Úloha městského inženýra ve struktuře územní samosprávy (MP 1.8.3)

ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ ČINNÝCH VE VÝSTAVBĚ
Rada pro podporu rozvoje profese ČKAIT

Autoři: Ing. Radka Bürgermeisterová, Ing. Marie Polešáková, Ph.D., doc. Ing. Zdeňka Lhotáková, CSc.

Stav: kontrola 2020, aktualizace 2020, vydání 2019

Anotace:
Pomůcka MP 1.8.3 informuje o přínosu odbornosti městského inženýra pro fungování obce.

Upozornění k textu

OBSAH

  Úvod
1 Cíl příručky
2 Význam pojmu městské inženýrství
2.1 Městské inženýrství
2.2 Městský inženýr
2.2.1 Definice městského inženýra a jeho zaměření
2.2.2 Podrobnější popis činnosti městského inženýra podle jeho funkční a pracovní pozice
2.2.3 Městský inženýr jako pracovník územní samosprávy
3 Územní plán
3.1 Tři pilíře udržitelného rozvoje
3.2 Tvůrci územního plánu
3.2.1 Architekt/ urbanista
3.2.2 Městský inženýr
4 Závěr
5 Výběr nejdůležitějších právních předpisů
5.1 Předpisy stavebního práva
5.2 Speciální předpisy stavebního práva
5.2.1 Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod
5.2.2 Zásobování energiemi (elektřina, plyn, teplo)
5.2.3 Odpadové hospodářství
5.2.4 Vodní hospodářství
5.3 Další související zákony a předpisy
6 Výběr základních pojmů a dokumentů v oblasti územního plánování
6.1 Význam vybraných základních pojmů stavebního práva
6.2 Základní dokument v oblasti územního plánování



ÚVOD

Tato příručka byla zpracována pro pomoc a informační podporu pracovníků územní samosprávy v základní orientaci a organizaci jimi spravovaných urbanizovaných území; v postupech a procesech územního plánování při dodržení zákonných podmínek ochrany veřejných zájmů a respektování cílů udržitelného a hospodárného rozvoje měst a obcí, a to vše za spolupráce urbanisty a městského inženýra.

Rozhodování o budoucnosti měst a obcí ovlivňuje všechny oblasti našeho života a je v rukou územní samosprávy. K udržitelnému rozvoji měst by měl přispívat i koordinovaný přístup na všech úrovních státní správy a územní samosprávy při respektování nejrůznějších právních požadavků (stavební zákonvodní zákonzákon o ochraně krajinyzákon o ochraně půdního fondu a další). Zásadami urbánní politiky ČR, které byly schváleny usnesením vlády ČR č. 342/2010 a Politikou architektury a stavební kultury ČR (2015), případně dalšími dokumenty.


1. CÍL PŘÍRUČKY

Cílem předkládané příručky je představit územní samosprávě novou odbornost městského inženýra, který, jako zaměstnanec nebo smluvní partner úřadu obce s rozšířenou působností (má stavební úřad) umí pomoci zastupitelům nebo pracovníkům úřadu orientovat se v problematice územního plánování, při přípravě a zadávání stavebních a podobných veřejných zakázek, najít a zvážit možnosti účasti v evropských programech i při přípravě příslušné části obecního rozpočtu. Na tomto poli by obce měly pracovat dle smluvních podmínek FIDIC. Městský inženýr si umí poradit s potřebnými studiemi proveditelnosti a finanční analýzou projektu. Jeho vědomosti mohou být přínosem při plánování, správě a provozu veřejné infrastruktury (zásobování energiemi a vodou, kanalizace, hospodaření s odpady, místní komunikace, veřejná prostranství a další).

Zde obsažené informace by měly pomoci představitelům a pracovníkům územní samosprávy k vytvoření vlastního názoru na správu a možnosti rozvoje jimi spravovaného území.

Městský inženýr a městský architekt spolupracují při návrhu optimálního zadání vypracování územního plánu, provedou pořizovatele pravidly hospodárného využití daného území s ohledem na jeho možnosti. Cílem jejich práce je vytvořit předpoklady pro správné rozhodnutí samosprávy obce o zadání, následném projednání a schválení územního plánu, jeho změny nebo aktualizace. Z územního plánu musí být zřejmé, jak dané území optimálně obsloužit technickou a dopravní infrastrukturou a připravit pro územní samosprávu podklady pro rozhodnutí o možném rozvoji územního celku.

Součástí posouzení územního plánu musí být i úvahy o ekonomické a (nebo) sociální výhodnosti využití urbanizovaného území – to znamená rozbor (analýza), vyhodnocení a následné rozhodnutí o přínosu plánovaných změn a vložených investic. Územní samospráva musí brát v úvahu zákonitosti využívání území a vkládání investic do jeho vybavení (návrh, realizace, provoz, údržba, ale i následná modernizace/rekonstrukce veřejné infrastruktury, dopravní náklady při obsluze území včetně negativního vlivu, i možné přínosy – např. daně, poplatky a další).

Vydaný územní plán je důležitý dokument, podle kterého se bude dobře nebo špatně utvářet náš životní prostor. Územní plán může ovlivnit budoucí prosperitu a spokojenost obyvatel obce.


2. VÝZNAM POJMU MĚSTSKÉ INŽENÝRSTVÍ

2.1 MĚSTSKÉ INŽENÝRSTVÍ

Městské inženýrství lze definovat jako obor, který zahrnuje navrhování, koordinaci, realizaci a správu staveb veřejné, hlavně dopravní a technické, infrastruktury řešeného území i jejich financování/ocenění. Ve spolupráci s urbanistou vytvářejí koncepce a městský inženýr tyto koncepce koordinuje z hlediska řešení a následného úsporného provozu veřejné infrastruktury zastavěných i rozvojových území správního území obce. Navrhuje metodiku řešení v základních technických, technicko-ekonomických a technicko-ekologických záležitostech spojených se zajištěním provozu měst a obcí, zejména při zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zásobování energiemi (elektřina, plyn, teplo), optimalizaci veřejných komunikací v intravilánu (uvnitř) obce, odpadové hospodářství, stavby a zařízení na ochranu před živelnými pohromami.

Městské inženýrství je obor, který na odpovídající úrovni koordinuje hospodárnost návrhu i provozu veřejné infrastruktury.


2.2 MĚSTSKÝ INŽENÝR

2.2.1 Definice městského inženýra a jeho zaměření

Městský inženýr je stavební odborník vybavený širokými znalostmi povinností daných stavebním zákonem, vztahů mezi jednotlivými stavebními specializacemi a činnostmi, zároveň je vzdělán i ve způsobech financování těchto činností. Fungování městského inženýra vychází z požadavků praxe a je podporováno autorizací samostatného oboru v rámci České komory autorizovaných inženýrů a techniků, konkrétně oborem městské inženýrství pro činnosti související s projektováním a realizací staveb městského inženýrství. Jsou to koncepce, koordinace a řešení vybavení území, zejména dopravní a technickou infrastrukturou, občanskou vybaveností a veřejnými prostranstvími, dále napojení na technickou a dopravní infrastrukturu rozsáhlých bytových, průmyslových, obchodních, skladových a podobných ploch a území, terénní úpravy, hřiště, prostranství, místní komunikace a městský mobiliář, trubní vedení, kabelová a vrchní vedení; rovněž tak společné liniové trasy, kabelovody, kolektory atd.

Práva a povinnosti autorizovaného inženýra, který má autorizaci v oboru městské inženýrství vyplývají ze zákona ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Tento inženýr má oprávnění projektovat stavby a zařízení technické infrastruktury.

Jeho uplatnění je opravdu široké, může zastávat různé role, které se nedají navzájem směšovat:

a) Pracovník, zaměstnaný obecním/městským úřadem nebo její smluvní partner umí připravit podklady pro rozhodování zastupitelstva:

Ustanovení funkce městského inženýra (inženýra s autorizací České komory autorizovaných inženýrů a techniků podle zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů) může výrazně zkvalitnit rozhodování o základních technických, ekonomických i environmentálních problémech ve městech a obcích a významně tak přispět k bezkoliznímu provozu obce. Doporučujeme, aby útvar městského inženýra (nebo jednotlivec u menších měst) úzce spolupracoval s členem zastupitelstva obce odpovídajícím za rozvoj obce, její provoz i celkovou organizaci z hlediska optimální obsluhy technickou a dopravní infrastrukturou.

b) Člen týmu zpracovatele ÚP

Zajišťuje koordinaci a součinnost při projektování jednotlivých složek technické infrastruktury.

c) Smluvní partner

Jako autorizovaná osoba ČKAIT projektuje sítě technické infrastruktury ve volné krajině i v intravilánu obce.

Z hlediska technických podmínek v území je městský inženýr (zaměstnanec nebo smluvní partner) důležitým koordinátorem v diskusích o rozvojových záměrech v obci. Právě jeho interdisciplinární zaměření může být garantem strategické předvídatelnosti, přehlednosti a průhlednosti v procesu rozhodování s širokým dopadem na různorodé zájmy v území obce.

2.2.2 Podrobnější popis činnosti městského inženýra podle jeho funkční a pracovní pozice

Cílem činnosti městského inženýra je dobře technicky zabezpečit fungování celého území města či obce, jeho zastavěného a zastavitelného území. Dále jsou rozvedeny činnosti městského inženýra podle jeho funkční a pracovní pozice:

a) Městský inženýr (pracovník úřadu územní samosprávy)

Je vhodným spolupracovníkem nebo zástupcem pořizovatele územního plánu. Městský inženýr nebo jeho zástupce by měl být členem komise územního rozvoje a životního prostředí, pokud je rada/zastupitelstvo obce jako svůj poradní orgán zřizuje.

b) Městský inženýr (člen týmu zpracovatele ÚP) se podílí na tvorbě koncepce a vypracování části ÚP pro technickou a dopravní infrastrukturu. Jeho vzdělání ho opravňuje spolurozhodovat či zasahovat do řešení jednotlivých dílčích projektů, které zastřešuje.

c) Městský inženýr (projektant smluvní partner) koordinuje zpracování, případně sám zpracuje podrobnější projektovou dokumentaci infrastrukturních sítí v intravilánu obce včetně jejich kapacit i napojení jednotlivých staveb na tyto sítě. Autorizace ho opravňuje k výkonu funkce technického dozoru stavebníka (TDS) pro stavby financované plně nebo i jen částečně z veřejných rozpočtů nebo dotačních programů (například i zateplení soukromého domu za pomoci grantů).

2.2.3 Městský inženýr jako pracovník územní samosprávy

Ustanovení funkce městského inženýra může výrazně zkvalitnit rozhodování o základních technických, ekonomických i environmentálních problémech měst a obcí. Zároveň, pokud má městský inženýr autorizaci ČKAIT, může vykonávat technický dozor stavebníka.

Pokud rada/zastupitelstvo obce zřizuje komise územního rozvoje jako svůj poradní orgán, je žádoucí, aby městský inženýr byl jejím členem.

a) úkoly, postavení a pravomoci

Je doporučeníhodné mít takového pracovníka alespoň v obcích s rozšířenou působností. Útvar městského inženýra (nebo jednotlivec u menších měst) by měl spolupracovat s členem zastupitelstva obce, odpovídajícím za její rozvoj, provoz i celkovou organizaci z hlediska optimální obsluhy technickou a dopravní infrastrukturou. Městský inženýr by se měl podílet na rozhodnutích o plánovaných opravách a úpravách stávající infrastruktury a o výstavbě nové technické infrastruktury včetně souvisejících staveb.

  • Jeho úkolem je příprava a analýza podkladů pro koncepci, zadání a projednávání:
    • územně plánovacích podkladů (územně analytické podklady a územní studie);
    • územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje, územní plány, regulační plány);
    • celkové koncepce a koordinace řešení technické infrastruktury a místních komunikací v urbanizovaných územích měst a obcí, což souvisí i s konzultacemi o záměrech stavebníků a developerů.
  • Příprava podkladů pro sestavení příslušné části rozpočtu obce.
  • Podílí se na přípravě a zadávání veřejných zakázek a na přípravě smluv na vysoutěžené veřejné zakázky dle smluvních podmínek FIDIC.
  • Vyhledává a může spolupracovat na přípravě žádostí o dotace z programů EU.
  • Pokud rada/zastupitelstvo obce zřizuje komisi územního rozvoje jako svůj poradní orgán, je žádoucí, aby městský inženýr nebo jeho zástupce byl jejím členem.
  • Vypracuje sám nebo zadá:
    • vypracování pasportizace obecního nemovitého majetku;
    • odhad provozních nákladů obecního nemovitého majetku (spotřeba energií a běžná údržba);
    • plán jeho údržby a oprav s přibližným odhadem souvisejících nákladů.

b) úkoly ve vazbě na stavební zákon

Městský inženýr – pracovník územní samosprávy připravuje pro zastupitelstvo obce:

  • Podklady pro zadání i zpracování územního plánu;
  • Podklady pro připomínky obce k projednávání územního plánu a jeho schvalování;
  • Podklady pro zadání regulačních plánů a jejich projednání;
  • Podklady pro stanoviska obce jako účastníka řízení, které je součástí rozhodování o umístění staveb s dopadem na širší okolí.

c) úkoly v oblasti technické infrastruktury

  • Spolupráce s organizacemi, které zodpovídají za provoz, údržbu a rozvoj sítí, zařízení a staveb technické infrastruktury.
  • Koordinace rozvojových záměrů a provozních činností správců sítí s investičními záměry obce.
  • Příprava podkladů pro jednání zástupců samosprávy se stavebníky – investory o jejich stavebních záměrech.

d) spolupráce s architektem urbanistou

Cílem jejich spolupráce je vytvářet předpoklady, shromáždit a vyhodnotit informace pro rozhodování samosprávy obce, které povede k udržitelnému rozvoji obce, jejího prostorového uspořádání a potřebné obsluze médii – výstavbě nutné technické infrastruktury.


3. ÚZEMNÍ PLÁN

Základním cílem územního plánování je vytváření předpokladů pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, komplexní řešení jeho funkčního využití a jeho prostorového uspořádání při respektování zákonných omezení a technických možností.

Prvním krokem k vytvoření územního plánu je stanovení urbanistické koncepce rozvoje sídla.

Územní plán by měl zohledňovat možnosti území v dlouhodobém horizontu – to znamená kritické posouzení schopnosti obce řešit využití svého území při vědomí hranice udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj by měl sám o sobě vytvářet podmínky, ve kterých se daří sousedské, přátelské a tolerantní atmosféře a které přispívají k ekonomické ale i sociální prosperitě obce.


3.1 TŘI PILÍŘE UDRŽITELNÉHO ROZVOJE

Udržitelnost se v současnosti posuzuje ze tří hledisek (kromě všech zákonných podmínek a omezení):

  • Environmentální pilíř představuje úroveň hospodárného využití území sledovaného správního celku s cílem nepoškozovat dále přírodní a krajinné prostředí, a naopak se snažit je posílit/ zlepšit.
  • Ekonomický pilíř v sobě zahrnuje indikátory příjmů a výdajů obce /kraje na úpravy v území (investiční náklady na novou infrastrukturu, náklady na její provoz a údržbu v porovnání s přínosem).
  • Sociální pilíř posoudí přínos nového plánu na sociální úroveň a soudržnost obyvatel i přínos k jejich identifikaci s místem, kde žijí.


3.2 TVŮRCI ÚZEMNÍHO PLÁNU

Územní plánování by mělo předkládat komplexní řešení funkčního využití a prostorového uspořádání území. Orgány územního plánování koordinují výstavbu, záměry a změny v území a kontrolují jejich soulad s cíli územního plánování. Zpracování územně plánovací dokumentace musí garantovat autorizovaný architekt urbanista a je žádoucí, aby součástí jeho tvůrčího týmu byl městský inženýr. Ten zajišťuje a koordinuje vybavení území kapacitní technickou infrastrukturou tak, aby byly dodrženy zásady hospodárného využití území a udržitelného života.

3.2.1 Architekt/ urbanista

Architekt urbanista je zodpovědný za výslednou podobu územního plánu obce. Při tvorbě územního plánu stanoví rozdělení území obce na funkční plochy podle jejich využití a vzájemné provázanosti. Zároveň vyznačí zastavěné, zastavitelné a nezastavitelné plochy v intravilánu obce při respektování hranic pozemků (nebo skupin pozemků) podle katastrální mapy. Součástí architektonicko-urbanistické části územního plánu je také návrh občanské vybavenosti a veřejných prostranství. Je tvůrcem, který může ovlivnit estetickou úroveň vzhledu obce a jejího okolí nebo změny tohoto vzhledu. Tvorba územních plánů je periodická činnost a ve valné většině případů je prováděna na základě smlouvy.

V menších obcích a v menších městech není hospodárné mít stálého zaměstnance architekta / urbanistu. Autorky příručky považují za užitečné postavit na smluvní základ trvalejší spolupráci s architektem urbanistou, aby kromě pořízení územně plánovací dokumentace obce se podílel konzultacemi i na detailnějším rozhodování v otázkách týkajících se rozvoje obce.

3.2.2 Městský inženýr

Jednotlivé činnosti městského inženýra při tvorbě územního plánu jsou úzce provázány s prací architektů a urbanistů – zajistí podklady o stávajících vedeních technické infrastruktury, posoudí jejich kapacity a soulad s předpokládanou potřebou jednotlivých médií včetně souvisejících staveb a zařízení (čističky odpadních vod, zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice apod.). Posoudí a zhodnotí stávající dopravní infrastrukturu, případně navrhne její změnu. Do jeho části územního plánu patří také vodohospodářská a jiná opatření ke snižování ohrožení území suchem, živelnými nebo jinými pohromami. Neméně důležitou součástí je koordinace rozvojových záměrů a provozních činností správců sítí s investičními záměry obce.

Není vždy nutné mít samostatné tabulkové místo ve struktuře úřadu menších sídel, je možné mít takového odborníka jako smluvního partnera pro konzultace.


4. ZÁVĚR

Územní plány navrhují hospodárné využití zastavěného a zastavitelného území včetně ochrany území nezastavěného. Tvorba územních plánů je mimořádně zodpovědná činnost, protože vytváří a plánuje budoucnost v našem bezprostředním okolí. Je proto žádoucí, aby územní plány byly vytvářeny odborníky pod vedením zkušeného a autorizovaného architekta/urbanisty ve spolupráci s městským inženýrem.

V případě zájmu o podrobnější seznámení s odpovědností za rozvoj v území, kontaktujte vedení České komory autorizovaných inženýrů, její sekci Městského inženýrství.


5. VÝBĚR NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ

5.1 PŘEDPISY STAVEBNÍHO PRÁVA

  • Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
  • Prováděcí vyhlášky ke Stavebnímu zákonu ve znění pozdějších předpisů:
    • Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb;
    • Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti;
    • Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území;
    • Vyhláška č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu;
    • Vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby;
    • Vyhláška č. 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb.
  • a další.
  • Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon upravuje postavení, práva a povinnosti autorizovaných architektů, autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, způsob a podmínky udělování autorizace, vznik, pravomoc a působnost České komory architektů a České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a podmínky pro výkon vybraných činností ve výstavbě v souladu s právem Evropských společenství.


5.2 SPECIÁLNÍ PŘEDPISY STAVEBNÍHO PRÁVA

Speciální předpisy stavebního práva upravují povolování, navrhování a provádění speciálních staveb. Stanoví podmínky pro:

  • zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod;
  • zásobování energiemi (elektřina, plyn, teplo);
  • odpadové hospodářství;
  • vodní hospodářství.

5.2.1 Zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod

Podle zákona č. 275/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů, podle kterého musí být zpracován Plán rozvoje vodovodů a kanalizací územních celků, pravidelně aktualizovaný včetně plánu správného hospodaření s dešťovými vodami.

5.2.2 Zásobování energiemi (elektřina, plyn, teplo)

Podle zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění pozdějších předpisů, který stanoví zpracování Energetických generelů a jejich pravidelné aktualizace, a to zejména v souladu s ohledem na rozvoj obnovitelných zdrojů.

5.2.3 Odpadové hospodářství

Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Ten ukládá zpracovat Plány odpadového hospodářství pro všechny úrovně správního členění.

5.2.4 Vodní hospodářství

Podle zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se zpracovávají Plány povodí se zohledněním zejména povodňového nebezpečí i zvládání sucha.

Problematiku vodního hospodaření řeší také zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Pozemkové úpravy pro jednotlivé katastry navrhují Společná zařízení, jejichž součástí jsou i vodohospodářské stavby (rybníky, poldry, meandry potoků apod.), jakož i opatření nestavební povahy (průlehy, remízky, mokřady apod.).

Výše uvedené předpisy vymezují záměry – plochy a koridory – které jsou podkladem pro zpracování územně analytických podkladů s následným zapracováním do UPD.


5.3 DALŠÍ SOUVISEJÍCÍ ZÁKONY A PŘEDPISY

  • Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů;
  • Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů;
  • a další.


6. VÝBĚR ZÁKLADNÍCH POJMŮ A DOKUMENTŮ V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

6.1 VÝZNAM VYBRANÝCH ZÁKLADNÍCH POJMŮ STAVEBNÍHO PRÁVA

Pro orientaci jsou vybrány pojmy, jejichž podrobný popis je uveden v zákoně č. 225/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a to část stavebního zákona Nástroje územního plánování uvedená v hlavě III., což je pro plánování rozvoje území nejdůležitější:

  • Územně plánovací podklady (ÚPP) § 2530, zjišťují a vyhodnocují stav a vývoj v území:
    • územně analytické podklady;
    • územní studie ověřuje možností a podmínky změn v území.
  • Politika územního rozvoje § 3135, zpřesňuje úkoly územního plánování v republikových a mezinárodních souvislostech.
  • Územně plánovací dokumentace (ÚPD):
    • Zásady územního rozvoje § 3642, stanoví požadavky na hospodárné uspořádání území kraje s vymezením ploch nadmístního významu;
    • Územní plán § 4360, stanoví základní koncepci rozvoje území obce, jeho urbanistickou koncepci;
    • Regulační plán § 6175 v řešené ploše stanoví podrobné podmínky pro jednotlivé pozemky.
  • Územní rozhodnutí § 7683.
  • Územní řízení § 8496.
  • Územní opatření o stavební uzávěře a zemní opatření o asanaci území § 97100.


6.2 ZÁKLADNÍ DOKUMENT V OBLASTI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ

Politika architektury a stavební kultury ČR



Obory a specializace:
Kategorie: