Elektronická komunikační zařízení – TZS (MP 1.5.3)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT


Anotace:
Tato pomůcka navazuje na metodickou pomůcku MP 1.5 Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost a podrobněji ji rozpracovává, se zaměřením na činnost AO v oboru elektronických komunikací (EK). Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy, s nimiž přichází projektant do denního styku. Vychází z potřeb praxe a jde do obvyklé hloubky zpracování projektové dokumentace, nezbytné pro přípravu stavby s elektronickým komunikačním zařízením (EKZ) ve všech úrovních navrhování stavby, zejména však těch, které mohou být vypracovány jen AO TZSp – EKZ.

Upozornění k textu

OBSAH

  Úvod
1 Základní pojmy a použité zkratky
1.1 Definice a výklad pojmů v oblasti technologických zařízení staveb
2 Autorizované osoby (AO) v oboru TZS – Elektronická komunikační zařízení (EKZ)
2.1 Rámec činnosti AO TZSp při navrhování TZS – EKZ
2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)
2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.3 
2.2 Právní vymezení v procesu navrhování
2.3 Odpovědnosti a pravomoci, chráněná práva
2.3.1 Odpovědnosti a pravomoci
2.3.2 Chráněná práva
2.4 Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) v projektové činnosti
3 Postupy autorizovaných osob (AO)
3.1 Postupy v přípravě stavby
3.1.1 Příprava zakázky
3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby. Studie proveditelnosti
3.1.3 Dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí případně územního souhlasu
3.2 Postupy v projektové přípravě
3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby
3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby
3.2.3 Dokumentace pro provádění stavby elektronických komunikací
3.3 Postupy při provádění a provozování stavby
3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu
3.3.2 Dokumentace skutečného provedení stavby
4 Doprovodné postupy autorizovaných osob (AO)
4.1 Dílčí postupy AO TZSp – EKZ
4.1.1 Autorský dozor (AD)
4.1.2 Rozsah dozoru
4.2 Doplňkové postupy a informace AO TZSp – EKZ
4.2.1 Ochranná pásma a styk zařízení
4.2.2 Měření na kabelech pro elektronickou komunikaci
4.2.3 Měření na nadzemních (bezdrátových) vedeních EKZ
4.3 Schématické znázornění postupu projektování a inženýrské činnosti pro podzemní a nadzemní kabelová vedení EKZ
4.4 Schématické znázornění postupu projektování a inženýrské činnosti pro nadzemní – terestrická (bezdrátová) vedení EKZ
5 Informační zdroje
6 Přílohy
6.1 Seznam právních předpisů významných pro TZS – EKZ
6.2 Normy pro TZS – EKZ
6.3 Logická struktura sítě nové generace



ÚVOD

Metodická pomůcka MP 1.5.3 Technologická zařízení staveb – Elektronická komunikační zařízení (EKZ) navazuje na vydanou metodickou pomůcku MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost v rámci projektu PROFESIS. Je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob (AO), která podrobněji a detailněji rozpracovává MP 1.5 se zaměřením na činnost AO v oboru elektronických komunikací (EKZ). Základní zákonnou normou pro podnikání a výkon státní správy oboru elektronických komunikací je zákon o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

Upravuje ochranu veřejných zájmů v oblasti elektronických komunikačních zařízení (EKZ).

Elektronická komunikační zařízení (EKZ) jsou zařízení:

  • pro přenos signálu různými prostředky – sítěmi EKZ;
  • podzemního a nadzemního komunikačního vedení;
  • pro poskytování služeb EKZ;
  • pro provozování přístrojů EKZ;
  • samotné podzemní a nadzemní vedení elektronických komunikací.


Speciálním právním předpisem pro oblast elektronických komunikací je zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (poslední novela č. 311/2019 Sb.), a zákon č. 194/2017 Sb. o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů aplikující Směrnici Evropského Parlamentu a Rady EU č. 2014/61 do právního řádu ČR a zákon č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury a infrastruktury elektronických komunikací, ve znění pozdějších předpisů (poslední novela č. 237/2020 Sb.). Dále je nutno upozornit na schválený Plán rozvoje sítí nové generace (NPRSNG), včetně mapy „Pokrytí ČR sítí NGA“ zpracovanou ČTÚ.

Pomůcka MP 1.5.3 si klade za úkol, ve vazbě na výše uvedený předpis, dále popsat především obvyklé výkony AO TZSp – EKZ při zpracování projektové dokumentace ve smyslu SZ, ve znění pozdějších předpisů, zejména pak § 158§ 159 SZ. Snaží se jednotně používat základní terminologii a zkratky, jak jsou v ČKAIT užívány, a detailněji popsat vazby na obecně závazné platné právní předpisy, pokud se tak již nestalo v MP 1.5. Popisuje vazbu na základní ČSN, zákony, nařízení vlády, vyhlášky a další předpisy, s nimiž přichází projektant do denního styku. Dává tím základ pro podrobné propracování a rozpracování činností projektanta v jednotlivých fázích realizace výkonu při navrhování elektronických komunikačních zařízení (EKZ) ve stadiu přípravy, stanovení základních podmínek návrhu řešení, vlastního vypracování projektové dokumentace a projednávání.

Vychází z potřeb praxe a jde do obvyklé hloubky zpracování projektové dokumentace, nezbytné pro přípravu stavby s elektronickým komunikačním zařízením (EKZ) ve všech úrovních navrhování stavby, zejména však těch, které mohou být vypracovány jen AO TZSp – EKZ, a to dokumentace pro územní řízení, projektové dokumentace pro stavební povolení (mimo samostatné stavby EKZ) provozních souborů TZS (rozvody, přívody, přeložky atd.) a projektové dokumentace pro provádění stavby. Zahrnuje i ostatní fáze pro přípravu stavby, jako je zadání, studie, souhrnná řešení, územní souhlas a také pro dopracování projektové dokumentace pro provádění stavby, nebo projektové dokumentace pro nezbytné úpravy a pro užívání stavby. Pro všechny druhy dokumentace je základem uzavřený smluvní vztah se stavebníkem (resp. s objednatelem), v němž se dohodne konkrétní předmět, podklady, termíny, cenové i finanční a ostatní podmínky pro realizaci díla, uvádění do provozu a pro provozování. Pro všechny fáze zpracování projektové dokumentace je základem uzavřený smluvní vztah s investorem, v němž se dohodne konkrétní předmět, podklady, termíny i cenové a finanční i ostatní podmínky. Rozsah zpracování projektové dokumentace pro technologické stavby s EKZ je vždy vymezena rámcem zákona, ale také druhem dokumentace, velikostí stavby nebo díla obecně, jeho složitostí, technické a technologické náročnosti při provádění, uvádění do provozu a vlastního užívání technologického zařízení. Jejím účelem je především popis běžné úrovně výkonu činnosti AO se zaměřením na EKZ, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity jejích výkonů. Měla by se stát základem celého systému informací v oblasti navrhování staveb s EKZ.

Pomůcka není jediným průvodcem a předepsaným postupem při vypracování projektové dokumentace staveb s EKZ, nýbrž jen jednou z možností vytvořit si celkový obraz o potřebách rozsahu a obsahu takové dokumentace, podle níž technologický celek nebo jeho část vzniká a je provozován. Projektanti i realizátoři mají přístup a jsou jim průběžně dostupné ucelené aktuální informace z oblasti elektronických komunikací prostřednictvím internetu, např. na stránkách www.ctu.cz , www.mpo.cz , www.rrtv.cz , www.catel.cz nebo v odborných časopisech.


1 ZÁKLADNÍ POJMY A POUŽÍVANÉ ZKRATKY

1.1 DEFINICE A VÝKLAD POJMŮ V OBLASTI TECHNOLOGICKÝCH ZAŘÍZENÍ STAVEB

Základní terminologie a zkratky jsou obsaženy v Metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese. Výklad pojmů používaných ve výstavbě a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby, smluvních vztahů apod. je uveden v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě. Dále je uvedena terminologie, mající návaznost na technologická zařízení staveb (TZS), odbornost elektronická komunikační zařízení (EKZ) a další technická zařízení.

Pojmy vyplývající ze zákona o elektronických komunikacích:

Elektronické komunikační zařízení – technické zařízení pro vysílání, přenos, směrování, spojování nebo příjem signálů prostřednictvím elektromagnetických vln.

Hloubka uložení kabelu – vzdálenost spodního vnějšího líce kabelu a jeho součásti, případně spodního vnějšího líce chráničky, od povrchu stávajícího nebo projektovaného povrchu.

Jednotné informační místo (JIM) – je podle zákona č. 194/2017 Sb. o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací Český telekomunikační úřad s následujícími úkoly – evidovat a sdělovat informace o podmínkách a postupech umožňujících urychlení výstavby sítí EK a to zejména v oblasti koordinace výstavby inženýrských sítí s cílem snížení nákladů a urychlení přípravy staveb IS a jejich následnou realizaci.

Kabelová rýha – upravený výkop pro uložení kabelů a jejich součástí.

Koncový bod sítě (KBS) – fyzický bod, ve kterém je účastníkovi poskytován přístup k veřejné komunikační síti; v případě sítí zahrnujících komutaci nebo směrování je tento bod určen specifickou síťovou adresou, která může být spojena s číslem nebo jménem účastníka.

Koncový uživatel – uživatel, který nezajišťuje veřejné komunikační sítě nebo veřejně dostupné služby elektronických komunikací, ale pouze je užívá na základě smluvního vztahu.

Krytí – vzdálenost horního vnějšího líce kabelu a jeho součásti, případně horního vnějšího líce chráničky, od povrchu stávajícího nebo projektovaného povrchu.

Křížení – místo, v němž se sítě technického vybavení v půdorysném průmětu vzájemně nebo s jinými zařízeními technické infrastruktury protínají, aniž jsou vzájemně propojeny (normové hodnoty viz ČSN 73 6005).

Nadzemní komunikační vedení – drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Opěrnými body nadzemního komunikačního vedení jsou konstrukce, nesoucí nebo podpírající vodiče nebo kabely či související elektronická komunikační zařízení (EKZ) tohoto vedení (sloup, střešník, zadní konzola, anténní stožár, anténní nosič – věž).

Ochranná trubka (např. HDPE) – zařízení pro mechanickou ochranu kabelu, mající funkci přídavného pláště kabelu.

Operátor – podnikatel v elektronických komunikacích, právnická nebo fyzická osoba, která zajišťuje nebo je oprávněna zajišťovat veřejnou komunikační síť nebo přiřazené prostředky a která obdržela „Osvědčení“ od ČTÚ k této činnosti.

Oprávněná osoba – provozovatel veřejné komunikační sítě a povinný orgán

Podzemní komunikační vedení – kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Vytyčovacími body podzemního komunikačního vedení jsou kabelové označníky, patníky nebo sloupky, určující polohu kabelových souborů a zařízení, křižovatky kabelů s komunikacemi, dráhou, vodními toky, polohové změny trasy kabelu v obcích nebo ve volném terénu.

Povinná osoba

1. provozovatel veřejné komunikační sítě,

2. provozovatel fyzické infrastruktury určené pro poskytování služeb přepravy, přenosu nebo distribuce plynu nebo elektřiny včetně veřejného osvětlení, rozvodu tepelné energie, rozvodu vody včetně odstraňování nebo čištění odpadních a kanalizačních vod a odvodňovacích systémů,

3. provozovatel fyzické infrastruktury určené k poskytování dopravních služeb včetně železnic, silnic, přístavů a letišť,

4. investor pro účely poskytováni údajů o stavebních pracích a pro účely koordinace stavebních prací financovaných z veřejných prostředků,

5. vlastník fyzické infrastruktury uvedené v bodech 1 až 4 nebo osoba oprávněná z jiných práv k této fyzické infrastruktuře, není-li provozovatel této fyzické infrastruktury jejím vlastníkem a nemá k ní taková práva, která by mu umožňovala plnit povinnosti povinné osoby podle tohoto zákona; povinnou osobou nejsou Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a bezpečnostní sbory, provozovatel veřejné komunikační sítě a povinný orgán.

Přípojka elektronických komunikací – část sítě elektronických komunikací, která umožňuje připojení koncového bodu sítě k rozhraní veřejné komunikační sítě.

Přístupová síť (PPS) – souhrn všech technických prostředků, které umožňují přístup zákazníka ke službám poskytovaným operátorem.

Přeložka sítí elektronických komunikací – zákon č. 127/2005 Sb.§ 104 odst. 17 ukládá stavebníkovi, který vyvolal svojí činností překládku nadzemního či podzemního vedení veřejné komunikační sítě zajistit její realizaci a hradit náklady na její realizaci.

Přílož či přípolož podzemního vedení EK – při návrhu podzemního vedení elektronických komunikací může po dohodě mezi stavebníkem, žadatelem o rozšíření trasy a Stavebním úřadem dojít k požadavku uložení nového, resp. dalšího vedení do navržené trasy, a to v rámci výroku ÚR. Realizovat přípoložení nelze bez písemné dohody mezi stavebníkem, žadatelem o přípoložení, za koordinace s projektantem a zhotovitelem a to v průběhu územního řízení. V případě, kdy nedojde k dohodě mezi žadatelem o ÚR (příp. ÚS) a zájemcem o přílož je nutno řešit oba případy jako samostatné stavby.

Rozhraní

  • koncový bod veřejné pevné komunikační sítě;
  • rozhraní pro propojování veřejných komunikačních sítí nebo přístup k nim;
  • rádiové rozhraní pro cestu rádiových vln mezi rádiovými zařízeními (koncový bod veřejné mobilní sítě) a jeho technické specifikace.


Sdružená trasa – směrově a výškově koordinované sjednocení minimálně dvou podzemních sítí, uložených do kolektoru, technické chodby, technického kanálu nebo formou suterénních rozvodů.

Síť elektronických komunikací – přenosové systémy, popřípadě spojovací nebo směrovací zařízení a jiné prostředky, které umožňují přenos signálů po vedení, rádiem, optickými nebo jinými elektromagnetickými prostředky, včetně družicových sítí, pevných sítí s komutací okruhů nebo paketů a mobilních zemských sítí, sítí pro rozvod elektrické energie v rozsahu, v jakém jsou používány pro přenos signálů, sítí pro rozhlasové a televizní vysílání a sítí kabelové televize, bez ohledu na druh přenášené informace.

Souběh – sblížení v půdorysném průmětu směrově koordinovaných sítí technického vybavení.

Společná trasa – směrově a výškově koordinované sjednocení minimálně dvou podzemních sítí technického vybavení, ukládaných do společného výkopu.

Spotřebitel – každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti.

Strukturovaná kabeláž – universální kabelový systém elektronických komunikací, který je schopen podporovat široký rozsah aplikací (služeb)

Uživatel – každý, kdo využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací, pokud zákon č. 127/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nestanoví jinak (§ 87 odst. 1).

Účastník – každý, kdo uzavřel s podnikatelem, poskytujícím veřejně dostupné služby elektronických komunikací, smlouvu na poskytování těchto služeb.

Veřejná komunikační síť – síť elektronických komunikací, která slouží zcela nebo převážně k poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací.

Neveřejná komunikační síť – síť elektronických komunikací, která slouží k poskytování služeb privátních provozovatelů a není komerčně využívána.

Věcné břemeno – služebnost inženýrské sítě – představuje soubor právních norem, které věcně právně omezují vlastníka nemovité věci (stavby či pozemku) ve prospěch jiného subjektu tak, že je povinen něco konat, nebo něco strpět, nebo něčeho se zdržet.

Zajišťování sítě elektronických komunikací – zřízení této sítě, její provozování a dohled nad ní, nebo její zpřístupnění.

Základní sídelní jednotka – (ZSJ) je část území obce (podle metodiky Českého statistického úřadu) s jednoznačnými územně technickými a urbanistickými podmínkami ve vybraných městech nebo spádových oblastech.

Síť nové generace – (NGA), jedná se o vyspělé sítě nové generace, za které jsou podle nynějšího stadia vývoje trhu, technologií a nároků na služby považovány zejména přístupové sítě z optických vláken, případně modernizované vyspělé metalické kabelové sítě a nejsou vyloučeny ani některé vyspělé bezdrátové sítě. Tyto sítě mají umožňovat spolehlivé připojení účastníka k internetu s reálnou přenosovou rychlostí 30Mbit/s a od roku 2020 100 Mbit/s.

Výklad dalších pojmů:

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (BOZP) – podmínky a činitelé které ovlivňují zdraví zaměstnanců, dočasných pracovníků, zaměstnanců dodavatele, návštěvníků a všech dalších osob na pracovišti. Cílem zajištění BOZP je předcházet nebo omezovat rizika ohrožující životy a zdraví zaměstnanců při práci.

Bezpečnost práce a technických zařízení (BPTZ) – stav pracovních podmínek, zabraňujících působení nebezpečných činitelů pracovního procesu na zaměstnance, popřípadě na další osoby. BPTZ je zajišťována zejména stanovením a dodržováním požadavků na pracoviště (uspořádání, vybavení), bezpečností technických zařízení, vhodnou organizací práce, vhodnými technologickými a pracovními postupy, požadavky na zdravotní a odbornou způsobilost zaměstnanců.

Bezpečnost ve výstavbě – obecně ochrana lidského života, zdraví, životního prostředí a majetku v procesu provádění i užívání stavby před jakýmkoliv nebezpečím (úraz, nemoc, poškození, zničení, odcizení, projevy vandalismu, kriminality a terorismu).

Dokumentace – obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a realizací stavby.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu tohoto MP použit ve významu

  • dozor autorský, který je dohledem projektanta (podle SZ i autorizované osoby) – doporučuje se autora díla – nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad prováděním stavby, na základě samostatného smluvního vztahu; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 SZ, ve znění pozdějších předpisů, je stavebník autorský dozor povinen zajistit;
  • dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 SZ, ve znění pozdějších předpisů, je stavebník technický dozor povinen zajistit. U staveb financovaných z veřejného rozpočtu musí technický dozor vykonávat AO;
  • dozor stavební je dozor nad prováděním stavby jednoduché ve smyslu § 103§ 104 SZ, ve znění pozdějších předpisů, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí – viz § 160 odst. 3,4 stavebního zákona.


Hlavní projektant – pojem hlavního projektanta je uveden v § 113 odst. 2 stavebního zákona – funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník, anebo jej může pověřit stavební úřad koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popřípadě při realizaci stavby na staveništi. Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací a dále na stavbách u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené NV č. 591/2006 Sb.), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby plně vyhovující potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce a aby byl při realizaci stavby aktualizován. Plán BOZP na staveništi zpracovává odborně způsobilá osoba, tedy Koordinátor BOZP na staveništi. Bližší údaje k této problematice jsou uvedeny v MP 2.6.2 Koordinátor BOZP na staveništi.

Projektant – nositel projektové činnosti, fyzické či právnické osoby (§ 22 odst. 4 SZ), pro označení účastníka výstavby. Jde zejména o subjekt podnikající ve vázané živnosti „Projektová činnost ve výstavbě“. Termín je také použit ve významu fyzické osoby, a to buď AO vykonávající činnost podle § 158 SZ (projektovou činnost), ve znění pozdějších předpisů nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní funkci v organizaci (hlavní, vedoucí, odpovědný projektant, jehož postavení se zaznamená do rohového razítka na dokumentaci).

Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či zaměstnance obchodní společnosti. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele projektové dokumentace a vystupuje v nich pod svým obchodním jménem.

Projektování ve výstavbě – vázaná živnost pro projektování ve výstavbě podle živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Podmínkou pro získání oprávnění k provozování této živnosti je, že výkon odpovědného zástupce za tuto živnost vykonává AO s příslušným oprávněním. Působnost autorizovaného inženýra a autorizovaného technika v oblasti navrhování ve výstavbě je blíže určena v autorizačním zákoně, ve znění pozdějších předpisů.

Provozní celek (PC) – souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory (PS) obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.

Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část provozního souboru nebo dílčího provozního souboru), tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky. Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Provozní soubor (PS) – funkčně ucelená část provozního celku (PC) nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určená projektovou dokumentací stavby a uváděná do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Router – zařízení (směrovač), které směruje datový tok na příslušné IP adresy.

Sdílená sít elektronických komunikací – podzemní nebo nadzemní vedení (síť) využívaná více operátory – podnikateli v elektronických komunikacích k poskytování služeb.

Stavba technologická – stavba, pro kterou je určující technologické zařízení stavby (TZS), zabezpečující technologický proces nebo proces technologický speciální. Člení se zpravidla na technologickou část stavby a na část stavby stavební.

Technologická stavba se kromě skladby objektů může skládat z provozních celků, provozních souborů, dílčích provozních souborů, provozních jednotek a základních jednotek. Zahrnuje i stavby inženýrských sítí jako stavby samostatné či stavby související se stavbou hlavní.

Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby ve smyslu § 152 SZ. Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením SZ je označován jako stavebník v souladu s § 2 odst. 2 písm. c) SZ, ve znění pozdějších předpisů. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel, investor nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem, provozovatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci používá též pojem zadavatel stavby.

Základní jednotka (ZJ) – je finální výrobek dodávaný jedním výrobcem, který má jako celek samostatné určení, plní určitou vymezenou a trvalou provozně technickou funkci hlavní nebo pomocnou. Základní jednotka se v dokumentaci dále nedělí. Pojem základní jednotka má v podstatě charakter kusové dodávky; jde o označení samostatného stroje nebo zařízení.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky o dokumentaci staveb (prováděcí vyhlášky k zákonu č. 183/2006 Sb.SZ, ve znění pozdějších předpisů. Zásady zpracovává AO (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby, realizátor stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. SZ používá pojem stavební podnikatel (§ 2 odst. 2 písm. b) SZ), kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona č. 455/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Zkratky použité v pomůcce

AD Autorský dozor projektanta
AO (NAO) Autorizovaná osoba, neautorizovaná osoba
AO TZSp AO pro navrhování technologických zařízení staveb
BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
BPTZ Bezpečnost práce a technických zařízení
ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČSN Česká technická norma
ČSN EN ISO  Převzatá mezinárodní norma
ČSN EN  Převzatá evropská norma
ČTÚ Český telekomunikační úřad
DÚR Dokumentace pro územní rozhodnutí
DUS Dokumentace pro užívání stavby
DPPS Dokumentace skutečného provedení stavby
DOSS Dotčený orgán státní správy
ELZ Elektroenergetická zařízení
EK Elektro komunikační (stavby, přípojky …)
EKZ Elektronická komunikační zařízení
HDPE Trubka pro uložení a ochranu kabelu u vysokohustotního PE 
OIP Oblastní inspektorát práce
KBS Koncový bod sítě
MP  Metodická pomůcka
LTE Technologie určená pro vysokorychlostní internet v mobilních sítích (3G, 4G)
PD  Projektová dokumentace
PJ  Provozní jednotka
PPS Přístupová síť
PS  Provozní soubor
RDS Realizační dokumentace stavby
SOD Smlouva o dílo
SZ Stavební zákon
TI ČR Technická inspekce České republiky
TNI Technické normalizační informace
TZS Technologická zařízení staveb
ÚR Územní rozhodnutí
ÚS Územní souhlas
VBř Věcné břemeno, služebnost inženýrské sítě atd.
VOP Všeobecné obchodní podmínky
Změna
ZJ Základní jednotka
ZOV Zásady organizace výstavby
ZS Zařízení staveniště
ZSJ Základní sídelní jednotka
ŽP Životní prostředí



2 AUTORIZOVANÉ OSOBY (AO) V OBORU TECHNOLOGICKÁ ZAŘÍZENÍ STAVEB (TZS) – ELEKTRONICKÁ KOMUNIKAČNÍ ZAŘÍZENÍ (EKZ)

2.1 RÁMEC ČINNOSTI AO TZSp PŘI NAVRHOVÁNÍ TZS – EKZ

2.1.1 Obor Technologická zařízení staveb (TZS)

Rozsah oboru pro autorizované inženýry a techniky:

Obor TZS zahrnuje výkon činností AO TZSp, kde technologické zařízení je pro stavbu určující, jak definuje pomůcka A 2.1 Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby. Jedná se zejména o stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin, včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie, včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, rozvodné – přípojné sítě zařízení elektronických komunikací, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů. Tento obor zahrnuje jak výkon AO TZSp při navrhování, tak i pro realizaci TZS.

2.1.2 Rozsah působnosti MP 1.5.3

Tato pomůcka se vztahuje na AO TZSp – Elektronická komunikační zařízení (EKZ) v procesu vypracování dokumentace staveb pro územní řízení a pro další druhy dokumentace.

Rámec výkonu činnosti AO osoby upravuje autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů. Autorizace v oboru Technologická zařízení staveb (TZS) podle tohoto zákona je nutná při výkonu vybraných činností ve výstavbě (v evropském právu jsou uváděny jako regulované činnosti). Ty jsou definovány v § 158 SZ, ve znění pozdějších předpisů.

Projektová činnost ve výstavbě je popsána v § 159 SZ, ve znění pozdějších předpisů.


2.2 PRÁVNÍ VYMEZENÍ V PROCESU NAVRHOVÁNÍ

Při navrhování z obecného pohledu vycházíme především ze znalostí dále uváděných obecně závazných předpisů (zákony, nařízení vlády, vyhlášky, zezávazněné ČSN). Ochrana veřejného zájmu je jednou z priorit při činnosti AO při navrhování TZS, kterému se snaží nápomoci i ČKAIT svými metodickými pomůckami.

Jedním z pilířů k zajištění veřejného zájmu, a to především bezpečnosti a spolehlivosti technologických zařízení, je právní základna na úrovni předpisů:

  • závazných – zákonů, nařízení vlády a vyhlášek;
  • nezávazných – českých technických norem (ČSN), metodických a informačních pomůcek ČKAIT (MP, IP), technických normalizačních informací (TNI) a technicko-dodacích podmínek (TDP), všeobecných obchodních podmínek (VOP).


Základní schéma předpisového zjištění:

  • zákony;
  • podzákonné normy;
  • nezávazné předpisy – normativní dokumenty;
  • veřejný zájem – základní požadavky na stavbu:
    • mechanická odolnost a stabilita;
    • požární bezpečnost;
    • ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (ŽP);
    • bezpečnost při užívání;
    • ochrana proti hluku;
    • úspora energie a ochrana tepla.


Významnou úlohu mají v procesu projektování doporučené standardy a technické normy

Závaznými se normy stávají:

  • obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty (např. plnění opatření v prevenci rizik § 102 odstavec 1 zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, což podle § 349 odstavec 1 je i plněním požadavku norem k zajištění ochrany života a zdraví).
  • v rozsahu, který je stanoven předpisem;
  • pro účastníky smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu obchodním, popř. občanským zákoníkem ve znění pozdějších předpisů;
  • rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy (DOOS).


Další právní vymezení je citováno v MP 1.5. Profesní výkony pro projektovou i ostatní činnost můžeme rozdělit do několika postupů AO TZSp. O bližším dělení těchto možných postupů a jejich obsahu pojednává MP 1.

Souhrnně celé dílčí postupy popisují metodické pomůcky MP 1 Projektová činnost a MP 1.5.

V procesu přípravy projektové dokumentace jde smluvně o dvoustranný vztah stavebník – projektant. V nejběžnější obecné variantě vystupuje stavebník jako objednatel, buď v přímém vztahu, nebo prostřednictvím dodavatele stavby a je tedy smluvním partnerem, jemuž jsou poskytovány služby projektově inženýrské povahy. Jejich rozsah v dílčích procesech musí být upraven smluvně a je odvislý od odborných předpokladů stavebníka zvládnout potřebné úkony. Druhou smluvní stranou je projektant.

Stavebník – zadavatel stavby je převážně i uživatelem – provozovatelem stavby se zájmem bezproblémově a bezpečně provozovat budoucí stavbu.


2.3 ODPOVĚDNOSTI A PRAVOMOCI, CHRÁNĚNÁ PRÁVA

2.3.1 Odpovědnosti a pravomoci

Rozsah působnosti AO stanovuje část třetí autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Podle těchto ustanovení je AO zejména odpovědná za odbornou úroveň výkonu své činnosti a dalších odborných činností, pro které jí byla autorizace udělena. Je povinna činnost vykonávat osobně, popř. ve spolupráci se specialisty s příslušným oprávněním, chránit autorská práva a další práva k duševnímu vlastnictví, dbát platných obecně závazných právních předpisů a předpisů profesních, vystříhat se střetu zájmů, popř. nekonat činnosti s vybranými činnostmi neslučitelné. Dále odborně se vzdělávat, vykonávat práce pouze v rozsahu, pro které jí byla udělena autorizace, užívat jen takové označení, k němuž je autorizací oprávněna. Opatřovat jí zpracované dokumenty řádným způsobem a svoji činnost evidovat, vykonávat činnost předepsanou formou jako svobodné povolání, podnikání podle zvláštních předpisů nebo zaměstnanecky a být pojištěna.

SZ považuje za vybrané činnosti ve výstavbě, ovlivňující ochranu veřejných zájmů ve výstavbě, projektovou činnost a vedení provádění stavby nebo její změny. Pro výkon ostatních odborných činností, uvedených v autorizačním zákoně ve znění pozdějších předpisů, pak platí, že AO má prokázanou odbornou způsobilost. Dokumenty z této činnosti, pokud mají charakter veřejných listin, mohou AO označit autorizačním razítkem a vlastnoručním podpisem. Dokumenty opatřené autorizačním razítkem musí být jednoznačně identifikovatelné v prostoru a čase (místo stavby, zákazník, stavebník, datum odevzdání apod.) a vztaženy k příslušnému zápisu v deníku AO ČKAIT.

Rozsah působnosti autorizovaného inženýra – projektanta vymezuje § 18 autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný inženýr v oboru TZS je v rámci stavby, příslušející oboru jeho autorizace, oprávněn vykonávat i všechny odborné činnosti oboru technika prostředí staveb a požární bezpečnost staveb. Přitom je vždy povinen splnit příslušná ustanovení stavebního zákona a autorizačního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

Rozsah působnosti autorizovaného technika – projektanta vymezuje § 19 autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Autorizovaný technik může vypracovávat příslušné části projektové dokumentace stavby. Rozumí se tím ucelený díl komplexní projektové dokumentace stavby, náležející oboru autorizovaného technika. Technik autorizovaný v oboru technologická zařízení staveb může samostatně vypracovat a předložit k územnímu řízení dokumentaci pro územní rozhodnutí a dále ke stavebnímu řízení projektovou dokumentaci stavby, která celá přísluší oboru, pro nějž je autorizován. Rovněž může být zpracovatelem projektové dokumentace pro provádění stavby. Dále může být pověřen vedením provádění staveb.

Autorizaci podle autorizačního zákona ve znění pozdějších předpisů, musí mít autorizovaný inženýr – projektant pro obor technologická zařízení staveb (TZS), který vypracovává u staveb s převažující technologickou částí:

  • územně plánovací podklady a příslušné části územně plánovací dokumentace;
  • dokumentaci k žádosti o rozhodnutí o umístění stavby;
  • projektovou dokumentaci staveb;
  • projektovou dokumentaci pro provádění stavby;
  • statické a dynamické výpočty staveb;
  • stavebně technické nebo inženýrské průzkumy;
  • zkoušení a diagnostiku staveb;
  • vydávat odborná stanoviska;
  • vede provádění staveb;
  • provádí geodetická měření pro projektovou činnost;
  • provádí autorský dozor projektanta (AD) nebo technický dozor nad prováděním stavby;
  • zastupuje stavebníka při územním a stavebním řízení;
  • může být pověřen odborným vedením provádění stavby.


Autorizaci podle autorizačního zákona nemusí mít projektant, který vypracovává:

  • přípravné práce;
  • průzkumy a rozbory;
  • dokumentaci pro územní souhlas;
  • dokumentaci staveb a zařízení nevyžadující ohlášení ani stavební povolení;
  • dokumentaci vymezených ohlašovaných jednoduchých staveb a jejich změn;
  • dokumentaci dílenskou, resp. výrobní;
  • dokumentaci montážní (pokyny pro montáž či její postup);
  • dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 125 SZ);
  • dokumentaci pro uvedení do provozu;
  • dokumentaci pro užívání stavby.


Je třeba, aby si AO TZSp uvědomovala, jaký rozsah odpovědnosti na sebe přejímá osoba, která vykonává vybrané činnosti ve výstavbě. Odpovědnost, kterou AO TZSp svým pověřeným výkonem vůči klientovi i společnosti přejímá, se týká nejen veškerých fází plánovací a projektové činnosti, realizace staveb, ale i činností souvisejících, zejména výkonu autorského dozoru nad prováděním stavby. Tento rozsah vyplývá z odpovědnosti podle zvláštních předpisů o odpovědnosti občanskoprávní a předpisů o odpovědnosti správní, ale i obecných předpisů, včetně odpovědnosti trestní, s výkonem činnosti AO bezprostředně spjaté. Ustanovení o odpovědnosti fyzických osob je potvrzeno a posíleno také obecnými ustanoveními občanského zákoníkuzákona o obchodních korporacích, neboť předmět podnikání může obchodní společnost vykonávat pouze prostřednictvím osob, které jsou k tomu oprávněny. Zanedbáním profesních povinností se může AO TZSp dopustit škod i obecného ohrožení.

Autorský dozor projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací se povinně vykonává u staveb financovaných z veřejného rozpočtu

AO TZSp musí vyvíjet úsilí, aby u své vlastní vypracované dokumentace pro územní rozhodnutí vykonávala autorský dozor. A to jak ve fázi vypracování projektové dokumentace pro provádění stavby, pokud ji sám nezpracovává, tak i při realizaci stavby, zkouškách a uvádění stavby do zkušebního a trvalého provozu a užívání. Pokud si vysloveně stavebník ve smluvním vztahu vymíní, že tyto činnosti u AO TZSp nesjedná, pak je třeba tento stav písemně zachytit a upozornit jej na nebezpečí s tím pro něj spojená. Zprostit se odpovědnosti bude moci AO TZSp jen při splnění výše uvedeného předpokladu.

