PROFESIS » Vedení provádění technologických staveb (MP 2.5.1)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Autoři: Ing. Jiří Kliner, Ing. Otakar Mikula, Ing. Vratislav Nevyjel, Karel Pastuszek, Ing. Jindřich Pater, Ing. Josef Sláčal, CSc., Ing. Lumír Vacula

Autor aktualizace 2022: Ing. Jindřich Pater

Stav: aktualizace 2022, vydání 2008

Anotace:
Pomůcky řady MP 2 Provádění staveb soustavy metodických pomůcek popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve stavebnictví, na problémové okruhy této činnosti. Tato pomůcka popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění technologické stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při její realizaci a v záruční době.

Upozornění k textu

K 30. 6. 2022 byly ve sbírce zákonů ČR vydány (a tudíž platné) k problematice stavebního zákona následující právní předpisy:

zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
Zrušen k 1. 7. 2023 novým stavebním zákonem č. 283/2021 Sb.; podle novely č. 195/2022 Sb. zákona č. 283/2021 Sb. se za den nabytí nové komplexní účinnosti zákona č. 283/2021 Sb. ale považuje až 1. 7. 2024, kdy tedy dojde k definitivnímu zrušení zákona č. 183/2006 Sb.
zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon
Účinnost od 1. 7. 2023; podle „malé novely“ zákona č 283/2021 Sb., tj. podle zákona č. 195/2022 Sb. se za den nabytí účinnosti některých paragrafů zákona č. 283/2021 Sb. považuje 1. 7. 2024; připravována je ještě „velká novela“ zákona č. 283/2021 Sb. s účinností od roku 2024.
zákon č. 284/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona
Účinnost od 1. 7. 2023; v rámci „velké novely“ zákona č. 283/2021 Sb. je připravována i novela tohoto změnového zákona s účinností od roku 2024.
zákon č. 197/2022 Sb., o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaných invazí vojsk Ruské federace
Účinnost od 1. 7. 2022; upravuje zákon č. 183/2006 Sb. a zavádí pojem nezbytná stavba, tj. stavba dočasná, jejíž doba trvání nesmí přesáhnout 3 roky ode dne nabytí právních účinků společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru.

Další text je stále vázán pouze na zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a k němu vydané prováděcí předpisy, neboť vývoj v oblasti změn stavebního zákona k dnešnímu datu 30. 6. 2022 není ukončen.

OBSAH

	Úvod
1	Právní rámec činnosti autorizovaných osob
1.1	Základní pojmy a užité zkratky
1.2	Obecný postup činnosti AO při provádění technologických staveb
1.3	Principy ochrany veřejných zájmů
1.4	Principy spolupráce autorizovaných osob
1.5	Zkoušky před dokončením stavby
1.6	Technologické dodávky
1.7	Ochranná pásma sítí dopravní a technické infrastruktury
1.8	Bezpečnost technických zařízení
2	Vybrané postupy při provádění technologické stavby
2.1	Přehled rozhodujících postupů
2.2	Dílčí postupy
DP 1	Výrobní příprava technologické stavby
DP 2	Přejímka staveniště
DP 3	Provádění technologické stavby
DP 4	Uvádění stavby do užívání
DP 5	Předání stavby
DP 6	Ukončení zakázky
3	Přehled právních předpisů
4	Přílohy
4.1	Náležitosti protokolu o ukončení komplexního vyzkoušení
4.2	Náležitosti protokolu o ukončení zkušebního provozu souboru zařízení
4.3	Náležitosti protokolu o výsledku garančních zkoušek
4.4	Oznámení o zahájení komplexního vyzkoušení
4.5	Plán zkoušek – příklad
4.6	Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

ÚVOD

MP 2 Provádění staveb jako druhá základní pomůcka k činnosti autorizovaných osob je součástí soustavy metodických pomůcek, popisujících činnosti autorizovaných osob. Popisují běžnou činnost autorizovaných osob, upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve stavebnictví, na problémové okruhy této činnosti. Současně poskytují autorizovaným osobám v rámci systému PROFESIS pokud možno související informace.

Metodické pomůcky popisují úroveň činnosti autorizovaných osob ve dvou základních skupinách jejich výkonu, tj. projektové činnosti a vedení provádění staveb. Od tohoto základu se pak odvíjejí varianty vyplývající z předpisových a technických odlišností jednotlivých oborů a specializací, způsobu výkonu povolání, či nutných potřeb pro další činnost autorizovaných osob.

Metodická pomůcka MP 2.5.1 si klade za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění technologických staveb. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění technologické stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při její realizaci a v záruční době.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě právních předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou tyto činnosti rozpracovány pro jednotlivé etapy provádění technologické stavby a s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Je základem celého systému informací pro činnost vedení provádění jednotlivých druhů staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob. Popisy postupů, vztahů a odpovědnosti jsou v této metodické pomůcce uvedeny pro případ kompletního zajišťování stavby jejím zhotovitelem. U poddodávek technologických jednotek a montážních prací se popsané principy uplatňují přiměřeně.

1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY

V textu metodické pomůcky MP 2.5.1 jsou tyto termíny a pojmy použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem, kde smluvní partner zajišťující inženýrskou činnost je zplnomocněným zástupcem stavebníka.

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie, a to (s přihlédnutím k pojmům užívaným pro technologické stavby) v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Dokumentace staveb – v této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny druhy dokumentace pro územní a stavební řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti (jakožto vybraných činností ve výstavbě), sloužící ve smyslu § 158 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (SZ) jako:

projektové činnosti ve výstavbě (§ 159 odst. 1 až 3 SZ);
- zpracování územně plánovací dokumentace (§ 2 odst. 1 písm. n), § 36 SZ – zásady územního rozvoje, územní plán, regulační plán), územní studie (§ 30 SZ);
- dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (§ 76 SZ; územní rozhodnutí – § 92 lze nahradit za určitých podmínek územním souhlasem – § 96 SZ);
- dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy (§ 78a SZ) nahrazující za určitých podmínek územní rozhodnutí (§ 92 SZ);
- dokumentace pro vydání společného povolení (§ 94j SZ);

projektová dokumentace (viz Shrnutí 2.2);
odborné vedení provádění stavby nebo její změny (stavbyvedoucí – § 134 odst. 2 SZ, § 153 odst. 1 a 2 SZ, § 160 odst. 1 a 2 SZ, stavební dozor – § 153 odst. 3 a 4 SZ, § 160 odst. 3 a 4 SZ);
projektovou dokumentací je podle § 158 odst. 2 SZ dokumentace:

a) stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ (stavby vyžadující ohlášení);

b) stavby pro vydání stavebního povolení podle § 115 SZ;

c) uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116 SZ;

d) k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117 a § 143 až § 151 SZ;

e) stavby pro vydání společného povolení;

f) změn staveb uvedených v písmenech a) až e) před jejím dokončením podle § 118 SZ (změna stavby po jejím povolení, ale před jejím dokončením);

g) staveb uvedených v písmenech a) až f) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129 SZ (vyplývající z řízení stavebního úřadu vůči vlastníku stavby o odstranění stavby);

h) pro provádění stavby (§ 92 odst. 1 SZ, § 133 odst. 3 a § 134 odst. 6 SZ);

i) pro nezbytné úpravy podle § 137 SZ (nařízené stavebním úřadem vlastníku stavby, stavebního pozemku nebo zastavěného stavebního pozemku), nebo;

j) vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona (vodní díla určená pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon – dále VZ, ve znění pozdějších předpisů.

Dále může pojem vyjadřovat i jiné druhy dokumentace, např.:

součást dokumentace pro výběr zhotovitele;
dokumentaci pro vydání územního souhlasu (§ 96 SZ);
projekt organizace výstavby (POV), jehož součástí je harmonogram výstavby;
dokumentaci bouracích prací (§ 128 odst. 7 SZ);
dodavatelskou (dokumentace zhotovitele stavby) dokumentaci;
dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 125 SZ).

Dokumentace – obecně může znamenat soubor dokumentů, které jsou zdrojem a nosičem informací. Pro potřeby přípravy a realizace projektů spojených s výstavbou je dokumentace duševním dílem, poskytujícím informace o projektu, o jeho členění i o způsobu a postupu jeho realizace. Poskytuje tyto informace v různé míře podrobností, na různých nosných médiích, pro různé použití, související především s přípravou a prováděním stavby.

Dokumentace výrobní – je dokumentace potřebná k výrobě. Člení se zpravidla na dokumentaci konstrukční, která stanoví parametry výrobku a jeho částí, a dokumentaci technologickou, která stanoví postup a další podmínky výroby výrobku.

Dokumentace skutečného provedení stavby – podle § 121 odst. 1 SZ se zpracovává (a stavebník ji předkládá stavebnímu úřadu spolu s oznámením o užívání stavby nebo se žádostí o vydání kolaudačního souhlasu), pokud při provádění stavby došlo k nepodstatným odchylkám oproti vydanému stavebnímu povolení, ohlášení stavebnímu úřadu nebo ověřené projektové dokumentaci. U staveb technické nebo dopravní infrastruktury se předkládá vždy. Došlo-li k podstatným odchylkám, je tento stav řešen ve smyslu § 118 SZ formou žádosti o změnu stavby před dokončením, doloženou projektovou dokumentací změn stavby nebo kopií ověřené projektové dokumentace s vyznačením návrhu změn.

Vlastník stavby je povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby ověřenou dokumentaci odpovídající jejímu skutečnému provedení stavby podle § 125 SZ.

Dozor – dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu této MP použit ve významu:

dozor autorský (projektanta, případně hlavního projektanta), je dozorem autorizované osoby na základě samostatného smluvního vztahu; podle § 152 odst. 4 SZ u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, u níž zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je stavebník autorský dozor projektanta nebo hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
technický dozor stavebníka je dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, je stavebník podle § 152 odst. 4 SZ povinen zajistit technický dozor stavebníka opět fyzickou osobou oprávněnou podle autorizačního zákona; výkon technického dozoru stavebníka však není zahrnut mezi tzv. vybrané činnosti vymezené v § 158 odst. 1 SZ – jedná se podle autorizačního zákona o další odbornou činnost autorizované osoby;
dozor stavební je dozor nad prováděním staveb, terénních úprav, zařízení a udržovacích prací nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení ve smyslu § 103 SZ (s výjimkou staveb uvedených v § 103 odst. 1 písm. e) body 4 až 8 SZ) a staveb vyžadujících ohlášení ve smyslu § 104 SZ, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí za podmínek podle § 160 odst. 4 SZ; vykonává jej osoba s kvalifikací stanovenou v § 2 odst. 2 písm. d) SZ.;
dozor stavebního úřadu (jakož i orgánů uvedených v § 171 odst. 1 SZ) je průběžným kontrolním procesem orgánu státní správy nad průběhem přípravy, realizace a užívání stavby. Při své kontrolní činnosti využívá spolupráci s ostatními orgány státní správy (například KHES, ochrana ŽP, památkáři, archeologové a další).

Hlavní projektant – pojem je uveden v § 113 odst. 2 SZ. Jedná se o projektanta, kterého stavebník smluvně pověřil koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru. Hlavní projektant může být přizván ke stavebnímu řízení, a to na náklad stavebního úřadu, nebo na náklad stavebníka (pokud jeho přizvání navrhl).

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi (viz zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů). Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která vede realizaci stavby (stavbyvedoucí).

Koordinátor pro ochranu životního prostředí a hospodaření s odpady – fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (zadavatelem stavby) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi. Musí splňovat předpoklady odborné způsobilosti a postupovat zejména podle zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Manažer stavby – odborný nebo odpovědný pracovník zhotovitele, a to:

osoba, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
pracovník, zajišťující např.:
- výrobní přípravu;
- řízení úseků stavby nebo prací (mistři, vedoucí pracovních kolektivů, technici apod.);
- zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
- bezpečnost práce;
- ekonomické a finanční oblasti;
- kontroly a přejímky dodávek;
- skladové činnosti;
- řízení jakosti apod.

Obchodní firma – pro účely pojmosloví veškerých MP je využíváno slovní spojení obchodní firma, které však nelze zaměňovat s pojmem obchodní společnost, jak jej deklaruje zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Obchodní firmou v rámci MP rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou mandátní, či smlouvou o dílo).

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi – na stavbách, u nichž vzniká povinnost ohlásit OIP zahájení prací (§ 15 odst. 1 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), a dále na stavbách, u nichž budou vykonávány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života, nebo poškození zdraví (stanovené přílohou č. 5 NV č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů), zadavatel stavby (stavebník) zajistí podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, aby byl při přípravě stavby zpracován plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, podle druhu a velikosti stavby tak, aby plně vyhovoval potřebám zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce, a aby byl při realizaci aktualizován.

Plán musí být zpracován odborně způsobilou osobou, tedy koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi. Rozsah a obsah plánu je dán přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Podzhotovitel (poddodavatel, subdodavatel) – souhrnné označení pro jiné právní subjekty, než je zhotovitel stavby (osoby nebo firmy), zajišťující dílčí práce, dodávky, montáže nebo služby pro zhotovitele stavby. Na rozdíl od toho dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant. Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, v § 2630 používá termín poddodavatel zhotovitele.

Pracovník – termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Pracovník inženýrské činnosti (dále též pracovník IČ) – pracovník (obchodní firma), který na základě smlouvy mandátní zastupuje stavebníka v záležitostech týkajících se přípravy nebo provádění stavby a je vybaven plnou mocí v rozsahu výkonů, k nimž se ve smlouvě zavázal. Pro zajištění většího rozsahu činností (jakost, autorský dozor, koordinace stavby apod.) může být v tomto případě místo mandátní smlouvy uzavřena smlouva o dílo (v případě hmotně zachyceného výsledku činnosti), resp. smlouva nepojmenovaná.

Proces – souhrn činností potřebných pro zhotovení díla nebo jeho části (např. projektová dokumentace, provedení stavby).

Projektant – v textu je termín používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.

Provozní celek (PC) – souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, vykonávající úplný technologický proces jednoho druhu, určený dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. V hlavních rysech je charakterizován druhem procesu, pro který je pořizován. Člení se na provozní soubory (PS), obvykle se zaměřením na strojní, elektrotechnické a další zařízení.

Provozní soubor (PS) – funkčně ucelená část provozního celku nebo technologické části stavby, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající ucelený dílčí technologický proces (popř. speciální) nebo úplný technologický proces doplňkový, určený projektovou dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. Jako provozní soubor může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek. Provozní soubor se zpravidla člení na dílčí provozní soubory a na provozní jednotky, nebo provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Dílčí provozní soubor – funkčně ucelená část provozního souboru, tvořená souhrnem technologických zařízení, vykonávající společně s ostatními dílčími soubory provozní soubor, určený projektovou dokumentací stavby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase. Může být označen také soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný dílčí funkční celek. Dílčí provozní soubor se zpravidla člení na provozní jednotky a základní jednotky, anebo přímo na základní jednotky.

Provozní jednotka (PJ) – funkčně ucelená část PS nebo dílčího provozního souboru, tvořená souhrnem technologického zařízení a vykonávající ucelenou část dílčího technologického procesu, určeného dokumentací stavby. Může se členit na základní jednotky (ZJ). Její funkci lze ověřit jen současným vyzkoušením příslušných základních jednotek.

Připravenost k zahájení individuálních zkoušek – montáž je ukončena (proběhla stavební zkouška – zařízení je smontováno podle platné dokumentace a podle platných předpisů), zařízení je elektricky připojeno a je možno provést jeho první spouštění.

Příprava ke komplexnímu vyzkoušení – provádění prací a zkoušek potřebných k zahájení komplexního vyzkoušení, včetně potřebných seřízení cizích výrobků, které jsou ke komplexnímu vyzkoušení nezbytné. Podmínky přípravy ke komplexnímu vyzkoušení je nutné stanovit ve smlouvě.

Připravenost montážní – používaný pojem pro takovou míru dokončení, montáže (montážních prací), aby bylo možné ve sjednané době a kvalitě provést dokončovací práce stavební (např. podlití kotevních prvků základů dokončení podlah, obkladů, uzavření prostupů a montážních otvorů apod.), nutné pro zahájení zkoušek před dokončením stavby.

Připravenost stavební – smluvně dohodnutý stav stavebních prací, který umožňuje přísun a montáž technologického zařízení staveb nebo přísun a montáž technologického zařízení budov, případně techniky prostředí staveb.

Stavba – podle SZ (§ 2 odst. 3 a 4) se stavbou rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje též, podle okolností, i její část nebo změna dokončené stavby. Pojem stavba je deklarován rovněž v § 1083 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Stavebník – v textu je termín použit pro označení základního partnera výstavby, osoby (fyzické nebo právnické), která investuje finanční prostředky do stavby (investor). Ve vztahu ke správním řízením ve výstavbě a dalším ustanovením stavebního zákona je označován jako stavebník. Pokud jde o oblast obchodních vztahů, může být označen i jako zákazník, klient (z pohledu etického řádu ČKAIT). Ve smluvních vztazích je potom adekvátním označením termín objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla jejím uživatelem. Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, používá též pojem zadavatel stavby. Povinnosti a odpovědnost stavebníka – viz § 152 SZ.

Stavební objekt (SO) – pojem není užíván v současně platných právních předpisech. V zavedené stavební praxi však představuje ucelenou, účelově vymezenou samostatnou část stavby (její stavební části), způsobilou bezpečného užívání a provozu (budova, komunikace, vedení medií apod.)

Stavbyvedoucí – v souladu se SZ je definován jako osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby z pověření zhotovitele stavby (stavebního podnikatele) a má pro tuto činnost oprávnění podle zvláštního právního předpisu (autorizační zákon). Jeho činnost je vymezena v rámci § 153 (Stavbyvedoucí a stavební dozor) odst. 1 a 2 SZ. Stavbyvedoucí je povinen řídit provádění stavby v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce vyplývajících ze zvláštních právních předpisů, zajistit řádné uspořádání staveniště a provoz na něm a dodržení obecných požadavků na výstavbu, popřípadě jiných technických předpisů a technických norem. Přitom je dále povinen spolupracovat s osobou vykonávající technický dozor stavebníka nebo AD projektanta, pokud jsou zřízeny.

Technologická stavba – stavba s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin, plynárenství, výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení, energetiku, teplárenství, výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení, hutní a metalurgickou výrobu, strojírenskou výrobu, chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl, spotřební průmysl, průmysl stavebních hmot a keramiky, dopravu a skladování, elektronická komunikační podzemní i nadzemní vedení sloužící pro rozvod informačních služeb všech typů (např. hlas, video, data atd.), zařízení pošt a pro poštovní služby, zemědělskou a lesnickou výrobu, zařízení staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí, zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů.

Technologické zařízení – soubor zařízení (případně systémový celek), zabezpečujících ucelený dílčí technologický proces, který může být výrobní (výsledkem procesu je určitý výrobek), pomocný výrobní (výsledek procesu nevchází hmotně do výrobku, např. výroba energií) nebo obslužný výrobní (z hlediska vlastního výrobního procesu nevýrobní, např. doprava, kontrola jakosti). Dále jsou to zařízení zajišťující speciální nevýrobní procesy (např. zařízení pro zdravotnictví, školství, laboratoře, opravy) a doplňkové procesy (např. rozvod kapalin a plynů, rozvod elektrické energie, rozvody elektronických komunikací včetně EZS, CCTV, ER atd.).

Stavby veřejné technické infrastruktury – vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, např. vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody atd. (viz § 2 odst. 1 písm. m) bod 2 SZ).

Vyhrazená technická zařízení – zařízení se zvýšenou mírou ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku, která podléhají dozoru podle zákona o státním odborném dozoru. Jsou to technická zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová, která jsou specifikována zákonem č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a NV č. 190/2022 Sb. až č. 194/2022 Sb. Spadá do nich i jaderná energetika, která se ale řídí speciálním předpisem č. 18/1997 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů. Zákonem č. 133/1985 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jsou specifikována ještě požární vyhrazená zařízení. Podle stupně nebezpečnosti se vyhrazená technická zařízení zařazují do tříd, popř. skupin a stanoví se způsob prověřování odborné způsobilosti organizací, podnikajících fyzických osob a fyzických osob k činnostem na těchto zařízeních.

Zásady organizace výstavby (ZOV) – termín označuje stanovení zásad organizace výstavby v projektové dokumentaci, jmenovitě v projektové dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Zásady organizace výstavby jsou vypracovávány podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 8 ev. č. 12. Zásady zpracovává autorizovaná osoba (autor návrhu stavby či hlavní projektant stavby), nebo pro ni příslušný specialista. Organizace výstavby je pojem zahrnující širší problematiku, vyplývající z realizace výstavby v prostoru, v daných ekonomických, environmentálních a technických vazbách, jehož součástí je i vlastní řízení (management výstavby).

Zhotovitel stavby – (dodavatel stavby), označení smluvní strany ve smlouvě o dílo, v níž je předmětem plnění stavba. Stavební zákon (§ 2 odst. 2 písm. b) používá pojem stavební podnikatel, kterým je osoba oprávněná k provádění stavebních nebo montážních prací jako předmětu své činnosti podle živnostenského zákona. Jako zhotovitel může provádět stavbu jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Povinnosti zhotovitele stavby a stavbyvedoucího jsou vymezeny v § 160 odst. 1 a 2 a v § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Zkratky použité v pomůcce

AD	Autorský dozor projektanta
AI	Autorizovaný inspektor
AO	Autorizovaná osoba
AO-S	Autorizovaná osoba pověřená funkcí stavbyvedoucího
AT	Autorizovaný technik
BOZP	Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
CCTV	Kamerový systém
ČKAIT	Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČSN	Česká technická norma
ČSN EN	Převzatá evropská norma
ČSN EN ISO	Převzatá mezinárodní norma
DD	Dodavatelská dokumentace
DIČ	Daňové identifikační číslo
DSP	Dokumentace pro stavební povolení
EZS	Elektrická zabezpečovací signalizace
HMI	Human Machina Interface – komunikace obsluhy se zařízením prostřednictvím obrazovky
HW	Hardware (technické vybavení počítačového systému)
HZS	Hasičský záchranný sbor
IČ	Inženýrská činnost
KHES	Krajská hygienicko-epidemiologická stanice
KV	Komplexní vyzkoušení
MP	Metodická pomůcka
NV	Nařízení vlády
OIP	Oblastní inspektorát práce
OSVČ	Osoba samostatně výdělečně činná
PČR	Policie České republiky
PD	Projektová dokumentace (obecně)
PHM	Pohonné hmoty
PJ	Provozní jednotka
PO	Požární ochrana
PS	Provozní soubor
RT	Radiografické zkoušení
SD	Stavební deník
SOD	Smlouva o dílo
SW	Software (programové vybavení počítačů)
SZ	Stavební zákon
TD	Technický dozor stavebníka
TPS	Technika prostředí staveb
TZS	Technologická zařízení staveb
ZJ	Základní jednotka
ZOV	Zásady organizace výstavby
ZP	Zákoník práce
ZS	Zařízení staveniště
ŽP	Životní prostředí

1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ TECHNOLOGICKÝCH STAVEB

1.2.1 Právní rámec činnosti autorizované je vymezen zejména předpisy uvedenými v kap. 3.

1.2.2 Další zákony, nařízení vlády a vyhlášky významné pro technologické stavby jsou uvedené v příslušných statích této metodické pomůcky a v kap. č. 3.

1.2.3 Technické předpisy a normy, vztahující se k dané stavbě, uplatněné a výslovně citované v projektové dokumentaci a ve smluvních ujednáních.

1.2.4 Rámec činností, povinností a odpovědnosti autorizované osoby v procesu provádění staveb je dán ustanoveními § 158, § 160 a § 153 stavebního zákona.

Podrobnosti týkající se požadavků a uplatnění dalších právních předpisů jsou uvedeny v dokumentech řady A, především v pomůcce Autorizovaný inženýr a technik v procesu výstavby.

1.2.5 Autorizovaná osoba opatřuje dokumenty související s výkonem její činnosti vlastnoručním podpisem a otiskem autorizačního razítka s číslem, pod nímž je zapsaná v seznamu AO, vedeném ČKAIT. Autorizační razítko je AO oprávněna používat pouze v rozsahu oboru nebo specializace, pro kterou jí byla autorizace udělena a při jeho použití se řídí Pravidly pro používání razítka při výkonu povolání AI a AT, vydanými jako Rozhodnutí představenstva ČKAIT. V souvislosti s vedením provádění technologických staveb je nutné toto vyznačení AO stavbyvedoucího ve stavebním deníku, jako doklad odpovědnosti za vedení realizace stavby při zahájení, přerušení a při ukončení činnosti na stavbě.

1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ

Jednou z povinností autorizované osoby při řízení provádění stavby je nepochybně i ochrana veřejného zájmu. V právním řádu ČR je pojem ochrana veřejného zájmu poměrně často užíván, avšak jeho úplnou definici právní předpisy neobsahují. Právnické slovníky definují veřejný zájem jako opak soukromého zájmu, resp. jako obecně prospěšný zájem či celospolečenský zájem. Podobně Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/1995, konstatuje, že …ne každý kolektivní zájem lze označit za veřejný zájem společnosti na zachování neoprávněné stavby. …pojem veřejný zájem je třeba chápat jako takový zájem, který by bylo možno označit za obecný či obecně prospěšný zájem.

Ochrana veřejného zájmu je zajištěna celou soustavou předpisů obchodního a stavebního práva v určité hierarchické stupnici, odpovídající složitosti a významu stavby. Za klíčové je nutno považovat v tomto směru:

pojetí stavebního zákona, který klade rozdílné požadavky odpovídající druhu a významu stavby, přičemž s významem, složitostí a určením užití staveb způsob ochrany roste;
princip autorizace pro vybrané druhy projektové činnosti a provádění staveb;
principy ochrany autorizací u dalších druhů činností (instalace elektro, plyn apod.);
vstup orgánů státu do stavebního řízení (u složitějších druhů staveb);
veřejná forma projednání minimálně do fází územního rozhodnutí;
nová forma zvýšené kontroly prostřednictvím autorizovaných inspektorů (je-li jejich působení v rámci stavby sjednáno);
princip stanovisek a rozhodnutí orgánů chránících veřejný zájem;
princip ochrany práv vlastníků a sousedů;
povinné kontrolní prohlídky staveb;
princip ochrany zájmů dalších osob, zejména vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
princip ochrany nezastavěného území;
a konečně princip udržitelného rozvoje území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích.

Principy ochrany veřejného zájmu jsou ve své podstatě zásadní a správné, je jich však velmi mnoho a jsou mnohdy násobné. Zákon mnohdy klade formální záležitosti (stanoviska, vyjádření apod.) nad skutečnou odbornost a odpovědnost odborníků ve stavebnictví. Z toho vyplývá zdlouhavost a náročnost procesu přípravy staveb.

Základní obecně platné podmínky ve věcech ochrany veřejného zájmu jsou stanoveny zejména v těchto předpisech, resp. jejich částech:

předpisy ES (např. Směrnice Rady č. 89/106/EHS, o stavebních výrobcích), Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (a na základě něhož v příslušných částech ustanovení uvedené Směrnice k 30. 6. 2013 pozbývají účinnosti);
ustanovení stavebního zákona, týkající se oprávnění osob vykonávat vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 SZ);
souvisejících ustanovení autorizačního zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o výkonu činnosti autorizovaných osob;
ostatních právních předpisech upravujících výkon některých činností oprávněnými osobami;
ustanovení stavebního zákona o provádění staveb stavebním podnikatelem a stavbyvedoucím (§ 2 odst. 2 písm. b), § 160 a § 153 SZ);
ustanovení stavebního zákona upravujícím odpovědnost projektanta (§ 159 SZ);
ustanovení stavebního zákona, týkajících se povinností a odpovědnosti dalších osob při přípravě a provádění staveb (zejména povinnosti stavebníka § 152 SZ) a oprávnění stavebního úřadu vykonávat soustavný dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů (§ 132 a násl. SZ);
ustanovení živnostenského zákona týkajících se oprávnění k činnostem ve výstavbě;
příslušných ustanoveních dalších speciálních právních předpisů ve výstavbě;
příslušných částech zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů;
obecných ustanoveních občanského zákoníku a zákona o obchodních korporacích;
příslušných ČSN (normové hodnoty) předepsaných právním předpisem k použití ve výstavbě;
a dalších předpisech, které se k výstavbě vztahují.

1.3.1 Veřejným zájmem ve smyslu § 132 odst. 3 SZ se obecně rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům, nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.

1.3.2 Stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje.

1.3.3 Základní podmínky ochrany veřejných zájmů musí být specifikovány zejména v těchto dokumentech:

projektové dokumentaci;
územním souhlasu nebo v územním rozhodnutí;
stavebním povolení;
zásadách organizace výstavby;
výstupech výrobní přípravy zhotovitele;
vyjádřeních a stanoviscích dotčených orgánů, vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury a dotčených osob.

1.3.4 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením provádění stavby, dbá na to, aby při všech činnostech, souvisejících s přípravou a realizací dané stavby, byly oprávněné veřejné zájmy respektovány a zhotovitel včetně svých podzhotovitelů zabezpečil, že tyto zájmy nebudou omezovány nebo poškozovány.

1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.4.1 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby, aktivně spolupracuje s orgány a osobami, které se podílejí na přípravě a provádění stavby, a to obzvlášť s:

zástupci stavebníka (TD, SD);
AD projektanta;
útvary zhotovitele stavby (výrobní příprava, ekonomické, obchodní a právní útvary apod.);
pracovníky stavebního úřadu při kontrolních prohlídkách stavby (§ 132–134 SZ);
koordinátorem BOZP na staveništi (pokud byl ustanoven);
autorizovaným inspektorem (bylo-li vedeno zkrácené stavební řízení, resp. působí-li na stavbě);
zástupci poddodavatelů, dopravců a dodavatelů technologických zařízení;
pracovníky geodetických služeb;
oprávněnými zástupci orgánů státní správy, zejména s územně příslušným stavebním úřadem a dále zástupci složek hygienických, dopravních, bezpečnostních, požárních a jiných;
správci dotčených podzemních a nadzemních vedení a komunikací (vlastníky dotčené veřejné dopravní a technické infrastruktury);
orgány inspekce práce (zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů);
majiteli nebo uživateli dotčených pozemků a jiných nemovitostí.

1.4.2 Působí-li na stavbě víc AO (např. pro dopravní stavby, technická a technologická zařízení apod.), AO pověřená zhotovitelem stavby pro odborné vedení provádění stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S), obeznámí ostatní AO se základními principy, podmínkami a požadavky, které je nutno respektovat a koordinuje a usměrňuje jejich stanoviska s cílem zajištění časových, ekonomických, bezpečnostních, kvalitativních a provozně-uživatelských parametrů stavby jako celku.

1.4.3 AO při spolupráci a jednáních uplatňuje podmínky stavebního povolení, schválené projektové dokumentace a principy efektivního provádění dané stavby. Vždy při tom zohledňuje místní, topografické, hydrogeologické i klimatické podmínky, právní a technické předpisy a ochranu veřejných zájmů.

1.4.4 AO vede jednání s cílem optimálního řešení vzniklé problematiky v zájmu plynulého postupu prací při respektování oprávněných požadavků zúčastněných.

1.4.5 Pokud AO nemůže uspokojivě jednáním problematiku vyřešit z důvodu svých kompetencí nebo při neshodách stanovisek partnerů, postoupí rozhodnutí příslušným útvarům nebo vedení firmy zhotovitele.

1.4.6 Projektování vyhrazených požárně bezpečnostních zařízení musí být zabezpečeno osobou způsobilou pro tuto činnost, tj. AO v oboru požární bezpečnosti staveb podle vyhlášky č. 246/2001 Sb., o požární prevenci a zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů. Požárně bezpečnostní řešení je nedílnou součástí projektové dokumentace přikládané k žádosti o stavební povolení.

1.4.7 Státní požární dozor nevykonává posuzování projektové dokumentace u staveb nevyžadujících stavební povolení nebo ohlášení stavby. Výjimky jsou uvedeny v § 31 zákona o požární ochraně č. 133/1985 Sb. Technické podmínky požární ochrany pro navrhování, provádění a užívání staveb stanoví vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění pozdějších předpisů, (vybavení stavby hasicími přístroji, zařízením automatické detekce a signalizace, zařízení staveniště atd.).

1.5 ZKOUŠKY PŘED DOKONČENÍM STAVBY

1.5.1 Vlastní uvádění stavby do užívání zahrnuje období od ukončení montáže do doby uvedení stavby do trvalého provozu. Soubor činností prováděných v tomto období se též nazývá zprovozňování díla. Pro vymezení pojmů je toto období rozděleno následovně:

individuální vyzkoušení;
příprava ke komplexnímu vyzkoušení (PKV) – specifikuje činnosti spadající do přípravných prací před zahájením komplexního vyzkoušení;
komplexní vyzkoušení (KV) – vyzkoušení dodávky s cílem prokázat kvalitu a splnění podmínek jejího určení (schopnost zahájení zkušebního provozu);
zkušební provoz (ZP) – prověřuje se jím, zda soubor strojů a zařízení, tvořící samostatný funkční celek, bude za předpokládaných provozních a výrobních podmínek schopen vyrábět v kvalitě a množství, stanoveném v projektové dokumentaci;
garanční zkoušky (GZ) – činnosti, spadající do přípravy a provedení garančního měření za účelem prokázání trvalého dosahování smluvně sjednaných technických ukazatelů při ustáleném provozním stavu.

1.5.2 Individuální vyzkoušení

Individuálním vyzkoušením se rozumí zpravidla přezkoušení mechanické funkce jednotlivých smontovaných strojů a zařízení (jednotlivých elementů, např. ventilátory, klapky, spínače apod.) v rozsahu nutném k prověření úplnosti a správnosti montáže. Individuální zkoušky provádí jako součást montáže zhotovitel. Jestliže podle smlouvy má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené teprve, když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. Náklady individuálního vyzkoušení hradí zhotovitel a jsou součástí ceny díla.

U staveb pro energetiku poskytne objednatel pro provedení individuálního vyzkoušení zhotoviteli za úplatu dohodnutý počet kvalifikovaných pracovníků, energii, palivo a vodu. Ostatní provozní hmoty (chemické materiály) pro provedení individuálního vyzkoušení si zajišťuje zhotovitel. Zhotovitel zpracovává za úplatu (jako součást předmětu díla) návrh rozsahu a věcné náplně:

speciálních čisticích postupů;
přípravy ke komplexnímu vyzkoušení;
komplexního vyzkoušení.

Např. u parního kotle se provede vyzkoušení točivých strojů kotle, seřízení servopohonů, vyzkoušení dálkového ovládání a blokování pohonů, vysušení vyzdívky, chemické čištění vnitřních povrchů tlakového systému, profukování přehříváku a navazujících parovodů, revize armatur, zkoušky těsnosti kotle na straně vody a páry, zkouška těsnosti kotle na straně spalin.

Speciálními čisticími postupy se rozumí chemické a mechanické čištění vnitřního povrchu tlakového celku parních kotlů a spojovacích potrubí mezi kotlem a turbínou, čištění dalších technologických zařízení hlavního výrobního bloku, tj. chemická vyvářka, profukování atd. Pokud jde o účast stavebníka při provádění speciálních čistících postupů, platí obdobně postup jako pro individuální vyzkoušení.

Přejímka montáže zařízení v systému kusových dodávek se provádí ihned po skočení její sjednané části individuálním vyzkoušením. Po skončení individuálního vyzkoušení vypracovává zhotovitel protokol o ukončení těchto zkoušek. O provedení a výsledku individuálního vyzkoušení provede zhotovitel zápis ve stavebním deníku.

U staveb elektronických komunikací umožní objednatel zhotoviteli přístup ke všem koncovým bodům sítě (pro provedení měření) a současně (případně po dohodě) zabezpečí konektivitu pro ověření celého systému.

1.5.3 Příprava ke komplexnímu vyzkoušení

Přípravou ke komplexnímu vyzkoušení se rozumí práce a zkoušky potřebné k ověření kvality a funkce zařízení a seřizování (zejména při zatížení), potřebné pro postupné slaďování celého zařízení. Přípravu ke komplexnímu vyzkoušení provádí zhotovitel podle potřeby za účasti svých podzhotovitelů postupně na jednotlivých provozních souborech. V rámci přípravy ke komplexnímu vyzkoušení musí dodavatel prokázat funkci všech zařízení, která jsou předmětem této přípravy. Období zkoušek strojů, zařízení a provozních souborů nově vybudovaných celků až do doby ukončení komplexního vyzkoušení a přejímky zařízení nazýváme uvádění zařízení do provozu. Účelem tohoto období je připravit smontované zařízení pro trvalý, bezpečný a bezporuchový provoz a tuto schopnost prokázat komplexním vyzkoušením.

U staveb pro energetiku musí zhotovitel prokázat zejména funkci:

všech záskoků, blokád a poruchové signalizace;
předepsaných ochranných armatur parních kotlů a tlakových nádob, strojních a elektrických ochran turbosoustrojí;
parních kotlů na projektované palivo bez stabilizace plamene při výkonu předpokládaném v projektové dokumentaci;
parního turbosoustrojí;
spojovacího potrubí;
odlučovačů popílku;
vysokotlakých ohříváků napájecí vody;
elektrozařízení;
informačního systému;
chemické úpravny vody;
a dalších zařízení specifikovaných ve smlouvě.

Rozsah a náplň přípravy k odevzdání obsahuje též:

časový postup provádění přípravy ke komplexnímu vyzkoušení;
specifikaci provozních hmot, energie a paliva;
požadavky na počet a kvalifikaci provozních pracovníků odpovídající zařízení, které je předmětem přípravy ke komplexnímu vyzkoušení.

Příprava ke komplexnímu vyzkoušení může být zahájena postupně na jednotlivých provozních souborech nebo dílčích provozních souborech po ukončení jejich montáže (vč. individuálního vyzkoušení).

U staveb elektronických komunikací musí zhotovitel prokázat zejména správnou funkci informačního systému, např. EZS, EPS, kamerového systému, parametry útlumu – rychlost a kvalitu přenosu – zejména dat.

1.5.4 Komplexní vyzkoušení

Komplexním vyzkoušením prokazuje zhotovitel, že stavební dílo s technologickým zařízením je řádně dokončeno, je kvalitní, případně že je jako celek schopno zkušebního provozu, je-li sjednán. Jestliže má být řádné provedení díla prokázáno provedením dohodnutých zkoušek, považuje se provedení díla za dokončené, teprve když tyto zkoušky byly úspěšně provedeny. K účasti na nich je zhotovitel povinen objednatele včas vyzvat, a to obvykle ve lhůtě podle kap. 4.5. Povinností stavebníka je, že v rozsahu smluvního ujednání obstará na svůj náklad kvalifikované pracovníky, suroviny, provozní materiály, energie, a jiné prostředky potřebné ke komplexnímu vyzkoušení. Náklady komplexního vyzkoušení hradí stavebník, produkce získaná komplexním vyzkoušením náleží stavebníkovi.

Pokud nebylo komplexní vyzkoušení dohodnuto ve smlouvě a povaha díla je vyžaduje, sjednají stavebník a zhotovitel dodatkem ke smlouvě o dílo podmínky, za nichž toto vyzkoušení bude provedeno. Podstatnou náležitostí tohoto ujednání je shoda smluvních stran o posuzování úspěšnosti komplexního vyzkoušení. O ukončení komplexního vyzkoušení a o tom, zda bylo úspěšné či nikoliv sepíši smluvní strany bezprostředně zápis (viz příloha 4.1). Zhotovitel (dodavatel) hradí veškeré náklady komplexního vyzkoušení, včetně účelně vynaložených nákladů stavebníka tehdy, pokud nebylo úspěšné z příčin na jeho straně.

U staveb pro energetiku prověří stavebník v průběhu přejímacího řízení ještě před zahájením komplexního vyzkoušení za účasti dodavatele:

zda připravované dílo nevykazuje vady a nedodělky;
zda byl splněn celý sjednaný rozsah přípravy ke komplexnímu vyzkoušení;
zda zhotovitel technologické části splnil připravenost pro dokončování stavebních prací (montážní připravenost) v rozsahu a termínech podle smlouvy;
zda byla předána zbývající část dodavatelské dokumentace.

Komplexním vyzkoušením prokazuje zhotovitel (dodavatel) kvalitu a schopnost díla ke zkušebnímu provozu tím, že je provozuje nepřetržitě po dobu 72 hodin při jmenovitém výkonu. Nebylo-li komplexní vyzkoušení zahájeno v ohlášené lhůtě, nebo bylo-li přerušeno, může je zhotovitel zahájit nebo v něm pokračovat pouze na základě písemné dohody se stavebníkem. Zhotovitel (dodavatel) vede ve spolupráci se stavebníkem podrobné technické záznamy o průběhu a výsledcích komplexního vyzkoušení. Záznamy musí obsahovat všechna data potřebná k zhodnocení komplexního vyzkoušení. O zhodnocení se pořizuje zápis, který je součástí zápisu o předání a převzetí díla.

Stavebník je povinen pro komplexní vyzkoušení dát zhotoviteli na svůj náklad ve smluvně sjednaném rozsahu k dispozici potřebné provozní hmoty a palivo ve svých skladech na stavbě, energii a odpovídající počet kvalifikovaných provozních pracovníků. Při komplexním vyzkoušení musí být prokázána funkce automatické regulace. Zápis o předání a převzetí díla sepíši smluvní strany neprodleně po úspěšném komplexním vyzkoušení. V zápise o předání a převzetí nutno ošetřit přechod nebezpečí škod, rizik odcizení, havárií, živelných pohrom apod. na předávaném díle, pokud tak není ujednáno ve smlouvě o dílo.

1.5.5 Zkušební provoz

Zkušební provoz technologické stavby provádí, je-li tak sjednáno ve smlouvě o dílo, uživatel po úspěšném komplexním vyzkoušení zhotovitelem, za součinnosti zhotovitele. Zkušebním provozem se ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace. Prověřuje se, zda zařízení je za předpokládaných provozních a výrobních podmínek schopno dosahovat výkonů v kvalitě a množství stanovených projektovou dokumentací. Podmínky a průběh zkušebního provozu se sjednávají a odvozují mezi stavebníkem a zhotovitelem z předmětu plnění smlouvy o dílo, z dodavatelské dokumentace ve vazbě na schválenou projektovou dokumentaci.

Zpravidla se zkušební provoz technologické stavby nebo její části provádí na převzatém zařízení. Může však být podle smluvního ujednání prováděno před převzetím díla. Jeho zahájení se sjednává v době před vydáním kolaudačního souhlasu za podmínky, že byl zkušební provoz takto stanoven ve stavebním povolení a došlo k udělení souhlasu s předčasným užíváním technologické stavby nebo její části (§ 123 SZ). Pokud tomu tak není, vykoná se zkušební provoz technologické stavby nebo její části, pokud je sjednán, až po vydání kolaudačního souhlasu.

Smluvní strany sjednají ve smlouvě dobu zahájení a délku zkušebního provozu, jakož i kritéria výsledného hodnocení, podmínky, rozsah a technicky nutnou dobu účasti zhotovitele. Stanoví se podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Pokud zkušební provoz v dohodnuté lhůtě neprokáže splnění v projektové dokumentaci stanovených parametrů, smluvní strany sjednají jeho prodloužení. Náklady prodlouženého zkušebního provozu hradí zhotovitel, pokud byl zkušební provoz neúspěšný z příčin na jeho straně.

Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo ve stavebním povolení, může stavební úřad na podkladě požadavku dotčeného orgánu nebo žádosti stavebníka anebo v jiném odůvodněném případě stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu (§ 124 SZ). V rozhodnutí uvede zejm. dobu trvání zkušebního provozu a v případě nutnosti stanoví pro něj podmínky, popř. podmínky pro plynulý přechod zkušebního provozu do užívání stavby. Vyhodnocení výsledků zkušebního provozu stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

Zhotovitel je povinen při předání a převzetí díla objednateli předat i provozní řád na zkušební provoz.

U staveb pro energetiku začíná zkušební provoz okamžikem převzetí zařízení od zhotovitele a trvá tři měsíce s podmínkou, že zařízení bylo v jeho průběhu v provozu:

u parních elektráren a tepláren nejméně 1 700 hodin;
u vodních elektráren nejméně 200 hodin;
u špičkových zdrojů jiný počet provozních hodin dohodnutý mezi stranami.

Doba zkušebního provozu se prodlužuje až do dosažení podmínek uvedených výše, pokud jich nebylo dosaženo během tří měsíců z příčiny na straně zhotovitele. Vícenáklady z tohoto důvodu vzniklé oběma smluvním stranám nese zhotovitel. Do jednoho měsíce po skončení zkušebního provozu je zhotovitel povinen prohlásit předané prozatímní provozní předpisy za definitivní.

1.5.6 Garanční zkoušky

Jedná se o zvlášť prohlášenou část provozu zpravidla zkušebního, při kterém musí zařízení bez jiných než údržbářských zásahů pracovat bezvadně a v jejím průběhu zhotovitel prokazuje, že zařízení dosahuje výslovně smluvně zaručených jakostně technických ukazatelů a hodnot. Garanční zkoušky se obvykle sjednávají v případech, kdy kvalitu a parametry dodávky nelze posoudit jinak. Provádějí se zpravidla před ukončením zkušebního provozu, nejpozději však před skončením záruční doby. Parametry, které mají garanční zkoušky prokázat, musí být přesně určeny ve smlouvě, stejně jako rozsah, obsah, způsob a podmínky provedení garančních zkoušek. Náklady na úspěšně provedené garanční zkoušky hradí stavebník.

U garančních zkoušek u staveb pro energetiku se především jedná o:

prokázání projektovaných výkonů;
dodržení technických parametrů médií (teplota, tlak);
dosažení účinnosti;
dodržení předepsaných limitů emisí apod.

a to při dodržení stanovených kvalitativních znaků paliva, u uhlí výhřevnost, obsah popeloviny, obsah vody, obsah prchavé hořlaviny, zrnitost paliva apod.

1.6 TECHNOLOGICKÉ DODÁVKY

Ve smlouvě se zhotovitel (dodavatel) zavazuje dodat soubor strojů a zařízení, včetně montáží a příslušné části projektové dokumentace, zajišťující úplný nebo dílčí samostatný technologický proces.

Dodavatelský systém:

a) systém generálního dodavatele; to znamená, že smlouvy uzavírá stavebník (zadavatel) s těmito partnery:

s generálním projektantem;
s generálním dodavatelem technologické části;
s generálním dodavatelem stavební části.

Generální dodavatel (zhotovitel) technologické části uzavírá smlouvy se svými finálními dodavateli.

b) systém finálních dodavatelů; to znamená, že stavebník (zadavatel) uzavírá smlouvy s těmito obchodními partnery:

s generálním projektantem;
s generálním dodavatelem stavební části;
s finálními dodavateli technologické části.

Finální dodávkou je dodávka strojů a zařízení tvořící provozní soubor (dílčí provozní soubor), vycházející z členění technologické části projektové dokumentace stavby, dohodnutá s příslušným dodavatelem. Součástí finální dodávky je rovněž montáž dodávaného zařízení a komplexní vyzkoušení (v příslušném rozsahu). Podle charakteru zařízení a potřeby je sjednáván i zkušební provoz finální dodávky. V případě realizace stavby formou finálních dodávek na sebe navazujících, organizuje komplexní vyzkoušení celé stavby, nebo její části stavebník. Obdobně je tomu i u provedení zkušebního provozu, pokud je stanovena jeho potřeba ve stavebním povolení nebo z rozhodnutí stavebníka.

Specifickým případem dodavatelského systému v případě technologických staveb je systém dodávky na klíč, včetně příslušného stupně projektové dokumentace (obvykle DSP), zpracované podle objednatelem přijaté nabídkové dokumentace zhotovitele. Stavebník má za partnera jednoho dodavatele stavby na klíč, který ve sjednaném rozsahu plní i funkci generálního projektanta.

V oblasti výstavby energetických zařízení existují některé atypické systémy dodávek; např. atypická kusová dodávka provozní jednotky (stroje, zařízení), kdy je stavebník ve smluvním vztahu s generálním projektantem, výrobcem zařízení a dodavatelem montáže zařízení.

K prověření plnění dodávek slouží přejímka a zkoušky sjednané mezi smluvními stranami. Přejímka dodávek technologické části, pokud zahrnují jak dodávku strojů, tak jejich montáže (systém generálního dodavatele a systém finálních dodavatelů) a není ujednáno samostatné plnění dodávek strojů a dodávky montáže (systém kusových dodavatelů) se provádí komplexním vyzkoušením finálních dodávek nebo generální dodávky jako celku. Strany se mohou dohodnout i na komplexním vyzkoušení jejich ucelených částí dodávky. Přejímka montáže zařízení v systému kusových dodavatelů se provádí ihned po skončení její sjednané části individuálním vyzkoušením.

Ve smlouvě zpravidla strany sjednávají kromě náležitostí nutných pro vznik smlouvy:

lhůty pro odevzdání technologických a stavebních podkladů pro dopracování projektové dokumentace pro provádění stavby (pokud není předmětem díla zhotovitele);
rozsah a lhůty pro odevzdání dopracování dokumentace, tvořící součást dodávky;
rozsah a termíny stavebních připraveností a další součinnost provozovatele a povinnosti dodavatele, od nichž závisí splnění dodacích lhůt, rozsah a termíny připravenosti pro dokončování stavebních prací (montážní připravenost), u finálních dodávek též termíny a rozsah vzájemných připraveností navazujících provozních souborů pro plynulé pokračování montážních prací;
specifikace dodavatelské dokumentace a termíny jejího předání;
ustanovení o individuálních zkouškách;
ustanovení o přípravě ke komplexnímu vyzkoušení a o komplexním vyzkoušení;
podmínky zkušebního provozu, je-li sjednán;
garantované jakostně technické hodnoty a parametry a důsledky jejich nedodržení;
podmínky pro provádění garančních zkoušek.

1.7 OCHRANNÁ PÁSMA SÍTÍ DOPRAVNÍ A TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY

Ochranná pásma jsou specifikována v MP 10.3 Ochranná a bezpečnostní pásma. Dále jsou uvedeny některé výtahy z této pomůcky.

Ochranná pásma jsou stanovena proto, aby nedocházelo k poškozování inženýrských sítí, zejména při výkopových pracích, případně aby nedošlo k úrazu při práci v blízkosti sítě. Narušení sítí dopravní a technické infrastruktury a kolize s nimi znamenají vždy zdržení prací, dodatečné náklady na opravy, náklady na pokuty. Ochranné pásmo je stanoveno jako prostor, vymezený rovinami v určených vzdálenostech od vedení. Toto vymezení je stanoveno obecnými právními předpisy, normou nebo požadavkem správce sítě.

1.7.1 Zařízení elektrizační soustavy

Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy stanoví § 46 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby, nabytí účinnosti veřejnoprávní smlouvy územní rozhodnutí nahrazující nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení elektrizační soustavy do provozu).

Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví a majetku osob.
Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.
Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami, vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení, která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:

a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV, včetně

pro vodiče bez izolace … 7 m;
pro vodiče s izolací základní … 2 m;
pro závěsná kabelová vedení … 1 m.

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně

pro vodiče bez izolace … 12 m;
pro vodiče s izolací základní … 5 m.

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně … 15 m

d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně … 20 m

e) u napětí nad 400 kV … 30 m

f) u závěsného kabelového vedení 110 kV … 2 m

g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence … 1 m

U nadzemního vedení přenosové nebo distribuční soustavy s napětím nad 1 kV do 35 kV s vodiči bez izolace a s napětím nad 35 kV udržuje provozovatel příslušné soustavy v lesních průsecích na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení, pokud je takový volný pruh třeba; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.
Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy do 110 kV včetně a vedení řídicí, měřicí a zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního kabelu, vedení nad 110 kV činí 3 m po obou stranách krajního kabelu.
Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti:
- u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo od vnějšího líce obvodového zdiva;
- u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější hrany půdorysu stanice ve všech směrech;
- u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech směrech;
- u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými rovinami, vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m kolmo na oplocení nebo na vnější líc obvodového zdiva elektrické stanice.
V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno:
- zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umísťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé a výbušné látky;
- provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce;
- provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení, nebo ohrozit život, zdraví či majetek osob;
- provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením.
V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t.
Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy nebo provozovatel přímého vedení:

a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud vlastník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;

b) udělí písemný souhlas s jinou než veřejně prospěšnou stavbou uvedenou v předchozím bodě nebo s činností v ochranném pásmu, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

Fyzické či právnické osoby, zřizující zařízení napájená stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti ochranného pásma s možností vzniku bludných proudů poškozujících podzemní vedení, jsou povinny tyto skutečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo příslušnému provozovateli distribuční soustavy a provést opatření k jejich omezení.

V případě větrných elektráren platí, že vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení musí být:

nejméně trojnásobkem průměru rotoru v případě, že na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů;
nejméně rovna průměru rotoru nebo výšce větrné elektrárny v případě, že na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů.

Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří musí být minimálně rovna výšce větrné elektrárny.

1.7.2 Plynárenská zařízení

Ochranná pásma plynárenských zařízení stanoví § 68 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů.

Plynárenská zařízení jsou chráněna v souladu s energetickým zákonem ochrannými pásmy k zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnut o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vznikají dnem uvedení plynárenského zařízení do provozu).

Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na jeho půdorys a činí:

a) u plynovodů a plynovodních přípojek o tlakové úrovni do 4 bar včetně, umístěných v zastavěném území obce 1 m na obě strany a umístěných mimo zastavěné území obce 2 m na obě strany;

b) u plynovodů a plynovodních přípojek nad 4 bar do 40 bar včetně 2 m na obě strany;

c) u plynovodů nad 40 bar 4 m na obě strany;

d) u technologických objektů 4 m na každou stranu od objektu;

e) u sond zásobníku plynu 30 m od osy jejich ústí;

f) u zásobníků plynu 30 m vně od jejich oplocení;

g) u zařízení katodické protikorozní ochrany a vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1 m na obě strany.

V ochranném pásmu plynárenských zařízení je zakázáno provádět činnosti, které mohly ohrozit toto zařízení, jeho spolehlivost a bezpečnost provozu.

Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti osob nebo majetku, fyzická nebo právnická osoba provozující příslušnou plynárenskou soustavu nebo přímý plynovod, těžební plynovod či plynovou přípojku:

stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu;
udělí písemný souhlas se stavební činností, umisťováním jiných než veřejně prospěšných staveb, zemními pracemi, zřizováním skládek a uskladňováním materiálu v ochranném pásmu; souhlas musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen.

V lesních průsecích udržuje provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy a provozovatel zásobníku plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany osy plynovodu; vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

Bezpečnostní pásma plynových zařízení byla upravena přílohou zákona č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, následovně:

Bezpečnostní pásma plynových zařízení

Druh zařízení:	Velikost pásma:
Zásobníky (vzdálenost od vnějšího okraje areálu zásobníku) mimo samostatně umístěných sond	250 m
Sondy zásobníku plynu (vzdálenost od osy jejich ústí)
s tlakem do 100 barů	80 m
s tlakem nad 100 barů	150 m
Tlakové zásobníky zkapalněných plynů do vnitřního objemu (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)
nad 5 m³ do 20 m³	20 m
nad 20 m³ do 100 m³	40 m
nad 100 m³ do 250 m³	60 m
nad 250 m³ do 500 m³	100 m
nad 500 m³ do 1 000 m³	150 m
nad 1 000 m³ do 3 000 m³	200 m
nad 3 000 m³	300 m
Plynojemy (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)
do 100 m³	30 m
nad 100 m³	50 m
Technologické objekty (vzdálenost od vnějšího obvodu technologických objektů)
plnírny plynů	100 m
Zkapalňovací stanice stlačených plynů	100 m
Odpařovací stanice zkapalněných plynů	100 m
Kompresorové stanice	200 m
Regulační stanice vysokotlaké o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně	10 m
Regulační stanice s tlakem nad 40 barů	20 m
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky o tlakové úrovni 4 až 40 barů včetně
do DN 100 včetně	8 m
nad DN 100 do DN 300 včetně	10 m
nad DN 300 do DN 500 včetně	15 m
nad DN 500	20 m
Vysokotlaké plynovody a plynovodní přípojky s tlakem nad 40 barů
do DN 100 včetně	8 m
nad DN 100 do DN 300 včetně	15 m
nad DN 300 do DN 500 včetně	70 m
nad DN 500 do DN 700 včetně	110 m
nad DN 700	160 m

1.7.3 Zařízení pro výrobu a rozvod tepelné energie

Ochranná pásma zařízení pro výrobu nebo rozvod tepelné energie stanoví § 87 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů. Ochranným pásmem se rozumí souvislý prostor v bezprostřední blízkosti zařízení pro výrobu, či rozvod tepelné energie, určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob. Ochranné pásmo činí 2,5 m a je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k tomuto zařízení a vodorovnou rovinou vedenou pod zařízením pro výrobu nebo rozvod tepelné energie ve svislé vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení.

U výměníkových stanic určených ke změně parametrů teplonosné látky, které jsou umístěny v samostatných budovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys těchto stanic a vodorovnou rovinou vedenou pod těmito stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.

Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního rozhodnutí o umístění stavby nebo územního souhlasu s umístěním stavby (pokud není podle stavebního zákona vyžadován žádný z těchto dokumentů, pak vzniká dnem uvedení zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie do provozu).

V ochranném pásmu zařízení, která slouží pro výrobnu nebo rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich spolehlivost a bezpečnost provozu. Pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu, stanoví provozovatel tohoto zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, umísťování staveb, zemní práce, uskladňování materiálu, zřizování skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který musí obsahovat podmínky, za kterých byl udělen, se připojují k návrhu regulačního plánu nebo návrhu na vydání územního rozhodnutí nebo oznámení záměru v území o vydání územního souhlasu a orgán, který je příslušný k vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, podmínky nepřezkoumává.

V ochranném pásmu zařízení na výrobu či rozvod tepelné energie lze stavět ostatní inženýrské sítě, avšak při dodržení ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání síti technického vybavení a s uváděným písemným souhlasem a za podmínek stanovených provozovatelem zařízení pro výrobu či rozvod tepelné energie.

Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění stavebních činností musí vlastník dotčené stavby dbát na zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.

1.7.4 Zařízení elektronických komunikací

Ochranná pásma komunikačního vedení jsou uvedena v § 102 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů.

Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ) a činí 1,0 m po stranách krajního vedení.

V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno:

bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy;
bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení;
bez souhlasu jeho vlastníka vysazovat trvalé porosty.

Činnosti v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k tomuto vedení, nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu, je možné vykonávat jen po předchozím souhlasu vlastníka vedení.

Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ). Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Přitom musí být šetřeno práv vlastníků nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu nadzemního komunikačního vedení.

Ochranná pásma radiového zařízení a radiového směrového spoje stanoví § 103 stejného zákona.

Opět toto ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle zvláštního právního předpisu (SZ). V něm jsou stanoveny (na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů) parametry ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany. Obdobně jako u nadzemního komunikačního vedení zde platí ustanovení o šetření práv nemovitostí nacházejících se v ochranném pásmu.

1.7.5 Stavby vodního hospodářství

Vodovodní řady a kanalizační stoky – ochranná pásma vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením stanoví § 23 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů. Ochranná pásma, kterými se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k jejich provozuschopnosti, jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a činí u:

vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně 1,5 m;
vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m;
vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle předchozích bodů zvyšují o 1 m.

Výjimku z výše uvedených ochranných pásem může povolit vodoprávní úřad, s přihlédnutím k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu a kanalizační stoky a k technicko–bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.

V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze provádět zemní práce, stavby, umisťovat konstrukce nebo podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k řadu nebo stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování, vysazovat trvalé porosty, provádět skládky mimo jakéhokoli odpadu nebo provádět terénní úpravy jen s písemným souhlasem vlastníka (popř. provozovatele), nebo (není-li tento souhlas získán) na základě povolení vodoprávního úřadu, který může současné stanovit podmínky pro provedení těchto činností.

Ochranné pásmo vodních děl stanoví na návrh vlastníka vodního díla vodoprávní úřad, přičemž může zde zakázat nebo omezit umisťování a provádění některých staveb nebo činností podle § 58 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů). § 30 téhož zákona vymezuje ochranná pásma vodních zdrojů využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou (obvykle s průměrem více než 10 000 m³za rok) a vymezených zdrojů podzemní nebo pramenité vody. Ochranná pásma vodních zdrojů se dělí na ochranná pásma I. stupně (slouží k ochraně vodního zdroje v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení) a II. stupně [k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem (vně ochranného pásma I. stupně) tak, aby nedocházelo k ohrožení jeho vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti] a stanoví je vodoprávní úřad na návrh nebo z vlastního podnětu rozhodnutím. Bližší podrobnosti k těmto ochranným pásmům jsou uvedeny v § 30 odst. 3 až odst. 13 citovaného zákona.

1.7.6 Silniční ochranné pásmo

Silniční ochranné pásmo (sloužící k ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a provozu na nich mimo souvisle zastavěné území obcí) vymezuje § 30 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. U nově budovaných nebo rekonstruovaných staveb pozemních komunikací vzniká na základě rozhodnutí o umístění stavby. Silniční ochranné pásmo je prostor ohraničený svislými plochami vedenými do výšky 50 m a ve vzdálenosti:

u dálnic, rychlostních silnic nebo rychlostních místních komunikací 100 m od osy protilehlého jízdního pásu nebo od osy větve jejich křižovatek (pokud by nezahrnovalo celou plochu odpočívky, tvoří hranici pásma hranice silničního pozemku);
u ostatních silnic I. třídy a ostatních místních komunikací 1. třídy 50 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu;
u silnice II. nebo III. třídy a místní komunikace II. třídy 15 m od osy vozovky nebo přilehlého jízdního pásu.

Co se rozumí souvisle zastavěným územím, stanovuje § 30 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Toto vymezení upřesňuje prováděcí vyhláška č. 104/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pro případ povolování, zřizování a provozování reklamních poutačů apod., které by byly viditelné uživateli dotčené pozemní komunikace, je hranice silničního ochranného pásma u dálnic, rychlostních silnic nebo rychlostních místních komunikací posunuta ze 100 m na 250 m.

Bližší podrobnosti k povolení a provádění staveb, zřizování a provozování reklamních zařízení či jiných objektů, výsadbě stromů, keřů či kultur apod. uvádí § 31–34 uvedeného zákona.

1.7.7 Ochranné pásmo dráhy

Stanovuje § 8 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů. Tvoří je prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou tvořenou:

u dráhy celostátní a dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranice obvodu dráhy;
u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km·h-1, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy;
u vlečky 30 m od osy krajní koleje;
u speciální dráhy 30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje;
u lanové dráhy 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje;
u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové 30 m od osy krajní koleje nebo krajního kolejového drátu.

V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby a provádět či provozovat další činnosti uvedené v § 9 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených. Organizace, které spravují podzemní kabelová vedení, zpravidla požadují i dodržování ČSN 73 6133 Návrh a provádění zemního tělesa pozemních komunikací, ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení a ČSN 73 6005 Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.

1.7.8 Další ochranná pásma

Ochranná pásma stanovují rovněž další právní předpisy, ve znění pozdějších předpisů, např.:

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – ochranná pásma zvláště schráněných území (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky) a památných stromů;
zákon č. 164/2001 Sb., (lázeňský zákon) – ochranná pásma přírodních léčivých zdrojů nebo zdrojů přírodní minerální vody;
zákon č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví – ochranné pásmo krematoria a veřejného pohřebiště;
zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči – ochranné pásmo nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny;
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví;
zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči – ochranná pásma při výskytu nebezpečné nákazy.

1.8 BEZPEČNOST TECHNICKÝCH ZAŘÍZENÍ

1.8.1 Výklad některých pojmů, související s bezpečností výrobků a technických zařízení

Bezpečný výrobek – je výrobek, který za běžných nebo rozumně předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu stanovenou výrobcem nebo po dobu obvyklé použitelnosti nebezpečí, nebo jehož užití představuje pro spotřebitele vzhledem k bezpečnosti a ochraně zdraví pouze minimální nebezpečí. Při užívání výrobku se sledují z hlediska rizika pro bezpečnost a ochranu zdraví spotřebitele zejména tato kritéria:

vlastnosti výrobku, jeho životnost, složení, způsob balení, poskytnutí návodu na jeho montáž a uvedení do provozu, dostupnost, obsah a srozumitelnost návodu, způsob užití včetně vymezení prostředí užití, způsob označení, způsob provedení a označení výstrah návod na údržbu a likvidaci, srozumitelnost a rozsah dalších údajů a informací poskytovaných výrobcem; údaje a informace musí být vždy v českém jazyce;
vliv na další výrobek, za předpokladu jeho užívání s dalším výrobkem;
způsob předvádění výrobku;
rizika pro spotřebitele, kteří mohou být ohroženi při užití výrobku, zejména děti a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace.

CE – označení shody, která vyjadřuje, že výrobek splňuje technické požadavky stanovené ve všech nařízeních vlády, které se na něj vztahují a které toto označení stanovují nebo umožňují, a že byl při posouzení jeho shody dodržen stanovený postup. Vyjadřuje skutečnost, že fyzická nebo právnická osoba, která uvedené označení na výrobek připojila nebo za jeho připojení odpovídá, ověřila, že výrobek je ve shodě se všemi směrnicemi Společenství pro plnou harmonizaci, které se na něj vztahují, a že byl podroben všem příslušným postupům posuzování shody.

Dovozce – osoba usazená v členském státě Evropské unie, která uvede na trh výrobek z jiného než členského státu Evropské unie.

Prohlášení o shodě – dokument, na jehož základě mohou výrobci uvést stanovený výrobek na trh. Prohlášení o shodě je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny v nařízení vlády upravujícím technické požadavky na příslušný stanovený výrobek.

ES prohlášení o shodě – dokument, na jehož základě mohou výrobci nebo dovozci uvést stanovený výrobek na trh a označit následně výrobek značkou shody CE. Prohlášení o shodě je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny ve směrnici upravující technické požadavky na stanovený výrobek.

Prohlášení o vlastnostech – dokument, na jehož základě mohou výrobci nebo dovozci uvést stanovený stavební výrobek na trh a označit následně výrobek značkou shody CE. Prohlášení o vlastnostech je vždy v písemné formě a jeho náležitosti jsou podrobně uvedeny ve směrnici upravující technické požadavky na stanovený výrobek – viz Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 a kap. 1.8.4.

Místní provozní bezpečnostní předpis – předpis zaměstnavatele upravující zejména pracovní technologické postupy pro používání zařízení a pravidla pohybu zařízení a zaměstnanců v prostorech a na pracovištích zaměstnavatele.

Normová hodnota – konkrétní technický požadavek obsažený v příslušné české technické normě (zejména limitní hodnota, návrhová metoda, národně stanovené parametry, technické vlastnosti stavebních konstrukcí a technických zařízení – viz např. § 3 písm. k) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů).

Harmonizovaná česká technická norma – česká technická norma, která přejímá plně požadavky stanovené evropskou normou nebo harmonizačním dokumentem, které uznaly orgány Evropského společenství jako harmonizovanou evropskou normu, nebo evropskou normou, která byla jako harmonizovaná evropská norma stanovena v souladu s právem Evropského společenství společnou dohodou notifikovaných osob.

Posouzení shody – prokázání, že specifikované požadavky vztahující se k produktu, procesu, systému, osobě nebo orgánu jsou splněny (Prohlášení o shodě, Prohlášení o vlastnostech).

Postupy posuzování shody – postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody.

Program posuzování shody – vztahující se ke specifickým předmětům posuzování shody, na které jsou kladeny specifické požadavky, specifická pravidla a postupy.

Stanovený výrobek n výrobek, který představuje zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu a u kterého proto musí být posouzena shoda.

Technický požadavek na výrobek – technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměry včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních metod, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiku výrobku.

Určená norma – česká technická norma, další technické normy nebo technické dokumenty mezinárodních, popř. zahraničních organizací, nebo jiné technické dokumenty, obsahující podrobnější technické požadavky určené Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví po dohodě s ministerstvy a jinými ústředními a správními úřady, jejichž působnosti se příslušná oblast týká, pro specifikaci technických požadavků na výrobky, vyplývajících z nařízení vlády nebo jiného příslušného technického předpisu.

Uvedení výrobku na trh – první dodání výrobku na trh v rámci obchodní činnosti, kterým se rozumí předání nebo nabídnutí k předání výrobku nebo převod vlastnického práva k výrobku za účelem distribuce, používání nebo spotřeby na trhu Evropské unie, nestanoví-li zvláštní zákon jinak. Za uvedené na trh se považují i výrobky vyrobené nebo dovezené pro provozní potřeby při vlastním podnikání výrobců nebo dovozců a výrobky poskytnuté k opakovanému použití, je-li u nich před opakovaným použitím posuzována shoda s právními předpisy, pokud to stanoví nařízení vlády.

Vadný výrobek – výrobek, který z hlediska bezpečnosti svého užití nezaručuje vlastnosti, které lze od něj oprávněně očekávat, zejména s ohledem na:

prezentaci výrobku včetně poskytování informací nebo;
předpokládaný účel, ke kterému má výrobek sloužit nebo;
dobu, kdy byl výrobek uveden na trh.

1.8.2 Technické požadavky na výrobky

Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů je základním právním předpisem, který upravuje

způsob stanovení technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem;
práva a povinnosti osob, které uvádějí na trh nebo distribuují, popřípadě uvádějí do provozu výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem; tím nejsou dotčena ustanovení zvláštních právních předpisů pro provoz výrobků.
Zákon stanovuje technické požadavky na výrobky uvedené jako;
- technická specifikace obsažená v právním předpisu, technickém dokumentu nebo technické normě, která stanoví požadované charakteristiky výrobku, jakými jsou úroveň jakosti, užitné vlastnosti, bezpečnost a rozměr, včetně požadavků na jeho název, pod kterým je prodáván, úpravu názvosloví, symbolů, zkoušení výrobku a zkušebních meto, požadavky na balení, označování výrobku nebo opatřování štítkem, postupy posuzování shody výrobku s právními předpisy nebo s technickými normami, výrobní metody a procesy mající vliv na charakteristiky výrobků;
- jiné požadavky nezbytné z důvodu ochrany oprávněného zájmu nebo ochrany spotřebitele, které se týkají životního cyklu výrobku poté, co je uveden na trh, popřípadě do provozu, např. podmínky používání, recyklace, opětovného použití nebo zneškodnění výrobku, pokud takové podmínky mohou výrazně ovlivnit složení nebo povahu výrobku nebo jeho uvedení na trh.

Technické požadavky na výrobky, popř. pravidla pro služby nebo upravující povinnosti při uvádění výrobků na trh, popř. do provozu, při jeho používání nebo při poskytování nebo zřizování služby nebo zakazující výrobu, dovoz, prodej či používání určitého výrobku nebo používání, poskytování nebo zřizování služby jsou obsaženy v technických předpisech pro jednotlivé skupiny stanovených výrobků.

Pro strojní zařízení platí:

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/37/ES ze dne 22. června 1998, o sbližování právních předpisů členských států týkajících se strojních zařízení;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006, o strojních zařízeních;
Nařízení vlády č. 176/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví technické požadavky na strojní zařízení;
Nařízení vlády č. 9/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví technické požadavky na výrobky z hlediska emisí hluku;
souběh s dalšími nařízeními vlády.

Pro stavební výrobky platí:

Směrnice Rady 89/106/ES, o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se stavebních výrobků;
Nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, kterým se stanoví technické požadavky na stavební výrobky;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 305/2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (dále též „CPR“).

1.8.3 ES prohlášení o shodě

Ve směrnicích EU je uloženo výrobci nebo jeho zplnomocněnému zástupci se sídlem v EU vypracovat pro výrobek při jeho uvádění na trh ES prohlášení o shodě. V závislosti na použitém postupu musí být v ES prohlášení o shodě vyjádřeno ujištěním, že výrobek buď vyhovuje základním požadavkům směrnic, které se na něj vztahují, nebo je ve shodě s typem, kterému byl vydán certifikát přezkoušení typu, a že splňuje základní požadavky příslušných směrnic.

ES prohlášení o shodě musí být uchováno po dobu nejméně deseti let od posledního data výroby výrobku, nestanoví-li směrnice výslovně jinou dobu. Odpovídá za to výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce se sídlem v Unii. V některých případech musí tuto odpovědnost převzít dovozce nebo osoba odpovědná za uvedení výrobku na trh. Obsah ES prohlášení o shodě je u jednotlivých směrnic stanoven podle příslušných výrobků.

Prohlášení o shodě není formalizováno. Má však obsahovat alespoň následující informace:

jméno a adresu výrobce nebo jeho zplnomocněného zástupce, který vydává prohlášení;
identifikaci výrobku (název, typ nebo číslo modelu, číslo dodávky, série, dávky, původ a počet jednotek apod.;
výčet všech příslušných ustanovení, která jsou splněna;
přesné, úplné a jasné odkazy na normy nebo jiné normativní dokumenty;
všechny doplňující informace, které mohou být vyžadovány;
název, adresu a identifikační číslo notifikovaného orgánu (pokud se podílí na posouzení shody), číslo a datum vydání jeho nálezu (certifikátu nebo jiného dokumentu);
datum vydání prohlášení;
funkci a podpis nebo odpovídající označení odpovědné osoby;
vyjádření, že prohlášení o shodě je vydáváno výlučně na vlastní odpovědnost výrobce, popř. jeho zplnomocněného zástupce.

V případě, že se na výrobek vztahuje několik směrnic, může výrobce nebo jeho zplnomocněný zástupce sloučit všechna prohlášení do jednoho dokumentu.

ES prohlášení o shodě musí být na vyžádání dáno ihned k dispozici orgánu dozoru. Ve směrnicích týkajících se strojního zařízení, plynových spotřebičů, prostředí s nebezpečím výbuchu, rekreačních plavidel a výtahů je požadováno, aby ES prohlášení o shodě bylo přiloženo k výrobkům. Výrobky, k nimž musí být prohlášení o shodě přiloženo, je musejí mít vypracováno v úředním jazyce země určení.

Pro označení CE platí následující obecné zásady:

označení CE vyjadřuje shodu se všemi požadavky kladenými na výrobce ohledně jeho výrobku na základě směrnic Rady;
označení CE, kterým je výrobek opatřen, představuje prohlášení fyzické nebo právnické osoby, která je připojila nebo odpovídala za jeho připojení, že stanovený výrobek vyhovuje všem příslušným předpisům a podstoupil všechny náležité postupy posouzení shody;
členské státy nemohou omezovat uvádění výrobků s označením CE na trh a do provozu, pokud nejsou tato opatření oprávněná na základě důkazu o neshodě výrobku;
jelikož všechny výrobky, na které se vztahují směrnice nového přístupu, nesou označení CE, není toto označení určeno k tomu, aby sloužilo k obchodním účelům;
označení CE rovněž není označením původu, protože neudává, že výrobek byl vyroben na území EU.;
Grafická podoba označení CE se odvozuje ze směrnice EU 93/68/EC.

Označení CE vyjadřuje shodu se základními veřejnými (oprávněnými) zájmy v oblasti působnosti příslušných směrnic. Označením CE má být zpravidla opatřen výrobek nebo jeho štítek s údaji. Kromě toho může být označením CE opatřen například obal nebo přiložené dokumenty.

1.8.4 Nový právní předpis ES o uvádění stavebních výrobků na trh

V legislativě Evropské unie v oblasti stavebních výrobků nastává výrazná změna vydáním Nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh (dále též „CPR“).

Jedná se o dokument vyšší právní síly, než stávající předpis o stavebních výrobcích (Směrnice Rady 89/106/EHS, a je závazný a přímo použitelný v celém rozsahu ve všech členských státech EU – do právních předpisů jednotlivých zemí se přejímá překladem bez doplnění a výkladů. Nařízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU dne 4. dubna 2011 a vstoupilo v platnost dne 24. dubna 2011. Články CPR, týkající se definic, subjektů pro technické posuzování, oznamujících orgánů a oznámených subjektů, ustavení Stálého výboru pro stavebnictví, podávání zpráv Komisi a příloha IV (Skupiny výrobků a požadavky na subjekty pro technické posouzení) nabyly účinnosti k 1. 7. 2011, ostatní články ke dni 1. 7. 2013, přičemž k 30. 6. 2013 plně pozbyly platnosti zbývající ustanovení dosavadní Směrnice 89/106/EHS. CPR stanovuje právní rámec k vymezení harmonizovaných podmínek a požadavků spojených s uváděním stavebních výrobků na trh, které nesmí vytvářet neoprávněné překážky volnému pohybu zboží, zároveň však musí zajistit, aby výrobek na základě svých deklarovaných vlastností mohl být správně navržen do konkrétní stavby. Stavební výrobky (na rozdíl od běžných spotřebních výrobků) představují v podstatě meziprodukty dodávané profesionálním uživatelům (zhotovitelům stavby na základě návrhu projektanta) za účelem zabudování do stavby. Přitom technické, bezpečnostní a jiné požadavky se týkají výsledného díla (stavby) jako celku a stavební výrobek může plnit určené základními požadavky na stavby až poté, kdy byl na základě svých deklarovaných vlastností vhodně vybrán a následně správně zabudován do stavby. Proto nutno zajistit, aby byly podávány v potřebném rozsahu přesné, úplné a spolehlivé informace o vlastnostech těchto výrobků. CPR tedy stanoví postupy při uvádění stavebních výrobků na trh především z hlediska formulování jejich vlastností (prohlášení o vlastnostech) a označování CE, dále povinnosti hospodářských subjektů (výrobců, dovozců, distributorů nebo zplnomocněných zástupců), pravidla, týkající se harmonizovaných technických specifikací, požadavky na subjekty pro technické posuzování, zjednodušené postupy ve vymezených případech (např. pro mikropodniky), oznamující orgány a oznámené subjekty a nakonec dozor nad trhem a ochranné postupy.

Hlavní úpravy a změny obsažené v CPR lze stručně specifikovat takto:

nové, resp. upravené definice (definují 28 nejdůležitějších pojmů), např.:

Stavební výrobek – výrobek nebo sestava, které jsou vyrobeny nebo uvedeny na trh za účelem trvalého zabudování do stavby nebo její části a jejichž vlastnosti ovlivňují vlastnosti stavby s ohledem na základní požadavky na stavby.

Vlastnosti stavebního výrobku – vlastnosti související s příslušnými základními charakteristikami vyjádřenými úrovní, třídou nebo popisem

Harmonizovaná norma – norma přijatá jedním z evropských normalizačních orgánů na základě žádosti podané Komisi.

Harmonizované technické specifikace – harmonizované normy a evropské dokumenty pro posouzení

Evropský dokument pro posuzování – dokument přijatý organizací subjektů pro technické posuzování pro účely evropských technických posouzení

Evropské technické posouzení – zdokumentované posouzení vlastností stavebního výrobku ve vztahu k jeho základním charakteristikám, v souladu s příslušným evropským dokumentem pro posuzování

Dodání na trh – dodání stavebního výrobku k distribuci nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti ať již za úplatu nebo bezplatně

Uvedení na trh – první dodání stavebního výrobku na trh Unie

Hospodářský subjekt – výrobce, dovozce, distributor nebo zplnomocněný zástupce

Výrobce – fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem či firmou nebo ochrannou známkou stavební výrobek, který vyrábí nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit

Distributor – fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, kromě výrobce nebo dovozce, která dodává stavební výrobek na trh Unie

Dovozce – fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie stavební výrobek třetí země

místo dosavadního prohlášení o shodě výrobce vystaví prohlášení o vlastnostech, dokládané u stavebního výrobku, na který se vztahuje harmonizovaná norma nebo na který bylo vydáno evropské technické posouzení (uvádí vlastnosti stavebního výrobku ve vztahu k jeho základním charakteristikám v souladu s těmito harmonizovanými předpisy); některé skupiny výrobků mají z této povinnosti výjimku (např. vyrobené nesériově na zakázku pro konkrétní stavbu, vyrobené na staveništi nebo vyrobené pro památkově chráněné stavby, pro účely zachování kulturního dědictví či zvláštní architektonické či historické hodnoty);
k výrobkům, pro něž vydal výrobce prohlášení o vlastnostech, se připojí označení CE, tím výrobce osvědčuje a nese odpovědnost za shodu stavebního výrobku s vlastnostmi uvedenými v prohlášení o vlastnostech a za soulad se všemi příslušnými požadavky stanovenými CPR a jinými harmonizačními předpisy (to však neznamená automatickou vhodnost pro jakékoli použití ve stavbě – zde je rozhodující, aby byl na základě těchto deklarovaných vlastností a konkrétních podmínek dané stavby zpracován vhodný návrh projektanta a bylo zhotovitelem provedeno správné zabudování výrobku do stavby);
základní povinnosti výrobců, dovozců a distributorů:
- výrobce na základě prohlášení o vlastnostech vypracuje technickou dokumentaci a 10 let ji archivuje;
- dovozce může uvést na trh EU jen takové stavební výrobky, které jsou v souladu s požadavky CPR, a musí zajistit, aby výrobce provedl posouzení a ověření stálosti vlastností uvedených v prohlášení o vlastnostech a připojil označení CE;
- distributor zajistí, aby výrobek nesl označení CE a byly k němu připojeny příslušné dokumenty a informace;
původních šest základních požadavků na stavby je rozšířeno o požadavek sedmý: udržitelné užívání přírodních zdrojů, které má zaručit mj. opětovné využití nebo recyklovatelnost staveb, částí a materiálů po demolici, přiměřenou trvanlivost staveb a použití surovin a druhotných materiálů šetrných k životnímu prostředí;
změna některých názvosloví:
- místo pojmů notifikující orgány a notifikované osoby jsou zavedeny výrazy oznamující orgány a oznámené subjekty;
- schvalovací orgány jsou nově pojmenovány jako subjekty pro technické posuzování (TABs) – budou vydávat evropská technická posouzení (ETA);
- systém prokazování shody je v CPR (příloha V) nahrazen výrazem systém posuzování a ověřování stálosti vlastností (původních 6 systémů je redukováno na 5).

Na základě CPR proběhla tzv. adaptace národních právních předpisů. Upraveny byly především: zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, č. 163/2002 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na vybrané stavební výrobky.

Poznámka:
Zákonem č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanových výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, byly výrobcům, distributorům a dodavatelům přiřazeny další povinnosti, které jsou blíže specifikovány v současnosti v následujících prováděcích nařízeních vlády, ve znění pozdějších předpisů:

č. 97/2016 Sb., o technických požadavcích na výbušniny;
č. 116/2016 Sb., o posuzování shody zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu při jejich dodávání na trh;
č. 117/2016 Sb., o posuzování shody výrobků z hlediska elektromagnetické kompatibility při jejich dodávání na trh;
č. 118/2016 Sb., o posuzování shody elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí při jejich dodávání na trh;
č. 119/2016 Sb., o posuzování shody jednoduchých tlakových nádob při jejich dodávání na trh;
č. 120/2016 Sb., o posuzování shody měřidel při jejich dodávání na trh;
č. 121/2016 Sb., o posuzování shody vah s neautomatickou činností při jejich dodávání na trh;
č. 122/2016 Sb., o posuzování shody výtahů a jejich bezpečnostních komponent při jejich dodávání na trh;
č. 219/2016 Sb., o posuzování shody tlakových zařízení při jejich dodávání na trh;
č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh;
č. 345/2016 Sb., o lodní výstroji;
č. 426/2016 Sb., o posuzování shody rádiových zařízení při jejich dodávání na trh.

V současné době platí pro posuzování shody dvě zásadní normy:

ČSN EN ISO/IEC 17050-1 Posuzování shody-Prohlášení dodavatele o shodě, část 1: Všeobecné požadavky (z března 2011);
ČSN EN ISO/IEC 17050-2 Posuzování shody-Prohlášení dodavatele o shodě, část 2: Podpůrná dokumentace (z března 2005).

2 VYBRANÉ POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ TECHNOLOGICKÉ STAVBY

2.1 PŘEHLED ROZHODUJÍCÍCH POSTUPŮ

LEGENDA

AO-S – autorizovaná osoba – stavbyvedoucí, zabezpečující odborné vedení provádění stavby
o – součinnost
● – odpovědnost
DP – dílčí postup

Proces/postup		Činnost/odpovědnost		Odkazy na texty
Označení	Název	AO-S	Firma/ Ostatní
DP 0	OBCHODNÍ PŘÍPRAVA ZAKÁZEK
0.1	Průzkum trhu stavebních prací		●
0.2	Nabídkové činnosti, soutěže	o	●	A 3.21
0.3	Volba dodavatelského systému		●	ČSSI – 1995
0.4	SOD – příprava návrhu	o	●	A 3.21
	● přezkoumání návrhu	o	●	A 3.21
	● uzavření SOD		●	A 3.21
	● změny, dodatky	o	●	A 3.21

DP 1	VÝROBNÍ PŘÍPRAVA TECHNOLOGICKÉ STAVBY
1.0	Úloha AO-S v procesu přípravy technologické stavby	o	●
1.1	Podklady pro stavbu	o	●
1.2	Dodavatelská dokumentace	o	●
1.3	Výrobní kalkulace	o	●
1.4	Časový plán zakázky	o	●
1.5	Finanční plán zakázky	o	●
1.6	Zařízení staveniště (ZS)	o	●	MP 1.1.2
1.7	Plán jakosti	o	●
1.8	Kapacitní plánování zakázky	o	●
1.9	Materiálové zdroje	o	●
1.10	Personální zajištění technologické stavby	o	●
1.11	Mechanizační prostředky	o	●
1.12	Poddodávky	o	●	MP 5.1
1.13	Technologická příprava	o	●
1.14	Právní předpisy a technické normy	o	●	A 3.1.3, A 3.4, A 4.1 a A 4.2
1.15	Podmínky zajištění BOZP a PO	●	●	MP 2.6.1, MP 2.6.2
1.16	Podmínky pro ochranu životního prostředí	●	●	MP 10.3
1.17	Závěry výrobní přípravy	●	●

DP 2	PŘEJÍMKA STAVENIŠTĚ
2.1	Kontrola podkladů a dokladů	●	●
2.2	Přejímka – místní šetření	●	o
2.3	Zápis o předání a převzetí staveniště	●	o	MP 1.1.2
2.4	Požadavky na zajištění staveniště	●	●

DP 3	PROVÁDĚNÍ TECHNOLOGICKÉ STAVBY
3.1	Vedení provádění stavby	●	o	MP 2, MP 2.1, MP 2.3.1, MP 2.5.1
3.2	Projektová dokumentace pro provádění stavby	o	●
3.3	Zajištění staveniště	●	●
3.4	Vybudování objektů zařízení staveniště	●	●
3.5	Řízení výrobních postupů	●	●
3.6	Koordinace prací	●	●
3.7	Součinnost s podzhotoviteli	●	●
3.8	Kontrolní činnosti, řízení jakosti	●	●
3.9	Ochrana proti klimatickým vlivům	●	●
3.10	Materiálové zásobování	o	●
3.11	Organizace příjmu, manipulace a skladování dodávek
3.12	Mechanizace pro provádění stavby	o	●
3.13	Technická zařízení a vybavení stavby	o	●
3.14	Dílčí kontroly a přejímky prací	●	o	MP 3.1, MP 3.1.1
3.15	Vedení dokumentů a dokumentace stavby	●	o
3.16	Technické řešení provádění stavby a změnové řízení	●	o
3.17	Řešení neshod a rozporů	●	●
3.18	Jednání s orgány a třetími osobami	●	o
3.19	Zabezpečení BOZP a PO	●	●	MP 2.6.1, MP 2.6.2
3.20	Ochrana životního prostředí při provádění stavby	●	●
3.21	Ekonomika zakázky, fakturace	o	●

DP 4	UVÁDĚNÍ STAVBY DO UŽÍVÁNÍ
4.1	Zkoušky smontovaných zařízení	●	●
4.2	Podmínky prací za provozu	●	●
4.3	Individuální vyzkoušení	●	●
4.4	Příprava ke komplexnímu vyzkoušení	●	●
4.5	Komplexní vyzkoušení	●	●
4.6	Zkušební provoz	●	●
4.7	Garanční zkoušky	●	●
4.8	Dokumentace skutečného provedení stavby	●	●

DP 5	PŘEDÁNÍ STAVBY
5.1	Výstupní kontrola zhotovitele	●	●
5.2	Doklady k přejímce stavby (díla)	o	●
5.3	Přejímka díla	●	o	MP 3.2, MP 3.2.2
5.4	Vyklizení staveniště	●	●
5.5	Užívání stavby	o	o

DP 6	UKONČENÍ ZAKÁZKY
6.1	Záruka za jakost	o	●
6.2	Řešení právních sporů	o	●
6.3	Finanční a ekonomické uzavření zakázky	o	●
6.4	Uložení dokumentů	o	●	MP 7.3

2.2 DÍLČÍ POSTUPY

Číslování odstavců a článků v těchto kapitolách je vždy přiřazeno k číslu popisovaného dílčího postupu.

DP 1 Výrobní příprava technologické stavby

Tento dílčí postup poskytuje komplexní přehled hlavních činností, souvisejících s přípravou technologické stavby. Podle charakteru dané stavby, zejména jejího rozsahu, technické, organizační a ekonomické náročnosti a případných požadavků stavebníka rozhodne zhotovitel technologické stavby o formě a obsahu výrobní přípravy. Popisy a přehledy zde uvedené poslouží jako pomůcka při rozhodování a pro přípravné práce na zakázce.

Návrh organizace a přípravy staveb je podrobněji řešen v metodické pomůcce MP 1.1.2 Zásady organizace výstavby.

1.0 Úloha AO-S v procesu přípravy technologické stavby

1.0.1 Pokud to organizační podmínky umožňují, je vhodné, aby AO-S pověřená vedením provádění technologické stavby se aktivně účastnila i fáze výrobní přípravy. Technologické stavby jsou z pohledu autorizace pokryty oborem TZS – technologická zařízení staveb, popřípadě TPS – technika prostředí staveb.

Příprava zakázky řeší analýzu problémů, formulaci úkolu a obstarání podkladů souvisejících s návrhem řešení technologického díla. Projednání většinou probíhá na úrovni smluvních stran, autorizovaná osoba (AO-S) se podle svého postavení v obchodní firmě na něm podílí z hlediska odborného, případně obchodního. Problematika uzavírání smluvních vztahů je podrobněji rozebrána v pomůcce A 3.21 Smluvní vztahy ve výstavbě.

V rámci postupu A 3.21 AO se spoluúčastní na přípravě zakázky. V rámci obchodních vztahů se jedná především o přezkoumání požadavku stavebníka po všech stránkách a ve všech souvislostech (technických, termínových, podkladových, právních atd.). Toto přezkoumání končí nabídkou.

1.0.2 V případě, kdy AO-S byla zhotovitelem stavby jmenována v předstihu (u veřejných zakázek je to z hlediska prokazování kvalifikace vyžadováno zákonem), spolupracuje při přípravě stavby s pověřenými pracovníky formou konzultací, koordinace a kontrol zejména v oblastech:

analýzy podkladů;
souladu dodavatelské dokumentace s projektovou dokumentací technologické stavby;
časového a ekonomického plánu zakázky;
návrhu zařízení staveniště;
technologické přípravy;
podmínek zajištění BOZP, PO a ochrany ŽP;
respektování veřejných zájmů;
dodržení platných právních předpisů, vztahujících se k dané technologické stavbě.

1.0.3 Pokud je AO-S jmenována až před zahájením vlastní stavby:

převezme a prověří závěry výrobní přípravy (viz kap. 1.17);
uplatní a řeší případné připomínky a zjištěné neshody, týkající se její právní odpovědnosti.

1.1 Podklady pro stavbu

1.1.1 Podklady pro stavbu tvoří tyto základní dokumenty:

smlouva o dílo, včetně příloh;
položkový rozpočet (u veřejných zakázek soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) a zásady BOZP, PO a ochrany ŽP jako součást smluvních ujednání;
společné povolení (§ 94y, § 94z SZ);
stavební povolení (§ 115 SZ), případně veřejnoprávní smlouva (§ 116 SZ) nebo certifikát vydaný autorizovaným inspektorem (§ 117 SZ); případně povolení speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů (§ 15 a 16 SZ);
projektová dokumentace ověřená stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení, včetně zásad organizace výstavby (ZOV);
projektová dokumentace pro provádění stavby (pokud není součástí dodávky zhotovitele).

Doplňující podklady:

obecně závazné předpisy, vztahující se ke stavbě (kap. 3);
platné ČSN;
informace a požadavky, poskytnuté stavebníkem nebo projektantem;
vlastní poznatky zhotovitele o stavbě a staveništi, jeho zkušenosti a informační základna technicko-ekonomických podkladů.

1.1.2 Podklady prověří pověřený pracovník zhotovitele zejména z hledisek:

nezávadnosti z pohledu ochrany veřejných zájmů (ŽP, zdraví, odpady, ovzduší, voda, hygiena, doprava, hluk apod.);
vyřešení majetkových vztahů (staveniště, přístupy, skládky);
vlivů činností stavebníka (práce za provozu apod.);
základních podmínek BOZP, PO a ochrany ŽP při výstavbě (zejména při změnách dokončených staveb nebo souběhu činností);
respektování podmínek stavebního povolení, včetně vyjádření účastníků řízení, dotčených orgánů a organizací a vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury;
zohlednění případné ochrany kulturních, historických nebo přírodních památek;
technologie a rentability provádění;
případných práv třetích osob a věcných břemen na staveništi;
zda projektová dokumentace, předaná stavebníkem pro provádění stavby, je v souladu s PD, ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení nebo autorizovaným inspektorem ve zkráceném stavebním řízení;
jak jsou uplatněny všeobecné obchodní podmínky pro zhotovení stavby podle § 273 obchodního zákoníku a jaké povinnosti vyplývají ze SOD pro zhotovitele, zejména co se týká:
- předmětu a rozsahu díla;
- zajištění provozu staveniště, včetně BOZP, hygieny a ochrany ŽP;
- podmínek provádění díla;
- podmínek individuálního, komplexního vyzkoušení a zkušebního provozu;
- předání a převzetí díla;
- řešení vad a reklamací;
- případných obchodních podmínek u dodávek ze zahraničí;
jaké jsou uplatněny dodací podmínky podle mezinárodních pravidel INCOTERMS řešící přístupy k celním platbám, pojištění přepravy, úhradám dopravy a k maximálnímu omezení rizik ze ztráty nebo poškození dodávaných položek podle místa ujednaného pro předávku mezi výrobcem (dodavatelem) a kupujícím.

1.1.3 Technici výrobní přípravy provedou analýzu podkladů k určení:

potřeby dopracování projektové dokumentace, předané stavebníkem ve SOD, včetně časového harmonogramu;
eventuálního doplnění průzkumů staveniště (polohy inženýrských sítí, překážek nebo inženýrsko-geologických podmínek);
nezbytného rozsahu výrobní přípravy pro technologickou stavbu;
základní koncepce řízení a provádění technologické stavby;
zajištění ochrany veřejných zájmů;
případných neshod a jejich řešení.

1.1.4 Technik výrobní přípravy stanoví závazné zásady, postupy, organizační vazby, odpovědnosti a pravomoci pro identifikaci dodávek a služeb pro realizaci obchodního případu v době od objednání u podzhotovitelů a dodavatelů, při jejich zabudování na stavbě v souladu s příslušnou dokumentací do doby předání díla stavebníkovi. Identifikace zajišťuje spojení informace o dodávkách a službách s fyzickými objekty. Značení pak identifikuje poddodávky, tj. stroje, zařízení a části pro potřeby zabudování na stavbě, pro případy kontroly nebo stažení poddodávek z procesu provádění díla.

1.1.5 Projektant zpracovávající dokumentaci pro provádění staveb provede značení strojů, zařízení a částí v projektové dokumentaci, např.

číselné označení provozních souborů, dílčích provozních souborů, provozních jednotek (potrubních větví), v rámci, kterých budou označeny podle číselné řady jednotlivé stroje, zařízení a jejich části;
v případě změn v průběhu realizace obchodního případu provede označení nových strojů, zařízení a jejich částí, jejich prostorové umístění číslem následujícím v příslušné číselné řadě;
provede označení činností a prací v časovém plánu výstavby díla číselnou řadou, např. v energetice je používán systém pro označování známý pod zkratkou KKS.

1.2 Dodavatelská dokumentace (DD, dokumentace zhotovitele stavby, realizační dokumentace)

Dodavatelskou dokumentací se rozumí veškerá dokumentace investiční výstavby, která slouží zhotoviteli k provádění stavby, stavebníkovi, případně uživateli k přejímce, provozování, údržbě a opravám dohotoveného díla. Její rozsah a forma jsou zpravidla určeny v obchodní smlouvě, případně technickými normami.

1.2.1 Podle charakteru technologické stavby nebo dodávky, podrobnosti předané projektové dokumentace a vlastní potřeby, zabezpečí zhotovitel v rámci své výrobní přípravy zpracování dokumentace pro detailní zajištění výroby a montáže.

1.2.2 Hlavní druhy dodavatelské dokumentace

a) pro potřebu zhotovitele:

výrobní dokumentace (soubor dokumentů, obsahující podrobnou definici výrobku nebo jeho částí (konstrukční dokumentace) a určující technologické procesy pro výrobu daného výrobku nebo jeho částí (technologická dokumentace));
technologická dokumentace montáží (soubor dokumentů určující technologické procesy na stavbě díla v souladu s výrobní dokumentací poddodavatelů a dokumentaci zhotovitele), technologické postupy pro speciální práce apod., schémata montážních svarů, seznam značek svářečů, výsledky RT v rozsahu podle typu stavby popisy potrubních systémů;
výkresy ocelových konstrukcí;
dokumentace zařízení staveniště.

b) pro průkaz kvality díla:

atesty materiálů;
osvědčení o jakosti a kompletnosti výrobků;
osvědčení o jakosti a kompletnosti montáže;
dokumentace pro individuální a komplexní zkoušky;
certifikáty, revizní zprávy, protokoly o zkouškách, kontrolách, přejímkách;
pasporty a revizní knihy pro vyhrazená technická zařízení;
revizní zprávy elektro, zdvihacích, plynových a tlakových zařízení;
osvědčení o jakosti a kompletnosti (písemný dokument, ve kterém výstupní kontrola podzhotovitele potvrzuje shodnost jakosti a kompletnosti označeného výrobku s podmínkami obchodní smlouvy).

c) pro potřeby provozovatele:

stavební deník;
návrh provozních předpisů (návody na obsluhu a údržbu strojů a zařízení);
předpisy pro bezpečné provozování strojů a zařízení;
uživatelské příručky s popisy ovládání (s popisy obrazovek HMI);
výpis uživatelského programu (poslední verze);
seznam rychle opotřebitelných dílů s uvedením potřebných informací pro jejich identifikaci.

Dodavatelská dokumentace se stavebníkovi předává spolu s protokolem o předání a převzetí dodavatelské dokumentace. V protokolu se uvádí:

název stavby (akce);
druh předávané dokumentace;
počet vyhotovení;
náležitosti k provozním celkům;
osoba předávající, osoba přejímající;
datum předání.

U staveb elektronických komunikací (podzemní i nadzemní vedení) jsou jako základní podklady k přejímacímu řízení stavby požadovány (podle smlouvy o dílo) zejména:

odpočtová dokumentace opravená podle skutečného provedení;
geodetické zaměření v digitální podobě v souladu se směrnicemi a požadavky objednatele (u TO2 se např. jedná o směrnici TSM 2022;
kompletní dokumentaci vypořádání majetkoprávních vztahů, např. věcných břemen, doplněnou o změny, které nastaly v průběhu realizace (včetně geometrického plánu);
protokoly z měření podle požadavků uvedených ve smlouvě o dílo;
vyjádření správců komunikací a písemná povolení majitelů nemovitostí;
protokoly o tlakových zkouškách, kalibrační protokoly HDPE trubek;
pasporty – prohlášení o shodě na použité výrobky;
doklady o hutnění (jsou-li požadovány v SOD);
výkaz HIM;
stavební deník stavby.

1.2.3 Zajištění DD:

vlastními kvalifikovanými kapacitami;
objednáním u projektanta stavby;
objednáním u jiného kvalifikovaného projektanta;
uplatněním u výrobců a poddodavatelů v rámci jejich dodávek.

1.2.4 Koordinátor stavby (viz kap. 3.6) obvykle odpovídá za:

kompletnost průvodní dokumentace podzhotovitelů v souladu s obchodní smlouvou a fyzickou identifikaci poddodávky;
označení neshodných dodávek na skladě, vydávání poddodávek ze skladu pro montáž a jejich evidenci;
záznamy rozsahu prací a označení zabudovaných strojů a zařízení a částí ve stavebním deníku;
identifikaci neshodných zabudovaných poddodávek a prací;
kompletaci dokumentů dodavatelské dokumentace a jejich označení požadovaným číslem podle seznamu.

1.3 Výrobní kalkulace

1.3.1 Výrobní kalkulace slouží k:

podrobnému stanovení rozsahu a množství dodávek a prací;
určení druhů a množství materiálů, výrobků apod.;
určení podílu lidské práce (normohodin);
propočtu interních cen a nákladů a k průběžnému sledování ekonomie stavby;
přímému řízení a zabezpečování prací na stavbě.

1.3.2 O potřebě zpracování výrobních kalkulací rozhoduje zhotovitel na základě:

charakteru stavby (zejména složitosti a rozsahu);
své vnitřní organizační struktury;
náročnosti řídících procesů a ekonomiky.

1.3.3 U jednodušších zakázek se příprava omezuje na kalkulace množství materiálů, rozvahu o nasazení pracovníků, poddodavatelů a mechanismů a rámcový plán výnosů a nákladů.

1.3.4 Výrobní kalkulace se zpracovává na základě projektové dokumentace pro provádění stavby, specifikací, dodaných projektantem a stavebníkem, případně DD.

1.3.5 Do výrobních kalkulací se promítají výsledky technologické přípravy, zejména volba pracovních a technologických postupů, materiálů, technicko-organizační podmínky, ekonomika a interní ceny zhotovitelské firmy.

1.4 Časový plán zakázky

1.4.1 Časový plán (harmonogram) výstavby je základním dokumentem pro řízení průběhu výstavby v čase, s cílem zabezpečení postupných i konečných termínů dokončení technologické stavby v souladu s uzavřenou SOD. Časový plán stanovuje zejména tyto hlavní údaje:

technologicky uspořádaný průběh prací a jejich návazností;
nasazování pracovních sil;
termíny dodávek hlavních materiálů, konstrukcí a zařízení;
nástupy podzhotovitelů;
lhůty stavebních připraveností a zpětného předávání;
nasazení mechanismů;
lhůty ovlivnění přímého okolí stavby (výluky, dočasné zábory ploch apod.);
rozhodující uzlové body, zajišťující konečné plnění (kontrolní etapy);
upřesnění termínů kontrolních prohlídek stavby (§ 133 SZ), pokud jsou stanoveny stavebním úřadem v podmínkách stavebního povolení nebo v plánu kontrolních prohlídek zpracovaném autorizovaným inspektorem;
čerpání nákladů v čase;
termíny zkoušek a zkušebního provozu;
případné předčasné užívání částí stavby stavebníkem (provozovatelem);
termíny postupného a konečného předávání díla.

1.4.2 O formě a hloubce zpracování harmonogramu technologické stavby rozhoduje vedení firmy případ od případu podle povahy a rozsahu zakázky, uzavřené SOD, i podle vnějších dopadů výstavby (výluky v dopravě, zabezpečování budoucího provozu atd.).

1.4.3 U jednoduchých zakázek postačí termínové určení pro:

pracovní síly, mechanizaci a poddodávky;
dodávky materiálů;
finanční tok.

1.4.4 Podrobný časový plán zpracovává zhotovitel na základě projektové dokumentace, technologické přípravy a termínů potvrzených ve smlouvě o dílo.

1.4.5 V průběhu stavby se musí časový plán upřesňovat při odchylkách od předpokladů. Při zpožďování výstavby je nutno stanovit též opatření k nápravě.

1.4.6 Pokud z objektivních příčin nelze splnit smluvní termín ukončení stavby nebo i dílčí termín (např. živelní pohroma, opožděná dodávka zařízení či materiálů zajišťovaných přímo stavebníkem, nutnost zabezpečit archeologický průzkum, nepředvídatelné překážky na staveništi apod.), je nutno se stavebníkem projednat změnu SOD.

1.4.7 Podrobněji k vypracování časového plánu viz MP 1.1.2.

1.5 Finanční plán zakázky

1.5.1 Finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady (příjmy a výdaje) zakázky, včetně nákladů režijních. Základní kritéria:

výnosy zakázky musí pokrývat náklady zakázky, včetně podílu zakázky na úhradě správních a výrobních režií, stanovených příslušnou sazbou, a vytvářet přiměřený zisk;
pozitivní finanční tok zakázky musí zajišťovat průběžnou schopnost zhotovitele plnit své finanční závazky vůči věřitelům a musí vytvářet zdroje pro krytí režijních nákladů;
rozdíl mezi smluvní cenou zakázky a kalkulací nákladů tvoří plánovaný zisk.

1.5.2 Sestavení plánu

Výnosy (příjmy) zakázky zahrnují:

výnosy z realizace zakázky v rámci ceny sjednané ve smlouvě o dílo a případných víceprací, objednaných stavebníkem;
výnosy z vyúčtování případných služeb, poskytovaných v rámci stavby podzhotovitelům.

Náklady (výdaje) zakázky zahrnují:

přímé náklady;
- materiál;
- mzdy;
- poddodávky (práce výrobní povahy);
- služby (práce strojů, energie, voda, telefony apod.);
- ostatní přímé náklady (cestovné, diety, PHM, apod.);
nepřímé náklady;
- výrobní režie;
- správní režie.

1.5.3 Termíny a odpovědnosti

Finanční plán se v první podobě tvoří ve fázi přípravy a podání nabídky. V případě uzavření smlouvy je zpracován detailně a upřesněn podle výsledků sjednávání podzhotovitelských smluv. Plán tvoří manažer nákladů zakázky ve spolupráci s ekonomickým úsekem.

1.5.4 Ekonomický útvar zhotovitele dále zabezpečuje pojištění stavby, finanční krytí potřebných nákupů a všechny další náležitosti, jako zálohy, půjčky, bankovní garance za kvalitní a včasné zhotovení díla a za odstraňování závad, vzniklých v záruční době (pokud jsou stavebníkem vyžadovány) apod.

1.6 Zařízení staveniště (ZS)

1.6.1 Zařízení staveniště navrhuje a řeší zhotovitel stavby na základě:

rozsahu a náročnosti zakázky;
vlastních potřeb a podmínek;
podmínek stavebního povolení;
ekonomické rozvah;
možnosti využití existujících nebo rozestavěných staveb, přípojek, komunikací a zařízení.

1.6.2 Jednoduché zařízení staveniště bez vnějších dopadů uživatelských, dopravních apod. se řeší přímo na staveništi bez samostatné dokumentace.

1.6.3 Rozsáhlejší zařízení vyžaduje dokumentaci dočasných staveb ZS, případně podle situace i ohlášení stavebnímu úřadu v souladu s § 104 SZ.

1.6.4 Návrh zařízení staveniště řeší tyto hlavní oblasti:

sociální zařízení pro pracovníky;
skladové budovy a plochy;
provozní zařízení;
výrobní zařízení;
označení stavby a staveniště (podle § 152 odst. 3 písm. b) SZ) je povinností stavebníka umístit před zahájením stavby na viditelném místě u vstupu na staveniště, nebo u rozsáhlých staveb jiným vhodným způsobem, štítek o povolení stavby a ponechat jej tam do dokončení stavby, resp. do vydání kolaudačního souhlasu; podle podkladů předaných stavebníkem štítek obvykle umisťuje na příslušné místo zhotovitel stavby; totéž se týká vyvěšení stejnopisu oznámení o zahájení prací podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů);
provizorní příjezdové a vnitrostaveništní komunikace (případně využití stávajících nebo vybudovaných v předstihu);
zpevněné plochy pro těžké mechanismy, nebo jeřábové dráhy;
zdroje, připojení a staveništní rozvody el. energie, vody, příp. tepla a telefonu;
odvedení splaškových a dešťových vod z objektů ZS a staveniště;
ochrana staveniště proti přírodním vlivům;
zabezpečení bezpečného přístupu na staveniště a ostraha areálu;
manipulace, ukládání a likvidace odpadů;
úpravy stávajících staveb pro účely ZS;
případné dočasné zábory pozemků;
činnosti a omezení v ochranných pásmech např. komunikací, zdrojů vod, elektrických nebo plynárenských zařízení a dalších, viz kap. 1.7;
dopravní trasy;
zajištění služeb (doprava pracovníků, ubytování, stravování, lékařská péče (první pomoc), požární ochrana apod.) podle charakteru technologické stavby, území a místních podmínek;
provozování, údržba a odstranění dočasných staveb ZS a uvedení do původního stavu po skončení stavby, zpětné předání dočasně zabraných pozemků.

1.6.5 V rámci návrhu časového plánu a ZS zhotovitel (dodavatel) řeší rovněž kancelářské vybavení, zejména HW a SW a systém jejich využití pro efektivní řídicí procesy, komunikaci a dokumentování průběhu stavby. Podle smluvních podmínek zahrnuje návrh zařízení staveniště i potřebné prostory a vybavení pro oprávněné osoby stavebníka, technický dozor, AD projektanta, resp. autorizovaného inspektora a koordinátora BOZP (působí-li na staveništi) a může zahrnovat (za úplatu) i ZS pro podzhotovitele či jiné zhotovitele stavby.

1.6.6 Zpracovatel dokumentace ZS je povinen podle povahy případu projednat technické podmínky se správci (vlastníky) dotčených sítí a komunikací (dopravní a technické infrastruktury), sjednat s nimi podmínky odběru energií, vod apod. a s orgány státní správy (stavební úřad, dopravní inspektorát, orgány hygienické služby apod.).

1.6.7 Náklady na pořízení, provozování a likvidaci ZS jsou součástí celkových nákladů stavby. V případě vybudování, provozování a likvidace společného ZS pro podzhotovitele či jiné účastníky výstavby se jejich podíl na úhradě těchto nákladů sjedná v SOD.

1.6.8 Podrobněji k návrhu a řešení zařízení staveniště viz MP 1.1.2.

1.7 Plán jakosti

1.7.1 Plán jakosti obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečování jakosti a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě. Skládá se obvykle z průběhu obchodního případu, včetně matice odpovědnosti. Může být doložen plánem zkoušek, plánem kontrol kvality, seznamem či kopiemi certifikátů jakosti hlavních poddodavatelů stavby, kontaktními osobami s telefonními čísly apod. Plán jakosti je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řízení činností, odpovědnosti osob, pracovní vztahy a řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:

podmínkami sjednanými ve SOD;
obecnými technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
platnými právními i vnitropodnikovými předpisy, případně ČSN, vztahujícími se k danému dílu.

1.7.2 Pokud je zhotovitelská firma nositelem certifikátu systému managementu kvality podle normy ČSN EN ISO 9001, systému environmentálního managementu podle normy ČSN EN ISO 14001 a systému managementu BOZP podle ČSN ISO 45001, řídí se ustanoveními příslušné dokumentace.

1.7.3 Pro firmu, která nemá výše uvedené certifikace, platí podmínky SOD a předpisů, vztahujících se k dané zakázce.

1.7.4 Příprava zakázky z hlediska řízení jakosti zahrnuje:

výcvik (obecně);
určení povinností a odpovědností zaměstnanců;
určení individuálních a týmových cílů – hodnocení a odměňování;
časový plán stavby z pohledu řízení jakosti;
kvalifikaci zaměstnanců;
přezkoumání projektové dokumentace;
BOZP, PO a ochrana ŽP.

1.7.5 AO-S prověří úroveň certifikace firem podzhotovitelů z hlediska požadavků jakosti, environmentu a BOZP. Současně ověří z hlediska potřeb technologických staveb živnostenská oprávnění a další specifická oprávnění (svařování, montáže OK, elektrooprávnění, zacházení s chemickými látkami).

1.8 Kapacitní plánování zakázky

1.8.1 Kapacitní plánování zakázky spočívá v komplexním vyhodnocení potřeb a zdrojů:

pracovních sil;
materiálně technického zásobení a vybavení stavby;
energií, vod atd.;
nároků na dopravu;
výrobních a montážních kapacit.

1.8.2 Jako podklad pro plánování slouží:

projektová dokumentace;
časový plán stavby;
SOD (např. platební podmínky, záruční podmínky apod.);
technologické podmínky stavby.

1.8.3 Kapacitní plánování řídí manažer výrobní přípravy a může konzultovat AO-S.

1.8.4 Podrobněji viz též následné kap. 1.9–1.12 těchto postupů.

1.9 Materiálové zdroje

1.9.1 Zhotovitel (dodavatel) stavby v rámci své přípravy prověří vhodné zdroje materiálů, dodavatele výrobků a zařízení zvláště z těchto hledisek:

veřejný zájem – základní požadavky na stavbu:
- mechanická odolnost a stabilita;
- požární bezpečnost;
- ochrana zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí (ŽP);
- bezpečnost při užívání;
- ochrana proti hluku;
- úspora energie a ochrana tepla;
kvalita dodávek, včetně garancí;
dopravní dostupnost;
záruky plnění v souladu s časovým plánem technologické stavby;
cenové a platební podmínky;
spolehlivost a operativnost zdroje;
dřívější zkušenosti a výhody pro další možnou spolupráci;
nabídka množstevních slev a dopravních podmínek (INCOTERMS apod.).

U rozhodujících dodávek organizuje výběrová řízení.

1.9.2 Podkladem pro oslovení a výběr potenciálních dodavatelů materiálů a výrobků jsou:

specifikace z projektové dokumentace;
výstupy výrobních kalkulací;
přehledy a seznamy podzhotovitelů;
katalogové a materiálové listy z informační základny firmy;
technické a obchodní údaje výrobců nebo prodejců.

1.9.3 Materiály a výrobky, které nejsou běžně vyráběny, skladovány a dodávány, vyžadují zajišťování a objednání v dostatečném předstihu. Zvlášť se jedná o tyto případy:

speciální materiály a výrobky;
zvláštní požadavky na vlastnosti, kvalitu, úpravy apod.;
dodávky s dlouhou dodací lhůtou;
dodávky ze zahraničí.

1.9.4 Zhotovitel (dodavatel) stavby včas sjednává s vybranými podzhotoviteli plnění pro stavbu formou potvrzených objednávek nebo smluv, viz MP 5.1 Nakup poddodávek.

1.9.5 Pokud některé materiály nebo výrobky zajišťuje přímo stavebník nebo závazně určí dodavatele, musí být ve SOD specifikována jeho konkrétní odpovědnost za kvalitu, termín dodávky, zabudování do stavby a záruky.

1.9.6 Je-li součástí uzavřené smlouvy o dílo mezi stavebníkem a zhotovitelem (dodavatelem) dodání věcí stavebníka určených k provedení díla, upřesní manažer projektu:

specifikaci výrobků dodaných stavebníkem;
požadavek na dodání atestů doplněný odkazem na příslušnou položku specifikace výrobků;
zda výrobek je stanoveným výrobkem ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, stanovený výrobek bude na stavbu dodáván s ES prohlášením o shodě nebo s potvrzením, že ES prohlášení o shodě bylo vydáno;
zda výrobek je stanoveným výrobkem ve smyslu zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků oři jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, stanovený stavební výrobek bude na stavbu dodáván s ES prohlášením o vlastnostech;
termín, místo a denní dobu přistavení (dodání) výrobku;
požadavky na záruky na tyto výrobky;
požadavek na avizování zásilek stavebníkem minimálně den předem;
požadavek, aby dodací list k zásilce odkazoval odkaz na příslušnou položku specifikace;
formu značení výrobků dodaných stavebníkem v souladu s požadavky zhotovitele;
postup při řešení případných reklamací.

1.9.7 Manažer projektu provádí u stavebníka urgenci při zjištěných nedostatcích výrobků dodaných stavebníkem. Při neplnění povinností stavebníka podle občanského zákoníku, provede upozornění stavebníka písemnou formou na neopatření věcí a možné důsledky. Po možném uplynutí lhůty poskytnuté zhotovitelem pro sjednání nápravy opatří výrobek na účet stavebníka náhradním způsobem.

1.9.8 Při výběru dodavatelů materiálů a výrobků dbá zhotovitel (dodavatel) stavby rovněž na dodržení ustanovení § 156 SZ (použití a ověření vlastností výrobků a posouzení stanovených výrobků podle zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů). U stanovených výrobků podle NV č. 176/2008 Sb., ve znění pozdějších předpisů, týkajícího se strojního zařízení, případně dalších výrobků, na které se vztahují požadavky zákona o technických požadavcích na výrobky, je nutné předložení ES prohlášení o shodě. Toto vyplývá i ze zákona č. 90/2016 Sb., o posuzování stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a jeho prováděcích NV, např. č. 116/2016 Sb. až č. 122/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (viz předchozí kapitoly).

1.10 Personální zajištění technologické stavby

1.10.1 Personální obsazení stavby je rozhodující pro úspěšné plnění zakázky. Podle velikosti a náročnosti technologické stavby, své vnitřní organizační struktury a dohodnutého dodavatelského systému jmenuje a zajišťuje vedení firmy:

řídící (realizační) tým;
výkonné pracovní síly.

1.10.2 Řídící tým

U jednoduchých obchodních případů může být přípravou a řízením stavby pověřen jeden odpovědný pracovník, u náročných případů se jmenují týmy kvalifikovaných pracovníků. Vždy však musí být zajištěny tyto hlavní funkce (činnosti):

stavbyvedoucí – autorizovaná osoba (AO-S), zabezpečující odborné vedení provádění stavby (§ 153, § 158 a § 160 SZ);
podle potřeby další řídící pracovníci – dílčí nebo úsekoví / stavbyvedoucí a mistři (při velkém počtu pracovníků);
odpovědnost za přípravu stavby (manažer přípravy stavby);
odpovědnost za zásobování, mechanizační prostředky atd.;
sledování nákladů, ekonomické a finanční činnosti (ekonomický a finanční manažer);
řízení a koordinace BOZP, PO a ochrany ŽP;
řízení jakosti;
koordinační činnosti (zvlášť při větším počtu podzhotovitelů, poddodavatelů). Koordinátor je obvykle zaměstnancem odpovědným za koordinaci činností montážních organizací (podzhotovitelů) a dodavatelů, koordinaci skladových činností na staveništi a evidenci strojů a zařízení ve staveništních skladech, odpovídá (ve spolupráci s AO-S) za zabudování strojů a zařízení podle projektové dokumentace a v souladu se smluvními závazky; koordinuje uvádění kapacit do zkušebního provozu a dohodnutý rozsah vyzkoušení podle smluvně stanovených podmínek.

1.10.3 Funkcemi dílčích (případně úsekových) stavbyvedoucích a dalších členů řídícího týmu stavby se pověřují pracovníci, kteří svým vzděláním a praxí prokázali odbornost, organizační a řídící schopnosti, odpovědnost za výsledky svých rozhodnutí i za práci druhých. Tito funkcionáři nemusí mít autorizaci, pokud je zajištěno vedení provádění stavby autorizovanou osobou.

1.10.4 Do pozic mistrů a vedoucích pracovních čet (šéfmontérů, příp. předáků) se ustavují pracovníci odborně zdatní, znalí pracovních postupů a schopní přímého řízení určených činností. Pokud jsou k tomu vybráni noví absolventi škol, vyžaduje se zvýšený dozor a kontrola jejich působení po dobu zapracování.

1.10.5 Výkonné pracovní síly

Provádění stavebních a montážních prací zajišťuje firma kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky, nasazovanými v počtu a čase podle postupu prací a harmonogramu výstavby. K tomu využívá:

vlastní kmenové zaměstnance;
krátkodobě zaměstnané pracovníky (pracovní smlouvy na dobu určitou);
cizí pracovníky, sjednávané na určité druhy prací nebo dobu činnosti na stavbě formou SOD (poddodávky).

1.11 Mechanizační prostředky

1.11.1 Vedení firmy určí technika, odpovědného za vlastní mechanizační a dopravní prostředky (dále viz odst. 3.12). V rámci výrobní přípravy rozhodne vedení firmy nebo pověřený pracovník o nasazení prostředků těžké mechanizace:

s využitím vlastních mechanismů;
pronájmem strojů;
zadáním příslušné části prací specializované a vybavené firmě (zvláštní zakládání, těžká montáž, doprava apod.).

1.11.2 Prostředky malé mechanizace pro své pracovníky obvykle firma zajišťuje jejich nákupem, případně krátkodobým zapůjčením.

1.11.3 Vedení firmy určí technika, odpovědného za vlastní mechanizační a dopravní prostředky. Ten zajišťuje zejména:

nákup, evidenci, vyřazování prostředků a ekonomiku jejich provozu;
pravidelné revize a opravy;
zásobování PHM, náhradními díly;
likvidaci ropných produktů, poškozených součástek, pneumatik apod. v souladu s předpisy o nakládání s odpady.

1.11.4 Při přípravě stavby musí být zohledněny a projednány podmínky pro přepravu velkých strojů na a ze staveniště (dopravní omezení, určení trasy apod.) a také pro jejich provozování.

1.12 Poddodávky

1.12.1 Při kapacitním plánování zakázky (viz odst. 1.8 tohoto postupu) firma vyhodnotí, které práce a dodávky zajistí vlastními silami a prostředky a které budou zadány jiným subjektům. Kritéria pro rozhodnutí:

disponibilní vlastní kapacity;
odborná způsobilost a vybavenost;
speciální druhy prací a dodávek;
lhůty výstavby;
ekonomická účelnost.

1.12.2 V dostatečném předstihu je nutno zajišťovat zejména tyto poddodávky:

konstrukce pro montované části (OK);
strojní a technologická zařízení;
práce rozhodujících podzhotovitelů;
dodávky s dlouhou dodací lhůtou a dovozy ze zahraničí;
speciální technologické části stavby.

1.12.3 Pro volbu podzhotovitelů firma organizuje výběrová řízení, nebo může využít svůj seznam způsobilých dodavatelů. Do něj si zařazuje dodavatele podle profesního zaměření, kvality jejich práce a poznatků z dosavadní spolupráce (přístup, záruky, komplexnost apod.).

1.12.4 Zaměstnanec obchodního útvaru zhotovitele připravuje smlouvy s podzhotoviteli na jednotlivé části sjednaného předmětu zakázky, které v plném rozsahu zajistí splnění specifikovaných požadavků, které vyplývají ze smlouvy se stavebníkem. Návrhy smluv předkládá k přezkoumání odborným útvarům před předložením podzhotovitelům.

1.12.5 Při výběrovém řízení musí být potenciální zájemci vybaveni stejnými podklady a informacemi. Firma zhotovitele předkládá podzhotovitelům návrh smlouvy, a to buď jako součást výzvy k účasti na výběrovém řízení nebo po skončení výběrového řízení.

1.12.6 Součástí poptávek, objednávek nebo smluv případ od případu obecně jsou:

specifikace požadovaného zboží nebo služeb;
přesné specifikace druhu, typu, množství dodávek;
charakteristika a rozsah požadovaných činností a služeb;
příslušná část projektové dokumentace;
kvalitativní, výkonové a jiné parametry;
údaje pro dopravu;
lhůty dodávek, montáží a prací;
cenové a platební podmínky, případně způsob stanovení ceny;
záruční podmínky (odpovědnost za vady poddodávky a garance).

1.12.7 S vybraným podzhotovitelem pro ucelenou část stavby se uzavírá řádná smlouva o dílo, ve které se vedle základních kogentních ujednání o předmětu plnění a způsobu jeho provedení, ceně musí dohodnout i další podmínky, zvláště:

termíny plnění a dílčí termíny plnění;
rozsah, lhůty a podmínky vzájemně poskytovaných služeb, např.;
- doprava, ubytování, stravování a jiné služby pro pracovníky podzhotovitelů;
- poskytování energií, vod a médií pro práce a zkoušky;
- využívání a provozování zařízení staveniště a vnitrostaveništní dopravy;
- ostraha staveniště (nebo pracovišť);
- způsob přejímky a skladování dodávek materiálů a zařízení před nástupem podzhotovitele;
- zpevněné plochy;
- stavební výpomoci (sekání, lešení, zálivky apod.);
předání podkladů;
vedení záznamů o montážních pracích, vč. evidence pracovníků;
bezpečnostní a protipožární opatření;
kontroly prací, zkoušky a přejímky poddodávky;
smluvní pokuty, podmínky při odstoupení od smlouvy;
určení a vymezení odpovědnosti za vady, neshody a způsobenou škodu (navzájem).

1.12.8 Kopie příslušné části smlouvy s podzhotovitelem předá zaměstnanec obchodního útvaru zhotovitele odborným útvarům, které budou spolupracovat na realizaci zakázky nebo jejichž činnost se dotýká příslušné dodávky podzhotovitele nebo které si smlouvu vyžádají pro výkon své činnosti.

1.12.9 Snahou zhotovitele je, aby podzhotovitel zajistil řízení prací a převzetí odpovědnosti za svoji činnost vlastní autorizovanou osobou s autorizací pro daný obor.

1.12.10 Postup při změně smlouvy s podzhotovitelem je shodný s postupem uzavírání základní smlouvy o dílo.

1.12.11 Bližší podrobnosti k smluvnímu zajišťování poddodávek jsou uvedeny v MP 5.1 Nakup poddodávek.

1.13 Technologická příprava

1.13.1 Podkladem pro technologickou přípravu stavby jsou:

projektová dokumentace pro provádění stavby;
dodavatelská dokumentace;
databáze technologických postupů;
poznatky o nových technologických postupech, materiálech, pomůckách apod.;
technicko-informační základna firmy (ČSN, vypracované vlastní technologické postupy apod.).

1.13.2 Technologická příprava zahrnuje tyto hlavní oblasti:

sestavení pracovních postupů;
řešení návazností a souběhu pracovních operací;
určení způsobů vodorovné a svislé dopravy;
vypracování montážních pokynů, montážních schémat a postupů;
návrh použití strojů, mechanismů a speciálních pracovních prostředků;
volbu druhů a typů pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěry, pažení, provizorní zajišťování);
vypracování technických a bezpečnostních pravidel (pracích za provozu, v ochranných pásmech apod.);
zpracování technologických postupů pro méně obvyklé, nové nebo náročné a nebezpečné práce;
vypracování zásad pro ochranu životního prostředí na staveništi i okolí (doprava, hluk, prašnost, odpady apod.);
stanovení opatření pro práce za mimořádných podmínek (vítr, mrazy, výbušné prostředí apod.);
projednání a vyřízení zákonem a předpisy stanovených povolení (správci sítí, České dráhy, …);
zhodnocení rizikových činností.

1.13.3 V rámci technologické přípravy je nutno též stanovit opatření pro případy:

souběhu prací několika podzhotovitelů;
montáží a zkoušek technologických zařízení;
postupného uvádění do provozu a předávání provozních celků, provozních souborů nebo jejich částí nebo částí stavby;
předčasného užívání stavebníkem nebo provozovatelem;
ohrožení stavby a staveniště přírodními vlivy (záplavy, požár apod.);
ekologických nehod.

1.13.4 Rozsah a forma technologické přípravy je dána zejména velikostí a složitostí stavby. Pro jednoduché obchodní případy a práce malého rozsahu bez rizik postačí určení hlavních zásad postupu, návaznosti a bezpečnosti prací s jejich nezbytným zabezpečením. Vyhodnocení možných rizik a přijetí příslušných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění se provádějí před každým zahájením prací.

1.13.5 Technologická příprava se může v mimořádných případech dotýkat i některých složitých staveb zařízení staveniště u velkých staveb (např. dočasná staveništní vedení energií a dopravy přes veřejná území).

1.13.6 Pro rozsáhlé a náročné stavby, změny dokončených staveb a podobné práce tvoří technologická příprava dokument v písemné nebo digitální formě, který je jedním z nezbytných dokumentů pro realizaci stavby.

1.14 Právní předpisy a technické normy

1.14.1 Obecně platné právní předpisy, vztahující se ke stavebním činnostem, zahrnují následující oblasti:

předpisy pro výstavbu;
veřejná správa;
péče o zdraví a hygienu, bezpečnost práce (BOZP) a požární ochranu (PO);
péče o přírodní a krajinné bohatství;
péče o kulturní bohatství;
dopravní a technická infrastruktura;
technická normalizace, metrologie a zkušebnictví;
občanské a obchodní právo a podnikání;
práva k duševnímu vlastnictví;
sociální právo a zabezpečení;
trestní a přestupkové právo.

Výčet zákonů, nařízení vlády a vyhlášek je uveden v kap. 3.

1.14.2 České technické normy (ČSN) nejsou závazné, ale jsou platné. Povinnost jejich dodržování však může vyplynout z jiných právních aktů, např.:

pokyn nadřízeného (zaměstnavatele);
pro účastníky obchodní smlouvy, jestliže se na tom smluvní strany dohodnou, v souladu obchodním, popř. občanským zákoníkem;
rozhodnutím dotčeného orgánu státní správy;
obecně, pokud právní předpis stanoví povinnost dodržet normové hodnoty.

Vzhledem ke skutečnosti, že v ČSN je uložen kvalitní odborný potenciál, normy dávají technické, kvalitativní, technologické, bezpečnostní parametry a sjednocující principy, a i v EU probíhají procesy, směřující ke standardizaci, se doporučuje obecně jejich uplatňování v praxi pro výstavbu.

Poznámka:
Zákonem č. 91/2016 Sb., novelizujícím mj. zákon č. 183/2006 Sb., SZ, ve znění pozdějších předpisů, byl zrušen odst. 2 § 196 SZ o bezplatném veřejném přístupu k technickým normám. Úpravou zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky je zavedena možnost – Česká agentura pro standardizaci zaveden sponzorovaného přístupu k normám na portále agentury ČAS (Česká agentura pro standardizaci). Sponzorem bezplatného použití tzv. určených norem odbornou veřejností jsou orgány státní správy (ministerstva) vyžadující v příslušném právním předpisu povinnost dodržení této určené normy.

1.14.3 Pokud zaměstnavatel (nadřízený) vyžaduje od svých pracovníků dodržování určitých ČSN, musí zajistit řádné a prokazatelné seznámení pracovníků s těmito normami.

1.15 Podmínky zajištění BOZP a PO

1.15.1 Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) musí být zohledněno v přípravě všech staveb, bez ohledu na jejich velikost a složitost.

Stavebník zajišťuje ve stanovených případech zpracování plánu BOZP podle § 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, obvykle u koordinátora BOZP.

Detailně tuto problematiku popisuje MP 2.6.1 v kap. 2.2 a MP 1.1.2.

V zásadách řešení základních požadavků na stavby je nutno doložit zajištění ochrany zdraví, zdravých životních podmínek a životního prostředí, bezpečnost při užívání stavby i dodržení požadavků požární bezpečnosti. Musí zde být např. údaje o provozu a výrobě, včetně základních technických parametrů o navrhovaných technologiích, údaje o vlivu stavby na zdraví a životní prostředí, údaje o ochranných pásmech (viz kap. 1.7), údaje o rozsahu a uspořádání staveniště.

1.15.2 Při přípravě technologické stavby musí být vzaty v úvahu všechny faktory dané lokality, charakteru stavby, druhů výrobních technologií a způsobu montáže, zejména:

ochranná pásma veřejných komunikací a sítí technického vybavení (inženýrských sítí) a další (viz kap. 1.7);
přístup a příjezd na staveniště;
zabezpečení staveniště proti přístupu cizích osob a zajištění bezpečnosti třetích osob i občanů;
organizace pohybu pracovníků, strojů a dopravních prostředků na staveništi (vodorovná i svislá doprava);
souběhy prací zhotovitelů, podzhotovitelů montáží, dokončovacích prací apod.;
práce za provozu výrobních zařízení, dopravy apod.;
práce ve výškách;
práce v hloubkách;
bezpečnost při skladování výrobků;
zajištění stability částí konstrukcí při montážích, rekonstrukcích a demolicích;
práce stavebních strojů a mechanismů;
klimatické vlivy, hydrogeologické podmínky atd.;
protipožární opatření při skladování, montážích, dokončovacích pracích, zkušebním provozu atd.;
specifikace možných rizik, včetně návrhu a provádění opatření k jejich odstranění nebo snížení;
základní a speciální školení pracovníků;
zajištění první pomoci při úrazech, lékařské péče a zásahu hasičského záchranného sboru, policie;
součinnost vedení technologické stavby s orgány státní správy (Státní úřad inspekce práce, OIP, orgány hygienické služby, dozoru stavebního úřadu (§ 132 SZ) apod.).

1.15.3 Už v přípravě stavby musí být zajištěno, aby pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti práce odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům, zejména na:

uspořádání pracoviště (staveniště);
pracovní prostředí;
vhodnost a způsobilost strojů a technických zařízení;
organizaci práce a pracovní postupy;
bezpečnostní značky, značení a signály;
omezení nebo vyloučení vlivů rizikových faktorů (hluk, vibrace, prach, chemikálie, nadměrná fyzická nebo psychická zátěž apod.);
zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a při montážních pracích (viz příloha 4.6). Plán BOZP zpracovává odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor BOZP na staveništi v rozsahu a obsahu přílohy č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Plán BOZP je dokumentem přikládaným zadavatelem stavby nejprve k ohlášení nebo k vydání stavebního povolení, k veřejnoprávní smlouvě, popř. k oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora podle druhu a velikosti stavby, a musí být aktualizován během realizace stavby. Detail k této problematice je uveden v MP 2.6.2.

K tomu též viz § 2 až 8 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, které stanoví některé další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

1.15.4 U staveb, u kterých budou působit na staveništi zaměstnanci více než jednoho zhotovitele stavby, je zadavatel stavby (stavebník) povinen určit jednoho nebo více koordinátorů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (viz § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů). Koordinátor musí být určen při přípravě stavby od zahájení prací na zpracování projektové dokumentace pro stavební řízení do jejího předání zadavateli stavby a při realizaci stavby od převzetí staveniště prvním zhotovitelem do převzetí dokončené stavby zadavatelem stavby. Zhotovitel (dodavatel) spolupracuje během přípravy a provádění díla s koordinátorem BOZP. Koordinátor přitom včas předá projektantovi i zhotoviteli stavby veškeré informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti, více viz § 16–18 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a § 7 a 8 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

1.15.5 Zaměstnavatel je ve všech svých činnostech povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na možná rizika v souladu s § 101 až 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, a tuto povinnost musí promítnout i do výrobní přípravy stavby.

1.15.6 Zpracování dokumentace požární ochrany staveb je pokryto samostatným oborem autorizace, tj. požární bezpečnost staveb v souladu se zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

1.16 Podmínky pro ochranu životního prostředí

1.16.1 Výrobní příprava stavby zahrnuje stanovení základních pravidel a opatření pro zajišťování ochrany ŽP při všech stavebních činnostech a ve všech lokalitách, dotčených výstavbou.

1.16.2 Při přípravě musí být ve vazbě na charakter stavby zohledněna ochrana:

vod;
půdy;
ovzduší;
přírody a krajiny;
proti prachu a hluku;
před haváriemi nebezpečných látek a přípravků.

1.16.3 V přípravě stavby se stanovují pravidla a opatření pro: zabránění znečišťování vod (kanalizace, podzemní vody, vodní toky a zdroje); proti kontaminaci zemin (staveniště, cesty, skládky); nepřekračování limitů látek, unikajících do ovzduší (plyny, spalování odpadů apod.); omezení prašnosti pro ochranu pracovníků stavby i okolí; dodržení maximálních emisí hluku mechanizmů (zejména při práci ve dnech pracovního klidu a v noci); manipulaci, ukládání a likvidaci odpadů se zřetelem na požadavky práce s nebezpečnými odpady.

Pravidla a opatření se zapracují do havarijních plánů, které slouží k likvidaci mimořádných událostí, vzniklých při provádění stavby.

1.16.4 Základní právní předpisy pro ochranu ŽP, ve znění pozdějších předpisů:

zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí;
zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny;
zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu;
zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí;
zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech;
zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon);
zákon č. 477/2001 Sb., o obalech;
zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezovaném znečištění, o integrovaném registru znečišťování;
zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích;
zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými chemickými látkami nebo chemickými směsmi.

Výčet dalších právních předpisů vztahujících se k ochraně životního prostředí je obsažen v přílohách metodických pomůcek MP 1, MP 2 a v pomůcce A 3.4.

1.17 Závěry výrobní přípravy

1.17.1 Výstupem výrobní přípravy je dokumentace ke komplexnímu zabezpečení organizačních a technologických podmínek pro efektivní provedení technologické stavby podle smlouvy o dílo a obecně platných právních předpisů pro výstavbu.

1.17.2 U zhotovitelů s členitou organizační strukturou a pro rozsáhlé nebo technicky náročné technologické stavby je zapotřebí, aby výrobní příprava obsáhla všechny aspekty, zde uvedené.

1.17.3 Manažér odpovědný za přípravu technologické stavby shrne, zkoordinuje a zkompletuje výsledky celého přípravného procesu a předloží je vedení k projednání a schválení.

1.17.4 Vedení zhotovitelské firmy (případně pověřený útvar) posoudí dokumenty přípravy stavby zejména z hledisek:

dodržení podmínek SOD a předpisů;
zajištění výrobních kapacit;
vhodnosti navržených technologií;
časového průběhu realizace;
ekonomiky a efektivnosti.

Po vyřešení případných neshod a úprav dokumentace závěry výrobní přípravy schválí.

1.17.5 Závěry komplexní výrobní přípravy tvoří dokument v písemné nebo digitální formě, který se po schválení stává řídicím dokumentem pro realizaci stavby.

1.17.6 Výchozím dokumentem pro zahájení a provádění technologické stavby je obvykle výrobní příkaz, vydaný vedením firmy zhotovitele, který obsahuje obvykle tyto údaje a přílohy:

podklady a dokumenty pro stavbu;
časové, finanční a ekonomické podmínky;
organizační strukturu řízení technologické stavby;
projektovou dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení a stavební povolení (obvykle dokumentuje stavebník);
smlouvu o dílo se stavebníkem, včetně dodatků;
projektovou dokumentaci pro provádění stavby a dokumentaci dodavatelskou;
výstupy z výrobní přípravy (časový plán, návrhy zařízení staveniště, harmonogram, výrobní kalkulace, technologické postupy, plán BOZP na staveništi, plán jakosti apod. podle charakteru technologické stavby a rozsahu přípravy);
přehled poddodávek;
stavební deník zpravidla s již vyplněnými vstupními údaji;
deník BOZP.

DP 2 Přejímka staveniště

2.1 Kontrola podkladů a dokladů

2.1.1 K přejímce zařízení staveniště a staveniště jsou zapotřebí tyto dokumenty:

projektová dokumentace;
závěry výrobní přípravy (zejména umístění objektů ZS);
pravomocné stavební povolení s vyjádřeními orgánů a organizací;
smlouva o dílo;
případné další podklady, vztahující se k budoucímu staveništi, zejména vyznačení podzemních sítí i vzdušných vedení, doklady o vytyčení hlavních směrových i výškových bodů atd. (viz též kap. 1.6).

2.1.2 Pokud je předmětem nebo součástí díla změna v užívání stavby (§ 126 odst. 2 SZ) nebo odstranění stavby, předloží stavebník písemný souhlas, povolení nebo nařízení stavebního úřadu (viz § 126–§ 131 SZ).

2.1.3 AO-S s pracovníky přípravy provedou kontrolu těchto dokumentů, při níž ověřují úplnost dokladů, vztahy a podmínky, které mají vliv na zařízení staveniště, staveniště a na výstavbu. Zjištěné neshody řeší bezprostředně se zástupci stavebníka, projektantem a s odpovědnými zástupci podzhotovitelů.

Zvlášť je nutné prověřit:

vyřešení majetkoprávních vztahů;
vztahů se sousedy;
případnou existenci konkrétních nároků třetích osob;
podmínky uvnitř areálů závodů, komplexů budov, řešení vlivů veřejné dopravy apod.;
oprávněné nároky jiných vlastníků nebo uživatelů, zejména sousedních nemovitostí, dotčených činnostmi na staveništi;
překážky na staveništi;
splnění povinnosti stavebníka (zadavatele stavby) doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce nejméně 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli u staveb, uvedených v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

2.2 Přejímka – místní šetření

2.2.1 Zařízení staveniště a staveniště se přejímá jako celek. U plošně rozsáhlých staveb nebo má-li být stavba prováděna na více staveništích je možné přejímat ucelené části staveniště technologických staveb po etapách.

2.2.2 Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků a vyklizeno tak, aby bylo umožněno okamžité zahájení montážních prací (pokud vyklizení není součástí díla).

2.2.3 Autorizovaná osoba (AO-S) při místním šetření prověří a přebírá:

hranice obvodu staveniště;
základní směrové a výškové vytyčovací body, stabilizované v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením;
přístupy a příjezdy ke staveništi;
vytyčení dotčených stávajících podzemních sítí a staveb, které zadal u kvalifikovaného geodeta;
připojovací místa energií a vody, příp. telefonu;
odvodnění staveniště (pokud není v povinnostech zhotovitele);
omezující vlivy na staveništi (činnosti stavebníka, bezpečnostní opatření, podmínky stavebního povolení apod.);
skládky odpadů.

2.2.4 Při zjištění nedostatků, bránících bezpečnému a plynulému rozběhu stavebních prací, AO-S staveniště nepřevezme. Bezprostředně informuje odpovědné zástupce firmy a předá jim podklady pro další jednání se stavebníkem o opatřeních k odstranění nedostatků, případně i o změně termínů plnění díla ve SOD.

2.2.5 Při předávání staveniště nebo jeho částí podzhotovitelům se postupuje přiměřeně obdobně. Ověřuje se i to, jestli předávané části staveniště realizované stavby rozměrově, únosností a kompletností odpovídají návrhu a podmínkám SOD. Současně je podzhotovitel seznámen se všemi činnostmi, vazbami, povinnostmi a riziky, které se na stavbě vyskytují.

2.3 Zápis o předání a převzetí staveniště

2.3.1 Pokud se při prověrce podkladů a místním šetření nezjistí závady, zástupce zhotovitele převezme staveniště od stavebníka.

2.3.2 O předání a převzetí staveniště sepíší účastníci zápis, který podepíší odpovědní zástupci obou stran. Zápis z přejímky nebo zápis o předání a převzetí staveniště se uvede ve stavebním deníku.

2.3.3 V zápisu se mohou specifikovat zjištěné drobné nedostatky, které nebrání celkovému převzetí staveniště (bezpečnému a plynulému rozběhu prací na stavbě). Současně se uvedou podmínky a lhůty pro jejich odstranění.

2.3.4 Převzetím staveniště přebírá zhotovitel stavby plnou odpovědnost za dění na něm.

2.4 Požadavky na zajištění staveniště

2.4.1 Stavby, pracoviště a zařízení staveniště musí být ohrazeny, oploceny nebo jinak zabezpečeny proti vstupu nepovolaných fyzických osob, při dodržení následujících zásad:

staveniště v zastavěném území musí být na jeho hranici souvisle oploceno do výšky nejméně 1,8 m;
u liniových staveb nebo u stavenišť, popř. pracovišť, na kterých se provádějí pouze krátkodobé práce, lze ohrazení provést zábradlím, skládajícím se alespoň z horní tyče upevněné ve výšce 1,1 m na stabilních sloupcích jedné mezilehlé střední tyče.

2.4.2 Zhotovitel určí způsob zabezpečení staveniště proti vstupu nepovolaných fyzických osob, zajistí ohraničení staveniště tak, aby byly zřetelně rozeznatelné i za snížené viditelnosti, a stanoví lhůty kontrol tohoto zabezpečení. Zákaz vstupu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vstupech a na přístupových komunikacích, které k nim vedou (NV č. 375/2017 Sb., kterým se stanoví vzhled a umístění bezpečnostních značek a zavedení signálů, ve znění pozdějších předpisů).

2.4.3 Vjezdy na staveniště pro vozidla musí být označeny dopravními značkami, provádějícími místní úpravu provozu vozidel na staveništi. Zákaz vjezdu nepovolaným fyzickým osobám musí být vyznačen bezpečnostní značkou na všech vjezdech a přístupových komunikacích, které k nim vedou.

2.4.4 Před zahájením prací v ochranných pásmech staveb nebo zařízení technického vybavení provede zhotovitel odpovídající opatření ke splnění podmínek stanovených provozovateli staveb nebo zařízení a během provádění prací je dodržuje.

2.4.5 Po celou dobu provádění prací na staveništi musí být zajištěn bezpečný stav pracovišť a dopravních komunikací; požadavky na osvětlení stanoví NV č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.

2.4.6 Materiály, stroje, dopravní prostředky a břemena při dopravě a manipulaci na staveništi nesmí ohrozit bezpečnost a zdraví fyzických osob zdržujících se na staveništi, popřípadě v jeho bezprostřední blízkosti.

DP 3 Provádění Technologické stavby

V tomto dílčím postupu metodické pomůcky jsou obecně popsány hlavní činnosti při řízení a provádění technologických staveb. Zvlášť je rozvedena úloha a odpovědnost autorizovaných osob, pověřených vedením provádění staveb ve funkci stavbyvedoucího (AO-S) a stavbyvedoucích a dílčích stavbyvedoucích, u kterých je vyžadována odbornost.

3.1 Vedení provádění stavby

3.1.1 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je vybranou činností ve výstavbě (§ 158 SZ). Tuto činnost mohou provádět pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu, což splňují osoby s autorizací v příslušném oboru podle zákona č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů.

3.1.2 Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení stavbyvedoucím. Současně je povinen zabezpečit, aby všechny práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. autorizační zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 200/1994 Sb., zákon o zeměměřičství, ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly osoby, které jsou držiteli takového oprávnění (§ 160 SZ).

3.1.3 Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, případně jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních předpisů (§ 160, odst. 2 SZ).

3.1.4 Zhotovitel je povinen doložit nejpozději do osmi dnů před zahájením prací na staveništi, že informoval koordinátora BOZP na staveništi (je-li určen stavebníkem) o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil (§ 16 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů). Dále je zhotovitel povinen poskytovat koordinátorovi BOZP na staveništi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po dobu přípravy a realizace stavby, předložit podklady pro vypracování Plánu BOZP, zúčastňovat se jeho zpracování a dodržovat jej a brát v úvahu pokyny a podněty koordinátora BOZP.

3.1.5 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením provádění stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S) je povinna při provádění stavby plnit povinnosti uložené v § 153 odst. 1 a 2 SZ (viz kap. 1.2.4). Přitom se zaměřuje zejména na tyto hlavní oblasti:

řízení (management) výstavby;
ekonomika výrobních procesů;
kontrolní činnosti;
dodržování požadavků na jakost;
zastupování vedení stavby vůči stavebníkovi, orgánům státní správy, TD, AD a třetím osobám (případně vůči autorizovanému inspektorovi či koordinátorovi BOZP, působí-li na stavbě),
BOZP, PO a ochrana ŽP;
dodržení požadavků na stavby (viz § 156 a § 169 SZ).

Podrobněji jsou činnosti a odpovědnost AO-S rozvedeny v dalších odstavcích tohoto postupu.

3.1.6 AO-S je při vedení provádění stavby podřízena statutárním orgánům zhotovitele (pokud jím není sama), a to v souladu se svým pracovně právním vztahem (zaměstnanec, OSVČ, společník, odpovědný zástupce apod.). Při svém působení však musí též hájit veřejné zájmy.

3.1.7 Ve funkci stavbyvedoucího je AO-S nadřízena ostatním řídícím pracovníkům zhotovitele stavby ve všech oblastech svého působení a odpovědnosti. Nadřízenost a podřízenost AO-S je dána též organizačním uspořádáním firmy a funkčním postavením AO-S v ní. U rozsáhlejších a složitějších staveb, u nichž působí více AO-S příslušných (různých) oborů bývá jedna AO-S pověřena řízením provádění celé stavby (např. ve funkci ředitele výstavby).

3.1.8 AO-S v počátku své činnosti založí stavební deník a zajistí jeho vedení v souladu s § 157 SZ. Vedení deníku viz vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, příloha č. 16.

3.1.9 Na úvodní list stavebního deníku AO provede zápis o své osobě, oboru autorizace, případně specializaci a opatří deník otiskem svého autorizačního razítka, datem a svým podpisem. Tím dokladuje svou odbornou způsobilost pro vedení stavby. Souběžně o tomto úkonu provede záznam do svého deníku autorizované osoby. Dále do stavebního deníku uvede jména všech odpovědných pracovníků, pověřených řízením prací na stavbě a rozsahu jejich zmocnění k odborným činnostem. Doporučuje se provedení podpisových vzorů těchto pracovníků, zástupců stavebníka i pracovníků AD a TD.

3.1.10 Před zahájením prací AO-S prokazatelně seznámí všechny odpovědné pracovníky s:

dokumenty a projektovou dokumentací pro provádění stavby (viz kap. 3.2);
rozsahem jejich práv, povinností a odpovědnosti;
konkrétními úkoly jednotlivých členů řídícího týmu;
technickými, organizačními a technologickými zásadami řízení stavby.

Zahájí činnost realizačního týmu, seznámí realizační tým s rozsahem úloh v předané dokumentaci a stanoví úkoly jednotlivých členů realizačního týmu.

3.1.11 AO-S prokazatelně zajistí vstupní a bezpečnostní proškolení všech pracovníků se zaměřením na problematiku daného staveniště a stavebně montážních prací stavby.

3.1.12 Pokud dojde v průběhu stavby k personální změně AO-S, musí osoba předávající i přebírající provést zápis o přejímce rozestavěné stavby a odpovědnosti za ni do stavebního deníku. Nastupující AO provede zápis o své osobě (viz odst. 3.1.8); o tomto úkonu provede rovněž záznam do svého deníku AO.

3.1.13 Koordinátor zajišťuje koordinaci stavebních a montážních prací na stavbě a zúčastňuje se kontrolních dnů vyvolaných stavebníkem. Kontroluje provádění stavebních a montážních prací podzhotovitelů při výstavbě od jejího zahájení přes realizaci do odevzdání stavebníkovi a ukončení garančních povinností. Přitom spolupracuje s AO-S a průběžně ji informuje o stavu prováděných prací. Kontrolní činnost koordinátora nezbavuje AO-S odpovědnosti za odborné vedení provádění technologické stavby.

3.2 Projektová dokumentace pro provádění stavby

3.2.1 Pro odborné vedení provádění stavby, řízení výrobních postupů a kontrolní činnosti orgánů státní správy musí být na stavbě tyto dokumenty:

projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a stavební povolení, příp. projektová dokumentace pro ohlášení stavby a souhlas stavebního úřadu (obvykle dokumentuje stavebník);
smlouva o dílo se stavebníkem (vč. dodatků);
smlouvy o dílo s podzhotoviteli postupně po jejich uzavírání;
projektová dokumentace pro provádění stavby a dokumentace dodavatelská;
výstupy z výrobní přípravy (časový plán, projektová dokumentace ZS, výrobní kalkulace, rozpočty, technologické postupy, plán jakosti apod. podle charakteru stavby a rozsahu přípravy);
podnikové předpisy (pracovní postupy, mzdové, organizační, technologické apod.);
předpisy BOZP a PO, případně odvolávky na ně;
potřebné technické normy (ČSN), právní předpisy, případně odvolávky na ně;
plán bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi (pokud je zpracován);
plán opatření v případě havárie nebo úniku nebezpečných látek;
dokumentace o hodnocení rizik na staveništi a přijímání opatření k jejich odstranění;
plán kontrolních prohlídek stavby;
stavební deník;
deník BOZP;
dokumenty systému managementu jakosti (pokud zhotovitelská firma vlastní certifikát podle ČSN EN ISO 9001) nebo systému integrovaného managementu vlastní-li i certifikát podle ČSN EN ISO 14001 nebo ČSN ISO 45001;
dokumenty přijaté od podzhotovitelů a partnerů o rizicích vyplývajících z jejich činnosti.

3.2.2 Všechny dokumenty musí být řádně uloženy a chráněny před zcizením, zneužitím nebo znehodnocením povětrnostními vlivy apod. Stavební deník musí být přístupný oprávněným osobám.

3.2.3 Štítek potvrzující povolení stavby musí být vyvěšen na viditelném místě při vstupu na staveniště (je to povinnost stavebníka), nebo údaje z něj uvedeny na informační tabuli, označující rozsáhlejší stavby (§ 152 odst. 3 písm. b) SZ).

3.2.4 Stejnopis oznámení o zahájení prací, které musí stavebník nejpozději 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli doručit oblastnímu inspektorátu práce, příslušnému podle místa staveniště, musí být vyvěšen na viditelném místě u vstupu na staveniště po celou dobu provádění stavby (v případě, je-li to uloženo v § 15 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

3.2.5 Jedna kopie projektové dokumentace se používá výhradně pro zachycení změn v průběhu výstavby pro vypracování dokumentace skutečného provedení před předáním díla a nepoužívá se tedy k řízení stavebních procesů.

3.3 Zajištění staveniště

3.3.1 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb., uvádí povinnosti, týkající se oplocení, označení a osvětlení staveniště (viz kap. 2.4).

3.3.2 Pro zajištění staveniště se využívá:

stávajícího oplocení a střežení areálu (závody, sklady, zdravotnická zařízení apod., jedná-li se o stavbu uvnitř fungujícího areálu);
dočasného provizorního staveništního oplocení s uzamykatelnými vstupy;
definitivního oplocení nově budovaného objektu, vybudovaného v první fázi výstavby;
zábran, ohrazení, zábradlí apod. (převážně u liniových staveb);
předepsaných bezpečnostních a dopravních tabulek a značek;
strážní služby, kamerových systémů apod. (u technologických staveb);
dopravního značení podle konkrétního vlivu stavby na bezpečný provoz a podmínek dopravních orgánů.

3.3.3 Staveniště musí být vždy zabezpečeno vhodnými opatřeními proti vstupu nepovolaných osob a riziku jejich úrazu. Tato opatření musí být provedena před zahájením montážních prací, a to i na jiných staveništích stavby, skládkách apod.

3.3.4 Skládky a sklady cenných materiálů, výrobků, zařízení, nebezpečných látek apod. musí být řádně zajištěny proti povětrnostním vlivům, zcizení nebo poškození.

3.3.5 Konkrétní opatření pro zajištění staveniště jsou zahrnuta v plánu organizace výstavby zhotovitele stavby (POV) (zpracovaném podle MP 1.1.2). Tento dokument obvykle obsahuje i technickou zprávu zahrnující organizaci prací na staveništi v průběhu výstavby, údaje o zařízení staveniště (rozmístění objektů a ploch) a podmínky přípravy a užívání, výkresy s průjezdnými trasami a manipulačními a skladovými plochami aj. vyznačenými. Obecně vždy musí splňovat podmínky stavebního povolení a zohledňovat rizika z montážních činností a jejich dopadů na bezpečnost osob a okolí staveniště.

3.3.6 Všechny pevné body polohového a výškového vytyčení musí být na staveništi umístěny, stabilizovány a zajištěny tak, aby byly chráněny před poškozením, nebo aby je nebylo třeba odstranit při zemních a následných pracích.

3.3.7 Dokladem o vytyčení stavby je vytyčovací protokol.

3.4 Vybudování objektů zařízení staveniště (ZS)

3.4.1 V první etapě výstavby zhotovitel (v rámci stavební připravenosti technologické stavby) vybuduje dočasné zařízení staveniště, komunikace, přípojky, rozvody a zařízení a instaluje mobilní objekty potřebné pro zřízení zázemí řídících a výrobních pracovníků, skladování, přípravu montáží, údržbu a jiné stavebně montážní práce. Rozsah ZS je dán charakterem stavby, SOD a dokumentací výrobní přípravy.

Po dohodě se stavebníkem lze pro ZS využít po nezbytných úpravách stávajících budov, výrobních a obslužných prostor, komunikací, přípojek apod., nebo rozestavěných budov stavby.

3.4.2 Stavbyvedoucí (AO-S) pověřený vedením stavby:

organizačně zajišťuje vybudování zařízení staveniště, sám nebo prostřednictvím pověřených osob;
dbá na provoz a údržbu ZS zejména z pohledu ochrany veřejných zájmů (splaškové vody, nebezpečné látky, odpady, čistota komunikací atd.);
zajišťuje včasné odstranění ZS ve lhůtách podle SOD.

3.5 Řízení výrobních postupů

3.5.1 Zhotovitelský a dodavatelský systém výstavby vyplývá z charakteru technologické stavby, jejího členění (stavební objekty, provozní soubory). Systém a vzájemné vazby účastníků jsou sjednány ve SOD.

3.5.2 Podle dohodnutého dodavatelského systému a své vnitřní organizační struktury jmenuje zhotovitel odpovědné řídící pracovníky pro stavbu (nebo i stavby). Organizační systém řízení a odpovědnosti za realizaci dané technologické stavby je uveden ve výrobním příkazu.

3.5.3 Řídící tým pro větší zakázky obvykle tvoří:

odpovědný zástupce zhotovitele ve smyslu § 160 a § 153 SZ, plnící povinnost odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím (manager projektu, stavbyvedoucí – AO-S);
stavební technici:
- dílčí (úsekoví) stavbyvedoucí;
- mistři, asistenti, šéfmontéři;
manažeři, např.:
- projektové dokumentace;
- nákladů;
- montážních prací a prací řemesel;
- koordinátoři prací podzhotovitelů;
- technologických celků;
- pro komunikace a inženýrské sítě;
- materiálového zásobování, dopravy, mechanizace;
- kvality;
- BOZP, PO a ochrana ŽP;
- administrativy.

3.5.4 Z hlediska veřejnoprávní odpovědnosti za odborné vedení stavby stavbyvedoucím (viz § 160 SZ) při takovém organizačním uspořádání musí být odpovědný stavbyvedoucí autorizovanou osobou (AO-S).

3.5.5 Stavbyvedoucí (manager projektu, stavbyvedoucí) řídí a kontroluje postup výstavby prostřednictvím pokynů, příkazů, rozhodnutí a opatření, vydávaných technikům a manažerům; je celkově odpovědný za odborné a řádné provádění technologické stavby.

3.5.6 Dílčí (úsekoví) stavbyvedoucí řídí ve svěřené části stavby (provozní celek, provozní soubor) práce vlastních výrobních kapacit, koordinují je s podzhotoviteli, kontrolují postupy a nesou za ně přímou odpovědnost AO-S. Obvykle však nevykonávají vybranou činnost ve výstavbě odborné vedení provádění stavby nebo její změny ve smyslu § 153, § 158 a § 160 SZ. Není-li zhotovitelem (u rozsáhlých a víceoborových staveb) stanoveno jinak, odpovědnosti AO-S není činností dílčích (úsekových) stavbyvedoucích dotčena.

3.5.7 Technici (mistři, šéfmontéři) denně organizují, zajišťují a kontrolují docházku a práce přidělených pracovníků nebo montážníků podle postupu výstavby a příkazů stavbyvedoucího.

3.5.8 Manažeři v plném rozsahu zabezpečují práce, dodávky, kontroly a opatření podle povahy svého úkolu a pověření.

3.5.9 Při jednodušším systému řízení se činnosti a odpovědnost kumulují, avšak vždy tak, aby pověřený pracovník (pracovníci) pokrýval (pokrývali) potřeby řádného plnění zakázky.

3.5.10 K rozdělení kompetencí, úkolů a odpovědnosti jednotlivých funkcionářů a manažerů mohou sloužit postupy, popsané v této metodické pomůcce.

3.5.11 Vedení firmy určí povinnosti pracovníků v popisech pracovních činností, které jsou součástí pracovních smluv zaměstnanců, a upřesní je případ od případu podle druhu technologické stavby a formy plnění.

3.5.12 Pro průběžné ověřování postupu výstavby, koordinaci činností, řešení závažnějších technických problémů a neshod se na stavbách organizují kontrolní dny. Kontrolní dny svolává stavebník, případně pověřený účastník výstavby v pravidelných termínech nebo podle aktuální potřeby, a pořizuje z nich zápis. Kontrolních dnů se zúčastňují zástupci:

stavebníka, včetně TD;
zhotovitele, včetně AO-S;
projektanta (AD) – podle potřeby;
určených podzhotovitelů;
případně dalších přizvaných (výrobců, kontrolních orgánů, správců dotčených sítí a zařízení apod., podle povahy řešené problematiky).

3.5.13 Vedení stavby zhotovitele podle potřeby svolává operativní (koordinační) porady pracovníků k přímé informovanosti o úkolech a způsobech jejich zajišťování.

3.5.14 Vedle vlastního řízení a organizování prací musí být při stavbě obecně zajištěny i následující oblasti:

prostředky komunikace (síť PC, telefony atd.);
evidence pracovníků a zajištění jejich pracovně právních podmínek;
administrativa;
prostředky pro ošetření poranění a první pomoc;
evidence pohybu vozidel a mechanismů;
evidence materiálů, strojů, zařízení apod.;
pořádek na staveništi i na jednotlivých pracovištích a na skládkách;
opatření proti krádežím nebo poškozování věcí;
označení stavby a staveniště (stavenišť);
případně grafické znázornění pracoviště pro zachycování technických detailů, změn a skutečného provedení díla (u rozsáhlejších staveb);
prostředky havarijní připravenosti.

3.6 Koordinace prací

Vymezují se funkce stavbyvedoucí AO-S z hlediska jeho řídící a organizátorské funkce na stavbě, který má povinnosti podle SZ z hlediska ochrany veřejného zájmu a funkce dílčích stavbyvedoucích podle odst. 3.5.6.

3.6.1 Koordinace prací představuje souhrn rozhodnutí, opatření, pokynů nebo příkazů, jimiž vedoucí pracovníci technologické stavby přímo řídí postup montážních prací na základě:

všech dostupných informací, ovlivňujících efektivní rozhodování a řízení;
technologických zásad, předpisů a návaznosti prací;
projektové dokumentace;
povětrnostních podmínek;
časového plánu výstavby.

Podle zhotovitelského systému výstavby mohou být zřízeni i samostatní koordinátoři dodávek a prací sjednaných podzhotovitelů.

3.6.2 Dílčí stavbyvedoucí koordinují tyto hlavní činnosti:

celkové postupy prací;
nástupy pracovních čet;
nástupy podzhotovitelů, montážních čet nebo firem;
zajištění stavební připravenosti, předávání pracoviště podzhotovitelům a jejich zpětné převzetí;
přístupnost staveniště a průjezdnost komunikací (překopy vozovek);
posloupnost provádění instalačních prací a následných povrchových úprav;
plynulý přísun hlavních materiálů a dodávek;
dokončovací práce po montážích;
přípravu technických podkladů pro předávání budov a stavby;
nasazování a ukončení prací strojů a mechanismů;
vyklízení staveniště.

3.6.3 Koordinátoři koordinují:

úkoly a činnosti pracovníků uvnitř čet;
součinnost pracovních čet mezi sebou;
plynulý přísun hlavních materiálů a dodávek;
manipulaci s materiály a jejich přísun na jednotlivá pracoviště;
práce přidělených mechanismů a jejich efektivní využívání;
plnění koordinačních pokynů stavbyvedoucích;
zajišťování BOZP a PO; přitom dbá pokynů a podnětů koordinátora BOZP na staveništi, je-li určen.

3.6.4 Autorizovaná osoba (AO-S) v rámci svých koordinačních činností:

rozhoduje o postupu, návaznostech a ukončení ucelených činností (montáže konstrukcí, technologických zařízení, hlavní podzhotovitelé apod.);
dbá na dodržování technických norem, technologických postupů, podmínek daných projektovou dokumentací, uplatňování kvalitativních a bezpečnostních podmínek;
zajišťuje budování a likvidaci zařízení staveniště;
usměrňuje provádění prací tak, aby následujícími operacemi nedocházelo k jejich vzájemnému poškozování;
zajišťuje nezbytné technologické přestávky;
provádí kontrolní činnosti podle plánu jakosti;
kontroluje postupy a návaznosti prací z hlediska BOZP, PO a ochranu ŽP.;
spolupracuje s koordinátorem bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, pokud je na stavbě ustaven.

3.7 Součinnost s podzhotoviteli

3.7.1 Podzhotovitelé odpovídají za:

včasné, úplné a kvalitní zhotovení a provedení svého díla v souladu se SOD, s projektovou dokumentací, normami a předpisy a technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
vybavení pracoviště a svých pracovníků potřebnou mechanizací, pomůckami a ochrannými prostředky;
bezpečnost a proškolení svých pracovníků z předpisů BOZP a dodržování podmínek BOZP, PO a ochrany ŽP jejich pracovníky na stavbě;
včasné schválení případných změn a víceprací (technické i cenové);
vedení dokumentace o svém díle, včetně dílčího stavebního (příp. montážního) deníku;
splnění požadovaných zkoušek svých zařízení;
případné škody, vzniklé z jejich činnosti;
splnění svých závazků a dalších ujednání, sjednaných v obchodních smlouvách s dodavatelem stavby;
předání technické, výrobní nebo provozní dokumentace svých dodávek, včetně zachycení jejich změn.

3.7.2 Před zahájením činnosti podzhotovitelů dílčí stavbyvedoucí zajišťuje vytvoření podmínek pro jejich práci v souladu s uzavřenými obchodními smlouvami a technickými podmínkami.

Dílčí stavbyvedoucí zejména:

rozhodují o reálných termínech nástupu na montážní práce;
zajišťují skladovací podmínky a podmínky pro jejich pracovníky v rozsahu, daném příslušnou SOD;
zajišťují stavební připravenosti v souladu s ustanoveními SOD, časovým plánem technologické přípravy;
zajišťují uvolnění příslušných pracovišť a přístupů k nim (celkově nebo etapově);
zajišťují přípravu zpevněných ploch pro stroje a mechanismy, pokud bylo sjednáno ve SOD;
v souladu se SOD zabezpečují poskytování zdrojů energií a médií.

AO-S zejména:

podle charakteru předává podzhotovitelům celé staveniště nebo příslušné části;
provádí kontroly prací a dodávek podle plánu jakosti;
předává základní geodetické údaje (osy a výšky pro zakládání nebo montáže konstrukcí, vytyčovací body pro komunikace, sítě apod.).

3.7.3 Během prací podzhotovitelů:

Stavbyvedoucí zejména:

koordinují souběhy a návaznosti činností a provádějí nezbytná operativní a organizační opatření, umožňující plynulou činnost podzhotovitelů i vlastních zaměstnanců;
reklamují a řeší běžné neshody.

AO-S zejména:

kontroluje shodu plnění dodávek a prací s projektovou dokumentací a specifikacemi;
dbá na dodržování hlavních zásad BOZP, PO a ochrany ŽP pracovníky podzhotovitelů (zejména zvláštních podmínek konkrétní technologické stavby a staveniště);
uplatňuje u podzhotovitelů připravenost ke kontrolním prohlídkám technologické stavby, pokud se jich dotýkají (viz odst. 3.8.5);
projednává případné změny projektové dokumentace se zástupci podzhotovitelů a podle potřeby se stavebníkem nebo projektantem.

3.7.4 V závěru prací podzhotovitelů:

Stavbyvedoucí nebo pověření odborní pracovníci zhotovitele:

provádějí výstupní kontrolu poddodávky (geometrická přesnost, kompletnost dodávky, výsledky funkčních zkoušek, plnění parametrů a podmínek SOD atd.);
zajišťují média, energie a suroviny pro zkoušky (pokud bylo sjednáno);
dohlížejí na likvidaci a odklizení zbytků materiálů a odpadů a uvolnění pracoviště pro následné činnosti, včetně potřebného čištění;
zajišťují podklady pro finanční vyrovnání poddodávky.

AO-S:

řeší závažnější neshody a vícepráce;
přebírá dokončené poddodávky, včetně dokladů a dokumentů.

3.7.5 Služby, které zajišťuje zhotovitel stavby pro své podzhotovitele, např. sociální, skladovací, výpomoci, energie, materiály apod., se obvykle poskytují za úhradu, pokud není sjednáno jinak.

3.8 Kontrolní činnosti, řízení jakosti

3.8.1 Zásady kontrolních činností zajišťujících jakost předmětu plnění je obsažena v plánu jakosti obchodního případu. Plán jakosti obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečování jakosti a sled činností, vztahujících se k určitému výrobku, technickému zařízení, projektu nebo určité službě.

Plán zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly jakosti na dodávaný výrobek nebo službu od podzhotovitelů (příloha 4.5).

Plán kontrol kvality je dokument, zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti

Zaznamenává se v něm účast podzhotovitele, zhotovitele, kontrolních orgánů a zákazníka při inspekčních činnostech. Podle zvyklostí podzhotovitelů může mít odlišné provedení i název.

3.8.2 Realizace zakázky z hlediska řízení jakosti obecně zahrnuje:

oprávněné požadavky specifikované stavebníkem;
požadavky, které stavebník neuvedl, ale vyplývají z technologických podmínek a norem;
požadavky a povinnosti vyplývající z právních předpisů;
jakékoliv doplňující požadavky, určené podzhotovitelem;
ovlivňování výběru podzhotovitelů a dodavatelů – doplňování seznamu způsobilých dodavatelů;
řízení neshod v oblasti jakosti;
identifikaci a sledování zabudovaných materiálů a technologických prvků;
ochranu produktu;
řízení činnosti monitorovacích a měřicích zařízení (metrologie);
návrhy opatření k nápravě;
preventivní opatření.

3.8.3 Útvar řízení jakosti:

přezkoumává návrh smlouvy o dílo s podzhotovitelem z hlediska požadavků na jakost příp. tuto část návrhu smlouvy upraví;
potvrzuje, že návrh smlouvy o dílo s podzhotovitelem v části řízení jakosti odpovídá požadavkům stavebníka na jakost, které je schopen zhotovitel plnit;
zpracuje ve spolupráci dalšími členy realizačního týmu plán jakosti stavby, pokud je tento požadavek v návrhu smlouvy o dílo se stavebníkem.

3.8.4 V souladu s § 132 až § 134 SZ provádí stavební úřad dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv dotčených právnických a fyzických osob a nad plněním povinností, vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů, vydaných k jeho provedení.

Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi, určené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších případech, uvedených v § 133 SZ. Rozsah zjišťování při kontrolní prohlídce je vymezen v § 133 odst. 2 SZ, § 134 SZ a v § 18q vyhlášky č. 503/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3.8.5 Stavbyvedoucí (AO-S) zajišťuje připravenost stavby ke kontrolním prohlídkám podle § 133 a § 134 SZ a v souladu s vyhláškou č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, ve fázích, uvedených v podmínkách stavebního povolení; na výzvu stavebního úřadu se jich zúčastňuje. K tomu v dostatečném předstihu oznámí stavebníkovi (případně z jeho pověření stavebnímu úřadu) datum, k němuž je příslušná část technologické stavby ukončena, a připraví potřebné podklady, zejména:

ověřenou projektovou dokumentaci;
projektovou dokumentaci pro provádění stavby;
doklady o kvalitě výrobků, materiálů a konstrukcí;
doklady o provádění předepsaných zkoušek;
stavební deník;
případně další podklady a dokumenty podle povahy technologické stavby, ve které kontrolní prohlídka probíhá.

3.8.6 Autorizovaná osoba provádí kontroly jakosti sama nebo jimi pověřuje odborně způsobilé techniky technologické stavby (u větších staveb se ustanovuje manažer řízení jakosti).

Inspektor jakosti nebo pověřená osoba stavbyvedoucím prověřuje a shromažďuje doklady o výsledcích kontrol a zkoušek a dokumentaci o shodě výrobků s normami a technickými požadavky na výrobky. Požaduje po podzhotovitelích zpracování plánu kontrol kvality u činností, výrobků a služeb, jedná-li se o vyhrazené technické zařízení, požadavek stavebníka nebo zhotovitele.

3.8.7 Inspektor jakosti:

zajistí v rámci realizačního týmu zpracování přehledu činností, výrobků a služeb, u kterých je nutné vyžadovat zpracování plánu zkoušek nebo plán kontrol kvality; jedná se o činnosti, výrobky a služby, na které jsou kladené zvýšené požadavky na kontrolu jakosti, které nepatří do vyhrazených technických zařízení;
přezkoumává návrhy obchodních smluv s podzhotoviteli z hlediska požadavků stavebníka a zhotovitele na jakost, které v případě potřeby doplňuje;
vyžádá stanovisko stavebníka k požadavku účasti stavebníka při kontrolách kvality, příp. zda pro tuto činnost zabezpečil kontrolní orgán;
pokud je součástí stavby vyhrazené tlakové nebo jiné vyhrazené technické zařízení, konzultuje požadavky na jakost těchto zařízení, příp. i své návrhy s revizním technikem tlakových zařízení nebo jinou odbornou organizací;
pokud je zpracován plán kontrol kvality podzhotovitelem, doplní je o požadavky zhotovitele na inspekční činnost a současně podle potřeby předá kontrolním orgánům i stavebníkovi k vyjádření a doplnění jejich požadavků.

3.8.8 Inspektor jakostiprovádí inspekční činnosti, a to jak u zhotovitele, tak i u podzhotovitelů, které obsahují zejména:

vstupní kontroly a přejímky;
průběžné, mezioperační, namátkové kontroly kvality prováděného díla;
závěrečné přejímky, včetně přejímky dokumentace o jakosti.

Inspektor jakosti dále provádí nebo zajišťuje:

mechanické, laboratorní, vizuální kontroly, zkoušky, měření, včetně zákonem stanovených;
prověrky a zpracování dokumentace o jakosti a environmentu;
kompletaci dokumentace o jakosti a environmentu;
prověrky metrologického systému u podzhotovitelů.

V případě zjištěné neshody vystavuje protokol o neshodě.

3.9 Ochrana proti klimatickým vlivům

3.9.1 Staveniště, technologická stavba, provozní soubory, budovy i jejich rozestavěné části, musí být po celou dobu zabezpečovány proti poškození nebo znehodnocení mimořádnými povětrnostními nebo jinými přírodními vlivy. K nim patří:

silné deště a zaplavení staveniště;
silné mrazy;
účinky větru;
účinky blesku (ohně);
zemětřesení (v určených lokalitách).

3.9.2 Hlavní opatření k ochraně:

systém odvodnění (pohotovost čerpání, provizorní rigoly …);
zimní opatření;
zajištění skládek materiálů a výrobků (zakrytí, zatížení …);
zajištění stability konstrukcí a jejich částí v průběhu montáže (montážní a provizorní zavětrování …);
dočasné zajištění nedokončených obvodových a střešních plášťů;
kotvení věžových jeřábů vždy po ukončení práce;
uzemnění kovových konstrukcí, jeřábových drah, kovových lešení apod.

3.9.3 Zimní opatření zahrnují zejména u technologických částí staveb:

podmínky pro provádění montážních prací;
vyloučení činností, která nelze za nízkých teplot provádět (např. svářečské práce, izolace, nátěry, instalace kabelových rozvodů apod.);
ošetření komunikací, zajištění energií, použitelnost mechanizace;
využití pracovních sil;
kalkulaci vzniklých vícenákladů a jejich začlenění do ceny stavby;
zhodnocení eventuálních dopadů na lhůty výstavby.

3.9.4 Stavbyvedoucí AO-S vydává příslušné pokyny k zabezpečení technologické stavby a kontroluje plnění nařízených opatření, zejména před dny pracovního klidu, nebo podle předpovědi počasí.

3.9.5 V případě mimořádné události vytváří stavbyvedoucí (AO-S) operativně podmínky pro minimalizaci následků a škod. Současně zajišťuje bezprostřední ohlášení pojistné události pojišťovně, u které má zhotovitel sjednáno pojištění stavby.

3.10 Materiálové zásobování

3.10.1 Po podpisu SOD na realizaci stavby pověřené pracoviště (nebo pracovník) dodavatele zajišťuje smluvní dodávky zařízení a materiálů pro předmětnou stavbu formou uzavření obchodních smluv, nebo potvrzení objednávek s vybranými (nebo dlouhodobě sjednanými) dodavateli (viz kap. 1.9).

3.10.2 Lhůty jednotlivých dodávek se řídí harmonogramem výstavby a upřesňují se v týdenních nebo měsíčních požadavcích dílčí stavbyvedoucích.

3.10.3 Dodávky nebo operativní nákupy menších množství materiálů si obvykle zajišťují dílčí stavbyvedoucí přímo (většinou na základě rámcových smluv firmy s dodavateli).

3.10.4 Vstupní kontrolou dodávek (materiály, dílce, zařízení, výrobky apod.) se na stavbě prověřuje množství a jakost dodávek. Ověřuje se, zda jsou výrobky nakupovány a dodávány v souladu se smluvními podmínkami, objednávkami, projektovou dokumentací, s příslušnými právními předpisy, vztahujícími se na ně (např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, včetně prováděcích NV, vztahujících se ke stavebním výrobkům, NV k strojním, elektro a dalším vyhrazeným technickým zařízením), s technickými normami nebo jinými technickými předpisy a zda splňují ustanovení § 156 SZ.

Přejímající při vstupní kontrole současně přebírá doklady o dodávce (dodací listy, technickou dokumentaci, certifikáty kvality, prohlášení o shodě apod.).

3.10.5 Vstupní kontrolu provádí určený pracovník zhotovitele, mající k tomu potřebné znalosti a zkušenosti. K technicky a odborně náročnějším přejímkám nebo ke sporným případům může být přizván specialista, nebo se využije služeb inspekčního orgánu.

3.10.6 Při kvantitativní přejímce se kontroluje množství odpovídající dodacímu listu, poškození obalů, kompletnost dodávky apod.

3.10.7 Při kvalitativní přejímce se zejména kontroluje shoda dodávky s předepsanými nebo sjednanými požadavky na jakost, technickými normami apod., úplnost dokladů a dokumentace dodávky.

3.10.8 Nejsou-li zjištěny závady, přejímající potvrdí příjem na dodacím listu a uvede místo pro uložení, případně zabudování materiálu či zařízení (SO, PS) a pro jeho následnou identifikaci a zajistí zúčtování dodávky.

V případě zjištěné neshody sepíše reklamační zápis a zajistí podpis přepravce. Protokoly o neshodách z kvantitativních i kvalitativních přejímek předává přejímající tomu, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení.

3.11 Organizace příjmu, manipulace a skladování dodávek

3.11.1 Koordinátor stavby organizuje příjem, manipulaci a skladování dodávek ve staveništních skladech při realizaci obchodního případu. Dále organizuje v průběhu skladování dodávek manipulaci, řádné uskladnění, ochranu před poškozením nebo zničením, výdej ze skladu, vedení řádné evidence při příjmu, výdeji a reklamačních řízeních. Dbá, aby díly uskladněné ve staveništních skladech byly uskladněny na nezbytně nutnou dobu před předáním montážní organizaci.

3.11.2 Koordinátor provádí:

pravidelnou kontrolu práce zaměstnanců skladu a manipulace;
pravidelnou kontrolu dodržování požadavků na skladování podle objednávky na skladování u interních dodávek nebo smlouvy o skladování u dodávek externích;
kontrolu dodržování pracovních, bezpečnostních, požárních předpisů a používání osobních ochranných prostředků;
dodržování dopravního řádu pro příslušnou oblast;
stavu skladů, skladových ploch, manipulačních prostředků a pomocných pomůcek pro skladovou a manipulační činnost;
předepsané prohlídky uložených dodávek, které dokumentuje v zápise o prohlídce;
v případě, že pro daný OP není při vlastním skladování stanovena funkce skladníka nebo manipulačního pracovníka zajišťuje i jejich povinnosti;
kontrolu, aby manipulaci prováděli pouze stanovení a vyškolení zaměstnanci;
účelného využívání manipulačních prostředků a ploch;
kontrolu vybavenosti skladů předpisy, které řeší zejména:
- nutnou kvalifikaci a odpovědnost zaměstnanců při provádění skladové činnosti;
- údržbu, opravy a prohlídky skladového zařízení a odpovědnost za jejich bezpečný provoz a požární předpisy;
- lhůty údržeb, oprav, revizí zařízení a kontrol skladového zařízení a uložených dodávek, materiálů, věcí s vymezením odpovědnosti za tyto práce;
- bezpečnostní opatření při skladové manipulaci v době příjmu, uskladnění a vyskladnění materiálu, užívání energií, při skladování škodlivých a nebezpečných materiálů, při poruchách, nehodách, haváriích skladového zařízení, při požáru a živelných pohromách postihujících sklad;
- dopravní řad a předpisy zabezpečující ochranu životního prostředí;
- organizaci kontroly, školení a přezkušování zaměstnanců skladu.

3.11.3 Skladník provádí příjem, přejímku a evidenci dodávky od ukladatele v zóně příjmu a v rozsahu a podmínek podle objednávky na skladování nebo smlouvy o skladování. Pro přejímku vyžaduje tyto doklady:

propustka-dodací list;
osvědčení o jakosti a kompletnosti, v případě je-li materiál uložen v uzavřeném obale;
průvodní dokumentaci v rozsahu sjednaném v objednávce nebo smlouvě.

Je-li materiál poškozen dopravcem, musí zůstat na dopravním prostředku do ukončení reklamačního řízení s dopravcem. Po ukončení reklamačního řízení musí být materiál uložen v zóně reklamovaného a vadného materiálu do úplného vyřešení ukladatelem. Materiál musí být označen viditelně: poškozeno – nebrat.

3.11.4 Je-li dodávka bez zjevných vad a jsou-li doklady kompletní, uloží skladník materiál do příslušného skladu. Po uložení materiálu provede jeho označení skladovým číslem a jeho evidenci. Zaznamená tento příjem do skladové knihy, která může být vedena i v PC.

3.11.5 U vady způsobené manipulací při skladování provede skladník přemístění tohoto materiálu do zóny vadného a poškozeného materiálu a písemně vyzve ukladatele k zahájení reklamačního řízení. Po vyřešeném a ukončeném reklamačním řízení jsou tyto závěry zaznamenány ve skladové evidenci. Materiál je po odstranění závad znovu uložen do skladové zóny.

3.11.6 Skladník provádí výdej uloženého materiálu na základě požadavku koordinátora nebo písemné výzvy ukladatele, s doložením skladových dokladů požadovaného materiálu, uplatněného minimálně dva dny před požadovaným výdejem. Připraví po této výzvě uloženou dodávku do zóny předávky. Provede kontrolu stavu materiálu po uložení a připraví materiál k předání.

Provede předání dodávky dopravci nebo pověřenému zástupci ukladatele, který je povinen potvrdit převzetí dodávky na Propustce-Dodacím listě, jehož dvě vyhotovení si ponechá dopravce. Jedno vyhotovení založí skladník k dokladům výdeje materiálu. Výdej dodávky promítne do skladové knihy a databáze počítače.

3.11.7 Skladník zajišťuje doklady z příjmu a technické kontroly, tj. propustka – dodací list, návěští, doklady o výdeji materiálu, doklady z reklamačního řízení vadných dodávek, písemně nebo na elektronických nosičích. Zajišťuje manipulační úkony, ke kterým má oprávnění a dbá, aby při této činnosti nedošlo ke snížení jakosti dodávek.

Dodržuje následující zásady:

provádí manipulaci s břemeny s ohledem na jejich velikost, hmotnost, výšku, tuhost apod.;
používá vázací prostředky, speciální chapadla a přípravky tak, aby nedošlo k poškození povrchů (ve vhodných případech se používají kožené manžety, konopná nebo textilní lana);
dbá, aby nedošlo k záměně výrobku a nedošlo ke zničení nebo poškození značení výrobků a dodávek;
zajistí postupy, resp. speciální způsoby pro manipulaci předepsané výrobcem nebo montážním postupem;
zabezpečí předepsané používání přepravních palet, dřevěných beden, podstavců apod., pokud je povinností tyto používat.

Ošetřuje skladové a manipulační mechanismy a prostředky, dbá o jejich údržbu a jejich řádné a efektivní využívání.

3.12 Mechanizace pro provádění stavby

3.12.1 Pracovník nebo útvar, pověřený ve firmě zajišťováním a provozováním mechanizačních a dopravních prostředků, odpovídá zejména za:

pořizování, odepisování a vyřazování prostředků a ekonomiku jejich provozu;
jejich evidenci (uložení dokladů, inventarizace, dokumentace o provozu a opravách apod.);
provádění kontrol (elektro, STK vozidel, vázacích prostředků apod.);
pravidelné revize a opravy;
sjednání pojištění, vedení dokladů o technickém stavu prostředků apod.;
zásobování PHM, náhradními díly;
likvidaci ropných produktů, poškozených součástek, pneumatik apod. v souladu s předpisy o nakládání s odpady.

3.12.2 Mechanizační prostředky pro potřeby stavby se přidělují na stavby podle požadavků stavbyvedoucího. Po převzetí mechanizačního prostředku odpovídá za jeho provoz, údržbu a náklady s tím spojené středisko (stavba), kterému byl prostředek přidělen (pokud náklady nejsou součástí ceny za pronájem nebo jiných ujednání).

Nasazení a využívání mechanizačních prostředků vychází ze závěrů výrobní přípravy technologické stavby a konkrétních podmínek dodavatele (viz kap. 1.11). Pracovníci, jimž byly mechanizační prostředky, včetně malé mechanizace poskytnuty, musí být prokazatelně poučeni o jejich bezpečném užívání, udržování a ochraně proti zneužití nebo zcizení.

3.12.3 Referentská vozidla se přidělují příslušným pracovníkům podle pravidel, daných organizačním a pracovním řádem firmy. Vedení firmy odpovídá za vydání provozních bezpečnostních předpisů a provoz těchto vozidel a za pravidelné školení jejich řidičů. Organizace má povinnost přijmout pro tuto činnost provozně bezpečnostní předpis (NV č. 168/2002 Sb., kterým se stanoví organizace práce a pracovních postupů, ve znění pozdějších předpisů, které je zaměstnavatel povinen zajistit při provozování dopravy dopravními prostředky).

3.12.4 Při požadavcích na obsluhu stavebních strojů se využije vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, ve znění pozdějších předpisů.

3.13 Technická zařízení a vybavení stavby

3.13.1 K vybavení staveb patří případ od případu zejména tyto druhy zařízení:

výměníkové stanice, redukční stanice;
zesilovací stanice, úpravny vod a ČOV;
el. rozvodny, trafostanice, nouzové zdroje;
výtahy, jeřáby a ostatní vyhrazená technická zařízení;
telefonní ústředny;
protipožární a zabezpečovací systémy;
stravovací a hygienická zařízení;
skladová hospodářství;
výrobní a nevýrobní technologická zařízení.

3.13.2 Způsob a forma zajišťování, skladování, zabudování a uvádění těchto zařízení do provozu jsou odvislé od:

dohodnutého dodavatelského systému stavby;
podmínek sjednaných v obchodních smlouvách;
charakteru zařízení.

3.13.3 Stavbyvedoucí (AO-S) v souladu s ujednáními příslušných SOD vytváří podmínky pro:

přejímky dodávek od dopravců a jejich předání pro montáže;
jejich uskladnění a zabezpečení;
stavební připravenost pro montáže;
koordinační a kontrolní činnosti během montáží;
stavebně montážní výpomoci a dokončovací montážní práce;
bezpečnost prací a montáží;
provedení zkoušek, zkušební provoz a přejímky zařízení.

3.14 Dílčí kontroly a přejímky prací

3.14.1 V průběhu výstavby dochází k dílčím kontrolám, případně převzetí provedených prací a dodávek od podzhotovitelů v těchto obvyklých případech:

kontrola zakrytí prací dalším postupem (podzemní vedení, kotle před izolací apod.;
kontrola polohy konstrukcí, strojů, technologických linek apod. před zalitím kotevních šroubů, otvorů apod.;
ukončení prací podzhotovitelů;
kontrola, resp. přejímka po tlakových a funkčních zkouškách, rozvodů a zařízení;
přejímka pro předčasné užívání části stavby stavebníkem, případně jeho uživatelem.

3.14.2 Při provádění dílčích kontrol a přejímek se postupuje podle ujednání SOD (např. termín a forma výzvy ke kontrole, resp. k přejímce, opakování kontroly, resp. přejímky, úspěšnost zkoušek apod.).

3.14.3 Těchto dílčích kontrol, resp. přejímek, se účastní pověření zástupci zhotovitele (AO-S, stavbyvedoucí, šéfmontér, inspektor jakosti) a stavebníka (obvykle odborný technický dozor, případně uživatel). Ke kontrolám podzemních vedení a napojovacích míst pro nově zřizovaná vedení musí být přizváni správci sítí.

3.14.4 Výsledek kontrol, resp. dílčích přejímek, se zapisuje do stavebního deníku. U náročnějších případů (např. ukončená poddodávka) se navíc sepíše samostatný protokol. Zápisy a protokoly podepisují a kopie obdrží vždy odpovědní zástupci všech zúčastněných stran.

3.14.5 Stavbyvedoucí (AO-S) na stavbě:

organizuje tyto dílčí kontroly, resp. přejímky, účastní se jich osobně, nebo pověří odpovědného pracovníka vedení stavby;
přebírá všechny doklady o kontrolách, resp. dílčích přejímkách, a dokumentaci předaných zařízení nebo prací a ukládá je pro závěrečné předání stavby;
řeší případné neshody a rozpory;
nedá souhlas s převzetím nebo pokračováním v chybném postupu, pokud nejsou uspokojivě vyřešeny zjištěné neshody.

3.15 Vedení dokumentů a dokumentace stavby

3.15.1 Přehled dokumentů potřebných pro řízení stavby je uveden v kap. 3.2.

3.15.2 V průběhu výstavby se vedou následující dokumenty a dokumentace:

stavební deník, deník BOZP;
zápisy z koordinačních porad a kontrolních dnů;
zápisy a doklady o kontrolách jakosti a zkouškách;
záznamy o provedených kontrolách, resp. dílčích přejímkách, revizní zprávy apod.;
doklady o schválení změn a víceprací;
dodací listy materiálů, výrobků a zařízení, atesty, zkušební protokoly;
doklady o kontrolách provedených stavebním úřadem nebo dotčenými orgány (stavební dozor stavebního úřadu, kontrolní prohlídky stavby apod.);
změny obchodních smluv;
soupisy provedených prací a fakturace;
evidence zaměstnanců, doklady o docházce, odměňování atd.;
evidence pracovníků podzhotovitelů, zvlášť pro účely BOZP;
protokoly o úrazech, pojistných událostech apod.;
záznamy o školeních, prověrkách BOZP a PO;
dokumentace změn a skutečného provedení stavby nebo jejich částí v příslušné kopii PD;
doklady o zprovoznění a provozování montážních mechanismů a zařízení (jeřáby, výtahy, elektrická zařízení, rozvody, dílny atd.);
zápisy o přerušení prací, o mimořádných událostech a případné jiné záznamy (demolice, havárie …) podle charakteru technologické stavby;
doklady o likvidaci odpadů.

3.15.3 Dokumentace technologické stavby musí prokazatelně zachycovat průběh výstavby a všechny dohody a vlivy, které mají dopad na:

věcné, časové a finanční plnění SOD;
dodržování podmínek stavebního povolení;
kvalitu prací;
bezpečnost osob, prací a ochrany ŽP;
dodržení projektové dokumentace a výkonových parametrů;
řešení škod, úrazů a nehod, vzniklých při výstavbě.

3.15.4 Pokud se o určitém aktu sepisuje samostatný zápis nebo protokol (kontroly, přejímky, školení, změny apod.), vždy se o tom provede i záznam do stavebního deníku.

AO-S vždy kontroluje a zajišťuje úplnost dokladů a dokumentů z hlediska, uvedených v kap. 3.15. AO-S dbá na řádné, přehledné a bezpečné uložení dokumentů až do jejich předání stavebníkovi při přejímce technologické stavby.

3.15.5 U rozsáhlých staveb AO-S (hlavní stavbyvedoucí, vedoucí stavby) pověří vedením částí dokumentace stavbyvedoucí jednotlivých částí stavby (AO-S), kteří jsou odpovědni za kompletní a správné vedení příslušné dokumentace.

3.16 Technické řešení provádění stavby a změnové řízení

3.16.1 Stavbyvedoucí (AO-S) spolupracuje s technickým úsekem nebo technikem (manažerem) přípravy zhotovitele, technickým dozorem stavebníka (TD) a autorským dozorem projektanta (AD), pokud byl ustanoven, při řešení všech důležitých postupů a prací obzvlášť v následujících oblastech:

řešení technických detailů (pokud nejsou zřejmé z PD);
konzultace náročných technologií;
změny nebo náhrad materiálů a výrobků;
změny projektové dokumentace (vyvolaných ze strany stavebníka, projektanta nebo i dodavatele);
neshody v kvalitě, vad projektové dokumentace atd.;
změny SOD vyplývajících ze změněného rozsahu prací, vyvolaného změnami záměru stavebníka, dopady rizik nebo požadovanými vícepracemi, včetně jejich vlivu na lhůty a cenu díla;
zjištěné neshody s obecnými technickými požadavky na výstavbu, bezpečnostními podmínkami a s veřejnými zájmy.

3.16.2 Změnou se rozumítrvalá úprava obchodní, projektové a dodavatelské dokumentace, technických a jiných podmínek (dále dokumentace), která je přijata po schválení dokumentace a mění předchozí řešení. Změnové řízení je pak organizovaný souhrn činností, které souvisejí s provedením navrhované změny, tj. posuzování, schválení a realizace změny.

Za změny se nepovažují:

úpravy, přepracování dokumentace v rámci jejího zpracování před uvolněním k použití;
upřesňování obchodních dokumentů před jejich podepsáním (potvrzením).

Změna může být:

změna provedená v průběhu realizace díla v rámci smlouvy o dílo;
změna nad rámec smlouvy o dílo, požadovaná stavebníkem.

3.16.3 Stavbyvedoucí zajistí prostřednictvím hlavního projektanta stavby, s kterým je uzavřena smlouva o výkonu autorského dozoru (AD), vystavení požadavku na změnu, jehož evidence se zaznamenává do knihy změn. Hlavní projektant pověřuje projektanta k provedení konkrétního změnového řízení.

3.16.4 Projektant zajistí podle charakteru změny posouzení změny v zainteresovaných útvarech. Podle počtu požadovaných stanovisek zhotoví kopie požadavku na změnu a rozešle vedoucím útvarům, případně externím organizacím. Stanoví termín k posouzení změny. Konkrétní postup při změnovém řízení je dohodnut smluvně.

3.16.5 Projektant posoudí jednotlivá stanoviska, připraví rozhodnutí o přijetí změny a předloží ho ke schválení útvaru (organizaci), který schválil původní řešení.

3.16.6 Rozhodnutí o přijetí/odmítnutí změny sdělí projektant písemně stavbyvedoucímu (AO-S). V případě přijetí změny sdělí toto rozhodnutí všem zainteresovaným útvarům a organizacím a požádá je o provedení příslušných změn v jejich dokumentaci.

3.16.7 Jde-li o změnu nad rámec smlouvy o dílo, zajistí stavbyvedoucí (AO-S) společně s partnery vyhodnocení důsledků změny (důsledky pro cenu, dodací lhůtu, záruční závazky apod.). Toto vyhodnocení předá stavebníkovi k odsouhlasení. Jestliže stavebník vyžaduje zpracování detailního návrhu předmětné změny, zajistí zpracování nové nabídky podobně, jako kdyby se jednalo o nový obchodní případ. Změna obchodní smlouvy se řeší dodatky ke smlouvě.

3.16.8 Jde-li o změnu v rámci smlouvy o dílo, projedná stavbyvedoucí (AO-S) tuto změnu se svými partnery v závislosti na charakteru změny a nechá zpracovat návrh změny. Tento návrh zpracuje partner, který je v rozhodující míře odpovědný za vyvolanou změnu. Zpracovaný návrh změny předloží stavebníkovi k odsouhlasení.

3.16.9 Požadavky na provedení změn, které vznikají z různých příčin a u kteréhokoliv účastníka při realizaci, jsou zaměstnanci povinni předložit písemně.

3.16.10 Změny v dokumentech může schválit a provést jen ten útvar, který tyto dokumenty vyhotovil a schválil. Jakékoliv úpravy dokumentů musí být označeny datem a podpisem zaměstnance, který tyto úpravy provedl. Neplatné dokumenty nutno okamžitě vrátit zpět vyhotoviteli.

3.16.11 Pokud dojde ke změně stavby před jejím dokončením, musí stavebník vyřídit povolení stavebního úřadu (§ 118 SZ). Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení a nedotýká se podmínek územního rozhodnutí, veřejných zájmů chráněných zvláštními právními předpisy nebo jestliže dotčený orgán se změnou souhlasí, může stavební úřad schválit při kontrolní prohlídce stavby. Totéž může učinit autorizovaný inspektor, bylo-li ve věci vedeno zkrácené stavební řízení.

3.16.12 Stavbyvedoucí (AO-S) nebo pověřený pracovník zhotovitele zapisují změny a výsledky dohod o technických řešeních do stavebního deníku a dbají na to, aby byly opatřeny podpisy oprávněných osob všech zúčastněných stran. Zápisy slouží k dokumentování ujednání, při řešení reklamací a při změnách smluvních podmínek.

3.16.13 Jestliže změna vyvolá omezení nebo přerušení prací, stavbyvedoucí (AO-S) operativně řeší její organizační a smluvní dopady (přesun pracovníků a mechanismů, zabezpečení rozpracovaného díla, změny lhůt, případně i vliv na cenu).

3.16.14 AO-S odpovídá za to, že všechny úpravy a změny projektové dokumentace během stavby budou zachyceny v dokumentaci skutečného provedení stavby (viz kap. 4.7).

3.17 Řešení neshod a rozporů

3.17.1 Hlavní neshody a rozpory vznikají při provádění technologické stavby, obzvlášť při:

nedodržování sjednaného časového harmonogramu, resp. lhůt věcného a časového plnění;
uplatňování vyšších finančních nároků oproti uzavřené SOD (případně srážek z ceny);
nedodržování jakosti;
špatné koordinaci prací a činností podzhotovitelů s ohledem na uzavřené podmínky ve SOD;
nedostatečné ochraně ŽP a jiných veřejných zájmů;
vzniku vad a škod;
nedodržování podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany;
nedodržení požadavků na výsledky zkoušek a plnění výkonových parametrů zařízení.

3.17.2 AO-S zajišťuje, aby žádný neshodný výrobek nebyl zabudován nebo neshodný postup nebyl dále uplatňován bez řádného vyřešení neshod.

3.17.3 O vzniku a řešení neshod a rozporů se vždy provádí zápisy do stavebního deníku. U firem, které mají certifikovaný systém managementu jakosti, systém environmentálního managementu nebo managementu bezpečnosti práce, se použijí zavedené formuláře a postupy.

3.18 Jednání s orgány a třetími osobami

3.18.1 Stavbyvedoucí (AO-S) projednává otázky provádění technologické stavby podle potřeby s orgány, hájícími veřejné zájmy, s organizacemi (vlastníky, resp. veřejné dopravní a technické infrastruktury) i s dotčenými soukromými subjekty buď z titulu své odpovědnosti za realizovanou stavbu, nebo na základě pověření stavebníka.

Pokud tato jednání mají dopad na smluvní závazky, AO-S odsouhlasí stanoviska a podmínky s příslušnými odpovědnými pracovníky a statutárním orgánem zhotovitele. Jedná-li z pověření stavebníka, sdělí mu bez zbytečného odkladu dosažený výsledek jednání.

3.18.2 Některé konkrétní případy, vyžadující projednání:

zábor veřejného prostranství;
omezení dopravy, přechody, protlaky;
zřízení přechodných skládek;
součinnost s dozorem stavebního úřadu (§ 132 SZ) a autorizovaným inspektorem (§ 149 odst. 1 a 2 SZ);
památková péče, archeologické aj. kulturně cenné nebo chráněné nálezy, chráněná území;
BOZP, PO, hygienická služba;
ovlivnění oprávněných zájmů obecních a městských samospráv a soukromých vlastníků;
dopady stavby na venkovní sítě, komunikace apod.;
ukládání a likvidace nebezpečných odpadů;
odstávka provozovaného zařízení.

3.18.3 Dojde-li při činnostech ve výstavbě k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů staveb, chráněných částí přírody nebo k archeologickým nálezům, postupuje stavbyvedoucí se stavebníkem podle ustanovení § 176 SZ.

3.18.4 Stavbyvedoucí AO-S zaznamenává výsledky jednání a dohody vždy do stavebního deníku; v případě potřeby pořizuje navíc samostatné zápisy.

3.19 Zabezpečení BOZP a PO

3.19.1 Výčet hlavních rizikových faktorů a činností z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO), včetně příslušných právních předpisů a technických norem, vztahujících se na tyto oblasti, je uveden v kap. 1.15.

3.19.2 Zhotovitel technologické stavby jako zaměstnavatel je povinen soustavně vytvářet podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci na svých pracovištích a stavbách v souladu s ustanoveními § 101 až § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a prováděcích předpisů a vyhlášek, vydaných k jejich uplatňování.

3.19.3 Hlavní požadavky, kladené na staveništi pro ochranu zdraví při práci:

uspořádání staveniště podle dokumentace ZS, udržování pořádku a čistoty;
stanovení komunikačních tras pro příchod a pohyb fyzických osob, dopravních, výrobních a pracovních prostředků (vodorovná i svislá doprava);
podmínky pro uskladnění a manipulaci s materiály;
splnění požadavků na odbornou způsobilost osob, konajících práce na staveništi;
uskladňování manipulace a odstraňování zbytků materiálů, odpadů a zvlášť nebezpečných odpadů;
vyhledávání nebezpečí a předcházení rizikům;
vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a jiných osob na staveništi a v jeho blízkém okolí;
vhodnost a technická způsobilost strojů, technických zařízení, pomůcek a dopravních prostředků;
stanovení pracovních postupů, koordinace a organizace práce;
označení nebezpečných a rizikových úseků (bezpečnostní značky, signály apod.);
opatření k omezení, případně vyloučení rizikových faktorů;
zákazy výkonu některých činností;
používání osobních ochranných pracovních prostředků.

Podrobněji viz § 2 až § 8 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

3.19.4 Zhotovitel stavby jako zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, nebo jinou odborně způsobilou osobou (viz § 9 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů).

3.19.5 Na stavbách, pro které určil stavebník (zadavatel stavby) jednoho nebo více koordinátorů BOZP podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, zhotovitel i jiné fyzické osoby, které se osobně podílejí na zhotovení stavby, aktivně spolupracují s tímto koordinátorem. Zhotovitel je při tom povinen:

nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích, vznikajících při pracovních a technologických postupech;
poskytovat koordinátorovi součinnost pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a provádění stavby.

Více viz § 16 a § 17 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

3.19.6 Koordinátor BOZP je při realizaci stavby povinen: bez zbytečného odkladu

informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích na staveništi;
upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na BOZP, vyžadovat zjednání nápravy, případně navrhovat přiměřená opatření;
pokud zhotovitel neplní přiměřená opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v oblasti BOZP, oznámit tuto skutečnost stavebníkovi.

Více viz § 18 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

3.19.7 Pravidla pro zajištění BOZP jsou stanovena v NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, ve znění pozdějších předpisů, a NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Pravidla pro zajištění požární bezpečnosti určuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

3.19.8 Stavbyvedoucí (AO-S) je povinen v souladu s § 153 SZ při řízení technologické stavby zajistit mj. dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce. Jeho úloha spočívá především v uplatňování bezpečnostních předpisů v reálných podmínkách dané stavby, a to obzvláště:

celkové zabezpečení staveniště i jednotlivých pracovišť, přístupů a příjezdů;
školením pracovníků;
volbou opatření a koordinací činností vlastních zaměstnanců i pracovníků ostatních podzhotovitelů pro oblasti BOZP, PO a ochrany ŽP;
soustavnou kontrolou dodržování předpisů a zásad BOZP a PO;
součinností s koordinátorem BOZP, pokud byl zřízen;
zajištěním bezpečnosti třetích osob, občanů, veřejných komunikací, prostranství a zařízení, provozů stavebníka nebo provozovatele a jiných subjektů, dotčených výstavbou;
dodržování havarijních a požárních plánů a plánů bezpečnosti a ochrany zdraví práce na staveništi;
volbu preventivních opatření pro předcházení úrazům nebo požáru;
včasným specifikováním možných rizik a jejich prevencí.

3.19.9 Způsobilost pracovníků k činnostem na stavbě se v oblasti BOZP zajišťuje zejména následujícími formami:

vstupním školením všech pracovníků, včetně podzhotovitelů před zahájením prací;
seznámením čet s předepsanými technologickými postupy a předpisy BOZP a PO, vztahujícími se k jejich činnostem;
školením k zákoníku práce (§ 101–§ 108 ZP);
základním školením k bezpečnosti v elektrotechnice podle NV č. 194/2022 Sb., o požadavcích na odbornou způsobilost k výkonu činnosti na elektrických zařízeních a na odbornou způsobilost v elektrotechnice, ve znění pozdějších předpisů;
školením o povinnostech všech pracovníků při vzniku pracovního úrazu;
školením o stavbě lešení;
školením k práci ve výškách nebo hloubkách, v uzavřených prostorách (NV č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky, ve znění pozdějších předpisů);
speciálními školeními (vazači, obsluhy mechanismů, řidiči, jeřábníci, elektrikáři, svářeči …);
kontrolou průkazů a osvědčení (obsluhy mechanismů, řidiči, jeřábníci, elektrikáři …);
zajišťováním periodických opakování školení a lékařských prohlídek.

3.19.10 O bezpečnostních školeních pracovníků stavby (vlastních i podzhotovitelů) se pořizují zápisy, obsahující témata školení a opatřená datem konání a podpisy všech účastníků. Zápisy se obvykle provádějí v deníku BOZP. Záznam o školení se provede i do stavebního deníku. Do deníku BOZP se zapisují též výsledky kontrol, případy úrazů a mimořádných událostí.

3.19.11 Stavbyvedoucí a odpovědní pracovníci zhotovitelů a dodavatelů v oblasti bezpečnosti práce zajišťují zejména:

vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky;
kontrolu pracovních postupů;
organizaci skladování a dopravy;
provozování strojů, mechanismů, elektrických zařízení a staveništních rozvodů;
umístění výstražných značek, tabulek, ohrazení apod., včetně jejich údržby;
evidenci o školeních (zápisy, obsah, podpisy pracovníků);
včasné a pravdivé sepsání protokolů o úrazech;
poskytování první pomoci a zajištění lékařské služby;
zásah požární jednotky HZS;
opatření pro omezení škod.

3.19.12 AO-S spolupracuje:

při šetření příčin úrazů a požárů (Státní úřad inspekce práce, OIP, PO, PČR apod.);
při odstraňování následků mimořádných událostí;
při likvidaci škod a náhrad (regresy, pojišťovna, osobní odpovědnost apod.).

3.19.13 AO-S a jím pověření technici po dobu zhotovování díla zabezpečují také jeho ochranu před poškozením nebo zcizením až do dne, kdy podle SOD převezme odpovědnost za ochranu díla objednatel (ukončením přejímacího řízení a podepsáním protokolu o předání a převzetí díla).

3.20 Ochrana životního prostředí při provádění stavby

3.20.1 Podmínky pro ochranu ŽP musí být specifikovány přiměřenou formou a rozsahem už v technické přípravě technologické stavby (viz kap. 1.16).

3.20.2 Autorizovaná osoba (AO-S) při výstavbě uplatňuje podmínky dané právními předpisy, ujednáními SOD, stavebním povolením a výstupy z výrobní přípravy jak u vlastních pracovníků, tak i u poddodavatelů.

3.20.3 Stavbyvedoucí (AO-S) je mimo jiné povinen řídit provádění technologické stavby tak, aby zajistil dodržování povinností souvisejícími s ochranou životního prostředí, uspořádání staveniště a provozu na něm a působit k odstranění závad vzniklých při provádění (viz § 153 SZ).

3.20.4 Ze zákona o odpadech vyplývají zejména povinnosti důsledné separace, označení a ukládání odpadů, jejich případné předávání oprávněným osobám (firmám), vedení průběžné evidence odpadů, ročních hlášení apod.

Pokud při stavební činnosti dochází ke vzniku nebezpečných odpadů (kategorie N), je třeba požádat příslušný orgán životního prostředí o udělení souhlasu k nakládání s nimi. Ukládací místo každého druhu nebezpečného odpadu musí být kromě řádného označení opatřeno též Identifikačním listem nebezpečného odpadu.

3.20.5 AO-S musí dbát na minimalizaci dopadů, vyplývajících z montážních prací (svařování, prašnost, hlučnost mechanismů, vibrace) na pracovníky i na okolí (např. práce v noci, v blízkosti škol, zdravotnických zařízení apod.).

3.20.6 Pověřený pracovník zhotovitele vede evidenci o nakládání s odpady podle zákona č. 541/2021 Sb., o odpadech, tj. zejména doklady ze skládek, zneškodnění nebezpečných odpadů oprávněnými pracovišti apod. Tato evidence je součástí dokumentace, předkládané k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu.

3.20.7 Při vzniku havárie nebo poškození životního prostředí AO-S, případně v součinnosti s podzhotoviteli, operativně provádí nezbytná opatření k omezení ekonomických i ekologických dopadů. Podle havarijních plánů, rozsahu a náročnosti škod zajistí odstranění následků vlastními silami nebo pomocí HZS, případně odborně způsobilými a vybavenými firmami.

3.20.8 Při práci s chemickými látkami a chemickými přípravky je nutno se řídit pokyny, obsaženými v bezpečnostních listech chemických látek. Tyto musí být k dispozici na pracovišti, na kterém se s takovouto látkou pracuje.

3.21 Ekonomika zakázky, fakturace

3.21.1 Řízení ekonomiky obchodního případu využívá ekonomického a finančního plánu zakázky, vytvořeného manažerem nákladů obchodního případu ve spolupráci s ekonomickým úsekem firmy zhotovitele. Manažer nákladů obchodního případu kontroluje a řídí náklady v souladu s ekonomickým a finančním plánem ještě před jejich vynaložením, případný nesoulad s plánem signalizuje předem a společně se stavbyvedoucím (AO-S) navrhuje opatření k nápravě. Na základě podkladů od stavbyvedoucího (AO-S) ekonomický úsek průběžně zpracovává nabíhající náklady a výnosy zakázky a provádí porovnání s plánem zakázky. Pokud je skutečnost rozdílná od plánu, ekonomický úsek s manažerem nákladů provede rozbor příčin tohoto nesouladu (např. vícepráce, chyba v rozpočtu apod.) a navrhne opatření k nápravě.

3.21.2 Kontrola nákladů probíhá podle jednotlivých druhů nákladů, zahrnutých do plánu nákladů zakázky podle kap. 1.5:

přímé náklady:
- materiály;
- mzdy;
- poddodávky (práce výrobní povahy);
- služby (práce strojů, energie, voda, telefony apod.);
- ostatní přímé náklady (cestovné, diety, PHM apod.);
nepřímé náklady:
- výrobní režie;
- správní režie.

Zahrnuje rovněž kontrolu fakturace zhotovitelů a dodavatelů materiálů a služeb ve vazbě na uzavřené smlouvy. Věcnou správnost došlých faktur prověřuje manažer nákladů zakázky (oprávněnost fakturace, správnost rozsahu plnění, soulad fakturované ceny se smluvním ujednáním apod.), formální správnost došlých faktur prověřuje ekonomický úsek (náležitosti daňových dokladů, uskutečnění zdanitelného plnění apod.).

3.21.3 Fakturace u obchodního případu probíhá v termínech podle smlouvy o dílo. Podkladem pro vystavení faktury je uskutečněné plnění dodávek a prací a soupis prací a dodávek provedených za období, za něž je ve smlouvě sjednána fakturace (např. měsíčně), vzájemně odsouhlasený a podepsaný oprávněnými zástupci objednatele a zhotovitele. Soupis provedených prací zpracovává odpovědný pracovník zhotovitele (stavbyvedoucí, manažer nákladů apod.); obsahuje přehled prací a dodávek uskutečněných ve sledovaném období nebo etapě v jednotkách množství, včetně jednotkových cen a souhrnného finančního vyjádření. Pro průběžné sledování celkem provedeného rozsahu obsahuje i finanční vyjádření provedených prací od počátku výstavby.

3.21.4 Vlastní faktura (daňový doklad) obsahuje tyto náležitosti:

povinné náležitosti daňového dokladu:
- obchodní firma nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění;
- DIČ plátce, který uskutečňuje plnění;
- obchodní firma nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro niž se uskutečňuje plnění;
- DIČ, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem;
- evidenční číslo daňového dokladu;
- rozsah a předmět plnění;
- datum vystavení daňového dokladu;
- datum uskutečnění zdanitelného plnění, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu;
- fakturovaná cena bez daně;
- základ daně (DPH);
- základní nebo snížená sazba daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů;
- výše daně uvedená v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlená na desítky haléřů nebo na padesátihaléře;
- celková fakturovaná částka včetně DPH;
ostatní náležitosti daňového dokladu:
- údaj o splatnosti daňového dokladu (faktury) v souladu se smluvními podmínkami;
- odpočet zádržného, bylo-li ve smlouvě dohodnuto;
- odpočet přijatých záloh, byly-li poskytnuty;
- celková částka k úhradě.

3.21.5 Při ukončení obchodního případu (konečném předání a převzetí díla) je vystavována závěrečná faktura, ve které je provedena rekapitulace veškeré fakturace na zakázce (odděleně od daňového základu závěrečné faktury). Obsahem závěrečné faktury jsou rovněž dopady všech případných změn, vzniklých v průběhu stavby (vícepráce nebo méněpráce).

3.21.6 Celkové výnosy jsou tvořeny fakturací provedených prací a plateb za poskytnuté služby. Po odpočtu všech nákladů se zakázkou spojených vzniká skutečný zisk (volné zdroje společnosti). Zisk je základní podmínkou pro existenci a rozvoj firmy. Jeho využití se řídí vnitřními ekonomickými pravidly.

3.21.7 Každý podnikatel je povinen na všech svých obchodních listinách (objednávkách, obchodních dopisech, fakturách) uvádět kompletní identifikační údaje o své firmě, tj. jméno, název, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo. Podnikatelé zapsaní v obchodním rejstříku též údaje o tomto zápisu, včetně spisové značky, respektive údaj o zápisu do jiné evidence.

3.21.8 Stavbyvedoucí (AO-S) je v souladu se svým pracovněprávním postavením odpovědný nebo spoluodpovědný zejména za:

efektivní využívání pracovních sil, zařízení a mechanismů během výstavby;
řádnou přípravu podkladů pro fakturaci (soupisy provedených prací) a pro závěrečné vyúčtování zakázky;
dokumentování a projednání změn, víceprací a skutečností, ovlivňujících cenu díla, prací a služeb;
minimalizaci případných škod nebo finančních ztrát při stavebně montážních činnostech.

DP 4 Uvádění stavby do užívání

4.1 Zkoušky smontovaných zařízení

4.1.1 V průběhu a po skončení montáží provozních celků, dílčích provozních celků, provozních jednotek, strojních potrubních a kabelových rozvodů, strojního zařízení, vybavení a elektrických zařízení se provádějí následující druhy zkoušek (viz kap. 1.5):

zkoušky technologického zařízení (individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení, zkušební provoz a garanční zkoušky);
předepsané zkoušky vyhrazených technických zařízení;
tlakové zkoušky;
zatěžovací zkoušky;
revize instalací.

Nutno naplánovat a stanovit:

rozsah zkoušeného zařízení;
rozsah individuálních zkoušek strojů a zařízení, včetně kritérií hodnocení;
program přípravy předkomplexního vyzkoušení a komplexního vyzkoušení;
popis zkoušek jednotlivých podsystémů se specifikací sledovaných parametrů, vyznačením přípustných hodnot a se sestavením provozních a poruchových stavů;
dobu a rozsah komplexního vyzkoušení se specifikací zkoušených provozních a poruchových (havarijních) stavů, včetně stanovení kritérií úspěšného komplexního vyzkoušení;
podmínky zkušebního provozu, pokud budou prováděny;
podmínky a dobu provedení garančních zkoušek, jsou-li sjednány.

4.1.2 Cílem zkoušek je zajištění:

těsnosti rozvodů a zařízení;
pevnosti, únosnosti;
bezpečnosti zařízení a obsluh;
funkčnosti zařízení a řídicích systémů;
spotřeb energií a médií;
množství odpadů a emisí;
výkonových parametrů;
kvality produktů;
zácviku obsluh.

Výstupem úspěšných zkoušek je zápis nebo protokol, ve kterém se potvrzuje, že výsledky zkoušek odpovídají příslušným předpisům, normovým hodnotám, projektovaným parametrům a požadavkům SOD. Tím se stvrzuje souhlas s pokračováním v následných pracovních postupech nebo s převzetím zařízení do předčasného užívání stavby a trvalého provozu. O výsledcích zkoušek se rovněž pořizuje zápis do stavebního deníku.

4.1.3 Zhotovitel stavby:

spolupracuje s dodavateli zařízení (šéfmontéry) při přípravě zkoušek;
zajišťuje služby pro provedení zkoušek v rozsahu a za podmínek sjednaných v obchodních smlouvách, obvykle za úhradu;
budoucí uživatel obvykle zajišťuje k provedení komplexních, výkonových, garančních zkoušek a ke zkušebnímu provozu energie, média, materiál, personál.

4.1.4 Stavbyvedoucí (AO-S):

zúčastňuje se zkoušek osobně, nebo pověřuje odborně způsobilé techniky;
s dodavateli, stavebníkem a případně s projektantem řeší vzniklé neshody;
shromažďuje doklady o úspěšně provedených zkouškách.

4.2 Podmínky prací za provozu

4.2.1 V průběhu výstavby se montážní práce mohou dotýkat provozu cizích zařízení, zařízení provozovatele nebo zařízení, smontovaných jako součást dodávky stavby.

4.2.2 Cizí zařízení mohou být např.:

pozemní komunikace a stavby na nich;
tělesa a objekty Českých drah;
stavby a zařízení městské a veřejné dopravy;
stavby a vedení energetických sítí;
stavby vodovodů a kanalizací;
stavby a zařízení telekomunikací, případně radiokomunikací;
zařízení školská, zdravotnická, veřejné správy, církevní apod..

4.2.3 Pro práce na těchto objektech nebo v souběhu s nimi (v ochranných pásmech, křížení a napojování sítí apod.) musí být základní podmínky obsaženy už v projektové dokumentaci a ve stavebním povolení.

Před vlastním prováděním prací zhotovitel stavby za součinnosti se stavebníkem písemně dohodnou s dotčenými orgány státní správy, vlastníky nebo správci nemovitostí nebo sítí podrobné podmínky, které zahrnují případ od případu:

vymezení dotčených ploch, prostor, bodů a druhy činností;
omezení nebo výluky v dopravě;
zajištění bezpečnosti (značení, ohrazení, osvětlení …);
omezení dodávek médií;
omezení nebo přerušení provozu technických zařízení;
časové lhůty nebo limity omezení;
uvedení do původního nebo do projektovaného stavu;
mimořádná opatření podle charakteru zařízení a provozu;
ochranu provozovaných staveb, jejich částí nebo zařízení proti prachu, hluku, vibracím apod..

4.2.4 Při pracích v prostorách s provozem technologických zařízení stavebníka (výrobní a skladová zařízení apod.) musí být obdobně sjednány podmínky pro zajištění provozu jak technologických zařízení, tak i pro provádění montážních prací, obzvlášť:

vymezení pracovních prostor, úkonů a operací;
bezpečnost prací a požární ochrana;
zásobovací a expediční trasy;
čistota prostředí (laboratoře, speciální zařízení);
příjezd vozidel záchranné služby a HZS;
práce ve zvláštních podmínkách (nebezpečné prostory, pohyb jiných osob atd.).

4.2.5 Pro individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí technologické dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkoušek a zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli a v technické přípravě stavby.

4.2.6 Stavbyvedoucí (AO-S) odpovídá za to, aby obecně vždy byly:

jasně vymezeny dotčené prostory, plochy a místa;
určena odpovědnost konkrétních osob;
řádně převzato pracoviště před zahájením montážních a zkušebních prací a předáno po jejich skončení;
učiněna opatření pro zajištění BOZP a PO;
ochráněny veřejné zájmy;
určeny a dodrženy časové lhůty při těchto pracích.

4.3 Individuální vyzkoušení

4.3.1 Zhotovitel oznámí stavebníkovi zahájení individuálních zkoušek. Lhůta pro oznámení individuálních zkoušek a dalších vyzkoušení je obvykle sjednána a odsouhlasena v plánu jakosti a k němu vypracovaném plánu kontrol a zkoušek. Může si k těmto zkouškám vyžádat pracovníky, kteří byli pro obsluhu příslušného zařízení již vyškoleni u dodavatele zařízení. V případě, že se stavebník na výzvu zhotovitele nedostaví, je zhotovitel oprávněn zkoušky provést bez jeho účasti.

4.3.3 Potřebné provozní hmoty, suroviny a energii, pokud se jedná o hmoty, které budou běžně používány v pozdějším provozu, zajišťuje zhotoviteli ve smluvně sjednaném rozsahu za finanční úhradu objednatel.

4.3.4 Hmoty a suroviny, které nejsou předpokládány pro budoucí provoz a jsou určeny pouze pro individuální vyzkoušení, je povinen si zajistit zhotovitel.

4.3.5 Přejímka montáže zařízení v systému kusových dodávek se provádí ihned po skočení její sjednané části individuálním vyzkoušením.

4.3.6 Po skončení individuálního vyzkoušení vypracovává zhotovitel protokol o ukončení těchto zkoušek.

4.3.7 O provedení a výsledku individuálního vyzkoušení jednotlivých zařízení, základních jednotek, provozních jednotek provede zhotovitel zápis ve stavebním deníku.

4.4 Příprava ke komplexnímu vyzkoušení

4.4.1 Vedení organizace zhotovitele jmenuje v rámci realizačního týmu řídícího pracovníka uvádění do provozu formou písemného zmocnění.

4.4.2 K obsahu přípravy a provádění komplexního vyzkoušení – viz kap. 1.5.4 a 1.5.5.

4.4.3 Řídící pracovník komplexního vyzkoušení:

převezme smlouvy a technickou dokumentaci, týkající se uvádění stavby do provozu, vypracovanou dodavatelskou dokumentaci včetně předpisů pro uvádění do provozu a návrhu provozních předpisů;
provede upřesnění harmonogramu přípravy ke komplexnímu vyzkoušení a komplexního vyzkoušení. Zavede deník komplexního vyzkoušení jako subsystém stavebního deníku;
provede kontrolu podkladů, zda tyto postačují k provedení komplexního vyzkoušení. Záznam o kontrole provede do deníku komplexního vyzkoušení. Zajistí případné doplnění podkladů vedoucím projektantem stavby;
provede kontrolu zařízení pro zahájení přípravy ke komplexnímu vyzkoušení za účasti stavbyvedoucího (AO-S), včetně kontroly protokolu o ukončení montážních prací (včetně úspěšně provedeného individuálního vyzkoušení) a kontroly odstranění závad z revizních zpráv. Zápis provede do deníku komplexního vyzkoušení;
zajistí odstranění závad, které brání zahájení komplexního vyzkoušení;
zorganizuje a provede přípravu zařízení ke komplexnímu vyzkoušení, podle harmonogramu a podle předpisů pro uvádění stavby do provozu.

4.4.4 Provede spolu s podzhotoviteli a stavebníkem podle programu komplexního vyzkoušení úpravu zařízení, připraví suroviny, energie a zajistí prostředky protipožární a zdravotní ochrany, provede zajištění a označení prostoru komplexního vyzkoušení.

4.5 Komplexní vyzkoušení

4.5.1 Řídící pracovník komplexního vyzkoušení:

svolá tým KV a provede nebo zorganizuje instruktáž o povinnostech jednotlivých zaměstnanců (včetně personálu budoucího uživatele, který se na komplexním vyzkoušení bude podílet). Provede seznámení s bezpečnostními předpisy, které všichni zaměstnanci písemně potvrdí;
převezme zařízení ke komplexnímu vyzkoušení. Délka komplexního vyzkoušení je dána smlouvou se zákazníkem (zpravidla 72 hodin). Výsledek kontroly zaznamená do stavebního deníku;
vyrozumí stavebníka o zahájení komplexního vyzkoušení (příloha 4.4), a to ve lhůtě sjednané v SOD nebo podle odsouhlaseného harmonogramu;
zaznamená zahájení komplexního vyzkoušení do deníku komplexního vyzkoušení a do stavebního deníku;
řídí komplexní vyzkoušení a pracovní skupiny komplexního vyzkoušení postupují při komplexním vyzkoušení podle předpisů pro uvádění stavby do provozu, harmonogramu a podle informací předáků pracovních skupin komplexního vyzkoušení. Veškeré činnosti zaznamenávají v deníku komplexního vyzkoušení;
přeruší KV v případě, že se během jejího nepřetržitého chodu projeví závady a nedostatky, pro které nelze ve zkoušce pokračovat. Vedoucí směny komplexního vyzkoušení musí zkoušku přerušit i v případě prokazatelného nebezpečí havárie nebo ohrožení bezpečnosti. Zaměstnanec obsluhy musí zkoušku přerušit při akutním nebezpečí. Závady zaznamenává do deníku komplexního vyzkoušení;
zajistí odstranění závady a po odstranění dá pokyn k pokračování komplexního vyzkoušení;
provede ve spolupráci se stavebníkem vyhodnocení důvodů přerušení komplexního vyzkoušení, jestliže je přerušení komplexního vyzkoušení způsobeno závadou většího rozsahu nebo pokud v době trvání KV nebyly docíleny parametry dané smlouvou. Výsledek zapíší do deníku komplexního vyzkoušení;
dá pokyn k opakování komplexního vyzkoušení po odsouhlasení se stavebníkem. Toto zapíše do deníku komplexního vyzkoušení a do stavebního deníku;
provede ukončení komplexního vyzkoušení po dohodě se stavebníkem, což zapíše do deníku komplexního vyzkoušení a do stavebního deníku;
zajistí odstranění provizorií a uvede zařízení do stavu předepsaného projektovou dokumentací;
provede zhodnocení komplexního vyzkoušení za účasti řídící skupiny komplexního vyzkoušení. Zpracuje protokol o výsledcích a průběhu komplexního vyzkoušení. Protokol podepisují zástupci stavebníka a zhotovitele (příloha 4.1);
předá protokol o ukončení komplexního vyzkoušení a další doklady komplexního vyzkoušení stavebníkovi.

4.5.2 Podle smluvního ujednání může stavebník sepsat protokol o předání a převzetí díla. Variantně může být sjednáno, že k předání a převzetí díla dojde až po úspěšném zkušebním provozu.

4.6 Zkušební provoz

4.6.1 Vedení organizace zhotovitele stanoví v rámci realizačního týmu řídícího pracovníka zkušebního provozu – může být shodný podle odst. 4.4.1. Zpravidla se jedná o řídícího pracovníka uvádění do provozu.

4.6.2 Řídící pracovník zahájí organizační přípravu zkušebního provozu:

zpracuje návrh organizace pro zkušební provoz, který nechá odsouhlasit stavebníkem (provozovatelem); přitom respektuje příslušné rozhodnutí stavebního úřadu o zkušebním provozu (vydané v rámci stavebního povolení podle § 115 odst. 2 SZ, nebo samostatným rozhodnutím podle § 124 SZ) vč. stanovených podmínek;
začlení zaměstnance provádění staveb, inspekce jakosti, podzhotovitelů a stavebníka do organizace zkušebního provozu;
zpracuje popisy funkcí a jejich povinností pro tým zkušebního provozu;
upřesní a doplní koordinační procedury pro styk se stavebníkem;
určí dokumentaci pro vedení a sledování zkušebního provozu;
zpracuje harmonogram pro zkušební provoz;
zpracuje a vydá bezpečnostní, protipožární a zdravotní předpisy, zajistí koordinaci předpisů se stávajícími předpisy a normami stavebníka (provozovatele);
zavede deník zkušebního provozu.

4.6.3 Provede, zajistí nebo zkontroluje v dostatečném časovém předstihu před zahájením zkušebního provozu tyto činnosti:

úplnost a dostupnost veškeré dokumentace určené pro zkušební provoz;
stav připravenosti týmu pro zkušební provoz, jeho odborné a termínové zajištění;
školení o bezpečnosti práce pro všechny zaměstnance, zúčastněné na zkušebním provozu;
přezkoušení z pracovních povinností a technických znalostí u klíčových funkcí zkušebního provozu;
způsob zajištění surovinami, energiemi a pomocnými látkami (kontrola jejich zásob);
kontrolu protokolů o odzkoušení bezpečnostních zařízení;
připravenost pro jímání nestandardních a standardních produktů;
kontrolu protokolu o ukončení komplexního vyzkoušení nebo připravenosti zařízení ke zkušebnímu provozu.

Veškeré tyto činnosti zaznamenává do deníku zkušebního provozu (pokračování deníku komplexního vyzkoušení).

4.6.4 Na základě platných provozních předpisů organizuje kontrolu připravenosti zařízení pro zkušební provoz za účasti stavebníka a výsledek zaznamená do deníku zkušebního provozu.

4.6.5 Oznámí písemnou formou zákazníkovi zahájení zkušebního provozu zařízení (formu zvolí podle přílohy 4.4) v termínu podle smlouvy.

4.6.6 Zajistí v souladu s platnými provozními předpisy provedení všech předepsaných činností před zahájením zkušebního provozu. Výsledek zaznamená do deníku zkušebního provozu.

4.6.7 Zajistí ve spolupráci se stavebníkem (provozovatelem) odstranění zjištěných závad v připravenosti zařízení ke zkušebnímu provozu.

4.6.8 V případě, že zařízení přechází plynule do zkušebního provozu nutno tyto činnosti zajistit v předstihu před ukončením komplexního vyzkoušení.

4.6.9 Rozhodne o zahájení zkušebního provozu po dohodě se stavebníkem a uvádí zařízení s uživatelem postupně do provozu. Rozhodnutí zaznamená v deníku zkušebního provozu.

4.6.10 Zařídí po dohodě se stavebníkem odstavení zařízení z titulu vzniklých závad. Toto zapíší do deníku zkušebního provozu.

4.6.11 Provede ve spolupráci se stavebníkem odstranění závad zjištěných během zkušebního provozu.

4.6.12 Řídí provoz spolu s uživatelem tak, aby se dosáhlo stabilizovaného chodu zařízení při normálních pracovních podmínkách.

4.6.13 Zahájí se zákazníkem jednání o ukončení zkušebního provozu a přejímce zařízení do trvalého provozu stavebníka.

4.6.14 Zpracuje protokol o ukončení zkušebního provozu zařízení (příloha 4.2).

4.7 Garanční zkoušky

4.7.1 Cíle a obsah garančních zkoušek, viz kap. 1.5.6.

4.7.2 Vedení organizace zhotovitele za účasti vedoucího zkušebního provozu projedná povinnosti zhotovitele a stavebníka uvedené ve smlouvě, týkající se garančních zkoušek, a to zejména:

kvalitativní a kvantitativní ukazatele;
ekologické požadavky;
délku trvání garančních zkoušek;
technické podmínky garančních zkoušek včetně definovaných pracovních náplní;
podmínky event. účasti třetí strany během garančních zkoušek, počet a délku pobytu jeho specialistů;
možnost opakování garančních zkoušek (včetně otázky úhrady nákladů na toto opakování);
podmínky, osvobozující zhotovitele od vykonání garančních zkoušek;
finanční dopady za částečné nebo úplné neplnění garančních ukazatelů.

4.7.3 Zajistí prováděcí předpis pro provedení garančních zkoušek, obsahující zejména:

organizaci a odběr vzorků;
dokumentaci pro sledování a vyhodnocování garančních zkoušek;
výpočtové postupy pro vyhodnocení garančních zkoušek včetně výpočetní techniky;
vybavení laboratoří pro vyhodnocení vzorků;
rozsah měřící techniky a její specifikaci;
pracovní parametry před zahájením a v průběhu garančních zkoušek;
povinnosti pracovního týmu zkušebního provozu během garančních zkoušek;
projednání účasti stavebníka a případně třetí strany na průběhu a vyhodnocení garančních zkoušek;
realizuje činnosti podle odst. 4.6.1.

4.7.4 Provede kontrolu:

organizační připravenosti pro provedení garančních zkoušek;
stavu zařízení a pracovních parametrů.

4.7.5 Oznámí písemně zákazníkovi zahájení garančních zkoušek v termínu podle smlouvy.

4.7.6 Vede o průběhu garančních zkoušek deník.

4.7.7 Má právo přerušit garanční zkoušky, i když se nejedná o havarijní situaci vzniklou při provozu zařízení, ale průběh signalizuje nesplnění garančních zkoušek.

4.7.8 Definuje technické závady, které byly příčinou přerušení garančních zkoušek, s návrhem na odstranění, u ostatních závad neohrožujících průběh garančních zkoušek posoudí naléhavost jejich odstranění se stavebníkem.

4.7.9 Sjedná se stavebníkem písemně případnou dohodu o provedení garančních zkoušek na upravené parametry.

4.7.10 Oznámí ukončení garančních zkoušek písemně stavebníkovi.

4.7.11 Provede vyhodnocení se stavebníkem jako základní podklad pro vyhotovení protokolu o výsledku garančních zkoušek. V případě opakování garančních zkoušek uvedou se důvody, případně zavinění.

4.7.12 Připraví návrh protokolu o výsledku garančních zkoušek (příloha 4.3).

4.7.13 Podepisuje se stavebníkem protokol o výsledku garančních zkoušek. Podpisem protokolu jsou garanční zkoušky ukončeny.

4.7.14 Písemnou formou vyhodnotí případné neúspěšné zkoušky a podepíše společný protokol se zákazníkem.

4.7.15 Seznámí písemnou formou hlavního projektanta s nedostatky podle odst. 4.6.14.

4.7.16 Stanoví protokolárně se stavebníkem postup ukončení neúspěšné garanční zkoušky a připraví dodatek smlouvy.

4.7.17 Zajistí finanční vyrovnání se stavebníkem.

4.7.18 Provede závěrečné vyhodnocení garančních zkoušek, ve kterém zhodnotí výsledky garančních zkoušek, případné nedostatky nebo klady a podá návrhy na opatření. Zpráva o garančních zkouškách bude součástí celkového hodnocení obchodního případu.

4.8 Dokumentace skutečného provedení stavby

4.8.1 Změny a úpravy projektové dokumentace, provedené v průběhu výstavby, se řeší a potvrzují podle postupu, uvedeného v kap. 3.16.

4.8.2 Pověřený pracovník zhotovitele stavby shromažďuje dokumenty o všech schválených a provedených změnách vyvolaných zhotovitelem, podzhotoviteli, stavebníkem nebo projektantem; před předáním díla zajistí jejich zaznamenání do dokumentace skutečného provedení stavby.

4.8.3 Dokumentaci skutečného provedení zabezpečuje zhotovitel stavby podle složitosti a rozsahu změn a charakteru stavby, případně podle požadavku stavebníka:

ručně graficky nebo popisem do vyhrazené kopie projektové dokumentace;
digitálně změnou nebo úpravou dotčených výkresů, zpráv a specifikací;
zadáním zpracování kompletní dokumentace skutečného provedení (u rozsáhlých změn a náročných staveb) u jiného dodavatele (např. u projektanta stavby).

4.8.4 Zhotovitel stavby označí dokumentaci skutečného provedení stavby vhodným způsobem a opatří ji svým razítkem a podpisem.

4.8.5 Stavbyvedoucí (AO-S) předává dokumentaci skutečného provedení stavby stavebníkovi při přejímce díla. Ten se pak řídí ustanoveními § 121 SZ a následně § 125 SZ a vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

DP 5 Předání stavby

5.1 Výstupní kontrola zhotovitele

5.1.1 Zhotovitel stavby si obvykle provádí vlastní výstupní kontrolu díla, kterou prověřuje jeho způsobilost k předání stavebníkovi. Výstupní kontrolu uskuteční v dostatečném předstihu před předáním díla, aby byl čas na odstranění zjištěných neshod.

5.1.2 Výstupní kontrolu provádí pracovník nebo pracovníci zhotovitele (inspektoři jakosti), odborně způsobilí a pověření k této činnosti. Po dohodě se výstupní kontroly může účastnit i TD stavebníka.

5.1.3 Výstupní kontrola se zaměřuje zejména na tyto oblasti:

vizuální prohlídka stavby;
úplnost dodávky v souladu se SOD;
funkčnost provozních jednotek, provozních souborů, technologických linek;
výsledky mezioperačních kontrol a zkoušek;
příprava dokladů pro přejímku.

5.1.4 Autorizovaná osoba (AO-S) se seznámí s výsledky výstupní kontroly a činí rozhodnutí k odstranění zjištěných neshod.

AO-S kontroluje, zda byly splněny obecné technické požadavky na výstavbu, platné předpisy a též podmínky stavebního povolení.

5.2 Doklady k přejímce stavby (díla)

5.2.1 Pověřený pracovník zhotovitele (koordinátor) shromažďuje všechny doklady, které se vyžadují při přejímce díla stavebníkem (objednatelem, zadavatelem) a následně k udělení kolaudačního souhlasu; pořizuje jejich seznam, případně potřebné kopie.

U staveb elektronických komunikací (podzemní i nadzemní vedení) jsou jako základní podklady k přejímacímu řízení stavby požadovány (podle smlouvy o dílo) zejména:

odpočtová dokumentace opravená podle skutečného provedení;
geodetické zaměření v digitální podobě v souladu se směrnicemi a požadavky objednatele;
kompletní dokumentaci vypořádání majetkoprávních vztahů, např. věcných břemen doplněnou o změny, které nastaly v průběhu realizace (včetně geometrického plánu);
protokoly z měření podle požadavků uvedených ve smlouvě o dílo;
vyjádření správců komunikací a písemná povolení majitelů nemovitostí;
protokoly o tlakových zkouškách, kalibrační protokoly HDPE trubek;
pasporty – prohlášení o shodě na použité výrobky;
doklady o hutnění (jsou-li požadovány v SoD);
výkaz HIM;
stavební deník stavby.

5.2.2 Autorizovaná osoba (AO-S) prověří jejich platnost a úplnost.

5.3 Přejímka díla

5.3.1 Na základě smlouvy o dílo, úspěšného ukončení výstupní kontroly, výsledků sjednaných zkoušek v rámci předmětu díla případně i zkušebního provozu, kontroly dokladů a podle druhu technologické stavby vyzve zhotovitel stavebníka k převzetí:

stavby jako celku nebo;
jednotlivých provozních souborů postupně.

5.3.2 Výzvu k přejímce provede zhotovitel písemně zápisem ve stavebním deníku, který může doplnit i samostatným dopisem, obvykle 2 týdny před navrhovaným termínem přejímky.

5.3.3 Přejímky díla se účastní odpovědní (pověření) zástupci zhotovitele (dodavatele) a stavebníka.

5.3.4 Podle povahy případu mohou být k přejímce přizváni:

projektant;
zástupci poddodavatelů zhotovitele nebo výrobců;
zástupci provozovatele, uživatele apod.;
dotčené orgány státní správy, vlastníci (správci) dotčených sítí dopravní a technické infrastruktury;
autorizovaný inspektor;
další odpovědní nebo odborní pracovníci zhotovitele i stavebníka.

5.3.5 Stavbyvedoucí (AO-S) se účastní předávacího a přejímacího řízení. Při tom předá všechny požadované doklady (viz kap. 5.3), dokumentaci skutečného provedení stavby (viz kap. 4.8) a případný soupis vad a nedodělků.

5.3.6 Účastníci přejímacího řízení provedou podrobnou prohlídku stavby (předávané části), kontrolu shody s projektovou dokumentací, stavebním povolením, smlouvou o dílo a kontrolu předaných dokladů a podle výsledku rozhodnou, zda dílo je způsobilé převzetí.

5.3.7 Pokud dílo splňuje vlastnosti a parametry dané v projektové dokumentaci, smlouvě o dílo v platných předpisech a technických normách, respektuje podmínky stavebního povolení a zjištěné neshody a nedodělky nebrání bezpečnému provozu a převzetí, sepíší smluvní strany zápis (protokol) o předání a převzetí díla a v něm uvedenou zejména:

číslo smlouvy o dílo a identifikace předávané stavby (nebo části);
identifikaci zhotovitele (dodavatele) a stavebníka (objednatele) a jejich oprávněných osob;
stručný popis přejímané stavby (části), případně odkaz na PD;
název a označení předávaného a přejímaného provozního celku, provozního souboru;
údaje o projektové dokumentaci;
popis provedených změn;
údaje o dodavatelských vztazích;
údaje o montáži (datum zahájení a ukončení montáže a jméno vedoucího montáže);
seznam předávané dokumentace a dokladů;
údaje o komplexním vyzkoušení (datum provádění komplexního vyzkoušení a specifikace provozních souborů, které byly předmětem komplexního vyzkoušení, soupis zkoušek a měření, která byla na zařízení provedena během komplexního vyzkoušení;
údaje o převzetí zařízení do zkušebního provozu;
termíny výkonových garančních zkoušek, jsou-li sjednány;
datum počátku a ukončení záruční doby;
termín pro úplné vyklizení staveniště;
dohodu o finančním, příp. jiném vypořádání;
vyjádření přejímací komise o kvalitě dodávek a montáže předávaného a přejímaného zařízení;
vyjádření o předání a převzetí náhradních dílů pro sjednanou dobu provozu;
soupis neshod (vad) a nedodělků, s uvedením lhůty a podmínek pro jejich odstranění, který je přílohou tohoto protokolu;
datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
identifikaci ostatních účastníků řízení;
prohlášení zhotovitele (dodavatele), že předává a potvrzení stavebníka, že přebírá dané dílo ke dni podepsání protokolu;
přílohy.

Zápis (protokol) se v závěru opatří datem a podpisy odpovědných zástupců zhotovitele a objednatele.

Tímto aktem přecházejí všechna práva, nároky a odpovědnost k předávanému dílu na přejímajícího.

5.3.8 Stavbyvedoucí (AO-S) učiní o přejímce a jejím výsledku záznam do stavebního deníku a tento zápis opatří svým autorizačním razítkem. O použití autorizačního razítka provede záznam i do svého deníku AO.

5.3.9 V případě, že závady zjištěné při přejímce brání řádnému převzetí a užívání díla, stavebník přejímací řízení přeruší nebo zruší. Zhotovitel odstraní tyto závady nebo zajistí jejich odstranění u svých podzhotovitelů a dodavatelů a provede novou výzvu k přejímce. K řešení případných rozporů při přejímce si může zhotovitel nebo stavebník získat nestranný odborný posudek.

Má-li tato skutečnost vliv na lhůty, cenu nebo vzniklé ztráty uživatele, postupuje se podle ujednání smlouvy o dílo, případně podle ustanovení občanského zákoníku.

5.3.10 Při neshodách vzniklých na straně stavebníka (vadná dodávka, vadné nebo opožděné sjednané plnění, znemožnění dokončovacích prací nebo jejich poškození provozem stavebníka, resp. objednatele či budoucího uživatele) platí rovněž smluvní ujednání (převzetí díla s neshodami, odstranění bez nároku stavebníka na sankce, případně s úhradou vícenákladů zhotoviteli).

5.3.11 Zhotovitel je povinen odstranit vady a nedodělky ve lhůtách sjednaných v předávacím protokolu nebo ve SOD.

5.3.12 V případě, že odstranění neshod, vad a nedodělků představuje změnu rozsahu plnění (redukce nebo rozšíření rozsahu prací), sjednají zástupci stran finanční vyrovnání, případně změn lhůt plnění.

5.3.13 O odstranění neshod, vad a nedodělků sepíší zástupci obou stran po kontrole provedených prací zápisy, navazující na body a ujednání z protokolu o předání a převzetí díla.

5.4 Vyklizení staveniště

5.4.1 Podmínky a lhůty pro úplné vyklizení staveniště po dokončení stavby jsou obsaženy ve SOD a upřesněny v předávacím protokolu.

5.4.2 Zhotovitel(dodavatel) při tom:

odstraní provizorní stavby, komunikace, oplocení a rozvody, a to včetně jejich základů nebo podloží;
odklidí stroje, mechanismy, poškozené díly apod.;
vyklidí zbytky stavebních materiálů a lešení;
odveze a řádně likviduje vzniklé odpady (obaly, nátěrové hmoty, zbytky ropných látek atd.);
uvede dotčené plochy, budovy, komunikace apod. do původního stavu, včetně oprav jejich poškození, vzniklých jeho činností, nebo je uvede do stavu určeného projektovou dokumentací;
vede si evidenci o přesunu materiálů, zařízení a budov ZS.

Všechny tyto činnosti provádí zhotovitel (dodavatel) na své náklady, pokud nebylo ve SOD sjednáno něco jiného.

5.4.3 Jsou-li k likvidaci ZS a vyklízení staveniště potřebné některé provizorní části zařízení (panelové vozovky, hygienická zařízení apod.), dohodne zhotovitel se stavebníkem termíny pro jejich postupné vyklízení.

5.4.4 Pokud některé části nebo objekty zařízení staveniště převezme stavebník pro další využití, dohodne se zhotovitelem příslušné právní a finanční náležitosti dodatkem ke SOD.

Stavebník k tomu předem vyřídí souhlas stavebního úřadu se změnou v užívání viz § 126 a § 127 SZ resp. jiný potřebný úkon podle stavebního zákona.

5.4.5 Stavbyvedoucí (AO-S) odpovídá při vyklízení staveniště za:

dodržení smluvních ujednání;
bezpečné a ekologické provádění prací;
nepoškozování veřejných zájmů.

O ukončení vyklízení staveniště sepíše se stavebníkem zápis.

5.5 Užívání stavby

5.5.1 Dokončenou stavbu, případně její část schopnou samostatného užívání, vymezenou v § 119 SZ lze užívat na základě oznámení stavebnímu úřadu, nebo kolaudačního souhlasu.

Oznámení nebo žádost o kolaudační souhlas podává stavebník na základě úspěšného dokončení stavby, výsledků zkoušek a přejímacího řízení mezi ním a zhotovitelem stavby (viz kap. 5.3), a to v souladu s ustanoveními § 120–§ 122 SZ. Jestliže bylo u stavby stanoveno provedení zkušebního provozu, může být užívána pouze na základě kolaudačního souhlasu.

5.5.2 Způsobilost stavby k jejímu užívání zkoumá stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce (§ 122 odst. 3 SZ a § 133 SZ, v případě kolaudace stavby viz § 119 SZ). Pro účast zhotovitele na kontrolní prohlídce platí odst. 3.8.5.

5.5.3 Pokud to vyžaduje budoucí provozování stavby a bylo sjednáno ve smlouvě o dílo, může zhotovitel předat části nedokončené stavby k předčasnému užívání stavebníkovi za účelem např.:

montáže jeho zařízení nebo vybavení;
navážení materiálů, zboží apod.;
zkušebního provozu apod..

Povolení pro časově omezené předčasné užívání stavby nebo její části před jejím úplným dokončením vydá v odůvodněném případě stavebníkovi stavební úřad v souladu s § 123 SZ. Žádost podává stavebník; musí k ní mimo jiné doložit i dohodu se zhotovitelem stavby o jeho souhlasu příp. podmínkách, sjednaných pro toto užívání.

5.5.4 Při dílčí přejímce stavby (nebo její části) pro její předčasné užívání musí být mezi stavebníkem a zhotovitelem zejména dohodnuty následující podmínky:

přesné vymezení prostor (stavby, sekce);
ohraničení, případně uzavření předávané části stavby;
technická způsobilost nedokončených částí a technologických zařízení apod.;
odpovědnost za bezpečnost a požární ochranu;
dokončování montážních prací (zpětné předání, souběh činností apod.);
podmínky při poškození díla nebo věcí stavebníka nebo zhotovitele;
finanční otázky (služby, výpomoci, energie, krytí ztrát apod.).

5.5.5 Je-li podmínkou užívání díla zkušební provoz stavby nebo jejího zařízení, stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu vyhodnocení výsledků zkušebního provozu, jímž prokazuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace (§ 124 SZ).

5.5.6 V případě povolování předčasného užívání stavby je zhotovitel stavby účastníkem řízení. Účast jeho zástupců, zejména stavbyvedoucího (AO-S) na ostatních jednáních o povolení užívání stavby, je však vhodná zvlášť pro obhajobu provedeného díla a pro operativní řešení případných úprav stavby, které mohou z řízení vyplynout.

DP 6 Ukončení zakázky

6.1 Záruka za jakost

6.1.1 Dílo vykazuje vady, jestliže v průběhu jeho provozování jsou zjištěny závady, neshody nebo nedostatky neodpovídající požadovanému výsledku práce zhotovitele, sjednanému (určenému) ve smlouvě. Za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Záruční lhůta je sjednána ve SOD a začíná běžet dnem předání díla.

6.1.2 Obecně o vadách a zárukách za jakost viz zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

6.1.3 Reklamace uplatněné stavebníkem po předání díla (skryté vady) se posuzují z hlediska:

ustanovení SOD a obecně platných předpisů;
lhůty podání;
oprávněnosti reklamace.

K posouzení si zhotovitel stavby může přizvat výrobce nebo podzhotovitele, případně projektanta nebo znalce.

6.1.4 Je-li reklamace uznána jako oprávněná, zhotovitel postupuje následovně:

pověří pracovníka, odpovědného za její vyřízení (AO-S, úsekový stavbyvedoucí, příslušný manažer apod.);
pokud se reklamace dotýká poddodávky, neprodleně ji uplatní u poddodavatele v souladu s příslušnou smlouvou;
vyřeší technické, právní a finanční dopady;
má-li zhotovitel zaveden systém managementu jakosti, postupuje podle dokumentovaného postupu v systému;
po vyřízení reklamace vyzve stavebníka k převzetí odstranění neshody a uzavření protokolu (zápisu) o předání a převzetí reklamovaného případu.

6.1.5 V případě sporné reklamace:

zhotovitel projedná se stavebníkem technická, obchodní a právní stanoviska;
s patřičným zdůvodněním reklamaci odmítne a vyčká dalších kroků stavebníka;
při rozporném postoji stavebníka se spor řeší ve smyslu obchodního zákoníku;
pokud je výsledek sporu ve prospěch stavebníka, postupuje zhotovitel podle odst. 5.1.4;
je-li výsledek sporu ve prospěch zhotovitele, může být reklamovaný problém odstraněn na základě objednávky stavebníka jako nová zakázka (změna nebo vícepráce).

6.1.6 Pokud je stavbyvedoucí (AO-S) statutárním orgánem nebo zaměstnancem firmy zhotovitele, obvykle přímo řeší problémy, spojené se zárukami a reklamacemi. V jiných případech vyplyne jeho účast ze smluvního vztahu, osobní odpovědnosti nebo odpovědnosti z titulu obecně závazných právních předpisů.

6.1.7 Doporučuje se, aby zhotovitel na základě poznatků z problematiky vzniku a existence vad uskutečnil nápravná a preventivní opatření k jejich předcházení.

Opatření se mohou týkat:

personální politiky firmy;
organizačních vazeb;
výběru podzhotovitelů a dodavatelů;
přípravy staveb;
kontrolních mechanismů;
ekonomických a mzdových dopadů.

6.2 Řešení právních sporů

6.2.1 Rozhodujícími dokumenty pro řešení právních sporů mezi zhotovitelem a stavebníkem jsou následující právní předpisy (nutno vyhledávat vždy ve znění pozdějších předpisů):

smlouva o dílo, včetně uzavřených dodatků;
zákon č. 526/1990 Sb., o cenách;
zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon;
zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon;
zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky;
zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon;
zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce;
zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník;
zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích;
zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší;
zákon č. 255/2012 Sb., kontrolní řád;
zákon č. 256/2013 Sb., katastrální zákon;
zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob;
zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti;
zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými směsmi;
zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh;
zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb;
zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek;
zákon č. 135/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zadávání veřejných zakázek;
zákon č. 242/2016 Sb., celní zákon;
zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení v nich;
zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon;
zákon č. 264/2016 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím atomového zákona;
zákon č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů;
zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací;
zákon č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci;
zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů;
zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku;
zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby;
zákon č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu.

Podrobnější výčet viz kap. č. 3.

6.2.2 Autorizovaná osoba (AO-S), vykonávající na stavbě funkci stavbyvedoucího podle § 153 a § 160 SZ nese odpovědnost i po předání díla obzvlášť v oblastech:

trestního práva (při havárii díla, škodě na zdraví nebo majetku jiných osob apod.);
disciplinárního řízení orgánů ČKAIT (při přestupcích proti Profesnímu a etickému řádu ČKAIT);
morální a etické odpovědnosti za provedené a dokončené dílo;
hmotné a finanční odpovědnosti, pokud byla sjednána v pracovní smlouvě nebo vyplývá z pracovněprávního vztahu AO-S.

6.3 Finanční a ekonomické uzavření zakázky

6.3.1 Finanční vypořádání zakázky probíhá průběžně po celou dobu její realizace a po jejím ukončení dojde ke konečnému vypořádání. Průběžně po dobu realizace probíhá inkaso vystavených zhotovitelských platebních dokladů (faktur) podle dohodnutých platebních podmínek. Dodržování splatnosti kontroluje ekonomický (obchodní) úsek. V případě porušení platebních podmínek urguje platby u objednatele a uplatňuje případné sankce. Souběžně s tím sleduje splatnosti došlých platebních dokladů (faktur) a provádí jejich úhradu, zajišťuje zpracování a výplatu mezd.

6.3.2 Konečné finanční vypořádání zakázky je provedeno po jejím ukončení a zahrnuje úhradu veškerých vydaných a přijatých platebních dokladů (faktur) na zakázce, úhradu veškerých mezd a k nim příslušných odvodů, úhradu veškerých souvisejících poplatků a ostatních nákladů na zakázce vzniklých, úhradu podílu na správní a výrobní režii. Pokud je ve smlouvě o dílo sjednáno zádržné, je jeho finanční vypořádání provedeno v souladu se smlouvou. Stejným způsobem je naloženo s případným zádržným, pokud bylo sjednáno s podzhotoviteli. Vypořádání zádržného provádí, resp. kontroluje, ekonomický úsek zhotovitele (dodavatele) na podkladě údajů od manažera zakázky.

6.3.3 Po celkovém finančním vypořádání zakázky se kladný zůstatek finančních prostředků stává volnými zdroji společnosti. Se zůstatkem finančních prostředků nakládá management firmy podle vnitřních ekonomických pravidel.

6.3.4 Ekonomické vyhodnocení zakázky

Po provozním ukončení zakázky provádí ekonomický úsek její ekonomické vyhodnocení. Skutečně dosažený hospodářský výsledek zakázky zobrazený v účetnictví se porovná s finančně ekonomickým plánem zakázky. Pokud skutečnost není v souladu s plánovaným výsledkem zakázky, provede s manažerem nákladů zakázky rozbor jednotlivých nákladových položek pro identifikaci příčin. Zpracovaný výsledek zakázky je předmětem projednání s vedoucím zakázky a vedením společnosti. Výstupem je protokol z projednání hospodářského výsledku zakázky, s případným návrhem na opatření pro další realizované zakázky.

6.3.5 Ekonomický (obchodní) úsek provádí ukládání veškerých účetních dokladů v souladu se zákonnými předpisy.

6.4 Uložení dokumentů

6.4.1 Po ukončení zakázky zhotovitel (dodavatel) ukládá a udržuje důležitou dokumentaci a dokumenty vztahující se ke stavbě, zvlášť z hlediska eventuálního budoucího řešení sporů.

Dokumentace technická:

projektová dokumentace (se zachycením změn a úprav);
výrobní příprava stavby;
doklady o dodávkách a kvalitě materiálů, výrobků a zabudovaných zařízení;
technická dokumentace poddodávek;
protokoly o zkouškách a dílčích přejímkách;
doklady o provedených kontrolách;
zápisy z jednání a řešení problémů, včetně kontrolních dnů stavby;
protokoly o předání a převzetí díla, včetně příloh;
kopie stavebního deníku;
deník BOZP.

Dokumentace ostatní:

SOD, dodatky, podzhotovitelé a dodavatelé;
důležitá korespondence;
účetní, finanční a ekonomická dokumentace;
pracovněprávní doklady;
dokumenty o úrazech, vzniku škod, pojistných událostech apod.

6.4.2 Zhotovitel ukládá dokumentaci zakázky v chráněných a zabezpečených prostorách. Dokumentace se eviduje pod číslem zakázky (SOD). Pravidla a podmínky ukládání dokumentace zakázek se řídí interními předpisy firmy.

6.4.3 Stavbyvedoucí (AO-S) dbá na postupné shromažďování a evidenci veškerých dokumentů a záznamů během výstavby. Po dokončení zakázky odpovědný pracovník předá uspořádanou dokumentaci se seznamy k jejímu uložení (do spisovny, osobě pověřené, přímo do určených prostor apod., v závislosti na zavedeném pořádku ve firmě).

6.4.4 Po skončení vedení stavebního deníku, tj. po odstranění všech vad a nedodělků, předá zhotovitel stavebníkovi originál stavebního deníku. Doporučuje se, aby zhotovitel uchovával své kopie stavebního deníku a nejdůležitější doklady o stavbě minimálně po dobu stanovenou právními předpisy (10 let od ukončení stavby), nebo déle pokud záruční doba tuto dobu překračuje.

6.4.5 Podmínky ukládání a skartace dokumentace jsou obsaženy v zákonu č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, a v metodické pomůcce MP 6 Spisová agenda.

3 PŘEHLED PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

Právní předpisy týkající se technologických staveb jsou uvedeny v pomůcce A 3.4 Přehled právních předpisů ve stavebnictví.

4 PŘÍLOHY

4.1 Náležitosti protokolu o ukončení komplexního vyzkoušení

1. Název protokolu

2. Název obchodního případu (zakázky, stavby) a provozního souboru (provozního celku)

3. Zhotovitel

4. Zákazník (objednatel, stavebník)

5. Datum zahájení komplexního vyzkoušení (KV)

6. Datum ukončení KV

7. Stručný popis zkoušeného zařízení

8. Parametry požadované projektem KV

9. Stručný popis průběhu KV

10. Dosažené parametry na zkoušeném zařízení

11. Vzniklé závady a jejich způsob odstranění

12. Vyhodnocení KV, konstatování schopnosti zahájit zkušební provoz

13. Doporučení pro zavedení nezbytných úprav

14. Návrh opatření před zahájením zkušebního provozu

15. Místo a datum vystavení protokolu

16. Podpisy zástupců zhotovitele a stavebníka.

4.2 Náležitosti protokolu o ukončení zkušebního provozu souboru zařízení

1. TITULNÍ LIST OBSAHUJE:

název stavebníka (uvést kompletní adresu podle smlouvy o dílo, odpovědného zástupce za výsledky zkušebního provozu);
název zhotovitele (uvést kompletní adresu podle smlouvy o dílo, odpovědného zástupce za výsledky zkušebního provozu);
datum zahájení a ukončení zkušebního provozu;
dobu trvání zkušebního provozu;
název obchodního případu (plný název tak jak je uvedeno v projektové dokumentaci);
smlouva (číslo a datum uzavření).

2. OBSAH (UVÉST I VŠECHNY PŘÍLOHY PROTOKOLU)

3. UKAZATELE ZKUŠEBNÍHO PROVOZU OBSAHUJÍ:

kvalitativní ukazatele (pokud je smlouva uvádí);
kvantitativní ukazatele (pokud je smlouva uvádí);
odvolávky na příslušné články smlouvy definující jakkoli zkušební provoz.

4. VÝSLEDKY ZKUŠEBNÍHO PROVOZU OBSAHUJÍ:

minimální, průměrné, maximální hodnoty ukazatelů podle článku 3 nebo vybraných, pokud nejsou jinak definovány pro zkušební provoz;
vážné odchylky od projektovaného provozního režimu (např. úplná havarijní odstavení provozních jednotek, souborů apod.) s uvedením příčin těchto odchylek.

5. VYHODNOCENÍ ZKUŠEBNÍHO PROVOZU OBSAHUJE ZEJMÉNA:

celkovou charakteristiku zkušebního provozu;
zásadní ujednání o způsobu řešení vad a nedodělků, které se během zkušebního provozu vyskytly;
prohlášení o úspěšnosti či neúspěšnosti zkušebního provozu (v případě neúspěšnosti uvést hlavní důvody).

6. MÍSTO A DATUM UKONČENÍ JEDNÁNÍ

7. PODPISY ÚČASTNÍKŮ PŘEJÍMKY

4.3 Náležitosti protokolu o výsledku garančních zkoušek

1. TITULNÍ LIST OBSAHUJE:

název zákazníka – stavebníka, objednatele (uvést kompletní adresu podle smlouvy o dílo, odpovědného zástupce za výsledky garančních zkoušek);
název zhotovitele (dodavatele) (uvést kompletní adresu podle smlouvy o dílo, odpovědného zástupce za výsledky garančních zkoušek);
datum zahájení a ukončení garančních zkoušek (GZ);
dobu trvání garančních zkoušek;
název obchodního případu (plný název tak, jak je uvedeno v projektové dokumentaci);
místo stavby (místo stavby tak, jak je uvedeno v projektové dokumentaci);
smlouva (číslo a datum uzavřené smlouvy).

2. OBSAH (UVÉST I VŠECHNY PŘÍLOHY PROTOKOLU).

3. GARANTOVANÉ UKAZATELE OBSAHUJÍCÍ:

veškeré kvalitativní ukazatele;
veškeré kvantitativní ukazatele;
odvolávky na příslušné články a přílohy smlouvy, které definují rozsah a obsah garancí a předepsanou dobu trvání zkoušek.

4. VÝSLEDKY GARANČNÍCH ZKOUŠEK OBSAHUJÍ:

dosažené hodnoty během GZ pro každý ukazatel výpočtovou metodu pro stanovení výsledného průměrného ukazatele za dobu trvání zkoušek;
druhy laboratorních metod vybrané pro vyhodnocení odebraných vzorků;
použité metody měření.

5. PROVOZNÍ PARAMETRY SNÍMANÉ BĚHEM ZKOUŠEK OBSAHUJÍ:

médium;
snímané veličiny s uvedením místa odečtení;
skutečné (snímané) veličiny.

6. VYHODNOCENÍ GARANČNÍCH ZKOUŠEK OBSAHUJE:

garantované veličiny;
dosaženou hodnotu;
garantovanou hodnotu;
konstatování (sdělení), zda garanční zkoušky byly úspěšně splněny;
datum a vydání protokolu;
podpisy zástupců zhotovitele (dodavatele) a stavebníka.

7. PŘÍLOHY (JMENOVITĚ VYPSAT)

8. MÍSTO A DATUM

9. PODPISY ÚČASTNÍKŮ

4.4 Oznámení o zahájení komplexního vyzkoušení (Word)

4.5 Plán zkoušek – příklad (Word)

4.6 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi ve smyslu § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen plán BOZP), je živý a otevřený dokument zpracovávaný odborně způsobilou osobou – koordinátorem BOZP na staveništi pro fázi přípravy stavby a fázi realizace stavby (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů). Jeho obsah je právně vymezen přílohou č. 6 NV č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění NV č. 136/2016 Sb.

Zásadním účelem plánu BOZP je potřeba zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce na staveništi, a to z hlediska koordinace v časové potřebě i způsobech provedení. Plán BOZP je dokumentem zpracovávaným diferencovaně podle druhu a velikosti stavby a zadavatel stavby zajistí, aby byl přizpůsoben skutečnému stavu a podstatným změnám při realizaci stavby. Spolupráce zpracovatele projektové dokumentace stavby – autorizované osoby a koordinátora BOZP je nezbytná a nutná. V řadě případů projektové kanceláře disponují odborně způsobilými osobami – koordinátory bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi, proto mohou zadavateli stavby (stavebníkovi) nabídnout zpracování plánu BOZP jako součást projektové dokumentace stavby ve vyšší, vyhláškou stanovené, kompletnosti a kvalitě.

Koordinátora určuje písemně za podmínek vyplývajících z § 14 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, zásadně zadavatel stavby (stavebník), nikoliv zhotovitel nebo projektant stavby.

Koordinátorem nemůže být zhotovitel, jeho zaměstnanec, ani fyzická osoba, která odborně vede realizaci stavby.

Plán BOZP je povinen doložit zadavatel stavby k žádosti o ohlášení stavby, pro vydání stavebního povolení, k uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo u oznámení s certifikátem autorizovaného inspektora. Plán zpracovává zásadně odborně způsobilá osoba koordinátor (§ 15 odst. 2 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů)

Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění v § 7 písm. c) stanovuje, že koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (dále jen koordinátor) během přípravy stavby zpracovává plán tak, aby obsahoval, přiměřeně povaze a rozsahu stavby, místním a provozním podmínkám staveniště údaje, informace a postupy zpracované v podrobnostech nezbytných pro zajištění bezpečné práce, a aby byl odsouhlasen všemi zhotoviteli, pokud jsou v době zpracování plánu BOZP známi.

Plán BOZP obsahuje ve fázi zpracovávání projektové dokumentace stavby pro stavební povolení nebo ohlášení pouze takové údaje, pro něž jsou v době zpracování dostupné podklady. Zásady organizace výstavby (jejichž součástí je plán BOZP v zákonem vymezených případech) tedy v této fázi přípravy stavby musí identifikovat možná nebezpečí a rizika na již vymezeném staveništi, specifická pro realizaci navrženého stavebně konstrukčního řešení s ohledem na další nebezpečí a rizika, jež by mohla nastat při vybraném způsobu prací prováděných současně nebo v návaznosti. V tom je účel a smysl koordinace bezpečné práce na staveništi.

Plán BOZP není dokumentací o vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních, které podle § 102 odst. 4 zákoníku práce (s přihlédnutím k § 12 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů) zpracovává každý zhotovitel, ani tuto dokumentaci nenahrazuje. Plán BOZP rovněž není časovým plánem (harmonogramem) výstavby ani projektem organizace výstavby, i když oba výše zmíněné podklady jsou pro zpracování vlastního plánu BOZP podstatné, a naopak výstupy plánu BOZP slouží pro zapracování změn (koordinaci) těchto dokumentů.

Plán BOZP je hlavním nástrojem koordinace opatření bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a jako takový musí umožňovat identifikaci (koordinaci) nebezpečí a rizik, která vznikají v důsledku provádění prací současně nebo v těsné návaznosti.

Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi specifikuje příloha č. 6 nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů, takto:

I. Rozsah plánu

1. Plán obsahuje

a) identifikační údaje o stavbě, zadavateli stavby, zpracovateli projektové dokumentace a koordinátorovi;

b) situační výkres stavby;

c) obsah podle části II. písmene C této přílohy.

2. Obsah jednotlivých částí plánu musí být přizpůsoben druhu a velikosti stavby, stavebně technickému provedení stavby, účelu využití a době trvání stavby v souladu s § 15 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů). Plán se zpracovává v podrobnostech umožňujících koordinátorovi využívat ho jako hlavního nástroje koordinace opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na dané stavbě v souladu s jeho povinnostmi stanovenými zákonem o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

3. Plán obsahuje postupy navrhované pro jednotlivé práce a pracovní činnosti, které se týkají stavby, pro niž se plán zpracovává, a zahrnuje konkrétní požadavky pro bezpečné a zdraví neohrožující provádění všech uvedených postupů a pracovních činností.

II. Obsah plánu

A. Identifikační údaje o stavbě, zadavateli stavby, zpracovateli projektové dokumentace a koordinátorovi

1. Údaje o stavbě

a) základní údaje o druhu stavby;

b) název stavby;

c) místo stavby;

d) charakter stavby (zejména zda je stavba nová, jedná se o změnu dokončené stavby, nebo o odstraňování stavby);

e) účel užívání stavby;

f) základní předpoklady výstavby (časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);

g) vnější vazby stavby na okolí včetně jejího vlivu na okolí stavby.

2. Odůvodnění pro zpracování plánu s uvedením odkazu na příslušné právní předpisy a soupis dokumentů sloužících jako podklad pro zpracování plánu.

3. Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

a) jméno, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, a sídlo/adresa místa bydliště;

b) jméno hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené Českou komorou architektů nebo Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace.

B. Situační výkres stavby

Situační výkres širších vztahů dané stavby obsahuje požadavky stanovené zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů).

C. Požadavky na obsah plánu

Pro splnění požadavků na obsah plánu se v něm uvádí:

1. základní informace o rozhodnutích týkajících se stavby a podmínkách stanovených v rozhodnutích a v projektové dokumentaci stavby pro její provádění z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi a soupis dokumentů, týkajících se stavby, na základě kterých byla stavba povolena, včetně označení příslušného stavebního úřadu nebo autorizovaného inspektora, a

2. postupy na staveništi řešící a specifikující jednotlivá opatření vyplývající z platných právních předpisů, s ohledem na místní podmínky ve vazbě na předpokládaný časový průběh prací při realizaci dané stavby, jedná se o:

a) zajištění oplocení, ohrazení stavby, vstupů a vjezdů na staveniště, prostor pro skladování a manipulaci s materiálem;

b) zajištění osvětlení stavenišť a pracovišť;

c) stanovení ochranných a kontrolovaných pásem a opatření proti jejich poškození;

d) řešení opatření při nebezpečí výbuchu nebo požáru;

e) zajištění komunikace na staveništi, včetně podjíždění elektrického vedení a dalších médií (plyn, pára, voda aj.), prozatímní rozvody elektřiny po staveništi, čerpání vody, noční osvětlení;

f) posouzení vnějších vlivů na stavbu, zejména otřesů od dopravy, nebezpečí povodně, sesuvu zeminy, a konkretizace opatření pro případ krizové situace;

g) opatření vztahující se k umístění a řešení zařízení staveniště, včetně situačního výkresu širších vztahů staveniště, řešení svislé a vodorovné dopravy osob a materiálu;

h) postupy pro zemní práce řešící zajištění provádění výkopů, zejména riziko zasypání osob, s ohledem na druhy pažení, šířku výkopu, sklony svahu, technologii ukládání sítí do výkopu, zabezpečení okolních staveb, snižování a odvádění povrchové a podzemní vody;

i) způsob zajištění bezbariérového řešení na veřejných pozemních komunikacích a veřejných plochách, zejména s ohledem na způsob zajištění proti pádu do výkopu osob se zrakovým postižením;

j) postupy pro betonářské práce řešící způsob dopravy betonové směsi, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi proti pádu do směsi, pohyb po výztuži, přístup k místům betonáže, předpokládané provedení bednění;

k) postupy pro zednické práce řešící základní technologie zdění zevnitř objektu, zejména ochranné zábradlí zvenku, z obvodového lešení, zajišťování otvorů ve svislém zdivu, dopravu materiálu pro zdění, zajištění pod místem práce ve výšce a v jeho okolí;

l) postupy pro montážní práce řešící bezpečnostní opatření při jednotlivých montážních operacích a s tím spojených opatřeních pro zajištění pomocných stavebních konstrukcí, přístupy na místo montáže, způsob zajišťování otvorů vzniklých s postupem montáže, doprava stavebních dílů a jejich upevňování a stabilizace;

m) postupy pro bourací a rekonstrukční práce řešící základní technologie bourání, zejména ruční, strojní, kombinované, a za využití výbušnin, zajištění pracovišť s bouracími pracemi, podchycení bouraných konstrukcí, odvoz sutin, zajištění všech fyzických osob zdržujících se na staveništi ve výšce, zabezpečení inženýrských sítí, jejich náhradní vedení, zabezpečení okolních objektů a prostor;

n) řešení montáže stropů, včetně pomocných konstrukcí, opatření zajištění bezpečné a zdraví neohrožující práce ve výšce po obvodu a v místě montáže, doprava materiálu, zajištění pod prací ve výšce;

o) postupy pro práci ve výškách řešící způsob zajištění proti pádu na volném okraji, proti sklouznutí, proti propadnutí střešní konstrukcí, dopravu materiálu, konkrétní způsob zajištění prací ve výšce; při navrhování osobního zajištění osob určit systém zachycení proti pádu, včetně určení způsobu kotvení pro zajištění osob proti pádu osobními ochrannými pracovními prostředky, pokud nebylo možné přednostně užít prostředků kolektivní ochrany před prostředky osobní ochrany;

p) zajištění dalších požadavků na bezpečnost práce, zejména dopravu materiálu, jeho skladování na pracovišti, zajištění pracoviště z hlediska požadavků při práci ve výšce, opatření vztahující se k pomocným stavebním konstrukcím použitým pro jednotlivé práce, použití strojů;

q) postupy řešící jednotlivé práce a činnosti a stanovící opatření pro prolínání a souběh jednotlivých prací, zejména využití více jeřábů na jednom staveništi a práce za současného provozu veřejných dopravních prostředků;

r) zajištění organizace a časové posloupnosti nebo souslednosti prací vykonávaných při realizaci stavby s prováděním tunelářských a podzemní prací, pro které jsou požadavky na bezpečnostní opatření stanoveny zvláštním právním předpisem⁴¹⁾;

s) zajištění bezpečnostních opatření ve spojení s prací ve výšce a nad volnou hloubkou, při provádění dokončovacích prací a prací pomocné stavební výroby, zejména při montáži antén a hromosvodů, osazování oken, montáži zábradlí, vodorovné izolace balkónů, teras a střech, při montáži výtahů, vzduchotechniky, klimatizací, při provádění nátěrů konstrukcí a fasád a při dokončovacích pracích kolem objektu, např. chodníky, osvětlení, a při provádění udržovacích prací;

t) postupy pro specifická opatření vyplývající z podmínek provádění stavebních a dalších prací a činností v objektech za jejich provozu, včetně časového harmonogramu těchto prací a činností;

u) postupy pro opatření vyplývající ze specifických požadavků na stavbu, například z konzultací s orgány inspekce práce, stavebními úřady, orgány ochrany veřejného zdraví a dalšími orgány podle zvláštních právních předpisů;

v) postupy pro opatření vyplývající ze specifických požadavků na práce a činnosti spojené zejména s používáním toxických chemických látek, chemických látek klasifikovaných jako toxické kategorie 3 nebo toxické pro specifické cílové orgány po jednorázové nebo opakované expozici kategorie 1 podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí²³⁾, ionizujícího záření a výbušnin a s výskytem azbestu.

Poznámka:
²³⁾ – Nařízení EP a R (ES) č. 1272/2008
⁴⁰⁾ – Vyhláška č. 499/2006 Sb.
⁴¹⁾ – Vyhláška č. 55/1996 Sb.

Poznámka:
Vlastní zpracování plánu BOZP je doporučováno s ohledem na evropský systém bezpečné práce ve stavebnictví zpracovávat v textové i grafické (výkresové) podobě v celkem pěti postupných krocích:

1. krok: Prostudovat předanou projektovou a další dokumentaci, podklady a dokumenty týkajících se provádění a organizace výstavby. Zjistit práce, řemesla a technologie, potřebné k provádění stavby a textově je pojmenovat a vyhodnotit se zapsáním do plánu. Zjistit nebezpečí a rizika, vyplývající z prostředí stavební akce, navrhnout opatření BOZP a převzít množstevní a termínové údaje ze stavebních technických specifikací a zapsat je do plánu. Navrhnout zařízení staveniště z hlediska BOZP a zapsat (zakreslit) jej do plánu.

2. krok: Harmonogram postupu výstavby (časový plán) vyhodnotit a zapsat (zakreslit) do plánu. Potřebné časové a termínové údaje nemusí být v této fázi úplné a komplexní, ale i z dostupných údajů lze uzavřít fázi zjišťování stavu a podkladů pro plán a vytvořit podmínky pro koordinaci bezpečné práce na staveništi.

3. krok: Na základě časových nebo prostorových závislostí koordinátor vyhodnotí možná vzájemná ohrožení jednotlivých prací, řemesel a technologií a navrhne změnu harmonogramu (časového plánu) výstavby. Není-li to možné, navrhne opatření k odvrácení nebezpečí a rizik a k jejich minimalizaci a odvrácení. Výsledek zapíše do plánu.

4. krok: Společná technická a organizační opatření pro každou práci a řemeslo samostatně provede koordinátor formou sladění z hlediska doby užívání, třídy, druhu atp. a takto zjištěná bezpečnostní opatření (používaná společně) zapíše (zakreslí) spolu s dobou použití do plánu.

5. krok: Tím je koordinace v zásadě ukončena. Výkazy prováděných prací lze podle řemesel přiřadit plánovaným výkonům bezpečnosti práce a zanést je do plánu. Dále je nutno určit termíny vypracování jednotlivých pokynů, instrukcí a instrumentů ve fázi přípravy a ve fázi realizace výstavby. Z hlediska právních vazeb je v plánu upozornění na vybraná ustanovení legislativních předpisů.

V současné době je možné i využití některého ze softwarů ze členských států EU, který po zadání potřebných údajů a specifikací dovede provést koordinaci bezpečné práce v čase, v pracích a řemeslech, v rizicích, v opatřeních a postupech, v přesném pojmenování rizik i opatření s odvolávkou na zákonný předpis a s grafickými i textovými výstupy. Česká verze se intenzivně připravuje.

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT