Stav: aktualizace 2022

Anotace:
Vysvětlení a informace o podmínkách výkonu činnosti autorizovaných osob (dále AO) podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon dále AZ) v intencích dalších právních předpisů (stavební zákon, zákon o živnostenském podnikání, zákon o zadávání veřejných zakázek), jejich jednotná aplikace v praxi. Pomůcka je určena především autorizovaným inženýrům a technikům – členům ČKAIT, slouží také jako potřebná pomůcka pracovníkům stavebních úřadů, živnostenských úřadů, případně investorům veřejných zakázek; usnadňuje orientaci při posuzování působnosti autorizovaných osob ve výstavbě v návaznosti na obor či specializaci autorizace. Definuje obsah oborů a specializací autorizace, rozsah působnosti a výkon činnosti autorizovaného inženýra a technika. Uvádí základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání ve výstavbě. V příloze jsou v plném znění publikovány důležité dokumenty; např. stanoviska k výkonu vybraných činností autorizovaným technikem, k požárně bezpečnostní problematice ve výstavbě, k používání autorizačního razítka, k projektování oprav mostů aj.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Toto aktualizované vydání reaguje na změny právních předpisů se vztahem k výkonu činnosti AO, které byly vydány, resp. nabyly účinnosti zejména po 1.1. 2018. Jedná se hlavně o tzv. další „velkou novelu“ zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ), provedenou s účinností od 1.1. 2018 zákonem č. 225/2017 Sb. a související novelizaci prováděcích předpisů k tomuto zákonu, zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů a následné vydání prováděcích předpisů upravujících mj.  rozsah dokumentace pro zadání veřejné zakázky na stavební práce a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, úpravy zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a vydání nových zásadních prováděcích vyhlášek, zaměřených (zejména v souladu s novými předpisy EU) především na úspory energie v budovách, přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (přímo platného v právních předpisech ČR) a související úpravy zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, nový zákon o ochraně ovzduší a o řadu dalších legislativních úprav, souvisejících s činností autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. ČKAIT považuje za nutné poskytnout svým členům potřebné informace a vysvětlení k nejčastějším otázkám k výkonu činnosti a postavení AO, a to počínaje podmínkami pro získání autorizace, přes práva a povinnosti AO, praktický výkon odborných činností, až po ukončení členství.

Nedílnou součástí činnosti AO je také možnost jejího působení v rámci jednotného vnitřního trhu zemí Evropské unie (EU). Poskytnout k této otázce vyčerpávající informace leží mimo možnosti a účel této pomůcky; neboť každá ze zemí EU má svůj vlastní právní řád, svá profesní pravidla a své zvyklosti. Informace zde uvedené seznamují pouze s rámcovými podmínkami výkonu činnosti AO ve výstavbě, vyplývajícími ze směrnic Evropského společenství (ES) a z právních předpisů jednotlivých států, pokud upravují vstup do profese.

Základní informace o činnosti AO a o aktivitách ČKAIT jsou poskytovány na webové stránce www.ckait.cz, která je průběžně aktualizována. Další informace pro všechny členy Komory zajišťuje Středisko vzdělávání a informací ČKAIT, mj. prostřednictvím Profesního informačního systému ČKAIT (PROFESIS). PROFESIS obsahuje ucelené řady metodických a technických pomůcek a pomůcek podnikatelského servisu k činnosti AO. Dále zahrnuje odkazy na oficiální dokumenty orgánů veřejné správy (např. ministerstev), časopisy a další dokumenty. Umožňuje tak AO i odborné veřejnosti rychlý přístup k aktuálním informacím.

Cílem pomůcky je poskytnout autorizovaným inženýrům a technikům činným ve výstavbě, pokud možno ucelenou informaci o rozsahu jejich práv a povinností a o podmínkách výkonu činnosti ve vazbě na výše uvedené právní předpisy tak, aby byla usnadněna jejich jednotná aplikace v praxi. Autorizovaná osoba je vázána především AZ, zejména v něm obsaženým slibem ve znění:

„Slibuji na svou občanskou čest a své svědomí, že jako autorizovaný inženýr (technik) budu při své práci usilovat o vytváření kvalitních stavebních děl, budu ctít zájmy klientů, jakož i zájmy veřejné, budu respektovat přírodní a kulturní hodnoty a budu se vždy řídit profesní etikou autorizovaného inženýra (technika)“,

dále vnitřními řády Komory a ostatními obecně závaznými právními předpisy. Text slibu jednoznačně stanoví, že AO musí být pro tvorbu kvalitních stavební děl odborně zdatná, a to na úrovni současného stavu poznání, tzn. musí se soustavně odborně vzdělávat. Výkon činnosti AO se řídí zájmy klientů, v jejich prospěch a za jejich prostředky se stavební díla vytváří. Ctít veřejné zájmy znamená převzít určitou odpovědnost, vyplývající z delegování pravomocí veřejné správy na AO v záležitostech daných právními předpisy. Jako představitel stavební profese je AO povinna respektovat přírodní a kulturní hodnoty, po staletí vytvářené našimi předchůdci, a konečně jako čestný občan se řídit profesní etikou. Tyto povinnosti jsou dále podrobně uvedeny v Profesním a etickém řádu ČKAIT, který je závazným vnitřním řádem Komory.

Složením slibu a zapsáním do seznamu autorizovaných osob se AO osoba stává automaticky řádným členem ČKAIT se všemi právy a povinnostmi z členství vyplývajícími, což je dáno § 9 a § 23 AZ. Stejné postavení má také osoba usazená podle § 30a AZ. Na hostující osoby, které jsou registrovány u Komory, ale nejsou jejími členy, se vztahují povinnosti vést seznam dokumentů, být pojištěn při výkonu činnosti a přiměřeně také disciplinární odpovědnost.

Pomůcka je určena především autorizovaným inženýrům a technikům – členům ČKAIT. Může sloužit také jako pomůcka pro pracovníky stavebních úřadů, živnostenských úřadů, případně i investorům – zejména u veřejných zakázek – k usnadnění orientace při posuzování profesní působnosti AO v návaznosti na obor či specializaci jejich autorizace. Stručně pomůcka pojednává rovněž o výkonu dalších činností ve výstavbě, pro které autorizaci právní předpisy nevyžadují. Jde zejména o případy odborných, souvisejících a navazujících činností.

Pomůcka nemůže vyčerpávajícím způsobem reagovat na všechny možné varianty činnosti AO, ani na všechny druhy realizovaných staveb.

V praxi je nutné, aby při posuzování jednotlivých případů byla vždy zvažována odbornost AO ve vztahu ke konkrétní stavbě, podle jejího charakteru. Přestože jsou teoretické znalosti AO obvykle širší, než je dáno oborem autorizace, jejich odborná praxe je nutně vede k určité specializaci, v níž získaly i potřebné zkušenosti. Je proto povinností AO při řešení konkrétního úkolu zvážit své schopnosti a podle potřeby přizvat k řešení úkolu i další AO. Je nutno mít na zřeteli, že zásady ČKAIT nepřipouštějí, aby AO vykonávaly činnosti, k nimž nemají dostatek odborných vědomostí a praktických zkušeností. Komora může disciplinárně postihnout AO v případech, kdy nedodrží zásady Profesního a etického řádu ČKAIT a kdy výkon jejich činnosti nemá požadovanou odbornou úroveň a kvalitu. Stejně tak je nutno mít na zřeteli, že výkon některých činností ve výstavbě je podmíněn splněním dalších požadavků vyplývajících z jiných právních předpisů, které zde nejsou s ohledem na účel pomůcky uváděny.

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE

1.1 ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PŘEDPISY

Základními právními předpisy, kterými se řídí výkon činnosti AO, jsou:

1.1.1 Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (AZ), ve znění pozdějších předpisů

Zákon upravuje postavení, práva a povinnosti autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, způsob a podmínky udělování autorizace, vznik, pravomoc a působnost České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komory) a podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropského společenství.

Autorizační zákon definuje vybrané a další odborné činnosti ve výstavbě, které jsou oprávněny vykonávat osoby autorizované podle tohoto zákona. Zákon dále upravuje výkon činnosti svobodných inženýrů, vykonávajících činnost podle tohoto zákona. Podle čl. II Přechodná ustanovení odst. 3 zákona č. 224/2003 Sb., zanikla oprávnění zvláštní způsobilosti, udělená podle dřívějších předpisů, ke dni 31. 12. 2004.

1.1.2 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů

Stavební zákon upravuje zejména cíle a úkoly územního plánování, orgány a nástroje územního plánování, podmínky pro výstavbu a rozvoj území. Dále upravuje povolování staveb a jejich změn, působnost stavebních úřadů, oprávnění autorizovaných inspektorů a podmínky pro projektovou činnost a provádění staveb, včetně obecných požadavků na výstavbu a ochranu veřejných zájmů. Definuje vybrané činnosti ve výstavbě, jež mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle AZ.

Na SZ navazují další zákony:

• zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 186/2006 Sb., o změně některých zákonů souvisejících s přijetím SZ a zákona o vyvlastněn, ve znění pozdějších předpisů;

Ke stavebnímu zákonu byly vydány prováděcí předpisy, kterými jsou:

• vyhláška č. 498/2006 Sb., o autorizovaných inspektorech;
• vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb; ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.;
• vyhláška č. 239/2017 Sb., o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkcí lesa;
• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb.;
• nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy, kterým se stanovují obecné požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v hlavním městě Praze (pražské stavební předpisy);

1.1.3 Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů

Živnostenský zákon upravuje výkon povolání živnostenským způsobem (podmínky živnostenského podnikání a kontrolu nad jejich dodržováním). Na něj navazuje nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

1.1.4 Ostatní obecně závazné právní předpisy

Autorizovaná osoba je povinna se řídit i všemi ostatními obecně závaznými právními předpisy, z nichž s výkonem její činnosti nejčastěji souvisejí následující:

• zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů, čl. 79;
• usnesení předsednictva ČNR č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb., čl. 2, čl. 4, čl. 11 a čl. 12;
• zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 168/2016 Sb., o uveřejňování formulářů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek a náležitostech profilu zadavatele;
• vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích;
• nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (s účinností od 1.1.2014 při současném zrušení zákona č. 40/1964 Sb. a zákona č. 513/1991 Sb.);
• zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.;
• vyhláška č. 460/2021 Sb., o kategorizaci staveb z hlediska požární bezpečnosti a ochrany obyvatelstva;
• zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 177/1995 Sb., kterou se vydává stavební a technický řád drah, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů (liniový zákon);
• vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury;
• zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 232/2015 Sb., o státní energetické koncepci a o územní energetické koncepci;
• vyhláška č. 193/2007 Sb., kterou se stanoví podrobnosti účinnosti užití energie při rozvodu tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a chladu;
• vyhláška č. 194/2007 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro vytápění a pro přípravu teplé vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům, ve znění vyhlášky č. 237/2014 Sb.;
• vyhláška č. 319/2019 Sb., o energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie;
• vyhláška č. 140/2021 Sb., o energetickém auditu;
• vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov;
• vyhláška č. 4/2020 Sb., o energetických specialistech;
• vyhláška č. 193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů;
• vyhláška č. 194/2013 Sb., o kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie;
• zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivu na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů;
• vyhláška č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;
• zákon č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů;
• zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů;

a další, podle povahy činnosti.

1.1.5 Vnitřní řády ČKAIT

Dalšími závaznými předpisy jsou vnitřní řády České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT):

Autorizační řád ČKAIT

Organizační řád ČKAIT

Profesní a etický řád ČKAIT

Disciplinární a smírčí řád ČKAIT

Volební a jednací řád ČKAIT

Tyto řády jsou vydávány ve smyslu § 23 odst. 6 písm. i) AZ a zpřístupněny všem členům Komory v písemné nebo elektronické formě. Autorizované a usazené osoby jsou povinny se jimi řídit, hostující osoby jsou povinny dodržovat předpisy uvedené v § 30c odst. 2 AZ, ve znění zákona č. 189/2008 Sb.

1.2 VÝZNAM ZÁKLADNÍCH POJMŮ

Tato kapitola obsahuje vysvětlení významu nejfrekventovanějších pojmů pomůcky.

Autorizace

Podle AZ se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Autorizace v příslušném oboru, popř. specializace, opravňuje k výkonu vybraných činností ve výstavbě. ČKAIT uděluje autorizaci „autorizovaný inženýr“ nebo „autorizovaný technik (stavitel)“ v příslušném oboru nebo specializaci autorizace.

Autorizovaný inspektor

Autorizovaný inspektor je fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, oprávněná, na základě smlouvy uzavřené se stavebníkem podle § 117 SZ k posouzení projektové dokumentace, vystavení certifikátu a k oznámení stavebního záměru stavebnímu úřadu. Podmínky jmenování a působnost autorizovaného inspektora jsou uvedeny v hlavě III čtvrté části SZ.

Autorský dozor

Autorský dozor je zpravidla činnost zpracovatele projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, popř. dokumentace pro provádění stavby, prováděná obvykle na základě smluvního ujednání mezi projektantem a stavebníkem po dobu provádění stavby. Autorským dozorem se ověřuje zejména soulad prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel a pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 SZ). Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik, resp. autorizovaný stavitel, je oprávněn vykonávat autorský dozor v rozsahu oboru, případně specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace. Podrobný výklad obsahuje pomůcka MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

Technický dozor stavebníka

Je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaným zástupcem stavebníka. U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (tj. AO podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen Komora nebo ČKAIT)

Komora je zřízena AZ (§ 23 odst. 1); sdružuje jako řádné členy všechny autorizované inženýry a autorizované techniky činné ve výstavbě a registruje osoby usazené a osoby hostující z členských států Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) nebo Švýcarské konfederace nebo jejich rodinné příslušníky, nebo státní příslušníky jiného členského státu za podmínek uvedených v § 7 odst. 1 písm. b).

Příslušná část projektové dokumentace

Příslušné části projektové dokumentace jsou ucelené části projektové dokumentace stavby, zpracovávané jednotlivými projektanty podle oborů (specializací) autorizace (viz kap. 2.2).

Kvalifikovaná osoba

Kvalifikovanou osobou pro zpracování dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona je podle § 159 odst. 4 SZ fyzická osoba, která má odborné vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na jeho činnost se přiměřeně vztahuje odpovědnost projektanta uvedená v § 159 odst. 3 SZ. Tyto podmínky splňuje také osoba autorizovaná podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Obory autorizace

Pro autorizované inženýry a autorizované techniky jsou obory autorizace stanoveny v § 5 odst. 3 AZ. Dílčí specializace v rámci oborů stanoví Komora podle § 6 tohoto zákona; přehled všech oborů, specializací a jejich obsah je uveden v kap. 2.2.

Odborná způsobilost

Odborná způsobilost představuje souhrn teoretických vědomostí, praktických zkušeností, znalostí obecně závazných právních předpisů, technických norem a dalších předpisů, potřebných pro výkon činnosti. Ve smyslu SZ se ověřenou odbornou způsobilostí rozumí autorizace v příslušném oboru podle AZ. Živnostenský zákon stanoví požadovanou odbornou způsobilost pro řemeslné živnosti v § 21 a § 22, pro živnosti vázané v příloze č. 2, pro koncesované živnosti v příloze č. 3 k tomuto zákonu.

Stavební dozor

Ve smyslu § 2 odst. 2 písm. d) SZ se jedná o odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb. Povinnosti fyzické osoby vykonávající stavební dozor stanoví SZ v § 153 odst. 3 a 4. Podrobný výklad obsahuje pomůcka MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

Ostatní autorizace

S termínem „autorizace“, „autorizovaná osoba“ se setkáváme v oblasti výstavby vedle oprávnění k výkonu vybraných činnosti ve výstavbě podle SZ též v souvislosti s technickými požadavky na výrobky (zákon č. 22/1997 Sb.). Autorizované osoby podle tohoto zákona jsou právnické osoby, pověřené Úřadem pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví k činnostem při posuzování shody stanovených výrobků v regulované oblasti.

Pojem „autorizace“ používají i jiné zákonné předpisy. Činnosti a oprávnění jednotlivých AO jsou vždy vymezeny příslušnými právními předpisy, podle nichž byly autorizace uděleny, a nemohou se tedy zaměňovat ani překrývat.

Povinné pojištění

Autorizovaná osoba je ze zákona povinna se před započetím výkonu své činnosti pojistit z odpovědnosti za škodu a dokladem o pojištění se prokázat klientovi. To neplatí, vykonává-li činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru (§ 16 AZ). ČKAIT zajišťuje základní pojištění AO (viz kap. 4.8).

Profesní a etické požadavky

Profesní a etický řád ČKAIT upravuje jednání, práva a povinnosti AO ve vztahu ke společnosti, ke klientovi, k profesi, ke kolegům a ke Komoře. Řád vyžaduje, aby AO chránila zájmy svého klienta, pracovala na zakázce s vysokým profesionálním úsilím na úrovni odpovídající současnému stavu poznání a při dodržení zásad etiky a kolegiality. Za nedodržení zásad etického řádu je AO disciplinárně postižitelná.

Projektová činnost

Ve smyslu § 158 SZ a v souvislosti s oprávněním AO se projektovou činností rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace:

• stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ;
• stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;
• k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 SZ;
• stavby pro vydání společného povolení;
• změn staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až e) SZ před jejím dokončením podle § 118 SZ;
• staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. a) až f) SZ k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ;
• pro provádění stavby;
• pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ; nebo;
• vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.

Projektovou činností je též zpracování dokumentace ostatních ohlašovaných staveb vyjmenovaných v § 104 odst.1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona (může být kromě autorizovaného projektanta zpracována též osobou s kvalifikací uvedenou v § 159 odst. 4 SZ).

Působnost autorizované osoby (AO)

Působnost AO je vymezena v § 18 (autorizovaný inženýr) a § 19 (autorizovaný technik) AZ; zahrnuje jak vybrané činnosti ve výstavbě podle SZ, tak i další odborné činnosti.

Vedení realizace staveb

Stavební zákon nazývá tuto vybranou činnost ve výstavbě „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“. Autorizační zákon používá někdy též termín „realizace stavby“.

Vybrané činnosti ve výstavbě

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly autorizaci, vymezuje § 158 SZ; rozumí se jimi projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Veřejná listina

Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v souvislosti s výkonem jeho pravomoci a za účelem, ke kterému je právně určena, nebo listina, která byla právním předpisem za takovou vyhlášena. Veřejné listiny mají průkazní moc, tzn. že osvědčení uvedená v nich se považují za pravdivá, není-li prokázán opak. Veškeré veřejné listiny podléhají ochraně proti padělání a pozměňování podle § 348 trestního zákona. Dokumenty opatřené vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka AO jsou pro úřední účely veřejnými listinami.

Veřejný zájem

• Veřejným zájmem se rozumí podle SZ (§ 132 odst. 3) požadavek, aby:
  • a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu,
  • b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu,
  • c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty,
  • d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo,
  • e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Konkretizací veřejného zájmu ve výstavbě ve vztahu k vlastnosti stavby jsou základní požadavky na stavby podle přílohy č. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS. Toto nařízení je součástí našeho právního řádu (přímo použitelný předpis EU pro stavební výrobky). V příloze č. 1 stanoví, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musí vyhovovat zamýšlenému použití, zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu staveb. Po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí stavby při běžné údržbě plnit základní požadavky na stavby, kterými jsou: mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí, bezpečnost a přístupnost při užívání, ochrana proti hluku, úspora energie a tepla, udržitelné využívání přírodních zdrojů. Uvedené základní požadavky byly do nového nařízení převzaty z dřívější směrnice Rady 89/106/EHS, o stavebních výrobcích (většina z nich nedoznala výrazných změn, nově je však zaveden sedmý požadavek „udržitelné využívání přírodních zdrojů“). Základní požadavky na stavby podle této směrnice byly transponovány do právního řádu ČR např. vyhláškou č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, kde se v § 8 uvádí:

• (1) Stavba musí být navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou
  • a) mechanická odolnost a stabilita,
  • b) požární bezpečnost ⁸⁾,
  • c) ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí ⁹⁾,
  • d) ochrana proti hluku,
  • e) bezpečnost při užívání,
  • f) úspora energie a tepelná ochrana ¹¹⁾

⁸⁾ Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.
⁹⁾ Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů. Vyhláška č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva.
¹¹⁾ Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov.

Poznámka:
Sedmý požadavek, tj. udržitelné využívání přírodních zdrojů, v rámci platných novel vyhlášky č. 268/2009 Sb. dosud nebyl doplněn a stejně tak i v Nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy (pražských stavebních předpisech).

(2) Stavba musí splňovat požadavky uvedené v odst. 1 při běžné údržbě a působení běžně předvídatelných vlivů po dobu plánované životnosti stavby.

(3) Výrobky, materiály a konstrukce navržené a použité pro stavbu musí zaručit, že stavba splní požadavky podle odstavce (1).

Stejné základní požadavky na stavby obsahuje SZ v § 156 odst. 1 SZ ve vztahu k návrhu a zabudování stavebních výrobků:

(1) Pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby ⁷³⁾.

(2) Výrobky pro stavbu, které mají rozhodující význam pro výslednou kvalitu stavby a představují zvýšenou míru ohrožení oprávněných zájmů, jsou stanoveny a posuzovány podle zvláštních právních předpisů ³⁹⁾

³⁹⁾ Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.
Nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění nařízení vlády č. 251/2003 Sb. a nařízení vlády č. 128/2004 Sb. (pozn. autora: zrušeno zákonem č. 100/2013 Sb.).
⁷³⁾ Příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS.

Bližší podmínky k převzetí sedmého požadavku podle nařízení EP a Rady (EU) č. 305/2011 („udržitelné využívání přírodních zdrojů“) se připravují.

Zadávací podmínky, zadávací dokumentace a technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce

Řídí se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“) a vyhláškou č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.

Zadávacími podmínkami se podle § 28 odst. 1 písm. a) ZZVZ rozumí veškeré zadavatelem stanovené/á

• podmínky průběhu zadávacího řízení;
• podmínky účasti v zadávacím řízení;
• pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení;
• pravidla pro hodnocení nabídek;
• další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ.

Zadávací dokumentací jsou v souladu s § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky zveřejňované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení, vč. příslušných formulářů a výzev.

Podmínky účasti v zadávacím řízení (§ 37 odst. 1 ZZVZ) může zadavatel stanovit jako

• podmínky kvalifikace;
• technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví;
• obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo;
• zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky (zejm. v oblasti vlivu zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky aj.).

Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce zadávané v nadlimitním režimu jsou stanoveny v podrobnostech:

a) dokumentace podle § 92 odst. 1 písm. a) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. (dokumentace pro zadání stavebních prací). Ta svým rozsahem odpovídá:

• projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky o dokumentaci staveb;
• projektové dokumentaci pro provádění staveb podle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. nebo;
• dokumentaci bouracích prací podle vyhlášky o dokumentaci staveb.

b) soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle § 92 odst. 1 písm. b) ZZVZ v rozsahu stanoveném v § 3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.

Tyto dokumenty mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Způsob výkonu činnosti autorizované osoby

Autorizované osoby mohou vykonávat činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako svobodní inženýři vykonávající činnost podle AZ, osoby vykonávající činnosti podle živnostenského zákona, zaměstnanci v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru, společníci veřejné obchodní společnosti. Na základě ustanovení § 14 odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou AO povinny způsob výkonu činnosti oznámit ČKAIT.

Zvláštní způsobilost

Oprávnění k projektování a k provádění staveb, resp. oprávnění k projektové činnosti nebo osvědčení zvláštní způsobilosti k výkonu činnosti ve výstavbě (tzv. průkazy zvláštní způsobilosti), udělená podle dříve platných předpisů, zanikla dnem 31. 12. 2004.

1.3 OBECNÉ PODMÍNKY VÝKONU ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

Podmínky výkonu činnosti stanoví § 12 AZ, z něhož vyplývá:

Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu veškerých odborných činností poskytovaných v souvislosti s udělenou autorizací, za porušení obecně závazných právních předpisů při výkonu takových činností a za porušení vnitřních předpisů Komory. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena. Autorizovaná osoba je povinna tyto činnosti vykonávat osobně, případně ve spolupráci s dalšími AO, nebo ve spolupráci s jinými fyzickými osobami pracujícími pod jejím vedením. Autorizovaná osoba nesmí vykonávat činnosti a funkce, v nichž by docházelo ke střetu zájmů (např. AO by rozhodovala o výsledcích vlastní činnosti). Jednou z rozhodujících zásad je, že AO vykonává jen činnosti, které jsou dány jejím oborem autorizace a o kterých má dostatečné odborné znalosti; jinak je povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací a odbornými znalostmi v příslušném oboru.

Oprávnění autorizovaného inženýra v rozsahu jeho oboru (specializace) autorizace je uvedeno v § 18 AZ. Oprávnění autorizovaného technika v rozsahu jeho oboru (specializace) autorizace je uvedeno v § 19 tohoto zákona.

Povinností AO, stanovenou v § 12 odst. 5 AZ, je odborně se vzdělávat a sledovat informace nezbytné pro výkon jejich činnosti. Cílem tohoto ustanovení je zajistit, aby odborná úroveň činnosti AO odpovídala současnému stavu poznání. Do působnosti ČKAIT ve smyslu § 23 odst. 6 AZ patří péče o vysokou úroveň činnosti AO, podpora odborného vzdělávání a šíření odborných informací. Komora organizuje systém celoživotního vzdělávání (CŽV) svých členů. V jeho rámci poskytuje zejména právní informace a informace týkající se výkonu profese. V oblasti odborného vzdělávání Komora organizuje vlastní vzdělávací akce a akredituje odborné akce pořádané jinými vzdělávacími zařízeními a provozuje na svých internetových stránkách průběžně aktualizovanou databázi o těchto programech.

Stejná práva a povinnosti při výkonu své činnosti má i osoba usazená, působící v ČR nebo osoba hostující (§ 30c AZ), s jediným rozdílem, že se na osoby hostující, tj. na osoby, které vykonávají vybrané činnosti v ČR dočasně nebo příležitostně, nevztahují ustanovení o členství v ČKAIT.

2 OPRÁVNĚNÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

2.1 OPRÁVNĚNÍ VE VZTAHU KE STAVEBNÍMU ZÁKONU – VYBRANÉ ČINNOSTI VE VÝSTAVBĚ

Autorizace v příslušném oboru, případně specializaci, podle AZ je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Vybrané činnosti definuje § 158 SZ takto:

§ 158

Vybrané činnosti ve výstavbě

(1) Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě, kterou se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2, a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

• (2) Projektovou dokumentací je dokumentace
  • a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e),
  • b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115,
  • c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116,
  • d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117,
  • e) stavby pro vydání společného povolení
  • f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118,
  • g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129,
  • h) pro provádění stavby,
  • i) pro nezbytné úpravy podle § 137, nebo
  • j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 1 nebo 3 vodního zákona.

2.1.1 Projektová činnost

Projektová činnost ve výstavbě je definována v § 159 SZ:

§ 159

Projektová činnost ve výstavbě

(1) Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

(2) Projektant územně plánovací dokumentace zpracovává a pořizovateli předává vybrané části územně plánovací dokumentace v jednotném standardu.

(3) Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

(4) Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b vodního zákona  může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3.

U stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (§ 152 odst. 4 SZ).

Hlavní projektant je definován v § 113 odst. 2 SZ. Je to projektant, kterého stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace stavby zpracované více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru.

Fyzická osoba se podle § 180 odst. 1 SZ dopustí přestupku tím, že provádí bez oprávnění podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.) vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 SZ). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč (§ 180 odst. 5 SZ).

Autorizaci podle AZ nemusí mít osoba, která vypracovává dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona – dokumentaci těchto staveb může kromě AO zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb (§ 159 odst. 4 SZ).

• Jedná se o dokumentaci následujících staveb:
  • f) stavby odstavných, manipulačních, prodejních, skladových nebo výstavních ploch o výměře nad 300 m² nejvíce však do 1 000 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí,
  • g) stavby zařízení staveniště, neuvedené v § 103 odst. 1 písm. e) bod 1,
  • h) stavby opěrných zdí do výšky 1 m, které hraničí s veřejně přístupnými pozemními komunikacemi nebo s veřejným prostranstvím,
  • i) terénní úpravy neuvedené v § 103 odst. 1 písm. b),
  • k) stavební úpravy pro změny v užívání části stavby, kterými se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se její vzhled a nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí.

Autorizaci podle AZ ani kvalifikaci podle § 159 odst. 4 SZ nemusí mít osoba, která vypracovává:

• dokumentaci skutečného provedení stavby;
• dokumentaci bouracích prací;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, které se připojují k žádosti o územní souhlas.

2.1.2 Vedení provádění staveb

Oprávnění k provádění staveb je upraveno v § 160 SZ:

§ 160

Provádění staveb

(1) Provádět stavbu může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, pokud v odstavcích 3 a 4 není stanoveno jinak. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. zákon č. 360/1992 Sb., zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

(2) Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

• (3) Svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět
  • a) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103, s výjimkou § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8
  • b) stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 104.

(4) Stavby uvedené v odst. 3 lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý. Jde-li však o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Povinnosti stavbyvedoucího jsou specifikovány v § 153 SZ:

(1) Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnost práce vyplývajících ze zvláštních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 stavebního zákona), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinen zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

(2) Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Z výše uvedeného vyplývá, že autorizaci podle AZ musí mít stavbyvedoucí, tj. osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby povolené ve stavebním řízení (§ 108 až § 115 SZ), realizované podle veřejnoprávní smlouvy (§ 116 SZ) nebo na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ) pro společné povolení a dále pro stavby realizované na základě ohlášení, které jsou prováděny dodavatelsky stavebním podnikatelem. Stavebník musí zajistit stavbyvedoucího i v tom případě, jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou (§ 160 odst. 4 SZ) a tyto stavby jsou realizované na základě ohlášení svépomocí.

Pokud vlastník stavby odstraňuje stavbu, ve které je přítomen azbest (§ 128 odst. 5 SZ), musí zajistit provádění dozoru osobou, která má oprávnění pro odborné vedení provádění stavby podle zvláštního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb.).

Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že provádí bez oprávnění vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 SZ) podle zvláštního předpisu (zákona č. 360/1992 Sb.). Za takový přestupek lze uložit pokutu do 200 000 Kč (§ 180 odst. 1 a 5 SZ).

Autorizaci podle AZ nemusí mít osoba, která je stavebníkem pověřena prováděním stavebního dozoru. Jedná se o stavby, které může stavebník provádět svépomocí sám pro sebe, tj. stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 (s výjimkou staveb podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 4 až 8) a § 104 SZ, kromě stavby pro bydlení nebo změny stavby, která je kulturní památkou.

Stavební dozorem je podle § 2 odst. 2 písm. d) SZ odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb.

Povinnosti osoby provádějící stavební dozor jsou vedeny v § 153 SZ:

(3) Osoba vykonávající stavební dozor odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby.

(4) Osoba vykonávající stavební dozor sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu.

2.2 OBORY A SPECIALIZACE

Podle § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a na základě zmocnění podle § 6 tohoto zákona uděluje ČKAIT fyzickým osobám autorizaci pro obory a specializace podle následující tabulky:

Viz Pokyny pro vyplnění žádosti o udělení autorizace

2.2.1 Rozsah oborů a specializací

Obory a specializace autorizace odpovídají příslušným studijním oborům požadovaného vzdělání a Komora v tomto smyslu stanovuje jejich rozsah.

2.2.1.1 Pozemní stavby

Rozsah oboru pro autorizované inženýry, techniky a stavitele (IP00, TP00, SP00):

Budovy pro bydlení, budovy a haly občanské výstavby, budovy a haly pro výrobu a služby, stavby pro zemědělství, skladování a stavby průmyslové.

2.2.1.2 Dopravní stavby

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (ID00):

Dopravní stavby a související objekty, zařízení pro dopravu nekolejovou, kolejovou, leteckou a speciální (podzemní, pozemní a nadzemní), sloužící dopravě v klidu i pohybu, v extravilánu i intravilánu, včetně lesních cest.

Rozsah specializace doprava kolejová pro autorizované techniky a stavitele (TD01, SD01):

Dopravní stavby a jejich části a zařízení pro dopravu kolejovou.

Rozsah specializace doprava nekolejová pro autorizované techniky a stavitele (TD02, SD02):

Dopravní stavby a jejich části a zařízení pro dopravu nekolejovou, sloužící dopravě v pohybu i v klidu, včetně lesních cest.

2.2.1.3 Stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství

Zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, ve znění pozdějších předpisů, definuje v § 55 a § 56 vodní díla a stavby k vodohospodářským melioracím pozemků, které schvaluje speciální stavební úřad, a pro které je třeba autorizace v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo ve specializacích tohoto oboru.

Poznámka:
Dříve udělená autorizace v oboru vodohospodářské stavby, nebo v jeho specializacích, je shodná s autorizací v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo v jeho specializacích. Vydaná osvědčení o autorizaci a autorizační razítka zůstávají v platnosti.

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IV00):

Stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným vodním zákonem. Součástí oboru jsou i stavby trubních dálkovodů, činnosti spojené se zřizováním a výstavbou skládek odpadů, stavby pro úpravu krajiny a stavby pro plnění funkce lesa.

Rozsah specializace stavby hydrotechnické pro autorizované techniky a stavitele (TV01, SV01):

Přehrady, ostatní vodní nádrže, úpravy vodních toků, malé vodní elektrárny, stavby na ochranu před povodněmi a stavby k plavebním účelům.

Rozsah specializace stavby zdravotně technické pro autorizované techniky a stavitele (TV02, SV02):

Soubor činností staveb a zařízení zajišťujících odběr, úpravu, akumulaci, dopravu a svod vody pro potřeby obyvatelstva, průmyslu a zemědělství. Činnosti, stavby a zařízení zajišťující příjem, čistění a odvádění odpadních vod a vod z atmosférických srážek z území, obytných, průmyslových a zemědělských zón, včetně likvidace nebo zpracování kalů. Stavby trubních dálkovodů.

Rozsah specializace stavby meliorační a sanační pro autorizované techniky a stavitele (TV03, SV03):

Soubor činností, staveb a zařízení zajišťujících zlepšení přírodních podmínek a využívání půdy úpravou vodních poměrů v půdě. Stavby k zavlažování a odvodňování pozemků, úpravy drobných vodních toků a malých vodních nádrží, lesotechnické meliorace, hrazení bystřin a pozemkové úpravy včetně polních a lesních cest, stavby sanační a stavby pro nakládání s odpady.

2.2.1.4 Mosty a inženýrské konstrukce

Rozsah oboru pro autorizované inženýry, techniky i stavitele (IM00, TM00, SM00):

Mosty, konstrukce pozemních staveb, inženýrské konstrukce a všechny stavby se zvýšenými nároky na statické nebo dynamické posouzení, zejména těžní věže, haly velkých rozpětí, tribuny, vysoké komíny, rozhledny, stožáry a věže, nádrže, zásobníky, opěrné zdi a zvláštní objekty ozbrojených složek. Autorizovaný inženýr (IM00) je oprávněn vykonávat i činnosti v rozsahu oboru statika a dynamika staveb (IS00).

2.2.1.5 Technologická zařízení staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IT00, TT00):

Stavby, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. V rámci oboru se řeší technologická a technická zařízení také v rámci stavebních objektů. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, veřejné osvětlení, které není součástí stavby, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, sítě a zařízení elektronických komunikací včetně zařízení informačních technologií, vedení a zařízení pro přenos dat a další veřejnou technickou infrastrukturu, zemědělskou a lesnickou výrobu., stavby technologických zařízení čistíren odpadních vod instalovaných do kanalizačních systémů a technických zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu o vodách. Dále stavby a zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Řešení využití netradičních forem energie.

Pro odborné vedení provádění staveb technologického zařízení v souladu s § 2 odst. 4 SZ, ve znění pozdějších předpisů vyplývá, že stavba technologického zařízení může podle okolnosti představovat:

• celou stavbu, popř. její změnu;
• funkčně ucelenou část stavby, popř. její změnu;
• Pokud je technologické zařízení stavbou, její provádění jednoznačně podléhá režimu SZ, přičemž:
  • a) odborné vedení provádění stavby nebo její změny vykonává stavbyvedoucí, kterým může být jen autorizovaný inženýr anebo autorizovaný technik pro obor technologická zařízení staveb, popř. technika prostředí staveb podle AZ č. 360/1992 Sb.
  • b) práce na stavbě – vedení montážních prací, (montáž, opravy, zkoušky, revize), k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, mohou vykonávat jen osoby s takovým oprávněním, resp. jen fyzické osoby, které jsou odborně způsobilé a držiteli příslušného osvědčení.

Vstup do povolání (autorizace) a činnost stavbyvedoucích kontroluje ČKAIT podle AZ č. 360/1992 Sb. v rámci své kontrolní a disciplinární pravomoci.

2.2.1.6 Technika prostředí staveb

Rozsah specializace technická zařízení pro autorizované inženýry (IE01):

Činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb. Do oboru náleží zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a chladících médií, akustické prostředí uvnitř staveb, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace, zdravotní technika a instalace, rozvody topných a technických plynů. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekty. Řešení využití netradičních forem energie. Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení apod.

V rámci specializace se také projektují čistírny odpadních vod instalované do kanalizačních systémů, technická zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu č. 254/2001 Sb. (vodnímu zákonu), ve znění pozdějších předpisů. Jde o typové odlučovače tuků a ropných látek, jsou-li umístěny v objektu nebo jeho bezprostřední blízkosti a jsou součástí vnitřní nebo objektové kanalizace. Typová zařízení musí mít nezbytná osvědčení a dodavatelskou průvodní dokumentaci. Totéž platí pro malé čistírny odpadních vod pro rodinné domy. Dále požární vodovody neveřejné vnější, vnitřní, zavodněné, nezavodněné. Součástí specializace je technické a technologické vybavení pro domovní a neveřejné studny. Předmětem není vyhodnocení zdrojů vody, její kvalita, umístění studny a její stavební provedení (tj. již obor vodohospodářské stavby).

Rozsah specializace vytápění a vzduchotechnika pro autorizované techniky (TE01):

Činnosti a zařízení pro úpravu vnitřního a vnějšího prostředí staveb: zejména vzduchotechnika, chlazení, vytápění a zásobování teplem, rozvody topných a chladicích médií, akustické prostředí uvnitř staveb, vliv okolí na stavby a vliv zařízení a vybavení staveb na vnější prostředí, vibrace. Součástí jsou i zařízení a rozvody médií bezprostředně související s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekty. Řešení využití netradičních forem energie.

Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení.

Rozsah specializace zdravotní technika pro autorizované techniky (TE02):

Činnosti a práce související se zásobováním staveb vodou, rozvody topných a technických plynů, likvidace odpadních vod (domovní čistírny odpadních vod, ze kterých nejsou vypouštěny odpadní vody do vod povrchových). Součástí jsou i zařízení a rozvody plynů a kapalin související s funkcí systémů a zařízení uvnitř stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt. Řešení využití netradičních forem energie.

V rámci specializace se také projektují čistírny odpadních vod instalované do kanalizačních systémů, technická zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající vodnímu zákonu č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jde o typové odlučovače tuků a ropných látek, jsou-li umístěny v objektu nebo jeho bezprostřední blízkosti a jsou součástí vnitřní nebo objektové kanalizace. Typová zařízení musí mít nezbytná osvědčení a dodavatelskou průvodní dokumentaci. Totéž platí pro malé čistírny odpadních vod pro rodinné domy. Dále požární vodovody neveřejné vnější, vnitřní, zavodněné, nezavodněné. Součástí specializace je technické a technologické vybavení pro domovní a neveřejné studny. Předmětem není vyhodnocení zdrojů vody, její kvalita, umístění studny a její stavební provedení (tj. již obor vodohospodářské stavby).

Rozsah specializace elektrotechnická zařízení pro autorizované inženýry a techniky (IE02, TE03):

Do oboru náleží zejména elektroinstalace, umělé i veřejné osvětlení, technologické napájecí systémy, rozvody vysokého napětí a nízkého napětí a trafostanice vn/nn v rámci areálu staveb, sloužící pro jejich napájení. Dále vedení a zařízení elektronických komunikací v rámci areálu staveb (vnitřní rozvody), vedení a zařízení pro šíření služeb elektronických komunikací v rámci stavby včetně přenosu dat, včetně systémů zabezpečovacích, požárních, informačních, měřících a regulačních. Součástí jsou i zařízení a elektro (napájecí) rozvody souvisící s funkcí systémů pro úpravu vnitřního prostředí stavby, i když jsou situovány mimo stavební objekt. Dále zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení. Řešení využití netradičních forem energie.

2.2.1.7 Statika a dynamika staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IS00):

Navrhování a činnosti související s projektováním a prováděním nosných konstrukcí staveb. Součástí oboru jsou i rozhledny, stožáry a věže, komíny, nádrže, zásobníky a opěrné zdi.

2.2.1.8 Městské inženýrství

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (II00):

Koncepce, koordinace a řešení technického vybavení území, zejména rozsáhlých bytových, průmyslových, obchodních, skladových a podobných ploch a území, dále terénní úpravy, hřiště, prostranství, místní komunikace a městský mobiliář, trubní vedení, kabelová a vrchní vedení; rovněž tak společné liniové trasy, kabelovody, kolektory atd.

2.2.1.9 Geotechnika

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IG00, TG00):

Zakládání staveb, podzemní stavby, zemní a horninové konstrukce ve složitých případech a stavby pro ukládání odpadů.

2.2.1.10 Požární bezpečnost staveb

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky (IH00, TH00):

Zpracování požárně bezpečnostního zajištění staveb z hlediska možnosti vzniku a rozšíření požáru.

2.2.1.11 Stavby pro plnění funkce lesa

Rozsah oboru pro autorizované inženýry (IL00):

Stavby lesních cest, stavby hrazení bystřin a strží, stavby odvodnění lesní půdy a malé vodní nádrže v lesích (vyhláška č. 239/2017 Sb. o technických požadavcích pro stavby pro plnění funkce lesa).

2.2.1.12 Zkoušení a diagnostika staveb

Rozsah specializace pro autorizované inženýry (IZ00):

Specializace zahrnuje zkoušení a diagnostiku hmot a výrobků pro výstavbu, dílů a konstrukcí staveb pozemních, inženýrských, dopravních a vodohospodářských. Účelem je stanovení mechanické odolnosti, životnosti a trvanlivosti výrobků a díla jako celku a průkazu jeho jakosti.

Poznámka:
Nejedná se o autorizaci podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky.

2.2.1.13 Energetické auditorství

Rozsah specializace pro autorizované inženýry (IA00):

Podmínkou získání této autorizace je autorizace v oboru pozemní stavby, nebo technologická zařízení staveb, nebo technika prostředí staveb.

Autorizovaná osoba ve specializaci energetické auditorství v projektové dokumentaci zpracovávané v souladu s vyhláškou č. 62/2013 Sb., kterou se novelizuje vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb ověřuje splnění požadavků na energetickou náročnost budov podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.

Při zpracování dokumentace se postupuje v souladu s vyhláškou č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, ve znění vyhlášky č. 230/2015 Sb. a vyhláškou č. 480/2012 Sb. o energetickém auditu a energetickém posudku, ve znění vyhlášky č. 309/2016 Sb.

Průkaz energetické náročnosti budov podle § 7a zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií a energetický posudek, ve znění vyhlášky č. 480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém posudku, může vypracovat pouze energetický specialista jmenovaný podle § 10 zákona č. 406/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR podle prováděcího předpisu a zapsaný do seznamu energetických specialistů vedeného Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR.

2.2.2 Požadavky na vzdělání

Vzděláním se pro autorizaci autorizovaný inženýr rozumí vysokoškolské vzdělání (§ 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 AZ, nebo v příbuzném studijním oboru v bakalářském studijním programu se standardní dobou studia nejméně čtyři roky, nebo v magisterském studijním programu.

Vzděláním se pro autorizaci autorizovaný technik (stavitel) rozumí vysokoškolské vzdělání (§ 44 zákona č. 111/1998 Sb.) získané studiem ve studijním oboru v oblasti uvedené v § 5 odst. 3 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů nebo příbuzném studijním oboru, v bakalářském studijním programu, nebo v magisterském studijním programu, anebo střední či vyšší odborné vzdělání obdobného studijního směru.

Za ukončené studium s magisterským studijním programem se považuje úspěšné složení státní závěrečné zkoušky, včetně obhajoby diplomové práce. Bakalářský studijní program je ukončen státní závěrečnou zkouškou, jejíž obvyklou součástí je zpravidla obhajoba bakalářské práce. Úspěšné ukončení středoškolského vzdělání se prokazuje maturitním vysvědčením podle § 72 odst. 3 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Původní inženýrské studium odpovídá současnému studiu magisterskému.

Jiné školy nebo jiné studijní obory mohou být uznány výjimkou Autorizační rady ČKAIT na základě předložených studijních plánů. Podmínkou udělené výjimky může být povinnost složení rozdílové zkoušky před vlastní autorizační zkouškou. Cílem rozdílové zkoušky je prověření odborných znalostí u uchazečů o autorizaci, kteří v oboru nedosáhli požadované vzdělání a podle současných právních předpisů se přesto mohou o autorizaci ucházet.

Výuka na některých technických vysokých a středních odborných školách je zaměřena na vzdělání okrajově zaměřené k oblasti převládající výuky (např. strojně technické, průmyslové školy s okrajovou výukou projektování a provádění staveb). Zákon v takových případech umožňuje uchazeči, aby potřebné znalosti k zamýšlené autorizaci prokázal zkouškou, ve které se podle § 8 odst. 7 písm. a) autorizačního zákona ověřují odborné znalosti, pokud nejsou v plném rozsahu součástí uchazečova odborného vzdělání. Zkouška je označována jako „rozdílová zkouška“. K žádosti o výjimku ze vzdělání slouží krycí list absolvované praxe. Ke stažení jsou i tematické okruhy a otázky pro obory autorizace k rozdílové zkoušce.

2.2.3 Požadavky na praxi

Délka odborné praxe je stanovena autorizačním zákonem. Pro autorizaci autorizovaný inženýr činí nejméně 3 roky, je-li uchazeč absolventem magisterského studijního programu, nebo nejméně 5 let, je-li uchazeč absolventem čtyřletého bakalářského studijního programu nebo jiného příbuzného vzdělání. Pro autorizaci autorizovaný technik a autorizovaný stavitel činí nejméně 3 roky, má-li uchazeč požadované vysokoškolské vzdělání magisterského nebo bakalářského studijního programu, a nejméně 5 roků, má-li uchazeč požadované středoškolské vzdělání. Požadavky na praxi jsou upraveny Závazným pokynem Autorizační rady ČKAIT č. 1/2010 k prokazování odborné praxe ze dne 10.2.2010 a Stanoviskem Autorizační rady ČKAIT č.1/2011 k problematice odborné praxe vykonávané během studia ze dne 8.6.2011

Požadavky na praxi jsou upraveny

• Závazným pokynem Autorizační rady ČKAIT č. 1/2010 k prokazování odborné praxe ze dne 10. 2. 2010.

Uchazeč o získání autorizace musí podle AZ prokázat, že získal požadované odborné vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce podle § 7 odst. 1 písm. f) AZ. V těchto případech je délka praxe stanovena § 8 odst. 6 písm. b) a c) AZ.

Od těchto zákonem stanovených požadavků na délku odborné praxe je třeba odlišit případy, kdy lze ve výjimečných případech, podložených zejména úspěšnou odbornou činností uchazeče, povolit výjimku z předepsaného vzdělání.

1. V prvním případě jde o prokazování odborné praxe uchazeče, který získal požadované vzdělání nebo vzdělání v příbuzném oboru nebo směru (§ 8 odst. 3 AZ).

Podle § 4 Autorizačního řádu ČKAIT (dále AŘ) se k žádosti o udělení autorizace přikládá mimo jiné doklad o vykonané odborné praxi v oboru požadované autorizace.

Aby mohla být získaná praxe považována za odbornou praxi ve smyslu § 7 odst. 1 písm. f) zákona č. 360/1992 Sb. musí prováděná praxe přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. Praxe přitom musí být vykonána v zákonem předepsané délce, a to v letech po sobě jdoucích. Další požadavek AŘ ČKAIT je, že mezi vykonanou praxí a žádostí o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let (§ 5 odst. 1 AŘ).

Z ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) AŘ vyplývá, že za uznanou odbornou praxi se považuje výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projektová činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl. Proto AŘ ČKAIT vyžaduje soupis těchto činností, popřípadě popis dosavadní odborné činnosti; soupis musí být potvrzen osobou, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána.

Z předloženého dokumentu o absolvování odborné praxe musí být proto zřejmé, kdy byla odborná praxe vykonávána a co bylo jejím obsahem. V zájmu jistoty je vyžadováno, aby doklad o odborné praxi potvrdila osoba, pod jejímž odborným vedením byla praxe vykonávána. Takovou osobou se podle AŘ rozumí AO zaměstnavatel, společník firmy. Autorizační řád nekonkretizuje, kdo za zaměstnavatele potvrzuje doklad o praxi. To je věcí vnitřních předpisů zaměstnavatele.

Vždy však v dokladu musí být uvedeno, v jakém období byla praxe vykonávána a v čem odborná praxe spočívala.

Pokud osoba ucházející se o autorizaci svoji praxi vykonávala na různých místech, musí být vždy uvedeno, v čem praxe spočívala a v jakém období byla vykonávána.

Jedině tak lze prokázat, že praxe přímo souvisela s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace, že byla vykonána v zákonem předepsané délce v letech po sobě jdoucích a že od výkonu praxe k žádosti o autorizaci neuplynula doba delší než 5 let. I na výkon projektové činnosti (spoluúčasti na ní), odborné posudky, statě a publikace, kterými se prokazuje odborná praxe, se vztahuje požadavek § 5 odst. 4 AŘ, podle kterého se musí jednat o práce vykonávané v požadované lhůtě, v letech po sobě jdoucích a mezi praxí a žádostí o autorizaci nesmí uplynout doba delší než 5 let. Tento závěr je v souladu s § 5 odst. 4 AŘ, podle kterého se délka odborné praxe prokazuje na základě listinných dokladů (potvrzení, osvědčení apod.), ve kterých musí být vždy specifikovaná odborná činnost ve výstavbě a určena osoba, po níž žadatel tuto činnost vykonával.

Jedinou výjimku z požadavku kontinuálnosti praxe obsahuje § 5 odst. 2 AŘ, podle kterého lze uznat i praxi vykonávanou po dokončení bakalářského studia, jestliže chybějící roky praxe byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.

Z tohoto ustanovení lze dovodit, že:

• nelze uznat praxi vykonávanou před dokončením studia s výjimkou případu uvedeného v § 5 odst. 2;
• Autorizační řád ČKAIT nepředpokládal uznání praxe vykonávané při studiu, a to ani v případě možnosti započtení praxe po dokončení bakalářského studia (viz požadavek, že „zbývající praxe bude vykonávána v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia“);
• text výše zmíněného ustanovení § 5 odst. 2 AŘ lze vztahovat pouze na případy, kdy bakalář vstoupí do praxe a po určité době se rozhodne pro magisterské studium.

2. Uchazeč, který nezískal předepsané vzdělání ani vzdělání v příbuzném oboru, a přesto se uchází u udělení autorizace v určitém oboru, musí předložit doklady, z kterých je zřejmé, že lze povolit výjimku ze vzdělání. Zákon výslovně pamatuje na ty případy, kdy důvody udělení výjimky jsou podpořeny úspěšnou odbornou činností.

Z povahy věci vyplývá, že zmiňovaná odborná činnost musí přímo souviset s vybranými a odbornými činnostmi ve výstavbě v oboru nebo specializaci požadované autorizace. I v těchto případech musí být požadováno, aby se jednalo o výkon činností při realizaci stavby, spoluúčast na projektové činnosti, vydané odborné posudky, statě a publikace, patenty. Musí vždy být vyjádřen vlastní autorský podíl.

Nelze uplatňovat požadavek minimální délky praxe podle § 8 odst. 6 písm. b) a c) zákona. Zákonem stanovená minimální délka praxe vychází z toho, že uchazeč odbornou praxí získal v potřebné míře praktické zkušenosti, kterými doplnil své teoretické znalosti.

O takový případ se nejedná, jestliže uchazeči potřebné vzdělání chybí. Tříletá nebo i pětiletá praxe nemůže sama o sobě nahradit nedostatečnost vzdělání. Z dokladů musí být zřejmé, že odbornou praxí získané zkušenosti a znalosti jsou schopny nahradit chybějící vzdělání. Je na uchazeči, aby sám doložil, v čem spočívala výjimečnost jeho činnosti – viz  Stanovisko Autorizační rady ČKAIT č. 1/2011 k problematice odborné praxe vykonávané během studia ze dne 8. 6. 2011.

Podle § 7 odst. 1 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb. se udělí autorizace tomu, kdo získal požadované vzdělání a vykonal odbornou praxi v předepsané délce.

Vzhledem k případům z praxe je nutno se zabývat otázkou, zda potřebnou praxi lze zcela nebo zčásti získat v průběhu studia.

Zákon vyžaduje, aby teoretické znalosti, jejichž součástí může být se vzděláváním související studijní praxe, byly doplněny odbornou praxí. Vyplývá to z ustanovení § 8 odst. 6 písm. a) až c) AZ. Délka praxe je stanovena podle uchazečova dosaženého vzdělání – magisterského či bakalářského studijního programu nebo středoškolského vzdělání. Z čehož plyne, že započitatelná praxe musí být prováděna po ukončení studia a nelze do délky požadované praxe započítávat např. prázdninové praxe na stavbě či v projektové kanceláři.

V tomto ohledu nevznikly při interpretaci zákona pochybnosti.

Otázky vyvstávají tehdy, když po ukončení magisterského vzdělání absolvent pokračuje ve svém vzdělání doktorandským studiem. V průběhu tohoto studia vykonává odbornou praxi.

Zákon vyžaduje prokázání praxe v potřebné délce pěti či tří let v závislosti na dosaženém vzdělání.

Nelze uznat praxi, která byla sice vykonána v předepsané délce (období 3 či 5 let), ale nejednalo se o činnost soustavnou. Uchazeč musí doložit soustavnost výkonu své praxe (např. zaměstnanec v pracovním poměru, OSVČ) a její odbornost ve vztahu k požadované autorizaci.

Stejnou problematikou se zabývala Česká komora architektů, která přijala závěr, že doktorandské studium je pro výkon praxe nepodstatné, že rozhodující je okamžik ukončení magisterského studia. S tímto závěrem se lze ztotožnit. Žadatelovu praxi nelze odmítnout pouze s poukazem na to, že ji vykonával v průběhu doktorandského studia. Lze však uchazečovu žádost odmítnout, jestliže neprokázal, že v průběhu doktorandského studia vykonával praxi v potřebné délce plných tří let. K průkazu praxe a její odbornosti viz výše. Z povahy věci vyplývá i to, že nelze započítávat praxi vykonávanou v různých na sebe nenavazujících časových úsecích. Cílem zákona je, aby uchazeč své teoretické vzdělání prohloubil systematickou odbornou praxí. Z tohoto závěru lze vycházet i v otázce, zda lze uchazeči se středoškolským vzděláním přiznat jako odbornou praxi tu, kterou vykonával po ukončení středoškolského studia, ale v průběhu navazujícího vysokoškolského studia. Je nutno analogicky postupovat podle § 5 AŘ. Ten v odst. 2 nepřipouští, aby absolventu byla přiznávána jiná praxe než ta, která byla vykonávaná mezi řádně ukončeným bakalářským studiem a zahájením magisterského studia. Pokud žadatel v tomto období nedosáhl potřebné roky praxe, pak mu mohou být chybějící roky praxe přiznány, jestliže byly žadatelem absolvovány v bezprostřední návaznosti na ukončení magisterského studia.

Pokud by byl přijat závěr, že lze započítávat praxi vykonávanou po ukončení středoškolského studia v průběhu vysokoškolského studia, pak bychom dospěli k absurdnímu závěru: uchazeč by předepsanou tříletou praxi pro autorizaci inženýr získal ještě před ukončením studia. Zákon nerozlišuje mezi obsahem odborné praxe pro autorizovaného technika a pro autorizovaného inženýra.

2.3 PŮSOBNOST AUTORIZOVANÉ OSOBY PODLE AUTORIZAČNÍHO ZÁKONA

Stavební zákon považuje za vybrané činnosti ve výstavbě pouze projektovou činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností uvedených v AZ (§ 18, § 19) pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost. Dokumenty z těchto činností, pokud mají charakter veřejných listin, mohou AO opatřit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.

Autorizační zákon v § 12 odst. 1 uvádí:

Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Odpovědnost podle obecných předpisů tím není dotčena.

Působnost AO podle § 158 odst. 1 a 2 SZ v rozsahu oboru autorizace, případně specializace, je uvedena v následující tabulce:

a dále další odborné činnosti podle § 18 a § 19 AZ.

2.3.1 Působnost autorizovaného inženýra

Působnost autorizovaného inženýra vymezuje § 18 AZ takto:

• Autorizovaný inženýr je v rozsahu oboru (§ 5), popř. specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
  • a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) s výjimkou těch pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné; tato výjimka se nedotýká uzavírání závazkových vztahů podle obecných právních předpisů
  • b) podílet se na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb, které jsou zvláštním předpisem, územním plánem nebo rozhodnutím orgánu územního plánování označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné a které jsou vypracovávané autorizovaným architektem,
  • c) vypracovávat územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace,
  • d) provádět statické a dynamické výpočty staveb,
  • e) provádět stavebně technické nebo inženýrské průzkumy,
  • f) provádět zkoušení a diagnostiku staveb, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak,
  • g) vydávat stanoviska a zpracovávat dokumenty a posudky pro dílčí hodnocení vlivu staveb na životní prostředí ⁸⁾, a to i pro účely řízení před státními orgány,
  • h) vést realizaci stavby,
  • i) provádět geodetická měření pro projektovou činnost a vytyčovací práce, pokud zvláštní předpisy nestanoví jinak,
  • j) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,
  • k) zastupovat stavebníka, resp. navrhovatele na podkladě zmocnění při územním a stavebním nebo kolaudačním řízení,
  • l) vykonávat v orgánech státní správy odborné funkce na úseku stavebního řádu nebo územního plánování, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

⁸⁾ Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.
Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.
⁹⁾ Zákon č. 513/1991 Sb.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra

Inženýr autorizovaný v oboru pozemní stavby nebo dopravní stavby, nebo stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství, nebo mosty a inženýrské konstrukce, nebo městské inženýrství, nebo technologická zařízení staveb, je v celém rozsahu stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vypracovávat všechny oborově vydělené části této dokumentace/projektové dokumentace, tzn. části příslušející oborům technika prostředí staveb, statika a dynamika staveb, geotechnika a požární bezpečnost staveb.

Při tom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení SZ a AZ, zejména § 12 odst. 6 AZ:

K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializaci.

2.3.1.1 Působnost a odpovědnost autorizovaného inženýra – projektanta

Projektant je osoba vykonávající vybranou činnost ve výstavbě uvedenou v § 158 odst. 1 až 2 SZ, kterou vykonává svým jménem a na svoji odpovědnost. Tato osoba musí být autorizovaná v oboru, do kterého projektovaná stavba náleží.

Všechny dílčí části projektové dokumentace stavby mohou být zpracovány buď samotným projektantem, nebo projektantem – AO, kterou si projektant přizve. Oprávněná osoba – projektant – opatří svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem podle „Pravidel pro používání autorizačního razítka“ (příloha 6.1) všechny dílčí části projektové dokumentace, které zpracoval on sám. Části, které zpracovaly jiné AO, musí být opatřeny jejich autorizačními razítky a vlastnoručními podpisy. Pokud zpracovává dílčí část projektové dokumentace osoba neautorizovaná pod odborným vedením osoby autorizované, je AO povinna opatřit i tuto část projektové dokumentace svým autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem.

Za výběr spolupracujícího projektanta je odpovědná oprávněná osoba – projektant (§ 159 odst. 3 SZ):

Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

2.3.1.2 Působnost autorizovaného inženýra v oblasti vedení provádění staveb

Autorizovaný inženýr je oprávněn vést realizaci stavby, která spadá do oboru, pro který mu byla udělena autorizace.

Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou AO.

2.3.2 Působnost autorizovaného technika/stavitele podle AZ

Působnost autorizovaného technika a autorizovaného stavitele vymezuje § 19 AZ takto:

• Autorizovaný technik je v rozsahu oboru (§ 5), popř. specializace, pro který mu byla udělena autorizace, oprávněn vykonávat tyto vybrané a další odborné činnosti:
  • a) vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru, v ostatních případech vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace; v případě oboru pozemní stavby též vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí pro stavby nevyžadující stavební povolení ani ohlášení, dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro stavby vyžadující ohlášení s výjimkou rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci a dále dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo projektovou dokumentaci pro garáže a ostatní pozemní stavby bezprostředně související a podmiňující bydlení³⁰⁾ na pozemku stavby pro bydlení,
  • b) podílet se na vypracování projektové dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem,
  • c) provádět stavebně technické průzkumy,
  • d) vést realizaci stavby,
  • e) provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby,
  • f) řídit příslušné odborné a montážní práce,
  • g) zastupovat stavebníka na podkladě zmocnění při stavebním nebo kolaudačním řízení,
  • h) vykonávat odborné funkce v orgánech státní správy na úseku stavebního řádu.

³⁰⁾ § 21 odst. 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.

V souladu se zněním Společného stanoviska Ministerstva pro místní rozvoj ČR a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě k rozsahu oprávnění autorizovaného technika pro výkon vybraných činností ve výstavbě (příloha 6.2) v případě dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a projektové dokumentace u staveb rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci (§ 104 odst. 1 písm. a) SZ) tak může autorizovaný technik v oboru pozemní stavby i nadále vypracovávat pouze příslušné části.

Označení „autorizovaný stavitel“ je ve smyslu AZ pouze variantní označení, které si uchazeč o autorizaci, působící v oblasti realizace staveb, sám zvolil. Autorizovaný stavitel má ze zákona stejnou působnost a stejná práva a povinnosti jako autorizovaný technik.

2.3.2.1 Působnost a odpovědnost autorizovaného technika/stavitele – projektanta

Pro sjednocení aplikace ustanovení o rozsahu oprávnění autorizovaného technika/stavitele pro výkon vybraných činností ve výstavbě podle AZ v kontextu s příslušnými ustanoveními SZ vydalo dne 9. 7. 2013 Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě společné stanovisko (viz příloha 6.2).

Funkce a oprávnění autorizovaného technika/stavitele – projektanta stanoví stavební a autorizační zákon.

Autorizovaný technik/stavitel je fyzickou osobou oprávněnou podle AZ. Vykonává-li projektovou činnost ve výstavbě, vztahuje se na něho označení „projektant“ (§ 22 odst. 4 SZ), popř. „hlavní projektant“ (§ 113 odst. 2 SZ).

Z ustanovení § 113, § 158 a § 159 SZ vyplývá, že autorizovaný technik/stavitel může vykonávat vybranou činnost ve výstavbě – projektovou činnost, resp. zastávat funkci projektanta, popř. hlavního projektanta – pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Primárně je rozsah oprávnění autorizovaného technika/stavitele – projektanta vymezen ustanovením § 19 písm. a) a b) AZ.

Oprávnění autorizovaného technika/stavitele vypracovávat příslušné části projektové dokumentace

Příslušná část projektové dokumentace je zásadně vymezena pouze daným odborným obsahem řešené problematiky, který odpovídá oboru, popř. specializaci autorizace udělené autorizovanému technikovi. Takové vymezení tedy nebere zřetel na formu dokumentování (grafická či textová) nebo na to, v jaké povinné části projektové dokumentace je položka s daným odborným obsahem obsažena.

Z ustanovení § 19 AZ je zřejmé, že i v případě, že by autorizovanému technikovi (staviteli) byla udělena autorizace pro všechny obory autorizace a specializace, nebyl by takový projektant oprávněn v projektové dokumentaci pro povolování staveb staticky posuzovat stavebně konstrukční části stavby a v projektové dokumentaci pro provádění stavby zpracovávat podrobný statický výpočet.

Z § 159 odst. 3 SZ vyplývá, že není-li autorizovaný technik/stavitel oprávněn (způsobilý) některé části projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejich zpracování přizvat další projektanty s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, přičemž každý z nich odpovídá za jím zpracované řešení. V takovém případě autorizovaný technik/stavitel odpovídá za projektovou dokumentaci stavby jako celek, zejména za koordinaci a kompletaci jednotlivých částí dokumentace, a to i tehdy, nebyl-li stavebníkem pověřen funkcí hlavního projektanta podle § 113 odst. 2 SZ.

Za projektanta přizvaného v uvedeném smyslu však nelze považovat osobu, která ke zpracování projektové dokumentace přispěla jen poskytnutím administrativní či technické pomoci nebo odborné konzultace ke speciální dílčí otázce (např. při navrhování neobvyklého konstrukčního řešení), protože takovou asistencí nemůže být dotčena uvedená odpovědnost projektanta.

Projektová dokumentace musí být uspořádána, upravena a opatřena tak, aby bylo možné jednoznačně identifikovat projektanta (autora) každé z jejích příslušných částí (§ 13 odst. 3 AZ) a určit tak podíl jeho právní odpovědnosti za odbornou úroveň navrhovaného řešení (§ 159 odst. 2 SZ a § 12 odst. 1 AZ).

2.3.2.2 Působnost autorizovaného technika/stavitele v oblasti vedení provádění staveb

Na autorizovaného technika/stavitele, který vykonává vybranou činnost ve výstavbě (odborné vedení provádění stavby) se vztahuje označení „stavbyvedoucí“ (§ 134 odst. 2 SZ).

Z ustanovení § 153, § 158 a § 160 SZ vyplývá, že autorizovaný technik/stavitel může vykonávat vybranou činnost ve výstavbě – odborné vedení provádění stavby, resp. zastávat funkci stavbyvedoucího pouze na základě a v rozsahu uděleného oprávnění (autorizace). Nemá-li osoba, která vede provádění stavby, pro jednotlivé druhy prací odbornou způsobilost v příslušném oboru, je povinna přizvat jinou odborně způsobilou AO.

3 VÝKON ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

Výkon činnosti AO je upraven ustanoveními § 14, § 15, § 15a, § 15b, § 15c zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Podle § 14 odst. 1 autorizované osoby vykonávají činnosti, pro které jim byla udělena autorizace, jako

• a) svobodní architekti nebo svobodní inženýři vykonávající činnost podle tohoto zákona,
• b) osoby vykonávající činnost podle živnostenského zákona,
• c) zaměstnanci v pracovním poměru, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru,
• d) společníci veřejné obchodní společnosti zřízené za účelem výkonu povolání.
• e) společníci společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání.

Podle § 14 odst. 2 autorizovaná osoba oznámí Komoře bez zbytečného prodlení způsob výkonu činnosti podle odstavce 1, jakož i změny tohoto způsobu.

Oznámení změny výkonu činnosti se provede buď písemně, nebo emailem u příslušné oblastní kanceláři. Tuto informaci Komora uveřejní ve veřejně přístupném seznamu autorizovaných osob.

3.1 SVOBODNÉ POVOLÁNÍ

3.1.1 Individuální výkon svobodného povolání

Činnost autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě, kteří vykonávají svoji činnost jako svobodní architekti a svobodní inženýři, není živností podle § 3 odst. 2 písm. i) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů.

Svobodný architekt nebo svobodný inženýr

• vykonává projektovou činnost a poskytuje související odborné služby nezávisle, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za odměnu;
• může současně vykonávat pouze činnost pedagogickou, přednáškovou nebo publikační, nesmí však vykonávat činnosti nebo zaměstnání, při nichž by ohrozil nezávislost svého postavení;
• je oprávněn zaměstnávat další osoby.

Místem podnikání svobodného architekta nebo svobodného inženýra je místo podnikání zapsané v seznamu vedeném Komorou (§ 15 odst. 1 a 2 AZ).

V rámci svobodného povolání může autorizovaný inženýr vykonávat v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace, projektovou činnost a s ní související odborné služby uvedené v § 18 AZ s výjimkou činnosti uvedené pod písm. h) – vedení realizace stavby, resp. odborné vedení provádění stavby nebo její změny (§ 158 odst. 1 SZ).

Vedle povinnosti oznámit Komoře způsob výkonu činnosti a místo podnikání je možno upozornit na povinnost požádat před zahájením činnosti Český statistický úřad o přidělení identifikačního čísla používaného v obchodním styku; k žádosti je nutno doložit kopii osvědčení o autorizaci. Po přidělení identifikačního čísla je nutno přihlásit se na příslušném finančním úřadě, aby mohly být splněny daňové povinnosti vyplývající z příslušných právních předpisů. Dále je pak nutno přihlásit se jako OSVČ na příslušné správě sociálního zabezpečení a u příslušné zdravotní pojišťovny.

Nejpozději při započetí výkonu své činnosti je AO povinna uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem této činnosti; to neplatí, vykonává-li AO tuto činnost v pracovním, služebním, členském nebo jiném obdobném poměru. Pojištění musí trvat po celou dobu výkonu této činnosti. Doklad o uzavření pojištění je AO povinna předložit objednavateli a na vyžádání též příslušnému orgánu Komory.

3.1.2 Kolektivní forma výkonu svobodného povolání

Autorizační zákon umožňuje kolektivní výkon svobodného povolání AO formou společnosti (§ 15a).

Společnost

Vykonávají-li svobodní architekti nebo svobodní inženýři povolání společně, upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou. Společníky mohou být výlučně svobodní architekti nebo svobodní inženýři. Společnost musí mít společné sídlo.

Vznik společnosti, práva a povinnosti společníků navzájem, správu společnosti, práva a povinnosti společníků k třetím osobám, zánik členství, zánik společnosti upravují ustanovení § 2716 až § 2746 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost. Bylo-li ujednáno sdružení majetku, vyžaduje se k platnosti smlouvy soupis vkladů společníků jimi podepsaný. Má se za to, že sdruženo bylo jen to, co uvádí soupis.

Vloží-li společník do společnosti veškeré své jmění, má se za to, že se jedná o jmění přítomné k účinnosti smlouvy. Peněžní prostředky a zuživatelné věci, jakož i věci určené podle druhu vložené do společnosti, se stávají spoluvlastnictvím společníků, kteří vklady přispěli; jiné věci se stávají jejich spoluvlastnictvím jen tehdy, byly-li oceněny penězi. Spoluvlastnické podíly společníků se určí poměrem hodnot majetku, který každý společník do společnosti vložil. K jinému předmětu vkladu nabývají společníci právo bezplatného požívání. Společník, který se zavázal přispět společnému účelu jen činností, má právo na podíl na zisku a právo užívat věci vložené do společnosti, nemá však právo tyto věci požívat, ani se nestává spoluvlastníkem podle § 2719 odst. 1. O vzájemných právech a povinnostech společníků platí obdobně ustanovení o spoluvlastnictví. Kdo se zavázal přispět společnosti jen činností, není povinen k jinému příspěvku. Kdo se zavázal přispět jen majetkem, není povinen přičinit se o dosažení společného účelu jiným způsobem. Ujedná-li se jen, co má být do společnosti celkem vloženo, přispěje každý ze společníků rovným dílem. O dosažení společného účelu se všichni společníci přičiňují zpravidla stejnou měrou. Zařídil-li společník společnou záležitost v dobré víře, má právo na náhradu jako příkazník.

Společník vykonává činnost pro společnost osobně a není oprávněn členství ve společnosti zřídit jiné osobě, ani jí své členství postoupit. Společník nesmí bez souhlasu ostatních společníků činit na vlastní nebo cizí účet nic, co má vzhledem ke společnému účelu konkurenční povahu. Stane-li se tak, mohou se ostatní společníci domáhat, aby se tento společník takového jednání zdržel. Neurčí-li smlouva poměr, jakým se společníci podílejí na majetku nabytém za trvání společnosti, na zisku a na ztrátě společnosti, jsou jejich podíly stejné. Určí-li smlouva poměr, jakým se společník podílí buď jen na majetku, anebo jen na zisku nebo na ztrátě, platí stejný poměr i pro ostatní případy. Rozhodnutí o záležitostech společnosti se přijímají většinou hlasů; každý společník má jeden hlas. Ujednání nebo rozhodnutí společníků bránící některému společníkovi účastnit se rozhodování nemá právní účinky. Rozhodnutí, jímž se mění společenská smlouva, musí být přijato jednomyslně.

3.2 ŽIVNOSTENSKÉ PODNIKÁNÍ

Živnostenské podnikání je upraveno zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon, nebo ŽZ), ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v ŽZ bylo vydáno nařízení, které stanoví obsahovou náplň jednotlivých živností a oborů činností živnosti volné (nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů).

3.2.1 Základní pojmy z oblasti živnostenského podnikání

Živností se rozumí soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených ŽZ.

Živnosti jsou rozděleny na ohlašovací (při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení) a koncesované (smějí být provozovány na základě koncese).

• Živnosti ohlašovací jsou:
  • živnosti řemeslné – je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v § 21 a § 22 živnostenského zákona;
  • živnosti vázané – je-li podmínkou provozování živnosti odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2 k živnostenskému zákonu;
  • živnost volná – odborná způsobilost není stanovena jako podmínka provozování živnosti; živnost volná a obory činností, které náleží do živnosti volné, jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.

Živnosti koncesované jsou živnosti uvedené v příloze č. 3 k živnostenskému zákonu; odborná způsobilost je stanovena přílohou č. 3 k ŽZ, nebo je upravena zvláštními právními předpisy uvedenými v této příloze.

Všeobecné podmínky provozování živnosti – plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti, a bezúhonnost.

Zvláštní podmínky provozování živnosti – odborná nebo jiná způsobilost, pokud je ŽZ nebo zvláštní předpisy vyžadují.

Živnostenské oprávnění – oprávnění provozovat živnost.

Průkaz živnostenského oprávnění – výpis ze živnostenského rejstříku

Rozsah živnostenského oprávnění – posuzuje se podle předmětu podnikání uvedeného ve výpisu; živnostenské oprávnění k výkonu živnosti volné opravňuje k výkonu činností uvedených v příloze č. 4 k ŽZ; to neplatí pro obory činností živnosti volné podle přílohy č. 6 k ŽZ, které lze vykonávat pouze, pokud byly ohlášeny; je-li provozování živnosti podle příloh č. 2 a 3 vázáno na doklad vydaný zvláštním orgánem podle zvláštního právního předpisu, je rozsah živnostenského oprávnění vymezen uvedeným dokladem; v pochybnostech o rozsahu oprávnění rozhodne na žádost podnikatele živnostenský úřad.

Odpovědný zástupce – fyzická osoba ustanovená podnikatelem, jejímž prostřednictvím může podnikatel provozovat živnost; odpovědný zástupce odpovídá podnikateli za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele; odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 živnostenského zákona.

Česká osoba – fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky; bydlištěm na území České republiky se pro účely živnostenského zákona rozumí místo trvalého pobytu na jejím území.

Zahraniční osoba – fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se sídlem mimo území České republiky.

Provozovna – prostor (jakýkoliv), v němž je živnost provozována; za provozovnu se považuje i automat nebo obdobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb a mobilní provozovna; mobilní provozovna je provozovna, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě po dobu delší než tři měsíce. Živnost může být provozována ve více provozovnách, pokud podnikatel má právní důvod pro jejich užívání. Na žádost živnostenského úřadu je podnikatel povinen prokázat právní důvod pro užívání provozovny; to neplatí pro mobilní provozovny a automaty. Je-li provozovna umístěna v bytě a není-li podnikatel vlastníkem tohoto bytu, může v něm provozovat živnost pouze se souhlasem vlastníka. Podnikatel je povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně oznámit předem živnostenskému úřadu; to neplatí pro zahájení provozování živnosti v provozovně, která je uvedena v ohlášení živnosti nebo v žádosti o koncesi a pro automaty a mobilní provozovny. Podnikatel je povinen zajistit, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů (například zákon č. 183/2006 Sb., SZ). Pro každou provozovnu musí být ustanovena osoba odpovědná za činnost provozovny; to neplatí pro automaty. Provozovna musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodní firmou nebo názvem nebo jménem a příjmením podnikatele a jeho identifikačním číslem osoby.

Živnostenský rejstřík – informační systém veřejné správy vedený v elektronické podobě, ve kterém jsou evidovány údaje uvedené v odstavci 2 § 60 ZŽ a údaje statistického a evidenčního charakteru související s provozováním živnosti.

Ohlášení živnosti, žádost o koncesi

Ohlásit živnost, resp. podat žádost o koncesi podle ZŽ, lze učinit u kteréhokoliv obecního živnostenského úřadu. Podání podle ZŽ obecnímu živnostenskému úřadu lze učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy (Czech POINT).

Ohlašovatel je povinen vymezit předmět podnikání uvedený v ohlášení, resp. žádosti o koncesi, s dostatečnou určitostí a jednoznačností. U ohlášení živnosti volné ohlašovatel uvede obory činností, které bude v rámci svého podnikání vykonávat. Předmět podnikání živnosti volné musí být ohlášen v souladu s názvem oboru činnosti uvedeným v příloze č. 4 k ZŽ. Předmět podnikání živnosti řemeslné a vázané musí být ohlášen v souladu s přílohami č. 1 a 2 k ZŽ v úplném nebo částečném rozsahu, předmět podnikání v žádosti o koncesi je třeba uvést v úplném nebo v částečném rozsahu podle přílohy č. 3. Ohlášení živnosti nebo žádosti o koncesi se předkládají na tiskopise vydaném Ministerstvem průmyslu a obchodu. Fyzická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu též oznámit zahájení samostatné výdělečné činnosti podle zákona upravujícího organizaci a provádění sociálního zabezpečení, podat přihlášku k důchodovému pojištění, podat přihlášku k nemocenskému pojištění, oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení, podat oznámení podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Právnická osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu, též oznámit vznik volného pracovního místa nebo jeho obsazení. Podnikatel může na živnostenském úřadě ve lhůtě stanovené zvláštními právními předpisy oznámit též změnu údajů uvedených v přihláškách nebo oznámeních a obsažených na tiskopise. Osoba může společně s ohlášením živnosti nebo žádostí o koncesi na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v přihlášce k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční a podání obsahující údaje požadované v oznámení o vstupu do paušálního režimu daně z příjmů. Podnikatel může na živnostenském úřadu učinit též podání obsahující údaje požadované v oznámení o změně registračních údajů vztahující se k registraci k dani z příjmů nebo k dani silniční.

Fyzická osoba připojí k ohlášení:

• doklad prokazující její odbornou způsobilost, popřípadě odbornou způsobilost odpovědného zástupce, pokud ji zákon vyžaduje;
• doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, do nichž umístila sídlo, liší-li se od jejího bydliště; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí;
• prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým zvláštní právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu;
• doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.

Právnická osoba připojí k ohlášení:

• doklad prokazující odbornou způsobilost odpovědného zástupce; je-li odpovědný zástupce občanem členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a) ŽZ; tyto doklady nesmí být starší než 3 měsíce;
• doklad o tom, že právnická osoba byla zřízena nebo založena, pokud zápis do obchodního nebo obdobného rejstříku nebyl ještě proveden, anebo doklad o tom, že právnická osoba je zapsána do příslušného rejstříku, s výjimkou obchodního nebo jiného veřejného rejstříku, pokud byl již zápis proveden; výpis z rejstříku nesmí být starší než 3 měsíce;
• doklad prokazující právní důvod pro užívání prostor, v nichž má právnická osoba na území České republiky sídlo, není-li ohlašovaná adresa sídla již zapsána v obchodním rejstříku nebo jiné evidenci, pokud je tento doklad stanoven zvláštním právním předpisem jako podmínka zápisu do této evidence; k doložení právního důvodu pro užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, kde jsou prostory umístěny, že s umístěním souhlasí;
• prohlášení odpovědného zástupce, že souhlasí s ustanovením do funkce; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen, neučinil-li odpovědný zástupce prohlášení osobně před živnostenským úřadem nebo nezaslal-li odpovědný zástupce prohlášení tomuto úřadu podepsané způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu;
• doklad o zaplacení správního poplatku podle zvláštního právního předpisu.

Ohlašovatel není povinen připojit k ohlášení doklady uvedené v odstavcích 1 a 2 § 46 ŽZ, pokud‘ dokládané skutečnosti jsou zjistitelné ze základních registrů nebo pokud si tyto skutečnosti může živnostenský úřad ověřit bezúplatně dálkovým přístupem z údajů katastru nemovitostí. Ohlašovatel dále není povinen připojit doklady podle odstavce 1 písm. a), b), d) a f) a odstavce 2 písm. a), b), d), f), g) a i) § 46 ŽZ vztahující se k osobě zapsané v živnostenském rejstříku, pokud tyto doklady byly již připojeny k některému z ohlášení, k některé žádosti o koncesi nebo k oznámení změny a pokud skutečnosti, které tyto doklady osvědčují, zůstaly beze změny; doklady uvedené v odstavci 1 písm. a) a b) a v odstavci 2 písm. a) a b) § 46 nesmí být starší než 3 měsíce.

Pokud je ohlášeno více živností současně nebo podáno současně více žádostí o koncesi, poplatek se vybírá jen jednou. Poplatek se vybere rovněž jen jednou, pokud je současně ohlášena živnost a podána žádost o koncesi. Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě. Předmětem poplatku není vydání prvního výpisu ze živnostenského rejstříku po provedení zápisu podnikatele do živnostenského rejstříku, změna podmínek provozování podnikatelské činnosti provedená správním úřadem z vlastního podnětu, schválení odpovědného zástupce, je-li provedeno současně s rozhodnutím o udělení koncese, změna oboru činnosti v rámci živnosti volné.

3.2.2 Živnostenské podnikání v odvětví stavebnictví – vázané živnosti

Odborná způsobilost pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je stanovena přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“ je vymezena shodně jako vybraná činnost ve výstavbě podle SZ. Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ úzce souvisí s vybranou činností „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“. Provádět stavbu (pro jiného) může jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Obsahové náplně vázaných živností stanoví příloha č. 2 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

3.2.2.1 Živnost „Projektová činnost ve výstavbě“

Obsahovou náplní této živnosti je zpracování plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí, projektové dokumentace podle SZ.

Projektová činnost ve výstavbě je podle § 158 zákona č. 183/2006 Sb. (SZ), ve znění pozdějších předpisů, vybranou činností ve výstavbě. Projektovou činností se rozumí zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí a projektové dokumentace podle odstavce 2 § 158 SZ.

Vybrané činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Projektant je fyzická osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb. AZ) k projektové činnosti ve výstavbě (§ 22 odst. 4 SZ).

Projektant odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány.

Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena.

Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) a terénních úprav podle § 15b odst. 1 vodního zákona může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odstavce 3 § 159 SZ.

3.2.2.2 Živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“

Obsahovou náplní této živnosti je provádění stavebních a montážních prací při novostavbách, změnách dokončených staveb (nástavby, přístavby, stavební úpravy), údržbě staveb a jejich odstraňování podle SZ, včetně vedení realizace staveb a jejich změn. Při provádění uvedených stavebních prací mohou být vykonány i činnosti související s realizací staveb, které jsou předmětem živností řemeslných, případně živnosti volné.

Podle příslušných ustanovení SZ může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, tzn. činností, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejímu výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., AZ, ve znění pozdějších předpisů).

Zhotovitel je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění.

Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů.

Na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ lze samostatně vykonávat činnost odborné vedení provádění stavby (stavbyvedoucí).

3.2.3 Živnostenské podnikání v odvětví stavebnictví – řemeslné živnosti

Živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č. 1 k živnostenskému zákonu:

• zpracování kamene;
• zámečnictví, nástrojářství;
• výroba instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení;
• truhlářství, podlahářství;
• zednictví;
• montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení;
• montáž, opravy a rekonstrukce chladicích zařízení a tepelných čerpadel;
• vodoinstalatérství, topenářství;
• montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny;
• montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny;
• montáž, opravy, revize a zkoušky zdvihacích zařízení;
• izolatérství;
• malířství, lakýrnictví, natěračství;
• pokrývačství, tesařství;
• klempířství a oprava karoserií;
• kamnářství;
• kominictví.

Odbornou způsobilost pro živnosti řemeslné stanoví § 21 a § 22 živnostenského zákona. Činnosti, které jsou obsahem uvedených řemeslných živností, lze vykonávat i v rámci živnostenského oprávnění k provozování vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Obsahovou náplň řemeslných živností stanoví příloha č.1 k nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

3.2.4 Živnostenské podnikání v dalších činnostech v odvětví stavebnictví

V odvětví stavebnictví lze dále vykonávat činnosti, které jsou obsahem živnosti volné. Živnost volná je živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování ŽZ nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti. K získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny všeobecné podmínky provozování živnosti podle § 6 odst. 1 živnostenského zákona. Živnost volná (předmět podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“) a obory činností, které náleží do živnosti volné (82. Výroba, obchod a služby jinde nezařazené), jsou uvedeny v příloze č. 4 k živnostenskému zákonu.

3.2.4.1 Činnost „45. Přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti“

Obsahovou náplní této činnosti je úprava terénu pro stavby a v okolí staveb a přípravné práce pro stavby, zejména zemní práce, terénní úpravy prováděné v souvislosti se stavební činností, výkopové práce, průzkumné vrtné práce sloužící k získání doplňujících údajů pro dokumentaci staveb, odvodňování staveniště, provádění technické rekultivace (využití skrývaných zemin, terénní úpravy pozemků, výsypek, odvalů včetně přípravy pozemků pro biologickou rekultivaci, úprava vodního režimu, meliorační opatření) a podobně. Činnosti spojené zejména s dokončováním, úpravou a obnovou staveb prováděné bez přímé vazby na vlastní stavební činnost, zejména tapetování, pokládání textilních podlahových krytin, montáž okenního a dveřního těsnění, markýz, rolet, žaluzií, protislunečních fólií, čištění fasád domů horkou párou, pískem, spárování panelů a další obdobné práce. Specializované stavební činnosti, zejména studnařské práce (čištění a dezinfekce studní, zřizování trubních, to je vrtaných studní v délce do 30 m, pokud nejde o hydrogeologický průzkum, vystrojování trubních studní, rekonstrukce povrchových studní, pramenních jímek z prefa výpustí, podchycování a odvádění pramenů trubkami, zachycování plošných průsaků vybetonováním a podobně), dlaždičské práce (zhotovování dlažeb pozemních komunikací a podobně), potrubářské práce, šamotářské práce, včetně provádění vyzdívek průmyslových pecí, vložkování komínů a jiná obdobná činnost. Provádění lešenářských prací (montáže a demontáže lešení a pracovních plošin). Činnosti spojené s prováděním drobných bouracích prací a úklidových prací na stavbách.

Obsahem činnosti nejsou zemní práce, které jsou hornickou činností nebo činností prováděnou hornickým způsobem, ani odstraňování staveb podle SZ. Obsahem činnosti dále nejsou zednické, stavebně-tesařské, pokrývačské, kamnářské, obkladačské, štukatérské, malířské, lakýrnické a natěračské práce, obkládání sádrokartonem a další práce, jež jsou předmětem řemeslných živností, ani kladení podlah vlysových, parketových, palubových, korkových, mozaikových, štěrkových a litých.

3.2.4.2 Činnost „60. Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“

Obsahovou náplní této činnosti jsou poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, strojírenství, hutnictví, energetice (např. činnost energetického specialisty), chemii, potravinářství, textilním a oděvním průmyslu a dalších průmyslových odvětvích, zemědělství a lesnictví, poradenské služby v oblasti finančních záležitostí (poskytování úvěrů, zhodnocení kapitálu a podobně), podnikatelských aktivit, organizačních a ekonomických otázek v obchodních záležitostech, při plánování, organizaci, kontrole, v oblasti řízení a podobně. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb. Posuzování vlivů připravovaných staveb, jejich změn a změn v jejich užívání, činností a technologií na životní prostředí, to znamená zpracování posudku dokumentace o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí. Posuzování zahrnuje zejména zjištění, popis a hodnocení předpokládaných přímých a nepřímých vlivů stavby, činnosti nebo technologie na klimatické poměry, ovzduší, povrchové a podzemní vody, půdu, horninové prostředí, způsob využívání krajiny, chráněná území, flóru, faunu, funkčnost a stabilitu ekosystémů, obyvatelstvo, využívání přírodních zdrojů, kulturní památky, životní prostředí v obcích a městech, porovnání navržených variant řešení a výběr nejvhodnější varianty, navržení opatření a podmínek, které vyloučí nebo sníží předpokládané nepříznivé vlivy, popřípadě zvýší pozitivní vlivy stavby, činnosti nebo technologie, hodnocení důsledků případného neprovedení stavby, činnosti nebo technologie. Zpracování odborných posudků v oblasti ochrany ovzduší a zpracování rozptylových studií. Poradenská činnost v oblasti společenských věd (sociologie, filozofie, historie, demografie, lingvistiky a podobně), v oblasti společenského vystupování, rozvoje osobnosti a udržování fyzické kondice, vizážistika, barvové poradenství, logopedie s výjimkou klinické logopedie a podobně.

Obsahem činnosti není vlastní realizace technických činností, projektování staveb, ani jejich provádění aj.

3.2.4.3 Činnost „62. Příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kresličské práce“

Obsahovou náplní činnosti je příprava a vypracování technických návrhů strojních a technologických zařízení pro různá odvětví hospodářství, zejména konstruktérská činnost ve strojírenství, vypracování technologických návrhů a projektů zařízení pro chemický, hutní, potravinářský průmysl a další odvětví průmyslu a pro zemědělskou výrobu, vypracování návrhů protipožárního vybavení provozů a rozvodů počítačových sítí. Zpracování grafických návrhů a grafických úprav textů, i na projekčních fóliích, náčrtků, návrhů, příprava digitálních vstupů, přenos digitalizovaných údajů z databáze na procesory a další grafické práce. Zhotovování technických výkresů, náčrtků a webových stránek. Písmomalířství.

Obsahem činnosti není projektová činnost ve výstavbě, projektování pozemkových úprav aj.

3.2.4.4 Činnost „70. Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“

Obsahovou náplní této činnosti jsou služby v oblasti administrativní správy, zejména sekretářské a podobné služby. Poskytování služeb při výkonu zadavatelských činností pro zadávání veřejných zakázek a další služby obdobné povahy. Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru, včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti.

Obsahem činnosti není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění.

Inženýrská činnost ve výstavbě je začleněna do oborů „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků“ a „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy“.

3.2.4.5 Technický dozor, stavební dozor, autorský dozor

Technický dozor (§ 152 odst. 4 SZ) stavebníka nad prováděním stavby je povinen zajistit stavebník u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel. Osoby vykonávající technický dozor stavebníka provádějí příslušné záznamy ve stavebních denících, spolupracují s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a provádějí další související činnosti.

Stavebním dozorem (§ 2 odst. 2 písm. d) SZ) se ve smyslu příslušných ustanovení SZ rozumí odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí vykonávaný osobou, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru, nebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb (svépomocí může stavebník sám pro sebe provádět stavby, terénní úpravy, zařízení a udržovací práce uvedené v § 103 a § 104 SZ; uvedené stavby lze provádět svépomocí, pokud stavebník zajistí stavební dozor, není-li pro takovou činnost sám odborně způsobilý; jde-li o stavbu pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou, je stavebník povinen zajistit odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím, které je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě). Osoba vykonávající stavební dozor (§ 153 odst. 3 a 4 SZ) odpovídá spolu se stavebníkem za soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací, za dodržení obecných požadavků na výstavbu, za bezbariérové užívání stavby a jiných technických předpisů a za dodržení rozhodnutí a jiných opatření vydaných k uskutečnění stavby; sleduje způsob a postup provádění stavby, zejména bezpečnost instalací a provozu technických zařízení na staveništi, vhodnost ukládání a použití stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí a vedení stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě; působí k odstranění závad při provádění stavby, a pokud se jí nepodaří takové závady v rámci vykonávání dozoru odstranit, oznámí je neprodleně stavebnímu úřadu. Činnost stavební dozor lze vykonávat na základě živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“.

Autorský dozor je prováděn zpravidla zpracovatelem projektové dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. V rámci autorského dozoru jsou zajišťovány zejména tyto činnosti:

• účast na odevzdání staveniště zhotoviteli stavby;
• dohled nad dodržováním dokumentace stavby s přihlédnutím k podmínkám stavebního povolení, s poskytováním vysvětlení potřebných pro plynulost výstavby;
• účast při výběru zařizovacích předmětů a materiálů pro povrchové úpravy;
• posuzování návrhů zhotovitelů na změny a odchylky v částech dokumentace zpracovávané zhotoviteli z hlediska dodržení technickoekonomických parametrů stavby, případně dalších údajů;
• vyjádření k požadavkům na větší množství výrobků a výkonů oproti projektové dokumentaci;
• sledování postupu výstavby z technického hlediska;
• účast na odevzdání a převzetí stavby nebo její části, včetně komplexního vyzkoušení.

Případné projektové práce nejsou součástí autorského dozoru.

Pokud projektovou dokumentaci pro stavbu financovanou z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, zpracovala osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu (tj. podle zákona č. 360/1992 Sb. AZ), zajistí stavebník autorský dozor projektanta, popřípadě hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Osoby vykonávající stavební dozor a osoby vykonávající technický dozor stavebníka a autorský dozor, jsou-li takové dozory zřízeny, jsou oprávněny provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, který je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí stavebník.

Autorizovaný inženýr a autorizovaný technik jsou podle zákona č. 360/1992 Sb. (AZ), ve znění pozdějších předpisů, mimo jiné oprávněni provádět autorský nebo technický dozor nad realizací stavby v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou jim byla udělena autorizace.

3.2.5 Odpovědný zástupce

Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, kterému odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a je k němu ve smluvním vztahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než čtyři podnikatele. Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 6 a § 7 ŽZ.

Osoba, které byl uložen zákaz činnosti, nemůže být po dobu trvání tohoto zákazu odpovědným zástupcem pro živnost, do jejíž obsahové náplně tato činnost spadá. Odpovědným zástupcem pro stejnou živnost nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 nebo 3, a to po dobu 1 roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti podle § 7 ŽZ.

Odpovědného zástupce je povinen ustanovit podnikatel, který je právnickou osobou, pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti (§ 7). Do funkce odpovědného zástupce ustanoví česká právnická osoba osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.

Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací i ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala. Oznámí-li ukončení výkonu funkce sám odpovědný zástupce, musí současně prokázat, že o ukončení výkonu své funkce informoval předem písemně podnikatele. Nelze-li určit den ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podle oznámení podnikatele, končí výkon funkce odpovědného zástupce dnem doručení oznámení odpovědného zástupce živnostenskému úřadu. Uvedl-li odpovědný zástupce ve svém oznámení jako den ukončení výkonu své funkce den pozdější, končí výkon jeho funkce tímto dnem. Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované ŽZ. Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li provozování živnosti pozastaveno, nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 11 ŽZ).

Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to ŽZ.

Pokud podnikatelem ustanovený odpovědný zástupce přestal vykonávat funkci nebo přestal splňovat zákonem stanovené požadavky, může podnikatel provozovat živnost bez odpovědného zástupce jen v případě, že tak stanoví jiný právní předpis, a za podmínek jím stanovených.

3.2.6 Zánik živnostenského oprávnění

Živnostenské oprávnění zaniká mimo jiné zánikem právnické osoby, nejde-li o případy podle § 14 živnostenského zákona, uplynutím doby, pokud bylo živnostenské oprávnění omezeno na dobu určitou, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutím živnostenského úřadu o zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel již nesplňuje podmínky způsobilosti k právním úkonům a bezúhonnosti, nastanou překážky podle § 8 živnostenského zákona, nejedná-li se o překážku podle § 8 odst. 5 u živnosti volné, nebo podnikatel o to požádá, nebo podnikatel neprokáže právní důvod užívání prostor podle § 31 odst. 2. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit nebo v odpovídajícím rozsahu provozování živnosti pozastavit, jestliže podnikatel závažným způsobem porušil nebo porušuje podmínky stanovené rozhodnutím o udělení koncese, ŽZ nebo zvláštními právními předpisy. Živnostenský úřad může živnostenské oprávnění zrušit též na návrh příslušné správy sociálního zabezpečení, jestliže podnikatel neplní závazky vůči státu. Živnostenský úřad může zrušit podnikateli živnostenské oprávnění, jestliže podnikatel neprovozuje živnost po dobu delší než 4 roky; to neplatí, pokud podnikatel oznámil přerušení provozování živnosti podle § 31 odst. 11. Živnostenský úřad zruší živnostenské oprávnění na žádost podnikatele ke dni, který mu podnikatel oznámí, nejdříve však ke dni doručení žádosti. Není-li datum zrušení podnikatelem uvedeno, je živnostenské oprávnění zrušeno ke dni nabytí právní moci rozhodnutí živnostenského úřadu. V rozhodnutí o pozastavení provozování živnosti živnostenský úřad stanoví dobu, po kterou nelze živnost provozovat. Doba pozastavení provozování živnosti nesmí být delší než 1 rok.

3.2.7 Podnikání osob ze zemí Evropské unie

Občan členského státu Evropské unie, který je na území členského státu Evropské unie oprávněn provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění. Právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právem členského státu Evropské unie a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti v některém z členských států Evropské unie a je na území členského státu Evropské unie oprávněna provozovat podnikatelskou činnost, může na území České republiky dočasně poskytovat služby v rozsahu svého podnikatelského oprávnění.

Pro účely živnostenského zákona se považuje za občana členského státu Evropské unie i občan jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, občan Švýcarské konfederace a, osoba, která má na území České republiky povolen trvalý pobyt, a její rodinný příslušník, občan třetí země, kterému bylo na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, občan třetí země, kterému byl na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu, studia, stáže nebo dobrovolnické služby v Evropské dobrovolné službě, občan třetí země, který je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a který spolupracuje s příslušnými orgány, byl-li mu na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie povolen pobyt za tímto účelem, držitel modré karty Evropské unie. Za právnickou osobu se sídlem na území členského státu Evropské unie se pro účely živnostenského zákona považuje právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a která má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území členského státu Evropské unie, nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru, a právnická osoba, jejíž vnitřní poměry se řídí právním řádem Švýcarské konfederace a má sídlo, ústřední správu nebo hlavní místo své podnikatelské činnosti na území Švýcarské konfederace.

3.3 AUTORIZOVANÁ OSOBA JAKO ZAMĚSTNANEC

Práva a povinnosti zaměstnance upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnanec, který odpovídá za škodu, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené nedbalostí nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu.

3.3.1 Projektová činnost ve výstavbě – projektant

Autorizovaná osoba zaměstnaná ve firmě, která je držitelem živnostenského oprávnění pro vázanou živnost „Projektová činnost ve výstavbě“, vykonává v pracovním poměru obvykle vybranou činnost ve výstavbě v rámci svého oboru autorizace. Působnost AO při projektování je uvedena v kap. 2.

Projektant, vykonávající projektovou činnost ve výstavbě, která je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, jako svobodné povolání, podnikatel či jako zaměstnanec, odpovídá za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány. Projektant odpovídá za správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle této dokumentace, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Statické, popřípadě jiné výpočty musí být vypracovány tak, aby byly kontrolovatelné. Není-li projektant způsobilý některou část projektové dokumentace zpracovat sám, je povinen k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci, která odpovídá za jí zpracovaný návrh. Odpovědnost projektanta za projektovou dokumentaci stavby jako celku tím není dotčena. Dokumentaci ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ může kromě projektanta zpracovat též osoba, která má vysokoškolské vzdělání stavebního nebo architektonického směru anebo střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a alespoň 3 roky praxe v projektování staveb. Na tuto osobu se přiměřeně vztahuje ustanovení odst. 2 § 159 SZ.

3.3.2 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny – stavbyvedoucí

Činnost „odborné vedení provádění stavby nebo její změny“ je podle § 158 SZ vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., AZ); tuto činnost může vykonávat pouze autorizovaný inženýr nebo autorizovaný technik/stavitel v oboru, pro který mu byla udělena autorizace.

Osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (stavbyvedoucí), je povinna řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. V případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby je povinna zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

Stavbyvedoucí je dále povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby, vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby, spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Stavbyvedoucí je oprávněn provádět záznamy do stavebního deníku nebo jednoduchého záznamu o stavbě, který je povinen vést zhotovitel stavby, popřípadě stavebník u stavby prováděné svépomocí.

3.4 AUTORIZOVANÁ OSOBA JAKO SPOLEČNÍK OBCHODNÍ SPOLEČNOSTI

Zákon č. 360/1992 Sb., (AZ) ve znění pozdějších předpisů, umožňuje AO vykonávat povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání nebo společností s ručením omezeným zřízeným za účelem výkonu povolání (§ 15b a § 15c AZ).

3.4.1 Veřejná obchodní společnost založená za účelem výkonu povolání

Vykonávají-li AO povolání jako společníci veřejné obchodní společnosti, musí být společníky pouze AO. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet.

Veřejná obchodní společnost je upravena § 95 až § 117 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů. Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech vyhlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující. Kdo tento zákaz poruší, nestane se společníkem, i když společnost vznikne. Z ustanovení § 15b AZ vyplývá, že společníkem veřejné obchodní společnosti založené za účelem výkonu povolání nemůže být právnická osoba, jak to umožňuje § 95 odst. 2 zákona o obchodních korporacích.

3.4.2 Společnosti s ručením omezeným zřízené za účelem výkonu povolání

Vykonávají-li AO povolání jako společníci společnosti s ručením omezeným, zřízené za účelem výkonu povolání podle AZ, musí být v takové společnosti většinově zastoupeny AO mezi společníky i mezi jednateli; má-li daná společnost jediného společníka nebo jednatele, může jím být pouze autorizovaná osoba. Autorizované osoby, které jsou společníky společnosti, vykonávají povolání jménem společnosti a na její účet; ustanovení AZ o odpovědnosti AO za výkon povolání nejsou tímto ustanovením dotčena.

Společnosti s ručením omezeným jsou upraveny § 132 až § 242 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů.

Podle § 11 odst. 4 písm. b) živnostenského zákona je podnikatel, který je právnickou osobou, povinen ustanovit odpovědného zástupce, a to pro živnosti vyžadující splnění zvláštních podmínek provozování živnosti. Do funkce odpovědného zástupce česká právnická osoba ustanoví osobu, která je členem jejího statutárního orgánu a která splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Zahraniční právnická osoba ustanoví do funkce odpovědného zástupce vedoucího odštěpného závodu umístěného na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob. Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen kontrolního orgánu této právnické osoby.

Pro vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“ a „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“ je podmínkou jejich provozování splnění příslušné odborné způsobilosti stanovené přílohou č. 2 k živnostenskému zákonu. Odborná způsobilost spočívá buď v autorizaci nebo zápisu do seznamu registrovaných osob podle AZ, nebo v různém stupni vzdělání zaměřeném na stavebnictví nebo architekturu spolu s příslušnou praxí. Ustanovení živnostenského zákona nevylučují, aby odpovědným zástupcem byla osoba, která není členem statutárního orgánu. Úprava směřuje k tomu, aby odpovědní zástupci byli vybíráni přednostně z okruhu osob, které jsou členy statutárního orgánu. Odpovědný zástupce může zároveň odbornou způsobilost doložit i jinými doklady, než je osvědčení o autorizaci.

4 PODMÍNKY ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY

4.1 ZÍSKÁNÍ AUTORIZACE

• Autorizační zákon stanoví v § 7 odst. 1 podmínky pro udělení autorizace. Žadatel:
  • a) je občanem České republiky, nebo
  • b) je státním příslušníkem členského státu Evropské unie, jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace (dále jen „členský stát“) nebo jeho rodinným příslušníkem ^3a), nebo je státním příslušníkem jiného než členského, pokud mu
    • 1. v České republice nebo jiném členském státě bylo přiznáno právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství ^3b),
    • 2. v České republice byl povolen pobyt za účelem vědeckého výzkumu ^3c),
    • 3. byl v České republice udělen azyl nebo doplňková ochrana, nebo je rodinným příslušníkem osoby uvedené v bodě 1 nebo 2, pokud mu byl na území České republiky povolen dlouhodobý pobyt ^3d), nebo udělen azyl nebo doplňková ochrana za účelem sloučení rodiny ^3e),
    • 4. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby ^3f),
    • 5. v České republice nebo jiném členském státě byl povolen pobyt, protože je obětí obchodování s lidmi nebo obdržel pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a spolupracuje s příslušnými orgány ^3g), a
  • c) je plně způsobilý k právním úkonům,
  • d) je bezúhonný,
  • e) získal požadované vzdělání,
  • f) vykonal odbornou praxi v potřebné délce,
  • g) úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti,
  • h) složil předepsaný slib.

^3a) Článek 23 a 24 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
^3b) Článek 11 odst. 1 písm. a) a c) a článek 21 odst. 1 směrnice Rady 2003/109/ES ze dne 25. listopadu 2003 o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty.
^3c) Článek 12 písm. a) směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu.
^3d) Článek 14 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny.
^3e) Článek 26 odst. 1 a 3 a článek 27 odst. 3 směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany.
^3f) Článek 17 odst. 1 směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby.
^3g) Článek 11 odst. 1 směrnice Rady 2004/81/ES ze dne 29. dubna 2004 o povolení k pobytu vydávaném státním příslušníkům třetích zemí, kteří jsou oběťmi obchodování s lidmi nebo obdrželi pomoc k nedovolenému přistěhovalectví a kteří spolupracují s příslušnými orgány.
^3h) § 44 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).

Způsob prokazování podmínek a další podrobnosti jsou upraveny Autorizačním řádem ČKAIT. Případné výjimky v rámci svého oprávnění uděluje Autorizační rada ČKAIT.

Autorizace se uděluje ke dni složení předepsaného slibu. Současně AO obdrží osvědčení o autorizaci a autorizační razítko s malým státním znakem České republiky, jménem AO a číslem, pod nímž je zapsána v seznamu AO vedeném Komorou s vyznačeným oborem, popř. specializací její autorizace. K tomuto datu je AO zapsána do seznamu autorizovaných osob a ve smyslu § 23 odst. 2 AZ se stává řádným členem Komory.

Požadované vzdělání stanoví AZ v § 8 odst. 2. Podrobnosti jsou uvedeny v kap. 2.2.2. Délka odborné praxe je stanovena v § 8 AZ. Konkrétní podmínky jsou uvedeny v kap. 2.2.3. Občané ostatních členských států Evropské unie se řídí ustanoveními kap. 5 Výkon činnosti v rámci Evropské unie.

4.2 ROZŠÍŘENÍ AUTORIZACE

Autorizovaná osoba má možnost rozšířit svou autorizaci i na další obory či specializace, jestliže prokáže požadované vzdělání a požadovanou praxi v oboru. V případě odlišného vzdělání, než je požadovaný obor autorizace, žádá AO o uznání výjimky ze vzdělání (kap. 2.2.2). Odbornou praxi prokazuje v rozsahu požadovaném pro získání autorizace. Ostatní doklady předané v původní žádosti se již nepřikládají.

4.3 POUŽÍVÁNÍ OZNAČENÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

Autorizovaná osoba je oprávněna používat označení „autorizovaný inženýr“, „autorizovaný technik“ a „autorizovaný stavitel“, případně zkrácené označení „aut. ing.“, „aut. tech.“, „aut. stav.“, a to ve spojení s označením oboru, či specializace, pro kterou jí byla autorizace udělena. Označení bude uváděno za jménem nositele, oddělené čárkou. Uvedené označení je chráněno AZ a nesmí být použito žádnými jinými osobami, a to ani ve spojení s dalšími slovy.

Autorizační razítko, jako součást označení AO, smí být použito pouze v dokumentech stanovených v Pravidlech pro používání razítka při výkonu povolání autorizovaného inženýra a autorizovaného technika (příloha 6.1).

Logo ČKAIT mohou využívat pouze kanceláře a orgány Komory.

4.4 POUŽÍVÁNÍ RAZÍTKA PŘI VÝKONU POVOLÁNÍ AUTORIZOVANÉHO INŽENÝRA A AUTORIZOVANÉHO TECHNIKA A VEDENÍ DENÍKU AUTORIZOVANÉ OSOBY

Aktuální pravidla pro použití elektronického razítka AO a informace k deníku AO i elektronickému deníku AO jsou uveřejněna na webu ČKAIT.

4.5 DISCIPLINÁRNÍ ODPOVĚDNOST AUTORIZOVANÉ OSOBY

Podle AZ se autorizací rozumí oprávnění fyzických osob k výkonu odborných činností ve výstavbě. Autorizovaná osoba odpovídá za odbornou úroveň výkonu vybraných činností ve výstavbě a dalších odborných činností, pro které jí byla udělena autorizace. Při výkonu své činnosti je AO osoba povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i předpisů vydaných Komorou.

Autorizační zákon ukládá AO řadu povinností uvedených v § 12 a následujících, které jsou dále upřesněny v Profesním a etickém řádu ČKAIT. Disciplinární odpovědnost AO, podle § 12 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje nejen činnosti vybrané, ale i „ostatní odborné činnosti“, ve smyslu § 18 a § 19 tohoto zákona. Z tohoto hlediska není tedy rozhodující ani forma výkonu činnosti, ani použití či absence autorizačního razítka v rámci výkonu činnosti.

Autorizační zákon umožňuje vést proti AO při porušení stanovených povinností disciplinární řízení před Stavovským soudem ČKAIT. Návrh na disciplinární řízení, který musí být skutkově vymezen ve vztahu k AZ nebo Profesnímu a etickému řádu ČKAIT, podává Dozorčí rada ČKAIT. Stavovský soud ČKAIT uloží podle § 20 odst. 1 AZ v případě porušení povinností AO některé z disciplinárních opatření:

• a) písemnou důtku;
• b) pokutu až do výše 50 000 Kč;
• c) pozastavení autorizace na dobu nejvýše 3 let;
• d) odejmutí autorizace.

Proti rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření se může AO odvolat prostřednictvím Stavovského soudu ČKAIT. O odvolání rozhoduje s konečnou platností představenstvo Komory. Bližší podrobnosti jsou uvedeny v § 20, § 21 a § 22 AZ, v Profesním a etickém řádu ČKAIT a v Disciplinárním a smírčím řádu ČKAIT.

4.6 ZÁNIK, ODEJMUTÍ A POZASTAVENÍ AUTORIZACE

Dnem pozastavení či ukončení autorizace přestává být fyzická osoba osobou autorizovanou. Současně přestává být členem ČKAIT a není oprávněna používat autorizační razítko, které může odevzdat do příslušné oblastní kanceláře.

O zrušení či pozastavení autorizace na vlastní žádost požádá AO Komoru písemně. O pozastavení nebo zániku autorizace informuje Komora prostřednictvím veřejného seznamu AO, vedeného na www.ckait.cz.

Osoba s pozastavenou autorizací může, jakmile pominuly důvody pozastavení, požádat písemně o obnovení autorizace. Aby žádosti bylo vyhověno, musí AO vyrovnat dlužné částky vůči ČKAIT. Jestliže osoba s pozastavenou autorizací po dobu delší než 5 let nevykonává činnost, pro kterou jí byla autorizace udělena, může Komora požadovat ověření její odborné způsobilosti přezkoušením.

Autorizované osobě může být pozastavena či odňata autorizace v důsledku disciplinárního opatření uděleného Stavovským soudem ČKAIT. V tomto případě je AO povinna odevzdat autorizační razítko, příp. splnit další povinnosti uvedené v rozhodnutí. Kancelář ČKAIT oznámí AO ukončení lhůty pozastavení autorizace a obnovení členství v Komoře.

4.7 ČLENSTVÍ V ČESKÉ KOMOŘE AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ

Povinnost členství AO v Komoře je dána § 23 odst. 2 AZ. Členství v Komoře vzniká automaticky poté, kdy fyzické osobě byla udělena autorizace, nebo usazená osoba byla registrována a zapsána Komorou do seznamu AO, zveřejněném na www.ckait.cz. Tyto osoby se sdružují v České komoře autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě jako řádní členové. Pokud AO zanikne autorizace, zaniklo jí i členství v Komoře. Pokud Komora AO odejmula autorizaci, není splněna zákonná podmínka § 23 odst. 2, a tím jí skončilo členství v Komoře. Jestliže Komora AO pozastavila autorizaci, bylo jí pozastaveno i členství. Autorizovaná a usazená osoba je povinna dbát platných obecně závazných právních předpisů, jakož i řádů a předpisů vydaných Komorou (§ 12 odst. 3 a 5 AZ). Podrobnosti o právech a povinnostech AO Profesní a etický řád ČKAIT vydaný podle § 30 odst. 1 AZ, který v § 6 uvádí:

• Vůči Komoře je člen Komory zejména povinen:Vůči Komoře je člen Komory zejména povinen:
  • a) do posledního dne měsíce března běžného roku uhradit na účet Komory členský příspěvek ve výši stanovené shromážděním delegátů Komory;
  • b) do 15 dnů oznámit oblastní kanceláři Komory, u které je evidován, všechny změny, mající vliv na výkon vybraných činností nebo vedení zákonem určené evidence, např. změnu adresy, změnu kontaktní adresy, změnu způsobu výkonu činnosti, ukončení aktivní činnosti, případně informaci o zahájení trestního řízení proti němu samému;
  • c) na výzvu disciplinárních orgánů Komory předložit ve stanoveném termínu a na stanoveném místě ke kontrole svůj deník autorizované osoby;
  • d) předložit disciplinárním orgánům Komory činným v disciplinárním šetření a disciplinárním řízení, tedy dozorčí radě Komory, stavovskému soudu Komory a představenstvu Komory veškeré vyžádané podklady, jejichž obsah považují tyto orgány za významný pro zjištění skutkové podstaty věci a zajištění spravedlivého rozhodnutí o disciplinárním provinění;
  • e) dostavit se na písemné vyzvání disciplinárních orgánů Komory k jednání v určený čas a na určené místo;
  • f) plně respektovat pravomocné rozhodnutí o uložení disciplinárního opatření,

Nesplnění těchto povinností má za následek disciplinární řízení.

Autorizovaná a usazená osoba má všechna práva a všechny povinnosti, které se vztahují na člena ČKAIT.

Zákon nepřipouští, aby fyzická osoba, která nemá statut autorizované či usazené osoby, byla řádným členem Komory. Vznik řádného členství v Komoře je vázán jen na udělení autorizace či registraci, nikoli naopak.

4.8 POJIŠTĚNÍ AUTORIZOVANÉ OSOBY

Autorizační zákon v § 16 ukládá autorizované osobě povinnost uzavřít pojištění z odpovědnosti za škody způsobené výkonem činnosti. Pro naplnění této povinnosti zajistila Komora pojištění všem řádným členům, s limitem pojistného plnění ve výši 250 000 Kč ročně při spoluúčasti 10 000 Kč. Spoluúčast se sníží na 5 000 Kč v případě, že AO prokáže stanoveným způsobem účast na celoživotním vzdělávání. Limit pojistného plnění ve výši 250 000 Kč může AO uplatnit jako svou spoluúčast při sjednání pojištění s vyšším limitem pojistného plnění. Pojištění profesní odpovědnosti zabezpečuje též pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli do výše 4,5násobku měsíčního platu stanoveného § 257 odst. 2 zákoníku práce. Pojištění se vztahuje na činnosti označené a zapsané stanoveným způsobem v deníku AO, nebo činnosti související s oprávněním uvedeným v ustanoveních § 18 a § 19 AZ. Pojistné je součástí ročního členského příspěvku. Podrobnosti jsou uvedeny v informacích o pojištění, jejichž text je uveden na webových stránkách ČKAIT.

Hlášení pojistné události

Na základě smlouvy o zprostředkování zastupuje ČKAIT i jednotlivé AO zplnomocněný makléř, který je oprávněn zastupovat AO ve škodných případech v jednání s pojišťovnou, řešit za ně jejich pojistné události a poskytovat jim veškerou součinnost, poradenskou a konzultační službu. Vznik škodní události je nutno ohlásit prostřednictvím zplnomocněného makléře:

GrECo International s.r.o.
Ing. Petra Bartoníčková
GrECo International s.r.o. Veveří 111, 616 00 Brno
Gsm:+420 728 130 266
p.bartonickova@greco.services

Mgr. Jakub Doležel
GrECo International s.r.o. Veveří 111, 616 00 Brno
Gsm:+420 725 321 530
j.dolezel@greco.services

5 VÝKON ČINNOSTI V RÁMCI EVROPSKÉ UNIE

5.1 OPRÁVNĚNÍ K VÝKONU VYBRANÝCH ČINNOSTÍ OBČANY EVROPSKÉ UNIE V ČR

Základním předpisem upravujícím přístup odborně kvalifikovaných občanů členských států Evropské unie, smluvních států Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace k výkonu povolání na území těchto států je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 6. července 2005, aktualizovaná 20. listopadu 2013 jako Směrnice EP a Rady 2013/55/EU o uznávání odborných kvalifikací (podle čl. 39, 43 a 49 Smlouvy o založení Evropského společenství). Tato Směrnice je interpretována v národních právních řádech smluvních států v různém stupni závaznosti v závislosti na tom, zda je nebo není dané povolání v tom kterém státě regulované. V právním řádu České republiky jsou příslušná ustanovení Směrnice zakotvena v zákoně č. 18/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace).

Vzhledem k tomu, že odborné činnosti (projektová činnost a ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby) ve smyslu stavebního zákona jsou v České republice činnostmi regulovanými, byly zásady tohoto zákona implementovány do samostatné části 6 AZ, který přisuzuje ČKAIT kompetence k uznávání odborné kvalifikace a registraci občanů členských států EU, kteří hodlají v ČR vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě.

5.2 OBČANÉ ČLENSKÝCH STÁTŮ EU V ČESKÉ REPUBLICE

Vybrané činnosti ve výstavbě lze vykonávat v případě, že uchazeč hodlá v ČR působit soustavně, nebo na území České republiky má podnik nebo organizační složku jako osoba usazená, v případě, že se jedná o činnosti dočasné nebo příležitostné, jako osoba hostující. V obou případech posuzuje ČKAIT kompetenci uchazečů na základě jimi předložených dokladů a rozhoduje o uznání jejich kvalifikace pro statut osoby usazené, či osoby hostující.

Uchazeči předkládají ČKAIT žádosti o uznání odborné kvalifikace pro statut osoby usazené nebo oznámení o výkonu vybrané činnosti pro statut osoby hostující na předepsaných formulářích doplněných doklady podle seznamu uvedeného v těchto formulářích a ČKAIT o nich rozhoduje v souladu s AZ a dalšími předpisy.

Poznámka:
Směrnice ČKAIT pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující (uvedeno na www.ckait.cz, také v příloze 6.6).

V případě uznání odborné kvalifikace se stává osoba usazená řádným členem ČKAIT se všemi právy a povinnostmi, osoba hostující po registraci sice není členem ČKAIT, ale předpokládá se, že bude dodržovat ustanovení jejího Profesního a etického řádu ČKAIT, Disciplinárního a smírčího řádu ČKAIT a Soutěžního řádu ČKAIT.

5.3 OBČANÉ ČR V ČLENSKÝCH ZEMÍCH EU

Podmínky přístupu českých autorizovaných inženýrů a techniků k výkonu odborné činnosti v členských státech EU se vzájemně velmi liší. Ve státech, kde jsou vybrané činnosti ve výstavbě regulovanými profesemi, rozhodují o přístupu našich AO na místní stavební trh státní či pověřené profesní instituce jejichž adresy a příslušné informace o uznávacích procesech lze získat na stránkách Evropské komise. Přístup do oboru ve státech neregulujících se řídí v zásadě obecnými zákony a předpisy o vstupu do podnikání s případnými doplňujícími požadavky na garance či doporučení odborných institucí.

ČKAIT svým členům, kteří hodlají vykonávat stavební profesi ve státech EU, na požádání vydává potvrzení o oboru a specializaci, pro které jsou v ČR autorizováni, a o kontinuitě výkonu vybrané činnosti v ČR, což může být významným dokladem pro uznání v hostitelském státě. ČKAIT na svých webových stránkách rovněž umístila informace o podmínkách a postupu uznávání odborné kvalifikace v některých zemích EU.

6 PŘÍLOHY

PŘÍLOHA 6.1

Pravidla pro používání razítka

PŘÍLOHA 6.2

Společné stanovisko MMR ČR a ČKAIT k rozsahu oprávnění autorizovaného technika

PŘÍLOHA 6.3

Stanovisko MMR

(Stanovisko odboru stavebního řádu č. j. 11950/01-32/K-263/01 ze dne 25.06.2001)

Rozsah oprávnění autorizovaného stavitele

K Vaší žádosti o stanovisko k rozsahu působnosti autorizované osoby používající označení „autorizovaný stavitel“, jak to umožňuje § 13 odst. 1 zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, resp. k tomu, zda autorizovaný stavitel je oprávněn k výkonu projektové činnosti (stejně jako autorizovaný technik nebo autorizovaný inženýr) v oboru, ve kterém mu byla udělena autorizace, sdělujeme:

V § 13 odst. 1 uvedeného zákona se stanoví, že autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb, může používat označení „autorizovaný stavitel“. Z toho lze logicky vyvodit, že i když je autorizovaný inženýr nebo technik činný v oblasti realizace staveb, označení „autorizovaný stavitel“ používat nemusí, neprojeví-li o to výslovně zájem. Ze žádného ustanovení citovaného zákona nevyplývá, že volba označení „autorizovaný stavitel“ jakkoli omezuje rozsah oprávnění autorizovaného inženýra a autorizovaného technika (§ 18 a § 19 citovaného zákona).

PŘÍLOHA 6.4

Stanovisko ke způsobu prokazování oprávněností ke zpracování dokumentace předkládané k územnímu a stavebnímu řízení

PŘÍLOHA 6.5

Stanovisko MMR k dotazu ve věci projektování oprav mostů

PŘÍLOHA 6.6

Směrnice pro uznávání odborné kvalifikace osoby usazené, resp. pro ověření odborné kvalifikace osoby hostující

Stav: kontrola 2022, vydání 2017

Pomůcka zpracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Anotace:
Pomůcka se zaměřuje na smluvní agendu a související úkony v oblasti přípravy a provádění staveb. Popisuje postupy při uzavírání smluvních vztahů se zaměřením zejména na působení autorizovaných osob v tomto procesu. Je však využitelná i pro subjekty, které v investiční výstavbě nevykonávají činnosti upravené autorizačním zákonem. Obsahuje vzory smluv.

Upozornění k textu

Obsah:

ÚVOD

Pomůcka vychází ze základního právního předpisu na úseku závazkových vztahů, tj. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále zejména ze zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ), zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále ZZVZ) a z hlediska vybraných činností ve výstavbě (§ 158 SZ) ze zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále AZ). Zaměřuje se na postupy, týkající se smluvní agendy ve fázi přípravy staveb, tj. zejména projektových zakázek a s nimi související obstaravatelské (inženýrské) činnosti, a ve fázi provádění staveb (ve vztahu mezi zhotovitelem stavby a objednatelem – stavebníkem). Neřeší vztahy mezi zhotovitelem stavby a jeho podzhotoviteli, nebo dodavateli materiálů, výrobků a služeb.

Zapojení do přípravy smluvních vztahů a jejich následné realizace je nezbytnou součástí činnosti autorizovaných osob při jejich uplatnění na trhu v soutěži s ostatními. Zde realizují své odborné schopnosti v odpovídajícím ekonomickém a obchodně právním prostředí, a to v pozici přiměřené právnímu vztahu a formě, na jejímž základě svou činnost vykonávají (ať již v postavení podnikatelů, vlastníků či spoluvlastníků obchodních společností či osob samostatně výdělečně činných na základě živnostenského listu, výkonu svobodného povolání nebo v postavení zaměstnance). Příslušné činnosti, postupy a vzory dokumentů jsou popsány zejména s uvedením potřebné míry odpovědnosti autorizovaných osob vůči společnosti a zákazníkovi podle platných právních předpisů, smluvních ujednání, obchodních zvyklostí i Profesního a etického řádu ČKAIT, jakož i z hlediska splnění jejich úlohy při zpracování příslušné dokumentace, resp. při provádění staveb. Postupy při přípravě a uzavírání smluvních vztahů nejsou vázány na výši honoráře, neboť jejich kvalitní zvládnutí je nezbytně nutné pro obchodně ekonomickou úspěšnost autorizované osoby v tržním prostředí investiční výstavby. Ocenění nákladů těchto činností je součástí obchodní přípravy zakázky; jejich objektivně nutná výše musí být zahrnuta do ceny díla.

Cílem pomůcky není (ani nemůže být) postižení problematiky smluvních vztahů při přípravě a provádění staveb v plné šíři. Předmětná oblast je totiž značně obsáhlá a do značné míry závisí na příslušných obchodních a technických podmínkách konkrétní zakázky (a částečně i na postavení smluvních partnerů na trhu stavebních zakázek příslušného oboru). Účelem je proto především stanovit základní postupy a přenést zkušenosti a poznatky praxe především pro běžnou úroveň výkonu činnosti autorizovaných osob, a zároveň upozornit na právní a etické limity výkonu profese v této oblasti. Je využitelná i pro odbornou činnost dalších osob působících v procesu výstavby.

Informační zdroje

Činnost autorizovaných osob je upravována soustavou vnitřních předpisů ČKAIT. Uspořádaná a vnitřně provázaná soustava informací potřebných pro výkon činnosti autorizovaných osob je uvedena v metodické pomůcce MP 0. Aktuální přehled právních předpisů ve stavebnictví je uveden v pomůcce A 3.4 a přehled norem vztahujících se ke stavebnictví v pomůcce A.5.

MP ČKAIT týkající se smluvních vztahů v přípravě a provádění staveb

1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

V textu publikace jsou pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů při provádění výstavby v ČR na jeho prvním stupni, tedy ve vztahu mezi objednatelem stavby (investorem, stavebníkem) a jeho smluvním partnerem – zhotovitelem (nebo zhotoviteli) stavby (stavebním podnikatelem) nebo zhotovitelem dokumentace stavby (projektantem). Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant – pojem je používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby (§ 22 odst. 4 SZ) vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby, bez ohledu na konkrétní postavení v podniku (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní společnosti. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou (podnikatelé zapsaní do obchodního rejstříku) nebo pod svým jménem.

Stavebník – pojem je použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením pojem objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, používá též pojem zadavatel stavby. Pojem zadavatel je rovněž užíván v případě zadávání veřejných zakázek ve smyslu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. V uzavřené obchodní smlouvě s vybraným dodavatelem je pak zadavatel jako smluvní partner označován již běžným pojmem podle občanského zákoníku (objednatel).

Zhotovitel stavby – jde o stavebního podnikatele – společnost či fyzickou osobu podnikající v živnosti „Provádění staveb, jejich údržba a odstraňování“ ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při jejím provádění zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím.

Ve smluvních vztazích je (v případě uzavření smlouvy o dílo) označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Poddodavatel (subdodavatel, podzhotovitel) – je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Podnik – pro účely pojmosloví této pomůcky je využíváno pro zjednodušení slovní spojení podnik, které však nelze zaměňovat s pojmem obchodní závod podle § 502 NOZ (dříve „podnik“ podle § 5 již neplatného ObchZ). Podnikem rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr). Pokud se dále v textu hovoří o statutárním orgánu podniku, rozumí se jím v případě OSVČ a svobodného povolání sama tato autorizovaná osoba.

Stavbyvedoucí – osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ – autorizaci (§ 134 odst. 2 SZ). Jedná se o vybranou činnost ve výstavbě (§ 158 odst. 1 SZ). Stavbyvedoucí je obvykle zaměstnancem zhotovitele stavby (nejedná-li se o případy uvedené v § 160 odst. 4 SZ, kdy může být ve smluvním vztahu se stavebníkem).

Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby (projektanta) – autora díla – nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 SZ je stavebník autorský dozor nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (pokud ji zpracovala autorizovaná osoba) povinen zajistit;
• dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ technický dozor povinen zajistit;
• dozor stavební je odborný dozor nad prováděním stavby, nevyžadující stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 SZ nebo stavby ohlašované stavebnímu úřadu ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí – § 2 odst. 2 písm. d) a § 160 odst. 4 SZ.

Pracovník – pojem je používán pro zjednodušení jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k podniku tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, osoba postavená na roveň zaměstnanci (např. statutární orgán), poddodavatel v obchodně právním vztahu (obchodní společnost, svobodné povolání, OSVČ atd.)).

Stavba – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby.

Staveniště – místo, na kterém se provádí stavba nebo udržovací práce. Zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, popř. (v rozsahu vymezeném stavebním úřadem) též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby, nezbytně nutné pro provádění stavby.

Stavební objekt – současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy aj.); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby, způsobilá bezpečného užívání a provozu.

Provozní soubor (dílčí provozní soubor) – funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Stavební deník – dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden (stavbyvedoucím, resp. u stavby prováděné svépomocí stavebníkem) při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu. Podrobnosti stanoví § 157 SZ a vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb..

Jednoduchý záznam o stavbě – ohlašovaných staveb, uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ, postačí vedení jednoduchého záznamu o stavbě.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při provádění stavby na staveništi. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby. Jeho působnost blíže upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb..

Autorizovaný inspektor – fyzická osoba jmenovaná ministrem pro místní rozvoj, která je oprávněna (na základě smlouvy se stavebníkem) nebo povinna (na výzvu stavebního úřadu) vykonávat stavebním zákonem vymezené činnosti při přípravě a provádění stavby (zejména v rámci oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ).

Zkratky použité v pomůcce

2 PRÁVNÍ RÁMEC

2.1 REKODIFIKACE SOUKROMÉHO PRÁVA

Účelem publikace je podat vysvětlení některých základních pojmů z oblasti smluvních vztahů tak, jak jsou pojaty v právním řádu České republiky, a to zejména nyní v situaci, kdy došlo s účinností od 1. 1. 2014 k zásadním změnám v důsledku rekodifikace soukromého práva v České republice. Obecně lze konstatovat, že kvalifikované uzavírání smluv ovlivňuje podstatnou měrou ekonomické výsledky každého subjektu, i když není možné tvrdit, že sebelépe uzavřená smlouva je zárukou bezproblémového průběhu činnosti zhotovitele ve vztahu se smluvním partnerem.

V současnosti platí, že se rozlišují dva hlavní typy právních systémů, a sice kontinentální právní systém (evropský) a anglosaský právní systém. Základní rozdíl těchto dvou systémů spočívá v tom, že v kontinentálním systému jsou hlavními prameny práva psané zákony, zatímco v anglosaském převažují soudní precedenty a právní obyčeje. Základem pro kontinentální systém je římské právo, ze kterého bylo převzato rozdělení na dva hlavní právní subsystémy, a to právo veřejné a právo soukromé.

Ve veřejnoprávních vztazích funguje vztah nadřízenosti a podřízenosti tak, že v normách veřejného práva vystupuje stát jako nadřízený nositel moci vůči podřízeným osobám, kterým jsou ukládány povinnosti. Z toho také plyne, že základním právním nástrojem užití veřejného práva je forma úředního rozhodnutí. Disciplínami veřejného práva jsou pak zejména a především právo ústavní, dále pak právo trestní, finanční, správní a v neposlední řadě stavební právo veřejné, které tvoří zejména stavební zákon a jeho prováděcí předpisy.

V soukromoprávních vztazích platí zásada autonomie vůle stran a rovného postavení osob. To platí i v situaci, kdy jedním z nich je stát. Stěžejními odvětvími soukromého práva jsou zejména občanské právo, obchodní právo, právo rodinné, právo pracovní a rovněž tak mezinárodní právo soukromé. Do oblasti soukromého práva je řazeno také zadávání veřejných zakázek, avšak ZZVZ má rovněž řadu veřejnoprávních prvků (zejména přezkumné řízení, prováděné Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže). V roce 2012 byl dokončen proces rekodifikace soukromého práva v České republice, při němž došlo ke zrušení dosavadního občanského a obchodního zákoníku a jejich nahrazení zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále NOZ) a zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích). Tento proces však zahrnuje novelizaci či vydání řady dalších předpisů (např. novelizaci občanského soudního řádu zákonem č. 293/2012 Sb., vydání zvláštního zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, či vydání zcela nového katastrálního zákona č. 256/2013 Sb. a zákona o veřejných rejstřících č. 304/2013 Sb.; dílčí změny pak byly provedeny změnovým zákonem č. 303/2013 Sb.). K nabytí účinnosti uvedených předpisů došlo k 1. lednu 2014. Uvedená změna je zásadní koncepční změnou, kterou se soukromé právo České republiky vrací ke svým původním kořenům a středoevropské právní tradici (která vychází z rakouského Všeobecného zákoníku občanského z roku 1811, který i na území České republiky platil až do roku 1950). Inspiračním zdrojem byl zejména tzv. vládní návrh československého občanského zákoníku z roku 1937, který byl ovšem podroben revizi a doplněn řadou moderních ustanovení z občanského zákoníku německého, holandského, italského, quebeckého a dalších. Zákoník klade důraz na autonomii vůle smluvních stran, což se projevuje např. upřednostňováním platnosti smluv před jejich neplatností, přičemž neplatnost je až na výjimky relativní (jen při dovolání se oprávněnou smluvní stranou), širokou možností smluvních stran odchýlit se dohodou od textu zákona apod. V oblasti smluvních vztahů je nejzásadnějším dopadem jednotná úprava jak obecných ustanovení týkajících se smluv, tak jednotlivých smluvních typů pouze v NOZ. Většina smluvních typů je převzata z úpravy původního zákoníku obchodního, avšak došlo k řadě modifikací.

2.2 TYPY A DRUHY SMLUV VE VÝSTAVBĚ

2.2.1 Právní režim smluv (přechodná ustanovení)

S ohledem na nabytí účinnosti nové právní úpravy nového občanského zákoníku je zásadní otázkou, jakou právní úpravou se bude určitá smlouva řídit. Zásadně platí, že od 1. 1. 2014, tedy nabytím účinnosti NOZ, se smlouvy řídí tímto zákonem. Z tohoto pravidla však existují výjimky, které jsou stanoveny tzv. přechodnými ustanoveními, konkrétně § 3028 odst. 3 NOZ:

Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry (pozn.: jiné než týkající se práv osobních, rodinných a věcných) vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

Na základě uvedeného platí tedy tato pravidla:

1. Rozhodující pro právní režim smlouvy je datum jejího uzavření (před či po 1. 1. 2014);
2. Smlouvu uzavřenou podle dosavadního občanského či obchodního zákoníku mohou strany dohodou změnit na smlouvu podle NOZ.

Poznámka:
Odlišný režim platí pro smlouvy uzavřené podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, či zákona č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon), jenž byl stanoven částí šedesátou čtvrtou a pátou zákona č. 303/2013 Sb. Podle této odchylné úpravy bylo rozhodnující datum zahájení zadávacího/koncesního řízení. Tedy smlouvy ze zadávacích řízeních zahájených do 31. 12. 2013 se řídí starou právní úpravou, i když k uzavření smlouvy došlo po 1. 1. 2014, pokud však zadavatel v zadávacích podmínkách nestanovil, že se smlouva i v tomto případě řídí již NOZ.

2.2.2 Přehled zásadních změn ve smluvním právu

Právní normou, podle které se řídí smluvní agenda v oboru výstavby, je od 1. 1. 2014 nový občanský zákoník (NOZ). Stanoví především podstatné náležitosti smluv, ale rovněž tak dává smluvním stranám značnou smluvní volnost.

Právní úprava smluv je nově obsažena pouze v NOZ. Došlo tedy ke zrušení dvojkolejnosti právní úpravy některých typů smluv (kupní smlouva a smlouva o dílo, resp. příkazní a mandátní smlouva v původním občanském a obchodním zákoníku). Právní úprava je jednotná, nadále tedy neexistuje zvláštní komplexní úprava pro podnikatele na straně jedné a pro vztahy mezi občany a podnikateli na straně druhé. Určitá ustanovení se však aplikují jen, pokud je účastníkem smluvního vztahu určitý subjekt (podnikatel, spotřebitel, slabší strana apod.). Konkrétně lze rozlišit následující specifické vztahy:

• mezi podnikateli – ustanovení se aplikují, jen pokud jsou obě smluvní strany podnikatelem (definice podnikatele § 420 NOZ) – jde o ustanovení § 558 odst. 2, § 1751 odst. 3, § 1757 odst. 2, § 1801 a 1963. Specificky je třeba upozornit na § 558 odst. 2, který stanoví, že v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně nebo v daném odvětví, pokud to nevylučuje smlouva nebo zákon; tyto zvyklosti mají přitom přednost před dispozitivními ustanoveními NOZ (podle § 264 již neplatného ObchZ se obchodní zvyklosti aplikovaly, jen pokud nebyly se zákonem v rozporu);
• s podnikatelem – v daném případě postačí, aby podnikatelem byla jen jedna ze stran; ustanovení poskytují druhé straně zpravidla větší ochranu – § 558 odst. 2, § 1732 odst. 2, § 1757 odst. 3, § 1797 a § 2158 až 2174 NOZ;
• s odborníkem – ustanovení § 5 NOZ stanoví: Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Postavení člověka jako odborníka má dopad zejména do povinnosti nahradit škodu – § 2912 odst. 2, § 2950 a 2953 odst. 2 NOZ;
• se slabší stranou – jedná se o novinku, kdy NOZ v řadě ustanovení chrání smluvní stranu, kterou lze považovat v daném vztahu za slabší. Kdo je slabší stranou, je třeba posuzovat v konkrétních ustanoveních daného smluvního vztahu (nejde tedy o nějakou stálou vlastnost subjektu). Není vyloučeno, že ten, kdo je v rámci jedné smlouvy slabší stranou (např. střední podnikatel vůči nadnárodnímu koncernu), bude v jiné smlouvě ve stejnou dobu stranou silnější (tento střední podnikatel vůči svému zákazníkovi – malému podnikateli v jiném odvětví). V § 433 odst. 2 je stanoveno, že slabší stranou je vždy: osoba, která vůči podnikateli v hospodářském styku vystupuje mimo souvislost s vlastním podnikáním. Jde však o tzv. vyvratitelnou domněnku, tudíž lze dokázat opak (tedy že strany jsou si rovny či dokonce, že podnikatel je za určitých důvodů slabší stranou). Významná je souvislost s vlastním podnikáním. I velká společnost tedy může být slabší stranou, pokud jedná s podnikatelem, který působí v odvětví, které je pro ni zcela cizí. NOZ chrání slabší stranu specificky v ustanoveních § 433 odst. 1, § 630 odst. 2, § 1798 až 1801, § 2629 a 2898. Vzhledem k tomu, že v zadávacím řízení je obsah smlouvy o dílo v zásadě jednostranně definován zadavatelem, aniž by dodavatelé měli skutečnou příležitost podmínky smlouvy ovlivnit, lze též na smluvní vztahy se zadavatelem podle ZZVZ v zásadě nahlížet současně jako na smlouvy uzavírané se slabší smluvní stranou (otázka však dosud není jednoznačně teoreticky dořešena);
• se spotřebitelem – obdobně jako již dosavadní občanský zákoník, chrání i NOZ v souladu s právem EU spotřebitele (definice § 419 NOZ – člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná – zatímco slabší stranou může být i právnická osoba, spotřebitelem je vždy jen člověk). Specifickou úpravu obsahuje NOZ v § 1810 až 1867, dále je spotřebitel chráněn v § 1315 odst. 2, § 2090 odst. 2 a § 2989 odst. 2 NOZ;
• s malým a středním podnikatelem – novinkou jsou také ustanovení týkající se ochrany malých a středních podnikatelů. V § 1315 odst. 3 jsou chráněni, pokud se jedná o člověka (fyzickou, nikoliv právnickou osobu). V ustanoveních § 1964 a 1972 je dáno právo dovolat se neúčinnosti jednání také právnické osobě, založené k ochraně zájmů malých a středních podnikatelů;
• s člověkem vs. právnickou osobou – § 2000 odst. 2 (právo na zrušení závazku na dobu života či delšího než deset let) – chráněn je jen člověk (fyzická osoba), nikoliv osoba právnická;
• s veřejnoprávní korporací – § 1963 (doba splatnosti) stanoví specificky dobu splatnosti pro smlouvy mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, resp. právnickou osobou touto korporací založenou (§ 340 již neplatného ObchZ naproti tomu používal pojem veřejný zadavatel – dopad § 1963 je však širší, protože dopadá např. i na zadavatele sektorové);
• s veřejným zadavatelem – ustanovení § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob (prováděcí nařízení k NOZ). Obsahuje specifické ustanovení týkající se nákladů spojených s uplatněním pohledávky v případě smluv mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem.

V případě, že jeden z účastníků smlouvy nemá sídlo na území České republiky, mohou strany zpravidla provést volbu právního řádu (viz § 87 a násl. zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém).

NOZ zdůrazňuje podstatně více než doposud princip autonomie vůle (smluvní svobody) smluvních stran. Tato skutečnost se projevuje v § 1 odst. 2 NOZ, podle něhož si strany mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od textu zákona, pokud to není výslovně zakázáno a pokud odchýlením nejsou porušovány dobré mravy, veřejný pořádek a práva týkající se osob. Nový občanský zákoník tedy nepřebral výčtovou metodu kogentních ustanovení, od nichž se nelze dohodou odchýlit, jako byla upravena v § 263 již neplatného ObchZ. Posouzení toho, která ustanovení jsou kogentní, se bude postupně vyvíjet na základě právní teorie a judikatury; v současné době však můžeme předpokládat, že téměř všechna ustanovení v části týkající se smluvního práva jsou dispozitivní, a tudíž umožňují odchýlení.

Nový občanský zákoník také v určitých směrech zvyšuje odpovědnost odborníků oproti laikům. V obecné rovině je to upraveno v § 5 NOZ, který od takové osoby očekává schopnost jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním či stavem spojena, jinak to jde k jeho tíži (zpravidla v podobě odpovědnosti za škodu). K nastoupení těchto následků přitom není třeba nějakého „úředního“ prohlášení za odborně způsobilou osobu, postačí, když se osoba veřejně či vůči jiné osobě přihlásí „k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu“. Specifickým projevem je § 2950 NOZ, který zakotvuje odpovědnost za škodu, kterou způsobí ten, kdo se přihlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu, neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu. Tato odpovědnost se tedy jistě může týkat i autorizovaných osob.

Obecná úprava uzavírání smluv je obsažena v § 1721 až 2054 NOZ, konkrétní smluvní typy jsou pak upraveny v § 2055 a násl. NOZ (koupě – § 2079 a násl., dílo – § 2586 a násl., příkaz – § 2430 a násl.). Při uzavírání smluv je však třeba také přihlédnout k některým dalším ustanovením z obecné části zákoníku, zejména úpravě právního jednání (dříve právních úkonů) obsažené v § 545 a násl. NOZ (včetně ustanovení o neplatnosti v § 574 a násl. NOZ).

Ač je proces uzavírání smluv upraven podstatně podrobněji než doposud, zůstávají základní postupy (jako do jisté míry obecná pravidla) zachovány. Je však třeba upozornit na některé novinky. Zejména jde o skutečnost, že nová právní úprava je podstatně méně formální, a tudíž může dojít k uzavření smlouvy snadněji než podle úpravy dosavadní.

Jde jednak o skutečnost, že k uzavření smlouvy může obecně stačit i ústní dohoda stran (pak je samozřejmě otázkou prokázání této skutečnosti) či relativně málo formální písemný způsob (např. výměna e-mailů), přičemž je třeba mít na zřeteli, že za určitou společnost mohou jednat i jiné osoby než jen statutární orgány (viz § 430 NOZ, dříve § 15 již neplatného ObchZ, podle kterého je osoba pověřená určitou činností při provozování závodu oprávněna zastupovat podnikatele při všech činnostech, ke kterým při takové činnosti obvykle dochází; podnikatele přitom zavazuje jednání takové osoby, i pokud překročí své oprávnění, pokud druhá strana o překročení nevěděla nebo nemusela s ohledem na okolnosti vědět). Proto jsou dnes často e-maily i jiné písemnosti opatřeny výhradou, která vylučuje, aby jejich obsah byl považován za návrh smlouvy či jeho přijetí. Smlouva uzavřená v písemné podobě může být dále nově měněna i v podobě ústní. Výjimkou jsou smlouvy uzavírané v zadávacím řízení podle ZZVZ (zejména smlouvy na nadlimitní a podlimitní veřejné zakázky), u nichž je § 51 odst. 3 ZZVZ vyžadována povinně písemná podoba (tudíž i pro jejich změny).

Dále se jedná o skutečnost, že k uzavření smlouvy může nově dojít, aniž by byl zcela dojednán úplný obsah smlouvy. Podle § 1726 NOZ může být smlouva uzavřena, i když si strany neujednaly ve smlouvě veškeré náležitosti, které měly (dříve byl nutný konsensus na celém obsahu); tento následek je však možno vyloučit tak, že vyjednávající strana dá najevo, že dohoda o určité náležitosti je předpokladem uzavření smlouvy. Ještě zásadnější je ustanovení § 1740 odst. 3 NOZ, podle kterého se za akceptaci nabídky považuje i odpověď s nepodstatnými odchylkami, tj. s dodatkem či odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky (dříve by byla považována za novou nabídku). Tomuto následku však může navrhovatel předejít tím, že je bez zbytečného odkladu odmítne; může ho vyloučit také již rovnou v nabídce. Z povahy věci je však takový postup vyloučen v zadávacích řízeních podle ZZVZ; v případě veřejných zakázek malého rozsahu doporučujeme takovou možnost vyloučit již v zadávací dokumentaci, resp. výzvě k podání nabídky.

NOZ zavádí v § 1728 a 1729 rovněž tzv. předsmluvní odpovědnost (latinsky culpa in contrahendo). Strany mají sice volnost vést jednání o smlouvě a rozhodnout se ji neuzavřít, avšak nesmí se tak dít úmyslně (např. s cílem získat od druhé strany citlivé obchodní informace). Pokud však dospěje jednání tak daleko, že se uzavření smlouvy jeví jako vysoce pravděpodobné, je ukončení vyjednávání bez spravedlivého důvodu považováno za nepoctivé jednání, z něhož vzniká povinnost nahradit škodu v rozsahu odpovídajícím ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech (může se jednat zejména o náklady vynaložené na vyjednávání a ušlý zisk).

2.3 TYPY A DRUHY SMLUV PŘI PŘÍPRAVĚ A PROVÁDĚNÍ STAVEB

2.3.1 Základní typy smluv

Základními typy nejčastěji využívaných smluv v oblasti výstavby a souvisejících činností jsou smlouva o dílo a smlouva příkazní.

Smlouva o dílo je smlouva uplatňovaná mezi stavebníkem a ostatními účastníky výstavby jak pro zhotovení dokumentace stavby ve všech jejích úrovních a částech, tak i pro zhotovení stavby nebojejí části, či zhotovení stavebních nebo montážních prací, které mohou zahrnovat také související dodávky. Tento smluvní typ se užívá také pro činnosti související s výstavbou, pokud mají charakter díla podle § 2587 NOZ: Dílem se rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Definice je téměř shodná s definicí díla v § 536 odst. 2 již neplatného ObchZ, zásadní změnou je však vypuštění pojmu montáž. Do 31. 12. 2013 byla smlouva obsahující montáž automaticky smlouvou o dílo, nově je třeba ji posoudit podle § 2086 odst. 2 NOZ, podle něhož: Za kupní smlouvu se nepovažuje smlouva, podle níž převážná část plnění dodavatele spočívá ve výkonu činností. Aby se jednalo o smlouvu o dílo, je nutné, aby podíl činnosti (montáže) byl, vyjádřeno ve finančním objemu, vyšší než podíl dodávek (nejedná-li se o stavbu). Na druhou stranu se za kupní smlouvu vždy považuje smlouva o dodání spotřebního zboží, které je nutno sestavit či vytvořit. Nová právní úprava obsahuje specifický oddíl 3 (§ 2623 až 2630), který upravuje stavbu jako předmět díla, a oddíl 4 (§ 2631 až 2635), který se uplatní pro díla s nehmotným výsledkem.

Smlouva příkazní nahradila smlouvu mandátní podle původního obchodního zákoníku a smlouvu příkazní, resp. smlouvu o obstarání věci podle původního občanského zákoníku. Je definována v § 2430 občanského zákoníku: Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce. Tento typ smlouvy se použije obvykle při obstarávání inženýrských činností při přípravě či provádění stavby přímo pro stavebníka (bez současného přímého smluvního závazku se stavebníkem ke zhotovení dokumentace, resp. projektové dokumentace stavby, či ke zhotovení stavby).

Stavebník (investor) může při provádění stavby (zejména v případě, kdy není sjednána vyšší forma dodávky prováděná zhotovitelem stavby nebo její části) uzavírat také smlouvy na přímé dodávky strojů a zařízení (z nichž mnohé nevyžadují montáž), resp. dodávky zboží (vnitřní vybavení apod.). Na tyto dodávky jsou uzavírány převážně kupní smlouvy (§ 2079 a NOZ). Vzhledem k tomu, že se nejedná o činnost autorizovaných osob, není takový smluvní vztah předmětem této publikace.

Ve smluvní praxi je používána rovněž smlouva o uzavření budoucí smlouvy, a to především z titulu poskytnutí částečné jistoty, že vlastní smluvní vztah bude v budoucnu skutečně uzavřen.

V této úvodní části považujeme za vhodné se zmínit o tom, že jednou z důležitých náležitostí smluv všech typů je přesné označení smluvních stran. Tím lze předejít procesním pochybnostem o tom, kdo je ve skutečnosti účastníkem smlouvy. U kontrahentů – podnikatelských subjektů – je třeba vždy dbát na to, aby označení smluvní strany obsahovalo obchodní firmu nebo název, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo, případně daňové identifikační číslo, údaj o registraci (u právnických či fyzických osob zapsaných v obchodním rejstříku údaj o příslušnosti rejstříkového soudu, oddílu a číslu vložky zápisu, u osob nezapsaných v obchodním rejstříku registrační údaje z živnostenského oprávnění, u osob vykonávajících profesi jako svobodné povolání identifikační číslo a registraci příslušnou profesní komorou), dále údaje o osobách oprávněných jednat ve smluvních vztazích (včetně jejich funkce). Za situace, kdy smluvní stranou je fyzická osoba – občan, jeho jméno a příjmení, bydliště, datum narození. U osob oprávněných podle zvláštních právních předpisů označit odkaz na příslušné oprávnění, u autorizovaných osob též číslo autorizace.

2.4 SMLOUVA O DÍLO

Smlouva o dílo je zcela jistě v praxi nejfrekventovanějším smluvním typem. Proto se obsahovým náležitostem této smlouvy budeme věnovat podrobněji než u dalších popisovaných smluv.

Smlouva o dílo je upravena v § 2586 až 2635 NOZ. Je rozdělena na čtyři oddíly, přičemž oproti úpravě v dřívějším obchodním zákoníku je obsahem oddílu 3 samostatná úprava stavby jako předmětu díla (jakkoliv se jedná z části jen o seskupení ustanovení upravených v dřívějším obchodním zákoníku, některá ustanovení jsou převzata z dřívějšího zákoníku občanského). Oddíl 4 upravuje dílo s nehmotným výsledkem, tj. dílo s jiným výsledkem, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci (např. vytvoření dokumentace stavby, studie, právního rozboru či počítačového programu).

Pod pojmem dílo se rozumí zhotovení určité věci (např. stavby), pokud nespadá pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Oproti úpravě v dřívějším obchodním zákoníku se dílem již vždy nerozumí montáž, podle § 2086 odst. 2 NOZ jen tehdy, pokud převažující část plnění spočívá ve výkonu činnosti. Dílem se však vždy rozumí zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části (aniž by bylo třeba zkoumat podíl činnosti a materiálu, resp. dodávek ve smyslu § 2086 odst. 2 NOZ). Oproti předchozí úpravě v obchodním zákoníku není dílo omezeno na hmotně zachycený výsledek jiné činnosti (např. dokumentace stavby).

Smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje takové dílo provést na svůj náklad a nebezpečí, a naopak objednatel se zavazuje za jeho provedení zaplatit (toto ustanovení je definičním znakem smlouvy o dílo).

Pokud dochází k uzavírání smlouvy o dílo mezi podnikateli, přihlíží se při výkladu právních jednání (tedy i smlouvy o dílo) k obchodním zvyklostem, zachovávaným obecně nebo v určitém odvětví, pokud to nevylučuje zákon nebo smlouva (§ 558 odst. 2 NOZ). Nově mají obchodní zvyklosti přednost i před ustanoveními NOZ, které nemají donucující účinky (tj. nejsou kogentní). S ohledem na širokou dispozitivnost ustanovení nového smluvního práva tak mohou obchodní zvyklosti mezi podnikateli vyloučit téměř jakákoliv ustanovení zákona, a je proto nanejvýš důležité věnovat ve smlouvě detailní pozornost úpravě otázek, které by mohly být obchodními zvyklostmi dotčeny, případně příslušné obchodní zvyklosti (může se jednat i o např. určité jinak právně nezávazné dokumenty) výslovně vyloučit.

2.4.1 Cena a platební podmínky

Cena, kterou se objednatel zavazuje zhotoviteli za zhotovení díla zaplatit, musí být ve smlouvě dohodnuta, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, anebo být určena alespoň odhadem, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení. Nicméně pro potřeby uzavírání smluv v oblasti výstavby bude zřejmě vždy žádoucí cenu ve smlouvě sjednat.

Nový občanský zákoník přejal víceméně ustanovení o ceně, ale částečně je více rozpracoval. Cena může být ujednána pevnou (paušální) částkou, která je ve smlouvě o dílo dohodnuta jako neměnná cena díla či stavebních prací, jež jsou podrobně specifikovány v předmětu díla. Smlouvy s pevnou cenou mohou obsahovat cenové doložky, které stanovují možnost úpravy ceny v závislosti na výskytu sjednaných skutečností (např. inflační doložka). V případě, že účastníci smlouvy uvedou smluvní cenu pevnou částkou, nebo uvedou, že byla sestavena na základě rozpočtu, nelze jednostranně požadovat změnu ceny zhotovitelem ani objednatelem proto, že si dílo vyžádalo jiné úsilí nebo náklady, než bylo předpokládáno, z čehož tedy vyplývá, že takto sjednanou cenu lze měnit pouze dohodou obou účastníků. Nově však § 2620 odst. 2 NOZ umožňuje, aby zhotovitel v případě zcela mimořádné nepředvídatelné okolnosti požádal soud, aby rozhodl o spravedlivém zvýšení ceny za dílo nebo zrušení smlouvy a vypořádání stran; tato možnost však není dána, pokud některá ze stran převzala nebezpečí změny okolností, nebo výslovně prohlásila, že některá okolnost nenastane. Nový občanský zákoník dále nově rozlišuje zadání podle rozpočtu pevného a podle rozpočtu úplného (se zaručenou úplností). V prvém případě nemá zhotovitel právo jednostranně požadovat zvýšení ceny, pokud dojde k překročení rozpočtu kvůli většímu rozsahu práce či nákladů. V případě rozpočtu se zaručenou úplností nemá právo na zvýšení ceny ani tehdy, pokud bude třeba k dokončení díla dalších prací. Častější však bude případ, kdy smluvní strany považují rozpočet za závazný, ale nezaručují jeho úplnost, nebo jde o rozpočet s výhradou, anebo ho považují za nezávazný. V takovém případě je zhotovitel oprávněn se domáhat (při splnění zákonem stanovených předpokladů) přiměřeného zvýšení ceny za podmínky, že požadavek na zvýšení ceny oznámí objednateli bez zbytečného odkladu (v prvém případě má nárok na úhradu činností nepředvídatelných v době uzavírání smlouvy, v druhém případě na nevyhnutelné účelně vynaložené náklady převyšující původní rozpočet). Pokud zhotovitel požaduje cenu vyšší o více než 10 % oproti ceně stanovené rozpočtem, může objednatel bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. V tomto případě má objednatel povinnost uhradit zhotoviteli část ceny, odpovídající částečně provedenému dílu podle rozpočtu. Pro stavby pak dále platí § 2625 NOZ, který se týká určení ceny díla s odkazem na skutečný rozsah práce nebo hodnotu použitých věcí. V takovém případě je zhotovitel na žádost objednatele povinen vyúčtovat dosavadní postup i vynaložené náklady.

Právo na zaplacení ceny díla vzniká podle § 2610 NOZ jeho provedením, v případě provádění díla po částech pak provedením příslušné části, jímž se podle § 2604 NOZ rozumí jeho dokončení (tj. předvedení jeho způsobilosti sloužit svému účelu) a předání. V případě díla s nehmotným výsledkem se dílo považuje za předané, pokud je dokončeno a zhotovitel umožní objednateli jeho využití. Při převzetí stavby je třeba přihlížet k § 2628 NOZ, který pro stavby odchylně stanoví, že objednatel nemá právo odmítnout převzetí pro ojedinělé drobné vady, které samy o sobě ani ve spojitosti s jinými nebrání užívání stavby funkčně ani esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Nový občanský zákoník nestanovuje v obecné rovině konkrétní lhůtu splatnosti platebních dokladů. Pokud tedy smluvní strany nesjednají lhůtu splatnosti peněžitých závazků ve smlouvě, občanský zákoník stanoví, že objednatel je povinen splnit zhotoviteli svůj peněžitý závazek bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán. Na většinu případů však bude dopadat ustanovení § 1963 NOZ, které stanoví v případě závazku mezi podnikateli, jehož předmětem je dodání zboží nebo služby (přičemž službou se zde rozumí i provedení stavebních prací – jde o transpozici směrnice EU 2011/7/EU), splatnost 30 dnů od doručení faktury nebo od převzetí (ověření řádného splnění) zboží či služby. Obdobně to platí pro vztahy mezi podnikatelem a veřejnoprávní korporací, resp. právnickou osobou touto korporací založenou (tedy zpravidla veřejným či sektorovým zadavatelem). Mezi podnikateli je možno sjednat si dobu splatnosti delší, přičemž přesáhnout 60 dnů může jen tehdy, pokud to není vůči zhotoviteli hrubě nespravedlivé. Ve vztazích vůči veřejnoprávní korporaci může být splatnost delší 30 dnů jen tehdy, pokud je to odůvodněno povahou závazku, a lhůta 60 dnů nesmí být překročena! Peněžitý dluh placený prostřednictvím poskytovatele platebních služeb (banky) je splněn připsáním placené částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele (§ 1957 NOZ).

2.4.2 Vlastnické právo

Vznik vlastnického práva ke zhotovované věci upravuje § 2599 NOZ. Je-li předmětem díla věc určená jednotlivě, nabývá k ní vlastnické právo objednatel. To však neplatí (tj. vlastnické právo nabývá zhotovitel), pokud zhotovitel zpracoval věc objednatele na jiném místě než u objednatele, u objednatele na jeho pozemku nebo na pozemku, který objednatel opatřil, a pokud je hodnota díla stejná nebo větší než hodnota zpracované věci objednatele. K věci určené podle druhu naopak nabývá vlastnické právo zhotovitel. Pokud však věc je zhotovována u objednatele, na jeho pozemku nebo na pozemku, který opatřil, nabývá vlastnické právo objednatel.

Ve vztahu ke stavbám je třeba si uvědomit, že NOZ zavedl znovu zásadu římského práva „superficies solo cedit“ (povrch ustupuje pozemku), a tudíž stavby již nejsou (až na některé výjimky) samostatným předmětem vlastnického práva, ale stávají se součástí pozemku. Podle § 2624 NOZ však nebezpečí škody či zničení stavby zhotovované na objednávku nese zhotovitel, a to až do jejího předání, ledaže by ke škodě došlo i jinak. Výjimkou by byla situace, kdy by se objednatel ocitl v prodlení s převzetím dokončeného díla (tzn. že by např. bezdůvodně odmítal převzít dokončenou stavbu, nabízenou mu zhotovitelem k převzetí). V takovém případě by po dobu svého prodlení nesl objednatel (coby prodlévající věřitel) ve smyslu § 1976 NOZ nebezpečí škody na předmětu díla.

Podle § 496 odst. 2 NOZ jsou věcmi věci nehmotné (práva, jejichž povaha to připouští, a jiné věci bez hmotné podstaty). Proto se i na vlastnické právo k projektové dokumentaci (byť by byla vyhotovena pouze v elektronické podobě a podléhala § 2631 a násl. NOZ o dílu s nehmotným výsledkem) uplatní obecná ustanovení. Pokud je projektová dokumentace zcela nebo zčásti předmětem práv z duševního vlastnictví (zejména autorského práva), uplatní se § 2634 NOZ, podle něhož se má za to, že zhotovitel poskytl dílo objednateli k účelu vyplývajícímu ze smlouvy; účel je proto v příslušné smlouvě o dílo nutno pečlivě vymezit – např. zpracování navazujících stupňů projektové dokumentace, využití pro zadání veřejné zakázky apod. (obsahově se ustanovení shoduje s § 61 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) o tzv. díle na objednávku). Případné převody majetkové složky těchto práv (oprávnění k užití nad rámec § 2634 NOZ, resp. § 61 autorského zákona) je třeba řešit smlouvou licenční podle § 2358 a násl. NOZ (je nutno pamatovat i na případnou úpravu souhlasu se zásahem do osobnostní složky autorského práva, je-li v konkrétním případě třeba). Dále je třeba dávat pozor na případy, kdy autorem není zaměstnanec zhotovitele díla (§ 58 autorského zákona upravující zaměstnanecká díla), u nichž nemusí bez odpovídající smluvní úpravy k převedení autorského práva platně dojít.

2.4.3 Provedení a převzetí díla

Z povahy smlouvy o dílo (na rozdíl např. od smlouvy pracovní) vyplývá, že zhotovitel zhotovuje dílo na svůj náklad a nebezpečí. Tento princip byl nově doplněn přímo do základního ustanovení v § 2586 odst. 1 NOZ. Způsob provádění díla pak v obecné rovině upravují § 2589 až 2595 NOZ, ve vztahu ke stavbám dále § 2626 a 2627 NOZ. Zhotovitel provede dílo buď osobně, anebo je nechá provést pod svým vedením. Pokud však provedení díla není vázáno na osobní vlastnosti zhotovitele nebo není-li to vzhledem k povaze díla zapotřebí, může pověřit provedením díla jinou osobu (obecné připuštění subdodávek). Možnost subdodávek však může být omezena smluvně. V případě, že zhotovitel pověří provedením díla osobu jinou, tato odpovídá za porušení právních povinností při provádění díla pouze zhotoviteli, nikoliv objednateli; výjimkou je však spoluodpovědnost podzhotovitele podle § 2630 NOZ (viz dále).

Zhotovitel je povinen provést dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstarat vše, co je k jeho provedení potřeba. Pokud není doba plnění ujednána, je zhotovitel povinen provést dílo v době přiměřené jeho povaze. Zásadně však lze doporučit, aby smlouva o dílo určení doby plnění, včetně případných dílčích milníků či etap, vymezila. Není-li stanoveno jinak, je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele, tj. zhotovitel může dílo provést i před sjednanou lhůtou.

Z povahy smlouvy o dílo oproti závislé činnosti dále vyplývá, že zhotovitel postupuje při provádění díla zásadně samostatně. Příkazy objednatele je proto vázán jen tehdy, pokud to bylo dohodnuto, anebo to plyne ze zvyklostí. NOZ nicméně objednateli určitá oprávnění ve vztahu k provádění díla poskytuje. Jedná se především o právo objednatele kontrolovat provádění díla. Umožňuje objednateli zasahovat do provádění díla již v průběhu jeho provádění a tím předcházet hrozícím vadám. Zjistí-li objednatel, že zhotovitel provádí dílo v rozporu se svými povinnostmi, je oprávněn požadovat, aby zhotovitel zajistil nápravu a dále dílo prováděl řádným způsobem. Jestliže zhotovitel díla tak ani v přiměřené lhůtě neučiní a jeho postup by nepochybně vedl k podstatnému porušení smlouvy, je objednatel oprávněn odstoupit od smlouvy (§ 2593 NOZ).

V případě stavby jako předmětu díla upravuje § 2626 NOZ rovněž kontrolu provádění díla na určitých stupních, pokud tak stanoví smlouva. V takovém případě je zhotovitel povinen objednatele pozvat ke kontrole. Pokud jej nepozve nebo jej pozve ve zřejmě nevhodnou dobu, umožní mu dodatečnou kontrolu a uhradí s tím spojené náklady. Pokud se však objednatel ke kontrole, na niž byl řádně pozván, nedostaví, může zhotovitel pokračovat v provádění díla. Objednatel má právo na dodatečnou kontrolu jen tehdy, pokud mu v účasti zabránila překážka vyšší moci, požádal o ni bez zbytečného odkladu a nahradí zhotoviteli vzniklé náklady.

V praxi není neobvyklé, že věci potřebné k provedení díla opatřuje nikoliv zhotovitel, ale objednatel. V takovém případě se má ze zákona za to, že o cenu těchto věcí se nesnižuje cena za provedení díla (§ 2597 NOZ). Pokud objednatel neopatří uvedené věci včas, může mu zhotovitel poskytnout přiměřenou lhůtu a po jejím marném uplynutí může sám po předchozím upozornění opatřit věci na účet objednatele. Objednatel je pak povinen uhradit jejich cenu a účelné náklady s tím spojené bez zbytečného odkladu poté, kdy jej o to zhotovitel požádá.

Zhotovitel je také povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí od něj převzatých, nebo příkazu daného mu objednatelem k provedení díla (§ 2594 NOZ). Jestliže nevhodné věci nebo příkaz jsou překážkou v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věcí, nebo změny příkazu objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daného příkazu (vyjádření objednatele v písemné formě si musí zhotovitel výslovně vyžádat). O dobu, po kterou bylo z těchto důvodů nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Pokud zhotovitel postupuje výše uvedeným postupem, nemá objednatel práva z vady díla, která vznikla v důsledku nevhodnosti věci či vadného příkazu. Pokud objednatel trvá na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu či s použitím nevhodné věci i po oznámení zhotovitele, může zhotovitel od smlouvy rovněž odstoupit.

Pro případ stavby jako předmětu díla upravuje § 2627 NOZ skryté překážky týkající se místa, kde má být dílo provedeno, které znemožňují provedení díla dohodnutým způsobem (oproti § 552 již neplatném ObchZ jsou skryté překážky v NOZ vymezeny užším způsobem a omezeny jen na ty, které se týkají místa). Zhotovitel je povinen oznámit existenci skrytých překážek bez zbytečného odkladu po jejich zjištění objednateli a navrhnout mu změnu díla. Provádění díla je rovněž oprávněn přerušit (nikoli však oproti obecné úpravě v § 2594 povinen – pokud tak nicméně neučiní a odstoupila-li by následně některá ze stran od smlouvy z důvodu nedosažení dohody o řešení skryté překážky, bude zhotoviteli ve smyslu § 2627 odst. 2 NOZ hrozit ztráta nároku na tu část ceny díla, která připadá na práce provedené po zjištění skryté překážky). Důležité je upozornit na skutečnost, že zhotovitel nemá ze zákona povinnost zjistit před započetím díla skryté překážky, znemožňující jeho provedení. Tuto povinnost může mít pouze tehdy, a proto ji také poruší pouze tehdy, pokud se k tomu zavázal ve smlouvě. Nedohodnou-li se strany na změně smlouvy kvůli skrytým překážkám v přiměřené době, může kterákoliv z nich od smlouvy odstoupit.

Provedení díla a způsob jeho předání je upraven v § 2604 až 2608 NOZ, pro stavby pak dále specificky v § 2628 a 2629 NOZ a pro díla s nehmotným výsledkem v § 2632 NOZ. Podle obecné úpravy splní zhotovitel svou povinnost provést dílo dokončením a předáním. Dokončením se rozumí předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu. Objednatel může dokončené dílo převzít s výhradou či bez výhrad. V případě převzetí bez výhrad pak objednatel ztrácí právo na uplatnění práv ze zjevných vad, pokud tak zhotovitel namítne. Dílo lze předávat a přebírat i po částech, pokud lze jednotlivé stupně odlišit. Pokud je předmětem díla movitá věc nebo hmotně zachycený výsledek určité činnosti, uplatní se pro předání pravidla platná pro kupní smlouvu. Není-li místo předání dohodnuto a smlouva zahrnuje povinnost zhotovitele odeslat předmět díla (např. dokumentaci stavby), uskutečňuje se předání předmětu díla jeho předáním prvnímu dopravci, který má uskutečnit přepravu do místa určení. Pokud smlouva nestanoví místo předání ani povinnost zhotovitele odeslat předmět díla, uskutečňuje se předání díla v místě, v němž se podle smlouvy mělo dílo provádět. Jestliže toto místo není ve smlouvě určeno, uskuteční se předání díla v místě, o němž objednatel věděl nebo musel vědět v době uzavření smlouvy, že v něm bude zhotovitel dílo provádět.

V případě díla s nehmotným výsledkem (dílo spočívající v jiném výsledku činnosti, než je zhotovení věci nebo údržba, oprava či úprava věci) je podle § 2631 NOZ zhotovitel povinen postupovat tak, jak bylo ujednáno a s odbornou péčí, aby dosáhl výsledku činnosti určeného ve smlouvě. Výsledek své činnosti odevzdá objednateli. Dílo s nehmotným výsledkem se považuje za předané, je-li dokončeno a umožní-li zhotovitel objednateli jeho užití. Není tedy již třeba jako doposud předání díla ve hmotně zachycené podobě, ale postačí např. udělení přístupu k němu (např. předání přístupových údajů k počítačové databázi), nebo předání dokumentace stavby v elektronické podobě (tj. postačí např. umožnění přístupu k ní v datovém úložišti).

Provedením díla (jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli, resp. umožněním užití díla s nehmotným výsledkem) splní zhotovitel svůj závazek (povinnost provést dílo). Pokud však provedené dílo neodpovídá smlouvě, má vady a objednateli vznikají práva a zhotoviteli povinnosti z vadného plnění. Uplatní se zde úprava kupní smlouvy (§ 2099 a násl. NOZ) s tou výjimkou, že objednatel není oprávněn požadovat zhotovení náhradního díla, pokud předmět díla nelze vzhledem k jeho povaze vrátit zhotoviteli. Pro vznik povinnosti zhotovitele z vadného plnění je rozhodující okamžik předání (zpřístupnění) díla, pokud však k přechodu nebezpečí na objednatele dochází později, je rozhodující tento moment. Pro převzetí stavby platí specifické ustanovení § 2628 NOZ, podle kterého nemá objednatel právo odmítnout převzetí pro ojedinělé drobné vady, které samy ani ve spojení s jinými nebrání užívání stavby funkčně nebo esteticky, ani její užívání podstatným způsobem neomezují.

Soud nepřizná práva z vadného plnění, pokud zhotovitel namítne, že právo bylo uplatněno opožděně, pokud objednatel neoznámil vady díla bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistil nebo při náležité pozornosti měl zjistit, nejpozději však do dvou let od předání díla. Pro skryté vady stavby, projektové dokumentace a jiných osobních plnění však platí speciální ustanovení § 2629 NOZ, které stanoví lhůtu pěti let od převzetí. Tato doba může být prováděcím předpisem pro některé části stavby zkrácena na maximálně dva roky (dosud nebyl vydán), nebo se na zkrácení stavby mohou strany dohodnout, pokud objednatel není slabší stranou (spotřebitel, právnická osoba činná mimo oblast stavebnictví apod.).

2.4.4 Záruka za jakost

Ustanovení § 2619 odst. 1 NOZ odkazuje ohledně záruky za jakost na kupní smlouvu (§ 2113 a násl. NOZ). Záruční doba začíná běžet předáním (zpřístupněním) díla. Pokud zhotovitel záruku poskytne, zavazuje se tím, že dílo bude po stanovenou dobu způsobilé k použití pro obvyklý účel nebo že si zachová obvyklé vlastnosti a zavazuje se k bezplatnému odstranění vad, ke kterému jej bez zbytečného odkladu objednatel vyzve. Záruka za jakost je uplatnitelná i ve vztahu k dokumentaci staveb, nicméně nároky z ní plynoucí se zpravidla budou krýt s nároky z odpovědnosti za vady. I tak má ale její zakotvení smysl, protože postavení objednatele je při uplatnění záruky za jakost výhodnější. V případě, že by se projektant zavázal, že navržená stavba dosáhne například určitých výkonových či funkčních vlastností, je však možné, že obsah záruky za jakost bude širší (dosažení těchto vlastností), oproti pouhé odpovědnosti za vady.

V této souvislosti je třeba připomenout, že základním předpokladem zachování nároků objednatele ze záruky za jakost je zejména reklamace, uplatněná nejpozději v poslední den záruční doby, což znamená, že reklamace musí být nejpozději v tento den doručena zhotoviteli. Pokud objednatel nechá tuto lhůtu marně uplynout, právo mu zaniká. Záruční doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže dílo užívat pro jeho vady, za něž odpovídá zhotovitel. Jestliže objednatel využije svého práva z odpovědnosti za vady a od smlouvy odstoupí, platí § 2001 a násl. NOZ. Odstoupením od smlouvy se smlouva od počátku zrušuje a objednatel by měl dílo vrátit. Pokud to není možné, např. u stavby, musí dojít k finančnímu vyrovnání se zhotovitelem. Současně lze doporučit, aby případná reklamace byla objednatelem uskutečněna bez zbytečného odkladu poté, co objednatel výskyt záruční vady zjistil či při náležité péči zjistit mohl.

V této souvislosti nutno upozornit, že záruku za jakost je třeba odlišovat od odpovědnosti za vady (kap. 2.4.3).

2.4.5 Smluvní pokuta

Obvyklým ujednáním ve smlouvě o dílo je institut takzvané smluvní pokuty (nově označované jako tzv. utvrzení dluhu), tak, jak ji zná nový občanský zákoník ve svém § 2048 až 2052. Povinnost uhradit smluvní pokutu je vázána na porušení stanovené smluvní povinnosti, přičemž pro vznik nároku na smluvní pokutu se nevyžaduje zavinění. Ani okolnosti vylučující odpovědnost nemají proto vliv na povinnost platit smluvní pokutu, což znamená, že i když bylo porušení povinnosti způsobeno na vůli nezávislými nepředvídatelnými a nepřekonatelnými překážkami (vyšší moc), povinnost zaplatit smluvní pokutu stejně vznikne. Smluvním stranám je však ponecháno na vůli, aby si okolnosti, které vyloučí povinnost platit smluvní pokutu, vydefinovaly smluvně, stejně tak mohou podmínit její vznik zaviněným porušením povinnosti.

NOZ již nevyžaduje, aby smluvní pokuta byla sjednána jen písemně, z důvodu právní jistoty to však lze důrazně doporučit. Musí být vždy určena buď výše pokuty, anebo alespoň způsob jejího určení. Zaplacení smluvní pokuty neruší jakkoliv povinnost zhotovitele závazek splnit. Pokud vznikne škoda porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, věřitel není oprávněn požadovat její náhradu. To však platí pouze v případě (a tak je tomu v praxi téměř vždy), kdy si strany ve smlouvě nesjednají něco jiného, např. že se smluvní pokuta nedotýká nároku na náhradu škody, nebo že je věřitel oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu.

Podle důvodové zprávy k NOZ je nově přípustné sjednat rovněž tzv. nepravou smluvní pokutu. Může se jednat buď o ujednání, kdy zaplacením smluvní pokuty původní povinnost utvrzená (zajištěná) smluvní pokutou zanikne, anebo o případ, kdy si strany sjednají zaplacení určité částky v situaci, která není porušením smlouvy, ale výkonem práva (dříve by taková ustanovení byla zpravidla neplatná).

Podstatou ujednání o smluvní pokutě by vždy ve smluvním vztahu mezi smluvními stranami měla být její vzájemná vyváženost, tedy ne diametrální rozdíl v její výši pro jednu či druhou smluvní stranu. Takto nepřiměřeně sjednané smluvní pokuty jsou v poslední době předmětem celé řady dlouhotrvajících soudních řízení. Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé porušením povinnosti (na rozdíl od dřívější občanskoprávní úpravy se zde tedy neposuzuje rozpor s dobrými mravy!).

2.4.6 Společná odpovědnost účastníků výstavby

Zcela novou úpravou je ustanovení § 2630 NOZ, které bylo převzato z občanského zákoníku kanadské provincie Québec a které zavádí společnou odpovědnost účastníků výstavby. Dochází tak za určitých okolností k prolomení obecného pravidla zakotveného v § 1935 NOZ, podle nějž dlužník, který plní pomocí jiné osoby, odpovídá tak, jako by plnil sám. V případě stavby jako předmětu díla je totiž spolu se zhotovitelem zavázán z vadného plnění společně a nerozdílně:

• poddodavatel (podzhotovitel, subdodavatel) zhotovitele, pokud neprokáže, že vadu způsobilo rozhodnutí zhotovitele nebo toho, kdo nad stavbou vykonával dozor;
• kdo dodal stavební dokumentaci, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci;
• kdo prováděl dozor nad stavbou, pokud neprokáže, že vadu nezpůsobilo selhání dozoru.

Tyto osoby jsou vždy zavázány jen ve vztahu k tomu, co samy dodaly. Neodpovídají tedy za veškeré vady díla, nicméně objednatel má právo uplatňovat nároky z vady vedle zhotovitele vůči nim a bude na těchto osobách, aby prokázaly, že vada díla nevznikla jejich podílem na provádění díla.

Úprava na druhou stranu usnadňuje postavení zhotovitele, neboť ten se může zprostit odpovědnosti z vad, pokud prokáže, že vadu způsobila pouze chyba ve stavební dokumentaci nebo pouze selhání dozoru nad stavbou, který vykonávala osoba zvolená objednatelem (nikoliv podzhotovitel), tedy osoby, s nimiž není v přímém smluvním vztahu.

Ustanovení § 2630 NOZ je dispozitivní, nicméně při snaze o jeho vyloučení ze strany dotčených osob, tj. projektantů a stavebního dozoru, je třeba dávat pozor na to, aby nedošlo k zásahu do práv třetích osob (taková dohoda by byla neplatnou). Nelze tak podle našeho názoru např. vyloučit aplikaci § 2630 NOZ dohodou mezi objednatelem budoucího díla a projektantem, neboť takovou dohodou by došlo k zásadnímu zásahu do práva budoucího zhotovitele. Bylo by nutno uzavřít trojstrannou dohodu; to však v řadě případů možné nebude, neboť zhotovitel ještě nebude znám (zejména v případě děl zadávaných jako veřejné zakázky).

2.5 SMLOUVA PŘÍKAZNÍ

Nový občanský zákoník již nerozlišuje mezi smlouvou mandátní a smlouvou příkazní, a sjednotil tyto smluvní typy v § 2430 až 2444 pod názvem příkaz (smlouva příkazní). Podstatou příkazní smlouvy je závazek příkazníka obstarat záležitost příkazce. Byť to NOZ na rozdíl od dřívějšího obchodního zákoníku již neuvádí, může být jejím předmětem i nadále buď uskutečnění právního jednání, anebo uskutečnění jiné činnosti (pokud nebude spadat pod smlouvu o dílo) či jejich kombinace. Ustanovení o příkazní smlouvě se podle § 2444 NOZ použijí přiměřeně i v jiných případech, kdy má někdo podle smlouvy či zákona povinnost zařídit záležitost na účet jiného. Za zmínku stojí, že veškerá tato ustanovení (kromě základního ustanovení § 2430) mají dispozitivní charakter. Příkazní smlouva může být uzavřena i ústní formou.

Pokud někdo obstarává záležitosti jako podnikatel, je povinen dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere (tj. zda obstarání přijímá či nikoliv) či nikoliv (jinak odpovídá za tím vzniklou škodu). Příkazník je povinen plnit příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností. Je přitom povinen použít každého prostředku, který povaha obstarávané záležitosti vyžaduje, a takového, který se shoduje s vůlí příkazce (avšak zákonného a v souladu s dobrými mravy). Od pokynů příkazce se může odchýlit, pokud je to nezbytné a nemůže včas obdržet souhlas příkazce. Obdrží-li příkazník pokyn zřejmě nesprávný, upozorní na to příkazce a pokyn splní jen tehdy, pokud na něm příkazce trvá.

Příkazce je povinen provést příkaz osobně. Pokud jeho provedení svěří jiné osobě, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám (i tyto podmínky si lze upravit odchylně). V případě, že příkazce povolil ustanovení náhradníka, vstupuje tento do postavení příkazníka a původní příkazník odpovídá jen za jeho chybnou volbu. Veškerý užitek z obstarané záležitosti je příkazník povinen přenechat příkazci. Příkazník je povinen příkazci na žádost podávat zprávy o postupu plnění příkazu. Po provedení příkazu je povinen předložit vyúčtování.

Příkazník má právo na odměnu za obstarání záležitosti, pokud byla ujednána nebo je obvyklá (zejména pokud je příkazník podnikatel). Nárok na odměnu příkazníkovi vznikne, i když očekávaný výsledek nenastal, pokud nebyl nezdar způsoben porušením povinnosti příkazníka (smluvně lze ale dosažení výsledku jako předmět smlouvy, resp. podmínku nároku na odměnu dojednat). Vedle takto smluvené odměny má příkazce povinnost uhradit příkazníkovi náklady účelně vynaložené při provádění příkazu. Na žádost příkazníka má příkazce povinnost poskytnout příkazníkovi zálohu k úhradě hotových výdajů (tj. nákladů splatných v průběhu provádění příkazu). Příkazník má dále nárok na náhradu škody, která mu vznikla při provádění příkazu. Naopak nárok na zálohu na odměnu příkazníka ze zákona neplyne a je třeba ho případně sjednat ve smlouvě.

Pokud obstarání záležitosti vyžaduje právní jednání, vystaví příkazce příkazníkovi plnou moc (§ 441 a násl. NOZ). Plná moc může být obsažena také ve smlouvě, avšak pouhé ujednané převzetí záležitosti plnou moc nenahrazuje, ani kdyby osoba, se kterou má být jednáno, o tom věděla.

Smlouvu lze jak ze strany příkazce, tak ze strany příkazníka vypovědět. Výpověď ze strany příkazce se nazývá odvolání příkazu (§ 2443 NOZ). Příkazce může příkaz odvolat podle libosti kdykoliv, částečně nebo v celém rozsahu. Není-li v odvolání daném příkazcem stanovena pozdější účinnost, nabývá účinnosti dnem, kdy se o ní příkazník dozvěděl nebo mohl dozvědět. Příkazník má v tomto případě nárok na úhradu nákladů, které do této doby měl, náhradu škody, pokud ji utrpěl, a část odměny přiměřené vynaložené námaze příkazníka. Režim výpovědi smlouvy ze strany příkazníka je nastaven tak, že tento může smlouvu vypovědět s účinností ke konci kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byla výpověď doručena příkazci. Pokud však takto vypoví příkazník příkaz před obstaráním záležitosti, kterou byl zvlášť pověřen, nebo s jejímž obstaráním začal na základě všeobecného pověření, je povinen nahradit škodu, která tím případně vznikne. Při zániku příkazu odvoláním, výpovědí, anebo smrtí zařídí příkazník vše, co nesnese odkladu, dokud příkazce nebo jeho právní nástupce neprojeví jinou vůli.

2.6 SMLOUVA O SMLOUVĚ BUDOUCÍ

Stále užívanějším institutem je ve smluvní praxi smlouva o uzavření budoucí smlouvy, a to především z titulu poskytnutí částečné jistoty, že vlastní smluvní vztah bude v budoucnu skutečně uzavřen.

Smlouva o uzavření budoucí smlouvy je upravena v novém občanském zákoníku v § 1785 a násl. Touto smlouvou se minimálně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, smlouvu, jejíž obsah je určen alespoň obecným způsobem. Zavázané straně tedy vzniká povinnost konkrétní smlouvu (např. o dílo) poté bez zbytečného odkladu uzavřít, přičemž je možné ji přinutit k tomu (a to i soudní cestou), aby smlouvu skutečně uzavřela. V případě, že strana zavázaná nesplní závazek uzavřít smlouvu, může strana oprávněná požadovat, aby obsah smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Nárok na náhradu škody může potom oprávněná strana požadovat pouze v případě, kdy zavázaná strana neoprávněně odmítne jednat o uzavření smlouvy. NOZ již nevyžaduje, aby smlouva byla uzavřena písemnou formou, z praktických důvodů to však lze striktně doporučit.

Právo na určení obsahu budoucí smlouvy soudem, případně nárok na doplnění obsahu smlouvy, se promlčují po uplynutí jednoho roku ode dne, kdy oprávněná strana vyzvala zavázanou stranu k uzavření smlouvy (§ 634 NOZ). Jedná se v tomto případě o lhůtu promlčecí (nikoliv prekluzivní) a smlouvou lze stanovit její větší délku (max. 15 let), nikoliv však ji zkracovat (délka 1 rok je minimální). Jestliže oprávněná strana nevyzve zavázanou stranu ke splnění tohoto závazku v době určené ve smlouvě o uzavření budoucí smlouvy, závazek uzavřít budoucí smlouvu zaniká. Závazek uzavřít budoucí smlouvu rovněž zanikne, jestliže okolnosti, z nichž strany vycházely při vzniku tohoto závazku, se do té míry změnily, že nelze na zavázané straně rozumně požadovat, aby smlouvu uzavřela.

3 OCHRANA VEŘEJNÉHO ZÁJMU Z HLEDISKA ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

3.1 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Jedním ze základních hledisek při výkonu činností autorizovaných osob při jakémkoli jejich působení v procesu výstavby je ochrana veřejného zájmu.

V právním řádu České republiky je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že … ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem.

Základní podmínky obecně platné ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

• předpisy EU (např. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh, resp. do 30. 6. 2013 směrnice Rady (EU) č. 89/106/EHS, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků);
• ustanovení SZ, týkajících se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158);
• souvisejících ustanovení AZ, ve znění pozdějších předpisů, o výkonu činnosti autorizovaných osob;
• ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
• ustanovení SZ o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a 153);
• ustanovení SZ upravujícího odpovědnost projektanta (§ 159);
• ustanovení SZ, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka podle § 152) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 a násl.);
• ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění firem k činnostem ve výstavbě;
• příslušných ustanovení dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě;
• příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• obecných ustanoveních NOZ;
• příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
• a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

Výčet těchto předpisů by byl poměrně obsáhlý, a proto zde není ve své úplnosti možný. Respektování a jejich znalost je součástí kvalifikace podniku, který příslušnou vybranou činnost ve výstavbě vykonává.

Podle § 132 odst. 3 SZ se veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

• stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

a)   provádět kontrolní prohlídky staveb (§ 133 a 134);

b)  nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135 a 136);

c)   nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137 a 138);

d)  nařizovat provedení udržovacích prací (§ 139);

e)   nařizovat vyklizení stavby (§ 140);

f)   ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž Část pátá, Hlava IV (§ 175 až 177) SZ. Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Ve vztahu ke stavebním výrobkům (a jejich využití ve stavbách) byl do 30. 6. 2013 obsah veřejného zájmu upraven ve směrnici Rady č. 89/106/EHS, o stavebních výrobcích, a to jako odpovědnost za to, aby pozemní a inženýrské stavby byly navrhovány a prováděny tak, aby

• neohrožovaly bezpečnost osob;
• neohrožovaly bezpečnost domácích zvířat a majetku;
• zajišťovaly ochranu zdraví;
• zajišťovaly trvanlivost;
• zajišťovaly úspory energie;
• zajišťovaly ochranu životního prostředí;
• případně další důležitá hlediska.

Tato směrnice byla přenesena do právního řádu České republiky mj. ustanovením § 156 odst. 1 SZ, který určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu, požární bezpečnost, hygienu, ochranu zdraví a životního prostředí, bezpečnost při udržování a užívání stavby, včetně jejího bezbariérového užívání, ochranu proti hluku a na úsporu energie a ochranu tepla (základní požadavky na stavby).

Uvedené základní požadavky na stavby (drobně modifikované) jsou rovněž obsaženy v příloze č. 1 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

Nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, jež vstoupilo v platnost dne 24. dubna 2011 (a je závazné a přímo použitelné ve všech členských státech EU), stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (v souvislosti s jeho přijetím došlo mj. k novelizaci zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zrušení nařízení vlády č. 190/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky označované CE, ve znění pozdějších předpisů). S účinností od 1. 7. 2013 se mj. v příloze č. 1 původních výše uvedených šest základních požadavků na stavby rozšířilo o požadavek sedmý „udržitelné užívání přírodních zdrojů“ (jehož cílem je zaručit mj. opětovné využití nebo recyklovatelnost stavebních objektů, částí a materiálů po demolici, přiměřenou trvanlivost staveb a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí). Zároveň byl čtvrtý požadavek upraven na „bezpečnost a přístupnost při užívání“. V této souvislosti se k 30. 6. 2013 zrušila aplikovatelnost citované Směrnice Rady č. 89/106/EHS a nové úpravy byly promítnuty (adaptovány) do národních právních předpisů (zejména do SZ, zákona o technických požadavcích na výrobky a do příslušných prováděcích právních předpisů). V preambuli nařízení je mj. konstatováno, že zavedené požadavky na budovy a stavby nejen z hlediska jejich bezpečnosti, ale i ochrany zdraví, životnosti, úspory energie, ochrany životního prostředí a dalších jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a tyto mohou mít vliv na požadavky na stavební výrobky (včetně dopadu na fungování vnitřního trhu). Vychází se z toho, že stavby jako celek i jejich jednotlivé části musejí vyhovovat zamýšlenému použití zejména s přihlédnutím k bezpečnosti a ochraně zdraví osob v průběhu celého životního cyklu stavby, a po dobu ekonomicky přiměřené životnosti musí při běžné údržbě plnit v tomto nařízení specifikované základní požadavky na stavby (vyjadřující veřejný zájem), které jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků. Uvedené nařízení (při zachování obecného základního pravidla volného pohybu zboží) stanovuje právní rámec k vymezení harmonizovaných podmínek a požadavků spojených s uváděním stavebních výrobků na trh a zároveň též podmínky k tomu, aby stavební výrobek na základě svých deklarovaných vlastností mohl být správně navržen do konkrétní stavby a podílel se tak na naplnění základních požadavků na stavby.

V souvislosti s přijetím zákona č. 224/2003 Sb., kterým byl novelizován AZ, popsala důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle § 2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen Komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

3.2 AUTORIZOVANÉ OSOBY A JEJICH POSTAVENÍ V PROCESU VÝSTAVBY

Stavební zákon v § 158 odst. 1 výslovně stanovuje, že vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu (autorizaci podle AZ). Vybranými činnostmi jsou projektová činnost ve výstavbě a odborné vedení provádění stavby nebo její změny.

Ve smyslu nositele zakázky působí tedy autorizované osoby ve výstavbě (ať již v příslušném postavení v rámci obchodní společnosti či osoby samostatně výdělečně činné, resp. v pozici svobodného povolání) jako:

• zhotovitelé dokumentace stavby, ve funkci projektantů, či hlavních projektantů nebo zhotovitelů dokumentace některé její části;
• zhotovitelé stavby nebo její části, jako účastníci výstavby, podílející se na realizaci stavby ve funkci stavbyvedoucího v souladu s dokumentací stavby nebo její příslušnou částí.

Projektant (podle § 22 odst. 4 SZ se jedná o fyzickou osobu oprávněnou podle AZ k projektové činnosti ve výstavbě), jenž provádí projektovou činnost, která je stavebním zákonem (§ 158) označena jako vybraná činnost ve výstavbě, je podle § 159 SZ zákona odpovědný za:

• správnost, celistvost a úplnost jím zpracované územně plánovací dokumentace, územní studie a dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Je povinen dbát právních předpisů a působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány;
• správnost, celistvost, úplnost a bezpečnost stavby provedené podle jím zpracované projektové dokumentace a proveditelnost stavby podle ní, jakož i za technickou a ekonomickou úroveň projektu technologického zařízení, včetně vlivů na životní prostředí. Je povinen dbát právních předpisů a obecných požadavků na výstavbu vztahujících se ke konkrétnímu stavebnímu záměru a působit v součinnosti s příslušnými dotčenými orgány. Stavební zákon stanovuje povinnost projektanta přizvat ke zpracování části projektové dokumentace, k jejímuž zpracování není způsobilý sám, osobu s oprávněním pro příslušný obor nebo specializaci (s odpovědností této osoby za zpracovaný návrh). Projektant však vždy odpovídá za projektovou dokumentaci jako celek.

Odpovědnost za zpracování dokumentace staveb, která není považována za vybranou činnost ve výstavbě, není upravena zákonem a řídí se vzájemnými smluvně upravenými vztahy. Totéž se týká obchodních případů, kdy autorizovaná osoba působí na základě smlouvy obvykle se stavebníkem (investorem) jako obstaravatel inženýrských služeb, a to buď investorského inženýringu, nebo jednotlivých inženýrských činností.

Podle § 160 odst. 1 SZ může provádět stavbu jako zhotovitel jen stavební podnikatel, který při jejím provádění zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím (není-li v § 160 odst. 3 a 4 SZ stanoveno jinak). Dále je stavební podnikatel povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. Zhotovitel stavby je povinen podle § 160 odst. 2 SZ provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, popřípadě jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů (tedy příslušnou ochranu ve veřejném zájmu). Stavbyvedoucím (§ 134 odst. 2 SZ) je podle § 134 odst. 2 SZ osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění podle AZ – autorizaci. Povinnosti stavbyvedoucího, stanovené v § 153 odst. 1 a 2 SZ, je tedy nutno chápat rovněž jako povinnosti k ochraně veřejných zájmů. Těmito povinnostmi jsou:

• řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací;
• zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů;
• zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu (§ 169 SZ), popřípadě jiných technických předpisů a technických norem;
• v případě existence staveb technické infrastruktury v místě stavby zajistit vytyčení tras technické infrastruktury v místě jejich střetu se stavbou.

Dále je stavbyvedoucí povinen:

• působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodařilo odstranit při vedení stavby;
• vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídku stavby;
• spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, působí-li na staveništi.

Výše uvedené principy ochrany veřejných zájmů a povinnosti autorizované osoby s tím související musí být důsledně promítnuty do vzájemných smluvních závazků účastníků výstavby. Proto je vhodné, aby se autorizovaná osoba účastnila přípravy a projednávání příslušné smlouvy mezi stavebníkem a zhotovitelem stavby, na základě, níž bude své povinnosti realizovat.

Pokud objednatel přichází se žádostí o současné zajištění inženýringu v etapě přípravy, resp. i realizace výstavby, obvykle tyto činnosti zajišťují rovněž autorizované osoby. Inženýrská činnost je podle živnostenského zákona živností volnou a k jejímu výkonu není třeba autorizace. Nutno podotknout, že podle novely živnostenského zákona již není dřívější inženýrská činnost ve výstavbě předmětem samostatného oboru, ale spadá pod obor č. 60 „Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných posudků“ (kam podle nařízení vlády č. 278/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou zařazeny mj. poradenské služby technického charakteru ve stavebnictví a architektuře – nepatří sem však vlastní realizace technických činností, projektování staveb a jejich provádění). Výkon technického dozoru stavebníka včetně provádění záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta, zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti je podle uvedeného nařízení vlády (poněkud nesystémově) součástí oboru č. 70 „Služby v oblasti administrativní správy a služby organizační a hospodářské povahy“.

3.3 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

Za základní principy spolupráce autorizovaných osob jsou považovány:

• princip výsledku díla, tj. že výsledkem spolupráce autorizovaných osob je dílo provedené vysoce profesionálně a v maximální možné kvalitě (§ 5 odst. 1 Profesního a etického řádu ČKAIT: „Člen Komory chrání zájmy svého klienta, vykonává práce na zakázce s vysokým profesionálním úsilím a na odpovídající úrovni s cílem zajistit vysokou kvalitu díla.“);
• princip kolegiality a zákazu vzájemného poškozování (§ 5 odst. 1 Profesního a etického řádu ČKAIT:

Další obecný princip spolupráce mezi autorizovanými osobami je stanoven v § 12 odst. 6 AZ kde je uvedeno: K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.

Spolupráce mezi autorizovanou osobou – stavbyvedoucím a autorizovanou osobou – projektantem se během provádění stavby uskutečňuje především v případě, pokud je předmětem díla zhotovitele také zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (které spadá pod vybrané činnosti ve výstavbě a může je vykonávat pouze autorizovaná osoba). Tato dokumentace může být zajištěna buď vlastním zaměstnancem podniku zhotovitele, nebo formou poddodávky. Stavbyvedoucí v rámci této spolupráce samozřejmě nesupluje povinnosti a odpovědnost projektanta, stanovené např. v § 159 odst. 2 SZ, ale spíše spolupůsobí při předávání podkladů a při kontrole, zda je navržené projektové řešení realizovatelné v souladu jednak s veřejnými zájmy, ale také s podmínkami smlouvy se stavebníkem a s možnostmi zhotovitele na racionální provedení stavby.

Stavbyvedoucí v průběhu provádění stavby rovněž spolupracuje s autorizovanou osobou – projektantem, vykonávajícím autorský dozor (je-li při výstavbě stavebníkem sjednán). Projednává s ním zejména případné návrhy na změny technického řešení nebo postupů výstavby, vyjadřuje se k jeho stanoviskům, zapsaným do stavebního deníku apod.

Ve vztahu k poddodavatelům je cílem zhotovitele stavby, aby poddodavatel zajistil odborné vedení (řízení) jím prováděných prací (části stavby) autorizovanou osobou s autorizací pro daný obor s převzetím příslušné odpovědnosti. V tomto případě probíhá na výše uvedených principech a v souladu s uzavřenou smlouvou úzká spolupráce mezi AO – stavbyvedoucím zhotovitele stavby a AO – stavbyvedoucím poddodavatele.

Nezbytná je dále spolupráce stavbyvedoucího s některými dalšími osobami, činnými při provádění stavby (je-li jejich působení stavebníkem sjednáno), a to zejména s technickým dozorem stavebníka, s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a s autorizovaným inspektorem. Součinnost se uskutečňuje kromě osobních jednání zejména prostřednictvím stavebního deníku, kontrolních porad; v případě koordinátora BOZP viz blíže zejména § 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb. Konkrétní způsob a forma spolupráce stavbyvedoucího s těmito dalšími osobami v průběhu provádění stavby bude obsažena ve smlouvě o dílo (není však třeba opisovat zákon, ale uvést konkretizaci práv, povinností a postupů při této spolupráci).

V některých případech probíhá též spolupráce stavbyvedoucího se stavebním úřadem, zejména v rámci kontrolních prohlídek stavby (§ 133 SZ). Na výzvu stavebního úřadu je stavbyvedoucí povinen se kontrolní prohlídky zúčastnit (ve svém zájmu by se měl kontrolní prohlídky zúčastnit vždy, i když k tomu není výslovně vyzván, neboť podle § 153 odst. 2 SZ je povinen pro kontrolní prohlídky vytvářet podmínky). Spolupráce může nastat také v některých dalších specifických případech, např. dojde-li při provádění stavby k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, anebo k archeologickým nálezům. Postup je při řešení této situace stanoven § 176 SZ, přičemž některé své povinnosti (zejména ohlašovací a ochranné) může stavebník přenést smlouvou na stavebního podnikatele.

4 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI UZAVÍRÁNÍ SMLUVNÍCH VZTAHŮ PŘI PŘÍPRAVĚ STAVEB

4.1 POSTUPY V NABÍDKOVÉM ŘÍZENÍ OBECNĚ

Vstup poptávky do podniku (projektové organizace) je okamžikem, kdy začíná kontakt mezi ní a zákazníkem. Následuje celá řada činností, na jejichž konci by mělo být realizované dílo a spokojenost všech účastníků tohoto procesu. Průběh celého tohoto procesu se dělí do samostatných fází. Každou tuto fázi nebo celý proces je nutno ošetřit v souladu se zásadami občanského zákoníku smluvně. V ideálním případě postačí jedno smluvní ujednání pro celou realizaci stavby, většinou však se řeší smluvní ujednání několikrát v jednotlivých fázích či úrovních projektové přípravy a realizace stavby. Záleží na způsobu řízení (managementu), kde existuje celá řada variant.

Obchodní činnost je předpokladem samotné existence obchodní společnosti. Základem je vybudování obchodních kontaktů, dobré jméno podniku, aktivní marketink (tj. oslovování potenciálních zákazníků), účast v soutěžích apod. Existenčním problémem je to pro nové společnosti, které teprve svou činnost začínají.

4.2 ZAKÁZKY FINANCOVANÉ ZE SOUKROMÝCH ZDROJŮ

4.2.1 Poptávka

Základem je poptávka zákazníka, kterou může být ústní či písemný projev (dopis, elektronická pošta, fax). Poptávkou je však též jakýkoliv podnět, který může vést k budoucímu získání zakázky. Vstupem do procesu získání zakázky je i stabilní kontakt s potenciálními zákazníky, výstupy z marketinku společnosti, sledování tisku, vyhlášení obchodních soutěží, informace z veřejné správy, úřadů apod.

Poptávky je nutno evidovat, např. počítačovou databází o potenciálních zákaznících, budoucích i minulých, o všech projevech zájmu o projektovou přípravu (např. sledování internetových stránek měst a obcí, informací o veřejných zakázkách ve Věstníku veřejných zakázek a profilech jednotlivých zadavatelů apod.) a důsledně zapisovat veškeré podněty v tomto směru.

Každý spolupracovník podniku, kterému byl sdělen jakýkoli projev vůle zákazníka obsahující poptávku, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat vedení podniku.

Pověřený pracovník zajišťující spisovou službu je povinen předat neprodleně poptávku, resp. objednávku došlou různými druhy spojení (pošta, e-mail, fax) vedení podniku.

Vedení podniku určí další postup v rámci své kompetence. Pokud je rozhodnuto, že o tuto zakázku je zájem, sjedná další nutný kontakt se zákazníkem.

4.2.2 Nabídkové řízení jako součást uzavírání smluvních vztahů

Součástí přípravy projektové zakázky v podniku je zpracování nabídky pro zákazníka, buď v rámci přímého obchodního jednání, nebo v rámci výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem, či účasti ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, vyhlášené podle § 1772 a násl. NOZ, resp. u veřejných zakázek podle ZZVZ (postup při zadávání veřejných zakázek je uveden v kap. 4.3).

V rámci příslušného postupu při zpracování nabídky autorizovaná osoba zajišťuje (organizuje) následující:

1. Při přímém zpracování nabídky projektových, příp. inženýrských prací

Nabídka je zpracována v těchto postupech:

• ověření rozsahu zakázky a stanovení postupu realizace;
• ověření předaných podkladů a rozsahu prací;
• orientační propočet investičních nákladů;
• ověření nákladů na vlastní projektové práce či inženýrskou činnost.

b)  Při zpracování nabídky na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku soukromým zadavatelem

Nabídkové řízení v případě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku podle NOZ (dříve veřejné obchodní soutěže podle již neplatného obchodního zákoníku) probíhá podle podmínek zadavatele. Ten je může adresovat:

• v rámci výzvy více zájemcům;
• jako veřejnou soutěž.

Nabídkové řízení probíhá podle soutěžních podmínek, předaných vyhlašovatelem. Po vyzvednutí (obdržení materiálu a podkladů soutěže) a po jejich prostudování je na poradě vedení podniku projednán názor na zpracování nabídky. Pokud vedení rozhodne o účasti v soutěži, je nabídka obvykle zpracována ve dvou částech: technické a ekonomické (přičemž je nutno respektovat požadavky vyhlašovatele na obsah nabídky).

Část technická (pokud je požadována) obvykle obsahuje

• jednoduché ověření řešení úlohy v rozsahu potřebném pro stanovení orientačního rozpočtu stavby;
• výkresy technického řešení (architektonický návrh); dokumentují se pouze, je-li to vyžadováno a neodporuje-li tato skutečnost etickým principům účasti v soutěži;
• technické řešení a nabídky v úvahu přicházejících dodavatelů (pro interní potřebu).

Část ekonomická

• propočet orientačních nákladů stavby (pro výchozí zpracování nákladů na projektové práce);
• informativní ceny dodavatelů kooperací (pro interní potřebu);
• propočet nákladů na projektové práce, resp. inženýrskou činnost;
• stanovení nabídkové ceny projektových prací.

Ekonomické podklady jsou opět projednány na poradě vedení podniku a na základě jejího rozhodnutí je stanoven definitivní návrh nabídkové ceny.

Výsledná nabídka je následně zkompletována do podoby, rozsahu a obsahu požadovaného vyhlašovatelem (včetně příloh), např.:

• krycí list nabídky (jeho skladba a další obsah nabídky musí odpovídat podmínkám soutěže);
• návrh smlouvy;
• doklad prokazující živnostenské oprávnění „Projektová činnost ve výstavbě“;
• kopie platného výpisu z obchodního rejstříku (pokud je do něj navrhovatel zapisován);
• doklad prokazující osvědčení o autorizaci odpovědného zástupce společnosti nebo zpracovatele dokumentace stavby;
• doklady o splnění požadovaných kvalifikačních předpokladů;
• kopie informačního materiálu organizace;
• soubor referencí o obdobných zakázkách z informační databáze společnosti;
• další přílohy podle požadavků vyhlašovatele;
• doklady o zajištění event. finančních podmínek soutěže (jistina, poplatky apod.).

Zkompletovaná nabídka je předložena k projednání vedení podniku a podepíše ji statutární orgán společnosti či jiná oprávněná osoba (na základě plné moci či v souladu se zákonným zmocněním podle § 430 NOZ). Po podpisu je předána vyhlašovateli v termínu podle podmínek soutěže.

4.2.3 Uzavření smluvních vztahů – konkrétní postupy

Autorizovaná osoba (hlavní projektant – pověřený pracovník podle § 113 SZ) vede postupnou přípravu zakázky. Postupy zde uvedené nutno modifikovat pro případy, kdy je nabídka (a následně obchodní smlouva) předkládána v rámci přímého jednání o nabídce, nebo kdy jsou nabídka a obchodní smlouva předkládány na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku (kap. 4.2.2, v níž je samostatně popsán obvyklý způsob a postup při zpracování nabídky). Postupy v případě veřejných zakázek jsou předmětem kap. 4.3.

Vstupní jednání se zákazníkem má za cíl:

• ujasnit jeho představu o budoucí zakázce – cílové řešení;
• ujasnit základní finanční představy zákazníka;
• prověřit rozhodující podklady, umožňující reálné zpracování (vlastnictví pozemku, zásady územního plánování v území, platnost předchozích rozhodnutí, územní rozhodnutí, vztahy v území);
• ujasnit časové představy;
• u neznámého zákazníka osobním stykem ověřit důvěryhodnost (samozřejmě i z jiných zdrojů).

Vedení podniku na základě vstupního jednání rozhodne o:

• zájmu o zakázku a popř. vydá pokyn k dalšímu jednání se zákazníkem, resp. zpracování nabídky;
• předpokládané výši předložené nabídkové ceny;
• zásadách pro zpracování smlouvy o dílo;
• pověření dalším zajištěním přípravy zakázky příslušného pracovníka (hlavního projektanta – AO).

Po kladném rozhodnutí, resp. potvrzení zájmu, pověřený pracovník podniku (hlavní projektant):

• prověří rozsah zakázky a stanoví postup práce;
• ověří předané podklady, resp. vyžádá si další potřebné podklady;
• provede předběžnou konzultaci s dalšími potenciálními zpracovateli (poddodavateli), resp. spolupracujícími osobami, pokud není zpracovatelem sám.

V této souvislosti je nutno zdůraznit, že při uzavírání smluvních vztahů v jakékoli fázi procesu výstavby je velmi důležité ujasnit specifikaci předmětu plnění (jako součást nabídky, resp. následně smlouvy). Nutno pečlivě specifikovat, které části bude dílo (dokumentace) obsahovat a do jakých podrobností bude vypracováno (s odkazem na příslušné právní předpisy či normy), dále sjednat jaké další služby a výkony, které souvisejí s projednáním a prováděním této dokumentace stavby, zhotovitel jako součást předmětu plnění objednateli poskytne (např. inženýrská činnost, autorský dozor apod.). Z tohoto komplexního pohledu je třeba vždy přistupovat k přípravě zakázky.

Hlavní projektant (pověřený pracovník podniku – AO) v případě přímého jednání o nabídce a smlouvě následně:

• zpracuje příslušnou přípravu projektové činnosti; plán zpracování navrhuje z hlediska tvůrčích, kapacitních a ekonomických možností projektového podniku;
• zpracuje ekonomické podklady pro řízení projektových prací a pro nabídku;
• zpracované podklady spolu s předloženým vzorem smluvního typu projedná se zákazníkem; v případě dosažení shody vypracuje ve spolupráci s právníkem návrh smlouvy;
• návrh smlouvy projedná a předá k přezkoumání podle typu zakázky vedení podniku, případně dalším určeným pracovníkům;
• před uzavřením smlouvy projedná budoucí smluvní vztahy u poddodávek – kooperací nutných z hlediska zajištění odborného kvalitního zpracování zakázky;
• pokud je vedením podniku pověřen (respektive je jejím statutárním zástupcem), uzavře smlouvu se zákazníkem; pokud není k tomu pověřen, předá návrh smlouvy k podpisu vedení podniku;
• smlouva se uzavírá v rozsahu odpovídajícím velikosti řešené zakázky. Doporučuje se použít pro zakázky:
• do 50 000 Kč (ve výjimečných případech u důvěryhodných zákazníků) – ústní dohodu;
• do 50 000 Kč (v ostatních případech) – potvrzenou objednávku;
• do 100 000 Kč – zjednodušenou variantu smlouvy o dílo (kap. 7.1.4);
• pro vyšší hodnoty – smlouvu o dílo podle kap. 7.1.1;
• u smluv o dílo se v souladu s obecně platnými právními předpisy návrh smlouvy předkládá druhé smluvní straně, která jej musí převzít jako celek; případné změny návrhu se pokládají za protinávrh. Podle nového občanského zákoníku je však odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, přijetím nabídky, pokud navrhovatel přijetí bez zbytečného odkladu neodmítne! Tuto možnost je však možno v nabídce vyloučit. Prakticky je nutné sporné články smlouvy projednat se zákazníkem a upravit před podpisem vzájemnou dohodou;
• pokud se návrh smlouvy zákazníkovi k podpisu zasílá, je nezbytné uvést v návrhu lhůtu jeho platnosti (do kdy je navrhovatel svým návrhem vázán);
• u zakázky o hodnotě vyšší než 500 000 Kč se doporučuje zpracovat návrh smlouvy ve spolupráci s právníkem společnosti, resp. návrh smlouvy mu předložit k posouzení a na základě jeho sdělení ji upravit před odesláním zákazníkovi;
• smlouvu o dílo po podepsání ze strany oprávněného zástupce podniku předkládá při osobním jednání nebo zasílá k podpisu zákazníkovi;
• originál smlouvy se zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
• po uzavření smlouvy s objednatelem (podle vnitřního organizačního předpisu) AO uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít předjednané kooperační (poddodavatelské) smlouvy s případnými poddodavateli.

V případě výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem, či účasti ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku, vyhlášené podle § 1772 a násl. NOZ, je tento postup příslušně uzpůsoben podle pravidel vyhlášených zákazníkem (vyhlašovatelem) s využitím kap. 4.2.2.

4.3 VEŘEJNÁ ZAKÁZKA

4.3.1 Zpracování nabídky u veřejné zakázky

V případě zadávání veřejných zakázek je postup stanoven ZZVZ (zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek). Podle uvedeného zákona se v zadávacím řízení zadávají veřejné zakázky nadlimitní a podlimitní; veřejné zakázky malého rozsahu (u služeb s předpokládanou hodnotou nepřesahující 2 mil. Kč, u stavebních prací s předpokládanou hodnotou nepřesahující 6 mil. Kč), není zadavatel povinen zadávat v zadávacím řízení podle ZZVZ, je však povinen při jejich zadávání dodržet obecné zásady zadávacího postupu, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.

ZZVZ rozlišuje 9 druhů zadávacích řízení, z nich jsou pro zadávání projektových služeb využitelné zejména: zjednodušené podlimitní řízení (podmínky použití § 52, postup § 53 – u podlimitních veřejných zakázek na stavební práce může být použito, pokud jejich předpokládaná hodnota není větší než 50 mil. Kč), otevřené řízení (§ 57), užší řízení (§ 58) a jednací řízení s uveřejněním (podmínky použití § 60, resp. pro podlimitní veřejné zakázky § 52, postup § 61 a 62), výjimečně též jednací řízení bez uveřejnění (podmínky použití § 63 až 66, postup § 67) a soutěžní dialog (podmínky použití § 68 odst. 1, postup § 68 odst. 2 a § 69). Další 3 druhy zadávacích řízení, tj. zjednodušený režim, řízení o inovačním partnerství a koncesní řízení, nepřipadají kvůli podmínkám použití či z povahy věci v úvahu.

Zahájení zadávacího řízení se liší podle druhu zadávacího řízení:

• buď je zveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek – přístupný na internetových stránkách www.vestnikverejnychzakazek.cz (v případě otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním – až na výjimky – a u soutěžního dialogu) a u nadlimitních veřejných zakázek též v Úředním věstníku EU (v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním lze za podmínek § 58 odst. 5 zahájit zadávací řízení rovněž pomocí předběžného oznámení);
• je zveřejněna výzva k podání nabídek na profilu zadavatele (v případě zjednodušeného podlimitního řízení);
• provede zadavatel přímou výzvu k jednání či podání nabídky jednomu nebo více zájemcům, nebo s nimi zahájí jednání (při použití jednacího řízení bez uveřejnění).

Podle toho musí příslušný pracovník zhotovitele (zájemce o veřejnou zakázku) sledovat příslušné informační zdroje.

Podkladem pro podání nabídky jsou zadávací podmínky (§ 28 odst. 1 písm. a)), vyjádřené ve formě zadávací dokumentace (§ 28 odst. 1 písm. b)), jež sestává zejména z oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, vlastní zadávací dokumentace (dokumentů uveřejňovaných podle § 98 na profilu zadavatele) a výzev podle přílohy č. 6 ZZVZ.

Dodavatel může po zadavateli požadovat písemně vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98. Jestliže je to pro zpracování nabídky vhodné, umožní zadavatel dodavatelům prohlídku místa plnění.

Předpokladem oznámení o výběru dodavatele a uzavření smlouvy je splnění podmínek účasti (§ 37), jimiž jsou podmínky kvalifikace (základní způsobilost, profesní způsobilost a technická kvalifikace; ekonomická kvalifikace není v případě projektových služeb povolena – § 78 odst. 6 ZZVZ), technické podmínky, smluvní podmínky a případně další zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky. Zadavatel je oprávněn podle § 39 odst. 4 oprávněn „otočit“ pořadí posouzení a hodnocení, provést nejprve hodnocení nabídek a teprve následně posouzení splnění podmínek účasti pouze u vybraného dodavatele (účastníka prvního v pořadí); u ostatních nabídek posouzení splnění podmínek účasti nemusí provádět.

Nabídky podávají jednotliví potenciální dodavatelé v průběhu lhůty pro podání nabídek v listinné nebo elektronické podobě v souladu s požadavky, uvedenými v zadávací dokumentaci. Listinné nabídky jsou u organizačních složek ČR připuštěny do 17. 4. 2017, u ostatních zadavatelů do 17. 10. 2018; po těchto datech bude možné jen elektronické podání nabídek prostřednictvím elektronického nástroje podle § 213 (uvedené neplatí pro veřejné zakázky malého rozsahu).

ZZVZ již nedefinuje minimální požadavek na obsah nabídky. Jejím obsahem musí proto nově být pouze to, co zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci (§ 28 odst. 1 písm. f)). Logicky musí nabídka obsahovat identifikační údaje účastníka a jako právní jednání musí být podepsána. Není již například nezbytné (pokud tak zadavatel nebude výslovně vyžadovat), aby součástí nabídky byl podepsaný návrh smlouvy; pokud zadavatel stanoví závazný vzor smluvních podmínek v zadávací dokumentaci, nemusí vyžadovat jeho replikování účastníky v nabídce. Zcela v takovém případě postačí, pokud zadávací dokumentace stanoví, že smlouva bude podepsána na základě stanoveného vzoru po doplnění identifikačních údajů, nabídkové ceny a případně dalších hodnoticích kritérií.

Pokud se nebude jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu, pak se v případě projektových služeb uplatní § 114 odst. 3 písm. b) bod 1 ZZVZ, podle něhož nesmí být v případě projektových služeb (resp. služeb z oddílu 71 klasifikace CPV) použito kritérium nejnižší nabídkové ceny. Zadavatel tak musí použít ještě aspoň jedno tzv. kritérium kvality podle § 116 (např. organizaci, kvalifikaci nebo zkušenost osob, které se mají přímo podílet na plnění veřejné zakázky, či lhůtu dodání).

Nabídky na projektové služby obsahují obvykle minimálně tyto části:

1 Obsah

2 Krycí list

3 Doklady k prokázání kvalifikace (neprokazuje-li se jindy)

4 Návrh smlouvy o dílo, pokud jej zadavatel vyžaduje (viz výše)

5 Nabídkovou cenu, včetně případného položkového rozpisu nabídkové ceny (je-li vyžadován)

6 Údaje nebo doklady pro hodnocení stanoveného kritéria kvality (viz výše), např. životopisy členů týmu či dobu plnění

7 Popis variant technického řešení (jsou-li varianty připuštěny)

8 Další údaje nebo doklady k nabídce (podle konkrétních podmínek zadávacího řízení stanovených zadavatelem)

Obecně není zadavatel oprávněn po podání nabídky v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, otevřeného řízení nebo užšího řízení s účastníky jednat.

Podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním byly novým ZZVZ významně liberalizovány. Může být využito bez podmínek při zadávání podlimitních veřejných zakázek (v tzv. podlimitním režimu) a pro sektorové veřejné zakázky. V případě nadlimitních veřejných zakázek (v tzv. nadlimitním režimu) je možné mj. tehdy, pokud je předmětem nabídky návrh či inovativní řešení. Změněn byl také postup v tomto druhu řízení – nejprve se jedná o nezávazných předběžných nabídkách, teprve následně se podává finální nabídka. Využití jednacího řízení s uveřejněním lze při zadávání projektových služeb doporučit – zadavatel může v jednání např. ověřovat zkušenosti členů týmu pro plnění veřejné zakázky, pokud bude toto kritérium hodnocení využito.

Postup jednání v jednacím řízení bez uveřejnění není zákonem výslovně upraven (musí být dodrženy základní podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení).

V rámci posuzování splnění podmínek účasti může hodnoticí komise v případě nejasností požádat uchazeče o objasnění nebo doplnění údajů a dokladů v nabídce. Doklady k prokázání kvalifikace lze doplňovat bez omezení, zbylé části nabídky mohou být doplněny, pokud doplnění nemá vliv na hodnoticí kritéria, a nesmí být měněny. Obsahuje-li nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si hodnoticí komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění (§ 113).

Zadavatel rozhodne o výběru dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a dále postupuje k uzavření smlouvy postupem podle § 122 a násl. (vybraný dodavatel je mj. povinen doložit originály či úředně ověřené kopie dokladů ke kvalifikaci a pokud je právnickou osobou, tzv. skutečného majitele podle zákona č. 253/2008 Sb.).

4.3.2 Konkrétní postupy v zadávacím řízení včetně uzavření smluvního vztahu

Rovněž v případě veřejných zakázek by se autorizované osoby měly aktivně účastnit obchodního managementu v rámci nabídkového řízení, jakožto odborníci a příslušné odpovědné osoby (projektant, hlavní projektant). Je proto žádoucí, aby byla vedením podniku pro příslušnou „potenciální budoucí“ zakázku AO jmenována v předstihu a spolupodílela se na přípravě podkladů pro zpracování nabídky. To je nezbytné i vzhledem k tomu, že součástí prokazování kvalifikace je mj. doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele (osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje) a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob odpovědných za poskytování příslušných (projektových, resp. souvisejících) služeb.

Autorizovaná osoba uchazeče, resp. zájemce (projektant) spolupracuje s pověřenými pracovníky, kteří zpracovávají nabídku, zejména při:

• analýze a prověření zadávací dokumentace; v případě nejasností, zjištěných závad a neshod musí dát podnět k vyžádání vysvětlení zadávací dokumentace, AO by se měla rovněž zúčastnit prohlídky místa plnění;
• tvorbě ekonomických podkladů a nabídkové ceny (s využitím příslušných obecně užívaných podkladů, propočtů a kalkulací);
• programu kapacitního zajištění zakázky, včetně výběru případných poddodavatelů;
• sestavení případného harmonogramu postupu prací (je-li vyžadován) a stanovení nabídnutého termínu plnění;
• zpracování nabídnutého technického řešení (je-li vyžadováno, resp. v případě, kdy zadavatel připustil varianty nabídky a stanovil pro ně příslušné podmínky).

Postup prací v rámci nabídkové činnosti při zadávacím řízení veřejných zakázek na projektové práce může být (v závislosti na vnitřní organizační struktuře a interních kompetencích v podniku zhotovitele) následující:

• pracovník obchodního útvaru (resp. pověřený pracovník podniku) průběžně sleduje příslušné informační zdroje o uveřejňování výzev k veřejným zakázkám a předkládá vedení podniku vstupní podklady (dostupné údaje o zakázce od zadavatele) k rozhodnutí o tom, zda se zadávacího řízení zúčastnit a započít potřebné kroky ke zpracování a předložení nabídky – příslušný vedoucí pracovník zároveň určí autorizovanou osobu, která bude na zpracování nabídky spolupracovat (údaje o ní budou součástí doložení kvalifikačních předpokladů);
• v případě kladného rozhodnutí pracovník obchodního odboru (resp. pověřený pracovník podniku) připraví doklady, které prokazují splnění požadované kvalifikace; tyto doklady (podle druhu zadávacího řízení) předloží zadavateli v požadované lhůtě spolu se žádostí o účast v zadávacím řízení, nebo budou připraveny jako součást nabídky.

V dalších krocích pověřený pracovník obchodního útvaru podniku (ve vyznačených případech ve spolupráci s autorizovanou osobou):

• ověří (ve spolupráci s AO) předané zadávací podklady, v případě jejich nedostatečnosti či nejasností vyžádá (v zákonné lhůtě podle § 98 odst. 1 ZZVZ) vysvětlení zadávací dokumentace);
• spolu s AO se zúčastní prohlídky místa plnění (je-li zadavatelem uskutečněna);
• zajistí (ve spolupráci s AO) zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (jsou-li zadavatelem připuštěny varianty, resp. je-li předložení technického řešení požadováno), návrhu smlouvy o dílo a dalších dokladů, údajů a ukazatelů v souladu s požadavky zadavatele;
• v případě využití poddodavatelů předjedná s nimi (ve spolupráci s AO) potřebnou spolupráci (včetně dokladu o autorizaci těchto poddodavatelů, bude-li to pro plnění zakázky nezbytné); jestliže bude využíváno poddodavatelů k prokazování kvalifikace, zajistí od nich příslušné doklady, včetně dokumentů požadovaných v tomto případě zákonem (subdodavatelská smlouva či písemný závazek poddodavatele a další doklady – § 83 ZZVZ); bude-li zadavatel jako součást nabídky vyžadovat informace o uvažovaných poddodavatelích s určením jejich podílu na plnění veřejné zakázky, zajistí potřebné doklady (jejich seznam, identifikační údaje, obsahové a finanční vymezení podílu prací, případně další podklady oprávněně vyžadované zadavatelem);
• zajistí poskytnutí jistoty (§ 41 ZZVZ) – je-li zadavatelem požadována;
• zajistí vlastní zpracování nabídky, včetně příslušných doprovodných dokladů podle zadávací dokumentace zadavatele;
• nabídku projedná a odsouhlasí (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou potenciálně zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti);
• po odsouhlasení nabídku zkompletuje, tj. opatří ji všemi doklady, které nabídku tvoří, resp. jsou její součástí (ve stanovených případech včetně dokladů prokazujících splnění požadované kvalifikace), a to v rozsahu podle zákona a požadavků zadavatele, a předloží ji k podpisu statutárnímu zástupci podniku (resp. pracovníkovi výslovně písemně statutárním orgánem společnosti zmocněnému k podpisu nabídky, či jiné osobě oprávněné podle interních předpisů); nabídka musí být, jako právní jednání (právní úkon) podepsána; požadavek na podpis smlouvy již není stanoven, ale může vyplývat z požadavku zadavatele v zadávací dokumentaci; z povahy věci je vhodné podepsat také nejrůznější (čestná) prohlášení;
• nabídku předá zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek a zúčastní se (podle potřeby) otevírání obálek;
• ve spolupráci s AO zajistí podání případného objasnění či doplnění nabídky podle § 46 ZZVZ, bude-li to požadováno, zajistí předložení zadavateli zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny;
• jestliže bude zakázka zadávána formou jednacího řízení s uveřejněním, zajistí (spolu s příslušnými odpovědnými pracovníky, resp. s AO) účast na zadavatelem organizovaných jednáních o předběžných nabídkách;
• je-li nabídka vybrána jako nejvhodnější, zabezpečí potřebnou součinnost k uzavření smlouvy, zejména předložení originálů či úředně ověřených dokladů ke kvalifikaci a dokladů o skutečném majiteli v návaznosti na výzvu podle § 122 odst. 3 ZZVZ;
• není-li nabídka vybrána jako nejvhodnější (nebo byl-li zhotovitel jako účastník zadávacího řízení vyloučen ze zadávacího řízení) a jeví se, že zadavatel použil nesprávných postupů, či porušil zákon, předloží k projednání do vedení podniku možnost případného použití příslušných zákonných prostředků (podání námitek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) a v případě rozhodnutí o jejich využití zajistí (obvykle spolu s právníkem společnosti) příslušné úkony;
• po uzavření smlouvy se originál zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centralní evidenci smluv;
• kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem.

5 Postupy autorizovaných osob při uzavírání smluvních vztahů v provádění staveb

5.1 Rozdělení postupů

Obsah smluvních závazků a postup při jejich uzavírání jsou ovlivněny zejména těmito faktory:

• subjekty vstupujícími do smluvního vztahu;
• okolností, zda se jedná o veřejnou zakázku nebo zakázku financovanou ze soukromých zdrojů;
• druhem a velikostí stavby;
• způsobem zajištění výstavby a managementu výstavby a zvoleným dodavatelským systémem;
• odpovědností za zajištění projektové dokumentace stavby;
• případným působením dalších osob na straně stavebníka v průběhu provádění stavby (autorský dozor, technický dozor, koordinátor BOZP, autorizovaný inspektor).

5.1.1 Rozdělení podle subjektů vstupujících do smluvního vztahu

Rekodifikací smluvního práva k 1. 1. 2014 došlo k sjednocení právního režimu smluv (dříve podléhajících režimu buď již neplatného obchodního či „starého“ občanského zákoníku). Nicméně i nová právní úprava zachovává určité dílčí odchylky podle toho, zda do závazkového vztahu se zhotovitelem stavby vstupuje občan (investor, stavebník, objednatel), který nevystupuje jako podnikatel, nebo fyzická či právnická osoba, která je podnikatelem (příp. stát či samosprávný územní celek). K tomu blíže kap. 2.1 a 2.2 této publikace.

5.1.2 Rozdělení podle toho, zda se jedná o veřejnou zakázku nebo zakázku financovanou ze soukromých zdrojů

Pro veřejnou zakázku platí postupy pro výběr zhotovitele podle ZZVZ a prováděcích předpisů k němu, zejména vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. U zakázky financované ze soukromých zdrojů se postupuje na základě dohody smluvních stran s využitím příslušných právních předpisů (zejména NOZ). Odlišnosti postupů jsou popsány v kap. 5.2.3 a 5.2.4.

5.1.3 Rozdělení podle druhu a velikosti stavby

Podle příslušných kritérií je možno rozlišovat např.:

• stavby pozemního stavitelství a stavby inženýrské (resp. jejich modifikace), stavby obsahující technologické zařízení (provozní soubory); zde jsou rozdíly kromě příslušných technických předpisů a norem např. v obsahu projektové dokumentace, způsobu vyzkoušení, sjednání zkušebního provozu apod.;

• stavby příslušných oborů; zde mohou být stanoveny příslušné oborové předpisy či normy (např. obchodní podmínky staveb pozemních komunikací, TKP staveb pozemních komunikací aj.); technické požadavky na stavby obecně i zvláštní požadavky pro vybrané druhy staveb (bytové domy, rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci, stavby se shromažďovacím prostorem, stavby pro obchod, stavby ubytovacích zařízení, stavby pro výrobu a skladování, garáže, servisy, opravy motorových vozidel a ČSPH, stavby škol, předškolních, školských a tělovýchovných zařízení a pro zemědělské stavby) vymezuje vyhláška č. 268/2009 Sb.;
• stavby „klasické“, jednoduché, udržovací práce, bourací práce; odlišnosti jsou nejen ve způsobu jejich povolování a obsahu dokumentace, ale i ve vedení stavebního deníku či jednoduchého záznamu o stavbě, provádění kontrolních prohlídek, uvedení staveb do užívání (a případné účasti zhotovitele na příslušném postupu podle stavebního zákona – je-li vyžadován) a další.

5.1.4 Rozdělení podle zvoleného dodavatelského systému a způsobu výstavby

Dodavatelský systém stavby a způsob výstavby zvolený stavebníkem vyplývá především z charakteru stavby, jejího členění, schopnosti či ochoty stavebníka podílet se v příslušné míře na managementu provádění stavby a výkonu inženýrské činnosti. Odlišuje se též podle množství zapojení přímých smluvních partnerů stavebníka (objednatele): kompletní zajištění stavebního díla jediným zhotovitelem nebo stavební práce (části stavebních prací a dodávek stavby) zajišťované více přímými zhotoviteli. Různé možnosti a varianty vznikají rovněž ve vazbě na rozsah zajišťování projektové dokumentace zhotovitelem stavby. Tím vším jsou předurčeny vztahy mezi účastníky výstavby a úroveň jejich odpovědnosti. Používanými způsoby výstavby jsou zejména:

• Způsob výstavby na klíč – stavba je pořízena v souladu s nabídkovou dokumentací zhotovitele, zpracovanou podle požadavků objednatele, obvykle formulovaných prostřednictvím požadavků na výkon nebo funkci. Zhotovitel stavby v rámci předmětu svého díla zabezpečuje také potřebnou projektovou dokumentaci (obvykle projektovou dokumentaci pro povolení stavby, dopracovanou současně nebo postupně do úrovně dokumentace pro provádění stavby, následně dokumentace realizační a provozní). Při tomto způsobu výstavby je převaha inženýringu a managementu výstavby (tedy i odpovědnosti za uskutečnění investičního záměru) zabezpečována zhotovitelem stavby na klíč.
• Způsob výstavby podle nabídkové dokumentace několika zhotovitelů částí stavby, z nichž každý realizuje příslušnou část stavby podle realizační dokumentace návrhu (příslušné části dokumentace pro povolení stavby a pro její provádění), kterou v souladu se svou nabídkovou dokumentací zpracoval. V tomto případě je vhodné, aby jeden z nich zajišťoval funkci hlavního projektanta. Investor (stavebník) zabezpečuje koordinaci mezi zhotoviteli částí stavby – inženýring a management výstavby je rozvržen mezi jednotlivé zhotovitele částí stavby a mezi investora (stavebníka), který zabezpečuje koordinaci v rozsahu celé stavby.
• Způsob výstavby se zhotovitelem stavby, který stavbu realizuje v souladu s dokumentací návrhu investora (stavebníka), zhotovenou pro investora (stavebníka) projektantem a (obvykle) ověřenou stavebním úřadem, a v souladu s realizační dokumentací návrhu. Tento způsob může mít z hlediska zabezpečení projektové dokumentace pro provádění stavby 2 varianty:
• v první variantě dokumentaci pro provádění stavby zabezpečí investor (stavebník, objednatel) a zhotovitel zpracovává jen dodavatelskou dokumentaci;
• druhou variantou je zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem – DSP) zhotovitelem stavby (autorizovanou osobou) v rámci sjednaného předmětu díla (zhotovené stavby).

Odpovědnost za uskutečnění investičního záměru je zde rozvržena mezi stavebníka (odpovědnost za koordinaci prací projektanta a zhotovitele stavby), projektanta (odpovědnost za možnost uskutečnění záměru za předpokladu, že bude realizován v souladu s jím zpracovanou dokumentací) a zhotovitele stavby (odpovědnost za zhotovení stavby v souladu s dokumentací investora, zhotovenou projektantem).

U staveb financovaných z veřejných zdrojů (veřejných zakázek) však musí být investorem (zadavatelem) zabezpečena a jako součást zadávací dokumentace stavby zhotoviteli předložena dokumentace pro zadání stavebních prací (v rozsahu projektové dokumentace pro provádění stavby) včetně soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (podle vyhlášky č. 169/2016 Sb.). Alternativně může být příslušná projektová dokumentace a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr nahrazena zcela nebo zčásti technickými podmínkami, vyjádřenými formou požadavků na výkon nebo funkci.

• Způsob výstavby se zhotoviteli částí stavby, kteří stavbu realizují podle dokumentace investora (stavebníka), zhotovené pro něj projektantem a (obvykle) ověřenou stavebním úřadem a v souladu s realizační dokumentací příslušné části návrhu (stavby). Rovněž zde jsou možné 2 varianty zabezpečení projektové dokumentace pro provádění stavby, obdobné jako u předchozího způsobu výstavby (u druhé varianty zhotovované každým ze zhotovitelů částí stavby). Investor (stavebník, objednatel) musí zabezpečit potřebnou koordinaci na úrovni stavby. Tomu odpovídá i příslušný rozsah inženýrské činnosti a managementu výstavby, zajišťovaný investorem.

V případě veřejné zakázky platí pro obsah zadávací dokumentace obdobné pravidlo jako u předchozího způsobu.

• Způsob výstavby investorský, kdy investor (stavebník) zadá projektantovi zpracování dokumentace návrhu (stavby) zajišťovaného tímto způsobem výstavby, včetně jejího dopracování současně nebo postupně do úrovně realizační dokumentace návrhu, a zabezpečuje pak (bez účasti vyššího zhotovitele stavby či zhotovitelů částí stavby) kompletační činnosti při provádění stavby.

Variabilnost postupů klade různorodé požadavky na činnost autorizovaných osob, které se musí umět v příslušných odlišnostech orientovat a v případě potřeby vzájemně komunikovat.

Pro postupy v nabídkovém řízení podle kap. 5.2 pro vzory smluv uvedené v přílohách této publikace je zvolena nejpoužívanější varianta výstavby, tj. způsob výstavby se zhotovitelem stavby, který stavbu provádí podle projektové dokumentace pro provádění stavby, předané mu objednatelem.

Jiné smluvní vztahy mezi účastníky výstavby

Mezi účastníky výstavby vzniká podle zvoleného dodavatelského systému a způsobu výstavby množství dalších smluvních vztahů, které je účelné rozvrhnout do skupin, přicházejících nejčastěji v úvahu. K nim patří zejména:

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k obstaratelům investorského či dodavatelského inženýringu, nebo k obstaratelům jednotlivých inženýrských činností, ať už ve fázi připravy či při provádění staveb. Zde lze obvykle využít smlouvy příkazní (kap. 7.1.2, resp. 7.1.3), nebo smlouvy nepojmenované.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům (poddodavatelům) částí dokumentace stavby

Používá se obvykle smlouva o dílo s tím, že jejím základem je základní smlouva mezi objednatelem dokumentace stavby (stavebníkem, investorem) a zhotovitelem dokumentace stavby (projektantem, hlavním projektantem).

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům stavebně montážních prací na stavbě. Jedná se o vztah objednatele ke zhotoviteli, který není zhotovitelem ucelené části stavby, tj. jednoho nebo několika stavebních objektů nebo souborů zařízení (pro něž se dříve užívalo označení vyšší dodavatel). Uzavírána je obvykle smlouva o dílo. Tento typ smlouvy i obchodní podmínky lze využít obvykle v případě, kdy předmětem smlouvy, definovaným případ od případu, jsou stavební nebo montážní práce na staveništi spolu s dodávkami souvisejících prvků, např. stavebních materiálů, stavebních dílců, výrobků potřebných pro rozvody (sítě) různých druhů, popř. dodávky různých zařízení nebo jejich částí, které mají být smontovány na staveništi apod.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) ke zhotovitelům díla, které není součástí stavby, např. provádění průzkumů, zhotovení nebo úprava zařízení staveniště apod., popř. vztahy při zhotovení díla na staveništi mezi poddodavateli účastníků výstavby různých úrovní. Bude uzavřena smlouva o dílo a využity obchodní podmínky, pokud jsou zpracovány v jednotlivých oborech, nebo speciální firemní obchodní podmínky.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům zboží, které se uskutečňují převážně kupní smlouvou. Jedná se většinou o dodávky výrobků nejrůznějších druhů, pro které bývají zpracovány oborové obchodní podmínky, popř. speciální firemní obchodní podmínky příslušných výrobců či dodavatelů.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům služeb technického charakteru, např. dopravních, o pronájmu dopravního prostředku, nebo jiných nájemních, opravárenských, kontrolních, o úschově apod. Pro zabezpečení těchto služeb je možno využít smluvní typy příslušné pro každý druh služby, popř. upravit smlouvu nepojmenovanou. Pro obchodní podmínky platí totéž, co v předchozím případě.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k dodavatelům služeb sociálního charakteru, např. o přepravě osob, o ubytování, o stravování, nájemních nebo jiných. Pro zabezpečení těchto služeb je možno využít několika smluvních typů pro každý druh služby, popř. uzavřít smlouvu nepojmenovanou. Obchodní podmínky bývají zpracovány pro různé druhy těchto služeb, nebo jsou zpracovány obchodní podmínky podnikové.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) k poskytovatelům práv, např. licencí, ale i práv užívání apod. Představitelem pro úpravu vztahů v této skupině může být např. licenční smlouva, ale také některá ze smluv o pronájmu nebo o tichém společenství apod. Pokud jde o obchodní podmínky, přicházejí obvykle v úvahu nanejvýš obchodní podmínky podnikové.

Smluvní vztahy objednatelů (účastníků výstavby) v jiných situacích, které je možno různě kategorizovat, např. jde-li o smlouvy k uzavírání různých společenství či sdružení (nově tzv. společnost podle § 2716 a násl. NOZ), smlouvy vztahující se k ručení třetími osobami nebo k pojištění, smlouvy vztahující se k financování staveb nebo jejich částí, smlouvy týkající se personálních věcí a bezpečnosti podle zvláštních předpisů, nebo jiné smlouvy, na něž se vztahují zvláštní předpisy apod.

Mohou být uskutečňovány s využitím většiny smluvních typů podle občanského zákoníku. Mohou využívat také tzv. nepojmenovaný (inominátní) typ smlouvy. S ohledem na jejich různorodost nejsou uvedené smluvní vztahy v této publikaci blíže rozvedeny.

5.2 Postupy v nabídkovém řízení

5.2.1 Obecné zásady při uzavírání smlouvy o dílo na zhotovení stavby

Úplný obsah smlouvy (při použití příslušných právních předpisů, tj. dodržení kogentních a využití dispozitivních ustanovení NOZ, od nichž se mohou smluvní strany odchýlit, a doporučených obchodních standardů) je nutno vytvořit pro každou stavbu individuálně, a to tak, aby obstál při řešení případných sporů (soudní cestou, nebo jiným dohodnutým způsobem).

Za účelem vyvarování se případných problémů se při formulaci a sjednávání příslušných ustanovení ve smlouvě o dílo doporučuje dbát těchto zásad a základního obsahu jednotlivých částí smlouvy.

Definice pojmů

Vzhledem k tomu, že obecně závazné právní předpisy v řadě případů neobsahují definice některých pojmů, které smluvní strany hodlají ve smlouvě použít, a mohlo by v případě sporu dojít k nejasnostem při jejich výkladu, doporučuje se v obecných ustanoveních jednoznačně definovat obsah těchto použitých pojmů (např. zařízení staveniště, dodatečná plnění, vady a nedodělky aj.).

Předmět smlouvy

Při specifikaci předmětu plnění smlouvy se doporučuje přistupovat k této části smlouvy s co největší pečlivostí a pokusit se vždy předmět plnění popsat úplně a co nejobsáhleji, a to včetně souvisejících výkonů, které jsou smluvně sjednávány k provedení zhotovitelem – mnohdy i v podrobnostech, které by se mohly zdát být nadbytečnými.

Pro případ smlouvy o dílo na zhotovení stavby, resp. stavebních prací (podle dokumentace stavby zajišťované objednatelem) to znamená zejména konstatovat, že:

• předmětem díla je stavba nebo její část (její přesné označení);
• stavba bude provedena podle dokumentace stavby, na základě které bylo vydáno (kdy a kým) stavební povolení nebo byla stavba ohlášena podle § 105 a násl. SZ (resp. podle jednoznačně identifikované dokumentace pro provedení stavby);
• popis díla je obsažen v příslušných částech zmíněné dokumentace stavby;
• dílo je složeno z částí (zde je možno např. provést specifikaci díla na stavební objekty a provozní soubory nebo jiné části stavby).

Nutno vymezit činnosti, které zhotovitel zajišťuje v rámci zhotovování předmětu díla (např. zpracování příslušné projektové dokumentace, zajištění doplňujících průzkumů, zabezpečení podmínek stanovených ve stavebním povolení a příslušných akceptovaných vyjádřeních a stanoviscích), účast zhotovitele na potřebných jednáních se stavebním úřadem (např. při kontrolních prohlídkách) atd.

Dále je možno v předmětu plnění popsat i další skutečnosti, např. týkající se zařízení staveniště, zabezpečení dopravních opatření, zabezpečení výškových a směrových zařízení pozemních vedení v místě provádění díla, provedení všech předepsaných zkoušek a atestů a v závěru uvést (podle dohody smluvních stran), že zhotovitel připraví k předání díla dokumentaci jeho skutečného provedení, včetně geodetického zaměření.

V úvahu přichází rovněž definování účelu smlouvy, tzn. např. zasazení předmětu smlouvy do určitého širšího hospodářského kontextu, do kontextu s jinými smlouvami uzavíranými mezi týmiž stranami, apod. Účel smlouvy může sehrát významnou roli např. v souvislosti s promlčením práv ze smlouvy, při výkladu případných sporných ustanovení smlouvy, při posuzování zániku závazku pro nemožnost plnění atd.

Doba plnění

Sjednané termíny vycházejí z harmonogramu zakázky. Kromě konečného termínu mohou být sjednány i dílčí termíny plnění (dokončení a předání) jednotlivých částí díla (stavby). V případě více zhotovitelů mohou být ve smlouvě sjednány i dílčí termíny předání pracoviště dalšímu zhotoviteli (např. k provedení montáže technologického zařízení a zpětného převzetí pracoviště po montáži ke stavebnímu dokončení). Tyto termíny však nepředstavují lhůtu plnění (a nepodléhají sjednané sankci, zajišťující dodržení termínu splnění díla – případné smluvní pokuty za jejich nedodržení nutno sjednat samostatně). V případě smlouvy uzavírané na základě veřejné zakázky je doporučeno stanovovat dobu plnění spíše časovou lhůtou než pevným datem a definovat přesně okolnosti k jejímu prodloužení; změna doby plnění by jinak byla zpravidla nedovolenou podstatnou změnou ve smyslu § 222 odst. 1 a 3 ZZVZ.

Cena díla

Východiskem je kalkulace zakázky a její finanční rozdělení. Nutno počítat s částí ceny na krytí převzatého podílu kompletačních činností a režie vyššího zhotovitele spojené se zakázkou (obchodní režie, správní režie), na rezervu ke krytí rizik, spojených např. s poskytnutím záruk apod. Doporučuje se uvést, na základě jakých podkladů byla cena sjednána, co zahrnuje a jaké jsou podmínky pro její případnou změnu (dodatečná plnění, okolnosti na straně objednatele, výskyt nových skutečností, které nebyly v době uzavírání smlouvy známy a které zhotovitel nezavinil, nemohl je předvídat ani ovlivnit, případná inflační doložka apod.). Změna ceny díla u smlouvy uzavírané na základě veřejné zakázky musí splňovat podmínky ZZVZ (§ 100 a 222 ZZVZ).

Platební a fakturační podmínky

Ve smlouvě se sjedná způsob účtování a placení ceny díla (např. dílčí měsíční faktury, etapová fakturace, příp. poskytnutí záloh). Doba (lhůta) splatnosti je důležitým údajem smlouvy, který ve svém důsledku má vliv mj. i na cenu díla (zahrnutí úroků za případný překlenovací bankovní úvěr, poskytnutý do doby splatnosti fakturačních dokladů). Důležitá je rovněž výše případného zádržného a způsob jeho uvolňování s přihlédnutím např. k délce záruční doby, či možnost nahradit zádržné bankovní zárukou. Při stanovení doby splatnosti je nutno respektovat § 1963 NOZ (kap. 2.4.1).

Věci určené k provedení díla (podklady objednatele) a povinnosti a spolupůsobení smluvních stran

K povinnostem objednatele patří především předání příslušných podkladů pro zhotovení díla, poskytnutí konkrétně sjednané součinnosti, převzetí řádně provedeného díla a včasné provedení úhrady finančních nároků zhotovitele. Ve smlouvě je nezbytné (zejména z důvodu odpovědnosti) jednoznačně specifikovat všechny podklady a informace určené k provedení díla, které zhotovitel obdrží od objednatele. Doporučuje se podklady rozdělit na ty, které byly předány již při uzavření smlouvy (a ty ve smlouvě uvést přesnou citací, včetně např. data předání), a podklady, které mají být předávány postupně po uzavření smlouvy (včetně dohodnutých termínů jejich předání a sankcí za nedodržení těchto termínů). Pokud je dohodnuto, že některé materiály nebo výrobky zajišťuje přímo objednatel (nebo závazně určí některé podzhotovitele), je třeba ve smlouvě sjednat jeho odpovědnost za kvalitu, termín dodání, vliv na záruky apod.

V případě zhotovitele se jedná o základní povinnost provést dílo ve smluveném rozsahu a termínu. Dále jsou ve smlouvě sjednávány další povinnosti zhotovitele např. ve vztahu k výkonu technického a autorského dozoru (případně dalších osob, např. koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi nebo autorizovaného inspektora) působících na stavbě pro objednatele, povinnosti z hlediska pojištění díla a odpovědnosti za škodu. Samostatně bývají stanoveny povinnosti smluvních stran ve vztahu ke staveništi (předání staveniště objednatelem, vybudování zařízení staveniště a podmínky užívání staveniště zhotovitelem, včetně jeho vyklizení po dokončení stavby). Z hlediska provádění stavby bývá sjednána mj. kontrola provádění prací (včetně povinnosti zhotovitele vyzvat objednatele ke kontrole prací, které budou dalším postupem výstavby zakryty nebo znepřístupněny), dodržování konkrétních opatření k ochraně veřejných zájmů, podrobnosti k vedení stavebního deníku či jednoduchého záznamu o stavbě (upřesňující zásady jsou uvedeny v příloze č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., např. způsob a lhůty vyjadřování se k zápisům), organizace kontrolních dnů a kontrolních prohlídek stavby. V této části jsou obvykle určovány i povinnosti (zejména zhotovitele) v oblasti bezpečnosti práce, ochrany zdraví, životního prostředí apod.

Ustanovení k předání a převzetí díla

Obsahují zejména ujednání k organizaci předání díla (na základě výzvy zhotovitele), specifikaci dokladů zhotovitele nezbytných k předání a převzetí díla, náležitosti protokolu o předání a převzetí díla, důsledky neúspěšného předání, dohodu o předávání a přejímání díla po částech, podmínky případného předčasného užívání aj.

Odpovědnost za vady a záruční doba

Vady stavby specificky upravuje § 2629 NOZ. Ve smlouvě by měla být dohodnuta délka záruční doby přiměřeně druhu díla (stavby) a životnosti příslušných prvků. Doporučuje se též stanovit, kdy zhotovitel za vzniklé vady díla neodpovídá (přestože zásady jsou obsaženy v NOZ): např. kromě nevhodných pokynů a věcí předaných objednatelem také v případě neoprávněného užívání, neoprávněných zásahů objednatele nebo z důvodu vyšší moci (jejíž účinky je vhodné ve smlouvě specifikovat). Dále se obvykle sjednává způsob uplatňování reklamací a lhůty pro odstranění vad.

Smluvní pokuty

Měla by být dodržována zásada rovných vztahů mezi objednatelem a zhotovitelem, která by se měla promítnout i do přiměřenosti a vzájemné vyváženosti smluvních pokut (pro případ neplnění povinností zhotovitele, např. nedodržení termínu dokončení díla, nesplnění dílčích termínů, termínů odstranění případných vad apod. na straně jedné, a pro případ neplnění povinností objednatele, např. prodlení s plněním finančních závazků ve lhůtách splatnosti, pozdní předávání podkladů a neplnění sjednaného spolupůsobení se zhotovitelem aj. na straně druhé). V této souvislosti je důležité i ustanovení o náhradě škody. Sjednat lze též lhůtu splatnosti smluvních pokut a případné liberační důvody (okolnosti, za nichž smluvní strana není povinna smluvní pokutu platit, přestože utvrzenou povinnost nesplnila).

Další ujednání

Tato ujednání by měla obsahovat veškeré specifické podmínky plnění příslušné zakázky, které nebylo vhodné řešit v předchozích částech, a dále závěrečná obecná ustanovení, např.:

• podmínky a postup pro změnová řízení a změnu smlouvy – odsouhlasení návrhů změn a forma jejich sjednání (akceptací písemného návrhu na změnu smlouvy jejím dodatkem); samostatně mohou být dohodnuty postupy v případě změn v množství nebo kvalitě prací, či v případě změn hmot nebo výrobků a vedení evidence změn (např. změnové listy); u veřejných zakázek je však nutno dodržovat postupy stanovené ZZVZ (přípustné jsou předem přesně definované změny podle § 100 ZZVZ (např. inflační doložka, tzv. měřená cena, tj. fakturace podle skutečného objemu provedených prací apod.), které pak podle § 222 odst. 2 nejsou změnou smlouvy, ale jejím plněním; ostatní změny musí splnit podmínky § 222 ZZVZ);
• podmínky odstoupení od smlouvy;
• způsob řešení rozporů apod.

5.2.2 Stručná charakteristika postupu a standard výkonu autorizované osoby

Autorizované osoby, které působí při provádění staveb, by se měly aktivně účastnit smluvního managementu jako odborníci příslušné oblasti výstavby, kteří ponesou v průběhu provádění stavby plnou odpovědnost za plnění svých povinností. Proto by se měly spolupodílet (zejména u větších firem jako součást týmu, zabezpečujícího smluvní management) na přípravě podkladů pro zpracování nabídek, navrhování a projednávání textů smluv, sledování plnění smluv, včetně případného navrhování příslušných změn uzavřené smlouvy.

V rámci přípravy nabídky spolupracuje autorizovaná osoba s pověřenými pracovníky (v rámci vnitřní organizační struktury podniku) na analýze, resp. tvorbě podkladů, na základě nichž je zpracována, zejména:

• nabídková cena;
• nabídnuté termíny;
• nabídnuté technické řešení (jsou-li připuštěny varianty, nebo je-li technické řešení součástí nabídky).

Jedná se zejména o:

• analýzu a prověření vstupních podkladů zákazníka (předložená projektová dokumentace, stavební povolení a jiné doklady); prověření provede AO zejména z hlediska nezávadnosti ve vztahu k ochraně veřejných zájmů, vyřešení majetkových záležitostí (staveniště, přístupy, skládky, práva třetích osob, věcná břemena apod.), podmínek stavebního povolení, včetně vyjádření účastníků řízení a dotčených orgánů a organizací, technického řešení, technologie a rentability provádění apod. – to vše také ve vztahu nejen k technickým nárokům, ale i k časové a finanční náročnosti stavby; uvede případné neshody a zajistí jejich projednání s objednatelem (u veřejných zakázek v rámci požadování vysvětlení k zadávací dokumentaci);
• předběžný časový plán, který by měl vycházet ze ZOV (a základních údajů pro připravovaný POV), při jeho sestavení nutno proto přihlédnout mj. též k technickým možnostem výstavby a její organizace (včetně řešení zařízení staveniště), ke kapacitním možnostem zhotovitele, resp. uvažovaných podzhotovitelů, možnostem nasazení mechanismů, náročnosti technologické přípravy apod.; ze základního časového harmonogramu vyjde nabízená doba plnění (není-li čas plnění objednatelem pevně zadán), časový harmonogram může být podle požadavku zákazníka také součástí nabídky;
• předběžnou výrobní kalkulaci, včetně předběžného ekonomického a finančního plánu zakázky – slouží pro zpracování nabídkové ceny; vychází zejména z projektové dokumentace předložené objednatelem, soupisu provedených stavebních prací, dodávek a služeb (výkazu výměr) – je-li objednatelem předán, z možností řešení zařízení staveniště a POV a z dalších podmínek objednatele (např. požadavek na záruční dobu, splatnost faktur, spolupůsobení, resp. zajišťování některých činností objednatelem atd.); předběžný ekonomický a finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady, obvykle za základního předpokladu, že výnosy musí pokrývat náklady (včetně nákladů výrobní a správní režie) a vytvořit přiměřený zisk (o jeho výši rozhodne obvykle vedení podniku či příslušného útvaru podniku zhotovitele);
• zásady řešení zařízení staveniště a POV (s výše uvedenou vazbou na časový plán a předběžnou výrobní kalkulaci, resp. předběžný ekonomický a finanční plán zakázky).

Autorizovaná osoba při tomto svém spolupůsobení dbá na hájení zájmů podniku i zájmů veřejných (v souladu s příslušnými právními předpisy).

5.2.3 Zakázky financované ze soukromých zdrojů

Aktivní obchodní činnost podniku a jeho dobré jméno a postavení na trhu je základním předpokladem dosahování příznivých hospodářských výsledků. Bez vybudování obchodních kontaktů, aktivního marketinku, účasti v soutěžích i osobních kontaktů nelze zakázky získávat.

Kontakt mezi podnikem (zhotovitelem) a zákazníkem začíná zpravidla okamžikem doručení poptávky, resp. podnětu k zahájení smluvních jednání. Následuje řada činností (v mnohém se zapojením autorizované osoby), na jejichž konci by mělo být realizované dílo a spokojenost účastníků výstavby.

Poptávka

Obvyklým základem je poptávka zákazníka, za kterou lze považovat (kromě oficiálních dokumentů doložených dokladovou částí) i libovolný ústní či písemný projev (dopis, elektronická pošta, fax) či jakýkoliv podnět, který může vést k budoucímu získání zakázky. Zdrojem potřebných informací je mj. i stabilní kontakt s potenciálními zákazníky, odezvy na marketing podniku, sledování tisku, vyhlášení obchodních soutěží, údaje z příslušných veřejných informačních systémů apod.

Možnosti budoucích zakázek podniku eviduje např. prostřednictvím počítačové databáze o potenciálních zákaznících (budoucích i minulých), o všech projevech zájmu o provádění stavby resp. stavebních prací, a to zájmů již existujících a vyjádřených nebo i předpokládaných v budoucnosti (např. vědomosti o projektové přípravě staveb v daném oboru, lokalitě, či u příslušného investora, které jsou ve sféře zájmu podniku) a důsledně podchycuje veškeré podněty v tomto směru.

Pracovník podniku, který se dozví o jakémkoli projevu zákazníka, který by mohl obsahovat poptávku či generovat zakázku, je povinen o této skutečnosti neprodleně informovat vedení podniku, resp. příslušný obchodní či marketingový útvar.

Poptávku, resp. objednávku došlou různými druhy spojení (pošta, e-mail, fax), je povinen pověřený pracovník podniku zajišťující spisovou službu předat neprodleně podle spisového řádu příslušnému útvaru či vedení podniku. Vedení podniku (obvykle na podnět obchodního či marketingového útvaru) nebo příslušný útvar podniku v rámci své kompetence určí další postup. Je-li rozhodnuto, že o zakázku má podnik zájem, je určena osoba (resp. útvar) pověřená dalším jednáním se zákazníkem. Je vhodné, aby byla již v této fázi stanovena konkrétní autorizovaná osoba, která se bude na přípravě nabídky a smluvních jednáních podílet.

Uzavření smluvních vztahů

Pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou) vede postupnou přípravu zakázky (u složitějších zakázek a větších firem obvykle vede tým pracovníků, kteří se podílejí na přípravě k získání zakázky). Podle občanského zákoníku může pro uzavření smlouvy postačovat ústní akceptace nabídky, resp. její odsouhlasení méně formalizovanou cestou (typicky e-mail), přičemž s ohledem na § 430 NOZ může za podnikatele jednat jakákoliv osoba, u níž je to s ohledem na její funkční zařazení obvyklé. V průběhu vyjednávání je třeba dávat velký pozor, aby určitá komunikace nebyla druhou stranou vykládána jako přijetí nabídky (pro tento účel se využívají např. různé doložky v e-mailech apod.).

Vstupní jednání se zákazníkem má za cíl:

• ujasnit jeho představu o budoucí zakázce – cílové řešení;
• prověřit základní rozsah zakázky;
• prověřit rozhodující podklady, umožňující provedení zakázky (dokumentace, povolení stavby, majetkoprávní záležitosti apod.);
• ujasnit časové představy a možnosti realizace díla;
• upřesnit představu o kapacitních možnostech realizace zakázky;
• konzultovat základní cenové představy zákazníka (včetně jeho finančních zdrojů);
• u neznámého zákazníka ověřit jeho důvěryhodnost (osobním stykem či z jiných zdrojů).

Vedení podnikatele (resp. kompetentní vedoucí pracovník) na základě vstupního jednání rozhodne:

• o zájmu o zakázku, resp. dá pokyn k pokračování jednání se zákazníkem (za případně předběžně stanovených podmínek);
• o předpokládané výši (limitu) předložené nabídkové ceny;
• o předpokládané době plnění zakázky;
• o zásadách obchodních podmínek pro zpracování smlouvy o dílo;
• o autorizované osobě, která se bude podílet na přípravě a realizaci zakázky.

Po rozhodnutí o potvrzení zájmu pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou – kap. 5.2.2):

• upřesní rozsah zakázky a stanoví postup práce;
• ověří předané podklady, resp. vyžádá jejich upřesnění či doplnění;
• na základě kapacitních možností vlastního podniku ověří věcné a cenové možnosti případných poddodávek;
• zajistí zpracování podkladů pro předložení návrhu na provedení zakázky (nabídky) z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (není-li jednoznačně zákazníkem stanoveno) a dalších podmínek provádění zakázky, včetně návrhu smluvních podmínek;
• případně podle organizační struktury podniku pověří dalším zajištěním přípravy zakázky příslušného pracovníka;
• zpracované podklady spolu s návrhem smluvních podmínek projedná se zákazníkem; v případě dosažení shody dohodnou smluvní strany vypracování návrhu smlouvy či použití příslušných všeobecných obchodních podmínek; zkušenější zákazníci obvykle předkládají návrh smlouvy sami, menší investoři či soukromé osoby nechávají vypracovat návrh smlouvy zhotoviteli – podle toho se odvíjí další postup.

Varianta I – návrh smlouvy předkládá zhotovitel:

Pověřený pracovník podniku:

• ve spolupráci s AO (a obvykle v součinnosti s právníkem společnosti) zpracuje návrh smlouvy o dílo;
• návrh smlouvy projedná (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti – pokud se přímo nepodílel na zpracování návrhu smlouvy) a po jeho odsouhlasení jej předá pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám);
• před uzavřením smlouvy v případě potřeby a kapacitních možností podniku projedná zajištění rozhodujících poddodávek – kooperací, nutných z hlediska zajištění kvalitního odborného zpracování zakázky – při zajištění určité důvěrnosti v této fázi sjednávání zakázky;
• smlouvu o dílo po podepsání ze strany podniku předkládá při osobním jednání nebo zasílá k podpisu zákazníkovi; pokud není smlouva zákazníkem podepsána přímo při osobním jednání (což je málo obvyklé), je nezbytné uvést v návrhu smlouvy lhůtu jeho platnosti (do kdy je navrhovatel svým návrhem vázán);
• u smluv o dílo se v souladu s obecně platnými právními předpisy návrh smlouvy předkládá druhé smluvní straně; podle § 1740 odst. 3 NOZ je akceptací i odpověď s dodatkem či odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, avšak navrhovatel je může bez zbytečného odkladu odmítnout; tuto možnost je možné v nabídce také vyloučit, pak platí, že změny a odchylky se považují za novou nabídku (protinávrh).

Varianta II – návrh smlouvy předkládá zákazník (objednatel):

Pověřený pracovník podniku:

• návrh smlouvy předložený objednatelem projedná s AO a (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti); po jeho odsouhlasení jej předá pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám) a zašle příslušný počet vyhotovení oboustranně podepsané smlouvy objednateli; je zcela nezbytné (zejména u smluv na veřejné zakázky, které předkládá zpravidla zadavatel jako součást zadávací dokumentace a které nelze vyjednáváním měnit, či v případě jednání se silnější stranou, např. velkým developerem), provést tzv. risk management smlouvy, tj. ověřit si, že se podnik zavazuje k plněním, který je reálně schopen splnit, a naopak, že mu nehrozí sankce, které by mohly být v krajním případě až likvidační (např. nepřiměřená výše smluvních pokut);
• v případě akceptace s dodatkem či odchylkou či předložení protinávrhů platí poslední odrážka Varianty I.

Po uzavření smlouvy s objednatelem (podle Varianty I nebo II):

• se originál smlouvy zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv; kopie je předána zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (obvykle AO), spolu s výrobním příkazem;
• pověřený pracovník podniku (podle vnitřního organizačního předpisu) uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.

Nabídkové řízení

Jestliže je získání zakázky zákazníkem podmíněno předložením nabídky (buď v rámci přímého obchodního jednání, nebo v rámci výběrového řízení vyhlášeného zákazníkem), je postup následující:

1. Přímé zpracování nabídky na zhotovení stavby nebo její části:

Platí obdobný postup, popsaný v části této kapitoly, týkající se uzavření smlouvy, s tím, že po vstupním ověření a rozhodnutí o účasti v nabídkovém řízení pověřený pracovník podniku (ve spolupráci s autorizovanou osobou – kap. 5.2.2):

• ověří předané podklady, v případě jejich nedostatečnosti projedná se zákazníkem jejich doplnění, resp. upřesnění;
• zajistí v rámci podniku zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny, termínu, případně technického řešení (není-li jednoznačně zákazníkem stanoveno) a dalších podmínek provádění zakázky;
• v případě potřeby a kapacitních možností podniku projedná zajištění rozhodujících poddodávek – kooperací, nutných z hlediska zajištění kvalitního odborného zpracování zakázky; pokud to zákazník vyžaduje, uvede požadované údaje o kooperacích v nabídce;
• zajistí zpracování nabídky v rozsahu podle požadavků zákazníka (obvykle včetně návrhu smlouvy o dílo – za případné součinnosti právníka);
• nabídku projedná (podle vnitřních organizačních pravidel podniku) s příslušnými útvary, které budou zakázku provádět, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti – pokud se nepodílel na její přípravě) a po jejím odsouhlasení předá nabídku (včetně návrhu smlouvy, je-li vyžadován) pověřenému zástupci podniku k podpisu (pokud jím není sám);
• nabídku předá zákazníkovi; podle jím stanovených pravidel se účastní případného projednání nabídky;
• je-li nabídka shledána přijatelnou (zhotovitel je vybrán k realizaci zakázky), je buď podepsán návrh smlouvy předložený současně s nabídkou, resp. upravený na základě projednání nabídky, nebo jedna ze smluvních stran (podle dohody) předloží druhé smluvní straně návrh smlouvy, zpracovaný v souladu s přijatými podmínkami stanovenými v nabídce; druhá smluvní strana pak (po případném projednání a odsouhlasení jí navržených změn) návrh smlouvy podepíše a zašle jej protistraně, čímž je kontrakt uzavřen;
• v případě předložení protinávrhů platí poslední bod Varianty I, uvedený v předchozí části této kapitoly, pojednávající o uzavření smluvních vztahů;
• po uzavření se originál smlouvy zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
• po uzavření smlouvy s objednatelem (podle vnitřního organizačního předpisu) uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.

b) Zpracování nabídky na základě vyhlášení veřejné soutěže o nejvhodnější nabídku soukromým zadavatelem

Nabídkové řízení v případě vyhlášení veřejné obchodní soutěže o nejvhodnější nabídku podle § 1772 a násl. NOZ probíhá podle podmínek vyhlašovatele. Ten je může adresovat:

• v rámci výzvy více zájemcům;
• jako veřejnou soutěž o nejvhodnější nabídku.

Nabídkové řízení probíhá podle soutěžních podmínek předaných vypisovatelem (vyhlašovatelem). Po vyzvednutí (obdržení materiálů a podkladů soutěže) a po jejich prostudování je (obvykle na poradě vedení podniku) projednán názor na zpracování nabídky. Pokud vedení rozhodne o účasti v soutěži, je nabídka zpracována obdobným postupem, jako u nabídkového řízení pod bodem a). Zpracování nabídky může být požadováno ve dvou částech: technické a ekonomické.

Technické a ekonomické podklady jsou projednány a odsouhlaseny na poradě vedení podniku (nebo podle vnitřního organizačního předpisu podniku příslušným vedoucím manažerem podniku) a na základě tohoto rozhodnutí je stanoven definitivní návrh nabídkové ceny.

Výsledná nabídka je následně zkompletována do podoby, rozsahu a obsahu požadovaného vyhlašovatelem (včetně příloh), např.:

• krycí list nabídky (jeho skladba musí odpovídat podmínkám soutěže);
• návrh smlouvy;
• doklad prokazující živnostenské oprávnění pro příslušný obor podnikání;
• kopie platného výpisu z obchodního rejstříku (pokud je v něm navrhovatel zapsán);
• doklad prokazující osvědčení o autorizaci osoby pověřené řízením stavby;
• doklady o splnění případně požadovaných kvalifikačních předpokladů;
• kopie informačního materiálu podniku;
• soubor referencí o obdobných zakázkách z informační databáze podniku;
• další přílohy podle požadavků vyhlašovatele;
• doklady o zajištění, popř. finančních podmínek soutěže (jistina, poplatky apod.).

Zkompletovaná nabídka je předložena k projednání vedení podniku a podepíše ji statutární orgán podniku (nebo jím písemně pověřená osoba, nebo osoba oprávněná na základě vnitřních předpisů). Podepsaná nabídka je předána vyhlašovateli v termínu podle podmínek soutěže.

5.2.4 Specifika zadávání veřejných zakázek

Průřez zákonnými ustanoveními ve vztahu k podávání nabídky

V případě zadávání veřejných zakázek je postup stanoven ZZVZ. Podle tohoto zákona se zadávají veřejné zakázky nadlimitní (limit je stanoven v nařízení vlády č. 172/2016 Sb., u stavebních prací s předpokládanou hodnotou bez DPH od 142 668 000 Kč), a podlimitní (u stavebních prací bez DPH nad 6 mil. Kč, ale méně než 142 668 000 Kč – limity jsou platné do 31. 12. 2017). Veřejné zakázky na stavební práce s předpokládanou hodnotou menší nebo rovnou 6 mil. Kč bez DPH jsou veřejnými zakázkami malého rozsahu, které zadavatel není povinen zadávat podle ZZVZ, zadavatel je však povinen při jejich zadávání podle § 31 dodržet obecné zásady zadávacího postupu, tj. transparentnost, přiměřenost, rovné zacházení a zákaz diskriminace.

Zákon rozlišuje 9 druhů zadávacích řízení, z nich jsou pro zadávání stavebních prací využitelné zejména:

• zjednodušené podlimitní řízení (podmínky použití § 52, postup § 53 – u podlimitních veřejných zakázek na stavební práce může být použito, pokud jejich předpokládaná hodnota není větší než 50 mil. Kč);
• otevřené řízení (§ 57);
• užší řízení (§ 58) a jednací řízení s uveřejněním (podmínky použití § 60, resp. pro podlimitní veřejné zakázky § 52, postup § 61 a 62).

výjimečně též:

• jednací řízení bez uveřejnění (podmínky použití § 63 až 66, postup § 67);
• soutěžní dialog (podmínky použití § 68 odst. 1, postup § 68 odst. 2 a § 69).

Další 3 druhy zadávacích řízení, tj. zjednodušený režim, řízení o inovačním partnerství a koncesní řízení, nepřipadají kvůli podmínkám použití či z povahy věci v úvahu.

Zahájení zadávacího řízení se liší podle druhu zadávacího řízení:

• buď je zveřejněno oznámení o zahájení zadávacího řízení ve Věstníku veřejných zakázek – přístupný na internetových stránkách www.vestnikverejnychzakazek.cz (v případě otevřeného řízení, užšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním – až na výjimky – a u soutěžního dialogu) a u nadlimitních veřejných zakázek též v Úředním věstníku EU (v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním lze za podmínek § 58 odst. 5 zahájit zadávací řízení rovněž pomocí předběžného oznámení);
• je zveřejněna výzva k podání nabídek na profilu zadavatele (v případě zjednodušeného podlimitního řízení);
• provede zadavatel přímou výzvu k jednání či podání nabídky jednomu nebo více zájemcům, nebo s nimi zahájí jednání (při použití jednacího řízení bez uveřejnění).

Podle toho musí příslušný pracovník zhotovitele (zájemce o veřejnou zakázku) sledovat příslušné informační zdroje.

Podkladem pro podání nabídky jsou zadávací podmínky (§ 28 odst. 1 písm. a)), vyjádřené ve formě zadávací dokumentace (§ 28 odst. 1 písm. b)), jež sestává zejména z oznámení ve Věstníku veřejných zakázek, vlastní zadávací dokumentace (dokumentů uveřejňovaných podle § 98 na profilu zadavatele) a výzev podle přílohy č. 6 ZZVZ.

ZZVZ již neobsahuje svodně obsah zadávací dokumentace, lze jej však dovodit z jednotlivých ustanovení zákona – u veřejných zakázek na stavební práce zadávací dokumentace obsahuje zpravidla alespoň:

• požadavky na kvalifikaci;
• obchodní podmínky;
• technické podmínky;
• požadavky na varianty (jsou-li připuštěny);
• podmínky průběhu zadávacího řízení;
• pravidla pro hodnocení nabídek (požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny a uvedení dalších hodnoticích kritérií, způsob hodnocení nabídek);
• formu a způsob podání nabídek (v listinné či elektronické podobě);
• doporučený způsob zpracování nabídky;
• další podmínky pro uzavření smlouvy podle § 104 (např. předložení bankovní záruky za řádné plnění);
• dokumentaci pro zadání stavebních prací stanovenou prováděcím právním předpisem (vyhláškou č. 169/2016 Sb.), v rozsahu projektové dokumentace pro provádění stavby;
• soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 169/2016 Sb., zpracovaný v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací.

Poznámka:
Poslední dva body obsahu zadávací dokumentace platí pro veřejné zakázky na stavební práce, jejichž součástí není zpracování příslušné části projektové dokumentace stavby. Na tento případ se vztahují postupy uvedené v následujícím textu této části publikace.

V případě veřejných zakázek na stavební práce, jejichž součástí je i projektová činnost (zakázky typu Design/Build), může být projektová dokumentace stavby a soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr zcela nebo částečně nahrazeny technickými podmínkami, vyjádřenými formou požadavků zadavatele na výkon nebo funkci předmětného díla. V tomto případě bývá součástí nabídky i tzv. „předběžný návrh“ dodavatele, na němž je jeho nabídka postavena a který prokazuje splnění požadavků zadavatele na výkon nebo funkci podle zadávací dokumentace.

Technické podmínky jsou podle § 89 ZZVZ požadavky na vlastnosti předmětu veřejné zakázky, které zadavatel stanoví prostřednictvím:

a)   parametrů vyjadřujících požadavky na výkon nebo funkci, popisu účelu nebo potřeb, které mají být naplněny;

b)  odkazu na normy nebo technické dokumenty, a to v pořadí nejprve norem evropských či mezinárodních a teprve při jejich neexistenci norem českých (§ 90 ZZVZ);

c)   odkazu na štítky.

Dodavatel může po zadavateli požadovat písemně vysvětlení zadávací dokumentace podle § 98. Jestliže je to pro plnění veřejné zakázky (zpracování nabídky) vhodné, umožní zadavatel dodavatelům prohlídku místa plnění (u stavebních zakázek to přichází v úvahu často).

Předpokladem oznámení o výběru dodavatele a uzavření smlouvy je splnění podmínek účasti (§ 37), jimiž jsou podmínky kvalifikace (základní způsobilost, profesní způsobilost, ekonomická kvalifikace a technická kvalifikace), technické podmínky, smluvní podmínky a případně další zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky. Zadavatel je podle § 39 odst. 4 oprávněn „otočit“ pořadí posouzení a hodnocení, provést nejprve hodnocení nabídek a teprve následně posouzení splnění podmínek účasti pouze u vybraného dodavatele (účastníka prvního v pořadí); u ostatních nabídek posouzení splnění podmínek účasti nemusí provádět.

Splnění základní způsobilosti a profesní způsobilosti (v rozsahu, v jakém pokrývají požadavky zadavatele) může dodavatel prokázat výpisem ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů (který vede MMR). Splnění kvalifikačních předpokladů lze prokázat rovněž certifikátem, vydaným akreditovanou osobou v rámci Systému certifikovaných dodavatelů. Certifikát nahrazuje splnění kvalifikace v rozsahu a míře v něm uvedeném (zahrnuje v podstatě všechny druhy kvalifikačních předpokladů). Správcem Systému certifikovaných stavebních dodavatelů (schváleného MMR) je Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR.

Vedení podniku (s přihlédnutím k počtu a nákladnosti podávaných nabídek a předpokládaných vzniklých úspor) rozhodne, zda zhotovitel požádá o zápis do Seznamu kvalifikovaných dodavatelů, nebo zajistí vydání certifikátu v rámci Systému certifikovaných stavebních dodavatelů.

Nabídky podávají jednotliví potenciální dodavatelé v průběhu lhůty pro podání nabídek v listinné nebo elektronické podobě v souladu s požadavky, uvedenými v zadávací dokumentaci. Listinné nabídky jsou u organizačních složek ČR připuštěny do 17. 4. 2017, u ostatních zadavatelů do 17. 10. 2018; po těchto datech bude možné jen elektronické podání nabídek prostřednictvím elektronického nástroje podle § 213 (uvedené neplatí pro veřejné zakázky malého rozsahu).

ZZVZ již nedefinuje minimální požadavek na obsah nabídky. Jejím obsahem musí proto nově být pouze to, co zadavatel požadoval v zadávací dokumentaci (§ 28 odst. 1 písm. f)). Logicky musí nabídka obsahovat identifikační údaje účastníka a jako právní jednání musí být podepsána. Není již například nezbytné (pokud tak zadavatel nebude výslovně vyžadovat), aby součástí nabídky byl podepsaný návrh smlouvy; pokud zadavatel stanoví závazný vzor smluvních podmínek v zadávací dokumentaci, nemusí vyžadovat jeho replikování účastníky v nabídce. Zcela v takovém případě postačí, pokud zadávací dokumentace stanoví, že smlouva bude podepsána na základě stanoveného vzoru po doplnění identifikačních údajů, nabídkové ceny a případně dalších hodnoticích kritérií.

Obvykle obsahují nabídky na veřejné zakázky na stavební práce, zhotovované podle projektové dokumentace objednatele, minimálně tyto části:

1 Obsah

2 Krycí list

3 Doklady k prokázání kvalifikace (neprokazuje-li se jindy, např. v užším řízení)

4 Návrh smlouvy o dílo, pokud jej zadavatel vyžaduje (viz výše)

5 Oceněný soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr

6 Popis variant technického řešení (jsou-li varianty připuštěny)

7 Další údaje a dokumenty (podle konkrétních podmínek zadávacího řízení stanovených zadavatelem)

Obecně není zadavatel oprávněn po podání nabídky v rámci zjednodušeného podlimitního řízení, otevřeného řízení nebo užšího řízení s účastníky jednat.

Podmínky pro použití jednacího řízení s uveřejněním byly novým ZZVZ významně liberalizovány. Může být využito bez podmínek při zadávání podlimitních veřejných zakázek (v tzv. podlimitním režimu) a pro sektorové veřejné zakázky. V případě nadlimitních veřejných zakázek (v tzv. nadlimitním režimu) je možné mj. tehdy, pokud je předmětem nabídky návrh či inovativní řešení. Změněn byl také postup v tomto druhu řízení – nejprve se jedná o nezávazných předběžných nabídkách, teprve následně se podává finální nabídka. Využití jednacího řízení s uveřejněním lze při zadávání projektových služeb doporučit – zadavatel může v jednání např. ověřovat zkušenosti členů týmu pro plnění veřejné zakázky, pokud bude toto kritérium hodnocení využito.

Postup jednání v jednacím řízení bez uveřejnění není zákonem výslovně upraven (musí být dodrženy základní podmínky pro použití tohoto druhu zadávacího řízení).

V rámci posuzování splnění podmínek účasti může hodnoticí komise v případě nejasností požádat uchazeče o objasnění nebo doplnění údajů a dokladů v nabídce. Doklady k prokázání kvalifikace lze doplňovat bez omezení, zbylé části nabídky mohou být doplněny, pokud doplnění nemá vliv na hodnoticí kritéria, a nesmí být měněny. Obsahuje-li nabídka mimořádně nízkou nabídkovou cenu, musí si hodnoticí komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění (§ 113).

Zadavatel rozhodne o výběru dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a dále postupuje k uzavření smlouvy postupem podle § 122 a násl. (vybraný dodavatel je mj. povinen doložit originály či úředně ověřené kopie dokladů ke kvalifikaci a pokud je právnickou osobou, tzv. skutečného majitele podle zákona č. 253/2008 Sb.).

Konkrétní postupy

Také u zakázek financovaných z veřejných zdrojů (veřejných zakázek) je žádoucí, aby příslušná autorizovaná osoba podniku pro potenciální budoucí zakázku (stavbu) byla určena vedením podniku již v počáteční fázi tak, by se aktivně spolupodílela na zpracování podkladů pro podání nabídky jakožto odborník a odpovědná osoba za průběh provádění stavby. Její jmenování již ve fázi nabídky je nezbytné i proto, že součástí prokazování kvalifikace je mj. doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele (osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje) a osvědčení o vzdělání a odborné kvalifikaci osob odpovědných za provádění stavebních prací.

Autorizovaná osoba (stavbyvedoucí, v určitých případech i projektant) spolupracuje s pověřenými pracovníky, kteří zpracovávají nabídku, obdobně jako v případech uvedených v kap. 5.2.3, a to zejména při:

• analýze a prověření zadávací dokumentace (zadávacích podmínek); v případě nejasností, zjištěných závad a neshod musí dát podnět k vyžádání vysvětlení zadávací dokumentace; AO by se měla též zúčastnit prohlídky místa plnění;
• tvorbě nabídkové ceny (na základě předběžné výrobní kalkulace), vycházející zejména z projektové dokumentace předložené objednatelem, soupisu stavebních prací, dodávek a služeb (s výkazem výměr), možností řešení zařízení staveniště a POV a dalších dokumentů stanovených zadavatelem;
• sestavení harmonogramu prací (je-li vyžadován) a stanovení nabídnutého termínu plnění; přitom nutno vycházet zejména ze ZOV (a základních údajů pro připravované POV) a přihlédnout mj. k technickým možnostem výstavby a její organizace (včetně řešení zařízení staveniště), ke kapacitním možnostem zhotovitele, resp. uvažovaných podzhotovitelů, možnostem nasazení mechanismů, náročnosti technologické přípravy apod.;
• zpracování nabídnutého technického řešení (ve spolupráci s AO – projektantem); to platí především v případě, kdy zadavatel připustil varianty nabídky a stanovil pro ně příslušné podmínky, nebo v případě zadání stavby (včetně zpracování projektové dokumentace) na základě technických podmínek, vyjádřených formou požadavků na výkon nebo funkci díla.

V prvotní fázi probíhá v podniku zhotovitele proces vyhledávání vhodných veřejných zakázek. Při něm pracovník obchodního útvaru, resp. útvaru pověřeného nabídkovou činností:

• průběžně sleduje příslušné informační zdroje o uveřejňování výzev k veřejným zakázkám a předkládá vedení podniku vstupní podklady vypsaných zakázek od příslušných zadavatelů k rozhodnutí, zda se zadávacího řízení zúčastnit a započít příslušné kroky k předložení nabídky – v této fázi bude zároveň určena autorizovaná osoba, která bude na zpracování nabídky spolupracovat (údaje o ní budou součástí doložení kvalifikačních předpokladů);
• v případě kladného rozhodnutí připraví doklady, které prokazují splnění požadované kvalifikace; tyto doklady (podle druhu zadávacího řízení) předloží zadavateli v požadované lhůtě spolu se žádostí o účast v zadávacím řízení (u dvoukolových řízení), nebo budou připraveny jako příloha nabídky.

V dalším platí obdobný postup, popsaný v kap. 5.2.3 s tím, že pracovník obchodního útvaru podniku (ve vyznačených případech ve spolupráci s autorizovanou osobou a ostatními členy týmu), který je pověřen přípravou nabídky:

• ověří (ve spolupráci s AO) předané zadávací podklady (zejména projektovou dokumentaci, soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, požadavky na kvalifikaci aj.), v případě jejich nedostatečnosti či nejasností vyžádá (v zákonné lhůtě podle § 98 odst. 1 ZZVZ) vysvětlení zadávací dokumentace;
• spolu s AO se zúčastní prohlídky místa plnění;
• zajistí (ve spolupráci s AO) zpracování podkladů pro předložení nabídky, zejména z hlediska ceny (oceněný výkaz výměr), termínu (včetně případného harmonogramu dílčího plnění), případně technického řešení (jsou-li zadavatelem připuštěny varianty, resp. je-li předložení technického řešení požadováno), návrhu smlouvy o dílo a dalších dokladů, údajů a ukazatelů v souladu s požadavky zadavatele;
• vznikne-li na základě analýzy vlastních kapacitních možností potřeba využití subdodavatelů, předjedná s nimi (ve spolupráci s AO) potřebnou spolupráci, tj. rozsah jejich prací, požadované termíny apod. (včetně dokladu o autorizaci těchto subdodavatelů, bude-li to pro plnění zajišťované části veřejné zakázky nutné); jestliže bude využíváno subdodavatelů k prokazování kvalifikace, zajistí od nich příslušné doklady včetně dokumentů požadovaných v tomto případě zákonem (subdodavatelská smlouva či písemný závazek poddodavatele a další doklady – § 83 ZZVZ); bude-li zadavatel jako součást nabídky vyžadovat informace o uvažovaných subdodavatelích s určením jejich podílu na plnění veřejné zakázky, zajistí potřebné doklady (jejich seznam, identifikační údaje, obsahové a finanční vymezení podílu prací, případně další podklady oprávněně vyžadované zadavatelem); v případě využití subdodavatelů nutno připomenout novou zákonnou povinnost dodavatele, a to předložit zadavateli podle § 105 odst. 3 ZZVZ identifikační údaje poddodavatelů, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od doručení oznámení o výběru dodavatele, pokud jsou mu známi, jinak před zahájením plnění veřejné zakázky příslušným poddodavatelem (povinnost lze splnit zápisem do stavebního deníku);
• zajistí u příslušného útvaru podniku poskytnutí jistoty (§ 41 ZZVZ) – je-li zadavatelem požadována;
• zajistí a zkoordinuje konečné zpracování nabídky, včetně příslušných doprovodných dokumentů a dokladů podle zadávacích podmínek zadavatele;
• projedná a odsouhlasí obsah nabídky s příslušnými útvary podniku, které budou potenciální zakázku provádět, resp. na ní spolupracovat, i s útvary pověřenými kontrolou návrhu smlouvy (např. ekonomický útvar, právník společnosti);
• interně projednanou a odsouhlasenou nabídku zkompletuje, tj. opatří ji všemi doklady, které nabídku tvoří, resp. jsou její součástí (ve stanovených případech včetně dokladů prokazujících splnění požadované kvalifikace), a to v rozsahu podle ZZVZ a požadavků zadavatele, a předloží ji k podpisu statutárnímu zástupci podniku (resp. pracovníkovi výslovně písemně statutárním orgánem podniku zmocněnému k podpisu nabídky, či jiné osobě oprávněné podle interních předpisů); nabídka musí být, jako právní jednání (právní úkon) podepsána; požadavek na podpis smlouvy již není stanoven, ale může vyplývat z požadavku zadavatele v zadávací dokumentaci; z povahy věci je vhodné podepsat také nejrůznější (čestná) prohlášení;
• nabídku předloží stanoveným způsobem zadavateli ve lhůtě pro podání nabídek a zúčastní se otevírání obálek;
• ve spolupráci s AO, resp. s pověřeným pracovníkem podniku zajistí podání případného vysvětlení nabídky, v relevantním případě zajistí předložení zadavateli zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny;
• bude-li zakázka zadávána formou jednacího řízení s uveřejněním, zajistí (spolu s příslušnými odpovědnými pracovníky, resp. s AO) účast na zadavatelem organizovaných jednáních o předběžných nabídkách;
• bude-li nabídka vybrána jako nejvýhodnější, zabezpečí potřebnou součinnost k uzavření smlouvy, zejména předložení originálů či úředně ověřených dokladů ke kvalifikaci a dokladů o skutečném majiteli v návaznosti na výzvu podle § 122 odst. 3 ZZVZ;
• nebyla-li nabídka vybrána jako nejvýhodnější (nebo byl-li zhotovitel jako uchazeč vyloučen ze zadávacího řízení) a jeví se, že zadavatel použil nesprávných postupů, či porušil zákon, předloží k projednání vedení podniku možnost případného použití příslušných zákonných opravných prostředků (podání námitek, návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele) a v případě rozhodnutí o jejich využití zajistí (obvykle spolu s právníkem podniku) příslušné úkony;
• po uzavření smlouvy se originál zapisuje do zakázkové knihy a ukládá v centrální evidenci smluv, kopie se předá zaměstnanci pověřenému realizací veřejné zakázky (AO), spolu s výrobním příkazem;
• po uzavření smlouvy se zadavatelem uzavře nebo nechá příslušným pověřeným útvarem uzavřít v souladu s předchozími jednáními kooperační smlouvy s případnými poddodavateli; tyto smlouvy předá zaměstnanci pověřenému realizací zakázky a do centrální evidence smluv.

6 VYUŽITÍ OBCHODNÍCH PODMÍNEK A SMLUVNÍCH VZORŮ

6.1 OBCHODNÍ PODMÍNKY

Smluvní praxe dříve vycházela z dlouholeté tradice i zvyklostí minulých desetiletí v ČR, kdy výstavba byla přímo řízena státem cestou závazných právních předpisů. V současné době se praxe výstavby v ČR postupně vyvíjí k úrovni, se kterou se setkáváme ve styku se zahraničními subjekty, tj. k úrovni, která postupně odpovídá vyspělému tržnímu prostředí a prostředí vnitřního trhu EU. Právní předpisy se ve vztahu k výstavbě omezují především na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a na uplatnění některých základních principů (např. v závazkovém právu na ochranu volnosti v přijímání závazků a poctivosti v obchodním styku).

Dřívější podrobné právní předpisy jsou nahrazovány doporučenými standardy (obchodní podmínky, doporučené standardy metodické a doporučené standardy technické) a profesními kodexy (pravidly chování – etickými řády aj.).

V posledních letech se v obchodně závazkových vztazích stále častěji využívá institut obchodních podmínek. To platí i pro kontrakty při přípravě nebo provádění staveb. Obchodní podmínky jsou vydávány v souladu s § 1751 NOZ, který v odst. 1 větě první stanoví, že část obsahu smlouvy lze určit odkazem na všeobecné obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle odstavce 1 věty druhé pak platí, že odchylná ujednání ve smlouvě mají přednost před zněním obchodních podmínek. Podle odst. 3 lze mezi podnikateli určit část obsahu smlouvy i pouhým odkazem na obchodní podmínky, vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.

Zákon tedy rozlišuje:

• obchodní podmínky, např. obchodní podmínky určitého podniku – využívají je někteří zadavatelé a velké stavební podniky;
• obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi (veřejně publikované; ve smluvním styku mezi podnikateli je možné na ně jen odkázat, jinak musí být přiloženy).

Strany mohou odkázat na obchodní podmínky jako na celek, nebo na jejich část, s možností vyloučit platnost určitých ustanovení textu obchodních podmínek, nebo se od nich výslovnou dohodou ve smlouvě odchýlit – sjednat si něco jiného. Odchylná úprava určitých bodů obchodních podmínek se provádí buď formou tzv. „zvláštních obchodních podmínek“ (smluvní dokumenty pak tvoří: krátký text smlouvy, všeobecné obchodní podmínky a zvláštní obchodní podmínky), nebo přímým uvedením odchylného, doplněného nebo vypuštěného znění příslušného ustanovení ve smlouvě.

Je třeba zdůraznit, že na použití příslušných obchodních podmínek se musí smluvní strany dohodnout a jejich použití v běžných vztazích dvou soukromých subjektů nelze vynucovat. Jiná situace je v případě veřejných zakázek, u nichž obchodní podmínky stanoví zadavatel, a stávají se součástí zadávací dokumentace stavby. Při podání nabídky se od těchto obchodních podmínek v podstatě nelze odchýlit (s výjimkou jednání v jednacím řízení s uveřejněním, pokud zadavatel jednání o návrhu smlouvy připustí).

6.1.1 Obchodní podmínky při přípravě staveb

Z dokumentů používaných mezinárodními organizacemi lze využít mj. vzorové smlouvy vydané FIDIC:

• Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb, 3. vydání, 1998. (Smlouva. Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Přílohy A, B a C – Bílá kniha) (angl.: Client/Consultant Model Services Agreement, 3rd edition 1998. Agreement, General Conditions, Particular Conditions, Appendices A, B and C – The White Book).

Jedná se o vzorovou smlouvu např. na vypracování projektové dokumentace stavby nebo poskytnutí jiných služeb (inženýrské činnosti ve výstavbě, technické asistence, supervize apod.). Tento dokument je doplněn dvěma dalšími, a to vzorovou smlouvou mezi konzultantem a jeho subkonzultantem a vzorovou smlouvou pro uzavření sdružení (JV) na zhotovení projektových prací nebo poskytnutí služeb.

• Vzorová smlouva mezi klientem a konzultantem na poskytnutí služeb, 4. vydání, 2006. (Smlouva. Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Přílohy A, B a C – Bílá kniha) (angl.: Client/Consultant Model Services Agreement, 4rd edition 2006. Agreement, General Conditions, Particular Conditions, Appendices A, B and C – The White Book).

Aktualizovaná verze s dílčími úpravami.

V ČR jsou pro obor pozemních komunikací užívány Obchodní podmínky pro poskytování konzultačních služeb pro stavby pozemních komunikací (Všeobecné obchodní podmínky. Zvláštní obchodní podmínky. Přílohy A, B, C. Vzor smlouvy), MD-OPK, č.j. 11/2015-120-TN/2 ze dne 5. 2. 2015, s účinností od 6. února 2015, se současným zrušením Obchodních podmínek pro poskytování konzultačních služeb pro stavby PK, schválených MD-OI, č.j. 321/08-910-IPK/1 ze dne 9. 4. 2008.

6.1.2 Obchodní podmínky při provádění staveb

Postupně se též v ČR prosazuje používání obchodních podmínek FIDIC, a to zejména:

• Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel, 1. vydání, 1999 (Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek, vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Červená kniha).

(angl.: Conditions of Contract for Construction, 1st edition 1999. For Building and Engineering Works designed by the Employer. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Red Book).

Jde o nejběžnější případ zajišťování projektů, kdy investor (stavebník) v samostatném kroku zajistí fázi projektové a inženýrské přípravy díla a na základě jím připravené zadávací dokumentace vyhlašuje výběrové řízení na zhotovení stavby – jedná se o tzv. měřený kontrakt.

• Obchodní podmínky staveb, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje objednatel – MDB harmonizované vydání, 2005 (Všeobecné podmínky. Zvláštní podmínky. Vzorové formuláře – Červená kniha – harmonizovaná verze).

(angl.: Conditions of Contract for Construction, MDB Harmonised Edition 2005. For Building and Engineering Works designed by the Employer. General Conditions, Particular Conditions, Sample Forms – The Red Book – MDB Harmonised Edition 2005).

Jedná se o Červenou knihu doplněnou o určitá ustanovení, která vyplynula z požadavků a projednání standardních obchodních podmínek s 9 mezinárodními financujícími institucemi (bankami). Tyto obchodní podmínky mohou být použity výlučně pro projekty, které tyto banky spolufinancují. Aktualizované verze zveřejněny v roce 2006 a 2010.

• Obchodní podmínky pro dodávky a stavby, jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zhotovitel, 1. vydání, 1999 (pro elektrická a strojní vybavení a pro stavební a inženýrské práce, jejichž projektovou přípravu zajišťuje zhotovitel. Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu zvláštních podmínek. Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Žlutá kniha).

(angl.: Conditions of Contract for Plant & Design-Build, 1st edition 1999. For Electrical & Mechanical Plant & for Building & Engineering Works Designed by the Contractor. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Yellow Book).

Jsou použitelné pro případy, kdy na základě vyhlášených „požadavků objednatele“ zhotovitel nabízí dodání stavby, včetně vypracování a dodání projektové dokumentace. Rozhodujícím kritériem je, aby dílo po svém zhotovení a odstranění případných vad splňovalo svůj předem definovaný účel.

• Obchodní podmínky staveb na klíč, 1. vydání 1999. (Všeobecné podmínky. Pomůcka pro přípravu Zvláštních podmínek. Vzorové formuláře nabídky, smlouvy a dohody o řešení sporů – Stříbrná kniha).

(angl.: Conditions of Contract for EPC Turnkey Projects, 1st edition 1999. General Conditions, Guidance for the Preparation of Particular Conditions, Forms of Letter of Tender, Contract Agreement and Dispute Adjudication Agreement – The Silver Book).

• Obchodní podmínky pro projekty DBO (navrhni, postav a provozuj), 1. vydání 2008 – Zlatá kniha.

(angl.: Conditions of Contract for Design, Build and Operate Projects, 1st edition 2008. General Conditions; Particular Conditions Part A – Contract Data. – The Gold Book).

Vztahují se obvykle na rozsáhlé investiční celky, realizované jako „stavby na klíč“ (typu BOT: postav – provozuj – převeď). Zhotovitel zajišťuje komplexní přípravu a realizaci stavby podle vstupního záměru investora a přebírá plnou odpovědnost za přípravnou a projektovou dokumentaci, inženýrské práce a zhotovení stavby. Dílo zhotovitel splní až uvedením kompletně dokončené (a vyzkoušené) stavby do provozu a průkazem dosažení sjednaných parametrů. Zhotovitel přejímá na svou stranu prakticky veškerá rizika spojená se zajištěním celého procesu přípravy a realizace výstavby. Zvláštním druhem jsou akce typu PPP (Public Private Partnership – spolupráce veřejného a soukromého sektoru), u nichž zhotovitel dále přejímá závazek provozovat tyto stavby (obvykle pro veřejnost) za stanovených podmínek.

• Obchodní podmínky jednoduchých staveb, 1. vydání, 1999 (Smlouva. Všeobecné podmínky. Pravidla řešení sporů. Poznámky jako průvodce – Zelená kniha).

(angl.: The Short Form of Contract, 1st edition 1999. Agreement, General Conditions, Rules for Adjudication and Notes for Guidance – The Green Book).

Zjednodušené obchodní podmínky se zjednodušenými postupy uzavření smlouvy i realizace projektu, vhodné pro jednoduché projekty bez větších subdodávek, projekty opakovaných prací, projekty nepřesahující jednu stavební sezonu, anebo projekty nepřesahující hodnotou řádově cca 25 mil. Kč.

Je však třeba připomenout, že obchodní podmínky FIDIC v určitých oblastech nereagují (ani nemohou reagovat) na některá ustanovení právního řádu ČR (např. SZ, NOZ, ZZVZ apod.) a obchodní zvyklosti v ČR; proto je nutno při jejich použití text obvykle modifikovat tzv. zvláštními obchodními podmínkami.

Z obchodních podmínek FIDIC vycházejí Obchodní podmínky resortu dopravy pro stavby pozemních komunikací:

• Smluvní podmínky pro výstavbu pozemních a inženýrských staveb projektovaných objednatelem – Obecné podmínky (na základě Červené knihy FIDIC) a Zvláštní podmínky; schválené MD – OPK č.j. 5/2016-120-TN/1 s účinností od 1. 2. 2016;
• Obchodní podmínky staveb PK menšího rozsahu ( Smlouva o dílo, všeobecné obchodní podmínky, zvláštní obchodní podmínky, vzorové formuláře záruk (na základě Zelené knihy FIDIC)), schválené MD – OI č.j. 321/08-910-IPK/1 s účinností od 1. 5. 2008.

V době přípravy publikace byly dále dokončovány smluvní podmínky založené na Žluté knize FIDIC.

Při provádění staveb se v ČR dříve používaly všeobecné obchodní podmínky, vydané nevládními organizacemi, např. Všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku, vydané S.I.A. ČR – Radou výstavby a Hospodářskou komorou ČR, v nakladatelství IKAS, s.r.o., v roce 2007. Po nabytí účinnosti NOZ však vyžadují zásadnější přepracování, což se v současné době připravuje.

6.2 SMLUVNÍ VZORY

Vzory smluv reagují na běžnou praxi v přípravě i při provádění staveb. V praxi se ovšem objevují i složitější vztahy, vyžadující náročnější smluvní zajištění mimo rámec vzorů uvedených v této publikaci.

K používání smluvních vzorů je nutno zdůraznit, že jakýkoliv vzor, tedy i vzor smluvní, je bezesporu určitým zjednodušením a mohl by svádět k formálnímu mechanickému používání. Před takovýmto způsobem užití nezbývá, než důrazně varovat. Každý kontrakt, byť ve většině případů vychází z některého smluvního typu uvedeného v NOZ, je de facto originálem, který musí reagovat na konkrétní podmínky, za nichž je účastníky sjednáván a uzavírán. Ani sebeuniverzálnější smluvní vzory proto v investiční výstavbě nemohou postihnout složitost a veškeré souvislosti příslušného obchodního případu.

6.2.1 Smluvní vzory pro zajišťování projektové a inženýrské činnosti

Vzory smluv nejčastěji používané v projektové činnosti a v souvisejících inženýrských činnostech. K jednotlivým smluvním vzorům, kap. 7.1.1 až 7.1.4, je uvedena jejich stručná charakteristika a předpokládaný způsob využití:

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby a obstarání souvisejících výkonů

Jedná se o smlouvu na zhotovení dokumentace stavby a na obstarání souvisejících výkonů. Při jejím využití bude vhodné smluvní vztah precizovat v případě většího rozsahu předpokládaného plnění.

Vzor smlouvy příkazní na zajištění inženýrské činnosti související s dokumentací stavby a při její realizaci

Jedná se o smlouvu příkazní, kterou se příkazník zavazuje příkazci k tomu, že pro něho zařídí inženýrskou činnost jak ve fázi přípravy, tak ve fázi realizace stavby. Smlouva se použije zejména při zajištění investorského inženýringu.

Vzor smlouvy příkazní pro zajištění úkonů v rámci přípravy stavby

Smlouva příkazní, kterou se příkazník zavazuje příkazci, že jeho jménem provede veškeré potřebné úkony v rámci přípravy stavby.

Vzor zjednodušené smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby, jejích doplňků a změn

Jde o zjednodušenou formu smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby (projektu). Tento smluvní vzor bude možné užít v případech malého rozsahu sjednávaného plnění, například pro zhotovení dokumentace změn dokončených staveb.

6.2.2 Smluvní vzory pro zhotovení staveb

V kap. 7.2.1 až 7.2.5 jsou obsaženy následující smluvní vzory, které lze využít pro sjednávání obchodních smluv na zhotovení (provádění) stavby:

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek (obecný)

Jde o obecný vzor, který je možno použít při využití jakýchkoli obchodních podmínek. Je však třeba odkázat na citaci obchodních podmínek, jejichž aplikaci si smluvní strany sjednaly.

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek FIDIC

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (např. bytového domu)

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (jednodušší verze – měřený kontrakt)

Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (rozšířená verze)

V souvislosti s uvedenými vzory je však třeba varovat před jejich mechanickým formálním používáním, neboť jakýkoli vzor v sobě zahrnuje určité zjednodušení. Každá smlouva je však de facto originálním unikátem a musí citlivě reagovat na konkrétní specifika a podmínky příslušné zakázky, které si smluvní strany výslovně sjednají.

7 POUŽÍVANÉ ZNĚNÍ SMLUVNÍCH VZORŮ

7.1 SMLUVNÍ VZORY PRO ZAJIŠŤOVÁNÍ PROJEKTOVÉ A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

7.1.1 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby a obstarání souvisejících výkonů

7.1.2 Vzor smlouvy příkazní na zajištění inženýrské činnosti související s dokumentací stavby a při její realizaci

7.1.3 Vzor smlouvy příkazní pro zajištění úkonů v rámci přípravy stavby

7.1.4 Vzor zjednodušené smlouvy o dílo na zhotovení dokumentace stavby, jejích doplňků a změn

7.2 SMLUVNÍ VZORY PRO ZHOTOVENÍ STAVEB

7.2.1 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek (obecný)

7.2.2 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby při použití obchodních podmínek FIDIC

7.2.3 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby (např. bytového domu) podle občanského zákoníku

7.2.4 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby podle občanského zákoníku (jednodušší verze – měřený kontrakt)

7.2.5 Vzor smlouvy o dílo na zhotovení stavby podle občanského zákoníku (rozšířená verze)

Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2005

Anotace:
Pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon, dále SZ), ve znění pozdějších předpisů.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
  Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb. podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
• zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
  Účinnost od 1. 7. 2023 podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
• zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
  Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
• zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
  Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

ÚVOD

MP 1.1.2 Projektová činnost – Zásady organizace výstavby je rozpracováním první řady základních pomůcek k činnosti autorizovaných osob. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Úkolem jejich postupného zpracování byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese. Metodické pomůcky popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve výstavbě, na problémové okruhy této činnosti a současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodická pomůcka MP 1.1.2 si klade za úkol popsat především obvyklé výkony autorizovaných osob při zpracování dokumentace staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), zejména pak § 158. Snaží se jednotně používat základní terminologii, zkratky a značky a popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy.

Působení autorizovaných osob přebírajících v potřebné míře odpovědnost za úroveň úplné dokumentace projektu, popř. její příslušné části není obvykle možné v praxi omezit pouze na činnosti respektující pouze příslušné právní předpisy. Přepracované vydání reaguje na změny v právní situaci zajištění výstavby, zejména na přijetí nových právních předpisů, zvláště stavebního zákona (SZ). Obecně je nutno konstatovat, že nové právní předpisy výrazně zvyšující úlohu projektanta v této oblasti a vrací do projektové praxe i nutnost projektové přípravy zásad organizace výstavby. Metodická pomůcka se věnuje následujícím problémům:

• první část je věnována objasnění základních pojmů v oblasti organizace a managementu výstavby;
• druhá část popisuje působnost autorizovaných osob ve výstavbě k ochraně veřejných zájmů v ČR, při zpracování předepsané projektové dokumentace, tj. stanovení zásad organizace výstavby;
• třetí část popisuje pokračování přípravy stavby.

Činnosti autorizovaných osob jsou popsány z hlediska splnění její úlohy při zpracování dokumentace. Tyto postupy a činnosti nejsou vázány na výši honoráře za jejich činnost, neboť jsou objektivně nutné. Řádné ocenění těchto činností je součástí obchodní přípravy zakázky, v níž se stanoví, které výkony autorizované osoby jsou nutné při zachování smluvní volnosti a dodržení etických pravidel.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku řízení výstavby v dokumentaci stavby (projektu), ale především popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob při jejím zhotovení a uplatnění, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, upozornění na etické či právní limity jejích výkonů a doporučení pro žádoucí usměrnění jejich dalšího působení.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným, popisují aktuální stav požadavků a představy o výkonu činnosti autorizovaných osob. Nejsou tedy (a ani si nedávají za cíl) být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY

Členění stavby – ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, užívaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech. Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase. Stavební objekt je prostorově ucelená nebo alespoň technicky samostatná část stavby, která plní vymezenou účelovou funkci. Ucelenou částí stavby se rozumí část stavby, umožňující technicky a organizačně samostatný provoz (užívání) při splnění všech podmínek zajišťujících zdraví a bezpečnost osob. Stavby je možno členit na etapy, které umožňují postupný a plynulý postup projektování a realizace. Etapu stavby tvoří jedna nebo více ucelených částí stavby.

Dozor – nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu použit ve významu

• dozor autorský – (projektanta, případně hlavního projektanta) je dozorem autorizované osoby nad na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba (dále AO), je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
• dozor technický – stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona; výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. „vybrané činnosti“ vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle autorizačního zákona o ,,další odbornou činnost autorizované osoby“;
• dozor stavební – je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.

Firma – obecné označení pro právní subjekt, vstupující do smluvních vztahů. Autorizované osoby svou činnost vykonávají buď jako svobodné povolání, nebo osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), na základě živnostenského listu; nebo jako společníci – členové statutárních orgánů právnických osob; nebo ve funkci odpovědného zástupce. Činnost pro firmu mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu – smlouvy o dílo či smlouvy mandátní. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení firmy je vedení nebo management.

Hlavní projektant – uveden v § 113 odst. 2 SZ; jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty nebo koordinací autorského dozoru.

Management – v odborné teorii a hospodářské praxi se pojem management používá pro specifickou činnost, zahrnující proces plánování, organizace a rozhodování, zabývající se optimálním rozmístěním (alokací) a koordinací využití zdrojů za účelem dosažení stanovených cílů. Slovo management bylo převzato z angličtiny (to manage – řídit, vést, spravovat, vládnout, ovládat, uspět, dosáhnout), zpravidla se nepřekládá a v češtině se používá jeho anglická podoba (s počeštěnou verzí slova manažer). Management zahrnuje čtyři hlavní okruhy manažerských činností: plánování, organizování, vedení lidí, kontrolování. Skupina (tým) řídících pracovníků (podnikový management, finanční, personální, informační management, management kvality aj.).

Ve spojení management výstavby je to pojem, odpovídající pojmu řízení výstavby. Obvyklými prostředky managementu výstavby jsou organizování výstavby (stavby i prací ve výstavbě), plánování výstavby, kontroling (operativní řízení) ve výstavbě, rozhodování manažerů různých úrovní, řídící působení manažerů na podřízené i smluvně zavázané spolupracovníky a prostředky informatiky a komunikace (prostředky hardware i software).

Oprávněný investor – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury, oprávněný podle § 23a SZ požadovat, aby byl informován o úkonech správního orgán u při projednávání zásad územního rozvoje, územního plánu nebo regulačního plánu.

Plán organizace výstavby (POV) – dokument, vyjadřující způsob a postup přípravy, provádění a užívání stavby, podklad pro kontrolu průběhu výstavby. Může být na smluvním základě zpracován jako součást dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby. POV obvykle obsahuje časový plán výstavby (harmonogram), technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch), a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Tento pojem nemá v současné právní úpravě oporu. Právní podporu má pojem ZOV – Zásady organizace výstavby, který je předmětem např. přílohy č. 12 – Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení, resp. přílohy č. 8 – Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení – část B Souhrnná technická zpráva/B. 8 Zásady organizace výstavby vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (viz dále v textu). U dopravních staveb (letecké, drážní a silniční) platí pro ZOV příslušná ustanovení příloh vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Podzhotovitel (poddodavatel, subdodavatel) – souhrnné označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Pracovník – termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník apod.).

Projektant – podle § 22 odst. 4 SZ; označení nositele projektové činnosti fyzické či právnické osoby, vykonávající projektovou činnost jako označení účastník výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď AO vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Řízení výstavby – usměrňování a uspořádání postupů a procesů ve společnosti za účelem dosažení stanovených cílů (management). Zcela odlišný význam má řízení např. ve spojení stavební řízení nebo soudní řízení. Proto tam, kde to je možné (např. kde to umožňují příslušné právní předpisy), se doporučuje nadále používat anglicismus převzatý do češtiny, tj. management, spojený vždy s fyzickou osobou manažera.

Stavba – podle § 2 odst. 3 a 4 SZ se za stavbu považují veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel a dobu trvání. Stavbou se rozumí i její část nebo změna dokončené stavby. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby.

Pojem stavba je v českém právním řádu chápán odlišně ve stavebních (veřejnoprávních) a v občanskoprávních předpisech. Stavební předpisy chápou pojem stavba dynamicky, tj. jako činnost, popř. soubor činností směřujících k uskutečnění díla, resp. jako toto dílo samotné. Pro účely občanského práva je pojem stavba nutno vykládat staticky jako věc v právním smyslu, tedy jako výsledek určité stavební činnosti, který je způsobilý být předmětem občanskoprávních vztahů. Stavba jako věc ve smyslu práva vzniká zpravidla v okamžiku, kdy je již jednoznačným a nezaměnitelným způsobem patrno alespoň dispoziční řešení prvního nadzemního podlaží. O stavbu podle stavebních předpisů jde od zahájení stavebních prací, tedy již v době, kdy stavba není věcí ve smyslu občanského zákoníku – nemůže být předmětem právních vztahů a je tedy pouze součástí stavebního pozemku.

Stavba pozemní – stavba, která má podstatnou část svého objemu nad úrovní přilehlého terénu a není dopravní cestou, ani vodohospodářským dílem. Za stavby se z tohoto hlediska považují budovy. Rozlišení MP předpokládá zvláštní přístupy k stavbám inženýrským, dopravním a technologickým.

Stavebník – uveden v § 152 odst. 1 až 6 SZ; označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správnímu řízení ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce, používá pojem zadavatel.

Stavby zařízení staveniště – zařízení staveniště jsou dočasné objekty a zařízení, které po dobu provádění stavby slouží provozním a sociálním účelům účastníků smluvních vztahů. Pro tyto účely se využívají též objekty a zařízení, které jsou budovány jako součást stavby nebo jsou již vybudovány a poskytovány k uvedenému využití. Z hlediska jejich povolování některé z nich nevyžadují ani ohlášení podle § 103 SZ (např. uvedené odst. 1 písm. e) bod 1, tj. stavby nepodsklepené o jednom nadzemním podlaží do 25 m² zastavěné plochy a 5 m výšky), ostatní podléhají ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. g) SZ. Požadavky na staveniště a jeho zařízení, uspořádání a vybavení jsou mj. uvedeny v § 24e vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

Staveniště – místo určené podle § 3 odst. 3 SZ k uskutečnění stavby nebo udržovacích prací nebo na kterém se stavba odstraňuje. Zahrnuje stavební pozemek, popř. zastavěný stavební pozemek nebo jeho část anebo část stavby, případně (v rozsahu vymezeném stavebním úřadem) též jiný pozemek nebo jeho část anebo část jiné stavby. Místo, na kterém probíhají stavební práce, montáž a demontáž staveb nebo staveništní výroba stavebních dílců, resp. dílů nebo související operace, a kde je vybudováno zařízení staveniště. V podmínkách stavebního povolení je stanoven mj. stavební pozemek, na kterém se stavba povoluje, a nezbytný rozsah ploch pozemků, které budou tvořit staveniště. Pojem je specifikován i ve vyhlášce č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů a v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.

Výstavba – v širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic a dále i postup realizace stavby a jejích změn. Jedná se o proces, který lze vztáhnout k území (např. výstavba obce nebo výstavba v obci), ke stavbě nebo pouze ke staveništi. Pokud je vztažen ke stavbě, jedná se o proces vymezený prvním podnětem k definování záměru pořídit stavbu a ověřením, že předem definovaný záměr byl uskutečněn.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci k žádosti o vydání stavebního povolení, k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, k žádosti o ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo v dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení. Obsah zásad organizace výstavby je pro jednotlivé druhy dokumentací uveden ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v příloze č. 8 resp. č. 12, část B./B.8. Pro dopravní stavby z hlediska ZOV platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášky č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.

Zásady zpracovává AO (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jeho součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – stavební podnikatel – firma (osoba) oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona (podnikající zejména v živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování) ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby.

Zkratky použité v pomůcce

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI AO PŘI ZOV

1.2.1 Stavební zákon (SZ)

Dříve platné právní předpisy předepisovaly zpracování tzv. plánu organizace výstavby (POV) v dokumentaci projektu, později označeného jako projekt organizace výstavby, který obsahoval zejména časový plán výstavby (obvykle harmonogram nebo síťový graf), stanovil způsob pořízení a provozování zařízení staveniště a stanovil organizaci práce na staveništi v průběhu výstavby.

Současné právní předpisy v návaznosti na zákon č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů, se zabývají organizací výstavby především v souvislosti s ochranou veřejných zájmů ve výstavbě. Ochrana veřejných zájmů ve výstavbě je také vlastním (základním) obsahem působnosti autorizovaných osob ve výstavbě. Prováděcí vyhlášky navazující na SZ požadují v rámci zpracování projektové dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ zpracovat jako součást této projektové dokumentace zásady organizace výstavby (ZOV) právě z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty nahrazují dřívější část nazývanou POV. V této pomůcce jsou popsány jako řešení stavby.

Podle části B. 8 Zásady organizace výstavby/B. 8 písm. k) příl. č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jsou součástí projektové dokumentace: Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – zákon č. 309/2006 Sb., NV č. 591/2006 Sb., NV č. 592/2006 Sb. Pro dopravní stavby (letecké, drážní a silniční) platí vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury, kde jsou uvedeny požadavky na BOZP na staveništi v příslušných přílohách platných pro ohlášení a stavební povolení těchto staveb.

POV vychází z projektovaných organizačních a technologických zásad a je vždy součástí dodavatelské dokumentace zhotovitele (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nepředpokládá tuto část jako součást dokumentace pro provádění stavby). Z tohoto důvodu musí být potřebná součinnost autorizované osoby z hlediska organizace výstavby poskytována zpracovateli POV v rámci autorského dozoru.

Výkon činnosti autorizovaných osob upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon). Autorizace v příslušném oboru, případně specializace podle autorizačního zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě. Ty jsou definovány v § 158–160 SZ (podrobněji v MP 1 a MP 2).

Osobou odpovědnou za realizaci předepsaných zásad organizace výstavby je stavbyvedoucí, jako osoba s oprávněním tj. s autorizací pro výkon této vybrané činnosti, přičemž jeho povinnosti jsou definovány v § 153 SZ.

Autorizované osobě – stavbyvedoucímu pověřenému vedením provádění stavby, je svěřena zákonem vysoká odpovědnost. Je však nepochybné, že podkladem pro splnění její úlohy jsou nezbytné správně stanovené ZOV v dokumentaci stavby zpracované projektantem AO.

1.2.2 Zákon č. 309/2006 Sb.

Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů přináší některé nové povinnosti při zajišťování projektové přípravy a provádění staveb.

a) Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Podle § 14 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, budou-li na staveništi působit zaměstnanci více než jednoho zhotovitele, je zadavatel stavby (stavebník) povinen písemně určit (jmenovat, smluvně zajistit) jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, s přihlédnutím k rozsahu a složitosti díla, jeho náročnosti na koordinaci ve fázi přípravy díla a ve fázi jeho realizace. Koordinátor je fyzická (popř. právnická) osoba, která splňuje předpoklady odborné způsobilosti podle § 10 zákona. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Na stavbě může být určeno i více koordinátorů, potom je nutno vymezit jejich vzájemné kompetence.

Koordinátor nemusí být určen v případě, že stavbu provádí jen jeden zhotovitel a dále v případě stavby:

• u níž nevzniká povinnost doručení oznámení o zahájení prací;
• kterou provádí stavebník sám pro sebe svépomocí za podmínky § 160 odst. 3, 4 SZ;
• nevyžadující stavební povolení ani ohlášení podle SZ.

b) Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

U staveb, při jejíž realizaci se předpokládá, že

• celková doba trvání prací a činností bude delší než 30 pracovních dnů, ve kterých budou vykonávány práce a činnosti, na nichž bude současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo;
• celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu.

je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce, nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli. Stejnopis oznámení musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby až do předání stavby stavebníkovi k užívání.

Dále, stejně jako při naplnění parametrů zákona uvedených v prvním odstavci, budou-li na staveništi vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanoví příloha č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.) stavebník zajistí, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. V plánu se uvedou potřebná opatření z hlediska časové potřeby i způsobu provedení; musí být rovněž přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám během provádění stavby (podrobněji zákon č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb.).

Z výše uvedeného vyplývá, že zajištění, popř. ustavení koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi je za podmínek uvedených v zákoně plně povinností stavebníka. Zpracovatel zásad organizace výstavby je povinen s ohledem na druh, velikost stavby a právní požadavky upozornit na tyto zákonné povinnosti stavebníka. Zpracování plánu bezpečnosti a o ochrany zdraví při práci na staveništi je v podmínkách vypracovávání projektové dokumentace pro ohlášení nebo stavební povolení prakticky možné jen na úrovni dostupných projektových, časových a organizačních informací (pokud nejsou známi zhotovitelé) a je samostatnou prací, kterou si stavebník objedná u koordinátora BOZP. Zpracovatelem plánu je odborně způsobilá osoba, tedy koordinátor. Rozsah a obsah plánu je specifikován přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb. (viz příloha č. 4.5 této metodické pomůcky). Na tento plán zpracovaný v přípravné etapě výstavby, navazuje činnost koordinátora BOZP, ustanoveného pro realizační etapu výstavby. Detailní rozbor problematiky vztahů projektant – AO vůči plánu BOZP a vůči koordinátorovi BOZP na staveništi je uveden v MP 2.5.1 a zejména v MP 2.6.1. Pozice koordinátora BOZP, problematika plánu BOZP a oznámení na OIP je dále detailně popsána v MP 2.6.2.

1.3 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AO PŘI ORGANIZACI VÝSTAVBY

Metodická pomůcka MP 1.1.2 je zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR, a to především autorizovaných osob v malých a středních firmách. V současné době se výstavba v ČR postupně vyvíjí k úrovni, která odpovídá běžným postupům výstavby ve světě. Naše právní předpisy se ve vztahu k výstavbě omezují především na ochranu veřejných zájmů ve výstavbě a na uplatnění některých základních principů (např. v závazkovém právu na ochranu volnosti v přijímání závazků a poctivosti v obchodním styku).

Uvedené skutečnosti se týkají také navrhování (projektování) systému řízení výstavby (managementu výstavby) v dokumentaci projektu různých úrovní a druhů. Tato pomůcka se z výše uvedených variant věnuje především problematice organizace a řízení (managementu) výstavby v etapách, které z hlediska činnosti autorizovaných osob jsou rozhodující. Tou je stanovení zásad organizace výstavby (ZOV) v úrovni projektového řešení, zejména projektové dokumentace pro ohlášení stavby a stavební povolení, zpracované ze zákona autorizovanou osobou, a následnému přenesení do dalšího průběhu provádění stavby v dodavatelské dokumentaci zhotovitele stavby (POV).

1.3.1 Autorizovaná osoba a způsob zajištění organizace výstavby

Autorizované osoby působí ve výstavbě nejčastěji jako podnikatelé (majitelé nebo spolumajitelé menších firem), nebo jako ředitelé, vedoucí (manažeři), odborní pracovníci či odborníci specialisté v organizacích (firmách) různých druhů a velikostí. Organizace (firmy), jejichž majitelé, spolumajitelé nebo zaměstnanci, působí nejčastěji jako:

• obstaravatelé inženýrských služeb, obvykle obstaravatelé funkce investora (stavebníka) jeho jménem a na jeho účet, a to buď investorského inženýringu, nebo jednotlivých inženýrských činností (služeb);
• zhotovitelé dokumentace, buď ve funkci projektanta, nebo jako zhotovitel dokumentace některého druhu, popř. pouze její části, v poddodávce pro některého z hlavních účastníků výstavby;
• zhotovitelé stavby nebo její části, popř. (obecně) jako účastníci výstavby podílející se na provádění stavby v souladu s dokumentací projektu nebo její příslušnou částí.

V projektové dokumentaci všech úrovní je nutno v rámci návrhu stavby uvažovat i o způsobu organizace výstavby. Neproveditelná stavba zůstane pouze marným návrhem. Zpracování zásad organizace výstavby je však předepsáno v projektové dokumentaci pro ohlášení (u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ) nebo stavební povolení (resp. v dokumentaci pro vydání společného povolení), neboť prokazuje realizovatelnost investičního záměru a ochranu veřejných zájmů. AO přichází do styku s problematikou organizace (managementu) výstavby v míře odpovídající jejímu postavení ve firmě, způsobem podle jejího charakteru a organizace.

Působí-li:

• v obstaravatelské organizaci (firmě), musí působit k vyřešení správné a přiměřené organizace výstavby v dokumentaci stavby (projektu) příslušných úrovní a příslušných druhů;
• v organizaci (firmě) zhotovitele dokumentace, musí působit ke správnému navržení organizace výstavby nebo jeho příslušné části v dokumentaci projektu, na jejímž zhotovení se podílí;
• v organizaci (firmě) zhotovitele stavby nebo její části, musí v míře odpovídající svému postavení ve firmě zabezpečit zavedení a uplatnění řízení (managementu) výstavby v souladu s dokumentací projektu příslušné úrovně a druhu.

1.3.2 Organizace (management) výstavby a dokumentace stavby (projektu)

Pojetí stavebního zákona přináší celou řadu alternativních přístupů, především umožňuje zajistit výstavbu úměrně velikosti a rozsahu konkrétní stavby řadou variantních postupů. To má za důsledek i výrazné rozšíření projektových prací – zakázek, které vyžadují rozdílné postupy, popsané v MP 1.

Zpracovávaná projektová dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Přesto doba přípravy časově mnohdy i výrazně přesahuje lhůtu vlastní výstavby. Od záměru stavebníka, při dodržení běžných úředních lhůt zpracování, mnohdy uběhnou léta, než příprava dospěje k zásadnímu zlomu, jímž je zahájení stavby – předání staveniště. Účast autorizované osoby je nutná v určitých fázích předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na realizaci stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat. To nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v procesu přípravy a provádění stavby.

V předinvestiční přípravě je zpracována problematika organizace a managementu výstavby na koncepční úrovni a v rozsahu a způsobem koncepční úrovni odpovídajícím. Ve studii a dokumentaci záměru projektant, popř. zhotovitel dokumentace tohoto druhu, zváží především způsob výstavby, kterým bude záměr uskutečněn. Ve studii proveditelnosti jsou na koncepční úrovni zkoumány možné varianty uskutečnění záměru. V dokumentaci přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR) je nutné na koncepční úrovni stanovit dispozice pro organizaci a management výstavby, které jsou s příslušným rozhodnutím spojené, resp. toto rozhodnutí podmiňují.

Při zpracování projektové dokumentace musí být organizace výstavby (ZOV) –zpracována jako součást projektové dokumentace podle přílohy č. 12 resp. č. 8 (část B./B.8) přikládané k žádosti o stavební povolení, i jako součást dokumentace přikládané k ohlášení vybraných staveb, resp. jako součást společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení, a to v rozsahu odpovídajícímu vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášce č. 583/2020 Sb.

Při provádění stavby zhotovitelem musí být uplatněny a podrobně propracovány všechny potřebné prvky i prostředky managementu výstavby do podrobností potřebných nejen pro provádění stavby na úrovni její technické struktury, ale také pro komplexní vyzkoušení všech jejích příslušných funkcí a pro navazující běžný provoz stavby. Uplatnění potřebných prvků a prostředků organizace a řízení výstavby musí být zpracováno v souladu s dokumentací ověřenou ve stavebním řízení, zejména jejích údajů vztahujících k oblasti ochrany veřejných zájmů. Projekt organizace výstavby však není součástí dokumentace pro provádění stavby.

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

AO odpovědná za navrhování stavby musí respektovat zásady ochrany veřejného zájmu při zhotovení projektové dokumentace všech úrovní. Při každém postupu projektování (navrhování) podle MP 1, musí zvážit podmínky vlastního provádění stavby v daném území. Řešení stavby musí respektovat pro její provádění zejména následující:

• stabilitu nosných a pomocných konstrukcí stavby v celém průběhu výstavby;
• bezpečnost a ochranu zdraví veřejnosti i mimo vymezený prostor staveniště;
• koordinaci bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků zhotovitele i všech ostatních pracovníků, kteří spolupracují na staveništi;
• příjezd a přístup dopravních prostředků, trasy dopravy materiálů, zařízení i vybavení na staveniště;
• environmentální aspekty realizace výstavby, např. ochranu před škodlivými účinky hluku, vibrací, prašnosti, odpadového hospodářství, minimalizaci potřeby energií anebo naopak ochranu před vlivy přírody na výstavbu i provozovanou stavbu;
• minimalizaci spotřeby času v časovém plánu výstavby;
• respektování ochranných pásem a dalších oprávněných požadavků v okolí staveb;
• zajištění požadavků požární ochrany;
• zajištění hygienických a sociálních podmínek pro pracovníky důvodně přítomné na staveništi;
• zajištění potřebných provozních, manipulačních a skladovacích ploch pro realizaci výstavby.

Zásady určují podmínky pro provádění výstavby na základě projednání a stanovisek:

• dotčených orgánů vyžadovaných zvláštním právním předpisem;
• vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• účastníků řízení – vlastníků sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• požadavků stavebníka, popř. v úvahu přicházejícího zhotovitele stavby.

Zásady se zpracovávají většinou bez znalosti konkrétního zhotovitele stavby. Představují soubor zásad a omezení, které se musí při realizaci výstavby respektovat. Zásady nesmí stanovit podmínky, které by v případě zadávacího řízení na zhotovitele stavby zvýhodňovaly některého uchazeče, pokud takové podmínky nevyplývají přímo z navrhovaného řešení stavby nebo podmínek a stanovisek.

Zásady předurčují podmínky výstavby, její postup, způsob provádění a tím předurčují i ekonomický výsledek vlastní výstavby. Proto musí při všech nutných úsporných opatřeních respektovat technickou a technologickou úroveň stavění.

Veřejný zájem je rovněž definován v § 132 odst. 3 SZ. Rozumí se jím např. požadavek, aby:

• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, vč. překážek bezbariérového užívání stavby.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

1.5.1 Spolupráce při projektové činnosti

AO – zpracovatel zásad organizace výstavby, může tyto navrhnout pouze ve spolupráci s dalšími projektanty – autorizovanými osobami, či dalšími spolupracovníky a v dohodě s projektantem (hlavním projektantem) – nositelem zakázky – autorizovaným inženýrem či architektem. (resp. s jeho souhlasem).

• Spolupráce by měla být zahájena konzultací architektonického a technického návrhu stavby ve stadiu prvního řešení. Technické řešení zpracovatel ZOV posoudí z hlediska reálnosti výstavby, tj. postupu montáže a jejich záběrů ve vztahu k okolí a omezujícím podmínkám. Respektováním požadavků zásad organizace výstavby je možné uspořit významné finanční prostředky stavebníka (investora).

Od projektanta obdrží především potřebné podklady:

• identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celkovou situaci staveniště (obvykle v měřítku 1 : 500) se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• řešení inženýrských sítí (sítí dopravní a technické infrastruktury).

Tyto podklady obdrží prostřednictvím rozpracovaných technických zpráv, výkresů jednotlivých částí stavby a soutisku situace stavby. Současně mu projektant předá soubor všech tč. známých dokladů o projednání s dotčenými orgány, a se správci příslušných sítí (vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury).

S projektantem konzultuje zpracovatel ZOV všechny podstatné záležitosti, týkající se zejména:

• obvodu staveniště a využití pozemků;
• zásad technického řešení jednotlivých staveb z hlediska postupu výstavby;
• organizace výstavby;
• využití nových a stávajících budov.

Se statikem – od zpracovatele statické části získá především následující podklady:

• způsob založení stavby;
• údaje o způsobu otevření a zabezpečení stavební jámy;
• údaje o podchycení sousedních staveb;
• údaje o postupu montáže, zejména o zabezpečení jednotlivých stadií montáže;
• údaje o váze a poloze nejtěžšího prvku ve stavbě z hlediska návrhu způsobu montáže;
• údaje o podpůrných montážních prostředcích.

Konzultuje s ním především záležitosti týkající se použití montážních prostředků z hlediska potřebných parametrů a ochrany veřejného zájmu (ochrany obyvatel), velikost pracovních záběrů apod.

• se zpracovatelem geologického průzkumu – z příslušného posudku a konzultací získává především podklady týkající se parametrů vytěžené a zásypové zeminy, způsobu hutnění, výše hladiny spodní vody, způsobu založení apod.
• s autorizovanou osobou oboru doprava – konzultuje především následující záležitosti:
  • příjezdové komunikace ke staveništi;
  • umístění vjezdů do obvodu staveniště;
  • nosnost a úpravy stávajících komunikací pro potřeby staveništní dopravy;
  • nosnost a úpravy mostů a přejezdů na staveništi;
  • zřízení nutných provizorních komunikací;
  • osazení dopravních značek;
  • úpravy komunikací pro veřejnost z hlediska bezpečnosti;
  • dopravní trasu a stanoviště montážních prostředků;
  • ochranu proti hluku a prachu z nadměrné staveništní dopravy.
  • s autorizovanou osobou – zpracovateli řešení inženýrských sítí (sítí technické infrastruktury) konzultuje především následující problematiku:
  • umístění napájecích bodů;
  • využití stávajících sítí;
  • nutné úpravy stávajících či nově budovaných sítí pro potřeby zařízení staveniště;
  • návrh provizorních inženýrských sítí.

Spolupráce a koordinace všech zpracovatelů dokumentace je základem úspěšného zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu.

Podle zásad organizace výstavby stanovených autorizovanou osobou v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení (nebo k ohlášení stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až e) SZ) a následně po získání stavebního povolení, i po případných úpravách v dokumentaci posouzené ve stavebním řízení, je možné:

• provádět stavbu v jednoduchých případech (zejména u staveb na ohlášení) přímo podle zpracovaných zásad při dodržení všech souvisejících norem a předpisů v odpovědnosti pověřené autorizované osoby – stavbyvedoucího;
• zpracovat dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů; součástí této dokumentace jsou v části B Souhrnná technická zpráva např.:
• zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby;
• podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• požadavky na zpracování plánu BOZP na staveništi;
• pokračovat v přípravě stavby (technologické, výrobní, stavební nebo montážní) zpracováním dodavatelské dokumentace příslušné firmy, která působí ve funkci zhotovitele stavby anebo dalších firem, působících ve funkcích zhotovitelů úplných částí stavby (dříve označovaných jako vyšší dodavatelé) zpracováním části POV (tuto část dodavatelské dokumentace nemusí zpracovávat AO);
• je možné i zadat ze strany zhotovitele (nebo stavebníka – při jiných variantách zajištění výstavby) zpracování samostatné části dodavatelské dokumentace (POV) u odborné projektové firmy.

1.5.2 Spolupráce při provádění stavby

Jak je zdůrazněno v MP 1, činnost autorizované osoby nekončí odevzdáním dokumentace pro územní řízení, nebo pro vydání stavebního povolení. Další pokračování činnosti autorizované osoby má podobu smluvní, nebo nesmluvní. Smluvní spolupráce je dána buď některým z typů obstaravatelských vztahů pro stavebníka, nebo smlouvou o výkonu autorského dozoru. U staveb financovaných z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit autorský dozor projektanta (hlavního projektanta).

Nesmluvní vztah vyplývá z povinnosti autorizované osoby sledovat (i ve vlastním zájmu) vývoj svého díla v době provádění, neboť ve vztahu ke státní správě je jedinou odpovědnou osobou i nadále (podrobněji viz MP 1 a A 3.5 Odpovědnost autorizované osoby).

Na rozdíl od vlastního dohledu nad řešením technické struktury stavby v dokumentaci projektu je dohled nad řešením řízení (managementu) výstavby v přípravě zhotovitele stavby ještě složitější. Je totiž nepochybné, že zpracování ZOV v dokumentaci stavby bez znalosti konkrétního zhotovitele vymezuje pouze zásady z hlediska ochrany veřejného zájmu. Ty však mohou a musí být výrazně odlišné v závislosti na použití variant technologie a techniky zhotovitele, jeho zvyklostí i ekonomických zájmů, s nimiž vstupuje do veřejné, nebo soukromé soutěže o zakázku.

Odpovědný přístup autorizované osoby u zhotovitele stavby se tak musí soustředit na kontrolu dodržení kritérií ochrany veřejného zájmu popsaných v kap. 1.3 při zpracování přípravy zhotovitele stavby a prověření možností jejich splnění ve vazbě na technologické varianty zhotovitele. Situaci komplikuje dále skutečnost, že autor projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení nemusí být pověřen vypracováním projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud se zpracovává. Její pořízení může významně ovlivnit podmínky pro řešení organizace výstavby (např. technologickou změnou). Vlastní provádění přípravy řízení (managementu) výstavby (POV) probíhá většinou v útvarech přípravy výstavby u zhotovitele stavby a je již i součástí jeho know-how. Ve výjimečných případech může dodavatel nebo stavebník zadat zpracování POV jako samostatnou zakázku projektové firmě. Podle platné právní úpravy tuto zakázku nemusí zajišťovat osoba autorizovaná.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB PŘI STANOVENÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPU AUTORIZOVANÝCH OSOB

Při zpracování organizace výstavby je základním postupem zpracování zásad organizace výstavby z hlediska ochrany veřejného zájmu. Rámcový obsah je stanoven vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, u dopravních staveb vyhláškou č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláškou č. 583/2020 Sb. Doplňkovými postupy jsou potom jakékoliv další činnosti autorizovaných osob při přípravě stavby, zejména potom účast na zpracování POV pro investorské zajištění průběhu výstavby či pro zhotovitele a řada dalších specializovaných úkonů.

Jak bylo již uvedeno v kap. 1 je tato pomůcka zaměřena na působnost autorizovaných osob v praxi výstavby v ČR. Je určena pro projektové a investorské zajištění nejširšího okruhu staveb připravovaných investorem (stavebníkem) na základě smluvního vztahu se zhotovitelem projektové dokumentace, tj. pro autorizované osoby vykonávající tyto činnosti ve firmách zhotovitelů dokumentace projektu.

2.2 POSTUP PŘI ZPRACOVÁNÍ ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY

2.2.1 Rozsah zpracování

Rozsah zásad organizace výstavby (ZOV) z hlediska ochrany veřejného zájmu je stanoven (s výjimkou dopravních staveb, pro něž platí vyhláška č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb.) v příloze č. 12 (resp. č. 8) vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, a to v části B. –Souhrnná technická zpráva, bod B.8 Zásady organizace výstavby.

Zpracovávají se tedy jako součást:

• projektové dokumentaci pro ohlášení staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ – příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení – příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, nebo
• společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení – příloha č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

I když to není ve vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, výslovně uvedeno, ze své podstaty musí být ZOV (u některých typů dokumentace tehdy, přichází-li to z hlediska jejich účelu v úvahu) též součástí projektové dokumentace postavené svým významem na roveň projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení, a to:

• k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora (§ 117 SZ);
• k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 115 SZ;
• změn staveb před jejím dokončením podle § 118 SZ (u staveb uvedených v § 158 odst. 2 písm. e) SZ) – v nezbytném rozsahu odpovídajícím navrženým změnám;
• k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ – v nezbytném resp. potřebném rozsahu;
• může přicházet v úvahu (obvykle v omezeném rozsahu) i v případě projektové dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ.

V příslušných přílohách jsou požadovány z hlediska BOZP: Zásady bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů a NV č. 591/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 136/2016 Sb. Ve vyhlášce č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhlášce č. 583/2020 Sb., je pro dopravní stavby v jednotlivých přílohách požadováno obdobné plnění.

Obsah ZOV podle příloh č. 8 a č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů:

B. 8 Zásady organizace výstavby

• a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• b) odvodnění staveniště;
• c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• i) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• j) ochrana životního prostředí při výstavbě;
• k) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb;
• m) zásady pro dopravně inženýrské opatření;
• n) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• o) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

ZOV je součástí Souhrnné technické zprávy podle přílohy č. 5 resp. č. 4 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, část B, která obsahuje:

• B. 1 Popis území stavby
• B. 2 Celkový popis stavby
• B. 3 Připojení na technickou infrastrukturu
• B. 4 Dopravní řešení
• B. 5 Řešeni vegetace a souvisejících terénních úprav
• B. 6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana
• B. 7 Ochrana obyvatelstva
• B. 8 Zásady organizace výstavby
• B. 9 Celkové vodohospodářské řešení

Se ZOV souvisí i souhrnná výkresová část dokumentace, která podle přílohy č. 12 resp. č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, část C Situační výkresy obsahuje:

• C. 1 Situační výkres širších vztahů
• C. 2 Celkový situační výkres stavby
• C. 3 Koordinační situace (v příloze č. 4 „Koordinační situační výkres“)
• C. 4 Katastrální situační výkres
• C. 5 Speciální situační výkresy

2.2.2 Podklady pro zpracování zásad organizace výstavby

Pro návrh zásad organizace výstavby je nutné shromáždit potřebné podklady.

a) Podklady, které jsou součástí vlastního návrhu stavby, např.:

• identifikační údaje z dokumentace k územnímu řízení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500 se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• závěry geologického průzkumu;
• řešení technické a dopravní infrastruktury.

b) Podklady vyplývající z jednání, zejména:

• údaje z projednání v rámci územního řízení;
• soubor vyjádření k územnímu řízení včetně požadavků z něj vyplývajících;
• požadavky vyplývající z projednání se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
• projednání v souladu se zákonem o elektronických komunikacích;
• s dotčenými orgány hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.;
• se stavebníkem;
• s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• o trvalých i dočasných záborech pozemků – závěry z těchto jednání.

c) Podklady z obhlídky staveniště, zejména informace o:

• stávající zástavbě ponechané i likvidované, porostech, likvidované infrastruktuře;
• stavu příjezdových a přístupových komunikací, nutných terénních úpravách z hlediska realizace výstavby;
• využití stávající zástavby pro potřeby provádění stavby (např. budovy, oplocení, inženýrské sítě);
• nutných úpravách z hlediska veřejného zájmu.

2.2.3 Návrh staveniště

Z hlediska ochrany veřejného zájmu, ale i z hlediska zájmů hlavních účastníků výstavby je nutné navrhnout pro provádění stavby minimální, ale vyhovující staveniště, které umožní realizaci stavby při splnění bezpečnostních a hygienických požadavků. Navržení staveniště je však ovlivněno mnoha dalšími vlivy, především rozsahem volných pozemků, které jsou pro výstavbu k dispozici. Mnohdy je nutno vzít velikost staveniště v úvahu při návrhu stavby i způsobu a postupu výstavby. Musí zohlednit též podmínky případně dotčených ochranných pásem jiných staveb.

a) Obvod staveniště

Zásady organizace výstavby vymezí obvod staveniště, který v sobě zahrnuje:

• pozemky ve vlastnictví (nebo jinak určené k výstavbě) stavebníka v souladu s evidencí v katastru nemovitostí, nepochybně využitelné pro vlastní výstavbu;
• pozemky nezbytně nutné pro provádění stavby ve vlastnictví jiných soukromých osob, které lze zahrnout po projednání a smluvním souhlasu s jejich využitím;
• pozemky ve vlastnictví veřejnoprávních osob nutné pro provádění stavby (dočasný zábor), které lze použít po projednání nebo na základě obecně platných podmínek.

Dočasný zábor je nutno navrhovat na nezbytně nutnou dobu (např. pro stavbu lešení), neboť to ovlivňuje ekonomiku výstavby.

b) Stávající zástavbu v obvodu staveniště

V členění na zástavbu:

• určenou k demolici před zahájením výstavby;
• ponechanou v původním stavu se zachováním provozu objektů a přístupu k nim;
• určenou k využití pro zařízení staveniště s následnou demolicí;
• určenou k rekonstrukci nebo k modernizaci.

Zvláštní pozornost nutno věnovat stávajícím inženýrským sítím a způsobu jejich odstranění či přeložení.

c) Stav staveniště při předání zhotoviteli

Nutno definovat stav staveniště před předáním zhotoviteli, např. rozsah překážek, které musí být v obvodu staveniště odstraněny před jeho předáním.

d) Příjezdy a přístupy na staveniště

Rozsah a kvalita vjezdů a vstupů na staveniště včetně potřebných úprav pro potřeby realizace výstavby (zpevnění, úpravy, čistící zařízení). Příjezdové trasy na staveniště a nutné úpravy musí být projednány s regionálně příslušným dopravním odborem.

e) Významné sítě technické infrastruktury

Je potřebné uvést polohu všech stávajících sítí, nacházejících se ve vymezeném obvodu staveniště, včetně polohy sítí, na něž je stavba napojována. Zvláštní pozornost nutno věnovat sítím, které musí zůstat v provozu. AO musí navrhnout po projednání se správcem jejich řádnou ochranu před vlivy výstavby. Je třeba důrazně upozornit na nezbytnost jejich vytýčení před zahájením stavby. U sítí uvést i ochranná pásma, která je nezbytné respektovat při vlastní výstavbě.

V současné době je velmi obtížné specifikovat všechny správce sítí v daném území. Zejména to platí o sítích elektronických komunikací. Podle znění zákona o elektronických komunikacích je nutno projednat existenci těchto vedení se všemi správci sítí, které určí stavební úřad. Totéž platí i o rušení rádiových signálů (na staveništi mohou být trasy paprsků různých správců) – mnohdy může jít i o desítky správců.

Pokud není plná jistota o existenci podzemních vedení a jejich poloze, musí AO předepsat z hlediska ochrany veřejného zájmu ověření existence prostřednictvím ručně kopaných sond.

Právní úprava stavebního zákona stanovuje v § 161 vlastníkům technické infrastruktury (oprávněný investor) povinnost poskytnout údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby do 30 dnů, na žádost pořizovatelům, obecním úřadům, žadateli o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí a dále stavebníkovi nebo osobě jím zmocněné! Teoreticky by tedy při zpracování zásad organizace výstavby měly všechny tyto údaje být k dispozici z územního řízení. Prakticky je ovšem nezbytné ověřit tyto údaje s ohledem na časový posun. Není zákonem stanovena povinnost vlastníků technické infrastruktury poskytovat tyto údaje také projektantům. Je proto nutno pamatovat na to, aby projektant měl pro toto vyžádání platné zmocnění stavebníka. Vlastník technické infrastruktury může podle stavebního zákona požadovat po žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím těchto údajů (nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení). Přitom informace může poskytnout v digitální podobě.

Poznámka:
Z hlediska odpovědnosti AO se jedná v ZOV o jednu z nejdůležitějších povinností, jejíž porušení je sankcionováno finančně i trestněprávně.

f) Úpravy z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví pro veřejnost

Z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví veřejnosti je zapotřebí definovat zejména tato potřebná opatření:

• zamezení přístupu veřejnosti na staveniště (oplocení nejméně do výšky 1,8 m., hlídání staveniště, zajištění uzamykatelných vstupů);
• zamezení ohrožení veřejnosti provozem stavební mechanizace – omezení dosahu jeřábů nad veřejné prostranství, průchody, ochranné sítě, stříšky pod lešením apod.;
• průchody, přechody, přejezdy určené jako chráněné přístupy veřejnosti do stávající zástavby, nebo k zachování veřejného provozu ve stávajících objektech v prostoru stavby;
• označení bezpečnostními tabulkami a značkami;
• nutné úpravy z hlediska občanů se sníženou schopností pohybu a orientace.

2.2.4 Obecné požadavky na staveniště

Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů stanoví v § 24e následující požadavky na staveniště:

• 1) Staveniště se musí zařídit, uspořádat a vybavit přísunovými trasami pro dopravu materiálu tak, aby se stavba mohla řádně a bezpečně provádět. Nesmí docházet k ohrožování a obtěžování okolí, zejména hlukem a prachem, nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy, k ohrožování bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, ke znečišťování pozemních komunikací, ovzduší a vod, k omezování přístupu k přilehlým stavbám nebo pozemkům, k sítím technického vybavení a požárním zařízením. Staveniště musí být oploceno.
• 2) Na pozemcích staveb, které jsou kulturní památkou, v památkových rezervacích nebo v památkových zónách a v přírodních parcích a zvláště chráněných územích, včetně jejich ochranných pásem, lze zřizovat pouze takové stavby zařízení staveniště, které nejsou spojeny se zemí pevným základem, nebo zařízení pojízdná.
• 3) Stavby zařízení staveniště, které slouží pro účely provádění staveb nebo udržovacích prací, musí být povolovány jako dočasné.
• 4) Zneškodňování odpadních a srážkových vod ze staveniště musí být zabezpečeno v souladu s jinými právními předpisy 18b). Přitom je nutné předcházet podmáčení pozemku staveniště, včetně komunikací uvnitř staveniště, erozi půdy, narušení a znečištění odtokových zařízení pozemních komunikací a pozemků přiléhajících ke staveništi, u kterých nesmí být způsobeno jejich podmáčení.
• 5) Stávající podzemní energetické sítě, sítě elektronických komunikací, vodovody a kanalizace v prostoru staveniště musí být polohově a výškově zaměřeny a vytyčeny před zahájením stavby.
• 6) Veřejná prostranství a pozemní komunikace dočasně užívané pro staveniště při současném zachování jejich užívání veřejností se musí po dobu společného užívání bezpečně chránit před poškozením stavební činností a udržovat. Ustanovení právních předpisů o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na staveništích tím nejsou dotčena. Veřejná prostranství a pozemní komunikace se pro staveniště mohou použít jen ve stanoveném nezbytném rozsahu a době a po ukončení užívání pro tento účel musí být uvedeny do původního stavu.

2.2.5 Organizace výstavby

Realizace výstavby je ovlivněna způsobem zastavění a maximálním využitím pozemku. AO musí stanovit zásady organizace výstavby z hlediska technologie stavby tak, aby v každém stadiu výstavby byla zajištěna stabilita staveb a plná bezpečnost realizátorů stavby i veřejnosti. Vlastní postup realizace výstavby je nepochybně záležitostí konkurenčních schopností zhotovitele. Projektant stavby (AO) pouze stanoví zásady, které je nezbytné v jednotlivých etapách výstavby respektovat, jimiž jsou:

a) Příprava staveniště

Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků, s vyřešenými majetkově právními problémy jednotlivých pozemků (zajišťuje stavebník). Tuto záležitost potvrzuje protokolární převzetí staveniště, viz MP 2 Provádění staveb, dále viz MP 2.1 Vedení provádění pozemních staveb a MP 2.3.1 Vedení provádění vodohospodářských staveb nebo MP 2.5.1 Vedení provádění technologických staveb.

V dokumentaci pro organizaci výstavby AO podle konkrétních potřeb stavby navrhuje potřebná opatření, nezbytná z hlediska veřejného zájmu:

• zajištění oplocení obvodu staveniště (v určených částech neprůhledného) ve vztahu k veřejným komunikacím;
• zřízení potřebných oddělujících a protihlukových stěn a dalších opatření;
• zřízení potřebných podchodů, průchodů, ochranných stříšek pro zajištění nerušeného provozu a pohybu veřejnosti i s ohledem na občany se sníženou schopností pohybu a orientace;
• návrh potřebných úprav vjezdu, výjezdu ze staveniště, včetně potřebných zpevnění;
• zřízení potřebných čistících zařízení na výjezdu ze staveniště;
• osazení dopravního značení k provozu stavby;
• požadavek kompletního vytýčení všech inženýrských sítí technické infrastruktury v souladu s podmínkami stavebního povolení;
• předepsání potřebných sond v případě nejistoty o existenci podzemních vedení;
• předepsání potřebných ochran inženýrských sítí technické infrastruktury (zpevnění nadloží, uložení do chrániček apod.);
• projektová příprava a provedení nutných přeložek inženýrských sítí;
• provedení potřebného doplňkového geotechnického průzkumu;
• zabezpečení ochrany spodních, příp. minerálních vod;
• provedení staticky nezbytného zajištění okolních budov;
• předepsání nezbytně nutného rozsahu odstranění zeleně (pozor z hlediska organizace na vegetační lhůty uvedené v povolení);
• způsob demolice staveb určených k odstranění ze staveniště, včetně potřebné projektové dokumentace;
• projektové určení napájecích bodů vody, elektro, kanalizace a vytápění, včetně podmínek technického zřízení (překopy, podvrtání a podmínky správce sítě pro napojení);
• vymezení potřebných ploch pro zřízení sociálního, skladovacího a provozního zařízení staveniště (zejména ploch mimo vlastní stavbu na dočasně zabraných pozemcích);
• stanovení podmínek pro příp. využití stávajících staveb pro zařízení staveniště;
• podmínky pro ekologické hospodaření se zeminou;
• projektový návrh úprav stávajícího terénu pro potřeby provádění stavby (nikoli však konečné terénní úpravy).

b) Spodní stavba

Pro provádění spodní stavby se stanoví zejména podmínky:

• odtěžení zeminy v potřebném rozsahu podle projektové dokumentace (způsob dopravních tras, uložení výkopků na určené skládky, výše záběrů, podmínky pro zapažení stavební jámy apod.);
• provozu sestav stavebních strojů z hlediska ochrany před hlukem – stanoví se max. hladiny hluku v dB, provozní doby strojů, max. počet odvozových souprav apod.;
• likvidace všech zbytkových objektů, šachet, suterénů a sítí nacházející se pod úrovní +/– 0;
• těžba (zemní práce) v blízkosti stávajících staveb; postupovat je nutno přesně podle předpisu statického zabezpečení (podchycení staveb);
• zabezpečení přenosným vyztužením tak, aby nedošlo k destrukci veřejných komunikací, probíhajících po okraji hranice staveniště;
• vytvoření pilotovací roviny pro piloty v souladu se statickým návrhem stavby v dokumentaci stavby hrubé úpravy pláně, není-li použito pilotování, podle dokumentace pro provádění spodní stavby (již mimo zásady pro řízení výstavby);
• případné použití montážních mechanismů již v etapě spodní stavby.

c) Hrubá stavba

Pro organizování výstavby na úrovni hrubé stavby jsou rozhodující podmínky technologie výstavby, stanovené projektovou dokumentací. Problematiku řízení výstavby lze rozdělit do těchto okruhů:

• stanovení postupu provádění výstavby: v závislosti na použité technologii v technické zprávě pro pozemní stavby i pro statické zabezpečení se předepisuje postup realizace a záběry, které je možno z hlediska bezpečnosti připustit;
• nasazení montážní techniky: vzhledem k tomu, že AO nezná konkrétní sestavy montážní techniky zhotovitele, jedná se o předpokládané stanovení dosahu z hlediska umístění montážního prostředku a obvodu budované stavby. Je nutné zejména určit hmotnost nejtěžšího prvku v největší vzdálenosti (např. je-li nejtěžší prvek o hmotnosti 2 000 kg uložen v poloze 40 m od osy montážního prostředku), tj. určit dva zásadní parametry pro další projektovou přípravu – dosah a nosnost;
• ochrana osob, tj. omezení dosahu jeřábu zasahující mimo obvod staveniště. Omezení zajistí příslušný zhotovitel technickými prostředky (omezovači); není-li to možné z hlediska provozu staveniště, je nutné vybudovat jiné ochranné prostředky (podchody, zábrany apod.);
• z hlediska postupu montáže se navrhnou případně i následná technických opatření v návrhu stavby (montážní spáry, posun dilatačních spár apod.); při navrhování je nutno vzít v úvahu také odjezd potřebné techniky a přístup k zadním stranám staveb;
• stanovení požadavků na provoz stavebních mechanismů, pokud jde o ochranu před hlukem;
• stanovení podmínek pro příjezd nákladních dopravních prostředků a podmínek pro manipulaci, popř. uložení dovezených produktů na skládkách nebo ve skladech.

d) Dokončování stavby

Pro dokončování stavby nejsou většinou uplatňovány zvláštní požadavky na ZOV. V případě kompletace stavebních staveb s využitím lešení, závěsných lávek či zdvihacích plošin se jedná opět o požadavky ochrany z hlediska veřejného zájmu, tj. zajištění potřebné podchodné výšky, úprav a označení.

Dále jde o požadavky:

• na postupné uvádění do provozu;
• podmínky pro případné individuální, resp. komplexní vyzkoušení;
• podmínky zkušebního provozu (§ 124 SZ);
• podmínky případného předčasného užívání stavby před jejím úplným dokončením (§ 123 SZ).

2.3 BEZPEČNOST A OCHRANA ZDRAVÍ

Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů, stanoví mj. povinnost dodržovat požadavky na zajištění bezpečnosti práce na staveništi v souladu s následujícími právními předpisy, ve znění pozdějších předpisů:

• zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;
• zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce;
• nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích;
• nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky;
• nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí;
• nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci;
• zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

AO v rámci stanovení zásad pro organizaci výstavby je povinna předepsat při všech úkonech, které souvisejí s bezpečností a ochranou zdraví při práci, postupy v souladu se zákonem č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a navazujícími nařízeními vlády, především ve vytvoření správných podmínek pro dodržení příslušných předpisů, na staveništi i při ochraně veřejnosti.

Dále v souladu s ustanoveními zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, AO zhodnotí podmínky pro ustavení funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, posoudí povinnost zpracovat oznámení o zahájení prací pro oblastní inspektorát práce podle § 15 zákona a nutnost zpracování nebo aktualizace plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Podrobnější popis jednotlivých opatření ve vztahu k provádění stavby je uveden v MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

Úloha autorizované osoby v oblasti ZOV spočívá v tom, aby navržená řešení nebyla v rozporu s těmito zásadními předpisy. V další fázi spočívá především v dohledu nad tím, zda jsou předepsaná opatření dodržována, jsou zabudována a používána pouze ta zařízení, která jsou ve vyhovujícím technickém stavu, s odpovídající dokumentací, technickými prohlídkami, zda jsou podrobena potřebným revizím a obsluhují je kvalifikovaní pracovníci. Při provádění stavby v návaznosti na provoz stavebníka, nebo občanů, ve vztahu k veřejnému prostranství zajištění bezpečnosti třetích osob.

V oblasti požární ochrany byla vydána vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

2.4 OCHRANA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Ochranu životního prostředí (někdy označovanou jako environment) lze v daných souvislostech vyložit jako vztah mezi stavbou v průběhu výstavby i užívání a vnějším (přírodním) prostředím, tj. působením výstavby a provozované stavby na přírodní okolí (např. emisemi či odpady), ale také působením přírody v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby (např. mrazy, vichřicemi či přívalovými dešti).

V oblasti ochrany životního prostředí AO:

• při realizaci všech činností na staveništi postupuje s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržuje příslušné právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, zejména:
• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, – zejména § 7–8 o ochraně a kácení dřevin;
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
• zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• minimalizuje dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (např. NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů, jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
• postupuje při likvidaci odpadu v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, (zejména vede evidenci o nakládání s odpady, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení);
• speciální pozornost věnuje vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v zákoně a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva apod.;
• speciální pozornost věnuje rovněž dopadům zákona č. 542/2020 Sb., o výrobcích s ukončenou životností (elekrozařízení, fotovoltaické panely apod.);
• při nakládání s těžebním odpadem se řídí zákonem č. 157/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3 PLÁN ORGANIZACE VÝSTAVBY (POV)

3.1 POSTUP ZPRACOVÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

V praxi výstavby v ČR se pro část dokumentace zabývající se řízením výstavby používá tradiční označení POV.

AO, hlavní nebo vedoucí projektant, navrhuje řešení zásad organizace výstavby v dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení (viz kap. 2). Žádoucí je další spolupráce, která spočívá buď ve zpracování dokumentace pro provádění stavby, nebo v jeho konzultaci, či spoluúčasti na zpracování POV v rámci autorského dozoru. U dokumentace POV poskytuje nutné vysvětlení a konzultaci jeho zpracovateli (není-li jím sám).

Dokumentace pro vydání stavebního povolení určila základní limity postupu výstavby, technologie a požadavky z hlediska ochrany veřejného zájmu, které je nutno v dalším zpracování respektovat. Projektant tak nepochybně i předurčuje ekonomický výsledek výstavby. Na správně stanovených zásadách závisí, zda výstavba bude provedena racionálně v reálném čase a za ekonomicky nejvýhodnějších podmínek.

Zpracovatelé ZOV a následně POV by měli respektovat následující zásady:

• úspornost – navrhovat co nejkratší lhůty realizace, co nejjednodušší řešení sociálního a provozního zařízení, minimální zábor veřejného prostranství v čase i ploše. Samozřejmě k tomu patří i minimální nutný rozsah dokumentace POV;
• vliv okolí – dokumentace musí respektovat okolí stavby, zejména zajišťovat potřebnou ochranu veřejného zájmu, dodržení potřebných aspektů ochrany životního prostředí, problematiky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, hygienických podmínek apod.;
• zájem zhotovitele – vyžaduje optimalizaci řešení z hlediska řady aspektů, např. optimálního využití vlastních výrobních kapacit, potřebné techniky, zásobování apod., minimalizaci nutných mimořádných opatření ke zvládnutí výstavby; nutno respektovat potřebné technologické lhůty výstavby i klimatické podmínky realizace;
• zájem stavebníka – je specifikován v podmínkách výběrového (zadávacího) řízení a návrhu smlouvy o dílo; dobrý návrh POV přispívá k optimální ceně zaplacené za dílo;
• technická úroveň – dokumentace POV musí respektovat současnou technickou a technologickou úroveň transformovanou do konkrétních podmínek zhotovitele.

Upřesnění zásad organizace výstavby si zhotovitel stavby ve vlastním zájmu zpracuje již před podáním nabídky (může mít vliv na nabídnutou cenu a termín zhotovení stavby). Zpracováním dokumentace POV by již neměly vznikat zásadní požadavky na změnu smluvních vztahů se stavebníkem.

3.1.1 Doporučený postup práce při zpracování plánu organizace výstavby (POV)

• shromáždění všech potřebných podkladů potřebných pro POV;
• seznámení se se všemi podklady;
• osobní obhlídka staveniště;
• konzultace s autorem návrhu stavby (autorizovanou osobou), případně dalšími projektanty;
• konzultace v rámci týmu výrobní přípravy zhotovitele;
• konzultace a poskytnutí podkladů s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (pokud je určen a znám);
• ideové zpracování návrhu POV;
• konzultace v rámci výrobní přípravy zhotovitele;
• zpracování výrobní kalkulace (podkladů časového plánu);
• zpracování čistopisu POV;
• kontroling;
• aktualizace podle postupu výstavby.

3.1.2 Podklady pro POV

a) Podklady, které jsou součástí předané dokumentace stavby, např.:

• identifikační údaje z projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení;
• komplexní podklady katastrálních map s údaji o jednotlivých pozemcích;
• celková situace staveniště obvykle v měřítku 1 : 500, se zakreslením stávajícího stavu i nového návrhu výstavby;
• přehled programu výstavby v členění stavby do ucelených částí, stavebních objektů a provozních souborů;
• komplexní návrh technického a technologického řešení stavby;
• závěry geologického průzkumu;
• informace o stávajících a řešení nových inženýrských sítí.

b) Podklady vyplývající z následujících jednání

• údaje o projednání dokumentace;
• podmínky stavebního povolení;
• podmínky nabídkového (zadávacího) řízení stavebníka;
• soubor vyjádření k stavebnímu řízení, včetně požadavků;
• se správci technické infrastruktury k napojení staveniště a existenci podzemních vedení;
• vyplývající z požadavků zákona o elektronických komunikacích;
• závěry z jednání s organizacemi hájícími veřejný zájem (ochrana přírody a krajiny, ochrana veřejného zdraví, doprava, požární ochrana apod.);
• se stavebníkem;
• s dotčenými osobami a vlastníky sousedních dotčených pozemků a staveb na nich;
• o trvalých i dočasných záborech pozemků;
• podmínky koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

c) Podklady z obhlídky staveniště

• stávající zástavba ponechaná i likvidovaná, porosty, likvidovaná infrastruktura;
• stav příjezdových a přístupových komunikací, nutné terénní úpravy z hlediska výstavby;
• využití stávající zástavby pro potřeby výstavby (budovy, oplocení, inženýrské sítě);
• nutné úpravy z hlediska veřejného zájmu;
• staré ekologické zátěže.

3.2 TECHNICKÁ ZPRÁVA

a) Všeobecné údaje

• Seznam všech účastníků výstavby.
• Seznam všech dalších dotčených orgánů z důvodů provádění výstavby, tj. všech organizací uvedených v podmínkách stavebního povolení, a dále těch, jež přistoupily v průběhu projednání podmínek pro řízení výstavby. V seznamu uvést přesný název, statutárního zástupce, kontaktní osobu a adresu.
• Podklady pro zpracování – kompletní seznam všech dokladů vztahujících se k předmětné stavbě, včetně uvedení požadavků a podmínek z nich vyplývajících a dále veškeré doklady, následně vzniklé v případě zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby.
• Program výstavby – uvede se v rozsahu odpovídajícím technickému řešení stavby, jako kompletní seznam částí stavby, stavebních objektů a provozních souborů v členění odpovídajícím smluvním ujednáním a realizaci výstavby.
• Technologie výstavby – u jednotlivých stavebních objektů a provozních souborů se uvedou základní technologie výstavby z hlediska potřeb provádění výstavby.

b) Popis staveniště

• Popis stávajícího stavu staveniště se uskutečňuje na základě osobní prohlídky staveniště. Ta umožňuje upřesnit obvod staveniště (musí být minimální vzhledem k okolí, vlastnictví pozemků a dostatečný pro realizaci stavby). Pokud je obvod staveniště navržený v projektové dokumentaci k žádosti o stavební povolení AO nedostatečný, nebo došlo v další přípravě ke změnám, je nutno provést kompletní dokladování, včetně případných dopadů do stavebního povolení, případně až územního rozhodnutí. Do obvodu staveniště patří i veškeré dočasné zábory pro přípojky sítí mimo vlastní stavbu. Popíše se skutečná poloha staveniště a všechny souvislosti.
• Stará zástavba – uvnitř prostoru staveniště v rozdělení na likvidovanou, ponechanou k využití pro zařízení staveniště a určenou k obnově. Popis stávajících staveb musí obsahovat současný stav, velikost, způsob napojení na sítě ve vztahu k postupu výstavby.
• Úpravy staveniště – uvádí se popis všech překážek, které v obvodu staveniště jsou a které budou odstraněny před předáním staveniště, resp. které budou odstraněny v rámci přípravy staveniště.
• Příjezdová trasa – popisuje se příjezd na staveniště v souladu s vyjádřením příslušných orgánů dopravy – po veřejných komunikacích s nutnými omezeními. Uvádí se popis vjezdů na staveniště, včetně komunikací, u nichž jsou uvažovány potřebné způsoby úprav (zpevnění, čistící zařízení). Je nutno prověřit stav příjezdových komunikací vzhledem k jejich opotřebení staveništní dopravou, popř. navrhnout úpravy nutné po ukončení stavby.
• Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu – popsat technické řešení všech úprav předepsaných ZOV a podmínkami stavebního povolení, které jsou nezbytné zejména pro ochranu obyvatelstva a jiných veřejných zájmů, tj. přechody, průchody, ochranné bariéry, zábradlí, oplocení, zakrytí proti prachu, ochrana flóry a fauny apod. Tyto úpravy je u větších staveb nutno řešit v příslušných etapách tj. tak, jak stavba postupuje a je uváděna do provozu, aby v každé byla zajištěna potřebná ochrana veřejného zájmu. Dále úpravy pro občany se sníženou schopností pohybu a orientace.
• Definitivní popis obvodu staveniště – vychází z možností daných stavebním povolením; je však možné, že detailní řešení změní podmínky obvodu staveniště a záboru pozemků. To vede k nutnosti před zahájením prací na stavbě projednat tyto skutečnosti znovu prostřednictvím stavebníka se stavebním úřadem, popř. upravit podmínky stavebního povolení, popř. územního rozhodnutí.
• Podzemní a nadzemní sítě – je třeba uvést potřebná opatření ke všem inženýrským sítím, které se vyskytují na staveništi, vč. jejich polohového a výškového zaměření a vytýčení na základě vyjádření jejich správců a dodatečných průzkumů. Popis všech přeložek inženýrských sítí, včetně technického provedení. Kde je to nutné, odkaz na příslušnou dodavatelskou prováděcí dokumentaci. Popis všech ochranných pásem, které je nutné respektovat.

Dále uvést úpravy (případně doložit odkazem na dokumentaci) napojení na inženýrské sítě pro realizaci stavby, event. definitivního napojení objektů stavby.

c) Geologický průzkum staveniště

Uvedou se identifikační údaje geologického průzkumu, kde je k dispozici. Z geologického průzkumu se uvedou zásadní informace potřebné pro provádění stavby, zejména pro výkopové práce a spodní stavbu, způsob založení, provádění zemních prací. Dále se uvede hladina spodní vody, popř. upozornění na nebezpečí jejího kolísání; v tom případě i návrh potřebných opatření ke snížení její hladiny.

d) Úpravy staveniště

• Prozatímní a konečné terénní úpravy – návrh realizace výstavby vychází z úrovně stávajícího terénu. Pro provádění výstavby se doporučuje provést pouze nejnutnější rozsah terénních úprav. Při umístění zařízení, skládek i kolem stavební jámy je nutno navrhnout min. 5 – 6 m široký manipulační pruh, alespoň jednostranně. Při návrhu terénních úprav je vhodné vycházet z možnosti využít jich jako definitivní terénní úpravy podle projektové dokumentace. Stejně je vhodné řešit i vnitrostaveništní komunikace v jejich profilu či konstrukci. Některé terénní úpravy slouží pouze pro potřeby vlastní stavby, např. úpravy pro umístění strojního vybavení (jeřáby, čerpadla, mísící centra apod.), dále zpevnění skladovacích ploch, úpravy pod stavbami zařízení staveniště. U všech dočasných terénních úprav je nutno popsat i jejich likvidaci při ukončení výstavby. Konečné terénní úpravy musí být v souladu s podmínkami stavebního povolení.
• Deponie ornice – pokud se na staveništi vyskytuje ornice, kterou je možno využít pro konečné sadové úpravy, je vhodné navrhnout deponii ornice, na níž je uložena po dobu provádění stavby. Pokud není třeba, nebo to prostorové podmínky stavby neumožňují, je nutno navrhnout její odvoz a jiné využití.
• Zemina – součástí dokumentace je rovněž bilance zemních prací. Uvede se celková bilance výkopů a násypů. Současně je v bilanci zeminy nezbytně nutné prověřit i její využitelnost pro konečné terénní úpravy. V případě nevyrovnané bilance na staveništi je nutno popsat odvoz zeminy, dopravní trasy, včetně způsobu uložení, přičemž je nutno řešit i environmentální dopady jejího dalšího využití (např. kontaminace). Při nedostatku zeminy je naopak nutno projednat zdroj (zemník), vhodnost zeminy, otázky její těžby a dopravních tras. Veškeré tyto záležitosti je nutno přenést do smluvních vztahů. Při velkém rozsahu zemních prací je speciálním úkolem projektanta výpočet a popis kapacit potřebných strojních sestav.
• Ochrana porostů – u všech porostů uvnitř obvodu staveniště, pokud se nepočítá s jejich likvidací, je nutno navrhnout způsob jejich ochrany (oplocení, obednění, přesazení). Tyto plochy nutno vyjmout z ploch stavby a zajistit maximální ochranu.
• Oplocení – obvod staveniště musí být z hlediska ochrany veřejného zájmu oplocen. Z hlediska ochrany proti hluku a prachu se doporučuje oplocení neprůhledné, někdy s dalšími specifickými požadavky (ochranné stříšky). Technická zpráva odkazuje na výkresovou dokumentaci oplocení, popř. katalog.

e) Zásobování staveniště

• Zásobování elektřinou – pro zásobování staveniště se využije v prvé řadě stávajících, nebo nově budovaných elektrorozvodů a trafostanic. Koncepci řeší projektant již v rámci projednání projektu pro stavební povolení s příslušnou elektrorozvodnou firmou. V rámci projednání konečného zásobování stavby se řeší i otázka napájecího bodu elektro, jeho kapacity a jištění. Pro definitivní dimenzování příkonu elektřiny je nutný propočet vycházející ze seznamu všech připojených elektrospotřebičů, které se vyskytují na staveništi a předpokládané současnosti jejich odběru. V dokumentaci se prověří navržený a projednaný rozsah příkonu konkretizací jmenovité mechanizace. Pokud by bylo zajištění nedostatečné, je nutno znovu projednat. Na místě napájecího bodu bude vybudován staveništní rozvaděč se samostatným měřením. Při odběru elektro ve stávajících budovách je nutno smluvně vyřešit dodávku elektřiny přes vlastníka elektroměru.
• Zásobování staveniště vodou – obdobný propočet je nutno zpracovat pro zásobování staveniště vodou. Předpokládaná spotřeba závisí na spotřebě technologické vody (např. pro mísicí centrum, úpravu betonu, omítkářské práce apod.) a spotřeby pro sociální zařízení staveniště. Třetí (rezervní) složku představuje potřeba vody pro požární zabezpečení staveniště. Na základě sekundové potřeby vody je dimenzována staveništní přípojka. I pro přípojný bod je nutno projednat připojení již v rámci zásad pro řízení výstavby v dokumentaci pro stavební povolení. Přípojný bod představuje vodoměrnou šachtu vybavenou podle normových hodnot a požadavků dodavatele vody. Přípojný bod musí být ochráněn proti mrazu. V případě, že v době zahájení výstavby není zdroj vody k dispozici (nebo stavba ji nepotřebuje k svému provozu), nutno řešit zásobování vodou s využitím dalších zdrojů, např. studny, dovoz vody apod. Ve všech případech je nezbytně nutný chemický rozbor vody vzhledem k její vhodnosti pro užití při výstavbě.
• Odkanalizování – při napojení kanalizace ze staveniště, zejména sociálního zařízení je nutné především dosažení souhlasu provozovatele kanalizační sítě. Složitější situace nastává v případě, kdy kanalizaci je nutno použít např. pro odvod čerpaných vod (snižování hladiny vody). Zde je nutno především prověřit vůbec možnost odvodu těchto vod z hlediska možnosti kanalizační sítě (příměsi, kapacita čistírny odpadních vod). Je nutné řešit i odvedení povrchových vod ze staveniště, zejména u dopravních a liniových staveb. Přitom je nutno využít stávajících vodních toků, jímek apod. Při návrhu čerpání vod je nutno zvážit i případný dopad na okolní studně a stavby. V oblastech s výskytem minerálních vod nutno respektovat jejich ochranná pásma.
• Materiálové zásobování – popisuje se způsob zásobování staveniště stavebními hmotami, včetně prefabrikátů. Jedná se především o rozhodující položky z hlediska dopravní náročnosti, tj. doprava zeminy, betonové směsi, prefabrikátů, technologických celků, zejména nadměrných nákladů. Běžné zásobování staveniště je většinou zajištěno dodávkami přímo na staveniště od dodavatelů staveništních materiálů. Pokud je nevyhnutelné některé materiály skladovat na staveništi, je nutno navrhnout potřebné skladovací plochy, uzavíratelné sklady a dodržet požadavky bezpečnostních předpisů. Současně se musí řešit problematika dopravy mezi jednotlivými skládkami, pokud je nelze umístit přímo v blízkosti zdvihacích montážních prostředků. Samostatnou částí je návrh chráněných skladovacích ploch pro materiály s možností zcizení.

f) Zařízení staveniště

• Stavební dvůr – u rozsáhlých staveb se doporučuje vybudovat centrální stavební dvůr, který slouží po celou dobu výstavby. Bude obsahovat potřebný rozsah provozního, sociálního a skladovacího zařízení pro celý rozsah výstavby s tím, že jednotlivá zařízení stavby jsou navržena pouze v nezbytně nutném rozsahu.
• Sociální zařízení – slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků na staveništi. Musí být vybudováno před zahájením vlastních stavebních prací, nebo okamžitě při jejich zahájení. Rozsah sociálního zařízení staveniště závisí na počtu pracovníků, pro které je budováno, a zejména na počtu pracovníků, pro které je nutné zajistit stravování, popř. ubytování. Rozsah musí pokrýt dále smluvní nároky poddodavatelů, kteří zajišťují příslušné části dodávek stavby pro hlavního zhotovitele. Výpočet (viz příloha 4.3) je součástí POV – jako příloha, nebo přímo součástí technické zprávy. Na staveništi, kde je méně než 20 pracovníků, je třeba minimálně zajistit vhodné místnosti pro převlékání a ukládání oděvů. Návrh a zřizování sociálního zařízení musí být v souladu s příslušnými hygienickými předpisy.
• Provozní zařízení (stavební kanceláře) – slouží pro administrativní a technické vedení stavby. Vychází z počtu pracovníků, kteří se řízením stavby zabývají tak, aby bylo zajištěno nezbytně nutné zázemí pro řízení stavby. Je nutno respektovat smluvně dohodnuté požadavky poddodavatelů. Provozní zařízení musí zajistit bezpečné uložení všech administrativních a technických prostředků pro řízení stavby (počítače, měřící zařízení) a dále drobné mechanizace, sloužící pro stavbu. Součástí popisu provozního zařízení je i napojení stavby na prostředky sdílené elektronické komunikace – telefon, fax, internet, vysílačky, podle druhu vybavení firmy. V provozním a sociálním zařízení je nutno navrhnout technické zázemí pro působení stavebníka a projektanta (autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka, příp. další osoby, např. koordinátor BOZP), v rozsahu sjednaném smlouvou se stavebníkem.
• Výrobní zařízení – návrh výrobního zařízení vychází z charakteru stavby. Jeho budování a využití je otázkou ekonomického posouzení. V současné době se preferují způsoby letmých dodávek, které nevyžadují budování rozsáhlých mísicích center, ohýbáren výztuže, výroby prefabrikátů apod. Pokud je rozhodnuto o jeho vybudování z hlediska obchodní strategie firmy, je součástí POV – (dokumentace pro jeho zřízení, technické propočty a popis).
• Montážní zařízení – pro ekonomickou realizaci stavby je rozhodující návrh potřebných montážních a zdvihacích zařízení. Návrh jeřábů vychází z charakteru stavby, z vlastnictví potřebných zdvihacích prostředků, popř. možnosti jejich pronájmu a dále z potřebného dosahu jeřábu, nosnosti v nejvzdálenějším bodě vyložení, výšky stavby a postupu montáže. V zásadě je možno použít tři druhy jeřábů: mobilní, pevné a pojízdné. Pro poslední dva druhy techniky je nutno zpracovat v rámci POV návrh osazení stabilního jeřábu nebo jeřábové dráhy, včetně potřebného technického popisu. V technické zprávě je třeba popsat i otázky dopravy zdvihacích prostředků na staveniště a jejich odstranění po ukončení hrubé stavby. Návrh zdvihacích prostředků pro další fáze výstavby, popř. údržbu a opravy, představuje popis umístění příslušných výtahů, popř. jiných zdvihacích zařízení (vrátky, žebříky či jiné způsoby dopravy). Při návrhu je nutno zejména popsat podmínky pro jejich montáž a bezpečnostní otázky vlastní realizace.
• Podzhotovitelé – souhrnně je zapotřebí popsat požadavky smluvních firem na všechny druhy zařízení staveniště.
• Osvětlení staveniště – navrhuje se způsob osvětlení staveniště pro provádění prací za zhoršených podmínek (stožáry osvětlení, provizorní svítidla, rozvody).

g) Bezpečnost práce

Součástí povinností osoby pověřené vedením stavby (stavbyvedoucího) je ve smyslu § 153 SZ zajistit při provádění stavby, mj. dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Je povinen působit k odstranění závad při provádění stavby a závady, které se nepodařilo odstranit, neprodleně hlásit stavebnímu úřadu.

V průběhu provádění stavby AO pověřená jejím vedením v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů provádí rozhodnutí a je osobně přítomna při úkonech a jednáních v oblasti bezpečnosti práce, které jsou popsány v MP 2 Provádění staveb. Přitom postupuje v souladu s právními předpisy, viz kap. 1.2.

Všichni zúčastnění pracovníci musí být s předpisy seznámeni před zahájením prací. Při práci a pohybu na staveništi jsou povinni používat předepsané osobní ochranné pomůcky. Staveniště musí být ohrazeno a označeno výstražnými tabulkami se zákazem vstupu všech nepovolaných osob.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (upravené pro konkrétní podmínky staveniště) a jednoznačná opatření pro stavbu se doporučuje uvést přímo v textu technické zprávy.

• Ochrana staveniště – součástí bezpečnostních opatření je návrh všech opatření potřebných k ochraně materiálu a výrobků určených k zabudování do stavby a do stavby již zabudovaných před zcizením. Je třeba popsat veškeré ochranná opatření – oplocení, uzamčené sklady, způsob ukládání materiálu a zásobování, ve zvlášť citlivých případech střežení staveniště bezpečnostní službou či prostředky elektronické ochrany.
• Požární bezpečnost – popis všech nezbytně nutných požárně bezpečnostních opatření na staveništi, vybavení všech prostor staveniště věcnými prostředky požární ochrany (hasicí přístroje, osobní ochranné pracovní prostředky, prostředky pro záchranu a evakuaci osob, přenosné zásahové prostředky, požární výstroj), dokumentaci požární ochrany (požární poplachové směrnice, požární řád, dokumentace o činnosti a akceschopnosti požární hlídky, havarijní plán, spojení s jednotkami Integrovaného záchranného systému.

V případě zpracování samostatného plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi musí být tato část s ním v souladu.

h) Ochrana životního prostředí (envinronment)

Při provádění všech činností na staveništi nutno postupovat s maximální šetrností k životnímu prostředí a dodržovat příslušné právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, zejména:

• zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, (obecně);
• zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
• zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, zejména § 7–8 o ochraně a kácení dřevin;
• zákon č. 25/2008 Sb., o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a informačním systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí;
• zákon č. 350/2011 Sb., zákon o chemických látkách a chemických směsích (chemický zákon);
• vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
• minimalizovat dopady vyplývající z provádění prací na staveništi z hlediska hluku, vibrací, prašnosti (NV č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění NV č. 217/2016 Sb., dále NV č. 9/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku, ve znění pozdějších předpisů jež v příloze č. 3 vymezuje mj. max. požadavky na emise hluku stavebních strojů);
• při nakládání s odpady postupovat v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, (zejména vést evidenci o nakládání s odpady, tato evidence je součástí dokumentace předkládané k přejímacímu řízení); speciální pozornost věnovat vzniku nebezpečného odpadu (nutné povolení k nakládání s nebezpečnými odpady pro danou lokalitu, všechny materiály, které obsahují složky uvedené v zákoně č. 541/2020 Sb.) a dalším jmenovitým typům odpadů jako jsou oleje, maziva apod. a odpadů specifikovaných v zákoně č. 542/2020 Sb. (elekrozařízení, fotovoltaické panely apod.); při nakládání s těžebním odpadem se řídit zákonem č. 157/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:
Z hlediska péče o životní prostředí je v technické zprávě nutno popsat opatření k minimalizaci negativního vlivu na veřejnost a životní prostředí. Jmenovitá opatření mohou být následující:

Ochrana před hlukem

• Omezení doby provozu stavby – na základě hlukové studie je možno omezit dobu výstavby na časové rozmezí (např. 7–18 hod. během dne, se základní hladinou hluku L = 50 dB + korekce 10 dB.);
• použité mechanismy musí mít výrobcem zaručené hladiny akustického tlaku v souladu s platnými předpisy. Hluková studie může omezit provoz jednotlivých mechanismů, např. počet odjezdů vozidel, denní limit provozu mechanismů a další. Mechanismy musí být vypínány po dobu mimo pracovního nasazení. Hlavní činnosti, které jsou zdrojem hluku, např. bagrování, odvoz výkopků, pilotování a betonáž byl měly být soustředěny do doby 8–14 hod.;
• oplocení areálu může být navrženo i z hlediska ochrany veřejnosti před hlukem např. neprůhledné plné, výšky 2,5 m, které poslouží jako provizorní ochrana před hlukem v období prací s největšími zdroji akustické zátěže, tj. zemních prací, pilotování a provádění spodní stavby.

Hospodaření s odpady

Veškeré odpady vzniklé při stavební činnosti musí být tříděny a likvidovány v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech, a příslušnými prováděcími předpisy:

• shromažďovat odpady utříděné podle jednotlivých druhů a kategorií;
• zařazení odpadů podle katalogu, tj. přiřazení kódu druhu odpadu a stanovení jeho kategorizace, je nutnou podmínkou pro další nakládání s ním;
• kontrolovat nebezpečné vlastnosti odpadů a nakládat s nimi podle jejich skutečných vlastností;
• materiál výkopku, podle charakteru staveniště, bude uložen na příslušnou skládku projednanou zhotovitelem a tato skutečnost bude dokladována při přejímce stavby;
• ostatní odpady (O) budou tříděny podle druhu (kovový materiál, hliník, barevné kovy apod.), uloženy na vymezená a označena místa ukládání příslušného odpadu;
• obaly budou tříděny podle svého druhu (papír, umělé hmoty) a odevzdávány do příslušných sběrných dvorů proti vystavení dokladu o předání odpadu nebo předány smluvnímu partnerovi, který doloží povolení k dalšímu zpracování příslušného odpadu. Bez doložení tohoto dokladu nesmí být odpad předán;
• nebezpečný odpad (N) – zvláštní pozornost je věnována zbytkům materiálu a jejich obalů spadajících do kategorie nebezpečných odpadů (barvy, lepidla, umělé hmoty, pryskyřice, zbytky izolačních materiálů apod.). Likvidaci provádí speciální firma, která má povolení k nakládání s nebezpečnými odpady, úložné místo musí být označeno tabulkou s katalogovým číslem odpadu a jeho názvem a Identifikačním listem odpadu;
• skladování odpadu musí být zajištěno na staveništi tak, aby odpady byly skladovány odděleně, bylo zabráněno jejich rozfoukání větrem a přenesení mimo obvod staveniště, jakož i ochrana proti dešti a splavení do půdy, resp. městské kanalizace.

Odpady vzniklé na stavbách je nutné zlikvidovat prostřednictvím odborně specializovaných organizací na základě takto uzavřených smluv:

• ke každé zásilce odpadu, určeného ke zneškodnění musí být původcem vystaven řádně vyplněný dodací list. V dodacím listu musí být uvedeno katalogové číslo odpadu, název odpadu/kód odpadu, interní značka původce, hmotnost (je-li vážení provedeno na kalibrované váze). Dodací list musí být vyhotoven ve třech vyhotoveních, třetí vyhotovení musí být odesláno k evidenci zhotovitele;
• pro přepravu nebezpečného odpadu je původce povinen řádně vyhotovit evidenční list přepravovaného odpadu;
• nebude-li původce požadovat odvoz odpadu externí osobou, je povinen zajistit nakládku odpadu a jeho odvoz na místo zneškodnění.

Původce je povinen a plně odpovídá za správné zařazení odpadu podle druhu a kategorií a za nakládání s ním.

Odpady kategorie nebezpečné (N) je možno přepravovat pouze dopravními prostředky, na které vydal souhlas příslušný správní orgán, včetně stanovení tras. Evidence přepravovaných nebezpečných odpadů v případech, že dochází ke změně osoby vlastníka (externí organizace) se provádí podle podmínek zákona č. 541/2020 Sb., na evidenčním listu pro přepravu nebezpečných odpadů.

Řešení odpadů vznikajících těžební činnosti je obsaženo v zákoně č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem.

Poznámka:
Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb., byl aktuálně doplněn vyhláškou č. 8/2021 Sb., o Katalogu odpadů a posuzování vlastností odpadů (Katalog odpadů) a vyhláškou č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Ostatní environmentální opatření

• Veškerá mechanizace a vozidla na staveništi musí být zajištěna proti úkapům olejů a pohonných hmot, jejich zbytky musí být likvidovány jako nebezpečné odpady, na příslušných místech. Tato pracoviště nutno vybavit havarijní soupravou;
• při provádění veškerých prací musí být použity technologické postupy, které omezí vznik zbytečné prašnosti (vodní clony, odsávání apod.);
• dopravní prostředky při opuštění staveniště musí být očištěny; vzhledem k obvyklým prostorovým problémům musí být přímo na výjezdu osazen čisticí rošt, který zamezí přenesení nečistot na dopravní komunikace;
• na staveništi nesmí být žádný odpad likvidován spalováním;
• vytápění zařízení staveniště možné pouze s využitím elektřiny, nebo napojením na centrální rozvod tepla.

Havarijní opatření

Na staveništi musí být věnována pozornost opatřením proti vzniku havarijních situací a navržen postup jejich překonání. Pro větší stavby zhotovitel vypracuje speciální havarijní plán a poplachové směrnice. V požárních poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny postupy řešení možných havarijních situací, způsobených buď vnější příčinou (např. povodeň, vichřice), nebo vnitřní příčinou (únik závadné látky), popř. jejich kombinací. V poplachových směrnicích, havarijních plánech a místně provozních řádech jsou uvedeny aktivity, které musí být provedeny v reakci na havarijní situace pro zmírnění environmentálních dopadů, které mohou v souvislosti s havárií nastat. Berou přitom v úvahu vliv lidského faktoru a s ohledem na jeho nepředvídatelnost zavádějí pojistné mechanismy a opatření.

Havarijní plány navíc obsahují způsob a sled činností vedení stavby; rozdělení odpovědnosti včetně zastoupení v době nepřítomnosti; informace o zásahových jednotkách; zásady komunikace; schéma rozvodu a uzavírací místa významných médií; informace o nebezpečných, chemických látkách a chemických přípravcích, včetně jejich dopadů na životní prostředí a opatření při mimořádných situacích. Na staveništích musí být k dispozici bezpečnostní listy chemických látek a chemických přípravků, která jsou na stavbě používány. Jednotlivá skladovací místa těchto látek musí být označena bezpečnostními značkami, viz MP 2.6.1 Bezpečnost při provádění prací na staveništi.

i) Organizace výstavby

V technické zprávě jsou popsány ZOV na staveništi, pokud je samozřejmě rozsah výstavby takový, aby tento popis měl smysl. Popis organizace výstavby vychází ze zpracovaného časového plánu výstavby a uvádí:

• popis přípravy staveniště;
• zemních prací;
• spodní stavby;
• hrubé stavby;
• uzavření stavby, její kompletaci;
• montáž technických zařízení;
• zkušební provoz, vyzkoušení a předání v členění po jednotlivých objektech, nebo záběrech; postupné uváděných do provozu.

Technická zpráva stanovuje klíčové termíny výstavby, podmiňující investice, termíny rozhodujících dodávek, termíny kontrolních bodů výstavby (zejména u konstrukcí dalším postupem zakrytých), termíny stavební připravenosti pro montáž technických, popř. strojních zařízení, termíny vyzkoušení, revizí a předání jednotlivých objektů a stavby jako celku. Dále uvádí termíny nástupu a předání jednotlivých poddodávek, včetně jejich smluvního zajištění.

Vymezuje potřebné podklady pro sestavení organizace a časového plánu výstavby, pro rozpočet, finanční plán zhotovitele, smluvní dohody, výrobní kalkulace a z nich odvozené počty pracovníků na staveništi, rozsah poddodávek a nasazení montážních mechanismů (potřebné výpočty jsou uvedeny v příloze).

Popisuje metodiku zpracování časového plánu, jeho vazby na výrobní plán zhotovitele, případně poddodavatelů.

Uvádí krizová místa, kterým je třeba při realizaci výstavby věnovat maximální pozornost z hlediska dodržení smluvních termínů.

Speciální pozornost v organizaci výstavby je nutno věnovat dodržení technologických lhůt pro technicky správné provádění konstrukcí a potřebných opatření pro zimní období.

3.3 NÁVRH (VÝKRES) SITUACE V PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Výkres situace se zpracovává ve vazbě na koordinační situaci stavby (zpravidla v měřítku 1 : 500). Pro výkres situace není závazná norma. Při zpracování je možno využít podkladů v příloze této metodické pomůcky. Do koordinační situace jsou značky pro návrh vedeny v barvě zelené. Doporučený metodický postup zpracování a vzory značek jsou uvedeny v příloze 4.4:

• Na základě všech dostupných podkladů a osobní prohlídky se stanoví plochy, které zabírá staveniště. Při zakreslení se vychází z prokázaného vlastnictví, či nájmu pozemků na základě katastrálního snímku území. Hranice staveniště se označí silnou čarou. Dočasné zábory se označí přerušovanou čarou. Současně se na hranici staveniště označí rozsah a způsob provedení oplocení staveniště;
• určí se plochy pro skladování ornice, zeminy, rozhodujících stavebních materiálů (pokud jsou třeba) a jejich situování se zakreslí do situace; současně se zakreslí potřebné manipulační a dopravní pruhy 4–6 m;
• zakreslí se trvalé a dočasné přeložky inženýrských sítí;
• zakreslí se místa základních napájecích bodu staveniště – elektro, vodovodu, kanalizace, příp. napojení na plynovod či horkovod;
• podle výsledku projednání se uvedou šipkami směry hlavních příjezdových dopravních tras ke staveništi, vjezdy na staveniště a příslušná technická opatření na vjezdu (čisticí rošty, chráničky apod.) Pokud je to nutné, uvedou se i dopravní trasy na staveništi, včetně potřebných zpevnění, např. panelové vozovky, provizorní komunikace, spodní stavba trvalých komunikací, osazení potřebných dopravních značek;
• v případě rozsáhlých zemních prací se postupy zemních prací a strojní techniky uvádí do samostatné dokumentace;
• na základě propočtu a stanovení zdvihací techniky se zakreslí stanoviště jeřábů (pevné stanoviště nebo jeřábová dráha), dále se zakreslí dosah jeřábu ve vazbě k nejvzdálenějšímu místu montáže na stavbě a nosnosti jeřábu. Zvýrazní se dosah jeřábu nad veřejnými prostranstvími a zakreslí se požadovaná technická omezení tohoto přesahu (omezovače, podchody, ochranné stříšky, případně jiná). Současně se popř. zakreslí trasa příjezdu a odjezdu montážní techniky;
• zakreslí se plochy výrobního zařízení staveniště – umístění mísicích center, ohýbáren, nutných skládek, popř. stanovišť pro mobilní techniku (autodomíchávače, pumpy na beton apod.);
• zakreslí se plochy určené pro sociální zařízení staveniště v rozsahu určeném potřebnými propočty;
• zakreslí se speciální konstrukce zařízení staveniště, popř. se označí jejich umístění a odkaz na přílohy výkresové dokumentace;
• zakreslí se plochy skládek odpadu v souladu s environmentálními opatřeními;
• v případě složitějších vztahů na staveništi se zakreslí i postup provádění jednotlivých staveb či jejich částí.

3.4 ČASOVÝ PLÁN VÝSTAVBY

Časový plán výstavby je podkladem, který prokazuje reálnost termínů a postupu financování pro příslušnou smlouvu o dílo. Současně se stává nástrojem konkrétního řízení výstavby. Zpracování časového plánu výstavby se řídí zvyklostmi firmy zhotovitele, rozsáhlostí výstavby, mnohdy i programovým vybavením, které firma vlastní. Zpracování časových plánů výstavby je nedílnou součástí dokumentace řízení výstavby. Jeho zpracováním je většinou pověřen specialista výrobní přípravy příslušné dodavatelské firmy. Pro zpracování časového plánu není předepsána autorizace.

Pro běžnou realizaci výstavby postačí řádkový harmonogram, který stanoví termíny počátku a konce nejdůležitějších činností na stavbě; současně propočte potřeby průběhu financování, popř. nasazení nutných zdrojů – pracovníků, materiálů či techniky.

Ve složitějších realizačních případech se doporučuje využít některé z metod síťové analýzy. Vzhledem k složitosti této problematiky odkazujeme na využití příslušné odborné literatury, která o této problematice pojednává (např. Ekonomika stavebního díla, skripta ČVUT Praha).

K dispozici je velké množství softwarových produktů, které výrazně zjednodušují postup zpracování. Jedním z nejvíce využívaných je Microsoft Project – universální plánovací a řídicí systém, který pomocí metod síťové analýzy umožňuje vytvářet a organizovat projekty, subprojekty, úkoly a zdroje s využitím grafického prostředí. Program, jak již jeho název připomíná, je součástí rozsáhlého balíku programů, vycházejících z aplikací MS Office. Vzhledem k jednoduchosti použití je vhodný i pro jednoduché stavby, a především je vhodný k použití v celé šíři produkce zhotovitele. Opět vzhledem k rozsahu problematiky i zde je nutno použít speciální literatury.

3.5 PROJEDNÁNÍ PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

Dokumentace POV vychází ze zásad organizace výstavby, zpracovaných v rámci dokumentace stavby pro vydání stavebního povolení. Veškeré doklady a zásady musí být projednány a dokumentovány v rámci vydání stavebního povolení. Rozpracování a uskutečnění POV je především záležitostí zhotovitele stavby anebo příslušných zhotovitelů částí stavby. Pokud je zpracování POV v souladu s předchozí schválenou dokumentaci, nepodléhá žádnému projednání mimo firmu zhotovitele. Případné problémy je vhodné řešit před zpracováním detailního POV důslednou kontrolou zásad organizace výstavby v rámci podání nabídky zhotovitelem.

Protože však upřesnění přináší mnohdy nové skutečnosti (např. zvětšení požadavků na plochu staveniště, upřesnění otázek dopravy, přeložek sítí, úpravy z hlediska zpřesnění technologie výstavby v rámci zpracování dokumentace pro provedení stavby) je nutné v těchto případech provést řadu dodatečných projednání a změnových řízení. Pokud některé mění i závěry a rozhodnutí ze stavebního řízení, či územního rozhodnutí, je nutno projednat jejich dopad nejprve se stavebníkem. Pokud se nepodaří najít jiná řešení, je nutno projednání vést (prostřednictvím stavebníka, resp. osoby pověřené výkonem inženýrské činnosti) s příslušným stavebním úřadem a zabezpečit k němu příslušné úpravy dokumentace. Samozřejmě v tomto případě je nezbytné, aby změnových řízení zúčastnila AO odpovědná za dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení.

Při zpracování i dalším rozpracování POV se vychází z dokladů, uvedených v projektové dokumentaci a v seznamu dokladů připojených k žádosti o stavební povolení (viz vyhláška č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

4 PŘÍLOHY

Příloha 4.1

OBSAH ZÁSAD ORGANIZACE VÝSTAVBY V DOKUMENTACI PRO OHLÁŠENÍ STAVBY NEBO VYDÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ

(podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů)

B. Souhrnná technická zpráva

B. 8 Zásady organizace výstavby

• a) potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• b) odvodnění staveniště;
• c) napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• d) vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• e) ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• f) maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• g) požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• h) maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• i) bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• j) ochrana životního prostředí při výstavbě;
• k) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• l) úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb;
• m) zásady pro dopravně inženýrské opatření;
• n) stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• o) postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

Poznámka:
Pro výkresové zobrazení je nutno využít část C. Situační výkresy (podle příl. č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů) – viz další text:

• C Situační výkresy
• C. 1 Situační výkres širších vztahů
• C. 2 Katastrální situační výkres
• C. 3 Koordinační situační výkres
• C. 4 Speciální situační výkresy

• Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření a další.

Obsah příslušných částí společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle přílohy č. 8 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, je obdobný.

Pro projektovou dokumentaci dopravních staveb platí příslušná ustanovení vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb. a vyhláška č. 583/2020 Sb.

Příloha 4.2

VZOROVÝ OBSAH DOKUMENTACE PLÁNU ORGANIZACE VÝSTAVBY

A Technická zpráva POV

A/1 Všeobecné údaje

• Seznam všech účastníků výstavby;
• Seznam všech dotčených orgánů;
• Podklady pro zpracování;
• Program výstavby;
• Technologie výstavby.

A/2 Popis staveniště

• Popis stávajícího stavu staveniště;
• Seznam pozemků a jejich vlastníků;
• Stávající zástavba;
• Obvod staveniště;
• Úpravy staveniště;
• Příjezdy a přístupy na staveniště;
• Popis stávající vzrostlé zeleně;
• Úpravy z důvodů ochrany veřejného zájmu;
• Podzemní a nadzemní sítě, elektronické trasy, ochranná pásma.

A/3 Geotechnický průzkum

• Identifikační údaje;
• Závěry geotechnického průzkumu;
• Opatření ZOV ve vztahu ke geologickému průzkumu.

A/4 Úpravy staveniště

• Prozatímní a konečné terénní úpravy;
• Návrh hospodaření s ornicí a zeminou;
• Deponie zeminy a ornice;
• Ochrana porostů;
• Oplocení.

A/5 Zásobování staveniště

• Zásobování elektřinou;
• Zásobování staveniště vodou;
• Odkanalizování;
• Vytápění;
• Spoje;
• Materiálové zásobování – dopravní trasy.

A/6 Zařízení staveniště

• Stanovení potřebné velikosti staveniště;
• Sociální zařízení a předpokládaný počet pracovníků;
• Provozní zařízení a návrh velikosti ploch;
• Výrobní zařízení a návrh velikosti ploch;
• Montážní zařízení a návrh parametrů;
• Poddodavatelé a realizace jejich požadavků;
• Osvětlení staveniště.

A/7 Bezpečnost práce

• Vedení stavby – seznam osob odpovědných za bezpečnost;
• Bezpečnost a ochrana zdraví při jednotlivých druzích prací;
• Bezpečnost při skladování a manipulaci s materiálem;
• Bezpečnost z hlediska ochrany veřejného zájmu;
• Ochrana a ostraha staveniště;
• Bezpečností opatření ve vztahu k pracovníkům a poddodavatelům;
• Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (pokud je stavebníkem jmenován);
• Požární ochrana staveniště.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zpracován samostatně zajištěním stavebníka) – pokud je nutno jej zpracovávat podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb. a NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 5 a 6.

A/8 Ochrana životního prostředí – envinronment

• Vliv realizace stavby na životní prostředí;
• Soubor opatření k ochraně životního prostředí;
• Ochrana před účinku hluku a vibrací;
• Odstraňování odpadů ze staveniště;
• Ochrana před znečištěním vod a ovzduší;
• Ochrana před škodlivými účinky dopravy;
• Plán havarijních opatření.

A/9 Organizace výstavby

• Zásady organizace výstavby;
• Základní termíny výstavby;
• Technologická a klimatická omezení;
• Postup výstavby rozhodujících objektů;
• Stavební připravenost pro montáž technologických zařízení;
• Použité metody časového plánování;
• Financování výstavby;
• Bilancování zdrojů;
• Kritická místa výstavby.

B Situace stavby (v měřítku 1 : 50) – Přítisk do koordinační situace

B/1 Vymezení staveniště

• Hranice obvodu staveniště (trvalý a dočasný zábor);
• Hranice pozemků příslušných ke stavbě;
• Hranice pozemků dotčených dočasným záborem;
• Oplocení staveniště – trvalé, dočasné, přenosné.

B/2 Zemní práce

• Deponie ornice a zeminy;
• Zemník;
• Skladovací plochy stavebních materiálů.

B/3 Inženýrské sítě

• Ochranná pásma stávajících inženýrských sítí;
• Nově budované inženýrské sítě;
• Přeložky inženýrských sítí;
• Chráničky inženýrských sítí;
• Napojovací body staveniště – elektro, voda, kanalizace, plyn, topení.

B/4 Doprava

• Manipulační pruhy;
• Dopravní pruhy na staveništi;
• Vjezdy a výjezdy staveniště;
• Osazení dopravních značek;
• Přejezdy, přechody, mosty;
• Mycí rampy těžké techniky.

B/5 Montážní technika

• Stanoviště jeřábů, trasy jeřábových drah, parametry jeřábu;
• Dosahy jeřábů s omezením přesahu;
• Doprovodné montážní zařízení (výtahy, lešení, vrátky).

B/6 Plochy zařízení staveniště

• Plochy výrobního zařízení staveniště (míchárny, ohýbárny, stanoviště techniky apod.);
• Plochy provozního zařízení staveniště;
• Plochy sociálního zařízení staveniště;
• Plochy skládek odpadů.

B/7 Bezpečnost a ochrana zdraví

• Speciální konstrukce a zařízení staveniště;
• Osvětlení staveniště;
• Ochranná zařízení pro obyvatele (přístřešky, průchody, hlukové stěny).

B/8 Organizace výstavby

• Postup provádění stavby, postup zemních prací – směr výstavby.

C Časový plán výstavby

• Termínovník (např. termíny provádění částí stavby, stavebních objektů provozních souborů, předávání pracoviště k montáži apod.);
• Řádkový harmonogram;
• Financování stavby;
• Bilance pracovních sil, materiálů apod.;
• Síťová analýza.

Příloha 4.3

NAVRHOVÁNÍ ZAŘÍZENÍ STAVENIŠTĚ

1. Funkce zařízení staveniště

Zařízení staveniště jsou dočasné stavby a zařízení, které v době realizace stavby slouží provozním, sociálním a výrobním účelům účastníků výstavby.

Žádný právní předpis v současné době neupravuje problematiku zařízení staveniště. Každý účastník výstavby se musí o potřebné zařízení a vybavení postarat sám a náklady na jejich pořízení krýt z vlastní režie. Musí mít tedy zájem na tom, aby náklady spojené s jejich pořízením byly co nejnižší. Mnohé objekty mohou zhotovitelé stavby pořizovat jako společné (např. objekty sociální). V tom případě je nutné smluvně dohodnout, kdo je bude pořizovat a za jakých podmínek se na finančním krytí budou podílet podzhotovitelé či stavebník (také stavebník – investor) potřebuje určité prostory na staveništi, např. pro technický dozor). V případě užití staveb, které jsou v majetku někoho jiného, přichází v úvahu nájemní smlouva.

• Funkci zařízení staveniště mohou plnit:
• trvalé části budované stavby (části budované v předstihu), jichž je vhodné dočasně využít jako zařízení staveniště k dosažení úspor s tím, že po skončení jejich funkce jako ZS budou následně upraveny na zamýšlený účel;
• existující stavby související se staveništěm, existující nezávisle na budované stavbě, náležející do majetku objednatele či jiného vlastníka na výstavbě nezúčastněného, které je možno po dobu výstavby využít pro účely ZS;
• dočasné stavby budované na hlavním či vedlejším staveništi na dobu výstavby;
• dočasně na stavbě umístěný hmotný majetek a drobný hmotný majetek v používání zhotovitele (přenosné buňky, kontejnery, maringotky apod.).

2. Druhy zařízení staveniště

2.1 Provozní zařízení staveniště se člení na

a) užívané společně:

• komunikace;
• vlečky;
• rozvodné řády inženýrských sítí, včetně transformoven a jiných souvisejících zařízení (rozvody el. energie vč. rozvaděčů pro napojení spotřebičů, rozvody vody, páry, telefonů apod.);
• vnější oplocení staveniště;
• požární nádrže;
• vrátnice;
• kanceláře pro zhotovitele, technický nebo autorský dozor;
• mosty;
• přechody a lávky pro pěší;
• parkovací plochy.

Jejich vybudování zajišťuje na základě dohody zhotovitel stavebních prací (většinou největší zhotovitel) a poskytuje je na základě dohodnutých smluvních podmínek ostatním zhotovitelům a účastníkům výstavby.

b) užívané převážně jedním účastníkem výstavby:

• sklady;
• skládky;
• garáže;
• údržbářské dílny;
• zpevněné plochy;
• předmontážní plochy atd.

I tato zařízení mohou být užívána společně, pokud se zhotovitelé na jejich společném vybudování shodnou.

2.2 Sociální, které zahrnuje

• ubytovny;
• kuchyně;
• jídelny (výdejny stravy);
• hygienická zařízení – umývárny, šatny atd.

Rovněž tato zařízení mají charakter společně užívaných objektů. Slouží sociálním a hygienickým potřebám pracovníků zhotovitelů ve vazbě na příslušné pracovněprávní a hygienické předpisy. Rozsah a určení potřeby je závislé na objemu a délce výstavby, místních klimatických podmínkách, a především na počtu pracovníků, kteří se současně na stavbě vyskytují. (viz NV č. 361/2007 Sb.).

2.3 Výrobní, patří k nim např.

• výrobny (betonárny, armovny, maltárny);
• dílny montážní a pomocné;
• stroje a zařízení pro vlastní výrobní činnost zhotovitele;
• jeřábové dráhy a zpevněné plochy pod jeřáby;
• montážní prostředky;
• bednicí a lešeňové soustavy.

Výrobní zařízení slouží výrobním účelům zhotovitele. Jeho rozsah je nutno dimenzovat ve vazbě na navrhovaný rozsah výstavby a zajistit smluvně potřebné plochy či kapacity.

3 Dimenzování zařízení staveniště

Pro určení základních potřeb a prověření reálnosti stavby je zapotřebí již v období řešení staveniště v dokumentaci pro vydání stavebního povolení určit základní potřeby jednotlivých druhů zařízení staveniště.

3.1 Stanovení maximálního příkonu elektrické energie

Při výpočtu spotřeby elektrické energie se zjišťují spotřeby jednotlivých spotřebičů, venkovního a vnitřního osvětlení.

Na staveništi se rozvádí proud NN 380/220 V. Potřebný výkon se stanoví pro období maximální rozestavěnosti. Příkon se uvádí v kilowatech [kW] a výkon transformátorů v kilovoltampérech [kVA]. Celkový elektrický výkon pro výstavbu se vypočte podle vzorce:

\begin{aligned}
S = (\frac{K}{\cos\mu}) \cdot (\beta_1 \cdot \sum P_1 + \beta_2 \cdot \sum P_2 + \beta_3 \cdot \sum P_3)\space [\text{kVA}]
\end{aligned}

kde je

S … maximální současný zdánlivý příkon [kVA]
K … koeficient ztrát napětí v síti (1,1)
β₁ … průměrný součinitel náročnosti elektromotorů (0,7)
β₂ … průměrný součinitel náročnosti venkovního osvětlení (1,0)
β₃ … průměrný součinitel náročnosti vnitřního osvětlení (0,8)
cos μ … průměrný účiník spotřebičů (0,5–0,8)
P₁ … součet štítkových výkonů elektromotorů [kVA]
P₂ … součet výkonů venkovního osvětlení [kVA]
P₃ … součet výkonů vnitřního osvětlení a topidel [kVA]

Přehled výkonů vybraných stavebních strojů:

Jeřáb věžový 12 tm 13,4 kW
Jeřáb věžový 40 tm 35,3 kW
Jeřáb věžový 80 tm 51,0 kW
Jeřáb věžový 120 tm 62,0 kW

3.2 Zásobování staveniště vodou

Při dimenzování vodovodní přípojky, zajišťující zásobování staveniště vodou, se vychází ze součtu potřeb pro provozní účely (užitková voda) a pro účely sociální potřeby (pitná voda). Spotřeba vody se udává vteřinovou spotřebou, která se vypočte součtem měrných spotřeb.

Pro provozní účely součtem potřeb vody, připadající na práce prováděné podle časového plánu v období maximální rozestavěnosti (výkonu).

U sociální potřeby se vychází ze spotřeby na jednoho pracovníka, která se násobí počtem pracovníků na staveništi v době maximálního nasazení na stavbě. Z těchto údajů se vypočte střední denní množství v období maximální spotřeby, k nimž nutno připočíst cca 20 % na drobnou potřebu a ztráty.

Vteřinovou spotřebou vody pro jednotlivé druhy spotřeby vypočteme podle vzorce:

\begin{aligned}
Q_\text{n} = \frac{(P_\text{n}\cdot k_\text{n})}{(t \cdot 3\space600)} \space [\text{l/s}]
\end{aligned}

(1)

kde je

Q_n … vteřinová spotřeba vody
P_n … spotřeba vody v l na směnu
k_n … koeficient nerovnoměrnosti pro danou spotřebu
t … doba, po kterou je voda odebírána (hod.)

Orientační potřeba vody na staveništi

3.3 Minimální plochy a rozsah sociálního zařízení

3.4 Skladování na staveništi

Rozměry skladů jsou dány užitnou (čistou) plochou skladů F_o nutnou pro vlastní uložení materiálu a manipulačním prostorem. Vycházíme z časového plánu stavby a z období špičkové spotřeby jednotlivých materiálů v průběhu celé výstavby. Sklady se budují postupně, podle potřeb postupu výstavby.

Velikost skladovací plochy je dána denní spotřebou (Z_d), potřebou předzásobení ve dnech (D) a koeficientem využití skladovací plochy (K_s), který se pohybuje v rozmezí 0,6–0,7:

\begin{aligned}
F = Z_\text{d} \cdot D \cdot K_\text{s}
\end{aligned}

Příloha 4.4

Značky pro situaci POV

Příloha 4.5

OBSAH PLÁNU BEZPEČNOSTI A OCHRANY ZDRAVÍ PŘI PRÁCI

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve smyslu § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen plán BOZP) je živý a otevřený dokument zpracovávaný odborně způsobilou osobou – koordinátorem BOZP na staveništi pro fázi přípravy stavby a fázi realizace stavby (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Jeho obsah je právně vymezen přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů. Zásadním účelem plánu BOZP je potřeba zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi, a to z hlediska koordinace v časově potřebě i způsobech provedení. Plán BOZP je dokumentem zpracovávaným diferencovaně podle druhu a velikosti stavby a zadavatel stavby zajistí, aby byl přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám při realizaci stavby. Spolupráce zpracovatele projektové dokumentace stavby – autorizované osoby a koordinátora BOZP je nezbytná a nutná, v řadě případů projektové kanceláře disponují odborně způsobilými osobami – koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a zadavateli stavby (stavebníkovi) mohou nabídnout zpracování plánu BOZP jako součásti projektové dokumentace stavby ve vyšší, vyhláškou stanovené kompletnosti a kvalitě.

Koordinátora určuje písemně za podmínek vyplývajících z § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zásadně zadavatel stavby (stavebník), nikoliv zhotovitel nebo projektant stavby.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán BOZP je povinen doložit zadavatel stavby k žádosti o ohlášení stavby, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo u oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora. Plán zpracovává zásadně odborně způsobilá osoba koordinátor (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 7 písm. c) stanovuje, že koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor) během přípravy stavby zpracovává plán tak, aby obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby a místním a provozním podmínkám staveniště, údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné práce a aby byl odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu BOZP známi.

Plán BOZP obsahuje ve fázi zpracovávání projektové dokumentace stavby pro stavební povolení nebo ohlášení pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování dostupné podklady. Zásady organizace výstavby (jejichž je plán BOZP v zákonem vymezených případech součástí) tedy v této fázi přípravy stavby musí identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném staveništi, specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního řešení s ohledem na další nebezpečí a rizika, jež by mohla nastat při vybraném způsobu prací prováděných současně nebo v návaznosti. V tom je účel a smysl koordinace bezpečné práce na staveništi.

Plán BOZP není dokumentací o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních, které podle § 102 odst. 4 zákoníku práce (s přihlédnutím k § 12 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) zpracovává každý zhotovitel, ani tuto dokumentaci nenahrazuje. Plán BOZP rovněž není časovým plánem (harmonogramem) výstavby ani projektem organizace výstavby, i když oba výše zmíněné podklady jsou pro zpracování vlastního plánu BOZP podstatné, a naopak výstupy plánu BOZP slouží pro zapracování změn (koordinaci) těchto dokumentů.

Plán BOZP je hlavním nástrojem koordinace opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a jako takový musí umožňovat identifikaci (koordinaci) nebezpečí a rizik, která vznikají v důsledku provádění prací současně nebo v těsné návaznosti.

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů.

5 LITERATURA

[1] STANĚK, J. DOS M Management realizace projektů spojených s výstavbou. Prostředky a nástroje řízení. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2001.
[2] Kolektiv autorů DOS M 01.02 Slovník pojmů ve výstavbě. Praha: Informační centrum ČKAIT, 2000.
[3] FRKOVÁ, J., TOMÁNKOVÁ, J. Ekonomika stavebního díla. Praha: ČVUT, 2000.

Autor aktualizace 2023: Ing. Petr Serafín

Stav: aktualizace 2023, vydání 2007

Anotace:
Tato pomůcka popisuje základní pojmy činnosti, právní rámec výkonu inženýrské činnosti, postupy autorizovaných osob v inženýrské činnosti, jejich rozdělení, postupy u jednotlivých staveb, náklady inženýrské činnosti atd.

Upozornění k textu

K 31. 12. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž jsou platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon), byl zrušen novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb., který nabývá plné účinnosti k 1. 7. 2023. Novela zákona č. 283/2021 Sb., provedená zákonem č. 195/2022 Sb., však mj. zavádí přechodné období od 1. 7. 2023 do 30. 6. 2024, ve kterém se bude postupovat podle dosavadní právní úpravy, tj. podle zákona č. 183/2006 Sb., s výjimkou vyhrazených staveb, u kterých se již od 1. 7. 2023 bude postupovat podle nové právní úpravy (zákona č. 283/2021 Sb.). V době zpracování této MP je projednávána tzv. „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. Je v rámci ní mj. navržen odsun účinnosti tohoto zákona.
• Zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela zvláštních postupů, které představují ve vztahu ke stavebnímu zákonu speciální právní úpravu.
• Zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace,
• účinnost od 1. 7. 2022; zavádí a upravuje pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.
• Dále je v legislativním procesu projednáván nový „zákon o jednotném environmentálním stanovisku“. Toto stanovisko bude závazným pro povolovací procesy podle stavebního zákona a bude v sobě zahrnovat jednotlivé dílčí právní akty vydávané v oblasti ochrany životního prostředí. Současně je projednáván návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o jednotném environmentálním stanovisku.

Další text je vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (stavební zákon) a s ním souvisejícími právními předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona a zákonů souvisejících k datu 31. 12. 2022 není ukončen.

OBSAH

1 INŽENÝRSKÁ ČINNOST AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A ZKRATKY

V textu metodické pomůcky jsou termíny a pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem, kde smluvní partner zajišťující inženýrskou činnost je zplnomocněným zástupcem stavebníka.

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie, a to v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Hlavní projektant

Pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Projektant

V textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické (§ 22 odst. 4 SZ) či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost ve výstavbě), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou. Povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Stavebník

V textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník (§ 2 odst. 2 písm. c) SZ). Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu Profesního a etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby. Pojem zadavatel používá též zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (ale v jiném smyslu – jako objednatel veřejné zakázky).

Zhotovitel stavby

V textu jde o stavebního podnikatele, firmu podnikající v živnosti provádění staveb, jejich změn a odstraňování ve smyslu § 2 odst. 2 písm. b) a § 160 SZ. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi je někdy použit i termín dodavatel stavby. V občanském zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je používán termín zhotovitel a pro další členění termín poddodavatel zhotovitele. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Poddodavatel zhotovitele (podzhotovitel)

Termín je souhrnným označením pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových i stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem než zhotovitelem stavby. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.

Stavbyvedoucí

V souladu se SZ (§ 134 odst. 2) je definován jako osoba, která zabezpečuje z pověření zhotovitele stavby (stavebního podnikatele) odborné vedení provádění stavby jakožto výkon vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 a § 160 SZ) a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (AZ). Jeho činnost je vymezena v rámci § 153 odst. 1 a 2 SZ. Stavbyvedoucí je zejména povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. Dále musí působit k odstranění závad při provádění stavby a neprodleně oznámit stavebnímu úřadu závady, které se nepodaří odstranit při vedení stavby, a vytvářet podmínky pro kontrolní prohlídky staveb. Přitom je povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo autorský dozor projektanta, pokud jsou zřízeny, a s koordinátorem BOZP na staveništi, působí-li na stavbě.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP použit ve významu:

• dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – projektanta, zpravidla autora projektové dokumentace – nad postupem technické přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě smluvního vztahu mezi projektantem a stavebníkem; u stavby financované z veřejného rozpočtu je podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací (zpracovanou autorizovanou osobou) povinen zajistit;
• dozor technický je ve smyslu § 152 odst. 4 SZ dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby fyzickou osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů – dále též AZ);
• dozor stavební je odborný dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací uvedených v § 103 (s výjimkou § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8) a § 104 SZ (tj. nevyžadující stavební povolení ani ohlášení nebo u nichž postačuje ohlášení stavebnímu úřadu), vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ stavebního nebo architektonického směru nebo SŠ stavebního směru s maturitou a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb – viz § 2 odst. 2 písm. d) SZ), pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí; jde-li však o stavbu pro bydlení nebo o změnu stavby, která je kulturní památkou, musí být stavebníkem zajištěno odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím – viz § 160 odst. 4 SZ;
• dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v § 171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Dozírá zejména na dodržování ustanovení stavebního zákona, prováděcích předpisů k němu, opatření obecné povahy a rozhodnutí vydaných na základě tohoto zákona. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, ČIŽP, OIP, ČOI, památkáři, archeologové a další).

Pracovník

Termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a provádění stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Pracovník inženýrské činnosti (dále též pracovník IČ)

Pracovník (firma), který na základě smlouvy (obvykle příkazní) zastupuje stavebníka v záležitostech týkajících se přípravy nebo provádění stavby a je vybaven plnou mocí v rozsahu výkonů, k nimž se ve smlouvě zavázal. Pro zajištění většího rozsahu činností (jakost, koordinace stavby apod.) může být v tomto případě místo příkazní smlouvy uzavřena smlouva o dílo (v případě činnosti s jiným, nehmotným výsledkem), resp. smlouva nepojmenovaná.

Manažer stavby

odborný nebo odpovědný pracovník zhotovitele, a to:

• osoba, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
• pracovník, zajišťující např.:
  • výrobní přípravu;
  • řízení úseků stavby nebo prací (mistři, vedoucí pracovních kolektivů, technici apod.);
  • zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
  • bezpečnost práce;
  • ekonomické a finanční oblasti;
  • kontroly a přejímky dodávek;
  • skladové činnosti;
  • řízení kvality apod.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Fyzická nebo právnická osoba určená zadavatelem stavby (stavebníkem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby a při realizaci stavby na staveništi (viz blíže § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací (§ 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb.), a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován v souladu s přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb.

Stavba

Podle § 2 odst. 3 a 4 SZ se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby. Stavbou je také výrobek plnící funkci stavby.

Soubor staveb

Vzájemně související stavby, jimiž se v rámci jednoho stavebního záměru uskutečňuje výstavba na souvislém území nebo za společným účelem (§ 2 odst. 8 SZ).

Stavba hlavní v souboru staveb

Stavba, která určuje účel výstavby souboru staveb (§ 2 odst. 9 SZ).

Vedlejší stavba v souboru staveb

Stavba, která se stavbou hlavní svým účelem užívání nebo umístěním souvisí a která zabezpečuje uživatelnost stavby hlavní nebo doplňuje účel užívání stavby hlavní (§ 2 odst. 9 SZ).

Dokumentace

Obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a prováděním stavby.

Dokumentace staveb – v této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny druhy dokumentace podle stavebního zákona nebo jiných právních předpisů souvisejících s výstavbou.

Výstupem projektové činnosti jsou různé druhy dokumentací:

• jakožto vybraných činností ve výstavbě, kterými jsou podle § 158 odst. 1 SZ zpracování:
  • územně plánovací dokumentace (viz § 2 odst. 1 písm. n) SZ), a to: zásady územního rozvoje (§ 36 a násl. SZ), územní plán (§ 43 a násl. SZ), regulační plán (§ 61 a násl. SZ);
  • územní studie (§ 30 SZ);
  • dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§ 76 SZ);
  • dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ), nahrazující územní rozhodnutí (§ 92 SZ);
  • projektové dokumentace, kterou se podle § 158 odst. 2 SZ rozumí dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (vybrané stavby vyžadující ohlášení);

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;

c) k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ (nahrazující stavební povolení);

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 (k autorizovanému inspektorovi viz dále § 143 až § 151 SZ);

e) stavby pro vydání společného povolení (§ 94l odst. 1 písm. e) a odst. 7 SZ);

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118 SZ (změna stavby po jejím povolení, ale před jejím dokončením);

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby);

h) pro provádění stavby (§ 92 odst. 1, § 133 odst. 3 a § 134 odst. 7 SZ);

i) pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku), nebo

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel).

• jiné druhy dokumentace, jejichž zhotovení nespadá pod vybrané činnosti ve výstavbě, např.:
  • dokumentace pro vydání územního souhlasu (§ 96 SZ);
  • dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, kterou může kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v § 159 odst. 3 SZ;
  • dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ;
  • dokumentace pro výběr zhotovitele stavby nebo její části;
  • projekt organizace výstavby (POV), jehož součástí je harmonogram výstavby;
  • dokumentace bouracích prací (§ 128 odst. 8 SZ);
  • dodavatelská dokumentace (dokumentace zhotovitele stavby, realizační dokumentace);
  • dokumentace skutečného provedení stavby (§ 125 SZ).
  • o dokumentace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů.

POUŽITÉ ZKRATKY:

1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

Rámec výkonu činnosti autorizované osoby upravuje zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších přepisů (autorizační zákon). Z textu uvedeného zákona a dále z § 158 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě není vybranou činností ve výstavbě a autorizační zákon se tedy na ni nevztahuje.

Prakticky to znamená, že tuto činnost mohou vykonávat, vedle nich ji však mohou vykonávat rovněž osoby kvalifikované, ale i nekvalifikované, neboť kvalifikační požadavky na výkon této činnosti nejsou nikde definovány. Autorizované osoby výkon inženýrské činnosti zajišťují buď jako činnost doprovodnou k výkonu zakázek projektové činnosti (nikoliv provádění staveb), anebo jako samostatnou zakázku.

Soustavné provádění inženýrské činnosti je tedy upraveno obecnými právními předpisy, zejména zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákonem č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), všechny ve znění pozdějších předpisů.

1.2.1 Výkon inženýrské činnosti v rámci živnosti projektová činnost

Autorizované osoby mohou vykonávat tuto činnost v rámci svobodného povolání nebo živnosti projektová činnost ve výstavbě a nemusí si zřizovat pro inženýrskou činnost samostatnou živnost. To platí jen v případě, že inženýrská činnost souvisí se zakázkou projektové činnosti.

1.2.2 Výkon inženýrské činnosti jako samostatná živnost

Inženýrská činnost ve výstavbě je živnost volná. Živnost volná a obory činností, které do ní náleží, jsou uvedeny v příloze č. 4 ŽZ, v novelizovaném znění. Pro provozování této živnosti se podle § 25 odst. 1 ŽZ nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti (k získání živnostenského oprávnění pro živnost volnou musí být splněny pouze všeobecné podmínky uvedené v § 6 odst. 1 ŽZ). Nemusí být tedy vykonávána ani osobou autorizovanou, ani jinak kvalifikovanou; samozřejmě z hlediska klienta by mělo jít o osobu odborně zdatnou. Nutno zdůraznit, že inženýrská činnost ve výstavbě neobsahuje vlastní projektování staveb ani jejich provádění.

Novelou zákona č. 455/1991 Sb. (ŽZ), provedenou zákonem č. 130/2008 Sb., byla (přílohou č. 4) zrušena dřívější volná živnost 71 – Inženýrská činnost v investiční výstavbě. Na základě zmocnění obsaženého v této novele zákona je stanovena obsahová náplň živnosti volné podle jednotlivých činností nařízením vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů.

Podle přílohy č. 4 k tomuto nařízení je inženýrská (obstaravatelská) činnost ve výstavbě při přípravě staveb (a částečně též některé výkony při provádění staveb) zařazena pod činnost 60 – Poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků., do níž mj. náleží: „Poradenské služby technického charakteru ve specifikované oblasti činnosti, zejména ve stavebnictví a architektuře, ……. Poskytování odborné pomoci, posudků, rad, doporučení a stanovisek k zabezpečení přípravy a realizace staveb“. Patří sem dále též posuzování vlivu připravovaných staveb na životní prostředí (jehož rozsah je podrobně vymezen v uvedeném nařízení vlády).

Věcný obsah části živnosti „Inženýrská činnost ve výstavbě“ při provádění stavby nyní spadá zejména pod činnost 70 – Služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy, do jejíž obsahové náplně se zahrnuje mj. „Technická činnost, jejímž obsahem je výkon technického dozoru (stavebníka), včetně provádění příslušných záznamů ve stavebních denících, spolupráce s autorským dozorem projektanta a zástupci budoucích uživatelů a provozovatelů staveb a další související činnosti. Obsahem není výkon stavebního dozoru, projektování staveb, ani jejich provádění“.

Technickým dozorem stavebníka se rozumí kontrolní (dozorová) činnost fyzické osoby, pověřené stavebníkem nad prováděním stavby nebo její části, zejména dohled nad:

• tím, zda je stavba prováděna v souladu s ověřenou dokumentací a dalšími podmínkami;
• čerpáním finančních prostředků;
• kvalitou;
• uplatněním a projednáním všech změn a odchylek od ověřené dokumentace stavby;
• ukončením stavby a jejím zprovozněním pro uživatele.

Od inženýrské činnosti prováděné pro stavebníka (investorské inženýrské činnosti) nutno odlišit inženýrskou činnost vykonávanou pro zhotovitele stavby, zahrnující možnost komplexní (vyšší) dodávky stavby (nebo její části) dodávané pro stavebníka (používané často v případě technologických staveb). Tato inženýrská, resp. kompletační činnost prováděná jako součást smluvního plnění zhotovitele stavby vůči stavebníkovi stavby pak bude spadat do okruhu činností (vyššího) zhotovitele stavby v rámci vázané živnosti Provádění staveb, jejich změn a odstraňování, s příslušnou odbornou způsobilostí podle živnostenského zákona.

1.2.3 Smluvní rámec výkonu inženýrské činnosti

Inženýrská (obstaravatelská) činnost je vykonávána obecně podle občanského zákoníku obvykle na základě příkazní smlouvy (§ 2430–§ 2444). Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

Příkazník plní příkaz poctivě a pečlivě podle svých schopností; použije přitom každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, jakož i takového, který se shoduje s vůlí příkazce. Od příkazcových pokynů se příkazník může odchýlit, pokud to je nezbytné v zájmu příkazce a pokud nemůže včas obdržet jeho souhlas. Obdrží-li příkazník od příkazce pokyn zřejmě nesprávný, upozorní ho na to a splní takový pokyn jen tehdy, když na něm příkazce trvá. Příkazník provede příkaz osobně. Svěří-li provedení příkazu jinému, odpovídá, jako by příkaz prováděl sám; dovolil-li však příkazce, aby si ustanovil náhradníka, nebo byl-li tento nezbytně nutný, nahradí škodu, kterou způsobil chybnou volbou náhradníka. Příkazník přenechá příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti. Podá příkazci na jeho žádost zprávy o postupu plnění příkazu a převede na příkazce užitek z prováděného příkazu. Vyžaduje-li obstarání záležitosti, aby příkazník za příkazce právně jednal, vystaví příkazce příkazníkovi včas plnou moc. Není-li plná moc ve smlouvě obsažena, nenahrazuje ji ujednané převzetí povinnosti příkazce jednat jménem příkazníka; to platí i v případě, že třetí osoba, se kterou příkazník právně jedná, o této povinnosti ví.

Příkazník je v příkazní smlouvě o inženýrské činnosti právnická nebo fyzická osoba oprávněná k výkonu příslušných činností podle zákona o živnostenském podnikání, popř. k výkonu vybraných činností ve výstavbě podle stavebního zákona a souvisejících předpisů. V textu této MP je označován též jako „pracovník inženýrské činnosti“ nebo „pracovník IČ“.

Příkazce je právnická nebo fyzická osoba, působící při činnostech podle této MP jako investor (stavebník) příslušné stavby. Ve fázi přípravy stavby může být označován též jako pořizovatel (např. v případě pořizování územního plánu), žadatel, resp. budoucí stavebník (zejména v případě územního řízení) nebo oznamovatel (v případě posuzování vlivu záměru na životní prostředí). Ve smlouvě se zavazuje, že bude příkazníkovi (jím jmenovaným odborníkům) poskytovat potřebnou součinnost, vystaví včas a řádně potřebné plné moci k jednáním, úkonům a funkcím, za řádně provedené činnosti poskytne příkazníkovi sjednanou nebo obvyklou odměnu a uhradí mu náklady, které při své činnosti (provádění příkazu) nutně vynaložil. Odměnu příkazce poskytne, i když výsledek nenastal, ledaže byl nezdar způsoben tím, že příkazník porušil své povinnosti. To platí i v případě, že splnění příkazu zmařila náhoda, ke které příkazník nedal podnět.

1.3 OBECNÝ POSTUP VÝKONU INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

1.3.1 Schéma postupu

Obecně je inženýrská činnost zajišťována pracovníkem inženýrské činnosti. Tím může být i přímo projektant zakázky v případě kompletního zajištění projektové a inženýrské, nebo další z pracovníků projektové a inženýrské firmy, který se specializuje na tuto činnost. V zásadě jsou rozlišovány postupy inženýrské činnosti v období:

• přípravy dokumentace stavby;
• přípravy a provádění stavby.

V období přípravy a zpracování dokumentace stavby jsou zajišťovány veškeré činnosti směřující k možnosti zahájit stavbu pro stavebníka, v období přípravy a provádění stavby potom dohled nad jejím prováděním v souladu se stanovenými podmínkami povolovacího řízení, ověřenou projektovou dokumentací a platnými právními předpisy (především SZ a předpisy souvisejícími). V této fázi by však (v případě výkonu inženýrské činnosti projektově inženýrskou firmou) měla být dodržena zásada personálního oddělení výkonu technického dozoru a autorského dozoru. Současně je zde i důležitá funkce dohledu nad využitím finančních prostředků stavebníka, až po uvedení stavby do užívání. Schéma obecného postupu je uvedeno v následující tabulce:

Schéma obecného postupu

1.3.2 Stručná charakteristika postupu

Obecný postup směřující k cíli, tj. předání dokončené stavby do užívání. Procesy odpovídají zásadám stanoveným v jednotlivých kapitolách stavebního zákona a dělí se do jednotlivých postupů (viz kap. 2) podle druhu a rozsahu stavby i způsobu jejich zabezpečení.

Podkladem je obchodní jednání se zákazníkem. Jedná se o navázání smluvního vztahu se zákazníkem, nabídkové řízení, jednání o uzavření jednotlivých druhů smluv až po jejich schvalování. Uzavřená smlouva na zakázku inženýrské činnosti stanoví její rozsah, včetně určení jednotlivých položek – dokumentovaných postupů dílčích a konečných smluvních výstupů. Na základě smlouvy jsou zajištěny:

• podklady pro zpracování zakázky podle seznamu smluvního ujednání;
• další materiály a požadavky předané zákazníkem;
• dokumentace příslušného druhu (viz kap. 2);
• informace poskytnuté zpracovatelem projektové dokumentace;
• informační základna dodavatelů.

Výsledkem je předmět specifikovaný v uzavřené smlouvě, tj. zpravidla inženýrská (obstaravatelská) činnost v příslušném období přípravy a provádění stavby, zajištěná pro zákazníka v rozsahu sjednaném smlouvou.

1.3.3 Standard výkonu inženýrské činnosti

Vedení firmy na základě převzatého obchodního případu s uzavřenou smlouvou v termínu nutném k zahájení činnosti jmenuje příslušného pracovníka pověřeného zajištěním inženýrské činnosti, případně určí další spolupracovníky a informuje je o podmínkách obchodního případu. Rozhodne, zda a ve kterých fázích bude provedena kontrola nebo konzultace se zákazníkem. Provádí průběžnou kontrolu výkonu inženýrské činnosti.

a) Inženýrská činnost při přípravě stavby

Pracovník inženýrské činnosti provede kontrolu vstupních podkladů a po poradě se spolupracovníky rozhodne o postupu v souladu s platnými právními předpisy, normami a technickými dokumenty. Pokud jsou požadavky vyplývající ze smlouvy s nimi v rozporu nebo pokud jsou podklady neúplné, projedná se zákazníkem příslušnou změnu nebo doplnění. Zabezpečí, aby veškeré požadavky a technické podklady zákazníka byly dokumentovány. Obstará zpracování všech dokladů a dokumentů, potřebných pro výstup výkonu inženýrské činnosti.

Zajistí uzavření smluv o dílo s příslušnými poddodavateli s využitím postupů MP 5.1 Nakup poddodávek, resp. smluv mezi příkazníkem (v pozici objednatele) a příslušnými zhotoviteli, zejména s projektantem – projektovou firmou, a předá jim podklady. Při koordinaci, předání podkladů, kontrole a převzetí dodávek od poddodavatelů i zhotovitelů postupuje podle této metodické pomůcky.

Provádí inženýrskou činnost v souladu s jednotlivými dílčími postupy inženýrské činnosti.

Provádí kontrolu zpracované dokumentace, resp. spolupracuje na jejím řešení, pokud je zpracovávána jako součást obchodního případu. Posuzuje úplnost zadávacích podkladů. V případě, že jsou neúplné, požádá o jejich doplnění.

V rámci této části inženýrské činnosti může zajistit projektové zakázky popsané v MP 1 Projektová činnost typu:

• studie optimalizační (STO);
• studie koncepční (STK);
• finanční analýza (FA);
• studie proveditelnosti (SP).

Stavebník provede rozbor zpracovaných podkladů a příslušné konzultace; na jeho základě rozhodne o realizaci investice, nebo tuto zamítne (činnost tím končí). Ukončení inženýrské činnosti stavby je možné kdykoliv podle příslušné smlouvy, nebo na základě negativního projednání v dalších fázích inženýrské činnosti.

Pracovník inženýrské činnosti v další přípravě řeší problematiku získání některého druhu rozhodnutí či jiného dokumentu umožňujícího umístění stavby (případně i povolení stavby, pokud je vydáváno společné povolení nebo společný souhlas), a to na základě stavu územní dokumentace řešeného území. Speciální výkony jsou dány postupy stavebního zákona a prováděcích vyhlášek:

• žádost o územně plánovací informaci § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání regulačního plánu včetně zpracování souvisejících dokumentů, např. dohody o parcelaci nebo plánovací smlouvy, § 61 a násl. SZ a § 18 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání jednotlivých druhů územních rozhodnutí § 86 SZ, § 3 až § 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání územního rozhodnutí s posouzením vlivů na životní prostředí § 94c SZ, § 3 až § 6 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání společného povolení § 94l SZ, § 7a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání společného povolení s posouzením vlivů na životní prostředí § 94s SZ, § 7a vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ, § 13b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
• oznámení záměru § 96 SZ, § 15 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• příslušné úkony vedoucí k uzavření a nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí § 78a SZ, § 16 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro zpracování výše uvedených postupů uzavírá smlouvy na zakázky projektové činnosti podle MP 1:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci (ÚPI) § 21 SZ – podle § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů; celková situace v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí – vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu apod.;
• dokumentace pro vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení – příloha č. 1 až 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace nebo o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení;
• dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území (DZVÚ) – příloha č. 6 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území – příloha č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• dokumentace pro vydání společného povolení – příloha č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání společného povolení, dokumentaci pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dráhy nebo o dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace;
• jednoduchá dokumentace (jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy) pro vydání územního souhlasu (JDS) – § 96 odst. 3 písm. e) SZ;
• dokumentace ostatní (DO).

Zpracovává příslušné formuláře podle příloh prováděcích vyhlášek ke stavebnímu zákonu, zpracovává podklady k identifikaci pozemků, získává zejména závazná stanoviska (popř. rozhodnutí) dotčených orgánů, která připojuje k žádosti, zajišťuje posouzení vlivu na životní prostředí u staveb, které to vyžadují, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, souhlasy vlastníků podle § 184a SZ (pokud pro projednávanou stavbu nelze vyvlastnit a další požadované doklady.

Výsledkem je získání některého z druhů rozhodnutí, či územního souhlasu, které se stávají podkladem pro další pokračování v přípravě stavby.

Pracovník inženýrské činnosti zabezpečí v souladu s částí čtvrtou stavebního zákona – Stavební řád podle druhu stavby úkony a činnosti nutné k zajištění příslušných dokumentů (pokud stavby nebyla umístěna a povolena ve společném řízení nebo nebyl vydán společný souhlas), nezbytných k zahájení stavby (resp. stanovení podmínek jejího provádění), zejména:

• ohlášení stavby § 105 SZ, § 18a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• žádost o stavební povolení § 110 SZ, § 18b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• příslušné úkony vedoucí k uzavření a nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení § 116 SZ, § 18e vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora § 117 SZ, § 18b vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro zajištění výše uvedených postupů uzavírá smlouvy na zakázky projektové činnosti podle MP 1:

• projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) – § 110 odst. 2 písm. e) SZ a příloha č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; u dopravních staveb podle příloh č. 1, č. 3 nebo č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.;
• projektová dokumentace pro ohlášení stavby (DOS) – u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. a) až e) v rozsahu podle přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; u dopravních staveb podle příloh č. 1, č. 3 nebo č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb, ve znění její novely č. 251/2018 Sb.;
• dokumentace ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ, kterou může kromě projektanta zpracovat osoba, jejíž kvalifikační požadavky jsou uvedeny v § 159 odst. 3 SZ; obsah dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) a k) SZ je vymezen v § 105 odst. 4 až 8 SZ;
• dokumentace pro ohlášení udržovacích prací na stavbě podle § 104 odst. 1 písm. j) SZ v rozsahu vymezeném v § 105 odst. 8 SZ.

Zpracovává příslušné formuláře podle příloh vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zpracovává podklady k identifikaci pozemků, získává zejména stanoviska dotčených orgánů, která připojuje k žádosti, vyjádření vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, souhlasy vlastníků podle § 184a SZ (pokud pro projednávanou stavbu nelze vyvlastnit) a další požadované doklady.

Výsledkem je získání podmínek, umožňujících zahájení vlastního provádění stavby na základě souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, stavebního povolení, vzniku práva stavět na základě oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, případně na základě uzavřené veřejnoprávní smlouvy, která nabyla účinnosti.

b) Inženýrská činnost při provádění stavby

Pracovník inženýrské činnosti zajišťuje výběr zhotovitele, nebo zhotovitelů stavby na základě výběrového řízení s využitím MP 5.1 Nakup poddodávek. Varianta výběru záleží na způsobu zajištění inženýrské činnosti. Výsledkem je uzavření příslušných smluv o dílo na zajištění dodávek stavby.

Poskytuje zhotoviteli smluvně sjednanou spolupráci a kontroluje jeho činnost v rámci přípravy stavby, zejména při stanovení technologie výstavby, jejího časového průběhu a dodržení podmínek souvisejících s povolením stavby.

Zajišťuje pro stavebníka u projektanta, případně u zhotovitele stavby podle smluvních ujednání, další dokumentaci:

• dokumentace pro provádění staveb (DPS) – příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů; u dopravních staveb podle příloh č. 2, č. 4, č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb, ve znění její novely č. 251/2018 Sb. V případě veřejných zakázek na stavební práce je podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, součástí technických podmínek dokumentace podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. Touto dokumentací je projektová dokumentace pro provádění stavby podle vyhlášky o dokumentaci staveb, projektová dokumentace pro provádění staveb podle vyhlášky o dokumentaci dopravních staveb nebo dokumentace bouracích prací;
• dodavatelská dokumentace (DD);
• Plán organizace výstavby (POV);
• Dokumentace pro uvedení do provozu (DUP);
• Dokumentace pro užívání stavby (DUS).

Sjedná výkon autorského dozoru nad prováděním stavby (nebyl-li již předmětem smlouvy s projektantem, uzavřené v rámci výkonu IČ v přípravě stavby).

Zajišťuje pro stavebníka (zadavatele stavby) další potřebné činnosti podle zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, pokud je pro danou stavbu nutná, zejména vyhledání a smlouvu na výkon činnosti koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, smluvní zajištění zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi tam, kde je vyžadován, ohlášení zahájení stavby oblastnímu inspektorátu práce 8 dní před zahájením prací a veškeré další činnosti, uložené stavebníkovi v této oblasti platnými právními předpisy.

Pracovník inženýrské činnosti v průběhu provádění stavby hájí oprávněné zájmy stavebníka jako jeho zplnomocněný zástupce, přičemž zajišťuje především:

• kontrolu vedení stavebního deníku a vyjádření k záznamům v něm uvedených, kontrolu plnění zapsaných požadavků;
• účast nebo zastoupení na všech rozhodujících jednáních, vyvolaných zákazníkem nebo zhotovitelem;
• kontrolu udržování pořádku na stavbě a dodržování bezpečnostních předpisů;
• účast na kontrolních dnech, resp. jejich organizaci;
• prostřednictvím technického dozoru kontrolu provádění stavebních a montážních prací zhotovitelů (dodavatelů);
• reakci na požadavky zákazníka, které mají dopad na změny stavby před jejím dokončením, včetně zajištění potřebné změnové dokumentace a projednání potřebných povolení;
• sledování a kontrolu plnění obchodních smluv se zhotoviteli, zejména z hlediska řízení obchodního případu a plnění termínů;
• v rozsahu smluvního zmocnění plnění povinností stavebníka při provádění stavby podle stavebního zákona (viz např. § 152 odst. 3) a zastupování stavebníka ve styku se stavebním úřadem při výkonu jeho oprávnění podle SZ (viz např. § 132);
• uplatňování případných reklamací neshod u zhotovitelů v průběhu stavby a jejich včasné vyřízení;
• převzetí komplexních poddodávek podle MP 5.1 Nakup poddodávek;
• oznámení stavebnímu úřadu fázi stavby, určené k vykonání kontrolní prohlídky (§ 133 SZ);
• provádění kontroly dodržování platebního kalendáře, dohodnutého v obchodní smlouvě.

Jsou-li na stavbě ustaveni, spolupracuje s pracovníkem vykonávajícím autorský dozor projektanta, s koordinátorem BOZP na staveništi, případně s autorizovaným inspektorem.

Technický dozor stavebníka při provádění stavby (§ 152 odst. 4 SZ) zajišťuje soubor činností potřebných ke kontrole. Podrobný popis činnosti je stanoven v metodické pomůcce MP 3.2 Technický dozor stavebníka a v kap. 2.2.2, bod AA9 této MP.

Zhotovitel stavby a pracovník inženýrské činnosti uskuteční přejímací řízení dokončené stavby. Při něm postupují podle zásad, uvedených v MP 2 Provádění staveb.

Pracovník inženýrské činnosti převezme od zhotovitele stavby všechny doklady o provedení požadovaných zkoušek a osvědčení a ověřuje jejich kompletnost, včetně dodržení sjednaných parametrů. Přejímá od zhotovitele rovněž dokumentaci skutečného provedení stavby, resp. u stavby technické nebo dopravní infrastruktury dokumentaci geodetické části skutečného provedení stavby (včetně prověření její správnosti) a zajišťuje geometrický plán pro následné zapsání stavby do katastru nemovitostí.

Při přejímacím řízení rovněž uplatňuje všechny zjevné vady a nedodělky stavby a dohodne způsob a termíny jejich odstranění. Na závěr přejímacího řízení se uzavře a podepíše protokol o předání a převzetí stavby (viz MP 2).

Pracovník inženýrské činnosti zajistí veškeré úkony, související s uvedením stavby do užívání.

U staveb, u nichž je to nezbytné, zajistí podmínky k provedení zkušebního provozu podle § 124 stavebního zákona, nebo zajistí u stavebního úřadu časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby před jejím úplným dokončením.

U staveb podle jejich charakteru zajistí:

• žádost o vydání kolaudačního souhlasu § 122 SZ, § 18i a příloha č. 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• pokud žádost o vydání kolaudačního souhlasu není úplná nebo nejsou splněny podmínky pro vydání kolaudačního souhlasu, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení kolaudačního řízení. Žádost o kolaudační souhlas se v tomto případě považuje za žádost o vydání kolaudačního rozhodnutí.

Žádost doplní o požadované přílohy, zejména závazná stanoviska dotčených orgánů k užívání stavby, pokud jsou zvláštními předpisy vyžadována, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury o provedení kontroly způsobu napojení stavby (pokud byla vyžadována); dále připojí dokumentaci skutečného provedení stavby (došlo-li na stavbě k nepodstatným odchylkám) a geometrický plán (bude-li stavba předmětem evidence v katastru nemovitostí). Může také zajistit certifikát autorizovaného inspektora, v tomto případě stavební úřad může upustit od závěrečné kontrolní prohlídky. Pokud tomu tak není, účastní se závěrečné kontrolní prohlídky, svolané stavebním úřadem. Od závěrečné kontrolní prohlídky může stavební úřad upustit též u podzemních staveb technické infrastruktury.

Je-li tak sjednáno, zajistí pracovník IČ pro stavebníka další předepsané úkony související s užíváním stavby (např. návrh zápisu do katastru nemovitostí nebo doklad o tom, že příslušnému obecnímu úřadu byly ohlášeny a doloženy změny týkající se obsahu technické mapy obce viz § 121 odst. 1 SZ).

Zajistí u zhotovitele důslednou likvidaci zařízení staveniště.

Pracovník inženýrské činnosti zajistí po uplynutí lhůty, po níž je možno zahájit užívání stavby na základě kolaudačního souhlasu a odstranění všech zjištěných vad, předání stavby do užívání stavebníka (provozovatele).

Zkompletuje 2 pare dokumentace a dokladů ke stavbě. Jedno předá stavebníkovi, včetně všech dalších dokladů, nutných k řádnému užívání a provozu stavby, druhé založí do spisovny firmy k uložení minimálně po dobu 5 let od skončení záruční lhůty (viz MP 7.3 Spisová agenda).

1.4 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU

Autorizované (a ostatní) osoby vykonávající inženýrskou činnost jsou povinny vystupovat jako zplnomocněný zástupce stavebníka a v jeho jménu zajišťovat veškeré úkony v souladu s právním řádem České republiky. V opačném případě jej vystavují možnému postihu. Ten může být následně přenesen na pracovníka (firmu) zajišťujícího inženýrskou činnost, neboť ve smluvním ujednání (příkazní smlouvě) se tento obvykle zavazuje chránit oprávněné zájmy příkazce a postupovat (plnit příkaz) poctivě a pečlivě podle svých schopností. Jednou z těchto povinností by měla být i ochrana veřejného zájmu (§ 132 odst. 3 a § 175 SZ) – toto je vhodné ve smlouvě výslovně sjednat.

V právním řádu ČR je pojem „ochrana veřejného zájmu“ poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, konstatuje, že „… ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. … pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem“.

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou právních předpisů zejména veřejného stavebního práva, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

• pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
• princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
• principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
• vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
• veřejná forma projednání u vybraných druhů staveb minimálně do fází územního rozhodnutí;
• nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby sjednáno);
• princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
• princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
• povinné kontrolní prohlídky staveb;
• princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• princip ochrany nezastavěného území;
• a konečně princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích; nástrojem k jeho zajištění je zejména územní plánování, a to z hlediska dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území, přičemž sleduje společenský a hospodářský potenciál tohoto rozvoje.

Základní obecně platné podmínky ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

• nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje Směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích (Construction Products Regulation – CPR);
• ustanovení SZ, týkající se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 SZ);
• souvisejících ustanoveních autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, upravujicích výkon činnosti autorizovaných osob;
• ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
• ustanovení SZ o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a § 153 SZ);
• ustanovení SZ upravujícím odpovědnost projektanta (§ 159 SZ);
• ustanovení SZ, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka – § 152 SZ) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 a násl. SZ);
• ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění k činnostem ve výstavbě;
• příslušných ustanoveních dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě, zejména těch, které upravují činnost dotčených orgánů hájících veřejné zájmy;
• příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, ve znění pozdějších předpisů;
• obecných ustanoveních občanského zákoníku;
• příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
• a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

Úplný výčet těchto předpisů by byl poměrně obsáhlý, a proto zde není možný. Respektování a jejich znalost je součástí kvalifikace firmy, která příslušnou vybranou činnost ve výstavbě vykonává.

Pro účely SZ se podle § 132 odst. 3 SZ veřejným zájmem rozumí požadavek, aby:

• stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
• stavba byla užívána jen k povolenému účelu;
• stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popř. nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
• při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku se předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií a čelilo jejich účinkům, resp. snížilo se nebezpečí takových účinků;
• byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě nebo stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

Přitom stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.

Ve veřejném zájmu je stavební úřad oprávněn:

• provádět kontrolní prohlídky staveb (§ 133 a § 134 SZ);
• nařizovat neodkladné odstranění stavby nebo nutné zabezpečovací práce na stavbě (§ 135 a § 136 SZ);
• nařizovat nezbytné úpravy na stavbě, stavebním nebo zastavěném stavebním pozemku (§ 137 a § 138 SZ);
• nařizovat provedení udržovacích prací (§ 139 SZ);
• nařizovat vyklizení stavby (§ 140 SZ);
• ukládat opatření na sousedním pozemku nebo stavbě (§ 141 SZ).

Opatření k ochraně veřejných zájmů a součinnost správních orgánů stanovuje rovněž Část pátá, Hlava IV (§ 175–§ 177) SZ. Jedná se mj. o postupy v případě nálezů kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody anebo archeologických nálezů, dále o mimořádné postupy při vyhlášení stavu nebezpečí, nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu anebo při bezprostředně hrozící živelní pohromě či závažné havárii.

Jednou z povinností právnických a fyzických osob a orgánů veřejné správy podle § 169 SZ je při územně plánovací a projektové činnosti a provádění staveb respektovat záměry územního plánování a obecné požadavky na výstavbu. Těmito požadavky jsou obecné požadavky na využívání území, technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky zabezpečující bezbariérové užívání staveb, stanové prováděcími právními předpisy (vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb).

Zde je nutno připomenout § 156 odst. 1 SZ, který určuje, že pro stavbu mohou být navrženy a použity jen takové výrobky, materiály a konstrukce, jejichž vlastnosti z hlediska způsobilosti stavby pro navržený účel zaručují, že stavba při správném provedení a běžné údržbě po dobu předpokládané existence splní základní požadavky na stavby podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011. Těmito požadavky jsou: mechanická odolnost a stabilita; požární bezpečnost; hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí; bezpečnost a přístupnost při užívání stavby, ochrana proti hluku; úspora energie a ochrana tepla; udržitelné využívání přírodních zdrojů. V preambuli předmětného nařízení je konstatováno, že tyto zavedené základní požadavky na stavby jsou důležité z pohledu veřejného zájmu a jsou plněny prostřednictvím vhodně navržených a správně zabudovaných stavebních výrobků.

Uvedené základní požadavky na stavby jsou rovněž obsaženy v příloze č. 1 nařízení vlády č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky, ve znění pozdějších předpisů.

Vykonává-li inženýrskou činnost autorizovaná osoba, je jednou z jejích základních povinností dbát na ochranu veřejných zájmů při provádění vybraných činností ve výstavbě (podle § 158 SZ se jedná o činnosti, jejichž výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, a mohou tedy být prováděny pouze fyzickými osobami, které získaly autorizaci podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů).

V souvislosti s přijetím zákona č. 224/2003 Sb., kterým s mění zákon č. 360/1992 Sb., popsala důvodová zpráva k návrhu tohoto zákona veřejný zájem jako ochranu života a zdraví, ochranu majetku, ochranu spotřebitele, ochranu životního prostředí, ochranu národního kulturního dědictví, ochranu před závažným porušováním zvláštních právních předpisů nebo před jiným závažným následkem. Podle § 2 odst. 2 Profesního a etického řádu ČKAIT člen komory při výkonu vybraných a dalších odborných činností odpovídá za ochranu veřejného zájmu, respektuje přírodní a kulturní hodnoty a usiluje o vytváření kvalitních stavebních děl.

Výše uvedené principy ochrany veřejných zájmů a povinnosti příkazníka s tím související při výkonu inženýrské činnosti (ať už je autorizovanou osobou či nikoli) musí být důsledně promítnuty do vzájemných smluvních závazků účastníků výstavby.

Kvalita dohodnutých inženýrských činností, které obstarává příkazník jménem a na účet příkazce, je závislá na:

• kvalitě vlastní práce příkazníka, který odpovídá také za kvalitu prací osob (firem), na něž přenesl (jako na své poddodavatele) část svých závazků na výkony (práce) podle smlouvy s příkazcem; k takové součinnosti není nutný souhlas příkazce;
• kvalitním splnění závazků osob (firem), se kterými příkazník uzavřel (v souladu s pověřením příkazce) smlouvu jménem a na účet příkazce, popř. se kterými uzavřel příkazce smlouvu v souladu s doporučeními příkazníka; v těchto případech odpovídá příkazník (v rozsahu sjednaném v příkazní smlouvě) za výběr kvalitního smluvního partnera a za kvalitně zpracovaný obsah smlouvy, neodpovídá však za její plnění osobami, s nimiž byla smlouva příkazcem nebo jménem a na účet příkazce uzavřena;
• kvalitní splnění součinnosti příkazníka s příkazcem.

Příkazník odpovídá za škodu vzniklou příkazci v důsledku porušení svých povinností, sjednaných ve smlouvě, obvykle za škodu vzniklou porušením ochrany veřejného zájmu, a to zejména:

• neodbornou péčí při vyřizování záležitostí;
• nerespektováním zájmů příkazce, které zná nebo musí znát vzhledem k obsahu příkazní smlouvy a jejímu účelu, pokud takové zájmy nejsou v rozporu s předpisy a etickými standardy;
• vycházením vstříc pokynům a přáním příkazce, které jsou v rozporu s odbornými znalostmi (schopnostmi), které je nutné předpokládat u příkazníka; přitom se smluvní strany řídí ustanovením § 2433 občanského zákoníku;
• nepředáním včas věcí příkazci, které za něho převzal a které mu měl podle smlouvy bez zbytečného odkladu odevzdat;
• nesprávným nakládáním s věcmi, které převzal od příkazce nebo v rámci zařizování od třetích osob a o které je příkazník povinen se podle smlouvy starat s odbornou péčí.

1.5 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AO

Jak již bylo řečeno, inženýrská činnost nemusí, ale může být součástí činnosti autorizovaných osob. Pokud ji vykonává autorizovaná osoba, je povinna ctít a respektovat při jejím výkonu ustanovení řádů ČKAIT (zejména etického), neboť ty se pro členy komory vztahují na veškerou jejich činnost v oblasti stavebnictví, přestože nejde o činnost vybranou.

Obecný princip spolupráce mezi autorizovanými osobami je stanoven v § 12 odst. 6 zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kde je uvedeno: „K zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahující rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizované osobě autorizace udělena, je autorizovaná osoba povinna zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru, popřípadě specializací.“

Z praktického hlediska to znamená, že do smluvních vztahů pro realizaci zakázek a konkrétních činností v inženýrské činnosti budou zapojovány osoby, které jsou k této činnosti oprávněny ve vztahu k zákonu č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů a ustanovení § 158–160 stavebního zákona. Základním požadavkem je, aby všechny činnosti ve výstavbě byly vykonávány osobami oprávněnými. Lze doporučit i při inženýrské činnosti, aby autorizovaná osoba vykonávala jen činnosti, které jsou oborem její autorizace a o kterých má dostatečné odborné znalosti, jinak aby si zajistila spolupráci osoby s odbornými znalostmi v příslušném oboru.

Pracovník inženýrské činnosti přichází při výkonu své činnosti do styku zejména s autorizovanou osobou – stavbyvedoucím a s autorizovanou osobou – projektantem (včetně jeho výkonu autorského dozoru, je-li stavebníkem sjednán), a to na bázi kontrolní. Spolupracuje též s pracovníkem vykonávajícím technický dozor stavebníka (pokud tuto činnost nevykonává sám). Pracovník inženýrské činnosti v rámci této činnosti samozřejmě nesupluje povinnosti a odpovědnost projektanta, stanovené např. v § 159 odst. 2 SZ nebo stavbyvedoucího (viz např. § 153 SZ), ale v zájmu příkazce kontroluje výkon jejich povinností v souladu s podmínkami smlouvy se stavebníkem (příkazcem), s přihlédnutím též k ochraně veřejných zájmů. Při tom např. s nimi projednává případné návrhy na technické řešení nebo postupy výstavby, vyjadřuje se k jejich stanoviskům, zapsaným do stavebního deníku, účastní se kontrolních porad, přejímacích řízení apod.

Nezbytná je dále spolupráce pracovníka inženýrské činnosti s některými dalšími osobami, činnými při provádění stavby (je-li jejich působení stavebníkem sjednáno), např. s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi nebo s autorizovaným inspektorem. Součinnost se uskutečňuje kromě osobních jednání zejména prostřednictvím stavebního deníku, kontrolních porad, v případě koordinátora BOZP více viz zejména § 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. Konkrétní způsob a forma spolupráce pracovníka inženýrské činnosti s těmito dalšími osobami jménem stavebníka (příkazce) v průběhu provádění stavby musí být obsažena v příkazní smlouvě.

V průběhu přípravy i provádění stavby pracovník inženýrské činnosti úzce spolupracuje se stavebním úřadem, dotčenými orgány státní správy, vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury a s účastníky příslušných řízení.

Činnost technického dozoru stavebníka je více popsána v MP 3.2 Technický dozor stavebníka.

2 POSTUPY AUTORIZOVANÉ OSOBY V INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI

2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ

Dělení postupů v inženýrské činnosti je možné několika způsoby. Základní je rozdělení z hlediska logického postupu: příprava dokumentace a provádění stavby.

Tento postup se však výrazně liší podle druhu stavby v návaznosti na stavební zákon. Ale ani toto rozdělení není dostatečné, neboť konkrétní postupy v inženýrské činnosti závisejí také na tom, pro koho je vykonávána:

• stavebník pracující v oblasti veřejných financí (stát, samospráva, organizace se státní účastí);
• stavebník soukromý;
• drobný stavebník, požadující pouze určité úkony.

Ve vztahu k stavebnímu zákonu záleží také na:

• druhu a velikosti stavby;
• na vztahu k zajištěné úrovni územní přípravy;
• na tom, zda lze zajistit zkrácené postupy.

2.1.1 Rozdělení postupů podle způsobu výstavby

Při uzavírání smluvního vztahu na výkon inženýrské činnosti je nutno vzít v úvahu způsob výstavby:

• způsob výstavby na klíč, při kterém je převaha inženýrské činnosti zabezpečována zhotovitelem stavby na klíč a stavba je pořízena v souladu s jeho nabídkovou dokumentací. Zhotovitel stavby na klíč zabezpečuje také dokumentaci potřebnou pro realizaci stavby;
• způsob výstavby podle nabídkové dokumentace několika zhotovitelů částí stavby, při kterém investor (stavebník) zabezpečuje koordinaci mezi zhotoviteli částí stavby. Inženýrská činnost je rozvržen mezi jednotlivé zhotovitele částí stavby, z nichž každý realizuje příslušnou část stavby podle dokumentace projektu, kterou v souladu se svou nabídkovou dokumentací zpracoval, a mezi investora (stavebníka), který zabezpečuje koordinaci v rozsahu stavby;
• způsob výstavby s jedním zhotovitelem stavby, který stavbu provádí v souladu s projektovou dokumentací investora (stavebníka), zhotovenou pro investora (stavebníka) projektantem, a v souladu s následnou dokumentací, jejíž zpracování v souladu se souborným řešením investora zabezpečuje zhotovitel stavby. Převaha inženýringu je na investorské straně.

Poznámka:
Tato varianta je popisována v následujících postupech:

• způsob výstavby se zhotoviteli částí stavby podle dokumentace investora (stavebníka), kterou pro něj zhotovil projektant a v souladu s následnou prováděcí dokumentací příslušné části stavby, jejíž zpracování v souladu se souborným řešením investora zhotovil každý ze zhotovitelů částí stavby. Investor musí zabezpečit potřebnou koordinaci na úrovni stavby. Převaha inženýringu je na investorské straně;
• způsob výstavby investorský, kdy investor (stavebník) zadá projektantovi zpracování projektové dokumentace stavby realizované tímto způsobem výstavby, včetně dopracování současně nebo postupně do úrovně dalších stupňů dokumentace stavby, a zabezpečuje pak (bez účasti zhotovitele stavby či zhotovitelů částí stavby) kompletační činnosti při provádění stavby. Téměř veškerá inženýrská činnost je na investorské straně.

2.1.2 Rozdělení postupů podle stavebního zákona

Stavební zákon umožňuje řadu variantních postupů přípravy a provádění výstavby (podrobně popsáno v MP 1 Projektová činnost. Pouze některé z těchto postupů vedou k možnosti zajišťovat přípravu stavby smluvní inženýrskou činností, ostatní by byly neefektivní. Tyto postupy jsou dále specifikovány v této pomůcce.

Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, rozšířil možné varianty zajištění přípravy staveb. Zavádí i zjednodušené postupy, které lze využít za podmínek stanovených zákonem. Jeho velká novela provedená zákonem č. 225/2017 Sb. pak zavádí některé zcela nové principy, které se promítají do povolovacích režimů. Jejich využití umožňuje urychlení přípravy staveb. Rozhodující váha je dána na řešení problémů v oblasti územního plánování a řízení.

Variabilnost postupu klade nové požadavky na činnost autorizovaných osob, které musí umět nové postupy využívat, nabídnout je stavebníkovi a pokud možno trvat na jejich použití i ve vztahu ke stavebním úřadům, kde je nutno překonávat setrvačnost a opatrnost úředního postupu.

Projektová činnost představuje různé typy samostatných zakázek, které se mohou, ale nemusí řetězit. Některé z nich jsou vybranou činností ve výstavbě a vyžadují činnost autorizované osoby, některé však nemusí, ale mohou být autorizovanou osobou zpracovány.

Ujasnění si požadavků na inženýrskou činnost je klíčovou záležitostí vstupních obchodních jednání se stavebníkem (investorem). Rozhodovací schéma může posloužit pro základní rozhodnutí i o druhu inženýrské činnosti. V této pomůcce jsou popsány základní druhy postupu inženýrské činnosti:

A – Inženýrská činnost pro stavby financované z veřejných prostředků

AA – stavby s úplnou přípravou

AB – stavby jednoduché

B – Inženýrská činnost pro stavby financované stavebníkem

BA – stavby s úplnou přípravou

BB – stavby se zkrácenou přípravou

BC – stavby jednoduché

Z hlediska stavu územní přípravy je nutné řešit další dílčí varianty:

• stavby bez územní přípravy;
• stavby na území s územním plánem;
• stavby na plochách s platným regulačním plánem;
• stavby ostatní.

Z hlediska ukončení provádění (a užívání) stavby:

• kolaudované stavby;
• stavby bez kolaudace.

2.1.3 Dokumentované postupy inženýrské činnosti

AA – Stavby financované z veřejných rozpočtů

postupy v období projektové přípravy: AA1, AA2, AA3, AA4, AA5, AA6

postupy v období provádění stavby: AA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, AA13, AA14, AA15

viz. kap. 2.2

BA – Stavby financované soukromým investorem se stavebním řízením

postupy v období přípravy: AA1, AA2, BA3, AA4, AA5

postupy v období provádění stavby: BA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, BA13, AA14, AA15

BB – Stavby financované soukromým investorem s využitím autorizovaného inspektora

postupy období přípravy: AA1, AA2, BA3, AA4, BB5

postupy období provádění: BA7, AA8, AA9, AA10, AA11, AA12, AA13, BB14, AA15

Smluvní vztahy je možné uzavřít:

• samostatně na proces přípravy (tzv. předinvestiční fáze);
• na celý proces přípravy a provádění (tzv. investiční fáze);
• na každou činnost samostatně.

2.2 POPIS JEDNOTLIVÝCH ZÁKLADNÍCH POSTUPŮ INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI STAVEB FINANCOVANÝCH Z VEŘEJNÝCH PROSTŘEDKŮ

2.2.1 Postupy v přípravě dokumentace

Tato etapa výkonu inženýrské činnosti začíná od prvního záměru stavebníka (investora) ověřit reálnost jeho představy vybudovat stavbu a končí vydáním stavebního povolení (resp. dokumentu je nahrazujícího).

Mnohdy jsou definovány některé postupy přípravy stavby jako předinvestiční. I když jde o sporný pojem, je nezpochybnitelným faktem, že úvahy o smyslu investice musí předcházet každému rozhodnutí o vydání investičních prostředků. Služby inženýrské činnosti tady poskytují stavebníkovi potřebný servis obstarání všech nutných studijních projektových prací, rozborů, průzkumů a dalších podkladů, včetně jejich posouzení a kompletace do formy pro rozhodnutí stavebníka o dalším postupu.

AA0 – Vyhledávací činnost pro stavebníka

Prvním úkonem v rámci smlouvy o inženýrské činnosti může být pověření pracovníka inženýrské činnosti vyhledáním vhodných pozemků pro realizaci investičních záměrů stavebníka. V rámci tohoto postupu zajistí:

• seznámení se s platnou územně plánovací dokumentací (územní plán obce, regulační plán, zásady územního rozvoje);
• rekognoskaci vhodných pozemků z hlediska zamýšlené výstavby;
• výpisy z katastru nemovitostí a identifikaci majetkoprávních vztahů (např. dědictví, restituce, soudní rozhodnutí apod.);
• předběžné projednání s představiteli obce o možnosti realizace záměru;
• předběžné projednání s vlastníky vhodných pozemků o možnosti jejich získání;
• projednání vybraných lokalit se stavebníkem podle jeho požadavků;
• provedení potřebných úkonů, vedoucích k získání vlastnických nebo jiných práv stavebníka k pozemkům a stavbám, nutným k přípravě a realizaci budoucí stavby, resp. k zajištění stanovisek (souhlasů) vlastníků nemovitostí, popř. dohod na úrovni smluv o smlouvách budoucích (dokument příslušné závaznosti bude zvolen zejména podle stupně rizika úspěšnosti územní přípravy záměru a strategie jednání s vlastníky);
• zpracování návrhů a účast na projednání příslušných druhů smluv (kupních, nájemních, smluv o smlouvě budoucí), vztahujících se k vhodným pozemkům;
• řešení problematiky s odnětím zemědělské půdy podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a problematiky s odnětím nebo omezením plnění některých funkcí lesa podle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Jednotlivé části výkonu inženýrské činnosti v rámci tohoto bodu mohou být omezeny podle potřeb stavebníka, resp. ve vazbě na zajišťování inženýrské činnosti v rozsahu uvedeném v následujících kapitolách (např. konkrétní získání vlastnických práv a záležitostí spojených s odnětím ze zemědělského půdního fondu mohou být provedeny až v rámci následujících postupů).

AA1 – Inženýrská činnost při přípravě stavby

V rámci této fáze inženýrské činnosti zajišťuje pracovník inženýrské činnosti následující výkony a činnosti:

a) v souladu s výchozími podklady a limitujícími podmínkami budoucího stavebníka navrhne předběžně cíle projektu ve věcném a ekonomickém vyjádření, ve vzájemné závislosti a v závislosti na stanoveném čase (na hlavních milnících), určené parametry, jejichž dosažení lze jednoznačně prokázat;

b) zajistí potřebné průzkumy související s výběrem budoucího staveniště (pokud výběr staveniště přichází v úvahu), po předběžných jednáních o příslušných pozemcích také průzkumy související s předběžně určeným staveništěm, pokud zabezpečení průzkumů a dalších činností podle písm. a) nespadá do činností a odpovědnosti projektanta podle písm. d); k tomu využije výsledků vyhledávací činnosti popsané v kap. AA0 (byla-li provedena);

c) provede potřebné přípravné úkony, směřující k zjištění vlastnických nebo jiných práv budoucího investora (stavebníka) k pozemkům a stavbám, nutných k přípravě a provádění budoucí stavby, při respektování souladu s územně plánovací dokumentací;

d) zajistí provedení potřebných studií a finanční analýzy projektu ve vztahu k předběžně navrženým cílům projektu v předpokládaném místě výstavby a projedná věci finančního zabezpečení projektu;

e) provede zhodnocení všech převzatých a realizovaných úkonů, zejména studií a ekonomických rozborů, a předloží budoucímu stavebníkovi souhrnný podklad pro rozhodnutí o dalším osudu zakázky.

ad a) Příprava zakázky

Při přípravě zakázky zajistí pracovník inženýrské činnosti následující činnosti:

• analýzu zakázky, včetně alternativních řešení a jejich vyhodnocení, s ohledem na hospodárnost a návratnost;
• předběžnou analýzu stavu staveniště a prověření vhodnosti pro daný účel;
• analýzu stávajícího stavu územně plánovacích podkladů, resp. územně plánovací dokumentace příslušného území;
• sestavení funkčního a prostorového programu stavby;
• předběžné vymezení a upřesnění potřebných projektových prací a speciálních profesí;
• předběžnou specifikaci potřebných podkladů a průzkumů podle charakteru zakázky;
• obstarání potřebných vstupních podkladů o vlastnických a jiných právech k pozemkům/parcelám, popř. stavbě/stavbám;
• předběžný výběr zpracovatelů potřebných studií.

ad b) Průzkumy a rozbory

Průzkumy se rozumí zjištění a vyhodnocení současného stavu, hodnoty a podmínek užívání území a staveb. Povinnost provedení určitých druhů průzkumů vyplývá z platných právních předpisů. Podle rozsahu a druhu stavby se zajišťují průzkumy potřebné vypovídací úrovně, potřebné a dohodnuté ve smlouvě se stavebníkem:

• průzkum předběžný, často jen s orientační vypovídací úrovní (např. u technických průzkumů prováděný na základě vizuálního posouzení a při využití zejména nedestruktivních zkušebních metod);
• průzkum podrobný, s množstvím informací dostatečných pro zpracování dokumentace předinvestičního období (fáze), případně projektové dokumentace pro stavební povolení (prováděný např. na základě odběru vzorků, měření, výpočetního modelu aj.);
• průzkum doplňkový k ověření výstižnosti a výsledků podrobného průzkumu, s množstvím informací dostatečných pro zpracování dokumentace souborného řešení projektu, resp. pro projektovou dokumentaci pro provádění stavby;
• průzkum územně technický k získání údajů o stavu, podmínkách, možnostech a limitech využívání území;
• průzkum geotechnický k získání informací o inženýrsko-geologických podmínkách vhodných pro umístění stavby, její zakládání a její užívání (provozování);
• průzkum marketingový, nebo obecně průzkum uplatnění produktů, k získání informací o množství a kvalitě produktů (výstupů), které lze umístit v průběhu výstavby i při užívání (provozování) stavby v příslušném okolí stavby, popř. ve stavbě ve vztahu k okolí (např. jde-li o služby poskytované ve stavbě) k dosažení cílů projektu;
• průzkum zdrojů ke shromáždění informací o možnostech získání věcných (hmotných i nehmotných), a také lidských, popř. finančních zdrojů v potřebné struktuře, množství a kvalitě a za podmínek vyhovujících dosažení cílů projektu;
• průzkum stavebně technický k získání informací o vhodnosti stávajících staveb na staveništi, které mají být využity, nebo u kterých má dojít ke změně dokončené stavby (stavebním úpravám, nástavbám nebo přístavbám), nebo má být na ně navazováno pro zamýšlenou výstavbu i užívání (provozování) stavby v míře ovlivňující dosažení cílů projektu;
• průzkum stavebně historický k získání informací o možnostech a podmínkách udržovacích prací nebo změn dokončené stavby, která je památkově chráněna, nebo která se nachází v příslušném historicky chráněném prostředí;
• průzkum archeologický k získání odborných informací o možnostech a podmínkách výstavby i užívání (provozování) stavby ve vymezených archeologicky významných lokalitách, popř. po zjištění archeologického nálezu v průběhu výstavby, pokud může vést ke změnám projektové dokumentace;
• přírodovědný průzkum a biologické hodnocení k zjištění rozsahu zásahu do přírody a krajiny a ke zjištění působení přírodních vlivů na budoucí stavbu (např. dendrologický, pedologický, hydrologický, korozní, průzkum výskytu radonu apod.).

ad c) Přípravné úkony směřující k zjištění vlastnických nebo jiných práv

Získání potřebných podkladů průzkumem a získáním podkladu z evidence katastrálního úřadu, případně následujícími úkony:

• seznam pozemků dotčených uvažovanou výstavbou podle katastrálních území a parcelních čísel, druhu a výměry;
• seznam vlastníků pozemků dotčených uvažovanou výstavbou;
• seznam staveb a objektů dotčených výstavbou, včetně vlastníků;
• seznam osob, jejichž vlastnická práva nebo jiná věcná práva k sousedním stavbám nebo sousedním pozemkům či stavbám na nich mohou být budoucí stavbou přímo dotčena;
• údaje o současném využívání pozemků a stavbách na nich;
• seznam vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury, na niž bude stavba napojena, nebo se jí dotýká;
• seznam jiných věcných práv vč. věcných břemen a ochranných pásem dotčených pozemků a staveb;
• seznam dalších omezení uvažované výstavby.

ad d) Provedení potřebných studií a finanční analýzy

Zahrnuje projednání nabídek na zpracování vybraných druhů projektových prací, dohodnutých ve smlouvě se stavebníkem, podle MP 1 Projektová činnost, uzavření smluvních vztahů na potřebné zakázky, jejich konzultace a převzetí výstupů plnění, tj.:

• Studie stavby pro optimalizaci investičního záměru (STO), viz MP 1 kap. 2.2.2 písm. a);
• Koncepční studie stavby (STK), viz MP 1 kap. 2.2.2 písm. b);
• Finanční a rozpočtová analýza (FA), viz MP 1 kap. 3.1 písm. c);
• Studie proveditelnosti (SP), viz MP 1 kap. 3.1 písm. d).

Studie proveditelnosti (Feasibility Study) je členěna do těchto částí:

• souhrnný přehled výsledků studií, uvedený základními identifikačními údaji o projektu; obsahuje investiční záměr s návrhem cílů projektu a je doplněn rozhodujícími (shrnujícími) údaji z dalších částí studie proveditelnosti, včetně doporučení způsobu výstavby podle kap. 2.1.1 resp. 2.1.2. Obsahuje hodnocení významných rizik projektů všech druhů a doporučuje opatření, která je nutné v další přípravě a realizaci projektu provést k jejich snížení;
• zdůvodnění další přípravy a realizace projektu spojeného s výstavbou, tj. zdůvodnění proč bylo zadáno zpracování dokumentace předinvestiční fáze a proč bylo vybráno dále navržené koncepční řešení stavby, způsob výstavby a způsob jejího užívání;
• závěry marketingové nebo obdobné studie nebo, pokud taková studie nebyla zpracována, závěry příslušných průzkumů, které dokládají optimální úroveň navržených cílů a koncepčního řešení projektu, vzhledem k ekonomicky i obecně efektivnímu využití navrhovaného řešení;
• materiálové zdroje (vstupy), členěné na materiálové zdroje (vstupy) pro vlastní výstavbu a materiálové zdroje (vstupy) pro provozovanou stavbu, počínaje ověřováním všech jejích funkcí, v uspořádání potřebném pro zabezpečení zdrojů;
• vnější souvislosti projektu (vnější kontext projektu) se závěry k významným vnějším vazbám, vztahujícím se k včasnému získání materiálových, lidských a finančních zdrojů a včasnému umístění výstupů (produktů) na potřebných místech a s tím souvisejících podmínek (vnější vybavenosti), které je nutné splnit, resp. vytvořit v potřebném čase a v členění na vnější souvislosti výstavby a vnější souvislosti provozování stavby. Tato část dokumentace zahrnuje také údaje o výsledcích průzkumů, souvisejících s územím, s vlastnictvím příslušných nemovitostí a s přípravou staveniště;
• vnitřní souvislosti projektu s koncepčním architektonickým a technickým návrhem řešení stavby jako struktury, ve které probíhají při jejím užívání procesy různých druhů, zahrnující také grafické (výkresové) zpracování koncepčního řešení stavby a jejího členění na stavební objekty a provozní soubory, pokud tvoří samostatné funkční celky stavby. Koncepční údaje o procesu realizace projektu, počínaje rozhodnutím o další přípravě a realizaci projektu, a průkazy o dosažení cílů projektu při užívání (provozování) stavby;
• organizační členění stavby, korespondující s členěním na ucelené části stavby (stavební objekty a provozní soubory) podle předcházející části studie;
• účast lidského činitele (lidské zdroje), tj. předběžně stanovené počty a kvalifikační struktura pracovníků, s uvedením nároků na sociální vybavení a na komunikační technologie, odděleně pro výstavbu a pro užívání (provozování) stavby;
• management další přípravy a realizace projektu, tj. koncepční zásady pro významné prvky managementu (pro management kvality, lidských zdrojů, rizik a změn, pro finanční a smluvní management, pro informační a komunikační technologie), s doporučeními pro příslušné úrovně managementu projektu, v souladu s doporučeným způsobem výstavby;
• finanční analýza projektu, zahrnující finanční analýzu pro proces realizace projektu i pro užívání (provozování) stavby, s rozborem finančních zdrojů a jejich alokace cestou vnějších i vnitřních finančních toků, v průběhu výstavby i užívání (provozování) stavby;
• studie proveditelnosti může obsahovat koncepční varianty řešení projektu, tj. pokud varianty nebyly vyloučeny na základě předběžných studií, jsou varianty promítnuty do všech částí studie proveditelnosti. Jedna z variant je se zdůvodněním doporučena jako optimální. Jedna z variant je se zdůvodněním doporučena jako optimální.

ad e) Dokumentace záměru

Pracovník pověřený výkonem inženýrské činnosti připraví dokumentaci záměru s návrhem cílů projektu a postup dalšího projednávání a přípravy. Pokud je zpracována, představuje ji studie proveditelnosti. Návrh cílů projektu bude stanoven ověřitelnými kvantitativními a kvalitativními věcnými i ekonomickými parametry, vztahujícími se k procesům určujícím funkce stavby, s termíny zahájení a ukončení ověřování jejich parametrů. Funkce určující druh stavby bude definována přednostně. Jedná se jmenovitě o funkce těchto druhů:

• produkční, tj. produkce výrobků nebo výkonů (prací či služeb) s využitím pro podnikatelskou nebo obdobnou působnost; je charakterizována především parametry vztahujícími se k produktům (výstupům);
• kulturní (v nejširším pojetí, včetně např. využití volného času), tj. funkce působící na zdraví a fyzickou i psychickou (duševní) kondici lidí; parametry se vztahují především k počtu a skupině lidí (na které působí) a ke kvantitě i kvalitě definovaných funkcí;
• environmentální, tj. funkce vztahující se k ochraně lidí před účinky přírody i výstavby, a naopak k ochraně životního prostředí před účinky činnosti lidí; parametry (kvantitativní, kvalitativní i ekonomické) se vztahují k jednotlivým definovaným účinkům působení přírody i lidí (např. povodně nebo vichřice na straně jedné a likvidace odpadů, emisí nebo radiace na straně druhé);
• obvyklého (standardního), popř. víceúčelového využití prostor či ploch stavby nebo její určené části, tj. funkce vztahující se k využívání či pronajímání prostor stavby pro bydlení, provozování činností apod., obvykle včetně poskytování služeb určeného druhu; parametry se vztahují k ploše či prostoru, vybavenosti a službám;
• logistické, tj. funkce zabezpečující přepravu lidí, zvířat, rostlin či věcí různého druhu, popř. přenos informací či signálů; parametry se vztahují k vytyčeným trasám (liniím), ke kvantitě i kvalitě dopravních a komunikačních služeb a úrovni komfortu přepravy či komunikace;
• jiné, pokud výše uvedené druhy nepostihují dostatečně některý významný prvek funkce stavby.

Soustavným výkonem inženýrské činnosti je postupné projednávání a validace návrhu cílů projektu se stavebníkem. Na závěr postupu projedná dosažené výsledky se stavebníkem a doporučí mu další postup. Stavebník rozhodne na základě koncepčních materiálů o pokračování v přípravě dokumentace.

Příslušné hmotné výstupy, tj. průzkumy podle bodu b), studie podle bodu d), dokumentace záměru podle bodu e) mohou být:

• součástí předmětu plnění inženýrské činnosti – pracovník IČ je předává stavebníkovi vlastním jménem, a ty výstupy, které nebude zpracovávat sám, zabezpečí formou poddodávky (způsobem podle MP 5.1 Nakup poddodávek); budou-li převažovat hmotné výstupy a bude-li na příslušné činnosti uzavírán samostatný smluvní vztah, může být v tomto případě místo příkazní smlouvy uzavřena smlouva o dílo, resp. smlouva nepojmenovaná;
• zabezpečovány firmou zajišťující inženýrskou činnost na základě příkazní smlouvy jménem a na účet příkazce; bude-li stavebník zároveň zadavatelem podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů, a pověří-li pracovníka IČ (příkazníka) výkonem zadavatelské činnosti, bude příkazník při zajišťování těchto výstupů postupovat podle tohoto zákona; nebude-li k tomuto výkonu pověřen, předá příkazci podklady pro výběr zhotovitele těchto výstupů.

AA2 – Územně plánovací informace a předběžná informace

Vhodným postupem v úvodní fázi přípravy záměru je získání územně plánovací informace (ÚPI) podle § 21 SZ od příslušného stavebního úřadu popř. příslušného orgánu územního plánování (podle působnosti). Územně plánovací informace se poskytuje na podkladě žádosti o územně plánovací informaci. Lze tak získat předběžnou informaci (ve smyslu § 139 správního řádu) o podmínkách využívání území a změn jeho využití, podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí (vč. seznamu dotčených orgánů) nebo o podmínkách vydání územního souhlasu (vč. seznamu dotčených orgánů), pokud jím lze nahradit územní rozhodnutí. Územně plánovací informace se poskytuje na podkladě žádosti o územně plánovací informaci. Žádost v rozsahu § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, vypracuje v rámci postupu pracovník inženýrské činnosti. K vyplnění žádosti použije výsledky procesu AA1 nebo BA1. Z žádosti musí mj. vyplývat druh, účel a popis požadovaného záměru, jeho základní rozměry a kapacita a požadavky na připojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. K žádosti připojí celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí (vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou a dopravní infrastrukturu). Části žádosti a její přílohy, které pracovník IČ není schopen zpracovat sám, zajistí obvykle u projektanta.

Další předběžnou informaci je možno získat na základě § 9b odst. 2 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.  Lze o ni požádat stavební úřad před tzv. navazujícím řízení, kterým je podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb. řízení vedené k záměru nebo jeho změně, které podléhají posouzení vlivů záměru na životní prostředí, a to zejména územní řízení, stavební řízení, společné územní a stavební řízení. Tímto způsobem je možné získat informace o požadavcích na údaje a podklady, které má žadatel předložit k žádosti o vydání rozhodnutí.

V případě tzv. vybraných staveb energetické infrastruktury ve smyslu § 1 odst. 4 písm. a) až e) zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů, lze podle § 2c tohoto zákona získat na základě žádosti předběžnou informaci o podmínkách pro vydání společného povolení, včetně požadavků na údaje, podklady a obsah dokumentace, které mají být předloženy k žádosti o vydání společného povolení.

Všechny předběžné informace vč. územně plánovací informace mohou přispět ke snadnější přípravě staveb.

AA3 – Zajištění zpracování regulačního plánu

Regulační plán (dále též RP) v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Dále vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření a stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury.

Vzhledem ke skutečnosti, že podle § 61 odst. 2 SZ je regulační plán závazný pro rozhodování v území a zejména proto, že jím lze nahradit územní rozhodnutí (v tomto případě se v něm stanoví výčet územních rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje), je jeho zpracování racionální cestou k přípravě veřejných investic a řešení problematiky projednání konkrétní stavby s veřejností.

U veřejných staveb se regulační plán vydává z podnětu. Ve většině běžných případů o jeho pořízení rozhoduje příslušné zastupitelstvo. Úhrada nákladů na pořízení regulačního plánu (zejména náklady projektanta) je řešena v § 63 odst. 1 SZ (zpravidla hradí obec, je-li zpracování vyvoláno výhradní potřebou jiné osoby, může zastupitelstvo rozhodnout o částečné nebo úplné náhradě nákladů touto osobou).

Regulačním plánem nelze podle § 61 odst. 2 SZ nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník IČ konkrétní stavby financované z veřejných prostředků zajistí nejprve zpracování podnětu k pořízení regulačního plánu podle přílohy č. 8 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů. V podnětu uvádí:

• identifikační údaje o osobě (nebo orgánu), která podala podnět k pořízení regulačního plánu;
• základní údaje požadovaného záměru – stavby;
• identifikaci řešených pozemků (lze nahradit přesným zákresem hranice řešené plochy na podkladu katastrální mapy – dokládá se jako samostatná příloha);
• údaje o stávajícím využití vymezené plochy;
• důvody a účel pořízení regulačního plánu;
• návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí;
• návrh zadání regulačního plánu podle přílohy č. 9 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.., ve znění pozdějších předpisů;
• návrh úhrady nákladů.

Poznámka:
Identifikaci řešených pozemků, údaje o stávajícím využití vymezené plochy, důvody a účel pořízení regulačního plánu, návrh, která územní rozhodnutí regulační plán nahradí a návrh zadání regulačního plánu obsahuje podnět k pořízení pouze tehdy, pokud pořízení regulačního plánu není uloženo zásadami územního rozvoje nebo územním plánem.

Podnět, včetně návrhu, buď vypracuje sám, nebo zejména v části zadání si zajistí spolupráci s příslušným projektantem, budoucím zpracovatelem regulačního plánu. Podnět se podá obci nebo kraji, kteří jsou příslušní k vydání regulačního plánu.

Příslušné zastupitelstvo obce buď podnět zamítne (tím končí další příprava), nebo rozhodne o pořízení regulačního plánu a předá návrh zadání upravený podle svých požadavků zpět pracovníku inženýrské činnosti zastupujícího pořizovatele. Pokud není zadání regulačního plánu součástí územního plánu nebo zásad územního rozvoje, je nutno zpracovat návrh zadání, což zajistí pracovník inženýrské činnosti zastupující pořizovatele.

Pořizovatel návrh zadání:

• doručí veřejnou vyhláškou;
• zašle dotčeným orgánům, popř. obci (nebo obcím), pro niž (něž) se plán pořizuje (pokud není totožná) – ty oznámení bezodkladně zveřejní na svých úředních deskách.

Každý může u pořizovatele uplatnit ve lhůtě do 15 dnů od doručení návrhu zadání RP (veřejnou vyhláškou) uplatnit své požadavky a vyjádření. Dotčené orgány ve lhůtě 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohou uplatnit u pořizovatele vyjádření, v němž uvedou požadavky na obsah zadání.

Pořizovatel na základě uplatněných požadavků a vyjádření upraví návrh zadání (vč. vyhodnocení, jak byly vyjádření a požadavky zapracovány) a předloží jej příslušnému zastupitelstvu ke schválení. To je schválí, nebo odmítne.

Na základě schváleného zadání zajistí pracovník inženýrské činnosti u oprávněné projektové firmy zpracování návrhu regulačního plánu. Protože jde o financování z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele regulačního plánu a dalších dokumentů (viz níže) povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování návrhu regulačního plánu podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Zpracovatel musí být vždy autorizovaná osoba.

RP Regulační plán – (viz MP 1 kap. 2.2.3 bod b). Návrh regulačního plánu musí být zpracován v rozsahu přílohy č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů.

Návrh regulačního plánu stanoví údaje o vlivu záměru na území a o jeho nárocích na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, včetně vyjádření vlastníků této infrastruktury.

Návrh regulačního plánu doručí pořizovatel veřejnou vyhláškou. Pořizovatel oznámí místo a konání společného jednání o návrhu regulačního plánu jednotlivě dotčeným orgánům a dotčeným obcím, a to nejméně 15 dní předem. Dotčené orgány a obce mohou uplatnit svá stanoviska do 30 dnů ode dne konání jednání (blíže viz § 65 odst. 2 SZ). Do 15 dnů od doručení veřejnou vyhláškou může každý u pořizovatele uplatnit písemné připomínky.

Pokud návrh regulačního plánu obsahuje varianty řešení, předloží pořizovatel na základě vyhodnocení výsledků projednání a výsledku řešení rozporů zastupitelstvu ke schválení návrh výběru nejvhodnější varianty, který může obsahovat i podmínky k její úpravě. V rozsahu, v jakém se tyto podmínky odchylují od zadání regulačního plánu, jsou jeho změnou. Zastupitelstvo je při schvalování vázáno stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporů.

Pořizovatel (pracovník IČ v rozsahu svého zmocnění) zajistí úpravu návrhu regulačního plánu.

V rámci řízení o regulačním plánu pořizovatel doručí upravený a posouzený návrh regulačního plánu a oznámení o konání veřejného projednání veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání se koná nejdříve 15 dnů od tohoto doručení s tím, že pořizovatel k němu nejméně 30 dnů předem přizve obec, pro niž je RP pořizován a dotčené orgány. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání mohou podat osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 SZ (účastníci územního řízení) odůvodněné námitky, připomínky může podat v téže lhůtě každý a dotčené orgány stanovisko k částem řešení, které byly od předchozího společného jednání změněny (též ve stejné lhůtě).

Pořizovatel (na základě jeho zmocnění pracovník inženýrské činnosti):

• ve spolupráci s určeným zastupitelem výsledky projednání vyhodnotí a zpracuje (při zohlednění veřejných zájmů) návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vyhodnocení připomínek;
• návrhy doručí dotčeným orgánům s výzvou k uplatnění stanoviska (do 30 dnů) – pokud tak v této lhůtě neučiní, má se za to, že souhlasí.

Blíže k výše uvedenému řízení o regulačním plánu – viz § 67 SZ.

Je-li to nezbytné, zajistí pracovník IČ (dle pověření pořizovatele) úpravu návrhu regulačního plánu, případně jeho přepracování postupem uvedeným v § 68 odst. 1 až 3 SZ.

V závěru svých prací pracovník IČ (jménem pořizovatele) posoudí soulad regulačního plánu z hledisek uvedených v § 68 odst. 4 SZ a zároveň zajistí jeho odůvodnění, jehož obsah stanoví § 68 odst. 5 SZ. Návrh na vydání RP vč. posouzení a odůvodnění předá zastupitelstvu obce nebo kraje.

Příslušné zastupitelstvo vydá regulační plán po ověření, že není v rozporu s výsledky projednání a s požadavky uvedenými v § 68 stavebního zákona. Pokud s ním nebo s výsledky projednání nesouhlasí, vrátí jej s pokyny k přepracování. Bližší podrobnosti k vydání regulačního plánu stanovuje § 69 SZ. Pořizovatel, resp. pracovník inženýrské činnosti zajistí vyhotovení úplného znění regulačního plánu po jeho změně. Toto vyhotovení se zpracovává pro obec, pořizovatel je po nabytí účinnosti změny opatří záznamem o účinnosti.

Vzhledem k tomu, že vydaný regulační plán může nahradit příslušná územní rozhodnutí (je-li to v něm konkrétně výslovně uvedeno), umožňuje to v dalším postupu vynechat územní řízení (postup AA4) a přejít přímo ke stavebnímu řízení.

Při pořizování změny regulačního plánu nevyžadující zpracování variant řešení lze použít zkrácený postup podle § 72 a násl. SZ. Tento postup nelze využít při změně regulačního plánu, který nahradil územní rozhodnutí pro záměr podléhající posuzování vlivů na životní prostředí.

Zastupitelstvo rozhodne o pořízení změny regulačního plánu a jejím obsahu z vlastního podnětu nebo na návrh, zadání změny regulačního plánu se v tomto případě nepořizuje. Návrh na pořízení změny regulačního plánu z podnětu mohou podat orgány a osoby uvedené v § 44 písm. b) až e) SZ. Návrh obsahuje:

• údaje umožňující identifikaci navrhovatele, včetně uvedení skutečnosti prokazující, že je oprávněn podat návrh na pořízení změny regulačního plánu;
• důvody pro pořízení změny regulačního plánu;
• návrh obsahu změny regulačního plánu;
• návrh úhrady nákladů na zpracování změny regulačního plánu a vyhotovení úplného znění regulačního plánu po jeho změně, v případě změny regulačního plánu vydávaného zastupitelstvem kraje též náklady na zpracování změn územních plánů a regulačních plánů vydávaných obcemi vyvolaných navrhovanou změnou včetně úplného znění územních plánů a regulačních plánů po jejich změně.

V rozhodnutí zastupitelstva musí být výslovně uvedeno, že změna bude pořizována zkráceným způsobem. Pracovník inženýrské činnosti zastupující pořizovatele zajistí zpracování návrhu změny regulačního plánu. Pořizovatel po převzetí tento návrh doručí obci, pro jejíž území je změna pořizována, nejméně 30 dnů přede dnem veřejného projednání.

Návrh změny regulačního plánu a oznámení o konání veřejného projednání pořizovatel doručí veřejnou vyhláškou. Veřejné projednání návrhu se koná nejdříve 15 dnů ode dne doručení. K veřejnému projednání pořizovatel přizve obec, pro jejíž území je regulační plán pořizován, a dotčené orgány, a to nejméně 30 dnů předem. Nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit připomínky a osoby uvedené v § 85 odst. 1 a 2 námitky, jejichž náležitosti jsou upraveny v § 73 odst. 3 SZ. Další postup je obdobný jako při pořizování a vydávání regulačního plánu – viz výše. Změnu regulačního plánu a úplné znění regulačního plánu po této změně příslušná obec nebo kraj doručí veřejnou vyhláškou; dnem doručení změny regulačního plánu a úplného znění nabývá změna účinnosti.

AA4 – Územní řízení

Umisťovat stavby nebo zařízení a jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit v něm důležité zájmy lze jen na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, nestanoví-li SZ jinak. Územní rozhodnutí se nevydává, pokud jej nahrazuje regulační plán. V tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje. Regulačním plánem nelze podle § 61 odst. 2 SZ nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Územní rozhodnutí je možno nahradit územním souhlasem (za podmínek podle § 96 SZ, přičemž při dodržení ustanovení § 96a SZ lze spojit vydání územního souhlasu se souhlasem s provedením ohlášeného záměru – tj. lze vydat společný souhlas) nebo veřejnoprávní smlouvou (§ 78a SZ).

Územní rozhodnutí lze vydat v územním řízení (§ 86 a násl. SZ), ve zjednodušeném územním řízení (§ 95 SZ) nebo v územním řízení s posouzení vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. SZ), které v sobě zahrnuje vedle umístění též proces posouzení vlivů na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

U staveb uvedených v § 94j (vč. souboru staveb obsahujícího tyto stavby) SZ lze vydat společné povolení, které je vydáváno ve společném územním a stavebním řízení (§ 94j a násl. SZ) nebo ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q a násl. SZ). Pokud se vydává společné povolení, územní rozhodnutí o umístění stavby se nevydává.

Druhy územních rozhodnutí jsou uvedeny v § 77 SZ. Nejfrekventovanější je rozhodnutí o umístění stavby. To vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Při umisťování souboru staveb v areálech jaderných zařízení se v rozhodnutí vymezí areál jako stavební pozemek a v jeho rámci se stanoví skladba, druh a účel staveb a rámcové podmínky pro jejich umístění v maximálních nebo minimálních prostorových parametrech (zejména vnější půdorysné a výškové ohraničení, odstupové vzdálenosti staveb od hranic pozemků a sousedních staveb) a napojení na dopravní a technickou infrastrukturu. Postup při získání územního rozhodnutí je stanoven v části třetí, hlava III, díl 5 stavebního zákona (§ 84 a násl. SZ).

Při tomto postupu zajišťuje pracovník IČ nejprve na základě uzavřené příkazní smlouvy pro stavebníka výkony u oprávněné projektové firmy – zpracování dokumentace, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR). Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DUR povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DUR podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavě.

Zpracovatel dokumentace musí být vždy autorizovaná osoba. Při zpracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR) se postupuje podle MP1 kap. 2.2. písm. d) – obsah a rozsah DUR je vymezen v přílohách č. 1 až č. 5 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy, dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace nebo o dokumentaci pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení. Rozsah a obsah dokumentací pro další druhy územních rozhodnutí jsou vymezeny v přílohách č. 6 a č. 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení je stanoven v přílohách č. 8 až č. 11 této vyhlášky, podle typu stavby se jedná o dokumentaci pro vydání společného povolení, dokumentaci pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů, dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dráhy nebo o dokumentaci pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace.

Zpracovanou dokumentaci stavby pro vydání územního rozhodnutí (rozhodnutí o umístění stavby) nebo dokumentaci pro vydání společného povolení pracovník IČ zkontroluje z hlediska úplnosti a splnění úkolu projektanta – autorizované osoby. Přílohou dokumentace je soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů, neboť podle § 159 SZ je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány; lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace v souladu s nimi. (Obdobně u stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury). Případné rozpory pracovník inženýrské činnosti řeší ve spolupráci s projektantem, s dotčenými orgány státní správy, organizacemi a osobami (včetně dotčených vlastníků sousedních pozemků a staveb na nich). Zajistí v nezbytném rozsahu (způsobem dohodnutým s příkazcem a ve spolupráci s ním) další podklady a doklady, přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí, popř. k žádosti o vydání společného povolení (může např. před zahájením územního řízení získat vyjádření účastníků řízení).

Pokud pro předmětnou stavbu (záměr) bylo vydáno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (dále též stanovisko EIA), pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s dokumentací pro vydání územního rozhodnutí, popř. pro vydání společného povolení předloží nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (popř. o vydání společného povolení) nejpozději však v den podání žádosti orgánu, který vydal stanovisko EIA. Pokud nebyla dodržena uvedená lhůta, má se za to, že předmětné podklady nebyly vůbec předány. Dojde-li ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání), bude vydáno negativní závazné stanovisko. Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Závazné stanovisko je vydáno na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení řízení (§ 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb.)

V případě stanovisek EIA vydaných před 1. 4. 2015 je třeba postupovat podle zákona č. 39/2015 Sb., Část první, Změna zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, Čl. II – Přechodná ustanovení).

Novela SZ a souvisejících předpisů (mezi které patří též zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů) provedená zákonem č. 225/2017 Sb. umožňuje vést územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. SZ, § 10 zákona č. 100/2001 Sb.) nebo společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94q a násl. SZ, § 10 zákona č. 100/2001 Sb.).

Na základě převzaté dokumentace pro vydání územního rozhodnutí vypracuje Žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby v rozsahu § 3 a přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s § 86 SZ (pro zjednodušené územní řízení v souladu s § 95 SZ, pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v souladu s § 94c SZ), doplní předepsanými přílohami a podá žádost o vydání územního rozhodnutí, v níž uvádí především:

• identifikační údaje stavby;
• pozemky, na kterých se stavba umisťuje (kat. území, parc. č., druh pozemku, výměra);
• identifikační údaje žadatele (vč. jeho zastoupení na základě plné moci – musí být přiložena);
• u staveb technické infrastruktury podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 SZ seznam a adresy osob, které budou vykonávat činnost stavbyvedoucího a technického dozoru investora;
• u dočasného záměru dobu trvání;
• posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů);
• přílohy k žádosti, zejména: blíže viz část B přílohy č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů:
  • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem;
  • plná moc v případě zastupování;
  • seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemků nebo stavbám, na kterých se stavba/změna stavby umisťuje;
  • seznam a adresy osob, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno. V případě řízení s velkým počtem účastníků (tj. s více než 30 účastníky) se tyto osoby identifikují pouze označením pozemků a staveb dotčených vlivem záměru evidovaných v katastru nemovitostí;
  • dokumentace podle druhu stavby podle přílohy č. 1 až č. 5 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jejíž přílohou jsou závazná stanoviska dotčených orgánů (vč. stanoviska EIA, pokud záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí), popř. jejich rozhodnutí nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů a dále stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
  • smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury;
  • v případě souboru staveb v areálu jaderného zařízení jsou v samostatné příloze dále uvedeny základní údaje o kapacitních a časových maximech vstupů a výstupů, o maximální výměře zastavěných ploch pro umístění staveb v areálu, maximálním výškovém ohraničení staveb uvnitř areálu, o minimálních odstupových vzdálenostech jednotlivých staveb od hranic areálu a sousedních staveb mimo areál.

K žádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení se podle přílohy č. 1 části B vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, mimo uvedené dokládá:

• pokud stavba nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle okolností
  • stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kterým tento orgán vyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí ochrany, pokud je tímto zákonem vyžadováno;
  • v případě podlimitních záměrů sdělení příslušného úřadu, že nepodléhá zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
  • závěr zjišťovacího řízení, pokud je vyžadován podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pro přílohy k žádosti o vydání územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení platí část C přílohy č. 1 výše uvedené vyhlášky, podle které se mimo výše uvedené dokládají:

• souhlasy účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení nebo jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být umístěním stavebního záměru přímo dotčeno; tyto souhlasy musí být vyznačeny na situačním výkresu.

Pro přílohy k žádosti o vydání územního rozhodnutí v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí platí část D přílohy č. 1 výše uvedené vyhlášky, podle které se mimo výše uvedené dokládá:

• dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a závěr zjišťovacího řízení.

Poznámka:
Doložení dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizací anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Na základě převzaté dokumentace pro vydání společného povolení vypracuje Žádost o vydání společného povolení v rozsahu § 7a a přílohy č. 6 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s § 94l SZ (pro společné územní a stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí v souladu s § 94s SZ), doplní ji předepsanými přílohami a podá žádost o vydání společného povolení, v níž uvádí především:

• identifikační údaje stavebního záměru;
• pozemky, na kterých se stavba umisťuje (kat. území, parc. č., druh pozemku, výměra);
• identifikační údaje stavebníka (vč. jeho zastoupení na základě plné moci – musí být přiložena);
• údaje o stavebním záměru a jeho popis;
• u dočasné stavby dobu jejího trvání (vč. návrhu na úpravu pozemku po jejím odstranění);
• účel stavby vodního díla (je-li předmětem žádosti o společné povolení stavba vodního díla);
• posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů);
• zhotovitel stavby – stavební podnikatel (je-li znám);
• předpokládaný termín zahájení a dokončení stavby;
• orientační náklady na provedení stavby;
• užití sousedního pozemku nebo stavby;
• přílohy k žádosti, zejména blíže viz část B přílohy č. 6 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zejména:
  • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem;
  • plná moc v případě zastupování;
  • seznam a adresy oprávněných osob z věcných práv k pozemkům nebo stavbám, na kterých se stavba / změna stavby umisťuje;
  • seznam a adresy osob, jejichž vlastnická nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, a tato práva mohou být prováděním stavby přímo dotčena. Je-li těchto osob více než 30, identifikují se pouze označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí;
  • plán kontrolních prohlídek;
  • smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury;
  • projektová dokumentace podle přílohy č. 8 až č. 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, vč. dokladové části (zejména závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí a vyjádření dotčených orgánů, stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem aj.);
  • příslušná stanoviska či závěry, pokud se na stavbu vztahuje zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, nebo zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (§ 45i);
  • je-li předmětem žádosti o společné povolení stavba vodního díla týkající se hraničních vod, předloží se projektová dokumentace v počtu stanoveném mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána s tím, že musí obsahovat údaje o průtocích vody ve vodním toku podle druhu vodního díla a další doklady s tím související vč. povolení vodoprávního úřadu k nakládání s vodami podle § 8 vodního zákona (zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů), bylo-li vydáno k povolovanému vodnímu dílu předem jiným správním orgánem než příslušným k vydání společného povolení, stanovisko správce povodí, vyjádření přísl. správce vodního toku aj.

Pro přílohy k žádosti o vydání společného povolení ve společném řízení s posouzením vlivů na životní prostředí platí část D přílohy č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, podle které se mimo výše uvedené dokládá:

• dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:
Doložení dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizací anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Posuzování vlivů stavby (záměru) na životní prostředí se řídí zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Je-li pro příslušnou stavbu podle tohoto právního předpisu posouzení vlivů na životní prostředí vyžadováno, zajistí pracovník inženýrské činnosti jménem budoucího stavebníka (v daném případě v postavení oznamovatele) ve smluvně sjednaném rozsahu příslušné činnosti s tím spojené, resp. předepsané, a to zejména:

• povinnosti oznamovatele ve vztahu k úřadu příslušnému k posouzení vlivů stavby na životní prostředí (např. oznámení záměru, plnění závěrů ze zjišťovacího řízení, včetně zajištění zpracování dokumentace, je-li vyžadována, její převzetí, kontrolu náležitostí a doručení příslušnému úřadu apod.);
• úkony oznamovatele ve vztahu ke zpracovateli posudku (poskytování podkladů, vyjádření k posudku);
• účast (jménem oznamovatele) na jednáních uskutečňovaných v rámci postupů vedoucích k vydání stanoviska příslušného úřadu (např. předběžné projednání, dohoda o počtu vyhotovení a podobě dokumentace, veřejné projednání, projednání případných negativních stanovisek dotčených správních úřadů apod.).

Pokud to zvláštní právní předpis vyžaduje (a rovněž s přihlédnutím k případným konkrétním vlivům navrhovaného záměru na okolní pozemky), je předkládána zároveň s žádostí o vydání rozhodnutí o umístění stavby žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (viz MP 2.5.1, kap. 1.7 a MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma).

Kompletní žádost předkládá pracovník inženýrské činnosti na příslušný stavební úřad (včetně plné moci udělené mu příkazcem – žadatelem o územní rozhodnutí pro případ zastupování). Dokumentaci přikládá ve dvou vyhotoveních. Pokud se jedná o řízení s posouzením vlivů, přikládá dokumentaci ve třech vyhotoveních s tím, že dokumentace vlivů na životní prostředí a žádost se dokládá též v elektronické podobě. Ve společném řízení se podle okolností dokládají další vyhotovení dokumentace (blíže § 94l odst. 4 a § 94s odst. 5 stavebního zákona).

Proces územního řízení je upraven SZ. Stavební úřad oznámí zahájení územního řízení, k projednání žádosti nařídí ústní jednání a v případě účelnosti jej spojí s ohledáním na místě. Oznámení o konání ústního jednání musí být provedeno 15 dnů předem. V případech uvedených v § 87 odst. 1 SZ může stavební úřad upustit od ústního jednání a stanovit lhůtu pro uplatnění námitek účastníků řízení a závazných stanovisek dotčených orgánů, která nesmí být kratší než 15 dnů.

U záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko EIA, stavební úřad může nařídit veřejné ústní jednání, u záměrů umisťovaných v území, kde není vydán územní plán, je veřejné ústní jednání povinné (§ 87 odst. 2 SZ). Konání veřejného ústního jednání oznamuje veřejnou vyhláškou, vyvěšenou nejméně 30 dnů předem, a po tuto dobu stavební úřad umožní každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. Je-li územní řízení navazujícím řízením ve smyslu § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, postupuje se též podle § 9d a násl. tohoto zákona. Pracovník inženýrské činnosti zajistí, aby informace o záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, včetně grafického vyjádření záměru, byla bezodkladně po oznámení zahájení územního řízení a nařízení veřejného ústního jednání vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem, a to do doby konání veřejného ústního jednání. Obsahové náležitosti této informace jsou stanoveny v § 8 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Informace musí být vyhotovena tak, aby byla zajištěna její čitelnost (nejméně o velikosti formátu A3) a odolnost proti povětrnostním vlivům.

Závazná stanoviska dotčených orgánů, námitky účastníků řízení a připomínky veřejnosti musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání nebo při veřejném ústním jednání nebo ve lhůtě stanovené stavebním úřadem, jinak se k nim nepřihlíží. U námitek, u nichž nedošlo k dohodě, postupuje stavební úřad v souladu s § 89 odst. 6 SZ.

Stavební úřad posuzuje soulad záměru stavebníka s vydanou územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování (u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b SZ), požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů (zejména s obecnými požadavky na využívání území), požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem a dalšími požadavky (podle zvláštních právních předpisů a stanovisek dotčených orgánů popř. jejich rozhodnutí).

V průběhu územního řízení pracovník inženýrské činnosti spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání územního rozhodnutí.

Pokud je jednání úspěšné, vydá stavební úřad územní rozhodnutí podle § 92 a § 93 stavebního zákona (v daném případě rozhodnutí o umístění stavby). To obsahuje kromě obecných náležitostí rozhodnutí a náležitostí podle § 92 SZ zejména (blíže viz § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů):

• druh a účel umísťované stavby;
• katastrální území, parcelní čísla a druh pozemků, na nichž se stavba umísťuje;
• umístění na pozemku, včetně minimálních vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb;
• určení prostorového řešení stavby, zejména půdorysnou velikost, maximální výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě;
• vymezení území dotčeného vlivy stavby;
• další podmínky, zejména podmínky pro projektovou přípravu stavby a pro zpracování projektové dokumentace, pro napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu, a podmínky uvedené v závazné části závazného stanoviska dotčeného orgánu, případně podmínky k zabezpečení souladu stavby s územně plánovací dokumentací a s cíli a úkoly územního plánování (pokud se nevydává závazné stanovisko podle § 96b SZ).

Rozhodnutí o umístění stavby může obsahovat též označení stavby za nezpůsobilou k posouzení autorizovaným inspektorem.

Náležitosti rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení jsou pak blíže rozvedeny v § 9 odst. 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Územním rozhodnutím schvaluje stavební úřad navržený záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků a stanoví podmínky pro využití a ochranu území a podmínky pro další přípravu a realizaci záměru. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. Po nabytí právní moci předá stavební úřad žadateli jedno vyhotovení územního rozhodnutí spolu s ověřenou grafickou přílohou.

Jeho získání umožňuje pracovníku inženýrské činnosti pokračovat v další přípravě stavby v době jeho platnosti, tj. 2 roky od nabytí právní moci (nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší nejdéle však 5 let). Dobu platnosti územního rozhodnutí může stavební úřad na základě včasné odůvodněné žádosti prodloužit (žádost musí být podána v době platnosti územního rozhodnutí). K této žádosti pracovník investiční činnosti zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

K územnímu řízení s posouzením vlivů na životní prostředí (§ 94a a násl. SZ) je vždy příslušný stavební úřad obce s rozšířenou působností. Vedle SZ se na ně vztahují příslušná ustanovení o navazujícím řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Stavební úřad do 5 dnů od podání žádosti zašle žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí úřadu příslušnému k posouzení vlivů na životní prostředí (dále též „příslušný úřad“), který v deseti denní lhůtě dokumentaci přezkoumá a výsledky posouzení sdělí stavebnímu úřadu. Stavební úřad (je-li žádost s přílohami vč. dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí v pořádku) oznámí zahájení řízení a stanoví minimálně třiceti denní lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost uplatňovat připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Ve stejné lhůtě uplatňují stanoviska dotčené orgány. Stavební úřad může též nařídit veřejné ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě). Veřejné ústní jednání se koná za účasti příslušného úřadu. Po ukončení této fáze, která je věnována vlivům záměru na životní prostředí, stavební úřad do 5 dnů (od uplynutí stanovené lhůty nebo veřejného ústního jednání) předá příslušnému úřadu výsledky dosavadního projednání a řízení přeruší. Příslušný úřad do 5 dnů předá tyto výsledky zpracovateli oponentního posudku k dokumentaci vlivů na životní prostředí. V případě mezistátního posuzování příslušný úřad provádí mezistátní konzultace, jejichž výsledky následně předá zpracovateli posudku, na jehož zpracování je lhůta max. 60 dnů s tím, že ve zvlášť složitých případech je možno její prodloužení o max. 20 dnů. Do 30 dnů od předání posudku příslušný orgán vydá závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, které mimo jiné zasílá stavebnímu úřadu. Stavební úřad do 5 dnů po obdržení tohoto stanoviska zveřejní informaci o tom, že bylo vydáno a oznámí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení. V této lhůtě mohou ke stavebnímu záměru na základě všech podkladů pro vydání územního rozhodnutí včetně závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska. Pro uplatňování závazných stanovisek a námitek platí § 89 SZ.

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v § 90 SZ, tj. soulad záměru stavebníka s vydanou územně plánovací dokumentací, cíli a úkoly územního plánování (u stavebních záměrů, pro které se nevydává závazné stanovisko orgánu územního plánování podle § 96b SZ), s požadavky SZ a jeho prováděcích předpisů (zejména s obecnými požadavky na využívání území), s požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, a s dalšími požadavky (podle zvláštních právních předpisů) a se závaznými stanovisky popř. s rozhodnutími dotčených orgánů popřípadě s výsledky řešení rozporů.

V průběhu územního řízení s posouzení vlivů na životní prostředí pracovník IČ spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace pro vydání územního rozhodnutí, příslušným úřadem, zpracovatelem dokumentace vlivů na životní prostředí, zpracovatelem posudku, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání územního rozhodnutí.

V případě úspěšného řízení stavební úřad vydá územní rozhodnutí. Ustanovení pro obsah územního rozhodnutí a postup stavebního úřadu po nabytí právní moci rozhodnutí se použijí obdobně § 92 a 93 SZ, § 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Totéž platí pro ustanovení o době platnosti územního rozhodnutí (§ 93 SZ).

Společné územní a stavební řízení (dále též „společné řízení“) je možno vést pro stavby v působnosti obecných stavebních úřadů, silničních správních úřadů, vodoprávních úřadů, Drážního úřadu a Ministerstva průmyslu a obchodu. Společné řízení vede stavební úřad příslušný k povolení stavby. U souboru staveb se příslušnost k vydání společného povolení řídí příslušností k povolení stavby hlavní souboru staveb. Stavební úřady příslušné k umístění nebo povolení vedlejších staveb souboru jsou ve společném řízení dotčenými orgány a pro potřeby vydání společného povolení vydávají namísto rozhodnutí závazná stanoviska. Stavební úřad, který vydal společné povolení pro soubor staveb, vykonává u všech staveb v tomto souboru veškerou následnou působnost podle SZ vč. kolaudace. Příslušnost k povolení změn dokončených staveb se pak řídí § 13, 15 a 16 SZ.

Stavební úřad (na základě žádosti obvykle podané pracovníkem IČ) oznámí zahájení společného řízení účastníkům řízení a dotčeným orgánům a nařídí ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě), a to nejméně 15 dnů předem. Od ústního jednání může stavební úřad upustit, v tomto případě pak stanoví min. patnácti denní lhůtu pro uplatnění námitek účastníků řízení a stanovisek dotčených orgánů. Pro námitky platí § 94n SZ. Námitky a stanoviska je možno uplatnit nejpozději v této lhůtě nebo při ústním jednání, je-li konáno, jinak se k nim nepřihlíží. V případech záměrů umisťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán, nařídí stavební úřad veřejné ústní jednání vždy. Je-li společné řízení navazujícím řízením podle § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, postupuje se též podle § 9d a násl. tohoto zákona.

Ve společném řízení stavební úřad posuzuje soulad stavebního záměru z hlediska napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, činností v ochranných či bezpečnostních pásmech, soulad s příslušnými právními předpisy (SZ a předpisy související vč. závazných stanovisek, popř. rozhodnutí dotčených orgánů). Dále stavební úřad prověří dokumentaci zejména z pohledu úplnosti, dodržení obecných požadavků na výstavbu, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného potřebného vybavení vč. účinků budoucího užívání.

V průběhu společného řízení pracovník inženýrské činnosti spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace, poskytuje potřebnou součinnost a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání společného povolení.

Pokud je řízení úspěšné, vydá stavební úřad společné povolení podle § 94p SZ, které obsahuje vedle obecných náležitostí rozhodnutí též náležitostí podle § 94p SZ a § 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů:

• stanovení druhu a účelu stavby;
• údaje o katastrálním území a parcelních číslech a druhu pozemků podle katastru nemovitostí, na nichž se stavba umisťuje a povoluje;
• popis prostorového řešení stavby, zejména její půdorysnou velikost, výšku a tvar a základní údaje o její kapacitě;
• umístění stavby na pozemku, zejména minimální vzdálenosti od hranic pozemku a sousedních staveb;
• vymezení území dotčeného vlivy stavby.

podle potřeby dále obsahuje:

• stanovení podmínek pro provedení stavby, zejména z hlediska komplexnosti a plynulosti výstavby a ochrany životního prostředí, podmínky uvedené v závazné části závazného stanoviska dotčeného orgánu, popřípadě vyplývající z výsledku řešení rozporů;
• stanovení podmínek pro užívání stavby;
• stanovení podmínek napojení stavby na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu;
• stanovení podmínek pro dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě technických norem;
• stanovení fází výstavby za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby;
• uložení zpracování dokumentace pro provádění stavby;
• stanovení doby platnosti, má-li být delší, než stanoví stavební zákon;
• stanovení lhůty pro odstranění dočasných staveb;
• stanovení provedení zkušebního provozu, popřípadě podmínek pro jeho provedení.

Společným povolením stavební úřad schvaluje stavební záměr, vymezí pozemky pro jeho realizaci a stanoví podmínky pro umístění a provedení stavby, případně stanoví podmínky pro dělení nebo scelování pozemků, a pokud je to třeba také pro její užívání. V případě souboru staveb se stanoví společné, případně specifické podmínky pro umístění a povolení stavby hlavní a vedlejších staveb v souboru staveb. Podle potřeby stanoví, které fáze výstavby mu stavebník oznámí za účelem provedení kontrolních prohlídek stavby. Může též uložit zpracování dokumentace pro provádění stavby. U staveb dočasných stanoví lhůtu pro odstranění stavby. U technologických staveb může uložit provedení zkušebního provozu po předchozí dohodě se stavebníkem (pracovníkem IČ) o jeho délce trvání. Po nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle stejnopis jeho písemného vyhotovení opatřený doložkou právní moci a vyhotovení ověřené dokumentace pro vydání společného povolení štítek obsahující identifikační údaje o povoleném stavebním záměru pracovníkovi IČ (resp. stavebníkovi).

Získání pravomocného společného povolení umožňuje při vyřešení majetkoprávních záležitostí zahájení inženýrské činnosti pro provádění stavby a umožňuje zahájit stavbu, pokud tak bylo učiněno v době jeho platnosti. Platnost společného povolení je ze zákona 2 roky s tím, že stavební úřad může stanovit platnost delší, max. však 5 let. O tuto delší platnost musí být pracovníkem IČ požádáno. Dobu platnosti může stavební úřad na základě včasné odůvodněné žádosti prodloužit (žádost musí být podána v době platnosti územního rozhodnutí). K této žádosti pracovník IČ zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury. V případě technologických staveb vyžadující integrované povolení je nezbytnou podmínkou mimo výše uvedené, též získání pravomocného integrovaného povolení.

Ve společném územním a stavebním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí je obdobný proces jako v územním řízení s posouzením vlivů na životní prostředí. Stavební úřad do 5 dnů od podání žádosti zašle žádost a dokumentaci vlivů záměru na životní prostředí příslušnému úřadu, který v deseti denní lhůtě dokumentaci sdělí výsledky svého přezkoumání stavebnímu úřadu. Stavební úřad (je-li žádost s přílohami vč. dokumentace pro vydání společného povolení a dokumentace k posouzení vlivů na životní prostředí v pořádku) oznámí zahájení řízení a stanoví minimálně třiceti denní lhůtu, ve které mohou účastníci řízení a veřejnost uplatňovat připomínky ke stavebnímu záměru z hlediska vlivů na životní prostředí. Ve stejné lhůtě uplatňují stanoviska dotčené orgány. Stavební úřad může též nařídit veřejné ústní jednání (lze je spojit s ohledáním na místě). Veřejné ústní jednání se koná za účasti příslušného úřadu. Po ukončení této fáze, která je věnována vlivům záměru na životní prostředí, stavební úřad do 5 dnů (od uplynutí stanovené lhůty nebo veřejného ústního jednání) předá příslušnému úřadu výsledky dosavadního projednání a řízení přeruší. Příslušný úřad do 5 dnů předá tyto výsledky zpracovateli oponentního posudku k dokumentaci vlivů na životní prostředí. V případě mezistátního posuzování příslušný úřad provádí mezistátní konzultace, jejichž výsledky následně předá zpracovateli posudku, na jehož zpracování je lhůta max. 60 dnů s tím, že zvlášť složitých případech je možno její prodloužení o max. 20 dnů. Do 30 dnů od předání posudku příslušný orgán vydá závazné stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí, které mimo jiné zasílá stavebnímu úřadu. Stavební úřad do 5 dnů po obdržení tohoto stanoviska zveřejní informaci o tom, že bylo vydáno a oznámí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů od doručení oznámení. V této lhůtě mohou ke stavebnímu záměru na základě všech podkladů pro vydání územního rozhodnutí včetně závazného stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí účastníci řízení uplatnit námitky, veřejnost připomínky a dotčené orgány dodatečná závazná stanoviska. Pro uplatňování závazných stanovisek a námitek platí § 94w SZ.

Stavební úřad posuzuje stavební záměr podle hledisek uvedených v § 94x SZ, tj. soulad stavebního záměru z hlediska napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, činností v ochranných či bezpečnostních pásem, soulad s příslušnými právními předpisy (SZ a předpisy související vč. závazných stanovisek, popř. rozhodnutí dotčených orgánů). Dále stavební úřad prověří dokumentaci zejména z pohledu úplnosti, dodržení obecných požadavků na výstavbu, zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popřípadě jiného potřebného vybavení vč. účinků budoucího užívání.

V průběhu společného řízení s posouzení vlivů na životní prostředí pracovník IČ spolupracuje se stavebním úřadem a zpracovatelem dokumentace pro vydání společného povolení, příslušným úřadem, zpracovatelem dokumentace vlivů na životní prostředí, zpracovatelem posudku, poskytuje nutná vysvětlení a snaží se usměrňovat řešení námitek směrem k získání společného povolení.

V případě úspěšného řízení stavební úřad vydá společné povolení, jehož obsah je stanoven v § 94y odst. 2 SZ (shodně s § 94p SZ) a § 13a vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů (blíže rozvedeno výše – společné územní a stavební řízení této kapitoly). Po nabytí právní moci společného povolení stavební úřad zašle stejnopis jeho písemného vyhotovení opatřený doložkou právní moci a vyhotovení ověřené dokumentace pro vydání společného povolení štítek obsahující identifikační údaje o povoleném stavebním záměru pracovníkovi IČ (resp. stavebníkovi).

Pravomocné společné povolení umožňuje zahájení realizace stavby při splnění dalších podmínek výše uvedených (viz společné územní a stavební řízení této kapitoly).

AA5 – Stavební povolení

Další postup přípravy spočívá v získání stavebního povolení. Pracovník inženýrské činnosti nejprve zajistí zpracování potřebné projektové dokumentace pro stavební povolení (DSP).

Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DSP povinen postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DSP podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Zpracovatel musí být vždy autorizovaná osoba. Doporučuje se uzavřít smluvní vztah i na pokračování zakázky, tj. v případě potřeby zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby a provádění autorského dozoru. Tento požadavek nutno vznést již v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Smlouva o dílo obsahuje především pevnou smluvní cenu, termín plnění a odkaz na upravený rozsah dokumentace podle platné vyhlášky.

U staveb architektonicky významných, u nichž počátek zpracování byl na základě architektonické soutěže (soutěže o návrh), je nutno postupovat s přihlédnutím k zvláštním úpravám, vyplývajícím z této skutečnosti (viz zejména příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a rovněž viz soutěžní řád ČKAIT).

DSP – Projektová dokumentace pro stavební povolení se zpracovává v rozsahu a obsahu předepsaném vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (příloha č. 12); u dopravních staveb v rozsahu a obsahu stanoveném přílohami č. 1, č. 3 nebo č. 5 vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.).

Činnost autorizované osoby při zpracování projektová dokumentace pro stavební povolení podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, je základním postupem v oblasti projektové přípravy staveb. Na základě zpracování projektové dokumentace pro stavební povolení přejímá autorizovaná osoba konkrétní odpovědnost za stavbu, neboť z hlediska platných předpisů je odpovědným a projektantem, evidovaným na stavebním úřadu.

Pracovník inženýrské činnosti předá zpracovateli (projektové firmě, hlavnímu projektantovi) veškeré podklady vyplývající z dřívějšího zpracování a projektové přípravy, zejména podmínky územního rozhodnutí, včetně příslušné dokumentace, stanovisek a vyjádření. V průběhu zpracování se účastní projednání řešení s projektantem a se stavebníkem. Účastní se jako zástupce stavebníka jednání s dotčenými orgány a vlastníky dopravní a technické infrastruktury, pokud postup zpracování přináší nové skutečnosti oproti stanoviskům zapracovaným do územního rozhodnutí. Projektovou dokumentaci pro stavební povolení převezme ve smluvním termínu. Provede kontrolu její úplnosti ve vztahu k požadavkům stavebního zákona a prováděcí vyhlášky, včetně úplnosti a splnění úkolu projektanta – autorizované osoby. Přílohou projektové dokumentace je dokladová část, která obsahuje soubor rozhodnutí a stanovisek dotčených orgánů, neboť podle § 159 SZ je projektant povinen působit v součinnosti s příslušnými orgány územního plánování a dotčenými orgány; lze tedy předpokládat, že stanoviska budou kladná a zpracovaná dokumentace bude v souladu s nimi obdobně u stanovisek vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury).

Bylo-li vydáno územní rozhodnutí nebo společné povolení na stavbu, u níž nebylo v době jeho vydání zajištěno potřebné vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, zejména v případě, že bylo toto právo možno získat formou vyvlastnění, pracovník inženýrské činnosti ve fázi po vydání územního rozhodnutí může ve smluvně sjednaném rozsahu poskytnout spolupráci stavebníkovi při získání příslušných vlastnických práv. Přitom postupuje v intencích § 170 SZ, upravujícího účely vyvlastnění popř. dalších zákonů (např. zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů /energetický zákon/, ve znění pozdějších předpisů), a procesně (v rozsahu smluvně vymezeného zmocnění) podle samostatného zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění), ve znění pozdějších předpisů. Vlastnické nebo jiné právo umožňující provést stavbu (tj. v daném případě příslušné pravomocné rozhodnutí o vyvlastnění) musí být zajištěno před zahájením stavby na příslušném pozemku. Pro odejmutí nebo omezení práv k pozemkům nebo stavbám potřebným k uskutečnění dopravní, vodní a energetické infrastruktury platí kromě zákona č. 184/2006 Sb., o vyvlastnění, ve znění pozdějších předpisů, též speciální úprava uvedená v zákoně č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací (liniový zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Bude-li stavební řízení řízením navazujícím ve smyslu § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, pracovník inženýrské činnosti ve spolupráci projektantem zajistí úplný popis změn, ke kterým došlo oproti záměru, k němuž bylo vydáno stanovisko EIA. Popis změn společně s projektovou dokumentací pro stavební povolení předloží nejdříve 90 dnů před podáním žádosti o vydání stavebního povolení nejpozději však v den podání žádosti orgánu, který vydal stanovisko EIA. Tento orgán vydá závazné stanovisko k ověření změn záměru na základě oznámení stavebního úřadu o zahájení stavebního řízení. Dojde-li ke změnám, které by mohly mít významný negativní vliv na životní prostředí (zejména zvýšení kapacity a rozsahu, změny technologie, změny řízení provozu, změny ve způsobu užívání), bude vydáno negativní závazné stanovisko. Tyto změny vyžadují zjišťovací řízení podle § 9a odst. 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník inženýrské činnosti v souladu s § 110 SZ a přílohou č. 9 k vyhlášce č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, zpracuje žádost o stavební povolení. V žádosti uvede:

• identifikační údaje stavebního záměru (název, místo, účel stavby);
• identifikační údaje stavebníka vč. oprávnění za něj jednat, doložené plnou mocí;
• údaje o stavebním záměru a jeho popis;
• dobu trvání u dočasného stavebního záměru;
• údaje o místu stavebního záměru (obec, katastr. území, parc. číslo, druh pozemku, výměra);
• zhotovitele stavebního záměru – název a sídlo stavebního podnikatele (pokud je znám) – v případě veřejných zakázek asi obvykle znám nebude, neboť musí nejprve proběhnout zadávací řízení;
• předpokládaný termín zahájení a dokončení stavebního záměru;
• u staveb financovaných z veřejného rozpočtu – jméno a příjmení fyzické osoby vykonávající technický dozor stavebníka s oprávněním podle zvláštního právního předpisu;
• předpokládaný termín zahájení a dokončení;
• orientační náklady na provedení stavebního záměru;
• užití sousedního pozemku nebo stavby;
• posouzení vlivu stavby (její změny) na životní prostředí, pokud je vyžadováno podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 100/2001 Sb., zákon č. 114/1992 Sb.);
• přílohy k žádosti část B přílohy č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů:
  • souhlas vlastníka pozemku nebo stavby, pokud není žadatel vlastníkem pozemku nebo stavby a není-li oprávněn ze služebnosti nebo z práva stavby požadovaný stavební záměr nebo opatření uskutečnit. Souhlas s navrhovaným stavebním záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu dokumentace. Souhlas se nedokládá, je-li pro získání potřebných práv k pozemku nebo stavbě pro požadovaný stavební záměr nebo opatření stanoven účel vyvlastnění zákonem;
  • seznam a adresy osob, které mají vlastnická práva nebo práva odpovídající věcnému břemenu k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, a tato práva mohou být prováděním stavby přímo dotčena (v případě více než 30 osob se identifikují se pouze označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí);
  • projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) – viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, jejíž přílohou je dokladová část obsahující závazná stanoviska dotčených orgánů (vč. stanoviska EIA, pokud záměr podléhá posouzení vlivů na životní prostředí), popř. jejich rozhodnutí nebo jiné doklady podle zvláštních právních předpisů a dále stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem; u dopravních staveb viz vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.;
  • návrh plánu kontrolních prohlídek stavby, příp. plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby;
  • územní rozhodnutí nebo veřejnoprávní smlouva územní rozhodnutí nahrazující nebo územní souhlas, vč. celkové situace v měřítku katastrální mapy ověřené stavebním úřadem, pokud jsou pro daný případ stavebním zákonem vyžadovány a vydal je jiný správní orgán;
  • pokud stavba nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí podle okolností
    • stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kterým tento orgán vyloučil významný vliv na předmět ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí ochrany, pokud je tímto zákonem vyžadováno;
    • v případě podlimitních záměrů sdělení příslušného úřadu, že nepodléhá zjišťovacímu řízení podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
    • závěr zjišťovacího řízení, pokud je vyžadován podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Poznámka:
Návrh plánu kontrolních prohlídek (§ 133 SZ) vychází z reálné možnosti zkontrolovat příslušné části stavby, za podmínky efektivně příslušná jednání svolat. Minimálně by měl obsahovat 2 prohlídky, z nich jedna je závěrečná. K rozsahu zjišťování při kontrolní prohlídce rozestavění stavby – viz blíže § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník inženýrské činnosti podá žádost s připojenými doklady a plnou mocí místně a věcně příslušnému stavebnímu úřadu. Ten přezkoumá podanou žádost a doklady z hlediska, zda stavbu lze podle nich provést. Přitom ověří zejména:

• zda projektová dokumentace je zpracována v souladu s územním rozhodnutím, územním souhlasem, veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující, popř. s regulačním plánem v rozsahu, ve kterém nahrazuje územní rozhodnutí, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby ověří její soulad s územně plánovací dokumentací;
• zda je úplná, přehledná a jsou v ní řešeny obecné požadavky na výstavbu;
• zda je zajištěn příjezd ke stavbě, včasné vybudování technického, popř. jiného potřebného vybavení k řádnému užívání stavby;
• zda předložené podklady vyhovují požadavkům uplatněným dotčenými orgány;
• účinky budoucího užívání stavby.

Může vyzvat pracovníka inženýrské činnosti (stavebníka) k odstranění zjištěných nedostatků. Pracovník inženýrské činnosti zajistí neprodleně ve spolupráci s projektantem a stavebníkem potřebné úpravy a doplnění. Doložení projektové dokumentace, která není zpracována projektantem s příslušnou autorizaci anebo pokud není doložena stavebnímu úřadu vůbec, znamená bez dalšího zastavení řízení.

Stavební úřad oznámí účastníkům řízení a dotčeným orgánům zahájení stavebního řízení nejméně 10 dnů před ústním jednáním, které spojí s ohledáním na místě. Současně upozorní dotčené orgány a účastníky řízení, že stanoviska a námitky mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání. Od ústního jednání může stavební úřad upustit, potom pro podání námitek účastníků řízení a stanovisek dotčených orgánů stanoví minimálně deseti denní lhůtu. Uplatňování námitek účastníků řízení a jejich posuzování stavebním úřadem je upraveno v § 114 SZ. V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených stavebníkem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení stavebního řízení, ve zvlášť složitých případech nejdéle do 90 dnů.

Je-li stavební řízení navazujícím řízením ve smyslu § 3 písm. g) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů, stavební úřad též postupuje podle § 9d a násl. tohoto zákona.

Ve stavebním povolení stanoví stavební úřad podmínky pro provedení stavby, které jsou závazné pro další činnost stavebníka. Stanoví, které fáze výstavby mu budou oznámeny za účelem kontrolních prohlídek. Pokud stavba obsahuje technologické zařízení vyžadující provedení zkušebního provozu, může uložit jeho provedení a stanoví dobu jeho trvání (po projednání s pracovníkem inženýrské činnosti).

Po nabytí právní moci stavebního povolení zašle pracovníku inženýrské činnosti (stavebníkovi) jedno vyhotovení ověřené projektové dokumentace spolu se štítkem obsahujícím identifikační údaje stavby (může být převzato pracovníkem inženýrské činnosti).

Získání stavebního povolení (pokud je stavebním zákonem vyžadováno nebo není-li využito oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ či jiného institutu podle SZ) je základním předpokladem k zahájení inženýrské činnosti pro provádění stavby, umožňuje zahájit stavbu, pokud tak bylo učiněno v době jeho platnosti, tj. 2 roky od nabytí právní moci (s možností prodloužení platnosti na odůvodněnou žádost stavebníka, resp. pracovníka inženýrské činnosti podanou před uplynutím této lhůty). K žádosti pracovník investiční činnosti zajistí potřebná stanoviska dotčených orgánů a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Působnost stavebních úřadů

Ministerstvo pro místní rozvoj je ústředním správním úřadem ve věcech územního plánování a stavebního řádu.

V oblasti stavebního řádu mj. koordinuje vzájemnou součinnost obecných, speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů při výkonu státní správy podle stavebního zákona. Další jeho činnosti a základní pravomoci jsou uvedeny v § 12 SZ.

Obecnými stavebními úřady (§ 13 SZ) jsou:

• Ministerstvo pro místní rozvoj, jakožto ústřední správní úřad ve věcech stavebního řádu;
• krajský úřad;
• obecní úřad obce s rozšířenou působností;
• pověřený obecní úřad;
• městský a obecní úřad, který tuto působnost vykonával ke dni 31. prosince 2012.

Speciálními stavebními úřady (§ 15 SZ) jsou orgány vykonávající státní správu podle zvláštních právních předpisů na úsecích:

• staveb leteckých;
• staveb drah;
• staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupových účelových komunikací;
• vodních děl.

Speciální stavební úřady vykonávají působnost stavebního úřadu (s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování). Postupují podle SZ, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Povolení pro stavby mohou vydat jen se souhlasem obecného stavebního úřadu příslušného k vydání územního rozhodnutí, který ověřuje dodržení jeho podmínek. Souhlas není správním rozhodnutím. Jestliže se nevydává územní rozhodnutí ani územní souhlas, postačí vyjádření obecného stavebního úřadu o souladu navrhované stavby se záměry územního plánování.

Působnost vojenských a jiných stavebních úřadů stanovuje § 16 SZ. Vykonávají ji:

• újezdní úřady – na území vojenských újezdů;
• pro konkrétně určené stavby (s výjimkou pravomoci ve věcech územního rozhodování) Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo spravedlnosti a dále Ministerstvo průmyslu a obchodu (u staveb k účelům těžby, zpracování, transportu a ukládání radioaktivních surovin na území vyhrazeném pro tyto účely, u staveb souvisejících s úložišti radioaktivních odpadů obsahujících přírodní radionuklidy a dále u staveb náležejících k provozním celkům, jejichž součástí je jaderné zařízení a u staveb zařízení pro přenos elektřiny, zařízení pro přepravu plynu, zařízení pro uskladňování plynu nebo výrobny elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkonu 100 MW a více);
• obvodní báňské úřady (v dobývacích prostorech u staveb uvedených v § 16 odst. 3 SZ).

AA6 – Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Pokud je stanovena v územním rozhodnutí (§ 92 SZ) povinnost zpracovat projektovou dokumentaci pro provádění stavby, zajistí pracovník inženýrské činnosti její zpracování u autorizované osoby).

Podle § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., musí být součástí zadávací dokumentace stavby resp. technických podmínek dokumentace, která rozsahem odpovídá projektové dokumentaci pro provádění stavby, a to pro všechny nadlimitní a podlimitní veřejné stavební zakázky (tedy i pro stavby, pro které projektová dokumentace pro provádění stavby není podle stavebního zákona povinná). V uvedeném případě musí tato dokumentace určovat stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a musí umožňovat vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Podkladem je dokumentace pro stavební řízení, včetně závěrů a podmínek stavebního povolení. Pro případné používání přímých či nepřímých odkazů na označení výrobců, výrobků apod. platí omezení uvedené v § 89 odst. 5 a 6 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Protože jde o investici z veřejných prostředků, je při výběru zpracovatele DPS povinnost postupovat podle pravidel zadávání veřejných zakázek, tj. podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah na zpracování DPS podle A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě. Tento postup přichází v úvahu v případě, nebude-li zpracování DPS smluvně zajištěno již v rámci inženýrské činnosti podle AA5.

Povinnosti z hlediska obsahu zadávací dokumentace, resp. technických podmínek a postup při zadávání zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby uvedené v předchozích odstavcích, nebudou aplikovány v případě, bude-li součástí veřejné zakázky na stavební práce a předmětem sjednaného rozsahu díla rovněž příslušná část projektové dokumentace (odpovídající např. dokumentaci pro provádění stavby nebo ve výjimečných případech, zejména u stavby na klíč, též dokumentace pro stavební povolení). V tomto případě bude součástí zadávací dokumentace příslušný předchozí stupeň projektové dokumentace, resp. požadavky zadavatele na výkon nebo funkci podle § 89 odst. 1 písm. a) nebo § 92 odst. 2 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

DPS Projektová dokumentace pro provádění stavby (MP 1 kap. 2.2.3 b) se zpracovává v rozsahu podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, resp. u dopravních staveb podle příloh č. 2, č. 4 nebo č. 6 vyhlášky č. 146/2008 Sb., ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb.

Dokumentace pro provádění stavby musí být ale zpracována vždy u stavebních záměrů podle § 103 odst. 1 písm. e) bodů 4 až 8 SZ (nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, distribuční soustav v elektroenergetice, distribuční soustava v plynárenství, rozvodné tepelné zařízení a vedení sítí veřejného osvětlení), i když nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Pracovník inženýrské činnosti převezme zpracovanou projektovou dokumentaci ve smluvním termínu, překontroluje její soulad se smluvními podmínkami (včetně respektování podmínek příslušných stavebně-správních rozhodnutí, tj. stavebního povolení apod.) a využije ji v další přípravě a provádění stavby. Projektová dokumentace pro provádění stavby poslouží jak pro organizaci zadávacího řízení na zhotovitele stavby, tak pro vlastní provádění stavby, případně jako jeden z podkladů pro kontrolní prohlídky ze strany stavebního úřadu.

Splnění činností příkazníka v přípravě stavby.

Pokud nebylo dohodnuto jinak, jsou činnosti (povinnosti) příkazníka zabezpečujícího investiční činnost v přípravě stavby splněny:

a) předáním originálu pravomocného stavebního povolení nebo společného povolení s podmínkami umožňujícími zahájení stavby popř. pravomocného územního rozhodnutí (u staveb, pro které není vyžadováno stavební povolení ani ohlášení) nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 SZ či vydáním písemného souhlasu stavebního úřadu s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 106 odst. 1 SZ;

b) předáním šesti vyhotovení dokumentace pro stavební povolení, resp. pro ohlášení stavby (z toho jedno zůstává stavebnímu úřadu a druhé ověřené se vrací) a tří vyhotovení další dokumentace a dokumentů, v souladu se smlouvou, příkazci;

c) předáním zprávy o jiných výkonech příkazníka v souladu se smlouvou a podáním informací (výkladu) k předaným rozhodnutím, stanoviskům, dokumentům a dokumentaci na vyžádání příkazce, pokud jsou vyžádány, do třiceti dnů od předání;

d) předáním projektové dokumentace pro provádění stavby ve sjednaném počtu vyhotovení.

2.2.2 Postupy inženýrské činnosti při provádění stavby

Inženýrská činnost při provádění stavby počíná výběrem zhotovitele stavby nebo zhotovitelů částí stavby. Příkazník na základě příslušné části dokumentace zajistí všechny potřebné dokumenty pro zadání veřejné zakázky na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby (podklady, návrh zadávacích podmínek a zadávací dokumentace), zorganizuje a provede zadávací řízení, včetně návrhu vyhodnocení nabídek, zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby. Pokračuje výkonem technického dozoru stavebníka ve vztahu k zhotoviteli stavby, dále dohledem nad prováděním výkonu autorského dozoru příslušným projektantem. V průběhu vlastního provádění stavby zajišťuje na základě plné moci pro stavebníka:

• zastoupení stavebníka (příkazce) ve styku se stavebním úřadem při kontrolních prohlídkách, popř. s jinými dozory a dohledy dotčených orgánů (včetně spolupráce s autorským dozorem, autorizovaným inspektorem a koordinátorem BOZP, byli-li na stavbě ustaveni);
• zabezpečení (popř. smluvní zajištění dodavatelským způsobem) a sledování výkonu funkce odpovědného geodeta (oprávněného zeměměřičského inženýra), včetně vypracování oddělovacího geometrického plánu stavby a geometrického plánu dokončené stavby, resp. dokumentace geodetické části skutečného provedení stavby, přikládaných k návrhu na vydání kolaudačního souhlasu (viz blíže § 121 odst. 1 SZ);
• dohled nad vytyčením stavby, kontrolu vytyčení v souladu s příslušnou částí dokumentace stavby;
• vedení kontrolních jednání, např. kontrolních dnů, v průběhu výstavby;
• kontrolu soustřeďování dokumentace k jednotlivým výrobkům a pracím na staveništi, jednak v souladu s příslušnými předpisy, ale také v souladu se závazky v příslušných smlouvách, zabezpečování kontrol, inspekcí a zkoušek, v souladu s příslušným plánem a smluvními závazky;
• účast na individuálních vyzkoušeních všech zařízení či konstrukcí v závěru příslušných montážních prací a jejich vyhodnocení;
• u technologických staveb účast na přípravě ke komplexnímu vyzkoušení a jeho průběhu a při případném zkušebním provozu vč. jejich vyhodnocení;
• řešení běžných problémů a rozporů všeho druhu mezi jednotlivými účastníky výstavby;
• soustřeďování a uplatňování inovačních námětů v průběhu výstavby, které mohou zajistit vyšší celkovou efektivnost při dosahování cílů projektu; vedení dohodnutých obchodních, ekonomických nebo jiných agend;
• zabezpečení příslušných změnových řízení v průběhu provádění stavby (u staveb financovaných z veřejných zdrojů musí být respektována příslušná ustanovení zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, zejména § 222;
• zpracování podkladů pro uplatňování práv ze smluvních vztahů příkazce vůči zhotoviteli stavby nebo jejích částí, včetně návrhů dodatků ke smlouvě, pro jednání v rozhodčím řízení nebo před soudem, v rozsahu vykonávaných činností.

AA7 – Výběr zhotovitele a činnosti předcházející zahájení stavby

Inženýrská činnost k zabezpečení zadávacího řízení na zhotovitele stavby nebo zhotovitele částí stavby se u veřejných zakázek provádí podle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Příkazník – pracovník inženýrské činnosti na základě příslušné projektové dokumentace zajistí všechny potřebné dokumenty pro zadávací řízení na zhotovitele stavby či na několik zhotovitelů částí stavby (podklady, návrh zadávacích podmínek a zadávací dokumentaci včetně technických a obchodních podmínek, jejichž součástí může být návrh smlouvy o dílo apod.) a (pokud je to předmětem výkonu jeho činnosti obvykle podle příkazní smlouvy) zorganizuje a provede zadávací řízení včetně návrhu na rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky (na základě posouzení a hodnocení nabídek), zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby) a poskytne příkazci odbornou pomoc při jejím (jejich) uzavírání, nebo (pokud je k tomu zmocněn plnou mocí příkazce) jménem a na účet příkazce s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře. V podrobnostech lze jednotlivé kroky vymezit takto:

a) Příprava a zpracování zadávacích podmínek a zadávací dokumentace veřejné zakázky na stavební práce (ZD)

Zadávacími podmínkami se [podle § 28 odst. 1 písm. a ZZVZ] rozumí veškeré zadavatelem stanovené

• podmínky průběhu zadávacího řízení;
• podmínky účasti v zadávacím řízení;
• pravidla pro snížení počtu účastníků zadávacího řízení nebo snížení počtu předběžných nabídek nebo řešení;
• pravidla pro hodnocení nabídek;
• další podmínky pro uzavření smlouvy na veřejnou zakázku podle § 104 ZZVZ.

Zadávací dokumentací jsou v souladu s § 28 odst. 1 písm. b) ZZVZ veškeré písemné dokumenty obsahující zadávací podmínky, sdělované nebo zpřístupňované účastníkům zadávacího řízení při zahájení zadávacího řízení, včetně formulářů podle § 212 ZZVZ a výzev uvedených v příloze č. 6 k ZZVZ.

Podmínky účasti v zadávacím řízení (§ 37 odst. 1 ZZVZ) může zadavatel stanovit jako

• podmínky kvalifikace;
• technické podmínky vymezující předmět veřejné zakázky včetně podmínek nakládání s právy k průmyslovému nebo duševnímu vlastnictví vzniklými v souvislosti s plněním smlouvy na veřejnou zakázku;
• obchodní nebo jiné smluvní podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky, nebo;
• zvláštní podmínky plnění veřejné zakázky, a to zejména v oblasti vlivu předmětu veřejné zakázky na životní prostředí, sociálních důsledků vyplývajících z předmětu veřejné zakázky, hospodářské oblasti nebo inovací.

Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce zadávané v nadlimitním režimu jsou stanoveny v podrobnostech nezbytných pro účast dodavatele v zadávacím řízení, pokud zadávací dokumentace těchto zakázek obsahuje:

a) dokumentaci podle § 92 odst. 1 písm. a) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu stanoveném v § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. („dokumentace pro zadání stavebních prací“). Jde o dokumentaci, která rozsahem odpovídá:

• projektové dokumentaci pro provádění stavby podle přílohy č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• projektové dokumentaci pro provádění staveb podle příloh č. 2, č. 4 nebo č. 6 k vyhlášce č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., nebo
• dokumentaci bouracích prací podle přílohy č. 15 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Tato dokumentace určuje stavbu v technických, ekonomických a architektonických podrobnostech, které jednoznačně vymezují předmět veřejné zakázky, jeho hmotové, materiálové, stavebně-technické, technologické, dispoziční a provozní vlastnosti, vzhled a jakost, a umožňuje vyhotovit soupis stavebních prací, dodávek a služeb včetně výkazu výměr.

b) soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr podle § 92 odst. 1 písm. b) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v rozsahu stanoveném v § 3 a násl. vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb. Stanoví v přímé návaznosti na dokumentaci pro zadání stavebních prací podrobný popis všech předpokládaných stavebních prací, dodávek nebo služeb, které jsou předmětem veřejné zakázky na stavební práce. Je zpracován v členění podle dokumentace pro zadání stavebních prací a člení se na stavební objekty, inženýrské objekty, provozní soubory nebo ostatní a vedlejší náklady.

Tyto dokumenty jsou rozhodující pro specifikaci předmětu veřejné zakázky na stavební práce. Mohou být částečně nebo zcela nahrazeny jinými požadavky na výkon nebo funkci.

Pracovník inženýrské činnosti zabezpečí ve smluvně sjednaném rozsahu spolupráci se zadavatelem při zpracování zadávací dokumentace. Přitom zajistí (obvykle smluvně u projektanta):

• vypracování dokumentace stavby pro zadávací řízení podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb., tj. obvykle projektové dokumentace pro provádění stavby (nebyla-li již dříve zpracována);
• vypracování soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr (i v elektronické podobě) v souladu s vyhláškou č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.;
• zpracování podmínek pro možnost podání variantních nabídek (budou-li připuštěny) – viz § 102 zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
• návrh dalších technických požadavků na zhotovení stavby, resp. pro výběr zhotovitele stavby, které budou zahrnuty do zadávací dokumentace.

Dále může (po dohodě se zadavatelem) zajistit externě též:

• kontrolu dokumentace pro provádění stavby zpracovanou podle kap. AA6 a její způsobilost pro účely zadávacího řízení;
• přípravu některých dalších speciálních částí zadávací dokumentace (např. specifických obchodních podmínek).

Výše uvedené výkony (nebo jejich příslušnou část) může však podle své profesní způsobilosti zpracovat pracovník inženýrské činnosti také sám (nejedná se o vybrané činnosti ve výstavbě, které musí být provedeny autorizovanou osobou). Bude-li to zadavatel požadovat, zabezpečí pro něj kompletní zpracování návrhu zadávací dokumentace, resp. celých zadávacích podmínek.

U části zadávací dokumentace, kterou bude pracovník inženýrské činnosti zajišťovat na základě smlouvy externě, bude při výběru jejího zpracovatele postupovat podle pravidel daných zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Bude-li se jednat o veřejnou zakázku malého rozsahu (u stavebních prací do 6 mil. Kč bez DPH včetně), bude při jejím zadávání postupovat pouze podle základních zásad zadávání, stanovených v § 6 ZZVZ, resp. interních postupů příkazce. S vybraným uchazečem uzavře smluvní vztah. Tento postup přichází v úvahu v případě, nebudou-li tyto části zadávací dokumentace provedeny již v rámci inženýrské činnosti podle AA6. Externě zpracované část zadávací dokumentace pracovník inženýrské činnosti převezme, překontroluje a zajistí její začlenění do zadávací dokumentace stavby.

Kompletní návrh zadávací dokumentace po schválení zadavatelem slouží organizátorovi zadávacího řízení (jímž může v souladu s uzavřenou smlouvou být i pracovník inženýrské činnosti) pro jeho uskutečnění ve smyslu zákona o veřejných zakázkách.

b) Zadávací řízení veřejné zakázky

Je-li součástí smluvního ujednání o inženýrské činnosti i organizace zadávacího řízení na výběr zhotovitele (či více zhotovitelů) stavby, zajistí pracovník inženýrské činnosti příslušné úkony v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Pokud toto není jeho činností, předá veškeré potřebné podklady organizátorovi zadávacího řízení a následně převezme jeho výsledky jako podklady pro další činnost.

Veřejné zakázky na stavební práce (zhotovení stavby) mohou být z hlediska rozsahu zadány různými způsoby, které se liší zejména:

• způsobem zajištění a odpovědností za projektovou dokumentaci;
• rozsahem kontrolní činnosti zadavatele během výstavby;
• rozdělením obvyklých rizik mezi účastníky výstavby.

Podle toho rozlišujeme:

a) stavební práce (zhotovení stavby), jejichž projektovou dokumentaci zajišťuje zadavatel (a odpovídá za ni) – příprava zadávací dokumentace je v tomto případě popsána v části a) tohoto bodu MP;

b) stavební práce, jejichž součástí je také zhotovení kompletní projektové dokumentace stavby (zejména na základě požadavku zadavatele na výkon nebo funkci) – typ D/B;

c) stavební práce „na klíč“.

První případ je základním postupem, uvedeným v zákoně zadávání veřejných zakázek. Příslušná dokumentace (projektová dokumentace pro provádění stavby – § 2 vyhlášky č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.), technické podmínky a dokumentace pro stanovení ceny stavby (soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr – § 3 této vyhlášky) jsou součástí zadávací dokumentace a odpovídá za ně zadavatel. Dodavatel provádí stavbu na základě své nabídky s tím, že nabídkovou cenu je možno upravovat pouze podle ustanovení obchodních podmínek smlouvy o dílo. Kontrolní činnost zadavatele a autorského dozoru je zaměřena na přesné dodržení podrobné projektové dokumentace (včetně soupisu prací).

Případy ad b) a c) přicházejí v úvahu zejména, jedná-li se o technologické stavby, kdy technické řešení může podstatně ovlivňovat stavební dispozici stavby. Zákon o veřejných zakázkách zde umožňuje zadat takovou stavbu formou požadavků zadavatele na výkon nebo funkci. V tom případě v době zadání neexistuje projektová ani rozpočtová dokumentace stavby (obvykle je k dispozici pouze DUR a vydané územní rozhodnutí) a zadavatel pouze specifikuje objemové, výkonové, kapacitní nebo funkční požadavky konečného díla s tím, že podrobný návrh (projektová dokumentace) bude součástí dodávky dodavatele (projekty typu D/B). Nabídka dodavatele musí obsahovat předběžný technický návrh a cenu, které jsou podkladem pro výběr nejvhodnější nabídky. Projektovou dokumentaci zajišťuje dodavatel prostřednictvím svého projektanta (AO), odpovídá za ni a je povinen zajistit, aby konečné dílo stanovené požadavky splňovalo. V těchto případech je rozsah kontroly zadavatele (pracovníka IČ) nad průběhem prací specifikován ve smlouvě o dílo se zhotovitelem stavby a ve smlouvě s příkazníkem zajišťujícím inženýrskou činnost (důležitá je mj. i průběžná kontrola zpracované projektové dokumentace). Ve smlouvě je nutno sjednat, kdo zajistí příslušná rozhodnutí podle stavebního zákona potřebná k provedení stavby (např. stavební povolení): zda zadavatel jako své protiplnění (zde nastupuje příslušný výkon inženýrské činnosti), nebo vybraný zhotovitel stavby.

Zakázky typu „na klíč“ jsou obdobou předchozího typu D/B a obdobně se i zadávají. Jsou použitelné pro velké a komplexní zakázky s dodávkami technologických provozů a staveb. Typická pro ně je pevná cena i termín s tím, že v důsledku značného přesunu rizika na dodavatele bývá jejich cena ve výsledku o něco vyšší. Kontrola a ovlivňování dodavatele zadavatelem (a tedy i výkon inženýrské činnosti pro zadavatele) jsou omezené a v podstatě se soustředí do rozsáhlých testů při převzetí díla, které musí prokázat soulad s požadavky zadavatele.

Podle množství zapojení přímých smluvních partnerů investora (stavebníka) do procesu provádění stavby rozlišujeme:

a) komplexní stavební práce (zhotovení stavby) zajišťované jedním zhotovitelem díla;

b) stavební práce (části stavby a dodávek) zajišťované více zhotoviteli.

Druhý typ provádění stavby vyžaduje nejvyšší nasazení v rámci inženýrské činnosti, která nahrazuje funkci „vyššího dodavatele stavby“ a musí zajistit potřebnou koordinaci činností. Přináší i další problémy, – např. povinnost ustavit funkci koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

Inženýrská činnost ve fázi zadávání provádění stavby podle pokynů příkazce vede buď k přímému uzavření smluvního vztahu s určeným zhotovitelem, nebo k provedení určitého typu zadávacího řízení. Pracovník inženýrské činnosti zajistí podklady, případně zorganizuje a provede toto řízení, včetně návrhu vyhodnocení nabídek, zpracuje podklady k uzavření smlouvy o dílo s vybraným zhotovitelem stavby (popř. se zhotoviteli částí stavby) a poskytne příkazci odbornou pomoc při jejím (jejich) uzavírání, nebo (pokud je k tomu zmocněn plnou mocí příkazce) jménem a na účet příkazce s vybraným zhotovitelem stavby smlouvu (nebo s vybranými zhotoviteli částí stavby smlouvy) uzavře.

c) Smlouva o dílo

Pokud zadávací řízení příslušného druhu proběhlo podle zákona a zadávacích podmínek a nikdo z účastníků se neodvolal, může zplnomocněný pracovník inženýrské činnosti připravit čistopis smlouvy jménem stavebníka, nebo mu ji připravit k podpisu. Postup a podmínky při uzavření smlouvy (včetně součinnosti vybraného uchazeče) stanoví § 104 a § 124 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Pracovník inženýrské činnosti využije též metodické pomůcky A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

AA8 – Inženýrská činnost do doby zahájení stavby

Přestože je již uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby (mnohé činnosti probíhají souběžně při jejím projednávání a vzájemně se ovlivňují), je do zahájení výstavby nutno provést celou řadu dalších úkonů inženýrské činnosti:

a) Příprava zhotovitele stavby

Pracovník inženýrské činnosti poskytuje zhotoviteli stavby smluvně sjednanou spolupráci při přípravě stavby, zejména tím, že spolu s projektantem poskytuje potřebná vysvětlení pro zpracování:

DD dodavatelské dokumentace

Zhotovitel stavby zpracovává samostatnou dodavatelskou dokumentaci, případně dopracovává dokumentaci na své technologické a technické zvyklosti. Tuto část zpravidla zpracovává projektant zhotovitele stavby, může však být zadána projektantovi předchozího stupně dokumentace.

POV Projekt organizace výstavby

Zpracovává zhotovitel v rozsahu podrobně specifikovaném v MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

VD Výrobní dokumentace

Výrobní dokumentace slouží jako podklad pro výrobu prefabrikovaných dílců a dalších prvků stavby, jako např.:

• výrobní výkresy prefabrikovaných prvků, dílů a jejich styků;
• technologické postupy výroby;
• výkresy pro zpracování výztuže;
• optimalizační výpočty pro výrobní linky;
• statické a dynamické výpočty prvků;
• výkresy a specifikace prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace, svarů ve stycích prefabrikátů;
• výkresy a specifikace vzduchotechniky a dalších profesí.

b) Zajištění funkce koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor)

Podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je povinen zřídit funkci koordinátora (koordinátorů) zadavatel stavby (stavebník zastoupený pracovníkem inženýrské činnosti) za následujících předpokladů:

• stavba vyžaduje ohlášení nebo stavební povolení (podle § 105 nebo § 115 SZ);
• není prováděna svépomoci (podle § 160 odst. 3 a 4 SZ);
• celková předpokládaná doba trvání prací a činností je delší než 30 pracovních dnů a bude na nich současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu (tj. v případech, kdy zadavatel stavby je povinen doručit oznámení o zahájení prací příslušnému oblastnímu inspektorátu práce). V praxi to znamená, že toto kritérium plní téměř každá stavba financovaná z veřejných investic, na níž je uplatněna inženýrská činnost;
• působí-li na staveništi zaměstnanci více než jednoho zhotovitele.

Koordinátor ustavený podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je ve smluvním vztahu se stavebníkem (pracovník inženýrské činnosti jej vyhledá, projedná podmínky jeho působení a uzavře smlouvu o dílo, příp. smlouvu nepojmenovanou nebo některý z druhů pracovně právních vztahů). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby (stavbyvedoucí). Smlouva s koordinátorem má být uzavřena tak, aby koordinátor mohl působit již při přípravě stavby, tj. od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby (viz § 18 výše uvedeného zákona) a mohl spolupracovat se zadavatelem stavby před zadáním díla zhotoviteli stavby, s projektantem a se zhotovitelem stavby již na jeho výrobní přípravě a při realizaci stavby, tj. od převzetí stavby prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby.

Stavbyvedoucí (autorizovaná osoba) je povinen podle § 153 odst. 2 SZ s koordinátorem spolupracovat. Obecně je stavební podnikatel povinen ve spolupráci s ním zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních právních předpisů. Povinnosti koordinátora při přípravě a realizaci stavby jsou vymezeny v § 18 odst. zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů,povinnosti zhotovitele stavby vůči koordinátorovi v § 16 tohoto zákona, povinnosti tzv. jiných, fyzických osob (které se osobně podílí na zhotovení stavby a které nezaměstnávají zaměstnance) v § 17 tohoto zákona.

Činnost koordinátora je definována v nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., a to v § 7 během přípravy stavby, kdy poskytuje odborné konzultace, podněty a doporučení týkající se požadavků na zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, jako odborně způsobilá osoba, zpracovává plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, a v § 8 během realizace stavby, kde především koordinuje spolupráci zhotovitelů a vykonává další činnosti definované nařízením vlády, mj. se účastní kontrolních prohlídek stavby, aktualizuje tzv. Plán BOZP na staveništi, zpracovaný během přípravy stavby. Rozsah a obsah plánu specifikuje příloha č. 6 tohoto nařízení vlády.

c) Oznámení o zahájení stavby oblastnímu inspektorátu práce

Podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je zadavatel stavby (stavebník) povinen doručit oznámení o zahájení prací na staveništi oblastnímu inspektorátu práce (OIP) příslušnému podle místa staveniště nejpozději do 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli (v listinné nebo elektronické podobě).

Tato povinnost se týká případů, kdy při provádění staveb je celková předpokládaná doba trvání prací a činností delší než 30 pracovních dnů a bude na nich současně pracovat více než 20 fyzických osob po dobu delší než 1 pracovní den, nebo celkový plánovaný objem prací a činností během realizace díla přesáhne 500 pracovních dnů v přepočtu na jednu fyzickou osobu. Náležitosti oznámení jsou uvedeny v příloze č. 4 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb. Nesplnění této povinnosti může být sankcionováno. Je-li tak sjednáno v příkazní smlouvě mezi zadavatelem stavby (stavebníkem) jako příkazcem a firmou (pracovníkem) zajišťující výkon inženýrské činnosti jako příkazníkem, může tuto povinnost na základě plné moci jménem zadavatele stavby (stavebníka) splnit pracovník inženýrské činnosti.

d) Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací, a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené nařízením vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., příloha č. 5), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (plán BOZP), podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Plán zpracovává koordinátor.

Zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, stejně jako posouzení potřeby koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci musí specifikovat projektant v projektové dokumentaci zpracovávané pro ohlášení stavby, k uzavření veřejnoprávní smlouvy, s certifikátem autorizovaného inspektora nebo pro vydání stavebního povolení (viz další text).

Pokud je nutno ustavit na stavbě koordinátora BOZP, stavebník zajistí, aby na tomto plánu s jeho zpracovatelem projektant spolupracoval. Koordinátor BOZP je povinen podle § 7 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb., zajistit, aby plán obsahoval přiměřeně povaze a rozsahu stavby a dalším podmínkám údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce a aby byl podepsán a odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době jeho zpracování známi. Podle § 16 písm. b) zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, je zhotovitel stavby povinen předávat koordinátorovi informace a podklady potřebné pro zhotovení plánu BOZP.

Příloha č. 8 až 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že součástí projektové dokumentace, přikládané k žádosti o stavební povolení (DSP) v části B/B.8 – Zásady organizace výstavby jsou i zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (nikoli tedy přímo plán BOZP).

Je-li zpracovávána dokumentace pro provádění stavby podle přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (na základě požadavku SÚ z titulu § 92 SZ ke kontrolním prohlídkám stavby podle § 133 a § 134 SZ nebo na základě požadavku stavebníka), musí projektant specifikovat v projektové dokumentaci požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

U dopravních staveb podle vyhlášky č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018 Sb., je tato oblast upravena následovně:

Projektová dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ nebo pro vydání stavebního povolení:

• u staveb leteckých a staveb drah a staveb na dráze obsahují zásady organizace výstavby (ZOV) zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (viz příloha č. 1, část B.8, písm. k), resp. příloha č. 3, část B.8.1, písm. k) výše uvedené vyhlášky);
• u staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (příloha č. 5 výše uvedené vyhlášky) je součástí ZOV v části 8.8.1 písm. k) stanovení podmínek pro provádění stavby z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví a plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi s odkazem na zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

Projektová dokumentace pro provádění stavby:

• u staveb leteckých (příloha č. 2 výše uvedené vyhlášky) jsou součástí Souhrnné technické zprávy (část B b) požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• u staveb drah a staveb na dráze (příloha č. 4) a staveb dálnic, silnic, místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací (příloha č. 6 výše uvedené vyhlášky) se o plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi výslovně nehovoří.