2.3.2 Chráněná práva

Stavebním zákonem, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcími předpisy jsou chráněna také práva osob, která by mohla být dotčena výstavbou. Z tohoto důvodu jsou v rozsahu a způsobem stanoveným předpisy účastníky příslušných správních řízení. Ochrana jejich zájmů podle rozhodnutí stavebních úřadů se musí projevit také v procesu projektování v příslušných druzích dokumentace.

Zvláštní pozornost si zaslouží právní ochrana projektové dokumentace stavby nebo částí takové dokumentace, jako díla na straně jedné a práce s prvky chráněnými autorským právem nebo průmyslovými právy v procesu projektování na straně druhé. V procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby a při souvisejících činnostech přichází v úvahu ochrana podle autorského zákona, zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích, zákona o ochraně průmyslových vzorů a zákona o užitných vzorech.

Pokud se v procesu projektování, při zpracování projektové dokumentace stavby nebo v souvisejících činnostech AO TZSp střetnou zejména s problémy patentové ochrany, ale i s jinými problémy ochrany průmyslových práv nebo autorského práva, popř. s jinými obdobnými problémy, pak je vždy účelné přizvat k jejich řešení příslušné odborníky – specialisty.


2.4 BEZPEČNOST PRÁCE A TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ (BPTZ) V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI

Dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení pro výstavbu a budoucí provoz. Odborná a závazná stanoviska o tom, zda jsou při navrhování konstrukcí, montáži, provozu, obsluze, opravách, údržbě zařízení splněny požadavky bezpečnosti technických zařízení, vydává organizace státního odborného dozoru při provádění dozoru nad bezpečností vyhrazených technických zařízení. Organizace státního odborného dozoru jsou podřízeny Státnímu úřadu inspekce práce. Odborná a závazná stanoviska vydávají Oblastní inspektoráty práce (OIP).

OIP se vyjadřují k vybraným projektovým dokumentacím staveb, určených pro užívání ve veřejném zájmu nebo jako pracoviště fyzických osob, zda splňují požadavky právních předpisů k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení. Požadavek na zapracování bezpečnostních hledisek do PD vyplývá ze základních požadavků k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení a prováděcích vyhlášek k SZ (dokumentace pro stavební povolení), které shodně říkají, že „dokumentace staveb musí obsahovat i stanovení způsobu zajištění bezpečnosti práce pro výstavbu a budoucí provoz“.

Stavby veřejných komunikačních sítí elektronických komunikací nevyžadují stavební povolení ani ohlášení (viz § 103, odst. 1, písm. e, bod 4 a bod 10 SZ (přípojky EK)). Je proto nutné, aby AO požadavky bezpečnosti práce zapracovala do dokumentace pro provádění stavby, která je u těchto staveb povinná (příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb), u staveb kde je nebezpečí rizik (podle zákona č. 309/2006 Sb. a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., např. ochranná pásma energetiky) musí být vždy v PD zpracován plán bezpečnosti práce na staveništi včetně určení rizik.

Požadavek lze splnit buď zpracováním samostatné kapitoly o BPTZ do technické zprávy (DÚR, DUS, případně DPPS), nebo popisem řešení BPTZ v jednotlivých částech PD (stavební část, technická zařízení, výrobní technologie apod.).

Stanovení opatření v oblasti BPTZ musí být vždy konkrétní. Za správnost, úplnost a proveditelnost zpracované projektové dokumentace odpovídá projektant podle SZ. Dotčeným orgánem státní správy (DOSS) při posuzování PD z hlediska BPTZ je u vyhrazených technických zařízení – elektro zařízení, tlaková zařízení a plynová zařízení – místně příslušný inspektorát TI ČR (Technická inspekce České republiky), a u celé stavby místně příslušný OIP (rozhodující je místo stavby) v souladu se zákonem o inspekci práce č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


3 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

Příprava dokumentace staveb je uceleným procesem, směřujícím k provádění stavby. Proces probíhá kontinuálně nebo přetržitě. Nositelem procesu je stavebník. Ten je objednatelem ve vztahu k projektantovi nebo zhotoviteli stavby. Touto funkcí může pro celý proces nebo pro jednotlivé dílčí části pověřit svého zástupce.

Zpracovaná dokumentace je pouze předpisem pro provádění stavby. Účast AO je nutná v určitých etapách předepsaných zákonem. Žádoucí ovšem je, aby AO – autor díla – byla nositelem celé přípravy projektové dokumentace a dohlížela i na provádění stavby. Tento požadavek je nutno za všech okolností propagovat a požadovat, což nijak nesnižuje úlohu dalších kvalifikovaných osob v tomto procesu.

Upozorňujeme, že vedení realizace staveb EKZ musí být zabezpečeno AO v oboru TZS.


3.1 POSTUPY V PŘÍPRAVĚ STAVBY

3.1.1 Příprava zakázky

Postup 3.1.1 řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení stavebního díla. Vstupem do zakázky je záměr stavebníka, formulovaný v objednávce a smluvním jednání. Projednání většinou probíhá na úrovni smluvních stran, AO se podle svého postavení v obchodní firmě na něm podílí z hlediska odborného, případně obchodního.

V rámci postupu 3.1.1 AO se spoluúčastní na přípravě zakázky. V rámci obchodních vztahů se jedná především o přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Toto přezkoumání končí nabídkou.

Po dohodě se stavebníkem může být příprava zakázky rozšířena o další výkony:

  • analýza dílčího souboru zakázky z hlediska základních sociologických, provozně technických, tvůrčích a dalších problémů;
  • předběžný průzkum staveniště a jeho okolí, prověření a posouzení vhodnosti staveniště pro daný účel;
  • specifikace potřebných podkladů a průzkumů, prováděných specialisty koordinovanými zhotovitelem, a to podle charakteru zakázky;
  • zadání různých druhů studií;
  • předběžné vymezení a upřesnění potřebných dílčích projektových prací ve speciálních profesích a určení rozsahu těchto prací;
  • shrnutí a závěry, projednání a odsouhlasení dalšího postupu zpracování a spolupráce při tvorbě podkladů pro uzavření smlouvy se stavebníkem či dodavatelem komplexní projektové dokumentace;
  • sestavení funkčního a prostorového dílčího programu stavby v oboru zařízení techniky prostředí staveb a vypracování podrobnějšího harmonogramu zpracování;
  • provedení částí nezbytných předběžných průzkumů specialisty, koordinovanými AO z pověření objednatele (klienta);
  • soupis požadavků objednatele;
  • předběžná finanční analýza jako podklad pro stanovení dílčí smluvní ceny;
  • zpracování žádosti o územně plánovací informaci v rozsahu podle § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. 


Na základě pokynů stavebníka AO v průběhu přípravy zakázky konzultuje se stavebníkem podrobnosti, týkající se projektové dokumentace, a ve vzájemné koordinaci upřesňuje zadání zakázky.

Výstupem postupu 3.1.1 jsou podklady konzultované s AO pro uzavření smlouvy o dílo (případně jiného smluvního typu) obchodní společností na další přípravu dokumentace stavby. Příprava zakázky je obecným postupem před uzavřením smluvních vztahů na všechny druhy projektových i následných prací a není sama o sobě obchodním případem. Výsledek slouží pro nabídku projektanta na převzetí zakázky za reálných předpokladů a k rozhodování stavebníka o výběru projektanta, následně i k uzavření smluvního vztahu stavebníkem.

3.1.2 Studie stavby, návrh řešení stavby. Studie proveditelnosti

Vstupem postupu 3.1.2 jsou veškeré předchozí analýzy a záměry stavebníka, citované v kap. 3.1.1. Pro výběr návrhu řešení stavby může posloužit vypracování variantních studií návrhu stavby. Zpracovaná studie stavby (nebo několik studií), studie proveditelnosti, návrh řešení s elektronickým komunikačním zařízením slouží stavebníkovi k ověření jeho investičního záměru. Cílem je definovat stavbu, dílo s komunikačním zařízením nebo komunikační sítí a její základní technické, technologické a provozní parametry v podrobnostech, nutných pro rozhodnutí z hlediska technického řešení, provedení, ekonomie a dalších souvislostí. Studii zpracuje projektant na základě podkladů předaných zákazníkem. Pokud se podílí na jejím zpracování AO, v řešení studií prosazuje zásadní požadavky, které musí uplatňovat z titulu výkonu své činnosti při zpracování další přípravy stavby.

Studie zpravidla řeší návrh a vývoj složitých sítí pro elektronickou komunikaci. Jedná se např. o komunikační sítě regionálního významu nebo rozlehlé metropolitní sítě. Studie stavby může obsahovat podle dohody jen určité části, může řešit pouze ekonomickou problematiku a nemusí být zpracována AO.

V rámci postupu 3.1.2 projektant EKZ provádí zejména:

  • analýzu podkladů, vypracování a stanovení cílů (cílových představ);
  • vyhodnocení a odsouhlasení cílových představ a mezních podmínek se stavebníkem;
  • varianty řešení, blokové technologické schéma;
  • koordinaci profesí a zapracování profesních požadavků;
  • vyřešení podstatných, tvůrčích, technických, technologických a provozních urbanistických, stavebně fyzikálních a ekonomických vazeb a vztahů;
  • návrh řešení energetických, hospodářských, biologických a environmentálních souvislostí a vazeb na okolí;
  • základní energetické spotřeby ve vazbě k vlastnímu zdroji nebo k veřejné síti;
  • umístění stavby, koncepce stavební části, návrh stavby objektů;
  • zdrojovou analýzu;
  • předběžné projednání s úřady, třetími osobami a organizacemi za účelem získání jejich kladného stanoviska ke stavbě;
  • součinnost při přípravném řízení z hlediska stavebního práva;
  • shrnutí dosažených předchozích výsledků;
  • předběžný odhad investičních nákladů;
  • zpracování variant řešení;
  • postupné ověřování návrhu, konzultace k návrhu.


Studie stavby, návrh řešení stavby obsahuje zpravidla koncepci technologické části zařízení pro elektronickou komunikaci:

  • navrhovaná kapacita, vytížení zařízení, možnost rozšiřitelnosti, forma přenosu informace;
  • popis celkového postupu výstavby;
  • koncepce výstavby;
  • požadavky na související investice;
  • vliv na životní prostředí (ŽP);
  • vliv na odpadové hospodářství;
  • energetické hospodářství;
  • zdůvodnění zvolené technologie zařízení a porovnání její úrovně s průměrnou a světovou špičkovou úrovní, konkurencí;
  • např. údaje o technické úrovni, kvalitě a užitkové hodnotě zařízení a porovnání s průměrnou a světovou špičkovou úrovní, možnosti intenzifikace, rozšíření zařízení (provozu);
  • zpracování koncepce celé soustavy informačních technologií ve vazbě na požadovanou „inteligenci“ stavby, z které pak vyplyne požadavek na výběrové řízení na „operátora“, případně provozovatele služeb elektronických komunikačních zařízení.


Výstupem postupu 3.1.2 je studie stavby, která se předá po projednání a doplnění stavebníkovi jako samostatný výstup ve variantách. Studie slouží stavebníkovi k zásadnímu rozhodnutí o realizaci obchodního případu, variantě řešení a jako podklad konzultačních jednání v rámci inženýrské přípravy stavby.

Investorem odsouhlasený návrh se stává vstupem do dalšího postupu prací. Doporučuje se využít této dokumentace a podat žádost o územně plánovací informaci (viz § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.). Ta následně poslouží stavebníkovi k rozhodnutí o rozpracování obchodního případu do úrovně dokumentace k žádosti buď o územní souhlas, nebo (ve většině případů) k žádosti o územní rozhodnutí. V případě, že není na zakázce pokračováno, studie se uchová ve spisovně a vyhodnotí se její neúspěšnost.

3.1.3 Dokumentace k žádosti o územní rozhodnutí, případně k žádosti o územní souhlas

Celý proces činnosti AO ve fázi vypracování dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (dokumentace záměru) je popsán v MP 1 Projektová činnost a v MP 1.5 Technologická zařízení staveb – Obecné zásady činností AO TZS pro projektovou činnost, kap. 2.3.1 a 3.1.3. K zahájení územního řízení žádá stavebník buď o územní souhlas podle § 96 a v rozsahu oznámení záměru podle přílohy č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo stavebník je povinen požádat o vydání rozhodnutí o umístění stavby podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ke které přikládá stavebník podle § 86, SZ DÚR – dokumentaci k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury v rozsahu podle přílohy č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vypracování dokumentace záměru, jakožto dokumentace přikládané k žádostem při územním řízení, je součástí přípravy stavby.

Vstupem postupu 3.1.3 je zpracovaná studie stavby nebo návrh řešení stavby nebo územně plánovací informace.

Nositelem postupu je vždy AO, jejíž role je ve smyslu platných právních předpisů nezastupitelná.

Výstupem postupu 3.1.3 je dokumentace k žádostem o územní souhlas (oznámení záměru) nebo o vydání rozhodnutí o umístění stavby (dokumentace záměru).

Obsah a rozsah dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění liniové stavby technické infrastruktury je v příloze č. 2 vyhlášky stavebního zákona č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů Hlavní části této dokumentace tvoří:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnná technická zpráva

C. Situační výkresy

D. Dokumentace objektů

K dokumentaci se přikládá dokladová část

Dokumentace musí vždy obsahovat části A až D včetně dokladové části s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby nebo zařízení a podmínkám v území. Pro TZS se doporučuje:

  • základní údaje o provozu, případně výrobního programu;
  • předpokládané kapacity;
  • popis technologií, výrobního programu, popř. manipulace s materiálem, vnitřního i vnějšího dopravního řešení, systému skladování a pomocných provozů;
  • návrh řešení dopravy v klidu;
  • odhad potřeby materiálů, surovin;
  • řešení likvidace odpadů nebo jejich využití (recyklace apod.), řešení likvidace splaškových a dešťových vod;
  • odhad potřeby vody a energií pro výrobu a provoz;
  • řešení ochrany ovzduší;
  • řešení ochrany proti hluku;
  • řešení ochrany stavby před vniknutím nepovolaných osob;
  • řešení požární ochrany;
  • řešení vlivů elektromagnetického záření;
  • řešení majetkoprávních vztahů (souhlasy, VBŘ).


Výstup – DÚR dokumentace k žádosti o vydání rozhodnutí o umístění stavby (dokumentace záměru) – slouží stavebníkovi k podání žádosti o vydání územního rozhodnutí a v případě jeho vydání (není-li využito územního souhlasu) k dopracování dokumentace do požadované úrovně (projektová dokumentace pro provádění stavby, dodavatelská, realizační dokumentace).

Územní řízení z pohledu bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)

Požadavek na zpracování způsobu zajištění BPTZ pro výstavbu a budoucí provoz není podle prováděcí vyhlášky k stavebnímu zákonu povinnou součástí žádosti o vydání územního rozhodnutí. V zásadách řešení základních požadavků na stavby je nutno doložit zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnost při užívání stavby i dodržení požadavků požární bezpečnosti. Musí zde ale být např. údaje o provozu a výrobě, včetně základních technických parametrů o navrhovaných technologiích, údaje o vlivu stavby na zdraví a životní prostředí, údaje o ochranných pásmech (např. inženýrských sítí), údaje o rozsahu a uspořádání staveniště, a to jsou již údaje důležité pro BPTZ.


3.2 POSTUPY V PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVĚ

3.2.1 Projektová dokumentace k žádosti o stavební povolení nebo k ohlášení stavby

Vstupem do postupu 3.2.1 je provedená příprava obchodního případu v rozsahu návrhu řešení a územní informace (územní rozhodnutí nebo územní souhlas), vydané stavebním úřadem (pokud nejde o dokumentaci pro sloučené řízení). Protože stavby veřejné technické infrastruktury podle Stavebního zákona – § 103 nevyžadují stavební povolení ani ohlášení může být podle požadavku stavebního úřadu a stavebníka dokumentace pro stavební řízení u staveb elektronických komunikací zpracovávána pouze v případech samostatných provozních souborů pro pozemní, dopravní a inženýrské stavby.

Pokud je požadováno stavební řízení, tak projektová dokumentace stavby přikládaná k žádosti o stavební povolení podle § 110 odst. 2b) stavebního zákona, podle § 105 odst. 5 stavebního zákona k ohlášení stavby uvedené v § 104 stavebního zákona, podle § 137 pro nezbytné úpravy nebo k oznámení stavby ve zkráceném řízení podle § 116§ 117 SZ řeší stavbu z hlediska urbanistického, architektonického a stavebně technického. Dopracovává do potřebných podrobností dokumentaci podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů (prováděcí vyhlášky k zákonu č. 183/2006 Sb.).

Závazné členění a směrný rozsah této projektové dokumentace je uveden v příloze výše citované vyhlášky. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu, povaze, významu a velikosti stavby.

U staveb obsahujících technologické zařízení, u něhož je třeba ověřit způsobilost k bezpečnému užívání nebo dodržení podmínek stavebního povolení, stavební úřad může uložit ve stavebním povolení provedení zkušebního provozu.

Nositelem postupu je vždy AO. Zpracování projektové dokumentace všech druhů je vybranou činností ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona.

Podle § 103 odst. 1, písm. e, bod 4 SZ ve znění pozdějších předpisů, nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavby nadzemní ani podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů. Proto není běžně zpracovávána AO dokumentace pro stavební povolení a autoři MP 1.5.3 tuto problematiku v tomto vydání naznačují pouze schematicky.

Ze stejných důvodů se požadavky DOSS nebo správců sítí technického vybavení řeší na žádost stavebního úřadu v rámci územního řízení, nebo jsou zapracovány AO do projektové dokumentace pro provádění stavby (např. odsouhlasení technického řešení zásahu do ochranných pásem sítí technického vybavení s jejich správci).

3.2.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

Dodržení podmínek pro provádění stavby, které stanovil stavební úřad ve stavebním povolení (u staveb EKZ i v územním řízení), může být prokázáno dalším dopracováním projektové dokumentace, popřípadě i částí projektové dokumentace pro provádění stavby, kterou zajišťuje stavebník jejíž zpracování může stavební úřad požadovat v územním rozhodnutí. U staveb EK podle § 103, odst. 1, písm. e, bod 4 je zpracování dokumentace pro provádění stavby požadováno vždy (§ 92 odst. 1 stavebního zákona).

Zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby je ve smyslu § 158 stavebního zákona činností vybranou. To ovšem neznamená její povinné zpracování ze zákona, (přípojky EK a stavby podle § 79, odst. 2, písmeno s SZ), i když je ve většině případů plně žádoucí. Pokud je projektová dokumentace pro provádění stavby zpracována, stává se rovněž podkladem pro plán kontrolních prohlídek stavby. Z tohoto hlediska je plně žádoucí, aby projektovou dokumentaci pro provádění stavby zpracovala tatáž AO, která zpracovala projektovou dokumentaci pro stavební povolení. Pokud tomu tak není, je nutné zajistit alespoň plnohodnotný výkon autorského dozoru nad jejím zpracováním. Projektová dokumentace pro provádění stavby slouží dodavatelům jako podklad k vlastnímu provádění stavby a stavebníkovi společně s projektovou dokumentací pro stavební řízení, k výkonu technického dozoru stavby. Pokud ji stavebník použije k výběru dodavatele, slouží rovněž k vymezení rozsahu díla pro nabídkové řízení.

Mimo případy zpracování projektové dokumentace projektantem v souvislosti s investorským způsobem výstavby nebývá projektová dokumentace pro provádění stavby zpracovávána v rozsahu stavby, ale ve struktuře organizace činností na stavbě, přiřazených obvykle jednotlivým vyšším dodavatelům.

Tato dokumentace je obvykle zpracována na základě smlouvy o zhotovení příslušné části stavby a je součástí plnění zhotovitele pro potřeby realizace díla podle této smlouvy (viz MP 10.01, viz kap. 5.2 MP 1.5). Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavby nebo technologické provozní soubory, pokud se ve stavbě vyskytují.

Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby je popsán v příloze č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (SZ), ve znění pozdějších předpisů.

Projektová dokumentace obsahuje části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnná technická zpráva

C. Situační výkresy

D. Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Projektová dokumentace musí vždy obsahovat části A až D včetně dokladové části s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby. Zpracovává se samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení staveb. U staveb elektronických komunikací se vychází většinou z dokumentace pro územní řízení a zpracovává se v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr. Obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních a montážních prací.

Dokumentace pro provádění technologické stavby se zpracovává po jednotlivých provozních souborech (PS). Každý PS je podle svého rozsahu a charakteru zpracován v samostatných částech.

3.2.3 Dokumentace pro provádění stavby elektronických komunikací

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

a) název stavby,

b) místo stavby (adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

a) jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo

b) jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osoby, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo

c) obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

a) jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osoby, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo obchodní firma nebo název (právnická osoba), identifikační číslo osoby, adresa sídla;

b) jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci AO vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;

c) jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci AO vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

a) základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jejichž základě byla stavba povolena – označení stavebního úřadu, jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření;

b) základní informace o dokumentaci nebo projektové dokumentaci, na jejímž základě byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby;

c) další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

Příslušné body budou převzaty z projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení budou převzaty z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

a) požadavky na zpracování dodavatelské dokumentace stavby;

b) požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;

c) podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných stave;

d) zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby apod.;

e) ochrana životního prostředí při výstavbě.

B.1 Popis území stavby

a) charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;

b) údaje o souladu u s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;

c) údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;

d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;

e) informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;

f) výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů – geologický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.;

g) ochrana území podle jiných právních předpisů1);

h) poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;

i) vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;

j) požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;

k) požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;

l) územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;

m) věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;

n) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;

o) seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

a) nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;

b) účel užívání stavby;

c) trvalá nebo dočasná stavba;

d) informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;

e) informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;

f) ochrana stavby podle jiných právních předpisů1);

g) navrhované parametry stavby – zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.;

h) základní bilance stavby – potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.;

i) základní předpoklady výstavby – časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy;

j) orientační náklady stavby.

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

a) měřítko 1 : 1000 až 1 : 50000,

b) napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu,

c) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma,

d) vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Koordinační situační výkres

a) měřítko 1 : 200 až 1 : 1000, u rozsáhlých staveb 1 : 2000 nebo 1 : 5000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;

b) stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;

c) hranice pozemků, parcelní čísla;

d) hranice řešeného území;

e) stávající výškopis a polohopis;

f) vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;

g) stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (± 0, 00) a výšky upraveného terénu; maximální výška staveb;

h) navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;

i) řešení vegetace;

j) okótované odstupy staveb;

k) zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;

l) stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;

m) maximální dočasné a trvalé zábory;

n) vyznačení geotechnických sond;

o) geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;

p) zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;

q) odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických nebo technologických zařízení se zpracovaná po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu.

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko–stavební řešení

a) Technická zpráva – účel objektu, funkční náplň, kapacitní údaje; architektonické, výtvarné, materiálové a dispoziční řešení, bezbariérové užívání stavby; celkové provozní řešení, technologie výroby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; bezpečnost při užívání stavby, ochrana zdraví a pracovní prostředí; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika – hluk, vibrace – popis řešení, zásady hospodaření energiemi, ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí; požadavky na požární ochranu konstrukcí; údaje o požadované jakosti navržených materiálů a o požadované jakosti provedení; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – obsah a rozsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; výpis použitých norem.

b) Výkresová část – výkresy stavební jámy, půdorysy výkopů a základů – nejsou-li obsaženy v části D.1.2, půdorysy jednotlivých podlaží s rozměrovými kótami všech konstrukcí, otvorů v konstrukcích, s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí, s popisem nebo označením výrobků a s odkazy na podrobnosti; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí; dílčí řezy v potřebném rozsahu a měřítku; výkresy střech případně krovu; pohledy na všechny plochy fasády s výškovými kótami základního výškového řešení vztaženými ke stávajícímu terénu, s vyznačením barevnosti a charakteristiky materiálů povrchů,

c) Dokumenty podrobností – skladby konstrukcí, seznamy částí, výrobků a prací, rozhodující detaily konstrukcí a atypických výrobků, detaily bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

a) Technická zpráva – podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů; definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků případně odkaz na výkresovou dokumentaci; údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu – stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná apod.; údaje o požadované jakosti navržených materiálů; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; zajištění stavební jámy; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; v případě změn stávající stavby – popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – obsah a rozsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat; požadavky na požární ochranu konstrukcí; seznam použitých podkladů – předpisů, norem, literatury, výpočetních programů apod.; požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné předpisy a normy.

b) Podrobný statický výpočet

Statický výpočet musí být kontrolovatelný, tedy musí být přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model.

Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického posouzení vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provedení stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace – výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí.

Podrobný statický výpočet obsahuje zejména průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci předchozího stupně projektové dokumentace; použité podklady – normy, předpisy, literaturu, výpočetní programy apod.; statické schéma konstrukce; údaje o materiálech a technologiích; rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace; výpočetní modely, výpočetní schémata; návrh a posouzení všech nosných prvků; výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí; návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňují bezpečnost konstrukce; postup výroby – betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod.

c) Výkresová část – výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1 : 50, výjimečně 1 : 100, včetně sklopených řezů; odpovídající řezy, pohledy a podrobnosti s potřebnou přesností zobrazení; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a podrobností; výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů; detaily styků, kotvení apod. v měřítku 1 : 20 nebo 1 : 10 nebo 1:5; výkresy sestavy, podrobností a kotvení prefabrikovaných stavebních dílců, dílců kovových, kompozitních nebo dřevěných konstrukcí; výkresy umístění konstrukcí obsahující půdorysy a modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností konstrukce a jejího kotvení; rozměrový nebo obrysový výkres prefabrikovaných stavebních dílců; výkres uspořádání vyztužení monolitických betonových konstrukcí obsahující pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, případně počet vložek příslušného profilu; výkres uspořádání vyztužení slouží na základě podrobného statického výpočtu jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže – dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Revize a doplnění dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení revize a doplnění dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, včetně vyznačení změn v požárně bezpečnostním řešení zpracovaném v dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se například:

  • zdravotně technické instalace;
  • plynová odběrná zařízení;
  • vzduchotechnika;
  • vytápění;
  • chlazení;
  • měření a regulace;
  • silnoproudá elektrotechnika včetně ochrany před bleskem;
  • elektronické komunikace a další.


Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad. Obsah a rozsah dokumentace je uveden jako rámcový a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení a vazbě na výše uvedenou profesi. Pokud se některá část ve stavbě nevyskytuje, nebude v dokumentaci obsažena. Organizační uspořádání dokumentace profesí je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby a dodavatelského zajištění. Je proto možné sloučení profesí do jedné části.

Obecně dokumentace obsahuje:

a) Technickou zprávu – technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese – bilance potřeby médií resp. energií, tlakových poměrů, druhů připojení a sítí, typy poskytovaných služeb, množství odpadů vzniklých provozem včetně odpadních vod apod.; popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému; popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty; popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu; zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením; požární opatření, ochrana proti hluku a vibracím, hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí; zásady ochrany životního prostředí; technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání.

b) Výkresovou část – situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese; rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek včetně potřebných podrobností; umístění jednotlivých strojů a zařízení; výkresy půdorysů potrubních případně i kabelových tras v jednotlivých podlažích; potřebné axonometrické zobrazení, svislé nebo rozvinuté řezy, pokud je nelze dostatečně vyznačit v půdorysech; instalační výkresy a schémata; výkresy potrubních a kabelových tras včetně připojení koncového zařízení a instrumentace k obvodům měření a regulaci nebo řídícího systému; přehledové schéma napájení, schéma uzemňovací a jímací soustavy a další; uspořádání, vazby a komunikace systémů; související podrobnosti, pokud jsou nutné.

c) Seznam strojů a zařízení a technické specifikace – seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace, včetně seznamu použitých zvláštních a vybraných stavebních výrobků pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace.

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení

Stavbu lze členit na provozní celky. Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Technologické zařízení staveb a veřejná technická infrastruktura:

  • nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení včetně jejich elektrických přípojek;
  • podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
  • vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu, případně hořlavých kapalin, a související technologické objekty, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
  • rozvody tepelné energie a související technologické objekty včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
  • vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
  • stavby pro výrobu a transformaci energie s výjimkou stavby vodního díla;
  • vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení;
  • zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny nebo hořlavé kapaliny;
  • zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny;
  • zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv;
  • nádrže na vodu, pokud nejde o vodní díla;
  • vodovodní sítě, vodárny, stokové a kanalizační sítě, čistírny odpadních vod, včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.


Nevýrobní technologická zařízení jsou například:

  • zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu nebo orientace, požární nebo evakuační výtahy;
  • vyhrazená technická zařízení;
  • vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.


Dokumentace se zpracovává po jednotlivých provozních, nebo funkčních souborech a zařízeních.

Následující obsah a rozsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

a) Technickou zprávu – popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem.

b) Výkresovou část – obsahuje umístění a uspořádání zařízení, strojů, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy potrubních a kabelových rozvodů a jejich případné řezy, umístění přístrojů, spotřebičů a zařizovacích předmětů; požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy a řezy ve vhodném měřítku.

c) Seznam strojů a zařízení a technické specifikace – seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace.

Pro upřesnění uvádíme, že podle § 103 stavebního zákona není mimo jiné vyžadováno stavební povolení ani ohlášení u technické infrastruktury a doprovodných technických zařízení:

  • nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítí elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov;
  • podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
  • vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu a související technologické objekty včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
  • rozvody tepelné energie a související technologické objekty včetně systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky, s výjimkou budov;
  • vedení sítí veřejného osvětlení, včetně stožárů a systémů řídící, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.


Dále upozorňujeme, že podle § 79, odst. 2, písmeno j) a s) SZ nevyžadují územní rozhodnutí nebo územní souhlas a ani stavební povolení ani ohlášení stavby:

  • antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách;
  • výměna vedení technické infrastruktury, pokud se nemění její trasa a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.


Dodáváme, že je nutno respektovat současně odstavce 3, 4 a 5 opět § 79 stavebního zákona.

3.2.4 Realizační dokumentace stavby (RDS)

Realizační dokumentace stavby vychází z dokumentace pro provádění stavby a dopracovává její části do detailu konkrétního technického řešení včetně pracovních postupů a údajů o použitých materiálech a komponentech stavby, na základě kterých lze zpracovat rozpočet stavby.

Rozsah a obsah realizační dokumentace stavby je sjednán ve smluvním vztahu mezi objednatelem a zhotovitelem realizační dokumentace a zpravidla obsahuje následující části:

A. Průvodní zpráva

B. Souhrnná technická zpráva

C. Výkresová dokumentace

D. Dokladová část

E. Rozpočet

Rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby. Zpracovává se samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské objekty a pro technologická zařízení staveb. Při zpracování se vychází z dokumentace pro provádění stavby a zpracovává se v podrobnostech umožňujících vlastní realizaci stavby. Obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních a montážních prací, včetně specifikace použitých materiálů a komponentů stavby. Jednotlivé části realizační dokumentace stavby pro obor TZS mají zpravidla následující obsah:

A Průvodní zpráva

  • identifikační údaje stavby, stavebníka, projektanta;
  • základní údaje, charakterizující stavbu a její užití;
  • přehled podkladů, které se týkají stavby;
  • charakteristika území stavby (ochranná pásma, památková ochrana, chráněná krajinná oblast, zeleň apod.);
  • zhodnocení polohy a stávajícího stavu staveniště;
  • provedené průzkumy;
  • členění stavby na stavební objekty a provozní soubory;
  • věcné a časové vazby;
  • údaje o splnění požadavků územního řízení;
  • předpokládaná lhůta výstavby;
  • předpokládané zahájení a dokončení stavby.


B Souhrnná technická zpráva

  • popis území;
  • popis širších vztahů stavby;
  • údaje o dodržení podmínek územního řízení;
  • zemní práce;
  • popis výkopových prací;
  • vstupy do staveb;
  • popis křížení sítí technického vybavení s uvedením podmínek správců;
  • popis křížení pozemních komunikací;
  • popis křížení vodních toků;
  • popis křížení dráhy a stavby v ochranném pásmu dráhy;
  • požadavky DOSS;
  • kabelovody, kolektory, jiné využité konstrukce;
  • požadavky na definitivní úpravy povrchů;
  • použitá technologie a montáž zařízení;
  • pokládka a montáž kabelů (včetně zapojení ve spojkách a zakončení v rozvaděčích)
  • pokládka a montáž ochranných trubek pro optické kabely (mikrotrubiček a mikrokabelů);
  • umístění rozváděčů, včetně způsobu uzemnění;
  • vyrovnání kapacitních nerovnováh;
  • přenosový plán (uvedení maximálních hodnot);
  • nebezpečné a rušivé vlivy – ochrana;
  • ochrana kabelů – tlaková, izolační, protikorozní;
  • měření na kabelech;
  • vyzařovací diagramy antén a anténních soustav;
  • postup montáže anténních systémů;
  • měření anténních napaječů;
  • měření vyzařovacích diagramů antén a anténních soustav;
  • měření příjmových podmínek pro případné další využití signálu;
  • demontáže;
  • statické posouzení anténního nosiče včetně vazeb na okolí;
  • hygienická zpráva o působení elektromagnetického záření;
  • požárně bezpečnostní řešení stavby;
  • vliv stavby na životní prostředí (ŽP);
  • nakládání se vzniklými odpady;
  • plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – vyhodnocení rizik.


C Výkresová dokumentace

C.1 Polohopisné výkresy

Pro zhotovení polohopisných výkresů se zpravidla použijí podklady z DPS, které jsou pro potřeby RDS zpracovány do detailu podle požadavků objednatele.

Polohopisné výkresy zpravidla tvoří:

  • přehledná situace;
  • trasy kabelů a HDPE trubek v mapových podkladech;
  • umístění kabelových komor, spojek, rozváděčů a dalších technologických objektů;
  • situační výkresy v měřítku odpovídajícím potřebnému detailu pro zpracování příslušné části stavby (1:250, 1:500 nebo 1:1000), včetně kladu listů v podrobnosti podle požadavku stavebníka.


C.2 Schematické výkresy

  • přehledné schéma ochranných (např. HDPE) trubek pro optické kabely, které obsahuje:
    • popisy HDPE trubek – délka, materiál, průměr, barva HDPE trubky, počet a barva pruhů;
    • popisy kabelových komor, spojek, koncovek, rezerv, včetně popisu použitého materiálu a umístění rezerv;
  • přehledné schéma mikrotrubiček, které obsahuje:
    • popisy mikrotrubiček – délka, materiál, průměr, barva mikrotrubičky, počet a barva pruhů;
    • popisy kabelových komor, spojek, koncovek, rezerv, včetně popisu použitého materiálu a umístění a délky rezerv;
  • schéma kabelů, které obsahuje:
    • popis kabelu – délka, typ, profil a označení kabelu, údaje o umístění a délce kabelových rezerv;
    • popis zapojení kabelu ve spojkách;
    • popis zakončení kabelu v rozváděčích;
  • schéma vláken (páru, žil) kabelu:
    • rozpárování, rozvláknění, schéma zapojení;
    • schéma metalických prvků optického kabelu;
  • popis rozváděčů, které obsahuje:
    • popis rozvaděče – typ, název, konfigurace a umístění;
    • popis subrozváděče – typ, název, konfigurace a umístění;
    • popis zakončení kabelů v rozvaděčích;
  • schéma umístění zařízení ve stavbách, včetně kabelových tras;
  • schéma přenosového plánu;
  • schematické plány mohou obsahovat další údaje podle rozsahu a charakteru stavby:
    • schematické plány anténních jednotek;
    • schematické plány anténních soustav;
    • vyzařovací diagramy anténních systémů.


C.3 Ostatní výkresy podle charakteru a rozsahu stavby – např.:

  • půdorysy, řezy, čelní, popř. boční pohledy, tj. zejména kabelové vstupy do staveb;
  • vzorové řezy kabelové rýhy (s vyznačením a okótováním jednotlivých úložných prvků);
  • atypické řezy kabelové rýhy (tj. případy, že na danou situaci nebude existovat příslušný vzorový řez);
  • podélné a příčné řezy křížení komunikací, vodních toků a železnic, vztažené k situačním výkresům;
  • průběhy kabelů a HDPE trubek ve stavbách;
  • výkresy křížení;
  • výkresy vstupů do kabelovodů, kolektorů;
  • ukončení kabelů na MDF, SR a ÚR (pohledy, pozice);
  • ukončení kabelů v RACK, ODF, SDF (pohledy, pozice);
  • detaily držáků anténních systémů a technologický postup montáže antén včetně napaječů;
  • vstupy a ukončení kabelů u přijímačů a vysílačů;
  • řešení napájení zařízení elektronických komunikací elektrickou energii;
  • problematika zemnění a ochrany před atmosférickým předpětím;
  • další výkresy potřebné k realizaci stavby.


D Dokladová část

  • územní rozhodnutí o umístění stavby, které nabylo právní moci;
  • dokladová část dokumentace k žádosti o vydání územního rozhodnutí;
  • uzavřené smlouvy a dohody zabezpečované projektantem na základě SOD;
  • vydané výjimky (podle charakteru stavby);
  • osvědčení ČTÚ k činnostem podle zákona č. 127/2005 Sb. – doloží operátor – podnikatel v elektronických komunikacích (stavebník);
  • smlouvy o smlouvách budoucích o zřízení věcného břemene (služebnosti inženýrské sítě) k stavbou dotčeným nemovitostem, pokud jsou zajišťovány projektantem na základě SOD;
  • katalogové listy použitých komponentů.


E Rozpočet

  • seznam montážních položek a specifikace materiálu:
  • seznam a ocenění montážních prací (např. zemní práce, optické práce, apod.);
  • seznam a ocenění materiálu;
  • náhrady za omezení užívání veřejného prostranství;
  • informace o poplatcích;
  • informace o předpokládaných nákladech na vypořádání VBř;
  • komentář k rozpočtu.


3.3 POSTUPY PRO PROVÁDĚNÍ A PROVOZOVÁNÍ STAVBY

3.3.1 Dokumentace pro uvedení stavby do provozu

V rámci postupu 3.3.1 se provádí vypracování dokumentace pro provedení zkoušek, průkazů uvedení do provozu, předání a převzetí a dokumentace skutečného provedení stavby k oznámení o užívání stavby nebo k vydání kolaudačního souhlasu.

V odůvodněných případech bývá samostatně zpracovávána dokumentace pro uvedení stavby do provozu. Na zpracování této dokumentace se obvykle podílí většina účastníků výstavby, podle zvoleného způsobu realizace. Dokumentace obsahuje požadavky k provedení individuálních, komplexních zkoušek, zkušebního a garančního provozu a pro zpracování průvodní a provozní dokumentace, vztahující se k přehledu předpisů a standardů, k zásadám provozování stavby, také postupy pro spuštění nadzemních a podzemních komunikačních vedení sítí elektronických komunikací. Na základě komplexního vyzkoušení dochází k předání a převzetí provozních souborů, technologických celků a stavby uživateli.

Výstupem postupu 3.3.1 je dokumentace k povolení užívání stavby, tj. v podstatě k uvedení stavby do provozu, zahrnující dokumentaci skutečného provedení stavby, která je přikládána k oznámení o užívání stavby, popřípadě se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.

3.3.2 Dokumentace skutečného provedení stavby

Dokumentace skutečného provedení stavby zachycuje odchylky, k nimž došlo při provádění stavby. Dokladuje, zda stavba byla provedena podle ověřené dokumentace v územním řízení, případně ve stavebním řízení, nebo zda v průběhu výstavby došlo k podstatnějším odchylkám, vyžadujícím změnové řízení. Podle § 125§ 154 stavebního zákona je vlastník stavby povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci, odpovídající jejímu skutečnému provedení podle vydaných povolení. Při změně vlastnictví ke stavbě odevzdá dosavadní vlastník dokumentaci novému vlastníkovi stavby. Není-li třeba dokumentaci skutečného provedení doplnit, změnit nebo jinak přepracovat, stavební úřad ji ověří a po jednom ověřeném vyhotovení zašle vlastníkovi stavby a obecnímu úřadu, v jehož správním obvodu se stavba nachází, není-li sám stavebním úřadem. To platí i pro dokumentaci skutečného provedení stavby, předloženou stavebnímu úřadu spolu se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu podle § 122 SZ. Z toho vyplývá, že dokumentaci skutečného provedení je nutno vždy předat stavebníkovi ve dvojím vyhotovení. Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby stanoví v příloze č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb.., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Smluvní vztah mezi stavebníkem a projektantem je závislý od zvoleného způsobu výstavby. Je-li tento vztah vytvořen i pro fázi uvádění stavby do provozu, je účelné, aby se projektant zúčastnil všech zkoušek a průkazů, definovaných v jím zpracované dokumentaci.


4 DOPROVODNÉ POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB (AO)

4.1 DÍLČÍ POSTUPY AO TZSp EKZ

4.1.1 Autorský dozor projektanta (AD)

Vstupem do procesu 4.1.1 je smlouva o zpracování další projektové dokumentace, případně o výkonu autorského dozoru.

Autorským dozorem projektanta je postup AO TZSp, nejlépe té, která vypracovala projektovou dokumentaci stavby pro vydání stavebního povolení, případně projektovou dokumentaci pro provádění stavby, k ověřování souladu provádění stavby s touto dokumentací v průběhu výstavby.

Pro autorský dozor projektanta platí tyto hlavní zásady:

  • Autorský dozor projektanta vykonává povinnosti podle smlouvy se stavebníkem; ověřuje dodržení technicko-ekonomického, architektonického a výtvarného řešení projektové dokumentace do závěrečného hodnocení stavby.
  • Na významných, technicky a architektonicky složitých stavbách je zpravidla autorský dozor trvalý. Na ostatních stavbách se zajišťuje autorský dozor občasný. Způsob a podmínky výkonu autorského dozoru sjednává AO se stavebníkem ve smlouvě.
  • Provádění autorského dozoru AO nezbavuje stavebníka odpovědnosti za řádné provádění technického dozoru a zhotovitele odpovědnosti za řádné provádění dodávek.
  • Zjistí-li projektant při výkonu autorského dozoru projektanta (AD) nedodržení projektové dokumentace, popřípadě nedodržení právních předpisů, zejména technických norem, uvědomí bez zbytečného odkladu, zpravidla zápisem ve stavebním (montážním) deníku, stavebníka a dodavatele.
  • Jestliže závažné vytýkané závady nebyly včas odstraněny, nebo jestliže by mohly být jinak ohroženy veřejné zájmy, může projektant požadovat, aby nebyly zahájeny nebo aby byly zastaveny práce, a zároveň může o takovém požadavku uvědomit příslušný stavební úřad; to nezbavuje stavebníka povinnosti ohlásit závažné závady neprodleně stavebnímu úřadu.


Fyzická osoba pověřená výkonem AD projektanta zaznamenává svá zjištění, požadavky a návrhy do stavebního deníku. Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě jsou uvedeny v příloze č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

4.1.2 Rozsah dozoru

Rozsah výkonu AD je dán uzavřenou SOD. Zpravidla obsahuje:

  • v období zpracování projektové dokumentace pro provádění stavby:
    • zajišťovat v rozsahu, který si vyhradí při projednávání smlouvy, soulad zpracovávané projektové dokumentace pro provádění stavby;
    • poskytovat vysvětlení, potřebná pro vypracování dokumentace pro provádění stavby;
    • navrhovat stavebníkovi opatření, zjistí-li odchylky od projektové dokumentace schválené ve stavebním řízení;
  • v období provádění stavby:
    • účastnit se předání staveniště dodavatelům;
    • zajistit dodržení projektové dokumentace pro provádění stavby s přihlédnutím k podmínkám stanoveným stavebním povolením a poskytovat vysvětlení, potřebná pro plynulost stavby;
    • řešit změny nebo doplnění PD způsobené novými skutečnostmi, zjištěnými v průběhu provádění stavby;
    • posuzovat návrhy dodavatelů na odchylku a změny;
    • dávat k nim stanovisko a účastnit se jejich projednávání se stavebníkem, popřípadě s orgány státní správy;
    • účastnit se kontrolních dnů stavby;
    • sledovat postup výstavby z technického hlediska;
    • plnit další povinnosti u staveb, které to svým charakterem vyžadují;
    • účastnit se odevzdání a převzetí stavby nebo její ucelené části, včetně komplexního vyzkoušení;
  • po dokončení stavby nebo její ucelené části či etapy zúčastnit se:
    • zkušebního provozu;
    • závěrečné kontrolní prohlídky a poskytovat přitom potřebné vysvětlení a spolupráci, vypracovat ke zprávě o hodnocení stavby zpracované stavebníkem stanovisko projektanta.


4.2 DOPLŇKOVÉ POSTUPY A INFORMACE Z OBORU TZSp – EKZ

4.2.1 Ochranná pásma a styk zařízení

Ochranná pásma elektronických komunikací

Zařízení pro elektronickou komunikaci jsou chráněna ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Ochranná pásma podle § 102 zákona o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, činí:

  • ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 1,0 m po stranách krajního vedení;
  • ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí, vydaného podle zvláštního právního předpisu. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí, nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.


Styk zařízení s okolím a oprávnění k využívání cizích nemovitostí

Styk komunikačního vedení veřejné komunikační sítě s okolím je definován v § 101 zákona o elektronických komunikacích.

Oprávnění k využívání cizích nemovitostí je definováno v § 104 zákona o elektronických komunikacích.

Zdůrazňujeme nutnost řešení majetkoprávních vztahů (VBŘ, vstupy, náhrady atd.).

4.2.2 Měření na kabelech pro elektronickou komunikaci

Rozsah měření je určen požadavkem stavebníka, případně následného provozovatele EKZ. V následujících odstavcích jsou uvedeny příklady nejčastějších měření. Upozorňujeme, že je platná „Metodika měření a vyhodnocování datových parametrů pevných komunikačních sítí“ vydaná Českým telekomunikačním úřadem a předpokládá se její schválení a „závaznost“ od 1. 11. 2016.

Metalické kabely přístupové sítě

Závěrečným měřením metalických kabelů smontovaných v přístupové síti jsou zjišťovány její elektrické parametry.

Provádějí se tyto druhy měření:

  • kontinuita žil;
  • smyčková rezistence;
  • izolační rezistence žil;
  • rezistence stínicí fólie kabelu;
  • izolační rezistence stínicí fólie;
  • provozní útlum;
  • kapacitní nerovnováha k1;
  • izolační rezistence pancíře (u kabelů s pancířem a ochranným obalem);
  • rezistence uzemnění rozváděčů a objektů, u nichž je uzemnění zřízeno.


Optické kabely

Závěrečným měřením optických kabelů se ověřuje kvalita výstavby přenosové sítě, kontrola přenosových parametrů optického kabelu pro možné nasazení přenosových systémů.

Provádějí se tyto druhy měření:

  • měření útlumu přímou metodou;
  • měření útlumu metodou zpětného rozptylu (útlum vláken, svarů na vláknech);
  • měření polarizační vidové disperze PMD – pokud je požadováno investorem.


4.2.3. Měření na terestrických bezdrátových vedeních elektronických komunikací

Rozsah měření je určen požadavkem stavebníka, případně následného provozovatele EKZ, které vycházejí z udělené licence od ČTÚ.

Provádí se zejména tyto druhy měření:

  • měření vyzařovacích diagramů anténních jednotek a celé anténní soustavy;
  • měření napáječů;
  • měření příjmových podmínek a odrazů;
  • měření intenzity elektromagnetického pole;
  • měření útlumu;
  • měření hlučnosti a oteplení technologických vysílacích a přijímacích zařízení.



4.3 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ POSTUPU PROJEKTOVÁNÍ A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI PRO PODZEMNÍ A NADZEMNÍ KABELOVÁ VEDENÍ EKZ



4.4 SCHEMATICKÉ ZNÁZORNĚNÍ POSTUPU PROJEKTOVÁNÍ A INŽENÝRSKÉ ČINNOSTI PRO NADZEMNÍ – TERESTICKÁ (BEZDRÁTOVÁ) VEDENÍ EKZ




Poznámka:
Je možné využít spojené územního a stavebního řízení v případech definovaných v § 78 SZ


5 INFORMAČNÍ ZDROJE

Právní předpisy lze získat z následujících podkladů:

Sbírka zákonů www.zakonyprolidi.cz
Právní informace ČKAIT www.ckait.cz
Normy ČSN online – ČAS www.csnonline.agentura-cas.cz/
Informace Českého telekomunikačního úřadu www.ctu.cz
Informace o technických požadavcích na propojení sítí www.wholesale.cz


(nutno konzultovat technické řešení EKZ vždy s konkrétním operátorem)

Z praktických profesních důvodů je přílohou tohoto MP rozšířen seznam z MP 1 o právní a jiné předpisy, potřebné a využitelné při vypracování projektové dokumentace AO TZSp.


6 PŘÍLOHY

6.1 SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ VÝZNAMNÝCH PRO TZS – EKZ

Právní předpisy týkající se TZS – EKZ jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.


6.2 NORMY PRO TZS – EKZ

České technické normy

České technické normy podle zák. č. 22/1997 Sb., § 4:

Česká technická norma není obecně závazná. Z toho vyplývá, že ČSN nejsou považovány za právní předpisy a není stanovena obecná povinnost jejich dodržování. To neznamená, že taková povinnost nemůže vyplynout z jiného právního aktu.

V praxi nastávají tyto možné případy:

  • Pokyn nadřízeného – v zaměstnaneckých vztazích při řádném seznámení zaměstnance. Jestliže k tomu dojde, je dodržování ČSN pracovně právní povinností.
  • Smlouva – jestliže mezi účastníky obchodního vztahu, založeného smlouvou podle občanského nebo obchodního zákoníku, dojde k ujednání o tom, že např. zboží nebo činnosti, které jsou předmětem této smlouvy, musí splňovat požadavky konkrétní ČSN, stává se plnění této ČSN právní povinností. Její nedodržení pak způsobuje právní následky, stanovené pro případ nedodržení smlouvy.
  • Rozhodnutí správního orgánu – povinnost dodržet určitou ČSN může být stanovena v rozhodnutí, které správní orgán vydá na základě zmocnění, uvedeného v zákoně. Pokud tedy ve stavebním povolení je stanoveno, že stavba musí splňovat požadavky určitých ČSN, jde o povinnost právní.
  • Právní předpisy – některé právní předpisy (tj. předpisy publikované ve sbírce zákonů, případně i vyhlášky obcí) určitým způsobem odkazují na ČSN. Stanoví tak přímo nebo nepřímo povinnost dodržovat technické normy, ale jen těm subjektům, kterým daný právní předpis stanoví konkrétní povinnosti.
  • Na zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, navazuje řada nařízení vlády, která ovlivňují nejen výrobkovou základnu pro elektrotechniku, ale i vlastní navrhování a provádění elektrických rozvodů. Na zákon č. 22/1997 Sb. navazuje zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh a k němu vydaných již 11 nařízení vlády, z nichž některé již zrušily prováděcí nařízení vlády k zákonu č. 22/1997 Sb.


Jedná se především o tato nařízení vlády:

  • č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh;
  • č. 616/2006 Sb., o technických požadavcích na výrobky z hlediska jejich elektromagnetické kompatibility;
  • č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.


Na tato vládní nařízení navazují tzv. harmonizované a určené normy (viz § 4 zákona č. 22/1997 Sb.), obsahující požadavky, které musí jednotlivé prvky elektrického zařízení splnit. Tyto požadavky se vztahují jednak na elektrická zařízení – výrobky dodávané od dodavatelů nebo výrobců na stavbu, ale i na výrobky provedené na stavbě – tedy na vlastní elektrickou instalaci.

Z hlediska navrhování elektrických rozvodů souvisejících s provozem budov je především nutno vzít na vědomí soubory harmonizovaných a určených norem podle nařízení vlády č. 163/2002 Sb.

V Seznamu českých technických norem jsou ČSN pro elektrická zařízení řazeny do tříd 33 – 38.

Harmonizované a určené normy

Vybrané harmonizované a určené normy pro navrhování elektrických rozvodů (výrobky zabudované do stavby):

Je třeba upozornit na to, že v jednotlivých normách jsou jednoznačné odkazy na ustanovení v dalších normách, které tyto články, kapitoly nebo i celé normy staví na úroveň normy harmonizované. Jako příklad je možno uvést odkaz článku 400.1.1.N1 ČSN 33 2000-4-41 ed. 2 na klasifikaci vnějších vlivů a přiřazení vlivů prostředí prostorům v článku 413.1.2.2 je odkaz na další požadavky, vyplývající z jednotlivých oddílů části 7. To však lze zobecnit pro všechny harmonizované normy.

Důležitou okolností pro pochopení úlohy harmonizovaných norem je uvědomění si jejich úlohy v praxi. To plyne již z § 8 odst. 5 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů: „Za bezpečný se považuje výrobek splňující požadavky příslušného technického předpisu…“ Příslušným technickým předpisem je v tomto případě příslušné nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pojem výrobek je v tomto případě definován v nařízení vlády jako „každý výrobek určený pro trvalé zabudování do staveb“.

Zcela jednoznačně je řečeno, že pokud jsou základní požadavky konkretizovány harmonizovanými a určenými českými technickými normami a vlastnosti výrobku jsou s nimi v souladu, má se za to, že jsou tyto základní požadavky splněny.

Z formulací vyplývá, že dodržování ustanovení harmonizovaných norem (i když nezávazných) usnadňuje jejich uživateli práci v tom smyslu, že využije-li je, automaticky splnil požadavky zákona č. 22/1997 Sb. a navazujících nařízení vlády; pokud však například projektant zvolí originální řešení mimo rámec harmonizovaných norem ČSN, což je jeho právo, musí dokázat, že jeho řešení je ve sledovaných parametrech.

S ohledem na průběžný vývoj seznamu harmonizovaných ČSN i možnosti úprav ve výše uvedených nařízeních vlády je nutno sledovat informace v odborném tisku (Sbírka zákonů, Věstník ÚNMZ atd.).

Technické normalizační informace (TNI)

TNI je produktem Českého normalizačního institutu. Tento produkt se označuje zkratkou TNI a šestimístným číslem podle zásad shodných s tříděním technických norem (ČSN). TNI, jsou technické normalizační dokumenty informativního charakteru a obsahují:

  • technické požadavky, ještě nemají předpoklad pro zpracování na úrovni norem, kde (z různých důvodů) existuje perspektivní, nikoliv však okamžitá možnost vydání normy, nebo
  • jsou do nich převzaty některé osvědčené údaje ze zrušených ČSN, jejichž zachování a využití (po případné aktualizaci) je účelné, případně
  • jsou do nich převzaty některé jiné normativní dokumenty, které nelze vydat jako ČSN.


V době vydání této metodické pomůcky, jsou zpracovávány následující TNI:


Normy bezpečnosti práce a technických zařízení (BPTZ)

Nařízení vlády č. 378/2001 Sb., požadavky na bezpečný provoz a používání strojů (zpracované v souladu s direktivou EU 98/37/EG pro nová zařízení, resp. 89/655/ECC pro stará zařízení) je nutno brát v úvahu při navrhování technologických zařízení na území ČR.

Elektrická zařízení tvoří z hlediska bezpečnosti celého strojního zařízení nikoli nepodstatnou část. Pro řešení bezpečnostních funkcí (např. Nouzový stop…) je nutno vycházet při řešení elektrických obvodů z doporučení těchto norem:

Normy typu A základní bezpečnostní normy

ČSN EN 414 Bezpečnost strojních zařízení, pravidla pro navrhování a předkládání bezpečnostních norem
ČSN EN ISO 14121 Hliník a slitiny hliníku – Plechy, pásy a desky pro použití v elektrotechnice


Normy typu B 1 – skupinové bezpečnostní normy – jednotlivé bezpečnostní aspekty

ČSN EN ISO 13849-1 Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečnostní části ovládacích systémů – Část 1: Obecné zásady pro konstrukci
ČSN EN 60204-1 ed. 2 Bezpečnost strojních zařízení – Elektrická zařízení strojů – všeobecné požadavky
ČSN EN 1037+A1 Bezpečnost strojních zařízení – Zamezení neočekávanému spuštění
ČSN EN ISO 13857 Bezpečnost strojních zařízení – Bezpečné vzdálenosti k zamezení dosahu k nebezpečným místům horními a dolními končetinami


Normy typu C – bezpečnostní normy pro jednotlivé stroje nebo skupiny strojů

ČSN EN 415-4 Bezpečnost balicích strojů – Část 4: paletizátory a depaletizátory
ČSN EN 692+A1 Obráběcí a tvářecí stroje – Mechanické listy – Bezpečnost
ČSN EN ISO 10218-1 Roboty a robotická zařízení – Požadavky na bezpečnost průmyslových robotů – Část 1: Roboty


PŘÍLOHA 6.3

6.3 Logická struktura sítě nové generace




Základní dokument: Obecné zásady činnosti AO TZS pro projektovou činnost (MP 1.5)
Obory a specializace:
Kategorie:
Stav: