Stav: vydání 2016

Pomůcka zpracována podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon).

Anotace:
Cílem této pomůcky je seznámit projektanty, inženýry a architekty, členy obecní samosprávy a stavební podnikatele s aktuálním legislativním stavem procesu územního plánování. Text je zaměřen na praktické uplatňování stavebního zákona, prohloubení celkového přehledu o nástrojích územního plánování, vysvětleny jsou vzájemné vazby a smysl jednotlivých nástrojů. Důraz je kladen na využití nástrojů územního plánování pro přípravu a umísťování staveb. Dozvíte se aktuální stav právní úpravy územního plánování. Text odpovídá na vybrané nejčastější dotazy z praxe.

Upozornění k textu

OBSAH

ÚVOD

Cílem publikace je seznámit projektanty, inženýry a architekty, členy obecní samosprávy a stavební podnikatele s aktuálním legislativním stavem procesu územního plánování. Text je zaměřen na praktické uplatňování stavebního zákona, prohloubení celkového přehledu o nástrojích územního plánování, vysvětleny jsou vzájemné vazby a smysl jednotlivých nástrojů. Důraz je kladen na využití nástrojů územního plánování pro přípravu a umísťování staveb. Dozvíte se aktuální stav právní úpravy územního plánování. Text odpovídá na vybrané nejčastější dotazy z praxe.

Územní plánování koordinuje svými nástroji soukromé a veřejné zájmy v území. Jedná se o poměrně komplikovaný a často i časově náročný proces. V průběhu pořízení jednotlivých nástrojů územního plánování se do procesu přípravy zapojují mnozí aktéři. Setkáváme se zde s odbornou prací autorizovaného projektanta, vyjadřuje se veřejnost a dotčené orgány, které hájí veřejné zájmy v území, a směřování dalšího vývoje v území ovlivňují i politická rozhodnutí samosprávy (např. územní plán vydává zastupitelstvo obce). Územní plánování je velmi zodpovědná činnost pro všechny zúčastněné. Kvalitní výsledek může vzniknout pouze při správné koordinaci těchto činností.

Územní plán je svou povahou dlouhodobý koncepční materiál, který je ale právně závazný. V územním plánu musí být obsaženy koncepce (urbanistická, krajiny atd.), ale zároveň musí poskytovat jasné, jednoznačné a srozumitelné pokyny pro jejich aplikaci do následných řízení v území. V poslední době nás vývoj legislativy tlačí do pozice právníků, kteří se snaží o nenapadnutelný text územního plánu, protože by jako opatření obecné povahy mohl být zrušen. Často se pak pod tlakem této skutečnosti dopustíme toho, že zapomínáme na účel územního plánu. Přitom autorizovaní urbanisté a architekti jsou s teorií urbanismu dobře seznámeni. Územní plán bude působit na životy lidí dlouhá léta – a na to by se pod tlakem racionálních argumentů i složitých technických a legislativních požadavků nemělo zapomínat.

V této publikaci se dozvíte:

• jaká je působnost orgánů územního plánování, jaké hájí veřejné zájmy;
• jaké jsou územně plánovací podklady, které jsou při rozhodování o území neopominutelným podkladem;
• co řeší a jak se aplikuje politika územního rozvoje, která je závazná pro rozhodování v území;
• jaké jsou druhy územně plánovací dokumentace, jejich závaznost, co je jejich obsahem, k čemu se používají a čím může být podmíněno rozhodování v území;
• jaké jsou formy umísťování staveb a za jakých podmínek je lze využít;
• jaké jsou druhy územních opatření a jaký mají dopad do rozhodování v území.

Podstatnou součástí urbanistické práce je i znalost řešení technické infrastruktury (dopravní obsluha území, zásobování pitnou vodou, kanalizace, zásobování energiemi, informační systémy atd.). Všechny tyto předpoklady a principy jsou již obsáhle publikovány v městském inženýrství, zakotveny v příslušných právních předpisech a definovány normami. Následující text se zaměřil na seznámení se stávající platnou legislativou a dikcí platných stavebních předpisů. Text ilustruje složitou problematiku územního plánování v celé její šíři.

Přeji Vám, aby pro Vás publikace byla přínosem.

Doc. Ing. akad. arch. Jiří Mojžíš

1 PŮSOBNOST AUTORIZOVANÝCH OSOB

Projektová činnost ve výstavbě je podle § 158 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen SZ), vybranou činností ve výstavbě. Vybrané činnosti (jejich výsledek ovlivňuje ochranu veřejných zájmů ve výstavbě) mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Tímto zvláštním předpisem je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Stavební zákon pak v § 22 odst. 4 pro fyzickou osobu oprávněnou k projektové činnosti ve výstavbě zavádí pojem projektant.

Projektovou činností ve výstavbě se na úseku územního plánování rozumí podle § 158 SZ zpracování územně plánovací dokumentace, územní studie, dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí.

Projektant je podle § 159 odst. 1 a 2 SZ povinen při zpracování dokumentace dbát právních předpisů (tj. nejen stavebního zákona, ale i předpisů souvisejících) a působit v součinnosti s dotčenými orgány. Projektant odpovídá vždy za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované dokumentace, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Není-li projektant v rozsahu své specializace způsobilý zpracovat celou dokumentaci sám, musí si k jejímu zpracování přizvat osobu s oprávněním pro příslušný obor, ale za zpracování dokumentace jako celku zodpovídá projektant.

Projektantem územní studie může být autorizovaný architekt (autorizace architektura, územní plánování nebo autorizace se všeobecnou působností) nebo autorizovaný inženýr v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace.

Pro zpracování územně plánovací dokumentace, kam patří zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán, může být projektantem autorizovaný architekt (autorizace architektura, územní plánování nebo autorizace se všeobecnou působností). Předpokládá se, že autorizovaný architekt osloví vybrané specialisty, mj. autorizované inženýry, aby zpracovali subdodávky na příslušné části územně plánovací dokumentace podle rozsahu oboru. V současné době je však mnohdy rozhodujícím kritériem cena zakázky, a to se může negativně promítnout do výsledné kvality dokumentace, mj. tím, že nejsou přizváni potřební specialisté. V případě zadávání zakázek je tedy vhodné již předem vyhodnotit jaké autorizace, jaké specializace budeme požadovat, a tyto požadavky na specialisty zahrnout již do zadávací dokumentace pro výběr zpracovatele.

Dokumentace pro územní rozhodnutí vždy musí být zpracována autorizovanou osobou – projektantem. Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad podle § 86 odst. 5 SZ zastaví řízení. Podle zákona č. 360/1992 Sb. může dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí zpracovávat autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a v určitých případech i autorizovaný technik (podrobněji viz. § 17, 18 a 19 zákona č. 360/1992 Sb.). Autorizovaný technik je oprávněn vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru. V ostatních případech může vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo projektové dokumentace, vždy v rozsahu oboru, popř. specializace, pro který mu byla udělena autorizace; tímto způsobem se může podílet na vypracování dokumentace, zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem.

V územním plánu mohou být vymezeny architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Autorizovaný inženýr se v tomto případě podle § 18 písm. a) a b) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může podílet na vypracování projektové dokumentace staveb, ale nemůže ji zpracovávat samostatně. Zpracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) může v těchto případech pouze autorizovaný architekt. Specifickým případem jsou pak inženýrské stavby. Podle § 17 písm. b) a d) zákona č. 360/1992 Sb. autorizovaný architekt nemůže u těchto staveb zpracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (tato působnost náleží autorizovanému inženýru), ale má se podílet na jejím vypracování, pokud jsou tyto stavby označeny za architektonicky nebo urbanisticky významné. Autorizovaný architekt tedy musí vypracovat alespoň architektonickou část dokumentace a ostatní části může zpracovat autorizovaný inženýr.

Dokumentace pro uzavření veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí odpovídá obsahem a rozsahem dokumentaci pro územní rozhodnutí. Tato dokumentace musí být v souladu s § 158 odst. 1 SZ také zpracována autorizovanou osobou.

V soustavě nástrojů územního plánování jsou však i nástroje, jejichž zpracování autorizaci nevyžaduje. Jedná se především o politiku územního rozvoje (na celostátní úrovni) a územně analytické podklady (na úrovni krajů a obcí s rozšířenou působností). Také pro přípravu případných podkladů pro zadání a doplňujících průzkumů a rozborů (podle § 185 odst. 3 SZ) pro zadání územního plánu není zcela nezbytná účast autorizovaného architekta, doplňující průzkumy a rozbory nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Autorizace není třeba i u dokumentace dokládané k žádosti o územní souhlas (tj. pro umístění záměrů, pro které postačí územní souhlas, nahrazující územní rozhodnutí).

2 PRINCIPY PROMÍTNUTÍ CÍLŮ A ÚKOLŮ ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ DO ZPRACOVÁNÍ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A DO PŘÍPRAVY STAVEB

Orgány územního plánování svými postupy naplňují cíle a úkoly územního plánování, které jsou popsány v § 18 a § 19 odst. 1 stavebního zákona. V této souvislosti je nutné si uvědomit, že stejně tak, jako dotčené orgány hájí veřejné zájmy, které jsou dány jejich zvláštními předpisy, orgány územního plánování chrání veřejné zájmy dané stavebním zákonem, zejména tyto cíle a úkoly územního plánování.

Cíle a úkoly se pak promítají do územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD), která je závazná pro rozhodování v území, i přímo do rozhodování stavebních úřadů. Například při zpracování územního plánu musí jeho projektant postupovat v souladu s cíli a úkoly územního plánování. Příslušný pořizovatel následně ověřuje soulad územního plánu s cíli a úkoly územního plánování a doplní v tomto smyslu odůvodnění. Příslušné zastupitelstvo obce má před vydáním územního plánu podle stavebního zákona uloženo ověřit soulad s cíli a úkoly územního plánování.

Stavební úřady (dále jen SÚ) mají podle stavebního zákona přidělenou působnost i jako orgány územního plánování. Konkrétní případy, kdy je stavební úřad orgánem územního plánování, stanoví § 6 odst. 3 SZ. Jedná se o působnost na úseku územního rozhodování, tj. SÚ vydávají územní rozhodnutí, územní souhlas, poskytují informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace a vykonávají další činnosti podle stavebního zákona. Stavební úřad v této roli naplňuje při svém rozhodování cíle a úkoly územního plánování.

Mezi cíle územního plánování, které se vztahují ke zpracování územně plánovací dokumentace, ale také přímo k přípravě a umísťování staveb a jsou aplikovány také při rozhodování stavebního úřadu (svými rozhodnutími je stavební úřad naplňuje), patří například následující:

• vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území (spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území);
• zajištění koordinace využití území;
• ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet hodnoty území;
• přitom chránit krajinu a s ohledem na to určovat podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území, zajišťovat ochranu nezastavěného území a nezastavitelných pozemků.

Co to jsou hodnoty území? Kde je najdeme a jak je zohlednit?
Územní plánování ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Hodnoty území jsou součástí územně analytických podkladů (dále jen ÚAP), kde se v části podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území zpracovává výkres hodnot území. V zásadách územního rozvoje (dále jen ZÚR) a v územním plánu pak nalezneme koncepci ochrany a rozvoje hodnot území. Stavební úřad pak na územně analytické podklady a koncepce obsažené v zásadách územního rozvoje a územním plánu navazuje při svém rozhodování a podle úkolu daného § 19 odst. 1 písm. e) SZ stanovuje podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území.

S ochranou krajiny, jako jedním z cílů územního plánování, souvisí přísnější ochrana a náročnější povolovací režimy v nezastavěném území. Při umísťování staveb stavební úřad rozhoduje různými postupy podle toho, jestli se dotčené pozemky nacházejí v zastavěném území (§ 2 odst. 1 písm. d) SZ), zastavitelné ploše (§ 2 odst. 1 písm. j) SZ), nebo nezastavěném území (§ 2 odst. 1 písm. f) SZ). V nezastavěném území platí vždy přísnější pravidla a zjednodušující postupy (tzn. vydání územního souhlasu nebo vedení zjednodušeného územního řízení) lze použít pouze v zastavěném území nebo zastavitelné ploše.

Vymezení zastavěného území je vždy součástí územního plánu (dále také jen ÚP).

Ale co dělat, když územní plán pro dané území neexistuje?

Zastavěné území (dále jen ZÚ) může být podle § 2 odst. 1 písm. d) SZ vymezeno následujícími způsoby:

• územním plánem;
• samostatným postupem podle § 59 SZ;
• nebo se jedná o intravilán (zastavěná část obce, vymezená k 1. 9. 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí) – toto platí tam, kde není ani ÚP, ani vymezení ZÚ samostatným postupem.

Pořízení územního plánu není ze zákona povinné. O pořízení územního plánu rozhoduje zastupitelstvo obce. Pokud má obec potřebu vymezit nové zastavitelné plochy a stanovit koncepci rozvoje obce, bez územního plánu se neobejde. Zastavitelnou plochou je podle § 2 odst. 1 písm. j) SZ plocha vymezená k zastavění v územním plánu, nebo v zásadách územního rozvoje (u ploch nadmístního významu). Žádným jiným způsobem ji vymezit nelze.

Do zastavěného území se zahrnují pozemky v intravilánu (s výjimkou vinic, chmelnic, zahradnictví nebo pozemků přiléhajících k hranici intravilánu navrácených do orné půdy nebo do lesních pozemků), a dále pozemky vně intravilánu, a to zastavěné stavební pozemky, stavební proluky, pozemní komunikace nebo jejich části, ze kterých jsou vjezdy na ostatní pozemky zastavěného území, ostatní veřejná prostranství, další pozemky, které jsou obklopeny ostatními pozemky zastavěného území, s výjimkou pozemků vinic, chmelnic a zahradnictví.

V případě, že územní plán neexistuje, vstupují do hry i tzv. nezastavitelné pozemky. Jedná se o pozemky, jež nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán (§ 2 odst. 1 písm. e) SZ). Patří sem:

• pozemek veřejné zeleně a parku;
• lesní pozemek nebo jejich soubor nad 0,5 ha, který se nachází v intravilánu.

Na nezastavitelných pozemcích lze výjimečně umístit pouze technickou infrastrukturu způsobem, který neznemožní jejich dosavadní užívání (§ 18 odst. 6 SZ). Tyto nezastavitelné pozemky vydáním územního plánu zanikají (územní plán musí být zpracován pro celé správní území obce a stanoví podmínky využití pro každou plochu).

Při přípravě staveb pozorujeme často tendenci opomíjet existenci nezastavitelných pozemků. V praxi se pak často setkáváme se záměrem umístění staveb v koridoru, vymezeném zásadami územního rozvoje příslušného kraje na území obce, která nemá územní plán. Záměr umístění stavby pak často nezohledňuje nezastavitelné pozemky. Tím, že je v zásadách územního rozvoje pro příslušnou stavbu vymezen koridor, nedojde k tomu, že by nezastavitelné pozemky přestaly existovat (to nastane až účinností územního plánu). Pokud by šlo například o záměr dopravní stavby, který nelze umístit na nezastavitelných pozemcích, muselo by se umístění záměru těmto pozemkům vyhnout. V případě, že by se jednalo o záměr technické infrastruktury, lze do nezastavitelných pozemků tuto stavbu umístit ve výjimečných případech (nelze jinak, musí se odůvodnit) a musela by být splněna podmínka, že umístěním záměru technické infrastruktury nedojde k znemožnění dosavadního užívání (veřejná zeleň, park, lesní pozemek).

Prolomení přísné ochrany nezastavěného území nalezneme v § 18 odst. 5 SZ, podle kterého lze v nezastavěném území v souladu s jeho charakterem umísťovat stavby, zařízení a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Z uvedeného lze dovodit, že v nezastavěném území nikdy nelze umístit stavby pro bydlení, stavby pro pobytovou rekreaci (chaty, penziony, hotely); dále v tomto území nelze povolit výrobu, obchod, služby apod. Důležitý je také dovětek, který přidala novela SZ: Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření, včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umísťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. V obsahu územního plánu je pak této problematice věnován prostor (viz část I. odst. 1 písm. f) přílohy č. 7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.). V územním plánu jsou tedy stanovena nepřípustná využití, včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 SZ.

Dočasnou možností, jak umísťovat stavby v nezastavěném území, je využití § 188a SZ. Tato možnost platí však jen na území obce nebo části území obce, která nemá platný územní plán, územní plán obce, popřípadě územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny. Do doby vydání územního plánu, nejpozději však do 31. prosince 2020, lze umísťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 SZ také:

a) stavby, pro které byly podle právních předpisů platných a účinných k 31. prosinci 2006 pravomocně povoleny stavby technické infrastruktury,

b) stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti,

c) stavby pro bydlení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území, které je tvořeno více než jedním zastavěným stavebním pozemkem,

d) stavby pro zemědělství s byty pro trvalé rodinné bydlení; stavba pro zemědělství může mít nejvýše tři samostatné byty, přičemž součet podlahových ploch bytů smí v tomto případě činit nejvýše jednu třetinu celkové podlahové plochy stavby, nejvýše však 300 m²,

e) stavby občanského vybavení na pozemcích, které mají společnou hranici s pozemky v zastavěném území; pozemek, na kterém je stavba umísťována, může mít rozlohu nejvýše 5 000 m².

Umísťovat tyto stavby je však možné jen se souhlasem zastupitelstva obce, na jejímž území má být stavba umístěna. Souhlas zastupitelstva obce může obsahovat podmínky pro umístění takové stavby. V řízení o umísťování těchto staveb má zastupitelstvo obce postavení dotčeného orgánu; v tomto případě není obec účastníkem řízení.

Mezi úkoly územního plánování, dané § 19 SZ, stojí za zmínku zejména následující úkoly, které prosazují orgány územního plánování (včetně SÚ):

• stanovují urbanistické, architektonické a estetické požadavky na umístění, uspořádání a řešení staveb;
• stanovují podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území (viz výše);
• stanovují pořadí provádění změn v území (etapizaci);
• prověřují a posuzují potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání.

Víte, kde se ve stavebním zákoně setkáváme s úkolem prověřovat a posuzovat vliv na veřejnou infrastrukturu i v konkrétnější podobě?

Např. podle § 88 SZ musí stavební úřad přerušit územní řízení v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat.

V takovém případě zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy (pokud se záměr dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve vlastnictví obce), nebo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury. Pro předložení smluv stanoví stavební úřad přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.

Za pozornost stojí i zde neuvedené cíle a úkoly územního plánování (§ 18 a 19 SZ). Jak již bylo uvedeno výše, jedná se o veřejné zájmy (mj. stanovovat podmínky pro kvalitní bydlení), které hájí orgán územního plánování, tedy i stavební úřad.

Orgány územního plánování zajišťují plnění těchto cílů a úkolů prostřednictvím nástrojů, které zakotvil stavební zákon. Mezi nástroje územního plánování patří:

• politika územního rozvoje;
• územně plánovací podklady – územně analytické podklady a územní studie;
• územně plánovací dokumentace – zásady územního rozvoje, územní plán a regulační plán;
• územní rozhodování;
• územní opatření – o asanaci území, o stavební uzávěře.

Zvláštní kategorii nástrojů pak tvoří úpravy vztahů v území, kam řadíme předkupní právo a náhrady za změny v území. Stavební zákon dále upravuje mj. i účely vyvlastnění.

3 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ PODKLADY

Územně plánovací podklady tvoří podle § 25 SZ:

• územně analytické podklady zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj území;
• územní studie – ověřují možnosti a podmínky změn v území.

Územně plánovací podklady jsou právně nezávazné, ale při rozhodování o území jsou neopominutelným podkladem. Slouží také jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a jejich změn.

3.1 ÚZEMNĚ ANALYTICKÉ PODKLADY

Územně analytické podklady (dále jen ÚAP) obsahují podle § 26 odst. 1 stavebního zákona zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, limity využití území, záměry na provedení změn v území a rozbor udržitelného rozvoje území. ÚAP se pořizují povinně pro území kraje (ÚAP kraje, pořizovatelem je krajský úřad, podrobnost a rozsah nezbytný pro pořizování zásad územního rozvoje) a pro správní území obce s rozšířenou působností (ÚAP obcí, pořizovatelem je úřad územního plánování, podrobnost a rozsah pro pořízení územních plánu a regulačních plánů).

Limity využití území

Mezi limity využití území řadíme podle § 26 odst. 1 SZ následující druhy omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů:

• vyplývající z právních předpisů (např. ochranná pásma pozemních komunikací, drah, nebo ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy – nadzemní vedení, podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny atd.);
• stanovené na základě zvláštních právních předpisů (např. opatřením obecné povahy stanovené ochranné pásmo vodního zdroje nebo záplavové území a jejich aktivní zóny, dále např. nařízením vlády stanovené národní kulturní památky, nebo rozhodnutím stanovené chráněné ložiskové území apod.);
• vyplývající z vlastností území (např. eroze, sesuvy apod.).

Obsah ÚAP je dán § 26 SZ a § 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Jejich součástí jsou podklady pro rozbor udržitelného rozvoje území a s jejich využitím zpracovaný rozbor udržitelného rozvoje území (dále také jen RURÚ), který se zaměřuje na zjištění a vyhodnocení udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

Územně analytické podklady pořizuje příslušný pořizovatel na základě průzkumů území, na základě údajů o území a dalších dostupných informací, například statistických údajů. Podkladem pro pořízení územně analytických podkladů může být i technická mapa. Podle § 27 odst. 2 SZ jsou údaji o území informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti.

Údaje o území poskytuje pořizovateli podle § 27 odst. 3 SZ poskytovatel údajů (především v digitální formě bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění); přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Tyto údaje o území může pořizovatel použít jen pro územně plánovací činnost, založení a vedení technické mapy a pro činnost projektanta územně plánovací dokumentace a územní studie.

Údaje o území, poskytovatel údajů:

Poskytovatelem údajů je orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury. Poskytovatelem údajů o území jsou tedy např. i stavební úřady. Rozhodováním stavebního úřadu vznikají na základě právních předpisů práva, povinnosti a omezení, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě. Informace nebo data o nich jsou pak údaji o území. Tato povinnost je i v souladu s § 6 odst. 3 písm. c) SZ, podle kterého SÚ poskytuje informace pro pořizování územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace.

Vlastník technické infrastruktury poskytuje úřadu územního plánování v grafickém vyhotovení polohopisnou situaci technické infrastruktury v souřadnicovém systému Jednotné trigonometrické sítě katastrální v měřítku katastrální mapy, případně v měřítku podrobnějším. Vlastník dopravní a technické infrastruktury je oprávněn požadovat na pořizovateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím údajů o území podle tohoto zákona, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení pořizovateli.

Údaje o území poskytuje poskytovatel pořizovateli ÚAP podle § 27 odst. 3 SZ především v digitální formě, bezodkladně po jejich vzniku nebo po jejich zjištění, přitom zodpovídá za jejich správnost, úplnost a aktuálnost. Při pořizování úplné aktualizace pak pořizovatel podle § 28 odst. 2 SZ vyzve poskytovatele údajů k potvrzení správnosti, úplnosti a aktuálnosti jimi poskytnutých údajů o území ve lhůtě do 3 měsíců. Pokud tak poskytovatel údajů neučiní v této lhůtě, má se za to, že jejich správnost, úplnost a aktuálnost potvrdil. Poskytovatel údajů, který tyto povinnosti nesplní, je povinen uhradit z toho vyplývající náklady na aktualizaci a změny územně plánovací dokumentace a na aktualizaci územně analytických podkladů (§ 28 odst. 3 SZ).

Údaj o území obsahuje textovou část, grafickou část a pasport údaje o území (informace o jeho vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí účinnosti). Textová část obsahuje popis údaje o území, grafická část obsahuje zobrazení údaje o území, včetně použitého měřítka a legendy. Správnost poskytnutého údaje o území se potvrzuje v pasportu údaje o území. Obsah pasportu je stanoven v příloze č. 2 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

Součástí podkladů pro rozbor udržitelného rozvoje území jsou vždy následující výkresy:

• výkres limitů využití území;
• výkres hodnot území;
• výkres záměrů na provedení změn v území;
• rozbor udržitelného rozvoje území zahrnuje:
  • formou SWOT analýz zpracovaných 10 tematických oblastí (v tematickém členění zejména na horninové prostředí a geologii, vodní režim, hygienu životního prostředí, ochranu přírody a krajiny, zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkcí lesa, veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, sociodemografické podmínky, bydlení, rekreaci, hospodářské podmínky);
  • vyhodnocení vyváženosti vztahu územních podmínek pro udržitelný rozvoj území (tj. pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území);
  • určení problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích (zahrnující zejména požadavky na odstranění nebo omezení urbanistických, dopravních a hygienických závad, vzájemných střetů záměrů na provedení změn v území a střetů těchto záměrů s limity využití území, slabých stránek, hrozeb a rizik souvisejících s nevyvážeností územních podmínek udržitelného rozvoje území);
  • výkres problémů k řešení v územně plánovacích dokumentacích.

Územně analytické podklady mohou být doplněny dalšími výkresy, schématy, tabulkami, grafy či kartogramy. ÚAP se v části podkladů pro RURÚ aktualizují průběžně a jednou za dva roky se pořídí úplná aktualizace, tj. zpracuje se i rozbor udržitelného rozvoje území. Stavební úřad podle § 166 odst. 1 SZ obdrží ÚAP a jejich aktualizace v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti od příslušného pořizovatele (úřadu územního plánování a krajského úřadu). Pořizovatel zveřejňuje územně analytické podklady a jejich aktualizace v rozsahu a způsobem umožňujícím dálkový přístup; obdobně zveřejňuje informace o technické infrastruktuře a o jejím vlastníkovi, obsažené v údaji o území.

Obr. 1 Schéma obsahu a využití ÚAP, zdroj ÚÚR Brno

3.2 ÚZEMNÍ STUDIE

Územní studie podle § 30 SZ navrhuje, prověřuje a posuzuje možná řešení vybraných problémů, případně úprav nebo rozvoj některých funkčních systémů v území, například veřejné infrastruktury, územního systému ekologické stability, které by mohly významně ovlivňovat nebo podmiňovat využití a uspořádání území nebo jejich vybraných část. Obsahem územní studie (dále jen ÚS) tedy může být řešení jakýchkoliv problémů využití a uspořádání území.

Z hlediska účelu územní studie můžeme uvažovat o dvou druzích ÚS:

• ÚS sloužící jako podklad pro změnu či aktualizaci ÚPD;
• ÚS upřesňující řešení navržené v platné ÚPD, tj. řešící vybranou problematiku v souladu s ÚPD, sloužící jako podklad pro rozhodování o území.

Územní studie je pro stavební úřad neopominutelným podkladem pro rozhodování. Jak bude stavební úřad územní studii využívat? Bude požadováno respektování územní studie při přípravě staveb?

Územní studie je pro stavební úřad podkladem neopominutelným, ale právně nezávazným. SÚ se vždy musí územní studií zabývat a odůvodnit, jak ji při svém rozhodování zohlednil.

V případě, že ÚS slouží jako podklad pro změnu nebo aktualizaci ÚPD, stavební úřad konstatuje, že územní studie není v souladu s platnou ÚPD a že jako podklad pro rozhodování ji nemůže využít. V této souvislosti je třeba dát pozor na situaci, kdy ÚS sice není v souladu např. s územním plánem, ale je v souladu se zásadami územního rozvoje, které byly vydány následně (ÚPD musí být uvedena do souladu s následně vydanou (nadřazenou) dokumentací – do té doby nelze rozhodovat podle těch částí ÚPD, které jsou v rozporu). V takovém případě by SÚ rozhodoval přímo podle ZÚR a územní studie by byla podkladem pro rozhodování.

Pokud je územní studie v souladu s ÚPD, upřesňuje řešení navržené v platné ÚPD, stavební úřad takovou územní studii využije jako podklad pro rozhodování o území. I takové rozhodnutí v souladu s územní studií je však nutné odůvodnit.

Může se ale dokonce stát, že SÚ dospěje k závěru, že existuje řešení lepší, než je řešení navržené územní studií. Protože je územní studie právně nezávazná, může se SÚ od řešení v ÚS odchýlit, ale musí to vždy řádně odůvodnit. Tyto případy nastávají zejména tehdy, pokud je územní studie zaměřena na řešení jednoho izolovaného systému a navržené řešení nezohlednilo komplexně ochranu všech veřejných zájmů, které se v daném území vyskytují.

Pořizovatelem územní studie je vždy orgán územního plánování (Ministerstvo pro místní rozvoj, krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad splňující kvalifikační požadavky podle § 24 SZ, Ministerstvo obrany). Pořizovatel pořizuje územní studii z vlastního nebo jiného podnětu a v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací. Zásady územního rozvoje mohou uložit pořízení územní studie podle § 36 odst. 2 SZ, územní plán může uložit pořízení územní studie jako podmínky pro rozhodování podle § 43 odst. 2 SZ. V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti, marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká. V případě, že je uloženo pořízení územní studie jako podmínky pro rozhodování, musí stavební úřad při rozhodování o území ověřit splnění této podmínky. Pořízení územní studie z jiného podnětu může pořizovatel podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal. V zadání územní studie určí pořizovatel její obsah, rozsah, cíle a účel.

Zpracování územní studie patří podle § 158 odst. 1 stavebního zákona mezi vybrané činnosti ve výstavbě. Projektantem územní studie může být autorizovaný architekt (autorizace architektura, územní plánování nebo autorizace se všeobecnou působností) nebo autorizovaný inženýr v rozsahu oboru, popřípadě specializace, pro kterou mu byla udělena autorizace (podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů).

Územní studie se neprojednává. Projednání navrženého řešení je až součástí navazujících procesů – tj. územního rozhodování, nebo projednání aktualizace nebo změny ÚPD. Až v těchto navazujících procesech se k navrženému řešení vyjadřují i dotčené orgány (formou stanoviska k návrhu ÚPD nebo závazného stanoviska do řízení), které hájí veřejné zájmy v území. Pořizování ÚS je ukončeno tím, že pořizovatel schválí možnost využití ÚS podle § 25 SZ (mj. využití jako podkladu pro rozhodování o území) a zajistí vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti. Evidence územně plánovací činnosti je vedena Ústavem územního rozvoje v Brně a je k dispozici na http://www.uur.cz/.

Pořizovatel podle § 166 odst. 3 SZ poskytuje územní studii také stavebnímu úřadu.

Autorizované osoby mohou být developerem požádány o přípravu záměru, který vyžaduje zpracování územní studie. Často má developer tendenci nechat přímo i zpracovat územní studii. Je pak ale pro SÚ podkladem pro rozhodování územní studie zpracovaná na objednávku žadatele (developera)?

O územní studii podle SZ se nejedná, pokud není pořízena k tomu oprávněným pořizovatelem (orgánem územního plánování) a v režimu předepsaném stavebním zákonem. Přestože žadatel nazve svůj podklad územní studií, musíme posoudit skutečnou podstatu takového dokumentu a podle toho k němu přistupovat. Dokument, který je sice nazván územní studií, ale nebyl pořízen podle SZ (mj. i správným pořizovatelem), není pro SÚ podkladem pro rozhodování.

Pořízení územní studie je plně v kompetenci pořizovatele, tj. pořizovatel připravuje její zadání, zajistí zpracování autorizovanou osobou a následně schvaluje její využití.

V evidenci územně plánovací činnosti nalezneme i urbanistické studie, územní generely, územní prognózy zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto stavebního zákona, tj. do 31. prosince 2006. Podle přechodných ustanovení stavebního zákona (§ 185 odst. 4 SZ) je úřad územního plánování (ve spolupráci s obcemi) nebo krajský úřad (ve spolupráci s úřady územního plánování) prověřil z hlediska aktuálnosti. Pokud potvrdil jejich aktuálnost, podal návrh nebo vložil data o nich do evidence územně plánovací činnosti.

Mohou být dále využívány urbanistické studie, územní generely, územní prognózy zpracované přede dnem nabytí účinnosti tohoto stavebního zákona, tj. do 31. 12. 2006?

Urbanistické studie (příp. územní generely, územní prognózy), u kterých nalezneme v evidenci územně plánovací činnosti potvrzenou jejich aktuálnost, používáme dále jako podklad pro zpracování ÚPD a pro rozhodování v území.

S využitím těchto urbanistických studií počítá i § 188a odst. 1 písm. b) SZ. Do doby vydání územního plánu, nejpozději však do 31. prosince 2020, lze umísťovat v nezastavěném území kromě staveb, zařízení a jiných opatření uvedených v § 18 odst. 5 SZ také stavby podle urbanistické studie, byla-li pro území obce opatřena do 31. prosince 2006 a data o ní byla vložena do evidence územně plánovací činnosti.

V případě, že aktuálnost těchto podkladů nebyla potvrzena, nejsou již podkladem pro zpracování ÚPD a pro rozhodování v území.

4 POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE

Politika územního rozvoje ČR (dále jen PÚR) je nástrojem územního plánování na celostátní úrovni. Pořizuje se vždy pro celé území ČR, řeší tedy otázky územního rozvoje přiměřeně svému obecnému zaměření. Součástí politiky územního rozvoje je i vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

K čemu slouží politika územního rozvoje? PÚR:

• koordinuje územní rozvoj na celostátní úrovni (v celorepublikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech), včetně mezinárodních závazků ČR;
• umožňuje efektivně koordinovat jak územně plánovací činnost krajů a obcí, tak i tvorbu resortních koncepcí majících vliv na využití území;
• zajišťuje územní ochranu vhodných území před změnami, které by znemožnily další seriózní prověřování rozvojových záměrů a které by podstatně ztížily budoucí rozhodnutí o případné realizaci, pokud se prokáže jejich potřebnost;
• určuje požadavky a rámce pro konkretizaci úkolů územního plánování (uvedených v SZ) v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj území (určuje strategii a základní podmínky pro naplňování těchto úkolů);
• poskytuje rámce pro udržitelný rozvoj území a tvorbu hodnot území ČR.

Podle § 31 odst. 4 SZ je PÚR závazná pro pořizování a vydávání územně plánovací dokumentace (zásad územního rozvoje, územních plánů a regulačních plánů) a pro rozhodování v území. Podle § 90 SZ pak stavební úřad v územním řízení mimo jiné posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů, tedy i s PÚR. Seznámit se s PÚR je pro autorizované inženýry nezbytné zejména pro pochopení širších souvislostí rozvoje území na celostátní úrovni, požadavky PÚR se promítají nejen do přípravy staveb, ale zejména do zpracování případných územních studií.

PÚR pořizuje Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR). PÚR schvaluje vláda, následně MMR zajistí, aby ve Sbírce zákonů bylo uveřejněno sdělení o schválení politiky územního rozvoje, a celý dokument zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. PÚR není územně plánovací dokumentací, není vydávána jako opatření obecné povahy, tj. nevztahuje se na ni přezkum podle správního řádu, ani soudní přezkum podle soudního řádu správního.

Aktualizace politiky územního rozvoje probíhá podle § 35 SZ na základě zprávy o uplatňování PÚR, kterou MMR zpracovává ve spolupráci s ministerstvy, jinými ústředními správními úřady a kraji každé 4 roky. Na základě zprávy o uplatňování PÚR vláda rozhodne o její aktualizaci, nebo o zpracování nového návrhu PÚR.

Zrychlená aktualizace ve veřejném zájmu

Z důvodu naléhavého veřejného zájmu může vláda podle § 35 odst. 5 SZ rozhodnout o aktualizaci PÚR, jejím obsahu a zkrácení lhůt (daných § 33 SZ) bez předložení zprávy o uplatňování PÚR za minulé období. Při použití tohoto ustanovení lze dosáhnout pořízení a schválení aktualizace PÚR ve výrazně kratším čase.

Obdobné ustanovení je obsaženo ve vztahu k veřejné technické a dopravní infrastruktuře i u aktualizace zásad územního rozvoje, ale s tím rozdílem, že zastupitelstvo kraje sice smí v tomto případě upustit od zpracování a projednání zprávy o uplatňování za minulé období, která je zadáním pro aktualizaci, avšak nemá možnost zkrátit lhůty pro projednání aktualizace.

U územního plánu obdobné ustanovení není.

Politika územního rozvoje ČR 2008 byla schválena usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009. Aktualizace č. 1 PÚR ČR byla vládou projednána a schválena dne 15. dubna 2015. Doposud platná Politika územního rozvoje ČR 2008 přestala v měněných částech platit a platí již Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1. K počátku závaznosti PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1, vydal odbor územního plánování MMR metodické sdělení, které je k dispozici na www.mmr.cz nebo na www.uur.cz.

Územně plánovací dokumentace (dále jen ÚPD) musí být uvedena do souladu s následně vydanou PÚR. Do té doby nelze rozhodovat podle těch částí ÚPD, které jsou v rozporu s následně schválenou PÚR (u zásad územního rozvoje toto ustanovení nalezneme v § 41 odst. 4 SZ, u územního plánu v § 54 odst. 5 SZ a u regulačního plánu v § 71 odst. 4, 5 a 7 SZ). Co to znamená?

Stavební úřad se může ocitnout v situaci, kdy má jako podklad pro rozhodování v území ÚPD pořízenou a vydanou před schválením PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1. V takovém případě je nutné, aby stavební úřady uplatňovaly při svém rozhodování ustanovení PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1, přímo. Části ÚPD, které nejsou v souladu s PÚR, v tomto případě nebude SÚ používat a bude trvat na respektování ustanovení PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1 (nejedná se jen o plochy a koridory, ale i o ostatní části obsahu PÚR, např. republikové priority).

Pokud byla ÚPD pořízena a vydána po schválení PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1, musí být v příslušné ÚPD již plně respektována. Stavební úřad v tomto případě postupuje při rozhodování v území v souladu s vydanou ÚPD [§ 90 odst. 1 písm. a) SZ].

Podle § 32 odst. 1 SZ jsou obsahem PÚR:

• republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území;
• rozvojové oblasti a rozvojové osy (oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje);
• specifické oblasti (oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje);
• plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje;
• úkoly vyplývající z PÚR podle § 31 SZ (mj. pro zajištění koordinace tvorby koncepcí schvalovaných ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a záměrů na změny v území republikového významu).

Podle § 32 odst. 1 písm. e) SZ politika územního rozvoje stanoví ve vymezených oblastech, plochách a koridorech kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v území a pro jejich posuzování, zejména s ohledem na jejich budoucí význam, možná ohrožení, rozvoj, útlum, preference a rizika. Tato kritéria a podmínky jsou uvedeny přímo v textu PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1., u konkrétních oblastí, ploch a koridorů. SÚ musí při rozhodování v území vycházet také z článků (38), (67), (79) a (137) PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1., které se týkají kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území.

Součástí Politiky územního rozvoje ČR 2008 jsou i republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (dále jen priority) uvedené v kapitole 2. V článku (11) Politiky územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1., je uvedeno, že priority určují požadavky na konkretizaci obecně formulovaných cílů a úkolů územního plánování a určují strategii a základní podmínky pro jejich naplňování v územně plánovací činnosti krajů a obcí a při tvorbě resortních koncepcí s důsledky pro území.

Politika územního rozvoje ČR, ve znění Aktualizace č. 1, obsahuje 23 priorit územního plánování. Tyto priority, platné pro celé území státu, vycházejí z potřeb České republiky a zohledňují požadavky na udržitelný rozvoj území, vyjádřené v dokumentech Evropské unie, Rady Evropy a dalších mezinárodních organizací, kterých je ČR členem. Zohledňují také dokumenty Lipská charta o udržitelných evropských městech, Toledská deklarace z roku 2010 a Evropská úmluva o krajině.

Obr. 2 Doprava silniční – schéma z PÚR ČR, ve znění Aktualizace č. 1

Z hlediska přípravy staveb jsou významné zejména následující republikové priority územního plánování:

• čl. (14): Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Tato území mají značnou hodnotu, např. i jako turistické atraktivity. Jejich ochrana by měla být provázána s potřebami ekonomického a sociálního rozvoje v souladu s principy udržitelného rozvoje. V některých případech je nutná cílená ochrana míst zvláštního zájmu, v jiných případech je třeba chránit, respektive obnovit celé krajinné celky. Krajina je živým, v čase proměnným celkem, který vyžaduje tvůrčí, avšak citlivý přístup k vyváženému všestrannému rozvoji tak, aby byly zachovány její stěžejní kulturní, přírodní a užitné hodnoty. Bránit upadání venkovské krajiny jako důsledku nedostatku lidských zásahů.
• čl. (19): Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. Cílem je účelné využívání a uspořádání území, úsporné v nárocích na veřejné rozpočty na dopravu a energie, které koordinací veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území omezuje negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území.
• čl. (20a): Vytvářet územní podmínky pro zajištění migrační propustnosti krajiny pro volně žijící živočichy a pro člověka, zejména při umísťování dopravní a technické infrastruktury. V rámci územně plánovací činnosti omezovat nežádoucí srůstání sídel s ohledem na zajištění přístupnosti a prostupnosti krajiny.
• čl. (25): Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území a obyvatelstva před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, sesuvy půdy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu jako alternativy k umělé akumulaci vod. V zastavěných územích a zastavitelných plochách vytvářet podmínky pro zadržování, vsakování i využívání dešťových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní.
• čl. (26): Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.
• čl. (30): Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je nutno koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.

5 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE

Územně plánovací dokumentací jsou podle § 2 odst. 1 písm. n) SZ:

• zásady územního rozvoje (dále také jen ZÚR) – pořizují se povinně pro celé území kraje;
• územní plán (dále také jen ÚP) – pořízení není povinné (rozhoduje o něm zastupitelstvo obce), pořizuje se a vydává pro celé území obce, pro celé území hlavního města Prahy (může být pořízen a vydán též pro vymezenou část území hlavního města Prahy), popřípadě se pořizuje a vydává pro celé území vojenského újezdu (o pořízení rozhoduje Ministerstvo obrany);
• regulační plán (dále také jen RP) – pořízení může být uloženo ZÚR nebo ÚP jako podmínka pro rozhodování, pořizuje se pro řešenou plochu, může být vydán krajem (pro plochu nebo koridor vymezený v ZÚR v dohodě s dotčenými obcemi) nebo obcí, popřípadě Ministerstvem obrany pro plochu ve vojenském újezdu.

Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití (§ 36 odst. 1 SZ). Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí (§ 36 odst. 3 SZ).

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci, uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy přestavby, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (§ 43 odst. 1 SZ). Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje (§ 43 odst. 3 SZ).

Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vždy stanoví podmínky pro vymezení a využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury a vymezí veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšná opatření (§ 61 odst. 1 SZ). Regulační plán může (ale nemusí) nahradit územní rozhodnutí (pokud ho nahrazuje, je to v regulačním plánu uvedeno, jedná se pak o určitou formu skupinového územního rozhodnutí).

Územně plánovací dokumentace je závazná. Pro pořízení a vydání ÚPD (a pro rozhodování o území) je vždy závazná politika územního rozvoje. Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území (§ 36 odst. 5 SZ). Územní plán je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce, pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí (§ 43 odst. 5 SZ). Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů podle zvláštních právních předpisů na provedení změn v území nesmí být v rozporu s vydaným územním plánem. Územní plán musí být v souladu nejen s PÚR a ZÚR, ale i s regulačním plánem vydaným krajem (§ 61 odst. 2 SZ). Regulační plán je závazný pro rozhodování v území. Regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje. RP vydaný krajem musí být v souladu s PÚR a ZÚR. Regulační plány vydávané obcemi musí být v souladu s PÚR, ZÚR, územními plány a RP vydanými krajem (§ 61 odst. 2 SZ).

ÚPD musí být uvedena do souladu s následně vydanou PÚR a následně vydanou nadřazenou ÚPD. Do té doby nelze rozhodovat podle těch částí ÚPD, které jsou v rozporu s následně vydanou PÚR nebo nadřazenou ÚPD (u zásad územního rozvoje toto ustanovení nalezneme v § 41 odst. 4 SZ, u územního plánu v § 54 odst. 5 SZ a u regulačního plánu v § 71 odst. 4, 5 a 7 SZ). Podle § 5 odst. 6 SZ jsou obce a kraje povinny soustavně sledovat uplatňování ÚPD a vyhodnocovat je podle SZ. Dojde-li ke změně podmínek, na základě kterých byla ÚPD vydána, jsou povinny pořídit změnu příslušné ÚPD.

Územně plánovací dokumentace je vydávána formou opatření obecné povahy.

Opatření obecné povahy

Opatření obecné povahy je zakotveno v § 171 až 174 správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále též SŘ). Opatření obecné povahy (dále také OOP):

• není právním předpisem (obecně závaznou vyhláškou);
• ani rozhodnutím; stanovuje konkrétní podmínky, povinnosti apod. (jako rozhodnutí);
• má neurčitý okruh adresátů (jako obecně závazná vyhláška;
• vydává se jen v případech, kdy tak stanoví zvláštní zákon (např. stavební zákon).

Formou opatření obecné povahy se podle SZ vydávají územně plánovací dokumentace (ZÚR, ÚP a RP), vymezení zastavěného území (v případě samostatného postupu) a územní opatření (o stavební uzávěře a o asanaci území). Stavební zákon je ve vztahu ke správnímu řádu zákonem speciálním, úprava obsažená ve SZ má přednost před úpravou obsaženou ve SŘ (pokud některé úkony neobsahuje SZ, platí ustanovení SŘ). Při pořizování se použijí tedy nejen § 171 až 174 SŘ, ale také se použije obdobně část první SŘ (§ 1 až 8 SŘ) a přiměřeně část druhá SŘ (§ 9 až 128 SŘ).

OOP se skládá z vlastního opatření obecné povahy („výroku“) a odůvodnění.

Obsah ÚPD vydávaného formou OOP:

„Výroková“ část:

• textová část;
• grafická část.

„Výroková“ část obsahuje jen zásady a pokyny pro rozhodování, a to v rozsahu, o kterém může rozhodovat vydávající zastupitelstvo.

Odůvodnění:

• textová část;
• grafická část.

Opatření obecné povahy se oznámí veřejnou vyhláškou. OOP nabývá účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky. Proti OOP není možné podle § 173 odst. 2 SŘ podat opravný prostředek, takže poučení o opravném prostředku není povinnou součástí OOP, ale v rámci dobré správy bývá zvykem poučení uvádět.

OOP může být zrušeno (celé nebo jeho část) na základě rozhodnutí krajského soudu podle § 101d odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (návrh lze podat do 3 let ode dne, kdy návrhem napadené OOP nabylo účinnosti), nebo na základě rozhodnutí krajského úřadu v přezkumném řízení podle § 97 odst. 3 SŘ (tímto rozhodnutím nelze ÚPD změnit).

Podle § 168 SZ OOP po dni nabytí jeho účinnosti opatří příslušný orgán záznamem o jeho účinnosti (záznam o účinnosti je upraven ve vyhlášce č. 500/2006 Sb. takto: § 8 odst. 1 upravuje záznam o účinnosti ZÚR, § 14 odst. 1 záznam o účinnosti ÚP a § 20 odst. 1 záznam o účinnosti RP). ZÚR opatřené záznamem o účinnosti se poskytují v rozsahu potřebném pro výkon působnosti stavebním úřadům (§ 164 SZ). Stavební úřad také obdrží od příslušného pořizovatele ÚP a RP opatřené záznamem o účinnosti (§ 165 SZ).

V případě aktualizace nebo změny ÚPD zajistí příslušný pořizovatel vyhotovení ÚPD zahrnující právní stav po vydání poslední aktualizace nebo změny (právní stav ZÚR podle § 42 odst. 4 SZ, právní stav ÚP podle § 55 odst. 5 SZ). Právní stav RP se obvykle nevyhotovuje, zatím je jeho vyhotovení dobrovolné. Vyhotovení právního stavu opatří pořizovatel záznamem o účinnosti (§ 8 odst. 2 vyhláška č. 500/2006 Sb. upravuje záznam o účinnosti ZÚR, § 14 odst. 2 vyhlášky záznam o účinnosti ÚP a § 20 odst. 2 vyhlášky záznam o účinnosti RP).

Právní stav ÚPD

Platné právní předpisy výslovně neupravují, co je obsahem právního stavu. Proto je třeba dovodit rozsah a účel právního stavu z obecných ustanovení zákonů, především pak stavebního zákona a správního řádu. S ohledem na to, že ÚPD slouží jako instrukce pro rozhodování veřejné správy (zejména stavebních úřadů), je třeba, aby veřejnost neměla pochybnosti o platném znění dokumentace, podle které se rozhoduje. Zvláště v případech, kdy změna nebo aktualizace ÚPD má dopad na zahájená a dosud neukončená řízení (ÚPD nemůže obsahovat přechodná ustanovení, která by umožňovala dokončit zahájená řízení podle územního plánu ve znění před změnou), právní stav (grafická i textová část ÚPD) slouží jako důkaz listinou (§ 53 odst. 3 správního řádu) ve správních řízeních vedených zejména stavebními úřady.

Právní stav je určitá forma úplného znění „výrokové“ části a koordinačního výkresu, která je opatřena záznamem o účinnosti (např. u územního plánu podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Záznamem o účinnosti oprávněná úřední osoba pořizovatele osvědčuje, že se jedná o právní stav po vydání poslední změny.

ZÚR ani vyhodnocení jeho vlivů na udržitelný rozvoj území (dále jen URÚ) nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem ÚP, RP nebo navazujícím rozhodnutím (§ 36 odst. 3 SZ). Územní plán ani jeho vyhodnocení vlivů na URÚ nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím (§ 43 odst. 3 SZ).

Jak se budeme řídit územně plánovací dokumentací, která obsahuje přílišné podrobnosti?

Podle bodu 4. přechodných ustanovení zákona č. 350/2012 Sb., kterým byl změněn SZ, se části územně plánovací dokumentace, které nemohou být její součástí podle SZ, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti zákona č. 350/2012 Sb., nepoužijí. Při nejbližší aktualizaci nebo změně územně plánovací dokumentace musí být takové části ÚPD vypuštěny.

To znamená, že stavební úřad může mít jako podklad pro rozhodování územně plánovací dokumentaci, která obsahuje podrobnosti, které do ní nenáleží (v územním plánu jsou stanoveny např. uliční čáry, tvar střechy apod., které náleží do RP nebo do územního rozhodnutí). V takovém případě stavební úřad tuto skutečnost konstatuje a s odkazem na výše zmíněné přechodné ustanovení tyto podrobnosti pro rozhodování nepoužije. Při přípravě staveb lze doporučit tuto problematiku předem konzultovat na příslušném stavebním úřadě. Stavební úřad totiž může dospět k závěru, že sice tyto detaily z ÚPD nepoužije, ale že bude požadovat něco obdobného na základě ustanovení § 19 odst. 1 písm. e) SZ, které umožňuje stavebnímu úřadu stanovit podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území.

Platnost a závaznost ÚPD schválené do 31. 12. 2006:

ÚPD schválená před 1. 7. 1992: platnost skončila 31. 12. 2009

ÚPD schválená po 1. 7. 1992:

Územní plány velkých územních celků – platnost skončila 31. 12. 2011 ÚPD sídelního útvaru nebo zóny, územní plán obce nebo regulační plán – do vydání nového ÚP nebo RP, max. do 31. 12. 2020

Závaznost ÚPD je po dobu platnosti.

5.1 ZÁSADY ÚZEMNÍHO ROZVOJE

ZÚR stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu, včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury a územního systému ekologické stability, a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití (§ 36 odst. 1 SZ). Zásady územního rozvoje v nadmístních souvislostech území kraje zpřesňují a rozvíjejí cíle a úkoly územního plánování v souladu s politikou územního rozvoje, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost obcí (§ 36 odst. 3 SZ).

Veřejná infrastruktura

Podle § 2 odst. 1 písm. k) SZ se veřejnou infrastrukturou rozumí pozemky, stavby, zařízení, a to:

• dopravní infrastruktura (například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení);
• technická infrastruktura (vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody);
• občanské vybavení (stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva);
• veřejná prostranství (podle § 34 zákona č. 128/2000 Sb.).

zřizovaná nebo užívaná ve veřejném zájmu (tento dovětek platí pro všechny 4 body).

Veřejně prospěšná stavba (dále jen VPS)

VPS se podle § 2 odst. 1 písm. l) SZ rozumí stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Veřejně prospěšné opatření (dále jen VPO)

VPO se podle § 2 odst. 1 písm. m) SZ rozumí opatření nestavební povahy sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Záležitosti týkající se rozvoje území státu, které nejsou obsaženy v politice územního rozvoje, mohou být součástí zásad územního rozvoje, pokud to ministerstvo ve stanovisku nadřízeného orgánu k návrhu zásad územního rozvoje (podle § 37 odst. 9 SZ) z důvodů významných negativních vlivů přesahujících hranice kraje nevyloučí. Obdobně záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v ZÚR, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku nadřízeného orgánu z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí. ZÚR ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem územnímu plánu, regulačnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím (§ 36 odst. 3 SZ).

Zpracování ZÚR patří podle § 158 odst. 1 SZ mezi vybrané činnosti ve výstavbě, tj. projektantem může být autorizovaný architekt (autorizace architektura, územní plánování nebo autorizace se všeobecnou působností). Předpokládá se, že autorizovaný architekt osloví vybrané specialisty, mj. autorizované inženýry, aby zpracovali subdodávky na příslušné části ZÚR podle rozsahu oboru. V současné době je však mnohdy rozhodujícím kritériem cena zakázky, a to se může negativně promítnout do výsledné kvality dokumentace, mj. tím, že nejsou přizváni potřební specialisté. V případě zadávání zakázek je tedy vhodné již předem vyhodnotit jaké autorizace, jaké specializace budeme požadovat a tyto požadavky na specialisty zahrnout již do zadávací dokumentace pro výběr zpracovatele.

Současně s návrhem ZÚR se zpracovává vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj území (samostatná dokumentace, výsledky se uvedou v odůvodnění ZÚR). Zde je nutné si uvědomit, že na posouzení vlivů na životní prostředí SEA, které je součástí, je nutná samostatná autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostřední. Totéž platí i pro posouzení vlivů na lokality NATURA 2000, kde je také samostatná autorizace podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

ZÚR se pořizují a vydávají povinně vždy pro celé území kraje; pořizovatelem je krajský úřad, vydává je zastupitelstvo kraje. ZÚR se vydávají formou opatření obecné povahy (podle § 171 až 174 správního řádu). Stavební úřad obdrží ZÚR opatřené záznamem o účinnosti (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti od krajského úřadu (§ 164 odst. 1 SZ).

ZÚR jsou podle § 36 odst. 5 SZ závazné pro pořizování a vydávání územních plánů a regulačních plánů a pro rozhodování v území. ZÚR musí být v souladu s PÚR. Pokud byla PÚR vydána následně, musí být ZÚR uvedena do souladu s následně vydanou PÚR, případně její aktualizací. Do té doby nelze rozhodovat podle těch částí ZÚR, které jsou v rozporu s následně schválenou PÚR (§ 41 odst. 4 SZ). Pokud byly ZÚR pořízeny a vydány po schválení PÚR ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1, musí být v ZÚR již PÚR ČR plně respektována a řešení z PÚR ČR musí být v ZÚR zpřesněno. Stavební úřad v tomto případě postupuje při rozhodování v území v souladu s ZÚR (§ 90 odst. 1 písm. a) SZ).

ZÚR mohou ve vybraných plochách nebo koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií (na rozdíl od ÚP nemůže být pořízení ÚS, schválení možnosti jejího využití pořizovatelem a vložení dat o ní do evidence ÚPČ podmínkou pro rozhodování v území). V ZÚR lze vymezit plochu nebo koridor, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu. V tomto případě je součástí ZÚR jeho zadání, stanovení, zda se jedná o regulační plán z podnětu nebo na žádost, a u RP z podnětu i přiměřená lhůta pro jeho vydání. Vydání RP z podnětu jako podmínka pro rozhodování marným uplynutím uvedené lhůty zaniká. ZÚR mohou stanovit podmínku vydání RP krajem a jeho zadání jen v dohodě s obcemi v řešeném území (§ 36 odst. 2 SZ).

Zásady územního rozvoje mohou vymezit územní rezervy.

Co je to územní rezerva? Co její vymezení znamená pro rozhodování v území?

Územní rezerva je definována v § 36 odst. 1 SZ formou legislativní zkratky. ZÚR (ale i ÚP a RP) mohou vymezit plochu nebo koridor a stanovit jejich využití, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit (dále jen „územní rezerva“).

Z uvedeného vyplývá, že po prověření může být od územní rezervy upuštěno. Ploše územní rezervy musí být přiřazeno možné budoucí využití (např. VRT, D-O-L, přeložka silnice, bydlení). V územní rezervě jsou zakázány změny v území (§ 2 odst. 1 písm. a) SZ), které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Změnit územní rezervu na plochu nebo koridor umožňující stanovené využití lze jen na základě aktualizace ZÚR, změny ÚP nebo změny RP. Stanovené využití územní rezervy se přitom z hlediska vlivů na ŽP a evropsky významné lokality a ptačí oblasti neposuzuje. K posouzení dochází až v době, kdy je pořizována aktualizace nebo změna ÚPD, která má umožnit realizaci stanoveného využití.

Územní rezervy se vymezují jen tehdy, je-li to účelné. V grafické části ÚPD se územní rezerva vyznačuje jako samostatný jev, jako překryvná vrstva k plochám s rozdílným způsobem využití.

Pro rozhodování o území, které se nachází v ploše nebo koridoru územní rezervy, platí podmínky základní plochy s tou podmínkou, že v územní rezervě jsou zakázány změny v území, které by mohly stanovené využití podstatně ztížit nebo znemožnit. Rozhodnout o změně v území (včetně umísťování staveb) v souladu s prověřovaným využitím lze až po pořízení a vydání změny nebo aktualizace ÚPD.

To znamená, že stavební úřad může dojít k závěru, že by v územní rezervě bylo možné umístit stavbu, která bude v souladu s podmínkami základní plochy, pouze jako stavbu dočasnou. To lze ale pouze v případě, že prověřované využití tím nebude ztíženo nebo znemožněno (tj. stavba bude mj. snadno odstranitelná). U stavby dočasné stavební úřad předem omezí dobu jejího trvání.

Obsah ZÚR je dán přílohou č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Z hlediska přípravy staveb a rozhodování stavebních úřadů jsou z „výrokové“ části ZÚR (textová část a odpovídající výkresy z grafické části) důležité zejména:

• priority územního plánování v kraji;
• rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti (zpřesnění republikových, nově nadmístní) a s tím související výkres uspořádání kraje;
• plochy a koridory (zpřesní republikové, nově nadmístního významu), včetně ploch a koridorů veřejné infrastruktury a územního systému ekologické stability, územních rezerv (stanoveno využití, které má být prověřeno), a s tím související výkres ploch a koridorů;
• stanovení cílových charakteristik krajin, včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení, a s tím související výkres typů krajin;
• koncepce ochrany a rozvoje hodnot území;
• veřejně prospěšné stavby (dále jen VPS), veřejně prospěšná opatření (dále jen VPO) a asanace a s tím související výkres VPS, VPO a asanací;
• plochy a koridory, kde je uloženo pořízení územní studie, a plochy a koridory, kde je pořízení a vydání regulačního plánu podmínkou pro rozhodování (u RP z podnětu lhůta), včetně souvisejícího výkresu;
• etapizace, včetně výkresu, je-li to účelné;
• stanovení kompenzačních opatření (podle § 37 odst. 8 SZ v případě negativního vlivu na EVL a ptačí oblasti).

Ve vymezených oblastech, osách, plochách a koridorech jsou stanoveny požadavky na využití, kritéria a podmínky pro následné rozhodování a posuzování.

Textová část odůvodnění ZÚR obsahuje kromě náležitostí popsaných ve výše zmíněné příloze vyhlášky také náležitosti vyplývající ze správního řádu (zejm. rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek) a náležitosti uvedené v § 40 odst. 1 a 2 stavebního zákona. Součástí textové části odůvodnění je mj. vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů i komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty. Z grafické části odůvodnění je nejdůležitější koordinační výkres, tj. výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území (§ 2 odst. 1 písm. b) vyhláška č. 500/2006 Sb.).

Aktualizace ZÚR

Při aktualizaci ZÚR (či pořízení dalších nových ZÚR) je „zadáním“ zpráva o uplatňování ZÚR v uplynulém období. Návrh zprávy pořizovatel (krajský úřad) pořídí a předloží ke schválení zastupitelstvu kraje do 4 let od vydání ZÚR nebo jejich poslední aktualizace (§ 42 SZ a § 9 vyhláška 500/2006 Sb.). Při aktualizaci ZÚR se dále postupuje obdobně jako při pořízení prvních ZÚR (§ 36 až 41 SZ). Aktualizace ZÚR obsahuje jen měněné části (§ 10 vyhláška č. 500/2006 Sb.) a schvaluje ji zastupitelstvo kraje.

V případě aktualizace ZÚR zajistí příslušný krajský úřad (pořizovatel) vyhotovení ZÚR zahrnující právní stav po vydání poslední aktualizace (§ 42 odst. 4 SZ). Vyhotovení právního stavu opatří pořizovatel záznamem o účinnosti (§ 8 odst. 2 vyhláška č. 500/2006 Sb.).

Mimořádný postup při aktualizaci ZÚR (§ 42 odst. 6 SZ)

Dojde-li ke zrušení části ZÚR nebo nelze-li podle nich rozhodovat na základě § 41 odst. 3 a 4 SZ (tj. dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, nebo není-li část ZÚR v souladu s později schválenou PÚR) anebo je-li kraji podán oprávněným investorem návrh na aktualizaci ZÚR z důvodu rozvoje veřejné dopravní a technické infrastruktury, zastupitelstvo kraje bezodkladně rozhodne o aktualizaci ZÚR a jejím obsahu. Zpráva o uplatňování ZÚR se v tomto případě nepořizuje, tj. zpracuje se rovnou návrh aktualizace ZÚR a ten se už projednává a vydává jako každá jiná aktualizace ZÚR. U navazujícího projednání aktualizace již žádné úlevy nejsou.

Oprávněný investor

V § 39 odst. 2 SZ je formou legislativní zkratky definován tzv. oprávněný investor. Oprávněný investor je vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury.

Oprávněný investor může podat námitky proti návrhu ZÚR (§ 39 odst. 2 SZ) a námitky proti návrhu ÚP (§ 54 odst. 2 SZ).

Na návrh oprávněného investora může zastupitelstvo kraje rozhodnout o aktualizaci ZÚR a stanovit obsah aktualizace bez zprávy o uplatňování ZÚR za uplynulé období, ale pouze ve vztahu k veřejné dopravní a technické infrastruktuře (§ 2 odst. 1 písm. k) SZ). Zastupitelstvo kraje sice smí v tomto případě upustit od zpracování a projednání zprávy o uplatňování za minulé období (§ 42 odst. 6 SZ), která je zadáním pro aktualizaci, avšak nemá možnost zkrátit lhůty pro projednání aktualizace, jako tomu je u zrychleného pořízení aktualizace PÚR ve veřejném zájmu (§ 35 odst. 5 SZ).

U územního plánu obdobné ustanovení není; zde má oprávněný investor možnost podat návrh na pořízení ÚP nebo jeho změny [§ 44 písm. e) SZ].

Pokud je pořízení aktualizace zásad územního rozvoje vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele (např. právě oprávněného investora), může kraj podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů na její zpracování, včetně vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a úhradou nákladů na vyvolané změny ÚP (podle § 45 odst. 2 SZ) navrhovatelem (zásada – kdo vyvolá, ten platí).

Pokud je pořízení aktualizace ZÚR vyvoláno schválením PÚR nebo její aktualizace, hradí takto vyvolané náklady na aktualizaci ZÚR a náklady na změny ÚP Ministerstvo financí, s výjimkou případů, kdy příslušná část PÚR nebo její aktualizace, která změnu vyvolala, je zjevně ve prospěch rozvoje nebo ochrany hodnot území kraje, nebo byla přijata na návrh kraje (§ 42 odst. 7 SZ).

Musí oprávněný investor po případné aktualizaci ZÚR podat také návrh na změnu územního plánu?

Pokud dojde k aktualizaci ZÚR tak, že územní plán tím není v souladu s následně vydanými ZÚR, využije se ustanovení § 54 odst. 5 SZ. Zde je stanoveno, že obec je povinna uvést do souladu ÚP s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem a následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat podle částí územního plánu, které jsou v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje. Při umísťování staveb tedy stavební úřad rozhodne přímo podle ZÚR a nečeká na změnu územního plánu. Celý proces je tím významně zkrácen.

Pokud by se však jednalo o situaci, kdy je ÚP v souladu s ZÚR a investor nedodržuje koridor v ÚP (který byl vymezen v souladu s ZÚR), muselo by dojít ke změně územního plánu.

Koridory dopravní infrastruktury v ZÚR

Požadavky na šířky koridorů dopravní infrastruktury (dále DI) vymezovaných v ZÚR, ani požadavky na jejich průběh (zda má být koridor DI vymezen v konstantní či proměnné šířce) nejsou obecně stanoveny žádným právním předpisem.

Šířka a průběh koridorů DI vymezených v ZÚR je ovlivněn řadou faktorů, např. tím, pro jaký dopravní záměr je koridor vymezován (rozdílné požadavky na šířku koridoru budou nárokovány z důvodů stanovených normových parametrů u dálnice, celostátní železniční trati, než např. u silnic III. třídy, regionální trati či cyklostezky). Dále je vymezení šířky závislé na podmínkách průchodu koridoru daným územím s ohledem na jeho hodnoty, konfiguraci terénu, eliminaci možných střetů s jinými záměry, a také např. na stupni prověření záměru projektovou dokumentací či územní studií. Čím podrobněji je záměr prověřen, tím přesnější může být vymezení šířky koridoru a jeho průběh. Další požadavky na vymezení šířky a průběh koridoru obvykle vyplynou z průběhu projednávání ZÚR na základě uplatněných stanovisek dotčených orgánů, námitek dotčených obcí, oprávněného investora či zástupce veřejnosti a připomínek.

Vymezení šířky a průběhu koridoru musí být s odkazem na grafickou část ZÚR vždy dostatečně popsáno v textové části ZÚR („výroku“) a v textové části odůvodnění musí být uvedeno, proč je koridor vymezen, jaké vazby a jaká spojení bude záměr DI zajišťovat i proč je koridor vymezen v navrženém umístění a v navržené šířce. Co nejpřesnější vymezení koridoru (nikdy však v podrobnosti, která náleží územnímu plánu nebo navazujícím rozhodnutím) je ve prospěch dotčených obcí, vlastníků a veřejných zájmů hájených dotčenými orgány.

Pro oprávněného investora však může být příliš úzce vymezený koridor komplikací, zvláště v případech, kdy v průběhu další přípravy zjistí, že je třeba z nějakého závažného důvodu z vymezeného koridoru vybočit. Pokud taková situace nastane, SÚ nemůže kladně rozhodnout (navrhovaný záměr umístit), dokud nedojde k aktualizaci ZÚR (SÚ postupuje podle § 90 odst. 1 písm. a) SZ při rozhodování v území v souladu s vydanou ÚPD).

Jak postupovat, pokud došlo ke zrušení celých ZÚR?

Pokud dojde ke zrušení celých ZÚR (jako OOP), při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, takže jsou pak ZÚR pořízeny v kratším čase, než kdyby se muselo pořizování zahájit znovu úplně od začátku (§ 42 odst. 6 SZ). V mezidobí je ale nutné, aby stavební úřad rozhodoval o území i bez existence ZÚR.

Pokud připravujeme záměr, který vychází ze schválené PÚR ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1, ale není promítnut do územního plánu (SÚ má jako podklad pro rozhodování v území územní plán pořízený a vydaný před schválením PÚR ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1), je nutné, aby SÚ uplatňovaly při svém rozhodování ustanovení PÚR ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1, přímo. Části územního plánu, které nejsou v souladu s PÚR, v tomto případě nebude SÚ používat.

Pokud byl územní plán pořízen a vydán po schválení PÚR ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1, musí být již PÚR ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1, plně respektována. Stavební úřad v tomto případě postupuje při rozhodování v území v souladu s vydanou ÚPD [§ 90 odst. 1 písm. a) SZ].

5.2 ÚZEMNÍ PLÁN

Územní plán stanoví základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vymezí zastavěné území, plochy a koridory, zejména zastavitelné plochy a plochy přestavby, pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanoví podmínky pro využití těchto ploch a koridorů (§ 43 odst. 1 SZ).

Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje (§ 43 odst. 3 SZ). Záležitosti nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje, mohou být součástí územního plánu, pokud to krajský úřad ve stanovisku nadřízeného orgánu z důvodu významných negativních vlivů přesahujících hranice obce nevyloučí (§ 43 odst. 1 SZ). Územní plán ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území nesmí obsahovat podrobnosti, náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím (§ 43 odst. 3 SZ).

Urbanistická koncepce je koncepce plošného a prostorového uspořádání území obce (§ 43 odst. 1 SZ).

Plochy přestavby jsou plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (§ 43 odst. 1 SZ).

Pořízení územního plánu není povinné, rozhoduje o něm zastupitelstvo obce. ÚP se pořizuje a vydává vždy pro celé území obce (případně pro celé území vojenského újezdu, v případě hlavního města Prahy pro celé území hlavního města Prahy nebo může být pořízen a vydán i pro vymezenou část území hlavního města Prahy).

Pořizovatelem územního plánu může být obecní úřad příslušné obce za podmínky, že zajistí úředníka, který splňuje kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost podle § 24 SZ. V případě, že tuto podmínku obec nesplní, může rada obce o pořízení požádat úřad územního plánování (úřad obce s rozšířenou působností). Další možností je uzavření veřejnoprávní smlouvy o pořízení s jinou obcí ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, která tuto podmínku splňuje.

Proces pořízení je schematicky znázorněn v následujícím obrázku.

Obr. 3 Schéma postupu pořízení územního plánu

Poté, co zastupitelstvo obce (dále také jen ZO) rozhodne o pořízení územního plánu, musí určit osobu tzv. určeného zastupitele, který zastupuje zájmy obce při pořizování územního plánu. Určený zastupitel je při procesu pořízení územního plánu v pravidelném kontaktu s pořizovatelem a zároveň je i v kontaktu s projektantem územního plánu. Určený zastupitel tlumočí pořizovateli a projektantovi představy obce o jejím dalším rozvoji. Návrh zadání územního plánu by měl připravit pořizovatel na základě ÚAP, územních studií a doplňujících průzkumů a rozborů. Pro přípravu případných podkladů pro zadání a doplňujících průzkumů a rozborů není zcela nezbytná účast autorizovaného architekta. Zadání územního plánu schvaluje zastupitelstvo obce, pro kterou je územní plán pořizován.

Zpracování ÚP patří podle § 158 odst. 1 SZ mezi vybrané činnosti ve výstavbě, tj. projektantem má být autorizovaný architekt (autorizace architektura, územní plánování nebo autorizace se všeobecnou působností). Předpokládá se, že autorizovaný architekt osloví vybrané specialisty, mj. autorizované inženýry, aby zpracovali subdodávky na příslušné části ÚP podle rozsahu oboru. V současné době je však mnohdy rozhodujícím kritériem cena zakázky, a to se může negativně promítnout do výsledné kvality dokumentace, mj. tím, že nejsou přizváni potřební specialisté. V případě zadávání zakázek je tedy vhodné již předem vyhodnotit jaké autorizace jaké specializace, budeme požadovat a tyto požadavky na specialisty zahrnout již do zadávací dokumentace pro výběr zpracovatele.

Projektant územního plánu má za povinnost zajistit zpracování všech částí územního plánu podle obsahu daného přílohou č. 7 vyhlášky 500/2006 Sb., s výjimkou těch částí, které vyplynou až z procesu projednání – ty následně doplní pořizovatel. Vzhledem k tomu, že územní plán je projednáván v několika krocích (může se projednání i opakovat), předpokládá se, že projektant bude návrh územního plánu postupně upravovat. Přitom je nezbytná úzká spolupráce s pořizovatelem. Projektant by měl také podle § 22 odst. 4 SZ ve spolupráci s pořizovatelem zajistit výklad územního plánu na veřejném projednání.

Pokud má být návrh územního plánu posuzován z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud příslušný orgán ochrany přírody ve stanovisku podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast, musí být zpracováno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (samostatná dokumentace, výsledky se uvedou v odůvodnění ÚP). Zde je nutné si uvědomit, že na posouzení vlivů na životní prostředí SEA, které je součástí, je nutná samostatná autorizace podle zákona č. 100/2001 Sb., o posouzení vlivů na životní prostřední. Totéž platí i pro posouzení vlivů na lokality NATURA 2000, kde je také samostatná autorizace podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pro zastřešující posouzení vlivů na udržitelný rozvoj území není autorizace předepsána, tj. může je zpracovat i projektant územního plánu. Obsah vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území je dán přílohou č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb., přičemž vyhodnocení vlivů na životní prostředí musí být zpracované podle přílohy stavebního zákona.

ÚP vydává zastupitelstvo obce (v případě vojenských újezdů Ministerstvo obrany). Územní plán se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu (podle § 171 až 174 správního řádu). Po dni nabytí účinnosti opatří pořizovatel ÚP záznamem o jeho účinnosti (§ 168 SZ) podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Stavební úřad obdrží od příslušného pořizovatele ÚP opatřený záznamem o účinnosti (§ 165 SZ).

Pořizovatel předloží zastupitelstvu obce nejpozději do 4 let po vydání územního plánu, a poté pravidelně nejméně jednou za 4 roky zprávu o uplatňování územního plánu v uplynulém období (§ 55 odst. 1 SZ). Součástí této zprávy (obsah je dán § 15 vyhlášky č. 500/2006 Sb.) mohou být i pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu.

Přednostně se v ÚP používají pojmy uvedené v právních předpisech (ve významu, v jakém jsou v těchto předpisech používány). Může se ale stát, že bylo třeba použít další pojmy. V takovém případě by měly být pro potřebu ÚP definovány a definice uvedeny v odůvodnění ÚP (včetně výpočtu koeficientů určujících intenzitu využití pozemků v plochách). Pro vyhledání často používaných definic je vhodné využít Slovník územního rozvoje na www.uur.cz.

„Výroková“ část ÚP obsahuje jen to, o čem může rozhodovat zastupitelstvo obce. Měla by být zpracována formou požadavků, podmínek, zásad a pokynů pro rozhodování (může také obsahovat zadání pro pořízení RP či podmínky pro pořízení ÚS, pokud podmiňuje rozhodování v území jejich pořízením), přičemž důraz se klade na koncepci. Vše z „výrokové“ části ÚP je závazné.

ÚP je závazný pro pořízení a vydání regulačního plánu zastupitelstvem obce a pro rozhodování v území (tj. pro koncepční rozhodování, ale i pro rozhodování v jednotlivých případech: pro územní rozhodnutí, územní souhlas, obecně pro jakékoliv rozhodování o území). Poskytování prostředků z veřejných rozpočtů nesmí být v rozporu s vydaným ÚP (§ 43 odst. 5 SZ).

V územním plánu lze vymezit plochu nebo koridor, v němž je rozhodování o změnách v území podmíněno (§ 43 odst. 2 SZ):

• dohodou o parcelaci;
• zpracováním územní studie;
• vydáním regulačního plánu.

Dohoda o parcelaci (§ 43 odst. 2 SZ)

je smlouva s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být:

souhlas s tímto záměrem; souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací.

Účelem dohody o parcelaci je dělení, scelování a výměna (nebo i odprodej) pozemků, které umožní nové využití a uspořádání dotčeného území. Nové parcelní uspořádání pak musí odpovídat návrhu regulačního plánu nebo návrhu dokumentace pro územní rozhodnutí. Podmínkou uzavření dohody o parcelaci je souhlas všech vlastníků pozemků a staveb dotčených navrhovaným záměrem. Lhůta pro uzavření dohody se nestanovuje.

Obsah dohody o parcelaci je dán přílohou č. 12 k vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Součástí této dohody je mj. plná moc k podání žádosti o pořízení regulačního plánu nebo o vydání územního rozhodnutí.

Pokud územní plán podmíní rozhodování o změnách v území dohodou o parcelaci, nelze v dotčeném území rozhodovat do té doby, dokud není dohoda o parcelaci uzavřena a předložena jako podklad pro rozhodnutí. Tato podmínka nepřestává platit uplynutím nějaké lhůty, musí být splněna. Jedinou možností, jak uvolnit území pro další rozhodování, pokud se nedaří dohodu o parcelaci zajistit, je případná změna územního plánu. Pokud stavební úřad rozhoduje v území, kde je uložena tato podmínka, a žadatel o územní rozhodnutí přiloží k žádosti dohodu o parcelaci, musí stavební úřad ověřit, že předložená dohoda o parcelaci je skutečně odsouhlasena všemi vlastníky a její obsah odpovídá příloze č. 12 vyhlášky č. 500/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

V případě podmínění rozhodování územní studií jsou součástí územního plánu podmínky pro její pořízení a přiměřená lhůta pro vložení dat o ní do evidence územně plánovací činnosti (§ 30 odst. 4 SZ). Marným uplynutím lhůty omezení změn v území zaniká.

V případě podmínění rozhodování regulačním plánem je součástí územního plánu zadání regulačního plánu a u regulačního plánu z podnětu přiměřená lhůta pro jeho vydání. Podmínka vydání regulačního plánu z podnětu pozbývá platnosti marným uplynutím uvedené lhůty. Podmínka vydání regulačního plánu na žádost pozbývá platnosti, pokud k vydání nedojde do 1 roku od podání úplné žádosti v souladu se zadáním regulačního plánu.

Obsah územního plánu

Obsah ÚP je dán přílohou č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Z hlediska rozhodování o území je důležitá zejména textová a grafická část „výrokové“ části ÚP, která by měla být zpracována formou požadavků, podmínek, zásad a pokynů pro rozhodování.

V textové části „výrokové“ části ÚP nalezneme vymezení zastavěného území (část I., odst. 1, písm. a) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Mělo by zde být uvedeno datum, ke kterému bylo vymezeno, a odkaz na výkresy.

V dalším textu „výrokové“ části ÚP nalezneme popsány nejdůležitější koncepce, které jsou územním plánem řešeny. Při přípravě staveb je nezbytné se s nimi seznámit, protože stavební úřady musí rozhodovat o umísťování staveb tak, aby tyto koncepce nebyly nějakým dílčím rozhodnutím o území narušeny. Jedná se o tyto koncepce podle části I., odst. 1, písm. b) až e) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.:

• základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot;
• urbanistická koncepce (mj. zde nalezneme koncepci uspořádání jednotlivých sídel včetně plošného a prostorového uspořádání, uspořádání systému center a veřejných prostranství, vymezení systému sídelní zeleně, vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití a také prostorové a kompoziční prvky a vazby v území, např. dominanty, významné prostory, hlavní osy, horizonty, průhledy apod.);
• koncepce veřejné infrastruktury (dopravní a technická veřejná infrastruktura, občanské vybavení a veřejná prostranství – včetně podmínek pro její umísťování);
• koncepce uspořádání krajiny (včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochranu před povodněmi, rekreaci, dobývání ložisek nerostných surovin a mj. zde jsou stanoveny také např. koridory důležitých průhledů a vizuálních vazeb, pohledově dominantní prvky a jejich vzájemné prostorové vazby, drobná architektura v krajině, místa výhledů důležitá pro vnímání rázu krajiny, osy směřující např. na dominantní prvky, významná stromořadí apod.).

V textové části „výrokové“ části ÚP jsou dále podle části I., odst. 1, písm. f) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb. stanoveny podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (stanovené v souladu s § 3 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů) s určením:

• hlavního využití (převažujícího účelu využití), pokud je možné jej stanovit (u ostatních účelů využití SÚ při rozhodování posuzuje slučitelnost s hlavním využitím);
• přípustného využití;
• nepřípustného využití, včetně stanovení, ve kterých plochách je vyloučeno umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 SZ;
• popřípadě podmíněně přípustného využití.

V těchto plochách jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, například:

• výškové regulace zástavby (např. rozmezí nebo max. výšková hladina zástavby nad terénem, možnost dominant);
• charakteru zástavby (např. zástavba s domy výrazně obdélníkového tvaru s podélnou osou kolmou na místní komunikaci apod.);
• struktury zástavby (zástavba dodržující uliční či stavební čáru, bloková zástavba, izolované rodinné domy, řadová zástavba, rozptýlená zástavba apod.);
• stanovení rozmezí výměry pro vymezování stavebních pozemků;
• a intenzity jejich využití (např. koeficienty zastavění pozemku).

Které podmínky prostorového uspořádání patří do územního plánu a které jsou již přílišnou podrobností?

Jak již je uvedeno v kapitole k ÚPD, územní plán ani jeho vyhodnocení vlivů na URÚ nesmí obsahovat podrobnosti náležející svým obsahem regulačnímu plánu nebo územním rozhodnutím (§ 43 odst. 3 SZ). Pokud má SÚ jako podklad pro rozhodování ÚP, který obsahuje podrobnosti, které do něj nenáleží, SÚ tuto skutečnost konstatuje a s odkazem na bod 4. přechodných ustanovení zákona č. 350/2012 Sb., kterým byl změněn SZ, tyto podrobnosti pro rozhodování o území nepoužije.

Které podmínky prostorového uspořádání tedy do územního plánu patří a které ne? V územním plánu může být např.:

• stanovena výšková hladina zástavby, nikoli podlažnost či výška jednotlivých staveb;
• popsán charakter zástavby, např. zástavba s domy výrazně obdélníkového tvaru (mohou být uvedeny i typické regionální charakteristiky), nikoli předepsána půdorysná velikost staveb, objem a tvar pro jednotlivé stavby;
• struktura zástavby stanovena jako zástavba dodržující uliční nebo stavební čáru, přičemž není stanoveno, kde přesně je uliční nebo stavební čára pro jednotlivé stavby, ani není určeno, které části pozemků mohou být zastavěny.

Krajinný ráz

Krajinný ráz je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti (§ 12 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).

Krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

K umísťování a povolování staveb, jakož i jiným činnostem, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, je nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Krajinný ráz se podle § 12 odst. 4 zákona č. 114/1992 Sb. neposuzuje v zastavěném území a v zastavitelných plochách, pro které je ÚP nebo RP stanoveno plošné a prostorové uspořádání a podmínky ochrany krajinného rázu, dohodnuté s orgánem ochrany přírody.

V textové části výrokové části ÚP dále nalezneme vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (část I., odst. 1, písm. g) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Účely vyvlastnění jsou dány § 170 SZ a využití tohoto ustanovení není povinností (jde o možnost vyvlastnění, nikoli o povinnost), tj. je možné, že ÚP žádné vyvlastnění nenavrhne.

Vyvlastnění

Podle § 170 SZ se jedná o tyto možnosti:

• veřejně prospěšné stavby (včetně plochy nezbytné k zajištění jejich výstavby a řádného užívání pro stanovený účel):
  • veřejná dopravní infrastruktura;
  • veřejná technická infrastruktura (včetně staveb ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami);
• veřejně prospěšná opatření, a to:
  • pro snižování ohrožení území povodněmi a jinými přírodními katastrofami;
  • zvyšování retenčních schopností území;
  • založení prvků ÚSES;
  • ochrana archeologického dědictví;
• stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu;
• asanaci (ozdravění) území.

V následující kapitole bude stanoveno vymezení VPS a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo (opět se jedná o možnost, vymezení není povinností), s uvedením v čí prospěch je předkupní právo zřizováno, parcelních čísel pozemků, názvu katastrálního území a případně dalších údajů podle § 5 odst. 1 katastrálního zákona (část I. odst. 1 písm. h) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.).

Předkupní právo

Podle § 101 SZ se jedná o tyto možnosti:

• veřejně prospěšné stavby:
  • dopravní infrastruktury (vhodné až v závěrečné fázi investiční přípravy);
  • technické infrastruktury, pokud pro ni nepostačí zřízení věcného břemene (včetně staveb ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami);
  • veřejného občanského vybavení (pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodinu, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu a civilní ochranu);
• veřejná prostranství.

V grafice se rozlišuje, zda je dotčen celý pozemek nebo jeho část, v textové části se toto nerozlišuje. K oddělení příslušné části pozemku dochází až při nabídce na odkoupení, a to na náklad oprávněné osoby.

Předkupní právo nemůže být podle stavebního zákona nikdy vymezeno pro veřejně prospěšnou stavbu, pro kterou postačí zřízení věcného břemene.

Dále následuje kapitola týkající se stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 SZ, pokud byly uloženy (část I., odst. 1, písm. j) přílohy č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Kompenzační opatření jsou ukládána na základě ustanovení § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších přepisů. Kapitola zohledňuje povinnost stanovit v ÚP kompenzační opatření v případě negativního vlivu na území evropsky významných lokalit a ptačích oblastí (Natura 2000), a to v souladu se stanoviskem příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. Kompenzační opatření se odpovídajícím způsobem promítnou i do grafické části dokumentace (zejména zařazení do odpovídající plochy s rozdílným způsobem využití, případně zařazení mezi VPS a VPO).

Pokud je to účelné, textová část výrokové části územního plánu dále obsahuje vymezení ploch a koridorů územních rezerv (včetně stanovení možného budoucího využití a podmínek pro jeho prověření), vymezení ploch, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno dohodou o parcelaci, zpracováním územní studie (stanovena lhůta pro vložení dat do evidence územně plánovací činnosti), nebo vydáním regulačního plánu (součástí je zadání RP, stanovení, zda se bude jednat o RP z podnětu nebo na žádost, a u RP z podnětu stanovena lhůta pro vydání). V případě potřeby může být stanovena etapizace (stanovení pořadí změn v území).

Dále mohou být vymezeny architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, pro které může vypracovávat architektonickou část projektové dokumentace jen autorizovaný architekt. Autorizovaný inženýr se podle § 18 písm. a) a b) zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, může na vypracování projektové dokumentace pozemních staveb podílet, ale nemůže ji zpracovávat samostatně. Zpracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů) může v těchto případech pouze autorizovaný architekt. Trochu odlišná je situace u inženýrských staveb, ale i u těchto musí autorizovaný architekt vypracovat alespoň architektonickou část projektové dokumentace. Ostatní části může vypracovat autorizovaný inženýr. Jako architektonicky nebo urbanisticky významné stavby mohou být vymezeny konkrétní významné stavby (např. budovy veřejných institucí, most), stavby na pozemcích v pohledově významné poloze (na horizontech, v dominantních polohách, v osových průhledech), stavby, které budou mít vliv na vzhled významných veřejných prostranství apod. Pokud územní plán takovéto stavby vymezuje, musí být jejich vymezení patřičně odůvodněno v odůvodnění územního plánu.

Grafická část „výrokové“ části územního plánu obsahuje:

• výkres základního členění území (obsahuje vyznačení hranic, zastavěného území, zastavitelných ploch, ploch přestavby, ploch a koridorů územních rezerv a ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno uzavřením dohody o parcelaci, zpracováním územní studie nebo vydáním regulačního plánu);
• hlavní výkres (obsahuje urbanistickou koncepci, vymezení ploch s rozdílným způsobem využití, vymezení zastavěného území, zastavitelných ploch a ploch přestavby, dále koncepci uspořádání krajiny, včetně ploch s navrženou změnou využití, koncepci veřejné infrastruktury, včetně vymezení ploch a koridorů pro dopravní a technickou infrastrukturu, ploch a koridorů pro územní rezervy) – v případě potřeby lze zpracovat v samostatných výkresech urbanistickou koncepci, koncepci uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury; vedle těchto výkresů je zpracován vždy hlavní výkres, v něm se samostatně zobrazené koncepce nemusí zakreslovat (bude obsahovat zejména plochy s rozdílným způsobem využití);
• výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací, tj. výkres ploch určených pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, veřejná prostranství, asanace a stavby a opatření pro obranu a bezpečnost státu, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo (§ 2 odst. 1 písm. a) vyhláška č. 500/2006 Sb.);
• podle potřeby výkres etapizace.

Grafická část může být doplněna schématy. Schématem je podle § 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 500/2006 Sb. výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé nástroje územního plánování (v případě územního plánu např. v měřítku 1 : 25 000). Schémata jsou vhodná např. pro vyjádření některých koncepcí (včetně prvků urbanistické koncepce). Protože schéma může být součástí grafické části výroku, stává se tím závazným pro rozhodování v území.

Textová část odůvodnění ÚP obsahuje kromě náležitostí popsaných ve výše zmíněné příloze vyhlášky také náležitosti vyplývající ze správního řádu (rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek) a náležitosti uvedené v § 53 odst. 4 a 5 stavebního zákona. Součástí textové části odůvodnění je mj. vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (regionálních) vztahů i komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty. V textové části odůvodnění je také popsán soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem. Součástí textové části odůvodnění je i vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

Náhrady za změnu v území (§ 102 SZ)

Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku. Náhrada vlastníkovi nebo oprávněnému nenáleží, jestliže k uvedenému zrušení došlo na základě jeho návrhu nebo po uplynutí 5 let od nabytí účinnosti územního plánu nebo jeho změny, která zastavění dotčeného pozemku umožnila. Ustanovení o uplynutí lhůty 5 let se neuplatní, pokud v této lhůtě:

a) nabylo účinnosti rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas pro stavbu, pro kterou bylo zastavění uvedenou územně plánovací dokumentací určeno a toto rozhodnutí nebo souhlas je platné, nebo

b) před uplynutím lhůty 5 let byla uzavřena veřejnoprávní smlouva nahrazující územní rozhodnutí a tato veřejnoprávní smlouva je účinná.

Pokud bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu z podnětu nebo zpracováním územní studie a tento regulační plán nenabyl účinnosti nebo tato studie nebyla zapsána do evidence územně plánovací činnosti do 4 let od vydání ÚPD, která tuto podmínku stanovila, lhůty se prodlužují o dobu, o kterou byla lhůta 4 let překročena.

Povinnost poskytnout náhradu (na základě písemné žádosti) má obec nebo kraj, jejichž orgány vydaly územně plánovací dokumentaci nebo její změnu. Nedojde-li k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.

V případě, že dojde k následné změně územního plánu a příslušný pozemek, za který byla vyplacena náhrada, se vrátí do původního režimu umožňujícího zastavění, je ten, komu byla náhrada vyplacena, povinen vyplacenou náhradu v plné výši vrátit poskytovateli náhrady do 3 měsíců od vyrozumění o vzniku této povinnosti. Povinnost vrátit náhradu zaniká po 5 letech od nabytí účinnosti změny územního plánu, na jejichž základě náhrada vznikla. Povinnost vrátit náhradu dále zaniká v případech, kdy ten, komu byla náhrada vyplacena, při projednávání návrhu územně plánovací dokumentace, kterou se příslušný pozemek vrátil do původního režimu umožňujícího zastavitelnost, uplatnil proti této zastavitelnosti námitku nebo připomínku.

Obdobně jsou v § 102 SZ řešeny i náhrady v souvislosti se změnou nebo zrušením RP, územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy a náhrady majetkové újmy, způsobené vyhlášením stavební uzávěry.

Z grafické části odůvodnění je pro navazující přípravu staveb nejdůležitější koordinační výkres, tj. výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území (§ 2 odst. 1 písm. b) vyhláška č. 500/2006 Sb.). Za pozornost stojí také výkres širších vztahů, dokumentující vazby na území sousedních obcí, popřípadě krajů a států.

Po vydání a nabytí účinnosti ÚP mohou nastat situace, kdy nelze rozhodovat podle části územního plánu:

• část ÚP byla zrušena (jako OOP);
• dojde ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, obec je povinna uvést územní plán do souladu s tímto rozhodnutím (§ 54 odst. 4 SZ);
• část ÚP je v rozporu s územně plánovací dokumentací následně vydanou krajem nebo s politikou územního rozvoje, obec je povinna ÚP uvést do souladu (§ 54 odst. 5 SZ).

V těchto případech zastupitelstvo obce podle § 55 odst. 3 SZ bezodkladně rozhodne o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu.

Podle čeho se budeme řídit, pokud byla zrušena část ÚP?

V případě, že ÚP byl zrušen např. v části, ve které byla konkrétní pozemková parcela zařazena do funkční plochy, pro danou parcelu neplatí podmínky stanovené pro zrušenou funkční plochu a není pro ni tedy stanoveno žádné funkční využití. To ovšem neznamená, že by pro tuto parcelu neplatila žádná regulace obsažená v ÚP (zrušeno bylo v tomto modelovém příkladu pouze funkční využití plochy). Dále např. bude platit vymezené zastavěné území (zrušení plochy s rozdílným způsobem využití nemá vliv na vymezení zastavěného území) nebo koncepce obsažené v ÚP. Vždy je třeba si uvědomit, která část ÚP je zrušena a jaké další regulace obsažené v ÚP platí obecně pro dané území.

Pokud tedy např. pozemková parcela, které se rozsudek týká, není podle ÚP zahrnuta do vymezeného zastavěného území ani do zastavitelné plochy, je v souladu s § 2 odst. 1 písm. f) stavebního zákona součástí nezastavěného území. Pro rozhodování o umísťování staveb, zařízení a jiných opatření v nezastavěném území platí režim upravený v § 18 odst. 5 stavebního zákona. Podle tohoto ustanovení lze v nezastavěném území umísťovat v souladu s jeho charakterem stavby zde taxativně uvedených kategorií staveb.

Podle čeho budeme postupovat, pokud byl vydaný územní plán zrušen v celém rozsahu? Bude platit dřívější územní plán?

Časté jsou dotazy, zda po zrušení územního plánu (jako OOP) bude opět platit dřívější územní plán (případně územní plán obce podle staré právní úpravy), nebo zastavěné území, které bylo vymezeno samostatným postupem (pořízené podle § 59 SZ) před vydáním zrušeného územního plánu.

Vydáním nového ÚP je zrušen předchozí ÚP (případně územní plán obce podle starší právní úpravy) – to znamená, že pozbyl platnosti. V případě, že by došlo ke zrušení celého územního plánu (což je ovšem málo obvyklé), na území obce je pak třeba pohlížet jako na území bez územního plánu. Stejně tak vymezení zastavěného území pozbývá platnosti vydáním územního plánu (§ 60 odst. 6) SZ).

Zastavěným územím je v případě zrušení celého územního plánu pouze intravilán (§ 2 odst. 1 písm. d) SZ). Aby byl zohledněn stávající stav v území, mělo by tedy dojít k novému vymezení zastavěného území, které by zohlednilo i stavby realizované podle územního plánu v době jeho platnosti.

Zrušením územního plánu tedy nezačne opětovně platit starý územní plán, ani případné vymezení zastavěného území samostatným postupem. Zrušení celého ÚP je však případem zcela výjimečným, zpravidla je rušena jen ta část, která je v rozporu se zákonem.

Pokud dojde ke zrušení celého územního plánu, při pořizování ÚP se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn (§ 55 odst. 3 SZ). ÚP je pak tedy opětovně pořízen a vydán v kratším čase, než kdyby se muselo pořizování zahájit znovu úplně od začátku. V mezidobí je ale nutné, aby SÚ rozhodoval o území i bez existence ÚP. Jak již bylo zmíněno výše, zastavěným územím je v tomto případě intravilán. SÚ bude při rozhodování o území postupovat v souladu s nadřazenou ÚPD (tj. ZÚR a RP vydaným krajem) a PÚR. Opět platí i to, že pokud by část ZÚR nebo RP nebyly v souladu s PÚR, pak se při rozhodování o území nepoužijí.

Pokud byla ÚPD pořízena a vydána po schválení PÚR ČR 2008, ve znění Aktualizace č. 1, musí být PÚR v příslušné ÚPD již plně respektována (to platí tedy i pro ÚP vydaný po schválení PÚR). Stavební úřad v tomto případě postupuje při rozhodování v území v souladu s vydanou ÚPD (§ 90 odst. 1 písm. a) SZ).

Změna územního plánu

Změna ÚP se vydává v rozsahu měněných částí územního plánu (§ 16 vyhláška č. 500/2006 Sb.). Po nabytí účinnosti změny ÚP (kterou pořizovatel opatří záznamem o účinnosti podle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb.), zajistí pořizovatel pro obec vyhotovení územního plánu zahrnujícího právní stav po vydání jeho změny, a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti (§ 55 odst. 5 SZ). Vyhotovení právního stavu opatří pořizovatel záznamem o účinnosti podle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Další zastavitelné plochy lze podle § 55 odst. 4 stavebního zákona změnou územního plánu vymezit pouze na základě prokázání nemožnosti využít již vymezené zastavitelné plochy a potřeby vymezení nových zastavitelných ploch.

Pro pořizování změny ÚP mohou nastat podle stavebního zákona tři základní situace:

1. Změna ÚP je pořizovaná podle pokynů zprávy o uplatňování (§ 55 odst. 1 SZ) – pokud jsou pokyny pro zpracování návrhu změny územního plánu součástí zprávy o uplatňování ÚP, postupuje se dále v rozsahu této změny obdobně podle ustanovení § 50 až 54 SZ. Zadání je v tomto případě nahrazeno pokyny v uvedené zprávě a projednáno (přiměřeně § 47 odst. 1 až 4 SZ) a schváleno (obdobně § 47 odst. 5 SZ) v rámci této zprávy.

2. Na základě podnětu nebo návrhu na pořízení se zpracuje zadání změny – jedná se o běžně pořizovanou změnu na základě zadání (§ 55 odst. 2 SZ), kdy se postupuje v rozsahu této změny obdobně podle § 43 až 46 SZ a § 50 až 54 SZ a přiměřeně podle § 47 SZ.

3. Změna ÚP je pořizována na základě bezodkladného rozhodnutí zastupitelstva obce (postupem podle § 55 odst. 3 SZ) – tato změna ÚP se pořizuje v situaci, kdy:

a) dojde ke zrušení části ÚP,

b) podle územního plánu nelze rozhodovat, protože došlo ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách (§ 54 odst. 4 SZ),

c) podle územního plánu nelze rozhodovat, protože části územního plánu jsou v rozporu s ÚPD následně vydanou krajem, nebo s politikou územního rozvoje (§ 54 odst. 5 SZ).

Zpráva o uplatňování územního plánu ani zadání změny ÚP se v případech a), b), c) nezpracovává. Zastupitelstvo obce bezodkladně rozhodne v uvedených případech o pořízení územního plánu nebo jeho změny a o jejím obsahu. V rozsahu této změny se dále postupuje obdobně podle § 43 až 45 SZ, § 50 odst. 2 až 8 SZ a § 51 až 54 SZ; vyhodnocení vlivů změny územního plánu na udržitelný rozvoj území se při uvedení územního plánu do souladu s územně plánovací dokumentací kraje nezpracovává.

Stavební úřad by měl být schopen informovat žadatele, jehož záměr není v souladu s ÚP (tj. nelze povolit), o případné možnosti podat u příslušné obce návrh na změnu ÚP. Na změnu ÚP ovšem není právní nárok, pořízení změny závisí na vůli zastupitelstva obce (rozhodnutí o pořízení). I pokud bude změna ÚP pořízena, nelze předem předvídat, zda bude výsledná změna ÚP pořízena ke spokojenosti navrhovatele – mohou být zákonné důvody, proč nelze navrhovateli vyhovět (např. ochrana veřejných zájmů, nemožnost vymezit nové zastavitelné plochy, zásah do koncepce apod.).

SÚ by měl zároveň upozornit, že pokud je pořízení změny ÚP vyvoláno výhradní potřebou navrhovatele, může obec podmínit její pořízení částečnou nebo úplnou úhradou nákladů navrhovatelem, včetně případných nákladů na vyhodnocení vlivů na URÚ a na mapové podklady (§ 45 odst. 4 SZ). Pokud pořízení změny územního plánu vyplývá ze ZÚR nebo jejich aktualizace, hradí takto vyvolané náklady kraj, s výjimkou případů, kdy byla příslušná část aktualizace ZÚR vydána na základě výhradní potřeby obce (§ 45 odst. 2 SZ).

Bude nový územní plán nebo jeho změna respektovat vydaná územní rozhodnutí, která byla v souladu s původním územním plánem? Jak se rozhoduje o území, kde je pořizován nový územní plán nebo jeho změna?

Při tvorbě nového územního plánu (změny) by měla být respektována zásada kontinuity, tj. pokud byla na základě původního územního plánu vydána územní rozhodnutí (plocha je tedy součástí platného územního plánu) a pokud tomu nebrání žádný veřejný zájem, měl by projektant nového územního plánu (změny) tyto skutečnosti zohlednit. Rovněž je třeba zohlednit riziko případných náhrad za změnu v území podle § 102 stavebního zákona. Vlastník pozemku má v průběhu pořizování územního plánu (změny) právo podávat námitky.

Nový územní plán či jeho změna mohou vymezit plochy a koridory a stanovit podmínky pro jejich využití odlišným způsobem, než jak dosud stanoví pro některé z pozemků v rámci takové plochy či koridoru dosavadní územní rozhodnutí. Samotné vymezení plochy či koridoru a stanovení podmínek pro jejich využití nemůže samo o sobě přímo zakládat, měnit či rušit práva nebo povinnosti fyzickým a právnickým osobám, tedy ani měnit právní účinky existujících rozhodnutí, představuje však závazný podklad pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí do budoucna (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu 5 Ao 6/2010-65). Další právní důsledky však s sebou samozřejmě nese případné vymezení VPS, VPO, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, a vymezení VPS a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo.

Podle § 90 SZ v územním řízení stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu mj. s vydanou územně plánovací dokumentací. Klíčovou pro posouzení souladu s územně plánovací dokumentací, tedy i územním plánem, je doba vydání územního rozhodnutí (rozhodnutí o změně využití území), nikoliv doba nabytí právní moci rozhodnutí. Pokud tedy bude územní rozhodnutí vydáno za doby platnosti a účinnosti stávajícího územního plánu ve znění všech vydaných změn a toto rozhodnutí nebude zrušeno (např. v odvolacím řízení), bude rozhodnutí realizovatelné, i kdyby mezi vydáním rozhodnutí a nabytím jeho právní moci došlo k vydání nového územního plánu (nebo jeho změny), se kterým by bylo vydané rozhodnutí v rozporu.

Pokud však nebylo územní rozhodnutí vydáno před účinností nového územního plánu (změny), posuzoval by stavební úřad soulad záměru žadatele s novým územním plánem (s ÚP po změně), přestože územní řízení bylo zahájeno v době platnosti původního územního plánu. Pokud by byl záměr s novým územním plánem v rozporu, územní rozhodnutí by nemohlo být vydáno. Stejná situace by nastala, pokud by již bylo územní rozhodnutí účinností před vydáním nového územního plánu a v odvolacím řízení by bylo napadené rozhodnutí zrušeno a řízení zastaveno, nebo věc vrácena k novému projednání. V novém řízení by již bylo nutné postupovat podle nového územního plánu.

5.3 REGULAČNÍ PLÁN

Regulační plán v řešené ploše stanoví podrobné podmínky (§ 61 odst. 1 SZ) pro využití pozemků, pro umístění a prostorové uspořádání staveb, pro ochranu hodnot a charakteru území a pro vytváření příznivého životního prostředí. Regulační plán vymezuje stavební pozemky (§ 2 odst. 1 písm. b) SZ).

RP může nahradit územní rozhodnutí (může nahradit územní rozhodnutí i v nezastavěném území). RP nemusí nahradit žádné územní rozhodnutí (např. v případě regulačního plánu městské památkové rezervace). Vždy se proto v regulačním plánu stanoví, která konkrétní územní rozhodnutí nahrazuje (například rozhodnutí o umístění stavby objektu základní školy, rozhodnutí o změně využití území pro skládku apod.). RP musí být vždy vydán v rozsahu, v jakém nahrazuje příslušné územní rozhodnutí. Znamená to, že regulační plán musí obsahovat a splňovat všechny podmínky pro příslušné územní rozhodnutí, musí tedy umísťovat stavby v potřebné podrobnosti. V případě umístění větších záměrů je forma vydání regulačního plánu jako náhrady územního rozhodnutí pro investory vhodnější a i výhodnější. Regulačním plánem nelze nahradit územní rozhodnutí pro záměr, který podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Regulační plán se pořizuje pro řešenou plochu (vymezené řešené území). RP může být vydán krajem (pro plochu nebo koridor vymezený v ZÚR v dohodě s dotčenými obcemi) nebo obcí; případně může být vydán Ministerstvem obrany pro plochu, která je součástí vojenského újezdu. Podle postupu pořízení rozlišujeme dva druhy regulačních plánů – RP z podnětu a RP na žádost.

Regulační plán z podnětu

O pořízení RP z vlastního nebo jiného podnětu (dále též RPp) rozhoduje příslušné zastupitelstvo obce nebo kraje. Podnět k pořízení RPp se podává na formuláři, který je upraven přílohou č. 8 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Pořizovatel zajistí pořízení zadání (ve struktuře podle přílohy č. 9 vyhlášky č. 500/2006 Sb.), jeho projednání a schválení (je-li zadání v ZÚR či ÚP, uvedené odpadá). Na základě zadání je zpracován návrh regulačního plánu, pořizovatel zajistí jeho projednání s dotčenými orgány a podle výsledků projednání návrh RP upraví. Dále následuje řízení o regulačním plánu (včetně konání veřejného projednání s výkladem) a jeho vydání.

Regulační plán na žádost

RP na žádost (dále též RPž) je možné pořídit pouze tehdy, pokud je zadání již součástí ZÚR nebo ÚP a je v ZÚR nebo ÚP stanoveno, že se jedná o RP na žádost. V tomto případě si návrh RP nechá zpracovat žadatel, následně ho projedná s dotčenými orgány a opět žadatel zajistí úpravu návrhu RP. Teprve tehdy žadatel podá žádost o vydání RPž (formulář pro podání žádosti je dán přílohou č. 10 vyhlášky č. 500/2006 Sb., je nastaven obdobně jako žádost o vydání územního rozhodnutí) a pořizovatel zahájí řízení o RPž. Dál je postup stejný jako u RP z podnětu. Žadatel může získat informace o podmínkách vydání regulačního pánu, včetně seznamu dotčených orgánů, pokud požádá o územně plánovací informaci podle § 21 odst. 1 písm. b) stavebního zákona (více viz příslušná kapitola). Poskytnutá územně plánovací informace pak platí 1 rok ode dne vydání (pokud orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek).

Žadatel o vydání regulačního plánu připojuje k žádosti přímo i návrh regulačního plánu (již projednaný s dotčenými orgány a upravený), který musí obsahem odpovídat příloze č. 11 vyhlášky č. 500/2006 Sb. Žadatel může uzavřít dohodu o parcelaci, která se pak také přikládá k žádosti. Obec nebo kraj mohou podmínit vydání regulačního plánu uzavřením plánovací smlouvy (u RPž se k žádosti přikládá její návrh).

Plánovací smlouva (§ 66 odst. 2 SZ)

Plánovací smlouva je smlouva o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury (podle § 2 odst. 1 písm. k) SZ se jedná o dopravní a technickou infrastrukturu, občanské vybavení a veřejná prostranství).

Pokud obec nebo kraj podmíní uzavřením plánovací smlouvy vydání RP na žádost, tato smlouva je pak povinnou přílohou žádosti o vydání RP. Smlouva se uzavírá mezi žadatelem a obcí (nebo krajem), která touto smlouvou vydání RP podmínila. U RP na žádost v případě, že záměr klade nové nároky pouze na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu nebo na veřejná prostranství, může žadatel místo návrhu plánovací smlouvy doložit smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury, které zajistí vybudování nebo úpravu této infrastruktury v rozsahu a čase potřebném pro uskutečnění záměru, a smlouvu s obcí o vybudování veřejných prostranství (§ 66 odst. 3 písm. f) SZ).

U územního řízení se plánovací smlouva dokládá v případě, že záměr vyvolává nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu ve vlastnictví obce. Podle § 88 SZ musí SÚ přerušit řízení v případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat. Zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, pokud se záměr dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve vlastnictví obce, nebo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Pokud žadatel nepředloží požadované smlouvy ve stanovené lhůtě, stavební úřad územní řízení zastaví.

Obsah plánovací smlouvy je dán přílohou č. 13 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb. Součástí plánovací smlouvy je mj. dokumentace navrhovaných změn stávající veřejné infrastruktury, nebo navrhované nové veřejné infrastruktury. Příslušný pořizovatel RP nebo příslušný SÚ, který vede řízení, musí ověřit, že předložená plánovací smlouva splňuje požadavky dané touto přílohou vyhlášky.

Pořízení regulačního plánu může být uloženo ZÚR nebo ÚP jako podmínka pro rozhodování (v takovém případě je i stanoveno, jestli se jedná o regulační plán z podnětu nebo na žádost, součástí ZÚR nebo ÚP je zadání RP a u RP z podnětu je stanovena přiměřená lhůta pro vydání). Pořízení RP z podnětu jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti marným uplynutím lhůty (po jejím uplynutí může být vedeno územní řízení). Pořízení RP na žádost jako podmínka pro rozhodování pozbývá pro vybranou plochu nebo koridor platnosti, pokud nedojde k vydání regulačního plánu do 1 roku od podání úplné žádosti (§ 43 odst. 2 SZ). Splnění této skutečnosti dokládá žadatel o vydání územního rozhodnutí.

Pokud nedojde ve výše uvedené lhůtě k vydání regulačního plánu uloženého územním plánem jako podmínka pro rozhodování, jaké podmínky budou platit pro rozhodování v území?

Danou plochu je v tomto případě možné nadále využít v souladu s územním plánem, ostatní části územního plánu zůstávají v platnosti a jsou pro rozhodování v území závazné.

Pokud pořízení RP není uloženo výše uvedeným způsobem, může zastupitelstvo kraje rozhodnout o pořízení RP z podnětu (z vlastního nebo jiného podnětu) v ploše nebo koridoru vymezeném ZÚR a zastupitelstvo obce může rozhodnout o pořízení RP z podnětu (z vlastního nebo jiného podnětu) v ploše nebo koridoru řešeném územním plánem. Pokud není vydán ÚP, může zastupitelstvo obce rozhodnout o vydání RP z podnětu v zastavěném nebo v nezastavěném území jen tehdy, pokud se nemění jeho charakter (§ 62 odst. 2 SZ).

Pořizovatelem RP kraje je krajský úřad. Pořizovatelem RP obce může být obecní úřad příslušné obce za podmínky, že zajistí úředníka, který splňuje kvalifikační požadavky pro územně plánovací činnost podle § 24 SZ. Zpracování RP patří podle § 158 odst. 1 SZ mezi vybrané činnosti ve výstavbě, tj. projektantem může být autorizovaný architekt (autorizace architektura, územní plánování nebo autorizace se všeobecnou působností). Předpokládá se, že autorizovaný architekt osloví vybrané specialisty, mj. autorizované inženýry, aby zpracovali subdodávky na příslušné části územně plánovací dokumentace podle rozsahu oboru.

RP vydává zastupitelstvo kraje nebo obce (v případě vojenských újezdů Ministerstvo obrany). RP se vydává formou opatření obecné povahy podle správního řádu (podle § 171 až 174 správního řádu). Po dni nabytí účinnosti opatří pořizovatel RP záznamem o jeho účinnosti (§ 168 SZ) podle § 20 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb. a poskytne mj. i stavebnímu úřadu (§ 165 SZ).

Závaznost regulačního plánu (§ 61 odst. 2 SZ):

• RP je závazný pro rozhodování v území;
• regulační plán vydaný krajem je závazný i pro ÚP a RP vydávané obcemi;
• regulačním plánem lze nahradit územní rozhodnutí; v tomto případě se v regulačním plánu stanoví, která územní rozhodnutí nahrazuje.

RP obce musí být v souladu s PÚR, ÚPD kraje (ZÚR a RP kraje) a územním plánem. RP kraje musí být v souladu s PÚR a ZÚR. RP z podnětu nemusí být pořizován v souladu s příslušnou částí územního plánu, pokud zastupitelstvo obce rozhodne o souběžném pořízení a vydání regulačního plánu z podnětu a změny územního plánu, která je vyvolána tímto regulačním plánem; vydání uvedené změny územního plánu je podmínkou pro vydání regulačního plánu.

Obsah regulačního plánu

Obsah RP je dán § 61 odst. 1 SZ, náležitosti obsahu RP podrobněji upravuje příloha č. 11 k vyhlášce č. 500/2006 Sb.

V textové části „výrokové“ části RP vždy stanoví vymezení řešené plochy a podrobné podmínky pro:

• vymezení a využití pozemků;
• umístění a prostorové uspořádání staveb veřejné infrastruktury;
• ochranu hodnot a charakteru území;
• vytváření příznivého životního prostředí;
• ochranu veřejného zdraví a pro požární ochranu.

Zároveň vždy vymezí VPS, VPO, veřejná prostranství, stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a pozemky pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, nebo pro které lze uplatnit předkupní právo. Vždy se v regulačním plánu uvede výčet konkrétních územních rozhodnutí, která RP nahrazuje.

V grafické části „výrokové“ části RP bude vždy hlavní výkres (obsahuje hranici řešené plochy, vymezení a využití pozemků a graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb veřejné infrastruktury) a výkres VPS, VPO a asanací.

Obsah textové i grafické části „výrokové“ části RP se dále odvíjí od rozsahu jím navržené regulace, zejména podle rozsahu jím nahrazovaných územních rozhodnutí.

Textová část „výrokové“ části dále podle toho obsahuje:

• druh a účel umísťovaných staveb;
• podmínky pro umístění a prostorové řešení staveb, které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury, včetně urbanistických a architektonických podmínek pro zpracování projektové dokumentace a podmínek ochrany krajinného rázu (např. uliční a stavební čáry, vzdálenost stavby od hranic pozemků a sousedních staveb, půdorysnou velikost stavby, podlažnost, výšku, objem a tvar stavby atd.);
• podmínky pro napojení staveb na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu;
• podmínky pro změnu využití území;
• podmínky pro změnu vlivu užívání stavby na území;
• podmínky pro vymezená ochranná pásma;
• podmínky pro vymezení a využití pozemků územního systému ekologické stability;
• v případě potřeby etapizaci;
• technické podmínky požární bezpečnosti staveb, pro které RP nahrazuje územní rozhodnutí.

Hlavní výkres je podle rozsahu navržené regulace, zejména podle rozsahu nahrazovaných územních rozhodnutí, doplněn o graficky vyjádřitelné podmínky umístění staveb (které nejsou zahrnuty do staveb veřejné infrastruktury), jejich napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pozemky územních rezerv (je-li účelné je vymezit) a hranice ochranných pásem, pokud vyplývají z návrhu RP. Grafická část dále obsahuje (opět podle rozsahu navržené regulace) výkres etapizace.

V případě potřeby lze graficky vyjádřitelné podmínky umístění a prostorového uspořádání staveb a staveb veřejné dopravní a technické infrastruktury a napojení staveb na ni zpracovat v samostatných výkresech.

Textová část odůvodnění RP obsahuje kromě náležitostí popsaných ve výše zmíněné příloze vyhlášky také náležitosti vyplývající ze správního řádu (rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek) a náležitosti uvedené v § 68 odst. 4 a 5 stavebního zákona. Součástí textové části odůvodnění je mj. vyhodnocení koordinace využívání řešené plochy z hlediska širších územních vztahů, včetně vyhodnocení souladu RP pořizovaného krajem s politikou územního rozvoje a ZÚR, u ostatních RP též souladu s územním plánem. Odůvodnění dále obsahuje komplexní zdůvodnění navržené koncepce řešení.

Z grafické části odůvodnění je pro navazující přípravu staveb nejdůležitější koordinační výkres, tj. výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území (§ 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.). Za pozornost stojí také výkres širších vztahů, dokumentující vazby na sousední území.

Doba platnosti, změna a zrušení RP (§ 71 SZ)

Doba platnosti RPp, který nenahrazuje územní rozhodnutí, se nestanovuje. Pokud se změní podmínky, za kterých byl RPp pořízen a vydán, zajistí příslušná obec nebo kraj jeho změnu, nebo jej zruší.

Ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí RPp platí 3 roky ode dne nabytí účinnosti (pro ostatní obsah RPp se doba platnosti nestanovuje), není-li v něm v odůvodněných případech stanovena lhůta delší, nejdéle však 5 let; doba platnosti může být v odůvodněných případech prodloužena změnou RP v době jeho platnosti. Regulační plán však nepozbývá platnosti:

• bylo-li na základě žádosti podané v době platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle SZ nebo zvláštních právních předpisů, nebo vzniklo-li na základě ohlášení stavebního záměru, podaného v době platnosti právo stavbu provést, nebo
• bylo-li v době platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává, nebo
• vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem, podaného v době platnosti právo stavební záměr realizovat, nebo
• byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době platnosti uzavřena veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

RPp lze změnit nebo zrušit rozhodnutím příslušného zastupitelstva. Obec je povinna uvést RPp do souladu s následně vydanou ÚPD kraje (ZÚR a RP kraje), následně schválenou PÚR anebo následně vydaným ÚP. Do té doby nelze rozhodovat podle částí RP, které jsou v rozporu s touto ÚPD nebo PÚR. Kraj je povinen uvést do souladu RPp s následně vydanými ZÚR a PÚR. Do té doby nelze postupovat podle částí RP, které jsou v rozporu s těmito ZÚR nebo PÚR.

Doba platnosti RPž je tři roky ode dne nabytí účinnosti, max. pět let, pozbytí platnosti se však vztahuje na celý RP. Zde je významný rozdíl proti RPp, u kterého pozbývá platnosti jen ustanovení o nahrazení územního rozhodnutí. RPž pozbývá také platnosti dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, k němuž se regulační plán vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.

RPž lze změnit nebo zrušit rozhodnutím příslušného zastupitelstva pouze na žádost toho, komu přísluší vykonávat práva z něj vyplývající. Bez takové žádosti lze RPž změnit nebo zrušit z důvodu nesouladu s později vydanou nadřazenou ÚPD nebo později schválenou PÚR, a to jen v záležitostech týkajících se VPS nebo VPO. Při změně nebo zrušení RPž se postupuje jako u změny RPp. Dojde-li z uvedených důvodů veřejného zájmu ke změně RPž a prokáže-li ten, komu přísluší vykonávat práva z RP vyplývající, že mu tím vznikla majetková újma, postupuje se podle § 71 odst. 7 SZ, při její náhradě obdobně podle ustanovení o náhradě za změnu v území (§ 102 SZ).

Dojde-li ke zrušení části RP či změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je obec nebo kraj příslušný k vydání tohoto RP povinen bez zbytečného odkladu zajistit pořízení a vydání jeho změny, nebo rozhodnout o jeho zrušení. Dojde-li ke zrušení celého RP, při pořizování se naváže na poslední úkon, který nebyl zrušením zpochybněn, pokud příslušné zastupitelstvo u RP pořizovaného z podnětu nerozhodne, že RP nebude pořizován.

Právní stav RP po případné změně RP se obvykle nevyhotovuje, zatím je jeho vyhotovení dobrovolné. Případné vyhotovení právního stavu opatří pořizovatel záznamem o účinnosti podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 500/2006 Sb.

Jaké jsou možnosti změny či úpravy některých částí regulačního plánu (např. uliční a stavební čáry apod.)?

Regulační plán vydaný od 1. 1. 2007 formou opatření obecné povahy je ve „výrokové“ části celý závazný a lze ho měnit pouze změnou regulačního plánu.

Pokud jde o RP schválený před 1. 1. 2007, postup záleží na tom, jestli je v platném regulačním plánu stavební čára uvedena v závazné části, nebo pouze ve směrné části. O úpravě směrné části regulačního plánu rozhoduje obecní úřad, případně úřad územního plánování a podle přechodných ustanovení § 188 odst. 4 SZ se postupuje podle dosavadní právní úpravy, tj. podle zákona č. 50/1976 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Stavební čára je však zpravidla regulativem; bývá tedy součástí závazné části, a pak se už nejedná o úpravu směrné části, ale o změnu regulačního plánu, kterou je nezbytné pořídit v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že regulační plány pořízené do konce roku 2006 nemohly nahrazovat územní rozhodnutí, nelze tedy podle nich upustit od vydání územního rozhodnutí (v těchto RP nebyla výslovně uvedena územní rozhodnutí, která regulační plán nahrazuje).

6 ÚZEMNÍ ROZHODOVÁNÍ

Stavební zákon umožňuje využít pět různých forem pro umístění záměru. Základní formou je podle stavebního zákona územní rozhodnutí, vydané v územním řízení (správní řízení ve smyslu správního řádu). Koncepce použití dalších forem je stavebním zákonem nastavena tak, že územní rozhodnutí může být nahrazeno některou další formou (případně se vůbec nevyžaduje). Územní rozhodnutí může být vydáno ve zjednodušeném územním řízení, což je proces, který není správním řízením ve smyslu správního řádu. Dále může být územní rozhodnutí v zákonem stanovených případech nahrazeno územním souhlasem, veřejnoprávní smlouvou nebo regulačním plánem.

Záleží tedy ve značné míře na uvážení žadatele, kterou z těchto pěti forem územního rozhodování si sám zvolí. Stavební zákon ale stanovuje pro každou z těchto forem podmínky, které musí být splněny. Žadatel tedy musí zvážit nejen to, která forma je pro něj výhodnější, ale také to, jestli je možné tu konkrétní formu územního rozhodování v jeho případě využít, jestli splňuje zákonem dané podmínky. K tomu, aby žadatel měl možnost získat předběžné informace o požadovaných postupech a podmínkách využívání území, slouží územně plánovací informace.

Jak již bylo zmíněno v kapitole zabývající se cíli a úkoly územního plánování, základním principem je diferenciace rozhodování v zastavěném a nezastavěném území. Stavební zákon požaduje využití náročnějších povolovacích režimů v nezastavěném území a umožňuje využití zjednodušujících postupů v zastavěném území nebo zastavitelné ploše (vychází z přísnější ochrany nezastavěného území).

6.1 ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE

Územně plánovací informace (§ 21 SZ) je předběžnou informací ve smyslu § 139 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Územně plánovací informace (dále jen ÚPI) má žadateli zajistit možnost získání informací o podmínkách využívání území, možných změnách jeho využití, a také o podmínkách vydání příslušných rozhodnutí apod. Územně plánovací informaci (ÚPI) poskytuje v rámci své působnosti krajský úřad, úřad územního plánování, obecní úřad pověřený pro výkon činnosti pořizovatele, nebo stavební úřad. Stavební zákon umožňuje vydání ÚPI o:

• podmínkách využívání území a změn jeho využití zejména na základě územně plánovacích podkladů a územně plánovací dokumentace;
• podmínkách vydání regulačního plánu, územního rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů;
• podmínkách vydání územního souhlasu v případech, kdy je možno jím nahradit územní rozhodnutí, včetně seznamu dotčených orgánů.

Územně plánovací informace se poskytuje na základě žádosti, která musí splňovat předepsané náležitosti podle § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. Žadatel o územně plánovací informaci musí v žádosti uvést konkrétní požadavky na informaci v souvislosti se svým záměrem na změnu v území a konkrétní údaje o svém záměru, zejména účel a technické provedení stavby nebo jiného opatření v území. K žádosti o územně plánovací informaci žadatel připojí celkovou situaci v měřítku katastrální mapy s vyznačením požadovaného záměru a jeho vazeb na okolí (vzdálenosti od hranic pozemku, napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu apod.).

Poskytnutá ÚPI platí 1 rok ode dne jejího vydání (pokud orgán, který ji vydal, žadateli nesdělí, že došlo ke změně podmínek, za kterých byla vydána). ÚPI je z procesního hlediska sdělením (§ 154 a následující SŘ) a je samostatně přezkoumatelná (§ 156 SŘ).

6.2 ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ

Umísťovat stavby nebo zařízení, jejich změny, měnit vliv jejich užívání na území, měnit využití území a chránit důležité zájmy v území lze jen na základě územního rozhodnutí (§ 76 odst. 1 SZ), nestanoví-li stavební zákon jinak (může být nahrazeno jinou formou, nebo není ve vyjmenovaných případech vyžadováno). Územní rozhodnutí je základní formou posouzení záměru a vydává se v územním řízení, které je řízením podle správního řádu (stavební zákon upravuje pouze specifika procesu). Jednotlivé druhy územního rozhodnutí jsou upraveny podle toho, co je cílem konkrétního územního rozhodnutí.

Účelem územního rozhodnutí je úprava poměrů v území ve vztahu ke konkrétním pozemkům a konkrétním osobám. Při vydávání územního rozhodnutí dochází k aplikaci cílů a úkolů územního plánování, politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace a územních opatření (SÚ posuzuje podle § 90 SZ soulad záměru) s tím, že se tyto nástroje územního plánování promítají již do konkrétních podmínek využívání jednotlivých pozemků. Územním rozhodnutím stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanoví podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Územní rozhodnutí zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti konkrétních jmenovitě uvedených osob. Založení, změna nebo rušení práv nebo povinností je u každého druhu územního rozhodnutí odlišné vzhledem k jeho obsahu.

Stavební zákon upravuje pět druhů územních rozhodnutí (§ 77 SZ):

• rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení;
• rozhodnutí o změně využití území;
• rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území;
• rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků;
• rozhodnutí o ochranném pásmu.

Rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení vymezuje stavební pozemek, umísťuje navrhovanou stavbu, stanoví její druh a účel, podmínky pro její umístění, pro zpracování projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení, pro ohlášení stavby a pro napojení na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (§ 79 odst. 1 SZ). Rozhodnutí o umístění stavby je základním a nejčastějším druhem rozhodnutí.

Zařízením je podle § 3 odst. 2 SZ informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu.

Stavbou jsou podle § 2 odst. 3 a 4 SZ veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby, který podle § 103 odst. 1 písm. e) bod 16 stavebního zákona nevyžaduje vydání stavebního povolení ani ohlášení a pro jeho umístění postačí ve smyslu § 96 odst. 2 písm. b) stavebního zákona vydání územního souhlasu. Podle § 2 odst. 4 stavebního zákona se stavbou podle okolností rozumí i její část nebo změna dokončené stavby.

Změna stavby je podle § 2 odst. 5 SZ:

nástavba, kterou se stavba zvyšuje; přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemž podmínkou je, aby přístavba byla vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou; stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

Z hlediska umísťování postačí podle § 96 odst. 2 písm. c) SZ pro územní posouzení nástavby a přístavby vydání územního souhlasu. Stavební úpravy se ve smyslu § 79 odst. 6 SZ neposuzují.

Zařízení o celkové ploše větší než 8 m² se považuje za stavbu pro reklamu, přičemž stavbou pro reklamu je podle § 2 odst. 3 stavebního zákona taková stavba, která slouží reklamním účelům. V pochybnostech, zda se jedná o stavbu nebo zařízení, je podle § 3 odst. 2 stavebního zákona vždy určující stanovisko stavebního úřadu.

V § 79 odst. 2 a 6 SZ jsou stanoveny případy, kdy rozhodnutí o umístění stavby (ani územní souhlas, který ho nahrazuje) není vyžadováno. V § 79 odst. 2 je uvedeno 19 druhů staveb a zařízení, které jsou z hlediska územního méně významné a není u nich potřeba kontroly stavebním úřadem (předpokládá se splnění všech parametrů u každé konkrétní stavby). Současně se jedná o stavby, které podle § 103 odst. 1 písm. a) stavebního zákona nevyžadují vydání stavebního povolení ani ohlášení. Podle § 79 odst. 6 pak rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas nevyžadují stavební úpravy a udržovací práce.

V § 79 odst. 3 a 4 jsou pak uvedeny výjimky, tj. případy, kdy rozhodnutí je vyžadováno, i když se jedná o stavby vyjmenované v § 79 odst. 2. Jedná se o kulturní památky, v některých vybraných případech i o stavby v památkové rezervaci, památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Stejně tak se ustanovení odst. 2 nevztahuje na záměry posuzované z hlediska vlivů na životní prostředí (tj. rozhodnutí je vyžadováno).

Kdy není územní rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas vyžadováno?

V § 79 odst. 2 stavebního zákona je uvedeno 19 druhů staveb a zařízení, které nevyžadují rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas. Významné je toto ustanovení především pro doplňkové stavby u rodinných domů a u staveb pro rodinnou rekreaci. Aby stavebník mohl uvedenou stavbu realizovat bez posouzení stavebním úřadem, musí splňovat všechna zákonem stanovená kritéria, za současného dodržování dalších právních předpisů. Patří sem např.:

• stavba do 25 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepená nejvýše do hloubky 3 m na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží k výrobě nebo skladování hořlavých látek nebo výbušnin, nejedná se o jaderné zařízení nebo stavbu pro podnikatelskou činnost, je v souladu s územně plánovací dokumentací, je umísťována v odstupové vzdálenosti od společných hranic pozemků nejméně 2 m, plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejím umístění bude nejméně 50 % z celkové ploch pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci (§ 79 odst. 2 písm. o) SZ);
• bazén do 40 m² zastavěné plochy na pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci v zastavěném území, umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku (§ 79 odst. 2 písm. p) SZ);
• skleník do 40 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky, umístěný v odstupové vzdálenosti nejméně 2 m od hranice pozemku, bez podsklepení (§ 79 odst. 2 písm. n) SZ) – skleníky těchto parametrů a za splnění odstupových vzdáleností lze umístit i v nezastavěném území;
• výměna vedení technické infrastruktury ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, pokud se nemění její trasa (ani ve smyslu určující linie a ani ve smyslu výškového určení) a nedochází k překročení hranice stávajícího ochranného nebo bezpečnostního pásma.

Rozhodnutí o změně využití území stanoví nový způsob užívání pozemku (oproti jeho dosavadnímu využití) a podmínky jeho využití (§ 80 odst. 1 SZ). Územní rozhodnutí o změně využití území představuje rozhodnutí upravující záměry v území nestavebního charakteru.

V § 80 odst. 2 SZ je stanoveno, kdy je vyžadováno rozhodnutí o změně využití území. Následující odst. 3 stanoví, kdy rozhodnutí o změně využití území ani územní souhlas není vyžadován. V odstavcích 4 a 5 jsou opět případy, kdy ustanovení odst. 3 nelze použít – ustanovení odst. 3 se nevztahuje na území, na kterých se prokazatelně nalézají archeologické nálezy, a nevztahuje se na záměry posuzované z hlediska vlivů na životní prostředí a na záměry ve zvláště chráněných územích.

Kdy není vyžadováno územní rozhodnutí o využití území ani územní souhlas?

Taxativní výčet uvedený v § 80 odst. 3 SZ představuje skupinu záměrů, které nevyžadují posouzení ze strany stavebního úřadu, tzn. ani vydání územního rozhodnutí o využití území a ani vydání územního souhlasu. Jedná se o:

• terénní úpravy do 1,5 m výšky nebo hloubky o výměře do 300 m² na pozemcích, které nemají společnou hranici s veřejnou pozemní komunikací nebo veřejným prostranstvím (ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb.), pokud nedochází k nakládání s odpady; terénními úpravami jsou podle § 3 odst. 1 SZ zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce; nesmí však jít o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem. Stavební zákon uvádí příklady terénních úprav jako různé skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu apod.;
• odstavné, manipulační, prodejní, skladové nebo výstavní plochy do 300 m², které neslouží pro skladování nebo manipulaci s hořlavými látkami nebo látkami, které mohou způsobit znečištění životního prostředí; charakteristika hořlavých látek a pravidla pro jejich posuzování vyplývají z právní úpravy zákona o chemických látkách a zákona o požární ochraně;
• změny druhu pozemku o výměře do 300 m²;
• terénní úpravy v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků; podle § 15a odst. 3 vodního zákona tyto terénní úpravy nevyžadují ani vydání stavebního povolení, ani ohlášení;
• úpravy pozemků, které mají vliv na schopnost vsakování vody, provedené na pozemku rodinného domu nebo na pozemku stavby pro rodinnou rekreaci, které souvisejí nebo podmiňují bydlení nebo rodinnou rekreaci, neslouží ke skladování hořlavých látek nebo výbušnin, a plocha části pozemku schopného vsakovat dešťové vody po jejich provedení bude nejméně 50 % z celkové plochy pozemku rodinného domu nebo stavby pro rodinnou rekreaci; typickým příkladem jsou různé zpevněné plochy na zahradách (na pozemcích rodinných domů a staveb pro rekreaci), např. kolem bazénu, posezení apod.

Rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (§ 81 SZ) stanoví podmínky pro změnu užívání stavby, která má vliv na životní prostředí, nebo nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Jde o územní rozhodnutí, kterým se stanoví podmínky pro změnu užívání stavby, spočívající pouze ve změně užívání stavby. Jde však o takovou změnu v užívání, která má vliv na životní prostředí, nebo která vyvolá nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků stanoví podmínky pro nové rozdělení nebo scelení pozemků (§ 82 SZ). Žádost musí podat všichni vlastníci všech dotčených pozemků, které jsou předmětem rozhodnutí, nebo oprávněná osoba za účelem uplatňování předkupního práva pro veřejně prospěšné stavby. Rozhodnutí se vydává v případech, kdy je třeba stanovit podmínky pro nové dělení nebo scelování. Pokud není nutné stanovovat podmínky, postupuje stavební úřad tak, že vydává pouhé sdělení o dělení nebo scelování pozemků (tím potvrzuje, že není třeba stanovit podmínky a schvaluje navrhovaný záměr).

Rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků se nevydává v případě, že podmínky pro rozdělení nebo scelení pozemků jsou dány regulačním plánem, jiným rozhodnutím stavebního úřadu (např. rozhodnutím o umístění stavby), nebo rozhodnutím podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách (komplexními pozemkovými úpravami je již řešeno).

Jak řešit přístup na pozemek?

V případě žádosti o dělení nebo scelování pozemků je třeba, aby byl zajištěn ke všem nově vzniklým pozemkům (scelovaným i rozdělovaným) přístup z veřejně přístupné pozemní komunikace (podle § 12 vyhlášky č. 503/2006 Sb.).

Častou otázkou je, jestli je možné tento přístup zajistit např. zřízením věcného břemene a jestli je to nutné také v případě, kdy sousední pozemek (který již navazuje na veřejnou pozemní komunikaci) je stejného vlastníka jako pozemek bez přístupu. V druhém případě je argumentováno tím, že přístup je v tomto případě „zajištěn“ i bez věcného břemene, jelikož oba pozemky mají stejného vlastníka. To ovšem neřeší případný prodej v budoucnu. Stačí ale zřízení věcného břemene?

Podle § 20 odst. 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. se pozemek vždy vymezuje tak, aby svými vlastnostmi, zejména velikostí, polohou, plošným a prostorovým uspořádáním, umožňoval využití pro navrhovaný účel a byl dopravně napojen na veřejně přístupnou pozemní komunikaci. Z uvedeného vyplývá, že věcné břemeno nestačí.

Rozhodnutí o ochranném pásmu chrání stavbu, zařízení nebo pozemek před negativními vlivy okolí, nebo chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními účinky (§ 83 SZ). Většinou se toto rozhodnutí vydává současně při rozhodování o příslušném záměru. Podmínky ochrany bývají vyjádřeny formou omezení, zákazů.

Tento druh rozhodnutí může plnit dvě úlohy:

• stanoví podmínky pro ochranu stavby, zařízení nebo pozemku před negativními vlivy okolí;
• nebo se jím chrání okolí stavby či zařízení nebo pozemku před jejich negativními vlivy.

Může být např. určen způsob provádění staveb, těžebních prací, nebo jsou naopak stanovena omezení činností v dotčených stavbách. Důvodů těchto omezení může být celá řada, např. se může jednat o důvody z hlediska ochrany ovzduší, vodních zdrojů, ložisek nerostů apod.

V této souvislosti je nutné si uvědomit, že ne všechna ochranná pásma vznikají územním rozhodnutím. Rozhodnutí o ochranném pásmu se nevydává, jestliže podmínky ochrany jsou stanoveny zvláštním právním předpisem nebo na jeho základě. Pokud je tedy ochranné pásmo konkrétní stavby dáno ze zákona, např. ochranné pásmo dráhy nebo silniční komunikace, vzniká toto ochranné pásmo současně s umístěním dané stavby automaticky (nabytím právní moci rozhodnutí o umístění stavby). Další možností vzniku ochranného pásma je např. vydání opatření obecné povahy, což se využívá např. v případě ochranných pásem vodních zdrojů. Přehled o existujících ochranných pásmech v daném území je možné získat z výkresu limitů využití území, který je součástí územně analytických podkladů.

Územní rozhodnutí vydává:

• místně příslušný obecný stavební úřad (§ 13 odst. 1 SZ);
• ministerstvo pro místní rozvoj (§ 13 odst. 2 nebo § 17 odst. 3 SZ);
• újezdní úřad (§ 16 odst. 1 SZ);
• obvodní báňský úřad (§ 16 odst. 3 SZ);
• případně krajský úřad (§ 17 odst. 2 SZ).

Územní rozhodnutí vydává podle § 84 odst. 1 SZ příslušný stavební úřad na základě územního řízení nebo zjednodušeného územního řízení.

Je-li k územnímu řízení, kterým se vydává rozhodnutí o změně využití území nebo o ochranném pásmu, příslušný podle zvláštních právních předpisů jiný správní orgán než stavební úřad, rozhodne tento orgán podle § 84 odst. 2 SZ jen v souladu se závazným stanoviskem stavebního úřadu.

6.3 ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

Územní řízení je klasickým správním řízením, jehož výsledkem je vydání územního rozhodnutí. Je vedeno postupy podle stavebního zákona a vztahuje se na něj i obecná úprava správního řízení podle správního řádu. Územní řízení je zahájeno dnem podání žádosti.

Žádost o vydání územního rozhodnutí musí podle § 86 SZ obsahovat (kromě obecných náležitostí podle správního řádu) základní údaje o požadovaném záměru a identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit. Nedílnou součástí je i uvedení osob, které mají vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, jestliže může být jejich právo územním rozhodnutím přímo dotčeno. Žadatel tedy musí dodat seznam (identifikaci) těchto dotčených osob. Následně stavební úřad vymezí v souladu s § 85 SZ okruh účastníků řízení. V případě řízení s velkým počtem účastníků (více než 30) se v žádosti o vydání územního rozhodnutí účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) SZ identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru (§ 86 odst. 6 SZ).

Žádosti o vydání územního rozhodnutí se podávají na formulářích, které jsou uvedeny v přílohách č. 1 až 5 vyhlášky č. 503/2006 Sb. Podávání žádostí na formulářích je ve smyslu § 196 odst. 1 SZ povinné (žádost je možné podat i v elektronické podobě podepsanou elektronickým podpisem). Formuláře žádostí jsou rozděleny na dvě části. V části A je samotný formulář, v části B jsou uvedeny přílohy, které se k žádosti přikládají (rozsah příloh se odvíjí od konkrétního záměru).

K žádosti o vydání územního rozhodnutí žadatel připojí podle § 86 odst. 2 a 3 SZ a vyhlášky č. 503/2006 Sb. zejména:

• doklady prokazující vlastnické právo (nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem), nebo doklad o právu založeném smlouvou provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě (tj. správní rozhodnutí vydaná podle dříve platných právních předpisů, na základě kterých vznikala věcná břemena opravňující stavebníka provést stavbu – tato věcná břemena se neevidovala a nejsou ani zapsána v katastru nemovitostí, zejména se jedná o věcná břemena u souborů staveb technické infrastruktury na základě zákona č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny a na něj navazujících právních předpisů), předloží souhlas jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit;
• závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů (nejde-li o koordinované závazné stanovisko nebo závazné stanovisko vydávané správním úřadem, který je příslušný vydat územní rozhodnutí); koordinované závazné stanovisko, závazná stanoviska, rozhodnutí, stanoviska, popř. vyjádření dotčených orgánů jsou součástí dokladové části dokumentace;
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury (mohou je na základě zmocnění vlastníků infrastruktury nebo na základě smluvních vztahů vydávat i správci nebo provozovatelé) k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem (jsou součástí dokladové části dokumentace);
• smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury nebo plánovací smlouvu (v případě infrastruktury ve vlastnictví obce), vyžaduje-li záměr vybudování nové nebo úpravu stávající veřejné dopravní a technické infrastruktury;
• dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí, která obsahuje průvodní zprávu, souhrnnou technickou zprávu, výkresovou dokumentaci a dokladovou část.

Vlastníci technické infrastruktury (§ 161 odst. 1 SZ)

Vlastníci technické infrastruktury jsou povinni vést o ní evidenci. Tato evidence musí obsahovat:

1. polohové umístění;

2. ochranu;

3. v odůvodněných případech i výškové umístění (s ohledem na charakter technické infrastruktury).

Na žádost pořizovatele územně analytických podkladů, územní studie nebo územně plánovací dokumentace, obecního úřadu, žadatele o vydání regulačního plánu nebo územního rozhodnutí, stavebníka nebo osoby jím zmocněné musí vlastník technické infrastruktury ve lhůtě do 30 dnů sdělit údaje o její poloze, podmínkách napojení, ochrany a další údaje nezbytné pro projektovou činnost a provedení stavby.

Informace mohou být poskytnuty v digitální podobě. Vlastník technické infrastruktury je oprávněn požadovat na žadateli úhradu nákladů spojených s poskytnutím požadovaných údajů, nejvýše však do výše nákladů na pořízení jejich kopií, nosičů dat a nákladů na doručení.

Obsah a rozsah dokumentace je uveden v jednotlivých přílohách vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb. V příloze č. 1 je uveden obsah a rozsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení, v příloze č. 2 je uveden rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území a v příloze č. 3 je uveden obsah a rozsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území. Dokumentace se vždy zpracovává s ohledem na podmínky v území a charakter stavby, nebo s ohledem na charakter navrhované změny.

Dokumentace vždy musí být zpracována autorizovanou osobou – projektantem. Tato povinnost vyplývá z ustanovení § 158 odst. 1 SZ, kde je stanoveno, že vybrané činnosti ve výstavbě mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto zákona může dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí zpracovávat autorizovaný architekt, autorizovaný inženýr a v určitých případech i autorizovaný technik (§ 17, 18 a 19 zákona č. 360/1992 Sb.). Autorizovaný technik je oprávněn vypracovávat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci, jestliže celá přísluší jeho oboru. V ostatních případech může vypracovávat příslušné části dokumentace pro vydání územního rozhodnut, vždy v rozsahu oboru, popř. specializace, pro který mu byla udělena autorizace; tímto způsobem se může podílet na vypracování dokumentace zpracovávané autorizovaným architektem nebo autorizovaným inženýrem.

Projektant je podle § 159 odst. 1 a 2 SZ povinen při zpracování dokumentace dbát právních předpisů (tj. i obecných požadavků na výstavbu) a působit v součinnosti s dotčenými orgány.

Projektant odpovídá vždy za správnost, celistvost a úplnost jím zpracované dokumentace, zejména za respektování požadavků z hlediska ochrany veřejných zájmů a za jejich koordinaci. Není-li projektant způsobilý zpracovat celou dokumentaci sám, musí si přizvat k jejímu zpracování osobu s oprávněním pro příslušný obor, ale za zpracování dokumentace jako celku zodpovídá projektant. Pokud dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem, stavební úřad podle § 86 odst. 5 SZ zastaví řízení.

Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, nebo pokud bude navrhovaný záměr svými negativními vlivy překračovat limitní hodnoty stanovené zvláštními právními předpisy za hranicí pozemku určeného k jeho realizaci, předloží žadatel současně žádost o vydání rozhodnutí o ochranném pásmu (§ 86 odst. 4 SZ).

Po podání žádosti posoudí stavební úřad, zda žádost obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti a přílohy. V případě, že není žádost úplná, stavební úřad usnesením řízení přeruší, a vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti (stanoví lhůtu pro doplnění). Důvodem pro přerušení řízení může být i chybějící posouzení od některého dotčeného orgánu. Řízení stavební úřad přeruší také v tom případě, že záměr klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat. Podle § 88 SZ zároveň vyzve žadatele k předložení plánovací smlouvy, pokud se záměr dotýká veřejné dopravní a technické infrastruktury ve vlastnictví obce, nebo smlouvy s příslušnými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Obsah plánovací smlouvy je upraven v příloze č. 13 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. Nebude-li žádost ve stanovené lhůtě doplněna či upravena (dodány požadované smlouvy), stavební úřad usnesením zastaví řízení. Stavební úřad řízení zastaví také v případě, že dokumentace pro vydání územního rozhodnutí není zpracována projektantem. Usnesení o přerušení i zastavení řízení se doručuje pouze žadateli.

V případě, že je žádost o vydání územního rozhodnutí úplná a dalšího projednání schopná, stavební úřad oznámí zahájení územního řízení a k projednání žádosti nařídí ústní jednání. Je-li to účelné, spojí jej s ohledáním na místě. Oznámení o konání ústního jednání se doručí nejméně 15 dnů předem. Oznámení o zahájení územního řízení a další úkony v řízení se doručují účastníkům řízení podle § 85 odst. 1 a 2 SZ a dotčeným orgánům jednotlivě.

Účastníci územního řízení (§ 85 SZ)

Účastníky územního řízení jsou žadatel a obec, na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn (uplatňuje námitky k ochraně zájmů obce a zájmů občanů obce). Účastníky územního řízení dále jsou:

• vlastník pozemku nebo stavby, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn (není-li sám žadatelem), nebo ten, kdo má jiné věcné právo k tomuto pozemku nebo stavbě;
• osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno;
• osoby, o kterých tak stanoví zvláštní právní předpis, tj. zejména občanská sdružení ve smyslu § 70 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Účastníky řízení nejsou nájemci bytů, nebytových prostor nebo pozemků.

V řízení s velkým počtem účastníků (více než 30) se oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení doručují postupem podle § 144 odst. 6 správního řádu, tj. veřejnou vyhláškou. V tomto případě se doručuje jednotlivě pouze účastníkům řízení podle § 27 odst. 1 SŘ. Účastníci řízení podle § 85 odst. 2 písm. b) SZ (osoby, jejichž vlastnické nebo jiné věcné právo k sousedním stavbám anebo sousedním pozemkům nebo stavbám na nich může být územním rozhodnutím přímo dotčeno) se v oznámení o zahájení řízení a v dalších úkonech v řízení doručovaných veřejnou vyhláškou identifikují označením pozemků a staveb evidovaných v katastru nemovitostí dotčených vlivem záměru.

Stavební úřad může upustit od ústního jednání, jsou-li mu dobře známy poměry v území a žádost poskytuje dostatečný podklad pro posouzení záměru. Upustí-li stavební úřad od ústního jednání, stanoví lhůtu, do kdy mohou účastníci řízení uplatnit námitky a dotčené orgány závazná stanoviska; tato lhůta nesmí být kratší než 15 dnů.

V případě některých záměrů stavební úřad nařídí k projednání žádosti veřejné ústní jednání. Stavební úřad může nařídit veřejné ústní jednání v případech záměrů, pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (EIA). Veřejné ústní jednání nařídí stavební úřad vždy případech záměrů umísťovaných v území, ve kterém nebyl vydán územní plán. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnosti veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Po tuto dobu musí stavební úřad umožnit každému nahlédnout do podkladů pro vydání rozhodnutí. U záměrů, zasahujících do území několika obcí, se doručuje oznámení o zahájení řízení a další úkony v řízení vyvěšením na úředních deskách příslušných obecních úřadů.

V případě, že bylo nařízeno veřejné ústní jednání, musí žadatel zajistit, aby informace o jeho záměru a o tom, že podal žádost o vydání územního rozhodnutí, byla vyvěšena na místě určeném stavebním úřadem v oznámení (bezodkladně poté, co bylo oznámeno zahájení územního řízení a nařízeno veřejné ústní jednání), a to do doby konání veřejného ústního jednání. Informace obsahuje údaje o žadateli, o předmětu územního řízení a o veřejném ústním jednání. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat na architektonickou a urbanistickou podobu záměru a na jeho vliv na okolí. Pokud žadatel uvedenou povinnost nesplní, stavební úřad nařídí opakované veřejné ústní jednání, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení. V případě, že se neprokáže opak, má se za to, že žadatel povinnost vyvěšení informace splnil.

Závazná stanoviska dotčených orgánů a námitky účastníků řízení musí být uplatněny nejpozději při ústním jednání, případně při veřejném ústním jednání; jinak se k nim nepřihlíží. Veřejnost uplatňuje připomínky nejpozději při veřejném ústním jednání; jinak se k nim nepřihlíží. Jestliže dojde k upuštění od ústního jednání, musí být závazná stanoviska dotčených orgánů a námitky účastníků řízení uplatněny ve stanovené lhůtě; jinak se k nim nepřihlíží. K závazným stanoviskům a námitkám k věcem, o kterých bylo rozhodnuto při vydání územního nebo regulačního plánu, se nepřihlíží.

V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na základě dokladů předložených žadatelem, rozhodne stavební úřad bez zbytečného odkladu, nejdéle však do 60 dnů ode dne zahájení územního řízení. Ve zvlášť složitých případech, zejména pokud stavební úřad nařídil k projednání žádosti veřejné ústní jednání, stavební úřad rozhodne nejdéle do 90 dnů.

Stavební úřad je povinen před vydáním územního rozhodnutí (obdobně i u jiného úkonu směřujícího k umístění záměru v území) posoudit soulad záměru s požadavky § 90 stavebního zákona. Stavební úřad posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací a PÚR (závaznost dána stavebním zákonem). Soulad záměru s územně plánovací dokumentací je pro umísťování a prostorové uspořádání staveb rozhodující. Územně plánovací dokumentace mj. chrání veřejné zájmy v území a významným způsobem předurčuje výsledek územního řízení. Stavební úřad dále zkoumá soulad s cíli a úkoly územního plánování (zejména s charakterem území, požadavky na ochranu nezastavěného území), s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území, s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů (mj. obecné požadavky na využívání území, obecné technické požadavky na stavby a obecné technické požadavky na bezbariérové užívání stavby), s požadavky na dopravní a technickou infrastrukturu a s požadavky na ochranu veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů.

Umístění záměru musí splnit mj. požadavky zejména tří prováděcích vyhlášek k SZ:

• vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb.;
• vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb.;
• vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích, zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.

Stavební úřad je povinen vyhodnotit, zda žadatel průkazným způsobem vyhověl požadavkům daným nejen stavebním zákonem, ale i těmito vyhláškami. Pro umístění záměru je nejdůležitější splnění požadavků vyplývajících z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, která stanovuje základní požadavky pro vymezování pozemků a požadavky pro umísťování staveb na pozemcích, včetně nezbytných odstupů staveb. Tato vyhláška stanovuje také např. požadavky na řešení odstavných a parkovacích stání, řešení odpadů, vsakování a odvádění dešťových vod atd. V § 26 této vyhlášky jsou uvedena ustanovení, ze kterých je podle § 169 SZ možná výjimka.

Je možné udělovat výjimky ze stavebního zákona?

Ze stavebního zákona výjimky udělovat nelze. Výjimky lze udělit pouze v souladu s ustanovením § 169 stavebního zákona z některých prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu, ve kterých je to výslovně uvedeno.

Výsledkem územního řízení je územní rozhodnutí, kterým stavební úřad schvaluje navržený záměr a stanovuje podmínky pro využití a ochranu území, podmínky pro další přípravu a realizaci záměru, zejména pro projektovou přípravu stavby. Vyžaduje-li to posouzení veřejných zájmů při provádění stavby, při kontrolních prohlídkách stavby nebo při vydávání kolaudačního souhlasu, může uložit zpracování prováděcí dokumentace stavby. V rozhodnutí stavební úřad stanoví dobu platnosti rozhodnutí, má-li být delší, než stanoví stavební zákon (standardně 2 roky ode dne nabytí právní moci, stavební úřad může stanovit v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let). U staveb dočasných nebo v rozhodnutí o změně využití území pro dočasné činnosti stanoví lhůtu pro odstranění stavby nebo ukončení činnosti a následný způsob úpravy území.

Není-li záměr žadatele v souladu s požadavky uvedenými v § 90 SZ, nebo jestliže by umístěním a realizací záměru mohly být ohroženy zájmy chráněné stavebním zákonem nebo zvláštními právními předpisy, stavební úřad žádost o vydání územního rozhodnutí zamítne.

Stavební úřad může v územním rozhodnutí u staveb a terénních úprav uvedených v § 104 odst. 1 písm. f) až i) SZ, jestliže to nevylučuje povaha věci, ochrana veřejných zájmů podle zvláštních právních předpisů nebo ochrana práv účastníků řízení, stanovit, že k jejich provedení nebude vyžadovat ohlášení (§ 78 odst. 6 SZ).

Pro doručování územního rozhodnutí platí stejné zásady jako pro doručování oznámení o zahájení územního řízení. Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou (celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace); stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavby podle § 15 nebo 16 SZ, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.

Platnost územního rozhodnutí o umístění stavby, změně využití území, vlivu užívání stavby na území a o dělení nebo scelování pozemků je podle § 93 SZ 2 roky ode dne nabytí právní moci, nestanoví-li stavební úřad v odůvodněných případech lhůtu delší, nejdéle však 5 let. Rozhodnutí o ochranném pásmu platí po dobu trvání stavby, zařízení nebo chráněného útvaru, nestanoví-li stavební úřad jinou lhůtu.

Územní rozhodnutí nepozbývá platnosti:

• bylo-li na základě žádosti podané v době jeho platnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle SZ nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době jeho platnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru;
• bylo-li v době jeho platnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává;
• vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem, podaného v době platnosti, právo stavební záměr realizovat;
• byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení, podaného v době jeho platnosti, uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

Územní rozhodnutí pozbývá platnosti též dnem, kdy stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se rozhodnutí vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.

Územní rozhodnutí lze podle § 94 SZ změnit pouze na žádost oprávněného, jestliže se změnila územně plánovací dokumentace nebo jiné podklady pro územní rozhodnutí nebo podmínky v území, a to tak, že se jeho dosavadní část nahradí novým územním rozhodnutím. Návrh na změnu územního rozhodnutí projedná stavební úřad v rozsahu této změny. Platnost původního územního rozhodnutí není dotčena, pokud není současně výslovně rozhodnuto o změně jeho platnosti podle § 93 odst. 3 SZ. Rozhodnutí o ochranném pásmu lze změnit nebo zrušit i na žádost toho, komu z něj vyplývá povinnost; vyžaduje-li to veřejný zájem, lze rozhodnutí o ochranném pásmu změnit nebo zrušit i z podnětu dotčeného orgánu podle zvláštního právního předpisu. Územní rozhodnutí lze z moci úřední změnit nebo zrušit v řízení o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.

Podá-li žadatel na příslušném formuláři žádost o vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle § 94a SZ a připojí společnou dokumentaci, je zahájeno společné řízení. Společná dokumentace musí splňovat požadavky na dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a požadavky na projektovou dokumentaci pro vydání stavebního povolení. Stavební úřad může podle § 78 odst. 3 SZ vést společné územní a stavební řízení, jsou-li podmínky v území jednoznačné, zejména je-li pro území vydán územní plán nebo regulační plán. Pokud povaha věci nebo závazné stanovisko dotčeného orgánu společné řízení vylučuje, rozhodne stavební úřad o vyloučení povolení stavby ze společného řízení a stavební řízení přeruší do nabytí právní moci územního rozhodnutí.

Pravidla pro projednání žádosti, doručování, uplatňování závazných stanovisek dotčených orgánů a námitek účastníků řízení jsou popsána v § 94a SZ a jsou víceméně obdobná jako při územním a stavebním řízení. Před vydáním rozhodnutí stavební úřad přezkoumá žádost podle § 90 a 111 SZ. Výroková část společného rozhodnutí obsahuje 2 výroky – výrok o umístění stavby a výrok o povolení stavby. Výrok o povolení stavby je vykonatelný nabytím právní moci výroku o umístění stavby. Postupy po dni nabytí právní moci výroku o umístění stavby jsou stejné jako v klasickém územním řízení. Po dni nabytí právní moci výroku o povolení stavby postupuje stavební úřad podle § 115 odst. 3 SZ.

Doba platnosti společného rozhodnutí je 2 roky, jestliže stavba byla zahájena do 2 let ode dne, kdy nabylo právní moci. Dobu platnosti společného rozhodnutí může stavební úřad prodloužit na základě odůvodněné žádosti stavebníka podanou před jejím uplynutím.

6.4 ZJEDNODUŠENÉ ÚZEMNÍ ŘÍZENÍ

Zjednodušené územní řízení představuje speciální postup, kdy je územní rozhodnutí vydáno bez předchozího správního řízení. Zjednodušené územní řízení je možné využít pouze pro rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území, rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území, rozhodnutí o dělení nebo scelování pozemků. Zjednodušené územní řízení nelze vést v případě rozhodnutí o ochranném pásmu a nelze jej spojit se stavebním řízením.

Zjednodušené územní řízení může být vedeno pouze v tom případě, že jsou splněny podmínky uvedené v § 95 odst. 1 SZ. Zjednodušené územní řízení může být vedeno:

• pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše (nelze využít v nezastavěném území);
• záměr nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí;
• žádost je doložena závaznými stanovisky, popř. rozhodnutím dotčených orgánů (mohou, na rozdíl od územního souhlasu, obsahovat podmínky, které pak budou součástí návrhu výroku rozhodnutí);
• žádost je doložena souhlasem účastníků řízení, kteří mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, jež jsou předmětem územního řízení, nebo mají společnou hranici s těmito pozemky (souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu).

Žádost musí mít všechny předepsané náležitosti (nevede se řízení, a proto nelze přerušit řízení a vyzvat žadatele k doplnění žádosti). Žádost o vydání příslušného druhu územního rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení se podává na formulářích, jejichž obsahové náležitosti jsou stanoveny v přílohách č. 1 až 4 vyhlášky č. 503/2006 Sb. K žádosti se přikládají doklady prokazující vlastnické právo žadatele, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn (tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem). K žádosti musí být doložena dokumentace ve stejném rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí v klasickém územním řízení. Součástí této dokumentace, dokladové části E podle přílohy č. 1 až 3 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jsou závazná stanoviska dotčených orgánů, popř. jejich rozhodnutí. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury se připojují v případě, že bude na tuto infrastrukturu stavba napojena. Stanoviska vlastníků dané infrastruktury se mohou vázat i na podmínky, které vyplývají ze stanovených ochranných a bezpečnostních pásem kolem této infrastruktury.

Pokud žádost nesplňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad rozhodne usnesením o provedení územního řízení (usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat); lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet od právní moci usnesení a žádost o vydání rozhodnutí ve zjednodušeném územním řízení se dále projednává v klasickém územním řízení. Ve vydaném usnesení lze i vyzvat žadatele k doložení dalších podkladů, potřebných k projednání žádosti a rozhodnutí o umístění záměru (v usnesení stavební úřad stanoví lhůtu pro doložení potřebných dokladů, současně i územní řízení přeruší do doby jejich doložení a poučí žadatele o následcích neodstranění nedostatků ve stanovené lhůtě).

Pokud žádost splňuje podmínky pro zjednodušené územní řízení, stavební úřad posoudí záměr žadatele podle § 90 SZ, vyhotoví návrh výroku rozhodnutí, který vyvěsí na úřední desce po dobu 15 dnů (zveřejňuje pouze výrok, nikoliv celé územní rozhodnutí); návrh výroku se doručí žadateli a dotčeným orgánům jednotlivě.

Žadatel je povinen zajistit vyvěšení informace o návrhu výroku rozhodnutí po dobu 15 dnů na místě určeném stavebním úřadem. Informace obsahuje podle § 95 odst. 4 SZ a § 14 vyhlášky č. 503/2006 Sb. údaje o žadateli, o předmětu územního řízení, návrh výroku příslušného územního rozhodnutí, upozornění o způsobu a lhůtách podávání námitek atd. Součástí informace je grafické vyjádření záměru, popřípadě jiný podklad, z něhož lze usuzovat o architektonické nebo urbanistické podobě záměru a o jeho vlivu na okolí. Grafické vyjádření záměru se odvíjí od vyžadovaného druhu územního rozhodnutí, náležitosti jsou obdobné jako u grafické přílohy rozhodnutí v klasickém správním řízení, např. pro rozhodnutí o umístění stavby obsahuje zejména celkovou situaci v měřítku katastrální mapy se zakreslením stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby, s vyznačením vazeb a vlivů na okolí, zejména vzdáleností od hranic pozemku a sousedních staveb. Pokud žadatel informaci nevyvěsí, stavební úřad opakuje vyvěšení návrhu výroku rozhodnutí na úřední desce, nebo rozhodne usnesením o provedení územního řízení, pokud mělo porušení této povinnosti žadatele za následek zkrácení práv účastníků územního řízení.

Proti návrhu výroku rozhodnutí je možno podat výhrady dotčených orgánů (pokud v něm nejsou obsaženy podmínky uplatněné v jejich závazném stanovisku, nebo pokud je záměr navržen v rozporu s jejich rozhodnutím), a námitky účastníků (všichni účastníci ve smyslu § 85 SZ; k námitkám účastníků, kteří souhlasili se záměrem, se nepřihlíží, pokud se nezměnily podklady pro jejich souhlas), a to písemně ve lhůtě 15 dnů ode dne vyvěšení návrhu výroku na úřední desce.

Pokud byly ve lhůtě uplatněny výhrady nebo námitky, rozhodne stavební úřad usnesením o provedení územního řízení. V opačném případě se rozhodnutí pokládá za vydané, nelze se proti němu dále odvolat a následný den po uplynutí lhůty pro uplatnění výhrad nebo námitek nabývá právní moci.

Po dni nabytí právní moci územního rozhodnutí stavební úřad doručí žadateli stejnopis písemného vyhotovení úplného územního rozhodnutí, včetně odůvodnění, opatřený doložkou právní moci spolu s ověřenou grafickou přílohou, kterou tvoří celková situace v měřítku katastrální mapy, popřípadě další vybraná část dokumentace; stejnopis písemného vyhotovení územního rozhodnutí opatřený doložkou právní moci doručí také obci, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16 SZ, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.

6.5 ÚZEMNÍ SOUHLAS

Nejpoužívanější zjednodušující formou územního rozhodování je územní souhlas, a to i přes to, že využití územního souhlasu je vázané na splnění zákonem stanovených podmínek a je možné jen u taxativního výčtu záměrů podle § 96 odst. 2 SZ. Výčet záměrů, které nalezneme v § 96 odst. 2 SZ, představuje skupinu jednodušších záměrů.

Územní souhlas je možné využít pouze tehdy, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše (v nezastavěném území nelze územní souhlas využít, a to ani tehdy, jestliže jde o stavbu, pro kterou by územní souhlas běžně postačil). Realizací záměru se nesmí podstatně změnit poměry v území (zde je prostor pro správní uvážení stavebního úřadu) a záměr nesmí vyžadovat nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu (napojení na stávající infrastrukturu je možné, nesmí být její úpravy, rozšíření, zkapacitnění, budování nové). Stavební zákon ukládá také doložení souhlasných závazných stanovisek, popřípadě souhlasných rozhodnutí dotčených orgánů (čistý souhlas bez podmínek). To znamená, že pokud by dotčený orgán pro umístění záměru ve svém závazném stanovisku stanovil podmínky, které by musely být uloženy rozhodnutím, nelze územní souhlas využít. Za určitých podmínek jsou vyžadovány také souhlasy sousedů se společnou hranicí (více dále v textu). Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů posuzovaných ve zjišťovacím řízení, nebo pro které bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí (EIA) podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí.

Žádost o územní souhlas se podává na formuláři, který je v příloze č. 7 vyhlášky č. 503/2006 Sb. K žádosti o územní souhlas žadatel připojí zejména:

• doklady prokazující jeho vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemkům nebo stavbám, na kterých má být požadovaný záměr uskutečněn; tyto doklady se připojují, nelze-li tato práva ověřit v katastru nemovitostí. Jestliže žadatel nemá vlastnické právo, smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu nebo opatření k pozemku nebo stavbě, předloží souhlas jejich vlastníka; to neplatí, lze-li pozemek nebo stavbu vyvlastnit;
• souhlasná závazná stanoviska, popřípadě souhlasná rozhodnutí dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě rozhodnutí podle § 169 odst. 3 a 4 SZ;
• stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, nebo k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem;
• souhlasy osob, které mají vlastnická nebo jiná věcná práva k pozemkům nebo stavbám na nich a tyto pozemky mají společnou hranici s pozemkem, na kterém má být záměr uskutečněn (souhlasy sousedů se společnou hranicí); souhlas s navrhovaným záměrem musí být vyznačen na situačním výkresu; souhlas se nevyžaduje v případech stavebních záměrů uvedených v § 103 SZ, pokud nejsou umístěny ve vzdálenosti menší než 2 m od společných hranic pozemků;
• jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy podle charakteru záměru (zejména půdorysy jednotlivých podlaží a pohledy u budov) a celková situace v měřítku katastrální mapy (včetně parcelních čísel, se zakreslením požadovaného záměru, s vyznačením vazeb a účinků na okolí). Nejedná se o vybranou činnost ve výstavbě, dokumentaci může vypracovat kdokoli, avšak v odpovídající kvalitě;
• rozhodnutí o výjimce z obecných požadavků na využívání území (podle § 169 odst. 3 SZ), pokud je stavební úřad vydal – dokládá se v případě, že se žadatel při umísťování záměru odchyluje od těchto obecných požadavků na využívání území.

Dojde-li stavební úřad k závěru, že žádost nebo záměr nesplňuje podmínky pro vydání územního souhlasu, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě osob uvedených v § 96 odst. 3 písm. d) SZ (ledaže by s tím tyto osoby vyslovily souhlas), rozhodne podle § 96 odst. 5 SZ usnesením o provedení územního řízení. Také zjištění nových nároků na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, a to ať se jedná o úpravy stávající infrastruktury nebo vybudování zcela nové infrastruktury, by byl důvod pro postup podle § 96 odst. 5 SZ, tzn. vydání usnesení o provedení územního řízení. V konečných důsledcích by v tomto případě mohlo jít i o potřebu uzavření plánovací smlouvy ve smyslu § 88 stavebního zákona, nebo alespoň doložení jednotlivých smluv s jednotlivými vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury.

Usnesení se oznamuje pouze žadateli a nelze se proti němu odvolat. Žádost o územní souhlas se považuje za žádost o vydání územního rozhodnutí, a pokud je to pro posouzení záměru nezbytné, vyzve stavební úřad žadatele k doplnění žádosti o údaje a podklady přiměřeně k povaze záměru. To znamená, že SÚ požaduje i doložení dokumentace pro územní řízení, která musí být zpracována projektantem ve smyslu § 158 odst. 1 SZ.

Pokud žádost i záměr splňují podmínky pro vydání územního souhlasu, vydá stavební úřad územní souhlas do 30 dnů ode dne podání žádosti bez projednání v územním řízení (nejedná se o správní řízení). Územní souhlas obsahuje identifikační údaje o žadateli, popis záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž bude záměr uskutečněn, podmínky pro provedení záměru a pro zpracování projektové dokumentace.

Územní souhlas nabývá právních účinků dnem doručení žadateli, který současně obdrží ověřený situační výkres. Územní souhlas s vyznačením účinnosti se doručuje osobám uvedeným v § 96 odst. 3 písm. d) SZ, dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem. Jedná-li o stavbu podle § 15 nebo 16 SZ, také stavebnímu úřadu příslušnému k povolení stavby.

Územní souhlas lze přezkoumat v přezkumném řízení, které lze zahájit do 1 roku ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne, kdy územní souhlas nabyl právních účinků.

Platnost územního souhlasu je 2 roky ode dne jeho vydání, bez možnosti prodloužení doby jeho platnosti.

V případě, že se jedná o záměr, ke kterému postačí územní souhlas a ohlášení stavby, je možné podat současně žádost o územní souhlas a ohlášení stavebního záměru. Jsou-li splněny požadavky uvedené v § 96 a 105 SZ, vydá stavební úřad společný územní souhlas a souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru podle § 96a SZ.

Pokud nejsou splněny podmínky pro vydání územního souhlasu nebo souhlasu s ohlášenou stavbou, nebo mohou být přímo dotčena práva dalších osob kromě sousedů se společnou hranicí, rozhodne stavební úřad usnesením o provedení územního rozhodnutí. Podané ohlášení stavebního záměru nemá v tomto případě právní účinky, což stavební úřad stavebníkovi sdělí.

Společný souhlas spolu s ověřenou dokumentací nebo projektovou dokumentací se doručuje stavebníkovi, vlastníkovi stavby, pokud není stavebníkem, sousedům se společnou hranicí, dotčeným orgánům a místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem.

Společný souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Platí po dobu 2 let ode dne jeho vydání. Nepozbývá však platnosti, pokud v této době bylo s ohlášeným stavebním záměrem započato. Platnost společného souhlasu nelze prodloužit.

6.6 VEŘEJNOPRÁVNÍ SMLOUVA

Možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu s osobou, která by byla žadatelem o vydání správního rozhodnutí, vychází z § 161 správního řádu. Stavební zákon této možnosti využívá a v § 78a SZ umožňuje při splnění zákonných podmínek uzavření veřejnoprávní smlouvy, která může nahradit rozhodnutí o umístění stavby, rozhodnutí o změně využití území a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území (u ostatních druhů územních rozhodnutí nelze). Stavební zákon vylučuje použití veřejnoprávní smlouvy v případě záměru, pro který bylo vydáno stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů (EIA). Vzhledem k tomu, že při použití veřejnoprávní smlouvy je nezbytné získat souhlasy osob, které by jinak byly účastníky územního řízení (jinak nenabyde smlouva účinnosti), je veřejnoprávní smlouva vhodná v nekonfliktních případech.

V § 78a SZ je upravena i procesní úprava uzavírání veřejnoprávní smlouvy, požadavky na její obsah a její platnost a změny. Obsah veřejnoprávní smlouvy je dále upraven § 16 vyhlášky č. 503/2006 Sb. Žadatel předkládá stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy. V návrhu musí být uvedeno:

• označení smluvních stran a označení třetích osob, které by byly účastníky územního řízení;
• náležitosti výroku územního rozhodnutí, včetně všech údajů a podmínek vyplývajících ze závazných stanovisek dotčených orgánů;
• odůvodnění souladu s požadavky § 90 SZ (posouzení souladu s PÚR, ÚPD, cíli a úkoly územního plánování, s požadavky SZ a jeho prováděcích předpisů, s požadavky na veřejnou DaTI atd.).

Přílohy k návrhu veřejnoprávní smlouvy jsou obdobné jako v územním řízení (náležitosti jsou obdobné jako pro ten druh územního rozhodnutí, které veřejnoprávní smlouva nahrazuje). K návrhu veřejnoprávní smlouvy žadatel připojí dokumentaci v rozsahu jako k žádosti o vydání územního rozhodnutí, včetně situačního výkresu na podkladě katastrální mapy. Tato dokumentace musí být v souladu s § 158 odst. 1 SZ zpracována autorizovanou osobou. Na základě dokumentace je také formulován obsah veřejnoprávní smlouvy, stejně jako obsah výroku příslušného územního rozhodnutí. Obsah a rozsah této dokumentace je stanoven v jednotlivých přílohách vyhlášky č. 499/2006 Sb. (ve vazbě na nahrazovaný druh územního rozhodnutí). Přikládají se také závazná stanoviska, popřípadě rozhodnutí dotčených orgánů (v návrhu veřejnoprávní smlouvy musí být zapracovány i podmínky vyplývající ze závazných stanovisek dotčených orgánů). K návrhu veřejnoprávní smlouvy musí být doložena i stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení nebo k podmínkám ochranných a bezpečnostních pásem, tak jako jsou dokladována k žádosti o vydání územního rozhodnutí (jsou součástí dokladové části dokumentace). Žadatel k návrhu připojí doklad prokazující jeho vlastnické právo k pozemku nebo stavbě, na nichž se má záměr uskutečnit, nebo smlouvu nebo doklad o právu provést stavbu, nebo opatření k pozemkům nebo stavbám (správní rozhodnutí vydaná podle dříve platných právních předpisů, na základě kterých vznikala věcná břemena opravňující stavebníka provést stavbu), anebo souhlas podle § 86 odst. 3 SZ (tj. předkládá se souhlas vlastníka; to neplatí, pokud lze pozemek nebo stavbu vyvlastnit).

Do 30 dnů ode dne předložení návrhu veřejnoprávní smlouvy stavební úřad návrh posoudí. Po obdržení návrhu musí stavební úřad vyvěsit informaci o podaném návrhu veřejnoprávní smlouvy na úřední desce po dobu 8 dnů (pokud se v té době přihlásí občanská sdružení, stavební úřad je zařadí mezi osoby, které by byly účastníky řízení; musí dát k smlouvě souhlas).

Stavební úřad na základě posouzení návrhu veřejnoprávní smlouvy návrh přijme, nebo odmítne (sdělí žadateli důvody odmítnutí). Poté musí žadatel zajistit souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení. Dnem posledního podpisu nabývá smlouva účinnosti. Žadatel následně předloží stavebnímu úřadu veřejnoprávní smlouvu spolu se souhlasy osob, které by byly účastníky územního řízení, a grafickou přílohu k vyznačení účinnosti. Stavební úřad vyvěsí oznámení o uzavření veřejnoprávní smlouvy po vyznačení účinnosti na úřední desce po dobu 15 dnů. Smlouvu s vyznačením účinnosti doručí místně příslušnému obecnímu úřadu, pokud není stavebním úřadem, a jde-li o stavbu podle § 15 nebo 16 SZ také stavebnímu úřadu, příslušnému k povolení stavby (tj. speciálním stavebním úřadům nebo vojenským a jiným stavebním úřadům).

Účinky veřejnoprávní smlouvy zanikají uplynutím 2 let ode dne její účinnosti, není-li dohodnuta doba delší (nejdéle však 5 let). Účinky veřejnoprávní smlouvy nezanikají:

• bylo-li na základě žádosti podané v době její účinnosti vydáno pravomocné stavební povolení nebo jiné obdobné rozhodnutí podle stavebního zákona nebo zvláštních právních předpisů, nebo nabyl-li v době její účinnosti právních účinků souhlas s provedením ohlášeného stavebního záměru;
• bylo-li v době její účinnosti započato s využitím území pro stanovený účel v případech, kdy se povolovací rozhodnutí nebo jiný úkon nevydává;
• vzniklo-li na základě oznámení stavebního záměru posouzeného autorizovaným inspektorem podaného v době její účinnosti právo stavební záměr realizovat;
• byla-li na základě návrhu veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení podaného v době její účinnosti uzavřena tato veřejnoprávní smlouva a tato veřejnoprávní smlouva nabyla účinnosti.

Účinnost veřejnoprávní smlouvy lze prodloužit podle § 78a odst. 7 SZ. Veřejnoprávní smlouva pozbývá účinnosti, když stavební úřad obdržel sdělení žadatele, že upustil od záměru, ke kterému se veřejnoprávní smlouva vztahuje; to neplatí, byla-li realizace záměru již zahájena.

Změna veřejnoprávní smlouvy je možná na základě dohody stavebního úřadu a žadatele za podmínek, které platí pro změnu a zrušení územního rozhodnutí. Změna nebo zrušení veřejnoprávní smlouvy je možná samostatným výrokem v rozhodnutí o umístění veřejně prospěšné stavby nebo veřejně prospěšného opatření.

Veřejnoprávní smlouva je přezkoumatelná podle ustanovení § 165 správního řádu. Přezkumné řízení lze zahájit nejpozději do 1 roku od účinnosti veřejnoprávní smlouvy. Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupni nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne účinnosti veřejnoprávní smlouvy.

V § 78 odst. 5 SZ je pak zakotvena možnost vydání veřejnoprávní smlouvy nahrazující současně územní rozhodnutí a stavební povolení (tj. pokud je možné nahradit územní rozhodnutí veřejnoprávní smlouvou; současně je možné nahradit stavební povolení veřejnoprávní smlouvou podle § 116 SZ, lze uzavřít veřejnoprávní smlouvu, která nahradí současně územní rozhodnutí a stavební povolení).

7 ÚZEMNÍ OPATŘENÍ

Podle § 97 SZ rozlišujeme dva druhy územních opatření:

• o stavební uzávěře;
• o asanaci území.

Územní opatření se vydává jako opatření obecné povahy podle správního řádu. Podle § 98 odst. 1 SZ a § 6 odst. 6 písm. c) SZ územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území vydává v přenesené působnosti rada obce. V obcích, kde se rada nevolí, vydává územní opatření zastupitelstvo obce. Dotýká-li se územní opatření o stavební uzávěře nebo územní opatření o asanaci území více obcí anebo v případě nečinnosti příslušné rady obce, může je vydat v přenesené působnosti rada kraje.

7.1 ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O STAVEBNÍ UZÁVĚŘE

Územní opatření o stavební uzávěře omezuje nebo zakazuje v nezbytném rozsahu stavební činnost ve vymezeném území, pokud by mohla ztížit nebo znemožnit budoucí využití území podle připravované ÚPD, jestliže bylo rozhodnuto o jejím pořízení nebo o pořízení její změny, nebo podle jiného rozhodnutí či opatření v území, jímž se upravuje využití území. Územní opatření o stavební uzávěře lze vydat také v případech, jestliže je zrušeno nebo změněno rozhodnutí o námitkách nebo zrušeno opatření obecné povahy o vydání ÚPD, případně jeho část. Územním opatřením o stavební uzávěře nelze omezit nebo zakázat udržovací práce (§ 97 odst. 1 SZ).

Podle § 99 SZ územní opatření o stavební uzávěře stanoví omezení nebo zákaz stavební činnosti ve vymezeném dotčeném území a dobu trvání stavební uzávěry, popřípadě podmínky pro povolení výjimek. Obsah je dán § 17 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. Součástí je grafická příloha v měřítku katastrální mapy (výkres na kopii katastrální mapy) s vyznačením dotčeného území. Příslušná rada může na žádost povolit výjimku z omezení nebo zákazu stavební činnosti podle územního opatření o stavební uzávěře, jestliže povolení výjimky neohrožuje sledovaný účel. Proti rozhodnutí o výjimce se nelze odvolat.

Podle § 102 odst. 1 SZ náleží náhrada vlastníkovi pozemku nebo stavby, jehož práva k pozemku nebo stavbě byla územním opatřením o stavební uzávěře omezena a byla mu tím způsobena majetková újma.

7.2 ÚZEMNÍ OPATŘENÍ O ASANACI ÚZEMÍ

Územní opatření o asanaci území se vydává na území postiženém živelní pohromou nebo závažnou havárií, v jejímž důsledku došlo k podstatnému zásahu do využití území, a je nezbytné stanovit podmínky pro odstranění dopadů živelní pohromy nebo havárie a pro další využití území. Územní opatření o asanaci území se vydává rovněž pro zastavěné území, ve kterém jsou závadné stavby, z důvodů hygienických, bezpečnostních, požárních, provozních a ochrany životního prostředí, u nichž je ve veřejném zájmu nutné nařídit odstranění závad staveb a úpravy staveb a nařídit opatření k asanaci území (§ 97 odst. 2 SZ).

Podle § 100 SZ se územní opatření o asanaci území vydává na základě průzkumu dotčeného území a vyhodnocení stavu staveb a pozemků z hlediska ohrožení života nebo zdraví osob, nebo z hlediska požadavků na využití území v důsledku odstraňování živelní pohromy nebo havárie. Územní opatření o asanaci území stanoví územní a stavebně technické podmínky pro odstraňování dopadů živelní pohromy nebo havárie anebo závad v území a stanoví podmínky pro budoucí využití vymezeného dotčeného území; obsahuje seznam staveb, včetně uvedení pozemků, které musí být odstraněny nebo zabezpečeny z důvodu ohrožení života nebo zdraví osob nebo hrozby značných majetkových škod. Obsah je dán § 18 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb. Součástí územního opatření o asanaci je grafická příloha v měřítku katastrální mapy (výkres na kopii katastrální mapy) s vyznačením dotčeného území.

Dnem nabytí účinnosti územního opatření o asanaci území pozbývá v dotčeném území účinnosti vydaná územně plánovací dokumentace do doby vydání její změny, nebo vydání nové územně plánovací dokumentace. Podmínky stanovené územním opatřením o asanaci území nahrazují tedy v tomto případě řešení navržené územním plánem. Územní opatření o asanaci území pozbývá účinnosti dnem vydání nové územně plánovací dokumentace nebo její změny pro dotčené území (§ 100 odst. 4 SZ).

8 LITERATURA

[1] Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen SZ), ve znění pozdějších předpisů.

[2] Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění vyhlášky č. 458/2012 Sb.

[3] Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, ve znění pozdějších předpisů.

[4] Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění vyhlášky č. 63/2013 Sb.

[5] Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění vyhlášky č. 62/2013 Sb.

[6] Metodická sdělení odboru územního plánování a odboru stavebního řádu MMR (k dispozici na http://www.mmr.cz/ nebo na http://www.uur.cz/).

9 SLOVNÍČEK POJMŮ

Dohoda o parcelaci (§ 43 odst. 2 SZ) – smlouva s vlastníky pozemků a staveb, které budou dotčeny navrhovaným záměrem, jejímž obsahem musí být souhlas s tímto záměrem a souhlas s rozdělením nákladů a prospěchů spojených s jeho realizací.

Koordinační výkres (§ 2 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) – výkres zahrnující navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území.

Koridor (§ 2 odst. 1 písm. i) SZ) – plocha vymezená pro umístění vedení dopravní a technické infrastruktury nebo opatření nestavební povahy.

Limity využití území (§ 26 odst. 1 SZ) – omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů, vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů, nebo vyplývajících z vlastností území.

Nezastavěné území (§ 2 odst. 1 písm. f) SZ) – pozemky nezahrnuté do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy.

Nezastavitelný pozemek (§ 2 odst. 1 písm. e) SZ) – pozemek, jenž nelze zastavět na území obce, která nemá vydaný územní plán, a to:

1. pozemek veřejné zeleně a parku sloužící obecnému užívání;

2. v intravilánu lesní pozemek nebo soubor sousedících lesních pozemků o výměře větší než 0,5 ha.

Oprávněný investor (§ 23a SZ) – vlastník, správce nebo provozovatel veřejné dopravní nebo veřejné technické infrastruktury.

Plánovací smlouva (§ 66 odst. 2 SZ) – smlouva o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury.

Plocha (§ 2 odst. 1 písm. g) SZ) – část území tvořená jedním či více pozemky nebo jejich částí, která je vymezena v politice územního rozvoje, zásadách územního rozvoje nebo územním plánu, popřípadě v územně plánovacích podkladech s ohledem na stávající nebo požadovaný způsob jejího využití a její význam.

Plocha nadmístního, popř. republikového významu (§ 2 odst. 1 písm. h) SZ) – plocha, která svým významem, rozsahem nebo využitím ovlivní území více obcí, popřípadě území více krajů; v případě hlavního města Prahy se za plochu nadmístního významu považuje plocha celoměstského významu.

Plochy přestavby (§ 43 odst. 1 SZ) – plochy vymezené ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území.

Pořizovatel (§ 2 odst. 2 písm. a) SZ) – příslušný obecní úřad, krajský úřad, Ministerstvo pro místní rozvoj nebo Ministerstvo obrany, který pořizuje územně plánovací podklady, územně plánovací dokumentaci, vymezení zastavěného území nebo politiku územního rozvoje.

Poskytovatel údajů (§ 27 odst. 3 SZ) – orgán veřejné správy, jím zřízená právnická osoba a vlastník dopravní a technické infrastruktury.

Projektant (§ 22 odst. 4 SZ) – fyzická osoba oprávněná k projektové činnosti ve výstavbě podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.

Rodinný dům (§ 2 písm. a) bod 2. vyhlášky č. 501/2006 Sb.) – je stavba pro bydlení, u které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Rozbor udržitelného rozvoje území (§ 26 odst. 1 SZ) – zjišťování a vyhodnocování udržitelného rozvoje území a určení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci.

Rozvojové oblasti a rozvojové osy (§ 32 odst. 1) SZ) – oblasti se zvýšenými požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje.

Schéma (§ 2 odst. 1 písm. c) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) – výkres, ve kterém se zjednodušenou formou zobrazují jevy v měřítku menším, než je stanoveno pro jednotlivé nástroje územního plánování.

Specifické oblasti (§ 32 odst. 1) SZ) – oblasti se specifickými hodnotami a se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území jednoho kraje.

Stavba (§ 2 odst. 3 a 4 SZ) – veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavbou se podle okolností rozumí i její část nebo změna dokončené stavby.

Stavba pro reklamu (§ 3 odst. 2 SZ) – zařízení o celkové ploše větší než 8 m², které slouží reklamním účelům.

Stavba pro rodinnou rekreaci (§ 2 písm. b) vyhláška č. 501/2006 Sb.) – stavba, jejíž objemové parametry a vzhled odpovídají požadavkům na rodinnou rekreaci a která je k tomuto účelu určena; stavba pro rodinnou rekreaci může mít nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.

Stavební pozemek (§ 2 odst. 1 písm. b) SZ) – pozemek, jeho část nebo soubor pozemků, vymezený a určený k umístění stavby územním rozhodnutím anebo regulačním plánem.

Terénní úprava (§ 3 odst. 1 SZ) – zemní práce a změny terénu, jimiž se podstatně mění vzhled prostředí nebo odtokové poměry, těžební a jim podobné a s nimi související práce, nejedná-li se o hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem, například skladovací a odstavné plochy, násypy, zavážky, úpravy pozemků pro zřízení hřišť a sportovišť, těžební práce na povrchu.

Údaj o území (§ 27 odst. 2 SZ) – informace nebo data o stavu území, o právech, povinnostech a omezeních, která se váží k určité části území, například ploše, pozemku, přírodnímu útvaru nebo stavbě, a která vznikla nebo byla zjištěna zejména na základě právních předpisů, a dále informace nebo data o záměrech na provedení změny v území; údaje o území zahrnují i informace o jejich vzniku, pořízení, zpracování, případném schválení nebo nabytí platnosti a účinnosti.

Urbanistická koncepce (§ 43 odst. 1 SZ) – koncepce plošného a prostorového uspořádání území obce.

Územně plánovací dokumentace (§ 2 odst. 1 písm. p) SZ):

1. zásady územního rozvoje;

2. územní plán;

3. regulační plán.

Územní rezerva (§ 36 odst. 1 SZ) – plocha nebo koridor, ve které je stanoveno využití, jehož potřebu a plošné nároky je nutno prověřit.

Veřejná infrastruktura (§ 2 odst. 1 písm. m) SZ) – pozemky, stavby, zařízení, a to:

1. dopravní infrastruktura, například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;

2. technická infrastruktura, kterou jsou vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby ke snižování ohrožení území živelními nebo jinými pohromami, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě, produktovody;

3. občanské vybavení, kterým jsou stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;

4. veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Veřejně prospěšná stavba (§ 2 odst. 1 písm. l) SZ) – stavba pro veřejnou infrastrukturu, určená k rozvoji nebo ochraně území obce, kraje nebo státu, vymezená ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Veřejně prospěšné opatření (§ 2 odst. 1 písm. m) SZ) – opatření nestavební povahy, sloužící ke snižování ohrožení území a k rozvoji anebo k ochraně přírodního, kulturního a archeologického dědictví, vymezené ve vydané územně plánovací dokumentaci.

Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací (§ 2 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 500/2006 Sb.) – výkres ploch určených pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, veřejná prostranství, asanace a stavby a opatření pro obranu a bezpečnost státu, ve kterých lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit, nebo ke kterým lze uplatnit předkupní právo.

Zařízení (§ 3 odst. 2 SZ) – informační a reklamní panel, tabule, deska či jiná konstrukce a technické zařízení, pokud nejde o stavbu.

Zastavěné území (§ 2 odst. 1 písm. d) SZ) – území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí (dále jen intravilán).

Zastavěný stavební pozemek (§ 2 odst. 1 písm. c) SZ) – pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.

Zastavitelná plocha (§ 2 odst. 1 písm. j) SZ) – plocha vymezená k zastavění v územním plánu nebo v zásadách územního rozvoje.

Změna dokončené stavby (§ 2 odst. 5 SZ):

• nástavba, kterou se stavba zvyšuje;
• přístavba, kterou se stavba půdorysně rozšiřuje, přičemž podmínkou je, aby přístavba byla vzájemně provozně propojena s dosavadní stavbou;
• stavební úprava, při které se zachovává vnější půdorysné i výškové ohraničení stavby.

Změna v území (§ 2 odst. 1 písm. a) SZ) – změna jeho využití nebo prostorového uspořádání, včetně umísťování staveb a jejich změn.

• Informace důležité pro přípravu, realizaci a správu staveb dopravní infrastruktury včetně směrnic a pokynů pro výstavbu a provoz (směrnice GŘ č. 10/2014 Členění a rozsah zadávací dokumentace stavby včetně projektové dokumentace pro provádění stavby)

Politika jakosti pozemních komunikací (portál PJPK)

• Aktuální informace
• Systém jakosti
• Předpisy
• Oprávnění
• Schvalování výrobků a systémů
• ELaS aplikace pro posuzování konstrukcí vozovek (nyní Posouzení konstrukce netuhé vozovky podle TP 170 Navrhování vozovek pozemních komunikací)

Stav: aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Upozornění k textu

OBSAH

A ÚVOD

Od posledního znění metodické pomůcky Výkony a honoráře architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě (rok vydání 2003), kde byly definovány výkony a činnosti projektantů, uplynula doba, za kterou se mnoho podmínek (právních, realizačních, hospodářských a dalších) výrazně změnilo. Vzhledem k tomuto faktu vyvstala potřeba vydání aktualizovaného dokumentu, který reflektuje současné podmínky v procesu výstavby a jasně definuje profesní výkon a činnost projektanta. Zároveň jsou uvedeny i další činnosti, které v příslušné fázi s projektem souvisí.

Základním znakem profesní služby projektanta je zvýšená osobní odpovědnost fyzické osoby za profesní činnosti vedoucí ke kvalitním projektům, kvalitním stavbám. Současná společnost se s tímto fenoménem vyrovnává formou přísnějšího právního režimu pro profesní službu projektanta – architekta, inženýra, technika. Důvody pro tento postup lze v souladu s novým Občanským zákoníkem a s právními předpisy EU shrnout do několika bodů.

• Zásadní vliv této činnosti na zdraví, život, majetek a životní prostředí občanů.
• Zásadní vliv na prostředí, jeho funkční využití, hospodárné a přiměřené zatížení, udržitelnost rozvoje v území, krajině a osídlení.
• Činnost vyžadující vysoký stupeň kvalifikace a dlouhodobou odbornou praxi.
• Činnost mající tvůrčí charakter s vysokým stupněm autorského přístupu.
• Činnost vyžadující nezávislost a schopnost posoudit objektivní potřeby společnosti, vyvážit veřejný zájem s cíli stavebníka.

Nezbytnou pomůckou pro dosažení kvalitních výsledků v této profesní činnosti je jasná, přehledná a celistvá struktura celého procesu projektování a realizace staveb. Rozsah a obsah služeb projektanta musí být v souladu s tímto tvůrčím procesem.

Tyto zásady a principy pro výkon profese je třeba předat odborné i laické veřejnosti, studentům, státní správě a obecně je zpopularizovat. Vstup předchozích dokumentů, ze kterých standardy vycházejí do stavební praxe, se ukázal jako mimořádně důležitý, pomohl nejen projektantům, ale i všem účastníkům výstavby, v jasné orientaci v procesu územního plánování, projektování i realizace stavebního díla.

První vydání Výkonového a honorářového řádu inženýrů a architektů položilo základy metodiky, která vycházela ze zkušeností a výkonů obvyklých v evropských zemích. Projektový proces je zachycen v jednotlivých fázích. Provází ho vypracování dokumentace a dokumentů jednotlivých fází, které tvoří úhelné body celého procesu od pořizování územně plánovací dokumentace přes projektování staveb po provádění staveb.

Spolupráce České komory architektů, České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Ministerstva pro místní rozvoj (ČKA, ČKAIT, MMR) na novele vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů, byla završena vydáním znění, kde přílohy vyhlášky přejímají rozsah a obsah dokumentací jednotlivých fází projektového procesu popsaného dále ve „Standardech“ při vlastní diferenciaci různých druhů dokumentace.

Představenstva České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků tak respektovala doporučení Evropské rady architektů (ACE) formulované v dokumentu SIC 2009 – Systém informací o cenách, který valná hromada (GA ACE 02/2009) schválila a ve svém závěru doporučuje členským zemím vytvořit jasný a přehledný, místním podmínkám a právním předpisům odpovídající dokument – „Standardy služeb“ (dále jen „Standardy“).

Pracovní skupina dále po obsáhlé diskuzi v rámci zasedání představenstev ČKA i ČKAIT a po připomínkování odborné veřejnosti dodržovala při tvoření „Standardů“ následující priority:

1 Respektovat současné platné právní předpisy.

2 Navázat na Honorářový řád (HŘ 1997, 2003).

3 V principu dodržet strukturu honorářového řádu.

4 Zřetelně vymezit standardní projektovou činnost, obstaravatelskou činnost, součinnost klienta, speciální činnosti a definovat a stanovit nadstandardní služby projektanta.

5 Obsahy dokumentací pro všechny běžné druhy staveb (pozemní, dopravní, inženýrské, technologické, vodního hospodářství) a jejich textových zpráv v různých fázích musí mít stále stejnou strukturu, pouze míra informací se ve vyšších projektových fázích zvyšuje a prohlubuje.

6 Vytvořit „Standardy“ v součinnosti obou Komor a zástupců MMR.

7 Konzultovat pracovní texty „Standardů“ se zástupci odborné veřejnosti, dotčené státní správy a samosprávy.

8 Výsledný materiál „Standardy profesních služeb a souvisejících činností“, převést do „Standardu pracnosti projektových prací“. Tento „Standard“ si též mohou vydat jednotlivé autorizované osoby a jejich ateliéry jako vlastní vnitřní směrnici.

9 Rozsah a obsah jednotlivých dokumentací popsaný ve „Standardech“ v jednotlivých fázích služeb má být podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb předpokládaný nutný a současně dostatečný pro kladné projednání dokumentace a získání souhlasného stanoviska dotčených orgánů státní správy.

10 Výsledné dokumenty – jak „Standardy profesních služeb“, tak „Standard pracnosti“ mají být přiměřeně obsažné, jasné a jednoduché, aby se staly platnou pomůckou pro stanovení předmětu plnění a cen ve smlouvách s klienty (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) a vyčerpávající informací pro tyto partnery a dotčené orgány.

Projektový proces byl rozdělen na logické, postupné fáze služeb vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s členěním na standardní projektové služby, nadstandardní projektové služby, speciální odbornou činnosti, součinnost klienta a doprovodné poznámky.

Ty fáze služeb, jejichž obsah závazně upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., mají navrženu stejnou strukturu, která umožňuje postupné doplňování informací do jejich jednotlivých částí A – D, aniž by se mezi fázemi měnila struktura dokumentace. Základním principem vyhlášky č. 499/2006 Sb., a „Standardů“ je, že dokumentace ve struktuře projektu vždy obsahuje části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Část A – Průvodní zpráva představuje velmi stručný průvodní list dokumentace a později realizované stavby s vypsáním jejích jen zcela zásadních údajů o místě stavby a stavbě, investorovi a projektantovi.

Část B – Souhrnná a technická zpráva popisuje území, ve kterém se má stavba realizovat, vlastní stavbu, případně její napojení na technickou a dopravní infrastrukturu, řešení úprav jejího okolí a dopady realizace stavby na její okolí.

Část C – Situace dokumentuje umístění stavby.

Část D – Výkresová dokumentace v podrobnosti podle jednotlivých fází popisuje jednotlivé stavební objekty a technická a technologická zařízení (provozní soubory) navrhované stavby.

K dokumentaci se přikládá dokladová část. Dokladová část se postupně doplňuje o jednotlivé získané doklady, případně podklady.

Nelze tedy po zpracovateli dokumentace žádat, aby dokumentace vždy měla stejný rozsah a obsah, nelze rozumně a spravedlivě požadovat pro rekonstrukci anebo novostavbu rodinného domu stejný rozsah dokumentace jako pro novostavbu multifunkčního areálu. Není potřebné, aby projektant zodpovídající podle zákona za obsah a kvalitu dokumentace výslovně deklaroval, že některé body, zejména v části B – Souhrnné a technické zprávy, nejsou předmětem řešení projektu a dokumentace.

B VŠEOBECNÉ INFORMACE

B.1 PODKLADY

• Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 1997;
• Výkonový a honorářový řád ČKA, ČKAIT, 2003;
• Standard výkonů – Slovenská komora architektů;
• ČKAIT PROFESIS – profesní informační systém;
• Sazebník pro navrhování nabídkových cen projektových prací a inženýrských činností UNIKA.

B.2 PRÁVNÍ PŘEDPISY

Současný právní rámec reprezentuje stavební zákon a relevantní vyhlášky, které určují rozsah a obsah projektových dokumentací a činností vedoucí k realizaci staveb.

• Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále SZ);
• Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále AZ);
• Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využití území, ve znění pozdějších předpisů;
• Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů;
• Profesní a etický řád ČKA a ČKAIT.

Použité právo a obvyklé pořadí důležitosti

Právní vztahy mezi smluvními stranami se řídí:

• právními předpisy České republiky;
• uzavřenou smlouvou;
• ustanoveními všeobecných obchodních podmínek pro stavby a dokumentaci staveb, na jejichž použití smluvní strany odkázaly;
• technickými normami, jejichž závaznost je dána obecně závaznými právními předpisy a technickými normami, na jejichž použití se smluvní strany dohodly.

Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

• Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.
• Autorská práva projektanta (architekta/inženýra/technika) jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
• Klient má právo užít autorského díla projektanta (architekta/inženýra/technika) výlučně pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro realizaci autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.
• Zveřejňování díla – autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných publikacích klienta, popřípadě třetích osob. Je nutné si uvědomit, že projektant je pouze autorem návrhu stavby, nikoliv vlastní stavby.

Uložení dokumentů

• Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím projektanta. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma dispozice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi projektantem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací zejména v digitální formě.
• Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby je předání dokumentace podmíněno dohodou ve věci formátu a rozsahu.

Výklad „Standardů“ a spory

• Pro řešení sporů mezi smluvními stranami jsou příslušné obecné soudy. Bylo-li to však písemně dohodnuto, budou takové spory řešeny před příslušným orgánem komory.

B.3 POJMY A VYSVĚTLIVKY UŽÍVANÉ VE STANDARDECH

• Dokumentace je podle SZ dokumentace pro územní rozhodnutí. Zde i v obecném pojetí výraz pro jakoukoli dokumentaci. Pojem dokumentace viz také § 105 odst. 3, 4, 5, 6, 7 a § 159 odst. 3 SZ.
• Projektová dokumentace je dokumentace podle § 158 odst. 2 SZ.
• Oprávněná (autorizovaná) osoba je autorizovaný architekt, inženýr nebo technik podle § 4 a § 5 AZ.
• Projektant je podle § 22 odst. 4 SZ termín používaný pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 odst. 1 SZ (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní projektant, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zpracovatele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.
• Hlavní projektant je pojem uvedený v § 113 odst. 2 SZ. Hlavní projektant je autorizovaná osoba, kterou stavebník pověřil koordinací projektové dokumentace zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru projektanta. Funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník. Stavební úřad může ve stavebním řízení hlavního projektanta přizvat.
• Zodpovědný projektant je osoba zodpovědná za jím zpracovanou část dokumentace (podle oborů autorizace) v souladu s § 159 SZ. Tento pojem se takto ve SZ nevyskytuje.
• Zhotovitel stavby je osoba oprávněná k provádění staveb podle § 160 odst. 1 a 2 a § 2 odst. 2 písm. b) SZ.
• Stavbou se rozumí podle § 2 odst. 3 SZ veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.
• Soubor staveb jsou vzájemně provozně související stavby, jimiž se zpravidla uskutečňuje rozsáhlá a dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému cíli. Soubor staveb není ve stavebním zákoně definován, ale jedná se o dlouhodobou praxí ustálený výraz, který se vžil pro více staveb vzájemně souvisejících svým účelem a místem. Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb nebo dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.
• Stavební objekt je výsledkem stavební výroby, je to prostorově ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby způsobilá bezpečného užívání a provozu. Rozeznáváme stavební objekty pozemní a inženýrské.
• Technologická část stavby zahrnuje všechny provozní soubory (provozní celky) a ve svém souhrnu zabezpečuje technologické procesy splňující požadované užitkové funkce stavby.
• Provozní celek zahrnuje veškeré provozní soubory, vykonávající samostatný ucelený technologický proces jednoho druhu výroby a uváděný do provozu zpravidla v souvislém čase.
• Provozní soubor je ucelená část stavby schopná samostatného provozu, sestávající z technického a technologického zařízení; provozní soubor je obvykle členěn na dílčí provozní soubory, popř. dále na provozní jednotky.
• Provozní jednotka je strojní zařízení vykonávající uvnitř provozního souboru ucelenou část dílčího technologického procesu.
• Stavebník je podle § 2 odst. 2 písm. c) SZ osoba, která pro sebe žádá vydání stavebního povolení nebo ohlašuje provedení stavby, terénní úpravy nebo zařízení, jakož i její právní nástupce, a dále osoba, která stavbu, terénní úpravu nebo zařízení provádí, pokud nejde o stavebního podnikatele realizujícího stavbu v rámci své podnikatelské činnosti; stavebníkem se rozumí též klient, investor a objednatel stavby.
• Stavební dozor je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí podle § 2 odst. 2 písm. d), § 153 odst. 3, 4 a § 160 odst. 3, 4 SZ.
• Technický dozor stavebníka je činnost fyzické nebo právnické osoby pověřené klientem (stavebníkem/investorem/objednatelem) kontrolující soulad kvantitativních a kvalitativních parametrů projektu s prováděnou stavbou, objektem nebo zařízením. Osoba pověřená tímto výkonem je rovněž pověřena sledovat soulad prováděné stavby s právními předpisy, vydanými správními rozhodnutími a dalšími podmínkami stanovenými smlouvou s klientem. Technický dozor stavebníka musí být zajištěn stavebníkem podle § 152 odst. 4 SZ u stavby hrazené z veřejných prostředků.
• Developer je právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, která financuje, organizuje a řídí stavební projekt. Vyhledá a zajistí majetková práva k pozemkům, případně k nemovitostem, zajistí předinvestiční fázi projektu včetně potřebných povolení pro realizaci stavby, zajistí investiční fázi projektu a stavbu převede na finálního vlastníka (uživatele). Tento pojem není ničím zaveden, patrně lze místo něj zavést pojem klient (objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel).
• Investor je právnická nebo fyzická osoba, která stavbu financuje, viz poznámka k pojmu „developer“.
• Certifikace stavby poskytuje nezávislé ověření, že dům nebo soubor budov byl navrhnut a vybudován s využitím strategií zaměřených na dosažení vysokých požadavků v klíčových oblastech zdraví lidí a životního prostředí, jako jsou udržitelná výstavba budovy, úspory vody, energetická efektivnost, výběr vhodných materiálů a kvalita vnitřního prostředí. Environmentální certifikace staveb vznikaly původně na národních úrovních, jako například certifikace BREEAM v Británii, LEED ve Spojených státech nebo CASBEE v Japonsku. Český certifikační nástroj je pro posouzení komplexní úrovně kvality stavby je SBToolCZ.
• Certifikace je ověření způsobilosti ke splnění stanovených požadavků, prováděné určenou nezávislou (autorizovanou nebo akreditovanou) osobou. Certifikát (osvědčení) je listina potvrzující splnění stanovených podmínek pro určené období, vystavená zpravidla autoritou, která je k ověřování určena (pověřena).
• Certifikace ve výstavbě se používá především pro posuzování shody vybraných výrobků s požadavky technických předpisů, tzv. certifikace v regulované oblasti; dále pro zavedení a ověřování prvků a procesů systému managementu kvality podle ČSN EN ISO 9001, systému environmentálního managementu podle ČSN EN ISO 14001 a systému managementu bezpečnosti a ochrany zdraví ČSN ISO 45001, případně pro certifikaci personálu (např. osobní certifikát auditora systému managementu kvality, osobní certifikát projektového manažera podle IPMA), tzv. certifikace v neregulované oblasti.
• Zkoušky jsou úkony, předepsané předpisy nebo smlouvou, které prokazují funkčnost stavby nebo její části.
• Individuální vyzkoušení je souhrn předepsaných a dohodnutých zkoušek, kterými prokáže zhotovitel/dodavatel stavby provedení montážních prací a funkčnost technických a technologických zařízení.
• Komplexní vyzkoušení je souhrn dohodnutých zkoušek, kterými na základě podmínek dohodnutých ve smluvních vztazích prokáže zhotovitel/dodavatel technologické části stavby, že tato část je dokončená, funkční a připravená k provozu.
• Zkušební provoz podle § 124 SZ ověřuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle dokumentace či projektové dokumentace. Zkušební provoz stavební úřad povolí na odůvodněnou žádost stavebníka nebo nařídí na základě požadavku dotčeného orgánu nebo v jiném odůvodněném případě.
• Garanční zkoušky jsou zkoušky, které provede zhotovitel/dodavatel stavby do stanovené doby po dokončení zkušebního provozu, nejdéle však do uplynutí záruční doby, při níž se zejména měřením a výpočty prokáže, že příslušná stavba (část stavby) dosahuje sjednaných kvalitativních a technických parametrů.
• Informační modelování budov BIM je proces vytváření, používání a správy dat o budově (stavbě) v digitální podobě během jejího celého životního cyklu s využitím informačních technologií a definovaných pravidel spolupráce. Představuje organizovaný přístup ke sběru a využití informací napříč projektem, realizací a užíváním stavby.
• Kontrola spolehlivosti konstrukce podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ je kontrola obvykle na základě požadavků jiných speciálních předpisů (např. vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb), ve znění pozdějších předpisů.
• Služby (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků).

Jednotlivé služby jsou začleněny do fází, přičemž se dělí na služby standardní a služby nadstandardní. V textu „Standardů“ jsou uvedeny podrobné popisy fází služeb a jejich členění na služby standardní a nadstandardní. Služby jsou v této metodické pomůcce popsány pro celé stavby, respektive jejich části – stavební objekty, provozní soubory.

Standardní služby jsou pro jednotlivé fáze služeb stanoveny touto metodickou pomůckou a ve fázích popisujících dokumentace nebo činnosti podle SZ vesměs odpovídají požadavkům částí A – D příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Nadstandardní služby mohou být k standardním službám za úhradu přiřazeny nebo mohou standardní služby nahradit, jestliže to úkol vyžaduje, pokud si to klient přeje, nebo jsou-li kladeny zvláštní požadavky na zabezpečení žádaného výsledku, např. dokumentace podle zvláštních předpisů.

Služby (Výkony) autorizovaných architektů, inženýrů a techniků ve smyslu této metodické pomůcky, jsou činnosti, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo určeného cíle.

Fáze služeb (autorizovaných architektů, inženýrů a techniků) vyjadřují příslušný rozsah prací, odpovídající postupnému provádění a zajišťování přípravy a realizace stavby v potřebné časové návaznosti.

Fáze služeb FS 1 – příprava zakázky (PZ) je soubor činností konkretizující investiční záměr, specifikující potřebné podklady a údaje vedoucí ke konkrétnímu zadání projektu stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 2 – dokumentace návrhu stavby/studie stavby (DNS) je dokumentace, jejímž smyslem a účelem je vzájemné ujasnění si záměrů a stavebního programu mezi projektantem (architektem/inženýrem/technikem) a klientem.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 3 – dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR) je podle přílohy č. 1 až 7 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace připojovaná spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby podle § 79 SZ, rozhodnutí o změně využití území podle § 80 SZ a rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle § 81 SZ; tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 4 – projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP) je podle § 158 odst. 2 písm. a) až d) SZ a přílohy č. 12 vyhlášky č. 499/2006 Sb., projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo ohlášení stavby podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), tedy dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k ohlášení stavby podle § 105, k žádosti o vydání stavebního povolení podle § 115, nebo je to podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby, nebo je to podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Fáze služeb FS 5 – projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS) je podle § 158 odst. 2 písm. g) SZ a přílohy č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., rovněž „projektová dokumentace“. Tuto projektovou dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Klientovi slouží k definování požadavků, které jsou závažné pro výslednou kvalitu stavebního díla. Je propracováním dokumentace předchozích fází do té úrovně, aby odborně způsobilému zhotoviteli stavby bylo zřejmé, jaké jsou požadavky na kvalitu a charakteristické vlastnosti stavby. Obsahuje technické charakteristiky, popisy a podmínky pro provádění stavebních prací. Výkresy podrobností zobrazují pro zhotovitele závazné nebo tvarově složité konstrukce, na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při stavbě respektovat.

DPS může sloužit jako tzv. „příslušná dokumentace“ jako podklad pro sestavení soupisu prací, dodávek a služeb a zpracování výkazu výměr podle vyhlášky č. 169/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů, (viz FS 6), a spolu s ním tvořit součást zadávací dokumentace, resp. technických, zadávacích podmínek pro výběr zhotovitele stavby ve smyslu ZZVZ.

DPS je podkladem pro dodavatelskou dokumentaci (dokumentaci zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Fáze služeb FS 6 – soupis prací a dodávek (SPD) je sestavením soupisu prací, dodávek a služeb, sestavením výkazu výměr a případně sestavením kontrolního rozpočtu na základě příslušné dokumentace podle vyhlášky č. 169/2016 Sb. (DPS), a spolu s ní může sloužit k výběru zhotovitele stavby.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Fáze služeb FS 7 – autorský dozor projektanta (AD) při realizaci stavby. Hlavní náplní této fáze je pro zpracovatele projektové dokumentace kontrola dodržování platné/ověřené projektové dokumentace nebo projektové dokumentace zpracované zhotovitelem stavby a případné schválení odchylek a úprav. Autorský dozor projektanta (odst. 4 § 22 SZ) případně hlavního projektanta (odst. 2 § 113 SZ) je nezbytný podle § 152 odst. 4 SZ u staveb financovaných z veřejného rozpočtu prováděných stavebním podnikatelem, pokud projektovou dokumentaci pro tuto stavbu zpracovala oprávněná (autorizovaná) osoba.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb. Provádět ji ale musí „projektant“ – tedy fyzická osoba s oprávněním podle AZ (odst. 4 § 22 SZ).

Shrnutí náplně jednotlivých fází služeb

Dokumentace, které jsou definovány vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 3 – Dokumentace pro územní rozhodnutí (DUR)

FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Rozsah a obsah dokumentací, který není definován vyhláškou č. 499/2006 Sb.

FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

FS 2 – Dokumentace návrhu stavby / studie stavby (DNS)

FS 6 – Soupis prací a dodávek (SPD)

FS 7 – Autorský dozor projektanta (AD)

• Společná dokumentace (SpD) – je dokumentace pro žádost o vydání společného povolení SpD (společného územního rozhodnutí a stavebního povolení) podle § 94j a dalších SZ) resp. pro žádost o vydání společného územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru (společný souhlas podle § 96a SZ) vypracovaná v jedné fázi. Dokumentace je podle přílohy č. 8 až 11 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací připojovanou spolu s příslušnými vyjádřeními k návrhu na vydání společného povolení. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu.
• Jednostupňová projektová dokumentace (JPD) – je dokumentace pro vydání stavebního povolení a pro provádění stavby vypracovaná v jednom čase a kroku. Tento postup lze zvolit u méně náročných staveb po dohodě stavebníka, projektanta a stavebního úřadu. Jedná se o projektovou dokumentaci pro stavební povolení s rozpracováním části D v podrobnosti požadované DPS.
• Pozor: JPD se nevyskytuje ve SZ, tímto zavádíme nový pojem (dříve definovaný jako tzv. „jednostupňový projekt“ např. v § 28 již zrušené vyhlášky č. 5/1987 Sb., o dokumentaci staveb).
• Dodavatelská dokumentace stavby (DDS) – je dokumentace zhotovitele stavby. Podkladem pro ni je předchozí stupeň dokumentace (obvykle DSP, DPS a DZS). Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není a součástí DDS naopak je zejména výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace pro pomocné práce a konstrukce na staveništi, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, podrobné výkresy výztuže betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, montážní dokumentace, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí, výkresy dočasných konstrukcí na stavbě, projekt zařízení staveniště.
• Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS) – je podle § 121 a § 125 SZ a přílohy č. 14 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace odpovídající skutečnému provedení stavby.
• Dokumentace bouracích prací (DBP) – je podle § 128 SZ a přílohy č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentace potřebná při odstraňování staveb vyžadujících stavební povolení nebo ohlášení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ.
• Stavební deník (SDE) – je podle § 157 SZ a přílohy č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb., dokumentací, kterou je povinen pravidelně vést zhotovitel stavby (stavbyvedoucí) u stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení.
• Povinnosti a kompetence projektanta (zpracovatele dokumentace)
  • Projektant (dále i zpracovatel dokumentace) vykonává svou činnost ve prospěch klienta a jedná při tom odpovědně vůči životnímu prostředí a veřejným zájmům. Je nezávislý, pokud jde o volbu materiálů, výrobků, systémů a dodavatelů, pokud si jejich výběr nevyhradí klient ve smlouvě.
  • Výběr projektanta se má řídit jeho způsobilostí k realizaci zakázky. Projektant poskytuje ve smyslu těchto „Standardů“ poradenské, expertní a projektové služby, služby autorského a případně technického dozoru stavebníka, vypracovává posudky a zajišťuje vedení zakázky.
  • Projektant hájí zájmy klienta podle svého nejlepšího vědomí a svědomí s využitím všeobecně uznávaného standardu vědomostí svého oboru.
  • Projektant nepřijímá od třetích osob, např. výrobců a dodavatelů, žádné osobní výhody. Poznatky, získané při provádění zakázky, považuje za důvěrné a nepoužije jich v neprospěch klienta.
  • Rozsah a obsah kompetencí projektanta se řídí uzavřenou smlouvou. V případě pochyb si projektant vyžádá instrukce klienta pro veškerá právní opatření i pro nařízení, která mají důležitost pro termíny, kvalitu nebo náklady.
  • Projektant je povinen upozornit klienta na důsledky jeho pokynů, zejména pokud jde o termíny, kvalitu a náklady a odrazovat jej od neúčelných nařízení či požadavků.
  • Projektant je oprávněn a ve smyslu AZ povinen přizvat si za účelem splnění svých smluvních povinností vhodné třetí osoby a specialisty.
  • Třetím osobám klient zpravidla neuděluje přímé pokyny. V opačném případě je třeba, aby písemně a neprodleně informoval projektanta. Zejména je povinen projektanta písemně informovat o případné činnosti třetích osob na zakázce (zásazích do projektantem vypracované PD, vypracování dalších stupňů PD apod.) a o platbách za tuto činnost.
  • Za služby přizvaných samostatných třetích osob, které jsou v přímém smluvním vztahu s klientem, projektant neodpovídá.
  • Povinnosti podle SZ definuje zejména § 158, § 159 a § 169 SZ.
• Integrované povolení – je určeno pro vybraná technologická zařízení podle přílohy č. 1 zákona o integrované prevenci č. 76/2002 Sb., a jeho prováděcí vyhlášky č. 288/2013 Sb. a musí být přiloženo stavebníkem/budoucím provozovatelem, uživatelem u vybraných technologických zařízení k žádosti o vydání stavebního povolení (viz např. § 115 odst. 2 SZ, § 15 odst. 1 a § 126 odst. 5 vodního zákona).

Poznámka:
Technologická zařízení, která podléhají povinnosti získat integrované povolení, jsou definována výčtem v příloze č. 1 zákona č. 76/2002 Sb. Po zjištění, že je třeba integrované povolení ke stavebnímu povolení, musí budoucí provozovatel vypracovat žádost o integrované povolení.

• Vyhrazená technická zařízení – jsou podle zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru zařízení tlaková (vyhláška č. 18/1979 Sb.), zvedací zařízení (vyhláška č. 19/1979 Sb.), plynová (vyhláška č. 21/1979 Sb.) a elektrická (vyhláška č. 73/2010 Sb.), vše ve znění pozdějších předpisů.

B.4 SEZNAM POUŽÍVANÝCH ZKRATEK

B.5 ROZSAH POUŽITÍ „STANDARDŮ“

Základním cílem dokumentu „Standardy“ je dát vyčerpávající, celistvou a přehlednou informaci o rozsahu a obsahu služeb poskytovaných autorizovanými osobami při projektové činnosti. Služby v jednotlivých fázích projektu (stupních) jsou děleny na projektovou činnost se standardními a nadstandardními službami.

Nadstandardními službami se z hlediska projektanta rozumí nadstandardní projektová činnost, činnost obstaravatelská, speciální odborná činnost a součinnost klienta, přičemž se tyto činnosti často prolínají.

V jednotlivých fázích služeb je i výčet nezbytné součinnosti klienta (investora, developera, zadavatele, stavebníka).

Obstaravatelskou činnost, speciální odbornou činnost a dílčí části investorské činnosti lze přenést po dohodě a za honorář na projektanta.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací.

„Standardy služeb“ jsou podkladem ke stanovení pracnosti standardních projektových činností, nákladů nadstandardních projektových činností, vedlejších nákladů, nákladů na obstaravatelskou činnost a nákladů na speciální odborné činnosti.

„Standardy“ mohou sloužit všem zúčastněným osobám, organizacím a státní správě v procesu územního plánování, projektování a realizace staveb.

Tento dokument má být manuálem přehledným, jasně srozumitelným pro použití do smluv s klienty a pro proces posuzování a schvalování dotčenými orgány a státní správou.

„Standardy“ nejsou uzavřeným dokumentem, jejich jednotlivé části budou vycházet postupně s možností budoucích novelizací.

„Standardy“ jsou dokument – manuál, který je zpracován v souladu s tvorbou evropského standardu služeb pro výkon profesí spojených s výstavbou. Proces standardizace CEN TC 395 byl odsouhlasen evropským parlamentem jako nástroj pro otevření trhu služeb v této oblasti do roku 2020.

C SYNERGIE VYHLÁŠKY č. 499/2006 Sb., VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ, a „STANDARDŮ SLUŽEB“

„Standardy“ připravené k vydání ČKA a ČKAIT zahrnující v první etapě projektování pozemních a technologických staveb, sledují posloupnost a celistvost projektového procesu a rozdělují služby architektů a inženýrů na jednotlivé fáze od přípravy zakázky po kolaudaci. Služby v jednotlivých fázích jsou popsány v „náplni“, rozsah a obsah dokumentací je stanoven v neměnné struktuře, vždy s rozšířením údajů projektu relevantním dané fázi služeb.

Popis náplně je rozdělen na projektovou činnost standardní a nadstandardní, obstaravatelskou činnost, speciální odborné činnosti a součinnost klienta. Rozsah a obsah dokumentace jednotlivých fází je vždy rozčleněn na povinné části A – D, dokladová část je zajišťována v rámci obstaravatelské činnosti.

Vyhláška č. 499/2006 Sb., sleduje jako hlavní cíl veřejný zájem a její struktura odpovídá tomuto cíli i ve znění jejích příloh.

Příloha č. 1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby

Příloha č. 2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dráhy

Příloha č. 4 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 5 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb v areálu jaderného zařízení

Příloha č. 6 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Příloha č. 7 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Příloha č. 8 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení

Příloha č. 9 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení liniové stavby technické infrastruktury včetně souvisejících technologických objektů

Příloha č. 10 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dráhy

Příloha č. 11 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání společného povolení stavby dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace

Příloha č. 12 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 1. písm. a) až e) stavebního zákona nebo pro vydání stavebního povolení

Příloha č. 13 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Příloha č. 14 Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby a zjednodušená dokumentace (pasport stavby)

Příloha č. 15 Náležitosti dokumentace bouracích prací

Příloha č. 16 Náležitosti a způsob vedení stavebního deníku a jednoduchého záznamu o stavbě

Přílohy se člení na jednotlivé položky s tím, že rozsah jejich jednotlivých částí (A až D) a položek musí odpovídat druhu a významu stavby, charakteru navrhované změny v území, charakteru navrhované změny vlivu užívání staveb na území, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Rozsahy a obsahy dokumentací podle příloh č. 1 – 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., jsou rozčleněny do stejných částí A – D v podstatě se stejným textem jako v komorových „Standardech“. Synergie obou dokumentů je zřejmá, závěrem je možno konstatovat, že oba dokumenty jak „Standardy“, tak vyhláška jsou kompatibilní a v procesu projektování, schvalování a výstavby a měly by být přínosem pro práci všech zúčastněných.

„Standardy služeb“ jsou dále v kap. 1.10 a 2.10 převedeny do „Standardů pracnosti“ projektových prací pro Pozemní stavby a Technologické stavby (Technologická zařízení staveb) a tímto krokem nabývají své opravdové účinnosti.

D STANDARDY A ZPŮSOB OCEŇOVÁNÍ PROFESNÍCH SLUŽEB A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTÍ PO OBORECH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Standardy služeb – Pozemní stavby (A 4.1.1)

D2 TECHNOLOGICKÉ STAVBY (Technologická zařízení staveb)

Standardy služeb – Technologické stavby – TZS (A 4.1.2)

E STANDARDY SMLUVNÍCH VZTAHŮ V PROFESNÍCH SLUŽBÁCH A SOUVISEJÍCÍCH ČINNOSTECH

Níže uvedená smlouva o dílo, a její přílohy, představují vzorové texty možného smluvního ujednání, které musí být smluvními stranami přizpůsobeno konkrétním okolnostem. ČKAIT nenese odpovědnost za jejich nevhodné použití a případně vzniklé škody.

Stav: kontrola 2022, aktualizace 2021, vydání 2014

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Společné části Standardů služeb inženýrů, techniků a architektů obsahuje pomůcka A 4.1. Tato pomůcka popisuje standardy a způsob oceňování profesních služeb a souvisejících činností pro obor pozemní stavby.

Upozornění k textu

OBSAH

D1 POZEMNÍ STAVBY

Tento oddíl řeší stavby, kde je pro stavbu určující její stavební část.

Pozemní stavby lze rozdělit do následujících skupin a podskupin:

stavby pro bydlení

• obytné domy (bytové domy, rodinné domy);
• stavby pro individuální rekreaci (chaty, rekreační domy).

občanské stavby

• stavby pro zdravotní a sociální péči (nemocnice, jesle…);
• školské stavby (školy, mateřské školy…);
• sportovní stavby (tělocvičny, sportovní haly, hřiště stadiony…);
• stavby pro kulturu (divadla, kina, kostely, výstaviště…);
• stavby pro služby a obchod (obchodní domy, restaurace…);
• stavby pro dočasné ubytování (hotely, penziony, ubytovny…);
• budovy pro dopravu (odbavovací haly nádraží, letišť…);
• administrativní budovy.

průmyslové stavby

• výrobní haly, vícepodlažní výrobní budovy, skladovací objekty…

zemědělské stavby

• stáje, seníky, skleníky, sklady,…

1.1 Fáze služeb FS 1 – Příprava zakázky (PZ)

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně PZ

Příprava zakázky je předprojektovou přípravou stavby.

Příprava zakázky má pomoci klientovi (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) definovat záměr a konkretizovat funkci a účel stavby.

Prací projektanta je případně formulovat zadání a předběžně prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

V této fázi je též vhodné předběžně určit nutnost potřebných průzkumů a rozborů, případně dalších ověřovacích specializovaných studií nebo expertiz. Využívají se např. Feasibility study, Prefeasibility study, Oportunity study a další.

Výsledkem přípravy zakázky je jednoznačné definování zadání pro smlouvu a následnou projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi klienta a projektanta, na obstaravatelskou činnost a na speciální odborné činnosti.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza zakázky

• zhodnocení vstupních údajů;
• zjištění identifikačních údajů.

Specifikace potřebných podkladů

• zhodnocení vstupních podkladů;
• specifikace dalších potřebných podkladů (regulačních podmínek, průzkumů, zaměření, rozborů apod.).

Předběžná analýza investorského záměru

• zhodnocení záměru; časový plán.

Předběžná analýza území stavby

• rekognoskace předpokládaného staveniště;
• zjištění regulačních podmínek území;
• soulad s územně plánovací dokumentací.

Specifikace předpokládaných projektových prací

• potřebné fáze služeb;
• profesní zastoupení.

Návrh smlouvy

• specifikace předmětu plnění, času plnění a odměny (honoráře);
• podpis smlouvy.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Spolupráce na sestavení investorského záměru:

• určení funkce;
• velikost, kapacity;
• provozní vazby;
• orientační odhad investičních nákladů;
• sestavení harmonogramu stavby a projektových prací.

Zajištění potřebných podkladů:

• archivní materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území, ochranná pásma, inundace, poddolování, geologie, seismicita, hydrogeologie, radon, zeleň, převažující směr větrů, oslunění, osvětlení;
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• zajištění meteorologických a klimatických a environmentálních podmínek.

Zajištění výkresové dokumentace:

• situační výkres se zakreslením současného stavu, čísel parcel, hranic území a rozsahu staveniště (v měřítku katastrální mapy) předmětného objektu.

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o:

• podmínkách využívání území, umístění stavby;
• ochranných pásmech, změna využití území;
• současném stavu, stavební uzávěře.

Obstaravatelská činnost

Marketingový plán a studie proveditelnosti:

• zdůvodnění účelu, základní idea;
• hmotné výstupy, kapacity, stavební záměr;
• charakteristika prostředí, ochranná pásma;
• technické řešení;
• energie, lidské zdroje, rozloha, velikostní údaje;
• finanční a ekonomická analýza;
• harmonogram realizace projektu a stavby.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti, (energie, voda, kanalizace, dopravní síť);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Návrh smlouvy:

• součinnost;
• podpis.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• spisové materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• urbanisticko-hmotová, dispoziční;
• materiálová + výtvarná, interiérová;
• hluková, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Zajištění dokumentace pro ÚPI podle § 21 SZ a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci;
• stanovení nároků na napojení inženýrských sítí a dopravy.

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisová a předchozí dokumentace;
• podklady z katastru nemovitostí.

Zajištění potřebných dokladů:

• přístup na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu zadání;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení investorského záměru a zadání:

Odsouhlasení

• 1. fáze služeb;
• expertního posouzení;
• dalšího postupu projektových prací.

Návrh smlouvy

• součinnost;
• podpis.

1.1.1 Rozsah a obsah dokumentace přípravy zakázky

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o klientovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území; (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, regulačními podmínkami, cíli a úkoly územního plánování;
• předběžný seznam souvisejících a podmiňujících investic;
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí);
• meteorologické, klimatické a environmentální data a údaje.

A.4 Předběžná analýza území stavby

• zjištění regulačních podmínek v území.

A.5 Předběžná analýza záměru

• charakteristika záměru.

A.6 Specifikace údajů o záměru

• nová stavba, změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační investiční náklady.

B Neobsazeno

C Situační výkresy

• orientační zákres stavby do katastrální mapy.

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující např. speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření.

D Neobsazeno

Dokladová část

• zadání klienta.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

1.1A Fáze služeb fs 1A – Dokumentace studie proveditelnosti záměru FEA) ve smyslu Standardů služeb ČKAIT a ČKA

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně FEA

Studie proveditelnosti záměru je předprojektovou přípravou stavby.

Studie proveditelnosti má pomoci investorovi definovat záměr, konkretizovat funkci a účel stavby a ověřit jeho realizovatelnost z hlediska společenské potřeby, z hlediska finančního, časového a zejména z hlediska zhodnocení efektivnosti využití potenciálně vložených prostředků.

Studie proveditelnosti podle pravidel Ministerstva kultury se povinně zpracovává pro investiční záměry s investicí vyšší než 100 mil. Kč bez DPH z veřejných prostředků.

Vypracování studie proveditelnosti je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Prací zpracovatele Studie proveditelnosti záměru je na základě zadání prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

Studie proveditelnosti dává stavebníkovi ve variantách konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby ve FEA zároveň umožňuje zhodnotit ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Hlavním účelem FEA je pomoci investorovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru a sledování možných účelů, k jejichž „zefektivnění“ by mělo realizací záměru dojít. Tímto by investor mohl vykazovat efektivitu vynaložených prostředků (měřeno v relativních hodnotách – např. stupnice) např. pro vybrané účely:

• edukativní a vzdělávací činnost;
• vědecká, výzkumná, badatelskou činnost;
• zajištění veřejných kulturních služeb (koncerty, semináře, výstavy);
• prezentace a ochrana sbírkového fondu a související muzejní činnost;
• údržba, obnova, ochrana a rozvoj kulturního dědictví pro zachování příštím generacím;
• zachování, interpretace, rozvoj, vytváření a prezentace živého umění a jeho uchovávání pro další generace;
• údržba, obnova, ochrana a rozvoj svěřeného majetku;
• plnění dalších úkolů, činností a poslání dané zřizovacími listinami nebo statusem organizace, např. jiná činnost.

Výsledkem studie proveditelnosti záměru je i jednoznačné definování zadání pro výběr zpracovatele dokumentace projektu a následnou předprojektovou a projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi investora a projektanta.

Dokumentace studie proveditelnosti záměru by měla obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu navrhované stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů:

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace studie proveditelnosti záměru na základě zadání investora:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• výkresová dokumentace.

Součástí činností je také:

• koordinace projektových prací;
• zpracování orientačního odhadu ceny přípravné, projektové a realizační etapy záměru;
• posouzení orientačních provozních nákladů na provoz a užívání stavby;
• návrh harmonogramu projektových prací a realizace stavby;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Variantní řešení:

• zpracování FEA ve variantách;
• ve spolupráci s investorem vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Formulování požadavků:

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií v dalších fázích přípravné a projektové etapy záměru.

Projednání dokumentace s investorem.

Spolupráce na sestavení zadání dalších projektových prací včetně jejich harmonogramu.

Další možná projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatel:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• hluk a znečištění ovzduší, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• památky, archeologie;
• zajištění fotodokumentace lokality.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• posouzení energetické náročnosti záměru;
• komplexní hodnocení stavby;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• vizualizace a animace;
• 3D modely;
• marketinková dokumentace.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Právní služby

Součinnost investora

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu FEA;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Právní služby

Zajištění oponentního expertního posouzení FEA

Odsouhlasení:

• dokumentace studie proveditelnosti záměru;
• expertního posouzení FEA;
• určení dalšího postupu projektových prací.

1.1A.1 Rozsah a obsah dokumentace studie proveditelnosti záměru ve smyslu Standardů služeb ČKAIT a ČKA

Projektová činnost – NADSTANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace studie proveditelnosti záměru:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o investorovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území, (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí).

A.4 Základní údaje o stavbě

• nová stavba / změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• údaje o dodržení technických požadavků na stavby a obecných technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání staveb;
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. rozhodující časové údaje o projektu a realizaci stavby, členění na etapy, milníky);
• orientační investiční náklady na přípravnou, projektovou a realizační etapu záměru;
• orientační provozní náklady na provoz a užívání stavby.

A.5 Členění stavby na objekty (pozemní a inženýrské stavební objekty) a technická a technologická zařízení (provozní soubory)

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika stavebního pozemku;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• stávající ochranná a bezpečnostní pásma, regulační podmínky území;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa (dočasné/trvalé);
• územně technické podmínky (možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• meteorologické, klimatické a environmentální údaje.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Účel užívání stavby

• funkční náplň stavby;
• základní kapacity funkčních jednotek.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní popis stavebního a konstrukčního řešení

B.2.7 Technická a technologická zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Zásady hospodaření s energiemi

Kritéria tepelně technického hodnocení.

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání plynů z podloží, bludné proudy, seizmicita, zemní vlhkost, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí a způsob nakládání s nimi.

B.7 Ochrana obyvatelstva

B.8 Analýza základních předpokladů výstavby (např. rozhodující časové údaje o zpracování projektu a realizaci záměru, členění stavby na etapy a objekty, rámcový harmonogram projektových prací a realizace stavby včetně stanovení rozhodujících milníků,);

B.9.1 Propočet investičních nákladů stavby ve členění nákladů na přípravnou, projektovou a realizační etapu záměru.

Rozdělení předpokládaných nákladů na projektové práce na standardní a nadstandardní projektovou činnost a ostatní náklady v jednotlivých fázích předprojektové a projektové přípravy záměru.

Rozdělení předpokládaných investičních nákladů stavby na etapy, pozemní a inženýrské stavební objekty a provozní soubory (technického a technologického zařízení) v kompletech jako podklad pro finanční a ekonomickou analýzu

B.9.2 Odhad provozních nákladů spojených s provozem stavby jako podklad pro finanční a ekonomickou analýzu

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Celkový situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků;
• hranice řešeného území;
• základní výškopis a polohopis;
• navržené stavby;
• stanovení nadmořské výšky a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb; u budov nadmořská výška 1. NP (±0,00);
• komunikace a zpevněné plochy;
• plochy vegetace;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.3 Neobsazeno

C.4 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby.

C.5 Speciální situační výkres (podle konkrétní potřeby)

D Výkresová dokumentace

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

D.3 Základní pohledy

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1. Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli a správci veřejné dopravní a technické infrastruktury

1.2 Fáze služeb FS 2 – Dokumentace návrhu / studie stavby (DNS)

Nevyžaduje autorizaci.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně DNS

Vypracování studie – dokumentace návrhu stavby – je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Dává mu konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby v DNS zároveň naznačí ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Dalším hlavním účelem DNS je pomoci klientovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru při konzultacích s dotčenými orgány a dalšími institucemi.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má být přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace návrhu stavby

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace objektů.

Součástí činností je také

• koordinace projektových prací;
• posouzení orientačních investičních nákladů;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Formulování požadavků

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem

Spolupráce na sestavení zadání

• výčet objektů, kapacit a místností.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Variantní řešení:

• zpracování DNS ve variantách;
• vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• marketingová dokumentace;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán a studie proveditelnosti.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DNS;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení DNS

Odsouhlasení:

• FS 2;
• expertního posouzení;
• určení dalšího postupu projektových prací.

1.2.1 Rozsah a obsah dokumentace návrhu stavby/studie stavby

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek má být přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající) nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby:

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání:

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha;
• a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení:

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční, technologické a provozní řešení

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby:

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu:

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu:

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení:

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje:

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, studie, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1 Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli veřejné dopravní a technické infrastruktury

1.3 FÁZE SLUŽEB FS 3 – DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ (DÚR)

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DÚR

Dokumentace pro územní rozhodnutí vychází z odsouhlasené dokumentace návrhu stavby a poskytuje dostatečné informace o konkrétním umístění stavby v dané lokalitě, o souladu s územně plánovací dokumentací a dává přehled o zabezpečení veřejných zájmů v daném území.

Z dokumentace jednoznačně vyplývá polohopisné a výškové umístění stavby, vazby na okolní výstavbu a okolní infrastrukturu.

DÚR též stanoví koncepci napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu lokality a charakterizuje majetkoprávní vztahy budoucí výstavby.

Na základě této dokumentace stavební úřad rozhoduje o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a vydává územní rozhodnutí.

Lze zpracovat i společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a prověření podmínek:

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení předběžných stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení souladu s ÚPD a OTP;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DÚR.

Zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí:

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situační výkresy;
• dokumentace objektů.

Součástí činností je také:

• koordinace projektových prací;
• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury.

Formulování požadavků:

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem.

Čistopis DÚR:

• zapracování podmínek projednání s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury;
• zapracování podmínek pro územní rozhodnutí;
• předání čistopisu DÚR klientovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků klienta:

• dodatečné a změněné požadavky;
• variantní řešení (jedná se o „vnitřní“ detailní varianty řešení). Teprve podle nich klient může rozhodnout, kterou z variant dopracovat pro definitivní žádost o ÚR.

Zajištění potřebných podkladů:

• pro územní řízení:
  • proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (proces posuzování EIA viz další text), ve znění pozdějších předpisů;
  • potřebné speciální dokumentace.
• pro přípravu dokumentace:
  • geologie, hydrogeologie, radon, zeleň, doprava, památky, archeologie, likvidace odpadů, hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• studie interiéru;
• koordinace profesí požadovaná klientem.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• na základě výsledku odvolacího řízení proti rozhodnutí o umístění stavby;
• pro územní rozhodnutí podle zvláštních požadavků dotčených orgánů;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání územního rozhodnutí;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění potřebných dokladů pro územní řízení;
• zajištění vyvěšení zahájení ÚŘ na pozemku;
• jednání o podmínkách vynětí ze zemědělského půdního fondu;
• jednání o podmínkách závazných stanovisek DO a SAMS.

Obstarání vydání územního rozhodnutí:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání ÚR;
• umístění stavby nebo zařízení;
• změnu využití území;
• změnu vlivu užívání stavby na území;
• dělení nebo scelování pozemků;
• ochranné pásmo.

Podání žádosti o územní rozhodnutí:

• účast při jednáních v rámci územního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti ÚR.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
  • digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluk, rozptyl, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů:

• zpracování dokumentace EIA pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí a získání Závěru zjišťovacího řízení nebo Stanoviska;
• studie v rámci dokumentace EIA;
• zpracovatelem dokumentace EIA může být pouze osoba odborně způsobilá podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• předmětem posuzování podle tohoto zákona a § 3 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., jsou záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• vyjádření k podmínkám ÚR (přijmutí/odmítnutí);
• vyjádření k podmínkám DO.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DÚR;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci územního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti ÚR.

Zajištění oponentního expertního posouzení DÚR

Odsouhlasení:

• FS 3;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků ÚR;
• Určení dalšího postupu projektových prací.

1.3.1 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Viz příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby;
• u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční, technologické a provozní řešení

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní technický popis staveb

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí.

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, technická seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu:

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení:

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana:

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Tato dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nejsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.3.2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí odpovídat podmínkám v území, vlivu na životní prostředí a charakteru navrhované změny.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o území

• navrhovaná změna využití území;
• místo (katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (druh, účel záměru).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis a zhodnocení území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou využití území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny využití území

• podrobné údaje o záměru, jeho účincích a vlivech na okolí;
• zdůvodnění změny vzhledem k současnému způsobu užívání dotčeného území;
• celková výměra území dotčeného změnou;
• požadavky na kapacity dopravní a technické infrastruktury;
• zásady zajištění technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska předpokládaného způsobu využití území;
• zásady ochrany dotčeného území před negativními účinky vnějšího prostředí (povodně, záplavy, eroze a sesuvy půdy, poddolování, seizmicita, radon, hluk, emise, odpady apod.);
• předpokládaná lhůta realizace změny využití území.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

B.5 Řešení vegetace

B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení vztahu dotčeného území k urbanistické struktuře území a umístění v sídle.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení hranic území s novým využitím;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých záměrů 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající a navrhovaný výškopis a polohopis;
• vyznačení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů

Výkresy zobrazující změnu využití území (výkresy v dostatečně přehledném měřítku, dokumentující celkové urbanistické a architektonické řešení navržené změny využití území; základní svislé řezy, dokumentující navržené terénní úpravy, úroveň stávajícího a upraveného terénu s vyznačením hladiny spodní vody; zákres řešení odvodnění území v případě změn odtokových poměrů apod.).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale jsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese

4. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

5. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.3.3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Viz příloha č. 7 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DÚR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, vlivu změny na životní prostředí a charakteru navrhované změny vlivu užívání stavby na území.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, stávající
  a navrhovaný účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

A.3 Zdůvodnění změny vlivu užívání stavby na území

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice, požadavky na vydání jiných rozhodnutí nebo opatření;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou vlivu užívání stavby na území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny vlivu užívání stavby na území

B.2.1 Základní charakteristika stavby a změny v jejím užívání

• trvalá nebo dočasná stavba; u změny stavby údaje o jejich současném stavbu, závěry stavebně technického případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• stávající a navrhovaný účel užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• zásady ochrany území před negativními účinky vyvolanými změnou vlivu užívání stavby;
• navrhovaná změna parametrů stavby (např. užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.;
• posouzení technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska změny v užívání stavby;
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy).

B.3 Nové nároky na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Nové nároky na dopravní infrastrukturu

• popis dopravního řešení, včetně bezbariérového řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Úpravy terénu a řešení vegetace v souvislosti se změnou vlivu užívání stavby na území

Údaje o vyvolaných protihlukových opatřeních – terénní valy, protihlukové stěny apod.

B.6 Popis změny vlivu užívání stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Popis změny vlivu užívání stavby na bezbariérové užívání stavby

B.8 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby s novým účelem užívání;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Celkový situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• hranice řešeného území;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• vyznačení napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů

Výkresy zobrazující změnu v užívání stavby (půdorysy s vyznačením stávajícího a navrhovaného způsobu užívání jednotlivých místností a prostorů, řezy, pohledy).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale jsou součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese.

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace.

1.4 Fáze služeb FS 4 – Projektová dokumentace pro stavební povolení (DSP)

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DSP

Projektová dokumentace pro stavební povolení nebo ohlášení stavby, podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) – je dokumentace připojovaná spolu s dalšími podklady k žádosti o vydání stavebního povolení, podle § 116 SZ projektová dokumentace připojovaná k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby a podle § 117 SZ projektová dokumentace posuzovaná autorizovaným inspektorem. Tuto dokumentaci zpracovávají pouze osoby oprávněné (autorizované) podle SZ a AZ.

Hlavním účelem DSP je dostatečné definování stavby tak, aby stavební úřad mohl posoudit soulad s vydaným územním rozhodnutím, s obecnými technickými podmínkami a s veřejným zájmem v dané lokalitě.

Na základě DSP se ohlašuje stavba nebo stavební úřad vydává stavební povolení.

Projektová dokumentace musí vyhovět ustanovením stavebního zákona a ostatním zvláštním předpisům, např. požární ochrany, civilní ochrany apod.

DSP musí vždy poskytovat jednoznačnou urbanistickou, architektonickou, konstrukční, dispoziční, provozní a materiálovou charakteristiku stavby.

Ze zpracované projektové dokumentace je možné zpřesnit odhad nákladů stavby, způsob provedení a časové možnosti budoucí výstavby.

Projektová dokumentace pro ohlášení je zpracována jako DSP, přiměřeně charakteru, funkci a velikosti stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat jednostupňovou projektovou dokumentaci (JPD).

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) lze zpracovat společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Projektová činnost standardní

Analýza a prověření podmínek ÚR

• dosavadních projektových prací;
• prověření stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení připomínek účastníků řízení;
• zhodnocení územního rozhodnutí a jeho podmínek;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DSP

Koncepční koordinace projektu

• koordinační činnost.

Zpracování dokumentace pro stavební povolení

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace jednotlivých pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

Součástí činností je také

• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s DO a SAMS.

Formulování požadavků

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů a speciálních studií.

Projednání dokumentace s investorem

Čistopis DSP

• zapracování podmínek projednání s DO a SAMS;
• zapracování podmínek z průběhu stavebního řízení;
• předání čistopisu DSP investorovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• alternativní řešení;
• jejich vyhodnocení a zapracování do dokumentace.

Zpracování speciální dokumentace:

• návrh řešení organizace výstavby;
• dopravně inženýrská opatření;
• protokol o určení vnějších vlivů;
• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, firemní značení (vlajky, znaky, logo), světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• koordinační výkresy profesí požadované zadavatelem;
• vypracování předběžných stavebně technických specifikací (tabulky);
• vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zpracování speciální dokumentace pro stavební povolení k tzv. integrovanému povolení IPPC (Integrated Pollution Prevention and Control) pro vybraná technologická zařízení stavby podle zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci.

Doplnění dokumentace:

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu;
• na základě výsledku odvolacího řízení;
• vypracování podkladů pro expertní a speciální jednání nebo posuzování.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání stavebního povolení;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění dalších potřebných dokladů pro stavební řízení.

Obstarání vydání stavebního povolení:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání SP;
• podání žádosti o stavební povolení;
• účast při jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti SP.

Obstarání vydání dalších povolení a rozhodnutí:

• podání žádosti o udělení výjimky pro stavbu;
• podání žádosti o vynětí z půdního fondu;
• podání žádostí o další řízení (např. vodoprávní řízení, povolení kácení dřevin, připojení na komunikaci…).

Poznámka:
Podle § 4 SZ se mají tato další řízení přednostně spojit a projednat v režimu hlavní stavby.

• účast při jednáních v rámci těchto řízení.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů

Zajišťuje se v rámci nadstandardní projektové činnosti pro projektovou přípravu:

• geologie, hydrogeologie, radon;
• dendrologie;
• památky, archeologie;
• doprava;
• likvidace odpadů;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• potřebné speciální dokumentace pro stavební řízení.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
• digitalizace podkladů.

Průzkumy:

• stavebně technický průzkum;
• statické ověření stávajících konstrukcí;
• geotechnický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS nebo DÚR.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisové a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci k zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DSP;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci stavebního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti SP;
• zajištění oponentního expertního posouzení DSP.

Odsouhlasení:

• FS 4;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků SP;
• vyjádření ke SP, přijmutí (odmítnutí) podmínek.

Určení dalšího postupu projektových prací.

1.4.1 Rozsah a obsah společné dokumentace pro vydání společného povolení

Viz příloha č. 8 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

SpD vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT

Projektová činnost standardní – výkon části A – D

Společná dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Společná dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Dokumentace pro vydání společného povolení souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo;
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli společné dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace; ČKA nebo ČKAIT;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje a provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgán;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostní řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.);ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. její novela č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1: 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.4.2 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro vydání stavebního povolení nebo pro ohlášení stavby

Podle § 104 odst. 1 písm. a) až e) SZ, viz příloha č. 12 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

DSP vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Projektová dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů a technických a technologických zařízení

Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (přikládá se k dokumentaci, zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět projektové dokumentace (nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. stavebně technický průzkum, geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• údaje o ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky, zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny dokončené stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledek statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• údaje o ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby (pro stanovení výše správních poplatků).

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Celkové provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní charakteristika technických a technologických zařízení (provozních souborů)

• technické řešení;
• výčet technických a technologických zařízení (provozních souborů).

B.2.8 Požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

• ochrana před pronikáním plynů z podloží, (radon, metan apod.);
• ochrana před bludnými proudy;
• ochrana před technickou seizmicitou;
• ochrana před hlukem;
• protipovodňová opatření;
• ochrana proti podzemní vodě a zemní vlhkosti;
• ostatní účinky (vliv poddolování apod.).

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu;
• pěší a cyklistické stezky.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

• terénní úpravy;
• použité vegetační prvky;
• biotechnická opatření.

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv stavby na životní prostředí (ovzduší, hluk, voda, odpady a půda);
• vliv stavby na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv stavby na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrovaného povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro stavební řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k bodům a), b), c), a e), neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a hmot, jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv provádění stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální dočasné a trvalé zábory pro staveniště;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při výstavbě, jejich likvidace;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin;
• ochrana životního prostředí při výstavbě;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání výstavbou dotčených staveb (dtto bod g);
• zásady pro dopravně inženýrská opatření;
• stanovení speciálních podmínek pro provádění stavby (provádění stavby za provozu, opatření proti účinkům vnějšího prostředí při výstavbě apod.);
• postup výstavby, rozhodující dílčí termíny.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres navrhované (hlavní) stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. NP u budov (± 0,00) a výšky upraveného terénu, maximální výška staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb (např. od hranic pozemků, od sousedních staveb);
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální dočasné a trvalé zábory;
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace (např. severka včetně zohlednění meridiánové odchylky, větrná růžice, tabulka teplot, tabulka intenzity srážek apod.).

C.4 Speciální situační výkresy (podle konkrétní potřeby)

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu a orientace; situace prvků životního prostředí – soustava chráněných území Natura 2000, ÚSES, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických anebo technologických zařízení (provozních souborů) se zpracovává po objektech a souborech technických a technologických zařízení v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (architektonické, výtvarné, materiálové, dispoziční a provozní řešení, bezbariérové užívání stavby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika/hluk, vibrace – popis řešení, výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy; půdorysy základů, půdorysy jednotlivých podlaží a střech s rozměrovými kótami hlavních dělících konstrukcí, otvorů v obvodových konstrukcích a celkových rozměrů hmoty stavby; s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení základních konstrukcí; pohledy s vyznačením základního výškového řešení, barevností a charakteristikou materiálů povrchů; pohledy dokumentující začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (popis navrženého konstrukčního systému stavby, výsledek průzkumu stávajícího stavu nosného systému stavby při návrhu její změny; navržené materiály a hlavní konstrukční prvky; hodnoty užitných, klimatických a dalších zatížení uvažovaných při návrhu nosné konstrukce; návrh zvláštních, neobvyklých konstrukcí nebo technologických postupů; zajištění stavební jámy; technologické podmínky postupu prací, které by mohly ovlivnit stabilitu vlastní konstrukce, případně sousední stavby; zásady pro provádění bouracích a podchycovacích prací a zpevňovacích konstrukcí či prostupů; požadavky na kontrolu zakrývaných konstrukcí; seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, odborné literatury, výpočetních programů apod.; specifické požadavky na rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby, případně dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).
• Výkresová část (výkresy základů, pokud tyto konstrukce nejsou zobrazeny ve stavebních výkresech základů; tvar monolitických betonových konstrukcí; výkresy sestav dílců montované betonové konstrukce; výkresy sestav kovových a dřevěných konstrukcí apod.).
• Statické posouzení (seznam použitých podkladů, norem, technických předpisů, údaje o zatíženích a materiálech apod.); ověření základního koncepčního řešení nosné konstrukce; posouzení stability konstrukce; stanovení rozměrů hlavních prvků nosné konstrukce včetně jejího založení; dynamický výpočet, pokud na konstrukci působí dynamické namáhání).
• Případně požadavky na zpracování plánu provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (stanovení kontrol spolehlivosti konstrukcí stavby z hlediska jejich budoucího využití – např. u ocelových a mostních konstrukcí) podle § 110 odst. 2 písm. c) SZ.

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Doporučuje se zpracovat dokumentaci podle požadavků č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci) a vyhlášky č. 23/2008 Sb. resp. č. 268/2011 Sb. o technických podmínkách požární ochrany staveb.

• Technická zpráva (výpis použitých podkladů, popis a umístění stavby a jejich objektů, rozdělení stavby a objektů do požárních úseků, posouzení velikosti požárních úseků, výpočet požárního rizika, stanovení stupně požární bezpečnosti, zhodnocení navržených stavebních konstrukcí z hlediska požární odolnosti včetně požadavků na zvýšení jejich požární odolnosti, zhodnocení stavebních výrobků z hlediska třídy reakce na oheň, odkapávání v podmínkách požáru, rychlosti šíření plamene po povrchu, zhodnocení evakuace a stanovení druhu a počtu únikových cest, jejich kapacity, provedení a vybavení, stanovení odstupových vzdáleností, popř. bezpečnostních vzdáleností a jejich zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě, vymezení požárně nebezpečného prostoru a jeho zhodnocení ve vztahu k okolní zástavbě a sousedním pozemkům, zhodnocení provedení požárního zásahu včetně vymezení zásahových cest, zhodnocení příjezdových komunikací, nástupních ploch pro požární techniku, způsob zabezpečení stavby požární vodou a jinými hasebními prostředky včetně rozmístění vnějších a vnitřních odběrných míst, stanovení počtu, druhu a způsobu rozmístění hasicích přístrojů, popřípadě dalších věcných prostředků požární ochrany nebo požární techniky, zhodnocení technických, popřípadě technologických zařízení stavby, posouzení požadavků na zabezpečení stavby požárně bezpečnostními zařízeními včetně podmínek a návrhu způsobu jejich umístění, jejich instalace do stavby a stanovení požadavků pro provedení stavby, rozsah a způsob rozmístění výstražných a bezpečnostních značek a tabulek).
• Výkresová část (situační výkres požární ochrany v měřítku 1 : 200 až 1 : 1 000, půdorysy jednotlivých podlaží s označením a popisem požárních úseků, v souladu s požadavky jiného právního předpisu, který upravuje technické podmínky požární ochrany).

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé části (profese) podle konkrétní stavby a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• vzduchotechnika a vytápění, chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika;
• elektronické komunikace;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Rozsah a obsah dokumentace se zpracovává podle společných zásad. Bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení. Dokumentaci je účelné organizačně uspořádat podle postupu realizace stavby.

Dokumentace zejména obsahuje:

• Technickou zprávu (výpis použitých norem – normových hodnot a předpisů; výchozí podklady a stavební program; požadavky na profesi – zadání, klimatické podmínky místa stavby – výpočtové parametry venkovního vzduchu – zima/léto; požadované mikroklimatické podmínky – zimní/letní, minimální hygienické dávky čerstvého vzduchu, podíl vzduchu oběhového; údaje o škodlivinách se stanovením emisí a jejich koncentrace; provozní podmínky – počet osob, tepelné ztráty, tepelné zátěže apod., provozní režim – trvalý, občasný, nepřerušovaný; popis navrženého řešení a dimenzování, popis funkce a uspřádání instalace a systému; bilance energií, médií a potřebných hmot; zásady ochrany zdraví, bezpečnosti práce při provozu zařízení; ochrana životního prostředí, ochrana proti hluku a vibracím, požární opatření; požadavky na postup realizačních prací a podmínky projektanta pro realizaci díla, jeho uvedení do provozu a provozování během životnosti stavby).
• Výkresovou část (umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě; základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, základní technologická schémata; půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují.
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na jednotlivá technická a technologická zařízení (provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky).

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Nevýrobní technologická zařízení jsou např.:

• přívodní vedení a rozvody veškeré technické infrastruktury (elektrická energie, elektronické komunikace, plynárenství, teplárenství, rozvody médií atd.) včetně souvisejících zařízení;
• přeložky vedení technické infrastruktury;
• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární zařízení;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých technických a technologických zařízeních (provozních souborech).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení, účinnost užití zdrojů a rozvodů energie).
• Výkresovou část (obsahuje pouze umístění a uspořádání rozhodujících zařízení, strojů, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; základní vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, základní přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy páteřních potrubních a kabelových rozvodů v jednočárovém zobrazení, (připojovací potrubní a kabelové rozvody ani koncové prvky se nezobrazují), požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; základní technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění hlavních strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy, řezy, zpravidla v měřítku 1 : 100).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam rozhodujících strojů a zařízení, základních mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis základních technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace a doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů.

Poznámka:
Následující doklady dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb. dokládány k projektové dokumentaci, ale nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti nebo jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a stavební řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 SZ nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1 Stanoviska vlastníků a správců veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Projekt zpracovaný báňským projektantem

7. Průkaz energetické náročnosti budovy podle zákona o hospodaření energií

8. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.5 Fáze služeb FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS)

Viz příloha č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

DPS vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DPS

Projektová dokumentace pro provádění stavby (DPS) vychází ze schválené DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

DPS je prohloubená a rozšířená dokumentace předchozího projektového stupně (obvykle DSP) do té míry, že jednoznačně definuje základní požadavky na kvalitu stavby (standard, kvalita materiálů a provedení).

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé pozemní a inženýrské stavební objekty a pro provozní soubory technických a technologických zařízení.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

DPS se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Na jejím základě je možné zpracovat SPD (viz FS 6) a stavbu jednoznačně ocenit, vybrat zhotovitele stavby a uzavřít s ním smlouvu o dílo.

Projektová dokumentace pro provádění stavby, u staveb financovaných z veřejných zdrojů, musí být zpracovaná tak, aby také splňovala požadavky zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 147/2017 Sb., a vyhlášky č. 169/2016 Sb.

DPS je podkladem pro zpracování dodavatelské dokumentace (dokumentace zhotovitele stavby – DDS).

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Fáze zpracování DDS není „vybranou činností“ podle SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Stavebnímu úřadu DPS slouží podle § 133 odst. 3, § 134 odst. 6 SZ pro provádění kontrolních prohlídek stavby.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Po dohodě (stavebník, projektant, stavební úřad) a doplnění jí lze u méně rozsáhlých staveb použít jako „jednostupňovou projektovou dokumentaci“ i pro stavební řízení.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a vyhodnocení podmínek

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení stavebního povolení a jeho podmínek;
• zhodnocení opatření a řešení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování SPD a DDS

Projektová dokumentace pro provádění stavby obsahuje

• A Průvodní zpráva;
• B Souhrnná technická zpráva;
• C Situační výkresy.

Části A – C mohou být převzaty z DSP

• D Dokumentace jednotlivých pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů):
  • rozhodující detaily, skladby a vlastnosti konstrukcí;
  • tabulky výrobků a prací;
  • požadavky na provedení povrchů;
  • dokumentace technických a technologických zařízení stavby.
• Dokladová část

Koordinace projektu:

• stanovení jednotných výchozích podmínek a parametrů pro výpočty a posouzení;
• koordinační činnost: funkční a prostorová koordinace projektu po objektech a mezi SO a PS.

Projednání dokumentace s investorem

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky;
• zapracování alternativních řešení;
• vyhodnocení a zapracování požadavků zhotovitele stavby do dokumentace.

Zpracování dalších podrobností:

• koordinační výkresy profesí;
• vytyčovací výkresy;
• v architektonicko-stavební části:
  • detaily;
  • podrobné výkresy atypických výrobků;
  • spárořezy dlažeb a obkladů;
• v konstrukčně statické části:
  • podrobné výkresy výztuže;
• v části technická a technologická zařízení stavby:
  • alternativní a nadstandardní řešení;
  • vypracování výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
  • ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – sestavení kontrolního rozpočtu;
  • zpracování alternativních srovnávacích cenových podkladů.

Zpracování speciální dokumentace:

• projekt souborného řešení interiéru a komunikační grafiky, infodesignu, vlajky, znaky, logo světelné efekty, výtvarná díla;
• projekt souborného řešení prostorové akustiky;
• komplexní hodnocení budovy;
• vizualizace a animace;
• modely, www stránky projektu;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• speciální členění dokumentace;
• návrh provozních řádů a dokumentace.

Obstaravatelská činnost

Zajištění podkladů pro výběrové řízení:

• kontrola stanovisek a podmínek ze stavebního řízení a jejich promítnutí do dokumentace DPS;
• příprava údajů pro certifikaci stavby;
• podklady od dodavatelů stavebních výrobků a materiálů a technických a technologických zařízení.

Speciální odborné činnosti

Součinnost klienta

Průběžná součinnost

• při zpracování návrhu DPS;
• účast na koordinačních jednáních projektu.

Zajištění oponentního expertního posouzení DPS

Odsouhlasení

• FS 5;
• expertního posouzení.

Určení dalšího postupu projektových prací.

Poznámka:
Součástí standardní projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobní a dílenská dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, podrobné výkresy výztuže a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace (DDS).

Součástí standardní DPS není dokumentace zařízení staveniště.

1.5.1 Rozsah a obsah projektové dokumentace pro provádění stavby

Viz příloha č. 13 k vyhlášce č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

DPS vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon část A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace pozemních a inženýrských stavebních objektů a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

V dokladové části jsou obsaženy doklady, které potřebuje projektant k řádnému zpracování DPS – zajišťování těchto dokladů je standardní činností projektanta. Některé další doklady musí pro schválení DPS zajistit/doložit stavebník. Pokud tuto činnost uplatní u projektanta (a ten smluvně souhlasí), jedná se pro projektanta o nadstandard.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

Společné zásady

Projektová dokumentace pro provádění stavby se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební pozemní a inženýrské objekty a pro provozní soubory technických a technologických zařízení.

Vychází ze schválené projektové dokumentace DSP, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení se vychází z dokumentace pro vydání územního rozhodnutí. Projektová dokumentace se zpracovává v podrobnostech umožňujících vypracovat soupis stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Projektová dokumentace obsahuje též technické charakteristiky, popisy a podmínky provádění stavebních prací. Je-li zakázka zadávána v režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, musí obsah dokumentace splňovat jeho podmínky, např. neuvádět názvy výrobků, technologií a materiálů.

Výkresy podrobností (detailů) zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky), na které klade projektant zvláštní požadavky a které je nutné při provádění stavby respektovat.

DPS doplněná o konkrétní materiály, konstrukce, výrobky a technologie může být podkladem pro provedení/zhotovení stavby.

Součástí projektové dokumentace pro provádění stavby není dokumentace pro pomocné práce a konstrukce, výrobně technická dokumentace, dokumentace výrobků dodaných na stavbu, výkresy prefabrikátů, výkresy prefabrikátů a montážní dokumentace. Pokud je nutno zpracovat některou z těchto dokumentací, jde vždy o součást dodavatelské dokumentace stavby (DDS).

Zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi upravuje zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění NV č. 136/2016 Sb. V příloze č. 5 tohoto NV jsou specifikovány práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému poškození zdraví, při jejichž provádění vzniká povinnost zpracovat plán. Rozsah a obsah plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci předepisuje příloha č. 6 tohoto NV.

Plán může zpracovávat pouze odborně způsobilá osoba, tj. koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.

A Průvodní zpráva

Příslušné body budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o stavebníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli projektové dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo obchodní firma nebo název (právnická osoba), identifikační číslo osob, adresa sídla;
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí projektové dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT činných ve výstavbě, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o rozhodnutích nebo opatřeních, na jejichž základě byla stavba povolena (označení stavebního úřadu, jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření);
• základní informace o dokumentaci nebo projektové dokumentaci, na jejímž základě byla zpracována projektová dokumentace pro provádění stavby;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

Příslušné body budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

• požadavky na zpracování dodavatelské dokumentace stavby;
• požadavky na zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• podmínky realizace prací, budou-li prováděny v ochranných nebo bezpečnostních pásmech jiných staveb;
• zvláštní podmínky a požadavky na organizaci staveniště a provádění prací na něm, vyplývající zejména z druhu stavebních prací, vlastností staveniště nebo požadavků stavebníka na provádění stavby apod.;
• ochrana životního prostředí při výstavbě.

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územním rozhodnutím nebo regulačním plánem nebo veřejnoprávní smlouvou územní rozhodnutí nahrazující anebo územním souhlasem;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, v případě stavebních úprav podmiňujících změnu v užívání stavby;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů – geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.;
• ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky – zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě;
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba provádí;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejím současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí, třída energetické náročnosti budov apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

C Situační výkresy

Výkresy jsou převzaty z předchozího stupně dokumentace. Příslušné údaje budou převzaty z DSP s provedením případných revizí a doplnění tak, aby z nich vyplývaly:

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 nebo 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb od hranic pozemků, od sousedních staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• vyznačení geotechnických sond;
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• požární odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace stavebních objektů, inženýrských objektů, technických nebo technologických zařízení se zpracovává po objektech a souborech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

D.1 Dokumentace stavebního nebo inženýrského objektu

D.1.1 Architektonicko-stavební řešení

• Technická zpráva (účel objektu, funkční náplň, kapacitní údaje; architektonické, výtvarné, materiálové a dispoziční řešení, bezbariérové užívání stavby; celkové provozní řešení, technologie výroby; konstrukční a stavebně technické řešení a technické vlastnosti stavby; bezpečnost při užívání stavby, ochrana zdraví a pracovní prostředí; stavební fyzika – tepelná technika, osvětlení, oslunění, akustika – hluk, vibrace – popis řešení, zásady hospodaření energiemi, ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí; požadavky na požární ochranu konstrukcí; údaje o požadované jakosti navržených materiálů a o požadované jakosti provedení; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – rozsah a obsah výrobní a dílenské dokumentace zhotovitele stavby; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; výpis použitých norem).
• Výkresová část (výkresy stavební jámy, půdorysy výkopů a základů – nejsou-li obsaženy v části D.1.2, půdorysy jednotlivých podlaží s rozměrovými kótami všech konstrukcí, otvorů v konstrukcích, s popisem účelu využití místností s plošnou výměrou včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí, s popisem nebo označením výrobků a s odkazy na podrobnosti; charakteristické řezy se základním konstrukčním řešením, s výškovými kótami vztaženými ke stávajícímu terénu včetně grafického rozlišení charakteristického materiálového řešení konstrukcí; dílčí řezy v potřebném rozsahu a měřítku; výkresy střech případně krovu; pohledy na všechny plochy fasády s výškovými kótami základního výškového řešení vztaženými ke stávajícímu terénu, s vyznačením barevnosti a charakteristiky materiálů povrchů).
• Dokumenty podrobností (skladby konstrukcí, seznamy částí, výrobků a prací, rozhodující detaily konstrukcí a atypických výrobků, detaily bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace).

D.1.2 Stavebně konstrukční řešení

• Technická zpráva (podrobný popis navrženého nosného systému stavby s rozlišením jednotlivých konstrukcí podle druhu, technologie a navržených materiálů; definitivní průřezové rozměry jednotlivých konstrukčních prvků případně odkaz na výkresovou dokumentaci; údaje o uvažovaných zatíženích ve statickém výpočtu – stálá, užitná, klimatická, od anténních soustav, mimořádná, apod.; údaje o požadované jakosti navržených materiálů; popis netradičních technologických postupů a zvláštních požadavků na provádění a jakost navržených konstrukcí; zajištění stavební jámy; stanovení požadovaných kontrol zakrývaných konstrukcí a případných kontrolních měření a zkoušek, pokud jsou požadovány nad rámec povinných – stanovených příslušnými technologickými předpisy a normami; v případě změn stávající stavby – popis konstrukce, jejího současného stavu, technologický postup s upozorněním na nutná opatření k zachování stability a únosnosti vlastní konstrukce, případně bezprostředně sousedících objektů; požadavky na vypracování dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby – rozsah a obsah, upozornění na hodnoty minimální únosnosti, které musí konstrukce splňovat; požadavky na požární ochranu konstrukcí; seznam použitých podkladů – předpisů, norem, literatury, výpočetních programů apod.; požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné předpisy a normy).
• Podrobný statický výpočet (statický výpočet musí být kontrolovatelný, tzn. musí být přehledný, aby bylo možno sledovat postup výpočtu, návrhová zatížení, uvažované statické schéma a výpočetní model.

Statický výpočet v dokumentaci pro provedení stavby vychází ze statického výpočtu vypracovaného v předchozím stupni projektové dokumentace. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provádění stavby. Obsahuje dimenzování veškerých konstrukcí, které jsou součástí dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby (výkresy betonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelská dokumentace kovových a dřevěných konstrukcí).

Podrobný statický výpočet obsahuje zejména průvodní zprávu ke statickému (dynamickému) výpočtu, stručně rekapitulující základní koncept řešení konstrukce a rozdíly oproti předběžnému výpočtu, který byl vypracován v rámci předchozího stupně projektové dokumentace; použité podklady – normy, předpisy, literaturu, výpočetní programy apod.; statické schéma konstrukce; údaje o materiálech a technologiích; rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace; výpočetní modely, výpočetní schémata; návrh a posouzení všech nosných prvků; výpočet účinků na základy, dimenzování základových konstrukcí; návrh a posouzení všech detailů, montážních styků apod., které rozhodujícím způsobem ovlivňují bezpečnost konstrukce; postup výroby – betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání dokončených konstrukcí apod.

• Výkresová část (výkresy půdorysů nosných konstrukcí v měřítku 1 : 50, výjimečně 1 : 100, včetně sklopených řezů; odpovídající řezy, pohledy a podrobnosti s potřebnou přesností zobrazení; z výkresů musí být jasně identifikovatelný tvar konstrukce, všech konstrukčních prvků a podrobností; výkresy monolitických, resp. prefabrikovaných plošných základů, pilotových základů a základového roštu, pokud tyto konstrukce nejsou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů; detaily styků, kotvení apod. v měřítku 1 : 20 nebo 1 : 10 nebo 1 : 5; výkresy sestavy, podrobností a kotvení prefabrikovaných stavebních dílců, dílců kovových, kompozitních nebo dřevěných konstrukcí; výkresy umístění konstrukcí obsahující půdorysy a modulovou síť, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce s označením průřezů všech konstrukčních prvků a podrobností konstrukce a jejího kotvení; rozměrový/obrysový výkres prefabrikovaných stavebních dílců; výkres uspořádání vyztužení monolitických betonových konstrukcí obsahující pohledy a dostatečné množství příčných řezů jednoznačně určujících kvalitu betonu a oceli, polohu a průřezovou plochu, případně počet vložek příslušného profilu; výkres uspořádání vyztužení slouží na základě podrobného statického výpočtu jako podklad pro vypracování podrobných výkresů výztuže – dokumentace zajišťované zhotovitelem stavby).

D.1.3 Požárně bezpečnostní řešení

Revize a doplnění dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povolení ani ohlášení revize a doplnění dokumentace pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, včetně vyznačení změn v požárně bezpečnostním řešení zpracovaném v dokumentaci pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení, u staveb technické infrastruktury nevyžadující stavební povoleni ani ohlášení v dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí nebo územního souhlasu.

D.1.4 Technika prostředí staveb

Dokumentace jednotlivých profesí určí zařízení a systémy v technických podrobnostech dokládajících dodržení normových hodnot a právních předpisů. Vymezí základní materiálové, technické a technologické, dispoziční a provozní vlastnosti zařízení a systémů. Uvede základní kvalitativní a bezpečnostní požadavky na zařízení a systémy.

Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivá zařízení a člení se např.:

• zdravotně technické instalace;
• plynová odběrná zařízení;
• vzduchotechnika;
• vytápění;
• chlazení;
• měření a regulace;
• silnoproudá elektrotechnika včetně ochrany před bleskem;
• elektronické komunikace a další.

Jednotlivé části se zpracovávají podle společných zásad. Rozsah a obsah dokumentace je uveden jako rámcový a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby a zařízení a vazbě na výše uvedenou profesi. Pokud se některá část ve stavbě nevyskytuje, nebude v dokumentaci obsažena. Organizační uspořádání dokumentace profesí je účelné uspořádat podle postupu realizace stavby a dodavatelského zajištění. Je proto možné sloučení profesí do jedné části.

Obecně (ve vztahu k profesím) dokumentace obsahuje:

• Technickou zprávu (technické údaje obsahující základní parametry dané normativními požadavky pro jednotlivé profese – bilance potřeby médií resp. energií, tlakových poměrů, druhů připojení a sítí, typy poskytovaných služeb, množství odpadů vzniklých provozem včetně odpadních vod apod.; popis technického řešení, funkce a uspřádání instalace a systému; popis koncových prvků a zařízení a systémů, zařizovací předměty; popis a podmínky připojení na veřejnou či místní technickou infrastrukturu; zásady bezpečného provozu včetně ochrany osob, zvířat i majetku před úrazem nebo před poškozením; požární opatření, ochrana proti hluku a vibracím, hlukové parametry ve vnitřním a venkovním prostředí; zásady ochrany životního prostředí; technické výpočty prokazující bezpečnost návrhu, je-li takový výpočet požadován; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem včetně data vydání).
• Výkresovou část (situace s přípojkami a ostatními náležitostmi profese; rozvinuté řezy nebo podélné profily přípojek včetně potřebných podrobností; umístění jednotlivých strojů a zařízení; výkresy půdorysů potrubních případně i kabelových tras v jednotlivých podlažích; potřebné axonometrické zobrazení, svislé nebo rozvinuté řezy, pokud je nelze dostatečně vyznačit v půdorysech; instalační výkresy a schémata; výkresy potrubních a kabelových tras včetně připojení koncového zařízení a instrumentace k obvodům měření a regulaci nebo řídicího systému; přehledové schéma napájení, schéma uzemňovací a jímací soustavy a další; uspořádání, vazby a komunikace systémů; související podrobnosti, pokud jsou nutné).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace, včetně seznamu použitých zvláštních a vybraných stavebních výrobků pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace).

D.2 Dokumentace technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Stavbu lze, podle charakteru, členit na provozní celky, které se dále dělí na provozní soubory, dílčí provozní soubory nebo provozní jednotky.

Technologická zařízení jsou výrobní a nevýrobní.

Technologické zařízení staveb a veřejná technická infrastruktura:

• nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení včetně jejich elektrických přípojek;
• podzemní a nadzemní vedení přenosové nebo distribuční soustavy elektřiny včetně podpěrných bodů a systémů měřící, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• vedení přepravní nebo distribuční soustavy plynu (případně hořlavých kapalin) a související technologické objekty, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• rozvody tepelné energie a související technologické objekty včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• vedení sítí veřejného osvětlení včetně stožárů a systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky;
• stavby pro výrobu a transformaci energie s výjimkou stavby vodního díla;
• vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení;
• zásobníky pro zkapalněné uhlovodíkové plyny nebo hořlavé kapaliny;
• zásobníky na vodu nebo jiné nehořlavé kapaliny;
• zásobníky na uskladnění zemědělských produktů, krmiv a hnojiv;
• nádrže na vodu, pokud nejde o vodní díla;
• vodovodní sítě, vodárny, stokové a kanalizační sítě, čistírny odpadních vod, včetně systémů řídicí, zabezpečovací, informační a telekomunikační techniky.

Nevýrobní technologická zařízení jsou například:

• zařízení vertikální a horizontální dopravy osob a nákladů, zařízení pro dopravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace, evakuační nebo požární výtahy;
• vyhrazená technická zařízení;
• vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a další.

Dokumentace se zpracovává po jednotlivých provozních nebo funkčních souborech (technických a technologických zařízení).

Následující rozsah a obsah dokumentace je uveden jako maximální a v konkrétním případě bude přizpůsoben charakteru a technické složitosti dané stavby. Člení se na:

• Technickou zprávu (popis výrobního programu; u nevýrobních staveb popis účelu, seznam použitých podkladů; popis technologického procesu výroby, potřeba materiálů, surovin a množství výrobků, základní skladba technologického zařízení – účel, popis a základní parametry, popis skladového hospodářství a manipulace s materiálem při výrobě, požadavky na dopravu vnitřní i vnější, vliv technologického zařízení na stavební řešení, údaje o potřebě energií, paliv, vody a jiných médií, včetně požadavků a míst napojení; seznam požadovaných dokladů nutných pro uvedení stavby do užívání; výpis použitých norem).
• Výkresovou část (obsahuje umístění a uspořádání zařízení, strojů, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; vymezení prostoru na jejich umístění ve stavbě, přehledová schémata rozvodů a zařízení, půdorysy potrubních a kabelových rozvodů a jejich případné řezy, umístění přístrojů, spotřebičů a zařizovacích předmětů; požadavky na stavební úpravy a řešení speciálních prostorů technologických zařízení, jejichž dispoziční řešení bývá obvykle součástí výkresů stavební části; technologická schémata dokladující účel a úroveň navrhovaného výrobního procesu, dispozice a umístění strojů a zařízení a způsob jejich zabudování – půdorysy a řezy ve vhodném měřítku).
• Seznam strojů a zařízení a technické specifikace (seznam strojů a zařízení, mechanických komponentů, zdrojů energie apod.; popis technických a výkonových parametrů a souvisejících požadavků; seznamy materiálu pro konstrukce, rozvody, potrubí, nátěry, izolace).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů, např.

1. Vytyčovací výkresy jednotlivých objektů zpracované podle jiných právních předpisů

2. Projekt zpracovaný báňským projektantem

1.6 Fáze služeb FS 6 – Soupis prací a dodávek (SPD)

SPD nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně SPD

Projektová činnost STANDARDNÍ

Sestavení soupisu prací a dodávek

Soupis prací a dodávek (dále SPD) uvádí, v přímé návaznosti na dostupnou projektovou dokumentaci, nejlépe však na dokumentaci pro provádění stavby (DPS – FS 5) položky soupisu prací, dodávek a služeb nezbytných k úplné realizaci zamýšleného stavebního díla.

Položkou popisu prací se rozumí buď popis každé jednotlivé práce, dodávky a služby, nebo položka může, po dohodě s investorem, zahrnovat agregované práce, dodávky a služby. Stupeň agregace položek by měl být smluvně stanoven před zahájením zpracování SPD.

Při sestavování SPD je možno použít odkazy na cenovou soustavu, ale vždy jen na jednu pro celý soupis.

Sestavení výkazů výměr

Výkaz výměr stanoví množství prací, dodávek a služeb v jednotlivých položkách SPD.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

• ocenění výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – sestavení kontrolního rozpočtu;
• zpracování alternativních srovnávacích cenových podkladů;
• spolupráce při výběru zhotovitele stavby.

Součinnost klienta

• stanovení rozsahu agregace položek SPD;
• vyloučení, nebo schválení možnosti odkazů na cenovou soustavu.

Průběžná součinnost

• při zpracování návrhu SPD;
• účast na koordinačních jednáních projektu.

Zajištění oponentního expertního posouzení SPD

Odsouhlasení:

• FS 6;
• expertního posouzení.

Určení dalšího postupu prací.

1.6.1 Rozsah a obsah dokumentace soupisu prací a dodávek

Viz vyhláška č. 169/2016 Sb., kterou se stanoví podrobnosti vymezení předmětu veřejné zakázky na stavební práce a rozsah soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr.

Struktura soupisu prací a dodávek (dále SPD)

1) SPD je zpracován v členění na stavební objekty, (pozemní a inženýrské objekty) a provozní soubory (technických a technologických zařízení) v souladu s příslušnou dokumentací, pokud po dohodě s investorem nebude stanoveno jinak.

2) Každý stavební pozemní objekt, inženýrský objekt a provozní soubor, definovaný příslušnou dokumentací má vlastní SPD, pokud po dohodě s investorem nebude stanoveno jinak.

3) SPD obsahuje jednotlivé, nebo agregované položky veškerých stavebních, nebo montážních prací, dodávek materiálu a služeb nezbytných pro zhotovení stavebního objektu a provozního souboru. Použití agregovaných položek se doporučuje projednat s investorem. SPD obsahuje i položky vedlejších a ostatních nákladů ve smyslu výše uvedené vyhlášky buď samostatné, nebo integrované do ostatních položek.

4) SPD může být v rámci každého stavebního objektu a provozního souboru členěn do stavebních, nebo funkčních dílů – částí v závislosti na charakteru prací, dodávek a služeb.

5) SPD musí mít celkovou rekapitulaci a rekapitulace stavebních, funkčních dílů – částí v závislosti na charakteru prací, dodávek a služeb.

6) SPD zahrne i požadavky, které vyplývají z konkrétních podmínek realizace stavby a nejsou přímo obsahem jednotlivých položek.

7) Pokud je stavba popsána ve více soupisech, musí být zpracována celková rekapitulace všech soupisů.

Obsah položek soupisu prací a dodávek

Položka SPD obsahuje:

1) Pořadové, nebo kódové číslo položky zvolené zpracovatelem SPD.

2) Označení položky v projektové dokumentaci.

3) Číselné zatřídění položky, pokud je vůbec možné danou položku zatřídit s označením cenové soustavy, pokud je tato použita.

4) Popis jednotlivé, nebo agregované položky vymezující druh a kvalitu prací, dodávky, nebo služby.

5) Měrnou jednotku.

Výkaz výměr

Výkaz výměr doplní každou položku SPD o:

1) Množství v měrných jednotkách.

Elektronická podoba soupisu prací a dodávek a výkazu výměr

Elektronická podoba soupisu prací a dodávek SPD a výkazu výměr musí mít takový otevřený volně dostupný formát, který umožní transfer dat.

1.7 Fáze služeb FS 7 – Autorský dozor projektanta při realizaci STAVBY (AD)

AD by měla vykonávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT. U stavby financované z veřejného rozpočtu musí AD vykonávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT.

Pokud AD vykonává osoba bez autorizace ČKA nebo ČKAIT, nemůže být výkon AD komplexní a plnohodnotný (např. je problematické vyžadování odpovědnosti v plném rozsahu činností, vykonávaných AD).

Popis náplně činnosti autorského dozoru projektanta

Autorský dozor projektanta – při realizaci stavby

Hlavní náplní této fáze služby zpracovatele projektové dokumentace je kontrola dodržování poslední dokumentace schválené stavebním úřadem a případné schválení odchylek a úprav při realizaci stavby.

Technická pomoc zpracovatele projektové nebo dodavatelské dokumentace při realizaci stavby, pokud se nejedná o výkon autorského dozoru projektanta podle předchozího odstavce.

Výkon AD může mít charakter trvalý nebo občasný v rozsahu, který je stanoven smlouvou. Podle § 152 odst. 4 SZ je u stavby financované z veřejného rozpočtu, kterou provádí stavební podnikatel jako zhotovitel, stavebník povinen zajistit technický dozor stavebníka nad prováděním stavby, fyzickou osobou s oprávněním podle AZ. Pokud zpracovala projektovou dokumentaci pro tuto stavbu osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu, zajistí stavebník autorský dozor projektanta, případně hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací.

Na výzvu se AD účastní na kontrolních prohlídkách stavby vedených stavebním úřadem a na závěrečné kontrolní prohlídce stavby.

Při dokončení stavby se AD účastní na uvedení stavby a jejích technických a technologických zařízení do provozu a spolupracuje při odevzdání a převzetí stavby nebo její části.

AD poskytuje klientovi součinnost a spolupráci při převzetí stavby, odstraňování vad a nedodělků a při případných reklamačních řízeních.

AD je oprávněn provádět kontroly stavebního deníku a pořizovat zápisy AD do stavebního deníku.

Projektová činnost

STANDARDNÍ činnost AD:

Vyhodnocení zadání AD

• dohoda o rozsahu AD;
• vyhodnocení platné PD;
• kontrola dodavatelské dokumentace stavby.

Kontrola souladu stavby s platnou PD

• soulad s ÚR, SP a příslušnými právními předpisy;
• soulad stavby s platnou PD z hlediska AD;
• soulad se standardem, daným zadávací dokumentací (viz FS 5 a FS 6) a SOD;
• odsouhlasení použitých materiálů a výrobků se srovnávacím standardem daným FS 5 a FS 6;
• kontrola dodržování opatření a řešení environmentálních podmínek.

Účast na jednáních v rámci realizace stavby

• účast na kontrolních prohlídkách stavby;
• účast na kontrolních dnech stavby;
• spolupráce s klientem při přijímání rozhodnutí o případných změnách.

Při dokončení stavby

• účast na přejímkách stavby;
• účast při uvedení stavby do provozu;
• účast při uvádění technologických a technických zařízení do provozu;
• účast při kontrole odstranění vad a nedodělků;
• účast při případných reklamačních řízeních.

NADSTANDARDNÍ činnost AD

Řešení odchylek stavby:

• účast na jednáních o změnách stavby vyvolaných investorem nebo zhotovitelem stavby;
• vypracování alternativních řešení;
  • technických řešení;
  • dispozičních řešení;
  • detailů a provedení;
• analýza důsledků změn;
• vyvolané změny stavby před dokončením;
• vyhodnocení dopadů skutečnosti doplňkových průzkumů;
• posouzení změn;
  • technického řešení;
  • materiálového řešení;
  • estetického řešení v průběhu stavby.

Obstaravatelská činnost

Zejména:

• analýza projektové dokumentace z hlediska stavebně technického;
• respektování podmínek projektu organizace smlouvy a smlouvy se zhotovitelem stavby;
• určení způsobu výkonu TDS, určení podmínek;
• rozhodování při technických, materiálových, estetických, alternativních řešeních v průběhu stavby z hlediska technického, materiálového a ekonomického;
• provádění zápisů do stavebního deníku vedeného zhotovitelem stavby z hlediska TDS;
• odsouhlasování dílčích faktur za provedené práce;
• spolupráce při ekonomickém vyhodnocení stavby;
• zajištění revizních zpráv od zhotovitelů;
• zajištění návodů k provozu a údržbě stavby a zařízení (např. vzduchotechnika, ústřední topení), požárně bezpečnostní zařízení, požární a evakuační plány, technologické režimy atd.;
• zajištění závazných stanovisek dotčených orgánů pro užívání stavby při vydání kolaudačního souhlasu;
• zajištění geometrického plánu zaměření stavby pro katastr nemovitostí;
• účast při reklamačních řízení.

Speciální odborné činnosti

Zejména:

• Spolupráce a kontrola přípravy certifikace stavby.

Součinnost klienta

Zejména:

• předání staveniště zhotoviteli (pověření technického dozoru stavebníka – TDS);
• smlouva se zhotovitelem, fakturační pořádek, postupy;
• stanovení podmínek pro výkon autorského dozoru projektanta a technického dozoru stavebníka – uzavření smlouvy;
• účast na závěrečné kontrolní prohlídce stavby a přijímání závazných rozhodnutí;
• úhrada faktur.

Průběžná součinnost

• účast na kontrolních dnech projektu.

1.8 Další dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb.

1.8.1 Dokumentace skutečného provedení stavby (DSPS)

DSPS nevyžaduje autorizaci, pokud se současně nejedná o dokumentaci změny stavby před dokončením.

Dokumentaci skutečného provedení stavby předkládané s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu, pokud při jejím provádění došlo k nepodstatným odchylkám oproti ověřené dokumentaci nebo projektové dokumentaci uvedeným v § 118 odst. 7 SZ (§ 121 SZ), musí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

V případech, kdy dokumentace skutečného provedení stavby není u již užívané stavby k dispozici, nařídí stavební úřad zpracování této dokumentace, popř. pasportu (§ 125 SZ). Tuto dokumentaci nemusí zpracovávat projektant (§ 22 SZ), tj. autorizovaná osoba s oprávněním podle AZ.

Pokud je stavba předmětem evidence v katastru nemovitosti, zajistí stavebník geometrický plán.

Rozsah a obsah dokumentace skutečného provedení stavby viz příloha č. 14 část 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo;
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), pokud se tyto doklady nedochovaly, uvést pravděpodobný rok dokončení stavby;
• základní informace o dokumentaci, projektové dokumentaci nebo jiné technické dokumentaci (identifikace, datum vydání, identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace), pokud se dochovala;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

• popis území stavby (ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• popis stavby:
  • účel užívání stavby;
  • trvalá nebo dočasná stavba;
  • ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
  • parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby – (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• technický popis stavby a jejího technického zařízení;
• zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu;
• napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů.

C Situační výkresy

C.1 Koordinační situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• stávající objekty a zákres povrchových znaků technické infrastruktury;
• stávající výškopis a polohopis;
• stanovení nadmořské výšky, výška objektů;
• okótované odstupy staveb;
• stávající komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• stávající vzrostlá vegetace;
• ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

D Výkresová dokumentace

Stavební výkresy vypracované podle skutečného provedení stavby s charakteristickými řezy a pohledy, s popisem všech prostorů a místností podle současného způsobu užívání a s vyznačením jejich rozměrů a plošných výměr.

Součástí výkresové dokumentace je geodetická část

Číselným a grafickým vyjádřením výsledků zaměření stavby, polohopisem s výškopisnými údaji, měřickými náčrty s číselnými údaji, seznamem souřadnic a výšek, a technickou zprávou podle jiného právního předpisu.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

1.8.2 Zjednodušená dokumentace stavby (PASPORT STAVBY)

Zjednodušená dokumentace stavby nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Pokud není nezbytná úplná dokumentace skutečného provedení stavby, uloží stavební úřad podle § 125 odst. 3 SZ pouze pořízení zjednodušené dokumentace (pasport stavby), pokud ji stavebník nepořídil sám.

Rozsah a obsah zjednodušené dokumentace stavby (pasportu stavby) viz příloha č. 14 část 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zjednodušená dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Zjednodušený situační nákres

D Zjednodušená výkresová dokumentace

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba) nebo;
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností) nebo;
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Seznam vstupních podkladů

• základní informace o všech rozhodnutích nebo opatřeních souvisejících se stavbou (označení stavebního úřadu/jméno autorizovaného inspektora, datum vyhotovení a číslo jednací rozhodnutí nebo opatření), pokud se tyto doklady nedochovaly, uvést pravděpodobný rok dokončení stavby;
• základní informace o dokumentaci, projektové dokumentaci nebo jiné technické dokumentaci (identifikace, datum vydání, identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace), pokud se dochovala;
• další podklady.

B Souhrnná technická zpráva

• popis území stavby (ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• popis stavby:
  • účel užívání stavby;
  • trvalá nebo dočasná stavba;
  • ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. – kulturní památka apod.);
  • parametry stavby (např. – zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
  • základní bilance stavby – (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• technický popis stavby a jejího technického zařízení;
• zhodnocení stávajícího stavebně technického stavu;
• napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vliv stavby na životní prostředí a ochrana zvláštních zájmů.

C Zjednodušený situační náčrt

Zjednodušený situační nákres v měřítku podle použité katastrální mapy s vyznačením stavby.

D Zjednodušená výkresová dokumentace

Zjednodušené výkresy skutečného provedení stavby v rozsahu a podrobnostech odpovídajících druhu a účelu stavby s popisem způsobu užívání všech prostorů a místností.

1.8.3 Dokumentace bouracích prací (DBP)

DBP by měla zpracovávat osoba s autorizací ČKA nebo ČKAIT.

Vlastník stavby je povinen ohlásit stavebnímu úřadu záměr odstranit stavbu. Zpracování DBP není vybraná činnost podle § 158 odst. 2 SZ. Pokud se ale jedná podle § 128 odst. 1 SZ o dokumentaci stavby, která by vyžadovala při povolování ohlášení nebo stavební povolení podle § 104 odst. 1 písm. a) až e), pak musí zpracovat dokumentaci bouracích prací autorizovaná osoba (§ 158 odst. 2 písm. a) a b) SZ. Vlastník stavby je povinen zajistit, aby odstranění stavby bylo provedeno stavebním podnikatelem – viz § 2 odst. 2 písm. c) SZ.

Stavbu, která k uskutečnění nevyžaduje SP, může její vlastník odstranit svépomoci – viz § 160 odst. 3, 4 SZ, pokud zajistí provádění stavebního dozoru.

Rozsah a obsah dokumentace bouracích prací

viz příloha č. 15 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Dokumentace obsahuje části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

K dokumentaci se přikládá dokladová část.

Projektová dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí a jejich položek musí být přizpůsoben druhu a významu stavby, podmínkám v území, umístění stavby, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání bouracích prací.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků).

A.1.2 Údaje o vlastníkovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba); nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající, pokud záměr souvisí s její podnikatelskou činností); nebo
• obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, identifikační číslo osob, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, identifikační číslo osob, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení (fyzická osoba).

A.2 Členění odstraňované stavby

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území, ve kterém se odstraňovaná stavba nachází, a zastavěného stavebního pozemku;
• stávající ochranná a bezpečnostní pásma;
• ochrana území podle jiných právních předpisů – památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv odstranění stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv odstranění stavby na odtokové poměry, vliv odstranění stavby na požární bezpečnost okolních staveb a pozemků;
• zhodnocení kontaminace prostoru stavby látkami škodlivými pro životní prostředí v případě jejich výskytu;
• požadavky na kácení dřevin;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam sousedních pozemků podle katastru nemovitostí nezbytných k provedení bouracích prací.

B.2 Celkový popis stavby

• druh a účel užívání odstraňované stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana odstraňované stavby podle jiných právních předpisů (např. – informace o zrušení prohlášení věci za kulturní památku apod.);
• stávající parametry odstraňované stavby (např. – zastavěná plocha, obestavěný prostor, počet funkčních jednotek; u stavby obsahující byty – celková podlahová plocha budovy, počet a velikost zanikajících bytů, obytná a užitková plocha zanikajících bytů);
• základní předpoklady pro odstranění stavby – (např. časové údaje o průběhu prací, členění na etapy, orientační náklady, předpokládaný způsob odstranění stavby);
• stručný popis stavebních nebo inženýrských objektů a jejich konstrukcí;
• stručný popis technických nebo technologických zařízení;
• výsledky stavebního průzkumu, přítomnost azbestu ve stavbě.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky;
• způsob odpojení.

B.4 Úpravy terénu a řešení vegetace po odstranění stavby

• terénní úpravy po odstranění stavby;
• použité vegetační prvky, biotechnická opatření.

B.5 Zásady organizace bouracích prací

• potřeby a spotřeby rozhodujících médií a jejich zajištění;
• odvodnění staveniště;
• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• vliv odstraňování stavby na okolní stavby a pozemky;
• ochrana okolí staveniště;
• maximální zábory;
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• maximální produkovaná množství a druhy odpadů a emisí při odstraňování stavby, nakládání s odpady, zejména s nebezpečným odpadem, způsob přepravy a jejich uložení nebo dalšího využití anebo likvidace;
• ochrana životního prostředí při odstraňování stavby;
• zásady bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
• úpravy pro bezbariérové užívání staveb dotčených odstraněním stavby;
• zásady pro dopravně inženýrská opatření.

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 500 až 1 : 50 000, u odstranění stavby, jejíž prohlášení za kulturní památku bylo zrušeno, a u odstranění stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení odstraňovaných stavebních a inženýrských objektů;
• vyznačení vlivů bouracích prací na okolí.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Dokumentace odstraňovaných stavebních nebo inženýrských objektů se zpracovává po objektech v následujícím členění v přiměřeném rozsahu:

• Technická zpráva (popis technologického postupu bouracích prací a odstranění technických nebo technologických zařízení; upozornění na zvláštní, neobvyklé konstrukce, konstrukční detaily, technologické postupy apod.).
• Výkresová část (dokumentace stávajícího stavu s vyznačením vazeb na sousední stavby, schematické výkresy postupu bouracích prací, pokud nepostačí údaje v technické zprávě).
• Statické posouzení (statický, popř. dynamický výpočet k posouzení stability konstrukce v jednotlivých etapách bouracích prací, případně pro navržení dočasných podpěrných konstrukcí). Pokud je nutné statické posouzení, měla by jej vždy dělat autorizovaná osoba. Doplnit do vyhlášky, případně do zákona.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání projektové dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb. nejsou součástí projektové dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

Dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

2.1 Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu odpojení

2.2 Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

3. Projekt zpracovaný báňským projektantem

4. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

1.8.4 Stavební deník a jednoduchý záznam o stavbě

Viz příloha č. 16 vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Ve stavebním deníku se doporučuje vyžadovat otisk autorizačního razítka zpracovatele dokumentace – projektanta, hlavního projektanta (§ 22 a § 113 SZ), podle které se stavba realizuje a vyžaduje se dále otisk stavbyvedoucího (§ 134 SZ). Záznamy je oprávněna provádět osoba vykonávající autorský dozor projektanta, popř. hlavního projektanta.

Odborné vedení provádění staveb je podle § 158 SZ tzv. vybranou činností ve výstavbě, kterou mohou vykonávat pouze fyzické osoby s autorizací ČKAIT.

Při provádění stavby vyžadující stavební povolení nebo ohlášení stavebnímu úřadu musí být veden stavební deník, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě je povinen vést zhotovitel stavby, u stavby prováděné svépomocí (§ 160 odst. 3 a 4 SZ) stavebník.

Stavební deník

Náležitosti a způsob vedení:

A Identifikační údaje

• název stavby (nebo její části) podle jejího ohlášení, stavebního povolení, veřejnoprávní smlouvy nebo oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora datum jejich vydání, popřípadě číslo jednací;
• místo stavby;
• obchodní firma, IČ, místo podnikání nebo sídlo účastníků výstavby (není-li účastník výstavby zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení):
  • zhotovitele stavby (resp. zhotovitelů částí stavby);
  • stavebníka (investora);
  • projektanta;
  • poddodavatelů;
• jména a příjmení osob zabezpečujících odborné vedení provádění stavby podle § 153 stavebního zákona s rozsahem jejich oprávnění a odpovědnosti;
• jména a příjmení osob, vykonávajících technický dozor stavebníka a autorský dozor projektanta (jsou-li tyto dozory zřízeny);
• jména, příjmení a funkce dalších osob, oprávněných k provádění záznamů do stavebního deníku podle § 157 odst. 2 stavebního zákona;
• údaje o projektové a ostatní technické dokumentaci stavby, včetně jejich případných změn;
• seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (smlouvy, povolení, souhlasy, správní rozhodnutí, protokoly o kontrolách, zkouškách, přejímkách apod.);
• změny zhotovitelů stavby nebo odpovědných osob během výstavby.
  

Osoby, vykonávající vybrané činnosti ve výstavbě podle § 158 stavebního zákona, prokazují oprávnění k výkonu těchto činností otiskem svého razítka a podpisem ve stavebním deníku. Totéž platí při změně těchto osob v průběhu výstavby.

B Záznamy ve stavebním deníku

1. Pravidelné denní záznamy obsahují:

• jména a příjmení osob pracujících na staveništi;
• klimatické podmínky (počasí, teploty apod.) na staveništi a jeho stav;
• popis a množství provedených prací a montáží a jejich časový postup;
• dodávky materiálů, výrobků, strojů a zařízení pro stavbu, jejich uskladnění a zabudování;
• nasazení mechanizačních prostředků.
  

2. Další záznamy dokumentují údaje o těchto skutečnostech:

• předání a převzetí staveniště (mezi stavebníkem a zhotoviteli stavby);
• zahájení prací, případně termíny a důvody jejich přerušení a obnovení, včetně technologických přestávek;
• nástupy, provádění prací a ukončení činností poddodavatelů;
• seznámení a proškolení pracovníků s podmínkami bezpečnosti prací, požární ochranou, ochranou životního prostředí, dále s technologickými postupy prací a montáží a s možnými riziky při stavebních pracích;
• údaje o opatřeních týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, požární ochrany a ochrany životního prostředí;
• zvláštní opatření při bouracích pracích, pracích ve výškách a za provozu, v ochranných pásmech apod.;
• manipulace se zeminami, stavební sutí a nakládání s odpady;
• geodetická měření;
• montáže a demontáže dočasných stavebních konstrukcí (lešení, pažení, bednění apod.), jejich předání a převzetí;
• provoz a užívání mechanizačních prostředků;
• výsledky kvantitativních a kvalitativních přejímek dodávek pro stavbu (vstupní kontroly);
• opatření k zajištění stavby, zabudovaných nebo skladovaných výrobků a zařízení proti poškození, odcizení apod.;
• provádění a výsledky kontrol všech druhů;
• souhlas se zakrýváním prací (základové spáry, výztuž do betonu, podzemní vedení apod.);
• odůvodnění a schvalování změn materiálů, technického řešení stavby a odchylek od ověřené projektové dokumentace;
• skutečnosti důležité pro věcné, časové a finanční plnění smluv (vícepráce, nepředvídatelné vlivy, výskyt překážek na staveništi, výsledky dodatečných technických průzkumů, mimořádné klimatické vlivy, archeologický výzkum, práce za provozu apod.);
• dílčí přejímky ukončených prací;
• provedení a výsledky zkoušek a měření (technická a technologická zařízení, přípojky apod.);
• škody způsobené stavební nebo jinou činností, havárie, nehody, ztráty, úrazy a jiné mimořádné události, včetně přijatých opatření;
• předávání a přejímky díla nebo jeho ucelených částí;
• odstranění vad a nedodělků;
• výsledky kontrolních prohlídek stavby (§ 133 a § 134 stavebního zákona);
• výsledky činnosti autorizovaného inspektora;
• zřízení, provozování a odstranění zařízení staveniště;
• nepředvídané nálezy kulturně cenných předmětů, detailů stavby nebo chráněných částí přírody, anebo archeologické nálezy.

C Vedení stavebního deníku

1. Stavební deník

• se vede ode dne předání a převzetí staveniště do dne dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;
• musí být na stavbě přístupný kdykoli v průběhu práce na staveništi všem oprávněným osobám;
• obsahuje originální listy a potřebné množství kopií pro oddělení dalším osobám. Má číslované stránky a nesmí v něm být vynechána volná místa.
  

2. Záznamy o postupu prací a jejich souvislostech se zapisují tentýž den, nejpozději následující den, ve kterém se na stavbě pracuje. U technicky jednoduchých staveb se mohou záznamy se souhlasem stavebního úřadu provádět nejdéle za období jednoho pracovního týdne.

3. V případě, že všechny zúčastněné osoby jsou vlastníky elektronického podpisu, lze stavební deník vést elektronickou formou.

Jednoduchý záznam o stavbě

U ohlašovaných staveb uvedených v § 104 odst. 1 písm. e) až k) SZ postačí jednoduchý záznam o stavbě.

Náležitosti a způsob vedení:

A Obsah

1. Jednoduchý záznam o stavbě obsahuje:

• název a místo stavby podle ohlášení stavby stavebnímu úřadu, datum ohlášení, popř. číslo jednací;
• jméno, příjmení a trvalý pobyt stavebníka, obchodní firmu, IČ, místo podnikání nebo sídlo projektanta a zhotovitele stavby (zhotovitelů částí stavby); není-li projektant zapsán v obchodním rejstříku jeho jméno a příjmení;
• údaje o ověřené projektové dokumentaci stavby;
• seznam nebo odkazy na dokumenty a doklady ke stavbě (souhlas stavebního úřadu, smlouvy apod.);
• záznamy o průběhu provádění stavebních a stavebně montážních prací a o skutečnostech, ovlivňujících zhotovení díla;
• záznamy o mimořádných událostech během výstavby.

2. Dále se zaznamenávají činnosti a okolnosti, které mají vliv na:

• postup prací a použití materiálů;
• zajištění stability, kvality a provozuschopnosti stavby;
• bezpečnou instalaci a užívání technického vybavení a funkčních dílů stavby;
• revize elektro zařízení, zkoušky a revize plynových zařízení, kouřovodů, komínů apod.;
• podmínky bezpečného provádění stavby a ochrany zdraví při práci;
• plnění ujednání obchodních smluv;
• ochranu veřejných zájmů, životního prostředí apod.;
• dodržení údajů obsažených v ohlášení stavby včetně ověřené projektové dokumentace, případně nutnost drobných odchylek od ní.

B Vedení jednoduchého záznamu o stavbě

1. Jednoduchý záznam o stavbě

• vede se od zahájení prací na staveništi do dokončení stavby, popřípadě do odstranění vad a nedodělků zjištěných při kontrolní prohlídce stavby;
• musí být veden v rozsahu a v časových intervalech tak, aby zachycoval reálný průběh výstavby.

2. Část C bod 2 této přílohy platí pro vedení jednoduchého záznamu o stavbě obdobně.

1.9 SOUPIS NADSTANDARDNÍCH SLUŽEB

Nadstandardní služby jsou činnosti, které nejsou součástí standardních služeb v dané fázi služeb. Může se jednat zejména o:

F1 Stanovení orientačních investičních nákladů (propočet)

F2 Výkaz výměr, soupis prací, dodávek a služeb

F3 Návrh řešení organizace výstavby

F4 Dopravně inženýrské opatření

F5 Protokol o určení vnějších vlivů (po stavebních objektech, provozních souborech)

F6 Průkaz energetické náročnosti budovy

F7 Interiér a výtvarné řešení

F8 Vizualizace, animace

F9 Prostorová a funkční koordinace

F10 Komplexní hodnocení budovy

F11 Ostatní účelová dokumentace (speciální odborné studie, obchodní dokumentace apod.)

F12 Kniha místností

F13 Dodavatelská dokumentace stavby (dokumentace zhotovitele stavby)

F14 Spolupráce při výběru zhotovitele stavby

F15 Sestavení kontrolního rozpočtu

F16 Použití metody BIM

F17 Příprava údajů pro certifikaci stavby, certifikace stavby

F18 Plán kontrolních prohlídek (§ 110 odst. 2 písm. c) a § 133 SZ)

F19 Plán provedení kontroly spolehlivosti konstrukcí stavby (§ 110 odst. 2 písm. c) SZ)

F20 Plán udržovacích prací (podle § 139 odst. 2 SZ)

F21 Plán bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi (zákon č. 309/2006 Sb., příloha č. 13 vyhlášky č. 499/2006 Sb., a příloha č. 5, 6 NV č. 591/2006 Sb., ve znění nařízení vlády č. 136/2016 Sb.)

1.10 STANDARDY PRACNOSTÍ – METODIKA STANOVENÍ PRACNOSTI VÝKONŮ

1.10.1 Úvod

Projektové práce jsou především službou. Jedná se o službu, jejíž úroveň a kvalita nezáleží jen na splnění daných požadavků a na rozsahu dokumentace, ale především na vložené duševní činnosti konkrétních osob, jejich znalostech a schopnostech. Tato skutečnost neplatí jen pro samotného autora (hlavního inženýra, architekta), ale i pro většinu osob, podílejících se na všech částech návrhu stavby. Konečná hmotná podstata návrhu – dokumentace nebo projektová dokumentace, je pouze formou, kterou se předchozí duševní činnost předá a převede do prakticky použitelného zadání pro projednání, povolení a realizaci stavby.

Metodika určení pracnosti je pomůckou pro účastníky investičního procesu, která uvádí doporučený způsob, jak dospět ke smluvní ceně. Je založena na principu stanovení doporučujícího počtu normohodin pro standardní projektové činnost pro různé druhy a náklady staveb a různá kritéria jejich náročnosti.

Autorský kolektiv se snažil zpracovat pomůcku tak, aby sloužila k základní a rychlé orientaci jejích uživatelů a aby stanovená pracnost a nezbytné ostatní náklady spojené s projektovou činností byly dostatečně průkazným podkladem ke stanovení celkového honoráře, jehož skutečná výše je vždy věcí smluvního vztahu.

Metodika stanovení pracnosti zahrnuje všechny profesní výkony, které činí architekti, inženýři a technici při výkonu svého povoláni, přičemž přímá vazba zpracovatele dokumentace na klienta (investora, objednatele, stavebníka) dává klientovi řadu možností pro výběr důvěryhodného partnera a zpracovateli dokumentace (architektovi, inženýrovi, technikovi) odpovídající zázemí k řádnému a nezávislému plnění zakázky.

Pracnost a další náklady se stanovují odděleně pro standardní projektové činnosti, nadstandardní činnosti a ostatní náklady v souladu s metodikou Standardů služeb architektů a inženýrů uvedenou v předchozích kapitolách.

Pracnost výkonů zahrnuje časovou náročnost nezbytnou pro zpracování všech standardních činností příslušné fáze služeb uvedených v kap. 1.1 až 1.9 těchto Standardů. Nejedná se jen o pracnost potřebnou ke zhotovení příslušné podoby dokumentace, zahrnuje také duševní činnost potřebnou k vytvoření návrhu stavby a všech jejich součástí.

Uplatněná hodinová sazba pak odráží náročnost všech prováděných činností, které jsou nezbytnou součástí projektových prací. Předpokládá se, že výsledný produkt (realizovaná stavba) bude svou kvalitou odpovídat kvalitě vložené duševní práce a kvalitě (kvalifikovanosti, zkušenostech) konkrétní osoby, která projektovou činnost vykonává.

Součástí hodinové sazby jsou veškeré náklady na projektové práce, tzn. náklady na pracovní sílu, na celoživotní odborné vzdělávání této pracovní síly, na materiální a softwarové vybavení potřebné pro práci a provoz, a i náklady spojené s odpovědností za projektovou činnost především v rozsahu § 159 SZ.

Samotný fakt, že dokumentace nebo projektová dokumentace jsou zpracovány podle příslušné vyhlášky a nevykazují vady, neznamená, že stavba je navržena správně. Definice optimálního návrhu není nikdy jednoznačná. Návrh kombinuje požadavky estetické, funkční a technické a ekonomické. Váha těchto požadavků je pro každou stavbu i klienta jiná a součástí kvalitní práce projektanta je zjistit a správně aplikovat tyto požadavky klienta. Plnění požadavků legislativy je pokládáno za samozřejmé.

1.10.2 Všeobecná část

1.10.2.1 Rozsah použití

1.10.2.1.1 Metodika standardů pracnosti v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb., § 23 odst. 6 písm. i) stanovuje metodické zásady stanovení pracnosti výkonů autorizovaných osob. Umožňuje klientovi (objednateli) dohodnout smluvní cenu díla s oprávněnou osobou, která je povinně pojištěna podle § 16 zákona č. 360/1992 Sb., je povinna se dále vzdělávat a může být za porušení svých povinností disciplinárně postižena. Ustanovení metodiky standardů odpovídají minimálně nutné časové náročnosti pro vypracování úplné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace stavby, provozního souboru nebo zařízení, stavebního objektu a dalších činností.

1.10.2.2 Pojmy

• Metodika standardů pracnosti zpracovatele dokumentace (architekta, inženýra nebo technika) je postup pro stanovení potřebného počtu pracovních hodin, které musí být vykonány, aby bylo dosaženo dohodnutého cíle.
• Kategorie náročnosti staveb pro účely této metodiky slouží k rozlišení staveb podle nároků, které jsou kladeny na jejich provedení a míry pracnosti standardních projektových prací a souvisejících činností při jejich navrhování.
• Kategorie náročnosti provozních souborů pro účely této metodiky slouží k rozlišení provozních celků a provozních souborů podle nároků, které jsou kladeny na jejich provedení a míry pracnosti standardních projektových prací a souvisejících činností při jejich navrhování.
• Započitatelné náklady – pro účely této metodiky to jsou předpokládané náklady na stavbu navrhovaných pozemních a inženýrských stavebních objektů a provozních souborů (technického a technologického zařízení) bez DPH. Slouží jako jeden z podkladů pro stanovení pracnosti standardních projektových činností. Stanovují se bud“ odhadem, podle propočtu nákladů na stavbu nebo podle rozpočtu.
• Standardní činností v oblasti projektové činnosti pro stavbu se rozumí vypracování dokumentace nebo projektové dokumentace v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 499/2006 Sb., blíže rozvedeném v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů. Dojde-li ke změně stanoveného rozsahu služeb novelizací vyhlášky nebo novou vyhláškou, upraví se hodnoty pracnosti odpovídající v ní uvedených změnách.
• Nadstandardní činností v oblasti projektové činnosti pro stavbu se rozumí vypracování dokumentace nebo projektové dokumentace v rozsahu nad rámec stanovený vyhláškou č. 499/2006 Sb., blíže rozvedený v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů. Dojde-li ke změně stanoveného rozsahu služeb novelizací vyhlášky nebo novou vyhláškou, upraví se hodnoty pracnosti odpovídající v ní uvedených změnách.
• Ostatní náklady v oblasti projektové činnosti jsou pro každou fázi služeb podrobně popsány v oddílu 1 těchto Standardů služeb architektů a inženýrů.).
• Celkový smluvní honorář za projektové práce a související činnosti je součtem jednotlivých honorářů za standardní projektové činnosti, nadstandardní projektové činnosti a ostatní náklady. Celkový smluvní honorář se zpravidla dělí na dílčí honoráře za jednotlivé fáze služeb.

1.10.2.3 Platební podmínky a vyúčtování

1.10.2.3.1 Smluvní strany si mohou sjednat postupné a konečné vyúčtování na základě provedených služeb.

1.10.2.3.2 Zpracovatel má nárok na uhrazení 90 – 95 % honoráře za jím provedené služby v dílčích splátkách s pozastávkou v rozmezí 5 až 10 %. Pozastávka musí být uhrazena ihned po kolaudaci stavby. Služby a dokumentace provedené zpracovatelem se stanou majetkem klienta až po jím provedené úhradě celého smluvního honoráře.

1.10.2.3.3 Faktura jako daňový doklad předkládaný klientovi k proplacení obsahuje kromě obvyklých náležitostí zpravidla tyto položky:

• celkový smluvní honorář za projektové práce a související činnosti v členění na:
  • honorář za standardní projektové činnosti;
  • honorář za nadstandardní projektové činnosti;
  • ostatní náklady.

Celkový smluvní honorář se zpravidla dělí na dílčí honoráře za jednotlivé fáze služeb.

Celkový smluvní honorář se může dělit na dílčí honoráře za jednotlivé stavby nebo jejich části, popř. profese.

• daň z přidané hodnoty podle platného daňového zákona.

1.10.2.3.4 Pokud příčiny nedokončení služby nevznikly na straně zpracovatele, vzniká zpracovateli nárok na zaplacení honoráře. V případě, že nebyly provedeny všechny dohodnuté služby nebo fáze služeb, účtuje se jen dílčí honorář, odpovídající skutečně provedeným službám. Tím není dotčeno právo zpracovatele na náhradu vzniklé škody za podmínek stanovených zákonem.

1.10.2.3.5 V případě nepředvídaného přerušení nebo značného zpoždění zakázky má zpracovatel nárok na náhradu škody, která mu tím vznikla z příčin, které nevznikly na straně zpracovatele.

1.10.2.3.6 Pokud obnovení prací vyžaduje přepracování stávajících podkladů, je nutno vyplatit za tyto další služby zvláštní honorář.

1.10.2.4 Daň z přidané hodnoty

Je-li zpracovatel plátcem daně z přidané hodnoty, má nárok na její vyúčtování. Je nutné v příslušné smlouvě o dílo uvést, že DPH bude k dohodnuté částce účtována.

1.10.2.5 Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská

1.10.2.5.1 Práva k duševnímu vlastnictví, zejména práva autorská, práva k průmyslovému vlastnictví (průmyslovým vzorům), práva k objevům a vynálezům, jakož i další práva jsou právem ústavním a jsou chráněna příslušnými zákony.

1.10.2.5.2 Autorská práva zpracovatele [architekta/inženýra/technika] jsou chráněna zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

1.10.2.5.3 Klient má právo užít autorského díla zpracovatele [architekta/inženýra/technika] výlučně se souhlasem autora a pro účel sjednaný smlouvou, obvykle pro provedení autorského díla stavbou. Jakékoliv jiné užití díla je podmíněno výslovným souhlasem autora.

1.10.2.5.4 Autor má právo uveřejnit své dílo při zachování zájmů klienta, a to zejména pro účely prezentační a publikační. Má rovněž právo být jmenován jako autor v příslušných klientových publikacích, popřípadě publikacích třetích osob.

1.10.2.5.5 Připouští-li jednotlivě rozsah zakázky nebo její charakter uzavření smlouvy pouze na jednotlivé fáze služeb nebo na výkony redukovaného rozsahu několika fází služeb, a jedná-li se zároveň o dílo, požívající ochrany autorského zákona, popřípadě dalších právních předpisů ochrany práv k duševnímu vlastnictví, musí být součástí smluvního ujednání ustanovení o ochraně práv autorských, resp. dalších práv k duševnímu vlastnictví zpracovatelů, zejména svolení k užití autorského díla (licenční ujednání).

1.10.2.6 Uložení dokumentu

1.10.2.6.1 Originály pracovních materiálů v listinné nebo elektronické formě zůstávají vlastnictvím zpracovatele. Klient má právo nechat si udělat kopie těchto dokumentů a zpracovateli uhradí náklady s tím spojené. Forma disposice s dokumentací a jejími kopiemi musí být dohodnuta mezi zpracovatelem a klientem s cílem zamezit neoprávněné manipulaci se zpracovanou dokumentací.

1.10.2.6.2 Z důvodů zamezení možnosti zneužití dokumentace a z důvodů bezpečnosti provádění stavby a odpovědnosti autorizované osoby není dovoleno předávat dokumentaci ve zdrojové podobě. Dokumentace v elektronické podobě může být předána pouze ve formě pro elektronické prohlížení a archivaci, neumožňující úpravu kopií.

1.10.3 Metodika stanovení pracnosti a nákladů projektových činností

1.10.3.1 Kategorie náročnosti

1.10.3.1.1 Pozemní stavby vyjmenované v oddílu 1 Standardů služeb byly zařazeny do jednotlivých kategorií náročnosti podle jejich charakteristik. Metodika rozeznává kategorie náročnosti I. až V., odpovídající pěti kategoriím složitosti staveb, stavebních objektů, provozních celků, resp. provozních souborů. Jejich charakterizující popisy jsou uvedeny v jednotlivých následujících kapitolách. Rozpětí každé kategorie náročnosti, stanovené její dolní a horní mezí, umožňuje jemnější rozlišení pracnosti. Horní a dolní mez po sobě následujících kategorií náročnosti jsou totožné.

Kategorie náročnosti pozemních a krajinářských staveb

Kategorie náročnosti I

Stavby jednoduché jednopodlažní s minimálním technickým vybavením:

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení pro údržbu zemědělských pozemků bez napojení na technickou infrastrukturu;
  • oddechové haly a herny;
  • kryté promenády a shromažďovací haly;
  • přístavky;
  • spojovací chodby;
  • jednoduché tribuny;
  • přístřešky;
  • jedno podlažní zemědělské, průmyslové a skladové haly bez jeřábových drah, typizovaných stavebně-konstrukčních systémů bez nároků na zateplení.
• podle technického vybavení:
  • chaty v zahrádkářské kolonii;
  • malé rekreační stavby bez možnosti celoročního pobytu;
  • vybavení stavebních buněk;
  • vybavení dočasných kanceláří;
• krajinářské stavby:
  • okolí průmyslových a zemědělských staveb;
  • rekultivace těžebních, skládkových a jinak devastovaných ploch;
  • turistické trasy včetně vybavení.

Kategorie náročnosti II

Stavby jednoduché a nízkopodlažní s jednoduchým standardem technického vybavení:

• pozemní stavby:
  • jednopodlažní administrativní a obytné budovy;
  • garáže;
  • skleníky a stavby s jednoduchým standardem technického vybavení a minimálními nároky na profese;
  • jednopodlažní dílny bez jeřábových drah;
  • jednopodlažní zemědělské, vodohospodářské, průmyslové a skladové haly z typizovaných stavebně-konstrukčních systémů;
  • loděnice;
  • vrátnice a šatny;
  • ošetřovny;
  • hudební pavilóny;
  • vícefunkční zemědělské skladovací haly;
  • venkovní bazény se standardním technickým vybavením;
  • veřejná prostranství v nově zastavovaných územích bez nároků na řešení dopravní a technické infrastruktury.
• podle technického vybavení:
  • malé rekreační stavby s možností občasného pobytu v zimním období;
  • rekreační stavby s možností celoročního pobytu;
  • bytové domy s nízkým stupněm standardu, elektrické vytápění, bez chlazení, bez rekuperace, s vysokým stupně opakovatelnosti;
  • středně metrážní byty, bez architektonických ambicí;
  • bytové domy s nízkým stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, bez chlazení, bez rekuperace tepla při větrání, s vysokým stupněm opakovatelnosti;
  • malometrážní byty bez architektonických ambicí;
  • administrativní plochy s nízkým stupněm standardu, elektrické vytápění, bez chlazení, bez ambicí architektonického řešení;
  • administrativní plochy s nízkým stupněm standardu centrální teplovodní vytápění, bez chlazení, podlahové větrání, bez ambicí architektonického řešení;
  • ubytovací prostory s nízkým stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou TV, bez chlazení, s podtlakovým větráním v nejnutnější míře, s vysokým stupněm opakovatelnosti; malometrážní ubytovací jednotky, nízký stupeň architektonického řešení (hostely, domovy důchodců apod.).
• krajinářské stavby:
  • okolí sportovních a rekreačních areálů;
  • naučné stezky; části příměstských rekreačních zón;
  • příměstské rekreační lesy a parky;
  • lokální biocentra a lokální biokoridory.

Kategorie náročnosti III

Stavby středně složité se středním standardem technického vybavení

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení administrativní;
  • ubytovny;
  • penziony;
  • stavby pro bydlení a bytové domy se standardním vybavením a průměrnými nároky; mateřské školy, jesle a základní školy;
  • zdravotní střediska, polikliniky a léčebny dlouhodobě nemocných;
  • jednopodlažní nákupní centra, obchodní pasáž;
  • veletržní a výstavní pavilóny;
  • požární stanice;
  • jednoduchá kulturní zařízení a kina;
  • tělocvičny a sportovní zařízení;
  • patrové garáže;
  • výrobní budovy lehkého průmyslu;
  • tiskárny;
  • chladírny;
  • zemědělské stavby pro chov a ustájení zvířat;
  • veřejná prostranství sídel i v nově zastavovaných územích s průměrnými nároky na řešení dopravní a technické infrastruktury.
• podle technického vybavení:
  • malé rodinné domy s nízkými nároky na vnitřní vybavení technologiemi;
  • standardní rodinné domy 2–3 podlažní se standardními nároky (plynový kotel, bez chlazení);
  • bytové domy se středním stupněm standardu centrální teplovodní vytápění a přípravou TV, bez chlazení, centrální větrání s rekuperací, se středním stupněm opakovatelnosti, střední architektonický záměr, s počtem podlaží do 5, podzemní parking;
  • bytové domy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, s centrální přípravou TV, bez chlazení, lokální větrání s rekuperací tepla se středním stupněm opakovatelnosti s počtem podlaží do 7 podlaží, podzemní parking;
  • administrativní plochy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, nucené větrání s rekuperací tepla, příprava na chlazení;
  • administrativní plochy se středním stupněm standardu, centrální teplovodní vytápění, chlazení pomocí chladivových systémů, nucené větrání s rekuperací tepla, architektonické řešení ve středním standardu; ubytovací prostory s relativně nízkým stupněm standardu, s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, bez chlazení, převážně s podtlakovým větráním, vysokým stupněm opakovatelnosti, střední stupeň architektonického řešení (lůžkové části místních nemocnic);
  • ubytovací prostory se středním stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, chlazení pomocí jednoduchých chladivových systémů s převážně podtlakovým větráním event. větrání pomocí centrálního systému s rekuperací tepla z odváděného vzduchu a jeho chlazením, lokální chlazení v tomto případě není, vysoký stupeň opakovatelnosti, střední stupeň architektonického řešení (hotelové pokoje 2–3 hvězdy).
• krajinářské stavby:
  • areály obytných souborů a vnitrobloky se standardním vybavením;
  • prostranství občanského vybavení;
  • areály mateřských a základních škol;
  • hřiště pro děti a mládež.

Kategorie náročnosti IV

Stavby velmi složité s vysokým standardem technického vybavení a nároky na jeho koordinaci

• pozemní stavby:
  • vícepodlažní stavby a zařízení administrativy;
  • stavby pro bydlení s nadprůměrnými požadavky, s méně obvyklými konstrukcemi a s dalšími doplňkovými funkcemi; střední a vysoké školy se speciálními učebnami, laboratořemi a přednáškovými sály;
  • polikliniky, nemocnice, odborné léčebny rehabilitační, lázeňská a rekreační zařízení s velkou kapacitou a nadprůměrnými nároky; multifunkční obchodní a nákupní centra; hotely a jiná velkokapacitní ubytovací zařízení s nadprůměrnými nároky;
  • správní budovy (banky spořitelny a podobně);
  • kaple;
  • stadióny a sportovní areály;
  • zábavní a naučná centra;
  • wellness centra;
  • aquaparky a kryté bazény s vodními atrakcemi;
  • kulturní víceúčelová zařízení;
  • obřadní síně a krematoria;
  • oborová muzea a galerie;
  • knihovny a archivy;
  • budovy pro vývoj a výzkum se speciálním vybavením;
  • průmyslové a inženýrské budovy a stavby s náročnými konstrukcemi a speciálním vnitřním vybavením nebo technologií;
  • zemědělské budovy se zvláštní technologií a vybavením;
  • speciální vojenské stavby, veřejná prostranství sídel s vysokými požadavky na řešení dopravní a technické infrastruktury nebo v obtížné urbanistické situaci.
• podle technického vybavení:
  • rodinné domy vyššího standardu (nucené větrání, podlahové vytápění, plynový kotel, vnější bazén); rodinné domy vyššího standardu a nároků (umělé větrání, tepelné čerpadlo, chlazení, vnější bazén, solární kolektory); bytové domy s vyšším stupněm standardu, s centrálním teplovodním vytápěním, s centrální či lokální přípravou TV, příprava chlazení v části bytových jednotek s počtem nad 7 podlaží, podzemní parking s odvodem kouře a tepla;
  • bytové domy s vyšším stupněm standardu, nízkoenergetický standard, vytápění pomocí tepelných čerpadel a centrální či lokální příprava TV, příprava chlazení pro všechny byty, výška objektu nad 7 podlaží, podzemní parking s OTK a havarijní větrání;
  • administrativní plochy s vyšším stupněm standardu, centrální vytápění, chlazení pomocí chladivových systémů s proměnným průtokem chladiva, popř. nižší stupeň kapalinového systému chlazení, nucené větrání s rekuperací SHZ, EPS;
  • administrativní plochy s vyšším stupněm standardu, centrální vytápění, chlazení pomocí kapalinových systémů, nucené větrání s rekuperací tepla a řízením vlhkosti vzduchu, SHZ, EPS, vyřešení datových sítí, vyšší stupeň řízení; ubytovací prostory s vyšším stupněm standardu s centrálním teplovodním vytápěním a přípravou teplé vody, chlazení pomocí chladivových systémů s proměnným průtokem chladiva, nucené větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, SHZ a EPS na pokojích, vyšší stupeň architektonického řešení, (hotelové pokoje 3–4 hvězdy);
  • ubytovací prostory s vyšším stupněm technického a architektonického standardu, centrální příprava teplé vody a teplovodní vytápění, chlazení pomocí kapalinových okruhů s jednoduchou výrobou chladu (chladicí jednotka + suché chladiče či chladicí věže), chlazení a vytápění ubytovacích kapacit většinou pomocí 4 trubkových FCU, nucené větrání s rekuperací tepla z odváděného vzduchu, stavba je řešena jako nízkoenergetická, SHZ a EPS na pokojích vč. CCTV, únikové cesty vybavené nuceným požárním větráním (hotelové pokoje 4 hvězdy).
• krajinářské stavby:
  • areály obytných souborů a vnitrobloky s nadprůměrným vybavením a požadavky;
  • botanické a zoologické zahrady, hřbitovy a parky celoměstského významu;
  • lázeňské areály;
  • vegetace na konstrukcích;
  • střešní zahrady.

Kategorie náročnosti V.

Stavby mimořádně náročné s nejvyšším standardem technického vybavení a nároky na jeho koordinaci

• pozemní stavby:
  • stavby a zařízení obytné pro individuální bydlení s nejvyšším standardem;
  • nemocniční areály a nemocniční budovy s nejvyššími nároky a speciálním vnitřním vybavením; univerzitní kliniky významné a speciální správní budovy (soudy parlamenty radnice a podobně);
  • kostely;
  • víceoborová muzea, koncertní haly a divadla;
  • speciální knihovny a archivy výzkumná vědecká a naučná centra;
  • ústavy se speciálními laboratořemi;
  • rozhlasová, televizní a divadelní studia;
  • letiště a dopravní terminály;
  • speciální objekty těžkého průmyslu a energetiky (ocelárny, koksovny, jaderné elektrárny a podobně;
  • veřejná prostranství sídel s náročným městským komunikačním systémem a složitou technickou infrastrukturou s velmi vysokými dopravně technickými nároky ve velmi složité dopravní a urbanistické situaci.
• podle technického vybavení:
  • rodinné domy s vysokými standardy (vnitřní bazén, tepelné čerpadlo, nucené větrání, chlazení);
  • rodinné domy s velmi vysokými nároky na technické řešení, vybavení a architektonické řešení interiéru;
  • bytové domy s nejvyšším stupněm standardu (jak technicky, tak i architektonicky) nízkoenergetický standard, vytápění a chlazení pomocí tepelných čerpadel, s centrální či lokální přípravou TV, chlazení všech bytů, výška objektu bez omezení, nucené větrání s rekuperací, podzemní parking s OTK a s havarijním větráním;
  • bytové domy s nejvyšším stupněm standardu (jak technicky, tak i architektonicky) pasivní standard, vytápění a chlazení pomocí tepelných čerpadel, solární kolektory, příprava TV lokálně či centrálně, chlazení všech bytů, výška budovy bez omezení, nucené větrání s rekuperací, podzemní parking s OTK a s havarijním větráním, SHZ v bytech s napojením na EP;
  • administrativní plochy s vysokým stupněm standardu, budova v nízkoenergetickém standardu, využívání odpadního tepla z provozu budovy pomocí tepelných čerpadel umožňující reverzní chod, nucené větrání s vysokou účinností zpětného získávání tepla a řízením obsahu vlhkosti v přiváděném vzduchu, SHZ, EPS, vyřešení datových sítí, vysoký stupeň řízení a komunikace;
  • administrativní plochy s nejvyšším stupněm technického a architektonického standardu, budova v pasivním standardu, využívání odpadního tepla z provozu budovy, tepelná čerpadla s reverzním chodem, nucené větrání s vysokou účinností zpětného získávání tepla a řízením obsahu vlhkosti v přiváděném vzduchu (standard vnitřního prostředí 1. podle ČSN EN 15251), EPS, SHZ, vyřešení datových sítí, vysoký stupeň řízení a komunikace;
  • ubytovací prostory s vysokým stupněm technického a architektonického standardu. Centrální příprava teplé vody a tepla pomocí tepelných čerpadel s možností reverzního chodu. Teplota v pokojích řešena buď FCU s EC motory nebo bezkondenzační systém, popř. VAV systém. Doplňkové zdroje tepla a chladu jako duální systém. Budova řešena jako nízkoenergetická. Větrání nucené s rekuperací tepla a vysokým standardem dodržení hlukových parametrů. SHZ, EPS, CCTV, koncové systémy. Nucené větrání CHÚC. (Hotelové pokoje 4–5 hvězdiček, nemocniční pokoje vysokého standardu). Vysoký stupeň architektonického řešení;
  • ubytovací prostory s vysokým stupněm technického a stavebního standardu. Centrální příprava teplé vody a tepla pomocí tepelných čerpadel s možností reverzního chodu. Využívání solární energie. Vnitřní prostředí zajišťováno většinou alternativními systémy (vytápění a chlazení stropy a podlahy). Budova řešena jako nízkoenergetická, popř. pasivní. Dodržení vysokého akustického standardu. Větrání řízené s rekuperací tepla. EPS, EZS, SHZ, CCTV, koncové systémy, kabelové systémy. Nucené větrání CHÚC. Vysoký stupeň architektonického řešení. (hotelové pokoje standardu 5–6 hvězdiček);
• krajinářské stavby:
  • obnova historických zahrad a parků;
  • zahradnické výstavy;
  • soukromé zahrady obytného charakteru s nejvyšším standardem.

1.10.3.1.2 Stanovení kategorie náročnosti stavby podle charakteristiky staveb

Při určování kategorie náročnosti navrhované stavby podle charakteristiky se navrhovaná stavba porovná se stavbami uvedenými v kap. 1.10.3.1.1. a zatřídí do příslušné kategorie podle obdobného charakteru a srovnatelné náročnosti.

Zařazení stavby do kategorie náročnosti podle staveb obdobného charakteru se srovnatelnou pracností a srovnatelnou náročností podle kap. 1.10.3.1.1 má přednost před zařazením podle bodového hodnocení. Pokud ale stavbu nelze zařadit do kategorie náročnosti podle kap. 1.10.3.1.1, provede se zařazení do kategorie náročnosti podle bodového hodnocení podle tabulky v 1.10.3.1.3.

1.10.3.1.3 Stanovení kategorie náročnosti staveb podle bodového hodnocení

Při určování kategorie náročnosti navrhované stavby podle bodového hodnocení se navrhovaná stavba se zařadí do kategorie náročnosti podle součtu bodového ohodnocení jednotlivých kritérií navrhované stavby.

Bodování podle kritérií

Řazení do kategorií náročnosti podle dosažených bodů

1.10.3.2 Započitatelné náklady

1.10.3.2.1 Započitatelné náklady na stavbu jsou:

• náklady souboru staveb (sestavené z nákladů samostatných provozních souborů a stavebních objektů) pro stanovení honoráře za soubor staveb;
• náklady jednotlivé stavby nebo dílčí části stavby pro stanovení honoráře za tuto jednotlivou stavbu nebo dílčí část stavby (jsou-li řešeny samostatně);
• náklady samostatné profesní dodávky pro stanovení honoráře za příslušnou profesní část stavby podle požadavků klienta (jsou-li řešeny samostatně).
  

1.10.3.2.2 Princip stanovení nákladů na pozemní stavby (pozemní a inženýrské stavební objekty a provozní soubory).

Obsahuje-li stavba více stavebních objektů nebo provozních souborů, účtují se honoráře pro každý provozní soubor a stavební objekt zvlášť. Takto nelze postupovat, pokud se jedná o stejné nebo podobné stavební objekty nebo provozní soubory co do typu, objemu, konstrukce apod. Zde je možné účtovat pouze dohodnutý podíl z celkového standardního honoráře.

Do započitatelných nákladů na stavby se nezahrnuje DPH.

1.10.4 Pracnost STANDARDNÍCH projektových činností

1.10.4.1 Metodika stanovení pracnosti standardních činností

1.10.4.1.1 Základním podkladem pro stanovení honoráře za standardní projektové činnosti je stanovení pracnosti těchto služeb.

1.10.4.1.2 Pracnost standardních projektových činností se stanovuje na základě stanovené úrovně pracnosti konkrétní stavby (podle kategorie náročnosti) a na základě výše započitatelných nákladů na stavbu.

Pro pozemní stavby rozeznává tato metodika 5 kategorií náročností.

1.10.4.1.3 Pracnost standardních projektových výkonů vyjadřuje počet pracovních normohodin, potřebných pro provedení příslušných služeb s přihlédnutím na výši nákladů na stavbu a kategorii její náročnosti.

1.10.4.1.4 Shrnutí postupových kroků ke způsobu určení honoráře za standardní projektové služby pro celou stavbu:

• vyhledat ve výčtu kategorií náročnosti staveb v kap. 1.10.3.1.1 zařazení předmětné stavby, v které kategorii I až V pro daný obor se nachází (ne všechny obory staveb jsou zařazeny ve všech kategoriích I až V);
• pokud předmětnou stavbu nelze ve výčtu oboru pozemních staveb nalézt, ani ji přiřadit jako stavbu obdobného charakteru nebo obdobně složitou a se srovnatelnou pracností, nebo obor stavby není ve výčtu oborů v kategoriích náročnosti I až V zařazen a stavbu také nelze obdobně zařadit podle ostatních oborů staveb zařazených ve výčtech staveb ostatních oborů, pak provést zařazení stavby do kategorie náročnosti I až V podle bodového hodnocení;
• vzít v úvahu započitatelné náklady na stavbu;
• vyhledat v tabulce pracnosti v kap. 1.10.4.2 pro dané započitatelné náklady na stavbu a vyhledanou kategorii náročnosti rozsah pracnosti minimum a maximum. V daném rozsahu si stanovit podle svých zkušeností skutečně očekávanou a obhajitelnou pracnost. Tuto pracnost a zdůvodnění její výše projednat se zadavatelem a dohodnout její hodnotu jako výchozí hodnotu k ocenění standardních projektových prací;
• pokud jsou započitatelné náklady na stavbu odlišné oproti hodnotám v tab. 1.10.4.2, provede se výpočet minima a maxima pracnosti interpolací;
• stanovit si výši hodinové sazby projektové hodiny vztažené k normohodině pracnosti k jednání a odsouhlasení klientem. Celkové ocenění standardních projektových prací se stanoví jako součin obou hodnot – dohodnuté pracnosti v hodinách a ocenění hodinové sazby projektové normohodiny;
• v každé fázi služeb může být navržena jiná výše hodinové sazby;
• alternativou může být i jen předložení cenové nabídky s oceněním vypočteným jako celková cena za standardní projektové práce pro předmětnou stavbu s využitím těchto standardů pracností nebo i bez použití těchto standardů pracnosti, pokud je nabízená cena pro klienta přijatelná a klient netrvá na přeložení tvorby ceny. Oboustranně sjednaná cena za standardní projektové činnosti je vždy věcí smluvního vztahu.

1.10.4.2 Výše pracnosti standardních projektových činností pro jednotlivé kategorie náročnosti a náklady na pozemní stavby

Tabulka pracností standardních projektových služeb

Hodnoty v tabulce jsou uvedeny pro celé stavby. Pro stavby se započitatelnými náklady pod 1 mil. Kč a nad 2 000 mil. Kč se pracnosti stanoví individuálně s přihlédnutím k hodnotám uvedeným v příslušné tabulce.

Pracnost mezi dolní a horní mezí téže kategorie náročnosti se upravuje a stanovuje s přihlédnutím ke zvláštním požadavkům klienta, např. použití zvláštních materiálů, technologických zařízení a konstrukcí, nebo s přihlédnutím k podmínkám realizace stavby, k rekonstrukcím, modernizacím nebo změně stavby. Rozpětí každé kategorie náročnosti, stanovené její dolní a horní mezí, umožňuje jemnější rozlišení honoráře. Horní a dolní mez po sobě následujících kategorií náročnosti jsou totožné.

Pracnost pozemních staveb, jejichž výše započitatelných nákladů není v tabulce přímo uvedena, se stanovuje lineární interpolací mezi nejbližší nižší a vyšší hodnotou těchto nákladů.

Nadstandardní projektové činnosti a jejich pracnost se řeší podle kap. 1.10.5. Nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracností za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

Pracnost speciálních odborných činností a jejich oceňování se řeší podle kap. 1.10.6. Speciální odborné činnosti nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracnosti za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

Pracnost obstaravatelských činností a jejich oceňování se řeší podle kap. 1.10.7. Obstaravatelské činnosti (inženýrská činnost investorská a inženýrská činnost dodavatelská) nejsou zahrnuty ve výše uvedené tabulce pracnosti za standardní projektové činnosti 1.10.4.2.

1.10.4.3 Podíl pracnosti v jednotlivých fázích služeb

Celková pracnost standardních činností stanovená podle kap. 1.10.4.2 se dělí na jednotlivé dílčí pracnosti pro fáze služeb 1 až 7. Každé ze sedmi fází služeb (1 až 7) odpovídá podíl z celkové pracnosti, vyjádřený v procentech takto:

1.10.4.4 Stanovení pracnosti standardních činností ve zvláštních případech

1.10.4.4.1 Smlouva na vypracování a provedení úplné, správné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace pozemní stavby, jejímž předmětem jsou služby podle tohoto dokumentu, zahrnuje standardně výkon všech fází služeb.

Rozsah a obsah projektové dokumentace je přesně specifikován prováděcím právním předpisem Zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon), tj. vyhláškou č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů.

Zvláštní případy stanovení pracnosti jsou definovány pro případ, kdy výše uvedený prováděcí předpis SZ není možné použít, resp. pro případ, kdy není možné plně použít Standardy pracnosti, anebo kdy dochází k odchýlení od postupů předpokládaných zákonem či prováděcím předpisem. Pro tyto případy se vychází ze smluvních ujednání obsažených ve Smlouvě o dílo uzavřené mezi klientem a zpracovatelem s možností použití jiných právních předpisů.

Při stanovení pracnosti v těchto případech se vychází z individuální kalkulace, která zohlední jejich skutečnou pracnost a ostatní náklady.

Zvláštní případy stanovení pracnosti jsou zejména:

1.10.4.4.2 Výběr z fází služeb nebo vynechání fáze služeb

Je-li smlouva o dílo uzavřena pouze na jednotlivé fáze služeb případně na několik fází služeb, přihlédne se při výpočtu pracnosti i k výkonům, které bylo nutno účelně vykonat nad rozsah jednotlivé fáze služeb, resp. které bylo nutno účelně vykonat nad rozsah jednotlivých fází služeb.
Pokud nebyla objednána některá z fází služeb 1 až 5, může být dohodnuto zvýšení procentního podílu pro každou fázi, která jako první následuje po neobjednané fázi takto:

• fáze služeb FS 2 až na 14 %;
• fáze služeb FS 3 až na 21 %;
• fáze služeb FS 4 až na 33 % (v případě, že nebyly zpracovány fáze FS 2 a FS 3 až na 42 %);
• fáze služeb FS 5 až na 47 % (v případě, že nebyly zpracovány fáze FS 3 a FS 4 až na 59 %);

z celkového honoráře za standardní činnosti, přičemž se procentní podíl u ostatních fází nemění.

Pokud nebylo objednáno více z fází služeb 1 až 5, musí být dohodnuto zvýšení procentního podílu pro každou fázi, která jako první následuje po neobjednaných fázích.

1.10.4.4.3 Změna pořadí zpracování jednotlivých fází služeb

V případě, že FS 6 – Soupis prací a dodávek je zpracováván před FS 5 – Projektová dokumentace pro provádění stavby, je vhodné rozpracovat FS 5 tak, aby takto zpracovaná dokumentace byla dostatečným podkladem pro soupis prací a dodávek. Honorář za zpracování rozpracované projektové dokumentace pro provádění stavby ve výši 13–22 % se připočte k honoráři 5 % za zpracování soupisu prací a dodávek – FS 6.

Dopracování projektové dokumentace provedení stavby podle podmínek výběrového řízení podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti, obvykle ve výši 22 – 13 %, bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.

1.10.4.4.4 Projekty změn dokončené stavby a údržby stavby

Při projektech změn dokončené stavby (nástavby, přístavby, stavební úpravy, rekonstrukce) a při projektech údržby stavby (modernizaci) se zvyšuje standardní honorář o 20 až 33 %.

1.10.4.4.5 Změna zpracovatele dokumentace

Pokud zpracovatel dokumentace navazuje na činnost, resp. dokumentaci, kterou zpracovával v předchozích FS jiný zpracovatel, může si dohodnout navýšení honoráře o 10 – 30 % z první zpracovávané FS. Toto navýšení pracnosti zahrnuje zejména seznámení s předanými podklady a jejich kontrolu.

1.10.4.4.6 Rozdělení dokumentace

Pokud zpracovatel dokumentace na základě požadavku klienta rozdělí zpracování projektové dokumentace (FS 4, FS 5) na jednotlivé stavby anebo stavební objekty a zpracování anebo jejich projednávání probíhá v oddělených časových úsecích, může si zhotovitel s klientem dohodnout navýšení honoráře za každou samostatně zpracovávanou část. Toto navýšení pracnosti zahrnuje zejména zvýšení administrativní náročnosti projektových prací a zvýšení časové náročnosti obstaravatelské činnosti.

1.10.4.4.7 Opakování projektu. Zpracování typového projektu pro více staveb, stavebních objektů nebo provozních souborů.

Byl-li pro tentýž stavební objekt, provozní soubor nebo část stavby z popudu klienta použit projekt opakovaně, pak mohou být první z nich účtovány plné výši, opakované obvykle 70 % z části, která na tuto fázi připadá.

V případě zpracování opakované dokumentace lze stanovit honorář bud:

• pevnou paušální částkou;
• procentuálním podílem z honoráře pro každou jednotlivou část stavby;
• kombinovaně paušální částkou a podílem z honoráře pro každou jednotlivou část stavby;
• paušální částkou za každou opakující se část nebo sérii staveb;
• kombinovaně paušální částkou a podílem z honoráře pro každou opakující se sérii staveb.

1.10.4.4.8 Změny projektu

Bylo-li pro tutéž stavbu, stavební objekt, provozní soubor nebo část stavby z popudu klienta (např. změna vstupních údajů) zhotoveno více návrhů ve smyslu FS 2 nebo projektů ve smyslu FS 3 – FS 6 těchto Standardů pracnosti, pak může být nejobsáhlejší z nich účtován v plné výši, a každý další samostatně, podle rozsahu změn, které byly klientem objednány.

1.10.4.4.9 Za zvláštní případ pro stanovení pracnosti projektových služeb se považuje i:

• Vypracování dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 10 – 15 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 10–15 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování společné dokumentace pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti je 25–30 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování jednostupňové dokumentace v rozsahu a obsahu podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti je 40–50 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Dopracování projektové dokumentace provedení stavby podle podmínek výběrového řízení podle SOD – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace skutečného provedení podle vyhlášky č. 499/2006 Sb. – procentní podíl na celkové pracnosti je 1–3 % v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace skutečného provedení podle rozsahu a obsahu dohodnutém v SOD – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování pasportu stavby podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
• Vypracování dokumentace bouracích prací podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů – procentní podíl na celkové pracnosti bývá dohodnut individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.

1.10.5 Náklady NADSTANDARDNÍCH projektových činností

1.10.5.1 Pracnost nadstandardních činností

Nadstandardní část honoráře se poskytuje za nadstandardní projektové služby. Stanovuje se individuálně s doporučeným využitím hodinových sazeb. Rozsah nadstandardních projektových činností pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

Za nadstandardní projektové služby se považuje i:

• Zpracování dokumentace pro posouzení vlivů na životní prostředí podle předpisu č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
• Zpracování dodavatelské dokumentace zhotovitele stavby podle podmínek výběrového řízení – pracnost zpracování bývá dohodnuta individuálně v závislosti na dohodnutém rozsahu dokumentace.
  

1.10.5.2 Výpočet honoráře podle hodinových sazeb

1.10.5.2.1 Podkladem pro výpočet honoráře podle hodinových sazeb jsou individuální hodinové sazby stanovené podle charakteru činností, resp. podle funkcí, a časová náročnost jednotlivých úkonů. Podkladem ke stanovení honoráře jsou hodinové sazby, jejichž skutečná výše je vždy věcí smluvního vztahu.

Kategorie odborných činností

1.10.5.2.2 Práce podle hodinových sazeb je třeba průkazně evidovat v přehledu, ke kterému má klient přístup, jejich vyúčtování se provádí pravidelně.

1.10.6 Ostatní náklady

Cena ostatních nákladů se stanovuje individuálně s doporučeným využitím hodinových sazeb. Rozsah ostatních nákladů pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

Ostatní náklady se účtují paušálně nebo podle jednotlivých dokladů o jejich vynaložení.

Smluvní strany se dohodnou, co bude za ostatní náklady pokládáno.

Specifikace obvyklých ostatních nákladů:

• Poplatky za poštovné, telefon aj. sdělovací prostředky mimo místní poplatky v místě pracoviště zpracovatele.
• Náklady na rozmnožování dokumentace (výkresů, zpráv a dokladů), na zhotovení filmů, fotografií, maket a modelů nad obvyklý rámec. Metoda určení ceny služeb autorizovaných osob podle Standardů pracnosti zahrnuje vždy cenu jednoho tištěného paré čistopisu dokumentace.
• Náklady na kancelář pro autorský dozor projektanta a technický dozor stavebníka včetně jejího zařízení a provozních nákladů.
• Cestovní náhrady za cesty podle platných předpisů.
• Náklady na překlady z cizích jazyků a do cizích jazyků.
• Odměny za činnosti nepříslušející zpracovateli, které však zpracovatel se souhlasem klienta zadal třetí osobě (např. zaměření, průzkumy, mapové podklady atp.).
• Správní poplatky, místní poplatky, kolky apod.

1.10.7 Oceňování obstaravatelských činností

Obstaravatelské činnosti (inženýrská činnost investorská a inženýrská činnost dodavatelská) se oceňují podle dohody s klientem buď individuální kalkulaci nebo hodinovou sazbou podle sjednaného rozsahu obstaravatelských činností. Orientačně lze jejich celkovou pracnost podle dohodnutého rozsahu uvažovat do výše 40 % hodnoty z celkové pracností všech projektových služeb. Jejich skutečná výše je věcí smluvního vztahu.

Rozsah obstaravatelské činnosti pro jednotlivé fáze služeb je uveden v oddílu č. 1 pro pozemní stavby.

1.10.8 Smluvní honorář

Smluvní honorář je součtem dílčích honorářů, které odpovídají rozsahu a podílu dohodnutých, resp. zpracovaných standardních projektových služeb, nadstandardních projektových činností, ostatních nákladů a dalších dohodnutých služeb, např. obstaravatelské činnosti. Zpravidla se dělí na dílčí honoráře po jednotlivých fázích služeb.

Navýšení honoráře za činnost zpracovatele pověřeného koordinací činností při přípravě a v průběhu realizace stavby (hlavního dříve generálního projektanta) obvykle za tuto činnost činí 10 % z celkového honoráře (za stavbu nebo ze součtu honorářů jím koordinovaných celků, pozemních a inženýrských stavebních objektů a provozních souborů) vypočteného podle této metodiky.

Stav: aktualizace 2021, vydání 2017

Anotace:
Metodická pomůcka je zpracována podle starého stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Stanovuje rozsah a obsah projektových prací a souvisejících činností v procesu územního plánování, navrhování, projektování a realizace staveb. Projektový proces je rozdělen na logické, postupné fáze služeb architektů a inženýrů vedoucí od přípravy zakázky a prvních studií až ke kolaudaci a užívání stavby. Každá fáze pak zahrnuje popis náplně, výkonu a činnosti s diferenciací na standardní služby a nadstandardní služby projektanta.

Společné části Standardů služeb inženýrů, techniků a architektů obsahuje pomůcka A 4.1. Tato pomůcka popisuje standardy a způsob oceňování profesních služeb a souvisejících činností pro obor technologické stavby (obor technologická zařízení staveb).

Upozornění k textu

OBSAH

D2 TECHNOLOGICKÉ STAVBY (Technologická zařízení staveb)

Tato kapitola řeší stavby, kde technologické zařízení je pro stavbu určující. V rámci oboru se řeší technologická a technická zařízení také v rámci stavebních objektů. Jedná se zejména o:

• stavby s technologickým zařízením výrobním i nevýrobním pro těžbu a úpravu uhlí, rud a nerostných surovin;
• stavby pro hutní a metalurgickou výrobu;
• stavby pro průmysl stavebních hmot a keramiky;
• stavby pro chemický průmysl;
• stavby pro papírenský průmysl;
• stavby pro strojírenskou výrobu;
• stavby pro automobilový průmysl, dopravu a skladování;
• stavby pro sklářský a dřevozpracující průmysl;
• stavby pro farmaceutický a potravinářský průmysl;
• stavby pro spotřební průmysl;
• stavby pro zemědělskou a lesnickou výrobu;
• stavby technologických zařízení čistíren odpadních vod instalovaných do kanalizačních systémů a technických zařízení na vnitřní kanalizaci podléhající zákonu o vodách;
• stavby a části staveb zahrnující vyhrazená technická zařízení, vyhrazená požárně bezpečnostní zařízení a prostředky k ochraně životního a pracovního prostředí;
• zařízení staveb občanské vybavenosti a zařízení na kontrolu a řízení technologických procesů;
• stavby pro energetiku;
• stavby pro výrobu elektrické energie včetně přípojných a rozvodných sítí a souvisejících zařízení;
• stavby pro plynárenství;
• stavby pro výrobu a rozvod technických a topných plynů a kapalin včetně souvisejících zařízení;
• stavby sítí a zařízení elektronických komunikací včetně zařízení informačních technologií;
• stavby vedení a zařízení pro přenos dat a ukládání dat a další veřejnou technickou infrastrukturu;
• stavby pro využití netradičních forem energie;
• veřejné osvětlení, které není součástí stavby z kap. D/D.1/oddílu 1 – Pozemní stavby.

2.1 FÁZE SLUŽEB FS 1 – PŘÍPRAVA ZAKÁZKY (PZ)

Nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně PZ

Příprava zakázky je předprojektovou přípravou stavby.

Příprava zakázky má pomoci klientovi (dále i objednatel, investor, developer, zadavatel staveb, stavebník, provozovatel, uživatel) definovat záměr a konkretizovat funkci a účel stavby.

Prací projektanta je případně formulovat zadání a předběžně prověřit vhodnost lokality, zjistit případné možné regulační podmínky místa a podmínky stanovené v územně plánovací dokumentaci (ÚPD).

V této fázi je též vhodné předběžně určit nutnost potřebných průzkumů a rozborů, případně dalších ověřovacích specializovaných studií nebo expertiz. Využívají se např. Feasibility study, Prefeasibility study, Oportunity study a další.

Výsledkem přípravy zakázky je jednoznačné definování zadání pro smlouvu a následnou projektovou přípravu stavby a specifikace rozdělení zajištění jednotlivých činností mezi klienta a projektanta, na obstaravatelskou činnost a na speciální odborné činnosti.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Poznámka:
Pro technologické stavby je toto členění ve FS 1 těžko použitelné. Klienti TZS obvykle záměr řeší ve stávajících provozech a požadují v této fázi údaje a informace, které nekorespondují s členěním A až D. Pro jednotnost STANDARDU PS a TZS je toto členění použito i v oddílu 2 – Technologické stavby. Rovněž bude část FS 1 zařazena do „standardní činnosti“ – viz již výše uvedené poznámky k FS 1 a 2 v kap. B/B.3 – Pojmy a vysvětlivky užívané ve Standardech.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza zakázky

• zhodnocení vstupních údajů;
• zjištění identifikačních údajů.

Specifikace potřebných podkladů

• zhodnocení vstupních podkladů;
• specifikace dalších potřebných podkladů (regulačních podmínek, průzkumů, zaměření, rozborů apod.).

Předběžná analýza investorského záměru

• zhodnocení záměru; časový plán.

Předběžná analýza území stavby

• rekognoskace předpokládaného staveniště;
• zjištění regulačních podmínek území;
• soulad s územně plánovací dokumentací.

Specifikace předpokládaných projektových prací

• potřebné fáze služeb;
• profesní zastoupení.

Návrh smlouvy

• specifikace předmětu plnění, času plnění a odměny (honoráře);
• podpis smlouvy.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Spolupráce na sestavení investorského záměru:

• určení funkce;
• velikost, kapacity;
• provozní vazby;
• orientační odhad investičních nákladů;
• sestavení harmonogramu stavby a projektových prací.

Zajištění potřebných podkladů

• archivní materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území, ochranná pásma, inundace, poddolování, geologie, seismicita, hydrogeologie, radon, zeleň, převažující směr větrů, oslunění, osvětlení;
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí;
• zajištění meteorologických a klimatických a environmentálních podmínek.

Zajištění výkresové dokumentace

• situační výkres se zakreslením současného stavu, čísel parcel, hranic území a rozsahu staveniště (v měřítku katastrální mapy) předmětného objektu.

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb. o:

• podmínkách využívání území, umístění stavby;
• ochranných pásmech, změna využití území;
• současném stavu, stavební uzávěře.

Obstaravatelská činnost

Marketingový plán a studie proveditelnosti:

• zdůvodnění účelu, základní idea;
• hmotné výstupy, kapacity, stavební záměr;
• charakteristika prostředí, ochranná pásma;
• technické řešení;
• energie, lidské zdroje, rozloha, velikostní údaje;
• finanční a ekonomická analýza;
• harmonogram realizace.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti, (energie, voda, kanalizace, dopravní síť);
• územně plánovací dokumentace;
• kopie katastrální mapy staveniště (území);
• geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
• geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
• informace o dotčených pozemcích KN.

Návrh smlouvy:

• součinnost;
• podpis.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• inženýrsko-geologický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• spisové materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• urbanisticko-hmotová, dispoziční;
• materiálová + výtvarná, interiérová;
• hluková, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Zajištění dokumentace pro ÚPI podle § 21 SZ a § 2 odst. 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• dokumentace k žádosti o územně plánovací informaci;
• stanovení nároků na napojení inženýrských sítí a dopravy.

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Zajištění potřebných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• spisová a předchozí dokumentace;
• podklady z katastru nemovitostí.

Zajištění potřebných dokladů:

• přístup na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu zadání;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení investorského záměru a zadání.

Odsouhlasení:

• FS 1;
• expertního posouzení;
• dalšího postupu projektových prací.

Návrh smlouvy:

• součinnost;
• podpis.

2.1.1 Rozsah a obsah dokumentace přípravy zakázky

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby a podmínkám v území.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o klientovi

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o projektantovi

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Údaje o vstupních podkladech

A.3 Údaje o území

• rozsah řešeného území;
• dosavadní využití a zastavěnost území (zastavěné/nezastavěné území);
• údaje o zvláštní ochraně území podle jiných právních předpisů (např.: památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, záplavové území apod.);
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, regulačními podmínkami, cíli a úkoly územního plánování;
• předběžný seznam souvisejících a podmiňujících investic;
• seznam pozemků a staveb dotčených umístěním stavby (podle katastru nemovitostí);
• meteorologické, klimatické a environmentální data a údaje.

A.4 Předběžná analýza území stavby

• zjištění regulačních podmínek v území.

A.5 Předběžná analýza záměru

• charakteristika záměru.

A.6 Specifikace údajů o záměru

• nová stavba, změna dokončené stavby;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• údaje o zvláštní ochraně stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované kapacity stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha, počet funkčních jednotek a jejich velikosti, počet uživatelů/pracovníků apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační investiční náklady.

B Neobsazeno

C Situační výkresy

• orientační zákres stavby do katastrální mapy.

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující např. speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření.

D Neobsazeno

Dokladová část

• zadání klienta.

Speciální dokumentace, speciální přílohy k žádostem (NADSTANDARDNÍ služby)

2.2 FÁZE SLUŽEB FS 2 – DOKUMENTACE NÁVRHU / STUDIE STAVBY (DNS)

Nevyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Tato fáze není „vybranou činností“ podle § 158 SZ a není předmětem vyhlášky č. 499/2006 Sb.

Popis náplně DNS

Vypracování studie – dokumentace návrhu stavby – je prvním prostorovým vyjádřením záměru stavebníka. Dává mu konkrétní představu o koncepci řešení záměru. (např. urbanistické, architektonické, dispoziční, provozní, konstrukční, technické, technologické, interiérové a materiálové).

Konkretizování stavby v DNS zároveň naznačí ekonomické a časové limity budoucí výstavby.

Dalším hlavním účelem DNS je pomoci klientovi ve strategickém rozhodování a ověřování vhodnosti stavebního záměru při konzultacích s dotčenými orgány a dalšími institucemi.

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přiměřeně přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Prověření a analýza zadání a podkladů

• podkladů, průzkumů, rešerší a archivní dokumentace;
• provedených odborných studií a rozborů;
• dostupných dokladů, meteorologických, klimatických a environmentálních údajů;
• rozborů územně plánovací dokumentace;
• územního souhlasu nebo územně plánovací informace;
• prověření stavebního programu.

Zpracování dokumentace návrhu stavby

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situace stavby;
• dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

Součástí činností je také

• koordinace projektových prací;
• posouzení orientačních investičních nákladů;
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické a dopravní infrastruktury.

Formulování požadavků

• na rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem

Spolupráce na sestavení zadání

• výčet objektů, kapacit a místností.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Variantní řešení:

• zpracování DNS ve variantách;
• vyhodnocení variant;
• vypracování čistopisu vybrané varianty.

Zapracování požadavků zadavatele:

• dodatečné a změněné požadavky.

Zajištění potřebných podkladů:

• spisové materiály, průzkumy, zaměření;
• odborné studie a rozbory;
• podmínky pro výstavbu v území;
• geologie, hydrogeologie, radon, zeleň;
• meteorologické, klimatické údaje (např. větrná růžice, intenzita srážek, tabulky teplot apod.);
• památky, archeologie;
• hluk a znečištění, rozptylové poměry, likvidace odpadů;
• dopravní a technická infrastruktura lokality;
• zajištění fotodokumentace lokality;
• údaje o posuzování vlivu na životní prostředí.

Zpracování speciální dokumentace:

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• marketinková dokumentace;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Obstaravatelská činnost

Žádost o územně plánovací informaci podle § 21 SZ a § 2 vyhlášky č. 503/2006 Sb.:

• o podmínkách využívání území, umístění stavby;
• o ochranných pásmech, změna využití území;
• o současném stavu, stavební uzávěře.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• sestavení plánu financování;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza navrhovaných investičních a provozních nákladů;
• marketingový plán a studie proveditelnosti.

Zajištění potřebných dokladů:

• památková ochrana, regulační podmínky;
• kapacitní možnosti (energie, voda, kanalizace, doprava);
• územně plánovací dokumentace;
  • kopie katastrální mapy staveniště (území);
  • výpisu z listu vlastnictví dotčeného území;
  • geometrický plán zaměření stávajícího stavu;
  • geodetické údaje, znaky inženýrských sítí;
  • informace o dotčených pozemcích KN.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• inženýrsko-geologický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluku, rozptylu, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

Součinnost klienta

Formulace investorského záměru:

• funkční náplň;
• komerční záměr;
• technické řešení;
• organizační opatření;
• časové souvislosti;
• stanovení předpokládaných investičních nákladů.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a zastupování investora.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DNS;
• účast na předběžných jednáních s DO.

Zajištění oponentního expertního posouzení DNS.

Odsouhlasení:

• 2. fáze služeb;
• expertního posouzení;
• určení dalšího postupu projektových prací.

2.2.1 Rozsah a obsah dokumentace návrhu stavby/studie stavby

Projektová činnost – STANDARDNÍ služba

Doporučený obsah dokumentace:

Členění je přizpůsobeno vyhlášce č. 499/2006 Sb.

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část

Dokumentace by měla ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí má přiměřeně odpovídat druhu a významu stavby a podmínkám v území.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území a stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby; u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby;
• a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha;
• a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní charakteristika objektu

• stavební řešení;
• konstrukční a materiálové řešení;
• mechanická odolnost a stabilita.

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

(Zásady hospodaření s energiemi, např: kritéria tepelně technického hodnocení, energetická náročnost stavby, posouzení využití alternativních zdrojů energií).

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Zásady ochrany stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání radonu z podloží, bludné proudy, seizmicita, hluk, protipovodňová opatření apod.

Pronikání plynů z podloží, bludné proudy, seizmicita, zemní vlhkost, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu;
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Katastrální vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Celkový situační výkres

• zákres stavebního pozemku, zákres požadovaného umístění hlavní stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody;
• případně další doplňující informace např. severka.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření, včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje doklady, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

1. Předběžná vyjádření a výsledky konzultací s dotčenými orgány

2. Výsledky konzultací s majiteli a správci veřejné dopravní a technické infrastruktury

2.3 FÁZE SLUŽEB FS 3 – DOKUMENTACE PRO ÚZEMNÍ ROZHODNUTÍ (DUR)

DUR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Popis náplně DUR

Dokumentace pro územní rozhodnutí vychází z odsouhlasené dokumentace návrhu stavby a poskytuje dostatečné informace o konkrétním umístění stavby v dané lokalitě, o souladu s územně plánovací dokumentací a dává přehled o zabezpečení veřejných zájmů v daném území.

Z dokumentace jednoznačně vyplývá polohopisné a výškové umístění stavby, vazby na okolní výstavbu a okolní infrastrukturu.

DUR též stanoví koncepci napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu lokality a charakterizuje majetkoprávní vztahy budoucí výstavby.

Na základě této dokumentace stavební úřad rozhoduje o umístění stavby, o změně využití území, o změně vlivu užívání stavby na území a vydává územní rozhodnutí.

Lze zpracovat i společnou dokumentaci pro vydání společného územního rozhodnutí a stavebního povolení (SD).

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí bude přizpůsoben druhu a významu stavby, jejímu umístění, stavebně technickému provedení, účelu využití, vlivu na životní prostředí a době trvání stavby.

Dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění souboru staveb musí vždy obsahovat části A až C zpracované pro celý soubor staveb. Část D se pro jednotlivé stavby souboru zpracovává podle příslušné přílohy k této vyhlášce odpovídající druhu stavby.

Projektová činnost

Projektová činnost STANDARDNÍ

Analýza a prověření podmínek

• dosavadních projektových prací;
• zhodnocení předběžných stanovisek DO a SAMS;
• zhodnocení souladu s ÚPD a OTP;
• zhodnocení meteorologických, klimatických a environmentálních údajů.

Stanovení podmínek pro zpracování DUR

Zpracování dokumentace pro územní rozhodnutí

• průvodní zpráva;
• souhrnná technická zpráva;
• situační výkresy;
• dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů).

Součástí činností je také

• koordinace projektových prací;
• odhad orientačních investičních nákladů (pro stanovení výše správních poplatků);
• předjednání/konzultace rozpracované dokumentace s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury.

Formulování požadavků

• na aktualizaci, rozšíření, upřesnění a doplnění podkladů, průzkumů, dokladů, studií.

Projednání dokumentace s klientem

Čistopis DUR

• zapracování podmínek projednání s dotčenými orgány a vlastníky technické infrastruktury;
• zapracování podmínek pro územní rozhodnutí;
• předání čistopisu DUR klientovi.

Projektová činnost NADSTANDARDNÍ

Zapracování požadavků klienta:

• dodatečné a změněné požadavky;
• variantní řešení (jedná se o „vnitřní“ detailní varianty řešení). Teprve podle nich klient může rozhodnout, kterou z variant dopracovat pro definitivní žádost o ÚR.

Zajištění potřebných podkladů:

• pro územní řízení:
  • proces posouzení vlivu záměru na životní prostředí podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (proces posuzování EIA viz další text), ve znění pozdějších předpisů;
  • potřebné speciální dokumentace;
• pro přípravu dokumentace:
  • geologie, hydrogeologie, radon, zeleň, doprava, památky, archeologie, likvidace odpadů, hluk a znečištění, rozptylové poměry, inženýrské sítě.

Zpracování speciální dokumentace

• vypracování orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb;
• ocenění orientačního výkazu výměr a soupisu prací, dodávek a služeb – propočet;
• zásady řešení energeticky úsporného návrhu stavby;
• komplexní hodnocení stavby;
• vizualizace a animace;
• modely;
• obchodní a marketingová dokumentace;
• studie interiéru;
• koordinace profesí požadovaná klientem.

Doplnění dokumentace

• v případě nestandardního průběhu řízení;
• na základě výsledku odvolacího řízení proti rozhodnutí o umístění stavby;
• pro územní rozhodnutí podle zvláštních požadavků dotčených orgánů;
• pro vydání potřebných výjimek pro stavbu.

Obstaravatelská činnost

Zajištění závazných stanovisek, stanovisek a vyjádření:

• dotčených orgánů a správců dopravní a technické infrastruktury potřebných pro vydání územního rozhodnutí;
• zajištění vyjádření dostupných účastníků řízení;
• zajištění potřebných dokladů pro územní řízení;
• zajištění vyvěšení zahájení ÚŘ na pozemku;
• jednání o podmínkách vynětí ze zemědělského půdního fondu;
• jednání o podmínkách závazných stanovisek DO a SAMS.

Obstarání vydání územního rozhodnutí:

• zpracování náležitostí návrhu na vydání ÚR;
• umístění stavby nebo zařízení;
• změnu využití území,
• změnu vlivu užívání stavby na území;
• dělení nebo scelování pozemků;
• ochranné pásmo.

Podání žádosti o územní rozhodnutí:

• účast při jednáních v rámci územního řízení;
• účast při řízení o odvolání proti ÚR.

Analýza záměru, marketing:

• organizace předběžné poptávky;
• získání srovnávacích nabídek technických zařízení;
• spolupůsobení při získání úvěrů;
• analýza předpokládaných investičních a provozních nákladů;
• příprava údajů pro certifikaci stavby.

Speciální odborné činnosti

Geodetické podklady:

• geometrický plán;
• zaměření:
  • pozemku (polohopis, výškopis);
  • dotčených staveb;
  • inženýrských sítí;
• digitalizace podkladů.

Soupis možných průzkumů:

• stavebně technický průzkum;
• stavebně historický průzkum;
• archeologický průzkum;
• fotodokumentace, pasportizace;
• inženýrsko-geologický průzkum;
• hydrogeologický průzkum;
• pedologický a radonový průzkum;
• průzkum bludných proudů;
• biologický a dendrologický průzkum;
• krajinný průzkum;
• meteorologické údaje;
• geodetické podklady;
• mapa záplavových území;
• dopravní průzkum;
• archivní materiály a rešerše.

Odborné studie a rozbory:

• osvětlení a oslunění;
• hluk, rozptyl, emise, likvidace odpadů;
• dopravní, zeleně.

EIA podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů:

• zpracování dokumentace EIA pro posouzení vlivu záměru na životní prostředí a získání Závěru zjišťovacího řízení nebo Stanoviska;
• studie v rámci dokumentace EIA;
• zpracovatelem dokumentace EIA může být pouze osoba odborně způsobilá podle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
• předmětem posuzování podle tohoto zákona a § 3 odst. 3 vyhlášky č. 503/2006 Sb., jsou záměry uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu a změny těchto záměrů, pokud změna záměru vlastní kapacitou nebo rozsahem dosáhne příslušné limitní hodnoty, je-li uvedena; tyto záměry a změny záměrů podléhají posuzování vždy.

Součinnost klienta

Formulace zadání investora:

• předání výchozí platné dokumentace např. odsouhlasená DNS.

Předání dostupných podkladů:

• zajištění map lokality;
• fotodokumentace lokality;
• archivní a předchozí dokumentace.

Zajištění potřebných dokladů:

• zajištění přístupu na pozemek za účelem průzkumů, zaměření apod.;
• zajištění přístupu do dotčených staveb;
• poskytnutí plné moci ke zjišťování potřebných údajů a pro zastupování investora;
• dodání dokladů vlastníka;
• vyjádření k podmínkám ÚR (přijmutí/odmítnutí);
• vyjádření k podmínkám DO.

Průběžná součinnost:

• při zpracování návrhu DUR;
• účast na předběžných jednáních s DO;
• účast na koordinačních jednáních projektu;
• účast na jednáních v rámci územního řízení;
• účast na jednáních při odvolání proti ÚR.

Zajištění oponentního expertního posouzení DUR.

Odsouhlasení:

• FS 3;
• expertního posouzení;
• uhrazení správních poplatků ÚR.

Určení dalšího postupu projektových prací.

2.3.1 Rozsah a obsah dokumentace vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo zařízení

Viz příloha č. 1 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

DUR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace objektů

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až D s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí musí odpovídat druhu a významu stavby a podmínkám v území.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o stavbě

• název stavby;
• místo stavby (např. adresa, čísla popisná, katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace (např. nová stavba nebo změna dokončené stavby, trvalá nebo dočasná stavba, účel užívání stavby).

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení zodpovědných projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT, s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Členění stavby na objekty a technická a technologická zařízení

A.3 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis území stavby

• charakteristika území stavebního pozemku, zastavěné území a nezastavěné území, soulad navrhované stavby s charakterem území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu stavby s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, poddolované území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• vliv stavby na okolní stavby a pozemky, ochrana okolí, vliv stavby na odtokové poměry v území;
• požadavky na asanace, demolice, kácení dřevin;
• požadavky na maximální dočasné a trvalé zábory zemědělského půdního fondu nebo pozemků určených k plnění funkce lesa;
• územně technické podmínky (zejména možnost napojení na stávající dopravní a technickou infrastrukturu, možnost bezbariérového přístupu k navrhované stavbě);
• věcné a časové vazby stavby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých se stavba umisťuje;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Celkový popis stavby

B.2.1 Základní charakteristika stavby a jejího užívání

• nová stavba nebo změna dokončené stavby;
• u změny stavby údaje o jejich současném stavu, závěry stavebně technického, případně stavebně historického průzkumu a výsledky statického posouzení nosných konstrukcí;
• účel užívání stavby;
• trvalá nebo dočasná stavba;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z technických požadavků na stavby a technických požadavků zabezpečujících bezbariérové užívání stavby;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• ochrana stavby podle jiných právních předpisů (např. kulturní památka apod.);
• navrhované parametry stavby (např. zastavěná plocha, obestavěný prostor, užitná plocha a předpokládané kapacity provozu a výroby, počet funkčních jednotek a jejich velikosti apod.);
• základní bilance stavby (např. potřeby a spotřeby médií a hmot, hospodaření s dešťovou vodou, celkové produkované množství a druhy odpadů a emisí apod.);
• základní předpoklady výstavby (např. časové údaje o realizaci stavby, členění na etapy);
• orientační náklady stavby.

B.2.2 Celkové urbanistické a architektonické řešení

• urbanismus – územní regulace, kompozice prostorového řešení;
• architektonické řešení – kompozice tvarového řešení, materiálové a barevné řešení.

B.2.3 Dispoziční a provozní řešení, technologie výroby

B.2.4 Bezbariérové užívání stavby

Zásady řešení přístupnosti a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace včetně údajů o podmínkách pro výkon práce osob se zdravotním postižením.

B.2.5 Bezpečnost při užívání stavby

B.2.6 Základní technický popis staveb

B.2.7 Základní popis technických a technologických zařízení

Zásady řešení zařízení, potřeby a spotřeby rozhodujících médií.

B.2.8 Zásady požárně bezpečnostního řešení

B.2.9 Úspora energie a tepelná ochrana

B.2.10 Hygienické požadavky na stavby, požadavky na pracovní a komunální prostředí

Zásady řešení parametrů stavby (větrání, vytápění, osvětlení, zásobování vodou, odpadů apod.) a dále zásady řešení vlivu stavby na okolí (vibrace, hluk, prašnost apod.).

B.2.11 Ochrana stavby před negativními účinky vnějšího prostředí

Pronikání plynů z podloží, bludné proudy, seizmicita, zemní vlhkost, hluk, protipovodňová opatření apod.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

• napojovací místa technické infrastruktury, přeložky;
• připojovací rozměry, výkonové kapacity a délky.

B.4 Dopravní řešení

• popis dopravního řešení;
• napojení území na stávající dopravní infrastrukturu,
• doprava v klidu.

B.5 Řešení vegetace a souvisejících terénních úprav

B.6 Popis vlivů stavby na životní prostředí a jeho ochrana

• vliv na životní prostředí – ovzduší, hluk, voda, odpady a půda;
• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů;
• v případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce, neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

B.7 Ochrana obyvatelstva

Splnění základních požadavků z hlediska plnění úkolů ochrany obyvatelstva.

B.8 Zásady organizace výstavby

• napojení staveniště na stávající dopravní a technickou infrastrukturu;
• ochrana okolí staveniště a požadavky na související asanace, demolice, kácení dřevin;
• maximální zábory pro staveniště (dočasné/trvalé);
• požadavky na bezbariérové obchozí trasy;
• bilance zemních prací, požadavky na přísun nebo deponie zemin.

B.9 Celkové vodohospodářské řešení

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• napojení stavby na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma;
• vyznačení hranic dotčeného území.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• zákres stavebního pozemku, požadovaného umístění stavby;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres

• měřítko 1 : 200 až 1 : 1 000, u rozsáhlých staveb 1 : 2 000 až 1 : 5 000, u změny stavby, která je kulturní památkou, u stavby v památkové rezervaci nebo v památkové zóně v měřítku 1 : 200;
• stávající stavby, dopravní a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území, hranice stavby;
• stávající výškopis a polohopis;
• vyznačení jednotlivých navržených a odstraňovaných staveb a technické infrastruktury;
• stanovení nadmořské výšky 1. nadzemního podlaží u budov (±0,00) a výšky upraveného terénu; maximální výšky staveb;
• navrhované komunikace a zpevněné plochy, napojení na dopravní infrastrukturu;
• řešení vegetace;
• okótované odstupy staveb;
• zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.;
• maximální zábory (dočasné/trvalé);
• geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě;
• zařízení staveniště s vyznačením vjezdu;
• odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody.

C.4 Speciální situační výkres

Situační výkresy vyhotovené podle potřeby ve vhodném měřítku zobrazující speciální požadavky objektů, technologických zařízení, technických sítí, infrastruktury nebo souvisejících inženýrských opatření včetně bezbariérových opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace a prvků životního prostředí – soustava chráněných území NATURA 2000, územní systém ekologické stability, významné krajinné prvky, chráněná území apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

D.1 Charakteristické půdorysy

D.2 Charakteristické řezy

Charakteristické řezy včetně řezů dokumentujících návaznost na stávající zástavbu zejména s ohledem na hloubku založení navrhované stavby a staveb stávajících.

D.3 Základní pohledy

Základní pohledy včetně pohledů dokumentujících začlenění stavby do stávající zástavby nebo krajiny.

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nemohou být součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandard. Komory budou usilovat o úpravu vyhlášky č. 499/2006 Sb., v tomto smyslu.

Tato dokladová část obsahuje doklady o splnění požadavků podle jiných právních předpisů vydané příslušnými správními orgány nebo příslušnými osobami a dokumentaci zpracovanou osobami oprávněnými podle jiných právních předpisů.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavba podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Doklad podle jiného právního předpisu

Pokud je dokumentace zpracována pro soubor staveb, jehož součástí je výrobek plnící funkci stavby, přikládá se doklad podle jiného právního předpisu prokazující shodu vlastností tohoto výrobku s požadavky na stavby podle § 156 stavebního zákona nebo technická dokumentace výrobce nebo dovozce, popřípadě další doklad, z něhož je možné ověřit dodržení požadavků na stavby.

4. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury

4.1. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k možnosti a způsobu napojení, vyznačená například na situačním výkrese

4.2. Stanovisko vlastníka nebo provozovatele k podmínkám zřízení stavby, provádění prací a činností v dotčených ochranných a bezpečnostních pásmech podle jiných právních předpisů

5. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

6. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

2.3.2 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně využití území

Viz příloha č. 6 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

DUR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části:

A Průvodní zpráva

B Souhrnná technická zpráva

C Situační výkresy

D Výkresová dokumentace

Dokladová část (zajišťováno v rámci obstaravatelské činnosti)

Dokumentace musí vždy ve struktuře projektu obsahovat části A až E s tím, že rozsah a obsah jednotlivých částí musí odpovídat podmínkám v území a charakteru navrhované změny.

Položky jednotlivých částí, které stavba neobsahuje, se neuvádějí.

A Průvodní zpráva

A.1 Identifikační údaje

A.1.1 Údaje o území

• navrhovaná změna využití území;
• místo (katastrální území, parcelní čísla pozemků);
• předmět dokumentace.

A.1.2 Údaje o žadateli

• jméno, příjmení a místo trvalého pobytu (fyzická osoba), nebo
• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo
• obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba).

A.1.3 Údaje o zpracovateli dokumentace

• jméno, příjmení, obchodní firma, IČ, bylo-li přiděleno, místo podnikání (fyzická osoba podnikající), nebo obchodní firma nebo název, IČ, bylo-li přiděleno, adresa sídla (právnická osoba);
• jméno a příjmení hlavního projektanta včetně čísla, pod kterým je zapsán v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jeho autorizace;
• jména a příjmení projektantů jednotlivých částí dokumentace včetně čísla, pod kterým jsou zapsáni v evidenci autorizovaných osob vedené ČKA nebo ČKAIT s vyznačeným oborem, popřípadě specializací jejich autorizace.

A.2 Seznam vstupních podkladů

B Souhrnná technická zpráva

B.1 Popis a zhodnocení území

• charakteristika území, pozemků a staveb na nich, zastavěné území a nezastavěné území, dosavadní využití a zastavěnost území;
• údaje o souladu s územně plánovací dokumentací, s cíli a úkoly územního plánování, včetně informace o vydané územně plánovací dokumentaci;
• informace o vydaných rozhodnutích o povolení výjimky z obecných požadavků na využívání území;
• informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů;
• výčet a závěry provedených průzkumů a rozborů (např. geotechnický průzkum, hydrogeologický průzkum, stavebně historický průzkum apod.);
• ochrana území podle jiných právních předpisů (např. památková rezervace, památková zóna, zvláště chráněné území, poddolované území, lokality soustavy Natura 2000, záplavové území, stávající ochranná a bezpečnostní pásma apod.);
• údaje o odtokových poměrech;
• poloha vzhledem k záplavovému území, poddolovanému území apod.;
• územně technické podmínky;
• věcné a časové vazby, podmiňující, vyvolané, související investice;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí dotčených změnou využití území;
• seznam pozemků podle katastru nemovitostí, na kterých vznikne ochranné nebo bezpečnostní pásmo.

B.2 Popis navrhované změny využití území

• podrobné údaje o záměru, jeho účincích a vlivech na okolí;
• zdůvodnění změny vzhledem k současnému způsobu užívání dotčeného území;
• celková výměra území dotčeného změnou;
• požadavky na kapacity dopravní a technické infrastruktury;
• zásady zajištění technických podmínek požární ochrany v dotčeném území z hlediska předpokládaného způsobu využití území;
• zásady ochrany dotčeného území před negativními účinky vnějšího prostředí (povodně, záplavy, eroze a sesuvy půdy, poddolování, seizmicita, radon, hluk, emise, odpady apod.);
• předpokládaná lhůta realizace změny využití území.

B.3 Připojení na technickou infrastrukturu

B.4 Dopravní řešení

B.5 Řešení vegetace

B.6 Popis vlivu navrženého způsobu využití území na životní prostředí a jeho ochrana, environmentální údaje

• vliv na přírodu a krajinu (ochrana dřevin, ochrana památných stromů, ochrana rostlin a živočichů apod.), zachování ekologických funkcí a vazeb v krajině;
• vliv na soustavu chráněných území Natura 2000;
• způsob zohlednění podmínek závazného stanoviska posouzení vlivu záměru na životní prostředí, je-li podkladem;
• v případě záměrů spadajících do režimu zákona o integrované prevenci základní parametry způsobu naplnění závěrů o nejlepších dostupných technikách nebo integrované povolení, bylo-li vydáno;
• navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany podle jiných právních předpisů.

V případě, že je dokumentace podkladem pro územní řízení s posouzením vlivů na životní prostředí, neuvádí se informace k první, druhé, čtvrté a páté odrážce neboť jsou součástí dokumentace vlivů záměru na životní prostředí.

C Situační výkresy

C.1 Situační výkres širších vztahů

• měřítko 1 : 1 000 až 1 : 50 000;
• vyznačení vztahu dotčeného území k urbanistické struktuře území a umístění v sídle.

C.2 Katastrální situační výkres

• měřítko podle použité katastrální mapy;
• vyznačení hranic území s novým využitím;
• vyznačení vazeb a vlivů na okolí.

C.3 Koordinační situační výkres území dotčeného změnou

• měřítko 1 : 500 až 1 : 1 000, u rozsáhlých záměrů 1 : 2 000 až 1 : 5 000;
• stávající stavby a technická infrastruktura;
• hranice pozemků, parcelní čísla;
• hranice řešeného území;
• stávající a navrhovaný výškopis a polohopis;
• vyznačení napojení na dopravní a technickou infrastrukturu;
• stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod.

D Dokumentace objektů (pozemních a inženýrských stavebních objektů) a technických a technologických zařízení (provozních souborů)

Výkresy zobrazující změnu využití území (výkresy v dostatečně přehledném měřítku, dokumentující celkové urbanistické a architektonické řešení navržené změny využití území; základní svislé řezy, dokumentující navržené terénní úpravy, úroveň stávajícího a upraveného terénu s vyznačením hladiny spodní vody; zákres řešení odvodnění území v případě změn odtokových poměrů apod.).

Dokladová část

Dokladová část obsahuje stanoviska dotčených orgánů, posudky, podklady, výsledky konzultací a projednání vedených v průběhu zpracovávání dokumentace.

Poznámka:
Následující body dokladové části jsou podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., a č. 503/2006 Sb., ale nemohou být součástí dokumentace zpracovávané projektantem a musí být zajišťovány v rámci obstaravatelské činnosti jako nadstandardní služba.

1. Závazná stanoviska, stanoviska, rozhodnutí, vyjádření dotčených orgánů

2. Dokumentace vlivů záměru na životní prostředí

Pokud stavební záměr podléhá posuzování vlivů na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a územní řízení bude spojeno s posuzováním vlivů na životní prostředí, přikládá se dokumentace vlivů záměru na životní prostředí podle § 10 odst. 3 a přílohy č. 4 k zákonu o posuzování vlivů na životní prostředí, včetně posouzení vlivů na předmět ochrany a celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, bylo-li tak stanoveno v závěru zjišťovacího řízení.

3. Stanoviska vlastníků veřejné dopravní a technické infrastruktury k podmínkám dotčených ochranných a bezpečnostních pásem, vyznačená například na situačním výkrese

4. Geodetický podklad pro projektovou činnost zpracovaný podle jiných právních předpisů

5. Ostatní stanoviska, vyjádření, posudky, studie a výsledky jednání vedených v průběhu zpracování dokumentace

2.3.3 Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o změně vlivu užívání stavby na území

Viz příloha č. 7 k vyhlášce č. 499/2006 Sb.

DUR vyžaduje autorizaci ČKA nebo ČKAIT.

Projektová činnost STANDARDNÍ – výkon části A – D

Dokumentace musí obsahovat části: