Dokument ČKAIT

Vedení provádění pozemních staveb (MP 2.1)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT


Anotace:
Tato metodická pomůcka popisuje obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon (SZ), zejména § 158 – § 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Upozornění k textu

OBSAH

  Úvod
1 Právní rámec činnosti autorizovaných osob
1.1 Základní pojmy a užité zkratky
1.2 Obecný postup činnosti AO při provádění staveb
1.3 Principy ochrany veřejných zájmů
1.4 Principy spolupráce autorizovaných osob
2 Vybrané postupy při provádění stavby
2.1 Přehled rozhodujících postupů
2.2 Dílčí postupy
DP 1 Výrobní příprava stavby
DP 2 Přejímka staveniště
DP 3 Provádění stavby
DP 4 Předání stavby
DP 5 Ukončení zakázky
3 Přílohy
3.1 Příloha č. 1. Seznam základních ČSN pro činnost AO při provádění pozemních staveb
3.2 Příloha č. 2. Vzor – Zápis o předání a převzetí staveniště (části staveniště)
3.3 Příloha č. 3. Vzor – Zápis o předání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí


ÚVOD

Tato metodická pomůcka si klade za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při vedení provádění pozemních staveb ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, o územním plánování a stavebním řádu – stavební zákon (SZ), zejména § 158 – § 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých fázích provádění stavby, řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky. Zabývá se ukončením zakázky, jejím předáním a dalším vývojem, včetně řešení možných konfliktních situací a problémů při realizaci díla a v záruční době.

Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou tyto činnosti rozpracovány pro jednotlivé etapy provádění stavby a s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.

Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku výstavby. Jejím účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Měla by se stát počátkem budování celého systému pro základní činnost vedení provádění staveb.

Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným; popisují aktuální stav představy o výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.

Popisy postupů, vztahů a odpovědnosti jsou v této metodické pomůcce uvedeny pro případ kompletního zajišťování díla zhotovitelem stavby. U poddodávek stavebních a stavebně montážních prací se popsané principy uplatňují přiměřeně. Pokud v rámci dohodnutého dodavatelského systému některé části stavby zajišťuje samostatně jiný dodavatel nebo investor (technologické části, speciální dodávky apod.), popsané činnosti autorizovaných osob a řídícího týmu stavby se na ně nevztahují (viz např. odst. 3.22 ).


1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY

Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v Metodické pomůcce MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. Podrobnější výklad pojmů používaných ve stavebních a dalších s výstavbou souvisejících předpisech, v oblasti organizace a řízení výstavby (management), smluvních vztahů apod. je v pomůcce S 1.02 Slovník pojmů ve výstavbě. V textu metodické pomůcky MP 2.1 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem:

Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:

Projektant (AO)

  • nositel projektové činnosti, a to fyzická nebo právnická osoba, účastník výstavby, podnikající ve vázané živnosti „projektová činnost ve výstavbě“;
  • projektant je zhotovitelem projektové dokumentace pro stavbu;
  • pojem zahrnuje jak fyzické osoby, vykonávající činnost podle § 158 SZ, tj. autorizované osoby, tak i ostatní zpracovatele projektové dokumentace;
  • ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení obchodní firmy, svobodného povolání nebo osoby samostatně výdělečně činné;
  • povinnosti a odpovědnost projektanta z hlediska stavebního práva jsou vymezeny v § 159 SZ.

Stavebník (investor)

  • stavebník je základním partnerem investiční výstavby, který může být:
    • stavebníkem (§ 2, odst. 2, písm. c) SZ);
    • investorem (vkládá investiční prostředky);
    • zákazníkem, objednatelem, odběratelem (v oblasti smluvních vztahů);
    • uživatelem (budoucí provozovatel nebo uživatel stavby);
    • vlastníkem stavby;
    • nebo současně nositelem všech uvedených funkcí;
  • povinnosti a odpovědnost stavebníka viz § 152 SZ.

Zhotovitel stavby

Zhotovitelem stavby může být:

  • stavební podnikatel – osoba oprávněná k provádění stavebních a montážních prací jako předmětu své činnosti (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů);
  • dodavatel nebo zhotovitel – v obchodních vztazích;
  • stavebník, provádějící pro sebe stavby a stavební práce svépomocí (pokud zajistí stavební dozor podle § 160 odst. 3 a 4 SZ).

Stavbyvedoucí

Stavbyvedoucím je ve smyslu stavebního zákona:

  • osoba, která zabezpečuje odborné vedení provádění stavby a má pro tuto činnost oprávnění (zákon č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
  • zabezpečuje odborné vedení stavby pro zhotovitele – výkon vybrané činnosti ve výstavbě (§ 158 a § 160 SZ);
  • povinnosti a odpovědnost stavbyvedoucího viz § 153 odst. 1 a 2 SZ.

Manažer stavby

Manažery se nazývají ostatní odborní nebo odpovědní pracovníci zhotovitele, a to:

  • osoby, vykonávající pro stavbu činnosti, které nejsou „vybranými činnostmi ve výstavbě“;
  • manažeři mohou být pracovníci, zajišťující např.:
    • výrobní přípravu;
    • řízení úseků stavby nebo prací (dílčí stavbyvedoucí, technici apod.);
    • zásobování stavby, dopravu a mechanizaci;
    • bezpečnost prací;
    • ekonomické a finanční oblasti;
    • kontroly a přejímky dodávek;
    • řízení jakosti apod.

Poddodavatel (subdodavatel)

  • souhrnné označení pro jiné právní subjekty (osoby nebo firmy), zajišťující dílčí práce, dodávky, montáže nebo služby pro zhotovitele stavby.

Obchodní firma

Obchodní firmou v rámci MP rozumíme všechny subjekty vystupující ve smluvních vztazích, prostřednictvím kterých autorizované osoby vykonávají svoji činnost (právnická osoba, OSVČ, svobodné povolání, pracovní či jiný obdobný poměr, smluvní vztah založený smlouvou příkazní, či smlouvou o dílo). Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.

Dozor

Dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu pomůcky použit ve významu:

  • dozor autorský, který je dohledem autorizované osoby – projektanta – nad postupem technické přípravy, zpracováním dalších stupňů dokumentace i nad realizací stavby, na základě samostatného smluvního vztahu; viz § 152 odst. 4 SZ; u stavby financované z veřejného rozpočtu, pro kterou zpracovala projektovou dokumentaci autorizovaná osoba, je podle § 152 odst. 4 SZ stavebník autorský dozor projektanta, příp. hlavního projektanta nad souladem prováděné stavby s ověřenou projektovou dokumentací povinen zajistit;
  • dozor technický je podle definice dozorem nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem investora; u stavby financované z veřejného rozpočtu je stavebník povinen zajistit technický dozor nad prováděním stavby, viz § 152 odst. 4 SZ;
  • stavební dozor a zvláštní pravomoci stavebního úřadu § 132 a § 133 SZ;
  • dozor stavební je odborný dozor nad prováděním stavby svépomocí, vykonávaný osobou kvalifikovanou (VŠ a SŠ stavebního směru a alespoň 3 roky praxe při provádění staveb, viz § 2 odst. 2, písm. d), § 153 odst. 3 a 4 a § 160 odst. 4 SZ).

Proces

  • souhrn činností potřebných pro zhotovení díla nebo jeho části (např. projektová dokumentace, provedení stavby);
  • postup a dílčí postup je souhrnem činností k zabezpečení procesů;
  • dílčí postupy týkající se přípravy a provádění staveb a činností autorizovaných osob jsou popsány v této metodické pomůcce.

Koordinátor bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi

  • fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (investorem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. Při realizaci stavby na staveništi (viz zákon č. 309/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Koordinátor nemůže být totožný s osobou, která odborně vede realizaci stavby.

Koordinátor pro ochranu životního prostředí a hospodaření s odpady

  • fyzická nebo právnická osoba určená stavebníkem (investorem) k provádění stanovených činností při přípravě stavby, popř. při realizaci stavby na staveništi. Musí splňovat předpoklady odborné způsobilosti a postupovat zejména podle zákona č. 350/2011 Sb. Zákon o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon) a č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů.

Pracovník

Termín je používán jako obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.) a jaký je charakter jejich práce (řídící, kontrolní, výkonná atd.).

Projektová dokumentace (PD)

V této MP je pojem užíván souhrnně pro všechny fáze a stupně dokumentace v procesech stavebního řízení a provádění stavby. Vyjadřuje výstup projektové činnosti, sloužící ve smyslu § 158 (2) SZ jako:

  • projektová dokumentace k ohlášení stavby § 104 odst. 1 písm. a) až e);
  • projektová dokumentace pro vydání stavebního povolení podle § 115;
  • k uzavření veřejnoprávní smlouvy podle § 116;
  • k posouzení autorizovaným inspektorem podle § 117;
  • změn staveb uvedených v písmenech a) až d) před jejím dokončením podle § 118;
  • staveb uvedených v písmenech a) až e) k opakovanému stavebnímu řízení nebo dodatečnému povolení stavby podle § 129;
  • projektová dokumentace pro provádění stavby;
  • projektová dokumentace pro nezbytné úpravy podle § 137;
  • projektová dokumentace vodního díla k ohlášení podle § 15a odst. 2 písm. c) vodního zákona.

Dále může pojem vyjadřovat i jiné druhy projektové dokumentace – např.:

  • součást dokumentace pro výběr zhotovitele;
  • dokumentaci pro bourací a demoliční práce;
  • dokumentaci skutečného provedení stavby (§ 125 SZ).

Stavba

Veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. Rozumí se tím podle okolností i část stavby nebo změna dokončené stavby (§ 2 (3) (4) SZ). Za stavbu se považuje také výrobek plnící funkci stavby. Stavba pro reklamu je stavba, která slouží reklamním účelům (zařízení o celkové ploše větší než 8 m2).

Členění stavby

Ve stavební praxi ČR je obvyklé členění staveb s použitím termínů, používaných a definovaných v dřívějších stavebních předpisech z období centrálního řízení výstavby (v současné době již neplatných). Jako soubor staveb se označují vzájemně provozně a ekonomicky související stavby, jimiž se uskutečňuje rozsáhlá nebo dlouhodobá výstavba na souvislém území nebo ke společnému účelu na různých místech.

Provozní soubor (dílčí provozní soubor) je funkčně propojený souhrn strojů a zařízení, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného (dílčího) procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Provozní celek je souhrn vzájemně funkčně navazujících provozních souborů, včetně jejich montáží a příslušenství, který slouží k zajištění samostatného uceleného procesu určeného projektovou dokumentací a je uváděn do provozu zpravidla v souvislém čase.

Stavební objekt, současně platné stavební předpisy pojem „stavební objekt“ nepoužívají. Ojediněle je v dalších právních předpisech pojem stavební objekt používán ve významu stavba, stavební dílo (např. zákon č. 526/1990 Sb., o cenách; vyhláška č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, ve znění pozdějších předpisů, aj.); v některých již zrušených předpisech sloužil k označení stavební části stavby (např. pokyny a sdělení ministerstva financí). Stavební objekt je ucelená, účelově vymezená samostatná část stavby (její stavební části), způsobilá bezpečného užívání a provozu.

Stavební deník

Dokument, do něhož se pravidelně zaznamenávají údaje týkající se provádění stavby. Musí být veden při provádění stavby vyžadující stavební povolení (vždy) nebo ohlášení stavebnímu úřadu (s výjimkou případů, kdy podle stavebního zákona postačí jednoduchý záznam o stavbě). Podrobnosti ke stavebnímu deníku viz § 157 SZ, upravuje vyhláška č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Správce stavby

Představuje komplexní výkon inženýrské činnosti, technického dozoru, finanční kontroly a zpracování celé administrativy při realizaci významných staveb (IN > 300 mil. Kč), které jsou zpravidla finančně podporovány z prostředků EU.

Výstavba

V širším významu komplexní proces plánování, organizování, pořizování, změn, správy a likvidace stavebních děl, rozvoj sídel a území, včetně regulace těchto činností orgány veřejné správy ve veřejném zájmu (zahrnuje rovněž územní plánování, zadávání veřejných zakázek, uplatňování ochrany veřejných zájmů cestou přijímání a uplatňování předpisů veřejného stavebního práva, smluvní vztahy ve výstavbě, hospodárnost a efektivnost stavebních investic a dále i postup realizace stavby a jejich změn. Jedná se o proces, který lze vztáhnout k území (např. výstavba obce nebo v obci), ke stavbě nebo pouze ke staveništi. Pokud je vztažen ke stavbě, jedná se o proces vymezený prvním podnětem k definování záměru pořídit stavbu a ověřením, že předem definovaný záměr byl uskutečněn.

Zkratky použité v pomůcce

AD Autorský dozor projektanta
AO Autorizovaná osoba
AO-S Autorizovaná osoba pověřená funkcí stavbyvedoucího
AT Autorizovaný technik
BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
ČD České dráhy
ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČOV Čistírna odpadních vod
ČSN Česká technická norma
ČSN EN Převzatá evropská norma
ČSN EN ISO Převzatá mezinárodní norma
ČSSI Český svaz stavebních inženýrů
DD Dodavatelská dokumentace
DI Dopravní inspektorát policie ČR
DIČ Daňové identifikační číslo
DP Dílčí postup
FCO Cena včetně dopravy
HW Hardware (technické vybavení počítačového systému)
HZS Hasičský záchranný sbor
ISO Mezinárodní organizace pro normalizaci
MHD Městská hromadná doprava
MMR Ministerstvo pro místní rozvoj
OGI Odpovědný geodet investora
OGD Odpovědný geodet dodavatele
OK Ocelové konstrukce
OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná
PC Osobní počítač (výpočetní technika)
PČR Policie České republiky
PD Projektová dokumentace
PO Požární ochrana
ZOV Zásady organizace výstavby
PS Provozní soubor
SD Stavební deník
SOD Smlouva o dílo
SO Stavební objekt
SÚIP Státní úřad inspekce práce
SZ Stavební zákon
SW Software (programové vybavení počítačů)
TD Technický dozor investora
VN Vysoké napětí (el.)
VOP Všeobecné obchodní podmínky
ZOV Zásady organizace výstavby
ZS Zařízení staveniště
ŽB Železový beton
ŽP Životní prostředí


1.2 OBECNÝ POSTUP ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

1.2.1 Právní rámec činnosti autorizované osoby je vymezen zejména těmito předpisy:

Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (autorizační zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon (SZ), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřičství, ve znění pozdějších předpisů
Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů

1.2.2 Další zákony a vyhlášky jsou uvedeny v příslušných statích této metodické pomůcky nebo v odkazech.

1.2.3 Technické předpisy a normy, vztahující se k dané stavbě, uplatněné a výslovně citované v projektové dokumentaci a ve smluvních ujednáních.

1.2.4 Rámec činností, povinností a odpovědnosti autorizované osoby v procesu provádění staveb je dán ustanoveními § 158, § 160 a § 153 stavebního zákona následovně:


1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÝCH ZÁJMŮ

1.3.1 Veřejným zájmem ve smyslu § 132, odst. 3 SZ se obecně rozumí požadavek, aby:

a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;

b) stavba byla užívána jen k povolenému účelu;

c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost životního prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, případně nezpůsobovala jiné škody či ztráty;

d) se při výstavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;

e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby;

1.3.2 Stavební úřad ve svém rozhodnutí určí a odůvodní konkrétní veřejný zájem, který zásah vyžaduje (§ 132 odst. 2 SZ).

1.3.3 Základní podmínky ochrany veřejných zájmů musí být specifikovány zejména v těchto dokumentech:

  • projektové dokumentaci;
  • stavebním povolení, příp. veřejnoprávní smlouvě, oznámení stavebního záměru s certifikátem autorizovaného inspektora, opakované stavební povolení, dodatečné povolení;
  • zásadách organizace výstavby;
  • výstupech výrobní přípravy zhotovitele;
  • vyjádřeních a stanoviscích dotčených orgánů, správců technické infrastruktury a dotčených osob.

1.3.4 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby, dbá na to, aby při všech činnostech, souvisejících s přípravou a realizací dané stavby, byly oprávněné veřejné zájmy respektovány a zhotovitel včetně svých poddodavatelů zabezpečil, že tyto zájmy nebudou omezovány nebo poškozovány.

1.3.5. Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby (§ 133 odst. 1 – 6 a § 134 odst. 1 – 6 SZ)


1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB

1.4.1 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby, aktivně spolupracuje s orgány a osobami, které se podílejí na přípravě a provádění stavby, obzvlášť s:

  • zástupci stavebníka (technický dozor, stavební dozor;
  • autorský dozor projektanta;
  • autorizovaným inspektorem (bylo-li vedeno zkrácené stavební řízení, resp. působí-li na stavbě);
  • útvary zhotovitele stavby (výrobní příprava, ekonomické, obchodní a právní útvary apod.);
  • pracovníky stavebního úřadu při kontrolních prohlídkách stavby (§ 132 – § 134 SZ);
  • koordinátorem BOZP (pokud byl ustanoven);
  • zástupci poddodavatelů, dopravců a dodavatelů technologických zařízení;
  • pracovníky geodetických služeb;
  • oprávněnými zástupci orgánů státní správy, zejména s územně příslušným stavebním úřadem a dále zástupci složek hygienických, dopravních, bezpečnostních, požárních a jiných služeb;
  • správci dotčených podzemních a nadzemních vedení a komunikací (vlastníky dotčené veřejné dopravní a technické infrastruktury);
  • orgány inspekce práce (zákon č. 251/2005 Sb., ve znění pozdějších předpisů);
  • majiteli nebo uživateli dotčených pozemků a jiných nemovitostí.

1.4.2 Působí-li na stavbě víc autorizovaných osob (např. pro dopravní stavby, technická a technologická zařízení apod.), autorizovaná osoba, pověřená zhotovitelem stavby pro odborné vedení provádění stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S), obeznámí ostatní AO se základními principy, podmínkami a požadavky, které je nutno respektovat, a koordinuje a usměrňuje jejich stanoviska s cílem zajištění časových, ekonomických, bezpečnostních, kvalitativních a provozně uživatelských parametrů stavby jako celku.

1.4.3 AO při spolupráci a jednáních uplatňuje podmínky stavebního povolení, schválené projektové dokumentace a principy efektivního provádění dané stavby. Vždy při tom zohledňuje místní, topografické, hydrogeologické i klimatické podmínky, právní a technické předpisy a ochranu veřejných zájmů.

1.4.4 AO vede jednání s cílem optimálního řešení vzniklé problematiky v zájmu plynulého postupu prací při respektování oprávněných požadavků zúčastněných.

1.4.5 Pokud AO nemůže uspokojivě jednáním problematiku vyřešit z důvodu svých kompetencí nebo při neshodách stanovisek partnerů, postoupí rozhodnutí příslušným útvarům nebo vedení firmy zhotovitele.


2 VYBRANÉ POSTUPY PŘI PROVÁDĚNÍ STAVBY

2.1 PŘEHLED ROZHODUJÍCÍCH POSTUPŮ

LEGENDA

AO-S – autorizovaná osoba – stavbyvedoucí, zabezpečující odborné vedení provádění stavby

❍ – součinnost
● – odpovědnost
DP – dílčí postup

Proces/postup Činnost/odpovědnost
Označení Název AO-S Firma/ Ostatní
DP 0 OBCHODNÍ PŘÍPRAVA ZAKÁZEK    
0.1 Průzkum trhu stavebních prací   ●
0.2 Nabídkové činnosti, soutěže   ●
0.3 Volba dodavatelského systému   ●
0.4 SOD – příprava návrhu ❍ ●
  –- přezkoumání návrhu ❍ ●
  – uzavření SOD   ●
  – změny, dodatky ❍ ●
DP 1 VÝROBNÍ PŘÍPRAVA STAVBY    
1.0 Úloha AO-S v procesu přípravy stavby    
1.1 Podklady pro stavbu ❍ ●
1.2 Dodavatelská a výrobní dokumentace ❍ ●
1.3 Výrobní kalkulace   ●
1.4 ZOV – Časový plán ❍ ●
1.5 ZOV – Finanční plán zakázky   ●
1.6 ZOV – Zařízení staveniště (ZS) ❍ ●
1.7 Plán jakosti ❍ ●
1.8 Kapacitní plánování zakázky ❍ ●
1.9 Materiálové zdroje   ●
1.10 Personální zajištění stavby ❍ ●
1.11 Mechanizační prostředky   ●
1.12 Poddodávky ❍ ●
1.13 Technologická příprava ❍ ●
1.14 Zákony, předpisy a technické normy ❍ ●
1.15 Podmínky zajištění BOZP a PO ● ●
1.16 Podmínky pro ochranu životního prostředí ❍ ●
1.17 Závěry výrobní přípravy ❍ ●
DP 2 PŘEJÍMKA STAVENIŠTĚ    
2.1 Kontrola podkladů a dokladů ● ●
2.2 Přejímka – místní šetření ● ❍
2.3 Protokol o převzetí staveniště ● ❍
DP 3 PROVÁDĚNÍ STAVBY    
3.1 Vedení provádění stavby ●  
3.2 Dokumentace pro provádění stavby ❍ ●
3.3 Zajištění staveniště ❍ ●
3.4 Podrobné vytyčení stavby ● ❍
3.5 Vybudování objektů zařízení staveniště ● ●
3.6 Řízení výrobních postupů ❍ ●
3.7 Koordinace prací ❍ ●
3.8 Součinnost s poddodavateli ❍ ●
3.9 Kontrolní činnosti, řízení jakosti ● ●
3.10 Ochrana proti klimatickým vlivům   ●
3.11 Materiálové zásobování   ●
3.12 Mechanizace pro realizaci stavby   ●
3.13 Technická zařízení a vybavení stavby   ●
3.14 Dílčí přejímky prací ● ❍
3.15 Vedení dokumentů a dokumentace stavby ● ❍
3.16 Technické řešení provádění stavby ● ❍
3.17 Řešení neshod a rozporů ● ●
3.18 Jednání s orgány a třetími osobami ● ❍
3.19 Zabezpečení BOZP, PO ● ●
3.20 Ochrana ŽP při realizaci ● ●
3.21 Ekonomika zakázky, fakturace ❍ ●
3.22 Zkoušky smontovaných zařízení ❍ ●
3.23 Podmínky prací za provozu ❍ ●
3.24 Dokumentace skutečného provedení stavby ❍ ●
DP 4 PŘEDÁNÍ STAVBY    
4.1 Výstupní kontrola dodavatele ● ●
4.2 Doklady k přejímce díla ❍ ●
4.3 Přejímka díla ● ❍
4.4 Vyklizení staveniště ❍ ●
4.5 Užívání stavby ❍ ❍
DP 5 UKONČENÍ ZAKÁZKY    
5.1 Záruka za jakost ❍ ●
5.2 Řešení právních sporů ❍ ●
5.3 Finanční a ekonomické uzavření zakázky   ●
5.4 Uložení dokumentů ❍ ●


2.2 DÍLČÍ POSTUPY

Číslování odstavců a článků v těchto kapitolách je vždy přiřazeno k číslu popisovaného dílčího postupu (DP).


DP 1 – Výrobní příprava stavby

Tento dílčí postup poskytuje komplexní přehled hlavních činností, souvisejících s přípravou staveb. Podle charakteru dané stavby, zejména jejího rozsahu, technické, organizační a ekonomické náročnosti, a případných požadavků investora rozhodne zhotovitel stavby o formě a obsahu výrobní přípravy. Popisy a přehledy zde uvedené poslouží jako pomůcka při rozhodování a pro přípravné práce na zakázce.

Návrh organizace a přípravy staveb je podrobněji řešen v metodické pomůcce MP 1.1.2  Zásady organizace výstavby.

1.0 Úloha AO-S v procesu přípravy stavby

1.0.1 Pokud to organizační podmínky umožňují, je vhodné, aby AO-S pověřená vedením provádění stavby se aktivně účastnila i fáze výrobní přípravy.

1.0.2 V případě, kdy AO-S byla zhotovitelem stavby jmenována v předstihu, spolupracuje při přípravě stavby s pověřenými pracovníky formou konzultací, koordinace a kontrol zejména v oblastech:

  • analýzy podkladů;
  • souladu dodavatelské dokumentace s projektovou dokumentací stavby;
  • časového a ekonomického plánu zakázky;
  • návrhu zařízení staveniště;
  • technologické přípravy;
  • podmínek zajištění BOZP, PO a ochrany ŽP;
  • respektování veřejných zájmů;
  • dodržení platných právních předpisů, vztahujících se k dané stavbě.

1.0.3 Pokud je AO-S jmenována až před zahájením vlastní stavby:

  • převezme a prověří závěry výrobní přípravy (viz odst. 1.17 );
  • uplatní a řeší případné připomínky a zjištěné neshody, týkající se její zákonné odpovědnosti.

1.1 Podklady pro stavbu

1.1.1 Podklady pro stavbu tvoří tyto základní dokumenty:

  • smlouva o dílo, včetně příloh;
  • položkový rozpočet (u veřejných zakázek soupis prací, dodávek a služeb s výkazem výměr) a zásady BOZP a PO jako součást smluvních ujednání;
  • stavební povolení (§ 115 SZ), veřejnoprávní smlouva (§ 116 SZ); oznámení autorizovaného inspektora (§ 117 SZ) případně povolení speciálních, vojenských a jiných stavebních úřadů (§ 15 a 16 SZ)
  • dokumentace, nebo projektová dokumentace, ověřená stavebním úřadem včetně zásad organizace výstavby (ZOV);
  • projektová dokumentace pro provádění stavby (pokud není součástí dodávky zhotovitele);
  • povolení, případně nařízení odstranění stavby, terénních úprav a zařízení, je-li toto předmětem nebo součástí díla (§ 128 a § 129 SZ).

Doplňující podklady:

  • obecně závazné předpisy, vztahující se ke stavbě;
  • platné ČSN (příloha č. 1 této MP);
  • informace a požadavky, poskytnuté investorem nebo projektantem;
  • vlastní poznatky dodavatele o stavbě a staveništi, jeho zkušenosti a informační základna technicko-ekonomických podkladů.

1.1.2 Podklady prověří pověřený pracovník zejména z hledisek:

  • nezávadnosti z pohledu ochrany veřejných zájmů (ŽP, odpady, ovzduší, voda, hygiena, doprava, hluk apod.);
  • vyřešení majetkových vztahů (staveniště, přístupy, skládky);
  • vlivů činností investora (práce za provozu apod.);
  • základních podmínek BOZP a PO při výstavbě (zejména při změnách dokončených staveb nebo souběhu činností);
  • respektování podmínek stavebního povolení, včetně vyjádření účastníků řízení a dotčených orgánů a organizací;
  • zohlednění případné ochrany kulturních, historických nebo přírodních památek;
  • technologie a rentability provádění;
  • případných práv třetích osob a věcných břemen na staveništi;
  • zda projektová dokumentace, předaná investorem pro provádění stavby, je v souladu s PD, ověřenou stavebním úřadem ve stavebním řízení.

1.1.3 Technici výrobní přípravy provedou analýzu podkladů k určení:

  • potřeby dopracování projektové dokumentace, předané investorem ve SOD, včetně POV;
  • eventuálního doplnění průzkumů staveniště (polohy IS, překážek nebo inženýrsko-geologických podmínek)
  • nezbytného rozsahu výrobní přípravy pro stavbu;
  • základní koncepce řízení a provádění stavby;
  • zajištění ochrany veřejných zájmů;
  • případných neshod a jejich řešení.

1.2 Dodavatelská a výrobní dokumentace (DD)

1.2.1 Podle charakteru stavby nebo dodávky, podrobnosti předané projektové dokumentace a vlastní potřeby zabezpečí dodavatel (zhotovitel) v rámci své výrobní přípravy zpracování dokumentace pro detailní zajištění výroby a montáží.

1.2.2 Hlavní druhy dodavatelské dokumentace:

  • podrobné výkresy výztuže železobetonových konstrukcí;
  • výkresy výztuže železobetonových prefabrikátů;
  • dílenské výkresy kovových konstrukcí a OK;
  • výrobní výkresy dřevěných konstrukcí;
  • výkresy skladby keramických konstrukcí;
  • dokumentace objektů zařízení staveniště;
  • svorková schémata elektrických instalací;
  • montážní dokumentace, technologické postupy pro speciální práce apod.;
  • provozní předpisy pro chod zařízení, pravidla údržby, oprav apod. (výměníkové stanice, systémy požární ochrany, čerpací stanice, ČOV, výtahy atd.).

1.2.3 Zajištění DD

  • vlastními kvalifikovanými kapacitami;
  • objednáním u projektanta stavby;
  • objednáním u jiného kvalifikovaného projektanta;
  • uplatněním u výrobců a poddodavatelů v rámci jejich dodávek.

1.3 Výrobní kalkulace

1.3.1 Výrobní kalkulace slouží k:

  • podrobnému stanovení rozsahu a množství dodávek a prací;
  • určení druhů a množství materiálů, výrobků apod.;
  • určení podílu lidské práce (normohodin);
  • stanovení nákladů na mechanizaci a služby stanovení výrobních a správních režií a zisku;
  • propočtu interních cen a nákladů a k průběžnému sledování ekonomie stavby;
  • přímému řízení a zabezpečování prací na stavbě.

1.3.2 O potřebě zpracování výrobních kalkulací rozhoduje dodavatelská firma na základě:

  • charakteru stavby (zejména složitosti a rozsahu);
  • své vnitřní organizační struktury;
  • náročnosti řídících procesů a ekonomiky.

1.3.3 U jednodušších zakázek se příprava omezuje na kalkulace množství materiálů, rozvahu o nasazení pracovníků, poddodavatelů a mechanismů a rámcový plán výnosů a nákladů.

1.3.4 Výrobní kalkulace se zpracovává na základě dokumentace pro provedení stavby, výkazů výměr a specifikací, dodaných projektantem a investorem, případně DD.

1.3.5 Do výrobních kalkulací se promítají výsledky technologické přípravy, zejména volba pracovních postupů, materiálů, technicko-organizační podmínky, ekonomika a interní ceny dodavatelské firmy.

1.4 ZOV – Časový plán

1.4.1 Časový plán (harmonogram) výstavby je základním dokumentem pro řízení průběhu výstavby v čase, s cílem zabezpečení postupných i konečných termínů dokončení stavby v souladu s uzavřenou SOD. Časový plán stanovuje zejména tyto hlavní údaje:

  • technologicky uspořádaný průběh prací a jejich návazností;
  • nasazování pracovních sil;
  • termíny dodávek hlavních materiálů, konstrukcí a zařízení;
  • nástupy poddodavatelů;
  • lhůty stavebních připraveností a zpětného předávání;
  • nasazení mechanismů;
  • lhůty ovlivnění přímého okolí stavby (výluky, dočasné zábory ploch apod.);
  • rozhodující uzlové body, zajišťující konečné plnění (kontrolní etapy);
  • plán kontrolních prohlídek stavby (§ 133 SZ), pokud jsou stanoveny stavebním úřadem;
  • čerpání nákladů v čase;
  • termíny zkoušek a zkušebního provozu;
  • případné předčasné užívání částí stavby investorem;
  • termíny postupného a konečného předávání díla.

1.4.2 O formě a hloubce zpracování harmonogramu stavby rozhoduje vedení firmy případ od případu podle povahy a rozsahu zakázky, uzavřené SOD, i podle vnějších dopadů výstavby (výluky v dopravě, zabezpečování budoucího provozu atd.).

1.4.3 U jednoduchých zakázek postačí termínové určení pro:

  • termíny zahájení a ukončení stavby,
  • pracovní síly, mechanizaci a poddodávky,
  • dodávky materiálů,
  • finanční tok.

1.4.4 Podrobný časový plán zpracovává dodavatel na základě projektové dokumentace, technologické přípravy a termínů potvrzených ve smlouvě o dílo.

1.4.5 V průběhu stavby se musí časový plán upřesňovat při odchylkách od předpokladů. Při zpožďování výstavby je nutno stanovit též opatření k nápravě.

1.4.6 Pokud z objektivních příčin nelze splnit smluvní termín ukončení stavby nebo i dílčí termín (např. živelní pohroma, opožděná dodávka zařízení či materiálů zajišťovaných přímo investorem, nutnost zabezpečit archeologický průzkum, nepředvídatelné překážky na staveništi apod.), je nutno se stavebníkem projednat změnu SOD.

1.4.7 Podrobněji k vypracování časového plánu viz MP 1.1.2.

1.5 ZOV – Finanční plán zakázky

1.5.1 Ekonomický a finanční plán zakázky zahrnuje plánované výnosy a náklady (příjmy a výdaje) zakázky, včetně nákladů režijních. Základní kritéria:

  • výnosy zakázky musí pokrývat náklady zakázky, včetně podílu zakázky na úhradě správních a výrobních režií, stanovených příslušnou sazbou, a přiměřeného zisku;
  • pozitivní finanční tok zakázky musí zajišťovat průběžnou schopnost společnosti plnit své finanční závazky vůči věřitelům a musí vytvářet zdroje pro krytí režijních nákladů;
  • rozdíl mezi smluvní cenou zakázky a kalkulací nákladů tvoří plánovaný zisk.

1.5.2 Sestavení plánu

Výnosy (příjmy) zakázky zahrnují:

  • výnosy z realizace zakázky v rámci ceny sjednané ve smlouvě o dílo a případných víceprací, objednaných investorem;
  • výnosy z vyúčtování případných služeb, poskytovaných v rámci stavby poddodavatelům.

Náklady (výdaje) zakázky zahrnují:

  • přímé náklady
    • materiál,
    • mzdy,
    • poddodávky (práce výrobní povahy),
    • služby (práce strojů, energie, voda, telefony apod.),
    • ostatní přímé náklady (cestovné, diety, PHM apod.);
  • nepřímé náklady
    • výrobní režie,
    • správní režie.

1.5.3 Termíny a odpovědnosti

Ekonomický a finanční plán se v první podobě tvoří ve fázi přípravy a podání nabídky. V případě uzavření smlouvy je zpracován detailně a upřesněn podle výsledků sjednávání poddodavatelských smluv. Plán tvoří manažer nákladů zakázky ve spolupráci s ekonomickým úsekem.

1.5.4 Ekonomický útvar dodavatele dále zabezpečuje pojištění stavby, finanční krytí potřebných nákupů a všechny další náležitosti, jako zálohy, půjčky, bankovní garance za kvalitní a včasné zhotovení díla a za odstraňování závad, vzniklých v záruční době (pokud jsou investorem vyžadovány) apod.

1.6 ZOV – Zařízení staveniště (ZS)

1.6.1 Zařízení staveniště navrhuje a řeší dodavatel stavby na základě:

  • rozsahu a náročnosti zakázky;
  • vlastních potřeb a podmínek;
  • podmínek stavebního povolení;
  • ekonomické rozvahy;
  • možnosti využití existujících nebo rozestavěných staveb, přípojek, komunikací a zařízení.

1.6.2 Jednoduché ZS bez vnějších dopadů uživatelských, dopravních apod. se řeší přímo na staveništi, bez samostatné dokumentace.

1.6.3 Rozsáhlejší zařízení vyžaduje dokumentaci dočasných objektů ZS, případně podle situace i ohlášení stavebnímu úřadu v souladu s § 104 SZ.

1.6.4 Návrh ZS řeší tyto hlavní oblasti:

  • sociální zařízení pro pracovníky;
  • skladové objekty a plochy;
  • provozní zařízení;
  • výrobní zařízení;
  • označení stavby a staveniště (viz stavební zákon);
  • provizorní příjezdové a vnitrostaveništní komunikace (event. využití stávajících nebo vybudovaných v předstihu);
  • zpevněné plochy pro těžké mechanismy, nebo jeřábové dráhy;
  • zdroje, připojení a staveništní rozvody el. energie, vody, příp. tepla a telefonu;
  • odvedení splaškových a dešťových vod z objektů ZS a staveniště;
  • ochrana staveniště proti přírodním vlivům;
  • zabezpečení bezpečného přístupu na staveniště a ostraha areálu;
  • manipulace, ukládání a likvidace odpadů;
  • úpravy stávajících staveb pro účely ZS;
  • případné dočasné zábory pozemků;
  • činnosti a omezení v ochranných pásmech komunikací, zdrojů vod, VN apod.;
  • umístění deponií a mezideponií zemin, dopravní trasy;
  • zajištění služeb (doprava pracovníků, ubytování, stravování, lékařská péče (první pomoc), požární ochrana apod.) podle charakteru stavby, území a místních podmínek;
  • provozování, údržba a odstranění dočasných objektů ZS a uvedení do původního stavu po skončení stavby, zpětné předání dočasně zabraných pozemků.

1.6.5 V rámci návrhu ZOV a ZS dodavatel řeší rovněž kancelářské vybavení, zejména HW a SW a systém jejich využití pro efektivní řídicí procesy, komunikaci a dokumentování průběhu stavby.

1.6.6 Zpracovatel dokumentace ZS je povinen podle povahy případu projednat technické podmínky se správci dotčených sítí, komunikací apod., sjednat s nimi podmínky odběru energií, vod apod. a s orgány státní správy (stavební úřad, DI, orgány hygienické služby, HZS apod.).

1.6.7 Náklady na pořízení, provozování a likvidaci ZS jsou součástí celkových nákladů stavby.

1.6.8 Podrobněji k návrhu a řešení zařízení staveniště viz MP 1.1.2 .

1.7 Plán jakosti

1.7.1 Plán jakosti je pro účely přípravy stavby tvořen souborem opatření, kontrol a pravidel pro organizaci firmy a staveb, řízení činností, odpovědnosti osob, pracovní vztahy a řešení neshod, zajišťujících kvalitu prací a dodávek v souladu s:

  • podmínkami sjednanými ve SOD;
  • obecnými technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
  • platnými právními i vnitropodnikovými předpisy, případně ČSN, vztahujícími se k danému dílu;
  • stavebním povolením.

1.7.2 Pokud je dodavatelská firma nositelem certifikátu jakosti podle norem ČSN EN ISO řady 9001:2016, ČSN EN ISO 14001:2016 a specifikace ČSN ISO 45001:2018, řídí se ustanoveními příslušné dokumentace.

1.7.3 Pro firmu, která nemá výše uvedené certifikace, platí podmínky SOD a předpisů, vztahujících se k dané zakázce.

1.7.4 Příprava zakázky z hlediska řízení jakosti zahrnuje:

  • výcvik (obecně);
  • určení povinností a odpovědností zaměstnanců;
  • určení individuálních a týmových cílů – hodnocení a odměňování;
  • časový plán stavby z pohledu řízení jakosti;
  • ZOV;
  • kvalifikaci zaměstnanců;
  • přezkoumání projektové dokumentace;
  • BOZP a PO;
  • ochranu ŽP.

1.7.5 Plán jakosti je součástí výrobní přípravy stavby.

1.8 Kapacitní plánování zakázky

1.8.1 Kapacitní plánování zakázky spočívá v komplexním vyhodnocení potřeb a zdrojů:

  • pracovních sil;
  • materiálně technického zásobení a vybavení stavby;
  • energií, vod atd.;
  • nároků na dopravu;
  • výrobních a montážních kapacit.

1.8.2 Jako podklad pro plánování slouží:

  • projektová dokumentace,
  • časový plán stavby,
  • SOD (platební podmínky, cash flow…),
  • technologické podmínky stavby.

1.8.3 Kapacitní plánování řídí manažer výrobní přípravy a může konzultovat AO-S.

1.8.4 Podrobněji viz též následné odstavce těchto postupů 1.9 – 1.12.

1.9 Materiálové zdroje

1.9.1 Zhotovitel stavby v rámci své přípravy prověří vhodné zdroje stavebních materiálů, dodavatele výrobků a zařízení zvláště z těchto hledisek:

  • kvalita dodávek, včetně garancí;
  • dopravní dostupnost;
  • záruky plnění v souladu s harmonogramem stavby;
  • cenové a platební podmínky;
  • spolehlivost a operativnost zdroje;
  • dřívější zkušenosti a výhody pro další možnou spolupráci;
  • nabídka množstevních slev a dopravních podmínek (FCO výrobna, FCO stavba apod.).

U rozhodujících dodávek organizuje výběrová řízení.

1.9.2 Podkladem pro oslovení a výběr potenciálních dodavatelů materiálů a výrobků jsou:

  • výkazy výměr a specifikace z projektové dokumentace;
  • výstupy výrobních kalkulací;
  • přehledy a seznamy dodavatelů a výrobců;
  • katalogové a materiálové listy z informační základny firmy;
  • technické a obchodní údaje výrobců nebo prodejců.

1.9.3 Materiály a výrobky, které nejsou běžně vyráběny, skladovány a dodávány, vyžadují zajišťování a objednání v dostatečném předstihu. Zvlášť se jedná o tyto případy:

  • speciální materiály a výrobky;
  • zvláštní požadavky na vlastnosti, kvalitu, úpravy apod.;
  • dodávky ze zahraničí.

1.9.4 Zhotovitel stavby včas sjednává s vybranými dodavateli plnění pro stavbu formou potvrzených objednávek nebo smluv.

1.9.5 Pokud některé materiály nebo výrobky zajišťuje přímo investor nebo závazně určí dodavatele, musí být ve SOD specifikována jeho konkrétní odpovědnost za kvalitu, termín dodávky, zabudování do stavby a záruky.

1.9.6 Při výběru dodavatelů materiálů a výrobků dbá zhotovitel stavby rovněž na dodržení ustanovení § 156 SZ (použití a ověření vlastností výrobků).

1.10 Personální zajištění stavby

1.10.1 Personální obsazení stavby je rozhodující pro úspěšné plnění zakázky. Podle velikosti a náročnosti stavby, své vnitřní organizační struktury a dohodnutého dodavatelského systému jmenuje a zajišťuje vedení firmy:

  • řídící (realizační) tým;
  • výkonné pracovní síly.

1.10.2 Řídící tým:

u jednoduchých obchodních případů může být přípravou a řízením stavby pověřen jeden odpovědný pracovník, u náročných případů se jmenují týmy kvalifikovaných pracovníků. Vždy však musí být zajištěny tyto hlavní funkce:

  • stavbyvedoucí – autorizovaná osoba (AO-S), zabezpečující odborné vedení provádění stavby (§ 153, § 158 a § 160 SZ);
  • podle potřeby další řídící pracovníci – pomocní, dílčí nebo úsekoví stavbyvedoucí a mistři (při velkém počtu pracovníků);
  • odpovědnost za přípravu stavby;
  • odpovědnost za zásobování, mechanizaci atd.;
  • sledování nákladů, ekonomické a finanční činnosti;
  • řízení a koordinace BOZP, ochrany ŽP a PO;
  • řízení jakosti;
  • koordinační činnosti (zvlášť při větším počtu dodavatelů nebo poddodavatelů).

1.10.3 Funkcemi pomocných, dílčích (event. úsekových) stavbyvedoucích a dalších členů řídicího týmu stavby se pověřují pracovníci, kteří svým vzděláním a praxí prokázali odbornost, organizační a řídicí schopnosti, odpovědnost za výsledky svých rozhodnutí i za práci druhých. Tito pracovníci nemusí mít autorizaci, pokud je zajištěno vedení provádění stavby autorizovanou osobou.

1.10.4 Do pozic mistrů a vedoucích pracovních čet (šéfmontérů, příp. předáků) se ustavují pracovníci odborně zdatní, znalí pracovních postupů a schopní přímého řízení určených činností. Pokud jsou k tomu vybráni noví absolventi škol, vyžaduje se zvýšený dozor a kontrola jejich působení po dobu zapracování.

1.10.5 Výkonné pracovní síly:

provádění stavebních a montážních prací zajišťuje firma kvalifikovanými a nekvalifikovanými pracovníky, nasazovanými v počtu a čase podle postupu prací a harmonogramu výstavby. K tomu využívá:

  • vlastní zaměstnance;
  • krátkodobě zaměstnané pracovníky (pracovní smlouvy na dobu určitou);
  • cizí pracovníky, sjednávané na určité druhy prací nebo dobu činnosti na stavbě formou SOD (poddodávky).

1.11 Mechanizační prostředky

1.11.1 V rámci výrobní přípravy rozhodne vedení firmy nebo pověřený pracovník o nasazení prostředků těžké mechanizace:

  • s využitím vlastních mechanismů;
  • pronájmem strojů;
  • zadáním příslušné části prací specializované a vybavené firmě (zvláštní zakládání, těžká montáž, doprava apod.).

1.11.2 Prostředky malé mechanizace pro své pracovníky obvykle firma zajišťuje jejich nákupem, případně krátkodobým zapůjčením.

1.11.3 Vedení firmy určí technika, odpovědného za vlastní mechanizační a dopravní prostředky. Ten zajišťuje zejména:

  • nákup, evidenci, vyřazování prostředků a ekonomiku jejich provozu;
  • pravidelné revize a opravy;
  • zásobování PHM, náhradními díly;
  • likvidaci ropných produktů, poškozených součástek, pneumatik apod. v souladu s předpisy o nakládání s odpady;
  • spolupráci se stavbyvedoucími při nasazování a využívání mechanizace.

1.11.4 Při přípravě stavby musí být zohledněny a projednány podmínky pro přepravu velkých strojů na a ze staveniště (dopravní omezení, určení trasy apod.) a též pro jejich provozování (např. drtičky suti, míchací centra apod.).

1.12 Poddodávky

1.12.1 Při kapacitním plánování zakázky (viz odst. 1.8 ) firma vyhodnotí, které práce a dodávky zajistí vlastními silami a prostředky a které budou zadány jiným subjektům. Kritéria pro rozhodnutí:

  • vlastní kapacity;
  • odborná způsobilost a vybavenost;
  • speciální druhy prací a dodávek;
  • lhůty výstavby;
  • ekonomická účelnost.

1.12.2 V dostatečném předstihu je nutno zajišťovat zejména tyto poddodávky:

  • konstrukce pro montované části (OK, prefabrikace);
  • strojní a technologická zařízení;
  • práce rozhodujících poddodavatelů;
  • dovozy ze zahraničí;
  • speciální technické části stavby (protipožární, zabezpečovací, dopravní, izolační apod.).

1.12.3 Pro volbu poddodavatelů firma organizuje výběrová řízení, nebo může využít svůj seznam způsobilých poddodavatelů. Do něj si zařazuje dodavatele podle profesního zaměření, kvality jejich práce a poznatků z dosavadní spolupráce (přístup, záruky, komplexnost apod.).

1.12.4 Při výběrovém řízení musí být potenciální zájemci vybaveni stejnými podklady a informacemi.

1.12.5 Součástí poptávek, objednávek nebo smluv případ od případu obecně jsou:

  • předběžné specifikace požadovaného zboží nebo služeb;
  • přesné specifikace druhu, typu, množství dodávek;
  • charakteristika a rozsah požadovaných činností a služeb;
  • příslušná část projektové dokumentace;
  • kvalitativní, výkonové a jiné parametry;
  • údaje pro dopravu;
  • lhůty dodávek, montáží a prací;
  • cenové a platební podmínky, případně způsob stanovení ceny;
  • záruční podmínky (vady poddodávky a garance).

1.12.6 S vybraným poddodavatelem pro ucelenou část stavby se uzavírá řádná smlouva o dílo, ve které se vedle základních ujednání o předmětu, ceně a termínech musí dohodnout i další podmínky, zvláště:

  • rozsah, cena, lhůty a podmínky vzájemně poskytovaných služeb – např.
    • doprava, ubytování, stravování a jiné služby pro pracovníky poddodavatelů;
    • poskytování energií, vod a médií pro práce a zkoušky;
    • využívání a provozování zařízení staveniště a vnitrostaveništní dopravy;
    • ostraha staveniště (nebo pracovišť);
    • způsob přejímky a skladování dodávek materiálů a zařízení před nástupem subdodavatele;
    • zpevněné plochy;
    • stavební výpomoci (sekání, lešení, zálivky apod.);
  • předání podkladů;
  • vedení záznamů o stavebně montážních pracích, vč. evidence pracovníků;
  • bezpečnostní a protipožární opatření;
  • kontroly prací, zkoušky a přejímky poddodávky;
  • smluvní pokuty, podmínky při odstoupení od smlouvy;
  • řešení vzniklých škod;
  • určení a vymezení odpovědnosti (navzájem).

1.12.7 Snahou dodavatele je, aby poddodavatel zajistil řízení prací a převzetí odpovědnosti za svoji činnost vlastní autorizovanou osobou s autorizací pro daný obor.

1.13 Technologická příprava

1.13.1 Podkladem pro technologickou přípravu stavby jsou:

  • projektová dokumentace pro provedení stavby;
  • dodavatelská a výrobní dokumentace;
  • databáze technologických postupů;
  • poznatky o nových technologických postupech, materiálech, pomůckách apod.;
  • technicko-informační základna firmy (ČSN, vypracované vlastní technologické postupy apod.).

1.13.2 Technologická příprava zahrnuje tyto hlavní oblasti:

  • sestavení pracovních postupů;
  • řešení návazností a souběhu pracovních operací;
  • určení způsobů vodorovné a svislé dopravy;
  • vypracování montážních pokynů, montážních schémat a postupů;
  • návrh použití strojů, mechanismů a speciálních pracovních prostředků;
  • volbu druhů a typů pomocných stavebních konstrukcí (lešení, podpěry, pažení, provizorní zajišťování);
  • vypracování technických a bezpečnostních pravidel (zejména při bouracích pracích, pracích za provozu, v ochranných pásmech apod.);
  • zpracování technologických postupů pro méně obvyklé, nové nebo náročné a nebezpečné práce;
  • zpracování plánu bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi a při stavebních a montážních pracích;
  • vypracování zásad pro ochranu ŽP na staveništi i okolí (doprava, hluk, prašnost, odpady apod.);
  • stanovení opatření pro práce za mimořádných podmínek (vítr, mrazy, podzemní vody, výbušné prostředí apod.);
  • projednání a vyřízení zákonem a předpisy stanovených povolení (správci sítí, ČD…);
  • zhodnocení rizikových činností.

1.13.3 V rámci technologické přípravy je nutno též stanovit opatření pro případy:

  • souběhu prací několika dodavatelů;
  • montáží a zkoušek technologických zařízení;
  • postupného předávání objektů nebo částí stavby;
  • předčasného užívání investorem;
  • ohrožení stavby a staveniště přírodními vlivy (záplavy, sesuvy půdy, požár apod.);
  • ekologických nehod.

1.13.4 Rozsah a forma technologické přípravy je dána zejména velikostí a složitostí stavby. Pro jednoduché obchodní případy a práce malého rozsahu bez rizik postačí určení hlavních zásad postupu, návaznosti a bezpečnosti prací s jejich nezbytným zabezpečením.

1.13.5 Technologická příprava se může v mimořádných případech dotýkat i některých složitých objektů zařízení staveniště u velkých staveb (např. velké mezideponie, dočasná staveništní vedení energií a dopravy přes veřejná území).

1.13.6 Pro rozsáhlé a náročné stavby, demolice, změny dokončených staveb a podobné práce tvoří technologická příprava elaborát v písemné nebo digitální formě, který je jedním z nezbytných dokumentů pro realizaci stavby.

1.14 Zákony, předpisy a technické normy

1.14.1 Obecně platné právní předpisy, vztahující se ke stavebním činnostem, zahrnují následující oblasti:

  • předpisy pro výstavbu;
  • veřejná správa;
  • péče o zdraví a hygienu, bezpečnost práce (BOZP) a požární ochranu (PO);
  • péče o přírodní a krajinné bohatství;
  • péče o kulturní bohatství;
  • dopravní a technická infrastruktura;
  • technická normalizace, metrologie a zkušebnictví;
  • občanské a obchodní právo a podnikání;
  • práva k duševnímu vlastnictví;
  • sociální právo a zabezpečení;
  • trestní a přestupkové právo.

1.14.2 České technické normy (ČSN) nejsou od 1.1.2000 závazné, ale jsou nadále platné. Povinnost jejich dodržování však může vyplynout z jiných právních aktů, např.:

  • pokyn nadřízeného (zaměstnavatele);
  • ujednání obchodní smlouvy;
  • rozhodnutí správního orgánu;
  • některé právní předpisy (odvolávky na ČSN apod.).

Vzhledem ke skutečnosti, že v ČSN je uložen kvalitní odborný potenciál, že i v EU probíhají procesy, směřující ke standardizaci, že normy dávají technické, kvalitativní, technologické i bezpečnostní parametry a sjednocující principy, doporučuje se obecně jejich uplatňování ve stavební praxi.

Výběr ČSN pro výstavbu, nutných k činnosti autorizovaných osob, je uveden v příloze č. 1 této metodické pomůcky.

1.14.3 Pokud zaměstnavatel (nadřízený) vyžaduje od svých pracovníků dodržování určitých ČSN, musí zajistit řádné a prokazatelné seznámení pracovníků s těmito normami.

1.15 Podmínky zajištění BOZP a PO

1.15.1 Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) musí být zohledněno v přípravě všech staveb, bez ohledu na jejich velikost a složitost. Investor zajišťuje ve stanovených případech zpracování plánu BOZP podle § 15 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, obvykle u koordinátora BOZP.

1.15.2 Při přípravě stavby musí být vzaty v úvahu všechny faktory dané lokality, charakteru stavby, druhů stavebních a montážních technologií, zejména:

  • ochranná pásma veřejných komunikací a vedení;
  • přístup a příjezd na staveniště;
  • zabezpečení staveniště proti přístupu cizích osob a bezpečnosti třetích osob i občanů;
  • organizace pohybu pracovníků, strojů a dopravních prostředků na staveništi (vodorovná i svislá doprava);
  • souběhy prací dodavatelů, montáží, dokončovacích prací apod.;
  • práce bourací, demolice a změny dokončených staveb;
  • práce za provozu výrobních zařízení, dopravy apod.;
  • práce ve výškách;
  • bezpečnost při skladování výrobků, prefabrikátů apod.;
  • zajištění stability částí konstrukcí při montážích, rekonstrukcích a demolicích;
  • práce stavebních strojů a mechanismů;
  • všechny druhy zemních prací;
  • klimatické vlivy, hydrogeologické podmínky atd.;
  • protipožární opatření při skladování, montážích, dokončovacích pracích, zkušebním provozu atd.;
  • specifikace možných rizik, vč. návrhu na opatření pro jejich předcházení;
  • základní a speciální školení pracovníků;
  • zajištění první pomoci při úrazech, lékařské péče a zásahu hasičského sboru;
  • součinnost vedení stavby s orgány státní správy (Státní úřad inspekce práce, koordinátor BOZP, orgány hygienické služby, dozoru stavebního úřadu (§ 132 SZ) apod.).

1.15.3 Už v přípravě stavby musí být zajištěno, aby pracovní podmínky z hlediska bezpečnosti práce odpovídaly bezpečnostním a hygienickým požadavkům zejména na:

  • uspořádání pracoviště (staveniště);
  • pracovní prostředí;
  • vhodnost a způsobilost strojů a technických zařízení;
  • organizaci práce a pracovní postupy;
  • bezpečnostní značky, značení a signály;
  • omezení nebo vyloučení vlivů rizikových faktorů (hluk, vibrace, prach, chemikálie, nadměrná fyzická nebo psychická zátěž, práce s azbestem apod.).

Viz § 2 až § 8 zákona č. 309/2006 Sb., o upravení požadavků bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

1.15.4 U staveb, uvedených v § 14 zák. č. 309/2006 Sb., spolupracuje zhotovitel během přípravy díla s koordinátorem BOZP, určeným zadavatelem stavby (stavebníkem). Koordinátor přitom včas předá projektantovi i zhotoviteli stavby veškeré informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, která jsou mu známa a která se dotýkají jejich činnosti.

1.15.5 Zaměstnavatel je ve všech svých činnostech povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na možná rizika v souladu s § 101 až § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, a tuto povinnost musí promítnout i do výrobní přípravy stavby.

1.15.6 Návrh zásad BOZP a PO pro stavbu a staveniště je podrobně popsán též v metodické pomůcce MP 1.1.2.. 

1.16 Podmínky pro ochranu životního prostředí (ŽP)

1.16.1 Výrobní příprava stavby zahrnuje stanovení základních pravidel a opatření pro zajišťování ochrany ŽP při všech stavebních činnostech a ve všech lokalitách, dotčených výstavbou.

1.16.2 Při přípravě musí být ve vazbě na charakter stavby zohledněna ochrana:

  • vod,
  • půdy,
  • ovzduší,
  • přírody a krajiny,
  • proti prachu a hluku.

1.16.3 V přípravě stavby se stanovují pravidla a opatření pro:

  • zabránění znečišťování vod (kanalizace, podzemní vody, vodní toky a zdroje);
  • zachování kvality půd (ornice) a proti kontaminaci zemin (staveniště, cesty, skládky);
  • nepřekračování limitů látek, unikajících do ovzduší (plyny, provizorní vytápění, spalování odpadů apod.);
  • omezení prašnosti při zemních pracích, dopravě, bourání apod. pro ochranu pracovníků stavby i okolí;
  • dodržení maximálních emisí hluku stavebních strojů (zejména při práci ve dnech pracovního klidu a v noci);
  • ochranu dřevin na staveništi, podmínky pro jejich zachování nebo kácení, příp. pro ochranu živočichů, biotopu apod.;
  • manipulaci, ukládání a zneškodňování odpadů a zvlášť kategorie nebezpečných odpadů.

Pravidla a opatření se zapracují do havarijních plánů, které slouží k likvidaci mimořádných událostí, vzniklých při provádění stavby.

1.16.4 Základní právní předpisy pro ochranu životního prostředí, platné v době zpracování této publikace:

  • zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 254/2001 Sb., o vodách, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
  • zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů;
  • nařízení vlády č. 9/2002 Sb., které stanoví max. požadavky na emise hluku stavebních strojů, ve znění pozdějších předpisů.

1.16.5 Podrobnosti k návrhu opatření pro ochranu životního prostředí viz MP 1.1.2..

1.17 Závěry výrobní přípravy

1.17.1 Výstupem z výrobní přípravy je dokumentace ke komplexnímu zabezpečení organizačních a technologických podmínek pro efektivní provedení stavby podle smlouvy o dílo a obecně platných předpisů pro výstavbu.

1.17.2 U jednoduchých obchodních případů probíhá příprava formou ústních dohod, pokynů, propočtů a opatření a její výstup je dokumentován pouze v nezbytném rozsahu, zachycujícím rozhodující podmínky pro řádný průběh prací.

Tento dílčí postup (DP1), popsaný v odstavcích 1.1 – 1.16, slouží v tomto případě k posouzení procesů, týkajících se dané zakázky a volbě formy a rozsahu činností, potřebných pro její přípravu.

1.17.3 U dodavatelů s členitou organizační strukturou a pro rozsáhlé nebo technicky náročné stavby je zapotřebí, aby výrobní příprava obsáhla všechny aspekty, zde uvedené.

1.17.4 Technik odpovědný za přípravu stavby shrne, zkoordinuje a zkompletuje výsledky celého přípravného procesu a předloží je vedení k projednání a schválení.

1.17.5 Vedení dodavatelské firmy (případně pověřený útvar) posoudí materiál zejména z hledisek:

  • dodržení podmínek SOD a předpisů,
  • zajištění výrobních kapacit,
  • vhodnosti navržených technologií,
  • časového průběhu realizace,
  • ekonomiky a efektivnosti.

Po vyřešení případných neshod a úprav dokumentace závěry výrobní přípravy schválí.

1.17.6 Závěry komplexní výrobní přípravy tvoří elaborát v písemné nebo digitální formě, který se po schválení stává řídicím dokumentem pro realizaci stavby.

1.17.7 Výchozím dokumentem pro zahájení a provedení stavby je obvykle výrobní příkaz, vydaný vedením firmy zhotovitele, který obsahuje zpravidla tyto údaje a přílohy:

  • podklady a dokumenty pro stavbu (viz odst. 3.2);
  • časové, finanční a ekonomické podmínky;
  • organizační strukturu řízení stavby;
  • projektovou dokumentaci ověřenou ve stavebním řízení a stavební povolení (obvykle dokumentuje stavebník);
  • smlouvu o dílo s objednatelem stavby (vč. dodatků);
  • projektovou dokumentaci pro provádění stavby a dokumentaci dodavatelskou;
  • výstupy z výrobní přípravy (POV, návrhy ZS, harmonogram, výrobní kalkulace, technologické předpisy, plán jakosti apod. podle charakteru stavby a rozsahu přípravy);
  • přehled poddodávek (včetně uzavřené SOD);
  • stavební deník;
  • deník BOZP.


DP 2 – Přejímka staveniště

2.1 Kontrola podkladů a dokladů

2.1.1 K přejímce staveniště jsou zapotřebí tyto dokumenty:

  • projektová dokumentace;
  • závěry výrobní přípravy (zejména umístění objektů ZS);
  • pravomocné stavební povolení s vyjádřeními orgánů a organizací;
  • smlouva o dílo;
  • smlouvy o budoucích smlouvách a zřízení věcného břemene;
  • případné další doklady, vztahující se k budoucímu staveništi, zejména vyznačení podzemních sítí i vzdušných vedení, doklady o vytyčení hlavních směrových i výškových bodů atd.

2.1.2 Pokud je předmětem nebo součástí díla změna v užívání nebo odstranění stavby, terénních úprav a zařízení, předloží stavebník písemný souhlas, povolení nebo nařízení stavebního úřadu (viz § 126 – § 131 SZ).

2.1.3 AO-S s pracovníky přípravy provedou kontrolu těchto dokumentů, při níž ověřují úplnost dokladů, vztahy a podmínky, které mají vliv na staveniště a na výstavbu. Zjištěné neshody řeší bezprostředně se zástupci stavebníka, projektantem a s odpovědnými zástupci zhotovitele.

Zvlášť je nutné prověřit:

  • vyřešení majetkoprávních vztahů;
  • vztahů se sousedy;
  • případnou existenci konkrétních nároků třetích osob;
  • podmínky uvnitř areálů závodů, komplexů budov, řešení vlivů veřejné dopravy apod.;
  • oprávněné nároky jiných vlastníků nebo uživatelů, zejména sousedních nemovitostí, dotčených činnostmi na staveništi;
  • překážky na staveništi;
  • splnění povinnosti stavebníka (zadavatele stavby) doručit oznámení o zahájení prací oblastnímu inspektorátu práce nejméně 8 dnů před předáním staveniště zhotoviteli u staveb, uvedených v § 15 zákona č. 309/2006 Sb.

2.2 Přejímka – místní šetření

2.2.1 Staveniště se přejímá jako celek. U plošně rozsáhlých staveb nebo více staveništích je možné přejímat ucelené části po etapách.

2.2.2 Staveniště musí být předáno zhotoviteli prosté všech překážek a právních nároků a vyklizeno tak, aby bylo umožněno okamžité zahájení stavebních prací (pokud vyklizení není součástí díla).

2.2.3 Autorizovaná osoba (AO-S) při místním šetření prověří a přebírá:

  • hranice obvodu staveniště;
  • základní směrové a výškové vytyčovací body, stabilizované v souladu s územním rozhodnutím a stavebním povolením;
  • přístupy a příjezdy ke staveništi;
  • vytyčení dotčených stávajících podzemních sítí a staveb;
  • připojovací místa energií a vody, příp. telefonu;
  • odvodnění staveniště (pokud není v povinnostech zhotovitele);
  • omezující vlivy na staveništi (činnosti investora, bezpečnostní opatření, podmínky stavebního povolení apod.);
  • skládky ornice, zemin, odpadů, zemníky a přístupy k nim.

2.2.4 Při zjištění vážných nedostatků, bránících bezpečnému a plynulému rozběhu stavebních prací, AO-S staveniště nepřevezme. Bezprostředně informuje odpovědné zástupce zhotovitele a předá jim podklady pro další jednání s investorem o opatřeních k odstranění nedostatků, případně i o změně termínů plnění díla ve SOD.

2.2.5 Při předávání staveniště nebo jeho částí poddodavatelům se postupuje přiměřeně obdobně. Ověřuje se i to, jestli předávané části realizované stavby rozměrově, únosností a kompletností odpovídají návrhu a podmínkám SOD. Současně je poddodavatel seznámen se všemi činnostmi, vazbami, povinnostmi a riziky, které se na stavbě vyskytují.

2.3 Protokol o převzetí staveniště

2.3.1 Pokud se při prověrce podkladů a místním šetření nezjistí závady, AO-S převezme staveniště od stavebníka.

2.3.2 O předání a převzetí staveniště sepíší účastníci přejímacího řízení zápis, který podepíší odpovědní zástupci obou stran a AO-S (vzor viz příloha č. 2 této MP).

2.3.3 V zápisu se mohou specifikovat zjištěné drobné nedostatky, které nebrání celkovému převzetí staveniště. Současně se uvedou podmínky a lhůty pro jejich odstranění.

2.3.4 Převzetím staveniště přebírá zhotovitel stavby plnou odpovědnost za dění na něm.


DP 3 – PROVÁDĚNÍ STAVBY

V tomto dílčím postupu metodické pomůcky jsou obecně popsány hlavní činnosti při řízení a provádění pozemních staveb. Zvlášť je rozvedena úloha a odpovědnost autorizovaných osob, pověřených vedením provádění staveb ve funkci stavbyvedoucího (AO-S).

3.1 Vedení provádění stavby

3.1.1 Odborné vedení provádění stavby nebo její změny je vybranou činností ve výstavbě (§ 158 SZ). Tuto činnost mohou provádět pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu, což splňují osoby s autorizací v příslušném oboru podle zákona č. 360/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3.1.2 Jako zhotovitel může stavbu provádět jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení stavbyvedoucím. Současně je povinen zabezpečit, aby všechny práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění (např. zákon č. 360/1992 Sb., a zákon č. 200/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů), vykonávaly osoby, které jsou držiteli takového oprávnění (§ 160 SZ).

Toto ustanovení se nevztahuje na stavby, prováděné stavebníkem pro sebe svépomocí, vyjma staveb pro bydlení nebo změnu stavby, která je kulturní památkou.

3.1.3 Zhotovitel stavby je povinen provádět stavbu v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu a s ověřenou projektovou dokumentací, dodržet obecné požadavky na výstavbu, případně jiné technické předpisy a technické normy a zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, vyplývajících ze zvláštních předpisů (§ 160, odst. 2 SZ).

3.1.4 Zhotovitel je povinen doložit nejpozději do osmi dnů před zahájením prací na staveništi, že informoval koordinátora BOZP na staveništi (je-li určen stavebníkem) o rizicích vznikajících při pracovních nebo technologických postupech, které zvolil (§ 16 zákona č. 309/2006 Sb.). Dále je zhotovitel povinen poskytovat koordinátorovi BOZP na staveništi součinnost potřebnou pro plnění jeho úkolů po dobu přípravy a provádění stavby, předložit podklady pro vypracování Plánu BOZP, zúčastňovat se jeho zpracování a dodržovat jej a brát v úvahu pokyny a podněty koordinátora BOZP.

3.1.5 Autorizovaná osoba, pověřená odborným vedením stavby ve funkci stavbyvedoucího (AO-S), je povinna řídit provádění stavby v souladu s ustanoveními § 153, odst. 1 a 2 SZ v těchto hlavních oblastech:

  • řízení (management) výstavby;
  • ekonomika výrobních procesů;
  • kontrolní činnosti;
  • dodržování požadavků na jakost;
  • zastupování vedení stavby vůči stavebníkovi, orgánům státní správy SD, AD a třetím osobám;
  • BOZP, PO a ochrana ŽP;
  • dodržení požadavků na stavby (viz § 156 a § 169 SZ).

Podrobněji jsou činnosti a odpovědnost AO-S rozvedeny v dalších odstavcích tohoto postupu.

3.1.6 AO-S je při vedení provádění stavby podřízena statutárním orgánům zhotovitele (pokud jím není sama), a to v souladu se svým pracovněprávním vztahem (zaměstnanec, OSVČ, společník, odpovědný zástupce apod.).

3.1.7 Ve funkci stavbyvedoucího je AO-S nadřízena ostatním řídícím pracovníkům zhotovitele stavby ve všech oblastech svého působení a odpovědnosti. Nadřízenost a podřízenost AO-S je dána též organizačním uspořádáním firmy a funkčním postavením AO-S v ní.

3.1.8 AO-S v počátku své činnosti založí stavební deník, nebo jednoduchý záznam o stavbě a zajistí jeho vedení v souladu s § 157 SZ a vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

3.1.9 Na úvodní list stavebního deníku AO provede zápis o své osobě, oboru autorizace, případně specializaci a opatří deník otiskem svého autorizačního razítka, datem a svým podpisem. Tím dokladuje svou odbornou způsobilost pro vedení stavby. Souběžně o tomto úkonu provede záznam do svého deníku autorizované osoby.

Dále do stavebního deníku uvede jména všech odpovědných pracovníků, pověřených řízením prací na stavbě a rozsahu jejich zmocnění k odborným činnostem. Příloha č. 9 vyhlášky č. 499/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Doporučuje se provedení podpisových vzorů těchto pracovníků, zástupců stavebníka i pracovníků AD a TD.

3.1.10 Před zahájením prací AO-S prokazatelně seznámí všechny odpovědné pracovníky s:

  • dokumenty a dokumentací pro provádění stavby (viz odst. 3.2);
  • rozsahem jejich práv, povinností a odpovědnosti;
  • konkrétními úkoly jednotlivých členů řídícího týmu;
  • technickými, organizačními a technologickými zásadami řízení stavby.

3.1.11 AO-S prokazatelně zajistí vstupní a bezpečnostní proškolení všech pracovníků se zaměřením na problematiku daného staveniště a stavebně montážních prací stavby (viz odst. 3.19).

3.1.12 Pokud dojde v průběhu stavby k personální změně AO-S, musí osoba předávající i přebírající provést zápis o přejímce rozestavěné stavby do stavebního deníku. Nastupující AO provede zápis o své osobě (viz odst. 3.1.8); o tomto úkonu provede rovněž záznam do svého deníku AO.

3.2 Dokumentace pro provádění stavby

3.2.1 Pro odborné vedení provádění stavby, řízení výrobních postupů a kontrolní činnosti orgánů státní správy musí být na stavbě tyto dokumenty:

  • projektová dokumentace ověřená ve stavebním řízení a stavební povolení (obvykle dokumentuje investor);
  • smlouva o dílo s objednatelem stavby (vč. dodatků);
  • smlouvy o dílo s poddodavateli (postupně po jejich uzavírání);
  • projektová dokumentace pro provádění stavby a dokumentace dodavatelská;
  • výstupy z výrobní přípravy (POV, projektová dokumentace ZS, časový plán, výrobní kalkulace, rozpočty, technologické předpisy, plán jakosti apod. podle charakteru stavby a rozsahu přípravy);
  • podnikové předpisy (pracovní, mzdové, organizační, technologické apod.);
  • předpisy BOZP a PO, případně odvolávky na ně;
  • potřebné technické normy (ČSN), případně odvolávky na ně;
  • plán bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi (pokud je zpracován);
  • stavební deník;
  • deník BOZP;
  • dokumenty systému managementu jakosti (pokud dodavatelská firma vlastní certifikát podle ČSN EN ISO řady 9000);
  • dokumenty přijaté od podzhotovitelů a partnerů o rizicích vyplývajících z jejich činnosti.

3.2.2 Všechny dokumenty musí být řádně uloženy a chráněny před zcizením, zneužitím nebo znehodnocením povětrností apod. Stavební deník musí být přístupný oprávněným osobám.

3.2.3 Štítek potvrzující povolení stavby musí být vyvěšen na viditelném místě při vstupu na staveniště (je to povinnost stavebníka), nebo údaje z něj uvedeny na informační tabuli, označující rozsáhlejší stavby (§ 152, odst. 3, písm. b) SZ).

3.2.4 Jedna kopie projektové dokumentace se používá výhradně pro zachycení změn v průběhu výstavby pro vypracování dokumentace skutečného provedení před předáním díla; nepoužívá se tedy k řízení stavebních procesů.

3.3 Zajištění staveniště

3.3.1 Nařízení vlády č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, uvádí povinnosti, týkající se oplocení, označení a osvětlení staveniště.

3.3.2 Pro zajištění staveniště se využívá:

  • stávajícího oplocení a střežení areálu (závody, sklady, zdravotnická zařízení apod., jedná-li se o stavbu uvnitř fungujícího areálu);
  • dočasného provizorního staveništního oplocení s uzamykatelnými vstupy;
  • definitivního oplocení nově budovaného objektu, vybudovaného v první fázi výstavby;
  • zábran, ohrazení, zábradlí apod. (převážně u směrových staveb);
  • předepsaných tabulek a značek;
  • strážní služby, kamerových systémů apod. (u náročných staveb);
  • dopravního značení podle konkrétního vlivu stavby na bezpečný provoz a podmínek dopravních orgánů.

3.3.3 Staveniště musí být vždy zabezpečeno vhodnými opatřeními proti vstupu nepovolaných osob a riziku jejich úrazu. Tato opatření musí být provedena před zahájením stavebních prací, a to i na jiných staveništích stavby, skládkách apod.

3.3.4 Skládky a sklady cenných materiálů, výrobků, zařízení, nebezpečných látek apod. musí být řádně zajištěny proti povětrnostním vlivům, zcizení nebo poškození.

3.3.5 Konkrétní opatření pro zajištění staveniště jsou zahrnuta v plánu ZOV (zpracovaného podle MP 1.1.2). Obecně vždy musí splňovat podmínky stavebního povolení a zohledňovat rizika ze stavebních činností a jejich dopadů na bezpečnost osob a okolí staveniště.

3.4 Podrobné vytyčení stavebních objektů (SO)

3.4.1 K vytyčení stavby a jednotlivých objektů slouží:

  • základní pevné směrové a výškové body, zajištěné stavebníkem a protokolárně převzaté při přejímce staveniště;
  • hranice pozemků z geodetických podkladů, předaných stavebníkem;
  • zastavovací a vytyčovací plány z projektové dokumentace;
  • pomocné souřadnicové systémy;
  • absolutní a relativní výšky, udané v projektové dokumentaci.

3.4.2 Autorizovaný inženýr (§ 18 autorizačního zákona č. 360/1992 Sb.) může vytyčovací práce na staveništi provádět sám, nebo je zajistit prostřednictvím odborné organizace.

Autorizovaný technik vytyčovací práce na staveništi sám vykonávat nemůže. Může však provádět podrobná měření, vycházející z vytyčovacích bodů, potřebná pro stavební a montážní práce.

Pokud jsou u účastníků výstavby zřízeny funkce odpovědného geodeta investora (OGI) a odpovědného geodeta dodavatele (OGD), provádějí vytyčovací práce tito pracovníci a výsledky měření si vzájemně protokolárně předávají. AO-S přitom kontroluje soulad prostorové polohy stavby s ověřenou dokumentací.

3.4.3 Všechny pevné body polohového a výškového vytyčení musí být na staveništi umístěny, stabilizovány a zajištěny tak, aby byly chráněny před poškozením, nebo aby je nebylo třeba odstranit při zemních a následných pracích.

3.4.4 Dokladem o vytyčení stavby je vytyčovací protokol.

3.5 Vybudování objektů zařízení staveniště (ZS)

3.5.1 V první etapě výstavby zhotovitel vybuduje dočasné objekty, komunikace, přípojky, rozvody a zařízení a instaluje mobilní objekty, potřebné pro zřízení zázemí řídících a výrobních pracovníků, skladování, přípravu montáží, údržbu a jiné stavebně montážní práce. Rozsah ZS je dán charakterem stavby a dokumentací výrobní přípravy.

Po dohodě s investorem lze pro ZS využít po nezbytných úpravách stávajících budov, komunikací, přípojek apod., nebo rozestavěných budov stavby.

3.5.2 Návrh zařízení staveniště je popsán v odst. 1.6.

3.5.3 Stavbyvedoucí (AO-S) pověřený vedením stavby:

  • organizačně zajišťuje vybudování zařízení staveniště, sám nebo prostřednictvím pověřených osob;
  • dbá na provoz a údržbu objektů ZS zejména z pohledu ochrany veřejných zájmů (splaškové vody, nebezpečné látky, odpady, čistota komunikací atd.);
  • zajišťuje včasné odstranění ZS ve lhůtách podle SOD.

3.6 Řízení výrobních postupů

3.6.1 Dodavatelský systém výstavby vyplývá z charakteru stavby, jejího členění (stavební objekty, provozní soubory) a vztahů mezi účastníky stavebního a investičního procesu. Systém a vzájemné vazby účastníků jsou sjednány ve SOD.

3.6.2 Podle dohodnutého dodavatelského systému a své vnitřní organizační struktury jmenuje zhotovitel odpovědné řídící pracovníky pro stavbu (nebo i stavby), viz odst. 1.10. Organizační systém řízení a odpovědnosti za realizaci dané stavby je uveden ve výrobním příkazu.

3.6.3 Řídící tým pro větší zakázky obvykle tvoří:

  • odpovědný pracovník ve smyslu § 160 a § 153 SZ, plnící povinnost odborného vedení provádění stavby stavbyvedoucím (ředitel projektu, hlavní stavbyvedoucí, stavbyvedoucí);
  • stavební technici:
    • dílčí (úsekoví) stavbyvedoucí;
    • mistři, asistenti, šéfmontéři;
  • manažeři, např.:
    • projektové dokumentace;
    • nákladů;
    • prací stavebních (HSV) a prací řemesel (PSV);
    • koordinátoři prací poddodavatelů;
    • technologických částí;
    • pro komunikace a inženýrské sítě;
    • materiálového zásobování, dopravy, mechanizace;
    • kvality;
    • BOZP, PO a OŽP
    • administrativy.

3.6.4 Z hlediska veřejnoprávní odpovědnosti za odborné vedení stavby stavbyvedoucím (viz § 160 SZ) při takovém organizačním uspořádání musí být odpovědný pracovník autorizovanou osobou (AO-S).

V jiných případech může funkci stavbyvedoucího (AO-S) pro jednu nebo více staveb vykonávat například majitel firmy, odpovědný zástupce nebo smluvně sjednaný externí pracovník, pokud mají autorizaci v příslušném oboru.

3.6.5 Stavbyvedoucí (manažer projektu) řídí a kontroluje postup výstavby prostřednictvím pokynů, příkazů, rozhodnutí a opatření, vydávaných technikům a manažerům; je celkově odpovědný za odborné a řádné provádění stavby.

3.6.6 Dílčí (úsekoví) stavbyvedoucí řídí ve svěřené části stavby (stavební objekt, skupina objektů apod.) práce vlastních výrobních kapacit, koordinují je s poddodavateli, kontrolují postupy a nesou za ně přímou odpovědnost AO-S.

3.6.7 Technici (mistři, šéfmontéři) denně organizují, zajišťují a kontrolují docházku a práce přidělených pracovníků nebo montážníků podle postupu výstavby a příkazů stavbyvedoucích.

3.6.8 Manažeři v plném rozsahu zabezpečují práce, dodávky, kontroly a opatření podle povahy svého úkolu a pověření.

3.6.9 Při jednodušším systému řízení se činnosti a odpovědnost kumulují, avšak vždy tak, aby pověřený pracovník (pracovníci) pokrýval (pokrývali) potřeby řádného plnění zakázky.

3.6.10 K rozdělení kompetencí, úkolů a odpovědnosti jednotlivých funkcionářů a manažerů mohou sloužit postupy, popsané v této metodické pomůcce, zvláště pak v DP 1 a DP 3.

3.6.11 Vedení firmy určí povinnosti pracovníků v popisech pracovních činností, které jsou součástí pracovních smluv zaměstnanců, a upřesní je případ od případu podle druhu stavby a formy dodávky.

3.6.12 Pro průběžné ověřování postupu výstavby, koordinaci činností, řešení závažnějších technických problémů a neshod se na stavbách organizují kontrolní dny. Kontrolní dny svolává stavebník, případně pověřený účastník výstavby v pravidelných termínech nebo podle aktuální potřeby, a pořizuje z nich zápis. Kontrolních dnů se zúčastňují zástupci:

  • investora (stavebníka);
  • technického dozoru;
  • dotačních subjektů;
  • zhotovitele (včetně AO-S);
  • projektanta (AD) – podle potřeby;
  • určených poddodavatelů;
  • případně dalších přizvaných (výrobců, kontrolních orgánů, správců dotčených sítí a zařízení apod., podle povahy řešené problematiky).

3.6.13 Vedení stavby zhotovitele podle potřeby svolává operativní (koordinační) porady pracovníků k přímé informovanosti o úkolech a způsobech jejich zajišťování.

3.6.14 Vedle vlastního řízení a organizování prací musí být při stavbě obecně zajištěny i následující oblasti:

  • prostředky komunikace (síť PC, telefony atd.);
  • evidence pracovníků a zajištění jejich pracovně právních podmínek;
  • administrativa;
  • prostředky pro ošetření poranění a první pomoc;
  • evidence pohybu vozidel a mechanismů;
  • evidence materiálů, strojů, zařízení apod.;
  • pořádek na staveništi i na jednotlivých pracovištích a na skládkách;
  • opatření proti krádežím nebo poškozování věcí;
  • označení stavby a staveniště (stavenišť);
  • případně grafické pracoviště pro zachycování technických detailů, změn a skutečného provedení díla (u rozsáhlejších staveb);
  • prostředky havarijní připravenosti.

3.7 Koordinace prací

Vymezují se funkce stavbyvedoucího AO-S z hlediska jeho řídící a organizátorské funkce na stavbě, který má povinnosti podle SZ z hlediska ochrany veřejného zájmu.

3.7.1 Koordinace prací představuje souhrn rozhodnutí, opatření, pokynů nebo příkazů, jimiž vedoucí pracovníci stavby přímo řídí postup stavebně montážních prací na základě:

  • všech dostupných informací, ovlivňujících efektivní rozhodování a řízení;
  • technologických zásad, předpisů a návaznosti prací;
  • projektové dokumentace;
  • povětrnostních podmínek;
  • časového plánu stavby.

Podle dodavatelského systému výstavby mohou být zřízeni i samostatní koordinátoři dodávek a prací sjednaných dodavatelů.

3.7.2 Stavbyvedoucí koordinují tyto hlavní činnosti:

  • celkové postupy prací;
  • nástupy pracovních čet;
  • nástupy řemesel, poddodavatelů, montážních čet nebo firem;
  • zajištění stavební připravenosti, předávání pracoviště poddodavatelům a jejich zpětné převzetí;
  • manipulace se zeminami;
  • provádění inženýrských sítí a komunikací;
  • přístupnost staveniště a průjezdnost komunikací (překopy vozovek);
  • posloupnost provádění instalačních prací a následných povrchových úprav;
  • nezbytné technologické přestávky (zrání betonů, pokládka dlažeb apod.);
  • plynulý přísun hlavních materiálů a dodávek;
  • dokončovací práce po montážích;
  • budování a likvidaci zařízení staveniště;
  • kontrolní činnosti podle plánu řízení jakosti;
  • přípravu technických podkladů pro předávání objektů a stavby;
  • nasazování a ukončení prací strojů a mechanismů;
  • vyklízení staveniště;
  • postupy a návaznosti prací z hlediska BOZP a ochrany ŽP.

3.7.3 Mistři a vedoucí pracovních čet (předáci) koordinují:

  • úkoly a činnosti pracovníků uvnitř čet;
  • součinnost pracovních čet mezi sebou;
  • manipulaci s materiály a jejich přísun na jednotlivá pracoviště;
  • práce přidělených mechanismů a jejich efektivní využívání;
  • plnění koordinačních pokynů stavbyvedoucích;
  • zajišťování BOZP a PO.

3.7.4 Autorizovaná osoba (AO-S) v rámci svých koordinačních činností:

  • rozhoduje o postupu, návaznostech a ukončení ucelených činností (zemní práce, montáže konstrukcí, hlavní poddodavatelé apod.);
  • při koordinaci prací dbá na dodržování technických norem, technologických předpisů, podmínek daných projektovou dokumentací, SOD, uplatňování kvalitativních a bezpečnostních podmínek;
  • usměrňuje provádění prací tak, aby následujícími operacemi nedocházelo k jejich vzájemnému poškozování;
  • spolupracuje s koordinátorem bezpečnosti práce, pokud je na stavbě ustaven.

3.8 Součinnost s poddodavateli

3.8.1 Poddodavatelé odpovídají za:

  • včasné, úplné a kvalitní provedení své dodávky v souladu se SOD, s projektovou dokumentací, normami a předpisy a technickými požadavky na výrobky a na výstavbu;
  • vybavení pracoviště a svých pracovníků potřebnou mechanizací, pomůckami a ochrannými prostředky;
  • bezpečnost a proškolení svých pracovníků z předpisů BOZP a dodržování podmínek BOZP, PO a ochrany ŽP jejich pracovníky na stavbě;
  • včasné schválení případných změn a víceprací (technické i cenové);
  • vedení dokumentace o své dodávce, včetně stavebního (příp. montážního) deníku;
  • splnění projektovaných parametrů svých zařízení;
  • případné škody, vzniklé z jejich činnosti;
  • splnění svých závazků a dalších ujednání, sjednaných v obchodních smlouvách s dodavatelem stavby;
  • předání technické, výrobní nebo provozní dokumentace svých dodávek, včetně zachycení jejich změn.

3.8.2 Před zahájením činnosti poddodavatelů vedení stavby zajišťuje vytvoření podmínek pro jejich práci v souladu s uzavřenými obchodními smlouvami a technickými podmínkami.

Stavbyvedoucí zejména:

  • rozhodují o reálných termínech nástupu;
  • zajišťují skladovací podmínky a podmínky pro jejich pracovníky v rozsahu, daném příslušnou SOD;
  • zajišťují stavební připravenosti v souladu s ustanoveními SOD, ZOV nebo technologické přípravy;
  • zajišťují uvolnění příslušných pracovišť a přístupů k nim (celkově nebo etapově);
  • připravují zpevněné plochy pro stroje a mechanismy, pokud bylo sjednáno ve SOD;
  • v souladu se SOD poskytují zdroje energií a médií.
  • AO-S zejména:
  • podle charakteru poddodávek předává poddodavateli celé staveniště nebo příslušné části (viz též DP2 – Přejímka staveniště);
  • předává základní geodetické údaje (osy a výšky pro zakládání nebo montáže konstrukcí, vytyčovací body pro komunikace, sítě apod.).

3.8.3 Během prací poddodavatelů:

Stavbyvedoucí zejména:

  • provádějí kontroly prací a dodávek podle plánu řízení jakosti;
  • koordinují souběhy a návaznosti činností a provádějí nezbytná operativní a organizační opatření, umožňující plynulou činnost poddodavatelů i vlastních pracovníků;
  • reklamují a řeší běžné neshody.

AO-S zejména:

  • kontroluje shodu dodávek a prací s projektovou dokumentací a specifikacemi;
  • dbá na dodržování hlavních zásad BOZP, PO a ochrany ŽP pracovníky poddodavatelů (zejména zvláštních podmínek konkrétní stavby a staveniště);
  • uplatňuje u poddodavatelů připravenost fází jejich činností ke kontrolním prohlídkám stavby, pokud se jich dotýkají;
  • projednává případné změny projektu se zástupci poddodavatele a podle potřeby s investorem nebo projektantem.

3.8.4 V závěru prací poddodavatelů:

Stavbyvedoucí nebo pověření odborní pracovníci dodavatele:

  • provádějí výstupní kontrolu poddodávky (geometrická přesnost, kompletnost dodávky, výsledky funkčních zkoušek, plnění parametrů a podmínek SOD atd.);
  • zajišťují média, energie a suroviny pro zkoušky (pokud bylo sjednáno);
  • dohlížejí na likvidaci a odklizení zbytků materiálů a odpadů a uvolnění pracoviště pro následné činnosti, včetně potřebného čištění;
  • zajišťují podklady pro finanční vyrovnání poddodávky.
  • AO-S:
  • řeší závažnější neshody a vícepráce;
  • přebírá dokončené poddodávky, včetně dokladů a dokumentů.

3.8.5 Služby, které zajišťuje zhotovitel stavby pro své poddodavatele (sociální, skladovací, výpomoci, energie, materiály apod.), se obvykle poskytují za úhradu, pokud není sjednáno jinak.

3.9 Kontrolní činnosti, řízení jakosti

3.9.1 Zásady kontrolních činností zajišťujících jakost prací a dodávek jsou obsaženy ve výstupu výrobní přípravy (viz též odst. 1.7).

Plán jakosti obchodního případu je dokument uvádějící specifické způsoby zabezpečující jakost. Plán zkoušek je dokument, ve kterém jsou uvedeny požadavky zhotovitele na zkoušky, přejímky a kontroly jakosti na dodávaný výrobek nebo službu od podzhotovitelů. Plán kontrol kvality je dokument zpracovaný obvykle zhotovitelem, uvádějící všechny kontrolní úkony, které zahrnují výrobu, montáž a služby při realizaci předmětu smlouvy s vyznačením stupně důležitosti.

3.9.2 Realizace zakázky z hlediska řízení jakosti obecně zahrnuje:

  • oprávněné požadavky specifikované zákazníkem;
  • požadavky, které zákazník neuvedl, ale vyplývají z technologických podmínek a norem;
  • požadavky a povinnosti vyplývající z právních předpisů;
  • jakékoliv doplňující požadavky, určené dodavatelskou organizací;
  • ovlivňování výběru dodavatelů – doplňování seznamu způsobilých dodavatelů;
  • řízení neshod v oblasti jakosti;
  • identifikaci a sledovanost zabudovaných materiálů a technologických prvků;
  • ochranu produktu;
  • řízení činnosti monitorovacích a měřicích zařízení (metrologie);
  • návrhy opatření k nápravě;
  • preventivní opatření.

3.9.3 Rozhodující oblasti kontrol:

  • vstupní kontroly materiálů výrobků a zařízení při jejich dodání na stavbu (podrobněji viz odst. 3.11);
  • mezioperační kontroly souladu prováděných prací s projektovou dokumentací, ustanoveními ČSN a příslušných předpisů;
  • kontroly poddodávek (viz odst. 3.8);
  • kontroly částí stavby před zakrytím;
  • kontroly dodržování zásad BOZP, PO a ochrany ŽP;
  • kontroly zabezpečení staveniště a uskladněných dodávek;
  • výstupní kontrola částí stavby nebo stavby jako celku před jejich předáním objednateli.

3.9.4 V souladu s § 132, § 133 a § 134 SZ provádí stavební úřad dozor nad zajišťováním ochrany veřejných zájmů, ochrany práv dotčených právnických a fyzických osob a nad plněním povinností, vyplývajících z tohoto zákona a právních předpisů, vydaných k jeho provedení.

Stavební úřad provádí kontrolní prohlídku rozestavěné stavby ve fázi, určené v podmínkách stavebního povolení, v plánu kontrolních prohlídek, před vydáním kolaudačního souhlasu a v dalších případech, uvedených v § 133 SZ.

3.9.5 Stavbyvedoucí (AO-S) zajišťuje připravenost stavby ke kontrolním prohlídkám ve fázích, uvedených v podmínkách stavebního povolení; na výzvu stavebního úřadu se jich zúčastňuje. K tomu v dostatečném předstihu oznámí stavebníkovi (resp. z jeho pověření stavebnímu úřadu) datum, k němuž je příslušná fáze stavby ukončena, a připraví potřebné podklady, zejména:

  • ověřenou projektovou dokumentaci;
  • dokumentaci pro provádění stavby (pokud byla zpracována);
  • doklady o kvalitě a o použití stanovených stavebních výrobků, materiálů a konstrukcí;
  • doklady o provádění předepsaných zkoušek;
  • stavební deník nebo jednoduchý záznam o stavbě;
  • případně další podklady a dokumenty podle povahy stavby a fáze, ve které kontrolní prohlídka probíhá.

3.9.6 Autorizovaná osoba provádí kontroly sama, nebo jimi pověřuje odborně způsobilé techniky stavby (u větších staveb se ustanovuje manažer řízení jakosti).

AO-S při vstupních kontrolách materiálů a výrobků pro stavbu zajišťuje, aby byly použity jen takové výrobky a konstrukce, které splňují ustanovení § 156 SZ, a u rozhodujících dodávek byly jejich vlastnosti posouzeny a ověřeny (viz odst. 3.11.4).

AO-S prověřuje a shromažďuje doklady o výsledcích kontrol a zkoušek a dokumentaci o shodě výrobků s normami a požadavky na výrobky.

AO-S odpovídá za to, že nebudou zabudovány výrobky nebo zařízení, nesplňující požadované vlastnosti, nebo že se nebude pokračovat v chybných technologických postupech. Souhlas s pokračováním prací nebo použitím výrobků může vydat až po vyřešení vzniklých neshod.

3.10 Ochrana proti klimatickým vlivům

3.10.1 Staveniště, stavba, objekty i jejich rozestavěné části musí být po celou dobu zabezpečovány proti poškození nebo znehodnocení mimořádnými povětrnostními nebo jinými přírodními vlivy. K nim patří:

  • silné deště a zaplavení staveniště;
  • půdní sesuvy;
  • silné mrazy;
  • účinky větru;
  • účinky blesku (ohně);
  • zemětřesení (v určených lokalitách).

3.10.2 Hlavní opatření k ochraně:

  • systém odvodnění (pohotovost čerpání, provizorní rigoly…);
  • zabezpečení základových spár, rýh, jam a plání (podkladní vrstvy, zakrytí…);
  • pažení stěn výkopů;
  • zimní opatření;
  • zajištění skládek materiálů a výrobků (zakrytí, zatížení…);
  • zajištění stability konstrukcí a jejich částí v průběhu montáže (montážní a provizorní zavětrování…);
  • dočasné zajištění nedokončených obvodových a střešních plášťů;
  • kotvení věžových jeřábů vždy po ukončení práce;
  • uzemnění kovových konstrukcí, jeřábových drah, kovových lešení apod.

3.10.3 Zimní opatření zahrnují zejména:

  • podmínky pro provádění zemních prací;
  • ochranu betonářských a jiných prací s mokrým procesem;
  • ekonomicky únosné a dostupné zabezpečení pracovních prostor a materiálů (temperování, rozmrazování, propařování apod.);
  • vyloučení činností, které nelze za nízkých teplot provádět (např. svářečské práce, izolace, nátěry, instalace kabelových rozvodů, sadové úpravy apod.);
  • ošetření komunikací, zajištění energií, použitelnost mechanizace;
  • využití pracovních sil;
  • kalkulaci vzniklých vícenákladů a jejich začlenění do ceny stavby;
  • zhodnocení eventuelních dopadů na lhůty výstavby.

3.10.4 Stavbyvedoucí vydává příslušné pokyny k zabezpečení stavby a kontroluje plnění nařízených opatření (zejména před dny pracovního klidu, nebo podle předpovědi počasí).

3.10.5 V případě mimořádné události vedení stavby operativně vytváří podmínky pro minimalizaci následků a škod. Současně zajišťuje bezprostřední ohlášení pojistné události pojišťovně, u které má dodavatel sjednáno pojištění stavby.

3.11 Materiálové zásobování

3.11.1 Po podpisu SOD na realizaci stavby pověřené pracoviště (nebo pracovník) dodavatele zajišťuje smluvní dodávky materiálů pro předmětnou stavbu formou uzavření obchodních smluv, nebo potvrzení objednávek s vybranými (nebo dlouhodobě sjednanými) dodavateli (viz odst. 1.9).

3.11.2 Lhůty jednotlivých dodávek se řídí harmonogramem výstavby a upřesňují v týdenních nebo měsíčních požadavcích stavbyvedoucích.

3.11.3 Dodávky betonové směsi nebo operativní nákupy menších množství materiálů si obvykle zajišťují stavbyvedoucí přímo (většinou na základě rámcových smluv firmy s dodavateli).

3.11.4 Vstupní kontrolou dodávek (materiály, dílce, zařízení, výrobky apod.) se na stavbě prověřuje množství a jakost dodávek. Ověřuje se, zda jsou výrobky nakupovány a dodávány v souladu se smluvními podmínkami, objednávkami, projektovou dokumentací, technickými normami nebo i jinými předpisy, vztahujícími se na ně (např. zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů, nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zda splňují ustanovení § 156 SZ.

Vedle tohoto zákona je nutno upozornit na zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů, který k 30. 6. 2018 má již cca 11 NV (např. NV č. 116 až 122, 219, 426) a na Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011.

Přejímající při vstupní kontrole současně přebírá doklady o dodávce (dodací listy, technickou dokumentaci, certifikáty kvality, prohlášení o shodě apod.).

3.11.5 Vstupní kontrolu provádí určený pracovník, mající k tomu potřebné znalosti a zkušenosti. K technicky a odborně náročnějším přejímkám nebo ke sporným případům může být přizván specialista, nebo se využije služeb inspekčního orgánu.

3.11.6 Při kvantitativní přejímce se kontroluje množství odpovídající dodacímu listu, poškození obalů, kompletnost dodávky apod.

3.11.7 Při kvalitativní přejímce se zejména kontroluje shoda dodávky s předepsanou nebo sjednanou jakostí, technickými normami apod., úplnost dokladů a dokumentace dodávky.

3.11.8 Nejsou-li zjištěny závady, přejímající potvrdí příjem na dodacím listu a uvede místo pro uložení, případné zabudování materiálu či zařízení (SO, PS) a pro jeho následnou identifikaci a zajistí zúčtování dodávky.

V případě zjištěné neshody se sepíše reklamační zápis a zajistí podpis přepravce. Protokoly o neshodách z kvantitativních i kvalitativních přejímek předává přejímající tomu, kdo obchodní případ sjednal, k provedení reklamačního řízení.

3.11.9 V případech, kdy je výrobek nutné zabudovat dříve, než může být zkontrolována jeho jakost (např. betonová směs), musí být tato dodávka identifikována a sledována záznamem ve stavebním deníku (tj. přesně popsáno místo jeho zabudování a musí být zajištěn odběr vzorků). Při následném zjištění neshody musí tyto záznamy umožnit jednoznačné určení míst, kde bude nutno provést nápravná opatření.

3.12 Mechanizace pro provádění stavby

3.12.1 Pracovník nebo útvar, pověřený ve firmě zajišťováním a provozováním mechanizačních a dopravních prostředků, odpovídá zejména za:

  • pořizování, odepisování a vyřazování prostředků a ekonomiku jejich provozu;
  • jejich evidenci (uložení dokladů, inventarizace, dokumentace o provozu a opravách apod.);
  • provádění kontrol (elektro, STK vozidel apod.);
  • pravidelné revize a opravy;
  • sjednání pojištění, vedení dokladů o technickém stavu prostředků apod.
  • likvidaci ropných produktů, poškozených součástek, pneumatik apod.

3.12.2 Mechanizační prostředky pro potřeby stavby se přidělují na stavby podle požadavků stavbyvedoucího. Po převzetí mechanizačního prostředku odpovídá za jeho provoz, údržbu a náklady s tím spojené středisko (stavba), kterému byl prostředek přidělen (pokud náklady nejsou součástí ceny za pronájem nebo jiných ujednání).

Nasazení a využívání mechanizačních prostředků vychází ze závěrů výrobní přípravy stavby a konkrétních podmínek dodavatele (viz odst. 1.11).

Pracovníci, jimž byly mechanizační prostředky, včetně malé mechanizace poskytnuty, musí být prokazatelně poučeni o jejich bezpečném užívání, udržování a ochraně proti zneužití nebo zcizení. Řidiči a obsluhy stavebních strojů musí být držiteli příslušných průkazů a oprávnění.

3.12.3 Referentská vozidla se přidělují příslušným pracovníkům podle pravidel, daných organizačním a pracovním řádem firmy. Vedení firmy odpovídá za provoz těchto vozidel a za pravidelné školení jejich řidičů.

3.12.4 Vedení stavby odpovídá za čištění vozidel a mechanismů, vyjíždějících ze stavby na veřejné komunikace nebo plochy.

3.13 Technická zařízení a vybavení stavby

3.13.1 K vybavení staveb patří případ od případu zejména tyto druhy zařízení:

  • výměníkové stanice, redukční stanice;
  • zesilovací stanice, úpravny vod a ČOV;
  • el. rozvodny, trafostanice, nouzové zdroje;
  • výtahy, jeřáby;
  • telefonní ústředny;
  • protipožární a zabezpečovací systémy;
  • stravovací a hygienická zařízení;
  • skladová hospodářství;
  • výrobní a nevýrobní technologická zařízení.

3.13.2 Způsob a forma zajišťování, skladování, zabudování a uvádění těchto zařízení do provozu jsou odvislé od:

  • dohodnutého dodavatelského systému stavby;
  • podmínek sjednaných v obchodních smlouvách;
  • charakteru zařízení.

3.13.3 Vedení stavby v souladu s ujednáními příslušných SOD vytváří podmínky pro:

  • přejímky dodávek od dopravců a jejich předání pro montáže;
  • jejich uskladnění a zabezpečení;
  • stavební připravenost pro montáže;
  • koordinační a kontrolní činnosti během montáží;
  • stavební výpomoci a dokončovací stavební práce;
  • bezpečnost prací a montáží;
  • zkušební provoz a přejímky zařízení.

Viz též návazné kapitoly této MP.

3.14 Dílčí kontroly přejímky prací

3.14.1 V průběhu výstavby dochází k dílčím kontrolám a převzetí provedených prací a dodávek v těchto obvyklých případech:

  • zakrytí prací dalším postupem (výztuže ŽB konstrukcí, podzemní vedení, základové spáry, hutněné pláně atd.);
  • polohy konstrukcí, strojů apod. před zalitím kotevních šroubů, otvorů, kalichů apod.;
  • ukončení prací poddodavatelů;
  • po tlakových a funkčních zkouškách kanalizace, rozvodů a zařízení;
  • pro předčasné užívání části stavby investorem.

3.14.2 Při provádění dílčích kontrol a přejímek se postupuje podle ujednání SOD (např. termín a forma výzvy k přejímce, opakování přejímky, úspěšnost zkoušek apod.).

3.14.3 Těchto dílčích přejímek se účastní pověření zástupci dodavatele (AO-S, stavbyvedoucí, šéfmontér) a objednatele (obvykle odborný technický dozor, případně uživatel). Ke kontrolám podzemních vedení a napojovacích míst pro nově zřizovaná vedení musí být přizváni správci sítí.

3.14.4 Výsledek dílčích přejímek se zapisuje do stavebního deníku. U náročnějších případů (např. ukončená poddodávka) se navíc sepíše samostatný protokol. Zápisy a protokoly podepisují a kopie obdrží vždy odpovědní zástupci všech zúčastněných stran.

3.14.5 Stavbyvedoucí (AO-S) na stavbě:

  • organizuje tyto dílčí přejímky, účastní se jich osobně, nebo pověří odpovědného pracovníka vedení stavby;
  • přebírá všechny doklady o přejímkách a dokumentaci předaných zařízení nebo prací a ukládá je pro závěrečné předání stavby;
  • řeší případné neshody a rozpory
  • nedá souhlas s převzetím nebo pokračováním v chybném postupu, pokud nejsou uspokojivě vyřešeny zjištěné neshody.

3.15 Vedení dokumentů a dokumentace stavby

3.15.1 Přehled dokumentů potřebných pro řízení stavby je uveden v odst. 3.2.

3.15.2 V průběhu výstavby se vedou následující dokumenty a dokumentace:

  • stavební deník;
  • montážní deník, deník BOZP, environmentální deník;
  • zápisy z koordinačních porad a kontrolních dnů;
  • zápisy a doklady o kontrolách jakosti a zkouškách;
  • záznamy o dílčích přejímkách, revizní zprávy apod.;
  • doklady o schválení změn a víceprací;
  • dodací listy materiálů, výrobků a zařízení, atesty, zkušební protokoly;
  • doklady o provedených kontrolách dotčených orgánů (státní stavební dohled apod.);
  • změny obchodních smluv;
  • soupisy provedených prací a fakturace;
  • evidence zaměstnanců, doklady o docházce, odměňování atd.;
  • evidence pracovníků poddodavatelů (zvlášť pro účely BOZP);
  • protokoly o úrazech, pojistných událostech apod.;
  • záznamy o školeních, prověrkách BOZP a PO;
  • dokumentace změn a skutečného provedení stavby nebo jejich částí v příslušné kopii PD;
  • doklady o zprovoznění a provozování stavebních mechanismů a zařízení (jeřáby, výtahy, elektrická zařízení, rozvody, dílny atd.);
  • zápisy z přerušení prací, o mimořádných událostech a případné jiné záznamy (demolice, havárie …) podle charakteru stavby;
  • doklady o nakládání se zeminami (ornice, skládky) a o likvidaci odpadů.

3.15.3 Dokumentace stavby musí prokazatelně zachycovat průběh výstavby a všechny dohody a vlivy, které mají dopad na:

  • věcné, časové a finanční plnění SOD;
  • dodržování podmínek stavebního povolení;
  • kvalitu prací;
  • bezpečnost osob, prací a ochranu ŽP;
  • dodržení projektové dokumentace a výkonových parametrů;
  • řešení škod, úrazů a nehod, vzniklých při výstavbě.

3.15.4 Pokud se o určitém aktu sepisuje samostatný zápis nebo protokol (kontroly, přejímky, školení, změny apod.), vždy se o tom provede i záznam do stavebního deníku.

AO-S vždy kontroluje a zajišťuje úplnost dokladů a dokumentů z hledisek, uvedených v odst. 3.15.3.

AO-S dbá na řádné, přehledné a bezpečné uložení dokumentů až do jejich předání stavebníkovi při přejímce stavby.

3.15.5 Autorizovaná osoba (AO-S) u jednodušších staveb vede dokumentaci v rozsahu podle charakteru zakázky. U rozsáhlých staveb AO-S pověří vedením částí dokumentace stavbyvedoucí, kteří jsou odpovědní za kompletní a správné vedení příslušné dokumentace.

3.16 Technické řešení provádění stavby

3.16.1 Stavbyvedoucí (AO-S) spolupracuje s technickým úsekem nebo technikem (manažerem) přípravy dodavatele, technickým dozorem investora (TD) a autorským dozorem projektanta (AD) – pokud byl ustanoven – při řešení všech důležitých postupů a prací obzvlášť v následujících oblastech:

  • řešení technických detailů (pokud nejsou zřejmé z PD);
  • konzultace náročných postupů a technologií;
  • změn nebo náhrad materiálů a výrobků;
  • změn projektové dokumentace (vyvolaných ze strany stavebníka, projektanta nebo i dodavatele);
  • řešení neshod v kvalitě, vad projektové dokumentace atd.;
  • změn SOD vyplývajících ze změněného rozsahu prací, vyvolaných změnami záměru investora, dopadů rizik nebo požadovanými víceprácemi, včetně jejich vlivu na lhůty a cenu díla;
  • zjištěných neshod s obecnými technickými požadavky na výstavbu;
  • s bezpečnostními podmínkami a veřejnými zájmy.

3.16.2 Pokud dojde ke změně stavby před jejím dokončením, musí stavebník vyřídit povolení od stavebního úřadu (§ 118 SZ). Změnu stavby, která se nedotýká práv účastníků stavebního řízení, může stavební úřad schválit rozhodnutím vydaným na místě, zápisem do stavebního deníku, při kontrolní prohlídce stavby (§ 134 SZ).

3.16.3 Stavbyvedoucí (AO-S) nebo pověřený pracovník dodavatele zapisují změny a výsledky dohod o technických řešeních do stavebního deníku a dbají na to, aby byly opatřeny podpisy oprávněných osob všech zúčastněných stran. Zápisy slouží k dokumentování ujednání, při řešení reklamací a při změnách smluvních podmínek.

3.16.4 Pokud jakákoli vyvolaná změna vyžaduje změnu projektové dokumentace, případně má vliv i na podmínky stavebního povolení, AO-S uplatňuje řešení případu u TD a AD v zájmu plynulého postupu prací. V případě změny stavby před dokončením AO ověří souhlas příslušného stavebního úřadu s touto změnou.

3.16.5 Jestliže změna vyvolá omezení nebo přerušení prací, stavbyvedoucí (AO-S) operativně řeší její organizační a smluvní dopady (přesun pracovníků a mechanismů, zabezpečení rozpracovaného díla, změny lhůt, případně i vliv na cenu).

3.16.6 Změny rozsahu stavebně montážních prací se řeší přípočty nebo odpočty formou dodatků k původně sjednaným cenám. Oprávněnost dodatků musí dodavatel stavby vždy zdůvodnit a odsouhlasit s investorem, případně i projektantem, a to v souladu s ustanoveními SOD. Údaje o těchto změnách mohou být vedeny na samostatných změnových listech nebo v deníku změn.

3.16.7 AO-S postupuje obdobně při řešení technických, termínových a cenových problémů i u svých poddodavatelů. Vůči stavebníkovi, příp. projektantovi, je odpovědnou osobou za řešení problematiky stavby jako celku.

3.16.8 AO-S odpovídá za to, že všechny úpravy a změny projektu během stavby budou zachyceny v dokumentaci skutečného provedení stavby (viz odst. 3.24).

3.17 Řešení neshod a rozporů

3.17.1 Hlavní neshody a rozpory vznikají při realizaci stavby obzvlášť při:

  • nedodržování sjednaného časového harmonogramu resp. lhůt věcného a časového plnění;
  • uplatňování vyšších finančních nároků oproti uzavřené SOD (event. srážek z ceny);
  • nedodržování jakosti;
  • špatné koordinaci prací a činnostech poddodavatelů s ohledem na uzavřené podmínky ve SOD;
  • nedostatečné ochraně ŽP a veřejných zájmů;
  • vzniku vad a škod;
  • nedodržování podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární ochrany;
  • nedodržení požadavků na výsledky zkoušek a plnění výkonových parametrů zařízení.

3.17.2 AO-S zajišťuje, aby žádný neshodný výrobek nebyl zabudován nebo neshodný postup nebyl dále uplatňován bez řádného vyřešení neshod (viz též odstavce 3.9, 3.11 a 3.14).

3.17.3 O vzniku a řešení neshod a rozporů se vždy provádí zápisy do stavebního deníku. U firem, které mají certifikovaný systém managementu řízení jakosti, se použijí zavedené formuláře a postupy.

3.18 Jednání s orgány a třetími osobami

3.18.1 Stavbyvedoucí (AO-S) projednává otázky provádění stavby podle potřeby s dotčenými orgány, vlastníky technické infrastruktury i s dotčenými soukromými subjekty buď z titulu své odpovědnosti za realizovanou stavbu, nebo na základě pověření stavebníka.

Pokud tato jednání mají dopad na smluvní závazky, AO-S odsouhlasí stanoviska a podmínky s příslušnými odpovědnými pracovníky a statutárním orgánem dodavatele.

3.18.2 Některé příklady jednání a projednání:

  • zábor veřejného prostranství;
  • omezení dopravy, překopy, přechody, protlaky;
  • zřízení přechodných skládek;
  • součinnost s dozorem stavebního úřadu (§ 132 SZ) a autorizovaným inspektorem (§ 149, odst. (1) a (2) SZ);
  • památková péče, archeologické nálezy, chráněná území;
  • BOZP, PO, hygienická služba;
  • ovlivnění oprávněných zájmů obecních a městských samospráv a soukromých vlastníků;
  • dopady stavby na venkovní sítě, komunikace apod.;
  • ukládání a likvidace nebezpečných odpadů;
  • odstávka provozovaného zařízení.

3.18.3 Dojde-li při stavebních činnostech k nepředvídaným nálezům kulturně cenných předmětů, detailů staveb, chráněných částí přírody nebo k archeologickým nálezům, postupuje stavbyvedoucí se stavebníkem podle ustanovení § 176 SZ.

3.18.4 Stavbyvedoucí AO-S zaznamenává výsledky jednání a dohody vždy do stavebního deníku; v případě potřeby pořizuje navíc samostatné zápisy.

3.19 Zabezpečení BOZP a PO

3.19.1 Výčet hlavních rizikových faktorů a činností z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO), včetně příslušných právních předpisů a technických norem, vztahujících se na tyto oblasti, je uveden v odst. 1.15. Podrobněji je problematika rozvedena v MP 1.1.2.

3.19.2 Zhotovitel stavby jako zaměstnavatel je povinen soustavně vytvářet podmínky pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci na svých pracovištích a stavbách v souladu s ustanoveními § 101 až § 108 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů a prováděcích předpisů a vyhlášek, vydaných k jejich uplatňování.

3.19.3 Hlavní požadavky, kladené na staveništi pro ochranu zdraví při práci:

  • uspořádání staveniště podle dokumentace ZS, udržování pořádku a čistoty;
  • stanovení komunikačních tras pro příchod a pohyb fyzických osob, dopravních, výrobních a pracovních prostředků (vodorovná i svislá doprava);
  • podmínky pro uskladnění a manipulaci s materiály;
  • splnění požadavků na odbornou způsobilost osob, konajících práce na staveništi;
  • uskladňování manipulace a odstraňování zbytků materiálů, odpadů a zvlášť nebezpečných odpadů;
  • předcházení rizikům;
  • vedení evidence přítomnosti zaměstnanců a jiných osob na staveništi a v jeho těsném okolí;
  • vhodnost a technická způsobilost strojů, technických zařízení, pomůcek a dopravních prostředků;
  • stanovení pracovních postupů, koordinace a organizace práce;
  • označení nebezpečných a rizikových úseků (bezpečnostní značky, signály apod.);
  • opatření k omezení, případně vyloučení rizikových faktorů;
  • zákazy výkonu některých činností.

Podrobněji viz § 2 až § 8 zákona č. 309/2006 Sb.

3.19.4 Zhotovitel stavby jako zaměstnavatel je povinen zajišťovat a provádět úkoly v hodnocení a prevenci rizik, je-li k tomu způsobilý sám, jinak je povinen zajistit tyto úkoly odborně způsobilým zaměstnancem, nebo jinou odborně způsobilou osobou (viz § 9 až § 11 zákona č. 309/2006 Sb.).

3.19.5 Na stavbách, pro které určil zadavatel stavby (stavebník) jednoho nebo více koordinátorů BOZP podle § 14 zákona č. 309/2006 Sb., zhotovitel i jiné fyzické osoby, které se osobně podílejí na zhotovení stavby, aktivně spolupracují s tímto koordinátorem. Zhotovitel je při tom povinen:

  • nejpozději do 8 dnů před zahájením prací na staveništi doložit, že informoval koordinátora o rizicích, vznikajících při pracovních a technologických postupech;
  • poskytovat koordinátorovi součinnost pro plnění jeho úkolů po celou dobu svého zapojení do přípravy a provádění stavby.

Viz § 16 a § 17 zákona č. 309/2006 Sb.

3.19.6 Koordinátor BOZP je při realizaci stavby povinen:

  • informovat všechny dotčené zhotovitele stavby o bezpečnostních a zdravotních rizicích na staveništi;
  • koordinovat dokumentaci BOZP několika zhotovitelů na staveništi;
  • upozornit zhotovitele na nedostatky v uplatňování požadavků na BOZP, vyžadovat zjednání nápravy, případně navrhovat přiměřená opatření;
  • pokud zhotovitel neplní přiměřená opatření ke zjednání nápravy zjištěných nedostatků v oblasti BOZP, oznámit tuto skutečnost stavebníkovi.

Viz § 18 zákona č. 309/2006 Sb.

3.19.7 Pravidla pro zajištění BOZP jsou specifikována zejména v nařízení vlády č. 362/2005 Sb., a č. 591/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Pravidla pro zajištění požární bezpečnosti určuje zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.

3.19.8 Stavbyvedoucí (AO-S) je povinen v souladu s § 153 SZ při řízení stavby zajistit dodržování povinností k ochraně života, zdraví a bezpečnosti práce. Jeho úloha spočívá především v uplatňování bezpečnostních předpisů v reálných podmínkách dané stavby, a to obzvláště:

  • celkové zabezpečení staveniště, přístupy a příjezdy;
  • školením pracovníků;
  • volbou opatření a koordinací činností vlastních pracovníků i pracovníků ostatních dodavatelů pro oblasti BOZP a PO;
  • soustavnou kontrolou dodržování předpisů a zásad BOZP a PO;
  • součinností s koordinátorem BOZP, pokud byl zřízen;
  • zajištěním bezpečnosti třetích osob, občanů, veřejných komunikací, prostranství a zařízení, provozů investora a jiných subjektů, dotčených výstavbou;
  • dodržováním havarijních a požárních plánů a plánů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi;
  • volbou preventivních opatření pro předcházení úrazům nebo požáru,
  • včasným specifikováním možných rizik a jejich prevencí.

3.19.9 Způsobilost pracovníků k činnostem na stavbě se zajišťuje zejména následujícími formami:

  • vstupním školením všech pracovníků před zahájením prací – včetně poddodavatelů;
  • seznámením čet s předepsanými technologickými postupy a předpisy BOZP a PO, vztahujícími se k jejich činnostem;
  • školením k zákoníku práce (§ 101 – § 108);
  • základním školením k bezpečnosti v elektrotechnice;
  • školením o povinnostech všech pracovníků při vzniku pracovního úrazu;
  • speciálními školeními (vazači, obsluhy mechanismů, řidiči, jeřábníci, elektrikáři …);
  • kontrolou průkazů a osvědčení (obsluhy mechanismů, řidiči, jeřábníci, elektrikáři …);
  • zajišťováním periodických opakování školení a lékařských prohlídek.

3.19.10 O bezpečnostních školeních pracovníků stavby (vlastních i poddodavatelů) se pořizují zápisy, obsahující témata školení a opatřená datem konání a podpisy všech účastníků.

Zápisy se obvykle provádějí v deníku BOZP. Záznam o školení se provede i do stavebního deníku.

Do deníku BOZP se zapisují též výsledky kontrol, případy úrazů a mimořádných událostí.

3.19.11 Stavbyvedoucí a odpovědní pracovníci dodavatele v oblasti bezpečnosti práce zajišťují zejména:

  • dodržování havarijních a požárních plánů;
  • vybavení zaměstnanců osobními ochrannými pracovními prostředky (OOPP) a kontrolu jejich užívání;
  • kontrolu pracovních postupů;
  • organizaci skladování a dopravy;
  • provozování strojů, mechanismů, elektrických zařízení a staveništních rozvodů;
  • umístění výstražných značek, tabulek, ohrazení apod., včetně jejich údržby;
  • celkové zabezpečení staveniště i jednotlivých pracovišť, přístupů a příjezdů;
  • volbu preventivních opatření pro předcházení úrazům nebo požáru;
  • evidenci o školeních (zápisy, obsah, podpisy pracovníků);
  • včasné a pravdivé sepsání protokolů o úrazech;
  • poskytování první pomoci a zajištění lékařské služby;
  • zásah požární jednotky HZS;
  • opatření pro omezení škod.

3.19.12 AO-S spolupracuje:

  • při šetření příčin úrazů a požárů (Státní úřad inspekce práce, PO, PČR …);
  • při odstraňování následků mimořádných událostí;
  • při likvidaci škod a náhrad (regresy, pojišťovna, osobní odpovědnost …).

3.19.13 AO-S a jím pověření technici po dobu zhotovování díla zabezpečují také jeho ochranu před poškozením nebo zcizením až do dne, kdy podle SOD převezme odpovědnost za ochranu díla objednatel (ukončením přejímacího řízení a podepsáním protokolu).

3.20 Ochrana ŽP při realizaci stavby

3.20.1 Podmínky pro ochranu životního prostředí (ŽP) musí být specifikovány přiměřenou formou a rozsahem už v technické přípravě stavby (viz odst. 1.16).

3.20.2 Autorizovaná osoba (AO-S) při výstavbě uplatňuje podmínky dané právními předpisy, ujednáními SOD, stavebním povolením a výstupy z výrobní přípravy jak u vlastních pracovníků, tak i u poddodavatelů.

3.20.3 Stavbyvedoucí (AO-S) je mimo jiné povinen řídit provádění stavby tak, aby zajistil dodržování povinností k ochraně života, zdraví, životního prostředí a bezpečnosti práce, uspořádání staveniště a provozu na něm a působit k odstranění závad při provádění vzniklých (viz § 153 SZ). Současně má povinnost bezodkladně oznamovat příslušnému stavebnímu úřadu a ministerstvu výskyt závady, poruchy nebo havárie stavby a výsledky šetření jejich příčin, pokud by došlo při nich ke ztrátám na životech, k ohrožení života osob nebo zvířat nebo ke značným majetkovým škodám (§ 155 SZ).

3.20.4 Ze zákona o odpadech vyplývají zejména povinnosti důsledné separace, označení a ukládání odpadů, jejich případné předávání oprávněným osobám (firmám), vedení průběžné evidence odpadů, ročních hlášení apod.

Pokud při stavební činnosti dochází ke vzniku nebezpečných odpadů (kategorie „N“), je třeba požádat příslušný orgán životního prostředí o udělení souhlasu k nakládání s nimi.

3.20.5 AO-S musí dbát na minimalizaci dopadů, vyplývajících ze stavebních prací (bourání, prašnost, hlučnost mechanismů, vibrace) na pracovníky i na okolí (např. práce v noci, v blízkosti škol, zdravotnických zařízení apod.).

3.20.6 Pověřený pracovník zhotovitele vede evidenci o nakládání s odpady (§ 39, zákona č. 185/2001 Sb.), tj. zejména doklady ze skládek, zneškodnění nebezpečných odpadů oprávněnými pracovišti apod. Tato evidence je předepsanou a povinnou součástí dokumentace, předkládané ke kolaudačnímu řízení.

3.20.7 Při vzniku havárie nebo poškození ŽP vedení stavby, případně v součinnosti s útvary dodavatele, operativně provádí nezbytná opatření k omezení ekonomických i ekologických dopadů. Podle havarijních plánů, rozsahu a náročnosti škod zajistí odstranění následků vlastními silami nebo hasiči, případně odborně způsobilými a vybavenými firmami.

3.21 Ekonomika zakázky, fakturace

3.21.1 Řízení ekonomiky zakázky využívá ekonomického a finančního plánu zakázky, vytvořeného manažerem nákladů zakázky ve spolupráci s ekonomickým úsekem. Manažer nákladů zakázky kontroluje a řídí náklady v souladu s ekonomickým a finančním plánem ještě před jejich vynaložením, případný nesoulad s plánem signalizuje předem a společně s vedoucím zakázky navrhuje opatření k nápravě. Na základě podkladů od vedení stavby ekonomický úsek průběžně zpracovává nabíhající náklady a výnosy zakázky a provádí porovnání s plánem zakázky. Pokud je skutečnost rozdílná od plánu, ekonomický úsek s manažerem nákladů provede rozbor příčin tohoto nesouladu (např. vícepráce, chyba v rozpočtu apod.) a navrhne opatření k nápravě.

3.21.2 Kontrola nákladů probíhá podle jednotlivých druhů nákladů, zahrnutých do plánu nákladů zakázky podle odst. 1.5:

  • přímé náklady:
    • materiály;
    • mzdy;
    • poddodávky (práce výrobní povahy);
    • služby (práce strojů, energie, voda, telefony …);
    • ostatní přímé náklady (cestovné, diety, PHM …);
  • nepřímé náklady:
    • výrobní režie;
    • správní režie.

Zahrnuje rovněž kontrolu fakturace dodavatelů materiálů a služeb ve vazbě smlouvy. Věcnou správnost došlých faktur prověřuje manažer nákladů zakázky (oprávněnost fakturace, správnost rozsahu plnění, soulad fakturované ceny se smluvním ujednáním apod.), formální správnost došlých faktur prověřuje ekonomický úsek (náležitosti daňových dokladů, uskutečnění zdanitelného plnění apod.).

3.21.3 Fakturace na zakázce probíhá v termínech podle smlouvy o dílo. Podkladem pro vystavení faktury je soupis provedených prací, společně s protokolem o předání a převzetí těchto prací vzájemně odsouhlaseným a podepsaným oprávněnými zástupci objednatele a zhotovitele. Soupis provedených prací zpracovává odpovědný pracovník zhotovitele (stavbyvedoucí, manažer nákladů apod.); obsahuje přehled prací a dodávek uskutečněných ve sledovaném období nebo etapě v jednotkách množství, včetně jednotkových cen a souhrnného finančního vyjádření. Pro průběžné sledování celkem provedeného rozsahu obsahuje i finanční vyjádření provedených prací od počátku výstavby.

3.21.4 Vlastní faktura (daňový doklad) obsahuje tyto náležitosti:

  • povinné náležitosti daňového dokladu:
    • obchodní firma nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění;
    • DIČ plátce, který uskutečňuje plnění;
    • obchodní firma nebo jméno a příjmení, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro níž se uskutečňuje plnění;
    • DIČ, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem;
    • evidenční číslo daňového dokladu;
    • rozsah a předmět plnění;
    • datum vystavení daňového dokladu;
    • datum uskutečnění zdanitelného plnění, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu;
    • fakturovaná cena bez daně;
    • základ daně (DPH);
    • základní nebo snížená sazba daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení zákona č. 235/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů;
    • výše daně uvedená v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlená na desítky haléřů nebo na padesátihaléře;
    • celková fakturovaná částka, včetně DPH;
  • ostatní náležitosti daňového dokladu:
    • údaj o splatnosti daňového dokladu (faktury) v souladu se smluvními podmínkami;
    • odpočet zádržného, bylo-li ve smlouvě dohodnuto;
    • odpočet přijatých záloh, byly-li poskytnuty;
    • celková částka k úhradě.

3.21.5 Při ukončení zakázky je vystavována závěrečná (konečná) faktura, ve které je provedena rekapitulace veškeré fakturace na zakázce (odděleně od daňového základu závěrečné /konečné/ faktury). Obsahem konečné faktury jsou rovněž dopady všech případných změn, vzniklých v průběhu stavby (vícepráce nebo méně práce).

3.21.6 Celkové výnosy jsou tvořeny fakturací provedených prací a plateb za poskytnuté služby. Po odpočtu všech nákladů se zakázkou spojených vzniká skutečný zisk (volné zdroje společnosti). Zisk je základní podmínkou pro existenci a rozvoj stavební firmy. Jeho využití se řídí vnitřními ekonomickými pravidly.

3.21.7 Každý podnikatel je povinen na všech svých obchodních listinách (objednávkách, obchodních dopisech, fakturách) uvádět kompletní identifikační údaje o své firmě, tj. jméno, název, sídlo nebo místo podnikání, identifikační číslo. Podnikatelé zapsaní ve veřejném rejstříku též údaje o tomto zápisu, včetně spisové značky, respektive údaj o zápisu do jiné evidence.

3.21.8 Stavbyvedoucí (AO-S) je v souladu se svým pracovněprávním postavením odpovědný nebo spoluodpovědný zejména za:

  • efektivní využívání pracovních sil, zařízení a mechanismů během výstavby;
  • řádnou přípravu podkladů pro fakturaci (soupisy provedených prací) a pro závěrečné vyúčtování zakázky;
  • dokumentování a projednání změn, víceprací a skutečností, ovlivňujících cenu díla, prací a služeb;
  • minimalizaci případných škod nebo finančních ztrát při stavebních činnostech.

3.22 Zkoušky smontovaných zařízení

3.22.1 V průběhu a po skončení montáží provozních celků, dílčích provozních celků, provozních jednotek, strojních potrubních a kabelových rozvodů, strojního zařízení, vybavení a elektrických zařízení se provádějí následující druhy zkoušek:

  • tlakové zkoušky;
  • zatěžovací zkoušky;
  • revize instalací;
  • zkoušky technologického zařízení (individuální vyzkoušení, komplexní vyzkoušení, zkušební provoz a garanční zkoušky);
  • předepsané zkoušky vybraných technologických zařízení;
  • zkoušky povrchových úprav;
  • zkoušky svarů.

3.22.2 Cílem zkoušek je průkaz zajištění:

  • těsnosti rozvodů a zařízení;
  • pevnosti, únosnosti;
  • bezpečnosti zařízení a obsluh;
  • funkčnosti zařízení a řídicích systémů;
  • spotřeb energií a médií;
  • množství odpadů a emisí;
  • výkonových parametrů;
  • kvality produktů;
  • zácviku obsluh.

Výstupem úspěšných zkoušek je zápis nebo protokol, ve kterém se potvrzuje, že výsledky zkoušek odpovídají příslušným předpisům, normovým hodnotám, projektovaným parametrům a požadavkům SOD. Tím se stvrzuje souhlas s pokračováním v následných pracovních postupech, nebo s převzetím zařízení do trvalého provozu.

O výsledcích zkoušek se rovněž pořizuje zápis do stavebního deníku.

3.22.3 Zhotovitel stavby:

  • spolupracuje s dodavateli zařízení (šéfmontéry) při přípravě zkoušek;
  • zajišťuje služby pro provedení zkoušek (energie, média, materiály apod.) v rozsahu a za podmínek sjednaných v obchodních smlouvách – obvykle za úhradu.

3.22.4 Stavbyvedoucí (AO-S):

  • zúčastňuje se zkoušek osobně, nebo pověřuje odborně způsobilé techniky;
  • s dodavateli, investorem a případně s projektantem řeší vzniklé neshody;
  • shromažďuje doklady o úspěšně provedených zkouškách.

3.23 Podmínky prací za provozu

3.23.1 V průběhu výstavby se stavební práce mohou dotýkat provozu cizích zařízení, zařízení investora nebo zařízení, smontovaných jako součást dodávky stavby.

3.23.2 Cizí zařízení mohou být například:

  • pozemní komunikace a objekty na nich;
  • tělesa a objekty ČD;
  • stavby a zařízení MHD a veřejné dopravy;
  • stavby a vedení energetických sítí;
  • stavby vodovodů a kanalizací;
  • stavby a zařízení telekomunikací, případně radiokomunikací;
  • zařízení školská, zdravotnická, veřejné správy, církevní apod.

3.23.3 Pro práce na těchto objektech nebo v souběhu s nimi (v ochranných pásmech, křížení a napojování sítí apod.) musí být základní podmínky obsaženy už v projektové dokumentaci a ve stavebním povolení.

Před vlastním prováděním prací dodavatel stavby za součinnosti s investorem písemně dohodnou s dotčenými orgány státní správy, majiteli a správci objektů nebo sítí podrobné podmínky, které zahrnují případ od případu:

  • vymezení dotčených ploch, prostor, bodů a druhy činností;
  • omezení nebo výluky v dopravě;
  • zajištění bezpečnosti (značení, ohrazení, osvětlení …);
  • omezení dodávek médií;
  • omezení nebo přerušení provozu technických zařízení;
  • časové lhůty nebo limity omezení;
  • uvedení do původního nebo do projektovaného stavu;
  • mimořádná opatření podle charakteru zařízení a provozu;
  • ochranu provozovaných staveb, jejich částí nebo zařízení proti prachu, hluku, vibracím apod.

3.23.4 Při stavebních pracích v prostorách s provozem technologických zařízení investora (výrobní a skladová zařízení apod.) musí být obdobně sjednány podmínky pro zajištění provozu jak technologických zařízení, tak i pro provádění stavebních prací, obzvlášť:

  • vymezení pracovních prostor, úkonů a operací;
  • bezpečnost prací a požární ochrana;
  • zásobovací a expediční trasy;
  • čistota prostředí (laboratoře, zdravotnická zařízení);
  • příjezd vozidel záchranné služby a HZS,
  • práce ve zvláštních podmínkách (chov zvířat, nebezpečné prostory, pohyb cestujících nebo jiných osob atd.).

3.23.5 Pro individuální kompletní vyzkoušení a zkušební provoz zařízení, která jsou součástí dodávky stavby, musí být podmínky pro provedení zkušebních operací dohodnuty již ve smlouvách o dílo s poddodavateli technologie a v technické přípravě stavby.

3.23.6 Stavbyvedoucí (AO-S) odpovídá za to, aby obecně vždy byly:

  • jasně vymezeny dotčené prostory, plochy a místa;
  • určena odpovědnost konkrétních osob;
  • řádně převzato pracoviště před zahájením prací a předáno po jejich skončení;
  • učiněna opatření pro zajištění BOZP a PO;
  • ochráněny veřejné zájmy;
  • určeny a dodrženy časové lhůty při těchto pracích.

3.24 Dokumentace skutečného provedení stavby

3.24.1 Změny a úpravy projektu, provedené v průběhu výstavby, se řeší a potvrzují podle postupu, uvedeného v odst. 3.16.

3.24.2 Pověřený pracovník dodavatele stavby shromažďuje dokumenty o všech schválených a provedených změnách vyvolaných zhotovitelem, poddodavateli, stavebníkem nebo projektantem; před předáním díla zajistí jejich zaznamenání do dokumentace skutečného provedení stavby.

3.24.3 Dokumentaci skutečného provedení zabezpečuje dodavatel stavby podle složitosti a rozsahu změn a  charakteru stavby, případně podle požadavku stavebníka:

  • ručně graficky nebo popisem do vyhrazené kopie projektové dokumentace;
  • digitálně změnou nebo úpravou dotčených výkresů, zpráv a specifikací;
  • zadáním zpracování kompletní dokumentace skutečného provedení (u rozsáhlých změn a náročných staveb) u jiného dodavatele (např. u projektanta stavby).

3.24.4 Zhotovitel stavby označí dokumentaci skutečného provedení stavby vhodným způsobem a opatří ji svým razítkem.

3.24.5 Stavbyvedoucí (AO-S) předává dokumentaci skutečného provedení stavby investorovi při přejímce díla. Ten se pak řídí ustanoveními § 125 SZ.


DP 4 – Předání stavby

4.1 Výstupní kontrola zhotovitele

4.1.1 Zhotovitel (dodavatel) stavby si obvykle provádí vlastní výstupní kontrolu díla, kterou prověřuje jeho způsobilost k předání investorovi nebo objednateli. Výstupní kontrolu uskuteční v dostatečném předstihu před předáním díla, aby byl čas na odstranění zjištěných neshod.

4.1.2 Výstupní kontrolu provádí pracovník nebo pracovníci dodavatele, odborně způsobilí a pověření k této činnosti. Po dohodě se výstupní kontroly může účastnit i TD investora.

4.1.3 Výstupní kontrola se zaměřuje zejména na tyto oblasti:

  • vizuální prohlídka stavby;
  • úplnost dodávky v souladu se SOD;
  • funkčnost částí stavby (okna, dveře, instalace, provozní a zabezpečovací systémy apod.);
  • výsledky mezioperačních kontrol a zkoušek;
  • příprava dokladů pro přejímku.

4.1.4 Autorizovaná osoba (AO-S) se seznámí s výsledky výstupní kontroly a činí rozhodnutí k odstranění zjištěných neshod.

AO-S kontroluje, zda byly splněny obecné technické požadavky na výstavbu, platné předpisy a též podmínky stavebního povolení.

4.2 Doklady k přejímce díla

4.2.1 Pověřený pracovník dodavatele shromažďuje všechny doklady, které se vyžadují při přejímce díla investorem (objednatelem) a následně k úřední kolaudaci; pořizuje jejich seznam, případně potřebné kopie.

4.2.2 AO-S prověří jejich platnost a úplnost.

4.3 Přejímka díla

4.3.1 Na základě smlouvy o dílo, úspěšného ukončení výstupní kontroly, výsledků zkoušek, kontroly dokladů a podle druhu stavby vyzve zhotovitel objednatele (investora) k převzetí:

  • stavby jako celku;
  • ucelené části stavby.

4.3.2 Výzvu k přejímce provede dodavatel (zhotovitel) písemně zápisem ve stavebním deníku, který může doplnit i samostatným dopisem, obvykle 2 týdny před navrhovaným termínem přejímky.

4.3.3 Přejímky díla se účastní odpovědní (pověření) zástupci dodavatele (zhotovitele) a investora (objednatele).

4.3.4 Podle povahy případu mohou být k přejímce přizváni:

  • projektant;
  • zástupci poddodavatelů nebo výrobců;
  • zástupci provozovatele, uživatele apod.;
  • správci dotčených veřejných sítí a komunikací;
  • další odpovědní nebo odborní pracovníci dodavatele i investora.

4.3.5 Autorizovaná osoba (AO-S) se účastní přejímacího řízení. Při tom předá všechny požadované doklady (viz odst. 4.3), dokumentaci skutečného provedení stavby (viz odst. 3.24) a případný soupis vad a nedodělků.

4.3.6 Účastníci přejímacího řízení provedou podrobnou prohlídku stavby (předávané části), kontrolu shody s projektovou dokumentací, stavebním povolením, smlouvou o dílo a kontrolu předaných dokladů a podle výsledku rozhodnou, zda dílo je způsobilé převzetí.

4.3.7 Pokud dílo splňuje vlastnosti a parametry dané v projektové dokumentaci, smlouvě o dílo v platných předpisech a technických normách, respektuje podmínky stavebního povolení a zjištěné neshody a nedodělky nebrání převzetí, sepíší zápis (protokol) o předání a převzetí díla a v něm uvedenou zejména:

  • číslo smlouvy o dílo a identifikace předávané stavby (nebo části);
  • identifikaci zhotovitele a objednatele a jejich oprávněných osob;
  • datum zahájení a ukončení přejímacího řízení;
  • stručný popis přejímané stavby (části), případně odkaz na PD;
  • prohlášení zhotovitele, že předává a potvrzení objednatele, že přebírá dané dílo ke dni podepsání protokolu;
  • seznam předávané dokumentace a dokladů;
  • soupis neshod (vad) a nedodělků nebránících provozu, s uvedením lhůty a podmínek pro jejich odstranění;
  • datum počátku a ukončení záruční doby;
  • termín pro úplné vyklizení staveniště;
  • dohodu o finančním, příp. jiném vypořádání;
  • identifikaci ostatních účastníků řízení.

Zápis (protokol) se v závěru opatří datem a podpisy odpovědných zástupců zhotovitele a objednatele.

Vzor zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí viz příloha č. 3 této MP.

Tímto aktem přecházejí všechna práva, nároky a odpovědnost k předávanému dílu na přebírajícího.

4.3.8 AO-S učiní o přejímce a jejím výsledku záznam do stavebního deníku a tento zápis opatří svým autorizačním razítkem. O použití autorizačního razítka provede záznam i do svého deníku AO.

4.3.9 V případě, že závady zjištěné při přejímce brání řádnému převzetí a užívání díla, investor přejímací řízení přeruší nebo zruší. Zhotovitel odstraní tyto závady, nebo zajistí jejich odstranění u svých poddodavatelů a provede novou výzvu k přejímce. K řešení případných rozporů při přejímce si může zhotovitel nebo investor získat nestranný odborný posudek.

Má-li tato skutečnost vliv na lhůty, cenu nebo vzniklé ztráty uživatele, postupuje se podle ujednání smlouvy o dílo, případně podle ustanovení občanského zákoníku.

4.3.10 Při neshodách vzniklých na straně investora (vadná dodávka, opoždění sjednaného plnění, znemožnění dokončovacích prací nebo jejich poškození provozem investora) platí rovněž smluvní ujednání (převzetí díla s neshodami, odstranění bez nároku investora na sankce, případně s úhradou vícenákladů dodavatele).

4.3.11 Dodavatel je povinen odstranit vady a nedodělky ve lhůtách sjednaných v přejímacím protokolu nebo ve SOD. Pokud okamžitému odstranění vadí jiné podmínky (např. klimatické), dohodne se přiměřeně delší doba.

4.3.12 V případě, že odstranění neshod, vad a nedodělků představuje změnu rozsahu plnění (redukce nebo rozšíření rozsahu prací), sjednají zástupci stran finanční vyrovnání, případně změn lhůt plnění.

4.3.13 O odstranění neshod, vad a nedodělků sepíší zástupci obou stran po kontrole provedených prací zápisy, navazující na body a ujednání z přejímacího protokolu.

4.4 Vyklizení staveniště

4.4.1 Podmínky a lhůty pro úplné vyklizení staveniště po dokončení stavby jsou obsaženy ve SOD a upřesněny v předávacím protokolu.

4.4.2 Dodavatel při tom:

  • odstraní provizorní objekty, komunikace, oplocení a rozvody, a to včetně jejich základů nebo podloží;
  • odklidí stavební stroje, mechanismy, poškozené díly apod.;
  • vyklidí zbytky stavebních materiálů a lešení;
  • odveze a řádně likviduje vzniklé odpady (obaly, stav. suť, nátěrové hmoty, zbytky ropných látek, lepenky atd.);
  • uvede dotčené plochy, budovy, komunikace apod. do původního stavu, včetně oprav jejich poškození, vzniklých jeho stavební činností, nebo je uvede do stavu určeného projektovou dokumentací;
  • vede si evidenci o přesunu materiálů, zařízení a objektů ZS.

Všechny tyto činnosti provádí dodavatel na své náklady, pokud nebylo ve SOD sjednáno něco jiného.

4.4.3 Jsou-li k likvidaci ZS a vyklízení staveniště potřebné některé provizorní části zařízení (panelové vozovky, hygienická zařízení apod.), dohodne dodavatel s investorem termíny pro jejich postupné vyklízení.

4.4.4 Pokud některé části nebo objekty zařízení staveniště převezme stavebník pro další využití, dohodne s dodavatelem příslušné právní a finanční náležitosti dodatkem ke SOD.

Stavebník k tomu předem vyřídí souhlas stavebního úřadu se změnou v užívání a s nezbytnými stavebními úpravami (viz § 126 a § 127 SZ).

4.4.5 Stavbyvedoucí (AO-S) odpovídá při vyklízení staveniště za:

  • dodržení smluvních ujednání;
  • bezpečné a ekologické provádění demolic a prací;
  • nepoškozování veřejných zájmů.

O ukončení vyklízení staveniště sepíše se stavebníkem zápis.

4.5 Užívání stavby

4.5.1 Dokončenou stavbu, případně její část schopnou samostatného užívání, vymezenou v § 119 SZ, lze užívat na základě kolaudačního souhlasu.

Žádost o kolaudační souhlas podává stavebník na základě úspěšného dokončení stavby, výsledků zkoušek a přejímacího řízení mezi ním a zhotovitelem stavby (viz odst. 4.3), a to v souladu s ustanoveními § 19, § 121 a § 122 SZ.

Proces kolaudačního souhlasu musí za určitých podmínek přejít do kolaudačního řízení a vyústit vydáním kolaudačního rozhodnutí podle § 122a SZ.

4.5.2 Způsobilost stavby k jejímu užívání zkoumá stavební úřad při závěrečné kontrolní prohlídce (§ 122 odst. 3 a § 133 SZ).

4.5.3 Pokud to vyžaduje budoucí provozování stavby a bylo sjednáno ve smlouvě o dílo, může zhotovitel předat části nedokončené stavby k předčasnému užívání investorovi za účelem např.:

  • montáže jeho zařízení nebo vybavení;
  • navážení materiálů, zboží apod.;
  • zkušebního provozu apod.

Povolení pro časově omezené předčasné užívání stavby nebo její části před jejím úplným dokončením vydá v odůvodněném případě stavebníkovi stavební úřad v souladu s § 123 SZ. Žádost podává stavebník; musí k ní mimo jiné doložit i dohodu se zhotovitelem stavby o jeho souhlasu nebo podmínkách, sjednaných pro toto užívání.

4.5.4 Při dílčí přejímce stavby (nebo její části) pro její předčasné užívání musí být mezi stavebníkem a zhotovitelem zejména dohodnuty následující podmínky:

  • přesné vymezení prostor (stavby, sekce …);
  • ohraničení, případně uzavření předávané části stavby;
  • technická způsobilost nedokončených stavebních prvků a zařízení (podlahy, výtahy, instalace apod.);
  • odpovědnost za bezpečnost a požární ochranu;
  • dokončování stavebních prací (zpětné předání, souběh činností apod.);
  • podmínky při poškození stavebního díla nebo věcí investora;
  • finanční otázky (služby, výpomoci, energie, krytí ztrát apod.).

4.5.5 Je-li podmínkou užívání díla zkušební provoz stavby nebo jejího zařízení, stavebník připojí k žádosti o vydání kolaudačního souhlasu vyhodnocení výsledků zkušebního provozu, jímž prokazuje funkčnost a vlastnosti provedené stavby podle projektové dokumentace (§ 124 SZ).

4.5.6 Zhotovitel stavby je účastníkem řízení v případě předčasného užívání stavby (viz. odst. 4.5.3). Účast jeho zástupců, zejména stavbyvedoucího (AO-S) na ostatních jednáních o povolení užívání stavby, je však vhodná zvlášť pro obhajobu provedeného díla a pro operativní řešení případných úprav stavby, které mohou z řízení vyplynout.


DP 5 – Ukončení zakázky

5.1 Záruka za jakost

5.1.1 Dílo může vykazovat vady, jestliže v průběhu provozování díla jsou zjištěny závady neodpovídající požadovanému výsledku práce dodavatele, určenému ve smlouvě. Za vady, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Záruční lhůta je sjednána ve SOD a začíná běžet dnem předání díla.

5.1.2 Obecně o vadách a zárukách za jakost viz zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

5.1.3 Reklamace uplatněné stavebníkem po předání díla („skryté vady“) se posuzují z hlediska:

  • ustanovení SOD a obecně platných předpisů;
  • lhůty podání;
  • oprávněnosti reklamace.

K posouzení si zhotovitel stavby může přizvat výrobce nebo poddodavatele, případně projektanta nebo znalce.

5.1.4 Je-li reklamace uznána jako oprávněná, zhotovitel postupuje následovně:

  • pověří pracovníka, odpovědného za její vyřízení (AO-S, úsekový stavbyvedoucí, příslušný manažer apod.);
  • pokud se reklamace dotýká poddodávky, neprodleně ji uplatní u poddodavatele v souladu s příslušnou smlouvou;
  • vyřeší technické, právní a finanční dopady;
  • má-li zhotovitel zaveden systém managementu jakosti, postupuje podle dokumentovaného postupu v systému;
  • po vyřízení reklamace vyzve investora k převzetí odstranění neshody a uzavření protokolu (zápisu) o předání a převzetí reklamovaného případu.

5.1.5 V případě sporné reklamace:

  • zhotovitel projedná s investorem technická, obchodní a právní stanoviska;
  • s patřičným zdůvodněním reklamaci odmítne a vyčká dalších kroků investora;
  • při rozporném postoji investora se spor řeší ve smyslu občanského zákoníku;
  • pokud je výsledek sporu ve prospěch investora, postupuje zhotovitel podle odst. 5.1.4;
  • je-li výsledek sporu ve prospěch zhotovitele, může být reklamovaný problém odstraněn na základě objednávky investora jako nová zakázka (změna nebo vícepráce).

5.1.6 Pokud je stavbyvedoucí (AO-S) statutárním orgánem nebo zaměstnancem firmy zhotovitele, obvykle přímo řeší problémy, spojené se zárukami a reklamacemi.

V jiných případech vyplyne jeho účast ze smluvního vztahu, osobní odpovědnosti nebo odpovědnosti z titulu obecně závazných právních předpisů.

5.1.7 Doporučuje se, aby zhotovitel na základě poznatků z problematiky vzniku a existence vad uskutečnil nápravná a preventivní opatření k jejich předcházení.

Opatření se mohou týkat:

  • personální politiky firmy;
  • organizačních vazeb;
  • výběru poddodavatelů;
  • přípravy staveb;
  • kontrolních mechanismů;
  • ekonomických a mzdových dopadů.

5.2 Řešení právních sporů

5.2.1 Rozhodujícími dokumenty pro řešení právních sporů mezi zhotovitelem a objednatelem jsou:

  • Smlouva o dílo, včetně uzavřených dodatků;
  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 360/1992 Sb., autorizační zákon, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, ve znění pozdějších předpisů.

5.2.2 Autorizovaná osoba (AO-S), vykonávající na stavbě funkci stavbyvedoucího podle § 153 a § 160 SZ, nese odpovědnost i po předání díla obzvlášť v oblastech:

  • trestního práva (při vážném porušení díla, škodě na zdraví nebo majetku jiných osob apod.);
  • disciplinárního řízení orgánů ČKAIT (při přestupcích proti profesnímu a etickému řádu komory);
  • morální a etické odpovědnosti za provedené a dokončené dílo;
  • hmotné a finanční odpovědnosti, pokud byla sjednána v pracovní smlouvě, nebo vyplývá z pracovněprávního vztahu AO-S.

5.3 Finanční a ekonomické uzavření zakázky

5.3.1 Finanční vypořádání zakázky probíhá průběžně po celou dobu její realizace a po jejím ukončení dojde ke konečnému vypořádání. Průběžně po dobu realizace probíhá inkaso vystavených dodavatelských faktur podle dohodnutých platebních podmínek. Dodržování splatnosti kontroluje ekonomický (obchodní) úsek. V případě porušení platebních podmínek urguje platby u objednatele a uplatňuje případné sankce. Souběžně s tím sleduje splatnosti došlých faktur a provádí jejich úhradu, zajišťuje zpracování a výplatu mezd.

5.3.2 Konečné finanční vypořádání zakázky je provedeno po jejím ukončení a zahrnuje úhradu veškerých vydaných a přijatých faktur na zakázce, úhradu veškerých mezd a k nim příslušných odvodů, úhradu veškerých souvisejících poplatků a ostatních nákladů na zakázce vzniklých, úhradu podílu na správní a výrobní režii. Pokud je ve smlouvě o dílo sjednáno zádržné, je jeho finanční vypořádání provedeno v souladu se smlouvou. Stejným způsobem je naloženo s případným zádržným, pokud bylo sjednáno s poddodavateli.

5.3.3 Po celkovém finančním vypořádání zakázky se kladný zůstatek finančních prostředků stává volnými zdroji společnosti. Se zůstatkem finančních prostředků nakládá management firmy podle vnitřních a ekonomických pravidel.

5.3.4 Ekonomické vyhodnocení zakázky

Po provozním ukončení zakázky provádí ekonomický úsek její ekonomické vyhodnocení. Skutečně dosažený hospodářský výsledek zakázky zobrazený v účetnictví se porovná s finančně ekonomickým plánem zakázky. Pokud skutečnost není v souladu s plánovaným výsledkem zakázky, provede s manažerem nákladů zakázky rozbor jednotlivých nákladových položek, pro identifikaci příčin. Zpracovaný výsledek zakázky je předmětem projednání s vedoucím zakázky a vedením společnosti. Výstupem je protokol z projednání hospodářského výsledku zakázky, s případným návrhem na opatření pro další realizované zakázky.

5.3.5 Ekonomický (obchodní) úsek provádí archivaci veškerých účetních dokladů v souladu se zákonnými předpisy.

5.4 Uložení dokumentů

5.4.1 Po ukončení zakázky zhotovitel ukládá a udržuje důležitou dokumentaci vztahující se ke stavbě, zvlášť z hlediska eventuálního budoucího řešení sporů.

Dokumentace technická:

  • projektová dokumentace (se zachycením změn a úprav);
  • výrobní příprava stavby;
  • doklady o dodávkách a kvalitě materiálů, výrobků a zabudovaných zařízení;
  • technická dokumentace poddodávek;
  • protokoly o zkouškách a dílčích přejímkách;
  • doklady o provedených kontrolách;
  • zápisy z jednání a řešení problémů, včetně kontrolních dnů stavby;
  • protokoly o předání a převzetí díla (vč. příloh);
  • kopie stavebního deníku;
  • deník BOZP.

Dokumentace ostatní:

  • SOD, dodatky, poddodavatelé;
  • důležitá korespondence;
  • účetní, finanční a ekonomická dokumentace;
  • pracovněprávní doklady;
  • dokumenty o úrazech, vzniku škod, pojistných událostech apod.

5.4.2 Zhotovitel ukládá dokumentaci zakázky v chráněných a zabezpečených prostorách. Dokumentace se eviduje pod číslem zakázky (SOD). Pravidla a podmínky ukládání dokumentace zakázek se řídí organizačními podmínkami a uspořádáním firmy.

5.4.3 Stavbyvedoucí (AO-S) dbá na postupné shromažďování a evidenci veškerých písemností a dokumentů během výstavby.

Po dokončení zakázky odpovědný pracovník předá uspořádanou dokumentaci se seznamy k jejímu uložení (do spisovny, osobě pověřené, přímo do určených prostor apod., v závislosti na zavedeném pořádku ve firmě).

5.4.4 Po skončení vedení stavebního deníku (tj. po odstranění všech vad a nedodělků) předá zhotovitel stavebníkovi originál deníku (§ 157 odst. 3 SZ).

Doporučuje se, aby zhotovitel archivoval své kopie stavebního deníku a nejdůležitější doklady o stavbě po dobu shodnou se stavebníkem, tj. 10 let od vydání kolaudačního souhlasu, popřípadě od dokončení stavby (§ 154 odst. 1 písm. d) SZ), minimálně po dobu záruční lhůty.

5.4.5 Podmínky ukládání a skartace dokumentace jsou obsaženy v zákonu č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů a v metodické pomůcce MP 6 Spisová agenda.


3 PŘÍLOHY

Příloha 3.1

3.1 Seznam základních ČSN pro činnost AO při provádění pozemních staveb

Označení Název
05 – SVAŘOVÁNÍ, PÁJENÍ, ŘEZÁNÍ KOVŮ A PLASTŮ
ČSN 05 0610 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre plameňové zváranie kovov a rezanie kovov
ČSN 05 0630 Zváranie. Bezpečnostné ustanovenia pre oblúkové zváranie kovov
33 – ELEKTROTECHNIKA – ELEKTROTECHNICKÉ PŘEDPISY
ČSN EN 61140 Ochrana před úrazem elektrickým proudem – Společná hlediska pro instalaci a zařízení
ČSN 33 1500 Elektrotechnické předpisy. Revize elektrických zařízení
ČSN 33 1600 ed. 2 Revize a kontroly el. spotřebičů během používání
65 – VÝROBKY CHEMICKÉHO PRŮMYSLU
ČSN 65 0201 Hořlavé kapaliny. Prostory pro výrobu, skladování a manipulaci
72 – STAVEBNÍ SUROVINY, MATERIÁLY A VÝROBKY
ČSN EN ISO 14688-1 Geotechnický průzkum a zkoušení – Pojmenování a zatřiďování zemin – Část 1: Pojmenování a popis
ČSN 72 1006 Kontrola zhutnění zemin a sypanin
ČSN EN 12620 Kamenivo do betonu
ČSN EN 13139 Kamenivo pro malty
ČSN 72 1860 Kámen pro zdivo a stavební účely
ČSN EN 197-1 ed. 2 Cement – Část 1: Složení, specifikace a kritéria shody cementů pro obecné použití
ČSN EN 998-1 Specifikace malt pro zdivo – Část 1: Malty pro vnitřní a vnější omítky
ČSN EN 998-2 Specifikace malt pro zdivo – Část 2: Malty pro zdění
ČSN EN 13318 Potěrové materiály a podlahové potěry – Definice
ČSN EN 13813 Potěrové materiály a podlahové potěry – Vlastnosti a požadavky
73 – NAVRHOVÁNÍ A PROVÁDĚNÍ STAVEB
ČSN 73 0005 Modulová koordinace rozměrů ve výstavbě
ČSN EN 1990 Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí
ČSN EN 1991-1-1 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-1: Obecná zatížení – Objemové tíhy, vlastní tíha a užitná zatížení pozemních staveb
ČSN EN 1991-1-2 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-2: Obecná zatížení – Zatížení konstrukcí vystavených účinkům požáru
ČSN EN 1991-1-3 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-3: Obecná zatížení – Zatížení sněhem
ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem
ČSN EN 1991-1-5 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-5: Obecná zatížení – Zatížení teplotou
ČSN EN 1991-1-6 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-6: Obecná zatížení – Zatížení během provádění
ČSN EN 1991-1-7 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-7: Obecná zatížení – Mimořádná zatížení
ČSN ISO 1803 Pozemní stavby – Tolerance – Vyjadřování přesnosti rozměrů
ČSN 73 0202 Geometrická přesnost ve výstavbě
ČSN ISO 7078 Pozemní stavby. Postupy měření a vytyčování
ČSN ISO 4463-1 Měřicí metody ve výstavbě – Vytyčování a měření
ČSN P 73 0600 Hydroizolace staveb – Základní ustanovení
ČSN 73 0601 Ochrana staveb proti radonu z podloží
ČSN 73 0602 Ochrana staveb proti radonu a záření gama ze stavebních materiálů
ČSN P 73 0606 Hydroizolace staveb – Povlakové hydroizolace
ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty
ČSN 73 0804 Požární bezpečnost staveb – Výrobní objekty
ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení
ČSN 73 0821 ed. 2 Požární bezpečnost staveb – Požární odolnost stavebních konstrukcí
ČSN 73 2030 Statické zatěžovací zkoušky stavebních konstrukcí
ČSN EN 1996-2 Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí – Část 2: Volba materiálů, konstruování a provádění zdiva
ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí
ČSN 73 2480 Provádění a kontrola montovaných betonových konstrukcí
ČSN EN 1090-1+A1 Provádění ocelových konstrukcí
ČSN EN 1090-2 Provádění ocelových konstrukcí a hliníkových konstrukcí – Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce
ČSN 73 2810 Dřevěné stavební konstrukce. Provádění
ČSN 73 3450 Obklady keramické a skleněné
ČSN 73 3610 Navrhování klempířských konstrukcí
ČSN 73 4130 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky
ČSN EN 1443 Komíny – Obecné požadavky
ČSN 73 4201 Komíny a kouřovody – Navrhování, provádění a připojování spotřebičů paliv
ČSN EN 13964 ed. 2 Zavěšené podhledy – Požadavky a zkušební metody
ČSN 73 8101 Lešení – Společná ustanovení
ČSN EN 12158-1+A1 Nákladní stavební výtahy – Část 1: Výtahy s přístupnými plošinami
ČSN EN 12811-1 Dočasné stavební konstrukce – č. 1 – Pracovní lešení
74 – ČÁSTI STAVEB
ČSN 74 3282 Pevné kovové žebříky pro stavby
ČSN 74 3305 Ochranná zábradlí
ČSN 74 4505 Podlahy – Společná ustanovení
ČSN EN 12519 Okna a dveře – Terminologie
ČSN 74 6101  Dřevěná okna – Základní ustanovení
ČSN 74 6210 Kovová okna – Základní ustanovení
ČSN 74 6350 Ocelové světlíky – Základní ustanovení
ČSN 74 6401 Dřevěné dveře – Základní ustanovení
ČSN 74 6501 Ocelové zárubně – Základní ustanovení
ČSN 74 6550 Kovové dveře otevíravé – Základní ustanovení
ČSN EN 12154 Lehké obvodové pláště – Vodotěsnost – Funkční požadavky a klasifikace
75 – VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
ČSN 75 5411 Vodárenství – Vodovodní přípojky
ČSN 75 6101  Stokové sítě a kanalizační přípojky
ČSN EN 1610 Provádění stok a kanalizačních přípojek a jejich zkoušení
ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace
ČSN 75 6909 Zkoušky vodotěsnosti stok a kanalizačních přípojek
83 – OCHRANA ŽP, PRACOVNÍ A OSOBNÍ OCHRANA
ČSN 75 3418 Ochrana povrchových a podzemních vod před znečištěním při dopravě ropných látek silničními vozidly
ČSN 83 9061 Technologie vegetačních úprav v krajině – Ochrana stromů, porostů a vegetačních ploch při stavebních pracích


Příloha 3.2

3.2 Vzor – zápis o předání a převzetí staveniště (části staveniště)

Dokument ke stažení
ZÁPIS O PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ List č. 1
• staveniště:
• části staveniště (podle čl. SOD):
Ze dne: SOD č.:
Předávající (objednatel):
Zastoupen:
Přebírající (zhotovitel):
Zastoupen:
1. Předané plochy a ostatní prostory staveniště:

Dnešního dne bylo předáno staveniště v následujícím rozsahu:
• Objekty:
• Plochy:
• Deponie:
• Vjezdy na staveniště, dopravní trasy:
Hranice staveniště je zakreslena na:
Poznámka:
2. Geodetické body:

Dnešního dne předal geodet objednatele geodetovi zhotovitele tyto geodetické body:
• směrové:
• výškové:
Tyto body jsou vytyčeny přímo na stavbě a zakresleny do geodetické dokumentace č.
předané dne
Poznámka:
3. Vedení stávajících inženýrských sítí:

Veškeré sítě nacházející se v prostoru staveniště jsou k dnešnímu dni vytyčeny. Veškeré sítě (nadzemní, pozemní, podzemní) v prostoru staveniště jsou zakresleny na výkrese č. který byl předán dne
IS jsou v prostoru staveniště viditelně vytyčeny, a to:


ZÁPIS O PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ List č. 2
IS jsou k dnešnímu dni odpojeny v těchto místech:

Předávající prohlašuje, že žádné jiné sítě se v prostoru staveniště nenacházejí:
Poznámka:
4. Předání přípojných míst:
Dnešního dne byla zhotoviteli předána tato přípojná místa:
• elektrické energie
• pitné vody:
• kanalizace:
• ostatní		 o napětí příkonu [kW]
Poznámka:
5. Stavební povolení:
Stavební povolení vydané dne č. j.
které nabývá právní moci dne: bylo zhotoviteli předáno dne
Poznámka:
6. Práva k staveništi:
Objednatel prohlašuje, že k prostoru staveniště má práva potřebná k provedení díla podle uvedené smlouvy a staveniště je prosto práv a nároků třetích osob.
Poznámka:
7. Telefonní linky:
Objednatel předal zhotoviteli tyto telefonní linky:
Poznámka:
8. Projektová dokumentace:
Objednatel předal dne zhotoviteli ks paré PD, vypracované dne
č. zakázky
Poznámka:
9. Doklady související s dílem:

Objednatel předal zhotoviteli tyto doklady související s dílem:


ZÁPIS O PŘEDÁNÍ A PŘEVZETÍ List č. 3
geologický průzkum
stavebně technický průzkum
Poznámka:
10. Kácení dřevin
Objednatel předal zhotoviteli dne právoplatné povolení ke kácení dřevin v prostoru staveniště vydané
dne č. j.
Poznámka:
11. Příjezdové komunikace
Pro příjezd na staveniště jsou určeny tyto dopravní trasy:
Poznámka:
12. Ostatní
závazky objednatele ze SOD
určení ploch pro ZS (sklady, skládky suti, jeřáby apod.)
Poznámka:
13. Objednatel prohlašuje, že podmiňující práce
byly provedeny v souladu s PD a SOD.
Poznámka:
14. Ostatní závady zjištěné při předávání staveniště:
Za objednatele: (jméno, podpis) Za zhotovitele: (jméno, podpis)


Příloha 3.3

3.3 Vzor – zápis o odevzdání a převzetí dokončených staveb a jejich ucelených částí

Dokument ke stažení
ZÁPIS O ODEVZDÁNÍ A PŘEVZETÍ DOKONČENÝCH STAVEB A JEJICH UCELENÝCH ČÁSTÍ Počet listů: 2
List č.: 1
STAVBA Název stavby:  
Č. kód. zakázky:   Číslo stavby:  
Objekt:   Číslo objektu:  
PROJEKTANT  
OBJEDNATEL  
Zplnomocněný zástupce:   Funkce:  
Stavební dozor:   Manažer jakosti:  
ZHOTOVITEL  
Zplnomocněný zástupce:   Funkce:  
Manažer jakosti:      
ZPLNOMOCNĚNÍ ZÁSTUPCI:
  Jméno Funkce
Objednatele    
     
Zhotovitele    
     
Subdodavatele    
     
Ostatní účastníci    
     
Po prohlídce stavby – objektu, technické dokumentace a zápisů ve stavebním deníku, provedli shora uvedení zástupci přejímací řízení.
Místo stavby   Okres   Kraj  
Smlouva – číslo ze dne   Zahájení prací Dokončení prací
Ve znění dodatku číslo ze dne      
Základní rozměry a technický popis:
Průběh a výsledky provedených zkoušek:  
Dílčí převzetí/zahájení používání:  
Cena stavby (objektu) podle smlouvy: Hodnota předávaného objektu v rozsahu skutečně provedených prací bude
  vyfakturována celkovou fakturou do  


ZÁPIS O ODEVZDÁNÍ A PŘEVZETÍ DOKONČENÝCH STAVEB A JEJICH UCELENÝCH ČÁSTÍ Počet listů: 2
List č.: 2
Prohlídkou objektu bylo zjištěno, že práce jsou provedeny podle prováděcího projektu v souladu se zákonem č. 183/2006 Sb. Pokud se provedení v některých částech projektu odchyluje, zjišťují strany souhlasně, že se tak stalo na základě projektové a rozpočtové dokumentace s vědomím a schválením objednatele, resp. podle jeho zápisů ve stavebním deníku. Práce jsou provedeny odborně a ve shodě s technickými podmínkami a nemají zjevných vad nebo nedodělků, které by samy o sobě nebo ve spojení s jinými bránily provozu (užívání), nebo ztížily provoz (užívání).
Ostatní zjištění:
Soupis objednatelem převzaté dokumentace, záznamů o jakosti a věcných stavebních doplňků, příloha č. 1.
Soupis drobných vad, nedodělků a dodatečně požadovaných dodávek a prací, příloha č. 2.
Oboustranně dohodnuté lhůty odstranění výše uvedených vad a nedodělků:
Odevzdání a převzetí dokončené stavby nebo její ucelené části je provedeno tímto zápisem mezi objednatelem a zhotovitelem.
Vzájemné nároky mezi zhotovitelem a jeho poddodavateli budou uplatněny podle zákona č. 513/91 Sb.
Objednatel prohlašuje, že přejímá stavby – objekt dnem do vlastnictví
a že nemá vůči zhotoviteli jiných požadavků a nároků mimo shora uvedené
Za objednatele Za zhotovitele Ostatní účastníci
Přejímací řízení zahájeno dne ukončeno dne
Přílohy: Rozdělovník:
objednatel
stavební dozor
zhotovitel
ostatní

Základní dokument: Provádění staveb (MP 2)
Autoři: , , ,
Klíčová slova: , , , , , ,
Obory a specializace:
Kategorie:
Stav: