Autoři: Ing. Bohumil Rusek, prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.
Stav: kontrola 2020, vydání 2006
Anotace:
Pomůcka je věnována vzájemné spolupráci autorizovaných osob při návrhu a projektování pozemních staveb. Je především o spolupráci autorizované osoby v oboru pozemní stavby a autorizované osoby v oboru statika a dynamika staveb.
OBSAH
ÚVOD
Metodická pomůcka MP 1.7.1 Statika – spolupráce autorizovaných osob je věnována klíčovému problému, tj. vzájemné spolupráci autorizovaných osob při návrhu a projektování pozemních staveb. Je především o spolupráci AO v oboru pozemní stavby a AO v oboru statika a dynamika staveb.
Metodické pomůcky obecně popisují úroveň činnosti AO ve dvou základních skupinách jejich výkonu, tj. projektové činnosti a vedení realizace staveb. Upozorňují na její odlišnosti od činnosti kvalifikovaných osob ve stavebnictví, na problémové okruhy této činnosti.
Popis činnosti AO v metodických pomůckách je průnikem množin variabilních činností, nacházení toho nejzákladnějšího, co by mělo být pro ně společné ve všech oborech autorizace. Od tohoto základu se potom odvíjejí varianty, vyplývající z předpisových a technických odlišností jednotlivých oborů a specializací, způsobu výkonu povolání, či nutných potřeb pro další činnost autorizovaných osob. Úkolem zpracování metodických pomůcek byla pověřena Rada pro podporu rozvoje profese.
Pomůcka je zpracována v souladu s vydáním nového zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Klade si za úkol popsat obvyklé výkony autorizovaných osob při projektování ve smyslu zákona, zejména § 158–§ 160. Snaží se jednotně použít základní terminologii, zkratky a popsat vazby na závazné obecně platné předpisy, ČSN a další předpisy. Popisuje činnosti v jednotlivých zakázkách přípravy stavby. Řeší spolupráci s dalšími autorizovanými osobami a spolupracovníky.
Činnosti autorizovaných osob jsou vyjmenovány s uvedením potřebné míry odpovědnosti těchto osob na základě zákonných předpisů, smluvních ujednání, zvyklostí i profesního a etického řádu ČKAIT vůči společnosti, spolupracovníkům a zákazníkovi. V dílčích postupech jsou rozpracovávány pro jednotlivé etapy přípravy stavby a s ohledem na splnění specifických podmínek obchodních smluv.
Tato metodická pomůcka si neklade za cíl postihnout celou problematiku výstavby. Jejím účelem je popis běžné úrovně výkonu činnosti autorizovaných osob, přenesení zkušeností pro ty, kteří do profese teprve vstupují, a upozornění na etické či právní limity výkonu profese. Měla by se stát základem pro zpracování detailních pomůcek v oboru statika a dynamika staveb.
Metodické pomůcky jsou materiálem živým, neustále doplňovaným. Popisují aktuální stav představy o výkonu činnosti autorizovaných osob; nejsou a nedávají si za cíl být jedinou a předepsanou možností výkonu činnosti autorizovaných osob.
1 PRÁVNÍ RÁMEC ČINNOSTI AUTORIZOVANÉ OSOBY
1.1 ZÁKLADNÍ POJMY A UŽITÉ ZKRATKY
Základní terminologie a zkratky jsou uvedeny v MP 0 Základ systému podpory profese ČKAIT. V textu metodické pomůcky MP 1 jsou tyto termíny použity ve významu, který mají v návaznosti na obvyklou hierarchii vztahů v přípravě výstavby v ČR, reprezentovanou v tradičním pojetí trojúhelníkem
Dále jsou použity pojmy odvozené od této základní hierarchie v synonymech a významech s následujícím odlišením:
Hlavní projektant – pojem je uveden v § 113 odst. 2 stavebního zákona – funkcí hlavního projektanta může smluvně pověřit stavebník, anebo jej může pověřit stavební úřad koordinací projektové dokumentace stavby, zpracovávané více projektanty, nebo koordinací autorského dozoru.
Projektant – termín je používán pro označení nositele projektové činnosti, fyzické či právnické osoby, pro označení účastníka výstavby. Dále je termín použit ve významu fyzické osoby, a to buď autorizované osoby vykonávající činnost podle § 158 stavebního zákona (projektovou činnost), nebo v obecném pojetí ve významu fyzické osoby bez ohledu na konkrétní postavení ve firmě (hlavní, vedoucí, zodpovědný projektant). Ve smyslu nositele zakázky je projektant v postavení svobodného povolání, osoby samostatně výdělečně činné či obchodní firmy. Pokud se jedná o závazkové vztahy, je projektant označován za zhotovitele dokumentace a vystupuje v nich pod svou obchodní firmou.
Stavebník – označení základního účastníka investiční výstavby, osoby (fyzické nebo právnické). Pokud jde o oblast soukromoprávní (tj. v obchodních vztazích), může být označen i jako zákazník, klient, objednatel nebo odběratel. Z hlediska budoucího užití stavby je zpravidla uživatelem.
Zhotovitel stavby – Stavební podnikatel – firma podnikající v živnosti Provádění staveb, jejich údržba a odstraňování ve smyslu § 160 stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů. Ve smluvních vztazích je označen rovněž jako zhotovitel; ve stavební praxi se někdy používá i termín dodavatel stavby.
Poddodavatel (subdodavatel) – označení pro dodavatele všech dílčích dodávek projektových nebo stavebních prací a služeb, zajišťovaných jiným právním subjektem. Naopak dílčí zpracování projektové dokumentace či zhotovení části stavby v rámci jednoho právního subjektu zajišťuje zpracovatel, spolupracovník nebo kooperant.
Obchodní firma – označení pro vnější vztahy právního subjektu, vstupujícího do smluvních vztahů. Všechny autorizované osoby svou činnost vykonávají v rámci obchodní firmy: buď jsou samy jejím majitelem (svobodné povolání, osoby samostatně výdělečně činné – OSVČ – na základě živnostenského listu); nebo jsou společníky – členy statutárních orgánů právnických osob; nebo v zaměstnaneckém či jiném pracovně právním vztahu – např. ve funkci odpovědného zástupce. Činnost pro obchodní firmu však mohou vykonávat i na základě jiného smluvního vztahu – smlouvy o dílo či smlouvy mandátní. Obecným pojmem pro metody, postupy a pravidla organizace a řízení obchodní firmy je vedení nebo management.
Dozor –dozor nad projektovou přípravou a prováděním staveb je v textu MP 1 použit ve významu:
- dozor autorský (AD) je dohledem autora díla nad postupem další přípravy, zpracováním dokumentace i nad realizací stavby, je vykonáván na základě samostatného smluvního vztahu; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 stavebního zákona je stavebník autorský dozor povinen zajistit;
- dozor technický (TD)je dozor nad prováděním stavby, vykonávaný zástupcem stavebníka; u stavby financované z veřejného rozpočtu podle § 152 odst. 4 stavebního zákona je stavebník technický dozor povinen zajistit;
- dozor stavební je dozor nad prováděním stavby jednoduché ve smyslu § 103 a § 104 stavebního zákona, pokud tyto stavby provádí stavebník svépomocí – viz § 160 odst. 4 stavebního zákona.
Pracovník – obecné označení pro všechny osoby podílející se na přípravě a realizaci stavby, bez ohledu na to, v jakém poměru k obchodní firmě tuto činnost vykonávají (zaměstnanec, poddodavatel, svobodné povolání, živnostník atd.).
Zkratky použité v pomůcce
| AD | Autorský dozor |
| AO | Autorizovaná osoba |
| ČKAIT | Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě |
| ČSN | Česká technická norma |
| ČSN EN ISO | Převzatá mezinárodní norma |
| ČSN EN | Převzatá evropská norma |
| DD | Dodavatelská dokumentace |
| DOS | Projekt pro ohlášení stavby |
| DSP | Dokumentace pro stavební povolení |
| DPS | Dokumentace pro provádění stavby |
| DUR | Dokumentace pro územní rozhodnutí |
| MP | Metodická pomůcka |
| OSVČ | Osoba samostatně výdělečně činná |
| SZ | Stavební zákon |
| TD | Technický dozor stavebníka |
| VD | Výrobní dokumentace |
1.2 PRÁVNÍ RÁMEC VÝKONU ČINNOSTI V OBORU STATIKA
Výkony spojené s projektováním nosných konstrukcí pozemních staveb provádí odborný projektant nosné konstrukce – statik, tj. autorizovaná osoba, která získala oprávnění k výkonu této činnosti podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, v oboru autorizace statika a dynamika staveb.
Projektování jako vybranou činnosti ve výstavbě definuje § 158 stavebního zákona.
Odpovědnost projektanta stanoví § 159 stavebního zákona.
Z výše uvedeného vyplývá, že autorizovaný architekt nebo autorizovaný inženýr v oboru pozemní stavby je ve smyslu § 159 odst. 2 stavebního zákona povinen přizvat ke spolupráci na projektové dokumentaci autorizovaného inženýra pro obor statika a dynamika staveb v případě, že není způsobilý statický díl projektové dokumentace zpracovat sám. Autorizovaný technik je pro zpracování statické části projektové dokumentace rodinného domu povinen vždy přizvat autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb.
Ohlašované stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, které musí být doloženy projektovou dokumentací zpracovanou autorizovanou osobou, jsou:
a) stavby pro bydlení a pro rekreaci do 150 m2 zastavěné plochy, s jedním podzemním podlažím do hloubky 3 m a nejvýše dvěma nadzemními podlažími a podkrovím;
b) podzemní stavby do 300 m2 zastavěné plochy a hloubky do 3 m, pokud nejsou vodním dílem;
c) stavby do 300 m2 zastavěné plochy a výšky do 10 m, s výjimkou staveb pro bydlení, a haly do 1000 m2 zastavěné plochy a výšky do 15 m, pokud tyto stavby a haly budou nejvýše s jedním nadzemním podlažím, nepodsklepené a dočasné na dobu nejdéle 3 let;
d) stavby do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky s jedním nadzemním podlažím, podsklepené nejvýše do hloubky 3 m
1.3 PRINCIPY OCHRANY VEŘEJNÉHO ZÁJMU
Termín veřejný zájem SZ používá, ale nevysvětluje jej. Z povahy věci lze dovodit, že se jedná o takový zájem, který lze označit za obecný nebo veřejně prospěšný, případně za zájem společnosti jako celku. Takový zájem nemůže být v rozporu s platnými právními předpisy. Obecně lze za veřejný zájem z hlediska stavebního zákona označit ochranu života a zdraví obyvatel a ochranu životního prostředí.
Veřejným zájmem se podle stavebního zákona (§ 132 odst. 3 a 5) rozumí požadavek, aby
a) stavba byla prováděna v souladu s rozhodnutím nebo jiným opatřením stavebního úřadu;
b) stavba byla používána jen k povolenému účelu;
c) stavba neohrožovala život a zdraví osob nebo zvířat, bezpečnost, životní prostředí, zájmy státní památkové péče, archeologické nálezy a sousední stavby, popřípadě nezpůsobovala jiné škody či ztráty;
d) se při stavbě a užívání stavby a stavebního pozemku předcházelo důsledkům živelních pohrom nebo náhlých havárií, čelilo jejich účinkům nebo aby se nebezpečí takových účinků snížilo;
e) byly odstraněny stavebně bezpečnostní, požární, hygienické, zdravotní nebo provozní závady na stavbě anebo na stavebním pozemku, včetně překážek bezbariérového užívání stavby.
Je třeba splnit šest základních požadavků na stavby:
1. Mechanická odolnost a stabilita
Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby zatížení, o kterých se očekává, že na ni budou působit v průběhu stavění a užívání, neměla za následek:
a) zřícení celé stavby nebo její části;
b) větší stupeň nepřípustného přetvoření;
c) poškození jiných částí stavby nebo technických zařízeníči vybavení následkem deformace nosné konstrukce;
d) poškození událostí v rozsahu neúměrném původní příčině.
2. Požární bezpečnost
Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby v případě požáru:
a) byla po určitou dobu zachována nosnost a stabilita konstrukce;
b) byl omezen vznik a šíření požáru a kouře ve stavebním objektu;
c) bylo omezeno šíření požáru na sousední objekty;
d) mohly osoby a zvířata opustit stavbu, nebo být zachráněny jiným způsobem;
e) byla brána v úvahu bezpečnost záchranných jednotek.
3. Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí
Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby neohrožovala hygienu nebo zdraví i uživatelů nebo sousedů, především v důsledku:
a) uvolňování toxických plynů;
b) přítomnosti nebezpečných částic nebo plynů v ovzduší;
c) emise nebezpečného záření;
d) znečištění nebo zamoření vody nebo půdy;
e) nedostatečného zneškodňování odpadních vod, kouře a tuhých nebo kapalných odpadů;
f) výskytu vlhkosti v částech stavby nebo na površích uvnitř stavby.
4. Bezpečnost při užívání
Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby při jejím užívání nebo provozu nevznikalo nepřijatelné nebezpečí úrazu, např. uklouznutím, smykem, pádem, nárazem, popálením, zásahem elektrickým proudem a zraněním výbuchem.
5. Ochrana proti hluku
Stavba musí být navržena a postavena takovým způsobem, aby hluk vnímaný obyvateli nebo osobami poblíž stavby byl udržován na úrovni, která neohrozí jejich zdraví a dovolí jim spát, odpočívat a pracovat v uspokojivých podmínkách.
6. Úspora energie a ochrana tepla
Stavba a její zařízení pro vytápění, chlazení a větrání musí být navrženy a postaveny takovým způsobem, aby spotřeba energie při provozu byla nízká s ohledem na klimatické podmínky místa a požadavky uživatelů.
Tyto požadavky musí být při běžné údržbě plněny po dobu ekonomicky přiměřené životnosti za předpokladu působení běžně předvídatelných vlivů na stavby. Výrobek musí udržet technické vlastnosti po dobu jeho ekonomicky přiměřené životnosti, to je po dobu, kdy budou ukazatele vlastností stavby udržovány na úrovni slučitelné s plněním uvedených požadavků na stavby.
1.4 PRINCIPY SPOLUPRÁCE AUTORIZOVANÝCH OSOB
Obecné principy spolupráce AO jsou podrobně popsány v MP 1 v kap. 1.5 Princip spolupráce autorizovanýché osob.
Spolupráce projektanta nosné konstrukce (autorizovaného inženýra v oboru statika a dynamika staveb, dále jen statik) v průběhu přípravy a vypracování projektové dokumentace:
(1) Po převzetí zakázky od projektanta stavby statik zhodnotí předané podklady a navrhne postup návrhu nosné konstrukce v souladu s platnými zákony, normami a technickými předpisy. Pokud jsou předané podklady neúplné, vyžádá si jejich doplnění.
(2) Provede vyhodnocení rozsahu předběžných prací a podkladů, zejména geotechnického průzkumu, hydrotechnických poměrů, geodetických podkladů apod.
(3) Vyžádá u projektanta stavby zajištění provedení doplňujících podkladů. Získané podklady i jejich doplnění dokumentuje z hlediska věcného i termínového. O neúplných, nejednoznačných, protichůdných nebo zjevně chybných podkladech informuje projektanta stavby a řeší problémy s osobami odpovědnými za jejich zpracování. V průběhu zpracování dokumentace předává výsledky řešení (podklady) zpracovatelům jiných dílčích částí dokumentace. O předání vždy informuje AO projektanta stavby.
(4) Před zahájením práce se seznámí s podklady, dosud realizovaným obdobným řešením a nedostatky, které se při jejich použití vyskytly.
(5) Vypracuje základní návrh nosné konstrukce stavby – případně s alternativami. Podrobně konzultuje návrh konstrukce s projektantem stavby, případně s dalšími projektanty specialisty.
(6) Statik (je-li pověřen projektantem stavby) projednává rozpracovanou dokumentaci v průběhu zpracování se stavebníkem. O výsledcích projednání vede potřebné záznamy. Oprávněné připomínky stavebníka zohlední v dokumentaci. O těchto skutečnostech neprodleně informuje AO projektanta stavby.
(7) Statik je odpovědný za včasné a úplné předání požadavků, jejichž zabezpečení v rámci jiné části dokumentace je nezbytné pro správnou funkci jeho části díla. Dokumentaci zpracovává v nezbytném rozsahu podle charakteru díla. Spolupracuje úzce s projektantem stavební části stavby.
(8) Statik předává jím dokončenou dílčí část projektové dokumentace projektantovi stavby. Dbá na to, aby jím zpracovaná část projektové dokumentace (titulní stránka svazku, seznam dokumentace, technická zpráva, samostatné výpočty, tabulky, výkresy apod.) byla označena jeho podpisem, autorizačním razítkem, datem, číslem a identifikací a podpisy všech zpracovatelů (konstruktérů apod.). Každý výkres musí být opatřen v pravém dolním rohu vyplněným rohovým razítkem.
2 POSTUPY AUTORIZOVANÝCH OSOB V PROJEKTOVÉ ČINNOSTI
2.1 ROZDĚLENÍ POSTUPŮ AO
Návrh bezpečné a hospodárné konstrukce stavby a její kvalitní provedení vyžaduje spolupráci autora návrhu stavby se statikem od fáze přípravných prací až po její realizaci. Při této spolupráci jsou činěna závažná koncepční rozhodnutí. Spolupráce projektanta nosné konstrukce je důležitá při zpracování technických problémů i s ostatními členy projekčního týmu.
Přítomnost statika při projednávání návrhu se stavebníkem je nutná v případě, že se jedná o zásadní koncepční změny konstrukce či navržených stavebních materiálů. Při projednávání projektové dokumentace s dotčenými orgány je projektant nosné konstrukce přítomen pouze na vyzvání buď autorem stavby, nebo příslušným orgánem.
Úkolem statika je posoudit koncepci nosné konstrukce, její složitost, možné technologie a případně navrhnout případná další vhodná variantní řešení. Je třeba upozornit na problémy, které mohou v následujících výkonových fázích nebo při provádění stavby nastat, zdůraznit rizika s tím spojená a upozornit na významná zvýšení stavebních nákladů, vyvolaná případnými neobvyklými požadavky autora stavby, resp. stavebníka.
V rámci přípravných prací jsou shromažďovány dostupné podklady a specifikovány požadavky další pro návrh nosné konstrukce stavby. Je třeba zvážit všechny skutečnosti ovlivňující proveditelnost stavby po stránce technické, ekonomické a z hlediska životnost stavby. V okolí staveniště nebo na staveništi je třeba shromáždit výsledky archivních geologických a hydrogeologických průzkumů provedených v minulosti, geologické mapy, údaje o vodních tocích (zjištění inundačních oblastí, údaje o hladině stoleté vody apod.), údaje o výskytu podzemních vedení, zařízení nebo staveb, které by mohly ovlivnit koncepci založení připravované stavby.
V případě návrhu změny stávající stavby je nutné získat nejen všechny dostupné informace o stávající stavbě, popř. o stavbách sousedních, z původních stavebních plánů, projektové dokumentace změn staveb. Ty je možno získat jednak z archivů příslušných stavebních úřadů, nebo od majitelů staveb.
Statik po shromáždění všech dostupných podkladů vznese požadavky na rozsah podkladů, které bude třeba zajistit pro následující postup návrhu (průzkumy, posudky, zkoušky apod.) a navrhne časový plán jejich pořízení.
Shrnutím výsledků (konzultací k připravované stavbě) je zásadní vyjádření statika ke koncepci navrhované stavby a k její proveditelnosti.
2.2 POPIS POSTUPŮ AO U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ PROJEKTOVÝCH PRACÍ
2.2.1 Dokumentace pro vydání územního rozhodnutí (DUR)
Podklad pro vypracování návrhu nosné konstrukce stavby ve fázi dokumentace záměru projektové dokumentace, přikládané podle § 87 odst. 2 písm. b) stavebního zákona k žádosti o vydání územního rozhodnutí (DUR), objasňuje podle druhu a rozsahu stavby její urbanistické začlenění do území, architektonické ztvárnění, návrh stavebně technického řešení a účinky na životní prostředí. Závazné členění a směrný rozsah této dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně povaze, významu a velikosti stavby.
Statik se účastní jako významný člen projektového týmu projednávání záměru stavby, případně by měl být přizván k projednávání zásadní koncepce stavby se stavebníkem. Jedině tak je možno předejít pozdějším změnám a úpravám, způsobeným neujasněnými požadavky autora stavby, případně stavebníka.
Konzultace mezi statikem a autorem návrhu stavby by se v této fázi měly týkat prostorového řešení stavby, provozních vztahů a jejich možných změn po dobu předpokládané životnosti stavby. Statik navrhuje možná variantní řešení nosné konstrukce, včetně materiálových variant. Navržená řešení jsou posuzována zejména s ohledem na bezpečnost, účelnost a hospodárnost. Statik spolupracuje při odhadu stavebních nákladů.
Po zhodnocení dostupných podkladů, informací a uvažovaných variant je stanovena konečná koncepce nosné konstrukce stavby. Koncepci nosné konstrukce propracovává statik ve formě pracovních skic se statickými schématy, zásadními konstrukčními detaily a předběžným statickým výpočtem rozhodujících konstrukčních prvků. Předběžným statickým výpočtem musí být ověřeny ty průřezové rozměry prvků, ze kterých přímo vyplynou základní rozměry nebo kóty jednotlivých částí stavby. Musí být uvedeny údaje o způsobu založení stavby (typ základu, hloubky založení apod.).
Je třeba si uvědomit, že některé závěry učiněné v projektové dokumentaci záměru přikládané k žádosti o vydání územního rozhodnutí budou v územním rozhodnutí prohlášeny za závazné a bude-li je nutno v další projektové práci měnit, mohou být zdrojem závažných problémů při jejich projednávání se stavebním úřadem, případně důvodem znehodnocení návrhu nosné konstrukce v případě nutného dodržení podmínek územního rozhodnutí.
Konstrukčně náročné a složité stavby by měly být doloženy jednoduchou výkresovou dokumentací, případně jejich předběžným statickým výpočtem. U jednoduchých konstrukcí, kde je konstrukční řešení zřejmé z popisu v technické zprávě, slouží grafické podklady a výpočty jako pracovní podklady pro následující projektový stupeň a do dokumentace záměru pro územní řízení není třeba je přikládat.
Do návrhu musí být zapracovány a koordinovány požadavky dalších projektantů specialistů.
Výsledky práce statika jsou jednou z částí souhrnné technické zprávy. Technická zpráva k návrhu nosné konstrukce v dokumentaci záměru předkládané k územnímu řízení obsahuje základní informace o navrhované nosné konstrukci jako celku, jejím založení a o jejích rozhodujících částech z hlediska mechanické odolnosti a stability, statického působení a z hlediska navrhovaných materiálů.
Dokumentace záměru obsahuje jako součást dokladové části podkladové materiály, shromážděné ve fázi přípravných prací. Jsou to zejména výsledky průzkumů, posudků apod. Statik upřesní v technické zprávě požadavky na rozsah a obsah podkladů, potřebných pro následující projektové práce.
U změny staveb statik vypracuje zprávu o vyhodnocení stávajícího stavu nosných konstrukcí a jejich ovlivnění navrhovanou změnou stavby.
2.2.2 Dokumentace pro stavební povolení (DSP)
Dokumentace pro ohlášení stavby (DOS)
Projektová dokumentace, předkládaná podle § 110 odst. 2 písm. b) stavebního zákona k žádosti o stavební povolení, podle § 105 odst. 5 stavebního zákona, k ohlášení stavby uvedené v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stavebního zákona, nebo k oznámení stavby ve zkráceném řízení podle § 116 a § 117 odst. 2 stavebního zákona, řeší stavbu z hlediska urbanistického, architektonického a stavebně technického. Dopracovává do potřebných podrobností dokumentaci podle § 1 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. Závazné členění a směrný rozsah této projektové dokumentace je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky. Rozsah a obsah dokumentace se použije úměrně druhu, povaze, významu a velikosti stavby.
Z dokumentace pro stavební povolení a dokumentace vybraných staveb pro ohlášení musí být jednoznačně zřejmé všechny podstatné údaje o nosné konstrukci stavby.
Statik v technické zprávě architektonického a technického řešení stavby specifikuje technické a konstrukční řešení stavby ve vazbě na její užití a požadovanou životnost, určí způsob založení stavby s ohledem na výsledky geologického a hydrogeologického průzkumu staveniště.
Rozhodnutí o způsobu založení stavby bez podrobného geotechnického průzkumu vede ve většině případů k problémům při vlastním zakládání a může být příčinou významného zvýšení nákladů na stavbu.
V projektové dokumentaci musí být doložena schopnost nosné konstrukce jako celku i jejích částí vzdorovat účinkům zatížení, které musí být jednoznačně specifikovány. Musí být kdykoliv možné ověřit, že nosná konstrukce je navržena bezpečně, hospodárně a že splňuje požadavky platných předpisů, norem a splňuje požadavky na mechanickou odolnost a stabilitu podle Směrnice rady 89/106/EEC.
Vlastní dokumentace stavebně konstrukční části se skládá z textové části – technické zprávy, stavebně konstrukční části, statického výpočtu a z grafické části.
Technická zpráva
stavebně konstrukční části obsahuje zejména:
- popis navrženého nosného konstrukčního systému stavby s uvedením druhů konstrukcí podle použitého materiálu, příp. technologie a s uvedením hlavních rozměrů konstrukce;
- průřezové rozměry hlavních konstrukčních prvků, ověřené ve statickém výpočtu;
- stanovení jakosti staviv a materiálů;
- hodnoty návrhových zatížení užitných, klimatických, mimořádných, případně dalších;
- popis netypických a zvláštních částí konstrukčního systému, resp. konstrukčních prvků;
- upozornění na zvláště exponované části z hlediska materiálů, namáhání, opotřebení, údržby apod.;
- popis navrhovaných stavebních postupů s ohledem na působení konstrukce při stavbě;
- požadavky na kontrolu zakrývaných prací;
- požadavky na kontrolní zkoušky, měření, odběr vzorků a podobné kontrolní a ověřovací metody, pokud jsou požadovány nad rámec požadavků, předepsaných platnými normami a technologickými postupy;
- požadavky na jakost při provádění prací nad rámec požadavků předepsaných platnými normami a předpisy;
- popis nosného konstrukčního systému a stavu nosné konstrukce stávající stavby a jejích částí při návrhu změny stavby;
- popis úprav nosného konstrukčního systému ve vztahu k požární bezpečnosti stavby;
- předpis technologických postupů při odstraňování nebo oslabování existujících konstrukcí a částí staveb, které mohou mít vliv na stabilitu existujících konstrukcí a vlastní stavby; důležité zásady, které je třeba dodržovat při provádění bouracích a zabezpečovacích prací a při zesilování konstrukcí;
- seznam podkladů, norem, literatury, software a dalších použitých pomůcek;
- požadavky statika na rozsah, obsah a kontrolu dokumentace pro provádění stavby, nebo v dokumentaci vypracované dodavatelem stavby.
Statický výpočet
V dokumentaci pro stavební povolení se zpracovává statický výpočet. Statickým výpočtem musí být ověřeno základní koncepční řešení nosné konstrukce. Posoudí se nosná funkce stavební konstrukce jako celku při působení vnějších i vnitřních sil, její stabilita, tuhost a její působení na okolí.
Dále musí být stanoveny rozměry hlavních prvků nosné konstrukce, včetně základů. U jednotlivých částí nosné konstrukce musí být jednoznačně navržena jakost a kvalita materiálů.
Statický výpočet přikládaný k projektové dokumentaci ke stavebnímu povolení musí splňovat obecné zásady platné pro statické výpočty, viz Požadavky na statické výpočty.
Statický výpočet je nutné považovat za nedílnou součást dokumentace pro stavební povolení. Jeho zařazení do dokumentace je třeba vždy vyžadovat, aby mohla být navržená nosná konstrukce zkontrolována a aby bylo možné nosnou konstrukci posoudit v případě budoucích změn stavby, změn zatížení, poruch a obdobných skutečností.
Dynamický výpočet
Je-li některá část nosné konstrukce vystavena dynamickým účinkům, které by mohly ovlivnit navržený tvar a rozměry hlavních částí nosné konstrukce, zpracovává se při vypracování dokumentace pro stavební povolení dynamický výpočet. Jeho výsledky se zapracují do návrhu nosné konstrukce. V takovém případě je nutné dynamický výpočet považovat za nedílnou součást dokumentace pro stavební povolení.
Grafická část
obsahuje dispoziční výkresy, které přehledně zobrazují nosný konstrukční systém jako celek. Dispoziční výkresy pro betonové konstrukce jsou plán pilot (hlubinných základů), výkresy tvaru a výkresy skladby, pro konstrukce ocelové, dřevěné a pro konstrukce ze zvláštních materiálů výkresy sestavy. Měřítko dispozičních výkresů je zpravidla 1 : 100; je-li třeba, použije se měřítko odlišné (větší i menší).
Pro jednotlivé druhy nosných konstrukcí (betonové, kovové, dřevěné a jiné) se zpracovávají samostatné části dokumentace, obsahující vždy část textovou i grafickou. V jednodušších případech je možné dokumentaci nosných konstrukcí včlenit jako část dokumentace stavební části.
Plán pilot (hlubinných základů)
Při vypracování dokumentace pro stavební povolení se plán pilot zpracovává schematicky, v souladu s ČSN 01 3420. Obsahuje půdorysné schéma rozmístění pilot, údaje o druhu navržených pilot, rozměry průřezu piloty, průměrnou délku pilot, druh betonu pilot, specifikaci základových půd. Plán ostatních druhů hlubinných základů se zpracovává v obdobném rozsahu jako plán pilot.
Výkresy tvaru monolitických betonových konstrukcí
Výkresy tvaru monolitických plošných základů, monolitických základových roštů a monolitických vrchních konstrukcí se ve fázi vypracování dokumentace pro stavební povolení zpracovávají ve zjednodušené formě podle ustanovení části III.A ČSN 01 3481. Obsahují půdorysy s charakteristickými sklopenými průřezy, dávajícími jasnou představu o tvaru a funkci konstrukce jako celku.
Plán pilot (hlubinných základů), výkresy tvaru monolitických plošných základů nebo monolitického základového roštu se nemusí zpracovávat v případě, budou-li dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů.
Výkresy sestavy dílců
plošných montovaných základů, dílců montovaného základového roštu a dílců vrchní montované betonové konstrukce (výkresy skladby) se ve fázi vypracování dokumentace pro stavební povolení zpracovávají ve zjednodušené formě (podle ustanovení části V. ČSN 01 3481). Obsahují půdorysy s charakteristickými sklopenými průřezy, dávajícími jasnou představu o skladbě a funkci konstrukce jako celku.
U staveb nebo jejich částí navrhovaných z betonu, prováděného dvěma nebo více navzájem se lišícími technologiemi, lze z důvodu přehlednosti sloučit výkresy tvaru s výkresy sestavy dílců do společných výkresů.
Výkresy sestavy kovových konstrukcí podle ČSN 01 3483 Přehledné výkresy a výkresy sestavy dřevěných konstrukcí podle ČSN 01 3487 Výkresy konstrukcí ve fázi vypracování dokumentace pro stavební povolení obsahují půdorysy, řezy, pohledy a způsob kotvení. Výkresy musí dávat jasnou představu o skladbě a funkci konstrukce jako celku a být plně postačující pro vypracování dodavatelské dokumentace, kterou zajišťuje vybraný dodavatel stavby.
V případech jednoduchých konstrukcí stavby lze sloučit do společného výkresu výkres tvaru monolitických betonových konstrukcí s výkresem sestavy dílců ze všech druhů použitých materiálů.
Výkresy sestavy konstrukcí ze zvláštních materiálů
Výkresy sestavy konstrukcí ze zvláštních materiálů se zpracovávají ve formě, obsahu i rozsahu odpovídajícím výkresům z běžných materiálů.
Projektová dokumentace se připojuje ve dvojím vyhotovení. Není-li obecní úřad obce, na jejímž území stavba bude, stavebním úřadem, předkládá se trojmo, vyjma staveb v působnosti vojenských a jiných stavebních úřadů; pokud stavebník není vlastníkem stavby, připojuje se jedno další vyhotovení. Náležitosti ohlášení a obsah a rozsah projektové dokumentace u staveb uvedených v § 104 odst. 2 písm. a) až d) stanoví prováděcí právní předpis.
2.2.3 Dokumentace pro provádění stavby (DPS)
Při kontrolních prohlídkách rozestavěné stavby (§ 133 odst. 6 SZ) se vychází z projektové dokumentace ověřené podle § 115 odst. 3, nebo podle § 117 odst. 3 SZ a na ni navazující dokumentace pro provádění stavby, pokud je její zpracování zajištěno. Její členění a směrný rozsah podle druhu, povahy, významu a velikosti stavby je uveden v příloze č. 2 vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů. U staveb, jejichž rozsah a jednoduchost technického a konstrukčního řešení umožňuje provádět kontrolní prohlídky podle projektové dokumentace uvedené v § 1 vyhlášky o dokumentaci staveb, nemusí být dokumentace pro provádění stavby zpracována.
Dokumentace se zpracovává samostatně pro jednotlivé stavební objekty, případně provozní, resp. technologické soubory, pokud se ve stavbě vyskytují, a vychází z projektové dokumentace ověřené podle § 123 odst. 3 nebo § 125 odst. 3 SZ. Společné části dokumentace stavby se již nedokládají, jsou-li součástí projektové dokumentace předané ke stavebnímu povolení.
Dokumentace pro provádění stavby musí jednoznačně řešit rozměrově, tvarově i skladebně všechny části nosné konstrukce, včetně kvalitativního i kvantitativního určení použitých materiálů. Musí být zpracována v takových podrobnostech, aby odborně způsobilý dodavatel nosné konstrukce mohl podle ní, podle konstrukčních zásad a norem platných pro příslušné druhy konstrukcí zajistit dopracování výrobní, popř. dílenské dokumentace a nosnou konstrukci provést.
Dokumentace pro provádění stavby musí být rovněž dostatečným podkladem pro návrh způsobu a postupu provádění stavby (postupu betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání apod.). Základem dokumentace pro provádění stavby je do podrobností jednotlivých konstrukčních prvků dopracovaná a rozšířená dokumentace pro stavební povolení.
Dokumentace se skládá z části textové a z části výkresové. Obsahem textové části je:
- technická zpráva stavebně konstrukční části projektové dokumentace, která zdůvodňuje, zpřesňuje a doplňuje technické, konstrukční a materiálové řešení;
- statický výpočet se seznamem použitých podkladů, norem, literatury, software a návrhových pomůcek, případně dynamický výpočet, který je vhodné zařadit do technické zprávy i do statického, popř. dynamického výpočtu.
Obsahem výkresové části jsou do podrobností zpracované dispoziční výkresy, které zobrazují nosný konstrukční systém jako celek a jeho jednotlivé ucelené části. Výkresy podrobností zobrazují pro dodavatele závazné, nebo tvarově složité konstrukce (prvky, dílce), na které projektant klade zvláštní požadavky, a které je nutné při provádění stavby respektovat. Neobsahují podrobnosti dodavatelské (realizační) dokumentace.
Dispozičními výkresy pro betonové konstrukce se rozumí
- plán pilot (hlubinných základů);
- výkresy tvaru;
- výkresy skladby.
Dispozičními výkresy pro konstrukce ocelové, dřevěné a pro konstrukce ze zvláštních materiálů se rozumí:
- výkresy sestavy.
Měřítko dispozičních výkresů je zpravidla 1 : 50; je-li třeba zvýšit jejich srozumitelnost, lze použít měřítko odlišné (větší i menší). Grafická část obsahuje schémata jednotlivých konstrukčních prvků s předběžnou specifikací materiálů a výkresy důležitých podrobností. Pro jednotlivé druhy nosných konstrukcí (betonové, kovové, dřevěné) se zpracovávají samostatné části dokumentace, obsahující vždy část textovou i grafickou.
Technická zpráva
stavebně konstrukční části obsahuje zejména:
- podrobný a přesný popis navrženého nosného konstrukčního systému s uvedením druhů konstrukcí;
- podle navržených technologií, použitého materiálu a uvedení hlavních rozměrů;
- definitivní průřezové rozměry konstrukčních prvků, ověřené ve statickém výpočtu, popř. odkaz na výkresovou dokumentaci;
- určení jakosti staviv a materiálů (zdivo, beton, betonářská ocel, konstrukční ocel apod.);
- hodnoty návrhových zatížení užitných, klimatických, mimořádných apod.;
- údaje o zvláštnostech konstrukce a konstrukčního systému, popř. jednotlivých konstrukčních prvků;
- upozornění na zvláště exponované části z hlediska materiálů, namáhání, opotřebení, údržby apod.;
- popis stavebních postupů s podrobným vysvětlením netradičních postupů a záměrů statika;
- předpis požadovaných kontrolních zkoušek, měření, odběrů vzorků a ověřovacích metod, zejména požaduje-li se provádění v rozsahu nad rámec normových požadavků;
- zvláštní požadavky na jakost při provádění prací;
- podrobný popis nosného konstrukčního systému stávajících staveb a vyhodnocení stavu nosné konstrukce a jejích částí u návrhů změn staveb;
- u změn stávající stavby podrobný popis technologických postupů při odstraňování nebo oslabování existujících konstrukcí a částí staveb, které mohou mít vliv na stabilitu konstrukcí a stavby, a důležité zásady, které je třeba dodržovat při provádění bouracích a zabezpečovacích prací a při zesilování konstrukcí;
- požadavky na protipožární ochranu konstrukcí a konstrukčních prvků;
- závazné požadavky statika na rozsah a obsah výrobní dokumentace zpracovávané dodavatelem nosné konstrukce, podle které budou nosné konstrukce prováděny a kontrolovány; upozornění na minimální hodnoty vnitřních sil a únosnosti, které musí jednotlivé konstrukční prvky splňovat;
- požadavky projektanta na převzetí základové spáry, kontrolu délky pilot, převzetí konstrukcí před jejich zakrytím (např. převzetí svázané výztuže monolitických konstrukcí) apod.;
- požadavky na bezpečnost při provádění nosných konstrukcí – odkaz na příslušné normy a bezpečnostní předpisy;
- seznam použitých podkladů, norem, literatury, software a návrhových pomůcek.
Statický výpočet
Ve fázi vypracování dokumentace pro provádění stavby se zpracovává podrobný statický výpočet, který vychází ze statického výpočtu, vypracovaného v projektové dokumentaci pro stavební povolení. Je úplným podkladem pro vypracování technické specifikace konstrukční části a výkresové dokumentace pro provádění stavby.
Statický výpočet musí být upraven tak, aby podle něho bylo možné sledovat celkový postup výpočtu, charakteristiky návrhových zatížení a uvažovaných výpočtových modelů, splnění podmínek únosnosti a použitelnosti, vyžadované normami pro navrhování příslušného druhu konstrukcí. Celá konstrukce i jednotlivé prvky musí být ve statickém výpočtu jednoznačné identifikovány.
Statický výpočet obsahuje rekapitulaci zatížení, zatěžovacích stavů a kombinací, včetně součinitelů zatížení a součinitelů kombinace, dále seznam norem, podkladů, literatury, software a návrhových pomůcek, podle nichž nebo s jejichž pomocí byl vypracován.
Statickým výpočtem se stanoví, popř. posoudí, tvar a rozměry jednotlivých částí nosné konstrukce a určí se jakost materiálů jednotlivých částí nosné konstrukce tak, aby konstrukce vyhovovala danému účelu. Posoudí se nosná funkce konstrukce jako celku při působení vnějších sil i fyzikálních vlivů vyvolávajících silové a přetvárné účinky, její stabilita, tuhost a její působení na okolí.
Statický výpočet musí dbát ustanovení norem platných pro příslušný druh konstrukce a materiálů, nepoužije-li se spolehlivých metod přesnějších. Výpočtové modely uvažované ve statickém výpočtu musí dostatečně přesně odpovídat skutečnému působení vyšetřovaných konstrukcí v praktickém provozu, uvažovaná zatížení musí vystihovat skutečná zatížení, kterým může být konstrukce během výroby, dopravy a montáže a po dobu své životnosti vystavena.
Obsahuje dimenzování a podklady v takových podrobnostech, aby podle nich bylo možné za použití konstrukčních zásad příslušných norem vypracovat všechny výkresy konstrukce, jejích podrobností a spojů, potřebné pro vypracování výkresové dokumentace veškerých konstrukcí, které jsou součástí výrobní – dodavatelské dokumentace dodavatelem zajišťovaných stavebních prací (výkresy výztuže železobetonových monolitických a prefabrikovaných konstrukcí, dodavatelské dokumentace kovových dřevěných konstrukcí).
Statický výpočet v dokumentaci pro provádění stavby pro železobetonové monolitické a prefabrikované konstrukce musí být podkladem pro vypracování schémat vyztužení. Schémata vyztužení železobetonových konstrukcí se vypracovávají podle ČSN 01 3481, část IV. Schéma vyztužení slouží (společně s podrobným statickým výpočtem a s konstrukčními zásadami příslušných norem pro navrhování betonových konstrukci) jako podklad pro vypracování výkresů výztuže. Musí obsahovat pohledy a dostatečné množství příčných řezů, jednoznačně určujících polohu a průřezovou plochu (případně počet a průměr výztužných prutů). Ze schématu musí být jednoznačně patrná kvalita (druh) navrhovaného betonu a oceli.
Schémata vyztužení mohou být obsažena přímo ve statickém výpočtu, nebo se uspořádají do katalogu a doplní stručným technickým popisem (zprávou). Schémata vyztužení neobsahují zpravidla všechny informace postačující pro zadání výroby výztuže a neřeší běžné podrobnosti uložení výztuže v konstrukci. Dodavatel je na základě schémat a statického výpočtu povinen zajistit v rámci své výrobní přípravy pro provádění a kontrolu monolitických železobetonových konstrukcí výkresy výztuže zpracované v podrobnostech podle ČSN 01 3481, část IV.
Z praktických důvodů je vhodné, jsou-li do fáze vypracování dokumentace pro provádění stavby zahrnuty nad rámec základních výkonů výkresy výztuže monolitických konstrukcí. V takovém případě se schémata vyztužení nezpracovávají, přičemž za zvláštní výkon se považuje pouze část stanovená na základě rozdílu pracnosti na výkresech výztuže a na schématech vyztužení.
Statický výpočet musí dále stanovit podklady, na jejich základě bude možno navrhnout způsob a postup provádění nosných konstrukcí (postup betonáže, odbedňování, montáže, předpínání, zasypávání apod.).
Dynamický výpočet
V případě, kdy je některá část nosné konstrukce vystavená dynamickým účinkům, které by mohly ovlivnit navržený tvar a rozměry hlavních částí nosné konstrukce, zpracovává se ve fázi vypracování dokumentace pro provádění stavby podrobný dynamický výpočet. Jeho výsledky se zapracují do návrhu nosné konstrukce. V takovém případě je třeba dynamický výpočet považovat za nedílnou součást dokumentace pro provádění stavby.
Statický, případně dynamický výpočet, musí statik archivovat a kdykoliv jej v kopii na požádání předat projektantu stavby, stavebnímu úřadu, případně dalším ke kontrole zmocněným subjektům.
Plán pilot (hlubinných základů)
Při vypracování dokumentace pro provádění stavby se plán pilot zpracovává v souladu s ČSN 01 3420, popř. s odchylkami, které přispějí ke zvýšení jeho přehlednosti. Obsahuje půdorysné schéma rozmístění pilot, zobrazení pilot v půdoryse s označením jednotlivých pilot nebo jejich skupin, svislé řezy obsahující obrys pilot a základových konstrukcí nad pilotami, rozhraní charakteristických geologických vrstev se specifikací základových půd, vyznačení pracovní roviny, specifikaci pilot ve formě tabulky, ve které se uvede: označení piloty, údaje o pilotě (druh nebo typ, zejména tehdy, používají-li se různé druhy nebo typy pilot), rozměry průřezu piloty, celková délka piloty, výšková kóta hlavy a paty piloty, u vrtaných pilot výšková kóta úrovně pracovní roviny, popř. i délka vrtu, nejnižší třída zeminy nebo horniny požadovaná v patě piloty, minimální hloubka vetknutí piloty do zeminy nebo horniny této třídy, odkaz na druh nebo typ výztužného koše, druh betonu pilot apod. Plán ostatních druhů hlubinných základů se zpracovává v obdobném rozsahu jako plán pilot.
Betonové konstrukce
- Výkresy tvaru monolitických betonových konstrukcí (ČSN 01 3481, část III.A).
Výkresy tvaru monolitických plošných základů, monolitických základových roštů a monolitických vrchních konstrukcí obsahují půdorysy se sklopenými průřezy v potřebných podrobnostech jednoznačně určujícími tvar konstrukce, s označením všech konstrukčních prvků a detailů.
Výkresy tvaru monolitických plošných základů nebo monolitického základového roštu se nezpracovávají v případě, že základy budou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů. Ve stavebních výkresech základů musí být v takovém případě uvedena označení konstrukčních prvků a detailů.
- Výkresy skladby – sestavy dílců montované betonové konstrukce (ČSN 01 3481, část V);
- výkresy sestavy dílců plošných základů, dílců montovaného základového roštu a dílců vrchní montované betonové konstrukce obsahují půdorysy se sklopenými průřezy jednoznačně určujícími skladbu konstrukce, s označením všech stavebních dílců a detailů a s jejich specifikací. Specifikace stavebních dílců se sestaví do tabulky, ve které se uvede označení části konstrukce, na niž se výpis vztahuje, označení dílců značkami uvedenými na výkresu, označení dílců typovými značkami, názvy dílců, počty dílců stejného označení.
Výkresy sestavy dílců plošných základů a sestavy dílců montovaného základového roštu se nezpracovávají v případě, že základy budou dostatečně výstižným způsobem zobrazeny ve stavebních výkresech základů. Ve stavebních výkresech základů budou v takovém případě uvedena označení dílců a detailů a specifikace stavebních dílců.
- Schémata stavebních dílců (ČSN 01 3481).
Schémata stavebních dílců montované betonové konstrukce slouží (společně se statickým výpočtem a s konstrukčními zásadami norem pro navrhování betonových dílců a konstrukci) jako podklad pro vypracování výkresů tvaru a výkresů výztuže stavebních dílců.
Obsahují zobrazení dílce, jeho rozměry, rozměry otvorů a prostupů, schematické zobrazení výztuže (celkovou nebo přidanou navíc ke standardní výztuži). Schémata stavebních dílců se zpravidla uspořádají do katalogu a doplní stručným technickým popisem (zprávou) a jejich specifikací.
U staveb nebo jejich částí navržených z betonu prováděného dvěma nebo více navzájem se lišícími technologiemi lze z hlediska přehlednosti sloučit výkresy tvaru s výkresy sestavy dílců do společných výkresů.
V jednoduchých odůvodněných případech lze sloučit do společného výkresu výkres tvaru monolitických betonových konstrukcí s výkresem sestavy dílců ze všech druhů použitých materiálů.
- Výkresy podrobností betonových konstrukcí – detaily (ČSN 01 3481, část VII).
Výkresy se zpracovávají v rozsahu potřebném k ozřejmění závažných, neobvyklých částí konstrukce.
Kovové konstrukce
- Výkresy sestavy kovových konstrukcí (ČSN 01 3483 Přehledné výkresy).
Výkresy obsahují půdorysy, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce, s označením průřezů všech konstrukčních prvků, s označením podrobností a s předběžnou specifikací materiálu.
- Výkresy podrobností kovových konstrukcí.
Výkresy se zpracovávají v rozsahu potřebném k ozřejmění závažných, neobvyklých částí nosné konstrukce, kotvení nebo připojení k základům nebo ke spodní nosné konstrukci.
- Výkresy kotvení kovových konstrukcí (ČSN 01 3483, část VI).
Výkresy obsahují půdorysy s označením modulové sítě, kotevních šroubů, s obrysy řezů kotvené části.
Dřevěné konstrukce
- Výkresy sestavy dřevěných konstrukcí (ČSN 01 3487 Výkresy konstrukcí).
Výkresy sestavy dřevěných konstrukcí obsahují půdorysy, řezy a pohledy jednoznačně určující nosné konstrukce, s označením průřezů všech konstrukčních prvků, s
označením podrobností a s předběžnou specifikací materiálu.
- Výkresy podrobností dřevěných konstrukcí.
Výkresy se zpracovávají v rozsahu potřebném k ozřejmění závažných, neobvyklých částí nosné konstrukce a kotvení nebo připojení k základům nebo ke spodní nosné konstrukci.
- Výkresy kotvení dřevěných konstrukcí (ČSN 01 3487, část V).
Výkresy obsahují půdorysy s označením modulové sítě, kotevních šroubů, s obrysy řezů kotvené části.
Zvláštní konstrukce
- Výkresy sestavy konstrukcí ze zvláštních materiálů.
Výkresy sestavy konstrukcí ze zvláštních materiálů se zpracovávají ve formě, obsahu i rozsahu odpovídajícím výkresům z běžných materiálů.
2.2.4 Dodavatelská a výrobní dokumentace (DD, VD)
Výrobní dokumentace, kterou zpracovává dodavatel nosné konstrukce v rámci přípravy stavby a která není součástí dokumentace pro provádění stavby, se rozumí:
- dílenská dokumentace pro realizaci stavby;
- výkresy pomocných konstrukcí, stavebních a montážních zařízení, konstrukcí bednění a pažení;
- výkresy a specifikace prvků a spojovacího materiálu konstrukcí lehké prefabrikace a styků stavebních dílců;
- statické a dynamické výpočty výrobků přidružené stavební výroby, lešení, skruží a montážních konstrukcí, pomocných konstrukcí pro zakládání a prvků lehké prefabrikace a dokumentace pro výrobní a montážní přípravu dodavatele.
Do dílenské dokumentace pro realizaci stavby patří v případě
- betonové konstrukce.
výkresy výztuže monolitických konstrukcí, včetně výkazu výztuže podle tvaru, druhu množství a váhy výztuže, výkresy tvaru a výkresy výztuže stavebních dílců, výkresy
podrobností, montážní výkresy a specifikace;
- kovové konstrukce.
výrobní výkresy prvků, výkresy podrobností, montážních sestavení a specifikace;
- dřevěné konstrukce.
výrobní výkresy prvků, výkresy podrobností, montážních sestavení a specifikace;
- konstrukce ze zvláštních materiálů.
výrobní výkresy prvků, výkresy podrobností, montážních sestavení a specifikace.
2.3 OBECNÉ POŽADAVKY NA STATICKÉ VÝPOČTY
2.3.1 Úvod
Statický výpočet je dokument, který prokazuje, že konstrukce splňuje základní požadavky uvedené ve Směrnici Rady 89/106/EEC, zejména požadavky na:
1. Mechanickou únosnost a stabilitu
Stavební konstrukce musí být navrženy a prováděny takovým způsobem, aby zatížení, která mohou působit na konstrukci během výstavby a provozu, nezpůsobila:
- zřícení konstrukce nebo její části;
- nepřípustné deformace;
- poškození nenosných částí objektu, jeho příslušenství nebo instalovaného zařízení;
- poškození v rozsahu neúměrném působící příčině.
2. Bezpečnost při požáru
V případě požáru musí být po určitou dobu zachována únosnost konstrukce, omezen vývin a rozšiřování ohně a kouře v objektu, omezeno šíření ohně na sousední objekty s respektováním evakuace obyvatel objektu a bezpečnosti záchranářů.
Tyto požadavky musí konstrukce splňovat po dobu její plánované životnosti (viz ČSN EN 1990).
Statický výpočet má být vypracován v souladu se současným stavem poznání. Pokud je statický výpočet vypracován podle platných norem, pak použití nezávazných platných národních norem se považuje za důkaz souladu s požadavky právního řádu státu.
Statický výpočet je podkladem pro vypracování konstrukční části projektové dokumentace. Statický výpočet musí tvořit technicky a početně uzavřený celek, podle účelu užití musí být opatřen náležitostmi, které jsou nutné pro správní úkony.
Statický výpočet mohou zpracovávat pouze oprávněné osoby ve smyslu stavebního zákona. Zpracovatel statického výpočtu odpovídá za technickou a výpočetní úplnost a správnost statického výpočtu jako celku. Osoba, která případně statický výpočet kontroluje, je odpovědna za správnost a úplnost kontroly v rámci závazkového vztahu podle občanského nebo obchodního zákona.
2.3.2 Rozsah statického výpočtu
Rozsah statického výpočtu musí odpovídat stupni projektové dokumentace, jehož je výpočet součástí. Z tohoto hlediska rozeznáváme:
- statický výpočet v projektu pro stavební povolení (rozsah viz 2.2.2);
- statický výpočet v projektu pro provádění stavby (rozsah viz 2.2.3).
2.3.3 Požadavky na statický výpočet
Statický výpočet musí být uspořádán tak, aby umožňoval snadnou a rychlou orientaci ve výpočtu, musí být přehledný a kontrolovatelný. Vstupní informace a údaje musí být přehledné a srozumitelné a musí být uvedeny v takovém rozsahu, aby umožnily provádění rovnocenného kontrolního přepočtu nosných prvků i celé konstrukce. Tam, kde je to možné, se upřednostňuje grafické zpracování vstupních dat. Výsledky musí být přehledné a lehce srozumitelné, stejně jako omezené na nejnutnější rozsah.
Statický výpočet musí zahrnovat všechny rozhodující i konečné stavy (dočasné a trvalé návrhové situace), stejně jako podstatné projevy interakce mezi stavbou, základovou půdou a zásypem. Statický výpočet má postupovat od podporovaných prvků k podporujícím. Statický výpočet, pokud je třeba nebo účelné, může obsahovat i dynamický výpočet, popř. i návrh provedený na základě zkoušek. Statický výpočet konstrukcí, u nichž může vzniknout požár, musí obsahovat i průkaz požární bezpečnosti.
Statický výpočet musí obsahovat:
- Vstupní informace.
a) identifikační údaje o stavbě, investorovi a případném zhotoviteli stavby;
b) identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace;
c) přehled podkladů a vstupních údajů;
d) koncepce konstrukce;
e) údaje o podmínkách působení konstrukce;
f) seznam norem použitých ve výpočtu a přehled použité literatury;
g) údaje o použitém software.
- Vlastní výpočet.
h) vstupní data výpočtu – výpočtové modely, použité stavební hmoty, zatížení, další vstupní údaje;
i) výsledky – rozhodující, ostatní;
j) přehledné schéma, kde jsou definovány jednotlivé počítané prvky anebo celky (pozice).
- Požadavky na provádění stavby, včetně požadavků na kontrolu jakosti;
- Obsah.
2.3.3.1 Vstupní informace
a) Identifikační údaje o stavbě, investorovi:
- název, popř. i číslo (pokud je stanoveno) stavby řešené statickým výpočtem a její umístění (adresa);
- název a sídlo investora.
b) Identifikační údaje o zhotoviteli dokumentace
Jméno a adresa firmy, která zhotovila statický výpočet, jméno zpracovatele, popř. zpracovatelů statického výpočtu.
c) Přehled podkladů a vstupních požadavků
- seznam podkladů, podle kterých byl zpracován statický výpočet, tj. citace výkresů, geologického a hydrogeologického průzkumu apod.;
- citace vstupních požadavků (např. požadavky investora z hlediska požadovaných zatížení, maximálních přípustných průhybů, trhlin, požadavků na povrch betonu, na ochranu konstrukce proti agresivním vlivům, na nepropustnost atd.).
d) Koncepční řešení konstrukce
- schéma řešené konstrukce;
- popis zajištění stability konstrukce;
- stručný popis výpočtového modelu – v případě použití více výpočtových modelů pro konstrukci jako celek, popř. pro její části, spoje apod., je nutné popsat všechny výpočtové modely;
- řešení hlavních detailů, pokud podmiňují reálnost výpočtového modelu.
e) Údaje o podmínkách působení konstrukce
Údaje o vlivech, které působí na konstrukci z následujících hledisek:
- přímé zatížení; zejména uvést zvláštní požadované zatížení, zatížení vozidly, jeřáby apod., (pokud nemůže dojít k pochybnostem, postačí např. uvést „zatížení uvažováno podle ČSN…“);
- nepřímé zatížení, zejména vynucených přetvoření;
- geologické, hydrogeologické a seismické podmínky – např. s odvoláním na geotechnický průzkum uvést údaje o složení základové půdy, hladiny podzemní vody, stupni seismicity apod.;
- údaje o požadované požární bezpečnosti.
f) Přehled norem a použité literatury
Tyto údaje jsou nutné zejména s ohledem na případné následné přepočty, rekonstrukce apod.
citace norem i s uvedením případné poslední změny (např. ČSN EN 206+A1 včetně Změny 2); citace literatury s uvedením roku vydání, popř. i odvolávky na číslo stránky;
g) Údaje o použitém software
Popis programu sestávající z názvu programu, verze, popř. data zavedení programu do používání, číslo licence apod. Pokud je program součástí programového systému, pak uvést i jeho název.
2.3.3.2 Vlastní výpočet
Výpočty mohou být provedeny ručně, nebo počítačově zpracovány pomocí výpočetních programů.
h) Vstupní data výpočtu
Vstupní data musí obsahovat všechny údaje, které jsou nutné pro reprodukci výsledků. Původ vstupních dat musí být zřejmý ze vstupních informací:
- výpočtové modely (jednoduché i komplexní modely), které jsou součástí výpočtu, prezentovat přehledně graficky; geometrie, rozměry, okrajové podmínky, zavedené imperfekce apod. uvádět jednoznačně, a pokud je požadováno i odůvodnit;
- použité stavební hmoty charakterizovat požadovanými vlastnostmi materiálů;
- zatížení působící na model jednoznačně zadat; musí být popsány jednotlivé kombinace zatížení a zatěžovací stavy, včetně uvažovaných součinitelů zatížení;
- uvažovaná zjednodušení, jako redukce podporových momentů, redistribuce vnitřních sil apod.
i) Výsledky
Výsledky mají být rozděleny na rozhodující a ostatní výsledky. Výsledky musí být číselné a grafické.
- rozhodující výsledky jsou všechna data požadovaná pro kontrolu statické a požární bezpečnosti a použitelnosti nosné konstrukce a jejích jednotlivých částí. Patří sem např.:
- rozhodující zatěžovací stavy a kombinace zatížení, s uvedením nejnepříznivějších hodnot účinků zatížení;
- návrhové síly s dimenzováním příčných průřezů, popř. s údaji o využití materiálů;
- rozhodující deformace konstrukce a jejích částí, max. šířky trhlin v jednotlivých prvcích;
- další požadované výsledky (např. hodnoty podporových reakcí);
- výsledky posouzení požární bezpečnosti;
- ostatní výsledky – zbývající výsledky, např. hodnoty účinků zatížení v jednotlivých zatěžovacích stavech a kombinacích zatížení apod. Tyto výsledky jsou většinou archivovány u zpracovatele statického výpočtu.
j) Přehledné schéma jednotlivých počítaných prvků anebo celků (pozic)
Výkres obsahuje grafickou definici jednotlivých prvků konstrukce tak, jak jsou řešeny ve statickém výpočtu. Ve výkresu musí být jednoznačně patrný rozsah a velikost jednotlivých pozic statického výpočtu.
2.3.3.3 Požadavky na provádění stavby
Shrnutí všech požadavků vyplývajících ze zavedených předpokladů ve statickém výpočtu, např. požadavky na postup výstavby, postup betonáže, požadavky na zvláštní ošetřování betonu, dočasné podpěry atd., je podkladem pro vypracování technické zprávy.
Při následném zpracovávání dodavatelské dokumentace je nutným požadavkem kontrola této dokumentace autorem statického výpočtu, podle kterého je dodavatelská dokumentace vypracována.
2.3.3.4 Obsah
Obsah statického výpočtu má být dostatečně podrobný, umožňující snadnou a rychlou orientaci ve výpočtu. Výpočet je vhodné členit podle charakteristických částí konstrukce. Všechny stránky statického výpočtu by měly být očíslovány podle jednotlivých částí a označeny tak, aby každá stránka mohla být jednoznačně zařazena v rámci celého výpočtu. Vyměněné a vložené stránky by měly být označeny.
Obsah může odkazovat na detailní podobsahy a musí stále odpovídat aktuálnímu stavu zpracování.
2.3.4 Dodatek
- Přehlednost a srozumitelnost.
Vstupní data a veškeré výsledky by měly být zpracovány ve statickém výpočtu ve formě vhodné pro přezkoušení s odůvodněním únosnosti, použitelnosti a požární bezpečnosti nosných konstrukcí a jejich částí.
Vstupní data počítačově podporovaných výpočtů by měla být převzata do statického výpočtu ve vytištěné a programem připravené formě. Data musí být srozumitelná a vytištěná přehledně na formát A4.
- Konvence.
Zvolené znaménkové konvence musí být uvedeny ve statickém výpočtu jednoznačně a na viditelném místě. Pokud je použito více znaménkových konvencí, musí být uvedeny za sebou a vysvětleny k čemu se vztahují. Ke konvencím patří:
- souřadné systémy;
- znaménkové konvence, např. u rozměrů průřezů, u hodnot posunutí, u napětí a protažení;
- označování částí konstrukce, číslování uzlů a prutů;
- zatěžovací stavy a kombinace zatížení.
Data pro počítačově zpracovávané výpočty jsou:
- alfanumerické údaje, např. označení uzlů a prvků, vstupní data a výsledky;
- grafické zobrazení výpočtového modelu, silových nebo deformačních účinků zatížení apod.;
- krátké textové informace, např. komentář ke vstupním datům, informace o zatěžovacích stavech a kombinacích zatížení, poznámky apod.
Data mohou být zpracována a vytištěna pomocí počítače, nebo zpracována manuálně (např. krátké textové informace, doplňující výpočty apod.). Pro přehlednost může být upřednostněno barevné zpracování.
U úloh řešených za použití programu by měly být krátce popsány úlohy řešené programem s přihlédnutím k jeho použití, včetně popisu vstupů a výstupů. Dále by měla být krátce popsána použitá teorie a výpočetní metoda.
- Grafické výstupy.
Vstupní data a rozhodující výsledky mají být prezentovány v grafické formě. Výstupy musí být doplněny číselnými hodnotami a musí dovolovat dostatečně přesné čtení pro kontrolu a další použití.
- Tabelární výstupy.
Vstupní data a rozhodující výsledky mohou být vytištěny v tabulkové formě pouze tehdy, pokud nemůže být grafickými výstupy podstatně zlepšena přehlednost a srozumitelnost dat. Z hlavičky tabulek musí být možné rozeznat význam a vlastnosti dat v řádcích a sloupcích. Na každé stránce se hlavičky tabulek musí opakovat.
- Kontroly.
Zpracovatel se musí přesvědčit o přijatelnosti vstupních dat a výsledků pomocí kontroly. K tomu patří například:
- kontrola vstupních dat;
- kontrola pomocí přetvoření;
- přiměřenost deformací vzhledem k působícímu zatížení;
- kontrola se zjednodušeným výpočtovým modelem;
- výpočty s jiným dělením sítě u výpočtů MKP;
- referenční příklady.
Přezkoušení statického výpočtu
Zkušební postupy jsou:
- přezkoušení srovnávacími výpočty – mohou obsahovat pouze namátkové zkoušky, provedené však nezávislými výpočty;
- přezkoušení pomocí modelových zkoušek – pouze v případě mimořádných konstrukcí.