ztužující stěny

Svislý styk je tvořen hladkou plochou stěnového panelu příčné nosné stěny a čelem stěnového panelu podélné stěny s půlkruhovými hmoždinkami. V úrovni stropní konstrukce je provedena zálivka z betonu B 170, styk je převázán stropním panelem, zálivková výztuž probíhá pouze v posledním podlaží, eventuálně nad instalačním podlažím. Zhlaví stěnového panelu podélné stěny je propojeno s příčnou stěnou spojovací výztuží 2 Ø 10 (A–III). Ve výpočtu byly pro zálivkový beton uvažovány hodnoty pevnosti betonu B 15. Příklady spojení stěnových dílců podélné a příčné stěny jsou uvedeny na obr. 113 a 114.

Mezní únosnost svislého styku ve smyku s plným převázáním styku stropním panelem bez zálivkové výztuže podle současně platných norem je Q_ju = 81,5 kN/podlaží.

Obr. 113 Spojení stěnových dílců příčné a podélné stěny – v místě svislého styku v příčné stěně (A) a vedle svislého styku v příčné stěně (B)

Obr. 114 Spojení stěnových dílců příčné a podelné stěny – mimo svislý styk v příčné stěně

c) Svislý styk v příčné nosné stěně

Svislý styk je tvořen čely stěnových panelů s půlkruhovými hmoždinkami. V úrovni stropní konstrukce je provedena zálivka z betonu B 170. Styk podle umístění podélné spáry mezi stropními panely buď je nebo není převázán stropními panely. Zálivková výztuž je provedena pouze v posledním podlaží, eventuálně nad instalačním podlažím. Stěnové panely příčné stěny jsou ve zhlavích spojeny přivařenou spojovací výztuží 2 Ø 10 (A–III).

Příklad spojení stěnových dílců příčné stěny je uveden na obr. 115.

Mezní únosnost svislého styku ve smyku s převázáním styku stropními panely a bez zálivkové výztuže podle současně platných norem je Q_ju = 162,84 kN/podlaží.

Mezní únosnost svislého styku ve smyku bez převázání styku stropními panely při započítání spojovací výztuže stěnových panelů a bez zálivkové výztuže podle současně platných norem je Q_ju = 128,25 kN/podlaží.

Obr. 115 Spojení stěnových dílců příčné stěny

5.1.5 Numerická analýza posouzení namáhání nosných dílců a styků

Stavební soustava T 06 B byla navržena pro čtyř-, šesti- a osmipodlažní zástavbu. S cílem ilustrovat statické namáhání nosného systému podle současně platných norem, zvláště ČSN 73 1211 a 73 1201, byla vybrána a posouzena dvojsekce osmipodlažního domu hloubky 12 600 mm, sestavená ze sekcí 866 a 867. Celý objekt má čtyři dilatační celky, které mají vždy dvě sekce.

Výpočet byl proveden programem PANEL 3. Detailní analýza statického namáhání byla provedena lineárním výpočtem.

Poznámka:
Program PANEL 3 řeší stěnovou panelovou konstrukci jako prostorovou soustavu stěn, která se pro výpočet idealizuje systémem spřažených tenkostěnných prutových konzol (prutů) otevřeného průřezu. Prutové konzoly jsou mezi sebou ve vodorovném směru navzájem neposuvně spojeny stropními tabulemi. Nadpraží a smykové spoje (svislé spoje mezi stěnovými panely) sousedících prutových konzol jsou ve statickém schématu nahrazeny svislými náhradními spojitými vazbami (kontinuální spojovací prostředí). Spoje mezi panely jsou modelovány jako smykové vazby, které odpovídají svou tuhostí vodorovným spojům stěnových a stropních panelů a svislým stykům stěnových panelů. Poddajnost těchto vazeb je navíc zvýšena o smykovou poddajnost přilehlých částí prutových konzol.

Posuzovaný objekt má 8 nadzemních podlaží s konstrukční výškou 2 800 mm (celková výška H = 22 400 mm) a tloušťkou stěn 140 mm, situovaných příčně objektem v osových vzdálenostech 3,60 m. V každé sekci jsou umístěny dvě, resp. tři podélné stěny. Další podélná stěna je umístěna na uskakujícím rozhraní sekcí 866 a 867. Rozměrové a materiálové charakteristiky byly převzaty z typového podkladu KS.

Půdorysné schéma nosné konstrukce je znázorněno na obr. 116.

Obr. 116 Schéma nosné konstrukce. Dvousekce 866 – 867 – C (koncová levá)

a) Zatěžovací účinky:

Do výpočtu jsou zavedeny:

dva druhy svislého zatížení stálého;
- hrubá stavba;
- kompletační konstrukce;
dva druhy svislého nahodilého zatížení;
- užitné zatížení v bytech ;
- užitné zatížení chodeb a schodišť;
dva druhy vodorovného nahodilého zatížení;
- vítr příčný;
- vítr podélný.

Uvažována III. větrová oblast. Výpočtem byly stanoveny extrémní hodnoty vnitřních sil pro panely a jejich styky. Výpočet byl proveden pro zatížení určené podle současně platných norem. Bylo předpokládáno založení na tuhém podloží.

b) Výsledky výpočtu:

Dále jsou uvedeny extrémní hodnoty vnitřních sil od kombinací zatěžovacích stavů pro zatížení svislé (stálé a nahodilé užitné) a vodorovné zatížení větrem ve směru příčném nebo podélném:

Nejvyšších hodnot tlakových normálových sil bylo dosaženo v patě stěn na úrovni z = 0, které činí:

u panelu B1:	N_d = 361,05 kN/m´
u panelu B3:	N_d1 = 302,45 kN/m´ (pilíř 1:0,3 m)
	N_d1 = 304,95 kN/m´ (pilíř 2:0,3 m)
Nejvyšší hodnota tlakové normálové síly ve vodorovném styku „stěna – strop – stěna“ činí	N_d = 361,05 kN/m´ (styčník č. 17)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku štítové (příčné) a podélné stěny činí	T_d = 121,38 kN/podlaží (ve vazbě č. 18)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné a podélné stěny činí	T_d = 70,79 kN/podlaží (ve vazbě č. 27)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné stěny nepřevázaném stropními dílci činí	T_d = 35,449 kN/podlaží (ve vazbě č. 58)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné stěny převázaném stropními dílci činí	T_d = 19,044 kN/podlaží (ve vazbě č. 44)
Nejvyšších hodnot vnitřních sil v nadpraží (překladu) stěnových panelů bylo dosaženo ve vazbě č. 12	ohybový moment M_d = 17,94 kNm
	posouvající síla Q_d = 59,80 kN

c) Posouzení únosnosti nosných stěnových dílců a jejich styků:

Posouzení stěnových dílců:

Panel B1 – stěnový panel plný, krajní
Mezní únosnost stěnového dílce v tlaku	N_u = 583,6 kN/m´
Maximální normálová síla v dílci	N_d = 361,05 kN/m´ < 583,6 kN/m^´ → dílec vyhovuje
Panel B3 – stěnový panel dveřní – krajní
Mezní únosnost stěnového dílce v tlaku	N_u1 = 794,4 kN/m´
	N_u2 = 765,0 kN/m´
Maximální normálová síla v dílci	N_d1 = 302,45 kN/m´ < 794,4 kN/m´ → dílec (pilíř 1) vyhovuje
	N_d2 = 304,95 kN/m´ < 765,0 kN/m´ → dílec (pilíř 2) vyhovuje

Posouzení nadpraží stěnového panelu:

Mezní únosnost nadpraží
posouvající síla	Q_u = 64,0 kN
ohybový moment	M_u = 26,9 kNm
Maximální vnitřní síly v nadpraží dílce	Q_d = 59,80 kN < 64,0 kN → nadpraží dílce vyhovuje
	M_d = 17,94 kNm < 26,9 kNm → nadpraží dílce vyhovuje

Posouzení styku „stěna – strop – stěna“:

Mezní únosnost sledovaného styku podle současně platných ČSN je	N_ju = 883,6 kN/m´
Maximální normálová síla ve styku je ve styčníku č. 17	N_d = 361,05 kN/m´ < 883,6 kN/m´ → styk vyhovuje

Posouzení svislého styku stěnových dílců:

Byly posouzeny

Svislý styk příčné (štítové) a podélné stěny (vazba č. 18)
	Mezní únosnost styku ve smyku podle současně platných ČSN je	Q_ju = 81,5 kN/podlaží
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	T_d = 121,38 kN/podlaží < 81,5 kN/podlaží → styk nevyhovuje
Svislý styk příčné a podélné ztužující stěny (vazba č. 27)
	Mezní únosnost styku ve smyku podle současně platných ČSN je	Q_ju = 81,5 kN/podlaží
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	T_d = 70,79 kN/podlaží < 81,5 kN/podlaží → styk vyhovuje
Svislý styk příčné stěny nepřevázané stropními dílci (vazba č. 58)
	Mezní únosnost styku ve smyku podle současně platných ČSN je	Q_ju = 128,25 kN/podlaží
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	T_d = 35,449 kN/podlaží < 128,25 kN/podlaží → styk vyhovuje
Svislý styk příčné stěny převázané stropními dílci (vazba č. 44)
	Mezní únosnost styku ve smyku podle současně platných ČSN je	N_ju = 162,84 kN/podlaží
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	T_d = 19,044 kN/podlaží < 162,84 kN/podlaží → styk vyhovuje

Výsledky výpočtu ukázaly, že svislý styk příčné (štítové) a podélné stěny nemá dostatečnou nosnou způsobilost (vazba č. 18), což je v souladu se skutečností, že tento styk vykazuje výrazné rozevřené trhliny (viz kap. 4.1.2). V důsledku toho došlo k redistribuci vnitřních sil v nosné konstrukci. Proto byl proveden nový výpočet, ve kterém byla tuhost vazby č. 18 snížena 10× a tím výstižněji respektována skutečná tuhost porušeného styku a chování nosné konstrukce jako prostorového celku.

Výsledky výpočtu se sníženou tuhostí vazby č. 18

Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku štítové (příčné) a podélné stěny ve vazbě č. 18 činí	T_d = 53,05 kN/podlaží (původní T_d = 121,38 kN/podlaží)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné a podélné stěny ve vazbě č. 19 činí	T_d = 44,49 kN/podlaží (původní T_d = 16,07 kN/podlaží)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné a podélné stěny ve vazbě č. 22 činí	T_d = 46,44 kN/podlaží (původní T_d = 26,31 kN/podlaží)
Nejvyšší hodnota smykové síly ve svislém styku příčné a podélné stěny ve vazbě č. 28 činí	T_d = 52,13 kN/podlaží (původní T_d = 45,82 kN/podlaží)

Posouzení svislého styku příčných a podélných stěn při zavedení snížené tuhosti vazby č. 18:

Svislý styk příčné (štítové)a podélné stěny (vazba č. 18)
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	T_d = 53,05 kN/podlaží < 81,5 kN/podlaží → styk vyhovuje
Svislý styk příčné a podélné stěny (vazba č. 28)
	Maximální smyková síla ve sledovaném styku	T_d = 52,13 kN/podlaží < 81,5 kN/podlaží → styk vyhovuje

Ve sledovaných vazbách č. 19 a 22 jsou hodnoty maximálních smykových sil menší → styky vyhovují.

Poznámka:
Únosnosti posuzovaných stěnových panelů a styků, ale i nosné konstrukce jako celku určené v TP podle tehdy platných předpisů nevyhovují ustanovení kap. 7 Konstrukční zásady ČSN 73 1211 (dále jen normy) a ČSN 73 1201. Proto uvedené hodnoty únosnosti stanovené podle současně platných norem nutno považovat pouze za orientační.

Zvláště se jedná o:

stěnové panely

příčná i podélná obvodová výztuž u pilířů z prostého betonu nevyhovuje čl. 7.4.2.1 normy;
profil příčné výztuže železobetonových pilířů nevyhovuje čl. 7.4.3.2 normy;
svislé styky stěnových panelů;
plocha průřezu svislých styků v místě napojení příčné a podélné stěny není dostatečná pro důkladné zabetonování podle čl. 7.4.5.1 normy;
ve svislých spojích není navržena výztuž omezující rozsah sekundárního poškození podle čl. 7.1.3.1 normy;

vodorovné styky stropních panelů

spojovací výztuž ve směru rozpětí stropních panelů tvořená skobami z betonářské výztuže je málo účinná a její únosnost nevyhoví čl. 7.1.2.1. normy.

Závažnost těchto odchylek od ustanovení současně platných norem a předpisů je třeba zhodnotit zejména podle celkového stavu a porušení nosných konstrukcí (např. přítomnost a rozsah trhlin, rozsah koroze). V úvahu je třeba vzít i nepříznivé účinky vnějších vlivů – např. vliv dynamických účinků těžké dopravy, zvýšení agresivity prostředí apod.

5.2 SHRNUTÍ VÝSLEDKŮ NUMERICKÉ ANALÝZY POSOUZNÍ NAMÁHÁNÍ NOSNÝCH DÍLCŮ A STYKŮ A PŘÍPADNÝ NÁVRH OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ MECHANICKÉ ODOLNOSTI A STABILITY

a) Posouzení stropních dílců podle ČSN 73 1201 prokázalo, že stropní dílce vyhovují z hlediska mezního stavu únosnosti. Dílec, u kterého byl dostupný výkres výztuže, vyhovuje požadavkům ČSN 73 1201 z hlediska použitelnosti.
b) Posouzení stěnových dílců podle ČSN 73 1201 prokázalo, že dílce vyhovují z hlediska mezního stavu únosnosti.
c) Posouzení styku „stěna – strop – stěna“ podle ČSN 73 1211 prokázalo, že styky vyhovují z hlediska mezního stavu únosnosti.
d) Posouzení svislého styku stěnových dílců mezi příčnou a podélnou stěnou podle ČSN 73 1211 prokázalo, že styk vyhovuje z hlediska mezního stavu únosnosti.
e) Návrhy opatření pro zajištění mechanické odolnosti a stability jsou obsaženy také v kap. 4.

5.3 ZÁVĚRY K VÝSLEDKŮM POSOUZENÍ STATICKÉ BEZPEČNOSTI PANELOVÝCH DOMŮ T 06 B A DOPORUČENÍ Z HLEDISKA RUŠENÍ REGENERACE

a) Provedená statická analýza nosné konstrukce vybraného reprezentanta osmipodlažního bytového domu panelové soustavy T 06 B prokázala pro případ uvažovaných materiálových a rozměrových charakteristik, že nosná konstrukce vyhovuje požadavkům mezního stavu únosnosti a mezního stavu použitelnosti podle současně platných předpisů.
b) Posouzení statické bezpečnosti konkrétních panelových domů realizovaných soustavou T 06 B vyžaduje provedení podrobného průzkumu a zhodnocení stavebně technického stavu zahrnujícího uspořádání nosné konstrukce, rozměry, kvalitu materiálů, kvalitu a množství vyztužení nosných dílců a styků a zejména zhodnocení poruch a vad nosných dílců a jejich styků.
c) V případě absence věncové zálivkové výztuže nesplňuje nosný systém požadavky statické bezpečnosti vzhledem k účinkům mimořádných zatížení havarijního rázu. Proto je nutno provést např. dodatečné sepnutí nosných stěn bytových domů, např. v každém druhém podlaží. Jinou možností je náhrada plynových spotřebičů elektrickými spotřebiči.
d) V případě provádění dodatečných stavebních úprav, popř. zásahů do nosné konstrukce, v jejichž důsledku může dojít k následnému překročení únosnosti nosných dílců (stěnových a stropních) a jejich styků, je nutné provést zajištění a sanaci nosné konstrukce, včetně základové konstrukce. Z uvedeného důvodu se doporučuje navrhovat pouze takové stavební úpravy, popř. zásahy do nosné konstrukce, které nebudou vyžadovat zesílení nosného systému.
e) Náhrada stávajících bytových jader zděnými bytovými jádry, popř. záměr provést střešní nástavbu vyžadují podrobné statické posouzení stropních i stěnových dílců a jejich styků. Doporučuje se navrhovat modernizace bytových jader s použitím lehkých sádrokartonových příček, popř. příček z lehkých zdících prvků.
f) Při průzkumu objektu a hodnocení stavebně technického stavu je nutné věnovat mimořádnou pozornost zejména svislým stykům podélných a příčných nosných stěn, vodorovným stykům stěnových a stropních dílců, stykům a kotvení obvodových dílců a vnitřní nosné konstrukce, celkovému stavu dílců, styků a kotvení dílců předsazených lodžií a významným poruchám nosné konstrukce (trhliny ve stycích a dílcích, drcení pat a zhlaví dílců, narušené kotvení, narušení krycích vrstev a koroze nosné výztuže dílců).
g) Závažnou závadou některých panelových domů T 06 B je absence zálivkové a kotevní výztuže. Odstranění této závady vyžaduje dodatečné zásahy do nosné konstrukce.
h) Zvláštní pozornost vyžaduje prověření stavu kotvení obvodových a lodžiových dílců (průčelní, štítové, atikové), zajištění jejich celistvosti (zejména kotvení vnějších železobetonových moniérek sendvičových obvodových dílců) a dalších úprav zajišťujících mechanickou odolnost a stabilitu obvodových a předsazených dílců, včetně stavu a narušení povrchových a krycích vrstev a koroze výztuže.

POUŽITÁ LITERATURA

[1] Celostátní typový podklad, konstrukční soustava T 06 B, STÚ Praha, červenec 1965

[2] Typový podklad Západočeské KMV soustavy, KPÚ Plzeň, září 1963

[3] Třicet let hromadné bytové výstavby v ČSR, ČSSI; 1997

[4] Průzkumy a hodnocení technického stavu panelových domů, panelová soustava T 06 B, STÚ-K, a.s., prosinec 1998

[5] Průzkum a hodnocení stavebně technického stavu panelových domů, ČVUT FSv, ČVUT Kloknerův ústav, STÚ – K, a.s., srpen 1999

[6] Sanace a rekonstrukce nosných konstrukcí panelových domů, ČVUT FSv, srpen 1999

Profesní informační systém ČKAIT

Článek