MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU ČR
SEKCE STAVEBNICTVÍ
Na Františku 32, Praha 1
Program MPO ČR na podporu výzkumu a vývoje
Regenerace panelových domů
Praha 2005
Kód publikace: II/14
ISBN tištěné publikace: 80-86769-22-4
Zpracoval: Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p.
Spolupracoval: Ing. Isabela Bradáčová, CSc., autorizovaný inženýr pro požární bezpečnost staveb; Ing. Miroslav Škarpa, autorizovaný inženýr pro energetické auditorství; SKAREA, s.r.o.
Řešitelé: Ing. Věra Nová; Ing. Eva Dufková; Ing. Michaela Neumanová
MPO souhlasí se zveřejněním pomůcky.
Omlouváme se za špatnou čitelnost některých vyobrazení způsobenou nekvalitním stavem dostupných archivních předloh.
Obsah
ÚVOD
Cílem publikace je popsat technické řešení a aktuální stav bytových domů, postavených ve stavební soustavě BP 70 OS převážně v bývalém Severomoravském kraji, ale vyskytujících se i v Praze a v bývalém kraji Východočeském. Publikace se zaměřuje zejména na popis, analýzu a možnosti sanace vad a poruch, které se na domech BP 70 OS buďto vyskytují hromadně, nebo mají charakter poruch statických, ohrožujících bezpečnost konstrukce.
Domy BP 70 OS byly stavěny v letech 1972–1983. K dispozici máme pouze plánovací údaj na léta 1972–1975, kdy mělo být v této stavební soustavě postaveno celkem 5 975 bytů, jiné zdroje statistických údajů se nezachovaly. Za předpokladu rovnoměrného využívání výrobních kapacit lze odhadnout celkový počet bytů v domech BP 70 OS na cca 16 000.
Technický a zkušební ústav stavební Praha, s. p., který je zpracovatelem publikace, se po celou dobu své existence zabýval z pozice státní zkušebny jak kvalitou stavebních dílců, tak i vlastních staveb a paralelně také diagnostikou jejich vad a poruch. V rámci rezortního úkolu „Vady panelové výstavby“ tehdejšího Ministerstva stavebnictví ČSR se v TZÚS Praha v letech 1970 až 1982 shromažďovaly také informace o vyskytujících se vadách a poruchách panelových staveb, šetřených dalšími diagnostickými pracovišti (výzkumnými ústavy a vysokými školami), které spoluvytvářejí unikátní databázi informací o imperfekcích montovaných staveb.
Poznámka:
Jedním z výstupů úkolu bylo zpřístupnění těchto informací široké odborné veřejnosti formou jednou ročně vydávaného sborníku, byl úkol posléze zastaven s odůvodněním, že poškozuje pověst socialistického stavebnictví.
Zdrojem informací o vadách a poruchách domů typu BP 70 OS bylo cca 65 odborných posudků, vydaných a archivovaných TZÚS Praha, s. p., pobočka Ostrava. Mezi těmito posudky jsou výsledky hromadných periodických kontrol stavu nosných předsazených lodžiových stěn, které umožňují zohlednit také časový faktor rozvoje jejich poruch. Právě vysoký počet diagnostikovaných poruch a průběžně vyvstávající nutnost sanačních opatření na těchto domech byl důvodem pro zpracování studie pro tuto relativně mladou stavební soustavu. Studie má pomoci majitelům a projektantům připravit zejména regenerace panelových domů tak, aby byly vynaložené prostředky užity efektivně na trvalé odstranění vyskytujících se imperfekcí, zakomponovaných již ve vlastním typovém podkladu a zkracujících životnost těchto domů. V neposlední řadě má také upozornit na existující rizika z hlediska bezpečnosti konstrukce, týkající se zejména předsazených nosných lodžiových stěn a dokonce i nosných stěn obvodových a z tohoto rizika vyplývající nutnost věnovat technickému stavu domů před realizací sanačních opatření průběžně patřičnou pozornost.
1 POPIS KONSTRUKCE
Stavební soustava BP 70 OS vychází ze skladby blokopanelového systému T – OB. Jedná se o poslední typizovanou soustavu, navrženou podle ČSN 73 2001, tj. podle teorie stupně bezpečnosti. Domy BP 70 OS byly stavěny v období 1972–1983 převážně národním podnikem Bytostav Ostrava.
1.1 FORMY ZÁSTAVBY
Řadová zástavba čtyřpodlažní až osmipodlažní s podélným nosným systémem
Obvodové nosné stěny jsou složeny ze soustavy nosných meziokenních pilířů, které spojují funkci nosnou a tepelně izolační (tl. 375 mm, struskopemzobeton 80 dále SPB resp. u 4. NP objektů možnost SPB 60). Střední nosná stěna má charakter panelové stěny a jako taková je i posuzována.
Jednotlivé prvky mají zazubenou styčnou spáru, která po zalití vytváří hmoždinkový spoj. U osmipodlažních domů je z důvodů roznášení svislého zatížení provedeno převázání prvků v jednotlivých podlažích, což výrazně ovlivňuje i celkovou tuhost stěny. U všech řešení spáry mezi prvky stropní tabule převazují styčné spáry stěnových prvků a nad všemi konstrukčními stěnami probíhají armované věncové zálivky, které tvoří vodorovné ztužení stropní tabule v každém podlaží.
Vynechané otvory ve střední stěně jsou překlenuty ocelovými průvlaky z válcovaných ∟ resp. ⊥ profilů, na jejichž spodní přírubu jsou ukládány stropní dílce. Podhled, vytvořený omítkou, je rovný, průhyb ocelových nosníků je minimální vlivem jejich spřažení (konstrukční úpravou) s průběžnými věncovými armovanými zálivkami.
Prostorovou stabilitu objektu zajišťují dvě ztužující a dvě schodišťové stěny v příčném směru, stěny štítové, dělící mezi sekcemi nebo dilatační. Dilatační celek se skládá ze dvou, max. tří nejkratších sekcí podle celkové délky domu a základových poměrů.
Uspořádání jednotlivých buněk umožňuje existenci sestav řadových i koncových, je možná i kombinace jednotlivých sestav s příčně nosným systémem. Jednotícím prvkem jsou předsazené lodžie s průběžnými nosnými bočními stěnami na celou výšku domu.
Řadová zástavba a bodové domy čtyřpodlažní s příčným nosným systémem
Štítová stěna je složena ze soustavy pilířů (tl. 375 mm, SPB 80 resp. SPB 60), splňujících zároveň požadavky tepelně technické a statické. Obvodový plášť v příčných polích je nesený na povalech a tvoří charakteristická pásová okna s meziokenními vložkami.
Povaly v koncích příčných nosných stěn jsou v uložení opatřeny ozubem, po celé délce pak snížením o 200 mm a s tepelnou úpravou (heraklit 25 mm) vytvářejí nadpraží pro pásová okna a zároveň rozpěrky pro konce štítových stěn. Ve vybrání povalu je v úrovni stropní konstrukce provedena armovaná zálivka, kterou probíhají táhla, ztužující stropní tabuli po obvodě objektu v každém podlaží.
Prostorová stabilita v podélném směru je zajištěna ztužujícími stěnami, umístěnými ve střední buňce.
Jednotlivé sekce řadové zástavby mohou být obměňovány skladbou jednotlivých buněk, rovněž i s variantou dvou koncových a jedné střední buňky jako čtyřpodlažní bodové domy.
Bodové domy osmipodlažní s krabicovým jádrem – nosný systém kombinovaný
Alternativně jsou řešeny jako devítipodlažní (technický suterén a 8 obytných podlaží, celkem 32 b. j.) nebo osmipodlažní (1. NP v úrovni terénu se dvěma byty a technickým vybavením a 7 nadzemních podlaží, celkem 30 b. j.). Obvodové konstrukce jsou vytvořeny z prvků podélného a příčného systému, střední stěny a ztužující schodišťové jádro je z prvků betonových zn. B 250. Exponované části stěn jsou provedeny s použitím převazování spar jako u podélného systému 8. NP. Řadové sekce bytových domů stavební soustavy BP 70 OS mají délku je 15,8 a 20,5 m; hloubku 13,0 m.
Rozměry bodových objektů jsou 18,0 × 22,0 m.
V domech jsou použitá bytová jádra B 7 (resp. B 6).
Domy mají předsazené lodžie, lodžiové zábradlí ocelové s výplní tyčkovou nebo z drátoskla, případně z horizontálních plechových lamel.
Panelové domy na poddolovaném území
Podle typového podkladu jsou všechny domy navrženy a posouzeny pro možnost použití i na poddolovaném území s následujícími vlivy (parametry) poddolování:
max D = 8,4 %
max E = 5,0 %
min R = 20 km
Nosné prvky jsou uzpůsobeny horšímu případu – poddolovanému území (ve zhlaví jsou umístěna průběžná táhla, která se ve stycích panelů svařují). Pro stavby na poddolovaném území je vložena silnější věncová výztuž do všech zálivek ve stěnách v úrovni stropu a stropní tabule je dodatečně ztužena vloženou svařovanou výztuží (táhly). Dalším možným opatřením ke zvýšení tuhosti bylo podle typového podkladu svaření závěsných háků, které jsou průběžné a jsou umístěny ve třetinách výšky stěnových panelů (zvyšuje únosnost spojů i celkovou tuhost stěn a celého domu).
1.2 ZÁKLADNÍ SKLADEBNÉ PARAMETRY
Půdorysné parametry domů:
- hlavní modulový rozměr 5 700 mm;
- pomocný modulový rozměr 5 300 mm;
- modulový rozměr schodiště 2 600 mm a 3 800 mm, u příčného systému 5 700 mm.
Výškové parametry domů:
- konstrukční výška podlaží 2 900 mm.
1.3 CHARAKTERISTIKY DÍLCŮ
1.3.1 Rozměry dílců
- vnitřní stěnové dílce tl. 200 mm;
- příčkové dílce tl. 60 mm;
- obvodové dílce nosné tl. 375 mm, jsou na celou konstrukční výšku podlaží, nahoře s ozubem 230 mm vysokým, opatřeným na vnitřní straně heraklitem tl. 25 mm;
- obvodové dílce výplňové – parapetní tl. 300 mm, jsou tvarovány s ozubem a heraklitem, který překrývá nadokenní překlad, resp. poval v příčně nosném systému. Svislé okenní pásy mohou být zasunuty o 75 mm dovnitř budovy oproti meziokením pilířům;
- stropní dílce železobetonové dutinové tl. 215 mm, dutiny Ø 160 mm, šířka 500, 1 000 a 1 500 mm, stropní dílce jsou dimenzovány jako běžné a zesílené (pod podélné příčky) tak, aby průhyby vedlejších dílců byly shodné. Minimální úložná délka stropních dílců byla předepsána 75 mm, maximální uložení na oboustranně zatížených středních stěnách je 90 mm (min. vzdálenost mezi krajními hranami ložných ploch stropních dílců na středních stěnách má být 20 mm).
1.3.2 Materiál dílců
a) Prvky vodorovných konstrukcí:
- stropy, překlady, povaly, francouzské balkony a podesty: beton B 250 (nynější označení B 20);
- prefabrikované schodišťové rameno a desky nad vstupy: beton B 170 (nynější označení B 15).
b) Prvky svislých konstrukcí:
- příčky: beton B 170;
- obvodové stěny nosné: struskopemzobeton SPB 80-1560 (nynější označení – L B5), u čtyřpodlažních také SPB 60-1450 (nynější označení – LB3,5);
- prvky výplňové (parapety a meziokenní vložky HSV): SPB 60-1450;
- vnitřní stěny (kromě bodového domu 8. NP) – příčně i podélně nosné, schodišťové, ztužující dělící i dilatační: hutný SPB 170 (nynější označení mezi LB 12,5 a LB 15);
- vnitřní stěny bodového domu 8. NP: beton B 250;
- lodžiové stěny: struskopemzobeton SPB 80-1560, hutný SPB 170-2000.
1.4 SKLADBY STŘECHY A PODLAH
1.4.1 Střecha
Podle typového podkladu jsou střechy domů BP 70 OS ploché jednoplášťové s tepelnou izolací z kašírovaného polystyrénu (desky POLSID) na heraklitových deskách.
Skladba střechy podle typového podkladu:
Poznámka:
a) Skutečnou skladbu a stav jednotlivých vrstev střešního pláště je nutno před rekonstrukcí vždy ověřit sondáží.
b) Vrstva ochranného násypu zpravidla buďto nebyla vůbec položena anebo byla odstraněna. Pokud je střecha vůbec kotvena, byly užity betonové dlaždice.
1.4.2 Podlahy
Typové skladby podlah jsou uvedeny na obr. 4a v příloze 6.1.
1.5 OTVOROVÉ VÝPLNĚ
Okna a balkónové dveře jsou dřevěné zdvojené s dělenými rámy, meziokenní vložky jsou sendvičové s odvětranou vzduchovou mezerou. Řezy oknem, balkonovými dveřmi a meziokenní vložkou jsou uvedeny jako přílohy na obr. 5, 6 v příloze 6.1.
1.6 TEPELNĚ TECHNICKÉ PARAMETRY
Tepelně technické výpočty charakteristických obalových konstrukcí jsou uvedeny v přílohách 6.2 až 6.5.
Výsledné teoretické hodnoty součinitelů prostupu tepla (U):
Skutečné tepelně technické parametry se zejména u obvodových stěn vzhledem k vysokému rozptylu objemové hmotnosti a s tím související i tepelné vodivosti významně liší od hodnoty teoretické. Pro dimenzování dodatečného zateplení proto doporučujeme používat pro obvodové stěny hodnoty součinitele prostupu tepla zvýšené min. o 20 %, pokud nebude provedeno exaktní ověření měřením. Z toho vyplývá i rozdíl tepelně technických parametrů, uvedených zde a v přiloženém energetickém auditu, zpracovaném pro konkrétní objekt.
Pro stanovení skutečných tepelně technických parametrů střech je nutná sondáž pro zjištění skutečné skladby a vlhkostního stavu konstrukce (viz dále).
2 VADY PORUCHY
Popsány a posouzeny jsou defekty, které se na domech BP 70 OS vyskytují hromadně, uvedeny jsou ale i ojediněle se vyskytující poruchy kritické, které ohrožují bezpečnost konstrukce. Pro přehlednost je kapitola uspořádána tak, že je vždy popsán defekt konstrukce, analýza jeho příčiny a ideový návrh jeho odstranění. Zdrojem informací o vadách a poruchách domů BP 70 OS bylo cca 65 odborných posudků, vydaných a archivovaných TZÚS pobočka Ostrava. Mezi těmito posudky jsou i výsledky periodických kontrol stavu nosných předsazených lodžiových stěn, které umožňují zohlednit časový faktor rozvoje jejich poruch.
Poznámky:
a) Hydroizolace spodní stavby:
Defekty hydroizolace spodní stavby nebyly v rámci posudkové činnosti TZÚS na domech BP 70 OS šetřeny, proto také nejsou předmětem analýzy v této publikaci.
b) Bytová jádra:
Protože se jedná o relativně „mladou“ stavební soustavu, u níž je nutnost regenerace vyvolána četností poruch statického charakteru a pokročilostí korozního napadení, není ještě vyčerpána životnost bytových jader B7 a neprovádí se tedy ve větším měřítku jejich výměna, Individuální stavební úpravy bytových jader jsou prováděny sporadicky na náklady uživatelů bytů na základě stavebního povolení za účelem zvýšení standartu bydlení. Jako podklad pro statické posouzení možnosti individuální rekonstrukce bytových jader uvádíme v příloze 6.7 statické výpočty stropních dílců pod bytovými jádry – dílec PZD 8/24 je užíván u domů s podélným nosným systémem, dílec PZD 11/25 u domů s příčným nosným systémem. Pokud by mělo rekonstrukcí bytových jader M 8 a 9 dojít k významné změně zatížení, je nutné posoudit i svislé nosné konstrukce, neboť ty jsou navrženy zejména u domů o 8.–9. NP se statickou rezervou jenom v minimální míře, požadované ČSN 73 2001. Přitom je nutné uvážit, že nosné stěnové dílce stavební soustavy BP 70 OS ještě nejsou vyztuženy příčnou výztuží v oblasti soustředěných namáhání (v zhlaví a v patě) podle Směrnic pro navrhování nosné konstrukce panelových budov z r. 1971 a jsou vyrobeny ze struskobetonových dílců s možnou významnou odchylkou v pevnosti betonu.
2.1 PORUCHY LODŽIOVÝCH STĚN
jsou u domů BP 70 OS dominantní a jejich existence je spolu s pokročilým korozním napadením důvodem pro nařizování sanací podle § 94 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánováním a stavebním řádu (stavební zákon).
2.1.1 Zjištěny stav
a) statické poruchy (drcení) lodžiových dílců ve zhlaví a v patě.
b) koroze lodžiových stěn
Korozní napadení lodžiových stěn domů BP 70 OS bývá ve stadiu výrazně pokročilejším, než u domů starších, postavených v jiných stavebních soustavách.
Projevuje se trhlinami v dílcích podél výztuže, odpadáním krycí vrstvy betonu a obnažením korodujících výztužných prutů.
2.1.2 Příčiny poruch lodžiových stěn
a) statické poruchy (drcení) lodžiových dílců ve zhlaví a v patě:
U lodžiových stěn domů BP 70 OS se vyskytují statické poruchy obdobné poruchám průběžných nosných předsazených lodžiových stěn věžových domů T 06 B BTS, zapříčiněné namáháním těchto stěn klimatickými teplotami při spřažení s konstrukcí vnitřní, která je v teplotně stabilním prostředí. Na statické poruchy lodžiových stěn domů BP 70 OS lze v plném rozsahu vztáhnout závěry podkladů [4], [5], [6] a [7], z nichž vyplývá, že zatížení klimatickými teplotami u takto řešené konstrukce v extrémních případech dosahuje hodnot srovnatelných se zatížením mechanickým a konstrukce je tedy blízko své meze únosnosti, zejména dojde-li k poměrně časté kumulaci s korozním narušením konstrukce právě v oblasti soustředěného namáhání nebo k užití betonu nižší pevnosti (často zjištěn kavernovitý beton i u stěn tl. 200 mm).
Poznámka:
V době zpracování typového podkladu Směrnice pro navrhování panelových budov ještě nepředepisovala příčné ztužení dílců v oblastech soustředěného namáhání (tj. v oblasti ložných spár). Některé stavební úřady proto nařídily majitelům domů BP 70 OS periodické kontroly stavu lodžiových stěn s tím, že v případě zjištění poruchy kritického rozsahu jsou nařízeny zabezpečovací práce podle § 94 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon).
Odborné posouzení lodžiových stěn zpravidla stanoví pro jednotlivé stěny rozsah poruchy, pro který používáme dlouhodobě osvědčený systém „známkování“, převzatý i ostatními odbornými subjekty, provádějícími tyto prohlídky, který zachycuje i korozní napadení stěn. Poruchy lodžiových stěn jsou při prohlídkách klasifikovány čísly 0 až 3. Číslo 0 znamená, že stěna je bez poruch, číslo 3 znamená poruchu kritickou, bezprostředně ohrožující bezpečnost konstrukce nebo osob a vyžadující bezodkladný sanační zásah nebo zabezpečení konstrukce ve smyslu § 94 zákona č. 50/1976 Sb. (stavební zákon). Podle rozsahu statické poruchy jsou volena sanační opatření v rámci regenerace domů. Na následující straně uvádíme příklad záznamu z takovéto technické prohlídky, zachycující i další skutečnosti, ovlivňující rozsah a technologii sanačních prací (viz dále ).
Statickou poruchou bývají postiženy jak stěny tl. 200 mm z hutného struskobetonu, tak i lodžiové stěny tl. 375 mm z betonu kavernovitého, převažující je ale výskyt poruchy u stěn tl. 200 mm.
| Lodžiová stěna | Zjištěný stav | Klasifikace statické poruchy |
| A tl. 375 mm |
náznak drcení nad 5. a 6. NP koroze 8. NP |
1 |
| B | drcení nad 1. a 2. NP koroze v 6., 7. a 8. NP |
2–3 |
| C | drcení nad 5. NP náznak drcení nad 1. (odpadá spodní hrana), 2., 7. NP koroze v 1. PP, 2., 3., 6., 7., 8. NP |
2–3 |
| D tl. 375 mm |
náznak drcení nad 3. a 4. NP koroze nad 1. PP, v 2.–6. NP |
2 |
| E | náznak drcení nad 1. PP, 1., 2. NP koroze v 1. PP, 1. a 4. NP, 8. NP – viz koroze byt č. 22 |
2–3 |
| F | oplechováno – oplechování koroduje, lokálně uvolněno koroze v 1., 5. NP |
1 |
| Podhledy lodžií mezi stěnami | Zjištěný stav podhledu lodžie |
| A–B | koroze v 5. a 8. NP koroze v čele stropního dílce nad 8. NP |
| C–D | koroze v 1., 6. a 7. NP koroze v čele stropního dílce nad 8. NP |
| E–F | koroze v 7. NP stopy potékání na podhledech (ve vyšších NP) |
Lodžiová zábradlí:
popis konstrukce zábradlí: plechové výplně – horizontální lamely, ocelová konstrukce zjištěný stav zábradlí: povrchová koroze, odpadá omítka z kotevních desek zábradlí na lodžiových stěnách
b) Koroze lodžiových stěn
Příčinou koroze výztuže lodžiových stěn je karbonatace betonu v kombinaci s jeho porézností a přístupem atmosférické vlhkosti. Zkarbonatovaný beton ztrácí zásaditý charakter, přestává chránit výztuž proti korozi, výztuž zvětšuje svůj objem korozními zplodinami a začíná odpadávat krycí vrstva betonu. Tento jev v pokročilejším stadiu znamená bezprostřední ohrožení bezpečnosti osob v blízkosti domu odpadajícími kusy betonu. V průmyslové aglomeraci Ostravska byl postup karbonatace betonu i vlastní koroze výrazně urychlen agresivitou prostředí.
2.1.3 Sanace lodžiových stěn
Univerzálním sanačním opatřením k odstranění statických a korozních defektů lodžiových stěn v počátečních stadiích a k jejich prevenci je aplikace zateplovacího systému na konstrukci lodžiových stěn po jejich očištění a reprofilaci. Protože účelem zateplení není v tomto případě efekt energetický, je dimenze tepelného izolantu snížena oproti obvodových stěnám (užívá se tepelný izolant v tloušťce minimálně 20 mm). Účelem zateplení je redukce teplotní amplitudy, jíž je konstrukce vystavena, a tím i jejího teplotního namáhání. Druhým zásadním efektem je zabránění přístupu atmosférické vlhkosti ke konstrukci a tím i zastavení korozních procesů, pro něž je přítomnost vlhkosti nutnou podmínkou.
U stěn se statickou poruchou v pokročilém stadiu je sanace zateplením doplněna předchozí bandáží porušených částí konstrukce a to podle rozsahu porušení buďto ocelovou bandáží s příčným stažením dílců v hlavě a patě nebo na celou výšku podlaží nad a pod poruchou. Zásadní význam pro stanovení optimálního rozsahu sanačních opatření má proto odborné vyšetření stěn před zpracováním návrhu sanace.
Poznámka:
Technologie ocelové bandáže předsazených nosných lodžiových stěn jsou již dlouhodobě ověřeny na domech T 06 B BTS, jejichž sanace probíhají od r. 1987.
2.2 KOROZE STROPNÍCH DÍLCŮ LODŽIÍ
2.2.1 Zjištěny stav
a) Koroze podhledů stropních lodžiových dílců
se v počátečním stadiu projevuje trhlinami podél výztužných prutů, postupně odpadá krycí vrstva betonu a dochází k obnažení krajních spodních prutů výztuže desek. U dílců nad posledním NP pak dochází rovněž ke korozi čela dílců.
b) Koroze lemovacích plechů čel stropních lodžiových desek
se vyskytuje v různých stádiích, plechová zarážka bývá často zcela prokorodovaná, je uvolněná nebo již chybí. Krajní řada dlažby bývá uvolněná, vrstva potěru pod dlažbou se drolí. Následkem je zatékání za lemovací profily čel desek, protékání podhledů a jejich následná koroze.
2.2.2 Příčiny korozních poruch stropních dílců lodžií
a) Koroze podhledů stropních lodžiových dílců
Příčinou koroze stropních dílců lodžií je opět karbonatace betonu v kombinaci s přístupem atmosférické vlhkosti, způsobené nedostatečně funkčními, případně neudržovatelnými prvky odvodnění. Zkarbonatovaný beton ztrácí zásaditý charakter, přestává chránit výztuž proti korozi, výztuž zvětšuje svůj objem korozními zplodinami a začíná odpadávat krycí vrstva betonu. Tento jev v pokročilejším stadiu znamená bezprostřední ohrožení bezpečnosti osob v blízkosti domu odpadajícími kusy betonu. V průmyslové aglomeraci Ostravska byl postup karbonatace betonu i vlastní koroze výrazně urychlen agresivitou prostředí.
b) Koroze lemovacích plechů čel stropních lodžiových desek
je způsobena jejich nevhodným technickým řešením při použití jako prvku odvodnění lodžií. Povlaková hydroizolace v konstrukci podlahy lodžií je ukončena u lemovacího plechu a v tomto detailu tedy srážková voda (a to i voda stékající po zábradlí) vniká do konstrukce, kterou není možné účinně chránit udržovacími nátěry.
2.2.3 Sanace korozních poruch stropních dílců lodžií
Stropní dílce lodžií s korozním napadením jsou sanovány obecně užívanými speciálními technologiemi pro sanace železobetonových konstrukcí (viz příloha 6.6). Čelní lemovací plechy jsou zpravidla v rámci rekonstrukce lodžií, jejíž součástí výměna zábradlí, odstraněny a nahrazeny novými prvky odvodnění.
2.3 KOROZE LODŽIOVÝCH ZÁBRADLÍ
2.3.1 Zjištěný stav
a) Koroze spodního profilu střední části zábradlí
U zábradlí s tyčkovou výplní v rámečku je spodní horizontální část rámu tvořena profilem otevřeným směrem nahoru. V něm je zasazen rámeček s tyčkovou výplní. Do spodního otevřeného profilu zatéká srážková voda a díky nemožné údržbě profil podléhá korozi dříve než ostatní části zábradlí. Tato porucha se vyskytuje všude, kde bylo toto řešení části výplně zábradlí užito.
b) Koroze kotevních desek zábradlí na stěnách lodžií
projevuje se odpadáním omítky z kotevních destiček. Poruchy v upevnění zábradlí v důsledku koroze kotevních desek zatím zjištěny nebyly.
c) Koroze sloupků konstrukce zábradlí
se vyskytuje v různých stádiích podle typu a prováděné údržby. Pokročilejší korozí bývají napadeny paty sloupků rámu zábradlí, lokálně mohou být zcela prokorodovány.
d) Koroze, případně praskání výplní zábradlí
Při zanedbané údržbě jsou zpravidla povrchovou korozí napadeny lamelové plechové výplně zábradlí. Bez ohledu na rozsah údržby jsou popraskány výplně z drátoskla v rámečcích popraskány tam, kde bylo drátosklo užito jako výplň části zábradlí.
2.3.2 Příčiny koroze zábradlí předsazených lodžií
a) Koroze spodního profilu střední části zábradlí
Tato korozní porucha se vyskytuje všude, kde bylo užito technické řešení s výplní v rámečku (původně byla užívána výplň z drátoskla, která byla později nahrazena výplní tyčkovou), vevařenou do konstrukce z otevřených profilů se spodním profilem, otočeným spárou směrem nahoru. Vevařením rámečku nedošlo k dokonalému uzavření spáry a do profilu tak trvale proniká srážková voda, aniž by bylo technicky možné jej uvnitř ošetřovat antikorozními nátěry.
b) Koroze sloupků konstrukce zábradlí
má podobnou příčinu: Sloupky jsou rovněž provedeny z otevřených profilů, přičemž v patě došlo při přivařování ke konzolám k uzavření profilu. Zatékající srážková voda tak zůstává uvnitř neudržovatelného profilu a je zdrojem jeho koroze.
c) Koroze, případně praskání výplní zábradlí
U výplní z plechových lamel se korozí projevuje zejména zanedbaná údržba. U výplní z drátoskla v rámečku je příčinou praskání koroze spodního profilu rámečku, v jejímž důsledku dochází k sevření drátoskla v uložení a tím vzniku „parazitního“ napětí v drátoskle a jeho praskání. Proto bylo později od tohoto řešení zábradlí upuštěno (konstrukční vada tohoto typu zábradlí se projevila u domů starších panelových soustav – zejména T 03 B a G OS) a výplně z drátoskla byly nahrazeny výplní tyčkovou – viz výše.
d) Koroze kotevních desek zábradlí na stěnách lodžií
je důsledkem nedostatečného krytí destiček v konstrukci stěnových dílců a přístupu atmosférické vlhkosti. Koroze je zatím obecně v počátečním stadiu a destičky jsou zpravidla nadále funkční – mohou být využity pro kotvení nového zábradlí.
2.3.3 Sanace zábradlí předsazených lodžií
Rozsah korozního napadení vlastní konstrukce zábradlí i stropů lodžií spolu s nutnou návazností na sanaci lodžiových stěn ve většině případů vede k náhradě stávajícího zábradlí novým. Při výměně zábradlí je nutné vyvarovat se opakování výše uvedených koncepčních vad v konstrukci zábradlí (otevřené profily, výplně z drátoskla v rámečku, nedostatečný okap při kotvení zábradlí do čela stropních desek). Komplexní odstranění vad konstrukce zábradlí bylo zaznamenáno u rekonstrukcí, kdy je nové zábradlí z uzavřených profilů kotveno v podhledu stropních dílců lodžií (do lokálně zabetonovaných dutin) a jeho dimenze umožnily vypustit kotvení boční.
2.3.4 Shrnutí optimálního rozsahu komplexní sanace předsazených lodžií
Komplexní odstranění výše specifikovaných vad v konstrukci lodžií včetně zábradlí znamená:
- zateplení, případně reprofilace nebo statická sanace lodžiových stěn prováděná v rámci zateplení obvodového pláště;
- demontáž stávajícího zábradlí (pokud není vyhovující);
- odstranění stávající nášlapné vrstvy vč. hydroizolace a oplechování (v rozsahu podle zjištěného stavu);
- event. vybourání otvorů do stropních dílců pro kotvení nového zábradlí a zabetonování nových kotevních prvků;
- úprava podkladu nové hydroizolace;
- položení nové hydroizolace včetně oplechování, resp. jiné úpravy okapu;
- položení nové nášlapné vrstvy;
- osazení a zkompletování nového zábradlí.
2.4 STATICKÉ PORUCHY NOSNÝCH STĚN OBVODOVÝCH A VNITŘNÍCH, TRHLINY
2.4.1 Zjištěný stav
a) Statické poruchy
V diagnostické praxi TZÚS se vyskytl případ statické poruchy nosné obvodové stěny v kombinaci se statickou poruchou vnitřní nosné stěny a s nimi související poruchy příček v bodovém domě o 9. NP (extrémní případ). V případě domu s touto poruchou nosné obvodové stěny byla zjištěna i statická porucha stěny vnitřní nosné, projevující se drcením stěny uvnitř půdorysu domu v 1. NP devítipodlažního domu ve zhlaví dílce.
Poznámka:
Jedná se o zcela ojedinělý případ, který uvádíme jednak pro závažnost zjištěné poruchy, jednak jako argument pro zdůraznění významu odborných technických prohlídek každého panelového domu v rámci přípravy jeho regenerace.
b) Trhliny ve styčné spáře mezi vnitřní nosnou a lodžiovou stěnou
Velmi aktivní trhliny, vyskytující se ve všech bytech, které v uživatelích bytů často vyvolávají pochybnosti o bezpečnosti a stabilitě konstrukce.
c) Trhliny ve spárách mezi dílci schodišťových stěn
Běžně se vyskytující svislé trhliny ve styčných spárách dílců schodišťových stěn a vodorovné trhliny v ložných spárách dílců v úrovni stropů. Tyto trhliny jsou nejvýraznější v 8. NP domů s podélným nosným systémem, směrem dolů se vytrácejí.
d) Trhliny v ostění a nadpraží oken
Obecně se vyskytující svislé trhliny v ostění zejména schodišťových oken a prosklených stěn, a to po celé výšce domu, a dále vodorovné trhliny v nadpraží oken. Při bližším ohledání se vždy jedná o trhliny podél prutů korodující výztuže obvodových dílců.
2.4.2 Příčiny vzniku statických poruch a trhlin
a) Příčiny statické poruchy nosných stěn
Blokopanely nosné obvodové stěny byly v šetřeném konkrétním případě porušeny překročením pevnosti betonu v tlaku. Podle statického výpočtu pro předmětnou sekci měly být vyrobeny ze struskopemzobetonu SPB 80-1 560 (původní značení). Na struskopemzobetonu není technicky možné nedestruktivně ověřit pevnost v tlaku. K dispozici jsou tedy pouze výsledky zkoušek vývrtů, uskutečněných na nosných stěnových dílcích ze struskopemzobetonu téže značky a vyráběných týmž výrobcem na věžových domech T 06 B BTS. Ze zkoušek vyplynulo, že prefabrikáty z kavernovitého struskopemzobetonu mají extrémně velký rozptyl pevnosti v tlaku – od 2,2 do 16,7 MPa (objemová hmotnost cca 1 300 až 2 000 kgm-3), ze statistického vyhodnocení vyplynula zaručená pevnost v tlaku podle ČSN 73 0038 pouze 2,2 MPa (předpokládaná normová pevnost v tlaku 5,5 MPa). Příčinou statické poruchy (drcení krajního pilířku v nosné stěně) byla tedy s největší pravděpodobností nevyhovující pevnost struskopemzobetonu předmětných blokopanelů. Jedná se o poruchu kritickou, vyžadující zabezpečení konstrukce. Při podrobném vyšetření poruchy vnitřní nosné stěny bylo zjištěno, že porušený dílec je proveden z kavernovitého betonu neodpovídajícího předepsané třídě B 20 (B 250). Zpětně – bez podrobných informací o historii poruch – nebylo možné jednoznačně specifikovat vzájemnou kauzální souvislost poruch nosného pilíře ve stěně obvodové a ve stěně vnitřní nosné, nicméně tato souvislost je vysoce pravděpodobná, a to v důsledku redistribuce napětí v konstrukci panelového domu po lokálním selhání jednoho z nosných prvků. I v tomto případě se jedná se o poruchu kritickou, vyžadující zabezpečení konstrukce.
b) Příčiny vzniku trhlin ve styčné spáře mezi vnitřní nosnou a lodžiovou stěnou
Trhliny mají původ v teplotních dilatacích předsazených lodžiových stěn s tuhým stykem s navazující nosnou vnitřní stěnou v interiéru. Zatímco stěna předsazená teplotně dilatuje v rozmezí klimatických teplot, je stěna vnitřní v teplotně stabilním prostředí. Styk dílců není na takto vznikající napětí dimenzován (statický výpočet ve spáře), proto vznikají trhliny. Jejich výskyt je tedy dán technickým řešením konstrukce a trhliny samy o sobě nemají přímý vliv na statickou bezpečnost konstrukce. Vzhledem k tomu, že příčinou poruch je kolísání klimatických teplot, jsou posuzované trhliny ve styčných spárách mezi lodžiovými a vnitřními stěnovými dílci velmi aktivní a není účinná jinak běžná oprava tmelením, např. sádrou při malování bytu.
c) Příčiny vzniku trhlin ve spárách mezi dílci schodišťových stěn
U domů s podélným nosným systémem je v modulu schodiště systém otočený o 90° a jednotlivé pilíře jsou přitom velmi rozdílně zatíženy (na krajních jsou uloženy podesty, vnitřní jsou zatíženy pouze vlastní hmotností). Tento fakt a vliv teplotních dilatací střešního pláště a atik jsou příčinou vzniku popsaných trhlin s tím, že vliv teplotních dilatací střechy se projevuje aktivitou trhlin. Rozsah trhlin ve spárách mezi dílci schodišťových stěn dosud v žádném případě nedosáhl stadia ohrožení bezpečnosti nebo stability konstrukce.
Poznámka:
Ve statickém výpočtu jsou sloupce dílců s rozdílem napětí větším než 20 % posuzovány samostatně, tj. neuvažuje se jejich spolupůsobení.
d) Trhliny v ostění a nadpraží oken
Jsou poruchou korozního charakteru a jejich původ je jako u korozních poruch předsazených lodžiových stěn v kombinaci karbonatace betonu s jeho kavernovitostí a přístupem atmosférické vlhkosti. Nárůst objemu krajních prutů výztuže korozními zplodinami se projevuje právě vznikem trhlin podél korodujících prutů a posléze i odpadání hran dílců.
2.4.3 Sanace statických poruch a trhlin
K sanaci doporučujeme využít již ověřenou metodu injektáže struskopemzobetonové porušené stěny cementovou směsí s následným vnějším zateplením, které je nutné z důvodu snížení tepelného odporu obvodové stěny injektáží cca na 1/2. U injektovaných stěn je tedy nutné dodatečně aplikovat tepelně izolační vrstvu o menším součiniteli prostupu tepla oproti konstrukcím neinjektovaným. Dimenze dodatečného zateplení neinjektovaných stěn jsou uvedeny v kapitole 2.
2.5 TRHLINY V PODHLEDU STROPNÍCH KONSTRUKCÍ
2.5.1 Zjištěný stav
Jedná se o obecně se vyskytující trhliny ve styčných spárách v podhledu stropních konstrukcí, v trhlině je zpravidla i dislokace v řádu až 20 mm. Trhliny se objevují ve všech NP a ve všech bytech v sekcích s podélným nosným systémem a to vždy ve styčné spáře mezi stropním dílcem podélně podepřeným příčkou a dílcem podélně nepodepřeným.
2.5.2 Příčiny vzniku trhlin v podhledu stropních konstrukcí
Trhliny se objevují ve všech NP a ve všech bytech, a to vždy ve styčné spáře mezi stropním dílcem podélně podepřeným příčkou nebo obvodovou stěnou a dílcem podélně nepodepřeným. Zatímco dílec, uložený pouze na dvou stranách, se může volně deformovat (prohnout), dílec podélně podepřený se deformovat nemůže. Ve styčné spáře tak vzniká smykové napětí, které zálivka není schopna přenést. Stropní dílce byly z hlediska ohybové tuhosti dimenzovány tak, aby max. průhyb byl vždy menší než 1/213 rozpětí, tj. 26,4 mm a zjištěné maximální dislokace jsou tedy v mezích, odpovídajících přípustnému průhybu dílců. Tato trhlina je po ukončení procesu dotvarování konstrukce (cca po 10 letech) již téměř pasivní (aktivita trhliny se může projevit pouze při změnách nahodilého zatížení). Pokud se jedná o strop nad posledním NP, je působení klimatických teplot na střešní plášť příčinou trvalé aktivity trhlin. Obecně je výskyt těchto trhlin dán technickým řešením konstrukce a neznamená ohrožení bezpečnosti či stability konstrukce.
2.5.3 Sanace trhliny v podhledu stropních konstrukcí
Trhliny ve styčných spárách mezi stropními dílci mají po ukončení procesu dotvarování jen nízkou aktivitu a zpravidla postačí zatmelení tmelem pro silikátové podklady s bandáží textilní páskou při malování bytu. V případě větší dislokace je vhodnější přiznání spáry nebo její překrytí pohledovou lištou.
2.6 TEPELNĚ TECHNICKÉ DEFEKTY OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ
2.6.1 Zjištěný stav
Defekty tepelně technického charakteru se projevují výskytem zaplísnění na vnitřním povrchu obvodového pláště. Tepelně technické defekty obalových konstrukcí domů jsou diagnostikovány pomocí tepelně technických měření za zimních klimatických podmínek. V interiéru bytů se provádí měření teploty, relativní vlhkosti vzduchu a povrchových teplot na vnitřním líci obvodových konstrukcí s použitím přístrojů:
- teplota vzduchu v interiéru digitálním teploměrem;
- teplota vzduchu venkovní rtuťovým teploměrem;
- povrchové teploty na vnitřním líci konstrukce bezdotykovým teploměrem;
- relativní vlhkost vzduchu v interiéru digitálním vlhkoměrem.
Osvědčilo se zaznamenávání výsledků měření a dalších zjištěných skutečností do zvláštních formulářů se schematickým nákresem situace. Uvádíme příklad takovéhoto záznamu o výsledcích uskutečněného tepelně technického měření v jedné místnosti bytu v domě BP 70 OS:
Poznámka:
Na podlaze PVC. Okna zdvojená, otočná kolem svislé osy.
Obr. 1 Povrchové teploty (°C) Tučně jsou vytištěny hodnoty, nevyhovující příslušnému kritériu
Takovýmito měřeními v bytech, postižených zavlháním, zaplísněním nebo tepelnou nepohodou byly zjištěny defekty tepelně technických parametrů konstrukce obvykle v těchto konstrukčních uzlech:
- v koutech sevřených obvodovými stěnami;
- v ploše obvodových stěn zpravidla s vymezením postižené plochy na 1 dílec;
- v okolí styčné spáry mezi otvorovou výplní (meziokenní vložka, balkonové dveře) a stěnou;
- pod prahem balkonových dveří;
- v nadpraží oken a balkonových dveří u lodžií.
Poznámka:
Deficit tepelně technických parametrů z hlediska energetického je podobně jako u všech ostatních panelových domů dán již normovými požadavky, platnými v době zpracování typového podkladu. Z pohledu současných normových požadavků je tedy konstrukce nevyhovující z hlediska spotřeby tepla na vytápění i při perfektním provedení – viz samostatná kapitola.
2.6.2 Příčiny tepelně technických defektů
Bezprostřední příčinou zaplísnění na vnitřním líci obalových konstrukcí je vždy pokles vnitřních povrchových teplot pod teplotu rosného bodu pro dané mikroklima. Při poklesu vnitřních povrchových teplot pod hodnotu rosného bodu pro dané mikroklima kondenzují na povrchu vodní páry z interiéru a vznikají podmínky příznivé pro vegetaci plísní.
Poznámka:
V domech BP 70 OS se nevyhovující uživatelský režim se zvýšenou produkcí vlhkosti jako příčina zaplísnění vyskytuje díky příznivým difuzním parametrům obalových konstrukcí a netěsnosti otvorových výplní jen zcela výjimečně.
Nepřípustné prochládání konstrukce (bez zaplísnění či zavlhání) je dáno poklesem vnitřních povrchových teplot pod limitní hodnoty.
Pokles vnitřních povrchových teplot pod teplotu rosného bodu nebo pod limitní hodnoty v kritických uzlech je způsoben převážně těmito tepelně technickými imperfekcemi konstrukce:
- užití blokopanelů vyšší objemové hmotnosti, a tedy i vyšší tepelné vodivosti (viz zjištěný rozptyl v objemových hmotnostech struskopemzobetonu – kap. 1.4.2);
- oslabení parapetních dílců, (ve větší míře se začalo jako zdroj defektu vyskytovat po montáži termoregulačních ventilů, které nezajišťují rovnoměrné zahřátí těles ÚT – spodní část zůstává chladná);
- tepelné mosty v konstrukci lodžií;
- chladicí efekt předsazené části štítové stěny, případně stěny lodžiové.
2.6.3 Odstranění tepelně technických defektů
Tepelně technické defekty domů BP 70 OS jsou spolehlivě odstraněny komplexním zateplením obalových konstrukcí podle výsledku energetického auditu (viz příloha 6.8), neboť současné požadavky ČSN 73 0540 jsou stanoveny s cílem omezit energetickou náročnost vytápění domů a s rezervou pokrývají deficit konstrukce z hlediska odstranění výše specifikovaných defektů.
Zateplení doporučujeme provést některým z certifikovaných zateplovacích systémů, které mají technicky dořešeny všechny konstrukční detaily a poskytují jejich technickou dokumentaci zadavateli stavby pro kvalifikovaný výkon technického dozoru.
Poznámka:
Dříve často používané lokální vnitřní zateplení, obzvláště při neodborné aplikaci, přineslo ještě zhoršení stavu.
2.7 ZATÉKÁNÍ OBVODOVÝM PLÁŠTĚM
2.7.1 Zjištěný stav
a) Obvodové stěny
Sporadicky se vyskytuje problém zatékání srážkové vody spárami mezi blokopanely obvodového pláště. Téměř výlučně se jedná o případy, kde nepřesností montáže vznikl odskok s předsazením zhlaví spodního dílce v ložné spáře blokopanelů.
b) Okna
Zatékání okny se vyskytuje na návětrných obvodových stěnách a projevuje se i zatékáním v nadpraží oken o podlaží níže, když srážková voda protéká kavernovitým parapetním dílcem.
c) Meziokenní vložky
Meziokenní vložky jsou převážně součástí okenních pásů v lodžiích, kde jsou chráněny před přímým působením povětrnostních vlivů. Proto se u nich defekty s výjimkou tepelně technických nevyskytují.
d) Prosklené schodišťové stěny
Mají ocelovou konstrukci s jednoduchým nebo dvojitým zasklením. Ocelové konstrukce bývají napadeny povrchovou korozí, stěnami zatéká, v kotvení stěny se projevují nepřípustné tepelné mosty lokálním zaplísněním na vnitřním líci konstrukce.
2.7.2 Příčiny zatékání obvodovým pláštěm
a) Obvodové stěny
Příčinou zatékání obvodovou stěnou je odskok v ložné spáře blokopanelu s předsazením hrany spodního dílce oproti dílci hornímu u domů s nástřikovou omítkou, po níž srážková voda stéká. Díky odskoku, způsobenému nepřesností montáže a neúčinnému zatmelení v tomto detailu, voda vtéká do konstrukce. (Dříve používané trvale pružné tmely časem degradovaly a při obvykle malé tloušťce housenky došlo k odchlípení jejího okraje.)
b) Okna
Zdrojem zatékání je vlastní konstrukce zdvojených oken s dělenými rámy, u křídel otočných kolem svislé osy bez okapniček, u nichž se defekt nejčastěji projevuje. K tomu je nutné připomenout, že okna byla vyráběna podle ČSN 74 6101/1973, která v čl. 66 říká: „Zatékavost vody spárou mezi okenním křídlem a rámem okna se udává množstvím vody v litrech, které při laboratorní zkoušce proteče za 1 hodinu 1 m délky spáry; zkouší se při postupném zvyšování tlaku do 300 Pa. Zatékavost se musí pohybovat v rozmezí od 0 do 0,10 l/h.m spáry.“ To znamená, že okno bylo vyhovující, proteklo-li jím při zkoušce, odpovídající přívalovému větrem hnanému dešti např. při délce spár 6 m (okno 1,5 x 1,5 m) 0,6 litru vody za 1 hodinu. A právě nejpoužívanější typ oken – s křídly otočnými kolem svislé osy bez okapniček – je z tohoto hlediska zvláště citlivý. K této predispozici se často přidává nedostatečná údržba, nátěry nejsou obnovovány v požadovaných intervalech, což má za následek otevření spáry mezi díly děleného rámu a zatékání přímo konstrukcí rámu do parapetního dílce.
c) Prosklené schodišťové stěny
U ocelových schodišťových oken se vyskytuje jak přímé zatékání (viz požadavky na zatékavost, uvedené výše), tak stékání kondenzátu po vnitřním líci prosklených stěn z důvodu jejich nevyhovujících tepelně technických parametrů (nepřerušené tepelné mosty v konstrukci rámů, jednoduché zasklení místo dvojitého). Pro ocelová okna byla kondenzace na vnitřním líci přípustná za předpokladu zajištění odvodu kondenzátu. Tento požadavek byl plněn zcela formálně instalací ocelového žlábku bez odtoku na vnitřním líci konstrukce.
2.7.3 Odstranění zatékání obvodovým pláštěm
a) Obvodové stěny
V rámci regenerace panelového domu je problém zatékání obvodovou stěnou spolehlivě řešen provedením vnějšího tepelně izolačního obkladu (viz kap. 1.6).
b) Okna
Zcela odstranit zatékání okny je při dané koncepci oken možné pouze jejich výměnou za okna moderní, s nulovou zatékavostí.
c) Prosklené schodišťové stěny
Ocelové schodišťové stěny a okna je optimální i z důvodů energetických nahradit dozdívkou parapetu a osazením nových oken.
2.8 STŘECHA
2.8.1 Zjištěný stav
Střechy vykazují defekty hydroizolace (vlny, boule, degradační trhliny, trhliny v napojení na oplechování, strhávání krytiny z atik v rozích), obvyklé u tzv. polsidových střech, mají nevyhovující vlhkostní režim a zpravidla jim chybí kotvení souvrství tepelné a hydroizolace k podkladu. U střešních plášťů je nezbytné provést před zpracováním návrhu rekonstrukce střechy její technický průzkum, zahrnující sondáž. Při sondáži se zjistí skutečná skladba střešního pláště a odeberou se vzorky jednotlivých vrstev, na nichž se laboratorně ověří jejich hmotnostní vlhkost. Výsledky tohoto vyšetření konstrukce jsou pak podkladem pro volbu optimální technologie rekonstrukce střechy.
2.8.2 Příčiny defektů střešního pláště
Tepelně technické hodnocení typového střešního pláště podle ČSN 73 0540-2, z něhož vyplývá nevyhovující vlhkostní režim střechy již v jejím návrhu, je uvedeno v příloze 6.5. Krátká životnost hydroizolace a její defekty jsou zapříčiněny technickým řešením střechy; jedná se o tzv. polsidovou střechu s relativně nekvalitní hydroizolací z oxidovaných asfaltů plnoplošně natavenou na nekotvených dílcích z nedostatečně pěnového EPS. Chronicky poruchové a v rozporu s nyní platnou ČSN 73 3610 je i řešení detailů kolem prostupů a nástaveb s natavením hydroizolace na oplechování v rovině povrchu střechy. U většiny střech také chybí kotvení lehkého souvrství tepelné izolace a hydroizolace. Kotvení násypem kačírku v tl. 50 mm, navržené typovým podkladem, buďto nebylo vůbec provedeno (pro tehdy již obecně špatné zkušenosti s touto technologií na polsidových střechách) nebo bylo nahrazeno dlaždicemi, které byly často při opravách hydroizolace odstraněny. Dnes jsou tedy dosud nerekonstruované střešní pláště domů BP 70 OS většinou nekotvené, což se rovněž podílí na jejich vysoké poruchovosti.
2.8.3 Sanace střešního pláště
Všechny střechy vyžadují vzhledem k požadavkům nyní platné ČSN 73 0540-2:2002 dodatečné zateplení. Obecně je proto při rekonstrukci střechy možné volit z těchto technologií:
a) rekonstrukce ve stávající klasické skladbě přidáním vrstvy tepelné izolace na stávající hydroizolaci položení nové hydroizolace (nejpoužívanější technologie);
b) rekonstrukce ve stávající klasické skladbě přidáním vrstvy tepelné izolace na stávající hydroizolaci a položení nové hydroizolace se zvláštní úpravou pro odvětrání (při zjištění zvýšených vlhkostí);
c) totální rekonstrukce ve stávající klasické skladbě po odstranění stávajícího souvrství střešního pláště (při zjištění extrémní zabudované vlhkosti);
d) rekonstrukce na střechu obrácenou přidáním vrstvy tepelné izolace na opravenou stávající hydroizolaci (tato technologie je vhodná zejména tehdy, kdy byla v rámci oprav položena plnoplošně nová kvalitní hydroizolace);
e) rekonstrukce na střechu dvouplášťovou přidáním vrstvy tepelné izolace a provedením nového lehkého pláště na odvětrané vzduchové mezeře (zpravidla rovněž při zjištění extrémní vlhkosti);
f) provedení střešní nástavby se střechou šikmou.
Návrh dimenze dodatečného zateplení střechy by měl vždy vycházet ze skutečné skladby a stavu střešního pláště. Pro střechu typové skladby a stavu je uvedena v energetickém auditu – (viz příloha 6.8). Při jakékoli rekonstrukci hydroizolace je nutné rekonstruovat i veškeré detaily v souladu s požadavky nyní platných ČSN 73 1901 a ČSN 73 3610. Technologii rekonstrukce každé střechy je nutné volit tak, aby byly eliminovány všechny vady střešního pláště, specifikované průzkumem – tj. např. zajistit separaci krytiny od objemově nestabilního podkladu, zajistit kotvení střešního pláště, nebo upravit vlhkostní režim střechy pomocí mikroventilační vrstvy napojené na vnější prostředí apod. Dalšími kritérii, která ovlivňují volbu optimální technologie rekonstrukce střechy, jsou zpravidla ekonomické možnosti majitele domu a také termíny provádění rekonstrukce (zda klimatické podmínky umožňují odstranění stávající hydroizolace apod.).
2.9 PŘÍKLADY JIŽ REGENEROVANÝCH DOMŮ BP 70 OS
Na domě bylo provedeno zateplení obvodového pláště i stropu nad 1. PP, výměna oken, náhrada schodišťové prosklené stěny dozdívkou parapetu a oknem, rekonstrukce vstupu, rekonstrukce lodžie včetně výměny zábradlí, rekonstrukce střechy vč. zateplení.
3 ENERGETICKÁ NÁROČNOST
V příloze 6.8 je uveden energetický audit reprezentanta – bodového bytového domu stavební soustava BP 70 OS o 4. NP a 1. PP.
Cílem energetického auditu je nalezení potenciálu úspor energie posuzované budovy, navržení možných variant energeticky úsporných opatření ke snížení stávající energetické náročnosti a jejich posouzení z hlediska energetického a ekonomického.
Energetický audit je zaměřen na nalezení potenciálu úspor v oblasti technického zařízení budovy (TZB) – zejména ústředního vytápění a přípravy teplé vody a ve stavebních úpravách. Je zřejmé, že pro dosažení cílů energetického auditu je nutno tyto obory komplexně sladit, aby byly dodrženy správné vzájemné proporce dimenzování jednotlivých komponentů.
Energetický audit v příloze 6.8 hodnotí 2 varianty TZB a 2 varianty stavebních úprav:
1. varianta stavebních úprav
- zateplení obvodového pláště tepelnou izolací tl. 100 mm;
- zateplení štítů tepelnou izolací tl. 50 mm (realizace v roce 1988);
- náhrada meziokenních izolačních vložek vyzdívkou z Ytongu tl. 200 mm s dodatečným zateplením tepelnou izolací tl. 100 mm;
- zateplení střechy tepelnou izolací tl. 80 mm;
- zateplení podlahy bytů nad suterénem tepelnou izolací tl. 30 mm;
- těsnění oken a balkonových dveří v bytech;
- výměna výplní otvorů ve vstupech a ve schodišti U ≤ 2,3 W.m-2.K-1.
2. varianta stavebních úprav
- zateplení obvodového pláště tepelnou izolací tl. 150 mm;
- demontáž stávajícího zateplení štítů a provedení nového zateplení tepelnou izolací tl. 150 mm;
- náhrada meziokenních izolačních vložek vyzdívkou z Ytongu tl. 200 mm s dodatečným zateplením tepelnou izolací tl. 150 mm;
- zateplení střechy tepelnou izolací tl. 120 mm;
- zateplení podlahy bytů nad suterénem tepelnou izolací tl. 70 mm;
- komplexní výměna oken a balkonových dveří v bytech U ≤ 1,2 W.m-2.K-1;
- výměna výplní otvorů ve vstupech a ve schodišti U ≤ 2,3 W.m-2.K-1.
Veškeré konstrukce po zateplení vyhovují požadavkům ČSN 73 0540-2 z listopadu 2002. Jednotlivé vnější konstrukce dosahují požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla U, což zaručuje dosažení nejnižší požadované vnitřní povrchové teploty v místech tepelných mostů (detail nároží, detail styku stěnové a střešní konstrukce, detail styku stěnové konstrukce s podlahou nad suterénem apod.).
Z hodnocení vyplývají 3 varianty opatření pro danou stavbu:
Po realizaci navrhovaných opatření a důsledném dodržování zásad energetického managementu poklesne celková potřeba energie reprezentanta ze stávající výpočtové hodnoty 715 GJ/rok:
- u 1. varianty na 481 GJ/rok, což odpovídá úspoře 32,7 % energie ročně;
- u 2. varianty na 359 GJ/rok, což odpovídá úspoře 49,7 % energie ročně;
- u 3. varianty na 351 GJ/rok, což odpovídá úspoře 51,0 % energie ročně.
Reálné doby návratnosti u jednotlivých variant jsou:
- u 1. varianty 53,0 let;
- u 2. varianty 40,4 let;
- u 3. varianty 42,4 let.
Všechny varianty navrhované v energetickém auditu vyhovují požadavkům podle vyhlášky č. 291/2001 Sb. S ohledem na provedené energetické a ekonomické vyhodnocení navržených variant u reprezentanta se jako nejoptimálnější jeví 2. varianta opatření, která spočívá v uplatnění 2. varianty opatření ve stavebních konstrukcích a 1. varianty opatření v TZB. Pro sekce řadové, příp. domy bodové o jiném počtu podlaží, jsou výsledky energetických auditů odlišné. Majitelé domů by tedy měli při návrhu energetických opatření minimálně vycházet z konkrétních výsledků energetického auditu vybraného reprezentanta, např. řadová sekce krajní, řadová sekce vnitřní, bodový dům o 6. NP apod.
4 POŽÁRNÍ BEZPEČNOST PANELOVÝCH BYTOVÝCH DOMŮ STAVEBNÍ SOUSTAVY BP 70 OS
4.1 VSTUPNÍ ÚDAJE
Stavební soustava BP 70 OS vychází ze skladby blokopanelového systému T OB. Domy stavební soustavy BP 70 OS byly stavěny v období 1972–1983 převážně firmou n. p. Bytostav Ostrava. Popis stavební soustavy je uveden v kapitole 1.
Typové podklady systémů T OB byly navrženy podle normy ČSN 73 0760 Požární předpisy pro výstavbu průmyslových závodů a sídlišť, účinnost 1954, revize 1959, protože byly řešeny před nabytím účinnosti ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833. Pro výškové budovy, tj. budovy, jejichž výška od nástupní plochy ke stropní konstrukci posledního podlaží je větší než 30 m, byly v roce 1967 vydány Požární předpisy pro projektování výškových budov. Změnou provedenou tímto předpisem bylo snížení výšky pro zatřídění výškových budov na 24 m.
Zásadní nedostatky požární bezpečnosti bytových domů navrhovaných podle starších předpisů než je kodex norem řady ČSN 73 08 byly odstraňovány dodatečnými opatřeními (např. ve výškových budovách byla nařízena výměna laminátových vzduchotechnických potrubí za potrubí plechová, v instalačních šachtách se zřizovaly požární předěly v úrovních stropů aj.).
Posouzení stavebně technického stavu bytových domů stavební soustavy BP 70 OS z hlediska požární bezpečnosti vychází z výše uvedených předpisů, ze zkušeností z průběhu požárů v panelových bytových domech obecně a také z požárů domů dané stavební soustavy a následného posouzení jejich stavu po požáru; viz např. odborný posudek č. 07-6864 domu Albrechtická 158 v Krnově po požáru, TZÚS Praha s. p., pobočka Ostrava, 2. 3. 2000.
Požár domu Albrechtická 158 v Krnově proběhl v blokopanelovém domě o 4. NP s podélným nosným systémem (dvojtrakt). Obvodové stěny jsou montovány ze struskopemzobetonových blokopanelů, stropy z dutinových železobetonových stropních dílců. Příčky jsou zděné z cihel dvouděrových, bytová jádra lehká montovaná (B 9). Po požáru se v podhledu stropních dílců projevily drobné příčné a jedna podélná trhlina. I po odpadnutí krycí vrstvy betonu z prutů hlavní výztuže není výztuž separovaná od betonu. Zjištěné trhliny neznamenají významné snížení nosné způsobilosti stropních dílců. Nosné stěny zůstaly po požáru bez poruch, poškozena byla pouze omítka. Po požáru bylo zjištěno: nosné stěny jsou bez poruch, u stropů odpadla omítka, je patrný nános sazí, avšak stropní dílce jsou nepoškozeny (i nad epicentrem požáru). Ve styčné spáře (stropních panelů) se objevila trhlina s dislokací 20 mm, a to mezi dílci podélně podepřenými stěnou a podélně nepodepřenými. Tento stav je u montované konstrukce jevem přirozeným a neovlivnil nosnou funkci stropu.
Závěry uvedeného odborného posudku včetně rozboru dalších případů požárů v panelových domech umožňují konstatovat, že panelové domy se po požáru nacházely v takovém technickém stavu, že nebyla narušena jejich nosná funkce a nemusely být vyloučeny z užívání. Sanace se většinou soustředily na opravy krycích vrstev výztužných profilů, která spočívala v pečlivém očištění obnažené výztuže a všech požárem zasažených ploch a v nanesení kvalitní cementové malty s potřebnou soudržností.
4.2 ZÁSADY ZAJIŠTĚNÍ POŽÁRNÍ BEZPEČNOSTI V RÁMCI ŘEŠENÍ REGENERACE
4.2.1 Právní a technické předpisy požární bezpečnosti
Požadavky na úroveň požárního zabezpečení bytových domů plynou jednak ze závazných právních předpisů (stavební zákon, zákon o požární ochraně, prováděcí vyhlášky k těmto zákonům, event. další právní normy) a také z platných, i když nezávazných ČSN, především ČSN 73 0802, ČSN 73 0833 a ČSN 73 0834.
Změny bytových domů se dělí na změny staveb skupiny I, II a III.
Změna stavby skupiny I:
- nevede ke zvýšení požárního rizika;
- nezvyšuje se nad určitý limit počet osob v budově;
- u panelových bytových domů se předpokládá dále stejné využití objektu, tj. bydlení.
Požadavky požární bezpečnosti jsou jen omezené (ČSN 73 0834, kap. 4).
Změna stavby skupiny II:
- jde o změnu užívání definovanou v ČSN 73 0834 čl. 3.2;
- bytový dům se mění nástavbou o jedno až dvě podlaží;
- stavba se mění přístavbou, jejíž plocha nepřesahuje 50 % stávající zastavěné plochy.
Požadavky požární bezpečnosti jsou obsaženy v části 4.2.2 této studie.
Změna stavby skupiny III:
Při změně stavby skupiny III přesahuje rozsah změn kritéria skupiny II. Na tyto objekty je nahlíženo jako na novostavby a musí splnit požadavky ČSN 73 0802 a ČSN 73 0833 a navazujících norem.
Změny staveb bytových panelových domů řešených podle typových podkladů celostátních nebo krajských variant se týká příloha A ČSN 73 0834.
Prokazování vlastností stavebních hmot, výrobků, konstrukcí a dílců se v současné době provádí podle:
- ČSN EN – tj. evropských zkušebních norem, pokud jsou již v ČR zavedeny;
- ČSN – pokud pro danou oblast ještě neexistuje přejatá ČSN EN;
- zkušebních předpisů (ZP) vydaných Generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru MV ČR, pokud neexistuje příslušná ČSN EN ani ČSN.
Po nabytí platnosti ČSN EN běží přechodné období (většinou čtyřleté), v němž je možno uznávat výsledky hodnocení stavebních výrobků a konstrukcí podle původních českých zkušebních postupů (ČSN nebo ZP), nebo používat novou evropskou klasifikaci. Po uplynutí přechodného období bude platit pouze evropská klasifikace. Pro ověřování požárně technických vlastností stavebních výrobků a konstrukcí platí příslušné zkušební a klasifikační normy:
Třídy reakce stavebních výrobků na oheň
a) Zkušební normy
b) Klasifikační norma
Požární odolnost stavebních konstrukcí
Ověřování požární odolnosti stavebních konstrukcí, které budou významné při regeneraci panelových soustav z pohledu požární bezpečnosti, musí odpovídat především následujícím zkušebním normám, popř. dalším EN, které budou v daném období již platné:
a) Zkušební normy
4.2.2 Stěžejní problémy zajištění požární bezpečnosti v rámci regenerace
Z dříve uvedených skutečností, především na základě poznatků získaných rozborem požárů v panelových domech, lze odvodit, že z pohledu požární bezpečnosti je třeba se při regeneraci panelových soustav zaměřit na:
- zásady řešení požární bezpečnosti;
- požární odolnost nosných konstrukcí;
- požární odolnost požárních uzávěrů;
- šíření ohně instalačními šachtami;
- šíření ohně po fasádách;
- meziokenní vložky;
- zasklení lodžií;
- nášlapná vrstva podlah;
- únikové cesty;
- odstupy;
- zařízení pro protipožární zásah.
Zásady řešení požární bezpečnosti
a) Při změnách staveb skupiny II (ČSN 73 0834, čl. 3.4) bytových domů musí v bytové části každá obytná buňka a prostory domovního vybavení tvořit samostatný požární úsek ve III. stupni požární bezpečnosti.
b) Při změnách staveb skupiny II (ČSN 73 0834, čl. 3.4) bytových domů musí prostory jiného účelu v bytových domech tvořit samostatné požární úseky a řeší se podle věcně příslušných norem. Stupeň požární bezpečnosti se nesmí snížit pod III stupeň.
c) Prostory v nástavbách musí vždy tvořit samostatný požární úsek nebo úseky.
d) V nástavbách na domech původně o h > 30 m musí být nosné a požárně dělící konstrukce, kromě obvodových stěn z nehořlavých hmot.
e) V nástavbách na domech původně o h < 30 m se pro požární úseky obytných buněk mohou použít stavební konstrukce i na bázi dřeva (pro III. stupeň požární bezpečnosti), pokud nástavba není určena pro trvalý pobyt osob neschopných samostatného pohybu.
Nosné konstrukce
Nosné konstrukce včetně konstrukcí požárně dělicích (stěny, stropy) nevyžadují u posuzovaných domů panelové soustavy z hlediska požární odolnosti žádná podstatná opatření. Poškození nosných konstrukcí požáry nenarušilo jejich statickou funkci a sanace krycí vrstvy výztuže je snadno proveditelná a umožňuje uvést nosné a požárně dělicí konstrukce do původního stavu. Podle ČSN 73 0834 čl. A.2.1 se stávající železobetonové konstrukce považují bez průkazu za vyhovující až do IV. stupně požární bezpečnosti. Tomu odpovídají bytové domy o požární výšce (od úrovně 1. NP po úroveň nejvyššího užitného podlaží) do 45 m. Posuzované domy při konstrukční výšce 2,9 m a osmi nadzemních podlažích mají požární výšku 20,3 m; při devíti nadzemních podlažích 23,2 m. Nosné konstrukce bytových domů stavební soustavy BP 70 OS vyhovují s rezervou IV. stupni požární bezpečnosti.
Požární odolnost požárních uzávěrů
Požární uzávěry uzavírají otvory v požárně dělicích konstrukcích. Uzávěry, které byly na stavby panelových domů dodávány v letech výstavby, se již nevyrábějí; nedá se proto ověřit jejich požární odolnost. Navíc zkušební norma ČSN 73 0852 platná v té době měla mírnější kritéria pro hodnocení požární odolnosti, než současně platná ČSN EN 1634-1 (73 0852), platnost od 7/2000.
Rozdíly jsou následující:
- zkouška se dnes provádí bez uzamčení dveří;
- nově je ověřována celistvost (měrky spár 6 mm a 25 mm; bavlněný polštářek do 300 °C);
- teplota na neohřívané straně dveří se snižuje (průměrná o 140 °C, jednotlivá o 180 °C, na tepelných mostech o 360 °C);
- měřená místa teplot na neohřívané straně se rozšířila a jsou přesněji definována (základní, zárubeň, obvodové pásy, boční nebo vodorovné pevné části, tepelné mosty).
Požární uzávěry se hodnotí buď jako EI (hodnotí se kritérium celistvosti a tepelná izolace) anebo EW (hodnotí se celistvost a radiace).
Požadavky na požární uzávěry měněných panelových bytových domů (ČSN 73 0834, příloha A) jsou následující:
- Při změně staveb skupiny I (kap. čl. 3.3 ČSN 73 0834 a kap. 4.2.1 této publikace) se nemusí stávající funkční požární uzávěry měnit.
Při změně staveb skupiny II platí:
- Pokud se z jakýchkoliv důvodů mění vstupní dveře do bytů (za bezpečnostní, poškozené, překročená životnost aj.) musí být požárním uzávěrem odpovídajícího typu. Dveře do bytů nemusí mít samozavírač s výjimkou bytů, ze kterých se vstupuje přímo do chráněné únikové cesty typu B nebo C.
- Pro vstupní dveře do bytů lze použít uzávěry EI (popř. EW) – 30D3 i v případech, kde by byly požadavky podle ČSN 73 0802 vyšší (tj. postačí dřevěné dveře s odolností 30 minut).
- Při rekonstrukci bytových domů s nejvýše pěti nadzemními podlažími (popř. 5. NP vzniklé nástavbou) mohou být stávající vstupní bytové dveře ponechány, pokud schodiště vyhovuje požadavkům na typ únikové cesty (nechráněnou nebo částečně chráněnou) – čl. A.2.7 ČSN 73 0834.
- Pokud rekonstrukcí bytového domu vznikne nástavba, musí tato tvořit požární úsek (nebo úseky) a příslušné dveře do prostoru nástavby musí být požární, odpovídajícího typu.
Šíření ohně instalačními šachtami
Šíření ohně instalačními šachtami je jednou z nejčastějších cest rozšíření požáru a zároveň příčinou nejzávažnějších následků požáru v bytovém domě. Instalační šachty v panelových stavbách jsou součástí bytových jader a požární bezpečnost proto závisí na typu bytového jádra, které bylo v dané panelové soustavě použito. V objektech BP 70 OS jsou bytová jádra B 7 (resp. B 6).
Instalační šachty bytových jader byly zkoušeny v souladu s ČSN 74 7110, a to v závislosti na tom, zda instalační šachta tvořila požární úsek, nebo zda tento požární úsek tvořily větrací průduchy.
Od roku 1972 bylo nařízeno (po vyhodnocení několika požárů bytových domů s tragickými následky) provést v úrovni každého stropu přebetonování instalační šachty. Ovšem při rekonstrukci stupaček se tyto požární předěly odstranily a odstraňují, a znovu již nejsou prováděny.
Doporučení pro instalační šachty
a) Z instalační šachty vytvořit požární úsek v příslušném stupni požární bezpečnosti (čl. 8.12.1 a 8.12.2 ČSN 73 0802). Otvory v ohraničujících konstrukcích (revizní dvířka) musí být požárně uzavíratelné uzávěrem EW. Lze použít i sádrokartonovou stěnu s příslušnými dvířky o požadované požární odolnosti. Odvětrání instalačních šachet, pokud je navrženo, se musí vyvést vně stavby.
b) Pokud instalační šachta netvoří (nebo z ní nelze vytvořit) požární úsek, musí se v úrovni každého stropu předělit stavební konstrukcí – ucpávkou – o požární odolnosti alespoň EI – 30 D1 s dotěsněnými prostupy všech rozvodů. Toto opatření je třeba dodržet i v případě, že se jedná jen o změnu stavby skupiny I (ČSN 73 0834).
c) Při zajišťování požární bezpečnosti se musí zajistit i prostupy kabelů a potrubí požárně dělícími konstrukcemi společných prostor (domovního vybavení).
d) Vzduchotechnické potrubí z nehořlavých hmot nemusí mít požární klapky, pokud velikost výustek (do kuchyně, koupelny, WC) není větší než 40 000 mm2. Přebetonování stropu v místě prostupů instalací a kabelů vedených instalačním jádrem není vhodné, protože při jakékoliv potřebě výměny instalací je beton nutno rozbít a pravděpodobně již nebude obnoven. Lepší řešení se nabízí v částečném přebetonování stropu a následném dotěsnění prostupů rozebíratelnou ucpávkou. Na českém trhu je řada výrobců a dodavatelů těsnících systému instalačních potrubí a kabelů s požárně technickými parametry stanovenými na základě průkazných zkoušek.
Podle vyhlášky MV ČR č. 246/2001 Sb., patří ucpávky zabezpečující prostup kabelů nebo potrubí požárně dělicí konstrukcí mezi požárně bezpečnostní zařízení a vztahují se na ně požadavky § 5 odst. (1), § 6 odst. (1) a (2) uvedené vyhlášky.
Šíření ohně po fasádách – požární pásy
Šíření ohně po fasádách je možné jednak přenosem požárů z jiného požárního úseku dané stavby nebo přenesením požáru z jiné požárem zasažené stavby. Proti šíření požárů z požárního úseku do úseku navrhujeme v budovách od určité výšky na rozhraní požárních úseků požární pásy z konstrukcí nehořlavých (druh D1) o dostatečné šířce. Obvodové stěny, které mohou být vystaveny tepelnému toku z jiné hořící stavby anebo požárního úseku, musí být bez požárně otevřených ploch (požárně nezajištěných oken apod.) a musí to být opět konstrukce nehořlavé (druhu D1).
Panelové bytové domy těmto požadavkům v principu vyhovují – konstrukce jsou nehořlavé, požární pásy tvoří parapety o dostatečné výšce.
Dodatečné zateplení
Nejčastější stavební úpravou panelových bytových domů je provedení jejich dodatečného zateplení (důvody a způsoby zateplování jsou popsány ve stavební a tepelně technické části této publikace). Účinné tepelné izolace z plastických hmot však přinášejí požárně bezpečnostní problémy (toxicita zplodin hoření, odkapávání a odpadávání zateplovacích systémů aj.).
Požárně bezpečnostní požadavky na zateplovací systémy
Při návrhu dodatečných zateplovacích systémů bytových panelových domů o požární výšce větší než 9 m, tj. 5 a více nadzemních podlaží, je třeba dodržet následující zásady (týkají se i požárních pásů a stěn v požárně nebezpečném prostoru).
Kontaktní zateplovací systémy
Tepelně izolační vrstva musí být:
- u požárních úseků s výškovou polohou hp do 22,5 m, tj. do osmi nadzemních podlaží, z těžce hořlavých hmot (stupeň hořlavosti C1), tj. třídy reakce na oheň B.
- u požárních úseků s výškovou polohu hp nad 22,5 m, tj. devět a více nadzemních podlaží, nesnadno hořlavých hmot (stupeň hořlavosti B), tj. třídy reakce na oheň A2, aniž by se jednalo o plasty.
Úleva spočívá v tom, že pokud původní požární výška bytového domu byla menší než 22,5 m (8. NP) a dům dosáhne výšky více než 22,5 m teprve nástavbou, lze tepelnou izolaci zateplovacího systému provést jako u objektu s požární výškou do 22,5 m, tj. lze použít i plast třídy reakce na oheň A2.
Povrchová vrstva zateplovacího systému musí mít index šíření plamene is = 0. Tomu odpovídají stavební výrobky třídy reakce na oheň A1 nebo A2. Pokud je na tepelnou izolaci použit plast a z budovy vede pouze jeden východ, musí se nad vchodem zřídit stříška.
Nekontaktní (provětrávané) zateplovací systémy
Pro tepelné izolace a povrchové vrstvy platí vše jako u kontaktních systémů. Specifické nebezpečí představují provětrávané dutiny, které umožňují svislé proudění plynů. Dutiny se ověřuji z hlediska šíření požárů podle ISO 5658-4. Za vyhovující se považuje řešení umožňující šíření plamene nejvýše do výšky 0,9 m. U požárních úseků s výškovou polohou větší než 22,5 m, tj. při devíti a více nadzemních podlažích, se nesmí pro připevnění tepelné izolace použít roštů, kotev a jiných upevňovacích prvků (kromě hmoždinek) stupně hořlavosti C1 až C3, tj. třídy reakce na oheň B až F.
Meziokenní vložky
Meziokenní vložky jsou u posuzované panelové soustavy součástí okenních pásů v lodžiích. Jsou sendvičové s odvětranou mezerou. Meziokenní vložky se posuzují z požárně bezpečnostního hlediska pouze u domů o požární výšce větší než 9,0 m, tj. u dané soustavy s počtem nadzemních podlaží pět a více a pouze tehdy, tvoří-li požární pásy. U stavební soustavy BP 70 OS meziokenní vložky netvoří požární pásy a nemusí se proto posuzovat.
Zasklení lodžií
Obyvatelé panelových domů často přistupují k zasklívání lodžií ve snaze zvětšit užitný prostor bytu a také zamezit ztrátám tepla. Z požárně bezpečnostního hlediska se tyto úpravy sledují u domů o požární výšce větší než 9,0 m, tj. u domů s pěti a více nadzemními podlažími.
Je přípustné:
- původně otevřené části zábradlí vyplnit nehořlavou hmotou, avšak ne tabulovým sklem (může se použít sklo s drátěnou vložkou);
- zasklení nehořlavou hmotou nezvětšuje požárně otevřené plochy (nemá vliv na odstupy) a vyhovuje také požadavkům na požární pásy.
Nášlapná vrstva podlah
Výměna nášlapné vrstvy podlah se posuzuje v chráněných únikových cestách. Pokud v domě je nebo při regeneraci vznikne chráněná úniková cesta (musí být v domech se sedmi a více nadzemními podlažími), může být na této komunikaci použita hmota s indexem šíření plamen nejvýše is ≤ 100 mm.min-1, tj. výrobek třídy reakce na oheň A1FL až CFL.
Únikové cesty (změny staveb skupiny II)
a) U bytových domů nejvýše se čtyřmi nadzemními podlažími může být použita částečně chráněna úniková cesta vedoucí prostorem bez požárního rizika (schodiště není požární úsek a nemusí být odděleno požárními dveřmi) s předepsaným větráním (ČSN 73 0834, čl. 5.6.5, popř. čl. 5.6.6 až 5.6.8), nebo požárním úsekem bez požárního rizika bez zvláštního požadavku na větrání (všechny prostory jsou od schodiště odděleny požárními dveřmi). Týká se původních čtyřpodlažních domů.
b) U bytového domu nejvýše s šesti nadzemními podlažími může být použita částečně chráněna úniková cesta vedená požárním úsekem bez požárního rizika s předepsaným větráním (ČSN 73 0834, čl. 5.6.5, popř. čl. 5.6.6 až 5.6.8).
c) U bytového domu nejvýše s devíti nadzemními podlažími je předepsána jedna chráněná úniková cesta typu A. Týká se původních osmipodlažních domů, popř. osmipodlažních domů s jednopodlažními nástavbami.
d) U bytového domu nejvýše s třinácti nadzemními podlažími je předepsána jedna chráněná úniková cesta typu B, přičemž tato cesta může být nahrazena dvěma nebo více chráněnými únikovými cestami typu A, které jsou navzájem spojeny chodbou za těchto podmínek:
- spojovací chodba musí odpovídat požární předsíni chráněné únikové cesty typu B a musí být umístěna tak, aby žádné podlaží nad úrovní 22,5 m nebylo od tohoto spojení vzdáleno více než tři podlaží;
- chodba musí být oboustranně uzavřena samouzavíracími požárními dveřmi alespoň EW-30 D3. Týká se původních dvanáctipodlažních domů, popř. dvanáctipodlažních domů s jednopodlažními nástavbami.
Evakuační výtah
Evakuačním výtahem musí být vybaveny budovy s více než deseti nadzemními podlažími v provedení odpovídajícímu ČSN 73 0802.
Odstupy
Odstupové vzdálenosti se u změny stavby neposuzují, pokud nedochází ke zvětšení požárně otevřených ploch v obvodové stěně nebo střeše. Zasklení lodžií a provedení dodatečného zateplení podle zásad uvedených v této publikaci není důvodem ke zvětšení požárně otevřených ploch.
Zařízení pro protipožární zásah
Stávající vnitřní hadicový systém není třeba prodlužovat do nástaveb, pokud kterékoliv místo v nástavbě lze pokrýt zásahem ze stávajícího hadicového systému umístěného v neměněné části bytového domu.
4.2.3 Závěr
Požadavky požární bezpečnosti při regeneraci panelových bytových domů jsou odstupňovány podle rozsahu a závažnosti zamýšlené změny stavby (ČSN 73 0834), tj. v závislosti na tom, zda se jedná o změnu stavby skupiny I, II nebo III – viz kap. 4.2.1.
Při změně stavby skupiny I jsou požadavky požární bezpečnosti jen omezené a týkají se především instalačních šachet a prostupů instalací a vzduchotechniky požárně dělicími konstrukcemi v kap. 4.2.2).
Při změně stavby skupiny II jsou požadavky požární bezpečnosti specifické a oproti novostavbám se připouští řada úlev. Požadavky jsou podrobněji popsány v kap. 4.2.2.
Změnu stavby skupiny III, kdy se na měněný bytový dům pohlíží jako na novostavbu, tato publikace neřeší. Nepředpokládá se, že by k ní běžně docházelo (např. nástavba se třemi nebo více podlažími).
Při regeneraci panelových bytových domů stavební soustavy BP 70 OS je z požárně bezpečnostního hlediska třeba:
- Regeneraci domu chápat jako změnu stavby v duchu ČSN 73 08 34. Poslední znění této normy z roku 2000 přináší v příloze A úlevy pro bytové domy řešené podle typových podkladů schválených do konce roku 1994. Technické řešení dané změny musí být v souladu s touto normou a s dalšími navazujícími normami.
- Zaměřit se na instalační šachty (viz kap. 4.2.2); posoudit, zda jsou řešeny jako samostatný požární úsek anebo budou tvořit součást bytu. Požární předělení šachty v úrovni stropů, pokud šachta není samostatným požárním úsekem, navrhnout tak, aby odpovídalo stupni požární bezpečnosti bytů a použít ucpávky s prokázanými vlastnostmi. Dosud používané přebetonování nahradit snáze rozebíratelným systémem.
- Při výměně požárních uzávěrů používat jen ty, které mají požárně klasifikační osvědčení a jsou ověřeny podle ČSN EN 1634-1, popř. podle změny 5 ČSN 73 0852 (viz též kap. 4.2.2).
- Dodatečné zateplení obalových konstrukcí objektů navrhnout v souladu s ČSN 73 0802 a ČSN 73 0834, příloha A (viz též kap. 4.2.2).
- Zasklení lodžií, úpravy nášlapných vrstev ve schodištích charakteru chráněných únikových cest a další podrobnosti řešit v duchu ČSN 73 0834, přílohy A (viz též kap. 4.2.2) a i).
- Úpravy meziokenních vložek nejsou u stavební soustavy stavební soustavy BP 70 OS z požárně bezpečnostního hlediska vyžadovány.
- Požární odolnost nosných a požárně dělicích konstrukcí (pokud při návrhu regenerace vyhoví statickým požadavkům) je dostatečná. Požadavky na požární odolnost se u bytových domů nezvyšují a původní konstrukce zajišťují dostatečnou požární bezpečnost.
- Únikové cesty je třeba dořešit při změnách staveb skupiny II v duchu zásad uvedených v kap. 4.2.2).
- Odstupy a zařízení pro protipožární zásah nebudou ve většině případů rekonstrukcí panelových staveb problémové (viz kap. 4.2.2).
- V blízké budoucnosti bude třeba užívat pro stavby jen výrobky, které vyhoví novým evropským zkušebním postupům a evropské klasifikaci. V ČR existují akreditovaná pracoviště a autorizované osoby s pověřením pro tuto činnost.
5 LITERATURA
[1] Typový podklad stavební soustavy BP 70 OS, VVÚPS Ostrava-Poruba, 1972
[2] Závěrečná zpráva č. 1370/1005/94 o řešení úkolu „Vady staveb způsobené korozí“, TZÚS, 1994
[3] Vady panelové výstavby, STÚ Praha, 1995
[4] Zpráva č.07-1844/71 o sledování závad na panelových, výškových obytných objektech v podmínkách provozu v Severomoravském kraji, TZÚS, 1971
[5] Studijní práce na objasnění poruch věžových domů T 06 B – BTS, ČVUT Praha, červen 1988
[6] Znalecký posudek poruch věžových domů T 06 B – BTS v Praze 9, ROJÍK V., říjen 1989
[7] Znalecký posudek „Příčiny poruch věžových domů T 06 B – BTS“ HORÁČEK, E.: prosinec 1990
[8] Odborná zpráva k problematice sanací věžových domů T 06 B – BTS, TZÚS, březen 1991
[9] Zpráva č. 01/096/91 o nutném rozsahu tepelného obkladu věžových domů T 06 B – BTS v Ostravě, TZÚS, červenec 1991
[10] Odborné posudky domů BP 70 OS, archivované v TZÚS Praha, s. p., pobočka Ostrava
Normy platné v době zpracování typového podkladu stavební soustavy BP 70 OS
[11] ČSN 73 0540 Tepelně-technické vlastnosti stavebních konstrukcí
[12] ČSN 73 0760 změny a-f – Požární přepisy pro výstavbu průmyslových závodů a sídlišť
[13] ČSN 73 0769 změny a-d – Požární předpisy pro instalaci a užívání topidel
[14] ČSN 73 6622 Požární vodovody
[15] ČSN 73 0030 Značky ve statických výpočtech stavebních konstrukcí
[16] ČSN 73 0031 Výpočet stavebních konstrukcí a základů. Základní ustanovení
[17] ČSN 73 0035 Zatížení konstrukcí pozemních staveb
[18] ČSN 73 1001 Základová půda pod plošnými základy
[19] ČSN 73 2001 změny a-f) – Projektování betonových staveb
[20] ČSN 73 4130 Schodiště. Základní ustanovení
[21] ČSN 74 7110 Bytová jádra. Všeobecná ustanovení
[22] ČSN 73 1203 Navrhování konstrukcí z lehkých betonů s pórovitým kamenivem (výsledný návrh).
[23] ČSN 72 3020 Betonové sloupy a trámy. Společná ustanovení
[24] ČSN 72 3130 změna a, b, c) – Železobetonové prefabrikáty
[25] ČSN 72 3565 Betonové stěnové panely. Společná ustanovení
[26] ČSN 72 3800 Betonové stropní a střešní desky. Společná ustanovení
[27] ČSN 73 2400 Provádění a kontrola betonových konstrukcí
[28] ON 73 2402 Provádění a kontrola konstrukcí z lehkého betonu z umělého provitého kameniva (návrh – 3. znění, květen 1971)
[29] ON 73 2480 Provádění montovaných betonových konstrukcí. Společná ustanovení
[30] ČSN 73 3610 – ČSN 73 3612 – Klempířské práce stavební
[31] ČSN 74 4505 změna a) – Podlahy. Základní ustanovení (ON 74 4515 – ON 74 4517)
[32] ČSN 74 61. Okna, dveře, prvky dřevěné a ocelové
[33] ČSN 74 64. Dveře dřevěné a ocelové
[34] ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění
Normy platné v současné době
[34] ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění (1994 + zm. 1/1999)
[35] ČSN 73 0035 Zatížení stavebních konstrukcí (1988 + zm.a/91, 2/94)
[36] ČSN 73 0038 Navrhování a posuzování stavebních konstrukcí při přestavbách (1987)
[37] ČSN 73 0540 – 1 Tepelná ochrana budov. Část 1: Termíny, definice a veličiny pro navrhování a ověřování (1994 + zm. 1/1997)
[38] ČSN 73 0540 – 2 Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky (2000)
[39] ČSN 73 0540 – 3 Tepelná ochrana budov. Část 3: Výpočtové hodnoty veličin pro navrhování a ověřování (1994 + zm. 1/97 + 2/98)
[40] ČSN 73 0540 – 4 Tepelná ochrana budov. Část 4: Výpočtové metody pro navrhování a ověřování (1994 + zm. 1/97 + 2/98)
[41] ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení (2000)
[42] ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace – Základní ustanovení (2000)
[43] ČSN 73 1201 Navrhování betonových konstrukcí (1988 + zm.a/89, 2/94)
[44] ČSN 73 1203 Navrhování konstrukcí z lehkého betonu z pórovitého kameniva (1992)
[45] ČSN 73 1901 Navrhování střech – základní ustanovení (1999)
[46] ČSN 73 3610 Klempířské práce stavební (1988 + zm.1/97 + 2/98)
[47] ČSN 73 4301 Obytné budovy (1989 + zm.a /91, 2 /95, 3 /96, Z4/00)
[48] ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí. Základní ustanovení (1989 + oprava UR/89)
[49] ČSN 74 6101 Dřevěná okna. Základní ustanovení (1991)
[51] Interní zkušební postup číslo 08.05-07 (Provádění diagnostiky staveb)
[52] Metodika posuzování poruch tepelně technického charakteru, TZÚS, 1988
[53] Zjišťování závad u bytových domů z hlediska sdílení tepla, VÚPS Praha, 1987
[54] ŘEHÁNEK, J. – JANOUŠ, A.: Tepelné ztráty budov a možnosti jejich zmenšování, SNTL, 1985
[55] Kompletační konstrukce (1991)
[56] HÁJEK, V., NOVÁK, L., ŠMEJCKÝ, J. Konstrukce pozemních staveb 30 – Kompletační konstrukce, ČVUT Praha,1996
[57] KEIM L., NOVOTNÝ M., SVOBODA Z., ŠÁLA J.: Tepelné izolace a stavební tepelná technika, Praha, 1994
[58] Teplo? Teplo! Tepelná ochrana budov. Navrhování a posuzování stavebních konstrukcí a budov podle ČSN 73 0540:94 – komentář. Díl I. – STAV- INFORM, 1994
[59] Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 5 – Hygienických přepisů z r. 1951
[60] Ustanovení Zákoníku č. 65/1965 Sb. bezpečnost a ochrana zdraví (Zákoník práce) – část
[61] Předpisy Ministerstva zdravotnictví v B – 1 až B – 6
[62] Směrnice pro statistický výpočet konstrukcí panelových budov, VÚPS, 1966
[63] Směrnice pro navrhování nosné konstrukce panelových budov, díl 1, VÚPS, 1971
[64] Směrnice pro navrhování a posuzování konstrukcí panelových obytných staveb z hlediska stavební tepelné techniky, díl 1, VÚPS, 1971
[65] Směrnice pro navrhování a posuzování konstrukcí panelových obytných staveb z hlediska stavební akustiky, díl 1, VÚPS, 1971
[66] Metodické pokyny pro používání výztužných ocelí v betonových konstrukcí, VÚPS, 1970
[67] Metodické pokyny pro svařování betonářských ocelí, VÚPS 1968
[68] Směrnice pro stavby na poddolovaném území, IV/1968
[69] ČSN 73 0760:1959 Požární předpisy pro výstavbu průmyslových závodů a sídlišť
[70] Požární předpisy pro projektování výškových budov, 1967
[71] ČSN 73 0802:2000 Požární bezpečnost staveb. Nevýrobní objekty.
[72] ČSN 73 0833+21:2000 Požární bezpečnost staveb. Budovy pro bydlení a ubytování
[73] ČSN 73 0834:2000 Požární bezpečnost staveb. Změny staveb.
[74] ČSN 73 0872:1996 Požární bezpečnost staveb. Ochrana staveb proti šíření požárů vzduchotechnickým zařízením.
[75] KARLOVSKÁ, I.: Požární bezpečnost při změnách staveb u panelových domů. In: Informační příručka pro vlastníky, správce a uživatele panelových bytových domů. Informační centrum ČKAIT, 2002, str. 84–96.
[76] Komplexní regenerace panelových domů soustavy T 06 B, pro MPO ČR vydalo Informační centrum ČKAIT, 2000, str. 73–75
[77] Komplexní regenerace nosné konstrukce panelových domů stavební soustavy T 08 B, pro MPO ČR vydalo Informační centrum ČKAIT, 2000
[78] Sanace a rekonstrukce nosných konstrukcí panelových domů, pro MPO ČR vydalo Informační centrum ČKAIT, 2000
[79] BRADÁČOVÁ, I. a kol.: Stavby a jejich požární bezpečnost, TK 20, pro ČKAIT vydal ČSSI, 1999
6 PŘÍLOHY
6.1 PŘÍKLADY TYPICKÝCH SEKCÍ – TYPOVÉHO ŘEŠENÍ DETAILŮ
Obr. 1a Příklady typických sekcí – typové řešení
Obr. 1b
Obr. 1c
Obr. 1d
Obr. 1e
Obr. 1f
Obr. 1g
Obr. 1h
Obr. 1i
Obr. 2a Příklady typového řešení styků a spojů
Obr. 2b
Obr. 2c
Obr. 2d
Obr. 3 Řezy lodžií
Obr. 4a Skladby podlah
Obr. 4b
Obr. 5 Řez oknem
Obr. 6 Řez balkónovými dveřmi
Obr. 7 Řez meziokenní vložkou
6.2 TEPELNĚ TECHNICKÉ HODNOCENÍ OBVODOVÉ STĚNY TL. 375 MM PODLE ČSN 73 0540:02
Tepelně technické hodnocení obvodové stěny tl. 375 mm podle ČSN 73 0540:2002
Hodnocení konstrukcí pozemních stave podle ČSN 0540:2002
Rekapitulace vstupních údajů pro budovu
Konstrukce č. 1 – obvodová stěna 375 m
- stěnová vnější;
- stavební konstrukce těžká;
- částečně zastíněná.
Rekapitulace vstupních údajů pro konstrukci
Výpočtové hodnoty tepelně technických vlastností konstrukce
| Č.v. | Materiál | Tloušťka | Objemová hmotnost | Tepelné vodivosti | Měrná tepelná kapacita | Faktor difuzního odporu | Tepelný odpor |
| m | kg.m-3 | W.m-1.K-1 | J.kg-1.K-1 | – | m2.K.W-1 | ||
| 1 | omítka vápenná | 0,01000 | 1 666 | 0,845 | 942 | 6 | 0,012 |
| 2 | beton ze struskopemzy | 0,35000 | 1 688 | 0,744 | 1 023 | 17 | 0,470 |
| 3 | omítka vápenocementová | 0,15000 | 2 088 | 1,071 | 902 | 19 | 0,140 |
Hodnocení konstrukce z hlediska prostupu tepla
Kriteriální požadavek U< = UN není splněn, konstrukce je z hlediska součinitele prostupu tepla nevyhovující.
Hodnocení konstrukce z hlediska difuze vodní páry
Částečné tlaky vodní páry na hranicích jednotlivých vrstev:
(θai = 20,0 °C, θe = -15,0 °C, φi = 50,0 %, φe = 84,0 %)
| Vrstva (č) | souř. (m) | teplota (°C) | pd (Pa) | p“d (Pa) | kondenzace |
| 0 | 0,0000 | 14,3 | 1 169,1 | 1 626,6 | |
| 1 | 0,0100 | 13,7 | 1 160,7 | 1 572,4 | |
| A | 0,2405 | 0,0 | 613,2 | 613,2 | ano |
| 2 = B | 0,3600 | -7,0 | 336,8 | 336,8 | ano |
| 3 | 0,5100 | -13,2 | 138,9 | 194,4 |
V konstrukci dochází ke kondenzaci vodní páry, (kondenzační oblast je mezi body A, B).
Celoroční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry
| θae (°C) | pde (Pa) | A (m) | B (m) | gdv –gdk (kg.m-2) |
| -15,0 | 138,6 | 0,2405 | 0,3600 | -0,0080 |
| -10,0 | 215,4 | 0,2965 | 0,3600 | -0,0045 |
| -5,0 | 329,1 | 0,3600 | 0,3600 | 0,0106 |
| 0,0 | 488,6 | 0,3600 | 0,3600 | 0,0748 |
| 5,0 | 689,0 | 0,3600 | 0,3600 | 0,1467 |
| 10,0 | 933,0 | 0,3600 | 0,3600 | 0,2295 |
| 15,0 | 1 244,4 | 0,3600 | 0,3600 | 0,3488 |
| 20,0 | 1 589,0 | 0,3600 | 0,3600 | 0,3531 |
| 25,0 | 1 835,6 | 0,3600 | 0,3600 | 0,0562 |
6.3 TEPELNĚ TECHNICKÉ HODNOCENÍ OBVODOVÉ STĚNY TL. 350 MM PODLE ČSN 73 0540:02
Tepelně technické hodnocení obvodové stěny tl. 300 mm Podle ČSN 73 0540:2002
Hodnocení konstrukcí pozemních staveb podle ČSN 73 0540:2002
Rekapitulace vstupních údajů pro budovu
Konstrukce č. 1 – obvodová stěna 300 m
- stěnová vnější;
- stavební konstrukce těžká;
- částečně zastíněná.
Rekapitulace vstupních údajů pro konstrukci
Výpočtové hodnoty tepelně technických vlastností konstrukce
| Č.v. | Materiál | Tloušťka | Objemová hmotnost | Tepelné vodivosti | Měrná tepelná kapacita | Faktor difúzního odporu | Tepelný odpor |
| m | kg.m-3 | W.m-1.K-1 | J.kg-1.K-1 | – | m2.K.W-1 | ||
| 1 | omítka vápenná | 0,01000 | 1 666 | 0,845 | 942 | 6 | 0,012 |
| 2 | b. ze str. pemzy | 0,27500 | 1 583 | 0,669 | 1 023 | 17 | 0,411 |
| 3 | omítka vápenocementová | 0,15000 | 2 088 | 1,071 | 902 | 19 | 0,140 |
Hodnocení konstrukce z hlediska prostupu tepla
Kriteriální požadavek U< = UN není splněn, konstrukce je z hlediska součinitele prostup tepla nevyhovující.
Hodnocení konstrukce z hlediska difuze vodní páry
Částečné tlaky vodní páry na hranicích jednotlivých vrstev:
(θai = 20,0 °C, θe = -15,0 °C, φi = 50,0 %, φe = 84,0 %)
| Vrstva (č.) | souř. (m) | teplota (°C) | pd (Pa) | p“d (Pa) | kondenzace |
| 0 | 0,0000 | 13,8 | 1 169,1 | 1 578,3 | |
| 1 | 0,0100 | 13,2 | 1 158,7 | 1 521,3 | |
| A | 0,1945 | 0,1 | 613,6 | 613,6 | ano |
| 2 = B | 0,2850 | -6,4 | 356,2 | 356,2 | ano |
| 3 | 0,4350 | -13,1 | 138,9 | 196,9 | |
V konstrukci dochází ke kondenzaci vodní páry, (kondenzační oblast je mezi body A, B).
Celoroční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry
| θae (°C) | pde (Pa) | A (m) | B (m) | gdv –gdk (kg.m-2) |
| -15,0 | 138,6 | 0,1945 | 0,2850 | -0,0111 |
| -10,0 | 215,4 | 0,2415 | 0,2850 | -0,0080 |
| -5,0 | 329,1 | 0,2850 | 0,2850 | 0,0051 |
| 0,0 | 488,6 | 0,2850 | 0,2850 | 0,0726 |
| 5,0 | 689,0 | 0,2850 | 0,2850 | 0,1563 |
| 10,0 | 933,0 | 0,2850 | 0,2850 | 0,2522 |
| 15,0 | 1 244,4 | 0,2850 | 0,2850 | 0,3882 |
| 20,0 | 1 589,0 | 0,2850 | 0,2850 | 0,3936 |
| 25,0 | 1 835,6 | 0,2850 | 0,2850 | 0,0620 |
6.4 TEPELNĚ TECHNICKÉ HODNOCENÍ STROPU NAD 1. PP PODLE ČSN 73 0540:02
Tepelně technické hodnocení stropu nad 1. PP podle ČSN 73 0540:2002
Hodnocení konstrukcí pozemních staveb podle ČSN 73 0540:2002
Rekapitulace vstupních údajů pro budovu
Konstrukce č. 1 – strop nad 1. PP
- stropní vnitřní;
- strop z vytápěného k nevytápěnému prostoru.
Rekapitulace vstupních údajů pro konstrukci
Výpočtové hodnoty tepelně technických vlastností konstrukce
| Č.v. | Materiál | Tloušťka | Objemová hmotnost | Tepelné vodivosti | Měrná tepelná kapacita | Faktor difúzního odporu | Tepelný odpor |
| m | kg.m-3 | W.m-1.K-1 | J.kg-1.K-1 | – | m2.K.W-1 | ||
| 1 | dř. tvrdé, kol. | 0,01900 | 696 | 0,180 | 2 639 | 0,106 | |
| 2 | asf. tmel | 0,00100 | 1 200 | 0,210 | 1 470 | 0,005 | |
| 3 | 2 x IZOPLAT | 0,02400 | 525 | 0,078 | 1 252 | 0,308 | |
| 4 | lepenka A 500 H | 0,00100 | 1 070 | 0,210 | 1 470 | 0,005 | |
| 5 | strusk. písek | 0,03500 | 621 | 0,150 | 1 125 | 0,233 | |
| 6 | železobeton | 0,10000 | 2 438 | 1,340 | 1 057 | 0,075 |
Hodnocení konstrukce z hlediska prostupu tepla
Kriteriální požadavek U< = UN není splněn, konstrukce je z hlediska součinitele prostupu tepla nevyhovující.
6.5 TEPELNĚ TECHNICKÉ HODNOCENÍ STŘECHY PODLE ČSN 73 0540:02
Tepelně technické hodnocení střechy podle ČSN 73 0540:2002
Hodnocení konstrukcí pozemních staveb podle ČSN 73 0540:2002
Rekapitulace vstupních údajů pro budovu
Konstrukce č. 1 – střecha
- střešní;
- plochá a šikmá se skonem do 450 včetně;
- střecha je nezastíněná po celou dobu životnosti.
Rekapitulace vstupních údajů pro konstrukci
Výpočtové hodnoty tepelně technických vlastností konstrukce
| Č.v. | Materiál | Tloušťka | Objemová hmotnost | Tepelné vodivosti | Měrná tepelná kapacita | Faktor difuzního odporu | Tepelný odpor |
| m | kg.m-3 | W.m-1.K-1 | J.kg-1.K-1 | – | m2.K.W-1 | ||
| 1 | omítka vápenná | 0,01000 | 1 678 | 0,895 | 961 | 6 | 0,011 |
| 2 | železobeton | 0,10000 | 2 510 | 1,672 | 1 127 | 29 | 0,060 |
| 3 | struska | 0,07000 | 856 | 0,209 | 1 400 | 5 | 0,335 |
| 4 | dřev. cem. des | 0,05000 | 672 | 0,189 | 1 777 | 7 | 0,265 |
| 5 | pěnový polystyren | 0,05000 | 22 | 0,044 | 1 194 | 67 | 1,147 |
| 6 | IPA | 0,00510 | 1 280 | 0,210 | 1 470 | 18 570 | 0,024 |
| 7 | IPA | 0,00510 | 1 280 | 0,210 | 1 470 | 18 570 | 0,024 |
| 8 | IPA | 0,00510 | 1 280 | 0,210 | 1 470 | 18 570 | 0,024 |
Hodnocení konstrukce z hlediska prostupu tepla
Kriteriální požadavek U< = UN není splněn, konstrukce je z hlediska součinitele prostupu tepla nevyhovující.
Hodnocení konstrukce z hlediska difuze vodní páry
Částečné tlaky vodní páry na hranicích jednotlivých vrstev:
(θai = 20,0 °C, θe = -15,0 °C, φi = 50,0 %, φe = 84,0 %)
| Vrstva (č.) | souř. (m) | teplota (°C) | pd (Pa) | p“d (Pa) | kondenzace |
| 0 | 0,0000 | 17,8 | 1 169,1 | 2 037,6 | |
| 1 | 0,0100 | 17,6 | 1 160,6 | 2 013,4 | |
| 2 | 0,1100 | 16,6 | 749,7 | 1 888,2 | |
| 3 | 0,1800 | 10,9 | 705,1 | 1 305,0 | |
| 4 | 0,2300 | 6,4 | 659,0 | 962,3 | |
| A | 0,2700 | -9,2 | 279,3 | 279,3 | ano |
| 5 = B | 0,2800 | -13,1 | 197,1 | 197,1 | ano |
| 6 | 0,2851 | -13,5 | 177,7 | 189,8 | |
| 7 | 0,2902 | -13,9 | 158,3 | 182,8 | |
| 8 | 0,2953 | -14,3 | 138,9 | 176,0 |
V konstrukci dochází ke kondenzaci vodní páry, (kondenzační oblast je mezi body A, B).
Celoroční bilance zkondenzované a vypařené vodní páry
| θae (°C) | pde (Pa) | A (m) | B (m) | gdv – gdk (kg.m-2) |
| -15,0 | 138,6 | 0,2700 | 0,2800 | -0,0155 |
| -12,3 | 138,6 | 0,2760 | 0,2800 | -0,0005 |
| -10,0 | 215,4 | 0,2800 | 0,2800 | -0,0213 |
| -7,3 | 215,4 | 0,2800 | 0,2800 | -0,0018 |
| -5,0 | 329,1 | 0,2800 | 0,2800 | -0,0472 |
| -2,3 | 329,1 | 0,2800 | 0,2800 | -0,0025 |
| 0,0 | 488,6 | 0,2800 | 0,2800 | -0,0704 |
| 2,7 | 488,6 | 0,2800 | 0,2800 | -0,0015 |
| 5,5 | 488,6 | 0,2800 | 0,2800 | -0,0014 |
| 5,0 | 689,0 | 0,2800 | 0,2800 | -0,0346 |
| 10,5 | 689,0 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0019 |
| 10,0 | 933,0 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0159 |
| 21,8 | 933,0 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0198 |
| 15,0 | 1 244,4 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0810 |
| 26,8 | 1 244,4 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0218 |
| 31,8 | 1 244,4 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0302 |
| 20,0 | 1 589,0 | 0,2800 | 0,2800 | 0,1209 |
| 45,8 | 1 589,0 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0777 |
| 25,0 | 1 835,6 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0197 |
| 50,8 | 1 835,6 | 0,2800 | 0,2800 | 0,0191 |
6.6 TECHNOLOGICKÉ ZÁSADY OPRAV ŽELEZOBETONOVÝCH PRVKŮ
Technologické zásady oprav železobetonových prvků
1. Postup povrchu pro sanaci
- likvidace zón degradovaného betonu;
- odmaštění povrchu;
- odstranění všech nečistot a nepevných součástí povrchu;
- očištění ocelové výztuže.
Tyto úkony je možno provést pomocí běžného vibračního nářadí (el. sekáče, drátěné kartáče, brusky apod.), tryskáním křemitým pískem, tryskáním ocelovými broky, tryskáním plamenem, nebo vysokotlakým vodním paprskem.
2. Konzervace výztuže
Provádí se (na př. epoxidovými pryskyřicemi) v případě, že reprofilační hmota má menší pH než 10 a neposkytuje dostatečnou pasivní ochranu výztuže proti korozi. Tato konzervace může být provedena současně s vytvořením adhezního mostu, který zabezpečuje soudržnost reprofilační hmoty a podkladu.
3. Vytvoření adhezního mostu
4. Reprofilace
Se provádí vhodnou sanační hmotou, což může být i cementová malta s příměsí akrylátové disperze.
5. Impregnace povrchu
Dokončený povrch doporučujeme ošetřit některým z přípravků, které penetrují do betonu (i trhlinek) a vytvoří v něm krystalickou strukturu. Tím se beton dokonale utěsní a zároveň se zvětší jeho alkalita.
6.7 STATICKÉ VÝPOČTY STROPNÍCH DÍLCŮ POD BYTOVÝM JÁDREM (PODLE TYPOVÉHO PODKLADU)
Statické výpočty sropních dílců pod bytovém jádru (podle typovéhopodkladu v jednotkách používaných před rokem 1975)
Panel s instalačním prostupem – typ E, PZD 11/24
I = 5,19 m, qv = 470 kp/m´, qn = 400 kp/m´
max. Mv = \frac{1}{8} · 470 · 5,192 = 1 540 kpm
max. Qv = \frac{1}{2} · 470 · 5,19 = 1 210 kp
Navrženo: (ČSN 73 1401)
κ1 = 0,0126 αt = Iy · κ1 = 1,134 pro ψ = 0
Zatížení na spodním pásu γ0 = 0,691
λy1 = \frac{90}{1,82} = 49,5; → λyω1 = 49,5 · 0,691 = 34,2 → c0 = 1,04
σ1 = 1,04 · \frac{1\space540}{81,7} = 1 960 kp/cm2
Přídavné normálné namáhání od složeného kroucení
ωmax = 23,81 cm2, Jω = 1 800,3 cm6, k = 0,0260
kl = 13,45 → κq = 0,96
Bωmax = \frac{1}{8} · 4,7 · 1,7 · 5192 (1 – 0,16) = 10 710 kp/cm2
σω = \frac{23,81 · 10\space710}{1\space800,3} = 142 kp/cm2
σ = σ1 + σω = 1 960 + 142 = 2 102 kp/cm2 ~ R = 2 100 kp/cm2
Průhyb:
y = \frac{5}{384} · \frac{4,0\cdot5,19^4\cdot10^8}{2,1\cdot10^6\cdot572} = 3,13 cm – nevyhoví
Po kontrolní zkoušce (vliv spřažení) určit, zda je nutno použít IE – 16.
(Průhyb pro IE – 16 Jx = 873 cm4 y = 2,05 cm)
Panel s instalačním prostupem – typ A, B, C (PZD 7/24, PZD 8/24, PZD 9/24)
l = 5,595 m, qv = 470 kp/m´ , qn = 400 kp/m´
max. Mv = \frac{1}{8} · 470 · 5,5952 = 1 830 kpm
max. Qv = \frac{1}{2} · 470 · 5,595 = 1 310 kp
Navženo: (ČSN 73 1401)
κ1 = 0,0104 – αt = ly · κ1 = 0,936 pro ψ = 0
Zatížení na spodním pásu γ0 = 0,713
λy1 = \frac{90}{2} = 45,0; λyω1 = 0,713 · 45 = 32,1 → c0 = 1,04
σ1 = 1,04 · \frac{1\space830}{109} = 1 745 kp/cm2
Přídavné normálné namáhání od vázaného kroucení
ωmax = 30,35 cm2, Ja = 3 339,6 cm6, k = 0,0213
kl = 12,0 → pro volné uložení κ = 0,445
Bωmax = \frac{1}{8} · 4,7 · 2,0 · 559,52 (1 – 0,445) = 20 200 kpcm2
σω = \frac{20\cdot300\cdot30,35}{3 339,6\cdot6,0} = 184,5 kp/cm2
σ = σ1 + σω = 1 745 + 184,5 = 1 929,5 kp/cm2 < R = 2 100 kp/cm2
Průhyb:
y = \frac{5}{384}\cdot\frac{4,0\cdot5,595ˇ4\cdot10^8}{2,2\cdot10^68,73\cdot10^2} = 2,77 cm ~ \frac{1}{200}l
S vlivem spřažení oboou nosníků a ŽB desky na průhyb vyhoví – nutno sledovat u průkazních zkoušek.
Stopní panely s instalačními poruchy
- prováděné ve stejných skladebných rozměrech jako ostatní prvky stropní konstrukce, tj. 100/570, 100/530 cm;
- instalační prostup je proveden na celou šířku prvku v rozmezí přírub nosných ocelových I nosníků v jednotné délce 90 cm.
Zatížení:
na 1 IE – nosník připadá:
gn = 375,0 + 25,0 = 400 kp/m
gv = 441,5 + 28,5 = 470 kp/m
Nosník typu „D“ se dvěma instalačními otvory navíc zatížen dvojitou příčkou uprostřed rozpětí na 1 IE – nosník:
Pn = 371 kp
Pv = 408 kp
- Vytvořením hmoždinky ve styku s přilehlým stropním panelem a spolupůsobením tlačené části betonu se sníží průhyb i namáhání ocelového nosníku. S ohledem na možný vznik trhlin posuzován samostatně IE – nosník.
- Jednotlivé typy panelů jsou přehledně vyznačeny na přiloženém výkrese. Typ A, B, c se liší jen umístěním otvoru, typ D má 2 otvory a typ E je na délku 530 cm.
- Maximální volná délka horního tlačeného pásu je 90 cm, v ostatních úsecích je zajištěna bezpečnost proti vybočení.
6.8 ENERGETICKÝ AUDIT BYTOVÉHO DOMU STAVEBNÍ SOUSTAVY BP 70 OS
ENERGETICKÝ AUDIT
BYTOVÝ DŮM STAVEBNÍ SOUSTAVY BP 70 OS
červenec 2004
1.5 Cíl auditu
Cílem energetického auditu je nalezení potenciálu úspor energie posuzovaného domu, navržení možných variant energeticky úsporných opatření ke snížení stávající energetické náročnosti stavby a jejich posouzení z hlediska energetického a ekonomického.
Audit poukazuje na některé nedostatky, které se u objektu projevují, doprovázejí jeho užívání a měly by být odstraněny.
Energetický audit byl zpracován v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. ze dne 25. října 2000 o hospodaření energií, vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu č. 213/2001 Sb., ze dne 14. června 2001, kterou se vydávají podrobnosti náležitostí energetického auditu a vyhláškou Ministerstva průmyslu a obchodu, č. 291/2001 Sb., ze dne 27. července 2001, kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách.
2 Popis výchozího stavu
2.1 Podklady k vypracování
- původní projektová dokumentace 12 b. j. Klimkovice-Lagnov vypracoval Stavoprojekt Ostrava v roce 1973;
- části typových podkladů konstrukční soustavy BP 70 OS;
- ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov (účinnost od května 1994);
- ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky (účinnost od listopadu 2002) – touto normou se nahrazuje ČSN 73 0540-2 z května 1994;
- ČSN 06 0210 Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění (účinnost od května 1994);
- prohlídka domu za účasti ing. Luňáčka, p. Břenkové a ing. Hudečka dne 3. 3. 2003;
- prohlídka domu za účasti ing. Havlíčka a p. Dobosze dne 11. 3. 2003;
- informace provozovatele domu.
2.2 Popis objektu
Bytový dům byl realizován v konstrukční soustavě BP 70 OS v roce 1975. Jedná se o samostatně stojící dům s 1 podzemním podlažím a 4 nadzemními podlažími s 12 bytovými jednotkami. V podzemním podlaží jsou sklepní boxy, domovní a technické vybavení. Západní průčelí je tvořeno svislými pásy lodžií. Hlavní vstup do objektu je orientován k východu, vedlejší vstup k západu.
2.3 Stavební konstrukce
Konstrukční soustava BP 70 OS je blokopanelová technologie, nosný systém je kombinovaný – podélný a příčný, světlost polí 5,1 a 5,5 m. Konstrukční výška podlaží je 2,9 m.
Obvodový plášť bytového domu tvoří bloky ze struskopemzobetonu SPB 80 tl. 375 mm a bloky SPB 60, tl. 300 mm s oboustrannými omítkami.
Vnitřní nosné stěny jsou ze struskopemzobetonu SPB 170 a ze železobetonu ŽB 250, tl. 200 mm.
Příčky jsou ze železobetonu B 170, tl. 60 mm.
Stropy tvoří železobetonové dutinové panely PZD tl. 215 mm.
Střecha je jednoplášťová plochá, spádovaná k vnitřnímu střešnímu vtoku. Skladba střechy: na železobetonovém panelu tl. 215 mm je struskový násyp ve spádu, tepelná izolace z desek heraklit tl. 50 mm a z polystyrenu tl. 50 mm a hydroizolační souvrství.
Podlahy bytů nad suterénem jsou v celkové tl. 80 mm ve skladbě: na stropním železobetonovém panelu je struskový písek tl. 35 mm, lepenka A500/H, desky Izoplast tl. 25 mm a nášlapná vrstva z dřevěných vlysů do asfaltového tmele, altern. povlak z PVC na pilinotřískové desce.
Výplně otvorů – v obvodovém plášti jsou osazena dřevěná okna zdvojená, balkonové dveře a meziokenní izolační vložky.
Skladba meziokení izolační vložky: dřevotříska tl. 13 mm, tepelná izolace z minerální plsti tl. 20 mm, dřevotříska tl. 13 mm, větraná vzduchová mezera a sklo.
Ve vstupech jsou jednoduché kovové stěny s dveřmi bez přerušeného tepelného mostu prosklené jedním sklem. Ve schodišti je jednoduchá kovová stěna s větracími křídly, prosklená jedním sklem.
Stavební úpravy
V roce 1988 byly štíty bytového domu dodatečně zatepleny dvouplášťovým systémem s tepelnou izolací z minerálního vlákna tl. 50 mm do dřevěného roštu.
2.4 Ústřední vytápění
Bytový dům má vlastní zdroj tepla – domovní plynovou kotelnu pro vytápění a přípravu teplé užitkové vody. Kotelna vč. strojovny ÚT a TV je umístěna v samostatné místnosti v suterénu.
Kotelna má topný výkon max. 90 kW. Je vybavena dvěma závěsnými kotly THERM-DUO o max. topném výkonu 2x 45 kW. Jedná se o odběrné plynové zařízení, které nepodléhá vyhl. č. 91/1993 Sb. Expanzní zařízení je tvořeno tlakovou expanzní nádobou s membránou o objemu 250 litrů Expanzní nádoba je umístěna v kotelně. Spaliny jsou odvedeny pomocí kouřovodů a třívrstvého komína vedeného po fasádě (jeden společný průduch). Přívod větracího a spalovacího vzduchu se provádí pomocí otvoru do fasády – přirozenou cestou. Zalomeným kanálem je vzduch přiveden nad podlahu kotelny.
Jednotlivé kotle jsou vybaveny kotlovými čerpadly. Dále je v kotelně instalován vyrovnávač dynamického tlaku. Z rozdělovače a sběrače jsou vyvedeny dvě topné větve – s třícestným směšovačem a oběhovým čerpadlem pro vytápění a s oběhovým čerpadlem pro ohřev teplé vody. Pro vytápění je instalováno oběhové čerpadlo s elektronickým řízením otáček. Pro doplňování topné vody do soustavy je ve strojovně instalována úpravna vody s vodoměrem.
Provozovatelem kotelny je SBD Bílovec. Fakturačním měřičem je přímo plynoměr na vstupu do kotelny. Množství tepla na vytápění a ohřev teplé vody je provozovatelem dopočítáváno z údajů plynoměru a jednotlivých vodoměrů na rozvodu teplé vody v bytech. Teplota topné vody pro vytápění je ekvitermně regulována (v závislosti na venkovní teplotě podle nastavené topné křivky). Instalován je regulátor Siemens.
Ze zdroje tepla v suterénu je vyvedena topná větev pro vytápění domu. Otopná soustava v domě je původní, tj. z roku 1975. Hlavní horizontální rozvod je veden pod stropem suterénu. Z něj jsou vyvedeny jednotlivé stoupačky k otopným tělesům. Stoupačky jsou vedeny v domě volně. Na patách stoupaček jsou instalovány původní uzavírací a vypouštěcí armatury, některé již zřejmě nefunkční. Rozvody v suterénu jsou opatřeny tepelnou izolací – termoizolačními trubicemi MIRELON (novější rozvody v kotelně) a z minerální vlny s povrchovou úpravou fatroidem, příp. sádrovou omítkou (původní rozvody).
Otopná tělesa – litinové článkové radiátory KALOR – jsou umístěna většinou pod okny. Opatřena jsou novými radiátorovými ventily s termostatickými hlavicemi.
Tabulka spotřeby a ceny tepla na vytápění
Níže uvedené údaje byly předány objednatelem energetického auditu (částečně byly dopočítány zpracovatelem EA). Údaje byly spočítány provozovatelem kotelny z údajů plynoměru a vodoměrů na teplou vodu v jednotlivých bytech. Ekonomické vyhodnocení opatření podle tohoto energetického auditu je provedeno pro cenu tepla 320 Kč/GJ.
| rok | spotřeba tepla (GJ) | průměrná cena (Kč/GJ) | cena celkem (Kč) |
| 2001 | 551 | 290,00 | 159 790 |
| 2002 | 474 | 305,00 | 144 570 |
2.5 Příprava teplé vody
Teplá voda se pro dům připravuje přímo v domě – pomocí topné vody v malém zásobníkovém ohřívači (300 l). Řídicí automatika zajišťuje ohřev teplé vody celoročně na předem nastavenou konstantní teplotu (pomocí zapínání oběhového čerpadla topné vody). V blízkosti ohřívače teplé vody ve strojovně je umístěno i cirkulační čerpadlo teplé vody. Před ohřívačem teplé vody není instalován vodoměr (množství vody pro teplou vodu je dopočítáváno z údajů vodoměrů v jednotlivých bytech). Přívod studené vody do ohřívače není vybaven úpravnou vody.
Od ohřívače je teplá voda přivedena do jednotlivých bytů. Hlavní horizontální rozvody (teplá voda a cirkulace) jsou umístěny pod stropem suterénu, jsou většinou vedeny v montážních korýtkách. Stoupačky do bytů jsou vedeny instalačními jádry. V jednotlivých bytech jsou umístěny vodoměry. Ležaté rozvody v domě byly již rekonstruovány a jsou provedeny z plastového potrubí. Stoupačky jsou původní, z pozinkovaného potrubí.
Rozvody jsou opatřeny tepelnou izolací – ležaté potrubí z termoizolačních trubic Mirelon, ale nedostatečně (tloušťka i provedení). Původní pozinkované potrubí je izolováno pomocí minerální vlny.
Tabulka spotřeby a ceny teplé vody
Níže uvedené údaje byly rovněž částečně předány objednatelem energetického auditu. Byly spočítány provozovatelem kotelny z údajů plynoměru a vodoměrů v bytech. Některé údaje byly dopočítány zpracovatelem EA.
| rok | spotřeba teplé vody (GJ) | spotřeba teplé vody (m3) | průměrná cena (Kč/GJ) | cena celkem (Kč) |
| 1999 | 171 | 504 | 260,00 | 44 460 |
| 2000 | 139 | 436 | 275,00 | 38 225 |
| 2001 | 138 | 433 | 290,00 | 40 020 |
Měrné spotřeby teplé vody a tepla na přípravu teplé vody – Měrné spotřeby byly stanoveny pouze pro dvě zúčtovací období.
| rok | počet osob | Spotřeba | Měrná spotřeba | ||
| teplé vody (m3/rok) | tepla na teplou vodu (GJ/rok) | tepla (GJ/m3) | teplé vody na osobu (m3/osobu) | ||
| 2000 | 40 | 436 | 139 | 0,32 | 10,9 |
| 2001 | 40 | 433 | 138 | 0,32 | 10,8 |
2.6 Elektrorozvody
Osvětlení společných prostor je provedeno převážně žárovkovými svítidly na strop a stěnu. Osvětlení schodiště a vstupních prostor je spínáno časovými spínači SA 10 s tlačítkovým ovládáním. Osvětlení sklepních prostor je ovládáno tlačítkovými vypínači bez časových spínačů. V domě není výtah. Na elektroinstalaci společných prostor je pravidelně prováděna elektrorevize.
Tabulka spotřeby a ceny el. energie na osvětlení společných prostor
Níže uvedené údaje byly předány objednatelem energetického auditu.
| rok | osvětlení (kWh) | cena (Kč/kWh) | cena celkem (Kč) |
| 1999 | 613 | 3,45 | 2 115 |
| 2000 | 557 | 3,45 | 1 922 |
| 2001 | 1 882 | 3,96 | 7 453 |
2.7 Vzduchotechnika
V bytech je pouze odvětráno sanitární centrum bytů, tj. koupelny a WC, do venkovního prostoru. Odsátý vzduch je odveden nad střechu. Úhrada odsátého vzduchu probíhá běžnými netěsnostmi z okolních prostor. V energetické bilanci domu není toto větrání jako hygienické minimum samostatně zahrnuto (je obsaženo v běžné infiltraci).
2.8 Plyn
Do domu je plyn zaveden, je používán pro přípravu pokrmů. V kuchyních jsou instalovány celoplynové sporáky. Spotřeba plynu je ovlivněna individuálním přístupem nájemníků. Mimoto je zemní plyn zaveden do kotelny jako palivo. Jeho spotřeba je vyjádřena v jednotkách tepla na vytápění a přípravu teplé vody.
2.9 Energetické manažerství
V domě probíhá nejjednodušší systém energetického managementu, tj. základní nastavení a občasná korekce nastavení ekvitermní křivky teploty topné vody na ekvitermním regulátoru ve zdroji tepla. Doregulace teploty topné vody probíhá ručními zásahy na termostatických ventilech jednotlivých otopných těles u nájemníků. Spotřeba tepla na vytápění a ohřev TV je dlouhodobě zaznamenávána. Rezerva energetického managementu je v těsnější spolupráci uživatelů a provozovatele domovní plynové kotelny s cílem dosažení dalších energetických úspor. Tato rezerva je však velmi malá.
3 Zhodnocení výchozího stavu
3.1 Tepelně technické posouzení konstrukcí bytového domu
3.1.1 Tepelně technické posouzení jednotlivých konstrukcí bytového domu bylo vypracováno v souladu s požadavky ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov (účinnost od listopadu 2002) a ČSN 06 0210 – Výpočet tepelných ztrát budov při ústředním vytápění (účinnost od května 1994).
3.1.2 Okrajové podmínky výpočtu
| místo | teplotní oblast | výpočtová venkovní teplota te (°c) | relativní vlhkost vnějšího vzduchu φe (%) |
| Klimkovice, okres Nový Jičín | I. | – 15 (° C) | 84 |
| prostor | vytápění | výpočtová vnitřní teplota (ti °C) | relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi (%) |
| byty | ano | 20 | 50 |
| prostor vstupu | ne | 6 | 50 |
| schodiště | ano | 10 | 50 |
| suterén | ne | 3 | 70 |
3.1.3 Stávající obvodové konstrukce, dodatečně zateplené štíty, střecha a podlahy bytů nad suterénem nevyhovují požadavkům ČSN 73 0540-2.
Meziokenní izolační vložky, dřevěná okna zdvojená a balkonové dveře, kovové vstupní stěny s dveřmi prosklené jedním sklem a jednoduché prosklení ve schodišti nevyhovují požadavkům ČSN 73 0540-2.
Vyhodnocení jednotlivých stavebních konstrukcí podle ČSN 73 0540-2 je uvedeno v části 4.1.3.
3.2 Ústřední vytápění, ohřev teplé vody
Technický a morální stav celkové koncepce řešení technického zařízení budovy i jednotlivých částí, jako např. otopné soustavy a elektroinstalace v domě, odpovídá technickým a ekonomickým poměrům v době stavby domu, kdy cena tepla byla mnohonásobně nižší než dnes. Výjimkou je pouze plynový zdroj tepla, který lze v podstatě považovat za provedený podle nyní uznávaných správných zásad – s dobrou celkovou roční účinností. Zdroj tepla pro vytápění a přípravu teplé vody umístěný přímo v zásobeném domě a vybavený řádným regulačním zařízením již odpovídá současným nárokům a vytváří předpoklady pro úsporný provoz vytápění podle okamžitých individuálních požadavků, pokud je zařízení správně provozováno.
Ke zlepšení situace v hospodaření s energií došlo i po instalaci dalšího stupně regulačního zařízení přímo u konečných uživatelů (tj. termostatických ventilů). Poměrně malý potenciál energetických úspor je v opravě a doplnění nedůsledně provedené tepelné izolaci zejména zánovních rozvodů teplé vody a cirkulace v domě.
3.3 Roční energetická bilance
| Význam | Hodnota | Jednotka | |
| skutečná | výpočtová | ||
| Průměrná roční spotřeba tepla na vytápění | 513 | 556 | GJ/rok |
| Náklady při ceně 320 Kč/GJ | 164,2 | 178,0 | tis. Kč/rok |
| Průměrná potřeba tepla na přípravu teplé vody | 155 | 155 | GJ/rok |
| Náklady při ceně 320 Kč/GJ | 49,6 | 49,6 | tis. Kč/rok |
| Průměrná potřeba elektrické energie | 1 017 | 1 017 | kWh/rok |
| Náklady při ceně 4,20 Kč/kWh | 4,3 | 4,3 | tis. Kč/rok |
| Celková spotřeba energie | 671,7 | 714,8 | GJ/rok |
| Celkové náklady | 218,0 | 231,8 | tis. Kč/rok |
Skutečná spotřeba tepla naměřená v posledním období a předaná objednatelem EA v objektu se liší od výpočtové hodnoty nedodržením normových požadavků na teplotu v interiéru a rozdílným počtem dnů otopného období v roce. Např. je známou skutečností, že počet denostupňů byl zejména v letech 1999 a 2000 podstatně nižší, než dlouhodobý průměr, který je základem výpočtové metody. Z těchto důvodů se liší i celkové roční náklady pro skutečnou a výpočtovou hodnotu. Konečné vyhodnocení opatření podle předloženého EA je provedeno pro hodnotu výpočtovou.
Hlavní výpočtové údaje stávajícího stavu a kriteriální parametry jsou uvedeny v následující tabulce:
| Význam | Symbol | Hodnota | Jednotka |
| Skutečná průměrná roční spotřeba tepla na vytápění v posledním období | Eskut. | 513 | GJ/rok |
| Skutečná spotřeba energie na vytápění měrného bytu o obestavěném prostoru 200 m3 | Ebyt | 10,0 | MWh/rok |
| Stupeň energetické náročnosti budovy G – mimořádně nevyhovující(podle skutečné spotřeby) | SEN | 151 | % |
| Výpočtová roční potřeba tepla za normových podmínek – výpočet odst. 4.7.3. | Ev | 556 | GJ/rok |
| Požadovaná hodnota měrné spotřeby tepla při vytápění podle vyhl. č. 291/2001 Sb. | eVN | 32,1 | kWh/m3 |
| Skutečná měrná spotřeba tepelné energie za otopné období | eV | 48,4 | kWh/m3 |
| Požadavky vyhlášky č. 291/2001 Sb. | eV > eVN | nesplňuje | – |
Předběžný přehled potenciálu úspor:
| Význam | Potenciál energetických úspor | Potenciál úspor nákladů tis.Kč/rok | |
| % | GJ/rok | ||
| Zateplení obvodového pláště, výměna výplní otvorů | 25–40 | 180–280 | 57,6–89,6 |
| Instalace systému IRC | 3–5 | 20–35 | 6,4–11,2 |
| Snížení ztrát tepla v rozvodech | 0,5–1,5 | 5–10 | 1,6–3,2 |
| Energetický management, stimulace spotřebitelů | 4–6 | 25–40 | 8,0–12,8 |
| Celkem | 230–365 GJ/rok | ||
4 Návrh opatření ke snížení spotřeby energie
4.1 Stavební konstrukce
4.1.1 Návrh technologií zateplení vychází z charakteru domu. Dodavatel stavby musí pro stavbu použít pouze certifikované výrobky podle § 47 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování stavebního řádu (stavební zákon)
- Obvodový plášť
Obvodový plášť ze struskopemzobetonu tl. 375 a 300 mm doporučujeme zateplit kontaktním systémem s tepelnou izolací z desek stabilizovaného polystyrenu (EPS) s povrchovou úpravou armovanou tenkovrstvou omítkou:
▶ u 1. varianty opatření tl. 100 mm
▶ u 2. varianty opatření tl. 150 mm
Dodatečné zateplení štítů (realizace v roce 1988) doporučujeme u 2. varianty opatření demontovat a provést nové zateplení kontaktním systémem s tepelnou izolací z desek stabilizovaného polystyrenu, EPS) tl. 150 mm s povrchovou úpravou armovanou tenkovrstvou omítkou.
Poznámka:
Zateplení obvodového pláště musí proběhnout po obvodu celého domu včetně lodžiových stěn. Zateplení musí být provedeno od horní hrany suterénních oken až po horní okraj atiky pod oplechování, aby se vyloučily tepelné mosty.
Svislé ostění oken a nadpraží navrhujeme u 1. varianty opatření zateplit EPS tl. 20–40 mm podle možností tam, kde to dovoluje dostatečně vysazený okenní rám. V ostatních případech provést pouze povrchovou úpravu armovanou omítkou.
Při komplexní výměně oken podle 2. varianty opatření doporučujeme svislé ostění oken a nadpraží zateplit EPS tl. 40–50 mm (zvážit šířku okenních rámů z důvodu zateplení ostění). Je nutné provést také zateplení pod parapetními plechy.
Nezateplované části obvodového pláště, tj. suterén a podhledy lodžií, barevně sjednotit. - Meziokenní izolační vložky
Meziokenní izolační vložky doporučujeme komplexně demontovat a nahradit vyzdívkou z tvárnic Ytong tl. 200 mm s dodatečným zateplením kontaktním systémem s tepelnou izolací EPS s povrchovou úpravou armovanou tenkovrstvou omítkou:
▶ u 1. varianty opatření tl. 100 mm
▶ u 2. varianty opatření tl. 150 mm - Střešní konstrukce
Střešní konstrukci doporučujeme zateplit tepelnou izolací z desek pěnového polystyrénu s objemovou hmotností min. 30 kg/m3, a to:
▶ u 1. varianty opatření tl. 80 mm
▶ u 2. varianty opatření tl. 120 mm
a následně položit novou hydroizolační fólii (např. z měkčeného PVC).
V případě, že bude použita hydroizolace na bázi těžkých asfaltových pásů s faktorem difuzního odporu μn > 20 000, je nutno konstrukci ověřit novým tepelně technickým výpočtem vzhledem ke změně vlhkostního režimu střechy.
V případě, že se investor rozhodne vytvořit nové zastřešení sedlovým krovem, doporučujeme zateplit stávající střešní konstrukci položením minerálního vlákna:
▶ u 1. varianty opatření tl. 100 mm
▶ u 2. varianty opatření tl. 150 mm - Podlahové konstrukce
Podlahy bytů nad suterénem doporučujeme zateplit ze strany suterénu – tj. podhled suterénu – deskami stabilizovaného polystyrenu s povrchovou úpravou stěrkou:
▶ u 1. varianty opatření tl. 30 mm
▶ u 2. varianty opatření tl. 70 mm
Vzhledem k tomu, že nelze zajistit stabilní teplotu ve vytápěných společných prostorech domovního vybavení, doporučujeme zateplit celý podhled suterénu mimo prostor chodby a schodiště. - Výplně otvorů
Dřevěná okna zdvojená a balkonové dveře nevyhovují z hlediska součinitele prostupu tepla U (W.m-2.K-1) požadavkům ČSN 73 0540-2 a s ohledem na plochu prosklení se značně podílejí na tepelných ztrátách prostupem. Doporučujeme:
▶ u 1. varianty opatření provést opravy kování a nátěrů, především však dotěsnění okenních křídel a rámů tak, aby došlo ke snížení přirozené infiltrace okny. Při dotěsnění oken je nutné v rámci návrhu akceptovat hygienické požadavky.
▶ u 2. varianty opatření provést komplexní výměnu oken a balkonových dveří za plastová nebo dřevěná okna a balkonové dveře jednoduché prosklené izolačním dvojsklem se součinitelem prostupu tepla U ≤ 1,2 W.m-2.K-1.
Vstupní kovovou stěnu jednoduchou s dveřmi bez přerušeného tepelného mostu prosklenou jedním sklem doporučujeme v obou variantách opatření vyměnit v celé ploše za kovovou stěnu jednoduchou s dveřmi s přerušeným tepelným mostem, prosklenou izolačním dvojsklem se součinitelem prostupu tepla U ≤ 2,3 W.m-2.K-1 nebo plochy prosklení zmenšit, tzn. osadit dveře menších rozměrů a zbývající plochu otvoru vyzdít.
Jednoduchou kovovou stěnu s větracími křídly ve schodišti doporučujeme v obou variantách opatření vyměnit v celé ploše za plastovou stěnu jednoduchou prosklenou izolačním dvojsklem se součinitelem prostupu tepla U ≤ 2,3 W.m-2.K-1 nebo plochy prosklení zmenšit, tzn. vyzdít parapety a osadit okna menších rozměrů. - Lodžie
Podhledy lodžiových stropních desek doporučujeme v obou variantách opatření zateplit tepelnou izolací tl. min. 50 mm v šířce 0,5 m v návaznosti na zateplení fasád. Navrhované zateplení nemá vliv na celkovou energetickou bilanci domu – je nutné k odstranění stávajících tepelných mostů v obvodovém plášti.
Lodžie je možné uzavřít komplexním prosklením (např. systém Wavex, Vario). - Vnitřní konstrukce
Stěny bytů v prostoru vstupů doporučujeme zateplit ze strany nevytápěných prostor kontaktním systémem s tepelnou izolací z desek stabilizovaného polystyrénu tl. 60 mm s povrchovou úpravou armovanou tenkovrstvou omítkou.
Podlahy bytů nad nevytápěnými prostory v 1. NP (vstup, místnost pro kočárky) doporučujeme zateplit ze strany 1. NP – tj. podhled 1. NP – deskami z minerálního vlákna tl. 60 mm s povrchovou úpravou armovanou tenkovrstvou omítkou.
Navrhované zateplení vnitřních konstrukcí nemá vliv na celkovou energetickou bilanci domu, ale zajišťuje požadovanou tepelnou pohodu v bytech.
4.1.2 Veškeré konstrukce po zateplení vyhovují požadavkům ČSN 73 0540-2 z listopadu 2002
Jednotlivé vnější konstrukce dosahují požadovaných hodnot součinitele prostupu tepla U, což zaručuje dosažení nejnižší požadované vnitřní povrchové teploty v místech tepelných mostů (detail nároží, detail styku stěnové a střešní konstrukce, detail styku stěnové konstrukce s podlahou nad suterénem apod.).
4.1.3 Zhodnocení konstrukcí podle požadavků ČSN 73 0540-2 z listopadu 2002
| Součinitel prostupu tepla U (W.m-2.K-1) | |||||
| druh konstrukce | stav konstrukce | normová hodnota UN | hodnota U | požadavky ČSN 73 0540-2 | |
| požadovaná | doporučená | vypočtená | |||
| panel ze struskopemzobetonu tl. 375 mm | stávající | 0,38 | 0,25 | 1,512 | nevyhovuje |
| stávající – zatepl. MV tl. 50 mm (štíty) | 0,683 | ||||
| zatepl. EPS tl. 100 mm | 0,338 | vyhovuje | |||
| zatepl. EPS tl. 150 mm | 0,243 | ||||
| panel ze struskopemzobetonu tl. 300 mm – parapety | stávající | 1,784 | nevyhovuje | ||
| zatepl. EPS tl. 100 mm | 0,349 | vyhovuje | |||
| zatepl. EPS tl. 150 mm | 0,249 | ||||
| meziokenní izolační vložka | stávající | 0,38 | 0,25 | 1,305 | nevyhovuje |
| Ytong tl. 200 mm zatepl. EPS tl. 100 mm | 0,289 | vyhovuje | |||
| Ytong tl. 200 mm zatepl. EPS tl. 150 mm | 0,217 | ||||
| střecha | stávající | 0,30 | 0,20 | 0,471 | nevyhovuje |
| zatepl. EPS tl. 80 mm | 0,238 | vyhovuje | |||
| zatepl. EPS tl.120 mm | 0,191 | ||||
| podlaha bytů nad suterénem | stávající | 0,60 | 0,40 | 0,772 | nevyhovuje |
| zatepl. EPS tl. 30 mm | 0,501 | vyhovuje | |||
| zatepl. EPS tl. 70 mm | 0,342 | ||||
| dřevěná okna zdvojená a balkonové dveře | stávající | 1,8 | 1,2 | 2,4 | nevyhovuje |
| výměna za jednoduchá plastová okna a balkon. dveře prosklené izolačním dvojsklem | 1,2 | vyhovuje | |||
| vstupní kovová stěna jednoduchá s dveřmi bez přeruš. tepelného mostu proskl. jedním sklem | stávající | 3,5 | 2,3 | 5,7 | nevyhovuje |
| výměna za kovovou stěnu s dveřmi s přerušeným tepelným mostem prosklenou izolačním dvojsklem | 2,3 | vyhovuje | |||
| jednoduché kovové prosklení ve schodišti | stávající | 3,5 | 2,3 | 5,7 | nevyhovuje |
| výměna za plastová okna prosklená izolačním dvojsklem | 2,3 | vyhovuje | |||
Vysvětlivky:
EPS – pěnový polystyrén stabilizovaný (expended polystyrene)
MV – minerální vlákno
4.2 Ústřední vytápění
Všeobecně
Zpracovávaný energetický audit se týká spotřeby tepelné energie obytného domu. Je to pro uživatele rozhodující část energetického systému – spotřeba, která nejvíce ovlivňuje úspory energie. Prostá úspora energie se liší od tzv. ENCON procesu.
Prostá úspora energie (ENERGY SAVING) je snižování spotřeby energie, ale neznamená to, že projekt úspor je ekonomicky výhodný. Naproti tomu úspora systémem ENERGY CONSERVATION (ENCON) znamená úsporu energie při současné ekonomické efektivnosti a pozitivním vlivu na životní prostředí.
Při ENCON procesu je každá budova posuzována jako jedinečná a v zájmu nalezení všech možností úspor energie je nutné ji posuzovat individuálně. Příznivě zde působí i spolupráce uživatele. Předkládaná část energetického auditu je soustředěna na zdrojovou i topnou část. Je třeba blíže a podrobněji určit potenciál energetických úspor.
4.2.1 Vliv teplených zisků na roční bilanci spotřeby tepla
Tepelné zisky (od slunečního záření, od vnitřních zdrojů tepla a od pobývajících osob) jsou promítnuty do výpočtové roční bilance potřeby tepla jen částečně. Tepelné zisky se však projevují zvyšováním vnitřní teploty v zatížených místnostech. Tento stav je způsoben tím, že zatížení jednotlivých místností tepelnými zisky je nerovnoměrné (vliv sluneční geometrie, proměnné množství pobývajících osob atd.). Teplota v zatížených místnostech se v praxi často snižuje odváděním přebytečného tepla do venkovního prostoru – převážně otevřenými okny – místo toho, aby se tepelné zisky využívaly k úspoře tepla na vytápění.
Základním předpokladem využitelnosti tepelných zisků a rovněž splnění cílů energetického auditu je:
a) ekvitermně regulovaná topná voda připravovaná přímo pro řešený objekt nebo jeho část (např. fasádu orientovanou podle světových stran apod.) podle jeho individuální potřeby tepla (důležité zvlášť po snížení potřeby tepla vlivem zateplení) – centrální regulační zařízení pro celý dům je nyní již nainstalováno;
b) fungující zařízení pro individuální regulaci teploty vzduchu v jednotlivých místnostech (minimálně termostatické ventily (TRV) na otopných tělesech, nebo systém IRC, tj. individuální regulace teploty v každé místnosti) – termostatické ventily jsou již nyní nainstalovány;
c) případnými doplňkovými úpravami mohou být např. izolační žaluzie, keramofólie, meziokenní žaluzie apod.
Vzhledem k podílu prosklení (sluneční zátěž) a rovněž k počtu osob (metabolické teplo od osob) lze při splnění uvedených podmínek potlačit nežádoucí zvyšování vnitřní teploty vzduchu v místnostech a využít tepelné zisky pro pokrytí jistého podílu roční spotřeby tepla.
4.2.2 Potenciál energetických úspor, návrh opatření
Uživatel uvažuje o zlepšení tepelně izolačních parametrů stávajícího domu pomocí dodatečného zateplení obvodového pláště, příp. úpravou stávajících výplní otvorů. To je první a zásadní stanovisko. Dalším hlediskem je návratnost opatření. Investice do úprav a zateplování obvodových konstrukcí, úpravy nebo výměny oken se vrací několikanásobně déle než investice do úprav topného zařízení a regulačních opatření. Z těchto důvodů se běžně po dohodě s objednatelem uvažuje posouzení úprav topného systému. Po zateplení musí dojít ke snížení tepelného toku do domu, aby byla i nadále vyrovnaná bilance dodávky a spotřeby tepla. Pokud při zateplení nedojde k řízenému snížení tepelného toku do objektu s novými tepelně technickými parametry, je investice do zateplení vždy částečně znehodnocena, protože část nadbytečně dodaného tepla je zmařena na zdravotně škodlivé zvýšení vnitřní teploty v místnostech nebo je odvedena otevřenými okny do venkovního prostoru. Bilance dodávky a spotřeby tepla musí zůstat stále vyrovnaná. Navrženo je následující řešení:
A. Úprava topného systému
Je chybou domnívat se, že potřebné snížení toku tepla do domu po jeho zateplení zajistí v plném rozsahu například pouze stávající termostatické ventily bez jakýchkoli dalších zásahů – změny velikosti topné plochy nebo snížení teploty topné vody (přechodem na tzv. nízkoteplotní vytápění). Termostatické ventily (TRV) jsou určeny pouze pro zachycení nahodilých tepelných zisků od sluneční zátěže a vnitřních zdrojů tepla. Aby tuto základní funkci každý ventil plnil, musí být splněny základní podmínky jeho instalace (totéž platí pro termohlavice systému IRC):
1) Otopné těleso musí být správně nadimenzováno – podle skutečné tepelné ztráty místnosti.
2) Topná voda musí být ekvitermně regulována podle aktuální topné křivky pro danou budovu nebo zónu.
3) Musí být zajištěny správné tlakové poměry pro správnou a bezhlučnou funkci termostatického ventilu (max. 10 kPa tlakového spádu na ventilu).
4) Na TRV nesmí působit neodtlumené kmity z jiných armatur nebo z hlavních potrubních rozvodů (po instalaci TRV nabývá otopná soustava (OS) všechny nové znaky vyplývající ze změny z konstantní na proměnný průtok).
5) Musí být splněny podmínky na čistotu topné vody.
Pokud není správně navrženo otopné těleso (podmínka ad 1), nebo není-li topná voda ekvitermně regulována (podmínka ad 2), je termostatický ventil schopen do jisté omezené míry toto předimenzování korigovat. Už však není schopen plnit svou základní funkci, není schopen patřičně dlouhodobě reagovat na nahodilé tepelné zisky. Může se drasticky snížit jeho životnost.
Proto je nutno při dodatečném zateplení dodržet tento postup:
- a) Je nutno přepočítat tepelné ztráty podle ČSN 06 0210 pro nové tepelně technické hodnoty – ve všech místnostech.
- b) Vyhodnotit míru předimenzování otopných těles v jednotlivých místnostech (nerovnoměrnost otopných těles, která tak bude zjištěna, je způsobena jednak dřívějšími postupy návrhu otopných těles, jednak nynějšími změnami tepelně technických parametrů obvodových konstrukcí – změny mají na každou místnost jiný dopad).
- c) Na základě vyhodnocení ad b) je nutno běžnými návrhovými postupy (při respektování příslušných právních předpisů):
- určit novou jmenovitou teplotu topné vody a teplotní spád;
- v nezbytném rozsahu navrhnout úpravy topné plochy (výměna, úprava otopných těles) vč. zrušení a demontáže otopných těles v prostoru schodiště;
- při provádění navržených úprav systému vytápění je nutno zkontrolovat funkčnost stávajících termostatických ventilů (nutno je rovněž důsledně zkontrolovat stav OS z pohledu přenášení a šíření hluku, potřebné parametry je nutno změřit za všech provozních stavů, tj. hlavně v přechodném období, v průměrné zimě a při extrémních stavech).
- d) Nové výpočtové teplotní parametry topné vody pro dům je nutno nastavit na centrálním regulátoru umístěném ve zdroji tepla v domě (nízkoteplotní provoz, tomu odpovídající topnou křivku, která bude dostatečně plochá). Další úpravy zdroje tepla – viz samostatný odst. E.
- e) Doporučuje se zajistit plnou funkčnost armatur na patách stoupaček (v krajním případě je vyměnit).
Ve II. variantě TZB se mimo body a) až e) navrhuje:
f) Instalace systému IRC (místo stávajících termostatických hlavic termopohony, osadit vnitřní čidla teploty, instalovat bytové a domovní řídící jednotky regulace IRC a příslušnou kabeláž; systém IRC pak pracuje jako přesné poměrové měření odběru tepla v jednotlivých bytech).
Poznámka:
Uvedený postup je základní nutností pro dosažení hospodárné spotřeby tepla na vytápění po zateplení domu. Další úpravy – viz odst. E.
B. Vnitřní teploty (TRV a hydronické vyregulování)
Budeme-li uvažovat vnitřní teplotu 26 °C (při slunečních dnech na osluněné fasády) a teplotu po úsporách 22 °C (zatím), snížení bude 4 °C.
Průměrná venkovní teplota v topném období byla zjištěna z měření průměrných denních teplot Hydrometeorologickým ústavem. Průměrné teploty chladnějšího roku, který je vzat jako příklad, byly následující:
Průměrná roční teplota v topném období, měřená z průměru čtyř denních teplot, byla: +3,1 °C.
Průměrný rozdíl teplot, který měl být dotápěn, činil 20 – 3,1 = 16,9 °C. Zvýšení teploty o 1 °C (citlivost změny) představuje 1/16,9 = 5,9 % nákladů navíc oproti normovému stavu. Vezmeme-li uvažované přetápění pouze 4 °C (26 – 22 °C), pak zvýšení nákladů, bude 4 x 5,9 = 23,6 %. Navíc bývá noční útlum prováděn nedostatečně. Průměrná denní teplota je uvažována 20 °C a zahrnuje již částečný útlum.
Dosažitelná úspora vychází z celkové roční spotřeby tepla. Omezením přetápění se dosáhne teoretické úspory 23,6 %. Reálná úspora oproti stávajícímu stavu činí cca 4 % – pouze v II. variantě TZB při použití systému IRC (snížení vnitřní průměrné teploty o cca 0,7 °C, termostatické ventily jsou instalovány již nyní). Jako základní předpoklad pro udržení vnitřní teploty v patřičných mezích s možností alespoň ručního individuálního nastavení v jednotlivých místnostech jsou mimo dalších úprav podle A. zejména funkční termostatické ventily – podle I. varianty TZB a systém IRC – podle II. varianty TZB.
C. Noční útlum
Důsledné provádění nočního útlumu se v obecném případě projeví u objektu snížením spotřeby tepla na vytápění. Útlumy jsou podmíněné důsledným využíváním spolehlivé programové ekvitermní regulace. Uvedené zařízení je instalováno a provozováno nyní, proto se další úspory nepředpokládají.
D. Automatická regulace
Vliv automatické regulace je započten ve snížení přetápění i v nočních útlumech, proto se další úspory nepředpokládají.
E. Úpravy ve zdroji tepla a v rozvodech
Doporučuje se:
- po posouzení velikosti stávajícího zdroje tepla bylo shledáno, že jakákoli úprava je v současné době nákladově neefektivní (zdroj tepla o nižším výkonu se doporučuje instalovat až po dožití stávajícího zařízení);
- občas provádět termickou dezinfekci proti bakteriím Legionella Pneumophila; zařízení zdroje teplé užitkové vody i rozvody musí tuto dezinfekci umožňovat; provozně je nutno zajistit, aby v době dezinfekce nedošlo k opaření osob;
- doporučuje se přívod studené vody před ohřívačem teplé vody opatřit elektronickou úpravnou vody a vodoměrem;
Provádění termické dezinfekce soustavy teplé vody a doplnění zařízení o elektronickou úpravnu vody (teplé vody) přinese energetickou úsporu nepřímo – prodlouží se životnost zařízení.
F. Stavební úpravy
Stavební úpravy – tepelné izolace, úpravy otvorů atd. jsou řešeny v samostatné stavební části energetického auditu (viz část 4.1).
4.3 Ohřev teplé vody
V oboru přípravy a rozvodu TV se rovněž navrhuje oprava a doplnění nedostatečně a nedůsledně provedených tepelných izolací rozvodů teplé vody a cirkulace – zejména nových ležatých rozvodů. Tloušťka izolace musí být shodná s dimenzí potrubí, min. 20 mm (tam, kde to technické podmínky umožní). Izolace je nutno provést důsledně, nesmějí být ponechány tepelné mosty uvnitř stavebních konstrukcí apod. Uvedené zásady je nutno uplatnit i na stoupací potrubí – při jejich výměně. Roční potřeba tepla po opravě tepelné izolace rozvodů teplé vody a cirkulace se sníží min. o 3 % průměrné hodnoty, tj. o 5 GJ/rok. Uvedené opatření se doporučuje realizovat v obou variantách TZB.
4.4 Školící program provozu a údržby
Obecně je v praxi často slabinou způsob provozování zařízení. Způsob provozování značně ovlivňuje ekonomickou návratnost – nesprávné provozování může ve skutečnosti zcela znehodnotit i nejlépe navržené zařízení. Čím je zařízení složitější, tím je citlivější ke způsobu provozování.
Proto je v návaznosti na realizaci opatření podle energetického auditu nutno věnovat řádnou pozornost proškolení obsluhy technického zařízení stávající plynové kotelny pro vytápění i přípravu teplé užitkové vody pro nový stav po zateplení domu. Personál bude rovněž zajišťovat údržbu zařízení.
Pro jakýkoliv způsob provozu a údržby platí určitá obecná pravidla, která lze uplatnit i u topného zařízení domu na ul. Havlíčkova č. 225 v Klimkovicích:
- provozní personál musí mít potřebnou kvalifikaci a musí být dostatečně motivovaný;
- zodpovědnost za provoz a řízení se musí jasně rozdělit na jednotlivce;
- musí být zpracován kompletní manuál provozu a údržby a tento musí být dostupný;
- musí být prováděná pravidelná a důsledná kontrolní činnost s případnou výměnou osob.
Základní provoz regulačního zařízení kotelny bude nadále plně automatický, prakticky bezobslužný. To však neznamená, že zařízení bude ponecháno zcela bez dozoru.
Personál: Regulační zařízení kotelny bude nadále provozováno pomocí kvalifikovaného personálu, který rozumí zařízení a je snadné pro něj ovlivnit programy vložené do regulátorů. Základním předpokladem dosahování úspor je správný vztah mezi majitelem domu, uživateli (nájemníky) bytů a zaškolenou obsluhou zařízení. Obsluha musí okamžitě reagovat na potřeby uživatelů. Dále viz odst. 4.5.
Údržba: Pravidelnou údržbou je možno se vyhnout velkým a drahým opravám a sekundárním nákladům z přerušení provozu. Údržbu je možno provádět vlastními pracovníky (práce malého rozsahu) a smluvně zajištěnou firmou (větší opravy). Na průběžný provoz i údržbu je vlastní pracovník, který žije se zařízením a je schopen citlivě reagovat.
4.5 Energetický management
Zkušenosti z energeticky úsporných projektů obecně ukazují, že po určité době (3 až 5 let) po realizaci úsporných opatření se zvyšuje spotřeba energie opět na původní hodnotu před realizací úsporných opatření. Toto je obvykle způsobeno provozními chybami. K odstranění tohoto nežádoucího nárůstu spotřeby energie je třeba zavést tzv. energetický management.
Energetický management je řídícím nástrojem pro trvalé udržování spotřeby energie na potřebné úrovni a je založen na periodickém (týdenním) sledování spotřeby energie a průměrné venkovní teploty.
Cílem energetického managementu je zabezpečit:
- správný provoz technických zařízení;
- rychlé zjištění poruch a závad technických zařízení a provozních postupů;
- snížení spotřeby energie;
- dokumentování výsledků úspor energie vlivem realizace úsporných opatření.
Praktická aplikace činnosti energetického managementu spočívá ve vynášení pravidelně odečtených hodnot měrné spotřeby energie a průměrné venkovní teploty do tzv. E-T křivky. Křivka je specifická pro každou budovu a udává pomocí horní a dolní meze optimální měrnou spotřebu energie v závislosti na průměrné venkovní teplotě. Jestliže vynesený bod leží mimo rozhraní horní a spodní meze, signalizuje to poruchu nějakého zařízení nebo chybný způsob provozu. Zjištěnou závadu je tedy možno včas odhalit, zajistit její nápravu a vrátit spotřebu energie do správných mezí.
Na základě měření potřebných hodnot a porovnání se skutečností bude sestrojena E-T křivka i pro řešený dům. Tím bude získán obrázek o energetické situaci v domě. Pravidelné sledování spotřeby energie a energetického chování budovy v dlouhodobém horizontu jsou důležitým zdrojem pro statistické vyhodnocování různých typů budov. Společnostem, které se zabývají projekty energetických úspor, slouží statistické údaje ke zpřesňování a vývoji metodik používaných pro energetické hodnocení budov.
E-T křivka pro dům:
Pro obytné domy platí přímá úměra: čím kvalitnější systém automatického řízení vnitřních teplot je u uživatele přímo v bytě (zároveň s ekonomicky motivačním činitelem), tím nižší jsou požadavky na energetický management. Nebo-li za podmínek správného technického řešení ÚT postačí nejjednodušší kvalita EM – tužka a papír ve správných rukou. To značí, že se zaškolí obsluha – středoškolák schopný tohoto druhu práce, morálně vyzkoušený, vybavený základními pracovními pomůckami. Investičně je tento EM málo náročný, ale předpokládá aktivní účast majitele domu i uživatelů v programu úspory energie.
4.6 Doporučená opatření
Odst. 4.2 až 4.5 energetického auditu byly zaměřeny na nalezení potenciálu úspor v oblasti technického zařízení budovy (TZB) – zejména ústředního vytápění a přípravy teplé vody (TV). Stavební část je řešena samostatně. Je zřejmé, že pro dosažení cílů energetického auditu je nutno tyto obory komplexně sladit, aby byly dodrženy správné vzájemné proporce dimenzování jednotlivých komponentů. Garance dosažení klíčových hodnot úspor v ÚT je podmíněna plným respektováním zásad energetického auditu podle odstavce 4.2. jak v návrhu pro realizaci, tak při vlastní realizaci stavby.
Jedná se o následující opatření:
1. Přepočet tepelných ztrát, stanovení nové jmenovité teploty topné vody, úpravy stávajícího vytápění vč. zrušení a demontáže otopných těles v prostoru schodiště.
2. Kontrola funkčnosti stávajících termostatických ventilů na otopných tělesech pro všechny provozní stavy.
3. Nové výpočtové teplotní parametry topné vody pro dům je nutno nastavit na centrálním regulátoru umístěném ve zdroji tepla v domě (nízkoteplotní provoz, tomu odpovídající topnou křivku, která bude dostatečně plochá).
4. Občasné, ale pravidelné provádění termické dezinfekce zdroje a rozvodů teplé vody se zajištěním proti opaření osob.
5. Doplnění nedůsledně provedené tepelné izolace zejména ležatých rozvodů teplé vody a cirkulace podle současných správných zásad (tloušťka izolace shodná s dimenzí potrubí, důsledné provedení bez tepelných mostů apod.).
6. Úpravy v kotelně: doplnění vodoměru a elektronické úpravny na přívod studené vody před zásobníkový ohřívač.
7. Zajištění funkce armatur na patách stoupaček.
8. Dodržení všech správných zásad hospodárného provozu včetně využívání stávajícího regulačního zařízení v domovním zdroji tepla: správné nastavení, noční útlumy vytápění atd.
Ve II. variantě TZB se mimo body 1. až 8. navrhuje:
9. Instalace systému IRC (místo stáv. termostatických hlavic instalovat termopohony, osadit vnitřní čidla teploty, instalovat bytové a domovní řídící jednotky regulace IRC a příslušnou kabeláž; systém IRC pak pracuje jako přesné poměrové měření odběru tepla v jednotlivých bytech).
Z výše uvedeného přehledu potenciálu energetických úspor a návrhu opatření je zřejmé, že hospodárného provozu vytápění nelze dosáhnout pouhým zvýšením tepelně technických parametrů obvodových konstrukcí bez úpravy topného systému. Základem doporučené úpravy je plné využívání instalovaného regulačního zařízení na patě domu (kontrola funkčnosti, správné nastavení, občasná korekce, využívání útlumů vytápění apod.) i dalšího regulačního stupně přímo v bytech, tj. individuální regulace teploty vzduchu v jednotlivých místnostech (minimálně termostatických ventilů nebo IRC regulace).
Energetický přínos uvedených úsporných opatření ve srovnání s výpočtovým stavem zdůrazňuje význam popsaných opatření. V zásadě se jedná o zabránění přetápění vlivem nerovnoměrnosti dodávky tepla, ke kterému v praxi velmi často dochází; příčin je celá řada. Přetápění je zdravotně škodlivé (zejména dlouhodobé), protože snižuje obranyschopnost a termoregulační schopnost lidského organismu, zhoršuje pocit tepelné pohody pobytu lidí ve vnitřním prostředí, snižuje užitnou hodnotu staveb a je stejným nedostatkem jako vytápění nedostatečné.
Popisované úspory ve vytápění domu jsou zahrnuty ve výpočtových koeficientech tab. č. 2 část 4.7.3
Poznámka:
Rozdělení opatření popisovaných v odst. 4.1. až 4.6. do kategoríí „beznákladová, nízkonákladová a vysokonákladová“ je provedeno v odst. 7.4.
4.6.1 Energetické investiční náklady na opatření TZB včetně 5 % DPH
I. varianta TZB
II. varianta TZB
4.7 Energetické vyhodnocení domu
4.7.1 Tepelné ztráty
Výpočet tepelných ztrát bytového domu byl proveden v souladu s ČSN 06 0210 (účinnost od 1. 5. 1994) pro stávající stav a stav po zateplení ve variantách s určitým zjednodušením tzv. „obálkovou metodou“ pomocí programu ENER (Mgr. M. Herink, CSc.).
1. varianta
- zateplení obvodového pláště tepelnou izolací tl. 100 mm;
- zateplení štítů tepelnou izolací tl. 50 mm (realizace v roce 1988);
- náhrada meziokenních izolačních vložek vyzdívkou z Ytongu tl. 200 mm s dodatečným zateplením tepelnou izolací tl. 100 mm;
- zateplení střechy tepelnou izolací tl. 80 mm;
- zateplení podlahy bytů nad suterénem tepelnou izolací tl. 30 mm;
- těsnění oken a balkonových dveří v bytech;
- výměna výplní otvorů ve vstupech a ve schodišti U ≤ 2,3 W.m-2.K-1.
2. varianta
- zateplení obvodového pláště tepelnou izolací tl. 150 mm;
- demontáž stávajícího zateplení štítů a provedení nového zateplení tepelnou izolací tl. 150 mm;
- náhrada meziokenních izolačních vložek vyzdívkou z Ytongu tl. 200 mm s dodatečným zateplením tepelnou izolací tl. 150 mm;
- zateplení střechy tepelnou izolací tl. 120 mm;
- zateplení podlahy bytů nad suterénem tepelnou izolací tl. 70 mm;
- komplexní výměna oken a balkonových dveří v bytech U ≤ 1,2 W.m-2.K-1;
- výměna výplní otvorů ve vstupech a ve schodišti U ≤ 2,3 W.m-2.K-1.
4.2.7 Součinitele prostupu tepla a spárové průvzdušnosti jednotlivých zabudovaných konstrukcí
Základním údajem pro výpočet tepelných ztrát podle ČSN 06 0210 je součinitel prostupu tepla zabudované konstrukce kp (W.m-2.K-1) a součinitel spárové průvzdušnosti výplní otvorů (oken a dveří) iLV (m3.s-1.m-1.Pa-0,67).
Tabulka součinitelů prostupu tepla jednotlivých zabudovaných konstrukcí
| druh konstrukce | stav konstrukce | stávající | po zateplení | |
| kp | kp 1. varianta |
kp 2. varianta |
||
| panel ze struskopemzobetonu tl. 375 mm | stávající | 1,663 | – | – |
| stávající – zat. MV tl. 50 mm (štíty) | 0,751 | 0,751 | – | |
| zateplený EPS tl. 100 mm | – | 0,371 | – | |
| zateplený EPS tl. 150 mm | – | – | 0,268 | |
| panel ze struskopemzobetonu tl. 300 mm – parapety | stávající | 1,962 | – | – |
| zateplený EPS tl. 100 mm | – | 0,383 | – | |
| zateplený EPS tl. 150 mm | – | – | 0,274 | |
| meziokenní izolační vložka | stávající | 1,435 | – | – |
| zdivo z tvárnic Ytong tl. 200 mm – náhrada za MIV | zateplené EPS tl.100 mm | – | 0,318 | – |
| zateplené EPS tl.150 mm | – | – | 0,238 | |
| střecha | stávající | 0,519 | – | – |
| zateplená EPS tl. 80 mm | – | 0,262 | – | |
| zateplená EPS tl.120 mm | – | – | 0,210 | |
| podlaha bytů nad suterénem | stávající | 0,849 | – | – |
| zateplená EPS tl. 30 mm | – | 0,551 | – | |
| zateplená EPS tl. 70 mm | – | – | 0,376 | |
| dřevěná okna zdvojená a balkonové dveře | stávající | 2,8 | 2,8 | – |
| výměna za jednoduchá plastová okna a balkonové dveře prosklené izolačním dvojsklem | – | – | 1,4 | |
| vstupní kovová stěna jednoduchá s dveřmi prosklená jedním sklem | stávající | 6,5 | – | – |
| výměna za kovovou stěnu jednoduchou s dveřmi s přerušeným tepelným mostem prosklenou izolačním dvojsklem | – | 2,6 | 2,6 | |
| jednoduché kovové prosklení ve schodišti | stávající | 6,5 | – | – |
| výměna za plastová okna prosklená izolačním dvojsklem | – | 2,6 | 2,6 | |
Vysvětlivky:
EPS – pěnový polystyrén stabilizovaný
MV – minerální vlákno
4.7.3 Energetické hodnocení domu
Tepelně technické a energetické posouzení včetně návrhu komplexního zateplení bylo provedeno v souladu s požadavky ČSN 73 0540-2 (účinnost od listopadu 2002), ČSN 73 0540 a ČSN 06 0210 (účinnost od května 1994). Tyto normy nejsou v současnosti ze zákona závazné, závazné jsou články 3.1, 3.2, 4.1 a 7.1. Dodržení technických požadavků předepsaných ČSN 73 0540 zajišťuje zejména prevenci tepelně technických vad a poruch budov, tepelnou pohodu uživatelů, požadovaný stav vnitřního prostředí pro užívání a technologické činnosti v budovách a nízkou energetickou náročnost budov.
Varianty opatření:
1. varianta 1. varianta ve stavebních konstrukcích + I. varianta TZB
2. varianta 2. varianta ve stavebních konstrukcích + I. varianta TZB
3. varianta 2. varianta ve stavebních konstrukcích + II. varianta TZB
Energetická náročnost – potřeba tepla na vytápění bytového domu je vypočtena denostupňovou metodou a je podrobně uvedena v následujících tabulkách:
- pro skutečné okrajové podmínky (vnitřní teplotu a skutečnou délku otopného období na území řešeného domu) jsou hodnoty uvedeny v tab. 1 (teoretická výpočtová hodnota) a v tab. 2 (výpočtová hodnota se započítáním omezujících vlivů) pro stávající stav a stav po zateplení ve variantách;
- pro průměrné klimatické podmínky na území ČR (§ 3, odst. 2 vyhlášky č. 291/2001 Sb.) jsou hodnoty uvedeny v tab. 5 (teoretická výpočtová hodnota) a v tab. 6 (výpočtová hodnota se započítáním omezujících vlivů) pro stávající stav a stav po zateplení ve variantách.
Upravená energetická bilance pro výpočtové hodnoty skutečných okrajových podmínek se započítáním omezujících vlivů pro stávající stav a pro jednotlivé varianty opatření je provedena v tab. 3.
Z tabulky vyplývá, že po realizaci navrhovaných opatření podle části 4.1 až 4.6 tohoto auditu bude celkově dosaženo:
- v 1. variantě 32,7 % úspor energie;
- ve 2. variantě 49,7 % úspor energie;
- ve 3. variantě 51,0 % úspor energie.
vzhledem ke stávajícímu stavu.
Potřeba energie na vytápění měrného bytu pro stávající stav a pro jednotlivé varianty opatření je provedena v tab. 4.
Vyhodnocení měrné tepelné spotřeby na vytápění a klasifikace energetické náročnosti budov podle ČSN 73 0540-2 z listopadu 2002 pro bytový dům pro stávající stav a stav po zateplení ve variantách je uvedeno v tab. 7. Toto vyhodnocení je provedeno pro průměrné klimatické podmínky na území ČR (§ 3, odst. 2 vyhlášky č. 291/2001 Sb.).
Tab. 1 Teoretická potřeba tepla na vytápění pro skutečné okrajové podmínky
| Symbol | Hodnota | Jednotka | Význam | |||
| stávající | 1. var. | 2. var. | 3. var. | |||
| Qp | 55,364 | 32,415 | 16,940 | 16,940 | kW | Tepelná ztráta prostupem |
| Qv | 15,379 | 9,176 | 9,176 | 9,176 | kW | Tepelná ztráta větráním (infiltrací) |
| Qc | 70,7 | 41,6 | 26,1 | 26,1 | kW | Celková tepelná ztráta podle ČSN 06 0210 |
| Qok | 28,3 | 27,5 | 25,4 | 25,4 | kW | Tepelné zisky vlivem slunečního záření |
| tem | 13,0 | 13,0 | 13,0 | 13,0 | °C | Teplota venkovního vzduchu omezující otopné období |
| d | 234,0 | 234,0 | 234,0 | 234,0 | – | Počet dnů otopného období |
| tis | 19,0 | 19,0 | 19,0 | 19,0 | °C | Průměrná vnitřní teplota |
| tes | 4,0 | 4,0 | 4,0 | 4,0 | °C | Průměrná vnější teplota |
| te | – 15,0 | – 15,0 | – 15,0 | – 15,0 | °C | Výpočtová venkovní teplota |
| f1 | 0,85 | 0,85 | 0,85 | 0,85 | – | Koeficient vlivu nesoučasnosti |
| Ev | 536,0 | 315,0 | 198,0 | 198,0 | GJ | Roční potřeba tepla – teoretická hodnota |
Tab. 2 Upravená potřeba tepla na vytápění pro skutečné okrajové podmínky
| Symbol | Hodnota | Jednotka | Význam | |||
| stávající | 1. var. | 2. var. | 3. var. | |||
| Ev | 536,0 | 315,0 | 198,0 | 198,0 | GJ | Roční potřeba tepla – teoretická hodnota |
| f2 | 0,90 | 0,90 | 0,90 | 0,90 | – | Koeficient vlivu tlumeného a přerušovaného vytápění |
| f3 | 1,07 | 1,07 | 1,07 | 1,07 | – | Koeficient vlivu zvýšení vnitřní teploty |
| f4 | 0,94 | 0,94 | 0,94 | 0,90 | – | Koeficient vlivu regulace |
| ηZ | 0,90 | 0,90 | 0,90 | 0,90 | – | Účinnost tepelného zdroje |
| ηR | 0,97 | 0,97 | 0,97 | 0,97 | – | Účinnost rozvodu otopného media |
| ET | 556,0 | 327,0 | 205,0 | 197,0 | GJ/rok | Roční potřeba tepla – skutečná výpočtová hodnota |
| – | – | 229,0 | 351,0 | 360,0 | GJ | Úspora tepla na patě |
| – | – | 41,2 | 63,1 | 64,7 | % | Úspora tepla na patě |
| – | – | 73,3 | 112,3 | 115,1 | tis. Kč/rok | Úspora provozních nákladů platí pro cenu tepla 320 Kč/GJ |
Tab. 3 Upravená energetická bilance
| Řádek | Hodnota | Jednotka | Význam | |||
| stávající | 1. var. | 2. var. | 3. var. | |||
| 1 | 556,0 | 327,0 | 205,0 | 197,0 | GJ/rok | Roční potřeba tepla – skutečná výpočtová hodnota |
| 2 | 178,0 | 104,6 | 65,7 | 62,9 | tis.Kč/rok | Náklady při ceně 320 Kč/GJ |
| 3 | – | 229,0 | 351,0 | 360,0 | GJ/rok | Úspora ÚT |
| 4 | 155,0 | 150,0 | 150,0 | 150,0 | GJ/rok | Průměrná potřeba tepla na přípravu TV |
| 5 | 49,6 | 48,1 | 48,1 | 48,1 | tis.Kč/rok | Náklady při ceně 320 Kč/GJ |
| 6 | – | 5,0 | 5,0 | 5,0 | GJ/rok | Úspora TV |
| 7 | 1 017 | 1 017 | 1 017 | 1 017 | kWh/rok | Průměrná potřeba elektrické energie |
| 8 | 4,3 | 4,3 | 4,3 | 4,3 | tis.Kč/rok | Náklady při ceně 4,20 Kč/kWh |
| 9 | 715,0 | 481,0 | 359,0 | 351,0 | Celková spotřeba energie (řádek 1 + 4 + 7) | |
| 10 | 231,8 | 157,0 | 118,1 | 115,3 | tis.Kč/rok | Celkové náklady (řádek 2 + 5 + 8) |
| 11 | – | 234,0 | 355,0 | 364,0 | GJ/rok | Celkové úspory energie (řádek 3 + 6) |
| 12 | – | 32,7 | 49,7 | 51,0 | % | Celkové úspory energie |
| 13 | – | 74,8 | 113,8 | 116,5 | tis.Kč/rok | Celkové úspory nákladů |
Tab. 4 Potřeba energie na vytápění měrného bytu
| Ebyt | 10,8 | 6,3 | 4,0 | 3,8 | MWh/rok | Potřeba energie na vytápění měrného bytu o obestavěném prostoru 200 m3 |
Tab. 5 Teoretická potřeba tepla na vytápění pro průměrné klimatické podmínky na území ČR podle § 3, odst. 2 vyhlášky č. 291/2001 Sb.
| Symbol | Hodnota | Jednotka | Význam | |||
| stávající | 1. var. | 2. var. | 3. var. | |||
| Qp | 55,364 | 32,415 | 16,940 | 16,940 | kW | Tepelná ztráta prostupem |
| Qv | 15,379 | 9,176 | 9,176 | 9,176 | kW | Tepelná ztráta větráním (infiltrací) |
| Qc | 70,7 | 41,6 | 26,1 | 26,1 | kW | Celková tepelná ztráta podle ČSN 06 0210 |
| Qok | 28,3 | 27,5 | 25,4 | 25,4 | kW | Tepelné zisky vlivem slunečního záření |
| tem | 13,0 | 13,0 | 13,0 | 13,0 | °C | Teplota venkovního vzduchu omezující otopné období |
| d | 242,0 | 242,0 | 242,0 | 242,0 | – | Počet dnů otopného období |
| tis | 20,0 | 20,0 | 20,0 | 20,0 | °C | Průměrná vnitřní teplota |
| tes | 3,8 | 3,8 | 3,8 | 3,8 | °C | Průměrná vnější teplota |
| te | – 15,0 | – 15,0 | – 15,0 | – 15,0 | °C | Výpočtová venkovní teplota |
| f1 | 0,85 | 0,85 | 0,85 | 0,85 | – | Koeficient vlivu nesoučasnosti |
| Ev | 582,0 | 342,0 | 215,0 | 215,0 | GJ | Roční potřeba tepla – teoretická hodnota |
Tab. 6 Upravená potřeba tepla na vytápění pro průměrné klimatické podmínky na území ČR podle § 3, odst. 2 vyhlášky č. 291/2001 Sb.
| Symbol | Hodnota | Jednotka | Význam | |||
| stávající | 1. var. | 2. var. | 3. var. | |||
| Ev | 582,0 | 342,0 | 215,0 | 215,0 | GJ | Roční potřeba tepla – teoretická hodnota |
| f2 | 0,97 | 0,95 | 0,95 | 0,95 | – | Koeficient vlivu tlumeného a přerušovaného vytápění |
| f3 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | – | Koeficient vlivu zvýšení vnitřní teploty |
| f4 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | 1,0 | – | Koeficient vlivu regulace |
| ηZ | – | – | – | – | – | Účinnost tepelného zdroje |
| ηR | 0,97 | 0,97 | 0,97 | 0,97 | – | Účinnost rozvodu otopného media |
| ET | 582,0 | 335,0 | 210,0 | 210,0 | GJ | Roční potřeba tepla |
| EZ | – 95,0 | – 95,0 | – 95,0 | – 95,0 | GJ | Tepelné zisky podle vyhlášky č. 291/2001 |
| EZ | 38,0 | 38,0 | 38,0 | 25,0 | GJ | Korekce tepelných zisků |
| ET | 525,0 | 278,0 | 153,0 | 140,0 | GJ | Roční potřeba tepla – skutečná výpočtová hodnota |
| – | – | 247,0 | 372,0 | 384,0 | GJ | Úspora tepla na patě |
| – | – | 47,1 | 70,8 | 73,2 | % | Úspora tepla na patě |
Tab. 7 Měrná spotřeba tepla na vytápění podle vyhl. č. 291/2001 Sb. a stupeň energetické náročnosti budov SEN podle ČSN 73 0540-2
| Symbol | Hodnota | Jednotka | Význam | |||
| stávající | 1. var. | 2. var. | 3. var. | |||
| V | 2 947,0 | m3 | Obestavěný prostor vytápěný podle ČSN 73 0540 | |||
| A | 1 294,3 | m2 | Celková plocha ochlazovaných konstrukcí | |||
| A/V | 0,439 | 1/m | Geometrická charakteristika budovy | |||
| eVN | 32,1 | kWh/m3 | Požadovaná hodnota měrné spotřeby tepla při vytápění | |||
| eV | 49,5 | 26,2 | 14,4 | 13,2 | kWh/m3 | Měrná spotřeba tepelné energie za otopné období |
| – | nesplňuje | splňuje | splňuje | splňuje | – | Požadavky vyhlášky č. 291/2001 Sb. |
| SEN | 154 | 82 | 45 | 41 | % | Stupeň energetické náročnosti budov |
| G | D | B | B | Klasifikace energetické náročnosti podle ČSN 73 0540 | ||
| – | mimořádně nevyhovující | vyhovující | velmi úsporná | velmi úsporná | – | Slovní vyjádření klasifikace budovy |
5 Ekonomické vyhodnocení
| opatření | jednotka | 1. varianta | 2. varianta | 3. varianta |
| investice zateplení domu s 5 % DPH | tis. Kč | 1 385,8 | 1 617,3 | 1 617,3 |
| investice otopná soustava s 5 % DPH | tis. Kč | 62,0 | 62,0 | 188,0 |
| investiční náklady „energetické“ I0 | tis. Kč | 1 447,8 | 1 679,3 | 1 805,3 |
| úspora tepla celkem | GJ | 234 | 355 | 364 |
| roční výnos cash-flow projektu CF | tis. Kč | 74,8 | 113,8 | 116,5 |
| prostá doba návratnosti I0 / CF | roky | 19,3 | 14,8 | 15,5 |
| doba hodnocení | roky | 50 | 50 | 50 |
| diskont r | % | 5 | 5 | 5 |
| \sum^{50}_{t=1}\frac{Cft}{(1+r)^t} | tis. Kč | 1 366,0 | 2 076,7 | 2 127,7 |
| roční výnos diskontovaný CFd | tis.Kč | 27,3 | 41,5 | 42,6 |
| reálná doba návratnosti I0 / Cfd | roky | 53,0 | 40,4 | 42,4 |
| čistá současná hodnota NPV | tis. Kč | – 81,8 | 397,4 | 322,4 |
| projekt je | ztrátový – 81,8 < 0 | ziskový 397,4 > 0 | ziskový 322,4 > 0 | |
| vnitřní výnosové procento IRR | % | 4,63 | 6,48 | 8,13 |
Doba návratnosti investic vychází z předpokladu, že zvyšování ceny tepla nebude nad rámec inflace. Při progresivnějším růstu ceny tepla, což lze očekávat, bude nejen kratší doba návratnosti vložených investic, ale také příznivější ekonomické hodnocení.
V investičních nákladech uvedených opatření jsou započítány pouze náklady související s energeticky úspornými opatřeními, tzv. „energetické“.
Orientační propočet nákladů je uložen v archivu zhotovitele energetického auditu.
Orientační propočet celkových nákladů:
| opatření ve stavebních konstrukcích | náklady s 5 % DPH | I. varianta v TZB | II. varianta v TZB | náklady celkem s 5 % DPH |
| tis. Kč | tis. Kč | tis. Kč | tis. Kč | |
| 1. varianta | 1 905,6 | 62,0 | – | 1 967,6 |
| 2. varianta | 2 953,8 | 62,0 | – | 3 015,8 |
| 3. varianta | 2 953,8 | – | 188,0 | 3 141,8 |
6 Vyhodnocení z hlediska ochrany životního prostředí
Palivem pro zásobení teplem bytového domu je zemní plyn – jak pro stávající (výchozí) stav, tak také pro doporučená opatření ve všech variantách. Snížením potřeby tepla v domě dojde ke snížení spotřeby plynu v domovní kotelně. Sníží se také emise škodlivých látek do ovzduší (účinnost výroby a distribuce tepla se prakticky nezmění – viz výše). Hodnoty dopadu na životní prostředí jsou přehledně uvedeny v následujících tabulkách:
| Výchozí stav | 711 | GJ | zemní plyn | 21 165 | m3/rok | |
| 1. varianta | 477 | GJ | 14 206 | m3/rok | ||
| 2. varianta | 356 | GJ | 10 585 | m3/rok | ||
| 3. varianta | 347 | GJ | 10 325 | m3/rok |
| Zatížení životního prostředí – jednotlivé varianty | |||||
| Znečišťující látka | tuhé látky | SO2 | NOx | CO | CO2 |
| Opatření | kg/r | kg/r | kg/r | kg/r | kg/r |
| Výchozí stav | 0,41 | 0,20 | 40,12 | 6,68 | 37 550 |
| 1. varianta | 0,27 | 0,13 | 26,93 | 4,49 | 25 203 |
| 2. varianta | 0,20 | 0,10 | 20,07 | 3,34 | 18 780 |
| 3. varianta | 0,20 | 0,10 | 19,57 | 3,26 | 18 318 |
| Přínos jednotlivých variant vůči výchozímu stavu (snížení) | |||||
| Znečišťující látka | tuhé látky | SO2 | NOx | CO | CxHy |
| Opatření | kg/r | kg/r | kg/r | kg/r | kg/r |
| 1. varianta | 0,13 | 0,07 | 13,19 | 2,20 | 12 347 |
| 2. varianta | 0,20 | 0,10 | 20,06 | 3,34 | 18 770 |
| 3. varianta | 0,21 | 0,10 | 20,55 | 3,42 | 19 232 |
7 Výstupy energetického auditu
7.1 Hodnocení stávájící úrovně energetického hospodářství
Technický a morální stav celkové koncepce řešení technického zařízení budovy i jednotlivých částí, jako např. otopné soustavy a elektroinstalace v domě odpovídá technickým a ekonomickým poměrům v době výstavby domu, kdy cena tepla byla mnohonásobně nižší než dnes. Výjimkou je pouze plynový zdroj tepla, který lze v podstatě považovat za provedený podle nyní uznávaných správných zásad – s dobrou celkovou roční účinností. Zdroj tepla pro vytápění a přípravu TV umístěný přímo v zásobeném domě a vybavený řádným regulačním zařízením již odpovídá současným nárokům a vytváří předpoklady pro úsporný provoz vytápění podle okamžitých individuálních požadavků, pokud je zařízení správně provozováno.
Ke zlepšení situace v hospodaření s energií došlo i po instalaci dalšího stupně regulačního zařízení přímo u konečných uživatelů (tj. termostatických ventilů). Poměrně malý potenciál energetických úspor je v opravě a doplnění nedůsledně provedené tepelné izolaci zejména zánovních rozvodů TV a cirkulace v domě.
7.2 Celkový potenciál úspor energie
Z tab. 3, část 4.7.3 vyplývá, že po realizaci navrhovaných opatření a důsledném dodržování zásad energetického mamagementu (viz část 4.1 až 4.6) poklesne celková potřeba energie bytového domu ze stávající výpočtové hodnoty 715 GJ/rok:
- u 1. varianty na 481 GJ/rok, což odpovídá úspoře 32,7 % energie ročně;
- u 2. varianty na 359 GJ/rok, což odpovídá úspoře 49,7 % energie ročně;
- u 3. varianty na 351 GJ/rok, což odpovídá úspoře 51,0 % energie ročně.
7.3 Návrh optimální varianty
všechny varianty navrhované v energetickém auditu vyhovují požadavkům podle vyhlášky č. 291/2001 Sb.
S ohledem na provedené energetické a ekonomické vyhodnocení navržených variant doporučujeme realizovat 2. variantu opatření, která spočívá v uplatnění 2. varianty opatření ve stavebních konstrukcích a I. varianty opatření v TZB.
Po realizaci navrhovaných opatření ve stavebních konstrukcích podle 2. varianty klesne měrná spotřeba tepelné energie za otopné období ze skutečné stávající hodnoty eV = 48,4 kWh/m3 na eV = 14,4 kWh/m3, která je nižší než požadovaná hodnota eVN = 32,1 kWh/m3 uvedená v příloze č. 1 k vyhlášce č. 291/2001 Sb.
V přepočtu na měrný byt (tj. 200 m3 obestavěného prostoru) poklesne roční potřeba tepla na vytápění po realizaci navrhovaných opatření podle 2. varianty ze skutečné stávající hodnoty 10,0 MWh/rok na 4,0 MWh/rok.
Stupeň energetické náročnosti SEN bytového domu poklesne po realizaci navrhovaných opatření podle 2. varianty ze skutečných stávajících 151 % klasifikovaných jako G – mimořádně nevyhovující budova na 45 % klasifikovaných jako B – velmi úsporná budova.
7.4 Podmínky garantování dosažení úspor energie
Uvedené hodnoty energetických úspor jsou garantovány za předpokladu realizace následujících opatření:
Beznákladová opatření:
- dodržení všech správných zásad hospodárného provozu – vč. využívání stávajícího regulačního zařízení v domovním zdroji tepla (správné nastavení pro nové parametry, noční útlumy vytápění), uplatnění postupů energetického manažerství;
- provozní personál musí mít potřebnou kvalifikaci a musí být dostatečně motivován;
- zodpovědnost za provoz a řízení se musí jasně rozdělit na jednotlivce;
- musí být zpracován kompletní manuál provozu a údržby a tento musí být dostupný;
- musí být prováděna pravidelná a důsledná kontrolní činnost s případnou výměnou osob;
- občasné, ale pravidelné provádění termické dezinfekce zdroje a rozvodů TV se zajištěním proti opaření osob;
- kontrola funkčnosti termostatických ventilů pro všechny provozní stavy.
Nízkonákladová opatření:
- přepočet tepelných ztrát, stanovení nové jmenovité teploty topné vody, úpravy stávajícího vytápění vč. zrušení a demontáže otopných těles v prostoru schodiště;
- doplnění nedůsledně provedené tepelné izolace zejména ležatých rozvodů TV a cirkulace podle současných správných zásad (tloušťka izolace shodná s dimenzí potrubí, důsledné provedení bez tepelných mostů apod.;
- zajištění funkčnosti armatur na patách stoupaček;
- instalace vodoměru a elektronické úpravny vody na přívod studené vody před ohřívač TV.
Vysokonákladová opatření:
- zateplení obvodového pláště tepelnou izolací tl. 150 mm;
- demontáž stávajícího zateplení štítů a provedení nového zateplení tepelnou izolací tl. 150 mm;
- náhrada meziokenních izolačních vložek vyzdívkou z Ytongu tl. 200 mm s dodatečným zateplením tepelnou izolací tl. 150 mm;
- zateplení střechy tepelnou izolací tl. 120 mm;
- zateplení podlahy bytů nad suterénem tepelnou izolací tl. 70 mm;
- komplexní výměna oken a balkonových dveří v bytech U ≤ 1,2 W.m-2.K-1;
- výměna výplní otvorů ve vstupech a ve schodišti U ≤ 2,3 W.m-2.K-1.
Vypracoval:
M. Břenková – stavební část
Ing. M. Havlíček – část TZB
7.5 Evidenční list auditu
| Předmět EA | Bytový dům konstrukční soustavy BP 70 OS | |||||||
| Adresa | ||||||||
| Zadavatel EA | Zástupce | |||||||
| Adresa zadavatele | ||||||||
| Telefon | Fax | |||||||
| Charakteristika předmětu EA | Bytový dům byl realizován v konstrukční soustavě BP 70 OS v roce 1975. Jedná se o samostatně stojící dům s 1 podzemním podlažím a 4 nadzemními podlažími s 12 bytovými jednotkami. V podzemním podlaží jsou sklepní boxy, domovní a technické vybavení. Západní průčelí je tvořeno svislými pásy lodžií. Hlavní vstup do domu je orientován k východu, vedlejší vstup k západu. Konstrukční soustava BP 70 OS je blokopanelová technologie, nosný systém je kombinovaný – podélný a příčný, světlost polí 5,1 a 5,5 m. Konstrukční výška podlaží je 2,9 m. Obvodový plášť – bloky ze struskopemzobetonu tl. 375 mm (kp = 1,663 W/m2.K) a parapety tl. 300 mm (kp = 1,962 W/m2.K). Štíty dodatečně zatepleny dvouplášťovým systémem s tepelnou izolací z minerálního vlákna tl. 50 mm do dřevěného roštu (kp = 0,751 W/m2.K). Střecha s tepelnou izolací z desek heraklit tl. 50 mm a EPS tl. 50 mm (kp = 0,519 W/m2.K). Podlaha bytů nad suterénem s tepelnou izolací Izoplat tl. 25 mm (kp = 0,849 W/m2.K). Okna dřevěná zdvojená a balkonové dveře, meziokenní vložky (kp = 1,435 W/m2.K). Ve vstupech jsou jednoduché kovové stěny s dveřmi bez přerušeného tepelného mostu prosklené jedním sklem. Ve schodišti je osazena kovová stěna jednoduchá s větracími křídly prosklená jedním sklem. | |||||||
| Výchozí stav | ||||||||
| Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov) | Bytový dům má vlastní zdroj tepla – domovní plynovou kotelnu pro vytápění a přípravu teplé vody. Kotelna vč. strojovny ÚT a TV je umístěna v samostatné místnosti v suterénu. Kotelna má topný výkon max. 90 kW. Je vybavena dvěma kotly o max. topném výkonu 2x 45 kW. Jedná se o odběrné plynové zařízení, které nepodléhá vyhlášce č. 91/93 Sb. Expanzní zařízení je tvořeno tlakovou expanzní nádobou s membránou o objemu 250 l. Expanzní nádoba je umístěna v kotelně. Spaliny od kotlů jsou odvedeny pomocí kouřovodů a třívrstvého komína vedeného po fasádě (jeden společný průduch). Přívod větracího a spalovacího vzduchu je realizován pomocí otvoru do fasády – přirozeně. Zalomeným kanálem je vzduch přiveden nad podlahu kotelny. Jednotlivé kotle jsou vybaveny čerpadly. Dále je v kotelně instalován vyrovnávač dynamického tlaku. Z rozdělovače a sběrače jsou vyvedeny dvě topné větve – s třícestným směšovačem a oběhovým čerpadlem pro vytápění a s oběhovým čerpadlem pro ohřev TV. Pro vytápění je instalováno oběhové čerpadlo s elektronickým řízením otáček. Pro doplňování topné vody do soustavy je ve strojovně instalována úpravna vody s vodoměrem. Provozovatelem kotelny je SBD Bílovec. Fakturačním měřičem je přímo plynoměr na vstupu do kotelny. Množství tepla na vytápění a ohřev TV je provozovatelem dopočítáváno z údajů plynoměru a jednotlivých vodoměrů na rozvodu TV v bytech. Teplota topné vody pro vytápění je ekvitermně regulována (v závislosti na venkovní teplotě podle nastavené topné křivky). Instalován je regulátor Siemens. Ze zdroje tepla v suterénu je vyvedena topná větev pro vytápění domu. Otopná soustava v domě je původní, tj. z roku 1975. Hlavní horizontální rozvod je veden pod stropem suterénu. Z něj jsou vyvedeny jednotlivé stoupačky k otopným tělesům. Stoupačky jsou vedeny v domě volně. Na patách stoupaček jsou instalovány původní uzavírací a vypouštěcí armatury, některé již zřejmě nefunkční. Rozvody v suterénu jsou opatřeny tepelnou izolací – termoizolačními trubicemi MIRELON (novější rozvody v kotelně) a z minerální vlny s povrchovou úpravou fatroidem, příp. sádrovou omítkou (původní rozvody). Otopná tělesa – litinové článkové radiátory KALOR – jsou umístěna většinou pod okny. Opatřena jsou novými radiátorovými ventily s termostatickými hlavicemi. Teplá voda se připravuje pomocí topné vody v malém zásobníkovém ohřívači (300 lt). Řídicí automatika zajišťuje ohřev TV celoročně na předem nastavenou konstantní teplotu (pomocí zapínání oběhového čerpadla topné vody). V blízkosti ohřívače TV ve strojovně je umístěno i cirkulační čerpadlo TV. Před ohřívačem TV není instalován vodoměr ani úpravna vody. Od ohřívače je TV přivedena do jednotlivých bytů. Hlavní horizontální rozvody (TV a cirkulace) jsou umístěny pod stropem suterénu, jsou většinou vedeny v montážních korýtkách. Stoupačky do bytů jsou vedeny instalačními jádry. V jednotlivých bytech jsou umístěny vodoměry. Ležaté rozvody v domě byly již rekonstruovány a jsou provedeny z plastového potrubí. Stoupačky jsou původní, z pozinkovaného potrubí. Rozvody jsou opatřeny tepelnou izolací – ležaté rozvody z termoizolačních trubic Mirelon, ale nedostatečně (tloušťka i provedení). Původní pozinkované potrubí je izolováno pomocí minerální vlny. Osvětlení společných prostor je provedeno převážně žárovkovými svítidly na strop a stěnu. Osvětlení schodiště a vstupních prostor je spínáno časovými spínači SA 10 s tlačítkovým ovládáním. Osvětlení sklepních prostor je ovládáno tlačítkovými vypínači bez časových spínačů. V domě není výtah. Odvětráno je pouze sociální zařízení bytů – jedná se o hygienické minimum. Zemní plyn je do domu přiveden, je používán pro přípravu pokrmů. | |||||||
| Vlastní energetický zdroj | Instal. tep. výkon (MW) | Instal. el. výkon (MW) | ||||||
| x | x | |||||||
| Typ energosoustrojí (protitlaková, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) | x | |||||||
| Teplo | Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r) | x | ||||||
| Nákup (GJ/r) | prům. roční hodnota 513 vytápění 155 ohřev TV |
|||||||
| Elektřina | Prodej (GJ/r) | x | ||||||
| Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r) | x | |||||||
| Nákup (MWh/r) | prům. roční hodnota 1,02 | |||||||
| Spotřeba paliv a energie (GJ/r) | Prodej (MWh/r) | x | ||||||
| Spotřebič energie | 671,7 | z toho přímá technologická spotřeba (GJ/r) | x | |||||
| Bytový dům – vytápění | Příkon (tep. ztráta) (kW) | Spotřeba energie (GJ/r) | Nositel energie | |||||
| Bytový dům – ohřev TV | 70,7 | 556 | CZT | |||||
| Bytový dům – elektro | 155 | CZT | ||||||
| Energeticky úsporný projekt | 3,7 | SME | ||||||
| Stručný popis doporučené varianty | ● zateplení obvodového pláště tepelnou izolací tl. 150 mm; ● demontáž stávajícího zateplení štítů a provedení nového zateplení tepelnou izolací tl. 150 mm; ● náhrada meziokenních izolačních vložek vyzdívkou z Ytongu tl. 200 mm s dodatečným zateplením tepelnou izolací tl. 150 mm; ● zateplení střechy tepelnou izolací tl. 120 mm; ● zateplení podlahy bytů nad suterénem tepelnou izolací tl. 70 mm; ● komplexní výměna oken a balkónových dveří v bytech U ≤ 1,2 W.m-2.K-1; ● výměna výplní otvorů ve vstupech a ve schodišti U ≤ 2,3 W.m-2.K-1; ● přepočet tepelných ztrát, stanovení nové jmenovité teploty topné vody, úpravy stávajícího vytápění vč. zrušení a demontáže otopných těles v prostoru schodiště; ●doplnění nedůsledně provedené tepelné izolace zejména ležatých rozvodů TV a cirkulace podle současných správných zásad (tloušťka izolace shodná s dimenzí potrubí, důsledné provedení bez tepelných mostů apod.; ● zajištění funkčnosti armatur na patách stoupaček; ● instalace vodoměru a elektronické úpravny vody na přívod studené vody před ohřívač TV; ● dodržení všech správných zásad hospodárného provozu – vč. využívání stávajícího regulačního zařízení v domovním zdroji tepla (správné nastavení pro nové parametry, noční útlumy vytápění), uplatnění postupů energetického manažerství; ● provozní personál musí mít potřebnou kvalifikaci a musí být dostatečně motivovaný; ● zodpovědnost za provoz a řízení se musí jasně rozdělit na jednotlivce; ● musí být zpracován kompletní manuál provozu a údržby a tento musí být dostupný; ● musí být prováděna pravidelná a důsledná kontrolní činnost s případnou výměnou osob; ● občasné, ale pravidelné provádění termické dezinfekce zdroje a rozvodů TV se zajištěním proti opaření osob; ● kontrola funkčnosti termostatických ventilů pro všechny provozní stavy. |
|||||||
| Investiční náklady (tis. Kč) | 1 679,3 | z toho TZB (tis. Kč) | 62 | |||||||||||
| Konečná spotřeba paliv a energie | před realizací projektu | po realizaci projektu | ||||||||||||
| energie (GJ/r) | náklady (tis. Kč/r) | energie (GJ/r) | náklady (tis. Kč/r) | |||||||||||
| 715 | 231,8 | 359 | 118,1 | |||||||||||
| Potenciál energetických úspor | GJ/r | MWh/r | ||||||||||||
| 355 | 98,6 | |||||||||||||
| Environmentální přínosy | ||||||||||||||
| Znečišťující látka | Výchozí stav (kg/r) | Stav po realizaci (kg/r) | Rozdíl (kg/r) | |||||||||||
| Tuhé látky | 0,41 | 0,20 | 0,20 | |||||||||||
| SO2 | 0,20 | 0,10 | 0,10 | |||||||||||
| NOx | 40,12 | 20,07 | 20,06 | |||||||||||
| CO | 6,68 | 3,34 | 3,34 | |||||||||||
| CO2 | 37 550,00 | 18 780,00 | 18 770,00 | |||||||||||
| Ekonomická efektivnost | ||||||||||||||
| Cash-Flow projektu (tis. Kč/r) | 113,8 | Doba hodnocení (roky) | 50 | |||||||||||
| Prostá doba návratnosti (roky) | 14,8 | Diskont (%) | 5 | |||||||||||
| Reálná doba návratnosti (roky) | 40,4 | NPV (tis. Kč) | 397,4 | IRR (%) | 6,48 | |||||||||
| Energetický auditor | Ing. Miroslav Škarpa | Č. osvědčení | 012 z 8. 2. 2002 | |||||||||||
| Podpis | Datum | |||||||||||||
PŘÍLOHA BAREVNÝCH VYOBRAZENÍ
Obr. 2
Obr. 3
Obr. 4
Obr. 5 Pohled na střechu domu BP 70 OS
Obr. 6, 7 Příklady drcení lodžiových dílců ve zhlaví a v patě
Obr. 8 Detail drcení lodžiových dílců, koroze projevující se trhlinami a obnažením prutu výztuže
Obr. 9 Drcení ve zhlaví dílce, kavernovitý SPB
Obr. 10 Koroze výztuže na vnitřním líci lodžiové stěny, kavernovitý SPB
Obr. 11 Koroze vnějšího líce a čela odžiového dílce tl. 200 mm v 8. NP (hutný SB), obnažená výztuž
Obr. 12 Koroze čela a vnější líce lodžiového dílce tl. 200 mm, obnažená výztuž
Obr. 13 Koroze lodžiové stěny tl. 200 mm, projevující se trhlinami v čele, již obnažená výztuž čele dílce v 6. NP a na hraně dílce v 7. NP osmipodlažního domu, koroze podhledu 8. NP
Obr. 14 Koroze krajních prutů spodní výztuže stropních lodžiových dílců
Obr. 15 V extremním případě bylo zjištěno až vypadnutí betonu dílce pod krajní podélnou dutinou v dutinovém stropním dílci
Obr. 16 Koroze příčných prutů výztuže stropního dílce v podhledu a v čele lodžie v poslední NP
Obr. 17 Koroze lemovacích plechů čel stropních lodžiových desek
Obr. 18 Koroze spodního profilu střední části zábradlí
Obr. 19 Koroze sloupků konstrukce zábradlí
Obr. 20 Pokročilá koroze v patě sloupku zábradlí evidentně udržovaného antikorozními nátěry
Obr. 21 Korozí napadené lamelové plechové výplně zábradlí
Obr. 22 Popraskané výplně z drátoskla
Obr. 23 Porucha (drcení) meziokenního pilířku v nosné obvodové stěně
Obr. 24 Tentýž dům – drcení v zhlaví vnitřních nosné stěny, nalezen kavernovitý beton místo hutného
Obr. 25 Tentýž dům – poruchy příček ve spojitosti s poruchami nosných stěn
Obr. 26 Trhliny ve styčné spáře mezi vnitřní nosnou a lodžiovou stěnou
Obr. 27 Pohled na trhliny ve schodišťové stěně z interiéru přihlého bytu
Obr. 28 Příklad trhlin v nadpraží oken
Na snímku jsou zachyceny i dalšá typy poruch – korozní napadení stropní desky lodžie, statické i korozní porucha lodžiové stěny.
Obr. 29 Příklady charakteristického výskytu zaplísnění na vnitřním líci obvodového pláště
Obr. 30
Obr. 31
Obr. 32 Střecha s nedokončenou rekonstrukcí
Obr. 33
Obr. 34
Obr. 35
Obr. 36 Průběh aplikace kontaktního zatepl. systému na bodovém domě BP 70 OS
Obr. 37 Rekonstrukce lodžií s novým zábradlím kotevným zdola
Obr. 38 Příklad rekonstrukce lodžií včetně dodatečného uzavření – zasklenění